ÚZEMNÍ PLÁN TUŘANY (k.ú. Byseň) TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU. PAFF - architekti

ÚZEMNÍ PLÁN TUŘANY (k.ú. Byseň)

TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

PAFF - architekti LEDEN 2010

POŘIZOVATEL:

Obec Tuřany

273 79

adresa: Obec Tuřany č.p. 10 Tuřany

SPRÁVNÍ ORGÁN VYDÁVAJÍCÍ ÚZEMNÍ PLÁN:

Zastupitelstvo obce Tuřany

PROJEKTANT:

Ing. arch. Michaela Štádlerová, ČKA 03 121 PAFF - architekti Ing. arch. Ladislav Bareš Ing. arch. Michaela Štádlerová spolupráce: Ing. Milena Morávková, Ing. Václav Pivoňka, Doc. Ing. Petr Šrytr, CSc. adresa: Bulharská 1023/17 101 00 Praha 10 tel./fax: 271 722 651 email: [email protected]

......................................................................... Ing. arch. Michaela Štádlerová

OBSAH: a)

b) c)

d)

e) f)

g) i)

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území a.1) Vyhodnocení souladu s požadavky vyplývajícími z PÚR ČR a.2) Vyhodnocení souladu s požadavky vyplývajícími z ÚP VÚC a.3) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování Údaje o splnění zadání Komplexní zdůvodnění přijatého řešení c.1) Základní údaje o řešeném území Sousední územní obvody Příslušnost k vybraným úřadům státní správy Účast ve sdružení obcí c.2) Obyvatelstvo c.3) Ekonomická základna c.4) Doplňující informace a zdůvodnění (ve členění návrhu ÚP) ad a) Vymezení zastavěného území ad b.3) Ochrana hodnot vyplývajících z historického a urbanistického vývoje ad b.4) Ochrana hodnot vyplývajících z přírodních a dalších podmínek území Přírodní podmínky Ochrana přírody a krajiny Ochrana ovzduší Ochrana zdraví před účinky hluku Radonové riziko ad c) Urbanistická koncepce ad d.1) Dopravní infrastruktura Širší dopravní vztahy Silniční doprava Místní komunikace Obsluha území prostředky hromadné dopravy Další zařízení pro automobilovou dopravu Podmínky pro dopravní obsluhu, ochranná pásma ad d.2) Technická infrastruktura Vodní hospodářství Zásobování energiemi Telekomunikace a radiokomunikace Veřejné osvětlení a místní rozhlas Souhrnné zhodnocení, prostorová koordinace vedení technického vybavení ad d.3) Občanské vybavení ad d.4) Veřejná prostranství ad d.5) Nakládání s odpady ad e) Koncepce uspořádání krajiny ad e.1) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny jejich využití ad e.2) Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability Návrh ÚSES Pozemkové úpravy ad e.3) Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny Cestní síť Cyklostezky, cyklotrasy a pěší trasy ad e.4) Stanovení podmínek pro protierozní ochranu ad e.5) Stanovení podmínek pro ochranu před povodněmi ad e.6) Stanovení podmínek pro rekreaci ad e.7) Stanovení podmínek pro dobývání nerostů Ochrana ložisek nerostů Poddolovaná území Hornická činnost v území, důlní díla Svahové sesuvy ad f) Plochy s rozdílným způsobem využití ad h) Vymezení veřejně prospěšných staveb a opatření s možností vyvlastnění a s možností uplatnění předkupního práva ad i) Vymezení ploch s prověřením změn jejich využití územní studií Limity využití území d.1) Limity využití území stávající d.2) Limity využití území vyplývající z navrženého rozvoje Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (stanovisko k vyhodnocení vlivů na ŽP) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond f.1) Všeobecné údaje o zemědělském půdním fondu v řešeném území Charakteristika klimatických podmínek Charakteristika hydrologických podmínek Charakteristika zemědělské výroby Charakteristika zařízení výroby a výrobních služeb Charakteristika půd v řešeném území Ochrana ZPF Komplexní pozemkové úpravy Investice do zemědělské půdy Eroze (vodní, větrná) Produkční potenciál půd Průměrná cena zemědělské půdy f.2) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL Návrh řešení požadavků obrany státu, požární ochrany a civilní ochrany Požadavky obrany státu Požadavky požární ochrany Požadavky civilní ochrany

1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 3 3 3 3 4 4 5 5 7 10 11 11 11 11 11 12 12 12 12 13 15 16 17 17 17 18 18 18 18 19 20 21 21 21 21 22 22 22 22 22 23 23 24 24 24 24 24 24 25 25 26 26 26 27 27 27 27 27 27 27 28 28 28 28 29 29 29 30 30

SEZNAM VÝKRESŮ: A B C

název ŠIRŠÍ VZTAHY KOORDINAČNÍ VÝKRES VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU

PODKLADY: -

-

Průzkumy a rozbory Tuřany (Ing. arch. Roman Štádler, 2008); Aktuální mapové podklady: - základní mapa ČR M 1 : 10000, - státní mapa odvozená M 1 : 5000, - katastrální mapa M 1:2880 (zdroj Katastrální úřad Slaný); Soubor údajů poskytovaných pořizovatelem (MěÚ Slaný - odbor výstavby) v rozsahu ÚAP ; Aktuální údaje správců inženýrských a dopravních sítí; Podklady a informace Obecního úřadu Tuřany.

Odůvodnění ÚP Tuřany (leden 2010)

ODŮVODNĚNÍ ÚP TUŘANY - TEXTOVÁ ČÁST a)

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území

a.1) Vyhodnocení souladu s požadavky vyplývajícími z PÚR ČR Politika územního rozvoje České republiky stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, vymezuje rozvojové oblasti a osy, vymezuje oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu a stanovuje ve vymezených oblastech kriteria a podmínky pro rozhodování. Územní plán respektuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území a to zejména ochranu a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území. Cílem územního plánu je stanovit podmínky pro účelné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území. Územním plánem jsou vytvořeny podmínky pro rozvoj bydlení, pro rozvoj občanské a technické vybavenosti včetně alternativních energetických zdrojů a pro rozvoj forem výroby. Územním plánem jsou vytvořeny podmínky pro transformaci funkcí opuštěných či nevyužívaných objektů. Jsou vytvořeny podmínky pro preventivní ochranu širšího území před záplavami, podmínky pro zvýšení ekologické stability a retence vody v krajině včetně protierozních opatření. Řešené území se nachází mimo rozvojové oblasti a osy a mimo oblasti se specifickými hodnotami a problémy. Rovněž řešeným územím neprocházejí koridory technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu. Rozvoj dopravního koridoru - rychlostní silnice R I/7 (Praha - Slaný - Chomutov), který zasahuje řešené území, je navržený ve schválené nadřazené územně plánovací dokumentaci a je územním plánem respektován. a.2) Vyhodnocení souladu s požadavky vyplývajícími z ÚP VÚC Nadřazenou ÚPD je územní plán Velkého územního celku (VÚC) Pražský region (schváleno 18.12.2006). Pro řešené území z této dokumentace vyplývají zejména požadavky na ochranu nerostného bohatství a obecné požadavky na řešení technické a dopravní infrastruktury (ochrana stávající dopravní a technické infrastruktury). Z hlediska navržených limitů využití území jsou požadavky, které plynou z nadřazené ÚPD pro řešené území, do ÚP Tuřany zapracovány. Územním plán zahrnuje zkapacitnění trasy rychlostní silnice R I/7 (Praha - Slaný Chomutov) - viz. výše. Zásady územního rozvoje nebyly ještě v době zpracování návrhu ÚP Tuřany vydány. Dle rozpracovaných Zásad územního rozvoje Středočeského kraje spadá řešené území do rozvojové osy krajské úrovně OSk1 navazující na rozvojovou oblast republikové úrovně OB1 (metropolitní region). a.3) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Návrh ÚP je řešen v souladu s úkoly územního plánování, uvedenými v § 19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Z hlediska ochrany urbanistických a architektonických hodnot území i krajinného rázu je pro komplikovanější zastavitelné plochy požadováno pořízení územní studie, jako podmínky pro rozhodování v území.

b)

Údaje o splnění zadání Lze konstatovat, že požadavky vyplývající ze zadání ÚP obce Tuřany byly dle významu splněny, řešeny či respektovány. V zadání územního plánu obce Tuřany nebyly stanoveny situace, které by vyžadovaly rozhodnutí o výběru jedné varianty nebo alternativy řešení. Rozsah požadovaných ploch byl prověřen a případně upraven vzhledem k místním podmínkám, potenciálu rozvoje sídla a urbanistické koncepci. Dále byly oproti zadání ÚP Tuřany provedeny tyto úpravy: 1) Do územního plánu byl zapracován výhledový koridor pro obchvat silnice I/16 - Tuřany. Tento obchvat byl navrhován v rámci studie Ateliérem projektování inž. staveb, s.r.o., dat. 02/2006, dle pokynů ŘSD ČR, doposud však není součástí nadřazené územně-plánovací dokumentace (VÚC resp. ZÚR). Realizace obchvatu je žádoucí zejména vzhledem k nežádoucímu vlivu intenzivní dopravy na životní prostředí (hluk). Na jednání na ŘSD ČR dne 3. 6. 2009 zpracovatel územního plánu společně s dopravním specialistou vysvětlil problematiku související s obchvatem I/16 . Bylo dohodnuto, že do územního plánu Tuřany bude zakreslen koridor pro obchvat sídla Tuřany a to osově ve vzdálenosti cca 100 - 120 m jižně od zastavěného sídla (v současnosti je to ve zpracované studii cca 50 m), Bylo dohodnuto, že sídlo Tuřany bude dopravně připojeno i ze západní strany (ve zpracované studii není řešeno toto napojení), Obchvat se stane součástí navrhovaných dopravních záměrů nadřazené územně plánovací dokumentace (v současnosti rozpracované) tj. Zásad územního rozvoje Středočeského kraje. 2) Požadavek na začlenění pozemku č.250/5 (PK) v k.ú. Byseň pro výstavbu rod.domů byl prověřen. Vzhledem k silně limitně omezené lokalitě (nadřazený řad veřejného vodovodu, OP silnice I/16, dálkový telekomunikační kabel, OP nadzemního vedení VN 22 kV a distribuční trafostanice), i vzhledem k nevhodné poloze lokality - kontakt s navrhovanou sportovní plochou tj. chybí návaznost na stávající zástavbu, nebyl pozemek začleněn do zastavitelných ploch. 3) Dle sdělení OÚ Tuřany došlo v zadání k tiskové chybě ohledně specifikace přestavbové plochy P2. V zadání chybně uvedeno P2 - rodinné domy. Mělo být P2 - plocha občanské vybavenosti (MŠ). Vzhledem k žádoucímu rozvoji veřejné občanské vybavenosti v obci, byla nová specifikace záměru do ÚP zahrnuta. 4) Dle sdělení OÚ Tuřany došlo v zadání k tiskové chybě ohledně specifikace zastavitelné plochy Z2. V zadání chybně uvedeno Z2 - plocha pro bydlení. Mělo být Z2 - plocha občanské vybavenosti - sportu. Vzhledem k žádoucímu rozvoji veřejné občanské vybavenosti v obci, byla nová specifikace záměru do ÚP zahrnuta. Návrh územního plánu byl v rozpracovanosti se zástupci obce Tuřany průběžně konzultován.

c)

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení

c.1) Základní údaje o řešeném území Obec Tuřany se nachází na Slánsku - v SZ okrajové poloze metropolitního regionu. Z hlediska ekonomiky se projevují tradiční vazby na sídla střediskového významu. Spádovost je zaměřena zejména do regionálních středisek Slaného (cca 3 km) a Kladna. Jižní část katastrálního území protíná hlavní silniční tepna I/16 (Velvary - Slaný - Řevničov), která zajišťuje i přepravní vazby směrem k silnici RI/7 směřující od Prahy na severozápad přes Slaný a Louny do Chomutova. Dopravní 1


dostupnost vůči nadřazeným sídelním útvarům je tedy efektivní. Kvalitní dopravní spojení i s centrální sídelní aglomerací Prahy má významný vliv na stabilizaci stávajícího stavebního fondu (bydlení i rekreace) a na rozvojové tendence zejména v oblasti bydlení. Zastavěné území Tuřan plní především obytnou funkci včetně zařízení občanské vybavenosti, v Bysni je poměrně dominantní výroba (areály využívané, areály nevyužívané - brownfields). Velkoplošné a intenzivní zemědělské hospodaření na orné půdě se významným způsobem podílí na utváření zdejší slánské oblasti (bezlesá oblast s minimem přírodních prvků). Část území je ovlivněna hornickou činností v minulosti (dobývky uhlí). Část řešeného území je chráněna pro těžbu nerostného bohatství. Úhrnné hodnoty druhů pozemků (údaje v ha): Katastrální území (údaje v ha): Byseň zemědělská půda: 320,7917 lesy: 0,2683 vodní plocha: 1,2398 zastavěná plocha: 10,1510 ostatní plocha: 24,0540 celkem: 356,5048 budovy s číslem popisným: 182 budovy bez čísla: 54 rozestavěná budova: 5 Sousední územní obvody Řešené území sousedí s obcemi (všechny Středočeský kraj, okres Kladno): obec obec Slaný obec Studeněves obec Řisuty obec Libovice

katastrální území Slaný, Trpoměchy, Lotouš Studeněves Řisuty u Slaného Libovice u Slaného

Příslušnost k vybraným úřadům státní správy Obec Tuřany přísluší k těmto úřadům: pověřený obecní úřad .......... stavební úřad .......... matriční úřad .......... finanční úřad .......... úřad s rozšířenou působností ..........

Slaný Slaný Slaný Slaný Slaný

Účast ve sdružení obcí Obec Tuřany je účastník sdružení obcí JERIMALITUS (Řisuty-Malíkovice-Libovice-Tuřany-Studeněves). Toto sdružení vzniklo za účelem komplexního řešení kanalizace a čištění odpadních vod na společné ČOV (stavba již byla realizována). c.2) Obyvatelstvo Vývojovou řadu počtu obyvatel lze rozdělit do několika základních etap. V období přelomu 19. a 20. století dosahuje počet obyvatel v obci maxima tj. 952 obyvatel (téměř dvojnásobek počtu současného stavu). Po té dochází k trvalému poklesu počtu obyvatelstva, který se stabilizoval v 60. letech dvacátého století. Další mírný pokles v osmdesátých letech vyvrcholil v roce 1991, kdy obec dosahuje historického minima (za statisticky sledované období) tj. 435 obyvatel. Během posledních dvou dekád možno vysledovat relativně vysoký nárůst (435 < 521) související s odlivem obyvatelstva na venkov mj. podpořený rozvojem výstavby rodinného bydlení. Pozitivní tendence nárůstu trvale bydlícího obyvatelstva lze očekávat i nadále. Vývoj počtu obyvatelstva v letech 1850 - 2001: 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1981 1991 2001 Tuřany 618 743 742 952 947 802 666 509 473 477 466 435 477 V lednu 2007 v obci trvale žije 512 obyvatel, z toho 237 mužů a 275 žen. V současnosti v obci trvale žije 521 obyvatel. (Tuřany 481, Byseň 40). Nárůst za posledních osm let (2001 - 2009) činí 44 trvale žijících obyvatel. Předpoklad udržení růstové křivky - reálný nárůst za následujících 25 let odpovídá cca 135ti obyvatelům. věk:

Obyvatelstvo podle věku k roku 2001: 0-4 5-14 15-19 20-29 26 53 33 85 Návrhová velikost: Současný počet obyvatel: počet obyvatel v zastavitelných plochách (odhad nárůst cca 100 bytů) Tuřany + Byseň: návrhová velikost (Tuřany + Byseň):

30-59 209

60-64 10

65+ 61

celkem 477

521 210 731 obyvatel

Stavební a bytový fond: V obci byly provedeny průzkumy zachycující aktuální stav objektů, co se týče jejich funkčního využití, technického stavu a památkové ochrany. Tyto průzkumy byly využity zejména pro stanovení zastavěného území obce a dále pak jako podklad pro určení převažujícího funkčního využití území a ploch. Obecně lze konstatovat, že technický stav objektů obytné zástavby, občanské vybavenosti i objektů výroby (vyjma areálu v Bysni navrženého k přestavbě) je převážně dobrý. Obytná zástavba je převážně 1-2 podlažní (NP). Domy jsou převážně využívány pro trvalé bydlení. Vývoj počtu domů (obydlených) v letech 1869 - 2001(v letech 1961/2001 trvale obydlených): Tuřany

1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1981 1991 2001 71 85 95 106 112 126 134 137 129 132 129 151 163

2


Domovní a bytový fond k roku 2001:

Tuřany

domy celkem 163

trvale obydlené 130 (z toho 5 bytových domů)

Tuřany

postavené v letech: do 1919 40

1920 - 1945 13

byty celkem 191

trvale obydlené 157

1946 - 1980 43

neobydlené 34

1981 - 2001 30

Domy a byty statisticky evidované jako neobydlené jsou využívány pro rekreaci (19 bytů) nebo jsou obydlené přechodně. V bytových domech se nachází celkem 22 bytů (jedná se zejména dvou - trojpodlažní výstavbu), v rodinných domech se nachází 135 bytů. c.3) Ekonomická základna Rozdělení ekonomicky činného obyvatelstva: Ekonomicky aktivní obyvatelé celkem: - z toho nezaměstnaní: Ekonomicky neaktivní obyvatelé celkem: - z toho nepracující důchodci: - z toho žáci, studenti a učni:

253 17 223 102 74

Největší část pracujících je zaměstnána v průmyslu (67 osob). Dále je zastoupena zaměstnanost v zemědělství, lesnictví a rybolovu (12 osob), stavebnictví (36 osob), obchodu a opravách motorových vozidel (32 osob), dopravě poště a telekomunikacích (28 osob), veřejné správě (9 osob) a ve školství, zdravotnictví a sociálních službách (16 osob). Většina ekonomicky aktivních obyvatel je zaměstnána v okolních městech (zejména Slaný, Kladno, ale projevuje se zde i spádovost do hl. města Prahy). Do zaměstnání vyjíždí celkem 221 osob, v samotné obci je zaměstnáno cca 18 osob (denně vyjíždí mimo obec 157 ekonomicky aktivních obyvatel). Výrobní služby (územním plánem zařazeno do smíšených výrobních ploch): Největším výrobním areálem v území je areál firmy LOGEA, s.r.o. zabývající se výrobou stavebních hmot, betonu, skladováním a přepravou sypkých materiálů. Od dubna 2008 je v provozu betonárka Byseň provozovaná v areálu firmy, sloužící pro prodej a transport betonu pro okolní stavby a pro vlastní potřebu. Předpokládaný odběr betonu za normálního provozu je 80 m3 za den. Stavba betonárky je povolena jako dočasná na dobu 15 ti let. V rámci zastavitelné plochy Z4 je navržena obslužná plocha ke stávající výrobě betonových směsí (areál firmy LOGEA, s.r.o.). Plocha je navržena v upraveném rozsahu mimo OP silnice III. třídy a zohledňuje nezastavitelný potoční koridor. Dále v okrajové části areálu bývalého ZD Byseň působí firma AUTO PEJŠEK, s.r.o. zabývající se kompletní nabídkou oprav hlav válců spalovacích motorů osobních automobilů a užitkových vozů do velikosti Avie. Nefunkční zemědělský areálu je navržen územním plánem k přestavbě - přestavbová plocha P1 a P3.

Obchod a služby nevýrobního charakteru (územním plánem zařazeno do ploch smíšených obytných): Stavby a opravy Jan Husák, Stavební a obchodní firma Anton Zemko, Kompletní střešní systémy Zdeněk Zemko, Podkovářství a kovářství Karel Dvořák (Byseň), Nákup a prodej autodílů Josef Mizera, Opravy paletovacích vozíků Jiří Pospíšil, Instalatérské práce Pavel UIrich, Prodejna potravin Karel Špirit, Jiří Hejtmánek. a samostatně hospodařící rolník Pavel Knobloch.

c.4) Doplňující informace a zdůvodnění (ve členění návrhu ÚP) ad a) Vymezení zastavěného území Zastavěné území v k.ú. Byseň bylo před zpracováním ÚP stanoveno a vydáno opatřením obecné povahy obcí Tuřany (5/2008). Územním plánem je toto zastavěné území aktualizováno. Přehled ZÚ v řešeném území: katastrální území Byseň

počet ZÚ 6

popis sídelní útvar Tuřany a Byseň, izolovaný rodinný dům lokalizovaný SZ od sídelního útvaru Tuřany, vodojem, tři samoty v západní části katastru.

ad b.3) Ochrana hodnot vyplývajících z historického a urbanistického vývoje Historický vývoj, první písmená zmínka: Jméno Tuřany napovídá o vzniku vsi již v dobách předkřesťanských. První písemná zmínka o Tuřanech je z r. 1115, kdy tu měl nějaké zboží kladrubský klášter. Ve 2. pol. 14, stol. se vedle řádu církevního objevují také majitelé světští. K r.1405 se jmenuje jediný známý vladyka nebo zeman, panoše Jan, syn Bohuše z Tuřan. Na konci husitských válek připadly Tuřany Jindřichu Hořešovci z Libušína. Po něm je držel Zdislav, jinak Václav Hořešovec, který zde vystavěl "tvrz novou" a od r.1523 se z Tůřan také psal. Na počátku 17. stol. drželi Tuřany Pětipesští z Chyš a Egerberka, a to až do pobělohorských konfiskací. R. 1623 koupil konfiskované Tuřany Jaroslav Bořita z Martinic a připojil je k panství Smečno. Ves, po třicetileté válce úplně zničená, byla znovu vystavěna na příkaz Jiřího Adama hraběte z Martinic r.1696 a pod panstvím Smečno zůstala již natrvalo. Spádová ves Byseň je poprvé doložena r. 1316, kdy se tu připomíná Petr z Bysně. Byseňští vladykové drželi zdejší dvůr a část vsi i po dobu husitských bouří. Ve 2. pol.15. stol. získali ke svému zboží ves Malíkovice a od té doby se psali Malíkovští z Bysně. R. 1845 postoupil Petr Malíkovský z Bysně svá práva a část statku v Bysni Janu Selmickému z Cítova a jeho manželce Anné z Bysně. Část vsi s dílem pusté tvrze držel v té době majitel Tuřan Zdislav, jinak Václav Hořešovec z Libušina. R.1588 prodal Jindřich Selmický tvrz Byseň se vsí a dvorem Václavu Pětipeskému z Chyš a Egerberka. Ten r.1601 přikoupil také Tuřany a od té doby se historie obou vsí odvíjela společně. Velký rozvoj Tuřan znamenaly nálezy uhlí v blízkém okolí na konci 18. století a také vybudování nové karlovarské silnice r. 1815. Archeologické nálezy: V řešeném území jsou vymezeny archeologické zóny I. stupně, které zahrnují Byseň - jádro vsi (12-21-21/12), ppč. 115 -117 (12-21-21/13) a kostel Nanebevzetí P. Marie (12-21-21/8 ). Starověké osídlení okolí Bysně potvrzují archeologické nálezy nad vsí ve směru na Lotouš. 3


Území s archeologickými nálezy - je definováno jako území, na němž se vyskytují archeologické nálezy nemovité povahy vytvořené člověkem nebo vzniklé přírodním procesem na základě působení či využití člověkem a archeologické nálezy movité povahy. V současné době je dle vyjádření Archeologického ústavu a oprávněných organizací nutné považovat celé území středních Čech za území s archeologickými nálezy. V § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb., je dána stavebníku povinnost již od doby přípravy stavby oznámit záměr stavební činnost Archeologickému ústavu, má-li se provádět na území s archeologickými nálezy. Z toho vyplývá, že každý stavebník ve středočeském kraji musí provést oznámení vůči Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Archeologický ústav je v dikci tohoto zákona určen, aby uplatňoval na základě oznámení stavebníka požadavek na záchranný archeologický výzkum a koordinoval archeologické výzkumy. Kulturní památky: V řešeném území jsou evidovány a zapsány do Ústředního seznamu kulturních památek (dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění) tyto kulturní památky (písmenný odkaz vyznačen na koordinačním výkresu): rejstříkové číslo: popis: A 16020/2-473 areál kostela Nanebevzetí Panny Marie areál kostela Nanebevzetí Panny Marie s dřevěnou zvonicí (kostel Nanebevzetí P. Marie, zvonice, ohradní zeď s branou a schodištěm) Původně středověký kostel, v baroku významné mariánské poutní místo na Slánsku. V interiéru milostná soška Panny Marie Tuřanské, dnes nahrazena kopií. Dílčí oprava v roce 1991, celková oprava v letech 1998 - 1999. Křížová cesta od akad. mal. Marie Molové, hodnotný inventář v depozitáři. Dřevěná zvonice z roku 1717. B 31671/2-474 milník Historická památka kamenicky obnovena v roce 1996. Ochrana tradičních urbanistických a architektonických hodnot (Tuřany, Byseň) U obou sídel urbanisticky i architektonicky nejhodnotnější prostor návsi. V Tuřanech je návesní prostor zdůrazněn dominantou kostela s doprovodnou zelení. V Bysni se jedná o rozšířenou návesní ulicovku opět s doprovodnou liniovou zelení dominantního charakteru a kapličkou umístěnou v ose ulicovky - na křižovatce cest. Lze konstatovat, že Byseň si dodnes dochovala téměř nepoškozenou urbanistickou strukturu, kterou v poslední době narušilo rozšiřování areálu betonárky. Tuřany zaznamenaly od poloviny 19. století až do dnešní doby poměrně rozsáhlý urbanistický rozvoj. Urbanisticky nejzajímavější je domkářská, nahuštěná zástavba na minimálních pozemcích, situována jižně od historického jádra sídla. Zástavba souvisela s rozvojem dolování na Slánsku. Při přestavbách objektů ve starší zástavbě musí být respektováno tradiční hmotové řešení vesnických domů, jejich poloha vůči veřejné komunikaci apod. Architektonicky významné stavby, objekty drobné architektury, stavební dominanty V Bysni je na návsi dochována kaplička z roku 1860. Zbytky středověké tvrze v obci se nepodařilo zachránit. Poblíž tuřanského vodojemu se nachází Boží muka - drobná památka v krajině (lokalizována v k.ú. Studeněves). Architektonicky významnými stavbami jsou (vyjma kulturních památek) do dnešní doby dochované příklady vesnické architektury (Tuřany i Byseň). V obou sídlech můžeme dohledat i zajímavé stavby charakteru měšťanských vil z přelomu 19. a 20. století. Místní dominantou kulturně-historického významu je na návrší umístěný areál kostela Nanebevzetí Panny Marie v Tuřanech s doprovodnou zelení. Z hlediska širšího území je dominantou též vodojem, nacházející se na jihovýchodním okraji řešeného území. ad b.4) Ochrana hodnot vyplývajících z přírodních a dalších podmínek území Přírodní podmínky Současné uspořádání krajiny je ovlivněno přírodními podmínkami. Ty jsou limitující jak pro koncepci uspořádání krajiny, tak i pro urbanistické řešení. Jsou to zejména podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, pedologické, hydrologické, fytogeografické, zoogeografické a typologie krajiny. Klimatické podmínky - řešené území spadá do teplé, suché oblasti. Průměrná roční teplota v letech 2003 2008 se pohybovala v rozmezí 9,4 - 10,5 ºC ( 9,9 ºC / 2008 - stanice Doksany). Srážky jsou rozděleny poměrně rovnoměrně během celého roku s přirozeným maximem během letních měsíců, průměrné roční srážky se během let 2003 - 2008 pohybovaly v rozmezí 273,7 - 560,8 mm (560,8 mm /2008 - stanice Doksany). Převažující je západní a jihozápadní proudění větru; nejvyšší četnost má slabý vítr, naopak vysoké rychlosti větru se vyskytují zřídka. Inverze nastávají cca po 27% doby. Z toho vyplývá, že průměrné rozptylové podmínky jsou spíše dobré a že zdroje emisí znečišťujících látek budou v této oblasti méně působit na úroveň znečištění ovzduší než v místech špatně větraných a s častými inverzemi. Geomorfologické podmínky - z hlediska geomorfologického je řešené území umístěno v provincii Česká Vysočina, subprovincii Poberounská soustava, v Brdské oblasti. Celé řešené území spadá do celku Pražská plošina, podcelku Kladenská tabule a okrsku Slánská tabule. Území má převážně charakter ploché pahorkatiny s výškovou členitostí do 60 m. Nadmořská výška řešeného území se pohybuje v rozmezí 275 - 352 m n.m. Nejnižší kótou je Byseňský potok v místě, kde opouští řešené území při východním okraji, nejvyšším místem je kóta Rejdiště (352,25 m n.m.). Geologické podmínky - geologicky je podklad území tvořen horninami české křídové tabule, budované vápnitými horninami (mezozoika) slínovci, opukami, slíny; pod těmito podklady se vyskytují horniny permokarbonu, ty na povrch vystupují jen v hlubších údolních zářezech. Pedologické podmínky - na spraších a příbuzných půdotvorných podkladech jsou rozšířené typické černozemě, které směrem do vyšších poloh na západě pak přecházejí do hnědozemí až luvizemí. Kambizemě převládají tam, kde substrát tvoří horniny proterozoika a zčásti i permokarbonu. Fluvizemě se vyskytují v nivě Byseňského potoka. V řešeném území ve velké míře převažují půdy bonitně nejcennější, s nadprůměrnou produkční schopností. Tyto půdy se rovněž vyskytují na kontaktu se zastavěným územím. Jedná se o černozemě modální, černozemě karbonátové na spraších nebo karbonátovém flyši (BPEJ 1.01.00, 1.01.10); černozemě modální a pelické, hnědozemě, luvizemě smyté na spraších a svahových hlínách (BPEJ 1.08.00); fluvizemě modální eubazické na nivních uloženinách (BPEJ 1.56.00). Z hlediska geologie se v území nachází geologický podklad silně podporující erozi půdy. Hydrologické podmínky - celé řešené území spadá do hydrologického pořadí 3. řádu 1-12-02 (Vltava od Rokytky po ústí Labe). Řešené území spadá do následujících dílčích povodí: ČHP 1-12-02-052 - Byseňský potok ČHP 1-12-02-078 - Červený potok Hlavním recipientem v území je Byseňský potok, který protéká severní částí katastrálního území obce západovýchodním směrem. Území jihovýchodně Tuřan je odvodňováno meliorační strouhou do Červeného potoka. Vodní nádrže a rybníky v řešeném území zcela chybějí.

4


Niva Byseňského potoka je odvodněna systematickou drenáží, ta je dnes z větší části nefunkční - zanesená a postupně zarůstá vrbinami a rákosinou. Byseňský potok a meliorační strouha od Tuřan tvoří hlavní meliorační zařízení systému (HMZ), jsou spravovány Zemědělskou vodohospodářskou správou; detail odvodnění je v majetku jednotlivých vlastníků pozemků. Katastrální území Byseň nespadá pod stanovené zranitelné oblasti ani pod chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Na území obce Tuřany se nachází ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně v rozsahu daném oplocením pozemku věžového vodojemu v jihovýchodním okraji katastru. Fytogeografie a fytocenologie - dle biogeografického členění České republiky se území nalézá v 1.2 Řípském bioregionu. Nachází se na opukové tabuli s pauperizovanou teplomilnou biotou 2. bukovo - dubového vegetačního stupně - biochora erodovaných plošin na spraších v suché oblasti 2.v.s. V současnosti v řešené oblasti dominuje orná půda. Biota leží v termofytiku ve fytogeografickém okresu 7. Středočeská tabule a podokresu 7c. Slánská tabule. Dle mapy přirozené potenciální vegetace by se v řešeném území vyskytovala černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum), v pásech podél vodoteče vlhčí varianta stanovištně náročnějších listnáčů s přechody ke střemchové jasenině, místy k mokřadní olšině. Zoogeografie - vegetace v otevřené zemědělské krajině byla v posledních desetiletích silně narušena velkoplošnou intenzivní zemědělskou výrobou, zejména aplikací hnojiv i různých biocidů, což obdobně postihlo i drobnou faunu. Fauna odpovídá silně pozměněné kulturní krajině hercynského původu se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá, stepní plži). Typologie krajiny - z hlediska typologického členění krajiny je řešené území zahrnuto 1Z1 - v rámci typologie se jedná o běžný typ krajiny: 1Z1 charakter osídlení krajiny: stará sídelní krajina Hercynica a Polonica charakter využití krajiny: zemědělská krajina charakter reliéfu krajiny: krajina plošin a pahorkatin Jedná se o oblast osídlenou člověkem již od paleolitu. Od neolitu byla zdejší oblast vyhledávána pro velmi příznivý charakter krajiny, reprezentovaný především dlouhými menšími vodními toky, které vytvořili široká a relativně mělká údolí pokrytá sprašemi, a zemědělsky využívána. Od tohoto období se vytvářela kulturní step. V krajině severního Slánska v závislosti na této terénní morfologii vznikla také velmi pravidelná struktura obcí rozložených v oddělených kompaktních sídlech podél vodotečí a propojených vzájemně cestami vedoucími přes oblé hřbety – velké lány úrodné zemědělské půdy. Vzniká výrazně geometrická sídelní struktura, podpořená přímými liniemi císařských silnic. Přítomnost cenné architektury vnáší do krajiny motivy kulturních dominant a připomíná, že se jedná o starou historickou kulturní krajinu (chráněnou kulturní památkou je tuřanská dřevěná zvonice vystavěná r.1717, kostel Nanebevzetí Panny Marie, jmenovaný r.1352 již jako farní). Velký rozvoj Tuřan znamenaly nálezy uhlí v blízkém okolí a vybudování nové karlovarské silnice r.1815. Současné využívání krajiny vyplývá z jeho charakteru a z historických souvislostí. Nejvýznamnější je intenzivní zemědělské hospodaření a vazba na město Slaný. Ochrana přírody a krajiny Zvláště chráněná území přírody - v řešeném území se nenacházejí zvláště chráněná území přírody (dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) v kategoriích: národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace a přírodní památka, přírodní rezervace a přírodní památka (a ani sem nezasahují jejich ochranná pásma). V řešeném území nejsou vyhlášeny evropsky významné lokality ani ptačí oblasti soustavy Natura 2000. Obecná ochrana přírody - v řešeném území jsou územním plánem respektovány a chráněny významné krajinné prvky - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Využívat je lze pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení jejich stabilizační funkce. Umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování, úpravy vodních toků a těžba nerostů podléhají závaznému stanovisku orgánu ochrany přírody. Významnými krajinnými prvky v řešeném území vyplývající ze zákona jsou: lesy, vodní toky a údolní nivy. Registrované významné krajinné prvky se v řešeném území nevyskytují. ÚP Tuřany vytváří podmínky pro ochranu všech přírodních hodnot v území, které v zásadě respektuje a je s nimi koordinován. Většina dochovaných přírodních prvků je územním plánem zapojena do systému ÚSES (biocentra, biokoridory, interakční prvky). V řešeném území jsou respektovány a chráněny (bez stanovené legislativní ochrany): přírodní a přírodě blízké biotopy, které se vyskytují ve fragmentech a většinou v degradovaných formách. Tyto prvky zprostředkovávají ekostabilizační působení na okolní krajinu. Jedná se o: vlhká tužebníková lada, rákosiny a mokřady v nivě Byseňského potoka břehové a doprovodné porosty odvodňovacích příkopů a drobných vodotečí liniové prvky doprovodné zeleně katastrálně evidované či prvky zeleně na orné půdě stará důlní díla v krajině - jámy, šachty, haldy, betonové pevnůstky s náletovou zelení, drobné sakrální stavby (nemající zákonný statut kulturní památky) vzácná přírodní památka - letitý pajasan žláznatý. Ochrana ovzduší Kvalita ovzduší je podrobně zhodnocena v Rozptylové studii (Ing. Vl. Závodský, červen 2009), která je nedílnou součástí vyhodnocení vlivu návrhu ÚP Tuřany na životní prostředí (dokumentace SEA). Zásadní pro obec je záměr vymezení plochy s funkčním využitím umožňujícím realizaci energetického centra - kogenerační jednotky (P3), tzn. záměr realizovat centrální zásobováni teplem s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny. Jako vstupní medium je uvažován zemní plyn. Doposud je v obci jednoznačně převažujícím druhem vytápění na tuhá paliva. Záměr by měl být realizován na dnes již zastavěné ploše bývalého zemědělského podniku (v objektu bývalého kravína). Návaznost na tento záměr má návrh největší zastavitelné plochy Z1 pro rodinnou zástavbu. Dle informací budoucího provozovatele by se mělo jednat se o malou teplárnu s kogenerační jednotkou v počtu 1 - 2 soustrojí o celkovém elektrickém výkonu 3,5 MW a tepelném výkonu cca 3 MW a příslušenství (čerpadla, rozvaděče atd.) a 1 plynového kotle výkonu cca 3 MW. Topným médiem bude zemní plyn, médiem na dodávku tepla bude teplá voda do 90°C, tedy nikoliv např. pára. Konečný elektrický výkon energetického centra bude cca 3,5 MW, konečný tepelný výkon bude cca 6 MW. Dle Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO I) nejsou na území obce Tuřany provozovány žádné velké zdroje znečišťování ovzduší. Nejvýznamnějším zdrojem znečišťování ovzduší na území obce je v současné době přípravna betonářských směsí – betonárka, která je umístěna v areálu firmy Logea s.r.o. v části obce Byseň. Areál firmy je vymezen komunikacemi III/23638 ve východním směru a III/23713 v jižním směru, v západním směru bezprostředně navazuje na území, s kterým je v návrhu Územního plánu uvažováno pro rozšíření stávající výrobní plochy jako obslužné ke stávající výrobně betonových směsí (Z4) a v severním směru na území (plochu) pro bydlení (Z9). Betonárka je umístěna v severní části firmy Logea s.r.o. ve vzdálenosti cca 120 – 150 m od současné obytné zástavby a cca 60 – 80 m od přilehlé (jižní) hranice plochy pro bydlení Z9. Bodovými zdroji jsou cementová sila; plošnými zdroji je pohyb nakladače po areálu betonárky a manipulace se sypkými materiály při výrobě betonu; liniovým zdrojem je doprava vyvolaná v souvislosti s provozem betonárky. bodovými zdroji emisí tuhých znečišťujících látek (dále TZL) jsou cementová sila; emise vznikají při pneumatickém plnění sil z autocisteren. Emise byly do výpočtů převzaty z rozptylové studie firmy TESO. plošným zdrojem emisí TZL, NOx, CO, benzenu a BaP je pohyb nakladače po areálu betonárky a manipulace se sypkými materiály při výrobě betonu. Pro výpočty emisí z pohybu nakladače byly použity

5


-

emisní faktory pro pístové spalovací motory dle vyhl. MŽP č. 356/2002 Sb. a emisní faktory vztažené na jednotku paliva za předpokladu spotřeby nafty 10l/hod., provoz 6,5 hodiny denně a 250 dní v roce. Pro výpočet emisí z manipulace se sypkými materiály byl použit emisní faktor dle US EPA ve výši 0,0087 kg PM10 na tunu manipulovaného materiálu, přičemž denně je manipulováno s 200 t materiálu, 6,5 hodiny denně, 250 dní v roce. liniovým zdrojem emisí TZL, NOx, CO, benzenu a BaP je doprava vyvolaná v souvislosti s provozem betonárky. Dle prohlášení jednatele společnosti Logea s.r.o., provozovatele betonárky a na základě zkušeností s dosavadním zkušebním provozem bylo zjištěno, že nebude maximální štítkové kapacity nikdy plně dosaženo. Provoz betonárky bude podřízen tempu výstavby rodinných domů v Tuřanech a je tedy odhadováno, že denní odběr betonu se bude pohybovat do 80 m3. Za těchto podmínek bude vyvolaná doprava betonárky představována celkem 28 pojezdy nákladních automobilů denně, resp. za 6,5 hodiny činnosti. Nejvíce jsou a budou dopravou betonárky zatěžovány silnice I/16 a silnice III/23638 v úseku od křižovatky s I/16 po křižovatku s III/23713. Emise z dopravy vyvolané betonárkou nebyly samostatně vyčíslovány, jsou zahrnuty do ostatních liniových zdrojů emisí.

Významnými liniovými zdroji znečišťování ovzduší je silniční doprava. Pro účely výpočtů byly komunikace rozděleny do 13 úseků. Jedná se o průtah obcí I/16 (úsek K1), silnici III/23638 (úseky K2, K3, K4, K5), silnici III/23713 (úseky K6, K7), silnici III/23715 (úseky K8, K9, K10, K11) a stávající výjezd z betonárky (K12), nový výjezd z betonárky (K13). Při výpočtech byla zohledněna i sekundární prašnost (remise prachových částic usazených na povrchu komunikace způsobená průjezdem vozidla). Intenzity dopravy po silnici I/16 vycházejí z celostátního sčítání dopravy v r. 2005, aktualizované pro příslušné roky použitím výhledových koeficientů růstu intenzit silniční dopravy k roku 2009 a roku 2025. Pro silnice III. třídy, kde nebylo sčítání prováděno, byl proveden informativní odečet na těchto komunikacích v průběhu pracovního dne (v dopoledních a odpoledních hodinách v polovině týdne). Na základě odečtu pak byly odvozeny předpokládané denní intenzity dopravy pro rok 2009, přičemž nárůst v cílovém roce 2025 je oproti roku 2009 předpokládán v úrovni cca 6 %. Intenzity dopravy jsou uvedeny v následující kapitole "Ochrana zdraví před účinky hluku". Pro odhad stávající imisní situace v obci Tuřany lze s největší spolehlivostí použít imisní koncentrace naměřené na pozaďových relevantních stanicích, tj. takových, jejichž vzdálenost od zájmové lokality je menší než reprezentativnost na nich naměřených hodnot. Těmto kritériím odpovídá více imisních stanic ve Středočeském i Ústeckém kraji, byly proto vybrány dvě nejbližší stanice ležící severozápadně a jihovýchodně od zájmové lokality: SKLR Kladno Rozdělov (pozaďová předměstská) a USMO Smolnice (pozaďová venkovská). Zjišťovány byly denní, měsíční, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky měřených znečišťujících látek za roky 2005 a 2007. V době zpracování (červen 2009) nebyly souhrnné údaje za rok 2008 ještě k dispozici. Dle vymezení zón se zhoršenou kvalitou ovzduší je na 7% území spadajícího pod působnost stavebního úřadu ve Slaném překročen limit pro denní koncentrace PM10 a na 9 % území je překročen cílový imisní limit pro BaP. Na základě naměřených hodnot v pozaďových stanicích lze konstatovat, že v současné době jsou v obci Tuřany a okolí: hodinové koncentrace SO2 na úrovni 124,9 µg.m3, tj. max. 35,7 % imisního limitu 350 µg.m-3, denní koncentrace SO2 na úrovni 28,0 µg.m3, tj. max. 22,4 % imisního limitu 125 µg.m-3, hodinové koncentrace NO2 na úrovni 86,1 µg.m3, tj. max. 43,1 % imisního limitu 200 µg.m3, roční koncentrace NO2 na úrovni 9,8 µg.m3, tj. max. 24,5 % imisního limitu 40 µg.m-3, denní koncentrace PM10 max. 112,0 µg.m3 s 17ti překročeními limitní koncentrace za rok, tj. na úrovni 48,6 % imisního limitu 50 µg.m-3 při toleranci 35 překročení limitní hodnoty za rok, roční koncentrace PM10 na úrovni25,2 µg.m3, tj. max. 63,0 % imisního limitu 40 µg.m-3, osmihodinové koncentrace CO na úrovni max. 3 183,9 µg.m3, tj. 37,8 % imisního limitu 10 000 µg.m-3, průměrné roční koncentrace benzenu na úrovni 0,8 µg.m3, max. 16,0 % imisního limitu 5 µg.m-3, průměrné roční koncentrace BaP na úrovni 0,6 ng.m3, tj. 60 % imisního limitu 1 ng.m-3. Výpočet imisních koncentrací byl proveden programem Symos 97, verze 2003 podle závazné metodiky SYMOS 97, kterou vypracoval ČHMÚ v roce 1998. Výpočty znečištění ovzduší byly provedeny pro stávající stav r. 2009 a pro výhled v prognózovaných intenzitách dopravy roku 2025 a se zahrnutím kogenerační jednotky (záměr P3). Hodnoceny byly znečišťující látky: oxid dusičitý - NO2 benzen benzo(a)pyren oxid uhelnatý - CO suspendované částice PM10 Výpočty očekávaných imisních koncentrací výše uvedených znečišťujících látek byly provedeny v síti referenčních bodů 2 000 m x 2 000 m s krokem 100 m a dále v celkem 107 doplňkových referenčních bodech rozmístěných v jednotlivých zájmových lokalitách. Výpočty byly provedeny pro každou rozvojovou lokalitu (oblast) a pro celé vyšetřované území. Následující popis je pro celou vyšetřovanou oblast. oxid dusičitý - NO2 hodinové koncentrace - rok 2009 - se za určitých rozptylových podmínek podílejí na celkové imisní situaci z 2,2% až 36,8%. Imisní limit 200 µg.m3 překročen není, odhadované imisní pozadí dosahuje 43,1 % imisního limitu. hodinové koncentrace - rok 2025 - pokud imisní pozadí zůstane ve stejné výši jako v současné době, pak lze očekávat hodinové imisní koncentrace v rozmezí 89,81 µg.m-3 až 125,62 µg.m-3. Do hodnoty imisního limitu 200 µg.m-3 zbývá minimálně 74,38 µg.m-3, tj. 37,2 %. roční koncentrace - rok 2009 - vypočtené koncentrace se podílejí na celkové imisí situaci z 0,4 % až 6,8 %. Imisní limit 40 µg.m3 překročen není, odhadované imisní pozadí dosahuje 24,5 % imisního limitu. roční koncentrace - rok 2025 - Pokud imisní pozadí zůstane na stejné výši jako v současné době, pak v roce 2025 lze v celé vyšetřované lokalitě očekávat roční imisní koncentrace v rozmezí 9,91 µg.m-3 až 10,69 µg.m-3. Do hodnoty imisního limitu 40 µg.m-3 zbývá minimálně 29,31 µg.m-3, tj. 73,3 %. V případě maximálních hodinových i průměrných ročních koncentrací NO2 se maxima nalézají na tělese silnice I/16 (nejvýznamnější zdroj) nebo v jeho těsné blízkosti. V roce 2025 je již zřejmý vliv energetického centra umístěného na ploše P3, kdy maximum je očekáváno mezi energetickým centrem a silnicí I/16 přibližně ve středu Tuřan (nejvíce v místě přestavbové lokality P2 - mateřská škola). V případě průměrných ročních koncentrací jsou patrná dvě maxima, jedno v okolí energetického centra a druhé na tělese I/16. benzen roční koncentrace benzenu - 2009 - se vypočtené koncentrace podílejí na celkové imisí situaci z 0,2 % až 6,9 %. Imisní limit 5 µg.m3 překročen není, odhadované imisní pozadí dosahuje 16,0 % imisního limitu. roční koncentrace benzenu - 2025 - pokud imisní pozadí zůstane na stejné výši jako v současné době, pak v roce 2025 lze v celé vyšetřované lokalitě očekávat roční imisní koncentrace v rozmezí 0,801 µg.m-3 až 0,842 µg.m-3. Do hodnoty imisního limitu 5 µg.m-3 zbývá minimálně 4,158 µg.m-3, tj. 83,2 %. V současné době i ve výhledu se maxima nalézají na tělese I/16 (nejvýznamnější zdroj) nebo v jeho těsné blízkosti. benzo(a)pyren - BaP roční koncentrace BaP - 2009 - vypočtené koncentrace podílejí na celkové imisí situaci z 0,002 % až 0,064 %. Imisní limit 1 000 pg.m3 překročen není, odhadované imisní pozadí dosahuje 60,0 % imisního limitu.

6


roční koncentrace BaP - 2025 - Pokud imisní pozadí zůstane na stejné výši jako v současné době, pak v roce 2025 lze v celé vyšetřované lokalitě očekávat roční imisní koncentrace v rozmezí 600,013 pg.m-3 až 600,433 pg.m-3. Do hodnoty imisního limitu 1 000 pg.m-3 zbývá minimálně 399,567 pg.m-3, tj. 39,957 %. V současné době i ve výhledu se maxima nalézají na tělese silnice I/16 (nejvýznamnější zdroj) nebo v jeho těsné blízkosti v extravilánu obce. oxid uhelnatý - CO osmihodinové koncentrace CO - r. 2009 - za určitých rozptylových podmínek se vypočtené koncentrace podílejí na celkové imisí situaci z 0,2 % až 3,8 %. Imisní limit 10 000 µg.m3 překročen není, odhadované imisní pozadí dosahuje 31,8 % imisního limitu. osmihodinové koncentrace CO - r. 2025 - Pokud imisní pozadí zůstane na stejné výši jako v současné době, pak v roce 2025 lze v celé vyšetřované lokalitě očekávat osmihodinové imisní koncentrace v rozmezí 3 210,49 µg.m-3 až 3 693,83 µg.m-3. Do hodnoty imisního limitu 10 000 µg.m-3 zbývá minimálně 6 306,17 µg.m-3, tj. 63,1 %. V současné době – rok 2009 - se maxima nalézají na tělese silnice I/16 (nejvýznamnější zdroj) nebo v jeho těsné blízkosti. V roce 2025 je zřejmý vliv energetického centra umístěného na ploše P3, kdy maximum je očekáváno v jeho bezprostředním okolí. suspendované částice PM10 denní koncentrace PM10 - r. 2009 - vypočteny příspěvky k denním imisním koncentracím PM10 v rozmezí 5,71 µg.m3 až 233,68 µg.m3. denní koncentrace PM10 - r. 2025 - vypočteny příspěvky k denním imisním koncentracím PM10 v rozmezí 6,32 µg.m-3 až 249,36 µg.m3. Oproti stávajícímu stavu se jedná o nárůst o 3,00 % až 11,68 %. Nárůst imisních koncentrací je způsoben nárůstem intenzity automobilové dopravy, která je jak v současnosti tak i ve výhledu nejvýznamnějším zdrojem emisí PM10. V roce 2025 lze tedy za určitých rozptylových podmínek očekávat překročení limitní hodnoty 50 µg.m3, celkový počet překročení se bude pohybovat od 17 do 24, imisní limit pravděpodobně překračován nebude. roční koncentrace PM10 - r. 2009 - vypočteny příspěvky k ročním imisním koncentracím PM10 v rozmezí 0,2056 µg.m-3 až 6,5982 µg.m3. Vypočtené koncentrace se podílejí na celkové imisí situaci z 0,8 % až 26,2 %. Imisní limit 40 µg.m3 překročen není, odhadované imisní pozadí dosahuje 63,0 % imisního limitu. roční koncentrace PM10 - r. 2025 - vypočteny příspěvky k ročním imisním koncentracím PM10 v rozmezí 0,2265 µg.m-3 až 7,3399 µg.m3. Pokud imisní pozadí zůstane na stejné výši jako v současné době, pak v roce 2025 lze v celé vyšetřované lokalitě očekávat roční imisní koncentrace v rozmezí 25,43 µg.m-3 až 32,54 µg.m-3. Do hodnoty imisního limitu 40 µg.m-3 zbývá minimálně 7,46 µg.m-3, tj. 18,07 %. V případě denních koncentrací jak v současné době tak i ve výhledu byly nejvyšší koncentrace vypočteny na tělese silnice I/16 nebo v jeho těsné blízkosti. V případě průměrných ročních koncentrací se v současné době i ve výhledu mírně projevuje vliv betonárky, umístěné mezi plochami Z4 a Z9. Výpočty bylo zjištěno, že ve výhledovém roce 2025 za jistých předpokladů budou na všech zájmových lokalitách i v celé vyšetřované lokalitě splněny příslušné imisní limity. Nejvíce problematické se jeví denní koncentrace PM10, které se pohybují těsně pod hranicí imisního limitu. Z tohoto pohledu je nanejvýš vhodné realizovat výstavbu energetického centra, které bude zásobovat teplem nejen novou výstavbu. Palivem v energetickém centru je zemní plyn, proto energetické centrum nebude emitovat PM10 a SO2. V případě, že by nedošlo k realizaci energetického centra, vytápění nové výstavby by bylo pravděpodobně realizováno lokálními topeništi na tuhá paliva. Ročně by se v nové výstavbě spotřebovalo cca 20 000 t uhlí, což by znamenalo emisi cca 380 t SO2 a 25 t tuhých znečišťujících látek ročně. Ochrana zdraví před účinky hluku Akustická situace zájmové oblasti byla podrobně zhodnocena v Hlukové studii (zpracoval Ing. Z. Zapletal, červen 2009) - součást dokumentace vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu obce Tuřany na životní prostředí (dokumentace SEA). Výpočet přenosu hluku do venkovního prostoru byl proveden se zaměřením na obytnou zástavbu stávající a na rozvojové lokality uvažované v návrhu ÚP obce Tuřany a to hlavně z dopravy na veřejných komunikacích, silnicích I/16 a I/7 a provozoven představovaných betonárkou a uvažovaným energetickým centrem. Jako doplňující byl proveden orientační výpočet přenosu hluku z dopravy na místních komunikacích III. třídy, který vycházel z dopravních intenzit zjištěných na těchto komunikacích krátkodobým informativním odečtem provedeným v průběhu pracovního dne, na základě něhož byly stanoveny intenzity dopravy. Hodnocení úrovně hlukové zátěže venkovního prostoru z dopravy bylo provedeno pro demonstraci stávajícího stavu, tj. pro podmínky přenosu hluku z ostatní dopravy v prognózovaných intenzitách roku 2009 a výhledového stavu dopravy v prognózovaných intenzitách roku 2025. Do výhledového stavu roku 2025 byl rovněž zahrnut očekávaný vliv provozoven (betonárka + energetické centrum). Výpočty očekávaného přenosu hluku do venkovního prostoru ze silniční dopravy a z provozoven byly provedeny za použití výpočetního programu HLUK+, verze 7.7 „Výpočet hluku ve venkovním prostředí“ (RNDr. Miloš Liberko, Mgr. Jaroslav Polášek). Vlastní obec Tuřany Úroveň hlukové zátěže venkovního prostoru v této části obce je a bude dominantně ovlivňována silniční dopravou a to především na veřejné silniční komunikaci I/16 a dílče na místních komunikacích, představovaných hlavně průchozí silnicí třetí třídy III/23715, vedenou prakticky centrem obce ze severozápadu (od křižovatky se silnicí III/23713) jihovýchodním směrem na silnici I/16. Silnice I/16 je vedena jižní okrajovou částí obce Tuřany ve směru západ - východ. V horizontu dlouhodobých úvah se předpokládá vyvedení silnice I/16 z obce Tuřany obchvatem situovaným v jižním směru. Automobilovou dopravou na silnici I/16 budou ovlivňovány hlukové poměry bezprostředně navazujícího území Z1, Z2, Z3, Z6 a Z10. Plochy pro bydlení na jihu Tuřan (Z10) bude rovněž ovlivňována provozem ze silnice III/23715. Plocha pro rodinné domy (Z1) bude dílče zatěžována i hlukem z dopravy na silnici III/23638. Lze předpokládat, že tato komunikace bude významněji přitěžována i motorovými vozidly rezidentů. Plocha pro rodinné domy na severovýchodním okraji Tuřan (Z7) může být za nepříznivých klimatických podmínek zatěžována i dálkovým přenosem hluku z I/16. Přenos hluku bude však omezen stínícím účinkem stávající zástavby. Bezprostřední ovlivnění leze přisuzovat provozu na silnici III/23713. Plocha Z8 bude ve vztahu k silnici I/16 v akustickém stínu; u této plochy se za nepříznivých podmínek může uplatnit přenos hluku ze silnice III/23713, případně provozoven lokalizovaných v Bysni. Plocha určená pro občanské vybavení - mateřskou školu je stíněna stávající zástavbou ve všech směrech. V této části obce nejsou lokalizovány žádné provozovny, respektive zařízení, které by se významněji podílely na hlukové zátěži oblasti provozem technologických zdrojů hluku a vyvolanou dopravou. Místní část Byseň Nejbližší veřejná komunikace třídy I. je představována silnicí I/7 vedené mimo obec v severovýchodním směru, ve vzdálenosti cca 1000 m od zástavby části Byseň. Vliv dopravy na této komunikaci na hlukovou zátěž obytné zástavby bude zanedbatelný (nejen co do vzdálenosti, ale i terénní konfiguraci). U navrhovaných území (Z5, Z9) se rovněž uplatní dopravní hluk z místních komunikací III/23638 a III/23713, které budou především v období výstavby rodinných domků přitěžovány pojezdem obslužných vozidel betonárky. V části Byseň jsou lokalizovány - areál Logea s.r.o - betonárka (v současnosti ve zkušebním provozu) a areál bývalého zemědělského podniku, kde je navrhováno umístění kogenerační jednotky (přestavbová plocha P3). 7


Přenosem hluku z technologie betonárky mohou být negativně ovlivňovány hlukové poměry hlavně na území Z9, případně na území Z5. Hlukem z prostoru umístění kogenerační jednotky mohou být negativně ovlivňovány hlavně lokality Z1 a Z8, přenos hluku z betonárky bude omezován veřejnou zelení realizovanou na bývalých silážních jámách (P1). Ke stanovení hlukové zátěže stávajících obytných objektů byla určena referenční místa: 1. Tuřany - rodinný dům č.p. 45 (2NP) situovaný u silnice I/16, poblíž lokality Z3 2. Tuřany - rodinný dům bez č.p. (1NP)situovaný u silnice I/16 - u hřiště a lokality Z2 3. Tuřany - rodinný dům čp. 91 (2NP) situovaný v prostoru křižovatky I/16 a III/23715 4. Tuřany - rodinný dům bez č.p. (1NP) situovaný u silnice I/16, poblíž lokality Z6 5. Tuřany - rodinný dům bez č.p. (1NP) situovaný u silnice I/16, poblíž lokality Z1 6. Tuřany - Základní škola (2NP), objekt situovaný u místní komunikace III/23715 7. Byseň - rodinný dům č.p. 20 (2NP) u místní komunikace III/23638, proti betonárce a poblíž lokality Z5 8. Byseň - obytný dům č.p. 9 (zvýšené 2NP) u místní komunikace III/23638 s výhledem na betonárku a poblíž lokality Z9 Hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru jsou dány § 11 Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Limity Hluk z provozoven a dalších zdrojů hluku Dle odst. (4) § 11 a přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb. je třeba u chráněných venkovních prostor ostatních staveb a u chráněných ostatních venkovních prostor uvažovat pro osm na sebe navazujících nejhlučnějších hodin v denní době a pro nejhlučnější hodinu v noční době s hygienickými limity v ekvivalentních hladinách akustického tlaku A z přenosu hluku z těchto zdrojů v hodnotách: LAeq,8h = 50 dB – denní doba LAeq,1h = 50 – 10 = 40 dB – noční doba Hluk ze silniční dopravy K posuzování zatížení venkovního prostoru hlukem z dopravy lze, dle odst. (1) § 11 a přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb., u chráněných venkovních prostor ostatních staveb a u chráněných ostatních venkovních prostor uvažovat pro celou denní a noční dobu s hygienickými limity v ekvivalentních hladinách akustického tlaku A v hodnotách: LAeq,16h = 50 + 5 = 55 dB – denní doba LAeq,8h = 50 + 5 – 10 = 45 dB – noční doba V okolí hlavních pozemních komunikací (dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy), kde je hluk z dopravy na těchto komunikacích převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích lze pak uvažovat pro celou denní a noční dobu s hygienickými limity v ekvivalentních hladinách akustického tlaku A v hodnotách: LAeq,16h = 50 + 10 = 60 dB – denní doba LAeq,8h = 50 + 10 – 10 = 50 dB – noční doba V případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích (stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31.prosince 2000) lze pro hodnocení zatěžování venkovního prostoru hlukem z pozemní dopravy použít korekci + 20 dB. Intenzity dopravy Intenzity dopravy – stav v roce 2005 z celostátního sčítání Č.silnice

sč.úsek

T

O

M

S

zač.úseku

I/16

1-1420

1335

3607

12

4954

Č.silnice

sč.úsek

T

O

M

S

I/7

1-0796

4847

10778

44

kon.úseku

Hvězda k.z.

Xs7

zač.úseku

kon.úseku

15669 X s 16

Písek z.z.

T – těžká motorová vozidla O – osobní motorová vozidla M – dvoustopá motorová vozidla (motocykly) S – součet všech motorových vozidel Jedná se o komunikace s hospodářským a smíšeným charakterem provozu. Dle výhledových koeficientů růstu intenzity silniční dopravy se oproti roku 2005 předpokládá navýšení dopravních intenzit: kategorie T (těžká motorová vozidla) v průměru v roce 2009 až o 9,7 % a v roce 2025 až o 23,4% kategorie O (osobní automobily) v roce 2009 průměru až o 9,6 % a v roce 2025 až o 31,3% pro jednostopá vozidla se předpokládá průměrné snížení dopravní intenzity v roce 2009 o 3,3% a v roce 2025 o 4,4 %. Prognózované intenzity osobních a nákladních vozidel na I/16: 24 hodin Nákl. voz. Os.voz. INA24

IOA24

Denní doba Nákladní vozidla INACd

nNACd

Noční doba

Osobní vozidla IOAd

nOAd

Nákladní vozidla INACn

Osobní vozidla

nNACn

IOAn

nOAn

28

336

42

31

392

49

Prognózovaný stav dopravy pro rok 2009 1465

3965

1232

77

3632

227

224


4747

1392

87

4352

272

248

Prognózované intenzity osobních a nákladních vozidel na I/7: 24 hodin Nákl. voz. Os.voz.

Denní doba Nákladní vozidla

Osobní vozidla

Noční doba Nákladní vozidla

Osobní vozidla

8


INA24

IOA24

INACd

nNACd

IOAd

nOAd

INACn

nNACn

IOAn

nOAn

108

1040

130

115

1432

179


11856

4480

280

10816

676

864


17308

5136

321

15872

992

920

Silnice III. třídy nejsou zařazeny do celostátního sčítání dopravy. Byl proto proveden informativní odečet intenzit dopravy na těchto komunikacích v průběhu pracovního dne (v dopoledních a odpoledních hodinách v polovině týdne). Na základě odečtu pak byly odvozeny předpokládané denní intenzity dopravy pro rok 2009, přičemž nárůst v cílovém roce 2025 je oproti roku 2009 předpokládán v úrovni cca 6 %. Denní doba silnice

Nákladní vozidla INACd

III/23638 III/23713 III/23715

32 32 16

III/23638 III/23713 III/23715

32 32 16

Osobní vozidla

Noční doba Nákladní vozidla

nNACd IOAd nOAd INACn nNACn Prognózovaný stav nepřitížené dopravy pro rok 2009 2 528 33 4,0 0,5 2 448 28 4,0 0,5 1 416 26 1,6 0,2 Prognózovaný stav nepřitížené dopravy pro rok 2025 2 560 35 4,0 0,5 2 480 30 4,0 0,5 1 448 28 1,6 0,2

Osobní vozidla IOAn

nOAn

35,2 30,4 27,2

4,4 3,8 3,4

37,6 32,8 28,8

4,7 4,1 3,6

Provozovny Přípravna betonářských směsí – betonárka – je umístěna v areálu firmy Logea s.r.o. v části obce Byseň (Byseň 1, 273 79 Tuřany u Slaného). Nejbližší stávající zástavba je umístěna za komunikací III/23638 (referenční místo č. 7 - rodinný dům č.p. 20) a v severním směru před místní komunikací III/23638 (referenční místo 8 - obytný dům č.p. 9). K omezení emise hluku a prachových částic do venkovního chráněného prostoru je míchačka betonu krytována. Kamenivo je skladováno ve čtyřech boxech navazující na stávající objekt )cca 80 m od navržené plochy pro bydlení Z9) s možností zastřešení. Zásobník kameniva Zásobník kameniva betonárky 4 x 25 m3 je společně s tenzometrickým vážícím pasem umístěn v návaznosti na nájezdovou rampu v západním směru. Zásobník je plněn nakladačem. Je uzavíratelný střešní clonou, která při odklopení působí jako protihluková bariéra při plnění zásobníků ve směru severním, tj. k ploše pro bydlení Z9. Od vážícího pasu šípový transportní pas sklonu 22o plní vlastní míchačku kamenivem. Cement je skladován v silech 3 x 63 tun, která jsou k míchacímu zařízení připojena krytými šnekovými dopravníky, ve své horní části jsou opatřena oklepávacími vibračními filtry. Hlavním zdrojem hluku je pak doprava vyvolaná provozem betonárky. Vzhledem k tomu, že výpočtové maximální kapacity betonárky nebude nikdy plně dosaženo (prohlášení zástupce fy. LOGEA s.r.o.), bylo na základě zkušebního provozu odhadnuto, že denní odběr se bude pohybovat do 80m3, výrobnost bude podřízena tempu výstavby rodinných domů v Tuřanech. Nepředpokládá se tedy významnější přeprava betonových směsí mimo území obce Tuřany Za těchto podmínek bude pak vyvolaná doprava představována pojezdy 28 TNA za provozu 6,5 hodin denně. Vzhledem k problematice současného komunikačního napojení areálu Logea s.r.o. na silniční síť z východního směru (v bezprostřední blízkosti a terénním podmínkám křižovatky místních komunikací III/23638 a III/23713) bude vjezd a výjezd posunut do západního směru s vjezdem (a výjezdem) z místní komunikace III/23713 v oblasti bez obytné zástavby. Obslužná vozidla betonárky pak budou směrována – přeprava surovin ze silnice I/16 na místní komunikaci III/23638 a do areálu, přeprava betonové směsi z areálu nejkratší trasou ke staveništi. Nejvíce pak mohou být přitěžovány (se shodným rozpadem přitěžující dopravy v obou směrech) místní komunikace III/23713 vedená mimo obytnou zástavbu (v úseku vjezd do areálu – křižovatka s III/23715) a III/23638 vedená mimo obytnou zástavbu k nejrozsáhlejšímu území Z1 (v úseku vjezd do areálu – křižovatka s I/16). Energetické centrum - kogenerační jednotka Umístění energetického centra je navrhováno do prostoru bývalého zemědělského areálu v Bysni, konkrétně do objektu bývalého kravína (plocha P3). Popis technologie viz. kap. Ochrana ovzduší. Nadměrné zatěžování venkovního prostoru hlukem z běžného provozu technologie není očekáváno. Vlastní kogenerační jednotky budou v kontejnerovém provedení s protihlukovou úpravou. Včetně plynového kotle budou navíc umístěny v obestavěném prostoru rekonstruovaného objektu bývalého kravína. Přenos hluku z prostoru umístění kogenerace a plynového kotle do venkovního prostoru pak bude omezován i vzduchovou neprůzvučností obestavujícího pláště tohoto objektu. Hluková emise ze sání vzdušiny k spalovacímu procesu a z koruny komínů (z výfuku spalin) bude omezována vloženými tlumiči hluku. Pro účely zpracovávané hlukové studie byly zvažovány pouze limitní hodnoty A LAeq ≈ 50 – 55 dB (l = 1 m). Se shodnou hlukovou emisí lze uvažovat i z koruny komínů (v denní i noční době). Součástí projektové dokumentace bude rovněž i hluková studie, kterou bude garantováno dodržení hygienických limitů. Vzhledem k topnému médiu - zemní plyn - je doprava suroviny vyloučena. Zanedbatelná je i ostatní doprava vyvolaná např. přepravou výměnných olejů ap. Výsledky výpočtů Vzhledem k rozsáhlosti zájmového území, počtu a lokalizaci zastavitelných ploch určených pro bydlení byly výsledky výpočtů prezentovány po úsecích: stávající obytná zástavba + plochy pro občanské vybavení a bydlení (Z2, Z3) v okolí silnice I/16 v Tuřanech – západní část (od křižovatky místní komunikace III/23715 s I/16 ve směru na západ) pro hodnocení hlukové zátěže venkovního prostoru na komunikaci I/16 lze využít korekci pro starou hlukovou zátěž. Dle výpočtů lze konstatovat, že u obytné zástavby situované nejblíže silnice I/16 v denní době není překračován limit pro starou hlukovou zátěž (70 dB), v noční době je překračován limit pro starou hlukovou zátěž (60 dB). Hodnoty v roce 2009 se v referenčních bodech 1-3 ve výšce 3 m pohybují v rozmezí 61,4 - 61,9 dB! Vzhledem k nárůstu intenzit dopravy je pak v roce 2025 očekáváno zvýšení hlukové zátěže o 0,4 až 0,6 dB (tj. 61,9 - 62,4 dB). Z lokace izofón vyplývají ochranná pásma podél komunikace I/16 ohraničená izofónou v úrovni hygienického limitu pro noční dobu 50 dB, tj. vzdálenost 30 m od osy komunikace pro rok 2009 i výhled 2025 - pro lokality Z2 a Z3. stávající obytná zástavba + plochy pro občanské vybavení a bydlení (Z1, Z6, Z10) v okolí silnice I/16 v Tuřanech – východní část (od křižovatky místní komunikace III/23715 s I/16 ve směru na východ) pro hodnocení hlukové zátěže venkovního prostoru na komunikaci I/16 lze využít korekci pro starou hlukovou zátěž. Dle výpočtů lze konstatovat, že u obytné zástavby situované nejblíže silnice I/16 v denní době není překračován limit pro starou hlukovou zátěž (70 dB), v noční době je překračován limit pro 9


starou hlukovou zátěž (60 dB) u referenčního místa č. 3 ve výškách 3 a 5 m nad terénem. Hodnoty se pohybují v 60,9-61,6 dB, v roce 2025 dojde k nárůstu o 0,4 - 0,5 dB, tj 61,4 - 62,1 dB. Z lokace izofón vyplývají ochranná pásma podél komunikace I/16 ohraničená izofónou v úrovni hygienického limitu pro noční dobu 50 dB, tj. vzdálenost 30 m od osy komunikace pro rok 2009 i výhled 2025 - pro lokalitu Z1 a Z6 stávající obytná zástavba + plochy po občanské vybavení ve střední (P2) a bydlení v severozápadní části (Z7, Z8) Tuřan Hlukové poměry v této oblasti již mohou být ve výhledovém roce 2025 ovlivňovány nejen hlukem z dopravy na místních komunikacích III/23715 a III/23713, ale rovněž hlukem z provozoven (betonárky a energetického centra - kogenerační jednotky). Betonárka bude provozována pouze v denní době, energetické centrum - kogenerační jednotka v trvalém provozu. V důsledku předpokládaného nárůstu ostatní dopravy na komunikacích III/23715 a III/23713 (dle vývojových koeficientů pro silnice II.třídy) je v horizontu roku 2025 oproti roku 2009 očekáváno zvýšení hlukové zátěže stávající zástavby o 0,3 dB. Přitížení komunikace III/23713 obslužnými vozidly betonárky se na zvýšení hlukového zatížení venkovního prostoru prakticky neprojeví. Dle výsledků výpočtů nejsou překračovány limity pro hluk z provozoven (den 50 dB / noc 40 dB) ani z pozemních komunikací (den 55 dB / noc 45 dB) -

stávající obytná zástavba + plochy pro bydlení (Z1, Z5, Z9) v Bysni provozem technologických zařízení (betonárky a kogenerační jednotky) mohou být ovlivňovány hlukové poměry oblasti. Jejich plný provoz je však podmíněn projektem zástavby pozemků v Tuřanech. Přenos hluku z prostoru betonárky k území Z1 bude omezován veřejnou zelení realizovanou na bývalých silážních jámách (P1). Betonárka v současné době (r. 2009) není provozována trvale, zajišťuje pouze jednotlivé zakázky, energetické centrum dosud není realizováno. Dle výsledků výpočtů lze konstatovat, že v lokalitách Z5 a Z1 nejsou překračovány limity pro hluk z provozoven (den 50 dB / noc 40 dB) ani z pozemních komunikací (den 55 dB / noc 45 dB). Poněkud složitější je situace na ploše určené pro bydlení Z9. V důsledku přenosu hluku z provozu betonárky se prakticky celé území Z9 dostává do oblasti izofóny LAeq,T = 45 dB. Bylo by žádoucí reálnou hlukovou zátěž před realizací obytné zástavby ověřit akustickým měřením a případná protihluková opatření navrhnou s ohledem na časovou omezenost provozu (betonárka je vedena jako dočasná stavby - lze tedy očekávat ukončení jejího provozu s ukončením výstavby v Tuřanech a tím i ukončení působení tohoto zdroje hluku)

Samostatně bylo provedeno hodnocení hlukové zátěže největší plochy pro bydlení Z1 lokalizované mezi Tuřany a Bysní, které bylo rovněž dílčím způsobem provedeno při prezentaci výsledků výpočtu přenosu hluku z dopravy na východní části silnice I/16 a výsledků výpočtů přenosu hluku z místních komunikací III. třídy a z provozoven v Bysni. na úrovni hlukové zátěže území se v budoucnu (srovnávací horizont – rok 2025) oproti současnému stavu (srovnávací horizont – rok 2009) může projevit jednak zvýšení intenzity ostatní dopravy na navazujících komunikacích (v závislosti na vývojových koeficientech ŘSD), jednak přitěžováním především místní komunikace III/23638 nákladními vozidly betonárky a vozidly rezidentů, ale rovněž přenosem hluku z provozoven (betonárka, energetické centrum). Betonárka bude v provozu výhradně v denní době, rovněž dopravou vyvolanou jejím provozem budou komunikace přitěžovány pouze v denní době. Z lokace izofón vyplývají ochranná pásma podél komunikace I/16 a to ve vzdálenosti 30 m pro noční dobu (50 dB), podél místní komunikace je to 7 m pro noční dobu (45 dB). Shrnutí Nejvíce je dopravním hlukem zatěžována stávající obytná zástavba v jižní části Tuřan, situována bezprostředně u komunikace I/16. Imisní ekvivalentní hladiny akustického tlaku A z přenosu hluku z dopravy na této komunikaci se pohybují v denní době v hodnotách až LAeq,T ≈ 67 dB a v noční době až LAeq,T ≈ 62 dB. Jsou významně překračovány hygienické limity stanovené pro okolí hlavních pozemních komunikací (dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy) stanovené v ekvivalentních hladinách akustického tlaku A LAeq,16h = 60 dB pro denní dobu a LAeq,8h = 50 dB pro noční dobu. V případě využití korekce pro starou hlukovou zátěž limit pro denní dobu LAeq,16h = 70 dB sice není překračován, ale až o 2 dB je však překračován limit pro noční dobu LAeq,8h = 60 dB. Vzhledem k blízkosti stávající zástavby ke komunikaci nelze realizovat protihluková opatření, která by odstínila přenos hluku z tělesa komunikace. Situace je řešitelná uvažovaným obchvatem komunikace I/16 situovaným v jižním směru Tuřan. Hluková zátěž stávající zástavby situované ve střední části Tuřan a v Bysni je dominantně ovlivňována automobilovou dopravou na komunikacích III.třídy. Z modelových orientačních výpočtů intenzit dopravy na těchto komunikacích (nejsou zařazeny do celostátního sčítání dopravy) vyplývá, že na referenčních místech situovaných u chráněných venkovních prostor staveb (2 m před fasádou objektu) imisní ekvivalentní hladiny akustického tlaku A nepřekračují hygienické limity stanovené pro hluk z dopravy (ze silničních komunikací) v denní době LAeq,16h = 55 dB a v noční době LAeq,8h = 45 dB. Současně bylo konstatováno, že i v době plného provozu betonárky a energetického centra (modelový rok 2025) není očekáváno (především v Bysni) překročení hygienického limitu pro hluk z provozoven LAeq,8h = 50 dB v denní době a LAeq,1h = 40 dB v noční době. Z posouzení vlivu automobilové dopravy na silnici I/7 na hlukovou zátěž území nejblíže situované Bysně (vzdálené cca 1000 m) vyplynulo, že příspěvky imisních ekvivalentních hladin akustického tlaku A z pojezdu této komunikace jsou zanedbatelné a ve váženém součtu s hlukem emitovaným z místních komunikaci se neprojeví. Z lokace izofón vyplynula ochranná pásma podél silnice I/16 pro lokality Z1, Z2, Z3 a Z6. Při realizaci bytové zástavby bude nutné respektovat ochranné pásmo ohraničené izofónou 50 dB pro noční dobu v šíři minimálně 30 m. Dále je třeba upozornit na hlukovou problematiku lokality Z9, která navazuje (přes Byseňský potok) na areál firmy Logea s.r.o.. Před zahájením bytové výstavby by bylo třeba reálnou hlukovou zátěž ověřit měřením a navrhnout případná protihluková opatření i s ohledem na časovou omezenost provozu. pozn.: Majetkový správce silnic upozorňuje, že v případě prokázání nutnosti zajistit protihlukovou ochranu území navržených územním plánem pro bytovou zástavbu, nebudou na náklady majetkového správce prováděna žádná protihluková opatření. Veškerá nová obytná zástavba musí být řešena tak, aby byly splněny hlukové hygienické standardy. Pokud budou nutná protihluková opatření (např. protihlukové stěny, valy), musí být realizovány na náklady stavebníků obytných objektů. Radonové riziko Radonové riziko je jedním z faktorů ovlivňujících hygienickou kvalitu životního prostředí. Radiační zátěž stavebního pozemku je vždy ovlivněna také lokální situací (různá propustnost půd, lokální anomálie aktivních látek v horninách atd.) a použitými stavebními materiály. Určení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku je možno pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny místní geologické podmínky. Z hlediska radonového nebezpečí je zájmové území v nízké, přechodné až střední kategorii indexu geologického podloží. Nízká - střední kategorie radonového indexu je v převažující míře sledována rovněž v rámci zastavěného území. V řešeném území může být při vybraných stavebních činnostech vyžadováno provedení radonového průzkumu (stanovení radonového indexu pozemku dle vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, v platném znění).

10


ad c) Urbanistická koncepce Urbanistické podmínky: (Byseň) Původní zástavba obce historicky doložené již z konce 14. století se rozprostírá na křižovatce cest v údolnici Byseňského potoka. Jedná se o rozšířenou návesní ulicovku s několika zemědělskými usedlostmi jímž původně dominovala na JZ okraji tvrz. Sídlo je ve své původní urbanistické stopě poměrně dlouhodobě stabilizováno, mění se účel a využití původní usedlosti - tvrze, později areál živočišné výroby (vepřín, ovčín). Na něj pak směrem k Tuřanům navázala výstavba dalšího areálu (dnes z větší části bez odpovídajícího využití - tzv. brownfield). (Tuřany) Historickým jádrem sídla je vyvýšené návrší s areálem kostela Nanebevzetí Panny Marie a tvrzí na jejím severním okraji. Ves je písemně doložená již ve dvanáctém století. Po třicetileté válce na konci 17. století je započato se znovuobnovením vsi. V polovině 19. století byl dominantní nárůst domkářské zástavbay na minimálních pozemcích na křižovatce cest (návsi). Ta pak byla rozvinuta jižním směrem přes karlovarskou silnici (ve směru podél cesty ke Studeněvsi). V posledním (poválečném) období jsou zastavovány bývalé záhumenní pozemky (zahrady a sady) na východním a později na severním okraji sídla. Zástavba se rověž rozšiřuje na západním okraji sídla a to podél silnice I/16. Novodobá parcelace má převážně charakter individuální rodinné výstavby - domy v zahradách. Umístění staveb je ovlivněno pouze zákonnými limity - chybí koncepční řešení. V poválečném období byla Obec vybavena objekty občasné vybavenosti (ZŠ, MŠ, prodejna, fotbalové hřiště). Poblíž karlovarské silnice byla postavena skupina bytových domů. K sídlu náleží tři samoty v západní okrajové části katastru - u silnice. Další samoty související s dobýváním uhlí či výrobou (cihelna) postupně zanikly. Funkční a prostorová transformace sídla: V posledním pětiletém období Tuřany prožívá stavební boom v podobě hromadné výstavby izolovaných rodinných domků na parcelách o velikosti cca 800 - 1000 m2 ve východní okrajové poloze sídla. Charakter staveb (objemový i typový) a suburbánní způsob parcelace však nezapadají do specifické rázovitosti venkovského sídla. Venkovské sídlo mělo v minulosti převážně zemědělskou funkci, kterou nahradila převážně funkce obytná s funkcí rekreační (chalupaření). Svým novým posláním - změna z funkce zemědělské na funkci obytnou (včetně funkce rekreační) ztrácí vesnice základní rys - existenční závislost zástavby na obdělávané krajině.

ad d.1) Dopravní infrastruktura Širší dopravní vztahy Obec Tuřany z hlediska širších komunikačních souvislostí je situována v příznivé poloze v krátké vazbě na páteřní trasy silnice RI/7 směřující od Prahy na severozápad přes Slaný do Chomutova a silnice I/16 vedené od Mělníka přes Slaný do Řevničova k připojení na trasu silnice I/6 směřující od Prahy na západ Čech. Vazba na trasu rychlostní silnice RI/7 je zprostředkována mimoúrovňovou křižovatkou typu delta situovanou východně od obce na křížení obou silnic I.třídy ve vzdálenosti asi dvou kilometrů od centra obce. Na tyto páteřní silniční trasy jsou pak připojeny další silnice III. třídy, které zajišťují dopravní dostupnost a přímou dopravní obsluhu obcí přilehlého území. Dostupnost území prostředky hromadné dopravy zajišťují linky pravidelné veřejné regionální autobusové dopravy, pozice autobusových zastávek je možno považovat za stabilizované. Nejbližší připojení k železniční dopravě je v železniční stanici Slaný na trati č. 110 Kralupy nad Vltavou – Most vzdálené asi 2 km od obce. Ostatní dopravní obory nejsou v řešeném území zastoupeny a ani do výhledu nejsou předpoklady pro jejich uplatnění v systému dopravní obsluhy území. Silniční doprava Silnice RI/7 zajišťuje funkci páteřní komunikační trasy pro poměrně široké spádové území severozápadního sektoru Středočeského kraje. Vlastní řešené území protíná v krátkém úseku v jeho severovýchodním sektoru zcela mimo zastavěné území. Obchvatová trasa silnice RI/7 města Slaný byla vybudována v sedmdesátých letech v parametrech dvoupruhové kategorie S 11,5/80, jako polovina dlouhodobě připravované směrově rozdělené trasy čtyřpruhové rychlostní silnice návrhové kategorie R24,5/100. Stavba druhého jízdního pasu, která je připravována k realizaci (v současnosti územní řízení), bude vedena po východní straně stávající stopy. Silniční trasu RI/7 je třeba považovat za dlouhodobě stabilizovanou. V souvislosti s realizací rychlostní komunikace bude po její východní straně realizována nová stopa doprovodné komunikace v prodloužení stopy bývalé lounské silnice. Silnice I/16 je v současné době od mimoúrovňové křižovatky s RI/7 vedena směrem na západ. Téměř celým vlastním katastrálním územím je vedena v dlouhé přímkové trase, což sebou přináší řadu problémů z hlediska jak automobilové tak především pěší dopravy v obci, zároveň je silnice pro Tuřany nejvýznamnějším zdrojem hluku (viz. kapitola ochrana zdraví před účinky hluku). Územní plán zapracovává výhledový dopravní koridor pro přeložkovou trasu silnice I/16. Výhledový dopravní koridor je územním plánem vymezen jako územní rezerva R 2. Ve smyslu studie vypracované ve společnosti APIS Praha v roce 2006 a na a základě předběžných jednání na ŘSD ČR byl, i s ohledem na nové rozvojové záměry v jižním sektoru obce, navrhovaný obchvatový koridor posunut jižním směrem do vzdálenosti osově minimálně cca 100 metrů od hranic zastavěného území obce i zastavitelné plochy Z 10. Výhledový dopravní koridor pro přeložkovou trasu silnice silnice I/16 se od současné stopy ve směru od Slaného odklání jižním směrem v prostoru před křižovatkou se silnicí III/23638. Koridor prochází prostorem jižně od zastavěného území obce při hranici katastru se sousední obcí Studeněves a dále je veden na západ k připojení do současné stopy. Před připojením do stávající silniční stopy ve směru na Řevničov bude navržena styková křižovatka, která zajišťuje komunikační vazby území ve směru na západ. Přeložková obchvatová trasa silnice I/16 bude ve smyslu předchozí dokumentace ŘSD ČR navržena v parametrech návrhové kategorie S 9,5/70. Silnice III/23638 je vedena ze Smečna od silnice II/236 směrem na sever přes Přelíc a Studeněves ke křížení s trasou silnice I/16, kde vstupuje do vlastního katastrálního území Tuřany. V souvislosti s realizací obchvatové trasy silnice I/16 je v prostoru navrhované křižovatky navržena rovněž krátká úprava dotčeného úseku silnice III/23638. Od této křižovatky trasa pokračuje ve vcelku solidních parametrech dále na sever do zastavěného území části Byseň a pokračuje až k připojení na trasu silnice I/7 u Lotouše. Silnice III/23713 je od křižovatky se silnicí III/23638 na jižním okraji Bysně vedena ve vcelku solidních parametrech východním směrem na Libovice a Pozdeň, kde se připojuje na trasu silnice II/237. Silnice III/23715 vytváří silniční propojení mezi trasou silnice I/16 a silnice III/23713. Průjezdní úsek silnice III/23715 prochází oboustrannou zástavbou centra obce, z čehož pak vyplývají jistá lokální omezení a obtížná místa. Trasa pokračuje severozápadním směrem, opouští vlastní katastrální území Tuřany a připojuje se na trasu silnice III/23713. Lze konstatovat, že uvedené silnice III. třídy jsou prakticky v celém svém průběhu řešeným katastrálním územím vedeny ve vcelku dobrých parametrech a je třeba je považovat za dlouhodobě stabilizované. Případné lokální úpravy trasy budou realizovány v parametrech silniční kategorie S7,5/60. Intenzity dopravy Přehled o intenzitách dopravy je popsán v části Ochrana zdraví před účinky hluku. Místní komunikace Jak bylo výše uvedeno průjezdní úseky a trasy silniční sítě jsou páteřními komunikačními trasami řešeného katastrálního území, na které jsou připojeny místní a účelové komunikace zpřístupňující části řešeného území až jednotlivé objekty a jednotlivé obhospodařované pozemky a plochy. Vedení těchto komunikací je nejlépe patrné z doložených grafických příloh. 11


Celkově je možné konstatovat, že síť místních a účelových komunikací lze v podstatě považovat za stabilizovanou. Dopravně problémová místa sítě většinou vyplývají buď z obtížné konfigurace terénu nebo v zastavěném území pak z blízkosti přiléhající zástavby či pozemkových hranic. Oba tyto faktory z hlediska reálných možností řešení těchto problémových míst představují vážné komplikace především s ohledem na citlivé majetkoprávní poměry v území a dále na finanční náročnost stavby. Závažný problém v centrální části obce představuje vedení stávajícího průtahu silnice I/16, který však definitivně odstraní až navrhovaná obchvatová trasa vedená po jižním obvodu zastavěného území obce. Jistým problémem je také vedení průjezdního úseku silnice III/23715 oboustrannou zástavbou centrální části obce, což ovlivňuje bezpečnost jak automobilového tak pěšího provozu. Do budoucna je třeba na těchto komunikacích počítat s jistými úpravami ve smyslu výraznějšího uplatnění dopravně zklidňujících opatření a prvků pro automobilovou dopravu. Jisté místní úpravy dalších problémových míst – řešení lokálně zúžených komunikačních profilů, zlepšení rozhledových poměrů v prostoru připojení přilehlých pozemků či křižovatek – je však možno očekávat pouze v souvislosti s případnou novou výstavbou či výraznějšími přestavbovými počiny v dané lokalitě. Návrh nového územního plánu zapracovává nové rozvojové počiny v řešeném katastrálním území obce. Komunikační dostupnost těchto rozvojových lokali je zajištěna buď prostřednictvím vazeb na stávající komunikační skelet obce nebo návrhem nových místních komunikací. U rozsáhlejších rozvojových lokalit se předpokládá vypracování územní studie, která v rámci širších urbanistických souvislostí navrhne rovněž novou komunikační strukturu lokality, jedná se o následující rozvojové lokality: Z1 spolu s lokalitou R1 (zde již vydána správní rozhodnutí, stavba komunikací připravována k realizaci), Z3, Z5 a Z6. Nově navrhované místní komunikace zajišťující komunikační dostupnost a obsluhu nových rozvojových lokalit zástavby obce budou navrženy buď jako obslužné komunikace funkční skupiny C, v kategorii MO7/30(20) s oboustrannými chodníky šířky nejméně 2x2,0m, což tedy představuje šířku uličního prostoru nejméně 10,0m mezi hranicemi protilehlých pozemků, nebo jako komunikace pro smíšený provoz funkční skupiny D1 - obytné ulice – navrhované v souladu s technickými podmínkami TP 103 pro jejich navrhování v šířce uličního prostoru nejméně 8,0m mezi hranicemi protilehlých pozemků. Vlastním řešeným územím neprocházejí turisticky značené pěší trasy. Vcelku mírně zvlněný charakter území s poměrně hustou komunikační sítí silnic III. třídy, s relativně nižšími intenzitami silniční dopravy, představují vcelku dobré podmínky pro větší rozvoj cykloturistické dopravy. Cyklostezky, cyklotrasy - viz. kapitola ad e.3) Obsluha území prostředky hromadné dopravy Obsluha katastrálního území prostředky hromadné dopravy je v současné době a do budoucna zůstává realizována prostředky pravidelné veřejné autobusové dopravy a to prostřednictvím 3 procházejících autobusových linek: 220 065 Slaný – Malíkovice – Kladno, 220 070 Slaný – Mšec – Řevničov, 220 072 Slaný – Srbeč – Nové Strašecí. Ve vlastním řešeném území je situováno celkem 5 autobusových zastávky – Tuřany, Tuřany u školy, Tuřany samota, Byseň a Byseň, rozcestí na trase silnice I/16 při křižovatce se silnicí III/23638. Lze konstatovat, že prakticky celé zastavěné obce je pokryto v přijatelné 500 metrové docházkové vzdálenosti k těmto autobusovým zastávkám, což časově představuje asi 7-8 minutovou docházkovou dobu. Situování zastávek je třeba považovat za stabilizované. Organizace autobusové dopravy v obci je tedy vyhovující i do budoucna. Další zařízení pro automobilovou dopravu S ohledem na výlučně individuální charakter bytové zástavby odstavování a parkování vozidel pro potřeby bydlení nepředstavuje v řešeném území vážnější problém. Pro potřeby dopravy v klidu u jednotlivých objektů vybavenosti jsou pak využívány příležitosti na plochách přiléhajících komunikací. Při realizaci nově navrhovaných objektů je třeba počítat se zajištěním odpovídajících potřebných počtů odstavných a parkovacích stání v rámci vlastních pozemků a to dle skutečně navrhovaných kapacit objektu.V souladu s vyhláškou MMR ČR č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, §20, odst. (5) budou stavební pozemky vymezeny tak, že odstavná a parkovací stání pro pokrytí potřeb příslušného rodinného domu na zařízení dopravy v klidu budou vyřešena v rozsahu příslušných ustanovení ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Ve smyslu těchto ustanovení musí být pro každý byt rodinného domu o velikosti do 100 m2 celkové plochy navrženo jedno odstavné stání, pro každý byt rodinného domu o velikosti nad 100 m2 celkové plochy budou navržena dvě odstavná stání a dále pak nejméně jedno parkovací stání na vlastním pozemku rodinného domu. Čerpací stanice pohonných hmot a prakticky kompletní nabídka servisních služeb pro motoristy je k dispozici v nedalekém Slaném, Řevničově či v dalších zařízeních při trase rychlostní silnice RI/7. Ve výrobním a skladovém areálu v Bysni je provozována podniková čerpací stanice pohonných hmot. Nová zařízení pro automobilovou dopravu nejsou navrhována. Podmínky pro dopravní obsluhu, ochranná pásma Dopravní obsluha lokalit musí, v souladu s ustanovením §10 zákona č 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, a v souladu s vyhláškou č. 104/1997 Sb., v platném znění, splňovat požadavky ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací, včetně připojení navržených komunikací na stávající komunikace dle ČSN 73 6102. Dle ustanovení § 36 zákona č.13/1997 Sb.,tj. mimo zastavěné území obce a na silničních pomocných pozemcích není navrhováno podélné uložení vedení v tělesech silnic III. třídy. Ve vlastním řešeném katastrálním území se v souladu se zákonem č. 13/97Sb., o pozemních komunikacích, uplatňuje mimo zastavěné území ochranné pásmo: rychlostní silnice I. třídy vedené po obou stranách trasy ve vzdálenosti 100 m od osy přilehlého jízdního pásu, silnice I. třídy vedené ve vzdálenosti 50 m po obou stranách od osy vozovky, silnice III. třídy vedené ve vzdálenosti 15 m po obou stranách od osy vozovky.

ad d.2) Technická infrastruktura Zájmové území obce Tuřany (včetně osady Byseň) se nachází v relativně těsném sousedství města Slaný a blízko k městu Kladno. Z inženýrských sítí zde především chybí rozvodná plynovodní síť (chybí plošná plynofikace území), v ne zcela dobrém stavu je systém dešťové, převážně rigolové kanalizace, a některé inž.sítě, které zde byly již instalovány dříve, nesou často stopy málo koncepčního i málo důsledného řešení či i nedostatečné údržby a obnovy. Relativně nedávno zde pak došlo k realizaci splaškové oddílné kanalizace a společné ČOV Studeněves (společné pro Tuřany, Studeněves, Řisuty, Malikovice a Libovice). Současný stav a rozsah zařízení technické obsluhy zájmového území je dnes takový, že při jistém, dočasném poklesu intenzity a změny struktury využívání tohoto území, umožňuje přežití v období postupné kompletace a rekonstrukce inženýrských sítí s tím, že prioritním úkolem se zde jeví uvést do celkově lepšího stavu veřejný prostor, tj. prostor místních komunikací a prostranství (nejen povrchů vozovky či chodníků, ale též zabezpečit odpovídající stav všeho, co se nachází pod i nad úrovní terénu). Místní komunikace a veřejný prostor je zde většinou relativně rozměrný a umožnil “volně“ uložit většinu stávajících inženýrských sítí (stalo se tak však v mnoha místech improvizovaně a s prohřešky na ustanovení ČSN 73 6005 “Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“). Jsou zde však i ulice, které, odhadem, nabízejí prostorově jen velice stísněné podmínky pro ukládání inž. sítí. Dále zde lze identifikovat i nekorektní trasování některých vedení inž. sítí (problém spočívá obvykle v tom, že dochází zbytečně k zásahu do soukromovlastnických práv privátních vlastníků pozemků). 12


Geologické podmínky: základní strukturu tvoří vápnité horniny české křídové tabule , tj. slínovec opuky a slíny, dále horniny permokarbonu (arkózy, slepence, pískovce, lupky, jílovce) či tvrdé horniny proterozoika (buližníky, spility jako skalní výchozy), struktura povrchové vrstvy: 0,00-0,50 m ornice či materiál povrchové úpravy (např. materiál vozovky, navážky apod.), 0,50-1,20 m hlinitá zemina, 1,20-2,20 m zvětralé jílovce, 2,20-4,00 m jílovce, pískovce. Lze konstatovat, že jsou zde pro ukládání inž. sítí podmínky jen průměrně příznivé. Z geologického hlediska jde tedy o území příslušející ke křídové tabulové plošině, vyzdvižené tektonickými pohyby nad okolí. Skalní podklad tvoří souvrství jílovců a pískovců charakteristické červené barvy. Převažujícím půdním typem jsou zde karbonátové zeminy na spraších. V řešeném území nejsou evidovány sesuvná území, když jistým rizikem je zde výskyt půdní eroze. Z hlediska radonového nebezpečí je zájmové území převážně v přechodné až střední kategorii indexu geologického podloží. V zájmovém území nelze vyloučit pozůstatky po primitivní těžbě uhlí. Výskyt úrovně hladiny podzemní vody je zde, silněji než jinde, ovlivněn režimem srážkové činnosti a funkcí přirozených a umělých odvodňovacích a recipientních prvků zájmového území (pohybuje se zde relativně ne příliš hluboko pod úrovní terénu, zejména v částech podél vodoteče v osadě Byseň). Vodní hospodářství pozn.1: Vodní toky a díla, záplavová území, ochrana vod jsou obsahem kapitoly ad. e.5). pozn.2:Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou a zásobování požární vodou je popsáno v kapitole i). Kromě problematiky vodovodu (zásobování vodou) a kanalizace (likvidace odpadních vod), která všude, tj. i zde figuruje prioritně, je zde vodohospodářská situace dána především okolností lokalizace zájmového území v relativně plochém terénu, dále strukturou dílčích povodí, hydrogeologickou strukturou, hustotou a funkcí přirozené a umělé sítě vodotečí, strukturou přirozených i umělých recipientních prvků, stavem oddílné, tj. dešťové a splaškové kanalizace, poměrem zastoupení ploch s nezpevněným a zpevněným povrchem atp. Hlavní vodotečí je zde Byseňský potok. Vodní hospodářství - hydromeliorační a závlahová zařízení pozn. 3: Vodní hospodářství - hydromeliorační a závlahová zařízení jsou obsahem kapitoly f.1) Vodní hospodářství - likvidace dešťových odpadních vod: Srážkové odpadní vody jsou převáděny do nejbližších recipientních prvků převážně zatrubněnými úseky dešťové oddílné kanalizace (z betonových trub DN 400) a v konečné fázi do Byseňského potoka. Jinak všude též částečně systémem příkopů, struh a propustků. V případě jednotlivých nemovitostí je pak prosazována likvidace srážek vsakem či i akumulací (s následným využitím zachycené vody k zavlažování zeleně). Odvedení srážkových vod zde celkově nečiní po většinu roku při průměrných hydrologických podmínkách větších potíží vzhledem k relativně příznivým morfologickým terénním podmínkám, relativně dobré propustnosti a retenční schopnosti povrchu terénu, vzhledem k existenci přirozených recipientních prvků v intravilánu a vzhledem k již realizovaným technickým opatřením. To však zřejmě neplatí v úsecích, kde lze zaznamenat nedostatečnou údržbu odvodňovacích prvků a nahodilé či živelné neodborné zásahy a změny. Lze zde zřejmě počítat s relativně dobrou propustností povrchu terénu (nikoliv však za stavu nasycení či zámrazu). Výskyt úrovně hladiny podzemní vody je zde s ohledem na celkové vodohospodářské poměry a geologickou strukturu povrchové vrstvy ve větším rozptylu než kdekoliv jinde (s kolísáním ve vazbě na širší konkrétní hydrologickou situaci, odhadem např. i méně, než cca 3 m pod terénem v blízkosti vodního toku). Jisté potíže zde dále nastávají, odhadem, i v období předjaří či na začátku zimního období, kdy je povrchová vrstva ještě či již zmrzlá a nepropustná a kdy dešťové srážky mohou způsobit komplikace zejména na nezpevněných místních komunikacích a prostranstvích a v jejich okolí. Přirozenou reakcí v takových případech bývá zpevňování jejich povrchu včetně dodatečné úpravy jejich sklonových poměrů či instalace odvodňovacích prvků (odvodňovacích rigolů, potrubí), převádějících vodu do recipientních prvků v území. V tomto ohledu lze takovéto podmínky a zásahy zaznamenat i ve sledovaném zájmovém území. Problém srážkových odpadních vod byl zde, jak bylo již řečeno, řešen i využitím lokálních recipientních prvků v území. Ty je třeba pokud možno ve své kvalitní plné funkci zachovat či dále rozšiřovat, stejně tak nezabraňovat přirozenému bezkonfliktnímu nátoku do nich, např. zvyšováním konstrukce zpevněných povrchů místních komunikací (nalepováním dalších vrstev při jejich údržbě a rekonstrukci), aniž by byly prověřeny důsledky takového zásahu, či udělat další potřebná účinná opatření. Navrhované řešení: Stav likvidace dešťových vod v obci Tuřany a Byseň se nebude tedy zásadně měnit. Stávající nezatrubněné (rigolové) i zatrubněné úseky dešťové oddílné kanalizace obce Tuřany i osady Byseň jsou z dnešního pohledu technicky značně nedokonalé, nejsou zde navíc prakticky dostatečně udržovány. Výhledově je třeba usilovat o důsledné dořešení systému odvádění srážkové vody i v souvislostech na konečné úpravy terénu a místních komunikací. V případě nové zástavby v rozvojových lokalitách pak lze doporučit po podrobném hydrogeologickém průzkumu likvidaci srážkových vod zasakováním (případně též akumulací s následným využitím této vody pro údržbu zeleně apod.). Srážkové vody ze zpevněných povrchů místních komunikací a chodníků budou však i zde likvidovány rozšířením stávajícího systému dešťové oddílné kanalizace. Bilance produkce srážkových odpadních vod: odvodňovaná plocha intenzita návrhového deště střední součinitel odtoku pro obce tohoto typu bilanční množství srážkových vod

Tuřany, Byseň cca 34,00 ha 120 l/s.ha 0,35 cca 1428,00 l/s

zastavitelné plochy cca 13,5 ha 120 l/s.ha 0,30 486,00 l/s

areály cca 6,0 ha 120 l/s.ha 0,40 288,00 l/s

Vodní hospodářství - likvidace splaškových odpadních vod: Bilance produkce splaškových odpadních vod: Ta odpovídá bilančně spotřebě pitné a užitkové vody všude tam, kde funguje veřejný vodovod (viz bilanční hodnoty potřeby pitné a užitkové vody níže). V ostatních případech pak je to komplikovanější bilancovat, aniž by byly k dispozici další důležité údaje (např. údaje přímo zjištěné měřením při nátoku na ČOV). V obci Tuřany funguje systém oddílné splaškové kanalizace včetně ČOV (společné ČOV Studeněves pro Studeněves, Řisuty, Malikovice, Tuřany, Libovice). Touto kanalizací DN 250 – DN 300 z kameniny jsou splaškové odpadní vody gravitačně dopravovány do přečerpávacích stanic a nakonec do centrální přečerpávací stanice. Odtud pak jsou čerpány na mechanicko-biologickou ČOV Studeněves (s technologií nízkozatěžované aktivace s biologickým odstraňováním dusíku v předřazené anoxické zóně, systém D-A-DN s interní recirkulací)). Jedná se o mechanicko-biologickou ČOV typu BIO CLEANER BC s biologickým odstraňováním dusíku a chemickým srážením fosforu (dávkován roztok síranu železitého). Technologickou sestavu tvoří: vstupní čerpací stanice, strojně stírané česle FONTANA a dvě biologické linky (každá sestává z prostoru denitrifikace, nitrifikace a dosazovací nádrže). Přebytečný kal je přečerpáván do provzdušňované zahušťovací a akumulační jímky. Zahuštěný kal se odváží na ČOV Chanov k odvodnění. Odvodněný kal se využívá při rekultivaci. Základní projektové parametry ČOV (počet EO 2020): hydraulická kapacita: Qprům. = 2,70 l/s, Qmax = 3,8 l/s Qmaxh = 8,50 l/s = 30,6 m3/h Qmaxden= 351,00 m3/den Qr= 120 195 m3/rok Zatížení-přítok, průměrné hodnoty(projektované parametry/skutečné v r.2007):

13


koncentrace BSK5 =386/400 mg/l, roční produkce BSK5 = 123 t/rok, konc. CHSKcr = -/737 mg/l, NL= -/338 mg/l, N-NH4= -/69,6 mg/l, Pcelk= -/10,2 mg/l Průměrné hodnoty na odtoku v r.2007(koncentrace): BSK5 = 7,1mg/l, CHSKcr = 24,8 mg/l, NL= 4,3 mg/l, N-NH4= 0,5 mg/l, Pcelk= 1,1 mg/l Hodnoty povolené vodoprávním orgánem: BSK5 CHSKcr NL N-NH4 Pcelk

průměrné (mg/l) 15 60 15 5 3

maximální (mg/l) 30 60 30 15 6

(t/rok) 1,13 4,51 1,13 0,38 0,23

Problémem je větší množství natékajících balastních vod na ČOV a dále též proměnlivé složení přitékající odpadní vody (v současnosti spíše podprůměrné). ČOV včetně kanalizace je nyní majetkem sdružení JERIMALITUS a bude na základě smlouvy o budoucím převodu přecházet do majetku SVS a.s. Teplice. Provozovatelem ČOV a kanalizace je společnost Severočeské vodovody a kanalizace,a.s. Navrhované řešení V souladu se zadáním územního plánu je navržena nová ČOV Byseň na ploše P4 v blízkosti Byseňského potoka. Předpokládaná kapacita nové ČOV - 650 EO. Obslouží spádové území tj. území s gravitačním nátokem na tuto ČOV (Byseň, Tuřany (část)) včetně navrhovaných zastavitelných ploch Z1 (včetně R1), Z4, Z5, Z7, Z8, Z9. Důsledkem tohoto řešení bude odlehčení ČOV Studeněves (o cca 200 EO), což vyhovuje dnešní situaci související s rozvojem stávajícím i plánovaným všech obcí napojených na tuto ČOV. V Tuřanech nejsou zatím identifikovány technické problémy s případným napojením všech uvažovaných rozvojových lokalit na veřejnou kanalizaci za účelem likvidace splašků. Problémem však zůstává nedostatečná kapacita ČOV Studeněves z hlediska dlouhodobého výhledu (tento problém je pravděpodobně řešitelný novou ČOV Byseň, jakkoliv lze počítat s intenzifikací či rozšířením ČOV Studeněves (bude-li k dispozici prostorová rezerva). Rovněž bude třeba sledovat dopady rozvoje obce Libovice, jejich splaškové oddílné kanalizace, na splaškovou oddílnou kanalizaci obce Tuřany. Pro lokality podmíněné zpracováním územní studie (větší rozsah zástavby) je dána podmínka řešení likvidace splaškových odpadních vod s ohledem na kapacitu ČOV Studeněves. Na samotách bude nadále zachován stávající systém likvidace splašků užitím septiků a bezodtokových jímek s jejich vyklízením feka-vozy na ČOV Studeněves . Ochranná pásma kanalizačních zařízení: Ochranná pásma kanalizačních zařízení se určují dle ČSN 75 6081 (TNV 75 6011) “Hygienická ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení“ z roku 1996 a dle zákona číslo 274/2001 Sb., o veřejných vodovodech a kanalizacích. Ochranné pásmo stoky (do DN 500)…………….……………….1,5 m Ochranné pásmo čerpací stanice odpadních vod………………….10 m Ochranné pásmo ČOV…………………………………………..50 m Vodní hospodářství - zásobování pitnou a užitkovou vodou: Obec Tuřany a osada Byseň má veřejný vodovod (od r.2002), který je součástí dílčího skupinového vodovodu Studeněves-Řisuty (současně jde o část Slánského skupinového vodovodu sloužící obcím Studeněves, Tuřany-Byseň, Libovice, Řisuty a Jedomělice). Využívá zdroje vody, představovaný úpravnou vody Studeněves . Kvalita vody zdroje odpovídá požadavkům vyhl. MZ č. 252/2004 Sb. Zásobovácím vodojemem je věžový vodojem Tuřany (na vyvýšené místě mezi obcemi Tuřany a Studeněves, objem 200 m3 , úrovně min./max. hladiny vody: 349,7/354,7 m n.m.), kam je upravená voda čerpána z úpravny vody Studeněves. Zásobovací řad, VDJ Tuřany- rozvodná síť obce Tuřany, PE DN 90, uložený podél účelové komunikace Studeněves-Tuřany činí svou délkou cca 0,35 km. Navazující rozvodná síť obce Tuřany a osady Byseň (L/PE/PVC, DN 80 -100) má charakter částečně zokruhované sítě s úhrnnou délkou cca 2,8 km. Nadřazeným řadem AZC DN 150, délky cca1,15 km, dopravujícím upravenou vodu z ÚV Studeněves je řad s trasou VDJ Tuřany ve směru Libovice a dále Pozdeň. Na jižní okraj řešeného území zasahuje v krátkém úseku trasa nadřazeného vodovodního řadu Slánského skupinového vodovodu L DN 200. Tři samoty v západním cípu řešeného území jsou zásobovány vodou prostřednictvím rozvodné vodovodní sítě Libovice (PVC DN 80). Provozovatelem veřejného vodovodu je společnost Slavos,s.r.o. Slaný. Rozvodná síť je vybavena požárními hydranty převážně v souladu s normativními požadavky. Po prověření lze potvrdit, že jsou celoplošně splněny limitní minimální normativní hodnoty přetlaku vody v rozvodné síti (15 resp. 25 m v.sl. pro jednopodlažní resp. dvou a vícepodlažní zástavbu dle ČSN 75 5401). Lze však doporučit detailnější prověření s návrhem odpovídajících opatření vždy, když budou připravovány změny v souvislosti s výstavbou v rozvojových lokalit všech obcí zásobovaných prostřednictvím tohoto dílčího skupinového vodovodu. Základní parametry potřeby vody (dle vyhl. č.428/2001 Sb): Qd = 132,10 m3/den, Qdmax.= 198,10 m3/den, Qmax.h= 17,65 m3/hod. = 4,90 l/s Skupinový vodovod je svým zdrojem schopen pokrýt i nároky vyplývající z potřeb rozvojových lokalit. Spolehlivost zásobování vodou je zde dále zesílena provozním propojením na Slánský skupinový vodovod. Potřeba požární vody je v praxi převážně řešena dovozem - cisternami a též prostřednictvím veřejného vodovodu. Vodní nádrže, které mohou být využity jako požární se na veřejně přístupných pozemcích nenacházejí. Na samotách je možno řešit potřebu požární vody odběrem ze stávající vodní nádrže (k.ú. Řisuty u Slaného). Navržené řešení: Územní plán zahrnuje záměr vybudování posilovacího vodovodního řadu PE DN 150 z napojovacího uzlu u vodojemu Tuřany, který je v paralelní trase ke stávajícímu zásobovacímu řadu a dále pokračuje na pozemku obslužné komunikace zastavitelné plochy Z 1, s paralelním pokračováním k rozvodným vodovodním řadům Byseň, kde ze severní části Bysně směřuje na Lotouš, Písek, Neprobylice a Kutrovice (v části navržen v paralelní trase navrženého stl plynovodu). Zastavitelná plocha Z1 (a následně plocha územní rezervy) bude z tohoto řadu obsloužena, tj. bude na něj navazovat rozvodná vodovodní síť. Jako důležité se jeví kompletovat rozvodnou vodovodní síť v obci Tuřany a v osadě Byseň v souvislosti se zabezpečením jejího minimálního zokruhování všude tam, kde se to výhledově nabízí a též v souvislosti s rozšířením této sítě do rozvojových lokalit. Důležitým úkolem je též připojit na veřejný vodovod stávající, dosud nepřipojené nemovitosti. Závažné je též se adekvátně starat i o kvalitní provoz veřejného vodovodu (prostřednictvím kvalitního smluvního vztahu a soustavnou kontrolou provozovatele, též prostřednictvím kvalitního a pravidelně aktualizovaného provozního řádu, soustavným sledováním jeho dodržování apod.).

14


Ochranná pásma vodárenských zařízení se určují dle zákona číslo 274/2001 Sb., o veřejných vodovodech a kanalizacích. Ochranné pásmo vodovodních řadů (do DN 500)…………….……………….1,5 m Ochranné pásmo vodojemu Tuřany je dáno stávajícím oplocením pozemku.

Zásobování energiemi Energetická situace zájmového území zde není zatím dořešena alespoň na standardní úrovni. Chybí zde např. rozvodná stl plynovodní síť. Možné by však bylo ji instalovat v souvislosti s realizací záměru přestavby plochy P3, kde má být aplikována kogenerační jednotka a počítá se zřízením připojovacího slt plynovodního řadu DN 250 (prodloužení rozvodného stl systému několika obcí využívající vtl plynovodu DN 300) ze směru Písek-Lotouš-ByseňTuřany. Současně je to i příležitost k aktivizaci obcí v blízkém okolí této trasy s výzvou vytvořit sdružení obcí s cílem jejich efektivní plošné plynofikace. Je zde proto spalováno v lokálních topeništích i nekvalitní palivo s následným znehodnocujícím odpadem na ovzduší zájmového území a na jeho bezprostřední okolí. V malém rozsahu je spalováno dřevo a je užíván propan-butan (v tlakových láhvích; převážně pro vaření). Pravděpodobně bude přednostně nutné podrobněji zkontrolovat stav elektrifikace zájmového území a případně ji dále posílit. Jsou zde pro její rozvoj relativně uspokojivé technické podmínky. Jinak je všeobecně nezbytné prosazovat větší uplatnění obnovitelných zdrojů energie a systematicky usilovat o úspory energií (např. formou zateplování objektů). To dnes i výhledově bude více záležet na ekonomických podmínkách. Územní energetická koncepce by však měla především dbát na energetické úspory a např. uvolněnou zdrojovou kapacitu příkonu elektrické energie efektivně použít pro objekty, kde je efektivní přednostní užití elektrické energie. Navržené řešení: Zásadní pro obec je záměr vymezení plochy s funkčním využitím umožňujícím realizaci energetického centra - kogenerační jednotky (P3), tzn. záměr realizovat centrální zásobováni teplem s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny. Jako vstupní medium je uvažován zemní plyn. Záměr by měl být realizován na dnes již zastavěné ploše bývalého zemědělského podniku (v objektu bývalého kravína). Návaznost na tento záměr má návrh největší zastavitelné plochy Z1 pro rodinnou zástavbu. Dle informací budoucího provozovatele by se mělo jednat se o malou teplárnu s kogenerační jednotkou v počtu 1 - 2 soustrojí o celkovém elektrickém výkonu 3,5 MW a tepelném výkonu cca 3 MW a příslušenství (čerpadla, rozvaděče atd.) a 1 plynového kotle výkonu cca 3 MW. Topným médiem bude zemní plyn, médiem na dodávku tepla bude teplá voda do 90°C, tedy nikoliv např. pára. Konečný elektrický výkon energetického centra bude cca 3,5 MW, konečný tepelný výkon bude cca 6 MW. Energetické nároky jsou mj. spjaty s klimatickými podmínkami zájmového území (cca 280,00 až 330,00 m n.m.). Ty lze charakterizovat jako spíše mírné s občasným výskytem intenzivního západního až severozápadního proudění vzduchu (klimatická oblast 4; symbol MT1, mírně teplá, suchá; výskyt teploty vzduchu nad 10 ºC činí 2400 až 2600 hod./rok; minimální výpočtová teplota vzduchu dle ČSN činí -12 oC). Průměrná roční výpočtová teplota vzduchu zde činí 7 až 8,5 oC. Průměrný počet dnů s teplotou vzduchu nižší než 12 oC je 224. Průměrná teplota vzduchu v otopném období činí cca 3,4 oC. Orientační energetické nároky sídla (návrhový stav): Vytápění: Počet bytových jednotek v trvale obydlených domech cca 265 á 8,5 kW………2 253 kW provozovny, ostatní aktivity…250 kW (odhad) celkem……………………………………2 503 kW Větrání: Bytové jednotky v trvale obydlených domech cca 265 a 4,5 kW………..1 193 kW provozovny, ostatní aktivity…..150 kW (odhad) celkem……………………………………..1 343 kW Příprava TUV: trvale bydlící obyvatelé……………………...60 l/os.den + vybavenost …………………………………5 l/os.den ΔT = 40 oC QTUV (pro bydlení) celkem…………… cca 380 kW provozovny, ostatní aktivity….. 120 kW(odhad) celkem……………………………………...500 kW Ostatní energetické nároky (v bytech a rekreačních objektech) cca 672 os. á 0,6 kW/os.……………………403,0 kW Vybavenost á 0,65 kW/os. (0,35 na teplo a 0,3 na ostatní) cca 672 os. á 0,35 (teplo)….……………………235,0 kW cca 672 os. á 0,3 (ostatní)……………………….202,0 kW veřejné osvětlení (cca 5 ha) á 3,0 kW/ ha……………………….……………16,5 kW podnikatelské a další aktivity (ostatní energ.nároky)……110,0 kW(odhad) celkem….…………………………………………... 966,5 kW Úhrnná potřeba…………………………………..5 312,5 kW Struktura potřeby energií a její pokrytí (orientační údaje, jedna z možných, reálných variant): (kW)

Krytí potřeby prostřednictvím zdroje: elektrické energie 1 100

zemní plyn1)

tuhých paliv

ostatní

-

800

603

Větrání

520

-

300

523

TUV

240

-

30

230

Ostatní nároky

403

-

-

-

Vybavenost

300

-

37

100

Veřejné osvětlení

16,5

-

-

-

Po t ř e b a e n e r g i e pro: Vytápění

15


Podnikatelské aktivity, ostatní aktivity C e l k e m ( 5 312 , 5 kW)

80

-

-

2659,5

-

1 167

30 1 486

Pozn.: Jistá rezerva spočívá dále v event. rozsáhlejším využívání netradičních zdrojů energie (solární zařízení, tepelná čerpadla, fotovoltaické články….), i ve zhodnocení zemního plynu1) v případě instalace malé teplárny pro centralizované vytápění a přípravu TUV; zahrnuto do sloupce “ostatní zdroje“. Zásobování elektrickou energií Severovýchodní částí řešeného území prochází venkovní vedení VN 110 kV přenosové sítě. Elektrifikace zájmového území, jak zde byla dosud rozvíjena, je ve své skladbě a rezervách jednotlivých částí systému relativně heterogenní. Někde se, odhadem, dostává na hranice svých možností a vykazuje i jisté provozní potíže v distribuční NN síti (přetrvává její provedení i v trasách venkovního vedení), jinde se může vyskytovat i výkonová rezerva. To lze upřesnit až přesnějším provozním sledováním a měřením (předpokládá se obvykle, že takové zpřesnění je k dispozici v rámci vyjádření provozovatele k zadání řešení dílčích projektů jednotlivých rozvojových lokalit či rozsáhlejších záměrů kompletace a rekonstrukce NN sítě včetně distribučních trafostanic). Síť venkovního primárního vedení VN 22 kV , napájející distribuční trafostanice, je svou strukturou i kapacitou v řešeném území možné celkově považovat z pohledu současných požadavků za vyhovující. V území je zbudován krátký podzemní kabelový úsek vedení VN 22 kV směřující k nové TS4. Rozvodná NN síť je zde realizována převážně jako podzemní kabelové vedení. Venkovní vedení NN jsou sice zatím funkční, ale z hlediska delšího výhledu spíše neperspektivní. V rámci vedení distribuční sítě NN je paralelně realizována též venkovní síť VO (veřejného osvětlení), která je průběžně udržována a v provozuschopném stavu. Vlastníkem a provozovatelem je ČEZ Distribuce a.s. Stávající distribuční trafostanice v řešeném zájmovém území (Napájecí uzel: TS 110/22 kV Slaný): Pracovní Název Inventární č. Vlastnictví Stávající výkon (kVA) označení ______________________________________________________________________________________________ TS1 U HŘIŠTĚ KL_4281 ČEZ-Distribuce 250 TS2 OBEC (TUŘANY) KL_ 4211 ČEZ-Distribuce 400 TS3 OBEC (BYSEŇ) KL_ 5345 ČEZ-Distribuce 160*) TS4 PEJŠEK KL_ 5489 ČEZ-Distribuce 160 TS5 ZD KL_ 4522 cizí TS6 TUMPLPLATZ KL_ 4460 ČEZ-Distribuce 50 *) pozn.: bude se upravovat v dohledné době na 250 kVA Navržené řešení: Výkon stávajících trafostanic v obci činí celkem 1020 resp. 1 110 kVA, což výhledově nemusí postačovat (přestože není do bilance zahrnuta TS5 v současnosti nefunkční). Situaci lze v tomto případě řešit postupně na základě zpřesnění vstupních informací (o stávajících výkonových rezervách trafostanic a zpřesnění údajů požadovaných příkonů jednotlivých majitelů nemovitostí) a to, v případě potvrzení aktuálních výsledků analyzy struktury potřeby energií, především posílením výkonu stávajících distribučních trafostanic (jejich rekonstrukcí a modernizací) a teprve následně též zřízením (a připojením) nových trafostanic v příslušných rozvojových lokalitách. Rozvoj obce se může projevit též požadavkem na zkapacitnění stávajících tras vedení VN 22 kV či realizací propojovacích kabelů 22 kV. Stávající venkovní trasy vedení NN by pak měly být postupně rekonstruovány na kabelové podzemní trasy . V zastavitelné ploše Z3 dojde v rámci plošné výstavby ke zrušení venkovního vedení VN 22 kV v úhrnné délce cca 180 m. V zastavitelné ploše Z7 dojde v rámci plošné výstavby ke zrušení venkovního vedení VN 22 kV v úhrnné délce cca 280 m. které bude nahraženo podzemní trasou. s odbočením ke stávající TS2. Lze konstatovat, že je zde technicky možné připojení uvažovaných rozvojových lokalit na rozvodnou NN síť. Ochranná pásma elektrických zařízení: Šířka ochranných pásem rozvodných zařízení zřizovaných po 31.12. 1994 je dána energetickým zákonem č. 222/1994 Sb. Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti kolmo na vedení od krajního vodiče (u kabelových vedení od krajního kabelu) na každou stranu; v závorce jsou uváděny hodnoty dle zák. č. 458/2000 Sb. pro nová zařízení: · u venkovních vedení 22 kV (do 35 kV)……… 7 m · u venkovních vedení do 110 kV (včetně)……….. 12 m · u kabelových vedení (do 52 kV)…..………… 1 m · u venkovních vedení do 220 kV.……………. 15 m · u venkovních vedení do 400 kV (včetně) .….. 20 m · u el. stanic (do 52 kV)………………………. 7 m .u el. stanice kompaktních a zděných (do 52 kV) .....................................2 m od obrysů stanice. V případě zájmového území zde veškerá dříve instalovaná zařízení (venkovní vedení VN 22 kV a distribuční trafostanice) mají ochranné pásmo 10 m na každou stranu dle zák.č.79/1957 a prováděcích předpisů č.80/1957. ČEZDistribuce, a.s. současně požaduje zachovat volný průjezdný (neoplocený, bez překážek) pruh pod vedením VN 22 kV. Zásobování zemním plynem: V sídle Tuřany není realizována plošná plynofikace. Severovýchodním okrajem řešeného území prochází nadřazený plynovodní systém (úsek VTL RS Slaný - VTL RS Písek DN 300). Navržené řešení: Do územního plánu je zapracována přeložka vtl plynovodu DN 300 (v souvislosti s realizací zkapacitnění silnice RI/7) do nové souběžné trasy východně od navrhované doprovodné komunikace. Územní plán přebírá záměr vybudování plynovodní stl přípojky PE DN 250 pro záměr přestavby plochy P3. Navržený přivaděcí stl plynovodní řad z Písku přes Lotouš je vedený v řešeném území v souběhu s komunikací III/23638 a dále přes zastavěné území Bysně do přestavbové plochy P 3 (v trase převážně shodné s navrhovaným vodovodním řadem). Zde bude zbudována malá teplárna - viz. odstavec zásobování energiemi. Ochranná a bezpečnostní pásma plynovodních zařízení, dle zákona č.. 458/2000 Sb., energetický zákon, je: bezpečnostní pásmo vtl plynovodu: do DN 100…….... 15 m do DN 250…...… 20 m nad DN 250……. 40 m ochranné pásmo u ntl a stl plynovodu……………….... 1 m ochranné pásmo u ostatních plynovodů a přípojek….... 4 m Telekomunikace a radiokomunikace Zabezpečení řešeného území telekomunikačními službami představuje vzhledem k jejich důležitosti pro rozšíření potřebných ekonomických aktivit i prosté zabezpečení standardních služeb profilový význam. V centru obce Tuřany je u pošty instalován veřejný telefonní automat (veřejná hovorna) a je tedy splněn požadavek zajištění 16


minimální dostupnosti této služby (minimální standardní vybavení). Technická úroveň místní sítě odpovídá již dnešním vývojovým trendům. Účastnická telekomunikační síť je realizována v podzemních kabelových trasách, ne vždy však v souladu s ČSN 73 6005. Zájmové území přísluší k místní telekomunikační ústředně (MTÚ-MTO) Kladno. Vlastní napojení je prostřednictvím ATÚ-podústředny. Provozovatelem je společnost Telefónica O2 , Czech Republic, a.s. Není však zatím známo, jakou kapacitní rezervu nabízí stávající účastnická telekomunikační síť, která zde má již podobu sítě telekomunikačních kabelů v pozemní trase, rozvíjené od příslušných síťových rozváděčů (SR). Zájmovým územím prochází dálkový optický telekomunikačních kabel 222 (Rakovník - Zvoleněves) přenosové sítě. Kabel je veden v trase podél polní cesty směrem od Studeněvsi (vodojem), po JZ okraji sídla Tuřany a dále pokračuje v souběhu s komunikací I. třídy směrem do prostoru k.ú. Řisuty u Slaného. Další dálkový podzemní telekomunikační kabel č. 167 b je veden v souběhu se silnicí III/23638 od Studeněvsi, dále v trase západně od sídla Byseň a dále opět v souběhu se silnicí III. třídy směrem do Lotouše. Obec je v některých svých částech vybavena funkční sítí obecního rozhlasu (v paralelních trasách s trasami NN rozvodů el.energie). Obecní rozhlas je ve správě obce. Území obce je pokryto signálem BTS mobilních operátorů. V území se nenacházejí základnové stanice veřejné komunikační sítě. Dle ÚP VÚC nad řešeným územím prochází hlavní radioreléová trasa. Navržené řešení: Lze doporučit dále rozvíjet a zkvalitňovat již zde založenou a realizovanou koncepci telekomunikační obsluhy zájmového území. Dále lze konstatovat, že je zde technicky možné (po příslušných úpravách) připojení uvažovaných rozvojových lokalit na účastnickou telekomunikační síť. Ochranná pásma telekomunikačních zařízení: Ochranná pásma jsou dána zákonem č. 151/2000 Sb., resp. zákonem č.127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. U telekomunikačních zařízení pak činí v případě: - kabelového vedení přístupové sítě volně uloženého 1,5 m na obě strany od krajních kabelů - kabelového vedení v ochranné konstrukci 1,5 m od okraje výkopové rýhy - kabelů transportní sítě ochranné pásmo stanovuje Telefónica O2 , Czech Republic, a.s. – Provoz přenosové techniky (provozovatel). Veřejné osvětlení a místní rozhlas V podstatné části obce je realizována síť VO (veřejného osvětlení) a místního rozhlasu, převážně paralelně s rozvody NN. Obě tyto sítě jsou funkční a i nadále schopné dalšího rozvoje. Souhrnné zhodnocení, prostorová koordinace vedení technického vybavení Rámcově má obec Tuřany relativně dobré technické předpoklady k dalšímu rozvoji svého technického vybavení s tím, že stávající zařízení svým rozsahem a kvalitou rozhodně umožňuje překlenout přechodnou fázi, tj. období, než budou postupně realizovány (po etapách) jednotlivé investiční záměry výhledové koncepce (k zajištění trvale udržitelného stavu a vývoje). Z návrhu urbanistické koncepce řešení je pak patrné úsilí prosadit a posílit celistvost a kompaktnost zájmového území. V případě většiny inženýrských sítí se zde jeví příznivé podmínky pro jejich rozvíjení i v součinnosti s dalšími obcemi v okolí i v rámci bývalého okresního uspořádání (příkl.: zásobování el. energií, telekomunikační obsluha, zásobování vodou, likvidace splašků); je tedy současně jejich rozvoj vázán i na tyto podmínky širších územních vztahů. Cílem koordinace v úrovni koncepčního řešení je předvídat a předcházet všem potenciálním vážným konfliktům a střetům zájmů. Rozumí se nejen střetům prostorovým, ale i možným disproporcím v objektivně existujících vztazích a v užitých rozhodovacích postupech, v územně plánovacích podkladech či dokumentaci počínaje a zpracováním příslušného projektu, jeho realizací a provozováním konkrétních systémů a zařízení konče. Významná je např. koordinace inženýrských sítí ve vazbě na pozemní komunikace, případně na jiné možné překážky a vzájemná koordinace jednotlivých druhů inženýrských sítí. Není příznivé, že v případě obce Tuřany má jistá část komunikací charakter komunikací silničních. Tím se stává i prostorové řešení inženýrských sítí v uličních profilech obtížněji řešitelné. Na základě rámcového posouzení lze odhadovat, že v některých úsecích a na některých křižovatkách může být brzy hustota sítí na úrovni vyvolávající již vážné problémy. V takových případech nelze improvizovat, ale uplatnit důsledné postupy prostorové koordinace. Takovými jsou postupy respektující ČSN 73 6005 a postupy s aplikací úměrných sdružených tras (v daném případě např. multikanálu SITEL, technického kanálku BIRCO apod.), nebo řešení s uplatněním kombinovaných způsobů ukládání inž. sítí. V případě použití klasického způsobu ukládání lze rovněž připomenout nezbytnost použití dostatečně kvalitních materiálů, kvalitního provedení včetně přísné kontroly kvality díla, nezbytnost včasného osazení ochranných konstrukcí pro křížení tras inženýrských sítí s komunikacemi a včasnou přípravu dopravně inženýrských opatření pro realizaci. Základním prostředkem pro koordinaci inženýrských sítí musí být koordinační situace a kompletní příčné profily prostorem komunikací. V rámci dalších kroků je žádoucí zpracování charakteristických příčných profilů s vyznačením polohy jednotlivých vedení (stávajících, již navrhovaných i těch výhledových). Prostorová koordinace v detailu dle ČSN 73 6005 “Prostorová úprava sítí technického vybavení“ a podle dalších technických podkladů může být preventivně precizována samostatným projektem. ad d.3) Občanské vybavení Občanské vybavení tvoří stavby, zařízení a pozemky sloužící pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva. Všechna stávající zařízení občanské vybavenosti se nacházejí v Tuřanech (cca 90% trvale bydlících obyvatel). Do tohoto sídla je směřován i rozvoj občanské vybavenosti. Kaplička na návsi v Bysni je zařazena do ploch veřejných prostranství. Školství, zdravotnictví a sociální služby: Základní zdravotní péče a sociální služby jsou zajištěny ve Slaném. Péče o školní a předškolní výchovu dětí je a nadále bude zajištěna ve Slaném a v Tuřanech. V obci je mateřská škola s kapacitou 25 dětí (Koordinační výkres, odkaz č. 1) a 5ti třídní základní škola s kapacitou až 60 žáků (Koordinační výkres, odkaz č. 2). Návrh: Územním plánem navržena plocha pro rozvoj občanského vybavení (OV) veřejného charakteru (předpoklad mateřská škola) v rámci přestavbové plochy P2. Návrhové velikost sídla 731 obyvatel (proti současnému stavu 521 obyvatel) odpovídá nárůst cca 30 dětí předškolního a školního věku (věková kategorie 3 - 14 let). Veřejná správa a ochrana obyvatelstva, kulturně-vzdělávací zařízení: (Koordinační výkres, odkaz č. 3) Obecní úřad, poštovní úřad. (Koordinační výkres, odkaz č. 4) Veřejná knihovna a zasedací místnost Obecního úřadu (zařazeno do smíšených obytných ploch část objektu je využívána k trvalému bydlení). Občanská vybavenost komerčního typu: 17


(Koordinační výkres, odkaz č. 5) Restaurace U Jezírka, areál aktivní rekreace a sportu (doplňovaný v současnosti paintballovým hřištěm ve smyslu již vydaného územního rozhodnutí). (Koordinační výkres, odkaz č. 6) Restaurace U Mušketýra. (Koordinační výkres, odkaz č. 7) prodejna smíšeného zboží Jednota Kladno. Provozovny služeb a drobné výroby, řemesel: Tyto činnosti jsou popsány v kapitole c.3 Tělovýchova a sport, rekreace a cestovní ruch: (Koordinační výkres, odkaz č. 8) Sport v obci reprezentuje TJ Sokol Tuřany, oddíl kopané - fotbalové hřiště se nachází na pozemku 248/1. Rekreace se uskutečňuje formou pobytové krátkodobé rekreace (chalupaření). Zařízení přechodného ubytování se na území obce nevyskytuje. Návrh: Územním plánem je navržena plocha pro rozvoj občanské vybavenosti - sportu (OS) navazující na stávající fotbalové hřiště na jihozápadě Tuřan (rozloha cca 0,8 ha) - zastavitelná plocha Z2. Církevní služby a pohřební služby: (Koordinační výkres, odkaz č. 9) římskokatolický kostel, zvonice, veřejné pohřebiště ad d.4) Veřejná prostranství Návrhem ÚP jsou vymezeny stávající plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň s cílem chránit stávající systém sídelní zeleně na veřejných prostranstvích a vymezeny stávající plochy veřejných prostranství v obci (na základě podkladů Obecního úřadu Tuřany). Při úpravách veřejného prostranství musí být respektovány stávající prvky drobné architektury - kaplička na návsi v Bysni, památník obětem války v Tuřanech a veřejná zeleň. Plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň (ZV) jsou navrženy v rámci přestavbové plochy P1. Další veřejná prostranství budou navrhována v souladu s regulativy územního plánu a to zejména v rámci zpracovávaných územních studií. Pro nově vymezované pozemky veřejného prostranství jsou dány tyto požadavky (ve smyslu vyhlášky §22 vyhlášky 501/2006 Sb.): Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Součástí těchto veřejných prostranství je nejméně jeden pruh vyhrazený pro pěší v minimální šířce 2 m umožňující bezbariérové užívání. ad d.5) Nakládání s odpady Systém sběru, třídění a zneškodňování komunálního a stavebního odpadu i nebezpečných složek odpadu je upraven Obecně závaznou vyhláškou obce Tuřany (2/2006): (Nakládání s komunálním odpadem) 1. Pro shromažďování a třídění komunálního odpadu jsou občanům k dispozici: a) sběrné nádoby (popelnice) – slouží k ukládání zbytkového odpadu z domácnosti po vytřídění (např. smetky, popel, saze, nevratné obaly), b) kontejnery na tříděný odpad – papír, sklo, PET lahve, které jsou umístěny v Tuřanech u mateřské školy a poštovního úřadu, v Bysni na návsi.) c) kontejner na velkoobjemový odpad – slouží k ukládání rostlinného odpadu (větve, tráva) a objemného odpadu z domácností (matrace, starý nábytek apod.) Stanoviště kontejnerů je v Tuřanech v zadním traktu hřbitova a v Bysni (poblíž poz. p. č. 139/3). 2. Do sběrových nádob a zařízení je zakázáno odkládat jiný než stanovený odpad. (Nakládání s nebezpečným odpadem) Sběr nebezpečných složek odpadu je zajišťován smluvně svozovou společností a to 2x ročně. (Nakládání se stavebním odpadem) Odvoz stavebního odpadu (který objemem přesahuje 1 m3), vzniklého při stavební činnosti na místo recyklace nebo k uložení na řízenou skládku si zajistí každý sám vlastními prostředky popřípadě jiným způsobem. Do 1m3 možno odkládat na velkoobjemové kontejnery a to pouze po ohlášení a následném povolení OÚ. V řešeném území nejsou evidovány lokality s povolením k ukládání odpadů. Rovněž zde nejsou oficielně evidovány staré ekologické zátěže (např. skládky).

ad e) Koncepce uspořádání krajiny ad e.1) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny jejich využití Ochrana krajinného rázu V oblasti krajinného rázu krajinného celku Slánska je třeba dbát na minimalizaci zásahů a zachování významu znaků krajinného rázu, které jsou zásadní nebo spoluurčující pro ráz krajiny a které jsou dle cennosti v rámci státu či regionu jedinečné nebo význačné. Jedná se o následující opatření (viz. Studie hodnocení krajinného rázu, Ing. arch. Vorel /2008) : chránit vegetační prvky liniové zeleně podél vodních toků a vodních ploch jakožto důležité prvky prostorové struktury a znaky přírodních hodnot, rozvoj venkovských sídel bude v cenných lokalitách respektovat dochovanou a typickou urbanistickou strukturu, orientován bude do současně zastavěného území (s respektováním znaků urbanistické struktury) a do kontaktu se zastavěným územím, nová výstavba bude v cenných lokalitách zachovávat dimenze, měřítko a hmoty tradiční architektury, v kontextu s cennou lidovou architekturou bude zachovávat i barevnost a použití materiálů, rozvojové plochy větších sídel situovat do kontaktu se současně zastavěným územím, nevytvářet samostatné satelitní celky nízkopodlažní zástavby, rozvoj sídel a krajiny řešit ve vzájemných vazbách, nezasahovat do historických siluet sídel. Návrhem ÚP je respektováno základní krajinné členění řešeného území: krajinný prostor zahrnující odlesněnou intenzivně využívanou krajinu s drobnými vodotečemi, s ojedinělými doprovodnými liniovými porosty a s drobnými objekty v poli (pozůstatky dřívější hornické činnosti - haldy, šachty, jámy; betonové pevnůstky - bunkry s náletovým porostem). Místem krajinného rázu je údolní niva Byseňského potoka s širokými pásy vlhkých až mokrých tužebníkových lad a rákosin. Dominantou širšího území je věžový vodojem Tuřany nacházející při jihovýchodní hranici řešeného území.

18


-

venkovská sídla s hodnotnými prostory návsí s vysokou zelení; v Tuřanech s dominantou kostela Nanebevzetí Panny Marie a s dřevěnou zpěradlovou zvonicí; v Bysni na návsi čtvercová kaplička se štítovou zdí, která přechází ve zvoničku, dvouřadá lipová alej podél komunikace.

Určitým způsobem krajinný ráz negativně ovlivní výstavba kogenerační jednotky. Bude sice umístěna v prostorách stávajícího (dnes nevyužívaného zemědělského areálu) a částečně i odcloněna stávající zelení. Je předpoklad, že součástí bude akumulační zásobník tepla a komín. Výška komínu se odvíjí od použité technologie - o konkrétních typech použitého zařízení však není ještě rozhodnuto. Hodnocení vlivu na krajinný ráz může být provedeno až na základě známého typu použitého zařízení. Proto je závazně navrženo v rámci "Oznámení záměru kogenerační jednotka v obci Tuřany" provést podrobné vyhodnocení vlivu stavby na krajinný ráz. Za předpokladu výšky komínu 16-18 m je nutno zhodnotit stavbu zejména v dálkových pohledech. S ohledem na předpokládanou výšku komínu je nutno maximálně chránit stávající vzrostlou zeleň a doplnit zeleň po jižním okraji lokality v ploše NSpo.

akumulační zásobník tepla v Novém Městě na Moravě

Dochované přírodní prvky zprostředkovávají ekostabilizační působení na okolní nestabilní krajinu a jako takové jsou územním plánem chráněny. V rámci nezastavěného území jsou tyto prvky zařazeny mezi plochy přírodní (NP), popřípadě mezi plochy smíšené nezastavěného území (NSx). Přijatelné formy využití jsou vyznačeny příslušným indexem, jsou dány regulativy a musí být vždy v vzájemném souladu. Index přípustných funkcí: p - přírodní, v vodohospodářská, z - zemědělská, o - ochranná, kh - kulturně historická, d - dopravní (plochy pro navrhované a studované trasy komunikací), u - urbanizovatelné (plochy pro územní rezervy). Plochy nezastavěného území v krajině tvoří dále (NZ) - plochy zemědělské, (W) - plochy vodní a vodohospodářské. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití je popsáno v kap. f ) základního textu ÚP. Z hlediska ochrany a tvorby krajiny platí, že podíl zeleně ve většině vymezených ploch nezastavěného území krajiny je třeba zvyšovat, a to při realizaci návrhu územního systému ekologické stability, včetně interakčních prvků, liniové doprovodné zeleně komunikací, vodotečí a mezí, zatravněním nebo doplněním ploch nelesní zeleně s přírodní funkcí. U nově navrhované zeleně je nutno respektovat stanovištní podmínky, rodová i druhová skladba zeleně musí vycházet z původních rostlinných společenstev: černýšová dubohabřina (převážná část území), střemchová jasenina (nivní poloha Byseňského potoka, mokřadní plochy) černýšová dubohabřina: základní porost - dub zimní 50-60%, habr obecný 15-20%, lípa srdčitá 15%, javor mléč 5-10%, buk lesní 5% doplňkové dřeviny - třešeň ptačí, hrušeň polnička, jabloň lesní, jilm habrolistý, javor babyka, bříza bělokorá, topol osika, svída krvavá, líska obecná, ptačí zob obecný, řešetlák počistivý, hloh jednosemenný, hloh obecný, růže šípková, zimolez obecný, krušina olšová, stromořadí - jeřáb ptačí, lípa srdčitá, lípa velkolistá, javor mléč, ořešák královský, hrušeň obecná, solitérní a rozptýlená zeleň - lípa srdčitá, dub zimní, habr obecný, jeřáb ptačí, dub letní, lípa velkolistá, svída krvavá, ptačí zob obecný, hloh obecný, hloh jednosemenný, líska obecná, vhodné směsi na zatravnění - kostřava červená, kostřava luční, srha říznačka, lipnice luční, lipnice obecná, psineček výběžkatý, jetel. střemchová jasenina: základní porost - dub letní 45%, jasan ztepilý 20%, habr obecný 15%, lípa srdčitá 15%, javor mléč 15%, doplňkové dřeviny - krušina olšová, svída krvavá, líska obecná, ptačí zob obecný, hloh jednosemenný, zimolez obecný, růže šípková, střemcha hroznovitá, olše lepkavá vhodné směsi na zatravnění - lipnice obecná, lipnice luční, psineček výběžkatý, srha říznačka, psárka luční, kostřava luční, jetel. Plochy nezastavěného území a jejich další členění jsou vymezeny graficky ve výkresech č. 1 a 2 návrhu ÚP Tuřany (Výkres základního členění, Hlavní výkres).

ad e.2) Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability Součástí zeleně je územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES). Jedná se o vybranou soustavu vnitřně ekologicky stabilnějších segmentů krajiny, účelně rozmístěných na základě funkčních a prostorových kritérií. ÚSES se dělí podle biogeografického významu skladebných prvků na nadregionální, regionální a lokální. Je tvořen biocentry a biokoridory a na lokální úrovni též interakčními prvky. Územní plán obce Studeněves závazně vymezuje prvky ÚSES na lokální úrovni. Nadmístní systém ÚSES, tzn. nadregionální a regionální, do řešeného území nezasahuje. Podle prostorové funkčnosti jsou prvky ÚSES funkční (existující, jednoznačně vymezené) a navržené k založení (nefunkční, vymezené). Funkční prvky jsou sítí vybraných částí kostry ekologické stability a navržené prvky

19


doplňují kostru ekologické stability tak, aby byl ÚSES schopen plnit svoje předpokládané funkce v krajině.Prvky navržené jsou zařazeny do veřejně prospěšných opatření nestavební povahy (VPO). -

Podkladem pro zapracování ÚSES do územního plánu byly následující práce: Generel místního ÚSES (Ing. Miroslav Kubový 11/1999) územní plány navazujících obcí - Slaný, Libovice, Řisuty, Studeněves komplexní pozemkové úpravy - Studeněves

Jednotlivé prvky byly z výše uvedených prací převzaty a dále upraveny a přizpůsobeny podmínkám návrhu územního plánu a podmínkám ochrany a tvorby krajiny. Místní systém ekologické stability řešeného území je přitom koncipován tak, aby především: a/ navazoval na prvky nadmístního systému ekologické stability, b/ ve svých prvcích zajistil životní podmínky v rámci skupin typů geobiocénů zastoupených na zpracovávaném území, c/ zajistil návaznost na místní systém ekologické stability v sousedních katastrech, kde byl již systém zpracován / schválen v rámci ÚPD, d/ byl dodržen požadavek minimality nároků systému ekologické stability na další území při respektování minimálních požadavků na parametry prvků územního systému ekologické stability. Minimální velikost lokálního biocentra by měla být 3 ha, minimální šířka lokálního biokoridoru 15 m (společenstvo lesní, kombinované), 20 m (společenstvo luční). Pro společenstvo kombinované (luční + lesní) je možné přerušení do 50 m zastavěnou plochou, 80 m ornou půdou a 100 m při ostatních kulturách. Interakční prvky nedosahují parametrů biocenter a biokoridorů, významně se však podílejí na zvýšení ekologické stability v krajině. Návrh ÚSES Po toku Byseňského potoka je veden lokální biokoridor, na severozápadě a severovýchodě jsou v jeho trase vymezena lokální biocentra. Dále řešené území na západě protíná lokální biokoridor „Libovice - Řisuty“ s vloženým lokálním biocentrem. Lokální biocentra (LBC): LBC 1 "Na haldě" - lokální biocentrum vymezené, navržené k založení; rozloha 3,17 ha Stav: fragmenty krajinných struktur - regulovaná vodoteč Byseňského potoka s břehovým porostem, staré důlní dílo (halda) s vysokou zelení po obvodu; převažuje orná půda Opatření: : biocentrum nutno založit na orné půdě. Cílovými společenstvy budou kombinovaná lesní, luční a liniová s rozvolněným zápojem (břehové porosty). Pro výsadby jsou doporučeny dřeviny odpovídající jednotce černýšové dubohabřiny, podél vodoteče pak střemchové jaseniny. LBC 2 "Na Byseňském potoce" - lokální biocentrum vymezené, funkční; rozloha 3,52 ha Stav: regulovaná vodoteč Byseňského potoka s břehovým porostem, vlhká tužebníková lada a rákosiny v navazující nivě. Opatření: přírodě blízké řešení údolní nivy v ploše zátopy, vytvoření mělkých depresí s možností vzniku mokřadních biotopů pro zvýšení biodiverzity. LBC 3 "U rejdiště" - lokální biocentrum vymezené, částečně funkční, částečně navržené k založení; rozloha 3,75 ha Stav: remíz v poli charakteru lesa s přirozenou druhovou skladbou, orná půda Opatření: na orné půdě založení TTP s postupným doplněním dřevin původní druhové skladby odpovídající jednotce černýšové dubohabřiny. Lokální biokoridory (LBK): LBK Byseňský potok je dle charakteru a funkčnosti rozdělen na tři úseky: LBK a "Byseňský potok, část a" - vymezený, navržený k založení; délka 421 m Stav: úsek koridoru mezi LBC "Na haldě" a mostkem v obci Byseň, regulovaná vodoteč s břehovým porostem a okrajově i rákosinou, v zastavěném území v betonových zídkách; koridor v úseku pod mostkem přerušen. Opatření: doplnit koridor do šíře min. 15 m, tzn. založit TTP, doplnit břehový a doprovodný porost vodoteče - doporučeny jsou dřeviny odpovídající jednotce střemchové jaseniny; revitalizace toku - úprava přírodě blízkým způsobem, vyčištění od nánosů bahna. Pravý břeh v obci: svahování násypu terénních úprav v průmyslové zóně provést ve sklonu 1:2-2,5 tak, aby pata svahu byla umístěna ve vzdálenosti min. 7,5 m od břehové hrany vodoteče, svah násypu nutno stabilizovat výsadbami dřevin vhodné druhové skladby - nejprve doporučeno val postupně zhutnit a ohumusovat, poté zapěstovat travinnobylinný porost a výsadby dřevin provést až do již min. 1 rok zapěstovaného travinnobylinného porostu. Výsadby se doporučují lesnickým způsobem za použití poloodrostků - doporučeny jsou dub letní i zimní, lípa srdčitá, jasan ztepilý, habr obecný, topol osika, bříza bělokorá; doplnit keři - ptačí zob, zimolez pýřitý, hloh jednosemenný, řešetlák počistivý, střemcha hroznovitá .... Levý břeh: součástí koridoru v zastavěném území bude cyklostezka umístěná na visuté lávce nad vodotečí. LBK b "Byseňský potok, část b" - vymezený, navržený k založení; délka 60 m Stav: úsek koridoru v zastavěném území obce pod mostkem Opatření: doplnit koridor do šíře min. 15 m, tzn. doplnit břehový a doprovodný porost vodoteče dřevinami vhodné druhové skladby - doporučeny dřeviny odpovídající jednotce střemchové jaseniny. LBK c „Byseňský potok, část c“ - vymezený, funkční; délka 398 m Stav: úsek funkčního koridoru navazuje na úsek b, prochází částečně zastavěným území obce a převážně mimo zastavěné území k biocentru LBC 2. Regulovaná vodoteč procházející rákosovým polem, ojediněle doprovodná zeleň; společně s interakčními prvky IP 2 a IP3 vytváří funkční celek. Opatření: ponechat samovolnému vývoji. LBK „Libovice - Řisuty“ rozdělen dle charakteru a funkčnosti na dva úseky: LBK d „ Libovice - Řisuty, úsek d“ - vymezený, funkční; délka 147 m Stav: úsek funkčního lokálního biokoridoru veden podél meze se vzrostlou zelení mezi LBC 3 a silnicí I/16. Přes komunikaci koridor přerušen. Opatření: doplnit výsadby dřevin do mezer, doporučeny dřeviny odpovídající jednotce černýšové dubohabřiny. LBK e „ Libovice - Řisuty, úsek e“ - vymezený, navržený k založení; délka 170 m Stav: úsek mezi silnicí I/16 a hranicí katastru; orná půda Opatření: založení pásu zeleně v šíři 15 m, tj. založení TTP a doplnění keřové a stromové výsadby doporučeny dřeviny odpovídající jednotce černýšové dubohabřiny; podrobněji řešit křížení s navrhovanou trasou obchvatu I/16. Interakční prvky (IP) Interakční prvek je skladebná část ÚSES, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek doplňuje dílčím, ale zásadním způsobem ekologické niky těch organizmů, které jsou schopny se zapojovat do potravních sítí sousedních, méně stabilních společenstev. Umožňují tak jejich trvalou existenci i v méně stabilní krajině. V rámci ÚP Tuřany jsou vymezeny následující interakční prvky: IP1 "K ovčínu“ - odvodňovací příkop v poli s břehovým a doprovodným porostem

20


-

IP2 „U Byseňského potoka I“ - vlhká tužebníková lada a rákosiny na levém břehu toku v návaznosti na LBK c IP3 „U Byseňského potoka II“ - vlhká tužebníková lada, rákosiny a keřové vrbiny na pravém břehu toku v návaznosti na LBK c IP4 „V roklinách“ - počínající zhlaví Velkých roklí v Libovicích, mezernaté stromové a keřové porosty přirozené druhové skladby s travnatým podrostem, zarůstající lada. IP5 „Rejdiště“ - lemová a plášťová společenstva lesíku v poli na hranici katastru IP6 „Remízek“ - remíz v poli na hranici k.ú. Byseň a k.ú. Libovice, ovocné a listnaté dřeviny, bohatý keřový podrost

Pozemkové úpravy V řešeném území nebyly zatím prováděny ani nejsou zahájeny pozemkové úpravy. Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování. Existují dvě formy pozemkových úprav – jednoduché pozemkové úpravy (JPÚ) a komplexní pozemkové úpravy (KPÚ). Komplexní pozemkové úpravy: zpravidla zahrnují celé katastrální území (nebo více), na kterém pozemkové úpravy budou probíhat. Jednoduché pozemkové úpravy: původní využití JPÚ bylo v urychleném přidělení uživatelských bloků jednotlivým soukromým zemědělcům. Dnes jsou podobné jako KPÚ, ale pouze na části katastrálního území. (Např. pro vyřešení stavby dálnice, železnice atd.) Dále je možné JPÚ provést i upřesnění nebo rekonstrukci přídělů půdy přidělené ve smyslu dekretů prezidenta republiky. Zahájení pozemkových úprav je možné buď při souhlasu vlastníků nadpoloviční většiny výměry všech zemědělských (mimo zastavěnou část sídla) pozemků v daném katastrálním území nebo na žádost organizace, která plánuje v dané lokalitě zahájit stavbu, které by významně ovlivnila přístupnost a obhospodařovatelnost pozemků např. realizace protipovodňových opatření, realizace protierozních opatření, realizace významných staveb (např. při stavbě dálnic). Ve vazbě na již dokončované komplexní pozemkové úpravy ve Studeněvsi je v rámci ÚP doporučeno, aby obec Tuřany požádala Pozemkový úřad Kladno o provedení pozemkových úprav v k.ú. Byseň. Důvodem zahájení by mohly být zejména protierozní opatření, popř. další jiné důvody jako je rozdělení velkoplošně organizované plochy orné půdy na optimální segmenty a tím i zvýšení ekologické stability krajiny. Impulz by měl vzejít od obce. Část opatření je již rámcově navržena v rámci ÚP - vymezení prvků ÚSES (biocenter, biokoridorů a interakčních prvků), cestní síť v trasách dnes již zaniklých historických cest, doprovodná zeleň účelových a místních komunikací. Dále jsou vymezeny funkční plochy smíšené nezastavěného území, kde u plochy s indexem p - přírodní, v - vodohospodářská by měly být ve větší míře uplatněny prvky zvyšující ekologickou stabilitu krajiny a zvyšující retenční schopnost území. ad e.3) Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny Cestní síť Plochy zemědělské jsou přístupné historicky vzniklou sítí účelových komunikací, ty však nezajišťují dostatečné zpřístupnění krajiny. ÚP Tuřany proto navrhuje obnovu zaniklých historických cest včetně příkopů a doprovodné zeleně. Cesty budou navrženy se zpevněným podkladem a se zatravněným povrchem (travní směs zátěžová), jednopruhové o šířce min. 3,5 m. Kromě lepší propustnosti krajiny budou cesty plnit další funkce - zpřístupnění pozemků, funkce půdoochranou, vodohospodářskou a ekologickou. Cesty mohou být využity i jako vycházkové či cyklistické stezky. Důvodem obnovy cest je i rozdělení velkoplošně obdělávané půdy na optimální segmenty a tím zvýšení protierozní ochrany, resp. ekologické stability krajiny. V rámci ÚP Tuřany jsou navrženy polní cesty: C1 - obnova zaniklé historické cesty v lokalitě „Na rovinách“, navazuje na hraniční cestu mezi k.ú. Libovice a Lotouš, propojuje komunikace mezi Byseň-Lotouš a Libovice-Lotouš, v krajině naváže na cestu C2. C2 - návrh nové cesty v lokalitě „K Lotouši“. Cesta zajistí propojení C1 se stávající cestou parc.č. 440 (cyklostezka). Cesta vedena po hranicích pozemků. C3 - obnova zaniklé historické cesty mezi stávající cestou parc.č. 440 a C2. V současné době je cesta po poli vyježděna již v této poloze a slouží ke zpřístupnění pozemků. C4 - obnova zaniklé historické cesty mezi obcí Byseň a LBC1 „Na haldě“ (cesta k zaniklé usedlosti), přes biocentrum možno zajistit propojení s cestou C5. C5 - návrh cyklostezky v trase původního koryta Byseňského potoka. Jedná se o IV. úsek cyklostezky „Slaný přírodní park Džbán“ v trase mezi Bysní a Libovicemi. V místě, kde je potok veden v zídkách v zastavěném území a je zde málo prostoru pro průchod cyklostezky ÚP Tuřany navrhuje technické řešení cesty - visutou lávku nad korytem toku. C6 - obnova zaniklé historické cesty v lokalitě „K ovčínu“ (PK parc.č. 439/1), návaznost na cestní síť v k.ú. Slaný. Spolu s navrhovanou cestou C7 a stávající cestou parc.č. 436/1 bude cestní síť zokruhována. C7 - obnova zaniklé historické cesty na hranici k.ú. Byseň a k.ú. Slaný, součást okružní cestní sítě (C6, C7, stávající cesta -parc.č. 436/1) C8 - návrh nové cesty v trase původního koryta drobné vodoteče v poli, po hranicích pozemků v lokalitě „Za horou“ - „Za humny“ , návaznost na navrženou cestu C9. V řešeném území možno využít pro cyklostezku "Slaný -Peruc-Slaný". C9 - obnova zaniklé historické cesty v lokalitě „Za humny“, návaznost na navrženou cestu C8 a cestní síť ve Studeněvsi (vymezenou v rámci KPÚ). V řešeném území možno využít pro cyklostezku "Slaný-Peruc-Slaný". Cyklostezky, cyklotrasy a pěší trasy Vlastním řešeným územím prozatím neprocházejí značené turistické trasy. Vcelku mírně zvlněný charakter území s poměrně hustou komunikační sítí silnic III. třídy a relativně nižší intenzity silniční dopravy představují vcelku dobré podmínky pro větší rozvoj cykloturistické dopravy. K pěším vycházkám je možno využívat stávající i nově navrženou síť polních cest. Přes řešené území procházejí či budou procházet následující cykloturistické trasy: “Slaný - Přírodní park Džbán” (návrh v části řešeného území) Slaný> Byseň > Libovice >Ján (kaple) >Jindřichův důl >Hranice PP Džbán (Ostrov – Bor)> Mšec (Červený mlýn) > Bucký rybník > Krušovice (napojení na stávající cyklotrasu č. 0115). Vzhledem k tomu, že v úseku Byseň - Libovice komunikace chybí, ÚP Tuřany navrhuje vedení cyklostezky v trase původního koryta Byseňského potoka (cesta C5). V zastavěném území obce Byseň bude cesta vedena po hraně zídek mezi oplocením po visuté lávce nad korytem toku. "Slaný - Peruc - Slaný" (stav s možnou úpravou) Slaný > Studeněves > Tuřany > Libovice - kaple sv.J.Nepomuckého - hrob majitele panství > Plchov > Třebíz >Klobuky - menhir > Peruc - pomník 3 císařů > Vraný > Horní Kamenice > Vyšínek > Dřínov > Lidický dvůr > Slaný

21


Pro tyto účely je možno využít trasu přes Studeněves po navržených cestách C9 a C8 v návaznosti na cestní síť ve Studeněvsi. "Slánské zvoničky" - regionální cykloturistická trasa (stav) Slaný > Tuřany > Byseň > Lotouš > Neprobylice > Kutrovice > Plchov > Třebíz > Hořešovice > Líský > Pozdeň >Jedomělice > Hvězda > Malíkovice > Řisuty > Ledce > Hradečno > Smečno > Přelíc > Kvíc > Kvíček > Slaný V řešeném území je trasa vedena po komunikacích III. třídy a stávajících místních komunikacích. Další připravované trasy na Slánsku zatím zůstávají v návrhu. V řešeném území by opět využívaly místní komunikace, popř. nové polní cesty. Jedná se o studované okruhy: "Slaný - Bucký rybník - Slaný" a "Slaný - Bor Žerotín - Slaný". ad e.4) Stanovení podmínek pro protierozní ochranu Z hlediska geologie se v území nachází geologický podklad silně podporující erozi půdy (kód 3). Koeficient potenciální eroze ....0,25 - 0,55. Průměrná roční četnost erozně nebezpečných dešťů v řešeném území ....1,6 Funkci protierozní ochrany tvoří zejména prvky ÚSES, cestní síť a protierozní opatření navržená v rámci komplexních pozemkových úprav. Další protierozní opatření lze dle potřeby budovat v souladu se stanovenými podmínkami využití ploch v nezastavěném území. V rámci návrhu územního plánu jsou navrženy doprovodné porosty (liniová zeleň) podél vybrané cestní sítě v poli. V plochách smíšeného nezastavěného území s indexem p - přírodní budou ve vyšší míře uplatněny prvky zvyšující ekologickou stabilitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozptýlená zeleň. Mezi nejčastěji používaný způsob protierozní ochrany pozemků patří organizační opatření, které zahrnují především: - vhodné umístění pěstovaných plodin - pásové pěstování plodin, - optimální tvar a velikost pozemku, - vegetační pásy mezi pozemky - záchytné travní pásy. Mezi nejčastěji používaná agrotechnická opatření spadá: - metoda půdoochranného obdělávání - protierozní orba, - protierozní setí kukuřice - protierozní ochrana brambor. Vlastní protierozní agrotechnika je podmíněna vhodně upravenými mechanizmy. Vždy by měla být uplatněna zásada provádění agrotechnických operací ve směru vrstevnic (nebo v mírném odklonu od tohoto směru). Pokud nelze dosáhnout protierozní ochrany pozemků výše uvedenými opatřeními, je nutno navrhovat a realizovat opatření technická, jako jsou: - terénní urovnávky, - příkopy a protierozní cesty, - průlehy, - terasy, - ochranné hrázky, - protierozní nádrže.

-

-

-

ad e.5) Stanovení podmínek pro ochranu před povodněmi Pro hlavní místní recipient Byseňský potok není stanoveno záplavové území. V rámci návrhu ÚP jsou navržena opatření pro zvýšení ochrany území před velkými vodami: podél koryt vodních toků je žádoucí zachovat volné nezastavěné a neoplocené území o šíři min. 8 m / podél HMZ min. 6 m od břehové hrany na obě strany (tzv. potoční koridory) - pro průchod velkých vod a zároveň jako manipulační pruh pro účel správy a údržby vodního toku, navržena jsou opatření zvyšující retenční kapacitu území - vyhrazení dostatečně širokých pásů pozemků podél vodních toků smíšeným funkcím (index p - přírodní, v - vodohospodářský). V plochách smíšeného nezastavěného území s indexem p - přírodní budou ve vyšší míře uplatněny prvky zvyšující retenční kapacitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozptýlená zeleň, v území určeném k zástavbě je třeba zabezpečit, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní. Odvodnění nutno řešit kombinovaným systémem přirozené / umělé retence, např. vsakem na pozemcích, odvedením obvodovým drenážním systémem do jímek v nejnižším místě plochy (regulovaný odtok do recipientu, popř. následné využití vody pro zálivku v době přísušku), Pro plochu Z4 je stanovena podmínka stavební činností včetně terénních úprav nezasahovat do nivy vodního toku. Za nivu Byseňského potoka je možno považovat pás ohraničený BPEJ 1.56.00. v ploše průmyslové zóny (betonárky a navazující ploše Z4) je povinnost výstavby retenční nádrže s regulovaným odtokem do Byseňského potoka (svedení dešťových vod z odstavných a manipulačních ploch přes odlučovač ropných látek (lapol)). Na ploše stanoven koeficient ozeleněných nezpevněných ploch min. 30 % celkové plochy - část zeleně bude navazovat na lokální biokoridor Byseňského potoka (patu ochranného valu umístit min. 7,5 m od břehové hrany vodoteče, svahování násypu provést ve sklonu 1:2-2,5, svah stabilizovat výsadbami dřevin přirozené skladby - viz. popis LBK a.

ad e.6) Stanovení podmínek pro rekreaci Tuřany jsou sídlem, kde převažuje zejména obytná funkce, avšak s významnými zařízeními výroby. Obec nepatří mezi tradičně využívané území pro rekreaci, zařízení přechodného ubytování se na území obce nevyskytuje. Součástí areálu restaurace "U jezírka" je travnatá víceúčelová plocha pro pořádání dětských dnů a pony her a další volnočasové aktivity (petanque, tenis ...). Sport v obci reprezentuje TJ Sokol Tuřany, oddíl kopané. Jedná se o intenzivně zemědělsky obhospodařovanou krajinu, ekologicky labilní s minimem přírodních prvků. Nová výstavba bude sledovat zachování stávajících a realizaci nových přírodě blízkých prvků - liniová zeleň, zahrady, sportovně rekreační plochy. V nezastavěném území (v krajině) není možné umisťovat žádné stavby pro rodinnou ani hromadnou rekreaci (viz. podmínky využití ploch - kap. f). Nezastavěné území bude i nadále sloužit pro nepobytovou rekreaci - pěší turistiku a cyklistiku, pro kterou budou využívány účelové cesty v krajině. ad e.7) Stanovení podmínek pro dobývání nerostů Ochrana ložisek nerostů (§ 13 zák. č. 62/1988 Sb. o geologických pracích v platném znění a § 15 zák.č.44/1988 Sb.(horní zákon) v platném znění): Chráněná ložisková území CHLÚ 1607 0000

název Slaný

surovina uhlí černé - uhlí černé

CHLÚ 1607 0001

Slaný I.

uhlí černé - uhlí černé

pozn. zasahuje východní polovinu řešeného území zasahuje téměř celé řešené území 22


Evidované ložisko - výhradní plocha název B3 1607 0000 Slaný

způsob těžby netěženo

surovina uhlí černé - uhlí černé

pozn. zasahuje východní polovinu řešeného území

Ochranou a evidencí výhradního ložiska byla pověřena organizace ČGS - Geofond. Ta rovněž při realizaci staveb a zařízení pro ně stanovuje podmínky. Do plochy výhradního ložiska nezasahují z ploch rozvoje (Z, P) pouze zastavitelné plochy Z2, Z3 a Z 10. Do CHLÚ zasahují všechny zastavitelné a přestavbové plochy. V CHLÚ jsou stavebníci povinni při realizaci staveb a zařízení postupovat podle §18 a §19 horního zákona (zákaz budování staveb a zařízení netěžebního charakteru uvnitř CHLÚ, pokud k nim nebyl vydán souhlas OŽPaZ Středočeského krajského úřadu).

Poddolovaná území Část řešeného území včetně okrajových částí obou sídelních tvarů spadá do poddolovaného území souvisejícím s dobývkami černého uhlí: id. č. název lokality kód stáří díla kód suroviny 1845 Studeněves do 19. století paliva 1813 Řisuty do 19.století paliva 1824 Libovice do 19.století paliva Plochy poddolovaných území je možno charakterizovat jako území s nepříznivými inženýrsko-geologickými poměry ve smyslu § 13 zákona č.62/1988 Sb. v platném znění. Při realizaci stavby na poddolovaném území je nutný báňský posudek a doporučuje se postup podle ČSN 73 0039 “Navrhování objektů na poddolovaném území”. Do ploch poddolovaných zasahují plošné rozvojové lokality Z1, Z3, Z6, Z10 a P3. Hornická činnost v území, důlní díla Již v období 15. až 17. století se na Slánsku primitivně dolovalo uhlí a tyto pokusy průzkumnými díly nelze vyloučit i v zájmovém území. K vyššímu zájmu o uhlí dochází od počátku 19. století. Rozvoj těžby z tohoto období je patrný z rozsahu pozůstatků po hornické činnosti. Rozsáhlá těžba probíhala zejména v k.ú. Byseň a k.ú. Libovice u Slaného - jak je možno doložit ze starých báňských map. Obvod Studeněvský (Stručná historie dobývání kounovské sloje v oblasti Slánska - Ing. Kolář) Zahrnuje dobývací práce na kat. územích obcí Studeněves, Řísuty, Byseň, Kvíc a Přelíc. Tato oblast byla v 19.století oblastí intenzivního dobývání. Zvláště rozsáhlé byly dobývací práce u Studeněvse a Bysně, kde hraběcí doly byly v provozu až do začátku 20.století. První doly u Studeněvse byly založeny kolem r.1799, kdy sedlák Suchopárek doloval nedaleko Krkavčího mlýna, vlevo při silnici ze Slaného do Studeněvse. Uhlí se těžilo štolou. V r.1805 žádali o povolení ke kutání Dr.Jan Fischer z Prahy a Anna Pernikářová,na protilehlé straně, kde byla dříve otevřena štola. Uhlí se nalezlo a tak byl založen Důl Sv.Valentina. V sousedství dolu Valentina byla menší šachta Sv. Bedřicha,otevřená v r.1809-1810. V r. 1816 se stal justiciárem a perkmistrm smečenským Jan Nep. Ochsenbauer. Přesvědčil vrchnost o hospodářském významu uhlí a přiměl ji k vybudování nového dolu o velikosti na panství dosud nevídaného - Dolu Sv. Leopolda ve Studeněvsi. Otevření dolu Sv.Leopolda znamenalo novou éru v rozvoji dolování na Slánsku. Po létech hospodářské krize nastal nový rozvoj. Po celém kraji vznikaly pokusné jámy, mnohé z nich však nebyly nálezné a musely být zasypány. U Studeněvse byly v r.1824 vyhloubeny 4 šachty o hloubkách 4,5 6,5 8,5 a 11 láter ,uhlí se odkrylo celkem na 10 místech. Zajímavý je seznam všech jam i dolů činných i opuštěných na panství smečenském z r.1843. Ze seznamu vyplývá, že v té době bylo asi 40 šachet v činnosti a jejich roční produkce se odhadovala na 140 až 150 tis. strychů. V seznamu je uvedeno v okolí Studeněvse 8 dolů : Sv.Valentina, Bedřicha,oba opuštěné, šachta Napoleon majitele Podrázského ze Studeněvse, Důl Sv.Leopolda na polích volkovických o 10 měrách 4 jámy na vršku u Slaného. Další šachty byly v okolí: U Slaného 10, u Drnova11, u Jemník 7, u Tuřan 8, v obvodech u Libovice, Kvílic a Jedomělic celkem 50 šachet. Neuvedeny byly pouze šachty, které byly úplně zavalené. Podle záznamů se v r. 1852 vrtalo na uhlí na šachtě Sv. Kateřiny u Malé Kvíce. V témže roce se vrtalo na 3 místech u Studněvse a to mezi Sv.Leopoldem a Krkavčím rybníkem, rovněž u staré cesty z Tuřan ke Slanému blízko silnice. Další zprávy o dolování kounovské sloje u Studeněvse pocházejí až z let 1870, kdy v obvodu obcí Studeněves, Tuřany, Byseň, Lotouš a Jedomělice bylo 40 šachet a šachtiček. Na rozdíl od dřívějších šachet, které byly situovány téměř na výchozech sloje, byly novější šachty často hloubeny dále od výchozů v místech, kde bylo třeba zmáhat vodu. V r.1872 byla založena nová jáma Valentina. Jáma Richard byla založena r.1874 dnes na místě vpravo při silnici k Tuřanům. V blízkosti Dolu Richard byla šachta Luisa. Z Luisy se havíři prokopali do bývalé šachty Kréta a Leopold., které byly za mlýnem. Při práci na Dole Luisa nastal ze stařin průval vod, který se marně snažili zastavit ochrannou zdí. Oblast severozápadně od Slaného zahrnuje obce Libovice, Kutrovice, Neprobylice, Plchov, Jedomělice a Pozdeň. Je to oblast intenzivního dobývání kounovské sloje jak v blízkosti výchozů, tak i v hlubším uložení severně od výchozů (Kutrovice, Neprobylice). Kounovská sloj se zde těžila téměř 200 let od konce 18 století.

Hlavní důlní díla, haldy V řešeném území (k.ú. Byseň) je k 1.1.2009 registrováno dvacet jedna hlavních důlních děl - šachet a dvě haldy (deponie). Vše související s těžbou černého uhlí: kód 14 919 13 217 13 216 13 215 13 214 13 213 13 210 13 212 13 211 13 218 13 219 13 220 13 221 13 222 13 223 13 224 13 225

název důl Byseň větrní jáma dolu Byseň nálezná šachta bezejmenná jáma III jáma Popovka bezejmenná jáma II nová šachta bezejmenná jáma I jáma Vincenc bezejmenná jáma IV bezejmenná jáma V bezejmenná jáma VI jáma Petr jáma Pavel bezejmenná jáma VII důl Ludmila - jáma I důl Ludmila - jáma II

lokalita Byseň Tuřany Tuřany Tuřany Tuřany Tuřany Tuřany Tuřany Tuřany Tuřany Tuřany Tuřany Tuřany Tuřany Tuřany Tuřany Tuřany

13 226

důl Ludmila - jáma III

Tuřany

13 227 13 228

nálezná šachta jáma Daniel

Tuřany Tuřany

14 967 736

důl Josef Jiřina II

784

Pavel

Tuřany Libovice u Slaného Libovice u Slaného

Byseň Byseň Byseň Byseň Byseň Byseň Byseň Byseň

umístění v polích SZ od Bysně v polích severně od Bysně v polích severně od komunikace Byseň - Libovice v areálu bývalého ZD v areálu bývalého ZD v polích jižně od komunikace Byseň - Libovice v polích severně od komunikace Byseň - Libovice v polích severně od komunikace Byseň - Libovice v polích severně od komunikace Byseň - Libovice v polích západně od komunikace Tuřany - Libovice v polích západně od komunikace Tuřany - Libovice v polích západně od Tuřan v polích západně od Tuřan v polích západně od Tuřan, severně od silnice I/16 v polích jihozápadně od Tuřan, jižně od silnice I/16 v polích jihozápadně od Tuřan, jižně od silnice I/16 v polích jihozápadně od Tuřan, poblíž hranice s k.ú. Řisuty u Slaného v polích jihozápadně od Tuřan, poblíž hranice s k.ú. Řisuty u Slaného na západním okraji Tuřan v polích jižně od silnice I/16, při hranici s k.ú. Studeněves v polích západně od komunikace Tuřany - Libovice odval severně od Byseňského potoka při hranici s k.ú. Libovice u Slaného odval v polích západně od Tuřan

23


Dle map staré důlní činnosti v měřítku 1:10 000 (repase archivních materiálů) z podkladu společnosti ČMD a.s., Kladno je dále v území evidována řada dalších starých důlních děl (jámy, štoly, průzkumné sondy).

Lokality je možno charakterizovat jako území s nepříznivými inženýrsko-geologickými poměry. Při zabezpečování zajištění důlních děl nebo jejich likvidace se postupuje dle platného prováděcího předpisu MŽP ČR. Stavební činnost na území dotčeném důlní činností a v blízkosti starých důlních děl lze provádět pouze na základě vyjádření současného správce důlních děl, který na základě podrobného průzkumu může stanovit bezpečnostní pásma v okolí důlních děl a případně požádat stavební úřad o vydání opatření obecné povahy o stavební uzávěře. Jedná se zejména o lokality P3 a Z3. Vliv bývalé důlní činnosti nelze vyloučit ani v rámci výhledového vedení přeložkové trasy silnice I/16. -

Svahové sesuvy Sesuvy nejsou v řešeném území evidovány. ad f) Plochy s rozdílným způsobem využití Územním plánem je navržen jiný druh plochy, než je uvedeno v § 4 až § 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb.: (ZP) plochy sídelní zeleně - zeleň přírodního charakteru, (ZS) plochy sídelní zeleně - zeleň soukromá a vyhrazená.

Zdůvodnění stanovení plochy s jiným způsobem využití, než je stanoveno ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území: Vymezením těchto ploch budou zajištěny podmínky pro ochranu sídelní zeleně před zástavbou. Plochy zahrnují zejména pozemky soukromé a vyhrazené zeleně (nař. zahrad, sadů) související s obytným územím, pozemky ostatní zeleně v sídle včetně pozemků ÚSES s převládajícím přírodním charakterem a včetně pozemků zeleně ochranného charakteru. ad h) Vymezení veřejně prospěšných staveb a opatření s možností vyvlastnění a s možností uplatnění předkupního práva Jako veřejně prospěšná stavba a opatření, pro kterou je možné uplatnit předkupní právo jsou vymezeny navržené plochy občanské vybavenosti (sport, mateřská škola). Zařízení občanské vybavenosti má nesporný pozitivní stabilizační vliv. Stávající umístění mateřské školy je nevhodné (hluk, prach). Nové umístění je bezkonfliktní a zároveň navazuje na lokality s rozvojem plošné bytové výstavby. Navržená plocha sportoviště rozvíjí stávající sportovní zařízení. ad i) Vymezení ploch s prověřením změn jejich využití územní studií Vzhledem k limitům byly plochy určené pro skupinovou zástavbu (vyjma Z1 - již vydané územní rozhodnutí) určeny k prověření následnou územní studií. Pro zastavitelné plochy podmíněné řešením územní studie jsou doporučeny tyto podmínky specifikované následně zadáním územní studie: Novostavby musí být objemově řešeny tak, aby korespondovaly s charakterem místní venkovské zástavby Pro zástavbu izolovanými rodinnými domy je dána limitovaná velikost jednotlivých stavebních parcel minimální výměra 800 m2. Při úzké parcelaci navrhované uliční zástavby (šířka parcely < 20 m) volit rohový způsob zastavění.

d)

Limity využití území Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují umísťování staveb, využití území a opatření v

území. d.1) Limity využití území stávající (podrobněji v dílčích kapitolách) -

Limity využití území vyplývající ze schválené ÚPD vyššího stupně Současně platnou nadřazenou územní dokumentací je územní plán Velkého územního celku (VÚC) Pražský region. Územním plánem musí být respektována územní rezerva pro zkapacitnění trasy rychlostní silnice R I/7 (Praha - Slaný - Chomutov). -

Ochrana přírody - chráněná území (dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody, v platném znění):

24


Významnými krajinnými prvky jsou, v případě řešeného území, lesy, vodní toky a údolní nivy (dle ustanovení § 3 odst. b) zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění). -

Ochrana lesa (dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění): Dle §14, odst. 2, je k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa třeba souhlas orgánu státní správy lesa. Lesy v řešeném území jsou zařazeny do kategorie lesů hospodářských. -

Ochrana památek (dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění): V řešeném území jsou evidovány a zapsány do Ústředního seznamu kulturních památek (dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění) kulturní památky: areál kostela Nanebevzetí Panny Marie, milník. Celé řešené území je územím s archeologickými nálezy. -

Stanovení podmínek ochrany povrchových a podzemních vod Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku (dle ustanovení § 49 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách) do 6 až 8 m od břehové čáry (dle významu vodních toků) pro účely jejich údržby a zajištění provozu. Na území obce Tuřany se nachází ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně (věžový vodojem). Ochrana ložisek nerostů (§ 13 zák. č. 62/1988 Sb. o geologických pracích v platném znění a § 15 zák.č. 44/1988 Sb.(horní zákon) v platném znění): Chráněná ložisková území CHLÚ 1607 0000 CHLÚ 1607 0001 Evidované ložisko - výhradní plocha B3 1607 0000

název Slaný Slaný I. název Slaný

surovina uhlí černé - uhlí černé uhlí černé - uhlí černé způsob těžby netěženo

surovina uhlí černé - uhlí černé.

-

Poddolovaná území: V zájmovém území jsou zaznamenána následující poddolovaná území id. č. 1845, 1813 a1824.

-

Hornická činnost v území, důlní díla - jsou popsána podrobně v kapitole ad e.7).

-

Ochrana technické infrastruktury (podrobněji v dílčích kapitolách): OP vodovodních řadů a kanalizačních stok, OP nadzemního vedení VN 22 kV a elektrických stanic, OP nadzemního vedení VN 110 kV, OP telekomunikačních kabelů včetně dálkové telekomunikační sítě, OP a BP vtl plynovodu.

Ochrana dopravní infrastruktury - pozemních komunikací (dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikací, v platném znění): Ochranné pásmo rychlostní silnice I. třídy vedené po obou stranách trasy ve vzdálenosti 100 m od osy přilehlého jízdního pásu. Ochranné pásmo silnice I. třídy (mimo souvisle zastavěná území) je 50 m od osy vozovky. Ochranné pásmo silnice III. třídy (mimo souvisle zastavěná území) je 15 m od osy vozovky. -

Ochrana staveb (dle zákona č. 256/2001, o pohřebnictví, v platném znění) OP veřejného pohřebiště je 100 m.

-

Investice do půdy, bonita půd: Na plochách zemědělského půdního fondu jsou provedeny plošné meliorace - drenáže, navazující na recipienty nebo na odvodňovací řady - hlavní odvodňovací zařízení. V řešeném území se vyskytují půdy s vysokým produkčním potenciálem (I. a II. třídy ochrany). d.2) Limity využití území vyplývající z navrženého rozvoje Limity využití území vyplývajícími z navrženého rozvoje obce jsou: zkapacitnění trasy rychlostní silnice I. třídy včetně návrhu doprovodné komunikace a přeložky VTL plynovodu, vymezený systém ÚSES, návrh cestní sítě v krajině, v souvislosti s rozvojem výstavby dojde k výstavbě komunikační sítě a sítě technického vybavení území společně s ČOV Byseň a malou teplárnou, návrh rozvoje občanské vybavenosti veřejného charakteru (sport, MŠ).

e)

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (stanovisko k vyhodnocení vlivů na ŽP) Samostatně je zpracováno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (formát A4). Dle stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství byl k zadání ÚP obce Tuřany uplatněn požadavek, aby v následujících etapách pořizování územního plánu bylo zpracováno vyhodnocení vlivu na životní prostředí dle přílohy ke stavebnímu zákonu (část A). Důvodem požadavku je umístění ploch určených pro bydlení sousedících s plochou pro kogenerační jednotku a betonárku a jejich možné kumulativní vlivy, které mohou negativně ovlivňovat budoucí výstavbu rodinných domů. Toto vyhodnocení je zpracováno samostatně osobou odborně způsobilou (Ing. Morávková). Krajský úřad Středočeského kraje ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., vydává z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí ÚPD „Návrh územního plánu obce Tuřany“ dle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., souhlasné stanovisko s podmínkami: Pro řešení dopravní situace v obci: Do doby než bude realizována výhledová trasa předložkové komunikace I/16 v jižním směru od Tuřan, je nutné se soustředit na lokální opatření ochrany obyvatelstva před účinky dopravy (ochránění vnitřního obytného prostoru před účinky hluku) a opatření ke zvýšení bezpečnosti (např. měření rychlosti při vjezdu do obce); Novou obytnou výstavbu je třeba umisťovat mimo ochranná pásma komunikací. Pro obsluhu nově navržených lokalit umístěných bezprostředně u silnice I/16 (Z1, Z2, Z3 a Z6) není možné budovat žádná nová napojení na silnici I/16, pouze ve výjimečných případech odsouhlasených Ředitelstvím silnic a dálnic; V rámci výrobních ploch (betonárka + Z4,P3) je nutné realizovat hlavní vjezd a výjezd na komunikaci III/23713; 25


Doprava vyvolaná provozem betonárky představována 28 pojezdy nákladních automobilů denně, resp. za 6,5 hod. činnosti, je stanovena jako maximálně únosná pro toto území. Doporučeno je, aby v navazujících výrobních plochách nebyly umístěny takové aktivity, které by měly za následek významné zvýšení intenzity těžké nákladní dopravy, zejména dopravy kamionové. Pro stav výhledové akustické situace: Při realizaci bytové zástavby je třeba respektovat pásma ohraničené izofónou v úrovni hygienického limitu pro chráněný venkovní prostor staveb, pro druh komunikace a denní dobu. V případě komunikace I/16 činí limitní ochranné pásmo minimálně v šíři 30 m od osy komunikace pro chráněný venkovní prostor v noční době; v případě komunikace III/23638 v šíři 7 m od osy komunikace; Pro lokality umístěné v bezprostřední blízkosti silnice I/16 platí podmínka: využití plochy je podmínečně přípustné za předpokladu zpracování konkrétního akustického posouzení pro lokalitu Z1/B v rámci stavebního řízení/ pro lokality Z3 a Z6 v rámci územní studie se zajištěním podlimitních hodnot hluku vůči navrhované obytné zástavbě. Konkrétní návrhy technických protihlukových opatření budou vycházet z akustických posouzení pro konkrétní lokalitu; Pro provozovatele betonárky (ve zkušebním provozu) platí předložit ke kolaudaci stavby protokol o měření hladiny hluku ve venkovních chráněných prostorách staveb u nejbližší obytné zástavby za běžného provozu a pozadí. Zejména je nutné měřením ověřit reálnou hlukovou zátěž lokality Z9, která se dle modelových výpočtů prakticky celá dostává do oblasti ochranné limitní izofóny pro hluk z provozoven (45 dB) a případná protihluková opatření navrhnout s ohledem na časovou omezenost provozu betonárky; Pro snížení hlukové zátěže z provozoven jsou ve smíšených výrobních plochách navržena následující preventivní opatření: parkování vozidel je nutné řešit uvnitř areálu ne vlastním nebo k tomu určeném pozemku, směrem k obytné zástavbě umisťovat stavby nevýrobního charakteru (např. zařízení obchodu, služeb, správní budovy atd.); v maximální míře zachovat stávající vzrostlou zeleň; součástí výrobní plochy (zejména v sousedství obytné zástavby a volné krajiny) musí být izolační zeleň. Tyto podmínky platí současně i pro zajištění kvality ovzduší. Pro zajištění kvality ovzduší: Pro každý navě umisťovaný zdroj znečišťování ovzduší (týká se hlavně realizací ve smíšené výrobní zóně) bude společně s projektovou dokumentací pro územní řízení předložena rozptylová studie a odborný posudek, zpracované autorizovanou osobou dle zák.č. 86/2002 Sb., v platném znění. Pro návrh odkanalizování území a odtokové poměry: Respektovat opatření ve způsobu odvádění dešťových vod, s přednostním využitím zasakování či retence; Podmiňujícím předpokladem pro betonárku a její rozšíření (Z4) je: stavební činností nezasahovat do nivy vodního toku; max. % zastavění včetně všech zpevněných ploch je 60%, koeficient ozeleněných nezpevněných ploch 30% celkové plochy - zeleň bude ve formě ochranného valu navazovat na lokální biokoridor Byseňského potoka; svedení dešťových vod z odstavných a manipulačních ploch přes odlučovač ropných látek (lapol) do retenční/ sedimentační nádrže s řízeným odtokem do Byseňského potoka ( v řádově v litrech za vteřinu). Pro ochranu přírody a krajiny: Respektována budou nezastavitelná území ochrany přírody a krajiny, VKP ze zákona, systém ekologické stability, vč. interakčních prvků; Pro stávající výrobní halu - betonárku a její rozšíření o manipulační a odstavné plochy jsou navrženy podmínky, za kterých lze realizovat navrhovaný rozvoj. Jednou z podmínek je nezasahovat stavební činností (včetně terénních úprav) do nivy vodního toku. Za nivu Byseňského potoka je možno považovat pás ohraničený BPEJ 1.56.00. Další z podmínek je zajistit budoucí návaznost ploch izolační zeleně na navržený lokální biokoridor LBK a „Byseňský potok“ tak, aby šíře zeleně přírodního charakteru (ZP) byla minimálně 25 m. Ve vazbě na potoční koridor bude zbudován ochranný val, pata svahu bude umístěna ve vzdálenosti min. 7,5 m od břehové hrany, svahování násypu bude provedeno ve sklonu 1 : 2-2,5, svahy násypu nutno stabilizovat výsadbami dřevin vhodné dřevinné skladby odpovídající jednotce jasanové olšiny. Ozeleněný val bude mimo jiné plnit i funkci protihlukové ochrany ve vztahu k lokalitě Z9. Pro ochranu krajinného rázu a historických hodnot území: Návrh je akceptovatelný za předpokladu, že nová zástavba svým architektonickým řešením a celkovým objemem staveb bude respektovat měřítko a kontext okolní zástavby a bude vhodně začleněna do okolní krajiny Veškeré záměry ve smíšených výrobních plochách, které mohou zasáhnout do krajinného rámce, bude nezbytné prověřit se zvýšenou pozorností - s tím, že investor prokáže, že jeho záměr nenaruší krajinný ráz. V rámci zjišťovacího řízení, resp. v „Oznámení záměru - kogenerační jednotka v obci Tuřany“ provést podrobné vyhodnocení vlivu stavby na krajinný ráz. Za předpokladu výšky komínu 16-18 m je nutno zhodnotit stavbu zejména v dálkových pohledech. S ohledem na předpokládanou výšku komínu je nutno maximálně chránit stávající vzrostlou zeleň a doplnit zeleň po jižním okraji lokality v ploše NSpo. U ostatních objektů umístěných ve výrobní zóně je navrženo nepřekročit výškovou hladinu danou stávající zástavbou. Z hlediska provádění zemních prací bude postupováno ve smyslu zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči a zákona č. 242/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zejména s ohledem na pravděpodobnost archeologických nálezů s ohledem na dlouhodobé historické osídlení oblasti. Jedná se o podmínky pro vydání ÚP, pro uplatňování ÚP, následné zpracování projektové EIA konkrétních záměrů. Podmínky vztahující se k podrobnosti ÚP byly v dokumentaci respektovány a zapracovány do textové části, případně do grafické části v rámci urbanistické koncepce. Podmínky s podrobností větší než je možné uplatňovat v ÚP jsou uvedeny v odůvodnění dokumentace.

f)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond f.1) Všeobecné údaje o zemědělském půdním fondu v řešeném území Charakteristika klimatických podmínek Kód regionu: symbol regionu: charakteristika regionu: suma teplot nad 10° C: pravděpodobnost suchých vegetačních období v procentech: vláhová jistota: průměrná roční teplota vzduchu ° C: roční úhrn srážek (mm):

1, T 1, teplý, suchý, 2600 - 2800, 40 - 60, 0 - 2, 8 - 9, <500.

Kód regionu*): symbol regionu: charakteristika regionu: suma teplot nad 10° C: pravděpodobnost suchých vegetačních období v procentech:

4, MT 1, mírně teplý, suchý, 2400 - 2600, 30 - 40,

26


vláhová jistota: průměrná roční teplota vzduchu ° C: roční úhrn srážek (mm): *) pozn.: zasahuje pouze západní okrajovou část území

0 - 4, 7 - 8,5, 450 - 550.

Charakteristika hydrologických podmínek Celé řešené území spadá do hydrologického pořadí 3. řádu 1-12-02 (Vltava od Rokytky po ústí do Labe). Hydrologické členění řešeného území: č.H.P. rozloha (v km2) název vodního útvaru 1-12-02-053 6,232 Lotoušský potok po soutok s Byseňským potokem (severní okrajová část katastru), 1-12-02-052 18,493 Byseňský potok po soutok s Lotoušským potokem (střední, převážná část území), 1-12-02-078 28,939 Červený potok od soutoku se Šternberským potokem (jižní okraj území), 1-12-02-072 20,206 Červený potok po soutok se Šternberským potokem (jižní hraniční okraj území). Charakteristika zemědělské výroby Podíl zemědělské půdy v řešeném území (356,5048 ha) činí 320,7917 ha tj. 90 %. Přehled zastoupení druhu zemědělských pozemků v katastrálním území: kat. území orná p.(ha) zahrady (ha) ov. sady (ha) Byseň 296,8513 8,4055 13,0717 kat. území Byseň

zornění ZPF % 92,5

travní porosty (ha) celkem (ha) 2,4632 320,7917

zemědělská výrobní oblast Ř2 - Řepařská 2

Zemědělskou půdu v řešeném území obhospodařují soukromě hospodařící zemědělci a společnost AGRA Řisuty. Řešené území není dle Nařízení vlády č. 500/2001 Sb. zařazeno do méně příznivých oblastí. Pozn.: V řešeném území nebyly dosud zpracovány komplexní pozemkové úpravy. Charakteristika zařízení výroby a výrobních služeb Po útlumu živočišné výroby v zemědělském areálu (ovčín, chov vepřů) jsou v obci pouze chovatelé drobného hospodářského zvířectva, vyskytuje se malochov koní a skotu. Záměry pro výrazný rozvoj živočišné výroby nejsou. Nevyužívané zemědělské areály jsou územním plánem navrženy k přestavbě - přestavbové plochy P1 a P3.

01 05 08 30 31 33 56

00 01 04 10 11

Charakteristika půd v řešeném území Hlavní půdní jednotka (HPJ): Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží, středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti Kambizemě eubazické až mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin - pískovce, permokarbon, flyš, středně těžké lehčí, až středně skeletovité, vláhově příznivé až sušší Kambizemě modální až arenické, eubazické až mezobazické na sedimentárních, minerálně chudých substrátech - pískovce, křídové opuky, permokarbon, vždy však lehké, bez skeletu až středně skeletovité, málo vododržné, výsušné Kambizemě modální eubazické až mezobazické a kambizemě modální rubifikované na těžších zvětralinách permokarbonu, těžké i středně těžké, někdy i středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé Kombinační číslo: rovina s možností vzniku plošné vodní eroze - všesměrná expozice - bez skeletu až slabě skeletovité hluboké až středně hluboké rovina s možností vzniku plošné vodní eroze - všesměrná expozice - bez skeletu až slabě skeletovité hluboké až středně hluboké rovina s možností vzniku plošné vodní eroze - všesměrná expozice - střední skeletovitost - hluboké až středně hluboké mírný svah slabě ohrožený erozí - všesměrná expozice - bez skeletu až slabě skeletovité - hluboké až středně hluboké mírný svah slabě ohrožený erozí - všesměrná expozice - bez skeletu až slabě skeletovité - hluboké až středně hluboké

Ochrana ZPF Pro jednotlivé BPEJ v řešeném území je uveden stupeň přednosti v ochraně dle metodického pokynu MŽP ze dne 1. 10. 1996 (č. j.: OOLP/1067/96): BPEJ I. třídy ochrany: BPEJ II. třídy ochrany: BPEJ III. třídy ochrany: BPEJ IV. třídy ochrany: BPEJ V. třídy ochrany:

1.01.00 1.01.10 1.05.01 1.30.11 1.31.01

1.56.00 1.08.10 1.33.01 1.33.11 1.31.11

1.30.01 1.31.04

4.31.01

Komplexní pozemkové úpravy V k.ú. Byseň doposud nebylo zahájeno řízení o zpracování komplexních pozemkových úprav (KPÚ) ve smyslu zák.č. 139/2002 Sb. Dále viz. kapitola ad e.2). Investice do zemědělské půdy Hlavním odvodňovacím tokem v zájmovém území je drobný vodní tok (DVT) Byseňský potok.

27


Podél DVT musí být zachováno volné, nezastavěné území o šíři min. 6 m od břehové čáry na obě strany, pro průchod velkých vod a zároveň jako manipulační pruh pro účel správy a případné údržby DVT, ve kterém nebudou umísťovány žádné nové stavby ani vysazovány nové trvalé porosty. Na k.ú. Byseň jsou evidovány stavby k vodohospodářským melioracím pozemků - zejména podél Byseňského potoka a to mimo souvisle zastavěné území v rozsahu cca 11 ha, v menší míře (cca 2,5 ha) na severním okraji území (lokalita K Lotouši). Hlavní hydromeliorační zařízení na pozemcích katastrálního území Byseň jsou územním plánem respektovány. Je však nutno uvést, že plošná odvodňovací zařízení podél Byseňského potoka z velké části již neplní svoji funkci. To se projevuje zamokřením dotčených pozemků - nivy Byseňského potoka, což má následně spíše efekt příznivý z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny (součást vymezeného územního systému ekologické stability). V řešeném území se nenacházejí závlahové systémy a řady. Eroze (vodní, větrná) Z hlediska ohroženosti k.ú. Byseň vodní erozí spadají půdy do kódu 2 tj. půdy náchylné. Z hlediska ohroženosti k.ú. Byseň větrnou erozí spadají půdy do kódu 4 tj. půdy ohrožené. Nejohroženější a silně ohrožené půdy větrnou erozí se nacházejí v jižní polovině řešeného území. Dále viz. kapitola ad e.4). Produkční potenciál půd V řešeném území se vyskytují půdy bonitně nejcennější, s nadprůměrnou produkční schopností. Tyto půdy se nacházejí severně od Bysně a v údolní nivě Byseňského potoka. Nadprůměrně produkční půdy se vyskytují ve střední části k.ú. Byseň a to zejména v kontaktu se zastavěným územím sídelního útvaru Byseň (JV, JZ). Tuřany se nacházejí na půdě průměrně až podprůměrně produkční. Málo produkční půdy (půdy ohrožené větrnou erozí) se vyskytují jihovýchodní části sídelního útvaru a dále JV směrem od něj. Průměrná cena zemědělské půdy Vyhláška č. 412/2008 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků odvozenými z BPEJ uvádí pro řešené území tyto hodnoty (k 1.1.2009): k. ú. Byseň .................. 8,38 Kč/m2. f.2) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF Pro lokality v řešeném území je provedeno zdůvodnění a vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF v souladu se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění a vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb. ve znění pozdějších úprav, kterými se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF. V severní polovině řešeného území se vyskytují půdy s vysokým produkčním potenciálem (I. a II. třídy ochrany), podél Byseňského potoka cenné nivní půdy. Tyto půdy se rovněž vyskytují v kontaktu se zastavěným územím obce (zejména Byseň a severní okraj Tuřan). Vzhledem k tomuto faktu bude plošný rozvoj sídla nárokovat i zábory takových kvalitních půd (viz. tabulková část). Převážně se jedná o lokality, které jsou v přímém kontaktu se zastavěným územím nebo se nacházejí v zastavěném území. Půdy I. a II. třídy ochrany jsou vyznačeny v grafické části. Na lokalitu Z 1 a Z 8 již byla vydána správní rozhodnutí - výstavba komunikace a inženýrských sítí pro skupinovou výstavbu 53 rodinných domků. Rovněž byla povolena lokalita Z 9 - výstavba jednoho rodinného domu v zahradě. Lokalita Z 4 je již v současnosti oplocena a navazuje na výrobní areál. Lokalita Z 2 je určena pro rozvoj občanské vybavenosti - sportu. Lokalita P 2 pro rozvoj občanské vybavenosti veřejného charakteru (mateřská škola). Lokalita P 4 je určena pro čistírnu odpadních vod Byseň. Ostatní lokality jsou určené pro bydlení. Z nich si nárokuje kvalitní půdy pouze lokalita Z 5. Návrhem řešení není narušena síť účelových komunikací zajišťující obsluhu zemědělských pozemků, je zachován přístup k polní trati. Je navržena k doplnění cestní síť v krajině viz. kapitola ad e.3). Návrhem ÚP nedochází ve vztahu k příslušnému dílčímu povodí k ovlivnění hydrologických a odtokových poměrů v území (např.: převodem dešťových vod z jednoho dílčího povodí do druhého). Lokality P1, P2, P3, P4, Z1, Z4, Z 5, Z 7, Z 8, Z 9 jsou v jednom dílčím povodí 1-12-02-052 (v území Byseňský potok). Lokality Z 2, Z 3, Z 6 a Z 10 jsou v jednom dílčím povodí 1-12-02-078 (v území odvodňovací meliorační kanál). V následujících tabulkách jsou vyhodnoceny důsledky řešení na ZPF zastavitelné a přestavbové plochy. tab. 1A - ZASTAVITELNÉ (Z) A PŘESTAVBOVÉ (P) PLOCHY A ZÁBOR ZPF katastrální území označení celková plocha (ha) z toho ZPF (ha) ____________________________________________________________________________________________________________________ Byseň Z 1*) 5,34 -*) Z2 0,78 0,78 Z3 1,76 1,76 Z4 0,78 0,78 Z5 2,01 2,01 Z6 1,25 1,25 Z7 0,60 0,60 Z 8*) 0,3892 -*) Z 9*) 0,20 -*) Z 10 0,27 0,27 P1 0,99 P2 0,7101 0,7101 P3 2,73 P4 0,4241 0,4241 ____________________________________________________________________________________________________________________ celkem 8,5842 *)

lokality již s vydaným souhlasem se záborem zemědělského půdního fondu tab. 2B - SOUPIS POZEMKŮ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V PLOCHÁCH (Z) A (P)

katastrální území

označení

orná půda zahrady a sady trvalé travní porosty zemědělská půda kat. č. (ha) kat. č. (ha) kat. č. (ha) (ha) ____________________________________________________________________________________________________________________ Byseň Z2 250/4 0,78 0,78 Z3 253/1 1,76 1,76 Z4 42/3 0,78 0,78 Z5 22/3 1,1857 142/1 0,8236 142/2 0,0007 2,01 Z6 158/15 1,25 1,25 Z7 178/35 0,1517 178/3 0,4483 0,60 Z 10 229/1 0,27 0,27

28


P2 164/2 0,7101 0,7101 P4 139/2 0,4241 0,4241 ____________________________________________________________________________________________________________________ celkem 8,5842 tab. 2C - BONITACE KULTUR ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V PLOCHÁCH (Z) A (P) katastrální území označení BPEJ výměra (ha) stupeň přednosti ____________________________________________________________________________________________________________________ Byseň Z2 1.30.01 0,78 IV. Z3 1.30.01 1,76 IV. Z4 1.33.11 0,69 IV. 1.56.00 0,09 I. Z5 1.01.10 2,01 II. Z6 1.31.01 0,97 V. 1.05.01 0,28 III. Z7 1.33.11 0,1517 IV. Z 10 1.31.11 0,27 V. P2 1.05.01 0,5744 III. 1.31.01 0,1357 III. P4 1.01.10 0,1371 II. 1.56.00 0,2870 I. ____________________________________________________________________________________________________________________ celkem 8,5842 tab. 2D - SOUHRNNÝ PŘEHLED STRUKTURY PŮDNÍHO FONDU V PLOCHÁCH (Z) A (P) označení

funkční výměra zemědělské půdy investice do zastavěná plocha využití (ha) půdy (ano-ne) (odhad v ha) ____________________________________________________________________________________________________________________ Byseň Z2 OS 0,78 ne Z3 B 1,76 ne 0,2400 Z4 VS 0,78 ne 0,3000 Z5 B 2,01 ne 0,2800 Z6 B 1,25 ne 0,1600 Z7 B 0,60 ne 0,0400 Z 10 B 0,27 ne 0,0200 P2 OV 0,7101 ne 0,0600 P4 TI 0,4241 ne 0,0100 ____________________________________________________________________________________________________________________ celkem 8,5842 Pozn.: Zkratky pro funkční využití ploch: B - plochy bydlení - rodinné domy, OV - plochy občanského vybavení, OS plochy občanského vybavení - sport, VS - plochy smíšené výrobní, TI - plochy technické infrastruktury.

g)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL

Rozložení lesů v území, lesnatost: Lesnatost v řešeném území činí pouze 0,075 % (0,2683 ha). Do západní okrajové části zasahuje maloplošný lesní fragment s introskeletovou erozí. Přírodní lesní oblasti, OPRL: Přírodními lesními oblastmi jsou souvislá území s obdobnými růstovými podmínkami pro les. Lesy v řešeném území spadají do přírodní lesní oblasti (PLO) 9 - Rakovnicko - Kladenská. Rámcové zásady pro hospodaření pro jednotlivé PLO jsou stanoveny v oblastním plánu rozvoje lesů. Kategorizace lesa, opatření ochrany: Les v řešeném území jsou zahrnuty do pásma D 60+ (nejnižší ještě patrná imisní zátěž) z hlediska ohrožení imisemi. Les v řešeném území patří do kategorie lesů hospodářských. -

Vymezení cílových hospodářských souborů, typologická skladba: Les v řešeném území spadají do 2. lesního vegetačního stupně (bukodubový). Doporučená cílová skladba dřevin je diferenciovaná dle cílových hospodářských souborů dle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb., a je upřesněna dle OPRL v platných LHP.

Ochrana lesů: Dle §14, odst. 2, zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění, je třeba souhlas orgánu státní správy lesů i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Návrhem nejsou dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa, včetně pásma 50m od jejich hranice. Navrhovaná opatření: V řešeném území se nevyskytuje chatová nebo sportovní zástavba na lesních pozemcích povolená podle dříve platných předpisů (pomocí institutu odlesnění). Územním plánem není navržena chatová nebo sportovní zástavba na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Nejsou vymezeny veřejně prospěšné stavby, jejichž umístění je navrhováno na pozemky určené k plnění funkcí lesa. Na pozemcích určených k plnění funkcí lesa není navržena těžba nerostů. Zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa nejsou navrženy.

i)

Návrh řešení požadavků obrany státu, požární ochrany a civilní ochrany

Požadavky obrany státu V řešeném území se nenacházejí úložná zařízení, ochranná pásma radioreléových spojů AČR, pozemky ani perspektivní objekty v majetku ČR MO. Obecně platí, že výstavba větrných elektráren, výstavba výškových objektů (staveb vyšších než 30 m), staveb vyzařujících elektromagnetickou energii, dálkových vedení sítí technické infrastruktury a nových tras komunikací a navržené změny využití území musí být projednány s dotčeným orgánem státní správy, kterým je z pověření Ministerstva obrany ČR Vojenská ubytovací a stavební správa Litoměřice.

29


Požadavky požární ochrany Při všech činnostech v obci je třeba dbát na trvalou použitelnost zdrojů vody pro hašení požárů a nesmí být narušena funkce objektů požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení. Při realizaci jednotlivých staveb je třeba vycházet z platných předpisů a předkládat požárně bezpečnostní řešení ve smyslu vyhlášky 23/2008 Sb. (O technických podmínkách požární ochrany staveb), plnit požadavky na požární ochranu vyplývající z vyhlášky č. 137/1998 Sb. a při umisťování staveb plnit požadavky vyplývající z vyhlášky č. 501/2006 Sb. (zejména §23 odst.1). Jedná se o přístup požární techniky (vymezení ploch pro obslužné komunikace a obratiště) a dále, aby tento přístup a případný zásah požárních jednotek byl proveditelný mimo ochranná pásma nadzemních energetických vedení. Zástavba v dosahu OP nadzemního vedení VN 22 kV (lokality Z3, Z7) je podmíněna přeložkou tohoto vedení. Všechny plochy pro skupinovou výstavbu (více jak tři rodinné domy) budou následně podrobně řešeny územní studií (součástí bude vymezení ploch pro obslužné komunikace a obratiště). Jedná se o plochy Z3, Z5, Z6 (pozn.: Na lokalitu Z 1 a Z 8 již byla vydána správní rozhodnutí - výstavba komunikace a inženýrských sítí pro skupinovou výstavbu 53 rodinných domků, rovněž byla povolena lokalita Z 9 - výstavba jednoho rodinného domu v zahradě). Ostatní plochy jsou dopravně přístupné ze stávajícího systému dopravní obsluhy. Požární ochranu zajišťuje jednotka hasičského záchranného sboru výjezdem ze Slaného - územní působnost je vymezena do 20 minut jízdy. Přístupové komunikace pro požární techniku jsou totožné se stávajícími a navrženými komunikacemi v této hierarchii: silnice I. a III. třídy, místní komunikace, přístupové komunikace. Zajištění potřeby požární vody: V obci je veřejný vodovod, který je možno využít i jako požární. Nutno konstatovat, že v obci chybí odpovídající množství hydrantů osazených na veřejném vodovodu. Potřeba požární vody je v praxi převážně řešena dovozem - cisternami. Na samotách je možno řešit potřebu požární vody odběrem ze stávající vodní nádrže (k.ú. Řisuty u Slaného). Požadavky civilní ochrany Při činnostech v obci budou dodržovány požadavky vyplývající z vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. V řešeném území nejsou známy situace, při kterých by bylo nutné chránit území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Zóny havarijního plánování (v dosahu řešeného území se nenacházejí zařízení jaderná, či další vyžadující specifickou ochranu obyvatel) a záplavová území nejsou stanoveny. Protipovodňová opatření jsou popsána v kapitole ad e.5). Varování a vyrozumění obyvatelstva je zajištěno v obou sídleních útvarech místním rozhlasem. Siréna je umístěna v rámi objektu Obecního úřadu. Z hlediska ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události mohou být jako improvizované úkryty (sloužící ke snížení destrukčních, radioaktivních, toxických a infekčních účinků soudobých zbraní) využívány vhodné části stavebních objektů. V objektu Obecního úřadu v Tuřanech (odkaz č. 3 - koordinační výkres) jsou prostory využitelné jako sklad prostředků CO a humanitární pomoci. Při evakuaci obyvatelstva v obci je využitelné provizorní ubytování v zařízeních obce. Pro potřeby plošné evakuace bude obec postupovat v součinnosti s orgány civilní ochrany. Dopravní cesty pro vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěná území jsou totožné se silnicemi I. a III. třídy, které zpřístupňují jednotlivá sídla v řešeném území. Pro záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události jsou vhodné zejména části zařízení výroby se souvislými zpevněnými plochami, resp. s rampami pro údržbu vozidel. V řešeném území nejsou skladovány žádné nebezpečné látky v rozsahu vyžadujícím přijetí opatření. Zajištění bezodkladných pohřebních služeb bude zajištěno v rámci vlastního veřejného pohřebiště. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií: Obec je v současnosti zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu. Pro zajištění krizového zásobování pitnou vodou jsou v řešeném území určeny zdroje vody Liběchov, Spomyšl a Vraňany. Nouzové zásobování pitnou vodu bude zajištěno dovozem (cisterny a PET lahve v množství max. 15 l/den na obyvatele). Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajištěno z veřejného vodovodu (podmínky odběru užitkové vody určí územně příslušný hygienik) a místních studní. Nouzové zásobování elektrickou energií bude zajištěno mobilními zdroji v součinnosti s orgány civilní ochrany.

30

ÚZEMNÍ PLÁN TUŘANY (k.ú. Byseň) TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU. PAFF - architekti

Recommend Documents