ÚZEMNÍ PLÁN OBCE DOBRÉ – PRŮVODNÍ ZPRÁVA Autoři :
ING. ARCH. ALEXANDER PUR , IČ : 11017864 ING. ARCH. PAVEL ZADROBÍLEK
Odborná spolupráce : Elektrorozvody : PAVEL PRÁŠIL Vodovod, kanalizace : ING. ZDENĚK PILAŘ Zemědělský půdní fond : ING. ALENA JIRÁSKOVÁ
Obsah dokumentace : 1. TEXTOVÁ ČÁST 2. GRAFICKÁ ČÁST 1 – Širší vztahy 2 - Schéma hlavního výkresu a limity území 3 – Legenda výkresů 4 – 7 a klad listů 4 – Hlavní výkres 5 - Výkres ekologických a vodohospodářských prvků 6 – Výkres infrastruktury 7 - Výkres bilance ZPF 8 - Výkres Veřejně prospěšných staveb
1 : 25 000 1 : 10 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 10 000 1 : 10 000
1/36
ÚZEMNÍ PLÁN OBCE DOBRÉ – PRŮVODNÍ ZPRÁVA TEXTOVÁ ČÁST – OBSAH
A. řešení územního plánu a) vymezení řešeného území podle katastrálních území obce..................................3 b) základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany hodnot území..............3 c) návrh urbanistické koncepce..................................................................................6 d) návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití.................7 e) limity využití území včetně stanovených zátopových území.................................11 f) přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území........................16 g) návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady...............................................................................................................18 h) vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění......................................................................................................28 i) návrh územního systému ekologické stability......................................................28 j) vymezení ploch veřejně prospěšných staveb a asanačních úprav......................31 k) návrh řešení požadavků civilní ochrany...............................................................33 l) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa podle zvláštních předpisů.....................................................................................................35 m) návrh lhůt aktualizace...........................................................................................36 B. číselné údaje, doplňující a charakterizující navržené řešení............................... 36
2/36
ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE DOBRÉ A. Vymezení řešeného území podle katastrálních území obce Části obce:
Dobré Hlinné Chmeliště Kamenice Rovné Šediviny
Katastrální území: Dobré Hlinné u Dobrého Kamenice u Dobrého Rovné u Dobrého
748 ha 311 ha 306 ha 334 ha
Řešené území
1735 ha
z toho
zemědělská půda z toho orné lesní půda z toho obce vodní plochy zastavěná plocha ostatní plocha
1136 ha 751 ha 479 ha 370 ha 7 ha 29 ha 84 ha
B. Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany hodnot území Obec Dobré, založená roku 1367, tvoří spolu s obcemi a osadami Hlinné, Kamenice, Rovné, Šediviny a Chmeliště správní celek zaznamenaný již při sčítání obyvatelstva roku 1890 – tehdy žilo v celém území 2000 obyvatel a jednalo se o čistě české území v kraji obývaném ze značné části Němci. Obcím, které leží v podhůří Orlických hor se vyhnulo výrazně zprůmyslnění Českých zemí začínající koncem minulého století – hlavním zdrojem obživy bylo zemědělství, lesnictví a domácká výroba, řemesla. Obce se tak staly zásobárnou pracovních sil pro rodící se průmysl ve městech a tomu odpovídal depopulační vývoj trvající po celou dobu první republiky a pokračující neztenčenou měrou i po válce. Při
3/36
sčítání v roce 1991, po sto letech, bylo zaznamenáno už jen 800 obyvatel, tedy 40% stavu z roku 1890. V té době dochází vlivem změny společenských poměrů k oslabení a rozpadu posledního výrazného zdroje obživy a zaměstnání v území – zaniká JZD Dobersko zaměstnávající 215 pracovníků. Se zanikající zemědělskou velkovýrobou však mizí také jeden z největších zdrojů znečištění v území a příčina dopravních závad vznikajících při přesunu zemědělské techniky mezi JZD a správně – mechanizačním centrem na druhé straně obce. Pracovní příležitosti pro bývalé zaměstnance JZD poskytla jednak rychle se rozvíjející stavební firma Kerson s.r.o., která se z 16 zaměstnanců v roce 1991 rozrostla na dnešních 150, jednak okolní města – Dobruška, Opočno a Rychnov, kam řada lidí dojíždí za prací. Navzdory zániku hlavního zaměstnavatele v obci nedošlo k poklesu počtu obyvatel – naopak, díky přestavbě správní budovy JZD na byty zaznamenala obec nárůst obyvatelstva na 843 osob, vlastně poprvé za dobu, kdy je vývoj počtu obyvatel sledován. To je jeden z trendů, kterým se urbanistická studie snaží zachytit a podpořit vytipováním ploch pro novou výstavbu rodinných domů a bytů a doplněním provozu základní školy o sportovní plochy, které dosud chybějí. Úplná základní devítiletá škola navazující na velmi dobře vybavenou školu mateřskou je jedním ze základních motivačních prvků pro přistěhování mladých rodin do obce a tyto podmínky jsou a mohou být naplněny. To se prokázalo i v uplynulém roce 2001, kdy bylo vydáno územní rozhodnutí na stavbu šesti rodinných domků na parcelách v jižní části obce. S jejich výstavbu dojde i ke zkapacitnění ČOV. Dobře se rozvíjející stavebnictví a drobný průmysl (zastoupený např. firmou PZP – (Komplet s.r.o) je druhým pilířem, na kterém lze stavět rozvoj obce – proto jsou vyčleněny nové plochy pro rozvoj drobného průmyslu i stavebnictví a to na severozápadním okraji obce, v místě s dobrým dopravním napojením a dostatečnou energetickou základnou (el. energie, plyn). Samovolná přeměna na plochy obdobného účelu probíhá zároveň v areálu bývalého JZD, kde je zemědělská výroba omezena jen na drůbežárnu a bramborárnu a ostatní budovy slouží jako sklady. S ústupem zemědělské velkovýroby dochází k ozdravění krajiny a v souladu s potřebou ochrany proti povodním a erozi svažitých terénů se zde objevuje možnost (a potřeba) drobnějšího členění ploch luk a polí mezemi, pásy keřů a v určité míře i rozšířením plochy lesa a návratem malých vodních ploch rybníčků. Těmito úpravami získá krajina na přitažlivosti pro rozvíjející se odvětví turistiky a zvláště pak cykloturistiky – jednou z výchozích základen pro turistiku v Orlických horách by se mohl stát sportovní areál na Kamenickém potoce v Dobrém, který dnes zahrnuje fotbalové hřiště, tenisový kurt, venkovní bazén a restauraci s možností ubytování. Studie zpracovaná ing. arch. Granátem, která je zapracována do US ukazuje na možnost podstatného rozšíření celého areálu a jeho přeměnu na zařízení minimálně regionálního významu. Jako významná součást sportovního areálu je pak navržena rekreační vesnička při silnici Dobré – Rovné, která bude s areálem spojena pěší a cyklistickou stezkou. Vzájemná podpora obou těchto zařízení povede k jejich lepšímu využití a posílí zaměstnanost v tercierní sféře, která je budoucností celého území. Navržené cyklistické stezky pak spojují obě výše popsané aktivity s dosud největším podnikem služeb v území – s Prázovou boudou, která leží přímo na hranici
4/36
CHKO. Přechod od produkční zemědělské krajiny ke krajině chráněné, udržované a mimoprodukční podpoří ostatně i plánované rozšíření CHKO Orlické hory až na úroveň Rovného. Obdobný vývoj, jaký je v předchozím textu uveden především pro přirozené centrum celého území – obec Dobré se bude ve větší či menší míře dotýkat i ostatních obcí a osad v území - Hlinného, Kamenice, Šedivin a Chmeliště – nepůjde však o rozvoj extenzivní, spíše o postupnou přeměnu funkce z hospodářské na rezidenční a přesun aktivit do oblasti služeb a turistického ruchu. Stejně jako v Dobrém bude nutno e všech obcích doplnit a zmodernizovat technickou infrastrukturu, zvláště s ohledem na životní prostředí – čištění odpadních vod a změnu topného media z uhlí na elektřinu či plyn. V řešeném území se nachází množství větších či menších historických objektů, které si zasluhují permanentní ochranu, neboť jsou nositeli kulturní kontinuity regionu. Následující text obsahuje objekty, které jsou zapsány v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek a nebo jsou navrženy k zapsání do tohoto seznamu. Objekty zapsané v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek : V k.ú. Dobré jsou evidovány: 23376/6 – 2254 (rejstříkové číslo) 27697/9 - 2255 2256 18344/6 – 2259
kostel sv.Petra a Pavla objekt - fara čp.1 socha sv.Jana Nepomuckého socha sv.Rodiny
V k.ú. Kamenice u Dobrého je evidována: 20435/6 – 2260 objekt – rychta čp. 1 (jiz neexistuje) V k.ú. Rovné u Dobrého je evidována: 31461/6 – 2261 objekt venkovské usedlosti čp. 28 Seznam objektů v památkovém zájmu V k.ú. Dobré jsou evidovány: Z/17/01 socha - Kristus Z/17/02 socha P. Marie Z/17/03 socha - Krucifix Z/17/04 vstupní brána s oplocením hřbitova Z/17/05 pomník padlým Z/1706 kaple – márnice Z/17/07 socha – Krucifix Z/17/08 kaplička P.Marie Z/17/09 socha – Krucifix Z/17/10 socha – kříž Z/17/11 socha - Krucifix Z/17/12 socha - Krucifix Z/17/13 Krucifix Z/17/14 Krucifix
5/36
V k.ú. Hlinné u Dobrého jsou evidovány Z/17/a/01 kaple Nanebevzetí Blahoslavené P. Marie Z/17/a/02 socha Kalvárie Z/17/a/03 socha – kříž Z/17/a/04 Krucifix Z/17/a/05 socha - Kalvárie Z/17/a/06 socha – Krucifix V k.ú.Kamenice u Dobrého jsou evidovány Z/17/c/01 socha - Kalvárie Z/17/c/02 socha – Krucifix V k.ú. Rovné u Dobrého jsou evidovány Z/17/d/01 kaple Navštívení P. Marie Z/17/d/02 Krucifix Z/17/e/01 socha - Kalvárie Z/17/e/02 socha - Krucifix
C. Návrh urbanistické koncepce V řešeném území výrazně převažují přírodní složky prostředí nad civilizačními. To je dáno jednak poměrem zastavěných a nezastavěných ploch a také kvalitou krajiny nacházející se v podhůří Orlických hor, na hranici CHKO Orlické hory. Zvlněný průběh terénu a relativně intenzívní zalesnění přispěly ke stabilizaci komunikační i sídelní struktury. V rámci přírodních složek územní návrh proto počítá pouze s posílením a doplněním liniové zeleně podél komunikací, vodotečí a mezí a založení pásu zeleně jako základu pro vytvoření prvního horizontu lesa. Tato opatření sledují zejména tři základní cíle. Za prvé se jedná o komplex zemědělských a vodohospodářských zájmů jako eliminace účinků větrné a vodní eroze a zmírnění některých negativních vlivů zemědělské rostlinné výroby v bezprostředním kontaktu s plochami obytné zástavby. Za druhé se jedná o zájmy ekologické vč. navazujících opatření ochrany přírody a krajiny. Vytvoření prvního horizontu lesa jako lokálního biokoridoru doplní systém ekologické stability a výrazný příčný prvek. Existující přírodní systém výrazně preferuje tok biologického materiálu po spádnici (zejména podél vodotečí). Tyto kvalitní přírodní koridory jsou však odděleny klíny monokulturních relativně nepřívětivých ploch rostlinné výroby a spojují se až v nejvyšších plochách na severovýchodě řešeného území. „Po vrstevnici“ směřující příčný lokální biokoridor vedený středem řešeného území nejen posílí ekologickou funkci krajiny, ale zároveň vytvoří předpoklady pro posun hranice CHKO ve smyslu územního plánu VÚC na úroveň Rovného a Chmeliště. Nezanedbatelný je i třetí efekt posílení přírodních složek krajiny, a to je estetické zhodnocení a tím turistické a rekreační zatraktivnění řešeného území. Individuální rekreace je jedna z mála šancí na záchranu relativně kvalitního 6/36
stavebního fondu zdejších obcí a osad. Turistika zase přináší možnost oživení podnikatelské základny, která by měla zaplnit mezeru v nabídce pracovních příležitostí po zániku zemědělských velkopodniků s vysokou přezaměstnaností. V rámci civilizačních složek, tedy rozvojových funkčních ploch obcí, se návrh soustřeďuje zejména na obec Dobré. Obec Rovné a osady Chmeliště, Šediviny a Stará náves návrh považují za územně stabilizované zóny bez nových nároků na zastavitelná území. V Kamenici a Hlinném dochází ke změně funkčního využití v rámci současně zastavěného území obce. Zástavba obce Dobré je v řešeném území nejsložitější a z pohledu urbanistické koncepce se skládá ze dvou zásadních typů. Je to jednak dochované jádro původní „historické“ organické struktury a dále novodobé geometrické formy zastavění území. Polohově lze při tom přirozeně vysledovat princip vrstvení urbanistických forem od „starého“ jádra po „mladá předměstí“. Tento princip respektuje i návrh založením nových zastavitelných ploch na západ od obce. Dále návrh počítá se založením zcela nové enklávy rekreační zástavby severovýchodně od Dobrého při komunikaci směr Rovné
D. Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití Návrh stanoví následující strukturu funkčních ploch: 1. NÍZKOPODLAŽNÍ OBYTNÁ ZÁSTAVBA Funkční plochy určené pro výstavbu rodinných domů venkovského i městského charakteru. Přípustné jsou doplňkové funkce k funkci bydlení, zejména garáže a drobné dílny pro potřeby údržby domů a hobby, výstavba objektů či ploch drobné rekreace, chov drobného zvířectva pro vlastní spotřebu a dále dopravní a technická infrastruktura nutná pro obsluhu funkční plochy. Nepřípustné jsou doplňkové funkce s rušivými vlivy na vlastní funkci bydlení. 2. VÍCEPODLAŽNÍ OBYTNÁ ZÁSTAVBA Funkční plochy jsou určeny pro výstavbu bytových domů a viladomů s převážně čistou formou bydlení. Přípustné jsou doplňkové funkce k bydlení zejména garáže pro potřeby obyvatel domu ev. drobná pěstební činnost na vlastním pozemku a dále dopravní a technická infrastruktura nutná pro obsluhu funkční plochy. Nepřípustné jsou doplňkové funkce s rušivými vlivy na hlavní funkci bydlení. 3. OBČANSKÁ VYBAVENOST Funkční plochy určené pro umístění funkcí prodejních, administrativních, školních, výukových či zdravotnických zařízení, sakrálních staveb, kluboven a společenských objektů a služeb nevýrobního charakteru bez nadměrných nároků na dopravu (frekvence, tonáž). 7/36
Přípustná je integrace hlavní funkce s funkcemi bydlení či ubytování (penzion) a dále dopravní a technická infrastruktura nutná pro obsluhu funkční plochy. Nepřípustný je prodej dopravně náročných komodit jako např. hutní materiál, stavebniny a odbyt velkoobchodního prodeje a skladové haly a plochy. 4. TECHNICKÁ VYBAVENOST Funkční plochy určené pro různé formy technického zázemí infrastruktury území s respektováním obecných i speciálních předpisů a norem (ochranná pásma, rušivé vlivy). Přípustná je pouze nezbytná dopravní a technická infrastruktura nutná pro obsluhu funkční plochy a služební byty. Nepřípustné jsou stavby a opatření neuvedené a současně nesouvisející s hlavním funkčním využitím. 5. NEZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA A SKLADOVÁNÍ Funkční plochy určené pro objekty a areály výroby, skladování a služby servisního a výrobního charakteru. Přípustná je integrace funkcí související technické vybavenosti, odbyt předmětných komodit a služební byty, vzorkové prodejny apod. a dále dopravní a technická infrastruktura nutná pro obsluhu funkční plochy. Nepřípustné jsou aktivity svým negativním vlivem přesahující hranice vlastního areálu nad meze stanovené speciálními předpisy (hluk, prašnost, emise, doprava apod.). 6. ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA A SKLADOVÁNÍ Funkční plochy určené pro zemědělskou výrobu a skladování rostlinného i živočišného charakteru jejíž negativní vlivy nepřesáhnou hranice vlastního areálu nad meze stanovené speciálními předpisy. Přípustná je integrace funkcí nákupu a prodeje zemědělských komodit ev. souvisejících nezemědělských komodit. Dále související drobná výroba a služby či služební byty a dále dopravní a technická infrastruktura nutná pro obsluhu funkční plochy. Nepřípustné je umisťování zemědělských velkochovů, přičemž limitem je rozsah negativních vlivů přesahující hranice areálu na úkor ostatních funkcí a životního prostředí. 8. REKREACE A SPORT Funkční plochy určené pro objekty a plochy společné rekreace a sportovní vyžití obyvatel. Přípustné jsou doplňkové služby a prodej a ubytování pro návštěvníky areálu, služební byty a související parkovací plochy a dále dopravní a technická infrastruktura nutná pro obsluhu funkční plochy.
8/36
Nepřípustné jsou sportovně-rekreační aktivity s negativním vlivem na okolní funkce a životní prostředí přesahující meze stanovené speciálními předpisy (motoristické soutěže, střelba apod.). 9. DOPRAVNÍ PLOCHY Funkční plochy určené zejména pro umístění objektů pro dopravu v klidu (individuální řadové garáže, parkovací objekty) a motoristické služby (čerpací stanice pohonných hmot, servisy vozidel apod.), překládací terminály, silnice a místní či účelové komunikace a zpevněné plochy. Přípustný je doplňkový a související prodej či služby a dále dopravní a technická infrastruktura nutná pro obsluhu funkční plochy. Nepřípustné je umisťování nadměrných dopravních zařízení, jejichž vliv by přesáhl hranice areálu nad meze určené speciálními předpisy. 10. SKUPINOVÁ VYSOKÁ ZELEŇ, LESY Funkční plochy určené pro všechny funkční typy lesů, lesoparků, bariérové a ochranné zeleně. Přípustné je umisťování lesnických zařízení souvisejících s údržbou lesa, konstrukcí nadzemní a podzemní infrastruktury a zařízení jímání povrchových a podzemních vod, vždy s ohledem na nutnost neporušení ekologických a vodohospodářských funkcí lesa a dále dopravní a technická infrastruktura nutná pro obsluhu funkční plochy. Nepřípustná jsou rekreační zařízení a objekty. 11. ZAHRADY A SADY Funkční plochy určené pro soukromou rekreační zeleň, drobnou produkční zeleň , ovocné sady a drobné rekreační stavby a zařízení (altány, udírny, zahradní chatky apod.). Přípustné jsou drobné stavby, doplňkové a související s funkcí hlavní, skleníky a jejich technické zázemí a dále zemědělské účelové komunikace v rámci KPÚ a liniové stavby technického vybavení. Nepřípustné jsou stavby pro bydlení a společnou rekreaci. 12. POLE, LOUKY Funkční plochy určené pro zemědělskou, rostlinnou výrobu či volné přírodní zatravněné plochy ( louky ),. Přípustné jsou jednoduché související zemědělské stavby (seníky, závlahy a jejich technická infrastruktura, meliorační opatření, konstrukce technické infrastruktury apod.) a dále dopravní a technická infrastruktura nutná pro obsluhu funkční plochy. Nepřípustné jsou stavby a zařízení nesouvisející s funkcí hlavní – všechny mimo výše uvedené. 13. VEŘEJNÁ ZELEŇ
9/36
Funkční plochy určené zejména pro různé typy sadových úprav veřejných prostor (ulic, náměstí, návsí apod.). Přípustné je umísťování souvisejících pěších komunikací a staveb drobné veřejné architektury (altány, čekárny, sociální zařízení, solitérní stánky, zídky, terénní terasy, schodiště apod.). Nepřípustná jsou zejména parkoviště a jiné dopravní plochy a zařízení, tržiště apod.. 14. HŘBITOVY Funkční plochy určené pro uložení ostatků zesnulých a různých forem připomenutí jejich památky. Přípustné jsou pouze nezbytné související drobné stavby ( kaple, památníky, obřadní stavby, sociální zařízení apod.) a dále dopravní a technická infrastruktura nutná pro obsluhu funkční plochy. Nepřípustné jsou stavby a opatření neuvedené a současně nesouvisející s hlavním funkčním využitím. 15. TRVALE ZATRAVNĚNÉ PLOCHY Funkční plochy určené výhradně pro volné přírodní zatravněné plochy ( louky ) s ekostabilizační funkcí. Přípustné jsou jednoduché související zemědělské stavby (seníky, závlahy a jejich technická infrastruktura, meliorační opatření, konstrukce technické infrastruktury apod.) a dále dopravní a technická infrastruktura nutná pro obsluhu funkční plochy. Nepřípustné jsou stavby a zařízení nesouvisející s funkcí hlavní – všechny mimo výše uvedené. 16. VODNÍ TOKY A PLOCHY Funkční plochy určené pro všechny typy vodních toků a přírodních či umělých vodních nádrží charakteru ekologického, produkčního či rekreačního, dále protipovodňová a regulační zařízení či opatření. Přípustná je pouze nezbytná technická infrastruktura nutná pro obsluhu funkční plochy, nutno respektovat 6-ti metrové ochranné pásmo drobného vodního toku a 8mi metrové pásmo u Dědiny pro veškeré stavební práce, s výjimkou dopravní a technické infrastruktury po projednání se správcem toku. Nepřípustné jsou stavby a opatření neuvedené a současně nesouvisející s hlavním funkčním využitím. Poldry č.XI.-4 a XI.-6 budou řešeny s částečným stálým nadržením vody, tj. se stálou vodní plochou. 17. PLOCHY TĚŽBY SUROVIN Plocha je určena pro těžbu stavebního kamene.
10/36
Přípustné jsou objekty a stavby související s dobýváním stavebního kamene, prvky územního systému ekologické stability vodní toky a s nimi související vodní stavby a liniové stavby technického vybavení. Nepřípustné jsou stavby nesouvisející s dobýváním výhradního ložiska s vyjímkou staveb uvedených.
E. Limity využití území včetně stanovených zátopových území a protipovodňových úprav Přírodní klimatické podmínky Obec Dobré a obce spádového území leží v podhorské části Orlických hor. Z geologického hlediska se toto území nachází ve střední části krystalinika Západních Sudet budované přeměněnými horninami proteozoického a paleozoického stáří. Geologické poměry jsou převážně příznivé pro zakládání zvláště nenáročných staveb. Svažité terény, které v území převládají, jsou stabilní, základové půdy poskytnou převážně vhodné základové prostředí pro zmíněný druh výstavby. Nejvyšších úrovní dosahuje řešení území na SV výběžkem horského hřbetu Orlických hor (severní část obce Šediviny) s nadmořskou výškou okolo 700 m n.m., směrem jihozápadním vyznívá tento téměř horský terén v nadmořských výškách okolo 400 m n.m. Území je protékáno od SV k JZ několika vodotečemi, z nichž nejvýznamnější je říčka Dědina a Kamenický potok. Potoky vytváření většinou ostře zahloubená údolí, místy nabývajících až kaňonovitých forem. Řešené území náleží z hlediska rostlinných společenstev ke společenstvu borových doubrav. Z hlediska hydrogeologického rajónování je celé území součástí hydrogeologického rajónu 642 Krystalinikum Orlických hor. Oběh podzemní vody je vázán výhradně na trhliny, které jsou velmi hojné, ale často bývají sepnuté nebo zatěsněné produkty větrání. K nejživějšímu oběhu podzemní vody dochází zejména v poruchových pásmech delšího a hlubšího dosahu a jejich křížení. V místech kde zvodnělá poruchová zóna dosahuje k povrchu terénu může docházet k přirozenému přetoku vody formou skrytých nebo rozptýlených pramenních vývěrů. Infiltrující srážková voda prostupuje kvartérním pokryvem do mělkého rozrušeného pásma skalních hornin a jím protéká konformně s terénem k místní erozivní bázi. K odvodnění kolektorů může docházet rovněž přímo do povrchových toků, případně do kvartérních sedimentů (svahových nebo fluviálních), které jsou v místech rozsáhlejšího výskytu rovněž příznivé pro vznik lokálních zvodní. Klimaticky lze řešené území charakterizovat následujícími údaji: Teplota vzduchu:
0 5 10 15
a a a a
vyšší 254 dní vyšší 189 dní vyšší 130 dní vyšší 22 dní
11/36
Území klimaticky náleží do oblasti mírně teplé, vlhké až velmi vlhké, s průměrnými ročními teplotami 6-7,50C, průměrný úhrn srážek činí 650 – 850 mm. Mrazových dnů je 149 v roce. Převládající směr větrů je jihovýchodní a západní, ale severozápadní až severní, minimální větry jsou od severovýchodu až východu. Ochranná pásma Celé řešené území se nachází v chráněné oblasti podzemní akumulace vod CHOPAV „Východočeská křída“ a „Orlické hory“, jedná se tedy o oblast se značným zatížením omezeními pro zemědělskou výrobu, o území, kde by měly převládnout aktivity vedoucí k podpoře ekologické a vodohospodářské funkce krajiny. Současný vývoj s výrazným útlumem zemědělské činnosti je s těmito trendy v souladu. Záporným jevem však zůstává řada opuštěných staveb zemědělské velkovýroby, které jsou jak potenciálním zdrojem ekologických škod, tak esteticky rušivým prvkem. Jediným možným byť obtížně realizovatelným opatřením je odstranění kapacitně nadbytečných a ekologicky nebezpečných staveb a následná asanace. Jedná se o chlévy, silážní věže a žlaby, sklady hnojiv, mycí rampy a jímky. V řešeném území jsou vymezena dvě PHO 2a. stupně v oblasti jímání vody pro vodovod Dobré – Hlinné a pro vodovod Kamenice. Zcela nově jsou stanovena právě ochranná pásma jímání vody pro vodovod Dobré a to v práci – „Dobré – OP“ zpracované Orlickou hydrogeologickou společnosti s.r.o. v září 2001 – tato pásma jsou zachycena v grafické části. Vodovod je dotován podzemními a povrchovými vodami prostřednictvím jímacích objektů a odběrných zařízení, situovaných ve třech okrscích – Dobré, Hlinné a Rovné: Okrsek Dobré ♦povrchové vody z Kamenického potoka, ♦podzemní vody z trubní studny VD-1 Okrsek Hlinné ♦podzemní vody ze dvou pramenních jímek S-1 a S-2 s jímacími zářezy, ♦povrchové vody z Lomského potoka Okrsek Rovné ♦podzemní vody z pramenních jímek s jímacími zářezy ve dvou prameništích v lokalitách s místními názvy Na kopcích a Zlatenka (označení převzato z archivních rozhodnutí). Vymezení ochranných pásem I. stupně ochranné pásmo povrchového odběru z Kamenického potoka je od odběrného místa přibližně 200 m proti proudu vodoteče, široké je 35 – 50 m.
12/36
ochranné pásmo trubní studny VD-1 Dobré bylo vytyčeno ve tvaru čtverce o stranách 20 x 20 m. Menší část pásma obklopující armaturní šachtu vrtu v rozsahu cca 10 x 5 m je oplocena. ochranné pásmo pramenní jímky S-1 Hlinné bylo ztotožněno s pozemkovou parcelou č. +010 v k.ú. Dobré. společné ochranné pásmo pramenní jímky S-2 Hlinné s jímacím zářezem povrchového odběru z Lomského potoka je protaženo v délce cca 240 m od sběrné jímky, situované na jižním okraji prameniště, proti proudu potoka. ochranné pásmo prameniště Rovné Na Kopcích bylo vytyčeno a zaměřeno podle průběhu jímacích zářezů, sbíhajících se do sběrné jímky. Severojižní větev zahrnuje zářez A, v terénu kopírující úzký pruh lesního remízku. Jihovýchodní větev kopíruje předpokládaný průběh zářezu B, který není v ploše zatravněného pozemku v terénu patrný. Celková plocha obou větví ochranného pásma je 4 596 m2. ochranné pásmo prameniště Rovné Zlatenka bylo ztotožněno s pozemkovými parcelami č. 363 v KN a (368/2) ve zjednodušené evidenci – pozemkovém katastru v k.ú. Rovné u Dobrého. Vymezení hranic ochranných pásem 2. stupně ♦ochranné pásmo povrchového odběru z Kamenického potoka je vymezeno tak, že postihuje část hydrologického povodí potoka v zalesněných svazích údolí, ♦ochranné pásmo Hlinné zahrnuje rovněž část hydrologického povodí Lomského potoka – zalesněné svahy údolí, severní výběžek pásma zahrnuje část přiléhajících zemědělských pozemků Chráněná ložisková území V řešeném území se nachází CHLÚ Masty vyhlášené již v roce 1965 bývalým ONV v RK s otevřeným dobývacím prostorem stavebního kamene a CHLÚ Dobré – Lhota vyhlášené OBÚ v Trutnově v roce 1989. Tato území se částečně překrývají jak s plochou inundace řeky Dědiny, tak s nadregionálním biokoridorem v CHLÚ má ve smyslu zákona ČNR č. 44/1988 Sb. přednost ochrana a využití nerostného bohatství nad ostatními funkcemi – viz samostatný oddíl regulativů využití území. Územní systém ekologické stability Řešeným územím procházejí dva nadregionální biokoridory – jeden údolím Dědiny s výběžky ochranného lesa podél Kamenického potoka a bezejmenné 13/36
vodoteče protékající Živinou, druhý přes Chmeliště a Prázovku v severovýchodním cípu území. Do řešeného území zasahuje hranice CHKO – tato hranice by měla být výhledově posunuta k Rovnému, což by znamenalo převedení značné části území na mimoprodukční s převládající ekologickou a vodohospodářskou funkcí. V k.ú. Rovné se nachází lokální BC, rašelinové louky, tzv. „bažiny“. V k.ú. Rovné se dále nachází VKP „ U Prázovky“ na parc.č.249/2, 249/3, 250/1, 250/5 a 250/6. Radioreléové trasy Řešeným územím procházejí dvě radioreléové trasy: - BTS Dobruška – TVP, BTS Deštné v Orlických horách - RS Hoděšovice – TVP, BTS Deštné v Orlických horách Ochranné pásmo vodního toku Ve smyslu zákona 254/2001 Sb. § 49 odst. 2 je stanoveno ochranné pásmo při umisťování staveb 8 m od břehové čáry významného vodního toku (Dědina). Pro údržbu drobného vodního toku je nutno zachovat 6ti metrové ochranné pásmo od břehové čáry . Ochranné pásmo komunikace II. a III. Třídy Šířka ochranného pásma je 15 m od osy komunikace na obě strany. V OP se zakazuje nebo omezuje činnost, která by mohly ohrozit silnice nebo provoz na nich. Ochranné pásmo venkovního vedení VN U stávajících vedení činí toto pásmo 10 m od krajních vodičů, či 11,5 m na obě strany od osy, u nových vedení 7 m od krajních vodičů či 8,5 m na obě strany od osy. Ochranné pásmo stávajících TS VN/NN je 30 m. Záplavová území Po provedení úprav na korytu Kamenického potoka v obci Dobré dle projektu ing. Mareše (dokončeno v r. 2001), které jsou dimenzovány na průtok Q = 100 lze území celé obce ležící u koryta potoka považovat za zabezpečené, tedy bez záplavových území. Plocha inundace je stanovena pouze pro řeku Dědinu a to v práci „Stanovení zátopových území Dědiny“ z listopadu 2000, zpracované Povodím Labe a.s. HK. S ohledem na úzký a hluboký zářez, kterým řeka protéká, zasahuje zátopové území jen minimem objektů – jedné se domy s parcelními čísly (st.10, st. 12 a st. 91 v katastru obce Kamenice, st. 81, 82, st. 101, 102, 103, st. 184, st. 104/1, 104/2 a objektu tzv. Panského mlýna – st. 86/1, 86/2, 87, 88 v katastru obce Dobré. Pro objekty ležící v zátopovém pásmu řeky Dědiny je v regulativech vymezena samostatná část s podmínkami provozování těchto objektů.
14/36
Protipovodňová opatření Vzhledem k morfologii terénu – výrazné svažitosti a hloubce zaříznutým údolím podél potoků – soustřeďují se území ohrožené zátopami do úzkého a většinou hustě zastavěného pruhu podél jednotlivých toků, což se výrazně projevilo při katastrofální povodni v červenci 1998. Aby bylo možno ničivým účinkům povodně zabránit, byla zpracována řada studií úpravy toků, z nichž některé byly dotaženy až do fáze realizace. Jedná se o tyto práce: -
Povodňová škoda 07/98 – Kamenický potok v obci Dobré – ing. Mareš, investor LČR s.p. OST – HK 08/98 Kamenický potok – projektant stavebních úprav ing. Mareš - realizováno v letech 1999-2000 pro průtok Q = 50
Součástí úprav v obci je i drátokamenná retenční překážka nad obcí o obsahu 2600 m3 (byla již realizována) – úpravy Kamenického potoka nad touto překážkou jsou předmětem studie. - Odtokové poměry Kamenického potoka zprac. CIFA – ing. Zuna pro LČROSTHK 11/99. Navrhovaná protipovodňová ochranná opatření spočívají ve vybudování dalších tří retenčních přehrážek v korytě Kamenického potoka nad odběrným místem vody s celkovou kapacitou pro zachycení cca 1 600 m3 splavenin, přehrážka před vyústěním do řeky Dědiny a menší přehrážkou na stržovitém přítoku L2 se záchytným prostorem 400 m3 by zajistila zastavení transportu cca 2 000 m3 splavenin. Při současném zachycení 2 600 m3 splavenin stávající přehrážkou by byla zajištěna až 95% ochrana korytové úpravy v obci Dobré. Další navrhované menší přehrážky na přítoku P2, který zaúsťují do Kamenického potoka pod vybudovanou přehrážkou o objemu retenčního prostoru 200 m3 eliminují vznik a transport splavenin ze zbývající části povodí pod dílčím povodím. Řešením situace na bezejmenných přítocích se zabývá studie protipovodňových opatření pro oblast Dobré, autor ing. Jakoubek, Agroprojekt Litomyšl Studie obsahuje kromě obecných doporučení ke způsobům protierozního obhospodařování krajiny i opatření zcela konkrétní, která jsou v plném rozsahu promítnuta do UP: -
vybudování poldrů 1 – 7 místní úpravy vodních toků zkapacitnění propustků a zatrubnění obnovu původních rybníčků
V jednotlivých katastrálních územích se jedná o tyto úpravy: DOBRÉ
vybudování poldrů 2-6500 m2 a 3-4000 m2 nad Živinou a poldru 5-1700 m2 nad silnici Dobré – Rovné
15/36
Kamenický a Lomský potok vybavit retenčními přepážkami pro zadržení splavenin Obnovit zničené rybníčky v Živné, Rzech a Chmelišti, upravit rybníček pod bývalým ZD v Dobrém na poldr č. 4-1600 m2 HLINNÉ
vybudovat poldr 1-7000 m2 nad obcí Rekonstruovat propustek pod silnicí odvádějící vodu z poldru
KAMENICE vybudovat poldr 6-9000m2 na bezejmenné vodoteči nad skládkou odpadu v ohbí silnice Dobré – Kamenice Nad obcí vybudovat poldr 7-11000 m2 a stabilizovat koryto vodoteče nad Šafářovým mlýnem. ROVNÉ
obnovit malé vodní plochy
Lomského potoka procházejícího Hlinným se týká studie: - Hrazení bystřiny LOMSKÝ POTOK zpracované ing. Janešem pro LČR OST HK 08/98. Studie navrhuje v intravilánu obce vytvořit lichoběžníkový tvar koryta s místními úpravami pobřežních zdí a nahrazení nekapacitních propustků Benešovými rámy. Doporučena je i rekonstrukce mostu na komunikaci Hlinné Žilina, který je limitujícím prvkem s kapacitou Q10 . V extravilánu studie doporučuje úpravu a vyčištění koryta na kapacitu Q25 – Q50. Je možno změnit též studii vodního díla na řece Dědině v lokalitě Žákovec. Jedná se o: - Technicko ekonomické vyhodnocení vodní nádrže KOUNOV na Dědině, zpracované pro MLVH ČR ústavem pro Vodohospodářský rozvoj Praha v roce 1971 V lokalitě Žákovec byly navrženy tři varianty přehrady, z nichž kapacitně nejmenší sahala po okraj vesnice Kounov, největší zatopila v obci Kounov 35 objektů a v osadě Rozkoš 29 objektů. Výhledová VN Kounov je dle platného SVP č.34 z r.1988 v kategorii C územního hájení a byla zařazena do seznamu lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod, jejichž analýza a výběr v současné době probíhá. V hodnocení, které je součástí práce „Stanovení zátopových území Dědiny (Povodí Labe a.s. 11/2000), kde byla do výpočtového modelu zahrnuta nejmenší varianta přehrady KOUNOV s výškou hráze 10 m a max. hladinou na kótě 421,50 m n.m. (Bpv), byl ověřen minimální vliv takto dimenzovaného díla na průběh povodňové vlny a bylo doporučeno s jeho realizací nepočítat – není proto uvedena v grafické části.
F. Přehled a charakteristika ploch zastavitelného území N.1.1. k.ú. Dobré: Jihozápadně od zastavěného území obce Dobré ymezené silnicí III. třídy č 32114 vrchním vedení VN 35 kV a současně zastavěným územím 16/36
Podlažnost 1 až 2. N.P. + podkroví N.1.2. k.ú. Dobré, 200 m východně od návsi v Dobrém Podlažnost 1-2 NP + podkroví N.1.4. k.ú. Dobré, Severovýchodně od obce Dobré nad stávajícím koupaliště při komunikaci směr Rovné, Podlažnost 1NP + podkroví N.1.7. Poloha: k.ú. Dobré, 200 m severně od návsi v Dobrém Podlažnost 1-2 NP + podkroví, N.1.8. Poloha: k.ú. Dobré, oblast Chmeliště, Podlažnost 1 NP + podkroví, N.1.9. Poloha: k.ú. Dobré, oblast Chmeliště, Podlažnost 1 NP + podkroví N.1.10.Poloha: k.ú. Dobré, oblast Chmeliště, Podlažnost 1 NP + podkroví, N.1.11. Poloha: k.ú. Dobré, oblast Chmeliště, Podlažnost 1 NP + podkroví N.2.1. k.ú. Dobré, 100 m od východní návsi obce Dobré Podlažnost 2 NP + podkroví ev. ustupující podlaží N.3.1. k.ú. Dobré, Severovýchodní okraj návse v Dobrém Podlažnost 2 NP + podkroví ev. ustupující podlaží N.5.1. k.ú. Dobré, Navazuje na severozápadní hranici současně zastavěného území obce Dobré, V dálkových pohledech bude respektováno dominantní postavení kostela v panoramatu obce, Podlažnost max.2 NP + podkroví N.5.1. k.ú. Dobré, Navazuje na severozápadní hranici současně zastavěného území obce Dobré, V dálkových pohledech bude respektováno dominantní postavení kostela v panoramatu obce, Podlažnost max.2 NP + podkroví N.8.2. k.ú. Dobré, Území mezi plochami současně zastavěného území obce při komunikaci napojující stávající areál koupaliště Podlažnost max. 2NP + podkroví, či ustupující podlaží N.8.3. k.ú. Dobré, údolí Kamenického potoka u areálu koupaliště v Dobrém Pouze plochy bez objektů s výjimkou nezbytných drobných staveb N.9.1. k.ú. Dobré, Navazuje na severozápadní hranici současně zastavěného území obce Dobré, Podlažnost max. 1 NP + podkroví Ostatní plochy SZO: Návrh stanoví pro ostatní plochy v rámci současně zastavěného území obce následující hmotové regulativy: Měřítko navrhovaných či upravovaných staveb bude přizpůsobeno okolní struktuře zástavby
17/36
G. Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady G.1
NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY
G.1.1 KOMUNIKACE Stávající dopravní skelet řešeného území je stabilizovaný a nevyžaduje zásadních úprav. Pro jeho fungování je rozhodující kvalitní a pravidelná údržba. Zejména v zimních měsících jsou vzhledem ke klimatickým podmínkám často některé úseky komunikací nesjízdné. Součástí návrhu významných zastavitelných území v západní části obce Dobré je zároveň stabilizace jejich dopravní obsluhy z komunikace III. třídy č. 32114 , což je nejfrekventovanější dopravní napojení obce Dobré. Toto řešení nejen nezatíží střed obce novou dopravou, ale v konečném důsledku ho i mírně odlehčí, neboť zachytí část stávající cílové dopravy do severozápadní části Dobrého, právě díky možností nového dopravního napojení. Autoři dále doporučují věnovat pozornost kvalitnímu polohovému oddělení pěší a motorové dopravy v zastavěném území obcí (chodníky, zpevněné krajnice), tato problematika je však mimo rozlišovací schopnost návrhu.
G.1.2. HROMADNÁ DOPRAVA Obce Dobré, Rovné, Hlinné i Kamenice jsou dopravně obslouženy v rámci pravidelných linek autobusové dopravy, která zajišťuje spojení zejména s Dobruškou a Rychnovem nad Kněžnou. G.1.3. DOPRAVA V KLIDU (PARKOVÁNÍ) Vzhledem k relativně nízké dopravní zátěži je prakticky veškerá potřeba parkovacích a odstavných ploch zajištěna na vlastních pozemcích, tedy bez nutnosti využívání veřejných i účelových komunikací. V rámci navrhovaných zastavitelných území je v souvislosti s možným vznikem poptávky po odstavných stáních vyčleněna část ploch pro potřeby dopravy v klidu ( 9.1.N.). G.2. NÁVRH KONCEPCE OBČANSKÉHO VYBAVENÍ Vzhledem k hustotě a struktuře osídlení nevyžaduje řešení občanského vybavení viditelný zásah do stávající hmotové a funkční skladby řešeného území. Stávající občanská vybavenost je vesměs stabilizovaná a často je provozována pouze jako doplňková k funkci hlavní (např. bydlení ) a proto se ani neprojevuje 18/36
v grafické části návrhu. V rámci řešeného území se nenacházejí ani nejsou uvažovány žádné významné plochy občanské vybavenosti. G.3.
NÁVRH KONCEPCE TECHNICKÉHO VYBAVENÍ
G.3.1. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Stávající stav: Zájmové území se z hlediska geologického nachází v oblasti kristalinika s malou vydatností podzemních vod a v chráněné oblasti přirozené akumulace vod „Východočeská křída“. V zájmovém území jsou v současné době provedeny lokální vodovodní systémy, které nejsou plně propojeny. Jedná se o následující lokality: Dobré - cca 350 obyvatel a Hlinné - cca 160 obyvatel: Obě obce jsou vzájemně propojeny řadem PVC ø 90 mm, v ulicích obou obcí jsou dnes provedeny vodovodní řady z různých materiálů a profilů. Zdrojem vody pro Dobré je jednak jímací zařízení na Kamenickém potoce a dále vrt v prostoru u koupaliště. Zde je umístěn i hlavní vodojem o obsahu 2 x 100 m3. Odběr vody z Kamenického potoka je povolen ve výši 3,0 l/sec, vydatnost vrtu o hloubce 60 m je cca 0,5 l/sec. Vydatnost Kamenického potoka je však značně kolísavá, tento zdroj není kapacitně spolehlivý. Celý systém vodovodu je propojen s vodojemem pro obec Hlinné o celkovém obsahu 100 m3, osazeném na stejné kótě jako VDJ Dobré, tj. na kótě cca. 475,00 m.n.m. Zdrojem vody pro Hlinné je jímací zářez v prostoru Lomského potoka, z povodí tohoto potoka je zásobena dále obec Osečnice. Rovněž vydatnost Lomského potoka značně kolísá, proto je propojení obou vodojemů vhodné. Kamenice – cca 120 obyvatel: Obec má samostatný vodojem o obsahu 50 m3, který je umístěn na kótě cca 461 – 463 m.n.m., jímací zařízení je v povodí bezejmenné vodoteče, která ústí do Kamenického potoka. V suchém období dochází k poklesu vydatnosti prameniště. Rovné cca 75 obyvatel: Obec má samostatný vodojem o obsahu 50 m3, jímací zařízení je v prameništi bezejmenné vodoteče, která teče směrem na Kounov a ústí do Zlatého potoka. Vydatnost zdroje je rovněž značně kolísavá v závislosti na atmosférických srážkách. Další jednotlivé objekty – samoty apod. Tyto jsou zásobeny lokálně z místních pramenišť a studní různé kvality a vydatnosti. Výpočet potřeby vody: Podle provedeného průzkumu počtu stavení a obyvatel lze v současné době počítat se stavem obyvatel cca 850 v obcích Dobré, Rovné, Hlinné a Kamenice včetně samot. Vzhledem k současnému poklesu spotřeby vody, způsobenému ekonomickými důvody, počítáme se spotřebou 150 l/os/den dle Směrnice č. 9/1973. Pro občanskou vybavenost počítáme 20 l/os/den.
19/36
Qp = 850 x 150 = 127,5 m3/den Qm = 127,5 x 1,5 = 191,3 m3/den, tj. 2,21 l/sec Qh = 2,21 x 1,8 = 3,98 l/sec S potřebou pro občanskou vybavenost: Qp = 144,5 m3/den Qm = 216,8 m3/den, tj. 2,5 l/sec Qh = 4,5 l/sec Při uvažovaném rozšíření zástavby o cca 115 RD a 15 b.j. lze počítat s počtem obyvatel ve výhledu cca 1.000. Potom budou potřeby vody včetně vybavenosti činit: Qp = 170,0 m3/den Qm = 255,0 m3/den, tj. 3,0 l/sec Qh = 5,4 l/sec Posouzení současných kapacit: Vodojem Dobré:……….. 200 m3 Vodojem Kamenice:…… 50 m3 Vodojem Hlinné:….…… 100 m3 Vodojem Rovné:….…… 50 m3 Celkem: 400 m3 Z hlediska výpočtové potřeby se jeví kapacita vodojemu jako dostatečná, vzhledem ke kolísavosti pramenišť a předpokladu budoucí výstavby hlavně v Dobrém (lokalita N.1.4) bude vhodná výstavba dalšího vodojemu cca 50 m3 nad touto lokalitou, která je výškově mimo dosah stávajícího vodojemu. Zdroje vody: V současné době byla provedena revize ochranných pásem vodních zdrojů v dané oblasti s posouzením jejich kapacity . Objednatelem akce byla obec Dobré, zpracovatelem Orlická hydrogeologická společnost spol. S r.o. Ústí nad Orlicí. Zdroje vody: Obec Dobré: Kamenický potok – povrchový odběr, využitelnost až 4,0 l/sec, pokud je tok dostatečně vodný Trubní studna VD – 1, využitelnost 0,4 l/sec Obec Hlinné Pramenní jímky S – 1, S –2 s jímacími zářezy, využitelnost 1 + 2 = 3,0 l/sec Povrchový odběr z Lomského potoka, využitelnost 1,0 l/sec Obec Rovné Prameniště Na Kopcích, využitelnost 2,0 l/sec Prameniště Zlatenka, využitelnost 1,0 l/sec
20/36
Z uvedených orientačních údajů vyplývá vydatnost podzemních zdrojů až 6,4 l/sec, vydatnost povrchových odběrů až 5,0 l/sec. Z uvedených údajů vyplývá dostatečná kapacita stávajících zdrojů i když tyto údaje se při delším suchém období mohou lišit. Podle zkušeností z provozu občas nastává nedostatek v zásobení obyvatel pitnou vodou, proto je třeba zkontrolovat distribuční vodovodní síť (minimální ztráty). Kapacita akumulace vody se podle výpočtových parametrů jeví jako dostatečná. Možnosti rozšíření zdrojů: 1/ Vlastní hydrogeologický průzkum s doplněním vrtů v údolí Kamenického a Lomského potoka - vzhledem ke zmíněné oblasti kristalinika nelze předpokládat výskyt vydatných zdrojů podzemní vody a případný vrt bude řešit pouze lokální problém. Vzhledem ke stávajícím povrchovým odběrům z uvedených vodotečí nelze předpokládat žádoucí zvýšení odběru vody. 2/ Napojení se na okolní zdroje vody z blízkého okolí – dle informací jsou možné dvě varianty – Sdružení „Císařská studánka“se zdroji vody v Ještěticích, kde podle provozovatele vodovodu AQUA SERVIS Rychnov n/K jsou zatím k dispozici cca 2 l/sec. Napojení na tento zdroj by znamenalo prodloužení řadu DN 150 z obce Svinná, který je zásoben z vodojemu Hraštice 200 m3 na kótě 457,00/459,70 m.n.m. Uvedené propojení je třeba projednat s majiteli a provozovateli zdrojů, kde by byly dohodnuty případné podmínky napojení. Tato varianta se jeví jako nejméně investičně i provozně nákladná a v případě zvýšené spotřeby vody v řešené oblasti bude nejsnáze realizovatelná. 3/ Napojení na zdroje v Dobrušce, kde je rovněž rezerva ve zdroji vody podle informace na AQUA SERVIS v Rychnově nad Kněžnou. Toto případné propojení by znamenalo podstatně delší přívodní řady včetně posílení stávajících rozvodů a čerpacích stanic. Posílení by bylo třeba projednat s majiteli a provozovateli zdrojů a vytipovat možnost propojení na základě studie širších vztahů. Uvedená varianta bude finačně náročná jak po stránce investiční, tak provozní. Závěr: Podle posledního provedeného průzkumu a vyhodnocení vodních zdrojů v dané oblasti se jeví vydatnost pramenišť a povrchových odběrů pro současný stav dostatečná. Zároveň i akumulace vody pro spotřebitele je dostatečná k pokrytí špičkových odběrů. V případě nárůstu spotřeby vody je možné rozšíření odběru vody z výše uvedených vodárenských soustav. Napojení se na jednotlivé zdroje a soustavy je třeba projednat s majiteli dotčených systémů a jejich provozovateli. Pro kvalifikované rozhodnutí, v případě souhlasu s napojením, je třeba zpracovat technicko-ekonomickou studii jednotlivých
21/36
variant napojení, kde budou uvedeny nejen investiční, ale i provozní náklady na případné čerpání vody, úpravu apod. Jako nejvhodnější posílení odběru vody v případě zvýšené spotřeby se doporučuje napojení na zdroj „Císařská studánka“ v Ještěticích. G.3.2 KANALIZACE Stávající stav: V zájmovém území se nachází v současné době pouze jednotná kanalizace, a to hlavně v obci Dobré, která slouží převážně k odvedení srážkových vod a popřípadě různě napojených přepadů od septiků, žump a jiných místních zařízení. Tyto kanalizace jsou svedeny do místních vodotečí. Odpadní vody z jednotlivých objektů jsou likvidovány individuelně v žumpách, septicích apod. s přepadem do dešťové kanalizace nebo do podmoku. Největší podíl kanalizací v obci má Dobré, jedná se o dešťovou kanalizaci s vyústěním do místní vodoteče bez centrálního čištění odpadních vod. Současně centrální kanalizace slouží i jako zatrubená vodoteč. Návrh: Vzhledem k členitému terénu jsou obce děleny na několik rozvodí, takže vybudování centrální kanalizace s čistírnou odpadních vod je podmíněno buď výstavbou více lokálních ČOV nebo přečerpacích stanic splašků, které by řešily výškové rozdíly terénu v obcích. V oblasti dnes není k dispozici žádné čistírenské zařízení, které by bylo možné využít bez dalších úprav pro napojení dalšího počtu obyvatel. Pro kvalifikované rozhodnutí je třeba provést pasporty stávající kanalizace s posouzením možnosti využití této kanalizace. Dále je třeba zpracovat technicko-ekonomickou studii odkanalizování s posouzením variant buď - výstavba několika lokálních ČOV v přirozeném rozvodí částí obcí - výstavba centrální ČOV s čerpacími stanicemi dle jednotlivých rozvodí Dobré - cca 350 obyvatel, výhledově až 500: V případě obce Dobré je možné částečně využít stávající kanalizační síť, která bude doplněna o další stoky pro stávající a novou výstavbu s výstavbou nové ČOV, která bude situována severně pod obcí s vyústěním vyčištěných vod do Kamenického potoka. Výstavba ČOV je podmíněna výstavbou čerpací stanice v obci , na tuto ČOV se počítá i s budoucí výstavbou nad obcí. Jižní část obce bude svedena do prostoru stávající lokální ČOV, kterou bude třeba intenzifikovat a upravit pro další zvýšení přítoku včetně zajištění přítoku splaškových stok ze stávající i nové zástavby splaškovou kanalizací.. Hlinné – cca 160 obyvatel: Tato obec je rovněž spádově dělená a to do povodí Lomského potoka a do povodí Osečnického potoka. Řešení kanalizace a ČOV bude obdobné, buď dvě lokální ČOV nebo přečerpání splašků na společnou ČOV.
22/36
Kamenice - cca 120 obyvatel: Tato obec spadá do povodí Kamenického potoka a je rovněž spádově nepříznivě rozložená, proto ani řešení kanalizace a ČOV nebude jednoznačné jako v předchozích případech. Předpokládá se výstavba společné ČOV pod obcí.
Rovné cca 75 obyvatel: Obec je spádována jižním směrem, kde by pod obcí byla vhodná lokalita pro výstavbu centrální ČOV s vyústěním vyčištěných vod do místní vodoteče. Jednotlivé samoty a lokality bude třeba řešit individuelně s ohledem na místní podmínky, charakter zástavby a možnosti odvedení vyčištěných vod. Závěr: V současné době je k dispozici široká škála domovních kontejnerových čistíren odpadních vod, které by bylo možné osadit jak pro celou obec, nebo pro jednotlivé lokality. Provozní náklady těchto čistíren jsou poměrně příznivé pro provoz a kvalita čištění je rovněž vyhovující dle vládního nařízení č. 82/1999. Vzhledem ke členitému terénu bude velmi nákladná výstavba kanalizační sítě a je třeba posoudit možnosti odkanalizování a výstavby ČOV s kanalizační sítí nebo lokálních ČOV na základě technicko – ekonomické studie. Bude třeba posoudit ekonomickou vhodnost jednotlivých řešení včetně případných provozních nákladů.
G.3.3. ELEKTROROZVODY Řešené území : obec Dobré a přidružené obce Kamenice, Hlinné, Rovné. Provozovatel elektrorozvodné sítě RZ - VČE Rychnov nad Kněžnou. A. Stávající stav: Způsob napájení obec Dobré, Kamenice a Rovné jsou napájeny ze stávajícího vrchního vedení 35kV, linka č..369 Bílý Újezd - Bačetín. Obec Hlinné je napájena stávajícím vrchním vedením č.369 Bílý Újezd .Šediviny. Napájecí body sítě 35kV : R 110/35kV Rychnov nad Kněžnou R 110/35kV Pulice Primérní rozvodný systém 35kV. Z linky VN 369 je vrchními přípojkami 35kV napojeno celkem 16 transformačních stanic. Transformace VN/NN. K transformaci VN/NN slouží v řešeném území celkem 16 transformačních
23/36
stanic 35/0,4kV. Mimo č.762 jsou všechny v majetku VČE (distribuční) Přehled trafostanic : Název území Dobré Majitel: VČE čís. název trafostanice
druh TS
výkon jednotek
možnost zvýšení výkonu
možný nárůst výkonu
063 Dobré - škola 177 Dobré - u kostela 609 Dobré - školka 563 Dobré - SZP 834 Dobré - k Hlinnému 842 Dobré - u koupaliště 129 Dobré - Chmeliště 954 Hlinné – U zastávky
PTS BTS PTS PTS BTS BTS BTS BTS II
250 400 160 160 160 160 100 160
400 630 250 250 630 630 630 630
150 230 90 90 470 470 530 470
BTS
250
630
380
1800
4680
2880
Majitel ZD Dobré 762 Dobré - ZD celkem Název území: Kamenice Majitel: VČE čís. název trafostanice
druh TS
výkon jednotek
možnost zvýšení výkonu
možný nárůst výkonu
279 Kamenice - Strakovec 417 Kamenice - u kravína
PTS PTS
250 160
400 250
150 90
410
650
240
celkem Název území Rovné Majitel: VČE čís. název trafostanice
druh TS
výkon jednotek
možnost zvýšení výkonu
možný nárůst výkonu
175 Rovné 176 Petrovice
PTS PTS
160 100
400 400
240 300
260
800
540
celkem
24/36
Název území: Hlinné Majitel: VČE čís. název trafostanice
druh TS
výkon jednotek
možnost zvýšení výkonu
možný nárůst výkonu
BTS
160
630
470
celkem Název území: Ostatní trafostanice v území Majitel: VČE
160
630
470
čís. název trafostanice
druh TS
výkon jednotek
možnost zvýšení výkonu
možný nárůst výkonu
815 Šediviny - Prázova bouda 816 Dobré - Strakovec 307 Šediviny - Rovensko
BTS PTS PTS
100 100 100
630 400 400
530 300 300
300
1430
1130
131 Hlinné
celkem Celkem instalovaný příkon v TS VČE.
2520 kVA
Celkem instalovaný příkon v TS (cizí průmyslové)
160 kVA
Stávající zatížení Vzhledem k tomu, že není měřeno maximum, je maxim lní příkon distribuce stanoven z instalovaného výkonu. Průměrný koeficient vytížení je odhadnut 0,85 při cos fˇ = 0,95 Příkon distribuce: P1 = 2520 x 0,85 = 2142 kV B. Návrh Návrh je zpracován pro období 20let do roku 2020, tj cca polovina doby životnosti nových distribučních elektrických sítí. Obec Dobré je plynofikována . V území je počítáno s výstavbou celkem cca 50 rodinných domků, 10 bytových jednotek 2 obchodů, 70 garáží a drobného průmyslu. Stupeň elektrizace B pro výstavbu v Dobrém, stupeń C1 (el.vytápění) v prostorech N.1.4, N.1.5, N.1.6 a S.1.14. Pro stávající stavbu je uvažován roční trand růstu příkonu cca 2%. k =1,49 pro navrhované období 20let.
25/36
Stávající zatížení :
Dobré........... P1 = 1390 x 0,85 = 1181 kVA Kamenice ... P1 = 410 x 0,85 = 349 kVA Hlinné......... P1 = 160 x 0,85 = 136 kVA Rovné ..........P1 = 260 x 0,85 = 221 kVA ostatní ........ P1 = 300 x 0,85 = 255 kVA celkem P1
Zatížení v roce 2020 :
2142 kVA
Dobr‚........... P2 = 1181 x 1,49 = 1760 kVA Kamenice ... P2 = 349 x 1,49 = 520 kVA Hlinné.......... P2 = 136 x 1,49 = 203 kVA Rovné ..........P2 = 221 x 1,49 = 330 kVA ostatní ........ P2 = 255 x 1,49 = 380 kVA celkem P2
3193 kVA
Navrhovaná zástavba : Dobré:
rodinné domy kategorie B. bytové jednotky kategorie B. rodinné domy kategorie C1 občanská vybavenost garáže a sportovní zatížení drobně průmysl N.4.1
P3 = 34 (1,6 + 6,4/34µ1/2µ)= 92 kVA P4 = 10 (1,6 + 6,4/15µ1/2µ)= 49 kVA P3a= 20 (6 + 4 /36µ1/2µ) = 240 kVA P5 = 40 kVA P6 = 25 kVA P7 = 150 kVA
. celkem zvýšený příkon P8 = P2+P3+P3a+P4+P45+P6+P7= 2356 kVA Nárůst příkonu
Kamenice:
P9 = P8 - P1 = 1175 kVA
rodinné domy kategorie C1 P3 = 12(6 + 4 /12µ1/2µ)= 86 kVA celkem zvýšený příkon P8 = P2+P3 = 606 kVA Nárůst příkonu
P9 = P8 - P1 = 257 kVA
Hlinné:
Nárůst příkonu
P9 = P2 - P1 = 67 kVA
Rovné :
Nárůst příkonu
P9 = P2 - P1 = 109 kVA
Ostatní:
Nárůst příkonu
P9 = P2 - P1 = 125 kVA
Zajištění příkonu: Způsob napájení zůstává stejný. Požadovaný zvýšený výkon bude zajištěn ze stávajících transformačních stanic za předpokladu jejich postupné rekonstrukce a výměn transformátorů podle výše uvedené tabulky. S výstavbou nových TS se neuvažuje. Pouze v lokalitě N.1.4 může dojít k požadavku VČE na výstavbu nové stožárové TS napojené z kmenového vedení VN 369.
26/36
Primérní rozvod : Zůstane zachován rozvodný systém 35kV. Sekundérní rozvod : bude prováděn v soustavě 3PEN 400V AC 50Hz / TN-C. Ochranná pásma : Vrchní primérní vedení do 35kV - 7m od krajních vodičů. Ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřeno kolmo na vedení. Vrchní primérní vedení do 110kV - 12m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35kV stožárová - jako vrchní vedení do 35kV. Trafostanice VN/NN do 35kV zděná - 20m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druhů (do 35kV) - 1m na každou stranu od krajního kabelu. Pro zařízení vybudovaná před 1.1.1995 platí ochranná pásma stanoven prováděcí vyhláškou č.80/57 SB. k Elektrizačnímu zákonu č.79/57 Sb. a to : Vrchní primérní vedení do 35kV - 10 od krajních vodičů Ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřeno kolmo na vedení. Vrchní primární vedení do 110kV - 15m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35kV stožárová - jako vrchní vedení do 35kV. Trafostanice VN/NN do 35kV zděná - 30m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druhů (do 35kV) - 1m na každou stranu od krajního kabelu. V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno. a) zřizovat stavby či umísťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé nebo výbušné látky. b) vysazovat a nechávat růst porosty nad výšku 3m. c) provádět činnost ohrožující venkovní vedení, spolehlivost a bezpečnost jeho provozu nebo životy, zdraví a majetek osob. V ochranné pásmu elektrické stanice je zakázáno provádět činnosti, které by mohly mít za následek ohrožení života, zdraví či majetku osob, bezpečnost a polehlivost provozu stanice, nebo znemožňující či podstatně znesnadňující její údržbu. G. 4. NÁVRH KONCEPCE NAKLÁDÁNÍ S ODPADY V rámci řešeného území se nenacházejí ani nejsou navrhovány žádné centrální skládky odpadů, ani úložiště jiných odpadních látek. Tuhý komunální odpad je svážen na základě standardních smluvních vztahů mimo řešené území.
27/36
H. VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ Ve spádovém území obce Dobré, na katastru obce Hlinné se nacházejí následující chráněná ložisková území (CHLÚ) a dobývací prostory (DP); surovina : stavební kámen -
č. 217 901 – Dobré – Lhota, správce Silnice HK, bilanční zásoba ABC – 2614 tis. m3 CHLÚ vyhlášené Okresním báňským úřadem v roce 1989 pod č.j. OBÚ 1879/89 – jeho součástí je dobývací prostor – DP – Hlinné s těžbou cca 90 000 m3/rok. Čelo těžby postupuje směrem k severu, dlouhodobě perspektivní těžba i po roce 2010. S rekultivací dosud nebylo započato, chráněná plocha ve spádovém území Dobrého je 45.53 ha
-
č. 218 101 Masty – Lhota, správce Silnice HK, bilanční zásoba cca 3 337 tis. m3, vyhlášeno v roce 1965 bývalým ONV pod č.j. výst 386/65-1343 chráněná plocha na katastru obce Hlinné 5,5 ha, s těžbou nebylo dosud započato.
Očíslování ložisek nerostných surovin je převzato z „Mapy ložiskové ochrany“ vydané MŽP – Geofond ČR v roce 1999 (viz příloha PZ) Dále pak jsou evidovány prognózní zdroje těžby stavebního kamene č. 216200 a č. 299400 v údolí Dědiny mezi Kounovem a Kamenicí – tyto lokality leží v hranicích nadregionálního biokoridoru a ochranného lesa, které by otevřením těžby utrpěly nenahraditelné škody. Jako poslední je v území evidován prognózní zdroj č. 216400 v Dobrém – chráněná plochy 21,8 ha – ložisko leží při silnici Dobré – Stará Náves a zasahuje do PHO 2b stupně vodního zdroje pro vodovod v Dobrém a Hlinném. Výše uvedené plochy prognózních zdrojů se již v bilancích neevidují a jsou součástí pozemku, proto nejsou uvedeny v grafické části. V území se nachází opuštěná těžba železných rud v Dobrém a Hlinném a stavebního kamene (břidlice – fylit) v Hlinném, resp. v Rovném (mineta), které byly v soukromém držení. Těžba železné rudy (krevel) byla povětšině ukončena do 19 století – jednalo se o ložisko s obsahem kolem 30% Fe – ruda byla zpracována v „Růženině huti“ ve Skuhrově, která byla v provozu až do r. 1881.
I. Návrh územního systému ekologické stability Územní systém ekologické stability ÚSES je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodně blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu (zák. č. 114/92 Sb.). Je to tedy síť skladebných částí, které jsou v ní na základě prostorových a funkčních kritérií účelně rozmístěny. Rozhodujícím kritériem pro vymezení ÚSES je biogeografická pestrost krajiny co do rozmístění rámců trvalých ekologických podmínek a jejich přirozené, na člověku nezávislé vazby.
28/36
Stávající ÚSES je tvořen ekologicky významnými segmenty krajiny jako částmi kostry ekologické stability. Jednotlivé skladebné části ÚSES jsou biocentra, biokoridory, a interakční prvky. Součástí ÚSES jsou i ochranná opatření biocenter a biokoridorů, pokud jsou plošného charakteru. Základ ÚSES tvoří především biocentra a biokoridory. Biocentra a biokoridory, které vytvářejí prostorový základ ÚSES mají základní úkol – uchování přirozeného genofondu krajiny. Tento úkol však neznamená konzervaci společenstev, nýbrž podporování jejich přirozeného vývoje. Zejména u nově realizovaných biocenter, či biokoridorů jde o podporu umožnění co nejpřirozenějšího vývoje společenstva, vznikajícího v daných trvalých ekologických podmínkách. Podle biogeografického významu skladebných prvků se ÚSES dělí na lokální, regionální a nadregionální. Regionální ÚSES zahrnuje i všechny skladebné prvky ÚSES nadregionálního a stává se nezbytným východiskem projektování ÚSES lokálních. Teprve realizace lokálních ÚSES završuje podmínky pro funkční způsobilost celého systému. Z hlediska regionálního a nadregionálního ÚSES platí ÚTP regionální a nadregionální ÚSES ČR schválený MŽP ČR a MMR ČR v roce 1997. Řešené území leží v sosioekoregionu II.21. Podorlická pahorkatina, typ biochory N.21.3 mírně teplých členitých pahorkatin. Pro charakteristickou biochoru je uvedeno: a) Druh biochory: b) Rozšíření: c) Biota:
d) Současný stav:
kontrastně modální biochora JV nižší část sosiekoregionu Převážně 4 (bukový) vegetační stupeň v středně náročnou fytocenázou (AB,B). Hydrologická řada normální Vyvážený poměr zemědělského a lesního fondu. Smrkové porosty jsou ohrožené mokrým sněhem a na bohatších stanovištích trpí lomitou. Produkce průměrná až nadprůměrná, význam lesa při ochraně břehů vodotečí a jako refugice v agrocenózách. Zastoupení dřevci cca SM8, ost. jehl. (BO, MD, JD) 1, list. 1 (BD, BK, BŘ, HB, JV, OL, JS).
Dále je v řešeném území vymezena biochora 2.II.21/2 hlubokých říčních zářezů (podél toku Zlatého a Farského potoka). a) Kontrastní druh biochora b) Prudké svahy a úzké roviny vodotečí c) 3-5 US. Na kyselém podloží převládá acidopilní a oligotropní vegetace (řada A, AB), na fyktech a anfitolitech převládají nitrofilní druhy (B,BC). Na podmáčených stanovištích v okolí vodotečí převažuje tropická meziřada BC (mezotropeň nitrofilní) a hydrická řada zamokřená a výjimečně mokrá. d) Převažují lesní porosty, ochranné lesy a přechod k ochranným lesům. Současné porosty se nejvíce přibližují přirozené skladbě (SMS, BK4, ost. list. 1), v nivách (SMZ, BO, MD, OL5, JS1, ost. list 2). Porosty průměrné až nadprůměrné produkce, stabilní nebezpečí eroze, funkce vodoochranná, protierozní s řadou floristicky významných lokalit.
29/36
V řešeném území je zatím vymezen regionální biokoridor Zlatý potok (lesní a luční BK podél hlubokého údolí Zlatého potoka) o délce 12 km a šířce 40 m, část v délce 0,5 km nutno založit. Dále územím prochází regionální biokoridor č. 790 (k.ú. Rovné u Dobrého a k.ú. Dobré) a lokální biokoridor v prostoru Kamenického potoka. Podél řeky Dědiny na jihozápadě řešeného území v části k.ú. Dobré a k.ú. Hlinné u Dobrého a na severozápadě řešeného území v k.ú. Kamenice u Dobrého je veden regionální biokoridor č.787 V řešeném území jsou evidovány následující lokality: Šintákův les
- Hlinné u Dobrého, lokální biocentrum, 0,57 ha, smíšený les s převahou buku
Živina
- Dobré, lok. BC, 0,28 ha, suchá stráň a skalky
U Prázovky - Rovné, lok. BC, rašelinové louky, tzv. „bažiny“ Z lokalit evidovaných SOP se v území dále nacházejí: č. parcely
katastr Hlinné p.č.
funkce
0,4649 ha 0,0054 0,0722 0,0300
les ost. les ost.
446 447/2 447/6 447/10 445/1 513/3 513/4 513/5 746
0,1342 2,0726 0,2622 0,0943 0,0787 0,0399 0,5070 0,0456 0,0188
les louka ost. ost. louka vod. louka louka ost.
348 349/1 349/2 349/3
0,4273 0,5329 0,3175 0,0832
louka vod. louka louka
604 615/3 615/5 1114
Rovné p.č. lokalita „bažiny“
Šediviny
výměra
p.č.
Ve smyslu základních záměrů uplatňování péče o krajinu se jedná o území v převážné své části se zvýšenou ekologickou a estetickou a kulturní hodnotou, které svým významem přesahu hranice Východočeského regionu Z hlediska ochrany přírodních a ekologických funkcí krajiny se doporučuje:
30/36
-
rozvoj zásadních ploch osídlení, rekreace a výrobních činností řešit jen na základě podrobnější územně plánovací dokumentace. veškeré aktivity v území provádět šetrně k přírodnímu prostředí, na území CHKO musí napomáhat rozvoji ekologického významu území, je nutné přísně chránit krajinné a kulturně historické dominanty a malebnost zástavby a krajinného obrazu.
Nepřímý zásah do navržených biokoridorů, ev. biocenter, představují těžební plochy surovinových ložisek. Jedná se zejména o ložisko Masty (Dědina). Problém ložiska Masty a biokoridoru lze řešit pouze ve větším detailu. Biokoridor by zřejmě svoji úlohu měl plnit bez většího ohrožení i budoucnosti. Opětovně byla posuzována i otázka vedení biokoridorů zastavěnými částmi měst a obcí. S ohledem na to, že se jedná o biokoridory vodní, lze navrhovaným řešením a doporučenými opatřeními, jako je například vytvoření paralelních interakčních prvků obcházejících zastavěné území, dosáhnout žádoucího výsledku, tj. funkčnosti biokoridoru i ve výhledu. Vzhledem k výrazné převaze přírodních složek prostředí v řešeném území je i systém ekologické stability v předmětném území propojený a funkční. Relativně kvalitní přírodní koridory se táhnou ze souvisle zalesněných poloh na severovýchodě v přirozených trasách vodních toků jihovýchodním směrem, kde ústi do biokoridoru říčky Dědiny. V návrhu je respektováno řešení schválené v územním plánu VÚC Orlické hory ( Ing. arch. Vepřek ) Návrh řeší především tři hlavní problémy: Posílením „slabých“ míst při průchodu prvků SES zástavbou či přetnutí komunikace. Doplnění a obnovení tradičních nejnižších interakčních prvků systému ekologické stability jako jsou stromořadí a meze. Založení nového lokálního biokoridoru propojujícího příčně (po vrstevnici) existující a stabilizované prvky SES.
J. Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb a opatření a asanačních úprav J.1. I.
OPATŘENÍ VE VEŘEJNÉM ZÁJMU NOVÝ PÁS LESA poloha: pás směřující ze SZ na JV napříč řešeným územím, drobné výsadby lokace: k.ú. Kamenice: p.č. 825, 828/1, 828/2, 889, 832/2, 901/1, 901/2, 983,997,1071/1,2, 1073, 1469/1, 1471, 1618, 1619, 1621, 1611, 1612, 1623, 1628, 1740, 1738, 400/1, 315/2 k.ú. Dobré: p.č. 496/1 část, 496/2, 507/1, 477/1 část, 469/1 část, 431/1 část, 421/1 část, 1288, 1275/1, 1103 část, 1136 část, 1012 část, 1022, 682/1,2,3,4 plocha: 14,5 ha funkce: lesy ( základ budoucího biokoridor lokálního významu ) 31/36
popis: příčné propojení existujících stabilizovaných prvků systému ekologické stability, drobné výsadby II.
DOPLNĚNÍ STROMOŘADNÍ Z DOBRÉHO SMĚR CHMELIŠTĚ, STARÁ NÁVES poloha: podél komunikace směr Chmeliště a Stará náves lokace: k.ú. Dobré p.č. 1254/6, 1254/1, 1257, 1136, 1222, 1103,1120/1, 1598, 1638/3, 1634 funkce: liniová zeleň – interakční prvek ÚSES
III.
NOVÉ STROMOŘADÍ Z DOBRÉHO SMĚR PODBŘEZÍ poloha: podél komunikace III. třídy č. 32114 lokace: k.ú. Dobré p.č.634/1, 663, 662,679,682/7, 1957, 682/4, 685 funkce: liniová zeleň – interakční prvek ÚSES
IV.
NOVÉ STROMOŘADÍ Z DOBRÉHO SMĚR ROVNÉ, PRÁZOVKA poloha: podél komunikace III. třídy č. 3218 lokace: k.ú. Dobré: 523/1 k.ú. Kamenice: 957/1, 939 k.ú. Rovné: 98/1, 98/3, 725, 723, 96/1, 90/4, 352/1, 354/1, 335, 229, 309, 262, 259/8, 259/5, 259/2, 259/1, 259/6,259/3, 257/1, 258, 210/1 funkce: liniová zeleň – interakční prvek ÚSES
V.
NOVÉ STROMOŘADÍ Z KAMENICE SMĚR HAMRY poloha: podél účelové komunikace vycházející severně z Kamenice lokace: k.ú. Kamenice p.č. 327/1, 356, 303, 784/2 funkce: liniová zeleň – interakční prvek ÚSES
VI.
DOPLNĚNÍ STROMOŘADÍ U PETROVIC poloha: doplnění a propojení skupinové zeleně nacházející se na pravém přítoku Kamenického potoka v oblasti zvané Petrovice lokace: k.ú. Kamenice 195, 206, 966, 850/1 funkce: liniová zeleň – interakční prvek ÚSES
VII.
DOPLNĚNÍ STROMOŘADÍ ZE ŽIVINY SMĚR CHMELIŠTĚ poloha: propojení stávající liniové zeleně vycházející severním směrem z osady Živina podél mezí a účelových komunikací lokace: k.ú. Dobré: 983, 997, 1071/1, 1071/2, 1073, 1005, 1087, 1024, 1523, 1515/2, 1488/1, 1488/2, 1560, 1482, 1566, 1592/1, 1641/1 funkce: liniová zeleň – interakční prvek ÚSES
VIII.
NOVÉ STROMOŘADÍ Z HLINNÉHO SMĚR BROCNÁ poloha: podél komunikace III. tř. vycházející z Hlinného západním sm. lokace: k.ú. Hlinné 997/1, 999, 995/1, 835/2 funkce: liniová zeleň – interakční prvek ÚSES
32/36
J.2. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY IX.
OBNOVA PĚŠÍ PROPOJOVACÍ KOMUNIKACE DOBRÉ – KAMENICE poloha: údolí Kamenického potoka lokace: k.ú. Dobré: 1949/2, k.ú. Kamenice: 160, 165, 158, 1016/2 funkce: pěší komunikace
X.
VODOHOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ NA KAMENICKÉM POTOCE A JEHO PŘÍTOCÍCH
X.1
Regulace toku u Chmelišť k.ú. Rovné: 159 k.ú. Dobré: 1619, 1618
X.2
Regulace toku u Rovného k.ú. Rovné : 166, 169, 177/2, 178/1, 177/1, 176
X.3
Regulace toku svodnice nad obcí Dobré k.ú. Dobré: 523/4, 523/3, 528, 519, 515, 453, 444, 448, 278, 411, 395/2, 407 Vodohospodářské opatření na svodnici u Hlinného – Lomský potok k.ú. Hlinné : 997/1, 998, 1096, 1148/5,
X.4
XI.
HRÁZE POLDRŮ 1-4 a 6,7
XI.1 k.ú. Hlinné: 360, 370/2, 374/2, 374/1 XI.2 k.ú. Hlinné: 935/1, 939, 938 XI.3 k.ú. Dobré: 878, 912, 944 XI.4 k.ú. Dobré :1156 XI.6 k.ú. Rovné: 241 XI.7 k.ú. Rovné: 386/1, 386/2 V grafické části je zahrnuto ohraničení plochy poldrů jako limit využití území. XII XIII XIV
J.3
Vodovod Hlinné – Svinná k.ú. Hlinné: 1086/1, 699,808/2, 810, 800/3, 800/2,1191, 799/4 a dále mimo řešené území. ČOV Dobré: k.ú. Dobré p.č.1 Stavební úpravy mostu na Lomském potoku v Hlinném: k.ú. Hlinné p.č.108/29
ASANAČNÍ ÚPRAVY
ÚPO Dobré nenavrhuje žádné asanační úpravy.
K. Návrh řešení požadavků civilní ochrany a požární ochrany
33/36
Civilní ochrana - Změna názvu organizace z původní Civilní obrany na Civilní ochranu není jen věcí formální, ale vyjadřuje podstatě změnu cílů a priorit. Z organizace jejímž cílem bylo bránit obyvatelstvo před následky atomové války se stala organizace ochraňující je před následky živelných katastrof, jako jsou rozsáhlé požáry, či povodně, a to v součinnosti s dalšími složkami – s hasiči, policií a zdravotnickými zařízeními. V obcích velikosti Dobrého, nesou hlavní tíži tohoto úkolu dobrovolní hasiči, kteří také odvedli největší díl práce při záchraně lidských životů a majetku při povodni v červenci 1998. Pro jejich výcvik je v urbanistické studii navržena tréninková plocha v těsném sousedství sportovního areálu. Ke koordinace jejich činnosti je příprava „Povodňový plán obce Dobré“, který přesně stanoví povinnosti organizací i jednotlivců v době ohrožení. Dále existuje stále platný „Evakuační plán“ a „Plán rozmístění protiradiačních úkrytů“, které zůstaly beze změny z předchozího režimu. Obec Dobré nepatří mezi útvary nacházející se v blízkosti stálého možného ohrožení. Z toho důvodu je nutno zabezpečit ochranu obyvatelstva v tomto rozsahu: Z hlediska ochrany obyvatelstva obec Dobré nepatří mezi obce nacházející se v blízkosti stálého možného ohrožení, ale části obce se nacházejí v záplavové oblasti místních vodních toků. Z tohoto důvodu je třeba dle vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., § 20 písm. D, e, g, i) rešit zabezpečení ochrany obyvatel, evakuace obyvatel z území ohroženého mimořádnou událostí, jejich nouzové ubytování a stravovní, vymezení ploch k uskladnění kontaminovaného materiálu, ploch pro potřeby záchranných, likvidačních a obnovovacích prací a zajištění ploch pro nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektickou energií. Individuální ochrana Materiál civilní ochrany a humanitární pomoci bude uskladněn ve skladu v prostorách obecního úřadu. Evakuace a nouzové ubytování Jako plochy pro shromáždění evakuovaných osob budou využity veřejná prostranství (parkoviště) v centrech Dobrého, Hlinného, Kamenice a Rovného . Pro nouzové ubytování a stravování budou využity objekty v areálu koupaliště v Dobrém. Snížení účinků kontaminace Kontaminovaný materiál vzniklý v důsledku povodně bude uskladněn do doby odvozu na řízenou skládku odpadů v areálu firmy Kerson v nevyužívaném silážním žlabu. Zajištění nouzového zásobování vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování pitnou vodou bude zabezpečeno dovozem v cisternách ze zdroje Císařská studánka a balenou vodou. K zabezpečení výše uvedeného je třeba upřednostňovat výstavbu objektů s podsklepením, nejlépe zcela zapuštěných, popř. s úrovní podlahy více jak 1,7m pod pod úrovní terénu. Po stránce hospodárnosti i operativnosti jsou vhodnější úkryty s větší kapacitou, tzn. S větší plochou pro ukrývané. Požární ochrana - Zastavitelné části obce budou zajištěny vyhovujícími zdroji požární vody, tzn. Vodovody s parametry a provozem jako vodovody požární (ČSN 73 0873/2003), včetně akumulace, dimenzí potrubí, rozmístění odběrných míst 34/36
(hydrantů), mimo dosah požárních vodovodů budou doplněny jiné zdroje požární vody – stálé zásoby (požární nádrže, rybníky, požární studny atp.) nebo odběrná místa u vodotečí (dle ČSN 75 2411/2004). Bude zajištěn příjezd a přístup techniky a jednotek integrovaného záchranného systému včetně Hasičského záchranného sboru vyhovujícími příjezdovými komunikacemi. Bude zachováno stávající pokrytí území objektya zaříením požární ochrany (požární zbrojnice neo požární buňky, akustická zařízení, požárně bezpočnostní zařízení atd.).
L. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky, určené k plnění funkcí lesa Každý rozvoj v území – a tím je míněn především rozvoj počtu obyvatel a zvýšení komfortu jejich života s sebou paradoxně nese požadavek na větší exploataci území a tím vlastně vyvolává jeho poškození a zhoršení životního prostředí. Tento vývoj probíhá po celá staletí a zvláště v letech po druhé světové válce používal ve vztahu k přírodě značně nevybíraných prostředků - materialistický pohled na využití přírody vedl v mnoha oblastech až na pokraj katastrofy, k rozsáhlému poškození lesních porostů, vyčerpání orné půdy, znečištění vod, zániku ekotopů a posléze i k poškození lidského druhu, pro jehož blaho byl určen. Výsledky tohoto počínání jsou patrné dodnes, i když zánik zemědělské velkovýroby napomohl k jejich částečnému samovolnému odstranění. Stále ještě zůstávají stopy v podobě pustých areálů bývalých JZD s nekontrolovaným únikem škodlivin do půdy, dosud se způsob obdělávání půdy neřídí ekologickými a protierozními zásadami, stále je většina domů v obcích bez čistění odpadních vod, dále převládá hnědé uhlí jako hlavní zdroj tepla, atd. Trend se však již obrátil, pohled na přírodu a její využívání se mění a tím směrem se snaží postupovat i návrh změn v území obsažený v této studii. Jsou samozřejmě navrženy určité plochy pro novou výstavbu a výrobu, jejich rozvoj je však vázán na výstavbu tak potřebných ekologických staveb, jako jsou čističky odpadních od, či plynofikace a elektrifikace území. Je navržena konverze bývalých zemědělských areálů na plochy drobné výroby a skladů při současné asanaci potenciálních zdrojů znečištění, v rámci veřejně prospěšných staveb jsou navrženy především nové plochy lesů a výsady alejí podél komunikací. Snahou studie je nalézt rovnováhu mezi potřebami ekonomickými – rozvoj sféry služeb a drobné výroby – a ekologickými. Tomu odpovídá důraz na podporu rekreace, sportu a turistiky, které by se měly v budoucnu stát hlavní základnou rozvoje zaměstnanosti při spíše pozitivních dopadech na životní prostředí. Tato snaha je patrná i při pohledu na využití zemědělského půdního fondu pro jiné účely - tedy zábor. Dnes je v území celkem 1136 hektarů zemědělské půdy, z toho 751 ha půdy orné. Zábory navržené ve územním plánu představují celkem 32,24 ha, tedy 2,8% z této plochy. Z toho je ovšem více než polovina – 18,22 ha – určena pro výsadbu nových lesů a pro hráze poldrů, které by měly zadržet vodu v krajině, omezit erozi a jsou tedy vlastně stavbami ekologickými.
35/36
1,82 ha je určena pro sportovní plochy –. Zde se jedná o zatravněné hřiště pro golf a cvičební plochu pro hasiče, tedy vlastně upravené a udržované louky, pouze část, spojena přímo s dnešním koupalištěm bude využita pro případnou zástavbu a dopravní plochy. Čtvrtina záboru – 8,18 ha jsou pozemky určené pro různé formy bytové a rekreační výstavby – zde se však předepsaný koeficient zastavění pohybuje mezi 25 a 40% a lze tedy říci, že skutečně zastavěného bude pouze 2-3 ha půdy, zbytek bude využíván jako zahrady. V poslední řadě pak výroba s dopravními plochami zabírají 4,3 ha půdy, tedy zhruba 13% navržených ploch. Bylo by samozřejmě vhodnější využít již existujících a vybavených ploch po bývalém JZD, tyto možnosti jsou však již z větší části vyčerpány a navržené plochy mají vhodnější dopravní napojení, dostatečnou energetickou základu a dobrou dosažitelnost jak z Dobrého, tak z Kamenice. Pokud se týká lesní půdy, nedochází k jejímu záboru vůbec – naopak, ve studii jsou doporučeny plochy rozšíření lesa kolmo na stávající pásy sestupující po spádnici z hlavního masivu lesů CHKO k jednotlivým obcím. Navrženy pás lesa by měl v budoucnu dosáhnout šířky 50 – 100 m a mohl by se stát základem lokálního biokoridoru propojujícího stabilizované prvky SES.
M. Návrh lhůt aktualizace ÚPO autoři doporučují aktualizovat v roce 2015.
Ing. arch. Alexander Pur Ing. arch. Pavel Zadrobílek Září 2007
ČÁST B – ČÍSELNÉ ÚDAJE Číselné údaje a tabulky jsou součástí textu ostatních částí.
36/36
