Vznikla Ransdorfova knihovna

Krizi si nepřeji, ale je dobré být 3 připraven

Z vystoupení poslanců 4 KSČM T

O Kulovém blesku v 8 Bílém domě

PARLAMEN

Pavel Švagr, předseda SSHR

Í ZE ZAHRANIČ

ROČNÍK 27 ČÍSLO 26 CENA 12 Kč

www.iHalo.cz

ÚTERÝ 31. LEDNA 2017

Světový den manželství

TÉM A 9

Vznikla Ransdorfova knihovna

Velká knihovna čítající na 50 000 knih, které shromáždil za svůj život marxistický filozof, historik, spisovatel a politik KSČM Miloslav Rans dorf, se stává základem vzdělávacího centra a knihovny, jež ponesou jeho jméno. O vzniku spolku, který zaštítil toto vzdělávací centrum, včera byli informováni jeho přátelé a příznivci. Je tomu rok od politikova skonu. »S Mílou se nudil jen hlupák nebo hochštapler. Byl to moudrý člověk, který říkával, že pravda je vektor,« řekl v úvodu setkání v prostorách Evropského domu v Praze místopředseda ÚV KSČM Josef Skála. Ke zrodu knihovny, která je základem pro další využití velkého Ransdorfova myšlenkového potenciálu, se přihlásili všichni účastníci včerejší akce, zastupující široké levicové spektrum. »Právě z nich bychom rádi sestavili jakousi ‚radu starších‘ knihovny. Věříme, že tato instituce bude prolamovat bariéry - u nás i v zahraničí - které se staví do cesty skutečné levici,« doplnil Skála. Vzdělávací centrum a knihovna Miloslava Ransdorfa, jejíž sídlo bude v Praze 4, začne fungovat 15. února, na den Ransdorfových narozenin. Od 1. února budou k dispozici webové stránky. Předsedkyní spolku je Marie Krejčová. Helena Suchá, která má ve spolku na starosti komunikaci s veřejností, vyzvala všechny, kteří mohou jakkoli spolku pomoci. »Vzdělávací centrum a knihovna bude vyžadovat nejen mnoho času, ale i prostředků na provoz, bude potřebná pomoc dobrovolníků, než se představy o její realizaci zcela naplní. Budeme vděčni za každou pomoc – archivační, badatelskou, finanční.«

Chybí v diskusích… Vzpomínkami, z nichž mnohé byly úsměvné, přispěli Ransdorfovi přátelé Karel Klimša, politologové Zde -

komunistického politika, jenž se nebál vstupovat i do nejtěžších politických soubojů, v nichž měli ideoví odpůrci »přesilovku«, mediální analytik Petr Žantovský.

Zůstane velkou inspirací

Zleva Josef Skála, Jaromír Kohlíček a Oskar Krejčí něk Zbořil a Oskar Krejčí, europosla- nistické strany a ve svém přesvědčení nec Jaromír Kohlíček či regionální nikdy nezradil, na rozdíl od jednoho historik František Kovanda. Nejen z největších polistopadových privatipodle nich Ransdorf obstál, byl kon- zátorů Dlouhého. zistentní ve svých názorech, měl vizi. Ze studií znal Miloslava Ransdorfa Sociolog a europoslanec za ČSSD také vysokoškolský pedagog a bývaJan Keller, který svá slova zaslal, lý poslanec Radim Valenčík. Ten přizavzpomínal na společná studia. Dal pomněl, jak Ransdorf dokázal pohotaké k dobru, jak »ideově kovaný« tově reagovat v politických debatách. Vladimír Dlouhý coby předseda ZO »Nyní v diskusích chybí…« KSČ v Prognostickém ústavu trestal Někdejší ministr zdravotnictví za Ransdorfa stranickou důtkou. Důka- ČSSD Ivan David ve své písemné zem kvality Ransdorfova charakteru vzpomínce uvedl: »Měl nevídanou je, že své síly dal ve prospěch komu- paměť. Byla to renesanční osobnost.

FOTO – Haló noviny/Radovan RYBÁK

Mohl být profesorem čehokoli, ale jeho to táhlo k politice. V rovném souboji nikdy nebyl poražen.« Podle Jiřího Malínského z Masarykovy demokratické akademie je Ransdorf autorem »jediného použitelného levicového konceptu«. Malínský se vyslovil pro spojování sil levice, oslovování mladých a aktivizaci od základních organizačních článků tudy podle něho »vede cesta«. »Kdyby Miloslav Ransdorf žil, byl by na stejném ‚seznamu‘, jako my všichni,« zhodnotil někdejšího

Do studnice vzpomínek přispěly i zahraniční osobnosti. Europoslanec Kohlíček přečetl osobní dopis předsedkyně frakce GUE/NGL v europarlamentu Gabi Zimmerové. »Když se Miloslav přihlásil na klubu o slovo, bylo to napínavé. Nepřipustil, abych ho přehlédla. Argumentoval, odporoval, měl čísla, historii, citoval vědce, historiky a intelektuály. Věřil, že ten, kdo chce dělat politiku, se musí opírat o odborníky… Myšlenka otevřít jeho knihovnu je největším uctěním jeho památky a jeho bojů.« Zimmerová se sklonila i před jeho jazykovými znalostmi. Kolik řečí vlastně znal - 12? Patnáct? Osmnáct? »Miloslav chtěl vždy s druhými mluvit jejich řečí, řeč totiž chápal jako cestu k druhým národům.« Slovenský poslanec Luboš Blaha, který se s Ransdorfem účastnil např. Litoměřických seminářů, ocenil tvůrčí duch svého přítele, jenž »pravdu vždy považoval za důležitější než osobní komfort«. »Jeho jméno bude dále citováno v pokrokových knihách, jeho politika bude mít následovníků. Na rozdíl od těch, kteří uhnuli. Pro mladou generaci slovenských levičáků zůstane navždy velkou inspirací.« Včerejšího shromáždění se zúčastnili také první místopředseda ÚV KSČM Petr Šimůnek, spisovatelka Lenka Procházková ad., také Ransdorfova manželka, dcera a sestřenice. Vlasta Ransdorfová si postěžovala, že pomoc ve vyšetření záležitosti ve Švýcarsku jí český stát navzdory ujiš(mh) ťováním neposkytl. Audio na www.iHalo.cz

Francouzští socialisté vstávají z mrtvých Nedělní zvolení bývalého ministra Benoita Hamona kandidátem francouzské vládní Socialistické strany (PS) a jejích spojenců je dalším překvapením v kampani před jarními prezident skými volbami, jejichž výsledek je najednou velmi otevřený. Podle týdeníku Le Nouvel Observateur výsledky dosavadních průzkumů neplatí, teprve ty nadcházející naznačí skutečné rozdělení sil. Ankety dosud většinou přisuzovaly vítězství v prvním kole 23. dubna šéfce krajní pravice Marine Le Penové. Spolu s ní by podle nich měl do rozhodujícího kola 7. května jasně postoupit Franćois Fillon, který v listopadu překvapivě vyhrál primárky umírněné pravice. Na třetím místě zpravidla končil nestraník, přívrženec levého středu Emmanuel Macron. Jeho obliba zaskočila socialisty, v jejichž vládě ještě nedávno působil. Jakémukoli předpokládanému kandidátovi PS průzkumy předvídaly, že skončí čtvrtý až pátý. Jakmile se Francois Hollande rozhodl neusilovat o druhý mandát, byl favoritem primárek levice jeho ještě nedávný premiér Manuel Valls,

kterého ale nakonec porazil Hamon jasně poměrem 59 ku 41 % hlasů. Politik je od Hollandea a Vallse více nalevo, prosazuje zaručený příjem ve výši 750 eur. Má naději sjednotit levici. Volba Hamona je dalším projevem odporu vůči dosavadním politickým čelným představitelům ze strany Francouzů a míchá kartami v předvolebním boji, napsal na svém webu politický týdeník Le Point. »Socialistická strana již není tou padlou mrtvolou, za niž se označovala,« domnívá se rozhlasová stanice France Info. Stanice připomíná, že Hamon byl mezi vzbouřenci proti neoblíbenému Hollandeovi a přispěl k jeho prosincovému odstoupení z kampaně. Šance socialistického kandidáta na prezidenta se u voličů navíc zvýšily, když Fillona dostihl skandál. Konzervativní bývalý premiér, který v primárkách dokázal porazit exprezidenta Nicolase Sarkozyho, se nyní téměř o pětinu propadl v sondážích po zjištění, že jeho manželka dostávala kdysi nezvykle hodně peněz za práci jeho asistentky, kterou možná (čtk) ani ve skutečnosti nevykonávala.

ZÍTRA

ČTĚTE

Snižování produkce vepřového pokračuje. Ekonomika USA zakončila uplynulý rok zklamáním.

Po oznámení výsledků druhého kola primárních voleb vládní socialistické strany zdravil Hamon své FOTO – ČTK/AP příznivce. Primárky ovládl i v prvním kole, ve druhém dosáhl značného náskoku.

STRANA 2 l

ÚTERÝ l 31. LEDNA 2017

Z D O M O VA

Správným směrem, ale nesystémově Vláda včera udělala dvě důležitá rozhodnutí v oblasti zdravotnictví – o navýšení peněz odváděných za stát n í p o j i š tě n ce a o s n í ž en í l i m i tů u doplatků na léky. Podle KSČM však nejde o řešení systémová. Jsou to spíše předvolební gesta. Vláda chce v příštích třech letech přidat na státní pojištěnce 3,5 miliardy ročně. V příštím roce zvýšení zajistí nařízení vlády. Letos stát přispívá pojišťovnám měsíčně na osobu 920 korun, od příštího roku díky nařízení příspěvek vzroste o 49 korun. Novela, kterou budou posuzovat poslanci a senátoři, pak navrhuje pro rok 2019 navýšení na 1018 korun a pro rok 2020 na 1067 korun. Stínová ministryně zdravotnictví Soňa Marková (KSČM) si povšimla,

JE

KLÍČEM

že vláda podle všeho vzdala snahu zavést pravidelnou zákonnou valorizaci. »Rozhodnutí kabinetu vítáme. Stát se doposud choval ke státním pojištěncům dosti macešsky. Nicméně, není to řešení systémové. Stále se domnívám, že správnější by bylo prosadit do zákona pravidelnou valorizaci, která by byla nezávislá na vůli vlády či sněmovny. Pak by příjmy pojišťoven byly skutečně předvídatelné a celý rezort zdravotnictví by to zastabilizovalo,« řekla Haló novinám Marková. Původně ministerstvo zdravotnictví navrhovalo navýšit platby v příštích třech letech o 4,3 miliardy, 3,6 miliardy a 3,8 miliardy. Částka 3,5 miliardy ročně je kompromis, na němž se dohodli ministři financí a zdravotnictví.

v produktivním věku je mnoho těch, kteří jsou v sociálních problémech a potřebovali by ochránit nižším limitem. Na ně vláda zapomněla. Navíc i na důchodce a děti si vzpomněla až ve volebním roce,« upozornila Marková, která nicméně ujistila, že komunisté návrh ve sněmovně samozřejmě podpoří, neboť každé zlepšení podmínek života pro seniory je důležité, jakkoli je malé a vláda s ním přichází jako s předvolebním gestem. Novela snižující limit pro doplatky za léky by měla platit od ledna příštího roku. Na státní rozpočet nebude mít dopad, ale na rozpočty zdravotních pojišťoven. Ty podle propočtů ministerstva vydají ročně asi o 440 milionů korun více než v současnosti. Největší dopady - asi 295 milionů korun - se

očekávají u Všeobecné zdravotní pojišťovny, která je největší a má mezi pojištěnci i více lidí vyššího věku. Kabinet měl včera na stole i další diskutovaný návrh z oblasti zdravotnictví - změnu podmínek pro umělé oplodnění. Zde však shodu zatím nenašla. »Bude o tom ještě jednat komise při ministerstvu zdravotnictví,« řekl ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD). S návrhem, aby byl o pět let zvýšen věk žen, do kterého bude umělé oplodnění hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, a aby se zvýšil i počet hrazených pokusů, přišla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Podle Ludvíka by to ale znamenalo velký (ste) tlak na finance.

LIBYE?

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) má na únorovém nefor málním summitu EU na Maltě podpořit posílení spolupráce se severoafrickými státy, zejména Libyí. Takový mandát Sobotkovi včera dala vláda. »Česká republika plně podporuje prohlubování spolupráce se zeměmi na severoafrickém pobřeží. Klíčové jsou zejména konkrétní aktivity v Libyi,« uvedl Úřad vlády v tiskové zprávě. Také šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová minulý týden oznámila, že Evropská komise lídry na maltském summitu vyzve, aby výrazně podpořili libyjskou pobřežní stráž tak, aby zvládala dění ve vlastních pobřežních vodách. EU by podle návrhu Komise měla přispět také k ochraně jižní hranice země. Právě tudy totiž z Čadu a Nigeru migranti do Libye přicházejí. Stínová ministryně zahraničí KSČM Kateřina Konečná stanovisko vlády i komisařky Mogheriniové chápe, má ale i své pochybnosti. »Paní Mogheriniová nám slibuje vyřešení situace v Libyi už rok a půl. Za celou tu dobu nám přitom nebyla schopná říct, s kým a na jakém základě v Libyi vlastně jedná,« poznamenala Konečná. »Nicméně bylo by jistě přínosem, kdyby Libye konečně zase byla schopna ochránit své hranice. Ale je to jen jeden z dílků složité skládačky. Stejně tak nesmíme zapomenout na situaci v Turecku či v Sýrii. A všímat si také napětí v Africe, kde se nyní rozpadá hned několik vlád, a to může za půl roku či za rok přinést další migrační vlnu,« upozornila (ste) Konečná.

I VOJENSKÉ

Důležitou schválenou normou je též novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, podle níž by důchodci a děti měli mít nižší limity pro doplatky za léky. Pokud novela vejde v platnost, roční limit pro děti do 18 let a seniory od 65 let se sníží z 2500 na 1000 korun, u důchodců od sedmdesáti let dokonce na 500 korun. Při překročení tohoto limitu pojišťovny vrací pojištěncům peníze, které za léky zaplatí navíc. I v tomto případě Marková se základním směřováním návrhu souhlasí, ale má pochybnosti o promyšlenosti novely a její motivaci. »Je to krok správným směrem. Důchodci a děti jsou kategorie občanů, kterým je třeba pomoct. Na druhou stranu – těch kategorií je mnohem víc. I mezi lidmi

ZPRAVODAJSTVÍ

MÁ ŠMÍROVAT WEB Připravovaná novela zákona o Vojenském zpravodajství (VZ) počítá s tím, že by zpravodajci monitorovali provoz na webu, aby rozpoznali chystaný útok. Předpis má VZ povolit umísťovat aktivní prostředky kybernetické obrany do internetových sítí. Někteří odborníci v něm ale spatřují riziko zásahů do soukromí. Proti návrhu jsou také internetové firmy, které žádají premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), aby přípravu novely pozastavil a znovu otevřel diskusi o její podobě. Kvůli chystanému rozšíření pravomocí VZ se dnes premiér sejde se zástupci dalších stran (cik) zastoupených ve sněmovně.

V prostoru bývalého hraničního přechodu Břeclav-dálnice D2 kontrolovali včera policisté autobusy a automobily mezinárodní kamionové dopravy. Šlo o akci zaměřenou na případné odhalení nelegální migrace cizích státních příslušníků. Ke FOTO – ČTK/Václav ŠÁLEK kontrolám se připojila i Celní správa s pojízdným rentgenem.

NKÚ: Modernizaci D1 prodražila příprava Modernizaci dálnice D1 protáhly a prodražily nedostatky při přípravě oprav. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Opravy zhruba 161 kilometrů D1 začaly v roce 2013 a původně měly skončit příští rok, nyní se počítá s rokem 2020. Podle ŘSD je ale vše v pořádku. NKÚ prověřoval poskytování, čerpání a použití peněz na modernizaci D1 v období od roku 2012 do června 2016. Podle mluvčí úřadu Olgy Málkové stát sice dosáhl u prvních čtyř úseků výrazně nižších cen než u jiných úseků dálnic, ale kontroloři odhalili i nedostatky, které vedly k nejméně dvouletému zpoždění dokončení oprav a růstu nákladů. »Kontroloři zjistili, že 19 z 21 staveb nabralo zpoždění kvůli nedostatkům v přípravě. Na zpoždění se podepsal například nedostatečný geotechnický průzkum. Ten byl důvodem, proč se navýšila výsledná cena čtyř staveb celkem o téměř 130 milionů korun, a u dvou z nich byl příčinou ročního zpoždění,« uvedla mluvčí. Pro pět staveb nechalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) podle kontrolorů zpracovat projektovou dokumentaci o dva roky dříve, než si

ujasnilo, jak D1 zmodernizovat. Dokumentaci tak muselo ŘSD aktualizovat, což vedlo podle NKÚ k navýšení nákladů i zpoždění. ŘSD kritiku NKÚ odmítá. Přepracování projektové dokumentace podle něj souvisí se zapracováním zkušeností z první etapy oprav, které tak například pomohly zlepšit bezpečnost motoristů. Také prý nelze porovnávat ceny oprav jednotlivých úseků D1. »Vždy rozhoduje reliéf krajiny, geoprostředí uložení stavby, charakter terénu a v případě modernizace dálnice i aktuální stav rekonstruovaného úseku,« sdělil mluvčí ředitelství Jan Rýdl.

Změny byly logické NKÚ upozornil na výrazné zdražení oprav v posledních dvou letech proti prvním modernizovaným úsekům. Podle ŘSD to ovlivnily změny na stavebním trhu. »První úseky modernizace se soutěžily při vrcholící stavební krizi v ČR, tudíž firmy v mimořádném zájmu o získání zakázky šly až na samou mez ekonomičnosti při stanovení nabídky. Při dalších soutěžích už byla situace na trhu jiná,« uvedl Rýdl. Podle stínového ministra dopravy KSČM

Karla Šidla jde především o problém ministerstva dopravy. »Nicméně změně parametrů a nákladů rozumím, protože jde o poměrně dlouhý čas, takže i ta brzká příprava stavby, kdy nebylo jasno, kdy se bude vlastně provádět, mohla vypadat úplně jinak než následně ta vlastní rychlá příprava, kdy došlo k realizaci modernizace D1,« řekl našemu listu. Základ problémů, k nimž dospěl NKÚ, tak Šidlo vidí už v samotném začátku rekonstrukce, o níž bylo rozhodnuto narychlo z důvodu dočerpání evropských peněz. »Logicky taky nejde porovnávat dodavatele z doby před deseti lety s dodavatelem, který to dodává poslední tři roky. Byly jiné podmínky pro realizaci stavby a to jak cenové, tak i z pohledu potřebnosti, kterou prohlásila česká vláda k vyjednání výjimky, takže není divu, že tam došlo ke změnám. Je otázka jak nález NKÚ uchopí ministerstvo dopravy a nakolik bude schopno prostřednictvím ŘSD vysvětlit jednotlivé nedostatky,« dodal Šidlo. V době kontroly na konci června roku 2016 stát zaplatil za stavby zatím 3,5 mld. Kč, celková cena má dosáhnout 20,5 miliar(jad) dy.

Místo deklarace smlouvu!

Experimentální ledové dílo nazvané Procesuální instalace zdobí od včerejška plochu někdejšího parkoviště na Malostranském náměstí v Praze. Dočasnou plastiku vytvořili studenti Akademie výtvarných umění a tvoří ji čtyři metry vysoký ledový kvádr a nádrž. Podle okolní teploty by měl sloup tát FOTO – ČTK/Kateřina ŠULOVÁ a postupně naplňovat nádrž.

Připomínky dvacátého výročí podpisu Česko-německé deklarace včera v Praze vyvrcholily konferencí, která připomněla vývoj vztahů obou zemí. »Kvalitní česko-německé vztahy se staly významnou součástí zdárného a klidného vývoje regionu střední Evropy, potažmo Evropské unie jako našeho společného kulturně-politického domova. V tomto kontextu vnímám česko-německé vztahy vedle visegrádského uskupení jako jeden ze základních pilířů naší péče o střední Evropu,« uvedl včera na konferenci premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). »Podpisem deklarace a následnými dvaceti lety intenzivního rozvoje českoněmeckých vztahů jsme překonali dlouhé období vzájemných vztahů, které svého času definoval František Palacký jako období vzájemného stýkání a také období vzájemného potýkání,« řekl premiér. Střízlivější pohled na deklaraci nabídl v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce předseda ÚV KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny

Vojtěch Filip . Připomněl, že základní chybou české politiky po roce 1989 bylo, že se nezachovala jako Polsko. »Když byla dohoda čtyři plus dva, čili čtyři vítězné velmoci ve druhé světové válce a slučující se německé státy, tak Polsko požádalo o to, že musí být součástí vyjednávání, z důvodu stabilizace jejich hranic. A podívejte se na text Česko-německé deklarace. Pořád je tam místo státní hranice stávající hranice. Mimo jiné tu chybu zneužila paní Angela Merkelová, když nám chtěla vnutit kvóty migrantů. Řekla, že spolkové země se také bouřily. My přece ale nejsme žádná spolková země Německa. My jsme suverénní Česká republika a nikdo nám nemůže vnucovat cizí vůli,« řekl Filip. Německý ministr zemědělství Christian Schmidt, který je spolupředsedou Českoněmeckého diskusního fóra, prohlásil, že se nyní vede mezi Českem a Německem dialog bez tabuizovaných témat. »Myslím, že nejlepší smlouva mezi bývalým Československem a Spolkovou

republikou Německo byla smlouva z roku 1973. Deklarace není tak dobrý základ, jako má třeba Polsko,« posteskl si Filip. »Ti, kdo česko-německé vztahy chtějí nabourávat, se stále snaží deklaraci obcházet. Není to smlouva, je to jenom deklarace o vzájemných vztazích. A někteří se snaží dostat přes tu tlustou čáru, která byla deklarací udělána. Jestli je na deklaraci něco pozitivního, je to skutečnost, že bychom se měli odrazit od té tlusté čáry. Jsem přesvědčen, že musíme mít stejné záruky, jako má Polsko. Jsme také suverénní země. Že jsme menší, neznamená, že máme mít menší práva. Chceme nějaký pevný závazek našeho ekonomicky silného a pro nás významného souseda, abychom měli jasné vztahy, jasný smluvní základ a pohled do budoucna,« řekl o deklaraci Filip. Česko-německou deklaraci 21. ledna 1997 v Praze podepsali tehdejší český premiér Václav Klaus a německý kancléř Helmut Kohl. Obě strany v ní mimo jiné konstatovaly, že spáchané křivdy náležejí (ng) minulosti.

ÚTERÝ l 31. LEDNA 2017

l STRANA 3

Z D O M O VA

Krizi si nepřeji, ale je dobré být připraven l

Rozhovor Haló novin s Pavlem Švagrem, předsedou Správy státních hmotných rezerv (SSHR)

Jak to aktuálně vypadá s českou naftou, která uvízla ve skladu firmy Viktoriagruppe v Bavorsku? Vloni v červenci jsme s insolvenčním správcem a s novým vlastníkem skladu podepsali dohodu, která říká, že Česká republika si může naftu, která je uskladněná v Kreilingu,

se říci, že jsme připravení? To by nás občané hnali! To komplikovanější nás teprve čeká. Čím více nafty bude převezeno do naší republiky, tím blíže budeme poznání, kolik nafty v Krailingu skutečně chybí. Podle německých celníků chybí 6,3 milionu litrů, a to je

Hodláme předložit legislativní návrh, který říká, že hmotné rezervy se skladují na území ČR, pokud vláda nerozhodne jinak. odvézt. Od té doby přeprava do republiky běží, jezdí dva vlaky týdně a postupně naftu, která je v Kreilingu, odvážíme do bezpečných skladů Čepra. Zatím jsme jí převezli asi čtvrtinu. Kvalita se průběžně kontroluje a zatím odpovídá kvalitě EN 590. Jsem velmi rád, že ta přeprava běží, protože předtím jsme byli hodně nervózní. Kvůli kontrole kvality, kvůli tomu, že ten sklad byl pro nás nedostupný – vůbec jsme nevěděli, co se s tou naftou děje. Nevěděli jsme, jak celá kauza dopadne. Nyní, na začátku nového roku, mohu říci, že se podařila velká věc, i když to tak někdy na první pohled třeba nevypadá. Ale rozhýbat dopravu z Německa k nám, zajistit všechny organizační věci, domluvit kooperaci při vyskladnění s novým nabyvatelem skladu bylo náročné. Podíleli se na tom i čeští celníci, Čepro, ČD Cargo, němečtí celníci i pracovníci naší správy, kteří jsou přímo na místě. Je to hodně lidí, kteří se na tom podílejí, ale zatím vše funguje a já budu velmi rád, když to tak bude fungovat až do posledního litru, který v Krailingu je. l Muselo k těmto problémům vůbec dojít? Doufám, že se veřejnost dozví, jak to s kauzou Viktoriagruppe skutečně bylo, že to policie vyšetří. Protože uskladnění v Německu pro mě je stále kapitola, které nerozumím. A nechápu ji. Nevidím pro ně stále žádný racionální důvod. Je potřeba ten příběh rozklíčovat a vzít si z něj ponaučení. Hodláme předložit legislativní návrh, který říká, že hmotné rezervy se skladují na území České republiky, pokud vláda nerozhodne jinak. Další zkušenost je, pokud jednáte se zahraničím, musíte dát dvojnásobný pozor na smlouvu, kterou uzavíráte. A představte si, kdyby byla ropná krize, tak bychom z Německa vozili dva vlaky nafty týdně. Dalo by

jediná pohledávka za Českou republiku, kterou insolvenční správce uznal. S posledním vlakem zjistíme, jestli nechybí víc. Čeká nás ještě pořádný kus práce. Nyní se vyskladňují velké nádrže, potom přijdou na řadu menší. Budou se muset řešit i technické záležitosti kolem přečerpávání. l Insolvenční správce si však na opak nárokuje odškodnění od nás… Loni jsme obdrželi žalobu na bezdůvodné obohacení ve výši zhruba 56 milionů korun – asi 2 miliony euro. Insolvenční správce v podstatě říká, že jsme za skladování měli platit výrazně více, než jsme platili. Podle něho by poplatek za skladování v Německu měl být zhruba 3,5 euro proti 1,5 euru, které je smluvně podchyceno a z toho vypočítává to bezdůvodné obohacení. Podle něho je smlouva mezi ČR a Viktoriagruppe od počátku neplatná, protože za Viktoriagruppe byla podepsána jejich organizační složkou v ČR. My si nemyslíme, že má pravdu a od počátku to odmítáme. Teď nechci ten soudní spor komentovat, budou to posuzovat české soudy, protože žaloba byla podána v ČR. Bude nás právně zastupovat Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, s tímto úřadem máme velmi dobré zkušenosti, protože prakticky všechny soudní spory nám vyhrál. l Plánujete část potravinových zásob držet přímo v zemědělských podnicích např. tak, že stádo živého dobytka bude smluvně vázáno jako státní rezerva. Nemůže dojít k podobným sporům mezi vaší správou a těmito s o u k r o m ý m i s u b j e k t y ? Z e m ě d ě l ec může zkrachovat, spadnout do exekuce, zvířata onemocnět… Spory jsou vždy důsledkem nepečlivostí při tvorbě smlouvy. Pokud máme dobře nastavené smlouvy, takové riziko se minimalizuje. Projektem »živých konzerv« se zabývá-

me už rok. Zatím na všech fórech, kde jsme se o tom s odborníky bavili, jsem nezaznamenal nějakou negativní reakci. Naopak, všichni říkají, že tudy vede cesta: je ekonomická, garantuje dostupné hmotné rezervy v době krizového stavu a je to cesta přirozená. Naše představa je, že kromě rezerv, které jsou přímo ve vlastnictví státu, mohla existovat i kategorie rezerv tzv. rezervovaných – tzn. naše správa hradí rezervační poplatek a ví, že ta komodita je za přesně definovaných podmínek v každý okamžik po dobu trvání rezervační smlouvy u toho zemědělce k dispozici. To je předmětem kontroly. Pokud srovnám zásoby mraženého masa a masa v živém stádu, myslím, že potřebujeme oboje. Rezervace bude v každém případě levnější, než uchovávání masa v mrazírnách a jeho obměna. V této souvislosti připravujeme změnu našeho zákona, byl bych rád, aby se tato novela setkala s podporou u zákonodárců. Taková rezervace by nebyla žádným unikátem, funguje to například ve Velké Británii, na projektu živého stáda spolupracuje se Slovenskem i se Slovinskem. l Me z in ár o d n í s i t u a ce s e r y c h l e mění, a ne vždy k lepšímu. Mění se i váš pohled na potřebu zabezpečení republiky hmotnými rezervami? Dá se očekávat, že tu budou turbulence z hlediska změny klimatu, mohou se střídat sucho a povodně, úrody a neúrody, mohou být přerušeny ropné cesty a leccos jiného. Obnovují se typové plány pro jednotlivé krizové situace. Je úkolem státu, aby své občany zajistil pro případ nena-

a na základě požadavků jednotlivých klíčových resortů, jako jsou ministerstvo zemědělství, obrany, průmyslu, dopravy, zdravotnictví jejich požadavky zahrnovat do našich plánů a pak do veřejných zakázek. A v mezích finančních možností správu modernizovat. Pokud nyní ekonomika roste, jsme ve šťastné situaci, kdy by bylo dobré, aby politici vnímali i potenciální rizika, která mohou nastat. Právě v těchto šťastných dobách je dobré, když se myslí na zadní kolečka. Na to, co budu potřebovat v době krize. Teď by politici měli dopřát správě finanční prostředky, abychom mohli zadat kvalifikovaná zadávací řízení a správu dovybavit. Ne nadarmo se říká, že štěstí přeje připraveným.

Naše zásoby – průmyslové, potravinové, ropné a další – musejí být uzpůsobené novým trendům, které doba přináší. dálých situací. Naše zásoby – průmyslové, potravinové, ropné a další – musejí být uzpůsobené novým trendům, které doba přináší. Například pro případ sucha zdůrazňujeme vodu jako něco, co by správa měla mít více ve svém portfoliu. Vzniká otázka – co je lepší mít pro rychlé použití, zásoby balené vody, nebo mít rychle dostupné zásoby podzemní vody v hlubinných vrtech? Asi rozumnější je mít hloubové vrty a mít k nim okamžitý přístup. Snažíme se rizika pojmenovávat

Samozřejmě, může přijít něco, co nedokážeme předvídat. Ale dá se s vysokou mírou pravděpodobnosti ve spolupráci s ministerstvy připravit řada zakázek, které pro případ krize poskytnou to, co potřebujeme. Teď je ta pravá chvíle a byl bych rád, abychom měli potřebnou podporu politiků i ostatních občanů. Aby občané vnímali, že chceme-li klidně spát, je tu kromě toho, že se každý o sebe musí postarat, i stát. l Mají vaše záměry už konkrétní podobu?

Na situaci reagujeme v plánech veřejných zakázek každý rok. A každé dva roky dáváme po projednání s resorty vládě plán na příští období. Plán na léta 2017-18 schválila v prosinci loňského roku. Věcné priority na toto období máme, ale už v polovině roku začneme připravovat další plánovací období, protože je to permanentní obnovovací cyklus. Inspirací je pro nás koncepce civilní ochrany, kterou schválilo spolkové ministerstvo vnitra v srpnu loňského roku. Je tam velký důraz na připravenost občanů, tedy každého z nás, na krizové situace. Je potřeba najít rovnováhu mezi pomocí od státu a schopností občanů pomoci si vlastním samozásobením a celkovou připraveností na krizové situace. Chceme navázat spolupráci s obdobnou německou institucí jako je naše správa hmotných rezerv a chceme letos rozvinout i mezistátní spolupráci. Dříve byla správa relativně uzavřená, utajená, my chceme sbírat zkušenosti i ze světa. Je dobře, když o nás lidé vědí, a jsou pro nás cenné jejich podněty, co by bylo potřeba v případě potřeby řešit. l Zaznamenal jste po posledních volbách nějaké změny v přístupu nového vedení krajů? Máme úzkou spolupráci s kraji a s obcemi. Máme na to specializovaný software. Připravenost státu na krizové stavy tady je. Když jsem na správu jako předseda nastoupil, byl jsem příjemně překvapen, že potřebné mechanismy jsou nastavené a já se je snažím dál rozpracovávat třeba ve formě pravidelných cvičení. Oslovili jsme i nové krajské reprezentace, abychom měli kontakty. S velkým povděkem vítám odpovědi, že kontaktní osobou bude hejtman. Ne jako dříve, kde to přenesl na třetího zástupce. Zdá se, že nová reprezentace vnímá potřebu spolupráce se správou hmotných rezerv. Navázali jsme dobrou spolupráci i s Prahou, ta je z hlediska krizových stavů mimořádnou entitou. V té mozaice, které se říká »připravenost na krizové stavy«, je spousta věcí. Je to permanentní proces zdokonalování, který není ukončitelný mávnutím kouzelného proutku k nějakému datu. Žádnou krizi si nepřeji, ale je dobré být připraven. Jiří NUSSBERGER

Podpoří dobrovolné hasiče Ústecký kraj letos podpoří dobrov o l n é h as ič e č á s tk o u 1 1 m i li o n ů korun. Dotace slouží na výstavbu nových nebo rekonstrukci požárních zb r o j n ic a n ák u p n o v é te ch n ik y a vybavení. O příspěvek mohou hasiči žádat od 2. do 24. února. Kraj dobrovolníky podporuje dlouhodobě. »Věřím, že tyto dotace hasičům pomohou při rekonstrukci a modernizaci zbrojnic

i nákupu nové techniky, která je neodmyslitelná pro jejich zodpovědnou a náročnou práci,« uvedl hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM). Stejnou částku rozdělil kraj hasičům i loni, kdy uspělo 38 žadatelů o dotaci. V minulosti kraj pořídil pro sedm okresních sdružení osobní automobily. Členská základna čítá v regionu 10 500 lidí. Problémem hasičů na severu Čech je mimo jiné zastaralý vozový park.

Průměrné stáří vozů v 262 jednotkách v Ústeckém kraji je 30 let. Jednotky dobrovolných hasičů finančně podporují jednotlivé obce. Výše pomoci však závisí na rozpočtech, kde jsou peníze na investice omezené. Ústecký kraj ze svého rozpočtu dává peníze i na pomoc dalším složkám integrovaného záchranného systému. Do budoucna zvažuje i podporu (zku) obecních a městských policií.

Všechny přesčasy budou proplácené Policisté a příslušníci dalších bez pečnostních sborů už zřejmě nebudou muset sloužit ročně 150 hodin přesča sů bez nároku na náhradní volno či odměnu, s výjimkou zákonem vyhlá šených krizových stavů. Návrh změny zákona včera schválila vláda. Pokud členové bezpečnostních sborů budou muset dělat mimořádné přesčasy, které budou nově proplácené, tak se předpokládají roční výdaje ze státní pokladny zhruba 210 milionů korun. Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček proplácení přesčasů policistům samozřejmě podporuje, nicméně podrobně si ještě před projednáním ve sněmovně vládní návrh prostuduje, zda v něm

není skrytý zádrhel. »V žádném případě bych nepodporoval proplácení přesčasů za cenu přidání hodin pracovní doby,« upozornil Ondráček. Kromě stěžejní části týkající se proplácení či služebního volna za přesčasy obsahuje novela další změny, které mají vyřešit problémy vyplývající z praxe po zavedení zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Jde třeba o možnost zrychleného služebního postupu pro středoškolsky vzdělané příslušníky, měli by dostat stejně jako jejich vysokoškolsky vzdělaní kolegové šanci přihlásit se do výběrového řízení na obsazení volného služebního místa, pro které je stano-

vena služební hodnost až o dva stupně vyšší. Nováčci u bezpečnostních sborů by nově měli být přijímáni na zkušební dobu. V současnosti je totiž podle předkladatelů velmi obtížné propustit nově přijatého příslušníka, u kterého se během prvních měsíců služebního poměru ukáže, že nemá potřebné předpoklady. Důležité je i zavedení náborových příspěvků, které by se měly pohybovat od 30 000 do 150 000 korun. Zákon by mohl platit od 1. ledna 2018. Novela se kromě policie týká hasičů, celníků, vězeňské služby, Generální inspekce bezpečnostních sborů (ste) a zpravodajských služeb.

Po půl století se začal v Muzeu Jindřichohradecka v Jindřichově Hradci opravovat betlém Krýzovy jesličky, který je zapsán v Guinnessově knize rekordů jako největší lidový mechanický betlém na světě. Na snímFOTO - ČTK/Václav PANCER ku je konzervátor muzea Luděk Fiala.

STRANA 4-5 l

PA R L A

Z vystoupení poslanců KSČM K vládní novele zákona o občanských průkazech, druhé čtení

Digitalizace musí sloužit občanovi JAN KLÁN,

ČLEN VÝBORU PRO VEŘEJNOU SPRÁVU A REGIONÁLNÍ ROZVOJ

Opět máme na stole zákon o elektronických občanských průkazech, už v prvním čtení s několika svými postřehy. Jsem rád, že ministerstvo vnitra některé mé připomínky zapracovalo do pozměňovacího návrhu, který byl předložen na výboru pro veřejnou správu. Jednalo se zejména o připomínku, jak to bude, když lidé starší 70 let dostanou OP s čipem s dobou platnosti 35 let. Ptal jsem se na vztah onoho čipu a jeho životnosti a expirace občanského průkazu. Jde o to, že když bude někdo chtít v době platnosti občanského průkazu 35 let využívat služeb elektronického OP a čip vypoví službu, aby mu OP byl zdarma vyměněn. Nicméně problém je trošku hlubší. Chci se zeptat, jak to bude ve vztahu životnosti čipu na OP a doby expirace. I když budu dodržovat veškerá pravidla o tom, jak se mám chovat k občanskému průkazu - nesmím ho poničit, ale může dojít k porušení čipu, který poté nebude fungovat, když ho dám do té čtečky… Jde o to, zda mi to MV zdarma vymění. To je otázka ještě před dobou expirace té občanky, to je pět nebo deset let. Teď budu pomíjet těch 35 let, to je poměrně dlouhý časový úsek. Stále je alfou omegou životnost čipu. Víte, že například kreditní nebo debetní karty s čipem se obměňují v cyklech asi pěti let. Protože karta se samozřejmě používá. V tomto případě se i čip opotřebí, když se bude dávat do čtečky. Hrozí, že přestane fungovat, nebo komunikovat. Zákon říká, že pokud budu chtít komunikovat s úřady vzdáleným přístupem, musím si pořídit čtečku karet. Pokud ji počítač nemá, tak externí. Musím za ni zaplatit asi 200 Kč. Tady vidím další problém. O další variantě, jak komunikovat s úřady, mluvil v prvním čtení kolega Pilný. To se týče vzdáleného přístupu do systému, kdy byste mohli využívat něco podobného, jako je dnes elektronické bankovnictví. Budete mít přihlašovací jméno, k tomu dostanete heslo a vzdáleným přístupem se dostanete do portálů veřejné správy. I já si tuto variantu umím představit. Je fakt, že rozvoj smartphonů je poměrně rychlý a dneska je vlastní mnoho lidí. Umím si představit i hybridní systém - že bychom měli právě tento vzdálený přístup pro občany. Přihlašovací jméno by bylo třeba číslo OP a kód by bylo vyprodukované heslo, které by dostal nebo si ho zvolil občan, když by si šel aktivovat čip. Ten by tam skutečně byl a byl by to takový duplicitní systém. Umím si představit, že by to tak také mohlo fungovat. To, že jdeme formou čipu, je proto, že už v minulosti se nastartovaly elektronické občanky s čipem. Nicméně na tom elektronickém OP nebylo téměř nic, jenom zaručený elektronický podpis, potažmo tam šel nahrát certifikát elektronického bankovnictví.

Co bude uloženo na čipu? Chci se zeptat pana ministra, jestli už je jasné, co na kontaktním čipu bude uloženo? Ptal jsem se na to na výboru pro veřejnou správu a tam mi bylo řečeno, že je to na nás zákonodárcích, co řekneme, že na čipu má být umístěno. Tak nevím, jestli to budeme dělat formou zákona, nebo to ministerstvo udělá formou vyhlášky. Umím si osobně představit, že by tam mohla být moje krevní skupina, zda jsem alergik, nebo jsem nějak nemocný. Mně to může osobně zachránit život při nějaké nehodě, pokud třeba orgány státní správy, v tomto případě policie, budou mít čtečku elektronických OP, aby se do toho systému mohli dostat. Už jsem v prvním čtení říkal, že zavádění elektronických občanek má rub i líc. Výhoda je, že občan bude moci komunikovat s úřady z pohodlí svého domova. Nevýhodou může být právě vznik »Velkého bratra«, kdy veškerá data o mně, o fyzické osobě budou kolovat po síti, někde budou uložena, můžou se stát terčem útoků, v kyberprostoru hrozí všechno. Chci se zeptat, jak je to ošetřeno, zda opravdu MV bude garantovat, že nedojde k úniku dat. V Německu ta data unikla, čehož zneužily soukromé korporace. Když se na svět digitalizované společnosti podívám, tak svá data de facto všude dávám k dispozici. Ať to jsou věrnostní i jiné karty, slevové karty, všude dáváte všanc své jméno, bydliště, datum narození, pořád to koluje po síti. Nicméně stát musí garantovat, že data nebudou zneužitelná a v budoucnu je třeba nedá k dispozici soukromým korporacím. Toho se trochu bojím. Další problém vidím v následující věci. Po spuštění elektronických OP, které se předpokládá v roce 2018, budou stále existovat občanské průkazy bez čipu, s čipem, který teď máme, v tom případě nové elektronické občanské průkazy. Dozvěděl jsem se, že lidé, kteří vlastní elektronický OP, který je vydáván za 500 Kč, je jim k ničemu, tak jim ho zadarmo vymění. Nicméně když jako uživatel budu chtít a nebudu mít tento nový OP s čipem, a budu chtít využívat služeb elektronické občanky, přijdu na úřad a řeknu, že bych rád využíval této služby, vymění mi ministerstvo resp. úřad zdarma starý občanský průkaz za nový? Budu mít platnost 10 let, nové občanské průkazy se spustí v polovině roku 2018 a já přijdu a řeknu: Vy jste mi dali nový OP, protože mi vypršela expirace, a já bych rád využíval právě služeb elektronického OP. Budu si muset zaplatit nový občanský průkaz, nebo ho dostanu zdarma?

Snad se blíží čas, kdy občané přestanou obíhat úřady Nyní je tu ještě tzv. vztah elektronických OP a elektronických voleb. Nevím, jak dalece by tuto službu občané využívali, nejsem si jistý, zda by to zvedlo volební účast. Můj kolega, kamarád, dr. Brunclík napsal knihu Elektronické volby, slepá ulička demokracie, kde se rozebírají příklady právě elektronických voleb. Elektronický OP se už prolínal do různých zákonů, např. o ochraně před návykovými látkami… Takže další problém je, že o mně, jako občanovi, budou shromažďována data na jednom centrálním místě, nevím kde, možná v Brně nebo na ministerstvu vnitra... A můžou být využita anebo zneužita. To je potřeba vydiskutovat. Ale chci, abychom diskutovali o digitalizaci státní správy a zavádění nových elektronických OP. Byl bych velice rád, kdyby toho mohli využívat občané, protože jim ušetříme běhání po úřadech. Tady se naplní sousloví, že konečně začnou úřady obíhat data a ne občané.

K vládnímu návrhu novely zákona o Vojenské policii, první čtení

Je snaha rozmělnit schopnost a možnosti vyšetřování Policie ČR ZDENĚK ONDRÁČEK, PŘEDSEDA PODVÝBORU PRO POLICII ČR A OBECNÍ POLICIE Když jsme loni na jaře o tomto sněmovním tisku hovořili, já jsem opakoval, že vyšetřování je řemeslo a vyšetřovat mají policisté Policie ČR. Prověřování policejního orgánu podle § 12 trestního řádu a část vyšetřování v případě zahraničních misí vojenští policisté bylo možné, a tak i konali. V materiálu tehdy bylo uvedeno, že vojenští policisté mají větší znalost struktury, vnitřních předpisů, zvyklostí a postupů uvnitř ministerstva obrany. Říkal jsem, ať jim na to neskáčete, že kvůli 50-60 případům, které byly v důvodové zprávě, je to zbytečné a neuplyne dlouhá doba a přijdou s tím, že chtějí rozšířit své kompetence a pravomoci. Řekl jsem to v ústavně právním výboru za přítomnosti náčelníka Vojenské policie. Přesto jste si prosadili své a trestné činy vojáků a ve vojenských objektech jste svěřili do vyšetřování Vojenské policie. Půl roku uběhlo a pan náčelník řekl, že potřebuje větší pravomoci, a přichází s tím, že potřebuje odposlechy, sledku, operativu a nevím co všechno. Možná za chvíli bude mít vlastní kriminalistický ústav, protože MO má dost finančních prostředků a může jim toto zabezpečit. Kvůli 50-60 případům ročně, které vyšetřují. Zmínil jsem, že obdobnou větší znalost struktury, vnitřních předpisů, zvyklostí a postupů mají také policej-

FOTO – archiv Josefa NEKLA Poslanci KSČM ní orgány Vězeňské služby, které konají podle § 12 jako policejní orgány uvnitř vězeňských zařízení. A je to pravda, protože policisté ČR do tohoto uzavřeného prostředí s operativní technikou vstupují jen složitě a vždy ve spolupráci s policejním orgánem Vězeňské služby. Také jsem řekl, že pokud bychom šli na logiku, že právě pro větší znalost vnitřního prostředí a předpisů by si měli vyšetřovat svoji trestnou činnost. Dotazoval jsem se, kdy přijdou s vyšetřováním těch pár trestných činů, které se dějí uvnitř věznic. Máme zde další bezpečnostní sbor, který je také policejním orgánem, - Celní správu. Na sklonku minulého roku byly informace z ministerstva financí, že by bylo dobré, aby policejní orgány Celní správy konaly vyšetřování o daňových trestných činech a v podstatě se obnovila finanční policie, akorát už ne pod ministerstvem vnitra, ale financí.

Přece funguje ta dobrá Kobra Kobra sice není žádný útvar, protože je to spolek lidí z Celní správy a Policie ČR, ale přece bychom mohli dát tu pravomoc i dalším. Takže posílíme Celní správu. Dnes možná rozšíříte pravomoci vojenským policistům, uděláte z nich agenty, specialisty na odposlechy. Možná nebudou odposlouchávat jen policisty, ale třeba i vás, protože kontrola bude podstatně složitější. A proč ne, když ta možnost bude? Předstírané převody. Po čase zřídíme i kriminalistický ústav, bude potřeba odborné analýzy dělat mimo struktury MV, protože uvnitř armády máme větší znalosti struktury, vnitřních předpisů, zvyklostí a postupů, tak jste si to odůvodnili, a budete bujet. A až to schválíte, logicky přijde ministr financí a řekne »já to chci taky«. Když to mají vojáci, budou to mít také celníci. A my ustoupíme a řekneme »ano, je to logické, přece daňovou kriminalitu nejlépe dělají lidi z Finančního analytického útvaru«. Cifršpioni tam k tomu mají přístup, nepotřebují ani takové věci, které musí splňovat Policie ČR podle par. 82 trestního řádu, nahlížení, bankovní tajemství. A budeme mít další policii, celní. Ta bude potřebovat taky svoji operativu, svého agenta, protože daňová kriminalita je hodně sofistikovaná a kriminalita bílých límečků je rozhodně složitější než vyšetřování prosté vraždy, popř. krádeže. Pak si vzpomenou příslušníci Vězeňské služby - když to mají ostatní bezpečnostní sbory - mohli bychom to mít také. Tak Policii ČR zahubte, zlikvidujte a dělejte to, co chcete! Prostě je to paskvil, co tady předvádíte. Snažíte se za každou cenu rozmělnit schopnost a možnosti vyšetřování Policie ČR a děláte všechno pro to, aby nemohla prověřovat a vyšetřovat trestnou činnost.

Nesouhlasím s posilováním pravomocí LEO LUZAR, ČLEN PETIČNÍHO VÝBORU SNĚMOVNY Byť laik v této oblasti, přesto se bezpečností intenzivně zabývám. Zeptám se kam bychom chtěli v ČR s bezpečnostními službami dojít? Zaznělo tu od kolegů, že se začnou přesouvat anebo posilovat jednotlivé aparáty. Hovořili o celnících, že brzo budou chtít taky mít vlastní expertizy, přístupy. Hovoříme o Vojenské policii. Je problém, že si vezmou vyšetřovací spis a jdou k policii a žádají odborné stanovisko, popř. přístup k analýzám, k odbornému aparátu, kterým disponuje, a chtěli by, aby tento aparát byl součástí Vojenské policie, aby měli pravomoci k vyšetřování podobné jako klasická policie. Aby mohli na závěr vzít spis, zamašličkovat ho a předat orgánům, které by měly rozhodnout, tj. soudům. Je opravdu potřebné, abychom tuto pravomoc posilovali? Znovu zamířím k zákonu, který je před námi. Mám obavu, že kvůli teroristickým činům se zdůvodňuje posílení bezpečnosti, a občané v obavě z toho, co se bude dít, přikyvují. Ale už se nehovoří o tom, dokdy to bude, jak dlouho tato zvýšená pravomoc bude. Ve Francii máme výjimečný stav už dlouho. Byl vyhlášen mimořádně. Jak dlouho se udržuje a přesouvá? Jak dalece to pomohlo bezpečnosti země? U nás je první stupeň vyhlášen také už příliš dlouho a nikdo se nezmiňuje, kdy by mohl skončit. Nebo to bude standard a budeme žít neustále v tomto stupni? Proto nesouhlasím s posilováním pravomocí policie, Vojenské policie, celníků a dalších.

K Dohodě o strategickém partnerství mezi EU a Kanadou, prvé čtení

Není v souladu se zájmy ČR HANA AULICKÁ JÍROVCOVÁ, ČLENKA SOCIÁLNÍHO VÝBORU Předkládaná dohoda se zaměřuje na rozvoj strategického partnerství s Kanadou ve dvou základních směrech - mezinárodní spolupráce a politickém dialogu. Část obchodní a ekonomické spolupráce je předmětem samostatné liberalizační dohody CETA, která byla na summitu podepsána současně. Zde bych trošku opravila pana ministra, že opravdu na sebe úzce navazují. Dohoda upravuje spolupráci v následujících oblastech: demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a principů právního státu, mezinárodní mír a bezpečnost a účinný multilateralismus, boj proti terorismu, spolupráce v mnohostranných, regionálních a mezinárodních fórech a organizacích, včetně Mezinárodního trestního soudu, hospodářský a udržitelný rozvoj, prosazování volného obchodu a zvyšování investic, spolupráce v oblasti zdanění, podpora udržitelného rozvoje, spolupráce v oblasti znalostí, výzkumu, inovací a komunikačních technologií, podpora rozmanitosti kulturních projevů, vzdělávání a spolupráce, spo-

ÚTERÝ l 31. LEDNA 2017

AMENT

na lednové schůzi sněmovny lupráce v boji s nedovolenými drogami, spolupráce v oblasti prosazování práva a boj proti organizované trestné činnosti a korupci, praní peněz a financování terorismu, kyberkriminalitám, migrace, azyl a správa hranic, konzulární ochrana a ochrana osobních údajů. Co se týče právní povahy dohody, jedná se o tzv. smíšenou smlouvu. Některé její části spadají do pravomoci členských států a některé do pravomocí EU. Rozhodnutí Rady o uzavření dohody za EU bude přijato teprve poté, co s dohodou vysloví souhlas EP a bude ratifikována ve všech státech EU. Sjednává se na dobu neurčitou s případnou šestiměsíční výpovědní lhůtou. Předkládaný text je obecnou dohodou o spolupráci. Jde o jiný druh mezinárodní smlouvy než CETA, ta byla jen podepsána společně s tímto dokumentem na summitu EU - Kanada, ale tato dohoda na ni politicky úzce navazuje. Jedná se o dokument s velice obecnými formulacemi, které mohou být interpretovány dle aktuálního politického rozložení sil různě. Zejména problematické části vidím v čl. 7 odst. b), ve kterém se hovoří o operacích a misiích Unie v souvislosti s mezinárodní bezpečností. Tato formulace otevírá možnost pro vojenské intervence v zahraničí, ačkoli se obě strany hlásí k dodržování rezoluce RB OSN a mezinárodního práva. Článek 9 hovoří o tom, že udržitelná globalizace je možná jen prostřednictvím otevřeného světového hospodářství založeného na tržních zásadách. Není jasné, co vše jsou tržní zásady. Regulace je zmíněna, stejně jako silné instituce, ale opět další definice. Může to vést až k obhajobě statusu quo. Článek 10 je nejvíce problematický článek, deklaruje prosazování volného obchodu. To je protikladem udržitelnosti a je naopak zdrojem nerovností, krizí, válek, ekonomické devastace a migrace. Zajímavé je také nahrazení transatlantického dialogu smíšeným ministerským výborem. Jako zpravodajku tisku mě udivuje, že vláda předložila tuto dohodu s takovou rychlostí, když v EP se bude o těchto dokumentech hlasovat až 1. února 2017. Navíc zde jsou už známa usnesení ze dvou výborů. Výbor pro zaměstnanost nedoporučil tyto dohody na půdě EP schválit. V důvodové zprávě se také uvádí, že uzavření dohody je plně v souladu se zahraničněpolitickými zájmy ČR. Dohoda je v souladu s ústavním pořádkem i ostatními součástmi právního řádu ČR, se závazky vyplývajícími z členství v EU, jakož i se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv… Jsem však přesvědčena, že není v souladu se zájmy ČR ve všech oblastech zmíněných v této smlouvě.

K vládní novele návrhu zákona o zahraniční službě, prvé čtení

Zahraniční služba je služba státu JAN KLÁN,

ČLEN VÝBORU PRO VEŘEJNOU SPRÁVU A REGIONÁLNÍ ROZVOJ Zahraniční služba je služba státu. Proč tedy by měla být v samostatném zákoně? Zahraniční služba má mít vlastní zákon, a pod služební zákon by tím pádem přestala spadat. S tím mám trochu problém a lehce nesouhlasím - jde přece o státní službu. A teď argument proti ministerstvu zahraničních věcí, které zákon předkládá. Ministerstvo nechce, aby do budoucna bylo součástí ústředních orgánů státní správy. Alespoň tak to chápu já. Nebo pro MZV nebude platit kompetenční zákon, který vymezuje kompetence mezi ústředními orgány státní správy? Jak to, pane ministře, bude fungovat dál? MZV přece realizuje státní politiku v oblasti zahraniční politiky státu. Nebo si snad ministr Zaorálek a další realizují svoji soukromou politiku? Někdy to vypadá, že si tak někteří ministři počínají, a nejde jim o státní veřejnou politiku. Jak to je v tomto případě? Jak potom vyjmout MZV z této působnosti? Nevím. Jestliže vyjmu zahraniční službu ze státní služby, budeme v takovém chaosu, že můžeme zrušit služební zákon. Ten pak ve finále bude úplně k ničemu, protože přijde další ministerstvo, že nechce spadat do kompetenčního zákona, pak někdo další řekne, že nechce někam spadat… Neumím si představit, že přijdou všichni ministři a řeknou: my chceme zákony pro svá ministerstva, my si to chceme všechno upravit, aby kompetenční zákon neexistoval. Služební zákon říká, že věk 70 let je nejzazším věkem odchodu ze státní služby. Je to tak i v zákoně o zahraniční službě? Bude tam věk 70 let, nebo to bude bez věku, aby se z těch různých pozic staly třeba trafiky. Tak to může veřejnost vnímat. Umím si představit, že někomu bude 69 let, bude někam vyslán jako velvyslanec, tak ho tam necháme sloužit dál. Může to být jedna z variant. Od pana ministra bych chtěl slyšet argumenty, proč jsme tu výjimku zaváděli. Chápu, že byla pro dvě velvyslankyně, aby mandát mohly dosloužit. Chci se zeptat, jak je to s moskevským institutem MGIMO. Zůstane v zákoně, že absolventi tohoto moskevského institutu budou vykonávat posty velvyslanců a zaměstnanců na ambasádách? Jak to je s ostatními školami, které člověk nesmí mít, aby se mohl ucházet o post ve službách státu?

Není dobré vytloukat klín klínem STANISLAV GROSPIČ,

MÍSTOPŘEDSEDA ÚSTAVNĚ PRÁVNÍHO VÝBORU

Nebudu stát v cestě přijetí zákona o zahraniční službě. Vítám, že byl předložen do sněmovny po tak dlouhé době, a vyjádřím přesvědčení, že měl možná z praktického pohledu předcházet služební zákon jako takový. Když si vezmu celou anabázi, nejprve jsme upravovali služební vztahy k zaměstnancům územně samosprávných celků, pak se stále odkládal služební zákon a posouvala se doba jeho účinnosti, až se z toho stala podmínka jmenování této vlády ze strany pana prezidenta. Ten zákon se rodil velice těžce a koalice udělala řadu ústupků a kompromisů směrem k pravé části spektra sněmovny, aby získala průchodnost zákona a podmíněně jeho souhlas. V praxi se ukazuje, že od chvíle, co spatřil služební zákon světlo světa a vstoupil v účinnost, množí se jedna potřeba za druhou jej neustále novelizovat. Na posledním ústavně právním výboru zazněla otevřeně ze strany náměstka Mlsny věc, se kterou souhlasím - že není možné v tak krátké době předložit koncepční novelu. Já bych to obrátil v druhý sled a řekl bych: asi není správné v tak krátké době rychle reagovat na

praktické problémy tím, že se bude předkládat jedna změna za druhou a dílčím způsobem vytloukat klín klínem. Mám obavu, že zákon o zahraniční službě, který řeší podstatu problémů části státních zaměstnanců, kteří jsou ve státní službě, slouží v zahraničí, na MZV, postaví tyto lidi před stejný problém, před kterým se ocitli ti, kteří fungují podle zákona o státní službě. Může tam nastat řada dílčích problémů, které se budou střetávat s platnými právními předpisy. V současné době je právních předpisů, které upravují režim zaměstnanců v zahraniční službě, téměř 29 a může se stát, a očekávám to, že brzy tady budeme mít novelu, která nějakým způsobem bude reagovat na problém spojený s tou či onou diplomatickou misí, s tím či oním diplomatickým zastoupením v zahraničí, a budeme se s tím vypořádávat přesně tak jako se služebním zákonem. Chtěl bych znát odpověď od ministra zahraničí či některého jiného člena vlády či tvůrců tohoto zákona… Chtěl bych z tohoto pohledu poukázat na problémy, které jsou s tímto zákonem do budoucna možná spojeny, že tam dojde ke střetu přinejmenším se služebním zákonem i ke střetu se Zákoníkem práce. Příliš mě netěší, že v ČR se vytváří klima, kdy na penzum zaměstnanců, kterých je zhruba 4,1 milionu, působí tři už v současné době, nebo do budoucna budou působit, odlišné normy. Když pominu služební vztahy, které se týkají ozbrojených složek, tak zde budeme mít Zákoník práce, služební zákon a zákon o zahraniční službě, a ani jeden z těchto předpisů navzájem nevylučuje za určitých okolností použití toho druhého či třetího zákona k aplikaci v praxi. To není šťastný moment, kdy zaměstnanec bude primárně postaven před situaci, že se jeho služební vztah nebo zaměstnanecký vztah, chcete-li, řídí určitou normou, ale musí věcně posuzovat dopad normy jiné a zohledňovat i případně dopady Zákoníku práce. Takže bych se chtěl ujistit, že zejména u zahraniční služby tomu tak nebude.

Je to služba specifická, proto musí mít i odlišná pravidla VOJTĚCH FILIP,

MÍSTOPŘEDSEDA SNĚMOVNY

Tentokrát jsem souhlasil s krátkým vystoupením Karla Schwarzenberga. Návrh zákona je potřebný. S tím, že je zpracován dobře, souhlasím jen zčásti. Vymezení jednotlivých pojmů je v pořádku, ale nemyslím si, že zůstane beze změny po projednání ve výborech. Zajímavé je i to, jak se odkazuje na některé konzulární věci. Co je podle mě důležité při posuzování. Považuji za potřebné stanovit obecná pravidla, která jsou odlišná od státní služby právě tím, že to je služba specifická. Chybí mi tam rozdělení státní služby u států, se kterými jsme vázáni širší domluvou nebo mezinárodním závazkem. Zejména jaký je rozdíl mezi službou diplomata, pracovníka zastupitelského úřadu ve státech EU a v jiných státech. To je důležité. Řeknu příklad, řešený klasicky zdravotním připojištěním. Občanka ČR, řádně zdravotně pojištěná, porodí v ČR, její děti jsou automaticky zdravotně pojištěny. Je otázka, nakolik platí zdravotní pojištění ČR i v zemích EU, protože princip jednotného trhu, tedy i jednotných pravidel ve zdravotním pojištění, je podstatný. Ale když se v ČR narodí manželce diplomata dítě, a mohl bych vyprávět konkrétní drsný příklad z narození dvojčat v prosinci 2011… Podle mého soudu je potřeba rozlišit zdravotní pojištění, které poskytujeme českým státním občanům v ČR, máme nějaké dohody uvnitř EU, platí určitá pravidla o zdravotním pojištění, když začne občan ČR v rámci svobodného pohybu občanů a pracovní síly na evropském pracovním trhu pracovat, tak musí platit. To pravidlo neplatí ve třetích neunijních zemích. To budou muset hlouběji posoudit výbory. Zákon je předložen a je zpracován s velkou pečlivostí. Některé věci tam však chybí nebo se musí dopracovávat. Je důležité, abychom si uvědomili, v jakém společenství jsme, jestli respektujeme principy mezinárodněprávních závazků, které jsme přijali, nebo je chceme přijmout, a jakým způsobem to pro občany ČR budeme zajišťovat.

Hodně věcí si žádá vysvětlení Abychom se vyhnuli problému, který jsme měli se služebním zákonem a jeho změnou, doporučoval bych panu ministrovi věc, kterou už v době krize 2014 musel realizovat ministr vnitra Chovanec, že jsme měli pracovní skupinu složenou ze zástupců všech politických stran a věci jsme konzultovali. A pomohla tomu konečnému, i když nikoliv podle mého soudu dostatečnému řešení. Už v té době jsme namítali potřebu řešení výjimek, které se týkaly např. věku 70 let, ale i jiných záležitostí, jak to uváděl kolega Klán. Že principiálně tam musí být věková hranice. A pak tam musí být podmínky, za kterých lze z důvodu, který např. spatřujeme u paní velvyslankyně Filipi, změnu povolit. Vysvětlení by si zasloužily i otázky zvláštních misí a styčného úřadu nebo kanceláře. V tomto ohledu je samozřejmě i otázka, jak fungují naši honorární konzulové v zahraničí a jaký je vztah ČR k danému honorárnímu konzulátu, tzn. vlastně k někomu, kdo má český diplomatický pas, ale všechny věci vykonává vlastně za své. Je nějakým způsobem svázán s ČR. Totéž platí pro honorární konzuly jiných států pro české občany, protože si myslím, že tam princip reciprocity pro jednotlivé státy musí být popsán mnohem detailnějším způsobem. Je potřeba i najít, řekl bych, shodu na této záležitosti. Už proto, že jsme řadu diplomatických misí opustili. Že Československo v minulosti mělo tradiční vztahy do určitých teritorií, ale při jednotlivých turbulencích, ať to bylo za první republiky, za protektorátu, po roce 1945, po roce 1948, po roce 1968 nebo 1989 nebo po roce 1992, kdy jsme ztráceli některé výhody, které jsme měli z minulých jednání, a odcházeli jsme z některých diplomatických řešení nebo těch úkolů, které jsme měli v rámci diplomacie mezinárodní, odcházeli jsme z určitých měst, z určitých teritorií zcela. A ti konkrétní diplomaté měli potom na starost celý region, nikoliv jeden nebo dva státy, které svým způsobem byly pro nás vhodným partnerem… Nejsem z těch, kteří si myslí, že návrh máme zamítnout. Naopak ho vítám. Když jsme v roce 2002 přijímali zákon o státní službě, vedla se debata, zda má být zákon o diplomatické nebo zahraniční službě oddělen. To nakonec bylo sjednoceno a rok 2014 nás vyškolil v tom, že to oddělení je správné.

Zákon měl přijít už dřív HANA AULICKÁ JÍROVCOVÁ, ČLENKA SOCIÁLNÍHO VÝBORU My jako klub jsme kvitovali předložení tohoto komplexního zákona, ale jak už tu bylo řečeno, úzce se prolíná se služebním zákonem a nemyslíme si, že ten problém je zanedbatelný. Upravuje zásady a způsob výkonu zahraniční služby, postavení, zřizování, zrušení zastupitelských úřadů ČR v zahraničí a jejich činnost, výkon konzulární služby, služební a pracovněprávní vztahy v souvislosti s výkonem zahraniční služby. Také přiznávání a propůjčování diplomatických a konzulárních hodností. Tento zákon rovněž zapracovává příslušný předpis EU a upravuje podmínky poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům jiných členských států EU. Komplexně řeší problematiku agendy práce ministerstva zahraničí v rámci zastupitelských úřadů a konzulární činnosti v intencích zařízení a zákonných úprav v obvyklých zemích EU. Ale gró zákona je, že kompletuje a upravuje paragrafy, které byly dosud řešeny v mnoha zákonech, do jednoho zákona o zahraniční službě. Musíme souhlasit i s dalšími předřečníky, že tento směr a snahu vítáme, protože je tato legislativní úprava nutná. Jak už bylo řečeno, je škoda, že přichází až nyní. Vzhledem k rozsahu předložených změn a novelizací však také předloha vyžaduje i konzultaci s předkladateli, zvláště v oblasti pracovněprávního vztahu. Jednoznačně se prolíná s problematikou služebního zákona a praxí ve fungování zastupitelských úřadů. Je také zajímavé si poslechnout úředníky, náměstky, ředitele na ministerstvech, co vše přináší služební zákon v praxi. Někdy není co závidět. Vrátím se k oblasti pracovněprávního vztahu. Jako členka výboru pro sociální politiku musím připomenout, že klub KSČM nemá zásadní výhrady k této novele, ale jsou zde tak závažné oblasti, které by měly být prodiskutovány i na výboru pro sociální politiku, i na ústavně právním výboru.

Budova Poslanecké sněmovny

FOTO - wikipedia

Dvoustranu připravila Marie KUDRNOVSKÁ

STRANA 6 l

N Á Z O RY

REDAKČNÍ

SLOUPEK

Hate Free Culture Když jsem si minulý týden přečetl, že se v Praze uskuteční dvoudenní konference Role masmédií v uprchlické krizi, na které se podílí uskupení podporující tzv. hatefree culture (kulturu bez nenávisti), nadšeně jsem zatleskal a zároveň zalitoval, že kvůli pracovním povinnostem se nebudu moci zúčastnit. Teď už tolik nelituji... Jednak proto, že konference probíhala v angličtině a nebyla překládána, což navzdory tomu, že se konala v Evropském domě, je podle mne faux pas (jednou je to v ČR, tak by tlumočení pro širší veřejnost, která nevládne dokonalou angličtinou, zajištěno být mělo - je to věc respektu k místu konání a lidem v něm žijícím), no a pak mne zarazilo jméno jednoho z řečníků. Ano, je to kontroverzní »hvězda« posledních měsíců, Jakub Janda z tzv. think-tanku Evropské hodnoty. Sice není fér nabírat skepsi k ušlechtilé akci jen proto, že se na ní podílí jedinec, který se mi nelíbí (a teď rozhodně nemyslím jeho zevnějšek či sexuální orientaci - to je čistě jeho věc), na druhou stranu právě Janda je také symbolem onoho hate bez free, tj. kultury nenávisti. Stejně jako jeho tank, resp. think-tank. Aby bylo jasno, i když jsem se stal, nebo spíš byl takto zvenčí zaškatulkován, »sluníčkářem« (proti své vůli), neuznávám nenávist jakoukoli. Takže to, že na otázku migrační krize mám svůj pohled, ještě neznamená, že s těmi, co mohou mít podobný, budu za jakýchkoli okolností nadšeně popíjet. Nečinil bych tak ani tehdy, pokud bych pil to, co ostatní, což nepiju. V diskusi na webu Haló novin (www.iHalo.cz), a nejen tam, se občas dostávám do sporu ohledně toho, jak řešit migrační krizi, ale i v tématech s tímto úzce souvisejících. Třeba v otázce, zda můžeme cokoli věřit novému americkému prezidentovi či nikoli. Jeden z našich aktivních uživatelů, který můj postoj k migrantům nechápe, zdůraznil, že je třeba bránit svou zem. Ano, s tím naprosto souhlasím. Bránit svou zem jistě chceme všichni. Češi, Moravané a Slezané ČR, Slováci Slovensko a občané Spojených států své USA. Teď je ale otázka, jak na to?! Zda nerealisticky, kontraproduktivně anebo hledat jiná, vstřícná řešení… Roman JANOUCH

K

VĚCI

Alkohol za volant nepatří Dalo by se předpokládat, že horní komora Parlamentu ČR má práce nad hlavu. Nebo ne? Návrh senátora Kubery, který chce předložit, je víc než problematický. Navrhuje, aby řidiči mohli usednout za volant až s půl promile alkoholu. Jeho odvolání na stejný způsob v jiných evropských zemích není tak zcela adekvátní. Evropské země totiž v poslední době svoji toleranci k požití alkoholu přehodnocují. Svůj postoj chce změnit i Velká Británie. V naší republice nesouhlasí ani policie ani ministerstvo dopravy. Stejný nápad pro cyklisty měl i bývalý senátor Zdeněk Škromach. Co by se na našich cestách dělo, si nechci ani představit. Každý člověk snáší alkohol jinak. Celkem jistě se dá říct, že mnozí by tuto hranici jistě překročili. I dnes, kdy je alkohol za volantem zakázán, dochází velmi často jeho vinou k velkému procentu nehod. Některé návrhy senátora Kubery můžeme považovat za úsměvné. Jedním z nich byl například nápad založit církev kuřáků. To byl tak trochu výsměch přísnému zákazu kouření. Co se však týče tolerance alkoholu, jde o jiný problém. Každá z návykových látek, a alkohol k nim rozhodně patří, způsobuje změnu v chování člověka. Bohužel vždy vyprovokuje větší suverénnost, agresivitu a omezuje pozornost při činnostech, které právě vykonává. Už tolerance alkoholu u cyklistů nám naháněla husí kůži a dnešní Kuberova touha zachází ještě dál. Věřme, že zvítězí zdravý rozum a podobné excesy nebude Senát vůbec projednávat. Miloslava VOSTRÁ, poslankyně a místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM

na INTERNETU Vybrané články z Haló novin www.halonoviny.cz

PŘÍSPĚVKY NA TUTO STRANU ZASÍLEJTE NA MAILOVOU ADRESU: [email protected]

l

POLEMIKA

ÚTERÝ l 31. LEDNA 2017

Stáváme se pomalu, ale jistě, obětí politické korektnosti Václav Hampl, Vladimír Špidla, Luděk Niedermayer, Magdalena Frouzová, Nataša Chmelíčková, Tomáš Jungwirth. Co mají společného? Diskusní panel na téma Reforma společné azylové politiky EU, který se konal v Praze. O nutnosti pomoci rozvojovým zemím, zejména Afriky, se hovoří mj. již v Schumanově deklaraci z 9. května 1950. Zjevně se pět let po světové válce ještě o pomoc zajímala, přinejmenším v koloniálních zemích, veřejnost. Dnes je v Africe a na Blízkém východě cca 65 milionů běženců. A chtějí lepší život. Je otázkou, co je to solidarita? Kdo je schopen definovat právní stát? Jak poznat bezpečnou zemi? Co jsou mezinárodní závazky? Jak sjednotit práva migrantů? Jak je integrovat? Může nám někdo nařídit kvóty osob, které musíme přijmout? Co dělat s migranty, kteří nechtějí odejít ze země a nebyl jim udělen azyl? Jsou osoby zanesené v Schengenském systému dohledatelné?... To je jen několik otázek, které si kladu. Na většinu z nich nemáme jasné odpovědi

a veřejnost tento stav začíná znepokojovat. Smlouva o readmisi (tedy navrácení do země původu) ještě neznamená, že odmítnutý žadatel bude zemí původu přijat. Takzvané relokace (tedy přesun žadatelů o azyl do jiné země) ve skutečnosti nic neřeší. Pokud azyl dostanou, mohou migranti jít do jiné země Schengenu (zatím).

z Řecka a Itálie vzdát. Nesmyslné tvrzení spojené s aférou nošení či zákazu šátku ukazuje naprostou neschopnost hájit naše předpisy a zvyky. Stačí obvinění z diskriminace kvůli náboženství a soudce je schopen panáčkovat jako zajíček na jaře. Stáváme se pomalu, ale jistě, obětí »politické korektnosti«. To nejsou dobré vyhlídky. Diskuse v Senátu v pátek 20. ledna, které jsem se zúčastnil, přinesla další otazníky.

ČR má přijmout nyní 1650 migrantů z Řecka a 1036 lidí z Itálie. Nikoho v Radě EU a EK však nezajímá naše pomoc Jordánsku, Makedonii a Bulharsku. Od České republiky chce, podle většinového rozhodnutí, Rada EU přijmout – nyní – 1650 migrantů z Řecka a 1036 lidí z Itálie. Nikoho v Radě a Evropské komisi nezajímá naše pomoc Jordánsku, Makedonii a Bulharsku. To je z našeho pohledu solidarita, ale ani dnešní předsednická země, Malta, nemíní snahu o »relokaci« 160 tisíc migrantů

Ovšem otázky zůstaly nezodpovězené. A to přes poctivou snahu panelistů. Je vidět, že problematika přehodnocení současného stavu přijímání a integrace migrantů v EU je velmi živá a má mnohdy netušené dopady. Jaromír KOHLÍČEK, poslanec Evropského parlamentu (KSČM)

Záměrné zkreslování skutečnosti Před několika dny jsem poslouchal Českou televizi. Bylo to v souvislosti s příjezdem amerických vojáků, kteří mají hájit pobaltské země a Polsko před »ruským útokem«. Nevím sice, že by se právě Rusko připravovalo na vpád do Estonska, Lotyšska, Litvy či Polska, ale budiž. Přijeli bez manželek a tak myslím, že nejpočetnější uvítací sbor bude mezi ženami. Jde mi však o poznámku hlasatele ČT. Prohlásil totiž, že pobaltské země »jsou tradičně demokratické«. Vskutku, zajímavé tvrzení. Po prvé světové válce a revoluci ve zbytku Ruska ve všech třech zemích byly nastoleny polofašistické režimy. Zvláště pan Ulmanis se v tomto ohledu vyznamenával. Po září 1939 se staly součástí Sovětského svazu, vrátily se tedy k Rusku, i když s jiným politickým systémem. Po 22. červnu 1941 sem do pobaltských zemí vstoupil wehrmacht a s ním i oddíly SS. Brzy v Pobaltí vznikly skupiny fašistů, které podporovaly nacistické Německo.

Koncentrační tábory, například Salaspils, patřily k nejhorším v celé soustavě nacistických či pod nacisty vznikajících koncentráků. Zmíněný koncentrák byl řízen přímo Lotyši, stejně jako mnohé další v Pobaltí. Tím mohly být uvolněny síly SS pro jiné úkoly. V Tallinu se ostatně narodil a žil třeba ideolog nacismu Alfréd Rosenberg, čímž se dokonce část Estonců veřejně chlubí. V době největšího rozmachu Říše, už v polovině roku 1942, vznikla estonská legie, brzy poté i legie lotyšská, v roce 1943 se přeformovaly na Estnische SS-Freiwillige Brigade a Lettische SSFreiwillige Brigade, v roce 1944 pak vznikla SS-Freiwillige Armeekorps se dvěma divizemi. Jejich uniformy byly totožné s uniformami SS, jen označení na rukávě je odlišovalo. Vraždily ovšem stejně, a to až do skončení války. V literatuře jsou uváděny jako Waffen Grenadierdivision der SS (lettische Nr. 1) a mají pořadové číslo 15, přičemž další divize (také estonská) dostaly pořadová čísla 19 a 20. Po válce mnozí z členů zmíněných divizí, pokud neuprchli na Západ, byli potrestáni. Zdálo by se, že ani po rozpadu Sovět-

ského svazu nedojde ke změně v nazírání na jejich činnost. Opak je pravdou. Spolky bývalých členů SS byly legalizovány a jsou známy každoročními pochodňovými průvody po hlavních městech Pobaltí, zatímco pomníky osvoboditelské Rudé armády jsou ničeny. V Lotyšsku a Estonsku žije téměř jedna třetina rusky mluvícího obyvatelstva, v Litvě asi deset procent, kteří se narodili v zemi již po druhé světové válce. Byla jim odňata občanská práva a je na ně hleděno jako na cizince. Pouze těm, co složili velmi těžké zkoušky z estonštiny či lotyšštiny, je občanství přiznáno. Na neudržitelnost takových zákonů upozorňuje pravidelně i Rada Evropy. V poslední době dokonce víme o případu, kdy poslancům ruské národnosti, kteří se dostali do místních zákonodárných sborů, je upíráno právo hovořit v ruštině se svými voliči. Navíc má být zrušeno jakékoli ruské základní školství, dokonce i vyučování ruštiny ve státních školách. Atd., atd. Tvrdit o takových zemích, že jsou »tradičně demokratické«, není jen omyl, ale záměrné zkreslování skutečnosti. Jaroslav KOJZAR

Rozdíly mezi chudými a bohatými se stále prohlubují Osm nejbohatších lidí světa vlastní stejný majetek jako chudší polovina všech obyvatel naší planety. Tato zpráva přišla před zahájením známého každoročního ekonomického fóra ve švýcarském Davosu, které má za cíl diskusi o nejpalčivějších problémech světa. Od posledního roku se světový rozdíl mezi majetkem nejbohatších a zbytkem světa zase zvětšil. Je absurdní, aby osm lidí mělo to samé jako 3,6 miliardy lidí na světě dohromady. Ekonomické fórum by se mělo raději věnovat, jak vyřešit tento reálný problém, neboť je skandální, aby na jedné straně žili lidé za dva dolary na den (každý desátý), a na

druhé pár jedinců drželo takto enormní bohatství. Zásadní věcí také je, že mnohdy tito nejbohatší lidé platí díky využívání daňových rájů a jiných kliček v poměru nižší daně než lidé s daleko nižšími příjmy. To je potřeba zásadně změnit daňovou progresí a zamezením převodu peněz do daňových rájů. V naší republice by minimálně mělo platit, že když v naší zemi podnikáte a vyděláváte, tak nebude možné zisky vyvádět do zahraničí. Daňové ráje jsou jedním z velkých problémů současnosti. Samozřejmě není jediný. Vláda by měla řešit, jak naložit s předpokládaným koncem některých pro-

fesí vzhledem k nadcházející robotizaci. Jak zamezit nízké porodnosti a pečovat o stárnoucí generaci občanů. Naše společnost se vyvíjí a neustále mění, ale vypadá to, že vláda není schopna na tyto změny pružně reagovat a přicházet s myšlenkami a změnami, které budou ve prospěch občanů. O tom je potřeba mluvit prostřednictvím našich zástupců ve velkých diskusích, jako je například ekonomické fórum v Davosu. V opačném případě se bude čím dál více prohlubovat propast mezi takzvanými elitami a zbytkem světa, který je odtržením elit z normálního života již velice přesycen. Filip ZACHARIAŠ, předseda OV KSČM Vyškov

Napravuje na poslední chvíli ministerstvo nedodělky? »Nedám ho z ruky!« dramaticky mávala štosem papírů ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) na nedávném semináři k novele stavebního zákona, který uspořádal sněmovní výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Mínila tím návrh zcela nového stavebního zákona. Přesněji jeho tezí, kterou chce předložit na jednání vlády do konce prvního pololetí letošního roku. Přijetí jeho paragrafovaného znění se ovšem dá očekávat tak za pět let. Proto papíry, které držela v ruce, mohou být nátlakem, aby poslanci přijali novelu. Neukáže je dříve než po druhém čtení, jinak by se prý začalo diskutovat o jeho

podobě, nikoli o současném návrhu. Nervozita na ministerstvu stoupá, protože sílí hlasy, že přes dva roky připravovaná norma nesplňuje řadu očekávání. Sice zavádí společné řízení, tedy možnost spojit posuzování vlivů na životní prostředí, územní a stavební řízení, ale nikoli povinně. Někteří velcí investoři se už nechali slyšet, že toho nevyužijí a dál budou postupovat krok za krokem. Obávají se totiž, že by vynaložili velké prostředky na dokumentaci, která by na závěr skončila pod stolem zejména kvůli odvolání nějaké ekologické skupiny. Na semináři se znovu diskutovalo o spolcích, které podle představitelky

Hospodářské komory ČR »využívají zelených aktivit proti investorům«. Široké pojetí veřejnosti ovšem v zákonu zůstává. To někteří označují za situaci »proti zdravému rozumu«, když nikoli sdružení z místa, kde se má záměr realizovat, ale spolek z druhé strany republiky může zhatit nebo léta zdržovat významnou, například dopravní stavbu. Na semináři ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) upozornil, že na zařazení na pořad schůze sněmovny již čeká novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Změny v této otázce nepřináší, ale podle Brabce by měla stavebníkům ulehčit v případě tzv. podlimitních záměrů. Ze současných posuzovaných dvou tisíc ročně by jich už

nutnosti zpracování EIA nemělo podléhat zhruba 1700. Zároveň se má platnost stanoviska EIA prodloužit z pěti na sedm let. Jak to ale dopadne s novelou stavebního zákona, není ještě jisté. Na začátku roku se nechala ministryně Karla Šlechtová slyšet, že pokud projdou pozměňovací návrhy, s nimiž nesouhlasí, požádá vládu o stažení předlohy. Jde opět jen o nátlak, aby poslanci hlasovali pouze podle »not« ministerstva? Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garanční výbor je před projednáváním stovek pozměňovacích návrhů. Přinejmenším rozpaky ale vzbuzuje to, že řada z nich pochází z dílny právě ANO. Znamená to, že ministerstvo takto na poslední chvíli

napravuje nedodělky? Společně s novelou stavebního zákona by se měly změnit i některá ustanovení ve 40 dalších zákonech, což rovněž není jednoduché pro posouzení. Velké ambice ministryně Karly Šlechtové vyjádřené heslem »jeden úřad, jedno povolení, jedna žaloba, jedno odvolání« vzaly za své i pro neústupnost jiných ministerstev, které se nechtěly vzdát svých speciálních stavebních úřadů. A tak je otázkou, zda tak rozsáhle medializovaná novela stavebního zákona i v případě svého schválení opravdu přinese slibovaný průlom, především v délce řízení. Myslím, že spíše ne. Milada HALÍKOVÁ, předsedkyně sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj (za KSČM)

ÚTERÝ l 31. LEDNA 2017

l STRANA 7

ZE ZAHRANIČÍ

Přes milion Britů proti návštěvě Trumpa V l ád a b r i ts k é p r em ié r k y Theresy Mayové je proti zrušení plánované letošní návště v y a m e r i ck éh o p r ez id en t a Donalda Trumpa, a to navzdory petici, kterou již podepsal milion Britů. Občanům Spojeného království, kteří dokument podepsali, vadí, že Trump 27. ledna vydal nařízení, jímž s okamžitou platností dočasně pozastavil program USA pro přijímání uprchlíků a do odvolání zakázal vstup do USA migrantům ze Sýrie. Dále na 90 dnů zakazuje vstup do USA lidem z Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu, tedy zemí s převážně muslimským oby-

vatelstvem. Britů i jiných cizinců, kteří mají dvojí občanství a jedním z nich je občanství jedné ze sedmi jmenovaných zemí, se podle pozdějšího výkladu Trumpovy administrativy zákaz týkat nebude. Navzdory tomu ale nařízení popudilo mnoho občanů Spojeného království, píše deník The Sun. Petici proti návštěvě Trumpa od soboty do včerejšího večera podepsalo víc než 1,3 milionu lidí, přičemž k tomu, aby se podnětem zabýval parlament, stačí 100 000 podpisů. Kancelář Mayové se však nechala slyšet, že by zrušení návštěvy bylo »populistickým gestem« s tím, že »Amerika je důleži-

tým spojencem Británie, a je nutné myslet dopředu«. Šéf britských labouristů Jeremy Corbyn naopak řekl, že Mayová zklame Brity, pokud návštěvu nového amerického prezidenta neodloží a neodsoudí Trumpovo páteční rozhodnutí. Proti návštěvě se postavil i lídr liberálních demokratů Tim Farron s tím, že »Trumpova návštěva Británie by měla být odložena do zrušení tohoto ostudného zákona«. Podobný názor vyjádřili i starosta Londýna Sadiq Khan a zahraničněpolitický expert skotských nacionalistů Alex Salmond. Trumpova plánovaná návštěva Británie byla ohlášena, když Mayová minulý pátek navštívi-

la Bílý dům. Žádné konkrétní datum ale zatím stanoveno nebylo.

Chaotická příprava Trump svůj dosud nejdiskutovanější exekutivní příkaz zakazující vstup do USA občanům sedmi muslimských zemí proti zvyklostem neřešil s ministry své vlády. Podle listu The New York Times se Trump snažil co nejrychleji splnit jeden ze svých hlavních volebních slibů a nedostatečně koordinoval krok s výkonnými orgány, což přispělo k chaosu na letištích a zkomplikovalo život stovkám lidí cestujících do USA. Přestože Trump vydal příkaz již v pátek, ještě

v prvních sobotních hodinách celní a bezpečnostní úředníci na hranicích vůbec nic netušili. Podle nejmenovaného představitele celní správy se teprve v sobotu nad ránem dozvěděli první instrukce, které však byly stále nejasné. »Pokud nic neví ministr, jak bychom mohli něco vědět my na této úrovni?« prohlásil úředník s odkazem na ministra vnitřní bezpečnosti Johna Kellyho. Nic netušící ministr se ve chvíli, kdy Trump výnos podepisoval, bavil se svými poradci o možných důsledcích plánu, jehož podrobnosti se k němu vůbec nedostaly a nemohl se k nim vyjádřit, (čtk) napsal list.

Pryč se zloději! N a 4 0 0 0 0 l i d í d e m o n s t ro valo v neděli v řadě rumun ských měst proti plánu vlády omilostnit stovky vězňů. Demonstranti vyzývali k demisi ministra spravedlnosti. Chystané vládní nařízení, k němuž nebude potřeba souhlas parlamentu, podle kritiků umožní i propuštění osob odsouzených za korupci. Největší demonstrace se konala v hlavním městě Bukurešti, kde do ulic vyšlo na 20 000 lidí, včetně celých rodin. Dav nesl národní vlajky a hesla »Rumunsko probuď se!« či »Pryč se zloději!«. Na podobné demonstraci se v rumunské metropoli už před týdnem sešlo na 15 000 lidí. Tento měsíc oznámila nová vláda premiéra Sorina Grindeanua, že chystá dvě nařízení o omilostnění vězňů

POZASTAVENA Filipínská policie pozastavila svou protidrogovou kamp a ň , k t e rá s i p o d l e s e rv e r u BBC News od léta vyžádala na 7000 obětí mezi předpokládanými drogovými překupníky a narkomany. Filipínský policejní šéf rovněž nařídil rozpuštění policejních protidrogových jednotek. Stalo se tak poté, co skupina policistů zneužila kampaně k únosu a zabití jihokorejského podnikatele. Prezident Rodrigo Duterte, který razie nařídil, nicméně prohlásil, že tažení proti narkotikům bude pokračovat až do posledního dne jeho šestiletého funkčního období. Šéf filipínské policie Ronald dela Rosa včera oznámil, že pozastavuje protidrogové operace, dokud se nepodaří policejní řady zbavit »ničemů«.

S ISLAMISTY

k demonstracím na protest proti imigračnímu výnosu prezidenta Donalda Trumpa. Druhá vlna protestů začala v New Yorku, Washingtonu a Bostonu po sobotních spontánních shromážděních na letištích, kde úřady začaly dodržovat Trumpovo nařízení. Na včerejšek byly plánovány další protesty v Houstonu, Detroitu, St. Louis a Los Angeles. »Žádné další zdi od Mexika po PalesFOTO – ČTK/AP tinu,« žádal demonstrant před Bílým domem.

Chile prožívá peklo Rozsáhlé lesní požáry, které od poloviny ledna sužují cent rální a jižní Chile, si vyžádaly už 11 obětí. Podle chilských médií hasiči nyní bojují s asi 120 požáry, z nichž pod kontrolou jich mají zhruba polovinu. Oheň sežehl už téměř 3700 kilometrů čtverečních porostů, což je více než například Lucembursko, a zničil přes tisíc domů. »Je to jako Dantovo peklo,« shodují se místní hasiči i obyvatelé. Lesní požáry v Chile nejsou neobvyklé, ty současné jsou však jedny z nejhorších v historii země. Rozsáhlé zelené porosty na chilském pobřeží se proměnily v černobílou pustinu.

Dosud si požáry vyžádaly jedenáct obětí, z toho nejvíce hasičů a policistů, zemřeli ale také čtyři civilisté. Například v obci Santa Olga, která byla ohnivým živlem zcela zničena, uhořel člověk, jenž nestihl před plameny utéct. byly obyvatel Tisíce evakuovány, stovky lidí přišly o střechu nad hlavou. Podle civilní obrany bylo už zničeno na 1060 domů. Kvůli suchu, vysokým teplotám kolem 39 stupňů a měnícímu se větru se požáry z regionů O’Higgins a Maule rozšířily dále na jih do regionů Bío-Bío a Araucanía i na sever do oblasti Valparaíso. Policie už zadržela přes

dvacet podezřelých žhářů, v jednom z nejpostiženějších regionů O’Higgins byli ze žhářství obviněni dva bývalí hasiči. S ohnivým živlem bojuje nyní přes 4000 hasičů a řada dobrovolníků. Pomoc dorazila i ze zahraničí, požárníky a specialisty poslala například Brazílie, Argentina, Mexiko, Kolumbie, Peru, Španělsko či Portugalsko. S hašením pomáhají vrtulníky, ale i největší hasící letoun, předělaný Boeing 747, který pojme najednou asi 73 000 litrů vody. Včera ráno do Chile dorazil Iljušin Il-76, který nabídla ruská vláda a který pojme až 42 tun (čtk) vody.

Rumuni demonstrovali už druhý víkend, cítí se postupem vlády, která hodlá obejít parlament, podvedeni. Vláda ale už dva týdny váhá, nesouhlas s jejím postupem vyjádřil i prezident Klaus FOTO – ČTK/AP Iohannis.

Útok v mešitě 35 až 70 let. Někteří ze zraněných jsou podle ní ve vážném stavu. V době útoku bylo v mešitě 39 osob. Ředitel mešity Mohamed Yangui uvedl, že se útok odehrál v oddělení pro muže. Podle svědků vtrhli ozbrojenci do islámského střediska, známého jako velká quebecká mešita. Motiv jejich činu je zatím neznámý. Podle svědků měli na obličejích lyžařské kukly. Quebecká velká mešita se stala terčem vandalů loni v červnu, kdy k jejímu vchodu někdo umístil prasečí hlavu. (čtk)

VÁLKA

PŘESTŘELKA

prý kvůli přeplněným věznicím. Na svobodu by se tak mělo dostat asi 2500 lidí, kteří byli odsouzeni za nenásilné trestné činy k méně než pěti letům vězení. Podle odhadu vězeňské služby by mohlo jít až o 3700 osob, uvedla agentura AP. Plánované nařízení kritizovaly některé organizace, ale například i generální prokurátor Augustin Lazar nebo šéfka protikorupční prokuratury DNA Laura Kövesiová. Rumuni se domnívají, že milosti byly vymyšleny hlavně kvůli předsedovi vládnoucích socialistů Liviu Dragneovi, který dostal dvouletou podmínku za zmanipulování voleb. Kvůli tomu se nyní nemohl stát premiérem, ač jeho strana zvítězila ve vol(pe, čtk) bách.

Ve velkoměstech východního pobřeží USA se v noci na včerejšek sešly desetitisíce lidí

Při nedělním útoku na islámské kulturní centrum v Quebeku na východě Kanady zemřelo podle vyšetřovatelů šest lidí a dalších osm bylo zraněno. Policie včera také oznámila, že útok vyšetřuje jako teroristický čin a že zatkla dva podezřelé, jeden se přihlásil sám prý pro výčitky svědomí. Kanadský premiér Justin Trudeau označil čin za »teroristický útok na muslimy« a vyjádřil soustrast pozůstalým tohoto »zbabělého činu«. Mluvčí quebecké policie Christine Coulombeová řekla, že zemřelo šest lidí ve věku

DROGOVÁ

Požáry postupují z vnitrozemí k pobřeží, hasiči s nimi musí bojovat v hornatém terénu, což jejich FOTO – ČTK/AP práci ztěžuje a někdy i na čas znemožňuje.

Při speciální operaci bezpečn o s t n í c h s i l v č e č e n sk é m městě Šali zahynulo v noci na včerejšek pět lidí a další dva utrpěli zranění. Ozbrojený střet vypuknul, když policisté na kontrolním stanovišti v centru Šali chtěli prověřit přicházející podezřelé osoby. Skupina ale místo předložení osobních dokumentů zahájila palbu a hodila na stanoviště granát. Při následném boji zahynuli dva policisté a tři útočníci. Zranění utrpěli také dva civilisté. Totožnost tří mrtvých ozbrojenců je známá. Jde o členy skupiny napojené na teroristickou organizaci Islámský stát. Ze Sýrie ji řídí Čečenec Magomed Rašidov pocházející ze Šali, který se přes internet rovněž snaží do řad islamistů verbovat další mladé lidi.

TURCI SE VRÁTÍ DO TRIPOLISU T u re ck o s e c h y s t á zn o v u otevřít svou ambasádu v libyjské metropoli Tripolisu, kterou kvůli bezpečnostním rizikům uzavřelo v roce 2014. Informovala o tom včera agentura AP s odvoláním na turecké ministerstvo zahraničí. Na ambasádu v libyjském hlavním městě budou nejdříve vysláni základní zaměstnanci, kteří budou pracovat pod vedením velvyslance Ahmeta Aydina Dogana. Ten od uzavření zastupitelského úřadu v Tripolisu pracoval z Tuniska. Turecký konzulát v Misurátě na severozápadě Libye však uzavřen nebyl. Otevření turecké ambasády v Libyi má podle tureckého ministerstva zahraničí pomoci při mírových jednáních a při rozvoji země.

VOLÁNÍ PO ODVETĚ Irácký parlament včera hlas o v án ím p o v ěř il v lá d u p ř i j m o u t o d v e t n á o p a tř en í z a postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Iráku. Bagdád tak reaguje na dekret, jímž Trump minulý týden na 90 dní zakázal vstup do USA lidem z rizikových zemí, k nimž je řazen také Irák. Ten už o víkendu Trumpův postup kritizoval. Parlament včera hlasováním požádal vládu, aby zavedla reciproční opatření proti USA. Ministerstvo zahraničí vyjádřilo nad zákazem pro Iráčany politování a požádalo americkou vládu, aby toto rozhodnutí ještě přehodnotila. Trumpovo opatření včera kritizovala také Organizace islámské spolupráce (OIC), k níž patří přes 50 muslimských států. »Takto selektivní a diskriminační čin pouze posílí zdůvodnění radikalismu mezi extremisty,« uvedla OIC.

STRANA 8 l

ÚTERÝ l 31. LEDNA 2017

ZE ZAHRANIČÍ

Rosa a Karl a berlínské trable Rosa a Karl: Tak jako každý rok v neděli uprostřed ledna si jejich jména připomínají ti, kteří mají sociální svědomí. Opět tisíce lidí položily rudé karafiáty rozjasňující zasněže né okolí, a to na památník, který oslavuje je i ty, kteří jsou jm en o v a n í v e d l e , k t eř í ži l i a zemřeli pro dobrou věc. Karl Liebknecht byl bojovník, soc. dem. delegát, který se v roce 1914 vzepřel stranickému rozhodnutí a hlasoval proti Světové válce, a odmítal ji až do svého uvěznění. Rosa Luxemburgová, spolu s ním v opozici a také uvězněná, napsala s hořkostí: »Dividendy rostou a proletáři padají.« V krvavých dnech listopadové revoluce na konci války bojovali za socialistické Německo, pomáhali zakládat komunistickou stranu a o dva týdny později, před 98 roky, je brutálně zavraždili předchůdci nacistů.

Zvlášť milovaná Rosa je zvlášť milovaná; nejenže byla ryzí revoluční bojovnicí proti nespravedlnosti, válce a útlaku, ale byla také snílkem. Dokonce i ve vězení popisovala nebe, zpívající ptáky, dokonce mravence a brouky, které pozorovala, a napsala: »Cítím se doma v celém světě; všude, kde jsou oblaka a ptáci a lidské slzy.« »Staří věrní« i mnozí mladí prošli několik bloků od podzemky k památníku. A jako každý rok bojovná směsice levicových stran, skupinek a národnostních skupin z celého Německa i odjinud, Češi i Turci, Kurdové a Baskové, Rakušani i Dánové, nejprve zvolila několikakilometrový pochod východním Berlínem, s hudbou, hesly, transparenty a vlajkami (mezi nimi několik vlajek zakázané Kurdské lidové strany, jejichž nositele opět pochytala policie...).

Ožil Mumia Abu-Jamal Den předtím tak jako vždycky deník Junge Welt organizoval levicovou konferenci.

Rekordních 2800 lidí vyslechlo zprávy o událostech v Brazílii, Baskicku, Mexiku, Turecku, na Kubě a v USA, a nahraný pozdrav od Mumii Abu-Jamala, falešně obviněného černošského novináře, vězněného od roku 1981. V nacpaných sálech byla často slyšet dvě témata: Donald Trump a postavení Die Linke. Nepřekvapí, že tu bylo málo náklonnosti k Trumpovi; někteří proti němu plánovali v Berlíně demonstraci. Ale někdo vyjadřoval strach nad nevídaným přesunem amerických tanků a zbraní přes Německo a Polsko k ruské hranici.

Rasismus a misogynie Trumpa Že by tam váleční jestřábi plánovali nějakou provokaci, kterou by využili k vyřazení Trumpa, ne kvůli jeho rasismu nebo misogynii (chorobné nenávisti k ženám - pozn. red.), ale proto, že chce mírovou cestou vyjednávat s Putinem? Byla hektická, víc než pochybná hackerská kampaň naplánovaná tak, že by byl Trump tváří v tvář nové pohotovosti označen za Putinova pěšáka a potenciálního zrádce? Zveličováním takových obav byly zprávy o jednotce námořní pěchoty USA, že právě dorazila do Norska, aby »se učila lyžovat« a »byla použitelná v polárních podmínkách« nedaleko ruské hranice a potom se přidala k velkým jednotkám shromažďujícím se nedaleko Petrohradu. Co přinesou příští dny?

Velbloudí čumák Die Linke. Pokud jde o Die Linke., debata se soustředila na její ochotu, nebo odmítnutí, spojit se se Zelenými a SPD v koa-

liční vládě po zářijových volbách. Přestane Die Linke., pokud jí výsledky dovolí, striktně odmítat rozmisťování jednotek mimo hranice Německa? Dosud hlasovala pevně, často sama, proti zapojení v Afghánistánu, Turecku, Sýrii a Mali. Byl to základ jejího tvrzení, že je jedinou mírovou stranou. SPD a Zelení trvají na tom, že v tomto nemůže být tak umíněná, chce-li se přidat, a někteří v Die Linke. říkají: »Dobře, dejme souhlas k nějakým výjimkám.« Jiní připomínají příslovečný velbloudí čumák ve stanu (arabská, Anglosasy používaná verze příběhu o Jezinkách a prstíčku - pozn. překladatele), brzy následovaný nohama, hrbem a vším ostatním! V Berlíně je právě taková koalice tří stran u moci a její společný program podpořilo referendem téměř 90 % všech berlínských členů Die Linke. Nová kabinetní ministryně za Die Linke., pověřená městským plánováním, strojní inženýrka, si kurážně vybrala za svého zástupce Andreje Holma, odborníka, známého jako radikálního bojovníka proti měšťáckému šosáctví a za práva nájemníků s nízkými příjmy, za udržení výše nájmů a stavění nových příbytků pro ty, kteří je nejvíc potřebují.

Kauza Holm Potom se zjistilo, že Holm, po skončení vysoké školy, přijal nabídku svého otce (syna vězně nacistického koncentračního tábora) a v září 1989 podepsal práci pro Stasi. Stasi o čtyři měsíce později skončila, a brzy po ní i NDR. Ale ne nenávist jejích nepřátel, ani po 27 letech. Mistři ve vyhrabávání špíny zjistili, že když Holm žádal v roce 2005 o místo na univerzitě, přiznal

spojení se Stasi, ale ne to, že ho tři nebo čtyři měsíce platila. Že by to za 15 let zapomněl? Snažil se chránit své živobytí a kariéru před trvajícími tabu? Pro jeho nepřátele to nebylo důležité. Trvali na tom, že město nemůže mít na radnici někoho tak nedůvěryhodného! To vše přistálo uprostřed konference o Liebknechtovi a Luxemburgové. Potom přišla zpráva, že starosta Michael Müller, sociální demokrat, aniž by čekal na zprávu z univerzity, jak bylo odsouhlaseno, se rozhodl Holma vyhodit. Jeden řečník hořce připomněl, že Hans Globke, jeden z těch, kteří byli nejvíce zodpovědní za přípravu holocaustu, zůstal náměstkem ministerským a »druhým nejvýznamnějším mužem v Západním Německu« až do roku 1963. A tolik dalších spláchlo a zatajilo nacistickou minulost! Konference skončila jednomyslnou výzvou k Die Linke., aby na tento posun odpověděla odchodem z městské vládní koalice. Bylo však téměř jasné, že k tomu nedojde. Šejdíři s nemovitostmi zvítězili a o den později se Holm rozhodl, že odstoupí předtím, než bude vyhozen. Ale přísahal, že zůstane radikálem! Pro berlínskou koalici to nebyl právě šťastný začátek, a může mít význam i pro kampaň do celonárodních voleb. Proto bylo dobré, že neděle skončila nádherným setkáním ve velkém divadle, se všemi nejvyššími předáky Die Linke. v přátelském sledu stručných projevů, i s kandidátem Die Linke. na německého prezidenta, řečníky z dalších zemí a dobrou německou a tureckou muzikou, to vše pod heslem »Odborové svazy posilují lidskost (antikomunismus ji ničí)«.

Sahra v akci Na závěr Sahra Wagenknechtová, nejprominentnější stranický předák, pronesla působivou, bojovnou řeč. Odsoudila síly, které jsou v Německu i jinde zodpověd-

Sahra Wagenknechtová má všechny předpoklady stát se novou Rosou Luxemburgovou. Jen nezbývá než doufat, že ji nepotká FOTO - archiv stejný osud. né za války, zmar a chudobu s následnými vlnami uprchlíků. Obvinila německé vládce z uplácení některých skupin dělnictva, aby zcela souhlasily, a z toho, že zároveň tlačí ostatní do stále horších prací na část úvazku, dočasných a nechráněných, v každém provozu rozdělených, aby se zabránilo jednotě a byly takto snižovány mzdy. Levněji nakupované produkty pomohly dotlačit země v jižní Evropě do »úsporných« opatření a ty v Africe či v Asii do extrémní chudoby, s polovinou jejich mladých lidí bez práce a bez naděje na budouc-

nost. Jen když se Die Linke. pustí do těchto problémů a nabídne německým pracujícím skutečnou alternativu vůči zavedené politice, mohou být pravicoví extremisté poraženi... Byla to skvělá řeč, zástup byl povzbuzen k novému odhodlání hájit se a dále bojovat. Toto shromáždění, stejně jako všechny akce tohoto víkendu, byly skutečně v duchu Rosy a Karla! Victor GROSSMAN, 17. ledna 2017 Překlad Vladimír SEDLÁČEK (mezititulky redakce)

O Kulovém blesku v Bílém domě Když po inauguraci Donald Trump poprvé vešel do Bílého domu jako prezident USA, visely už v jeho skříni jeho obleky, jeho osobní fotografie byly vystavené na dokonale rozmís těných stolcích a vedle jeho oblíbené pasty na zuby byl v koupelně položený jeho kartáček, napsal zpravodajský server USA Today. »Celý dům musí být takový, jak ho chce přicházející rodina,« svěřil se o zákulisí střídání stráží bývalý hlavní ceremoniář Bílého domu Stephen Rochon. Ovšem nikdo se zároveň nesměl ničeho dotknout, dokud Obamovi neodjeli na tutéž inauguraci. »Na všechno je necelých pět hodin,« dodal Rochon, který v úloze ceremoniáře působil v letech 2007-11, tedy včetně výměny Bílého domu mezi Georgem Bushem ml. a Obamou v lednu 2009. A zatímco Rochon sledoval ze severní sloupové síně, jak od Bílého domu naposledy odjíždí limuzína Bushových, zaměstnanci se chystali na americkou verzi operace Kulový blesk. »Jakmile jsem dal signál, všichni se pustili do akce,« vzpomíná Rochon. A tou akcí myslí provedení detailně naplánovaného přesunu se zapojením všech přítomných. Všechny osobní předměty odcházející prezidentské rodiny musely být pečlivě sbaleny a odstěhovány. A všechny předměty patřící nastupující první rodině bylo třeba nastěhovat a vybalit.

Klíče od domu se předávají ve stejnou chvíli jako zaměstnání - když nový prezident složí přísahu. Odcházející prezident vidí dům takový, jaký ho celou dobu znal, a nastupující prezident vchází »do svého«. V mezidobí se podle ČTK Bílý dům změnil v ruchem kypící včelí úl. A to navzdory tomu, že když Trump převzal rezidenci v Bílém domě, jeho manželka Melania a desetiletý syn Barron se k němu nepřipojili. Nejméně do června budou dál bydlet v budově Trump Tower v New Yorku, prý aby nejmladší z Trumpových potomků neměl narušenou školní docházku. Spekuluje se ale o tom, že nová první dáma (rozená Slovinka) se do Bílého domu stěhovat v pravém slova smyslu nechce nikdy...

Emoce

Nové koberce i závěsy Koberce, po nichž Donald Trump vešel, byly těmi, o jaké jeho rodina požádala. A Trump skutečně výměnu koberců požadoval. Stejně jako závěsů v Oválné pracovně (tedy pracovně hlavy státu). Bílé Obamovy vystřídaly zlaté... Nábytek, na který se usadil, jsou kousky, které Trumpovi sami vybrali - ať už jako nové

Takhle Barack Obama naposledy vycházel z Oválné pracovny v Bílém domě. Příště se sem dostaFOTO – ČTK/AP ne už jedině jako host... nebo ze skladu historického nábytku, který byl v Bílém domě již použitý. I když Obamovi samozřejmě věděli, že jsou v Bílém domě poslední den, s úzkostlivou peč-

livostí se dohlíželo na to, aby se první rodina do posledního okamžiku cítila jako doma. Nikdo nechtěl, aby měl odcházející prezident pocit, že ho »někdo vykopává«, dodal Rochon.

Krom logisticky nesmírně náročného úkolu je den výměny prezidentů v Bílém domě často také velmi emotivní záležitostí jak pro zaměstnance, tak pro první rodinu. Rochon vzpomíná, jak se ráno v den Obamovy první inaugurace sešli všichni zaměstnanci ve Východním pokoji, aby se rozloučili s Bushovými, jimž sloužili osm let a mnozí je znali i z předchozích let během prezidentování George Bushe st. »Je to velmi smutná chvíle, abych byl upřímný. Jako byste ztráceli přítele, ne jen zaměstnance nebo zaměstnavatele,« řekl Rochon. Tento vztah podle jeho slov funguje, protože zaměstnanci Bílého domu se drží stranou politiky a soustřeďují se výhradně na pohodlí první rodiny - a to dokonce ještě předtím, než vědí, kdo se jí nakonec stane... Tak jim to budeme věřit. (rom)

ÚTERÝ l 31. LEDNA 2017

l STRANA 9

TÉMA

Světový den i národní týden manželství

Myšlenka oslavit manželství vznikla roku 1981 v Baton Rouge (Louisiana, USA), rychle se šířila a o dva roky později se ustavil název Světový den manželství. Jako datum oslav byla určena vždy druhá neděle v únoru. Svátek se brzy rozšířil i do jiných částí světa, znají ho v Austrálii, Velké Británii, Kanadě, Norsku... U nás je manželství oslavováno v rámci tzv. Národního týdne manželství, letos bude v době od 13. do 19. února. Vznikl v roce 1996 ve Velké Británii, v roce 2007 se poprvé konal v ČR a v současnosti se připravuje ve více než 20 dalších zemích světa, např. v Austrálii, Belgii, Irsku, Maďarsku, Německu, Nizozemí, Rumunsku, Slovensku, Švýcarsku a USA. Cílem konaných akcí je posílit vztahy v manželství a zvýraznit potřebu zabývat se otázkou vztahových dovedností jako předpokladů dobrého manželství a také motivovat veřejnost, známé osobnosti k podpoře manželství. Oddací list je stále efektivním způsobem, jak vyjádřit, že beru svého partnera vážně a že chci, aby můj vztah vydržel. Manželství je přece víc než jen kus papíru.

Civilní sňatky až od roku 1890 Naši předkové přistupovali k zajištění jak rodinného majetku a jeho rozmnožování, tak k usnadnění plození potomků velmi prakticky. Svatební svazky byly většinou předem domluveny, byly spíš volbou rodiny a rozumu než milujícího srdce. Dávno je mnohé jinak, ale některé svatební tradice se zachovávají i v obměněné podobě. Roli družby víceméně převzali svědkové, kteří by měli pomoci bavit svatebčany. Změnily se i družičky, dříve většinou dívky

z rodiny nevěsty nebo alespoň ze stejné vesnice, se měly co nejvíce podobat nevěstě a zmást tím zlé duchy, aby nad ní nemohli »páchat zlé moci«. Dnes družičky nejčastěji zdobí svatebčany i auta. Šaty nevěsty mají být bílé jako symbol čistoty a panenství. Móda svatebních šatů za první republiky již korespondovala se soudobou módou. Už se důsledně nedbalo na dlouhé, zkracovaly se, ale obvykle zůstávaly až ke krku. Do konce první republiky zdobíval nevěstu myrtový věneček se závojem. Závoj značil podřízenost ženichovi, jako svému manželovi, a měl skrývat panenskou cudnost dívky. Moderní, civilní manželství je poměrně mladou institucí. Do praxe ho uvedla legislativa rakouského mocnářství v dubnu 1890 - do té doby bylo uzavíráno zásadně před bohem a považováno za svaté. Zákon současně přinesl do té doby neznámý akt rozvodu. A také větší prostor svobodě a sňatkům z lásky.

Do kostela jde v ČR málokdo Většina snoubenců v ČR volí civilní obřad, pro církevní sňatek se rozhodne asi jen desetina párů. Rodinné chování populace se změnilo. Kromě načasování a formy partnerského života došlo také ke změně ve výběru partnera z hlediska věkové a vzdělanostní podobnosti. Častěji se vyskytují případy, kdy je

l

ženich mladší než nevěsta, která je zase oproti minulosti vzdělanější. Mění se struktura sňatků, kde jeden z partnerů má vyšší vzdělání. Zatímco na konci 70. let měl ženich častěji vyšší vzdělání než nevěsta (25 % ze všech sňatků v r. 1976), do roku 2012 převážily sňatky snoubenců, kde nevěsta měla vyšší vzdělání (29 % ze všech sňatků oproti 19 % v r. 1976). Souvisí to se změnami ve vzdělanostní struktuře obyvatelstva. U mužů i u žen dochází k nárůstu zastoupení lidí s vyšším vzděláním, zejména vysokoškolským, u žen je to výraznější. Zatímco si více než polovina vysokoškolaček stabilně bere vysokoškoláky, v opačném případě dochází ke změně. Od 90. let došlo k téměř dvojnásobnému nárůstu zastoupení ženichů, jejichž nevěsta má také vysokoškolské vzdělání (z 37 % v r. 1993 na 68 % v r. 2012). Má-li jeden z partnerů vyšší vzdělání, pak většinou jen o jeden stupeň. Pokud jde o věk snoubenců, dlouhodobě převládají sňatky, kdy ženich je starší než nevěsta alespoň o dva roky (více než 1/2 sňatků). Sňatky podobně starých snoubenců (rozdíl do jednoho roku) v r. 2012 představovaly 29 % všech sňatků, což bylo téměř o 5 % méně než v r. 1993. Stále častěji se vyskytují případy, kdy je ženich mladší než nevěsta (17 % sňatků v r. 2012 oproti 12 % v r. 1993). Největší nárůst byl zaznamenán u výraznějších věkových rozdílů. U sňatků párů, ve kterých byl muž mladší o 10 let a více a o 6 – 9 let, došlo v letech 1993 - 2012 k nárůstu o 70 %, resp. 63 %. Jsou to však stále vzácné případy, které v roce 2012 tvořily 1,5 %, resp. 3,4 % všech manželství. K výraznějšímu nárůstu podílu došlo i u párů, kde byl muž starší než nevěsta o deset a více let (o 37 %). Před pěti lety tyto sňatky představovaly jednu desetinu z celkového počtu. Vzhledem k tomu, že k uzavírání manželství dochází ve stále vyšším věku (v r. 1993 bylo mezi ženichy 75 % mladších 30 let, u nevěst to bylo 83 %, o 20 let později již jen 33 %, resp. 53 %), dochází i k nárůstu průměrného věkového rozdílu mezi snoubenci, protože klesá zastoupení mladých snoubenců, mezi kterými jsou věkové rozdíly nižší. Nejmenší stabilitu vykazují manželské páry, ve kterých je muž

TRADICE

A POVĚRY

Zvací koláčky se pečou před svatbou, rozdávají se příbuzným, přátelům i známým a jsou zároveň pozváním na svatbu l Snoubenci by neměli trávit předsvatební noc v jednom domě l Ženich by měl vidět šaty nevěsty až těsně před obřadem l Kdo spatří svůj protějšek ve svatební den jako první, bude mít v manželství navrch l Nevěsta by měla mít oblečeno vše nové, jednu věc vypůjčenou a jednu starou (rodinný šperk), něco darovaného a něco modrého l Na novomanžele se při odchodu z obřadní síně hází rýže jako symbol blahobytu a štěstí l Dívka, která chytí svatební kytici hozenou nevěstou, se do roka vdá l Pokud si svobodná dívka dá kousek svatebního dortu na noc pod polštář, uvidí ve snu svého budoucího manžela l Prstýnek vyjadřuje věčnou lásku, na prsteníčku levé ruky se nosí proto, že tudy teče krev přímo do srdce… l Zametání rozbitého talíře novomanželi prokáže schopnost spolupracovat a střepy zároveň přinášejí štěstí l Pojídání polévky z jednoho talíře symbolizuje schopnost spolupráce i schopnost brát si a dávat ze společného krajíce l Ženich přenáší nevěstu přes práh společného domova, aby přelstil zlé duchy, kteří číhají nad prahem, významem je začátek nového života l Zvyk únosu nevěsty během hostiny se rozšířil z Moravy l Nevěsty si na památku suší svatební kytici či lisují kvítky z ní mladší než žena. Ze všech manželství uzavřených v roce 1993, u kterých byl muž mladší, se jich do roku 2012 rozvedlo 42 %. Naopak nejnižší rozvodovost – 37 %, byla u párů, kde byl muž starší.

Češi a Češky se do manželství nehrnou V průběhu prvních tří čtvrtletí roku 2016 obyvatelé ČR uzavřeli 43,4 tisíce manželství, o 1,7 tisíce víc než ve stejném období roku 2015. Nejvíc sňatků se konalo v červnu (9,1 tisíce). Meziročně přibylo jak prvních sňatků, tak sňatků vyšších pořadí. Ve více než 2/3 sňatků (68,9 %) uzavřeli manželství dva dosud svobodní snoubenci. Soudy ČR během prvních devíti měsíců r. 2016 rozvedly 19,2 tisíce manželství. Šlo o obdobný počet jako o rok dříve. Nejčetnější byly rozvody v devátém roce trvání manželství – odrazil se v tom vysoký počet sňatků v roce 2007. Počet uzavíraných manželství klesl ze 60 tisíc ročně v 90. letech na současných asi 45 tisíc. Tento trend však neplatí u sňatků, kde jeden ze svatebčanů je cizinec. Počet smíšených sňatků se od roku 1995 zdvojnásobil, z 2671 na téměř pět tisíc ročně. Jak uvádí ČSÚ, v každém desátém manželství uzavřeném v roce 2011 byl alespoň jeden ze snoubenců cizinec.

Roční počet uzavřených sňatků na rozdíl od počtu narozených zaznamenal své lokální minimum ne koncem 90. let, ale až v r. 2003, kdy bylo poprvé v ČR uzavřeno méně než 50 tisíc sňatků. Prudší nárůst nově vzniklých manželství přinesl až rok 2007, kdy bylo celkem v ČR oddáno 57 157 párů, nejvíc za posledních deset let. V následujících letech ovšem vstupovalo do manželství stále méně lidí a v r. 2011 se v ČR uskutečnilo 45 137 svateb. Šlo o nejnižší počet od roku 1918. Průměrný věk při prvním sňatku se v r. 2011 dále zvýšil a to u mužů na 32,4 roku, u žen na 29,6 roku, zatímco 10 let předtím se ženy poprvé vdávaly v průměru ve 26,9 letech, muži ve 29,3 letech. V roce 1991 muži vstupovali poprvé do manželství v průměru ve 24,7 letech, svobodné ženy se průměrně vdávaly ve 22,3 letech.

Rekord dne padl 7. 7. 2007 Datum sňatku se obvykle plánuje dlouho dopředu. Některé měsíce v roce či dny v týdnu jsou oblíbenější než jiné. Nejvíce se lidé berou v létě, v posledních pěti letech se uzavírala téměř polovina z ročního počtu sňatků během června, července a srpna. Pokud se k tomu připočítá i září, pak se podíl zvýší téměř na dvě třetiny. Nejméně oblíbeným ročním obdobím pro vstup do manželství je zima. Na prosinec, leden a únor připadá jen asi 7 % z celkového ročního počtu sňatků. Přitom až do přelomu tisíciletí byl nejméně častým měsícem pro vstup do manželství květen, během prvního desetiletí 21. století však jeho obliba vzrostla, stále však ho volí novomanželé zřídka. Jednoznačně nejvíce sňatků bývá uzavíráno v sobotu. Tuto dlouhodobou oblibu mohou narušit pouze data s výjimečnou konstelací čísel. V pátek 11. 11. 2011 do manželství vstoupilo 980 párů, bylo tak uzavřeno 42 % všech listopadových sňatků. Nejvíce manželství během jednoho dne bylo pak uzavřeno v sobotu 7. 7. 2007 - 4406, což bylo nejvíc během jednoho dne od roku 1991, od kdy jsou denní počty svateb k dispozici. Připravila Marie KUDRNOVSKÁ FOTO – pixabay

STRANA 10 l

SERVIS

05.59 Studio 6 09.00 Kojak. Osmnáct hodin strachu. Klasický americký kriminální seriál (1973-78) 10.05 Kufr. Legendární zábavný soutěžní pořad (2002) 10.50 Silvestrovský koktejl. Koktejl té nejlepší silvestrovské zábavy (2013) 11.40 Černé ovce. Reportáže, testy, rady 12.00 Zprávy ve 12 12.20 Předpověď počasí, sportovní zprávy, Události v regionech plus 12.30 Sama doma 14.00 Soudkyně Amy III. Nejtěžší rozhodnutí. Americký seriál (2001-02) 14.45 Klec. Povídka z cyklu Bakaláři 1974 14.55 Jsou hvězdy, které nehasnou 15.55 Kojak. Než se to ďábel doví. Americký kriminální seriál (1973-78) 16.45 Cestománie. Švýcarsko - Ticino 17.15 AZ-kvíz. Soutěž pro každého 17.40 Černé ovce. Reportáže, testy, rady 18.00 Události v regionech 18.25 Kde domov můj? Vědomostní soutěž 18.55 Události za okamžik a počasí 19.00 Události 19.50 Branky, body, vteřiny 20.00 Dobrodružství kriminalistiky. Tým 20.50 Dobrodružství kriminalistiky. Písmo. Cyklus detektivních příběhů (1991) 21.40 Hercule Poirot. Vražda v Mezopotámii. Britský film (2000) 23.24 Výsledky losování Šťastných 10 a Euromiliony 23.25 Motiv IV. Štír a žába. Kanadský kriminální seriál (2016) 00.10 AZ-kvíz. Soutěž pro každého 00.35 Bolkoviny 01.25 Zajímavosti z regionů 01.55 Hobby naší doby 02.20 Dobré ráno 04.50 Kočka není pes 05.20 Postřehy odjinud 05.30 Události v regionech

05.59 Dobré ráno 08.30 Kouzelná školka 09.00 Dálnice. Americký dokument 09.55 Království divočiny: Podivuhodná zvířata (4/12). Lidoopi. Dokumentární cyklus BBC 10.25 Vláda (18/30). Co ztratíš uvnitř, získej navenek – druhá část. Dánský seriál (2010) 11.25 Nedej se 12.15 Chcete je? Nabídka zvířat z útulku 12.25 Krajem čapích hnízd (2/3) 12.50 Příběhy předmětů. Maminčin sporák 13.20 Neznámá válka (5/5). Německý cyklus 14.10 Mlčeti zlato. V blízkosti zlatého dolu 15.10 Propaganda za 2. světové války: Zatajování hrůz. Kanadský dokumentární cyklus 15.55 Heydrich - konečné řešení (22/44) 16.20 Modrá krev: Kolowratové. Dokumentární cyklus o české šlechtě 17.15 Divocí koně v dunajské deltě. Německo–francouzský dokument 18.10 Postřehy Karla Kyncla 18.15 Na cestě po jihu Argentiny 18.45 Večerníček. O Mikešovi 18.50 Rak. Sladkovodní korýš (1996) 19.00 Ztraceni v Česku: Peripetie (4/6). Dokumentární seriál 19.40 Postřehy odjinud 19.50 Zprávy v českém znakovém jazyce 20.00 Válečné projekty Třetí říše II.: Nacistické bitevní lodě. Britský dokumentární cyklus 20.55 Ukrajino, nezlob se. Netradiční road movie odkrývá kořeny konfliktu na Ukrajině 22.00 Vláda (19/30). Právo na soukromí. Dánský seriál (2010) 23.00 Letecké katastrofy: Šokující odhalení. Cyklus kanadských dokumentárních rekonstrukcí 23.45 Město žen VI (8/13). Sladká tajemství 00.10 Impotence je tabu 01.05 Nádraží (4/6) 01.30 Tajemství ukrytá pod hladinou I.

l

05.55 Snídaně s Novou 08.45 Novashopping 09.00 Ulice (3176). Původní český seriál (2017) 10.00 Specialisté (3). Temné touhy. Vražda v zahrádkářské kolonii. Český kriminální seriál (2017) 11.00 Co na to Češi 11.45 Tescoma s chutí 12.00 Polední Televizní noviny. Sportovní noviny, Počasí 12.30 Dva a půl chlapa XI (13). Jedenáctá řada amerického seriálu (2013) 12.55 Ordinace v růžové zahradě (82). Ohňostroj bude. Seriál TV Nova (2006) 14.05 Mentalista IV (20). Je něco shnilého v Redmundu 15.00 Mentalista IV (21). Rubínové střevíčky. Americký krimi seriál (2011) 15.55 Námořní vyšetřovací služba VII. Bokovka. Sedmá řada amerického krimi seriálu (2009) 16.57 Odpolední Počasí 17.00 Odpolední Televizní noviny. Sportovní noviny 17.25 Co na to Češi 18.25 Ulice (3177). Původní český seriál (2017) 19.30 Televizní noviny. Sportovní noviny, Počasí 20.20 Ordinace v růžové zahradě 2 (707). Operace za zásluhy. Hanák plní slib, který dal Šárčinu otci. Šárka chce víc... Mára hledá v Marice spojence. Nové příběhy českého seriálu (2017) 21.35 Víkend. Příběhy štěstí, proher a objevů 22.35 Stalker (19). Láska zraňuje. Americký kriminální seriál (2014) 23.30 Zákon a pořádek. Útvar pro zvláštní oběti XVI (13). Prohnilá morálka. Americký krimi seriál (2014) 00.25 Mentalista IV (20). Je něco shnilého v Redmundu 01.15 Mentalista IV (21). Rubínové střevíčky 01.55 Dva a půl chlapa XI (13)

Zdravé »lokálpatriotství« Pořadatelé operního festivalu Smetanova Litomyšl (SL) tradičně úspěšně navazují na bohaté tradice, datující se od roku 1949. Mají však v tomto historickém východočeském městě mnohem delší vazby, přinejmenším od 19. století – a vlastně mnohem déle. Také letošní 59. ročník SL nabídne rozmanitý program. Bude opět přístupný všem generačním vrstvám a různým typům zájmů. Festival se totiž svému poslání ve svém průběhu nikdy nezprone-

nesporný dlouhodobý význam i v rámcích celostátních, respektive mezinárodních. Význam Smetanova hudebního odkazu sice spočívá především v neoddiskutovatelných dimenzích národních, skladatelova rodná Litomyšl ovšem realizuje slavnosti, přibližující jeho odkaz v dimenzích mezinárodních. Porovnáme-li až neuvěřitelně bohaté litomyšlské aktivity s mnohem méně výraznými snahami v nedaleké Poličce, kde se narodil světoznámý a často interpretovaný Bohuslav Martinů, dojdeme k zajímavé společenské asymetrii: zatímco z odkazu Smetanova žádné tantiémy za provozování skladatelových děl nepřicházejí, naopak za každoročně poukazované mnohamilionové položky se v nedaleké Poličce pro posluchače oproti litomyšlským snahám činí jen zcela zanedbatelný zlomek akcí. Či spíše pakatel. Finanční částky z provozování díla Martinů se totiž po polistopadové nešťastné neprůhledné privatizaci »utápějí« v leckdy prapodivných výdajích – donedávna navíc zcela utajovaných. Činila tak skupina až praFOTO – archiv SL/Vojtěch HURYCH podivně »zvolených« jedinců, Ze zákulisí loňského ročníku SL věřil, ani v dobách, jež negativně ovlivnily jiné nezřídka s podivnou minulostí. Zatímco tedy v Poličce musí posluchači trvale hudební události. Nadšení litomyšlských pořadatelů nikdy nespoléhalo jen na »prověřené« vnější jen »utřít nos«, naopak i letošní SL nabídne propodpory, například v době, kdy akci svým vlivem gram tradičně mimořádně bohatý, vskutku velkolevýrazně zaštítil jeden z mnoha významných pý. Chybět nebudou operní a další díla různých litomyšlských rodáků, všestranně obeznalý epoch (včetně Smetanových) stejně jako třeba historik a muzikolog, profesor pražské Karlovy tvorba baletní nebo slavná Nedbalova opereta univerzity Zdeněk Nejedlý. Polská krev. Program nabídne i pořady pro děti či Až neuvěřitelné »lokálpatriotské« nadšení mladistvé, špičkový večer jazzové hudby nebo litomyšlských nadšenců vytvářelo ze SL událost melodie cikánské. Program přiblížíme dodatečně. (the) přinejmenším regionálního významu. Má však

NABÍDKA l Přijmeme mzdovou účetní na částečný úvazek. Odborné předpoklady. Strukturovaný životopis R217027 zašlete na e-mail [email protected]

06.20 Primáček:Max Steel II (4).Když blesk uhodí dvakrát 06.50 Friends. Grandhotel 07.35 MASH (71) 08.30 MASH (72). Americký válečný seriál (1972 – 1982) 09.10 Castle na zabití II (17). Nikki bude hořet. Americký kriminální seriál (2010) 10.05 Rosamunde Pilcher. Pouto lásky. Německý romantický příběh z cyklu televizních filmů podle románů Rosamunde Pilcherové (2004) 12.00 Polední zprávy 12.10 Jake a tlusťoch I (10). Miluj mě, nebo mě opusť. Americký krimiseriál (1987-92) 13.15 Komisař Rex III (6). Vrah panenek. Německý kriminální seriál (1996) 14.20 Castle na zabití II (18). Vražda jako předloha. Americký kriminální seriál (2010) 15.15 Hádej, kdo jsem! Zábavná show 16.25 Odpolední zprávy 16.40 Soudní síň. Zoufalá manželka. Soudní případy plné emocí (2012) 17.35 Prostřeno! Šedesát tisíc pro nejlepšího hostitele! 18.55 Zprávy FTV Prima 19.25 Krimi zprávy 19.40 Divácké zprávy 19.55 TOP STAR 20.15 V.I.P. vraždy (3). Muž, který se vypařil. I na dalším případu vraždy musí detektiv Beran snášet přítomnost zvídavé a všetečné spisovatelky Klaudie. Detektivní seriál (2016) 21.35 TOP STAR magazín 22.35 Pekelná kuchyně XI (14). Americká reality show 23.25 Soudní síň. Zoufalá manželka 00.20 Rosamunde Pilcher.Pouto lásky.Německý film (2004) 02.10 Jake a tlusťoch I (10). Miluj mě, nebo mě opusť 03.00 Komisař Rex III (6).Vrah panenek

Z

l

Vdova, 73 let, dobře vypadající hledá přítele přiměřeného věku, nekuřáka, nejlépe VŠ z Prahy a blízkého okolí ke společným procházkám, výletům, povídání, ale i drobné výpomoci v domácnosti. Výhodou je shodné politické smýšlení, vlastní R217033 auto podmínkou. Zn. Kralupy nad Vltavou.

SVÁTEK

MÁ DNES

MARIKA,

ZÍTRA

HYNEK

KURZY

ČNB

Platné od 30. ledna Stát měna Čína renminbi euro EMU Rusko rubl Švýcarsko frank dolar USA V. Británie libra

množství 1 CNY 1 EUR 100 RUB 1 CHF 1 USD 1 GBP

kurz 3,697 27,020 42,373 25,324 25,421 31,803

Vydává FUTURA, a. s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1. Šéfredaktor: Petr Kojzar, zástupce šéfredaktora: Iva n Ci nk a. Adresa redakce: Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1, tel.: ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256, e-mail: [email protected]. Příjem inzerce: tel.: 222 897 320, e-mail: [email protected]. Tiskne VLTAVA-LABE-PRESS, a. s. Rozšiřuje společnost holding PNS. Distribuci pro předplatitele provádí v zastoupení vydavatele Česká pošta. Příjem objednávek a reklamace – bezplatná linka tel.: 800 300 302. Objednávky pro předplatitele na Slovensku: PressMedia spol. s r. o., tel.: 244 459 353, e-mail: [email protected]. Smluvní vztah mezi vydavatelem a předplatitelem se řídí Všeobecnými obchodními podmínkami pro předplatitele. Nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí a nehonorují. MK ČR E 5828, ISSN 1210-1494. Neoznačené materiály jsou převzaty ze servisu ČTK. Haló noviny vycházejí denně kromě neděle, jsou distribuovány po celém území ČR.

ROZHLAS RADIOŽURNÁL – 9.06–13.00 Dopolední Radiožurnál/ reportáže, zpravodajství, ekonomické aktuality i informace z tisku 09.06–10.00 Host Radiožurnálu 12.00 Hlavní zprávy - souhrn 12.08 Rozhovory a komentáře 13.06–15.00 Odpolední Radiožurnál – aktuální reportáže 13.00 Zprávy 14.00 Zprávy 15.00 Zprávy 15.06-20.00 Odpolední Radiožurnál 16.00 Zprávy 17.00 Zprávy 17.06 Dvacet minut Radiožurnálu 18.00 Hlavní zprávy 18.10 Rozhovory a komentáře 19.00 Zprávy 20.00 Zprávy 20.05 Večerní Radiožurnál. Moderuje Zuzana Burešová a Vladimír Kroc 21.00 Zprávy 21.05 Večerní Host Radiožurnálu 22.00 Zprávy 22.05 Večerní Radiožurnál 23.00 Zprávy DVOJKA – 12.00 Hlavní zprávy 12.05 Polední hrátky 13.00 Odpoledne s Dvojkou. 14.00, 15.00, 16.00 Zprávy 16.04 Káva o čtvrté. Téma: Když se řekne: dálniční policie 17.00 Hlavní zprávy 17.05 Kolotoč 17.10 Porada nutná 17.15 Kolotoč 18.30 Jak to bylo doopravdy 19.00 Klub Rádia Junior: hodina plná písniček a soutěží 19.45 Hajaja: Hajaja vypráví Sny na dobrou noc I. (2/7) 20.00 Zprávy 20.04 Čtení pro celou rodinu. Jmenuji se Ester (2/5). Autor: Ivona Březinová 20.30 Jak to vidí... Tomáš Zima 21.00 Starý desky ‘sou hezký 22.00 Četba na pokračování: Gustav Meyrink: Golem (7/10) 22.30 Noční mikrofórum 23.30 Hudba ke snění VLTAVA – 12.00 Zprávy 12.15 Hudební galerie 12.53 Poetická zastávka: Ernst Jandl: Potichu i nahlas (2/5) 13.03 Hudební galerie 14.30 Trylek 15.05 Psáno kurzívou 15.20 Rakouský rok 15.30 Odpolední Čajovna 16.00 Zprávy 16.05 Mozaika 17.00 Slovo o hudbě 17.30 Zprávy 17.45 Jazzový podvečer 18.30 Četba na pokračování: Josef Škvorecký: Konec nylonového věku (3/10) 19.00 On Air Radia Wave 20.00 Koncertní sezona. Symfonický orchestr BBC, dirigentka Marin Alsop 21.30 Klub rozhlasové hry. Jiří Dienstbier: Příjem 22.18 Dvakrát Jan Novák 22.45 Rakouský rok 23.00 Stránky na dobrou noc. Deset českých soudniček (4/10) 23:15 Hudební fórum

1797 nar. Franz Peter SCHUBERT, rakouský hudební skladatel (zemř. 19. 11. 1828) 1857 nar. Karel KREJČÍK, český malíř a ilustrátor (zemř. 4. 1. 1901) 1902 nar. Alva Reimer MYRDALOVÁ, švédská sociální reformátorka a politička. Nobelova cena za mír 1982 (zemř. 1. 2. 1986) 1907 nar. Otto JÍROVEC, český parazitolog (zemř. 7. 3. 1972) 1932 nar. Pavel BOŠEK, český prozaik, dramatik a publicista (zemř. 17. 11. 1981) 1962 zemř. Vlasta BURIAN (vl. jm. Josef Vlastimil B.), český herec, zpěvák a divadelní režisér (nar. 9. 4. 1891)

POČASÍ

DEVIZOVÉ

05.15 NAŠE ZPRÁVY 05.45 ANIMÁČEK: Kapříkova dobrodružství, Winx Club 06.30 Klenot.TV 08.45 Soudkyně Barbara 09.50 Nebezpečné vztahy 11.00 Klenot.TV. Klasické šperky, které lze objednat v našem živém vysílání 11.30 Soudkyně Barbara. Skutečné příběhy ze soudních síní 13.05 Doktor z hor (33). Oblíbený německý seriál (1992-1997) 14.15 Soudkyně Barbara. Skutečné příběhy ze soudních síní 15.35 Česká tajenka. Zábavná soutěž plná tajenek pro velké i malé 16.10 Popelka. Módní soutěž 17.10 Soudkyně Barbara. Skutečné příběhy ze soudních síní 18.30 NAŠE ZPRÁVY 18.55 NAŠE ZPRÁVY krimi 19.15 Nejlepší počasí 19.20 Nebezpečné vztahy. Když se láska zvrhne v nenávist 20.15 Zákon a pořádek. Útvar pro zvláštní oběti XII (9,10). Americký krimi seriál (2012) 22.00 Aféry - neuvěřitelné životní příběhy 23.00 Moc osudu (46). Dramaticko-romantický seriál (2006) 01.20 Vtip za stovku! Václav Vydra a Michal Novotný jsou tu s dalšími stovkami vtipů 02.45 NAŠE ZPRÁVY 03.15 Nejlepší počasí 03.35 Julie a Nikolas (91). Pokračování německého romantického seriálu (2014)

HISTORIE

DNES bude zataženo až oblačno, na většině území sněžení, ojediněle i déšť, který může namrzat. Nejvyšší denní teploty -3 až 1 °C, místy až SPOLEČENSKÁ KRONIKA 4 °C, v 1000 m na horách l Dnes oslaví 70 let Zdeňka LAUŠMANOVÁ ze Zákup. Milá -2 °C. Mírný jihovýchodní vítr Zdeničko, děkujeme Ti za obětavou práci pro KSČM a LKŽ. Pře- 3-7 m/s, od vyšších poloh jeme Ti vše nejlepší, hlavně zdraví a štěstí. Výbor ZO KSČM s nárazy 15 m/s. Zpočátku místy R217035 tvorba sněhových jazyků. a LKŽ Zákupy.

SEZNÁMENÍ

ÚTERÝ l 31. LEDNA 2017

TV PROGRAMY

Tajenka ze čtvrtka: Vojta Kotek

RECEPT

PRO TENTO DEN

Polévka postaru, zvaná černá Potřebujeme: 200 g brambor, 20 g kysaného zelí, 20 g sušených hub, 40 g hladké mouky, 40 g tuku (sádlo, olej, máslo), půlku cibule, 2 stroužky česneku, majoránku, sůl, kmín. Oloupané a pokrájené brambory, vymačkané zelí a předem namočené houby zalijeme studenou vodou, přidáme kmín a uvaříme doměkka. Z tuku, nakrájené cibule a mouky připravíme jíšku, kterou polévku zahustíme. Ještě ji povaříme, na závěr pak osolíme, přidáme majoránku a vmícháme utřený česnek. Tento pokrm se dříve podával k snídani. Brambory a sušené houby dodaly vlákninu, česnek s kysaným zelím zase vitamíny. Zaslal Tomáš Řeha, Zlín Dobrou chuť! (soutěžní recept č. 26/17)

ÚTERÝ l 31. LEDNA 2017

PÍŠETE NÁM

l

l STRANA 11

Z REGIONŮ

Stále je co řešit Znovu se o tom přesvědčila poslankyně Květa Matušovská. Absolvovala okresní nominační konference v Pardubickém kraji, hlavně však jednala s krajskými představiteli. V pondělí to byl pan Pelikán, pověřený řízením Dopravního podniku Pardubice. Společně řešili otázky, týkající se platů řidičů autobusů, také městské hromadné dopravy, i to, že chybí 14 000 řidičů, modernizaci odbavovacích systémů, dotkli se i problematiky jízdenek, přednádraží a také modernizace železničního uzlu Pardubice. Odpoledne navštívila K. Matušovská Michala Kortyše (ODS), který se po krajských volbách stal náměstkem pro dopravu Pardubického kraje. Šlo o prvotní seznámení s problematikou dopravy v kraji, samozřejmě se probírala situace v opravách silnic II. a III. třídy, D 35 a celkově správa údržby silnic. Poslankyně Matušovská, profesí dopravní

inženýrka a členka výboru pro dopravu Pardubického kraje, má k této oblasti blízko a snaží se pomáhat jednotlivým místům v regionu. V úterý se zúčastnila slavnostního vyhlášení ankety Nejúspěšnější sportovec roku 2016 okresu Svitavy, která se už po deváté konala v Poličce. Akce byla velmi pěkně připravená, účastnili se jí vedle K. Matušovské i další poslanec Pavel Havíř, senátor Radko Martínek (oba ČSSD), starostové jednotlivých měst a další hosté. K. Matušovská patřila k těm, kteří oceňovali jednotlivé sportovce i kolektivy, a je samozřejmé, že předala i sponzorský dar. V následné besedě pak ocenila nejen sportovce, poděkovala pořadatelům i organizátorům. Moc se jí líbilo např. vystoupení malých sportovních gymnastek z Moravské Třebové, zaujala i laserová show Paulo Kaisera. Lidmila KRUŽÍKOVÁ

Přátelská beseda s účastníky

Vystoupení malých gymnastek

Společně se starostou Poličky Jaroslavem Martinů

Venezuelská pravice se neliší od české První letošní setkání členů a sympatizantů Společnosti česko-kubánského přátelství Lazára Cruze Brno (SČKP) se uskutečnilo v budově MěV KSČM Brno. Začátek setkání patřil vzpomínce na nedávno zesnulého revolucionáře Fidela Castra, jehož památku uctila minutou ticha téměř čtyřicítka přítomných. Předseda brněnské pobočky Jozef Štofan v úvodu shrnul působení Společnosti v roce 2016, nastínil plán akcí pro rok 2017, upozornil členy na konání valné hromady a představil nově přijaté členy. Připomenuta byla také událost pietního aktu v Brně, kterou pořádala brněnská pobočka Společnosti na Moravském náměstí, na kterém vzdalo hold Fidelu Castrovi téměř 150 lidí.

Po tomto stručném informativním sdělení uvedl Štofan hosta, pana Gustava Sierru, chargé d’affaires Bolívarské republiky Venezuela v České republice. Pan Sierra pozdravil návštěvníky besedy a poděkoval za pozvání. Seznámil přítomné s obsahem dokumentu, který byl následně promítán. Po krátkém dokumentu ze života venezuelských indiánů žijících v povodí řeky Orinoko začala diskuse. Otázky přítomných byly různorodé. Jeden z prvních dotazů mířil k aktuální politické situaci ve Venezuele. V nedávných volbách získala pravicová opozice parlamentní většinu. Snahou pravice je, podle vyjádření pana Sierry, rozdělit Venezuelu. Takové rozdělení staví pravice na skutečnosti, že z území s bohatými ložisky ropy proudí peníze do chudých částí Venezuely, kde slouží k rozvoji infrastruk-

tury a zlepšování životních podmínek obyvatel. Pravice je toho mínění, že by peníze měly proudit spíše do soukromých kapes. Tato opozice začala ihned po vítězných volbách rušit sociální programy. Zdá se, že se venezuelská pravice příliš neliší od pravice v České republice. Gustavo Sierra ovšem vyjádřil přesvědčení, že postavení socialistů je ve Venezuele pevné a lid neustoupí z cesty, kterou vytyčil Hugo Chávez. Dalším tématem byla spolupráce Venezuela – Kuba. Spolupráce těchto zemí je stále užší, nejen v oblasti poskytování odborníků (lékařů), ale také v oblasti budování komunikační (internetové) sítě a turismu. Chargé d’affaires musel odpovídat na mnoho dotazů z různých oblastí, řeč přišla například i na tamní přírodu a jeskyně. To svědčilo o velkém zájmu přítomných o tuto jihoamerickou zemi. Na závěr pan Sierra ještě jednou poděkoval za pozvání a dal příslib dalšímu setkání. Aleš HUBERT, SČKP FOTO – archiv SČKP

Kodex sem, kodex tam, hlavně že to dobře sype Celá řada lidí si vydělává všelijak. Musí. Obecně jde o to, aby uživili rodinu. V jiné situaci jsou ti, co obecně pracují nebo podnikají. Pokud to stihnou, mohou mít i několik zaměstnání. Nebudu nyní uvádět, kolik lidí a rodin žije pod hranicí chudoby, kolik žije, jak se říká, »z ruky do huby«, kolik lidí pracuje načerno,

FOTO - autorka (3)

protože tzv. švarcsystém pořád ještě existuje a kdy si v tomto případě vydělají možná slušné peníze, ale zároveň okrádají stát. Jinak jsou na tom ale ti, kteří zastávají veřejné funkce. Je ostudné, když se jednotlivci cítí nepostradatelní a myslí si, že bez nich to nejde a nepůjde. A což takhle naplňování etického kodexu zastupitele? Tento kodex například Zastupitelstvo Plzeňského kraje (ZPK) přijalo s platností od 1. července 2013. Velikými sběrateli funkcí byla v minulosti řada politiků, například bývalý hejtman M. Hašek (ČSSD), nebo dnes hejtman, senátor a starosta J. Čunek (KDU-ČSL). Jmen by jistě bylo ještě mnohem víc. Nejinak je tomu i v Plzeňském kraji. Například bývalý hokejista B. Ebermann (Starostové a nezávislí, hnutí Občané Patrioti, Strana svobodných občanů a Strana soukromníků ČR) se stal uvolněným předsedou výboru pro veřejné zakázky za více než 58 000 Kč. Zůstal ale zároveň uvolněným starostou Vochova. Prohlásil, že zvládá obě funkce najednou. Podobně je na tom i M. Baxa (ODS), který je uvolněným náměstkem primátora na magistrátu v Plzni, a v současnosti přijal podobnou funkci na kraji, i když ji zastává jako neuvolněný. Souběh funkcí ale znamená příjem přes 80 000 Kč, což je asi málo, protože si ještě přivydělává jako učitel na částečný úvazek na gymnáziu. Senátor a režisér V. Chaloupek (Starostové…) zastává ještě zastupitelskou funkci na obvodě Plzeň 3 a magistrátu. Na funkci zastupitele kraje rezignoval. Uvolněným náměst-

kem pro dopravu se stal P. Čížek (Starostové…), starosta Spáleného Poříčí. Ten se ale nakonec ze starostování vyvázal a funkci vykonává jako neuvolněný. Rekordmanem je ale V. Vilímec (ODS), poslanec, místostarosta města Kdyně, dnes navíc uvolněný předseda výboru pro investice a správu majetku kraje. Celkem mu to hodí cca 150 000 Kč. Není bez zajímavosti si všimnout, že onen etický kodex přijatý ZPK právě V. Vilímec jako jediný v roce 2013 odmítl, hlasoval proti přijetí, na rozdíl o části svých kolegů. Je vidět, že za 24 hodin se dá sedět na mnoha židlích. V. Vilímec stíhá docházet i do finančního výboru (FV), jehož je členem. Připomeňme, co kodex říká: »Zastupitel vykonává pouze jednu veřejnou funkci jako uvolněnou, za níž je poskytována odměna z veřejných prostředků. V případě výkonu více uvolněných funkcí, učiní zastupitel neodkladně, nejpozději však do tří měsíců od vzniku tohoto stavu, kroky k jeho odstranění.« Dále se hovoří, co to uvolněná funkce je. Nebude proto bez zajímavosti si všimnout, jaké budou kontrolní postupy a jak bude kraj reagovat na oznámení z nepřípustné činnosti. Právo kontrolovat tento stav má Kontrolní výbor ZPK. A to se nebudu ptát, kde je nejen onen kodex zastupitele, ale především morálka těchto lidí. Vždyť všechny vyjmenované funkce jsou v konečném důsledku bez konkrétní odpovědnosti za provedená rozhodnutí a tudíž nepostižitelné. Jan REJFEK, člen FV ZPK, zastupitel městyse Dešenice

Oč jde ve výkonnostním sportu? Také v táborském o peníze Jednání táborského zastupitelstva 23. ledna mne opět přesvědčilo, že s prioritami komunální politiky města není zdaleka vše v pořádku. A nejen s komunální, ale také finanční a zejména dodržováním rozpočtu města. Tentokrát bojovali lobbisté o půl milionu navíc pro fotbalový klub, pro který rada města schválila dotaci ve výši tři miliony, tedy o půl milionu méně, než pro hokejisty. Jsem jistě pro podporu sportu, ale zejména v KSČM razíme prioritu sportu mládežnického a zájmového. Nechci rozebírat proč se ve výkonnostním sportu dvou největších klubů tak stalo, jaké k tomu vedly radu důvody a proč po návrzích několika usnesení zůstalo při původním návrhu výše dotací, který byl pod dohodovacím řízení zastupiteli odhlasován. Je mi ovšem jasné, že to tak nezůstane

a cesta, jak fotbalistům přidat, se pod různými tlaky najde. A nejde jen o mimorozpočtového půl milionu. Jen na jednání tohoto zastupitelstva bylo schváleno dalších několik mimorozpočtových položek o značném finančním objemu. Opakuje se tak situace z loňska, kdy v prosinci schválený rozpočet města je již v lednu na prvním jednání zastupitelstva jen cárem nezávazného papíru. Ale k věci. Chtěl bych však především upozornit, a na zastupitelstvu jsem tak učinil také, že jsem ani v minulosti FC MAS Táborsko nepovažoval za seriózního partnera města. Kromě jiného vedení klubu podvedlo město o dotaci pět milionů, kterou mělo doložit dopisem MŠMT, což nikdy neučilo. Situace se ještě zhoršila po prosincovém prohlášení vlastníka FC Tábor Jiřího Smrže, že vzhledem k nepřízni

města (onoho půl milionu, o které jeho klub dostal méně), končí jako vlastník klubu i jako zásadní sponzor táborského fotbalu. Situace v FC je v těchto dnech velmi nepřehledná, nikdo není schopen dát jakékoliv informace, nikdo z vedení se k další činnosti nevyjadřuje. Včetně toho, že nemáme žádné záruky pokračování námi preferovaného mládežnického fotbalu. Vedení města a jeho rada, která po loňském rozpadu koalice neřeší zásadní problémy, není schopná dát ani stanovisko co dál s alokovanými 15 miliony na výstavbu prvoligového fotbalového stadionu, které si FK protlačil. V současné situaci se zdají být pro tento záměr již odepsané. Kam je směřovat? Potřeba ukazuje, že do oprav našeho zanedbaného sportovního zázemí, například stadionu na Svépomoci. Ten by se mohl stát základem pokračová-

ní přinejmenším mládežnického fotbalu. Osud Smržova stadionu v Kvapilově ulici je totiž ve hvězdách… A poslední připomínka k nekomunikaci. Nejen FK s městem nekomunikuje. Se zastupiteli, nejen s opozičními, se nebaví ani vedení či rada města. Neinformuje je, nespolupracuje v širokém spektru politických subjektů, nehodlá s nimi řešit ani tak zásadní otázky, jako jsou sedmimilionové dotace výkonnostnímu sportu dvou klubů. Natož pak další finanční toky rozpočtu a vynakládání peněz daňových poplatníků. Ladislav ŠEDIVÝ, zastupitel města Tábor za KSČM

Články vyjadřují pouze názory a poznatky autorů, mohou být redakčně kráceny

STRANA 12-13 l

MOZAIKA

Francouzský šarm a podmanivé šansony Velkou milovnicí hudby je česko-francouzská herečka Chantal Poullain. Nejvíce ji uchvacuje jazz a staré francouzské šansony. Není tedy divu, že Chantal, která disponuje hluboko posazeným sexy hlasem, se kromě herecké dráhy, věnuje i zpěvu. Aktuálně vydala nové album Chantal Chansons CD obsahující její milované francouzské šansony. Některé texty si umělkyně dokonce napsala sama a fanoušci na desce uslyší i jednu českou skladbu, kterou herečka nazpívala jako duet se Štěpánem Markovičem, saxofonistou kapely. Každý tón nabíjí posluchače pozitivní energií a navodí atmosféru sladké Francie. »Šansony jsou pro mě velice důležité, protože jejich

Chantal a kmotři Bára Basiková a Jan Cina

prostřednictvím lidem předávám, co cítím, a mohu jim sdělit, to co potřebuji a chci, aby věděli,« svěřila se šansoniérka se svým typickým francouzským přízvukem. Chantal Poullain má s koncertováním bohaté zkušenosti, vydala již jedno velmi úspěšné CD, které se line v jazzovém duchu. Se svojí kapelou pravidelně vystupuje po celé České republice. »Jednou bych si velice přála, abych mohla spojit všechno moje umění dohromady. Herectví, šansony a tanec. To by se mi velice líbilo,« prozradila herečka své umělecké ambice a připojila ještě jedno přání: »Poezie do jazzu, to by byl také můj splněný sen.« Za patrony svých desek si Chantal vybírá vždy citlivé a vnímavé osobnosti, které jsou hlavně jejími přáteli. Tentokrát se lahve šampaňského chopila zpěvačka Bára Basiková, která se s Chantal kamarádí několik let a považuje ji za svůj velký životní vzor. »Ona je jako slunce, velké, krásné a laskavé. Už si ani nepamatuji, jak dlouho se vlastně známe. Mám pocit, že odjakživa, vždycky mě fascinovala tím, jak je výjimečná,« pronesla na konto své přítelkyně Basiková. Obě dámy nespojuje pouze láska k umění, neboť jsou také matkami a mají syna. Zároveň spoustu životních peripetií prožily obdobně, takže jsou si skutečně velmi blízké. »Hrozně ráda chodím na její šansonové koncerty, její hlas je půvabný a roztomilý s tou její nedokonalou češtinou, a taky mě hrozně baví ten její smích,« pokračovala zpěvačka s velebením kamarádky. Dalším kmotrem CD se stal herec Jan Cina, který se s Chantal seznámil díky jejímu synovi Vladimíru Polívkovi. »Jednu dobu jsme hráli v naší kapele Olats Otesoc a najednou vznikl nápad udělat vánoční koncert u Chantal doma. My jsme jí okupovali byt a ona nám za to ještě uva-

Zdeněk Podhůrský s přítelkyní

Furian

V souvislosti s nedávno nominacemi na České lvy Cena Magnesia za nejlepší stu Každý rok je jich z cca dvac ných nominováno pět a v 100 000 Kč na svůj další rozv (za rok 2015) vyhrál sní (http://www.furiant-film.cz), v zahraničí bodoval na festiv a byl nominován v USA na Oscara za nejlepší cizojazyčný Jeho autor Ondřej Hude odměnu využil na rozpraco celovečerního filmu s praco Bohemian Rhapsody.

řila pekáč svojí speciální svíčkové. Je to skvělý člověk, kterého obdivuji, a je mi velikou ctí pokřtít její desku,« řekl Cina. Křest nového alba si nenechala ujít ani herečka Dana Batulková, která se s Chantal momentálně potkává i pracovně v muzikálu Ať žijí duchové. »Často si po představení sedneme a probíráme život, děti a tak různě. Hodně si Chantal vážím, baví mě její radostný, velkorysý a optimistický pohled na život,« povyprávěla herečka. Mezi ostatními návštěvníky, kteří přišli strávit příjemný uvolněný večer s podmanivými šansony a Chantaliným neodolatelným francouzským kouzlem, byla např. zpěvačka Leona Machálková, módní návrhářka Beata Rajská, herečka Anna Polívková či moderátor Zdeněk Podhůrský.

Odhalení jména architekta Muntžaka choch otevřelo příběh o špionovi získala libereck Ústeckým historikům se podařilo nedávno odhalit architekta budovy městského muzea. Zveřejnění jeho jména otevřelo cestu k příběhu ze začátku 20. století o rakouském špionovi, který byl vykázán z Francie kvůli vyzvědačské aféře, informoval o nových souvislostech se jménem Augusta Krumholze historik Martin Krsek. Autora významné stavby v centru Ústí nad Labem donedávna nikdo neznal. Podařilo se ho dohledat při přípravě výstavy Cizí dům?, která představuje architekturu domů Němců v Čechách. »Vypátrali jsme jméno autora muzejní budovy, až na pár odkazů na

Budova ústeckého muzea

jeho další stavby v ČR a Rakousku nebylo k jeho osudu dostupné nic detailnějšího. Po zveřejnění hned druhý den navázal na naší práci jiný badatel a zpracoval heslo Krumholze pro wikipedii, kde zveřejnil i nalezené informace o jeho kariéře špiona,« uvedl kurátor výstavy Martin Krsek. Archivy prozradily, jak habsburská monarchie žila roku 1908 špionážní aférou, v níž Krumholz sehrál hlavní roli. Podle údajů na wikipedii francouzská tajná policie vpadla 18. února 1908 do pařížského hotelu Nice, kde zatkla tehdy třiašedesátiletého rakouského architekta Krumholze s jeho třicetiletou milenkou. Dobové noviny popsaly, že u zatčených byla nalezena korespondence v němčině a různá aeronautická dokumentace, včetně plánů francouzské řiditelné vzducholodi La Patrie. Vyšetřování bylo uzavřeno 2. března 1908 a Krumholz byl z Francie vypovězen s tím, že bylo prokázáno, že nabídl tajemství řiditelné vzducholodi k prodeji cizí mocnosti. Kauze se tehdy věnovaly nejen rakouská, ale i česká periodika. Jejich články prozradily i některé neznámé detaily z Krumholzova života, třeba to, že se narodil ve slovinském Kraňsku v roce 1844 republice vedle budovy ústeckého muzea, která byla postavena jako škola, navrhl ještě školu Komenium v Olomouci. Obě budovy jsou dnes památkově chráněné. V Rakousku se do krajiny zapsal třeba honosnou vilou v Bad Vöslau nebo loveckým zámečkem v Liezenu. Výstava Cizí dům?, jejímž největším exponátem je právě budova muzea, potrvá do 16. dubna.

Lustr ukrytý 100 let se stal funkčním exponátem Ve funkční exponát se proměnil barokní lustr, který byl více než 100 let ukrytý na půdě Severočeského muzea v Liberci. Renovaci provedla Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská v Kamenickém Šenově. Lustr by se měl stát v muzeu jedním z páteřních exponátů nové expozice barokního umění, která vznikne v rámci velké rekonstrukce muzea, řekl ředitel muzea Jiří Křížek. Modernizace za téměř 100 milionů korun začne příští rok na jaře a potrvá zhruba rok a půl. Lustr získalo muzeum v roce 1904 pro výstavu o historii skla, kterou tehdy připravil Edmund Pazaurek. Lustr pro výstavu zapůjčil František hrabě Clam-Gallas a poté ho

nechal muzeu darem. Podle Křížka byl na půdě od skončení výstavy až do loňska, kdy se ho ujala sklářská škola. Na renovaci přispěla Nadace Preciosa. Podle ředitele školy Pavla Kopřivy je to barokní lustr prácheňského typu z druhé poloviny 18. století vytvořený ve firmě Elias Palme v Kamenickém Šenově. »Byla to taková krásná smyčka, kdy se po nějakých 250 letech lustr dostal opět na šenovský pracovní stůl,« řekl Jiří Kopřiva. Práce na něm byla podle něj dobrá zkušenost jak pro studenty, tak pro pedagogy. Museli vymyslet novou technologii a díky dílenskému učiteli Tomáši Sieberovi se to povedlo. »Byla to velká výzva. Tento lustr byl původně rozsvícen klasickými knotovými svíčkami. Museli jsme vyvinout něco, co bude svítit podobně jako svíčka, ale nebude to na oheň. Tak jsme se dostali k technologii led čipu, který ale musel být tak ukryt, aby nebyly vidět vodiče,« popsal Kopřiva. Vnitřkem ramen lustrů dráty vést nemohli, neboť nejsou dutá. Navenek ale nic rušivého vidět není. »Svítí o něco více, než by svítil na původní svíčky,« doplnil Tomáš Sieber. Podle něj je lustr z 90 procent původní. Nové jsou některé háky, krycí mísy a tulejky, což provedl sklářský mistr Petr Novotný. Lustr nyní osvětluje prostor v prvním patře, kde je expozice užitného skla. Zůstane tam do doby, než začne rozsáhlá moderniza-

ce muzea. Součástí prací je obměna expozic na ploše 2500 metrů čtverečních. Ze současných zůstane jen expozice historických automatofonů. V rámci rekonstrukce se vymění elektroinstalace, nová bude klimatizace, osvětlení i zabezpečení. Zlepší se i zázemí pro návštěvníky, včetně recepce bude nová i pokladna, toalety, šatny, výtahy. Na modernizaci získal zřizovatel muzea, Liberecký kraj, evropskou dotaci. Pokryje 85 procent nákladů.

Liberecká zoo získala ze zahrady v německém Heidelbergu desetiměsíční samičku muntžaka chocholatého. Tento ohrožený druh jelínka je nový nejen v Liberci, ale dosud ho nechovala žádná zahrada v Česku ani na Slovensku, řekla mluvčí liberecké zoo Barbara Tesařová. »Desetiměsíční Trixi se momentálně aklimatizuje ve svém pavilonku a přilehlém dvorku, a očím návštěvníků tak zatím zůstává skryta. Poté, co se sžije s prostředím vnitřní ubikace, bude obývat společný výběh s takiny čínskými,« uvedla Tesařová. Sehnat tento druh muntžaka není podle ředitele zahrady Davida Nejedla nic jednoduchého. »Je to opravdu složité, protože se moc nemnoží a příliš jich není,« konstatoval ředitel David Nejedlo. Charakteristickým rysem tohoto druhu je chochol na temeni hlavy. »Nahradí doposud chované muntžaky malé, jejichž chov nám momentálně neumožňuje nařízení Evropské komise o invazivních druzích,« řekla Tesařová. Nařízení se týká nepůvodních živočichů a rostlin, které svým neřízeným šířením ohrožují přírodu. Nebudou se hromadně likvidovat, ale postupně omezo-

vat. Liberecká zo asi 30 let, si chce nadále množit. » dávat jinam,« uv vání chovu je pod druzích získávají mohou uplatnit v žené druhy. Žádo v Česku přijatý právo zapracová schvalovat na kon

Navrhněte helmu Hamiltono Trojnásobný mistr světa formule 1 Lewis Hamilton vyzval fanoušky, aby mu navrhli helmu pro nadcházející sezonu. Autor vítězného designu se s britským pilotem Mercedesu osobně potká a dostane věrnou repliku navržené přilby. Hamilton Dvaatřicetiletý vyhlásil soutěž na sociální síti instagram, kde ho sleduje 3,7 milionu příznivců. »Hledám něco nového, co vylepší stávající design s červenou barvou. Vyberu návrh, který mi přijde nejvíc stylový, inspirující a zaujme na první pohled,« napsal světový šampion z let 2008, 2014 a 2015 Lewis Hamilton. Podle pravidel formule 1 musí mít piloti kvůli snadnému rozlišení po celou sezonu stejnou helmu, výjimku dostanou pouze na jeden závod v ročníku. Hamilton během působení v McLarenu jezdil se žlutou přilbou na počest zesnulého trojnásobného

mistra světa Ayrt desu sáhl ke změ Příští sezona fo v Austrálii. Merc zející šampionát

Dvoustranu připravili Marcela ŠPIČKOVÁ a Roma

FOTO – Nova – Art (2), ČTK/Radek PETRÁŠEK (2), ČTK/Libor ZAVO Zoo Liberec/Luboš MELICHAR (1), forum.f1news.ru (1), elogistika.info

ÚTERÝ l 31. LEDNA 2017

Z A J Í M AV O S T Í

nt pomohl Hudečkovi v kariéře Haló TIPomat

vyhlášenými se také řešila udentský film. cítky přihláševítěz dostává voj. Vloni cenu ímek Furiant , který pak valu Sundance a studentského ý film. eček finanční ování scénáře ovním názvem

Furiant měřil 26 minut a 44 vteřin, jednalo se o hraný snímek, krátkometrážní drama. »Aby se mohl stát prvním skutečným dramatikem realismu, musel pocítit, jaké to je - být posledním romantikem.« I tak by se dalo popsat mládí klasika českého divadla Ladislava Stroupežnického alespoň to se specifickým humorem činí ve svém filmu režisér Hudeček. Snímek s podtitulem Komedie o třech dějstvích parafrázuje klišé televizních inscenovaných dokumentů a po svém dotváří obraz slavného dramatika a dramaturga tak, jak ho (ne)známe z učebnic literatury. Slovy autorů zde nechybí napětí, humor, násilí, nadě-

je, emoce, nahota, sex ani šťastný konec. Alespoň tak byl představen pro MFF v Karlových Varech. A co o úspěchu svém počinu soudí jeho duchovní otec a režisér? »Cena Magnesia určitě obecně zvýšila povědomí o filmu Furiant. Řekl bych, že v České republice přitáhla víc pozornosti než cena na festivalu Sundance, která by z mého pohledu mohla mít větší váhu, protože se vybírá z mnohem většího počtu filmů, a nejen studentských. Jakékoli ocenění samozřejmě zvedá autorům kredibilitu, což jednoznačně pomáhá v další práci. Jeden úspěch ale neznamená, že se bude dařit věčně. Nakonec je to o tom, s čím člověk dokáže přicházet dál. Kontinuita práce je velmi důležitá. Už po festivalu v Torontu, který se odehrál půl roku před udílením cen Český lev, jsem navázal spolupráci s Tomášem Hrubým a Pavlou Kubečkovou ze společnosti Nutprodukce, se kterou vyvíjím celovečerní filmy a seriály, což mě natolik naplňuje a zaneprázdňuje, že na další spolupráce prakticky není čas. Jakékoli vedlejší projekty, jakými jsou krátké filmy nebo reklamy, si pečlivě vybírám, a musel jsem proto mnohé nabídky, které jsem po získání Ceny Magnesia dostal, odmítnout. Z principu se ale další spolupráci nebráním, jen to musí být něco, co mě nadchne,« sdělil Hudeček.

holatého Nové kardiostimulátory ká zoo jsou již ve vývoji!

oo, jež muntžaky malé chová už e vyjednat výjimku, aby je mohla »Nebudeme je nikam vypouštět, vedl ředitel. Důvodem pro zachodle něj to, že na běžně dostupných jí ošetřovatelé zkušenosti, které ve snaze odchovat příbuzné ohroost o výjimku zoo podá, až bude zákon, do něhož bude evropské áno. Parlament by měl návrh nci února.

u ovi z F1!

tona Senny, po přestupu do Merceěně. ormule 1 odstartuje koncem března cedes by měl nový vůz pro nadchápředstavit 23. února v Silverstonu.

an JANOUCH

ORAL (2), furiant-film.cz (2), (1), evalotta.info (1) a archiv

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (ICRC) se podílí na vývoji nové generace kardiostimulátorů, které mají zamezit srdečnímu selhání a více pomoct lidem s problémy srdce. Na srdeční selhání v současnosti neexistuje léčba, připomněla mluvčí nemocnice Petra Veselá. Nové přístroje se přizpůsobí potřebám těla pacienta. Současné kardiostimulátory se řídí nastavením a na potřeby pacienta nejsou schopny optimálně reagovat. Na vývoji se podílí devět partnerů, dostali 135 milionů z grantu Evropské unie. Kromě ICRC se projektu účastní šest univerzit a dvě firmy. Tým z univerzity v Bathu v Anglii vyvinul fyzické modely, které se ukázaly jako účinné v zamezení efektů srdečního selhání. Právě univerzita chce výzkum rozšířit a přenést ho do praxe za pomoci svých partnerů. Grant umožní vývoj, testování a ověření zařízení, které pomůže pacientům s chronickými kardiorespiračními nemocemi. »Jsou to lidé se srdečním selháním, srdeční arytmií nebo dalšími poruchami, jako jsou poruchy dýchání ve spánku nebo vysoký krevní tlak,« uvedla Petra Veselá. Podle ní jsou současné kardiostimulátory založené na nefyziologických metodách regulace srdečního rytmu.

»Například některé využívají data z akcelerátoru k úpravě úrovně srdeční aktivity pacienta. Tato zařízení však někdy nejsou schopna optimální stimulace podle momentálního fyziologického stavu pacienta,« popsala Veselá. Nový kardiostimulátor bude moct aktuálně reagovat na fyziologické podněty z pacientova těla. »Proto bude přirozenější a více v souladu s potřebami pacienta,« dodala Veselá. Animální centrum brněnského centra bude dohlížet na provádění preklinických studií. »Budeme zodpovědní i za to, aby kardiostimulátor dodržoval požadavky Úřadu pro bezpečnost potravin a léčiv USA a britské Agentury pro regulaci léčiv a zdravotnictví, aby mohl v budoucnu získat povolení pro výrobu a distribuci pacientům po celém světě včetně České republiky,« řekla vedoucí centra Viola Galligioniová. Chronické srdeční selhání mají podle ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny Martina Pavlíka až dvě procenta obyvatel a další procento trpí srdeční arytmií. »Ve vyšším věku se procento výskytu obou poruch zvyšuje k deseti procentům. Kardiostimulátor má téměř pět milionů lidí na světě. Lepší typ by jim výrazně zvýšil kvalitu života,« dodal Pavlík.

Do Děčína za modely miniatur českých památek Některé miniatury českých památek z parku Boheminium v Mariánských Lázních se poprvé a naposledy stěhovaly. Modely jsou vystaveny v nákupním centrum Pivovar v Děčíně. Výstava tam potrvá do 19. února »Je to poprvé a také naposledy, co modely vystavujeme mimo naši stálou exteriérovou expozici. Od další sezony totiž plánujeme celoroční provoz a její stěhování tedy nebude možné,« uvedl Tomáš Slifka ze společnosti Boheminium. Model kostela Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře

zapsaná na seznamu UNESCO. Na výstavě je také zmenšenina poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, loveckého zámečku Humprecht nebo lednického minaretu. Centrum Pivovar ukazuje pouze zlomek toho, co je v parku Boheminium, který je jednou nejnavštěvovanějších atrakcí v Mariánských Lázních. Kompletní expozice obsahuje 65 modelů významných českých památek. České dominanty vyrábějí čtyři lidé přibližně tři až čtyři měsíce. S výrobou pomáhají i vězni z věznice v Horním Slavkově. »Tvorba modelů je velmi časově náročná. Samozřejmě záleží na velikosti a složitosti stavby, kterou zmenšujeme. Velmi se nám při výrobě modelů osvědčila spolupráce s věznicí. Do budoucna uvažujme o jejím rozšíření,« doplnil Tomáš Slifka.

Pod střechou děčínského obchodního centra si zájemci mohou prohlédnout zmenšeninu rotundy svatého Jiří na Řípu nebo rozhledny v Kryrech u Podbořan na Lounsku. Jižní Čechy zastupuje miniatu- Model pražského ra části vesnice Holašovice, která je letohrádku Hvězda

CD TIP

Režisér se svou domácí trofejí

Bluesberry: 45 let Live hosté Toto 2CD, které nabízíme, vzniklo k 45 letům souboru Bluesberry. Nebyla to akce připravovaná, ale zcela náhodně nahrané záznamy 2 koncertů, které byly k tomuto výročí upořádány. Jeden 13. 6. v Malostranské besedě, druhý 28. 9. na Hanspaulce na louce U zámečku. Vše bylo natočeno na 2 stopy, protože to byly v podstatě mejdany, tak jsou nahrávky takové, jaké jsou. Stará parta Bluesberry se sešla na pódiu po víc než 30 letech. Více informací: bontonland.cz Naše hodnocení: ☺☺☺☺

DVD TIP

Čapí dobrodružství Čápi nosí děti… tedy alespoň dříve je nosili. Od teď roznášejí balíčky. Na vrchního doručovatele jménem Junior ale čeká balík potíží – to když dojde k aktivaci stroje na výrobu dětí, ze kterého vyjde roztomilá holčička. Své dokonalé hlasy postavám propůjčili Andy Samberg, Kelsey Grammer, Jennifer Aniston, Katie Crown, Ty Burrel, Danny Trejo, Keegan-Michael Key a Jordan Peele. Více informací: magicbox.cz Naše hodnocení: ☺☺☺☺

KINO TIP

Zakladatel V roce 1954 dostal Ray Kroc (Michael Keaton) objednávku na 6 mixérů na výrobu oblíbených mléčných šejků od bratrů McDonaldových, kteří provozovali malou restauraci s hamburgery v jižní Kalifornii. Toto neobvykle velké množství ho okamžitě zaujalo a rozhodl se, že dodávku vyřídí osobně. Od tohoto momentu se začala psát historie obrovského impéria McDonald, do kterého dnes patří neuvěřitelných 35000 poboček po celém světě. Více informací: csfd.cz Naše hodnocení: ☺☺☺☺

DIVADLO TIP

Premiéra mládí Tato francouzská komedie (s podtitulem »Stáří neexistuje!«) o dvou ženách mimořádných a jednom velkém dobrodružství byla původně napsána pro Annie Girardotovou, v Divadle Rokoko se můžete těšit na Jitku Smutnou a Danu Syslovou. Jejich postavy, Renata a Simona, se rozhodnou vzbouřit proti konvencím a užít si na »stará kolena« ještě nějakou legraci. Více informací: mestskadivadlaprazska.cz Naše hodnocení: ☺☺☺☺☺

KNIŽNÍ TIP

Petr Pavlů: Filmáci ze zámku knížete Schwarzenberga Paměti muže, který studoval na střední filmové škole v Čimelicích, pak zkoušel štěstí na Barrandově, aby nakonec zakotvil uprostřed šumavské přírody. Jinak defilé filmových hvězd a zpěváků, Matuška, Kopecký, Sovák, Bartoška, Růžičková…, tak, jak je neznáte a už ani nepoznáte, humorné příběhy ze začátků Československé televize, raná šedesátá léta jako na dlani! Doplněno množstvím dobových fotografií. Více informací: www.nakladatelstvi-futura.cz Naše hodnocení: ☺☺☺☺☺

Jak hodnotíme?

Nic moc Docela ujde Doporučujeme Skvělé! Fantazie!

☺ ☺☺ ☺☺☺ ☺☺☺☺ ☺☺☺☺☺

STRANA 14 l

ÚTERÝ l 31. LEDNA 2017

Z E S P O RT U

Švédské hry: Jandač povolal tři novice Tři nováčky zařadil do nominace na únorové Švédské hry v Göteborgu trenér českých hoke jistů Josef Jandač. Debutu se dočkají útočníci Vladimír Růžička mladší z Chomutova, Petr Jelínek z Liberce a obránce Lukáš Klok z Vítkovic. Sedmadvacetiletý Růžička bronzové medaile na MS i o pět let starší Jelínek tak a jedno třetí místo na OH. Poprvé v sezoně se do obléknou reprezentační dres stejně jako jejich otcové. »Při národního týmu zařadí brankář absenci některých stabilních Jakub Kovář z Čerepovce, centrů chceme vidět další obránce Jan Kolář z Chabarovkluky,« řekl Josef Jandač na sku a Lukáš Kašpar z Dynama Moskva. tiskové konferenci v Praze. Růžičkův otec Vladimír, který jej koučuje v ChomutoSparta s otazníkem vě, je olympijským vítězem V kádru je mezi dvěma gólz Nagana 1998 a mistrem světa z Prahy z roku 1985. Jako tre- many, osmi beky a dvanácti nér dovedl národní tým ke útočníky celkem 12 hráčů zlatu na MS 2005 a 2010. z české extraligy, devět krajánV reprezentaci sehrál 200 utká- ků z Kontinentální ligy a jeden ze švýcarské NLA. Výběr by ní a vstřelil 112 branek. Jelínkův otec Tomáš má na ještě mohli rozšířit hráči pražkontě 145 reprezentačních ské Sparty, která dva dny před duelů a 29 gólů, dosáhl na tři startem turnaje v úterý 7. února

NOMINACE

ČESKÝCH HOKEJISTŮ r BRANKÁŘI: Pavel Francouz (Čeljabinsk/KHL), Jakub Kovář (Čerepovec/KHL) r OBRÁNCI: Radim Šimek, Ondřej Vitásek (oba Liberec), Tomáš Dvořák (Karlovy Vary), Lukáš Klok (Vítkovice), Jan Rutta (Chomutov), Jan Kolář (Chabarovsk/KHL), Tomáš Kundrátek (Slovan Bratislava/KHL), Adam Polášek (Novosibirsk/KHL) r ÚTOČNÍCI: Tomáš Hyka, Radan Lenc (oba Mladá Boleslav), David Kämpf, Vladimír Růžička mladší (oba Chomutov), Petr Holík (Zlín), Petr Jelínek (Liberec), Dominik Kubalík (Plzeň), Michal Birner (Fribourg-Gottéron/Švýc.), Lukáš Kašpar (Dynamo Moskva/KHL), Jan Kovář (Magnitogorsk/KHL), Lukáš Radil (Spartak Moskva/KHL), Tomáš Zohorna (Chabarovsk/KHL)

hraje finále Ligy mistrů právě v Göteborgu s Frölundou. »Je možné, že jeden nebo dva hráči zůstanou ve Švédsku a připojí se do zápasu. Týká se to Michala Řepíka a Petra Vrány. Bude záležet na zdravotním stavu, protože z hlediska logistiky je to jednoduché. Zapojili by se případně do sobotního či nedělního utkání,« prohlásil Jandač.

Sraz v pondělí Český tým se před třetím dílem série Euro Hockey Tour sejde v Praze v pondělí 6. února a poprvé bude trénovat o den později dopoledne. Ve středu po dalším tréninku v Tipsport Aréně zamíří odpoledne do Göteborgu, kde o den později nastoupí proti domácímu Švédsku (od 19.15). V sobotu v poledne se Češi utkají s Finskem a v neděli ve stejném čase s Ruskem. (zr)

Reprezentační trenér Josef Jandač (vlevo) a generální manažer Martin Ručinský na včerejší tiskoFOTO – ČTK/Michal KAMARYT vé konferenci

Dohrávka extraligy. V sázce je »bronz« P ř í m ý m s o u b o j em o p r ů b ěž n o u t ř e t í p ř í č k u b u d e v h o k e j o v é e x t r a l i z e d n eš n í d o h r áv k a 3 3 . k o l a , v n í ž H r ad e c K r á l o v é o d 1 8 h o d i n p ř i v í t á h r áč e p r až s k é S p a r t y. F i n a l i s t a L i g y m i s t r ů S p a r t a v n e d ě l i n a d ě l o v a l a a Tř i n e c r o z d r t i l a 12 : 3, M ou nt fi e ld na p rot i to m u j a ko kd yby s i vy bí r al s la bš í c hv il ku : po povedeném období prohrál tři z posled n í c h č t y ř u t k án í . Královéhradečtí se ještě nedávno prezentovali výbornou formou a střeleckou pohodou, ale především poslední dvě vystoupení jim nevyšla. Prohráli 2:3 na ledě Karlových Varů, které jsou momen-

tálně na chvostu tabulky, a v neděli vyšli na rozdíl od sparťanů naprázdno, když před svými fanoušky podlehli Vítkovicím 0:2. »Poslední dva zápasy jsme výsledkově nezvládli, teď bychom to rádi napravili. První třetina s Vítkovicemi ale byla z naší strany výborná, tam jsme měli rozhodnout, pak jsme vypadli z role. Prohráli jsme si zápas tím, že jsme nezrealizovali šance, které jsme si vytvořili,« řekl asistent trenéra Pavel Hynek. V sezoně spolu oba celky odehrály dva vyrovnané zápasy a každý jednou zvítězil, shodně venku výsledkem 3:2. »Bude to ale zase především o aktuální formě. Sparta proti Třinci zažila takový ten zápas, který odehrajete jednou za sezonu. Věřím, že ten střelecký prach si vystřílela,« podotkl s úsměvem Hynek.

KANADSKÉ BODOVÁNÍ EXTRALIGY 1. P. Vrána (Sparta) 40 zápasů/42 bodů (18 branek + 24 asistencí), 2. Jaroslav Bednář (Hradec Králové) 42/42 (10+32), 3. Vondrka (Chomutov) 43/40 (19+21), 4. Pech (Sparta) 39/38 (16+22), 5. Lukeš (Litvínov) 43/38 (16+22), 6. D. Kubalík (Plzeň) 42/37 (26+11), 7. M. Kvapil (Kometa Brno) 40/36 (14+22), 8. V. Hübl (Litvínov) 43/35 (16+19), 9. P. Jelínek (Liberec) 43/33 (15+18), 10. M. Erat (Kometa Brno) 33/33 (12+21), 11. Redenbach (Pardubice) 34/33 (11+22), 12. Hyka (Mladá Boleslav) 39/32 (13+19), 13. Jarůšek (Hradec Králové) 42/32 (13+19), 14. Huml (Chomutov) 43/31 (15+16), 15. Rolinek (Pardubice) 40/31 (14+17), 16. P. Holík (Zlín) 41/31 (14+17), 17. Kämpf (Chomutov) 43/30 (14+16), 18. Petružálek (Třinec) 43/30 (13+17), 19. Schaus (Pardubice) 39/30 (5+25), 20. Bukarts (Zlín) 41/29 (14+15).

AKTUÁLNÍ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

Liberec Třinec Sparta Hradec Kr. Litvínov Brno Chomutov Vítkovice Plzeň Zlín M. Boleslav Olomouc Pardubice K. Vary

44 43 41 42 43 43 43 42 43 43 43 42 43 43

27 20 20 19 17 19 15 16 15 15 16 12 9 10

2 7 4 4 10 3 9 7 4 5 2 6 5 1

TABULKA 5 7 5 7 1 8 4 2 6 3 5 4 4 8

10 9 12 12 15 13 15 17 18 20 20 20 25 24

117:83 134:105 133:95 130:103 104:105 137:114 125:130 97:100 105:116 105:126 107:127 100:109 107:139 88:137

90 81 73 72 72 71 67 64 59 58 57 52 41 40

»Musíme jít do zápasu s pokorou, ale hrajeme doma a potřebujeme bodovat,« dodal Hynek. Jeho protějšek Zdeněk Moták mu dal za pravdu. »V neděli jsme prožili neuvěřitelný večer, který většina z nás absolvuje v nejvyšší soutěži maximálně jednou v životě. Naším úkolem je však okamžitě se koncentrovat na další utkání, které nás čeká v nabitém programu na ledě Hradce,« prohlásil Moták. »Jde o další tým, který bojuje o špičku extraligy a patří k favoritům na nejvyšší mety. Musíme do utkání vstoupit s přirozeným respektem, odvahou a dojít si tvrdou prací v každém střídání pro tři body, jež chceme z tohoto duelu (koz, čtk) získat,« doplnil Moták.

Plíšková poprvé na třetí příčce Hokejisté Metropolitní divize vyhráli Utkání hvězd NHL v Los Angeles, když ve finále zdolali domácí Pacifickou divizi 4:3. Rozhodl o tom vítězným gólem v 16. minutě útočník Wayne Simmonds z Philadelphie, který byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem exhibice. Na lavičce vítězů, kteří získali šek na jeden milionů dolarů, stál nejlepší hokejista všech dob Wayne Gretzky (na snímku). Poprvé po 23 letech se v All Star FOTO – ČTK/AP Game nepředstavil žádný český hokejista.

T e n i s ta To m áš B e r d y ch v y p ad l p o Au s tr ali an Op en z elitní desítky žebříčku ATP a figuruje na 12. místě. Šam pion z Melbourne Roger Fede rer ze Švýcarska se naopak do Top 10 díky zisku titulu vrátil, bývalá světová jednička nyní d e s ít k u u z av í r á . V p o ř ad í W TA s e K ar o lí n a P líš k o v á posunula na třetí místo a je

Komu titul Kůň roku 2016? V sobotu večer budeme znát jména nejlep š í c h k o n í l o ň s k é s e z on y , v ýs l e d k y a nk e t y budou vyhlášeny na XXII. Galavečeru české ho turfu. Dosud jsme si představili kandidáty (podle Haló novin) na většinu z vyhlášených k a t e g o r i í , c h y b í n á m p o u z e o k ru h fa v o r i t ů n a titul nejcennější – Kůň roku 2016. Vzhledem k tomu, že při výběru kandidátů na nejlepší v jednotlivých kategoriích jsme koně představovali i s jejich úspěchy, omezíme se tentokrát na pouhé připomenutí těch z nich, jimž by tento titul – na základě dosažených výsledků opravdu slušel. V rovinové části to je především Trip To Rhodos (kandidát na zvolení nejlepším v kategoriích vytrvalec a starší kůň), jenž žebříčku koní v českém tréninku i majetku vévodí jak podle nedávného generálního handicapu, tak i podle nově platné »Kvalifikace«. Sedmiletý hnědák valach ze stáje Dr. Charvát sice ani jednou v ČR nestartoval, ale jeho výsledky ve Francii a Itálii mezi elitou soupeřů byly vynikající. O rok starší bělouš Meandre (Said Shaptukayev) by mohl svému výše uvedenému francouzskému rodákovi konkurovat v obou kategoriích, navíc se ukázal poměrně úspěšně

i českému publiku. Bývá zvykem zařazovat mezi kandidáty na Koně roku také vítěze Českého derby, ale hnědák francouzského chovu Gontchar (V. Buchtoyarov), nominovaný na Nejlepšího tříletého hřebce, však podle našeho mínění nemá šanci. Spíše by se mohla prosadit pětiletá irská hnědka Dally Hit (Hippolit Star Pejšková), sedminásobná sezonní vítězka a kandidátka v kategorii Nejlepší mílař. Z překážkových koní má velké šance na zisk titulu vítěz loňské Velké pardubické devítiletý Charme Look (Orling), kandidát v kategoriích Nejlepší starší kůň, Nejlepší kůň v cross-country a Kůň českého chovu. Mimo hru ovšem nejsou ani sedmiletý francouzský hnědák Mazhilis (Köi Dent) – kandidující na Nejlepšího steeplera, stejně starý irský hnědák Brog Deas (Monte Negro) – nominován na Nejlepšího proutěnkáře a v neposlední řadě i šestiletý francouzský hnědák Anaking (Dr. Charvát) – kandidát na Nejlepšího steeplera i Nejlepšího proutěnkáře. Všichni tři posledně jmenovaní valaši mají společné to, že působí převážně na italských drahách, kde dosahují významných výsledků. (vhk)

nejvýš v kariéře. Na tenisový trůn se po triumfu v Austrálii vrátila Serena Williamsová. V žebříčku čtyřhry se Lucie Šafářová, jež v Melbourne ovládla s Bethanií MattekovouSandsovou debl, vyšvihla poprvé v kariéře na druhé místo. Světovou jedničkou zůstává její americká partnerka. Berdych byl v žebříčku ATP níž naposledy v červnu 2010, kdy figuroval na 13. příčce. Poté se dostal do Top 10 a mezi elitou se držel nepřetržitě až do loňského října, kdy

r

na jeden týden klesl na 11. místo. Federer, jenž vinou dlouhé zdravotní pauzy v žebříčku spadl až na 17. místo, poskočil na 10. příčku, jeho finálový soupeř z Melbourne Rafael Nadal si polepšil o tři místa a je šestý. Světovou jedničkou zůstal navzdory brzkému vyřazení Brit Andy Murray před neúspěšným obhájcem titulu Novakem Djokovičem ze Srbska. Semifinalista Stan Wawrinka se posunul na třetí místo, čímž si vyrovnal osobní maximum. Serena Williamsová z čela

AKTUÁLNÍ

sesadila WTA žebříčku Němku Angelique Kerberovou, která ji vloni na konci srpna na trůnu vystřídala. Venus Williamsová se po finálové účasti posunula na 11. místo před Petru Kvitovou. Česká dvojka v žebříčku WTA, jež je zhruba na půl roku ze hry kvůli zranění ruky z předvánočního přepadení, klesla na 12. místo. Třetí Barbora Strýcová si ve dvouhře mírně pohoršila na 17. místo, osobní maximum si naopak vylepšila ve čtyřhře. Třicetileté tenistce nyní patří 12. místo, dosud byla v deblu nejlépe před šesti lety na 14. příčce.

TENISOVÉ ŽEBŘÍČKY

MUŽI - dvouhra: 1. (1.) A. Murray (Brit.) 11 540, 2. (2.) Djokovič (Srb.) 9825, 3. (4.) Wawrinka (Švýc.) 5695, 4. (3.) Raonic (Kan.) 4930, 5. (5.) Nišikori (Jap.) 4830, 6. (9.) Nadal (Šp.) 4385, 7. (7.) Čilič (Chorv.) 3560, 8. (8.) Thiem (Rak.) 3505, 9. (6.) Monfils (Fr.) 3445, 10. (17.) Federer (Švýc.) 3260, 11. (11.) Goffin (Belg.) 2930, 12. (10.) Berdych (ČR) 2790, 13. (15.) Dimitrov (Bulh.) 2765, 14. (12.) Tsonga (Fr.) 2685, 15. (13.) Kyrgios (Austr.) 2415, 16. (14.) Bautista (Šp.) 2350, 17. (16.) Pouille 2131, 18. (18.) Gasquet (oba Fr.) 1975, 19. (21.) Karlovič (Chorv.) 1875, 20. (20.) Sock (USA) 1855, …54. (53.) Veselý 873, 83. (86.) Pavlásek (oba ČR) 659. Čtyřhra: 1. (1.) Mahut 8820, 2. (2.) Herbert (oba Fr.) 8205, 3. (5.) B. Bryan a M. Bryan (oba USA) oba 7610, …67. (35.) Štěpánek (ČR) 1140. r ŽENY - dvouhra: 1. (2.) S. Williamsová (USA) 7780, 2. (1.) Kerberová (Něm.) 7115, 3. (5.) Karolína Plíšková (ČR) 5270, 4. (4.) Halepová (Rum.) 5073, 5. (6.) Cibulková (SR) 4985, 6. (3.) A. Radwaňská (Pol.) 4915, 7. (7.) Muguruzaová (Šp.) 4720,

8. (10.) Kuzněcovová (Rus.) 3915, 9. (8.) Keysová (USA) 3897, 10. (9.) Kontaová (Brit.) 3705, 11. (17.) V. Williamsová (USA) 3530, 12. (11.) Kvitová (ČR) 3415, 13. (13.) Svitolinová (Ukr.) 2955, 14. (12.) Suárezová (Šp.) 2625, 15. (15.) Bacsinszká (Švýc.) 2407, 16. (18.) Vesninová (Rus.) 2357, 17. (16..) Strýcová (ČR) 2295, 18. (20.) Wozniacká (Dán.) 2295, 19. (14.) Azarenková (Běl.) 2161, 20. (35.) Vandewegheová (USA) 2136, …40. (37.) Siniaková 1343, 55. (61.) Šafářová 1068, 58. (58..) Kristýna Plíšková (všechny ČR) 1027. Čtyřhra: 1. (1.) Matteková-Sandsová (USA) 10.135, 2. (8.) Šafářová 8500, 3. (3.) Garciaová a Mladenovicová (obě Fr.) obě 8345, 5. (6.) Vesninová 7090, 6. (7.) Makarovová (obě Rus.) 6935, 7. (2.) Mirzaová (Indie) 6525, 8. (5.) Hingisová (Švýc.) 5490, 9. (9.) Hlaváčková (ČR) 4525, 10. (10.) Babosová (Maď.) 4500, …12. (17.) Strýcová 4090, 15. (12.) Karolína Plíšková 3635, 18. (11.) Hradecká 3215, 36. (34.) Siniaková 2165, 37. (36.) Krejčíková 2099, 42. (50..) Peschkeová (všechny ČR) 1875.

ÚTERÝ l 31. LEDNA 2017

l STRANA 15

Z E S P O RT U

Kladný hrdina Federer táhne sponzory Že byl většinu loňského roku mimo sportovní dění kvůli operaci kolena? Žádný problém. Roger Federer, muž bez výstřelků, vzorný otec čtyř dětí a miláček publika, který o víkendu získal osmnáctý grandslamový titul, je jedničkou i na žebříčku sportovců nejlépe využitelných pro marketing. Operace neoperace, na jeho účtu loni přistálo od sponzorů téměř 50 milionů liber čili půldruhé miliardy korun. A co nejlepší světoví fotba- v dresu Portugalska EURO listé? S kapkou nadsázky - nic a navíc získal i Zlatý míč, moc. Na žebříčku, který sesta- bude výš. A jeho rival Lionel vila prestižní londýnská škola Messi? Do elitní desítky se marketingu (London School of nevešel, skončil jedenáctý. Marketing) a jemuž dominují golfisté, tenisté a basketbaMuž bez skandálů listé, figuruje nejlepší z nich, Federerovi po březnové opeCristiano Ronaldo, až na osmé pozici. Mnozí by čekali, že raci kolena nevyšel Wimblechlapík, který loni ovládl don, zmeškal olympiádu v Riu s Realem Madrid Ligu mistrů, i US Open, a přesto vydělal

VYDĚLALI LONI NEJVÍC NA REKLAMÁCH Roger Federer (tenis) 1,539 mld. LeBron James (basket.) 1,386 mld. Phil Mickelsen (golf) 1,283 mld. Tiger Woods (golf) 1,155 mld. Kevin Durant (basket.) 923 milionů Rory McIlroy (golf) 898 milionů Novak Djokovič (tenis) 873 milionů Cristiano Ronaldo (fotbal) 820 milionů Jordan Spieth (golf) a Rafael Nadal (tenis) oba 819 milionů (částky jsou uvedeny v korunách) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

mimo kurty nejvíc. Jeho reklamní smlouvy s giganty typu Nike, Wilson, Mercedes nebo Rolex svědčí o tom, že víc než sportovní úspěchy může být pro dlouhodobé sponzorování důležitá osobnost. A Federer takovou osobností je – s jeho jménem nejsou spojeny skandály, ve spořádané rodině s chotí Mirkou vychovávají dvoje dvojčata. Na druhé příčce se v žebříčku umístil basketbalista LeBron James, za ním jsou dva golfisté - vítěz pěti majorů Phil Mickelsen a někdejší světová jednička Tiger Woods. Ten už má k bývalému lesku daleko, loni odehrál minimum turnajů, ale firmy Nike a Rolex mu stále věří. Loni si tudíž přišel na víc než miliardu korun. Z tenistů jsou v top desítce vedle Federera také Novak Djokovič a Rafael Nadal. Andy Murray figuruje až na 22. místě, i když byl díky triumfům ve Wimbledonu a na olympijských hrách v Riu středem pozornosti.

Pouhé dvě ženy V žebříčku jsou v první třicítce pouhé dvě ženy, a opět tenistky. Sereně Williamsové patři sedmnáctá a Marii Šarapovové osmnáctá příčka, byť ta kvůli dopingovému prohřešku stále nesmí hrát. Nicméně obě mají potenciál marketingového využití a shodně si od sponzorů přišly na 16,4 milionů liber (513 milionů korun). Proč na žebříčku dominují muži? »Díky nim se firmám daří oslovovat jinak hůř ovlivnitelné muže ve věku mezi šestnácti a třiceti roky,« vysvětlil Jacques de Cock z londýnského institutu. Prvních sto sportovců si podle De Cocka loni vydělalo přes 80 milard korun, sponzorské smlouvy přicházejí hlavně od velkých oděvních značek. »Hlavní jsou Nike, jež má smlouvy s 51 největšími sportovními hvězdami, Adidas s dvanácti a Under Armour s jedenácti. Následují Reebok a Puma. Lidé si rádi kupují oblečení, které vidí na sportovních idolech,« přiblížil De (jak) Cock.

Skifařský šampion to umí i na běžkách Nemusí nikoho přesvědčovat, že to umí na skifu, jeho veslařská vizitka hovoři za vše. Ale na běžkách? Nikdo netušil. V sobotu však Ondřej Synek, čtyřnásobný mistr světa a trojnásobný olympijský medailista, přesvědčil, že ani běžky mu nejsou cizí. V závodě na 25 kilometrů v rámci Jilemnické padesátky, do níž se zapojily stovky příznivců bílého sportu, obsadil 22. místo. »A to jsem ještě nevěděl, jak si rozvrhnout tempo, protože šlo o můj první závod na běžkách. Čelo mi tudíž na začátku trochu odjelo, přitom jsem měl ke konci ještě dost sil. Příště musím

l

Takže jste si závod užil? Na to, že šlo o moji premiéru, to bylo super, závod mě bavil. Ani jsem nečekal, že dopadnu tak dobře, a mít víc zkušeností, bylo by to ještě lepší. Ani mě nic nebolelo, jen trochu nohy. Původně jsem myslel i na hlavní závod na padesát kilometrů, ale nebyl jsem si jistý, jestli bych to udýchal. l A co vaše záda, nebolí? Loni v květnu lékaři objevili, že máte zlomený obratel, naštěstí vás to v olympijské sezoně tolik nepřibrzdilo… Záda dobrý. Po sezoně jsem si odpočinul, ta pauza mi pomo-

Synek: Ani jsem nečekal, že dopadnu tak dobře, a mít víc zkušeností, bylo by to ještě lepší. víc zabrat hned od začátku, ale jinak jsem si to užil, i když jsem ve sjezdu z lesa ke konci ’hodil držku’. Jinak to ale bylo v pohodě,« pochvaloval si v rozhovoru pro Haló noviny 35letý šampion po závodě, kterého se zúčastnilo přes dvě stovky amatérských lyžařů.

hla, navíc chodím dvakrát týdně cvičit do centra profesora Pavla Koláře. Pravda, každé ráno záda trochu cítím, ale už to není tak, že bych si nemohl zavázat boty. l Nemáte obavy, že se bolest vrátí? Trochu ano, ale zatím jezdím na trenažéru, který je stabilní.

Uvidím, co to bude dělat na vodě, loď je nestabilní, víc se hýbete do stran. Na konci března pojedeme na první veslařské soustředění do Itálie, tam budeme chytřejší. Snad záda zase nezačnou zlobit. l Když jste v létě oznámil, že si prodloužíte kariéru o další čtyři roky až do olympijských her v Tokiu 2020, nenapadlo vás, že byste mohl příští sezonu vypustit nebo kvůli změně usednout třeba do dvojskifu? Nenapadlo, protože na skifu jezdím rád, pořád mě to baví a chci vyhrávat. A vlastně ani nevím, jestli bych u nás našel vhodného parťáka. A taky vlastně nevím, jestli mi zdraví dovolí tak dlouho veslovat, i když hry v Tokiu jsou velkým lákadlem. l Vábničkou je jistě i květnové mistrovství Evropy v Rači cích… To je pravda. Je to první a taky poslední velký závod, který můžu jet v domácím prostředí – naposledy se tam jelo mistrovství světa v roce 1993, kdy jsem ještě nevesloval. Už vím, že budu tváří šampionátu, budu na plakátech, doufám, že přijde hodně lidí.

Roger Federer včera pózoval s novou trofejí v Zahradách CarlFOTO – ČTK/AP ton v Melbourne.

l

Na začátku léta jste spěchal do školy a kvůli tomu jste přišel o řidičský průkaz. Jak všechno pokročilo? Od půlky října ho mám zpátky, musel jsem ho odevzdat na tři měsíce. Trochu se to zaseklo, jsem voják z povolání, a tudíž se to řešilo na Dukle, zaplatil jsem pokutu pět tisíc korun. Už jezdím opatrně, spěchat se nemá a doufám, že už se mi nic podobného nestane. l Hovořili jsme o evropském šampionátu v Račicích, ten však nebude jediným vrcholem sezony. Je to tak? Doma chci uspět, ale nejdůležitějším závodem bude mistrovství světa na Floridě na konci léta. Tam budu chtít oplatit prohru z Ria Novozélaďanu Drysdalovi a Chorvatu Martinovi. Napřed se tam ale musím dostat a záda musí vydržet. Jiří JAKOUBEK

ZAHRANIČNÍ

08.10 Panorama 08.40 Zimní světová univerziáda 2017 Almaty 09.40 Hokej den poté 10.25 Sport ve světě 11.15 Olympijský magazín 11.35 Volejbalový magazín 11.55 S ČT sport na vrchol aneb nová energie českého lyžování 12.05 Panorama 12.25 Sportovní zprávy 12.50 Florbal: FbŠ Bohemians - Tatran Střešovice, superliga mužů. Z 15.15 Cyklokros: MS 2017 Lucembursko, závod mužů do 23 let. Z 16.05 Magazín SP v akrobatickém lyžování 16.35 Golf: PGA Tour 2017 17.30 Téma pro hosty ČT sport 18.00 Volejbal: VSC Fatra Zlín – VK Ostrava, extraliga mužů. PP 20.25 Svět motorů 21.00 Sportovní zprávy 21.15 Zimní světová univerziáda 2017 Almaty 22.15 Motorismus: Dakar 2017 23.15 Česká pokerová tour 23.55 Volejbal: VSC Fatra Zlín – VK Ostrava. Z

VYHRÁLI r

VÝHERNÍ JISTINY - Sportka (4. týden, 29. 1): I. tah: I. a II. poř. není výhra, III./ 28 po 27 588 Kč, IV./1799 po 572 Kč, V./31 114 po 110 Kč. II. tah: I. poř. není výhra, II. poř. dvě výhry po 300 413 Kč, III./29 po 26 637 Kč, IV./1337 po 770 Kč, V./26 046 po 131 Kč. Šance: I. poř. není výhra, II. poř. dvě výhry po 100 000 Kč, III./10 po 10 000 Kč, IV./169 po 1000 Kč, V./1901 po 100 Kč, VI./17 970 po 50 Kč. r ŠŤASTNÝCH 10 (29. 1. večer): 4 - 10 - 11 - 18 - 22 - 24 - 26 - 27 - 29 - 32 - 33 - 42 - 43 - 53 - 57 - 59 - 61 - 69 - 71 - 72. Šance milion: 127 975. Královské číslo: 69. r ŠŤASTNÝCH 10 (30. 1. poledne): 1 - 2 - 14 - 16 - 18 - 21 - 25 - 26 - 27 - 28 - 32 - 33 - 44 - 45 - 49 - 54 - 57 - 61 - 66 - 68. Šance milion: 344 208. Královské číslo: 26. (Bez záruky)

l

FOTBAL

ZAHRANIČNÍ

doria Janov - AS Řím 3:2, Sassuolo - Juventus Turín 0:2, Udine AC Milán 2:1, Neapol - Palermo 22. KOLO: Marseille - Montpelli- 1:1. er 5:1, Lyon - Lille 1:2, Angers - 1. Juventus 21 17 0 4 44:16 51 22 15 2 5 44:21 47 Mety 2:1, Bastia - Caen 1:1, Lorient 2. AS Řím 22 13 6 3 48:25 45 - Dijon 2:3, Nancy - Bordeaux 0:2, 3. Neapol 22 13 3 6 37:23 42 Rennes - Nantes 1:1, Nice - Guin- 4. Inter 22 12 4 6 35:25 40 5. Lazio gamp 3:1, Toulouse - St. Etienne 0:3, 6. Bergamo 22 12 3 7 34:25 39 Paris SG - Monako 1:1. 7. AC Milán 21 11 4 6 32:26 37

FRANCIE

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.

Monako Nice Paris SB Lyon St. Etienne Marseille Bordeaux Guingamp Rennes Toulouse Lille Nantes Dijon Nancy Montpellier Angers Bastia Caen Mety Lorient

22 22 22 21 22 22 22 22 22 22 22 22 22 21 22 22 22 21 21 22

15 14 14 12 8 9 8 8 8 7 7 7 5 6 5 6 5 6 6 5

4 7 4 1 9 6 8 7 6 5 5 5 9 6 8 5 7 4 5 3

3 1 4 8 5 7 6 7 8 10 10 10 8 9 9 11 10 11 10 14

65:22 38:15 42:16 40:25 24:18 29:27 24:27 28:26 22:26 22:26 21:27 15:29 30:32 16:25 30:39 19:28 19:26 24:36 21:38 25:46

49 49 46 37 33 33 32 31 30 26 26 26 24 24 23 23 22 2 21 18

8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.

Fiorentina FC Turín Udine Chievo Sampdoria Boloňa Cagliari FC Janov Sassuolo Empoli Crotone Palermo Pescara

21 22 22 22 22 21 22 22 22 22 21 22 21

9 8 8 8 7 7 8 6 7 5 3 2 1

7 7 4 4 6 6 3 7 3 6 4 5 6

5 7 10 10 9 8 11 9 12 11 14 15 14

36:28 39:32 27:29 22:30 25:29 21:26 32:46 27:32 31:37 13:30 20:37 18:42 16:42

34 31 28 28 27 27 27 25 24 21 13 11 9

NĚMECKO

18. KOLO: Schalke - Frankfurt 0:1, Brémy - Bayern Mnichov 1:2, Darmstadt - Kolín n/R 1:6, IngolPozn.: Metám byly kvůli chování stadt - Hamburk 3:1, Lipsko - Hofjejich fanoušků při utkání s Lyonem fenheim 2:1, Wolfsburg - Augsburg odečteny dva body. 1:2, Leverkusen - Mönchengladbach 2:3, Freiburg - Hertha Berlín 2:1, ITÁLIE Mohuč - Dortmund 1:1.

Ondřej Synek v sobotu v Jilemnici přesvědčil, že to umí také na běžkách.

KMOCHOVÁ

ČTVRTÁ

Lyžařka Tereza Kmochová měla na úvod zimní univerziády v Almaty na dosah medaili v superobřím slalomu, nakonec ji ale na čtvrtém místě dělily od stupňů vítězů čtyři setiny. Čeští hokejisté zahájili univerziádní turnaj vítězstvím 5:0 nad výběrem Švédska.

BOLESLAV

FOTO - archiv

HLÁSÍ POSILY

Mladá Boleslav získala ruského záložníka Vladislava Levina z Dynama Moskva. Jednadvacetiletý fotbalista podepsal s pátým celkem ligové tabulky smlouvu do 30. června 2020. Na roční hostování také přišel stoper Patrizio Stronati z Austrie Vídeň.

22. KOLO: Lazio Řím - Chievo 0:1), Inter Milán - Pescara 3:0, FC Turín - Bergamo 1:1, Cagliari Boloňa 1:1, Crotone - Empoli 4:1, Fiorentina - FC Janov 3:3, Samp-

PLZEŇ

JSTE?

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Bayern Lipsko Frankfurt Dortmund Hoffenheim H. Berlín Kolín n/R

18 18 18 18 18 18 18

14 13 9 8 7 9 7

BEZ TŘÍ MARODŮ

Fotbalisté Plzně odcestují na druhé herní soustředění do Španělska bez tria zraněných hráčů stopera Jana Baránka, slovenského záložníka Martina Chriena a dlouhodobého maroda Václava Pilaře. Zastoupí je dorostenci Filip Vacovský a Lukáš Pihrt.

3 3 5 7 10 3 8

1 2 4 3 1 6 3

42:11 36:16 23:15 38:21 31:19 26:21 27:16

45 42 32 31 31 30 29

KÝHOS

8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.

Freiburg Leverkusen Mohuč Schalke Augsburg M-gladbach Wolfsburg Brémy Ingolstadt Hamburk Darmstadt

FOTBAL 18 18 18 18 18 18 18 18 18 18 18

8 7 6 6 5 5 5 4 4 3 2

2 3 4 3 6 5 4 4 3 4 3

8 8 8 9 7 8 9 10 11 11 13

24:30 28:28 27:31 21:20 15:20 18:27 17:26 22:38 17:29 15:35 12:36

26 24 22 21 21 20 19 16 15 13 9

ŠPANĚLSKO 20. KOLO: Pamplona - Málaga 1:1, Villarreal - Granada 2:0, Alavés - Atlético Madrid 0:0, Eibar - La Coruňa 3:1, Leganés - Vigo 0:2, Betis Sevilla - FC Barcelona 1:1, Espaňol Barcelona - FC Sevilla 3:1, Bilbao - Gijón 2:1, Real Madrid San Sebastian 3:0. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.

Real Madrid Barcelona Sevilla Atlético S. Sebastian Villarreal Bilbao Vigo Espaňol Eibar Las Palmas Alavés Betis Málaga Valencie La Coruňa Leganés Gijón Pamplona Granada

19 20 20 20 20 20 20 20 20 20 19 20 20 20 18 20 20 20 20 20

14 12 13 10 11 9 9 9 7 8 6 5 6 5 5 4 4 3 1 1

4 6 3 6 2 7 5 3 8 5 7 9 5 7 4 7 6 4 7 7

1 2 4 4 7 4 6 8 5 7 6 6 9 8 9 9 10 13 12 12

51:17 52:18 43:28 34:16 31:28 28:14 26:22 31:33 28:27 28:29 28:30 17:20 21:31 28:34 28:33 25:32 15:33 20:39 21:43 16:44

46 42 42 36 35 34 32 30 29 29 25 24 23 22 19 19 18 13 10 10

MÁ DŮVĚRU

Kouč Vladimír Kýhos má po nedělním debaklu třineckých hokejistů na Spartě důvěru klubového vedení. Podle sportovního ředitele Jana Peterka se o trenérově odvolání nejedná a pravděpodobnější jsou hráčské výměny.

² p , 1 2 .  † . 6 ( ¡  † / 0$ ¹ p 1 2 , 3 ²  p / ¥ '  < ' 9 $ 5 3 =

Za sv svobodu obodu slo slova va a nezávislá média! P O S T ÁNÍ P217002

V O R Í ŠM