ÚZEMNÍ PLÁN STUDENĚVES (k.ú. Studeněves) TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU (čistopis) PAFF - architekti

ÚZEMNÍ PLÁN STUDENĚVES (k.ú. Studeněves)

TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU (čistopis)

PAFF - architekti ČERVEN 2010

POŘIZOVATEL:

Městský úřad Slaný

274 01 SPRÁVNÍ ORGÁN VYDÁVAJÍCÍ ÚZEMNÍ PLÁN:

Obec Studeněves

273 79 PROJEKTANT:

adresa: MěÚ Slaný - odbor výstavby a územního plánování Velvarská 136 Slaný

adresa: Obec Studeněves č.p. 39 Tuřany u Slaného Ing. arch. Michaela Štádlerová, ČKA 03 121 PAFF - architekti Ing. arch. Ladislav Bareš Ing. arch. Michaela Štádlerová spolupráce: Ing. Milena Morávková, Ing. Václav Pivoňka, Doc. Ing. Petr Šrytr, CSc. adresa: Bulharská 1023/17 101 00 Praha 10 tel.: 606 293 915 email: [email protected]

......................................................................... Ing. arch. Michaela Štádlerová

OBSAH: a)

b) c)

d)

e) f)

g) i)

j)

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území a.1) Vyhodnocení souladu s požadavky vyplývajícími z PÚR ČR a.2) Vyhodnocení souladu s požadavky vyplývajícími z ÚP VÚC a.3) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování Údaje o splnění zadání Komplexní zdůvodnění přijatého řešení c.1) Základní údaje o řešeném území Sousední územní obvody Příslušnost k vybraným úřadům státní správy Účast ve sdružení obcí c.2) Obyvatelstvo c.3) Ekonomická základna c.4) Doplňující informace a zdůvodnění (ve členění návrhu ÚP) ad a) Vymezení zastavěného území ad b.3) Ochrana hodnot vyplývajících z historického a urbanistického vývoje ad b.4) Ochrana hodnot vyplývajících z přírodních a dalších podmínek území ad c) Urbanistická koncepce ad d.1) Dopravní infrastruktura ad d.2) Technická infrastruktura ad d.3) Občanské vybavení ad d.4) Veřejná prostranství ad d.5) Nakládání s odpady ad e) Koncepce uspořádání krajiny ad e.1) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny jejich využití ad e.2) Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability ad e.3) Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny ad e.4) Stanovení podmínek pro protierozní opatření ad e.5) Stanovení podmínek pro ochranu před povodněmi ad e.6) Stanovení podmínek pro rekreaci ad e.7) Stanovení podmínek pro dobývání nerostů ad i) Vymezení ploch s prověřením změn jejich využití územní studií Limity využití území d.1) Limity využití území stávající d.2) Limity využití území vyplývající z navrženého rozvoje Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (stanovisko k vyhodnocení vlivů na ŽP) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond f.1) Všeobecné údaje o zemědělském půdním fondu v řešeném území Charakteristika klimatických podmínek Charakteristika hydrologických podmínek Charakteristika zemědělské výroby Charakteristika zařízení výroby a výrobních služeb Charakteristika půd v řešeném území Ochrana ZPF Komplexní pozemkové úpravy Investice do zemědělské půdy Eroze Průměrná cena zemědělské půdy f.2) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL Návrh řešení požadavků obrany státu, požární ochrany a civilní ochrany Požadavky obrany státu Požadavky požární ochrany Požadavky civilní ochrany Rozhodnutí zastupitelstva obce Studeněves o námitkách a připomínkách a jejich odůvodnění

SEZNAM VÝKRESŮ: A B C

název ŠIRŠÍ VZTAHY KOORDINAČNÍ VÝKRES VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU

PODKLADY: -

-

Průzkumy a rozbory Studeněves (Ing. arch. Michaela Štádlerová, 2007); Aktuální mapové podklady: - základní mapa ČR M 1 : 10000, - státní mapa odvozená M 1 : 5000, - katastrální mapa M 1 : 2880 (intravilán), - nový souboru popisných a geodetických informací katastru nemovitostí v k.ú. Studeněves - výsledek komplexních pozemkových úprav; Soubor údajů poskytovaných pořizovatelem (MěÚ Slaný - odbor výstavby) v rozsahu ÚAP ; Aktuální údaje správců inženýrských a dopravních sítí; Komplexní pozemková úprava Studeněves (zpracovatel Geomapa Rakovník, 11/2008 - 5/2009); Podklady a informace Obecního úřadu Studeněves.

1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 4 6 7 8 13 13 14 14 14 14 15 16 16 17 17 18 18 18 19 19 20 20 20 20 20 20 20 20 21 21 21 21 21 23 23 23 23 24 24

Odůvodnění ÚP Studeněves (ČERVEN 2010)

ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚP STUDENĚVES - TEXTOVÁ ČÁST a)

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území

a.1) Vyhodnocení souladu s požadavky vyplývajícími z PÚR ČR Politika územního rozvoje České republiky stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, vymezuje rozvojové oblasti a osy, vymezuje oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu a stanovuje ve vymezených oblastech kriteria a podmínky pro rozhodování. Územní plán respektuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území a to zejména ochranu a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území. Cílem územního plánu je stanovit podmínky pro účelné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území. Územním plánem jsou vytvořeny podmínky zejména pro rozvoj bydlení a veřejného prostranství (zeleň). Územním plánem jsou vytvořeny podmínky pro transformaci funkcí opuštěných či nevyužívaných objektů a ploch. Jsou vytvořeny podmínky pro preventivní ochranu širšího území před záplavami, podmínky pro zvýšení ekologické stability a retence vody v krajině včetně protierozních opatření dle zpracovaných komplexních úprav. Řešené území se nachází mimo rozvojové oblasti a osy a mimo oblasti se specifickými hodnotami a problémy. Rovněž řešeným územím neprocházejí koridory technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu. Rozvoj dopravního koridoru - rychlostní silnice R I/7 (Praha - Slaný - Chomutov), který zasahuje řešené území, je navržený ve schválené nadřazené územně plánovací dokumentaci a je územním plánem respektován. a.2) Vyhodnocení souladu s požadavky vyplývajícími z ÚP VÚC Nadřazenou ÚPD je územní plán Velkého územního celku (VÚC) Pražský region (schváleno 18.12.2006). Pro řešené území z této dokumentace vyplývají zejména požadavky na ochranu nerostného bohatství a obecné požadavky na řešení technické a dopravní infrastruktury (ochrana stávající dopravní a technické infrastruktury). Z hlediska navržených limitů využití území jsou požadavky, které plynou z nadřazené ÚPD pro řešené území, do ÚP Studeněves zapracovány. Územním plánem musí být respektována územní rezerva pro zkapacitnění trasy rychlostní silnice R I/7 (Praha - Slaný - Chomutov) - viz. výše. Zásady územního rozvoje nebyly ještě v době zpracování návrhu ÚP Studeněves vydány. Dle rozpracovaných Zásad územního rozvoje Středočeského kraje spadá řešené území do rozvojové osy krajské úrovně OSk1 navazující na rozvojovou oblast republikové úrovně OB1 (metropolitní region). a.3) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Návrh ÚP je řešen v souladu s úkoly územního plánování, uvedenými v § 19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Z hlediska ochrany urbanistických a architektonických hodnot území i krajinného rázu je pro komplikovanější zastavitelné plochy požadováno pořízení územní studie, jako podmínky pro rozhodování v území. b)

Údaje o splnění zadání Lze konstatovat, že požadavky vyplývající ze zadání ÚP obce Studeněves byly dle významu splněny, řešeny či respektovány. V zadání územního plánu obce Studeněves nebyly stanoveny situace, které by vyžadovaly rozhodnutí o výběru jedné varianty nebo alternativy řešení. Požadované plochy rozvoje byly prověřeny a na základě prověření proveden rozsah rozvoje. Oproti zadání ÚP Studeněves byly provedeny tyto úpravy: 1) Do návrhu územního plánu byla dodatečně začleněna zastavitelná plocha pro výstavbu 1 RD s označením Z 18. Zastavitelnou plochu - pozemek 145/9 požaduje vlastník pozemku s tím, že na pozemku bylo pro stavbu vydáno 31. ledna 1997 stavební povolení, které bylo dne 2. února 1999 prodlouženo do 21. února 2000. Dne 19. ledna 2005 vydal Městský úřad Slaný, stavební úřad, potvrzení, ve kterém stanovil, že výše uvedený pozemek je pozemek stavební. K této ploše se kladně vyjádřilo zastupitelstvo obce Studeněves dne 11. 5. 2009. Odborem životního prostředí MěÚ Slaný byl vydáno stanovisko pod č.j. ŽP 18496/2009, které stanovuje podmínky, za kterých je možno na pozemku stavět. Stavba bude umístěna v sousedství novostavby. 2) Zastavitelná plocha Z 1 byla na základě požadavku vlastníka pozemku rozšířena s podmínkou prověření skupinové zástavby v části spadající mimo zastavěné území územní studií. K této ploše v tomto rozsahu se kladně vyjádřilo zastupitelstvo obce Studeněves dne 11. 5. 2009. 3) Dodatečně vlastníkem požadované pozemky pro zástavbu p.č. 145/1, 145/6 a 145/7 nebyly po prověření zahrnuty do zastavitelné plochy z důvodů limitního omezení (VKP vodní niva, mokřad, stanovené záplavové území Q100). 4) Po prověření byla do návrhu územního plánu zahrnuta na základě požadavku vlastníka č.p. 1 a č.p. 20 přestavbová plocha P 2 - funkce smíšená obytná - historické jádro (útlum živočišné výroby, rozvoj služeb obyvatelstvu a drobného podnikání, rozvoj různých forem bydlení a to s ohledem na urbanisticko architektonické hodnoty stávajících staveb). 5) Po prověření byla na základě požadavku vlastníka a se souhlasem zastupitelstva obce Studeněves zařazena do územního plánu zastavitelná plocha Z 17 s podmínkou prověření skupinové zástavby územní studií. Část požadované plochy pro zástavbu byla vzhledem k limitům vymezena jako územní rezerva R 1. 6) Lokalita v zadání označená N 3 byla územním plánem zařazena do návrhu přestavbových ploch P1. Lokalita N 1 se stala součástí zastavitelné plochy Z 11. Lokalita N 2 se stala součástí zastavitelné plochy Z 17. 7) Lokality N 5 -požadavek na vodní sádky - již zahrnuto do stavu a to v rámci nové mapy dle KPÚ. 8) Lokality N4 (zalesňování), N6 a N7 (vodní plochy) - územním plánem zařazeny do smíšených ploch nezastavěného území s indexem funkcí NSpvl a NSpl. 9) Do územního plánu byl v souladu se zadáním ÚP zapracován obchvat obchvat silnice I/16 - Tuřany. Tento obchvat byl navrhován v rámci studie Ateliérem projektování inž. staveb, s.r.o., dat. 02/2006, dle pokynů ŘSD ČR, doposud však není součástí nadřazené územně-plánovací dokumentace (VÚC resp. ZÚR). Na jednání na ŘSD ČR dne 3. 6. 2009 zpracovatel územního plánu společně s dopravním specialistou vysvětlil problematiku související s obchvatem I/16 . Bylo dohodnuto, že do územního plánu Tuřany, Studeněves bude zakreslen koridor pro obchvat sídla Tuřany a to osově ve vzdálenosti cca 100 - 120 m jižně od zastavěného sídla (v současnosti je to ve zpracované studii cca 50 m) Návrh územního plánu byl v rozpracovanosti se zástupci obce Studeněves průběžně několikrát konzultován.

1


c)

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení

c.1) Základní údaje o řešeném území Obec Studeněves se nachází na Slánsku, ve výseči území mezi trasou silnice I/7 (Praha - Slaný - Chomutov) a trasou silnice I/16 (Velvary - Slaný - Řevničov). Silniční tepna I/16 zajišťuje i přepravní vazby směrem k silnici RI/7 směřující od Prahy na severozápad přes Slaný a Louny do Chomutova. Dopravní dostupnost vůči nadřazeným sídelním útvarům je efektivní. Kvalitní dopravní spojení i s centrální sídelní aglomerací Prahy má významný vliv na stabilizaci stávajícího stavebního fondu (bydlení, rekreace) a na rozvojové tendence zejména v oblasti bydlení. Zastavěné území plní především obytnou funkci, menší roli má výroba či rekreace. Z hlediska ekonomiky se projevují tradiční vazby na sídla střediskového významu. Spádovost je zaměřena zejména do regionálních středisek - Slaného (cca 2 km) a Kladna. Velkoplošné a intenzivní zemědělské hospodaření na orné půdě se významným způsobem podílí na utváření zdejší slánské oblasti, v krajině se projevuje i rybářské hospodaření. Značná část území je ovlivněna hornickou činností v minulosti (dobývky uhlí). Cca polovina řešeného území je chráněna pro těžbu nerostného bohatství. Pro území obce byly zpracovány komplexní pozemkové úpravy (KPÚ). Výsledky KPÚ jsou do návrhu územního plánu zapracovány. Úhrnné hodnoty druhů pozemků (údaje v ha): Katastrální území (údaje v ha): Studeněves zemědělská půda: 230,9580 lesy: 2,0445 vodní plocha: 10,1718 zastavěná plocha: 6,3233 ostatní plocha: 18,9118 celkem: 268,4094 budovy s číslem popisným: 110 budovy bez čísla: 37 rozestavěná budova: 17 Sousední územní obvody Řešené území sousedí s obcemi (všechny Středočeský kraj, okres Kladno): obec obec Slaný obec Slaný obec Tuřany obec Řisuty obec Přelíc

katastrální území Slaný Kvíc Byseň Řisuty u Slaného Přelíc

Příslušnost k vybraným úřadům státní správy Obec Studeněves přísluší k těmto úřadům: pověřený obecní úřad .......... stavební úřad .......... matriční úřad .......... finanční úřad .......... úřad s rozšířenou působností ..........

Slaný Slaný Slaný Slaný Slaný

Účast ve sdružení obcí Obec Studeněves je účastník sdružení obcí JERIMALITUS (Řisuty-Malíkovice-Libovice-Tuřany-Studeněves). Toto sdružení vzniklo za účelem komplexního řešení kanalizace a čištění odpadních vod na společné ČOV (stavba již byla realizována).

c.2) Obyvatelstvo Vývojovou řadu počtu obyvatel lze rozdělit do několika základních etap. V období 1869 - 1921 je situace poměrně stabilizovaná. V období meziválečném populace ve Studeněvsi roste s mezníkem v období konce II. světové války. V poválečném období bylo největšího počtu obyvatel dosaženo kolem roku 1961. Třetí etapa vymezená obdobím 1961 - 1991 se vyznačuje výrazným poklesem počtu obyvatel, od 1991 -2001 je situace stabilizovaná. Během posledních osmi let možno vysledovat vysoký nárůst (303 < 412) související s rozvojem výstavby rodinného bydlení v sídle (vazby na město Slaný). Počet přistěhovalých v roce 2008 je 23. Přirozený nárůst je minimální. Vývoj počtu obyvatelstva v letech 1850 - 2001: 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1981 1991 2001 Studeněves 240 235 276 268 244 258 373 328 397 377 349 301 303 V 31.12.2006 v obci trvale žilo 365 obyvatel, z toho 177 mužů a 188 žen. K 31.12.2008 bylo v obci evidováno 412 obyvatel, z toho 193 mužů a 219 žen.

věk:

Obyvatelstvo podle věku k roku 2001: 0-4 5-14 15-19 20-29 10 39 17 55 Návrhová velikost: Současný počet obyvatel: počet obyvatel v zastavitelných plochách (odhad nárůst cca 94 bytů): návrhová velikost:

30-59 111

60-64 20

65+ 51

celkem 303

412 198 610 obyvatel

Stavební a bytový fond: V obci byly provedeny průzkumy zachycující aktuální stav objektů, co se týče jejich funkčního využití, technického stavu a památkové ochrany. Tyto průzkumy byly využity zejména pro stanovení zastavěného území obce a dále pak jako podklad pro určení převažujícího funkčního využití území a ploch. Obecně lze konstatovat, že technický stav objektů obytné zástavby, občanské vybavenosti i objektů výroby je převážně dobrý. Obytná zástavba je 1-2 podlažní (NP). Ze statistických údajů vyplývá, že v území je počet obydlených domů sleduje tři vývojové fáze. I. fáze (1869 1921), druhá fáze (1930 - 2001) a v posledním období fáze třetí (2001 - 2007). Domy jsou převážně využívány pro trvalé bydlení. 2


Vývoj počtu domů (obydlených) v letech 1869 - 2001(v letech 1961/2001 trvale obydlených): Studeněves

1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1981 1991 2001 21 22 26 26 20 33 59 71 73 75 75 74 78

Domovní a bytový fond k roku 2001:

Studeněves

domy celkem 83

trvale obydlené 78 (z toho 6 bytových domů)

Studeněves

postavené v letech: do 1919 6

1920 - 1945 33

byty celkem 117

trvale obydlené 108

1946 - 1980 25

neobydlené 4

1981 - 2001 13

Domy a byty statisticky evidované jako neobydlené jsou využívány pro rekreaci (1 byt). V bytových domech se nachází celkem 25 bytů (jedná se zejména dvoupodlažní výstavbu na samotě u bývalého cukrovaru), v rodinných domech se nachází 83 bytů. c.3) Ekonomická základna Rozdělení ekonomicky činného obyvatelstva: Ekonomicky aktivní obyvatelé celkem: - z toho nezaměstnaní: Ekonomicky neaktivní obyvatelé celkem: - z toho nepracující důchodci: - z toho žáci, studenti a učni:

148 23 152 77 51

Největší část pracujících je zaměstnána v průmyslu (40 osob). Dále je zastoupena zaměstnanost v zemědělství, lesnictví a rybolovu (12 osob), stavebnictví (9 osob), obchodu a opravách motorových vozidel (21 osob), dopravě poště a telekomunikacích (17 osob), veřejné správě (2 osoby) a ve školství, zdravotnictví a sociálních službách (9 osob). Většina ekonomicky aktivních obyvatel je zaměstnána v okolních městech (zejména Slaný, Kladno), v samotné obci je zaměstnáno cca 10 osob (denně vyjíždí mimo obec 79 ekonomicky aktivních obyvatel). -

Výrobní služby (územním plánem zařazeno do ploch výroby a skladování): výrobní a skladový areál “Krkavčí mlýn” (kovovýroba, archiv). Drobná výroba a služby (územním plánem zařazeno jako součást ploch smíšených obytných): Výrobna cukrárenských a pekařských výrobků společně s prodejnou, č.p. 17. Kadeřnictví. Autoservis.

c.4) Doplňující informace a zdůvodnění (ve členění návrhu ÚP) ad a) Vymezení zastavěného území Zastavěné území v k.ú. Studeněves bylo před zpracováním ÚP stanoveno opatřením obecné povahy. Územním plánem je toto zastavěné území aktualizováno i v souvislosti s dokončenými KPÚ. Přehled ZÚ v řešeném území: katastrální území Studeněves

počet ZÚ 6

popis - sídelní útvar Studeněves společně s rekreační chatovou osadou a výrobním areálem (Krkavčí mlýn), - areál u bývalého cukrovaru v JZ části k.ú. Studeněves, - izolovaný stavební nevyužívaný objekt poblíž areálu u bývalého cukrovaru (stavební parcela č. 282), - betonová pevnůstka situovaná jižně od sídla (stavební parcela č. 279), - Boží muka při cestě na Tuřany (stavební parcela č. 280), - distribuční trafostanice (stavební parcela č. 281).

ad b.3) Ochrana hodnot vyplývajících z historického a urbanistického vývoje Archeologické nálezy: V řešeném území jsou vymezeny archeologické zóny I. stupně, které zahrnují Studeněves - čp.18 (12-21-21/10), Studeněves - prostor dvora (12-21-21/11) a Knovízské sídliště (12-21-22/14 ). Území s archeologickými nálezy - je definováno jako území, na němž se vyskytují archeologické nálezy nemovité povahy vytvořené člověkem nebo vzniklé přírodním procesem na základě působení či využití člověkem a archeologické nálezy movité povahy. V současné době je dle vyjádření Archeologického ústavu a oprávněných organizací nutné považovat celé území středních Čech za území s archeologickými nálezy. V § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb., je dána stavebníku povinnost již od doby přípravy stavby oznámit záměr stavební činnost Archeologickému ústavu, má-li se provádět na území s archeologickými nálezy. Z toho vyplývá, že každý stavebník ve středočeském kraji musí provést oznámení vůči Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Archeologický ústav je v dikci tohoto zákona určen, aby uplatňoval na základě oznámení stavebníka požadavek na záchranný archeologický výzkum a koordinoval archeologické výzkumy. Kulturní památky: V řešeném území jsou evidovány a zapsány do Ústředního seznamu kulturních památek (dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění) tyto kulturní památky (písmenný odkaz vyznačen na koordinačním výkresu): 3


A

rejstříkové číslo: 30410/2-612

popis: Kaple na návsi - z 18. století, barokní, čtvercová. Na průčelí dvojice lizén, polokruhový sklenutý vchod a vysoký štít se zvonem, ukončený segmentem proloženou římsou. Vnitřek sklenut křížovou klenbou.

Architektonicky významné stavby, objekty drobné architektury, stavební dominanty V obrazu obce se významně uplatňuje soubor budov areálu hospodářského dvora č.p. 1. Plocha je územním plánem navržena k funkční transformaci jako plocha smíšená obytná - historické jádro (SBH) s cílem zachovat specifický ráz dvora. Případné stavební úpravy nesmí narušit charakter původních staveb. Nová výstavba bude respektovat původní půdorysné členění dvorů. Zvláštní důraz bude kladen na zachování, vhodné doplnění a obnovu architektonických hodnot historicky cenných staveb (zejména hmoty stavby, členění fasády, oken a dveří, materiálové řešení jednotlivých stavebních prvků a barevnost). Mezi objekty drobné architektury (které nejsou doposud kulturními památkami) možno zařadit Boží muka, situované při cestě na Tuřany poblíž vodojemu. Zajímavostí jsou pak dochované betonové pevnůstky (tzv. řopíky). Na území obce se nenacházejí žádné významné stavební dominanty. V panoramatickém obrazu krajiny se významně uplatňuje věžový vodojem Tuřany nacházející se v sousedním k.ú. Byseň na hranici s k.ú. Studeněves. Ochrana tradičních urbanistických a architektonických hodnot Sídlo nemá tradiční charakter původní zemědělské vsi s hospodářskými usedlostmi. Sídlu dominuje areál hospodářského dvora (viz. výše). Urbanistická struktura je ovlivněna faktem, že je sídlo situováno v těsné blízkosti města. Urbanisticky hodnotná je ucelená ulicová zástavby zejména podél silnice Studeněves - Slaný. Při přestavbách musí být zachován jednotící charakter uličního prostoru, který vytváří zejména opakovaná pozice půdorysu domu k uliční linii, tradiční hmotové řešení vesnických domů a udržované předzahrádky v uličním prostoru. ad b.4) Ochrana hodnot vyplývajících z přírodních a dalších podmínek území Přírodní podmínky Současné uspořádání krajiny je ovlivněno přírodními podmínkami. Ty jsou limitující jak pro koncepci uspořádání krajiny, tak i pro urbanistické řešení. Jsou to zejména podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, pedologické, hydrologické, fytogeografické, zoogeografické a typologie krajiny. Klimatické podmínky - řešené území se nachází v teplé oblasti T2, podnebí je suché s průměrnými ročními teplotami 8-9 ºC a srážkami kolem 500 mm. Geologické podmínky - geologicky je podklad území tvořen horninami České křídové tabule, budované vápnitými horninami (mezozoika) slínovci, opukami, slíny. V údolích vystupují horniny permokarbonu (arkózy, slepence, pískovec, lupky, jílovce) nebo tvrdé horniny proterozoika (buližníky, spility), které tvoří skalní výchozy. Geomorfologické podmínky - řešené území je umístěno v provincii Česká Vysočina, subroprovincii Poberounská soustava, v Brdské oblasti. Celé řešené území spadá do celku Pražská plošina, podcelku Kladenská tabule a okrsku Slánská tabule. Území má převážně charakter ploché pahorkatiny s výškovou členitostí do 60 m. Nejnižším místem řešeného území je východní okrajová část vodní nivy Červeného potoka - 274 m n. m. Nejvyšší místo je v SZ okrajové části (u vodojemu) - 330 m n. m. Zastavěné území SÚ Studeněves se pohybuje v rozmezí 275 300 m n. m. Pedologické podmínky - převažujícím půdním typem jsou karbonátové půdy na spraších, na výchozech křídových slínů přecházejí v mělčí pararendziny. Střídají se zde černozemě na spraších nebo karpatském flyši a černozemě pelické; v nivě Červeného potoka jsou pak vyvinuty fluvizemě na nivních uloženinách. V řešeném území převažují půdy s vysokým produkčním potenciálem (I. a II. třída ochrany). Tyto půdy se rovněž vyskytují v kontaktu se zastavěným územím sídelního útvaru Studeněves, vyjma jižní okrajové části. Půdy s nízkým produkčním potenciálem (převážně IV. - V. třídy) se nacházejí v severozápadní okrajové části řešeného území, jižně od sídla a severně od Krkavčího mlýna. Půdy s průměrnou produkční schopností (III. třídy ochrany) se v území vyskytují minimálně. Vyhodnocení předpokládaných důsledku navrhovaného řešení na ZPF je předmětem kapitoly f). V řešeném území jsou půdy ohroženy vodní erozí (koeficient potenciální eroze 0,25 - 0,55), nejvíce jsou půdy ohroženy v prostoru severozápadně od sídelního útvaru. Protierozní ochrana je řešena v rámci komplexních pozemkových úprav, navrhovaná opatření jsou přenesena do návrhu územního plánu (viz kapitola e.4). Hydrologické podmínky Hlavním recipientem území je Červený potok (ČHP 1-12-02-072; 1-12-02-078), který protéká katastrálním územím obce západovýchodním směrem v úseku 17,5 km - 15,43 km. Správcem Červeného potoka je Povodí Vltavy s.p. Pro Červený potok jsou správcem toku stanovena záplavová území - rozlivové Q100 a průtočné Q20. Stanovené záplavové území zasahuje do zastavěné části sídelního útvaru. Severní okrajová část spadá do povodí Bakovského potoka (ČHP 1-12-02-052) Na Červeném potoce jsou následující vodní díla: Cukrovarský rybník, polointenzivní chov sladkovodních ryb, výměra 14008 m2 - v současné době probíhá výstavba rozšíření rybníka v jižní části. Nový studeněveský rybník, polointenzivní chov sladkovodních ryb, výměra 33257 m2 vodní nádrž umělá - sádky, výměra 3865 m2 U bývalého mlýna jsou evidované vodní plochy, dnes vlhké až mokré louky se vzrostlou zelení. Velký slánský rybník na Červeném potoce je významným vodním dílem o celkové rozloze 13,5 ha (149 000 m2), do řešeného území zasahuje pouze litorální pásmo rybníka. Na k.ú. Studeněves jsou evidovány stavby k vodohospodářským melioracím pozemků - hlavní meliorační zařízení (HMZ) - otevřený příkop v délce 1,470 km (rok pořízení 1988), na který navazuje jeho zatrubněná část v k.ú. Slaný. Podél HMZ musí být zachováno volné, nezastavěné území o šíři 6 m od břehové čáry na obě strany pro průchod velkých vod a zároveň jako manipulační pruh pro účel správy a případné údržby HMZ, ve kterém nebudou umísťovány žádné nové stavby ani vysazovány nové trvalé porosty. V k.ú. Studeněves jsou vyhlášena ochranná pásma pro dva vodní zdroje I. a II. stupně (vodní zdroj - úpravna vody Studeněves; vodní zdroj - Studeněves-ST-A (Krkavčí mlýn). Fytogeografie a fytocenologie - řešené území spadá do 1.2 Řípského bioregionu. Bioregion tvoří opuková tabule s teplomilnou biotou 2. bukovo-dubového vegetačního stupně - biochora erodovaných plošin na spraších v suché oblasti. Dominuje orná půdá, lesnatost v řešeném území je minimální, činí pouze 0,8 %. Jedná se vesměs o maloplošné lesní fragmenty v zemědělsky obhospodařované krajině. V rámci návrhu ÚP je sledován záměr zalesnit pozemky nejvíce erozně náchylné. Řešené území patří do mapovací jednotky 7 - černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum). Podrobný popis mapovací jednotky viz. Průzkumy a rozbory. 4


Zoogeografické podmínky - odpovídající fauna hercynského původu je silně ochuzená, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá), s ojedinělými zástupci xerotermní fauny. V současnosti jde většinou o téměř bezlesou kulturní step. Pro faunu mají význam vodní plochy a zamokřené nivy Červeného potoka, zejména pro vodní ptactvo a obojživelníky. Typologie krajiny - z hlediska typologického členění krajiny spadá celé řešené území do typu: 1Z1: charakter osídlení krajiny: stará sídelní krajina Hercynica charakter využití krajiny: zemědělská krajina charakter reliéfu krajiny: krajina plošina a pahorkatin V rámci typologie ČR se jedná o běžný typ krajiny. Jedná se o krajinný prostor zahrnující odlesněnou intenzivně zemědělsky využívanou krajinu s drobnými vodotečemi, s ojedinělými doprovodnými liniovými porosty a s drobnými objekty v poli (pozůstatky dřívější hornické činnosti - jámy, štoly, průzkumné sondy; betonové pevnůstky - bunkry s náletovým porostem). Dominantou širšího území je věžový vodojem Tuřany nacházející se severozápadně za hranicemi řešeného území v k.ú. Byseň. Místem krajinného rázu je údolní niva Červeného potoka s plochami Cukrovarského a Nového studeněveského rybníka a s doprovodnou zelení. Studeněves je sídlo umístěné na křižovatce cest v mělkém údolí Červeného potoka. Ochrana přírody a krajiny, zeleň Jedná se o krajinu ekologicky labilní - silně pozměněnou člověkem, zemědělsky intenzivně využívanou s drobnými vodotečemi, s ojedinělými doprovodnými liniovými porosty, drobnými lesíky a kazy v poli a s rybníky v inundační části Červeného potoka. V řešeném území převažují agrocenózy, krajina je vodohospodářskými úpravami a hospodářskou činností silně pozměněna. Podíl zemědělské půdy v k.ú. Studeněves činí 86,05 % z celkové výměry v katastru, lesnatost je nízká - činí pouzte 0,8 % území. Porosty s přirozenou skladbou jsou v nivní poloze Červeného potoka, cca ve střední části toku a v litorálním pásmu vodních ploch. V území obce se nenacházejí žádná zvláště chráněná území přírody, ani se zde nenalézají objekty evropské ochrany - evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. V řešeném území jsou územním plánem respektovány a chráněny významné krajinné prvky ze zákona. Významné krajinné prvky (VKP) jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Využívat je lze pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova nebo nedošlo k ohrožení jejich stabilizační funkce. Umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování, úpravy vodních toků a těžba nerostů podléhají závaznému stanovisku orgánu ochrany přírody. Z ustanovení § 3 odst. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny vyplývá, že významnými krajinnými prvky jsou automaticky (v případě řešeného území) vodní toky a údolní nivy. Registrované významné krajinné prvky dle § 6 zák. č. 114/1992 Sb., lokality s výskytem chráněných druhů organismů se zde nevyskytují. K registraci je navržen jeden významný krajinný prvek - "U hřiště". Jedná se o pozůstatek hornické činnosti v obci, kopec pokrytý vzrostlými dřevinami mající lesoparkový charakter. ÚP Studeněves vytváří podmínky pro ochranu všech přírodních hodnot v území, které v zásadě respektuje a je s nimi koordinován. Většina dochovaných přírodních prvků je územním plánem zapojena do systému ÚSES (biocentra, biokoridory, interakční prvky). V řešeném území jsou respektovány a chráněny (bez stanovené legislativní ochrany): Přírodní a přírodě blízké biotopy, které se vyskytují ve fragmentech a většinou v degradovaných formách. Tyto prvky zprostředkovávají ekostabilizační působení na okolní krajinu. Jedná se o: . významný krajinný prvek navržený k registraci: "U hřiště", . břehové a doprovodné porosty odvodňovacích příkopů a drobných vodotečí, mokřady, . liniové prvky doprovodné zeleně katastrálně evidované či prvky zeleně na orné půdě, . stará důlní díla v krajině, betonové pevnůstky s náletovou zelení, Boží muka pře cestě na Tuřany nad obcí (nemající zákonný statut kulturní památky). Ochrana ovzduší: Území (okres Kladno) spadá do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví. Území není zahrnuto do oblastí ochrany a ekosystémů a vegetace. Ze statistických dat Českého hydrometeorologického ústavu pro čtverce 5 x 5 km vyplývají pro řešené území tyto hodnoty měrných emisí (údaje za rok 2004): látka měrné emise (t x km2/rok) oxidy dusíku 5 - 10 oxid siřičitý 1-5 oxid uhelnatý 10 - 100 tuhé látky 1-5 Nejbližší monitorovací stanice se nachází v Kladně. Na území obce nejsou evidovány zvlášť velké, velké ani střední zdroje znečišťování. Kvalita ovzduší e dána znečišťovateli z velkých měst (Slaný, Kladno). Značný vliv na kvalitu ovzduší v místě mají domácí topeniště vytápěná tuhými palivy. Navržené lokality pro výstavbu (převaha bydlení) mají, vzhledem ke své funkci a rozsahu zanedbatelný vliv na imisní koncentrace látek znečišťujících ovzduší. Při všech činnostech v obci musí být respektována a dodržována práva a povinnosti vyplývající ze zákona č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění a souvisejících prováděcích předpisů, tj respektovat požadavky na ochranu ovzduší k zabezpečení jeho odpovídající kvality v souladu s emisními limity, emisním stropem a programy snižování emisí znečišťujících látek. Ochrana zdraví před účinky hluku a zápachu: Hlavním zdrojem hluku v řešeném území je automobilová doprava na silničních komunikacích. Přehled o intenzitách silničního provozu je uveden v části ad d.1). V rámci dokumentace DÚR R7 -Slaný - Hranice Středočeského kraje -zkapacitnění silnice byla vypracována hluková studie (06/2008). Pro celou řešenou oblast byla, po dohodě s investorem (Ředitelství silnic a dálnic ČR), jako směrodatná hladina hluku použita LAeq,T = 55 dB (A) pro den a LAeq,T = 45 dB (A) pro noc, v případě, že se jedná o zasažení souvislé obytné zástavby. Výpočet je proveden pro rok 2025 na základě dat ze sčítání ŘSD z roku 2005. (V roce 2005 dle sčítání ŘSD projelo na předmětném úseku (sčítací úsek 1-0787) 14 015 vozidel, z toho 3 753 těžkých; předpoklad dopravní intenzity v roce 2025 (sčítací úsek 1-0787) 21 103 vozidel, z toho 4 692 těžkých). Vypočtené ekvivalentní hladiny hluku v posuzovaném úseku rychlostní komunikace R7 se v chráněném venkovním prostoru staveb v uvedené lokalitě ve výhledovém období r. 2025 pohybují bez PHS (protihluková stěna) u nejbližších objektů mezi 53,1 až 60,5 dB v době denní a mezi 47,5 až 54,9 dB v době noční. Je tudíž patrné, že nejvyšší přípustné hodnoty hladiny hluku jsou u nejbližších chráněných objektů (S01, S03) překročeny, a to zejména v nočním období. Odclonění nadměrné emise hluku pod stanovené limitní hodnoty pomocí protihlukové bariéry je objektivně nutné. Po zohlednění clonícího vlivu navržené protihlukové stěny (PHS : proměnná výška – 2,0 až 4,0m; délka – 668m) klesne místy akustické zatížení u chráněných objektů až o 5dB, tzn. pod, resp. na úroveň stanovených hygienických limitů 60/50 dB ve všech referenčních bodech - viz. obr. Z výše uvedeného vyplývá, že výstavba s navrženým protihlukovým opatřením nekoliduje se zájmy ochrany veřejného zdraví. Tím není vyloučeno, že k hluku citlivější osoby se mohou cítit hlukem z komunikace obtěžovány.

5


Územním plánem je dán závazný regulativ, aby u lokalit s navrhovaným využitím pro obytné účely situovaných u silnice R I/7 bylo provedeno konkrétní akustické posouzení se zajištěním podlimitních hodnot hluku vůči navrhované obytné zástavbě (návrh konkrétních protihlukových opatření). Náklady na další případná protihluková opatření vyjma výše uvedených PHS (zejména lokality Z11, Z12 a Z17) nebudou požadována po správci komunikace (ŘSD), ale budou hrazeny z prostředků stavebníka obytné zástavby. U lokalit navrhovaných podél stávající silnice III. třídy (Z1, Z16, Z17) je dána podmínka založit doprovodnou liniovou zeleň za účelem snížit dosah účinků hluku ze silničního provozu. V ochranném pásu silnice RI/7 (směrem ke obytné zástavbě) je ve smyslu navržených regulativů možno vytvořit pás izolační - ochranné zeleně (již dříve vydáno ÚR pro zalesnění), která bude mít rovněž pozitivní dopad na snížení účinku hluku z dopravy a zároveň i prostorově oddělí sídlo od dopravního koridoru. Územním plánem zařazeno do ploch smíšených nezastavěného území (NSozl) - index přípustných funkcí o - ochranná, z - zemědělská, l - lesní. Územním plánem je pro plochy výroby a skladování dán závazný regulativ: negativní účinky a vlivy staveb a zařízení nesmí narušovat provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí (zejména pak staveb pro bydlení) nad přípustnou míru, danou obecně platnými předpisy. Pro zastavitelnou plochu Z 18 a Z 14 v blízkosti ČOV je dán závazný regulativ: Stavbu pro bydlení umisťovat do vzdálenosti min. 50 m od ČOV resp. v tomto pásu umisťovat pouze ochrannou zeleň. ÚP doporučuje prověřit rozsah ochranného hygienického pásma ČOV z hlediska budoucích požadavků na její zkapacitnění (v souladu s ČSN 75 6401), tak aby případné zkapacitnění nemělo negativní vliv na okolní stavby pro bydlení. Radonové riziko: Radonové riziko je jedním z faktorů ovlivňujících hygienickou kvalitu životního prostředí. Radiační zátěž stavebního pozemku je vždy ovlivněna také lokální situací (různá propustnost půd, lokální anomálie aktivních látek v horninách atd.) a použitými stavebními materiály. Určení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku je možno pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny místní geologické podmínky. Z hlediska radonového nebezpečí je zájmové území v přechodné až střední kategorii indexu geologického podloží. Přechodná kategorie radonového indexu je v převažující míře sledována rovněž v rámci samotného sídelního útvaru Studeněves. V řešeném území může být při vybraných stavebních činnostech vyžadováno provedení radonového průzkumu (stanovení radonového indexu pozemku dle vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, v platném znění). ad c) Urbanistická koncepce Urbanistické podmínky: (Studeněves) Původní zástavba obce historicky doložené již z konce 14. století se rozprostírá na křižovatce cest. V obci bývala tvrz, která později pozbyla významu a asi v 18. století se změnila v sýpku na dvoře. Mlýn na Červeném potoce je doložen již v polovině 18. století. Indikační skica z roku 1841 dokumentuje vznik samoty - cukrovaru a s ním spojenou výstavbu v západní části území u komunikační spojnice Slaný - Malíkovice. Rozsah zastavěného území se od poloviny 19. století nezměnil. Cukrovar měl svou vlastní úzkorozchodnou železnici pro přepravu cukrové řepy z velkých lánů polí Slánska a kamenného uhlí z dolu Schoeller do Slaného. V krajině jsou patrné dobývky související s dolováním černého uhlí a to zejména v severní polovině řešeného území. Nedaleký důl u Tuřan dopravoval uhlí visutou lanovkou rovněž do cukrovaru. Transformace sídla (funkční, prostorová): Dráha zanikla i s cukrovarem v hospodářské krizi kolem roku 1929. Před okupací ČSR kolem roku 1936 vznikly v území betonové pevnůstky – bunkry jako součást obranného pásu kolem Prahy. Pevnůstky jsou zachovalé dodnes. Předválečný rozvoj zástavby ve Studeněvsi kopíroval hlavní komunikační osy sídla. Izolovaná zástavba u bývalého cukrovaru a mlýna se postupně stabilizovala. V souvislosti s rozvojem hromadného bydlení ve Slaném vznikají v klidných partiích podél vodních ploch chatové - zahrádkářské kolonie. Zásadním zásahem do krajinného rázu byla rovněž výstavba silnice I/7 po východní hranici řešeného území v obchvatové poloze vůči městu Slaný. Komunikace je vedena řešeným území částečně přemostěním nad Velkým slánským rybníkem a částečně v zářezu. Trasa přerušila přirozenou spojnici (po vrstevnici) Studeněves - Slaný a nahradila ji novou okolo Krkavčího mlýna. Trasování v části přemostění částečně znehodnotilo krajinný ráz lokality.

6


V posledním pětiletém období Studeněves prožívá stavební boom v podobě hromadné výstavby cca 60 rodinných domků na parcelách o velikosti cca 800 - 1000 m2 a to zejména v SV kvadrantu sídla. Příliv nového obyvatelstva z měst se rovněž projevuje rozšiřováním sídelní struktury spíše “městského” charakteru (individuální výstavba rodinných domů izolovaných v zahradách). Dnes má sídlo charakter “satelitu” města Slaný, které supluje téměř veškerou občanskou vybavenost i příležitosti pro zaměstnání. Niva Červeného potoka společně s navazujícími plochami přírodního charakteru je intenzivně využívána pro individuální rekreaci (chataření, zahrádkaření). Svým novým posláním - změna z funkce zemědělské na funkci obytnou resp. rekreační ztrácí vesnice základní rys - existenční závislost zástavby na obdělávané krajině. V sídle se rovněž nachází strategicky důležitá technická vybavenost (vodní zdroje, centrální ČOV) obsluhující větší spádové území. Další potenciální rozvoj sídla je tedy dán zejména jeho příznivou polohou, i nadále můžeme očekávat kladné migrační saldo zesilující tlak na převážně individuální bytovou zástavbu. Pro stavební rozvoj je sídelní útvar limitně omezen koridory (východ - doprava, jih - niva potoka). Vzhledem k morfologickým podmínkám lze sídlo rozvíjet zejména podél osy východ - západ. Pro zástavbu jsou přednostně navrženy zastavitelné plochy charakteru proluk (Z 2 - Z 13), ploch dnes podvyužitých (Z 15) či nadále ne příliš vhodných pro zemědělské využití (Z 14, Z 17). Dále je rozvoj soustředěn (a vlastníky požadován) do východního sektoru s cílem zmenšit prostorovou cezuru mezi samotou bývalého cukrovaru a sídelním útvarem Studeněves (Z 1, Z 16). Problematická zastavitelná plocha Z 18 vychází z dříve vydaných správních rozhodnutí (požadavek vlastníka realizovat stavbu dle dříve vydaného stavebního povolení). Zastavitelné plochy pro skupinovou zástavbu jsou určené územním plánem k prověření územní studií. Přestavbová plocha P1 rozvíjí veřejnou zeleň v sídle. Areál hospodářského dvora je navržen jako přestavbová lokalita P 2 s využitím pro smíšenou funkci zemědělskou a turisticko rekreační. ad d.1) Dopravní infrastruktura Širší dopravní vztahy: Obec Studeněves z hlediska širších komunikačních souvislostí je situována v příznivé poloze v krátké vazbě na páteřní trasy silnice RI/7 směřující od Prahy na severozápad přes Slaný do Chomutova a silnice I/16 vedené od Mělníka přes Slaný do Řevničova k připojení na trasu silnice I/6 směřující od Prahy na západ Čech. Vazba na trasu rychlostní silnice I/7 je zprostředkována mimoúrovňovou křižovatkou situovanou severovýchodně obce na křížení obou silnic I.třídy ve vzdálenosti asi dvou kilometrů od centra obce. Na tyto páteřní silniční trasy jsou pak připojeny další silnice III. třídy, které zajišťují dopravní dostupnost a přímou dopravní obsluhu obcí přilehlého území. Dostupnost území prostředky hromadné dopravy zajišťují linky pravidelné veřejné regionální autobusové dopravy, pozice autobusových zastávek je možno považovat za stabilizované. Nejbližší připojení k železniční dopravě je v železniční stanici Slaný na trati č. 110 Kralupy nad Vltavou – Most vzdálené asi 2 km od obce. Ostatní dopravní obory nejsou v řešeném území zastoupeny a ani do výhledu nejsou předpoklady pro jejich uplatnění v systému dopravní obsluhy území. Silniční doprava: Silnice RI/7 zajišťuje funkci páteřní komunikační trasy pro poměrně široké spádové území severozápadního sektoru Středočeského kraje. Vlastní řešené území protíná v jeho východní části, prochází prostorem mezi městem Slaný a vlastní obcí v obchvatové poloze zcela mimo zastavěné území. Obchvatová trasa silnice RI/7 byla v sedmdesátých letech vybudována v parametrech dvoupruhové kategorie S 11,5/80 jako polovina dlouhodobě připravované směrově rozdělené trasy čtyřpruhové rychlostní silnice návrhové kategorie R24,5/100. Stavba druhého jízdního pasu, která je společně s protihlukovou stěnou připravována k realizaci, bude vedena po západní straně stávající trasy. Silniční trasu RI/7 je třeba považovat za dlouhodobě stabilizovanou. Silnice I/16 je v současné době od mimoúrovňové křižovatky s RI/7 vedena směrem na západ při severní hranici, avšak mimo vlastní katastrální území obce. Předkládaný návrh územního plánu nově zapracovává přeložkovou trasu silnice I/16 ve smyslu studie vypracované ve společnosti APIS v roce 2006. Navrhovaná přeložková trasa silnice I/16 se od současné stopy ve směru od Slaného odklání jižním směrem v prostoru před křižovatkou se silnicí III/23638 a prochází prostorem při hranici katastru se sousední obcí Tuřany, kterou míjí v jižní obchvatové poloze a dále je vedena na západ k připojení do současné stopy. Přeložková trasu silnice I/16 je ve smyslu předchozí dokumentace ŘSD ČR navržena v parametrech návrhové kategorie S 9,5/70. V rámci projektu řešit dílčí úpravu navrhované účelové komunikace NC 2. Silnice III/23630 je vedena od obce Malíkovice na východ přes Řisuty do vlastního katastrálního území Studeněvse. Katastrální území kříží průjezdní úsek silnice III/23630 ve směru západ–východ ve vcelku solidních parametrech, v centru obce kříží trasu silnice III/23638 a pokračuje směrem na východ v trase realizované spolu se stavbu rychlostní trasy silnice RI/7. Silnice III/23638 v podjezdu křižuje hlavní trasu silnice RI/7, vstupuje do katastru města Slaný a připojuje prostor železniční stanice. Původní trasa silnice III/23630 byla v minulosti se stavbou rychlostní silnice přeložena do nové stopy a tak zažité komunikační vazby obce k městu Slaný byly přeťaty masivní bariérou silničního tělesa, která však do budoucna dále ještě zbytní. V této souvislosti se ukazuje za potřebné, v rámci připravovaného zkapacitnění rychlostní trasy počítat také s realizací lávky pro pěší a cyklistický provoz, která by jistě významně přispěla ke zmírnění bariérových účinků hlavní trasy. Silnice III/23638 je vedena ze Smečna od silnice II/236 směrem na sever přes Přelíc do vlastního katastrálního území Studeněvse. Katastrální území kříží ve směru jih–sever ve vcelku solidních parametrech, v centru obce kříží průjezdní úsek silnice III/23630 v průsečné křižovatce. Průjezdní úsek silnice III/23638 pokračuje v solidních parametrech směrem na sever ke křížení s předložkovou trasou silnice I/16 a dále k připojení na trasu silnice RI/7 u Lotouše. Lze konstatovat, že obě uvedené trasy silnic III. třídy jsou prakticky v celém svém průběhu řešeným katastrálním územím vedeny ve vcelku dobrých parametrech a je třeba je považovat za dlouhodobě stabilizované. Případné lokální úpravy trasy budou realizovány v parametrech silniční kategorie S7,5/60. Přehled o intenzitách silničního provozu Přehled o intenzitách silničního provozu nám dávají výsledky periodicky prováděných sčítání silniční dopravy ŘSD ČR v pravidelných pětiletých intervalech. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty zatížení zjištěné na sčítacích stanovištích procházejících tras v rámci posledního dostupného sčítání provedeného v roce 2005. Hodnoty zatížení jsou uvedeny v následující tabulce v počtu skutečných vozidel za průměrný den roku 2005 a to v členění dle druhu vozidel – těžkých, osobních, motocyklů a celková součtová hodnota. Dále je rovněž uvedena hodnota podílu těžkých vozidel v procentech z celkové hodnoty, která dává představu o charakteru dopravy v daném úseku. Intenzity automobilové dopravy 2005 Silnice I/7 I/16

Stanoviště 1-0787 1-1420

Místo, úsek mezi křižovatkami II/118 a I/16 Tuřany

T 3753 1335

O 10227 3607

M 35 12

S 14015 4954

%T 26,8 26,9

Síť místních a účelových komunikací, pěší a cyklistické trasy Jak bylo výše uvedeno průjezdní úseky a trasy silniční sítě jsou páteřními komunikačními trasami řešeného katastrálního území, na které jsou připojeny místní a účelové komunikace zpřístupňující části řešeného území až jednotlivé objekty a jednotlivé obhospodařované pozemky a plochy. Vedení těchto komunikací je nejlépe patrné z doložených grafických příloh.

7


Celkově je možné konstatovat, že síť místních a účelových komunikací lze v podstatě považovat za stabilizovanou. Dopravně problémová místa sítě většinou vyplývají buď z obtížné konfigurace terénu nebo v zastavěném území pak z blízkosti přiléhající zástavby či pozemkových hranic. Oba tyto faktory z hlediska reálných možností řešení těchto problémových míst představují vážné komplikace především s ohledem na citlivé majetkoprávní poměry v území a dále na finanční náročnost stavby. Jistým problém v centrální části obce představuje stávající křížení průjezdních úseků silnic III/23630 a III/23638 v průsečné křižovatce s odsazením protilehlých ramen. Toto uspořádání vyžaduje poměrně rozlehlou křižovatkovou plochu, na které se poněkud ztrácí orientace, což ovlivňuje bezpečnost jak automobilového tak pěšího provozu. Do budoucna je třeba počítat s jistou architektonizací uličních profilů v centrálním prostoru obce s redukci křižovatkové plochy a výraznějším uplatněním zklidňujících prvků pro automobilovou dopravu. Jisté místní úpravy dalších problémových míst – řešení lokálně zúžených komunikačních profilů, zlepšení rozhledových poměrů v prostoru připojení přilehlých pozemků či křižovatek - je možno očekávat pouze v souvislosti s případnou novou výstavbou či výraznějšími přestavbovými počiny v dané lokalitě. Návrh nového územního plánu zapracovává nové rozvojové počiny v řešeném katastrálním území obce. Komunikační dostupnost těchto rozvojových lokali je zajištěna buď prostřednictvím vazeb na stávající komunikační skelet obce nebo návrhem nových místních komunikací. U rozsáhlejších rozvojových lokalit se předpokládá vypracování územní studie, která v rámci širších urbanistických souvislostí navrhne rovněž novou komunikační strukturu lokality. Jedná se o následující rozvojové lokality: Z1, Z11, Z13, Z15, Z16 a Z17 spolu s lokalitou územní rezervy R1. Nově navrhované místní komunikace zajišťující komunikační dostupnost a obsluhu nových rozvojových lokalit zástavby obce budou navrženy buď jako obslužné komunikace funkční skupiny C, v kategorii MO7/30 (20) s oboustrannými chodníky šířky nejméně 2x2,0 m, což tedy představuje šířku uličního prostoru nejméně 10,0 m mezi hranicemi protilehlých pozemků, nebo jako komunikace pro smíšený provoz funkční skupiny D1 - obytné ulice – navrhované v souladu s technickými podmínkami TP 103 pro jejich navrhování v šířce uličního prostoru nejméně 8,0 m mezi hranicemi protilehlých pozemků. Vlastním řešeným územím neprocházejí turisticky značené pěší či cykloturistické trasy. Vcelku mírně zvlněný charakter území s poměrně hustou komunikační sítí silnic III. třídy, s relativně nižšími intenzitami silniční dopravy, představují vcelku dobré podmínky pro větší rozvoj cykloturistické dopravy. Jižně od řešeného území je ze Slaného vedena „zelená“ turisticky značná trasa přes Kvíc a Přelíc do Smečna. Popis cyklotras a účelových komunikací - polních cest viz. kapitola ad e.3). Obsluha území prostředky hromadné dopravy: Obsluha katastrálního území prostředky hromadné dopravy je v současné době a do budoucna zůstává realizována prostředky pravidelné veřejné autobusové dopravy a to prostřednictvím 4 procházejících autobusových linek: 220 063 Slaný – Ledce – Kladno, 220 065 Slaný – Malíkovice – Kladno, 220 072 Slaný – Srbeč – Nové Strašecí, 220 075 Slaný – Malíkovice – Nové Strašecí. Ve vlastním řešeném území jsou situovány celkem 3 autobusové zastávky – Studeněves, Studeněves Tesla, Studeněves Vodárna a dále je k dispozici zastávka „Byseň, rozcestí“ na trase silnice I/16 při křižovatce se silnicí III/23638. Lze konstatovat, že prakticky celé zastavěné území obce je pokryto v přijatelné 500 metrové docházkové vzdálenosti k těmto autobusovým zastávkám, což časově představuje asi 7-8 minutovou docházkovou dobu. Situování zastávek je třeba považovat za stabilizované. Další zařízení pro automobilovou dopravu: S ohledem na výlučně individuální charakter bytové zástavby odstavování a parkování vozidel pro potřeby bydlení nepředstavuje v řešeném území vážnější problém. Pro potřeby dopravy v klidu u jednotlivých objektů vybavenosti jsou pak využívány příležitosti na plochách přiléhajících komunikací. Při realizaci nově navrhovaných objektů je třeba počítat se zajištěním odpovídajících potřebných počtů odstavných a parkovacích stání v rámci vlastních pozemků a to dle skutečně navrhovaných kapacit objektu. V souladu s vyhláškou MMR ČR č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, §20, odst. (5) budou stavební pozemky vymezeny tak, že odstavná a parkovací stání pro pokrytí potřeb příslušného rodinného domu na zařízení dopravy v klidu budou vyřešena v rozsahu příslušných ustanovení ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Ve smyslu těchto ustanovení musí být pro každý byt rodinného domu o velikosti do 100 m2 celkové plochy navrženo jedno odstavné stání, pro každý byt rodinného domu o velikosti nad 100 m2 celkové plochy budou navržena dvě odstavná stání a dále pak nejméně jedno parkovací stání na vlastním pozemku rodinného domu. Čerpací stanice pohonných hmot a prakticky kompletní nabídka servisních služeb pro motoristy je k dispozici v nedalekém Slaném, Kladně či v dalších zařízeních při trase rychlostní silnice RI/7. Nová zařízení pro automobilovou dopravu nejsou navrhována. Podmínky pro dopravní obsluhu, ochranná pásma: Dopravní obsluha lokalit musí, v souladu s ustanovením §10 zákona č 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, a v souladu s vyhláškou č. 104/1997 Sb., v platném znění, splňovat požadavky ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací, včetně připojení navržených komunikací na stávající komunikace dle ČSN 73 6102. Dle ustanovení § 36 zákona č.13/1997 Sb., tj. mimo zastavěné území obce a na silničních pomocných pozemcích není navrhováno podélné uložení vedení v tělesech silnic III. třídy. Ve vlastním řešeném katastrálním území se v souladu se zákonem č. 13/97Sb., o pozemních komunikacích, uplatňuje mimo zastavěné území ochranné pásmo: rychlostní silnice I. třídy vedené po obou stranách trasy ve vzdálenosti 100 m od osy přilehlého jízdního pásu, silnice I. třídy vedené ve vzdálenosti 50 m po obou stranách od osy vozovky, silnice III. třídy vedené ve vzdálenosti 15 m po obou stranách od osy vozovky. ad d.2) Technická infrastruktura Zájmové území obce Studeněves se nachází relativně těsném sousedství města Slaný a blízko k městu Kladno. Z inženýrských sítí zde především chybí rozvodná plynovodní síť (chybí plošná plynofikace území), v ne zcela dobrém stavu je systém dešťové, převážně též rigolové kanalizace, a některé inž.sítě, které zde byly již instalovány dříve, nesou často stopy málo koncepčního i málo důsledného řešení či i nedostatečné údržby a obnovy. Relativně nedávno zde pak došlo k realizaci splaškové oddílné kanalizace a společné ČOV Studeněves (společné pro Studeněves, Řisuty, Malikovice, Tuřany, Libovice). Současný stav a rozsah zařízení technické obsluhy zájmového území je dnes takový, že při jistém, dočasném poklesu intenzity a změny struktury využívání tohoto území, umožňuje přežití v období postupné kompletace a rekonstrukce inženýrských sítí s tím, že prioritním úkolem se zde jeví uvést do celkově lepšího stavu veřejný prostor, tj. prostor místních komunikací a prostranství (nejen povrchů vozovky či chodníků, ale též zabezpečit odpovídající stav všeho, co se nachází pod i nad úrovní terénu). Geologické podmínky: základní strukturu tvoří vápnité horniny české křídové tabule , tj. slínovec opuky a slíny, dále horniny permokarbonu (arkózy, slepence, pískovce, lupky, jílovce) či tvrdé horniny proterozoika (buližníky, spility jako skalní výchozy), struktura povrchové vrstvy: 0,00-0,50 m ornice či materiál povrchové úpravy (např.

8


materiál vozovky, navážky apod.), 0,50-1,20 m hlinitá zemina, 1,20-2,20 m zvětralé jílovce, 2,20-4,00 m jílovce, pískovce. Lze konstatovat, že jsou zde pro ukládání inž. sítí podmínky jen průměrně příznivé. Z geologického hlediska jde tedy o území příslušející ke křídové tabulové plošině, vyzdvižené tektonickými pohyby nad okolí. Skalní podklad tvoří souvrství jílovců a pískovců charakteristické červené barvy. Převažujícím půdním typem jsou zde karbonátové zeminy na spraších. Výskyt úrovně hladiny podzemní vody je zde, silněji než jinde, ovlivněn režimem srážkové činnosti a funkcí přirozených a umělých odvodňovacích a recipientních prvků zájmového území (pohybuje se zde relativně ne příliš hluboko pod úrovní terénu, zejména v částech obce podél vodoteče). Vodní hospodářství pozn.1: Vodní toky a díla, záplavová území, ochrana vod jsou obsahem kapitoly ad. e.5). pozn.2:Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou a zásobování požární vodou je popsáno v kapitole i). Kromě problematiky vodovodu (zásobování vodou) a kanalizace (likvidace odpadních vod), která všude, tj. i zde figuruje prioritně, je zde vodohospodářská situace dána především okolností lokalizace zájmového území v relativně plochém terénu, dále strukturou dílčích povodí, hydrogeologickou strukturou, hustotou a funkcí přirozené a umělé sítě vodotečí, strukturou přirozených i umělých recipientních prvků, stavem oddílné, tj. dešťové a splaškové kanalizace, poměrem zastoupení ploch s nezpevněným a zpevněným povrchem atp. Hlavní vodotečí je zde Červený potok. Vodní hospodářství - hydromeliorační a závlahová zařízení: V k. ú. Studeněves se registrují stavby k vodohospodářským melioracím pozemků - hlavní odvodňovací zařízení a podrobné odvodňovací zařízení. Hlavním odvodňovacím zařízením/HOZ je zde dále otevřený příkop (s plošnou trubní drenáží na sousedních pozemcích) délky 1,47 km z r. 1988, na který navazuje jeho zatrubněná část (již na k.ú. Slaný). ZVHS je v správcem HOZ, tyto HOZ nemají stanovena záplavová území. Hlavní hydromeliorační zařízení na pozemcích katastrálního území obce Studeněves jsou součástí celku, který je třeba ve své funkci zachovat. Znamená to též např. nutnost respektování všech těchto prvků v případě event. “vstupu“ některého jiného vedení či aktivity do tohoto prostoru (to se týká i všech manipulací se stávajícími i plánovanými nadřazenými vedeními inženýrských sítí v blízkosti takových ploch atp.). Územní plán na těchto zainvestovaných plochách navrhuje pouze dvě polní cesty NC1 a NC2. Vodní hospodářství - likvidace dešťových odpadních vod: Srážkové odpadní vody jsou převáděny do nejbližších recipientních prvků převážně zatrubněnými úseky dešťové oddílné kanalizace (z betonových trub DN 400, úhrnné délky cca 2,50 km) a v konečné fázi do Červeného potoka. Jinak všude též částečně systémem příkopů, struh a propustků. V případě jednotlivých nemovitostí je pak prosazována likvidace srážek vsakem či i akumulací (s následným využitím zachycené vody k zavlažování zeleně). Odvedení srážkových vod zde celkově nečiní po většinu roku při průměrných hydrologických podmínkách větších potíží vzhledem k relativně příznivým morfologickým terénním podmínkám, relativně dobré propustnosti a retenční schopnosti povrchu terénu, vzhledem k existenci přirozených recipientních prvků v intravilánu a vzhledem k již realizovaným technickým opatřením. To však zřejmě neplatí v úsecích, kde lze zaznamenat nedostatečnou údržbu odvodňovacích prvků a nahodilé či živelné neodborné zásahy a změny. Lze zde zřejmě počítat s relativně dobrou propustností povrchu terénu (nikoliv však za stavu nasycení či zámrazu). Výskyt úrovně hladiny podzemní vody je zde s ohledem na celkové vodohospodářské poměry a geologickou strukturu povrchové vrstvy ve větším rozptylu než kdekoliv jinde (s kolísáním ve vazbě na širší konkrétní hydrologickou situaci, odhadem např. i méně, než cca 3 m pod terénem). Jisté potíže zde dále nastávají, odhadem, i v období předjaří či na začátku zimního období, kdy je povrchová vrstva ještě či již zmrzlá a nepropustná a kdy dešťové srážky mohou způsobit komplikace zejména na nezpevněných místních komunikacích a prostranstvích a v jejich okolí. Přirozenou reakcí v takových případech bývá zpevňování jejich povrchu včetně dodatečné úpravy jejich sklonových poměrů či instalace odvodňovacích prvků (odvodňovacích rigolů, potrubí), převádějících vodu do recipientních prvků v území. V tomto ohledu lze takovéto podmínky a zásahy zaznamenat i ve sledovaném zájmovém území. Problém srážkových odpadních vod byl zde, jak bylo již řečeno, řešen i využitím lokálních recipientních prvků v území. Ty je třeba pokud možno ve své kvalitní plné funkci zachovat či dále rozšiřovat, stejně tak nezabraňovat přirozenému bezkonfliktnímu nátoku do nich, např. zvyšováním konstrukce zpevněných povrchů místních komunikací (nalepováním dalších vrstev při jejich údržbě a rekonstrukci), aniž by byly prověřeny důsledky takového zásahu, či udělat další potřebná účinná opatření. Navrhované řešení: Stav likvidace dešťových vod v obci Studeněves se nebude tedy zásadně měnit. Stávající nezatrubněné (rigolové) i zatrubněné úseky dešťové oddílné kanalizace obce Studeněves jsou z dnešního pohledu technicky značně nedokonalé, nejsou zde navíc prakticky dostatečně udržovány. Výhledově je třeba usilovat o důsledné dořešení systému odvádění srážkové vody i v souvislostech na konečné úpravy terénu a místních komunikací. V případě nové zástavby v rozvojových lokalitách pak lze doporučit po podrobném hydrogeologickém průzkumu likvidaci srážkových vod zasakováním (případně též akumulací s následným využitím této vody pro údržbu zeleně apod.). Srážkové vody ze zpevněných povrchů místních komunikací a chodníků budou však i zde likvidovány rozšířením stávajícího systému dešťové oddílné kanalizace. Proti občas se vyskytujícímu, nepříjemnému nátoku cizích odpadních vod do intravilánu obce bude v rámci urbanistického řešení zastavitelné plochy Z 1 navrženo odpovídající opatření např. v podobě záchytného příkopu, zaústěného do odvodňovacího rigolu silniční komunikace Studeněves-Slaný, přes lapák splavenin. V rámci komplexních pozemkových úprav je pak nezbytné na svažitých pozemcích věnovat permanentní pozornost protierozním opatřením včetně dodržování doporučené skladby osevních postupů. Bilance produkce srážkových odpadních vod: odvodňovaná plocha intenzita návrhového deště střední součinitel odtoku pro obce tohoto typu bilanční množství srážkových vod

Studeněves (stáv.) cca 30,00 ha 120 l/s.ha 0,35 cca 1260,00 l/s

zastavitelné plochy cca 13,00 ha 120 l/s.ha 0,30 468,00 l/s

areály cca 6,00 ha 120 l/s.ha 0,40 288,00 l/s

Vodní hospodářství - likvidace splaškových odpadních vod: Bilance produkce splaškových odpadních vod: Ta odpovídá bilančně spotřebě pitné a užitkové vody všude tam, kde funguje veřejný vodovod (viz bilanční hodnoty potřeby pitné a užitkové vody níže). V ostatních případech pak je to komplikovanější bilancovat, aniž by byly k dispozici další důležité údaje (např. údaje přímo zjištěné měřením při nátoku na ČOV). V obci Studeněves funguje systém oddílné splaškové kanalizace včetně ČOV (společné ČOV Studeněves pro Studeněves, Řisuty, Malikovice, Tuřany, Libovice). Touto kanalizací DN 250 – DN 300 z kameniny celkové délky cca 2,30 km jsou splaškové odpadní vody gravitačně dopravovány do přečerpávací stanice a odtud čerpáním na mechanicko-biologickou ČOV Studeněves (s technologií nízkozatěžované aktivace s biologickým odstraňováním dusíku v předřazené anoxické zóně, systém D-A-DN s interní recirkulací)). Jedná se o mechanicko-biologickou ČOV typu BIO CLEANER BC s biologickým odstraňováním dusíku a chemickým srážením fosforu (dávkován roztok síranu železitého). Technologickou sestavu tvoří: vstupní čerpací stanice, strojně stírané česle FONTANA a dvě biologické linky (každá sestává z prostoru denitrifikace, nitrifikace a dosazovací nádrže). Přebytečný kal je přečerpáván do

9


provzdušňované zahušťovací a akumulační jímky. Zahuštěný kal se odváží na ČOV Chanov k odvodnění. Odvodněný kal se využívá při rekultivaci. Základní projektové parametry ČOV (počet EO 2020): hydraulická kapacita: Qprům. = 2,70 l/s, Qmax = 3,8 l/s Qmaxh = 8,50 l/s = 30,6 m3/h Qmaxden= 351,00 m3/den Qr= 120 195 m3/rok Zatížení-přítok, průměrné hodnoty(projektované parametry/skutečné v r.2007): koncentrace BSK5 =386/400 mg/l, roční produkce BSK5 = 123 t/rok, konc. CHSKcr = -/737 mg/l, NL= -/338 mg/l, N-NH4= -/69,6 mg/l, Pcelk= -/10,2 mg/l Průměrné hodnoty na odtoku v r.2007(koncentrace): BSK5 = 7,1mg/l, CHSKcr = 24,8 mg/l, NL= 4,3 mg/l, N-NH4= 0,5 mg/l, Pcelk= 1,1 mg/l Hodnoty povolené vodoprávním orgánem: průměrné (mg/l) maximální (mg/l) (t/rok) BSK5 15 30 1,13 CHSKcr 60 60 4,51 NL 15 30 1,13 N-NH4 5 15 0,38 Pcelk 3 6 0,23 Problémem je větší množství natékajících balastních vod na ČOV a dále též proměnlivé složení přitékající odpadní vody. ČOV včetně kanalizace je nyní majetkem sdružení JERIMALITUS a bude na základě smlouvy o budoucím převodu přecházet do majetku SVS a.s. Teplice. Provozovatelem ČOV a kanalizace je společnost Severočeské vodovody a kanalizace,a.s. Navrhované řešení : Nejsou zatím identifikovány technické problémy s případným napojením všech uvažovaných rozvojových lokalit na veřejnou kanalizaci za účelem likvidace splašků. Problémem však zůstává nedostatečná kapacita ČOV Studeněves z hlediska dlouhodobého výhledu (tento problém je řešitelný např. rozšířením ČOV, je-li/bude-li k dispozici prostorová rezerva, či intenzifikací ČOV, či odpojením některé připojené obce s vybudováním nové ČOV pro tuto obec (v návrhu ÚP ČOV Byseň-Tuřany). Rovněž bude třeba sledovat dopady rozvoje obcí Malíkovice, Řisuty, Tuřany a Libovice, jejich splaškové oddílné kanalizace, na splaškovou oddílnou kanalizaci obce Studeněves. Systém oddílné splaškové kanalizace je vyhovující a bude zachován. Při přípravě nové zástavby v rozvojových lokalitách je nezbytné vždy prověřit kapacitu stávajících čerpacích stanic a společné ČOV. Pro lokality podmíněné zpracováním územní studie (větší rozsah zástavby) je dána podmínka řešení likvidace splaškových odpadních vod s ohledem na kapacitu ČOV Studeněves. V rekreační osadě/lokalitě bude i nadále zachován stávající systém likvidace splašků užitím bezodtokových jímek s jejich vyklízením feka-vozy na ČOV Studeněves . Ochranná pásma kanalizačních zařízení: Ochranná pásma kanalizačních zařízení se určují dle ČSN 75 6081 (TNV 75 6011) “Hygienická ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení“ z roku 1996 a dle zákona číslo 274/2001 Sb., o veřejných vodovodech a kanalizacích. Ochranné pásmo stoky (do DN 500)…………….……………….1,5 m Ochranné pásmo čerpací stanice odpadních vod………………….10 m Ochranné pásmo ČOV …………………………………………..50 m Vodní hospodářství - zásobování pitnou a užitkovou vodou: Obec Studeněves má veřejný vodovod (od r.2002), který je součástí skupinového vodovodu StudeněvesŘisuty (současně jde o část Slánského skupinového vodovodu sloužící obcím Studeněves, Tuřany-Byseň, Libovice, Řisuty a Jedomělice). Využívá zdroje vody, představovaný úpravnou vody Studeněves . Kvalita vody zdroje odpovídá požadavkům vyhl. MZ č. 252/2004 Sb. Zásobovácím vodojemem je věžový vodojem Tuřany (na vyvýšené místě mezi obcemi Tuřany a Studeněves, objem 200 m3 , úrovně min./max. hladiny vody: 349,7/354,7 m n.m.), kam je upravená voda čerpána z úpravny vody Studeněves. Zásobovací řad VDJ Tuřany- Studeněves PVC DN 150 uložený podél účelové komunikace spojující obě obce činí svou délkou cca 0,6 km. Navazující rozvodná síť obce Studeněves (PVC a L DN 80) má charakter sítě větevné. Rozvodná síť je vybavena požárními hydranty převážně v souladu s normativními požadavky. Zásobovací řad PVC DN 150 pro Řisuty je v části trasy totožný s trasou analogického řadu pro Studeněves, na začátku zastavěného území obce obchází zahrady a pokračuje podél silniční komunikace směrem na Řisuty. Nadřazeným řadem L DN 150, délky cca 550 m, dopravujícím upravenou vodu z ÚV Studeněves je řad s trasou ÚV VDJ Tuřany (ve volné krajině), který dále pokračuje přes k.ú. Byseň ve směru Pozdeň. Severní částí řešeného území vede trasa nadřazeného vodovodního řadu Slánského skupinového vodovodu L DN 200. Provozovatelem veřejného vodovodu, tj. i těchto řadů je společnost Slavos,s.r.o. Slaný. Severojižním směrem ve východní části řešeného území jde trasa nadřazeného vodovodního řadu ocel DN 300 ve směru Smečno - Slaný (provozovatel VKM, a.s.). Po prověření lze potvrdit, že jsou celoplošně splněny limitní minimální normativní hodnoty přetlaku vody v rozvodné síti (15 resp. 25 m v.sl. pro jednopodlažní resp. dvou a vícepodlažní zástavbu dle ČSN 75 5401). Lze však doporučit detailnější prověření s návrhem odpovídajících opatření vždy, když budou připravovány změny v souvislosti s výstavbou v rozvojových lokalit všech obcí zásobovaných prostřednictvím tohoto dílčího skupinového vodovodu. Potřeba požární vody je zde zajištěna ze dvou rybníků na území obce a prostřednictvím veřejného vodovodu (ČSN 73 0873 „Zdroje zásobování požární vodou“ již počítá s uplatněním kombinace několika zdrojů). Základní parametry potřeby vody (dle vyhl. č.428/2001 Sb): Qd = 117,60 m3/den, Qdmax.= 176,35 m3/den, Qmax.h= 14,69 m3/hod. = 4,08 l/s Skupinový vodovod je svým zdrojem schopen pokrýt i nároky vyplývající z potřeb rozvojových lokalit. Spolehlivost zásobování vodou je zde dále zesílena provozním propojením na skupinový vodovod Mělník-KralupySlaný-Kladno. Správcem (provozovatelem) veřejného vodovodu je společnost Slavos, s.r.o. Slaný. Pozn.: Parametry potřeby vody se též promítají jako parametry produkce splaškových odpadních vod. Dále lze konstatovat, že je zde technicky možné připojení uvažovaných rozvojových lokalit na stávající i navrhovanou část rozvodné vodovodní sítě. Stávající zdroje vody (veřejné a domovní studny, které si zřejmě zachovají svou funkci) je možné považovat za zdroje vody pro závlahu zeleně apod. či zdroje havarijní. Navrhované řešení : Jako důležité se jeví kompletovat rozvodnou vodovodní síť v obci Studeněves v souvislosti se zabezpečením jejího minimálního zokruhování všude tam, kde se to výhledově nabízí a též v souvislosti s rozšířením této sítě do rozvojových lokalit. Důležitým úkolem je též připojit na veřejný vodovod stávající, dosud nepřipojené nemovitosti. Závažné je též se adekvátně starat i o kvalitní provoz veřejného vodovodu

10


(prostřednictvím kvalitního smluvního vztahu a soustavnou kontrolou provozovatele, též prostřednictvím kvalitního a pravidelně aktualizovaného provozního řádu, soustavným sledováním jeho dodržování apod.). Ochranná pásma vodárenských zařízení se určují dle zákona číslo 274/2001 Sb., o veřejných vodovodech a kanalizacích. Ochranné pásmo vodovodních řadů (do DN 500)…………….……………….1,5 m Ochranné pásmo vodních zdrojů a úpravny vody je dáno příslušným výnosem ONV Kladno z r. 1984. Zásobování energiemi - základní zhodnocení situace Energetická situace zájmového území zde není zatím dořešena alespoň na standardní úrovni. Chybí zde např. rozvodná stl plynovodní síť. Nejsou zde zatím pro plošnou plynofikaci zájmového území zejména reálné ekonomické předpoklady. Reálné by to bylo jen za předpokladu, že dojde za tímto účelem k vytvoření sdružení obcí ležících mj. též přibližně na trase: potenciální odběrné místo z vysokotlakého plynovodu – obec Studeněves. Je zde proto spalováno v lokálních topeništích i nekvalitní palivo s následným znehodnocujícím odpadem na ovzduší zájmového území a na jeho bezprostřední okolí. V malém rozsahu je spalováno dřevo a je užíván propan-butan (v tlakových láhvích; převážně pro vaření). Pravděpodobně bude přednostně nutné podrobněji zkontrolovat stav elektrifikace zájmového území a případně ji dále posílit. Jsou zde pro její rozvoj relativně uspokojivé technické podmínky. V zájmu obce je s plošnou plynofikací počítat a iniciovat případně další obce k vytvoření sdružení ke společnému jejímu prosazení. Jinak je všeobecně nezbytné prosazovat větší uplatnění obnovitelných zdrojů energie a systematicky usilovat o úspory energií (např. formou zateplování objektů). To dnes i výhledově bude více záležet na ekonomických podmínkách. Územní energetická koncepce by však měla především dbát na energetické úspory a např. uvolněnou zdrojovou kapacitu příkonu elektrické energie efektivně použít pro objekty, kde je efektivní přednostní užití elektrické energie. Energetické nároky jsou mj. spjaty s klimatickými podmínkami zájmového území (cca275,00 až 300,00 m n.m.). Ty lze charakterizovat jako spíše mírné s občasným výskytem intenzivního západního až severozápadního proudění vzduchu (klimatická oblast 4; symbol MT1, mírně teplá, suchá; výskyt teploty vzduchu nad 10 ºC činí 2400 až 2600 hod./rok; minimální výpočtová teplota vzduchu dle ČSN činí -12 oC). Průměrná roční výpočtová teplota vzduchu zde činí 7 až 8,5 oC. Průměrný počet dnů s teplotou vzduchu nižší než 12 oC je 224. Průměrná teplota vzduchu v otopném období činí cca 3,4 oC. Orientační energetické nároky sídla (návrhový stav): Vytápění: Počet bytových jednotek v trvale obydlených domech cca 211 á 8,5 kW………1 794 kW provozovny, ostatní aktivity…200 kW (odhad) celkem……………………………………1 994 kW Větrání: Bytové jednotky v trvale obydlených domech cca 211 a 4,5 kW………..950 kW rekreační objekty 52 á 4,5 kW……….……234 kW provozovny, ostatní aktivity…..100 kW (odhad) celkem……………………………………..1 050 kW Příprava TUV: trvale bydlící obyvatelé……………………...60 l/os.den + vybavenost …………………………………5 l/os.den ΔT = 40 oC QTUV (pro bydlení) celkem…………… cca 300 kW provozovny, ostatní aktivity….. 90 kW(odhad) celkem……………………………………...390 kW Ostatní energetické nároky (v bytech a rekreačních objektech) cca 600 os. á 0,6 kW/os.……………………360,0 kW Vybavenost á 0,65 kW/os. (0,35 na teplo a 0,3 na ostatní) cca 600 os. á 0,35 (teplo)….……………………210,0 kW cca 600 os. á 0,3 (ostatní)……………………….180,0 kW veřejné osvětlení (cca 4 ha) á 3,0 kW/ ha……………………….……………12,0 kW Podnikatelské a další aktivity (ostatní energ.nároky)……80,0 kW(odhad) celkem….…………………………………………... 482,0 kW Úhrnná potřeba…………………………………..4 276 kW Struktura potřeby energií a její pokrytí (orientační údaje, jedna z možných, reálných variant): (kW) Potřeba energie pro: Vytápění

Krytí potřeby prostřednictvím zdroje: elektrické energie 900

zemní plyn

tuhých paliv

ostatní

-

800

294

Větrání

500

-

450

100

TUV

340

-

25

25

Ostatní nároky

360

-

-

-

Vybavenost

280

-

100

10

Veřejné osvětlení

12

-

-

-

Podnikatelské a k t i v i t y, o s t a t n í aktivity Celkem(4 276 kW)

50

-

-

30

2 442

-

1 375

459

Pozn.: Jistá rezerva spočívá dále v event. rozsáhlejším využívání netradičních zdrojů energie (solární zařízení, tepelná čerpadla, fotovoltaické články….); zahrnuto do sloupce “ostatní zdroje“. Zásobování elektrickou energií: Elektrifikace zájmového území, jak zde byla dosud rozvíjena, je ve své skladbě a rezervách jednotlivých částí systému relativně heterogenní. Někde se, odhadem, dostává na hranice svých možností a vykazuje i jisté provozní potíže v distribuční NN síti (přetrvává její provedení i v trasách venkovního vedení), jinde se může vyskytovat i výkonová rezerva. To lze upřesnit až přesnějším provozním sledováním a měřením (předpokládá se obvykle, že takové 11


zpřesnění je k dispozici v rámci vyjádření provozovatele k zadání řešení dílčích projektů jednotlivých rozvojových lokalit či rozsáhlejších záměrů kompletace a rekonstrukce NN sítě včetně distribučních trafostanic). Síť venkovního primárního vedení VN 22 kV , napájející distribuční trafostanice, je svou strukturou i kapacitou v řešeném území možné celkově považovat z pohledu současných požadavků za vyhovující. Rozvodná NN síť je zde realizována převážně jako podzemní kabelové vedení. V rámci vedení distribuční sítě NN je paralelně realizována též venkovní síť VO (veřejného osvětlení), která je průběžně udržována a v provozuschopném stavu. Vlastníkem a provozovatelem je ČEZ Distribuce, a.s. Severovýchodní okrajovou částí řešeného území prochází venkovní vedení VVN 110 kV přenosové sítě. Stávající distribuční trafostanice v řešeném zájmovém území (Napájecí uzel: TS 110/22 kV Slaný): Pracovní Název Inventární č. Vlastnictví Stávající výkon (kVA) označení ÚP ______________________________________________________________________________________________ TS1 TUŘANSKÁ 5366 ČEZ-Distribuce 160 TS2 MŠ 5261 ČEZ-Distribuce 400 TS3 ZDĚNÁ 4231 ČEZ-Distribuce 160 TS4 U KRÁMU 4604 ČEZ-Distribuce 250 TS5 MLÝN 4247 ČEZ-Distribuce 250 (do 400)* *) pozn.: bude se upravovat v dohledné době na 400 kVA ______________________________________________________________________________________________ celkem výkon: 1 220 resp. 1 370 kVA Navržené řešení: Výkon stávajících trafostanic v obci činí celkem 1 220 resp. 1 370 kVA, což výhledově nemusí postačovat. Situaci lze v tomto případě řešit postupně na základě zpřesnění vstupních informací (o stávajících výkonových rezervách trafostanic a zpřesnění údajů požadovaných příkonů jednotlivých majitelů nemovitostí) a to, v případě potvrzení aktuálních výsledků analyzy struktury potřeby energií, především posílením výkonu stávajících distribučních trafostanic (jejich rekonstrukcí a modernizací) a teprve následně též zřízením (a připojením) nových trafostanic v příslušných rozvojových lokalitách. Rozvoj obce se může projevit též požadavkem na zkapacitnění stávajících tras vedení VN 22 kV či realizací propojovacích kabelů 22 kV mezi distribučními trafostanicemi (garance jejich provozní součinnosti). V zastavitelných plochách Z1 a Z 16 dojde ke zrušení venkovního vedení VN 22 kV v úhrnné délce cca 400 m, které bude nahraženo podzemní trasou s odbočením ke stávající TS3. Je žádoucí též usilovat o instalaci propojovacích kabelů 22 kV mezi stávajícími distribučními trafostanicemi (zajištění jejich součinnosti a vyšší spolehlivosti dodávky elektrické energie). V obci lze doporučit realizaci nových tras vedení NN nadále již jen v podobě podzemních tras kabelových vedení. Zbylé stávající venkovní trasy vedení NN by pak měly být postupně rekonstruovány na kabelové podzemní trasy . Dále lze konstatovat, že je zde technicky možné připojení uvažovaných rozvojových lokalit na rozvodnou NN síť. Do čistopisu ÚP je zapracován požadavek společnosti ČEPS,a.s. Společnost plánuje kolem roku 2014 vybudovat vedení velmi vysokého napětí 400 kV z elektr. stanice Výškov do elektr. stanice Řeporyje. Navrhovaná trasa je do grafické části územního plánu zakreslena dle podkladů společnosti. Ochranná pásma elektrických zařízení: Šířka ochranných pásem rozvodných zařízení zřizovaných po 31.12. 1994 je dána energetickým zákonem č. 222/1994 Sb. Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti kolmo na vedení od krajního vodiče (u kabelových vedení od krajního kabelu) na každou stranu; v závorce jsou uváděny hodnoty dle zák. č. 458/2000 Sb. pro nová zařízení: · u venkovních vedení 22 kV (do 35 kV)……… 7 m · u venkovních vedení do 110 kV (včetně)……….. 12 m · u kabelových vedení (do 52 kV)…..………… 1 m · u venkovních vedení do 220 kV.……………. 15 m · u venkovních vedení do 400 kV (včetně) .….. 20 m · u el. stanic (do 52 kV)………………………. 7 m .u el. stanice kompaktních a zděných (do 52 kV) .....................................2 m od obrysů stanice. V případě zájmového území zde veškerá dříve instalovaná zařízení (venkovní vedení VN 22 kV a distribuční trafostanice) mají ochranné pásmo 10 m na každou stranu dle zák.č.79/1957 a prováděcích předpisů č.80/1957. ČEZDistribuce, a.s. současně požaduje zachovat volný průjezdný (neoplocený, bez překážek) pruh pod vedením VN 22 kV. Zásobování zemním plynem: Zatím se ukazuje jako nereálné plánovat plošnou plynofikaci obce Studeněves. Reálná cesta, jak tento úkol zvládnout, je s pomocí sdružení obcí s totožnými zájmy ve spojitém území od místa možného odbočení z disponibilního vtl plynovodu. Realizací plošné plynofikace řešeného zájmového území by nesporně došlo k přínosu z ekologického hlediska (výrazným pozitivním vlivem na čistotu ovzduší), došlo by ke zvýšení komfortu vytápění, přípravy TUV, vaření apod., a dále by se tím stala obec zajímavější i z hlediska dobrého technického zázemí pro případné další podnikatelské aktivity. Areál Krkavčího mlýna je vybaven stl plynovodní přípojkou navazující na stl plynovodní síť města Slaný. Ochranná a bezpečnostní pásma plynovodních zařízení, dle zákona č.. 458/2000 Sb., energetický zákon, je: ochranné pásmo u ntl a stl plynovodu……………….... 1m ochranné pásmo u ostatních plynovodů a přípojek….... 4 m Telekomunikace a radiokomunikace: Zabezpečení řešeného území telekomunikačními službami představuje vzhledem k jejich důležitosti pro rozšíření potřebných ekonomických aktivit i prosté zabezpečení standardních služeb profilový význam. V centru obce je instalován veřejný telefonní automat (veřejná hovorna) a je tedy splněn požadavek zajištění minimální dostupnosti této služby (minimální standardní vybavení). Technická úroveň místní sítě odpovídá již dnešním vývojovým trendům. Účastnická telekomunikační síť je realizována v podzemních kabelových trasách, ne vždy však v souladu s ČSN 73 6005. Zájmové území přísluší k místní telekomunikační ústředně (MTÚ-MTO) Kladno. Vlastní napojení je prostřednictvím ATÚ-podústředny, viz mapová příloha. Provozovatelem je společnost O2 Telefonica a.s. Není však zatím známo, jakou kapacitní rezervu nabízí stávající účastnická telekomunikační síť, která zde má již podobu sítě telekomunikačních kabelů v pozemní trase, rozvíjené od příslušných síťových rozváděčů (SR). Zájmovým územím jsou vedeny trasy dálkových optických telekomunikačních kabelů přenosové sítě ve směru Kvic-Tuřany a Řisuty-Byseň. Tyto trasy jsou vedeny podél komunikací (rovněž v zastavěném území sídel). Obec je vybavena funkční sítí obecního rozhlasu (je po rekonstrukci v podzemních trasách, paralelních s trasami NN rozvodů el.energie). Obecní rozhlas je ve správě obce. K.ú. obce je pokryto signálem BTS mobilních operátorů. V obci se nenacházejí základnové stanice veřejné komunikační sítě). Dle ÚP VÚC prochází nad řešeným územím hlavní radioreleová trasa.

12


Navržené řešení: Lze doporučit dále rozvíjet a zkvalitňovat již zde založenou a realizovanou koncepci telekomunikační obsluhy zájmového území. Dále lze konstatovat, že je zde technicky možné (po příslušných úpravách) připojení uvažovaných rozvojových lokalit na účastnickou telekomunikační síť. Ochranná pásma telekomunikačních zařízení: Ochranná pásma jsou dána zákonem č. 151/2000 Sb., resp. zákonem č.127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. U telekomunikačních zařízení pak činí v případě: - kabelového vedení přístupové sítě volně uloženého 1,5 m na obě strany od krajních kabelů - kabelového vedení v ochranné konstrukci 1,5 m od okraje výkopové rýhy - kabelů transportní sítě ochranné pásmo stanovuje Telefónica O2 , Czech Republic, a.s. – Provoz přenosové techniky (provozovatel). Veřejné osvětlení a místní rozhlas V podstatné části obce je realizována síť VO (veřejného osvětlení) a místního rozhlasu, převážně paralelně s rozvody NN. Obě tyto sítě jsou funkční a i nadále schopné dalšího rozvoje. Souhrnné zhodnocení, prostorová koordinace vedení technického vybavení: Rámcově má obec Studeněves relativně dobré technické předpoklady k dalšímu rozvoji svého technického vybavení s tím, že stávající zařízení svým rozsahem a kvalitou rozhodně umožňuje překlenout přechodnou fázi, tj. období, než budou postupně realizovány (po etapách) jednotlivé investiční záměry výhledové koncepce (k zajištění trvale udržitelného stavu a vývoje). Z návrhu urbanistické koncepce řešení je pak patrné úsilí prosadit a posílit celistvost a kompaktnost zájmového území. V případě většiny inženýrských sítí se zde jeví příznivé podmínky pro jejich rozvíjení i v součinnosti s dalšími obcemi v okolí i v rámci bývalého okresního uspořádání (příkl.: zásobování el. energií, telekomunikační obsluha, zásobování vodou, likvidace splašků); je tedy současně jejich rozvoj vázán i na tyto podmínky širších územních vztahů. Cílem koordinace v úrovni koncepčního řešení je předvídat a předcházet všem potenciálním vážným konfliktům a střetům zájmů. Rozumí se nejen střetům prostorovým, ale i možným disproporcím v objektivně existujících vztazích a v užitých rozhodovacích postupech, v územně plánovacích podkladech či dokumentaci počínaje a zpracováním příslušného projektu, jeho realizací a provozováním konkrétních systémů a zařízení konče. Významná je např. koordinace inženýrských sítí ve vazbě na pozemní komunikace, případně na jiné možné překážky a vzájemná koordinace jednotlivých druhů inženýrských sítí. Není příznivé, že v případě obce Studeněves má jistá část komunikací charakter komunikací silničních. Tím se stává i prostorové řešení inženýrských sítí v uličních profilech obtížněji řešitelné. Na základě rámcového posouzení lze odhadovat, že v některých úsecích a na některých křižovatkách může být brzy hustota sítí na úrovni vyvolávající již vážné problémy. V takových případech nelze improvizovat, ale uplatnit důsledné postupy prostorové koordinace. Takovými jsou postupy respektující ČSN 73 6005 a postupy s aplikací úměrných sdružených tras (v daném případě např. multikanálu SITEL, technického kanálku BIRCO apod.), nebo řešení s uplatněním kombinovaných způsobů ukládání inž. sítí. V případě použití klasického způsobu ukládání lze rovněž připomenout nezbytnost použití dostatečně kvalitních materiálů, kvalitního provedení včetně přísné kontroly kvality díla, nezbytnost včasného osazení ochranných konstrukcí pro křížení tras inženýrských sítí s komunikacemi a včasnou přípravu dopravně inženýrských opatření pro realizaci. Základním prostředkem pro koordinaci inženýrských sítí musí být koordinační situace a kompletní příčné profily prostorem komunikací. V rámci dalších kroků je žádoucí zpracování charakteristických příčných profilů s vyznačením polohy jednotlivých vedení (stávajících, již navrhovaných i těch výhledových). Prostorová koordinace v detailu dle ČSN 73 6005 “Prostorová úprava sítí technického vybavení“ a podle dalších technických podkladů může být preventivně precizována samostatným projektem. ad d.3) Občanské vybavení Občanské vybavení tvoří stavby, zařízení a pozemky sloužící pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva. Školství, zdravotnictví a sociální služby: Základní zdravotní péče a sociální služby jsou zajištěny ve Slaném. Péče o školní a předškolní výchovu dětí je a nadále bude zajištěna ve Slaném a v Tuřanech. Ve Studeněvsi je ordinace praktického lékaře v rámci objektu parc. č. 122. Veřejná správa a ochrana obyvatelstva, kulturně-vzdělávací zařízení: (Koordinační výkres, odkaz č. 1) Obecní úřad, č.p. 39 se zasedacím sálem. (Koordinační výkres, odkaz č. 2) Letní parket na pozemkové parcele č. 142/22 (poblíž hřiště). Územním plánem zahrnuto do ploch veřejných prostranství - veřejná zeleň. Občanská vybavenost komerčního typu: (Koordinační výkres, odkaz č. 3) Hostinec Peklo, č.p. 80. Občanská vybavenost komerčního typu součástí ploch smíšených obytných: Výrobna cukrárenských a pekařských výrobků společně s prodejnou, č.p. 17. Kadeřnictví. Autoservis. Tělovýchova a sport, rekreace a cestovní ruch: (Koordinační výkres, odkaz č. 4) V Studeněvsi se na poz. č. 142/18 nachází víceúčelové hřiště (míčové hry). Rekreace se uskutečňuje formou pobytové krátkodobé rekreace (chataření). Zařízení přechodného ubytování se na území obce nevyskytuje. Církevní služby a pohřební služby: Církevní a pohřební služby jsou zastoupeny v sousedních Tuřanech. ad d.4) Veřejná prostranství Návrhem ÚP jsou vymezeny stávající plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň s cílem chránit stávající systém sídelní zeleně na veřejných prostranstvích a vymezeny stávající plochy veřejných prostranství v obci (bez ohledu na vlastnictví). Při úpravách veřejného prostranství musí být respektována stávající prvky drobné architektury kaplička, památník obětem války a veřejná zeleň. Územním plánem jsou navrženy : - plocha veřejného prostranství (komunikace) zajišťující dopravní obsluhu zastavitelné plochy Z11 (návaznost na NC 1), Z 13 a Z 17. - plochy veřejného prostranství - veřejná zeleň je navržena v rámci přestavbové plochy P1 a části zastavitelné

13


plochy Z17. Nové plochy veřejných prostranství (resp. ty, které nejsou doposud v majetku obce Studeněves) jsou zařazeny veřejně prospěšných opatření s uplatněním možnosti předkupního práva. Další veřejná prostranství budou navrhována v souladu s regulativy územního plánu a to zejména v rámci zpracovávaných územních studií. Pro nově vymezované pozemky veřejného prostranství jsou dány tyto požadavky (ve smyslu vyhlášky §22 vyhlášky 501/2006 Sb.): Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Součástí těchto veřejných prostranství je nejméně jeden pruh vyhrazený pro pěší v minimální šířce 2 m umožňující bezbariérové užívání. ad d.5) Nakládání s odpady Systém sběru, třídění a zneškodňování komunálního a stavebního odpadu i nebezpečných složek odpadu je upraven Obecně závaznou vyhláškou obce Studeněves (2/2006): (Nakládání s komunálním odpadem) 1. Pro shromažďování a třídění komunálního odpadu jsou občanům k dispozici: a) sběrné nádoby (popelnice) – slouží k ukládání zbytkového odpadu z domácnosti po vytřídění (např. smetky, popel, saze, nevratné obaly), b) kontejnery na tříděný odpad – papír, sklo, PET lahve, které jsou umístěny na návsi (před Obecním úřadem), u nových RD (u poz. parcely č. 113/11) a u bývalého cukrovaru (před čp. 79). c) kontejner na velkoobjemový odpad – slouží k ukládání rostlinného odpadu (větve, tráva) a objemného odpadu z domácností (matrace, starý nábytek apod.) - 2 x ročně. 2. Do sběrových nádob a zařízení je zakázáno odkládat jiný než stanovený odpad. (Nakládání s nebezpečným odpadem) Sběr nebezpečných složek odpadu je zajišťován smluvně svozovou společností a to 2x ročně. (Nakládání se stavebním odpadem) Odvoz stavebního odpadu vzniklého při stavební činnosti na místo recyklace nebo k uložení na řízenou skládku si zajistí každý sám vlastními prostředky popřípadě jiným způsobem. V řešeném území nejsou evidovány lokality s povolením k ukládání odpadů. Rovněž zde nejsou oficielně evidovány staré ekologické zátěže (např. skládky). Drobné místní skládky na poz. parcele č. 33 a 138/11 byly odstraněny, případně rekultivovány.

ad e) Koncepce uspořádání krajiny ad e.1) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny jejich využití Návrhem ÚP je respektováno základní krajinné členění řešeného území: . krajinný prostor zahrnující odlesněnou intenzivně využívanou krajinu s drobnými vodotečemi, s ojedinělými doprovodnými liniovými porosty a s drobnými objekty v poli (pozůstatky dřívější hornické činnosti - jámy, štoly, průzkumné sondy; betonové pevnůstky - bunkry s náletovým porostem). Dominantou širšího území je věžový vodojem Tuřany nacházející se severozápadně za hranicemi řešeného území v k.ú. Byseň. Místem krajinného rázu je údolní niva Červeného potoka s plochami Cukrovarského a Nového studeněveského rybníka a s doprovodnou zelení. . venkovské zemědělské sídlo s návsí nepravidelného tvaru na křižovatce cest s původně tvrzí v dominantní poloze, s hodnotnou ulicovou zástavbou podél silnice Studeněves - Slaný, sídlo umístěné v mělkém údolí Červeného potoka. Dochované přírodní prvky zprostředkovávají ekostabilizační působení na okolní nestabilní krajinu a jako takové jsou územním plánem chráněny. V rámci nezastavěného území jsou tyto prvky zařazeny mezi plochy přírodní (NP), popřípadě mezi plochy smíšené nezastavěného území (NSx). Přijatelné formy využití jsou vyznačeny příslušným indexem, jsou dány regulativy a musí být vždy v vzájemném souladu. Index přípustných funkcí ve smíšeném nezastavitelném území je: p - přírodní, v - vodohospodářská, z - zemědělská, o - ochranná, kh - kulturně historická, d - dopravní (plochy pro navrhované a studované trasy komunikací), u - urbanizovatelné (plochy pro územní rezervy). Plochy nezastavěného území v krajině tvoří dále (NZ) - plochy zemědělské, (NL) - plochy lesní, (W) - plochy vodní a vodohospodářské. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití je popsáno v kap. f ) základního textu ÚP. Z hlediska ochrany a tvorby krajiny platí, že podíl zeleně ve většině vymezených ploch nezastavitelného území krajiny je třeba zvyšovat, a to při realizaci územního systému ekologické stability, včetně interakčních prvků, liniové doprovodné zeleně komunikací, vodotečí a mezí, zatravněním nebo doplněním ploch nelesní zeleně s přírodní funkcí. U nově navrhované zeleně je nutno respektovat stanovištní podmínky. Rodová i druhová skladba zeleně musí vycházet z původních rostlinných společenstev: černýšová dubohabřina (převážná část území), střemchová jasenina (podél vodních toků, zamokřené sníženiny): černýšová dubohabřina: základní porost - dub zimní 50-60%, habr obecný 15-20%, lípa srdčitá 15%, javor mléč 5-10%, buk lesní 5% doplňkové dřeviny - třešeň ptačí, hrušeň polnička, jabloň lesní, jilm habrolistý, javor babyka, bříza bělokorá, topol osika, svída krvavá, líska obecná, ptačí zob obecný, řešetlák počistivý, hloh jednosemenný, hloh obecný, růže šípková, zimolez obecný, krušina olšová, stromořadí - jeřáb ptačí, lípa srdčitá, lípa velkolistá, javor mléč, ořešák královský, hrušeň obecná, solitérní a rozptýlená zeleň - lípa srdčitá, dub zimní, habr obecný, jeřáb ptačí, dub letní, lípa velkolistá, svída krvavá, ptačí zob obecný, hloh obecný, hloh jednosemenný, líska obecná, vhodné směsi na zatravnění - kostřava červená, kostřava luční, srha říznačka, lipnice luční, lipnice obecná, psineček výběžkatý, jetel. střemchová jasenina: základní porost - dub letní 45%, jasan ztepilý 20%, habr obecný 15%, lípa srdčitá 15%, javor mléč 15%, doplňkové dřeviny - krušina olšová, svída krvavá, líska obecná, ptačí zob obecný, hloh jednosemenný, zimolez obecný, růže šípková, střemcha hroznovitá, olše lepkavá vhodné směsi na zatravnění - lipnice obecná, lipnice luční, psineček výběžkatý, srha říznačka, psárka luční, kostřava luční, jetel. Plochy nezastavěného území a jejich další členění jsou vymezeny graficky ve výkresech č. 1 a 2 návrhu ÚP Studeněves (Výkres základního členění, Hlavní výkres). ad e.2) Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability Součástí zeleně je územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES). Jedná se o vybranou soustavu vnitřně ekologicky stabilnějších segmentů krajiny, účelně rozmístěných na základě funkčních a prostorových kritérií.

14


ÚSES se dělí podle biogeografického významu skladebných prvků na nadregionální, regionální a lokální. Je tvořen biocentry a biokoridory a na lokální úrovni též interakčními prvky. Územní plán obce Studeněves závazně vymezuje prvky ÚSES na lokální úrovni. Nadmístní systém ÚSES, tzn. nadregionální a regionální, do řešeného území nezasahuje. Podle prostorové funkčnosti jsou prvky ÚSES funkční (existující, jednoznačně vymezené) a navržené k založení (nefunkční, vymezené). Funkční prvky jsou sítí vybraných částí kostry ekologické stability a navržené prvky doplňují kostru ekologické stability tak, aby byl ÚSES schopen plnit svoje předpokládané funkce v krajině. Mimo zastavěné území obce jsou prvky ÚSES součástí Plánu společných zařízení zpracovaného v rámci Komplexních pozemkových úprav Studeněves. Prvky navržené mimo obvod KPÚ jsou zařazeny do veřejně prospěšných opatření nestavební povahy (VPO). Podkladem pro zapracování ÚSES do územního plánu byly následující práce: . Studeněves - Generel územního systému ekologické stability / listopad 1999 (Ing. Miroslav Kubový, U 24 s.r.o., Praha) . Komplexní pozemkové úpravy Studeněves - Plán společných zařízení / listopad 2008 (Geomapa Rakovník s.r.o.) . Územní plány navazujících obcí: Slaný, Řisuty . Územně analytické poklady pro ORP Slaný Místní systém ekologické stability řešeného území je přitom koncipován tak, aby především: a/ navazoval na prvky nadregionálního a regionálního systému ekologické stability, b/ ve svých prvcích zajistil životní podmínky v rámci skupin typů geobiocénů zastoupených na zpracovávaném území, c/ zajistil návaznost na místní systém ekologické stability v sousedních katastrech, kde byl již systém zpracován / schválen v rámci ÚPD, d/ byl dodržen požadavek minimality nároků systému ekologické stability na další území při respektování minimálních požadavků na parametry prvků územního systému ekologické stability. Minimální velikost lokálního biocentra by měla být 3 ha, minimální šířka lokálního biokoridoru 15 m (společenstvo lesní, kombinované), 20 m (společenstvo luční). Pro společenstvo kombinované (luční + lesní) je možné přerušení do 50 m zastavěnou plochou, 80 m ornou půdou a 100 m při ostatních kulturách. Interakční prvky nedosahují parametrů biocenter a biokoridorů, významně se však podílejí na zvýšení ekologické stability v krajině. V rámci Komplexní pozemkové úpravy se podařilo ve spolupráci s vlastníky jednotlivých pozemků vytvořit v daném katastru maximálně účelný stav s minimálním použitím půdy ve vlastnictví státu a obce, v dalším využívání zemědělské i nezemědělské půdy. Provedením všech systémů (to je nová cestní síť, protierozní ochrana, vodohospodářské opatření a ÚSES ) a jejich zapojením do krajiny vznikne zemědělsky obhospodařovaná krajina bez rušivých elementů, sice s nedostatkem rozptýlené zeleně, ale dostatečně funkční. Zabudování dostatečného množství rozptýlené zeleně v krajině není možné na pozemcích vlastníků bez jejich souhlasu. V řešeném území jsou vymezeny následující prvky ÚSES: -

-

-

Biocentra: LBC "Nový studeněveský rybník" - lokální biocentrum funkční Stav: chovný rybník s přilehlými břehovými porosty a lužním lesem. Pobřežní porosty rybníka jsou převážně ze vzrostlých dřevin, nejvíce převládá topol černý. Západní část biocentra, parc.č. 144/1 je zalesněna a to převážně jasanem ztepilým, nepatrně je zastoupena i vrba. Typické je střídání jarního a letního aspektu v bylinném patru. Opatření: obohatit druhovou skladbu lesa např. o dub letní, olši lepkavou, aj. Biokoridory: LBK "Červený potok" lokální biokoridor částečně funkční, navržen k doplnění v šíři 25-40 m Stav: potok s dílčími úpravami břehů a dna. Břehové porosty jsou bylinné a dřevinné, ruderalizované; nejhodnotnější porosty se nacházejí ve střední části toku a v blízkosti rybníků. Opatření: na ploše v šíři min. 20 m od osy toku na obě strany bude vytvořen travnatý pás s pozdějším doplněním pobřežního porostu dřevinami (dub letní, olše lepkavá, jasan ztepilý, vrby), TTP udržovat dvěma sečemi za vegetační období. Interakční prvky IP1 "U zahrádkářské osady" (IP2 v KPÚ) - doprovodná zeleň při komunikaci C3; navrženo osázení stromořadím, travnatý porost pravidelně kosit IP2 "Vysoká mez" - vysoký břeh při jižní hranici řešeného území, dřevinná lada a zarůstající sad s podílem kulturních dřevin IP3 "Na rovinách" - liniové společenstvo při jižní hranici řešeného území IP4 "Cukrovarský rybník" (IP1 v KPÚ) - vodní plocha s omezeným litorálním pásmem, převážně travinnobylinné břehové porosty; navrženo břehy osázet dřevinami IP5 "Velký slánský rybník" - litorální pásmo a břehový porost rybníku IP7 "K Tuřanům" - nově zalesněná plocha u meliorační strouhy IP8 "Na Richardě" - akátový hájek v poli a navazující travinnobylinná lada, v lesíku evidována tři hlavní důlní díla (šachty dolu Richard) IP9 "Za dvorem" - travinnobylinná lada v poli v místě starého důlního díla ad e.3) Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny

Cestní síť Plochy zemědělské jsou přístupné jednak historicky vzniklou sítí účelových komunikací, jednak návrhem sítě polních cest, které jsou součástí Plánu společných zařízení v rámci KPÚ. Síť nových polních cest vyplynula z potřeby zajistit přístup k jednotlivým pozemkům navržených v rámci pozemkových úprav. Návrh cestní sítě respektuje kritéria dopravní, ekologická, půdoochranná, vodohospodářská, estetická a ekonomická. Cesty mohou být využity i jako vycházkové či cyklistické stezky. Cestní síť je rozdělena do tří kategorií: Hlavní polní cesty - jsou většinou jednopruhové s výhybnou, ve vyjímečných případech dvoupruhové. Jako hlavní cesty jsou využity současné polní cesty C4 a C5. Vedlejší polní cesty - zajišťují dopravu z přilehlých pozemků nebo farem, mnohdy navazují na hlavní polní cesty a místní komunikace. Jsou zpravidla zpevněné i nezpevněné, jednopruhové a mají protierozní funkci. Doplňkové polní cesty - tvoří hranice mezi pozemky, které zpřístupňují; jsou jednopruhové, nezpevněné, většinou zatravněné. V rámci komplexních pozemkových úprav jsou navrženy nové polní cesty (NC1-3) a nové polní cesty ve společném vlastnictví vlastníků okolních pozemků (SC1-3). NC1 - vedlejší polní cesta zpevněná; navržena mezi výstavbou RD ve směru sever - jih, mezi poli k zpřístupnění pozemků vlastníků. Délka cesty je 546 m, šířka v koruně 3,0 m, krajnice 2x05m; součástí návrhu je jednostranný odvodňovací příkop šířky 1,5 m a doprovodná zeleň (ovocné stromořadí) na hraně příkopu

15


-

NC2 - doplňková polní cesta travnatá; navržena podél odvodňovacího příkopu a bude sloužit jednak ke zpřístupnění pozemků a dále jako manipulační pruh pro účel správy a údržby otevřeného příkopu. Délka 509 m, šířka 3 m, bez krajnic a příkopu; nově bude vybudován hospodářský přejezd, současný je nefunkční. Cesta nebude osazena zelení pro případ rozlití velkkých vod (požadavek správce HMZ). NC3 - doplňková polní cesta travnatá; zpřístupňuje pozemky vlastníků v lokalitě Za potokem, bude mít i protierozní funkci. Délka 81 m, šířka 3 m, bez krajnic a příkopů, travnatá, navržena oprava a dobudování mostku přes potok. SC1 - doplňková polní cesta travnatá; cesta slouží ke zpřístupnění drobných pozemků vlastníků na okraji katastru, navazuje na polní cestu C1 vytvořením hospodářského sjezdu. Délka 292 m, šířka 3 m. Společná cesta ve vlastnictví 13 spoluvlastníků, v cílovém stavu bude cesta převedena na obec. SC2 - vedlejší polní cesta zpevněná; cesta slouží ke zpřístupnění drobných pozemků vlastníků na okraji katastru, navazuje na polní cestu v k.ú. Řisuty. Celková délka 200 m, šířka v koruně 3 m, krajnice 2x0,5 m. Součástí návrhu je záchytný příkop nebo doprovodná zeleň v šíři 1,5-2 m. Celkem zapsáno 14 spoluvlastníků, v cílovém stavu bude cesta převedena na obec. SC3 - vedlejší polní cesta zpevněná; cesta řeší zpřístupnění pozemků i v k.ú. Slaný - návaznost na cestu dle PK. Celková délka 322 m, šířka v koruně 3 m, zpevněná krajnice 0,5 m. Celkem 8 spoluvlastníků s různými podíly. Nově jsou v rámci KPÚ navrženy hospodářské sjezdy na pozemky ze silnice III/23630 (S1-S3), ze silnice III/23638 (S4-S21), z cesty C1 (S22-S23). Hospodářské sjezdy ze silnic III. třídy, které nebudou využity ke zpřístupnění pozemků v rámci KPÚ, budou zrušeny. Většina současných cest je ve špatném stavu, proto je v rámci KPÚ rovněž navržena rekonstrukce stávajících cest (C1-C5). Jedná se zejména o opravy zpevnění povrchu, vytvoření doprovodných odvodňovacích prvků, popřípadě doplnění zeleně. Při projektování nových rozvojových ploch okolo stávajících polních cest bude přihlédnuto k budoucí rekonstrukci. Cesta C6 je územním plánem rovněž navržena k částečné obnově v souvislosti s navrhovaným přemostěním přes RI/7 tj. lávkou pro pěší a cyklistický provoz. Cyklostezky, cyklotrasy a pěší trasy V nedalekém Přírodním parku Džbán jsou vybudovány naučné stezky (Novostrašecko) a poměrně hustá síť turistických tras. Jižně od obce je ze Slaného vedena zeleně značená turistická trasa přes Kvíc a Přelíc do Smečna. Vlastním řešeným územím však značené turistické trasy či naučné stezky neprocházejí. Vcelku mírně zvlněný charakter území s poměrně hustou komunikační sítí silnic III. třídy, s relativně nižšími intenzitami silniční dopravy, představují vcelku dobré podmínky pro větší rozvoj cykloturistické dopravy. Dobré terénní podmínky dávají předpoklady pro vedení lokálních cyklostezek i pěších tras po místních a účelových komunikacích (zejména polních cestách C1 - C6). Přes řešené území je vedena cyklotrasa Slaný - Drnek - Nové Strašecí (vedená po stávající silnici III/23630 a III/23638). Dále je přes řešené území vedena neznačená regionální cyklotrasa Slánské Zvoničky a to v úseku Slaný> Studeněves > Tuřany po silnicích třetí třídy, účelových a místních komunikacích. Přes řešené území ve stejné trase vede cyklotrasa Slaný - Bor - Žerotín -Slaný. Další připravované trasy na Slánsku zatím zůstávají v návrhu. V řešeném území by opět využívaly místní komunikace, popř. nové polní cesty. Jedná se o studované okruhy: "Slaný - Bucký rybník - Slaný" a studovanou trasu "Slaný-Kladno". ad e.4) Stanovení podmínek pro protierozní opatření Erozí jsou zejména ohroženy půdy nacházející se severozápadním směrem od sídelního útvaru (koeficient potenciální eroze 0,55). Územním plánem je dán regulativ pro navazující zastavitelnou plochu Z1 na řešení odpovídajících opatření. Je doporučeno opatření v podobě záchytného příkopu, zaústěného do odvodňovacího rigolu blízké silniční komunikace Řisuty-Studeněves, přes lapák splavenin. Dle vydaných územních rozhodnutí o využití území pro zalesnění budou postupně zalesňovány fragmenty půd (popis v kap. g části odůvodnění), které budou mít i protierozní funkci v krajině. Tyto jsou součástí ploch smíšeného nezastavěného území s podindexem l - lesní. Doporučeno je vytvoření pásu krajinné zeleně na vyvýšeném návrší pod vodárnou při cestě do Tuřan, kde jsou pozemky nejvíce ohroženy vodní erozí. Na pozemcích č. KN 64/1, 40/1 a 133 je doporučeno jako protierozní opatření pásové střídání plodin s minimální šířkou obdělávaného pásu 40 m. Vrstevnicové pásy budou uspořádány tak, že mezi stejně široké pásy plodin jsou rozmisťovány zpravidla nestejně široké pásy travních porostů či jetelovin. Hospodařící subjekt na těchto pozemcích v různých pásech dodržuje střídání plodin. Funkci protierozní ochrany tvoří dále prvky ÚSES (zejména interakční prvky) a polní cestní síť se záchytnými příkopy a doprovodnou zelení. Další protierozní opatření lze dle potřeby budovat v souladu se stanovenými podmínkami využití ploch v nezastavěném území. Mezi nejčastěji používaný způsob protierozní ochrany pozemků patří organizační opatření, které zahrnují především: - vhodné umístění pěstovaných plodin - pásové pěstování plodin, - optimální tvar a velikost pozemku, - vegetační pásy mezi pozemky - záchytné travní pásy. Mezi nejčastěji používaná agrotechnická opatření spadá: - metoda půdoochranného obdělávání - protierozní orba, - protierozní setí kukuřice - protierozní ochrana brambor. Vlastní protierozní agrotechnika je podmíněna vhodně upravenými mechanizmy. Vždy by měla být uplatněna zásada provádění agrotechnických operací ve směru vrstevnic (nebo v mírném odklonu od tohoto směru). Pokud nelze dosáhnout protierozní ochrany pozemků výše uvedenými opatřeními, je nutno navrhovat a realizovat opatření technická, jako jsou: - terénní urovnávky, - příkopy a protierozní cesty, - průlehy, - terasy, - ochranné hrázky, - protierozní nádrže. V rámci návrhu územního plánu jsou navrženy doprovodné porosty (liniová zeleň) podél vybrané cestní sítě v poli. V plochách smíšeného nezastavěného území s indexem p - přírodní budou ve vyšší míře uplatněny prvky zvyšující ekologickou stabilitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozptýlená zeleň. ad e.5) Stanovení podmínek pro ochranu před povodněmi Stanovení podmínek ochrany povrchových a podzemních vod

16


Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku (dle ustanovení § 49 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách) do 6 až 8 m od břehové čáry (dle významu vodních toků) pro účely jejich údržby a zajištění provozu. V řešeném území musí být splněny obecně platné podmínky vyplývající ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, z Nařízení vlády ČR č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a z vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR č. 470/2001 Sb., v platném znění, kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činnosti související se správou vodních toků. Červený potok je vodohospodářsky významným vodním tokem dle přílohy č. 1 vyhlášky 470/2001 Sb. Stanovené záplavové území Pro hlavní místní recipient Červený potok jsou správcem toku stanovena záplavová území - Q100, Q10 pro úsek toku 0,000 km - 24,380 km. Stanovené záplavové území zasahuje do zastavěné části sídelního útvaru. Umístění staveb v záplavových územích a na pozemcích při vodních tocích podléhá souhlasu vodohospodářského orgánu podle zákona o vodách. (Zdroj: Rozhodnutí vodoprávního úřadu ONV Kladno ze dne 12.4.1984 1629/84 Vod.233; Technicko-provozní evidence Červeného potoka 11/2001).

-

-

Protipovodňová opatření V rámci návrhu ÚP jsou navržena opatření pro zvýšení ochrany území před velkými vodami: podél koryt vodních toků je žádoucí zachovat volné nezastavěné a neoplocené území o šíři min. 8 m / podél HMZ min. 6 m od břehové hrany na obě strany (tzv. potoční koridory) - pro průchod velkých vod a zároveň jako manipulační pruh pro účel správy a údržby vodního toku, navržena jsou opatření zvyšující retenční kapacitu území - vyhrazení dostatečně širokých pásů pozemků podél vodních toků smíšeným funkcím (index p - přírodní, v - vodohospodářský). V plochách smíšeného nezastavěného území s indexem p - přírodní budou ve vyšší míře uplatněny prvky zvyšující retenční kapacitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozptýlená zeleň, v území určeném k zástavbě je třeba zabezpečit, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní. Odvodnění nutno řešit kombinovaným systémem přirozené / umělé retence, např. vsakem na pozemcích, odvedením obvodovým drenážním systémem do jímek v nejnižším místě plochy (regulovaný odtok do recipientu, popř. následné využití vody pro zálivku v době přísušku).

ad e.6) Stanovení podmínek pro rekreaci Krajinu řešeného území lze charakterizovat jako krajinu zemědělskou v dosahu měst Slaný, Kladno i Praha ... Venkovské sídlo mělo v minulosti převážně zemědělskou funkci, kterou dnes nahradila funkce obytná s funkcí rekreační. Rekreace se uskutečňuje formou pobytové krátkodobé rekreace (chataření, zahrádková kolonie) v sídle. Zařízení přechodného ubytování se na území obce nevyskytuje. V rámci návrhu ÚP Studeněves jsou v oblasti rekreace navržena následující opatření: Areál hospodářského dvora je navržen jako přestavbová lokalita s využitím pro smíšenou funkci zemědělskou a turisticko rekreační, resp. pro cykloturistickou základnu. Bude zahrnovat jak objekty pro zemědělskou činnost, tak pro služby spojené s využitím sportovně rekreačním, např. pro cyklisty v návaznosti na dvě navrhované cyklotrasy (cyklotrasa "Slaný-Drnek-Nové Strašecí" a regionální trasa "Slánské zvoničky" se u statku křižují), zájemce o jízdu na koni, zájemce o chov daňků a jelenů na přilehlé pastvině, zájemce o vojenské památky (zpřístupnění objektu řopíku v areálu dvora) včetně pohostinského zařízení a ubytování zapojeného do sítě zařízení "Cyklistické vítání". V nezastavěném území (v krajině) není možné umisťovat žádné stavby pro rodinnou ani hromadnou rekreaci (viz. podmínky využití ploch - kap. f). Nezastavěné území bude i nadále sloužit pro nepobytovou rekreaci - pěší turistiku a cyklistiku, pro kterou budou využívány účelové cesty v krajině. ad e.7) Stanovení podmínek pro dobývání nerostů Ochrana ložisek nerostů (§ 13 zák. č. 62/1988 Sb. o geologických pracích v platném znění a § 15 zák.č. 44/1988 Sb.(horní zákon) v platném znění): Chráněná ložisková území CHLÚ 1607 0000 Evidované ložisko - výhradní plocha B3 1607 0000

název Slaný název Slaný

surovina uhlí černé - uhlí černé způsob těžby netěženo

surovina uhlí černé - uhlí černé.

Ochranou a evidencí výhradního ložiska byla pověřena organizace ČGS - Geofond. Ta rovněž při realizaci staveb a zařízení pro ně stanovuje podmínky. Do CHLÚ 1607 0000 (resp. výhradního ložiska B3 1607 0000) zasahuje návrh účelových komunikací (dle KPÚ tj.: NC1, NC2, SC3) a návrh přeložky silnice I/16 Tuřany včetně záměru zkapacitnění RI/7. Záměry plošné výstavby nejsou v CHLÚ navrženy. V CHLÚ jsou stavebníci povinni při realizaci staveb a zařízení postupovat podle §18 a §19 horního zákona (zákaz budování staveb a zařízení netěžebního charakteru uvnitř CHLÚ, pokud k nim nebyl vydán souhlas OŽPaZ Středočeského krajského úřadu). Poddolovaná území: Větší část řešeného území včetně sídla (vyjma JZ a SZ okraje katastru) spadá do poddolovaného území: id. č. rozsah název lokality kód stáří díla kód suroviny 1845

system

Studeněves

do 19. století

paliva

Do východní okrajové části katastru nepatrně zasahuje poddolovaného území: id. č. rozsah název lokality kód stáří díla

kód suroviny

5529

paliva

ojedinělá

Slaný 4

do 19. století

Plochy poddolovaných území je možno charakterizovat jako území s nepříznivými inženýrsko-geologickými poměry ve smyslu § 13 zákona č.62/1988 Sb. v platném znění. Při realizaci stavby na poddolovaném území je nutný báňský posudek a doporučuje se postup podle ČSN 73 0039 “Navrhování objektů na poddolovaném území”. Hornická činnost v území, důlní díla : Již v období 15. až 17. století se na Slánsku primitivně dolovalo uhlí a tyto pokusy průzkumnými díly nelze vyloučit i v zájmovém území. K vyššímu zájmu o uhlí dochází od počátku 19. století. Rozvoj těžby z tohoto období je patrný z rozsahu pozůstatků po hornické činnosti. Rozsáhlá těžba probíhala zejména v sousedním k.ú. Byseň a k.ú. Libovice u Slaného - jak je možno doložit ze starých báňských map.

17


(Hlavní důlní díla, haldy) V řešeném území (k.ú. Studeněves) je k 1.1.2009 celkem registrováno osm hlavních důlních děl (HDD) a dvě haldy (odvaly). U hřiště v sídle je evidováno hlavní důlní dílo - šachta (uhlí černé): 14926 - Luisin důl. V obci, jižně od HDD Luisin důl, je evidována halda (odval) Luisin důl (kód 5832) - uhlí černé. Poblíž Červeného potoka mezi lesíkem a zastavěnou částí obce je evidováno hlavní důlní dílo - štola (uhlí černé): 13231 - Štola Studeněves. Jižně od sídla poblíž silnice v polích je evidováno hlavní důlní dílo - šachta (uhlí černé): 2748 - Výdušná jáma Richard. V severní části katastru poblíž silnice v polích jsou evidována 2 hlavní důlní díla - šachty (vše uhlí černé): 13229 - Důl Jindřich,13230 - Důl Selina. V lesíku severně od sídla jsou evidována 3 hlavní důlní díla - šachty dolu Richard (vše uhlí černé): 14927 Důl Richard -jáma I., 14928 - Důl Richard - jáma II.,14929 - Důl Richard - jáma III. Východně od tří hlavních důlních děl Dolu Richard (v polích) je evidována halda Jindřich (kód 735) uhlí černé. Dle map staré důlní činnosti v měřítku 1:10 000 (repase archivních materiálů) z podkladu společnosti ČMD a.s., Kladno je dále v území evidována řada dalších starých důlních děl (jámy, štoly, průzkumné sondy).

Lokality je možno charakterizovat jako území s nepříznivými inženýrsko-geologickými poměry. Při zabezpečování zajištění důlních děl nebo jejich likvidace se postupuje dle platného prováděcího předpisu MŽP ČR. Stavební činnost na území dotčeném důlní činností a v blízkosti starých důlních děl lze provádět pouze na základě vyjádření současného správce důlních děl, který na základě podrobného průzkumu může stanovit bezpečnostní pásma v okolí důlních děl a případně požádat stavební úřad o vydání opatření obecné povahy o stavební uzávěře. V blízkosti těchto důlních děl a hald je územním plánem navrhována žádná výstavba v lokalitě Z14 a Z18. Omezení se týká i plochy přestavby P1. Podmínky jsou uvedeny v závazných regulativech pro tyto plochy. -

Svahové sesuvy: Sesuvy nejsou v řešeném území evidovány.

ad i) Vymezení ploch s prověřením změn jejich využití územní studií Návrhem územního plánu je vymezena plocha s prověřením změn jejich využití územní studií v rozsahu zastavitelných ploch Z1, Z11, Z13, Z15, Z16 a Z17. Předmětem řešení územní studie bude zejména návrh členění jednotlivých lokalit na stavební pozemky tak, aby byla zajištěna koordinace požadavků vlastníků pozemků a zajištěna možnost dopravní a technické obsluhy v rozsahu celé plochy. V rámci územní studie bude prověřeno konkrétní prostorové uspořádání vzhledem k místním podmínkám. Na základě výše uvedeného, bude proveden odhad nároků na technickou a dopravní infrastrukturu. Územní studie bude konzultována se správci inženýrských sítí a silnic. d)

Limity využití území Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují umísťování staveb, využití území a opatření v

území. d.1) Limity využití území stávající (podrobněji v dílčích kapitolách) -

Limity využití území vyplývající ze schválené ÚPD vyššího stupně Současně platnou nadřazenou územní dokumentací je územní plán Velkého územního celku (VÚC) Pražský region. Územním plánem je respektována územní rezerva pro zkapacitnění trasy rychlostní silnice R I/7 (Praha - Slaný - Chomutov). -

Komplexní pozemkové úpravy

18


V k. ú. Studeněves bylo dokončeno řízení o zpracování komplexních pozemkových úprav (KPÚ - zpracovatel Geomapa Rakovník) ve smyslu zák.č. 139/2002 Sb. Následně byla vyhlášena platnost nového souboru popisných a geodetických informací katastru nemovitostí v k.ú. Studeněves. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako nezbytný podklad pro územní plánování. Do územního plánu jsou výsledky KPÚ převzaty (obnova a návrh cestní sítě, protierozní a vodohospodářské opatření, návrh místního ÚSES). -

Ochrana přírody - chráněná území (dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody, v platném znění): Významnými krajinnými prvky jsou, v případě řešeného území, lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy (dle ustanovení § 3 odst. b) zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění). -

Ochrana lesa (dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění): Dle §14, odst. 2, je k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa třeba souhlas orgánu státní správy lesa. Lesy v řešeném území jsou zařazeny do kategorie lesů hospodářských. -

Ochrana památek (dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění): Do Ústředního seznamu kulturních památek: kaplička na návsi (č. rej. 30410/2-612) Celé řešené území je územím s archeologickými nálezy.

-

Stanovené záplavové území Pro hlavní místní recipient Červený potok jsou správcem toku stanovena záplavová území - Q100, Q10 pro úsek toku 0,000 km - 24,380 km. Stanovené záplavové území zasahuje do zastavěné části sídelního útvaru. Umístění staveb v záplavových územích a na pozemcích při vodních tocích podléhá souhlasu vodohospodářského orgánu podle zákona o vodách. (Zdroj: Rozhodnutí vodoprávního úřadu ONV Kladno ze dne 12.4.1984 1629/84 Vod.233; Technicko-provozní evidence Červeného potoka 11/2001).

Stanovení podmínek ochrany povrchových a podzemních vod (dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění): Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku (dle ustanovení § 49 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách) do 6 až 8 m od břehové čáry (dle významu vodních toků) pro účely jejich údržby a zajištění provozu. V k.ú. Studeněves jsou vyhlášena ochranná pásma pro dva vodní zdroje I. a II. stupně (vodní zdroj - úpravna vody Studeněves; vodní zdroj - Studeněves ST-A (Krkavčí mlýn)). V řešeném území musí být splněny obecně platné podmínky vyplývající ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, z Nařízení vlády ČR č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a z vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR č. 470/2001 Sb., v platném znění, kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činnosti související se správou vodních toků. Červený potok je vodohospodářsky významným vodním tokem dle přílohy č. 1 vyhlášky 470/2001 Sb. Ochrana ložisek nerostů (§ 13 zák. č. 62/1988 Sb. o geologických pracích v platném znění a § 15 zák.č. 44/1988 Sb.(horní zákon) v platném znění): Chráněná ložisková území CHLÚ 1607 0000 Evidované ložisko - výhradní plocha B3 1607 0000 -

název Slaný název Slaný

surovina uhlí černé - uhlí černé způsob těžby netěženo

surovina uhlí černé - uhlí černé.

Poddolovaná území: Větší část řešeného území včetně sídla (vyjma JZ a SZ okraje katastru) spadá do poddolovaného území: id. č. rozsah název lokality kód stáří díla kód suroviny 1845

system

Studeněves

do 19. století

paliva

Do východní okrajové části katastru nepatrně zasahuje poddolovaného území: id. č. rozsah název lokality kód stáří díla

kód suroviny

5529

paliva

ojedinělá

Slaný 4

do 19. století

-

Hornická činnost v území, důlní díla - jsou popsána podrobně v kapitole ad e.7).

-

Ochrana dopravní a technické infrastruktury (podrobněji v dílčích kapitolách): OP vodovodních a plynovodních řadů a kanalizačních stok, OP nadzemního vedení VN, VVN a elektrických stanic, OP telekomunikačních kabelů včetně dálkové telekomunikační sítě, OP silnic I. a III. třídy.

-

Investice do půdy, bonita půd: Na plochách zemědělského půdního fondu jsou provedeny plošné meliorace - drenáže, navazující na recipienty nebo na odvodňovací řady - hlavní odvodňovací zařízení. V řešeném území se vyskytují půdy s vysokým produkčním potenciálem (I. a II. třídy ochrany). d.2) Limity využití území vyplývající z navrženého rozvoje Limity využití území vyplývajícími z navrženého rozvoje obce jsou: - vymezený systém ÚSES, - návrh významného krajinného prvku k registraci, - návrh přeložky silnice I/16 - Tuřany, - návrh cestní sítě v krajině, - v souvislosti s rozvojem výstavby dojde k výstavbě komunikační sítě a sítě technického vybavení území.

e)

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (stanovisko k vyhodnocení vlivů na ŽP) Na základě předloženého návrhu zadání Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství požaduje zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu Studeněves na životní prostředí (tzv. SEA) pro lokality č. Z11, Z12, Z15 a Z16. Toto hodnocení bylo zadáno obcí Studeněves a tvoří samostatný separát (zpracovatel: Ing. Dřevíkovský, 07. 2009).

19


f)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond f.1) Všeobecné údaje o zemědělském půdním fondu v řešeném území Charakteristika klimatických podmínek Kód regionu: symbol regionu: charakteristika regionu: suma teplot nad 10° C: pravděpodobnost suchých vegetačních období v procentech: vláhová jistota: průměrná roční teplota vzduchu ° C: roční úhrn srážek (mm):

1, T 1, teplý, suchý, 2600 - 2800, 40 - 60, 0 - 2, 8 - 9, <500.

Charakteristika hydrologických podmínek Celé řešené území spadá do hydrologického pořadí 3. řádu 1-12-02 (Vltava od Rokytky po ústí do Labe). Hydrologické členění řešeného území: č.H.P. rozloha (v km2) název vodního útvaru 1-12-02-072 20,206 Červený potok po ústí do toku Bakovský potok (většina území), 1-12-02-078 28,939 1-12-02-052 18,493 Bakovský potok po soutok s tokem Zlonický potok (severní okrajová část území). Charakteristika zemědělské výroby Podíl zemědělské půdy v řešeném území (268,4094 ha) činí 230,9580 ha tj. 86,047 %. Přehled zastoupení druhu zemědělských pozemků v jednotlivých katastrálních územích: kat. území orná p.(ha) zahrady (ha) ov. sady (ha) travní porosty (ha) celkem (ha) Studeněves 221,1649 8,2681 0,5751 0,9499 230,9580 kat. území Studeněves

zornění ZPF % 95,76

zemědělská výrobní oblast Ř1 - Řepařská 1

Charakteristika zařízení výroby a výrobních služeb Zemědělskou půdu v řešeném území obhospodařují soukromě hospodařící zemědělci. V obci jsou chovatelé drobného hospodářského zvířectva, vyskytuje se chovatelská činnost nad rámec samozásobitelských potřeb v rámci dvora č.p. 1. Záměry pro výrazný rozvoj živočišné výroby nejsou. Hospodářský dvůr je územním plánem zahrnut do přestavbové plochy P1 - funkce smíšená obytná - historické jádro. Chov v současném rozsahu může zůstat zachován. Intenzifikace živočišné výroby je však vyloučena. Pro rozvoj zařízení zemědělské výroby, jako zařízení u nichž se předpokládá, že budou mít podstatné negativní účinky na své okolí (např. hluk, prašnost, zápach) jsou, určeny plochy výroby a skladování (V). I pro tato zařízení však musí platit, že negativní účinky a vlivy těchto staveb a zařízení nesmí narušovat provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí (zejména pak staveb určených k trvalému pobytu osob) nad přípustnou míru, danou obecně platnými předpisy. Zařízení zemědělské výroby mohou být povolována a umísťována, v souladu s regulativy návrhu ÚP, i v dalších plochách (např. smíšené plochy obytné). V těchto případech však musí jít výlučně o stavby a zařízení nerušící, tedy taková, jejichž negativní účinky a vlivy nenaruší provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a která nezhorší kvalitu životního prostředí v okolí a okolních stavbách nad přípustnou míru, danou obecně platnými předpisy.

01 05 08 30 31 33 56

00 01 04 10 11

Charakteristika půd v řešeném území Hlavní půdní jednotka (HPJ): Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží, středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti Kambizemě eubazické až mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin - pískovce, permokarbon, flyš, středně těžké lehčí, až středně skeletovité, vláhově příznivé až sušší Kambizemě modální až arenické, eubazické až mezobazické na sedimentárních, minerálně chudých substrátech - pískovce, křídové opuky, permokarbon, vždy však lehké, bez skeletu až středně skeletovité, málo vododržné, výsušné Kambizemě modální eubazické až mezobazické a kambizemě modální rubifikované na těžších zvětralinách permokarbonu, těžké i středně těžké, někdy i středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé Kombinační číslo: rovina s možností vzniku plošné vodní eroze - všesměrná expozice - bez skeletu až slabě skeletovité hluboké až středně hluboké rovina s možností vzniku plošné vodní eroze - všesměrná expozice - bez skeletu až slabě skeletovité hluboké až středně hluboké rovina s možností vzniku plošné vodní eroze - všesměrná expozice - střední skeletovitost - hluboké až středně hluboké mírný svah slabě ohrožený erozí - všesměrná expozice - bez skeletu až slabě skeletovité - hluboké až středně hluboké mírný svah slabě ohrožený erozí - všesměrná expozice - bez skeletu až slabě skeletovité - hluboké až středně hluboké

Ochrana ZPF Pro jednotlivé BPEJ v řešeném území je uveden stupeň přednosti v ochraně dle metodického pokynu MŽP ze dne 1. 10. 1996 (č. j.: OOLP/1067/96): BPEJ I. třídy ochrany: BPEJ II. třídy ochrany: BPEJ III. třídy ochrany:

1.01.00 1.01.10 1.05.01

1.56.00 1.08.10

20


BPEJ IV. třídy ochrany: BPEJ V. třídy ochrany:

1.05.11 1.31.01

1.30.11 1.31.11

1.33.11 1.31.04

1.30.01

Komplexní pozemkové úpravy V k. ú. Studeněves bylo dokončeno řízení o zpracování komplexních pozemkových úprav (KPÚ - zpracovatel Geomapa Rakovník) ve smyslu zák.č. 139/2002 Sb. Následně byla vyhlášena platnost nového souboru popisných a geodetických informací katastru nemovitostí v k.ú. Studeněves. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako nezbytný podklad pro územní plánování. Do územního plánu jsou výsledky KPÚ převzaty (obnova a návrh cestní sítě, protierozní a vodohospodářské opatření, návrh místního ÚSES). V rámci Komplexní pozemkové úpravy se podařilo ve spolupráci s vlastníky jednotlivých pozemků vytvořit v daném katastru maximálně účelný stav s minimálním použitím půdy ve vlastnictví státu a obce, v dalším využívání zemědělské i nezemědělské půdy. Provedením všech systémů (to je nová cestní síť, protierozní ochrana, vodohospodářské opatření a ÚSES) a jejich zapojením do krajiny vznikne zemědělsky obhospodařovaná krajina bez rušivých elementů, sice s nedostatkem rozptýlené zeleně ale dostatečně funkční. Zabudování dostatečného množství rozptýlené zeleně v krajině, není možné na pozemcích vlastníků bez jejich souhlasu. Investice do zemědělské půdy Na k.ú. Studeněves jsou evidovány stavby k vodohospodářským melioracím pozemků - hlavní odvodňovací zařízení (HOZ) - otevřený příkop v délce 1,470 km (rok pořízení 1988), na který navazuje jeho zatrubněná část již v k.ú. Slaný. Při tomto HOZ jsou registrovány odvodněné pozemky plošnou trubní drenáží. Část pozemků (cca 4,75 ha) při Červeném potoce byla v roce 1973 rovněž odvodněna. V řešeném území se nenacházejí závlahové systémy a řady. Podél HOZ musí být zachováno volné, nezastavěné území o šíři 6 m od břehové čáry na obě strany, pro průchod velkých vod a zároveň jako manipulační pruh pro účel správy a případné údržby HOZ, ve kterém nebudou umísťovány žádné nové stavby ani vysazovány nové trvalé porosty. Hlavní hydromeliorační zařízení na pozemcích katastrálního území obce Studeněves jsou součástí celku, který je třeba ve své funkci zachovat. Znamená to též např. nutnost respektování všech těchto prvků v případě event. “vstupu“ některého jiného vedení či aktivity do tohoto prostoru (to se týká i všech manipulací se stávajícími i plánovanými nadřazenými vedeními inženýrských sítí v blízkosti takových ploch atp.). Zastavitelné plochy či plochy přestavby nejsou investicemi do půd dotčeny. Rovněž navrhovaná přeložková trasa silnice I/16 jde mimo půdy zainvestované. Eroze viz. kap. ad e4). Průměrná cena zemědělské půdy Vyhláška č. 412/2008 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků odvozenými z BPEJ uvádí pro řešené území tyto hodnoty (k 1.1.2009): k. ú. Studeněves .... 10,13 Kč/m2. f.2) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF Pro lokality v řešeném území je provedeno zdůvodnění a vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF v souladu se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění a vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb. ve znění pozdějších úprav, kterými se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF. V řešeném území převažují půdy bonitně nejcennější s nadprůměrnou produkční schopností tj. půdy I. a II. třídy ochrany. Tyto půdy se rovněž vyskytují v kontaktu se zastavěným územím sídelního útvaru Studeněves vyjma jihovýchodní okrajové části. Půdy s nízkým produkčním potenciálem (převážně IV. a V. třídy ochrany) se nacházejí v severozápadní okrajové části řešeného území, jižně od sídla a severně od Krkavčího mlýna. Půdy s průměrnou produkční schopností (III. třídy ochrany) se v území vyskytují minimálně. Celé sídlo (vyjma jihovýchodního okraje) je v kontaktu s bonitně kvalitní půdou, proto zastavitelné plochy spadají do I. a II. třídy ochrany ZPF. Zábory půd jsou navrženy na záhumenních pozemcích (Z 13, Z 15), dočasně neobdělávaných půdách (Z 14) či pozemcích v intravilánu (Z 1 - Z 10, částečně Z 12). Lokality Z 1, Z 11, Z 16 a Z 17 navazují na ZÚ a jsou snadno zainvestovatelné (požadavky vlastníků pozemku). Na lokalitu Z 18 bylo již dříve vydáno stavební povolení. Přeložková trasa silnice I/16 bude představovat zábory bonitně průměrných až podprůměrných půd (III. a V. třídy ochrany). Do návrhu řešení je zapracována v rámci KPÚ navržená síť účelových komunikací zajišťující obsluhu zemědělských pozemků (viz. kap. ad e3). Pro přeložkovou trasu silnice I/16 je dána podmínka: v rámci projektu řešit dílčí úpravu navrhované účelové komunikace NC 2. Návrhem ÚP nedochází ve vztahu k příslušnému dílčímu povodí k ovlivnění hydrologických a odtokových poměrů v území (např.: převodem dešťových vod z jednoho dílčího povodí do druhého). Všechny zastavitelné i přestavbové plochy jsou v jednom dílčím povodí 1-12-02-072. V následujících tabulkách jsou vyhodnoceny důsledky řešení na ZPF zastavitelné plochy. Přestavbové plochy nepředstavují nároky na zábor zemědělského půdního fondu. tab. 1A - ZASTAVITELNÉ PLOCHY A ZÁBOR ZPF katastrální území označení celková plocha (ha) z toho ZPF (ha) ____________________________________________________________________________________________________________________ Studeněves Z1 4,12 4,12 Z2 0,1539 0,1539 Z 3* 0,0884 0,0884 Z 4* 0,1227 0,1227 Z 5* 0,1150 0,1150 Z 7* 0,0804 0,0804 Z 8* 0,1102 0,1102 Z 9* 0,1209 0,1209 Z 10* 0,0805 0,0805 Z 11 1,56 1,56 Z 12 0,4396 0,0275 Z 13 1,5562 1,4062 Z 14 0,4800 0,4800 Z 15 1,98 0,9097 Z 16 1,3500 1,2100 Z 17 2,1573 2,0513 Z 18 0,1503 0,1503 Z 19 0,1536 0,1536 ____________________________________________________________________________________________________________________ celkem 14,8190 12,9406 pozn.:*)

proluky doposud nezastavěné

21


tab. 2B - SOUPIS POZEMKŮ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V ZASTAVITELNÝCH PLOCHÁCH katastrální území

označení

orná půda zahrady a sady trvalé travní porosty zemědělská půda kat. č. (ha) kat. č. (ha) kat. č. (ha) (ha) ____________________________________________________________________________________________________________________ Studeněves Z1 64/2 0,3201 71/6 0,1410 71/7 0,2542 71/8 0,1237 71/9 0,1196 71/10 0,0522 71/11 0,0549 64/1 2,98 71/15 0,0685 4,12 Z2 80/49 0,1539 0,1539 Z3 105/169 0,0884 0,0884 Z4 105/111 0,1227 0,1227 Z5 105/120 0,1150 0,1150 Z7 105/128 0,0804 0,0804 Z8 105/134 0,1102 0,1102 Z9 105/113 0,1209 0,1209 Z 10 105/124 0,0805 0,0805 Z 11 238 1,56 1,56 Z 12 113/17 0,0275 0,0275 Z 13 6/53 0,0094 6/49 0,0646 6/17 0,3146 6/18 0,1958 6/30 0,2117 6/20 0,1729 6/52 0,1947 6/50 0,1491 6/22 0,0120 15/2 0,0814 1,4062 Z 14 136/19 0,4800 0,4800 Z 15 390 0,5257 387 0,3840 0,9097 Z 16 326 0,1434 323 1,0666 1,21 Z 17 263 0,2249 263 1,8264 2,0513 Z 18 145/9 0,1503 0,1503 Z 19 136/11 0,1536 0,1536 ____________________________________________________________________________________________________________________ celkem 12,9406 tab. 2C - BONITACE KULTUR ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V ZASTAVITELNÝCH PLOCHÁCH katastrální území označení BPEJ výměra (ha) stupeň přednosti ____________________________________________________________________________________________________________________ Studeněves Z1 1.01.10 4,12 II. Z2 1.01.10 0,1539 II. Z3 1.01.10 0,0884 II. Z4 1.01.10 0,1227 II. Z5 1.01.10 0,1150 II. Z7 1.01.10 0,0804 II. Z8 1.01.10 0,1102 II. Z9 1.01.10 0,1209 II. Z 10 1.01.10 0,0805 II. Z 11 1.01.10 1,56 II. Z 12 1.56.00 0,0275 I. Z 13 1.01.10 1,1133 II. 1.56.00 0,2929 I. Z 14 1.33.11 0,4800 IV. 4,12+0, Z 17 1.05.11 0,6652 IV. 1.01.10 1,3861 II. Z 18 1.56.00 0,1503 I. Z 19 1.56.00 0,0951 I. 1.33.11 0,0585 IV. ____________________________________________________________________________________________________________________ celkem 12,9406 tab. 2D - SOUHRNNÝ PŘEHLED STRUKTURY PŮDNÍHO FONDU V ZASTAVITELNÝCH PLOCHÁCH označení

funkční výměra zemědělské půdy investice do zastavěná plocha využití (ha) půdy (ano-ne) (odhad v ha) ____________________________________________________________________________________________________________________ Studeněves Z1 B 4,12 ne 0,5600 Z2 B 0,1539 ne 0,0150 Z3 B 0,0884 ne 0,0150 Z4 B 0,1227 ne 0,0150 Z5 B 0,1150 ne 0,0150 Z7 B 0,0804 ne 0,0150 Z8 B 0,1102 ne 0,0150 Z9 B 0,1209 ne 0,0150 Z 10 B 0,0805 ne 0,0150 Z 11 B 1,44 ne 0,1800 PV 0,12 ne Z 12 SB 0,0275 ne Z 13 B 1,3362 ne 0,1200 PV 0,0700 ne Z 14 SB 0,4800 ne 0,0600 Z 15 SB 1,98 ne 0,0400 Z 16 B 1,2100 ne 0,1500 Z 17 B 1,8264 ne 0,3000 ZV 0,2249 ne Z 18 B 0,1503 ne 0,0150 Z 19 B 0,1536 ne 0,0150 ____________________________________________________________________________________________________________________ celkem 12,9406

22


Pozn.: Zkratky pro funkční využití ploch: SB - plochy smíšené obytné, B - plochy bydlení, PV - plochy veřejných prostranství, ZV - plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň.

g)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL

Rozložení lesů v území, lesnatost: Lesnatost v řešeném území činí pouze 0,8 % (2,0445 ha). V území se ojediněle nacházejí maloplošné lesní fragmenty s introskeletovou erozí. Stavebním úřadem bylo vydáno územní rozhodnutí o využití území pro zalesnění č. 10 pod č.j. 205/2006 ze dne 3.3.2006 . Jedná se vesměs o maloplošné lesní fragmenty v jinak zemědělsky využívané krajině, které byly následně odborem životního prostředí MěÚ Slaný prohlášeny za pozemky určené k plnění funkcí lesa: parc. číslo PK 53/1, PK 80/18, PK 80/19, PK 113/3, PK 115/2. Zalesnění na parcele PK 113/3 bude mít významnou funkci protihlukové ochrany pro stávající i zvažovanou zástavbu. V území je dále sledován záměr zalesnit zemědělsky nevyužívané pozemky (ostatní plochy, zeleň) na parc. č. 43/4 a 42 v JZ okrajové poloze řešeného území. Uvedené pozemkové parcely byly územním plánem zařazeny do ploch lesních (již realizované zalesnění) či do ploch smíšených nezastavěných s možným indexem lesní funkce (l). Lesní pozemky jsou zahrnuty do systému lokálního ÚSES: Nově zalesněné pozemky v rozsahu 0,93 ha na p.č. 80/84 a 80/82 jsou součástí IP 7. Stávající les u rybníka na p.č. 144/1 je zařazen do LBC 1. Stávající maloplošný lesní fragment na p.č. 105/79 je součástí IP 8. Pozemky určené k zalesnění na p.č. 43/4 a 42 jsou součástí IP 2. Pozemek určený k zalesnění na PK 53/1 je částečně součástí IP 1. Přírodní lesní oblasti, OPRL: Přírodními lesními oblastmi jsou souvislá území s obdobnými růstovými podmínkami pro les. Lesy v řešeném území spadají do přírodní lesní oblasti (PLO) 9 - Rakovnicko - Kladenská. Rámcové zásady pro hospodaření pro jednotlivé PLO jsou stanoveny v oblastním plánu rozvoje lesů. Kategorizace lesa, opatření ochrany: Lesy v řešeném území jsou zahrnuty do pásma D 60+ (nejnižší ještě patrná imisní zátěž) z hlediska ohrožení imisemi. Lesy v řešeném území patří do kategorie lesů hospodářských, lesní pozemky u rybníka se nacházejí v PHO vodních zdrojů II. stupně. -

Vymezení cílových hospodářských souborů, typologická skladba: Mezi základní cílové hospodářské soubory v řešeném území patří: č. 21 - hospodářství exponovaných stanovišť nižších poloh. Lesy v řešeném území spadají do 2. lesního vegetačního stupně (bukodubový). Doporučená cílová skladba dřevin je diferenciovaná dle cílových hospodářských souborů dle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb., a je upřesněna dle OPRL v platných LHP. Z hlediska souborů lesních typů je zastoupena vysýchavá buková doubrava.

Ochrana lesů: Dle §14, odst. 2, zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění, je třeba souhlas orgánu státní správy lesů i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Návrhem nejsou dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa, včetně pásma 50 m od jejich hranice vyjma zastavitelných ploch Z 13 (okraj plochy) a Z 18 (dříve vydané stavební povolení). Nový lesní pozemek p.č. 258 o výměře 700 m2 má jiný než hospodářský charakter (budoucí ochranný remíz). Do hranice 50 m od tohoto pozemku zasahuje záměr rozvoje v lokalitě Z 12 a rozšíření rychlostní komunikace. Navrhovaná opatření: V řešeném území se nevyskytuje chatová nebo sportovní zástavba na lesních pozemcích povolená podle dříve platných předpisů (pomocí institutu odlesnění) a ani není navržena. Územním plánem nejsou vymezeny veřejně prospěšné stavby, jejichž umístění je navrhováno na pozemky určené k plnění funkcí lesa. Na pozemcích určených k plnění funkcí lesa není navržena těžba nerostů. Zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa nejsou navrženy.

i)

Návrh řešení požadavků obrany státu, požární ochrany a civilní ochrany

Požadavky obrany státu V řešeném území se nenacházejí úložná zařízení, ochranná pásma radioreléových spojů AČR, pozemky ani perspektivní objekty v majetku ČR MO. V řešeném území jsou dvě pevnůstky SLO, které jsou trvale vyřazeny z příslušnosti hospodaření ČR MO. Obecně platí, že výstavba větrných elektráren, výstavba výškových objektů (staveb vyšších než 30 m), staveb vyzařujících elektromagnetickou energii, dálkových vedení sítí technické infrastruktury a nových tras komunikací a navržené změny využití území musí být projednány s dotčeným orgánem státní správy, kterým je z pověření Ministerstva obrany ČR Vojenská ubytovací a stavební správa Litoměřice. Požadavky požární ochrany Při všech činnostech v obci je třeba dbát na trvalou použitelnost zdrojů vody pro hašení požárů a nesmí být narušena funkce objektů požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení. Při realizaci jednotlivých staveb je třeba vycházet z platných předpisů a předkládat požárně bezpečnostní řešení ve smyslu vyhlášky 23/2008 Sb. (O technických podmínkách požární ochrany staveb), plnit požadavky na požární ochranu vyplývající z vyhlášky č. 137/1998 Sb. a při umisťování staveb plnit požadavky vyplývající z vyhlášky č. 501/2006 Sb. (zejména §23 odst.1). Jedná se o přístup požární techniky (vymezení ploch pro obslužné komunikace a obratiště) a dále, aby tento přístup a případný zásah požárních jednotek byl proveditelný mimo ochranná pásma nadzemních energetických vedení. Zástavba v dosahu OP nadzemního vedení VN 22 kV (lokality Z1, Z 16) je podmíněna přeložkou tohoto vedení. Vymezení ploch pro obslužné komunikace je provedeno v rámci zastavitelné plochy Z11, Z 13, Z17 (navržené plochy veřejného prostranství). Všechny plochy pro skupinovou výstavbu (více jak dva rodinné domy) budou následně podrobně řešeny územní studií (součástí bude vymezení ploch pro obslužné komunikace a obratiště). Ostatní plochy jsou dopravně přístupné ze stávajícího systému dopravní obsluhy. Požární ochranu zajišťuje jednotka hasičského záchranného sboru výjezdem ze Slaného - územní působnost je vymezena do 20 minut jízdy. Přístupové komunikace pro požární techniku jsou totožné se stávajícími a navrženými komunikacemi v této hierarchii: silnice I. a III. třídy, místní komunikace, přístupové komunikace.

23


Potřeba požární vody je kryta kombinovaně: odběrem vody z rybníků a hydranty osazenými na veřejném vodovodu. Požadavky civilní ochrany Při činnostech v obci budou dodržovány požadavky vyplývající z vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Pro lokalitu Z 12 je dána podmínka zástavbu přednostně umisťovat do SZ části plochy (od výškové kóty rostlého terénu 280 m n.m.), tj. objekty budou umístěny mimo území ohrožené průchodem případné průlomové vlny stávající vodní nádrže; pokud budou stavby umisťovány níže, stavebník musí doložit, že území není ohroženo průlomovou vlnou. Zóny havarijního plánování (v dosahu řešeného území se nenacházejí zařízení jaderná, či další vyžadující specifickou ochranu obyvatel) nejsou stanoveny. Záplavové území a protipovodňová opatření jsou popsána v kapitole ad e.5). Varování a vyrozumění obyvatelstva je zajištěno místním rozhlasem. Z hlediska ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události mohou být jako improvizované úkryty (sloužící ke snížení destrukčních, radioaktivních, toxických a infekčních účinků soudobých zbraní) využívány vhodné části stavebních objektů. V objektu Obecního úřadu v Studeněvsi (odkaz č. 1 - koordinační výkres) jsou prostory využitelné jako sklad prostředků CO a humanitární pomoci. Při evakuaci obyvatelstva v obci je využitelné provizorní ubytování v zařízeních obce. Pro potřeby plošné evakuace bude obec postupovat v součinnosti s orgány civilní ochrany. Dopravní cesty pro vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěná území jsou totožné se silnicemi I. a III. třídy, které zpřístupňují jednotlivá sídla v řešeném území. Pro záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události jsou vhodné zejména části zařízení výroby se souvislými zpevněnými plochami, resp. s rampami pro údržbu vozidel. V řešeném území nejsou skladovány žádné nebezpečné látky v rozsahu vyžadujícím přijetí opatření. Zajištění bezodkladných pohřebních služeb bude zajištěno ve spolupráci se sousedními obcemi (veřejné pohřebiště se v řešeném území nevyskytuje). Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií: Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/obyvatele•den cisternami ze zdroje Liběchov, Spomyšl a Vraňany. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu, z obecních a z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Nouzové zásobování elektrickou energií bude zajištěno mobilními zdroji v součinnosti s orgány civilní ochrany. j)

Rozhodnutí zastupitelstva obce Studeněves o námitkách a připomínkách a jejich odůvodnění (zapracováno dle podkladů pořizovatele)

Námitka č.1 Světislav Modlík, Máchova 1435, 274 01 Slaný- p.č. 138/4,138/9 -753m² (doplněno při veřejném projednání) Miloš Novák, O.Scheinpflugové 1598, 274 01 Slaný – p.č. 138/5, 138/8 - 635m² Josef Beránek, Pražská 329, 274 01 Slaný- p.č.138/5, 138/10 – 720m² (vlastníci), podáno 10.8.2009 OÚ Studeněves, postoupeno SÚ Slaný, bez č.j.: Jana Beránková podala ještě námitku elektronickou poštou dne 13.1.2010. (doplněno při veřejném projednání v zastoupení V.Kozelkové) Námitka k zařazení výše jmenovaných pozemků jako plochy pro rekreaci. Vlastníci požadují změnu na plochy pro bydlení. ▶ Rozhodnutí ZO: Schválena pouze severní část pozemku 138/5, ostatní zamítnuty ▶Odůvodnění: Požadované pozemky navazují na navrhovanou zastavitelnou plochu Z12 a je k nim zajištěn vhodný přístup, ale dle stanoviska OŽP k těmto požadavkům (ochrana krajinného rázu, pozemky v OP rybníka) nelze žadatelům vyhovět. Podmínkám stanoveným OŽP vyhovuje pouze část pozemku p.č. 138/5. Námitka č.2 Silvestr Fedor, Studeněves 13, 273 79 Tuřany u Slaného (vlastník) podáno 4.1.2010 pod.č.j.94/10/ Br: Námitka k zařazení pozemku p.č. 142/31, 177 a 195/3 – 511m² do ploch pro rekreaci, vlastník žádá změnu na bydlení. ▶ Rozhodnutí ZO: Zamítnuto ▶Odůvodnění: Dotčený pozemek je umístěn uprostřed plochy pro rekreaci a jeho velikost odpovídá požadavkům pro plochu rekreace, ne pro bydlení. Orgán ochrany přírody nesouhlasí z důvodů ochrany krajinného rázu. Místo je typické pro rekreaci, (zahrádková osada) pozemky jsou malé, v blízkosti významného krajinného prvku . Námitky a připomínky uplatněné písemně i ústně v průběhu veřejného projednání: Námitka č.3 Václav Větrovský, Studeněves 111, investor Obec Studeněves, vlastník pozemku – p.č. 136/19 Námitka k zařazení pozemku jako nezastavitelného. Požadují plochu využít pro sportovní účely – tenisové kurty, zázemí v podobě toalet, sprch, hospůdky. Stavba by měla být dřevostavba na pilotech. ▶ Rozhodnutí ZO: Schváleno rozšíření plochy Z14, zamítnuty stavby v záplavovém území ▶odůvodnění: Požadovaná plocha se nachází v záplavovém území Q10 a Q100, ve kterém je zakázáno povolovat jakékoli stavby včetně oplocení, které by bylo u tenisových kurtů nezbytné. Navíc plocha by byla zpevněná, což by zcela změnilo podmínky pro vsakování vody, ploty a stavby by způsobily změnu průtočných podmínek. V současné době je přepočítáváno záplavové území, vzhledem ke změně podmínek, nové údaje budou známy cca v polovině roku 2010. Plocha Z14 bude změněna na plochu smíšenou obytnou, která by v budoucnu umožňovala i občanskou vybavenost a zároveň je plochu rozšířena až po hranici zátopy. Námitka č.4 Drmota Tomáš, Studeněves 53, 273 79 Tuřany u Slaného – p.č.136/11 Námitka k zařazení pozemku jako nezastavitelná plocha. Vlastník požaduje změnu na plochy pro bydlení. ▶ Rozhodnutí ZO: Schváleno ▶Odůvodnění : Plocha bezprostředně navazuje na stabilizované území a leží mimo záplavu. Není ani jinak limitována, proto nejsou námitky. Pro výstavbu domu budou však dány podmínky – dodržení 50m od ČOV a vhodný přístup na pozemek. Námitka č.5 Drmota Radek, Studeněves 81, 273 79 Tuřany u Slaného – p.č.136/9 Námitka k zařazení pozemku jako nezastavitelná plocha. Vlastník požaduje změnu na plochy pro bydlení. 24


▶ Rozhodnutí ZO: Zamítnuto ▶Odůvodnění : Plocha sice bezprostředně navazuje na stabilizované území, ale leží v záplavovém území Q10 i Q100, ve kterém je zakázáno povolovat jakékoli stavby včetně oplocení. Pozemek nelze využít pro stavbu RD. Námitka č.6 Vaněk David, Studeněves 128, 273 79 Tuřany u Slaného – pozemky přiléhající k navržené ploše Z16. Žadatel rozporuje velikost plochy Z16, požaduje její propojení se stávajícím zastavěným územím východním směrem a její prodloužení směrem jižním. Na obě strany až po hranice záplavového území. ▶ Rozhodnutí ZO: Schválena plocha severní, zamítnuta plocha jižní ▶Odůvodnění : Plocha sice bezprostředně navazuje na navrhované území, ale jižní část leží v údolní nivě Červeného potoka a sousedí se záplavovým území Q10 i Q100, ve kterém je zakázáno povolovat jakékoli stavby včetně oplocení. Severní část pozemku – propojení Z16 a stabilizované části obce je vhodnější, ale pro svou polohu těsně u komunikace, budou stavby ohroženy hlukem a prašností. Stavby budou navíc limitovány OP silnice, elektrickým vedením a páteřním kanálem kanalizace. Pozemky budou poměrně úzké, vzhledem k navazujícímu záplavovému území, nelze případné zahrady ani oplotit. Námitka č.7 Obec Studeněves, starosta pan F. Habada, plocha Z12 Námitka k regulativu plochy Z12, který stanoví pro tuto plochu maximálně 1-2 stavební parcely. Obec požaduje, aby parcelace na této ploše byla stejná jako na ostatních zastavitelných plochách. ▶ Rozhodnutí ZO: Zamítnuto ▶Odůvodnění : Požadavek je v nesouladu se stanoviskem OŽP. Plocha navíc nemůže být využitá celá pro výstavbu, neboť leží v pásmu ohroženém průlomovou vlnou, které požaduje respektovat Hasičský záchranný sbor. Pro výstavbu je vhodná tedy pouze severní část, respektive plochy, které jsou položeny nad úrovní 280 n.m.

Závěr: Usnesení o námitkách č.1 a č.7 bylo revokováno na základě dohodovacího řízení dne 17.6.2010, neboť první rozhodnutí zastupitelstva obce bylo v přímém rozporu se stanoviskem Orgánu životního prostředí Slaný. Dle závěrů dohodovacího řízení bylo rozhodnuto zastupitelstvem obce znovu. Rozvojové plochy byly oproti původnímu návrhu územního plánu mírně navýšeny, vzhledem k jejich limitovanému využití však nedošlo k podstatné úpravě návrhu. Nevznikla tedy nutnost opakovaného veřejného projednání.

25

ÚZEMNÍ PLÁN STUDENĚVES (k.ú. Studeněves) TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU (čistopis) PAFF - architekti

Recommend Documents