ÚZEMNÍ PLÁN ŘISUTY (k.ú. Řisuty u Slaného) TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU. PAFF - architekti

ÚZEMNÍ PLÁN ŘISUTY (k.ú. Řisuty u Slaného)

TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

PAFF - architekti LEDEN 2010

POŘIZOVATEL:

Městský úřad Slaný

274 01 SPRÁVNÍ ORGÁN VYDÁVAJÍCÍ ÚZEMNÍ PLÁN:

Obec Řisuty

273 78 PROJEKTANT:

adresa: MěÚ Slaný - odbor výstavby a územního plánování Velvarská 136 Slaný

adresa: Obec Řisuty č.p. 84 Řisuty Ing. arch. Michaela Štádlerová, ČKA 03 121 PAFF - architekti Ing. arch. Ladislav Bareš Ing. arch. Michaela Štádlerová spolupráce: Doc. Ing. Petr Šrytr, CSc. adresa: Bulharská 1023/17 101 00 Praha 10 tel.: 606 293 915 email: [email protected]

......................................................................... Ing. arch. Michaela Štádlerová

OBSAH: a)

b) c)

d)

e) f)

g) i)

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území a.1) Vyhodnocení souladu s požadavky vyplývajícími z PÚR ČR a.2) Vyhodnocení souladu s požadavky vyplývajícími z ÚP VÚC a.3) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování Údaje o splnění zadání Komplexní zdůvodnění přijatého řešení c.1) Základní údaje o řešeném území Sousední územní obvody Příslušnost k vybraným úřadům státní správy Účast ve sdružení obcí c.2) Obyvatelstvo c.3) Ekonomická základna c.4) Doplňující informace a zdůvodnění (ve členění návrhu ÚP) ad a) Vymezení zastavěného území ad b.3) Ochrana hodnot vyplývajících z historického a urbanistického vývoje ad b.4) Ochrana hodnot vyplývajících z přírodních a dalších podmínek území ad c) Urbanistická koncepce ad d.1) Dopravní infrastruktura ad d.2) Technická infrastruktura ad d.3) Občanské vybavení ad d.4) Veřejná prostranství ad d.5) Nakládání s odpady ad e) Koncepce uspořádání krajiny ad e.1) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny jejich využití ad e.2) Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability ad e.3) Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny ad e.4) Stanovení podmínek pro protierozní opatření ad e.5) Stanovení podmínek pro ochranu před povodněmi ad e.6) Stanovení podmínek pro rekreaci ad e.7) Stanovení podmínek pro dobývání nerostů Limity využití území d.1) Limity využití území stávající d.2) Limity využití území vyplývající z navrženého rozvoje Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (stanovisko k vyhodnocení vlivů na ŽP) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond f.1) Všeobecné údaje o zemědělském půdním fondu v řešeném území Charakteristika klimatických podmínek Charakteristika hydrologických podmínek Charakteristika zemědělské výroby Charakteristika zařízení výroby a výrobních služeb Charakteristika půd v řešeném území Ochrana ZPF Komplexní pozemkové úpravy Investice do zemědělské půdy Eroze f.2) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL Návrh řešení požadavků obrany státu, požární ochrany a civilní ochrany Požadavky obrany státu Požadavky požární ochrany Požadavky civilní ochrany

SEZNAM VÝKRESŮ: A B C

název ŠIRŠÍ VZTAHY KOORDINAČNÍ VÝKRES VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU

PODKLADY: -

-

Urbanistická studie Řisuty (PAFF - projekční kancelář, spolupráce Ing. arch. Michaela Štádlerová; listopad 2002); Aktuální mapové podklady: - základní mapa ČR M 1 : 10000, - státní mapa odvozená M 1 : 5000, - katastrální mapa M 1:2880 (intravilán), - DKM mapa (zdroj Katastrální úřad Slaný); Soubor údajů poskytovaných pořizovatelem (MěÚ Slaný - odbor výstavby) v rozsahu ÚAP ; Aktuální údaje správců inženýrských sítí; Podklady a informace AOPK Praha (Ing. Just, Mgr. Moravec 2008).

1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 3 3 3 3 4 7 7 8 12 13 13 13 13 14 14 14 15 15 16 16 16 17 18 18 18 18 18 18 18 18 19 19 19 19 19 21 21 21 21 21

Odůvodnění ÚP Řisuty (LEDEN 2010)

ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚP ŘISUTY - TEXTOVÁ ČÁST a)

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území

a.1) Vyhodnocení souladu s požadavky vyplývajícími z PÚR ČR Politika územního rozvoje České republiky stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, vymezuje rozvojové oblasti a osy, vymezuje oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu a stanovuje ve vymezených oblastech kriteria a podmínky pro rozhodování. Územní plán respektuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území a to zejména ochranu a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území s cílem zachovat ráz urbanistické struktury osídlení a kulturní krajiny. Cílem územního plánu je stanovit podmínky pro účelné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území. Územním plánem jsou vytvořeny podmínky pro rozvoj bydlení, pro rozvoj občanské vybavenosti - sportu a pro rozvoj forem výroby a alternativních energetických zdrojů. Územním plánem jsou vytvořeny podmínky pro transformaci funkcí opuštěných či nevyužívaných objektů. Jsou vytvořeny podmínky pro preventivní ochranu širšího území před záplavami, podmínky pro zvýšení ekologické stability a retence vody v krajině včetně protierozních opatření. a.2) Vyhodnocení souladu s požadavky vyplývajícími z ÚP VÚC Nadřazenou ÚPD územní plán Velkého územního celku (VÚC) Pražského regionu. Dle ÚP Velkého územního celku Pražského regionu zasahuje a v řešeném území musí být respektováno: stávající trasa silnice I. třídy, přírodní park Džbán, stávající chráněná ložisková území, stávající výhradní ložiska, stávající poddolovaná a sesuvná území. a.3) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Návrh ÚP je řešen v souladu s úkoly územního plánování, uvedenými v § 19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Z hlediska ochrany urbanistických a architektonických hodnot území i krajinného rázu je pro komplikovanější zastavitelné plochy požadováno pořízení územní studie, jako podmínky pro rozhodování v území. b)

Údaje o splnění zadání Lze konstatovat, že požadavky vyplývající ze zadání ÚP obce Řisuty byly dle významu splněny, řešeny či respektovány. V zadání územního plánu obce Řisuty nebyly stanoveny situace, které by vyžadovaly rozhodnutí o výběru jedné varianty nebo alternativy řešení. V návrhu ÚP bylo upraveno číslování lokalit pro zástavbu resp. přestavbu. Rozsah požadovaných ploch byl prověřen a případně upraven vzhledem k místním podmínkám, potenciálu rozvoje sídla a urbanistické koncepci. Dále byly oproti zadání ÚP Řisuty provedeny tyto úpravy: 1) V souvislosti s požadovaným rozvojem (v zadání ozn. Z 10) byla zástavba v tomto místě podmíněna přestavbou (transformací funkce) v části dnes nevyužívaného zemědělského areálu, který se nachází v jižní kontaktní poloze. V návrhu ÚP se jedná o navrženou přestavbovou plochu P1 (návrh funkce smíšená obytná). 2) Plochy evidovaných zbořenišť v zadání označ. P1 a P2 byly zahrnuty do zastavitelných ploch Z2 a Z6. 3) Část plochy v zadání označená jako Z4 (na poz. parc. č. 13/1) není návrhem územního plánu navržena do zastavitelných ploch z důvodů ochrany stávající vzrostlé zeleně. 4) Z důvodů nesouhlasného stanoviska vlastníka pozemku byla v návrhu ÚP vypuštěna plocha veřejného prostranství - veřejná zeleň (na poz. parc. č. 13/1, 2127). Vlastník nemá zájem o odprodej pozemků obci. 5) Vzhledem k nepatrnému rozsahu plochy je požadavek na rozšíření stávající místní komunikace pouze součástí regulativů kontaktní zastavitelné plochy v návrhu ÚP označené jako Z 3. Není tedy zahrnuto jako veřejně prospěšné opatření. 6) Na základě dodatečného požadavku pana Jiřího Kosíka předběžně odsouhlaseného Obcí Řisuty byla do návrhu ÚP zapracována nová zastavitelná plocha (v návrhu územního plánu označena Z 8). Jedná se o záměr výstavby statické fotovoltaické elektrárny, skleníků, školícího střediska a přístřešku pro zvířata na části pozemkové parcely č. 1920. Tento záměr byl mj. předběžně konzultován s MěÚ Slaný - OŽP, které vydalo předběžný souhlas za dodržení jím stanovených podmínek (pod č.j. ŽP 5170/08 ze dne 29.10.2008). Plocha je z hlediska funkčního využití zařazena ploch smíšených - výrobních. 7) Z důvodů nesouhlasného stanoviska vlastníka pozemku byla v návrhu ÚP vypuštěna plocha veřejného prostranství - veřejná zeleň. Vlastník má zájem pozemky využít pro výstavbu určenou převážně k bydlení. Plocha v návrhu označená P1 (pozemek 392/2) se nachází v blízkosti areálu kostela a veřejného pohřebiště. 8) Z důvodů nesouhlasného stanoviska vlastníka pozemku byla plocha označená v zadání ÚP jako územní rezerva R1 zařazena územním plánem do plochy zastavitelné Z 9 (podmíněné prověřením územní studií). Návrh územního plánu byl v rozpracovanosti se zástupci obce Řisuty průběžně několikrát konzultován.

c)

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení

c.1) Základní údaje o řešeném území Obec Řisuty se nachází na Slánsku - v SZ okrajové poloze metropolitního regionu, mimo hlavní rozvojové osy. Z hlediska ekonomiky se projevují tradiční vazby na sídla střediskového významu. Spádovost je zaměřena zejména do regionálních středisek - Slaného (cca 4,5 km) a Kladna. Severní část katastrálního území protíná v krátkém úseku hlavní silniční tepna I/16 (Velvary - Slaný Řevničov), která zajišťuje i přepravní vazby směrem k silnici RI/7 směřující od Prahy na severozápad přes Slaný a Louny do Chomutova. Dopravní dostupnost vůči nadřazeným sídelním útvarům je tedy efektivní. Kvalitní dopravní spojení i s centrální sídelní aglomerací Prahy má významný vliv na stabilizaci stávajícího stavebního fondu (bydlení, rekreace) a na rozvojové tendence zejména v oblasti bydlení. Zastavěné území plní především obytnou funkci, menší roli má výroba či rekreace.

1


Velkoplošné a intenzivní zemědělské hospodaření na orné půdě se významným způsobem podílí na utváření zdejší slánské oblasti, v krajině se projevuje i rybářské hospodaření. Západní část katastru spadá do převážně bezlesé části ořírodního parku Džbán. Část území (sever) je ovlivněna hornickou činností v minulosti (dobývky uhlí). Jižní polovina řešeného území je chráněna pro těžbu nerostného bohatství. Pro území obce byly zpracovány a schváleny komplexní pozemkové úpravy (KPÚ). Výsledky KPÚ jsou pro návrh ÚP závazným podkladem. Úhrnné hodnoty druhů pozemků (údaje v ha) - podklad 7: Katastrální území (údaje v ha): Řisuty u Slaného zemědělská půda: 534,4445 lesy: 7,3983 vodní plocha: 7,2986 zastavěná plocha: 8,9991 ostatní plocha: 54,1869 celkem: 612,3271 budovy s č.p.: 134 budovy bez čísla: 38 s číslem evidenčním: 14 Sousední územní obvody Řešené území sousedí s obcemi (všechny Středočeský kraj, okres Kladno): obec obec Libovice obec Tuřany obec Studeněves obec Přelíc obec Ledce obec Malíkovice obec Jedomělice

katastrální území Libovice u Slaného Byseň Studeněves Přelíc Ledce u Kladna Malíkovice Jedomělice

Příslušnost k vybraným úřadům státní správy Obec Řisuty přísluší k těmto úřadům: pověřený obecní úřad .......... stavební úřad .......... matriční úřad .......... finanční úřad .......... úřad s rozšířenou působností ..........

Slaný Slaný Slaný Slaný Slaný

Účast ve sdružení obcí Obec Řisuty je účastník sdružení obcí JERIMALITUS (Řisuty-Malíkovice-Libovice-Tuřany-Studeněves). Toto sdružení vzniklo za účelem komplexního řešení kanalizace a čištění odpadních vod na společné ČOV (stavba již byla realizována). c.2) Obyvatelstvo Nepříliš příznivý demografický vývoj počtu obyvatel v obci odpovídá celkovým urbanizačním trendům i demografickému vývoji ČR (pokles podílu obyvatel bydlících v obcích v poválečném období až do 90. let minulého století). V období 1991 - 2001je možno sledovat stagnaci počtu obyvatelstva (292<287), která pokračuje (i když se začíná projevovat mírný nárůst daný zejména kladným migračním saldem) i v posledním pětiletém období 2001 2006 (287<299). Vývoj počtu obyvatelstva v letech 1850 - 2001: 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1981 1991 2001 Řisuty 441 564 605 616 623 692 664 578 463 464 389 352 292 287 V současnosti (leden 2007) v obci trvale žije 299 obyvatel, z toho 143 mužů a 156 žen.

věk:

Obyvatelstvo podle věku k roku 2001: 0-4 5-14 15-19 20-29 13 33 19 37

30-59 120

Návrhová velikost: Současný počet obyvatel: počet obyvatel v zastavitelných plochách (odhad nárůst cca 42 - 45 RD ~ 50 bytů): návrhová velikost:

60-64 15

65+ 50

celkem 287

299 151 450 obyvatel

Stavební a bytový fond: V obci byly provedeny průzkumy zachycující aktuální stav objektů, co se týče jejich funkčního využití, technického stavu a památkové ochrany. Tyto průzkumy byly využity zejména pro stanovení zastavěného území obce a dále pak jako podklad pro určení převažujícího funkčního využití území a ploch. Obecně lze konstatovat, že technický stav objektů obytné zástavby a občanské vybavenosti je dobrý, objektů výroby převážně nedostatečný. Ze statistických údajů vyplývá, že v území je počet obydlených domů dlouhodobě stabilizován, mění se však způsob využívání - domy slouží pro rekreaci. Vývoj počtu domů (obydlených) v letech 1869 - 2001(v letech 1961/2001 trvale obydlených): Řisuty

1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1981 1991 2001 73 83 84 90 103 110 132 133 125 116 105 93 91

Domovní a bytový fond k roku 2001:

Řisuty

domy celkem 125

trvale obydlené 91 (z toho 4 byt. domy)

Řisuty

postavené v letech: do 1919 21

1920 - 1945 21

byty celkem 147 1946 - 1980 28

trvale obydlené 112

neobydlené 34 1981 - 2001 21 2


Domy a byty statisticky evidované jako neobydlené jsou většinou obydleny přechodně (5 bytů) nebo jsou využívány pro rekreaci (19 bytů). V bytových domech se nachází celkem 14 bytů, v rodinných domech se nachází 98 trvale obydlených bytů. c.3) Ekonomická základna Rozdělení ekonomicky činného obyvatelstva: Ekonomicky aktivní celkem: - z toho nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem: - z toho nepracující důchodci: - z toho žáci, studenti a učni:

143 14 144 74 43

Největší část pracujících je zaměstnána v průmyslu (35 osob). Dále je zastoupena zaměstnanost v zemědělství, lesnictví a rybolovu (11 osob) , stavebnictví (14 osob), obchodu a opravách motorových vozidel (20 osob), v dopravě a spojích (15 osob), veřejné správě (16 osob). Většina ekonomicky aktivních obyvatel je zaměstnána v okolních městech (zejména Slaný, Kladno, Praha), denně vyjíždí mimo obec 76 ekonomicky aktivních obyvatel. Výrobní služby (územním plánem zařazeno do ploch smíšených výrobních a ploch výroby a skladování): Pracovní příležitosti v obci poskytují např. Agra Řisuty, s.r.o. se zaměřením na rostlinnou výrobu kombinovanou se živočišnou (předvýkrm selat) a na výrobu a opravy zemědělských a lesnických strojů. Dále v okrajové části areálu bývalého ZD působí firma Harop, s.r.o. se zaměřením na výrobu balících papírů, řezání, převíjení a flexografický tisk papíru a dodávky papíru pro další technologické úpravy od českých dodavatelů. Firma Devloo Electronics, spol. s.r.o. působí v další části bývalého ZD (v současnosti v přestavbě) a je zaměřena na výrobu, montáž a opravy výrobků a zařízení spotřební elektroniky.

Obchod a služby nevýrobního charakteru (územním plánem zařazeno do ploch smíšených obytných): (Řisuty) řeznictví s výrobou masných a uzenářských výrobků, truhlářská výroba, prodej a servis svářecí techniky, pásových pil na kov, kompresorů, el., ručního nářadí, zahradní a lesnické techniky, kovovýroba Jaroslav Kniha v.o.s., montáž elektronických zařízení, autoklempířské opravy, autoservis, autodoprava, prodej uhlí, autoškola. c.4) Doplňující informace a zdůvodnění (ve členění návrhu ÚP) ad a) Vymezení zastavěného území Přehled ZÚ v řešeném území: katastrální území Řisuty u Slaného

počet ZÚ 4

popis sídelní útvar Řisuty*), rekreační chatová osada, zbořeniště (KN č. 201)**), izolovaný stavební objekt č.p.119 (KN č. 202)***). *) do zastavěného území byl zařazen i pozemek 392/2 (dobývací prostor) - navržená přestavbová plocha P2. **) součást zastavitelné plochy Z1 ***) objekt navržen k asanaci - přestavbová plocha P3

ad b.3) Ochrana hodnot vyplývajících z historického a urbanistického vývoje Archeologické nálezy: Archeologické nálezy dokazují, že krajina byla osídlena již v době pravěku. V řešeném území jsou vymezeny archeologické zóny I. stupně, které zahrnují tyto části (dle databáze): Poloha "Za Hájky" Homolka východní okraj katastru. "Řisuty II". "Řisuty I". Kostel sv. Jakuba v Řisutech. Tvrziště v poloze "V Hradišti". Poloha "Na Kopcích" (zde byly odkryty hroby se skrčeným kostrami únětického typu), Poloha "Na Stráních". Nová chmelnice. Území s archeologickými nálezy - je definováno jako území, na němž se vyskytují archeologické nálezy nemovité povahy vytvořené člověkem nebo vzniklé přírodním procesem na základě působení či využití člověkem a archeologické nálezy movité povahy. V současné době je dle vyjádření Archeologického ústavu a oprávněných organizací nutné považovat celé území středních Čech za území s archeologickými nálezy. V § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb., je dána stavebníku povinnost již od doby přípravy stavby oznámit záměr stavební činnost Archeologickému ústavu, má-li se provádět na území s archeologickými nálezy. Z toho vyplývá, že každý stavebník ve středočeském kraji musí provést oznámení vůči Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Archeologický ústav je v dikci tohoto zákona určen, aby uplatňoval na základě oznámení stavebníka požadavek na záchranný archeologický výzkum a koordinoval archeologické výzkumy. Kulturní památky: V řešeném území jsou evidovány a zapsány do Ústředního seznamu kulturních památek (dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění) tyto kulturní památky (písmenný odkaz vyznačen na koordinačním výkresu): rejstříkové číslo: popis: A 560 areál kostela sv. Jakuba Většího (560/1 - kostel sv. Jakuba Většího, 562/2 - zvonice*) B 3035 areál statku čp. 14

3


C

698

(3035/1 - obytné stavení, 3035/2 - stodola, 3035/3 - stáje, 3035/4 - ohradní zeď s branami) tvrz Hradiště**), archeologické stopy.

*)Dřevěná zvonice v Řisutech Dominantu nad obcí představuje zvonice, kterou vystavěli vedle kostela sv. Jakuba Většího. Spodní zděná podezdívka je rozdělena na dvě poloviny, přičemž levou stoupáme vzhůru ke zvonové stolici. Ze tří nástrojů se dochovala v regionu jediná zvonařská památka od jednoho z hlavních představitelů českého zvonařství Tomáše Jaroše z Brna. Na řisutském zvonu z roku 1554 umístil zvonař vedle reliéfu kříže postavy sv. Václava a sv. Zikmunda, čepec pak obohacuje motiv Vraždění neviňátek. **)Tvrziště: O vsi Řisutech se dovídáme poprvé r. 1316, kdy tu sídlil Domaslav z Řisut. R.1321 jsou uváděni Jindřich a Ješek z Řisut a r.1333 Albert z Řisut. Brzy po r.1343 koupil ves Řisuty olomoucký biskup Jan VII. Volek a předal ji ženskému klášteru sv. Ducha v Praze, který ji vlastnil až do husitské revoluce; potom veškeré jmění kláštera zabrali husité. V letech 1421 až 1423 spravoval řisutský dvůr pražský konšel Bohunek. Po bitvě u Lipan (1434) přitáhli na začátku června do Řisut Aleš ze Štenberka, Jan ze Švamberka, karlštejnský místopurkrabí, Vilém z Jaroslavic a další páni z Plzeňska a snažili se dobýt tvrz, kterou hájil majitel vsi Mikuláš Brčál starší. Poněvadž se jim to nepodařilo, odtáhli, ale ves si přivlastnil Aleš ze Štenberka a připojil ji ke Křivoklátu. Při revizi pozemkové držby v r. 1454 připadla tvrz i ves královské komoře. Od té doby však tvrz pustla, poněvadž nebyla obývána a nikdo se o ni nestaral. Na počátku 16. století byly Řisuty rozděleny na dvě části. Hraniční čárou byl Červený potok, protékající vsí. Část kolem kostela, zvaná Velká strana, patřila k panství smečenskému. Malá Strana se sedmi usedlými náležela úřadu nejvyššího purkrabího až do r.1578, kdy byla prodána Martinicům. Tvrz stávala v jihovýchodní části vsi u bývalého rybníka, který ji na severní straně chránil. Přístup k ní byl z východní strany po padacím mostě přes příkop. Tvrz, oddělená od přehradí, byla uzavřena hradbami do obdélníka a kolem hradeb byl ještě příkop a valy, které jsou dodnes patrné. Po tvrzi však nezbyly žádné stopy. Ochrana tradičních urbanistických a architektonických hodnot Lze konstatovat, že ves Řisuty si dodnes dochovala téměř nepoškozenou urbanistickou strukturu a to zejména v západní části původního historického jádra. Vyjma objektů určených k památkové ochraně lze v historickém jádru sídla vytypovat řadu dochovaných objektů lidové architektury. Jedná se o původní zemědělské usedlosti (nebo jejich části) např. č.p.1, č.p.2, č.p.5, č.p. 23, dále se jedná o chalupy či zděné domy z první poloviny 19. století (např. č.p.44, č.p.11). Hodnotná je i v zásadě dosud ne výrazně poškozená, domkářská zástavba. Při přestavbách objektů ve starší zástavbě musí být respektováno tradiční hmotové řešení vesnických domů, jejich poloha vůči veřejné komunikaci apod. Nejcennější část sídla je územním plánem vymezena jako plochy smíšené obytné - historické jádro (SBH). Ochrana panoramatických hodnot V místním krajinném reliéfu má sídlo zejména od jihu nesporné panoramatické hodnoty. Významnou dominantou výrazně se uplatňující v dálkových pohledech je areál kostela sv. Jakuba Většího (kóta 315 m n.m.). prostorovou dominanci areálu kostela doplňuje stromová zeleň, která je územním plánem zahrnuta do ploch veřejného prostranství - veřejná zeleň. Při veškeré stavební činnosti v řešeném území nesmí být panoramatický obraz sídla narušen. ad b.4) Ochrana hodnot vyplývajících z přírodních a dalších podmínek území Přírodní podmínky Současné uspořádání krajiny je ovlivněno přírodními podmínkami. Ty jsou limitující jak pro koncepci uspořádání krajiny, tak i pro urbanistické řešení. Jsou to zejména podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, pedologické, hydrologické, fytogeografické a typologie krajiny. Klimatické podmínky - Z hlediska klimatologie patří záp. část řešeného území do klimatické oblasti 4: symbol regionu MT 1, mírně teplý, suchý, suma teplot nad 10°C 2400 - 2600 hod., prům. roční teplota 7 - 8,5 °C, roční úhrn srážek 450 - 550 mm.; východní část řešeného území spadá do klimatické oblasti 1: symbol regionu T 1, teplý, suchý, suma teplot nad 10°C 2600 - 2800 hod., prům. roční teplota 8 - 9 °C, roční úhrn srážek <500 mm. Geologické podmínky - Geologicky je podklad území tvořen horninami české křídové tabule, budované vápnitými horninami (mezozoika) slínovci, opukami, slíny. V údolích vystupují horniny permokarbonu (arkózy, slepence, pískovec,lupky, jílovce) nebo tvrdé horniny proterozoika (buližníky, spility), které tvoří skalní výchozy. Převažujícím půdním typem jsou karbonátové země na spraších, na výchozech křídových slínů přecházejí v mělčí pararendziny. Geomorfologické podmínky - Z hlediska geomorfologických celků a nižších jednotek spadá území do celku VA-2 Pražská plošina, podcelku VA-2B Kladenská tabule a okrsku VA-2B-b Slánská tabule (podklad 39). Většina území má mírně zvlněný ráz. Z hlediska geomorfologického je výrazný zalesněný stržovitý svah nacházející se v jižní vyvýšené části řešeného území. Údolnicí, napříč katastrálním územím, prochází hlavní vodoteč - Červený potok. Průměrná nadmořská výška v řešeném území se pohybuje mezi 288 - 405 m n.m. Nejnižší kóta je v místech, kde Červený potok opouští zájmové území (směrem ke Studeněvsi), nejvýše položená část zájmového území je v jeho jihozápadní části na hranici s k. ú. Malíkovice. Pedologické podmínky - krajinu charakterizuje poměrně pestrá mozaika půd určovaná různými substráty a utvářením reliéfu. Střídají se zde černozemě na hlubokých spraších s podložím jílu, modální černozemě a pelické černozemě, hnědozemě, půdy arenického typu na píscích a štěrkopíscích nad nepropustným podložím jílů s kolísavým vodním režimem, pararendziny, fluvizemě glejové a modální a gleje na nivních uloženinách s nepříznivými vláhovými poměry v důsledku vysoké hladiny spodní vody. V řešeném území převažují půdy s vysokým produkčním potenciálem (I. a II. třída ochrany) Tyto půdy se rovněž vyskytují v kontaktu se zastavěným územím. Vyhodnocení předpokládaných důsledku navrhovaného řešení na ZPF je předmětem kapitoly f). Hydrologické podmínky Celé řešené území spadá do jednoho hydrologického pořadí hlavního povodí 1 - 12 - 02 (Vltava od Rokytky po ústí do Labe), které se dělí na tři pramenné úseky vodních toků: č.H.P. rozloha (v km2) název vodního útvaru 1-12-02-072 20,206 Červený potok po ústí do toku Bakovský potok (většina území), 1-12-02-076 28,939 (jižní část katastrálního území) 1-12-02-052 18,493 Bakovský potok po soutok s tokem Zlonický potok (severní část území). Výměra katastrálně evidovaných vodních ploch v řešeném území činí 7,2986 ha.

4


Hlavním recipientem v území je Červený potok, který protéká katastrálním územím obce západovýchodním směrem. Správcem Červeného potoka je Povodí Vltavy s.p. Červený potok (č.h.p.1 - 12 - 02 - 072) pramení 2km západně od Malíkovic ve výšce 395 m n.m., ústí zprava do Bakovského potoka ve Velvarech v 175 m n.m., plocha povodí 73,5km2, délka toku 24,8km, prům. průtok u ústí 0,15m3/s. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda nad Ješínem. Vodohospodářské poměry v území jsou nepříznivě ovlivněny zemědělskou činností – vodní toky, včetně sítě vlásečnic, jsou degradovány melioračními úpravami, souvislé zemědělské obdělávání rozsáhlých ploch podporuje povrchový odtok vody a odnos zemin. Vodní díla: Největší vodním dílem je Řisutský rybník na Červeném potoce o celkové rozloze 3,3 ha. V centrální části obce jsou dvě umělé vodní nádrže. Tyto vodní nádrže slouží i k požárním účelům. Pozůstatkem hornické činnosti v území je vodní jáma nacházející se poblíž silnice I. třídy, na severním okraji katastru. Na základě požadavku Českého rybářského svazu Smečno je navrženo rozšíření Cukrovarského rybníka (k.ú. Studeněves) prodloužením hráze a rozšířením vodní plochy jižním směrem do k.ú. Řisuty u Slaného. Rozšíření vodní lokality, která má protipovodňový charakter bude dotvářet nezanedbatelný krajinný prvek a zároveň zvýší atraktivní potenciál pro rekreační využívání krajiny (vycházky, napojení na cyklotrasy atp.). Na části pozemků zemědělského půdního fondu (v údolní nivě Červeného potoka a ve svažitější části jižně od sídelního útvaru) jsou provedeny plošné meliorace - odvodnění systematickou drenáží. Detail (plošný drenážní systém) je v majetku vlastníků pozemků. Hlavní odvodňovací zařízení (HOZ) jsou ve správě ZVHS Kladno, jedná se o drobné, regulované vodoteče v poli, otevřené i zatrubněné odvodňovací kanály. V rámci budoucí realizace staveb je třeba příslušnými opatřeními zajistit funkčnost zbývajících částí melioračních zařízení na okolních pozemcích, včetně bezproblémového odtoku vod, tzn. bude nutno drenážní systém podchytit vně zájmového území záchytnými drény a svést vody do nejbližších recipientů. Případné narušení části systému by se mohlo negativně projevit na funkčnosti celého systému. Jakýkoli zásah do těchto staveb musí být předem odsouhlasen příslušným vodoprávním úřadem. Hlavní odvodňovací zařízení nemají stanovena záplavová území. Fytogeografie a fytocenologie - Většina území spadá do 1.2- Řipském bioregionu. Nachází se na opukové tabuli s pauperizovanou teplomilnou biotou 2. bukovo-dubového vegetačního stupně - biochora erodovaných plošin na spraších v suché oblasti 2. vegetačního stupně. V současnosti v bioregionu dominuje orná půda, lesy jsou málo zastoupeny a převažují kulturní bory. JZ okraj spadá do 1.17 Džbánského bioregionu. Skupiny typů geobiocénů STG - charakterizují pestrost relativně trvalých přírodních podmínek. STG jsou značeny kódem s třemi symboly: (vegetační stupeň - 2. bukovo-dubový) Biota odpovídá zóně středoevropského listnatého lesa. V přírodních lesích převládá dub zimní a habr, buk tvořil ojedinělou příměs. V podrostu převládají teplomilné duhy bylin a trav, začínají se vyskytovat typické lesní druhy, nesnášející silné vysýchání půdního profilu (sasanka hajní, violka lesní, pstroček dvoulistý, konvalinka vonná, plicník lékařský aj.). Obdobně se začínají vyskytovat i lesní druhy živočichů (např. krajník pižmový , střevlík hajní aj.). Z přirozených nelesních společenstev jsou významná druhově bohatá společenstva na skalnatých svazích, vzácně i v hlubokých půdách. (trofická řada)AB - polochudá živinamii (půdy hemioligotrofní) B - středně bohatá živinami (půdy mezotrofní) BC - polobohaté dusíkem (půdy heminitrofilní) (hydrická řada) půda 3 - normální (vůdčí) řady půda 4 - půdy zamokřené řady (niva Červeného potoka) Z hlediska fytogeofrafického členění spadá řešené území do Termofytika č. 6 - Džbán. Do řešeného území zasahují dvě mapovací jednotky potenciální přirozené vegetace. Jejich charakteristiky zároveň určují vhodnou skladbu zeleně v příslušných částech řešeného území: č.7 Černýšová dubohabřina - (převážná většina území) č.15 Lipová bučina s lípou srdčitou - (jihozápadní cíp řešeného území). Typologie krajiny Z hlediska typologického členění krajiny spadá větší část řešeného území do typu 1Z1: charakter osídlení krajiny: stará sídelní krajina Hercynica a Polonica charakter využití krajiny: zemědělská krajina charakter reliéfu krajiny: krajina plošin a pahorkatin Jihozápadní a severozápadní okrajová část území spadá do typu 1M5: charakter osídlení krajiny: stará sídelní krajina Hercynica a Polonica charakter využití krajiny: lesozemědělská krajina charakter reliéfu krajiny: krajina rozřezaných tabulí. V rámci typologie ČR se jedná o běžný typ krajiny. Ochrana přírody a krajiny, zeleň V území obce se nenacházejí žádná zvláště chráněná území přírody, ani se zde nenalézají objekty evropské ochrany - evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. K ochraně krajinného rázu s významnými estetickými a přírodními hodnotami byl v roce 1994 vyhlášen přírodní park Džbán. Rozsáhlý přírodní park leží na rozhraní tří okresů. Zaujímá celkovou rozlohu 41 578 ha. Džbán tvoří křídová tabulová plošina, vyzdvižená tektonickými pohyby nad okolí. Geologický podklad - souvrství jílovců a pískovců charakteristické červené barvy, klima i tvary reliéfu ovlivnily i složení flóry a fauny. Území pokrývá ze 70% les, místy se dochovaly i přirozené smíšené porosty. Pro bezlesou oblast Džbánu je typická stepní a teplomilná květena. Velmi bohatá je také fauna, bylo zde pozorováno hnízdění více než 60 druhů ptáků. Do přírodního parku Džbán spadá západní část katastrálního území obce. V oblasti krajinného rázu krajinného celku Slánska je třeba dbát na minimalizaci zásahů a zachování významu znaků krajinného rázu, které jsou zásadní nebo spoluurčující pro ráz krajiny a které jsou dle cennosti v rámci státu či regionu jedinečné nebo význačné. Jedná se o následující opatření (viz. Studie hodnocení krajinného rázu, Ing. arch. Vorel /2008): chránit vegetační prvky liniové zeleně podél vodních toků a vodních ploch jakožto důležité prvky prostorové struktury a znaky přírodních hodnot, rozvoj venkovských sídel bude v cenných lokalitách respektovat dochovanou a typickou urbanistickou strukturu, orientován bude do současně zastavěného území (s respektováním znaků urbanistické struktury) a do kontaktu se zastavěným územím, nová výstavba bude v cenných lokalitách zachovávat dimenze, měřítko a hmoty tradiční architektury, v kontextu s cennou lidovou architekturou bude zachovávat i barevnost a použití materiálů, rozvojové plochy větších sídel situovat do kontaktu se současně zastavěným územím, nevytvářet samostatné satelitní celky nízkopodlažní zástavby, rozvoj sídel a krajiny řešit ve vzájemných vazbách, nezasahovat do historických siluet sídel.

5


V rámci ochrany přírody se v území nachází památný strom - Lípa malolistá (Tilia cordata), který je evidován v ústředím seznamu ochrany přírody pod č. 4089. Strom roste u kostela sv. Jakuba Většího na poz. parc. č. 113/1. Obvod kmene je 340 cm, výška 16m, stáří 120-150 let. Památný strom je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v jejich přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil. Ochranné pásmo památného stromu je dle § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kruh o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí ..............10,8 m. Pozemek, kde se památný strom nachází, je zahrnut do ploch veřejného prostranství - veřejná zeleň. Registrované významné krajinné prvky dle zák. č. 114/1992 Sb., lokality s výskytem chráněných druhů organismů se zde nevyskytují. V řešeném území převažují agrocenózy, krajina je vodohospodářskými úpravami a hospodářskou činností silně pozměněna. Podíl zemědělské půdy v k.ú. Řisuty u Slaného činí cca 87 % z celkové výměry v katastru - převládá nezavlažovaná orná půda. Porosty s přirozenou skladbou jsou pouze fragmentální. Lesnatost v řešeném území činí celkem cca 1,2%. V území se ojediněle nacházejí maloplošné lesní fragmenty, pouze do jihozápadní části zasahuje výraznější lesní pás navazující dále v k.ú. Drnek na lesní komplex Přírodního parku Džbán - I zóna. Ojedinělé lesní porosty mají charakter hospodářského lesa (kulturní bory). V krajině jsou patrné pozůstatky dřívější těžební činnosti (dobývky černého uhlí, lomy). Z hlediska přírody a krajiny představuje velmi cenné území niva Červeného potoka od dolního okraje obce Řisuty po Řisutský rybník a samotná plocha Řisutského rybníka a jeho břehů. V nivě potoka postupuje samovolná renaturace rozvojem rákosin. Rybník, jeho litorální (mělkovodní) partie a břehy představují – vzhledem k silné ekologické degradaci okolního území katastru obce – území významné pro ekologickou stabilizaci krajiny. Současný stav rybníka a probíhající renaturace rybníka představují pozitivní faktory i z hlediska vodohospodářského, neboť příznivě ovlivňují odtokový režim území jak ve smyslu zadržování vody v době malých průtoků, tak ve smyslu zpomalování odtoků povodňových. Do jihozápadní části k.ú. Řisuty u Slaného přechází z k.ú. Malíkovice stráň, zvaná Panská nebo Husova, pokrytá lesními či hájovými porosty s prvky hercynské dubohabřiny. V k.ú. Malíkovice jsou v této stráni registrovány nálezy zvláště chráněného druhu rostliny střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus) a v návaznosti na to navrhováno zřízení EVL (evropsky významné lokality soustavy Natura). Jelikož obdobný charakter porostů ve stráni zasahuje i do k.ú. Řisuty u Slaného, nelze ani zde vyloučit výskyty střevíčníku. Vzhledem k charakteru krajiny je v území zvláště nutné chránit tyto ojedinělé fragmenty zeleně, které společně s ekosystémem nivy Červeného potoka, Řisutského rybníka a přilehlých mokřadů příznivě ovlivňují ekologickou stabilitu řešeného území resp. jsou nositelem biologické rozmanitosti této kulturní krajiny. Část těchto přírodních či přírodě blízkých prvků uvedených výše je chráněna ze zákona (z ustanovení § 3 odst. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny vyplývá, že významnými krajinnými prvky jsou automaticky (v případě řešeného území obce) lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Podrobnosti ochrany významných krajinných prvků stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. Územní plán Řisuty vytváří podmínky pro ochranu všech přírodních hodnot v území, kterou je zejména Panská stráň, niva Červeného potoka a Řisutského rybníka (včetně jeho břehů) a posiluje přírodně a vodohospodářsky stabilizačních faktory v celé ostatní ploše katastrálního území. Nejhodnotnější části krajiny jsou na základě komplexních pozemkových úprav zařazeny do systému lokálního ÚSES. V řešeném území jsou respektovány a chráněny (bez stanovené legislativní ochrany): přírodní a přírodě blízké biotopy, které se vyskytují ve fragmentech a většinou v degradovaných formách břehové a doprovodné porosty odvodňovacích kanálů a drobných vodotečí; liniové prvky doprovodné zeleně podél cest a komunikací, katastrálně evidované či prvky zeleně na orné půdě, enklávy opuštěných kamenolomů (navržených k přirozené sukcesi - tedy bez řízených sanačních a terénních úprav). Územním plánem je navržen významný krajinný prvek k registraci podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Jedná se o katastrálně evidované ostatní plochy č. poz. 1754 a poz. 2108. Navrhovaný VKP se nachází v severovýchodní části extravilánu, je obklopen zemědělskými pozemky. Nezanedbatelný význam má kulturně-historický potenciál krajiny. Jedná se - zejména v dálkových pohledech od jihu - o působivé panorama se zvonicí a filiálním kostelem sv. Jakuba Většího, či zaniklé středověké tvrziště v jihovýchodní poloze směrem od sídla. Ochrana ovzduší: Území (okres Kladno) spadá do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví. Území není zahrnuto do oblastí ochrany a ekosystémů a vegetace. Ze statistických dat Českého hydrometeorologického ústavu pro čtverce 5 x 5 km vyplývají pro řešené území tyto hodnoty měrných emisí (údaje za rok 2004): látka měrné emise (t x km2/rok) oxidy dusíku 5 - 10 oxid siřičitý 1-5 oxid uhelnatý 10 - 100 tuhé látky 1-5 Nejbližší monitorovací stanice se nachází v Kladně. Na území obce nejsou evidovány zvlášť velké, velké ani střední zdroje znečišťování. Kvalita ovzduší e dána znečišťovateli z velkých měst (Slaný, Kladno). Značný vliv na kvalitu ovzduší v místě mají domácí topeniště vytápěná tuhými palivy (pozn.: tato topeniště představují významné zdroje látek negativně ovlivňující lidské zdraví). Navržené lokality pro výstavbu (převaha bydlení, občanské vybavení - sport) mají, vzhledem ke své funkci a rozsahu zanedbatelný vliv na imisní koncentrace látek znečišťujících ovzduší. Při všech činnostech v obci musí být respektována a dodržována práva a povinnosti vyplývající ze zákona č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění a souvisejících prováděcích předpisů, tj respektovat požadavky na ochranu ovzduší k zabezpečení jeho odpovídající kvality v souladu s emisními limity, emisním stropem a programy snižování emisí znečišťujících látek. Ochrana zdraví před účinky hluku a zápachu: Jediným významným zdrojem hluku je hluk z dopravy po silnici I. třídy, která prochází mimo sídlo SZ okrajem zájmového území. Přehled o intenzitách hluku ze silniční dopravy I/16 je uveden v kapitole doprava. Samotný sídelní útvar se nachází mimo nárůst hladiny hluku z dopravy . Na silnicích III. třídy, které procházejí řešeným územím, nebylo prováděno měření intenzity silničního provozu. Intenzitu lze na základě zkušeností odhadovat jako velice nízkou a lze předpokládat, že budou zajištěny podlimitní hodnoty hluku z dopravy vůči navrhované obytné zástavbě. Územním plánem je doporučeno, aby u lokalit s navrhovaným využitím pro obytné účely situovaných u silnic III. třídy bylo v rámci následného územního řízení prověřeno, zda budou dodrženy limity hluku dle § 30 zákona č.258/2000 Sb., a prováděcí vyhlášky. V případě, že se potvrdí překročení limitů hluku, je třeba navrhnout taková technická opatření, aby byly splněny požadavky na ochranu venkovního a vnitřního prostoru nově budovaných staveb. Hygienický problém může vyvolat intenzifikace živočišné výroby (koncentrované chovy zvířat) ve stávajících střediscích živočišné výroby (dnes využívaných převážně pouze pro skladování), které bezprostředně navazují na plochy smíšené obytné. Územním plánem je pro tyto plochy výroby a skladování dán závazný regulativ: negativní účinky a vlivy staveb a zařízení nesmí narušovat provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí (zejména pak staveb 6


pro bydlení) nad přípustnou míru, danou obecně platnými předpisy. V případě obnovy intenzívního chovu zvířat nutno stanovit takovou kapacitu a způsob ustájení, aby pachová zóna nezasahovala okolní stavby pro bydlení. Pro zastavitelnou plochu Z6 občanské vybavení - sport je dán závazný regulativ: směrem k obytné zástavbě ponechat (založit) pás izolační zeleně. Radonové riziko: Radonové riziko je jedním z faktorů ovlivňujících hygienickou kvalitu životního prostředí. Radiační zátěž stavebního pozemku je vždy ovlivněna také lokální situací (různá propustnost půd, lokální anomálie aktivních látek v horninách atd.) a použitými stavebními materiály. Určení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku je možno pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny místní geologické podmínky. Z hlediska radonového nebezpečí je zájmové území v přechodné až střední kategorii indexu geologického podloží. Přechodná kategorie radonového indexu je v převažující míře sledována rovněž v rámci samotného sídelního útvaru Řisuty. V řešeném území může být při vybraných stavebních činnostech vyžadováno provedení radonového průzkumu (stanovení radonového indexu pozemku dle vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, v platném znění). Ochranné pásmo veřejného pohřebiště (hřbitova): U kostela ve Řisutech je provozováno veřejné pohřebiště (v majetku Obce Řisuty). Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť (hřbitovů) se zřizuje v šíři nejméně 100 m (zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví). Stavební úřad může v tomto OP zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. ad c) Urbanistická koncepce Urbanistické podmínky: (Řisuty) Původní zástavba obce historicky doložené již z počátku 14. století se rozprostírá na křižovatce cest po obou březích Červeného potoka. Obec byla majetkově rozdělená (Velká a Malá Strana - viz. výše). Na urbanistickou koncepci resp. sídelní strukturu měla zásadní vliv nejen majetková držba, ale zejména morfologie terénu. Ve svažité levobřežní části Červeného potoka (nad obcí) byl zbudován filiální kostel se hřbitovem a zvonicí, který se po barokní přestavbě stal významnou dominantou obce i širšího okolí. Pod ním vznikla rozvolněná struktura převážně domkářské zástavby s několika usedlostmi podél hlavní dopravní spojnice. V morfologicky klidnější pravobřežní části vznikl centrální návesní prostor. Do něj jsou orientována převážně obytná stavení zemědělských usedlostí. Původní zastavěné území obce je uzavřeno prstencem zahrad, které se ve větší míře dochovaly dodnes. Transformace sídla (funkční, prostorová): V první polovině 20. století byl v jižní části obce byl zbudován v dominantní nárožní poloze objekt školy (dnes budova obecního úřadu a knihovny). Na jižní okraj obce byl směřován další stavební rozvoj ve formě dvouřadé uliční zástavby nízkopodlažních rodinných domků. Na transformaci sídla měla v minulém století vliv zemědělská velkovýroba. S kolektivizací zemědělství je spojena výstavba zemědělského areálu, výrazného v obrazu obce, na jejím jihovýchodním okraji. Další potřeba nabídky bydlení měla za následek výstavbu dvoupodlažních bytových domů, které sice přesahují měřítko stávající zástavby, přesto nijak neruší panorama obce. Postupně byla obec dovybavena několika objekty občanské vybavenosti (pohostinství, prodejny). Půvab zdejší krajiny Džbánska láká k odpočinku obyvatele blízkých měst. Některé stavby (asi desetina domovního a bytového fondu), které jsou součástí stávající sídelní struktury, jsou využívány pro účely individuální rekreace. V izolované poloze jižně od sídla je založena chatová kolonie. Ve 2. polovině 20. století se obec rozšiřuje zejména východním směrem, podél cesty na Studeněves. Jednořadá uliční zástavba severně od cesty je protažena až k původnímu hospodářskému statku s mlýnem. Příliv nového obyvatelstva z měst se rovněž projevuje rozšiřováním sídelní struktury spíše “městského” charakteru (individuální výstavba rodinných domů v zahradách). Charakter staveb (objemový i typový) a suburbánní způsob parcelace však nezapadají do specifické rázovitosti venkovského sídla. Venkovské sídlo mělo v minulosti převážně zemědělskou funkci, kterou nahradila převážně funkce obytná s funkcí rekreační (chalupaření). Svým novým posláním - změna z funkce zemědělské na funkci obytnou resp. rekreační ztrácí vesnice základní rys - existenční závislost zástavby na obdělávané krajině.

ad d.1) Dopravní infrastruktura Širší dopravní vztahy: Obec Řisuty se nachází ve výseči území mezi trasou silnice I/7 (Praha - Slaný -Chomutov) a trasou silnice I/16 (Velvary - Slaný - Řevničov). Z hlediska širších dopravních vztahů lze konstatovat, že obec je plně obsluhována prostředky silniční automobilové dopravy. Páteřní komunikační trasou širšího spádového území je silnice I/7. Širší spádové území je k trase silnice I/7 připojeno prostřednictvím silnice I/16 a dalších navazujících silnic III. třídy. Dostupnost území prostředky hromadné dopravy zajišťují linky pravidelné veřejné regionální autobusové dopravy, pozice autobusových zastávek je možno považovat za stabilizované. Nejbližší připojení k železniční dopravě je v železniční stanici Slaný na trati č. 110 Kralupy nad Vltavou – Most vzdálené asi 4,5 km od obce. Ostatní dopravní obory nejsou v řešeném území zastoupeny a ani do výhledu nejsou předpoklady pro jejich uplatnění v systému dopravní obsluhy území. Silniční doprava: Silniční doprava je jediným dopravním oborem, který zajišťuje přímou dopravní obsluhu vlastního řešeného území. Páteřní trasou vlastního řešeného katastrálního území je silnice I/16. Obsluhu sídla zajišťují silnice III/23630 (Malíkovice - Řisuty - Studeněves - Slaný) a silnice III/23714 (Jedomělice - Řisuty). Lze konstatovat, že obě uvedené trasy silnic III. třídy jsou prakticky v celém svém průběhu řešeným katastrálním územím vedeny ve vcelku dobrých parametrech a je třeba je považovat za dlouhodobě stabilizované. Případné lokální úpravy trasy budou realizovány v parametrech silniční kategorie S7,5/60. Přehled o intenzitách silničního provozu Přehled o intenzitách silničního provozu nám dávají výsledky periodicky prováděných sčítání silniční dopravy ŘSD ČR v pravidelných pětiletých intervalech. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty zatížení zjištěné na sčítacích stanovištích procházejících tras v rámci posledního dostupného sčítání provedeného v roce 2005. Hodnoty zatížení jsou uvedeny v následující tabulce v počtu skutečných vozidel za průměrný den roku 2005 a to v členění dle druhu vozidel – těžkých, osobních, motocyklů a celková součtová hodnota. Dále je rovněž uvedena hodnota podílu těžkých vozidel v procentech z celkové hodnoty, která dává představu o charakteru dopravy v daném úseku. Silnice Stanoviště Místo Intenzity automobilové dopravy 2005 % T O M S T I/16 1-1420 Tuřany 1335 3607 12 4954 26,9

7


Místní komunikace: Jak bylo výše uvedeno průjezdní úseky a trasy silniční sítě jsou páteřními komunikačními trasami řešeného katastrálního území, na které jsou připojeny místní a účelové komunikace zpřístupňující části řešeného území až jednotlivé objekty a jednotlivé obhospodařované pozemky a plochy. Určité problémy současného stavu komunikační sítě v zastavěném území obce představují jistá problémová místa a to povětšinou na připojení komunikací na silniční trasy a nebo jisté zúžené profily na některých úsecích místních komunikací. Návrh plně respektuje současné uspořádání systému, který bude pouze místně doplňován pro potřebu komunikačního připojení navrhovaných rozvojových lokalit pro výstavbu, v rámci Z 2 bude řešena křižovatka se silnicí III. třídy. (Z1, Z6)- Dopravní obsluha bude zajištěna využitím stávajících místních komunikací a stávajících vjezdů na silniční síť. U lokality Z 1 je nutné rozšíření stávajících pozemků veřejných prostranství v rámci navržené plochy ve smyslu platných prováděcích předpisů ke stavebnímu zákonu. (Z4, Z5+P1, Z7, Z9+R3) - návrh komunikační obsluhy k jednotlivým pozemkům bude řešen územní studií. (Z2) - Přístup komunikační obsluhy k jednotlivým pozemkům rodinných domů bude zprostředkován místní komunikací koncipovanou ve smyslu technických podmínek pro navrhování obytných zón (TP 103) jako obytná ulice, funkční skupina D ve smyslu platných norem. Tato místní komunikace bude realizována v rámci územním plánem navržených ploch veřejného prostranství (dnes účelová komunikace). (Z3) - Je navrženo přímé napojení plochy (4 - 5 stavebních parcel) na silnici III/23630. Konkrétní podmínky napojení určí správce komunikace. (Z8, P2) - Dopravní obsluha bude zajištěna sjezdem na stávající komunikaci. Cestní síť, cyklostezky, cyklotrasy a pěší trasy - viz. kapitola ad e.3) Zařízení pro automobilovou dopravu: Čerpací stanice pohonných hmot a prakticky kompletní nabídka servisních služeb pro motoristy je k dispozici v nedalekém Slaném, Kladně či v dalších zařízeních při trase rychlostní silnice RI/7. V obci se nachází dílna provozující autoklempířské opravy. Nová zařízení pro automobilovou dopravu nejsou navrhována. Krytí potřeb dopravy v klidu S ohledem na téměř výlučně individuální charakter bytové zástavby odstavování a parkování vozidel pro potřeby bydlení nepředstavuje v řešeném území vážnější problém. Pro potřeby dopravy v klidu u jednotlivých objektů vybavenosti jsou pak využívány příležitosti na plochách přiléhajících komunikací. Při realizaci nově navrhovaných objektů je třeba počítat se zajištěním odpovídajících potřebných počtů odstavných a parkovacích stání v rámci vlastních pozemků a to dle skutečně navrhovaných kapacit objektů. V souladu s vyhláškou MMR ČR č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, §20, odst. (5) budou stavební pozemky vymezeny tak, že odstavná a parkovací stání pro pokrytí potřeb příslušného rodinného domu na zařízení dopravy v klidu budou vyřešena v rozsahu příslušných ustanovení ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Ve smyslu těchto ustanovení musí být pro každý byt rodinného domu o velikosti do 100 m2 celkové plochy navrženo jedno odstavné stání, pro každý byt rodinného domu o velikosti nad 100 m2 celkové plochy budou navržena dvě odstavná stání a dále pak nejméně jedno parkovací stání na vlastním pozemku rodinného domu. V rámci plochy přestavby P 2 je navržen regulativ realizovat 3 - 4 veřejná parkovací stání (cesta ke kostelu a veřejnému pohřebišti). Obsluha území prostředky hromadné dopravy: Obsluha prostředky hromadné dopravy je realizována pravidelnou veřejnou autobusovou dopravou se dvěma pravidelnými místními linkami provozovanými společností ČSAD Slaný a.s.: spoj 220 075 Slaný - Malíkovice - Nové Strašecí / 8 spojů v pracovních dnech spoj 220 065 Slaný - Kladno / 3 spoje v pracovních dnech. Zastávky pravidelné autobusové dopravy jsou situovány při průjezdním úseku silnice III/23630 ve střední části obce - na návsi (Řisuty) a ve východní části obce (Mlýn). Celé zastavěné území sídelního útvaru obce včetně předpokládaných zastavitelných ploch včetně plochy územní rezervy je pokryto v 500 metrové docházkové vzdálenosti, což představuje asi 7-8 minutovou docházkovou dobu. Organizace autobusové dopravy v obci je tedy vyhovující i do budoucna. Podmínky pro dopravní obsluhu, ochranná pásma: Dopravní obsluha lokalit musí, v souladu s ustanovením §10 zákona č 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, a v souladu s vyhláškou č. 104/1997 Sb., v platném znění, splňovat požadavky ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací, včetně připojení navržených komunikací na stávající komunikace dle ČSN 73 6102. V řešeném území se v souladu se zákonem č. 13/97 Sb., o pozemních komunikacích, uplatňuje mimo zastavěné území obce ochranné pásmo silnice I. třídy vedené ve vzdálenosti 50 m po obou stranách od osy vozovky. a ochranné pásmo silnic III. třídy vedené ve vzdálenosti 15 m po obou stranách od osy vozovky. Dle ustanovení § 36 zákona č.13/1997 Sb.,tj. mimo zastavěné území obce a na silničních pomocných pozemcích není navrhováno podélné uložení vedení v tělesech silnic III. třídy. ad d.2) Technická infrastruktura Zájmové území obce Řisuty se nachází relativně blízko města Slaný a Kladno. Z inženýrských sítí zde především chybí rozvodná plynovodní síť (chybí plošná plynofikace území), v ne zcela dobrém stavu je systém dešťové, převážně rigolové kanalizace, a některé inž.sítě, které zde byly již instalovány dříve, nesou často stopy málo koncepčního i málo důsledného řešení či i nedostatečné údržby a obnovy. Relativně nedávno zde pak došlo k realizaci splaškové oddílné kanalizace a výtlačného řadu s přečerpávací stanicí, převádějící splašky na společnou ČOV Studeněves. Současný stav a rozsah zařízení technické obsluhy zájmového území je dnes takový, že při jistém, dočasném poklesu intenzity a změny struktury využívání tohoto území, umožňuje přežití v období postupné kompletace a rekonstrukce inženýrských sítí s tím, že prioritním úkolem se zde jeví uvést do celkově lepšího stavu veřejný prostor, tj. prostor místních komunikací a prostranství (nejen povrchů vozovky či chodníků, ale též zabezpečit odpovídající stav všeho, co se nachází pod i nad úrovní terénu). Výchozí podmínky řešitelnosti inženýrských sítí jsou zde, po zhodnocení výsledků jejich dosavadního vývoje, z technického a technicko-koordinačního hlediska podmíněně přijatelné právě z ekonomického hlediska. V takovýchto případech bývají značné obtíže (nutnost relativně vyšších měrných investičních i provozních nákladů je spíše běžná). Jde proto především o to, udržet i tuto stránku věci pod dostatečnou kontrolou a z koncepčních řešení pak preferovat takové, které současně koordinovaně řeší stejné problémy i sousedních obcí a nabízí možnost rozdělit realizaci do etap při zachování analogických technických, ekonomických a ekologických parametrů. Ekonomické podmínky se však dnes stávají natolik dominantní, že často (ne)přirozeně zatlačují rozsah a kvalitu řešených technických a dalších problémů do “minimalistické polohy“, která však v případě problematiky inženýrských sítí nemůže být bezvýhradně akceptována. Místní komunikace a veřejný prostor je zde většinou relativně rozměrný a umožnil “volně“ uložit většinu stávajících inženýrských sítí (stalo se tak však v mnoha místech improvizovaně a s prohřešky na ustanovení ČSN 73 6005 “Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“). Jsou zde však i ulice, které, odhadem, nabízejí prostorově 8


jen velice stísněné podmínky pro ukládání inž. sítí. Dále zde lze identifikovat i nekorektní trasování některých vedení inž. sítí (problém spočívá obvykle v tom, že dochází zbytečně k zásahu do soukromovlastnických práv privátních vlastníků pozemků). Geologicky je podklad území tvořen horninami české křídové tabule, budované vápnitými horninami (mezozoika) slínovci, opukami, slíny. V údolích vystupují horniny permokarbonu (arkózy, slepence, pískovec,lupky, jílovce) nebo tvrdé horniny proterozoika (buližníky, spility), které tvoří skalní výchozy. Převažujícím půdním typem jsou karbonátové země na spraších, na výchozech křídových slínů přecházejí v mělčí pararendziny. Výskyt úrovně hladiny podzemní vody je zde, silněji než jinde, ovlivněn režimem srážkové činnosti a funkcí přirozených a umělých odvodňovacích a recipientních prvků zájmového území (pohybuje se zde relativně ne příliš hluboko pod úrovní terénu, zejména ve střední části obce podél vodoteče). Vodní hospodářství pozn.1: Vodní toky a díla, záplavová území, ochrana vod jsou obsahem kapitoly ad. e.5). pozn.2:Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou a zásobování požární vodou je popsáno v kapitole i). Kromě problematiky vodovodu (zásobování vodou) a kanalizace (likvidace odpadních vod), která všude, tj. i zde figuruje prioritně, je zde vodohospodářská situace dána především okolností lokalizace zájmového území v relativně plochém terénu, dále strukturou dílčích povodí, hydrogeologickou strukturou, hustotou a funkcí přirozené a umělé sítě vodotečí, strukturou přirozených i umělých recipientních prvků, stavem oddílné, tj. dešťové a splaškové kanalizace, poměrem zastoupení ploch s nezpevněným a zpevněným povrchem atp. Hlavní vodotečí je zde Červený potok. Vodní hospodářství - hydromeliorační a závlahová zařízení: V k.ú.Řisuty u Slaného se registrují stavby k vodohospodářským melioracím pozemků - hlavní odvodňovací zařízení a podrobné odvodňovací zařízení. ZVHS je v správcem HOZ z roku 1968, tyto HOZ nemají stanovena záplavová území. ZHVS není vlastníkem ani správcem podrobného odvodňovacího zařízení a jeho technický ani majetkoprávní stav nám není znám. Existence tohoto zařízení však přináší řadu omezení při umisťování staveb a využití pozemků. Jakýkoli zásah do těchto staveb musí být předem odsouhlasen příslušným vodoprávním úřadem. Hlavní hydromeliorační zařízení na pozemcích katastrálního území obce Řisuty jsou součástí celku, který je třeba ve své funkci zachovat. Znamená to též např. nutnost respektování všech těchto prvků v případě event. “vstupu“ některého jiného vedení či aktivity do tohoto prostoru (to se týká zejména zastavitelných ploch Z4, Z3 vybavených hydromelioračním zařízením, trubními drenážemi, v blízkosti intravilánu i všech manipulací se stávajícími i plánovanými nadřazenými vedeními inženýrských sítí v blízkosti takových ploch atp.). Vodní hospodářství - likvidace dešťových odpadních vod: Odvedení srážkových vod zde celkově nečiní po většinu roku při průměrných hydrologických podmínkách větších potíží vzhledem k relativně příznivým morfologickým terénním podmínkám, relativně dobré propustnosti a retenční schopnosti povrchu terénu, vzhledem k existenci přirozených recipientních prvků v intravilánu a vzhledem k již realizovaným technickým opatřením. To však zřejmě neplatí v úsecích, kde lze zaznamenat nedostatečnou údržbu odvodňovacích prvků a nahodilé či živelné neodborné zásahy a změny. Lze zde zřejmě počítat s relativně dobrou propustností povrchu terénu (nikoliv však za stavu nasycení či zámrazu). Výskyt úrovně hladiny podzemní vody je zde s ohledem na celkové vodohospodářské poměry a geologickou strukturu povrchové vrstvy ve větším rozptylu než kdekoliv jinde (s kolísáním ve vazbě na širší konkrétní hydrologickou situaci, odhadem např. i méně, než cca 3 m pod terénem). Jisté potíže zde dále nastávají, odhadem, i v období předjaří či na začátku zimního období, kdy je povrchová vrstva ještě či již zmrzlá a nepropustná a kdy dešťové srážky mohou způsobit komplikace zejména na nezpevněných místních komunikacích a prostranstvích a v jejich okolí. Přirozenou reakcí v takových případech bývá zpevňování jejich povrchu včetně dodatečné úpravy jejich sklonových poměrů či instalace odvodňovacích prvků (odvodňovacích rigolů, potrubí), převádějících vodu do recipientních prvků v území. V tomto ohledu lze takovéto podmínky a zásahy zaznamenat i ve sledovaném zájmovém území. Problém srážkových odpadních vod byl zde, jak bylo již řečeno, řešen i využitím lokálních recipientních prvků v území. Ty je třeba pokud možno ve své kvalitní plné funkci zachovat či dále rozšiřovat, stejně tak nezabraňovat přirozenému bezkonfliktnímu nátoku do nich, např. zvyšováním konstrukce zpevněných povrchů místních komunikací (nalepováním dalších vrstev při jejich údržbě a rekonstrukci), aniž by byly prověřeny důsledky takového zásahu, či udělat další potřebná účinná opatření. Navrhované řešení: Stávající nezatrubněné (rigolové) i zatrubněné úseky dešťové oddílné kanalizace obce Řisuty jsou z dnešního pohledu technicky značně nedokonalé, nejsou zde navíc prakticky dostatečně udržovány. Výhledově je třeba usilovat o důsledné dořešení systému odvádění srážkové vody i v souvislostech na konečné úpravy terénu a místních komunikací. V případě nové zástavby v rozvojových lokalitách pak lze doporučit po podrobném hydrogeologickém průzkumu likvidaci srážkových vod zasakováním (případně též akumulací s následným využitím této vody pro údržbu zeleně apod.). Srážkové vody ze zpevněných povrchů místních komunikací a chodníků budou však i zde likvidovány rozšířením stávajícího systému dešťové oddílné kanalizace. Proti občas se vyskytujícímu, nepříjemnému nátoku cizích odpadních vod do intravilánu obce v úseku nad jednořadovou uliční zástavbou ve směru ke Studeněvsi je doporučeno opatření v podobě záchytného příkopu, zaústěného do odvodňovacího rigolu blízké silniční komunikace Řisuty-Studeněves, přes lapák splavenin. V rámci komplexních pozemkových úprav je pak nezbytné na svažitých pozemcích věnovat permanentní pozornost protierozním opatřením (např. zachování tzv. průlehů) včetně dodržování doporučené skladby osevních postupů. Bilance produkce srážkových odpadních vod: odvodňovaná plocha intenzita návrhového deště střední součinitel odtoku pro obce tohoto typu bilanční množství srážkových vod

Řisuty (stáv.) cca 18,00 ha 120 l/s.ha 0,35 cca 756,00 l/s

zastavitelné plochy cca 9,10 ha 120 l/s.ha 0,30 327,60 l/s

areály cca 3,88 ha 120 l/s.ha 0,40 186,24 l/s

Srážkové odpadní vody jsou převáděny do nejbližších recipientů převážně zatrubněnými úseky oddílné dešťové kanalizace. Jinak všude též částečně systémem příkopů, struh a propustků. V případě jednotlivých nemovitostí je pak prosazována likvidace srážek vsakem či i akumulací (s následným využitím k zavlažování zeleně). Stav likvidace dešťových vod v obci Řisuty se nebude tedy zásadně měnit. Vodní hospodářství - likvidace splaškových odpadních vod: Bilance produkce splaškových odpadních vod: Ta jednak odpovídá spotřebě pitné a užitkové vody všude tam, kde funguje veřejný vodovod (viz bilanční hodnoty potřeby pitné a užitkové vody níže). V ostatních případech pak je to komplikovanější bilancovat, aniž by byly k dispozici další důležité údaje (např. údaje přímo zjištěné měření při nátoku na ČOV). V obci Řisuty funguje systém oddílné splaškové kanalizace včetně ČOV (společné ČOV Studeněves). Touto kanalizací DN 250 – DN 300 z kameniny celkové délky cca 2,46 km jsou splaškové odpadní vody (včetně podílu obce Malíkovice) gravitačně dopravovány do přečerpávací stanice a odtud čerpáním na mechanicko-biologickou ČOV Studeněves (nízkozatěžovaná aktivace s biologickým odstraňováním dusíku v předřazené anoxické zóně, systém D-A-DN s interní recirkulací)). Jedná se o mechanicko-biologickou ČOV typu BIO CLEANER BC s biologickým odstraňováním dusíku a chemickým srážením fosforu (dávkován roztok síranu železitého). Technologickou sestavu tvoří: vstupní čerpací stanice, strojně stírané česle FONTANA a dvě biologické linky (každá sestává z prostoru denitrifikace, nitrifikace a dosazovací nádrže). Pro obec Řisuty byla a je (v rámci projektu ČOV) rezervována kapacita 500 EO včetně plánovaného navýšení do r. 2030. 9


Základní projektové parametry ČOV (počet EO 2020): hydraulická kapacita: Qprům. = 2,70 l/s, Qmax = 3,8 l/s Qmaxh = 8,50 l/s = 30,6 m3/h Qmaxden= 351,00 m3/den Qr= 120 195 m3/rok Zatížení-přítok, průměrné hodnoty(projektované parametry/skutečné v r.2007): koncentrace BSK5 =386/400 mg/l, roční produkce BSK5 = 123 t/rok, konc. CHSKcr = -/737 mg/l, NL= -/338 mg/l, N-NH4= -/69,6 mg/l, Pcelk= -/10,2 mg/l Průměrné hodnoty na odtoku v r.2007(koncentrace): BSK5 = 7,1mg/l, CHSKcr = 24,8 mg/l, NL= 4,3 mg/l, N-NH4= 0,5 mg/l, Pcelk= 1,1 mg/l Hodnoty povolené vodoprávním orgánem: průměrné (mg/l) maximální (mg/l) (t/rok) BSK5 15 30 1,13 CHSKcr 60 60 4,51 NL 15 30 1,13 N-NH4 5 15 0,38 Pcelk 3 6 0,23 Problémem je větší množství natékajících balastních vod na ČOV a dále též proměnlivé složení přitékající odpadní vody. ČOV včetně kanalizace je nyní majetkem sdružení JERIMALITUS a bude na základě smlouvy o budoucím převodu přecházet do majetku SVS a.s. Teplice. Provozovatelem ČOV a kanalizace je společnost Severočeská vodárenská společnost, a.s. Navrhované řešení Nejsou zatím identifikovány technické problémy s případným napojením všech uvažovaných rozvojových lokalit na veřejnou kanalizaci za účelem likvidace splašků. Problémem zůstává kapacita ČOV Studeněves z hlediska dlouhodobého výhledu (problém je řešitelný např. rozšířením ČOV, je-li k dispozici prostorová rezerva, či intenzifikací ČOV, či odpojením některé připojené obce s vybudováním nové ČOV pro tuto obec apod.). Rovněž bude třeba sledovat dopady rozvoje obce Malíkovice, její splaškové oddílné kanalizace, na splaškovou oddílnou kanalizaci obce Řisuty. Pro lokality podmíněné zpracováním územní studie (větší rozsah zástavby) je dána podmínka řešení likvidace splaškových odpadních vod s ohledem na kapacitu ČOV Studeněves. V rekreační osadě/lokalitě bude i nadále zachován stávající systém likvidace splašků užitím bezodtokových jímek s jejich vyklízením feka-vozy na ČOV Studeněves . V případě uzenářské provozovny je její lokální malá ČOV využívána jako žumpa pro odpad z výrobní činnosti. Jinak je tato provozovna již napojena na splaškovou oddílnou kanalizaci. Ochranná pásma kanalizačních zařízení: Ochranná pásma kanalizačních zařízení se určují dle ČSN 75 6081 (TNV 75 6011) “Hygienická ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení“ z roku 1996 a dle zákona číslo 274/2001 Sb., o veřejných vodovodech a kanalizacích. Ochranné pásmo stoky (do DN 500)…………….……………….1,5 m Ochranné pásmo čerpací stanice odpadních vod………………….10 m Vodní hospodářství - zásobování pitnou a užitkovou vodou: Obec Řisuty má veřejný vodovod (od r.2002), který je součástí skupinového vodovodu Studeněves-Řisuty (současně jde o část Slánského skupinového vodovodu sloužící obcím Studeněves, Tuřany, Libovice, Řisuty a Jedomělice). Využívá zdroje vody, představovaný úpravnou vody Studeněves. Kvalita vody zdroje odpovídá požadavkům vyhl. MZ č. 252/2004 Sb. Zásobovácím vodojemem je vodojem Tuřany 200 m3 ( kóty provozních hladin zásobovacího vodojemu 354,7/349,7 m n.m.) kam je voda čerpána z úpravny vody Studeněves. Zásobovací řad Studeněves-Řisuty PVC DN 160/7,7 mm (PN 1,0 Mpa) uložený podél silniční komunikace spojující obě obce činí svou délkou cca 2,44 km. Navazující rozvodná síť obce Řisuty (PVC DN 90/4,3 mm, PN 1,0 MPa) má charakter sítě větevné s úhrnnou délkou cca1,707 km. Provozovatelem veřejného vodovodu je společnost Slavos s.r.o. Slaný. Rozvodná síť je údajně vybavena požárními hydranty pouze v centrální části obce, což neodpovídá normativním požadavkům a je třeba usilovat o nápravu. Kóty terénu zájmového území intravilánu se pohybují od 300 do 322 m n.m.,jsou tedy celoplošně splněny limitní minimální normativní hodnoty přetlaku vody v rozvodné síti (15 resp. 25 m v.sl. pro jednopodlažní resp. dvou a vícepodlažní zástavbu dle ČSN 75 5401). Potřeba požární vody je zde zajištěna z požárních nádrží v centru obce a prostřednictvím veřejného vodovodu (ČSN 73 0873 „Zdroje zásobování požární vodou“ již počítá s uplatněním kombinace několika zdrojů). Základní parametry potřeby vody (dle vyhl. č.428/2001 Sb.)/údaje bez závorek: Qd = 37,24 (72,58) m3/den, Qdmax.= 48,36 (108,86) m3/den, Qmax.h= 2,265 (9,07) m3/hod. = 0,63 (2,52) l/s Správcem (provozovatelem) veřejného vodovodu, společností Slavos,s.r.o., jsou při všem garantovány hodnoty výrazně vyšší, viz údaje uvedené v závorkách výše. Pozn.: Parametry potřeby vody se též promítají jako parametry produkce splaškových odpadních vod. Dále lze konstatovat, že je zde technicky možné připojení uvažovaných rozvojových lokalit na stávající i navrhovanou část rozvodné vodovodní sítě. Stávající zdroje vody (veřejné a domovní studny, které si zřejmě zachovají svou funkci) je možné považovat za zdroje vody pro závlahu zeleně apod. či zdroje havarijní. Navržené řešení: Jako důležité se jeví kompletovat rozvodnou vodovodní síť v obci Řisuty v souvislosti se zabezpečením jejího minimálního zokruhování všude tam, kde se to nabízí a též v souvislosti s rozšířením této sítě do rozvojových lokalit. Současně je nezbytné prověřit tlakové poměry v rozvodných sítích a přijmout odpovídající opatření. Důležité je též doplnit úměrně požární hydranty i jinde, než jen v centrální části obce. Důležitým úkolem je též připojit na veřejný vodovod stávající, dosud nepřipojené nemovitosti. Závažné je též se adekvátně starat i o kvalitní provoz veřejného vodovodu (prostřednictvím kvalitního smluvního vztahu a soustavnou kontrolou kvalifikovaného provozovatele, též prostřednictvím kvalitního a pravidelně aktualizovaného provozního řádu, jeho dodržování apod.). Ochranná pásma vodárenských zařízení se určují dle zákona číslo 274/2001 Sb., o veřejných vodovodech a kanalizacích. Ochranné pásmo vodovodních řadů (do DN 500)…………….……………….1,5 m Zásobování energiemi - základní zhodnocení situace Energetická situace zájmového území zde není zatím dořešena alespoň na standardní úrovni. Chybí zde např. stl plynovodní síť. Nejsou zde zatím pro plošnou plynofikaci zájmového území zejména reálné ekonomické předpoklady.

10


Je zde proto spalováno v lokálních topeništích i nekvalitní palivo s následným znehodnocujícím odpadem na ovzduší zájmového území a na jeho bezprostřední okolí. V malém rozsahu je spalováno dřevo a je užíván propan-butan (v tlakových láhvích; převážně pro vaření). Pravděpodobně bude přednostně nutné podrobněji zkontrolovat stav elektrifikace zájmového území a případně ji dále posílit. Jsou zde pro její rozvoj relativně uspokojivé technické podmínky. Jinak je všeobecně nezbytné prosazovat větší uplatnění obnovitelných zdrojů energie. Využití obnovitelných zdrojů energie, nebo využití lokálních systémů se zásobníky zkapalněného propanu či propanu – butanu apod. je žádoucí prosazovat programově. V tomto ohledu lze považovat záměr aplikovat v rozvojové lokalitě Z8 fotovoltaický zdroj pro získávání elektrické energie již za takovýto krok. Je třeba též více dbát na energetické úspory, např. formou zateplování objektů. To dnes i výhledově bude více záležet na ekonomických podmínkách. Územní energetická koncepce by však měla více dbát na energetické úspory a uvolněnou zdrojovou kapacitu příkonu elektrické energie efektivně použít pro objekty, kde je efektivní přednostní užití elektrické energie. Ozdravění ovzduší a tím zlepšení životního prostředí v zájmovém území, které se zde částečně projevuje, a které není zatím dostatečně ošetřeno zákonem o ochraně ovzduší č. 309/2091 Sb., může nejvýrazněji ovlivňovat dobrá koncepce úseku energetiky podporovaná občany a důsledně realizovaná OÚ. V tomto ohledu je nezbytná těsná spolupráce s energetickými společnostmi a s Krajským úřadem. V prvé fázi nelze asi současně též zcela důsledně plnit požadavek dosažení maximálních energetických úspor, třebaže je zde k tomu dostatečná motivace. Energetické nároky jsou mj. spjaty s klimatickými podmínkami zájmového území (cca 300,00 až 322,00 m n.m.). Ty lze charakterizovat jako spíše mírné s občasným výskytem intenzivního západního až severozápadního proudění vzduchu (klimatická oblast 4; symbol MT1, mírně teplá, suchá; výskyt teploty vzduchu nad 10 ºC činí 2400 až 2600 hod./rok; minimální výpočtová teplota vzduchu dle ČSN činí -12 oC). Průměrná roční výpočtová teplota vzduchu zde činí 7 až 8,5 oC. Průměrný počet dnů s teplotou vzduchu nižší než 12 oC je 224. Průměrná teplota vzduchu v otopném období činí cca 3,4 oC. Zásobování elektrickou energií: Elektrifikace zájmového území, jak zde byla dosud rozvíjena, je ve své skladbě a rezervách jednotlivých částí systému relativně heterogenní. Někde se, odhadem, dostává na hranice svých možností a vykazuje i jisté provozní potíže v distribuční NN síti (přetrvává její provedení i v trasách venkovního vedení), jinde se může vyskytovat i výkonová rezerva. To lze upřesnit až přesnějším provozním sledováním a měřením (předpokládá se obvykle, že takové zpřesnění je k dispozici v rámci vyjádření provozovatele k zadání řešení dílčích projektů jednotlivých rozvojových lokalit či rozsáhlejších záměrů kompletace a rekonstrukce NN sítě včetně distribučních trafostanic). Síť venkovního primárního vedení VN 22 kV , napájející distribuční trafostanice, je svou strukturou i kapacitou v řešeném území možné celkově považovat z pohledu současných požadavků za vyhovující. Rozvodná NN síť je zde zatím realizována převážně jako venkovní vedení. Vlastníkem a provozovatelem je ČEZ Distribuce a.s. Stávající distribuční trafostanice v řešeném zájmovém území (Napájecí uzel: TS 110/22 kV Slaný): Pracovní Název Inventární č. Vlastnictví Stávající výkon (kVA) označení (typ) Provozní č. (Výkon po úpravě) ______________________________________________________________________________________________ TS1 KNIHA 235243 cizí - (do 400) (stožárová, ocelová příhradová) TS2 ZD 234330 cizí 160 (do 400) (stožárová, ocelová příhradová) TS3 U MLÝNA 234721 ČEZ-Distribuce 250 (do 400) (stožárová, ocelová příhradová) TS4 ZDĚNÁ 234215 ČEZ-Distribuce 250 (do 400) (věžová, zděná) TS5 TUMPLPLATZ 234460 ČEZ-Distribuce 50 (do 400)*) (stožárová, betonová) *) pozn.: slouží pro samotu v k.ú. Byseň **)pozn.: stožárová, ocelová příhradová TS VOJSKO č. 234802 byla odpojena - připojovací vedení VN 22 kV je navrženo ke zrušení Rozvodná síť NN je zatím realizována převážně ve formě venkovních vedení na sloupech (železobetonových, dřevěných). Venkovní vedení NN jsou sice zatím funkční, ale z hlediska delšího výhledu spíše neperspektivní. V rámci vedení distribuční sítě NN je paralelně realizována též venkovní síť VO (veřejného osvětlení), která je průběžně udržována a v provozuschopném stavu. Majitelem a provozovatelem elektrorozvodné sítě je zde ČEZDistribuce a.s. Navržené řešení: Výkon stávajících trafostanic v obci Řisuty činí celkem 660 kVA (z toho ČEZ-Distribuce a.s. 500 kVA), což výhledově nemusí postačovat. Situaci lze v tomto případě řešit postupně na základě zpřesnění vstupních informací (o stávajících výkonových rezervách trafostanic a zpřesnění údajů požadovaných příkonů jednotlivých majitelů nemovitostí) a to, v případě potvrzení aktuálních výsledků analýzy struktury potřeby energií, především posílením výkonu stávajících distribučních trafostanic (jejich rekonstrukcí a modernizací) a teprve následně též zřízením (a připojením) nových trafostanic v příslušných rozvojových lokalitách. Rozvoj obce se může projevit též požadavkem na zkapacitnění stávajících tras vedení VN 22 kV či realizací propojovacích kabelů 22 kV mezi distribučními trafostanicemi (garance jejich provozní součinnosti). Dle podkladů provozovatele je v rámci plochy Z 4 navrženo umístění nové trafostanice “Za školou” a další nová trafostanice je navržena v okrajové poloze plochy Z 3 společně s připojovacím vedením VN 22 kV. V rámci jedné lokality navržené k zástavbě dojde k přeložce venkovního vedení VN 22 kV do podzemní kabelové trasy (jde o rozvojovou lokalitu Z4 v jižní části obce Řisuty s délkou rušené venkovní trasy cca 300 m). Je žádoucí též usilovat o instalaci propojovacích kabelů 22 kV mezi stávajícími distribučními trafostanicemi (zajištění jejich součinnosti a vyšší spolehlivosti dodávky elektrické energie). V obci lze doporučit realizaci nových tras vedení NN již jen v podobě podzemních tras kabelových vedení. Stávající venkovní trasy vedení NN by pak měly být postupně rekonstruovány na kabelové podzemní trasy . Dále lze konstatovat, že je zde technicky možné připojení uvažovaných rozvojových lokalit na rozvodnou NN síť. S ohledem na urbanistickou koncepci a koncepci rozvoje inženýrských sítí a na současný relativně únosný stav elektrorozvodných zařízení je možné předpokládat větší i menší úpravy dle příslušné projektové dokumentace tak, jak budou jednotlivé záměry v rozvojových lokalitách připravovány k realizaci. Z energetického hlediska bude mít zřejmě zásobování elektrickou energií v obci dominantní úlohu i nadále. Ochranná pásma elektrických zařízení: Šířka ochranných pásem rozvodných zařízení zřizovaných po 31.12. 1994 je dána energetickým zákonem č. 222/1994 Sb. Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti kolmo na vedení od krajního vodiče (u kabelových vedení od krajního kabelu) na každou stranu; v závorce jsou uváděny hodnoty dle zák. č. 458/2000 Sb. pro nová zařízení: · u venkovních vedení 22 kV (do 35 kV)……… 7 m · u venkovních vedení do 110 kV (včetně)……….. 12 m · u kabelových vedení (do 52 kV)…..………… 1 m · u venkovních vedení do 220 kV.……………. 15 m · u venkovních vedení do 400 kV (včetně) .….. 20 m · u el. stanic (do 52 kV)………………………. 7 m

11


.u el. stanice kompaktních a zděných (do 52 kV) .....................................2 m od obrysů stanice. V případě zájmového území zde veškerá dříve instalovaná zařízení (venkovní vedení VN 22 kV a distribuční trafostanice) mají ochranné pásmo 10 m na každou stranu dle zák.č.79/1957 a prováděcích předpisů č.80/1957. ČEZDistribuce, a.s. současně požaduje zachovat volný průjezdný (neoplocený, bez překážek) pruh pod vedením VN 22 kV. Zásobování zemním plynem: V řešeném území není realizována plošná plynofikace. Rovněž tudy neprocházejí nadřazené plynovodní systémy (VTL, VVTL plynovody) a ropovody. V obci není sledován záměr plošné plynofikace. Telekomunikace a radiokomunikace: Zabezpečení řešeného území telekomunikačními službami představuje vzhledem k jejich důležitosti pro rozšíření potřebných ekonomických aktivit i prosté zabezpečení standardních služeb profilový význam. V centru obce je instalován veřejný telefonní automat (veřejná hovorna) a je tedy splněn požadavek zajištění minimální dostupnosti této služby (minimální standardní vybavení). Technická úroveň místní sítě odpovídá již dnešním vývojovým trendům. Účastnická telekomunikační síť je realizována v podzemních kabelových trasách, ne vždy však v souladu s ČSN 73 6005. Zájmové území přísluší k místní telekomunikační ústředně (MTÚ-MTO) Kladno. Vlastní napojení je prostřednictvím ATÚ-podústředny. Provozovatelem je společnost Telefónica O2 , Czech Republic, a.s. Není však zatím známo, jakou kapacitní rezervu nabízí stávající účastnická telekomunikační síť, která zde má již podobu sítě telekomunikačních kabelů v pozemní trase, rozvíjené od příslušných síťových rozváděčů (SR). Zájmovým územím je veden dálkový optický telekomunikačních kabel přenosové sítě v trase podél komunikace III. třídy směrem od Studeněvsi, a dále pokračuje podél stávající přístupové komunikace jižním směrem do prostoru k.ú. Ledce u Kladna. V souběhu s komunikací I.třídy je veden další dálkový podzemní telekomunikační kabel. Obec je v některých svých částech vybavena funkční sítí obecního rozhlasu (v paralelních trasách s trasami NN rozvodů el.energie). Obecní rozhlas je ve správě obce. K.ú. obce je pokryto signálem BTS tří mobilních operátorů. Navržené řešení: Lze doporučit dále rozvíjet a zkvalitňovat již zde založenou a realizovanou koncepci telekomunikační obsluhy zájmového území. Dále lze konstatovat, že je zde technicky možné (po příslušných úpravách) připojení uvažovaných rozvojových lokalit na účastnickou telekomunikační síť. Ochranná pásma telekomunikačních zařízení: Ochranná pásma jsou dána zákonem č. 151/2000 Sb., resp. zákonem č.127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. U telekomunikačních zařízení pak činí v případě: - kabelového vedení přístupové sítě volně uloženého 1,5 m na obě strany od krajních kabelů - kabelového vedení v ochranné konstrukci 1,5 m od okraje výkopové rýhy - kabelů transportní sítě ochranné pásmo stanovuje Telefónica O2 , Czech Republic, a.s. – Provoz přenosové techniky (provozovatel). Veřejné osvětlení a místní rozhlas V podstatné části obce je realizována síť VO (veřejného osvětlení) a místního rozhlasu, převážně paralelně s rozvody NN. Obě tyto sítě jsou funkční a i nadále schopné dalšího rozvoje. Souhrnné zhodnocení, prostorová koordinace vedení technického vybavení: Rámcově má obec Řisuty relativně dobré technické předpoklady k dalšímu rozvoji svého technického vybavení s tím, že stávající zařízení svým rozsahem a kvalitou rozhodně umožňuje překlenout přechodnou fázi, tj. období, než budou postupně realizovány (po etapách) jednotlivé investiční záměry výhledové koncepce (k zajištění trvale udržitelného stavu a vývoje). Z návrhu urbanistické koncepce řešení je pak patrné úsilí prosadit a posílit celistvost a kompaktnost zájmového území. V případě většiny inženýrských sítí se zde jeví příznivé podmínky pro jejich rozvíjení i v součinnosti s dalšími obcemi v okolí i v rámci bývalého okresního uspořádání (příkl.: zásobování el. energií, telekomunikační obsluha, zásobování vodou, likvidace splašků); je tedy současně jejich rozvoj vázán i na tyto podmínky širších územních vztahů. Cílem koordinace v úrovni koncepčního řešení je předvídat a předcházet všem potenciálním vážným konfliktům a střetům zájmů. Rozumí se nejen střetům prostorovým, ale i možným disproporcím v objektivně existujících vztazích a v užitých rozhodovacích postupech, v územně plánovacích podkladech či dokumentaci počínaje a zpracováním příslušného projektu, jeho realizací a provozováním konkrétních systémů a zařízení konče. Významná je např. koordinace inženýrských sítí ve vazbě na pozemní komunikace, případně na jiné možné překážky a vzájemná koordinace jednotlivých druhů inženýrských sítí. Není příznivé, že v případě obce Řisuty má jistá část komunikací charakter komunikací silničních. Tím se stává i prostorové řešení inženýrských sítí v uličních profilech obtížněji řešitelné. Na základě rámcového posouzení lze odhadovat, že v některých úsecích a na některých křižovatkách může být brzy hustota sítí na úrovni vyvolávající již vážné problémy. V takových případech nelze improvizovat, ale uplatnit důsledné postupy prostorové koordinace. Takovými jsou postupy respektující ČSN 73 6005 a postupy s aplikací úměrných sdružených tras (v daném případě např. multikanálu SITEL, technického kanálku BIRCO apod.), nebo řešení s uplatněním kombinovaných způsobů ukládání inž. sítí. V případě použití klasického způsobu ukládání lze rovněž připomenout nezbytnost použití dostatečně kvalitních materiálů, kvalitního provedení včetně přísné kontroly kvality díla, nezbytnost včasného osazení ochranných konstrukcí pro křížení tras inženýrských sítí s komunikacemi a včasnou přípravu dopravně inženýrských opatření pro realizaci. Základním prostředkem pro koordinaci inženýrských sítí musí být koordinační situace a kompletní příčné profily prostorem komunikací. V rámci dalších kroků je žádoucí zpracování charakteristických příčných profilů s vyznačením polohy jednotlivých vedení (stávajících, již navrhovaných i těch výhledových). Prostorová koordinace v detailu dle ČSN 73 6005 “Prostorová úprava sítí technického vybavení“ a podle dalších technických podkladů může být preventivně precizována samostatným projektem. ad d.3) Občanské vybavení Občanské vybavení tvoří stavby, zařízení a pozemky sloužící pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva. Školství, zdravotnictví a sociální služby: Základní zdravotní péče a sociální služby jsou zajištěny ve Slaném. Péče o školní a předškolní výchovu dětí je a nadále bude zajištěna v Jedomělicích, ve Slaném a v Tuřanech. Veřejná správa a ochrana obyvatelstva, kulturně-vzdělávací zařízení: (Koordinační výkres, odkaz č. 1) Obecní úřad se zasedacím sálem. V budově je umístěna knihovna. (Koordinační výkres, odkaz č. 2) Požární zbrojnice. (Koordinační výkres, odkaz č. 3) Pošta.

12


Občanská vybavenost komerčního typu: (Koordinační výkres, odkaz č. 4) Prodejna smíšeného zboží (potraviny, drogerie) - Jednota Kladno. Občanská vybavenost komerčního typu součástí ploch smíšených - obytných: Staročeská hospoda - 25 míst u stolu, sál - kapacita 100 míst. Prodejna masných a uzenářských výrobků. Mandl. Prodej propan-butan, prodej piva. Tělovýchova a sport, rekreace a cestovní ruch: V obci působí hokejový oddíl TJ HC Řisuty (krajský regionální přebor žactva) K sportovnímu vyžití mládeže slouží tělocvična (v rámci objektu OÚ), dětské hřiště a tenisový kurt (ve střední části obce). Rozšiřuje se chov jezdeckých koní s nabídkou možnosti výcviku jízdy na koních. K tomu účelu slouží nově zrekonstruovaná jízdárna poblíž výrobního areálu. Toto zařízení je územním plánem zařazeno do ploch veřejného prostranství (obecní pozemek). Návrh: -

Územním plánem je navržena plocha pro rozvoj občanské vybavenosti - sportu v návaznosti na stávají plochy - zastavitelná plocha Z6. V západní části území se v lomu nachází bývalý objekt vojenské správy (střelnice). Objekt je navržen k asanaci.

Církevní služby a pohřební služby: Na vyvýšeném okraji obce se nachází kostel sv. Jakuba Většího se zvonicí a obecní hřbitov (Koordinační výkres, odkaz č. 5). Zájmová a spolková činnost: Ze zájmových spolků je v obci aktivní Český červený kříž. V Řisutech je tradičně pořádána pouť a posvícení. ad d.4) Veřejná prostranství Návrhem ÚP jsou vymezeny stávající plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň s cílem chránit stávající systém sídelní zeleně na veřejných prostranstvích a vymezeny stávající plochy veřejných prostranství v obci (bez ohledu na vlastnictví). Při úpravách veřejného prostranství musí být respektována stávající prvky drobné architektury památník obětem války a veřejná zeleň. Územním plánem jsou navrženy : - plocha veřejného prostranství (komunikace) zajišťující dopravní obsluhu zastavitelné plochy Z2. Nové plochy veřejných prostranství jsou zařazeny do ploch s uplatněním možnosti předkupního práva (PP 06). Do těchto ploch jsou zařazeny i tři stávající plochy doposud v soukromé majetkové držbě (PP 03, PP 04, PP 05). Další veřejná prostranství budou navrhována v souladu s regulativy ÚP (v rámci přestavbové plochy P2, u zastavitelných ploch Z4, Z7, Z 9, Z5+P1 v rámci územní studie podmíněné územním plánem). Pro nově vymezované pozemky veřejného prostranství jsou dány tyto požadavky (ve smyslu vyhlášky §22 vyhlášky 501/2006 Sb.): Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Součástí těchto veřejných prostranství je nejméně jeden pruh vyhrazený pro pěší v minimální šířce 2 m umožňující bezbariérové užívání. ad d.5) Nakládání s odpady Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území obce, včetně nakládání se stavebním odpadem vyplývá z obecně závazné vyhlášky obce.Tříděný odpad je shromažďován do zvláštních sběrných nádob. Zvláštní sběrné nádoby jsou umístěny na veřejném prostranství na třech stanovištích - u prodejny Jednoty (papír ,sklo, plasty), u pošty (plasty), u pohostinství (sklo).V průběhu roku 2008 /2009 bude zřízeno další stanoviště u mlýna (plasty a sklo). Sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadů je zajišťován dvakrát ročně jejich odebíráním na předem vyhlášených přechodných stanovištích přímo do zvláštních sběrných nádob k tomuto sběru určených. Sběr a svoz objemného odpadu je zajišťován ve sběrném dvoře, který je umístěn v zahradě obecního úřadu. Směsný odpad se shromažďuje do sběrných nádob a odpadkových košů (umístěných na veřejných prostranstvích v obci). Svoz se provádí dle harmonogramu sestaveného oprávněnou osobou a schváleného příslušným orgánem obce. Stavební odpad je občany vyvážen na vlastní náklady k využití do recyklačních středisek (mimo území obce - nejbližší Kladno). V současné době není v kat. území Řisuty u Slaného žádná evidovaná skládka. ad e) Koncepce uspořádání krajiny ad e.1) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny jejich využití Návrhem územního plánu je respektováno základní krajinné členění řešeného území: - údolní niva Červeného potoka včetně doprovodných vodních ploch, procházející ve směru Z-V napříč řešeným územím, - krajinný celek převážně zalesněné Panské stráně s navazujícími liniovými enklávami zpustlých sadů a lesních maloplošných fragmentů v JV poloze od sídla, - krajinný celek zahrnující odlesněnou intenzivně využívanou krajinu s drobnými vodotečemi a s ojedinělými doprovodnými liniovými porosty. Dochované přírodní prvky zprostředkovávají ekostabilizační působení na okolní nestabilní krajinu a jako takové jsou územním plánem chráněny. V rámci nezastavěného území jsou tyto prvky zařazeny mezi plochy přírodní (NP), popřípadě mezi plochy smíšené nezastavěného území (NSx). Přijatelné formy využití jsou vyznačeny příslušným indexem, jsou dány regulativy a musí být vždy v vzájemném souladu. Index přípustných funkcí: p - přírodní, v vodohospodářské, z - zemědělské, l - lesní, kh - kulturně historické, u - urbanizovatelné (plochy pro územní rezervy). Plochy nezastavěného území v krajině tvoří dále (NZ) - plochy zemědělské, (W) - plochy vodní a vodohospodářské. Plochy lesní nejsou samostatně vymezeny, jsou zařazeny mezi plochy smíšené nezastavěného území. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití je popsáno v kap. f ) základního textu ÚP. Z hlediska ochrany a tvorby krajiny platí, že podíl zeleně ve většině vymezených ploch nezastavěného území krajiny je třeba zvyšovat, a to při realizaci územního systému ekologické stability, liniové doprovodné zeleně komunikací, vodotečí a mezí, zatravněním nebo doplněním ploch nelesní zeleně s přírodní funkcí. U nově navrhované zeleně je nutno respektovat stanovištní podmínky. Rodová i druhová skladba zeleně musí vycházet z původních 13


rostlinných společenstev: černýšová dubohabřina (převážná část území), lipová bučina s lípou srdčitou - (jihozápadní cíp řešeného území), okrajově mokřadní společenstva (podél vodních toků a rybníků, zamokřené sníženiny). . . .

.

černýšová dubohabřina: dřeviny stromořadí - třešeň ptačí, lípa srdčitá, lípa velkolistá, javor mléč, ořešák královský, hrušeň obecná, hybridní topoly, méně jabloň domácí a švestka domácí dřeviny pro solitérní výsadbu a rozptýlenou zeleň - lípa srdčitá, dub letní a zimní, habr obecný, třešeň ptačí, lípa velkolistá, svída krvavá, ptačí zob obecný, hloh jednosemenný, hloh obecný, líska obecná vhodné směsi na zatravňovaná místa - kostřava červená, kostřava luční, srha říznačka, lipnice luční, lipnice obecná, v sušších polohách psineček tenkolistý, lipnice úzkolistá. lipová bučina s lípou srdčitou: porosty jsou tvořeny většinou jen stromovým a bylinným patrem. Uplatňuje se buk jako dominanta; příměs tvoří habr, lípa srdčitá a dub zimní, řidčeji jedle.

ad e.2) Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability Součástí zeleně je územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES). Jedná se o vybranou soustavu vnitřně ekologicky stabilnějších segmentů krajiny, účelně rozmístěných na základě funkčních a prostorových kritérií. ÚSES se dělí podle biogeografického významu skladebných prvků na nadregionální, regionální a lokální. Je tvořen biocentry a biokoridory a na lokální úrovni též interakčními prvky. Územní plán obce Řisuty přebírá prvky ÚSES na lokální úrovni závazně vymezené dle komplexních pozemkových úprav. Nadmístní systém ÚSES, tzn. nadregionální a regionální, do řešeného území nezasahuje. Podle prostorové funkčnosti jsou prvky ÚSES funkční (existující, jednoznačně vymezené) a navržené k založení (nefunkční, vymezené). Funkční prvky jsou sítí vybraných částí kostry ekologické stability a navržené prvky doplňují kostru ekologické stability tak, aby byl ÚSES schopen plnit svoje předpokládané funkce v krajině. Podkladem pro zapracování ÚSES do územního plánu byly následující práce: - Místní územní systém ekologické stability pro Džbánsko - Ústav ekologie krajiny AV ČR, České Budějovice, 1994, - Komplexní pozemková úprava (KPÚ) v katastrálním území Řisuty - Hydroprojekt a.s., XII/1999.

-

-

-

-

Vymezené prvky ÚSES v řešeném území dle KPÚ: Lokální biocentra (LBC): Z94 “Červený potok - Řisutský rybník” východně od Řisut, rozloha 12,14 ha Popis: ekologicky významný krajinný celek; kultura - ostatní plochy, louka, vodní plocha; luhy a olšiny, dubohabrové háje. Návrh opatření: na vymezené ploše extenzivní údržba - vytvoření mozaiky přírodních a polopřírodních společenstev - louky, křoviny, lesíky. Lokální biokoridory (LBK): 687 - lokální biokoridor J, JV a V od Řisut; kultura: ostatní plochy, les, louka Popis: ekologicky významné liniové společenstvo; dubohabrové háje, bučiny; v současné době lesní kultura, bez hospodaření, z větší části zanebdáno, extensivní údržba. Návrh opatření: v rámci KPÚ byl vymezen pruh šířky 15 m (poz. č. 1/27, 1/29) pro založení části biokoridoru. Skladba vegetace a postup při založení včetně následné údržby je již zpracován v podrobné dokumentaci (Živa, srpen/2002). 688 - lokální biokoridor, cca 1,5 km SZ od Přelíce, kultura: ostatní plochy, les. Popis: ekologicky významné liniové společenstvo; dubohabrové háje. Návrh opatření: změnou lesního hospodaření postupně upřednostnit přirozený charakter a vývoj vegetace (využít přirozených náletů dřevin). Interakční prvky (IP) interakční prvek cca 1km SV od Řisut, kultura - ostatní plochy, les, louka; rozloha 4,86 ha Popis: ekologicky významný krajinný celek; dubohabrové háje Návrh opatření: na vymezené ploše občasnou selektivní údržbou umožnit rozvoj spontánní bylinné a dřevinné vegetace. Je navržena částečná obnova IP - pás zeleně podél nově navržené polní cesty. ad e.3) Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny

Cestní síť Plochy zemědělské a lesní jsou přístupné historicky vzniklou sítí účelových komunikací. Tato síť umožňující prostupnost krajiny a dostupnost okolních sídel je stabilizována a je doplněna dalšími navrženými cestami - obnova zaniklých cest navržená v rámci komplexních pozemkových úprav. Polní cesty navržené v rámci KPÚ se postupně realizují. V roce 2005 byla dokončena realizace polní cesty vedené V-Z směrem v jihovýchodním kvadrantu řešeného území společně s doprovodnou liniovou zelení. Cyklostezky, cyklotrasy a pěší trasy V kontaktní poloze Přírodního parku Džbán jsou vybudovány naučné stezky (Novostrašecko) a poměrně hustá síť turistických tras. Vlastním řešeným územím však značené turistické trasy či naučné stezky neprocházejí. Vcelku mírně zvlněný charakter území s poměrně hustou komunikační sítí silnic III.třídy, s relativně nižšími intenzitami silniční dopravy, představují vcelku dobré podmínky pro větší rozvoj cykloturistické dopravy. Dobré terénní podmínky dávají předpoklady pro vedení lokálních cyklostezek po místních a účelových komunikacích (zejména polních cestách). Přes řešené území je vedena cyklotrasa Slaný - Drnek - Nové Strašecí (vedená po stávající polní cestě převážně po jižní hranici řešeného území). Cyklotrasa je graficky znázorněna v grafické příloze A - Širší vztahy. Dále je přes řešené území vedena cyklotrasa Slánské Zvoničky a to v úseku Malíkovice > Řisuty > Ledce po silnicích třetí třídy a místních komunikacích. ad e.4) Stanovení podmínek pro protierozní opatření Řešené území není zařazeno do zranitelných oblastí ve smyslu Nařízení vlády ČR č. 103/2003 Sb. Funkci protierozní ochrany tvoří zejména prvky ÚSES, cestní síť a protierozní opatření navržená v rámci komplexních pozemkových úprav. Další protierozní opatření lze dle potřeby budovat v souladu se stanovenými podmínkami využití ploch v nezastavěném území. Mezi nejčastěji používaný způsob protierozní ochrany pozemků patří organizační opatření, které zahrnují především: - vhodné umístění pěstovaných plodin - pásové pěstování plodin, - optimální tvar a velikost pozemku, - vegetační pásy mezi pozemky - záchytné travní pásy. 14


Mezi nejčastěji používaná agrotechnická opatření spadá: - metoda půdoochranného obdělávání - protierozní orba, - protierozní setí kukuřice - protierozní ochrana brambor. Vlastní protierozní agrotechnika je podmíněna vhodně upravenými mechanizmy. Vždy by měla být uplatněna zásada provádění agrotechnických operací ve směru vrstevnic (nebo v mírném odklonu od tohoto směru). Pokud nelze dosáhnout protierozní ochrany pozemků výše uvedenými opatřeními, je nutno navrhovat a realizovat opatření technická, jako jsou: - terénní urovnávky, - příkopy a protierozní cesty, - průlehy, - terasy, - ochranné hrázky, - protierozní nádrže. V území jsou v rámci komplexních pozemkových navrženy protierozní vegetační pásy tzv. průlehy. Další zajištění vodohospodářských prvků (dráh soustředěného odtoku a hlavní meliorační zařízení, která nejsou evidována jako vodní toky) jako např. doprovodné pozemkové pásy, umožňující revitalizaci nebo renaturaci sítě drobných vodních toků (vlásečnic), jsou doporučená. Při činnosti v území musí být respektovány a dle potřeby rozšiřovány přírodní prvky krajiny, jako jsou např. meze, remízy, rozptýlená zeleň, vegetační doprovody komunikací a vodních toků. Vhodné je v řešeném území ve všech vhodných formách celkově posílit zeleň stromovou a keřovou, jakož i zatravněné plochy. V případě rekonstrukce, obnovy nebo nového zřizování polních cest je třeba pamatovat na jejich funkci krajinotvorného prvku, biologickou a ekologicko – stabilizační (zejm. doprovod stromové a keřové zeleně, založené v travních pásech). Podle komplexních pozemkových úprav jsou liniové doprovodné porosty navrženy podél vybrané cestní sítě. V plochách smíšeného nezastavěného území s indexem p - přírodní budou ve vyšší míře uplatněny prvky zvyšující ekologickou stabilitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozptýlená zeleň. V části nad jednořadou uliční zástavbou (směrem ke Studeněvsi) dochází při přívalových deštích k nátokům vod a splachům ornice ze svažitých zemědělsky obhospodařovaných pozemků do zastavěného území. Územním plánem je dán regulativ pro navazující zastavitelnou plochu Z9 na řešení odpovídajících opatření. Je doporučeno opatření v podobě záchytného příkopu, zaústěného do odvodňovacího rigolu blízké silniční komunikace ŘisutyStudeněves, přes lapák splavenin. ad e.5) Stanovení podmínek pro ochranu před povodněmi Stanovené záplavové území Pro hlavní místní recipient Červený potok jsou správcem toku stanovena záplavová území - Q100, Q10 pro úsek toku 0,000 km - 24,380 km. Stanovené záplavové území zasahuje do zastavěné části sídelního útvaru. Umístění staveb v záplavových územích a na pozemcích při vodních tocích podléhá souhlasu vodohospodářského orgánu podle zákona o vodách. (Zdroj: Rozhodnutí vodoprávního úřadu ONV Kladno ze dne 12.4.1984 1629/84 Vod.233; Technicko-provozní evidence Červeného potoka 11/2001). Stanovení podmínek ochrany povrchových a podzemních vod Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku (dle ustanovení § 49 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách) do 6 až 8 m od břehové čáry (dle významu vodních toků) pro účely jejich údržby a zajištění provozu. V řešeném území musí být splněny obecně platné podmínky vyplývající ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, z Nařízení vlády ČR č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a z vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR č. 470/2001 Sb., v platném znění, kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činnosti související se správou vodních toků. Červený potok je vodohospodářsky významným vodním tokem dle přílohy č. 1 vyhlášky 470/2001 Sb.

-

-

-

-

Protipovodňová opatření V rámci návrhu územního plánu jsou navržena opatření pro zvýšení ochrany území před velkými vodami: Řešeným územím a obcí Řisuty protéká Červený potok, který je degradován technickou úpravou. Územním plánem je ve smyslu regulativů tento tok zajištěn pozemkovým pásem, v nichž bude možné zejména podporovat a chránit samovolnou renaturaci. Ten to pás mj. zahrnuje již vyvinuté rákosiny podél potoka pod obcí a umožňuje realizaci dílčích přírodě blízkých úprav potoka s cílem mj. omezit rizika povodní (zařazeno do ploch smíšeného nezastavěného území s indexem p - přírodní, v - vodohospodářská) Územním plánem je navrženo rozšíření Cukrovarského rybníka (k.ú. Studeněves) prodloužením hráze a rozšířením vodní plochy jižním směrem do k.ú. Řisuty u Slaného. Rozšíření vodní lokality, která má protipovodňový charakter bude zároveň dotvářet nezanedbatelný krajinný prvek a zároveň zvýší atraktivní potenciál pro rekreační využívání krajiny (vycházky, napojení na cyklotrasy atp.). Ve stanoveném záplavovém území jsou dány podmínky pro stavební činnost (v návrhu se týká zastavitelné plochy Z 6), Pro změny staveb a umísťování nových staveb v zastavěném území platí, že umístění staveb a jejich stavební a technické provedení musí být navrženo a posouzeno s ohledem na vymezené záplavové území, Podél koryt vodních toků musí být zachováno volné nezastavěné a neoplocené území o šíři min. 8 - 6 m (podle významu vodních toků) od břehové hrany na obě strany (tzv. potoční koridory) - pro průchod velkých vod a zároveň jako manipulační pruh pro účel správy a údržby vodního toku V území určeném k zástavbě je třeba zabezpečit, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní. Odvodnění nutno řešit kombinovaným systémem přirozené / umělé retence, např. vsakem na pozemcích, odvedením obvodovým drenážním systémem do jímek v nejnižším místě plochy (regulovaný odtok do recipientu, popř. následné využití vody pro zálivku v době přísušku) V lokalitách, kde bylo v minulosti provedeno systematické odvodnění a které je součástí rozvojových ploch, je třeba příslušnými opatřeními zajistit funkčnost zbývajících částí těchto zařízení na okolních pozemcích. Ve střední části sídla, kde je sledována vysoká hladina spodních vod není navrhována výstavba -jedná s převážně o plochy veřejného prostranství.

ad e.6) Stanovení podmínek pro rekreaci Krajinu řešeného území lze charakterizovat jako krajinu zemědělskou v dosahu větších měst (Slaný, Kladno). Venkovské sídlo mělo v minulosti převážně zemědělskou funkci, kterou dnes nahradila převážně funkce obytná s doplňkovou funkcí rekreační. Západní část řešeného území zasahuje Přírodní park Džbán (bezlesá část parku), který je významnou rekreační oblastí a obec Řisuty je jednou ze vstupních bran do této oblasti. Rekreace se uskutečňuje formou pobytové krátkodobé rekreace v sídle - cca 15% domovního a bytového fondu stávající sídelní struktury je využívána pro účely individuální rekreace (chalupaření). V izolované poloze jižně od sídla se vyskytuje chatová osada. Zařízení přechodného ubytování se na území obce nevyskytuje. V rámci návrhu ÚP Řisuty jsou v oblasti rekreace navržena následující opatření: 15


- je navržena zastavitelná plocha Z6 občanské vybavenosti - sportu, - k rekreaci je možno využívat zejména historické zemědělské usedlosti v jádru obce, např. pro rozvoj drobného podnikání v oblasti cestovního ruchu (rodinné penziony), turistiky a agroturistiky. V nezastavěném území (v krajině) není možné umisťovat žádné stavby pro rodinnou ani hromadnou rekreaci (viz. podmínky využití ploch - kap. f). Nezastavěné území bude i nadále sloužit pro nepobytovou rekreaci - pěší turistiku a cyklistiku, pro kterou budou využívány účelové cesty v krajině. ad e.7) Stanovení podmínek pro dobývání nerostů Ochrana ložisek nerostů (§ 13 zák. č. 62/1988 Sb. o geologických pracích v platném znění a § 15 zák.č. 44/1988 Sb.(horní zákon) v platném znění): Chráněná ložisková území CHLÚ 0730 0000 CHLÚ 2442 0000

název Kačice Řisuty u Slaného

CHLÚ 1607 0001

Slaný I.

Evidované ložisko - výhradní plocha B3 2442 0001

surovina uhlí černé - uhlí černé jíly - jíly žáruvzdorné na ostřivo, uhlí černé - uhlí černé uhlí černé - uhlí černé

název způsob těžby Malíkovice - Řisuty netěženo

surovina jíly - jíly žáruvzdorné na ostřivo, uhlí černé - uhlí černé B3 2442 0002 Malíkovice - Řisuty netěženo jíly - jíly žáruvzdorné na ostřivo uhlí černé - uhlí černé. pozn.: Evidovaný prognozní zdroj P9 3493 0000 Malíkovice - Řisuty se nachází se již mimo řešené území. Ochranou a evidencí výhradního ložiska byla pověřena organizace ČGS - Geofond. Ta rovněž při realizaci staveb a zařízení pro ně stanovuje podmínky. Do CHLÚ 2442 0000 (resp. výhradního ložiska B3 2442 0001) zasahuje část zastavitelné plochy Z4, Z5, zastavitelná plocha Z8 a část přestavbové plochy P1. V CHLÚ jsou stavebníci povinni při realizaci staveb a zařízení postupovat podle §18 a §19 horního zákona (zákaz budování staveb a zařízení netěžebního charakteru uvnitř CHLÚ, pokud k nim nebyl vydán souhlas OŽPaZ Středočeského krajského úřadu). Poddolovaná území: id. č. celk. plocha(ha) 1752 78,7 1813 89,2 1824 /

název lokality Malíkovice -Hvězda Řisuty Libovice

kód stáří díla do 19.století do 19.století /

kód suroviny paliva paliva paliva

Plochy poddolovaných území je možno charakterizovat jako území s nepříznivými inženýrskogeologickými poměry ve smyslu § 13 zákona č.62/1988 Sb., v platném znění. Při realizaci stavby na poddolovaném území je nutný báňský posudek a doporučuje se postup podle ČSN 73 0039 “Navrhování objektů na poddolovaném území”. V zájmovém území se poddolovaná území nacházejí ve volné krajině a nejsou na nich navrženy zastavitelné plochy. Hornická činnost v území, důlní díla : V období 15. až 17. století severně od k.ú. Řisuty u Slaného se primitivně dolovalo uhlí a tyto pokusy průzkumnými díly nelze vyloučit i v severní části zájmového území. K vyššímu zájmu o uhlí dochází od počátku 19. století. Území Řisuty u Slaného však rozvoj těžby zasáhl minimálně. Nachází se zde několik zbytků po hornických činnostech: vodní a větrná Jáma Dolu Ludmila (hlavní důlní díla), v terénu byly zjištěny zbytky roztaženého bývalého odvalu důlního kamene. Předpoklad těžebních a průzkumných důlních děl lze omezit výchozem Kounovské sloje, a to severním směrem. V severozápadní části K.ú. (Pod Hvězdou) se nachází několik zbytků po hornických pracech (propady důlních děl) a jsou patrny i plošné propady na polnostech. Tato důlní díla se nacházejí na ose známých jam s rozsáhlou těžbou v k.ú. Hvězda a Byseň. Pro stará důlní díla byla určena hranice předpokládaného poddolování. Tato území se nacházejí ve volné krajině. Severně od silnice III/23630 je evidována halda (i. č. 806) - cihlářská surovina. Lokality je možno charakterizovat jako území s nepříznivými inženýrsko-geologickými poměry. Při zabezpečování zajištění důlních děl nebo jejich likvidace se postupuje dle platného prováděcího předpisu MŽP ČR. Stavební činnost na území dotčeném důlní činností a v blízkosti starých důlních děl lze provádět pouze na základě vyjádření současného správce důlních děl, který na základě podrobného průzkumu může stanovit bezpečnostní pásma v okolí důlních děl a případně požádat stavební úřad o vydání opatření obecné povahy o stavební uzávěře. V blízkosti těchto důlních děl a hald není územním plánem navrhována žádná výstavba, ani nová vedení dopravní či technické infrastruktury. Svahové sesuvy, lomy: Sesuvná území: V zájmovém území jsou zaznamenána následující potenciální sesuvná území id. č. 767 a 766 (Malíkovice). Tato území okrajově zasahují JZ část řešeného území - území potenciálně ohrožené svahovými sesuvy se nachází především v k.ú. Ledce u Kladna a v k.ú. Malíkovice. Sesuvná území je možno charakterizovat jako území s nepříznivými inženýrsko-geologickými poměry ve smyslu § 13 zákona č.62/1988 Sb. v platném znění. V těchto územích není navržena žádná zástavba, ani vedení sítí technické infrastruktury. Lomy: V zájmovém území se nachází několik opuštěných kamenolomů s již ukončenou těžbou v minulosti. Jsou z větší části zarostlé dřevinami. V návaznosti na okolní krajinné vazby se u těchto lokalit nedoporučují terénní či sanační úpravy. Enklávy opuštěných kamenolomů jsou územním plánem navržené k přirozené sukcesi. -

d)

Limity využití území Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují umísťování staveb, využití území a opatření v

území. d.1) Limity využití území stávající (podrobněji v dílčích kapitolách) -

Komplexní pozemkové úpravy V k.ú.Řisuty bylo dokončeno řízení o zpracování komplexních pozemkových úprav (KPÚ) ve smyslu zák.č. 139/2002 Sb. Katastrální Úřad pro Středočeský kraj,vyhlásil s účinností od 5.3.2003 platnost nového souboru popisných a geodetických informací katastru nemovitostí v k.ú. Řisuty u Slaného. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako nezbytný podklad pro územní plánování. 16


-

Ochrana přírody - chráněná území (dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody, v platném znění): Významnými krajinnými prvky jsou, v případě řešeného území, lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy (dle ustanovení § 3 odst. b) zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění). Ochrana přírody - ostatní chráněná území přírody: V rámci ochrany přírody je v území evidován památný strom - Lípa malolistá (Tilia cordata). Ochranné pásmo tohoto památného stromu (§ 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) je kruh o poloměru 10,8 m. Ochrana přírody - ochrana krajinného rázu: Do přírodního parku Džbán spadá západní část katastrálního území obce. -

Ochrana lesa (dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění): Dle §14, odst. 2, je k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa třeba souhlas orgánu státní správy lesa. Lesy v řešeném území jsou zařazeny do kategorie lesů hospodářských. -

Ochrana památek (dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění): Do Ústředního seznamu kulturních památek spadají tyto památky: rejstříkové číslo 560 areál kostela sv. Jakuba Většího (560/1 - kostel sv. Jakuba Většího, 562/2 - zvonice); rejstříkové číslo 3035 areál statku čp. 14 (3035/1 - obytné stavení, 3035/2 - stodola, 3035/3 - stáje, 3035/4 - ohradní zeď s branami); rejstříkové číslo 698 tvrz Hradiště, archeologické stopy. Celé řešené území je územím s archeologickými nálezy. -

Stanovené záplavové území Pro hlavní místní recipient Červený potok jsou správcem toku stanovena záplavová území - Q100, Q10 pro úsek toku 0,000 km - 24,380 km. Stanovené záplavové území zasahuje do zastavěné části sídelního útvaru. Umístění staveb v záplavových územích a na pozemcích při vodních tocích podléhá souhlasu vodohospodářského orgánu podle zákona o vodách. (Zdroj: Rozhodnutí vodoprávního úřadu ONV Kladno ze dne 12.4.1984 1629/84 Vod.233; Technicko-provozní evidence Červeného potoka 11/2001). -

Stanovení podmínek ochrany povrchových a podzemních vod Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku (dle ustanovení § 49 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách) do 6 až 8 m od břehové čáry (dle významu vodních toků) pro účely jejich údržby a zajištění provozu. V řešeném území musí být splněny obecně platné podmínky vyplývající ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, z Nařízení vlády ČR č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a z vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR č. 470/2001 Sb., v platném znění, kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činnosti související se správou vodních toků. Červený potok je vodohospodářsky významným vodním tokem dle přílohy č. 1 vyhlášky 470/2001 Sb. Ochrana ložisek nerostů (§ 13 zák. č. 62/1988 Sb. o geologických pracích v platném znění a § 15 zák.č. 44/1988 Sb.(horní zákon) v platném znění): Chráněná ložisková území CHLÚ 0730 0000 CHLÚ 2442 0000

název Kačice Řisuty u Slaného

CHLÚ 1607 0001

Slaný I.

Evidované ložisko - výhradní plocha B3 2442 0001

surovina uhlí černé - uhlí černé jíly - jíly žáruvzdorné na ostřivo, uhlí černé - uhlí černé uhlí černé - uhlí černé

název způsob těžby Malíkovice - Řisuty netěženo

surovina jíly - jíly žáruvzdorné na ostřivo, uhlí černé - uhlí černé B3 2442 0002 Malíkovice - Řisuty netěženo jíly - jíly žáruvzdorné na ostřivo uhlí černé - uhlí černé. pozn.: Evidovaný prognozní zdroj P9 3493 0000 Malíkovice - Řisuty se nachází se již mimo řešené území. -

Poddolovaná území: V zájmovém území jsou zaznamenána následující poddolovaná území id. č.1752, 1813 a1824.

-

Sesuvná území: V zájmovém území jsou zaznamenána následující potenciální sesuvná území id. č. 767 a 766 (Malíkovice).

-

Lomy: V zájmovém území se nachází několik opuštěných kamenolomů s již ukončenou těžbou v minulosti.

-

Hornická činnost v území, důlní díla - jsou popsána podrobně v kapitole ad e.7).

-

Ochrana dopravní a technické infrastruktury (podrobněji v dílčích kapitolách): OP vodovodních řadů a kanalizačních stok, OP nadzemního vedení VN a elektrických stanic, OP telekomunikačních kabelů včetně dálkové telekomunikační sítě, OP silnic I. a III. třídy.

-

Ochrana staveb (dle zákona č. 256/2001, o pohřebnictví, v platném znění) OP veřejného pohřebiště je 100 m.

-

Investice do půdy, bonita půd: Na plochách zemědělského půdního fondu jsou provedeny plošné meliorace - drenáže, navazující na recipienty nebo na odvodňovací řady - hlavní odvodňovací zařízení. Na plochách zemědělského půdního fondu je rovněž realizován systém zásobování vodou pro zemědělské závlahy. V řešeném území se vyskytují půdy s vysokým produkčním potenciálem (I. a II. třídy ochrany). d.2) Limity využití území vyplývající z navrženého rozvoje Limity využití území vyplývajícími z navrženého rozvoje obce jsou: - asanace nefunkčního objektu (plocha P3), - návrh významného krajinného prvku k registraci, - v souvislosti s rozvojem výstavby dojde k výstavbě komunikační sítě a sítě technického vybavení území.

17


e)

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (stanovisko k vyhodnocení vlivů na ŽP) Územním plánem nejsou navrhována žádná opatření a záměry vyžadující posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 93/2004 Sb., v platném znění. Dle stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství k návrhu zadání ÚP obce Řisuty není nutno posuzovat územní plán obce Řisuty z hlediska vlivů na životní prostředí podle §10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

f)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond f.1) Všeobecné údaje o zemědělském půdním fondu v řešeném území Charakteristika klimatických podmínek Kód regionu: symbol regionu: charakteristika regionu: suma teplot nad 10° C: pravděpodobnost suchých vegetačních období v procentech: vláhová jistota: průměrná roční teplota vzduchu ° C: roční úhrn srážek (mm):

1, T 1, teplý, suchý, 2600 - 2800, 40 - 60, 0 - 2, 8 - 9, <500.

Kód regionu: symbol regionu: charakteristika regionu: suma teplot nad 10° C: pravděpodobnost suchých vegetačních období v procentech: vláhová jistota: průměrná roční teplota vzduchu ° C: roční úhrn srážek (mm):

4, MT 1, mírně teplý, suchý, 2400 - 2600, 30 - 40, 0 - 4, 7 - 8,5, 450 - 550.

Charakteristika hydrologických podmínek Celé řešené území spadá do jednoho hydrologického pořadí hlavního povodí 1 - 12 - 02 (Vltava od Rokytky po ústí do Labe), které se dělí na tři pramenné úseky vodních toků: č.H.P. rozloha (v km2) název vodního útvaru 1-12-02-072 20,206 Červený potok po ústí do toku Bakovský potok (většina území), 1-12-02-076 28,939 (jižní část katastrálního území) 1-12-02-052 18,493 Bakovský potok po soutok s tokem Zlonický potok (severní část území). Charakteristika zemědělské výroby Podíl zemědělské půdy v k.ú. Řisuty u Slaného (612,3271 ha) činí 87,28 %. Přehled zastoupení druhu zemědělských pozemků v jednotlivých katastrálních územích: kat. území orná p.(ha) zahrady (ha) ov. sady (ha) travní porosty (ha) celkem (ha) Řisuty u Slaného 518,9097 5,0274 1,5829 8,9242 534,4442 kat. území Řisuty u Slaného

zornění ZPF % 97,09

zemědělská výrobní oblast Ř3 - Řepařská 3

Zemědělskou půdu v řešeném území obhospodařuje zemědělská společnost Agra Řisuty, s.r.o. se sídlem v Ledcích a šest soukromě hospodařících rolníků. Převažuje hospodaření na orné půdě, která je intenzivně využívána. Charakteristika zařízení výroby a výrobních služeb V části zemědělského areálu působí společnost Agra Řisuty, s.r.o. se zaměřením na rostlinnou výrobu kombinovanou se živočišnou (předvýkrm selat). Dále jsou v obci jsou chovatelé drobného hospodářského zvířectva, vyskytuje se malochov koní. Nevyužívaný stájový objekt ve východní izolované poloze je v souvislosti s rozvojem v zastavitelné ploše Z5 navržen k přestavbě (funkční transformaci) - přestavbová plocha P1 - smíšená obytná funkce. Lokalita Z7 je vhodná pro rodinné farmy, pro klasické i ekologické zemědělství a agroturistiku. Pro rozvoj zařízení zemědělské výroby, jako zařízení u nichž se předpokládá, že budou mít podstatné negativní účinky na své okolí (např. hluk, prašnost, zápach) jsou, určeny plochy výroby a skladování (V). I pro tato zařízení však musí platit, že negativní účinky a vlivy těchto staveb a zařízení nesmí narušovat provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí (zejména pak staveb určených k trvalému pobytu osob) nad přípustnou míru, danou obecně platnými předpisy. Zařízení zemědělské výroby mohou být povolována a umísťována, v souladu s regulativy návrhu ÚP, i v dalších plochách (např. smíšené plochy obytné). V těchto případech však musí jít výlučně o stavby a zařízení nerušící, tedy taková, jejichž negativní účinky a vlivy nenaruší provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a která nezhorší kvalitu životního prostředí v okolí a okolních stavbách nad přípustnou míru, danou obecně platnými předpisy.

01 05 08 10 19 20

Charakteristika půd v řešeném území Hlavní půdní jednotka (HPJ): Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží, středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené 18


30 31 33 37 41 56 58 72

00 01 04 10 11 14 16 78

Kambizemě eubazické až mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin - pískovce, permokarbon, flyš, středně těžké lehčí, až středně skeletovité, vláhově příznivé až sušší Kambizemě modální až arenické, eubazické až mezobazické na sedimentárních, minerálně chudých substrátech - pískovce, křídové opuky, permokarbon, vždy však lehké, bez skeletu až středně skeletovité, málo vododržné, výsušné Kambizemě modální eubazické až mezobazické a kambizemě modální rubifikované na těžších zvětralinách permokarbonu, těžké i středně těžké, někdy i středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé Gleje fluvické zrašelinělé a gleje fluvické histické na nivních uloženinách, středně těžké až velmi těžké, trvale pod vlivem hladiny vody v toku Kombinační číslo: rovina s možností vzniku plošné vodní eroze - všesměrná expozice - bez skeletu až slabě skeletovité hluboké až středně hluboké rovina s možností vzniku plošné vodní eroze - všesměrná expozice - bez skeletu až slabě skeletovité hluboké až středně hluboké rovina s možností vzniku plošné vodní eroze - všesměrná expozice - střední skeletovitost - hluboké až středně hluboké mírný svah slabě ohrožený erozí - všesměrná expozice - bez skeletu až slabě skeletovité - hluboké až středně hluboké mírný svah slabě ohrožený erozí - všesměrná expozice - bez skeletu až slabě skeletovité - hluboké až středně hluboké mírný svah slabě ohrožený erozí - všesměrná expozice - střední skeletovitost - středně hluboké až hluboké mírný svah slabě ohrožený erozí - všesměrná expozice - střední skeletovitost - mělké výrazný svah středně ohrožený erozí - sever (SZ až SV) - střední až výrazná skeletovitost - mělké až hluboké

Ochrana ZPF Pro jednotlivé BPEJ v řešeném území je uveden stupeň přednosti v ochraně dle metodického pokynu MŽP ze dne 1. 10. 1996 (č. j.: OOLP/1067/96): I. třídy ochrany: II. třídy ochrany:

1.56.00 4.33.01*)

III. třídy ochrany: IV. třídy ochrany:

1.33.01 1.05.01 4.30.11

V. třídy ochrany:

1.31.11

4.56.00 4.33.11 4.19.11 4.33.04 4.19.04 1.33.11

1.10.00 4.08.10

1.01.00 1.01.10

4.58.00 1.08.10

4.33.41

4.30.01

4.20.11

4.31.11

4.31.01

1.30.01

4.31.04 4.37.16

1.31.01 4.20.14

1.31.04 1.72.01

1.30.14 1.41.78

pozn.*) tato BPEJ není v podkladu uvedena, její zatřídění bylo provedeno na základě podrobné analýzy podkladu, kde je pod BPEJ II. třídy uvedena BPEJ 4.34.01. Hlavní půdní jednotka 34 se však vyskytuje pouze v klimatickém regionu 8.

Komplexní pozemkové úpravy V k.ú.Řisuty bylo dokončeno řízení o zpracování komplexních pozemkových úprav (KPÚ) ve smyslu zák.č. 139/2002 Sb. Katastrální Úřad pro Středočeský kraj,vyhlásil s účinností od 5.3.2003 platnost nového souboru popisných a geodetických informací katastru nemovitostí v k.ú. Řisuty u Slaného. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako nezbytný podklad pro územní plánování. Do územního plánu jsou výsledky KPÚ převzaty (obnova a návrh cestní sítě, protierozní opatření, návrh místního ÚSES). Investice do zemědělské půdy V k.ú.Řisuty u Slaného se registrují stavby k vodohospodářským melioracím pozemků - hlavní odvodňovací zařízení a podrobné odvodňovací zařízení. ZVHS je v správcem HOZ z roku 1968, tyto HOZ nemají stanovena záplavová území. ZHVS není vlastníkem ani správcem podrobného odvodňovacího zařízení a jeho technický ani majetkoprávní stav nám není znám. Existence tohoto zařízení však přináší řadu omezení při umisťování staveb a využití pozemků. Jakýkoli zásah do těchto staveb musí být předem odsouhlasen příslušným vodoprávním úřadem. Hlavní hydromeliorační zařízení na pozemcích katastrálního území obce Řisuty jsou součástí celku, který je třeba ve své funkci zachovat. Znamená to též např. nutnost respektování všech těchto prvků v případě event. “vstupu“ některého jiného vedení či aktivity do tohoto prostoru (to se týká zejména zastavitelných ploch Z4, Z3 vybavených hydromelioračním zařízením, trubními drenážemi, v blízkosti intravilánu i všech manipulací se stávajícími i plánovanými nadřazenými vedeními inženýrských sítí v blízkosti takových ploch atp.). Eroze viz. kap. ad e4). f.2) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF Pro lokality v řešeném území je provedeno zdůvodnění a vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF v souladu se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění a vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb. ve znění pozdějších úprav, kterými se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF. V řešeném území se vyskytují půdy s vysokým produkčním potenciálem (I. a II. třídy ochrany). Tyto půdy se rovněž vyskytují (vyjma východní části) v kontaktu se zastavěným územím obce. Vzhledem k tomuto faktu bude plošný rozvoj sídla nárokovat i zábory takových kvalitních půd (viz. tabulková část). Převážně se jedná o lokality, které jsou v přímém kontaktu se zastavěným územím nebo se nacházejí v zastavěném území. Pro lokalitu Z 7 (samota) již bylo dříve vydáno stavební povolení. Téměř bez nároku na kvalitní půdy je lokalita Z5. Půdy I. a II. třídy ochrany jsou vyznačeny v grafické části. Návrhem řešení není narušena síť účelových komunikací zajišťující obsluhu zemědělských pozemků, je zachován přístup k polní trati. Návrhem ÚP nedochází ve vztahu k příslušnému dílčímu povodí k ovlivnění hydrologických a odtokových poměrů v území (např.: převodem dešťových vod z jednoho dílčího povodí do druhého). Všechny lokality jsou v jednom dílčím povodí 1-12-02-072. V následujících tabulkách jsou vyhodnoceny důsledky řešení na ZPF zastavitelné plochy a plochu navrženého rozšíření Cukrovarského rybníka. Přestavbové plochy nepředstavují nároky na zábor zemědělského půdního fondu.

19


tab. 1A - ZASTAVITELNÉ PLOCHY A ZÁBOR ZPF katastrální území označení celková plocha (ha) z toho ZPF (ha) ____________________________________________________________________________________________________________________ Řisuty u Slaného Z1 0,8175 0,7640 Z2 1,5316 1,5608 Z3 0,4100 0,4100 Z4 2,7125 2,6216 Z5 0,6858 0,6250 Z6 0,2413 0,0830 Z7 1,2000 1,2000 Z8 1,0000 1,0000 Z9 1,2900 1,2900 vodní nádrž 0,2199 0,2199 ____________________________________________________________________________________________________________________ celkem 9,7743 tab. 2B - SOUPIS POZEMKŮ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V ZASTAVITELNÝCH PLOCHÁCH katastrální území

označení

orná půda zahrady a sady trvalé travní porosty zemědělská půda kat. č. (ha) kat. č. (ha) kat. č. (ha) (ha) ____________________________________________________________________________________________________________________ Řisuty u Slaného Z1 2067 0,2500 2065 0,0891 2066 0,0736 2062 0,2000 127/2 0,1513 0,7640 Z2 33/5 0,8302 13/3 0,1640 33/1 0,3495 13/4 0,0357 13/5 0,1395 33/2 0,0419 1,5608 Z3 2030 0,4100 0,4100 Z4 2026 0,5373 2025 0,2224 2024 0,2521 2017/2 0,8000 2017/1 0,7500 1406/5 0,0020 1406/4 0,0231 1406/3 0,0347 2,6216 Z5 1917 0,6250 0,6250 Z6 82/5 0,0830 0,0830 Z7 600/2 1,2000 1,2000 Z8 1920 1,0000 1,0000 Z9 1690 0,2400 1689 0,3200 1688 0,7300 1,2900 vodní nádrž 1861 0,2199 0,2199 ____________________________________________________________________________________________________________________ celkem 9,7743 tab. 2C - BONITACE KULTUR ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V ZASTAVITELNÝCH PLOCHÁCH katastrální území označení BPEJ výměra (ha) stupeň přednosti ____________________________________________________________________________________________________________________ Řisuty u Slaného Z1 4.33.11 0,7440 II. 4.30.11 0,0100 IV. 4.58.00 0,0100 I. Z2 není evidována 1,5608 Z3 4.33.01 0,4100 II. Z4 4.33.11 0,2109 II. 4.33.01 2,4107 II. Z5 1.33.11 0,6000 IV. 1.56.00 0,0250 I. Z6 1.56.00 0,0830 I. Z7 1.01.10 1,2000 II. Z8 4.33.01 1,0000 II. Z9 1.08.10 1,2900 II. vodní nádrž 1.56.00 0,2163 I. 1.33.01 0,0036 III. ____________________________________________________________________________________________________________________ celkem 9,7743 tab. 2D - SOUHRNNÝ PŘEHLED STRUKTURY PŮDNÍHO FONDU V ZASTAVITELNÝCH PLOCHÁCH označení

funkční výměra zemědělské půdy investice do zastavěná plocha využití (ha) půdy (ano-ne) (odhad v ha) ____________________________________________________________________________________________________________________ Řisuty u Slaného Z1 SB 0,7640 ne 0,0800 Z2 SB 1,5608 ne 0,2400 Z3 SB 0,4100 ano 0,1000 Z4 SB 2,6216 ano 0,4600 Z5 SB 0,6250 ne 0,1200 Z6 OS 0,0830 ne Z7 SBs 1,2000 ne 0,6000 Z8 VS 1,0000 ne 0,5000 Z9 SB 1,2900 ne 0,2400 vodní nádrž W 0,2199 ne ____________________________________________________________________________________________________________________ celkem 9,7743 Pozn.: Zkratky pro funkční využití ploch: SB - plochy smíšené obytné, SBs - plochy smíšené obytné - samoty, OS plochy občanského vybavení-sportu, VS - plochy smíšené výrobní, W - plochy vodní a vodohospodářské

20


g)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL

Rozložení lesů v území, lesnatost: Lesnatost v řešeném území činí pouze 1,21 % (7,3983 ha). V území se ojediněle nacházejí maloplošné lesní fragmenty, pouze do jihozápadní části zasahuje výraznější lesní pás navazující dále v k.ú. Drnek na lesní komplex Přírodního parku Džbán. Ojedinělé lesní porosty mají charakter hospodářského lesa (kulturní bory). Do jihozápadní části k.ú. Řisuty u Slaného přechází z k.ú. Malíkovice stráň, zvaná Panská nebo Husova, pokrytá lesními či hájovými porosty s prvky hercynské dubohabřiny. V k.ú. Malíkovice jsou v této stráni registrovány nálezy zvláště chráněného druhu rostliny střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus) a v návaznosti na to navrhováno zřízení EVL (evropsky významné lokality soustavy Natura). Jelikož obdobný charakter porostů ve stráni zasahuje i do k.ú. Řisuty u Slaného, nelze ani zde vyloučit výskyty střevíčníku. Část lesních pozemků je zahrnuta do systému lokálního ÚSES - biokoridory 687, 688. Přírodní lesní oblasti, OPRL: Přírodními lesními oblastmi jsou souvislá území s obdobnými růstovými podmínkami pro les. Lesy v řešeném území spadají do přírodní lesní oblasti (PLO) 9 - Rakovnicko - Kladenská. Rámcové zásady pro hospodaření pro jednotlivé PLO jsou stanoveny v oblastním plánu rozvoje lesů. Lesní hospodářské celky: Lesy Vojenských lesů a statků (divize Hořovice) spadají do LHC Nouzov, správce Polesí Obora - Lesní správa Nouzov. Jedná se o maloplošné lesní fragmenty o rozloze 4,38 ha. Lesy soukromých vlastníků spadají do LHC Kladno - Nižbor, OLH je Polesí Obora - Lesní správa Nouzov. Jedná se o maloplošné lesní fragmenty o rozloze 2,43 ha. Kategorizace lesa: Lesy v řešeném území patří do kategorie lesů hospodářských. Ochrana lesů: Dle §14, odst. 2, zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění, je třeba souhlas orgánu státní správy lesů i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Návrhem nejsou dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa, včetně pásma 50m od jejich hranice vyjma plochy P 3. V přestavbové ploše P3 je navržena plocha smíšená nezastavěného území (požadavek na asanaci nevyužívaného objektu) - návrat k přírodní funkci. Navrhovaná opatření: V řešeném území se nevyskytuje chatová nebo sportovní zástavba na lesních pozemcích povolená podle dříve platných předpisů (pomocí institutu odlesnění). Územním plánem není navržena chatová nebo sportovní zástavba na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Nejsou vymezeny veřejně prospěšné stavby, jejichž umístění je navrhováno na pozemky určené k plnění funkcí lesa. Na pozemcích určených k plnění funkcí lesa není navržena těžba nerostů. Zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa nejsou navrženy. i)

Návrh řešení požadavků obrany státu, požární ochrany a civilní ochrany

Požadavky obrany státu V souběhu s komunikací I. třídy je veden podzemní vojenský sdělovací kabel ve správě VUSS Litoměřice. Trasa je respektována. Návrhem ani jeho důsledky nebudou dotčeny případné pozemky a objekty ve vlastnictví ČR MO. Obecně platí, že výstavba výškových objektů (staveb vyšších než 30 m), staveb vyzařujících elektromagnetickou energii, dálkových vedení sítí technické infrastruktury a nových tras komunikací a navržené změny využití území musí být projednány s dotčeným orgánem státní správy, kterým je z pověření Ministerstva obrany ČR Vojenská ubytovací a stavební správa Litoměřice. Požadavky požární ochrany Při všech činnostech v obci je třeba dbát na trvalou použitelnost zdrojů vody pro hašení požárů a nesmí být narušena funkce objektů požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení. Při realizaci jednotlivých staveb je třeba vycházet z platných předpisů a předkládat požárně bezpečnostní řešení ve smyslu vyhlášky 23/2008 Sb. (O technických podmínkách požární ochrany staveb), plnit požadavky na požární ochranu vyplývající z vyhlášky č. 137/1998 Sb. a při umisťování staveb plnit požadavky vyplývající z vyhlášky č. 501/2006 Sb. Vymezení ploch pro obslužné komunikace je pro vedeno v rámci zastavitelné plochy Z2 (navržené plochy veřejného prostranství). Rozvojové plochy Z4 a Z5+P1, Z7, Z9+R3 budou následně podrobně řešeny územní studií. Ostatní plochy jsou dopravně přístupné ze stávajícího systému dopravní obsluhy. Požární ochranu zajišťuje jednotka hasičského záchranného sboru výjezdem ze Slaného (Sdružení dobrovolných hasičů v současné době není funkční) - územní působnost je vymezena do 20 minut jízdy. Hasičská zbrojnice se nachází ve střední části SÚ Řisuty u pošty (odkaz č. 2 - koordinační výkres) . Přístupové komunikace pro požární techniku jsou totožné se stávajícími a navrženými komunikacemi v této hierarchii: silnice I. a III. třídy, místní komunikace, přístupové komunikace. Potřeba požární vody je v současné době kryta možnými odběry z vodní nádrže umístěné ve střední části obce. Po vybudování veřejného vodovodu tento slouží i pro účely zásobování požární vodou (požární hydrant umístěný ve střední části obce). Požadavky civilní ochrany Při činnostech v obci budou dodržovány požadavky vyplývající z vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. V řešeném území nejsou známy situace, při kterých by bylo nutné chránit území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Zóny havarijního plánování (v dosahu řešeného území se nenacházejí zařízení jaderná, či další vyžadující specifickou ochranu obyvatel) nejsou stanoveny. Záplavové území a protipovodňová opatření jsou popsána v kapitole ad e.5). Varování a vyrozumění obyvatelstva je zajištěno místním rozhlasem, v obci není instalována výstražná siréna. Z hlediska ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události mohou být jako improvizované úkryty (sloužící ke snížení destrukčních, radioaktivních, toxických a infekčních účinků soudobých zbraní) využívány vhodné části stavebních objektů. V objektu Obecního úřadu v Řisutech (odkaz č. 1 - koordinační výkres) jsou prostory využitelné jako sklad prostředků CO a humanitární pomoci. Při evakuaci obyvatelstva v obci je využitelné provizorní ubytování v zařízeních obce. Pro potřeby plošné evakuace bude obec postupovat v součinnosti s orgány civilní ochrany. Dopravní cesty pro vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěná území jsou totožné se silnicemi III. třídy a místní komunikací, které zpřístupňují jednotlivé sídlení útvary (vesnice, chatová kolonie) v řešeném území. Pro záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události jsou vhodné zejména části zařízení výroby se souvislými zpevněnými plochami, resp. s rampami pro údržbu vozidel. V řešeném území nejsou skladovány žádné nebezpečné látky v rozsahu vyžadujícím přijetí opatření. Zajištění bezodkladných pohřebních služeb je možné na veřejném pohřebišti v centrální části obce. 21


Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií: Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/obyvatele•den cisternami ze zdroje Liběchov, Spomyšl a Vraňany. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu, z obecních a z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Nouzové zásobování elektrickou energií bude zajištěno mobilními zdroji v součinnosti s orgány civilní ochrany.

22

ÚZEMNÍ PLÁN ŘISUTY (k.ú. Řisuty u Slaného) TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU. PAFF - architekti

Recommend Documents