KRASLICE KRASLICE
Památky Kraslic
Dnešní náměstí T. G. Masaryka se v 19. stol. jmenovalo Tržní náměstí, pozdější název byl náměstí Řeckých hrdinů. Uprostřed náměstí stála v dávné historii kamenná osmiboká kašna se dvěma výtokovými rourami. Střední sloupec této kašny je dnes umístěn v Městských sadech.
V budově s hodinami na náměstí T. G. Masaryka bylo od roku 1850 c. k. okresní hejtmanství. V letech 1931 1945 zde byl soud i s věznicí. Soud byl v roce 1945 přestěhován na Masarykovu třídu, dnešní ulici Pohraniční stráže. Do roku 1960 zde byl okresní archív a později pak ředitelství Krajky, n. p.. V současné době je budova v soukromém vlastnictví.
Budova České policie na náměstí T. G. Masaryka byla postavena v roce 1931 pro Spořitelní a úvěrovou záložnu. V průběhu let od roku 1867 do roku 1912 bylo v Kraslicích k dispozici několik peněžních ústavů Kreditní společnost výrobců hudebních nástrojů, Městská spořitelna a filiálky obchodní banky Merkur, Zemské banky, České banky Union a České Escompte banky. Budova je v majetku České republiky.
Na části pozemku nynějšího Domu kultury Kraslice byla budova Köhlerovy výrobny bavlněného zboží, později pak hostinec. Po roce 1875 zde byl Schulzův obchod se střižním zbožím. V 50. letech minulého století zde byla také trafika s prodejem tabáku. V 60. letech byly zahájeny úpravy dnešního náměstí T. G. Masaryka pro stavbu kulturního domu. Byl zbourán i zdevastovaný hotel Bílá labuť a další zděné domy. V roce 1963 zde byl vystavěn Všeodborový dům kultury Kraslice. Investorem byl n. p. Amati Kraslice. Kamenné sochy dělníka a rolníka byly před kulturní dům postaveny později. Budova je v majetku Města Kraslice.
Na místě dnešního parčíku za světelnou křižovatkou na náměstí T. G. Masaryka stál v minulosti hotel Bílá labuť. Byl zbudován již v roce 1605 pány ze Šumburka a sloužil jako zájezdní hostinec. V průběhu doby několikrát změnil majitele. Poslední majitel, Antonín Vinzl, nechal hostinec v letech 1903 – 1905 přestavět na moderní hotel. V roce 1960 se začalo s úpravami tehdejšího náměstí pro stavbu Všeodborového domu kultury Kraslice a zdevastovaný hotel byl zbourán.
Místo hotelu Praha na náměstí T. G. Masaryka stál až do roku 1888 hostinec patřící rodině Kohlertů. V roce 1888 jej nechal jeho majitel Theodor Kohlert zbourat a vystavěl nový moderní hotel Zum Kaisser von Österreich (U císaře rakouského). Později byl přejmenován na hotel Kohlert, v novodobé historii pak na hotel Praha. V současné době je nevyužívaný hotel v soukromém vlastnictví.
majetkem T. J. Sokol Kraslice a T. J. Tatran Kraslice.
Nejstarší památkou Kraslic je hrázděný měšťanský dům. Postavil jej měšťan Jan Eliáš Langhammer. Roku 1748 se dům rozdělil na dvě části. Dům č. 218 zůstal v rodině Langhammerů více než 100 let. Dům č. 217 měl několik majitelů. Potom oba domy postupně měnily majitele až do roku 1992, kdy jej odkoupil občan do soukromého vlastnictví se záměrem údajné rekonstrukce. Rekonstrukce nebyla realizována, domy v následné dražbě odkoupil Spolek přátel města Kraslic. Stávající sokolovna je umístěna v ulici Tyršova, č. p. 168. Její historická část byla původně postavena v roce 1892 pro tělocvičný spolek, který ji po dobu stavby kostela přenechal jako náhradní prostor pro konání bohoslužeb. Za 1. světové války kvůli nedostatku uhlí zavřeli lékaři své ordinace a nemocnici, a tělocvična byla využívána jako provizorní lazaret. V současné době je sokolovna podílovým
Emaunel Hüller, výrobce strojů pro hudební nástrojářství a průkopník kraslického maloobchodu s hudebními nástroji, vybudoval na úpatí Zámeckého vrchu dvouposchoďový dům, který je nyní v soukromém vlastnictví s dostavěnou lékárnou U Kostela. Po roce 1910 nechal postavit dva moderní obytné domy č. p. 1247 a 1248, které jsou zdobené lesklou cihlovou fasádou. Obytné domy jsou v soukromém vlastnictví.
Základní škola v Dukelské ulici byla postavena v letech 1904 – 1906. Měla mnoho názvů: II. Obecná škola, později Měšťanská škola, následně I. národní škola a střední škola. V současné době je druhou základní školou v Kraslicích.
Roku 1865 byla slavnostně otevřena odborná škola pro výrobu hudebních nástrojů. Od roku 1897 tato škola nesla název C.k. odborná škola pro výrobu hudebních nástrojů. V letech 1901 až 1902 byla postavena nová budova, do které byla odborná škola přemístěna. Název Odborná škola hudebních nástrojů měla až do roku 2007, kdy tato škola přešla pod správu nově vzniklé Střední školy živnostenské v Sokolově.
Za kostelem se od roku 1888 nacházela měšťanská škola pro hochy a měšťanská škola pro dívky. Ulice Pohraniční stráže se ve své historii jmenovala Langestrasse, Goethestrasse a po roce 1945 Masarykova třída. Byla zde řada restaurací, obchodů a dílen, ulice byla též nazývána místními kraslickou promenádou. Budovy školy a další budovy byly postupně od 60. let bourány a na jejich místě vyrostla nová výstavba.
Pozoruhodnými stavbami jsou dvě secesní vily, které byly postaveny v roce 1903 a 1904 továrníky Antonem Richardem Breinlem a Wilhelmem Fuchsem. Vila Wilhelma Fuchse, který patřil mezi místní textilní podnikatele, byla dostavěna v roce 1904 podle projektu architekta Otty Steinla v dnešní Dukelské ulici, č.p. 1128. Po smrti Wilhelma Fuchse v roce 1910 přešla vila do majetku firmy Fuchs, Meindl a Horn. Od roku 1928 byla v držení rodiny Kreyových. Poslední majitelka, Margarete Kreyová, zde žila až do roku 1946. Později byla vila využívána jako mateřská škola. Od roku 2004 po rekonstrukci objektu zde sídlí městská knihovna. Budova je majetku Města Kraslice.
Vila Antona Richarda Breinla, který vybudoval v roce 1875 továrnu na dětské hudební hračky, je druhou vilou postavenou podle projektu Otty Steinla. Stojí v ulici Lipová cesta, č. p. 1091. Rodině Breinlů patřila do roku 1934. Před přechodem do vlastnictví státu v roce 1950 se zde vystřídalo několik majitelů. Po roce 1950 byla do vily umístěna mateřská škola, která zde sídlí dodnes. Budova je v majetku Města Kraslice.
Na místě dnešního katolického Děkanského kostela Božího Těla stál od roku 1608 dřevěný kostelík. V roce 1614 byl zbourán a postaven hornický kamenný kostel, který zde stál až do roku 1892. V roce 1885 bylo zjištěno rozsáhlé poškození kostela, jehož oprava by byla finanční náročná. Následně vydaly purkmistrovský a farní úřad rozhodnutí o výstavbě nového kostela. V roce 1892 byla zahájena stavba, která byla dokončena v roce 1896. Děkanský kostel Božího Těla je pseudorománská bazilika s příčnou lodí a s věží v západním průčelí. Kříž z roku 1643, lustr, dvě sochy andělů a reliéf beránka, který je nad hlavním vchodem do kostela, pocházejí z původního kostela. V roce 1900 byla postavena i nová fara na místě původní fary. Před kostelem stojí socha Panny Marie z počátku 18. století, která je vytesaná z pískovce a sv. Jan Nepomucký z druhé pol. 18. století, který stál u Jánského mostu. Obě sochy jsou barokní.
Náměstí 28. října (dříve Nosticovo náměstí, po roce 1945 Náměstí pres. F. D. Roosevelta) bylo v letech 1904 až 1910 zcela přestavěno. Před přestavbou zde stál panský úřední dům i vrchnostenský pivovar, který ukončil provoz v roce 1903. Hraběcí dům, výčep i sladovna byly zbourány. V roce 1912 byl uprostřed náměstí postaven pomník Richardu von Dotzauerovi. Z pomníku zůstal pouze podstavec, který byl v roce 1968 použit pro umístění pamětní desky k 50. výročí založení Československa. V roce 1922 byla postavena budova dnešního Městského úřadu Kraslice, v roce 1938 budova dnešní České pošty. Vydal: ©Městská knihovna Kraslice, www.mk-kraslice.cz Grafická příprava a tisk: Tiskárna Median s.r.o., Sokolovská 124, 360 05 Karlovy Vary tel.: 353 567 401, e-mail:
[email protected], www.tiskarna-median.eu Distribuce: Kulturní a informační centrum Kraslice, Nám. T. G. Masaryka 1782, 358 01 Kraslice tel.: 352686328, e-mail:
[email protected] Tento projekt je realizován za finanční podpory Karlovarského kraje.
