ÚZEMNÍ PLÁN NÁVSÍ DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ A. TEXTOVÁ ČÁST

ÚZEMNÍ PLÁN NÁVSÍ DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ A. TEXTOVÁ ČÁST

Zpracováno ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti

U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A P R O S I N E C 200 9

ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ

DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ A.

TEXTOVÁ ČÁST (včetně doplňujících tabulek a schémat vložených do textové části; jejich číslování odpovídá členění textové části)

B.

GRAFICKÁ ČÁST Obsah grafické části: a. Výkres současného stavu využití území

1 : 5 000

b. Problémový výkres

1 : 5 000


2/68


A.

TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST

1. ÚVOD ................................................................................................................................................. 4

1.1 Údaje o zadání a podkladech .............................................................................................. 4 1.2 Obsah a rozsah elaborátu ................................................................................................... 6 1.3 Vymezení řešeného území .................................................................................................. 7 1.4 Seznam použitých zkratek, přehled citovaných zákonů a vyhlášek .................................. 7 2. ŠIRŠÍ VZTAHY ....................................................................................................................................... 10 3. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ................................................................... 12 3.1 Stav území a jeho hodnoty ............................................................................................... 12 3.2 Limity využití území........................................................................................................... 41 3.3 Záměry na provedení změn v území ................................................................................. 43 4. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ............................................................................................ 48 4.1 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území ........................................................ 48 4.1.1 Horninové prostředí, geologie a klimatické podmínky ................................................................... 48 4.1.2 Vodní režim ....................................................................................................................................... 49 4.1.3 Hygiena životního prostředí ............................................................................................................. 49 4.1.4 Ochrana přírody a krajiny ................................................................................................................. 51 4.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa .................................................... 52 4.1.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura ................................................................................... 54 4.1.7 Sociodemografické podmínky, hospodářské podmínky, bydlení, rekreace ................................... 59 4.1.8 SWOT analýza ................................................................................................................................... 65 4.1.9 Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel obce .................................................................. 67

4.2 Definice problémů k řešení ............................................................................................... 68 nebude v ÚP limitujícím prvkem. ............................................................................................... 68 5. ZÁVĚR ............................................................................................................................................... 68


3/68


1.

ÚVOD

1.1 Údaje o zadání a podkladech Legislativní rámec Doplnění průzkumů a rozborů pro Územní plán Návsí je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (nový stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle prováděcích předpisů k tomuto zákonu (vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území). Průzkumy a rozbory pro ÚP Návsí jsou zpracovány na základě smlouvy o dílo, uzavřené mezi objednatelem Obcí Návsí a zhotovitelem Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o. dne 15. 08. 2008. Cíle Cílem doplnění průzkumů a rozborů bylo získat veškeré dostupné údaje o stavu, využití, potřebách a problémech řešeného území a v návaznosti na závazné podklady vztahující se k území (viz dále) připravit podklad pro zpracování návrhu zadání územního plánu. Cílem procesu pořízení nového Územního plánu Obce Návsí je zpracování a schválení nového územně plánovacího dokumentu, který by odpovídal novému legislativnímu rámci a novým potřebám obce a který by zároveň reflektoval nadřazené dokumenty a koncepce státní, krajské, regionální. Zdroje dat Doplnění průzkumů a rozborů bylo zpracováno v období 10/2008‐12/2009 a díky době zpracování zahrnují i aktuální koncepční materiály vycházející z nové legislativy platné od 1. 1. 2007, což se vztahuje i na Územně analytické podklady SO ORP Jablunkov pořízené k 31.12.2008 a průběžně aktualizované. Údaje o současném stavu využití území byly získané především průzkumem v terénu, na Obecním úřadě v Návsí, u správců inženýrských sítí a u dalších dotčených orgánů a organizací, základní údaje byly čerpány z ÚAP SO ORP Jablunkov . Podklady pro zpracování doplnění průzkumů a rozborů byly zejména následující materiály: •

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR 2008, schválená usnesením vlády č. 929 ze dne 20. 7. 2009 (Dostupné na http://www.mmr.cz/politika‐uzemniho‐rozvoje‐cr‐2008);

•

Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Jablunkov, Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., prosinec 2008, v aktuálně platné verzi (Dostupné na http://www.jablunkov.cz/uap);

•

Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje – návrh opatření obecné povahy, Moravskoslezský kraj, verze 09/2009, ve fázi řízení o vydání (Dostupné na http://verejna‐sprava.kr‐moravskoslezsky.cz/upl_0151.html);

•

Územní plán velkého územního celku Beskydy – návrh, Atelier T‐plan, s.r.o., Praha, 11/2001, schválený unesením vlády ČR ze dne 25. 3. 2002 č. 298;

•

Změna č. 1 územního plánu velkého územního celku Beskydy, Atelier T‐plan, s.r.o., Praha, 6/2006, schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 15/1321/1 ze dne 12. 12. 2006; U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A P R O S I N E C 200 9

4/68


•

Změna č. 2 územního plánu velkého územního celku Beskydy, Atelier T‐plan, s.r.o., Praha, 2006, schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 13/1144/1 ze dne 12. 09. 2006;

•

Mapy ložiskové ochrany – Kraj Moravskoslezský, MŽP – Česká geologická služba – Geofond, Praha, listopad 2006;

•

Výpis z ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR (Dostupné na http://monumnet.npu.cz/monumnet.php );

•

Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje ‐ pořídil Krajský úřad Moravskoslezského kraje (KÚ MS kraje), odbor dopravy a silničního hospodářství, schválena usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 24/979/1 ze dne 10. 6. 2004. (Dostupné na http://www.kr‐moravskoslezsky.cz/dop.html);

•

Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje ‐ pořídil KÚ MS kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (povinnost ‐ § 4 zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, v platném znění), vydaná opatřením č.j.: ŽPZ/7727/04 ze dne 24. 8. 2004. (Dostupné na http://iszp.kr‐moravskoslezsky.cz/cz/temata/koncepce/uzemni‐energeticka‐koncepcemoravskoslezskeho-kraje-12/;

•

Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje ‐ pořídil KÚ MS kraje ‐ odbor životního prostředí a zemědělství (povinnost dle § 43 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění), schválilo Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje usnesením č. 25/1120/1 ze dne 30. 9. 2004. (Dostupné na http://www.fite.cz/ekoinz/pohms.htm);

•

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje ‐ pořídil KÚ MS kraje odbor životního prostředí a zemědělství ve spolupráci se správcem povodí, tj. Povodím Odry, s.p. (povinnost dle § 4 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v platném znění), schválilo Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje usnesením č. 25/1121/1 ze dne 30. 9. 2004. Zpracováno dle Metodického pokynu pro zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje, MZe ČR, č.j. 10 534/2002‐6000. (Dostupné na http://www.koneko.cz/msk);

•

Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010 ‐ pořídil KÚ MS kraje odbor životního prostředí a zemědělství (§ 26 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, v platném znění), odsouhlaseno Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 25. 9. 2003, usnesení č. 18/657/1. (Dostupné na http://www.pod.cz/planovani/plan‐oblasti/koncepcni‐dokument/);

•

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Sdružení firem KONEKO Ostrava, spol. s r.o. a VODING Hranice spol. s r.o., květen 2004), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004; (Dostupné na http://heis.vuv.cz

•

Plán oblasti povodí Odry, Povodí Odry s.p., červen 2008

•

Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje ‐ pořídil KÚ MS kraje odbor životního prostředí a zemědělství (dle § 48 odst. 1 písm. f) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění), vydán nařízením Moravskoslezského kraje č.1/2004. (Dostupné na http://intranet/internet/zi p/snizemis.doc);

•

Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje ‐ pořídil KÚ MS kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dle § 77a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění). (Dostupné na http://www.ekotoxa.cz/msk‐priroda);

•

Surovinová politika Moravskoslezského kraje. Pořizuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, zpracovává Česká geologická služba. (Dostupné na http://www.reccr.cz/projektys/sea/msk.html).


5/68


•

Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje ‐ pořídil KÚ MS kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, schválena usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 17/1486 ze dne 26. 4. 2007. (Dostupné na http://verejna‐sprava.kr‐moravskoslezsky.cz/dop_02.html).

Další použité územně analytické a rezortní podklady:

Územní generel infrastruktury cestovního ruchu v Beskydech (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., X/2003) a jeho aktualizace (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., XI/2006);

Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2000 (Ředitelství silnic a dálnic ČR Praha, 06/2001);

Generel cykloturistiky pro region Severní Moravy a Slezska (ÚDIMO, s.r.o. Ostrava, 05/1995)

Beskydy a Javorníky ‐ cykloturistická mapa 1 : 100 000 (Klub českých turistů, 06/2001);

Moravskoslezské Beskydy ‐ velká cykloturistická mapa 1 : 75 000 (Shocart, 1997);

Moravskoslezské Beskydy ‐ turistická mapa 1 : 50 000 (Klub českých turistů, 1998);

Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Frýdek – Místek, část vodovody, část kanalizace, Voding Hranice spol. s.r.o., 1997;

Vlastivědná mapa okresu Frýdek ‐ Místek (Geografický a kartografický podnik v Praze, 1986);

Odvozená mapa radonového rizika (Ústřední ústav geologický Praha, Uranový průmysl Liberec, Geofyzika Praha, Přírodovědecká fakulta UK Praha ‐ 1990);

Návrh regionálního ÚSES České republiky – ÚTP pro Ostravskou oblast (Společnost pro životní prostředí Brno, 1996);

Výpis údajů z katastru nemovitostí, statistické údaje o katastrálním území Krásná (Dostupné na http://www.cuzk.cz );

Případné další podklady získané při konzultacích u správců sítí a ostatních organizací jsou uvedeny v příslušných kapitolách textové části. Obecní úřad Návsí dodal jako podklad pro zpracování doplnění průzkumů a rozborů kopie záměrů, řešených projektových dokumentací a evidovaných žádostí o změny ÚP obce. 1.2 Obsah a rozsah elaborátu Doplňující průzkumy a rozbory pro územní plán Návsí jsou zpracovány v souladu se zněním stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v aktuálním znění) v rozsahu územně analytických podkladů dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Elaborát průzkumů a rozborů obsahuje textovou a tabulkovou část (vložené tabulky) a grafickou část. Textová a tabulková část obsahuje: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnoty, limity využití území a zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Rozbor udržitelného rozvoje území, zahrnující zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci a hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A P R O S I N E C 200 9

6/68


vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území obce. Určení problémů k řešení, zahrnující určení problémů k řešení v územním plánu, a to urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území rizikovými přírodními jevy apod. Grafická část obsahuje následující výkresy: a.

Výkres současného stavu využití území 1 : 5 000 – zobrazuje funkční členění území, dopravní kostru území a dopravní zařízení, plošná zařízení technické infrastruktury, odvodněné pozemky, izolinie a kódy BPEJ apod. Funkční využití pozemků je zakresleno dle skutečného stavu zjištěného v terénu. Ve výkrese je zakreslena také hranice zastavěného území stanovená dle stavu území k 1. 7. 2009 v souladu s § 58 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění zákona č. 68/2007 Sb.), současný stav zařízení a jevů vodního hospodářství (plošná zařízení, vodovodní a kanalizační řady, apod.) a současný stav zařízení energetiky a spojů (vedení VN a trafostanice s ochrannými pásmy, VVTL, VTL a STL plynovody, dálkové optické kabely). b. Problémový výkres 1 : 5 000 – zachycuje současný stav funkčního využití území, dopravní kostru území, hlavní tahy inženýrských sítí, rozvojové záměry a problémy, které by měly být řešeny v územním plánu a které budou zohledněny do zadání územního plánu. 1.3 Vymezení řešeného území Řešeným územím ÚP je správní území obce Návsí, které zahrnuje katastrální území Návsí, IČÚTJ 656384, s rozlohou 19,62 km2. 1.4 Seznam použitých zkratek, přehled citovaných zákonů a vyhlášek BPEJ ČOV čp. ČR ČSN ČSÚ DÚR DÚŘ CHKO CHLÚ CHOPAV k. ú. KČT KO KÚ MMR MS MSK MZe MŽP NN ONV OOV

‐ bonitní půdně ekologická jednotka ‐ čistírna odpadních vod ‐ číslo popisné ‐ Česká republika ‐ česká (československá) státní norma ‐ Český statistický úřad ‐ dokumentace pro územní rozhodnutí ‐ dokumentace k územnímu řízení ‐ chráněná krajinná oblast ‐ chráněné ložiskové území ‐ chráněná oblast přirozené akumulace vod ‐ katastrální území ‐ Klub českých turistů ‐ komunální odpad ‐ krajský úřad ‐ Ministerstvo pro místní rozvoj ‐ moravskoslezský ‐ moravskoslezský kraj ‐ ministerstvo zemědělství ‐ Ministerstvo životního prostředí ‐ nízké napětí ‐ okresní národní výbor ‐ ostravský oblastní vodovod U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A P R O S I N E C 200 9

7/68


OP ORP OZKO PHO POH POH PP PR PÚR RD rOP RS SO STL SVP SWOT ÚP ÚPN ÚPN VÚC ÚSES ÚTP VN VPO VPS VTL VÚC VVN VVTL

‐ ochranné pásmo ‐ obec s rozšířenou působností ‐ oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ‐ pásmo hygienické ochrany ‐ plán odpadového hospodářství ‐ plán odpadového hospodářství ‐ přírodní památka ‐ přírodní rezervace ‐ politika územního rozvoje ‐ rodinný dům ‐ poloměr ochranného pásma ‐ rekreační středisko ‐ spádový obvod ‐ středotlaký ‐ směrný vodohospodářský plán ‐ strenghts, weaknesses, opportunities, threats – silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby ‐ územní plán ‐ územní plán ‐ územní plán velkého územního celku ‐ územní systém ekologické stability ‐ územně technický podklad ‐ vysoké napětí ‐ veřejně prospěšné opatření ‐ veřejně prospěšná stavby ‐ vysokotlaký ‐ velký územní celek ‐ velmi vysoké napětí ‐ velmi vysokotlaký

Přehled dotčených zákonů a vyhlášek Zákony -

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb.; Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů; Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů; U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A P R O S I N E C 200 9

8/68


-

Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;

Vyhlášky -

Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti; Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území; Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně; vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady; vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF; vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci;

Nařízení vlády -

Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování hodnocen stavu jakosti těchto vod; Nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit; Nařízení vlády č. 40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy.


9/68


2.

ŠIRŠÍ VZTAHY

Obec Návsí leží v Moravskoslezském kraji a je historickou součástí osídlení těšínské oblasti. Základní prvky sídelní struktury sahají do 15. století, kdy kolem tzv. volenství Pavla Sikory vzniklo fojtství. Jako samostatná obec se Návsí traduje od 16. století. Název Návsí znamená jablunkovskou náves, nicméně původně zřejmě v místě dnešních obcí Návsí a Hrádek ležel původní Jablunkov. Obec Návsí fungovala jako samostatná obec až do roku 1960 kdy byla sloučena s Jablunkovem. Společný osud těchto obcí byl ukončen v roce 1994, kdy došlo k obnově samostatnosti obce. Obec Návsí je součástí rozvojové osy republikového významu OS13 Ostrava – Třinec – hranice ČR/SR (směr Čadca). Tato osa je definována v PÚR ČR 2008 a dále specifikována v ZÚR MSK (2009). Typickým rysem této osy je výrazný vliv tranzitní dopravy projevující se v obci Návsí zejména souběhem železniční dopravy (koridor) a dopravy silniční (I/11). Tyto aspekty přináší obci řadu problémů z hlediska jejího rozdělení na několik severojižních segmentů. Na druhé straně však umožňují dobré napojení na okolní obce s vyšším podílem pracovních příležitostí i nutné občanské vybavenosti – vazba na Jablunkov, Třinec, Nošovice, Frýdek‐Místek a Ostravu. Obec Návsí je součástí správního obvodu obce s rozšířenou působností Jablunkov. S Jablunkovem vytváří Návsí jeden logicky a funkčně propojený urbanistický celek. Specifikou obce je oddělení původního historického jádra od ostatního osídlení v obci, a to přirozeným prvkem řeky na jihozápadní straně, tělesem silnice I/11 na severozápadní straně a tělesem železničního koridoru na straně východní. Tyto prvky způsobují izolaci jádra obce od okolního osídlení a výrazně omezují rozvojové možnosti této části obce. Další soustředěná zástavba je historicky situována východně původní silnice I/11, v návaznosti na vlakové nádraží a zástavbu města Jablunkov. Ostatní zástavba je rozptýlená, historicky vzniklá kolem místních komunikací směřujících do úbočí okolních kopců. Katastrální území Návsí má protáhlý tvar s podélnou osou východ‐západ o délce téměř 10 km při maximální šířce území 5 km. Na východní straně katastrálního území leží masiv Těšínských Beskyd s max. výškou cca 800 m.n.m., západní část území je součástí Moravskoslezských Beskyd s max. výškou cca 750 m.n.m.. Střední část obce je součástí Jablunkovské brázdy, jejíž nadmořská výška v této části obce je kolem 380 m.n.m.. Řešené území je strukturálně postiženou oblastí s absencí důležitých ekonomických odvětví s přímým vlivem na stabilizaci obyvatelstva a jeho ekonomickou aktivitu. Jediným perspektivním ekonomickým odvětvím v místě jsou služby spojené s rekreačně sportovní funkci území. Ostatní potencionální vetší zdroje pracovních příležitostí se nacházejí v Jablunkově, Třinci, Nošovicích (pivovar, automobilka Hyundai) a dále. V obci Návsí je situován obecní úřad, hasičská zbrojnice a občanská vybavenost – základní školy, mateřské školy, základní nabídka obchodů a služeb. Občanská vybavenost vyššího významu (úřady, střední školy, zdravotnická zařízení, širší nabídky obchodů a služeb) je umístěna v Jablunkově a dále v Třinci (12 km), ve Frýdku‐Místku (37 km – bývalé okresní město), Českém Těšíně (24 km), Karviné (38 km) a v Ostravě (58 km – krajské město). Doprava Z hlediska širších dopravních vazeb se řešené území nachází na trase významného republikového multimodálního koridoru, který zahrnuje silnici I/11 a celostátní dvojkolejnou elektrifikovanou železniční trať č. 320 Bohumín – Čadca (Slovensko). Silnice I/11 je součástí evropského tahu E 75 (spojka mezi VI.a VI.B větví multimodálního evropského koridoru), železniční trať ČD č. 320 je v širších vazbách České Republiky součástí III. železničního koridoru a dále i hlavní transevropské železniční magistrály E 40 Le Havre – Paris – Frankfurt – Nűrnberg – Cheb – Plzeň – Praha – Přerov – Dětmarovice – Mosty u Jablunkova – Žilina – Košice – Čop – Lvov a je rovněž zařazena i do evropské dopravní sítě, a to do tzv. IV. trans‐evropského multimodálního (víceúčelového) dopravního koridoru – resp. jeho odbočky označené VI. B (Gdaňsk – Katowice – Petrovice u Karviné – Český Těšín – Žilina). Doplňkovými komunikacemi v řešeném území jsou silnice III/01144 (Bystřice – Milíkov – Bocanovice) a III/01148 (Návsí – Návsí, Do chalup), které zařizují pouze místní spojení nebo slouží rekreační dopravě. U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A P R O S I N E C 200 9

10/68


Technická infrastruktura Na území obce Návsí se nachází podzemní i povrchové zdroje vody, které jsou využívány k zásobování obyvatelstva pitnou vodou v obcích Návsí, Jablunkov a Písečná. V katastru obce Návsí se nachází několik vodovodů, které jsou ve správě SmVaK Ostrava a.s. – oblast Frýdek‐Místek, obce i soukromých subjektů. Převážná část obce je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Jablunkova, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s. V lokalitě Pod Výtopnou je vybudován obecní vodovod, zdrojem vody pro tento vodovod je skupinový vodovod Jablunkov. Vodovodní síť v části soustředěné zástavby Návsí ‐ Západ je součástí vodovodu bývalého zemědělského družstva, který je nyní ve správě SmVaK Ostrava a.s Obecní ČOV obec nemá. Stávající jednotná kanalizace odvádí odpadní vody na mechanicko ‐ biologickou ČOV města Jablunkov, která se nachází na parcele č. 3224. V obci Návsí je v centrální části částečně vybudovaná jednotná kanalizace. Okrajové části obce nejsou systematicky odkanalizované. K nadřazeným energetickým vedením z hlediska širších územních vztahů, které je nutno v území respektovat, patří vedení VVN 400 kV – 404 Nošovice – Varín (SR), vedení VVN 110 kV – 603, 604 Ropice – Čadca a VTL plynovody DN 300, resp. DN 200, PN 40 Třinec – Jablunkov. Záměry rozvoje elekroenergetické soustavy ‐ souběžné vedení se stávající trasou 400 kV (Nošovice – Mosty u Jablunkova – Varín (SR)) Obec Návsí je v současné době plynofikována středotlakým rozvodem plynu napojeným z regulační stanice VTL/STL Jablunkov, která je situována poblíž areálu zemědělské výroby na k.ú. Návsí s výkonem 4000 m3/h. U zásobování teplem je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domů, bytových domů, podnikatelských aktivit a služeb. Telekomunikačně obec Návsí přísluší do atrakčního obvodu digitální ústředny Jablunkov, jako součást uzlového telefonního obvodu (UTO ‐ 659) Třinec, resp. tranzitního telefonního obvodu (TTO ‐ 69) Ostrava. Napojení na hostitelskou ústřednu v Třinci je provedeno dálkovým optickým kabelem. V území je dále provozována základnová stanice operátora mobilní sítě Telefonica O2. Vodní toky a plochy Převážná část území spadá do ČHP 2‐03‐03‐017 ‐ povodí Olše s pravobřežním přítokem Rohovec a s levobřežním přítokem Milíkov, který tvoří část západní hranice k. ú. Návsí. Jiho‐západní část území spadá do ČHP 2‐03‐03‐016 – povodí Jasení s pravobřežním přítokem Černý potok. Východní část území spadá do ČHP 2‐03‐03‐015 ‐ povodí Olše a do ČHP 2‐03‐03‐014 – povodí Radvanov. Olše protéká středem obce od jihovýchodu na severozápad směrem do Třince.


11/68


3.

PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

3.1 Stav území a jeho hodnoty 1.

Zastavěné území

Zastavěné území je stanovené dle stavu území k 1. 7. 2009 v souladu s § 58 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve výkresech je zakreslena také původní hranice intravilánu k r. 1966 . Ve správním území obce Návsí se nachází 1 větší ucelené zastavěné území vycházející z intravilánu z r. 1966 a více než 137 menších zastavěných území obklopující objekty nebo skupiny objektů pro bydlení (rodinné domy a zemědělské usedlosti) a rekreaci (rekreační chaty a chalupy). 2.

Plochy výroby a. Plochy nezemědělské výroby a služeb V řešeném území se k datu zpracování průzkumů a rozboru nachází následující 4 výrazné plochy, na nichž je soustředěná průmyslová výroba a provozovny drobné výroby a služeb: -

-

-

-

Plocha 1 ‐ v severní části území, jižně od mimoúrovňové křižovatky (začátek obchvatu I/11) se nachází plocha, na níž jsou umístěny provozovny autoservisu a čerpací stanice pohonných hmot. Na tuto plochu jižně navazuje plocha rozvodny. Jedná se o plochu s možnou rozvojovou tendencí směrem k tělesu silnice I/11. Tato plocha je dobře dopravně obsloužena. Plocha 2 ‐ pila ‐ plocha v centru původního jádra obce, velký plošný zábor, přímá návaznost na funkci bydlení, jedná se o nevhodné umístění výrobního areálu s problematickým dopravním napojením. V původním územním plánu byla plocha určena pro novou obytnou funkci. V současné době není žádný záměr na změnu funkce. Plocha 3 – výrobní a skladový areál v jižní části území při pravém břehu řeky Olše – areál stabilizovaný, tč. využívaný společnostmi FEP, a.s. (zpracování kulatiny), KB Stavebniny, s.r.o. (stavebniny), Translignum BM, s.r.o. (prodej dřevených výrobků), Kozubová a.s. (potraviny, nápoje) a Netis, a.s. (mechanizační středisko). Plocha bez rozvojových možností, záměry s dopadem na územní plán nejsou definovány. Plocha 4 – průmyslový areál v jižní části území při levém břehu řeky Olše – v současné době plocha slouží jako betonárka a sklad štěrkopísků. Rozvojové záměry zanesené v původním územním plánu nejsou v současné době akceptovány.

b. Zemědělská výroba V řešeném území hospodaří na větší části zemědělských pozemků Netis Návsí a.s. – celkem na 300 ha. V obci má dvě výrobní střediska: -

Farma živočišné výroby – celková kapacita stájí je 1 250 VDJ (dojnice, telata, jalovice). Mimo to jsou v areálu víceúčelové sklady a sklad sena. kategorie zvířat skot

skutečný počet ks

průměrná váha kg

počet standardizovaných ks

emisní konstanta

emisní číslo

1 250

500

1 250

0,005

6,25

Korekce = 0 % rOP = 6,25 0,57 x 124,98 = 355,22 = 355 m V ochranném pásmu se nachází několik okolních rodinných domů. U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A P R O S I N E C 200 9

12/68


V současné době není k dispozici žádný závazný předpis pro výpočet ochranných pásem pro zařízení živočišné výroby. Jako nejvhodnější vodítko pro návrh ochranného pásma jsme použili „Metodický návod pro posuzování chovů zvířat z hlediska ochrany zdravých životních podmínek“ (zpracoval ing.M.Klepal ‐ Brno). Výpočet je orientační a slouží jen pro potřeby územního plánu. -

Mechanizační středisko – areál v zastavěném území ‐ opravárenské dílny, garáže, sklady.

V řešeném území dále hospodaří soukromí rolníci: -

paní Štefková – celkem obhospodařuje 110 ha, z toho v návsí je 10 ha zemědělských pozemků. V samostatné stáji má umístěn chov 30 ks skotu. kategorie zvířat

skutečný počet ks

průměrná váha kg

počet standardizovaných ks

emisní konstanta

emisní číslo

30

500

30

0,005

0,15

skot

Korekce = 0 % rOP = 0,15 0,57 x 124,98 = 42,38 = 42 m V ochranném pásmu se nenachází žádný objekt hygienické ochrany. -

Ostatní soukromí vlastníci – jedná se o menší obhospodařované výměry zemědělských pozemků a chov hospodářských zvířat jen pro vlastní potřebu.

c. Lesní hospodářství Na lesních pozemcích mají právo hospodařit Lesy České republiky Hradec Králové s.p. ‐ Lesní správa Jablunkov. Pro lesní hospodářský celek Jablunkov je zpracován lesní hospodářský plán (LHP) s platností od 1.1.2009 do 31.12.2018. Část lesních pozemků ‐ jen drobné výměry ‐ je v soukromém vlastnictví. 3.

Plochy občanského vybavení

V obci Návsí je rozsah zařízení občanské vybavenosti odpovídající velikosti i postavení ve struktuře osídlení s tím, že se zde projevuje silná centralizace k ORP Jablunkov. V rámci doplňujících průzkumů a rozborů jsme sledovali zejména občanskou vybavenost, která má charakter veřejného občanského vybavení, sloužícího široké veřejnosti, jejíž dostupnost a zajištění je ve značné míře úkolem státní správy a samosprávy. Struktura občanského vybavení, zařazení jednotlivých zařízení občanského vybavení do jednotlivých oborů bylo převzato ze „Zásad a pravidel územního plánování“ (Výzkumný ústav výstavby a architektury, urbanistické pracoviště Brno, 1983). I. Školství ‐ ‐ ‐ ‐

MŠ Kaštánek, (kapacita 110 – naplnění 76,4% v roce 2008/2009) MŠ s pjv. Návsí, (kapacita 18 – naplnění 133,3% v roce 2008/2009) ZŠ s pjv. Návsí, (kapacita 50 – naplnění 44% v roce 2008/2009) ZŠ Masarykova, (kapacita 540 – naplnění 49,3% v roce 2008/2009)

II. Kultura a osvěta ‐

Knihovna U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A P R O S I N E C 200 9

13/68


III. Tělovýchova a sport ‐ ‐

Sportovní areál při ZŠ Návsí – 2 hřiště, atletická dráha, doskočiště, 2 koše Sportovní areál u řeky Olše – nově vybudovaný areál

IV. Zdravotnictví V rámci obce jsou dle ÚAP SO ORP Jablunkov dislokována pracoviště: praktický lékař 2x, děti a dorost 1x, stomatologie 1x, odborný specialista 1x, rehabilitace 1x, lékárna, pracoviště domácí péče 1x. X. Nevýrobní služby ‐ ‐ ‐

Sbor dobrovolných hasičů Hřbitov Pošta

XII. Správa, řízení ‐

Obecní úřad

4.

Plochy k obnově a opětovnému využití území V řešeném území se nenachází

5.

Památková rezervace včetně ochranného pásma V řešeném území se nenachází

6.

Památková zóna včetně ochranného pásma V řešeném území se nenachází

7.

Krajinná památková zóna V řešeném území se nenachází

8.

Nemovité kulturní památky, soubory, vřetně ochranného pásma číslo 27815 / 8‐663 39358 / 8‐2343

12084 / 8‐3206

název, stručná charakteristika archeologická lokalita „Zámčisko“ polozalesněný ostroh nad Olší a Jasénkou v blízkosti pily,parc. č. 623/8 a 591/1 les., k.ú. Návsí u Jablunkova Středověké hradisko související patrně s ochranou Jablunkovského průsmyku, památka archeologická evangelický kostel se dvěma kamennými lavicemi parc. č. 1 st., 24 o.p., k.ú. Návsí u Jablunkova /1 evangelický kostel parc. č. 1 st. Jednolodní empírová architektura z r.1820 /2 pískovcová lavice před zahrádkou fary parc. č. 24 o.p. Hodnotná památka z r.1870 místní provenience /3 pískovcová lavice před zahrádkou fary parc. č. 24 o.p. Hodnotná památka z r.1868 místní provenience domek č.p. 47“ u fary parc. č. 3, k.ú. Návsí u Jablunkova Hodnotná zděná architektura z let 1793‐1813 s dochovanou dispozicí a trámovými záklopovými stropy.


14/68


41819 / 8‐664

22218 / 8‐665

9.

chalupa č.p.034 s areálem Pod Stožkem, parc. č. 4511 st., k.ú. Návsí u Jablunkova /1 chalupa č.034 parc. č. 4511 st. Roubená lidová architektura z r.1808 těšínského typu /2 chlívek parc. č. 4511 st. Hospodářská budova z 19.st., nedílná součást usedlosti /3 studna parc. č. 4511 st. Nedílná součást usedlosti chalupa č.p. 148“ parc. č. 1265 st. k.ú. Návsí u Jablunkova Roubená lidová architektura komorovo‐chlévového typu, původně Kurlok z konce 18.st.,Doklad lidové roubené stavby běžné na Těšínsku s charakteristickým portálem.

Nemovité národní kulturní památky, soubory, vřetně ochranného pásma V řešeném území se nenachází

10. Památka UNESCO včetně ochranného pásma V řešeném území se nenachází 11. Urbanistické hodnoty Významné urbanistické hodnoty v území nejsou, jedná se o typickou zástavbu této oblasti těšínska a o rozptýlenou horskou zástavbu na stráních a hřebenech hor 12. Region lidové architektury V řešeném území se nenachází 13. Historicky významná stavba – soubor V řešeném území se nenachází 14. Architektonicky cenná stavba, soubor V řešeném území se nenachází

15. Významná stavební dominanta Významnou stavební dominantu představuje kostel SCEAV a dále stávající evangelický kostel, který je popsán v kapitole pojednávající o nemovitých kulturních památkách. 16. Území s archeologickými nálezy Jediným archeologicky významným územím je archeologická lokalita „Zámčisko“, polozalesněný ostroh nad Olší a Jasénkou v blízkosti pily,parc. č. 623/8 a 591/1 les., k.ú. Návsí u Jablunkova. Jedná se o středověké hradisko související patrně s ochranou Jablunkovského průsmyku, památka je blíže popsaná v kapitole pojednávající o nemovitých kulturních památkách. U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A P R O S I N E C 200 9

15/68


17. Oblast krajinného rázu a její charakteristika Oblastí krajinného rázu je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich. Je vymezena hranicí, kterou může být vizuální horizont, přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik. Ve správním obvodu ORP Jablunkov je vymezena pro území CHKO Beskydy, do kterého spadá západní část řešeného území. Při jejich vymezení bylo použito „Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Beskydy“, zpracovatel ARVITA P spol. s r.o. listopad 2007. Řešené území bylo rozděleno na oblasti: Třinecko – Jablunkovsko Podhůří Beskyd od jablunkovské brázdy. Území je silně zasaženo industrializací a dopravní infrastrukturou. Historické znaky území jsou dochovány jen sporadicky. Jedná se o území pohledově významně exponováno ze severu z prostoru třinecko – jablunkovské brázdy. Velká většina území je součásti kulisy Beskyd viditelné od osy Ostrava – Třinec – Jablunkov. Charakteristická jsou uzavřená údolí a JZ‐J‐JV svahy se v pohledech uplatňují minimálně. Doporučení: Omezit rozšiřování zástavby, umisťování průmyslových areálu a technických zařízení do pohledově exponovaných částí. V případě stávající obytné zástavby v exponovaném prostoru pohledově korigovat stavby vyšší dřevinnou vegetací (zejména údolí). Na pohledově exponované svahy nepovolovat stavby lyžařských sjezdových tratí a rozsáhlejší plošnou těžbu dřeva. Těšínské Beskydy Vrchoviny a hornatiny slezské části Moravskoslezských Beskyd, zejména v oblasti Ropické rozsochy. Území s typickou valašskou a pasekářkou kolonizací v 16, a 17, století (s výjimkou Horní Lomné). Území silně změněno výstavbou vodních děl, díky kterým ztratilo podstatnou část historických znaků. Typická ostře zařízlá údolí, výrazná lesnatost, rekreační využití. Horské paseky postupně zanikají ve prospěch lesa. Jedná se o území s uzavřenou krajinnou scénou. Území je pohledově exponováno pouze v kratší vzdálenosti (většinou z prostoru údolí). Doporučení: Omezovat a dále nepodporovat změnu druhové skladby lesa dle lesní typologie. Dle možností odlesnit část hřebenů v turisticky významných kótách a dále na uvedených místech podporovat bezlesí. V rámci rekonstrukce roubených staveb dbát na zachování jejich základních znaků (kubatura staveb, poměr výška:šířka:délka stavby, typ střechy, stavební materiál zdí a jeho barevnost). Nepovolovat stavbu nových rekreačních objektů v nezastavěném území. Důsledně chránit nezastavěnost pohledových horizontů. Zadní Hory Území pohledově výrazně uzavřené a pohledové horizonty nejsou běžně vnímány. Většina území se vizuálně projevuje především v pohledech lokálního charakteru (v rámci podoblasti, v rámci údolí), dáno charakterem mezoreliéfu, západní cíp podoblasti je vizuálně exponovaný z oblasti Jablunkovska. V současnosti dominuje lesní hospodářství a rekreační využití území. Významná existence státní hranice a česko‐polské poutní místo v Horní Lomné. Doporučení: Omezovat a dále nepodporovat změnu druhové skladby lesa dle lesní typologie. Dle možností odlesnit část hřebenů v turisticky významných kótách a dále na uvedených místech podporovat bezlesí. V rámci rekonstrukce roubených staveb dbát na zachování jejich základních znaků (kubatura staveb, poměr výška:šířka:délka stavby, typ střechy, stavební materiál zdí a jeho barevnost). Nepovolovat stavbu nových rekreačních objektů v nezastavěném území. Důsledně chránit nezastavěnost pohledových horizontů. 18. Místo krajinného rázu a její charakteristika Místem krajinného rázu se rozumí část krajiny homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst


16/68


krajinného rázu. Může se jednat o vizuálně vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní) nebo o území vnímatelné díky své výrazné charakterové odlišnosti. Ve správním obvodu ORP Jablunkov, kam obec Návsí patří, nejsou místa krajinného rázu vymezena.

19. Místo významné události V řešeném území se nenachází 20. Významný vyhlídkový bod Za významný vyhlídkové body na území obce Návsí lze považovat všechny vrcholy s nezalesněným okolím, hřebeny na východní a západní straně řešeného území a svahové hrany na úbočích Těšínských a Moravskoslezských Beskyd. 21. Územní systém ekologické stability Stav vymezení prvků ÚSES ve schválené územně plánovací dokumentaci a územně plánovacích podkladech Prvky ÚSES jsou vymezeny ve schváleném územním plánu. Jsou vymezeny prvky lokální, regionální a nadregionální úrovně systému ekologické stability. Interakční prvky nejsou vymezeny. Podklady a koncepce Koncept vymezení ÚSES na území města Návsí byl převzat z původního územního plánu pro Jablunkov. Vymezení nebylo dosud provedeno v digitálních mapových podkladech ani digitálně zpracováno, proto je nutné počítat s jeho jistým upřesněním v rámci nového územního plánu. Koncept ÚSES vychází ze schváleného generelu regionálního SES, který zpracoval ing. arch. Löw v roce 1991. Bylo upřesněno regionální biocentrum Jablunkov. Oproti návrhu v regionálním SES není vymezeno v nivě Olše, ale zasahuje do lesního porostu na sprašovém překryvu na pravém břehu Olše. Toto řešení bylo zvoleno proto, že niva Olše není již v těchto místech dostatečně široká a biocentrum pouze v nivě by mělo spíše charakter širšího biokoridoru. Dále byla podél Olše vymezena vložená lokální biocentra a to na vhodných lokalitách. Protože Olše protéká poměrně hustě obydleným územím, nebyla některá biocentra navržena v doporučených vzdálenostech. Podle současného stavu ekotopu byly vytyčeny tři typy biocenter a dva typy biokoridorů. Biocentrum jednoznačně vymezené je v současné době víceméně funkční a jedná se tedy převážně o listnaté porosty, popř. jinou pln vyhovující kulturu. Biocentrum vymezené vyhovuje v současnosti pouze typem kultury, ale již ne ekotopu. Jedná se tedy převážně o porosty s převahou smrku nebo o intenzívně obhospodařované zemědělské pozemky. V biocentru chybějícím nevyhovuje v současnosti ani kultura ani ekotop a je nutné je teprve založit. Biokoridory vymezené jsou v současnosti víceméně funkční ‐ jedná se převážně o liniové porosty podél vodotečí s převahou listnáčů. Biokoridory chybějící je nutné teprve založit. Na regionální biokoridor se napojují dva lokální tahy a to jednak podél potoka Milíkov, který pod Kozubovou je napojen na biokoridor vedoucí po severovýchodním úbočí Beskyd a dále podél potoka Radvanov, který se napojuje v oblasti Stožku na biokoridor vedoucí po hraničním hřebeni. Biocentra v lesích jsou vymezena porostními hranicemi nebo cestami popř. jinými liniemi, podél nichž lze provést vymezení biocentra. Návrh hospodaření v takto vymezených biocentrech bude předmětem jednání na základním protokolu při obnově LHP, ale lze obecně říci, že by měly být dodrženy tyto zásady: bukové porosty nebo porosty s významným zastoupením buku by měly být obhospodařovány podrostně s předsunutými maloplošnými prvky pro umělé U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A P R O S I N E C 200 9

17/68


zalesnění jedlí. smrkové porosty obnovovat holosečně, popř. rovněž podrostně. U porostů, které nejsou kvalitní a u nichž není žádoucí další zmlazení, lze uvažovat i o případném snížen obmýtí o 10 let. Při clonné obnově smrkových porostů by do čistých náletů měl být uměle vnášen buk, popř. ostatní cílové listnáče. Jedli obnovovat opět na předsunutých prvcích. Ideálním cílem hospodaření v porostech tvořících biocentra je les s druhovou skladbou blízkou přirozené. Nutno zdůraznit, že tohoto cíle je prakticky nemožné dosáhnout během jednoho obmýtí a tak tento cíl zůstává velmi dlouhodobým výhledem. Lokální biokoridory procházející lesními porosty by měly být ve fázi projektu vymezeny rovněž hranicemi trvalého rozdělení lesa. Pro hospodaření v takto vymezených biokoridorech by obecně měly platit tyto zásady – mělo by být preferováno podrostní hospodaření. Při nedostatku zmlazení cílových dřevin tyto uměle vnášet. Při těžbách smrkových monokultur lze použít holoseč v případě, že nebude přerušena celá šířka biokoridoru a zbude ve vymezeném prostoru část, která bude funkční. náseky, jakožto obnovní prvek lze akceptovat v celé šířce biokoridoru, vzhledem k tomu, že u nich nedochází k radikální změně lesního prostředí. Obmýtí a obnovní dobu je možno ponechat beze změny, zvýšit by se měl zastoupení cílových dřevin tak, aby v průměru bylo dosaženo zastoupení minimálně % listnáčů, tzn. aby porosty tvořící biokoridor byly hodnoceny stupněm ekologické stability. Z hospodářského cíle nutno vyloučit veškeré dřevin nepůvodní v ČR – douglasku, vejmutovku, dub červený, akát. apod. Hospodaření v biokoridorech mimo les je dáno především jejich malou šířkou, a proto je nutné počítat s obnovou pouze přirozenou popř. jednotlivým nebo skupinovým výběrem. V biocentrech a biokoridorech navržených mimo LPF je nutno zabezpečit takové hospodaření, které by nezhoršilo stávající stav, tzn. na zaujatých pozemcích by se neměly např. budovat trvalé stavby, trvalé travní porosty měnit na ornou půdu, apod. Přípustné jsou pouze ty hosp. zásahy, mající ve svém důsledku zlepšení stávajícího stavu.


18/68


Tabulky prvků ÚSES pro obec Návsí: č. EVKS

název

katastrální

číslo

EVKS

území

sosioekor. biochory

fun kční typ

způsob

STG

cílová

vym.

typ

výměra

EVKS

popis ekotopu

návrh opatření

ha/km

1

2

3

4

5

6

7

9

9

10

1.

Olše I

Návsí u J.

2.25.13

RBK

V

2B/C4

1,1 km

Hrádek n.O.

2.25.11

Břehové porosty podél Olše s převládající olší lepkavou a šedou, jasanem, klenem a vrbami, v korytu řeky časté štěrkovité náplavy s typickou faunou karpatských podhorských toků. Součást RBK je i porost 626 C – nestejnověký, tloušťkově diferencovaný porost na prudkém svahu s převahou buku (70%) a habru (30%).

V bezprostřední blízkosti toku ponechat přirozenému vývoji, dolesnění na návrhovou šířku. V porostu výchovnými zásahy preferovat původní druhy dřevin.

Návsí u J.

2.25.13

13,8 ha

Břehové porosty podél Olše s převládající olší lepkavou a šedou, jasanem, klenem a vrbami, v korytu řeky časté štěrkovité náplavy s typickou faunou karpatských podhorských toků. Drobné podmáčené polokulturní louky. Součástí LBC jsou i části porostů 626 D a E – nestejnověké porosty na prudkém svahu s převahou buku (38%) a habru (37%). Z nepůvodních dřevin je významně zastoupen smrk (18%). Ve spodní části svahu na hlinitém, podmáčeném podsvahovém diluviu porost olše šedé s velkou populací pérovníku pštrosího.

V bezprostřední blízkosti toku ponechat přirozenému vývoji, dolesnění na návrhovou šířku. V porostu výchovnými zásahy preferovat původní druhy dřevin. Louky obhospodařovat extenzivně. Objekt bývalého JZD po dožití zlikvidovat a plochu zalesnit původními druhy dřevin.

1,0 km

Břehové porosty podél Olše s převládající olší lepkavou a šedou, jasanem, klenem a vrbami,

V bezprostřední blízkosti toku ponechat přirozenému vývoji,

2.

Vlašský les

4B3a

LBC

V

2.25.11

2B/C4 4B3a 4C3a 4C4

3.

Olše II

Návsí u J.

2.25.13 2.25.11

RBK

V

2B/C4 4C3a


19/68


v korytu řeky časté štěrkovité náplavy s typickou faunou karpatských podhorských toků. Součástí RBK je i část porostu 626 G – diferencovaný porost na příkrém svahu s druhovou skladbou blízkou přirozené – habr (50%), buk (30%), lípa (15%) a bříza (5%). 4.

U pily

Návsí u J.

2.25.23

LBC

V

2.25.11

5.

Olše III

Návsí u J.

2.25.13

Jablunkov

2.25.11

2B/C4

3,8 ha

Břehové porosty podél Olše s převládající olší lepkavou a šedou, jasanem, klenem a vrbami, koryto řeky regulováno. Na svahu nad řekou nárosty s převahou habru, klenu a břízy. Součástí biocentra jsou i drobné zemědělské pozemky.

V bezprostřední blízkosti toku ponechat přirozenému vývoji, dolesnění na návrhovou plochu. V nárostech probírkami preferovat původní druhy dřevin.

6,3 km

Břehové porosty podél Olše s převládající olší lepkavou a šedou, jasanem, klenem a vrbami, koryto řeky regulováno. Součásti RBK je i část porostu 413 A – porostu na příkrém svahu nad nivou s pestrou druhovou skladbou, v níž převládá habr (80%), buk (10%) a smrk

V bezprostřední blízkosti toku ponechat přirozenému vývoji, dolesnění na návrhovou šířku. V porostu výchovnými zásahy preferovat původní druhy dřevin. V bezprostřední blízkosti toku ponechat přirozenému vývoji, dolesnění na návrhovou plochu.

4B3a

RBK

V

2B/C4 4B3a 4C3a

6.

14.

Purkrechtní Bělá

Milíkov I

Návsí u J.

2.25.13

LBC

CH

2B/C4

3,9 km

Břehové porosty podél Olše s převládající olší lepkavou a šedou, jasanem, klenem a vrbami, koryto řeky regulováno. Součástí biocentra jsou i drobné zemědělské pozemky.

2.25.11

LBK

V

3B/C5b

0,4 km

Břehový porost podél potoka Milíkov, zčásti Probírkami preferovat cílové na příkrém svahu. Porost 626 G. V dřevinném listnáče, dolesnění na patře převládá olše (80%) a lípa (20%). návrhovou šířku

2.25.11

LBC

CH

3B/C5b

min.

4B3a

3,0 ha

Jablunkov

Návsí u J. Milíkov

15.

Návsí

Návsí u J. Milíkov

dolesnění na návrhovou šířku. V prostoru výchovnými zásahy preferovat původní druhy dřevin.

4B4

Břehový porost podél potoka Milíkov, zčásti na příkrém svahu. Porost 626 F. V dřevinném patře převládá lípa (50%), dub (30%), jasan (10%) a smrk (10%). Součástí biocentra jsou i zemědělsky využívané pozemky.

Probírkami preferovat cílové listnáče, dolesnění na návrhovou rozlohu.


20/68


16.

Starý grúň

Milíkov

2.25.11

LBC

V

Návsí u J.

4A3a

9,5 ha

Porost na místy prudkém svahu s převahou borovice (62%), smrku (25%) a břízy (10%). /628 B).

Postupnou obnovou a výchovou dosáhnout porostu s druhovou skladbou přirozené.

2,2 km

Pás porostů kolem bočního hřebene vrchu Koubová. V porostech převládá smrk, ale významně je zastoupen i buk a i jedle. (647 A, B, C, 648 B).

Výchovou a postupnou obnovou dosáhnout porostů s průměrným zastoupením listnáčů min. 40%.

4A/B4 4C4

17.

Malá Kykula

Návsí u J.

4.10.2

LBK

V

4B3a 5B3a

18.

Kurajka

Návsí u J.

4.10.2

LBC

J

5B/D3a

7,5 ha

Části porostů 649 D a E, převážně bukové (90%) s malým zastoupením smrku a jedle.

Maloplošná clonná obnova za účelem věkové diferenciace porostu.

19.

Rastůčky

Návsí u J.

4.10.2

LBK

V

5B/D3a

2,2 km

Porosty na SV úbočí Malé Kyčery, převážně jehličnaté. Porosty 411 A, B, C, E, F, 412 A.

Výchovou a postupnou obnovou dosáhnout porostů s průměrným zastoupením listnáčů min. 40%.

11,2 ha

Porost 219 A – porost na příkrém, místy až V porostu výchovnými a exponovaném svahu s převahou smrku (77%), obnovními zásahy preferovat buku (17%) a borovice (6%). Buková skupina cílové listnáče. uprostřed porostu.

Bocanovice

5Ba

Dolní Lomná 30.

Lysá

Jablunkov

4.10.1

Návsí u J.

4.10.2

LBC

V

4B3a 5A3a 5B/D3a

31.

Radvanov IV

Návsí u J.

4.10.2

LBK

V

5B/D3a

1,6 km

Porosty na místy až příkrém svahu nad potokem Radvanov. V porostech 219 B, C, D, E převládá smrk, ale významně je zde zastoupen buk – 43%. Ostatní původní listnáče a jedle jsou zde pouze jednotlivě vtroušené.

V porostech výchovnými a obnovními zásahy udržovat zastoupení buku minimálně na současné úrovni.

Groníček

Návsí u J.

4.10.2

LBC

V

5B/D3a

15,5 ha

Porost na místy až příkrém svahu v pramenné oblasti potoka Radvanov. V porostu 219 E převládá buk (50%), smrk (45%) a jedle (5%).

V porostu výchovnými a obnovními zásahy preferovat cílové listnáče a jedli.

32.

5C3a


21/68


Ostatní původní listnáče jsou zde pouze jednotlivě vtroušené.

5B3a 5C4 33.

Stožek

Návsí u J.

4.10.2

Nýdek

4.10.3

LBK

V

5B/D3a

1,7 km

Porosty pod vrcholem Velkého Stožku (217 A, 218 B, 224 B), převážně na prudkém svahu a hřebeni. V porostech převládá buk (60%) a smrk. Ostatní cílové listnáče a jedle jsou pouze jednotlivě přimíšené.

V porostech výchovnými a obnovními zásahy udržovat zastoupení buku minimálně na současné úrovni.

1,1 km

Porosty na hraničním hřebeni mezi Stožkem a Pleniskem. V mladých kulturách převládá smrk – již na sousedním katastru.

V porostech výchovnými zásahy preferovat cílové dřeviny. Biokoridor je vhodné vést po hřebeni.

5B3a 5C3a 6B3a

34.

Plenisko

Návsí u J.

4.10.2

Písek u J.

4.10.3

LBK

V

5B3a 6B3a

Tabulková část obsahuje soupis ekologicky významných segmentů krajiny ÚSES. V této tabulce jsou přehledně zpracovány všechny biokoridory a biocentra. V tabulkách jsou použity zkratky : CH – chybějící prvek ÚSES; V – vymezený prvek ÚSES; J – jednoznačný prvek ÚSES


22/68

ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ 22. Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou Ve správním území obce Návsí se nevyskytují žádné registrované významné krajinné prvky.

23. Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., mají zvláštní postavení významné krajinné prvky – ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistrují podle §6 zákona. Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko‐stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. 24. Přechodně chráněná plocha V řešeném území není vymezena přechodně chráněná plocha.

25. Národní park včetně zón a ochranného pásma Řešené území nenáleží do národního parku.

26. Chráněná krajinná oblast včetně zón Správní území obce Návsí náleží do chráněné krajinné oblasti Beskydy. -

-

vyhlášeno: Výnosem ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 5. března 1973 o zřízení chráněné krajinné oblasti Beskydy okres Vsetín, Nový Jičín, Frýdek‐Místek, kraj Severomoravský rozloha: 120386,5 ha charakteristika: Rozsáhlé území rozkládající se na východě ČR. Je vymezeno státní hranicí se Slovenskou republikou na východě, na severu je ohraničeno masívem Velkého Javorníku u Frenštátu pod Radhoštěm a hranicí CHKO Beskydy. Mezi nejvýznamnější přírodní hodnoty CHKO patří zejména původní pralesovité porosty s výskytem vzácných karpatských druhů živočichů a rostlin. Dosud zde najdeme druhově pestrá a esteticky mimořádně působivé louky a pastviny. Unikátní jsou povrchové i podzemní pseudokrasové jevy.

V souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny je území CHKO Beskydy děleno do 4 zón, což znamená odstupňování hodnoty kvality krajiny z hlediska všech faktorů ochrany přírody. Zonace byla schválena Ministerstvem životního prostředí dne 7.9.1999. Hospodářské využití území CHKO se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval její přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce tohoto území. Na řešeném území se vyskytují zóny II., III. a IV. odstupňované ochrany: II. zóna (polopřirozená) – zahrnuje lesní porosty s výrazněji pozměněnou druhovou skladbou přírodě blízkých lesních společenstev a druhově bohaté travní porosty. V lesním hospodářství preferována přirozená obnova, louky a pastviny obhospodařovány trvale s nízkou intenzitou. III. zóna (kulturně‐krajinná) – zařazeny monokulturní hospodářské lesy s mozaikou luk a pastvin, rozptýlenou zástavbou a bohatým zastoupením mimolesních dřevin. Cílem je uchování a zlepšení

U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A 23/68 P R O S I N E C 200 9

ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ malebnosti krajinného rázu běžným obhospodařováním s dotvořením zástavby respektující krajinný ráz. IV. zóna (sídelní) – zahrnuje souvisleji zastavěná území s návazností na intenzivně obdělávanou zemědělskou půdu. Umožňuje umisťování obytných a podnikatelských aktivit a intenzivnější zemědělskou výrobu. 27. Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma V řešeném území není vymezena národní přírodní rezervace. 28. Přírodní rezervace včetně ochranného pásma V řešeném území se nevyskytují přírodní rezervace. 29. Národní přírodní památka včetně ochranného pásma V řešeném území není vymezena národní přírodní památka. 30. Přírodní park Řešené území nespadá do žádného přírodního parku.

31. Přírodní památka včetně ochranného pásma V řešeném území se vyskytují dvě přírodní památky. Název: PP Filipka Vyhlášeno: Vyhláška ze dne 27.2.1990, kterou se určuje chráněný přírodní výtvor "Filipka" Rozloha: 1,10 ha Katastrální území: Návsí Ochranné pásmo: Ochranné pásmo, je stanoveno podle §37 odst. 1 zákona 114/1992 Sb., pokud se ochranné pásmo nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. Charakteristika: Ojedinělá lokalita pastevního lesa s různověkým porostem jalovce obecného, který je vitální a velmi dobře zmlazuje. Původní pastvina, náhradní travnaté společenstvo svazu Violion caninae, je již z velké části zarostlá jalovcem obecným (Juniperus communis), který tvoří homogenní porosty. Jalovce střídají roztroušeně skupiny smrků, bez černý (Sambucus nigra), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), hloh (Crataegus sp.), slivoň trnitá (Prunus spinosa) a další. Na složení rozvolněných pastvin se podílejí smilka tuhá (Nardus stricta), psineček tenký (Agrostis capillaris), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), klinopád obecný (Clinopodium vulgare) a prasetník kořenatý (Hypochoeris radicata). Z širšího okolí zalétá na území přírodní památky batolec duhový (Apatura iris). Občas lze spatřit zmiji obecnou (Vipera berus). Název: PP Rohovec Vyhlášeno: Vyhláška ze dne 15.1.1992, kterou se určuje chráněný přírodní výtvor "Rohovec" Rozloha: 29,48 ha Katastrální území: Návsí Ochranné pásmo: Ochranné pásmo, je stanoveno podle §37 odst. 1 zákona 114/1992 Sb., pokud se ochranné pásmo nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A 24/68 P R O S I N E C 200 9

ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ Charakteristika: Členitý údolní svah s prameništi a převážně smrkovým porostem, který je biotopem ohroženého druhu mravence Formica polyctena. V území převládá různověký smíšený porost s převahou smrku obecného, jednotlivě je vtroušena jedle bělokorá (Abies alba), borovice lesní (Pinus sylvestris), buk lesní (Fagus sylvatica), bříza bělokorá (Betula pendula). V prameništích a zamokřených úžlabinách roste olše lepkavá (Alnus glutinosa). V podrostu je hojná žebrovice různolistá (Blechnum spicant) a na světlejších místech hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea). Lesní mravenci druhu Formica polyctena zde vytvářejí velmi početnou populaci. Při inventarizaci v roce 1999 bylo na ploše cca 30 ha zjištěno 158 mravenišť; největší kupa měla v průměru 3 m a výšku 1 m. 32. Památný strom včetně ochranného pásma Kód ÚSO P

Název

Český název Vědecký název (Koblížek)

Katastrální území

Číslo Výška Obvo Dat. vyhl. parcely (m) d (cm)

432

Lípa malolistá v Návsi

Lípa malolistá

Návsí

2540/3

Tilia cordata

19

275

22.9.1999

33. Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO Řešené území nenáleží do biosférické rezervace UNESCO a geoparku UNESCO. 34. NATURA 2000 – Evropsky významná lokalita -

-

Název: Beskydy kód lokality: CZ0724089 rozloha lokality: 120386,5333 ha vyhlášeno: Nařízením vlády ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit charakteristika: Hranice území evropsky významná lokalita Beskydy se shodují s CHKO. Na východě je vymezená státní hranicí se Slovenskou republikou, na severu je ohraničena masivem Velkého Javorníku u Frenštátu pod Radhoštěm a hranicí CHKO Beskydy. Cenné jsou rozlohou a zachovalosti podhorských a horských lesů, které mají přirozenou druhovou i věkovou skladbu. V území se vyskytuje celá řada chráněných a ohrožených druhů živočichů a rostlin jako např. čolek karpatský (Triturus montandoni), netopýr velký (Myotis myotis), vydra říční (Lutra lutra), rys ostrovid (Lynx lynx), vzácné druhy ptactva zastupují např. puštík bělavý (Strix uralensis), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia), datlík tříprstý (Picoides tridactylus) a z rostlin pak oměj tuhý (Aconitum firmum) nebo šikoušek zelený (Buxbaumia viridis). Název: Olše kód lokality: CZ0813516 rozloha lokality: 47,68 ha vyhlášeno: Nařízením vlády č.132/2005 Sb., ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit charakteristika: Lokalita leží v Jablunkovské brázdě na rozhraní okrsků Milíkovská plošina a Náveská pahorkatina. Jedná se o pahorkatinu, budovanou souvrstvím paleogenních jílovců a pískovců, na SZ geologický podklad z části překryt pleistocénními říčními nánosy, v SV části s výskytem pleistocénních náplavových kuželů a erozních říčních teras, v JZ části s erozně denudačním reliéfem se stopami pliocenního a pleistocénního zarovnání. Přirozené koryto řeky s převážně kamenitým až štěrkovým dnem a častými štěrkovými náplavami s vyvinutou údolní nivou je biotopem pro významné druhy živočichů. Předmětem ochrany jsou zde podle nařízení vlády mihule potoční (Lampetra planeri) a vydra říční (Lutra lutra). Cílem ochrany je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy živočichů, kteří tvoří předmět


ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ ochrany, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu přirozeném z hlediska ochrany. 35. NATURA 2000 – Ptačí oblast Téměř celé řešené území zasahuje do ptačí oblasti Beskydy. -

kód lokality: CZ0811022 rozloha lokality: 41907,1600 ha vyhlášeno: Nařízení vlády ze dne 8. prosince 2004, kterým se vymezuje Ptačí oblast Beskydy charakteristika: Ptačí oblast se rozkládá na území Moravskoslezského kraje a Zlínského kraje. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáku v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populaci těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany. Předmětem ochrany této ptačí oblasti jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.

36. Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem V řešeném území se vyskytují lokality kriticky ohrožených, vzácných druhu rostlin a živočichů. Tyto lokality jsou zařazeny do evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. 37. Lesy ochranné Lesy ochranné Lesy ochranné ‐ jedná se o lesy podle § 7 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Lesy ochranné nejsou v obci Návsí zastoupeny. 38. Les zvláštního určení Lesy zvláštního určení nejsou v obci Návsí zastoupeny.

39. Lesy hospodářské Lesní porosty v řešeném území jsou zařazeny do kategorie č. 10 – lesy hospodářské.

40. Vzdálenost 50 m od okraje lesa Rozhodnutí o umístění stavby a o využití území ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesních pozemků lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu správy lesů (dle § 14, odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). V případě výstavby v tomto území musí být stavby umístěny co nejdále od porostních stěn lesa. Vlastníci nemovitostí nebo investoři staveb a zařízení jsou povinni provést na svůj náklad nezbytné nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa po projednání s vlastníky lesa v rozsahu stanoveném v rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 22 zákona o lesích. V grafické části je znázorněna 50 m vzdálenost od okraje lesních pozemků.

41. Bonitovaná půdně ekologická jednotka Zemědělské pozemky jsou podle kvality zařazeny do bonitních půdně ekologických jednotek – BPEJ. U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A 26/68 P R O S I N E C 200 9

ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ První číslo kódu BPEJ označuje klimatický region. Převážná část řešeného území náleží do klimatického regionu – 7 – MT4 – mírně teplý, mírně vlhký. Dvojčíslí (2. a 3. číslo kódu BPEJ) označuje hlavní půdní jednotku: HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002, kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci: 13 ‐ Hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu, bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období 21 ‐ Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech 22 ‐ Půdy jako předcházející HPJ 21 na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející 24 ‐ Kambizemě modální eubazické až mezobazické i kambizemě pelické z přemístěných svahovin karbonátosilikátových hornin ‐ flyše a kulmských břidlic, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, se střední vododržností 35 ‐ Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu 35 ‐ Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu 37 ‐ Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách 40 ‐ Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici 48 ‐ Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření Další dvojčíslí (4. a 5. číslo kódu BPEJ) – určuje sklonitost, skeletovitost, hloubku půdy a expozici – polohu vůči světovým stranám. Pro podrobnější určení kvality jsou BPEJ zařazeny do třídy ochrany zemědělských pozemků I až V. BPEJ a třídy ochrany v řešeném území: Třída ochrany I – 8.35.01, 8.35.21. Třída ochrany II – 7.13.00, 8.35.24. Třída ochrany III – 7.24.11, 8.22.13, 8.35.34. Třída ochrany IV – 8.48.11. Třída ochrany V – 8.35.44, 8.37.16, 8.37.46, 8.40.68, 8.40.89, 8.40.99, 8.48.14, 8.48.44. U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A 27/68 P R O S I N E C 200 9

ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ 42. Hranice biochor Biochory jsou biogeografické jednotky s určitým uspořádáním typologických jednotek nižšího řádu, především skupin typů geobiocénů. Jednotlivé biochory jsou označeny kódem, který popisuje vegetační stupeň, kategorii georeliéfu, půdní substrát a jeho vlhkost. Řešené území spadá do Beskydského bioregionu (2.3a) a severní část pak do bioregionu Podbeskydského (3.5). V rámci těchto bioregionu spadá řešené katastrální území do následujících typů biochor (viz. Mapa hranic biochor): Kód typu biochory

Typy biochor v k.ú. Krásná

Vegetační stupeň

4PC

Pahorkatiny na vápnitém flyši

4.

4Ro

Vlhké plošiny na kyselých horninách

4.

4SC

Svahy na jílovitém vápnitém flyši

4.

4RN

Plošiny na zahlíněných štěrkopíscích

4.

5SK

Svahy na pískovcovém flyši

5.

5ZK

Hřbety na zahlíněných štěrkopíscích

5.

6ZK


6.

7ZK


7.

43. Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Meliorace jsou zastoupeny převážně většími odvodněnými plochami. Odvodněno je 343 ha, to je asi 40% zemědělských pozemků. 44. Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem Na území obce Návsí se nachází podzemní i povrchové zdroje vody, které jsou využívány k zásobování obyvatelstva pitnou vodou v obcích Návsí, Jablunkov a Písečná. Jsou to jímací území Kotelnice, Radvanov, Rohovec, Kostkov a Dolní Lomná o celkové průměrné vydatnosti 40,7 l/s, zaručená vydatnost je 24,7 l/s. Jímaná voda ze zdrojů Radvanov a Kotelnice je po dvoustupňové úpravě gravitačně odváděna do hlavního vodojemu Alžbětinky o obsahu 2×100 m3 + 1 000 m3 (432,70‐429,50 m n.m.). Jímaná povrchová voda ze zdrojů Rohovec a Kostkov je po úpravě přečerpávána přes vodovodní síť do vodojemu Alžbětinky. Voda ze zdroje Dolní Lomná je po úpravě gravitačně přivedena do vodojemu Vitališov o obsahu 2×200 m3 (432,50‐428,35 m n.m.). Dalšími zdroji vody v k. ú. Návsí jsou vývěry na lesní louce Pod Kozubovou o vydatnosti 2 l/s (zásobují skupinový vodovod Jablunkov), vrty v lokalitě Rohovec – Kempy o vydatnosti 0,5 ‐ 0,9 l/s a pramen v lokalitě Taski o vydatnosti 0,6 ‐ 0,8 l/s. Pro jímací území jsou oficiálně vyhlášena ochranná pásma. 45. Chráněná oblast přirozené akumulace vod Správní území obce Návsí náleží do CHOPAV Jablunkovsko dle nařízení vlády č.10/1979 Sb. U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A 28/68 P R O S I N E C 200 9

ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ 46. Zranitelná oblast Správní území obce Návsí nenáleží do vyhlášené zranitelné oblasti vod.

47. Vodní útvar povrchových, podzemních vod Povrchové vody v k. ú. Návsí spadají do vodních útvarů s pracovním číslem 83 (Jasení po ústí do toku Olše), 84 (Hluchová po ústí do toku Olše) a 86 (Olše po soutok s tokem Ropičanka). Vodní útvary povrchových vod v oblasti s pracovním číslem 83 a 84 jsou dle Plánu oblasti povodí Odry nerizikové, přírodní vodní útvary. Vodní útvary povrchových vod v oblasti s pracovním číslem 86 jsou rizikové, silně ovlivněné. Podzemní vody spadají do vodních útvarů 32110 (Flyš v povodí Olše). Z hlediska kvantitativního a chemického jsou dle Plánu oblasti povodí Odry hodnoceny jako nevyhovující. Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy (jen SO ORP Jablunkov):

č. VÚ

Tok

Místo, lokalita

Navrhovaná opatření

Navrhovaná min. kapacita

83

Jasení

Návsí

směrová a výšková stabilizace koryta

Q20

86

Kostkov

Návsí

zkapacitnění, směrová a výšková stabilizace koryta

Q20

86

Rohovec

Návsí

směrová a výšková stabilizace koryta

Q10

48. Vodní nádrž V řešeném území obce Návsí je devět vodních ploch. První dvě vodní plochy se nacházejí v jihovýchodní části k. ú. Návsi. Vlastníkem první vodní plochy jsou České dráhy a slouží ke sportovnímu rybolovu. Druhá vodní plocha je soukromá a slouží k okrasným účelům. Třetí vodní plocha se nachází ve východní části zastavěného území. Vodní plocha je soukromá a slouží k okrasným účelům. Čtvrtá vodní plocha se nachází v jihozápadní části zastavěného území vedle areálu se stavebninami. Vodní plocha je soukromá a slouží k okrasným účelům. Pátá vodní plocha se nachází v jihozápadní části obce u zemědělského areálu a slouží k chovu ryb a sportovnímu rybolovu. Vlastníkem vodní plochy je MRS Jablunkov. Šestá a sedmá vodní plocha se nacházejí v západní části obce a slouží k okrasným účelům. Vodní plochy jsou soukromé. Vodní plochy osm a devět jsou v místě bývalého koryta řeky Olše, slouží k okrasným účelům a jsou v soukromém vlastnictví. 49. Povodí vodního toku, rozvodnice Převážná část území spadá do ČHP 2‐03‐03‐017 ‐ povodí Olše s pravobřežním přítokem Rohovec a s levobřežním přítokem Milíkov, který tvoří část západní hranice k. ú. Návsí. Jihozápadní část území spadá do ČHP 2‐03‐03‐016 – povodí Jasení s pravobřežním přítokem Černý potok. Východní část území spadá do ČHP 2‐03‐03‐015 ‐ povodí Olše a do ČHP 2‐03‐03‐014 – povodí Radvanov. Olše protéká středem obce od jihovýchodu na severozápad směrem do Třince. Vody Horní Olše, Radvanova, Kostkova, Rohovece, Jasení a Černého potoka jsou dle Nařízení vlády č. 71/2003 ve znění NV č. 169/2006 Sb. řazeny jako lososový typ vody Horní Olše č. 205. U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A 29/68 P R O S I N E C 200 9

ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ Pro ostatní vodní toky v k. ú. Návsí typ vody není stanoven ve smyslu Nařízení vlády č. 71/2003 ve znění NV č. 169/2006 Sb. Správcem Olše je Povodí Odry s.p. Správcem toku Milíkov, Černého potoka a bezejmenného pravobřežního přítoku Olše v severní části k. ú. Návsí a jejich přítoků je ZVHS (Zemědělská vodohospodářská správa). Lesy ČR mají ve správě tok Jasení, Rohovec, Kostkov, Radvanov a bezejmenný levobřežní přítok Olše v severní části k. ú. Návsí s jejich přítoky. 50. Záplavové území Do řešeného území obce Návsí zasahuje záplavové území řeky Olše. Záplavové území stanovil Krajský úřad. Moravskoslezského kraje dne 10.3.2004, čj. ŽPZ/10966/03, včetně aktivní zóny. 51. Aktivní zóna záplavového území Do řešeného území obce Návsí zasahuje aktivní zóna záplavového území řeky Olše.

52. Území určené k rozlivům povodní V katastrálním území Návsí není vymezeno území určené k rozlivům povodní. 53. Území zvláštní povodně pod vodním dílem Do řešeného území nezasahuje území zvláštní povodně pod vodním dílem.

54. Objekt/zařízení protipovodňové ochrany V řešeném území se nenachází.

55. Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem V k.ú. Návsí není přírodní léčivý zdroj ani zdroj minerální vody.

56. Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa V řešeném území se nenachází lázeňské místo, ani do něj nezasahuje vnitřní nebo vnější území lázeňského místa. 57. Dobývací prostor V řešeném území nejsou stanoveny dobývací prostory nerostných surovin.

58. Chráněné ložiskové území V řešeném území se nenachází. 59. Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry V řešeném území se nenachází. 60. Ložiska nerostných surovin V řešeném území se nenachází.


ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ 61. Poddolované území V řešeném území se nenachází. 62. Sesuvné území a území jiných geologických rizik Tab.: Sesuvná území v řešeném území Označení dle Číslo podle Geotestu Geofondu a VŠB‐TÚ

Lokalita

Stupeň aktivity

Rozsah

Rok Aktualizace pořízení záznamu

212

4006

Návsí

aktivní

plošný

1963

1979

213

4007

Návsí

potenciální

plošný

1963

1979

G5308

4011

Návsí

potenciální

plošný

1963

1979

G5307

4010

Návsí

potenciální

plošný

1963

1979

G6851

6329

Návsí

potenciální

plošný

1994

2007

G5306

4009

Návsí

potenciální

plošný

1963

1979

63. Staré důlní dílo V řešeném území se nenachází.

64. Staré zátěže území a kontaminované plochy Staré ekologické zátěže lze považovat za jednu z nejnebezpečnějších činitelů pro kontaminaci složek životního prostředí. Tab.: Staré zátěže a kontaminované plochy v řešeném území Č.

Obec

Název lokality

1

Návsí

neznámo

Y

Z

‐440230,67 ‐1131 595,68

Číslo k.ú. Název k.ú. 656348

Návsí

Zdroj dat databáze SEKM, úkol OODp

65. Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů: SO2, PM10, NO2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, Cd, benzo(a)pyren, O3. Největším problémem ochrany ovzduší jsou v mnohých oblastech imisní koncentrace suspendovaných částic (prach) velikostní frakce PM10. Jde o látku s velmi nepříznivými účinky na lidské zdraví, suspendované částice jsou typickou imisní zátěží městských aglomerací, kde jsou emitovány stacionárními i mobilními zdroji. Kromě primárních částic přímo emitovaných ze zdrojů vznikají rovněž částice sekundární v důsledku kondenzace plynných emisí a chemických transformací znečišťujících látek během transportu. Významný podíl má rovněž resuspenze částic ze zemského povrchu, způsobovaná větrem nebo projíždějícími vozidly.

Na 45 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10. Plošně nejrozsáhlejší překročení imisního limitu pro PM10 (100 %) bylo zaznamenáno na území obcí Hrádek, Jablunkov, Písečná, významně na území obcí Písek, Návsí, Bocanovice, Bukovec, Milíkov, Mosty u Jablunkova a okrajově rovněž na území obce Dolní Lomná. Roční imisní limit pro PM10 byl překročen na 2 % území SO ORP (Návsí 11 % a Jablunkov 8 % území obce). U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A 31/68 P R O S I N E C 200 9

ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ Dílčím problémem je překračování limitu pro imisní koncentrace benzo(a)pyrenu. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), jejichž je benzo(a)pyren typickým představitelem, vznikají především ze spalování fosilních paliv. Typicky se tyto látky uvolňují při nedokonalém spalovacím procesu. Do prostředí se tedy dostávají zejména při výrobě energie, spalování odpadů, ze silniční dopravy, při krakování ropy, při výrobě hliníku, z metalurgických procesů, při výrobě koksu, asfaltu, při výrobě cementu, z rafinerií, krematorií, z požárů a v neposlední řadě při kouření. PAH jsou zde přítomny ve formě velmi jemných částic, které pronikají při vdechnutí až do plicních sklípků, kde se zachycují. Toxické, karcinogenní a mutagenní vlastnosti PAH jsou hlavní příčinou zdravotních rizik (např. vznik rakoviny plic, snížení plodnosti, vývojové vady atd.). K překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP) došlo v roce 2006 na 24 % území SO ORP. Překročení imisního limitu pro BaP bylo zaznamenáno na území obcí Jablunkov, Písečná, Hrádek, Návsí, Písek, Bocanovice, Mosty u Jablunkova a okrajově také na území obcí Bukovec a Milíkov. Na 100 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Nebyly překročeny cílové imisní limity pro arsen a kadmium. Rovněž nebyly překročeny imisní limity pro SO2, NO2 a benzen stanovené na ochranu zdraví. Tabulka: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2006 SO ORP JABLUNKOV % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Obec Návsí

Imisní limit

Cílový imisní limit

PM10_24h

PM10_rok

B(a)P

O3_8h

88

11

49

100

Souhrnně OZKO Imisní limit Cílový imisní limit bez O3 88

49

Zdroj dat: ČHMÚ, 2006 Pozn.: V tabulce jsou uvedena % plochy obcí, na kterých došlo k překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví v roce 2006 (uvedeny jsou jen látky znečišťující ovzduší, u kterých bylo v příslušném roce zaznamenáno překročení imisních limitů). Pro srovnání, celkově na území kraje (zóny) došlo k překročení imisního limitu pro PM10 (24h) na 65 % území, PM10 (roční) na 28 % území, imisního limitu pro arsen na 2 % území a pro benzen na 1 % území. K překročení cílového imisního limitu pro BaP došlo na 33 % území a cílového imisního limitu pro ozon na 98 % území kraje. Obrázek:

Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM10) podle dat k roku 2006



Zdroj dat: ČHMÚ Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Na území všech obcí, tj. na 100 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Imisní limity pro SO2 a NOx pro ochranu ekosystémů a vegetace nebyly na území obcí SO ORP v roce 2006 překročeny. 66. Odval, výsypka, odkaliště, halda V řešeném území se nenachází.

67. Technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma V k. ú. Návsí se nachází vodojemy Rohovec 20 m3 (max. hl. 410,40 m n. m.) s úpravnou vody o kapacitě 5 l/s a vodojem Kostkov 40 m3 (terén 460 m n. m.) s čerpací stanicí. Tyto vodojemy jsou součástí skupinového vodovodu Jablunkov. Další akumulace je na vodovodu ze zdroje Pod Kouzobovou, Vodojem č.1 – 2x100 m3 (490,00–486,70 m n. m.) a Vodojem č.2 – 2x150 m3 (429,0–425,70 m n. m.). Malá akumulace 20 m3 je na vodovodu Taksi. Ochranné pásmo vodovodního řadu vyplývá ze zákona, vodojemy ochranná pásma stanoveny nemají. 68. Vodovodní síť včetně ochranného pásma V katastru obce Návsí se nachází několik vodovodů, které jsou ve správě SmVaK Ostrava, a.s. – oblast Frýdek‐Místek, obce i soukromých subjektů. Převážná část obce je zásobována pitnou vodou ze U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A 33/68 P R O S I N E C 200 9

ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ skupinového vodovodu Jablunkova, který je ve správě SmVaK Ostrava, a.s. Tento vodovod je napojen na soustavu zdrojů podzemní i povrchové vody ‐ jímací území Kotelnice, Radvanov, Rohovec, Kostkov a Dolní Lomná. Samostatné vodovodní systémy ve správě obce jsou vodovod Návsí v místní části Rohovec, vodovod Pod Výtopnou a vodovod v místní části Jasení. V lokalitě Pod Výtopnou je vybudován vodovod, který je ve správě obce, ale zdrojem vody pro tento vodovod je skupinový vodovod Jablunkov ve správě SmVaK Ostrava a.s. Vodovodní síť v části soustředěné zástavby Návsí ‐ Západ je součástí vodovodu bývalého zemědělského družstva, který je nyní ve správě SmVaK Ostrava a.s. Z tohoto vodovodu je rovněž zásobena část zástavby lokality Jasení. V lokalitě Taski byl svépomocí místních občanů vybudován vodovod, který je zásobován vodou z pramene za řekou Olší. Vodovodní síť je provedena převážně z trub plastových PVC a PE profilů od DN 40 do DN 150, původní potrubí v části Rohovec ‐ Kempy je z ocelového a eternitového potrubí. Celková délka vodovodní sítě v obci je cca 9,5 km. Ochranná pásma vodovodních řadů vyplývají ze zákona.

69. Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma V obci Návsí se nachází několik žump, septiků a domovních ČOV. Obecní ČOV obec nemá. Stávající jednotná kanalizace odvádí odpadní vody na mechanicko ‐ biologickou ČOV města Jablunkov, která se nachází na parcele č. 3224. 70. Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma V obci Návsí je částečně vybudovaná jednotná kanalizace. Tato kanalizace odvádí odpadní vody na mechanicko ‐ biologickou ČOV města Jablunkov, která byla uvedena do provozu v roce 2002 po komplexní rekonstrukci. Provoz a údržbu stávající kanalizace a ČOV zajišťuje SmVaK Ostrava, a.s. Okrajové části obce nejsou systematicky odkanalizované. Likvidace splaškových vod je řešena individuálně v žumpo‐septikových systémech a domovními ČOV. Přepady jsou zaústěny do povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do řeky Olše. Ochranná pásma kanalizačních řadů vyplývají ze zákona.

71. Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma V řešeném území se nenachází.

72. Elektrická stanice včetně ochranného pásma Na území obce Návsí se nachází elektrická stanice – transformační stanice 110/VN ‐ TS 110/22 kV Jablunkov. Stanice je umístěna na p. č. 586 v k. ú. Návsí. Ochranná pásma (OP) těchto zařízení jsou stanovena zákonem č. 458/2000 sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna). Ochranné pásmo elektrické stanice je pro účely tohoto zákona vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: u elektrických stanic venkovních nebo v budovách

20 m od oplocení nebo líce zdiva

u stožárových TR s převodem napětí z 1 ‐ 52 kV

7 m od zařízení

u zděných TR s převodem napětí z 1 ‐ 52 kV

2 m od zařízení

u vestavěných TR s převodem napětí z 1 – 52 kV

1 m od obestavění


ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ 73. Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma Obec Návsí je zásobována elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV linkami VN 207 (3x70 AlFe), VN 08 (3x70 AlFe), VN 208 (3x120 AlFe) a VN 206 (3x120 AlFe) napojenými z trafostanice TS 110/22 kV Jablunkov. Ochranná pásma (OP) – OP elektrických vedení jsou stanovena zákonem č. 458/2000 sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna) a v souladu s § 98, odst. 2, který potvrzuje platnost dřívějších právních předpisů určujících ochranná pásma dle zákona č. 79/1957 a zákona č. 222/1994 Sb. §19 (s účinností od 1.1.1995). Ochranné pásmo těchto nadzemních vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení na obě jeho strany: u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m (25 m u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m (20m) u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně ‐ vodiče bez izolace 7 m (10 m) ‐ vodiče s izolací základní 2 m ‐ závěsná kabelová vedení 1 m Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně je stanoveno na 1 m po obou stranách krajního kabelu. Poznámka :

Údaj v závorce platí pro zařízení postavená před platností 1. energetického zákona tj. před rokem 1995.

74. Technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma Na území obce Návsí se nachází regulační stanice plynu VTL/STL Jablunkov, která je situována poblíž areálu zemědělské výroby v k.ú. Návsí a je ve správě a.s. RWE – Severomoravská plynárenská. Název

Označení

Výkon

Regulace

RS Jablunkov

62 152

4000 m3h–1

VTL/STL

Bezpečnostní a ochranná pásma – bezpečnostní pásmo (BP) a ochranné pásmo (OP) těchto zařízení je stanoveno zákonem č. 458/2000 sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna). Bezpečnostním a ochranným a pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti na všechny strany od půdorysu. pro regulační stanice plynu VTL pro regulační stanice plynu STL

BP OP 10 m 4 m ‐ 4 m

75. Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma Obec Návsí je v současné době plynofikována středotlakým rozvodem plynu napojeným z regulační stanice VTL/STL Jablunkov a územím obce prochází plynovod DN 200, PN 40 Třinec – Jablunkov. Bezpečnostní pásma VTL plynovodů 15 m/20 m/ 40 m (do DN 100/ nad DN 100 do DN 250/ nad DN 250 do DN 500) od vnějšího líce potrubí, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ochranná pásma STL plynovodů 1 m od povrchu potrubí, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),s ve znění pozdějších předpisů. U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A 35/68 P R O S I N E C 200 9

ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ 76. Technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma V řešeném území se nenachází. 77. Ropovod včetně ochranného pásma V řešeném území se nenachází.

78. Produktovod, včetně ochranného pásma V řešeném území se nenachází.

79. Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma K významnějším tepelným zdrojům v území patří plynová kotelna Obecního úřadu a kotelny prodejních a restauračních zařízení. 80. Teplovod včetně ochranného pásma V řešeném území se nenachází.

81. Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma V území je provozována základnová stanice operátora mobilní sítě Telefonica O2. Ochranné pásmo – ochranné pásmo u podzemních komunikačních vedení je vymezeno zákonem č. 127/2005 Sb., § 102 o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů na 1,5 m od krajního vedení. Vzhledem k malé šířce není toto ochranného pásmo graficky zobrazeno. 82. Komunikační vedení včetně ochranného pásma Obec Návsí telekomunikačně přísluší do atrakčního obvodu digitální ústředny Jablunkov, jako součást uzlového telefonního obvodu (UTO ‐ 659) Třinec, resp. tranzitního telefonního obvodu (TTO ‐ 69) Ostrava. Napojení na hostitelskou ústřednu v Třinci je provedeno dálkovým optickým kabelem. Ochranné pásmo – u podzemních komunikačních vedení je vymezeno v § 102a zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů na 1,5 m od krajního vedení. Vzhledem k malé šířce není toto ochranného pásmo graficky zobrazeno. 83. Jaderné zařízení V řešeném území se nenachází.

84. Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami V řešeném území se nenachází.

85. Skládka včetně ochranného pásma V řešeném území se nenachází.

86. Spalovna včetně ochranného pásma


ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ V řešeném území se nenachází.

87. Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma V řešeném území se nenachází.

88. Dálnice včetně ochranného pásma Řešeným územím není vedena žádná dálnice.

89. Rychlostní silnice včetně ochranného pásma Řešeným územím není vedena žádná rychlostní silnice.

90. Silnice I. třídy včetně ochranného pásma Podklady :

obec s rozšířenou působností (ORP) – MěÚ Jablunkov, Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD ČR), odbor silniční databanky (způsob značení jednotlivých komunikací odpovídá metodice ŘSD ČR v pořadí: číselné označení silnice / v závorce staničení s návazností na ostatní významné komunikace)

Řešeným územím je vedena silnice I/11 (Hradec Králové – Šumperk – Bruntál – Opava – Ostrava – Český Těšín – Jablunkov – st. hr.). K ochraně silnic I/11 slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 50 m od osy vozovky. 91. Silnice II. třídy včetně ochranného pásma Řešeným územím není vedena žádná silnice II. třídy.

92. Silnice III. třídy včetně ochranného pásma Podklady :

obec s rozšířenou působností (ORP) – MěÚ Jablunkov, Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD ČR), odbor silniční databanky (způsob značení jednotlivých komunikací odpovídá metodice ŘSD ČR v pořadí: číselné označení silnice / v závorce staničení s návazností na ostatní významné komunikace)

Řešeným územím jsou vedeny silnice III/01144 (Bystřice – Milíkov – Bocanovice), III/01148 (Návsí – Návsí, Do chalup) a původní průtah silnice I/11, který bude (dle ŘSD) převeden do sítě silnic III. třídy. K ochraně silnic III. třídy slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky. 93. Místní a účelové komunikace Místní komunikace I. třídy V řešeném území se místní komunikace I. třídy nenacházejí. Místní komunikace II. třídy Mezi místní komunikace II. třídy lze v řešeném území původní průtah silnice I/11 (ul. Nádražní). Z hlediska urbanisticko – dopravního jsou tyto komunikace zařazeny mezi místní komunikace funkční skupiny B (dle ČSN 73 6110).


ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ Místní komunikace III. třídy Síť místních komunikací III. třídy v zastavěném území zajišťuje obsluhu veškeré zástavby, která není přímo obsloužena ze silničních průtahů nebo místních komunikací I. a II. třídy. Z hlediska urbanisticko – dopravního jsou tyto komunikace zařazeny mezi místní komunikace funkční skupiny C (dle ČSN 73 6110). Místní komunikace IV. třídy Místní komunikace IV. třídy v řešeném území představují především komunikace pro chodce a cyklisty. Účelové komunikace Účelové komunikace, ve formě polních a lesních cest, slouží především ke zpřístupnění polních, lesních event. soukromých pozemků a navazují na místní komunikace event. přímo na silniční komunikace. Významné účelové komunikace se v řešeném území nenacházejí. Ochranná pásma K ochraně místních komunikací II. třídy slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky. 94. Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma Podklady :

obec s rozšířenou působností (ORP) – MěÚ Jablunkov, Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), státní organizace (způsob značení jednotlivých železničních tratí odpovídá metodice SŽDC v pořadí: číselné označení železniční trati / v závorce staničení)

Řešeným územím je vedena celostátní dvojkolejná elektrifikovaná železniční trať č. 320 Bohumín – Čadca (Slovensko), která je v širších vazbách České Republiky součástí III. železničního koridoru a která je rovněž součástí hlavní transevropské železniční magistrály E 40 Le Havre – Paris – Frankfurt – Nűrnberg – Cheb – Plzeň – Praha – Přerov – Dětmarovice – Mosty u Jablunkova – Žilina – Košice – Čop – Lvov. Trať je zařazena i do evropské dopravní sítě, a to do tzv. IV. trans‐evropského multimodálního (víceúčelového) dopravního koridoru – resp. jeho odbočky označené VI. B (Gdaňsk – Katowice – Petrovice u Karviné – Český Těšín – Žilina). Ochranné pásmo celostátní dráhy podle zákona č.266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. 95. Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma Řešeným územím není vedena žádná regionální železniční trať.

96. Koridor vysokorychlostní železniční trati Řešeným územím není vedena žádná vysokorychlostní trať. 97. Vlečka včetně ochranného pásma Řešeným územím není vedena žádná vlečka.

98. Lanová dráha včetně ochranného pásma Řešeným územím není vedena žádná lanová dráha. U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A 38/68 P R O S I N E C 200 9

ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ 99. Speciální dráha včetně ochranného pásma Řešeným územím není vedena žádná speciální dráha.

100.Tramvajová dráha včetně ochranného pásma Řešeným územím není vedena žádná tramvajová dráha.

101.Trolejbusová dráha včetně ochranného pásma Řešeným územím není vedena žádná trolejbusová dráha.

102.Letiště včetně ochranných pásem V řešeném území není situováno žádné letiště.

103.Letecká stavba včetně ochranných pásem V řešeném území se nenacházejí žádné letecké stavby.

104.Vodní cesta Řešeným územím není vedena žádná vodní cesta. 105.Hraniční přechod V řešeném území se nenacházejí žádné hraniční přechody

106.Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka Podklady :

obec s rozšířenou působností (ORP) – MěÚ Jablunkov, Klub českých turistů, Praha, Krajský úřad Moravskoslezského kraje

Cyklostezky, cyklotrasy Řešeným územím jsou vedeny následující značené cyklistické trasy: ‐

dálková cyklotrasa č. 56 (Bohumín – Bukovec);

‐

lokální cyklotrasa č. 6086 (Pláňava – Pod Stožkem – Nýdek – Vendryně);

Hipostezky Řešeným územím není vedena žádná hipostezka. Turistické stezky Řešeným územím jsou vedeny následující značené turistické trasy (značení dle KČT): ‐

červená č. 0620 (Mosty u Jablunkova – Girová – Pod Komorovským Grúněm – Bukovec – Bahenec – Groníček – Zimný – Filipka – Nýdek – Pod chatou Na Čantoryji – Nýdek, Gora – pod Malým Ostrým – Pod Jahodnou – Třinec);

‐

modrá č. 2275 (Jablunkov – Radvanov – Groníček – Velký Stožek – Pod Velkým Stožkem – Malý Stožek – Velký Sošov – Beskydské sedlo – Velká Čantoryje, vrchol (CZ/PL) – Pod chatou na Čantoryji);

‐

zelená č. 4859 (Bocanovice – Malá Kykula – Kozubová, kaple);


ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ ‐ ‐

žlutá č. 7876 (Bystřice n. Olší – Filipka, vrchol – Jablunkov – Nad Milíkovem – Kozubová – Kamenitý – Pod Babím vrchem); žlutá č. 7899 (Radvanov – Nad Kostkovem – Zimný, osada – Nad Zimným, hřeben – Pod Velkým Stožkem);

Řešeným územím jsou vedeny následující naučné turistické stezky: ‐

Halamova turistická a naučně‐poznávací stezka

107.Objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma V řešeném území se nenachází.

108.Vojenský újezd V řešeném území se nenachází.

109.Vymezené zóny havarijního plánování V řešeném území se nenachází.

110.Objekt civilní ochrany V řešeném území se nenachází.

111.Objekt požární ochrany Hasičská zbrojnice ‐ Sbor dobrovolných hasičů

Koncové prvky varování obec

ulice

typ KPV

výkon W

majitel

Návsí

MŠ

ESP

1500

HZS

112.Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky Objekt tohoto typu se v území nenachází. 113.Ochranné pásma hřbitova, krematoria Dle § 17 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se kolem veřejných pohřebišť zřizuje ochranné pásmo (OP) v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. Ochranné pásmo není vyhlášeno. 114.Jiná ochranná pásma Ochranná pásma farem živočišné výroby vyhlášená územním rozhodnutím v řešeném území nejsou, stejně jako ochranná pásma kolem průmyslových výrobních areálů. 115.Ostatní veřejná infrastruktura V řešeném území se nenachází.


ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ 116.Počet dokončených bytů k 31. 12. 2007 Údaj není pro řešené území relevantní

117.Zastavitelná plocha Zastavitelné plochy jsou definovány jako plochy požadavků na změnu.

3.2 Limity využití území Limity využití území obce Návsí jsou: ‐

hranice zastavěného území obce – stávající stav, aktuálně platný – aktualizace dle vyhlášky zakreslena

‐

potencionální ochranné pásmo kolem výrobních areálu

‐

ochranné pásmo lesa 50 m od okraje pozemků určených k plnění funkcí lesa dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a o doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů

‐

významné krajinné prvky dle ustanovení § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů – lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy

‐

prvky ÚSES v území

‐

zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma dle ustanovení § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů: ‐

Chráněná krajinná oblast Beskydy, zřízená výnosem MK ČSR pod č.j. 5373/1973 Sb. Včetně zonace CHKO Beskydy dle § 27 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

‐

přírodní památka – PP Filipka a PP Rohovec

‐

památný strom – Lípa malolistá v Návsí

‐

evropsky významná lokalita Beskydy, vymezená nařízením vlády č. 132/2005 Sb.

‐

evropsky významná lokalita Olše, vymezená nařízením vlády č. 132/2005 Sb.

‐

ptačí oblast Beskydy, vyhlášena nařízením vlády 8.prosince 2004

‐

zdroje vod a jejich pásma hygienické ochrany

‐

chráněná oblast přirozené akumulace vod Jablunkovsko (CHOPAV) dle nařízení vlády č.10/1979 Sb.

‐

záplavové území Olše se stanovenou aktivní zónou

‐

sesuvná území a jiná geologická rizika ‐

ozn. 212, pův.č. 4006, lokalita Návsí, aktivní, plošný rozsah, rok 1963, aktualizace 1979

‐

ozn. 213, pův.č. 4007, lokalita Návsí, potenciální, plošný rozsah, rok 1963, aktualizace 1979

‐

ozn. G5308, pův.č.4011, lokalita Návsí, potenciální, plošný rozsah, rok 1963, aktualizace 1979

‐


‐


‐



ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ ‐

staré ekologické zátěže ‐

viz. grafická část, souř. Y ‐440230,67, Z – 1131595,68

‐

přestavba silnice I/11 na čtyřpruhovou směrově rozdělenou kategorii – VPS č. 9 (úsek Bystřice nad Olší – Hrádek – Návsí) a č. 10 (úsek Návsí – Bocanovice – Jablunkov – Mosty u Jablunkova) dle ÚPN VÚC Beskydy

‐

návrh modernizace III. železničního koridoru – VPS č. 90 dle ÚPN VÚC Beskydy

‐

ochranná pásma silnic dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů: ‐

‐

‐ ‐

ochranné pásmo silnice I/11 ‐ k ochraně silnice I/11 slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 50 m od osy vozovky. ochranné pásmo silnic III. třídy ‐ k ochraně silnic III. třídy slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky. rozhledová pole křižovatek silnic a místních komunikací I. a II. třídy dle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. ochranné pásmo dráhy 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy a 30 m od osy krajní koleje u vlečky dle zákona č.266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.

‐

ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů 1,5 m/2,5 m (do DN 500 včetně/nad DN 500) od vnějšího líce potrubí dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

‐

ochranná pásma vedení VN 22 kV – vzdušných 7 (10) m od krajního vodiče (údaj v závorce platí pro vedení realizovaná před 1. 1. 1995), dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů

‐

ochranná pásma stožárových trafostanic VN/NN 7 (10) m od objektu (údaj v závorce platí pro zařízení realizovaná před 1. 1. 1995), dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů

‐

ochranná pásma VTL plynovodů 4 m od povrchu potrubí, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů

‐

bezpečnostní pásma VTL plynovodů 15 m/20 m/ 40 m (do DN 100/ nad DN 100 do DN 250/ nad DN 250 do DN 500) od vnějšího líce potrubí, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů

‐

ochranná pásma STL plynovodů 1 m od povrchu potrubí, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů

‐

ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení 1,5 m od krajního vedení, dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů

‐

vydaná územní rozhodnutí a stavební povolení.


ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ 3.3 Záměry na provedení změn v území a) Záměry obce – strategické cíle Podpořit funkci bydlení a navazující občanské vybavenosti v obci ‐ Podpořit funkci bydlení v souladu s požadavky občanů se zaměřením na koncepci nových ploch bydlení přednostně podél stávajících komunikací a v návaznosti na stávající plochy bydlení ‐ Nepřebírat ze stávajícího územního plánu záměr na plochy bydlení východně od obecního úřadu (ve výkrese označeno Xbi) ‐ Posoudit požadavky občanů a organizací z hlediska jejich souladu s koncepcí rozvoje obce a s návazností na technickou infrastrukturu a nezařazovat do územního plánu požadavky bez jednoznačné vazby Podpořit historické a kulturní dědictví místa ‐ Respektovat historické stavby a prostranství kolem nich Podpořit turistický ruch v obci a obecní povědomí o Návsí Záměry a požadavky v oblasti komunikací ‐ Zajistit dopravní obsluhu nových návrhových ploch ‐ Respektovat záměr rozšíření I/11 na čtyřpruhovou komunikaci ‐ Prověřit řešení místních komunikací obsažené v původním územním plánu, zejména navržené komunikace v obytné zástavbě západně od nádraží ČD Záměry a požadavky v oblasti technické infrastruktury ‐ Řešit technickou infrastrukturu v obci, zvláště pak odkanalizování obce. ‐ Zachovat záměr výstavby splaškové kanalizace. ‐ Zachovat záměr napojení splaškové kanalizace na ČOV Návsí/Jablunkov. ‐ Prověřit nutnost rozšíření ČOV Návsí/Jablunkov dle původního záměru, záměr redukovat na nejnižší možnou míru. ‐ Zachovat záměr ochranného pásma 1. stupně pro ČOV Návsí/Jablunkov, aktualizovat jeho hranici dle aktuálního návrhu. b) Záměry na změnu – požadavky občanů a podnikatelských subjektů (Požadavky jsou vyznačeny v grafické části zadání a jsou očíslovány shodně s číslem změny, pod kterým je požadavek evidován v následující tabulce) Číslo změny

Žadatel

Pozemky p.č. vše kú. Návsí

Předmět žádosti

1.

Vladislav a Zuzana Chrascinovi, Návsí 297

2478/1, 3778

Stavba RD

2.

Jarmila Denbská, Slezská 738, Třinec

2684/4, 2684/5

Stavba RD

3.

Adam a Anna Rusnokovi, Návsí 243

2575/1, 2573/15

bytové občanské vybavení

4.

Richard Sikora, Návsí 297

3938/4

stavba garáže


ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ Číslo změny 5.

Žadatel


Josef a Helena Promni, Návsí 904 3578/2, 3574/3, 3574/5

Předmět žádosti Stavba RD

6.

Jaroslav a Iveta Bockovi, Bystřice, čp 1165

3092/2

Stavba RD

7.

Vanda Hrušková, ČSA 497, Frýdek‐ Místek

4948

Stavba RD

8.

Gražina Zmijová, Návsí 31

1483/1, 1483/4

Stavba RD

9.

Daniel Bobek, Habrová 380, Třinec

2255/3, 2257/2

Stavba RD

10.

Martin Tvrzník, Velebnovského 153, Jablunkov

2306/3

Stavba RD

11.

Vladislav Zwyrtek, 1.máje 1728, Hranice na Moravě

1545/20

Stavba RD

12.

Martin Wojnar, Návsí 269

1474/3

Stavba RD

13.

Zdeněk a Danuše Byrtusovi, Jablunkov 224

1043

podnikání

14.

Karel a Marta Pyszkovi, Návsí 94

2732/2

Stavba RD

15.

Martin Bajtek, Návsí 598

3352/10

Stavba RD

16.

Zuzana Sikorová, Návsí 110

3316/8

drobné podnikání

17.

Bronislav Cienciala, Bystřice 109

3316/18

drobné podnikání

18.

Michal Rylko, ČSA 47, Jablunkov

4947

Stavba RD

19.

Libuše Gavláková, Návsí 414

4936/6

Stavba RD

20.

Anna Heczková, Návsí 457

3328, 3329

drobné podnikání, autoopravna, servis

21.

Anděla Nováková, Alej Míru 809, Jablunkov

3653/4

Stavba RD

22.

Zdeněk Laboj, Návsí 434

4099, 4100

Stavba RD

23.

Emil Olszar, Návsí 179

4419/2, 2740/11, 2790/13, 2740/15, 2740/17, 2741/4

Stavba RD

24.

Michal a Daniela Klepáčovi, Beskydská 1725, Frýdek‐Místek

4347/3, 4352/7

Stavba RD

25.

David Bojko, Návsí 599

4455/1

Stavba RD

26.

Netis s.r.o., Návsí 905

zemědělská výroba

27.

Jan Sikora, Nádražní 430, Jablunkov

2216/3,5,6,9,10, 2208/1, 2215/1, 2215/2, 2215/3

Stavba RD

28.

Danuše Landecká, Návsí 108

3316/7

Stavba RD


ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ Číslo změny

Žadatel


Předmět žádosti

29.

Richard Král, Na Václavce 50, Praha

4973, 4974

Stavba RD

30.

Zdeňka Králová, K zeleným dom. 806, Praha

4976, 4977

Stavba RD

31.

Anna Mlynková, Návsí 200

3021/13

Stavba RD

32.

Otmar Heczko, Návsí 849

3021/11

Stavba RD

Marta Lipovská, Husova 1092, Jeseník

3052/2

33.

Štefan Paríšek, Hrádek čp. 376

3352/6

Stavba RD

34.

Karel Konderla, Veselá čp.746

2168/3

Stavba RD

35.

Helena Dudová, Rudé armády 14/2962, Karviná

2344/31, 2344/26, 2260/1

Stavba RD

36.

RK STING, Dana Jochynková, Návsí 554

4352/11

Stavba RD

37.

Jan a Helena Kaletovi, Návsí čp. 273

3614/5, 3675/2, 3572/17

Stavba RD

38.

Václav Hrachovec, Hornická 656,Albrechtice

3867,3867,3869

Stavba RD

39.

Emilie a Ladislav Štefkovi, Návsí 334

3753/47

Stavba RD

40.

Ing. Vladislav Sikora, Návsí 15

2634/34

Stavba RD

41.

Karel Stonawski, Návsí 129

3938/1,3929

Stavba RD

42.

David Dobeš,Gertruda Dobešová, Návsí 348

2107/1

Stavba RD

43.

Eva Franková, 28.října 1859, Frýdek ‐ Místek

4981

Stavba RD

44.

Libuše Gavláková, Návsí 414

5134/18

Stavba RD

45.

Anna Pyszková, Návsí 505

4352/2

Stavba RD

Bronislava Heczková, Nádražní 843,Jablunkov

46.

Miroslav Pyszko, Bystřice 359

4322

Stavba RD

47.

Anna Pyszková, Návsí 505

4323

Stavba RD

48.

Josef a Ingrid Martynkovi, Návsí 321

1545/29

Stavba RD

49.

Alois a Aloisie Krenželokovi, Návsí 727

1474

Stavba RD

50.

Adam Kaleta, Návsí 273

3572/17

Stavba RD

51.

Jan a Irena Sikorovi, Návsí 412

2634/1

Stavba RD


ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ Číslo změny

Žadatel


Předmět žádosti

52.

Martin Konderla, Mlýnská 37,Jablunkov

2168/5

Stavba RD

53.

Alena Ruszová, Lyžbice 125

4151,4152,4163

Stavba RD

54.

Vladislav a Marcela Sikorovi, Návsí 898

2158

Stavba RD

55.

Jan a Helena Heczkovi, Návsí 479

2573/11

Stavba RD

56.

Jan a Helena Heczkovi, Návsí čp. 479

2573/11

Stavba RD

57.

Oto Janiczek, Návsí čp. 788

693, 694, 689

Stavba RD

58.

Jana Zwierzynová, Pod Výtopnou čp. 936, Návsí

1545/28

Stavba RD

59.

Anna Dziková, Návsí čp. 29

4982/8

Stavba RD

60.

Anna Dziková, Návsí čp. 29

1449/9,1464/6, 1466/3

Stavba RD

61.

Helena Pilchová, Milíkov čp. 26

2306/5

Stavba RD

62.

Eva a Josef Bilkovi, Návsí čp. 38

2306/5, 2306/1

Stavba RD

63.

Anna a Josef Cieślarovi, Návsí čp. 451

4377/1

Stavba RD

64.

Lukáš Mrázek, Makarenkova 516/8, Havířov

2557

Stavba RD

65.

Roman Čmiel, Kaštanová čp. 89, Návsí

Renata Wojnarová, Sosnova 385, Třinec

1545/34, 1545/36

Stavba RD

Irena Zoubková, Lidická 529, Třinec

66.

Ing. Ladislav Raszka, Návsí čp. 489 3239/1, 2685/29, 2690

Stavba RD

Alena Bolková, Návsí čp. 471

67.

Bronislav Mitrenga, Návsí čp. 259

3021/7, 3579, 3307/8

Stavba RD

68.

Rudolf Sikora, Návsí čp. 117

3307/1

podnikatelské účely

69.

Martynek Miroslav a Erika, Návsí čp. 639

3329/1, 3330/1

podnikatelské účely

70.

Irena Janiczková, Návsí čp. 118

3300/13, 3091/2

Stavba RD

71.

Miloš Kedzior,

Helena Kendziorková, Návsí čp. 378

3866, 3858/1

Stavba RD

Lucie Kendziorková,

72.

Anna Pyszková, Návsí čp. 505

4324

Stavba RD



Číslo změny

Žadatel


Předmět žádosti

73.

Bronislava Heczková, Nádražní 842, Jablunkov

4352/3

Stavba RD

74.

Czudek Pavel a Zuzana, Návsí čp.679

2997/3, 3006/1

Stavba RD

75.

Eva Pyszková, Návsí 126

2723/33,2728/4,2728/7 2728/12, 2728/16,2729/24, 2729/26,2736,3706/11, 3753/25, 2753/30, 3753,32, 3753/36

Stavba RD

76.

Vítová Žofie, Návsí 679

3021/4, 3021/3, 2963, 2962/2, 2960/2, 2958/2, 2964

Stavba RD

77.

Marta Sztefková, Návsí 515

3234/17

Stavba RD

78.

Jiří Boček, Obchodnica 21, Slovensko

Danuta Bojková, Bezručova 756, Jablunkov

2428/7, 2442/18, 2573/13

Stavba RD

Karel Szmek, Sosnová 385, Třinec 1

79.

Cieslar Josef a Anna, Návsí 451

4419/1

Stavba RD

80.

Bronislav Šwierczek, Návsí 44

1545/45

Stavba RD



4.

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

4.1 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území Obsahem této kapitoly je zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb – SWOT analýza ‐ analýza vnitřních silných a slabých stránek a vnějších potenciálních příležitostí a hrozeb v tematickém členění dle stěžejních funkcí. Závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. 4.1.1 a.

Horninové prostředí, geologie a klimatické podmínky Geomorfologie a geologie

Geomorfologické podmínky – především tvary reliéfu ovlivňují možnosti využití území. Náklady na budování technické infrastruktury výrazně rostou v členitém reliéfu, např. při budování komunikací, kanalizace. Řešené území je obecně výrazně členité, zejména podél v jeho východní a západní části vykazuje značnou výškovou členitost. Území obce se nachází v nadmořské výšce cca 360‐978 m.n.m (Velký Stožek), území se svažuje od východu k údolí řeky Olše a znovu stoupá na západ, rozčleněno je zejména podle místních vodotečí. Většina zástavby se nachází v údolí řeky Olše. Vlastní reliéf Podbeskydské pahorkatiny je na území obce z geologického hlediska budován mezozoickými horninami ‐ alpínsky zvrásněné (pískovce, břidlice), místy s vulkanickými terciérními horninami (čediče, fonolity, tufy). Většina řešeného území je překryta kvartérními sedimenty (hlíny, spraše), dna místních vodních toků jsou tvořena štěrkovými sedimenty. Geomorfologické podmínky území výrazněji neomezují jeho využití, z širšího hlediska (zejména výhledů na Moravskoslezské Beskydy) jsou zdrojem jeho rekreační a obytné atraktivity. Řešené území se nachází na území následujících geomorfologických jednotek: provincie: Západní Karpaty subprovincie: Vnější Západní Karpaty

oblast: Západní Beskydy

celek: Jablunkovská brázda

podcelek: Jablunkovská brázda

okrsek: Náveská Pahorkatina

celek: Slezské Beskydy

podcelek: Čantoryjská hornatina (východ území obce)

okrsek: Čantoryjský hřbet

celek: Moravskoslezské Beskydy

podcelek: Lysohorská pahorkatina (západ území obce)

okrsek: Ropická rozsocha


ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ b.

Klimatické podmínky

Řešené území leží na rozhraní mírně teplé klimatické oblasti MT 2 s chladnou klimatickou oblastí CH 7. Léto je zde krátké, mírné až chladné, zima chladná, dlouhá‐výrazně v závislosti na nadmořské výšce. Roční úhrn srážek je vysoký, většinou překračuje 1 000 mm. Vybrané klimatické charakteristiky chladné oblasti:

MT 2

CH 7

20 – 30

10 –30

Počet mrazivých dnů:

110 – 130

140 – 160

Průměrná teplota v lednu:

‐3 až ‐4°C

‐3 až ‐4°C

Průměrná teplota v červenci:

16 – 17°C

15 – 16°C

Srážkový úhrn ve vegetačním období:

450 – 500 mm

500 – 600 mm

Srážkový úhrn v zimním období:

250 – 300 mm

350 – 400 mm

80‐100

100‐120

Počet letních dnů:

Počet dnů se sněhovou pokrývkou:

V řešeném území výrazně převládá jihozápadní proudění, méně často severovýchodní a severní proudění větrů. 4.1.2

Vodní režim

Obec Návsí náleží do CHOPAV Jablunkovsko dle Nařízení vlády č. 10/1979 Sb. Středem obce protéká řeka Olše od jihovýchodu na severozápad směrem do Třince. Část severní hranice katastru tvoří údolí řeky Olše a potoka Milíkov. Povrchové vody v k. ú. Návsí spadají do vodních útvarů s pracovním číslem 83 (Jasení po ústí do toku Olše), 84 (Hluchová po ústí do toku Olše) a 86 (Olše po soutok s tokem Ropičanka). Podzemních vody spadají do vodních útvarů 32110 (Flyš v povodí Olše). Na území obce Návsí se nachází podzemní i povrchové zdroje vody, které jsou využívány k zásobování obyvatelstva pitnou vodou v obcích Návsí, Jablůnkov a Písečná. Jsou to jímací území Kotelnice, Radvanov, Rohovec, Kostkov a Dolní Lomná. 4.1.3 a.

Hygiena životního prostředí Znečištění ovzduší

Znečištění ovzduší je obvykle nejvýraznějším problémem z hlediska ochrany životního prostředí. Značný vliv na kvalitu ovzduší v obci Návsí mají velké zdroje znečištění v regionu (Třinec) a doprava, částečně i místní malé zdroje znečištění. Situaci významně zlepšila plynofikace většiny území obce. V případě špatných rozptylových podmínek, kdy jsou překračovány nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin v ovzduší, dochází k regulaci nejvýznamnějších zdrojů znečišťování v regionu. V průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na druhé straně se stále významněji projevují negativní dopady vývoje v posledních letech, dopravy a v některých lokalitách (zejména nedostatečně provětrávaných) i částečný návrat k topení tuhými, nekvalitními palivy. V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. Současně je zpracován Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, který je formulován jako "nadstavba" Krajského programu snižování emisí U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A 49/68 P R O S I N E C 200 9

ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ Moravskoslezského kraje. Krajský úřad předkládá vždy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší na území kraje za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto nařízením. Primárním cílem je dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů v Moravskoslezském kraji. Na tento program by měly navazovat i místní programy snižování emisí znečišťujících látek na úrovni obcí. Nejbližší stanice, na kterých se pravidelně monitorují imisní situace, se nacházejí v Třinci Kanadě (č.1187) a v Návsí u Jablunkova (ČHMÚ, č.1357). V následující tabulce jsou uvedeny roční průměry koncentrací hlavních škodlivých látek v ovzduší za roky 2002‐2007. Znečišťující látka

Imisní stanice

Roční imisní průměry (µg/m3) 2002

2003

2004

2005

2006

2007

Třinec Kanada

5,5

7,7

6,2

5,6

6,3

5,1

Návsí u Jablunkova

5,5

x

x

3,8

5,6

2,7

Třinec Kanada

32

42,7

32,1

30,3

39,5

x

PM10


x

x

x

38,3

41,1

31,6

Třinec Kanada

x

x

20,4

18,7

19,2

16,9

14,0

14,9

14,4

17,4

14,5

16,8

SO2

NOx


Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (č.38/rok 2005) – o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2004 – nepatřilo řešené území k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, nedocházelo zde k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí. Údaje byly od r. 2005 nově publikované za spádové obvody stavebních úřadů. Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Podle následujícího sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (rok 2006) – o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2005 patřilo 35% spádového území stavebního úřadu Jablunkov k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, z mapy je možno odvozovat, že se jedná zejména o centrální část řešeného území. Nepříznivá situace s malými výkyvy (zejména v závislosti na průběhu počasí ‐ výskytu inverzních situací v konkrétním roce) setrvává až do roku 2007 (poslední dostupné údaje). Příčinou je zejména překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM10 a polycyklických aromatických uhlovodíků – vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP. Situace je nejhorší v intenzivně zastavěných částech řešeného území, málo provětrávaných sníženinách a podél zatížených komunikací. S ohledem na širší vývoj a stávající nepříznivou situaci z hlediska kvality ovzduší je nezbytné využít všech možností ke zlepšení kvality ovzduší v obci. Zejména přiměřeně posuzovat povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území a území dotčených územních celků, dále v rámci řešeného území prosazovat optimální řešení v oblasti dopravy (zkvalitnění a přiměřená údržba komunikací, zpevněných ploch), výsadba ochranné zeleně. b.

Ochranná pásma

Ochranná pásma pro živočišnou výrobu vyhlášená územním rozhodnutím v obci nejsou. Ve dvou případech jsou u živočišné výroby navržena ochranná pásma pro potřeby územního plánu. Je to ochranné pásmo chovu skotu –firmy Netis, a.s. a ochranné pásmo chovu skotu paní Štefkové – viz výše. Ochranná pásma jsou zakreslena v Problémovém výkrese. c.

Znečištění vod

Hodnocení jakosti vod se provádí dle ČSN 757221 Jakost vod – klasifikace jakosti povrchových vod. U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A 50/68 P R O S I N E C 200 9

ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ Katastrálním územím obce Návsí protékají řeka Olše a potoky Radvanov, Kostkov, Jasení, Černý, Rohovec. Na řece Olši poblíž Třince se měří jakost vody, na ostatních zmíněných vodních tocích se jakost vody neměří. d.

Likvidace komunálního odpadu

Likvidace komunálních odpadů představuje významný ekonomický a mnohdy i územní a ekologický problém jednotlivých obcí. Jedním ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je Plán odpadového hospodářství (POH) ČR na který navazuje zastupitelstvem schválený POH Moravskoslezského kraje. POH MSK byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30.9.2004 usnesením č.25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č.2/2004 s účinností ze dne 13.11.2004. Plán odpadového hospodářství původce odpadů zpracovávají ze zákona původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu. Obec Návsí mezi tyto původce nepatří. Likvidaci komunálních odpadů v řešeném území provádí firma Nehlsen Třinec, s.r.o., která zajišťuje komplexní službu zahrnující svoz komunálního odpadu včetně separovaných složek. V řešeném území se provádí separovaný sběr komunálního odpadu (popelnice, plastové pytle na odpad). V řešeném území v současnosti neexistují záměry z hlediska odpadového hospodářství, které by se promítly do územně plánovací dokumentace. 4.1.4

Ochrana přírody a krajiny

V řešeném území se nachází lokality obecné i zvláštní ochrany přírody, dle zákona č. 114/1992 Sb. V rámci obecné ochrany přírody je to územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky v obecné poloze a ochrana krajinného rázu a památný strom Lípa malolistá v Návsi. V rámci zvláště chráněných území se pak jedná o Chráněnou krajinnou oblast Beskydy, přírodní památky Filipka a Rohovec a v rámci NATURA2000 do správního území obce zasahuje také evropsky významná lokalita Beskydy, evropsky významná lokalita Olše a ptačí oblast Beskydy. Velkoplošného zvláště chráněné území – CHKO Beskydy (vyhlášena v roce 1973 výnosem MK č. j. 5373/1973) Dle platné zonace odstupňované ochrany CHKO Beskydy (zpracované Správou CHKO Beskydy) je území CHKO rozděleno do 4 zón s rozdílnými předpoklady využití. Hospodářské využití území CHKO se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval její přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce tohoto území. Základní ochranné podmínky CHKO Beskydy (podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) : Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno: zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu, povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůdních druhů rostlin a živočichů, používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti, U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A 51/68 P R O S I N E C 200 9

ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ -

stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály, pořádat automobilové a motocyklové soutěže, provádět chemický posyp cest, měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti.

Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno: a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu, b) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice, c) pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. Přírodní památka Filipka – byla vyhlášena vyhláškou ze dne 27.2.1990, kterou se určuje chráněný přírodní výtvor "Filipka" o rozloze 1,10 ha. Přírodní památka Rohovec ‐ byla vyhlášena vyhláškou ze dne 15.1.1992, kterou se určuje chráněný přírodní výtvor "Rohovec" o rozloze 29,48 ha. Evropsky významná lokalita v ČR Beskydy, kód CZ0724089 ‐ s celkovou rozlohu 120386,5333 ha. Jedná se o rozsáhlé území rozkládající se na východě ČR vymezené státní hranicí se Slovenskou republikou na východě, na severu pak ohraničeno masívem Velkého Javorníku u Frenštátu pod Radhoštěm a hranicí CHKO Beskydy. Evropsky významná lokalita v ČR Olše, kód CZ0813516 ‐ s celkovou rozlohu 47,68 ha. Jedná se o pahorkatinu, budovanou souvrstvím paleogenních jílovců a pískovců, na SZ geologický podklad z části překryt pleistocénními říčními nánosy, v SV části s výskytem pleistocénních náplavových kuželů a erozních říčních teras, v JZ části s erozně denudačním reliéfem se stopami pliocenního a pleistocénního zarovnání. Ptačí oblast Beskydy ‐ se vymezuje Nařízením vlády ze dne 8. prosince 2004 o vymezení Ptačí oblasti Beskydy. Do ní náleží řešené území obce Návsí. Rozloha území je 41 906, 91 ha. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků v jejich přirozeném areálu, rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany.

4.1.5

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

Struktura zemědělského půdního fondu výměra ha kat.území celkem zemědělské pozemky orná půda TTP

1964 842 262 484

podíl na výměře v katastru % 100 43 13 25

podíl na výměře ze‐ mědělských pozemků % ‐ 100 31 57

Z pedologického hlediska se jedná o hnědozemní v oblast. Převládají hnědé půdy kyselé, hnědé půdy oglejené a hnědé půdy podzolové. Jsou to půdy hlinitopísčité, středně hluboké až mělké, značně štěrkovité až skeletovité. Řešené území je zařazeno do zemědělské přírodní oblasti vrchovinné. Terén je zvlněný, členitý a místy značně svažitý se zhoršenou mechanizační přístupností. Oblast je méně až středně vhodná pro běžnou zemědělskou výrobu s podstatným omezením až vyloučením náročnějších druhů plodin. Vzhledem ke svažitosti terénu a eroznímu ohrožení pozemků je nutné na orné půdě dodržovat protierozní osevní postupy.


ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ Z hlediska zemědělské výroby je katastrální území Návsí zařazeno do zemědělské výrobní oblasti H2 Horská, horší ‐ převažuje horský výrobní typ s průměrnou svažitostí. Meliorace jsou zastoupeny převážně většími odvodněnými plochami. Odvodněno je 343 ha, to je asi 40% zemědělských pozemků. Řešené území náleží do lesní oblasti 39 ‐ Podbeskydská pahorkatina. Druhová a věková skladba porostů – Jedná se různověké porosty od 1 do 95 let. Převažujícím porostním typem je smrk – 70 %. Vyšší procento příměsi tvoří modřín, borovice, javor klen, jasan. Menší příměs do 2 % tvoří dub, habr, jasan, akát, bříza, lípa, vrba, osika a jeřáb. Kategorizace ‐ veškeré lesní porosty jsou podle platného lesního hospodářského plánu zařazeny do kategorie č. 10 ‐ lesů hospodářských. Lesnatost : výměra katastrálního území výměra lesních podíl na výměře katastrální území ha pozemků ha katastru % Jablunkov 1038 173 17 ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA V řešeném území hospodaří na větší části zemědělských pozemků Netis Návsí, a.s. – celkem je to 300 ha. V obci má dvě výrobní střediska: Farma živočišné výroby – celková kapacita stájí je 1 250 VDJ ( dojnice, telata, jalovice). Mimo to jsou v areálu víceúčelové sklady a sklad sena, Mechanizační středisko – opravárenské dílny, garáže, sklady. Soukromě hospodařící rolníci: p.Štefková – celkem obhospodařuje 110 ha, z toho v návsí je 10 ha zemědělských pozemků. V samostatné stáji má umístěn chov 30 ks skotu Ostatní soukromí vlastníci – jedná se o menší obhospodařované výměry zemědělských pozemků a chov hospodářských zvířat jen pro vlastní potřebu. LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Na lesních pozemcích mají právo hospodařit Lesy České republiky Hradec Králové s.p. ‐ Lesní správa Jablunkov. Pro lesní hospodářský celek Jablunkov je zpracován lesní hospodářský plán (LHP) s platností od 1.1.2009 do 31.12.2018. Část lesních pozemků je v soukromém vlastnictví – jen drobné výměry. U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A 53/68 P R O S I N E C 200 9

ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ 4.1.6 A.

Veřejná dopravní a technická infrastruktura DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

A.1 POZEMNÍ KOMUNIKACE, OCHRANNÁ PÁSMA, DOPRAVNÍ ZATÍŽENÍ A VÝZNAMNÁ OBSLUŽNÁ ZAŘÍZENÍ A.1.1 Silniční komunikace Řešeným územím jsou vedeny silnice I/11 (Hradec Králové – Šumperk – Bruntál – Opava – Ostrava – Český Těšín – Jablunkov – st. hr.), silnice III/01144 (Bystřice – Milíkov – Bocanovice), III/01148 (Návsí – Návsí, Do chalup) a původní průtah silnice I/11, který bude (dle ŘSD) převeden do sítě silnic III. třídy. Silnice I/11 (Hradec Králové – Šumperk – Bruntál – Opava – Ostrava – Český Těšín – Jablunkov – Mosty u Jablunkova, st. hr.) Silnice I/11 je nejvýznamnější silniční komunikací v řešeném území. V širších vazbách na území kraje pak plní funkci významné dopravní příčky, zajišťující severo–jižní vazby. Komunikace je součástí mezinárodní silniční sítě pod označením E75 (Český Těšín – st. hr. ČR/SR v Mostech u Jablunkova) a je rovněž zařazena mezi doplňkové tahy transevropské dopravní sítě TINA. Komunikace je vedena řešeným územím ve dvoupruhovém směrově nerozděleném uspořádání (v r. 2008 byl zprovozněn obchvat Jablunkova) a její trasu je v rámci platné územně plánovací dokumentace a v souladu s ÚPN VÚC Beskydy navrženo šířkově homogenizovat ve čtyřpruhové směrově rozdělené kategorii. V rámci ÚPN VÚC Beskydy je pro přeložku silnice I/11 a její přestavbu na čytřpruhovou směrově rozdělenou kategorii vymezeny VPS č. 9 (úsek Bystřice nad Olší – Hrádek – Návsí) a č. 10 (úsek Návsí – Bocanovice – Jablunkov – Mosty u Jablunkova) Silnice III/01144 (Bystřice – Milíkov – Bocanovice), Silnice III/01144 je řešeným územím vedena jeho západní částí. Jedná se o dvoupruhovou komunikaci, významnou především pro Milíkov a Bocanovice, pro které je hlavním dopravním přístupem na nadřazenou silniční síť. Z hlediska širších vazeb se však jedná o komunikaci lokálního (místního) významu. Její trasu lze považovat v řešeném území za stabilizovanou. Silnice III/01148 (Návsí – Návsí, Do chalup) Silnice III/01148 je řešeným územím vedena jako spojka mezi původní stopou silnice I/11 a silnicí III/01144. Jedná o komunikaci lokálního (místního) významu, která je řešeným územím vedena ve dvoupruhovém směrově nerozděleném uspořádání. Její trasu lze považovat v řešeném území za stabilizovanou. Původní trasa silnice I/11 – silnice III. třídy Původní trasa silnice I/11 je řešeným územím vedena převážně jeho zastavěnou částí (ul. Nádražní). Jedná se o dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikaci se značným množstvím křižovatek a sjezdů k přilehlým nemovitostem. U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A 54/68 P R O S I N E C 200 9

ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ A.1.2 Místní a účelové komunikace Místní komunikace Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje obsluhu veškeré zástavby, která není přímo obsloužena ze silničních průtahů. V Návsí se jedná o jednopruhové i dvoupruhové úseky s nehomogenní šířkou vozovky a různou povrchovou úpravou (živičný povrch, obalované kamenivo, beton apod.). Mezi místní komunikace II. třídy lze v řešeném území zařadit průtah původní silnice I/11 zastavěným územím, ostatní místní komunikace a průtahy silnic III. třídy lze pak zařadit mezi místní komunikace III. třídy.

Účelové komunikace Účelové komunikace, ve formě polních a lesních cest, slouží především ke zpřístupnění polních, lesních event. soukromých pozemků a navazují na místní komunikace event. přímo na silniční komunikace. Významné účelové komunikace se v řešeném území nenacházejí.

A.1.3 Ochranná silniční pásma K ochraně silnic slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je pro silnice I. třídy vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 50 m od osy vozovky a pro silnice III. třídy pak prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky. A.1.4 Významná silniční obslužná zařízení V řešeném území se nachází celkem osm autobusových zastávek, dvě čerpací stanice pohonných hmot – OMV Česká Republika, s.r.o. a SMITEN, s.r.o. (LPG). Ostatní obslužná zařízení se v Návsí nenacházejí. A.2 NEMOTORISTICKÁ DOPRAVA – PROVOZ CHODCŮ A CYKLISTŮ Provoz cyklistů, cyklostezky, cyklotrasy Pro cyklistický provoz jsou v řešeném území využívány všechny komunikace. Pro cykloturistiku jsou pak v řešeném území vymezeny dvě cykloturistické trasy. Jedná se o dálkovou cyklotrasu č. 56 (Bohumín – Bukovec), která je součástí cyklistického okruhu Euroregionem Těšínské Slezsko a lokální cyklotrasu č. 6086 (Pláňava – Pod Stožkem – Nýdek – Vendryně). Značené cyklotrasy jsou vedeny především po silnicích III. třídy a místních a účelových komunikacích. Provoz chodců, turistické trasy Součástí komunikační sítě jsou i komunikace pro chodce. V zastavěné části Návsí jsou chodníky vybudovány především podél původního průtahu silnice I/11. V ostatních částech obce chodci využívají zpevněné i nezpevněné části krajnic. Pro pěší turistiku je pak v řešeném vymezeno několik značených tras. Jedná se o červenou trasu č. 0620 (Mosty u Jablunkova – Girová – Pod Komorovským Grúněm – Bukovec – Bahenec – Groníček – Zimný – Filipka – Nýdek – Pod chatou Na Čantoryji – Nýdek, Gora – pod Malým Ostrým – Pod Jahodnou – Třinec), modrou č. 2275 (Jablunkov – Radvanov – Groníček – Velký Stožek – Pod Velkým Stožkem – Malý Stožek – Velký Sošov – Beskydské sedlo – Velká Čantoryje, vrchol (CZ/PL) – Pod chatou na Čantoryji), zelenou č. 4859 (Bocanovice – U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A 55/68 P R O S I N E C 200 9

ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ Malá Kykula – Kozubová, kaple), žlutou č. 7876 (Bystřice n. Olší – Filipka, vrchol – Jablunkov – Nad Milíkovem – Kozubová – Kamenitý – Pod Babím vrchem) a žlutou č. 7899 (Radvanov – Nad Kostkovem – Zimný, osada – Nad Zimným, hřeben – Pod Velkým Stožkem). Dále je v řešeném území vedena i Halamova turisticko a naučno – poznávací stezka. A.3 Železniční doprava a významnější železniční zařízení Železniční tratě a vazby na vnější území Řešeným územím je vedena celostátní dvojkolejná elektrifikovaná železniční trať č. 320 Bohumín – Čadca (Slovensko), která je v širších vazbách České Republiky součástí III. železničního koridoru a která je rovněž součástí hlavní transevropské železniční magistrály E 40 Le Havre – Paris – Frankfurt – Nűrnberg – Cheb – Plzeň – Praha – Přerov – Dětmarovice – Mosty u Jablunkova – Žilina – Košice – Čop – Lvov. Trať je zařazena i do evropské dopravní sítě, a to do tzv. IV. trans‐evropského multimodálního (víceúčelového) dopravního koridoru – resp. jeho odbočky označené VI. B (Gdaňsk – Katowice – Petrovice u Karviné – Český Těšín – Žilina). Vlečky, lanové dráhy a ostatní železniční dopravní zařízení nejsou řešeným územím vedeny. Poloha koridoru celostátní železniční trati je územně stabilizovaná. V současné době probíhají práce na optimalizaci a celkové modernizaci trati (zvýšení traťové rychlosti až na 160 km/h, přestavba železničních přejezdů a další) v jejímž rámci dojde i k lokálním směrovým úpravám trasy – posun traťových kolejí v k.ú. Hrádek a Návsí z důvodu realizace přeložky silnice I/11 a úprava směrového oblouku v k.ú. Návsí a Jablunkov. Obslužná železniční zařízení V řešeném území se na celostátní trati č. 320 nachází železniční stanice Jablunkov – Návsí. Ochranná pásma dráhy K ochraně železniční dráhy slouží ochranné pásmo dráhy podle zákona č.266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, které tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. A.4 OSTATNÍ DRUHY DOPRAVY V řešeném území se zařízení vodní dopravy a vodní cesty nenacházejí. Pro vodní cestu Odra – Váh studijně prověřovanou v trase vodního toku Olše (dle Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách – AGN, sdělení MZV ČR č. 163 z roku 1999 – má tato trasa označení E 81), není v rámci zpracovaných ÚPD uplatňován žádný stupeň ochrany záměru (např. územní rezerva). V řešeném území se zařízení letecké dopravy nenacházejí. B.

ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU

V katastru obce Návsí (367 ‐ 470 m n.m.) se nachází několik vodovodů, které jsou ve správě SmVaK Ostrava a.s. ‐ oblast Frýdek‐Místek, obce i soukromých subjektů. Převážná část obyvatel je zásobena pitnou vodou ze skupinového vodovodu, který je ve správě SmVaK a.s. Tento vodovod je společný pro celou oblast Jablunkova, Návsí a Písečné a je napojen na soustavu zdrojů U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A 56/68 P R O S I N E C 200 9

ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ podzemní i povrchové vody. Jsou to jímací území Kotelnice, Radvanov, Rohovec, Kostkov a Dolní Lomná o celkové průměrné vydatnosti 40,7 l/s, zaručená 24,7 l/s. Jímaná voda ze zdrojů Radvanov a Kotelnice je po dvoustupňové úpravě gravitačně odváděna do hlavního vodojemu Alžbětinky o obsahu 2×100 m3 + 1 000 m3 (432,70 ‐ 429,50 m n.m.). Jímaná voda ze zdrojů Rohovec a Kostkov je po úpravě přečerpávána přes vodovodní síť do vodojemu Alžbětinky. Voda ze zdroje Dolní Lomná je po úpravě gravitačně přivedena do vodojemu Vitališov o objemu 2×200 m3 (432,50 ‐ 428,35 m n.m.). Vzhledem k propojenosti Návsí s Jablunkovem a provázanosti zdrojů a akumulací, nelze přesně určit odebírané množství vody jednotlivých obcí. V lokalitě Pod Výtopnou je vybudován vodovod, který je ve správě obce, ale zdrojem vody pro tento vodovod je skupinový vodovod Jablunkova, který je ve správě SmVaK a.s. Voda odebírána obcí je měřena ve vodoměrné šachtě na odbočce z přívodního řadu Rohovec ‐ Alžbětinky. Vodovodní síť v části soustředěné zástavby Návsí ‐ Západ (369 ‐ 471 m n.m.) je součástí vodovodu bývalého zemědělského družstva, který je nyní ve správě Kozubová a.s. Zdrojem vody jsou vývěry na lesní louce Pod Kozubovou o kapacitě 2,0 l/s. Vodovod tvoří sběrné šachty a přerušovací komora, zemní vodojem č. 1. o objemu 2×100 m3 (490,00 ‐ 486,70 m n.m.) a zemní vodojem č. 2 objemu 2×150 m3 (429,00 ‐ 425,70 m n.m.). Vodovod je ukončen v prostoru areálu Kozubová a.s. Zástavba lokality Jasení je zásobena z vodovodu, který je ve správě obce Návsí. Zdrojem vody pro tento vodovod jsou prameniště (2 zářezy šikmo ve svahu pod terénem, svedené do 3 jímajících studen) posílené o vrtnou studnu (DN 300 pažení DN 200, hloubka 15m), které přes přívodní řad DN 50 vedou do vodojemu 24 m3, rozšířen o plastovou nádrž 5 m3. Z vodojemu 24 m3 vede gravitační zásobovací řad do vodovodu pro místní část Jasení DN 80 v délce cca 1,3 km. Lokalita obce Rohovec – Kempy je napojena na výtlačný řad DN 80, který je ve správě SmVaK, a.s. přes vodoměrnou šachtu. Propojovací potrubí za vodoměrnou šachtou je napojeno na stávající vodovodní řad DN 80, který zásobuje tuto lokalitu. V lokalitě Taski (367 ‐ 375) byl svépomocí místních občanů vybudován vodovod, který je zásobován vodou z pramene za řekou Olší o vydatnosti 0,6 ‐ 0,8 l/s. Voda je svedena do akumulační nádrže obsahu 20 m3 a odtud potrubím DN 50 je přivedena do jednotlivých rodinných domů. Výška umístění akumulační nádrže není známa. Vodovodní síť je provedena převážně z trub plastových PVC a PE profilu od DN 40 do DN 150, původní potrubí v části Rohovec ‐ Kempy je z ocelového a eternitového potrubí. Celková délka vodovodní sítě v obci je cca 8,9 km. C.

ODKANALIZOVÁNÍ A LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD

Obec Návsí má vybudovanou jednotnou stokovou síť, která společně s kanalizací města Jablunkov tvoří jeden funkční celek. Stávající kanalizace odvádí odpadní vody na mechanicko ‐ biologickou ČOV města Jablunkov, která byla uvedena do provozu v roce 2002 po komplexní rekonstrukci. Provoz a údržbu stávající kanalizace a ČOV zajišťuje SmVaK Ostrava a.s. Okrajové části obce nejsou systematicky odkanalizovány. Likvidace splaškových odpadních vod z jednotlivých objektů obytné zástavby probíhá lokálně přímo u zdroje. Splaškové odpadní vody se převážně akumulují v septicích a žumpách. Ty mají přepady zaústěny do povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do řeky Olše. Pro odkanalizování stávající zástavby nenapojené na stávající stokový systém je navrženo vybudovat 16,2 km gravitační splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy. Profil navržené kanalizace je vzhledem k množství odpadních vod jednotný DN 300.


ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ Součástí stavby jsou protlaky navržené v místě křížení trasy kanalizace s komunikacemi různých tříd, křížení drobných vodních toku a zpětná rekultivace staveniště, včetně znovu zřízení povrchu asfaltových ploch. Navržena splašková kanalizace bude napojena na stávající jednotnou stokovou síť města Jablunkova, která zajistí transport odpadních vod na ČOV Jablunkov, která má dostatečnou kapacitu pro likvidace odpadních vod z celého zájmového území. D.

ENERGETIKA

D.1 Zásobování elektrickou energií Současný stav Obec Návsí je zásobována elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV linkami VN 207 (3x70 AlFe), VN 08 (3x70 AlFe), VN 208 (3x120 AlFe) a VN 206 (3x120 AlFe) napojenými z trafostanice TS 110/22 kV Jablunkov, která se nachází v k. ú. Návsí na severním okraji obce Pro dodávku el. energie do sítě NN, a samostatným odběratelům je v území provozováno 26 distribučních stanic 22/0,4 kV. Rozvojové tendence Zdroje elektrické energie – možný je výskyt tendenčních záměrů ve využívání obnovitelných zdrojů energie. Distribuční soustava VN a NN – současný stav je bezproblémový, bude nutné investovat do rekonstrukcí a inovací stávajících nevyhovujících vedení v souvislosti s rozvojem bydlení v obci. D.2 Zásobování plynem Obec Návsí je v současné době plynofikována středotlakým rozvodem plynu napojeným z regulační stanice VTL/STL Jablunkov, která se nachází na k. ú. Návsí poblíž areálu zemědělské výroby a územím obce prochází plynovod DN 200, PN 40 Třinec – Jablunkov. D.3 Zásobování teplem Pro obec Krásná je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domů. K významnějším tepelným zdrojům v území patří plynová kotelna obecního úřadu a kotelny prodejních a restauračních zařízení. D.4 Spoje Obec Návsí telekomunikačně přísluší do atrakčního obvodu digitální ústředny Jablunkov, jako součást uzlového telefonního obvodu (UTO ‐ 659) Třinec, resp. tranzitního telefonního obvodu (TTO ‐ 69) Ostrava. Napojení na hostitelskou ústřednu v Třinci je provedeno dálkovým optickým kabelem. V území je dále provozována základnová stanice operátora mobilní sítě Telefonica O2. U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A 58/68 P R O S I N E C 200 9

ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ Rozvojové tendence Zdroje elektrické energie – možný je výskyt tendenčních záměrů ve využívání obnovitelných zdrojů energie. Distribuční soustava VVN, VN – v souvislosti s vyvedením výkonu z nových energetických zdrojů do nadřazených energetických uzlů se uvažuje s realizací zdvojení vedení VVN 400 kV v souběhu se stávající linkou VN 404 Nošovice – Varín (SR). Aktuální potřeba příkonu pro novou výstavbu bude zajišťována rozšiřování distribuční sítě VN 22 kV, spolu s výstavbou nových distribučních trafostanic VN/NN, pro které je v síti 22 kV dostatečná výkonová rezerva. Současný stav je bezproblémový, bude nutné investovat do rekonstrukcí a inovací stávajících nevyhovujících vedení v souvislosti s rozvojem bydlení v obci. Místní plynovodní sítě RWE ‐ Severomoravská plynárenská, a.s. Převážná část území obce je plynofikována trubním rozvodem plynu. Aktuální potřeby plynu pro novou výstavbu budou zajišťovány rozšiřováním místní středotlaké sítě. Zásobování teplem ‐ vzhledem k charakteru tepelných zdrojů v řešeném území se předpokládá, že tyto individuální trendy budou i nadále pokračovat. Spoje ‐ rozvoj telekomunikačního provozu bude řešen zkapacitněním digitální telefonní ústředny Jablunkov, která by měla být postupně rozšiřována na kapacitu odpovídající pokrytí potřeb v rámci svého atrakčního obvodu. 4.1.7 a.

Sociodemografické podmínky, hospodářské podmínky, bydlení, rekreace Širší vztahy území a návaznost na politiku územního rozvoje ČR

Obec Návsí je stabilní součástí sídelní struktury SO ORP Jablunkov. Je stavebně i funkčně propojená s městem Jablunkovem, tradiční vazby však existují i na další města Ostravské aglomerace (zejména Třinec – vlivem pohybu za prací). Tyto vazby umocňuje zejména výhodná dopravní poloha. Vlastní řešené území představuje příměstské sídlo s centrálním umístěním návsí, na okraji s rozptýleným vesnickým osídlením, které místy přechází do rekreační zástavby. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, obslužná, dopravní, částečně výrobní a rekreační. Tab. Základní ukazatele sídelní struktury SO ORP Jablunkov a širší srovnání

počet

SO ORP

částí /

výměra 2

km2/

část.o.

km2

22 502

1 875

1 875

128

246,7

19,3

56813,5

4 180

2 006

230

382,3

15,4

44727,0

1 661

690

132

katastrů

částí

obec

km

obec

12

12

12

1,0

176

14,7

MSK kraj

13,6

27,9

28,3

2,3

ČR

30,5

63,0

72,8

2,8

průměr SO ORP

obyvatel na obec

obcí

Jablunkov

obyvatel

Zdroj: Malý lexikon obcí 2008, ČSÚ, data pro rok 2007 Pro hodnocení širších vztahů a sídelní struktury regionu je nutno vnímat základní vymezení a definice rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů, jak je provedeno


ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ v Politice územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008). Nověji bylo provedeno upřesnění v rámci návrhu Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (r. 2008). Z PÚR ČR 2008 je patrné základní vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os národního významu. Vlastní řešené území je součástí rozvojové osy OS13 Ostrava‐Třinec‐ hranice ČR/Slovensko (Čadca). Důvody vymezení specifické oblasti podle PÚR ČR: Vymezeny jsou obce mimo rozvojové oblasti, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. silnici I/11, koridor připravované kapacitní silnice Bohumín – Havířov – Třanovice ‐ Mosty u Jablunkova ‐ Hranice ČR/Slovensko a železniční trať č.320. Území ovlivněné hustým urbanizovaným osídlením s centry Třinec a Jablunkov, železniční tratí č. 320 v úseku Český Těšín–Mosty u Jablunkova–hranice ČR/Slovensko (III. tranzitní železniční koridor); v úseku Třanovice–Jablunkov–hranice ČR/Slovensko je rozvojovým záměrem kapacitní silnice. Navazuje na rozvojovou osu v zahraničí Obce v širším regionu vykazují značnou spolupráci, vytvořily Sdružení obcí Jablunkovska (Bocanovice, Bukovec, Bystřice, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Jablunkov, Košařiska, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Nýdek, Písečná, Písek, Vendryně ‐ dobrovolný svazek obcí podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), současně jsou součástí širšího euroregionu Těšínské Slezsko. Obecně je nutno považovat za základní problémy řešeného území nerovnovážný a nepříznivý stav hospodářského pilíře řešeného území a značné problémy v oblasti životního prostředí. Posílení zejména hospodářského pilíře a zlepšení podmínek životního prostředí je tak předpokladem udržitelného rozvoje území, zejména z delšího časového hlediska (budoucích generací – stále větší vnímání a preference kvalitního obytného a životního prostředí). Posílení hospodářského pilíře je nutno hledat zejména v širším regionu pohybu za prací (Třinec, Nošovice, Třanovice). Optimalizace funkcí řešeného území je nutno orientovat s ohledem na vlastní územní předpoklady a vazby obce v sídelní struktuře regionu, zejména posílení funkcí obytné a částečně i funkce rekreační. b.

Sociodemografické podmínky

Úvod V této kapitole je provedeno doplnění průzkumů a analýz sociodemografických podmínek území, tj. zejména základních subsystémů obyvatelstvo‐bydlení‐zaměstnanost. Z dostupných odkladů byly k dispozici zejména ÚAP SO ORP Jablunkov (2008). Cílem kapitoly je zejména posouzení stavu a vývoje sociodemografických podmínek území, nakolik vytvářejí podmínky pro udržitelný rozvoj území (tj. jak přispívají k vyváženému vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území). Sociodemografické podmínky území se přímo promítají do dvou těchto „pilířů“, tj. hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel území. Zaměstnanost (především v regionálním pohledu spádových regionů pohybu za prací) má prvořadý význam pro hospodářskou prosperitu většiny sídel, včetně řešeného území. Tyto podmínky významně ovlivlňuje např. i vývoj mzdové úrovně v regionu, struktura zaměstnanosti, či podmínky pohybu za prací. Na základě zjištění hospodářských podmínek (zejména zaměstnanosti obyvatel), vlastních demografických podmínek, ale i širších rozvojových podmínek území je sestrojena prognóza vývoje počtu obyvatel a základní bilance vývoje bydlení (bytového fondu). Tato prognóza slouží jako podklad pro zpřesnění návrhu technické infrastruktury obce, bilancí potřeby ploch, zejména ploch pro bydlení.


ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ Demografické podmínky území Na vývoj počtu obyvatel v řešeném území měly dlouhodobě vliv tyto hlavní faktory: -

Podhorská poloha na okraji výrazně urbanizovaného území, nedaleko přirozených hranic regionů (států – Slovenska a Polska), avšak v centrální poloze regionu (Jablunkovska).

-

Poloha na dopravní ose území s nadregionálním významem.

-

Stále větší vnímání a pozitivní vývoj kvality obytného, zejména rekreačního a částečně i životního prostředí.

-

Území nebylo postiženo významnějším poklesem počtu obyvatel po II. světové válce, zachovává si relativně příznivé demografické charakteristiky.

Specifikem řešeného území je národnostně smíšená struktura obyvatel, vznikající zejména po II. světové válce. Jakákoliv řešení v území by měla citlivě vnímat tyto skutečnosti na druhé straně je nutno vylučovat etnizaci řešení problémů. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel od roku 1869 je patrný z následující tabulky. Tab. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel

skutečnost

prognóza

rok

1869

1900

1930

1950

1970

1980

1991

2001

2008

2020‐2025

Návsí

1057

1917

3102

3306

3609

3588

3623

3765

3850

3950‐4000

Tab. Vývoj počtu obyvatel v posledních letech začátek roku

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Návsí

3756

3777

3809

3789

3822

3820

3850

zdroj : ČSÚ Počet obyvatel v řešeném území v minulosti dlouhodobě rostl a to i v období, kdy u většiny podobných obcí klesal. Důsledky druhé světové války se nepromítly do poklesu počtu obyvatel, nevedly k větší obměně populace. Podle nejnovějších údajů (ČSÚ) bylo v na začátku r. 2008 v obci 3 850 obyvatel. Podle sdělení obecního úřadu – na začátku roku 2009 – 3 843 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel v řešeném území je možno z hlediska obecných demografických podmínek (pokles počtu obyvatel v mnoha regionech, zejména ve městech) považovat za příznivý. V řešeném území se tak stále více projevují preference bydlení v příměstských sídlech, lokalitách zejména s atraktivním rekreačním prostředím s dobrou dopravní dostupností. Věková struktura obyvatel v Návsí vykazuje příznivé charakteristiky. Podíl dětí (věkové skupiny 0‐14 let) byl vysoký – 18,6% (r.2001). Průměrný věk obyvatel 37 let v r. 2001, byl nižší než srovnatelný průměr okresu Frýdek ‐ Místek (38 let) a i průměr ČR. Vývoj věkové struktury se dlouhodobě promítá do potřeb školských a sociálně zdravotních zařízení (zejména do oblasti komunitního plánování).


ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ Tab. Věková struktura obyvatel (ČSÚ, SLDB, r.2001)

věková skupina

věková skupina

celkem

nezjištěno

územní jednotka Česká republika

0‐14

průměrný věk

podíl 0‐14

nad 60

podíl 60+

16,2%

1 883 783

18,4%

3 483

39

10 230 060 1 654 862

Frýdek‐Místek

226 818

39 208

17,3%

40 247

17,7%

25

38

řešené území

3 765

700

18,6%

701

18,6%

0

37

V rámci zpracování ÚAP SO ORP Jablunkov (r.2008) byly prověřeny plošné nároky školství, areály škol, jejich plošný rozsah je stabilizovaný, nové potřeby ploch nejsou předpokládány. Podobně i v sociální oblasti je možno předpokládat řešení potřeby nových kapacit především intenzifikací využití stávajících ploch a zařízení, eventuálně změnou využití již stávající zástavby. Vzhledem k dosavadnímu vývoji počtu obyvatel v posledních letech a obecným tendencím v rozvoji osídlení je možno předpokládat v Návsí další mírný růst počtu obyvatel, a to asi na 4 000‐4 100 obyvatel do roku 2020‐ 2025. c.

Hospodářské podmínky

Omezujícím faktorem rozvoje obce jsou širší podmínky zaměstnanosti (vzhledem k dostupným zdrojům pracovních příležitostí ‐ dlouhodobě velmi nepříznivá situace v zaměstnanosti na Třinecku, ale i na Slovensku s výrazným přenosem nezaměstnanosti). Podle definitivních výsledků sčítání z roku 2001 bylo v Návsí 1 721 ekonomicky aktivních obyvatel, z nichž vyjíždělo za prací 1 198 osob (70%). Vyjížďka byla a je orientována především na Třinec, Jablunkov, Český Těšín. Saldo dojížďky za prací bylo vysoce záporné ‐717 osob. Počet pracovních míst v řešeném území je odhadován asi na cca 600, především ve službách, drobném podnikání, zemědělské a lesní výrobě.

Tab. Ekonomická aktivita (ČSÚ, SLDB, r.2001)

ekonomicky aktivní –

podíl nezaměst EA

naní

míra

EA

nezaměst v zeměděl nanosti

ství

podíl EA vyjíždějící v země

podíl

za prací vyjíždějící

dělství

ch

(EA)

v %

Česká republika

5 253 400

51%

486 937

9,3%

230 475

4,4%

2 248 404

22%

okr. Frýdek‐Místek

110 003

48%

1 953

13,6%

3 557

3,2%

50 398

46%

řešené území

1 721

46%

214

12,4%

58

3,4%

1 198

70%

Vzhledem k nedostatečné vlastní nabídce pracovních příležitostí v řešeném území a značné závislosti na vyjížďce za prací je prvořadým úkolem vytvoření odpovídajících územně plánovacích podmínek pro rozvoj podnikání (zvýšení zaměstnanosti). Zároveň je nutno vzít v úvahu skutečnost, že závislost na regionu Třinecka v nabídce pracovních příležitostí zůstane i v budoucnosti dominantní. Vysoká nezaměstnanost, především v Třinci a okolí je jednou z bariér rozvoje řešeného území. Hlavní řešení tohoto faktoru je na makroekonomické a regionální úrovni (podpora strategických průmyslových zón v širším regionu – Třinec, Třanovice až po U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A 62/68 P R O S I N E C 200 9

ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ vzdálenější Nošovice). Možnosti územního plánu jsou v řešeném území v tomto směru omezené. Návrh nových ploch pro podnikání by měl být volen s vazbami na dopravní a jinou infrastrukturu, neomezující obytné a rekreační funkce v území. d.

Bydlení

Počet trvale obydlených bytů v řešeném území je pro rok 2009 odhadován na cca 1180. Podle definitivních výsledků sčítání bylo v roce 2001 v Návsí 1091 trvale obydlených bytů, z toho 943 bytů v rodinných domech. Poměrně malý podíl – 8,2 % (97 bytů) vykazovaly trvale neobydlené byty (v r.1991‐89 bytů), signalizující pouze omezené rezervy v intenzitě využití bytového fondu. Růst počtu tzv. neobydlených bytů je v ČR po r. 1991 relativně velmi rychlý. V Návsí je i cca 55 objektů individuální rekreace (podle sdělení obecního úřadu). Celkový rozsah druhého bydlení (jehož část tvoří i tzv. neobydlené byty) je odhadován na cca 150 jednotek druhého bydlení.

Tab. Bytový fond ( SLDB, r.2001)

trvale obydlené byty, z toho:

neobydlené byty

byty celkem

Česká republika

celkem

4 366 293 3 827 678

v bytových

v rodinných

domech

domech

2 160 730

celkem

%

k rekreaci

1 632 131

538 615

12,3%

175 225


88 297

79 383

36 174

42 740

8 914

10,1%

2 545

řešené území

1 188

1 091

135

943

97

8,2%

13

zdroj : ČSÚ Tab. Věková struktura bytového fondu (ČSÚ, SLDB, r.2001)

byty postavené v období Celkem

1946‐1980 abs,

ČR

3 827 678 1 868 940

1980‐1991

1991‐2001

%

abs.

%

abs.

%

48,8%

627 486

16,4%

313 769

8,2%


79 383

49 760

62,7%

12 720

16,0%

6 167

7,8%

řešené území

1 091

639

59%

139

13%

115

11%

V období 1991 ‐ 2001 bylo v obci získáno 115 nových bytů. V posledních letech je v řešeném území získáváno cca 10‐14 bytů ročně novou bytovou výstavbou. Zájem o bytovou výstavbu je v obci velký, i z širšího regionu. Následující tabulka uvádí bilanci potřeby bytů a druhého bydlení (je převzata z ÚAP SO ORP Jablunkov, tuto bilanci je nutno dále upřesnit a aktualizovat.


ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ Tab. Potřeba bytů a druhé bydlení ‐ SO ORP Jablunkov trvale obydlené byty ‐ aktuální stav a potřeba stav (1)

odpad (2)

růst úrovně(3)

potřeba*

2007

2008‐20

2008‐20

2008‐20

a

b

c

d

e

f

ČR

3 921 794

152 950

305 900

458 850

806 913

SO ORP

7 110

277

555

832

1395

814

2442

7,9

1 167

46

91

137

145

61

183

7,4

Územní jednotka název obce

Návsí

druhé bydlení ‐ jednotek

(c+d)

celkem

k rekreaci

obyvatel (4) na km2

odhad 2007 g

h

440 163 1 320 489

*potřeba je stanovena především na základě demografických podmínek obcí, při předpokladu stagnace počtu obyvatel. Očekávaný rozsah nové bytové výstavby během návrhového období bude ovlivňovat: ‐

odpad bytového fondu v rozsahu asi 0,2‐0,4% z výchozího počtu bytů ročně, přitom většinou nepůjde o fyzický odpad (demolice), ale spíš o slučování bytů, převod na druhé bydlení ‐ rekreační účely apod.

‐

neustálé zmenšování průměrné velikosti cenzové domácnosti (růst podílu domácností důchodců, rozvedených a samostatně žijících osob apod.). Okrajovým faktorem je i možné snížení rozsahu soužití cenzových domácností. Růst soužití cenzových domácností, který probíhá v posledních letech, však není možno považovat (především ve vesnické zástavbě) za jednoznačně negativní proces.

‐

změna počtu obyvatel (předpokládaný mírný růst)

Na základě odborného odhadu je možno předpokládat realizaci cca 10‐15 nových bytů ročně. Do řešeného území mohou směřovat zájmy jednotlivých investorů z okolního regionu, částečně i zájmy realitních firem, které se zajímají o realizaci ucelených lokalit obytné výstavby. Zda však bude nová výstavba skutečně realizována, závisí na reálné dostupnosti pozemků (nabídnutí na trhu), jejich ceně, na celkové ekonomické situaci apod. Z uvedeného důvodu je doporučováno uvažovat i s výraznými plošnými rezervami pro novou obytnou zástavbu. U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A 64/68 P R O S I N E C 200 9

i 10,2


4.1.8

SWOT analýza

S1 ‐ tradiční ráz osídlení s výraznou orientací na rekreační funkci S2 ‐ absence novodobé satelitní zástavby S3 ‐ silný rekreační potenciál S4 ‐ kapacitní železniční spojení s okolními sídelními útvary prostřednictvím celostátní železniční trati ČD č. 320 S5 ‐ probíhající realizace kapacitního silničního spojení se Slovenskem (silnice I/11) a ostatní částí Moravskoslezského kraje S6 ‐ hustá síť cyklistických tras a turisticky značených stezek S7 ‐ přímá vazba řešeného území na VI b. transevropský multimodální koridor sítě TEN–T a vnitrostátní koridorové tratě

W2 ‐ špatný technický stav některých silničních a místních komunikací, zejména v odlehlých částech obce W3 ‐ nedostatečné využívání železnice v systému kombinované osobní a nákladní železniční dopravy W4 ‐ dosud nepřipravená dostatečná cyklistická infrastruktura, většina úseků vedena společně s motorovou dopravou bez zásadnější vzájemné segregace

DOPRAVA

DOPRAVA

W1 ‐ rozdělení území dvěma dopravními koridory – silnící I/11 a železničním koridorem

URBANISMUS

URBANISMUS

Analýza vnitřních silných a slabých stránek a vnějších příležitostí a hrozeb – SWOT analýza v tematickém členění dle jednotlivých služeb je uvedena v následující tabulce. S ‐ SILNÉ STRÁNKY W ‐ SLABÉ STRÁNKY

S10 ‐ obec vykazuje značnou atraktivitu bydlení, projevuje se zde zájem o bydlení i ze širšího regionu. S11 ‐ obec se nachází na rozvojové ose území (návrh ZÚR MSK).

W5 ‐ Značná úroveň nezaměstnanosti a nízká úroveň mezd, částečně snižující soudržnost obyvatel území. W6 ‐ Omezená nabídka připravených stavebních pozemků, zejména pro bydlení.

S12 ‐ vyhovující veřejný vodovod

W7 ‐ kanalizace v obci není vybudována

S13 ‐ významné zdroje povrchových vod v CHOPAV Beskydy a Jablunkovsko, některé povrchové vody jsou využívány k jímání a dále upravovány na vodu pitnou (Radvanov [ÚV Radvanov], Rohovec [ÚV Rohovec])

W8 ‐ Snížená přirozená retenční schopnost krajiny.

S14 ‐ vysoký vodní potenciál umožňující podstatné zvýšení akumulace vody v území a nalepšování průtoků v tocích, výskyt pramenné oblasti a přírodní charakter podhorské krajiny. S15 ‐ protipovodňové úpravy toku Olše a upravená koryta některých drobných vodních toků. S16 ‐ plošná plynofikace obce S17 ‐ dobrý technický stav a dimenze vedení VN a NN

W9 ‐ Bakteriální znečištění všech hlavních toků MSK a eutrofizace vodních nádrží. W10 ‐ Kolísavá vydatnost zdrojů podzemních vod v suchých obdobích ohrožující ve značné míře zásobování veřejných vodovodních řadů pitnou vodou. W11 ‐ Nevyhovující kvalita vody v tocích vlivem zaústěných kanalizačních sběračů.

TECHNICKÁ INF.

TECHNICKÁ INF.

S9 ‐ obec vykazuje příznivý vývoj počtu obyvatel.

DEMOGRAFIE

DEMOGRAFIE

S8 ‐ dobré předpoklady pro vyšší využití železnice v přepravě nákladu a ve funkci příměstské a regionální obsluhy území

W12 ‐ Zvýšená vodní eroze v krajině. W13 ‐ Pokračující urbanizace vyhlášených záplavových území řeky Olše, ohrožení části Jablunkovska záplavami.

S18 ‐ krajina s výraznými přírodními a krajinnými hodnotami S19 ‐ Evropsky významná lokalita NATURA 2000, Ptačí lokalita NATURA 2000 S20 ‐ značná míra zachování krajinného rázu

W115‐ omezení v chráněných územích – limity staveb, využití ploch W16 ‐ Nízká míra využití alternativních zdrojů elektrické energie

PŘÍRODA

KRAJINA‐PŘÍRODA

W14 ‐ Nízká míra využití alternativních zdrojů elektrické energie.



T – HROZBY

O1 ‐ podpora aktivit souvisejících s budováním povědomí o obci, jako středisku rekreace a sportu

T1 ‐ zanedbání rozvojových potřeb obce nepřiměřenou ochranou ploch

O2 ‐ vybudování odpovídající občanské vybavenosti vycházející z potřeb obce a jejich návštěvníků

T2 ‐ neadekvátní rozšiřování ploch pro novou výstavbu převyšující potřeby obce, zaměřené na „satelizující“ tendence

O3 – vytipování vhodných rozvojových ploch pro funkci individuálního bydlení

T3 ‐ nedostatečná podpora věnovaná budování nové občanské vybavenosti, zvláště pak zaměřené na podporu rekreačního potenciálu obce

O4 ‐ realizací úprav cyklistických tras, cyklostezek, turistických a naučných stezek a lyžařských běžeckých tratí se zvýší atraktivita oblasti z hlediska cestovního ruchu

T4 ‐ technický stav silničních a místních komunikací nebude zlepšován a obnovován

O5 ‐ převedení vyšších přepravních objemů ze silnice na železnici a začlenění železnice do systému kombinované dopravy, nabídka ekologicky šetrné formy přepravy osob i nákladů – snížení ekologické zátěže území

T6 ‐ omezená prostorová flexibilita je překážkou zásadnějšího převedení nákladu na železnici a příčinou její malé atraktivity pro podnikatelské aktivity

T5 ‐ zvyšující se tlak na kapacitu silniční infrastruktury

T8 ‐ nevyhovující technická úroveň infrastruktury, nedostatečná kvalita služeb, nepříznivá cenová politika železniční přepravy – snížení konkurenceschopnosti a možnosti výraznějšího převedení přepravních výkonů na železnici

DOPRAVA

DOPRAVA

O ‐ PŘILEŽITOSTI

W17 – potencionálním ochranná pásma výroby

URBANISMUS

URBANISMUS

S21 – dostatečné množství rozvojových ploch v rámci stávajících areálů

VÝROBA

VÝROBA

T9 ‐ nedostatečná segregace cyklistické dopravy zvýšené riziko střetů, nedostatek souvisejících služeb a vybavenosti ‐ nízká atraktivita a omezené využívání

O7 ‐ Využití širší polohy obce s ohledem na rozvoj výrobního, rekreačního a obslužného potenciálu regionu a celkového rozvojového potenciálu vlastního řešeného území.

T10 ‐ extenzivní a z hlediska lokalizace nevhodné posilování výrobních funkcí obce, s negativními dopady zejména na atraktivitu bydlení, rekreační předpoklady území. T11 ‐ dlouhodobě vysoká úroveň nezaměstnanosti promítající se do snížení soudržnosti obyvatel území.

DEMOGRAFIE

DEMOGRAFIE

O6 ‐ Zvýšení atraktivity bydlení, zejména ve vazbě na využití obytného a rekreačního potenciálu území a optimalizaci využití územně technických předpokladů rozvoje.

O8 ‐ Příprava stavebních pozemků s ohledem na jejich nejlepší možné využití (posílení obytné atraktivity při dodržení zásad urbanistické ekonomie).


ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ O9 ‐ řešit otázku soběstačnosti v zásobování pitnou vodou O10 ‐ zrealizovat oddílnou splaškovou kanalizací v obci O11 ‐ modernizace inženýrských sítí a zásobování energiemi s důrazem na úspory a ochranu prostředí

O13 ‐ revitalizace drobných vodních toků, nezatrubňovat vodní toky. O14 ‐ využití Operačního programu Životní prostředí a Programu rozvoje venkova pro zlepšování retenční schopnosti krajiny a stavu vodních ekosystémů.

T11 ‐ znečišťování ovzduší spalovacími procesy v bytově ‐ komunálním hospodářství a tím způsobené zatížení ovzduší cizorodými látkami T12 ‐ růst ceny el. energie z důvodu deformace tržních podmínek dotacemi do obnovitelných zdrojů a výkupu el. energie z těchto zdrojů T13 ‐ ohrožení vodních zdrojů při mimořádných situacích (období sucha).

TECHNICKÁ INF.

TECHNICKÁ INF.

O12 ‐ orientace na využití energetického potenciálu biomasy a sluneční energie

T11 ‐ další zhoršování kvality podzemních vod v důsledku nerealizace splaškové kanalizace a ČOV dosud neřešených sídel.

O15 ‐ podstatné zvýšení veřejných finančních prostředků a dotací z Evropské unie na ochranu vod (snižovat znečištění vod) a protipovodňovou ochranu (prováděním dostatečné údržby vodních toků). O16 ‐ při povolování zástavby respektovat nezbytný manipulační prostor pro údržbu vodních toků.

PŘÍRODA

T18 – umístění nevhodné výrobní funkce do řešeného území

VÝROBA

O20 ‐ pro pásmo živočišné výroby je možné vydat územní rozhodnutí, které zamezí výstavbě objektů hygienické ochrany v těchto OP.

O19 ‐ podpora aktivit zaměřených na rozvoj cykloturistiky

T14 ‐ znehodnocení přírody a krajiny nevhodně vymezenými plochami pro zástavbu

PŘÍRODA

O18 ‐ podpora aktivit zaměřených na rozvoj pěší turistiky

VÝROBA

O17 ‐ v záplavových územích omezovat veškeré aktivity zhoršující odtokové poměry.

4.1.9

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel obce

Řešené území vykazuje z hlediska udržitelnosti rozvoje území mírné ohrožení hospodářského rozvoje (zejména z hlediska zaměstnanosti obyvatel). Jako průměrné (z pohledu regionu – SO ORP Jablunkov) až podprůměrné z hlediska širších poměrů ČR je možno hodnotit podmínky pro příznivé životní prostředí (zejména jeho zastavěného území). Specifickou hodnotou řešeného území je jeho rekreační potenciál ve vazbě na blízké okolí (CHKO Beskydy). S ohledem na funkci obce ve struktuře osídlení (širší antropogenní podmínky) a přírodní podmínky jejího rozvoje je předpokladem udržitelnosti rozvoje řešeného území posílení hospodářského podmínek v rámci širšího regionu (realizace průmyslových zón v SO ORP Třinec, Frýdek ‐ Místek), ve vlastním řešeném území pak posílení obytné, obslužné a částečně i rekreační funkce obce, při minimalizaci dopadů v oblasti životního prostředí (zejména negativních vlivů dopravy). Optimalizace funkcí řešeného území s ohledem na širší region je předpokladem přiměřeného rozvoje obce, který by však neměl překročit měřítka a limity obce (jak z hlediska tradice zástavby, zachování sociální soudržnosti obyvatel, tak i rekreačního potenciálu území a přiměřených podmínek vybavenosti obce). U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A 67/68 P R O S I N E C 200 9

ÚZEMNÍ PLÁN N Á V S Í DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ 4.2 Definice problémů k řešení Cílem zpracování průzkumů a rozborů bylo zjištění současného stavu využití území, vyhodnocení rozvojových tendencí, problémů a střetů v území. Z provedených průzkumů a rozborů vyplývá, že Návsí je obcí s obytnou a rekreační funkcí, s dostatečným potenciálem ploch výroby, s kvalitním životním prostředím, s kvalitním přírodním prostředím, ale s výraznými problémy v oblasti technické infrastruktury a s výraznými limity vyplývajícími z polohy obce v CHKO Beskydy a dalších plochách se zvýšenou ochranou. K dalším úkolům, které budou řešeny v územním plánu, patří:

-

-

stanovení předpokládaného demografického vývoje obce stanovení kvantitativní potřeby nových bytů (BD) navržení nových ploch pro obytnou výstavbu (RD) posouzení potřeb v oblasti občanské vybavenosti, navržení ploch a stanovení zásad pro případnou výstavbu zařízení občanského vybavení a sportovních zařízení vymezení ploch a stanovení zásad pro rozvoj výrobních zařízení zajištění územní rezervy pro dostavbu tahu I/11 na čtyřpruhovou směrově rozdělenou kategorii prověření územních dopadů optimalizace železniční trati č. 320 na okolní plochy prověření aktuálnosti dopravních záměrů navržených v rámci platné územně plánovací dokumentace navržení odstranění dopravně závadných míst na komunikační síti navržení podmínek pro realizaci dopravní infrastruktury zajišťující obsluhu vybraných ploch vymezených pro další výstavbu navržení podmínek pro realizaci nových komunikací pro chodce (stezky pro chodce) navržení podmínek pro realizaci nových cyklistických tras a cyklostezek navržení podmínek pro realizaci nových parkovacích a odstavných kapacit dle místní potřeby prověření a podle potřeby úprava lokalizace autobusových zastávek v území a jejich vybavení z hlediska bezpečnosti a přijatelné dostupnosti návrh doplnění sítí a zařízení technické infrastruktury prověřit aktuálnost záměru výstavby VTL plynovodu DN 300 Jablunkov – SR (se kterým je stále počítáno v nadřazené ÚPD a který je z pohledu Severomoravské plynárenské již neaktuálním záměrem, a který již není obsažen v návrhu ZÚR MSK a nebude v ÚP limitujícím prvkem. řešení kolizí nových návrhů a záměrů se zájmy ochrany přírody návrh opatření na ochranu životního prostředí vymezení prvků územního systému ekologické stability vymezení veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací.

5.

ZÁVĚR

Zpracované doplnění průzkumů a rozborů současného stavu využití území, analýza problémů řešeného území a posouzení záměrů a střetů v území budou spolu se závaznými nadřazenými dokumenty podkladem pro zpracování Územního plánu Návsí. Požadavky na zpracování územního plánu a úkoly k řešení jsou obsaženy v návrhu zadání územního plánu. Návrh zadání bude předložen k nahlédnutí veřejnosti a projednán s dotčenými orgány, se sousedními obcemi a s Krajským úřadem Moravskoslezského kraje. Na základě požadavků dotčených orgánů a krajského úřadu, podnětů sousedních obcí a vznesených připomínek bude zformulováno definitivní znění zadání územního plánu, které musí schválit zastupitelstvo obce. Schválené zadání se stane závazným podkladem pro zpracování Územního plánu Návsí U R B A N I S T I C K É S T Ř E D I S K O O S T R A V A , S . R . O . , S P A R T A K O V C Ů 3 , 708 00 O S T R A V A ‐ P O R U B A 68/68 P R O S I N E C 200 9

ÚZEMNÍ PLÁN NÁVSÍ DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ A. TEXTOVÁ ČÁST

Recommend Documents