V. KAPITOLA – DOMÉNOVÁ JMÉNA Jak kamenné tak elektronické obchody, ke svému úspěchu potřebují dobrou adresu.
Zatímco v prvním případě je takovou adresou rušná ulice uprostřed města, tak v případě druhém je jí snadno zapamatovatelné, krátké a dostatečně odlišující doménové jméno.
5.1 Doménové jméno obecně Smyslem komunikace na internetu je přenos dat, která jsou rozdělena na pakety, přičemž
každý paket, stejně jako dopisní obálka, je opatřen hlavičkou obsahující údaje komu je určen a kdo jej poslal. Paket je poté přenesen ke svému cíli samostatně, nezávisle na ostatních. Základem
bezproblémové komunikace mezi počítači v síti internetu je jednoznačná identifikace odesílatele a
adresáta a právě pro tyto účely mají jednotlivé počítače přidělenu jedinečnou adresu. Adresa
počítače má dvě podoby, číselnou neboli IP adresu a symbolickou neboli DNS adresu (Domain Name System neboli hierarchický systém doménových jmen)
IP adresa má pevný 32 bitový číselný formát, rozdělený na čtyři 8bitové části oddělené
tečkami. Skutečný číselný tvar IP adresy se řídí mnoha pravidly, zabezpečujícími jedinečnost IP adresy v rámci celé dostupné sítě, a to z důvodu její naprosté jedinečnosti. Proto také existuje
centrální správa přidělování IP adres, spadající pod Network Information Center (NIC), která na požádání přiděluje IP adresu nebo rozsah použitelných IP adres. Center NIC je v rámci
celosvětové sítě více, ale obvykle za uživatele požádá o přidělení adresy příslušný poskytovatel připojení k internetu (Internet Service Provider neboli ISP), se kterým má uživatel smlouvu. V případě, že připojení není trvalé (např. klasická telefonní linka s modemem), přiděluje
připojovanému uživateli IP adresu DHCP server (Dynamic Host Configuration Protocol neboli
aplikační protokol pro automatické přidělování IP adres koncovým stanicím v síti) příslušného poskytovatele.34
Používání IP adresy je pro běžného uživatele internetu nepraktické, proto byly zavedeny i
symbolické DNS adresy, které jsou lépe zapamatovatelné než sled číslic. Ačkoliv DNS adresy
nejsou pro faktický provoz internetu nutné, těžko si bez nich představit každodenní užívání
služby World Wide Web. Jelikož symbolická DNS adresa představuje jméno konkrétního
počítače musí rovněž splňovat kritérium jedinečnosti. Ta je zabezpečována přímo správcem připojení k internetu, protože nedílnou součástí jména určitého počítače v síti je i jméno příslušné
Tvorba www stránek [on-line]. Olomouc : Libor Kvítek [cit. 28. 2. 2006] Dostupné na WWW: http://chemie.upol.cz/skripta/www/tws1.pdf 34
28
podsítě neboli domény. Tvar DNS adresy se skládá ze jména počítače a několika domén oddělených tečkami.
Vlastní pojem doména souvisí s hierarchickou strukturou internetu, jelikož na vrcholu
této hierarchie je kořenová doména (root domain), ve které pracuje několik kořenových DNS serverů (root servers). Pod touto doménou jsou domény nejvyšší úrovně (top levels domains),
dělené dále na dvě kategorie - geografické domény, přiřazené všem státům světa s dvouznakovým kódem (např. CZ pro Českou republiku, JP pro Japonsko, AT pro Rakousko) a organizační domény s tříznakovým kódem (např. COM pro komerční organizace, EDU pro vzdělávací instituce , NET pro organizace udržující síť a ORG pro ostatní organizace). •
Protokol IP Next Generation a IP verze 6
Ačkoliv to zní nepravděpodobně, současná verze 4 protokolu IP (IPv4) přestává se svými
více jak 4 miliardami možných adres dostačovat. Vzhledem k tomu, že se již téměř každá společnost či domácí počítač připojují k internetu a potenciálním kandidátem v blízké
budoucnosti jsou také všechny opékače topinek, televizní přijímače, ledničky, mikrovlnné trouby a žárovky, nelze se divit, že současné množství IP adres protokolu IPv4 nestačí. Navíc IPv4 se
příliš nehodí pro multimediální aplikace, které potřebují přenášet velké objemy časově kritických dat nebo vyžadují vysokou úroveň bezpečnosti a autentizace přístupu.
Těmito problémy se pracovní skupina IETF (Internet Engineering Task Force),
dobrovolné organizace standardizátorů pracující pod záštitou The Internet Society, zabývá již od
začátku devadesátých let, kdy zahájila příslušnou iniciativu. Prvním konkrétním výsledkem bylo zveřejnění dokumentu RFC1752 již v roce 1995, který popisoval požadavky takzvaného protokolu IP příští generace (IP Next Generation, IPng). Další pomocné dokumenty popisovaly hlavičku, směrování, adresování a bezpečnostní otázky nového protokolu, který byl později oficiálně přejmenován na Internet Protokol verze 6 (IPv6). •
Správa domén na našem území
Jména internetových domén v rámci samosprávného prostředí spravuje sdružení českých
poskytovatelů internetových služeb (ISP) s názvem NIC.CZ, které bylo založeno v souladu s
ustanovením § 20f a násl. občanského zákoníku35 zakladatelskou smlouvou ze dne 21. května
1998 za účelem správy domény nejvyšší úrovně ccTLD CZ (country-code Top Level Domain). V rámci podnikání tak sdružení: (i) definuje pravidla registrace doménových jmen pod ccTLD CZ, průběžně tato pravidla aktualizuje a vytváří mechanismy pro zabezpečení jejich dodržování,
35
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
29
(ii) zajišťuje registraci doménových jmen druhé úrovně pod ccTLD CZ, (iii) zajišťuje provoz
jmenných serverů pro ccTLD CZ, (iv) zastupuje ccTLD CZ při koordinaci národních a regionálních registrářů a standardizačních institucí.36
Sdružení vydalo s platností od 1. ledna 2006 nová „Pravidla registrace doménových jmen
v doméně .CZ“ Tento dokument stanoví závazná pravidla pro registraci a delegaci doménových jmen druhé úrovně v síti internet pod Doménou „.CZ“ mezi jednotlivými registrátory a žadateli o
registraci doménových jmen, přičemž za registrátora je považován subjekt oprávněný přistupovat
definovaným způsobem k Centrálnímu registru a zadávat požadavky změn záznamů v tomto registru vedených.
Obsahem těchto pravidel je rovněž zřeknutí se odpovědnosti registrátora či sdružení
NIC.CZ za případné porušení platného práva a vzniku následné škody samotnou registrací domény, a to ustanovením, že „držitel bere na vědomí, že Doménové jméno, jeho registrace
nebo užívání mohou porušovat práva třetích osob k jiným Doménovým jménům, ochranným známkám, obchodním značkám, jménům, obchodním firmám, nebo právní předpisy týkající se
nekalé soutěže, ochrany osobnosti apod. Držitel podáním žádosti o registraci Doménového jména potvrzuje, že s vědomím možného porušení uvedených práv a právních předpisů vyvinul
veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, aby zajistil, že registrované Doménové
jméno nebude tato práva a právní předpisy porušovat.“ 37 Zajímavostí je také implementování
rozhodčí doložky v těchto pravidlech, která deleguje případný spor mezi držitelem a sdružením CZ.NIC, k rozhodnutí Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR.
Toto rozhodčí řízení pak bude konáno před třemi rozhodci v Praze, v českém jazyce a podle řádu
uvedeného rozhodčího soudu, přičemž rozhodčí nález bude pro smluvní strany konečný a závazný. •
Počet registrovaných domén .cz
Neklamnou známkou rozvoje jak internetu, tak elektronického obchodování u nás, je
skutečnost, že 5. května 2005 dosáhl počet registrovaných domén v doméně „.cz“ již
neuvěřitelného počtu 200 tisíc, přičemž drtivá většina z nich (199 tisíc) je registrována u
komerčních registrátorů38. Počet registrovaných domén vykazuje trvalý nárůst a jeho meziroční
hodnota za minulý rok dosáhla výše 17 %. Doména „.cz“ registruje navíc vyšší počet domén ve
36 Stanovy CZ.NIC - zájmové sdružení právnických osob (platné od 12.12.2005) [on-line]. Praha : CZ.NIC, z.s.p.o., 2005 [cit. 28. 2. 2006] Dostupné na WWW: http://www.nic.cz/cz.nic/_pdf/Stanovy_20051212.pdf 37 Pravidla registrace doménových jmen v doméně .CZ - v platnosti od 1.1.2006 [on-line]. Praha : CZ.NIC, z.s.p.o., 2005 [cit. 28. 2. 2006] Dostupné na WWW: http://www.nic.cz/_doc/233/Pravidla_reg_20060101.pdf 38 200 000 doménových jmen v .CZ [on-line]. Praha : CZ.NIC, z.s.p.o., 2005 [cit. 28. 2. 2006] Dostupné na WWW: http://www.nic.cz/page.php?aid=198&sid=8&wid=1
30
srovnání s národními doménami v zemích Visegrádské čtyřky, jejichž orientační počty domén druhé úrovně, které jsou v těchto zemích registrovány jsou 75 tisíc na Slovensku, 180 tisíc v
Polsku a 180 tisíc v Maďarsku. Jenom v minulém roce bylo zaregistrováno přes 35 tisíc domén „.cz“ a počet registrujících subjektů se zvýšil o více jak 33 tisíc. K poslednímu dni měsíce února eviduje sdružení NIC.CZ celkem 233.555 zaregistrovaných domén.39 •
Doménová jména s diakritikou
„IDN neboli Internationalized Domain Names jsou internetové domény, které na rozdíl
od původních pravidel pro tvorbu doménových jmen mohou obsahovat i znaky národních
abeced.“40 Otázka speciálních znaků trápí především východní národy. Proto jistě nepřekvapí, že Čína zavedla podporu IDN již v prosinci 2000 a Japonsko v únoru 2001. První evropskou top-
level doménou podporující IDN je .pl., kdy od září 2003, kdy zahájilo Polsko registraci domén druhé úrovně obsahujících národní znaky, do února 2004 jich bylo zaregistrováno kolem tří tisíc.
Sdružení CZ.NIC se v roce 2004 také připravovalo na zavedení IDN do národní domény
„.cz“. V rámci těchto příprav se však rozhodlo provést průzkum na zjištění zájmu o zavedení domén druhé úrovně s českými diakritickými znaky mezi organizacemi aktivně působícími v České republice. Z celkového počtu 432 oslovených poskytlo 313 kompetentních zástupců své názory, z nichž mimo jiné vyplynulo, že 76 % organizací nemá o zavedení diakritiky do
doménových jmen zájem. Podle Závěrečné zprávy z výzkumu41 respondenti nejčastěji uvedli, že
za pozitivní přínos pro svou společnost považují při zavedení IDN ve správné češtině 32 %,
zviditelnění na internetu 20 %, zjednodušení interních kontaktů v ČR 15 %, možnosti uvést skutečný název společnosti 10 %, lepší srozumitelnosti a čitelnosti 6,6 %, zvýšení návštěvnosti stránek 5,7 % a uživatelské vstřícnosti 5,6 %. Naopak za nevýhody zavedení byly nejčastěji
uváděny komunikační problémy ze strany zahraničních zákazníků 47 %, složitost vyhledávání 27
%, nastane zmatek při zadávání adres 11 %, nutnost zkoušet více variant názvů 10 %, obtížný
přístup uživatelů ze zahraničí 10 % a problémy se zahraniční klávesnicí 8 %. Na základě tohoto průzkumu se sdružení CZ.NIC rozhodlo IDN v doméně zatím nezavádět. •
Nová doména nejvyšší úrovně .eu
Původní záměr Evropské unie byl, že doména nejvyšší úrovně (TLD neboli Top Level
Domain) „.eu“ nebude určena pro každého. Evropská společenství předpokládala, že bude 39 Statistiky centrálního registru [on-line]. Praha : CZ.NIC, z.s.p.o., 2006, [cit. 1. 3. 2006] Dostupné na WWW: http://www.nic.cz/statistiky/rocni_kalendar.php 40 IDN [on-line]. Wikipedie [cit. 1. 3. 2006] Dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/IDN 41 Závěrečná zpráva z výzkumu [on-line]. Praha : MARKENT s.r.o., 2004, [cit. 1. 3. 2006] Dostupné na WWW: http://www.nic.cz/_doc/187/IDN%20CZ.NIC%202004.pdf
31
vyhrazena pro instituce Evropské unie, nekomerční společnosti a subjekty veřejné služby. Samotný záměr pořídit si vlastní TLD pojala Evropská unie již v roce 2000, kdy v červenci byla
zaslána oficiální žádost Internet Corporation for Assigned Names and Numbers (ICANN). Po obdržení požadavku ICANN zahájila obvyklé řízení ve věci vytvoření nové TLD. O měsíc
později však odeslal Michael M. Roberts, prezident ICANN, do Bruselu překvapivé rozhodnutí.
Požadovaná .eu sice formálně vykazovala znaky národní domény nejvyššího řáda neboli ccTLD (vázala se ke geografickému teritoriu atd.), avšak její registrace se řídí dle pravidel IANA. Podle nich jsou jako ccTLD registrovány jen dvouznakové kódy států uvedené v ISO 3166-1
(odpovídající téměř vždy kódu země) přičemž kód EU v seznamu není. Nakonec však jednání
Evropské unie a ICANN dospěla do stádia, kdy se obě zúčastněné strany dohodly, že .eu bude
zařazena do kořenové zóny, jakmile Evropská unie vybere registrátora a tento podepíše standardní kontrakt s ICANN. Tímto registrátorem se počátkem roku 2003 stal EURid, který představuje sdružení belgického, italského a švédského správce TLD.42
Na jednání 21. března 2005 schválila správní rada organizace ICANN zřízení nové
domény nejvyšší úrovně .eu a pověřila svého generálního ředitele, aby uzavřel dohodu se
sdružením EURid, organizací vybranou Evropskou komisí k provozování domény .eu. Rozhodnutí bylo učiněno následně po smluvních jednáních mezi organizacemi ICANN a EURid
během posledních několika měsíců a po schválení dohody Evropskou komisí. Rozhodnutí správní rady tak uvádí do pohybu další etapu, pomocí níž IANA poté, co zažádá o souhlas americké Ministerstvo obchodu, umístí doménu .eu do kořenového serveru.
Od 7. února do 6. dubna 2006 mohou žádosti o doménu EU podávat instituce a
společnosti odpovídající podmínkám 1. fáze období Sunrise (období s omezenou registrací
určené pro státní instituce a firmy s registrovanými ochrannými známkami) a dále žadatelé o doménová jména odpovídající ostatním názvům společností, obchodním jménům nebo obchodním identifikačním názvům dle legislativy příslušné členské země. Ve 2. fázi období
Sunrise je možné žádat o doménová jména odpovídající názvům a obchodním jménům společností, obchodním jménům produktů, výrobků či služeb, jménům chráněných uměleckých děl a neregistrovaným ochranným známkám.
Po dvou měsících od zahájení registrace doménových jmen veřejných institucí bylo již
více než 220 žádostí veřejných institucí z České republiky postoupeno sdružením EURid k
takzvané validaci, přičemž jako Government Validation Point (správní validační úřad) v České republice funguje Ministerstvo informatiky. Úkolem ministerstva je sdružení EURid potvrdit, že
konkrétní instituce má právo ucházet se o registraci v první fázi Sunrise období. Čeští registrátoři Doména .eu na spadnutí [on-line]. Praha : Mirek Zeman, 2003 [cit. 1. 3. 2006] Dostupné na WWW: http://www.lupa.cz/clanky/domena-eu-na-spadnuti/?SID=02DACA9B560E3ACD91F79CAF89A05DED 42
32
poslali k 3. únoru 2006 celkem 5 148 žádostí o registraci EU domény, z toho je 4 004 žádostí iniciovaných (přijaté žádosti bez požadované nebo schválené dokumentace), 1 119 žádostí je
expirovaných (ve lhůtě 40 dní nebyla doručena požadovaná dokumentace), 18 akceptovaných žádostí a 7 zamítnutých.43
5.2 Doménové jméno a právní řád ČR „Český právní řád neobsahuje žádný právní předpis, který by upravoval problematiku
doménových jmen. Přímo ze zákona tak není možno dovodit nárok na registraci doménového
jména.“ 44 Jakákoliv práva a povinnosti související s registrací a ochranou doménových jmen
vycházejí z dobrovolného postupu subjektů na trhu v prostředí internetu. Registraci doménových
jmen pod doménou „.cz“ provádějí soukromé subjekty sdružené ve společné organizaci (CZ.NIC, zájmové sdružení právnických osob), které se při registraci a ochraně domén řídí pravidly, která si
samy určily. Podle těchto pravidel45 registrátoři nezaregistrují domény shodného znění pro dva
různé subjekty, avšak domény zaměnitelné, jejichž názvy se liší byť v jediném znaku, registrují
zcela bez omezení. Registrátoři také nekontrolují, zda doménové jméno, které má být registrováno pod doménou „.cz“, není registrováno ve stejném či podobném znění již pod jinou doménou, např. „.com“. V případě, že český subjekt vlastnící určitou doménu nesouhlasí s
registrací zaměnitelné domény jiným subjektem, musí zahájit s tímto subjektem soudní spor a na svou obranu použít obecné normy českého práva upravující ochranu duševního vlastnictví, popř. i obchodních vztahů, jsou-li vlastníci domén podnikateli. •
Doménová jména a nekalá soutěž
Užíváním domény nelze zasahovat do práv nositele firmy zapsané do obchodního
rejstříku, a to zejména tehdy, vyvíjí-li tento nositel firmy shodnou nebo obdobnou
podnikatelskou činnost s uživatelem domény. Problematika doménových jmen není, obzvláště u nás, nazírána ustáleným právním, a to jak teoretickým, tak praktickým způsobem. Speciální právní
úprava chybí zcela, judikátů z této oblasti aplikujících vybraná ustanovení různých zákonů je jen velmi málo. Jednou z nejproblematičtějších oblastí jsou situace, kdy dochází ke střetu doménového jména s jinými právními instituty, zejména pak v případné hospodářské soutěži.
43 Začíná druhá fáze registrací domény EU [on-line]. Praha : CZ.NIC, z.s.p.o., 2006, [cit. 2. 3. 2006] Dostupné na WWW: http://www.nic.cz/page.php?aid=249&sid=8&wid=1 44 Doménová jména a nabízení právních služeb na Internetu [on-line]. Praha : Petr Kupka, 2003, [cit. 2. 3. 2006] Dostupné na WWW: http://www.ipravnik.cz/ipravnik/ipravnik.nsf/0/AE6C999D0E4125E8C1256F62004F5250 45 Stanovy CZ.NIC - zájmové sdružení právnických osob (platné od 12.12.2005) [on-line]. Praha : CZ.NIC, z.s.p.o., 2005 [cit. 2. 3. 2006] Dostupné na WWW: http://www.nic.cz/cz.nic/_pdf/Stanovy_20051212.pdf
33
Jak bylo uvedeno již výše, doménové jméno žádným speciálním právním institutem
chráněno není. V obecné rovině je předmětem práva podle ustanovení § 118 občanského
zákoníku 46 jako „jiná majetková hodnota“. Absence právního zakotvení postavení a povahy
doménového jména je názorným příklad opožďování se právní regulace za realitou. Internet se svým globálním dosahem působení, více než jinde anonymním charakterem a neuvěřitelnou dynamikou vývoje představuje pro zákonodárce velmi nesnadný úkol.
Příkladem ochrany doménového jména již existující úpravou jsou situace, kdy se do sporu
s doménovým jménem dostane obchodní firma ve smyslu názvu společnosti nebo její ochranná
známka a dochází tak k aplikaci § 44 obchodního zákoníku,47 tedy ustanovení o nekalé soutěži.
Nekalou soutěží je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Ve chvíli, kdy se doménové
jméno shoduje nebo je velmi podobné obchodní firmě již zapsané v obchodník rejstříku se jistě dá podle ustanovení o nekalé soutěži posuzovat.
Specifickým aspektem však je, že jednání v hospodářské soutěži jako první podmínka
nekalé soutěže, může být v prostředí internetu posuzováno zásadně odlišným způsobem.
Vydavatelství se specializací na domácí kuchařky a prodejce těžké důlní techniky mohou být v „běžné“ soutěži jen stěží pokládáni za soutěžitele. Existuje však také výklad soudu, který
hospodářskou soutěž v případě internetu pojímá jinak. Jedná se o předběžné opatření Městského soudu v Praze, kdy případ spočíval ve skutečnosti, že jeden subjekt používal doménu
(www.wwwpaegas.cz) s velmi podobným názvem jako druhý, který ji měl zaregistrovanou dříve
(www.paegas.cz). Zajímavé je ovšem to, že jeden z nich na těchto stránkách nabízel telekomunikační služby a druhý erotický obsah. Odůvodnění soudu pro zákaz užívání podobné
domény spočívalo v poměrně extenzivním výkladu pojmu relevantní trh. „V daném případě soud
dospěl k závěru, že žalobce i žalovaný jsou soutěžiteli v hospodářské soutěži. Nejde o vztah přímého soutěžitele žalobce, neboť žalovaný neposkytuje telekomunikační služby, oba účastníci
se však setkávají na Internetu, kde propagují a nabízejí své služby, byť každý z jiné oblasti.“ 48 Tento právní názor dále rozvíjí argument, že „ačkoli v prostředí mimo síť internet neexistuje konkurenční (ani substituční) vztah příkladně mezi obuví a bulvárním zpravodajstvím, uvnitř
tento konkurenční vztah funguje, neboť předmětem zájmu (zdrojem) je zde samotná komunikace, jejíž hospodářský význam je založen až jejím následným zužitkováním.“ 49 Z uvedeného by
vyplývalo, že soutěžiteli na internetu jsou všichni, kdo propagují či nabízejí své služby, což je
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 48 rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 12.4. 2001 sp.zn. Nc 1072/2001-7 o vydání předběžného opatření. 49 Domény a právo proti nekalé soutěži (2) – Znaky generální klauzule [on-line]. Brno : Polčák Radim., 2002, [cit. 2. 3. 2006] Dostupné na WWW: http://www.itpravo.cz/index.shtml?x=109262 46
47
34
vymezení poněkud odlišné od hospodářské soutěže mimo internet. Při aplikování tohoto právního názoru v praxi by každý uživatel domény, která by měla stejný či velmi podobný název jako existující obchodní firma, a subjekt zapsaný pod touto firmou taktéž podnikající (mimo jiné) na internetu, byli v hospodářské soutěži, i když by podnikali v úplně odlišných oborech.
Dalším rozměrem je otázka času, jelikož pokud si subjekt registruje a užívá doménu, měl
by hlavně on sám dávat bedlivý pozor, zda se nedopouští jednání v nekalé soutěži, pokud se
název domény shoduje s již existující firmou. Především se může jednat o parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele, vyvolávání nebezpečí záměny či zlehčování. Při
důsledném respektování soudem vymezené šíře pojmu hospodářské soutěže, jak bylo uvedeno výše, by v podstatě každá shodná doména s firmou obchodní společnosti byla minimálně vyvoláním nebezpečí záměny, což lze považovat za poněkud nepřiměřené.
Složitější právní posouzení je navíc za situace, kdy nově zapsána obchodní firma je
shodná s již dříve zaregistrovanou doménou. Kdo se pak dopouští jednání v nekalé soutěži? Subjekt zapsaný pod firmou později, tedy v podstatě „kopírující“ jméno domény, nebo uživatel
domény, jejíž statut není narozdíl od názvu společnosti nijak speciálně upraven a chráněn? Stejná či podobná situace jako při kolizi firmy a domény je situace kolize dvou domén či domény a
ochranné známky a samozřejmě přichází v úvahu i ochrana osobnosti či jména právnické i
fyzické osoby. Vždy bude záležet na tom, jak soud posoudí konkrétní případ, zejména vzhledem k nekalé soutěži, a jak široce vyloží jednání v hospodářské soutěži v prostředí internetu. •
Služby advokátů na českém internetu
Celá oblast sporů s doménovými jmény se vede i o jejich samotných názvech. Existují
jisté tendence, zřejmě inspirované zahraničními judikáty, považovat některá doménová jména za nepřijatelná zejména pro určitý obsah. Jedná se především o obecná označení tak, jak to vychází
z již proběhlých sporů v Německu. Pokud by například jeden konkrétní samostatně podnikající
advokát užíval doménu advokáti.cz50 a propagoval by zde pouze své služby, bylo by to samo o
sobě nekalosoutěžní bez ohledu na fakt, že žádná firma či ochranná známka takového tvaru
neexistuje. Spotřebitel by totiž mohl očekávat, že na tak obecné doméně bude seznam či sdružení
všech advokátů, mezi kterými si bude moci vybírat a takovýto obsah domény s pouze jedním zástupcem by byl pro něj matoucí. Je to sice smělá představa, ale pokud se naše justice nechá
zahraničním řešením inspirovat, nastane podobná situace brzy i u nás. Potom by však obecné
doména advokáti.cz je aktuálně k prodeji za nezveřejněnou cenu, NetGroup, s. r. o., Dostupné na WWW: http://www.cenik.cz/domeny.php 50
35
domény, jakými například jsou pravni-sluzby.cz, 51 pravnici-cz.com,52 nebo i-pravnik.cz,
53
stejně
tak jako domény s názvy měst, mohli jejich majitelé užívat pouze takovým způsobem, aby spotřebitel, který zadá takové slovo do vyhledávače, našel přesně ty informace, které odpovídají povaze příslušného doménového jména.
Inspirující může být například rozhodnutí Zemského soudu v Mnichově ve věci zákazu
používání internetové adresy rechtsanwälte.de (advokáti.de)54. Soud v tomto případě konstatoval,
že užití domény rechtsanwälte.de jedinou advokátní kanceláří bez dalších rozlišujících dodatků, je
jednáním omezujícím hospodářskou soutěž, neboť slovo rechtsanwälte (advokáti) je obecným
pojmem. Dle přesvědčení soudu je tato second level domain charakterizována svou výstižností, lze ji snadno na internetu vyhledat a je tak zajímavá především z ekonomického hlediska. Užívání
takové domény je způsobilé k zachycení všech potenciálních klientů žalované advokátní kanceláře, kteří vyhledávají advokáty pomocí výše uvedeného přímého způsobu zadání označení advokátní
profese. Tím je znemožněno konkurujícím advokátům nabídnout příslušnému okruhu klientů své služby a je zmařena možnost věcného srovnání těchto služeb. Za zmínku stojí i rozhodnutí
Vrchního zemského soudu v Celle o internetové doméně www.anwalt-hannover.de,55 které je
svým obsahem i výrokem soudu obdobné, neboť soud v daném případě shledal, že tato internetová doména je klamavou reklamou ve smyslu německého zákona o nekalé soutěži.
„Je zřejmé, že při právní kvalifikaci doménových kolizí již dnes běžně není možné
argumentovat systémem registrace domén “fisrt come, first serve”. Monopolizace obecného termínu, zejména bez dalších rozlišovacích dodatků, jednomu subjektu pouze na základě toho, že
přišel dříve, nevylučuje a priori zásah do starších a zákonem chráněných práv jiných osob.“56 Navíc při nabízení právních služeb na internetu není ani vyloučeno, že by nemohl být učiněn také
závěr o rozpornosti či nesouladu určitého výsledku chování konkrétní osoby s ustanovením
například čl. 25 etického kodexu57, který stanoví, že „advokát má právo informovat veřejnost o
poskytovaných službách za předpokladu, že jsou tyto informace přesné, nejsou klamavé a respektují povinnost mlčenlivosti a další základní hodnoty advokacie.“ Takový závěr však může závazně vyslovit pouze soud, případně stavovská organizace.
stránky obsahují prezentaci služeb JUDr. Hany Bachrachové LL.M., specializující se na „spory o doménová jména, o nekalou soutěž a jiné problémy na Internetu“. Dostupné na WWW: http://www.pravni-sluzby.cz/default.xtml 52 stránky obsahují prezentaci služeb společné advokátní kanceláře se sídlem ve Frýdku-Místku. Dostupné na WWW: http://www.advokati-cz.com/ 53 stránky obsahují prezentaci služeb Mgr. Svatopluka Jedličky, se specializací na „Právo informačních technologií“. Dostupné na WWW: http://www.i-advokat.cz/ 54 Soudní rozhodnutí- soudy cizích států, Právní rozhledy, 2002, č. 7, str. 347 55 Soudní rozhodnutí- soudy cizích států, Právní rozhledy, 2002, č. 1, str. 54 56 Doménová jména a nabízení právních služeb na Internetu [on-line]. Praha : Kupka Petr., 2004, [cit. 3. 3. 2006] Dostupné na WWW: http://www.ipravnik.cz/ipravnik/ipravnik.nsf/0/AE6C999D0E4125E8C1256F62004F5250 57 usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1997 Věstníku ze dne 31.října 1996, ve znění usnesení sněmu č. 3/1999 Věstníku ze dne 8. listopadu 1999, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky (etický kodex) 51
36
