v Choustníkov Hradišti vznikla provozovna

KRONIKA MċSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2001

Drobnosti - na letišti v Žirþi probíhá mistrovství republiky v plachtČní - provozují se i nadále vyhlídkové lety - v nemocnici pokraþují nároþné práce na vnitĜním vybavení primariátĤ a také se buduje druhá þást následné péþe - v ZOO se narodila mláćata bonga – africké pralesní antilopy - v knihkupectvích se objeví „Nový atlas mČst hradeckého a pardubického kraje“ vþetnČ našeho mšsta - rybník v ýeské Podharti je terþem kritiky pro nepoĜádek hraniþící se smetištČm Ubytování – pronikavá zmČna JeštČ pĜed rokem tu byl znaþný nedostatek lĤžek, které mohlo naše mČsto nabídnout návštČvníkĤm mČsta. Dnes už to není pravda. MČsto mĤže nabídnout noclehy i zvýšenému poþtu návštČvníkĤ. Mimo ubytování ve stávajících hotelích Central a Tins tu byly dány do užívání ještČ již popsaný Hotel Safari a Panzion „Za vodou“. Také v ChoustníkovČ Hradišti vznikla provozovna Firma BoĜek – penzion „Za vodou" „U Milana“. Zvýšenému poþtu návštČvníkĤ však již nyní nepostaþují skužby. PĜitom to byli právČ podnikatelé v obchodech, kteĜí volali po návštČvnosti. Teć když se jim jí dostalo, tak zĤstávají pozadu a to hlavnČ v letních mČsících o sobotách a nedČlích. TémČĜ všechny obchody mČsta se o sobotách uzavĜou pĜed pol ednem a návštČvníci si nemohou odpoledne nakoupit. NávštČvníci tuto skuteþnost kritizují a je nyní na samotných podnikatelích, aby byla zjednána náprava. Nemusela by trvat dlouho, vždyĢ zmČna prodejní doby nevyžaduje nákladné zásahy do provozu, jen chtít. ZOO v þervenci 2001 Po odeznČní epidemie slintavky a kulhavky došlo v ZOO k transportu zvíĜat z mateĜské ZOO do zoologické zahrady v Madridu. PĜepravní spoleþnost z Holandska tam odvezla pČt pakoĖĤ bČloocasých, šest vodušek leþve a párek pralesních buvolĤ. (informace ZdenČk Bárta – vedoucí exportního oddČlení ZOO) V souþasné dobČ peþují ošetĜovatelky o sameþka a dvČ samiþky gepardĤ. Jejich matka Karin je ĜádnČ kojila do doby svého onemocnČní kdy ztratila mléko. Od této doby, po bezúspČšném pokusu s odkojením fenkou zlatého retrívra, jsou umČle odchovávány. Mláćata pijí po dvou až tĜech hodinách speciálnČ upravené mléko.Péþe se jim dostává v inkubátoru.

126

KRONIKA MċSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM - 2001

Do dnešní doby se v ZOO narodilo 35 mláćat gepardĤ a rozmnožováni zde jsou od roku 1988. V naší republice se gepardi odchovávají ještČ v ZOO Praha a na svČtČ je to ještČ asi dvacet zoologických zahrad. Uvádí se, že ve volné pĜírodČ žije pĜibližnČ 15.000 gepardĤ, pĜevážnČ v Namíbii. Stále ještČ pokraþuje petiþní akce Bushmeat, doplnČná vhodnČ otĜesnými snímky Švýcara Karla Ammana. Kde se vdát þi oženit? DĜíve to bylo velmi jednoduché. Svatba v rámci našeho mČsta se odbývala v konšelském sále Staré radnice a jiné volby nebylo. Se zmČnou matriþního zákona se situace zmČnila. Nyní je možnost „volby“ místa svatby. Zákon však urþuje pĜísná pravidla, kde je možno obĜad uskuteþnit a musí to být místo „vhodné“. Nyní je tedy ještČ mimo konšelskou síĖ Staré radnice uskuteþnit svatbu v areálu Nová Amerika, v lékárnČ a kapli hospitálu Kuks. V jednání je ještČ další možnost, kanceláĜ starosty mČsta. Podstatné však je, aby jeden z dvojice svatebþanĤ mČl svoje trvalé bydlištČ v místČ svatby. Uskuteþní-li se tedy svatba v nČkterém z uvedených míst, bude sĖatek zapsán v matrice našeho mČsta, tedy královédvorské. NeumožĖují se tedy svatby, které vídáme v televizi ze zahraniþí, pod vodou, v lesích, ulicích a jiných neobvyklých místech. Informace p. Ježková – matrika – þervenec 2001. Rekonstrukce MČÚ pokraþuje BČhem mČsíce þervence byl vydláždČn dvĤr a na závČr mČsíce došlo k propojení obou budov, tak zvanou stĜední þástí. Tato stĜední þást je celá prosklená a její þástí je i výtah. Ten nebyl nikdy souþástí MČÚ. To jistČ uvítají obþané se sníženou mobilitou. Zaþalo se také pracovat na interiérech jednotlivých kanceláĜských místností, hlavní budova je již v „novém kabátČ“ a na sklonku podzimu by mČlo být vše hotovo. Drobnosti kroniky - výstavu obrazĤ a keramiky autorek KvČty Makovské a ZdeĖky Polívkové poĜadá HankĤv dĤm ve Staré radnici - poþasí druhé poloviny þervence bylo deštivé a zpĤsobilo škody na komunikacích a kanalizaþní síti - vozidlo Správy a údržby silnic þistilo zanesená kanalizaþní potrubí - pracovníci Technických služeb provádČjí opravy cest po vydatných deštích v SylvárovČ, Žireþské Podstráni, Verdeku, na nábĜeží i okolí koupalištČ. TČžké stroje zapĤjþí firma Kokam. Co nového o matrikách ? Dnem 1.7.2001 vstoupil po více než padesáti letech v platnost nový zákon o matrikách, jménu a pĜíjmení a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ - zákon þ. 301/ 2000 Sb. Tento zákon pĜináší znaþné zmČny v oblasti: 127


- užívání jména a pĜíjmení ( napĜ. pĜi narození dítČte mohou rodiþe dát dítČti dvČ jména, obþan mĤže dodateþnČ prohlásit, že hodlá užívat dvČ jména, manželé mohou po uzavĜení manželství užívat pĜíjmení složená, je pamatováno na otázku podoby pĜíjmení po sĖatku s cizím pĜíslušníkem, na zmČnu pĜíjmení u osoby u které probíhá zmČna pohlaví atd.) - uzavírání manželství ( pĜed jiným matriþním úĜadem, na jiném vhodném místČ, pĜed orgánem církve, v pĜípadČ, že život snoubence je pĜímo ohrožen napĜ. pĜi letu letadlem, pĜi plavbČ po moĜi, je pamatováno na nutnost tlumoþníka u lidí neslyšících a nemluvících atd.) - postavení Zvláštní matriky v BrnČ - nahlížení do matrik - vedení matriþních knih - archivování druhopisĤ matriþních knih a sbírek listin V závČru mohu Ĝíci, že se zmČnily podmínky a pravidla pro podání žádosti a pro jejich kladné vyĜízení, zmČnily se formáty matriþních knih a matriþních dokladĤ, z minulosti zĤstal pouze styl vedení matrik – t. j. dokumentním inkoustem. Pro mČstskou kroniku pĜipravila p. Eva Ježková - matrikáĜka

Krádež z kaple svatého Odilona Opravovanou historickou památku, kde v souþasnosti probíhají opraváĜské práce navštívili zlodČji. Ukradeny byly mČdČné plechy – parapety a kus mČdČného uzemnČní. Nejde o první pĜípad, kdy zlodČji kvĤli zpenČžení barevného kovu poniþí historickou stavbu. Nabízí se otázka, jestli není trestuhodné také poþínání nČkterých pracovníkĤ sbČren, kteĜí jistČ poznají, že se nejedná o „šrot“ a toto vykupují.

DČti a jejich prázdninové tábory Skauti a DĤm dČtí a mládeže „Jedniþka“ uskuteþnil putování po Beskydech, Adršpachu a sjíždČní þeských Ĝek. Místní stĜedisko Junáka poĜádá ještČ svĤj pĜekrásný táborový pobyt na „KateĜinČ, sokolové opČt tradiþnČ na „JežkovČ“. DĤm dČtí a mládeže má své tábory na Jívce a v TĜebihošti, Základní škola Komenského na PotštejnČ. DČtský tábor s dlouhou tradicí je provozován také v BČluni.

Budovy MČstského úĜadu propojeny Rekonstruovaná budova MČstského úĜadu se blíží ke svému závČru. Po vydláždČní dvora propojili pracovníci dodavatelské firmy již funkþní zadní trakt s novČ postavenou stĜední þástí. Ta je prosklená a s výtahem. Budova je také novČ omítnutá a v souþasnosti se pracuje na vybavení interiérĤ. Na podzim by již budova mČla být dokonþena

7. Mistrovství v létání –Žireþ Sedmé mistrovství ýeské republiky v létání na dvousedadlových kluzácích se uskuteþnilo v prvé polovinČ þervence na letišti v Žirþi. Zúþastnilo se jej asi sto úþastníkĤ, z toho 30 dvouþlenných posádek, 30 dvousedadlových kluzákĤ typu L-13 Blaník, 5 vleþných letounĤ. Byl pĜipraven Ĝeditel závodu, náþelník letištČ JiĜí Tomíþek, štáb rozhodþích, vedoucí letového provoz, pomocníci i kuchaĜ, ale nebylo pĜipravené poþasí.

128


VtipnČ se tu uplatnilo staré plachtaĜské poĜekadlo :“ Chceš-li zavlažit Saharu, uspoĜádej tam plachtaĜské závody.“ První disciplina 14.7.2001 (pĜelet na uzavĜené trati DvĤr Králové – HoĜice – JaromČĜ – Dobruška – DvĤr Králové ) nebyl bodován, nikdo pĜedepsaných 100 km neuletČl. Další letový den byl 18.7. formou Cat‘s Cradle (koþiþí kolébka) , což je pĜelet pĜes více otoþných bodĤ bez hodnocení rychlosti, pouze nalétaných kilometrĤ. VítČzem byla posádka ŠindeláĜ – Gavenda z Kunovic, druzí byli kolínští Markl – Ledvina a tĜetí domácí Ládr – B. Zajdl. TĜetina závodníkĤ pro nepĜíznivé poþasí nevzlétla. 19.7.

opČt nebylo pĜeletové poþasí proto se soutČžilo v pĜesnosti pĜistání a pĜistání pĜes pĜekážku. 20.7. vydatnČ pršelo a þást letištČ se stala rybníþkem. 22.7. (nedČle) se uskuteþĖuje pĜelet v délce 223 kilometrĤ (D.K. – Jiþín – Dobruška – Nová Paka – Opoþno – D.K.), vývoj poþasí však nedovoluje obletČt celou traĢ, boduje se jen vzdálenost. 27.7. poþasí se umoudĜilo a dokonþuje se volný pĜelet v uzavĜené oblasti. V celkovém hodnocení uskuteþnČného mistrovství se jako první umístila kunovická posádka ŠindeláĜ – Gavenda, druzí z Broumova Sram – Janda, tĜetí Harašta – Hutyra z Karlových Var a na þtvrtém místČ naši Ládr – B. Zajdl. Slimáci Panující vlhké poþasí mČsíce þervence a také pĜedchozích rokĤ podporuje výskyt slimákĤ. SvĤj podíl na tom má také úroveĖ obdČlávané pĤdy v souþasném zemČdČlství.Jedná se o slimáþka polního a síĢkovaného. Velikost nČkterých „slimáþkĤ“ dosahuje témČĜ délky prstu a naveþer jich je možno napoþítat stovky, hlavnČ v sousedství vlhkých míst. Obþané je nacházejí nejen na svých zahrádkách, ale i na kyticích ve vázách na hĜbitovČ. Mapa mČsta Mapku mČsta ve formČ trhacího bloku vydalo mČsto. Bude sloužit k lepší orientací návštČvníkĤ. Je pĜiložena v kronice mČsta. Knihovna využívá þárový kód MČstské knihovnČ „Slavoj“ se podaĜilo uplatnit þárový kód také v oddČlení pro dospČlé a þítárnČ. Poþínaje srpnem dostávají obþané – þtenáĜi - prĤkazky ve formČ kartiþek s uvedeným kódem. Stejným zpĤsobem jsou oznaþeny i knihy. Knihovnice pak pomocí „naþítaþe“ uloží všechna potĜebná data do poþítaþe. PĜes poþáteþní potíže s používanou technikou by mČlo dojít k ulehþení práce knihovnic. Knihy jsou v poþítaþi uloženy všechny, zbývá zaevidovat ještČ nČkteré þasopisy. ýtenáĜi si budou muset více hlídat výpĤjþní dobu, která není na kartiþce uvedena. Zásluhu na novČ zavedené výpĤjþní technice má bezesporu Ĝeditelka PhDr. Vladislava Lustigová spoleþnČ s dobrým kolektivem spolupracovnic. Zvýšený poþet automobilĤ v ulicích ZapĜíþiĖuje to srpnová rekonstrukce mostu u blízkých HeĜmanic, kdy se objíždí ve smČru na Trutnov pĜes ZaloĖov, Žireþ, mČstem potom ulicí Heydukovou, LegionáĜskou, Sladkovského a Krkonošskou na Trutnov. PĜímo „zácpou“ je kĜižovatka na DenisovČ námČstí, kde se proud vozidel nasmČrovaný uvedenou objížćkou stĜetává s vozidly na „hlavní“ silnici. 129


NávštČvníci ZOO, pracující pĜijíždČjící a odjíždČjící ze smČn, musí þekat v kolonách na možnost se vklínit do proudu vozidel. Navrhovaný „kruhový objezd“ zĤstává v nedohlednu, nejsou na nČj peníze a státní dotace není. PrávČ v letních mČsících, kdy je zvýšený turistický ruch, je tato situace nanejvýš nepĜíjemná. Tragická událost v ZOO Sobota odpoledne dne 4.12.2001 byla pro ZOO tragickým dnem. Dlouholetý pracovník zoologické zahrady, ošetĜovatel Milan SkoĜepa byl smrtelnČ zranČn slonicí Sety. ( 44 let vČku).Ke smrtelnému úrazu nedošlo jeho pochybením, jednalo se spíše o souhrn nešĢastných náhod. Slonice byla stižena úpornou bolestí a reagovala podráždČnČ a neþekanČ. Jmenovaný ošetĜovatel upadl pĜes poutací ĜetČzy a podráždČné zvíĜe reagovalo okamžitČ. „StĜet mezi þlovČkem a zvíĜetem vážícím témČĜ stokrát víc, nemĤže pro þlovČka nikdy skonþit dobĜe“ uvedla Ĝeditelka ZOO Dana Holeþková. Vedení ZOO se rozhodlo pĜejít k bezkontaktnímu zpĤsobu ošetĜování, tedy tak, aby ke slonĤm ošetĜovatelé nemuseli vstupovat. Používání mČstského znaku Na ĜadČ upomínkových pĜedmČtĤ z našeho mČsta je ke spatĜení mimo jiné i mČstský znak. Je k vidČní na rĤzných hrnéþcích, zdobí popelníky, mapky, obrázky a další drobné pĜedmČty.Co však podnikatelé postrádají je patĜiþné povolení. V uvedených pĜípadech se jedná o symbol a ten podléhá schválení od orgánĤ mČsta. Jedná se v tomto smČru o jistou „ochrannou známku“ a ta je podĜízena pĜísným pravidlĤm. MČstĤm znak schvaluje Parlament ýeské republiky a ten musí odpovídat heraldickým zákonitostem. Drobnosti srpna 2001 - královna vČnných mČst Eva Kvasniþková mČla možnost moderovat poĜad televize NOVA – „SnídanČ s Novou“. - zajímavý snímek ze sokolského archivu se podaĜilo najít þinovnici PavlínČ Špatenkové. Jedná se o dokumentaci z pĜedstavení k 500. výroþí úmrtí Jana Žižky, kdy sokolové uvedli, v þervenci roku 1924 , dvakrát divadelní hru s názvem „Husité aneb vyprávČní starého kronikáĜe“. Na uvedené fotografii jsou dČti i vedoucí v dobových kostýmech. Snímek je pĜevzatý z novin. ZemĜel Páter Józef PleszczyĔski Dne 3.8.2001 zemĜel jmenovaný administrátor ěímskokatolické farnosti našeho mČsta. Narodil se 29.9.1944 v obci Bucze v Krakovském kraji Polska. Po sametové revoluci se uchýlil do ýech, nejprve obce Bílý Újezd na Rychnovsku, následnČ do Dvora Králové nad Labem.Jeho administrování bude spjato s obdobím dobrých vztahĤ mezi farou a radnicí, upravenou budovou dČkanství, zpĜístupnČním vČže kostela veĜejnosti. Po 24leté knČžské službČ a nedožitých 57 letech odešel ke svému StvoĜiteli. Rozlouþení se konalo 9.8. v kostele Jana KĜtitele a byl pĜevezen do rodné Polské zemČ.

130


Smrt horolezce Tomáše Rückera Horolezecký oddíl našeho mČsta to na smuteþním oznámení napsal takto : PohodáĜ, klićas, zkrátka bezva kluk Tomáš Rücker zemĜel 8. srpna v italských Dolomitech. Tragická událost se stala pĜi sestupu vysokohorskou zajištČnou cestou, kterou sestupovalo více skupin turistĤ.Nenápadné poþasí se promČnilo v náhlou krátkou bouĜku a jeden z mála bleskĤ Tomáše nešĢastnČ zasáhl. PĜes rychle poskytnutou pomoc polským doktorem nebylo možno neštČstí zabránit. Nikdy našeho kamaráda nezapomeneme. Poznámka kronikáĜe – smrt v horách našel z našeho mČsta ZdenČk Studniþka (Kavkaz), Ilja Špitálský (strýc Tomáše) rovnČž v Alpách. Lamaþi a kameníci mČstského lomu – vlastivČdné þtení MČstský pískovcový lom nad severním okrajem mČsta, v místČ dnešní „obalovny“, byl spjat s historií mČsta již od stĜedovČku. Spolu s ostatními malými lomy zajišĢoval potĜebný kámen na stavby budov i cest a další žádané potĜeby zdejších obyvatel. PĜesvČdþí nás o tom pohled na lidskou þinností narušované mČstské hradby, šindeláĜská vČž, Stará radnice a kostel sv. Jana KĜtitele. Další lom byl i na protilehlé stranČ za Hartským potokem, ale zde pĜed rokem 1817 vytryskl pĜi lámání kamene vydatný zdroj pramenité vody a lámání bylo zastaveno. Pramen byl podchycen, pojmenován, vysvČcen a sveden do mČsta jako první vodovod. Slouží nám dodnes. K lomĤm blízkého okolí mČsta patĜil ještČ lom RiegrĤv západnČji od nemocnice a v ýertových hradech. K nejvČtšímu rozmachu tČžby kamene došlo na sklonku 19. a poþátkem 20. století. Málokterému z našich obþanĤ je znáno, že zdejší kvalitní kámen byl použit na stavbu Národního muzea, pražského paláce Adria, na budovu ministerstva železnic, právnickou fakultu a zdejším kamenem byl dostavČn chrám svatého Víta, spolu s úpravou pražského hradu. Když se roku 1910 zaþala stavČt „Tešnovská pĜehrada“, byl na její stavbu a obložení kyklopským zdivem použit také. Je rovnČž dochováno, že zdejší kámen byl použit na stavbu památníku Jana Amose Komenského v nizozemském Naardenu. Také ostatní stavby našeho mČsta se bez tohoto kvalitního kamene nemohly obejít. PatĜí sem budova spoĜitelny, školní budova Schulzovy sady, prĤþelí bývalé tržnice, okresního domu, nemocnice, brány hĜbitova a je z nČho ztvárnČn i „Památník odboje“. V roce 1910 byl v tomto „lomu tvrdého pískovce“ odlomen kvádr o velikosti 700 / 200 / 150 cm a našel své uplatnČní jako památník hrĤzného „pochodu smrti“ v ChoustníkovČ Hradišti. Zdejší cenomanský, kĜemenný pískovec, byl v hlavní vrstvČ bČlavý, jemnČ až stĜednČ zrnitý (zrnka velikosti máku), dostateþnČ tvrdý a odolávající vlivĤm Ĝíþní vody. Proto byl vyhledáván na namáhané kamenické výrobky, ke kterým v té dobČ patĜily schody, prahy, dlažby, skruže, žlaby, podokenní polštáĜe a sochaĜské práce. Královédvorsko, právČ tak jako sousední hoĜicko je na kámen bohaté. Pro úplnost ještČ další blízká místa kde k tČžbČ docházelo. Byla to Doubravice, Velehrádek, Dubenec, Bílá TĜemešná, Ferdinandov, Stanovice a dva lomy v obci KocbeĜe, kde je ještČ jeden lom provozován pod názvem KOKAM s.r.o.

131


V dobČ zhruba pĜed sto lety pracovalo v mČstském lomČ až sedmdesát lamaþĤ – kameníkĤ a zvonivý tlukot jejich kladívek byl slyšet daleko. Ohlédneme-li se do daleké minulosti dobývání kamene lámáním, potom se dozvíme, že k odtržení kamenných blokĤ se využívalo i ohnČ a mrazu, nebo vyschlých vrbových kolíkĤ (klínĤ). Ty se po natluþení do pĜirozených spár polévaly vĜelou vodou, aby svým tlakem spáru rozšíĜily a tím došlo k odtržení. PrávČ tak jako dnes se však používaly ocelové klíny a kladiva. V dobČ kdy tČžba dosahovala svého vrcholu, bylo toto Ĝemeslo velmi žádané, ale také proklínané a skrápČné slzami mladých vdov. Nad lamaþi a kameníky se rozprostírala hrozba obávané silikozy plic, která kosila jejich Ĝady a nedala jim se dožít stáĜí. Byl to v tehdejší dobČ údČl všech kameníkĤ a nejvíce tČch, kteĜí pracovali s pískovcem. Spolupracovníci „ve skále“ potom zpravidla vČnovali zemĜelému prostý pomníþek, který sami zdarma opracovali. Zdejší lom využíval vhodné polohy kamenného srázu v samé blízkosti cesty, která se svažovala k mČstu a umožĖovala zvíĜecím potahĤm svážet tČžký náklad snadnČji. Zásoba kamene byla znaþná, levná pracovní síla také nechybČla. V dobĜe vedeném lomČ se zpracovalo mimo þásti skrývky témČĜ všechno. Tak tomu bylo i zde. ýást skrývky, zakusující se do lesa, obsahovala mČkké kameny, které se tloukly a odvážely do „mlýna“ ve spodní (jižní) þásti lomu. Zde se drtily (mlely) na pĜesátý, kvalitní písek, spolu s odštČpky po lamaþské a kamenické práci. Prostor pod samotnou skalní stČnou zĤstával volný a sloužil pro „odpálenou“ horninu. Ta se zde zpracovávala a teprve potom skladovala na místech urþených k odvozu. Doprava po lomČ byla provádČna koleþky z tvrdého dĜeva, velké kusy po dĜevČných váleþcích, na kárách a také na vozících polní dráhy s kolejniþkami a toþnami. Namáhavou, nákladnou a nebezpeþnou prací ve skalní stČnČ bylo vytloukání a pozdČji vrtání otvorĤ pro nálože trhaviny. DĜíve se provádČlo ruþnČ, dláty, kdy na vysekávání pracoval zprvu jeden lamaþ, po dosažení vČtší hloubky dva. Jeden „vedl dláto“, pootáþel jím a druhý na dláto tloukl perlíkem. ýas od þasu vsunuli do otvoru þerstvý, kladivy na konci roztĜepený a namoþený kmen mladého stromku a tím odstranili rozmČlnČný kámen. Teprve po zavedení elektrického proudu pĜišly na Ĝadu sbíjeþky, vrtaþky a další technika. Vzdálenost otvorĤ a jejich hloubku urþil vždy „stĜelmistr“. NesmČly být v blízkosti „lasĤ“, tedy pĜirozených spár v kameni. Také vlastní „ládování“a urþení množství trhaviny náleželo stĜelmistrovi. „Šulky“ (nálože trhaviny) vkládal do otvorĤ spolu s pomocníkem. V minulosti se k trhání používal þerný stĜelný prach, pozdČji vynalezený dynamit a další trhaviny. K zanícení nálože se používaly zápalnice, nazývané také „lunty“, pozdČji se „pálilo“ elektricky. PĜed samotným odpálením náloží se lom uzavĜel, silnice nahoĜe u mostu a dole nad bývalou Patzakovou továrnou také, troubením bylo upozornČno na nebezpeþí v okolí a potom teprve se mohlo odpálit. Dunivý výbuch mnohdy vrhnul þást drobnČjších kamenĤ až na protČjší stranu Hartského potoka. DobĜe provedený odstĜel stČny dal práci mnoha kameníkĤm a zatím co oni na kameni pracovali, pĜipravoval se další. Zdejší lom mČl vrstvy kamene uloženy vodorovnČ a to umožnilo na nČm vytvoĜit „ lavice“.Byla to jakási „patra“, široká asi 3 –4 metry, která umožĖovala práci lamaþĤ nad sebou a nehrozila zde taková možnost zranČní zpĤsobená pádem kamene z výšky. Pokud se kámen zpracovával kladivy (mlátky, perlíkem, paliþkou), potom se mluvilo o roztloukání a tyto kusy byly „sáhovinou“ urþenou do základĤ staveb a cest, nebo se drtily a mlely. Pokud kameník použil paliþky, dlát a klínĤ, potom se jednalo o „štípání“. Také poznal, podle zvuku po úderu na kámen, zda se jedná o kámen „zdravý“, který „zvoní“ a nebo dutČ znČjící s prasklinami. Kladívka, perlíky a mlátky mČly násady delší, tenké a pružné, aby se otĜesy po úderech nepĜenášely do jejich rukou. Štípání se provádČlo tak, že se potĜebný kamenný blok oznaþil 132


„oškrlíkem“ a vytvoĜil se „šrám“, tedy jakýsi zásek, do kterého byly pĤvodnČ ruþnČ, v pozdČjších letech sbíjeþkou –„pikovaþkou“ udČlány otvory pro kovové klíny. Ty byly od sebe vzdálené asi 15 a více centimetrĤ. Do tČchto otvorĤ byly vtloukány klíny, až se „chytily“, tedy pevnČ upevnili v kameni. Pokud se tak nestalo, vypomohl si kameník pĜidanou vložkou z plechu a nebo pomocným dĜevČným klínkem, až kovové klíny „šponovaly“. Následovalo vlastní „štípání“, kdy kameník sám a nebo se spolupracovníkem, vedl údery na klín po klínu – pČknČ po ĜadČ. Paliþka na pružné násadČ po úderu na klín odskoþila „sama“ a byla zkušenou rukou vedena na další klín. To vyžadovalo zruþnost a nesmČlo dojít k tomu, aby byl veden úder na klín nepĜesnČ a ten se po úderu vymrštil zpČt. Zpravidla zpĤsobil spolupracovníkovi bolestivou modĜinu i zranČní. ěada klínkĤ po úderech vnikala do kamene, až došlo k jeho rozdČlení, „štípnutí“, v požadovaném místČ. Lépe se „štípalo“ v þerstvČ odlomeném kameni, který mČl dosud „lomovou vlhkost“, protože vysycháním kamene narĤstala jeho houževnost a tvrdost. Bylo by omylem se domnívat, že v lomu byla jen jedna kvalita kamene. Skalní stČna tvoĜila jakési vrstvy, které byly svojí kvalitou zcela odlišné. I v našem lomČ tomu tak bylo. Vrchní vrstvou, pod skrývkou, byl „ mČkáþ“, vhodný na dna potokĤ a jejich mČlkou regulaci a pod ním se nacházela vrstva zvaná „brumich nebo blumich“se slabČ namodralou barvou, který se štípal lehce, ale nepravidelnČ.Následoval nejkvalitnČjší kámen šedobílé barvy „ jerich“,který se velmi dobĜe a rovnČ štípal a o mocnosti asi pČti metrĤ výšky. NejspodnČjší vrstvou byl „kostkáþ“, uložený na dnČ lomu, velmi tvrdý, vhodný na dlažební kostky. Správce lomu, stĜelmistr i lamaþi –kameníci to dobĜe znali a dovedli kámen i ohodnotit. Nepostradatelným pracovníkem v lomČ byl kováĜ. Ten musel pracovníkĤm pĜekovat dláta, oškrty, ocelové páky (pajsry), klíny, trny a další náĜadí. Musel kovat, dovednČ kalit i s popouštČním, náĜadí ostĜit, aby práci na kameni ulehþil. Kameníci lomĤ (nebo se také Ĝíkalo ve skále) byli lidé prostí, odkázaní ke vzájemné spolupráci na spoleþném díle.Pracovali zpravidla od jara do zimy, potom si museli práci najít jinde a nebo „žít na podporu“. V letních mČsících pracovali od samého rozednČní, aby nebyli vystaveni pálivému letnímu slunci a úmornému teplu sálajícímu ze „skály“. Po skonþení „šichty“, která byla chlapskou dĜinou, odcházeli prach „spláchnout“ do blízké, nyní pĜestavČné hospody „u PivokoĖských. Poslední prací v sedmdesátých letech bylo opracování kamene pro budované pĜíkopy zvČĜe v naší zoologické zahradČ. Kámen takto opracovaný byl nazýván „divoþinou“ a dodnes se jim ZOO pyšní. TvĤrcem tohoto kamene byl dosud žijící kameník Stanislav Vítek ze Zboží, který také poskytl ke þlánku nČkteré potĜebné údaje. Nové technologie uplatĖované ve stavebnictví, výroba cementu a jiných stavebních hmot vytlaþila tČžbu kamene, ale nedala jí zaniknout. Kámen byl a bude i nadále nepostradatelný. DĜíve „zdravotní“, nyní „zábavní“ Taková zmČna probČhla v bývalém zdravotním stĜedisku textilního závodu Tiba n.p. Zálabí. Velký sál pĜízemí budovy sloužil jako veliká schĤzovní místnost nejen jmenovanému závodu, ale i mČstu a okolí. Také se stávalo, že sál nebyl využitý, pĜedsálí, kde byla sociální zaĜízení, klubovna a knihovna rovnČž. Klubovnu bylo možno využít, po schválení Závodním výborem Revoluþního odborového hnutí, pro zábavné akce poĜádané samotnými dČlníky, dokonce i na svatby a drobnČjší spoleþenské akce. V prvém poschodí byly ordinace závodního lékaĜe MUDr. Kvocha a letitČ i jeho sestry p. Kränkové a dále zubní ordinace. ZĤstala zde sestra Kränková, lékaĜ Kvoch je na dĤchodu a zubní ordinace manželĤ Prouzových se zmČnila k nepoznání svým vybavením. 133


Po nČžné revoluci se pĜedsálí a pĜíležitostnČ i velký sál zmČnil na restauraci, z klubovny a knihovny vzniklo její zázemí s kuchyní a závod Zálabí toto pronajímal. V roce 2000 došlo k další zmČnČ, kdy se restaurace zmČnila na Zábavní stĜedisko Zálabí. Za uplynulý rok jím prošlo na nČkolik tisíc, pĜevážnČ mladých hostĤ. Ti si zde užívají novodobou ,moderní, reprodukovanou hudbu. Zhruba jednou za mČsíc je zde k poslechu nČkterá z „živých kapel“, dále provozovány rĤzné estrády a taneþní vystoupení. Bývalé „zdravotní stĜedisko“ doznalo tedy významné zmČny. Výstava v Žirþi Od roku 1995, kdy se rozhodli þlenové místního Svazu chovatelĤ drobného zvíĜectva akci „Výstav“ s velkým „V“ obnovit, uplynula již sedmá. Jsou to výstavy, které již nenavštČvují desetitisíce chovatelĤ z celé republiky, ale rozsahu menšího, kdy poþet návštČvníkĤ dosahuje pĜibližnČ pČti tisíc. O letošním srpnovém, výstavním víkendu sužovalo návštČvníky tropické, dusné poþasí. K vidČní byly stovky klecí s králíky, drĤbeží, husy, kachny, holubi rĤzných plemen a ras, celkem asi tisíc kusĤ zvíĜat. Dále zde bylo exotické ptactvo, kaktusáĜi, stánky omezenČ s výrobky z medu, rostliny a vyšívané odČvy. Svojí prací se pochlubil i Klub lodních modeláĜĤ. Kulturní program byl ve znamení country hudby.Doprava autobusy z mČsta nebyla opČt uskuteþnČna. KoupalištČ Obþané našeho mČsta si „svého“ koupalištČ váží, ale pĜece jenom se za plaváním uchylují i jinam. Nabídka okolních bazénĤ je natolik lákavá, že nelenují a navštČvují JaromČĜ s þistiþkou a ohĜíváním vody, dále Miletín, Trutnov a dokonce i TĜebechovice. Tato koupalištČ nabízejí tobogán, klouzaþku, víĜivky a teplejší vodu. Ke zmČnČ by mČlo dojít po zamýšlené rekonstrukci koupalištČ, kdy by mČlo na pĜekrásném TyršovČ koupališti dojít rovnČž k þistČní vody, a výstavbČ vodních atrakcí. Zamýšlenými pracemi dojde jen k nepatrnému „zeštíhlení“ velkého bazénu. K výsledku „sþítání“ V našem mČstČ bylo nasþítáno 16.480 obyvatel a k letošnímu lednu jich bylo o 36 ménČ. Zajímavou skuteþností je to, že zde spolu s námi žije jen 10 SlovákĤ, ale 12 VietnamcĤ, 11 RusĤ a 13 UkrajincĤ. Ve sþítacích arších byli zaznamenáni také tĜi Ameriþané – þeského pĤvodu. DĤchodci a valorizace DĤchodci si již na „valorizaci“ dĤchodĤ zvykli. Dochází tím k navýšení dĤchodĤ tehdy, když vzrostou více jak o pČt procent spotĜebitelské ceny, sníží se tedy kupní síla dĤchodce. Míru valorizace stanoví dosavadní pravidla, a to minimálnČ 70ti procentního rĤstu spotĜebitelských cen, vazbu na mzdy pouze jednou za dva roky ve výši jedné tĜetiny rĤstu reálné mzdy, podíl starobního dĤchodu na prĤmČrné hrubé mzdČ stále klesá a v roce 2000 þinil pouze 45 procent. (mČl by být 50 %) Závažné je to, že dosavadní sazba odvodĤ na dĤchodový úþet ve výši 26ti procent nestaþí krýt potĜebu dĤchodcĤ a tento úþet je již od roku 1957 trvale schodkový! Svaz dĤchodcĤ je nespokojen s tím, že se bude valorizovat až od 1.12.2001, požaduje aby k tomu došlo již od 1. záĜí. Naposledy byly dĤchody zvýšeny loni v prosinci. Podle ýeského 134


statistického úĜadu vzrostl prĤmČrný starobní dĤchod k letošnímu 31. bĜeznu proti stejnému období loĖského roku o 370 korun na 6300 korun. Muži dostávali o 430 korun víc než vloni a pobírali 7000 korun. PrĤmČrný dĤchod žen vzrostl o 340 korun a þinil 5740 korun. Poþet dĤchodcĤ narostl za stejné období o 29.300 na 1,35 milionĤ. Iniciativa INEX –SDA Jedná se o brigády v rámci iniciativy sdružení dobrovolných aktivit. Byli zde mladí lidé z Francie, Litvy, ŠpanČlska, Holandska, NČmecka, Velké Británie, Japonska a naši mladí obþané. Pracovali v rámci „ workshopu“ v KohoutovČ na úpravČ místního hĜbitova, jen za stravu a bydlení. Seznamují se s ýeskou zemí, která je pro nČ mnohdy zcela neznámá, jsou mezi lidmi a mohou blížeji poznat dČní ve spoleþnosti. Gorily ze ZOO do Prahy Samec Tadao a samiþka Kamba byli odvezeni do pražské ZOO. Zde budou umístČni v novém výbČhu, kde by také mČlo dojít k jejich reprodukci. Mají tu vČtší šanci na rozmnožení a je potČšitelné, že vedení ZOO se k tomuto rozhodlo. Gorily jsou skupinová zvíĜata a proto samec nemohl v naší ZOO zĤstat sám. V Praze bude mít spoleþnost samic, která sama o sobČ pĜispívá k lepší reprodukci tČchto zvíĜat.Tím by spolupráce obou ZOO zahrad mČla pĜinést své ovoce. ZOO by chtČla výhledovČ postavit nový pavilon pro nová chovná zvíĜata a pĜípadné Tadaovy potomky. Kašna „Kohoutova dvora“ Restaurátorské práce na bránČ „Kohoutova dvora“ konþí a pĜesunuly se na kašnu stojící na nádvoĜí. Pracovníci ji þistí, zbavují nánosu špíny a dávají kameni jeho pĤvodní krásu. Dochází také k úpravČ okolí kašny. Opravou se ale také jasnČ ukázalo, jakou opravu by si zasloužila budova vlastního Muzea. Restaurátorské práce tuto skuteþnost odhalily v celé šíĜi. Školní potĜeby opČt dražší DČti na základních školách dostávají uþebnice, ale uþitelé také požadují, aby byly dČtem zakoupeny další nepovinné pomĤcky. Od druhé do deváté tĜídy pĤjþují školy dČtem uþebnice ze svých skladĤ , ale na druhém stupni je tĜeba nakoupit ještČ kalkulaþku a kružítko. U studentĤ na stĜedních školách je to ještČ nákladnČjší. Tady se musí již nakupovat i uþebnice. Rodiny budou dále zatČžovány výdaji. Pobyt ve školní družinČ bude stát 100 – 200 Kþ mČsíþnČ, obČd minimálnČ 16 Kþ a škola v pĜírodČ do 2000 Kþ za deset dní. Školní uþebnice jsou rok od roku dražší, jejich vazba nedobrá a dlouho nevydrží. Školy nemají na nákup nových uþebnic a dotace od ministerstva je velmi malá. Navíc neurþuje, že musí být použity na uþebnice a škola si sama urþí zda je vloží na jiné vČci. ParkovištČ a návštČvníci NámČstí pĜeplnČné auty je obrázkem dnešní doby. Také Palackého ulice, kde parkují místní podnikatelé déle než je nezbytnČ nutné. Parkující auta na námČstí obsazují již celou jeho plochu, vþetnČ prostoru pĜed radnicí, nČkdy dokonce ve dvou Ĝadách. Poþet návštČvníkĤ rok od roku narĤstá, parkování pĜed Hankovým domem je slalomem mezi dírami. MČsto se touto otázkou bude muset co nejrychleji zabývat. Uvažuje se o zĜízení 135


placených míst pomocí automatĤ. Nesnadné parkování ztrpþuje život nejen návštČvníkĤm, ale také místním obþanĤm, hlavnČ potom invalidním, pro které þasto nezbývá místo. MČsto pĜeplnČné projíždČjícími auty V dĤsledku toho, že most v BrodČ nad Labem byl zbourán pro vážné statické závady, je þilá frekvence mezi JaromČĜí a Trutnovem vedena objížćkou vedoucí pĜes naše mČsto. Stavba, která znepĜíjemĖuje život našim obþanĤm nebývalým nárĤstem projíždČjících vozidel, by mČla být postavena nákladem 40 milionĤ korun a další objízdné trasy za dalších 18 milionĤ. Další miliony se budou muset vynaložit na opravu objížćkových silnic, které tČžkou dopravou silnČ utrpí. Den dČtí v ZOO Den dČtí „ pro Kapku nadČje“ se jmenoval poĜad vČnovaný dČtem. Podtitul byl „ Hrajte si s Pokémony“. SponzoĜi vČnovali dČtem Ĝadu cen a dČti soutČžily v rychlosti jak sní nanuka, kreslily obrázky, bČhaly s pingpongovým míþkem na pálce a tatínkové vozili svou ratolest na koleþku. Na schodech vily vystoupila celá Ĝada známých hudebníkĤ a zpČvákĤ, mezi nimi i Dara Rolins, Petr KoláĜ, Stanislav Hložek, chlapecké skupiny Dimenze, A-Tak a T-Boys, všichni bez nároku nahonoĜáĜ Tím podpoĜili nadaþní fond Kapka nadČje pro podporu dČtí s poruchami krvetvorby. Tu založila manželka skladatele Karla Svobody, která také sama vystoupila. Souþástí tohoto dne se stal i kĜest tĜí malých gepardĤ. Drobnosti mČsíce srpna - HusĤv domov poĜádal již sedmý semináĜ s problematikou speciální ústavní péþe - z technických dĤvodĤ (stavební úpravy) je uzavĜena „Malá pošta“ - ZOO pĜipravuje léþení cyst u samic nosorožcĤ bílých (dĤvodem jejich neplodnost) - do poloviny srpna prošlo ZOO na 400 tisíc návštČvníkĤ – bude tento rok rekordní ? - -„Dny spolkĤ“ budou na námČstí a pĜilehlých ulicích a také v parku po dva dny - petici Bushmeat podepsalo v ZOO již na tĜicet tisíc lidí - v záĜí bude provedena další dražba sedmi obecních bytĤ Jak to vidí druzí Uplynulo již více jak deset let od pĜevratné zmČny ve spoleþenském zĜízení našeho státu. To je jistČ dostaþující doba k tomu, aby se mohlo srovnávat, hodnotit. Požádal jsem bývalé spolupracovníky, aby tak uþinili každý za svou osobu. Jejich srovnání jsem zachytil pro kroniku mČsta bez udání jejich jmen, ale nezkreslenČ. M.ý. – podnikatel: …. práce jsem se nebál nikdy a dovedl vydČlat peníze i za komunistĤ i když jsem pracoval jako dČlník. Je jasné, že jsem se nebránil tomu, aby mČ byl v restituci vrácen majetek. To by asi neudČlal nikdo. Mám prodejnu …….. a nemohu si naĜíkat. Jde mČ to, i když byly zaþátky tČžké, hlavnČ kde a s þím zaþít. Myslím, že jsem „za vodou“ a teć už mohu jen srovnávat. NemČnil bych, mám se dobĜe i když se musím víc „obracet“.Na politiku kašlu, zrovna tak jako mČ byla proti mysli ta pĜedchozí, tak mČ unavuje ta dnešní. Mám jiné starosti. J.M - dĤchodce : 136


…. víš dobĜe, že jsem o „nČžné revoluci“ pĜivedl na námČstí také tu naší fabriku. UdČlal jsem to z toho nejlepšího vČdomí. JeštČ teć mám v hlavČ jak jsem na námČstí volal „ my jsme tady taky“! UdČlal jsem toho asi v té dobČ dost, ale dost jsem se také zklamal a rok od roku víc. Dneska jsem v dĤchodu, poĜád ještČ sleduji co se kolem dČje a mám zato, že pro „tohle“ jsem na to námČstí nepĜišel. Nikomu nic nezávidím, ale nikdy se nesmíĜím s panující „zlodČjnou“, které se Ĝíká „tunelování“, kdy se pár lumpĤ obohacuje na úkor nás všech. J.T. – pĜed dĤchodem – nemocný: ……. ledacos se mČ nelíbí, ale tím nechci Ĝíci, že bych byl proti. Vždycky jsem nenávidČl ten pĜedchozí režim i když jsem pracoval ve fabrice. To by mČ jistČ potvrdilo mnoho spolupracovníkĤ se kterými jsem dČlal. DĜív mČ vadilo to, že kdo nebyl komunista, ten prostČ jakoby nebyl. Chceš dČlat mistra ? Tak vstup a budeš ! Tyhle praktiky i tu jejich velkou „hubu“ nad niþím si pamatuji poĜád. Mohli bychom se mít líp, ale za tím vším co se nedaĜí jsou zase jen bývalí komunisté. PČknČ rychle se pĜebarvili hošánci. Teć kašlou na všechno a jen hrabou pro sebe. Tím nemyslím Frantu ……, ten byl „komouš“, ale nikdy z toho nic nemČl, akorát jim platil a na schĤzích zvedal ruku. Myslím, že je poĜád „komoušem“, ale ti co sedČli za pĜedsednickým stolem už dávno ne. D.B. – dČlnice: ……. ani nemluvte, nerada o všem mluvím. Nevadí mČ to, že jednou je a podruhé není práce, to se jistČ srovná a nebo ne, já mám pĜed penzí a nČjak to doklepu, ale vadí mČ to, jak se s námi jedná. Dnes není slyšet nic jiného, než „když se ti to nelíbí – tak mĤžeš jít“. Já si myslím, že jsem pracovala vždycky poctivČ a za nic se nemusím stydČt. Jsem bohudík zdravá, a tak se mnou v práci potíže nejsou, ale co taková mladá maminka, vidím to doma. Bude s dČtmi párkrát doma a už se na ní každý dívá skrz prsty. A hledat práci s malými dČtmi je vĤbec tČžké. Každý si radČji vybere na práci mladou a bezdČtnou s krátkýma sukýnkama, nebo takovou, která už má dČti odrostlé. Taky pĜed penzí je šance pramalá. ChtČla bych pracovat dál, abych mohla vnouþatĤm ještČ pomoci. Penze mČ neláká, všechno je drahé a hlavnČ nájem. J.K. – prodavaþka: ……. copak vy dĤchodci, vám je „hej“ . Probudíte se a máte peníze pod polštáĜem. DĤchody vám poĜád zvyšují a nemáte žádné starosti! J.J. - toho þasu nezamČstnaná: ……… - nevím proþ bych mČla jít pracovat. Budu se nČkde honit a dostanu o pár korun víc než dČlá podpora. Takhle jsem doma a nic mČ zatím nechybí. Až to nepĤjde tak pĤjdu dČlat. Manžel mČ to nevyþítá, sám byl nČjakou dobu bez práce a tak to okusil. N.N. - úĜednice: ……. mám se tak, jak jsem se pĜedtím nikdy nemČla. ZmČnila jsem zamČstnání už dvakrát, ale nikdy to nebylo horší. Kolik si vydČlám ? To Vám nesmím Ĝíci a neĜeknu, ale je to kolikrát víc než jsem mČla dĜíve na …………… Mohu se, vlastnČ musím, ĜádnČ šatit od bot až nahoru a to mČ je pĜíjemné. Když to porovnám s mojí bývalou koleginí v práci, tak je proti mnČ chudáþek. Ale mČla také stejnou šanci jako já a nevyužila ji. Její chyba. Z.K. - dČlník: ……… já nemohu pochopit, jak se mohli nČkteĜí z vedoucích tak zmČnit. Znám je pĜece léta a najednou si „pĜevlékli kabáty“ a je to nČkdo docela jiný. MČ bylo docela jedno, jestli je nČkdo komunista a nebo není, hlavnČ když jako vedoucí „umČl“ a taky „se mČl k lidem“. 137


Nesnášel jsem ty „namyšlence“ co mČli dobĜe „zapsaného strýþka“ a s tím vystaþili. MČl jsem s nimi problémy vždycky a mám poĜád. Jenomže teć jsou nČjak „fest v sedle“, narostla jim kĜídla a kdybych nemČl pĜed penzí, tak bych si rozmyslel jim nČco Ĝíci. Je jiná doba. A.K. – pĜední dČlnice: ……… já mám vČk, kdy je do penze daleko a mládí ? Však víte kde. DČláme s manželem oba a máme se co ohánČt. Na dČti je všechno hroznČ drahé, vezmČte co stojí botiþky co byly dĜív za pár korun. Drahý máme nájem, drahé je topení, elektrika, plyn a poĜád se to nezastavuje. Když nám pĜed lety Klaus Ĝekl, že jsme se „odrazili ode dna“, tak jsem si myslela, že to pĤjde k lepšímu. Ale ono to tak není. Už kolik let jsem nemusela stát frontu na mandarinky nebo banány, ale teć si rozmýšlím poĜídit jiné vČci. Kluk mČl jet na tábor, ale nemĤže, vloni jsem mu nemohla koupit vybavení na lyžaĜský výcvik. Stojí to hrĤzu penČz. Musela jsem si to vypĤjþit. Hlady neumíráme, ale nemĤžeme si moc „vyskakovat“. Pro mČ se nic k lepšímu nezmČnilo. Tato prostá hodnocení byla zahrnuta do kroniky na základČ pĜipomínky k vedení proniky roku 2000, kde se toto neobjevilo. Mám zato, že to do kroniky opravdu patĜí a vykresluje danou dobu z pohledu spoluobþanĤ. Deset let „MČstských lesĤ“ PĜed desíti lety došlo k navrácení „Státních lesĤ“ do majetku mČsta. Stalo se tak 1. þervence 1991. Toto malé jubileum bylo spojeno s informativní projížćkou. ZasvČcenČ pro skupinu lesníkĤ zde byla pĜipravena pĜednáška lesmistra „MČstských lesĤ“ Richarda Horáþka o rozložení lesního majetku , zámČrech lesního provozu, výkonu myslivosti a o rybniþním hospodaĜení. V souþasné dobČ obhospodaĜují „MČstské lesy“ 2.260 hektarĤ, z toho pĜipadá na lesní pĤdní fond 2.225 ha, 12 ha rybníkĤ a zbytek je bezlesí. ýást lesní pĤdy je zaĜazena do kategorie lesa „zvláštního urþení“ – pĜímČstské lesy o výmČĜe 544 ha. (jedná se o lokality kde jsou pĜírodní a památkové rezervace, zvýšenou návštČvností). PrĤvodci byli a své zasvČcené pĜednášky uskuteþnili v hájenství StráĖ hajný Miroslav Vrabec, dále technik Michal Šrajer. Ten informoval o budování pĜímČstských zaĜízení (altánkĤ a laviþek), které slouží k pĜíjemnČjšímu pobytu v pĜírodČ. František Jón v hájenství lhoteckých rybníkĤ provedl výklad o rybniþním hospodaĜení. V lokalitČ zátluckých rybníkĤ – hájenství Miroslava Vrabce bylo vzpomenuto zásluh MatČje Bruje.Zdejší soustavu „nebeských“ rybníþkĤ se snaží souþasné vedení obnovit. V KocbeĜsko – ZáboĜském lesním komplexu byl v lesních partiích u Berana hajným ZdeĖkem Horáþkem vysvČtlen postup pĜi pĜirozené obnovČ lesa v místních podmínkách. ZávČr se uskuteþnil v hájenství Josefa Šourka. Zde byl také pĜítomen starosta mČsta.

138


Povodí Labe opravuje Tentokrát došlo na opravu poškozené regulace na Hartském potoce. Ta se provádí na tzv. „Sedmimetrovce“, nejvyšším splavu na celém toku. Nachází se nad „Starým pramenem“. Toto vodní dílo bylo pĤvodnČ rybníkem. Za dlouhá léta však došlo k zanesení bahnem a to nyní bude bagrováno a odvezeno do blízkého lesa.Projekt pĜedpokládá, že bude odstranČno 1.900 kubíkĤ. Práce bude ještČ pokraþovat na tĜech menších splavech pod jmenovanou „Sedmimetrovkou“, kde dojde k opravám boþní regulace zpevnČním kamenných zdí. V tČlese hráze bylo odhaleno „šoupČ“, které kdysi sloužilo k vypouštČní „rybníka“ a nebylo o nČm nic známo.

Oprava regulace Deska na „Starém prameni“ V roce 2000 došlo k poškození mramorové desky, na které byl vytesán nápis v tomto znČní: Dvé pĜevzácných pokladĤ TobČ uštČdĜeno Dvore památný, jeden v starobylé kryl se vČži, nyní slavných pĜedkĤ slávu pČje. V šumu lesním poklad druhý, pĜebohatý, nad vše posvátný, V stĜed TvĤj k synĤm kéž vždy vČþným klidnČ spČje. Rukou ochrannou Nejvyššího bohatství stĜez blahé sídlo. Všemocný Pán žehnej, by Dvora nezaniklo zdravé zĜídlo! Na desce byly tČmito slovy zachyceny dvČ události roku 1817. Prvá událost byla nalezení Rukopisu a druhá zachycení pramene vody pro mČstský vodovod. Deska se ze „Starého pramene“ sesula a rozbila. Byla v následném roce odvezena do provozovny VaK (Vodovody a kanalizace) na základČ upozornČní kronikáĜe.V souþasné dobČ je opravena, ale vzhledem k tomu, že „Starý pramen“ je znaþnČ zchátralý, není záruka, že k podobnému poškození opČt nedojde. Proto zĤstává zatím ve VaKu a bude urþeno jak se s ní naloží. Jedná se o cennou historickou památku. Rekonstrukce MČÚ se dokonþuje PČtiletá práce na rekonstrukci MČstského úĜadu se blíží svému konci. Tato pĜestavba byla rozdČlena na nČkolik etap. Zaþalo se úpravou v bývalé þásti školy Komenského, na místČ bývalých garáží vznikl stĜední trakt (prosklený) a závČreþné práce se dokonþují v samotné budovČ radnice. Ta patĜí mezi kulturní památky a nebylo tedy možné mČnit celkový její 139


vzhled. Zadní a stĜední trakt je již nyní propojen s pĜední þástí radnice. Hlavní vchod bude i po rekonstrukci z Masarykova námČstí. Zadní i pĜední trakt je opatĜen kovanými vraty. Po dokonþení prací na interiérech a otevĜení radnice se k tomuto kronika poznovu vrátí. Smírþí kĜíže – KýT Klub þeských turistĤ z našeho mČsta se již pĜipravil na uskuteþnČní „putování za smírþími kĜíži.“ Tuto ojedinČlou „expedici“ pĜipravil vedoucí Klubu þeských turistĤ JiĜí Babovák. Již nyní jsou pĜipraveny þtyĜi trasy, pĜipravené na pĜíští rok. První, která se bude konat v dubnu pĜíštího roku, bude na královédvorsku, další až na ašsku, trutnovsku a náchodsku. Pan JiĜí Babovák spolu se þleny rodiny mapuje a fotografuje tyto kamenné památky, které jsou jistými pĜipomínkami nešĢastných událostí z dob dávno minulých. 22. pochod Safari – Zviþina Klub þeských turistĤ zapoþal s touto akcí již v areálu na „KateĜinČ“, kde došlo k opékání selete pĜi pĜátelském posezení. Následující den si úþastníci prohlédli Sluþí kameny a okolní skalní útvary. Sobotní vyvrcholení odstartovalo od Domu dČtí a mládeže „Jedniþka“ s kontrolou v BetlémČ. Pochodu se zúþastnili také turisté ze Slovenska a NČmecka. Zajímavostí byla také úþast nevidomých ze sdružení Zora Praha. Na desítikilometrové trati je vyprovázeli dva prĤvodci. Tato akce se letos konala jako souþást seriálu „Deset pochodĤ IVV ýeské republiky“. Výstava „Cesta do pravČku“ ěeditelka muzea Alexandra Teodoridisová k tomu uvedla zasvČcenČ toto : „ Základním smyslem je pĜiblížit žákĤm vlastivČdné a dČjepisné uþivo od doby kamenné po dobu slovanských hradišĢ pĜístupnou formou, s využitím muzejních exponátĤ. VČtšina vystavených pĜedmČtĤ je urþena k dotýkání, aby si žáci mohli vyzkoušet jejich materiálové vlastnosti jako je váha, povrchová úprava a funkþnost“. Tato nevšední výstava je souþástí programu „Muzeum a škola“, pĜipravena byla v Poliþce za podpory Nadace Open Society Fund Praha a Ministerstva kultury ýR. BČhem prohlídky této velmi zdaĜilé výstavy mají možnost návštČvníci, hlavnČ školáci, si exponáty doslova osahat. Mohou si potČžkat bronzovou dýku, keltské kopí, železnou a bronzovou sekeru, kožený štít, pravČký vrták na sekery a tĜecí kameny na drcení obilí. ýást výstavy je také ve vitrínách – šperky, keltské zlaté mince. OcenČní spoleþnosti s r.o. CARLA Zdejší novČ vzniklá firma CARLA, které byla vČnována pozornost v kronice z roku 2000, vyrábČjící þokoládové polevy a cukrovinky, obdržela jako první v oboru certifikát ýSN EN ISO 9001 a dne 10. záĜí certifikát ýSN EN ISO 14001. Tato ocenČní jsou vlastnČ osvČdþení o zavedení systému na ochranu životního prostĜedí. PĜedávání se zúþastnili zástupci našeho mČsta, zástupce certifikace firmy ITC a.s Zlín ing. Svoboda, konsultantka MVDr. Mikulášková Csc., Ĝeditel þasopisu SvČt jakosti ing. BartoĖ. ěeditel spol. CARLA p. Daniel Lukeš k tomu uvedl : „ VČĜíme, že pĜísné dodržování obou systémĤ bude pro všechny pĜínosem“.

140


Oprava „Staré radnice“ Renesanþní radnice, tak jak ji známe, byla postavena ve druhé polovinČ šestnáctého století. Doposud je využívána jako restaurace (pĜízemí), ve druhém podlaží je výstavní síĖ a konšelský sál. Konají se zde svatby a významné spoleþenské události. Na jednom ze sloupĤ v prĤþelí byly již pouhým okem viditelné trhliny. PĜíþinu je možné hledat v stále þastČjším prĤjezdu tČžkých nákladních vozidel, kterými byly porušeny základy stavby. Opravu zaþala provádČt firma Megas z Hradce Králové a mČla by být dokonþena v mČsíci Ĝíjnu. Financování stavby bude zajištČno mČstem a také z „Fondu regenerace Ministerstva kultury ýR“. „Stará radnice“ je v seznamu státem chránČných nemovitých objektĤ. Teroristé napadli New York Dne 11. záĜí 2001 došlo k teroristickému útoku na ostrov Manhattan, kde dvČ letadla teroristĤ nalétla s pasažéry na palubČ do severního a jižního mrakodrapu SvČtového obchodního stĜediska. TĜetím letadlem byla napadena i budova Pentagonu ve Washingtonu. Drobnosti mČsíce záĜí - výstava trutnovského fotokroužku „Fotogold“ se uskuteþnila v DomovČ dĤchodcĤ v RoháþovČ ulici - pĜedstavilo se nám „Pražské kytarové kvarteto“ ( Velemínský,Kuþera, Mrhal a Sauer) - DĤm dČtí a mládeže pĜipravil nabídku svých kroužkĤ – bude dále sledováno kronikou - 111. výroþí gymnázia – bude dáno kronice podrobnČji „Dny spolkĤ“ Již tradiþní „Dny spolkĤ“ zaþaly již v úterý dne 11. záĜí, kdy se uskuteþnila vernisáž a také vystoupení pČveckého sboru ZŠ R.A.Dvorského. V sobotu 22.9. mohli obþané vidČt na námČstí TGM a na jiných místech: - indiánský stan - ochutnávku vþelích produktĤ - chovatele a kaktusáĜe - prohlédnout si staré automobily - toþení na hrnþíĜském kruhu a práci s keramikou - lodní modely - vodní záchranný sbor - atrakce pro dČti - vystoupení žákĤ ZŠ PodharĢ - pohybovou skladbu žákyĖ 9. tĜíd – ZŠ Komenského - country tance ZŠ R.A.Dvorského - taneþní vystoupení žákĤ ZŠ Schulzovy sady - prohlídka kostelní vČže - prohlídka hasiþské zbrojnice - prohlídka skalutského domova - projížćku lodí u „Pušova splavu“ a vodní slalom –kanoistika - vystoupení pČveckého spolku Záboj ve „Staré radnici“ - pČvecký sbor ZŠ Komenského

141


V nedČli potom tyto další akce: - zajímavosti mČstské zelenČ – klub Natura - Muscher club Zviþina - prohlídka psĤ a psí parkury - oddíl Korffballu - soutČže pro cyklisty ZŠ Schulzovy sady - jízda zruþnosti na kolech – Jedniþka - ukázka výcviku psĤ – Kynologové - jízda na ponících a konících – Jezdecký oddíl - ukázka parkurové jízdy - loutkové pĜedstavení – Jedniþka - sportovní akce – házená a fotbal Letošním „DnĤm spolkĤ“ pĜálo poþasí a výbČr jak popsáno opravdu znaþný.

DDM „Jedniþka“ nabízí DĤm dČtí a mládeže nabízí širokou možnost využití volného þasu malým dČtem, školákĤm, studentĤm, ale také dospČlým. Mohou zde rozvíjet svĤj talent, získat nové poznatky a naplnit svoje zájmy. Pro mČstskou kroniku jsou heslovitČ uvedeny „kroužky“, které „Jedniþka“ nabízí: V oblasti kultury: - výuku angliþtiny pro zaþáteþníky a pokroþilé a také pro rodiþe s dČtmi - „Country“ tance - loutkáĜský kroužek - flétna pokroþilí - píšĢalka zaþáteþníci a pokroþilí - „puzzle“ klub - „šikulka“ – ruþní práce - taneþní kroužek - výtvarný kroužek – pokroþilí - zpíváme s kytarou zaþáteþníci a pokroþilí - „školiþka“ pro dČti od 4 let (hry, cviþení, kreslení, zpČv) PĜírodovČda a turistika: - kaktusáĜi - „Klub pĜátel historie“ - rybáĜi – zaþáteþníci a pokroþilí - svČt zvíĜat - turistický klub Technika: - amatérské vysílání - keramika zaþáteþníci i pokroþilí a kurz keramiky pro dospČlé –pokroþilí a zaþáteþníci, také pro rodiþe s dČtmi - lodní modeláĜi zaþáteþníci a pokroþilí - videokroužek - výpoþetní technika – zaþáteþníci

142


Sporty: - Aerobic s Evou pro zaþáteþnice a pokroþilé - Florbal pro zaþáteþníky a školáky od 4. tĜíd - Karate - míþové hry - plavání - Stepaerobic pro chlapce i dívky od 10 let - šachy - volejbal pro mladší dČti a pro pokroþilé - vodácký kroužek - tenis - terénní cyklistika - vodní záchranáĜi - kurz pro neplavce Kádrové obsazení DDM – „Jedniþka“ Olga Nedvídková Ĝeditelka DDM od 1.1.2001 Dana Brentnerová vedoucí oddČlení IV. JiĜí Holan vedoucí oddČlení III. Vladimír JiĜiþka vedoucí oddČlení I. Eva Neumannová vedoucí oddČlení II. Dagmar Házová úþetní Michal Meduna domovník Miluška Ruprichová uklizeþka Michal Špaþek civilní vojenská služba JiĜí Fof dtto Michal Sehnoutka dtto

Rekonstrukce „Tyršova koupalištČ“ Skonþila plavecká sezóna a dle rozhodnutí zastupitelstva dojde k rozsáhlé „obnovČ“ koupalištČ. Obþané našeho mČsta po tom volali již po mnoho let a koneþnČ letos se zaþátku prací doþkali. Celá stavba je rozdČlena na nČkolik etap, pĜi kterých bude pĜihlédnuto k technickému stavu a závažnosti poškození. Pro velmi špatný stav vlastního bazénu bude oprava smČrována právČ sem. Stávající bazén již neplní svoji funkci nosnou, hydroizolaþní, hygienickou ani estetickou. Vznikne tedy zcela nový bazén o rozmČrech 50 x 23 metrĤ a jeho hloubka bude od 1,2 metru do 1,8 metru. Postaveny budou také nové ochozy, pod kterými se schovají potĜebné technologické kanály. Vstupní objekt bude zbourán a na jeho místČ vyroste úplnČ nová stavba. Podstatné je, že bude vybavena þistiþkou vody, budou zde šatny a uvažováno je i s bytem pro plavþíka, nebo místností zdravotníka. Náklady na první stavbu, rozdČlenou do tĜí etap, dosáhnou výše dvaceti pČti milionĤ. PotČšitelné je to, že i bČhem této nákladné rekonstrukce by mČlo zĤstat koupalištČ v pĜíštím roce otevĜené, i když v omezených prostorách.

143


Darwinova stanice Byla uvedena do provozu pĜed dvČma lety v budovČ bývalého „Výzkumného ústavu zušlechĢovacího“. Je zde klubovna a také chovatelské zaĜízení, které slouží nejen ke schĤzkám kroužku, ale také k rĤzným soutČžím a vzdČlávacím akcím v rámci základních i stĜedních škol. Žáci od þtvrtých do devátých tĜíd se mohou pĜihlásit do kroužkĤ, které je nauþí chovu zvíĜátek doma, umČt se na zvíĜátka dívat oþima chovatele, nahlédnout do zákulisí zoologické zahrady a její exotické „obyvatele“. Prvním z kroužkĤ je „Aqua –terra zamČĜený na chov terarijních zvíĜat, akvarijních rybek, obojživelníkĤ, i domácích chlupatých mazlíþkĤ. DČti se zde nauþí peþovat o morþata, kĜeþky, fretky, hady, ještČry, želvy, žáby a rybiþky. Druhý kroužek se jménem „TygĜíci“ je zamČĜen na bližší poznávání zvíĜat v ZOO a také prehistorických zvíĜat z kreseb malíĜe ZdeĖka Buriana. TĜetí z kroužkĤ se jmenuje „ Králíci“ a je zamČĜen na chov domácích zvíĜat, perliþek, hus, kachen i králíkĤ. DČti navštČvují výstavy drobného zvíĜectva a mohou samy i vystavovat. Zoologická zahrada tím vychovává možné budoucí odborníky, kteĜí po letech nahradí souþasné zoology a ošetĜovatele. PĜedevším však vychovává mládež, které nebude lhostejný a cizí vztah k pĜírodČ. ýeský svaz vþelaĜĤ Tato základní organizace se rovnČž zúþastnila „Dne spolkĤ“. Na námČstí se mohli pochlubit svými vþelími produkty, které mohli obþané i ochutnat. Byla to ukázka produktĤ z pravidelnČ konaných vþelaĜských soutČží. Pro kroniku jsme zaznamenali nČkolik zajímavých dat, které poskytl pĜedseda organizace Josef Holub. Zdejší spolek vþelaĜĤ byl založen 13. bĜezna 1892 a oslaví v pĜíštím roce 110 let svojí þinnosti. Po celou tuto dobu královédvorští vþelaĜi svoji þinnost nepĜerušili. Pro kroniku mČsta by bylo do budoucna jistČ zajímavé se dozvČdČt nČco o této dlouholeté a záslužné þinnosti. ZOO v mČsíci záĜí V sobotu 15.9. se konala již þtvrtá oslava narozenin samiþky nosorožce Novy. Dr. Vladimír Železný, který byl pĜed þtyĜmi roky kmotrem, se pro zaneprázdnČní nemohl zúþastnit. Zastoupila jej moderátorka televizního poĜadu „Kotel“ Michaela Jílková, která spolu s kolegy z televize Nova pĜedala ZOO symbolický šek na 250.000 Kþ. Samiþka Nova žije již dva a pĤl roku oddČlenČ od matky, ve vlastním výbČhu. ZOO se snaží pro ni zajistit mladého samce z USA. 16.9. v nedČli bylo pokĜtČno zatím nejmladší ze tĜí mláćat žirafy síĢované. Jméno pro 159. mládČ žiraf, z chovu naší ZOO, vybral ministr životního prostĜedí RNDr. Miloš Kožvart -„ Janett“ V pavilonu šelem se nacházejí již dvoumČsíþní gepardí mláćata. Velmi dovednČ se již vypoĜádají s konzumací králíkĤ a slepic. Tampoty s jejich pĜedchozím krmením, po odstavení od matky, jsou již pĜekonány. Východoþeská ZOO našeho mČsta je první v ýeské republice s možností návštČvy se psem. ZOO uvádí, že branami projde asi tĜi tisíce psĤ – pĜátel þlovČka. V areálu jsou i misky, kde se mohou psí návštČvníci napít.

144


USA a Afghánský „Taliban“ V souvislosti s teroristickým útokem na USA a plánovanou odvetou se nabízí toto srovnání vzájemné síly možných protivníkĤ : Taliban 45.000 vojákĤ 30 letounĤ Su-22,MiG 21 a L-39 þeské výroby 26 vrtulníkĤ Mi-8 a Mi- 17 650 tankĤ a obrnČných vozidel protilet. rakety SA 13 Gopher mobilní protil. naváć. systém 10 odpal. zaĜízení Frog –7 30 balistických raket nemá jaderné hlavice

USA 1 365 800 vojákĤ pozemních jednotek 28 000 pĜíslušníkĤ speciálních jednotek 982 strategických raket 2 500 raket typu Tomahawk s plochou 9 825 letadel, m.j. F-15, F – 16, B – 1, B – 52 8 300 tankĤ 12 letadlových lodí 74 ponorek mají jaderné hlavice a chemické zbranČ

Obþané dávají do souvislosti tento útok na USA s možností vypuknutí války a žijí v obavách možného zavleþení války i na naší republiku, jako þlena NATO. Poþasí a houby Dlouhotrvající deštČ v mČsíci záĜí byly pĜímo ideální pro rĤst hub. Konec mČsíce záĜí se tak stal pravým houbaĜským rájem. Okraje lesĤ jsou lemovány mnoha automobily, lesy plné houbaĜĤ s košíþky. Všichni naleznou a všichni jsou spokojení. Už se také naleznou „lišky“, které byly velice vzácné a po dlouhé roky se zde nevyskytovaly.Snad vlivem kyselých dešĢĤ. Také ryzec obecný, který se rovnČž na nČkolik let zcela vytratil. K tomuto se vyjádĜil jednatel ýeské mykologické spoleþnosti Miroslav Smotlacha slovy : „ …houby jsou dČti vlhka“ a podobnou úrodu dlouho nezažil. Houby se doslova sbírají, nemusí se ani hledat. Starší lidé Ĝíkají, že k podobné situaci dochází pĜed válkou, my si mĤžeme jenom vroucnČ pĜát, aby to nebyla pravda. Také po havárii ýernobylu se zaznamenal velký rĤst hub a nebylo doporuþeno je sbírat. Gymnazisté poznovu Jak bylo kronikou již podchyceno, sešli se absolventi našeho gymnázia pĜi pĜíležitosti 111. výroþí založení školy. Bývalí absolventi mČli možnost usednout znovu do lavic a projít se budovou. Byla pĜipravena akademie v HankovČ domČ a poté se sešly jednotlivé tĜídy v restauraþních a kulturních zaĜízeních mČsta, ti již podle tĜíd – roþníkĤ Bylo zaregistrováno 746 úþastníkĤ, ale ve skuteþnosti jich bylo jistČ o plnou stovku víc. K nejstarším studentĤm patĜili RĤžena Síbrtová a Josef Janeþek, kteĜí maturovali v roce 1928. PĜijelo také deset bývalých studentĤ ze zahraniþí, dva ze Švýcarska a osm z NČmecka. Zimní stadion v provozu Koncem mČsíce záĜí byla dokonþena první etapa stavby zimního stadionu. Letos tedy mají možnost sportovci, milovníci hokeje a bruslení vĤbec, užívat ledu již v tomto mČsíci. První etapa v sobČ zahrnovala nejen zastĜešení s osvČtlením, ale také novou kanalizaci, po tĜech stranách stadionu nové tribuny, vþetnČ trestné lavice, prostoru þasomíry a stĜídaþek. Tuto první þást realizovala firma Stamp Druhou etapu provádČla firma BoĜek a jednalo se o výstavbu bufetu, sociálního zaĜízení a osazení západní tribuny sklopnými sedaþkami. Sportovní hala je vybavena novým ozvuþením.

145


Celá akce, která si protrpČla poþáteþní komplikace, trvala jeden rok a vyžádala si nákladĤ ve výši dvaceti osmi milionĤ. PotČšitelné je to, že tím další práce v areálu pod Hankovým domem nekonþí. Již nyní se zpracovává studie na kompletní dostavbu celého sportovního centra, tedy zimního a letního stadionu. Znaþení cyklotras Sdružení obcí „Podzviþínsko“ zadalo firmČ Araplast Doubravice nad Svitavou znaþení prvních tras. PĜedpokládalo se, že se ještČ letos podaĜí otevĜít první etapu z plánovaných 23, v navrhované délce 394 kilometrĤ ještČ na podzim, ale dlouhotrvající deštivé poþasí tomu zabránilo. PĜesune se tedy otevĜení na jarní dny. Znaþení bude trvat asi deset týdnĤ, jak bylo již kronikou popsáno. Bude také vyznaþena þást mezinárodní „Labské stezky“, která propojí NČmecko, Polsko a ýeskou republiku. František Kalenský vystavuje Sdružení „Královská vČnná mČsta“ poĜádá spoleþnou výstavu regionálních výtvarníkĤ v Chrudimi. Naše mČsto bude zastupovat František Kalenský. VeĜejnosti je znám z nČkolika výstav v naší republice i v zahraniþí. Vystavuje od 4. Ĝíjna osm svých kompozicí. Posvícení již potĜetí na námČstí Tradiþní Svatováclavské posvícení probíhalo ve dvou dnech. V pátek 28.9., v dopoledních hodinách, se koná diskotéka pro dČti a mládež se soutČžemi o ceny , poĜádaná DDM Jedniþka. Byly pĜedvedeny ukázky rock and rollových tancĤ. Veþer byl ve znamení rytmu country se skupinou Phobos. Sobotní þást je tradiþnČ nejbohatší. V deset hodin je program zahájen „výstĜelem z dČla“a projevem starosty mČsta Viktora Švuba. Následovalo vystoupení Moravanky, odpoledne je tu skupina Rest In Peace a hradecká Lokálka. Koncerty provázely soutČže „pivní olympiády“ tĜíþlenných družstev. O þtvrté hodinČ odpolední zahrál Big band Dvorský a ještČ probČhla veselice se skupinou Start. U Hankova domu byl lunapark, griluje se sele a þilý byl stánkový prodej. Havarie zdi v EklovČ ulici OpČrná zeć hrozila sesutím a proto byla tato frekventovaná ulice pro motoristy uzavĜena. Zkomplikovala rovnČž prĤchod z Benešova nábĜeží do vnitĜního mČsta – pĜes lávku naproti ulici PodČbradovČ. Už tak komplikovaná doprava v našem mČstČ se stala kritickou, zvláštČ v denní dobČ a pĜi stĜídání smČn ve zdejších závodech a o sobotách a nedČlích, kdy narĤstá návštČvnost ZOO. Rekonstrukce vozovek se provádí v ulicích HusovČ a „na KarlovČ“, pĜestavba mostu u HeĜmanic vrhá všechna vozidla smČĜující na Trutnov pĜes naše mČsto a nyní ještČ havárie v ulici EklovČ. Automobily jedoucí po trase od plynárny jsou blokovány „hlavní silnicí“ od Lipnice dolĤ k mostu, tvoĜí se kolony vozidel. Smrt slonice „Sety“ Slonice, která zhruba pĜed mČsíce zpĤsobila smrt svého ošetĜovatele, zahynula ve výbČhu. PĜíþinou jejího úhynu byl srdeþní kolaps zpĤsobený rozsáhlou sepsí (otrava krve). Slonice byla léþena nastĜelovacími injekcemi, aby nedošlo ke kontaktu s ošetĜovatelem. 146


Sloní pavilon v ZOO byl po smrti ošetĜovatele pĜestavČn okamžitČ tak, aby nedošlo k pĜímému styku ošetĜovatele a zvíĜete. Tato práce byla již ukonþena a budova je plnČ v provozu. Novinka v budovČ MČÚ TĜi roky trvala pĜestavba MČstského úĜadu. Rekonstrukce pĜinesla i nČkolik podstatných zmČn. PĜednČ je to železná brána pĜi vstupu z Masarykova námČstí. Pochází z dílny umČleckých kováĜĤ VágnerĤ. PrĤchod je ještČ dokonþován, protože zde chybí úĜední desky, vestavČné do zdi. Další novinkou je recepce, kde se mohou obþané po vstupu informovat o rozmístČní jednotlivých kanceláĜí. Vstup je proto Ĝešen zasklenou þástí, kde je uvedená recepce, odkud se pomocí výtahu mĤže návštČvník dostat do kterékoliv þásti úĜadu. Starosta mČsta a jeho oba zástupci se vrátili do prvého patra historické budovy, tedy s pohledem na námČstí. Stále se ještČ dokonþují nČkteré drobnosti, ale budova již svému úþelu slouží.

147


Kapliþka ve Zboží a paní Marta ýermáková Zpustlá kapliþka ve Zboží se stala pĜedmČtem zájmu paní ýermákové, která pĜesto, že je invalidní a odkázaní na invalidní vozík, navštívila obþany této mČstské þásti. Její jednání s obþany o možném pĜíspČvku na opravu kapliþky se setkalo s úspČchem. Nebylo dle jejího sdČlení jediného obþana, kdo by nČjakou þástkou na opravu nepĜispČl. Obþané od ní obdrželi letáþek s touto básniþkou. Kapliþka Stojím tady uprostĜed u silnice Ĝadu let. Bývala jsem upravená, þistá, krásná, ozdobená, hoĜívaly tu i svíce – patĜila jsem do vesnice! Co se to teć se mnou stalo ? NČco by se dČlat dalo, aĢ tu nejsem pro ostudu! TČším se, až zase budu pro radost a potČšení, že se Zboží k dobru mČní. Orchestr Rudy Messe po tĜiceti letech Obþané našeho mČsta pĜijali s potČšením informaci v tomto znČní : „ BČhem jarních mČsícĤ tohoto roku se podaĜilo to, o þem každý z bývalých þlenĤ této kapely snil pouze ve svém nitru. Totiž, ještČ jednou si zahrát v pĤvodním složení nástrojĤ tak, jak se hrálo v šedesátých letech a obsadit nástroje pĤvodními hráþi právČ z dob, kdy taneþní orchestr Rudy Messe prožíval doby své nejvČtší slávy, a to jak na vystoupeních v rámci východoþeského kraje, tak i v nahrávkách pro rozhlasové studio v Hradci Králové. Myšlenka setkat se a zahrát si, vznikla pĜed dvČma lety pĜi náhodném telefonickém rozhovoru trombonisty kapely Františka Hobla s Rudou Messem, který žije v SRN. K realizaci došlo ale až letos. Po dlouhém shánČní adres a míst pobytu jednotlivých hráþĤ, se podaĜilo sestavit kapelu v pĤvodním nástrojovém obsazení.Na nČkolika setkáních ve DvoĜe Králové nad Labem se nejenom hrálo, ale i vzpomínalo a hlavnČ plánovalo co a jak. Po dohodČ s Ĝeditelkou Hankova domu Zuzanou ýermákovou byl stanoven termín koncertu – pátek 19. Ĝíjna. Díky notovému materiálu, který zajistil pĜevážnČ saxofonista a dlouholetý þlen kapely Honza Hroch, který žije ve Švýcarsku, a na zkoušky jezdil 900 kilometrĤ, se podaĜilo sestavit pĤvodní repertoár skladeb a tak si jistČ všichni pĜíznivci pĜijdou na své. Složení hráþĤ je zárukou dobré hudby a zpČvaþky ze šedesátých let budou hned tĜi. Bližší informace budou na plakátech a samozĜejmČ v HankovČ domČ, kam zveme všechny pĜíznivce Messovy kapely. František Hobl“

148


Kapela bude hrát v pĤvodním obsazení: Rudolf Mess, Bohumil Kubík, Stanislav ýtvrteþka, Pavel Macháþek, Jaroslav Kubík, Jan Mann, Milan TruþhoĜ, Jan Hroch, Ivan Kubelka, František Hobl, Jaroslav Vlk. ZpČvaþky: Jana Šírová –Václavíková, Šárka Jurková – Patoþková, Dráža Kejzlarová

PĜedbČžné výsledky sþítání lidu Na základČ sþítání lidu, domĤ a bytĤ k l. bĜeznu 2001 byla zveĜejnČna tato data : Poþet obyvatel našeho mČsta 16 480 trvale bydlících dlouhodobý pobyt doþasnČ pĜítomní krátkodobČ pĜítomní mužĤ žen Poþet obyvatel podle vČku: 0 – 14 let 15 – 59 let muži 15 - 59 let ženy 60 a více muži 60 a více ženy

16 424 56 1 107 6 7 946 8 534 2 520 5 445 5 389 1 232 1 887

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity: pracující muži 4 275 (tj. 53,8 %) pracující ženy 3 561 (tj. 41,7 %) Obyvatelstvo podle národnosti: þeské moravské slezská slovenské nČmecké polské romské ostatní a nezjištČné

15 665 12 4 199 36 63 17 484

Obyvatelstvo podle náboženského vyznání: bez vyznání 11 627 (70,6 %) vČĜící celkem 3 108 (18,9 %) církev Ĝímsko-katolická þeskobratrská –evangelická þsl. husitská ostatní nezjištČno

2 059 184 515 350 1 745

149


Domovní a bytový fond: domĤ celkem trvale obývaných z toho rodinných domĤ neobydlených

3 085 2 804 2 304 281

byty celkem z toho obydlených neobydlených

6 741 6 140 601

Neobydlené byty podle dĤvodu neobydlitelnosti : celkový poþet z toho pĜechodnČ slouží rekreaci nezpĤsobilé bydlení Poþet cizincĤ : celkový poþet z toho slovákĤ vietnamcĤ rusĤ ukrajincĤ USA

601 162 81 83

88 (tj. 0,5 %) 10 12 11 13 3

Rekonstrukce ulic našeho mČsta V souþasné dobČ se pokraþuje v rekonstrukci ulice Bezruþovy, která byla zapoþata již v loĖském roce, spoleþnČ s ulicemi Drtinovou a BĜezinovou, které byly dokonþeny. Nyní se tedy pracuje dále na ulici BezruþovČ, kdy dochází nejen k rekonstrukci vozovky, ale spoleþnČ s tím i úpravČ chodníkĤ zámkovou dlažbou s ponecháním zatravnČné plochy pro stromovou zeleĖ. Také bude provedena rekonstrukce malé spojky mezi ulicemi Bezruþovou a Alešovou. Dále dojde k rekonstrukci vozovek v ulicích HusovČ a Karlova, kde dochází v souþasné dobČ k pracím na kanalizaci a vodovodní síti. Tuto práci provádí firma Strabag a dojde souþasnČ k výmČnČ tĜí stožárĤ veĜejného osvČtlení spolu s kabely. Náklady na akce Karlov a Husova si vyžádají nákladu pĜibližnČ 18 milionĤ korun. VČnná mČsta zvolí svoji královnu Podruhé se bude letos vybírat královna vČnných mČst þeských královen. Stane se tak opČt ve DvoĜe Králové nad Labem, v HankovČ domČ dne 13. Ĝíjna. Mezi bývalá vČnná mČsta patĜí naše mČsto, JaromČĜ, Hradec Králové, Nový Bydžov, MČlník, Chrudim, Vysoké Mýto, Trutnov a Poliþka. SoutČžit se bude ve þtyĜech disciplinách. První bude „královna moudrá“ , kdy se soutČžící vyzkouší ze znalostí slavných rodákĤ vČnných mČst. Druhá disciplina bude volná, kde budou soutČžící moci ukázat co umí nejlépe. TĜetím kláním bude královna šikovná a ve þtvrté soutČži to bude módní pĜehlídka dobových kostýmĤ. SoutČží bude provázet Jan ýenský, který se jako moderátor osvČdþil v pĜedchozí volbČ královny. 150

v Choustníkov Hradišti vznikla provozovna

Recommend Documents