ÚZEMNÍ PLÁN SÚ K U Ř I M - N Á V R H. Textová a tabulková část A

ÚZEMNÍ PLÁN SÚ KUŘIM

-

N Á V R H

(1998)

ÚZEMNÍ PLÁN SÚ Textová

K U Ř I M

a

tabulková

P R Ů V O D N Í

Pořizovatel :

Zpracovatel:

Textová

-

a

tabulková

část

A

N Á V R H

část

A

Z P R Á V A

Město KUŘIM Jungmannova 986 664 34 Kuřim

STUDIO Z Brno Ing.arch. Václav Zemánek CSc autorizovaný architekt 613 00 Brno, Kohoutova 16

Zodpovědní specialisté : Urbanismus : Ing.arch. Václav Zemánek Ekologie a ZPF: Ing.Martin Beneš Demografie : PhDr. Ludmila Kašparová Historie : Ing.arch. Jar. Klenovský výroba : Ing.arch. Helena Zemánková veřejný sektor: Ing. Josef Musil DrSc Doprava : Ing. Erich Vrtiš Vodní hosp.: JV projekt, Ing. Jiří Vítek Plynovody : Ing. Eva Duspivová Energetika a spoje : Ing.Jiří Fic Technická spolupráce :

Oldřich Poul Lada Zemánková

Poradci za město Kuřim : Ing. arch. Vl. Růžička, starosta města, Ing. I. Poledňák, místostarosta, P. Kříž Ing.arch. M. Hadlač, a členové stavební komise při MěÚ Kuřim

V Brně, srpen 1998 Elektronický převod textu: OIRR MěÚ Kuřim, leden 2006

1


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

O B S A H

tabulková

část

A

str.

1. 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE Údaje o zadání a hlavních cílech návrhu ÚPn SÚ Obsah návrhu územního plánu SÚ Kuřimi Předcházející ÚPD a její závaznost Zhodnocení splnění pokynů ze Souborného stanoviska Vymezení řešeného území Výchozí podklady

3 4 4 5 5 5

2.

ROZVOJOVÉ PŘEDPOKLADY MĚSTA V JEHO ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ

6

3. 3.1. 3.2. 3.3. 3.4.

NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE ROZVOJE MĚSTA Návrh a zdůvodnění urbanistické koncepce SÚ Charakteristika lokalit navržených pro výstavbu Bilance rozvojových ploch podle využití území Návrh na postup realizace územního plánu (etapizace)

8 8 13 17 19

4. 4.1. 4.2.

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ OBYVATELSTVA A SKLADBY BYTOVÉHO FONDU Velikost města a jeho předpokládaný rozvoj Závěry pro urbanistický rozvoj města

20 20 22

5. 5.1. 5.2. 5.3.

KOMPLEXNÍ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Širší vztahy Zeleň Hygienická situace a ochranná pásma

23 23 24 33

6. 6.1. 6.2.

OBČANSKÉ VYBAVENÍ A VEŘEJNÝ SEKTOR (VPS) Stav a návrh kapacit zařízení občanského vybavení Historicko urbanistické a památkové zhodnocení

39 39 44

7. 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5.

VÝROBA A SKLADOVÁNÍ Zóna I - průmyslová a skladová zóna ul. Blanenská Zóna II - zóna zemědělské výroby ve státním statku Podnikatelské aktivity ve městě Přehled podnikatelských aktivit s plánovaným rozvojem Vyhodnocení a závěry pro koncepci v ÚPn SÚ

47 47 48 49 50 53

8. 8.1 8.2

DOPRAVA A DOPRAVNÍ SÍT V ŠIRŠÍCH VZTAZÍCH A VE MĚSTĚ Širší dopravně - územní vztahy Vnitroměstská dopravní struktura

53 53 58

9. 9.1 9.2. 9.3.

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Odvedení odpadních vod Vodní toky Zásobování vodou

65 65 68 72

10. 10.1. 10.2 10.3

ZÁSOBOVÁNÍ ENERGIEMI Zásobování plynem Zásobování el. energií Spoje

77 77 84 94

11.

PŘÍLOHY Výpočet hluku z dopravy

12.

DOKLADOVÁ ČÁST

Elektronický převod textu: OIRR MěÚ Kuřim, leden 2006

2


1. 1.1.

-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

ZÁKLADNÍ ÚDAJE Údaje o zadání a hlavních cílech

návrhu ÚPn SÚ

Návrh územního plánu sídelního útvaru Kuřim byl zpracován na základě Souborného stanoviska pořizovatele k projednanému konceptu v alternativě "B" ze dne 30. 6. 1997 a doplněn ve smyslu Zprávy o prověření návrhu územního plánu sídelního útvaru, která byla předána pořizovatelem den 15. července 1998 zpracovateli. Souborné stanovisko ve smyslu Zákona č. 50/1976 Sb. ve znění zákonů č. 103/1990 Sb., č.262/1992 Sb., č. 43/1994 Sb, č. 19/1997 Sb. a zákona č. 83/1998 Sb. bylo zadávacím dokumentem pro zpracování návrhu územního plánu. Zpracovatelem návrhu je zhotovitel konceptu plánu STUDIO Z Brno, kolektiv vedený Ing. arch. Václavem Zemánkem,CSc, autorizovaným architektem ČKA. Od návrhu územního plánu se očekává potvrzení navržené nové strategie územního rozvoje města zformulované v konceptu plánu, zahrnující jak známé, tak předvídané nové záměry podnikatelských subjektů na území města, ověřované v řadě zpracovaných studií a dokumentů, které se staly součástí podkladů předaných zpracovateli návrhu plánu. Úkolem urbanistické koncepce je usměrnění a optimalizaci územního rozvoje ve všech funkčních složkách města vzhledem k využití potenciálu území katastru a stávající urbanistické struktury a technické infrastruktury. Cílem ÚPn SÚ v jeho pojetí jako plánu využití ploch SÚ v souladu s ustanoveními vyhlášky č. 84/1976 Sb. ve znění vyhlášky č. 131/1998 Sb. bude na základě přijatých Změn a doplňků územních a hospodářských zásad vytvořit dokument, který se po veřejném projednání a přijetí stane zákonným podkladem pro veškeré investiční činnosti na území města a který zamezí procesům nevhodného využívání pozemků, navrhne směry rozvoje aktivit a bude regulovat způsoby budoucího využívání území a krajiny v hranicích katastru města v časovém horizontu cca 15 let. Územní plán by měl v budoucnu: - stát se nástrojem pro usměrňováni komunální politiky v oblasti řízení urbanistického rozvoje města, regulovat vývoj jednotlivých funkcí a změn využívání pozemků v období do r. 2010, s výhledem do r. 2015 - řešit rozmístění, organizaci a rozvoj funkčních ploch pro stávající a nové funkce, optimalizovat jejich rozsah i výhledovou nabídku jak pro veřejné, tak pro soukromé podnikatelské aktivity, stanovit rozsah zastavitelných ploch (stavebních pozemků) jakož i území nezastavitelných a chráněných v časovém horizontu platnosti plánu. - navrhnout rozsah nezbytných asanačních, regeneračních a restrukturalizačních opatření v území a stanovit zásady pro jeho další či nové využívání a pro regulaci výstavby na nich. - vymezit chráněná území, chráněné objekty, oblasti klidu a jejich ochranná pásma, - stanovit zásady koordinace pro skupinovou výstavbu na území města a vymezit soubor veřejně prospěšných staveb, včetně jejich územních nároků. Elektronický převod textu: OIRR MěÚ Kuřim, leden 2006

3


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

- návrhem na vybavení a na doplnění infrastruktury města, s využitím připravovaných záměrů v nadřazené regionální komunikační síti zlepšit kvalitu životního prostředí v zastavěném území spolu s dopravní dostupností a obslužností všech částí města, učinit město přitažlivé pro obyvatele i pro nové investory, s cílem zabezpečit růst města a rozsah jeho nabídky pracovních míst. Závazná část územního plánu města Kuřimi, vyjádřená ve formě regulativů, obsahuje v souladu s novelou zákona č. 50/1976Sb. ve znění zákona č.83/1998 Sb. a vyhlášky č. 131/1998 Ministerstva pro místní rozvoj urbanistickou koncepci, využití ploch a jejich uspořádání, vymezení zastavitelného území, omezení změn ve využívání staveb, zásady dopravního, technického a občanského vybavení, vymezení územního systému ekologické stability, limity využití území, vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby a pro provedení asanačních úprav. Regulativy územního plánu města, budou po schválení návrhu územního plánu vyhlášeny obecně závaznou vyhláškou města, v souladu s požadavky podle zvláštních předpisů. vyhláškou města,

1.2.

Obsah návrhu územního plánu SÚ Kuřimi

Návrh územního plánu zahrnuje dokumentaci : A

- část textová návrhu ÚPn,

B

- samostatná textová příloha Návrh záboru ZPF

C

- část grafická, zahrnující celkem 10 výkresových příloh

D

- Návrh regulativů územního grafickou přílohou č. 3)

E

- Registrační list k návrhu ÚPn

1.3.

a

doplňující tabulky

rozvoje

v průvodní

(textová

zprávě k

příloha

s

Předcházející ÚPD a její závaznost

Pro město byl vypracován územní plán v roce 1982. Vzhledem ke změnám ve společnosti došlo k poměrně rychlému zastarání navržené koncepce, spočívající v plošné přestavbě jižní části města formou vícepodlažní zástavby KBV. Její započatá realizace byla ukončena I. etapou komplexní bytové výstavby vč. školského areálu v lokalitě Na loukách a Nádražní v průběhu osmdesátých let. Také původní koncepce rozvoje nadřazených dopravních systémů celostátního významu na území katastru města prošla změnami a je v současné době připravována novým vývojem. Z tohoto důvodu je nutné revidovat původní záměry a opatření přijaté na základě předchozí ÚPD. Vzhledem k uvedeným skutečnostem i k rozsahu změn a jejich očekávaných důsledků se stalo pořízení nového územního plánu pro rozvoj města nezbytností.


4


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

V návrhu ÚPn SÚ je respektován stav realizovaných zařízení a sítí technického vybavení vč. ochranných pásem, jakož i vydaná územní rozhodnutí a stavební povolení k výrobním i jiným aktivitám podle předaného seznamu.

1.4. Zhodnocení splnění pokynů ze Souborného stanoviska v návrhu územního plánu města Kuřimi Souborné stanovisko jako zadávací dokument pro dopracování návrhu územního plánu obsahuje pokyny pořizovatele pro úpravu a doplnění řešení, vzešlé z veřejného projednávání konceptu plánu v alternativě "B", jež byly pro zpracovatele závazné. Do návrhu byly zapracovány úpravy a doplňky podle pokynů pořizovatele a doplněny a upraveny příslušná řešení v dokumentaci, jak v částech textových, tak i grafických ve smyslu Zprávy o prověření návrhu plánu sídelního útvaru Kuřim ze dne 30. 6. 1998, předané pořizovatelem zpracovateli dne 15. července 1998.

1.5.

Vymezení řešeného území

Rozsah řešeného území v návrhu plánu byl vymezen v grafické příloze průzkumů a rozborů a zaujímá katastrální území města v jeho celém rozsahu. V rámci urbanistické koncepce na grafické příloze č.2 byly vymezeny hranice současně zastavěného území města, na grafické příloze č. 3 – veřejněprospěšné stavby a regulované zóny je vymezena nová hranice zastavitelného území, daná plochami s označením U na současně zastavěném území, resp. U( ) pro plochy navržené k budoucímu zastavění (územní rezervy) (viz textová příloha „Návrh regulativů územního rozvoje). Jako zájmové území je v řešení návrhu plánu zahrnuto území, bezprostředně sousedící s katastrem města Kuřimi, které představuje potenciální nabídku pro koordinované využívání prostoru jak pro rekreaci, tak současně postihuje nástroje k ochraně krajiny a jejích ekosystémů a současně jsou v něm zahrnuty rozvojové aspekty nadřazených tras dopravní a technické infrastruktury a zdrojů, jakož i jejich zákonná ochrana. (Viz grafická příloha č. 1 - širší vztahy, v měř. 1 : 10 000)

1.6.

Výchozí podklady

Výchozí dokumenty a doklady, které sloužily jako pro zpracování všech fází územního plánu jsou zde uvedeny : 1) KN ÚPn SÚ z roku 1982, Brnoprojekt, ateliér formou revize ÚPn SÚ);

040 (zpracováno

2) Zájmové území města Brna - prohloubení ÚPn VÚC Brněnské sídelş ní regionální aglomerace z roku 1990, Stavoprojekt Brno, ateş liér 01; 3) Urbanistická studie nám. 1. května z roku 1993, Brno;

Atelier

DOS

4) Mapa vlastnických vztahů zpracovaná MÚ Kuřim, měř. 1:2880; 5) Mapa Kuřimi s vyznačením řešeného území předaná zpracovateli


5


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

6) Mapový podklad v měř. 1:2000 s vymezeným zastavěným územím, reambulovaný pořizovatelem ÚPD (nové a povolené stavby); 7) Mapa urbanistických (sčítacích) obvodů v měř. 1:2880 - MÚ Kuřim;

na území města Kuřimi

8) Výzkum ekonomického potenciálu v Kuřimi - výsledky dotazníkové akce provedené zpracovatelem P+R ve spolupráci s MÚ Kuřim; 9) Údaje demografické a statistické (obyvatelstvo a bytový fond) ze Statistického úřadu okresu Brno-venkov; 10)Kopie zápisů z jednání stavební komise při MÚ Kuřim; 11)Základní teze k návrhu územního plánu města Kuřimi (schváleno Městskou radou v Kuřimi). 12)Předběžné závěry k řešení povrchových vod toku Kuřimky z vodohospodářské studie zadané MěÚ Kuřim (autor Ing.M. Oujezdský, 1994) 13)Řešení tras rychlostních komunikací R 43, D 43 na katastru Kuřimi převzaté ze studie SSF Brno ( zpracovatel Trasconsult Hr. Králové 1994 ) 14)Golfové hřiště - zadání stavby a biologické hodnocení krajiny (IMAG Brno, Ing. D. Kolářová Brno 1997) 15)Náhrada kontaminovaného zdroje pitné vody Kuřim-Podlesí (Hydroprojekt a.s. závod Brno, červen 1998)

2.

ROZVOJOVÉ PŘEDPOKLADY MĚSTA V JEHO ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ

Město Kuřim patří mezi významná průmyslová centra v okrese Brno-venkov. Nachází se ve vzdálenosti cca 13 km severně od města Brna, v dopravně výhodné poloze na komunikacích Brno - Svitavy a Brno - Tišnov a na železniční trati Brno - Havlíčkův Brod. Katastr města je součástí zájmového území města Brna, které tvoří jádro Brněnské sídelní regionální aglomerace. Jeho zalesněná krajinná část tvoří spolu s dalšími katastry obcí rozsáhlý komplex příměstských rekreačních lesů, dnes přírodních parků, jako jsou Podkomorské lesy, Baba i s řadou dalších menších přírodních lokalit. Tento relativně nepoškozený stav krajiny a životního prostředí v okolí Kuřimi představuje významný potenciál pro rozvoj rekreačních aktivit a neméně atraktivní nabídku pro lokalizaci většího počtu pozemků pro rodinné bydlení v aglomeraci, v časově i technicky výhodné dostupnosti z jádra aglomerace. Město samo, které se ve svém vývoji utvářelo jako výrazný průmyslový solitér v zájmovém území Brna ( s významnými vazbami v dojížďce za prací a atraktivitami do Brna ), plní současně úlohu přidruženého centra aglomerace s vlastním spádovým obvodem, který díky výhodnému dopravnímu spojení sahá daleko za hranice


6


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

katastru a dokonce za územní obvod desítky okolních obcí, pro něž Kuřim vykonává přenesené úkony státní správy. Pozici Kuřimi jako významného spádového střediska s vícestrannou výhodnou sídelní dělbou aktivit posilují v současnosti nové a aktuální záměry v rozvoji celostátních a regionálních dopravních systémů, které se přímo dotýkají a pozitivně ovlivňují další rozvoj Kuřimi. Jednak posilují spádovou vazbu kuřimských obyvatel do Brna, jednak posilují přitažlivost samotné Kuřimi, jak pro řadu regionálních podnikatelských aktivit investujících do průmyslu, ve výhledu jistě také do bydlení a regionálního vybavení. V návrhu územního plánu je autonomní střediskové postavení města dále posilováno dostatečnou nabídkou územních rezerv spojovaných s očekávaným nárůstem nabídky pracovních příležitostí, díky již v současnosti zvýšenému zájmu nových investorů o plochy k rozvoji sekundéru ( výroby a skladování). Poloha města Kuřimi v zájmovém území města Brna jako jádra aglomerace na významném dopravním koridoru silničním i železničním vytváří trvalé předpoklady pro silnou vyjížďku do zaměstnání i do škol a tím i vzájemný těsný vztah obou sídel. Kuřim s aktivním saldem dojížďky ( + 1400 osob denně v roce 1991) však v budoucnu představuje díky připravené nabídce pracovních míst ve výrobě a distribuci atraktivnější centrum většího spádového obvodu než je jeho současné správní území. Z těchto skutečností můžeme usuzovat na růst významu postavení města Kuřimi v osídlení okresu Brno-venkov i vůči jádru aglomerace Brnu a jeho zájmovému území v časovém horizontu řešení územního plánu. Stávající ekonomický potenciál a nové tendence v rozvoji podnikání nacházejí v Kuřimi jak zdroje kvalifikovaných sil, tak i disponibilní rezervy a to ve stávajících výrobních zónách,a také na nových volných pozemcích, které představují potenciální územní nabídku. Město usilující o komplexnost funkcí a celkovou atraktivitu pro zájmové i spádové území má dnes rezervy v rozvodných a zásobovacích soustavách technických sítí a zdrojů; významná je rekreační atraktivita krajiny v širším zázemí města a její potenciál absorbovat řadu nových aktivit, náročných na rozlohu pozemků ( na př. záměr na umístění rozsáhlého golfového areálu města Brna v lokalitě Na skalce a pod.). Dobré dopravní napojení města na nadřazené dopravní soustavy (komunikace i železnici) je nutno považovat za hlavní podmínku hybnosti populace a růstu spádového obvodu města a jeho další koexistence a kooperace s jádrem aglomerace i v oblasti územní dělby práce a aktivit. Další zkvalitnění tohoto dopravního spojení celostátního a regionálního významu se předpokládá v blízkém výhledu ( po r. 2 OO5 ). Tato koncepce může urychlit využití návrhem územního plánu města připravené rozsáhlé územní nabídky, jejíž realizací se město může rozrůst do velikostní kategorie sídel s více než dvanácti tisíci obyvatel v blízkém časovém horizontu a s obnovenou atraktivitou silného urbanizačního pólu ovlivňovat ve svůj prospěch rozhodování investorů o umísťování investic z méně připravených a vybavených sídel. Kvalitou prostředí se území města, pokud tato nebude v budoucnu zhoršována průmyslovou a zemědělskou činností, řadí mezi potenciálně velmi atraktivní pro rozvoj výroby a skladování


7


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

s výhodnou vazbou na celostátní přepravní sítě, ve výhledu však zejména pro rozvoj bydlení v regionu, a pro lokalizaci řady aktivit cestovního ruchu, rekreace i komerce regionálního rozsahu. Nebezpečí kontinuálního srůstu s jádrem aglomerace, které v případě výrazného a rychlého hospodářského rozvoje v jádru aglomerace hrozí satelitům Brna, spojovaného se ztrátou jejich funkční komplexity a přechodem k monofunkčnímu využití území předměstského typu v zázemí velkoměsta (alokace velkých aktivit jednoho druhu) zatím městu Kuřimi nehrozí, díky volnému prostoru zemědělské krajiny a lesů, tvořících přirozený předěl pro budoucí rozvoj urbanizace. Tento volný prostor je v návrhu územního plánu plně respektován a vyhrazen pro rozvoj ekosystémů regionálního i lokálního významu.

3. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE ROZVOJE MĚSTA 3.1.

Návrh a zdůvodnění urbanistické koncepce

V projednaném a pořizovatelem přijatém návrhu územního plánu města byly autorským týmem formulovány hlavní priority strategického rozvoje města, které by měl územní plán podporovat a pomoci realizovat. Za hlavní prioritu nutno považovat posílení postavení a významu města Kuřimi v regionu i vzhledem ke strategii budoucího využití zájmového území jádra aglomerace města Brna. K tomu přispívají záměry Ředitelství silnic a dálnic v Brně, podporující rozvoj celostátního systému rychlostních komunikací v prostoru západně a severně od města ( trasa R 43 a na východním okraji uvažovaná rekonstrukce a rozšíření státní silnice I - 43), s předpokládanou realizací ve středním časovém horizontu územního plánu. Za hlavní priority v konceptu plánu lze označit : - rozvoj obytné funkce a některých dalších specifických regionálních funkcí v relativně ekologicky nepoškozeném prostoru katastru města - podporované podnikání, zejména orientované na rozvoj výrobních ploch a intenzívnější využití stávajících areálů, jakož i na lokalizace nových komerčních aktivit regionálního i nadregionálního rozsahu, zejména v oblasti služeb a obchodu - potřeba zvýraznit specifičnost obrazu města, spočívající v regeneraci a reanimaci prostředí, zejména v cenrální městské zóně a ve struktuře stávajících i nových ploch se znaky centrality, jako jsou hlavní obchodní ulice se smíšeným využitím a prostory dnes substandardního bydlení. - oslabení zemědělsko- produkčního významu prostoru využít k posílení ekologické stránky krajiny vč. ochrany vodních zdrojů v katastru i v regionu. - využití připravovaných investic do regionální komunikační sítě ke zvýšení dopravní dostupnosti města a jeho rozvojových území, jakož i k eliminaci tranzitní a zbytné dopravy z vnitřního města. Koncepce urbanistického (v níž zmíněné dopravní

rozvoje města navržená v územním plánu, záměry umožní přenést tranzitní dopravní


8


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

zátěž na vnější nadřazený systém), však souběžně s realizací dopravních investic dodává městu nový impulz, a to k lokalizaci nových aktivit ve výhodných polohách napojení města na dopravní koridory celostátního významu. Město, výhledově napojené v celkem čtyřech dopravních uzlech (tvořených připojovacími úseky komunikací s mimoúrovňovými křižovatkami) nabízí tímto čtyři mimořádně atraktivní a dostatečně rozsáhlé lokality k rozvoji aktivit zejména regionálního i vyššího významu. Jsou to lokality Kuřim západ, Kuřim sever, Kuřim východ a Kuřim jih. Do hlavních rozvojových směrů patří z hlediska návrhů na nové využití území i rozsáhlá lokalita golfového areálu města Brna v jihozápadním sektoru katastru, zasahující do jinačovického údolí. Významným rozvojovým směrem je vedle využití nových nezastavěných území je navržená obnova a modernizace vybraných městských částí. KUŘIM - ZÁPAD Na západě města vzniká v prostoru areálu bývalého státního statku i v jeho okolí nabídka ploch pro rozvoj lokality Státní statek, určená aktivity výrobní, skladové a distribuční a s výrazným zastoupením ploch pro komerční aktivity, s přímým připojením na budoucí rychlostní komunikaci R 43. Areál bývalého státního statku v západním sektoru města prochází v současnosti vlastnickou transformací, jeho využití pro původní rozsah živočišné výroby je limitováno hygienickými předpisy a je doporučena rekonverze části objektů v areálu na služby, výrobu bez negativních účinků na okolí, distribuci a pod. Rozvojová lokalita Kuřim - západ zahrnuje i využití volných ploch v okrajové části města v prostoru Starého dvora a ul. Úvoz, jak ke kompaktní městské zástavbě pro bydlení (bytové domy a rodinné domky vícepodlažní v blokovém uspořádání) jež využívá k rekonverzi na areál služeb i objekt starého zámeckého dvora. Součástí rozvojového prostoru je i návrh na rozšíření stávajícího areálu hřbitova a výstavba terciárních aktivit v lokalitě Úvoz směrem k tělesu železnice, vytvářejíci protihlukovou bariéru nové obytné lokalitě. Dopravní zařízení (čerpací stanice s vybavením) na trase komunikace II. tř. 385 dotváří organizaci využití území v zóně. KUŘIM - SEVER Severní, tradičně průmyslový sektor města ( výrobní zóna TOS a.s., Prefa a Slévárna a.s.) získá s novým propojením (druhé připojení města novou komunikací mezi areálem TOS a poliklinikou) tangenty R 43 s komunikací Blanenskou možnost rozšíření stávajících a zpřístupnění nových ploch pro aktivity přímo mezi dnešní výrobní zónou TOS (ozn. V 2) a trasou nové rychlostní komunikace. V navržené koncepci nově vymezené plochy pro výrobu a skladování i pro tercier a technická zařízení města v nové zóně TOS - sever sehrávají významnou městotvornou úlohu pro vnímání města a jeho největší zóny aktivit ze směru od severní tangenty, účinek je násoben možností vytvořit na vjezdu do města nové prostorové symboly prosperity i architektonické identity této městské části. Plochy nových průmyslových areálů situovaných v nové zóně Blanenská (AMP, Blaschke, DC, Walter a další) rozšiřují stávající výrobní zónu jižně od Blanenské ul. do prostoru Záhoří a později, po realizaci mimoúrovňového připojení komunikace Blanenské na svitavskou radiálu v prostoru Bělče, doplní tato křižovatka druhou existující "vstupní bránu" do města a do jeho hlavní výrobní zóny. Nově utvářená výrobní zóna Blanenská spolu s rozšířenou stávající


9


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

zónou TOS v severním sektoru města je obsloužena i novými vnitřními a okružními úseky komunikací, které eliminují tranzity kamionové přepravy přes obytné a centrální části města. KUŘIM - JIH Urbanizace města na vstupním sektoru do města od jihovýchodu po stávající komunikaci II. tř. z Brna představuje třetí rozvojový prostor s aktuální nabídkou volných ploch jak v hlavní lokalitě Za sv. Jánem na stráních pod Kuřimskou horou, tak také v prostoru bývalého hliníku směrem k železnici až do sedla mezi Horkou a Zadním mezihořím v lokalitě Kolébka. Rozvojový sektor Za sv. Jánem je určen zejména pro rodinné bydlení, doplněné rozsáhlými plochami sportovišť (jízdárna s výběhy, klubová hřiště), rozvojový sektor Tyršova - východ předpokládá nové využití pozemků po obou stranách ulice k intenzívní zástavbě zařízeními komerčními, službami pro cestovní ruch a terciérními aktivitami ( čerpací stanice PHM, autoservis a pod.) Jedná se o dotvoření nástupního prostoru do města a o propstorovu integraci sídliště na Loukách do nové siluety města. KUŘIM - VÝCHOD V případě čtvrtého vstupu do města od východu (ze svitavské radiály I - 43) je v lokalitě Záhoří navržená rozsáhlá smíšená obytně komerční zóna se sportovišti, od průmyslové zóny oddělená plochami veřejné zeleně s plochou suchého poldru na řece Kuřimce. Koncepce zástavby této lokalty předpokládá postupnou etapovou urbanizaci prostorů přiléhajících ke svitavské radiále a to v dlouhodobějším časovém úseku, s využitím území pro rozvoj rodinného bydlení a také pro umísťování regionálních komerčních aktivit (hypermarketů, nákupních center a pod.) s doplňujícími funkcemi na př. sportovně volnočasovými. Urbanizace v tomto prostoru sleduje jako cíl postupnou koncentraci rozvoje města kolem plochy městského lesoparku na zalesněných pahorcích Záhruby a Horky. Tento rozvoj přispívá i ke sbližování města a lokality Podlesí, především dobudováním chybějících dopravněobslužných systémů (komunikace pro individuální dopravu, pro pěší a cyklistický pohyb i pro uplatnění přijatelné formy městského hromadného dopravního prostředku - mikrobusy a jiné), včetně přímého napojení prostoru na radiálu I - 43 ve směru od Brna i od Blanska. Navržená malá územní rezerva vyhražená rodinnému bydlení a dopravním zařízením na Podlesí se nachází na hranici přírodního útvaru Vranovské lesy a její rozsah je limitován z důvodů ochrany navazujícího přírodního masivu Vranovských lesů. Realizace všech čtyř rozvojových prostorů na vstupech do města sehrává v navrhu koncepce rozvoje města významnou roli, kdy umožňuje završit vzájemné postupné propojování jednotlivých dílčích směrů rozvoje města ve směru sever a severovýchod ( lokality Státní statek, Záruba, Kolébka, Záhoří, pod Toskou a Za sv. Jánem ) do systému kompaktního městského útvaru s vnitřním základním komunikačním okruhem, rozvinutého okolo městského lesoparku, který se rozprostírá na pahorcích Záruba a Horka. Městský lesopark s možnostmi lokalizace drobných rekreačních a oddychových aktivit se tímto dostává do centrální polohy ve městě. Systém veřejné zeleně s funkcí dělící a isolační, včetně návrhu ekologicky významných biocenter a biokoridorů je nezbytným komponentem celé koncepce utváření nové struktury města a je v návrhu plánu dále posilován i v zastavěném území (revitalizace a ozelenění břehů říčky Kuřimky a jejích přítoků).


10


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

Požadavek Povodí Moravy a.s. na situování suchého poldru k retenci přívalových povrchových vod na horním toku Kuřimky byl akceptován ve variantě č. 2 vodohospodářské studie (zpracovatel Ing. Oujezdský, 1996) a je zapracován do koncepce jako součást systému vyhražené veřejné zeleně chráněného biocentra, s možností využití okolních přilehlých pozemků veřejné zeleně k souběžnému využívání pro sportovní aktivity ( hippodromy, cyklokrosové a motokrosová závodiště a pod.). Návrh nové urbanistické koncepce města završuje významná územní nabídka, orientovaná na výběr vhodných lokalit pro výstavbu obytných souborů a to v lokalitách Starý dvůr, Za sv. Janem, Záruba, Kolébka a Záhoří. Tyto obytné soubory s výjimkou části lokality Záhoří a části lokality Starý dvůr jsou vyhrazeny rodinné zástavbě, doplněné o plochy sportu a rekreace. Obnova jižní části města je spojena v konceptu plánu s návrhem nové výstavby pro bydlení na volných pozemcích, které se nacházejí v atraktivní poloze vzhledem k jižnímu centru města a s výhodně situovaným objektem starého zámeckého dvora. Návrh územního plánu předpokládá nové využití tohoto objektu po rekonstrukci jako centra občanského vybavení a služeb pro okolní stávající i navrženou novou obytnou zónu Starý dvůr. Návrh rozvoje nových obytných zón pro bydlení počítá s menšími plochami již dřívější dokumentací prověřenými v lokalitách Záruba a Kolébka, určenými pro rodinné bydlení, spolu s rozšířením systémů technické infrastruktury včetně komunikací do severního rozvojového sektoru města. Novým návrhem kapacitní lokality pro bydlení Za sv. Jánem posiluje územní plán v souladu s požadavky města jihovýchodní sektor města. Dlouhodobější a z hlediska městotvorného snad nejvýznamnější územní rezervu pro bydlení zastupuje v návrhu plánu lokalita Záhoří, rozvinutá na volných pozemcích severovýchodního sektoru města, s vazbou jak na trasu rychlostní komunikace I - 43, tak na stávající obytnou lokalitu Podlesí. Lokalita původní dělnické kolonie na Podlesí je v návrhu plánu doplněna o malou část určenou pro individuální bydlení v souladu se stanoviskem MŽP ČR. Využití těchto pozemků pro výstavbu je podmíněno dobudováním nové infrastruktury města jak v technických sítích, tak v místních komunikacích. Výstavbu nových obytných zón na volných plochách doplňují návrhy na dostavbu proluk v současně zastavěném území města. Jedná se o dostavby rodinnými domky na pozemcích při ulicích Zahradní a U vlečky a o dostavby nízkopodlažními bytovými domy (3 podl.) na pozemku za MěÚ na ul. Jungmannově. Nové plochy pro komerční využití (tercier, služby pro motoristy a pod.) jsou navrhovány při jihovýchodním vstupu do katastru města, t.j. v lokalitě nad křížením komunikace I - 43 s železnicí a menší pak v lokalitě hliník při vjezdu do města na ulici Tyršové a v lokalitě Pod Toskou, kde návrh předpokládá vznik nového obchodně finančního a administrativního centra. Toto nové centrum vytváří spojovací článek mezi stávající zástavbou města a navrženými plochami pro rozvoj města v lokalitě Záhoří. Územní rezervy pro rozvoj komerčních aktivit regionálního i nadregionálního rozsahu jsou navrženy v lokalitách jižně od státního statku (nad čerpací stanicí odpadních vod a na pozemcích lokality Záhoří do klínů, kde zóna vytváří protihlukovou bariéru pro rozvojovou zónu bydlení v lokalitě Záhoří.


11


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

Do ploch vyhražených tercieru jsou zahrnovány i navržené zóny dopravních zařízení (čerpací stanice) na významných městských radiálách. Návrh záboru volných ploch pro sport a rekreaci je orientován do blízkosti zón bydlení ( areály klubových sportů v lokalitách Za Horkou a jízdárna Za sv. Janem ), do lokalit s přímou vazbou na přírodní prvky lesa (lokalita městského golfového hřiště Na skalce), či městské veřejné zeleně (lokalita závodišť na Záhoří v suchém poldru). Lokality pro rozvoj individuální rekreace a rodinných zahrádek jsou v omezeném rozsahu situovány do rozšířené stávající rekreační lokality kopce Zadní mezihoří a v lokalitě U lomu na jihovýchodním okraji města. OBNOVA A MODERNIZACE MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ Koncepce rozvoje bydlení v návrhu plánu respektuje současnou realizaci půdních vestaveb a střešních nástaveb v sektoru stávající obytné zóny Kuřim - sever ( sídlištní výstavba z let 50.-70., lokalizovanou v ulicích Legionářská, Zborovská, Jungmannova a Bezručova). Zvýšení ubytovací kapacity a nárůst obyvatel související s přírůstkem bytů v lokalitě se promítne do využití území pouze ve zvýšených nárocích na pozemky pro parkování a odstavování vozidel obyvatel ve zmíněných i přilehlých ulicích. Město řeší tento problém plánováním a postupnou výstavbou parkovišť na volných pozemcích (viz projekt parkingu na ul. Školní a další). Pro obnovu a rozvoj bydlení v Kuřimi má mimořádný podíl stávající obytná zástavba a její další, především kvalitativní vývoj. Jedná se zejména o podporu koncepce obnovy obytné zóny na Podhoří ( bez účinku na zvýšení intenzity využití území) a o podporu nové strukturalizace a regenerace převažujícího venkovského typu bydlení v rámci realizace smíšené zóny (vestavby občanského vybavení do přízemí objektů, spojené s dílčími i celkovými změnami využití na hlavních obchodních ulicích v jižní i severní části rostlého města ( ulice Tyršova, Tišnovská a Legionářská ). Koncepce územního plánu proto navrhuje generální modernizaci domovního fondu na Podhoří, včetně komplexní urbanistické regenerace a obnovy prostředí, s doplněním chybějící technické infrastruktury. Významnou městotvornou úlohu sehraje i navržená modernizace domovního fondu podél ulice Legionářské v celém jejím průběhu, včetně provozního zkvalitnění ve vybraných částech (segregace pěší a vozidlové dopravy v místě podjezdu pod železnicí, řešení dopravy v klidu, a celková podpora funkční konverze z převážně obytné ulice na ulici smíšeného využití s vyšším podílem obchodů a služeb integrovaných do stávající zástavby, jako obnovenou a atraktivní hlavní provozní páteř města mezi nám. Osvobození a nám. 1. května ve směru S - J. V zastavěném území města návrh územního plánu potvrzuje a prohlubuje předchozí plánovanou koncepci přestavby a regenerace centra města. V jižním sektoru jsou navrženy nejrozsáhlejší investice v prostoru nám. 1. května, sahající až do přednádražního prostoru, jehož rekonstrukce souvisí s lokalizací nového autobusového nádraží (vč. územní rezervy pro pozdější rozšíření na přestupní terminál). Dílčí dostavbu pro obchod a služby předpokládá návrh v prostoru u Sokolovny, posilující centralitu jižní části města v prostoru ul. Tyršovy a její obchodní charakter. Koncepce

doporučuje

rozvinout

centrální


aktivity

a

zejména 12


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

prostorový a provozní koncept centra města i směrem západním, aby po regeneraci uličního prostoru Tišnovské vznikl vizuální kontakt s návrším s kostelem a zámkem, tedy s místy, které představují historický střed obce. Vzhledem ke sporadickému zastoupení historicky významné architektury ve městě i v okolí a také k tlakům některých investorů na přeměny funkčního využití i vzhledu staveb nevhodného rozsahu, navrhujeme zahrnout do územního plánu vyhlášení ochranného pásma historické památky farního kostela sv. Maří Magdalény (reg.č.0782) , které by zahrnovalo také kulturní památky zámek ( reg.č.O781) a zámeckou oboru vč. ploch pro její rozšíření, kapli sv. Marie (reg.č.0783), a také pozemky s objektem starého statku a část zástavby podél ulice Tišnovské, zachovávající vzhled tradičních venkovských usedlostí v řadovém uspořádání. K regulaci zásahů do takto vymezené zóny (Vyhláškou referátu kultury OkÚ Brno - venkov) bude pořízena dílčí dokumentace projednaná s orgány státní památkové péče ve smyslu připravované vyhlášky. Také ostatní památkově chráněné objekty (socha sv.Floriána - reg.č. O784, kaple sv.Jana Nepomuckého - reg.č. 0785, objekt Božích muk - reg.č. 0786, i objekty navržené k památkovému zájmu, na př. objekt bývalé sýpky - nyní archiv m Brna a čistírna odpadních vod) jsou vyznačeny v grafické příloze č.3 "Veřejně prospěšné stavby a regulované zóny" s povinností ochrany památkově evidovaných objektů a jejich okolí. Uvedené záměry bude nutno propracovat dílčí územněplánovací dokumentací zón v hranicích a věcných souvislostech daných návrhem plánu s tím, že tato dokumentace stanoví míru prostorové regulace. Popsaná urbanistická koncepce je obsažena v grafické příloze č.2

3.2. Charakteristika lokalit navržených pro výstavbu BYDLENÍ Zóny pro rozvoj bydlení výstavbou na volných plochách vně současně zastavěného území města v počtu šesti lokalit jsou vymezeny ve výkrese urbanistické koncepce (příloha č. 2) pod označením B 1 - B 6 a v návrhu regulativů ve výkrese veřejně prospěšné stavby a regulované zóny jako zóny označené U(B) a U(Ba). Lokalita Starý dvůr ozn. B 1.1 a B 1.2 Nová obytná zóna je navržena pro bytovou třípodlažní zástavbu v tradičním městském blokovém uspořádání, doplněná lokalitou pro individuální rodinné zástavby v sevřené formě, jež tvoří spojovací přechodový článek s původní okolní zástavbou. Návrh územního plánu města v této zóně zapracoval koncepci navrženou ve zpracované urbanistické studii využití území. Součástí rozvoje bydlení v západním sektoru Kuřimi je také návrh na rozšíření rodinné obytné zástavby při levé straně ulice Zámecké (ozn. B 1.3). Lokalita Záruba ozn. B 2.1 a B 2.2 Nová obytná zóna menšího rozsahu určená pro výstavbu individuálních rodinných domků a dvojdomků přízemních s vestavěným podkrovím, max. dvoupodlažních na menších pozemcích Elektronický převod textu: OIRR MěÚ Kuřim, leden 2006

13


v rozptýlené Záruba.

-

formě

N Á V R H

(1998)

zástavby

v

Textová

a

tabulková

část

A

atraktivním prostředí lesoparku

Lokalita Za svatým Janem ozn B 3.1 - B 3.4 Na volných pozemcích je plánována kapacitní soustředěná výstavba rodinných domků, o jejichž realizaci projevilo zájem již několik investorů. Lokalitu tvoří čtyři zóny, jež byly vymezeny na základě urbanistických studií, předložených pořizovateli, jež sloužily jako dílčí územněplánovací podklady pro výběr této lokality (Urbanistická studie ARKONT Brno, SH Systém ve studii VR PROJEKTU). Rozvojová lokalita je doplněna o návrh sportovního areálu jízdárny s výběhy, který dotváří systém krajinné zeleně na přechodu do zemědělsky obdělávaných honů. Lokalita Záhoří ozn. B 4.1 - B 4.7 Navrženou zástavbu v lokalitě tvoří skupina pozemků převážně pro rodinnou zástavbu dvoupodlažní, doplněná v centru zóny o zástavbu bytových domů městského charakteru do výšky 3 podlaží a s integrovanou občanskou vybaveností do přízemí objektů. Zóna má vazbu na navržené plochy veřejné zeleně v parkovém uspořádání ( lokální biokoridor podél Podlesního potoka ) a na nové plochy pro regionální aktivity komerční i sportovněrekreační a s významným zastoupením veřejné zeleně. Lokalita Kolébka ozn. B 5.1

a

B 5.2

Lokalita s navrženými terasovými rodinnými domy se šikmými střechami navazuje na stávající rodinnou zástavbu v sedle mezi Horkou a Zadním mezihoří a tvoří pohledový uzávěr města směrem od jihu a jihozápadu, ukončený zalesněným masivem zmíněných vrcholů. Lokalita je propojena s lokalitou B 4 a s areálem komerčních aktivit K 3. Lokalita Podlesí ozn. B 6.1

a

B 6.2

Bývalá dělnická kolonie Podlesí na západním úbočí masivu Vranovských lesů je doplněna návrhem dvou lokalit pro dostavbu rodinnými domy dvoupodlažními s možnými vestavbami do podkroví v případě šikmých střech. Lokalita je oddělena od rychlostní komunikace I-43 plochou akumulační nádrže a novým areálem dopravních zařízení a služeb pro motoristy a ve výhledu se počítá s jejím mimoúrovňovým napojením na uvedenou komunikaci. VÝROBA A SKLADOVÁNÍ Rozvojové plochy pro výrobní a skladové aktivity jsou označeny ve výkrese č. písmenem V 0.1 - V 2.7, v návrhu regulativů a v příloze č. 3 jako nové regulované zóny U(A), U(Aa), resp. U(T). Lokalita státní statek ozn. V 1.1 - V 1.4 Rozvojové plochy navržené západně a severozápadně od areálu bývalého státního statku představují v konceptu plánu novou nabídku pro rozvoj skladování a výrobních služeb, bez vedlejších účinků na kvalitu ŽP, doplněno o plochy pro výstavbu komerčních aktivit různého druhu a rozsahu, převážně regionálního významu Výška zástavby, převážně jednopodlažní halové, je omezena počtem tří standardních podlaží t.j. cca 10 m.


14


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

Lokalita TOS - sever ozn. V 2.1 - V 2.6 Rozvojové plochy na nových pozemcích mezi stávající výrobní zónou TOS a.s., Prefou a.s. a novou trasou rychlostní komunikace R 43 jsou vyhrazeny pro rozvoj výroby, skladování a výrobních služeb pro menší podnikatelské subjekty, včetně pozemku městské třídírny TKO. Zástavba je navržena max. třípodlažní, v trase nového severního přivaděče do města s vestavbou občanských zařízení a služeb a architekturou dotvářející příjezd do města. Lokalita Blanenská ozn. V 0.1 - V 0.7 Rozvojové plochy pro čistou výrobu a montáž, situované jižně pod silnicí Blanenskou, zčásti již zastavované konkrétními podikatelskými subjekty, rozšiřující stávající výrobní zónu TOS (V 2) do prostoru Záhoří. Převažující zástavba halová monobloková jednopodlažní, s max. výškou zástavby do tří standardních podlaží. KOMERČNÍ AKTIVITY V rámci rozvoje ploch a zařízení pro terciér a komerční aktivity (služby, pro cestovní ruch, obchod a distribuci regionálního významu) jsou konceptem plánu navrženy nové kapacitní areály na volných pozemcích. Lokality nesou na výkrese č. 2 označení K, v příloze Návrh regulativů s přílohou Veřejně prospěšné stavby a regulované zóny č. 3 nesou označení U(Cr), resp U(Ta). Lokalita Státní statek ozn.

K 1.1 a K 1.2

V západním sektoru města při komunikaci do Moravských Knínic představuje nabídku pro areály velkoobchodu a služeb regionálního rozsahu s kompaktní zástavbou do výšky dvou podlaží. Lokalita

Pod Toskou ozn. K 2.1 - K 2.3

tvoří nové administrativně obchodní a výzkumné centrum severní průmyslové zóny (V 2 a V 0 ), situované při ul. Blanenské, poskytující nabídku území pro investory spojené s rozvojem průmyslové zóny i s aktivitami v regionu ( finanční, obchodní, technické a administrativní služby na vysoké technologické úrovni a pod.) a pro terciární aktivity. Zástavba výškovými domy s vybaveným parterem atraktivními obchody pro veřejnost je omezena výškou 10 podlaží. Lokalita Tyršova ozn. K 3.1 - K 3.4 je tvořena skupinou drobnějších areálů služeb pro motoristy na vstupu do města od jihovýchodu při ul. Tyršově, a dále drobných klubových zařízení občanského vybavení sahající až do lokality Kolébka. Jedná se o novou výstavbu drobnějších halových i vícepodlažních objektů včetně objektů pro přechodné ubytování do výšky tří podlaží v kompaktním ulicovém uspořádání. Lokalita Záhoří do klínů ozn K 4.1 - K 4.3 představuje rozsáhlé územní rezervy pro komerční využití při Svitavské radiále I/43, jež staví na předpokladu jejich budoucí


15


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

atraktivity pro regionální typy obchodních zařízení spojených s volnočasovými aktivitami návštěvníků (typy hypermarketů s relaxačními centry a pod.) Monobloková zástavba převážně jednopodlažní s vestavbami do výšky dvou podlaží. Lokalita Zadní mezihoří ozn. K 5 je územní rezervou pro zájemce o drobné podnikání a pro dopravní zařízení a služby motoristům při rychlostní komunikaci I/43 na jižním úbočí pahorku Zadní mezihoří, v hlukovém pásmu a zčásti i ochranném pásmu rychlostní komunikace. Předpokládá se drobná rozptýlená zástavba solitérních zařízení, pro obsluhu přístupných po nově navržené komunikací s mostem přes železnici z přivaděče Tyršovy. Další plochy pro komerční využití v kombinaci s bydlením a zařízeními občanského vybavení jsou navrhovány v prostoru Kolébky, a nám. 1. května v lokalitě CMZ Kuřim - jih (viz upravená studie CMZ atelieru DOS Brno )1. Návrh na nové využití posledních ploch nepředpokládá zábor zemědělského půdního fondu a není proto, stejně jako ostatní rozvoj občanského vybavení na zastavěném území zahrnován do rozvojových bilancí.

PLOCHY PRO SPORT A REKREACI Jsou označeny na výkrese urbanistické koncepce (příloha č. 2) jako lokality SP 1 - 3, v návrhu regulativů na příloze č. 3 jako regulované zóny U(S). Lokalita Záhoří ozn. SP 1 je určena k využití pro klubové sporty ve vazbě na plochy bydlení v rozvojovém sektoru města v Záhoří. Předpokládá se převážné využití pozemků na sportoviště, s doplňkovou jednopodlažní účelovou zástavbou. Volná sportovní závodiště na ploše navrženého suchého poldru nedoprovází žádná výstavba objektů. Lokalita Za sv. Jánem

ozn. SP 2

je vyhražena pro výstavbu veřejné jízdárny s pastvinou na soukromém pozemku. Výstavba ve stylu tradiční zemědělské usedlosti bude jednopodlažní s možnou vestavbou podkroví do šikmých střech. Lokalita Na Skalce ozn. SP 3 Návrh plánu respektuje zamýšlenou lokalizaci nového areálu městského gofového hřiště pro Brno na pozemcích ve vlastnictví Magistrátu města Brna katastru města v sektoru JZ Na skalce a U Marušky dle zpracované studie (IMAG - CAD s.r.o. Brno 1996)

PLOCHY INDIVIDUÁLNÍ REKREACE Jsou označeny na výkrese urbanistické koncepce (příloha č. 2) jako lokality R1 a R2, v návrhu regulativů na příloze č. 3 jako regulované zóny N(R).


16


-

Lokalita U lomu ozn.

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

R 1

na jihozápadním úbočí pahorku Zadní mezihoří v odlesněné enklávě nad železnicí návrh doplňuje stávající malou plochu rodinné rekreace o solitérní dostavbu pozemku rodinnými chatami. Lokalita Zadní mezihoří ozn. R 2 jedná se o doplnění stávající chatové osady o skupinovou výstavbu na jižním svahu Zadního mezihoří v blízkosti rychlostní komunikace I/43. Vzhledem k ochrannému pásmu komunikace lokalita není vhodná k rozvoji trvalého bydlení.

PLOCHY VYHRAŽENÉ ZELENĚ Do návrhu využití ploch spadá rozšíření plochy stávajícího hřbitova, areálu zámeckého parku a břehové partie podél toku Kuřimky, a jejích přítoků, lesopark Záruba - Horka, kde dochází ke změně účelu na les rekreační. V návrhu plánu je uplatňována ochrana z důvodů ekologických (biocentra a biokoridory) na celém katastru města, zahrnující jak plochy stávající zalesněné, tak plochy navržené generelem ÚSES k cílenému osázení. Tyto plochy jsou v návrhu regulativů a v grafické příloze č. 2 označeny jako regulované stávající zóny NE, resp. rozvojové zóny N(E).

3.3.

Bilance rozvojových ploch podle využití území

TAB. č. 1 Bilance ploch pro rozvoj bydlení ┌──────────────────────────────────────────────────────────────── │ozn. lokalita druh zást. pozemek podl. pl. počet počet │ │ ha m2 obyv. bytů │ ├────────────────────────────────────────────────────────────────┤ │B0.1-B03 : intravilán ul. Zahradní, U vlečky, Jungmannova │ │ RD 3,08 130 32 │ │ půdní vestavby 0,0 3 100 280 100 │ │ │ │B 1 - B 6 : rozvojové plochy │ │ │ │B 1 Starý dvůr RD + BD + OV 5,94 300 92 │ │B 2 Záruba RD 4,2 150 50 │ │B 3 Za sv. Jánem RD 19,2 1 000 270 │ │B 4 Záhoří RD + BD 11,8 800 250 │ │B 5 Kolébka RD 3,4 160 63 │ │B 6 Podlesí RD 5,4 255 64 │ └────────────────────────────────────────────────────────────────┘ CELKEM B 0 - B 6 53,02 2 925 921


17


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

TAB. č.2 Bilance ploch pro rozvoj výrobních a skladových aktivit ┌────────────────────────────────────────────────────────────────┐ │ozn. lokalita druh zást. pozemek zast. pl. podl. pl. počet│ │ ha % m2 zam. │ ├────────────────────────────────────────────────────────────────┤ │ │ │V O1 - V 07 Blanenská │ │ výrob.haly 18,7 30 76 000 1 501 │ │V 1.1 - V 1.4 St. statek │ │ výr.sklad.h. 10,8 30 22 800 350 │ │V 2.1 - V2.6 TOS - sever │ │ výrob. haly 10,6 30 36 200 425 │ └───────────────────────────────────────────────────────────────CELKEM V0 - V2 40,1 135 000 2 276

TAB. č.2 Bilance ploch pro rozvoj komerčních aktivit ┌────────────────────────────────────────────────────────────────┐ │ozn. lokalita druh zást. pozemek zast. pl. podl. pl. počet│ │ ha % m2 zam. ├────────────────────────────────────────────────────────────────┤ │K 1 st. statek 3 podl. 5,7 35 27 000 450│ │K 2 Pod Toskou 10 podl. 2,6 40 75 000 1 500│ │K 3 Tyršova 3podl.obj 6,8 30 20 000 200│ │K 4 Záhoří 1,5podl.obj 12,5 30 60 000 1 200│ │K 5 Mezihoří 2podl.obj 4,2 40 18 000 150│ └────────────────────────────────────────────────────────────────┘ CELKEM K 1 - K 5 31,8 200 000 3 500

TAB. č.3 Bilance ploch pro rozvoj sportovních aktivit ┌────────────────────────────────────────────────────────────────┐ │ozn. lokalita druh zást. pozemek zast. pl. podl. pl. počet│ │ ha % m2 zam. │ ├────────────────────────────────────────────────────────────────┤ │ │ │SP 1 - SP 3 cca 107,1 │ └────────────────────────────────────────────────────────────────┘

TAB. č.4 Bilance ploch pro rozvoj individuální rekreace ┌────────────────────────────────────────────────────────────────┐ │ozn. lokalita druh zást. pozemek zast. pl. podl. pl. počet│ │ ha % m2 chat │ ├────────────────────────────────────────────────────────────────┤ │ │ │R 1 + R 2 cca 4,1 10 5 500 110 │ └────────────────────────────────────────────────────────────────┘ pozn. bilanční přehled má informativní platnost, přesné vyčíslení záboru ploch podle druhu využití je provedeno v části Bilance ZPF.


18


3.4. Návrh (etapizace)

-

na

N Á V R H

postup

(1998)

realizace

Textová

územního

a

tabulková

část

A

plánu

Územní plán rozděluje rozvojové záměry do tří časových období: do roku 2 005, do roku 2 010 a dlouhodobý výhled (po r. 2010). Koncepce realizace nadřazeného systému rychlostních komunikací celostátního významu počítá s postupným zprovozněním úseků R - 43 po křižovatku se st. silnicí II/385 směrem na Tišnov v první etapě, ve druhé s tangenciálním propojením na trasu I/43 s obchvatem okolo obce Lipůvka v etapě druhé a s rozšířením trasy I/43 na čtyřpruhovou komunikaci v etapě třetí, časově nejvzdálenější. Do období r. 2 005 jsou proto zahrnuty rozvojové záměry především v zastavěném území města a na jeho okrajích, pokud nejsou svázány nebo podmíněny realizací nadřazené komunikační sítě. V první etapě se jedná o lokality pro bydlení Starý dvůr, Za sv. Jánem (I.část), Kolébka a Záruba, (B 1, B 3, B 5, B 2) a dostavba Podlesí (B 6). Návrh dále plánuje rozšíření průmyslové zóny do prostoru Blanenská (VO1 - VO6 I.část), kde se počítá s vybudováním retenční nádrže. I.etapa rozvoje města zahrnuje i zábor pozemků pro městské golfové hřiště v lokalitě Na skalce a realizací jízdárny Za sv. Jánem, a počítá také s rozvojem dopravně zpřístupnělých komerčních aktivit v lokalitě Mezihoří (K 5). Ve shodě s předpokládaným časovým horizontem realizací úseků nadřazené dopravní sítě a jednotlivými nápojnými body města na tuto síť jsou do druhé etapy (do r. 2010) plánovány zábory pozemků pro bydlení, průmyslový rozvoj a distribuci i komerční aktivity v lokalitách st. statek (V 1, K 1), Pod Toskou (K 2), Za sv. Jánem (B 3 - II.část), Záhoří (B 4, K 4 - I.část), Blanenská (VO1 až VO5 - II.část). Zóna bydlení (B 4 - II.část) v lokalitě Záhoří, včetně územní rezervy pro regionální komerční aktivity (K 4) jsou zařazeny společně s lokalitou TOS - sever (V 2.5 a V 2.6) až do poslední etapy realizace plánu tak, aby bylo dosaženo cílového stavu provozního propojení nového fungujícího městského útvaru do všech požadovaných směrů. Návrh na vymezení etapizace vychází z požadavku RŽP OkÚ Brno - venkov i stanovisek hlavních vlastníků a uživatelů ZPF na postupný zábor zemědělského půdního fondu. Vymezené etapy v konceptu vycházejí z časové řady po 5ti létech a zahrnují také dostavby a modernizace soustředěné v I. etapě na jižní části města, rozvoj ve druhé etapě na plochách v severní části Záhoří a rozvoj ve třetí etapě je situován do prostoru Za Horkou a do Podlesí, tedy na plochy jejichž využití pro zástavbu je podmíněno dobudováním systémů technické infrastruktury a městské komunikační sítě. Etapizaci

znázorňuje grafická příloha č.10 - Návrh záboru ZPF.


19


-

N Á V R H

(1998)

4. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ SKLADBY BYTOVÉHO FONDU 4.1

Textová

a

OBYVATELSTVA

tabulková

část

A

A

Velikost města a jeho předpokládaný rozvoj

Vývoj počtu obyvatel znázorňuje tabulka: roky

1970 1980 1990 -------------------obyv. 7076 7695 8621

Návrh ÚPn SÚ :

rok 2015 --------------cca obyv. 12 000

Kuřim je příkladem rychle narůstajícího města. Počet obyvatel se od roku 1930 do roku 1991 ztrojnásobil (z 2844 na 8621 obyvatel). Dokonce ještě v letech 1980 - 1991 vzrostl počet obyvatel v Kuřimi o 12%, zatímco v ostatních městech okresu počet obyvatel stagnoval, případně i poklesl.Jeho rozvoj se odehrával po etapách odpovídajících dokončení výstavby nových, nejčastěji bytových domů. Představovalo to vždy velký příliv nových obyvatel, kteří se nemohli organicky zapojit do existujících struktur. Významně se měnila i struktura domovního a bytového fondu. Klesal podíl trvale obydlených bytů v rodinných domech a stoupal podíl těchto bytů v bytových domech, ať už družstevních nebo komunálních. V roce 1991 žilo v 996 trvale obydlených bytech v rodinných domech 2742 trvale bydlících osob, zatímco v bytových domech žilo v 2025 trvale obydlených bytech 5 854 trvale bydlících osob, počet osob žijících v ostatních budovách je zanedbatelný. Dvě třetiny obyvatel Kuřimi tedy žijí v bytových domech. Pro venkovské městečko s převahou bydlení v rodinných domcích nebo ještě selských usedlostech to představovalo změnu, se kterou se dosud plně nevyrovnalo, odráží to například dosud nevybudované městské centrum, deficity v občanské vybavenosti, nedostatečně rozvinutá společensko-kulturní sféra apod. Příliv nových obyvatel se odrazil i v demografických a sociálních charakteristikách obyvatelstva. V roce 1991 byl podíl obyvatel zaměstnaných v zemědělství a v lesním a vodním hospodářství minimální (5,1%), největší podíl ekonomicky aktivních osob pracoval v průmyslu (57,0%), roste i podíl osob zaměstnaných v tercierní sféře. Do města se přistěhovali především mladí lidé nebo lidé v mladším středním věku, kteří zde získali zaměstnání i vlastní byt. Důsledkem tohoto přílivu je poměrně nízký podíl obyvatel v poproduktivním věku, v roce 1970 to bylo pouhých 14%, podíl se však již zvyšuje, v roce 1991 činil již 19%. I nadále má populace vysoký podíl dětí do 15ti let (23%). Do města se stěhovali také lidé vzdělanější, při posledním sčítání lidu měla úplné středoškolské vzdělání s maturitou plná čtvrtina obyvatel a dalších 7% absolvovalo vysokou školu. Zvlášť významné jsou tyto charakteristiky u ekonomicky aktivních člověk má úplné středoškolské obyvatel. Téměř každý třetí vzdělání a každý desátý absolvoval vysokou školu. Naopak podíl ekonomicky aktivních osob se základním vzděláním je nižší než okresní průměr. Teoreticky má město dobré předpoklady pro rozvoj ekonomické sféry: jednak může nabídnout vzdělané a kvalifikované pracovníky pro případné podnikatelské záměry, jednak to jsou právě lidé s úplným odborným středoškolským vzděláním, kteří mají nejčastěji zájem o soukromé podnikání, jak prokázaly průzkumy, které probíhaly v okrese Brno- venkov. V současné době si však Elektronický převod textu: OIRR MěÚ Kuřim, leden 2006

20


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

podnikatelé v Kuřimi stěžují na nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, kteří by odpovídali jejich potřebám. Byla by proto vhodná spolupráce podnikatelů, Městského úřadu Kuřim a Úřadu práce, při které by byly zmapovány potřeby a řešena problematika rekvalifikace. V oblasti sociálních vztahů došlo také k zásadním změnám. Bylo narušeno původní venkovské lokálního společenství s úzkými a nezprostředkovanými vztahy mezi obyvateli, se silnou sociální kontrolou i pocity vzájemné sounáležitosti. Původní společenství nestačilo a ani nemohlo asimilovat vlny nově příchozích, kteří často neměli o splynutí zájem, protože naopak toužili po menší míře sociální kontroly, méně osobních vztazích a po městském způsobu života. Podmínky, které v Kuřimi existují však mohou zajistit městský způsob života pouze velmi omezeně. Noví obyvatelé, vesměs pocházející z venkovských obcí, začali žít ve vlastních, avšak často poměrně prostorově nevyhovujících bytech, bez přímé vazby domu na zahradu, prostorů pro domácí dílny atd. Vznikla tak nová potřeba: jak vyplnit volný čas? Město však nenabízí dostatečné podmínky pro zajímavé, pestré trávení volného času. Jedním z důsledků jsou četné zahrádkářské kolonie, ve kterých lidé jednak tráví volný čas, jednak si zlepšují rodinný rozpočet a v neposlední řadě navazují na tradice svých předků. Na otázku, jak jsou obyvatelé Kuřimi spokojeni se společenským a kulturním životem ve městě, by musela odpovědět speciální anketa. Avšak i malá města by se měla zamyslet nad názory obyvatel venkovských obcí, kteří se domnívají, že nabídka a pestrost společenského a kulturního života velmi poklesla, že se zmenšil se zájem obecních samospráv, snížila se finanční i organizační podpora, kterou poskytovaly různé instituce a podniky a naopak ceny výrazně vzrostly. Nespokojenost obyvatel, především mladých, však může mít četné negativní důsledky od vzniku různých part až gangů, v nichž mladí lidé ubíjejí volný čas, až po tendenci se stěhovat tam, kde jsou možnosti lákavější. V této souvislosti je nutno nejen uvážit, zda je občanská vybavenost dostatečná, ale především zda možnosti a nabídka odpovídají zájmu a potřebám obyvatel. Vzhledem ke struktuře domovního a bytového fondu Kuřimi (viz průzkumy a rozbory k ÚPn SÚ Kuřimi) je zřejmé, že ve městě bude narůstat bytová krize. Tam, kde je převaha bydlení realizovaná v rodinných domech, byt pro mladou rodinu se často bude řešit různými přestavbami, přístavbami, střešními vestavbami atd. V bytových domech s poměrně nízkým počtem obytných místností (2,33) je soužití více rodin velmi problematické. Současně však lze očekávat, že v těchto bytech bude zůstávat spíše starší generace (výjimkou budou případy, že se rodiče budou stěhovat do venkovských domů po prarodičích a byt přenechají "mladým"). Mladí lidé budou hledat bydlení odpovídající jejich představám, případně jakékoliv bydlení. Možnosti měst v oblasti bytové výstavby jsou v současné době velmi omezené, mohou například: a) podporovat výstavbu penziónů pro starší občany, kteří moci uvolnit byt svým dětem nebo mladým rodinám, takže alespoň k částečné stabilizaci mladých lidí ve městě. b) i za politiky

budou dojde

nedořešených legislativních podmínek k podpoře bytové hledat vlastní cesty podpory výstavby ve městě a tím


21


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

i stabilizaci mladých lidí. Většinou se jedná však o finančně náročné projekty, které se mohou městu vrátit teprve v dlouhodobém horizontu (např. prodej pozemků na dlouhodobé splátky s nízkým úrokem, levný pronájem stavební techniky, organizování svépomocné výstavby, atd.). Opět se podaří mladé lidi alespoň částečně stabilizovat. Zaměstnanost v Kuřimi a spádovém území Kuřimi ke 30.6.1994 odpovídala situaci v okrese Brno - venkov. Průměrná míra nezaměstnanosti byla 1.6%. Schopnost Brna absorbovat uvolněné pracovní síly zajišťuje, že ani po větším propouštění v podnicích okresu Brno - venkov nedocházelo k alarmujícímu nárůstu nezaměstnanosti. Dosud se ani nevyskytla potřeba většího rozsahu rekvalifikací u uvolňovaných pracovních sil. Na druhé straně nízká míra nezaměstnanosti nevytváří rezervoár pracovních sil, ze kterého by podnikatelé mohli čerpat podle svých potřeb. Jak je uvedeno již výše, v Kuřimi jsou některé profese nedostatkové a potřebné pracovníky podnikatelé těžko získávají. Pro podnikatelské záměry naleznou zájemci v Kuřimi k dispozici značný potenciál kvalifikovaných pracovníků, a to jak přímo ve městě, tak ve spádovém území Kuřimi. Pro získání potřebných pracovních sil však bude určující nabídnutá výše příjmů, která se musí blížit příjmům nabízeným v Brně. Rozvoj Kuřimi by především na:

se v oblasti sociální a

ekonomické měl zaměřit

- podmínky pro společenský, kulturní a společenský život ve městě jako předpokladu vytvoření městského způsobu života. Tím je myšleno vytvoření takových podmínek, nabídek a možností, které by lidem ve městě zajistily nejen zaměstnání, ale i různorodé trávení volného času, jehož objem se s rozvojem bydlení v bytových domech zvýšil. Současně by se tím posílilo postavení Kuřimi jako společenského a kulturního centra v mikroregionu; - podmínky pro ekonomický rozvoj nejen nabídkou vhodných pozemků, objektů a dopravního napojení, ale i aktivní politikou podpory všech typů podnikání od živnostníků a drobných firem až po velké společnosti; - řešení veřejné dopravy nejen i ve spádovém území Kuřimi;

ve

směru

Brno

-

Kuřim, ale

- zajištěni stabilizace mladých lidí nabídkou dostupného bydlení; - řešení podmínek pro bydlení v substandardních lokalitách jako Podhoří; k tomuto složitému problému je nutno přistupovat citlivě a ve spolupráci s dotčenými obyvateli je potřeba hledat nejvhodnější řešení, které by město finančně uneslo a obyvatelé se necítili poškození. Při vypracovávání variant řešení je potřeba provést v území sociologický průzkum a navržená řešení opět u obyvatel lokality ověřovat.

4.2.

Závěry pro urbanistický rozvoj města

V ÚPnSÚ bude nutno stimulovat územní nabídkou další nárůst obyvatel migrací, včetně orientace na populaci i z jádra aglomerace, a to jak podnikatelskou, která bude vytvářet nové pracovní příležitosti, tak i občanskou ( potenciální obyvatele), hledající v aglomeraci kvalitnější životní prostředí, a současně Elektronický převod textu: OIRR MěÚ Kuřim, leden 2006

22


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

také i levnější formy trvalého bydlení. Tento trend nutno zohlednit plošnými rezervami ve výhledu cca 20 let pro celkový počet obyvatel města okolo 12ti tisíc a návrhem vybavení ve struktuře funkcí, které dále podpoří výhody města Kuřimi jako samostatného satelitu v zájmovém území Brna s velmi kvalitní dostupností jak ze spádového území vlastního, tak z jádra aglomerace. Současný zájem nových investorů ze sektoru sekundéru o volné pozemky v Kuřimi je v územním plánu plně podporován, poněvadž přináší s sebou růst počtu pracovních příležitostí a to jak v dělnických, tak i v technickoekonomických profesích.Tyto přírůstky odpovídají jak kvalifikační struktuře obyvatel města, tak i podporují spádovou dojíždku za prací s širšího okolí.

5.KOMPLEXNÍ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 5.1.

Širší

vztahy

Zájmové území Kuřimi má značný lokalit poměrně vysoké kvality.

potenciál v

nabídce přírodních

Nejvýznamnější lokalitou vzhledem ke Kuřimi, ale významnou i k městu Brnu je přírodní park BABA. Přírodní park tvoří souvislý lesní celek Kuřimské hory, lokalizovaný mezi Brnem a Kuřimí o celkové rozloze 854 ha. Nachází se v něm několik území významných z přírodovědného hlediska jako regionální a lokální biocentra např: MALÁ a VELKÁ BABA, SYCHROV, KOBLAS, POD KUŘIMSKOU HOROU, KAŠPAROVY NUMERKY, VE ŽLÍBKÁCH atd.. Přírodní park BABA má jedinečný význam jako území, které poskytuje vhodné prostředí pro krátkodobý pobyt v přírodě, zejména obyvatelům severní části města Brna, ale také městu Kuřimi a obcím Česká a Jinačovice. Další významnou lokalitou nacházející se jihozápadně od Kuřimi je přírodní park PODKOMORSKÉ LESY. Tato oblast o rozloze 31,2 km2 zahrnující téměř veškeré lesní komplexy kolem Brněnské přehrady, tvoří příměstské lesy a rekreační lesy města Brna se známou vycházkovou trasou údolím Pohádky máje a Podkomorskou myslivnou. Podstatnou část severní poloviny přírodního parku tvoří Moravsko-knínická mufloní obora. V přírodním parku se nachází několik chráněných území. Jsou to např: přírodní rezervace JELENÍ ŽLÍBEK, KRNOVEC, BŘENČÁK atd.. Na východě přiléhá k řešenému území katastru města přírodní útvar VRANOVSKÉ LESY. V tomto útvaru se nachází několik území významných z přírodovědného hlediska např: přírodní rezervace BABÍ LOM, EVKC BABÍ DOLY, EVKP BUKOVÁ STUDÁNKA, BLATNIČKA, HOLÉ VRCHY atd.. Mimo těchto cenných přírodních lokalit se nachází v této oblasti významné poutní místo, obec Vranov. Jeho centrem je kostel Narození P. Marie z let 1622 - 24. Ze severní strany přiléhá ke k.ú. Kuřimi několik z přírodovědného hlediska významných lokalit, je to především přírodní rezervace ZLOBICE, dále EVKC ZLOBICA, EVKP KUŘIMSKÁ ZLOBICA a EVKP LIPŮVSKÁ ZLOBICA.


23


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

Do zájmového území města Kuřimi můžeme i přes již poněkud větší vzdálenost zahrnout i chráněnou krajinou oblast Moravský kras a to především vzhledem na možnosti poskytování služeb návštěvníkům CHKO Moravský kras. Za jedinou z ekologického hlediska problematickou lokalitu v rámci zájmového území města Kuřimi můžeme označit lokalitu Čebínky. Jedná se o těžbu a následné zpracování vápence v prostoru Čebínky. Do roku 2000 by mělo dojít k dotěžení zdroje vápence v těžebním prostoru Čebínky a k následnému zrušení vápenky. Na území katastru Kuřimi byl vzhledem k hodnotě krajiny v průběhu prací na územním plánu pořízen generel územního systému ekologické stability, jehož závěry po odborném posouzení byly východiskem pro návrh územního plánu. Generel ÚSES označuje zájmové území města Kuřimi za velmi cenné z hlediska přírodních hodnot. Takto významné území je nenahraditelné pro zachování ekologické stability krajiny, pro rekreaci obyvatel všech okolních sídel včetně obyvatel města Brna, s nutností jeho co nejpřísnější ochrany před zásahy, které toto bohatství narušují nebo zcela ničí. Zároveň ovšem není možné, vzhledem k postavení Kuřimi v zájmovém území města Brna, toto území zakonzervovat. Katastrální území města Kuřimi bylo vybráno jako rozvojové území města Brna. Z tohoto záměru vyplývá i rozhodnutí, že řešené území bude dotčeno záměry výstavby rychlostních komunikací celostátního významu. Tento záměr byl zpracovatelem územně plánovací dokumentace převzat z koncepce ředitelství silnic a dálnic ČR. Tyto záměry ve svém důsledku přinesly požadavky na výrazně rozsáhlejší rozvoj na nových plochách. Realizací nových záměrů může docházet i k negativním zásahům do ekologické stability krajiny. Proto bude nutné předem posoudit dopady plánovaných záměrů na ekologii krajiny v samostatných dokumentech EIA, jež budou k jednotlivým záměrům pořizovány.

5.2.

Zeleň

Zeleň v intravilánu Veřejná zeleň v Kuřimi je zastoupena menšími parkovými plochami s různým stupněm údržby, zelení podél komunikací a zelení kolem říčky Kuřimky, Lučního a Mozovského potoka. Hlavní plochy veřejné zeleně se nacházejí v následujících lokalitách: -

Parková plocha před nádražím ČSD. Tato plocha je z hlediska funkčního vyhovující. Slouží především jako oáza odpočinku nejen pro cestující ČSD a autobusů, ale i pro starší občany z nedalekého penzionu.

-

Zeleň u sokolovny. Veřejná zeleň slouží jako zeleň izolační a je součástí sportovního areálu. Veřejná zeleň v této lokalitě je zastoupena vzrostlým porostem lípy velkolisté a malolisté a jasanu ztepilého. Zeleň je udržovaná. V současné době nejsou nutné žádné podstatnější zásahy do veřejné zeleně.


24


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

-

Veřejná zeleň v areálu stadionu a západně od areálu stadionu. Tvoří ji především vzrostlý topolový porost v severní části stadiónu a porost vrb severozápadně od koupaliště.

-

Vyhrazená zeleň veřejně přístupná na pozemcích školy Komenského s výsadbou smrků, lip, jalovce, topolu, bříz, třešní, ořešáku, jírovců, javoru. Dále je zde možno zaznamenat výskyt dřevin ze samovolného náletu (např. smrk, jedle, modřín a borovice). Veřejná zeleň v této lokalitě je neudržovaná a též nevyhovující z hlediska druhové skladby. Plocha vyžaduje sadovnickou úpravu. Před areálem školy a hřiště se nachází lipová alej významná především z hlediska estetického. Alej vyžaduje sadovnickou úpravu.

-

Menší parková plocha západně od školy Komenského, na levé straně říčky Kuřimky. Veřejná zeleň je udržovaná, je však nevyhovující z hlediska druhové skladby. Vyskytuje se několik exemplářů introdukovaného trnovníku bílého, které je nutno nahradit domácími, stanovištně vhodnějšími dřevinami.

-

Menší plochy veřejné zeleně u bytových domů mezi ulicí Legionářskou a Na zahrádkách (Bezručova čtvrt). Tyto plochy veřejné zeleně je nutné oživit tak, aby se staly součástí denního života obyvatel okolních domů. V současné době jsou tyto plochy nevybavené a neplní svou funkci. Je nutné vybudovat cesty pro pěší, odpočívadla atd.. Jednotlivé plochy také vyžadují sadovnickou úpravu, provedenou odbornou firmou podle vypracovaného projektu.

-

Sídlištní veřejná zeleň mezi ulicemi Legionářskou a Jungmanovou ( Na Královkách ). Plochy jsou rovněž málo využívány z důvodů uvedených u předchozí lokality. V této lokalitě se však objevuje ještě jeden problém, který je nutné řešit. Tímto problémem je zcela nevhodná kombinace veřejné zeleně se zelení hospodářskou, která brání žádoucímu využití těchto ploch veřejné zeleně. U jednotlivých ploch bude nutné provést sadovnické úpravy, které musí provádět odborná firma podle vypracovaného projektu.

-

V lokalitě jižně od Zborovské se opět objevuje problém nevhodné kombinace hospodářské zeleně se zelení veřejnou. Tato nevhodná kombinace brání správnému využití ploch veřejné zeleně. Bude nutné tyto plochy hospodářské zeleně vymístit do vhodnějších lokalit. Jako vhodnější lokality pro zahrádkářské aktivity jednotlivých občanů, navrhujeme několik nových ploch pro zahrady a sady. Jedná se o lokalitu Zadní mezihoří (4,57 ha).

-

Veřejná zeleň v okolí kostela sv. Maří Magdalény. Druhovou skladbu zeleně v okolí kostela tvoří několik lip, javorů, jasan, trnovník bílý a keře pámelníku bílého. Za zdí zámku (areálu učiliště) nacházejícího se západně od kostela mohutné javory (2 exempláře) , které zasluhují zvýšenou ochranu.

-

Poměrně rozsáhlá plocha veřejné zeleně nacházející se u zámku, ohraničená ulicí Tišnovskou a nově navrženou komunikací na Moravské Knínice a Jinačovice. Převážnou většinu plochy této lokality zabírají zcela neudržované travní porosty (bývalá hřiště). Dřevinné patro tu


část

A

25


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

reprezentují hlavně javory, jasany, topol, jírovec, trnovník bílý, modřín, smrk, třešeň a keře pámelníku bílého, bezu černého, hlohu obecného a růže šípkové. Jedná se o plošně nejvýznamnější plochu veřejné zeleně ve městě. Je nutné provést rekonstrukci této lokality na park, s potencionálním rozšířením směrem k areálu státního statku. V současné době zadána studie na sadovnickou úpravu této lokality. -

Menší plochy veřejné zeleně u bytových domů severně od ulice Křížkovského. V této lokalitě se objevuje opět již uváděný problém nevhodné kombinace veřejné zeleně se zelení hospodářskou, která brání žádoucímu využívání těchto ploch veřejné zeleně. V západní části lokality bude vhodné posílit a zčásti nově navrhnout veřejnou zeleň a to hlavně z důvodu hygienických (těsná blízkost komunikace II. třídy č. 386).

-

Menší parkové plochy a liniová zeleň severně od ulice Tyršovy a jižně od ulice Zahradní. Veřejná zeleň v této lokalitě je udržovaná, vhodné druhové skladby. Převážnou většinu plochy zabírají udržované travní porosty. Dřevinné patro tu reprezentuje několik javorů a lip, v části u pískoviště 2x jeřáb obecný. V západní části, kolem komunikace 9x líska turecká. V současné době nejsou nutné žádné podstatnější zásahy do veřejné zeleně.

-

Plochy veřejné zeleně u panelových domů mezi ulicí Tyršovou a tělesem železniční dráhy. Veřejná zeleň vyskytující se v této lokalitě je zastoupena převážně mladými dřevimami ( lípa, jeřáb, smrk ) a nepříliš kvalitními travními porosty. V této lokalitě bude nutné posílit vybavenost ploch veřejné zeleně, aby mohly být plochy lépe využívány obyvateli sídliště a to především dětmi ( dětská hřiště apod.)

-

Menší plochy veřejné zeleně u panelových domů mezi ulicí Tyršovou a Brněnskou. Veřejná zeleň v této lokalitě je udržovaná a tvoří ji převážně mladé dřeviny a travní porosty různé kvality.

-

Menší plocha veřejné zeleně mezi ulicí Pod vinohrady a tělesem železniční dráhy. Veřejnou zeleň zde zastupují převážně topoly a lípy. I přes malou rozlohu je vhodné tuto plochu zachovat a rozšířit směrem severním (pozemky v okolí bývalé ubytovny).

Veřejná zeleň tvořící břehovou zeleň říčky Kuřimky je většinou nižší kvality nebo zcela chybí. Především v lokalitě jižně od školy Komenského je doprovodná zeleň Kuřimky ve špatném stavu. Dřeviny jsou poškozené, vysoko vyvětvené, prosychající, nevzhledné. Dřeviny je nutné v nejbližší době odborně sadovnicky ošetřit a částečně zlikvidovat z důvodu bezprostředního ohrožení bezpečnosti občanů. Celý tok říčky Kuřimky navrhujeme k revitalizaci. Kuřimka bude současně plnit úlohu prvku ÚSES. Břehový porost Lučního potoka, který protéká západní částí Kuřimi je různé kvality. Jeho břehový porost tvoří vzrostlé vrby. Travinobylinná společenstva jsou zastoupena převážně ruderálními druhy (kopřiva dvoudomá, lopuch plstnatý a další). Mimo ruderální druhy se vyskytují např. žabník jitrocelový, zevar jednoduchý a rdesno obojživelné. Výraznější nárust ploch veřejné zeleně mimo lokality u zámku


26


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

a lokality Pod vinohrady není v hranicích současně platného intravilánu z důvodu struktury města Kuřimi možný. Nové plochy veřejné zeleně mimo hranice současně platného intravilánu, navrhuje územní plán v následujících lokalitách: U hřbitova (2,84 ha), Záhoří do klínů (7,36 ha), Pod Slavičkou a Pod silnicí (6,25 ha), Pod Zadním mezihořím (0,12 ha), Za sv. Janem (4,76 ha), Hnízda (3,46ha), Za koutem (8,22ha), Křivé (10,00ha), U statku (1,09 ha), U trní a Nivky (16,40 ha), Lipovské rybníky (1,34 ha), pod Toskou (2,25 ha), Za Horkou (17,08ha), Mozy (3,32 ha) a Bělč (1,58 ha). Celkem navrhujeme 106,05 ha nových ploch zeleně. Jako další možné řešení, které přispěje k rozšíření ploch veřejné zeleně, navrhujeme využít bezprostřední blízkosti lesních porostů, které by sloužily k rekreaci místních obyvatel i návštěvníků města Kuřimi. Za nejvhodnější lesní porosty, které by po úpravách sloužily jako lesopark, navrhujeme porosty Záhruby a Horky. Specifickou kategorií nově navržené zeleně je zeleň plánovaného golfového hřiště. Jedná se o plochy hracích drah a cvičnou louku. Na těchto plochách se udržuje trávník v délce 2 cm. Kosí se dle potřeby a vegetačního období cca 1x týdně. Plocha 26,70 ha. Dále jsou to plochy semiraftů. Na těchto plochách se udržuje trávník o délce cca 15 cm. Kosí se dle potřeby a vegetačního období cca 1x měsíčně. Plocha 12,00 ha. Největší rozlohu zaujímají plochy raftů. Jsou to plochy oseté travinobylinnou směsí s případnými skupinami stromů. Kosí se jako dvousečná, případě trojsečná louka, podporuje se vyšší druhová diversita (květnatá louka). Plocha 63,20 ha. Nově navrhované zatravněné plochy a výsadba domácích dřevin přispěje ke zvýšení biodiversity a ekologické stability v území. Za určité nebezpečí pro lokalitu plánovaného golfového hřiště považujeme značný nárust počtu návštěvníků pohybujících se v této oblasti. Především se jedná o možnost poškození okolních vymezených ekologicky významných krajinných prvků, jedná se hlavně o EVKP Pod Kuřimskou horou, EVKP Numerky, EVKP Kašparovy numerky, EVKP Mňáčkovo boří. Bude nutné s pomocí herních pravidel zabránit vstupu hráčů do lesního okraje, dále by měli být hráči a návštěvníci golfového hřiště vhodnou formou poučeni o přírodních hodnotách ekologicky významných krajinných prvků, přírodního parku Baba a o podmínkách jejich ochrany. Vyhrazená zeleň ve městě Kuřimi je zastoupena hlavně soukromými zahradami u rodinných domků. Soukromé zahrady se výrazně podílejí na vzhledu obce, kromě této estetické funkce plní významnou funkci hygienickou, ekologickou, mikroklimatickou a v neposlední řadě také funkci hospodářskou. Dalším druhem vyskytující se vyhrazené zeleně jsou zahrady u školských zařízení a hřbitov. Význam hřbitova z hlediska funkcí zeleně je zanedbatelný. Výskyt zeleně je zcela sporadický ( dvě řady zeravů, po obvodu třešně, bez, břízy ) a rovněž jeho poloha u státního statku snižuje jeho význam. Specifickou zelení města Kuřimi je hospodářská zeleň v intravilánu. Tuto zeleň, která kromě hospodářské funkce postrádá funkce ostatní, bude nutné postupně z intravilánu města vymístit za jeho hranice a nahradit ji kvalitní zelení veřejnou, která by sloužila všem obyvatelům města. Novou lokalitou pro zahrádkářské aktivity jednotlivých občanů, je lokalita Zadní mezihoří o celkové rozloze 4,57 ha. V této lokalitě by vznikly nové plochy maloplošných zahrad a sadů, drobná držba s chatami


27


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

a zahradními domky. Zeleň v extravilánu Nejvýznamnějšími porosty v řešeném území, které tvoří základ ekologické stability krajiny jsou lesní porosty. Mimo lesů jsou to dále trvalé travní porosty, břehové a doprovodné porosty vodních toků a nádrží, doprovodná vegetace komunikací, rozptýlená dřevinná vegetace, zahrady a sady. Všechny lokality s trvalou vegetací mají mimo ekologické funkce ještě další nenahraditelné funkce v krajině jako funkci vodohospodářskou, hygienickou, půdoochranou, estetickou aj.. Z nich zvláště významná společenstva tvoří zákonem chráněnou kostru ekologické stability (zákon č. 114/1992 Sb.). Kostrou ekologické stability je míněn soubor relativně stabilních krajinných segmentů, které jsou nositeli ekostabilizujícího působení na okolní krajinu. -

Přehled ekologicky území:

významných krajinných

segmentů v řešeném

ZÁRUBA Menší listnatý segment v druhově pozměněných lesích. Svah kopce se severní expozicí. Přírodě blízký smíšený listnatý porost ve stadiu dorůstání s převahou javoru klenu nad dubem, s příměsí lípy, jasanu a dubu červeného. V podrostu se vyskytuje lipnice hajní, bika hajní a další. KUŘIMSKÁ HORKA Listnatý segment v přímé návaznosti na obec. Svah od vršku kopce Horka s jižní až jihovýchodní expozicí. Přírodě blízká lesní společenstva ve stadiu dorůstání. Ve smíšeném lesním porostu je zastoupena lípa, javor klen, dub, jasan, z jehličnatých dřevin borovice a modřín. V podrostu se vyskytuje lipnice hajní, mařinka vonná, kopytník evropský, plicník lékařský, kyčelnice cibulkonosná. OPÁLENKA Přirozená až přírodě blízká společenstva bukových doubrav. V dubohabrové pařezině s vtroušenou břízou jsou v podrostu vzácné a chráněné rostliny z čeledi vstavačovitých. V kulturách jsou umělé výsadby jehličnatých dřevin, borovice smrku a modřínu. V podrostu vzácné a chráněné rostliny z čeledi vstavačovitých. ŠIBERNÁ Zvláště chráněné území, přírodní památka vyhlášená v roce 1990. Les uprostřed polí asi 400 m severozápadně od České. Široce klenutý zalesněný hřbet v masívu brněnské vyvřeliny. Přirozená a přírodě blízká společenstva bukových doubrav ve stadiu dorůstání. V dubových pařezinách, převedených na vysokokmenný les s typickým druhově bohatým travobylinným podrostem, se vyskytuje řada vzácných teplomilných druhů rostlin, z nichž mnohé jsou na seznamu zvláště chráněných a ohrožených druhů podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.. Ze silně ohrožených druhů zde roste korálice trojklanná, z druhů ohrožených hvězdnice chlumní a mnoho dalších.


28


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

PŘÍRODNÍ PARK BABA (EVKO) Klidová oblast ležící jižně od Kuřimi. Tvoří ji souvislý lesní celek mezi Brnem a Kuřimí. Nejvyšší vrcholy jsou Sychrov (460 m) a Velká Baba (450 m). Lesy patří do kategorie lesa hospodářského, jedná se tedy o lesy produkční, v nichž funkce rekreační byla dosud funkcí druhotnou. V severní a střední části převládají smrkové porosty s příměsí borovice, modřínu, douglasky a dubu zimního a částečně smíšené listnato - jehličnaté porosty s převahou jehličnanů. V jižní a jihovýchodní části převažují listnaté lesy - dubové porosty s habrem nebo bukem, lípou a břízou, z větší části výmladkového původu. V části patřící do katastrálního území Kuřim, se nachází několik území významných z přírodovědného hlediska. EVKP ZA SVATÝM JÁNEM EVKP nad Kuřimí na úpatí Kuřimské hory v lese. Spodní část prudšího svahu spadajícího od Kuřimské Hory do údolí Kuřimky, se severní expozicí. Segment lesa s přirozenou druhovou skladbou v rozsáhlejších jehličnatých porostech. Téměř přirozená převážně listnatá lesní společenstva ve stadiu dorůstání. Ve smíšeném porostu převažuje dub zimní a buk, přimísen je habr a nepatrně smrk. V plně zapojeném porostu je chudý travobylinný pokryv. EVKP KOBLAS EVKP asi 1 km jižně od Kuřimi na kraji lesa. Delší zvlněný svah, spadající od Kuřimské Hory, se severovýchodní expozicí. Přírodě blízká lesní společenstva nacházející se uprostřed rozsáhlejších jehličnatých porostů. Ve smíšené mladé kmenovině převažuje dub zimní, přimísen je habr, vtroušen buk. Dále je zde příměs smrku, borovice a modřínu. V druhově chudém travobylinném podrostu se vyskytuje plavuň vidlačka.

EVKP POD KUŘIMSKOU HOROU Spodní část svahů spadajících od Kuřimské Hory se severovýchodní, východní až jihovýchodní expozicí. Zachovalý přírodě blízký segment lesních společenstev v druhově pozměněných lesích. Přírodě blízké lesní geobiocenózy typických bukových doubrav ve stadiu dorůstání až optima. Listnatý lesní porost tvoří doubrava, z větší části výmladková, převedená na les vysokokmenný, s příměsí dubu červeného s vtroušeným habrem. V typickém travobylinném patře se ze vzácnějších druhů vyskytuje bělozářka větevnatá. EVKP NUMERKY Svah od hřebene Kuřimské Hory s jihozápadní expozicí. Přirozená lesní společenstva typických bukových doubrav ve stadiu dorůstání. Lesní porost je tvořen doubravou, z části výmladkovou, s příměsí podúrovňového habru, s typickým travobylinným podrostem a s výskytem subxerothermofytů na lesním okraji. Ze vzácnějších rostlinných druhů se zde vyskytuje bělozářka větevnatá. EVKP KAŠPAROVY NUMERKY Svah od hřebene Kuřimské Hory se západní expozicí. Listnatý


29


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

porostní lem s ekotonovým společenstvem s výskytem subxerothermních druhů rostlin, tvořící porostní plášť lesu. V dřevinném patře je hlavní dřevinou dub zimní, vyskytuje se i habr a teplomilný, poměrně vzácný břek. V bohatém travobylinném patře se vedle typických druhů vyskytují i druhy vzácnější: lýkovec jedovatý, bělozářka větevnatá, dále svízelka lysá, sveřep větevnatý, hrachor lesní. EVKP MŇÁČKOVO BOŘÍ Svah se severovýchodní expozicí. Listnatý porostní lem s ekotonovým společenstvem, tvořící porostní plášť lesu. V dřevinném patře je hlavní dřevinou dub zimní. EVKP VE ŽLÍBKÁCH Zvlněný svah východní až severovýchodní expozice, spadající od protáhlého hřebene kopců Sychrova a Kuřimské Hory. Zachovalý přirozený segment bučin, který se v přírodním parku Baba jinde a v takové rozloze již nevyskytuje. Tvoří jej přirozená společenstva dubových bučin ve stadiu optima. Bučina s vtroušeným dubem a habrem s malou příměsí smrku, s typickým travobylinným podrostem, ve kterém můžeme nalézt šťavel kyselý, biku hajní, starček Fuchsův, místy mařinku vonnou, kyčelnici cibulkonosnou, jaterník podléšku. ZBOROV Spodní část svahu Kuřimského vrchu, jihozápadní expozice. Sušší teplá doubrava, na jejímž okraji roste řada vzácných a ohrožených druhů teplomilných rostlin, jako koniklec velkokvětý, kručinka chlupatá, aj.. PODLESÍ Zamokřené dno úvalu. V oplocené části I. stupně ochranného pásma vodárenského odběrného objektu se dochoval trvalý travní porost s vlhkomilnými a mokřadními druhy, zejména vzácnými ostřicemi. MOZY Regulovaný potok se vzrostlým břehovým porostem vrb, v místě prvního oblouku od lesa břehový porost vykácen. Mimo tyto ekologicky významné krajinné segmenty nacházející se v řešeném území, se v těsné blízkosti řešeného území nachází několik dalších významných krajinných segmentů (jejich označení včetně EVKP zde uváděných je vyznačeno na grafické příloze č. 1 širší vztahy). Vzhledem k poměrně vysokému zastoupení ploch krajinné zeleně, navrhujeme v rámci generelu ÚSES celkem 38,47 ha ( biocentra a biokoridory) nových ploch zeleně na zemědělském půdním fondu. Jsou to především následující plochy: - Plocha zeleně v návaznosti na rybník Srpek. - Zeleň rozšiřující stávající břehový porost Mozovského potoka. - Zeleň v lokalitě Záhoří v návaznosti na protipovodňová opatření na Kuřimce a další. Celkem navrhujeme jako opatření ke zvýšení ekologické stability krajiny 20 biocenter o celkové rozloze 131,39 ha a 25 biokoridorů o celkové rozloze 37,61 ha.


30


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

Kromě těchto výše uvedených segmentů hrají také důležitou ekostabilizující roli v krajině vodní toky a plochy s doprovodnými porosty. V námi řešeném území je to především říčka Kuřimka (levý přítok řeky Svratky) se svými přítoky ( levý přítok Podlesní potok, pravý přítok Luční potok a bezejmený pravý přítok). Doprovodný porost říčky Kuřimky v intravilánu, jak bylo již dříve konstatováno je nižší kvality, místy zcela chybí. Koryto je sporadicky čištěno, a není upraveno na průtok velkých vod. Směrem severovýchodním se kvalita břehového porostu zvyšuje. Břehový porost je tvořen převahou vrb, dále se vyskytují olše, jasan a místy také bez černý a další. Vodní tok říčky Kuřimky je navržen jako lokální biokoridor. Úprava toku musí mít přírodě blízký charakter. Část toku bude mít meandrující úseky s přirozeným nezpevněným korytem bez zahloubení a s hlinitými břehy. Koryto a břehy mohou být zpevněny vegetačními úpravami, eventuálně přírodními materiály. Podél toku budou založeny břehové porosty z domácích, stanovištně odpovídajících dřevin. Projekt revitalizace musí být vypracován v součinosti s Referátem životního prostředí OÚ Brno - venkov. V souvislosti s navrhovanými úpravami toku Kuřimky je respektován projekt na výstavbu suché retenční nádrže v lokalitě Pod Toskou, kde její část by byla řešena jako zatravněná, stále sečená plocha, včetně zatravněných břehů. Tyto plochy by byly v intervalech velkých vod po krátkou dobu (2 - 3 dny) v omezeném rozsahu zaplaveny. V souvislosti s nově navrhovanou retenční nádrží, je možno využít přilehlého území, jako nové plochy pro výsadbu vhodné zeleně, z domácích, stanovištně odpovídajících dřevin. Dalším tokem je Podlesní potok. Tento levý přítok říčky Kuřimky není příliš významný. V době provádění průzkumů bylo koryto vyschlé a zarostlé, břehový porost tvoří převážně keřové vrby, jabloně, švestky, myrobalány. Z hlediska ekologického je významnější pravý přítok Kuřimky, Luční potok. Jeho břehový porost tvoří vzrostlé vrby, ojediněle topol osika, svída krvavá, růže šípková, ptačí zob obecný a bez černý. V travinobylinném patře se vyskytují např. kakost luční, mochna husí, netýkavka malokvětá, jitrocel větší, jitrocel kopinatý, kopřiva dvoudomá, lopuch plstnatý, psárka luční, rozrazil potoční, pcháč bahenní, přeslička bahenní, devětsil lékařský, orobinec širolistý, žabník jitrocelový, zevar jednoduchý, rdesno obojživelné, kyprej vrbice a další. Tento vodní tok je navržen jako lokální biokoridor. Úprava toku musí mít přírodě blízký charakter. Část toku (lokalita U trní, Na bahnách, Za koutem) bude mít meandrující úseky s přirozeným nezpevněným korytem bez zahloubení a s hlinitými břehy. Koryto a břehy mohou být zpevněny vegetačními úpravami, eventuálně přírodními materiály. Podél toku budou založeny břehové porosty z domácích, stanovištně odpovídajících dřevin. Projekt revitalizace musí být vypracován v součinosti s Referátem životního prostředí OÚ Brno - venkov. Část Lučního potoku prochází v těsné blízkosti rybníku Srpek. Tato vodní plocha je významná jak z hlediska zvýšení ekologické stability území, tak z hlediska rekreačního. V současné době není rekreační využití rybníka na požadované úrovni. Je nutné zkvalitnit břehový porost, provést jeho dosadbu vhodnými dřevinami a u stávajících dřevin provést jejich sadovnickou úpravu. Okolí rybníku bude také nezbytné zkvalitnit z hlediska vybavenosti. Na levém břehu navrhujeme v rámci nových ploch veřejné zeleně zřídit odpočivadla a odpočivné přístřešky.


31


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

Posledním vodním tokem v řešeném území je bezejmený levý přítok říčky Kuřimky (lokalita Na skalce a U Marušky). Jedná se o převážně bezvodý tok se zpevněným korytem. Doprovodné porosty jsou tvořeny převážně ruderálními travinobylinnými společenstvy, s vyjímkou jeho jihovýchodní části s několika exempláři olše lepkavé, vrby bílé a vrby jívy. Podél potoka byl na březích nevhodně vysázen introdukovaný keř pámelník hroznatý, původem ze severní Ameriky, místy se spontánně šíří bez chebdí. Na březích jsou pouze menší ostrůvky přírodě blízkých lučních společenstev, travinobylinná společenstva tvoří převážně kopřiva dvoudomá, pcháč rolní a lopuch plstnatý. Pouze v úzkém lemu nad betonovými tvárnicemi v horní a střední části toku, kde bývá občas voda, je lem vlhkomilných druhů rostlin. Vedle typické luční trávy, bojínku lučního, ruderálních druhů svízele přítuly a bezu chebdí, zde rostou vysoké ostřice, dále skřípina lesní, rozrazil rezekvítek a další. Tento vodní tok je navržen jako lokální biokoridor. Úprava toku musí mít přírodě blízký charakter. Část toku bude mít meandrující úseky s přirozeným nezpevněným korytem bez zahloubení a s hlinitými břehy. Podél toku budou založeny břehové porosty z domácích, stanovištně odpovídajících dřevin. Projekt revitalizace musí být vypracován v součinosti s Referátem životního prostředí OÚ Brno - venkov. POUŽITÁ LITERATURA: 1. Bučková, Jaroslava: Vymezení kostry ekologické stability. Brno, 1993. 2. Demek, J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČR, Hory a nížiny. Academia, Praha, 1987. 3. Löw, J. a kol.: Generel regionálního územního systému ekologické stability krajiny pro jihomoravskou oblast. Brno, 1992 4. Zemánek V., Beneš M., Generel lokálního územního systému ekologické stability k.ú. Kuřim. Brno, 1995 POUŽITÉ MAPOVÉ PODKLADY: 1. Regionálně fytogeografické členění ČSR, Botanický ústav ČSAV Průhonice 1987 2. Generel regionálního územního systému ekologické stability krajiny pro jihomoravskou oblast (1 : 50 000). Löw, J. a kol., Ekologická dílna. Brno, 1992 3. Generel lokálního územního systému ekologické stability k.ú. Kuřim (1 : 10 000). Zemánek V., Beneš M., Brno, 1995 fauna Fauna katastrálního území Kuřimi je výrazně ovlivněna zemědělskou činností. Charakteristické je zastoupení fauny polní a lesní. Pro polní biotopy je charakteristický výskyt srnce obecného, vzácněji zajíce polního, z ptáků koroptve polní, skřivana polního a vzácněji křepelky polní. Lesní fauna je zastoupena srncem obecným a prasetem divokým. Z lesních šelem jsou lesy domovem lišky obecné, jezevce lesního, z hmyzožravců rejska obecného, ježka západního, ze zvláště chráněných druhů savců veverky obecné. V teplých lesních okrajích a doubravách žijí některé specifické druhy teplomilné fauny. Z ptáků je to např. strakapoud prostřední, lejsek bělokrký. Z dalších významných ptačích druhů, zde můžeme vidět krutihlava obecného, bramborníčka černohlavého, ťuhýka obecného, žluvu hajní, sedmihláska hajního, strakapouda


32


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

malého, žlunu zelenou, datla černého a rehka zahradního. Z běžných ptačích druhů zde můžeme zahlédnout šoupálka krátkoprstého, budníčka lesního, střízlíka obecného, brhlíka lesního a další. Ze vzácnějších ptáků v posledních letech v okolí hnízdí a často přeletuje chráněný krkavec velký. Z dravců je možno často pozorovat káni lesní a poštolku obecnou.

5.3

Hygienická situace a ochranná pásma

Znečištění ovzduší Imisní zatížení území nelze kvantitativně vyhodnotit. Důvodem je absence obecního monitoringu na jehož základě by bylo možno získat kvalitní podklady pro hodnocení imisního zatížení území (města). Z tohoto důvodu se neprovádí měření veškerých znečišťujících látek a měření nejsou prováděna na tolika místech, aby umožňovala přehled o celém území. Znečištění ovzduší řešeného území posuzujeme podle množství produkovaných emisí. Hodnotíme produkci emisí podle velikosti jednotlivých zdrojů znečištění: - velké zdroje znečištění (nad 5 MW) - střední zdroje znečištění (od 0,2 do 5MW) - malé zdroje znečištění (pod 0,2 MW) Znečištění ovzduší v Kuřimi ovlivňuje i relativně špatné provětrávání území. Směr převládajících větrů je severozápadní. Četnost a intenzita místních atmosferických inverzí je velmi nízká až nízká. Rozhodujícími zdroji znečištění jsou spalovací procesy energetických zařízení, společně s komplexem blokových nebo domovních kotelen, domácí topeniště a doprava silniční i železniční. Specifickou formou znečištění ovzduší jsou organoleptické emise z živočišné výroby. Průmysl. - TOS Kuřim Velkým zdrojem znečištění je kotelna. Kotelna měla instalováno 5 ks plynových kotlů o celkovém výkonu 52,2 MW. V současné době došlo ke snížení celkového výkonu o 23 MW. Momentální výkon plynové kotelny je 29,2 MW. Tato velikost výkonu spadá i nadále do kategorie velkých zdrojů znečištění (nad 5 MW). Největší problémy v oblasti ochrany ovzduší má závod v oblasti emisí škodlivin z provozů povrchových úprav. Především se jedná o provoz lakovny. Podle právních předpisů, zák. č. 309/1991 Sb. a návazného Opatření FVŽP z r. 1992, je i tento provoz zařazen do kategorie velkých zdrojů znečištění. Platí zde limit pro emisní koncentrace rozpouštědel v odpadním vzduchu nástřikových prostorů ve výši 50 mg/m 3 , přepočteno na celkový uhlík. Druhý problém spočívá v provozu kalírny. Tento provoz je fyzicky i morálně zastaralý. Odsavací zařízení odpovídá době realizace a nesplňuje požadavky současných předpisů. V současné době je provoz kalírny omezen. Dalším problémem v oblasti znečišťování ovzduší byl provoz galvanovny. V roce 1995 byl celý provoz galvanovny zrušen. Ostatní provozy jsou spíše charakterizovány znečištěním pracovního prostředí (aerosolem olejových par a kovového prachu). - Prefa Velkým zdrojem znečištění je kotelna

na zemní plyn o celkovém


33


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

výkonu 9 MW. Dále se v celém areálu silně projevuje problém prašnosti, který je zapříčiněn hlavně nedostatečně zpevněnými komunikacemi. - Slévárna Hlavním zdrojem znečištění jsou kupolové pece na koks, které produkují ročně 12,92 t tuhých emisí, 5,47 t oxidu siřičitého a 144 t oxidu uhelnatého. V současné době bylo provedeno technické opatření ke snížení produkovaných emisí, které spočívá ve vhánění kyslíku do kupolových pecí s následným odprášením. V případě, že se tato technologie neosvědčí bude provedena elektrizace pecí. Dalším zdrojem znečištění ovzduší jsou hladinové odlučovače. Slévárna Kuřim jich provozuje 16 z celkovým úletem tuhých emisí 42,11 t/rok. Zemědělství Zdrojem znečištění ovzduší jsou lokální topeniště a ustájený dobytek. Středním zdrojem znečištění je kotelna Lumex se dvěma kotli na zemní plyn o celkovém výkonu 0,466 MW. Kotelna na koks o výkonu 0,386 MW, která je v současné době mimo provoz. Sušárna obilí s hořákem APH 15 na zemní plyn o výkonu 2,279 MW, která je v současné době rovněž mimo provoz. Malým zdrojem znečištění je kotelna se dvěma kotli ETI 75 na zemní plyn o výkonu 0,174 MW. Emisní limity stanoveny pro provoz kotlů nejsou překračovány. Dalším zdrojem znečištění ovzduší jsou organoleptické emise z živočišné výroby, vyznačující se zvýšeným obsahem mikroorganismů, prachu a škodlivých plynů, nepříjemným zápachem a obtěžujícím hmyzem. Občanská vybavenost Středními a malými zdroji na zemní plyn: - útvar SNV - plavecký areál, bazén - dům kultury - ZŠ Jungmanova - MŠ Jungmanova - MŠ Zborovská - MÚ Kuřim, Jungmanova - Ubytovna Wolkerova

znečištění jsou následující kotelny 4,10 2,64 0,40 0,63 0,23 0,20 0,25 0,10

MW MW MW MW MW MW MW MW

Bytový fond Zdrojem znečištění ovzduší jsou lokální topeniště rodinných domků a blokové nebo domovní kotelny v bytových domech. Znečištění ovzduší z lokálních topenišť rodinných domků není ve městě Kuřimi nijak podstatné, z důvodu použití zemního plynu jako paliva. Rodinné domky, které dosud používají k vytápění tuhá paliva mají možnost plynofikace. NTL síť pokrývá asi z 90% stávající městskou zástavbu. U bytových domů jsou středními a malými zdroji znečištění následující kotelny na zemní plyn: - kotelna Loučky - kotelna Legionářská - kotelna Popkova


4,60 MW 3,49 MW 3,12 MW 34


-

kotelna kotelna kotelna kotelna

-

N Á V R H

(1998)

Na Královkách Nádražní Brněnská Na stadionu

Textová

2,92 1,52 0,78 0,52

a

tabulková

část

A

MW MW MW MW

Dalším zdrojem nepatřícím mezi žádnou z uvedených kategorií, je kotelna na železniční stanici ČSD na koks s výkonem 0,199 MW. Exhalace z dopravy Exhalace z dopravy jsou přímo úměrné frekvenci silniční i železniční motorové dopravy. Hlavním zdrojem exhalací jsou následující komunikace: - I/43 Brno - Svitavy - Králíky - st. hranice - II/385 Nové Město n. M. - Tišnov - Česká - II/386 Lipůvka - Kuřim - Vev. Bitýška - Ostrovačice Největší význam z hlediska dopadu exhalací na obyvatelstvo má komunikace II/385. Podle celostátního sčítání dopravy v r. 1990, dosáhla intenzita dopravy na této komunikaci výše 6 898 vozidel. Ke snížení nepříznivého dopadu komunikace na životní prostředí, by mělo přispět vybudování nadřazené komunikační sítě severně od Kuřimi. Vybudováním této nadřazené sítě by se zklidnil prostor obytné zóny Kuřim - jih a krajina jižně od města, vyloučila by se nežádoucí doprava, zejména tranzitní. To vše by zároveň vedlo ke zlepšení stavu ovzduší v postižených lokalitách. Železniční doprava a její negativní vliv na znečištění ovzduší v Kuřimi je zanedbatelný. Negativní účinky železniční dopravy spočívají především v obtěžování okolí hlukem a případnými otřesy.

Odstraňování odpadů V současné době je ve městě Kuřimi produkováno cca 1 907 t odpadů ročně. Odvoz asi 1 407 t (PDO) ročně a jeho spálení v brněnské spalovně smluvně zajišťuje firma SAKO se sídlem v Brně. Svoz asi cca 500 t odpadu ve velkoobjemových kontejnerech na vozidlech Avia, provádí Samostatná provozovna služeb města Kuřimi. Jedná se převážně o objemný odpad z domácností, v menším množství o odpad ze zeleně a stavební suť. Odpad je na základě smlouvy se ZD Mír Brno - Tuřany ukládán na skládku v k.ú Černovice. Svozovou oblast tvoří katastrální území města, včetně místní části Podlesí. Jedná se o plochu cca 1 737 ha. V Kuřimi se prozatím neprovádí úplný separovaný sběr druhotných surovin. Částečná separace je prováděna u skleněného odpadu. Na deseti lokalitách ve městě jsou umístěny dvojice kontejnerů. Množství sebraného skleněného odpadu není přesně známo ( odhaduje se na 50 t/rok ). Dále se ve vybraných lokalitách provádí pomocí kontejnerů sběr starého papíru. Vybrané suroviny jsou dováženy občany do místní provozovny s. p. Sběrné suroviny Brno na Tišnovské ulici. V provozovně se v současné době provádí separace odpadů na odpad spalitelný a nespalitelný. U čerpací stanice pohonných hmot s. p. Benzina se provádí sběr upotřebených olejů


35


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

pro spalovací motory a převodovky. Ty jsou 2 až 3 krát do roka odváženy do skladu ve Střelicích. V řešeném území se vyskytují dvě již neprovozované skládky. První je bývalá městská skládka " ve staré cihelně ". Plocha skládky činí asi 18 600 m 2 , množství uloženého odpadu za minimálně 30 let existence se odhaduje na 62 000 t ( 150 000 m3). Skládka sloužila především k ukládání TKO, stavebního a objemného odpadu z města, ale nelze vyloučit ani přítomnost jiného odpadu např: průmyslového. Skládkování bylo ukončeno v roce 1990. V současné době je skládka rekultivována, včetně realizace sadovnických úprav. Druhá skládka je skládkou nepovolenou, v lokalitě Zborov. Jedná se o plochu cca 700m2 bývalého kamenolomu, kde došlo v posledních letech k živelnému ukládání odpadu, převážně anorganického. Skládka byla částečně zrekultivována. V současné době je skládka rekultivována, včetně konečných sadovnických úprav. Zvláštní kapitolu v produkci odpadů ve městě Kuřimi, tvoří průmyslové odpady. Největšími producenty průmyslového odpadu a to zejména kategorie N (nebezpečný odpad) ve městě je TOS Kuřim a slévárna Kuřim a. s.. TOS Kuřim produkuje nebezpečné odpady typické pro strojírenský závod. Většina těchto odpadů má již vyřešen způsob likvidace, formou předání specializovaným firmám, které se zabývají likvidací nebo regenerací příslušných odpadů. Slévárna Kuřim a. s. nemá žadné vlastní zařízení na likvidaci odpadů. Má pouze vybudovanou meziskládku tuhých odpadů ( 90% tvoří odpadní slévárenské písky) a terminál osazený kontejnery. Část odpadů likviduje slévárna na základě povolení ČTIO Brno v kupulových pecích. Jedná se o brusné kaly. Část odpadů je recyklováno v tavírně ( vratný materiál po odlití a litinové třísky po hrubování odlitků). Největším problémem, který je nutno v co nejkratší době řešit je snižování objemu odlitků odjádrovaných vodním tryskačem a tím snížení množství ukládaných kalů na kalový rybník. Vedení slévárny Kuřim mělo již v minulém roce zájem tuto situaci řešit změnou technologie při opracování odlitků. Z ekonomických důvodů nebylo však možné tuto změnu realizovat. Z tohoto důvodu je pravděpodobné, že v časovém horizontu 5 let nedojde k žádným výraznějším změnám, které by umožnily snížit množství ukládaných kalů na kalový rybník. Hluk Hluk z dopravy Nejvýznamnějším zdrojem hluku a železniční doprava.

ve městě

Kuřimi je

automobilová

Z komunikací představuje největší zatížení silnice II/385 a I/43. Ke snížení nepříznivého dopadu komunikací na okolní plochy, by mělo přispět vybudování nadřazené komunikační sítě severně od Kuřimi. Dále je to železniční trať. Vzhledem k negativnímu působení železniční trati jako zdroje hluku, bude nutné provést konkrétní protihluková opatření. Jednalo by se o protihlukovou stěnu v celém rozsahu kolejiště a železniční stanice, od brněnského zhlaví (km 18,0) až po konec obytné zástavby na západě.


36


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

Hluk z výroby U největšího průmyslového závodu v území TOS Kuřim se vzhledem k umístění závodu, podstatné ovlivnění okolí hlukem nepředpokládá. Provoz je převážně dvousměnný. Trojsměnný provoz mají pouze některé obslužné provozy. Podstatnějším zdrojem hluku z průmyslových závodů by mohl být areál slévárny Kuřim a. s. a to zvláště v nočních hodinách. Dalším významějším zdrojem hluku bude podnik Moravia Metal, který v současné době ukončil zkušební provoz ( lhůta do 30.6.). Ochranná hygienická pásma V řešeném území se nachází několik PHO vodních zdrojů. Celé město Kuřim se nachází v ochranném pásmu PHO IIb vodního zdroje Brno - Svratka - Pisárky. Dále je to PHO zdroj Podlesí. PHO IIa (vnitřní) 5 ha a PHO IIb (vnější) 45 ha. Posledním je zdroj Jinačovice. PHO IIa 22 ha a PHO IIb 93 ha. V prostoru stanovených PHO je nutné dodržovat příslušné hygienické předpisy. V oblasti Kuřimi je nutno také respektovat ochranné pásmo Březovského přivaděče vody. Podél celé trasy vodovodního přivaděče od vodojemu v Březové až po vodojem na Palackého kopci, je navrženo dle vyhlášky 572 17 ze dne 21. 9. 1950 ochranné pásmo o šířce 6m na obě strany, t.j. celkem 12 m. PHO od statku Kuřim. V současné době platné PHO 300 m neodpovídá aktuálnímu stavu ustájených zvířat. Bylo stanoveno aktuální PHO. Stav hospodářských zvířat pro výpočet PHO: prasata na výkrm (400 kusů), selata ( 200 selat, 200 běhounů), prasnice (120 kusů) a skot (50 krav, 30 jalovic). Nově vymezené PHO měří 260 m. Pro průmyslové provozy TOS Kuřim, slévárna Kuřim a. s. a Prefu nebude po dohodě s OHS PHO stanoveno. Za stávající PHO můžeme v současné době považovat hranici výrobní zóny. Obalovna - podnik zabývající se stavební činností (kamenivo se obaluje živicí). Bylo stanoveno aktuální PHO. PHO tvoří nepravidelná elipsa, s maximem na severovýchodní straně (300m). Na západní straně, což je směr k potencionální výstavbě je velikost minimální (170 m). Závod Moravia Metal v současné době ukončí zkušební provoz (termín do 30.6.). Byl předán požadavek stavebního úřadu na zajištění vytyčení PHO před kolaudací objektu. Závod Vaillant. V současné době je stanoveno prozatimní hlukové pásmo 320 m od fiktivního zdroje. Vzhledem k předpokládanému ukončení činnosti firmy Vailant nebude dále s tímto PHO počítáno. Závod AMP. PHO je doporučeno stanovit totožné s fyzickou hranicí areálu závodu. D.C. PHO není v současné době stanoveno, ale je předpokládáno v hranicích pozemku. Blaschke. PHO je doporučeno areálu závodu.

stanovit totožné s fyzickou hranicí


37


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

Čistírna odpadních vod. Pásmo hygienické ochrany 150 m. Znečištění vod Hlavními znečišťovateli povrchových a podzemních vod, jejichž kvalita je vzájemně závislá, jsou řešeném území průmyslové závody TOS Kuřim, slévárna Kuřim a statek Kuřim. Průmyslové závody TOS Kuřim a slévárna Kuřim a. s. leží v bezprostřední blízkosti Kuřimky. Z geomorfologického hlediska leží oba závody na dně aluviální nivy Kuřimky a Lučního potoka. Podle výsledků zpracovaného průzkumu kontaminace zemního prostředí v prostoru areálu závodu TOS Kuřim a. s. je půda v některých místech silně znečištěna ropnými produkty. Podzemní vody však nejsou tímto kontaminantem ohroženy s ohledem na příznivé geologické a hydrogeologické poměry. Ke kontaminaci vod může docházet pouze v případě infiltrovaných srážkových vod. Hlavním problémem slévárny Kuřim a.s., který je nutné co nejdříve řešit je snižování objemu odlitků odjádrovaných vodním tryskačem a tím snížit spotřebu vody, ale hlavně se jedná o ukládání kalů na kalový rybník, který se nachází v těsné blízkosti vlastního podniku. Dalším nutným krokem z hlediska zlepšení životního prostředí bude zavedení suché regenerace použitých formovacích směsí a nahrazení mokrých odlučovačů suchými. Tyto změny povedou k postupnému vyřazení kalového rybníku. Zemědělská výroba představuje pro znečištění povrchových a podzemních vod nebezpečí především z následujících důvodů. Je to především poškození propustnosti jímek a nesprávného provozování hnojišť, při skladování agrochemikálií, při skladování ropných produktů a manipulaci s nimi. Nepropustnost jímek není prověřena, stáji pro selata chybí nepropustná manipulační plocha. Polní hnojiště jsou provozována asi na 3 lokalitách ročně, podle plánu hnojení. Hnojiště nejsou zajištěna proti vyplavování hnojůvky za dešťových přívalů obvodovým příkopem ani sběrnou provizorní jímkou. Realizací tohoto opatření se předejde vyplavování hnojůvky na polní cesty, tvoření lagun a dalších negativních jevů. Pesticidy a umělá hnojiva se objednávají podle potřeby u ACHP nebo soukromých společností před aplikací. Z tohoto důvodu se v současné době neskladují. V podniku jsou však skladovány provizorně látky ( kondenzátory, písek otrýskání nátěru senážních věží) obsahující PCB. Skladované látky musí být nezávadně likvidovány. Skladování ropných produktů je uspokojivé. Čerpací stanici je nutno uvést do souladu s ČSN 75 3415, 65 0201 a 83 0915 (vyvložkování, manipulační plocha vyspádovaná do jímky s odlučovačem ropných látek). Posledním problémem o kterém je nutné se zmínit je umývání používané techniky. Ve statku není vybudovaná zabezpečená mycí rampa. Technika je umývána na různých nevyhovujících místech, což způsobuje znečištění životního prostředí. Dalším závažným zdrojem kontaminace vod bývají skládky (povolené nebo divoké). V námi řešeném území byl provoz městské skládky " Ve staré cihelně " zastaven a skládka byla rekultivována. Jiné nepovolené skládky, které způsobovaly kontaminaci vodního prostředí nebyly nalezeny. Čistota vody V Kuřimi došlo v nedávné době k radikální změně ve způsobu jeho odkanalizování. Město Kuřim je odkanalizováno převážně jednotnou stokovou sítí a odpadní vody jsou odváděny do prostoru bývalé


38


-

N Á V R H

čistírny odpadních vod, kde padní vody jsou přečerpávány ravovány do koncové šachty Česká. Realizací této změny ve očekávat postupné zlepšování

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

je vybudována čerpací stanice. Oda výtlakem souběžných potrubí dopvýtlaku na rozvodnici poblíž obce způsobu odkanalizování, čistoty vody v Kuřimce.

je

možno

6. OBČANSKÉ VYBAVENÍ A VEŘEJNÝ SEKTOR (VPS) 6.1 Stav a návrh kapacit zařízení občanského vybavení a služeb Analýza stavu občanského vybavení v Kuřimi byla provedena jednak s využitím výsledků dotazníkového šetření "Výzkum ekonomického potenciálu ve městě Kuřimi, uskutečněného v rámci prací na průzkumech a rozborech k územnímu plánu jeho zpracovatelem za pomoci města Toto šetření zahrnulo významnější část veřejných i soukromých zařízení vč. zařízení v ekonomickém pronájmu. Do této kategorie patří mimo jiné zařízení občanského vybavení v majetku TOS Kuřim. Dále bylo provedeno osobní šetření u zařízení, která dle výzkumu patří k problémovým anebo potenciálně rozvojovým. Výsledky analýzy jsou uspořádány do tabulky a doplněny komentářem včetně závěrečných poznámek. Zařízení stávající a navržená konceptem plánu jsou označena v grafické příloze č.2. V návrhu územního plánu byla provedena diferenciace v rozvoji zařízení občanského vybavení (OV), která spadají do veřejného sektoru ( patří sem školská, kulturní, tělovýchovná, zdravotnická a sociální zařízení) od zařízení ostatních, jejichž rozvoj je do značné míry ovládán trhem. Kapacita některých druhů zařízení OV je ovlivňována žáky a studenty škol a dále je využívána obyvateli obcí, pro něž MěÚ Kuřim má pověření k výkonu státní správy ( 6 obcí s téměř 13 tis. obyvateli v oblasti matriční a 10 obcí s více než 17 tis. obyvateli i v oblasti sociální a stavební). Návrh plánu doporučuje : a) pro zařízení OV jako součásti veřejného sektoru: - výstavbu Městského úřadu a úřadoven Policie v rámci regenerace nám. 1. května - V ZŠ s kapacitními rezervami, zvláště na ul. Komenského a Tyršové, vyčlenit cca 2 učebny pro žáky vyžadující zvláštní péči. - navrhnout výhledové řešení SOU a střední průmyslové školy TOS Kuřim i střední podnikatelské školy, jež jsou všechny umístěny provizorně v areálu zámku, - doplnit chybějící kapacity kulturních zařízení v centru města (na př. víceúčelová hala o kapacitě cca 400 - 500 míst, - zvýšit koordinaci ve využívání sportovních a tělovýchovných zařízení,která jsou součástí ZŠ, - upřesnit výhledovou funkci polikliniky - v oblasti sociální péče dořešit deficity * domova důchodců o kapacitě min 30 míst, * ústavu sociální péče pro děti a mládež všech druhů postižení (kapacita cca 15 - 20 míst.


39


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

b) pro zařízení OV ostatní: - maloobchodní síť je provozována 57 - 60 provozovnami o kapacitě cca 4 000 m2 prodejních ploch ( 12 000 m2 podl. ploch) Při navrženém zvýšení počtu obyvatel o cca 3 000, bude nutno počítat s přírůstkem kapacity maloobchodní sítě occ 1 000 m2 prodejní plochy ( 3 000 m2 podl.pl. ) S ohledem k hustší síti maloobchodních prodejen severně od CMZ (ul.Legionářská a nám. Osvobození) je žádoucí směrovat nabídku na lokalizaci dalších prodejen ve východní a severovýchodní části města. - kapacity stravovacích zařízení při předpokládaném rozvoji a přírůstku obyvatel nutno dále zvyšovat o 300 - 400 m2 odbytových ploch ( 1 000 - 1 300 m2 podlažních ploch ) a ubytovací zařízení o 50 - 70 lůžek (1 500 - 2 000 m2 podl. ploch ). - zastoupení nevýrobních, výrobních a opravárenských služeb pro obyvatele v současnosti cca 40 provozovnami na 12 - 13 000 m2 provozních plochách, by mělo vzrůst zvláště v oblasti služeb opravárenských a údržbářských ( opravy radio-TV, drobných elektrospotřebičů, praček, hodin, nábytku, obuvi, elektro, vodo, plynoinstalatérství, dále truhlářství,klempířství, sklenářství, zakázková výroba a opravy oděvů, prádla, nábytku a pod.) Celkové podlažní plochy zařízení OV by se měly ( při počtu 12 tisíc obyvatel ) pohybovat v rozmezí 90 - 130 tisíc m2, plochy pozemků od 27 - 38 ha a počty pracovníků 1 200 - 2000. Přitom rozpětí udávaných kapacit odpovídá rozmanitosti intenzity využívání různých zařízení. Zvláštním druhem zařízení, pro něž byly vytvořeny samostatné územní rezervy, jsou zařízení obchodní s regionální působností (hypermarkety s min. prodejní plochou od 20 000 m2, zpravidla slučované s dalšími komerčními i volnočasovými aktivitami návštěvníků.) Pro zařízení tohoto druhu jsou v katastru města Kuřimi vytvořeny mimořádně příznivé podmínky (rozvoj systému celostátních rychlostních komunikací, a další). Návrh plánu počítá s plošnou nabídkou cca 15 časovém horizontu plánu pro lokalizaci vybavenosti.


20 ha v 15 letém podobných druhů

40


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

Tab. č. 5 Přehled zařízení 0V ve městě - současný stav. ┌─────────────────────────────────────────────────────────────────┐ │ Forma Souč. Odpovídá Pozn│ │Druh (soubor) Poč. vyjádřené stav Převyšuje č. │ │ kapacity Nedost. │ ├─────────────────────────────────────────────────────────────────┤ │Mateřská škola 5 místo 300 O 1.│ │Základní škola 3 místo 1 620 P 2.│ │Stř.odb.učiliště 1 místo 120 O 3.│ │Stř.prům.škola 1 místo 180 N 3.│ │Dům dětí a mládeže 1 místo 150 O 4.│ │Zákl.umělec.škola 1 poč.žáků 640 O 6.│ │Autoškola 1 m2 už.pl. 32 O 7.│ │Kulturní dům 3 poč.míst 290 N 8.│ 1 m2 už.pl. 20 000 P 9.│ │Stadión │Koupaliště 1 m2 vod.pl. 1 310 O 10.│ │Hřiště 5 m2 už.pl. 5 000 O 11.│ │Sokolovna 1 m2 tělocv. 330 O 12.│ │Sport.střel.klub 1 m2 poz. 2 500 P 13.│ │Poliklinika 1 poč.lékařů 32 P 14.│ │Oční optika 1 m2 prod.pl. 45 O 15.│ │Lékárna 1 poč.prac. 7 O 16.│ │Penzión 1 poč.obyv. 65 P 17.│ │Klub.důch.+knihovna 1 m2 už.pl. 160 O 18.│ │Prodej.nepotravin. 35 m2 prod.pl. 1 500 O 19.│ │Prodej.potravin. 20 m2 prod.pl. 2 200 P 20.│ │Prodej.smíšené 5 m2 prod.pl. 200 O 21.│ │Prodej.stavebnin 2 m2 celk.pl. 2 500 P 22.│ │Výkupna surovin 2 m2 celk.pl. 820 O 23.│ │Motorsport 1 m2 provoz.pl. 800 P 24.│ │Veřej.stravování 14 m2 odbyt.pl. 1 500 O 25.│ │Ubytování 3 poč.lůžek 230 O 26.│ │Služby+tech.služby 40 m2 provoz.pl. 7 000 O 27.│ │Servis vozidel 1 m2 provoz.pl. 4 500 O 28.│ │Autoopravna 1 m2 provoz.pl. 3 000 O 29.│ │Zahradnictví 1 m2 provoz.pl. 2 500 O 30.│ │Služba škole 1 poč.prac. 7 O 31.│ │Sdruž.zdrav.zaříz. 1 poč.prac. 52 O 32.│ │Pošta 1 poč.prac. 21 O 33.│ │Komerční banka 1 m2 provoz.pl. 120 O 34.│ │Požární zbroj. 1 m2 podlah.pl. 386 O 35.│ │Městský úřad 1 poč.prac. 41 O 36.│ │Policie ČR 1 m2 provoz.pl. 120 O 37.│ │Nápravně vých.ústav 1 poč.vězňů 600 N 38.│ └─────────────────────────────────────────────────────────────────┘ Poznámky k tabulkovému přehledu o stavu zařízení služeb pro obyvatele ve městě a regionu Kuřim podle stavu v I. pololetí 1994 1. Ve městě je 5 mateřských škol, a to na ulicích - Otevřená: 2 třídy, 50 dětí. Budova stavebně mechanicky nevyhovuje; - Jungmannova: 4 třídy, 81 dětí; - Komenského: 3 třídy, 75 dětí; - Zborovská: 3 třídy, 75 dětí. Budova je v pronájmu. - Podlesí - kulturní dům, 20 dětí 2. Základní škola (ZŠ) na ulici Tyršově je organizačně spojena se ZŠ na ulici Komenského. ZŠ Komenského navštěvuje 222 žáků 1.


41


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

až 3. ročníku ve 14 učebnách. Budova má školní družinu, tělocvičnu a další potřebné prostory. Byla postavena na počátku 20. let. ZŠ Tyršova navštěvuje 409 žáků ve 22 učebnách 4. až 8. ročníku. Budova byla uvedena do provozu v roce 1989. Je v ní také školní kino, v areálu školy jsou 2 tělocvičny a četné speciální učebny. Z celkového počtu 631 žáků obou ZŠ je 578 žáků z Kuřimi a 53 žáků z okolních obcí (27 z Lelekovic, 16 z Moravských Knínic a 10 z České). ZŠ na Jungmannově ulici má 18 tříd a navštěvuje ji 420 žáků, z toho 392 z Kuřimi a 28 z okolních obcí. ZŠ byla uvedena do provozu v roce 1959. V areálu jsou kromě tělocvičny, družiny mládeže a dalších pomocných prostorů také velká hřiště, která mohou být využívána také v mimovyučovací době. 3. Střední odborné učiliště a. s. TOS Kuřim, které je umístěno v areálu zámku spolu se střední průmyslovou školou jsou provozovány Střední integrovanou školou s. r. o. TOS Kuřim Současný počet učňů (120) bude zvýšen na 210, počet studentů SPŠ (v současnosti 180) bude zvýšen na dvojnásobek. Střední podnikatelská škola ve Vsetíně, detašované pracoviště Kuřim - obor podnikatel byla zrušena. 4. Dům dětí a mládeže vznikl z dříve Dělnického domu (Legionářská 338) Objekt ve vlastnictví města je provozován Školským úřadem Brno - venkov. 6. Základní umělecká škola, Jungmannova pohybuje v rozmezí 620 - 650.

1084.

Počet

žáků se

7. Autoškola, Tyršova ulice (soukromá). 8. a) Kulturní dům TOS Kuřim, nám. Osvobození 902. Pro kulturní účely používán pouze sál o kapacitě 300 míst (s příslušenstvím). Další části kulturního domu mají v pronájmu různí podnikatelé (zlatnictví Fortuna, prodejna obuvi, restaurace, připravuje se kancelář zdravotnické výživy). Budova je ze 60. let, vyžaduje opravy. b) Kulturní dům Podlesí o kapacitě asi 50 míst. Budova je z 50. let (postavena svépomocí občanů), je spojena s mateřskou školou a vyžaduje opravy. Kulturní sál je využíván nepravidelně. 9. V areálu stadiónu jsou 2 hřiště na kopanou (asi 6 500 m2) 1 hřiště na házenou (asi 1 000 m2), dále příslušenství (vč. restaurace) atd. V letních měsících slouží také pro letní kino. Obec jako vlastník předpokládá celkovou rekonstrukci sportovního vybavení v areálu 10. V areálu koupaliště, Blanenská 1082 je umístěn krytý bazén (25 x 10 m) a u něho také dětský bazén (5 x 4 m), který je v provozu od září do dubna, dále otevřený bazén (52 x 20 m), dále příslušenství, restaurace "Sport" atd. Areál je z roku 1981, v dobrém stavu. V létě je navštěvován občany z okolí. 11. Hřiště jsou rozmístěna u základních škol a na dalších místech města. 12. Sokolovna, Tyršova 480 zahrnuje velkou tělocvičnu (asi 220 m2) a malou (asi 110 m2) a rozsáhlá příslušenství. Budova je z 20. let.


42


-

N Á V R H

(1998)

13. Sportovní střelecký klub TOS plocha asi 50 m2.

Textová

a

tabulková

část

A

Kuřim, Blanenská 257, zastavěná

14. Poliklinika byla uvedena do provozu v roce 1972 - původně v rozsahu 32 až 40 lékařských míst. V současné době probíhá privatizační proces. Je využívána také pacienty z blízkého okolí. Přístrojovou techniku také využívají soukromí lékaři. V objektu je provoz lékárny. 15. Oční optika je umístěna nově

na Královkách 937.

16. Lékárna je umístěna v areálu polikliniky. 17. Penzión pro důchodce, Zahradní 1275 má 697 m2 zastavěné plochy, 3 000 m2 podlahové plochy, 50 garsoniér a 8 jednopokojových bytů. Bydlí v něm 48 občanů z Kuřimi, 17 z okresu Brno-venkov. Počet pracovníků 14. Uveden do provozu začátkem roku 1994. Má vysokou kulturní úroveň. 18. Klubovna důchodců, Popkova 1006 má víceúčelovu místnost sloužící pro setkávání, obědy apod. Dále další pomocné prostory. Pravidelně (v době oběda) je navštěvována asi 44 občany. Oběd je dovážen z penziónu. Ve 2. nadzemním podlaží klubovny je městská knihovna. Budova všestranně zcela vyhovuje. 19. Převládají malé velikostní kategorie, zvláště u prodejen specializovaných. 20. Většina potravinářských prodejen prodává také nepotravinářského zboží.

některé druhy

21. Drobné prodejny, většinou do 30 m2 prodejní plochy. 22. Brněnská 1087, prodej stavebních materiálů, vých doplňků. Dále Mareš, Brněnská 1087.

nábytku a byto-

23. Výkupna surovin na Tišnovské ulici, téměř 800 m2 celkové provozní plochy a výkup barevných kovů, Podhoří 142 přes 20 m2 provozní plochy. 24. Motorsport - Michl, Tyršova 204, prodej osobních vozů, doplňků a autopříslušenství. 25. Zahrnují restaurace, kavárny, hostince a bufety. V odbytových plochách nejsou zahrnuty plochy na volných prostranstvích. 26. Zahrnuje hotelovou ubytovnu na Blanenské 225 o kapacitě 94 lůžek, hotelovou ubytovnu TOS Kuřim, kde je asi 70 garsoniér a asi 50 hotelových lůžek a dále také penzión "U mostu", v němž je kromě pohostinství také určitá ubytovací kapacita. 27. Jsou to drobné provozovny, ponejvíce do 5 pracovníků a do 50 m2 celkové provozní plochy. Např. drobné opravny, drobné řemeslné služby, půjčovny, hygienické služby apod. Mnohá z těchto zařízení jsou provozována v bytech provozovatelů. 28. Ford - Rašiňo, Brněnská 1085. Je to kompletní servis vozidel, dále mycí linka, půjčování vozidel atd. 29. SPS Svatopluka Čecha byla zrušena. Kromě autoopravny další zámečnické práce. Montážní hala má asi 300 m2.


také

43


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

30. Zahradnictví, Tišnovská ulice, spojeno s prodejem květin, zeleniny atd. 31. Služba škole, Jungmannova 1207, podlahová plocha asi 500 m2. 32. Sdružení zdravotnických zařízení se sídlem v Tišnově. Má celkem 100 pracovníků, z toho asi 15 v Kuřimi. 33. Legionářská 334, budova ze začátku tohoto století, 1976 rekonstrukce 2 NP, zastavěná plocha 110 m2, provozní plocha 150 m2. Požadováno rozšíření provozních ploch. 34. Legionářská 719, budova je vyhovující, v centru města. V bance pracuje 8 - 10 pracovníků. 35. Zahradní 236, budova z 350 m2, 2 NP.

roku 1960, vyhovuje. Zastavěná plocha

36. Jugmannova ulice. Budova má 3 NP, zastavěná plocha 630 m2, podlahová asi 1 600 m2. V budově jsou soustředěny všechny útvary městského úřadu vč. 4 archivů a kromě toho také poradenská služba, advokátní kancelář a 2 městští policisté. Výhodou je soustředění potřebných služeb pro občany, nevýhodou vzdálenost od centra a tím také od značné části obyvatel. 37. Budova policie na Legionářské ulici. Zastavěná plocha asi 100 m2, 2 NP, podlahová plocha 160 m2, počet pracovníků asi 14. Budova všestranně vyhovující. 38. Budovy NVÚ byly uvedeny do provozu k 1.1. 1981, původně jako kasárna. Proto má provoz problémy. Počet pracovníků činí v současné době 230. Věznice je umístěna na Blanenské 1191.

6.2

Historicko-urbanistické a památkové zhodnocení

Historický vývoj Sídlo dříve zváno (ten) Kuřím, dnes (ta) Kuřim, německy Gurein. Město leží 13 km severozápadně od Brna při cestě na Tišnov a Bystřici nad Pernštejnem, rozložené při potoku Kuřimce v mírně zvlněném terénu mezi kopci Kuřimskou horou, Horkou, Zárubou a Kuřimským vrchem. Průměrná nadmořská výška sídelní lokality je 286 m nad mořem. Nejstarší zpráva o původně zeměpanské osadě pochází z roku 1226 (lat. Corim). Obec byla roku 1547 prodána městu Brnu, jehož hejtmané ze zdejšího zámku spravovali brněnské panství. Městečkem se Kuřim prvně jmenuje roku 1570, ve znaku má na stříbrném štítě černé orlí péro s pěti velkými a šesti menšími péry a se zlatou pružinou s trojlisty na obou koncích. Městys téměř celý vyhořel 12. 4. 1825, silně poškozen byl požárem roku 1832. Podstatnou skutečností pro další rozvoj městečka se stala ve 2. polovině 19. století výstavba železnice z Brna do Tišnova, Havlíčkova Brodu a Prahy severně od jádra obce, která podnítila industrializaci (dnešní mohutný závod TOS Kuřim byl založen v průběhu II. světové války). 2 km severovýchodně byla založena kolonie Podlesí.


44


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

Kulturní památky V katastrálním nemovitosti:

území

Kuřim

jsou

památkově

chráněny

tyto

* rejstř. č. 0781/III zámek, na mírném návrší jihozápadně od středu obce, je tvořen třemi křídly kolem obdélného nádvoří. Od 2. poloviny 14. století stála na místě gotická tvrz, v letech 1592-4 ji nahradil pozdně renesanční zámek, dílo brněnského stavitele Antonína Parise. V jižní části areálu je fasáda klasicistní; na severu vystřídal barokní předzámčí v roce 1888-9 tzv. nový zámek v novorenesančních a novobarokních formách; * rejstř. č. 0782/III farní kostel sv. Maří Magdalény, na návrší vedle zámku, jednolodní obdélně orientovaná stavba s půlkruhovým závěrem a čtyřbokou věží, v jádru pozdně románská stavba založená v roce 1226, pozdně barokní přestavba z let 1766-72, věž z roku 1843; * rejstř. č. 0783/III kaple Panny Marie Pomocné, u kostela ve svahu proti faře, drobná kaplička z konce 18. století, v nice soška světice; * rejstř. č. 0784/II socha sv. Floriana, na náměstí 1. května (kdysi před radnicí), raně barokní pískovcová plastika z roku 1680; * rejstř. č. 0785/III kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého, Jánská ul., jihovýchodně od centra, zděná kaplička nad pramenem ve skále, v nice uzavřené železnou mříží barokní plastika z roku 1722; * rejstř. č. 0786/III boží muka, u silnice v poli, v trati k Brnu, zděná hranolová stavbička z konce 18. století. Jako objekty tzv. památkového zájmu lze označit tyto nemovitosti (plošně vyjádřené lokality jsou označeny na grafické příloze Veřejněprospěšné stavby a regulované zóny č. 3): * několik stavení především na páteřní komunikaci reprezentujících původní vzhled zástavby ze 2. čtvrtiny 19. století po požárech 1825 a 1832; * kříž u farního kostela; * budovu fary z roku 1821, Křížkovského ul.; * bývalou zámeckou sýpku, Křížkovského ul.; * bývalý hospodářský dvůr zámku se sýpkou, Tišnovská ul.; * areál hřbitova, Tišnovská ul.; * památník obětem

I. a II.světové války, náměstí 1. května;

* kříž na nároží ulic Legionářské a Otevřené;


45


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

* kříž na nároží ulic Brněnské a Jánské; * budovu sokolovny, Tyršova ul.; * památník Osvobození na stejnojmenném náměstí; * dvě moderní plastiky poblíž sportovního areálu, Legionářská ul. Významné veřejné budovy doplňuje škola na náměstí 1. května z roku 1845 a modlitebna církve čs. husitské ve Farského ulici z roku 1923. Podle Koncepce památkové ochrany Kuřim zařazena ani mezi nejnižší měst památkového zájmu".

historických měst v ČR není kategorii tzv. "historických

Urbanistické zhodnocení Historické jádro Kuřimi se vyvinulo od 13. století podél dálkové cesty pod ochranou tvrze-zámku, pravděpodobně růstem od návrší s tvrzí a kostelem směrem k východu. Výstavbou nových domů podél silnice k Brnu se tak těžiště obce přesunulo východně a přibližně uprostřed zastavěného území v mírném rozšíření hlavní ulice vzniklo náměstí s radnicí. Historická zástavba obce je rostlá, bez znaků pravidelných založení. Páteří obce je hlavní komunikace Brno-Tišnov, přibližně ve směru východ-západ, ale v konkrétním průběhu měkce v obloucích respektuje terénní reliéf. Obytná stavení venkovského typu lemují v řadové zástavbě oboustranně hlavní komunikaci (tzv. ulicovka či silnicovka). Původní domy byly zpravidla o půdorysu písmene L, obytná část orientována podélně k ulici (hřeben střechy rovnoběžný s ulicí), ve dvorním křídle hospodářské stavení, dvůr či zahrada bývaly ukončeny stodolou. Dřívější zemědělský charakter těchto domů však již byl překonán. Domy bývaly přízemní se sedlovou střechou, od počátku 20. století byly některé z nich obohaceny o trojúhelný štít do ulice (s využitím podkroví), jež přispěly k narušení určité fádnosti uličního tahu a vedly k posílení specifického výrazu obce. Poměrně souvislá a homogenní zástavba domů kolem hlavní komunikace byla v nedávné minulosti jen mírně narušena jednotlivými dvouaž třípodlažními novostavbami (při respektování uliční čáry), podstatně narušena však byla třemi plošnými asanacemi ve středu severní fronty domů asi v 60. - 70. letech. Obě krajní plochy byly nově zastavěny vysokopodlažními bytovými domy a obchodními zařízeními v moderních architektonických formách 80. let, naprosto bez respektování kompozice, měřítka a architektury stávající zástavby. Těžištní prostor náměstí zůstal vůbec dodnes nezastavěn a svým stavem připomíná spíše periférii než centrum. Zdá se, že z důvodu uvolnění již narušeného prostoru pro urbanistickou tvorbu staronového centra města bude logické připustit asanaci zbylých pěti domů v severní frontě a pokusit se o zcelení nesourodých novostaveb s historickou strukturou. Kromě nejstarší lokality kolem zámku a zástavby podél páteřní komunikace tvoří historické jádro městečka ještě malebné zákoutí v uličce příznačně nazvané Kout a řady malých domků chudiny jižně jádra mezi potokem Kuřimkou a úpatím Kuřimské hory zvané


46


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

"Podhoří". Podstatným faktem pro fenomén sídla je přírodně krajinný rámec - zalesněný svah Kuřimské hory, tok Kuřimky (jež bývala pod zámkem zahrazena rybníkem) a Lučního potoka. S výjimkou výše naznačené asanace lze doporučit strukturu historického jádra respektovat a ve stávajících formách rozvíjet. Novodobou zástavbu rodinnými a bytovými domy severně od historického jádra (plošně dvojnásobnou) odděluje od historické části obce těleso železniční tratě. Od nádražní budovy byla v ose založena přístupová komunikace s parkem. Určité pozitivní hodnocení z hlediska urbanistického výrazu můžeme dnes již přisoudit jinak architektonicky sporné zástavbě náměstí Osvobození ve stylu socialistického realismu 50. let. Kolonie Podlesí nevykazuje historicko-urbanistické hodnoty. V kapitole Návrh urbanistické koncepce je ochrana kulturních památek ve městě součástí uváděných regeneračních opatření.

7.

VÝROBA

A

SKLADOVÁNÍ

K analýze stavu a rozvojových potřeb této funkční složky byl realizován výzkum ekonomického potenciálu města, který formou dotazníků a posléze osobním pohovorem zpracovatelů oslovil všechny významnější a MÚ Kuřim označené podnikatelské subjekty na území města, včetně provozovatelů služeb a veřejněprospěšných zařízení. Zkoumaný soubor podnikatelských subjektů je uveden v příloze ke kapitole a zahrnuje 123 subjektů. Podrobné výsledky výzkumu jsou zpracovány a uloženy u zpracovatele ÚPn SÚ, v této kapitole jsou v tabulkové formě uvedeny závěry k rozvojovým záměrům a firmám s potenciálními přínosy k růstu zaměstnanosti ve městě. Charakteristika stavu a vývoje významných výrobních a podnikatelských aktivit je uváděna v členění na dvě stávající velké zóny, jejichž rozšíření v omezeném rozsahu je v konceptu doporučováno. Ostatní významnější provozovny jsou rozptýleny na území města.

7.1 Zóna statku

V 1

-

výrobní zóna v bývalém státním

V současné době je státní statek v likvidaci a předpokládá rozdělení pozemku zóny mezi následující firmy: AGROSTYL - pro zemědělskou prvovýrobu stávající objekty a provozy.

se

předpokládá modernizovat

STÁTNÍ STATEK KUŘIM s.p. na Tišnovské ulici, jehož činnost zanikne po ukončení procesu privatizace.

likvidátor,

VEBRA BRNO s.r.o. - vyrábějící stavební hmoty a dlažby, štukové malty. Mezi další její činnosti patří zprostředkovatelská služba a provozování cestovní kanceláře.


47


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

HERBASTAR spol. s r.o. - zemědělská výroba.

7.2 Zóna V 2 Blanenská

-

průmyslová a skladová zóna TOS, ul.

Rozpad původního areálu národního podniku TOS Kuřim na dílčí výrobní celky a samostatné podnikatelské subjekty vyvolal požadavek na zpracování provozně-dopravní studie zóny, která se pokusila o koordinaci zájmů uživatelů a stanovila pravidla dalšího územního rozvoje zóny na volných plochách podél ul. Blanenské, včetně jejich dopravní obsluhy. Závěry ze studie byly východiskem pro územní organizaci celého prostoru zóny v návrhu územního plánu. TOS KUŘIM největší z podnikatelských aktivit se zabývá vývojem, výrobou, odbytem a opravami frézovacích strojů, obráběcích center, jednoúčelových strojů, automatických linek a montáží technologických zařízení. V současné době má 1886 zaměstnanců (z toho 735 místních, 1.151 dojíždějících) s předpokladem zvýšení o 200 prac. příležitostí určitých specializací. Výrobní objekty jsou umístěny na vlastním pozemku, obsluhovány z 98% po silniční síti a ze 20% po železnici. V současnosti jsou některé objekty v areálu TOS pronajímány (sklad olejů, celní sklad, projektuje se sklad nafty). Do budoucna se zvažuje odprodej některých stávajících objektů případným zájemcům. Z hlediska ŽP výroba není rušivým činitelem, útlumové programy v znečišťujících procesech, např. kalírně, tyto budou redukovat. Mezi hlavní znečišťovatele patří plynová kotelna a lakovna.TOS Kuřim má vlastní čističku odpadních vod. SLÉVÁRNA KUŘIM je akciovou společností vyrábějící odlitky ze šedé a tvárné litiny a modelová zařízení. Počet zeměstnanců 550, řadí slévárnu na druhé místo co do velikosti mezi podnikatelskými aktivitami v Kuřimi. Výrobní objekty jsou umístěny na vlastním pozemku, doprava se uskutečňuje z velké části po železnici (20.000t/rok), ale i po silnici (7.000t/rok). Z ekologického hlediska je nezbytná plánovaná rekonstukce kuploven na plyn, umísťování odpadů je řešeno smluvně na oficiální skládku a do odpadních vod. Do budoucna přinese výrazné změny spolupráce s novým zahraničním odběratelem. Proces výroby přejde od výroby velkých odlitků na drobnější s přesnějším charakterem. Mezi partnery pro budoucnost se počítá s napojením na kovovýrobu a dřevařskou výrobu TOS. Významnou roli bude sehrávat příprava kvalitních modelářů. Se změnou technologie bude provoz slévárny nekonfliktní z hlediska ŽP, úložiště slévárenských písků bude rekultivováno. INVESTA INTERNATIONAL je skladový a distribuční areál, v němž jsou nebytové prostory pronajímány drobným firmám. Předmětem činnosti je koupě a prodej, poradenství, zprostředkovatelství, skladování. Investa je součástí výrobní zóny, využívající stávajících hal. V pronájmu jsou zde v současné době tyto firmy: Interpap Benešov, Linde technoplyn, CMO BOHEMIA a.s., firma Jeřábek a Zavřel, firma Božek, KOVO a.s. Praha, Tradeko Pelhřimiv, (asi 3 desítky firem).


48


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

PREFA BRNO a.s. vyrábí cementové zboží a umělý kámen, železobetonové prvky pro občanskou a inženýrskou výstavbu a výlisky z plastů. Dále podniká v oblasti nakládání s odpady, provádění inženýrských staveb a tesařských prací. Zaměstnává v současné době 348 zaměstnanců. Značné množství přepravy vstupních materiálů (45.000t/rok), hotových výrobků (31.000t/rok) vyžaduje jak železniční tak silniční dopravu. Z hlediska ochrany ŽP je důležitý požadavek na zřízení řízené skládky. VĚZEŇSKÁ SLUŽBA ČR Návrh počítá nadále s činností vytěžování kovového odpadu uskutečněného v prostorách areálu věznice a to počtem zaměstnanců 50. Doprava je zajištěna nákladními automobily. V zóně V2 se nacházejí dále některá zařízení občanského vybavení, kteréá jsou šetřena v rámci kapitoly 6.1, zde jsou uváděna pro úplnost charakteristiky zóny. Patří k nim : HOTELOVÁ UBYTOVNA poskytující ubyt. služby. ZDRUŽENÉ ZDRAVOTNICKÉ ZAŘÍZENÍ TIŠNOV se závodní zóně.

7.3

nachází

ve vstupní

Podnikatelské aktivity ve městě

Jedná se o drobné podnikatelské aktivity, které jsou rozptýleny v obytné zástavbě. Větší kumulace nastává v tradičně nejvýznamnějších ulicích města, jako jsou Legionářská, Jungmanova, Tišnovská, Tyršova a další. Jedná se o služby a drobnou řemeslnou výrobu mnohdy situovanou v bývalých rodinných domcích a zemědělských usedlostech a převážně na vlastních pozemcích. Z významnějších podnikatelů pro rozvoj města uvádíme firmy : ONDRA SKLENÁŘSTVÍ a rámování v RD na Legionářské ul. DŘEVOSTYL - stolařské práce v RD na Legionářské ul. ŠIKO s.r.o. - pekařská a obchodní činnost na Legionářské ul. KUSTAV - stavební činnost na Legionářské ul. SLUŽBY MĚSTA KUŘIMI na ulici Svatopluka Čecha - autodoprava, údržba bytového a domovního fondu, veřejné osvětlení. SLUŽBY MĚSTA KUŘIMI na Tišnovské ulici - čištění města, odvoz kontejnerů s odpadem, oprava a údržba byt. a dom. fondu, autodoprava, pekárna s prodejem. SLUŽBA ŠKOLE BRNO - VENKOV - obchodní činnost, výroba polotovarů pro školní dílny, tiskařské práce. JAR - ING s.r.o. - stavební čínnost. PROMACOM s.r.o. na Farského ulici - zámečnická výroba na zastavěné ploše asi 1.000 m2 v obytné zóně - s ohledem na výhledovou proměnu lokality na CMZ - návrh na vymístění.


49


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

MICHL MOTORSPORT Jabloňová ulice - prodej automobilů a servis. BENZINA a.s. čerpací stanice. KME - výroba el. zařízení, zámečnické práce. FORD RAŠINO na Jihlavské ul. - prodej a servis automobilů. MAREŠ STAVEBNINY - nákup a prodej stavebního materiálu na Brněnské ulici, plánuje a má předpoklad rozvoje. JAVOR spol.s r.o. na Tišnovské ul. - výroba zakázkového nábytku a obchodní činnost - územně stabilizována. LESY MĚSTA BRNA - prodej a nákup produktů z odborné poradenství, cestovní kancelář.

lesa, myslivost,

V Podlesí je jediná výrobní aktivita, a to společnost: SILNICE BRNO s.r.o. - zahrnující obalovnu, dílny, garáže, čerpací stanici, administrativu. Veškerá výrobní činnost zůstává i ve výhledu ve stávajícím areálu s plánovaným rozvojem.

7.4 Přehled podnikatelských rozvojem Uvádíme jen seznam pracovních míst

firem,

u

kterých

aktivit s plánovaným se

předpokládá

nárůst

┌──────────────────────────────────────────────────────────────┐ │kód Firma Nárůst pracovních míst│ │ za 5 let │ └──────────────────────────────────────────────────────────────┘ 2 Slévárna, a.s. 60 3/1 Interpap, spol. s r.o. 3 69 Promacom, spol. s r.o. 26 96 KME, spol. s r.o. 5 110 VEBRA, spol. s r.o. 5 111 Herbastar, spol. s r.o. 10 3/6 Boček, spol. s r.o. 28 22 B. Marek - Drogerie 6 97 Ford Rašino, spol. s r.o. 75 Vyhodnocení : - celkový nárůst nabídky pracovních míst u vytypovaných rozvojových objektů - cca 218, - převážná část nabidky zaměřena do oblasti kovo, kovoobráběcí, strojírenské, - nabídky růstu pracovních příležitostí u ostatních dotazovaných - zanedbatelné!


50


-

N Á V R H

Přehled podnikatelských Tabulka č. 6

(1998)

aktivit

kód 3

Firma Investa International

3/4 24/1 98 104 100 110 111 120 3/5 3/6 11

Tradeko Scholz Mareš - stavebniny Staprop Agrostyl Verba Herbastar Lesy města Brna Jeřábek - Zavřel Boček Opa

22

B. Marek - drogerie

25

Šiko

26 57

Kustav Jar - Ing

69

Promacom

84

Michl Motorsport

97 74

Ford Rašíno Elstav

75/1 56

Česká spořitelna KME

123

Silnice

Textová

a

tabulková

část

A

s investičním rozvojem Bližší specifikace zaplášť jedné haly cca 2.000 m2 ve stáv. areálu rekonstrukce areálu statku cca 500 m2 rekonstrukce stáv. prodejny rekonstrukce stáv. objektu rekonstrukce stáv. objektu 70 m2 modernizace stáv. objektu a technolog. rekonstrukce stáv. objektu modernizace stáv. objektu rekonstrukce stáv. obj. nová výstavba sklad. prostorů nová výstavba sklad. prostorů nová výstavba sklad. prostorů ve stáv. objektu cca 100 m2 nová výstavba v rámci studie nám. 1. května v návaznosti na stávající provozovnu 200 - 250 m2 nová výstavba prodej. ploch na svém poz. cca 100 m2 nová výstavba skladu stavebního mater. vybudování zařízení na recyklaci stav. rumu vybudování vzorkové prodejny na bazény nová výstavba polyfunkčního domu na nám. 1. května nová výstavba výrobního a skladovacích prostorů nová výstavba sklad. prostorů a prostorů k poskytnutí servisních služeb nová výstavba sklad. a prodej. prostor rekonstrukce, nová výstavba sklad. a výrobních prostorů rekonstrukce, nová výstavba provozovny rekonstrukce stav. objektu, nová výst. obchodních a skladovacích prostorů na vlastním pozemku rekonstrukce stávajícího objektu, zájem o vybudování provozu na recyklaci použitého stavebního materiálu


51


-

N Á V R H

(1998)

Přehled podnikatelských aktivit z pohledu Tab. č.7

Textová

a

tabulková

část

A

potřeby pozemků

(Seznam firem, jejichž rozvojový program vytváří potřebu nových ploch a pozemků) kód Firma Požadavek Pozn. 3/5 Jeřábek - Zavřel 1.000 m2 v návaznosti na areál Investa International 3/6 22 24/1 26 57 69 74 84 123 97

Boček B. Marek - drogerie Scholz

4.000 m2 200-250 m2 100 m2

Kustav Jar - Ing

400 m2 2.500 m2

Promacom Elstav Michl - Motorsport Silnice Brno

3.000 m2 5.000-10.000 m2 1.000-3.000 m2 15.000-20.000 m2

Ford Rašino

4.000 m2

nám.1 května v návaznosti na státní prodejnu nám.1 května ul. Brněnská

v náv. na stav. objekt přístavba ke stav.objektu

Doplněk seznamu nových podnikatelských subjektů se záměrem podnikání na území města zahrnutých do návrhu územního plánu po ukončení fáze průzkumů a rozborů: Pro realizaci rozvoje těchto aktivit byla zpracována výše uváděná studie v prostoru ul. Blanenské (v návrhu ÚPn označeny jako lokality V O.1 - V O.7 Vaillant -

nový montážní závod pro plynové kotle, ohřívače vody,regulace a termostatické radiátorové ventily Lokalita Blanenská (V O1), I.etapa výstavby na pozemku zahájena v r. 1995. V červenci 1996 zástupce firmy sděluje městu, že investor veškeré aktivity v ČR ukončil. AMP Czech s.r.o.- výroba konektorů pro el. zařízení, montáž a kompletace, opravárenský servis fy AMP Lokalita Záhoří do klínů (VO2), I. etapa na pozemku 3,5 ha v realizaci, cca 8 000m2 provozních ploch v 1 popdl. hale a 3podl. admin. budově, 600 zaměst. D.C. s.r.o.

Blansko - skladový areál Kuřim firma poskytuje servis a poradenskou službu tiskárnám, vč. dodávek materiálů a pomůcek. Lokalita Záhoří do klínů, ÚR na I. etapu, 1 200 m2 výrobní a skladové plochy v jednopodlažní dvojlodní hale Blaschke s.r.o.

Brno -

strojírenský závod Kuřim, obráběcí stroje a nářadí výroba a montáž Lokalita Záhoří do klínů (VO4) zpracována studie pro ÚŘ, 4 500 m2 výrobní plochy v přízemní dvojlodní hale, 1 150 m2 administrativa ve 4podl. objektu, cca 206 zaměstnanců.


52


Walter

AG

-

N Á V R H

Praha,

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

s.r.o.-

stroj. montáž. závod na výrobu brousících a obráběcích strojů. Lokalita Záhoří do klínů (VO5) cca 4 500 m2 provozní plochy v 1podl. hale s vestavbou, cca 60 - 70 zaměstnanců, studie pro ÚŘ. V rozvojové zóně TOS - sever (ozn. lokalizovány areály podnikatelů :

V

2.1

-

V

2.6)

byly

Lesy města Brna, sklad dřeva a kulatiny s nakládkou na vlečku Lokalita Nivky (V 2.1) cca 2 000 m2 pozemek, 200m2 provozní plochy v objektu. V řízení pro ÚR MORAVIA metal - závod na předtřídění druhotných surovin Lokalita U stadionu, realizace ukončena, zkušební provoz. V zastavěném území města byly v souvislosti s novým či změněným využitím stávajících ploch a objektů realizovány aktivity : Velkosklad minerálních nápojů Kuřim lokalita u hřbitova, na bývalém 1 podl. objekt částečně zapuštěný provozní plochy

pozemku TOS, stávající do terénu, ca 2 000 m2

AGROTES - prodejní středisko Tyršova, halový 1podl objekt ve dvoře stávajícího 2podl. řadového domu Autoopravna fy MERTA Kuřim, ul. Hybešova.

7.5.

Vyhodnocení a závěry pro koncepci v ÚPn SÚ

- celkový požadavek podnikatelských subjektů na nové konkrétní pozemky činí cca 250 000 m2, z toho v realizaci se k polovině r. 1998 nachází 103 000 m2 - přitom celková nabídka ploch v návrhu územního plánu nad tyto konkretizované požadavky a lokality činí pro výrobní a skladové aktivity vč. služeb navíc 12,1 ha pozemků a cca 17.000 m2 podlažních ploch. - 90% ze všech dotazovaných upřednostňuje odkoupení pozemku - uvedené firmy (Jeřábek - Zavřel, B. Marek - drogerie, Scholz, Jar-Ing, Silnice Brno, Ford Rašino i doplněné firmy pod ozn. I.- X. mají zpracovaný nabídkový program již pro konkrétní lokality nebo dokonce projektovou dokumentaci pro územní nebo stavební řízení.

8. DOPRAVA A DOPRAVNÍ VZTAZÍCH A VE MĚSTĚ 8.1

Širší

dopravně - územní

SÍT

V

ŠIRŠÍCH

vztahy

Návrh dopravního řešení ÚPn SÚ Kuřimi vyplynul z variant hodnocení dopravní infrastruktury i organizace dopravy, prováděného na podkladě materiálů P+R. Podstata variantního přístupu spočívala v posuzování čtyř základních a reálně možných limitních situací vztahů nadřazených sítí, především sítí motorové silniční dopravy. k funkční organizaci území. Ta Elektronický převod textu: OIRR MěÚ Kuřim, leden 2006

53


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

zahrnovala jak funkční využití tohoto území, jeho prostorové a provozní aspekty v intenzitě i kvalitě a současně hodnocení sídelního, specificky pak dopravního provozu v celém řešeném prostoru, extra i intravilánu. Územně dopravní vztahy byly ve své integritě posuzovány jak ve vazbách k nadřazeným územním celkům, republikové, aglomerační i regionální úrovně, tak vazbách k dopravní obsluze vlastního města Kuřimi s jeho katastrálním územím. Vedle poznatků a závěrů plynoucích z provedených P+R bylo nyní přihlédnuto ke koncepčním záměrům, které zahrnují připomínky i změny investičních záměrů, tak jak se objevovaly v letech 1995-1996. Předpokladem správného návrhu dopravní struktury je definování prostoru kuřimska a tišnovska jako jednoho ze čtyř hlavních rozvojových směrů územního rozvoje jádrového města Brna v regionálním měřítku (Územní plán města Brna z r. 1994). Kuřim má z hlediska všech úrovní dopravy a jejich organizace velmi příznivou konfiguraci sítí, což vytváří předpoklady dobrého řešení celéého předmětného prostoru. SILNIČNÍ DOPRAVA S ohledem na předchozí východiska jsou silniční sítě posuzovány a navrhovány z hlediska jejich dosahu v měřítku celostátním (i nadstátním), - regionálním a vnitroměstském. Město Kuřim má ve všech třech úrovních velmi příznivou konfiguraci sítí a křižovatek, umožňujících dobrou obsluhu území (viz. přílohy 1:10.000 a 1:5.000). V celostátním kontextu je Kuřim napojena na připravovanou realizaci trasy rychlostní silnice R 43, která probíhá západně od města a sleduje zhruba trasu t.zv. "německé dálnice". Propojí dnešní dálnici D1 (včetně dalších vazeb na Vídeň) přes Bystrc do prostoru Boskovice a poté se napojí na rychlostní silnici R 35 (D-35). Severozápadně od města je respektována chráněná lokalita Obůrky - Třeštěnec odklonem trasy R 43 tak, že těleso bývalé "německé dálnice" je od Kuřimi po Malhostovice opuštěno a komunikace přechází trať Brno - Havlíčkův Brod jihovýchodněji a napojuje se na opuštěné těleso bývalé železnice Brno - Bystřice n.P. Tato konfigurace R 43 je výhodná s ohledem na univerzálnost možných řešení mimoúrovňové křižovatky s příčným propojením "Svitavské radiály". V případě, že se etapově zpozdí výstavba R43 od Kuřimi na sever, budou dopravní vztahy od Brna a ze silnice II/386 převáděny na Tišnov dnešním tahem II/385 přes západní část Kuřimi a vztahy ze severu dvěma jednosměrnými rampami na zbývající sil. II/385, v místě křížení s R 43, na př. provizorně poloviční deltovitou křižovatkou (i směr na sever). V místě křížení se sil. II/386, zajišťující propojení na Ivančicko a D1 t.zv. vnějším polookruhem, je navržena mimoúrovňová deltovitá křižovatka, do které je zaústěn i obslužný systém Mor. Knínic. Pozn.: Předběžně je prozatím pro rychlostní silnici navržena kategorie R 24,5/120 (na území Brna kategorie třídy A1), při zatím obtížně stanovitelném podílu objemu transevropské dopravy Balt - Německo - Polsko - ČR - Rakousko - jih Evropy. Vazby z nadřazené celostátní sítě na region Brna vč. Kuřimi a distribuci dopravy v něm zajišťuje rychlostní systém rediál, resp. tangemt a t.zv. VMO, kategorijního typu R, v intravilánu funkční třídy A, resp B, u kterých je též, jako v předchozím


54


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

případě, vyloučen přímý styk s okolním územím. Nadřazený skelet tedy tvoří rychlostní silnice R 43, pozdější realizace čtyřpruhové silnice - dnešní I/43 (A 2) a jejich západovýchodní propojení, zprostředkující i dnešní vztahy přes Kuřim v trase II/385 (Tišnov - N. Město n.M.) a vztahy ve směru Blansko (Vyškov) - Tišnov, Vel. Bíteš, v trase II/379. Tyto budou peážovat ve směru příčného rychlostního propojení (R43 - I/43) a umožní jednak výrazně dopravně odlehčit introvilán Kuřimi, jednak realizovat relativně nízkou přepravní poptávku Blansko - Tišnov, dnes vedenou nekvalitním spojením přes Malhostovice. Křižovatky v konečném stavu na R 43 a I/43 s jejich příčným propojením jsou navrženy jako šikmé trubkovité (mimoúrovňové), které by měly vyhovovat převládajícím dopravním proudům. Na trase R 43 je počet mimoúrovňových křižovatek omezen na minimum: Se sil. II/386, se "Svitavskou radiálou" (příčle) a dále na severu trubkovité odbočení II/379 (II/385) do Tišnova. Provizorní rampy na dnešní II/385 se podle etap výstavby mohou zrušit. Na příčném propojení R 43 a I/43 je navrženo mimoúrovňové připojení nové st. silnice III. tř. - funkční třídy B 2, umožňující především přímou obsluhu výrobní zóny a nových ativit v této zóně. Křižovatka v konečné fázi má tvar modifikované šikmé trubky, upřednostňující kontakty k R 43, při možnosti etapové výstavby (za přispění případných investorů - uživatelů výr. zóny). V úseku dnešní sil. I/43 je navrženo zachování mimoúrovňového rozštěpu s II/385, při zajištění plynulosti trasy "Svitavské radiály". V prostoru příjezdu k výrobní zóně a do Legionářské ul. je navržena místní rekonstrukce a zřízení prostorově rozložené mimoúrovňové křižovatky (opět modifikovaném trubkou) tak, že je z ní zpřístupněno i severní území výrobní zóny i nové výrobní plochy při Blanenské ul.. V prostoru Podlesí je navrženo připojení nižší kategorie obslužného systému stávajících i nově navržených lokalit ve východní části města. Křižovatka je mimoúrovňová a napojuje do městského i regionálního systému sítí i osadu Podlesí ( Lelekovice - Vranov - Ořešín). Viz vyjádření Ředitelství silnic a dálnic Brno v Dokladové příloze zprávy k projednávanému návrhu - budoucí úpravy křižovatek (OkÚ dne 11.3.1997). V aglomeračním resp. regionálním měřítku se v předmětném území nachází zmíněná trasa II/385 ( uvažovaná jako S 9,5/80 ), zaústěná do R 43 a dále přeložená trasa II/379, úsek s rychlostní příčlí. Nejvýznamnější je přeložka dnešní II/385 (S) z intravilánu rovněž do peáže s II/379 v rychlostní spojce R 43 - I/43, s významem pro propojení Brna s Tišnovskem a Českomoravskou vysočinou. Přitom dnešní spojení II/385 Kuřim - Čebín - Tišnov pozbude na významu ( bude navrženo do sítě případně i jako st. sil. III. tř. Spojení s okrajovými územími Brna na západě, směrem ke Kníničské přehradě, zajistí rekonstruovaná trasa III. tř. č. 3846 (S9,5/70). Navrhovaná výhledová trasa R -43 vedená severně od Kuřimi umožňuje realizaci i předpokládaných změn trasy II/385 do Tišnova jihovýchodním objezdem Drásova a řešením dopravních vztahů Malhostovic - Nuzířova, Všechovic, Skaličky, Drásova i Čebína k sobě navzájem i k nadřazeným sítím. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Kuřimí probíhá dvojkolejná železniční trať Brno - Havlíčkův Brod, č.250, s rychlíkovým provozem. Trať č. 250 byla v bývalé ČSR součástí t.zv. II. republikového železničního tahu.


55


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

S připravovanou modernizací železničního spojení Děčín - Č. Třebová Brno - Břeclav, která přinese výrazné zvýšení cestovních a jízdních rychlostí v osobní i nákladní dopravě, dojde zřejmě na předmětné trati č. 250 k zpomalení trendu výkonů, ne-li ke stagnaci či dokonce k jejich snížení. Vývoj v tomto směru ovlivní i možné změny v územní organizaci státu, zejména však změny v restrukturalizaci v oblasti ekonomické, vlivy tržních principů v dopravě a v relacích nabídky i poptávky po dopravě osobní i nákladní a tím i v celkové dělbě přepravní práce. Stanice Kuřim má 5 dopravních kolejí a 4 koleje manipulační. S jejím dalším rozšiřováním se nepočítá. Z nádražního tělesa je vyvedena jednokolejná vlečka, která se ve výrobní zóně větví. Správcem vlečky je TOS Kuřim, slouží však i dalším přidruženým vlečkařům. Podrobnější informace o žel. stanici a trati obsahují průzkumy a rozbory k ÚPn SÚ - oddíl doprava. V době provádění průzkumů k územnímu plánu projíždělo stanicí Kuřim obousměrně 54 nákl. transit. vlaků bez zprac. a 4 se zprac., za den. Ve směru na Brno pak 44 rychlíků a os. vlaků, z nichž 23 zastavuje, ve směru Tišnov jelo 37 rychlíků a os. vlaků, z nichž 22 zastavovalo, za 24 hod.. Počet lokomotivních vlaků byl 27/24 hod.. Počet vlaků v ranním intervalu 5,00 - 8,30 hod. zastavujících ve směru do Brna, 7, ve směru do Tišnova bylo 5. Průměrný obrat cestujících v žst. Kuřim je orientačně 70 000 osob/měsíc. V nákladní dopravě vykazuje žst. Kuřim průměrný výkon v obratu přepravených tun/nakládka a vykládka/78 000t/ rok, z toho na vlečce cca 38% a na ose 62%. V skladbě substrátů převažuje přeprava paliv, strojírenských výrobků a materiálu a stavebnin. Z provozního hlediska ČD stanice Kuřim plně vyhovuje příměstské dopravě a je též vybavena nejmodernějším staničním reléovým zabezpečovacím zařízením. S ohledem na tuto skutečnost dojde k zvýšení významu rychlé kolejové příměstské dopravy na této trati. S rozvojem urbanizace brněnského regionu (ve vazbě na koncept územního plánu Brna) dojde zřejmě, především v rozvojové ose Tišnov - Kuřim - Brno - Vranovice, k posilování úlohy rychlé kolejové příměstské dopravy s intervaly i = 30 min. ve špičkových intervalech a 60 min. v sedlech. Systém by měl fungovat v konečné fázi jako integrovaný v rámci veškeré osobní dopravy města a regionu. Důsledky takových změn se promítnou do organizace a výkonů nekolejové HD s potřebnou těsnou vazbou kolejové a nekolejové dopravy v prostoru výhledového přestupního terminálu u žst. Kuřim. (Realizace přestupního terminálu představuje zřízení podchodu pro zlepšení dostupnosti žst. i samotného terminálu ze severu města, zajištění bezprostřední vazby nástupních a výstupních hran obou dopravních soustav, případně prodloužení podchodu z nástupišť žst., zbudování kapacitních ploch parkovišť, ploch pro cyklistická kola, systém P + R i stání autobusů. Předpokladem dobré funkce terminálu je i vyhovující obslužné zařízení a plynulý pohyb pěších). Pozn. Provoz příměstské kolejové dopravy se bude moci pravděpodobně plně rozvinout až po přestavbě hlavního nádraží Brno. Železniční trať a plochy žst. Kuřim (vč. vlečkového tělesa) přestavují výraznou a trvalou bariéru mezi městskými částmi, severní a jižní. to je v konceptu návrhu řešeno stavebně - technickými úpravami a stavbami resp. rekonstrukcemi mostů


56


-

N Á V R H

(1998)

a podchodů a změnami a doplněním silniční sítě současných změnách v organizaci a kategorizaci cyklistického a pěšího provozu. (viz. graf. příl. 1:5.000).

Textová

a

tabulková

část

A

města, při silničního, č. 4 v měř.

HROMADNÁ DOPRAVA OSOBNÍ NEKOLEJOVÁ (ČSAD) Osobní doprava ČSAD má dnes v severovýchodním sektoru brněnského regionu značný význam a to zejména v dopravě pravidelné, za prací a do škol, současně však i v cestách nepravidelných (především v cestách za vybavením). V letech 1995 - 96 projíždělo na př. v profilu před větvením st. sil. I/43 a dnešní II/385 v pracovním dni obousměrně 187 spojů. Nejintenzívněji projížděná trasa sleduje sil. II/385 ve směru Tišnov. Řada spojů přebírá v Kuřimi i určitou funkci obsluhy soustředěných pracovišť a center města, umožněnou rozmístěním zastávek (vč. nádraží u TOS). Zřejmě již v reálném časovém horizontu je třeba počítat s rostoucí potřebou ekonomizace provozu hromadné dopravy osobní provozované podniky ČSAD a dotované městy. Prosazování tržních principů do dopravy, přiměřený růst podílu výkonů IAD, zejména ve spádové oblasti 10ti obcí a cestách pravidelných i nepravidelných ve vztahu k Brnu, jakož i rostoucí význam příměstské kolejové osobní dopravy v rozvojové regionální ose, povedou nutně ke snižování výkonů ČSAD i její restrukturalizaci z hlediska traťového vedení spojů význam přestupních terminálů - i předpokládaného procesu privatizace. Prakticky to znamená, že značná část spojů ve směru do Brna bude omezována a jejich funkci budou přebírat tratě ve vztahu ke Kuřimi radiální, s vazbou na přestupní terminál u žst. Kuřim. Podstatnou část výkonů osobní hromadné dopravy v regionální ose Tišnov - Kuřim - Česká - Brno převezme tedy rychlá příměstská kolejová doprava. Úplný přechod na novou organizaci dopravy však bude pozvolný. Pozn.: Po dokončení realizace záměrů návrhu ÚPN je potřeb uvažovat o zřízení soukromých tratí

možné podle

Nejdůležitější ze zastávek silniční hromadné dopravy v intravilánu budou zachovány resp. přemístěny (viz. příl. 1:5.000). Územní plán navrhuje zřízení i případné okružní trasy - obsluhované mikrobusy, cca v 30 min. intervalech, po MK funkční třídy B2 a C2, se zahuštěnou soustavou zastávek.

CYKLISTICKÁ DOPRAVA, PĚŠÍ A TURISTICKÝ POHYB, ÚČELOVÉ A POLNÍ CESTY Ve stávající dopravní struktuře není v podstatě k dispozici ucelený systém mikroměstské a vnější cyklistické dopravy. V příloze 1:10.000 i 1:5.000 jsou proto navrženy trasy cyklistického pohybu a jejich přechod do okolní krajiny. Přitom se předpokládá že vznikne turistická okružní cyklistická trasa v ose Brno - Vranov - Kuřim, hrad Veveří - přehrada Brno, patřičně vybavená a atraktivní. V intravilánu jsou tyto cyklistické trasy vedeny spolu s pěšími trasami po MK funkční tř. D1 (resp. D2 či D3) a navazují na vnější síť, vesměs v souběhu s účelovými a polními cestami. V prostoru přestupního terminálu HD je situována plocha pro rozvinutí systému C + R (přestup na kolejovou dopravu). Venkovní


57


-

N Á V R H

(1998)

stezky navazují na sítě chodníků potřeby pěšího pohybu.

8.2

Textová

a

tabulková

část

A

a obytných zón (D1) a zajišťují

Vnitroměstská dopravní struktura

Sítě místních komunikací Koncept návrhu ÚPN Kuřimi využívá důsledně mimořádně příznivě utvářené nadřazené rychlostní a silniční sítě, které umožňuje účelné rozvinutí vnitroměstské soustavy všech silničních tříd místních komunikací. Základní kostru této sítě tvoří úseky st. silnic II. resp. III. tř., navrhované jako směrné MK funkční třídy B1 či B2 - sběrné, umožňující obsluhu přilehlého území při současném plnění dopravní funkce. Tato síť třídy B je mimoúrovňovými křižovatkami napojena na nadřazenou síť rychlostních silnic. Kromě toho je napojena i na st. sil. síť II/386 a III/3846 a Podlesí ( MK- C 2). Podstatnou část sběrného systému tvoří stávající ulice Tišnovská, Tyršova, Legionářská a nové (resp. rekonstruované) připojovací úseky v prostoru výrobní zóny na rychlostní síť ul. Blanenská, TOS. Než bude dobudován kompletní systém R 43 a I/43, bude směr na Tišnov od Brna a z II/386 převáděn provizorními rampami na II/385 a vztahy ze severu do Tišnova a Kuřimi rovněž na stávající II/385. Základní síť státních silnic jako místní komunikace třídy B1, B2 člení město do vyvážených územních celků - v souladu s teorií vztahů funkční organizace území ke kategorizaci uliční sítě - a stává se dopravní osou jednotlivých funkčních celků města. Tyto mají své typické a odlišné a urbanistické charakteristiky, které jsou promítnuty do návrhu základních kategorií úseků síti B2 na straně jedné a volbou systému základní obslužné sítě spojovacích MK funkční tř. C2 na straně druhé. Jedná se o zóny: Kuřim jih, členěnou z hlediska obsluhy dále na její severní a jižní část obytného resp. smíšeného charakteru, s centrálními funkcemi vybavenosti; Kuřim sever, část západní a východní, s převažující obytnou funkcí, kde dopravní osa vytváří předpoklady pro její společenské využití jako městská třída; zóna výrobní v širším areálu TOS; zóny nové a Podlesí, převážně s nízkopodlažní obytnou zástavbou a objekty vyšší vybavenosti, ve východním sektoru města, vázané na obslužný systém funkční třídy C2, (resp. C3). Sběrná a obslužná síť B2 a C2 je doplněna o přístupové obslužné komunikace tř. C3 a dále o zklidněné komunikace funkční třídy D; D1 - obytné zóny s omezenou a přesně regulovanou funkcí motoristického provozu v obytných ulicích, D2 a D3 - samostatný systém cest a stezek cyklistického a pěšího pohybu. Návrhové parametry sítí byly odvozeny od předpokládaných výhledových intensit v síti a požadavků ne dopravní, obslužný i pobytový standard v jednotlivých funkčních třídách MK. Současně se počítá se zachováním přijatelné míry, společensky a ekonomicky výhodného transitu, se zastávkou ve městě (ve víkendových a turistických relacích).


58


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

Odlehčení vnitroměstské uliční sítě je patrné z orientační rozvahy o rozložení intenzit v nadřazené silniční síti. To vychází ze současných informací a prognózy růstu dopravy v širším kontextu regionálním i nadregionálním. Byly využity výsledky celostátního sčítání dopravy (r. 1985, 1990 resp. 1995), předpokládané intenzity zátěží podle ÚPn města Brna (1994) i velmi instruktivní podklady o rozvádění dopravy v celém severním sektoru brněnského regionu (Doping, Brno 1991). Rozborem profilových sčítání, prognóz výhledové hybnosti i směrových průzkumů a hypotézy strukturálních změn v osídlení lze dospět k těmto závěrům : Při rozložení zátěžových proudů z prostoru Kuřimi na nadřazené sítě R - 43 a I / 43 při využití propojovací rychlostní tangenty (II/397 a II/385) do poměru 60% na R - 43 a 40% na I/43 lze počítat s intenzitami 22 800 vozidel/den na R _43 a 15 200 vozidel/den na I/43 u vstupu "Svitavské radiály do Brna obousměrně, ve výhledu, při dosažení stupně saturace os. automobilizace 1 : 2. pozn.: Bez realizace R-43 by při zachování stávajícího rozdělení zátěží ve vztahu k Brnu, projíždělo jižní částí Kuřimi až 20 000 voz./den. Rámcové bilance dopravního provozu ve vnitroměstské síti vychází z předpokladu, že počet obyvatel dosáhne v navrhovaném období cca 12.000. Pro dlouhodobý výhled se počítá asi s 15.000 obyv. proto, aby navrhovaná síť zajišťovala dostatečnou prostorovou rezervu. To znamená, že návrh dimenzí, příčného uspořádání a kategorizace MK nemusí být v počátečních etapách rozvoje úplně realizován, bude však zajištěna možnost kontinuálního zvyšování potřebné výkonnosti sítí. Při uvedeném počtu obyvatel, stupni motorizace (1:2), a míře hybnosti v IAD v průměru 1 jízda/obyv/den a obsazenosti vozidel až 1,5, bude v prům. dni vykonáno 10.000 jízd obyvateli města. Při započtení jízd dopravní obsluhy (cca 20%) a těžké dopravy (vč. autobusové) (do 15% ve vybraných úsecích), bude se počet všech jízd blížit k počtu 14.000. K tomu je třeba zakalkulovat vnější jízdy cílové a zdrojové a určitý podíl transitu, takže celkem bude po městě vykonáno 17-18.000 jízd. Pro tyto intensity jsou k dispozici dvoupruhé MK kat. B2, orientované do čtyř hlavních vstupů do města. Podstatně menších hodnot dosáhnou intensity ze směru III. tř. č. 3846, dnešní II/385 a III. tř. od Podlesí - Vranova. Na jednotlivých úsecích sběrné sítě se předpokládají tyto intensity dopravy za 24 hod. obousměrně, vč. těžkých vozidel: Tišnovská do 5.000 jízd, Tyršova do 5.500 jízd, k Legionářské od I/43 do 4 - 5.000 jízd, na novém severním propojení do 2.000 jízd. Zbytek připadá na zaústěné komunikace st. sil. III. tř. V centrálních částech může intenzita dostoupit hodnot až 10 000 jízd/den (max. hodnoty). Je zřejmé, že ve výhledu nedojde, jak se mnohdy mylně předpokládá, ke snížení provozu na místní síti oproti dnešku, a to ani po vybudování nadřazených extravilánových sítí, t.j. po vyloučení transitu z města. To se ovšem týká až delšího časového horizontu. V příloze 1 : 5 000 jsou vyznačeny pro všechny úseky st. silnic v síti MK jejich základní kategorie, šířky a návrhové rychlosti, případně kategorie st. silniční sítě.


59


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

U st. sil. sítě se jedná o úseky vně rychlostního systému, kdy jsou navrhovány kategorie: S 9,5/80; S 9,5/70; S 7,5/70; S 7,5/40. U místních komunikací jsou navrhovány základní kategorie : B2: MS 9/50, MS 14/50, MS 12/40, MS 12/50, MS 14/40, MS 9/30,40 C2: MS 9/50,60, MO 12/40,50 MO 8/40, MO 8/30, MO 12/30,40 MOK 7,5/40,30 C3: viz. příloha 1:5.000, D1: obytné zóny, zklidněné komunikace, na nichž by s ohledem na přiměřenou kvalitu životního prostředí, neměla přestoupit denní intenzita max. 600 jízd. U obslužných komunikací lze hovořit o zajištění kvalitního životního prostředí při intensitách od 600 do max. 1.500 jízd/den. Systém sítí je doplněn o MK kat. D2, D3, polní a účelové cesty. Příčné uspořádání zklidněných komunikací D1 je odvislé od navrhované rychlosti (20 km. h-1) a případů, kdy se uvažuje, že při míjení vozidel je jedno v klidu či zda jsou obě v pohybu. Šířky se pohybují vesměs od 4,75 + 2x0,5m či 5,50 + 2x0,5m. V prostoru zklidněných komunikací se využívá stavebních úprav, vedoucích k zpomalení jízdy a počet parkovišť je navrhován pouze pro funkci parkování pohotovostního. Odstavná stání by měla být ze zklidněných komunikací odstraněna a řešena zvláštními parkovišti či garážemi. Uváděné kategorie a parametry silničních, místních i polních a účelových cest vychází ze základních normových hodnot. Tyto musí být dodrženy v nové zástavbě a při přeložkách sítí. Ve staré zástavbě je třeba zachovat alespoň min. šířky vozovky 6 m s jednostranným chodníkem 1,5 m, resp. 3 m vozovky s výhybnami. V situaci 1:5 000 jsou též vyznačeny hlavní směry cyklistického a pěšího pohybu, po chodnících či samostatných stezkách, vázaných na cesty v extravilanu (D2, D3). Cyklistický provoz je uvažován a možný obecně v celé obslužné síti a ve zklidněných komunikacích. Tam, kde jsou prostorové předpoklady, by měly být pro cyklistický provoz zřizovány stezky i v souběhu se sběrnou sítí tř. B2. V situaci 1:5.000 jsou vyznačena ochranná pásma silnic i i rychlostních silnic v nezastavěném území a orientačně rozhledové trojúhelníky na důležitých křižovatkách základní komunikační kostry města. V navrhované síti jsou z hlediska etapové realizace i prostorových možností dvě citlivá místa, která vyžadují speciální řešení. V prvním případě se jedná o podjezd ulice U stadiónu v místě křížení s trasou vlečky. Výhledově se počítá s rozšířením objektu pro vozovku 9,0m a o chodníkové a cyklistické pruhy. Zatím bude situace řešena dopravní značkou B36 - Přednost protijedoucích vozidel. Ve druhém případě, u žel. podjezdu do Legionářské ul., bude s ohledem na stávající dimenze mostu a jeho stav, zachována podjezdní šířka - vozovka 9,0m (při kolmé světlosti mostu 11,10m); pro pohyb chodců a cyklistů bude provedena výstavba oboustranných podchodů, v šířce cca 3,0m, zajišťující bezkolizní


60


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

pohyb a propojení severní a jižní části města. Šířka vozovky - MS 9/40 bude zachována v rozsahu od ul. Úvoz po ul. Havlíčkovu. Z hlediska organizace dopravy jsou v některých částech obslužné sítě a kom. třídy D1 navrženy jednosměrné úseky, což je v příloze 1:5.000 vyznačeno. S ohledem na předpokládanou etapizaci výstavby dopravní a obslužné sítě MK, v souvislosti s výstavbou na rozvojových plochách města, bude jedna z důležitých investic realizace nového nadjezdu žel. tratě za vých. zhlavím žst. Kuřim, zhruba severně dnešní čerpací stanice pohonných hmot. Připojení Podlesí a jeho vazba na ostatní území města bude do doby rekonstrukce rychlostní situace I/43 na typ čtyřproudový řešena provizorně úrovňovou křižovatkou. DOPRAVNÍ

VYBAVENÍ

ODSTAVOVÁNÍ A PARKOVÁNÍ Pro 12.000 obyvatel je v navrhovaném období třeba 6.000 odstavných stání. Z toho, pro přírůstek obyvatel v počtu 4.000 je třeba navrhnout odstavná stání formou garáží, v počtu 2.000, vesměs v objektech či na jejich pozemcích. Dlouhodobá rezerva pro dalších 3.000 obyvatel představuje potřebu 1.500 stání. Celková plocha potřebných stání představuje tedy výměru 18-19ha. Z toho připadá na dnešní urbanistickou strukturu intravilánu, t.j. pro cca 8.000 obyv., zhruba 10ha. Část těchto potřeb bude kryta stáními v uliční síti (menší podíl), část na odstavných plochách a v garážích individuálních i hromadných. Dnes je k dispozici 1.010 garáží (mimo objektů), 550 stání na parkovištích a cca 1.000 stání v uliční síti (jako 50% podíl z délky uličních úseků délky cca 10.800m. Z potřebných 10ha je tudíž k dispozici plocha cca 6,3ha, k níž je třeba započítat plochy stání v garážích zabudovaných do objektů. V obytném území je dáno odstavování poměrem 1 stání odstavné na 2 obyvatele. V uliční síti je třeba počítat s 1 i více stáními parkovacími na 20 obyvatel, jejichž funkce je spíše pohotovostní. Podle druhu objektů připadá u průmyslových ploch a podniků 1 stání až na 4 zaměstnance, u administrativy 1 stání na cca 18m2 čisté užitkové plochy, u ubytovacích a stravovacích zařízení na cca 3 místa resp. lůžka, u obchodních zařízení na 12-15m2 odbytové a prodejní plochy, na cca 2 sedadla u kin, divadel a pod., u sportovišť na cca 6 návštěvníků atd., dle ČSN 736110 a výhledový stupeň saturace. V centrální části města lze provést výpočet analogicky, dle jednotlivých objektů. Orientačně lze počítat, že při spádovém obvodu Kuřimi s 20.000 obyvatel bude ve špičkové hodině parkovat v centru cca 600-800 vozidel, při obratu na stání 45min. Tento požadavek je třeba uspokojit rozdělením parkovišť tak, aby obsluha nebyla koncentrována do jednoho místa. Další potřeba parkování vyplyne z rozvoje provozu přestupního terminálu, kde je odhadována potřeba stání pro systém P + R počtem cca 150 i více stání. V příloze 1:5.000 jsou vyznačeny nejvýznamnější lokality parkování s tím. že kapacitní parkoviště pro zaměstnance výrobních podniků budou umístěna na plochách závodů, mimo provoz


61


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

komunikací. SERVISY,

ČERPACÍ

STANICE

POHONNÝCH

HMOT

Rozmístění těchto zařízení je vyznačeno v grafické příloze 1:5.000, přičemž lokality nově navrhovaných čerpacích stanic je třeba pokládat za ideové, vhodné jak z hlediska konfigurace a vazeb sítí, tak intravilánu Kuřimi. HROMADNÁ

DOPRAVA

celkový počet v roce 1991: do do do do

ŽELEZNIČNÍ

A

AUTOBUSOVÁ

vyjíždějících z Kuřimi v

pravidelných cestách byl

spád. území stát. správy Tišnova Brna okolních obcí

138 264 1.658 410

a dojíždějících do Kuřimi opět v pravidelných cestách byl v roce 1991: ze spádového území státní správy z Tišnova z Brna z okolních obcí

731 352 731 2.060

Celkem obrat pravidelných cest při součtu vyjížděk vyjížďky resp. dojížďky byl v roce 1991

a návratů

vzhledem ke Kuřimi

12.688 cest,

z toho vztah k Brnu

4.778 cest,

Měsíční obrat cestujících v té době činil na nádraží ČD v Kuřimi 70.000 cestujících, denně tedy kolem 2.000-2.400 cestujících, což je asi polovina pravidelných cest celkem. (Vlakem byly i cesty nepravidelné). Při postupném omezování tratí resp. spojů ČSAD vč. jízd do Brna narůstat výkon a tím i obrat na železnice a zpět, bude - v příměstské rychlé kolejové dopravě, s intervaly ve špičce 30min., v sedle 60min.. Spolu s kyvadlovou dopravou v ose Tišnov - Kuřim - Česká - Brno bude se postupně plně využívat výkonnost tohoto druhu kolejové dopravy. Pro porovnání lze uvést: Na základě dříve uváděných intensit v P+R v uvažované sil. síti lze počítat, že prostředky IAD pojede ve špičkové hodině cca 800-1.100 cestujících (z celého sektoru dosahu této sítě). Je-li uvažován rozsah spádové oblasti, pro kterou bude zajištěna obsluha hromadnou dopravou, pak při výhledové hybnosti 1 cesta/ den/obyv. (50:50 poměr IAD:HD celodenně) bude vykonáno cca 3.000 cest ve špičce, železnicí pak cca 1.000-1.500, t.zn. v 30min. intervalu 500-750 cestujících z území mimo jádrového města.


62


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

Kuřim se na těchto cestách podílí: dnes cca 1.100 cest jednosměrně / den, při zvýšení špičkového podílu a růstu města i území, vzroste objem přepravy na cca 300 cestujících, t.j. v 30 min. intervalu 150 až 200. Tento vývoj vyvolává potřebu zřídit přestupní terminál hromadné dopravy u žst. ČD Kuřim, s vysokým standardem přestupní kvality, nejkratším spojením nástupních vlakových souprav a autobusů. Lze kalkulovat s cca 3 příjezdovými a 3 odjezdovými hranami autobusu a žádoucím prodloužením drážního podchodu k nástupištím autobusové dopravy. V prostoru terminálu bude zřízen objekt základního vybavení a hygienických zařízení. Terminál bude dále napojen na parkoviště systémů P + R a C + R a zapojen do hlavních pěších tras i cyklistických stezek centra i celého města. Plynulost autobusového provozu bude zajištěna přeložením příjezdů a odjezdů do směru Leningradská - Zahradní a dnešní spojky do ul. Tyršovy, a to obousměrně. Rozmísťování zastávek autobusové dopravy, probíhající po sběrném systému města, je pro hlavní lokality vyznačeno v příl. 1:5.000. S dokončením realizace rozvoje města v návrhovém období a omezeném provozu dnešní dopravy ČSAD, je možné uvažovat o zřízení soukromé hromadné dopravy mikrobusem i v intravilánovém okruhu: Leningradská - obsluž. kom. C2 ve vých. sektoru města, přes Tyršovu ul. k terminálu a dále opět do Legionářské ul., s intervalem cca 30min., s pevným jízdním řádem.

8. 3

Ochranná pásma na pozemních komunikacích

V souladu se zákonem č. 13/1997 Sb. O pozemních komunikacích ze dne 21.2.1997 byla v návrhu ÚPn vyznačena ochranná pásma na všech státních silnicích od osy přilehlého jízdního pásu na: rychlostních komunikacích o šířce st. silnicích

I. tř. o šířce

na st. silnicích II. a III.tř. o šířce

100 m 50 m 15 m

Pozn. : V době zpracování návrhu ÚPn SÚ Kuřim bylo akceptováno OP u st. sil. č. I/43 o š. = 50 m. S ohledem na připravovanou rekonstrukci této sil. I. tř. s vyšším technickým standardem je na grafické příloze č. 4 vyznačeno OP výhledové, t.j. š = 100 m.


63


-

N Á V R H

(1998)


Textová

a

tabulková

část

A

64


9.

VODNÍ

-

N Á V R H

(1998)

a

tabulková

část

A

HOSPODÁŘSTVÍ

zpracoval:Ing.Jiří VÍTEK - JV PROJEKT, Slunná 12, Brno

9.1

Textová

617 00

Odvedení odpadních vod

Výchozími podklady byly : * koncept

ÚPn Kuřim - varianta "B"

V současné době je město Kuřim odkanalizováno převážně jednotnou


65


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

stokovou sítí a odpadní vody jsou odváděny do prostoru bývalé čistírny odpadních vod, kde je vybudovaná čerpací stanice. Odpadní vody jsou přečerpávány a výtlakem souběžných potrubí DN 300 a DN 400 dopravovány do koncové šachty výtlaku na rozvodnici poblíž obce Česká, odkud jsou odvedeny gravitačním potrubím stokou CI do stávající stoky v Brně -Řečkovicích a následně čištěny v ČOV Brno - Modřice. Na tuto stoku budou rovněž postupně připojeny splaškové kanalizace z obcí Česká, Ořechov, Lelekovice a Mokrá Hora. Do čerpací stanice v Kuřimi budou výhledově zaústěny i odpadní vody z Moravských Knínic. Výtlačný řad je proveden z tlakových litinových trub a stoka CI gravitační z kameninových trub. Čerpací stanice odpadních vod je navržena v areálu bývalé ČOV, která je vybavena čerpadly NFT 100 a NFT 150 a dále je zde vybudována dešťová zdrž s obtokem pro případ výpadku proudu. Kanalizace odpovídá kritériím vyhlášky č.25/75 sb. ve smyslu rozhodnutí odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství ONV Brno venkov ze dne 14.9.1989. Část nemovitostí není ještě napojena na kanalizaci (jižní část města) a odpadní vody jsou shromažďovány v jímkách na vyvážení. Páteř stokové sítě tvoří hlavní stoky A,B,C, a D, které slouží vesměs jako jednotná kanalizace. Do hlavní stoky A je navrženo odkanalizování jižní části Kuřimi i oblast Podhoří. Počátkem roku 1994 byla zpracována projektová dokumentace odkanalizování Podhoří. Celá kanalizační síť města Kuřimi byla hydraulicky posouzena v roce 1984 Sigmou Olomouc a byly provedeny nutné rekonstrukce stok. problémový úsek kanalizace je na křižovatce ulic Tyršova a Brněnská, kde se kanalizace kříží z Březovským přivaděčem vody. Profil kanalizace je zde zúžen z profilu 1200 na 500 a při velkých deštích dochází k zahlcení profilu a zátopám v okolí. Tato problematika byla řešena BVK v Brně, Hybešova ul. Odlehčovací komora V3 do potoka u Sokolovny byla zprovozněna. Na stokách ve městě je umístěno několik dalších dešťových odlehčení, na stoce A jsou to V1 A, V2 A do Kuřimky a na stoce C jsou umístěny dva dešťové odlehčovače, vyznačené v grafické příloze a oba jsou zaústěné do Lučního potoka. Podle projektu Odvedení opadních vod z Kuřimi, zpracované Ing.Chobolou v roce 1988 byla provedena rovněž rekonstrukce části sběrače A před zaústěním do ČS a to na profil DN 1200, který je položen souběžně se stávající kanalizací DN 400. Rekonstrukce byly provedeny na současné i výhledové potřeby města. Předpokládaná kapacita rekonstruovaného úseku před zaústěním je cca 1450 l.s-1. Některé části Kuřimi jsou ještě odkanalizovány do jímek a septiků, ale tyto části jako ulice Podhoří budou rovněž odkanalizovány jednotnou kanalizací na ČS. Do kuřimské stokové sítě jsou napojeny okolní obce Lipůvka a Moravské Knínice. Lipůvka gravitační stokou DN 300 - Qm = 14,7l.s-1. V závodě TOS a Prefa je oddílná kanalizace. Dešťové vody jsou odvedeny přímo do toku Kuřimky, splaškové vody do veřejné kanalizace v Kuřimi, do kanalizačního sběrače A. Přímo v závodě je v provozu chemická čistírna odpadních vod. Ze závodu TOS vychází celkem 5 stok kanalizace, z nichž první od města odvádí odtok z neutralizační stanice a menší část splaškových vod, splašková kanalizace odvádí dle údajů TOS převážnou část odpadních vod do sběrače A a další tři stoky jsou dešťové s dešťovými oddělovači. Ze závodu Prefa je vedena splašková kanalizace do sběrače A a srážkové vody jsou odváděny do


66


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

recipientu. Stoky jsou dle dostupné dokumentace ze závodu zakresleny v grafické příloze a odkanalizování bylo v závodě zpracovatelem ÚP konzultováno v říjnu 1994. Kanalizační síť ve městě byly posuzována v roce 1984 Sigmou Olomouc. Pro výpočtový 15-ti min déšť o intenzitě i = 161 l.s-1 a periodicitě n = 0,5. Odkanalizovaná plocha v Kuřimi cca 370 ha a celková redukovaná plocha odkanalizovaná je 100 ha. Roční odtok dešťových vod kanalizací je dle údajů Studie odkanalizování 576 000 m3. Při průzkumu dostupných podkladů byly zjištěny nesrovnalosti a ne vždy uvedené dimenze potrubí v dokumentaci odpovídající skutečným profilům a některé úseky kanalizace nejsou vůbec zaznamenány v dokumentaci. Budou-li na čerpací stanici odpadních vod připojeny i Moravské Knínice, bude nutné v nich dobudovat soustavnou kanalizační síť. V červenci 1994 byla Aquatisem Brno zpracována dokumentace zásobování vodou a odvodnění celé jihomoravské oblasti a tyto návrhy byly v konceptu akceptovány.

Návrh ÚP Při návrhu byla zohledněna základní snaha stávající stokový systém zatěžovat co možná nejméně dešťovými vodami. Tím, že se odpadní vody čerpají do Brna, je vhodné toto množství nezvyšovat. Při zastavování nových ploch se domníváme, že by se mělo využít výhod oddílného stokového systému. Dešťové vody jsme navrhli svést buď do přilehlých recipientů nebo stávajících dešťových stok, splašky do stávajících stok. Průměr splaškových stok je DN 300, průměry dešťových stok jsou odhadnuty. Množství splašků neovlivní dimenzi stávajících stok a proto jejich množství neuvádíme. K tomu, aby se prokázalo o co se změní podmínky při čerpání do brněnského stokového systému je nutném provést podrobný hydraulický výpočet . Výpočet množství dešťových vod byl proveden s odhadnutými odtokovými koeficienty a je uveden v tabulce přehledu množství odváděných dešťových vod. Pro odkanalizování nové zástavby v Kolébce je navrženo řešení, které je nutné podrobněji prošetřit. Jedná se o odvedení dešťových vod trasou pod železniční drahou do Kuřimky. Stoku procházející pod sv.Jánem - DN 500 - podél stáv. potoka, patřícího SMS Brno, bude možné nedělat, pokud se projedná zaústění dešťových vod z nového sídliště přímo do koryta. Odkanalizování průmyslových podniků (VO1 - VO6) je řešeno odděleným systémem a technologické vody budou likvidovány individuálně - odvozem. V prostoru VAILLANTU bude nutné přeložit stávající stoky. Přeložka jednotné stoky DN 500 a splaškové DN 300 bude před stávající odlehčovací komorou. Stávající dešťová stoka bude svedená do Kuřimky. V letošním roce byl vypracován kanalizační generel města Kuřimi. (zpracovatel AQUA PROCON 1998). Tento dokument bude závazným podkladem pro detailní stanovení podmínek (nápojné body, podmiňující stok. dimenze a pod.)


67


9.2.

-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

Vodní toky

Výchozími podklady byly : * koncept ÚPn Kuřim - varianta "B",(předchozí podkl. z var. "A") * Vliv podnikatelských aktivit na řešení suché retenční nádrže v Kuřimi - studie , Aquatis a.s. (09/95) * stanovisko Povodí Moravy k výše zmíněné studii - Retenční nádrže Kuřim, zaslané Ing. Vaškovou městu Kuřim - Ing. arch. Hadlačovi. Městem Kuřim protéká Kuřimka (levý přítok řeky Svratky) se svými přítoky ( levý přítok Podlesní potok, pravý přítok Luční potok a bezejmenný levý přítok). Kuřimka je ve správě Povodí Moravy, závod Dyje. Kuřimka je podle vyhlášky MLVH ČSR č. 28 ze dne 28.3.75 zařazena do seznamu vodohospodářsky významných toků. Vodní toky a nádrže zaujímají v zájmovém území plochu cca 16, 5 ha. Celé město Kuřim se nachází v ochranném pásmu PHO II b vodního zdroje Brno - Svratka - Pisárky. Chráněná území PHO vodních zdrojů v zájmovém území zabírají plochu 935 ha, z čehož zdroj


68


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

Svratka - Pisárky, PHO IIb má plochu 770 ha, zdroj Podlesí PHO IIa plochu 5ha, PHO IIb 45 ha a zdroj Jinačovice PHO IIa 22 ha a PHO II b 93 ha. V prostoru PHO je nutné dodržovat příslušné hygienické předpisy. K PHO v oblasti Kuřimi je nutné respektovat také ochranné pásmo Březovského přivaděče vody. Podél celé trasy vodovodního přivaděče od vodojemu v Březové až po vodojem na Palackého kopci je navrženo dle vyhlášky 572 17 ze dne 21.9. 1950 ochranné pásmo o šířce 6 m na obě strany, t.j. celkem 12 m. V tomto pásmu nelze provádět žádné stavby trvalého charakteru s vyjímkou již stojících staveb, ani práce stavebního charakteru, nelze zde zřizovat komposty, močůvkové jímky a podobné zdroje znečištění. V pruhu 3 m na obě strany od osy přivaděče nelze vysazovat vysoké stromy, ani polokmeny a zákrsky. Veškeré práce je nutné konsultovat se správcem vodovodu - Brněnské vodovody a kanalizace. Koryto toku je čas od času vyčištěné, ale není upravené na průtok velkých vod. Hranice inundace nejsou zpracovány. V Kuřimi je evidovaný rybník Srpek při Lučním potoku a zaujímá plochu 1.5 ha a ve sportovním areálu je otevřené koupaliště a krytý bazén. Hranice inundačního území nejsou zpracovány. Část bytové výstavby v Kuřimi se nachází v zatopovaném území, a proto byla v roce 1977 zpracována HDP Brno "Studie technického řešení úpravy Kuřimky v Kuřimi" . Studie byla vypracována s ohledem na tehdejší výstavbu sídliště jako podmiňující stavba a byla zpracována tak, aby nová sídliště byla ochráněna před velkými vodami Q 100. Studie však nebyla dosud realizována. Kromě toho při povodňové situaci na Kuřimce dojde k ovlivnění průtoků na Mozovském potoce, což doposud nebylo zmapováno. Napojení Mozovského potoka na Kuřimku je zaklenutým profilem, čímž se omezuje jeho kapacita. Před zastavěním lokality Za sv. Jánem je nutné ozřejmit a vyhodnotit předpokládaný vliv Mozovského potoka na spodní přilehlou část tohoto území. V této souvislosti je nutné podotknout, že se v současnosti zpracovává Generel kanalizace Kuřim a v jeho řešení je na Mozovském potoce navržena retenční nádrž o objemu 750 m3. Plocha povodí je cca 17 km2, průměrný roční průtok 0.04 m 3 roku 1977 průtoky n - letých vod

průměrné roční srážky 560 mm, . s -1 dle informací HMÚ Brno z

┌───────────────────────────────────────────────────────────────┐ │Periodicita 1 2 5 10 20 50 100│ ├───────────────────────────────────────────────────────────────┤ │Průtok Qn │ │(m 3 .s -1 ) 3,3 5,1 8,8 12,0 15,5 21,0 25,0│ └───────────────────────────────────────────────────────────────┘ Pro retenční nádrže byly dle HMÚ Brno v údajích z roku schematizované průběhy povodňových vln a jejich objemy : Q5 Q20 Q100.

.................... .................... ....................

1984

0,30 mil m3 0,60 mil m3 1,06 mil m3

Ve studii úprav z roku 1977 je navržena ve dvou variantách ochrana území před velkými vodami. V první variantě se uvažovalo s úpravou koryta toku Kuřimky na průtoky stoleté vody Q100 = 25 m3.s-1 . Tato varianta by byla velmi nákladná, protože vyžaduje velké prohloubení koryta a rekonstrukci prakticky všech mostů a lávek


69


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

přes Kuřimku. Druhá varianta navrhuje vybudování retenční nádrže na horním toku Kuřimky o obsahu 550 000 m 3 a koryto toku upravit na Q100 = 5 m3.s-1. Povodňové přítoky by byly touto nádrží zachyceny a úpravu koryta na stoletou vodu by předpokládaly pouze drobnější úpravy koryta, jeho vyčištění a obnova dvou až tří lávek. V roce 1984 byla tato studie přepracována a doporučena varianta s posunutou hrází cca 500 m proti toku vody. V září 1995 byla Aquatisem Brno a Ing. M. Oujezdským ,Csc zpracována studie "Vliv podnikatelských aktivit na řešení suché retenční nádrže v Kuřimi". Dokumentace zpracovává ve třech variantách výstavbu suché retenční nádrže pro ochranu města Kuřimi před velkými vodami v řece Kuřimce. Hydrologické údaje o průtocích byly ověřeny ČHMÚ 18. 9. 1995 : Kuřimka nad Bělečským potokem Q100 = 20m3.s-1 objem vlny 0.83 mil. m3 Kuřimka křížení s tratí ČD Q100 = 25m3.s-1 objem vlny 1.00 mil. m3 Varianta 1 - je shodná s návrhem varianty č.2 zpracované Hydroprojektem v roce 1984 a v předložené dokumentaci jsou uvedeny jen základní charakteristiky. Varianta 2 - hráz je umístěna v říčním km 5.885, na pravém břehu je ukončena v úrovni silnice a na pravém břehu je zavázána do svahu kopce Záruba. Hráz je navržena homogenní ze sprašových materiálů. Délka hráze 540 m, objem hráze cca 45 000 m 3 . Průtok stoleté povodně (Q100 = 20 m3.s-1) by se nádrží transformoval na max. 7 m3.s-1. Varianta 3 - pro retenci velkých vod byl vybrán prostor ohraničený silnicí I/43 zleva, Kuřimkou zprava a uzavřený silnicí připojující Kuřim na silnici I/43. Nádrž by byla boční, neprůtočná. Parametry charakterizující následující tabulce:

jednotlivé varianty

jsou uvedeny v

┌────────┬───────────────┬─────────────┬────────────┬───────────┐ │varianta│ říční kilometr│ kóta koruny │zatop.objem │zatop. pl. │ │ │ (km) │ (m.n.m.) │ (tis.m3) │ (ha) │ ├────────┼───────────────┼─────────────┼────────────┼───────────┤ │ 1 │ 5,872 │ 308,15 │ 486 │ 18,70 │ ├────────┼───────────────┼─────────────┼────────────┼───────────┤ │ 2 │ 5,885 │ 308,20 │ 414 │ 18,96 │ ├────────┼───────────────┼─────────────┼────────────┼───────────┤ │ 3 │ boční │ 315,00 │ 81 │ 15,96 │ └────────┴───────────────┴─────────────┴────────────┴───────────┘ Pro jednotlivé nádrže bylo zpracováno technicko-ekonomické zhodnocení. Z tohoto hlediska se jeví varianta 3 jako zcela nevhodná. Závěrem se uvádí , že vzhledem ke kapacitním možnostem koryta řeky Kuřimky přes Kuřim je naprosto nezbytné, aby retenční


70


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

prostor určený touto studií byl zpracován do územního plánu města Kuřim. Z hlediska směrného vodohospodářského plánu (SVP) a správce toku zaujalo Povodí Moravy následující stanovisko a připomínky: 1. Kilometráž umístění nádrží není v souladu s údaji uváděnými v základní vodohospodářské mapě. 2. Výstavbu retenční nádrže nad městem Kuřim považujeme za nutnou, protože podmiňuje další stavební aktivitu v uvedeném území. Kuřimka je jediným recipientem pro dešťové vody sváděné ze zastavěného prostoru a není žádoucí zvyšování průtoků v málo kapacitním toku. 3. Z uvedených návrhů považujeme za jedině možnou variantu 2. 4. Doporučujeme co nejrychleji akci rozpracovat a výstavbu považovat za vyvolanou investici pro stavební aktivity v k.ú. Kuřim. V souvislosti s výstavbou retenční nádrže bude Povodím Moravy a.s. v příštím roce vypracovaná studie odtokových poměrů a stanovení inundačního území Kuřimky. Výsledky této studie je nutné zpracovat nebo předložit k tomuto ÚPn SU Kuřim s ohledem na rozvojová území, kterých se to týká. Návrh ÚP Závěr výše uvedené studie je jednoznačný a proto se domníváme, že vývoj řešení problematiky retenze přívalových vod proběhne v duchu 2. varianty této studie. Podrobnější technické řešení suché retenční nádrže bude předmětem dalších stupňů projektové dokumentace , je však možné uvažovat že by plocha nádrže byla zatravněná a udržovaná pravidelným sečením. Vzhledem k tomu, že od roku 1984 nejsou známy informace o stavu vod, v řešené oblasti je třeba posoudit vypracovanou studii navrhované retenční nádrže na Kuřimce. Proto současně s vypracováním ÚP bylo zadáno toto posouzení Studie technického řešení úpravy Kuřimky v Kuřimi včetně navrhované retenční nádrže pod TOS a ověření odtokových poměrů toku Kuřimky a jejich přítoků v katastru Kuřimi (zpracovává Ing. Oujezdský z VUT Brno ve spolupráci se zpracovateli ÚP Kuřim). Zpracovatel ÚP navrhuje zvážit možnost vybudování menší, stále zavodněné retenční nádrže na množství vody Q 20 a ostatní retenční plochy na množství vody cca 50 ha řešit jako součást navrženého biocentra jako zatravněné, stále sečené plochy včetně zatravněných břehů. Tyto plochy by byly v intervalech velkých vod po krátkou dobu (2 - 3 dny) v omezeném rozsahu zaplaveny. Úpravou toku a vybudováním zavodněné nádrže se nenaruší stávající životní předpokládá přeložení veškerých prostředí. Toto řešení inženýrských sítí stávajících, které se v předpokládané zátopě nacházejí ( kanalizace, vedení VN a další). Podmínkou pro výstavbu obytných domů v povodí Mozovského potoka je stanovení hranice zátopového území, což je nutné sladit s návrhem retenční nádrže dle Generelu kanalizace Kuřim.


71


9.3.

-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

Zásobování vodou

Výchozími podklady byly : * koncept ÚPn Kuřim - varianta "B",(předchozí podklady z var."A") Provozovatelem vodovodu jsou Brněnské vodovody a kanalizace. Město je zásobované ze tří zdrojů. Prvním zdrojem je II. březovský vodovod, který prochází středem města o profilu DN 1000. Propojení na tento přivaděč je ve vodovodní šachtě na rohu ulic Havlíčkova a pod Boží mukou. Přivaděč odtud do vodojemu I.tlakového pásma má profil DN 500. Vodojem I.tlakového pásma má obsah 2 x 1500 m3, s max. hl. vody 339,00 m.n m. a min.hl. 334,00 m.n m. pro druhé tlakové pásmo, které zásobuje horní část města a výhledově i Podlesí, byly vybudovány vodojemy o obsahu 2 x 1250 m3, s max.hl. 381,00 m. n m. a min. hl. 376,00 m.n m. Voda je sem dopravována z čerpací stanice, umístěné vedle vodojemu I.tlakového pásma. Z vodojemu vychází gravitační vodovodní sít, řešená jako okruhová. Hlavní zásobovací řady ve městě jsou o profilech DN 350 až 150, a na ně navazují vedlejší větve o profilech DN 80 a DN 100. Síť je částečně zaokruhovaná. Vybudováním vodojemu druhého tlakového pásma jsou tlakové poměry ve vodovodní síti vyrovnané. Zásobování části Kuřimi Podlesí je v současné době přepracováváno. Do současné doby využívaný vlastní vodní zdroj, který je umístěn v těsné blízkosti komunikace Brno - Svitavy je kontaminován a je nutné zajistit zásobování odjinud.. Z něj byla voda čerpána do vodojemu o obsahu 100 m3, umístěného nad Podlesím s min.hl. 383,05 m.n.m. a max.hl. 385,65 m.n.m. a odtud distribuována gravitačním rozvodem potrubím DN 100 pro celou čtvrť. Podle nového řešení bude lokalita Podlesí napojena na kuřimskou vodovodní síť vodojemu (2x1250 m3) II tlakového pásma. Napojení bude provedeno profilem DN 100 nebo 150. V rámci projektové dokumentace (HDP Praha a.s.) nového napojení by měla být prověřena možnost, jestli při použití profilu DN 150 nebude možné zásobovat stávající zástavbu na Podlesí bez čerpání z VDJ Kuřim II pouze gravitačně. Pro zásobování obytného souboru v lokalitě Díly za Podlesím pitnou vodou bude zřejmě nutné použít zesilovací stanice (na kótě asi 362 m n.m.) Zdroj vody v Podlesí navrhuji nerušit, sanovat jej a zvážit jeho případné využívání jako užitkovou vodu. Závody TOS a Prefa mají dvojí vodovod. Pitnou vodu odebírají z veřejného vodovodu města Kuřim a užitkovou vodu čerpají z Hradčan u Tišnova do vlastního vodojemu nad závodem, odtud je veden gravitační vodovod do závodů. Odběr pro TOS je cca 55 000 m3 měsíčně. Podle nově zpracované dokumentace PRVKUC se ve výhledu předpokládá posílení zásobování vodou z vodojemu Čebín (500 + 3500 m3) na kótě 352,00 m.n m., kde se bude míchat voda z Březové s vodou z Vírského přivaděče, čímž se zlepší kvalita vody (zvýší se nízká tvrdost vody) a upraví se tlakové poměry ve vodovodní síti. Uvažuje se v něm s množstvím 300 l/s z Vírského vodovodu čerpat do Březovského vodovodu.


72


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

Návrh ÚP Vodovodní síť v Kuřimi je dostatečně dimenzovaná a potřeba vody k roku 1990 byla Qp = 49,93 l/s, Qm = 63,94 l/s , k roku 2005 podle předpokladů předcházejícího ÚPN Qp = 55,56 l/s a Qm = 71,44 l/s rozvodné řady. Dosud není zpracovaná ucelená studie zásobování vodou, doporučuji zpracování studie zásobování vodou i s ohledem na výhledové potřeby vody a s návrhem rekonstrukce úseků vodovodní sítě, které by při posouzení nevyhověly. Dle konzultace na BVK dne 31.10 1994 jsou pro nově navrhovanou výstavbu v Kuřimi rezervy vody cca 20 l/s, což by pokrylo požadavky bytové zástavby i částečně odběry pro rekreační zónu. Podlesí bude připojeno na rozvody vody v Kuřimi. Stávající zdroj vody navrhujeme ponechat jako zdroj užitkové vody a pitná voda by byla přivedena z vodojemu 2 x 1250 s max.hl. 381,00 m.n m. do nově navrhované akumulační nádrže v prostoru prameniště Podlesí a odtud čerpána do vodojemu Podlesí 100 m 3 , s max.hl. 385,65 m.n m., nebo přímo zásobována ze sítě. Řešení je nutné prověřit výpočtem.

Jednotlivé rozvojové aktivity vodovod podle umístění: - na

I.tlakové 1 2 4 6 10 11 -

- na

II.tlakové 4 5 7 8 10 12 -

pásmo V1, B1, B2, B3, dolní SP3

budou

připojeny

( z vodojemu K1, B1.1 K1.1, V0 K2.3 K3 část B5

na m3

2x1500

pásmo ( vodojemu 2x1250 K2.2 V01 až V06 K5, R1 B4, B4.1, R1, K4, SP1 horní část B5 B7

m3

veřejný ):

)

:

- přes vodojem Podlesí ( 100 m3 ) 9 B6, K6, SP2 - na

tlakové 3

pásmo vodojemu TOS K2.1, V2, V2.1,

( 180 V2.2


m3

)

73


Tab. č 8 Výpočet

potřeby

-

N Á V R H

vody

(1998)

pro

Textová

nově

navrhované

a

lokality

tabulková

část

A

:

a) potřeba vody pro bytový fond (B) = 150 l/obyvatele (RD = rodinné průměrná denní potřeba qB domy, BJ = bytové jednotky) B 1.1 12 BJ 50 obyvatel 7,5 m3.d-1 B 1 90 RD - 250 obyvatel 37,5 m3.d-1 B 2 50 RD - 150 obyvatel 22,5 m3.d-1 B 3 270 BJ - 1000 obyvatel 150,0 m3.d-1 B 4 220 BJ v RD 750 obyvatel 112,5 m3.d-1 B 4.1 40 BJ - 150 obyvatel 22,5 m3.d-1 B 5 63 RD - 160 obyvatel 24,3 m3.d-1 B 6 64 RD - 255 obyvatel 38,3 m3.d-1 B 7 100 BJ - 300 obyvatel 45,0 m3.d-1 ______________________________________________________________ QpB = 460,1 m3.d-1 b)

potřeba

vody

pro

občanskou

vybavenost

(OV);

jelikož není jasný charakter OV, tzn. jestli se jedná o restaurace,obchody nebo hotelová zařízení je specifická potřeba stanovena v průměrné hodnotě qOV = 120 l/zam.d kromě K 2.2 a K4, = 80 l / zam.den. kde je stanovena na qOV K 1 450 zam. 54,0 m3.d-1 K 1.1 45 zam. 5,4 m3.d-1 K 2.1 180 zam.(odhad) 21,6 m3.d-1 K 2.2 1400 zam. 112,0 m3.d-1 K 2.3 80 zam. 9,6 m3.d-1 K 3 60 zam. 7,2 m3.d-1 K 4 1200 zam. 96,0 m3.d-1 K 5 175 zam. 21,0 m3.d-1 K 6 15 zam. 1,8 m3.d-1 B 4.1 20 zam. 2,4 m3.d-1 _________________________________________________________________ QpOV = 331,0 m3.d-1 c) potřeba vody pro rekreaci - chaty a sportovní zařízení (R+SP) qR+SP = 80 l/zam (chatu). R 1 26 chat 2,1 m3.d-1 R 2 84 chat 6,7 m3.d-1 SP 1 200 zam 16,0 m3.d-1 SP 2 150 zam 12,0 m3.d-1 SP 3 120 zam 12,2 m3.d-1 _________________________________________________________________ 49,0 m3.d-1 Q pR+SP = průměrná potřeba vody Qp = 460,1 + 331 Qp = Qp maximální ( kd= 1,4 = QmO = QmO maximální ( kh= 1,8 = Qh

+

117,9

=

denní potřeba obyvatelstva QmO ) 1 004,7 * 1,4 = hodinová potřeba obyvatelstva Qh ) 16,3 * 1,8 =


909,0 m3.d-1 10,8 l.s-1

1 310,1 15,2

m 3.d-1 l.s-1

27,3

l.s-1 74


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

d) potřeba vody pro průmysl - výroba, služby, distribuce, sklady(V) specifická potřeba qV = 80 l/zam .d, kromě ploch, kde jsem již známy firmy s konkrétní potřebou stanovenou vlastním provozem V 0 50 zam 4,0 m3.směna-1 V 01 400 zam 72,7 m3.směna-1 V 02 7,1 m3.směna-1 V 03 4,0 m3.směna-1 V 04 22,2 m3.směna-1 V 05 7,1 m3.směna-1 V 06 60 zam. 4,8 m3.směna-1 V 1 350 zam. 28,0 m3.směna-1 V 2 250 zam. 20,0 m3.směna-1 V 2.1 25 zam. 2,0 m3.směna-1 V 2.2 35 zam. 2,8 m3.směna-1 __________________________________________________________________ Qpv = 174,7 m3.směna-1 maximální denní potřeba 1 Qm = QmO + Qpv = Qm =

310,1

+

174,7

= 1 484,8 m .d-1 17,2 l.s-1

maximální hodinová potřeba * odpolední mezi 1400 a 1500 hodinou (jednosměnný průmysl) = 24,3 l.s-1 QhV = 174,7 / 2 / 3600 * 1 000 QhB = 15,2 * 0,4 = 6,1 l.s-1 = 24,3 + 6,1 = 30,4 l.s-1 Qh * Qh

=

večerní mezi 1900 a 2000 hodinou 16,3 * 1,8

=

27,3

l.s-1

Výpočet prokázal, že ve výhledovém stavu - kdy bude v provozu 100% výrobních kapacit všech podniků rozvojových oblastí - bude vodovodní síť a vodojemy zatěžovány odpolední špičkou. Tab.č. 9 Posouzení objemů stávajících vodojemů : * vodojem I (2 x 1500 m3) průměrná potřeba vody přibylé zástavby zásobované vodojemem I - 3000m3 Qp-I

373,2 m3.d-1

=

maximální denní potřeba vody přibylé zástavby zásobované vodojemem I - 3000m3 Qm

=

QmO-I

+

QpV-I

= 341,2 * 1,4 + 32,0

Dosazením maximální denní zjistit, jestli je vodojem dostatečně velký: (Qmstav

+

Qm )

*

0,6

až

(Qmstav

+

509,7

m

3d-1)

*

*

vodojem II

=

509,7 m3.d-1

potřeby stávající zástavby lze 3000 m3 pro toto tlakové pásmo 1,0 0,6

Vvodojem až

1,0

Vvodojem

I I

(2 x 1250 m3 )


75


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

průměrná potřeba vody přibylé zástavby zásobované vodojemem 2500m3 =

Qp-II

557,1

m3.d-1

maximální denní potřeba vody přibylé zástavby zásobované vodojemem 2500m3 Qm

=

QmO-II

+

QpV-II

= 439,2 * 1,4 + 117,9

Dosazením maximální denní zjistit, jestli je vodojem dostatečně velký: (Qmstav (Qmstav

+ +

Qm) 732,8

* m

0,6 3d-1)

až *

= 732,8 m3.d-1

potřeby stávající zástavby lze 2500 m3 pro toto tlakové pásmo 1,0 0,6

až

Vvodojem 1,0

Vvodojem

II II

Vodojemy TOS a Podlesí nejsou hodnoceny, neboť se jedná o malou oblast a nebo o rezervu. Při přepočtu vodovodní sítě, který je potřebné provést, je nutné posoudit síť z hlediska požární potřeby - tlaková pásma a objemy vodojemů z důvodu zásoby ČSN 73 0873.


76


10.

-

N Á V R H

ZÁSOBOVÁNÍ

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

ENERGIEMI

10. 1. Zásobování plynem STÁVAJÍCÍ STAV Plyn je do města dodáván z dálkovodu na jižní Moravě a podzemních zásobníků plynu Dolní Dumajovice a Hrušky vysokotlakými plynovody. VTL plynovodní síť Městská síť Kuřim a průmyslová zóna na severu je zásobována z VTL plynovodu DN 200 PN 25 (z předregulační stanice - dále PRS - Velké Němčice do Tišnova). Provozní tlak je 18-20 at (1,8 ÷ 2 MPa). Na tento plynovod jsou připojeny reg. stanice (dále RS) v ulici Bezručova a Luční a RS závodu TOS Kuřim. Pouze Ústav nápravné výchovy a závod Prefa je zásobován z VTL plynovodu DN 300 PN 40 (z PRS Velké Němčice do Šebelova). Vysokotlaká síť má dostatečnou rezervu pro připojení výhledové výstavby. STL plynovodní síť Z VTL RS (Bezručova, Luční) je rozvedena STL plynovodní síť a to tak, že tvoří jihovýchodní obchvat. Na tento obchvat jsou připojeny RS v ulici Nerudova a Brněnská. Středotlaká plynovodní síť je mimo STL obchvat rozvedena v ulicích Školní, Leg.Popka, U stadionu, Nerudova. Středotlaká plynovodní síť je provozována s tlakem 100 kPa. Na STL síti lze uvažovat dostatečnou rezervu pro připojení výhledové výstavby, neboť přenosovou kapacitu STL plynovodní sítě lze zvýšit zvýšením tlaku až na 300 kPa. NTL plynovodní síť Uliční rozvod v Kuřimi je tvořen převážně NTL plynovodní sítí. NTL síť pokrývá stávající městskou zástavbu asi na 90% a je připojena z RS - Bezručova, Brněnská, Nerudova. NTL síť je provozována s tlakem 2 kPa a zejména v oblasti sídlištní zástavby v severozápadní části Kuřimi a na jihu ve staré zástavbě nevykazuje podstatnější kapacitní rezervy. Téměř polovina NTL sítě byla vybudována v letech 1958-1960 a je tedy téměř dožitá. V současné době nevykazuje příliš velkou poruchovost. Bude-li potřeba pro nově navrhované plochy rozšíření NTL sítě, je nutno zpracovat generelní řešení počítačovým způsobem. Délka plynovodní sítě 21 km, délka přípojek 9 km, počet přípojek 1.059, počet odběratelů 3.359.


77


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

Tab. č. 10 Výkony stávajících regulačních stanic plynu _______________________________________________________________ Regulační stanice Místo Instalovaný výkon Rezerva ─────────────────────────────────────────────────────────────── Průmyslová zóna 1200 m3/h RS VTL/STL-Prefa 2 x 1200 m3/h 3 7500 m3/h RS VTL/STL-TOS 2 x 7500 m /h 3 170 m3/h RS VTL/STL/NTL-ÚNV 700 m /h Nelze využít - uvažují s dostavbou RS ve správě JMP Instal. výkon RS VTL/STL/NTL Bezručova 2.000 m3/h RS VTL/STL Luční 3.000 m3/h RS VTL/STL Podlesí 1.200 m3/h RS STL/NTL Nerudova RS STL/NTL Brněnská Celkem

1.200 m3/h 1.200 m3/h ─────────────────── 7.400 m3/h

Bilance Údaje o spotřebě plynu byly za rok 1992.

převzaty z ročního výkazu gazifikace

dodávka do sítě...............7.086 VO (velkoodběratelé)..........2.914 MO (maloodběratelé).............778 obyvatelstvo..................3.120 ztráty..........................271 vlastní spotřeba..................3 Z

tis. tis. tis. tis. tis. tis.

m3/rok m3/rok m3/rok m3/rok m3/rok m3/rok.

celkové dodávky plynu tvoří ztráty a vlastní spotřeba 3,867 %.

Maximální měsíční odběry za rok 93 RS Bezručova - únor..........15.618 m3/měs. RS Luční - prosinec..........15.100 m3/měs. RS Podlesí - únor.............1.294 m3/měs. Maximální denní odběry - odečet 16.2.1994 RS Bezručova..................1.200 m3/h RS Luční......................1.600 m3/h RS Podlesí......................130 m3/h RS Nerudova.......................0 RS Brněnská.......................0 Max. hodinová spotřeba Kuřim-město...................2.800 m3/h Kuřim-Podlesí...................130 m3/h ───────────────────────────────────────── Celkem 2.930 m3/h Zásobování teplem Zásobování teplem v Kuřimi je řešeno decentralizovaným způsobem. Je založeno převážně na bázi zemního plynu. Spotřebitelé jsou děleni do tří kategorií: bytová, občanská vybavenost a průmysl. Bytový fond sestává z bytů v bytových domech a rodinných domcích.


78


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

Vytápění rodinných domků je zajišťováno způsobem lokálním s vlastním zdrojem tepla. Palivem je převážně zemní plyn. Převážná část bytů v bytových domech je vytápěna z blokových nebo domovních kotelen. Tab.č. 11 Přehled kotelen pro vytápění bytů v bytových domech. ______________________________________________________________________ Ozn. místo správce pol. Instal. Roční Pozn. zdroje základna výkon spotřeba plynu ────────────────────────────────────────────────────────────────────── K21 Bezručova 844 město ZP-NTL 750 kW 210.000 m3/r sjednaný odběr K22 Školní město ZP-STL 600 kW 195.000 m3/r Rez. sjednaný 100 kW odběr K19 Na korálovkách PBH ZP-NTL 2.920 kW 320.000 m3/r K20 Na stadionu PBH ZP-NTL 520 kW 110.000 m3/r K23 Popkova PBH ZP-NTL 3.120 kW 480.000 m3/r K35 Loučky PBH ZP-NTL 4.600 kW 842.000 m3/r K39 Nádražní PBH ZP-NTL 1.520 kW 356.000 m3/r K38 Brněnská PBH ZP-NTL 780 kW 177.000 m3/r Legionářská SBD ZP 3.490 kW Občanská vybavenost Převážná část občanské vybavenosti má ústřední vytápění s vlastní kotelnou. Část občanské vybavenosti je vytápěná z kotelen pro byty. Některé menší provozovny jsou vytápěny lokálně. Přehled kotelen pro občanskou vybavenost Ozn. místo správce pol. Instal. Roční Pozn. zdroje základna výkon spotř.plynu ────────────────────────────────────────────────────────────────────── ZŠ Jungmannova město ZP 634 kW 90.018 m3/r ZŠ Komenského -"-"36.545 m3/r MÚ-Kuřim Jungmannova -"-"250 kW 57.226 m3/r MŠ Jungmannova -"-"232 kW 30.465 m3/r MŠ Zborovská -"-"200 kW Bazén Plavecký -"-"2.640 kW areál Ubytovna Wolkerova Konzumia -"100 kW 200.000 m3/r s.r.o. Dům Nám. Konzumia -"400 kW 60.000 m3/r kultury osvobození s.r.o. Útvar Konzumia -"4.100 kW 600.000 m3/r 1 MW SNV s.r.o. rez. ───────────────────────────────────────────────────────────────────────


79


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

Průmysl Do této kategorie jsou zahrnuti následující spotřebitelé: ______________________________________________________________________ Název palivová teplonosné instal. roční Pozn. podniku základna médium výkon spotřeba paliva ────────────────────────────────────────────────────────────────────── rez. RS TOS ZP horká voda 52 MW 8 mil.m3/r o - 7500 m3/r Kuřim (TTO) 150/90 C rez. kotel - 20 MW PREFA ZP pára 9 MW (2x6,5 t/h) rez. RS - 1200 m3/r rez. kotel. - 4,5 MW Státní ZP kotel.I-0,174 MW-20.000 m3/r rez.kotel.II (v současné statek kot.II-0,466 MW-50.000 m3/r době mimo provoz) Státní koks 0,386 MW 30 t/r v současné statekdobě mimo nový dvůr provoz Tišnovská ČSD-žel. koks 0,199 MW 120 t/r stanice ______________________________________________________________________ V předchozích tabulkách jsou uvedeny největší zdroje tepla a jak je patrno jsou v převážné míře založeny na spalování zemního plynu.

NÁVRH ÚP Zásobování plynem 1. Rozbor výkonových rezerv na plynovodních zařízeních Regulační stanice Město Kuřim ----------je plynofikováno ze dvou VTL regulačních stanic : R.S. VTL/STL/NTL - Bezručova ul. - instal. výkon 2000 m3/h. R.S. VTL/STL - Luční ul. instal. výkon 3000 m3/h. ─────────────────────────────────────────────────────────── celkem instal. výkon 5000 m3/h. Podle hodinového odečtu z 16.2.1994 je maximální spotřeba zem. plynu 2800 m3/h. Z toho plyne, že pro město Kuřim lze uvažovat s výkonovou rezervou cca 2000 m3/h. Dle výpočtu bilancí pro nové plochy bude potřeba 7 703 m3/h. zem. plynu. To vyvolá rekonstrukci R.S. na ul. Bezručové na instal. výkon 10 000 m3/h. zem. plynu.


80


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

V cílovém stavu budou všechny návrhové plochy včetně průmyslových (kromě závodu AMP - ten bude připojen přímo na VTL síť DN 300 PN 40 přes vlastní VTL regulační stanici) plynofikovány z těchto VTL regulačních stanic (Bezručova, Luční). Část Podlesí -----------Tato část je plynofikována z vlastní VTL regulační stanice 1 200 m 3 /h připojené na VTL plynovod DN 200/PN 25. Podle hodinového odečtu z 16.2.1994 je maximální hodinová spotřeba 130 m3/h. Potřeba zemního plynu pro návrhové plochy výpočtu bilancí). Na v lokalitě Podlesí je 65 m3/h. (dle této R.S. je dostatečná výkonová rezerva pro připojení návrhových ploch. VTL plynovodní síť -----------------Dle sdělení JMP a.s. je záměr využívat stávající VTL plynovod DN 200 PN 25 jako středotlak t.j. pro provozní tlak 300 kPa. Město Kuřim a část Podlesí bude zásobována z VTL plynovodu DN 300 PN 40 (z PRS Velké Němčice do Šebelova) Tato síť vykazuje dostatečnou rezervu pro plynofikaci návrhových ploch. STL plynovodní síť -----------------Na stávající středotlaké síti lze rezervu pro připojení návrhových tlaku z 0,1 MPa až na 0,3 MPa.

uvažovat také dostatečnou ploch zvýšením provozního

NTL plynovodní síť -----------------Na stávající NTL plynovodní síti nejsou dle sdělení JMP a.s. podstatnější výkonové rezervy. NTL síť je provozována s tlakem 2 kPa. 2. Bilance potřeby plynu Potřeba plynu byla vypočtěna zvlášť pro kategorii : a) bydlení b) průmysl c) občanská vybavenost ad a) Potřeba plynu pro individuální bytovou výstavbu byla s ohledem na současnost počítána 1,8 m3/hod. 1. b.j. Uvažuje se bytová jednotka komplexně zásobována plynem tj. vytápění + vaření + příprava teplé užitkové vody. ad b) Potřeba plynu pro průmysl byla uvažována podle záměrů jednotlivých investorů (VAILANT, AMP, DC, BLASCHE, WALTER) na úrovni stavebních povolení a územních rozhodnutí a tam, kde nebyly tyto záměry přesně specifikovány byla potřeba plynu stanovena z obestavěného prostoru (konst. výška 4 m) a měrné tepelné ztráty 15W/m3. Plyn pro technologické účely nelze exaktně stanovit, ale s ohledem na druh aktivit (sklady, drobná řemeslná výroba) je možno jej zanedbat.


81


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

ad c) Potřeba plynu pro občanskou vybavenost byla rovněž stanovena z obestavěného prostoru ( konstrukční výška 3,5 m) a měrné tepelné ztráty 21 W/m3. Propočet bilancí - viz tabulka č. 12 3. Koncepce řešení Návrh vychází z komplexní plynofikace vyjma ploch pro rekreaci. Uvažuje :

všech návrhových ploch

a) s rekonstrukcí VTL regulační stanice výkon 10 000 m3/h (realizace v r. 1997)

ulice Bezručova na

b) s rekonstrukcí stávajícího VTL plynovodu DN 80 PN 25 (pod závodem TOS) na DN 300 PN 40 (projekčně připravováno) a jeho nové připojení na stávající VTL plynovod DN 300 PN 40 (do Šebelova) c) s provozem stávajícího VTL plynovodu DN 150 PN 25 (pod závodem TOS) jako středotlak d) s postupným rozšiřováním středotlaké plynovodní sítě (od R.S. Bezručova a R.S. STL/NTL - ul. Brněnská v souladu s etapizací výstavby až k vytvoření západního STL okruhu. e) přepojení VTL plynovodu pro plynofikaci části Podlesí a závodu Obalovna na VTL plynovod DN 300 PN 40 do Šebelova f) rozšíření středotlaké sítě na etapizací výstavby.

jihozápadě města v souladu s

Řešení nadstaveb bytových domů v lokalitách Bezručova čtvrť - 48 b.j. (tj. 86,4 m3/h zem.plynu) Nám. Osvobození - 20 b.j. (tj. 36,0 m3/h zem.plynu) Královky,Jungmanova, Zborovská - 45 b.j.(tj.81 m3/h zem.plynu) doporučujeme řešit souhrnem energetických opatření (zateplení, regulační technika) ze účelem snížení stávající spotřeby tepla (plynu) a využitím této tepelné rezervy pro teplofikaci nadstaveb. Doporučujeme využít program státní podpory při snižování spotřeby paliv a energie. Řešení přestavby rodinné zástavby v oblasti Kuřimky doporučujeme řešit samostatným územním plánem zóny. Plynofikace je možná ze stávajících NTL plynovodních řadů. Vzhledem k malým kapacitním rezervám na NTL síti bude nutný přepočet celé NTL plynovodní sítě generelním způsobem. Je nutno uvažovat s rekonstrukcí této sítě jak z kapacitních důvodů, tak i z hlediska životnosti. Pro nejbližší období je nutno uvažovat s rekonstrukcí dožitých NTL plynovodních řadů. Zejména v oblasti již zmíněné Kuřimky a ulic Havlíčkova, Legionáře J. Popka, Legionářská, F.Vojty, Na zahrádkách. Vzhledem k tomu, že NTL síť byla realizována bez komplexního propočtu ÚPN doporučuje zpracovat přepočet celé NTL sítě generelním počítačovým způsobem. Plynofikace městského golfového hřiště je možná rozšířením středotlakého rozvodu, ale z hlediska vzdálenosti, sezónního


82


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

využití a nízké spotřebě značně neekonomická. Doporučujeme teplofikaci na bázi elektriky. 4. Etapy výstavby z časového hlediska nad rámec ÚPN města Výstavba v centrální části města a její využití bude omezeno stávajícím vedením VTL plynovodu DN 300 PN 40 procházejícím městem do Tišnova a lokalizací VTL regulační stanice při ulici Bezručova. Z tohoto pohledu ÚPN vymezuje (pouze směrně) územní rezervu pro přeložku VTL plynovodu severně od města v souběhu s plánovanou komunikací I/43 a R 43 včetně lokalizace VTL regulační stanice. Tento koridor bude nutno upřesnit podle vybrané varianty vedení komunikace R 43 podrobnější projektovou dokumentací. 5. Bezpečnostní pásma (energ. zákon) * Vysokotlaký plynovod do do nad

DN 100 DN 250 DN 250

-

15 m 20 m 40 m

* Regulační stanice plynu vysokotlaké

-

10 m

* vedení VTL plynovodů od komunikací dle ČSN 38 64 10 - 25 m - 18 m

od silnice od silnice

I. a II. třídy III. třídy

* vedení VTL plynovodů od objektů dle ČSN 38 64 10 - min 15 m od zástavby - min.10m od staveb jednoduchých, drobných a dočasných.


83


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

10.2 Zásobování el. energií 1. Současný stav 1.1. Síť VVN Nadřazená elektrická soustava zásobuje město Kuřim a současně širší oblast brněnské aglomerace z transformovny 400/110/22 kV Čebín. Ze sítě VVN se dotýká řešeného území trasa dvojitého venkovního vedení 110 kV, tj. vedení VVN 523 a 524. Vedení VVN nemá přímou vazbu na zásobování městské sítě Kuřimi. Tato síť je zásobována venkovními vedeními VN 22 kV. 1.2. Síť VN Městská síť Kuřimi je vybudována z venkovních vedení VN 22 kV č.366, vedení VN 22 kV č.67 (odbočka Kuřim) a vedení VN 22 kV č.57 napájených ze zmíněné transformovny Čebín. Městská síť Kuřimi je zásobována z rozvodny Čebín kmenovým vedením VN 22 kV č.366. Vedení VN 22 kV č.67 - odbočka Kuřim a odbočka z vedení č.57 jsou úsekovými odpojovači č.45 a 151 rozpojeny a vytváří možnost náhradního napájení města Kuřim. Vedení VN 366 tvoří okruh 22 kV kolem východní, severní a Elektronický převod textu: OIRR MěÚ Kuřim, leden 2006

84


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

severozápadní části Kuřimi a je z něho napojena převážná část distribučních a odběratelských transformačních stanic 22/0,4 kV na řešeném území. Z vedení VN 67 (odbočka Kuřim) jsou připojeny transformační stanice v západní části Kuřimi. Z vedení VN 57 jsou připojeny odběratelské transformační stanice čističky odpadních vod a vodárenského objektu. Transformační stanice napojené z odbočky vedení VN 67, tj. ČSSS Dvůr a Úvoz a z vedení VN č.57 tj. odběratelská transformační stanice čističky odpadních vod a vodárenského objektu jsou rovněž napájeny z kmenového vedení VN č.366. Technický stav části vedení od odbočky pro Podlesí po trafostanici u stadionu je dobrý. Část okružního vedení VN 366 v prostoru odbočky pro TS ČOV1, Zámecká I a II do prostoru u stadionu nebyla rekonstruována. Tato část vedení je ve špatném technickém stavu. Pro sídlištní výstavbu v jižní části Kuřimi je vybudován kabelový okruh 22 kV (kabel Vn 1244) ze vstupní rozvodny VR Zahradní a kabelová smyčka 22 kV (kabel VN 1234) ze zmíněné rozvodny. Další kabelová vedení 22 kV VN 1236 a VN 366 jsou směrována z VR Zahradní do severní části města a jsou ukončena na venkovním vedení VN 366. Ze vstupní rozvodny Zahradní je vyveden kabel 22 kV také na venkovní vedení VN 67. Krátkým úsekem kabelové smyčky 22 kV je rovněž připojena transformační stanice pro čerpací stanici BVaK. TOS Kuřim je připojen z venkovních vedení 22 kV VN 367, VN 368 a VN 126. Vedení VN 367 a VN 368 jsou napojeny z transformovny Čebín, vedení VN 126 je napájeno ze směru Blansko (transf. 110/22 kV Blansko). Vedení VN 126 je pro TOS vedením záložním. Transformovny 22/0,4 kV v areálu TOS jsou napojeny ze vstupní rozvodny TOS kabely 22 kV. Z vedení VN 126 jsou napojeny venkovními přípojkami VN transformovny 22/0,4 kV dalších odběratelů v území navazujícím na areál TOS, tj. Prefy a Zařízení Min. vnitra (ÚNV). 1.3. Transformovny 22/0,4 kV V okrajových částech Kuřimi jsou vybudovány převážně sloupové transformovny napojené venkovními přípojkami VN na kmenová vedení VN 366, VN 57, příp. na odbočku VN 67. Jedná se vesměs o betonové sloupové trafostanice. Venkovní transformační stanice jsou připojeny z kmenového vedení přípojkami. Technický stav přípojek je většinou vyhovující. Nevyhovující z hlediska mechanického stavu vedení jsou VN přípojky pro trafostanice ČSSS Dvůr, Úvoz, U rybníka a Hybešova, které bude nutno v případě požadavku na zvýšení odběru rekonstruovat. V centrální části Kuřimi jsou vybudovány převážně zděné transformovny buď jako samostatné objekty, příp. integrované v objektech vybavenosti. Tyto transformovny jsou napojeny kabelovými přípojkami (smyčkami) na kabelová vedení VN 1234, VN 1244, VN 1236 a VN 366.

1.4. Síť nn Distribuční síť NN je tvořena převážně venkovním vedením v okrajových částech Kuřimi u starší zástavby rodinných domků. Kabelové vedení NN je vybudováno v oblastech soustředěné bytové zástavby, v nových sídlištích a u nové vybavenosti. Kabelové rozvody jsou vybudovány rovněž v areálu TOS a na průmyslových plochách navazujících na TOS (Prefa, Investa, Zaříz. Min. vnitra...).


85


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

Úroveň technického stavu sítě NN se v jednotlivých částech města značně liší. V dobrém technickém stavu jsou kabelové sítě v sídlišti Na loučkách a v lokalitě Podlesí. Tyto sítě umožňují běžný nárůst zatížení, nejsou ovšem dimenzovány pro elektrické vytápění. Kabelové sítě v sídlišti Královky, ul. Bezručova a Školní jsou v nevyhovujícím stavu. Volné vedení NN je převážně původní, elektrický stav je vesměs nevyhovující.

běžně

udržované,

jeho

mechanický

i

2. Bilance el. výkonu 2.1. Potřeba el. výkonu pro rozvojové plochy Výkonové bilance rozvojových ploch jsou odvozeny z urbanistických podkladů k jednotlivým lokalitám. Bilance el.výkonu jsou zpracovány pro tyto plošné celky s příslušným charakterem odběrů, tj. pro rozvoj bydlení, výroby a skladování, komerčních a občanských zařízení a sportovních zařízení. 2.1.1. Bydlení Hodnota zatížení pro bytovou jednotku v bytových domech je bilancována perspektivní hodnotou 1,7 kW/b.j.Zatížení na byt. jednotku u rodiných domů je uvažováno 2,5 kW/b.j. Celkem B1- B6 ........................ 2.392,2 kW z toho obč. vybav. u B4,1,............ 180,0 kW 2.1.2. Výroba a skladování, servis. služby Hodnota zatížení pro tyto aktivity byla stanovena měrnými ukazateli 70 až 100 W/m2 s koeficienty soudobosti 0,5 a 0,6. Uvedené hodnoty měrného zatížení vychází z hodnot instalovaného výkonu v nově budovaných objektech odpovídajícího charakteru. Předpokládá se, že potřeba tepla pro vytápění i technologické potřeby budou zajišťovány plynofikací. Ke konkrétním záměrům výrobních aktivit (VAILLANT, BLASCHKE atd.) jsou uvedeny hodnoty soudobých zatížení podle údajů z dokumentace, kterou poskytl MÚ, příp.JME a.s. Celkem V 1.1-4 + V2.1-6 + V O.1-6 + pl. v intravilánu...10.008 kW

2.1.3. Komerční a občanská zařízení Pro komerční a občanská zařízení bylo uvažováno měrné zatížení v rozmezí 30 - 70 W/m2 s koeficienty soudobosti 0,3 - 0,5. Uvedené hodnoty vychází z hodnot instalovaného výkonu v nově objektech odpovídajícího charakteru s vytápěním na bázi plynofikace.

budovaných

Celkem K 1 - K 5 ....................................... 3.845 kW


86


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

2.1.4. Sportovní zařízení Pro doprovodné objekty sportovních zařízení bylo uvažováno měrné zatížení s hodnotou 15 W/m2 s koeficientem soudobosti 0,5. Pro chaty byla uvažována hodnota soudobého zatížení 0,5 kW/chatu. Ke konkrétnímu záměru sportovních zařízení (golfové hřiště s doprovodnými objekty) je uvedena hodnota soudobého zatížení podle dokumentace, kterou poskytl MÚ. Alternativně bylo zvažováno u doprovodných objektů s el. akum.vytápěním. Celkem R 1 + R 2 + SP 1-3 .............................. 157,1 kW alt. 177,5 kW 2.1.5. Celkové bilance pro rozvojové plochy Bydlení................................................2.392,2 kW Výroba a skladování...................................10.008,0 kW Komerční a občanská zařízení.......................... 3.845,0 kW Sportovní zařízení ..................................... 157,1 kW alt. 177,5 kW ───────────────────────────────────────────────────────────────── Celkem .............................................. 16.402,3 kW alt. 16.422,7 kW Celkové zatížení rozvoj. ploch cca 16,4 MW bude rozděleno podle situování rozvojových ploch a podle návrhu nových úseků sítě 22 kV na stávající napájecí vedení města VN 366 ,resp.VN 67 a 57 a na stávající vedení pro TOS Kuřim VN 368,367 a na vedení VN 126. 2.1.6. Nárůst zatížení u stávajících odběratelů Prognóza nárustu zatížení u stávajících odběratelů byla provedena v rámci předchozí etapy zpracování ÚPN Kuřimi.Vycházela ze soudobého zatížení maloodběrů a velkoodběrů v období 1993/94. Meziroční nárůst spotřeby maloodběru byl uvažován 3,5%, což odpovídá horní hranici trendu ve stávající městské zástavbě za poslední období (pohybuje se okolo 2,5 - 3,5%). Takto byly zohledněny i nespecifikované budoucí nárůsty odběrů u drobných podnikatelských aktivit, příp. sanace stávajícího bytového fondu apod. Uvedený trend spotřeby maloodběru o 1,6 MW.

představuje

do

r.

2015

nárůst

soudobého

zatížení

U stávajících velkoodběrů se nepředpokládá další významnější rozvoj a nárůst zatížení. 2.1.7. Celkový nárůst zatížení Celkový nárůst zatížení zahrnující stávající zástavbu a rozvojové plochy pak odpovídá podle výše uvedených bilancí hodnotě 18,3 MW. Rezervy rozvojových ploch bydlení, vybavenosti, rekreací a výrobních ploch představují z této hodnoty výkon 1,9 MW. 3. Využití stávajících vedení VN 22 kV Městská síť Kuřim je zásobována z rozvodny Čebín kmenovým vedením 22 kV č.366. Vedení č. 366 zabezpečuje napájení veškerých bytových a nebytových odběrů


87


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

maloodběratelů a velkoodběratelů mimo TOS Kuřim, zařízení Ministerstva vnitra a Prefu. TOS Kuřim je zásobována paralelními vedeními 22 kV č. 367 a 368, Prefa a zařízení Mín. vnitra jsou zásobovány z vedení 22 kV č.126. Vedení VN č. 126 a 366 (výrobní zóna) ------------------------------------Celkový nárůst zatížení : Pcelk =Pv05 + Pv06+ Pv04+ Pv03+ PV02+ PV2.1.+ PV2 cast.+ PV2.2. = =0,363 + 0,245 + 1,3 + 0,025 + 2,0 + 0,062 + 0,96 + 0,1 =5,055 MW ─────── Pcelk.rez. = 5,055 + 0,275 + 0,015 + 0,4 = 5,75 MW ─────── Připojení odběrů nově navržené výrobní zóny (lokalita č. 5) bude dočasně na paprsku vedení VN č. 126. Trafostanice jednotlivých průmyslových odběratelů budou připojeny z kabelu 22 kV napojeného z VN 126. Tento kabel se propojí s vedením VN 366. Vyjímkou je závod VAILLANT s jedním přívodem z VN 368. Vedení VN č. 367, 368 a 366 (výrobní zóna) -----------------------------------------Celkový nárůst zatížení : Pcelk.= P V2část.+ P K 2.+ P V O.1= 0,48 + 0,63 + 1,35 = 2,46 MW ────── P celk.rez. = 2,46 + 0,54 = 3,00 MW Přívod venkovním vedením a dále kabelem 22 kV z VN 368 pro VAILLANT se využije i pro další odběry výrobních ploch a komerčních zařízení v lokalitách TOS - sever a Záruba. Vedení VN 367, 368 mají dostatečnou rezervu pro zabezpečení spotřeby v uvedených lokalitách i v širší rozvojové oblasti. Vedení VN č. 366 a 67, vč. nového přívodu VN 368 -----------------------------------------------Celkový nárůst zatížení: Pcelk.rez.=Pstav.+ Prozv.- PVN 126= 1,6 + 16,72 - 1,38 = 16,94 MW ──────── Způsob provozování napájecí sítě VN pro rozvojové lokality s stávající zatížení jednotlivých vedení stanoví provozovatel.

ohledem

na

Předpokládá se, že pro napájení města Kuřimi budou využita obě stávající napájecí vedení pro město, tj. VN 366 a VN 67. Zároveň se jeví pro výhledový rozvoj potřeba nového přívodu VN pro město. Předpokládá se využít přívodu z VN 368 pro VAILLANT. Nevylučuje se i požadavek na nové vedení z Čebína. Veškeré úseky napájecího vedení VN 366, které mají průřez 70 mm2 AlFe nebo jsou ve špatném technickém stavu je ovšem nutno rekonstruovat.


88


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

Pro střednědobý výhled se u vedení VN 366 počítá s nárustem zatížení o 9,21 MW, tj. včetně výkonových nároků připravované bytové výstavby v lokalitách Za Sv. Jánem a Kolébka a služeb v lokalitě Zadní mezihoří. 4. Rozvoj napájecí sítě 22 kV, koncepce řešení Návrh vychází ze stávající konfigurace sítě 22 kV. Předpokládá dobudování a rozvoj převážně kabelové sítě tak, aby byly vybudovány samostatné kabelové okruhy. Venkovní vedení zůstane zachováno v okrajových oblastech města. S ohledem na rovnoměrné zatížení vedení VN 67 a 366 bude síť VN rozdělena na část jižní napájenou z VN 67 s hlavním napájecím bodem stávající vstupní rozvodnou VR 1 Zahradní a část severní napájenou z VN 366 a výhledově i z VN 368, pro níž bude nutno vybudovat vstupní rozvodnu 22 kV s podružnou transformací. Z důvodů změn v časovém sledu výstavby ve výrobní zóně je výstavba vstupní rozvodny pro severní část sítě VN odsunuta a je možná alternativně v rámci admin. centra v lokalitě ZPod Toskou. S ohledem na rozsah připravované průmyslové výstavby a konfiguraci komunikační sítě jeví se pro cílový stav vhodné zajistit pro severní část dva samostatné kabelové okruhy, a to pro výrobní zónu a dále okruh pro bytovou zástavbu, vybavenost a komerci. Oblast napájená z VN 67 Rozvoj v lokalitách Státní statek a Starý dvůr bude podmíněn přeložkou venkovního vedení VN 67 a VN 366 a výstavbou 4 sloupových trafostanic o výkonu do 630 kVA. Pro rozvoj na plochách K 1 v lokalitě Státní statek bude podmínkou výstavba 2 sloupových trafostanic o výkonu do 630 kVA a přeložky venkovního vedení VN 366. Stávající kabelové okruhy 22 kV VN 1234 a 1244 budou rozšířeny vřazením zděných transformačních stanic, a to: Kabel. okruh VN 1234 -------------------Pro rozvoj na plochách B 1 bude nutno vybudovat 2 zděné trafostanice, stavebně do výkonu 1 x 630 kVA, které současně nahradí dožitou sloupovou trafostanci Úvoz. Pro připojení uvedených zděných trafostanic bude stávající kabel. okruh VN 1234 prodloužen kabelovou smyčkou 22 kV. Požadavky na výkon vyvolané dostavbou nám. 1.května budou částečně zajištěny ze stávající vstupní rozvodny VR 1 Zahradní. Podle specifikace potřeb bude prověřena potřeba výstavby nové zděné trafostanice, stavebně do výkonu 1 x 630 kVA s kabelovou smyčkou od VR1. Kabel. okruh VN 1244 -------------------V lokalitě za Sv. Jánem je individuál. bytová výstavba podmíněna výstavbou 2 trafostanic o výkonu do 630 kVA. Pro komplexní řešení dané lokality bez územních omezení ochrannými pásmy stávajícího venkovního vedení jsou navrženy zděné trafostanice připojené kabelovou smyčkou 22 kV ze stávajícího okruhu VN 1244. Alternativou jsou sloupové trafostanice do 630 kVA připojené venkovními přípojkami z VN 366. Nevýhodou je větší územní náročnost a nerovnoměrné zatěžování napájecích vedení VN.


89


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

U stávající zástavby v lokalitě Kuřimka se prověřovaly na úrovni sítě VN možnosti přechodu na el. vytápění. Možnosti využít stávající transformovny jsou pro potřeby el. vytápění nedostatečné a v případě, že oblast nebude plynofikována, bude nutno vybudovat zděnou trafostanici 1 - 2 x 630 kVA napojenou kabelovou smyčkou z okruhu VN 1244. Dokončení kabelové sítě napojené z VR1 zahradní propojením kabelového vývodu z VR1 č. 1236 a venkovního vedení VN 366 se uvažovalo v souvislosti s výstavbou nové trafostanice v oblasti Pod Toskou (naproti RS plynu). Záměr výstavby této trafostanice není novým urbanistickým řešením odůvodněn. Oblast napájená z VN 366 Pro zabezpečení napájení severní části města, včetně rozvojových lokalit výroby, bydlení a komerce je nutno vybudovat novou vstupní rozvodnu 22 kV VR2 s podružnou transformací. Její situování se uvažuje alternativní. Jak je uvedeno, počítá se s umístěním v administrativním centru Pod Toskou. Přibližně stejné situování je možné v rámci závodu VAILLANT. V obou případech jako integrovaná v některém z objektů zmíněné výstavby. Pokud se nezajistí VR2 v rámci výstavby výrobní a komerční zóny pod TOS a přitom dojde k výstavbě v severovýchodní oblasti Kuřimi je možnost vybudovat VR2 jako samostatný objekt spolu s trafostanicí nahrazující dnešní trafostanice Bezručova a ZDŠ Komenského. Toto řešení vytvoří zároveň podmínky pro již zmíněné dokončení kabelové sítě z VR1 propojením kabelového vývodu VR1 č. 1236 a venkovního vedení VN 366. Ze vstupní rozvodny VR2 se navrhují vybudovat 2 kabelové okruhy 22 kV. Jednak kabelový okruh pro napojení výrobní zóny (s výjimkou V05 a V06) a dále kabelový okruh pro napojení nových zděných trafostanic 1 - 2 x 630 kVA zabezpečujících zásobování el. energií v lokalitách obytné zóny Záhoří a v lokalitě individuál. byt. výstavby Záruba (B2) Trafostanice pro lokalitu Záruba se třemi vývodovými kobkami současně nahradí stávající sloupovou trafostanici Vrchlického. Do kabelového okruhu pro obytné lokality Záhoří a Záruba bude včleněna i stávající zděná trafostanice JmVaK. Do třetí vývodové kobky trafostanice pro lokalitu Záruba bude zaústěn kabelový vývod z VR1 Zahradní - ČSD, který bude sloužit jako záložní vazba obou městských oblastí (severní a jižní). Rezervní plochy v lokalitě Podlesí budou napojeny ze stávajícího venkovního vedení VN 366. Pro lokalitu golfového hřiště bude nutno vybudovat přípojku NN, zřejmě z trafostanic Zámecká I nebo II. Přes hřiště prochází venkovní vedení VVN, jehož ochranné pásmo je nutno respektovat, a tomu upravit návrh hřiště. Distribuční sítě NN Budou navrženy v souladu se zásadami JME a.s. jednotným průřezem (3 x 185 + 95 mm2 AYKY) napájené ze dvou stran. V podrobnosti územního plánu SÚ Kuřimi není návrh distribuční sítě NN řešen.


90


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

Pozn. : Soudobé zatížení B 1 - v hodnotě 2,5 kW/b.j. pro RD i BD je obsažena rezerva pro vestavěnou nespecifikovanou občan. vybavenost (OV).


91


-

N Á V R H

(1998)


Textová

a

tabulková

část

A

92


-

N Á V R H

(1998)


Textová

a

tabulková

část

A

93


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

10.3 Spoje 1. Současný stav Město Kuřim patří z hlediska telefonní sítě do MTO Kuřim a UTO Brno. Telefonizaci Kuřimi zajišťuje v současnosti digitální ústředna SIEMENS EWSD umístěná v nové telekomunikační budově. Je zde připojena i obec Moravské Knínice. Obě bývalé ústředny ATZ 64 jsou již mimo provoz. Zabudování digitální ústředny vyřešilo předchozí disproporce při uspokojování žádostí o zřízení nových telefonních stanic. Dalším rozšířením této ústředny bude vytvořena rezerva pro nejbližší období. V dlouhodobějším výhledu uvažuje Telecom s ústřednou o kapacitě cca 4.000 přípojek, která rámcově zajišťuje rozvoj telefonizace v rozsahu odpovídajícím rozvojovým plochám v konceptu územního plánu. Nová digitální ústředna je připojena optickým kabelem na telefonní ústřednu Brno - Královo Pole (v UTKB Brno, J.Babáka). Trasa optokabelu do Kuřimi odbočuje z kabelovodu v Bystrci a prochází ve volném výkopu přes Rozdrojovice a Jinačovice na Kuřim. Je provedeno propojení optickými trasami Kuřimi s Blanskem a Kuřimi s Tišnovem. Optokabel zajišťuje dostatečné přenosové kapacity pro potřebný rozvoj telefonizace v návaznosti na koncept územního plánu, včetně zvýšení komfortu komunikačních prostředků v digitální síti s integrovanými službami (telefon, fax, telefax, počítačové sítě). Optokabel zajišťuje současně požadavky TOS na další státní linky a datový přenos. TOS má v současnosti pobočkovou ústřednu s dostatečnou kapacitou přípojek. Nedostatečná kapacita státních linek pro TOS je řešena zmíněným optokabelem. Požadavek TOS je 120 státních linek (na ATÚ Brno - Kr. Pole). Výstavba optokabelu umožňuje rovněž realizaci dalších státních linek, příp. připojení pobočkových ústředen podle požadavků nově organizovaného areálu TOS a požadavků podniků a institucí na území navazujícím na areál TOS. Pokračování trasy optokabelu z Kuřimi vede kolem areálu TOS a dále směrem na Blansko. Řešeného území se dotýká rovněž odbočení optotrasy směrem na Tišnov. Pro místní telefonní síť byla téměř v celém městě Kuřimi provedena kabelizace v souběhu s kabely kabelové televize. Tyto kabely jsou uloženy v jedné kabelové rýze. Jsou zavedeny do každého stávajícího domu ve městě s ponecháním rezerv v lokalitách, kde byla v době projektování rekonstrukce místní telefonní sítě schválena další případná výstavba. 1.2. Dálkové kabely Dálkové kabely směřují ke Kuřimi ve třech trasách (2 trasy ze směru od Moravských Knínic, 1 trasa od Jinačovic). Do města vstupují v prostoru křižovatky komunikací Mor. Knínice - Kuřim a Jinačovice - Kuřim. Dále pokračují dvě trasy - jedna trasa podél Křížkovského a ul. Tišnovské, druhá trasa směrem k areálu Státního statku a dále kolem nových bytovek k ul. Tišnovské a podél ul. Luční. Obě trasy jsou ukončeny v objektu nové telefonní ústředny. Pokračování dálkové trasy podél ul. Tyršovy a dále směrem k obci Česká bylo předáno Telecomu a není již chráněno jako dálková síť. Trasy dálkových kabelů jsou orientačně zakresleny a musí být respektovány podle zákona č. 110/64 Sb. Jakákoliv stavební a zemní činnost v blízkosti uvedených tras DK musí být projednána s provozovatelem - SPT Telecom, Oblastní správa dálkových kabelů Brno.


94


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

1.3. Radiokomunikace V řešeném území se nachází televizní převaděč pro bývalý 1. a 2. TV program, v současnosti pro TV Nova (7.kanál) a ČT1 (23.kanál). Stožár TV převaděče je situován v k.ú. Kuřim na pozemku p.č. 2345/1, výška stanoviště 360 m n.m., výška stožáru 35 m. S funkcí TV převaděče se uvažuje i do budoucna. Při stavební činnosti nutno respektovat kruhové ochranné pásmo vysílače o poloměru 30 m. 2. Stanovení poptávky po telekomunikačních službách Stanovení potřebného počtu přípojek vychází současnosti Telecomem pro městskou zástavbu.

z

ukazatelů

doporučovaných

v

Základním ukazatelem jsou 2 linky na byt. Přitom tento ukazatel představuje oproti provedené rekonstrukci místní telefonní sítě určitou rezervu (cca 20 %). Při stanovení počtu přípojek pro rozvoj komerčních a občanských zařízení se vycházelo z předpokládaného počtu zaměstnanců: - počet linek na zaměstnance (vč. pobočkových) : 0,5 z toho státní linky : 20 % pobočky : 80 % - počet stát. linek pro pobočkové ústředny : 25 % počtu poboček Počet státních linek pro veřej. telef. automaty je zahrnut v rezervě pro byty. Počty přípojek pro rozvoj výroby a skladování byly stanoveny podle požadavků konkrétních výrobních aktivit, jak byly uplatněny u Telecomu. U dalších ploch výroby a skladování byly stanoveny obdobným způsobem jako u komerčních aktivit a korigovány podle charakteru skladby ploch. Požadavky na přípojky odborným odhadem.

u

sportovních

a

rekreačních

zařízení

byly

stanoveny

2.1. Souhrnný přehled požadavků na telekomunikační služby Bydlení .............................. 1.862 Pp Výroba a skladování .....................315 Pp Komerční a občanská zařízení ......... ..765 Pp Sportovní zařízení ...................... 40 Pp ──────────────────────────────────────────────── Celkem ............................... 2.982 Pp 3. Rozvoj telekomunikační sítě, koncepce řešení Lokality St. statek, Starý dvůr Pro telefonizaci uvedených lokalit je možno využít těchto možností: a) využít stávající starou rezervu ponechanou pro připojení Moravských Knínic s tím, že se vyvede pro dané lokality b) položit nový přívodní kabel až z nové ústředny ulicí Kouty a podchytit po trase i plochy výroby a skladování za Státním statkem V1 a plochy bytové výstavby B1 c) připoložit k plánovanému přívodnímu kabelu do Moravských Knínic další kabely pro dané lokality včetně optických chrániček.


95


-

N Á V R H

(1998)

Textová

a

tabulková

část

A

Lokality Za Sv. Jánem, Kolébka, Zadní mezihoří - B3, K3, K5, B5 V této oblasti je ponechána rezerva ve skříni KVZ 59, která bude v průběhu letošního roku postavena na křižovatce ulic Brněnské a Tyršovy naproti čerpací stanice BP. Lokalita Záruba - B2 Pro tuto lokalitu je ponechána malá rezerva na ul. Pod Boží mukou. Zvýšení kapacity se předpokládá připojením nových sdružovacích prostředků připojených optickým kabelem. Lokalita výrobní zóny Blanenská - V02, V03, V04, V05, V06, K2 Tato oblast bude řešena ze stávající rezervy na konci ul. Bezručova, kde je možno prodloužit a rozvést potřebný počet přípojek. Výrobní plocha V01 (VAILLANT) bude připojena na již vybudovaný traťový rozvaděč u administrativní budovy TOS Kuřim. Lokalita Záhoří - B4, K4, SP1 Oblast je možno připojit alternativně: a) pokládkou nového metalického kabelu z AÚ Kuřim b) připojením nových sdružovacích prostředků připojených optickým

kabelem

Lokalita Podlesí - B6 Pro Podlesí platí stejné možnosti jak pro lokalitu Za horkou s tím, že do Podlesí je již chránička pro optický kabel přivedena. Lokalita TOS-sever - V 2 .1 - 6 Oblast může být připojena na rezervu, která je na konci ul. Jungmannovy naproti stadionu, případně odbočkou z optotrasy, která zde prochází. Zvýšení kapacity nad stávající rezervu se předpokládá připojením nových sdružovacích prostředků připojených optickým kabelem.


96


-

N Á V R H

(1998)


Textová

a

tabulková

část

A

97


-

N Á V R H

(1998)


Textová

a

tabulková

část

A

98


-

N Á V R H

(1998)


Textová

a

tabulková

část

A

99

ÚZEMNÍ PLÁN SÚ K U Ř I M - N Á V R H. Textová a tabulková část A

Recommend Documents