ÚZEMNÍ PLÁN LUKAVEC (KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ LUKAVEC U LOVOSIC) ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - TEXTOVÁ ČÁST. PAFF - architekti

ÚZEMNÍ PLÁN LUKAVEC (KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ LUKAVEC U LOVOSIC)

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - TEXTOVÁ ČÁST

PAFF - architekti ČERVENEC 2015

POŘIZOVATEL:

Městský úřad Lovosice

410 30 SPRÁVNÍ ORGÁN VYDÁVAJÍCÍ ÚZEMNÍ PLÁN:

Obec Lukavec

410 02 PROJEKTANT:

adresa: MěÚ Lovosice Školní 407/2 Lovosice

adresa: Obec Lukavec Lukavec 43 Lovosice Ing. arch. Michaela Štádlerová, ČKA 03 121 PAFF - architekti Ing. arch. Ladislav Bareš Ing. arch. Michaela Štádlerová spolupráce: Ing. Milena Morávková Ing. Václav Pivoňka adresa: Bulharská 1023/17 101 00 Praha 10 tel.: 606 293 915 email: [email protected]

......................................................................... Ing. arch. Michaela Štádlerová

OBSAH: B.1) ODŮVODNĚNÍ ÚP LUKAVEC - TEXTOVÁ ČÁST 1)

2) 3)

4) 5)

6) 7)

Vyhodnocení koordinace vyuţívání území z hlediska širších vztahů v území 1.1) Vyhodnocení souladu s poţadavky vyplývajícími z PÚR ČR ve znění aktualizace č. 1 1.2) Vyhodnocení souladu s poţadavky vyplývajícími z ÚPD vydané krajem 1.3) Vyhodnocení souladu s poţadavky vyplývajícími z ÚAP ORP Lovosice 1.4) Poţadavky na řešení ÚPD sousedních obcí vyplývající z návrhu ÚP Vyhodnocení splnění zadávací dokumentace, pokynů pro úpravu návrhu ÚP Lukavec Zadání ÚP Lukavec Pokyny pro úpravu návrhu ÚP Lukavec (§ 50 SZ) pro opakované společné jednání Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 3.1) Základní údaje o řešeném území 3.2) Obyvatelstvo, stavební a bytový fond 3.3) Ekonomická základna 3.4) Doplňující informace a zdůvodnění (ve členění návrhu ÚP) Vymezení zastavěného území Ochrana a rozvoj hodnot území Přírodní podmínky a krajinný ráz Ochrana přírody a krajiny, zeleň Urbanistická koncepce Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Občanské vybavení Veřejná prostranství Nakládání s odpady Koncepce uspořádání krajiny Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny Stanovení podmínek pro protierozní opatření Stanovení podmínek pro ochranu před povodněmi Stanovení podmínek pro rekreaci Podmínky pro ochranu nerostných surovin a těţbu Ochrana prostředí, hygienická ochrana Kvalita ovzduší Pásma hygienické ochrany staveb Ochrana proti účinkům hluku Radonové riziko 3.5) Limity vyuţití území Limity vyuţití území stávající Další omezení v území (s charakterem limitů vyuţití území) Limity vyuţití území vyplývající z návrhu ÚP Stanovení podmínek pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF 5.1) Všeobecné údaje o zemědělském půdním fondu v řešeném území Charakteristika klimatických podmínek Charakteristika hydrologických podmínek Charakteristika zemědělské výroby 5.2) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL Návrh řešení poţadavků obrany státu, poţární ochrany a civilní ochrany Poţadavky obrany státu Poţadavky poţární ochrany Poţadavky civilní ochrany

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

B.2) ODŮVODNĚNÍ ÚP - Přezkoumání pořizovatelem dle §53 STZ 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9)

Postup při pořízení ÚP Soulad s politikou územního rozvoje ve znění aktualizace č.1 a ÚPD vydanou krajem Soulad s cíli a úkoly územního plánování Soulad s poţadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Soulad s poţadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Zpráva o vyhodnocení vlivů na udrţitelný rozvoj prostředí Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 SZ Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 SZ zohledněno Vyhodnocení vyuţití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch

2 2 2 2 2 2 2 2 2

10) 11) 12)

Výčet záleţitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje s odůvodněním potřeby jejich vymezení 3 Rozhodnutí o námitkách včetně samostatného odůvodnění 3 Vyhodnocení připomínek 3

SEZNAM VÝKRESŮ: ozn. 4 5 6

-

název KOORDINAČNÍ VÝKRES ŠIRŠÍ VZTAHY VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU

PODKLADY: ÚP Lukavec - DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY (PAFF - architekti, únor 2012), “Územní plán SÚ Lovosice, Lhotka n./L., Lukavec - změna č. 5 pro obec Lukavec (nedoprojednáno), ..a další podklady uvedené přímo v textu.

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU LUKAVEC (ČERVENEC 2015)

B.1) ODŮVODNĚNÍ ÚP LUKAVEC - TEXTOVÁ ČÁST 1)

Vyhodnocení koordinace vyuţívání území z hlediska širších vztahů v území

1.1) Vyhodnocení souladu s poţadavky vyplývajícími z PÚR ČR ve znění aktualizace č. 1 Návrh územního plánu je v souladu s republikovými prioritami územního plánování. Územní plán vytváří předpoklady pro udrţitelný rozvoj území a stanoví podmínky pro hospodárné vyuţívání zastavěného území. Územní plán respektuje z hlediska „Politiky územního rozvoje ČR“ (PÚR), ve znění aktualizace č.1, zejména ty body, které sledují priority, které jsou pro řešené území podstatné (uvedené v zadání ÚP): (14)

Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Územní plán vytváří předpoklady pro udrţitelný rozvoj území spočívající ve vyváţeném vztahu podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodárný rozvoj a pro soudrţnost obyvatel. Územní plán respektuje v maximální moţné míře přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území. Nové zastavitelné plochy jsou navrţeny do proluk v zastavěném území a v návaznosti na zastavěné území sídla tak, aby byla respektována jeho stávající urbanistické struktura. Územní plán chrání a rozvíjí stávající přírodní hodnoty, tzn. respektuje a chrání přírodně hodnotné krajinné celky zahrnující vodoteč Modly, starou říční terasu s čedičovým pahorkem Humenský vrch a krajinný prostor zahrnující otevřenou krajinu agrocenóz. Územní plán respektuje a chrání archeologické dědictví, nemovité kulturní památky i další architektonicky cenné stavby bez reţimu ochrany, územní plán také vymezuje významné urbanistické hodnoty.

(15)

Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Územní plán vytváří předpoklady pro vyváţený územní rozvoj obce Lukavec a soudrţnost obyvatel. Územní plán klade zásadní důraz na stabilizaci obytné funkce obce. Cílem urbanistické koncepce je revitalizovat nevyuţívané hodnotné objekty areálu venkovského zámku, zachovat a podpořit kulturně - historické jádro obce. Rozvoj mimo zastavěné území je soustředěn do okrajových poloh, s cílem maximálně navázat na stávající funkční a prostorové uspořádání sídla. Návrh nových zastavitelných ploch je koncipován tak, aby bylo minimalizováno riziko vzniku sociální segregace. Zastavitelné plochy jsou navrţeny do proluk v zastavěném území a v návaznosti na zastavěné území sídla tak, aby byly obyvatelé nových zastavitelných ploch v kontaktu se stávající zástavbou a byli tak součástí ţivota v obci.

(16)

Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, s cílem zajistit kvalitu života obyvatel a odpovídající hospodářský rozvoj území. Návrh územního plánu vychází z komplexního posouzení širších vztahů ve vazbě na řešené území, při zohlednění stávajících limitů vyuţití území.

(19)

Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu), hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Územní plán prověřil a navrhl rozvoj převáţně v lokalitách, které byly v původním ÚPN SÚ vymezeny jako rozvojové, případně výhledově převáţně pro bydlení. Umístění rozvojových lokalit je prioritně směřováno do nekonfliktních lokalit navazujících na zastavěné území. Rozvoj plochy pro veřejnou občanskou vybavenost je směřován do centra obce. Územní plán chrání a stabilizuje stávající plochy veřejné zeleně. Nové plochy zeleně budou součástí rozvojových lokalit - splněn bude poţadavek (ve smyslu vyhlášky §7 vyhlášky 501/2006 Sb.), aby pro kaţdé dva hektary zastavitelné plochy smíšené obytné (v případě řešeného území) byla s touto zastavitelnou plochou vymezena související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2.

(20)

Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. U lokalit, které mohou mít negativní vliv na krajinný ráz - týká se podmínek pro sanaci a rekultivaci prostoru, v němţ se v budoucnu předpokládá těţební činnost: Plocha plánovaného dobývacího prostoru je v rámci návrhu ÚP Lukavec zařazena do nezastavěného území s funkcemi NZ - plochy zemědělské v koridoru vysokorychlostní trati a NT -

1

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU LUKAVEC (KVĚTEN 2015)

plochy těţby nerostů nezastavitelné (mimo koridor VRT). Jedná se o dvě dílčí plochy N1 a N2 vyuţitelné pro těţbu štěrkopísků. Sanace a rekultivace prostoru, v němţ se těţební činnost v budoucnu předpokládá, bude v další přípravě záměru řešena samostatnou studií, resp. Plánem sanace a rekultivace. Plánovaný dobývací prostor Lukavec byl řešen změnou č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec pro obec Lukavec, při jehoţ komplexním projednání byly stanoveny podmínky, ty jsou převzaty a zapracovány do návrhu ÚP Lukavec. (21)

Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace.

Územní plán respektuje stávající struktury ţivotního prostředí řešeného území a navrhuje zastavitelné plochy do proluk a v návaznosti na zastavěné území. Plochy navrţené předkládaným územním plánem vychází převáţně z platného územního plánu obce. Rozsah zastavitelných ploch z územního plánu obce byl znovu prověřen a oproti návrhu obsaţenému v původním územním plánu částečně (zejména o plochy výroby a sluţeb) zredukován - zde se jedná zejména plochy výroby a sluţeb nenavazující na zastavěné území a nacházející se v záplavovém území Labe (za dráţním tělesem) . V rámci územního plánu jsou důsledně chráněny a dále rozvíjeny veškeré stávající hodnoty a potenciály rozvoje území, především tok Modly s navazujícími přírodními plochami zeleně, svahy Humenského vrchu, plochy veřejně přístupné zleně v obci, území zemědělské krajiny. (23)

Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny. Návrhové plochy jsou řešeny tak, aby byly dobře dopravně obslouţitelné a aby jejich realizací nedošlo k narušení prostupnosti řešeného území. S výjimkou nově navrhovaného silničního přivaděče od veřejného logistického centra v Lovosicích k dálnici D8 (prostřednictvím silnice II/247), který bude slouţit i jako silniční obchvat obce Lukavec s cílem převedení těţké nákladní dopravy mimo obydlené území obce, nenavrhuje ÚP Lukavec ţádný nový záměr zvyšující fragmentaci krajiny. Záměr na VRT je vymezen jako územní rezerva k dalšímu budoucímu prověření.

(24)

Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. V územním plánu je zohledněn koridor územní rezervy pro vysokorychlostní ţeleznici. Poţadavky vyplývající pro řešené území z PÚR ČR byly zpřesněny v rámci ZÚR ÚK a jejich vyhodnocení je obsaţeno v následující kapitole 1.2). Územní plán stabilizuje stávající síť silnic včetně dálnice D8 a místních a účelových komunikací a stávající sítě a zařízení technické infrastruktury. Centrum obce se západním okrajovou částí s rozvojovým potenciálem je navrţeno propojit účelovou komunikací. Pro lokality rozvoje Z5 je navrţen odpovídající dopravní přístup. V souvislosti s realizací a vyvolaným provozem logistického centra v Lovosicích územní plán Lukavec vymezuje resp. přebírá plochu koridoru pro novou propojovací komunikační trasu mezi silnicí III/24712 a silnicí II/247, včetně plochy pro křiţovatku na připojení k trase silnice II/247. Navrhovaný silniční přivaděče od veřejného logistického centra v Lovosicích k dálnici D8 (prostřednictvím silnice II/247) bude slouţit i jako silniční obchvat obce Lukavec s cílem převedení těţké nákladní dopravy mimo obydlené území obce.

(25)

Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území i obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami (záplavy, sesuvy, eroze apod.), s cílem minimalizovat rozsah škod.

Řešené území je okrajově dotčeno stavbou I. Lovosicko – Lovosice, průmyslová část – protipovodňová ochrana Q100 na Labi. V daném případě se jedná o zemní hráz na pravém břehu Modly, která je ukončena zavázáním do násypu ţelezniční trati Děčín – Praha u obce Lukavec. V záplavovém území vymezeném hranicí Q 100, ani na sousedních pozemcích není v rámci ÚP navrţena ţádná rozvojová lokalita. V návrhu ÚP jsou navrţena opatření pro zvýšení ochrany území před velkými vodami – zachování volného a nezastavěného území o šíři min. 8 m podél vodoteče Modly, opatření zvyšující retenční kapacitu území, odvodnění zastavěného a zastavitelného území bude řešeno kombinovaným systémem přirozené / umělé retence.

2


Pro zajištění podmínek pro zvýšení retence vody v území vymezuje územní plán systém ÚSES a plochy smíšené nezastavěného území s funkcemi vodohospodářskou, ochrannou a přírodní, kde budou ve vyšší míře uplatněny prvky zvyšující ekologickou stabilitu území. (26)

Vymezovat plochy v záplavových územích a umísťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. V záplavovém území vymezeném hranicí Q 100, ani na sousedních pozemcích není v rámci ÚP navrţena ţádná rozvojová lokalita. Území bude dostatečně chráněno protipovodňovými opatřeními, které jsou postupně v dané oblasti realizovány a to jak na Modle (Zkapacitnění toku Modla I. – Lukavec), tak na Labi (I. Lovosicko - Lovosice, průmyslová část – protipovodňová ochrana na Q100 na Labi).

(27)

Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech. Řešeným územím prochází koridor vysokorychlostní ţelezniční dopravy VR1 . Poţadavky vyplývající pro řešené území z PÚR ČR byly zpřesněny v rámci ZÚR ÚK a jejich vyhodnocení je obsaţeno v následující kapitole 1.2).

(30)

Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod, je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Řešené území je dostatečně obslouţeno stávající veřejnou infrastrukturou, čímţ vytváří předpoklad pro další rozvoj sídla, které je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu a rozvojové osy republikového významu.

(53b)

OS2 Rozvojová osa Praha Ústí nad Labem – hranice ČR / Německo (- Dresden) Úkoly pro územní plánování: b) vytvářet územní podmínky pro řešení negativních dopadů velkoplošné a pohledově exponované těžby surovin Lokalita určená pro těţbu byla podrobně posuzována z hlediska vlivu na ţivotní prostředí dle zákona 100/2001 Sb.. MŢP vydalo souhlasné stanovisko k posouzení vlivu záměru na ţivotní prostředí č.j. 47379/ENV/08 ze dne 24.7.2008, platnost stanoviska byla prodlouţena do 24.7.2015. Součástí dokumentace byla aktualizovaná hluková a rozptylová studie a aktualizované posouzení zdravotních rizik. Stanovisko k posouzení vlivu provedení záměru na ţivotní prostředí bylo prodlouţeno za podmínky realizace v něm navrţených opatření s tím, ţe uvedené podmínky stanoviska budou respektovány v následujících stupních projektové dokumentace stavby a budou zahrnuty jako podmínky rozhodnutí nebo opatření nutných k provedení záměru v příslušných správních nebo jiných řízeních. Navrhovaná opatření pro řešení negativních dopadů těţby jsou plně respektována a zapracována do ÚP Lukavec. Plánovaný dobývací prostor Lukavec byl rovněţ řešen změnou č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec pro obec Lukavec při jehoţ komplexním projednání byly stanoveny podmínky, ty jsou převzaty a zapracovány do návrhu ÚP Lukavec. V územním plánu je zohledněn koridor územní rezervy pro vysokorychlostní ţeleznici. Plocha plánovaného DP Lukavec je v rámci návrhu ÚP Lukavec zařazena do nezastavěného území s funkcemi NZ - plochy zemědělské v koridoru vysokorychlostní trati a NT - plochy těţby nerostů nezastavitelné (mimo koridor VRT). Jedná se o dvě dílčí plochy N1 a N2 vyuţitelné pro těţbu štěrkopísků. Sanace a rekultivace prostoru, v němţ se těţební činnost v budoucnu předpokládá, bude v další přípravě záměru řešena samostatnou studií, resp. Plánem sanace a rekultivace. S ohledem na deficit zemin pro rekultivaci bylo doporučeno orientovat se na alternativu s převáţným podílem hydrické rekultivace. Plochy prvků ÚSES nebudou vlastní těţbou štěrkopísku dotčeny. Těţba bude probíhat mimo tyto plochy, avšak rekultivace bude provedena i na těchto plochách. (83)

VR 1 - (Dresden–) hranice SRN/ČR–Praha, Chránit na území ČR navržené koridory vysokorychlostní dopravy v návaznosti na obdobné koridory v zahraničí. Koridor VR 1 je vymezen a územním plánem respektován - viz. dále v textu Koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury.

Rozvojové oblasti a osy Řešené území leţí mimo rozvojové oblasti vymezené v PÚR. Řešené území se nachází na rozvojové ose OS2 Praha - Ústí nad Labem-hranice ČR/Německo (– Dresden), která zahrnuje obce mimo rozvojové oblasti s významnou vazbou na dopravní cesty, tj. dálnici D8 a ţelezniční trať č. 090.

3


Poţadavky vyplývající pro řešené území z PÚR ČR byly zpřesněny v rámci ZÚR ÚK a jejich vyhodnocení je obsaţeno v následující kapitole 1.2). Specifické oblasti Řešené území leţí mimo specifické oblasti. Koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury Řešeným územím prochází koridor vysokorychlostní ţelezniční dopravy VR1 . Poţadavky vyplývající pro řešené území z PÚR ČR byly zpřesněny v rámci ZÚR ÚK a jejich vyhodnocení je obsaţeno v následující kapitole 1.2). Výhledová trasa vysokorychlostní ţelezniční tratě VR1 je vedena v prostoru jiţně od zastavěného území obce a pro její stabilizaci se vymezuje ochranný koridor v šířce 300 metrů na obě strany od navrhované osy budoucí trasy. Zde jsou zakázány změny v území, které by mohly stanovené vyuţití podstatně ztíţit nebo znemoţnit. Pouze v blízkém okolí zastavěného území a zastavitelných ploch vymezených ÚP Lukavec je tento koridor mírně zúţený. Tuto úpravu koridoru odsouhlasil dotčený orgán hájící ochranu navrhovaného koridoru vysokorychlostní tratě a to Ministerstvo dopravy ve svém stanovisku, cit: „Ministerstvo dopravy na Vaši ţádost potvrzuje, ţe upravený koridor územní rezervy pro vysokorychlostní trat (VRT), jak byl předloţen v příloze k podání z 2. 7. 2015 je v souladu s poţadavky uplatněnými k návrhu územního plánu Lukavce ……. „ Lokality rozvoje pro obytnou výstavbu v koridoru ÚR resp. v kontaktu s koridorem: Lokalita Z4A a Z10 prostorově doplňují oboustrannou uliční zástavbu - zástavba je omezena pouze na domy v ulici. Směrem do krajiny a tudíţ blíţe k ose koridoru je navrţena zeleň pro zahrady Z4B. Lokality Z3 a Z5 se nacházejí v poloze dále od osy koridoru neţ je stávající zástavba. Lokalita Z5A není určena pro nadzemní výstavbu - plocha pro novou místní komunikaci zpřístupňující lokalitu Z5. Návrhem rozvoje v lokalitách nedojde k přiblíţení nových staveb k pomyslné ose koridoru nad rámec stávajících staveb. Navrţené řešení tedy podstatně neztíţí nebo neznemoţní stanovené vyuţití nad rámec stávajících omezení. Výstavba v rámci navrţené rozvojové lokality 8 (plocha koridoru pro novou propojovací komunikační trasu mezi silnicí III/24712 a silnicí II/247) je podmíněna koordinací s podrobnější studií vedení navrhované trasy VRT (zpřesnění do měřítka 1:5000), která mj. zpřesní podmínky pro eventuální výstavbu v rámci lokality. Plochy těţby v plánovaném dobývacím prostoru Lukavec nejsou navrhovány v ochranném koridoru vysokorychlostní trati. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Územní plán je s PÚR ČR ve znění aktualizace č.1 v souladu. 1.2) Vyhodnocení souladu s poţadavky vyplývajícími z ÚPD vydané krajem Pro řešené území jsou nadřazenou územně plánovací dokumentací Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje vydané dne 7. 9. 2011 s nabytí účinnosti od 20. 10. 2011. V následujícím vyhodnocení jsou uvedeny poţadavky vyplývající ze Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, které souvisí s návrhem územního plánu. Ostatní priority obsaţené v ZÚR ÚK, které se k navrhovanému řešení nevztahují, uváděny nejsou. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu ke stanoveným prioritám územního plánování Ústeckého kraje Základní priority (1)

Vytvářet nástroji územního plánování na území kraje předpoklady pro vyvážený vztah mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje: požadovaný směr hospodářského rozvoje, úroveň životního prostředí srovnatelná s jinými částmi ČR a standardy EU a zlepšení parametrů sociální soudržnosti obyvatel kraje. Navrhované řešení je v souladu s touto prioritou. V návrhu územního plánu jsou zohledněny všechny tři pilíře udrţitelného rozvoje a podmínky vyuţití území jsou stanoveny tak, aby nedošlo ke zhoršení vyváţenosti v území. Územní plán vytváří předpoklady pro udrţitelný rozvoj území spočívající ve vyváţeném vztahu podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodárný rozvoj a pro soudrţnost obyvatel.

(2)

Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny činnosti, které by mohly přesahovat meze únosnosti území (tj. podmínky udržitelného rozvoje), způsobovat jeho poškození a nebo bránit rozvoji jiných žádoucích forem využití území. Územní plán stanovuje podmínky vyuţití území v souladu s principy udrţitelného rozvoje a respektuje stávající limity v území.

Ţivotní prostředí

4


(3)

Dosáhnout zásadního ozdravění a markantně viditelného zlepšení životního prostředí, a to jak ve volné krajině, tak uvnitř sídel; jako nutné podmínky pro dosažení všech ostatních cílů zajištění udržitelného rozvoje území (zejména transformace ekonomické struktury, stabilita osídlení, rehabilitace tradičního lázeňství, rozvoj cestovního ruchu a další).

Územní plán respektuje stávající struktury ţivotního prostředí řešeného území a navrhuje zastavitelné plochy do proluk a v návaznosti na zastavěné území. Plochy navrţené předkládaným územním plánem vychází převáţně z platného územního plánu obce. Rozsah zastavitelných ploch z územního plánu obce byl znovu prověřen a oproti návrhu obsaţenému v původním územním plánu částečně (zejména o plochy výroby a sluţeb) zredukován - zde se jedná zejména plochy výroby a sluţeb nenavazující na zastavěné území a nacházející se v záplavovém území Labe (za dráţním tělesem) . V rámci územního plánu jsou důsledně chráněny a dále rozvíjeny veškeré stávající hodnoty a potenciály rozvoje území, především tok Modly s navazujícími přírodními plochami zeleně, svahy Humenského vrchu, plochy veřejně přístupné zleně v obci, území zemědělské krajiny. Územní plán vymezuje a zpřesňuje prvky ekologické stability na regionální a lokální úrovni. Těţební plocha NT (záměr N1 a N2) je vymezena za účelem zajištění podmínek pro hospodárné vyuţívání nerostných surovin a pro ochranu ţivotního prostředí při těţební činnosti a úpravě nerostů. Sanace a rekultivace prostoru, v němţ se těţební činnost v budoucnu předpokládá, bude v další přípravě záměru řešena samostatnou studií, resp. Plánem sanace a rekultivace. Plánovaný dobývací prostor Lukavec byl řešen změnou č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec pro obec Lukavec, při jehoţ komplexním projednání byly stanoveny podmínky, ty jsou převzaty a zapracovány do návrhu ÚP Lukavec. (5)

Nástroji územního plánování chránit nezastupitelné přírodní hodnoty zvláště chráněných území (NP, CHKO, MZCHÚ), soustavy chráněných území NATURA 2000 (EVL a PO), obecně chráněných území (PPk, VKP, ÚSES). Návrh územního plánu zohlednil stávající prvky zeleně v řešeném území a navrhl jejich stabilizaci zejména prostřednictvím prvků ÚSES. Zastavitelné plochy jsou navrţeny tak, aby nezasahovaly do stávajících prvků ÚSES. Výjimkou je pouze převzatý návrh koridoru územní rezervy pro vysokorychlostní ţeleznici, který zasahuje do vymezených prvků regionálního i lokálního ÚSES. Podmínky vyuţití tohoto koridoru jsou stanoveny tak, aby v případě vyuţití tohoto koridoru byl tento střet vyřešen a odstraněn. V řešeném území jsou respektovány a chráněny významné krajinné prvky, významná botanická lokalita Humenský vrch, přírodní biotopy, liniové prvky doprovodné zeleně katastrálně evidované či prvky zeleně na orné půdě. Pro vymezené plochy v nezastavěném území jsou územním plánem stanoveny podmínky pro stabilizaci nebo změny v jejich vyuţití (regulativy vyuţití - viz. kap. f textu návrhu), které jsou prostředkem pro usměrnění budoucího utváření krajiny.

Hospodářský rozvoj (10) Těžbu nerostných surovin v Ústeckém kraji, na jehož území se vyskytují z celostátního hlediska významné palivoenergetické a další surovinové zdroje, podřídit dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s jejich koncentrovaným výskytem. Vymezení skladebných částí ÚSES v ZÚR Ústeckého kraje a v navazujících územně plánovacích dokumentacích obcí nebo jejich částí není taxativním důvodem pro případné neuskutečnění těžby v ložisku nerostných surovin. Při těžbě musí být v maximálně možné míře respektována funkce ÚSES ve stanoveném rozsahu. V případě omezení funkce ÚSES v důsledku těžby budou v dokumentacích Povolení k hornické činnosti a Plán dobývání navržena rekultivační opatření dle pokynu příslušného orgánu ochrany přírody.

a

Obvodní báňský úřad pro území kraje Ústeckého v současné době vede správní řízení ve věci návrhu na stanovení DP Lukavec, nikoliv řízení ve věci povolení hornické činnosti podle plánu otvírky, přípravy a dobývání na vymezené ploše výhradního loţiska štěrkopísku Bohušovice nad Ohří. Vliv záměru "Stanovení dobývacího prostoru Lukavec a I. etapa těţby výhradního loţiska štěrkopísku Bohušovice nad Ohří" byl podrobně posuzován dle zákona č. 100/2001 Sb., tj. dle zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, v platném znění; MŢP vydalo souhlasné stanovisko k posouzení vlivu záměru na ţivotní prostředí č.j. 47379/ENV/08 ze dne 24.7.2008. Plánovaný dobývací prostor Lukavec byl řešen změnou č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec pro obec Lukavec, při jehoţ komplexním projednání byly stanoveny podmínky, ty jsou převzaty zapracovány do návrhu ÚP Lukavec. V době zpracovávání návrhu ÚP Lukavec byl dobývací prostor Lukavec jiţ stanoven (v současné době je znovu projednáván) a do návrhu územního plánu se přebíral jako stav. Plocha plánovaného dobývacího prostoru je v rámci návrhu ÚP Lukavec zařazena do nezastavěného území s funkcemi NZ - plochy zemědělské v koridoru vysokorychlostní trati a NT - plochy těţby nerostů nezastavitelné (mimo koridor VRT). Jedná se o dvě dílčí plochy N1 a N2 vyuţitelné pro těţbu štěrkopísků. Sanace a rekultivace prostoru, v němţ se těţební činnost v budoucnu předpokládá, bude v další přípravě záměru řešena samostatnou studií, resp. Plánem sanace a rekultivace. S ohledem na

5


deficit zemin pro rekultivaci bylo doporučeno orientovat se na alternativu s převáţným podílem hydrické rekultivace. Současně bude respektováno navrţené biocentrum "U Slatinské cesty" a biokoridor vedoucí podél Slatinské cesty. Plochy prvků ÚSES nebudou vlastní těţbou štěrkopísku dotčeny. Těţba bude probíhat mimo tyto plochy, avšak rekultivace bude provedena i na těchto plochách. (12)

Využít pro rozvojové záměry územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách a kriticky posuzovat a usměrňovat další rozvojové záměry ekonomických aktivit na volných plochách mimo již zastavená území. Rozsah zastavitelných ploch z územního plánu obce byl znovu prověřen a oproti návrhu obsaţenému v původním územním plánu částečně (zejména o plochy výroby a sluţeb) zredukován - zde se jedná zejména plochy výroby a sluţeb nenavazující na zastavěné území a nacházející se v záplavovém území Labe (za dráţním tělesem) . Územní plán navrhuje rozšíření plochy výroby a skladování ve vazbě na stávající areál v obci (plocha Z2B) s cílem zajistit jeho další moţný rozvoj. Plocha má marginální charakter a vychází z konkrétního poţadavku vlastníka hospodařícího v obci.

(14)

Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území, minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd, podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru, přípravu a realizaci ÚSES, zamezit zbytečné fragmentaci zemědělských území, obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území, vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely aj. Návrh územního plánu zohlednil stávající prvky zeleně v řešeném území a navrhl jejich stabilizaci zejména prostřednictvím prvků ÚSES. Dále byly stanoveny podmínky vyuţití nezastavěného území tak, aby bylo moţné realizovat další protierozní opatření a zvýšit podíl zeleně v intenzivně zemědělsky vyuţívané krajině. S výjimkou nově navrhovaného silničního přivaděče od veřejného logistického centra v Lovosicích k dálnici D8 (prostřednictvím silnice II/247), který bude slouţit i jako silniční obchvat obce Lukavec s cílem převedení těţké nákladní dopravy mimo obydlené území obce, nenavrhuje ÚP Lukavec ţádný nový záměr zvyšující fragmentaci krajiny. Záměr na VRT je vymezen jako územní rezerva k dalšímu budoucímu prověření.

Rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti (15) Ve vymezených rozvojových oblastech využívat předpoklady pro progresivní vývoj území, zajišťovat územně plánovací přípravu pro odpovídající technickou a dopravní infrastrukturu (s důrazem na rozšiřování sítě hromadné dopravy) a občanskou vybavenost. Územní rozvoj hospodářských a sociálních funkcí provázat s ochranou krajinných, přírodních a kulturních hodnot. Využívat rozvojových vlastností těchto území ve prospěch okolních navazujících území. Návrh územního plánu zohlednil polohu obce v rozvojové ose republikové priority OS2 Praha Ústí nad Labem - hranice ČR/Německo (- Dresden) a v rozvojové oblasti nadmístního významu NOB1 – Litoměřicko, Lovosicko, Roudnicko. Tato skutečnost je zohledněna zejména v návrhu zastavitelných ploch určených pro bydlení (plochy bydlení individuálního a plochy smíšené obytné), ale i návrhem na rozvoj ploch výroby a skladování. Návrh rozsahu zastavitelných ploch je podpořen i příznivým demografickým vývojem obce v posledním období (viz. kapitola 9, část B2 odůvodnění). V územním plánu je zohledněn koridor územní rezervy pro vysokorychlostní ţeleznici, i kdyţ ve vztahu k řešenému území bude mít pouze tranzitní charakter. (16)

Ve vymezených rozvojových osách kraje využívat předpokladu pro územní rozvoj těchto koridorů, založených zejména na jejich výhodné dopravní dostupnosti. Rozvojových vlastností těchto území využít pro šíření progresivního vývoje na území celého kraje. Současně koncentrací aktivit do těchto koridorů šetřit nezastavené území ve volné krajině. Návrh územního plánu zohlednil polohu obce v rozvojové ose republikové priority OS2 Praha Ústí nad Labem - hranice ČR/Německo (- Dresden) a v rozvojové oblasti nadmístního významu NOB1 – Litoměřicko, Lovosicko, Roudnicko. Tato skutečnost je zohledněna zejména v návrhu zastavitelných ploch určených pro bydlení (plochy bydlení individuálního a plochy smíšené obytné), ale i návrhem na rozvoj ploch výroby a skladování. Návrh rozsahu zastavitelných ploch je podpořen i příznivým demografickým vývojem obce v posledním období (viz. kapitola 9, část B2 odůvodnění).

Sociální soudrţnost obyvatel (41) Podporovat péči o typické či výjimečné přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí charakteristické znaky území, přispívají k jeho snadné identifikaci a posilují sociální soudržnost obyvatel kraje a prestiž kraje. Územní plán respektuje stávající hodnoty a limity v území. Ve výrokové části dokumentace jsou stanoveny podmínky vyuţití pro všechny plochy s rozdílným způsobem vyuţití tak, aby byly tyto 6


hodnoty a limity v území respektovány a chráněny. Tomuto návrhu odpovídá nutnost prověření vyuţití několika zastavitelných ploch územní studií. Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami (46) Zajistit územní ochranu ploch a koridorů potřebných pro umísťování protipovodňových opatření. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných případech a zvlášť zdůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. V záplavovém území vymezeném hranicí Q 100, ani na sousedních pozemcích není v rámci ÚP navrţena ţádná rozvojová lokalita. Území bude dostatečně chráněno protipovodňovými opatřeními, které jsou postupně v dané oblasti realizovány a to jak na Modle (Zkapacitnění toku Modla I. – Lukavec), tak na Labi (I. Lovosicko - Lovosice, průmyslová část – protipovodňová ochrana na Q100 na Labi). Pokrytí území kraje územními plány (47) Zajišťovat pokrytí území kraje platnou územně plánovací dokumentací obcí, zejména v rozvojových oblastech a osách a ve specifických oblastech, v souladu s územními limity a rozvojovými potřebami těchto území. Obec pořizuje tento územní plán.

Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu ke zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v PÚR 2008 a vymezení oblastí se zvýšenými poţadavky na změny v území, které svým významem přesahují území více obcí (nadmístní rozvojové oblasti a osy) Řešené území leţí v rozvojové oblasti nadmístního významu NOB1 – Litoměřicko, Lovosicko, Roudnicko. Úkoly pro územní plánování: (1) Podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány. Obec pořizuje tento územní plán a je tak s touto prioritou územního plánování stanovenou ZÚR ÚK v souladu. Hlavní rozvojové lokality jsou podmíněny dalším podrobnějším řešením v rámci územních studií. (3)

Podporovat revitalizaci nedostatečně využ álů a ploch typu brownfield, využít územní rezervy ve stávajících prů ónách nadmístní a zohlednit plá - dopravního terminálu v Lovosicích (veřejné logistické centrum) a plánovaného rozšíření veřejného přístavu v Lovosicích. Památkový solitér venkovského zámečku není v současnosti vyuţit způsobem odpovídajícím významu budovy. V rámci přestavbové plochy P1 je v areálu venkovského zámečku navrţena plocha občanské vybavenosti - veřejná vybavenost (OV) pro sociální sluţby (domov pro seniory), kulturně společenské centrum. V souvislosti s realizací a vyvolaným provozem logistického centra územní plán, v souladu se záměry územního plánu města Lovosice resp. územního plánu SÚ Lovosice, Lhotka n./L., Lukavec, vymezuje resp. přebírá plochu koridoru pro novou propojovací komunikační trasu mezi silnicí III/24712 a silnicí II/247, včetně plochy pro křiţovatku na připojení k trase silnice II/247.

(4)

Navrž řejně prospěš řeními řešit územní problematiku ochrany území Lovosicka a Terezínska před povodněmi.

Řešené území je okrajově dotčeno stavbou I. Lovosicko – Lovosice, průmyslová část – protipovodňová ochrana Q100 na Labi. V daném případě se jedná o zemní hráz na pravém břehu Modly, která je ukončena zavázáním do násypu ţelezniční trati Děčín – Praha u obce Lukavec. V záplavovém území vymezeném hranicí Q 100, ani na sousedních pozemcích není v rámci ÚP navrţena ţádná rozvojová lokalita. V návrhu ÚP jsou navrţena opatření pro zvýšení ochrany území před velkými vodami – zachování volného a nezastavěného území o šíři min. 8 m podél vodoteče Modly, opatření zvyšující retenční kapacitu území, odvodnění zastavěného a zastavitelného území bude řešeno kombinovaným systémem přirozené / umělé retence. (5)

Chránit a kultivovat přírodní a kulturní hodnoty, které vytvářejí charakteristické znaky rozvojové oblasti: rámec území tvořený Českým středohořím, koridor Labe a Ohře, NKP Říp a Terezín Malá pevnost, MPR Litoměřice a Terezín, MPZ Roudnice nad Labem, kulturní zemědělská krajina.

7


Územní plán respektuje a zachovává stávající charakter kulturní zemědělské krajiny řešeného území, při zohlednění dalších priorit a poţadavků stanovených v ZÚR ÚK a PÚR ČR. (6)

a

(9)

Vzhledem ke stávajícím územním limitům, k potenciálním územním střetům, hrozbě devastačních účinků těžby pro území, nepřipouštět v rozvojové oblasti zahájení nové otvírky těžby surovin s důsledky nadmístní , snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území . Otvírka nového lož ždy podmíněna komplexním posouzením místní situace, v prostorech s koncentrovanou těžební ňujícím hlediskem ukončení a zahlazení důsledků těžby v jiné těžební lokalitě. Obvodní báňský úřad pro území kraje Ústeckého v současné době vede správní řízení ve věci návrhu na stanovení DP Lukavec, nikoliv řízení ve věci povolení hornické činnosti podle plánu otvírky, přípravy a dobývání na vymezené ploše výhradního loţiska štěrkopísku Bohušovice nad Ohří. Vliv záměru "Stanovení dobývacího prostoru Lukavec a I. etapa těţby výhradního loţiska štěrkopísku Bohušovice nad Ohří" byl podrobně posuzován dle zákona č. 100/2001 Sb., tj. dle zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, v platném znění; MŢP vydalo souhlasné stanovisko k posouzení vlivu záměru na ţivotní prostředí č.j. 47379/ENV/08 ze dne 24.7.2008. Plánovaný dobývací prostor Lukavec byl řešen změnou č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec pro obec Lukavec, při jehoţ komplexním projednání byly stanoveny podmínky, ty jsou převzaty zapracovány do návrhu ÚP Lukavec. V době zpracovávání návrhu ÚP Lukavec byl dobývací prostor Lukavec jiţ stanoven (v současné době je znovu projednáván) a do návrhu územního plánu se přebíral jako stav. Plocha plánovaného dobývacího prostoru je v rámci návrhu ÚP Lukavec zařazena do nezastavěného území s funkcemi NZ - plochy zemědělské v koridoru vysokorychlostní trati a NT - plochy těţby nerostů nezastavitelné (mimo koridor VRT). Jedná se o dvě dílčí plochy N1 a N2 vyuţitelné pro těţbu štěrkopísků. Sanace a rekultivace prostoru, v němţ se těţební činnost v budoucnu předpokládá, bude v další přípravě záměru řešena samostatnou studií, resp. Plánem sanace a rekultivace. S ohledem na deficit zemin pro rekultivaci bylo doporučeno orientovat se na alternativu s převáţným podílem hydrické rekultivace. Současně bude respektováno navrţené biocentrum "U Slatinské cesty" a biokoridor vedoucí podél Slatinské cesty. Plochy prvků ÚSES nebudou vlastní těţbou štěrkopísku dotčeny. Těţba bude probíhat mimo tyto plochy, avšak rekultivace bude provedena i na těchto plochách. Řešit územní souvislosti výhledového záměru na vedení vysokorychlostní železniční trati (VRT), v koordinaci s dálnicí D8, ve vztahu k NKP Říp. Územní plán respektuje územní rezervu koridoru vysokorychlostní ţelezniční tratii. Koordinace koridoru ve vazbě na dálnici D8 a NKP Říp není předmětem řešení územního plánu, neboť v rámci řešeného území nedochází ke vzájemnému střetu s těmito limity.

Řešené území leţí ve zpřesněné rozvojové ose republikové priority OS2 Praha - Ústí nad Labem - hranice ČR/Německo (- Dresden). Úkoly pro územní plánování: (1) Podporovat pokrytí území rozvojové osy územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány. Obec pořizuje tento územní plán a je tak s touto prioritou územního plánování stanovenou ZÚR ÚK v souladu. Hlavní rozvojové lokality jsou podmíněny dalším podrobnějším řešením v rámci územních studií. (2)

Řešit územní souvislosti spojené ám při dálnici.

ějícího úseku dálnice D8, zejména věnovat

Trasa dálnice D8 prochází ve stabilizované poloze při jiţním okraji správního území obce. Dálnice D8 vstupuje do správního území obce na 45. km trasy v prostoru osmičkové křiţovatky situované na kříţení se silnicí II/247. Územní plán povaţuje trasu dálnice D8 za dlouhodobě stabilizovanou. (3)

Podporovat revitalizaci nedostatečně využ brownfield, využít územní rezervy ve stávajících prů

álů a ploch typu ónách nadmístní

.

Památkový solitér venkovského zámečku není v současnosti vyuţit způsobem odpovídajícím významu budovy. V rámci přestavbové plochy P1 je v areálu venkovského zámečku navrţena plocha občanské vybavenosti - veřejná vybavenost (OV) pro sociální sluţby (domov pro seniory), kulturně společenské centrum.

8

a


(4)

Řešit územní souvislosti spojené s plá - dopravního terminálu v Lovosicích (veřejné logistické centrum) a plánovaného rozšíření veřejného přístavu v Lovosicích. V souvislosti s realizací a vyvolaným provozem logistického centra územní plán, v souladu se záměry územního plánu města Lovosice resp. územního plánu SÚ Lovosice, Lhotka n./L., Lukavec, vymezuje resp. přebírá plochu koridoru pro novou propojovací komunikační trasu mezi silnicí III/24712 a silnicí II/247, včetně plochy pro křiţovatku na připojení k trase silnice II/247. Navrhovaný silniční přivaděče od veřejného logistického centra v Lovosicích k dálnici D8 (prostřednictvím silnice II/247) bude slouţit i jako silniční obchvat obce Lukavec s cílem převedení těţké nákladní dopravy mimo obydlené území obce.

(5)

Upřesňovat ZÚR ÚK a vytvářet územní podmínky pro řešení protipovodňové ochrany v ohrožených územích (vč. sevřeného údolí Labe). V záplavovém území vymezeném hranicí Q 100, ani na sousedních pozemcích není v rámci ÚP navrţena ţádná rozvojová lokalita. Území bude dostatečně chráněno protipovodňovými opatřeními, které jsou postupně v dané oblasti realizovány a to jak na Modle (Zkapacitnění toku Modla I. – Lukavec), tak na Labi (I. Lovosicko - Lovosice, průmyslová část – protipovodňová ochrana na Q100 na Labi).

(6)

a

(7)

a

Vytvářet územní podmínky pro řešení negativních dopadů velkoplošné a pohledově exponované těžby surovin. Obvodní báňský úřad pro území kraje Ústeckého v současné době vede správní řízení ve věci návrhu na stanovení DP Lukavec, nikoliv řízení ve věci povolení hornické činnosti podle plánu otvírky, přípravy a dobývání na vymezené ploše výhradního loţiska štěrkopísku Bohušovice nad Ohří. Vliv záměru "Stanovení dobývacího prostoru Lukavec a I. etapa těţby výhradního loţiska štěrkopísku Bohušovice nad Ohří" byl podrobně posuzován dle zákona č. 100/2001 Sb., tj. dle zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, v platném znění; MŢP vydalo souhlasné stanovisko k posouzení vlivu záměru na ţivotní prostředí č.j. 47379/ENV/08 ze dne 24.7.2008. Plánovaný dobývací prostor Lukavec byl řešen změnou č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec pro obec Lukavec, při jehoţ komplexním projednání byly stanoveny podmínky, ty jsou převzaty zapracovány do návrhu ÚP Lukavec. V době zpracovávání návrhu ÚP Lukavec byl dobývací prostor Lukavec jiţ stanoven (v současné době je znovu projednáván) a do návrhu územního plánu se přebíral jako stav. Plocha plánovaného dobývacího prostoru je v rámci návrhu ÚP Lukavec zařazena do nezastavěného území s funkcemi NZ - plochy zemědělské v koridoru vysokorychlostní trati a NT - plochy těţby nerostů nezastavitelné (mimo koridor VRT). Jedná se o dvě dílčí plochy N1 a N2 vyuţitelné pro těţbu štěrkopísků. Sanace a rekultivace prostoru, v němţ se těţební činnost v budoucnu předpokládá, bude v další přípravě záměru řešena samostatnou studií, resp. Plánem sanace a rekultivace. S ohledem na deficit zemin pro rekultivaci bylo doporučeno orientovat se na alternativu s převáţným podílem hydrické rekultivace. Současně bude respektováno navrţené biocentrum "U Slatinské cesty" a biokoridor vedoucí podél Slatinské cesty. Plochy prvků ÚSES nebudou vlastní těţbou štěrkopísku dotčeny. Těţba bude probíhat mimo tyto plochy, avšak rekultivace bude provedena i na těchto plochách. Těž řizovat dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s . Pro těž ň í ložiska s řeš řety zájmů ínkami rehabilitace a využití území, které po těžbě vyloučí devastační důsledky pro území. Obvodní báňský úřad pro území kraje Ústeckého v současné době vede správní řízení ve věci návrhu na stanovení DP Lukavec, nikoliv řízení ve věci povolení hornické činnosti podle plánu otvírky, přípravy a dobývání na vymezené ploše výhradního loţiska štěrkopísku Bohušovice nad Ohří. Vliv záměru "Stanovení dobývacího prostoru Lukavec a I. etapa těţby výhradního loţiska štěrkopísku Bohušovice nad Ohří" byl podrobně posuzován dle zákona č. 100/2001 Sb., tj. dle zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, v platném znění; MŢP vydalo souhlasné stanovisko k posouzení vlivu záměru na ţivotní prostředí č.j. 47379/ENV/08 ze dne 24.7.2008. Plánovaný dobývací prostor Lukavec byl řešen změnou č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec pro obec Lukavec, při jehoţ komplexním projednání byly stanoveny podmínky, ty jsou převzaty zapracovány do návrhu ÚP Lukavec. V době zpracovávání návrhu ÚP Lukavec byl dobývací prostor Lukavec jiţ stanoven (v současné době je znovu projednáván) a do návrhu územního plánu se přebíral jako stav. Plocha plánovaného dobývacího prostoru je v rámci návrhu ÚP Lukavec zařazena do nezastavěného území s funkcemi NZ - plochy zemědělské v koridoru vysokorychlostní trati a NT - plochy těţby nerostů nezastavitelné (mimo koridor VRT). Jedná se o dvě dílčí plochy N1 a N2 vyuţitelné pro těţbu štěrkopísků. 9


Sanace a rekultivace prostoru, v němţ se těţební činnost v budoucnu předpokládá, bude v další přípravě záměru řešena samostatnou studií, resp. Plánem sanace a rekultivace. S ohledem na deficit zemin pro rekultivaci bylo doporučeno orientovat se na alternativu s převáţným podílem hydrické rekultivace. Současně bude respektováno navrţené biocentrum "U Slatinské cesty" a biokoridor vedoucí podél Slatinské cesty. Plochy prvků ÚSES nebudou vlastní těţbou štěrkopísku dotčeny. Těţba bude probíhat mimo tyto plochy, avšak rekultivace bude provedena i na těchto plochách. (8)

Řešit územní souvislosti výhledového záměru vysokorychlostní železniční trati (VRT). Územní plán respektuje územní rezervu koridoru vysokorychlostní ţelezniční trati.

(9)

Chránit a kultivovat typické čné přírodní, kulturní hodnoty na území rozvojové osy, které vytvářejí charakteristické znaky území. ÚP Lukavec vytváří podmínky pro ochranu všech přírodních a kulturních hodnot v území. Většina dochovaných přírodních prvků je územním plánem zapojena do systému ÚSES (biocentra, biokoridory, interakční prvky). Velmi cenná opuková stráň nad Lukavcem "Humenský vrch" je chráněna formou regionálního biokoridoru a v něm vloţeného lokálního biocentra. Respektován a chráněn je vodní tok Modla včetně navazujících břehových a doprpovodných porostů v nivě; dále jsou respektovány a chráněny prvky zeleně katastrálně evidované či prvky zeleně na orné půdě formou interakčních prvků či vymezením nezastavěných smíšených ploch s přírodní funkcí. Původní urbanistická struktura obce zůstává zachována. Cílem urbanistické koncepce je revitalizovat nevyuţívané hodnotné objekty areálu venkovského zámku, zachovat a podpořit kulturně - historické jádro obce. Rozvoj mimo zastavěné území je soustředěn do okrajových poloh, s cílem maximálně navázat na stávající funkční a prostorové uspořádání sídla.

Zpřesnění vymezení specifických oblastí vymezených v PÚR 2008 a vymezení dalších specifických oblastí nadmístního významu Řešené území leţí mimo specifické oblasti vymezené v PÚR 2008 a upřesněné v ZÚR ÚK. Řešené území leţí mimo další specifické oblasti nadmístního významu vymezené v ZÚR ÚK. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v PÚR a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, ÚSES a územních rezerv Ţelezniční doprava ZÚR ÚK zpřesňují koridor vysokorychlostní dopravy VR1 (Dresden -) hranice SRN/ČR-Praha, (Nürnberg -) hranice SRN/ČR - Plzeň - Praha, Praha - Brno – hranice ČR/Rakousko, resp. SR (Wien, Bratislava), Brno - Ostrava - hranice ČR/Polsko (-Katowice), podchycený v PÚR 2008. ZÚR ÚK vymezují koridor vysokorychlostní tratě v úseku státní hranice SRN/ČR - Ústí nad Labem - Lovosice - Roudnice nad Labem - hranice ÚK. Koridor je sledován jako územní rezerva VRT. Šířka koridoru je stanovena 600 m. Úkoly pro územní plánování: (1) Respektovat územní rezervu koridoru VRT- ZR1, případně na základě podrobnějších podkladů, se souhlasem dotčených orgánu, zpřesnit a vymezit koridor jako návrh v ÚPD dotčených obcí a zajistit jeho územní koordinaci. Výhledová trasa vysokorychlostní ţelezniční tratě VR1 je vedena v prostoru jiţně od zastavěného území obce a pro její stabilizaci se vymezuje ochranný koridor v šířce 300 metrů na obě strany od navrhované osy budoucí trasy. Zde jsou zakázány změny v území, které by mohly stanovené vyuţití podstatně ztíţit nebo znemoţnit. Pouze v blízkém okolí zastavěného území a zastavitelných ploch vymezených ÚP Lukavec je tento koridor mírně zúţený. Tuto úpravu koridoru odsouhlasil dotčený orgán hájící ochranu navrhovaného koridoru vysokorychlostní tratě a to Ministerstvo dopravy ve svém stanovisku, cit: „Ministerstvo dopravy na Vaši ţádost potvrzuje, ţe upravený koridor územní rezervy pro vysokorychlostní trat (VRT), jak byl předloţen v příloze k podání z 2. 7. 2015 je v souladu s poţadavky uplatněnými k návrhu územního plánu Lukavce ……. „ Lokality rozvoje pro obytnou výstavbu v koridoru ÚR resp. v kontaktu s koridorem: Lokalita Z4A a Z10 prostorově doplňují oboustrannou uliční zástavbu - zástavba je omezena pouze na domy v ulici. Směrem do krajiny a tudíţ blíţe k ose koridoru je navrţena zeleň pro zahrady Z4B. Lokality Z3 a Z5 se nacházejí v poloze dále od osy koridoru neţ je stávající zástavba. Lokalita Z5A není určena pro nadzemní výstavbu - plocha pro novou místní komunikaci zpřístupňující lokalitu Z5. Návrhem rozvoje v lokalitách nedojde k přiblíţení nových staveb k pomyslné ose koridoru nad rámec stávajících staveb. Navrţené řešení tedy podstatně neztíţí nebo neznemoţní stanovené vyuţití nad rámec stávajících omezení. Výstavba v rámci navrţené rozvojové lokality 8 (plocha koridoru pro novou propojovací komunikační trasu mezi silnicí III/24712 a silnicí II/247) je podmíněna koordinací s podrobnější studií vedení navrhované trasy VRT (zpřesnění do měřítka 1:5000), která mj. zpřesní podmínky pro eventuální výstavbu v rámci lokality.

10


Plochy těţby v plánovaném dobývacím prostoru Lukavec nejsou navrhovány v ochranném koridoru vysokorychlostní trati. Plochy a koridory územního systému ekologické stability ZÚR ÚK vymezují v řešeném území následující prvky ÚSES (viz obr. 2): RBK 616 "Sutomský vrch – Humenský vrch" RBC 1293 "Humenský vrch" Úkoly pro územní plánování: (1) V ÚPD obcí zpřesňovat vymezení skladebných částí (biocenter, biokoridorů) nadregionálního a regionálního ÚSES. Výše uvedené prvky ÚSES jsou v územním plánu zpřesněny na podkladu katastrální mapy. (2)

Vymezené plochy a koridory pro ÚSES chránit před změnou ve využití území, která by znamenala snížení stupně ekologické stability uvnitř vymezených ploch a koridorů oproti současnému stavu. Podmínky pro vyuţití ploch, na kterých se nachází prvky ÚSES, jsou stanoveny v kapitole e. výrokové části dokumentace územního plánu tak, aby nedošlo k ohroţení prvků ÚSES.

(3)

Zejména je nutno chránit plochy biokoridoru před zástavbou či změnami ve využití území, které by v budoucnosti znemožnily souvislé propojení biokoridorem v šíři dle metodik ÚSES, ačkoliv v současnosti územní předpoklady pro souvislé propojení existují. Pro návrh ploch ÚSES byly vyuţity zejména stávající prvky zeleně v krajině. Územní plán tyto části krajiny respektuje a stanovuje podmínky jejich vyuţití tak, aby byla zajištěna jejich ochrana. Jednotlivé prvky ÚSES jsou navrţeny na podkladu ÚAP a generelu ÚSES tak, aby bylo moţné vytvořit funkční celek respektující příslušné zákony a metodiky.

(4)

Stavby dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES připouštět v nezbytných případech za podmínky, že nedojde k významnému snížení schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí a zároveň nedojde k podstatnému snížení schopnosti, bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině.

Podmínky vyuţití ÚSES byly v kapitole e. výrokové části dokumentace územního plánu stanoveny tak, aby nedošlo k ohroţení prvků ÚSES. Koordinace na úrovni regionálního a nadregionálního ÚSES je zajištěna jeho vymezením v ZÚR Ústeckého kraje, v ÚP dochází pouze k upřesnění jednotlivých skladebných částí a to v hranicích katastrální mapy. Územím prochází regionální biokoridor RBK 616 „Sutomský vrch – Humenský vrch“. Jedná se o sloţený biokoridor propojující regionální biocentra RBC 1292 „Sutomský vrch – Jezerka“ (mimo řešené území) a RBC 1293 „Humenský vrch“. V trase biokoridoru je vloţeno lokální biocentrum LBC 9 "U Hřbitova". Trasa RBK prochází katastry obcí Lovosice, Lukavec, Lovosice i Keblice. Návaznost prvků za hranicí řešeného území je zajištěna. Přes biokoridor RBK 616 "Sutomský vrch – Humenský vrch" je navrţena stavba nové propojovací komunikace mezi silnicí III/24712 a silnicí II/247. Technickým opatřením musí být zajištěna prostupnost koridoru a zachována tak jeho funkčnost. Přechod koridoru je nutno řešit přemostěním tak, aby byl zachován min. 40 m průchod pro biokoridor. Technické řešení nutno projednat s orgánem ochrany přírody. Lokální biokoridor LBK m "Modla" kopíruje hranici k.ú. Lovosice, většina trati koridoru je však vedena mimo řešené území, vně po západním obvodu zastavěného území Lukavce v souladu s ÚP Lovosice. Lokální biokoridor LBK "U ţst. Nové Kopisty" je vedena podél ţelezniční trati. Trasa biokoridoru převzata ze Studie ÚSES Ústeckého kraje (není v ÚAP). Trasa však nenavazuje na systém vymezený v novém ÚP Lovosice, chybí úsek koridoru ve směru ke Keblicím. Vzniklý problém – nepropojení prvku v úseku k.ú. Prosmyky se týká současně platného ÚP Lovosice. Lokální biokoridor LBK "Slatinská cesta" - část trasy je vedena mezi cestou a okrajem plánovaného DP Lukavec. Návaznost je zajištěna v ÚP Lovosice (jiné šířkové parametry), problémem však je, ţe biokoridor není vymezen v ÚPO Keblice ve směru k Humenskému vrchu, ačkoliv byl prvek převzat z předchozích ÚPN SÚ Lovosice, k.ú.Lukavec u Lovosic a ze změny č. 5 ÚPN SÚ. Vzhledem ke vzniklé situaci bude nutno tuto úpravu zařadit do následných úprav územních plánů obcí (Lovosice, Keblice). Orgán ochrany přírody a krajiny bude výše uvedený problém vést v patrnosti a v rámci změny ÚP obcí bude poţadovat revizi ÚSES (propojenost). Plochy prvků ÚSES nebudou vlastní těţbou písku dotčeny. Těţba bude probíhat mimo tyto plochy avšak rekultivace by měla proběhnout i na těchto plochách. Smyslem rekultivace těchto ploch je vhodnou výsadbou zajistit funkčnost navrţených prvků ÚSES. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje 11


Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot území kraje (1)

Ochranu, kultivaci a rozvíjení hodnot přírodního a krajinného prostředí na území Ústeckého kraje považovat za prvořadý veřejný zájem. Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny aktivity, které by mohly způsobovat poškození těchto hodnot (zejména se týká těžby hnědého uhlí a ostatních nerostných surovin, energetiky - včetně obnovitelných zdrojů, dále těžké průmyslové výroby, technické a dopravní infrastruktury, ale i rekreace a cestovního ruchu).

Návrh územního plánu je řešen tak, aby nedošlo k narušení přírodního a krajinného prostředí řešeného území. (10)

Skladebné části regionálního a nadregionálního ÚSES chránit před zásahy, které by znamenaly snížení úrovně jejich ekologické stability, upřesňovat vymezení skladebných částí ÚSES v ÚPD obcí, postupně přistupovat ke zpracování projektů ÚSES a k jejich realizaci, zejména v místech, kde je provázanost systému narušena.

Podmínky vyuţití ÚSES byly v kapitole e. výrokové části dokumentace územního plánu stanoveny tak, aby nedošlo k ohroţení prvků ÚSES. (11)

Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území - zachování jedinečnosti kulturní krajiny; minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd; podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru a příprava na realizaci ÚSES, zvýšení prostupnosti zemědělské krajiny, zamezení její zbytečné fragmentace; obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území; vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro technické a energetické účely - nevymezovat však tento způsob využití území ve zvláště chráněných velkoplošných územích (NP, CHKO).

Návrh územního plánu je koncipován tak, aby byl minimalizován zásah do uspořádání ploch ZPF. Zastavitelné plochy jsou navrţeny prioritně do proluk v zastavěném území a dále v návaznosti na zastavěné území obce. Kromě vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaných zastavitelných ploch na zemědělský půdní fond je uveden i číselný výčet územním plánem vymezených ploch nezastavěných smíšených. Zemědělské vyuţití smíšených nezastavěných ploch nadále zůstává v plném rozsahu, tak jak jsou pozemky dosud vyuţívané a zapsané na katastru, ale plochy jsou doplněny ještě dalšími funkcemi. Případný zábor ZPF bude řešen v samostatném správním řízení. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje civilizačních hodnot území kraje (12)

Respektovat rozsah rozvojových oblastí, os a specifických oblastí kraje vymezených v ZÚR ÚK. Ostatní části kraje pokládat za stabilizované s přirozenou mírou rozvoje.

Návrh územního plánu zohlednil polohu obce v rozvojové ose republikové priority OS2 Praha - Ústí nad Labem hranice ČR/Německo (- Dresden) a v rozvojové oblasti nadmístního významu NOB1 – Litoměřicko, Lovosicko, Roudnicko. (21)

Podporovat realizaci ochranných opatření zvyšující míru zabezpečení civilizačních hodnot kraje proti záplavám a dalším hrozbám katastrofických situací.

Řešené území je okrajově dotčeno stavbou I. Lovosicko – Lovosice, průmyslová část – protipovodňová ochrana Q100 na Labi. V daném případě se jedná o zemní hráz na pravém břehu Modly, která je ukončena zavázáním do násypu ţelezniční trati Děčín – Praha u obce Lukavec. V záplavovém území vymezeném hranicí Q 100, ani na sousedních pozemcích není v rámci ÚP navrţena ţádná rozvojová lokalita. V návrhu ÚP jsou navrţena opatření pro zvýšení ochrany území před velkými vodami – zachování volného a nezastavěného území o šíři min. 8 m podél vodoteče Modly, opatření zvyšující retenční kapacitu území, odvodnění zastavěného a zastavitelného území bude řešeno kombinovaným systémem přirozené / umělé retence. (24)

Sledovat a respektovat dlouhodobý záměr na průtah vysokorychlostní trati VRT územím kraje.

Výhledová trasa vysokorychlostní ţelezniční tratě VR1 je vedena v prostoru jiţně od zastavěného území obce a pro její stabilizaci se vymezuje ochranný koridor v šířce 300 metrů na obě strany od navrhované osy budoucí trasy. Zde jsou zakázány změny v území, které by mohly stanovené vyuţití podstatně ztíţit nebo znemoţnit. Osa tohoto ochranného koridoru je vedena cca 100 m jiţně od stávajícího zastavěného území. Do ochranného koridoru spadá stávající sportovní areál, zemědělský areál a nízkopodlaţní obytná zástavba na jiţním okraji Lukavce. Ve smyslu poţadavku zadání ÚP Lukavec i ve smyslu dohody s dotčeným orgánem MD ČR je z hlediska záměrů v kontaktu se sídlem respektován v kontaktu se sídelním útvarem ochranný koridor v šířce 100 metrů na obě strany od předpokládané osy budoucí trasy, v dalším území pak ochranný koridor v šířce 300 metrů na obě strany od předpokládané osy budoucí trasy. Kdyby nedošlo k této dohodě, byl by ve své podstatě zablokován územní rozvoj Lukavce, neboť lokality mimo územní rezervu VRT Z2A a Z1 mají marginální charakter. Obec se také přirozeně (vzhledem k dráţnímu tělesu a asymetrické poloze na okraji správního území) logicky rozvíjí právě tímto směrem. 12


Lokality rozvoje pro obytnou výstavbu v koridoru ÚR: Lokalita Z4A prostorově doplňuje oboustrannou uliční zástavbu - zástavba je omezena pouze na domy v ulici. Směrem do krajiny a tudíţ blíţe k ose koridoru je navrţena zeleň pro zahrady Z4B. Lokality Z3 a Z5 se nacházejí v poloze dále od osy koridoru neţ je stávající zástavba. Lokalita Z5A není určena pro nadzemní výstavbu - plocha pro novou místní komunikaci zpřístupňující lokalitu Z5. Návrhem rozvoje v lokalitách nedojde k přiblíţení nových staveb k pomyslné ose koridoru nad rámec stávajících staveb. Navrţené řešení tedy podstatně neztíţí nebo neznemoţní stanovené vyuţití nad rámec stávajících omezení. Výstavba v rámci navrţené rozvojové lokality 8 (plocha koridoru pro novou propojovací komunikační trasu mezi silnicí III/24712 a silnicí II/247) je podmíněna koordinací s podrobnější studií vedení navrhované trasy VRT (zpřesnění do měřítka 1:5000), která mj. zpřesní podmínky pro eventuální výstavbu v rámci lokality. Plochy těţby v plánovaném dobývacím prostoru Lukavec nejsou navrhovány v ochranném koridoru vysokorychlostní trati. Vymezení cílových charakteristik krajiny Řešené území je na základě ZÚR ÚK začleněno do krajinného celku č. 13 – Severočeské níţiny a pánve. Úkoly pro územní plánování: a) respektovat zemědělství jako určující krajinný znak krajinného celku, lokálně s typickým tradičním zaměřením (chmelařství, vinařství, ovocnářství, zelinářství), Územní plán respektuje a zachovává stávající charakter kulturní zemědělské krajiny řešeného území, při zohlednění dalších priorit a poţadavků stanovených v ZÚR ÚK a PÚR ČR. Návrh územního plánu je koncipován tak, aby byl minimalizován zásah do uspořádání ploch ZPF. Zastavitelné plochy jsou navrţeny prioritně do proluk v zastavěném území a dále v návaznosti na zastavěné území obce. Plochy těţby N1 a N2 v plánovaném DP Lukavec jsou zařazeny do nezastavitelné plochy těţby nerostů (NT). b)

napravovat narušení krajinných hodnot způsobené velkoplošným zemědělským hospodařením, prioritně realizovat nápravná opatření směřující k obnově ekologické rovnováhy (ÚSES), Územní plán respektuje stávající zemědělsky vyuţívané uspořádání krajiny s cílem zajistit zvýšení její ekologické stability zejména návrhem ploch ÚSES. Pro tyto prvky byly vyuţity zejména stávající prvky zeleně v krajině. Územní plán tyto části krajiny respektuje a stanovuje podmínky jejich vyuţití tak, aby byla zajištěna jejich ochrana. Pro vymezené plochy v nezastavěném území jsou územním plánem stanoveny podmínky pro stabilizaci nebo změny v jejich vyuţití (regulativy vyuţití - viz. kap. f textu návrhu), které jsou prostředkem pro usměrnění budoucího utváření krajiny.

c)

napravovat či zmírňovat narušení krajiny lokálně postižené těžbou štěrkopísků, vápenců či rozsáhlých rozvojových zón ve volné krajině, V rámci ÚP Lukavec jsou vymezeny dvě dílčí plochy těţby štěrkopísků N1 a N2 v plánovaném (znovuprojednávaném) DP – mimo chráněný koridor VR1. Plánovaný dobývací prostor Lukavec byl řešen změnou č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec pro obec Lukavec, při jehoţ komplex ním projednání byly stanoveny podmínky, ty jsou převzaty a zapracovány do návrhu ÚP Lukavec

d)

stabilizovat venkovské osídlení významné pro naplňování cílových charakteristik krajiny,

Územní plán povaţuje zastavěné území obce za stabilizované a navrhuje nové zastavitelné plochy a podmínky jejich vyuţití s cílem navázat na stávající uspořádání a charakter sídla leţícího uprostřed intenzivně zemědělsky vyuţívané krajiny. e)

uvážlivě rozvíjet výrobní funkce tak, aby nedocházelo k negativním změnám přírodního a krajinného prostředí, Územní plán navrhuje rozšíření plochy výroby a skladování ve vazbě na stávající areál v obci (plocha Z2B) s cílem zajistit jeho další moţný rozvoj.

f)

individuálně posuzovat navrhované změny využití území a zamezovat takovým změnám, které by krajinný ráz mohly poškozovat. Územní plán navrhuje zastavitelné plochy a podmínky jejich vyuţití tak, aby navazovaly na stávající uspořádání sídla. Výrazný urbánní počin bude součásti návrhu územních studií, jejichţ koncepční zpracování je územním plánem u lokalit s potenciální plošnou zástavbou podmíněno - jedná se o navrţené zastavitelné plochy Z2A, Z3 a Z5. Stávající území samot nebude dále územně rozvíjeno. Vymezení VPS, VPO, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit 13


Veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanační území navrţené v ZÚR ÚK se v řešeném území nevyskytují. Úkoly pro územní plánování: (1)

V ÚPD obcí zpřesňovat vymezení skladebných částí (biocenter, biokoridoru) nadregionálního a regionálního ÚSES, které je třeba založit. Územní plán zpřesňuje na podkladu katastrální mapy oba prvky ÚSES navrţené v ZÚR ÚK (RBK 616 "Sutomský vrch – Humenský vrch" a RBC 1293 "Humenský vrch")

(2)

Pozemky v chybějících částech biokoridoru či biocenter chránit před zástavbou či změnami ve využití území, které by v budoucnosti znemožnily doplnění biocentra na požadovanou minimální výměru dle metodiky ÚSES či souvislé propojení biokoridorem v šíři dle metodiky ÚSES, ačkoliv v současnosti územní předpoklady pro doplnění výměry biocentra či souvislé propojení biokoridorem existují. Pro návrh ploch ÚSES byly vyuţity zejména stávající prvky zeleně v krajině. Územní plán tyto části krajiny respektuje a stanovuje podmínky jejich vyuţití tak, aby byla zajištěna jejich ochrana. Jednotlivé prvky ÚSES jsou navrţeny na podkladu ÚAP a generelu ÚSES tak, aby bylo moţné vytvořit funkční celek respektující příslušné zákony a metodiky.

1.3) Vyhodnocení souladu s poţadavky vyplývajícími z ÚAP ORP Lovosice Pro udrţitelný rozvoj území ORP Lovosice jsou stanoveny tyto dlouhodobé cíle: Stabilizace a rozvoj sídelní struktury Vytváření předpokladu pro rozumný růst nebo stabilizaci sídel, rozvoj místních ekonomických aktivit a vybavenosti sídel. 3. Stabilizace a rozvoj hospodářské základny území Vytváření podmínek pro stabilizaci současných výrob a jejich modernizaci a pro rozvoj nových ekonomických aktivit s preferencí aktivit s vyšší přidanou hodnotu. 4. Ochrana a obnova krajiny Ochrana přirozených částí krajiny a obnova narušených území. Zejména je nutné realizovat funkční územní systém ekologické stability, opatření protierozní ochrany území a opatření na zvýšení retenční schopnosti krajiny. Potřebná je téţ regulace staveb s ohledem na krajinný ráz. 5. Ochrana sídel před povodněmi Vytvoření podmínek pro eliminaci škod způsobených povodněmi zejména na Labi. Omezení územního rozvoje v záplavových územích. 6. Obnova a rozvoj místních ekonomických aktivit Vytváření podmínek pro rozvoj místních ekonomických aktivit, zejména v oblasti tradiční zemědělské výroby a v oblasti cestovního ruchu. 1.

Územní plán Lukavec je v souladu s těmito poţadavky. 1.4) Poţadavky na řešení ÚPD sousedních obcí vyplývající z návrhu ÚP Koncepce rozvoje obce Lukavec je koordinována z hlediska širších vztahů s rozvojovými záměry sousedních obcí, tj. Keblice, Lovosice, Siřejovice. Podkladem pro zajištění koordinace je platná ÚPD těchto obcí, zohledněna byla také rozpracovaná ÚPD. Přehled stavu ÚPD obcí sousedících se správním územím obce Lukavec (ÚPD schválená, vydaná či rozpracovaná) obec

ÚPD

stav ÚPD

datum schválení / vydání ÚPD

Keblice

Územní plán obce Keblice

platná

18.12.2006

Změna č. 1 ÚPO Keblice

návrh

24.6.2010

Lovosice

ÚPN SÚ Lovosice,

8.8.2000

k.ú. Lovosice, Prosmyky Změna č. 1 ÚPN SÚ Lovosice

20.9.2001

Změna č. 2 ÚPN SÚ Lovosice

6.2.2003


návrh

1.4.2008


návrh

13.2.2008


návrh

9.7.2009

14


obec

ÚPD

stav ÚPD

ÚPN SÚ Lovosice,

datum schválení / vydání ÚPD 25.10.2000

k.ú. Lukavec u Lovosic Změna č. 5 ÚPN SÚ Lovosice – Lukavec

zahájení projednání

12.6.2007

konceptu

Siřejovice

ÚP Lovosice

platná

09/2012

ÚPO Siřejovice

platná

27.8.2001

V řešení ÚP byly zohledněny veškeré vazby na území okolních obcí, zejména byla sledována koordinace navrhovaných prvků liniového charakteru (ÚSES, dopravní a technická infrastruktura atd.) s platnou či aktuálně rozpracovanou územně plánovací dokumentací sousedních obcí. V rámci zpracování návrhu ÚP došlo k dílčím úpravám navrhovaných jevů tak, aby bylo moţno zajistit návaznost v ÚPD sousedních obcí. Urbanistická koncepce V oblasti urbanistické koncepce ÚP Lukavec respektuje záměry vymezené platnou ÚPD sousedních obcí. Zastavěné území se dotýká správní hranice Města Lovosice. Plocha vymezená pro zástavbu Z2A (nacházející se na této hranici) nebude svým rozsahem významný vliv na území sousední obce. V rámci ÚP Lovosice na plochu navazuje LBK k vymezení. Plocha je podmíněna zpracováním územní studie. Dopravní infrastruktura Územní plán Lukavec vymezuje koridor pro vedení vysokorychlostní trati (VRT), který je vymezen jako koridor územní rezervy. Vymezení koridoru vyplývá ze ZÚR Ústeckého kraje. V souvislosti s realizací a vyvolaným provozem logistického centra Lovosice územní plán, v souladu se záměry územního plánu města Lovosice resp. územního plánu SÚ Lovosice, Lhotka n./L., Lukavec, vymezuje resp. přebírá plochu koridoru pro novou propojovací komunikační trasu mezi silnicí III/24712 a silnicí II/247, včetně plochy pro křiţovatku na připojení k trase silnice II/247. Navrhovaný silniční přivaděče od veřejného logistického centra v Lovosicích k dálnici D8 (prostřednictvím silnice II/247) bude slouţit i jako silniční obchvat obce Lukavec s cílem převedení těţké nákladní dopravy mimo obydlené území obce. Ochrana přírody a krajiny, ÚSES Z hlediska koncepce krajiny byl v návrhu ÚP zohledněn charakter krajiny v širším území. Byly respektovány všechny přírodní hodnoty a limity vyplývající z ochrany přírodních hodnot, které zasahují širší území. Koordinace obcí v ochraně přírodních hodnot a respektování limitů je zajištěna Územně analytickými podklady pro správní obvod ORP Lovosice. Krajinným systémem, který má nadmístní dosah a pro jehoţ vymezení a následnou realizaci je nezbytným předpokladem koordinace s okolními obcemi, je územní systém ekologické stability. Z povahy tohoto systému a metodiky pro jeho řešení vyplývá, ţe funkčnost systému a očekávané příznivé dopady do krajiny jsou moţné jen v případě, ţe systém bude řešen v širším rámci. Koordinace na úrovni regionálního a nadregionálního ÚSES je zajištěna jeho vymezením v ZÚR Ústeckého kraje, v ÚP dochází pouze k upřesnění jednotlivých skladebných částí a to v hranicích katastrální mapy. Územím prochází regionální biokoridor RBK 616 „Sutomský vrch – Humenský vrch“. Jedná se o sloţený biokoridor propojující regionální biocentra RBC 1292 „Sutomský vrch – Jezerka“ (mimo řešené území) a RBC 1293 „Humenský vrch“. V trase biokoridoru je vloţeno lokální biocentrum LBC 9 "U Hřbitova". Trasa RBK prochází katastry obcí Lovosice, Lukavec, Lovosice i Keblice. Přes biokoridor je navrţena stavba nové propojovací komunikace mezi silnicí III/24712 a silnicí II/247. Technickým opatřením musí být zajištěna prostupnost koridoru a zachována tak jeho funkčnost. Přechod koridoru je nutno řešit přemostěním tak, aby byl zachován min. 40 m průchod pro biokoridor. Technické řešení nutno projednat s orgánem ochrany přírody. Koordinaci ÚSES na lokální úrovni je nutno provést u všech skladebných částí, neboť je nutné zajistit návaznost jejich hranic bez ohledu na fakt, zda je skladebná část povaţována za funkční či návrhovou (k zaloţení). Lokální biokoridor LBK m "Modla" kopíruje hranici k.ú. Lovosice, většina trati koridoru je však vedena mimo řešené území, vně po západním obvodu zastavěného území Lukavce v souladu s ÚP Lovosice. Lokální biokoridor LBK "U ţst. Nové Kopisty" je vedena podél ţelezniční trati. Trasa biokoridoru převzata ze Studie ÚSES Ústeckého kraje (není v ÚAP). Trasa však nenavazuje na systém vymezený v novém ÚP Lovosice, chybí úsek koridoru ve směru ke Keblicím. Vzniklý problém – nepropojení prvku v úseku k.ú. Prosmyky se týká současně platného ÚP Lovosice. Lokální biokoridor LBK "Slatinská cesta" - část trasy je vedena mezi cestou a okrajem plánovaného DP Lukavec. Návaznost je zajištěna v ÚP Lovosice (jiné šířkové parametry), problémem však je, ţe biokoridor není vymezen v ÚPO Keblice ve směru k Humenskému vrchu, ačkoliv byl prvek převzat z předchozích ÚPN SÚ Lovosice, k.ú.Lukavec u Lovosic a ze změny č. 5 ÚPN SÚ. Vzhledem ke vzniklé situaci bude nutno tuto úpravu zařadit do následných úprav územních plánů obcí. Orgán ochrany přírody a krajiny bude výše uvedený problém vést v patrnosti a v rámci změny ÚP obcí bude poţadovat revizi ÚSES (propojenost).

15


Těţba štěrkopísku Obvodní báňský úřad pro území kraje Ústeckého v současné době vede správní řízení ve věci návrhu na stanovení DP Lukavec, nikoliv řízení ve věci povolení hornické činnosti podle plánu otvírky, přípravy a dobývání na vymezené ploše výhradního loţiska štěrkopísku Bohušovice nad Ohří. Vliv záměru "Stanovení dobývacího prostoru Lukavec a I. etapa těţby výhradního loţiska štěrkopísku Bohušovice nad Ohří" byl podrobně posuzován dle zákona č. 100/2001 Sb., tj. dle zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, v platném znění; MŢP vydalo souhlasné stanovisko k posouzení vlivu záměru na ţivotní prostředí č.j. 47379/ENV/08 ze dne 24.7.2008. Plánovaný dobývací prostor Lukavec byl řešen změnou č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec pro obec Lukavec, při jehoţ komplexním projednání byly stanoveny podmínky, ty jsou převzaty a zapracovány do návrhu ÚP Lukavec. V době zpracovávání návrhu ÚP Lukavec byl dobývací prostor Lukavec jiţ stanoven (v současné době je znovu projednáván) a do návrhu územního plánu se přebíral jako stav. Plocha plánovaného dobývacího prostoru je v rámci návrhu ÚP Lukavec zařazena do nezastavěného území s funkcemi NZ - plochy zemědělské v koridoru vysokorychlostní trati a NT - plochy těţby nerostů nezastavitelné (mimo koridor VRT). Jedná se o dvě dílčí plochy N1 a N2 vyuţitelné pro těţbu štěrkopísků. Sanace a rekultivace prostoru, v němţ se těţební činnost v budoucnu předpokládá, bude v další přípravě záměru řešena samostatnou studií, resp. Plánem sanace a rekultivace. S ohledem na deficit zemin pro rekultivaci bylo doporučeno orientovat se na alternativu s převáţným podílem hydrické rekultivace. Současně bude respektováno navrţené biocentrum "U Slatinské cesty" a biokoridor vedoucí podél Slatinské cesty. Plochy prvků ÚSES nebudou vlastní těţbou štěrkopísku dotčeny. Těţba bude probíhat mimo tyto plochy, avšak rekultivace bude provedena i na těchto plochách. Poţadavky sousedních obcí: Obec Keblice k projednávanému návrhu územního plánu Lukavec podala následující poţadavky a připomínky: Návrh zpracovaného územního plánu nebyl zpracován v souladu s jeho zadávacím dokumentem – návrhem zadání, neboť v ţádné z jeho kapitol nebyl uplatněn věcný poţadavek, aby návrh územního plánu vymezil plochy k těţbě nerostů a stanovil tak podmínky pro změny ve vyuţití území za účelem dobývání loţisek nerostů…. jsme v průběhu jeho projednávání byli kráceni na svých právech, neboť jsme k tomuto záměru nemohli uplatnit případné podněty …. Předpokládáme … ţe bylo vydáno stanovisko Krajského úřadu Ústeckého kraje se závěrem, ţe územní plán Lukavec není nutno posoudit z hlediska vlivů na ţivotní prostředí, neboť návrh zadání územního plánu nestanoví rámec pro umístění záměrů podléhajících posouzení a z tohoto důvodu nebyla shledána nezbytnost komplexního posouzení vlivů na ţivotní prostředí (SEA). Návrh zpracovaného územního plánu nebyl zpracován v souladu s platnými právními předpisy na úseku územního plánování, … neboť nebyly respektovány obecné poţadavky stanovené prováděcími právními předpisy. Konkrétní rozpor vidíme v porušení vyhlášky č. 501/2006 Sb., … Plochy s rozdílným způsobem vyuţití se podle § 3, odst. 3 vymezují s ohledem na specifické podmínky a charakter území zejména z důvodu omezení střetů neslučitelných činností a poţadavků na uspořádání a vyuţívání území. Z § 18 vyhlášky mimo jiné vyplývá, ţe plochy těţby nerostů se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro hospodárné vyuţívání nerostů a pro ochranu ţivotního prostředí při těţební činnosti a úpravě nerostů. … v kapitole f) ….jsou plochy, které by měly být zařazeny do „ploch těţby nerostů“, tak podle našeho názoru chybně a naprosto nelogicky zařazeny do ploch smíšeného nezastavěného území, …. ţe je zde přípustné umístění celé škály staveb a to nejen vztahujících se těţební činnosti, ale i k případné úpravě nerostů! …. Z pohledu stavebního zákona … je navíc nepřípustné, aby se výroková část územního plánu odvolávala na podmínky vydaného správního rozhodnutí ČBÚ a přitom neřešila územní souvislosti vyvolané těţbou na loţisku o rozloze 53,12 ha. Z výše uvedených důvodů proto nemůţeme souhlasit s tím, jakým způsobem je moţnost případné těţby řešena v návrhu územního plánu datovaného březen 2013, kdy v kapitole e.7) Dobývání loţisek nerostných surovin – tedy v budoucím „výroku“, v němţ jsou obsaţeny údaje o nichţ zastupitelstvo nemůţe rozhodovat a ani je následně vydávat – např. výčet názvu loţisek, chráněných loţiskových území, platných právních předpisů atp. Stejně tak nepřípustné je pouţívat neurčitou a nejasnou terminologii jako například … „S ohledem na deficit zemin pro rekultivaci bylo doporučeno orientovat se na alternativu s převáţným podílem hydrické rekultivace“ … dojde velice pravděpodobně k trvalému a nevratnému záboru zemědělského půdního fondu, převáţně na třídách s nejvyšší bonitou půdy, přičemţ tento zábor není v odůvodnění nikde vyčíslen …. Město Lovosice k projednávanému návrhu územního plánu Lukavec podalo následující poţadavky a připomínky: V rámci zpracovaného a projednávaného návrhu územního plánu Lukavec jsou vymezeny plochy pro dobývání a těţbu nerostných surovin označené jako „Plochy smíšené nezastavěného území (NSzt) …. v plochách je moţné umístit celou škálu blíţe nekonkretizovaných a nespecifikovaných staveb, jako např. staveb souvisejících s úpravou nerostu. Takto zpracovaný návrh územního plánu je zcela jasně v rozporu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., … Plochy s rozdílným způsobem vyuţití se vymezují s ohledem na specifické podmínky a charakter území a je nepochybné, ţe plochu těţby nerostů na území o rozloze čítají několik desítek hektarů … je nutné ve smyslu ustanovení § 18 vyhlášky vymezit samostatně, a to právě za účelem zajištění podmínek pro hospodárné vyuţívání nerostů a pro ochranu ţivotního prostředí při těţební činnosti a úpravě nerostů. K ţádnému takovému návrhu však nedošlo a projednávaný návrh územního plánu, který se pouze obecně odkazuje na podmínky „vydaného správního rozhodnutí ČBÚ“ a „schválený Plán rekultivace“, je pro nás naprosto nečitelný a nepřijatelný, stejně jako skutečnost, ţe „přípustnost těţby“ byla provedena nad rámec návrhu zadání … nemohli jsme v rámci projednávání návrhu zadání uplatnit ţádný podnět.

16


Vyhodnocení poţadavků a připomínek je v samostatné kapitole 12) tohoto odůvodnění návrhu ÚP Lukavec 2)

Vyhodnocení splnění zadávací dokumentace, pokynů pro úpravu návrhu ÚP Lukavec Zadání ÚP Lukavec ÚP prověřil a navrhl rozvoj v lokalitách specifikovaných zadáním:

Poţadavky na urbanistickou koncepci. Projektantem byla prověřena a doplněna urbanistická koncepce, zejména plošné a prostorové uspořádání zastavěného území, s ohledem na potenciál rozvoje byly prověřeny moţné změny , včetně vymezení nových zastavitelných ploch. Poţadavky a hlavní záměry obce: Rozvoj ploch pro bydlení, smíšené venkovské vyuţití, občanskou vybavenost Územní plán prověřil a navrhl rozvoj převáţně v lokalitách, které byly v původním ÚPnSÚ vymezeny jako rozvojové, případně výhledově převáţně pro bydlení. Umístění rozvojových lokalit je prioritně směřováno do nekonfliktních lokalit navazujících na zastavěné území. Rozvoj plochy pro veřejnou občanskou vybavenost je směřován do centra obce. V rámci konkrétních poţadavků na rozvoj území obce byly v územním plánu prověřeny i tyto konkrétní poţadavky na změnu vyuţití území (od občanů, firem) s těmito závěry: Z hlediska poţadovaných ploch rozvoje byla lokalita Z2 rozšířena na základě doplňujícího poţadavků a rozdělena na část Z2A (rozvoj bydlení, smíšené venkovské vyuţití) a Z2B (rozvoj stávajícího výrobního areálu s podmínkou nerušící činnosti). Na pozemku 10/1 byl, po prověření (v souladu se zadáním), navrţen rozvoj pro rozšíření veřejné občanské vybavenosti a smíšené-venkovské vyuţití (lokalita Z6). -

Pokyny pro úpravu návrhu ÚP Lukavec (§ 50 SZ) pro opakované společné jednání K návrhu územního plánu Lukavec (03/2013) byly ve věci uplatněny následující připomínky a stanoviska: Stanovisko MěÚ Lovosice (MULO 21674/2013, ze dne 1.7.2013) - odbor ţivotního prostředí - orgán ochrany přírody a krajiny poţaduje: - uvést do souladu název lokálního biocentra č. 9 ”U Hřbitova” dle Plánu ÚSES a v návrhu ÚP č. 9 “Lukavec” V upraveném návrhu je uveden název LBC č. 9 ”U Hřbitova”. - poţadujeme zapracování formulace do Návrhu ÚP - problematika dotčení krajinného rázu či významných krajinných prvků bude řešena v rámci samostatných řízení před realizací staveb, jelikoţ podmínky ochrany krajinného rázu nebyly dohodnuty s orgánem ochrany přírody a krajiny dle (§12 odst. 4) Tato podmínka byla zapracována do upraveného návrhu ÚP - závazná část kapitola b.3) a odůvodněna v textové části odůvodnění. Stanovisko KÚÚK, odbor ţivotního prostředí a zemědělství (1862/ZPZ/2013/UP-909 ze dne 11.7.2013): Přes regionální biokoridor je navrţena stavba nové silnice. V takovém případě je třeba zajistit prostupnost koridoru a zachovat jeho funkčnost. Jedná o převzatou komunikaci z platného ÚPN SÚ Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec. Do upraveného návrhu ÚP Lukavec byly zapracovány podmínky pro zachování funkčnosti RBK. Rozpor s § 4 písm b) zákona o ochraně přírody – nejsou vyhodnoceny důsledky navrhovaného řešení na ZPF dle § 5 odst. 1 zákona, .............vyhodnocení navrhovaného řešení na ZPF zpracovat dle § 3 odst. 1,2 a 3 vyhlášky a přílohou č.3 k vyhlášce....... Do upraveného návrhu ÚP byly nově zahrnuty plochy těžby NT (zdůvodněno dále), vyhodnocené dle metodiky MMR/srpen 2013. Dále dodatečně bylo provedeno vyhodnocení silničního obchvatu (ten však již byl navržen v rámci předchozího ÚPnSÚ a tudíž vydán souhlas se záborem ZPF) a dodatečně i záboru navržené účelové komunikace (tato však může zůstat součástí ZPF ). Co se týká požadavku na vyhodnocení záborů smíšených ploch nezastavěného území - je to jen funkce v území, kterou ta či ona plocha plní a nikdo nikomu nemůže nařídit, že bude měnit kulturu ZPF. Jde o osobní majetky a změny kultury či vynětí mohou jít jen se souhlasem vlastníka. Dříve na centrální část obce navazovaly statky a domy se zahradami a kolem celé obce byly v prstenci sady a zahrady, které chránily obec od intenzivní činnosti a tvořily přirozený přechod do krajiny. S ohledem na fakt, že tyto přechodné zóny chybí, jsou územním plánem vymezeny ty smíšené plochy, které umožňují ve větší míře s tou plochou pracovat (bez změny ÚP), např. založit ochranou zeleň, zatravnit apod. Dle platné metodiky MMR/srpen 2013 se nevyhodnocují ani prvky ÚSES, kde např. na orné půdě je navrženo biocentrum s funkcí čistě přírodní. Přesto s ohledem na uplatněný požadavek DO je pro plochy NS, vyjma systému ÚSES, převážně ponechán podindex “z”. V plochách smíšeného nezastavěného území s indexy „p“, „v“, „o“ budou ve vyšší míře uplatněny prvky zvyšující retenční kapacitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozptýlená zeleň a takto vymezené plochy jsou součástí protipovodňových opatření. Poţadavek MO ČR, VUSS Praha – zapracovat jevy č. 82 a 114 do ÚP Lukavec.

17


Požadavek byl akceptován a zahrnut do upraveného návrhu ÚP na základě dodatečně zaslaných podkladů (dat ÚAP). MD ČR poţaduje úpravu hranic zastavitelných ploch Z4, Z3 a Z5 dle dohody provedené na jednání MD ČR s Mgr. Košíkem, za účasti zástupce obec Lukavec, zpracovatele ÚP Lukavec a pořizovatele ÚP Lukavec. Osa koridoru je vedena cca 100 m jižně od stávajícího zastavěného území, tato hranice není návrhem rozvojových lokalit překročena. Do stávajících staveb, které jsou od této pomyslné osy je možno zahrnout nejen vybavení sportoviště, ale také domy pro bydlení v koncových polohách uliční sítě. Lokality rozvoje pro obytnou výstavbu v koridoru ÚR: Lokalita Z4 prostorově doplňuje oboustrannou uliční zástavbu. Po dohodě bylo navrženo a do upraveného územního plánu zapracováno řešení, kdy zástavba je omezena pouze na domy v ulici. Směrem do krajiny a tudíž blíže k ose koridoru je navržena zeleň pro zahrady. Lokality Z3 a Z5 se nacházejí v poloze dále od osy koridoru než je stávající zástavba. Návrhem rozvoje v lokalitách nedojde k přiblížení nových staveb k pomyslné ose koridoru nad rámec stávajících staveb. Navržené řešení tedy podstatně neztíží nebo neznemožní stanovené využití nad rámec stávajících omezení. Společnost MERVO - zemědělská farma spol. s r.o. zastoupena jednatelem Tomášem Hlaváčkem poţaduje pozemky p.č. st. 3/1 a st. 3/7 zahrnout do ploch výroby a skladování – zemědělská a lesnická výroba VZ Požadavek byl akceptován a zahrnut do upraveného návrhu ÚP. Společnost TREMIS s.r.o. zastoupena jednatelem společnosti Ing. Milanem Minkou poţaduje zapracování změny způsobu vyuţití dle přiloţených výkresových podkladů na pozemku p. č. 587. Jedná se o požadavek jiného načlenění plochy, která již byla v původním ÚP vymezena jako rozvojová. Požadavek byl akceptován a zahrnut do upraveného návrhu ÚP. Rozsah zastavitelné plochy se nemění. K návrhu územního plánu Lukavec (03/2013) byly ve věci zapracování DP Lukavec uplatněny následující připomínky: Ing. Miroslav Muţík připomínku uplatnil v zastoupení organizace František Jampílek, IČ: 49495950, se sídlem Na Pruhu 335, 250 89 Lázně Toušeň a zároveň společnosti TOMI – písek s.r.o, IČ 26445930 se sídlem Cukrovarská 34/41, 190 00 Praha 9 (jako vlastníka pozemku v k. Lukavec); č.j. 20130624/MM ze dne 24.6.2013: Smlouvou o spolupráci uzavřenou dne 4.2 2004 mezi Obcí Lukavec a organizací František Jampílek se Obec Lukavec zavázala, ţe zajistí zapracování DP v k. Lukavec do územního plánu obce Lukavec. Tato smlouva byla potvrzena dodatkem smlouvy č. 1 podepsaným dne 5.3.2012 a schváleným usnesením zastupitelstva Obce Lukavec č. 4/1/2012 dne 5.3.2012 Usnesením zastupitelstva obce Lukavec č. 101/9/2007 ze dne 18.7.2007 bylo konstatováno, ţe záměr dobývání výhradního loţiska štěrkopísku Bohušovice nad Ohří v navrhovaném dobývacím prostoru v k. Lukavec je ve veřejném zájmu, jakoţ i v zájmu obce Lukavec. Organizaci František Jampílek byl rozhodnutím Obvodního báňského úřadu v Mostě ze dne 25.7.2011 pod zn. 9582/2011/04/005 stanoven dobývací prostor Lukavec. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 7.2.2012. V současné době probíhá projednávání návrhu změny č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka nad Labem, Lukavec pro obec Lukavec. Předmětem této změny je vymezení funkční plochy NT – plocha těţby nerostů, jejíţ územní rozsah je 53,12 ha. Na základě výše uvedeného byly uplatněny následující připomínky, těm bylo částečně vyhověno: V návrhu ÚP Lukavec není vymezena plocha stanoveného Dobývacího prostoru Lukavec v souladu s výše uvedeným pravomocným rozhodnutím o stanoveném DP, ani s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných poţadavcích na vyuţívání území, ve znění pozdějších předpisů (zejména ust. § 18), jako plocha těţby nerostů NT. Na základě vydaných Pokynů pro úpravu návrhu ÚP Lukavec (§ 50 SZ) pro opakované společné jednání: stanovit plochu těţby v plánovaném DP Lukavec, které je opětovně projednáváno a bude nově stanoveno. Plochy těţby umístit v tomto DP mimo koridor VR1 s přihlédnutím k vymezení v rámci změny č. 5 (jde o těţbu nevýhradního loţiska mezi připravovaným DP a komunikací III/24712, hranice plochy těţby je dálkový sdělovací kabel, v severní části mezi DP a silnicí II/247). jsou nově stanoveny dvě dílčí plochy těžby nerostů a to N1a N2. Obě plochy jsou vymezeny mimo chráněný koridor vysokorychlostní trati VR1. Funkční využití je NT - plochy těžby nerostů nezastavitelné. V chráněném koridoru VR1 je vymezena funkční plocha NZ - plocha zemědělská. V návrhu ÚP Lukavec je vymezena plocha DP Lukavec jako plocha smíšená nezastavěného území NSx s dvojím přípustným vyuţitím – zemědělským a těţebním, přičemţ návrh ÚP Lukavec nijak nestanoví podmínky ani pro jednu z těchto funkcí. Současné vyuţití pro obě funkce je však vyloučeno, pozemky tvořící DP mají v KN stanoveno vyuţití „dobývání nerostů“. V upraveném návrhu jsou plochy smíšené NSzt v prostoru plánovaného DP Lukavec opraveny na NT – plochy těžby nerostů nezastavitelné mimo chráněný koridor VR1 a v prostoru chráněného koridoru VR1 na NZ – plochy zemědělské. Poznámka zpracovatele ÚP: pozemky v plánovaném DP Lukavec jsou v KN dosud vedeny jako orná půda, nebylo stanoveno využití „dobývání nerostů“. Původně navrhovaná funkce NSzt se nevylučuje, neboť do doby než by byl dobývací prostor stanoven a než bude provedena otvírka je možno pozemky zemědělsky využívat. Vzhledem k tomu, že ÚP se obvykle zpracovává na období 4 let a pak by měla být

18


-

-

-

-

provedena revize, je nejspíš pravděpodobné, že do této doby budou nadále pozemky zemědělsky obhospodařované. Podmínky vyuţití ploch NSx si v návrhu ÚP protiřečí, např. v přípustném vyuţití ploch NSx se umoţňuje těţba v rámci vymezeného DP a současně v hlavním vyuţití se druh plochy NSx charakterizuje jako, … polyfunkční krajinné území, kde nelze nebo není nutné stanovit dominantní činnost“ To je v rozporu s vydaným platným rozhodnutím o stanovení DP Lukavec (viz. výše). V upraveném návrhu jsou plochy smíšené NSzt v prostoru plánovaného DP Lukavec opraveny na NT – plochy těžby nerostů nezastavitelné mimo chráněný koridor VR1 a v prostoru chráněného koridoru VR1 na NZ – plochy zemědělské. Poznámka zpracovatele ÚP: záměr byl posuzován jako dlouhodobější výhled s tím, že do doby než bude provedena otvírka je možno na ploše zemědělsky hospodařit – tedy index „z“. Podmínky pro index „t“ těžbu byly převzaty z připravované změny č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka nad Labem, Lukavec pro obec Lukavec. Dominantní činnost bude vždy ta, která bude probíhat na ploše plánovaného DP Lukavec až do doby revize ÚP Lukavec …. Návrh ÚP Lukavec nerespektuje pořizovanou a projednanou změnu č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka nad Labem, Lukavec pro obec Lukavec. Změna č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka nad Labem, Lukavec pro obec Lukavec není dosud vydána, není dosud doprojednána. V upraveném návrhu ÚP Lukavec je zcela nově vymezen plánovaný DP Lukavec a to dle poskytnutých pokladů pořizovatele. Nové vymezení plánovaného DP Lukavec je odlišné oproti vymezení v připravované Změně č.5. ÚPNSÚ Lovosice, Lhotka nad Labem, Lukavec pro obec Lukavec. Na základě vydaných Pokynů pro úpravu návrhu ÚP Lukavec je plocha těžby nerostů (NT) vymezena na dvou dílčích plochách N1 a N2 mimo koridor VR1. V chráněném koridoru VR1 je ponechána plocha zemědělská (NZ). Toto je sice v rozporu se zpracovávanou změnou č. 5 ÚPNSÚ, kde se uvažovalo i s těžbou v chráněném koridoru VR1. Upravený návrh ÚP Lukavec je však v souladu s Pokyny pro úpravu návrhu ÚP Lukavec vydanými Městským úřadem Lovosice pod č.j. OST 183/2014 JM ze dne 27.03.2014 a v souladu se stanoviskem Ministerstva dopravy k opakovanému veřejnému projednání konceptu změny č. 5 ÚPNSÚ – kde se požaduje, aby koridor pro vysokorychlostní trať byl vymezen jako územní rezerva, nikoliv plocha těžby. Návrh ÚP Lukavec nerespektuje výše uvedenou smlouvu o spolupráci mezi Obcí Lukavec a organizací František Jampílek a na ní navazující usnesení zastupitelstva Obce Lukavec. Upravený návrh ÚP Lukavec respektuje Pokyny pro úpravu návrhu ÚP Lukavec vydané Městským úřadem Lovosice pod č.j. OST 183/2014 JM ze dne 27.03.2014, které byly projednány se zástupci Obce Lukavec. Závěr Ţádám o vymezení plochy těţby nerostů v návrhu ÚP Lukavec v rozsahu pořizované a projednané změny č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka nad Labem, Lukavec pro obec Lukavec a v souladu s podmínkami vyuţití této plochy dle upraveného návrhu změny č. 5 ÚPSÚ. Upravený návrh ÚP Lukavec respektuje Pokyny pro úpravu návrhu ÚP Lukavec vydané Městským úřadem Lovosice pod č.j. OST 183/2014 JM ze dne 27.03.2014, které byly projednány se zástupci Obce Lukavec. Podmínky pro využití plochy těžby jsou převzaty z dosud neprojednaného návrhu změny č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka nad Labem, Lukavec pro obec Lukavec.

Připomínky Města Lovosice k projednávanému návrhu územního plánu Lukavec ze dne 11.7.2013: V rámci zpracovaného a projednávaného návrhu územního plánu Lukavec jsou vymezeny plochy pro dobývání a těţbu nerostných surovin označené jako „Plochy smíšené nezastavěného území (NSzt) …. v plochách je moţné umístit celou škálu blíţe nekonkretizovaných a nespecifikovaných staveb, jako např. staveb souvisejících s úpravou nerostu. Takto zpracovaný návrh územního plánu je zcela jasně v rozporu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., … Plochy s rozdílným způsobem vyuţití se vymezují s ohledem na specifické podmínky a charakter území a je nepochybné, ţe plochu těţby nerostů na území o rozloze čítají několik desítek hektarů … je nutné ve smyslu ustanovení § 18 vyhlášky vymezit samostatně, a to právě za účelem zajištění podmínek pro hospodárné vyuţívání nerostů a pro ochranu ţivotního prostředí při těţební činnosti a úpravě nerostů. K ţádnému takovému návrhu však nedošlo a projednávaný návrh územního plánu, který se pouze obecně odkazuje na podmínky „vydaného správního rozhodnutí ČBÚ“ a „schválený Plán rekultivace“, je pro nás naprosto nečitelný a nepřijatelný, stejně jako skutečnost, ţe „přípustnost těţby“ byla provedena nad rámec návrhu zadání … nemohli jsme v rámci projednávání návrhu zadání uplatnit ţádný podnět. Upravený návrh ÚP Lukavec respektuje Pokyny pro úpravu návrhu ÚP Lukavec vydané Městským úřadem Lovosice pod č.j. OST 183/2014 JM ze dne 27.03.2014, které byly projednány se zástupci Obce Lukavec. V upraveném návrhu jsou plochy smíšené NSzt v prostoru plánovaného DP Lukavec opraveny na NT – plochy těžby nerostů nezastavitelné mimo chráněný koridor VR1 a v prostoru chráněného koridoru VR1 na NZ – plochy zemědělské. V době zpracovávání návrhu ÚP Lukavec byl dobývací prostor již stanoven (v současné době je zrušen a znovu projednáván) a do návrhu územního plánu se přebíral jako stav, proto nebyl v zadání vznesen požadavek na vymezení plochy těžby …. Připomínky Obce Keblice k projednávanému návrhu územního plánu Lukavec č.j. OKEB 109/2013 ze dne 23.7.2013: Návrh zpracovaného územního plánu nebyl zpracován v souladu s jeho zadávacím dokumentem – návrhem zadání, neboť v ţádné z jeho kapitol nebyl uplatněn věcný poţadavek, aby návrh územního

19


-

-

plánu vymezil plochy k těţbě nerostů a stanovil tak podmínky pro změny ve vyuţití území za účelem dobývání loţisek nerostů…. jsme v průběhu jeho projednávání byli kráceni na svých právech, neboť jsme k tomuto záměru nemohli uplatnit případné podněty …. Předpokládáme … ţe bylo vydáno stanovisko Krajského úřadu Ústeckého kraje se závěrem, ţe územní plán Lukavec není nutno posoudit z hlediska vlivů na ţivotní prostředí, neboť návrh zadání územního plánu nestanoví rámec pro umístění záměrů podléhajících posouzení a z tohoto důvodu nebyla shledána nezbytnost komplexního posouzení vlivů na ţivotní prostředí (SEA). Na základě připomínek k návrhu zadání bylo zadání dopracováno do konečné podoby: v kapitole č. 4 citace: „Taktéž bude do ÚP zapracováno CHLÚ štěrkopísku a připravovaný DP Lukavec.“ Dále v kapitole 9.3) citace: „Plocha těžby nerostných surovin ve vymezeném a platném CHLÚ na území obce.“ Společnost František Jampílek podala připomínku k návrhu zadání a přípomínce bylo vyhověno. Vyjádření Krajského úřadu Ústeckého kraje: citace „Na počátku r. 2012 byl v této lokalitě stanoven dobývací prostor pro fyzickou osobu Františka Jampílka, IČ 49495950 (NPM 02/2012). EIA ke stanovení DP a provedení I. etapy těžby proběhla v r. 2010 v působnosti MŽP. Až to bude aktuální a bude probíhat nějaké další řízení, popřípadě EIA, budeme uplatňovat jisté požadavky především ke způsobu rekultivace, bude-li se jednat o vlastní pozemky těžaře. Hlavním střetem z pohledu odboru životního prostředí je zábor kvalitní zemědělské půdy, avšak v tomto ohledu je příslušným orgánem vzhledem k velikosti záboru MŽP. Krajský úřad tedy v této věci z hlediska své působnosti bude hrát spíše okrajovou roli“. MŽP pod č.j.: 54556/ENV/10 ze dne 20. července 2010 prodloužilo platnost stanoviska k posouzení vlivu provedení záměru „Stanovení DP Lukavec a I. etapa težby výhradního ložiska šterkopísku Bohušovice nad Ohří“ vydaného pod c.j.: 47379/ENV/08 dne 24. července 2008 o 5 let, tedy do 24. července 2015. Podmínky stanoviska k posouzení vlivu provedení záměru na životní prostředí vydaného pod c.j.: 47379/ENV/08 dne 24. července 2008 zůstávají nadále v platnosti. V souvislosti s navrhovanou změnou využití území pro těžbu štěrkopísků schválilo zastupitelstvo obce Lukavec svým usnesením č. 1/2004 ze dne 27. 01. 2004 pořízení změny č. 5 Územního plánu sídelního útvaru Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec pro obec Lukavec. Oznámení návrhu zadání změny územního plánu bylo předloženo Krajskému úřadu Ústeckého kraje se závěrem, že návrh zadání změny č. 5 ÚPNSÚ že návrh zadání změny územního plánu obce Lukavec je nutné posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení SEA zpracoval Doc. ing. Josef Soukup, CSc., T-EC Ústí n. L. v r. 2009. Z výše uvedených důvodů (projektová EIA, SEA ke změně č. 5 ÚPNSÚ) není potřeba znovu hodnotit již vyhodnocené, neboť jsou platné podmínky, za kterých lze těžbu surovin uskutečnit v dané oblasti uskutečnit. Do návrhu ÚP Lukavec se přebíral stav – ve výrokové části se ke stavu již nikdo nevyjadřuje, obec schvaluje pouze nové návrhy rozvojových lokalit, nikoliv limity a podmínky, které již schválily nadřízené orgány (MŽP). Návrh zpracovaného územního plánu nebyl zpracován v souladu s platnými právními předpisy na úseku územního plánování, … neboť nebyly respektovány obecné poţadavky stanovené prováděcími právními předpisy. Konkrétní rozpor vidíme v porušení vyhlášky č. 501/2006 Sb., … Plochy s rozdílným způsobem vyuţití se podle § 3, odst. 3 vymezují s ohledem na specifické podmínky a charakter území zejména z důvodu omezení střetů neslučitelných činností a poţadavků na uspořádání a vyuţívání území. Z § 18 vyhlášky mimo jiné vyplývá, ţe plochy těţby nerostů se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro hospodárné vyuţívání nerostů a pro ochranu ţivotního prostředí při těţební činnosti a úpravě nerostů. … v kapitole f) ….jsou plochy, které by měly být zařazeny do „ploch těţby nerostů“, tak podle našeho názoru chybně a naprosto nelogicky zařazeny do ploch smíšeného nezastavěného území, …. ţe je zde přípustné umístění celé škály staveb a to nejen vztahujících se těţební činnosti, ale i k případné úpravě nerostů! …. Z pohledu stavebního zákona … je navíc nepřípustné, aby se výroková část územního plánu odvolávala na podmínky vydaného správního rozhodnutí ČBÚ a přitom neřešila územní souvislosti vyvolané těţbou na loţisku o rozloze 53,12 ha. Na základě vydaných Pokynů pro úpravu návrhu ÚP Lukavec (§ 50 SZ) pro opakované společné jednání jsou nově stanoveny dvě dílčí plochy těžby nerostů a to N1 (4,9913 ha) a N2 (12,2485 ha). Obě plochy jsou vymezeny k. ú. Lukavec v hranicích plánovaného DP Lukavec (které je opětovně projednáváno a bude nově stanoveno), mimo chráněný koridor vysokorychlostní trati VR1. Funkční využití je NT - plochy těžby nerostů nezastavitelné. V chráněném koridoru VR1 je vymezena funkční plocha NZ - plocha zemědělská. Záměr byl v návrhu ÚP Lukavec (2013) posuzován jako dlouhodobější výhled s tím, že do doby než bude provedena otvírka je možno na ploše zemědělsky hospodařit – tedy index „z“. Podmínky pro index „t“ těžbu byly převzaty z připravované změny č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka nad Labem, Lukavec pro obec Lukavec, citujeme: „Plocha těžby nerostů zahrnuje pozemky lomu, pozemky pro ukládání dočasně nevyužívaných nerostů a ostatních vytěžených materiálů, které budou využity v rámci rekultivace k modelaci břehových partií a vytvoření litorálních pásem, dále pozemky rekultivací a pozemky staveb a technologických zařízení pro těžbu. Do plochy těžby nerostů jsou zahrnuty i pozemky související dopravní a technické infrastruktury“a hlavní využití je citujeme: „Těžba a zpracování bloku č. 1 výhradního ložiska štěrkopísků č. 3163500 Bohušovice nad Ohří v rámci vymezeného dobývacího prostoru Lukavec na ploše 46,52 ha a části nevýhradních zásob v rozsahu 6,6 ha za podmínek vydaného správního rozhodnutí ČBÚ“ – změna č. 5 ÚPSÚ se odvolává na správní rozhodnutí ČBÚ. Z výše uvedených důvodů proto nemůţeme souhlasit s tím, jakým způsobem je moţnost případné těţby řešena v návrhu územního plánu datovaného březen 2013, kdy v kapitole e.7) Dobývání loţisek nerostných surovin – tedy v budoucím „výroku“, v němţ jsou obsaţeny údaje o nichţ zastupitelstvo nemůţe rozhodovat a ani je následně vydávat – např. výčet názvu loţisek, chráněných loţiskových území,

20


platných právních předpisů atp. Stejně tak nepřípustné je pouţívat neurčitou a nejasnou terminologii jako například … „S ohledem na deficit zemin pro rekultivaci bylo doporučeno orientovat se na alternativu s převáţným podílem hydrické rekultivace“ … dojde velice pravděpodobně k trvalému a nevratnému záboru zemědělského půdního fondu, převáţně na třídách s nejvyšší bonitou půdy, přičemţ tento zábor není v odůvodnění nikde vyčíslen …. Podklady týkající se rekultivace byly převzaty z připravované změny č. 5 ÚPnSÚ a z projednané EIA, kde bylo doporučeno orientovat se na alternativu s převážným podílem hydrické rekultivace. Ve změně č. 5 ÚPSÚ rovněž byl vyčíslen zábor půdy, tedy nebylo potřeba duplicitně vyčíslovat to, co mělo být v souběhu projednáno a popř. i schváleno. V rámci upraveného ÚP Lukavec (2014) je nově vyčíslen zábor půdy pro obě lokality těžby N1 (4,9913 ha) a N2 (12,2485 ha). Z celkových 17,2398 ha je dotčeno 1,7966 ha I. třídy ochrany ZPF, tj. (10,4 %), zbývající část plochy spadá do III. a IV. třídy ochrany ZPF. Stanovisko Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje č.j. KHSUL 26222/2013 ze dne 23.05.2013: Nesouhlasné stanovisko je vydáno na základě rozporu mezi návrhem zadání územního plánu Lukavec a návrhem územního plánu Lukavec. V předloţeném zadání územního plánu z října 2012 nebyl zmíněn poţadavek na vymezení plochy k těţbě nerostů, a tím dána moţnost stanovení podmínek pro změny ve vyuţití území za účelem dobývání loţisek nerostů …. Na základě připomínek k návrhu zadání bylo zadání dopracováno do konečné podoby: v kapitole č. 4 citace: „Taktéž bude do ÚP zapracováno CHLÚ štěrkopísku a připravovaný DP Lukavec.“ Dále v kapitole 9.3) citace: „Plocha těžby nerostných surovin ve vymezeném a platném CHLÚ na území obce.“ Společnost František Jampílek podala připomínku k návrhu zadání a přípomínce bylo vyhověno. Takto upravené zadání bylo poskytnuto zpracovateli územního plánu Lukavec a na DP Lukavec bylo tedy nahlíženo jako na stav, který se má zanést do územního plánu. Dobývací prostor Lukavec … byl řešen změnou č. 5 Územního plánu SÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec pro obec Lukavec, při jehoţ komplexním projednávání byly KHS Ústeckého kraje stanoveny podmínky, které je nezbytné zapracovat i do návrhu územního plánu Lukavec. … V upraveném návrhu ÚP Lukavec jsou zapracovány podmínky, které jsou uvedeny ve změně č. 5 ÚPnSÚ. 3)

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení

3.1) Základní údaje o řešeném území (viz. výkres širších vztahů 5) Obec Lukavec se nachází v severní části okresu Litoměřice (Ústecký kraj). Řešené území je součástí správního území obce s rozšířenou působností Lovosice. Obec se spadá do úrodné rovinaté níţiny představující severní konec Polabí - jeho levobřeţní části cca 3 km jihovýchodně od Lovosic. Zaloţena byla na hlubokém meandru potoka Modly ústícím v Lovosicích do Labe. Nejvýznamnějším rozvojovým faktorem je nepochybně geografická poloha v širším systému osídlení. Podstatná je malá vzdálenost od měst střediskového a okresního významu (Lovosice, Litoměřice). Významným rozvojovým faktorem je poloha v blízkosti dálnice D8, kontaktní poloha trati 090 se zastavěným územím. Obě páteřní dopravní trasy – dálnice D8 a trať č.090 jsou součástí hlavního mezinárodního silničního a ţelezničního koridoru E55 procházejícího ze severu Evropy přes Berlín a Dráţďany do Prahy, odkud koridor E55 pokračuje dále na jih do Českých Budějovic a Lince. Napříč správním územím obce Lukavec prochází výhledový koridor ţelezniční vysokorychlostní dopravy. Negativní dopad na řešené území má z hlediska ochrany ţivotního prostředí zejména blízkost areálu Lovochemie. V současné době převaţuje v obci funkce obytná včetně nezbytné občanské vybavenosti odpovídající velikosti a významu sídla, výrobní činnosti v sídle mají příznivý vliv na stabilizaci obyvatelstva. Velkoplošné a intenzivní zemědělské hospodaření na orné půdě se významným způsobem podílí na utváření zdejší úrodné polabské oblasti. Úhrnné hodnoty druhů pozemků (údaje v ha, k 8.12.2011) Katastrální území (údaje v ha): Lukavec u Lovosic zemědělská půda: 292,1807 lesy: vodní plocha: 0,7232 zastavěná plocha: 6,4713 ostatní plocha: 35,9515 celkem: 335,3267 budovy s číslem popisným: budovy s číslem evidenčním: budovy bez čísla: rozestavěná budova:

127 1 28 -

Sousední územní obvody: Řešené území sousedí s obcemi (všechny Ústecký kraj, okres Litoměřice):

21


obec-město Lovosice Keblice Siřejovice

katastrální území Lovosice Keblice Siřejovice

Příslušnost k vybraným úřadům státní správy: Obec Lukavec přísluší k těmto úřadům: pověřený obecní úřad .......... stavební úřad matriční úřad finanční úřad úřad s rozšířenou působností

Lovosice .......... .......... .......... ..........

Lovosice Lovosice Lovosice Lovosice

Účast ve sdruţení obcí: Obec je účastníkem Sdruţení obcí pro nakládání s odpady - SONO se sídlem v Číţkovicích. Schválená územně plánovací dokumentace obce: Pro řešené území byl v minulosti zpracován Územní plán sídelního útvaru Lovosice (zpracovatel Ing. arch. Petr Vávra - datum schválení 8. 8. 2000), ve znění pozdějších změn. ÚP byl zpracován pro katastry Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec. Nový územní plán navazuje převaţující měrou na urbanistickou koncepci danou předchozí dokumentací. 3.2) Obyvatelstvo, stavební a bytový fond Obyvatelstvo Vývojovou řadu počtu obyvatel lze rozdělit do několika základních etap. V období 1869 - začátek I. světové války je moţno sledovat postupný nárůst počtu obyvatelstva s vrcholem v první dekádě 20. století. V období meziválečném populace ve Lukavci roste s mezníkem v období před II. světovou válkou. V poválečném období bylo největšího počtu obyvatel dosaţeno kolem roku 1961. Třetí etapa vymezená obdobím 1961 - 1991 se vyznačuje výrazným poklesem počtu obyvatel - téměř na dvojnásobek (!). Tento nepříznivý stav byl umocněn záměrem v sedmdesátých letech, kdy obec byla zvaţována k postupné demolici a byla vyhlášena stavební uzávěra v obci. Od 1991 -2001 dochází k mírnému nárůstu počtu obyvatelstva (280<309). Statistické údaje poslední dekády potvrzují tento stoupající trend, v současnosti je obec na úrovni stavu počtu obyvatelstva z počátku osmdesátých let (309<378). Obec obecně sleduje trend stabilizovat obyvatelstvo podporou rozvoje podnikání v místě, rozvíjet občanskou vybavenost jak pro mládeţ (sportovní a kulturně-společenské vyţití) tak pro seniory. Převáţně negativní vlivy na ţivotní prostředí dané širšími územními souvislosti (dopady na kvalitu ovzduší) zřejmě nepřevaţují nad faktem, ţe se v obci dobře ţije a místní mají vztah k místu. Do budoucna je moţno i vzhledem ke změnám migračního salda v širším území očekávat i další nárůst počtu obyvatelstva v obci. Předběţné výsledky sčítání obyvatel, domů a bytů za rok 2011: obyvatelstvo celkem 378 (z toho 209 muţů, 169 ţen) ve věku 0-14 let ...59 obyvatel ve věku 15-64 let ...284 obyvatel ve věku >65 let ...65 obyvatel Stavební a bytový fond V obci byly provedeny průzkumy zachycující aktuální stav objektů, co se týče jejich funkčního vyuţití, technického stavu a památkové ochrany. Tyto průzkumy byly vyuţity zejména pro stanovení zastavěného území obce a dále pak jako podklad pro určení převaţujícího funkčního vyuţití území a ploch. Obecně lze konstatovat, ţe technický stav objektů obytné zástavby, občanské vybavenosti je dobrý. V sídle převaţuje obytná zástavba 1-2 podlaţní (NP) v rodinných domech. Nachází se zde jeden bytový dům (bývalá obecní škola). Předběţné výsledky sčítání obyvatel, domů a bytů za rok 2011: 105 trvale obydlených domů (nárůst za posledních 10 let o 7 domů) 108 trvale obydlených bytů (pokles za posledních 10 let o 8 bytů). 3.3) Ekonomická základna Většina ekonomicky aktivních obyvatel je zaměstnána v okolních městech (zejména Lovosice). Místní pracovní příleţitosti poskytuje zejména firma TREMIS s.r.o., která je výrazným stabilizačním faktorem v území a drobné ţivnostenské provozovny s částečně výrobním charakterem. Ekonomická aktivita obyvatelstva (Předběţné výsledky sčítání obyvatel, domů a bytů za rok 2011): Z 378 obyvatel bylo 186 obyvatel ekonomicky aktivních (nárůst za posledních 10 let o 29 obyvatel), z toho 164 zaměstnaných (pokles nezaměstnaných za posledních 10 let o 9 obyvatel). Charakteristika zařízení výroby a výrobních sluţeb

22


Plochy výroby a skladování - průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl [VL] společnost TREMIS s.r.o., která se zabývá výrobou součástí pro hromosvody a uzemnění v zinkovaném, měděném a nerezovém provedení - čp. 28 Lukavec (Koordinační výkres - odkaz “G”) Plochy se nacházejí v levobřeţní historické části sídla - a vznikly převáţně přestavbou původních zemědělské usedlosti a rozvojem na záhumenních pozemcích. Činnost nepřesahuje únosnou míru, která by měla podstatné rušivé účinky na okolí. Územním plánem je na základě konkrétního poţadavku navrţen rozvoj tohoto funkčního vyuţití v rámci zastavitelné plochy Z2B (rozšíření skladové části - bez rušivých vlivů). -

Plochy výroby a skladování - zemědělská a lesnická výroba [VZ] Areály původně slouţící ţivočišné výrobě jsou v současnosti bez tohoto způsobu vyuţití. Tyto areály v jihovýchodní okrajové poloze sídla jsou ponechány jako stabilizované primárně určené pro zemědělskou ţivočišnou a rostlinnou výrobu, s tím, ţe v rámci těchto ploch je moţné alternativní vyuţití (např. pro malohospodaření, zemědělské sluţby, přidruţenou nezemědělskou výrobu a sluţby včetně skladování, zahradnictví, lesní hospodářství a zpracování dřevní hmoty včetně komerční vybavenosti související s funkčním vyuţitím plochy). Do budoucna je moţno očekávat oţivení ţivočišné výroby (např. na základě státních pobídek ČR). Částečně zde v současnosti působí společnost MERVO - zemědělská farma spol. s r.o. (pronájem částečně - prodej, pronájem karavanů, prodej dřeva, skladová činnost) (Koordinační výkres - odkaz “H”). -

V plochách smíšených obytných - vesnických [SV] bude umoţněno rozvíjet sluţby, drobnou výrobu a řemesla a další podnikatelskou činnost související s hospodařením. 3.4) Doplňující informace a zdůvodnění (ve členění návrhu ÚP) Vymezení zastavěného území Územním plánem Lukavec je zastavěné území aktualizováno ve smyslu současně platných právních předpisů k datu březen 2013. Přehled ZÚ v řešeném území: katastrální území počet ZÚ popis Lukavec u Lovosic 5 - sídelní útvar Lukavec, - samota - bývalý dráţní domek, - dráţní domek na dráţním tělese, - veřejné pohřebiště, - zahrádkářská kolonie okrajově zasahující řešené území. Ochrana a rozvoj hodnot území Stručná historie Dnešní obec Lukavec byla dříve známa pod názvem Lukovce (také Lukawetz, Lukovice, Lukovici, Lukowitz). Název vsi byl odvozen od mnoţství luk, které se rozprostíraly a jejich zbytky dosud rozprostírají kolem obce. Nejstarší písemná zmínka o Lukavci je uvedena v darovací listině Spytihněva II. kapitule litoměřické z let 1056-58 ( kostel obdrţel v Lukavci jednoho člověka ). Osídlení obce Lukavce je ale mnohem starší, coţ dokazují četné archeologické vykopávky, například nález pokladu 40 bronzových hřiven z období doby bronzové ( 2000 – 700 let před Kr. ). Prvotní známé osídlení lukaveckého katastru na březích potoka Modly je archeology poloţeno do období kolem 5. století př.n.l., kdy zde sídlily keltské kmeny. Místo bylo posléze opuštěno a další nálezy pocházejí aţ ze slovanského období kolem 8. století n.l. V roce 1894 – 95 zde byly při stavbě silnice z Lovosic na Lukavec objeveny 4 ţárové hroby s archeologickými nálezy. Při dalších vykopávkách byla nalezena lebka se ţeleznými obručemi dřevěného vědérka a také hliněná nádobka s vlnovkou a jiné předměty. Obec Lukavec je zaznamenána jiţ v zakládací listině litoměřické kapituly z let 1056-1058. Okolo roku 1400 se spoluvlastníkem obce stal Jan z Vartemberka a později Kalířové ze Sulevic. Okolo roku 1480 jsou jako spolumajitelé uváděni také bratři Valentin a Mikuláš Kunešové. Právě Mikuláš Tábor Kuneš je pokládán za zakladatele místní tvrze (1543). Po třicetileté válce tvrz zpustla a aţ ve 2. pol. 18. stol. byl na místě tvrze postaven jednopatrový barokní venkovský zámeček kam byla umístěna správa velkostatku. Územním plánem je respektováno základní prostorové členění zastavěného území Vesnice Lukavec se nachází v nivní poloze v hlubokém meandru Modly. Jedná se o koncentrovaný sídelní útvar středního rozsahu (do 1000 m délky). V obci je dochováno poměrně pravidelné uspořádání původní zemědělské zástavby kolem okrouhlého středu (s areálem původní tvrze - venkovského zámku v těţišti) a s výrazným podílem prostorové modulace potočního meandru Modly. Původní prostorová formace je v současnosti centrální součástí nového celku, doposud je lokálně čitelná, většinou však ne zvnějšku. Měřítkově odlišná zástavba (domky) podél hlavních dopravních tahů či cest a zástavba novodobých zemědělských areálů ve východní části společně s tělesem dráhy od severu tuto původní formaci obklopila. Novodobá domkářská zástavba převaţuje v okrajových polohách sídla a má vzájemně srovnatelný charakter. V sídle se prakticky aţ na výjimky několika novostaveb z poslední doby nevyskytuje rozvolněná zástavba vilek v hloubce zahrad (chybí výrazný městský charakter zástavby).

23


Historické jádro sídla Nesporné urbanistické hodnoty vykazuje původní historické jádro sídla tvořené původní zemědělskou zástavbou kolem okrouhlého středu (s areálem původní tvrze - venkovského v těţišti) a s výrazným podílem prostorové modulace potočního meandru Modly.

zámku

Novodobá parcelace Významnou pozitivní hodnotou pozdější zástavby je z hlediska prostorového uspořádání vytváření souvislé uliční fronty dané osazováním staveb při hranici parcely. Na tento urbánní přístup je nutno logicky navázat při prostorovém řešení navrţených lokalit skupinové zástavby. Při umisťování staveb do proluk je zároveň nutno respektovat stávající uliční frontu. Kaple sv. Prokopa na návsi V roce 1878 nechala postavit v Lukavci dcera Johany Teresie Gaubové, provdaná Schlesingrová z Litoměřic, na místě kde stála stará kaple, kapli větší a novou, která byla zasvěcena sv. Prokopu. Svěcení kaple bylo 30. září 1878. Kaple byla znovu vysvěcena po generální opravě koncem roku 2003 (likvidace následků povodně z roku 2002). Drobné památky, pietní místa: na území obce se nacházejí tři drobné památky (kříţ u statku, socha sv. Michala u Číţkovské cesty postavena na paměť společného pohřebiště obětí morové nákazy a kříţek v obci na křiţovatce cest); obec zvaţuje generální opravu těchto drobných památek; pomník padlým u rybníčka. Archeologické nálezy V řešeném území jsou vymezeny archeologické zóny I. stupně, které zahrnují: 02-43-07/3 Lukavec, návrší JZ od vsi, "U kříţku" 02-43-07/4 Lukavec, u kravína 02-43-07/5 Lukavec, intravilán obce 02-43-07/6 Lukavec, u cesty do Terezína, cihelna 02-43-07/7 Lukavec, u cesty do Lukavce 02-43-07/8 Prosmyky, SZ od obce Lukavec Území s archeologickými nálezy - je definováno jako území, na němţ se vyskytují archeologické nálezy nemovité povahy vytvořené člověkem nebo vzniklé přírodním procesem na základě působení či vyuţití člověkem a archeologické nálezy movité povahy. V § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb., je dána stavebníku povinnost jiţ od doby přípravy stavby oznámit záměr stavební činnost Archeologickému ústavu, má-li se provádět na území s archeologickými nálezy. Z toho vyplývá, ţe kaţdý stavebník v dotčeném území musí provést oznámení vůči Archeologickému ústavu AV ČR a umoţnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Archeologický ústav je v dikci tohoto zákona určen, aby uplatňoval na základě oznámení stavebníka poţadavek na záchranný archeologický výzkum a koordinoval archeologické výzkumy. Kulturní památky V katastrálním území obce Lukavec se nacházejí tyto kulturní památky, zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR: rejstříkové popis číslo 25638 / 5-2167 zámek (čp. 24) Zámek byl postaven na místě někdejší tvrze ve 2. pol. 18. stol. Jedná se o jednoduchou patrovou budovu s navazujícími krátkými křídly s mansardovou střechou. Pozdně barokní zámeček s ozdobným portálem v hlavní ose. Po převratu byl zkonfiskován a stal se součástí lovosického státního statku. Po roce 1989 byl vrácen v restituci do soukromých rukou a chátrá. Návrh vyuţití venkovského zámečku: Tento významný památkový solitér není v současnosti vyuţit způsobem odpovídajícím významu budovy. V rámci přestavbové plochy P1 je v areálu venkovského zámečku navrţena plocha občanské vybavenosti - veřejná vybavenost (OV) pro sociální sluţby (domov pro seniory), kulturně společenské centrum. Pro lokalitu je dána územním plánem podmínka: ” V případě zásahu do hmotového tvarosloví v rámci přestavbové plochy P1 je dána podmínka, ţe pro navrhovanou stavbu můţe architektonickou část projektové dokumentace vypracovávat jen autorizovaný architekt.” Přírodní podmínky a krajinný ráz Současné uspořádání krajiny je ovlivněno přírodními podmínkami. Ty jsou limitující jak pro koncepci uspořádání krajiny, tak i pro urbanistické řešení. Jsou to zejména podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, pedologické, hydrologické, fytogeografické, zoogeografické a typologie krajiny a krajinný ráz. Klimatické podmínky

24


- podnebí je teplé aţ velmi teplé a suché, s průměrnou roční teplotou 9 ºC (Litoměřice 9,1 ºC) a průměrnými ročními sráţkami 500 mm (Litoměřice 473 mm). Oblast dolního Poohří je vystavena výraznému, převáţně západnímu proudění větru. Oblast má typické klima rovin, kde rozptyl emisí je velmi vysoký, trvání místních teplotních inverzí, jejich četnost a intenzita jsou velmi nízké. Prašnost v zájmovém území je poměrně vysoká, je způsobena především druhotnou prašností z polí a komunikací, podílí se na ní i průmysl (zejména cementárna Číţkovice a Lovochemie). Území opakovaně spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Geologické podmínky - geologicky je podklad území tvořen horninami české křídové tabule. V zájmové oblasti jedná o ploché akumulační území širokých holocenních niv a fluviálních teras. Část území tvoří mezozoické horniny (pískovce, jílovce), převaţující jsou horniny kvarteru (hlíny, spraše, písky, štěrky). Geomorfologické podmínky - řešené území je umístěno v provincii Česká Vysočina, subroprovincii Česká tabule, v oblasti Středočeská tabule, celku Dolnooharská tabule, na rozraní dvou podcelků Terezínská kotlina (okrsek Lovosická kotlina) a Hazmburská tabule (okrsek Klapská tabule). Lovosická kotlina – z a sz část Terezínské kotliny; erozní sníţenina (zčásti tektonicky podmíněná) při Labi před Českým středohořím a při dolní Ohři; vytvořená v turonských aţ koniackých slínovitých, vápnitých slínovcích, vápnitých jílovcích a méně písčitých slínovcích, většinou s pokryvy kvartérních štěrkopísků, povodňových hlín a vátých písků; vyznačuje se akumulačním reliéfem středopleistocenních a mladopleistocenních říčních teras, údolních niv (s meandry a opuštěnými koryty), přesypů a pokryvů navátých písků. Klapská tabule - v sv. části Hazmburské tabule; členitá pahorkatina na levém břehu dolní Ohře; sloţená ze svrchnoturonských aţ koniackých slínovců a vápnitých jílovců, méně z třetihorních čedičových hornin; zaujímá erozně denudační reliéf pokleslé kry pooharského zlomového pásma, s výraznými neovulkanickými suky a převáţně asymetrickými údolími potoků; místy se uplatňují akumulační tvary pleistocenních říčních teras (na sv.), soliflukčně proluviálních kuţelů několika generací a sprašových pokryvů a závějí; nejv. bod Hazmburk 418 m, význ. Keblická stráň. Území je rovinaté. Obec leţí při dolním toku Modly v nadmořské výšce 147 – 150 m. Na jihozápadní straně se zvedá stará říční terasa s osamělým čedičovým návrším s vrcholem Kohout (246 m). Na mapě je značen jako Humenský vrch (Německy se řekne Kohout – Hahn a lidově se mu tedy říká Humberk). Dále pokračuje tzv. Keblická stráň. Říční terasa odděluje Lovosickou kotlinu od Klapské tabule. Pedologické poměry - v území převaţují černozemě modální a černozemě pelické, okrajově se vyskytují půdy vyšší sklonitosti na svazích staré říční terasy a Humenském vrchu. Půdy mají hlinitý charakter s obsahem jílnatých části 30 – 40 %, jsou celkem dobře provzdušněné. V letních měsících však trpí nedostatkem vody. Vláhový deficit je řešen velkoplošnou závlahou - pozemky jsou zahrnuty do velkoplošného závlahového systému Ohře I s povrchovým rozvodem. Jde o propojený systém s čerpacími stanicemi na Labi u Prosmyk a na Ohři u Brňan a u Ţeletic. Obsah humusu je sníţen na 2 - 3% vlivem intenzivního obdělávání. Zároveň je silně zvýšena zásoba ţivin jako důsledek vysokých dávek průmyslových hnojiv. Vodní erozí jsou ohroţeny svaţité pozemky mezi dálnicí a Humenským vrchem – dle hodnocení potenciální ohroţenosti se zde jedná o půdy náchylné k vodní erozi. Zemědělským subjektům hospodařícím na erozně ohroţených pozemcích jsou územním plánem doporučena zejména agrotechnická opatření. V důsledku povětrnostních poměrů (převládají Z a SZ větry) a geomorfologii území vzniká větrné eroze. Větrnou erozí jsou ohroţeny otevřené plošinné části území. Nad / a pod Humenským vrchem se jedná o půdy mírně ohroţené. Nejohroţenější půdy se vyskytují okrajově na severovýchodně území při hranici s k.ú. Nové Kopisty. Hydrologické podmínky Zájmové území náleţí do širšího povodí Labe, do povodí Modly (hydrolog. pořadí 1-13-05-008). Potok Modla (dříve téţ nazývaný Hostinná, německy Model) pramení v nadmořské výšce 640 m západně od vsi Lhota v Českém středohoří nad městečkem Třebenice. Na horním toku odvodňuje jiţní a východní stráně Lipské hory. Klesá k jihovýchodu, za Třebenicemi opouští České středohoří a vstupuje do úrodné rovinaté níţiny představující severní konec Polabí. Od Lukavce se vrací velkým obloukem k Lovosicím, kde se vlévá do Labe v nadmořské výšce 140 m. Trasa toku byla antropogenně významně ovlivněna, vodoteč je regulována. V roce 2009 byla dokončena stavba "Zkapacitnění toku Modla I. – Lukavec". Realizací úpravy se zvýšila kapacita koryta vodního toku Modly z Q1 na Q5, příčný i podélný profil byl stabilizován, zlepšil se splaveninový reţim toku. Koryto toku nyní plní svou funkci, v období zvýšených průtoků nedochází k zaplavování okolních pozemků a ke vzniku povodňových škod. Stavba rovněţ významně ovlivnila estetický vzhled obce. Celé území je velkoplošně zemědělsky obhospodařované s velkoplošnou závlahou. Posuzovaná lokalita leţí mimo vymezené povodí vodárenského toku i mimo CHOPAV Severočeská křída. Pro hlavní místní recipient - potok Modla nejsou určena záplavová území, zasahuje sem však záplavové území vodního toku Labe Q100 a Q20. Na katastr obce Lukavec zasahuje území zvláštní povodně pod vodním dílem Nechranice. Pro vodní dílo je jako samostatný dokument zpracován Plán ochrany před zvláštní povodní pro vodní nádrţ Nechranice. Hydrogeologické podmínky - řešené území leţí v hydrogeologickém rajónu 454 – Ohárecká křída a je součástí soutokové oblasti Ohře – Labe, která má hydrologické pořadí 1-13-05-008 (Modla). Zájmové území je ploché, s mírným generelním sklonem od jihu k severu, respektive od jihovýchodu k severozápadu.

25


V zájmové lokalitě jsou vymezeny dvě významné zvodně, které jsou od sebe odděleny ve vertikálním směru mocnou vrstvou slinitých turonských hornin. Komunikace podzemních vod přes turonské souvrství nebyla v této oblasti prokázána. Význam má pouze zvodeň mělké podzemní vody, která je vytvořena v terasovitých uloţeninách a je na bázi omezena výstupem turonských, málo propustných slinitých hornin. Podzemní vody mají slabě alkalickou aţ neutrální reakci. Bývají silně mineralizované (nad úroveň limitu stanoveného pro pitnou vodu). Sledovaná oblast (v širším pojetí) není zdrojem pitné vody. Voda, která je čerpána ze štěrkopísků v jednotlivých objektech (studnách) je vyuţívána jako voda uţitková. Nelze však vyloučit, ţe je v ojedinělých případech vyuţívána i jako pitná. Pro zemědělskou činnost jsou mělké podzemní vody čerpány v Lukavci, N. Kopistech a Keblicích (širokoprofilové kopané studny). Biogeografické a fytogeografické členění krajiny - dle biogeografického členění České republiky se území nalézá na pomezí dvou bioregionů – 1.2 Řípského a 1.7 Polabského bioregionu: 1.2 Řípský bioregion - nachází se na opukové tabuli s pauperizovanou teplomilnou biotou 2. bukovodubového vegetačního stupně - biochora plošin na spraších a pahorkatin na slínech v suché oblasti 2.v.s. a V současnosti v bioregionu dominuje orná půda, lesy jsou málo zastoupeny a převaţují kulturní bory. Biota leţí v termofytiku ve fytogeografickém okresu 7. Středočeská tabule a podokresu 7a Litochovická tabule. 1.7 Polabský bioregion – rozkládá se v nejniţší části české tabule. Typickým rysem bioregionu je katéna niv, nízkých a středních teras. Biota patří do 2. bukovo-dubového vegetačního stupně, vlivem substrátu bez buku biochora plošin na spraších v suché oblasti 2.v.s. V současnosti v bioregionu dominuje orná půda, v nivě Labe jsou četné zbytky dnes jiţ nezaplavovaných luţních lesů, fragmenty slatin a mrtvých ramen; na vyšších terasách jsou hojné kulturní bory. Značnou plochu zabírají sídla. Biota leţí v termofytiku ve fytogeografickém okresu 5. Labskooharská oblast a podokresu 5a Dolní Poohří. V řešeném území jsou zastoupeny následující biochóry: - 2PB pahorkatiny na slínech v suché oblasti 2. vegetačního stupně. V řešeném území se jedná o oblast Humenského vrchu, spojnici mezi dvěma výškovými úrovněmi plošin; - 2RE plošiny na spraších v suché oblasti 2. vegetačního stupně. Monotónní reliéf, nepatrně zpestřený dlouhými mělkými úpady či mělkými údolími autochtónních toků. V území dominuje orná půda, lesy nejsou zastoupeny. Dle rekonstrukční mapy přirozené vegetace by se v řešeném území vyskytovala: černýšová dubohabřina (7) - dubohabrové háje s příměsí náročnějších listnáčů (lípy srdčité, javorů, jasanů) s převahou mezofilních druhů v bylinném patře. Černýšová dubohabřina představuje klimaxovou vegetaci na středně vlhkých půdách hnědozemního typu v níţinách a v pahorkatinném stupni České vysočiny. V porostech převládá dub zimní, na těţších půdách dub letní, dále habr obecný, lípa srdčitá, javor klen, jasan ztepilý, bříza bělokorá, vtroušeně buk. V keřovém patru líska obecná, hloh ostrotrnný, svída krvavá. Bylinné patro je druhově bohaté. Zoogeografické podmínky zájmové území je moţno pokládat za faunisticky ochuzené s ohledem na intenzivní zornění a likvidaci drobných strukturních prvků krajiny. Většinově je vyskytují druhy vázané na enklávy polí, otevřenou krajinu a blízkost sídel. Plochu výskytu potenciálních reprezentativních nebo unikátních populací zvláště chráněných druhů ţivočichů představuje pouze oblast Humenského vrchu. Typologie krajiny (oblasti a místa krajinného rázu) - v kontextu Evropské úmluvy o krajině byla vytvořena Typologie České krajiny (Löw a kol. 2005), podle níţ náleţí území Lukavce do těchto rámcových krajinných typů: 1Z4 – tabule nad a pod říční terasou charakter osídlení krajiny: stará sídelní krajina Hercynica a Polonica charakter vyuţití krajiny: zemědělská krajina charakter reliéfu krajiny: krajina rovin 1M1 – říční terasa a Humenský vrch charakter osídlení krajiny: stará sídelní krajina Hercynica a Polonica charakter vyuţití krajiny: lesozemědělská krajina charakter reliéfu krajiny: krajina plošin a pahorkatin 1U0 – sídlo charakter osídlení krajiny: stará sídelní krajina Hercynica a Polonica charakter vyuţití krajiny: urbanizovaná krajina charakter reliéfu krajiny: bez vylišeného reliéfu Zdroj: Löw a spol.: Typologie české krajiny Krajina celého širšího okolí zájmového území je plochá a výrazně otevřená. Pouze na jihu aţ jihozápadě se zvedá stará říční terasa s čedičovým vrchem. Krajinný ráz okolí sledované plochy negativně ovlivňuje nejen nadměrné zornění, ale i přítomnost husté dopravní sítě, ke které do budoucna přibude vysokorychlostní ţeleznice. Širší okolí však dotváří výrazná dynamika Českého středohoří (např. Lovoš – 570 m n. m., Milešovka – 837 m n. m., Ovčín – 431 m n. m., Jezerka – 471 m n. m., na litoměřické straně pak Radobýl – 399 m n. m., Stráţiště – 362 m n. m.Hradiště – 545 m n. m., atd.). Dominantou území je Humenský vrch – jedná se o místo s kruhovým výhledem na panorama centrální části Českého středohoří, dále téţ na zříceninu Hazmburk na jihozápadě, Říp na jihovýchodě a Terezín na jihu.

26


Pro krajinný ráz širšího zájmového území je příznačná zjednodušená struktura krajinných prvků s tím, ţe vlastní zájmové území pak vykazuje výrazně otevřený, nepříliš členitý charakter krajiny. Jde o rovinaté území s tím, ţe v širším krajinném prostoru se dynamicky pozitivně projevují výrazné elevace vrcholů Českého středohoří na straně jedné, negativně pak průmyslový areál v Lovosicích. Přírodní charakteristika místa je dána zejména rozsáhlými celky orné půdy s minoritními prvky dřevinné vegetace; kulturně historická charakteristika je pozměněna především díky scelení pozemků, přičemţ krajinný ráz je dotvářen především hospodářskými areály, ţelezničními trasami, silničními koridory a nadzemními vedeními VN a VVN. Na základě členění vytvořeného v gesci MŢP ČR „Typologie české krajiny“ (2005), příslušnosti k velkoplošným zvláště chráněným územím (národní park, chráněné krajinné oblasti) a se zohledněním charakteristických rysů specifických krajin bylo území Ústeckého kraje rozčleněno do celkem 17 krajinných celků (KC). Řešené území obce Lukavec je začleněno do krajinného celku KC Severočeské níţiny a pánve (13). Cílové charakteristiky tohoto krajinného celku jsou: krajina níţin, širokých niv velkých vodních toků (Labe, Ohře), lokálně s kuţely (kupami) třetihorních vulkanitů, převáţně intenzivně zemědělsky vyuţívaná, se strukturou menších a středních sídel, často vysokých urbanistických a architektonických hodnot, krajina lokálně s vysokými přírodními, krajinnými a estetickými hodnotami (nivy řek, vulkanity), krajina venkovská (rurální) i městská (urbánní), krajina s optimálními půdními a klimatickými podmínkami pro zemědělství, krajina obnovených tradičních a dále rozvíjených krajinných hodnot. Příslušné dílčí kroky pro naplňování cílových charakteristik krajiny jsou: a) respektovat zemědělství jako určující krajinný znak krajinného celku, lokálně s typickým tradičním zaměřením (chmelařství, vinařství, ovocnářství, zelinářství), Územní plán respektuje a zachovává stávající charakter kulturní zemědělské krajiny řešenéh území, při zohlednění dalších priorit a poţadavků stanovených v ZÚR ÚK a PÚR ČR. Návrh územního plánu je koncipován tak, aby byl minimalizován zásah do uspořádání ploch ZPF. Zastavitelné plochy jsou navrţeny prioritně do proluk v zastavěném území a dále v návaznosti na zastavěné území obce. Plochy těţby N1 a N2 v plánovaném DP Lukavec jsou zařazeny do nezastavitelné plochy těţby nerostů (NT). b) napravovat narušení krajinných hodnot způsobené velkoplošným zemědělským hospodařením, prioritně realizovat nápravná opatření směřující k obnově ekologické rovnováhy (ÚSES), Územní plán respektuje stávající zemědělsky vyuţívané uspořádání krajiny s cílem zajistit zvýšení její ekologické stability zejména návrhem ploch ÚSES. Pro tyto prvky byly vyuţity zejména stávající prvky zeleně v krajině. Územní plán tyto části krajiny respektuje a stanovuje podmínky jejich vyuţití tak, aby byla zajištěna jejich ochrana. Pro vymezené plochy v nezastavěném území jsou územním plánem stanoveny podmínky pro stabilizaci nebo změny v jejich vyuţití (regulativy vyuţití - viz. kap. f textu návrhu), které jsou prostředkem pro usměrnění budoucího utváření krajiny. c) napravovat či zmírňovat narušení krajiny lokálně postižené těžbou štěrkopísků, vápenců či rozsáhlých rozvojových zón ve volné krajině, V rámci ÚP Lukavec jsou vymezeny dvě dílčí plochy těţby štěrkopísků N1 a N2 v plánovaném (znovuprojednávaném) DP – mimo chráněný koridor VR1. Plánovaný dobývací prostor Lukavec byl řešen změnou č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec pro obec Lukavec, při jehoţ komplexním projednání byly stanoveny podmínky, ty jsou převzaty a zapracovány do návrhu ÚP Lukavec d) stabilizovat venkovské osídlení významné pro naplňování cílových charakteristik krajiny, Územní plán povaţuje zastavěné území obce za stabilizované a navrhuje nové zastavitelné plochy a podmínky jejich vyuţití s cílem navázat na stávající uspořádání a charakter sídla leţícího uprostřed intenzivně zemědělsky vyuţívané krajiny. e) uvážlivě rozvíjet výrobní funkce tak, aby nedocházelo k negativním změnám přírodního a krajinného prostředí, Územní plán navrhuje rozšíření plochy výroby a skladování ve vazbě na stávající areál v obci (plocha Z2B) s cílem zajistit jeho další moţný rozvoj. f) individuálně posuzovat navrhované změny využití území a zamezovat takovým změnám, které by krajinný ráz mohly poškozovat. Územní plán navrhuje zastavitelné plochy a podmínky jejich vyuţití tak, aby navazovaly na stávající uspořádání sídla. Výrazný urbánní počin bude součásti návrhu územních studií, jejichţ koncepční zpracování je územním plánem u lokalit s potenciální plošnou zástavbou podmíněno - jedná se o navrţené zastavitelné plochy Z2A, Z3 a Z5. Stávající území samot nebude dále územně rozvíjeno.

27


Pohled od Keblic na východní část Lukavce v pozadí s Radobýlem

Ochrana přírody a krajiny, zeleň ÚP Lukavec vytváří podmínky pro ochranu všech přírodních hodnot v území, které v zásadě respektuje a je s nimi koordinován. Většina dochovaných přírodních prvků je územním plánem zapojena do systému ÚSES (biocentra, biokoridory, interakční prvky). Zvláště chráněná území V řešeném území se nenacházejí zvláště chráněná území přírody (dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) v kategoriích: národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace a přírodní památka, přírodní rezervace a přírodní památka (a ani sem nezasahují jejich ochranná pásma). V řešeném území nejsou zatím vyhlášeny oblasti Natury 2000, evropsky významné lokality, biosférické rezervace UNESCO nebo geoparky UNESCO. Zvláště chráněné druhy rostlin a ţivočichů Velmi cenná je opuková terasa nad Lukavcem s výskytem vzácných teplomilných plevelů – uváděna jako významná botanická lokalita. Jedná se o pahorek vysoký 246 m n. m. a je tvořen čedičovou horninou. Vulkanické jádro bylo vytěţeno, čímţ vznikla na vrcholu kotlina s plochým dnem. Plášť kopce tvoří tuf s útrţky slínovců a báze kopce je tvořena slínovci. Vegetaci tvoří především xerotermní společenstva (xerotermních druhů bylo na vrchu zaznamenáno celkem 129). Na úpatí se vyskytuje ruderální vegetace, polní kultury s řadou dnes ohroţených archeofytních plevelů. Mezi vzácné druhy, které učinily z Humenského vrchu známou lokalitu, patří rohatec růţkatý (Glaucium corniculatum). Z dalších ohroţených druhů zde rostly (nebo stále rostou?) zběhovec trojklaný (Ajuga chamaepitys), černucha rolní (Nigella arvensis), slanobýl draselný (Salsola kali), kozinec bezlodyţný (Astragalus excapus) ad. Lokalita v současnosti je v současny pokryta různými sukcesními stádii po ukončení hospodaření (polní kultury, pastva) a jako taková je ohroţena zarůstáním křovinami. Obecná ochrana přírody V řešeném území jsou respektovány a chráněny tyto hodnoty obecné ochrany přírody a krajiny: významné krajinné prvky (VKP) - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udrţení její stability. Vyuţívat je lze pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova nebo nedošlo k ohroţení jejich stabilizační funkce. Umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování, úpravy vodních toků a těţba nerostů podléhají závaznému stanovisku orgánu ochrany přírody. Významnými krajinnými prvky jsou, v případě řešeného území - vodní tok Modly a údolní niva, rybník v Lukavci; významná botanická lokalita Humenský vrch s řadou dnes ohroţených archeofytních plevelů; přírodní biotopy, které se vyskytují ve fragmentech - úzkolisté suché trávníky (T3.3D), širokolisté suché trávníky (T3.4D), mezofilní ovsíkové louky (T1.1) v mozaice s křovinami (K3) na svazích Humenského vrchu; vysoké křoviny ve formě liniových porostů a drobných remízků podél bývalých historických úvozů v poli; břehový a doprovodný porost vodního toku Modly; liniové prvky doprovodné zeleně katastrálně evidované či prvky zeleně na orné půdě. Urbanistická koncepce Historické jádro sídla se rozprostírá v hlubokém meandru potoka Modly. Jádru dominovala tvrz - později (v 2. polovině 18. století) přestavěná na venkovský zámeček, několik významných zemědělských usedlostí na pravobřeţní části potoka. Strukturu dotvářely drobnější usedlosti osazené podél cesty kopírující meandr potoka a to jeho levobřeţní část. Jihovýchodně od vesnice při cestě směrem na Sulejovice byla cihelna. Později se obec rozrůstala v podobě jiţ drobnější venkovské zástavby a to zejména podél komunikace Keblice - Lovosice a směrem k samotě (cihelně). Významným zásahem do prostorové struktury bylo zbudování dráţního tělesa Praha - Lovosice, které společně s vlečkou výrobního areálu Lovochemie prostorově uzavírá obec ze severovýchodu. Intenzivní zemědělské hospodaření mělo za následek vznik několika zemědělských areálů ve východní okrajové poloze sídla. Historická cestní síť byla v nedávné době narušena dopravním koridorem dálnice D8, který zasahuje JZ okraj katastru s dálničním přivaděčem vedeným napříč řešeným územím. Snadná dopravní dostupnost vůči nadřazeným sídelním útvarům (Lovosice, Litoměřice) má významný vliv na stabilizaci stávajícího stavebního fondu (bydlení) a na rozvojové tendence zejména v oblasti bydlení. Zastavěné území plní především obytnou funkci (včetně drobného podnikání a hospodaření), menší význam má rovněţ výroba a občanská vybavenost. 28


Z hlediska funkčního vyuţití převaţuje a nadále bude převaţovat charakter smíšené obytné zástavby (historické jádro) a navazující plochy bydlení s převaţujícím venkovským charakterem zástavby. Návrh územního rozvoje Původní urbanistická struktura zůstává zachována. Cílem urbanistické koncepce je revitalizovat nevyuţívané hodnotné objekty areálu venkovského zámku, zachovat a podpořit kulturně - historické jádro obce. Rozvoj mimo zastavěné území je soustředěn do okrajových poloh, s cílem maximálně navázat na stávající funkční a prostorové uspořádání sídla. V obrazu sídla bude výrazně uplatňovat struktura zástavby včetně její “střešní” krajiny. Je nezbytné v “proměnných” lokalitách navrţených k zástavbě respektovat a rozvíjet stávající hodnoty z hlediska prostorového uspořádání tzn. respektovat a nově vytvářet výrazné uliční fronty s jednotnou výškovou hladinou. Pro zachování charakteru sídla je nutné i nadále volit urbánní charakter zástavby na stavebních pozemcích (pro obec Lukavec nejsou typické solitérní stavby stojící uprostřed pozemku), v historickém jádru pak preferovat zděné - plné ohrazení parcel. Způsob rohového zastavění je pro zvýšení hustoty osídlení nových rodinných domů výhodný. Lépe vyuţívá pozemek ve prospěch soukromého prostoru (zahrad), ze kterého se nestává pouhý odřezek po dodrţení zákonných odstupových vzdáleností od hrany pozemku, ale naopak vzniká plnohodnotně vyuţitelný soukromý prostor. Tento charakter zástavby pak mj. umoţní větší nahuštěnost staveb v uličním prostoru - viz. dále text. Výrazný urbánní počin bude součásti návrhu územních studií, jejichţ koncepční zpracování je územním plánem u lokalit s potenciální plošnou zástavbou podmíněno - jedná se o navrţené zastavitelné plochy Z2A, Z3 a Z5. Stávající území samot nebude dále územně rozvíjeno. Tradiční koncepce prostorového utváření uličních veřejných prostranství na venkově Ulice je podélný venkovní prostor. Je chybou domnívat se , ţe se jedná o pouhou dopravní spojnici. I tento prostor je nezbytné koncipovat jako pobytový, kde se sousedé rádi zastaví a popovídají si. Tradičně je tento způsob u domkářské zástavby pouţit. Často se jedná o prostor šířkové dimenze 10 - 12 m s vozovkou (zpevněný povrch) a travnatým pásem. Tento pás je zde bez výsadby vysoké zeleně (jinde slouţí tyto pásy k výsadbě stromové zeleně i v kombinaci s kvetoucími pásy, mohou být i různé šířky - podle místních poměrů, oslunění apod). Domy jsou osazovány v krajních polohách parcel a jasně tak vymezují soukromý a veřejný prostor. Podobné příklady uspořádání je moţno vysledovat na venkově zcela běţně - viz. následující příklady:

Obr.: Velenka Na příkladu Velenky vidíme jasně definovaný uliční veřejné prostranství - v návaznosti na vozovku upravené předzahrádky s vjezdy na pozemky. Jednotící charakter uličního prostoru je zejména dán jednotným osazením staveb v krajní poloze parcely. Stavby jsou svým hmotovým uspořádáním orientovány jednotně a to štíty do ulice, mají jednotnou výškovou hladinu.

29


Obr.: Dymokury Jednotící charakter uličního prostoru je zejména dán jednotným osazením staveb v krajní poloze parcely - tentokrát za plotem. Stavby jsou svým hmotovým uspořádáním orientovány jednotně a to štíty do ulice. Vlevo vidíme prostorové závady u dvou novostaveb. Domy sice respektují stavební čáru, ale již nerespektují výškovou hladinu (stavebním úřadem byla dána podmínka přízemní stavby s podkrovím, ale bez regulativu výškové úrovně přízemí nad terénem). Domy tak narušují ráz jinak ucelené a poměrně hodnotné zástavby. Rovněž nevhodné jsou loggie orientované do ulice (jasné pochybení projektanta).

Obr.: Jesenice Na příkladu novodobé výstavby v Jesenici vidíme rozdíl v typologii veřejného prostranství - zde se jedná o jednoznačný dopravní koridor bez pobytové náplně. Nespořádanost, různorodost a rozvolněnost zástavby vytváří nejednotný, chaotický dojem.

Urbánní způsob zastavění Přesun hmot domů k okraji pomáhá vytvářet kvalitní veřejný prostor a dovoluje i vyšší hustoty osídlení.

30


Obr.: postupná přeměna uvažování o umisťování rodinného domu na parcele od suburbánního přístupu po přístup urbánní (Pavel Hnilička - Sídelní kaše, 2005)

Způsob rohového zastavění je pro zvýšení hustoty osídlení nových rodinných domů výhodný. Lépe vyuţívá pozemek ve prospěch soukromého prostoru (zahrad), ze kterého se nestává pouhý odřezek po dodrţení zákonných odstupových vzdáleností od hrany pozemku, ale naopak vzniká plnohodnotně vyuţitelný soukromý prostor. Pokud stojí dům na pozemku o velikosti cca 800 m2, širokém 23 m, tak při standardní šíři rodinného domu cca 10 - 12 m je tento oddělen od sousedních pozemků odstupovým pruhem cca 5,5-6,5 m. Naopak při rohovém zastavění stěna tvořící hranu sousedních pozemků (bez oken) zaručuje určitou intimitu. Z historických pramenů není znám případ, kdy by tento způsob zástavby narušoval sousedské vztahy - naopak těsná blízkost odstupových pruhů a přímá viditelnost z oken do oken cizích domů má na svědomí mnoho ze sousedské nevraţivosti. Pro umisťování staveb v rohových polohách parcel jsou dány tyto poţadavky (ve smyslu vyhlášky §25 vyhlášky 501/2006 Sb.), odst. (6): “S ohledem na charakter zástavby je moţno umístit aţ na hranici pozemku rodinný dům, garáţ a další stavby a zařízení související s uţíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku ţádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek.” Dopravní infrastruktura Širší dopravní vztahy Obec Lukavec leţí jihovýchodně od města Lovosice, které jsou významným dopravním uzlem. Jiţně od obce probíhá trasa dálnice D8, která se v Lovosicích pak kříţí se silnicí I/15 (Most – Lovosice D8 – Česká Lípa), od které se pak odpojuje trasa silnice I/30 vedoucí po levém břehu Labe do Ústí nad Labem. Ţelezniční uzel Lovosice je křiţovatkovou stanicí koridorové tratě č. 090 Praha - Vraňany - Děčín, kde se jsou připojeny další tratě č. 087, 097 a 114. Ve stopě celostátní tratě č. 090 je vedena dálková doprava v trase tzv. I. a IV. tranzitního ţelezničního koridoru. Obě páteřní dopravní trasy – dálnice D8 a trať č.090 jsou součástí hlavního mezinárodního silničního a ţelezničního koridoru E55 procházejícího ze severu Evropy přes Berlín a Dráţďany do Prahy, odkud koridor E55 pokračuje dále na jih do Českých Budějovic a Lince. Páteřní komunikační osou vlastního správního území obce je trasa silnice II/247 vedená od dálniční křiţovatky na D8 směrem na sever do Litoměřic, na kterou pak dále navazují další silnice III. třídy a další navazující soustava místních a účelových komunikací zprostředkující komunikační obsluhu širšího území. Ve vlastním řešeném území se neuplatňují zájmy civilní letecké ani vodní dopravy. Z hlediska širších dopravních vztahů se uplatňuje veřejné vnitrostátní letiště Roudnice nad Labem leţící asi 15 kilometrů jihovýchodně od města. Letiště je vyuţíváno pro potřeby sportovního létání, výcvikové účely a také pro nepravidelnou leteckou dopravu. Ţelezniční doprava Při severní hranici správního území obce prochází dvoukolejná elektrifikovaná ţelezniční trať č. 090 (Praha-) Vraňany – Děčín, která ve smyslu §3 zákona č. 266/94 Sb. a v souladu s usnesením vlády ČR č. 766 ze dne 20.12.1995, je řazena v kategorii dráhy celostátní. Trať č.090 je součástí trasy I. a IV. tranzitního ţelezničního koridoru a součástí mezinárodního ţelezničního tahu, trať je dvoukolejná a provoz je elektrizován, na trati v nedávné době proběhly rekonstrukční práce v rámci modernizačních prací na koridorové trati. Pro potřeby osobní dopravy na trati slouţí peronizovaná ţelezniční stanice Lovosice a zastávka Lukavec. Po severním obvodu zastavěného území obce je ze stanice Lovosice vedena vlečková kolej, která zprostředkuje vazby ţelezniční nákladní dopravy do areálu Lovochemie a také do říčního přístavu na levém břehu Labe Lovosice - Prosmyky. Těleso koridorové tratě, vlečkovou kolej a další zařízení pro ţelezniční dopravu je třeba povaţovat za dlouhodobě stabilizované, případné rekonstrukční práce nepředstavují nové územní nároky. V případě realizace staveb rozvojových lokalit v ochranném pásmu dráhy je třeba respektovat vyhlášku MD ČR č.177/95 Sb., stavební a technický řád drah v platném znění. Musí být zajištěna bezpečnost, provozuschopnost, průjezdní profil dráhy, volný, schůdný a manipulační prostor, nesmí dojít ke ztíţení údrţby a rekonstrukce dráţních staveb a zařízení, nesmí být omezeny rozhledové poměry. Kvalitativně novým prvkem ve výhledových záměrech rozvoje ţelezniční dopravy, který zajistí propojení hlavního města s centry severní a západní Evropy, bude provoz na nových trasách vysokorychlostní ţelezniční dopravy. Vedení těchto nových dopravních tras bylo v minulosti sledováno v řadě vyhledávacích a navazujících ověřovacích technických a územních studiích. Ve výkresové dokumentaci je zakreslena trasa vysokorychlostní ţelezniční tratě VR1 dle studie vypracované ve společnosti SUDOP Praha a.s., která byla následně zakotvena

31


v dokumentu ZÚR Ústeckého kraje. Navrhovaná trasa je vedena v prostoru jiţně zastavěného území obce a pro její stabilizaci územní plán vymezuje ochranný koridor v šířce 300 metrů na obě strany od navrhované osy budoucí trasy. Pouze v blízkém okolí zastavěného území a zastavitelných ploch vymezených ÚP Lukavec je tento koridor mírně zúţený. Tuto úpravu koridoru odsouhlasil dotčený orgán hájící ochranu navrhovaného koridoru vysokorychlostní tratě a to Ministerstvo dopravy ve svém stanovisku, cit: „Ministerstvo dopravy na Vaši ţádost potvrzuje, ţe upravený koridor územní rezervy pro vysokorychlostní trat (VRT), jak byl předloţen v příloze k podání z 2. 7. 2015 je v souladu s poţadavky uplatněnými k návrhu územního plánu Lukavce ……. „ Lokality rozvoje pro obytnou výstavbu v koridoru ÚR resp. v kontaktu s koridorem: Lokality Z4A a Z10 prostorově doplňují oboustrannou uliční zástavbu - zástavba je omezena pouze na domy v ulici. Směrem do krajiny a tudíţ blíţe k ose koridoru je navrţena zeleň pro zahrady Z4B. Lokality Z3 a Z5 se nacházejí v poloze dále od osy koridoru neţ je stávající zástavba. Lokalita Z5A není určena pro nadzemní výstavbu - plocha pro novou místní komunikaci zpřístupňující lokalitu Z5. Návrhem rozvoje v lokalitách nedojde k přiblíţení nových staveb k pomyslné ose koridoru nad rámec stávajících staveb. Navrţené řešení tedy podstatně neztíţí nebo neznemoţní stanovené vyuţití nad rámec stávajících omezení. Výstavba v rámci navrţené rozvojové lokality 8 (plocha koridoru pro novou propojovací komunikační trasu mezi silnicí III/24712 a silnicí II/247) je podmíněna koordinací s podrobnější studií vedení navrhované trasy VRT (zpřesnění do měřítka 1:5000), která mj. zpřesní podmínky pro eventuální výstavbu v rámci lokality. Plochy těţby v plánovaném dobývacím prostoru Lukavec nejsou navrhovány v ochranném koridoru vysokorychlostní trati. Dálnice D8 Dálnice je součástí hlavního mezinárodního silničního koridoru E55 procházejícího Evropou ve směru sever-jih. Trasa dálnice D8 prochází ve stabilizované poloze při jiţním okraji správního území obce. Dálnice D8 vstupuje do správního území obce na 45. km trasy v prostoru osmičkové křiţovatky situované na kříţení se silnicí II/247. Územní plán povaţuje trasu dálnice D8 za dlouhodobě stabilizovanou. Silniční automobilová doprava Silnice II/247 je komunikační páteří správního území obce a zajišťuje vazby širšího území města Litoměřice k trase dálnice D8. Trasa silnice II/247 vstupuje do správního území města v prostoru křiţovatky na 45. km dálnice D8. Silnice je vedena v trase po jiţním obvodu obce od dálnice přes kříţení se silnicí III/24712 k nadjezdu ţelezniční koridorové tratě a dále do prostoru velké okruţní křiţovatky se silnicí I/15, k novému mostu přes Labe a do Litoměřic. Územní plán povaţuje trasu silnice II/247 územně za dlouhodobě stabilizovanou. Územní plán respektuje a povaţuje za stabilizované stávající vedení navazujících silnic III. třídy procházejících správním územím města a to jsou: silnice III/0088 vedené od silnice I/15 směrem na jih do Lukavce a k připojení na trasu silnice III/24712, silnice III/24712 vstupuje do správního území obce v prostoru za novým logistickým areálem u Lovosic, v poměrně obtíţných podmínkách prochází zastavěným územím obce a dále je vedena jihovýchodním směrem přes kříţení se silnicí II/247 ve směru na Brňany. Nutno konstatovat, ţe obě tyto silnice, i přes zmíněná problémová místa, je třeba povaţovat územně za dlouhodobě stabilizované. Jisté místní úpravy v rámci běţné silniční údrţby lze předpokládat v trase a v prostoru křiţovatek při uvolnění rozhledových polí. Případné úpravy trasy je moţné očekávat pouze v návaznosti na případné významnější stavební počiny v území související s realizací nových rozvojových lokalit. V rámci běţné silniční údrţby budou výše uvedené trasy silnic III. třídy, v souladu s příslušným ustanovením ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110, postupně upravovány pro vedení minimální silniční kategorie S 7,5/50 a MOK 8/50. V souvislosti s realizací a vyvolaným provozem logistického centra územní plán, v souladu se záměry územního plánu města Lovosice resp. územního plánu SÚ Lovosice, Lhotka n./L., Lukavec, vymezuje resp. přebírá plochu koridoru pro novou propojovací komunikační trasu mezi silnicí III/24712 a silnicí II/247, včetně plochy pro křiţovatku na připojení k trase silnice II/247. S ohledem na význam a charakter této trasy, ve vazbách na páteřní trasy silnice II/247 a dálnice D8, se navrhuje její zařazení do silniční sítě – silnice III. třídy, komunikace bude navrţena v parametrech silniční kategorie S 7,5/60. Navrţený úsek je veřejně prospěšnou stavbou dopravní infrastruktury (VSD1). Technické řešení dopravní stavby musí zajistit prostupnost a funkčnost regionálního biokoridoru RK 616 „Sutomský vrch – Humenský vrch“. Přechod biokoridoru nutno řešit přemostěním tak, aby byl zachován min. 40 m průchod pro biokoridor. Technické řešení nutno projednat s orgánem ochrany přírody. Přeprava z území dotčeného těţbou V souvislosti s navrhovanou těţbou nerostných surovin byla v dosud neprojednané změně č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka n/L., Lukavec pro obec Lukavec vymezena trasa, po které by měla být přepravována surovina (písek, štěrkopísek) tak, aby bylo co nejméně zatíţeno ţivotní prostředí obcí dotčených těţbou. Z území dotčeného těţbou (N1, N2) bude těţená surovina přepravována po silnici III/24712 ke kříţení s dálničním přivaděčem, dále po silnici II/247 (dálniční přivaděč) a po ní na dálnici D8 mimo zastavěná území Lukavce i všech sousedních obcí, část vytěţené suroviny bude vedena po dálničním přivaděči směrem na Litoměřice. Přitom budou respektovány limity vyuţití území z hlediska dopravy, tj.: - ochranné pásmo navrţeného koridoru vysokorychlostní trati,

32


- ochranné pásmo silnic III/24712 a Lukaveckého přivaděče č. II/247 (v tomto ochranném pásmu leţí i vodovodní řad a kanalizace pro obec Keblice). Doprava spojená s těţbou nerostů a rekultivací plochy těţby bude provozována pouze v denní dobu. Přehled o intenzitách silničního provozu nám dávají výsledky periodicky prováděných sčítání silniční dopravy ŘSD ČR v pravidelných pětiletých intervalech. V následující tabulce je uvedeny hodnoty zjištěné v rámci posledního dostupného sčítání provedeného v roce 2010. Hodnota zatíţení je uvedena tabulce v počtu skutečných vozidel za průměrný den roku 2010 a to v členění dle druhu vozidel – těţkých, osobních, motocyklů a celková součtová hodnota. Dále je rovněţ uvedena hodnota podílu těţkých vozidel v procentech z celkové hodnoty, která dává představu o charakteru dopravy v daném úseku. Intenzity automobilové dopravy Silnice D8

Stanoviště 4-8232

Místo Doksany - Litoměřice

T 3325

O 17675

M 27

S 21027

%T 15,8

II/247 III/24712 III/24712

4-2186 4-2970 4-2976

za sjezdem z D8 ve směru do Lovosic ve směru do Brňan

1359 507 139

6229 2108 852

18 13 4

7606 2628 995

17,9 19,3 14,0

Z těchto údajů je patrný poměrně vysoký podíl vozidel těţké nákladní dopravy v dopravním proudu na všech silničních úsecích, coţ je nepříznivé především z hlediska negativních dopadů na ţivotní prostředí v obci - viz. kapitola m.6) - liniové zdroje znečištění ovzduší. Síť místních a účelových komunikací Výše popsaný kříţ obou průjezdních silničních úseků představuje páteřní komunikační skelet správního území obce, na který jsou připojeny další místní a účelové komunikace zajišťující propojení jednotlivých částí správního území, dále aţ dopravní obsluhu kaţdého jednotlivého objektu a jednotlivých obhospodařovaných ploch a pozemků. Celkově je moţno konstatovat, ţe síť místních a účelových komunikací, v souladu se zadáním je moţno povaţovat za stabilizovanou. Dopravně problémová místa sítě většinou vyplývají buď z obtíţné konfigurace terénu, v zastavěném území pak z blízkosti přiléhající zástavby či pozemkových hranic. Oba tyto faktory z hlediska reálných moţností řešení těchto problémových míst představují váţné komplikace především s ohledem na citlivé majetkoprávní poměry v území a dále na finanční náročnost. Návrh územního plánu v souladu se zadáním zakládá nové rozvojové počiny v řešeném správním území obce. Komunikační dostupnost těchto rozvojových lokalit je zajištěna buď prostřednictvím připojení sjezdem na stávající komunikační síť obce anebo návrhem nových místních komunikací - MK k lokalitě Z5 a propojovací okruh podél Modly. Navrţené úseky jsou veřejně prospěšnými stavbami dopravní infrastruktury (VSD2, VSD3). U rozsáhlejších rozvojových lokalit se předpokládá vypracování územní studie, která v rámci širších urbanistických a komunikačních souvislostí navrhne rovněţ nové komunikační uspořádání příslušné rozvojové lokality. Jedná se především o následující rozvojové lokality: Z2A, Z3 a Z5. U vymezovaných rozvojových ploch, ve kterých je prověření změn jejich vyuţití územní studií podmínkou pro rozhodování, bude řešení navrhované komunikační struktury těchto ploch součástí příslušných územních studií. Nově navrhované pozemky veřejných prostranství budou respektovat příslušná ustanovení §22 vyhlášky MMR ČR č.501/2006 Sb., o obecných poţadavcích na vyuţívání území. Navrhované místní komunikace zajišťující komunikační dostupnost a obsluhu nových rozvojových lokalit zástavby obce budou navrţeny buď jako obsluţné komunikace funkční skupiny C, typu MO10/7/30(20) s oboustrannými chodníky šířky nejméně 2x2,0m, případně jako komunikace pro smíšený provoz funkční skupiny D1 - obytné ulice – navrhované v souladu s technickými podmínkami TP103 pro jejich navrhování v šířce uličního prostoru nejméně 8,0m mezi hranicemi protilehlých pozemků. Rozvojové lokality ve správním území obce budou na stávající komunikace připojeny samostatnými sjezdy ve smyslu příslušných ustanovení ČSN 736110 Projektování místních komunikací, kap. 12 Křiţovatky, kříţení a sjezdy. Návrh územního plánu předpokládá částečnou postupnou obnovu dříve zrušených účelových komunikací a polních cest s cílem zlepšit prostupnost krajiny a podpořit pěší. Doprava v klidu, další zařízení pro automobilovou dopravu S ohledem na výlučně individuální charakter bytové zástavby odstavování a parkování vozidel pro potřeby bydlení nepředstavuje v řešeném území váţnější problém. Pro potřeby dopravy v klidu u jednotlivých objektů vybavenosti jsou pak vyuţívány příleţitosti na plochách přiléhajících komunikací. Pro pokrytí potřeb dopravy v klidu u navrhovaných objektů pro bydlení, vybavenosti či jiných objektů se bude postupovat ve smyslu příslušných ustanovení vyhlášky MMR ČR č. 268/09 Sb., o technických poţadavcích na stavby, a to §5, ve kterém se stanovuje, ţe odstavná a parkovací stání se řeší jako součást stavby, nebo jako provozně neoddělitelná část stavby, anebo na pozemku stavby, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených ochranných opatření, a to v souladu s normovými hodnotami stanovenými ve smyslu příslušných ustanovení kap. 14.1 ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací.

33


Kaţdou stavbu je nezbytné vybavit, ve smyslu příslušných ustanovení vyhlášky MMR ČR č.398/09 Sb., o obecných technických poţadavcích zabezpečujících bezbariérové uţívání staveb, odpovídajícím počtem stání pro vozidla zdravotně postiţených osob, které budou řešeny jako součást stavby. Čerpací stanice pohonných hmot a nabídka servisních sluţeb pro motoristy je v poměrně široké nabídce v Lovosicích či Litoměřicích. Obsluha území prostředky hromadné dopravy: Obsluha vlastního správního území obce prostředky hromadné dopravy ve vnějších vztazích k hlavním cílům dojíţďky a širšímu spádovému území je realizována kombinovaným systémem ţelezniční osobní a pravidelné veřejné autobusové dopravy. Ţelezniční osobní doprava je na trati č.090 v traťovém úseku Kralupy nad Vltavou - Lovosice v pracovních dnech realizována 16 párem spojů osobních vlaků. Pro potřeby ţelezniční osobní dopravy slouţí zastávka situovaná severně od zastavěného území obce. V grafické příloze je zakreslena 700 metrová docházková vzdálenost k těmto ţelezničním zastávkám, coţ časově představuje asi 10 minutovou docházkovou dobu. Pro zajištění vztahů k bývalému okresnímu městu Litoměřice pak slouţí jediná linka pravidelné veřejné autobusové dopravy – č. 552667 - Litoměřice – Lovosice – Třebívlice – Skalice s 10 páry spojů v pracovní den. Pro potřeby autobusové dopravy slouţí zastávka situovaná v centru obce u prodejny. V grafické příloze je zakresleny 350 metrová a 500 metrová docházková vzdálenost k autobusové zastávce, coţ časově představuje asi 5 a 7-8 minutovou docházkovou dobu. Lze konstatovat, ţe prakticky celé zastavěné obce je pokryto v přijatelné 500 metrové docházkové vzdálenosti k těmto autobusovým zastávkám. Situování zastávky je třeba povaţovat za stabilizované. Systém obsluhy území prostředky hromadné dopravy je vyhovující a nebude se měnit. -

hranic -

Podmínky pro dopravní obsluhu, ochranná pásma Územní plán přebírá a respektuje mimo souvisle zastavěné území ochranná pásma pozemních komunikací vedená po obou stranách komunikace, stanovená zákonem č. 13/97 Sb., o pozemních komunikacích: ochranné pásmo dálnice D8: 100 m; ochranné pásmo silnice II. a III. třídy: 15 m; Územní plán přebírá dráţní ochranná pásma stanovená dle zákona č. 266/94 Sb., o drahách: ochranné pásmo dráhy regionální ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od obvodu dráhy; u vleček ve vzdálenosti 30 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu vlečky, Územní plán vymezuje a respektuje ochranný koridor trasy v šířce 300 metrů na obě strany od navrhované osy výhledové trasy vysokorychlostní tratě dle studie SUDOP Praha.

Technická infrastruktura V řešeném území je zbudována síť veřejného vodovodu a vyřešeno čištění splaškových odpadních vod v obci na vlastní ČOV. Pro případné zajištění zvýšených odběrů elektrické energie má stávající rozvodná část elektrizační soustavy přenosové rezervy. Ve obci jsou kabelizovány trasy telekomunikačních vedení účastnické sítě. Území je plošně plynofikováno. Vodní hospodářství - závlahový systém Vláhový deficit převaţujících hlinitých půd v zájmovém území je řešen velkoplošnou závlahou pozemky jsou zahrnuty do velkoplošného závlahového systému Ohře I s povrchovým rozvodem. Jde o propojený systém s čerpacími stanicemi na Labi u Prosmyk a na Ohři u Brňan a u Ţeletic. Trasy závlahového systému (hlavní závlahové řady) nebyly obsaţeny v ÚAP a do ÚP (koordinační výkres) byly převzaty z dokumentace - ÚPnSÚ Lovosice, Lhotka nad Labem, Lukavec - změna 6. V ploše dotčené těţbou nerostných surovin je nutno provést demontáţ a přeloţky vodovodních řadů závlahové soustavy tak, aby byla zajištěna její plná funkceschopnost. Koncové větve rozvodů doporučeno zaslepit. Detailní řešení přeloţky a odstavení závlahové sítě bude součástí Plánu vyuţívání loţiska. Vodní hospodářství - likvidace sráţkových odpadních vod Dešťové vody jsou odváděny převáţně pomocí příkopů, struh a propustků do místní vodoteče a nebo jsou vsakem převáděny do podzemních vod. V obci jsou tři svody dešťové kanalizace, odvodňující nejniţší místa zpevněných komunikací. Vybudovány byly pravděpodobně za první republiky. Odvádí se jimi vody přímo do místní vodoteče - Modly. Stoky jsou částečně zanešené, zůstávají však funkční. Stav likvidace dešťových vod v obci Lukavec se nebude zásadně měnit. Stávající nezatrubněné (rigolové) i zatrubněné úseky dešťové oddílné kanalizace obce Lukavec jsou z dnešního pohledu technicky značně nedokonalé. Výhledově je třeba usilovat o důsledné dořešení systému odvádění sráţkové vody i v souvislostech na konečné úpravy terénu a místních komunikací. V případě nové zástavby v rozvojových lokalitách pak lze doporučit po podrobném hydrogeologickém průzkumu likvidaci sráţkových vod zasakováním (případně téţ akumulací s následným vyuţitím této vody pro údrţbu zeleně apod.). Sráţkové vody ze zpevněných povrchů místních komunikací a chodníků budou však i zde likvidovány rozšířením a zdokonalením stávajícího systému dešťové oddílné kanalizace. Při vymezování stavebních pozemků dále musí být splněn poţadavek na vsakování dešťových vod nebo jejich zadrţení na pozemku před jejich svedením do oddílné dešťové kanalizace vycházející z platných prováděcích předpisů ( §20 odst. 5 (resp. §21) vyhlášky 501/2006). Vodní hospodářství - likvidace splaškových odpadních vod

34


V obci Lukavec je nově vybudovaná oddílná kanalizační síť (K-LT.018.1-S.C) s čistírnou odpadních vod. Na veřejnou kanalizaci a ČOV je napojeno 53 % obyvatel. Kanalizační síť je vybudovaná pro celou zástavbu. Gravitační stoková síť je DN 300 z potrubí PVC. V rozvodné síti je vybudována jedna čerpací stanice splašků s výtlačným řadem DN 100 z PVC trub délky 0,035 km. Celková délka kanalizační sítě je 2,356 km. Majitelem kanalizace je obec Lukavec, provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Od zbývající části obyvatel (47 %) jsou splaškové vody zachycovány v bezodtokových jímkách, odkud jsou odváţeny na ČOV Litoměřice do vzdálenosti cca 8 km. Projektované parametry: 900 EO Q = 1,74 l/s = 54 750 m3/rok Přítok: BSK5 = 360 mg/l NL = 366mg/l Skutečné parametry: 453 EO Q = 0,40 l/s = 130870 m3/r Přítok: CHSK = 2 571 mg/l BSK5 = 786 mg/l NL = 2 590 mg/l Odtok: CHSK = 86 mg/l BSK5 = 20 mg/l NL = 27 mg/l Čištění odpadních vod zajišťuje mechanicko-biologická čistírna odpadních vod typu CFR s kapacitou Q24 = 150 m3/den a BSK5 = 54 kg/den. Tato čistírna pracuje na principu nízkozatěţované aktivace s úplnou stabilizací kalu, bez primární sedimentace. Odsazená a vyčištěné vody odtékají do potoka Modly. Produkce stabilizovaného kalu 3t/r - odvoz kalu na ČOV Litoměřice. Navrhované řešení: Systém kanalizace v obci je vyhovující a zůstane zachován. Po dobudování kanalizačních přípojek bude moţno na kanalizační síť a čistírnu odpadních vod napojit 100 % obyvatel. Stávající technologie čištění a kapacitní parametry čistírny jsou vyhovující i po celé sledované období do roku 2015. Odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách budou likvidovány na čistírně odpadních vod města Litoměřice. Ochranná pásma kanalizačních zařízení: Ochranná pásma kanalizačních zařízení se určují dle ČSN 75 6081 (TNV 75 6011) “Hygienická ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení“ z roku 1996 a dle zákona číslo 274/2001 Sb., o veřejných vodovodech a kanalizacích. Ochranné pásmo stoky (do DN 500)…………….……………….1,5 m Ochranné pásmo čerpací stanice odpadních vod………………….10 m Zásobování pitnou vodou Obec Lukavec je zásobována z oblastního vodovodu Ţernoseky skupinový vodovod Lovosice (OZ-SKLT.015.10). Do Lovosic je dodávána voda z ÚV Velké Ţernoseky čerpáním shybkou 2 x DN 200 pod Labem do vodojemu Sulejovice 2 x 650 m3 (216,97/210,53) a z vodojemu je gravitačně dopravována do Lovosic. Lukavec a Keblice jsou připojeny ze stávající rozvodné sítě Lovosic. Rozvodná síť v obci je provedena pro celou zástavbu. Na vodovod je připojeno 100% obyvatel. Vodovod je v majetku obce Lukavec, provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Systém zásobení obce Lukavec se nebude v budoucnosti měnit. Výhledově je moţno postupně přistoupit k rekonstrukci ocelových řadů (dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje). Systém zásobování obce Lukavec pitnou vodou bude zachován i nadále. Dále lze konstatovat, ţe je zde technicky moţné připojení uvaţovaných rozvojových lokalit na stávající část rozvodné vodovodní sítě. Základní parametry potřeby vody (dle vyhl. č.428/2001 Sb) pro výhledový počet obyvatel Lukavce (500 EO): Spotřeba pitné vody - 120 l/os. den Qprům.denní = 500 x 0,12 = 60 m3/d. Qmax.denní= Qprům.denní x 1,5 = 90 m3/d. = 1,04 l/s Qmax.h= Qmax.denní (l/s ) x 1,8 = 1,88 l/s Tyto parametry moţno brát i jako vodítko pro stanovení specifické produkce splaškových odpadních vod s tím, ţe do tlakové kanalizace se neodvádějí jiné odpadní vody neţ splaškové vody a vody odváděné z provozu kuchyní koupelen, tudíţ produkce odpadních vod je niţší neţ odběr z veřejného vodovodu - 100 l/osoba/den. Zásobování poţární vodou a krizové zásobování Potřeba poţární vody je zde zajištěna prostřednictvím veřejného vodovodu. Stávající distribuční vodovodní řady jsou vybaveny hydranty, slouţícími jako jeden ze zdrojů poţární vody. Pro zajištění krizového zásobování pitnou vodou jsou vytipovány podzemní zdroje Vlastislav Kaple a Velké Ţernoseky. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v mnoţství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami v rámci závodu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování uţitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou

35


potřebu. Při vyuţívání zdrojů pro zásobení uţitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Ochranná pásma vodárenských zařízení se určují dle zákona číslo 274/2001 Sb., o veřejných vodovodech a kanalizacích. Ochranné pásmo vodovodních řadů (do DN 500)…………….……………….1,5 m. Zásobování energiemi Energetické nároky jsou mj. spjaty s klimatickými podmínkami zájmového území uvedenými dále v textu (přírodní podmínky). Vytápění Vytápění objektů, které vytváří nejvyšší nároky na zásobování energiemi, je v současnosti zabezpečováno převáţně spalováním zemního plynu.U nových staveb, nebo změnách stávajících staveb se doporučuje vyuţít případně alternativních zdrojů za předpokladu, ţe je to technicky moţné a ekonomicky přijatelné Zásobování elektrickou energií Páteří rozvodného systému je venkovní vedení VN 22 kV, směrované do dvou distribučních trafostanic: ozn. název typ výkon kVA T1 Lukavec příhradová 400/400 T2 Lukavec zděná věţová 250/400 Napájecí uzly: Rozvodna a TS 110/22 kV Litoměřice-jih (Ţeletice) Ve Lukavci jsou rozvody NN zčásti vedeny kabelovou trasou a zčásti staršími venkovními vzdušnými trasami. Vedení NN venkovní trasou jsou zastaralá a často v nedobrém technickém stavu, vyţadují proto údrţbu a rekonstrukci, popř. náhradu kabelovou trasou. V obci je zajištěno veřejné osvětlení a poslech místního rozhlasu. Rozvody jsou převáţně realizovány jako nadzemní kabelová vedení souběţně s vedením elektro NN. Navrţené řešení: Rozvodný systém a jeho kapacitu je celkově moţné povaţovat za vyhovující. Postupně je nutno nahradit část venkovního vedení VN 22 kV, které prochází přes zastavěné území podzemní kabelovou trasou. Poţadavky na zvýšení stávajících odběrů, popř. nové el. odběry budou i nadále řešeny posílením stávajících sítí NN a úpravou stávajících trafostanic (výměnou či přidáním dalších transformátorů). Vzhledem k problematickému technickému stavu venkovních rozvodů NN budou tyto postupně nahrazovány kabelovými. Pro těţbu nerostů bude zřízena účelová dočasná přípojka VN 22 kV a distribuční trafostanice 630 kV, připojená VN přípojkou na stávající vedení VN, procházející západovýchodním směrem podél jiţního okraje zastavěného území obce Lukavec. Umístění trafostanice a přípojky VN 22 kV bude v územním řízení upřesněno dle podmínek, stanovených provozovatelem stávajícího vedení VN. Zásobování elektrickou energií - přenosová síť: Řešeným zájmovým územím prochází jihozápadní okrajovou částí směru trasa zdvojeného stoţárového vedení velmi vysokého napětí 110 kV propojující rozvodny 110 kV Litoměřice, Koštov a Číţkovice. Ochranná pásma elektrických zařízení Ochranná pásma zařízení elektrizační soustavy jsou stanovena zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. u venkovních vedení 22 kV (do 35 kV) 7m u kabelových vedení (do 52 kV) 1m u venkovních vedení do 220 kV 15 m u venkovních vedení do 400 kV (včetně) 20 m u el. stanic (do 52 kV) 7m u el. stanice kompaktních a zděných (do 52 kV) 2 m od obrysů stanice. V případě zájmového území zde veškerá dříve instalovaná zařízení (venkovní vedení VN 22 kV a distribuční trafostanice) mají ochranné pásmo 10 m na kaţdou stranu dle zák. č.79/1957 a prováděcích předpisů č.80/1957. ČEZ Distribuce, a.s. současně poţaduje zachovat volný průjezdný (neoplocený, bez překáţek) pruh pod vedením VN 22 kV. Zásobování plynem - vysokotlaké plynovody Jiţní částí řešeného území prochází vtl plynovod DN 500 Ústí nad Labem - Nová Ves. V trase obemykající sídelní útvar JV směrem je veden vtl plynovod směřující do areálu Lovochemie. Ochranná a bezpečnostní pásma jsou respektována. Lokality plošného rozvoje nebudou k trase vtl plynovodu blíţe, neţ je stávající zástavba. Výstavba v ploše koridoru Z8 pro novou propojovací komunikační trasu mezi silnicí III/24712 a silnicí II/247 musí trasu vtl plynovodu respektovat.

Zásobování plynem

36


Obec Lukavec je zásobována zemním plynem prostřednictvím vtl plynovodní přípojky napojené na vtl plynovod DN 200 Hlinná - Lovosice vedeném po západním okraji řešeného území. Vtl plynovodní přípojka ústí do regulační stanice umístěné poblíţ severozápadního okraje zastavěného území obce (v sousedním katastru obce Lovosice). Odtud je plošně rozvedena středotlaká rozvodná síť po celém zastavěném území Lukavce. Na tuto síť budou napojeny i rozvojové lokality pro zástavbu v Lukavci. Ochrana technické infrastruktury - pro zásobování plynem (dle zák. č. 458/2000 Sb. ... energetický zákon): -

Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, který činí: a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiţ se rozvádí plyn v zastavěném území obce 1 m na obě strany od půdorysu, b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu, c) u technologických objektů 4 m od půdorysu. Bezpečnostní pásma (1) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně ţivota, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Bezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, nebo dnem nabytí právní moci územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyţadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení plynového zařízení do provozu. (2) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. (3) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umoţňují a nedojde-li k ohroţení ţivota, zdraví, bezpečnosti nebo zdraví osob, lze v bezpečnostním pásmu a) realizovat veřejně prospěšnou stavbu, pokud stavebník prokáţe nezbytnost jejího umístění v bezpečnostním pásmu, jen na základě podmínek stanovených fyzickou nebo právnickou osobou, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení, b) umístit stavbu, neuvedenou v písmenu a), pouze po předchozím písemném souhlasu fyzické nebo právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení. V území se uplatňuje bezpečnostní pásmo (dle ÚAP ORP Lovosice): Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky do tlaku 40 barů včetně nad DN 100 do DN 300 včetně 20 m nad DN 500 do DN 700 včetně 45 m Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky s tlakem nad 40 barůnad DN 100 do DN 500 včetně 120 m Telekomunikace a radiokomunikace V řešeném území se nenacházejí základnové stanice veřejné komunikační sítě. Řešené území přísluší k MTO Lovosice (tranzitní tel. ústředna Ústí nad Labem), základní telekomunikační sluţby jsou zajištěny prostřednictvím společnosti TELEFÓNICA O2 CZECH REPUBLIC a. s. Přístupová síť je v řešeném území zajištěna podzemními kabely směřovanými do síťových rozváděčů (SR). Navazující vedení rozvodné sítě jsou v Lukavci vedeny převáţně podzemní trasou. Územím obce prochází dálkový optický kabel a to v trase jiţně od sídelního útvaru a pak v souběhu se silnicí III. třídy. Nad jihozápadním okrajem katastru Lukavec u Lovosic prochází hlavní radioreléová trasa ve směru Lovoš. Návrh řešení: Lze doporučit dále rozvíjet a zkvalitňovat jiţ zde zaloţenou a realizovanou koncepci telekomunikační obsluhy zájmového území. Dále lze konstatovat, ţe je zde technicky moţné (po příslušných úpravách) připojení uvaţovaných rozvojových lokalit na účastnickou telekomunikační síť. Ochranná pásma telekomunikačních zařízení: Ochranná pásma jsou dána zákonem č. 151/2000 Sb., resp. zákonem č.127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. U telekomunikačních zařízení pak činí v případě: - kabelového vedení přístupové sítě volně uloţeného 1,5 m na obě strany od krajních kabelů - kabelového vedení v ochranné konstrukci 1,5 m od okraje výkopové rýhy - kabelů transportní sítě ochranné pásmo stanovuje Telefónica O2 , Czech Republic, a.s. – Provoz přenosové techniky (provozovatel). Souhrnné zhodnocení, prostorová koordinace vedení technického vybavení Cílem koordinace v úrovni koncepčního řešení je předvídat a předcházet všem potenciálním váţným konfliktům a střetům zájmů. Rozumí se nejen střetům prostorovým, ale i moţným disproporcím v objektivně existujících vztazích a v uţitých rozhodovacích postupech, v územně plánovacích podkladech či dokumentaci počínaje a zpracováním příslušného projektu, jeho realizací a provozováním konkrétních systémů a zařízení konče. Významná je např. koordinace inţenýrských sítí ve vazbě na pozemní komunikace, případně na jiné moţné překáţky a vzájemná koordinace jednotlivých druhů inţenýrských sítí. Na základě rámcového posouzení lze odhadovat, ţe v některých úsecích místních komunikací a na některých křiţovatkách můţe být brzy hustota sítí na úrovni vyvolávající jiţ váţné problémy. V takových případech nelze improvizovat, ale uplatnit důsledné postupy prostorové koordinace. Takovými jsou postupy respektující ČSN 73 6005 a postupy s aplikací úměrných sdruţených tras (v daném případě např. multikanálu SITEL, technického kanálku BIRCO apod.), nebo řešení s uplatněním kombinovaných způsobů ukládání inţ. sítí.

37


V případě pouţití klasického způsobu ukládání lze rovněţ připomenout nezbytnost pouţití dostatečně kvalitních materiálů, kvalitního provedení včetně přísné kontroly kvality díla, nezbytnost včasného osazení ochranných konstrukcí pro kříţení tras inţenýrských sítí s komunikacemi a včasnou přípravu dopravně inţenýrských opatření pro realizaci. Základním prostředkem pro koordinaci inţenýrských sítí musí být koordinační situace a kompletní příčné profily prostorem komunikací. V rámci dalších kroků je ţádoucí zpracování charakteristických příčných profilů s vyznačením polohy jednotlivých vedení (stávajících, jiţ navrhovaných i těch výhledových). Prostorová koordinace v detailu dle ČSN 73 6005 “Prostorová úprava sítí technického vybavení“ a podle dalších technických podkladů můţe být preventivně precizována samostatným projektem. Občanské vybavení Územním plánem jsou vymezeny stávající plochy zahrnující stávající funkční zařízení občanského vybavení veřejné vybavenosti: Plochy občanského vybavení - veřejná vybavenost (OV), Plochy občanského vybavení - tělovýchova a sport (OS), Plochy občanského vybavení - veřejná pohřebiště (OH) Občanské vybavení tvoří stavby, zařízení a pozemky slouţící pro vzdělávání a výchovu, sociální sluţby a péči o rodinu, zdravotní sluţby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva (dále dle podkladů a informací Obecního úřadu Lukavec): Veřejná správa a ochrana obyvatelstva, kulturně-vzdělávací zařízení: Lukavec: - Obecní úřad s knihovnou (Koordinační výkres, odkaz “B”) - Hasičská zbrojnice (Koordinační výkres, odkaz “B”) pozn.: Svaz dobrovolných hasičů se zázemím v poţární zbrojnici, která sousedí s budovou obecního úřadu. Sbor dobrovolných hasičů obce Lukavec má cca 40 členů a obsahuje soutěţe jedním muţstvem ţen a jedním muţstvem muţů. Zúčastňují se soutěţí pořádaných Okresním svazem SDH Litoměřice. - kulturně-společenské zařízení v majetku obce - restaurace U rybníka s tanečním sálem, (Koordinační výkres, odkaz “F”). Školství: Obecní škola byla zrušena a bylo zde zřízeno osm nových obecních bytů. Předškolní docházka je zajištěna ve spolupráci s Lovosicemi. Děti školního věku dojíţdějí do škol v sousedních měst - do Lovosic, alt. do Litoměřic. Zdravotnictví: V obci není provozována ambulance pro pravidelné návštěvy lékaře v obci. Stálé lékařské ordinace jsou dostupné v dostatečném rozsahu v Lovosicích. Nemocniční zařízení s dostatečným rozsahem péče je k dispozici v Litoměřicích. Rychlá záchranná péče je dostupná v limitech dojezdů poţadovaných příslušnými předpisy. Sociální sluţby: V obci není k dispozici ţádné zařízení sociální péče. -

Občanská vybavenost komerčního typu, rekreace: smíšené zboţí (Koordinační výkres, odkaz “E”), maloobchodní a velkoobchodní prodejna TREMIS s.r.o. výroba zemnících prvků, prodejna STAZA, koloniál, restaurační zařízení (Restaurace U Zajíce). Zařízení přechodného ubytování je rovněţ v sousedních obcích.

Tělovýchova a sport: V obci je aktivně činný Fotbalový klub Lukavec - hraje svá utkání na kvalitní travnaté ploše domácího stadionu, jehoţ součástí jsou šatny se sociálním zařízením (Koordinační výkres, odkaz “C”) . Ve fotbalovém klubu je registrováno přibliţně 125 členů. FK Lukavec obsahuje soutěţe dvěma druţstvy dospělých, jedním druţstvem starších ţáků a jedním druţstvem přípravky. V rámci sportovního areálu je zřízeno hřiště na míčové hry. Církevní sluţby a pohřební sluţby: - Kaple sv. Prokopa - obec je přifařena k lovosické farnosti, (Koordinační výkres, odkaz “A”). - Veřejné pohřebiště v izolované poloze jihozápadně od obce, (Koordinační výkres, odkaz “D”). -

Návrh: Územní plán navrhuje plochu pro veřejnou občanskou vybavenost v rámci přestavbové plochy P1 v areálu venkovského zámečku (např. sociální sluţby, kulturně společenské centrum apod). Dále je v rámci plochy Z6A navrţen rozvoj stávajícího kulturně-společenského zařízení v majetku obce (odkaz F). Vzhledem k důleţitosti zařízení občanského vybavení pro rozvoj řešeného území mohou být vybraná zařízení umísťována dle podmínek funkčního členění území v zastavěném území a v plochách rozvoje.

38


Veřejná prostranství Návrhem územního plánu jsou vymezeny stávající plochy veřejných prostranství (PV) zahrnující převáţně komunikační systém s centrálními prostranstvími. Z hlediska charakteru veřejných prostorů je v Lukavci nevýrazný návesní prostor před vstupem do “zámku”. V rámci areálu zámku je v případě změny funkčního vyuţití vysoký potenciál na moţnost zřízení “poloveřejného” prostoru - dvora s vyuţitím např. pro obecní slavnosti, trhy a další kulturně společenské aktivity. Důleţitým komponentem sídla je regulovaná vodoteč Modla, na který, v případě patřičných úprav můţeme nahlíţet jako na tradiční obohacující komponent veřejného prostranství. Byl obnoven obecní rybník včetně úpravy parteru poblíţ pietního místa - pomníku padlých. Na tyto činnosti je územním plánem navrţeno navázat zřízením propojovací obecní cesty podél levobřeţní části Modly společně s rekreačně-pobytovou funkcí (lavičky, zeleň apod.). Při další stavební činnosti musí být i pro další generace zachovány pozůstatky původního dnes jiţ ojedinělého čedičového dláţdění na tzv. Číţkovské cestě. Další veřejně přístupné pozemky budou navrhovány podrobnějšími územními studiemi podmíněnými územním plánem pro rozvoj v zastavitelných plochách Z2A, Z3 a Z5. -

Musí být splněn poţadavek (ve smyslu vyhlášky §7 vyhlášky 501/2006 Sb.), aby pro kaţdé dva hektary zastavitelné plochy smíšené obytné (v případě řešeného území) byla s touto zastavitelnou plochou vymezena související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2; do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace. Pro nově vymezované pozemky veřejného prostranství jsou dále dány tyto poţadavky (ve smyslu vyhlášky §22 vyhlášky 501/2006 Sb.): Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehoţ součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku sníţit aţ na 10,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehoţ součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku sníţit aţ na 6,5 m. Součástí těchto veřejných prostranství je nejméně jeden pruh vyhrazený pro pěší v minimální šířce 2 m umoţňující bezbariérové uţívání. Nakládání s odpady -

Skládky, evidované ekologické zátěţe území V řešeném území nejsou evidovány lokality s povolením k ukládání odpadů. Rovněţ zde nejsou oficielně evidovány staré ekologické zátěţe (např. skládky). Při západním okraji území území, těsně za hranicí k.ú. Lukavec u Lovosic je umístěna skládka nebezpečných odpadů (s televizním monitoringem), která je zařazena mezi velké zdroje znečišťování ovzduší: Skládka skupiny S-NO Lukavec, k.ú. Lovosice“ společnosti EUROSUP spol. s r.o. úprava odpadů biogenerací - plochy S6B, S6C, D. Zpracovávány jsou odpady znečištěné ropnými uhlovodíky a dalšími biologicky odbouratelnými látkami.

Zneškodňování odpadů Obecně závazná vyhláška Obce Lukavec o nakládání s komunálním a se stavebním odpadem č. 1/2007 upravuje systém sběru, třídění a svozu komunálního odpadu a nakládání se stavebním odpadem. Koncepce uspořádání krajiny Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich vyuţití Cílem koncepce uspořádání krajiny je koordinace zájmů a vztahů v nezastavěném území z hlediska rozdílných moţností jeho vyuţití, zájmů ochrany přírody a ochrany priorit a potenciálů vyuţití územních oblastí. Za tímto účelem územní plán stanovuje plochy s rozdílným způsobem vyuţití i v nezastavěném území. Plochy nezastavěného území jsou členěny podle charakteru vyuţití, limitujících jevů a utváření krajiny na: (NZ) plochy zemědělské - s vysokým potenciálem produkce zemědělské výroby včetně intenzivních forem obhospodařování. Plochy zemědělské zahrnují zejména pozemky zemědělského půdního fondu – zejména orné půdy, pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury; (NP) plochy přírodní - s největším přírodním potenciálem a potřebou ochrany přírodních prvků (vymezená regionální a lokální biocentra); plochy přírodní nejčastěji zahrnují jiţ vymezené nebo k vymezení určené prvky ochrany přírody a jejich nejbliţší okolí, popř. plochy prvků systému ekologické stability ap.; vyjímečně pozemky související dopravní a technické infrastruktury; (NT) - plochy těţby nezastavitelné - určené pro dobývání a těţbu nerostných surovin v plánovaném DP Lukavec, které je opětovně projednáváno a bude nově stanoveno. Dobývání a těţba nerostných surovin bude prováděna za podmínek vydaného správního rozhodnutí ČBÚ. V rámci ÚP Lukavec jsou vymezeny dvě dílčí plochy těţby N1 a N2 – mimo chráněný koridor VR1. Plochy N1 a N2 jsou vymezeny za účelem je zajištění podmínek pro hospodárné vyuţívání bloku č. 1 výhradního loţiska štěrkopísků Bohušovice nad Ohří č. B 3163500 v rámci plánovaného dobývacího

39


-

prostoru Lukavec a části nevýhradních zásob a pro ochranu ţivotního prostředí při těţební činnosti a úpravě nerostů. Plocha těţby nerostů zahrnuje pozemky lomu, pozemky pro ukládání dočasně nevyuţívaných nerostů a ostatních vytěţených materiálů, pozemky rekultivací a pozemky technického zajištění těţby. Do plochy těţby nerostů jsou zahrnuty i pozemky související dopravní a technické infrastruktury. (NS.x) plochy smíšené nezastavěného území - zahrnují zpravidla pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky zemědělského půdního fondu, případně pozemky vodních ploch a koryt vodních toků bez rozlišení převaţujícího způsobu vyuţití. Do plochy smíšené nezastavěného území jsou zahrnuty pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Přijatelné formy vyuţití jsou vyznačeny příslušným indexem, jsou dány regulativy a musí být vţdy v vzájemném souladu. Index přípustných funkcí: p - přírodní - územní ochrana chráněných území podle zákona č.114/1992 Sb., ve znění zákonného opatření č. 347/1992 Sb., územní ochrana vymezeného územního systému ekologické stability a dalších ekologicky cenných území (zejména ekologické kostry území); ostatní plochy krajinné zeleně, extenzivní sady a zahrady s travním krytem, pozemky ochranné zeleně; v - vodohospodářská - plochy s vodohospodářskou funkcí, území vodních ploch a koryt vodních toků, plochy záplavových území, plochy zahrnuté do ochranných pásem vodních zdrojů, CHOPAV, případně dalších vodohospodářsky významných území; revitalizace vodních toků, umístění vodohospodářských staveb (vodního díla); z - zemědělská - pozemky zemědělského půdního fondu (mimo velkovýrobní formy) s upřednostněním mimoprodukčních funkcí, včetně účelových komunikací slouţících k jejich obhospodařování, extenzivní sady a zahrady s travním krytem – připouštějí se nezbytně nutná opatření a výstavba pro zajištění zemědělské produkce (např. výstavba seníku, ohrazení pastvin apod.); l - lesní - pozemky určené k plnění funkcí lesa (zejména les zvláštního určení, lesy ochranné ap.) – připouštějí se nezbytně nutná opatření a výstavba pro lesní produkci; pěstování dřevin moţné za podmínek, ţe budou pouţity původní (autochtónní) dřeviny odpovídající danému stanovišti; o - ochranná / izolační - prostor mezi různými druhy funkčního vyuţití (např. izolační prostor mezi obytnými a intenzivně zemědělsky vyuţívanými plochami, izolační prostor mezi obytnými plochami a dopravními stavbami); o - ochranná / protierozní - plochy, kde budou ve vyšší míře uplatněna opatření k ochraně před vodní erozí, moţná je kombinace organizačních (zatravnění) a agrotechnických protierozních opatření (protierozní technologie pěstování plodin); d - dopravní - nezbytně nutná opatření a výstavba pro zajištění dopravy a protihlukové ochrany z dopravních staveb v krajinné zóně, pozemky s předpoklady pro výhledový rozvoj dopravní infrastruktury

V řešeném území převaţuje krajinná zóna zemědělské produkce NZ, okrajově se vyskytují plochy přírodního charakteru (NP), které jsou vymezeny v ploše biocenter – lokálních a regionálního. V návaznosti na zastavěné území, v trase regionálního biokoridoru, v plochách interakčních prvků, v záplavovém území jsou vymezeny plochy smíšené nezastavěného území NSx. Jedná se zejména o funkci zemědělskou s ochranou (NSzo..), zemědělskou a vodohospodářskou (NSzv..), popř. v kombinaci s funkcí přírodní (NSpo, NSzpo, NSpv apod.). Plochy těţby N1 a N2 v plánovaném DP Lukavec jsou zařazeny do nezastavitelné plochy těţby nerostů (NT). V plochách kulturní krajiny se smíšeným vyuţitím mají uvedené činnosti vţdy kompromisní charakter – s ohledem na ostatní zde přípustné činnosti. Kompromisní opatření jsou buď obecně známa (např. pravidla v ochranných pásmech, přechodové části krajiny mezi krajinnou zónou zemědělské produkce – NZ a krajinnou zónou přírodní - NP) nebo je moţné kompromis zastoupených činností a funkcí následně přijmout po detailnějším posouzení zóny. Pro vymezené plochy v nezastavěném území jsou územním plánem stanoveny podmínky pro stabilizaci nebo změny v jejich vyuţití (regulativy vyuţití - viz. kap. f textu návrhu), které jsou prostředkem pro usměrnění budoucího utváření krajiny. Územní plán Lukavec navrhuje zvýšení podílu zeleně ve smíšených plochách nezastavěného území, a to například realizací nefunkčních prvků územního systému ekologické stability, výsadbami doprovodné zeleně podél nově navrţených i stávajících komunikací. Rodová a druhová skladba této zeleně musí vycházet z původních rostlinných společenstev: černýšová dubohabřina: černýšová dubohabřina: dřeviny stromořadí - třešeň ptačí, lípa srdčitá, lípa velkolistá, javor mléč, ořešák královský, hrušeň obecná, hybridní topoly, méně jabloň domácí a švestka domácí dřeviny pro solitérní výsadbu a rozptýlenou zeleň - lípa srdčitá, dub letní a zimní, habr obecný, třešeň ptačí, lípa velkolistá, svída krvavá, ptačí zob obecný, hloh jednosemenný, hloh obecný, líska obecná vhodné směsi na zatravňovaná místa - kostřava červená, kostřava luční, srha říznačka, lipnice luční, lipnice obecná, v sušších polohách psineček tenkolistý, lipnice úzkolistá. Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability Součástí zeleně je územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES). Jedná se o vybranou soustavu vnitřně ekologicky stabilnějších segmentů krajiny, účelně rozmístěných na základě funkčních a prostorových kritérií. ÚSES se dělí podle biogeografického významu skladebných prvků na nadregionální, regionální a lokální. Je tvořen biocentry a biokoridory a na lokální úrovni téţ interakčními prvky. Územní plán Lukavec závazně vymezuje prvky ÚSES na regionální a lokální úrovni; nadregionální prvky se v řešeném území nevyskytují.

40


Podle prostorové funkčnosti jsou prvky ÚSES funkční (existující, jednoznačně vymezené) a navrţené k zaloţení (nefunkční, vymezené). Funkční prvky jsou sítí vybraných částí kostry ekologické stability a navrţené prvky doplňují kostru ekologické stability tak, aby byl ÚSES schopen plnit svoje předpokládané funkce v krajině. Prvky navrţené jsou zařazeny do veřejně prospěšných opatření nestavební povahy v krajině. -

Podkladem pro zapracování ÚSES do územního plánu byly následující práce: Územní plán obce Lukavec, 2002 (Ing.arch.Roman Štádler – PAFF – projekční kancelář) ÚPSÚ Lovosice, Lhotka nad Labem, Lukavec (KAPA 2006); včetně změn 1-6 Územní plány navazujících obcí Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje Studie ÚSES zpracovaná pro Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (Ing. Aleš Friedrich, 2008) Územně analytické podklady ORP Lovosice (aktualizace) Terénní průzkum

Jednotlivé prvky byly z výše uvedených prací převzaty a dále upraveny a přizpůsobeny podmínkám návrhu územního plánu a podmínkám ochrany a tvorby krajiny. Územní systém ekologické stability řešeného území je přitom koncipován tak, aby především: a/ navazoval na prvky nadregionálního a regionálního systému ekologické stability, b/ ve svých prvcích zajistil ţivotní podmínky v rámci skupin typů geobiocénů zastoupených na zpracovávaném území c/ zajistil návaznost na místní systém ekologické stability v sousedních katastrech, kde byl jiţ systém zpracován / schválen v rámci ÚPD, d/ byl dodrţen poţadavek minimality nároků systému ekologické stability na další území při respekto vání minimálních poţadavků na parametry prvků územního systému ekologické stability Nadmístní ÚSES Územím prochází regionální biokoridor RBK 616 „Sutomský vrch – Humenský vrch“. Jedná se o sloţený biokoridor propojující regionální biocentra RBC 1292 „Sutomský vrch – Jezerka“ (mimo řešené území) a RBC 1293 „Humenský vrch“. V trase biokoridoru jsou v ekologicky přijatelných vzdálenostech vloţena lokální biocentra (po 400 - 700 m). V řešeném území je vymezen jako dva plošné úseky o rozloze 3,93 ha (dl. 314 m) a 5,25 ha (dl. 516 m), mezi nimiţ je vloţeno lokální biocentrum LBC 9 "U Hřbitova". Přes biokoridor je navrţena stavba nové propojovací komunikace mezi silnicí III/24712 a silnicí II/247. Technickým opatřením musí být zajištěna prostupnost koridoru a zachována tak jeho funkčnost. Přechod koridoru je nutno řešit přemostěním tak, aby byl zachován min. 40 m průchod pro biokoridor. Technické řešení nutno projednat s orgánem ochrany přírody. RBC 1293 „Humenský vrch“ – regionální biocentrum vymezené, funkční, vloţené v trase RBK 616; rozloha v řešeném území 12,83 ha. Přirozená vegetace křovinobylinných teplomilných lad kolem skalnaté vyvýšeniny Humenského vrchu a v přilehlém opukovém svahu vystupujícím nad J okrajem labské nivy. Významná botanická lokalita – výskyt vzácné xerotermní vegetace, archeofytů. Návrh opatření: mimo okraje odstraňování expanzivních křovin, alespoň jednou za dva roky kosení nebo pastva lučních porostů. Lokální ÚSES Lokální biocentra LBC 9 „U Hřbitova“ - lokální biocentrum vymezené, funkční, vloţené v trase regionálního biokoridoru RBK 616, rozloha 5,02 ha. Zahrnuje křovinnobylinná teplomilná lada na opukovém svahu nad obcí. Součástí biocentra je i lukavecký hřbitov. Návrh opatření: mimo okraje odstraňování expanzivních křovin, alespoň jednou za dva roky kosení nebo pastva lučních porostů. Hranice biocentra bude upřesněna v souvislosti s vymezením trasy VRT. LBC „Lukavec“ - lokální biocentrum vymezené, navrţené k zaloţení, rozloha 1,42 ha; zahrnuje prostor mezi tratěmi – ornou půdu, křovinaté svahy ţelezničních tratí a lada. Biocentrum je vloţené na kříţení lokálních biokoridorů LBK „Modla“ a LBK „U ţst. Nové Kopisty“. Biocentrum bylo převzato ze Studie ÚSES Ústeckého kraje (není v ÚAP), oproti původní rozloze bylo zmenšeno na základě poţadavku vlastníka pozemku. Tímto zmenšením však biocentrum nedosahuje poţadované rozlohy 3 ha ! Návrh opatření: na orné půdě zaloţení TTP, doplnění dřevin – druhová skladba dle stanovištních podmínek. LBC 5 „U Slatinské cesty“ - lokální biocentrum vymezené, navrţené k zaloţení na orné půdě, rozloha 4,38 ha. Biocentrum je vymezené na křiţovatce lokálních biokoridorů LBK a „Slatinská cesta“ a doplňujícího koridoru LBK 9-5. Plocha biocentra je vymezena mimo plánovaný DP Lukavec, při jiţním okraji plánované těţební plochy N2. Předpokládá se, ţe hranice bude ještě dále upřesněna v souvislosti s podmínkami, které vzejdou z Plánu sanace a rekultivace. Návrh opatření: sanaci a rekultivaci podél Slatinské cesty přizpůsobit navrţenému biokoridoru a lokálnímu biocentru. Plochy prvků ÚSES nebudou vlastní těţbou písku dotčeny. Těţba bude probíhat mimo tyto plochy avšak rekultivace by měla proběhnout i na těchto plochách. Smyslem rekultivace těchto ploch je vhodnou výsadbou zajistit funkčnost navrţených prvků ÚSES. Preferovat přirozenou či řízenou sukcesi, skupinové výsadby původních dřevin. Lokální biokoridory LBK m „Modla“ – lokální biokoridor mimo intravilán Lukavce zahrnuje dílčí část regulované vodoteče Modly s břehovým a doprovodným porostem. Většina trati koridoru je však vedena mimo řešené území, vně po

41


západním obvodu zastavěného území Lukavce, do řešeného území zasahuje pouze okrajově a to při vstupu Modly do řešeného území a v místě podél ţelezniční trati. Šířka min. 20 m, dl. 35 m, 313 m v řešeném území. LBK „U ţst. Nové Kopisty“ – lokální biokoridor vymezený, navrţený k zaloţení v prostoru podél ţelezniční trati na orné půdě. Částečně zahrnuje travnaté svahy ţelezniční trati, ojediněle s křovinami. Šířka min. 20 m, dl. 558 m v řešeném území. Trasa biokoridoru převzata ze Studie ÚSES Ústeckého kraje (není v ÚAP). Trasa však nenavazuje na systém vymezený v novém ÚP Lovosice, chybí úsek koridoru ve směru ke Keblicím. LBK a „Slatinská cesta“ – lokální biokoridor vymezený, navrţený k zaloţení v prostoru podél Slatinské cesty. Část trasy je vedena mezi cestou a okrajem plánovaného DP Lukavec. Základ koridoru tvoří ruderální bylinný pás s nálety keřů bezu černého a svídy krvavé. V rámci řešení výsadeb doporučeno nahradit perspektivnější druhovou skladbou stromů a keřů; podél plánovaného DP dle Plánu sanace a rekultivace. Šířka min. 20 m, dl. 472 m a 395 m v řešeném území. LBK 9-5 doplňující – lokální biokoridor vymezený, navrţený k zaloţení v prostoru podél silnic II/247 a III/24712. Biokoridor propojuje lokální biocentra LBC 9 "U Lukavce" a LBC 5 "U Slatinské cesty". Šířka min. 20 m, dl. 1402 m. Trasa koridoru převzata z ÚAP (není ve Studii ÚSES Ústeckého kraje). Interakční prvky Na lokální úrovni jsou vymezeny interakční prvky zahrnující přírodě blízká společenstva a přírodní biotopy. Interakční prvky nedosahují parametrů (popř. výrazně přesahují parametry) biocenter a biokoridorů, významně se však podílejí na zvýšení ekologické stability v krajině. Na základě průzkumů byly v řešeném území vymezeny následující interakční prvky: IP1 Modla – břehové a doprovodné porosty regulované vodoteče procházející obcí Lukavec; součástí prvku jsou krajinářské úpravy v obci a postagrární lada u ţelezniční trati; rozloha 1,36 ha. Dle ÚAP se jedná o jednu z větví lokálního biokoridoru LBK m. V rámci ÚP Lukavec je tento prvek poníţen do funkce interakčního prvku. IP2 vysoké travnaté břehy s křovinami podél Číţkovické cesty; rozloha 0,6 ha. IP3 travinnokřovinatá lada v trati bývalé historické úvozové cesty v polích ve směru na Sulejovice, tzv. Hluboká cesta; prvek rozdělen na dvě části dálničním přivaděčem (silnicí II/247); rozloha 0,65 ha a 0,74 ha. IP4 travinnokřovinatá lada v trati bývalé historické úvozové cesty v polích ve směru na Stříţejovice; pokračování tzv. Hřbitovní cesty za silnicí II/247; rozloha 1,2 ha. Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny Plochy zemědělské a lesní jsou přístupné historicky vzniklou sítí účelových komunikací. Tato síť umoţňující prostupnost krajiny a dostupnost okolních sídel je stabilizovaná. Cesty slouţí zejména zemědělskému vyuţití. Řešeným územím neprocházejí ţádné značené turistické trasy, ani ţádné cyklotrasy. Historická cestní síť byla v nedávné době narušena dopravním koridorem dálnice D8, který zasahuje JZ okraj katastru s dálničním přivaděčem vedeným napříč řešeným územím. Obnova zaniklých účelových komunikací není zcela moţná, neboť většina původních tras historických cest je přerušena dálnicí D8. Doplnění dalších cest v plochách nezastavěného území je moţné, umoţňují to stanovené podmínky funkčního vyuţití ploch v krajině. Stanovení podmínek pro protierozní opatření V území se projevuje vodní eroze a to zejména na svaţitých pozemcích mezi dálnicí a Humenským vrchem – dle hodnocení potenciální ohroţenosti se zde jedná o půdy náchylné k vodní erozi. Zemědělským subjektům hospodařícím na erozně ohroţených pozemcích jsou územním plánem doporučena zejména opatření agrotechnická: - zásada provádění agrotechnických operací ve směru vrstevnic, - půdochranné obdělávání, - protierozní orba. Větrnou erozí jsou ohroţeny otevřené plošinné části území. Nad / a pod Humenským vrchem se jedná o půdy mírně ohroţené. Nejohroţenější půdy se vyskytují okrajově na severovýchodně území při hranici s k.ú. Nové Kopisty. Funkci protierozní ochrany tvoří zejména prvky ÚSES. Další protierozní opatření lze dle potřeby budovat v souladu se stanovenými podmínkami vyuţití ploch v nezastavěném území. V plochách smíšeného nezastavěného území s indexem p - přírodní, o - ochranná/protierozní, v vodohospodářská budou ve vyšší míře uplatněny prvky zvyšující ekologickou stabilitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozptýlená zeleň. Stanovení podmínek pro ochranu před povodněmi Přirozená povodeň způsobená přírodními vlivy Pro hlavní místní recipient - potok Modla nejsou určena záplavová území, zasahuje sem však záplavové území vodního toku Labe Q100 a Q20. Umístění staveb v záplavových územích a na pozemcích při vodních tocích podléhá souhlasu vodohospodářského orgánu podle zákona o vodách. V záplavovém území vymezeném hranicí Q 100, ani na sousedních pozemcích není v rámci ÚP navrţena ţádná rozvojová lokalita.

42


Území bude dostatečně chráněno protipovodňovými opatřeními, které jsou postupně v dané oblasti realizovány a to jak na Modle (Zkapacitnění toku Modla I. – Lukavec), tak na Labi (I. Lovosicko - Lovosice, průmyslová část – protipovodňová ochrana na Q100 na Labi). V roce 2009 byla dokončena stavba "Zkapacitnění toku Modla I. – Lukavec". Stavba byla zahájena v listopadu 2007 a dokončena v roce 2009. Vodní tok Modla v úseku intravilánu obce Lukavec aţ po dálniční most D-8 byl vyhodnocen jako nekapacitní a v naprosto nevyhovujícím stavu. Nedostatečné parametry koryta měly za následek zaplavování intravilánu Lukavec a východní části města Lovosic. Potenciálně byl také ohroţen chemický podnik Lovochema, těleso trati Praha-Děčín a těleso dálničního přivaděče k D8 Praha – Teplice. K menším povodním docházelo pravidelně v jarních a letních měsících při přívalových deštích, velké povodně zasáhly tuto lokalitu v letech 2002, 2003 a 2007. Realizací úpravy se zvýšila kapacita koryta vodního toku Modly z Q1na Q5, příčný i podélný profil byl stabilizován, značně se zlepšil splaveninový reţim toku. Koryto toku nyní plní svou funkci, v období zvýšených průtoků nedochází k zaplavování okolních pozemků a ke vzniku povodňových škod. Stavba rovněţ významně ovlivnila estetický vzhled obce. Jedním z kroků koncepce řešení ochrany před povodněmi na řece Labi je protipovodňová ochrana urbanizovaného území lokality Lovosicko. Celý záměr protipovodňových opatření na Labi v lokalitě Lovosicko je rozdělen do 5 samostatných celků (I. – V.). Řešeného území se dotýká stavba I. Lovosicko - Lovosice, průmyslová část – protipovodňová ochrana na Q100 na Labi (4415 m3/s). Linie zemních hrází je vedena z Prosmyk, kde je u areálu Technických sluţeb zavázána do navrhovaného násypu přeloţky silnice II/247 Litoměřice – přivaděč k Průmyslové zóně Prosmyky. Linie je vedena za přístavy a areálem Povodí Labe s.p. kde je zemní hráz kombinovaná se zdí oplocení areálu Lovochemie. V západní části lokality je od labské plavební dráhy k Modle linie protipovodňové ochrany vedena v linii oplocení stávajících areálů průmyslových a potravinářských podniků. Podél pravého břehu Modly je linie vedena v trase oplocení podél vlečkoviště Lovochemie a.s. a poté za břehovou čarou Modly v nezastavěném území k silnici v ulici Terezínská. Linie je dále vedena podél Modly za areálem bývalého učiliště a je zavázána do násypu ţelezniční trati Lovosice – Úštěk. Hráz pokračuje po pravém břehu Modly a je ukončena zavázáním do násypu ţelezniční trati Děčín – Praha u obce Lukavec. Zemní hráz se katastru obce Lukavec dotýká pouze okrajově, je vymezena na parc.č. 6/18 a 86/19. Hráz je navrţena s korunou šířky 3 – 3,5 m, se sklony svahů 1 : 2,5. Návodní líc bude v místech, kde při zvýšené hladině vody bude svah namáhán zvýšenými rychlostmi proudění obloţen drátokamennými matracemi. Jinak budou svahy ohumusovány a osety travou. Součástí záměru je i řešení vnitřních vod za linií protipovodňového opatření. -

-

V rámci návrhu ÚP jsou navrţena opatření pro zvýšení ochrany území před velkými vodami: podél koryta vodního toku Modly a vodních ploch je ţádoucí zachovat volné nezastavěné a neoplocené území o šíři min. 8 m od břehové hrany na obě strany (tzv. potoční koridor) - pro průchod velkých vod a zároveň jako manipulační pruh pro účel správy a údrţby vodního toku; navrţena jsou opatření zvyšující retenční kapacitu území - vyhrazení dostatečně širokých pásů pozemků podél vodoteče a v okolí obce smíšeným funkcím (index p - přírodní, v - vodohospodářská, o - ochranná). V plochách smíšeného nezastavěného území s indexy „p“, „v“, „o“ budou ve vyšší míře uplatněny prvky zvyšující retenční kapacitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozptýlená zeleň. v území určeném k zástavbě je třeba zabezpečit, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní. Odvodnění nutno řešit kombinovaným systémem přirozené / umělé retence, např. vsakem na pozemcích, odvedením obvodovým drenáţním systémem do jímek v nejniţším místě plochy (regulovaný odtok do recipientu, popř. následné vyuţití vody pro zálivku v době přísušku).

Zvláštní povodeň Na katastr obce Lukavec zasahuje území zvláštní povodně pod vodním dílem Nechranice. Pro vodní dílo je jako samostatný dokument zpracován Plán ochrany před zvláštní povodní pro vodní nádrţ Nechranice. Plán ochrany území před zvláštní povodní (dále jen „Plán“) je operačním plánem, resp. souborem dokumentů, které obsahují: způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o moţnosti vzniku a vývoji zvláštní povodně na vybraném vodním díle vymezení území ohroţeného zvláštní povodní a jeho vyznačení do mapových podkladů zajištění včasné aktivizace povodňových a krizových orgánů přípravu a organizaci povodňových zabezpečovacích prací a povodňových záchranných prací na území ohroţeném zvláštní povodní. Plán se zpracovává pro všechna vodní díla I. aţ III. kategorie, která vzdouvají nebo akumulují vodu a mohou vyvolat zvláštní povodně. Plán se nezpracovává pro jezy a ochranné hráze vodních toků. Vodní nádrţ Nechranice je situována na vodním toku Ohře, v ř. km 103,44, cca 11 km jiţně od Chomutova. Řešené území pod vodním dílem sestává z inundačního území dolní Ohře aţ po soutok s vodním tokem Labe v Litoměřicích. Stupně povodňové aktivity na vodním díle Nechranice

43


N-leté vody na vodním díle Nechranice v m3/s

Hrozbu vzniku zvláštní povodně je nutno brát v úvahu jako reálnou. Výpočtový hydraulický model průlomové vlny vodní nádrţe Nechranice byl sestaven z údolních profilů včetně profilů vedených mosty a jejich násypovými tělesy. Zpracovaná varianta průlomové vlny předpokládá destrukci materiálu zemní hráze a jejího opevnění ve výšce 26 – 28 m, kdy při převádění desetitisícileté povodně dojde k přelití hráze a v důsledku toho k její poruše. Celkový objem průlomové vlny, který proteče vzniklou průrvou za modelovaný čas je 527 mil. m3 vody. Vzniku průlomové vlny předchází poměrně dlouhý čas (77 hodin), kdy se vyvíjí hydrologická situace desetitisícileté povodně, s postupným narůstáním přítoku do nádrţe a i odtoku z ní, která je v uvedeném čase při odtoku z nádrţe 1 013 m3/s ukončena přelitím hráze. Od této chvíle nastává vlastní vývoj průlomové vlny se strmým nárůstem průtoků. Z vypočtených hodnot průlomové vlny je zřejmé, ţe se jedná o extrémní vlnu cca 18krát převyšující průtok Q100 v profilu hráze. Vlna, pokud by ve vypočtených parametrech vznikla, by měla v záplavovém území devastující důsledky, a to prakticky na celém úseku dolní Ohře, na Labi a pravděpodobně i na značném úseku v Německu. Objem průlomové vlny je dle výpočtů 1,8krát větší neţ celý objem vodní nádrţe. Kulminační hodnota průlomové vlny v profilu soutoku s Labem, po připočtení stoleté povodně na Labi, by měla pod soutokem toku Labe a Ohře hodnotu 9 644 m3/s, coţ je dvojnásobek kulminačního průtoku povodně ze srpna roku 2002. Střední postupová rychlost je cca 1 m/s, střední profilové rychlosti se pohybují od 0,5 do 4,5 m/s, hloubky od 8,5 do 16,5 m a šířky zátopy od 300 do 3 500 m kromě výústního úseku Ohře, kde se voda rozlije aţ do šířky cca 9 000 m. Při vzniku zvláštní povodně provádí varování vlastník (správce nebo uţivatel) vodní nádrţe Nechranice aktivací vlastních elektrických sirén, přičemţ tuto skutečnost oznámí KOPIS HZS Ústí nad Labem. Varování je okamţitě předáno povodňové komisi (PK) Ústeckého kraje, popř. bezpečnostní radě (BR) Ústeckého kraje, a PK ORP, popř. BR ORP níţe po toku (Ţatec, Louny, Lovosice, Roudnice nad Labem, Litoměřice). Tyto sloţky systému řízení ochrany před povodněmi předají informaci PK ohroţených obcí, popř. BR ohroţených obcí, které prostřednictvím jednotného systému varování obyvatelstva na ohroţeném území předají informaci obyvatelstvu. Stanovení podmínek pro rekreaci Obec nepatří mezi tradičně vyuţívaná sídla pro rekreaci. Rekreační vyuţívání staveb je minimální. Dobré podmínky nejsou ani pro cykloturistiku a turistiku. V nezastavěném území (v krajině) není moţné umisťovat ţádné stavby pro rodinnou ani hromadnou rekreaci (viz. podmínky vyuţití ploch - kap. f). Nezastavěné území bude i nadále slouţit pro nepobytovou rekreaci, pro kterou budou vyuţívány účelové cesty v krajině. Podmínky pro ochranu nerostných surovin a těţbu Územním plánem jsou respektována: chráněné loţiskové území č. 16350000, které je součástí dosud netěţeného výhradního loţiska štěrkopísků B 3163500 (Bohušovice nad Ohří). V této lokalitě je plánován dobývací prostor Lukavec pro fyzickou osobu. Sídelní útvar se nachází mimo CHLÚ i DP. Dobývací prostor byl stanoven rozhodnutím ČBÚ a OBÚ Most č.j. 9582/2011/04/005 ze dne 25.7.2011. Na základě rozhodnutí ČBÚ č.j. SBS 01163/2014/ČBÚ-22 ze dne 31.1.2014 (nabylo právní moci dne 17.2.2014) bylo výše uvedené rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru Lukavec zrušeno a věc byla vrácena OBÚ k novému projednávání. OBÚ Most pod č.j. SBS/09582/2011/OBÚ-04/010 ze dne 12.3.2014 oznamuje pokračování správního řízení ve věci návrhu na stanovení DP Lukavec zahájeném dne 28.3.2011. Odhadovaná těţitelná zásoba suroviny v k.ú. Lukavec je 5,348 tis. tun štěrkopísků. Na loţisku se nachází surovinový druh štěrkopísek s pouţitím jako hutné kamenivo pro stavební účely podle ČSN 72 15 12. Surovina je vhodná k přípravě i náročných betonových směsí, je zde výhodné zastoupení štěrkové a pískové frakce (60:40), nízká jílovitost, stupeň humusovitosti A a B, nízký obsah síry. Územní rozsah navrhované plochy pro těţbu surovin je 53,12 ha (v rámci vymezeného DP Lukavec na ploše 46,52 ha a části nevýhradních zásob v rozsahu 6,6 ha). Plocha plánovaného DP je v rámci návrhu ÚP Lukavec zařazena do nezastavěného území s funkcemi NZ - plochy zemědělské v koridoru vysokorychlostní trati a NT plochy těţby nerostů nezastavitelné (mimo koridor VRT). Jedná se o dvě dílčí plochy N1 a N2 vyuţitelné pro těţbu štěrkopísků. Těţební plocha NT je vymezena za účelem zajištění podmínek pro hospodárné vyuţívání nerostných surovin a pro ochranu ţivotního prostředí při těţební činnosti a úpravě nerostů. Plocha těţby nerostů zahrnuje pozemky lomu, pozemky pro ukládání dočasně nevyuţívaných nerostů a ostatních vytěţených materiálů, které budou vyuţity v rámci rekultivace k modelaci území, dále pozemky rekultivací a pozemky staveb a technologických zařízení pro těţbu. Do plochy těţby nerostů jsou zahrnuty i pozemky související dopravní a technické infrastruktury.

44


Sanace a rekultivace prostoru, v němţ se těţební činnost v budoucnu předpokládá, bude v další přípravě záměru řešena samostatnou studií, resp. Plánem sanace a rekultivace. S ohledem na deficit zemin pro rekultivaci bylo doporučeno orientovat se na alternativu s převáţným podílem hydrické rekultivace. Upřesnění šíře pruhu pozemků podél osy vysokorychlostní trati, které bude nutno v rámci rekultivace rovněţ řešit, bude moţné provést aţ na základě stabilizace vedení trasy vysokorychlostní trati. Sanaci a rekultivaci podél Slatinské cesty bude nutno přizpůsobit navrţenému lokálnímu biokoridoru a lokálnímu biocentru. Plochy prvků ÚSES nebudou vlastní těţbou štěrkopísku dotčeny. Těţba bude probíhat mimo tyto plochy, avšak rekultivace by měla proběhnout i na těchto plochách. Územní plán navrhuje zvýšit podíl rekultivace přírodě blízkým způsobem, tzn. zachovat a stabilizovat všechny přírodní prvky vzniklé v průběhu těţby, zejména vodní plochy, mokřady, travinnobylinná společenstva a náletovou zeleň. Důleţité je, aby vytěţená plocha byla ponechána přirozené sukcesi, popř. řízené sukcesi. Plánovaný dobývací prostor Lukavec byl řešen změnou č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec pro obec Lukavec, při jehoţ komplexním projednání byly stanoveny podmínky, ty jsou převzaty a zapracovány do návrhu ÚP Lukavec: před zahájením těţby v k. ú. Lukavec bude předloţen ke schválení plán rekultivace, který bude rovněţ součástí PD (POPD); PD technického zázemí, včetně příjezdové komunikace bude řešit střet těţké nákladní dopravy se stávají cím vodovodním a kanalizačním řadem obce Keblice, který je veden podél silnice III/24712 (vhodné přemostění, apod.); investor provede před zahájením prací pasportizaci studní v okolních obcích (N. Kopisty, Keblice, Lukavec); v rámci dalšího stupně PD (POPD) podrobně projednat s Povodím Labe a Povodím Ohře přípravu a provoz těţby loţiska v pískovně Lukavec z hlediska ochrany před povodněmi a reţimu provozu pískovny v případně povodně; v dalších stupních projektové přípravy budou dále zpřesňovány zábory půdy celkem i v jednotlivých etapách a tato skutečnost bude projednána s příslušným orgánem ochrany půdy, výsledky se promítnou do POPD; po projednání trasy VRT s MD ČR bude postupně upřesňována trasa VRT v části navrhované pískovny Lukavec. V rámci tohoto upřesnění bude zpřesněna bilance hmot dostupných k rekultivaci a vytvoření koridoru pro VRT; další stupeň PD bude obsahovat i plán skrývek, včetně nakládání s kulturní vrstvou; území těţby N1 a N2 řešit jako prostor s výhledově oddělenými jezery s tím, ţe prostory v severní části lokality budou pojaty jako plochy pro obohacení biologické rozmanitosti území, plochy blíţe k silnici Keblice – Lukavec jako plochy pro moţné rekreační vyuţití, s umoţněním průniku přírodních prvků do území (výsadby dřevin); do přípravné dokumentace záměru jednoznačně promítnout zachování prostoru bývalého malého písníku včetně solitérního topolu u křiţovatky silnice Keblice – Lukavec se Slatinskou cestou jako jednoznačného refugia řady druhů ţivočichů v území. Toto území začlenit do navrhovaného lokálního biocentra; při biologické rekultivaci nebudou pouţívány dřeviny čeledi Rosaceae, k rekultivaci budou pouţívány pouze autochtonní dřeviny (včetně keřů); do projektu rekultivací zahrnout tvorbu mokřadních enkláv a tůní podél břehů, oddělených od hlavní vodní plochy, jako refugia pro vývoj obojţivelníků bez tlaku rybí obsádky a tak obohatit místní ekosystém; do přípravné dokumentace záměru pro období rozhodujících zemních prací promítnout realizaci skrývek nejdříve ke konci vegetačního období kaţdého roku z důvodu omezení vlivů na prostory reprodukce populací volně ţijících ţivočichů; po uvedení pískovny do provozu bude provedeno měření hluku na okraji obce Lukavec dle dispozic KHS. Toto měření bude provedeno i před uvedením do provozu (jako hodnoty pozadí); v ploše dotčené těţbou nerostných surovin je nutno provést demontáţ a přeloţky vodovodních řadů závlahové soustavy tak, aby byla zajištěna její plná funkceschopnost. Koncové větve rozvodů doporučeno zaslepit. Detailní řešení přeloţky a odstavení závlahové sítě bude součástí Plánu vyuţívání loţiska. Ochrana prostředí, hygienická ochrana Stacionární zdroje V následujícím přehledu jsou charakterizovány nejvýznamnější skupiny stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší REZZO1, které se nacházejí v nejbliţším okolí Lukavce, tj. přibliţně do vzdálenosti 5 km. Jedná se o kategorii velkých a zvl. velkých zdrojů (spalovací zdroje nad 5 MW a vybrané technologie). Celkem se jedná o 10 zdrojů REZZO 1, z toho 3 zvláště velké zdroje ovlivňující ovzduší Lovosic, resp. ovzduší obce Lukavec. Produkce emisí znečišťujících látek ze zdrojů kategorie REZZO 1 v okolí Lukavce u Lovosic – rok 2010

Zdroj AGROKOMPLEX OHŘE – chov skotu Nové Kopisty Aoyama Automotive Fasteners Czech s.r.o.; Lovosice

TZL

SO2

NOx

CO

VOC*

-1

t.rok 0,019

0,000

0,000

0,002

0,006

0,168

1,003

0,747

2,528

1,118

45


Glanzstoff – Bohemia s.r.o., Lov. KOS WIRE EUROPE s.r.o. odmašťování a čištění kovů; Lovosice LADEO – biodegradace odpadů skládka Lukavec Lafarge Cement a.s., Číţkovice Lovochemie, a.s., Lovosice PREOL a.s., výroba FAME, Lov. Tris czech s.r.o. Lovosice Zemědělské zásobování a nákup v Děčíně a.s., Prosmyky Celkem *) VOC = těkavé organické látky

0,111

30,707

33,862

33,149

0,085

0,000

0,000

0,367

0,099

0,611

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

20,869

185,497

488,269

916,166

20,308

21,937

1062,021

520,332

35,208

18,225

0,349 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

26,720 0,000

0,668

0,003

0,179

0,510

0,005

44,121

1279,231

1043,756

987,662

67,078

zdroj: ČHMÚ

Mezi emisně nejvýznamnější velké zdroje znečišťování ovzduší patří: Cementárna Lafarge Cement a.s. mezi Sulejovicemi a Číţkovicemi s kamenolomem u Úpohlav (cca 4 km od Lovosic) je významným producentem tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého v celorepublikovém měřítku. Lovochemie, a.s., Lovosice provozuje zařízení pro výrobu různých, převáţně dusíkatých minerálních hnojiv. Podstatnou součástí je výroba kyseliny dusičné z amoniaku, jako doplněk k tomu se vyrábí karboxymetylcelulóza. V celorepublikovém srovnání je významným producentem oxidu siřičitého, amoniaku (28,291 t/rok), oxidu uhličitého (232054,203 t/rok) a sloučenin těţkých kovů. Vymezena zóna havarijního plánování. Glanzstoff – Bohemia s.r.o., Lovosice, ul. Terezínská; v podniku se vyrábějí technické viskózní příze z plynulých vláken - výstuţný materiál ve speciálních pneumatikách k osobním automobilům. Zdrojem jsou jak technologie - výroba a zpracování viskózy. Významný producent oxidu siřičitého, sirouhlíku (1954,0715 t/rok) a sirovodíku (90,331 t/rok).

-

-

V krajském srovnání se tyto podniky řadí mezi největší producenty všech sledovaných emisí. Celkově posouzeno přispívají okolní podniky k nezanedbatelnému imisnímu zatíţení města Lovosic a okolí. Mezi emisně nejvýznamnější producenty amoniaku patří: AGROKOMPLEX OHŘE – chov skotu Nové Kopisty: produkce amoniaku 23,748 t/rok Lovochemie, a.s., Lovosice: produkce amoniaku 28,291 t/rok

-

Při západním okraji území, těsně za hranicí k.ú. Lukavec je umístěna skládka, která je rovněţ zařazena mezi velké zdroje znečišťování ovzduší: Jedná se o zařízení na odstraňování nebo vyuţívání nebezpečného odpadu a zařízení k nakládání s odpadními oleji, o kapacitě větší neţ 10 t denně. Skládky, které přijímají více neţ 10 tun denně nebo mají celkovou kapacitu větší neţ 25 000 tun, s výjimkou skládek inertního odpadu. Skládka skupiny S-NO Lukavec, k.ú. Lovosice“ společnosti LADEO Lukavec s.r.o., Česká Lípa - úprava odpadů biodegradací, stabilizací, odstraňování odpadů solidifikací - výroba stabilizátorů. Zpracovávány jsou odpady znečištěné ropnými uhlovodíky a dalšími biologicky odbouratelnými látkami. Liniové zdroje V následující tabulce je uveden výčet nejvýznamnějších liniových zdrojů znečišťování ovzduší (nejvýznamnější liniové zdroje jsou definovány vyšší průměrnou intenzitou dopravy neţ 5000 vozidel za 24 hodin), které byly vybrány na základě údajů ze sčítání dopravy provedeného Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) v roce 2010. Nejvyšší průměrná intenzita dopravy počet vozidel /24 hod. TV O M SV

Linový zdroj / číslo sčítacího úseku*

Podíl TV %

1.

D8:

Doksany - Lukavec / 4-8232

3325

17675

27

21027

15,8

2.

I/15:

Lovosice k.z - x s 247 / 4-0080

2302

7528

42

9872

23,3

3.

247:

x s D8 – x s I/15 / 4-2186

1359

6229

18

7606

17,8

4.

I/15:

x s 247 – zaúst. 608 / 4-0087

1521

5006

53

6580

23,1

5.

247/12: Lovosice, vyúst.z I/15 – x s 247 / 4-2970

507

2108

13

2628

19,3

6.

247/12: x s 247 – Keblice, vyust. 2477 / 4-2976

139

852

4

995

14,0

46


Vysvětlivky: TV – těţká vozidla; O – osobní a dodávková vozidla; M – jednostopá motorová vozidla; SV – součet všech vozidel

Nejvíce zatíţenou komunikací v zájmovém území je dálnice D8 s intenzitou 21027 vozidel. Silnice 247 sjezd a propojka z dálnice směrem do Průmyslové zóny Prosmyky s napojením na silnice III/24712 a I/15 vykazuje intenzity cca 7606 vozidel /den. Podíl nákladní dopravy se na jednotlivých úsecích pohybuje v rozmezí 14 – 23,3%. Dle prognózy k r. 2015 dojde k navýšení počtu vozidel o cca 8,6 %. Kvalita ovzduší Nejblíţe řešenému území jsou provozovány dvě měřící stanice: UDOK Doksany – pozaďová, venkovská; reprezentativnost 4-50 km ULTT Litoměřice – městská nebo venkovská; reprezentativnost 4-50 km V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty znečištění za rok 2011 (zdrojem informací je ročenka ČHMÚ zveřejněná na internetových stránkách – www.chmi.cz). Naměřené koncentrace znečišťujících látek na stanici UDOK Doksany v r. 2011 a porovnání s imisními limity pro ochranu zdraví Znečišťující látka SO2 NO2 PM10 CO B(a)P

Doba průměrování

Limit + mez tolerance pro r. 2009*

Naměřené koncentrace

350 µg.m-3

-

24 hodin.

-3

125 µg.m

-

1 hod - 19. nejv. konc.

200 µg.m-3

-

1 hod - 25.nejv.koncentr.

Kalendářní rok

-3

19,9

-3

51,0 (20.11.2011)

-3

25,3

40 µg.m

24 hod – 36. nejv. konc.

50 µg.m

Kalendářní rok

40 µg.m

10 000 µg.m-3

8hodinové hodnoty

3

Kalendářní rok

1,0 ng/m

-

Naměřené koncentrace znečišťujících látek na stanici ULTT Litoměřice v r. 2010 a porovnání s imisními limity pro ochranu zdraví Znečišťující látka SO2 NO2 PM10

Doba průměrování

Limit + mez tolerance pro r. 2009*

1 hod - 25.nejv.koncentr.

Naměřené koncentrace

350 µg.m-3

-

-3

24 hodin.

125 µg.m

-

1 hod - 19. nejv. konc.

200 µg.m-3

60,8 (07.01.2011)

Kalendářní rok

-3

18,8

-3

65,5 (17.02.2011)

-3

31,9

40 µg.m

24 hod – 36. nejv. konc.

50 µg.m

Kalendářní rok

40 µg.m 47


CO

8hodinové hodnoty

B(a)P

Kalendářní rok

10 000 µg.m-3

-

1,0 ng/m3

-

V případě 24-hod koncentrací PM10 je legislativou tolerováno nejvýše 35 překročení limitu během roku, pro vyhodnocení se proto uvádí 36. nevyšší hodnota. Obdobně se u koncentrací NO2 udává 19. nejvyšší hodnota a u SO2 25. nejvyšší hodnota. Základním obecným podkladem pro hodnocení současné kvality ovzduší jsou výsledky pozaďového imisního měření. S ohledem na charakter posuzované lokality lze předpokládat, ţe se stávající imisní zátěţ v hodnoceném území pohybuje přibliţně na stejné úrovni jako hodnoty naměřené na stanici imisního monitoringu v Doksanech a v Litoměřicích. hodnota 24 hodinové koncentrace oxidu siřičitého dosahovala v roce 2010 na stanici UDOK Doksany 26 % imisního limitu. V roce 2011 hodnoty nebyly měřeny. průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého dosahovaly v roce 2011 na stanici UDOK Doksany 49 % (v r. 2010 42%) imisního limitu a na stanici ULTT Litoměřice 47 % (v r. 2010 49,0 %) imisního limitu. Také 19. nejvyšší hodinová koncentrace nepřekročila imisní limit (30,4 %). průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 dosahovaly 63,3 % (v r. 2010 67,8 %) stanoveného imisního limitu na stanici UDOK Doksany a 79,8 % (v r. 2010 76,8 %) na stanici ULTT Litoměřice. 36. nejvyšší hodnota 24-hod koncentrací PM10 dosahovala aţ 163 % limitu na stanici v Litoměřicích. Limit byl v roce 2011 překročen 36x (v r. 2010 41x) na stanici UDOK Doksany a 64 x (v r. 2010 49x) na stanici ULTT Litoměřice. Legislativa toleruje nejvýše 35 překročení v roce! průměrné roční koncentrace B(a)P nejsou na stanicích měřeny. Dle grafické ročenky dosahují koncentrace více jak 1-2 ng/m3. pro ostatní imisní veličiny nejsou výsledky měření k dispozici. Dle dat na měřících stanicích v Doksanech a v Litoměřicích jsou nejvíce problematickou znečišťující látkou suspendované částice PM10. Denní koncentrace částic PM10 na obou měřících stanicích přesáhly limit. Rovněţ průměrné roční koncentrace B(a)P dle grafické ročenky 2011 přesahují limit. Nejvyšší koncentrace částic PM10 a B(a)P lze očekávat v bezprostředním okolí nejvíce dopravně zatíţených komunikací a ţelezniční trati. Území v působnosti Městského úřadu Lovosice patří dle sdělení odboru ochrany ovzduší MŢP – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010, uveřejněném ve věstníku MŢP částka 2 z února 2012, mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Na 90,1 % (v r. 2009 jen 6,1 %) území došlo k překročení limitů pro PM10. Na 6,2 % (v r. 2009 na 2 %) plochy působnosti Městského úřadu Lovosice byl v roce 2010 překročen cílový imisní limit pro benzo(a)pyren. -

-

-

-

Celkové zhodnocení kvality ovzduší v oblasti obce Lukavec Obdobně jako v jiných oblastech ČR jsou nejvíce problematickou znečišťující látkou suspendované částice PM10. Koncentrace částic PM10 na obou měřících stanicích přesáhly imisní limit (na stanici ULTT Litoměřice aţ 64 x). Prašnost v zájmovém území je poměrně vysoká, je způsobena i druhotnou prašností z polí a komunikací, podílí se na ní i průmysl (zejména cementárna Číţkovice a Lovochemie). Nejvyšší koncentrace částic PM10 lze očekávat v bezprostředním okolí nejvíce dopravně zatíţených komunikací. Oblast Lukavce splňovala v r. 2010 kritéria vymezující oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší dle § 7 zákona 86/2002 Sb., v platném znění. K překročení průměrného 24hodinového imisního limitu koncentrací prašných částic frakce PM10 došlo na 90,1 % území MěÚ Lovosice; limitní hodnoty benzo(a)pyrenu byly překročeny na 6,2 % území MěÚ Lovosice. U ostatních znečišťujících látek se nepředpokládá překračování imisních limitů. Na základě vyhodnocení kvality ovzduší lze oblast Lukavce v rámci ČR hodnotit jako oblasti se střední imisní zátěţí. Území je ovlivněno jak stacionárními zdroji - celkem je ve vzdálenosti do 5 km 10 velkých zdrojů znečišťování ovzduší, z toho 3 spadají do kategorie zvláště velkých zdrojů. Mezi emisně nejvýznamnější patří Cementárna Lafarge Cement a.s., Lovochemie a.s. a Glanzstoff – Behemia s.r.o.. Území je ovlivněno i liniovými zdroji, zejména dopravou na dálnici D8 a na dálničním sjezdu Lukavec – Prosmyky. Pokud se týká ozonu, dochází ke vzniku vyšších koncentrací v důsledku intenzivnějšího slunečního záření, coţ souvisí i s hustou automobilovou dopravou. Jedná se však jen o nepatrné překročení imisní hodnoty.

Pásma hygienické ochrany staveb V řešeném území jsou vyhlášena pásma hygienické ochrany pro zemědělskou ţivočišnou Tato však není dlouhodobě provozována a ani se nepředpokládá její obnova. Musí být respektováno ochranné pásmo veřejného pohřebiště (dle zákona č. 256/2001, o pohřebnictví, v platném znění) - OP veřejného pohřebiště je 100 m. Ochrana proti účinkům hluku

48

výrobu.


-

-

Hlavním zdrojem hluku v řešeném území je zejména poměrně frekventovaná ţelezniční doprava. Sídlo je obemykáno tělesem dráhy vyuţívaným intenzivně pro osobní a nákladovou přepravu. Automobilová doprava na silničních komunikacích v zastavěném území (silnice III. třídy) by nepředstavovala výrazný problém za předpokladu dodrţování silničních předpisů (zákaz vjezdu těţkým vozidlům) - viz. tabulka intenzit dopravy uvedená v části doprava. Vyuţití ploch musí být řešeno tak, aby v budoucnu nevznikly nároky na opatření proti nepříznivým účinkům dopravy, zejména hluku (zákon č 258/2000 Sb., §30 - hluk a vibrace v upřesnění zákona č. 274/2003 Sb.), jeţ nebudou správcem a provozovatelem dopravní infrastruktury hrazeny. Pro lokalitu Z1 v blízkosti dráhy je dána podmínka - “trvalé bydlení bude v navazujícím řízení prověřeno splněním hlukových limitů (provoz ţeleznice)”. V obci nedochází k nadlimitnímu ovlivňování zdraví obyvatel hlukem z výroby. Po uvedení pískovny do provozu bude provedeno měření hluku na okraji obce Lukavec dle dispozic KHS. Toto měření bude provedeno i před uvedením do provozu (jako hodnoty pozadí).

Radonové riziko Z hlediska radonového nebezpečí je zájmové území převáţně v přechodné kategorii indexu geologického podloţí. Přechodná kategorie radonového indexu je v převaţující míře sledována v rámci zastavěného území. Pozn.: Jedná se o statisticky převaţující kategorie v dané geologické jednotce (mapy M 1:50000). Radiační zátěţ stavebního pozemku je vţdy ovlivněna také lokální situací (různá propustnost půd, lokální anomálie aktivních látek v horninách atd.) a pouţitými stavebními materiály. Určení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku je moţno pouze měřením radonu v podloţí na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny místní geologické podmínky). V řešeném území můţe být při vybraných stavebních činnostech vyţadováno provedení radonového průzkumu (stanovení radonového indexu pozemku dle vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, v platném znění). Při vyuţívání místních zdrojů podzemní vody pro pitné účely se doporuč í vody na radioaktivní prvky. 3.5) Limity vyuţití území Limity vyuţití území omezují, vylučují, případně podmiňují umísťování staveb, vyuţití území a opatření v území. Podrobněji jsou popsány v jednotlivých dílčích kapitolách. Limity jsou graficky vyjádřeny na koordinačním výkrese. Limity vyuţití území stávající -

Ochrana památek nemovitá kulturní památka 25638/5-2167zámek (čp. 24).

-

Ochrana přírody a krajiny umělá vodní nádrţ - rybník, vodní tok (VKP) - drobný vodní tok Modla,

-

Ochrana podzemních a povrchových vod provozní ochranné pásmo vodního toku, katastrální území Lukavec u Lovosic spadá pod stanovené zranitelné oblasti.

-

Ochrana staveb hranice zóny havarijního plánování, ochranné pásmo veřejného pohřebiště, jiná ochranná pásma (zájmy MO ČR, jev 114).

-

Ochrana nerostného bohatství hranice výhradního loţiska štěrkopísků B 3163500, hranice chráněného loţiskového území 16350000.

-

Ochrana před záplavami hranice území zvláštní povodně pod vodním dílem, záplavové území Labe Q100.

-

Ochrana dopravní infrastruktury - pozemních komunikací ochranné pásmo dálnice D8. ochranné pásmo silnice III. třídy (24712) a silnice II. třídy (247).

-

Ochrana dopravní infrastruktury - drah ochranné pásmo ţelezniční traťi č. 090 (celostátní), ochranné pásmo dráţní vlečky.

-

Ochrana technické infrastruktury - vodovodních řadů a kanalizačních stok ochranné pásmo řadů a stok.

49


-

Ochrana technické infrastruktury - pro zásobování elektrickou energií ochranné pásmo nadzemního vedení elektro VN a trafostanic, ochranné pásmo nadzemního vedení elektro VVN.

-

Ochrana technické infrastruktury - pro zásobování plynem ochranné pásmo STL plynovodu, ochranné pásmo VTL plynovodu včetně zařízení, bezpečnostní pásmo VTL plynovodu.

-

Ochrana technické infrastruktury - telekomunikace Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení (místní, dálkové), radioreléové trasy veřejné komunikační sítě. Další omezení v území (s charakterem limitů vyuţití území)

-

Ochrana kulturního bohatství: drobné památky (pomník, kříţek, socha), architektonicky významné stavby (kaple), Území obce Lukavec je územím s archeologickými nálezy.

-

Ochrana půdního fondu, přírody a krajiny: přírodní biotopy i charakteru významných krajinných prvků převáţně zapojené do systému nadřazeného ÚSES, orná půda, trvalé travní porosty, zahrady a sady, zemědělské půdy v I. a II. stupni přednosti v ochraně ZPF, investice do půdy (závlahové řady).

-

Dopravní a technická infrastruktura, vybavenost území ţelezniční zastávka, čistírna odpadních vod, objekt poţární ochrany, autobusové zastávky, účelové komunikace.

-

Limity vyuţití území vyplývající z návrhu ÚP -

Veřejná infrastruktura rozvoj silniční sítě, územní rezerva pro VRT, rozvoj sítě místních a účelových komunikací, občanská vybavenost.

-

Příroda a krajina návrh systému lokálního ÚSES a zpřesnění nadřazeného systému ÚSES převzatého ze ZÚR Ústeckého kraje.

-

Ochrana nerostného bohatství vymezení těţebních ploch štěrkopísku v nově navrhovaném DP Lukavec (mimo územní rezervu VR1).

4)

Stanovení podmínek pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití Jednotlivé plochy funkčního vyuţití jsou navrţeny v souladu s Vyhláškou č. 501/2006 Sb. ze dne 10. listopadu 2006, o obecných poţadavcích na vyuţívání území. Územním plánem jsou vymezeny plochy s rozdílným způsobem vyuţití v sídle, včetně stanovení podmínek pro jejich stabilizaci nebo změny v jejich vyuţití. Plochy jsou členěny podle charakteru vyuţití, limitujících jevů a prostorového obrazu sídla na: (SV) plochy smíšené obytné - vesnické (BV) plochy bydlení v rodinných domech - vesnické (BH) plochy bydlení - v bytových domech (OV) plochy občanského vybavení - veřejná vybavenost (OS) plochy občanského vybavení - tělovýchova a sport (OH) plochy občanského vybavení - veřejná pohřebiště (RZ) plochy individuální rekreace - zahrádkářské osady (VL) plochy výroby a skladování - průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl (VZ) plochy výroby a skladování - zemědělská a lesnická výroba (TI.1) plochy technické infrastruktury - inţenýrské sítě - vodní hospodářství (PV) plochy veřejných prostranství (DS) plochy dopravní infrastruktury - silniční doprava

50


-

(DS.1) plochy dopravní infrastruktury - místní a účelové komunikace (DZ) plochy dopravní infrastruktury - dráţní doprava.

-

Územním plánem jsou vymezeny plochy s rozdílným způsobem vyuţití v krajině, včetně stanovení podmínek pro jejich stabilizaci nebo změny v jejich vyuţití. Plochy jsou členěny podle charakteru vyuţití, limitujících jevů a prostorového obrazu sídla na: (NZ) plochy zemědělské (NP) plochy přírodní (NT) plochy těţby nezastavitelné (NS.x) plochy smíšené nezastavěného území Přijatelné formy vyuţití jsou vyznačeny příslušným indexem, jsou dány regulativy a musí být vţdy v vzájemném souladu. Index přípustných funkcí: p - přírodní, v - vodohospodářská, z - zemědělská, l lesní, o - ochranná/izolační/protierozní, d - dopravní.

Územním plánem je navrţen jiný druh plochy, neţ je uvedeno v § 4 aţ § 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb.: (ZN) Plochy zeleně - zeleň nezastavitelných soukromých zahrad Vymezením těchto ploch budou zajištěny podmínky pro ochranu sídelní zeleně související s obytným územím před zástavbou - plochy pro zástavbu nevhodné. Plochy zahrnují zejména pozemky soukromé a vyhrazené zeleně v okrajových polohách sídla s výrazně přírodním charakterem. -

Odchýlení od vyhláškové velikosti plochy s rozdílným způsobem vyuţití (plochy menší neţ 2000 m2 ) bylo pouţito při vymezování ploch s významným vyuţitím limitního charakteru (např. plochy občanské vybavenosti veřejného charakteru, plochy veřejného prostranství apod.).

5)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF 5.1) Všeobecné údaje o zemědělském půdním fondu v řešeném území Charakteristika klimatických podmínek Klimatický region: kód 1 symbol regionu označení regionu suma teplot nad 10°C pravděp. suchých veg. období vláhová jistota prům. roční teplota °C roční úhrn sráţek (mm)

T1 teplý, suchý 2600 - 2800 40 - 60 0-2 8-9 <500

Charakteristika hydrologických podmínek Celé řešené území spadá do hydrologického pořadí 3. řádu 1-13-05 (Labe od Ohře po Bílinu). Do území obce Lukavec zasahují dvě dílčí povodí - převáţná část katastru včetně zastavěného území se nachází v povodí 1-13-05-008, nepatrný jihozápadní okraj pak spadá do dílčího povodí 1-13-05-006.

Charakteristika zemědělské výroby Podíl zemědělské půdy v řešeném území (celkem 335,3267 ha) činí 87,1%. V řešeném území má vzhledem k bonitě půd převahu rostlinná výroba. Areály původně slouţící ţivočišné výrobě jsou v současnosti bez tohoto způsobu vyuţití. Přehled zastoupení druhu zemědělských pozemků v katastrálním území dle údajů KN: orná p.(ha) zahrady(ha) ov. sady(ha) travní porosty (ha) celkem(ha) 269,7859 6,5934 1,1092 14,6922 292,1807 zornění ZPF %

zemědělská výrobní oblast Ř1 - Řepařská 1

92,3

Pedologické poměry V území převaţují černozemě modální a černozemě pelické, okrajově se vyskytují půdy vyšší sklonitosti na svazích staré říční terasy a Humenském vrchu. Půdy mají hlinitý charakter s obsahem jílnatých části 30 – 40 %, jsou celkem dobře provzdušněné. V letních měsících však trpí nedostatkem vody. Vláhový deficit je řešen velkoplošnou závlahou - pozemky jsou zahrnuty do velkoplošného závlahového systému Ohře I s povrchovým rozvodem. Jde o propojený systém s čerpacími stanicemi na Labi u Prosmyk a na Ohři u Brňan a u Ţeletic. Obsah humusu je sníţen na 2 - 3% vlivem intenzivního obdělávání. Zároveň je silně zvýšena zásoba ţivin jako důsledek vysokých dávek průmyslových hnojiv.

51


Investice do půdy Na plochách zemědělského půdního fondu nejsou provedeny plošné meliorace - drenáţe. Vláhový deficit převaţujících hlinitých půd v zájmovém území je řešen velkoplošnou závlahou pozemky jsou zahrnuty do velkoplošného závlahového systému Ohře I s povrchovým rozvodem. Jde o propojený systém s čerpacími stanicemi na Labi u Prosmyk a na Ohři u Brňan a u Ţeletic. Trasy závlahového systému (hlavní závlahové řady) nebyly obsaţeny v ÚAP a do ÚP byly převzaty z dokumentace - ÚPnSÚ Lovosice, Lhotka nad Labem, Lukavec - změna 6. Hlavní půdní jednotka: Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těţké, bez skeletu, velmi hluboké, převáţně s příznivým vodním reţimem 04 Černozemě arenické na píscích nebo na mělkých spraších (maximální překryv do 30 cm) uloţených na píscích a štěrkopíscích, zrnitostně lehké, bezskeletovité, silně propustné půdy s výsušným reţimem 07 Smonice modální a smonice modální karbonátové, černozemě pelické a černozemě černické pelické, vţdy na velmi těţkých substrátech, celoprofilově velmi těţké, bezskeletovité, často povrchově periodicky převlhčované 41 Půdy se sklonitostí vyšší neţ 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těţké aţ velmi těţké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry 61 Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních uloţeninách, sprašových hlínách, spraších, jílech i slínech, těţké i velmi těţké, bez skeletu, sklon k převlhčení 01

00 01 10 77

Kombinační číslo: rovina s moţností vzniku plošné vodní eroze - všesměrná expozice - bez skeletu aţ slabě skeletovité - hluboké aţ středně hluboké rovina s moţností vzniku plošné vodní eroze - všesměrná expozice - bez skeletu aţ slabě skeletovité - hluboké aţ středně hluboké mírný svah slabě ohroţený erozí - všesměrná expozice - bez skeletu aţ slabě skeletovité hluboké aţ středně hluboké výrazný sklon, severní expozice (SZ-SV), bez skeletu aţ slabě skeletovité - hluboké aţ středně hluboké

Eroze, rizika v území V řešeném území nebyly dosud zpracovány komplexní pozemkové úpravy (KPÚ), tyto ani nejsou zahájeny (únor 2014). Řešené území je dle Nařízení vlády č. 500/2001 Sb. zařazeno do zranitelných oblastí. Vodní erozí jsou ohroţeny svaţité pozemky mezi dálnicí a Humenským vrchem – dle hodnocení potenciální ohroţenosti se zde jedná o půdy náchylné k vodní erozi. Zemědělským subjektům hospodařícím na erozně ohroţených pozemcích jsou územním plánem doporučena zejména agrotechnická opatření. V důsledku povětrnostních poměrů (převládají Z a SZ větry) a geomorfologii území vzniká větrné eroze. Větrnou erozí jsou ohroţeny otevřené plošinné části území. Nad / a pod Humenským vrchem se jedná o půdy mírně ohroţené. Nejohroţenější půdy se vyskytují okrajově na severovýchodně území při hranici s k.ú. Nové Kopisty. Ochrana ZPF Pro jednotlivé BPEJ v řešeném území je uveden stupeň přednosti v ochraně dle vyhlášky č. 48/2011 Sb.: BPEJ I. třídy ochrany: 1.61.00 1.01.00 BPEJ II. třídy ochrany: 1.01.10 BPEJ III. třídy ochrany: 1.07.00 BPEJ IV. třídy ochrany: 1.04.01 BPEJ V. třídy ochrany: 1.41.77 Rozloţení půd s různým stupněm přednosti v ochraně je patrné ze schematu:

52


V řešeném území se vyskytují jak půdy bonitně nejcennější s nadprůměrnou produkční schopností tj. půdy I. a II. třídy ochrany (úrodné nivní polabské půdy), tak půdy s nízkým produkčním potenciálem (převáţně IV. a V. třídy ochrany - viz schema). Půdy kvalitní převaţují v kontaktu se zastavěným územím Lukavce. Ceny ZPF Vyhláška č. 427/2009 Sb. v aktuálním znění, kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských půd odvozenými z BPEJ uvádí pro řešené území tyto hodnoty: k. ú. Lukavec u Lovosic .... 10,54Kč/m2 5.2) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF Pro lokality v řešeném území je provedeno zdůvodnění a vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF. Vyhodnocení záborů zemědělského půdního fondu je patrné z uvedené přehledné tabulky a výkresu č. 6. „Výkres předpokládaných záborů ZPF“ v měřítku 1:5000. Vyhodnocení navrhovaných záborů ZPF dle přílohy č. 3 vyhlášky č.13/1994 Sb.: 1. údaje o celkovém rozsahu poţadovaných ploch a podílu půdy náleţející do ZPF: jsou patrné z tabulky a výkresu 6. Pozemková skladba navrhovaného záboru ZPF dle údajů v Katastru nemovitostí je souhrnně uvedena ve výkresu 6. 2. Údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti: Investice do půdy - závlahy jsou popsány v předchozí kapitole. Zábory zainvestovaných ploch se týkají ploch těţby - viz. tabulka. V ploše dotčené těţbou nerostných surovin je nutno provést demontáţ a přeloţky vodovodních řadů závlahové soustavy tak, aby byla zajištěna její plná funkceschopnost. Koncové větve rozvodů doporučeno zaslepit. Detailní řešení přeloţky a odstavení závlahové sítě bude součástí Plánu vyuţívání loţiska. 3. Údaje o areálech a objektech zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech: Areály popsány v kapitole 3.3. textové části odůvodnění a jsou zachovány. 4. Údaje o uspořádání ZPF v území, opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a jejich předpokládaném porušení: Údaje o uspořádání ZPF v k.ú. Lukavec obsahuje textová část kapitoly 5.1. Návrh územního systému ekologické stability (dále jen ÚSES) je znázorněn v hlavním výkrese ÚP. Zábor ZPF pro ÚSES se nevyhodnocuje. Záměr ÚSES je popsán a zdůvodněn v kapitole 3.4. textové části odůvodnění. V řešeném území nebyly dosud zpracovány komplexní pozemkové úpravy (KPÚ), tyto ani nejsou zahájeny (únor 2014). 5. Znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a hranic katastrálních území: je patrné z výkresu 1.: „základní členění území“ v měřítku 1:5000. 6. Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným moţným řešením nejvýhodnější: Návrh předpokládá umístění nové venkovské zástavby v kontaktní poloze zastavěného území obce. Z hlediska moţnosti naplnění rozvojových potřeb obce je navrţené řešení pokládáno za nejlepší s přihlédnutím k tomu, ţe další moţná území pro rozvoj jsou silně ovlivněna limity vyuţití území, popř. v nich nejsou podmínky pro efektivní zajištění dopravní či technické obsluhy. V kontaktu se sídlem se převáţně vyskytují půdy s vysokým produkčním potenciálem (I. a II. třídy ochrany). Jedná se zejména o nivní půdy. Vyjma jiţního okraje sídla, kde se nacházejí půdy III. třídy ochrany není rozvoj bez nároku na vysoce kvalitní půdy moţný. Směrem v této poloze je však rozvoj sídla omezen územní rezervou pro vysokorychlostní trať. Lokalita Z4A a na ní navazující Z4B (zázemí zahrad pro novou výstavbu) navazuje a dotváří stávající oboustrannou uliční zástavbu a inţenýrské sítě.

53


Na lokality Z1, Z2A (menší část), Z2B a Z3 jiţ byl v rámci předchozího územního plánu zahrnující obec Lukavec vydán souhlas se záborem ZPF. V této poloze je rozvoj sídla nejméně limitně omezen. Územním plánem je na kvalitních půdách nově navrţen rozvoj pro výstavbu v rámci lokality Z5 - záhumenní pozemky navazující na stávající výstavbu. Návrhem řešení není narušena síť účelových komunikací zajišťující obsluhu zemědělských pozemků, je zachován přístup k polní trati. Návrhem řešení nedochází ve vztahu k příslušnému dílčímu povodí k ovlivnění hydrologických a odtokových poměrů v území (např.: převodem dešťových vod z jednoho dílčího povodí do druhého). V rámci upraveného ÚP Lukavec (2014) je nově vyčíslen zábor půdy pro obě lokality těţby N1 (4,9913 ha) a N2 (12,2485 ha). Z celkových 17,2398 ha je dotčeno 1,7966 ha I. třídy ochrany ZPF, tj. (10,4 %), zbývající část plochy spadá do III. a IV. třídy ochrany ZPF - viz tabulková část. Koridory dopravní infrastruktury V souvislosti s realizací a vyvolaným provozem logistického centra územní plán, v souladu se záměry územního plánu města Lovosice resp. územního plánu SÚ Lovosice, Lhotka n./L., Lukavec, vymezuje resp. z původního územního plánu a podrobné dopravních studie přebírá plochu koridoru pro novou propojovací komunikační trasu mezi silnicí III/24712 a silnicí II/247, včetně plochy pro křiţovatku na připojení k trase silnice II/247. S ohledem na význam a charakter této trasy, ve vazbách na páteřní trasy silnice II/247 a dálnice D8, se navrhuje její zařazení do silniční sítě – silnice III. třídy, komunikace bude navrţena v parametrech silniční kategorie S 7,5/60. Navrţený úsek je veřejně prospěšnou stavbou dopravní infrastruktury (VSD1). Vyhodnocení záboru koridoru pro umístění dopravní infrastruktury: Typ koridoru: obchvat zastavěného území silnicí III. třídy Délka osy: d = 635 m Předpokládaná šířka komunikace: 6,5 m Předpokládaná průměrná šířka včetně zářezů, náspů a příkopů: š = 13 m Výpočet: d x š = 635 x 13 = 0,8255 ha Výsledek: zábor koridoru obchvatu silnice III. třídy činí cca 0,8 ha Plochy pro těţbu nerostů, rekultivace ploch Na základě vydaných Pokynů pro úpravu návrhu ÚP Lukavec (§ 50 SZ) pro opakované společné jednání jsou nově stanoveny dvě dílčí plochy těţby nerostů a to N1 (4,9913 ha) a N2 (12,2485 ha). Obě plochy jsou vymezeny k. ú. Lukavec převáţně v hranicích plánovaného DP Lukavec (které je opětovně projednáváno a bude nově stanoveno), mimo chráněný koridor vysokorychlostní trati VR1. Funkční vyuţití je NT - plochy těţby nerostů nezastavitelné. V chráněném koridoru VR1 je vymezena funkční plocha NZ - plocha zemědělská. Podklady týkající se rekultivace byly převzaty z dokumentace změny č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec pro obec Lukavec a z projednané EIA, kde bylo doporučeno orientovat se na alternativu s převáţným podílem hydrické rekultivace - viz dále. Plánovaný dobývací prostor Lukavec byl řešen změnou č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec pro obec Lukavec, při jehoţ komplexním projednání byly stanoveny podmínky, ty jsou převzaty a zapracovány do návrhu ÚP Lukavec: před zahájením těţby v k. ú. Lukavec bude předloţen ke schválení plán rekultivace, který bude rovněţ součástí PD (POPD); Pro uskutečnění uvedeného záměru jsou do prostoru po vytěţeném štěrkopísku navrhovány následující druhy rekultivace a) vodní b) zalesněním c) zatravněním PD technického zázemí, včetně příjezdové komunikace bude řešit střet těţké nákladní dopravy se stávajícím vodovodním a kanalizačním řadem obce Keblice, který je veden podél silnice III/24712 (vhodné přemostění, apod.); investor provede před zahájením prací pasportizaci studní v okolních obcích (N. Kopisty, Keblice, Lukavec); v rámci dalšího stupně PD (POPD) podrobně projednat s Povodím Labe a Povodím Ohře přípravu a provoz těţby loţiska v pískovně Lukavec z hlediska ochrany před povodněmi a reţimu provozu pískovny v případně povodně; v dalších stupních projektové přípravy budou dále zpřesňovány zábory půdy celkem i v jednotlivých etapách a tato skutečnost bude projednána s příslušným orgánem ochrany půdy, výsledky se promítnou do POPD; po projednání trasy VRT s MD ČR bude postupně upřesňována trasa VRT v části navrhované pískovny Lukavec. V rámci tohoto upřesnění bude zpřesněna bilance hmot dostupných k rekultivaci a vytvoření koridoru pro VRT; další stupeň PD bude obsahovat i plán skrývek, včetně nakládání s kulturní vrstvou; území těţby N1 a N2 řešit jako prostor s výhledově oddělenými jezery s tím, ţe prostory v severní části lokality budou pojaty jako plochy pro obohacení biologické rozmanitosti území, plochy blíţe k silnici Keblice – Lukavec jako plochy pro moţné rekreační vyuţití, s umoţněním průniku přírodních prvků do území (výsadby dřevin); do přípravné dokumentace záměru jednoznačně promítnout zachování prostoru bývalého malého písníku včetně solitérního topolu u křiţovatky silnice Keblice – Lukavec se Slatinskou cestou jako jednoznačného refugia řady druhů ţivočichů v území. Toto území začlenit do navrhovaného lokálního biocentra;

54


-

při biologické rekultivaci nebudou pouţívány dřeviny čeledi Rosaceae, k rekultivaci budou pouţívány pouze autochtonní dřeviny (včetně keřů); do projektu rekultivací zahrnout tvorbu mokřadních enkláv a tůní podél břehů, oddělených od hlavní vodní plochy, jako refugia pro vývoj obojţivelníků bez tlaku rybí obsádky a tak obohatit místní ekosystém; do přípravné dokumentace záměru pro období rozhodujících zemních prací promítnout realizaci skrývek nejdříve ke konci vegetačního období kaţdého roku z důvodu omezení vlivů na prostory reprodukce populací volně ţijících ţivočichů; po uvedení pískovny do provozu bude provedeno měření hluku na okraji obce Lukavec dle dispozic KHS. Toto měření bude provedeno i před uvedením do provozu (jako hodnoty pozadí); v ploše dotčené těţbou nerostných surovin je nutno provést demontáţ a přeloţky vodovodních řadů závlahové soustavy tak, aby byla zajištěna její plná funkceschopnost. Koncové větve rozvodů doporučeno zaslepit. Detailní řešení přeloţky a odstavení závlahové sítě bude součástí Plánu vyuţívání loţiska.

-

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (s vyuţitím podkladů metodiky MMR/srpen 2013)

Zastavitelné plochy (Z) - katastrální území Lukavec u Lovosic

označení záboru/čísl o lokality

způsob vyuţití plochy

celkový zábor ZPF (ha)

zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)

orná půda

I/1 II/5 (část) III/2A (část)

plochy smíšené obytné vesnické [SV] plochy smíšené obytné vesnické [SV] plochy smíšené obytné vesnické [SV]

plochy smíšené obytné celkem vesnické [SV]

chmelni vinice ce

trvalé travní porosty

ovocné sady

zahrady

zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)

I.

II.

-

-

-

-

-

0,2358

-

0,2793

0,2793

-

-

-

-

-

0,2793

-

0,1882

-

-

-

0,0113

0,1769

-

0,1882

-

0,914

-

0,7033

0,914

0,914

-

-

-

-

-

V/3

plochy bydlení v rodinných domech - vesnické [BV]

1,8774

1,8774

-

-

-

-

-

VI/4A


0,1800

0,1800

-

-

-

-

-

VII/5 (část)


0,4207

0,4207

-

-

-

-

-

XV/10


0,0450

0,0360

-

-

-

-

0,0090

celkem


3,4371

-

-

-

0,0116

0,1766

-

0,1882

0,65

-

-

-

-

0,15

0,5

-

-

-

-

-

0,0165

0,0165

0,2570

-

-

-

-

-

4,9913

-

-

-

-

-

plochy výroby a skladování VIII/2B - průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl [VL];

0,1882

plochy výroby a skladování celkem průmyslová výroba a sklady lehký průmysl [VL];

0,1882

0,8

0,0165

plochy dopravní celkem infrastruktury - místní a účelové komunikace [DS.1]

0,0165

plochy zeleně - zeleň nezastavitelných soukromých zahrad [ZN] plochy zeleně - zeleň celkem nezastavitelných soukromých zahrad [ZN] XII/4B

XIII/N1 plochy těţby nerostů [NT]

1,5274

0,35

-

0,18

-

0,4207

-

0,0160

-

0,0290

-

0,3

-

0,8

plochy dopravní infrastruktury - místní a účelové komunikace [DS.1]

XI/9

V.

0,2358


plochy dopravní infrastruktury - silniční doprava [DS] (obchvat) plochy dopravní celkem infrastruktury - silniční doprava [DS]

IV.

0,2358

IV/2A (část)

X/8

III.

investice do půdy závlahy (ha)

0,2570

-

0,2570

-

0,2570 4,9913

55

1,5235

3,4678

4,9913


XIV/N2 plochy těţby nerostů [NT]

12,2485 12,2485

celkem plochy těţby nerostů [NT]

17,2398

zábor ZPF celkem

22,6419

-

-

22,09

-

-

-

0,0229

0,3535

0,1665

0,2731

11,9754

12,2485

4,9013 1,8274 12,7624 3,4678

17,2398

Dle stanoviska Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru ţivotního prostředí a zemědělství k opakovanému společnému jednání o návrhu ÚP Lukavec (č.j. 2519/ZPZ/2014/UP-124, ze dne 3.7.2014) je nutné u vymezených ploch nezastavěných smíšených vyhodnotit důsledky na ZPF, pokud se jedná o pozemky týkající se ZPF (evidovaný údaj v KN). V následující tabulce je uveden číselný výčet územním plánem vymezených ploch nezastavěných smíšených (vyjma těch ploch, které spadají pod vymezený systém ÚSES). Plochy jsou označeny ve výkrese č. 6 číselnou řadou a je u nich vyznačen způsob vyuţití plochy.

plochy (NS) - katastrální území Lukavec u Lovosic výměra ZPF podle jednotlivých kultur (ha) označení plochy NS

způsob vyuţití plochy

celková výměra ZPF (ha) orná půda

chmelni vinice ce

investice do půdy závlahy (ha)

trvalé travní porosty

ovocné sady

zahrady

výměra ZPF podle tříd ochrany (ha)

I.

II.

III.

IV.

V.

1

plochy smíšené nezastavěné - zemědělská, ochranná funkce (NSzo)

0,3377

0,3377

-

-

-

-

-

0,3377

-

2

plochy smíšené nezastavěné - zemědělská, přírodní, ochranná funkce (NSzpo)

0,0934

0,0934

-

-

-

-

-

0,0934

-

3


0,6304

0,6304

-

-

-

-

-

0,6304

-

4


2,7200

2,7200

-

-

-

-

-

2,6835

0,0365

-

5


0,4177

0,4177

-

-

-

-

-

0,3267

0,091

-

6


0,6700

0,67

-

-

-

-

-

0,6700

-

7

plochy smíšené nezastavěné - přírodní, vodohospodářská funkce (NSzo)

0,1212

0,1212

-

-

-

-

-

0,1212

-

8

plochy smíšené nezastavěné - přírodní, vodohospodářská funkce (NSzo)

0,1524

0,1524

-

-

-

-

-

0,1524

-

9


1,0628

1,0628

-

-

-

-

-

0,1516

0,9112

-

10

plochy smíšené nezastavěné - zemědělská, přírodní funkce (NSzp)

0,1195

0,1195

-

-

-

-

-

0,0088

0,1107

-

11

plochy smíšené nezastavěné - zemědělská, přírodní funkce (NSzp)

0,1765

0,1765

-

-

-

-

-

0,1765

-

12

plochy smíšené nezastavěné - přírodní, ochranná funkce (NSzp)

0,1128

0,1128

-

-

-

-

-

13


0,5820

0,582

-

-

-

-

-

14


0,4788

0,4788

-

-

-

-

-

15

plochy smíšené nezastavěné - zemědělská funkce (NSz)

6,1987

6,1987

-

-

-

-

-

16

plochy smíšené nezastavěné - zemědělská funkce (NSz)

5,3738

5,3738

-

-

-

-

-

17

plochy smíšené nezastavěné - přírodní, zemědělská, ochranná funkce (NSpzo)

0,1189

0,1189

-

-

-

-

-

56

0,1128

-

0,582

0,5820

0,4788

0,4788

1,1587

5,04

-

3,5062

1,8676

-

0,1189

-


plochy smíšené nezastavěné - celkem

19,3666

9,9534

1,7804

7,5139

1,0608

Nejedná se o zábor zemědělské půdy, ale o smíšené vyuţití pozemků v nezastavěném území, kdy nelze přesně vymeziti tu či onu funkci. Zemědělské vyuţití nadále zůstává v plném rozsahu, tak jak jsou pozemky dosud vyuţívané a zapsané na katastru, ale plochy jsou doplněny ještě dalšími funkcemi. Případný zábor ZPF bude řešen v samostatném správním řízení. p – přírodní funkce je převáţně navrţena na plochách biokoridorů ÚSES, bezprostředně souvisejících pozemcích a tam, kde jiţ nějaké přírodní prvky jsou – remízy, zeleň na mezích … v - vodohospodářská funkce je na pozemcích, kde je vymezeno záplavové území, v pásu podél vodoteče, v průlezích s protierozní funkcí apod. o – ochranná funkce znamená např., ţe se pozemek nachází v nějakém ochranném pásmu (dráhy, silnice), nebo ţe by měla být jakási přechodová zóna mezi zastavěným obytným územím a intenzivně obdělávanými pozemky, popř. plochy mají protierozní funkci. V plochách smíšeného nezastavěného území s indexy „p“, „v“, „o“ budou ve vyšší míře uplatněny prvky zvyšující retenční kapacitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozptýlená zeleň a takto vymezené plochy jsou součástí protipovodňových opatření. 6)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL Pozemky určené k plnění funkcí lesa se v řešeném území nevyskytují. Záměry zalesňovat nejsou.

7)

Návrh řešení poţadavků obrany státu, poţární ochrany a civilní ochrany

Poţadavky obrany státu V řešeném území se nenacházejí úloţná zařízení, pozemky ani perspektivní objekty v majetku ČR MO. Musí být respektováno zájmové území Armády České republiky - jedná se o jev 82 (dle ÚAP) - komunikační vedení včetně ochranného pásma a o jev 114 (dle ÚAP) - jiná ochranná pásma. Obecně platí, ţe výstavba větrných elektráren, výstavba výškových objektů (staveb vyšších neţ 30 m), staveb vyzařujících elektromagnetickou energii, dálkových vedení sítí technické infrastruktury a nových tras komunikací a navrţené změny vyuţití území musí být projednány s dotčeným orgánem státní správy, kterým je z pověření Ministerstva obrany ČR Vojenská ubytovací a stavební správa. Poţadavky poţární ochrany Při všech činnostech v obci je třeba dbát na trvalou pouţitelnost zdrojů vody pro hašení poţárů a nesmí být narušena funkce objektů poţární ochrany nebo poţárně bezpečnostních zařízení. Při realizaci jednotlivých staveb je třeba vycházet z platných předpisů a předkládat poţárně bezpečnostní řešení, plnit poţadavky na poţární ochranu a při umisťování staveb plnit poţadavky vyplývající z platných zákonů, prováděcích předpisů a norem. Navrţené zastavitelné plochy jsou dopravně přístupné ze stávajícího systému dopravní obsluhy. U komplikovanějších lokalit se skupinovou výstavbou Z2A , Z3 a Z 5 je podmínkou zpracování podrobné územní studie. “B”). -

Poţární ochrana je zajištěna výjezdem Hasičského záchranného sboru Lovosice popřípadě Litoměřice. V obci je činný Sbor dobrovolných hasičů. Poţární zbrojnice se nachází ve středu obce u budovy Obecního úřadu (Koordinační výkres -

odkaz

Potřeba poţární vody je kryta kombinovaně: odběrem odběrem vody z umělé vodní nádrţe a hydranty osazenými na veřejném vodovodu. Přístupové komunikace pro poţární techniku jsou totoţné se stávajícími a navrţenými komunikacemi v této hierarchii: silnice II. třídy a III. třídy, místní komunikace, přístupové komunikace.

Poţadavky civilní ochrany Prevence závaţných havárií - širší vztahy Na území Lovosic jsou zařazeny celkem tři objekty a v okruhu do 5 km od hranice zájmového území další jeden objekt či zařízení s uloţenými nebezpečnými látkami do příslušných skupin dle zákona č. 59/2006 Sb. o prevenci závaţných havárií. Provozovatel, jehoţ objekt/ zařízení byl zařazen do skupiny A je povinen zpracovat bezpečnostní program prevence závaţné havárie, v případě zařazení do skupiny B je provozovatel povinen zpracovat bezpečnostní zprávu, vnitřní havarijní plán a podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu. Přehled zařazených zařízení/objektů do skupin: skupina A) Glanzstoff - Bohemia s.r.o., Lovosice- areál Lovochemie Flexfill s.r.o., výrobní závod Flexfill Plant, Lovosice PREOL, a.s., výroba FAME, Lovosice - areál Lovochemie skupina B) Lovochemie, a.s., Lovosice - areál Lovochemie

57


Zóna havarijního plánování Na území Lovosic je vymezena zóna havarijního plánování a to: Lovochemie, a.s., Lovosice. Společnost Lovochemie, a.s. se zabývá zejména výrobou průmyslových hnojiv a organických produktů. Mezi vyráběná průmyslová hnojiva patří ledek amonný s vápencem, ledek amonný s hořčíkem, kombinovaná hnojiva typu NPK, ledek vápenatý a kapalná hnojiva. Uvnitř areálu působí také samostatná společnost Glanzstoff – Bohemia s.r.o., jejíţ objekt byl zařazen do skupiny A, pro který byl zpracován bezpečnostní program prevence závaţné havárie. Mezi nejrizikovější nebezpečné látky, se kterými je v areálu Lovochemie nakládáno, patří amoniak (čpavek) a sirouhlík. Jako nejrizikovější je identifikována havárie zásobníku amoniaku a havárie cisterny s amoniakem. Zóna havarijního plánování v okolí výrobního areálu Lovochemie, která je tvořena kruţnicí o poloměru 1000 m, zahrnuje část sídelního celku Lovosic přičemţ v jihozápadním směru zasahuje část seřazovacího ţelezničního nádraţí Lovosice, protíná město Lovosice a v severozápadním směru řeku Labe. V severovýchodním směru zasahuje katastrální území obce Prosmyky, protíná komunikaci I. třídy č.15 Lovosice – Terezín a na jiţním směru částečně zasahuje obec Lukavec. V zóně havarijního plánování informuje veřejnost Krajský úřad Ústeckého kraje podle zákona č. 353/1999 sb., o prevenci závaţných havárií, ve znění pozdějších předpisů. Povodňové situace V řešeném území jsou známy situace, při kterých by bylo nutné chránit území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Do hranice území zvláštní povodně pod vodním dílem spadá celá východní polovina řešeného území včetně zastavěného území. Pro hlavní místní recipient - potok Modla nejsou určena záplavová území, po úpravě - zkapacitnění koryta dlouhodobě nejsou sledovány záplavy z Modly. Severovýchodní okrajová nezastavěná část katastru (po těleso dráhy) spadá do stanoveného záplavového území vodního toku Labe Q100. Vyrozumění obyvatelstva je zajištěno místním rozhlasem. Pro varování obyvatelstva je zabezpečeno pokrytí zastavěného území obce výstraţným signálem elektrické sirény umístěné na obecním úřadu. Z hlediska ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události mohou být jako improvizované úkryty (slouţící ke sníţení destrukčních, radioaktivních, toxických a infekčních účinků soudobých zbraní) vyuţívány vhodné části stavebních objektů. Pro případnou humanitární pomoc jsou vyuţitelné skladové prostory obecního úřadu, příp. hasičská zbrojnice, kulturní dům. Při evakuaci obyvatelstva v obci je vyuţitelné provizorní ubytování v prostorách Obecního úřadu. Pro potřeby plošné evakuace bude obec postupovat v součinnosti s orgány civilní ochrany. Dopravní cesty pro vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěná území jsou totoţné se silnicemi II. a III. třídy. Pro záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo sníţení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události jsou vhodné zejména části zařízení výroby se souvislými zpevněnými plochami, resp. s rampami pro údrţbu vozidel. V řešeném území nejsou skladovány ţádné nebezpečné látky v rozsahu vyţadujícím přijetí opatření. Hřbitov v obci Lukavec má dostatečnou kapacitu i pro zajištění bezodkladných pohřebních sluţeb. V obci se nenachází ţádný velkochov zvířat, pro který by bylo nutno stanovovat plochy pro shromaţďování a likvidaci uhynulých zvířat. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií: Obec je v současnosti zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu. Pro zajištění krizového zásobování pitnou vodou jsou vytipovány podzemní zdroje Vlastislav Kaple a Velké Ţernoseky. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v mnoţství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami v rámci závodu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování uţitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při vyuţívání zdrojů pro zásobení uţitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Nouzové zásobování elektrickou energií bude zajištěno mobilními zdroji v součinnosti s orgány civilní ochrany.

58


B.2) ODŮVODNĚNÍ ÚP - Přezkoumání pořizovatelem dle §53 STZ 1)

Postup při pořízení ÚP Zastupitelstvo obce Lukavec na svém řádném zasedání dne 06. 06. 2011 rozhodlo o pořízení ÚP Lukavec svým usnesením č. 4. Na základě rozhodnutí zastupitelstva bylo vypracováno zadání ÚP Lukavec, které bylo schváleno na jednání zastupitelstva dne 17. 12. 2012 usnesením č.: 53/5/2012. Návrh ÚP Lukavec pro společné jednání dle § 50 stavebního zákona byl obeznámen dotčeným orgánům a sousedním obcím 23. května 2013 a dotčené organy a sousední obce vyznávní k uplatnění svých stanovisek a připomínek. Zároveň bylo oznámeno projednávání návrhu ÚP Lukavec veřejnou vyhláškou vyvěšenou na úředních deskách MěÚ Lovosice a OÚ Lukavec s výzvou k uplatnění písemných připomínek k návrhu ÚP Lukavec. K návrhu ÚP Lukavec pořizovatel obdrţel několik negativních stanovisek a připomínek, z tohoto důvodu pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vypracoval vyhodnocení stanovisek a připomínek a zaslal jej zpracovateli s pokyny k úpravě návrhu ÚP Lukavec a novému projednání. 2)

Soulad s politikou územního rozvoje ve znění aktualizace č.1 a ÚPD vydanou krajem

Soulad s politikou územního rozvoje (PÚR ČR) ve znění aktualizace č.1 Řešené území se nachází na rozvojové ose OS2 Praha - Ústí nad Labem-hranice ČR/Německo (– Dresden), která zahrnuje obce mimo rozvojové oblasti s významnou vazbou na dopravní cesty, tj. dálnici D8 a ţelezniční trať č. 090. Při územně plánovací činnosti budou respektovány republikové priority územního plánování pro zajištění udrţitelného rozvoje území: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem území, jeho historie a tradice. Územní plán vytváří předpoklady pro udrţitelný rozvoj území spočívající ve vyváţeném vztahu podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodárný rozvoj a pro soudrţnost obyvatel. Územní plán respektuje v maximální moţné míře přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území. Nové zastavitelné plochy jsou navrţeny do proluk v zastavěném území a v návaznosti na zastavěné území sídla tak, aby byla respektována jeho stávající urbanistické struktura. Územní plán chrání a rozvíjí stávající přírodní hodnoty, tzn. respektuje a chrání přírodně hodnotné krajinné celky zahrnující vodoteč Modly, starou říční terasu s čedičovým pahorkem Humenský vrch a krajinný prostor zahrnující otevřenou krajinu agrocenóz. Územní plán respektuje a chrání archeologické dědictví, nemovité kulturní památky i další architektonicky cenné stavby bez reţimu ochrany, územní plán také vymezuje významné urbanistické hodnoty.

identity

(15)Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Územní plán vytváří předpoklady pro vyváţený územní rozvoj obce Lukavec a soudrţnost obyvatel. Územní plán klade zásadní důraz na stabilizaci obytné funkce obce. Cílem urbanistické koncepce je revitalizovat nevyuţívané hodnotné objekty areálu venkovského zámku, zachovat a podpořit kulturně - historické jádro obce. Rozvoj mimo zastavěné území je soustředěn do okrajových poloh, s cílem maximálně navázat na stávající funkční a prostorové uspořádání sídla. Návrh nových zastavitelných ploch je koncipován tak, aby bylo minimalizováno riziko vzniku sociální segregace. Zastavitelné plochy jsou navrţeny do proluk v zastavěném území a v návaznosti na zastavěné území sídla tak, aby byly obyvatelé nových zastavitelných ploch v kontaktu se stávající zástavbou a byli tak součástí ţivota v obci. (16 Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, s cílem zajistit kvalitu života obyvatel a dpovídající hospodářský rozvoj území. Návrh územního plánu vychází z komplexního posouzení širších vztahů ve vazbě na řešené území, při zohlednění stávajících limitů vyuţití území. (19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Územní plán prověřil a navrhl rozvoj převáţně v lokalitách, které byly v původním ÚPN SÚ vymezeny jako rozvojové, případně výhledově převáţně pro bydlení. Umístění rozvojových lokalit je prioritně směřováno do nekonfliktních lokalit navazujících na zastavěné území. Rozvoj plochy pro veřejnou občanskou vybavenost je směřován do centra obce. Územní plán chrání a stabilizuje stávající plochy veřejné zeleně. Nové plochy zeleně budou součástí rozvojových lokalit - splněn bude poţadavek (ve smyslu vyhlášky §7 vyhlášky 501/2006 Sb.), aby pro kaţdé dva hektary zastavitelné plochy smíšené obytné (v případě řešeného území)

59


byla s touto zastavitelnou plochou vymezena související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. U lokalit, které mohou mít negativní vliv na krajinný ráz, je navrţeno prověřit jejich další vyuţití, včetně případného zpřesnění podmínek vyuţití: - týká se podmínek pro sanaci a rekultivaci prostoru, v němţ se v budoucnu předpokládá těţební činnost: Plocha plánovaného dobývacího prostoru je v rámci návrhu ÚP Lukavec zařazena do nezastavěného území s funkcemi NZ - plochy zemědělské v koridoru vysokorychlostní trati a NT plochy těţby nerostů nezastavitelné (mimo koridor VRT). Jedná se o dvě dílčí plochy N1 a N2 vyuţitelné pro těţbu štěrkopísků. Sanace a rekultivace prostoru, v němţ se těţební činnost v budoucnu předpokládá, bude v další přípravě záměru řešena samostatnou studií, resp. Plánem sanace a rekultivace. Plánovaný dobývací prostor Lukavec byl řešen změnou č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec pro obec Lukavec, při jehoţ komplexním projednání byly stanoveny podmínky, ty jsou převzaty a zapracovány do návrhu ÚP Lukavec. (21) Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace. Územní plán respektuje stávající struktury ţivotního prostředí řešeného území a navrhuje zastavitelné plochy do proluk a v návaznosti na zastavěné území. Plochy navrţené předkládaným územním plánem vychází převáţně z platného územního plánu obce. Rozsah zastavitelných ploch z územního plánu obce byl znovu prověřen a oproti návrhu obsaţenému v původním územním plánu částečně (zejména o plochy výroby a sluţeb) zredukován - zde se jedná zejména plochy výroby a sluţeb nenavazující na zastavěné území a nacházející se v záplavovém území Labe (za dráţním tělesem) . V rámci územního plánu jsou důsledně chráněny a dále rozvíjeny veškeré stávající hodnoty a potenciály rozvoje území, především tok Modly s navazujícími přírodními plochami zeleně, svahy Humenského vrchu, plochy veřejně přístupné zleně v obci, území zemědělské krajiny. (23)Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny. Návrhové plochy jsou řešeny tak, aby byly dobře dopravně obslouţitelné a aby jejich realizací nedošlo k narušení prostupnosti řešeného území. S výjimkou nově navrhovaného silničního přivaděče od veřejného logistického centra v Lovosicích k dálnici D8 (prostřednictvím silnice II/247), který bude slouţit i jako silniční obchvat obce Lukavec s cílem převedení těţké nákladní dopravy mimo obydlené území obce, nenavrhuje ÚP Lukavec ţádný nový záměr zvyšující fragmentaci krajiny. Záměr na VRT je vymezen jako územní rezerva k dalšímu budoucímu prověření. (24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. V územním plánu je zohledněn koridor územní rezervy pro vysokorychlostní ţeleznici. Poţadavky vyplývající pro řešené území z PÚR ČR byly zpřesněny v rámci ZÚR ÚK a jejich vyhodnocení je obsaţeno v kapitole 1.2). Územní plán stabilizuje stávající síť silnic včetně dálnice D8 a místních a účelových komunikací a stávající sítě a zařízení technické infrastruktury. Centrum obce se západním okrajovou částí s rozvojovým potenciálem je navrţeno propojit účelovou komunikací. Pro lokality rozvoje Z5 je navrţen odpovídající dopravní přístup. V souvislosti s realizací a vyvolaným provozem logistického centra v Lovosicích územní plán Lukavec vymezuje resp. přebírá plochu koridoru pro novou propojovací komunikační trasu mezi silnicí III/24712 a silnicí II/247, včetně plochy pro křiţovatku na připojení k trase silnice II/247. Navrhovaný silniční přivaděče od veřejného logistického centra v Lovosicích k dálnici D8 (prostřednictvím silnice II/247) bude slouţit i jako silniční obchvat obce Lukavec s cílem převedení těţké nákladní dopravy mimo obydlené území obce.

(25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah

60


případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Řešené území je okrajově dotčeno stavbou I. Lovosicko – Lovosice, průmyslová část – protipovodňová ochrana Q100 na Labi. V daném případě se jedná o zemní hráz na pravém břehu Modly, která je ukončena zavázáním do násypu ţelezniční trati Děčín – Praha u obce Lukavec. V záplavovém území vymezeném hranicí Q 100, ani na sousedních pozemcích není v rámci ÚP navrţena ţádná rozvojová lokalita. V návrhu ÚP jsou navrţena opatření pro zvýšení ochrany území před velkými vodami – zachování volného a nezastavěného území o šíři min. 8 m podél vodoteče Modly, opatření zvyšující retenční kapacitu území, odvodnění zastavěného a zastavitelného území bude řešeno kombinovaným systémem přirozené / umělé retence. Pro zajištění podmínek pro zvýšení retence vody v území vymezuje územní plán systém ÚSES a plochy smíšené nezastavěného území s funkcemi vodohospodářskou, ochrannou a přírodní, kde budou ve vyšší míře uplatněny prvky zvyšující ekologickou stabilitu území. (26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. V záplavovém území vymezeném hranicí Q 100, ani na sousedních pozemcích není v rámci ÚP navrţena ţádná rozvojová lokalita. Území bude dostatečně chráněno protipovodňovými opatřeními, které jsou postupně v dané oblasti realizovány a to jak na Modle (Zkapacitnění toku Modla I. – Lukavec), tak na Labi (I. Lovosicko - Lovosice, průmyslová část – protipovodňová ochrana na Q100 na Labi). (27) Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského ve všech regionech. Řešeným územím prochází koridor vysokorychlostní ţelezniční dopravy VR1 . Poţadavky vyplývající pro řešené území z PÚR ČR byly zpřesněny v rámci ZÚR ÚK a jejich vyhodnocení je obsaţeno v kapitole ZÚR ÚK. (30)Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod, je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Řešené území je dostatečně obslouţeno stávající veřejnou infrastrukturou, čímţ vytváří předpoklad pro další rozvoj sídla, které je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu a rozvojové osy republikového významu. (53b) OS2 Rozvojová osa Praha Ústí nad Labem – hranice ČR / Německo (- Dresden) Úkoly pro územní plánování: b) vytvářet územní podmínky pro řešení negativních dopadů velkoplošné a pohledově exponované těžby surovin Lokalita určená pro těţbu byla podrobně posuzována z hlediska vlivu na ţivotní prostředí dle zákona 100/2001 Sb.. MŢP vydalo souhlasné stanovisko k posouzení vlivu záměru na ţivotní prostředí č.j. 47379/ENV/08 ze dne 24.7.2008, platnost stanoviska byla prodlouţena do 24.7.2015. Součástí dokumentace byla aktualizovaná hluková a rozptylová studie a aktualizované posouzení zdravotních rizik. Stanovisko k posouzení vlivu provedení záměru na ţivotní prostředí bylo prodlouţeno za podmínky realizace v něm navrţených opatření s tím, ţe uvedené podmínky stanoviska budou respektovány v následujících stupních projektové dokumentace stavby a budou zahrnuty jako podmínky rozhodnutí nebo opatření nutných k provedení záměru v příslušných správních nebo jiných řízeních. Navrhovaná opatření pro řešení negativních dopadů těţby jsou plně respektována a zapracována do ÚP Lukavec. Plánovaný dobývací prostor Lukavec byl rovněţ řešen změnou č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec pro obec Lukavec při jehoţ komplexním projednání byly stanoveny podmínky, ty jsou převzaty a zapracovány do návrhu ÚP Lukavec. V územním plánu je zohledněn koridor územní rezervy pro vysokorychlostní ţeleznici. Plocha plánovaného DP Lukavec je v rámci návrhu ÚP Lukavec zařazena do nezastavěného území s funkcemi NZ - plochy zemědělské v koridoru vysokorychlostní trati a NT - plochy těţby nerostů nezastavitelné (mimo koridor VRT). Jedná se o dvě dílčí plochy N1 a N2 vyuţitelné pro těţbu štěrkopísků. Sanace a rekultivace prostoru, v němţ se těţební činnost v budoucnu předpokládá, bude v další přípravě záměru řešena samostatnou studií, resp. Plánem sanace a rekultivace. S ohledem na deficit zemin pro rekultivaci bylo doporučeno orientovat se na alternativu s převáţným podílem hydrické rekultivace. Plochy prvků ÚSES nebudou vlastní těţbou

61

rozvoje


štěrkopísku těchto

dotčeny. Těţba bude probíhat mimo tyto plochy, avšak rekultivace bude provedena i na plochách.

(83) VR 1 - (Dresden–) hranice SRN/ČR–Praha, Chránit na území ČR navržené koridory vysokorychlostní dopravy v návaznosti na obdobné koridory především v SRN a případně v Rakousku. Koridor VR 1 je vymezen a územním plánem respektován - viz. dále v textu Koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury. Návrh ÚP Lukavec je v souladu s platnou PÚR ČR.

Soulad se ZÚR Ústeckého kraje Dle vydaných ZÚR Ústeckého kraje spadá území obce a do Rozvojové oblasti nadmístního významu NOB1(část LOVOSICKO) a do Rozvojové osy republikového významu OS2 Rozvojová osa Praha - Ústí nad Labem - hranice ČR (- Dresden). Pro plánování a usměrňování územního rozvoje rozvojové osy republikového významu ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování týkající se řešeného území: Základní priority (1)

Vytvářet nástroji územního plánování na území kraje předpoklady pro vyvážený vztah mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje: požadovaný směr hospodářského rozvoje, úroveň životního prostředí srovnatelná s jinými částmi ČR a standardy EU a zlepšení parametrů sociální soudržnosti obyvatel kraje. Navrhované řešení je v souladu s touto prioritou. V návrhu územního plánu jsou zohledněny všechny tři pilíře udrţitelného rozvoje a podmínky vyuţití území jsou stanoveny tak, aby nedošlo ke zhoršení vyváţenosti v území. Územní plán vytváří předpoklady pro udrţitelný rozvoj území spočívající ve vyváţeném vztahu podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodárný rozvoj a pro soudrţnost obyvatel.

(2)

Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny činnosti, které by mohly přesahovat meze únosnosti území (tj. podmínky udržitelného rozvoje), způsobovat jeho poškození a nebo bránit rozvoji jiných žádoucích forem využití území. Územní plán stanovuje podmínky vyuţití území v souladu s principy udrţitelného rozvoje a respektuje stávající limity v území.

Ţivotní prostředí (3) Dosáhnout zásadního ozdravění a markantně viditelného zlepšení životního prostředí, a to jak ve volné krajině, tak uvnitř sídel; jako nutné podmínky pro dosažení všech ostatních cílů zajištění udržitelného rozvoje území (zejména transformace ekonomické struktury, stabilita osídlení, rehabilitace tradičního lázeňství, rozvoj cestovního ruchu a další). Územní plán respektuje stávající struktury ţivotního prostředí řešeného území a navrhuje zastavitelné plochy do proluk a v návaznosti na zastavěné území. Plochy navrţené předkládaným územním plánem vychází převáţně z platného územního plánu obce. Rozsah zastavitelných ploch z územního plánu obce byl znovu prověřen a oproti návrhu obsaţenému v původním územním plánu částečně (zejména o plochy výroby a sluţeb) zredukován - zde se jedná zejména plochy výroby a sluţeb nenavazující na zastavěné území a nacházející se v záplavovém území Labe (za dráţním tělesem) . V rámci územního plánu jsou důsledně chráněny a dále rozvíjeny veškeré stávající hodnoty a potenciály rozvoje území, především tok Modly s navazujícími přírodními plochami zeleně, svahy Humenského vrchu, plochy veřejně přístupné zleně v obci, území zemědělské krajiny. Územní plán vymezuje a zpřesňuje prvky ekologické stability na regionální a lokální úrovni. Těţební plocha NT (záměr N1 a N2) je vymezena za účelem zajištění podmínek pro hospodárné vyuţívání nerostných surovin a pro ochranu ţivotního prostředí při těţební činnosti a úpravě nerostů. Sanace a rekultivace prostoru, v němţ se těţební činnost v budoucnu předpokládá, bude v další přípravě záměru řešena samostatnou studií, resp. Plánem sanace a rekultivace. Plánovaný dobývací prostor Lukavec byl řešen změnou č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec pro obec Lukavec, při jehoţ komplexním projednání byly stanoveny podmínky, ty jsou převzaty a zapracovány do návrhu ÚP Lukavec. (5)

Nástroji územního plánování chránit nezastupitelné přírodní hodnoty zvláště chráněných území (NP, CHKO, MZCHÚ), soustavy chráněných území NATURA 2000 (EVL a PO), obecně chráněných území (PPk, VKP, ÚSES). Návrh územního plánu zohlednil stávající prvky zeleně v řešeném území a navrhl jejich stabilizaci zejména prostřednictvím prvků ÚSES. Zastavitelné plochy jsou navrţeny tak, aby nezasahovaly do stávajících prvků ÚSES. Výjimkou je pouze převzatý návrh koridoru územní rezervy pro vysokorychlostní ţeleznici, který zasahuje do vymezených prvků regionálního i lokálního ÚSES. Podmínky vyuţití tohoto koridoru jsou stanoveny tak, aby v případě vyuţití tohoto koridoru byl tento střet vyřešen a odstraněn.

62


V řešeném území jsou respektovány a chráněny významné krajinné prvky, významná botanická lokalita Humenský vrch, přírodní biotopy, liniové prvky doprovodné zeleně katastrálně evidované či prvky zeleně na orné půdě. Pro vymezené plochy v nezastavěném území jsou územním plánem stanoveny podmínky pro stabilizaci nebo změny v jejich vyuţití (regulativy vyuţití - viz. kap. f textu návrhu), které jsou prostředkem pro usměrnění budoucího utváření krajiny.

Hospodářský rozvoj (10) Těžbu nerostných surovin v Ústeckém kraji, na jehož území se vyskytují z celostátního hlediska významné palivoenergetické a další surovinové zdroje, podřídit dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s jejich koncentrovaným výskytem. Vymezení skladebných částí ÚSES v ZÚR Ústeckého kraje a v navazujících územně plánovacích dokumentacích obcí nebo jejich částí není taxativním důvodem pro případné neuskutečnění těžby v ložisku nerostných surovin. Při těžbě musí být v maximálně možné míře respektována funkce ÚSES ve stanoveném rozsahu. V případě omezení funkce ÚSES v důsledku těžby budou v dokumentacích Povolení k hornické činnosti a Plán dobývání navržena rekultivační opatření dle pokynu příslušného orgánu ochrany přírody. Obvodní báňský úřad pro území kraje Ústeckého v současné době vede správní řízení ve věci návrhu na stanovení DP Lukavec, nikoliv řízení ve věci povolení hornické činnosti podle plánu otvírky, přípravy a dobývání na vymezené ploše výhradního loţiska štěrkopísku Bohušovice nad Ohří. Vliv záměru "Stanovení dobývacího prostoru Lukavec a I. etapa těţby výhradního loţiska štěrkopísku Bohušovice nad Ohří" byl podrobně posuzován dle zákona č. 100/2001 Sb., tj. dle zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, v platném znění; MŢP vydalo souhlasné stanovisko k posouzení vlivu záměru na ţivotní prostředí č.j. 47379/ENV/08 ze dne 24.7.2008. Plánovaný dobývací prostor Lukavec byl řešen změnou č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec pro obec Lukavec, při jehoţ komplexním projednání byly stanoveny podmínky, ty jsou převzaty a zapracovány do návrhu ÚP Lukavec. V době zpracovávání návrhu ÚP Lukavec byl dobývací prostor Lukavec jiţ stanoven (v současné době je znovu projednáván) a do návrhu územního plánu se přebíral jako stav. Plocha plánovaného dobývacího prostoru je v rámci návrhu ÚP Lukavec zařazena do nezastavěného území s funkcemi NZ - plochy zemědělské v koridoru vysokorychlostní trati a NT - plochy těţby nerostů nezastavitelné (mimo koridor VRT). Jedná se o dvě dílčí plochy N1 a N2 vyuţitelné pro těţbu štěrkopísků. Sanace a rekultivace prostoru, v němţ se těţební činnost v budoucnu předpokládá, bude v další přípravě záměru řešena samostatnou studií, resp. Plánem sanace a rekultivace. S ohledem na deficit zemin pro rekultivaci bylo doporučeno orientovat se na alternativu s převáţným podílem hydrické rekultivace. Současně bude respektováno navrţené biocentrum "U Slatinské cesty" a biokoridor vedoucí podél Slatinské cesty. Plochy prvků ÚSES nebudou vlastní těţbou štěrkopísku dotčeny. Těţba bude probíhat mimo tyto plochy, avšak rekultivace bude provedena i na těchto plochách. (12)

Využít pro rozvojové záměry územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách a kriticky posuzovat a usměrňovat další rozvojové záměry ekonomických aktivit na volných plochách mimo již zastavená území. Rozsah zastavitelných ploch z územního plánu obce byl znovu prověřen a oproti návrhu obsaţenému v původním územním plánu částečně (zejména o plochy výroby a sluţeb) zredukován - zde se jedná zejména plochy výroby a sluţeb nenavazující na zastavěné území a nacházející se v záplavovém území Labe (za dráţním tělesem) . Územní plán navrhuje rozšíření plochy výroby a skladování ve vazbě na stávající areál v obci (plocha Z2B) s cílem zajistit jeho další moţný rozvoj. Plocha má marginální charakter a vychází z konkrétního poţadavku vlastníka hospodařícího v obci.

(14)

Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území, minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd, podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru, přípravu a realizaci ÚSES, zamezit zbytečné fragmentaci zemědělských území, obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území, vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely aj. Návrh územního plánu zohlednil stávající prvky zeleně v řešeném území a navrhl jejich stabilizaci zejména prostřednictvím prvků ÚSES. Dále byly stanoveny podmínky vyuţití nezastavěného území tak, aby bylo moţné realizovat další protierozní opatření a zvýšit podíl zeleně v intenzivně zemědělsky vyuţívané krajině. S výjimkou nově navrhovaného silničního přivaděče od veřejného logistického centra v Lovosicích k dálnici D8 (prostřednictvím silnice II/247), který bude slouţit i jako silniční obchvat obce Lukavec s cílem převedení těţké nákladní dopravy mimo obydlené území obce, nenavrhuje ÚP Lukavec ţádný nový záměr zvyšující fragmentaci krajiny. Záměr na VRT je vymezen jako územní rezerva k dalšímu budoucímu prověření.

Rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti

63


(15)

Ve vymezených rozvojových oblastech využívat předpoklady pro progresivní vývoj území, zajišťovat územně plánovací přípravu pro odpovídající technickou a dopravní infrastrukturu (s důrazem na rozšiřování sítě hromadné dopravy) a občanskou vybavenost. Územní rozvoj hospodářských a sociálních funkcí provázat s ochranou krajinných, přírodních a kulturních hodnot. Využívat rozvojových vlastností těchto území ve prospěch okolních navazujících území. Návrh územního plánu zohlednil polohu obce v rozvojové ose republikové priority OS2 Praha Ústí nad Labem - hranice ČR/Německo (- Dresden) a v rozvojové oblasti nadmístního významu NOB1 – Litoměřicko, Lovosicko, Roudnicko. Tato skutečnost je zohledněna zejména v návrhu zastavitelných ploch určených pro bydlení (plochy bydlení individuálního a plochy smíšené obytné), ale i návrhem na rozvoj ploch výroby a skladování. Návrh rozsahu zastavitelných ploch je podpořen i příznivým demografickým vývojem obce v posledním období (viz. kapitola 9, část B2 odůvodnění). V územním plánu je zohledněn koridor územní rezervy pro vysokorychlostní ţeleznici, i kdyţ ve vztahu k řešenému území bude mít pouze tranzitní charakter.

(16)

Ve vymezených rozvojových osách kraje využívat předpokladu pro územní rozvoj těchto koridorů, založených zejména na jejich výhodné dopravní dostupnosti. Rozvojových vlastností těchto území využít pro šíření progresivního vývoje na území celého kraje. Současně koncentrací aktivit do těchto koridorů šetřit nezastavené území ve volné krajině. Návrh územního plánu zohlednil polohu obce v rozvojové ose republikové priority OS2 Praha Ústí nad Labem - hranice ČR/Německo (- Dresden) a v rozvojové oblasti nadmístního významu NOB1 – Litoměřicko, Lovosicko, Roudnicko. Tato skutečnost je zohledněna zejména v návrhu zastavitelných ploch určených pro bydlení (plochy bydlení individuálního a plochy smíšené obytné), ale i návrhem na rozvoj ploch výroby a skladování. Návrh rozsahu zastavitelných ploch je podpořen i příznivým demografickým vývojem obce v posledním období (viz. kapitola 9, část B2 odůvodnění).

Sociální soudrţnost obyvatel (41) Podporovat péči o typické či výjimečné přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí charakteristické znaky území, přispívají k jeho snadné identifikaci a posilují sociální soudržnost obyvatel kraje a prestiž kraje. Územní plán respektuje stávající hodnoty a limity v území. Ve výrokové části dokumentace jsou stanoveny podmínky vyuţití pro všechny plochy s rozdílným způsobem vyuţití tak, aby byly tyto hodnoty a limity v území respektovány a chráněny. Tomuto návrhu odpovídá nutnost prověření vyuţití několika zastavitelných ploch územní studií. Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami (46) Zajistit územní ochranu ploch a koridorů potřebných pro umísťování protipovodňových opatření. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných případech a zvlášť zdůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. V záplavovém území vymezeném hranicí Q 100, ani na sousedních pozemcích není v rámci ÚP navrţena ţádná rozvojová lokalita. Území bude dostatečně chráněno protipovodňovými opatřeními, které jsou postupně v dané oblasti realizovány a to jak na Modle (Zkapacitnění toku Modla I. – Lukavec), tak na Labi (I. Lovosicko - Lovosice, průmyslová část – protipovodňová ochrana na Q100 na Labi). Pokrytí území kraje územními plány (47) Zajišťovat pokrytí území kraje platnou územně plánovací dokumentací obcí, zejména v rozvojových oblastech a osách a ve specifických oblastech, v souladu s územními limity a rozvojovými potřebami těchto území. Obec pořizuje tento územní plán. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu ke zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v PÚR 2008 a vymezení oblastí se zvýšenými poţadavky na změny v území, které svým významem přesahují území více obcí (nadmístní rozvojové oblasti a osy) Úkoly pro územní plánování: (1) Podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány. Obec pořizuje tento územní plán a je tak s touto prioritou územního plánování stanovenou ZÚR ÚK v souladu. Hlavní rozvojové lokality jsou podmíněny dalším podrobnějším řešením v rámci územních studií. (3)

Podporovat revitalizaci nedostatečně využ álů a ploch typu brownfield, využít územní rezervy ve stávajících prů ónách nadmístní zohlednit plá - dopravního terminálu v Lovosicích (veřejné logistické centrum) a plánovaného rozšíření veřejného přístavu v Lovosicích.

64


Památkový solitér venkovského zámečku není v současnosti vyuţit způsobem odpovídajícím významu budovy. V rámci přestavbové plochy P1 je v areálu venkovského zámečku navrţena plocha občanské vybavenosti - veřejná vybavenost (OV) pro sociální sluţby (domov pro seniory), kulturně společenské centrum. V souvislosti s realizací a vyvolaným provozem logistického centra územní plán, v souladu se záměry územního plánu města Lovosice resp. územního plánu SÚ Lovosice, Lhotka n./L., Lukavec, vymezuje resp. přebírá plochu koridoru pro novou propojovací komunikační trasu mezi silnicí III/24712 a silnicí II/247, včetně plochy pro křiţovatku na připojení k trase silnice II/247. (4)

Navrž řejně prospěš řeními řešit územní problematiku ochrany území Lovosicka a Terezínska před povodněmi. Řešené území je okrajově dotčeno stavbou I. Lovosicko – Lovosice, průmyslová část – protipovodňová ochrana Q100 na Labi. V daném případě se jedná o zemní hráz na pravém břehu Modly, která je ukončena zavázáním do násypu ţelezniční trati Děčín – Praha u obce Lukavec. V záplavovém území vymezeném hranicí Q 100, ani na sousedních pozemcích není v rámci ÚP navrţena ţádná rozvojová lokalita. V návrhu ÚP jsou navrţena opatření pro zvýšení ochrany území před velkými vodami – zachování volného a nezastavěného území o šíři min. 8 m podél vodoteče Modly, opatření zvyšující retenční kapacitu území, odvodnění zastavěného a zastavitelného území bude řešeno kombinovaným systémem přirozené / umělé retence.

(5)

Chránit a kultivovat přírodní a kulturní hodnoty, které vytvářejí charakteristické znaky rozvojové oblasti: rámec území tvořený Českým středohořím, koridor Labe a Ohře, NKP Říp a Terezín Malá pevnost, MPR Litoměřice a Terezín, MPZ Roudnice nad Labem, kulturní zemědělská krajina. Územní plán respektuje a zachovává stávající charakter kulturní zemědělské krajiny řešeného území, při zohlednění dalších priorit a poţadavků stanovených v ZÚR ÚK a PÚR ČR.

(6)

Vzhledem ke stávajícím územním limitům, k potenciálním územním střetům, hrozbě devastačních účinků těžby pro území, nepřipouštět v rozvojové oblasti zahájení nové otvírky těžby surovin s důsledky nadmístní , snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území . Otvírka nového lož ždy podmíněna komplexním posouzením místní situace, v prostorech s koncentrovanou těžební ňujícím hlediskem ukončení a zahlazení důsledků těžby v jiné těžební lokalitě. Obvodní báňský úřad pro území kraje Ústeckého v současné době vede správní řízení ve věci návrhu na stanovení DP Lukavec, nikoliv řízení ve věci povolení hornické činnosti podle plánu otvírky, přípravy a dobývání na vymezené ploše výhradního loţiska štěrkopísku Bohušovice nad Ohří. Vliv záměru "Stanovení dobývacího prostoru Lukavec a I. etapa těţby výhradního loţiska štěrkopísku Bohušovice nad Ohří" byl podrobně posuzován dle zákona č. 100/2001 Sb., tj. dle zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, v platném znění; MŢP vydalo souhlasné stanovisko k posouzení vlivu záměru na ţivotní prostředí č.j. 47379/ENV/08 ze dne 24.7.2008. Plánovaný dobývací prostor Lukavec byl řešen změnou č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec pro obec Lukavec, při jehoţ komplexním projednání byly stanoveny podmínky, ty jsou převzaty zapracovány do návrhu ÚP Lukavec. V době zpracovávání návrhu ÚP Lukavec byl dobývací prostor Lukavec jiţ stanoven (v současné době je znovu projednáván) a do návrhu územního plánu se přebíral jako stav. Plocha plánovaného dobývacího prostoru je v rámci návrhu ÚP Lukavec zařazena do nezastavěného území s funkcemi NZ - plochy zemědělské v koridoru vysokorychlostní trati a NT - plochy těţby nerostů nezastavitelné (mimo koridor VRT). Jedná se o dvě dílčí plochy N1 a N2 vyuţitelné pro těţbu štěrkopísků. Sanace a rekultivace prostoru, v němţ se těţební činnost v budoucnu předpokládá, bude v další přípravě záměru řešena samostatnou studií, resp. Plánem sanace a rekultivace. S ohledem na deficit zemin pro rekultivaci bylo doporučeno orientovat se na alternativu s převáţným podílem hydrické rekultivace. Současně bude respektováno navrţené biocentrum "U Slatinské cesty" a biokoridor vedoucí podél Slatinské cesty. Plochy prvků ÚSES nebudou vlastní těţbou štěrkopísku dotčeny. Těţba bude probíhat mimo tyto plochy, avšak rekultivace bude provedena i na těchto plochách.

a

(9)

Řešit územní souvislosti výhledového záměru na vedení vysokorychlostní železniční trati (VRT), v koordinaci s dálnicí D8, ve vztahu k NKP Říp. Územní plán respektuje územní rezervu koridoru vysokorychlostní ţelezniční tratii. Koordinace koridoru ve vazbě na dálnici D8 a NKP Říp není předmětem řešení územního plánu, neboť v rámci řešeného území nedochází ke vzájemnému střetu s těmito limity.

Řešené území leţí ve zpřesněné rozvojové ose republikové priority OS2 Praha - Ústí nad Labem - hranice ČR/Německo (- Dresden).

65


Úkoly pro územní plánování: (1) Podporovat pokrytí území rozvojové osy územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány. Obec pořizuje tento územní plán a je tak s touto prioritou územního plánování stanovenou ZÚR ÚK v souladu. Hlavní rozvojové lokality jsou podmíněny dalším podrobnějším řešením v rámci územních studií. (2)

Řešit územní souvislosti spojené ějícího úseku dálnice D8, zejména věnovat ám při dálnici. Trasa dálnice D8 prochází ve stabilizované poloze při jiţním okraji správního území obce. Dálnice D8 vstupuje do správního území obce na 45. km trasy v prostoru osmičkové křiţovatky situované na kříţení se silnicí II/247. Územní plán povaţuje trasu dálnice D8 za dlouhodobě stabilizovanou.

(3)

Podporovat revitalizaci nedostatečně využ álů a ploch typu brownfield, využít územní rezervy ve stávajících prů ónách nadmístní . Památkový solitér venkovského zámečku není v současnosti vyuţit způsobem odpovídajícím významu budovy. V rámci přestavbové plochy P1 je v areálu venkovského zámečku navrţena plocha občanské vybavenosti - veřejná vybavenost (OV) pro sociální sluţby (domov pro seniory), kulturně společenské centrum.

(4)

Řešit územní souvislosti spojené s plá - dopravního terminálu v Lovosicích (veřejné logistické centrum) a plánovaného rozšíření veřejného přístavu v Lovosicích. V souvislosti s realizací a vyvolaným provozem logistického centra územní plán, v souladu se záměry územního plánu města Lovosice resp. územního plánu SÚ Lovosice, Lhotka n./L., Lukavec, vymezuje resp. přebírá plochu koridoru pro novou propojovací komunikační trasu mezi silnicí III/24712 a silnicí II/247, včetně plochy pro křiţovatku na připojení k trase silnice II/247. Navrhovaný silniční přivaděče od veřejného logistického centra v Lovosicích k dálnici D8 (prostřednictvím silnice II/247) bude slouţit i jako silniční obchvat obce Lukavec s cílem převedení těţké nákladní dopravy mimo obydlené území obce.

(5)

Upřesňovat ZÚR ÚK a vytvářet územní podmínky pro řešení protipovodňové ochrany v ohrožených územích (vč. sevřeného údolí Labe). V záplavovém území vymezeném hranicí Q 100, ani na sousedních pozemcích není v rámci ÚP navrţena ţádná rozvojová lokalita. Území bude dostatečně chráněno protipovodňovými opatřeními, které jsou postupně v dané oblasti realizovány a to jak na Modle (Zkapacitnění toku Modla I. – Lukavec), tak na Labi (I. Lovosicko - Lovosice, průmyslová část – protipovodňová ochrana na Q100 na Labi).

(6)

Vytvářet územní podmínky pro řešení negativních dopadů velkoplošné a pohledově exponované těžby surovin. Obvodní báňský úřad pro území kraje Ústeckého v současné době vede správní řízení ve věci návrhu na stanovení DP Lukavec, nikoliv řízení ve věci povolení hornické činnosti podle plánu otvírky, přípravy a dobývání na vymezené ploše výhradního loţiska štěrkopísku Bohušovice nad Ohří. Vliv záměru "Stanovení dobývacího prostoru Lukavec a I. etapa těţby výhradního loţiska štěrkopísku Bohušovice nad Ohří" byl podrobně posuzován dle zákona č. 100/2001 Sb., tj. dle zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, v platném znění; MŢP vydalo souhlasné stanovisko k posouzení vlivu záměru na ţivotní prostředí č.j. 47379/ENV/08 ze dne 24.7.2008. Plánovaný dobývací prostor Lukavec byl řešen změnou č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec pro obec Lukavec, při jehoţ komplexním projednání byly stanoveny podmínky, ty jsou převzaty zapracovány do návrhu ÚP Lukavec. V době zpracovávání návrhu ÚP Lukavec byl dobývací prostor Lukavec jiţ stanoven (v současné době je znovu projednáván) a do návrhu územního plánu se přebíral jako stav. Plocha plánovaného dobývacího prostoru je v rámci návrhu ÚP Lukavec zařazena do nezastavěného území s funkcemi NZ - plochy zemědělské v koridoru vysokorychlostní trati a NT - plochy těţby nerostů nezastavitelné (mimo koridor VRT). Jedná se o dvě dílčí plochy N1 a N2 vyuţitelné pro těţbu štěrkopísků. Sanace a rekultivace prostoru, v němţ se těţební činnost v budoucnu předpokládá, bude v další přípravě záměru řešena samostatnou studií, resp. Plánem sanace a rekultivace. S ohledem na deficit zemin pro rekultivaci bylo doporučeno orientovat se na alternativu s převáţným podílem hydrické rekultivace. Současně bude respektováno navrţené biocentrum "U Slatinské cesty" a biokoridor vedoucí podél Slatinské cesty. Plochy prvků ÚSES nebudou vlastní těţbou štěrkopísku dotčeny. Těţba bude probíhat mimo tyto plochy, avšak rekultivace bude provedena i na těchto plochách.

a

(7)

Těž h surovin podřizovat dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s . Pro těž ň í ložiska s řeš řety zájmů ínkami rehabilitace a využití území, které po těžbě vyloučí devastační důsledky pro území. 66


a

Obvodní báňský úřad pro území kraje Ústeckého v současné době vede správní řízení ve věci návrhu na stanovení DP Lukavec, nikoliv řízení ve věci povolení hornické činnosti podle plánu otvírky, přípravy a dobývání na vymezené ploše výhradního loţiska štěrkopísku Bohušovice nad Ohří. Vliv záměru "Stanovení dobývacího prostoru Lukavec a I. etapa těţby výhradního loţiska štěrkopísku Bohušovice nad Ohří" byl podrobně posuzován dle zákona č. 100/2001 Sb., tj. dle zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, v platném znění; MŢP vydalo souhlasné stanovisko k posouzení vlivu záměru na ţivotní prostředí č.j. 47379/ENV/08 ze dne 24.7.2008. Plánovaný dobývací prostor Lukavec byl řešen změnou č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec pro obec Lukavec, při jehoţ komplexním projednání byly stanoveny podmínky, ty jsou převzaty zapracovány do návrhu ÚP Lukavec. V době zpracovávání návrhu ÚP Lukavec byl dobývací prostor Lukavec jiţ stanoven (v současné době je znovu projednáván) a do návrhu územního plánu se přebíral jako stav. Plocha plánovaného dobývacího prostoru je v rámci návrhu ÚP Lukavec zařazena do nezastavěného území s funkcemi NZ - plochy zemědělské v koridoru vysokorychlostní trati a NT - plochy těţby nerostů nezastavitelné (mimo koridor VRT). Jedná se o dvě dílčí plochy N1 a N2 vyuţitelné pro těţbu štěrkopísků. Sanace a rekultivace prostoru, v němţ se těţební činnost v budoucnu předpokládá, bude v další přípravě záměru řešena samostatnou studií, resp. Plánem sanace a rekultivace. S ohledem na deficit zemin pro rekultivaci bylo doporučeno orientovat se na alternativu s převáţným podílem hydrické rekultivace. Současně bude respektováno navrţené biocentrum "U Slatinské cesty" a biokoridor vedoucí podél Slatinské cesty. Plochy prvků ÚSES nebudou vlastní těţbou štěrkopísku dotčeny. Těţba bude probíhat mimo tyto plochy, avšak rekultivace bude provedena i na těchto plochách.

(8)

Řešit územní souvislosti výhledového záměru vysokorychlostní železniční trati (VRT). Územní plán respektuje územní rezervu koridoru vysokorychlostní ţelezniční trati.

(9)

Chránit a kultivovat typické a čné přírodní, kulturní hodnoty na území rozvojové osy, které vytvářejí charakteristické znaky území. ÚP Lukavec vytváří podmínky pro ochranu všech přírodních a kulturních hodnot v území. Většina dochovaných přírodních prvků je územním plánem zapojena do systému ÚSES (biocentra, biokoridory, interakční prvky). Velmi cenná opuková stráň nad Lukavcem "Humenský vrch" je chráněna formou regionálního biokoridoru a v něm vloţeného lokálního biocentra. Respektován a chráněn je vodní tok Modla včetně navazujících břehových a doprpovodných porostů v nivě; dále jsou respektovány a chráněny prvky zeleně katastrálně evidované či prvky zeleně na orné půdě formou interakčních prvků či vymezením nezastavěných smíšených ploch s přírodní funkcí. Původní urbanistická struktura obce zůstává zachována. Cílem urbanistické koncepce je revitalizovat nevyuţívané hodnotné objekty areálu venkovského zámku, zachovat a podpořit kulturně - historické jádro obce. Rozvoj mimo zastavěné území je soustředěn do okrajových poloh, s cílem maximálně navázat na stávající funkční a prostorové uspořádání sídla.

Zpřesnění vymezení specifických oblastí vymezených v PÚR 2008 a vymezení dalších specifických oblastí nadmístního významu Řešené území leţí mimo specifické oblasti vymezené v PÚR 2008 a upřesněné v ZÚR ÚK. Řešené území leţí mimo další specifické oblasti nadmístního významu vymezené v ZÚR ÚK. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v PÚR a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, ÚSES a územních rezerv. Ţelezniční doprava ZÚR ÚK zpřesňují koridor vysokorychlostní dopravy VR1 (Dresden -) hranice SRN/ČR-Praha, (Nürnberg -) hranice SRN/ČR - Plzeň - Praha, Praha - Brno – hranice ČR/Rakousko, resp. SR (Wien, Bratislava), Brno - Ostrava - hranice ČR/Polsko (-Katowice), podchycený v PÚR 2008. ZÚR ÚK vymezují koridor vysokorychlostní tratě v úseku státní hranice SRN/ČR - Ústí nad Labem - Lovosice - Roudnice nad Labem - hranice ÚK. Koridor je sledován jako územní rezerva VRT. Šířka koridoru je stanovena 600 m. Úkoly pro územní plánování: (1) Respektovat územní rezervu koridoru VRT- ZR1, případně na základě podrobnějších podkladů, se souhlasem dotčených orgánu, zpřesnit a vymezit koridor jako návrh v ÚPD dotčených obcí a zajistit jeho územní koordinaci. Výhledová trasa vysokorychlostní ţelezniční tratě VR1 je vedena v prostoru jiţně od zastavěného území obce a pro její stabilizaci se vymezuje ochranný koridor v šířce 300 metrů na obě strany od navrhované osy budoucí trasy. Zde jsou zakázány změny v území, které by mohly stanovené vyuţití podstatně ztíţit nebo znemoţnit. Pouze v blízkém okolí zastavěného území a zastavitelných ploch vymezených ÚP Lukavec je tento koridor mírně zúţený. Tuto úpravu koridoru odsouhlasil dotčený orgán hájící ochranu navrhovaného koridoru

67


vysokorychlostní tratě a to Ministerstvo dopravy ve svém stanovisku, cit: „Ministerstvo dopravy na Vaši ţádost potvrzuje, ţe upravený koridor územní rezervy pro vysokorychlostní trat (VRT), jak byl předloţen v příloze k podání z 2. 7. 2015 je v souladu s poţadavky uplatněnými k návrhu územního plánu Lukavce ……. „ Lokality rozvoje pro obytnou výstavbu v koridoru ÚR resp. v kontaktu s koridorem: Lokalita Z4A a Z10 prostorově doplňují oboustrannou uliční zástavbu - zástavba je omezena pouze na domy v ulici. Směrem do krajiny a tudíţ blíţe k ose koridoru je navrţena zeleň pro zahrady Z4B. Lokality Z3 a Z5 se nacházejí v poloze dále od osy koridoru neţ je stávající zástavba. Lokalita Z5A není určena pro nadzemní výstavbu - plocha pro novou místní komunikaci zpřístupňující lokalitu Z5. Návrhem rozvoje v lokalitách nedojde k přiblíţení nových staveb k pomyslné ose koridoru nad rámec stávajících staveb. Navrţené řešení tedy podstatně neztíţí nebo neznemoţní stanovené vyuţití nad rámec stávajících omezení. Výstavba v rámci navrţené rozvojové lokality 8 (plocha koridoru pro novou propojovací komunikační trasu mezi silnicí III/24712 a silnicí II/247) je podmíněna koordinací s podrobnější studií vedení navrhované trasy VRT (zpřesnění do měřítka 1:5000), která mj. zpřesní podmínky pro eventuální výstavbu v rámci lokality. Plochy těţby v plánovaném dobývacím prostoru Lukavec nejsou navrhovány v ochranném koridoru vysokorychlostní trati. Plochy a koridory územního systému ekologické stability ZÚR ÚK vymezují v řešeném území následující prvky ÚSES (viz obr. 2): RBK 616 "Sutomský vrch – Humenský vrch" RBC 1293 "Humenský vrch" Úkoly pro územní plánování: (1) V ÚPD obcí zpřesňovat vymezení skladebných částí (biocenter, biokoridorů) nadregionálního a regionálního ÚSES. Výše uvedené prvky ÚSES jsou v územním plánu zpřesněny na podkladu katastrální mapy. (2)

Vymezené plochy a koridory pro ÚSES chránit před změnou ve využití území, která by znamenala snížení stupně ekologické stability uvnitř vymezených ploch a koridorů oproti současnému stavu. Podmínky pro vyuţití ploch, na kterých se nachází prvky ÚSES, jsou stanoveny v kapitole e. výrokové části dokumentace územního plánu tak, aby nedošlo k ohroţení prvků ÚSES.

(3)

Zejména je nutno chránit plochy biokoridoru před zástavbou či změnami ve využití území, které by v budoucnosti znemožnily souvislé propojení biokoridorem v šíři dle metodik ÚSES, ačkoliv v současnosti územní předpoklady pro souvislé propojení existují. Pro návrh ploch ÚSES byly vyuţity zejména stávající prvky zeleně v krajině. Územní plán tyto části krajiny respektuje a stanovuje podmínky jejich vyuţití tak, aby byla zajištěna jejich ochrana. Jednotlivé prvky ÚSES jsou navrţeny na podkladu ÚAP a generelu ÚSES tak, aby bylo moţné vytvořit funkční celek respektující příslušné zákony a metodiky.

(4)

Stavby dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES připouštět v nezbytných případech za podmínky, že nedojde k významnému snížení schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí a zároveň nedojde k podstatnému snížení schopnosti, bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině. Podmínky vyuţití ÚSES byly v kapitole e. výrokové části dokumentace územního plánu stanoveny tak, aby nedošlo k ohroţení prvků ÚSES. Koordinace na úrovni regionálního a nadregionálního ÚSES je zajištěna jeho vymezením v ZÚR Ústeckého kraje, v ÚP dochází pouze k upřesnění jednotlivých skladebných částí a to v hranicích katastrální mapy. Územím prochází regionální biokoridor RBK 616 „Sutomský vrch – Humenský vrch“. Jedná se o sloţený biokoridor propojující regionální biocentra RBC 1292 „Sutomský vrch – Jezerka“ (mimo řešené území) a RBC 1293 „Humenský vrch“. V trase biokoridoru je vloţeno lokální biocentrum LBC 9 "U Hřbitova". Trasa RBK prochází katastry obcí Lovosice, Lukavec, Lovosice i Keblice. Návaznost prvků za hranicí řešeného území je zajištěna. Přes biokoridor RBK 616 "Sutomský vrch – Humenský vrch" je navrţena stavba nové propojovací komunikace mezi silnicí III/24712 a silnicí II/247. Technickým opatřením musí být zajištěna prostupnost koridoru a zachována tak jeho funkčnost. Přechod koridoru je nutno řešit přemostěním tak, aby byl zachován min. 40 m průchod pro biokoridor. Technické řešení nutno projednat s orgánem ochrany přírody. Lokální biokoridor LBK m "Modla" kopíruje hranici k.ú. Lovosice, většina trati koridoru je však vedena mimo řešené území, vně po západním obvodu zastavěného území Lukavce v souladu s ÚP Lovosice. Lokální biokoridor LBK "U ţst. Nové Kopisty" je vedena podél ţelezniční trati. Trasa biokoridoru převzata ze Studie ÚSES Ústeckého kraje (není v ÚAP). Trasa však nenavazuje na systém vymezený v novém ÚP Lovosice, chybí úsek koridoru ve směru ke Keblicím. Vzniklý problém – nepropojení prvku v úseku k.ú. Prosmyky se týká současně platného ÚP Lovosice. Lokální biokoridor LBK "Slatinská cesta" - část trasy je vedena mezi cestou a okrajem plánovaného DP Lukavec. Návaznost je zajištěna v ÚP Lovosice (jiné šířkové parametry), 68


problémem však je, ţe biokoridor není vymezen v ÚPO Keblice ve směru k Humenskému vrchu, ačkoliv byl prvek převzat z předchozích ÚPN SÚ Lovosice, k.ú.Lukavec u Lovosic a ze změny č. 5 ÚPN SÚ. Vzhledem ke vzniklé situaci bude nutno tuto úpravu zařadit do následných úprav územních plánů obcí (Lovosice, Keblice). Orgán ochrany přírody a krajiny bude výše uvedený problém vést v patrnosti a v rámci změny ÚP obcí bude poţadovat revizi ÚSES (propojenost). Plochy prvků ÚSES nebudou vlastní těţbou písku dotčeny. Těţba bude probíhat mimo tyto plochy avšak rekultivace by měla proběhnout i na těchto plochách. Smyslem rekultivace těchto ploch je vhodnou výsadbou zajistit funkčnost navrţených prvků ÚSES. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot území kraje (1)

Ochranu, kultivaci a rozvíjení hodnot přírodního a krajinného prostředí na území Ústeckého kraje považovat za prvořadý veřejný zájem. Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny aktivity, které by mohly způsobovat poškození těchto hodnot (zejména se týká těžby hnědého uhlí a ostatních nerostných surovin, energetiky - včetně obnovitelných zdrojů, dále těžké průmyslové výroby, technické a dopravní infrastruktury, ale i rekreace a cestovního ruchu). Návrh územního plánu je řešen tak, aby nedošlo k narušení přírodního a krajinného prostředí řešeného území.

(10)

Skladebné části regionálního a nadregionálního ÚSES chránit před zásahy, které by znamenaly snížení úrovně jejich ekologické stability, upřesňovat vymezení skladebných částí ÚSES v ÚPD obcí, postupně přistupovat ke zpracování projektů ÚSES a k jejich realizaci, zejména v místech, kde je provázanost systému narušena. Podmínky vyuţití ÚSES byly v kapitole e. výrokové části dokumentace územního plánu stanoveny tak, aby nedošlo k ohroţení prvků ÚSES.

(11)

Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území - zachování jedinečnosti kulturní krajiny; minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd; podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru a příprava na realizaci ÚSES, zvýšení prostupnosti zemědělské krajiny, zamezení její zbytečné fragmentace; obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území; vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro technické a energetické účely - nevymezovat však tento způsob využití území ve zvláště chráněných velkoplošných územích (NP, CHKO). Návrh územního plánu je koncipován tak, aby byl minimalizován zásah do uspořádání ploch ZPF. Zastavitelné plochy jsou navrţeny prioritně do proluk v zastavěném území a dále v návaznosti na zastavěné území obce. Kromě vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaných zastavitelných ploch na zemědělský půdní fond je uveden i číselný výčet územním plánem vymezených ploch nezastavěných smíšených. Zemědělské vyuţití smíšených nezastavěných ploch nadále zůstává v plném rozsahu, tak jak jsou pozemky dosud vyuţívané a zapsané na katastru, ale plochy jsou doplněny ještě dalšími funkcemi. Případný zábor ZPF bude řešen v samostatném správním řízení.

Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje civilizačních hodnot území kraje (12)

Respektovat rozsah rozvojových oblastí, os a specifických oblastí kraje vymezených v ZÚR ÚK. Ostatní části kraje pokládat za stabilizované s přirozenou mírou rozvoje. Návrh územního plánu zohlednil polohu obce v rozvojové ose republikové priority OS2 Praha – Ústí nad Labem - hranice ČR/Německo (- Dresden) a v rozvojové oblasti nadmístního významu NOB1 – Litoměřicko, Lovosicko, Roudnicko.

(21)

Podporovat realizaci ochranných opatření zvyšující míru zabezpečení civilizačních hodnot kraje proti záplavám a dalším hrozbám katastrofických situací. Řešené území je okrajově dotčeno stavbou I. Lovosicko – Lovosice, průmyslová část – protipovodňová ochrana Q100 na Labi. V daném případě se jedná o zemní hráz na pravém břehu Modly, která je ukončena zavázáním do násypu ţelezniční trati Děčín – Praha u obce Lukavec. V záplavovém území vymezeném hranicí Q 100, ani na sousedních pozemcích není v rámci ÚP navrţena ţádná rozvojová lokalita. V návrhu ÚP jsou navrţena opatření pro zvýšení ochrany území před velkými vodami – zachování volného a nezastavěného území o šíři min. 8 m podél vodoteče Modly, opatření zvyšující retenční kapacitu území, odvodnění zastavěného a zastavitelného území bude řešeno kombinovaným systémem přirozené / umělé retence.

(24)

Sledovat a respektovat dlouhodobý záměr na průtah vysokorychlostní trati VRT územím kraje.

Výhledová trasa vysokorychlostní ţelezniční tratě VR1 je vedena v prostoru jiţně od zastavěného území obce a pro její stabilizaci se vymezuje ochranný koridor v šířce 300 metrů na obě strany od navrhované osy budoucí trasy. Zde jsou zakázány změny v území, které by mohly stanovené vyuţití podstatně ztíţit nebo znemoţnit. 69


Pouze v blízkém okolí zastavěného území a zastavitelných ploch vymezených ÚP Lukavec je tento koridor mírně zúţený. Tuto úpravu koridoru odsouhlasil dotčený orgán hájící ochranu navrhovaného koridoru vysokorychlostní tratě a to Ministerstvo dopravy ve svém stanovisku, cit: „Ministerstvo dopravy na Vaši ţádost potvrzuje, ţe upravený koridor územní rezervy pro vysokorychlostní trat (VRT), jak byl předloţen v příloze k podání z 2. 7. 2015 je v souladu s poţadavky uplatněnými k návrhu územního plánu Lukavce ……. „ Lokality rozvoje pro obytnou výstavbu v koridoru ÚR resp. v kontaktu s koridorem: Lokalita Z4A a Z10 prostorově doplňují oboustrannou uliční zástavbu - zástavba je omezena pouze na domy v ulici. Směrem do krajiny a tudíţ blíţe k ose koridoru je navrţena zeleň pro zahrady Z4B. Lokality Z3 a Z5 se nacházejí v poloze dále od osy koridoru neţ je stávající zástavba. Lokalita Z5A není určena pro nadzemní výstavbu - plocha pro novou místní komunikaci zpřístupňující lokalitu Z5. Návrhem rozvoje v lokalitách nedojde k přiblíţení nových staveb k pomyslné ose koridoru nad rámec stávajících staveb. Navrţené řešení tedy podstatně neztíţí nebo neznemoţní stanovené vyuţití nad rámec stávajících omezení. Výstavba v rámci navrţené rozvojové lokality 8 (plocha koridoru pro novou propojovací komunikační trasu mezi silnicí III/24712 a silnicí II/247) je podmíněna koordinací s podrobnější studií vedení navrhované trasy VRT (zpřesnění do měřítka 1:5000), která mj. zpřesní podmínky pro eventuální výstavbu v rámci lokality. Plochy těţby v plánovaném dobývacím prostoru Lukavec nejsou navrhovány v ochranném koridoru vysokorychlostní trati. Vymezení cílových charakteristik krajiny Řešené území je na základě ZÚR ÚK začleněno do krajinného celku č. 13 – Severočeské níţiny a pánve. Úkoly pro územní plánování: a) respektovat zemědělství jako určující krajinný znak krajinného celku, lokálně s typickým tradičním zaměřením (chmelařství, vinařství, ovocnářství, zelinářství), Územní plán respektuje a zachovává stávající charakter kulturní zemědělské krajiny řešeného území, při zohlednění dalších priorit a poţadavků stanovených v ZÚR ÚK a PÚR ČR. Návrh územního plánu je koncipován tak, aby byl minimalizován zásah do uspořádání ploch ZPF. Zastavitelné plochy jsou navrţeny prioritně do proluk v zastavěném území a dále v návaznosti na zastavěné území obce. Plochy těţby N1 a N2 v plánovaném DP Lukavec jsou zařazeny do nezastavitelné plochy těţby nerostů (NT). b)

napravovat narušení krajinných hodnot způsobené velkoplošným zemědělským hospodařením, prioritně realizovat nápravná opatření směřující k obnově ekologické rovnováhy (ÚSES), Územní plán respektuje stávající zemědělsky vyuţívané uspořádání krajiny s cílem zajistit zvýšení její ekologické stability zejména návrhem ploch ÚSES. Pro tyto prvky byly vyuţity zejména stávající prvky zeleně v krajině. Územní plán tyto části krajiny respektuje a stanovuje podmínky jejich vyuţití tak, aby byla zajištěna jejich ochrana. Pro vymezené plochy v nezastavěném území jsou územním plánem stanoveny podmínky pro stabilizaci nebo změny v jejich vyuţití (regulativy vyuţití - viz. kap. f textu návrhu), které jsou prostředkem pro usměrnění budoucího utváření krajiny.

c)

napravovat či zmírňovat narušení krajiny lokálně postižené těžbou štěrkopísků, vápenců či rozsáhlých rozvojových zón ve volné krajině, V rámci ÚP Lukavec jsou vymezeny dvě dílčí plochy těţby štěrkopísků N1 a N2 v plánovaném (znovuprojednávaném) DP – mimo chráněný koridor VR1. Plánovaný dobývací prostor Lukavec byl řešen změnou č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec pro obec Lukavec, při jehoţ komplex ním projednání byly stanoveny podmínky, ty jsou převzaty a zapracovány do návrhu ÚP Lukavec

d)

stabilizovat venkovské osídlení významné pro naplňování cílových charakteristik krajiny, Územní plán povaţuje zastavěné území obce za stabilizované a navrhuje nové zastavitelné plochy a podmínky jejich vyuţití s cílem navázat na stávající uspořádání a charakter sídla leţícího uprostřed intenzivně zemědělsky vyuţívané krajiny.

e)

uvážlivě rozvíjet výrobní funkce tak, aby nedocházelo k negativním změnám přírodního a krajinného prostředí, Územní plán navrhuje rozšíření plochy výroby a skladování ve vazbě na stávající areál v obci (plocha Z2B) s cílem zajistit jeho další moţný rozvoj.

f)

individuálně posuzovat navrhované změny využití území a zamezovat takovým změnám, které by krajinný ráz mohly poškozovat. Územní plán navrhuje zastavitelné plochy a podmínky jejich vyuţití tak, aby navazovaly na stávající uspořádání sídla. Výrazný urbánní počin bude součásti návrhu územních studií, jejichţ koncepční zpracování je územním plánem u lokalit s potenciální plošnou zástavbou podmíněno - jedná se o navrţené zastavitelné plochy Z2A, Z3 a Z5. Stávající území samot nebude dále územně rozvíjeno.

70


Vymezení VPS, VPO, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanační území navrţené v ZÚR ÚK se v řešeném území nevyskytují. Úkoly pro územní plánování: (1)

(2)

V ÚPD obcí zpřesňovat vymezení skladebných částí (biocenter, biokoridoru) nadregionálního a regionálního ÚSES, které je třeba založit. Územní plán zpřesňuje na podkladu katastrální mapy oba prvky ÚSES navrţené v ZÚR ÚK (RBK 616 "Sutomský vrch – Humenský vrch" a RBC 1293 "Humenský vrch") Pozemky v chybějících částech biokoridoru či biocenter chránit před zástavbou či změnami ve využití území, které by v budoucnosti znemožnily doplnění biocentra na požadovanou minimální výměru dle metodiky ÚSES či souvislé propojení biokoridorem v šíři dle metodiky ÚSES, ačkoliv v současnosti územní předpoklady pro doplnění výměry biocentra či souvislé propojení biokoridorem existují. Pro návrh ploch ÚSES byly vyuţity zejména stávající prvky zeleně v krajině. Územní plán tyto části krajiny respektuje a stanovuje podmínky jejich vyuţití tak, aby byla zajištěna jejich ochrana. Jednotlivé prvky ÚSES jsou navrţeny na podkladu ÚAP a generelu ÚSES tak, aby bylo moţné vytvořit funkční celek respektující příslušné zákony a metodiky.

3)

Soulad s cíli a úkoly územního plánování Územní plán Lukavec vytváří předpoklady pro výstavbu a udrţitelný rozvoj území, spočívající ve vyváţeném vztahu podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost obyvatel území. Při řešení územního plánu byly zohledněny jak veřejné, tak i soukromé zájmy na rozvoji území. Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistických a architektonických. Cílem územního plánu je stanovit podmínky pro účelné vyuţívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území a to zejména stávajících přírodních hodnot v jinak intenzivně vyuţívané krajině. Územním plánem jsou vytvořeny podmínky pro přiměřený rozvoj venkovského bydlení, smíšeného - venkovského vyuţití, rozvoj občanské vybavenosti veřejného charakteru a dopravní infrastruktury. Plánovaný dobývací prostor Lukavec byl řešen změnou č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec pro obec Lukavec, při jehoţ komplexním projednání byly stanoveny podmínky, ty jsou převzaty a zapracovány do návrhu ÚP Lukavec. 4)

Soulad s poţadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Návrh územního plánu pokud jde o obsah a formu dokumentace i postup jeho pořizování je v souladu s poţadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcích předpisů – vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. 5)

Soulad s poţadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Při pořizování územního plánu uplatnily dotčené orgány stanoviska, která byla zapracována do návrhu a tak je návrh územního plánu v souladu s poţadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů. Společné jednání návrhu ÚP Lukavec se konalo na MěÚ Lovosice dne 24. června 2013 od 10:00 a výklad byl proveden ve spolupráci s oprávněnou osobou – autorizovaným architektem. V procesně stanovené lhůtě uplatnily svá stanoviska se souhlasy a bez připomínek tyto dotčené orgány: · Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství · Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha · Krajská veterinární správa státní veterinární správy pro Ústecký kraj, Ústí nad Labem · Obvodní báňský úřad pro území kraje ústeckého, Most · Hasičský záchranný sbor ÚK, územní pracoviště Litoměřice Z dotčených orgánů uplatnil poţadavky na úpravu dokumentace: · Ministerstvo dopravy, Praha · Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje, Litoměřice · Městský úřad Lovosice, odbor ţivotního prostředí · Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor ţivotního prostředí a zemědělství, Ústí nad Labem · Ministerstvo obrany – Vojenská ubytovací a stavební správa Praha · Správa ţelezniční a dopravní cesty, s.o., Praha Ze stanovisek výše uvedených dotčených orgánů byla provedena relevantní úprava návrhu ÚP Lukavec.

71


6)

Zpráva o vyhodnocení vlivů na udrţitelný rozvoj prostředí Vyhodnocení vlivů územního plánu na ţivotní prostředí, které je součástí vyhodnocení vlivů na udrţitelný rozvoj území, nebylo zpracováno. Zadání neobsahovalo poţadavek na jeho zpracování, neboť nebylo poţadováno dotčeným orgánem. Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor ţivotního prostředí a zemědělství ve svém stanovisku č.j.: 3367/ZPZ/2012/SEA ze dne 22. 11. 2012, posoudil ţe není nutno posoudit ÚP Lukavec z hlediska vlivů na ţivotní prostředí. Na základě pokynů pro úpravu návrhu ÚP Lukavec jsou navrţeny plochy těţby v plánovaném Dobývacím prostoru Lukavec, které je opětovně projednáván a bude nově stanoven. Vyhodnocení vlivů na udrţitelný rozvoj území je součástí podrobné dokumentace „Vyhodnocení vlivů na udrţitelný rozvoj území“, březen 2009, zpracovaných Doc. Ing. Josefem Soukupem, CSc., T-EC Ústí nad Labem, Osvědčení čj. 16 716/4552/OEP/92 ze dne 6. 4. 1993, RNDr. Janou Tesařovou, CSc. a Ing. Blankou Skočilasovou. Toto vyhodnocení bylo zpracováno k nedoprojednané změně “Územní plán SÚ Lovosice, Lhotka n./L., Lukavec změna č. 5 pro obec Lukavec”, kde byly těţební plochy navrhovány v rámci dříve stanoveného Dobývacího prostoru Lukavec. Při komplexním projednání změny č. 5 byly stanoveny podmínky, ty jsou převzaty a zapracovány do upraveného návrhu ÚP Lukavec (3/2014). 7)

Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 7 SZ Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu uplatnil dvě negativní stanoviska a následně po odstranění vad souhlasné stanovisko. 8)

Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 7 SZ zohledněno Negativní stanoviska byla zohledněna v plném rozsahu.

9)

Vyhodnocení vyuţití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch Od 1991 -2001 dochází k mírnému nárůstu počtu obyvatelstva (280<309). Statistické údaje poslední dekády potvrzují tento stoupající trend, v současnosti je obec na úrovni stavu počtu obyvatelstva z počátku osmdesátých let (309<378). Obec obecně sleduje trend stabilizovat obyvatelstvo podporou rozvoje podnikání v místě, rozvíjet občanskou vybavenost jak pro mládeţ (sportovní a kulturně-společenské vyţití) tak pro seniory. Převáţně negativní vlivy na ţivotní prostředí dané širšími územními souvislosti (dopady na kvalitu ovzduší) zřejmě nepřevaţují nad faktem, ţe se v obci dobře ţije a místní mají vztah k místu. Do budoucna je moţno i vzhledem ke změnám migračního salda v širším území očekávat i další nárůst počtu obyvatelstva v obci. Nezastavěné stavební pozemky v zastavěném území se v Lukavci téměř nevyskytují. Zde se bude stavební činnost soustředit spíše na rekonstrukce, přestavby a dostavby stávajících objektů. Územní plán připravil v souladu se zadáním rozvoj pro výstavbu cca 30 rodinných domů (odhad na příští dvacetileté období) - viz. tabulka. Územním plánem jsou připraveny i rozvojové lokality pro rozvoj smíšeného-venkovského vyuţití související s malohospodařením, sluţbami, drobnou výrobou apod. Návrhová velikost sídla: Současný počet obyvatel (zaokrouhleno): počet obyvatel v zastavitelných plochách a doposud nezastavěných stavebních pozemcích (odhad nárůst cca 30 - 35 bytů - viz. tabulka): návrhová velikost:

380 90 - 120 cca 500 obyvatel

Zastavitelné plochy (Z) označení

celková plocha

funkční vyuţití

počet bytů

(ha)

(odhad)

Z1

0,2358

SV

-

Z2A

1,1557

BV; SV

8,0000

Z3

1,9240

BV

12,0000

Z4

0,4370

BV

2,0000

Z5

2,5541

BV; SV

12,0000

Z6

0,1648

SV

-

Z10

0,0450

BV

2,0000

celkem

6,5164

36,0000

Zvoleným způsobem nedochází k neúměrnému navýšení počtu obyvatel, neumoţňuje se vytvářet plochy nadmístního zájmu, nedochází k zatíţení stávajícího občanského vybavení (včetně vybavení v okolních sídlech, aniţ by na tento nárůst územní plán nereagoval návrhem ploch veřejné občanské vybavenosti) nebo k nevhodným zásahům do dopravní a technické infrastruktury. 10)

Výčet záleţitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje s odůvodněním potřeby jejich vymezení

72


V souvislosti s realizací a vyvolaným provozem logistického centra územní plán zakládá, v souladu s původním “Územním plánem SÚ Lovosice, Lhotka n./L., Lukavec”, v souladu s novým “Územním plánem Lovosice” a v souladu s poţadavky definovanými v zadání ÚP Lukavec, záměr nové propojovací trasy vedené od silnice III/24712 směrem na jih k připojení do nové křiţovatky na trase silnice II/247. Tato navrhovaná komunikace je převzata z jiţ jednou schváleného a projednaného ÚPN SÚ Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec. Tato ÚPN SÚ byla projednána a odsouhlasena s dotčenými orgány státní správy a ţádný dotčený orgán neměl připomínky k tomuto návrhu propojovací komunikace. Návrh této komunikace je z důvodu odlehčení silničního provozu k jiţ vybudovanému logistickému centru na území města Lovosic. Toto logistické centrum je přístupné ze sjezdu dálnice D8 na Lovosice a následně obchvatem Lovosic a druhá alternativa dopravní obsluţnosti je plánována sjezdem z dálnice D8 na obec Lukavec a následně navrhovanou komunikací k logistickému centru, tak aby byla eliminována doprava přes Obec Lukavec. Navrhovaná komunikace vede přes koridor VRT, který je chráněn územní rezervou. Tato navrhovaná komunikace neztíţí budoucí vyuţití rezervy koridoru VRT, jelikoţ v místě kříţení s VRT je navrhovaná komunikace díky reliéfu krajiny vedena mostní konstrukcí. Navíc dle posledních informací, plánovaná VRT a jiţ probíhajících studií se má odklonit a přes řešené území obce Lukavec nemá vůbec nemá vést. Z výše uvedených důvodů tvrdíme, ţe navrhovaná komunikace v budoucnu nemůţe znemoţnit či ztíţit budoucí vyuţití rezervy pro VRT. 11)

Rozhodnutí o námitkách včetně samostatného odůvodnění (Bude doplněno po veřejném projednání)

12)

Vyhodnocení připomínek (Bude doplněno po veřejném projednání) Poučení

Proti Územnímu plánu Lukavec vydanému formou opatření obecné povahy, nelze dle § 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat opravný prostředek.

___________________________ Ing. Tomáš Šenfeldr starosta obce

___________________________ Jaroslav Ondráček místostarosta obce

73

ÚZEMNÍ PLÁN LUKAVEC (KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ LUKAVEC U LOVOSIC) ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - TEXTOVÁ ČÁST. PAFF - architekti

Recommend Documents