ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA HORAŽĎOVICE ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY. České Budějovice

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA HORAŽĎOVICE ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Březen 2015

EIA SERVIS s.r.o. České Budějovice

Územní plán města Horažďovice

Strana 2

___________________________________________________________________________

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA HORAŽĎOVICE ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Zpracovatel:

EIA SERVIS s.r.o. IČO: 625 26 791 U Malše 20 370 01 České Budějovice Tel.: 386 354 942, 606 680 878 Architektonický atelier M.A.A.T., s.r.o. IČO: 281 45 968 Převrátilská 330/15 390 01 Tábor Tel.: 608 960 969

Odpovědný zástupce zpracovatele:

RNDr. Vojtěch Vyhnálek CSc., jednatel společnosti Tel.: 606 687 268

Hlavní řešitel:

Ing. Pavel Popela Autorizovaný projektant územních systémů ekologické stability Trocnovská 37/45 České Budějovice Tel.: 604 823 291

Spolupráce:

Lucie Pánová, atelier M.A.A.T., Tábor Ing. Alexandra Čurnová, EIA SERVIS, Č. Budějovice

___________________________________________________________________________ Územní systém ekologické stability

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 3

___________________________________________________________________________

Obsah strana

A. Textová část .......................................................................................................... 4 A.1. Obecná charakteristika přírodních podmínek ................................................... 4 A.1.1. Klima .......................................................................................................... 4 A.1.2. Geomorfologické členění ........................................................................... 5 A.1.3. Geologie ..................................................................................................... 6 A.1.4. Půda ........................................................................................................... 7 A.1.5. Voda ........................................................................................................... 8 A.1.6. Krajina a krajinný ráz .................................................................................. 9 A.1.7. Zvláště chráněná území ........................................................................... 10 A.1.8. Biogeografické členění ............................................................................. 10 A.1.9. Fytogeografické členění ........................................................................... 11 A.1.10. Rekonstrukční a potenciální vegetace: .................................................. 12 A.2. Charakteristika aktuální vegetace zájmového zemí ....................................... 13 A.2.1. Porosty dřevin .......................................................................................... 13 A.2.2. Luční porosty a krátkostébelné trávníky ................................................... 14 A.2.3. Vodní a mokřadní biotopy ........................................................................ 15 A.2.4. Ostatní...................................................................................................... 16 A.3. Návrh územního systému ekologické stability ................................................ 17 A.3.1. Lokální úroveň .......................................................................................... 18 A.3.2. Regionální úroveň .................................................................................... 18 A.3.2. Nadregionální úroveň ............................................................................... 19 A.4. Obecné zásady údržby jednotlivých prvků ..................................................... 19 A.5. Použité podklady ............................................................................................ 20 B. Tabulková část .................................................................................................... 21 C. Mapová část...................................................................................................... 105


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 4

___________________________________________________________________________

A. Textová část Řešené území zahrnuje správní území města Horažďovice, tedy katastrální území Horažďovice, Zářečí u Horažďovic, Komušín, Babín u Horažďovic, Horažďovická Lhota, Třebomyslice u Horažďovic, Svaté Pole u Horažďovic, Boubín a Veřechov. Rozloha řešeného území činí 43,02 km2.

A.1. Obecná charakteristika přírodních podmínek A.1.1. Klima Zájmové zemí zasahuje do dvou klimatických oblastí (dle Quitta), a to mírně teplých oblastí MT7 a MT5. Větší část území (Horažďovice a jejich okolí a severní část řešeného území) náleží do oblasti MT7, do oblasti MT5 spadá jen jižní část řešeného území (okolí obcí Boubín, Svaté Pole, Veřechov). Pro klimatickou oblast MT7 je charakteristické průměrně dlouhé, mírné, mírně suché léto, krátké přechodné období s mírným jarem a mírně teplým podzimem. Zima je průměrně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Klimatická oblast MT5 má normální až krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně chladná, suchá až mírně suchá s normální až krátkou sněhovou pokrývkou Pro klimatickou oblast MT7 jsou typické následující charakteristiky: počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota v lednu průměrná teplota v červenci průměrná teplota v dubnu průměrná teplota v říjnu průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn ve vegetačním období srážkový úhrn v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných

30 - 40 140 - 160 110 - 130 40 - 50 -2 - -3 °C 16 – 17 °C 6 – 7 °C 7 – 8 °C 100 - 120 400 – 450 mm 200 – 250 mm 60 - 80 120 - 150 40 - 50


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 5

___________________________________________________________________________

Pro klimatickou oblast MT5 jsou typické následující charakteristiky: počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota v lednu průměrná teplota v červenci průměrná teplota v dubnu průměrná teplota v říjnu průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn ve vegetačním období srážkový úhrn v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných

30 - 40 140 - 160 130 - 140 40 - 50 -4 - -5 °C 16 – 17 °C 6 – 7 °C 6 – 7 °C 100 - 120 350 – 450 mm 250 – 300 mm 60 - 100 120 - 150 50 - 60

Následující tabulky uvádějí průměrný úhrn srážek a průměrné teploty v oblasti. V tabulce srážek jsou údaje ze srážkoměrné stanice Horažďovice. V Horažďovicích není klimatická stanice, proto průměrné teploty jsou uvedeny z klimatické stanice Strakonice, která se nachází cca 15 km jihovýchodně. Průměrný úhrn srážek [mm] Stanice Horažďovice

I 27

II 28

III 29

IV 45

V 63

VI 78

VII 85

VIII 68

IX 46

X 40

XI 31

XII 35

Rok 575

IV-IX 385

X-III 190

Průměrná teplota vzduchu [C] Stanice Strakonice

I II -2,3 -1,2

III 3,1

IV 7,4

V VI VII VIII IX 12,4 15,4 17,2 16,3 12,7

X 7,5

XI 2,6

XII Rok IV-IX -1,1 7,5 13,6

A.1.2. Geomorfologické členění Řešené území zasahuje do tří geomorfologických jednotek provincie Česká vysočina (řazeno podle velikosti plochy v jednotce zahrnuté): Geomorfologická jednotka IIA 4A d soustava: Česko-moravská podsoustava: Středočeská pahorkatina celek: Blatenská pahorkatina podcelek: Horažďovická pahorkatina okrsek: Střelskohoštická pahorkatina ___________________________________________________________________________ Územní systém ekologické stability

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 6

___________________________________________________________________________ Geomorfologická jednotka IB 2F b soustava: Šumavská podsoustava: Šumavská hornatina celek: Šumavské podhůří podcelek: Bavorovská vrchovina okrsek: Prácheňská pahorkatina Geomorfologická jednotka IB 2F a soustava: Šumavská podsoustava: Šumavská hornatina celek: Šumavské podhůří podcelek: Bavorovská vrchovina okrsek: Budětická vrchovina Střelskohoštická pahorkatina je plochá pahorkatina v povodí Otavyna granodioritech středočeského plutonu se slabě členěným erozně denudačním reliéfem. Typickým prvkem jsou četné drobné lesíky a velké zastoupení rybníků v krajině. Do popsaného geomorfologického okrsku náleží celá severní část řešeného území zhruba po řeku Otavu, tedy zhruba 2/3 zájmového území. Prácheňská pahorkatina je plochá pahorkatina z perlové ruly moldanubika a širokých pruhů biotitických granodioritů středočeského plutonu s mírně zvlněným denudačním reliéfem s nejvýznamnějším vrchem Prácheň (mimo řešené území). Do popsaného geomorfologického okrsku náleží jižní část řešeného území, plošně zhruba necelá jedna třtina zájmového území. Budětická vrchovina je plochá vrchovina z jemnozrnných biotitických pararul pestré série sušicko – votické s četnými vložkami krystalických vápenců. Do řešeného území zasahuje popsaný geomorfologický okrsek nepatrně, náleží k němu jen lesní komplex západně od obce Boubín, tedy východní svahy vrchů Moučanka a Svitník.

A.1.3. Geologie Geologickým podkladem většiny plochy severní části řešeného území je biotický až amfibolicko – biotitický granodiorit až křemenný diorit Středočeského plutonu. Jedná se o horniny, pravděpodobně devonského až karbonského stáří, vzniklé ztuhnutím žhavotekutého magmatu. Jižní část řešeného území leží na horninách moldanubika. Jako moldanubikum je označován rozsáhlý komplex většinou silně přeměněných a hlubinných hornin budující převážně jižní a jihozápadní část Českého masivu a představující jeho staré prekambrické jádro. V území jsou zastoupeny biotitické perlové ruly, injikované ruly a arterity a jemnozrnné biotitické pararuly moldanubika. V rulách jsou zastoupeny vložky krystalického vápence, a to v masivu vrchů Moučanka a Svitník, dále v pruhu severně od Boubína přes Svaté Pole končícím pahorky Na Hrádku a Kacle východně od Horažďovic. ___________________________________________________________________________ Územní systém ekologické stability

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 7

___________________________________________________________________________ Terciér je zastoupen v území v údolí Otavy. Jedná se o vrstvy lednicko – sudoměřické, písky s jílovitými vložkami a šedé jíly. Kvartérní pokryv je v oblasti zastoupen říčními sedimenty v nivě Otavy v podobě hlavně štěrku a písku s občasným výskytem jílu. A.1.4. Půda Půdotvorný proces závisí na půdotvorném substrátu, reliéfu území, hydrologických podmínkách a činnosti organismů. V zájmovém území převládají v severní části hnědé půdy kyselé, kolem Otavy hnědé půdy s podzoly na terasových uloženinách a v jižní části řešeného území ilimerizované půdy s hnědými půdami oglejenými. Hnědé půdy jsou nejrozšířenějším půdním typem na území našeho státu. Uplatňují se jak v pahorkatinách a vrchovinách, tak i v horách, málo zastoupeny jsou jen v nížinách. Převažuje humidnější, mírně teplé klima, roční úhrn srážek se obvykle pohybuje mezi 500-900 mm, průměrná roční teplota 4-9 °C. Jako matečný substrát se uplatňují téměř všechny horniny skalního podkladu (žuly, ruly, svory, čediče, pískovce, břidlice odvápněné „opuky“ a mnohé jiné). Původní vegetací byly listnaté lesy (dubohabrové až horské bučiny). Hnědé půdy jsou nejvíce rozšířeny mezi 450– 800 m n. m. a jsou vázány na členitý reliéf. Poměrně časté jsou však hnědé půdy i na terasových štěrcích a píscích, které se naopak nejvíce uplatňují v nízkých rovinatých polohách. Hnědé půdy patří mezi vývojově mladé půdy, které by v méně členitých podmínkách přešly v jiný půdní typ – hnědozemě, ilimerizované půdy apod. Hlavním půdotvorným pochodem při vzniku hnědých půd je intenzivní zvětrávání. Hnědé půdy kyselé se vyznačují nižším obsahem humusu, nápadným poklesem půdní reakce a také nízkým nasycením sorpčního komplexu. Hnědé půdy s podzoly na terasových uloženinách jsou značně ovlivněny intenzivním vyplavováním – podzolizací, kdy se humusové látky spolu s oxidy železa a hliníku přemisťují do spodiny. Jsou poměrně málo úrodné. Ilimerizované půdy jsou v pahorkatinách a vrchovinách velmi časté. Převažuje humidnější klima, roční úhrn srážek se obvykle pohybuje mezi 550-900 mm, průměrná roční teplota 6-8 °C. Matečným substrátem jsou nejčastěji sprašové hlíny, středně těžké glaciální sedimenty, smíšené svahoviny ale i hluboké zvětraliny pevných hornin. Původní vegetací byly kyselé doubravy a bučiny. Ilimerizované půdy jsou nejvíce rozšířeny mezi 250–600 m n. m. Hlavním půdotvorným pochodem při vzniku půd je ilimerizace, promývání, kdy pod humusovým horizontem leží horizont eluviální, tedy ochuzený. Pod ním je horizont iluviální, obohacený o jílovou substanci. Ilimerizované půdy oglejené mají jílem obohacený, zhutnělý, tudíž málo vodopropustný spodní horizont, který na svém povrchu zadržuje srážkovou vodu. V ní se sráží oxidy železa a manganu do tzv. bročků tmavě rezivé barvy, které jsou pro ně typické. Celkově jde o těžší půdy zemědělsky nižší kvality.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 8

___________________________________________________________________________ A.1.5. Voda Povrchové vody Řešené území se rozkládá na plochách následujících povodí:       

1-08-01-109 Mlýnský potok od Velenovského potoka po ústí 1-08-01-110 Levé rameno Otavy od Mlýnského potoka po ústí 1-08-01-111 Otava od ústí levého ramene Otavy po Veřechovský potok 1-08-01-112 Veřechovský potok 1-08-01-119 Pačejovský potok 1-08-01-120 Březový potok od Pačejovského potoka po Zhůřecký potok 1-08-01-121 Zhůřecký potok

V povodí Mlýnského potoka č.h.p. 1-08-01-109 se nachází jen západní okraj řešeného území západně Horažďovice - Zářečí. Plocha povodí činí 25,063 km2, lesnatost 10%. V povodí levého ramene Otavy od Mlýnského potoka po ústí č.h.p. 1-08-01-110 se nachází severozápadní část města Horažďovice. Plocha povodí činí 2,621 km2, lesnatost 10%. V povodí Otavy od ústí levého ramene Otavy po Veřechovský potok č.h.p. 1-08-01111 se nachází východní polovina města Horažďovice. Plocha povodí činí 18,297 km2, lesnatost 10%. Otava je vodohospodářsky významným tokem. Průtok Otavy v Horažďovicích se průměrně pohybuje kolem 13 m 3/s. V povodí Veřechovského potoka č.h.p. 1-08-01-112 se nachází jižní výběžek řešeného území kolem obce Veřechov. Délka údolí činí 5 km, plocha povodí je 8,129 km2, lesnatost 10%. V povodí Pačejovského potoka č.h.p. 1-08-01-119 se nachází severozápadní výběžek řešeného území kolem obcí Třebomyslice a Horažďovická Lhota. Délka údolí činí 8,2 km, plocha povodí je 11,795 km2, lesnatost 10%. V povodí Březového potoka v úseku od Pačejovského potoka po Zhůřecký potok č.h.p. 1-08-01-120 se nachází severní a severovýchodní část řešeného území s obcí Babín a nádražím Horažďovice - Předměstí. Plocha povodí činí 11,389 km2, lesnatost 20%. Povodí Zhůřeckého potoka č.h.p. 1-08-01-121 zasahuje do řešeného území jen do severovýchodní části. Délka údolí činí 6,5 km, plocha povodí je 12,713 km2, lesnatost 10%. Do řešeného území zasahují ještě další povodí, ale jen nepatrně.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 9

___________________________________________________________________________ Podzemní vody Z hydrogeologického pohledu přísluší zájmové území hydrogeologickému rajonu 631 Krystalinikum v povodí Horní Vltavy. Tento hydrogeologický rajon zahrnuje plochu rozlohy 5 928 km2. Pro sedimentární křídové a neogenní akumulace je charakteristický vícekolektorový zvodnělý systém (časté střídání kolektorů – pískovce, slepence a izolátorů - jílovce). V pánevní oblasti Otavy se vytváří dva částečně oddělené typy oběhu podzemních vod. V rámci mělkého oběhu proudí voda z míst infiltrace (výchozy písčitých uloženin) zejména v závislosti na morfologii terénu k lokálním erozním bázím a je drénována od vodotečí a částečně od hlouběji uložených kolektorů. Hlubší, vodohospodářsky významný oběh je doplňován přítokem z okolního, případně podložního krystalinika a z kolektorů mělkého oběhu. Podzemní voda proudí k hlavním erozním bázím (údolní niva Otavy). V řešeném území se nenacházejí velká ochranná pásma zdrojů podzemních vod.

A.1.6. Krajina a krajinný ráz Krajina řešeného území je zásadně pozměněná člověkem. Především je silně poznamenaná melioracemi provedenými zde v 80. letech minulého století. Všechny vodní toky jsou napřímeny, břehové porosty zničeny, okolní zemědělské pozemky jsou odvodněny. Krajina je do značné míry odlesněná a lesní porosty jsou tvořeny převážně jehličnany. Přesto je krajina Horažďovicka pohledově hezká a zajímavá. Zejména v severní části řešeného území jsou četné pahorky s drobnými lesíky, které jsou převážně borové, ale často smíšené, v nichž dominuje borovice s dubem. V jižní části území se zdvihají vyšší kopce a otevírá se krásný pohled do Pošumaví. Střední část ovlivňuje niva Otavy, v níž leží město Horažďovice. Pohled na město je nejhezčí z jihozápadní strany, tedy z nivy Otavy, z ostatních stran je rušen četnými technickými stavbami. Zastoupení vodních ploch je na Horažďovicku sice nižší, než v sousedním Blatensku, ale zastoupeny jsou v krajině poměrně často. Některé z nich mají ještě charakter Blatenska – tedy jsou doprovázeny balvanitými pastvinami a po jejich vypuštění se objeví ohromné balvany schované na jejich dně. Krajinný ráz je v § 12 zákona ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny definován jako přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Ochrana krajinného rázu zajišťuje komplexní ochranu krajiny, především ochranu přírodních a estetických hodnot, významných krajinných prvků (VKP) a zvláště chráněných území (ZCHÚ), kulturních dominant, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Krajinný ráz není všude stejně výrazný, neopakovatelný, jedinečný a cenný. Krajinu, ve které jsou přítomny mimořádné a jedinečné hodnoty přírodní, kulturní nebo ___________________________________________________________________________ Územní systém ekologické stability

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 10

___________________________________________________________________________ estetické, je třeba chránit s větší přísností, než krajinu, ve které jsou tyto hodnoty přítomny sporadicky nebo v ní přítomny nejsou vůbec. K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami může příslušný orgán ochrany přírody a krajiny zřídit přírodní park. Řešené území se nenalézá uvnitř přírodního parku ve smyslu zákona. Nejbližším přírodním parkem je přírodní park Buděticko, jehož severovýchodní hranice prochází ve vzdálenosti cca 5 km jihozápadně od centra města Horažďovice a do řešeného území nezasahuje. A.1.7. Zvláště chráněná území Uvnitř řešeného území se nachází přírodní památka Svaté Pole. Vyhlášena byla v roce 2007 Krajským úřadem Plzeňského kraje na rozloze cca 3,5 ha. Nachází se východně stejnojmenné obce a chrání mezofytní louky s bohatou populací vstavače kukačky (Orchis morio). Přírodní památka Svaté Pole je zároveň evropsky významnou lokalitou CZ0320437 dle NV 318/2013 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. Předmětem ochrany je stanoviště 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis). A.1.8. Biogeografické členění Dle biogeografického členění republiky (Culek a kol., 1996) leží řešené území na rozhraní biogeografického regionu 1.29 - bioregion Blatenský (severní část) a 1.42 – bioregion Sušický (jižní část). Hranicí je zhruba řeka Otava. V Blatenském bioregionu, který je tvořen hlavně žulovou pahorkatinou, dominuje hlavně biota 4. bukového stupně, geobotanicky řazená do acidofilních doubrav a olšin; vyšší kopce jsou řazeny do bučin. V Blatenském bioregionu převažuje zejména orná půda se zastoupením kulturních borů, rybníků a luk. Typická nadmořská výška je 430 – 580 m. Na většině území převažují acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion), v minulosti asi i s početnějším zastoupením jedle. Flóra charakteristická pro bioregion je poměrně chudá. V bioregionu se vyskytuje běžná fauna hercynské zkulturnělé krajiny, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá). Významné druhy - Savci: ježek západní (Erinaceus europaeus). Ptáci: husa velká (Anser anser), břehouš černoocasý (Limosa limosa), vodouš rudonohý (Tringa totanus), rybák obecný (Sterna hirundo), břehule říční (Riparia riparia), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes). Obojživelníci: ropucha krátkonohá (Bufo calamita), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Měkkýši: trojzubka stepní (Chondrula tridens), suchomilka obecná (Helicella obvia). Hmyz: vážka podhorní (Sympetrum pedemontanum), vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis). V Sušickém bioregionu, který je tvořen zejména migmatity a migmatickými rulami, dominuje pro region typická biota 3. dubovo-bukového až 5. jedlovo-bukového stupně s patrným alpským vlivem. Místní krajina je charakterizovaná jako kulturní, přičemž převažují kulturní smrčiny s fragmenty bučin na vápencích. Typická nadmořská výška je 460 – 770 m. Na většině území převažují acidofilní doubravy ___________________________________________________________________________ Územní systém ekologické stability

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 11

___________________________________________________________________________ (Genisto germanicae-Quercion), silně byly zastoupené i jedliny (Galio-Abietenion) a méně častěji i bučiny (podsvaz Fagenion a asociace Luzulo-Fagetum). Na rozdíl od Blatenského bioregionu je flóra v Sušickém bioregionu velmi pestrá a to především v oblasti vápenců. V bioregionu převažuje ochuzená lesní fauna hercynského původu, se západními a horskými vlivy. Vody, které územím protékají se řadí do pásma pstruhového. Otava jako podhorská řeka je řazená do pásma lipanového. Významné druhy - Savci: ježek západní (Erinaceus europaeus), vydra říční (Lutra lutra), plch zahradní (Eliomys quercinus). Ptáci: jeřábek lesní (Bonasa bonasia), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), hýl rudý (Carpodacus erythrinus). Obojživelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Měkkýši: zuboústka trojzubá (Isognomostoma isognomostoma), zuboústka sametová (Causa holosericea), srstnatka jednozubá (Trichia unidentata), trojzubka stepní (Chondrula tridens), suchomilka obecná (Helicella obvia), zrnovka mechová (Pupilla muscorum). Hmyz: jepice podivná (Arthroplea congener), šídlo páskovec kroužkovaný (Cordulegaster boltoni). A.1.9. Fytogeografické členění Podle regionálně fytogeografického členění se zájmové území nachází ve fytogeografické oblasti mezofytikum, obvodu Českomoravské mezofytikum, na rozhraní dvou fytogeografických okresů Horažďovická pahorkatina a Šumavsko – novohradské podhůří. Na území fytogeografického okresu Horažďovická pahorkatina, a to podokresu Horažďovicko, leží severní část řešeného území zhruba po řeku Otavu. Jižně od Otavy zhruba po obec Boubín a Svaté Pole zasahuje do řešeného území výběžek fytogeografického podokresu Sušicko – Horažďovické vápence okresu Šumavsko – novohradské podhůří. Jižní část řešeného území spadá do fytogeografického podokresu Volyňské Předšumaví okresu Šumavsko – novohradské podhůří. Pro fytogeografický okres Horažďovická pahorkatina, podokres Horažďovicko, je charakteristický suprakolinní vegetační stupeň (kopcovina) s jednotvárnou květenou tvořenou mezofyty, relativně kontinentální, srážkově nedostatkové klima (= vztah k průměrné izohyetě odpovídající nadmořské výšce fytochorionu), terén spíše plochý než svažitý, granodioritový substrát a mozaika lesnaté, zemědělsky využívané, méně rybničnaté krajiny. Pro fytogeografický okres Šumavsko – novohradské podhůří, podokres Sušicko – horažďovické vápence, je charakteristický suprakolinní vegetační stupeň (kopcovina), méně submontánní (vrchovina) s květenou tvořenou různorodými mezofyty, méně i termofyty, relativně kontinentální, srážkově nedostatkové klima, terény spíše svažité, vápnitý substrát a mozaika lesnaté a zemědělsky využívané krajiny. Pro fytogeografický okres Šumavsko – novohradské podhůří, podokres Volyňské Předšumaví, je charakteristický suprakolinní vegetační stupeň (kopcovina), méně submontánní (vrchovina) s jednotvárnou květenou tvořenou mezofyty, relativně kontinentální, srážkově nedostatkové klima, terén spíše svažitý než plochý, chudý substrát a mozaika lesnaté a zemědělsky využívané krajiny. ___________________________________________________________________________ Územní systém ekologické stability

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 12

___________________________________________________________________________

A.1.10. Rekonstrukční a potenciální vegetace: Rekonstrukční vegetací většiny plochy řešeného území jsou kyselé doubravy třídy Quercetea robori – petraeae na chudém substrátu zvýšené paroviny. Niva Otavy a jejích přítoků byla doprovázena liniemi luhů a olšin tříd Salicetea purpureae, Alnetea glutinosae a Querco - Fagetea (podsvaz Alnenion glutinoso - incanae). V zájmovém území jsou rekonstruovány dvě malé plošky subxerofilní doubravy, a to severně od obce Boubín vrchy Hůrka a Šibeník a na vápencovém pahorku Na Hrádku jihovýchodně Horažďovic, na nichž lze i v současné době najít prvky teplomilné vegetace. Potenciální vegetace je taková vegetace, která by se na určité ploše vyvinula, kdyby na ni přestal působit člověk. Na rozdíl od vegetace rekonstrukční bere v úvahu ireverzibilní změny (např. odvodnění). Mapa potenciální vegetace má mnohem hrubší měřítko než rekonstrukční geobotanická mapa a tak v řešeném území uvažuje jen vegetaci charakteru bikové a/nebo jedlové doubravy (Luzulo albidae - Quercetum petraeae, Abieti - Quercetum).


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 13

___________________________________________________________________________

A.2. Charakteristika aktuální vegetace zájmového zemí Řešené území kolem města Horažďovice je zásadně ovlivněno lidskou činností. Rozsáhlé plochy jsou odlesněny a využívány jako orná půda, v nivě Otavy a Březového potoka jako trvalé travní porosty. Velké plochy prakticky všech niv byly zmeliorovány. Řeka Otava, Březový potok i všechny drobné přítoky v území byly regulovány, jejich koryta napřímena, místy zpevněna. Břehové porosty byly zničeny, zachovaly se jen plošně nepatrné zbytky. Zbylé lesní porosty jsou tvořeny převážně jehličnany. Terénní průzkum řešeného území byl proveden v období říjen – listopad r. 2014. Následující text vychází z poznatků tohoto terénního průzkumu. A.2.1. Porosty dřevin Vegetace lesních porostů je závislá na lesním hospodaření. Větší lesní celky se nacházejí v řešeném území v severovýchodní části – Háj na svazích lesnatého vrchu Babínský háj (474 m n.m.), Opěš severně od soustavy Babínských rybníků a Honov u východní hranice řešeného území, dále Boubínský les u severozápadní hranice řešeného zemí a lesní celek V luhu v jižním cípu řešeného území. Lesní porosty těchto větších celků jsou tvořeny převážně smrkovými a borovými výsadbami, místy s příměsí dubu letního, břízy, osiky, ojediněle jsou vysázeny kotlíky buku. Místy jsou porosty do značné míry prokáceny. Jehličnaté porosty mají chudý nezapojený podrost, který tvoří většinou metlička křivolaká, bika bělavá, šťavel kyselý, brusnice borůvka (Avenella flexuosa, Luzula luzuloides, Oxalis acetosella, Vaccinium myrtillus), místy zvonek okrouhlolistý, jahodník obecný, jestřábník zední, černýš luční (Campanula rotundifolia, Fragaria vesca, Hieracium murorum, Melampyrum pratense). Ojediněle byly nalezeny zajímavější druhy jako bukvice lékařská a zeměžluč lékařská (Betonica officinalis, Centaurium erythraea). Paseky obsadila třtina křovištní a maliník (Calamagrostis epigeios, Rubus idaeus). Vlhké části lesních celků (například jižní část lesního celku Honov) mají ve stromovém patře olši lepkavou (Alnus glutinosa), zapojený podrost tvoří ostřice třeslicovitá a kopřiva dvoudomá (Carex brizoides, Urtica dioica), v příměsi blatouch bahenní, pcháč zelinný, olešník kmínolistý (Caltha palustris agg., Cirsium oleraceum, Selinum carvifolia) aj. Specifickou zajímavostí Horažďovicka, zejména severní části sousedící s Blatenskem, je zastoupení rozptýlené zeleně v krajině ve formě malých lesíků na vyvýšených pahorcích. Lesíky jsou nejčastěji borové, ale příměsí je často dub letní a v lemu se uplatňuje třešeň ptačí. Lem tvoří křoviny – trnka, líska, růže šípková, bez černý (Prunus spinosa, Corylus avellana, Rosa canina, Sambucus nigra). Podrost bývá chudý, charakteru kyselých doubrav, dominuje nejčastěji kostřava ovčí (Festuca ovina), hojná silenka nící (Silene nutans). Jižní strana pahorků je často suchá, výhřevná, půda je mělká, místy s výchozy malých skalek, kde roste mochna jarní, mateřídouška polejovitá, jestřábník chlupáček, šťovík menší, chmerek vytrvalý, bojínek tuhý, divizna knotovkovitá, jetel rolní, devaterník tmavý (Potentilla tabernaemontanii, Thymus pulegioides, Hieracium pilosella, Rumex acetosella, Scleranthus perennis, Phleum phleoides, Verbascum lychnitis, Trifolium arvense, Helianthemum obscurum) aj. ___________________________________________________________________________ Územní systém ekologické stability

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 14

___________________________________________________________________________ Křoviny se nacházejí v liniích podél mezí nebo bývalých cest nebo v lemu drobných lesíků. Nejhojněji je zastoupena slivoň trnka, dále růže šípková, brslen evropský, líska obecná, bez černý (Prunus spinosa, Rosa canina, Euonymus europaeus, Corylus avellana, Sambucus nigra). Podrost je většinou ruderální, ovlivněný splachy z okolních kultur. A.2.2. Luční porosty a krátkostébelné trávníky Významnou část plochy řešeného území zaujímají luční porosty. Převažují druhotné luční porosty založené v meliorovaných nivách drobných i větších vodních toků, široká linie luk provází Březový potok a Otavu pod městem Horažďovice. Louky jsou intenzivně využívány, koseny a doplňkově paseny, jejich spektrum je poměrně chudé. Dominantou luk v nivě jsou trávy, zejména psárka luční (Alopecurs pratensis). V loukách přežívají v malé míře a pouze lokálně: metlice trsnatá, pcháč bahenní, kohoutek luční, kopretina irkutská, tužebník jilmový, chrpa luční, kontryhel (Deschampsia caespitosa, Cirsium palustre, Lychnis flos-cuculi, Leucanthemum ircutianum, Filipendula ulmaria, Centaurea jacea, Alchemilla sp.) a další původní luční druhy. U východní hranice řešeného území byly v lučních porostech nivy Březového potoka nalezeny i zajímavější rostliny, například krvavec toten a ostřice dvouřadá (Sanguisorba officinalis, Carex disticha). Tato louka je též lokalitou druhu žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum) - údaj ing. Paulič. Větší luční porosty mimo nivy se nacházejí v severovýchodní výběžku řešeného území kolem obce Komušín. Většinou jsou intenzivně využívané a jejich spektrum je ochuzeno, převažují trávy, jetel luční, vojtěška a ruderální pampeliška (Poaceae, Trifolium pratense, Medicago sativa, Taraxacum sect. Ruderalia). V mozaice se zde ale zachovaly menší pestřejší plochy s druhy jako chrastavec luční, jetel luční, štírovník růžkatý, škarda dvouletá, třezalka tečkovaná (Knautia arvensis, Trifolium pratense, Crepis biennis, Hypericum perforatum) a plošky krátkostébelných trávníků na mělké půdě s druhy jako mateřídouška polejovitá, bedrník obecný, devaterník tmavý, hvozdík kropenatý, jetel rolní (Thymus pulegioides, Pimpinella saxifraga, Helianthemum obscurum, Dianthus deltoides, Trifolium arvense) Kolem soustavy rybníků Horní – Dolní východně od Horažďovic se zachovaly dvě nevelké louky charakteru střídavě vlhkých (moliniových) luk. Severovýchodní louka nad Dolním rybníkem je druhově ochuzená, nicméně obsahuje taxony typické pro střídavě zamokřená stanoviště: bukvice lékařská, bezkolenec modrý, olešník kmínolistý (Betonica officinalis, Molinia caerulea, Selinum carvifolia) a pozoruhodnější ostřice dvouřadá a o. Hartmannova (Carex disticha, C. hartmanii). Kvalitnější spektrum vykazuje jihozápadní louka mezi Horním rybníkem a tratí ČD, kde rostou typické druhy upolín nejvyšší, kosatec sibiřský, srpice barvířská, vrba rozmarýnolistá, ostřice Hartmannova, o. dvouřadá, olešník kmínolistý, čertkus luční, kuklík potoční, bukvice lékařská, svízel severní (Trollius altissimus, Iris sibirica, Serratula tinctoria, Salix rozmarinifolia, Carex hartmanii, C. disticha, Selinum carvifolia, Succisa pratensis, Geum rivale, Betonica officinalis, Galium boreale) a další typické druhy. ___________________________________________________________________________ Územní systém ekologické stability

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 15

___________________________________________________________________________ Jižně a jihovýchodně od města Horažďovice se vyskytují v podloží vápencové čočky. Vyznívá zde komplex sušicko – horažďovických vápenců, resp. jejich severovýchodní výběžek táhnoucí se z lesního komplexu západně obce Boubín (východní svahy vrchů Svitník a Moučanka), přes vršky Hůrka, Šibeník, kolem Svatého Pole a končí na levém břehu Otavy vrchy Na Hrádku a Kacle. Vegetace toto úživné podloží odráží jiným, mnohem bohatším spektrem porostu. Velice pěkná vegetace charakteru širokolistých trávníků je vyvinuta v odlesněných částech vrchu Na Hrádku. Jeho bezlesou část pokrývají pestré teplomilné trávníky, zastoupena je válečka prapořitá, smělek jehlancový, bojínek tuhý, ovsík vyvýšený, krvavec menší, chrpa čekánek, pupava obecná, starček přímětník, bedrník obecný, devaterník tmavý, voskovka menší, řepík lékařský, svízel syřišťový, čičorka pestrá, šalvěj luční, oman hnidák (Brachypodium pinnatum, Koeleria pyramidata, Phleum phleoidis, Arrhenatherum elatius, Sanguisorba minor, Centaurea scabiosa, Carlina acaulis, Seneci jacobaea, Pimpinella saxifraga, Helianthemum obscurum, Cerinthe minor, Agrimonia eupatoria, Galium verum, Securigera varia, Salvia pratensis, Inula conyzae) a další. Místy jsou zde vápencové výchozy, na nichž roste sleziník routička, rozchodník ostrý (Asplenium ruta-muraria, Sedum acre) a lišejníky, na mělké půdě kolem mochna jarní, mateřídouška vejčitá, hadinec obecný, hvozdík kropenatý, mochna stříbrná (Potentilla tabernaemontanii, Thymus pulegioides, Echium vulgare, Dianthus deltoides, Potentilla argentea) aj. Nejbohatší louky se nacházejí v jižní části řešeného území kolem obce Svaté Pole. Jedná se o mezofilní ovsíkové louky s přechody k širokolistým suchým trávníkům a nízkostébelným trávníkům mělkých půd. Nejcennější část východně obce Svaté Pole chráněná jako přírodní památka hostí mimořádně početnou populaci druhu vstavač kukačka (Orchis morio). Dle údajů evidovaných AOPK na zdejších loukách rostou například vratička měsíční (Botrychium lunaria), vítod nahořklý (Polygala amarella), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens) a jalovec obecný (Juniperus communis).

A.2.3. Vodní a mokřadní biotopy Vodní biotopy jsou v řešeném území zastoupeny jako rybníky a vodoteče. Soustavou tří rybníků jsou Babínské rybníky – Velký, Prostřední a Malý Babínský rybník jihovýchodně obce Babín. Velkým a hlubokým rybníkem je rybník Komušín rozkládající se jižně stejnojmenné obce, do něhož byly v minulosti svedeny odpadní vody ze škrobárny, ale v současnosti s čistou vodu. Dále se z větších rybníků v řešeném území nacházejí například rybník Hořejšek v severovýchodním cípu řešeného území, rybníky Lhota, Mlýnský a Farský v severozápadní části řešeného území a rybník Velký Šibeňák u obce Boubín v jižní části řešeného území. Rybníky řešeného území jsou intenzivně využívány pro chov ryb, jsou hnojeny hnojem a nehostí žádná vzácná vodní makrofyta. Obvykle mají v nátokové části pruh litorální vegetace a nad ní vegetaci mokřadní. Vegetace je druhově chudá, uplatňuje se rákos obecný, orobinec úzkolistý, orobinec širolistý, zblochan vodní a chrastice rákosovitá (Phragmites australis, Typha angustifolia, T. latifolia, Glyceria maxima, Phalaris arundinacea). Zajímavým útvarem je soustava čtyř malých rybníčků, resp. tůněk v nivě Zhůřeckého potoka u východní hranice řešeného území. Jedná se o ___________________________________________________________________________ Územní systém ekologické stability

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 16

___________________________________________________________________________ revitalizační zásah v nivě z roku 2006. Kolem tůněk se vyvinula vlhkomilná vegetace z druhů chrastice rákosovitá, sítina rozkladitá, skřípina lesní, ostřice (Phalaris arundinacea, Juncus effusus, Scirpus sylvatica, Carex sp.). Potoky řešeného území jsou ve většině své délky upraveny a břehové porosty zničeny, napřímená koryta jsou doprovázena nejčastěji úzkým pruhem chrastice rákosovité s kopřivou (Phalaris arundinacea, Urtica dioica). I řeka Otava má upravené koryto a její břehové porosty představuje většinou jedna řada dřevin nasázených podél břehu. Jen pod jezem Jarov se mezi hlavním řečištěm a mlýnským náhonem zachoval nevelký porost lesa lužního charakteru se dřevinami: vrba křehká, vrba nachová, olše lepkavá, olše šedá, bříza bělokorá, javor mléč, javor klen, dub letní, jilm vaz (Salix fragilis, S. purpurea, Alnus glutinosa, A. incana, Betula pendula, Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Quercus robur, Ulmus laevis), v podrostu kopřiva dvoudomá, chrastice rákosovitá, popenec břečtanolistý, hluchavka skvrnitá, chmel otáčivý, invazní celík kanadský a celík obrovský (Urtica dioica, Phalaris arundinacea, Glechoma hederacea, Lamium maculatum, Humulus lupulus, Solidago canadensis, S. maxima).

A.2.4. Ostatní Do ploch ostatních jsou zahrnuty plochy zástavby, ať již města, obcí nebo chatové kolonie, deponie, plochy stržené vegetace nebo ruderální lada. Jsou obsazeny vegetací uměle vysazenou, zplaňující ze zahrad nebo ruderální. Žádné plochy cenné původní vegetace sem nejsou zahrnuty.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 17

___________________________________________________________________________

A.3. Návrh územního systému ekologické stability Návrh skladebných prvků ÚSES (biocenter a biokoridorů) řeší správní území města Horažďovice, tedy katastrální území Horažďovice, Zářečí u Horažďovic, Komušín, Babín u Horažďovic, Horažďovická Lhota, Třebomyslice u Horažďovic, Svaté Pole u Horažďovic, Boubín a Veřechov. Návrh vychází z následujících podkladů:     

Územní plán města Horažďovice, krajina a krajinná infrastruktura, zpracovatel: RNDr. Martin Kubeš, 2011 Územní systém ekologické stability ORP Horažďovice, zpracovatel: GeoVision s.r.o., Plzeň, 2008 Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje, vydány září 2008, nabyly účinnosti říjen 2008 Aktualizace Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje, vydána březen 2014, nabyla účinnosti květen 2014 LHP městské lesy města Horažďovice a Lesů České republiky

Dále byly jako podklad pro zajištění návaznosti sítě skladebných prvků použity územní plány sousedních obcí. Následující výčet uvádí přehled sousedních obcí a aktuální stav jejich územních plánů (zda mají ÚP, nabytí účinnosti, zpracovatel): Plzeňský kraj, ORP Horažďovice:       

obec Hejná - 11/2008, zpracovatel: Ing. aut. arch. Pavel Valtr obec Velké Hydčice – nemá územní plán obec Malý Bor – nemá územní plán obec Břežany – nemá územní plán obec Pačejov – nemá územní plán obec Velký Bor – nemá územní plán obec Svéradice - 05/2004, zpracovatel: Ing. arch. Petr Tauš

Jihočeský kraj, ORP Strakonice:     

obec Mečichov - 03/2014, zpracovatel: Ing. arch. Zdeněk Gottfried obec Hlupín - 03/2014, zpracovatel: Ing. arch. Štěpánka Ťukalová obec Střelské Hoštice - 10/2011, zpracovatel: Ing. arch. Václav Štěpán obec Kladruby - 12/2009, zpracovatel: Ing. arch. Zbyněk Skala obec Kalenice - 12/2009, zpracovatel: Ing. arch. Vladimír Děrda

Aktuální situace stavu skladebných prvků v řešeném území byla ověřena terénním průzkumem provedeným v období říjen – listopad 2014. Protože byly k dispozici pouze výkresové části výše zmíněných prací, byly na základě terénního průzkumu vypracovány i tabulky k jednotlivým skladebným prvkům ÚSES.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 18

___________________________________________________________________________ Skladebné prvky regionální a nadregionální úrovně byly převzaty ze Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje, březen 2014, nabytí účinnosti květen 2014. Vymezení skladebných prvků lokální úrovně byly převzaty s menšími úpravami z práce RNDr. Kubeše po předchozí konzultaci s pracovníky MÚ Horažďovice (ing. Kotlaba). Všechny skladebné prvky jsou v mapových podkladech precizovány na hranice parcel. Snahou bylo rovněž najít taková řešení, která zbytečně nebudou omezovat běžné hospodaření na zemědělských pozemcích. V lesních porostech jsou hranice biocenter umístěny tak, aby kopírovaly hranice lesních oddělení či přirozené terénní hranice. Jsou precizována rovněž napojení na skladebné prvky ÚSES okolních katastrálních území. Protože se naše práce odvíjela především od aktuálního terénního průzkumu, jsou navrženy pro zvážení pro nové zpracovatele ÚSES okolních katastrálních území mírné změny ve vedení prvků na těchto územích. A.3.1. Lokální úroveň Jak již bylo řečeno, systém skladebných prvků byl rámcově převzat z práce RNDr. Kubeše. Na základě terénního průzkumu a po zvážení dalších skutečností bylo navrženo vymezení prvků v některých případech odlišně: Byly zrušeny:  LBK C a LBC 20, lokalita Stohlavec - původně navržená LBK na orné půdě směrem do města  LBC a LBK Zářečí - možný budoucí konflikt záměrů ochrany přírody se záměry správy městské zeleně v intravilánu města  LBK K a LBC17, k.ú. Třebomyslice - našli jsme v terénu vhodnější vymezení Byly zohledněny:  cenné biotopy kolem Dolního a Horního rybníka v lokalitě Zádušní les, které jsme zahrnuli do vymezení LBK  cennější stanoviště na dolním toku Březového potoka, které jsme rovněž zahrnuli do trasování LBK A.3.2. Regionální úroveň Vedení regionálního biokoridoru je převzato ze Zásad územního rozvoje jen s drobnými úpravami hranic jednotlivých prvků. V řešeném území se nachází vymezení jižní větve RBK č. 326. Postupuje přes řešené území od západu k východu po severních okrajích obcí Boubín a Svaté Pole a k vymezení využívá především lesní porosty a nivu vodoteče v lokalitě U Svaté Anny. V některých případech byly vymezeny jako navržené (jižní okraj obce Svaté Pole a propojení LBC 31 s nivou řeky Otavy. ___________________________________________________________________________ Územní systém ekologické stability

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 19

___________________________________________________________________________ A.3.2. Nadregionální úroveň Skladebné prvky nadregionální úrovně jsou v Zásadách územního rozvoje naznačeny pouze formou hrubě navržených os. Tyto osy byly použity jako základ hlavního směru trasování a na základě terénního průzkumu byly skladebné prvky ÚSES vymezeny rovněž na hranice parcel (v lesích viz výše). V řešeném území se nachází vymezení dvou os: osa řeka Otava (č. K113 a-c) osa lesní porost Karlovecký hřbet a Opálený v jižní části řešeného území (č. K113 d-g)

A.4. Obecné zásady údržby jednotlivých prvků Problémem při vytýčení sítě ÚSES je dohoda s vlastníky pozemků. Základní otázka vlastníků pozemků vždy směřuje k tomu, co uvnitř prvku ÚSES mohou a nemohou realizovat. Z tohoto důvodu jsou v následujícím textu stručně shrnuty rámcové zásady údržby: Funkční prvky ÚSES zůstaly funkční proto, že byly obhospodařovány přijatelným způsobem. Tedy i po zařazení pozemku do sítě ÚSES lze doporučit v pokračování stávajícího způsobu hospodaření. Jednotlivé karty prvků upřesňují doporučené zásahy, které by vedly ke zlepšení kvality prvků. Konkrétně v řešeném území: 

V lesních porostech realizovat lesnické hospodaření, ale po smýcení porostu v nové výsadbě preferovat vyšší zastoupení listnatých dřevin původního spektra - zde na Horažďovicku dub letní, ve vlhkých polohách olše lepkavá.



Luční porosty nadále pravidelně kosit, nerozorávat, nedosévat a pokud možno nehnojit. V řešeném území jsou téměř kompletně zničeny nivy potoků (zejména Březový potok a jeho přítoky) - jako vhodné opatření je tedy doporučena revitalizace nivy, tedy návrat k meandrujícím korytům a vysázení břehových porostů.



Rybníky jsou rybářsky obhospodařovány a i nadále budou. Doporučeným opatřením je snížení rybí obsádky a snížení množství aplikovaných hnojiv a krmiv, což by pomohlo pročištění vody a zvýšení populací obojživelníků.

Síť ÚSES je obhospodařována jako běžná krajina. Nejsou ale dovoleny zásahy, které prvky sítě ÚSES zlikvidují nebo zásadně sníží stupeň ekologické stability, tedy zastavění, trvalé odlesnění, rozorání trvalého travního porostu a podobně. Naopak povolit lze zásahy malého rozsahu, které jsou vratné (např. změna využití z louky na pastvinu a obráceně, výsadba dřevin a to i ovocných, realizace drobné dřevěné stavby sloužící zařízení pastviny apod.). Každá situace je individuální a proto k realizaci zásahu do prvku sítě ÚSES se vyjadřuje příslušný orgán ochrany přírody. ___________________________________________________________________________ Územní systém ekologické stability

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 20

___________________________________________________________________________

A.5. Použité podklady     

Územní plán města Horažďovice, krajina a krajinná infrastruktura, zpracovatel: RNDr. Martin Kubeš, 2011, ÚP nabyl účinnosti prosinec 2011 Územní systém ekologické stability ORP Horažďovice, zpracovatel: GeoVision s.r.o., Plzeň, 2008 Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje, vydány září 2008, nabyly účinnosti říjen 2008 Aktualizace Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje, vydána březen 2014, nabyla účinnosti květen 2014 LHP městské lesy města Horažďovice a Lesů České republiky

        

Quitt E.: Klimatické oblasti Československa, Academia, 1971 Demek J.: Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny, Academia 1987 Čech V.: Geologická mapa ČSSR, Ústřední ústav geologický, 1961 Tomášek M.: Půdy České republiky, Český geologický ústav, 2000 Zídek J.: Hydrologické poměry ČSSR, 1967 Culek M.: Biogeografické členění České republiky, Enigma Praha 1996 Hejný S., Slavík B.: Květena ČSR 1. Academia , Praha 1988 Mikyška R a kol.: Geobotanická mapa ČSSR, Academia, Praha 1972 Neuhauslová Z., Moravec J.: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, Botanický ústav Akademie věd ČR, Praha 1997

 

AOPK – internetové stránky http://drusop.nature.cz/ (informace o EVL) internetové stránky http://www.gepro.cz/support/wms-sluzby-v-cr-2013 (mapový server WMS) Vlastní terénní průzkum říjen - listopad 2014




EIA SERVIS s.r.o.


Strana 21

___________________________________________________________________________

B. Tabulková část Karty jednotlivých prvků ÚSES Pořadové číslo:

1

Název: U Jámy

Katastrální území: Komušín Ekologicky významný segment:

Lokální biokoridor funkční

Délka: 200 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor propojuje lokální biocentra mimo řešené území, pouze z jihu zasahuje do katastru cíp LBC (převážná plocha leží v k.ú, Svéradice). Biokoridor zahrnuje západní část většího borového lesíka, dva pahorky s dubem a borovicí včetně porostů křovin v lesním plášti a a luční porosty mezi nimi. Plošně převažují udržované louky, které jsou pravidelně koseny. Jejich spektrum je ochuzeno, převažují trávy, jetel luční, vojtěška a smetánka lékařská. Okrajově jsou zastoupeny menší nekosené plochy. Zde je spektrum bohatší, kromě trav jsou zastoupeny hojně byliny jako chrastavec luční, jetel luční, štírovník růžkatý, škarda dvouletá, třezalka tečkovaná, i prvky nízkostébelných trávníků jako mateřídouška polejovitá, bedrník obecný, devaterník tmavý, hvozdík kropenatý, jetel rolní. Lesíky jsou převážně borové, ojediněle je zastoupen dub letní. Lem tvoří křoviny nejhojněji je zastoupena slivoň trnka, dále růže šípková, brslen evropský, líska obecná, bez černý. Ruderalizovaná místa mají v podrostu vlaštovičník větší. Zajímavostí jsou výhřevná k jihu orientovaná místa lemu lesíků s ojedinělými výchozy skalek, kde roste mochna jarní, mateřídouška polejovitá a jestřábník chlupáček. Podrost boru chudý a jednotvárný, dominuje kostřava ovčí. Návrh na opatření: Louky kosit, nehnojit, nedosévat, nepřeorávat. Křoviny a lesy ponechat přirozenému vývoji. Při obnově lesů posílit podíl dubu. Nedosazovat smrk. Kultura: louky, les, křoviny, lada


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 22

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

2

Název: Na Lučinách



Délka: 1600 m Charakteristika ekotopu a bioty: Ze severu biokoridor začíná lesem na východním svahu. Stromové patro řídké, převažuje borovice lesní, příměs smrk ztepilý, dub letní. Lemy a světliny obsazeny křovinami. Ruderalizovaný podrost. Pokračuje malým potokem, v severní části doprovázený linií dřevin (bříza bělokorá, borovice lesní, topol osika), v jižní části bez dřevin. Dále k jihu je biokoridor vytyčen podél malého potoka protékajícího obcí Komušín – pravostranného přítoku Zhůřeckého potoka. Pod silnicí na Svéradice malá ruderální mokřina, nekosená, nálet olše lepkavé, vrba jíva, bez černý. Potok má napřímené koryto a technicky upravené koryto, v nivě dominuje kopřiva dvoudomá, příměs další ruderální prvky jako maliník a širokolisté šťovíky. Přímo u toku řeřišnice hořká, popenec břečtanolistý. V obci Komušín podél toku ojediněle olše lepkavá, vrba křehká, borovice lesní, jabloň, líska. Podrost monokultura kopřivy. Severně potoka linie vzrostlých olší lepkavých. Návrh na opatření: Nehnojit louku, dřeviny ponechat svému vývoji, v jižní části dosadit olši lepkavou. Mokřad periodicky pokosit. Koryto potoka je zničené, ideální by byla revitalizace toku a celé nivy. U lesa posílit podíl dubu při obnově lesa.

Kultura: Les, vodní tok, mokřad, lada


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 23

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

3

Název: Rybník Hořejšek


Lokální biocentrum funkční

Plocha: 3,8 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Rozlehlý mělký rybník s typickými balvany na dně (typický prvek Blatenska a Horažďovicka). Poměrně široké litorální pásmo – orobinec úzkolistý, o. širolistý, zblochan vodní Řídké stromové patro kolem rybníka – olše lepkavá, vrba křehká, bříza bělokorá, dub letní Návrh na opatření: Pokud možno rybník obhospodařovat s nižším zarybněním a nehnojit. Kultura: vodní plocha, břehové porosty


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 24

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

4

Název: Zhůřecký potok I



Délka: 400 m Charakteristika ekotopu a bioty: Niva Zhůřeckého potoka pod rybníkem Hořejšek. Koryto potoka je upravené. V jižní části jsou v nivě chaty. U potoka olše lepkavá. Hrana zářezu potoka duby letní, z nich některé velice mohutné, až 3 m v obvodu v prsní výšce. Křoviny – slivoň trnka, bez černý, růže šípková. U chat obhospodařované zahrádky. Návrh na opatření: V V severní části dosadit břehové porosty potoka. Nejlépe olše lepkavá. Kultura: vodní tok, zastavěné území


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 25

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

5

Název: Libučka



Plocha: 3,4 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum je tvořené v severní části nivou Zhůřeckého potoka. Poměrně hluboko zaříznuté údolí potoka. Svahy jsou porostlé borovým lesem, na části smrková výsadba. Na dně podél toku olše lepkavá a bříza bělokorá, ale poměrně málo. Ruderalizace a nitrifikace celé nivy. Poměrně velký a pravděpodobně nový rybník, bez balvanů na svém dně. Nátoková část rybníka – rozvolněná olše lepkavá, zapojené porosty kopřivy dvoudomé. Východní břeh svah lesního porostu, u vody lem dubu letního. Lesík v západní části nad samotou borový, chudý podrost odpovídající kyselé doubravě – kostřava ovčí, silenka nicí. Niva Zhůřeckého potoka olše lepkavá, kopřiva dvoudomá Návrh na opatření: Nahradit nevhodné smrkové a borové výsadby listnáči. Na dně nivy by měla dominovat olše lepkavá, svahy dub letní, bříza bělokorá. Kultura: vodní tok, vodní plocha, les


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 26

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

6

Název: Zhůřecký potok II



Délka: 1050 m Charakteristika ekotopu a bioty: Niva Zhůřeckého potoka, kolem lesní porosty. Koryto potoka celkem přirozeného charakteru, doprovázeno olší lepkavou, u vody řeřišnice hořká, kuklík městský. V nivě bývalé kosené vlhké louky, v současné době dlouhodobě nekosené, porost chrastice rákosovitá a kopřiva dvoudomá. Návrh na opatření: Obnovit kosení luk v nivě. Kultura: louka, vodní tok


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 27

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

7

Název: Zhůřecký potok III


Lokální biokoridor částečné funkční

Délka: 1050 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je veden na toku Zhůřeckého potoka. V současné době je jeho tok jen úzká linie v polích, v roce 2014 s kukuřicí. Vodoteč je doprovázena chudou vegetací – jen chrastice rákosovitá a kopřiva dvoudomá. Jen ojediněle se uchytily dřeviny – bez černý, olše lepkavá, vrba křehká, vrba jíva. Návrh na opatření: Koryto potoka je zničené, ideální by byla revitalizace toku a celé nivy

Kultura: vodní tok, orná, louka


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 28

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

8

Název: Zhůřecký - Březový potok

Katastrální území: Horažďovice Ekologicky významný segment:


Plocha: 6,9 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Soustava čtyř rybníčků (tůněk) v nivě Zhůřeckého potoka. Největší z rybníčků má malý ostrov. Jedná se o revitalizační zásah z roku 2006. Kolem vodních nádrží vlhkomilná vegetace – chrastice rákosovitá, sítina rozkladitá, skřípina lesní, ostřice. Z dřevin mladé olše lepkavé, soliterní výsadba lípy srdčité. Za terénního průzkum (říjen 2014) zastižen pár bahňáků. Širší okolí tůněk jsou kosené louky Návrh na opatření: Kosení okolních luk, nenasazovat ryby do nádrží

Kultura: vodní plocha, vodní tok, louka


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 29

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

9

Název: Rybník Komušín



Plocha: 11,5 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Velký rybník, poměrně strmé břehy, ze všech stran obklopen lesem. Litorál není v řešeném území vyvinut. Původně odkalovací nádrž pro škrobárnu. Návrh na opatření: Ponechat přirozenému vývoji.

Kultura: Vodní plocha


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 30

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

10

Název: Pod Komušínem

Katastrální území: Komušín, Horažďovice Ekologicky významný segment:


Délka: 1200 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je veden po bezejmenném potoce, který je levostranným přítokem Březového potoka. Potok má napřímené koryto a niva je zkulturněna. U potoka chrastice rákosovitá a kopřiva. V nivě jsou nejvíce zastoupeny intenzivně využívané louky s chudým spektrem, v němž dominují trávy a ruderální pampelišky (dříve smetánka lékařská). Pod hrází rybníka Komušín jsou plochy ponechané ladem a zde dominuje třtina křovištní a přežívá metlice trsnatá. Na části je stržená plocha zarůstající zatím jednoletým plevelem. V jižní části BK je mezi napřímeným potokem a silnicí plocha ponechaná ladem. U silnice dva mohutné kanadské topoly. Z keřů se uchytila slivoň trnka a růže šípková. Bylinné patro plochy ponechané ladem tvoří chrastice rákosovitá s kopřivou. Nejjižnější úsek před napojením na BK Březového potoka je veden podél silnice přes kosené louky. Dominantou luk v nivě jsou trávy, zejména psárka luční. V loukách přežívají v malé míře a pouze lokálně: metlice trsnatá, pcháč bahenní, kohoutek luční, krvavec toten, kopretina irkutská, tužebník jilmový, chrpa luční, kontryhel, ostřice dvouřadá. Návrh na opatření: Koryto potoka je zničené, ideální by byla revitalizace toku a celé nivy. Kosené louky nehnojit, plochy ponechané ladem obnovit kosení.

Kultura: Louka, pastvina, vodní tok, lada


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 31

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

11

Název: Březový potok I



Délka: 1450 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je navrhován na toku Březového potoka. Niva Březového potoka byla v 80. letech 20. století komplet zmeliorována, koryto potoka napřímeno a břehové porosty zničeny. V současné době je potok linie podél lesního komplexu. Vodoteč je doprovázena chudou vegetací – jen chrastice rákosovitá, rákos obecný a kopřiva dvoudomá. Ojediněle se uchytily dřeviny, nejčastěji olše lepkavá. Plochá niva je využívána jako kosené louky až ke korytu potoka. Dominantou luk v nivě jsou trávy, zejména psárka luční. V loukách přežívají v malé míře a pouze lokálně: metlice trsnatá, pcháč bahenní, kohoutek luční, krvavec toten, kopretina irkutská, tužebník jilmový, chrpa luční, kontryhel, ostřice dvouřadá. Část luk v západní části byla na podzim r. 2014 pasena skotem. Návrh na opatření: Koryto potoka je zničené, ideální by byla revitalizace toku a celé nivy. Kosené louky nehnojit, louky ponechané ladem obnovit kosení.

Kultura: Louka, pastvina, vodní tok, lada


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 32

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

12

Název: Březový potok II



Délka: 550 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je navrhován na toku Březového potoka. Niva Březového potoka byla v 80. letech 20. století komplet zmeliorována, koryto potoka napřímeno a břehové porosty zničeny. V současné době je potok linie podél lesního komplexu. Vodoteč je doprovázena chudou vegetací – jen chrastice rákosovitá, rákos obecný a kopřiva dvoudomá. Ojediněle se uchytily dřeviny, nejčastěji olše lepkavá. Plochá niva je využívána jako kosené louky až ke korytu potoka. Dominantou luk v nivě jsou trávy, zejména psárka luční. V loukách přežívají: metlice trsnatá, pcháč bahenní, kohoutek luční, krvavec toten, kopretina irkutská, tužebník jilmový, chrpa luční, kontryhel, ostřice dvouřadá. Zdejší louka je lokalitou druhu žluťucha lesklá (údaj ing. Paulič) Návrh na opatření: Koryto potoka je zničené, ideální by byla revitalizace toku a celé nivy. Kosené louky nehnojit.

Kultura: vodní tok, louka


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 33

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

13

Název: Honov



Délka: 1900 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je veden lesními porosty s výsadbami jehličnanů – smrkové nebo borové, příměs je dub letní a buk lesní. Husté smrkové výsadby jsou bez podrostu. Rozvolněné staré porosty jehličnaté mají chudý podrost – brusnice borůvka, metlička křivolaká, jahodník obecný. lesní porost 3 B, C, D, 4 E, F, svěží dubová bučina 3S, jedlodubová bučina 3O, kyselá jedlodubová bučina 3P, kyselá dubová bučina 3K 2a 3 5 7

3S5 3O6 3S5 3O6

SM100 SM 75, DB 15, BO 5, BK 5 SM 85, BK 15 SM 70, BO 10, OL 10, KL 5, JS 5

1c 2b 3a/2a 3a 7

3O6 3O6 3S5 3S5 3O6

SM 55, BK 25, BO 10, OL 5, BR 5 SM 75, DB 15, BO 5. BK 5 SM 100 SM 90, JD 5, BO 5 JS 40, OL 25, SM 20, KL 10, BO 5

1b 1d 5 6 7 9

3OP 3O6 3S2 3P1 3K3 3P

BK 100 SM 90, OL 10 DB 70, JD 20, SM 10 SM 85, BO 10, DB 5 SM 90, LP 10 SM 70, BO 30

1a 1b 1e 10

3S2 3P1 3S2 3P1

DB 100 SM 100 SM100 SM 95, BO 5

1a 2

3P1 3P1

SM 97, BR 3 SM 97, BO 3

Návrh na opatření: Změna druhové skladby lesního porostu – dominantní dřevinou by měl být dub letní, ve vlhké části olše lepkavá. Kultura: les ___________________________________________________________________________ Územní systém ekologické stability

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 34

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

14

Název: Honov


Lokální biocentrum

Plocha: 10,5 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum je vytyčeno v lesním porostu. Základem jsou porosty smrkové a borové, příměsí je dub letní, v jižní vlhké části olše lepkavá. Podrost jehličnatých porostů je nezapojený, druhy: metlička křivolaká, bika bělavá, šťavel kyselý, brusnice borůvka. Ve vlhké olšině ostřice třeslicovitá a kopřiva dvoudomá. Polovina plochy je vykácena, částečně vysázena mladými smrčky. V jižní části malý zarostlý rybníček, kolem rybníčka a nad ním stejnověká olšina. V podrostu blatouch bahenní, ostřice třeslicovitá, pcháč zelinný, olešník kmínolistý. lesní porost 4 G, kyselá dubová bučina 3K, jedlodubová bučina 3O 1a 1d 9 10

3P1 3P1 3P1 3K3

SM 75, OL 20, BR 3, JD 2 BK 100 BO 49, SM 48, OL 3 SM 80, BO 20

Návrh na opatření: Změna druhové skladby lesního porostu – dominantní dřevinou by měl být dub letní, ve vlhké části olše lepkavá.

Kultura: les


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 35

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

15

Název: Bezejmenný potok



Délka: 450 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je veden podél bezejmenné vodoteče v lesním porostu až na hranice řešeného území. lesní porost 4 H, kyselá dubová bučina 3K 1d 3K3 SM 100 5 3K3 SM 78, JD 5, DB 5, JS 5, OL 5, KL 1, KR 1 7 3K3 SM 68, OL 20, DB 7, BO 5 15 3K3 BO 100 Návrh na opatření: Změna druhové skladby lesního porostu – dominantní dřevinou by měl být dub letní, ve vlhké části olše lepkavá.

Kultura: les, vodní tok


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 36

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

16

Název: Lavičky



Délka: 950 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je veden podél bezejmenné vodoteče po okraji lesního porostu a extenzivními loukami přes Dolní rybník a pokračuje přes železniční trať, zahrnuje louku pod hrází Horního rybníka a Horní rybník Jak louky, tak rybníky s bohatými břehovými porosty vykazují vysokou ekologickou stabilitu. Dolní rybník: polopřirozené břehy, čistá voda bez vodních makrofyt, litorál orobinec úzkolistý, na břehu keřové vrby (v. popelavá), soliterní dub letní na hrázi Louka: charakter moliniové louky, mírně ochuzené spektrum. Ostřice dvouřadá, o. Hartmanova, o. liščí, bezkolenec modrý, bukvice lékařská Říjen 2014 – louka je čerstvě posekaná a protože je hodně vlhká, kola traktoru se zabořila velmi hluboko do terénu a travní drn je silně poškozen. Horní rybník: polopřirozené břehy, čistá voda bez vodních makrofyt, litorál orobinec úzkolistý a kosatec žlutý Louka: velice pěkná a zachovalá moliniová louka. Upolín nejvyšší, kosatec sibiřský, vrba rozmarýnolistá, bezkolenec modrý, bukvice lékařská, ostřice dvouřadá, o. Hartmannova, čertkus luční, olešník kmínolistý, svízel severní Říjen 2014 – rovněž poškozený travní drn v nejvlhčích částech louky.

Návrh na opatření: Změna druhové skladby lesního porostu – dominantní dřevinou by měl být dub letní, ve vlhké části olše lepkavá.

Kultura: les, vodní tok, vodní plocha, louka


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 37

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

17

Název: Prostřední a Malý Babínský rybník



Délka: 1000 m Charakteristika ekotopu a bioty: Malý Babínský rybník je malý rybník s poměrně prudkými břehy, bez vyvinutého litorálu. U hráze několik rostlin zevaru vzpřímeného. Prostřední Babínský rybník je mnohem větší a v nátokové části má litorální porost, v němž dominuje rákos obecný. Na jižním břehu pastvina skotu. Dále biokoridor pokračuje podél vodoteče přes bývalé luční porosty, v současnosti s dominantní kopřivou dvoudomou, do značné míry zarostlé dřevinami, na části dokonce s mladou výsadbou smrku. Návrh na opatření: Pokud možno rybníky obhospodařovat s nižším zarybněním a nehnojit. Obnova kosení vlhkých luk podél potoka.

Kultura: Vodní plocha, vodní tok, louka, les


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 38

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

18

Název: Opěš



Délka: 300 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je veden lesním porostem podél lesní cesty. Kolem ní jsou vysázeny duby a les v této části má charakter smíšeného lesa. lesní porost 2 E, jedlodubová bučina 3O 1d 3O6 DB 100 7 3O6 SM 46, BO 32, OL 7, DB 5, MD 5, TP 3, BR 2

Kultura: Les


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 39

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

19

Název: Opěš



Plocha: 7,8 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum zahrnuje část nivy Březového potoka. Niva Březového potoka byla v 80. letech 20. století komplet zmeliorována, koryto potoka napřímeno a břehové porosty zničeny. V současné době teče Březový potok v uměle napřímeném korytě podél lesního komplexu. Plochá niva je využívána jako kosené louky až ke korytu potoka. V roce 2014 na podzim byla tato část pasena skotem. Dominantou luk v nivě jsou trávy, zejména psárka luční. V loukách přežívají v malé míře a pouze lokálně: metlice trsnatá, pcháč bahenní, kohoutek luční, tužebník jilmový kontryhel. Lesní porost převážně borový a smrkový, příměsí je dub letní. Plocha je částečně prokácena. V podrostu hojně zmlazuje smrk. Podrost hodně ruderalizován, hojné zastoupení maliníku a třtiny křovištní. lesní porost 2 E, jedlodubová bučina 3O, kyselá jedlodubová bučina 3P 1b 3O6 BO 100 1c 3O6 BK 100 1d 3O6 DB 100 2b 3O6 BK 100 4 3P1 SM 100 7 3O6 SM 46, BO 32, OL 7, DB 5, MD 5, TP 3, BR 2 9b 3O6 SM 90, BO 5, MD 5 Návrh na opatření: Změna druhové skladby lesního porostu – dominantní dřevinou by měl být dub letní, u potoka olše lepkavá. Koryto potoka je zničené, ideální by byla revitalizace toku a celé nivy

Kultura: les, louka, vodní tok


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 40

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

20

Název: Babínský háj

Katastrální území: Babín u Horažďovic Ekologicky významný segment:


Délka: 650 m Charakteristika ekotopu a bioty: Od jihu je vymezen podél staré úzké asfaltové silnice, podél ní linie dřevin. Tvoří ji mohutné kanadské topoly, dále lípa srdčitá, javor mléč, topol osika, dub letní, lem slivoň trnka. Ruderalizovaný podrost. Dále k severu je biokoridor vymezen v rozsáhlém lesním porostu. Jehličnaté výsadby smrku a borovice. Příměs mladý dub letní a bříza bělokorá. Podrost zapojený jen v místě světlých starších porostů, druhy: metlička křivolaká, bika bělavá, šťavel kyselý, brusnice borůvka. Paseky hojně třtina křovištní a maliník. lesní porost 805 A, C, D, kyselá jedlodubová bučina 3P, kyselá dubová bučina 3K 3 1c 1e 2b 11 2 7a 13

3P1 3K3 3K3 3K3 3K3 3K3 3P3 3K3

SM 40, BO 25, DG 25, OL 10 SM 90, BO 5, OL 5 OL 60, DB 20, JIV 20 SM 40, BK 35, DB 15, MD 10 SM 50, BO 50 SM 40, BO 30, BK 15, DB 5, MD 4, KL 2, OL 2, BR 2 OL 100 BO 100

Návrh na opatření: Změna druhové skladby lesního porostu – dominantní dřevinou by měl být dub letní.

Kultura: les, ostatní plocha, louka


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 41

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

21

Název: Babínský háj



Plocha: 3,4 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Rozsáhlý lesní porost. Jehličnaté výsadby smrku a borovice. Příměs mladý dub letní a bříza bělokorá. Podrost zapojený jen v místě světlých starších porostů, druhy: metlička křivolaká, bika bělavá, šťavel kyselý, brusnice borůvka. Paseky hojně třtina křovištní a maliník. lesní porost 805 D, kyselá dubová bučina 3K 2 3K3 SM 40, BO 30, BK 15, DB 5, MD 4, KL 2, OL 2, BR 2 4 3K3 SM 90, BK 5, BO 5 13 3K3 BO 100 Návrh na opatření: Změna druhové skladby lesního porostu – dominantní dřevinou by měl být dub letní.

Kultura: les


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 42

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

22

Název: Březový potok - Babín

Katastrální území: Horažďovice, Babín u Horažďovic Ekologicky významný segment:

Lokální biokoridor částečně funkční

Délka: 2600 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je vymezen v nivě Březového potoka. Niva Březového potoka byla v 80. letech 20. století komplet zmeliorována, koryto potoka napřímeno a břehové porosty zničeny. V současné době teče Březový potok v uměle napřímeném korytě. Podél toku chrastice rákosovitá, ojediněle olše lepkavá. Plochá niva je využívána jako kosené louky až ke korytu potoka. Dominantou luk v nivě jsou trávy, zejména psárka luční. V loukách přežívají v malé míře a pouze lokálně: metlice trsnatá, pcháč bahenní, kohoutek luční, tužebník jilmový kontryhel. Dále k severu pokračuje biokoridor přes rybník na severním okraji obce Babín, kolem rybníka olše lepkavá a jeden mohutný jilm drsný. Nad severním břehem rybníka olšina. Rákos obecný, kosatec žlutý, chrastice rákosovitá, kopřiva dvoudomá, u hráze zevar vzpřímený. K hranici řešeného území pokračuje biokoridor podél napřímeného a technicky upraveného koryta mezi loukami a orným polem. Niva Pačejovského potoka byla v 80. letech 20. století zmeliorována, koryto potoka napřímeno a břehové porosty zničeny. V současné době teče Pačejovský potok zde nad soutokem s Březovým potokem v uměle napřímeném korytě. Ojediněle u potoka vrba křehká. Plochá niva je využívána jako kosené louky až ke korytu potoka. Dominantou luk v nivě jsou trávy, zejména psárka luční a ruderální pampelišky (dříve smetánka). V loukách přežívají v malé míře a pouze lokálně: metlice trsnatá, pcháč bahenní, kohoutek luční, tužebník jilmový, kontryhel. Návrh na opatření: Koryto potoka je zničené, ideální by byla revitalizace toku a celé nivy

Kultura: vodní tok, vodní plocha, louka


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 43

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

23

Název: Pačejovský potok

Katastrální území: Boubín u Horažďovic Ekologicky významný segment:


Plocha: 5,4 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Ze severní strany je biocentrum ohraničeno korytem napřímeného Pačejovského potoka, jižně od koryta je pruh úhoru. V úhoru dominují třtina křovištní a chrastice rákosovitá, dále zastoupen rákos obecný, kopřiva dvoudomá, vratič obecný a ruderální rostliny. Náletové stromy roztroušeně, borovice lesní, dub letní, olše lepkavá, topol osika, bříza bělokorá, vrba jíva. Část plochy mladá výsadba dubu letního Návrh na opatření: Koryto potoka je zničené, ideální by byla revitalizace toku a celé nivy



EIA SERVIS s.r.o.


Strana 44

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

24

Název: Rybník Velký Babín



Plocha: 22,8 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Velký rybník, na hrázi dub letní a lípa srdčitá. Okolí rybníka zkulturněno a využíváno jako louky až k vodě. Litorál úzký – ponejvíce orobinec úzkolistý a o. širokolistý. Nátoková část rybníka – zde větší litorální porosty: chrastice rákosovitá, rákos obecný, ojediněle keřové vrby (v. popelavá), na jižním břehu linie osiky. Návrh na opatření: Pokud možno snížit zarybnění a hnojení.



EIA SERVIS s.r.o.


Strana 45

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

25

Název: U Božích muk



Délka: 1150 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je vymezen v nivě bezejmenného potoka mezi rybníky Farský a Velký Babín. Niva byla v 80. letech 20. století komplet zmeliorována, koryto potoka napřímeno a břehové porosty zničeny. V současné době teče potok v uměle napřímeném korytě. Plochá niva je využívána jako kosené louky a pastviny až ke korytu potoka. Břehové porosty žádné. Dominantní druhy luk v nivě jsou trávy, zejména psárka luční. V loukách přežívají v malé míře a pouze lokálně: metlice trsnatá, pcháč bahenní, kohoutek luční, tužebník jilmový a kontryhel. Pod Farským rybníkem se nachází menší rybník a niva potoka pod rybníkem. Rybník je v současné době (2014) bez vody, dno bývalého rybníka je zarostlé, dominuje chrastice rákosovitá, kopřiva dvoudomá, lokálně orobinec širolistý. Kolem rybníka vrba křehká, jižní hrana svažitá, zde slivoň trnka, třešeň ptačí. Niva je zarostlá chrasticí rákosovitou a kopřivou dvoudomou. Návrh na opatření: Koryto potoka je zničené, ideální by byla revitalizace toku a celé nivy. Obnovit malý rybník, kosit alespoň část nivy



EIA SERVIS s.r.o.


Strana 46

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

26

Název: Farský rybník



Plocha: 6,8 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Rybník se širokým pruhem litorální vegetace, orobinec úzkolistý, zblochan vodní, ojediněle skřípinec jezerní Nad severním břehem pruh dřevinné vegetace, vrba křehká, keřové vrby, u silnice jasan ztepilý, javor mléč. Na severním břehu opuštěný objekt. Návrh na opatření: Pokud možno snížit zarybnění a hnojení.



EIA SERVIS s.r.o.


Strana 47

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

27

Název: Na Děkanských lukách

Katastrální území: Ekologicky významný segment:


Délka: 1300 m Charakteristika ekotopu a bioty: Potok na Farským rybníkem. Potok má napřímené koryto, niva je odvodněna, okolní pole jsou orána až k potoku. V korytě potoka chrastice rákosovitá a kopřiva dvoudomá. Ojediněle u potoka několik keřových vrb. Návrh na opatření: Koryto potoka je zničené, ideální by byla revitalizace toku a celé nivy

Kultura: vodní tok


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 48

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

28

Název: vápencový pahorek Na hrádku



Plocha: 8,0 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Vápencový pahorek, mimořádně zajímavý útvar patřící k nejzajímavějším plochám v řešeném území. Zhruba polovina plochy je pokryta lesem, polovina je travnatá. Travnaté porosty jsou udržovány zřejmě mozaikovitým kosením, aktuálně (podzim 2014) je část pokosena a část ponechána. Jedná se o pestré bohaté teplomilné trávníky, zastoupena je válečka prapořitá, smělek jehlancový, bojínek tuhý, ovsík vyvýšený, krvavec menší, chrpa čekánek, pupava obecná, starček přímětník, bedrník obecný, devaterník tmavý, voskovka menší, řepík lékařský, svízel syřišťový, čičorka pestrá, šalvěj luční, oman hnidák a další. V horní části kopce jsou četné zahloubeniny zřejmě po lokální těžbě vápence. Místy jsou v horní i spodní části vápencové výchozy. V nich sleziník routička, lišejníky, rozchodník ostrý, na mělké půdě mochna jarní, mateřídouška vejčitá, hadinec obecný, hvozdík kropenatý, mochna stříbrná. V lemu a místy porosty křovin, líska obecná, mladý dub letní, brslen evropský, slivoň trnka, pámelník bílý, dřišťál obecný, růže šípková, hloh. V lese převládá borovice lesní, přimíšen je modřín opadavý, topol osika, bříza bělokorá, třešeň ptačí. Bohaté keřové patro, dřišťál obecný hojně, dále brslen, hloh, trnka v lemu. vysychavá bučina 4C 1 4C4 BO 80, SM 20 5 4C2 BO 100 10 4C2 BO 50, MD 30, SM 20 Návrh na opatření: Zachovat stávající režim – mozaikovité kosení. Nad severní hranou ponechat pruh pro zatravnění, je zde pole a na něj aplikovány hnojivé závlahy ze škrobárny Nerozšiřovat lesní výsadby. Kultura: louka, ostatní plocha, les


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 49

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

29

Název: Jarov


Lokální biocentrum vložené funkční

Plocha: 15,9 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Levý břeh Otavy (S část BC): rameno řeky (mlýnský náhon), lesík na pravém břehu ramene, louka na ploše mezi hlavním korytem Otavy a ramenem, břehové porosty hlavního koryta řeky. Rameno řeky přímo u vody: chrastice rákosovitá Lesík lužního charakteru: vrba křehká, vrba nachová, olše lepkavá, olše šedá, bříza bělokorá, javor mléč, javor klen, dub letní, jilm vaz. Podrost lesíka - kopřiva dvoudomá, chrastice rákosovitá popenec břečtanolistý, hluchavka skvrnitá, chmel otáčivý, invazní celík kanadský a celík obrovský. Louka kosená, spektrum chudé. Podél Otavy jedna linie dřevin: topol kanadský, dub letní, olše lepkavá, vrba jíva. Pravý břeh Otavy (Z část BC): Podél Otavy stejná úzká linie dřevin, na břehu kosená louka ochuzeného spektra. Nad nivou se zdvihá příkrá mez – slivoň trnka. Les v nivě Otavy u chat (JV cíp BC): větší část lesa představuje výsadba kanadských topolů. Východní část lesíka a pruh podél cesty mají přirozenější charakter – vrba křehká, topol osika, jasan ztepilý, střemcha hroznovitá, brslen evropský, vrba popelavá, líska obecná, bez černý. Podrost: kopřiva dvoudomá, hluchavka skvrnitá, chmel otáčivý, invazní celík kanadský a celík obrovský lesní porost 5 A, kyselá dubová bučina 3K 2 3K2 OS 100 6 3K2 TP 100 Návrh na opatření: Lesík u mlýnského náhonu ponechat svému vývoji, louky kosit, nad chatovou oblastí odstranit kanadské topoly, výsadba olše lepkavé, vrby křehké.



EIA SERVIS s.r.o.


Strana 50

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

30

Název: Škrobárenský rybník



Délka: 12,3 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Levý břeh Otavy: podél řeky úzká linie vysazených stromů: vrba křehká, olše lepkavá, javor mléč, bez černý, podrost kopřiva dvoudobá, bršlice kozí noha, liána chmel otáčivý. U zahrádkářské osady u řeky vysazeny i nepůvodní dřeviny (např. kanadské jedle). Pravý břeh Otavy: rozlehlý Škrobárenský rybník sestávající ze dvou částí - rybníky mají zpevněné břehy a žádný litorál. Na jejich hrázi vysazeny kanadské topoly. Mezi rybníky a korytem řeky jsou lada částečně zarostlá dřevinami, částečně travnatá. Lesík: vrba křehká, olše lepkavá, chmel otáčivý, kopřiva dvoudomá, chrastice rákosovitá, hluchavka skvrnitá, ptačinec hájní, maliník a vlaštovičník větší Travnatá lada ve výběžku meandru: trávy, ruderální pampelišky, hrachor luční, třezalka tečkovaná, kontryhel, jitrocel kopinatý, bršlice kozí noha, krtičník hlíznatý, vratič obecný. Malý mokřad pod hrází rybníka u jezu je zarostlý rákosem. Návrh na opatření: Revitalizovat celou vymezenou plochu. Kultura: vodní tok, vodní plocha, ostatní plocha


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 51

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

31

Název: Na vrchu

Katastrální území: Svaté Pole Ekologicky významný segment:


Délka: 19,78 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Vrchol je zalesněný (dominuje borovice lesní), porostní okraje zvláště na východní straně jsou zarostlé lískou obecnou. Jižní cíp je poznamenán rozsáhlými porosty trnky obecné. Louky zahrnuté do plochy biocentra na východní straně jsou kulturního charakteru. Nejcennější jsou louky na západní straně vrcholu těsně nad obci Svaté Pole. Ty jsou vyhlášeny jako chráněné území (přírodní památka): Důvodem ochrany je zachování mezofytních luk s výskytem početné populace vstavače kukačky. Z dalších rostlinných druhů se na lokalitě vyskytuje vzácný ovsíček obecný, šalvěj luční, vratička měsíční, vítod chocholatý, tolice nejmenší, světlík tuhý, tařice kališní, lnička drobnoplodá, rožec pětimužný, rožec lepkavý, pomněnka různobarvá, kokrhel menší, úročník bolhoj, pryšec obecný, rozrazil jarní, pryskyřník hlíznatý, smělek jehlancový a další. Návrh na opatření: V lesním porostu posílit větší zastoupení listnatých druhů. Chráněné území obhospodařovat podle odsouhlaseného managementu orgánem ochrany přírody pro toto území. Kultura: les, louka, ostatní plocha


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 52

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

31 pokračování

Název: Na vrchu



Charakteristika ekotopu a bioty (les): lesní porost 447B, vysychavá bučina 4C, bučina, javorobuková doubrava 2A, bazická bučina 4W, svěží dubová bučina 3S 5 4C4 KR 50, BR 20, DB 10, OS 10, SM 10 6a 4C4 BO 100 6b 4C4 BO 100 8 4C4 BO 100 9 4C4 BO 50, SM 50 13 2A3 BO 100 5 2A3 KR 100 6 2A3 BO 100 6 2A3 BO 100 7 4C4 SM 80, BO 20 1 4W2 SM 75, BO 20, MD 5 2 4W2 SM 100 3 4C3 BO 100 10 4W2 BO 80, SM 15, BOC 5 1 4C4 SM 100 2 3S5 SM 90, DB 5, MD 5 5 2A3 KR 100 6 4C4 BO 100 7 3S5 SM 100 12 3S5 BO 60, SM 40 13 4C4 BO 100 9 4W2 BO 100 5 2A3 BO 100

Kultura: les


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 53

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

31A

Název: Na kobylinkách



Délka: 16,4 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Vrchol je zalesněný (dominuje borovice lesní), porostní okraje zvláště na jižním okraji jsou zarostlé porosty trnky obecné a růží šípkovou. Louky zahrnuté do plochy biocentra na východní straně jsou kulturního charakteru. SZ hranici BC tvoří potok doprovázený břehovými porosty. Mezi potokem a lesem kosená louka ochuzeného spektra. Návrh na opatření: V lesním porostu posílit větší zastoupení listnatých druhů. Louky nehnojit, nepřeorávat. Kultura: les, louka, ostatní plocha


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 54

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

31A pokračování

Název: Na kobylinkách



Charakteristika ekotopu a bioty (les): lesní porost 447A, bohatá bučina 4B, vysychavá bučina, javorobuková doubrava 2A, kyselá buková doubrava 2K 12 4B1 BO 100 14 4C4 BO 100 10 2A3 BO 100 12 4C4 BO 100 5 4C3 KR 100 6 4C3 BO 100 10 4C3 BO 70, SM 25, MD 5 11 4C3 BO 100 12 4C3 BO 100 10 4B1 BO 70, MD 20, SM 10 12 4C3 BO 100 1 2A3 BO 60, BK 15, MD 10, SM 10, DB 5 8 4C3 BO 70, SM 30 9 4C3 BO 100 11a 4C4 BO 90, SM 10 11b 4C3 BO 100 12 2A3 BO 100 12 4C3 BO 100 10 2K3 BO 100 2 4B1 SM 100 7 4C4 SM 50, BO 30, DB 20 9 4B1 BO 50, SM 5 12 4B1 BO 100 6 4B1 BO 70, MD 30 11 4C4 BO 90, SM 10 11 4B1 BOC 100 9 4B1 BO 80, DB 20 5 4C3 BO 602, KR 40 6 4C3 BO 100 12 4C3 BO 100

Kultura: les


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 55

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

32

Název: Šibeník



Plocha: 6,8 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Vrcholek Šibeník s porostem borovice lesní, do kterého je vtroušen dub letní a modřín opadavý. Keřové patro je dobře vyvinuté s výskytem trnky obecné a mladými nálety dubu letního. Na severní straně kulturní louky se solitérními jedinci borovice lesní. vysychavá bučina 4C, kyselá bučina 4K, kyselá dubová bučina 3K 8 4C4 DB 50, AK 50 13 4K4 BO 100 9 3K4 SM 100 5 3K4 BO 100 7 3K4 BO 100 9 4K4 SM 100 Návrh na opatření: Posílit v lesním porostu zastoupení listnatých druhů. Kultura: les


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 56

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

33

Název: Hůrka

Katastrální území: Boubín Ekologicky významný segment:


Plocha: 5,6 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Rekultivovaná zakonzervovaná skládka. Těleso skládky je tvarově různorodé a pokryté příkrými kamenitými svahy, skalními výchozy, travními porosty a dřevinnými porosty s převahou borovice lesní. Ta je doplněna břízou bělokorou a vtroušeně dubem letním s podrostem trnky obecné, ptačího zobu a pámelníku bílého. Jižní okraj je porostlý trnovníkem akátem, který začíná expandovat. Návrh na opatření: Posílit v lesním porostu zastoupení listnatých druhů, odstranit porosty trnovníku akátu. Kultura: ostatní plocha


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 57

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

34

Název: Moučanka



Plocha: 3,7 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Jehličnatý les s dominancí borovice lesní a smrku ztepilého. Vtroušeně je porost doplněn dubem letním a břízou bělokorou. Okraj tvořen keřovými porosty s převahou ostružiníku maliníku, bezu černého, zimolezu pýřitého a břečťanu. Pod lesem jsou nově založené ovocné sady. lesní porost 8 E, západní polovina BC, svěží dubová bučina 3S 5 3S2 SM 75, KL 12, LP 10, BK 3 8 3S2 SM 50, DB 35, BK 15 14 3S2 BO 60, SM 35, MD 5 Návrh na opatření: Posílit v lesním porostu zastoupení listnatých druhů. Kultura: les


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 58

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

35

Název: Svitník



Plocha: 4,1 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Jehličnatý les s dominancí borovice lesní a smrku ztepilého. Vtroušeně je porost doplněn dubem letním a břízou bělokorou. Jižní okraj tvořen keřovými porosty s převahou ostružiníku maliníku, bezu černého, zimolezu pýřitého a břečťanu. lesní porost, vysychavá dubová bučina C2, bazická vápnitá bučina W1 1a 4W1 BO 100 1b 4W1 DB 100 2 4W1 SM 50, KR 50 6 4W1 BO 50, SM 45, MD 5 9 3C2 DB 55, BO 40, SM 5 11 4W1 SM 80, BO 20 12 4W1 SM 100 Návrh na opatření: Posílit v lesním porostu zastoupení listnatých druhů. Kultura: les


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 59

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

36

Název: Želechov

Katastrální území: Veřechov Ekologicky významný segment:


Plocha: 3,0 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Plocha biocentra je vyplněná čistým porostem rozpadajících se vrb křehkých. Okraje porostlé bezem černým a mladými keři vrby křehké. Bylinné patro je ruderalizované s výskytem kopřivy dvoudomé, svízele přítuly a terestrických rákosin. Jižní okraj plochy je lemován Veřechovským potokem. Potok je napřímený s provedenou technickou úpravou koryta. Návrh na opatření: Ponechat přirozenému vývoji. Kultura: les


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 60

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

37

Název: Veřechovský potok



Délka: 1600 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor sleduje technicky upravené a napřímené koryto Veřechovského potoka procházející lučními porosty. Část luk je nepravidelně kosená a část je intenzivně obhospodařovaná. Podél vodního toku občasné nálety vrby křehké. V prostoru pod zemědělskými objekty je vegetační doprovod tvořený širokým pásem náletových porostů – dub letní, bez černý, vrba křehká. V západní části biokoridoru, která pokračuje za silnicí, má potok stejný charakter. Obklopen je však kulturními hnojenými loukami. Na severním okraji remízek s porostem dospělých vrb křehkých a jasanů ztepilých. Keřové patro je tvořeno hustým porostem trnky obecné. Návrh na opatření: Alespoň podél toku obhospodařovat louky jako extenzivní. Koryto potoka je zničené, ideální by byla revitalizace toku a celé nivy

Kultura: vodní tok, louka, ostatní plocha


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 61

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

38

Název: V Luhu



Plocha: 3,8 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Lesy jsou kulturní hospodářské s dominancí stejného podílu smrku ztepilého a borovice lesní. V lesích se vyskytují mýtiny zarostlé pionýrskými dřevinami. Místy výskyt nové výsadby mladých smrků ztepilých. Vtroušeně roste bříza bělokorá a dub letní, který je nejvíce zastoupený po okrajích lesa. Okraje porostů jsou porostlé bezem černým, topolem osikou, nálety břízy bělokoré, dubu letního a třešní ptačí. Okraje lesních porostů jsou druhově bohaté díky ekotonovému efektu. Návrh na opatření: Posílit podíl listnatých druhů dřevin. Kultura: les


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 62

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

39

Název: Osenice





EIA SERVIS s.r.o.


Strana 63

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

40

Název: Opálený





EIA SERVIS s.r.o.


Strana 64

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

41

Název: Mlýnský potok

Katastrální území: Zářečí u Horažďovic Ekologicky významný segment:

Lokální biocentrum vložené částečně funkční

Plocha: 3,2 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum zahrnuje úsek toku Mlýnského potoka, bezejmenné vodoteče a luční poroty kolem nich. Vodní toky jsou napřímené a koryto technicky upravené, bez doprovodné a břehové zeleně, ojedinělé stromy a keře, na M. potoku dospělé vrby křehké, u bezejmenné vodoteče dospělé olše lepkavé. Louky jsou kulturní s chudou druhovou skladbou.

Návrh na opatření: Louky kosit, nehnojit, nedosévat, nepřeorávat. Ideální řešení je revitalizace vodního toku. Kultura: vodní tok, louka


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 65

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

42

Název: Nesvorný

Katastrální území: Třebomyslice u Horažďovic Ekologicky významný segment:


Délka: 600 m Charakteristika ekotopu a bioty: Napřímená vodoteč s technickou úpravou koryta. Ze severní strany je vodní tok lemován ornou půdou, z jižní strany loukou. Břehový porost tvořený pouze dvěma nálety vrby křehké. Bylinné patro kolem vodoteče tvořené ruderálními společenstvy, dominance lesknice rákosovité. Louky kulturní s chudou druhovou skladbou.

Návrh na opatření: Louky kosit, nehnojit, nedosévat, nepřeorávat. Ideální řešení je revitalizace vodního toku.



EIA SERVIS s.r.o.


Strana 66

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

43

Název: Nesvorný I


Lokální biokoridor navržený

Délka: 350 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je veden podél polní nezpevněné cesty, která je po okrajích doprovázena širokými travnatými pruhy po obou stranách (1-2 m). Biokoridor se stáčí do pravého úhle, ale pořád sleduje cestu. Návrh na opatření: Ideální by bylo vysázet podél cesty stromořadí (například původní krajové odrůdy ovocných stromů) a po JZ straně založit luční porost v efektivně obhospodařovatelné šíři (alespoň 20 m).

Kultura: ostatní plocha


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 67

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

44

Název: Nad rybníkem Jírovec



Délka: 560 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor sleduje bezejmenný malý vodní tok, který má přirozený charakter. V severní části protéká bloky orné půdy (cca 50 m), pak kulturními loukami. V této části jsou silně rozšířeny doprovodné bylinné pásy toku z 2 m na 15 m, které nejsou díky zamokření koseny. Uprostřed této části je koryto zastíněno vrbou křehkou a vrbou košíkářskou. Bylinné patro s výskytem chrastice rákosovité, zblochanu vodního, sítiny klubkaté a ostřice štíhlé. Koryto potoka v louce končí. Po té k vymezení biokoridoru je využit menší lesík (borovice lesní s příměsí dubu letního) a na východ od něj větší lesík (převaha borovice lesní). Návrh na opatření: V dolní části založit podél vodoteče na orné půdě po obou stranách pruhy louky (šířka minimálně 20m). Koryto ponechat v přírodním stavu, vegetaci v okolí potoka ponechat přirozenému vývoji. V lesních porostech posílit zastoupení listnatých druhů.

Kultura: orná, vodní tok, louka, les


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 68

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

45

Název: Lhotský mlýn



Délka: 450 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor pod hrází Mlýnského rybníka dále k východu vymezený podél Pačejovského potoka. Koryto vodoteče je napřímené, břehy jsou zpevněné volně loženým kamenem. Oboustranný břehový porost ve východní části je tvořený javorem mléčem a olší lepkavou. Na jižní straně je část biokoridoru tvořená zamokřenými loukami, které nejsou pravidelně kosené, druhově bohaté.

Návrh na opatření: Louky alespoň 1x ročně kosit s vyvezením biomasy.



EIA SERVIS s.r.o.


Strana 69

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

46

Název: Mlýnský rybník



Plocha: 16,4 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Mlýnský rybník s hrází, po které vede silnice II. třídy, porostlá několika trnovníky akáty a javory mléči. Kolem rybníka se nachází v úzkých pruzích litorální porosty s výskytem orobince širokolistého. Rybník bez nátokové části, kolem rybníka porosty dubu letního a olše lepkavé s trnkou obecnou v keřovém patru. Část dna u břehů pokrytá nápadnými kulatými kameny. Rybník je z jižní strany obklopen ornou půdou a ze severní strany kulturními kosenými loukami. Tok propojující Mlýnský rybník a rybník Jírovec je napřímený a protéká zamokřenými loukami. Rybník Jírovec bez výrazné hráze, podél břehů roztroušená vrba křehká stromového tvaru. V ploše nátokové části rybníka výskyt rákosu obecného. Okolí rybníka porostlé místy mladými duby letními a lískami obecnými. Bylinné patro tvořené převážně chrasticí rákosovitou. U jižní cípu rybníka výskyt několika exemplářů mohutné vrby bílé. Návrh na opatření: Louky nehnojit a nepřeorávat. Rybí obsádku nezvyšovat.

Kultura: vodní plocha, vodní tok, louka


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 70

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

47

Název: Pod Třebomyslicemi



Délka: 1050 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor sleduje bezejmenný vodní tok. JZ část toku má přirozeně vyhlížející koryto a je lemována širokými pásy dřevinných porostů, které jsou věkově i prostorově různorodé. Porost je převážně tvořený dubem letním, bukem lesním, javorem mléčem a vrbou křehkou. JV část biokoridoru je vedena podél koryta potoka, které je zde napřímené a technicky upravené. Vykytují se zde časté nálety vrby křehké. Vodní tok protéká mezi kulturními a pravidelně kosenými loukami. Návrh na opatření: Louky kosit, nehnojit, nedosévat, nepřeorávat. Ideální řešení je revitalizace vodního toku v jeho dolní části.



EIA SERVIS s.r.o.


Strana 71

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

48

Název: Křížový



Plocha: 4,8 ha Charakteristika ekotopu a bioty: SZ část biocentra je pravidelně kosená. Od orné půdy je oddělená nízkou agrární terasou, svah je porostlý trnkou obecnou. JV část biocentra představuje zamokřená louka nekosená a neudržovaná s výskytem orobince širokolistého a trsy metlice třeslicovité. Přežívají zbytky společenstev bezkolencových luk. Místy se vykytují nálety dřevin. Z louky vytéká bezejmenný potok - pramenná lokalita. Návrh na opatření: Louky nehnojit a nepřeorávat. Nekosené ponechat přirozené sukcesi.

Kultura: louka


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 72

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

49

Název: Novodvorský


Lokální biokoridor částečně funkční, v části navržený

Délka: 500 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor propojuje skladebné prvky řešeného území se skladebnými prvky sousedního katastrálního území. K dispozici je agrární terasa, která vede západním směrem mezi bloky orné půdy. Svahy terasy široké až 10 m jsou porostlé trnkou obecnou, růží šípkovou a bezem černým. Bylinné patro je ruderalizované. Souvislost vedení je ve východní části BK přerušena ornou půdou v délce cca 60 m. Návrh na opatření: Zatravnění orné půdy v místě přerušení návaznosti biokoridoru v pruhu širokém alespoň 20 m. Rozšířit šířku agrární terasy zatravněným pruhem v šíři alespoň 10 m a ponechat ji přirozenému vývoji.

Kultura: orná, ostatní plocha


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 73

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

50

Název: Horažďovická Lhota



Délka: 1000 m Charakteristika ekotopu a bioty: V jižní části biokoridor sleduje napřímený vodní tok Pačejovského potoka s technickou úpravou koryta. Břehy porostlé nálety olše lepkavé a vrby křehké. Po obou stranách kulturní louky kosené, před vtokem do Mlýnského rybníka na levém břehu zamokřené a nekosené s nálety vrby křehké. Biokoridor prochází obcí Horažďovická Lhota. Potok je napřímený, ale koryto není technicky upravené, břehy zatravněné širokými čtyřmetrovými pásy. Na návsi se nachází za sebou 2 menší rybníky, u severního se tyčí vzrostlá lípa srdčitá. Pod jižním rybníkem se nachází dětské asfaltové hřiště. Biokoridor mezi obcí a rybníkem Lhota je vymezen opět tokem Pačejovského potoka, koryto napřímené a technicky upravené, bez doprovodné a břehové vegetace. Potok lemují po obou stranách pastviny. Návrh na opatření: Louky kosit, nehnojit, nedosévat, nepřeorávat. Ideální řešení je revitalizace vodního toku v kromě části v obci. Zde je vhodné podporovat výsadby na návsi, popřípadě ji i rozšířit, i když bude mít urbanizovaný charakter.

Kultura: vodní tok, vodní plocha, ostatní plocha, louka


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 74

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

51

Název: Lhota



Plocha: 10 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum tvořené rybníkem, který kolem dokola zarostlý porostem dospělé vrby křehké a jejími mladými nálety. V nátokové části výskyt vrby popelavé, vrby košíkářské, olše lepkavé, dubu letního a smrku ztepilého. Litorál zarostlý orobincem širokolistým a zblochanem vodním, vně tato společenstva přechází do monokulturních porostů s lesknicí rákosovitou. Vnější strana hráze rybníka je osázena vzrostlými javory mléči. Vnitřní hráz rybníka zpevněná kamenem bez stromů, pouze mladé nálety javoru mléče.

Návrh na opatření: Nezvyšovat rybí obsádku.

Kultura: vodní plocha


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 75

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

52

Název: Mezi Lhotou a Koprytankou



Délka: 200 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je vymezen podél koryta Pačejovského potoka. Ve východní polovině je potok doprovázen bohatými břehovými porosty dospělé vrby křehké s olší lepkavou. V západní části protéká nekosenými a zamokřenými loukami s chrasticí rákosovitou. Návrh na opatření: Ponechat přirozenému vývoji.



EIA SERVIS s.r.o.


Strana 76

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

53

Název: Korytanka



Plocha: 61,1 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum je tvořené rybníkem Korytanka a lesním porostem Křížová. Do biocentra u rybníka na západní straně spadá nekosená louka s monokulturou chrastice rákosovité. Postupně přechází do křovinného porostu olše lepkavé a vrby křehké. Rybník je z jižní strany obkroužen porosty olše lepkavé. Litorál je vyplněn orobincem širokolistým s vtroušeným zblochanem vodním. V západní části plochy rybníka roste rdest vzplývavý. Hráz rybníka je osázená vzrostlými javory kleny, mezi kterými rostou nálety vrby křehké, javoru mléče a olše lepkavé. Prostor pod hrází je porostlý olší lepkavou s podrostem střemchy obecné a lísky obecné. Lesní porost je tvořen borovicí lesní, jižní lemy jsou tvořeny trnkou obecnou. kyselá dubová bučina 9 13 9 13 5 7 13

3K3 3K3 3K3 3K3 3K3 3K3 3K3

BO 100 BO 100 BO 100 BO 100 SM 100 BO 100 BO 100

Návrh na opatření: Rybník nevykazuje intenzivní obhospodaření - zachovat stávající stav. U lesního porostu posílit zastoupení listnatých druhů.

Kultura: vodní plocha, vodní tok, ostatní plocha, les


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 77

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

54

Název: Podílný


Lokální biokoridor funkční, v části navržený

Délka: 600 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je navržený ve směru od severu v části mezi dvěma lesními porosty (vzdálenost cca 40 m) a lesním porostem a porostem kolem bývalé polní cesty přes státní komunikaci (cca 50 m). Nachází se zde orná půda. Jinak je biokoridor funkční - jde přes lesní porost (dominuje borovice lesní) a pak je vymezen porostem podél bývalé polní cesty. Cesta je občas využívána, podél severního okraje cesty teče potok z rybníka. Cesta je lemována hustým neudržovaným porostem jasanu ztepilého a dubu letního. Keřové patro je tvořeno vrbou křehkou a bezem černým. kyselá dubová bučina 10 3K3 BO 100 9 3K3 BO 100 Návrh na opatření: Zatravnění orné půdy v místě přerušení návaznosti biokoridoru v pruhu širokém alespoň 20m. Posílit listnaté druhy ve druhovém složení lesa.

Kultura: orná, les, vodní tok, ostatní plocha


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 78

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

55

Název: Ohradný



Plocha: 3,7 ha Charakteristika ekotopu a bioty: V západní polovině výskyt vlhkých kosených, východním směrem pak přechází do nekosených vlhkých luk s výskytem indikačních druhů bezkolencových luk (metlice trsnaté, bezkolenec atd.). Louka směrem k rybníku pozvolně zarůstá vrbou křehkou, a dubem letním, na okraji trnkou obecnou. Rybník sycený pouze pramenem z louky je zarostlý mokřadní vegetací. V okolí rybníku hojný porost vrby křehké, jasanu ztepilého, břízy bělokoré. Návrh na opatření: Rybník nevykazuje intenzivní obhospodaření - zachovat stávající stav. Obnovit kosení luk nebo zachovat stávající stav, kosené kulturní louky nehnojit, nepřeorávat.

Kultura: vodní plocha, vodní tok, ostatní plocha, louka


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 79

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

56

Název: Ohradný


Lokální biokoridor funkční, v části navržený

Délka: 250 m Charakteristika ekotopu a bioty: Funkční západní část představuje porost doprovázející původní polní cestu, dnes nevyužívanou. Cesta a její okraje jsou zarostlé v pruhu širokém až 40 m a sice trnkou obecnou a růží šípkovou. Občasný nálet třešně ptačí. Bylinné patro tvořeno ruderálním společenstvem s převahou kopřivy dvoudomé. Navržená východní část má za úkol propojit funkční biocentrum a výše popsaný funkční biokoridor.

Návrh na opatření: Zatravnění orné půdy v místě přerušení návaznosti biokoridoru v pruhu širokém alespoň 20 m. Doporučit lze výsadbu dřevin, nejlépe dubu letního. Stávající porosty ponechat přirozenému vývoji.

Kultura: orná, les, ostatní plocha


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 80

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

57

Název: Ohradný - Koutný



Délka: 800 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je vymezen podél bezejmenného potoka, koryto je napřímené a technicky upravené. Potok je obklopen z obou stran bloky orné půdy. Podél potoka se táhnou travnaté pásy ruderálního charakteru. Chybí dřevinný porost, z bylinného patra dominuje chrastice rákosovitá a kopřiva dvoudomá. Východní část toku za silnicí má podobný charakter. Břehy opět jen s travnatými pásy, občasný výskyt trnky obecné, olše lepkavé a růže šípkové. Návrh na opatření: Koryto potoka je zničené, ideální by byla revitalizace toku a celé nivy Jinak lze doporučit podél vodoteče založit travnatý pruh, který zvětší šířku stávajícího zatravnění alespoň na 20 m. Do tohoto pruhu mohou provedeny krajinářské výsadby, či může být ponechán přirozené sukcesi.

Kultura: orná, ostatní plocha, vodní tok


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 81

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

58

Název: Ohradný - Pačejovský potok



Délka: 250 m Charakteristika ekotopu a bioty: Louka s vyšším podílem dvouděložných rostlin a celkově s vyšší druhovou pestrostí. Po východní hranici vede napřímená vodoteč s technickou úpravou koryta. Nad vodotečí se zvedá svah agrární terasy, na kterém se nachází stromořadí s výskytem jabloně domácí a slivoně švestky. Bylinné patro je tvořené ruderálními druhy s převahou chrastice rákosovité. Návrh na opatření: Louku nehnojit a nepřeorávat.

Kultura: louka, ostatní plocha, vodní tok


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 82

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

59

Název: Za Boubínským lesem



Délka: 650 m Charakteristika ekotopu a bioty: Travnatý pás široký cca 10 m z větší části tvořící hranici k.ú. s občasnými nálety trnky obecné, růže šípkové, bezu černého a vrby křehké. Je neudržovaný. Tato část biokoridoru je vymezena hlavně jako součást řešení vymezení skladebných prvků ÚSES v sousedních katastrech. Návrh na opatření: Ponechat přirozenému vývoji.

Kultura: louka, pastvina


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 83

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

60

Název: Boubínský les



Plocha: 7,7 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum v sobě zahrnuje lesní porost, kulturní louku, potok a nálety dřevin. Louka je intenzivně obhospodařovaná a s chudým druhovým spektrem. V lesním porostu dominují jehličnaté druhy (borovice lesní, smrk ztepilý, modřín opadavý). Vtroušeně roste dub letní. Druhově bohaté a růstově pestré jsou porostní okraje. V místě, kde vodoteč teče po okraji lesa, je břehový porost vodoteče tvořený vrbou křehkou a olší lepkavou. Na západní straně se nachází na rozhraní orné půdy a louky remíz, kterému dominuje dub letní. Keřové patro je tvořené trnkou obecnou, bezem černým, nálety třešně ptačí a místy s výskytem střemchy obecné. V severní části se nachází také olše lepkavé. lesní porost 10 D, kyselá dubová bučina 3K 4b 3K3 SM 60, JD 10, MD 10, BK 10, DG 5, KL 5 5 3K3 SM 50, BK 40, MD 10 6 3K3 MD 45, SM 40, DG 10, JD 5 15 3K3 MD 65, SM 30, BO 5 1a 3K3 SM 100 1b 3K3 BK 100 2 3K3 BK 60, SM 40 4a 3K3 SM 70, DG 10, MD 10, BK 10 Návrh na opatření: Kulturní louky nehnojit, nepřeorávat. U lesa posílit druhovou skladbu ve prospěch listnatých druhů Kultura: louka, les, vodní tok, porosty dřevin


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 84

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

61

Název: Boubínský les



Délka: 1900 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je veden po okraji lesního porostu Boubínský les. V lesním porostu dominují jehličnaté druhy (borovice lesní, smrk ztepilý, modřín opadavý). Vtroušeně roste dub letní. Druhově bohaté a růstově pestré jsou porostní okraje. lesní porost 10 A, E, F, G, H, kyselá dubová bučina 3K, svěží dubová bučina 3S 3 3K3 SM 60, BK 20, MD 10, DG 10 1 3 4 15

3K3 3K3 3K3 3K3

BO 95, DB 5 SM 70, DG 15, BO 10, DB 5 SM 80, MD 10, JD 5, BK 5 MD 70, BO 20, SM 10

5 8 9

3K3 3K3 3K3

MD 50, SM 40, KL 10 SM 45, MD 35, BO 5, BK 5, LP 5, OL 5 SM 50, MD 50

1a 9

3K3 3K3

SM 100 BO 50, SM 45, MD 5

1b 2a 2b 10

3S1 3K3 3K3 3K3

SM 85, DB 10, BK 5 SM 70, JD 30 S, 60, BK 40 BO 40, SM 35, MD 25

Návrh na opatření: U lesa posílit druhovou skladbu ve prospěch listnatých druhů

Kultura: les


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 85

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

62

Název: Na Nuzných



Délka: 130 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor propojuje lokální biocentrum Lhota s lesním porostem Boubínský les. Je vymezen podél nezpevněné polní komunikace. Podél cesty jsou pruhy s keřovou vegetací. Ta je rozšířena především na východní straně cesty. Jedná se o svah agrární terasy, který je porostlý především trnkou obecnou. Návrh na opatření: Ponechat stávající stav. Kultura: ostatní plocha


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 86

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:


63



Délka: 300 m Charakteristika ekotopu a bioty: Vodní tok je napřímený a koryto technicky upravené, bez doprovodné a břehové zeleně, ojedinělé stromy a keře vrby křehké. Až těsně u hranice řešeného území se nachází původní koryto s bohatou doprovodnou a břehovou zelení. Louky jsou kulturní s chudou druhovou skladbou. Návrh na opatření: Louky kosit, nehnojit, nedosévat, nepřeorávat. Ideální řešení je revitalizace vodního toku v jeho poškozené části.



EIA SERVIS s.r.o.


Strana 87

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:


64



Délka: 850 m Charakteristika ekotopu a bioty: Je vymezen podél koryta Mlýnského potoka, který v západní části vede podél areálu a plotu sádek. Zde je koryto napřímené a koryto technicky upravené, bez doprovodné a břehové zeleně. Díky přítomnosti sádek a průmyslového areálu nemůže mít biokoridor patřičnou šířku. Stav se východním směrem postupně zlepšuje. Koryto je přirozeného vzhledu a je doprovázené doprovodnou a břehovou zelení. Před přemostěním je doprovázen vrbou křehkou, mezi mostem a parkem Ostrov pak olší lepkavou. Zde je do plochy biokoridoru zahrnuta rovněž kosená louka na pravém břehu, oddělená od pole agrární terasou s přirozeným porostem.

Návrh na opatření: Louky kosit, nehnojit, nedosévat, nepřeorávat. Tam, kde vodní tok má přírodní charakter - zachovat stav Pro napřímenou vodoteč je ideální řešení revitalizace v místech, kde je to možné.

Kultura: vodní tok, louka, ostatní plocha


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 88

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

1603

Název: Ostrov


Regionální biocentrum funkční

Plocha: 24 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Jedná se o městský park, který se nachází na ostrově obklopeného řekou Otavou a mlýnským náhonem. Tento park přírodně krajinářského charakteru byl založen v 2. polovině 19. století. Do původního porostu byly postupně dosazovány introdukované druhy. V nedávné době byla provedena revitalizace parku. Kromě estetické hodnoty a rekreační hodnoty má i vysokou ekologickou hodnotu. Charakter porostů s převahou listnatých druhů a dobře vyvinutým keřovým a bylinným patrem totiž připomíná silně původní společenstva stanovištně původních luhů. Návrh na opatření: Provádět běžnou údržbu na loukách a porostech s cílem udržení estetických a ekologických hodnot. Kultura: ostatní plocha


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 89

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

326A

Název: U sv. Anny

Katastrální území: Svaté Pole, Horaždovice Ekologicky významný segment:

Regionální biokoridor funkční

Délka: 1150 m Charakteristika ekotopu a bioty: Východní část (od silnice do nivy Otavy): Soustava pěti malých rybníčků na pravostranném přítoku Otavy. Většina rybníčků je bez vody. Jejich hráze a břehy jsou většinou betonové, poškozené, celá kaskáda je ve špatném stavu. Niva malého toku je silně eutrofizována, dominuje kopřiva dvoudomá, dále chrastice rákosovitá, hluchavka skvrnitá, z dřevin zastoupena vrba křehká Po pravé straně vede podél potoka polní cesta, nad ní se zdvihá mez. Linie dřevin, dub letní, třešeň ptačí, líska obecná, slivoň trnka, bez černý Pozoruhodná stavba – kaple sv. Anny nad pramenem. V minulosti se zde nalézaly malé lázně. Západní část (od silnice k západu): Značnou část zahrnuje stávající využívaný motokrosový areál. Návaznost směrem západním za komunikací je zajištěna existencí kulturních luk nad stávajícím areálem MOTO. Na horní hraně svahu je porost borovice lesní a dubu letního. Keřové patro je tvořené trnkou obecnou, mladým dubem letním a jasanem ztepilým. Návrh na opatření: V část: Obnovit soustavu rybníčků použitím přirozených materiálů. Stávající zástavbu nerozšiřovat, podporovat extenzivní sadovnictví a zahradnictví. Z část: Zvýšit druhovou pestrost luk nad areálem MOTO nehnojením dusíkatými hnojivy. Kultura: vodní tok, vodní plocha, ostatní plocha, les, louka


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 90

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

326B

Název: Pod Šibeníkem

Katastrální území: Horaždovice Ekologicky významný segment:


Délka: 150 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je veden přes kulturní pravidelně kosenou louku, která je druhově chudá. Jižní hranice louky je tvořena svahem agrární terasy s čistým porostem trnky obecné. Návrh na opatření: Posílit druhovou pestrost lučních porostů nehnojením dusíkatými hnojivy. Kultura: ostatní plocha, louka


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 91

___________________________________________________________________________

Název: Bývalá cihelna Pořadové číslo:

326C


Regionální biokoridor funkční, navržený

Délka: 250 m, minimální šířka: 50 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor zahrnuje plochu nad bývalou cihelnou a svah nad bývalou místní komunikací. Plocha je po okrajích zarostlá nálety javoru klenu a lískou obecnou v keřovém patru. Vnitřní část je tvořena převážně nekosenými loukami s vtroušenými nálety stromů a keřů. Dále na západ je biokoridor k lesnímu porostu navržen přes ornou půdu. Návrh na opatření: V místě navrženého propojení pole zatravnit a louku udržovat jako extenzivní.

Kultura: ostatní plocha, orná


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 92

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

326D

Název: Svitník - Moučanka



Délka: 740 m Charakteristika ekotopu a bioty: Jehličnatý les s dominancí borovice lesní a smrku ztepilého. Vtroušeně je porost doplněn dubem letním a břízou bělokorou. lesní porost, vysychavá dubová bučina C2, bazická vápnitá bučina W1 1a 4W1 BO 100 1b 4W1 DB 100 2 4W1 SM 50, KR 50 6 4W1 BO 50, SM 45, MD 5 9 3C2 DB 55, BO 40, SM 5 11 4W1 SM 80, BO 20 12 4W1 SM 100

Návrh na opatření: Posílit v lesním porostu zastoupení listnatých druhů, zejména dubu. Kultura: les


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 93

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

326E

Název: Holé vršky



Délka: 840m Charakteristika ekotopu a bioty: Jehličnatý les s dominancí borovice lesní a smrku ztepilého. Vtroušeně je porost doplněn dubem letním a břízou bělokorou. Mezi lesním porostem Svitník a lesním porostem Holé Vršky je biokoridor přerušen v pruhu cca 50 m ovocnými sady pěstovaným intenzivním způsobem. Sady jsou oplocené. Vzhledem k tomu, že podle metodiky je v těchto podmínkách možné přerušení koridoru v délce 150m, nehraje pro funkčnost takto vymezeného biokoridoru tato překážka žádnou roli. lesní porost, vysychavá dubová bučina C2, bazická vápnitá bučina W1 1a 4W1 BO 100 1b 4W1 DB 100 2 4W1 SM 50, KR 50 6 4W1 BO 50, SM 45, MD 5 9 3C2 DB 55, BO 40, SM 5 11 4W1 SM 80, BO 20 12 4W1 SM 100 Návrh na opatření: Posílit v lesním porostu zastoupení listnatých druhů. Kultura: les, sad, ostatní plocha


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 94

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

326F

Název: Radlín



Délka: 450 m Charakteristika ekotopu a bioty: Pro vedení biokoridoru je vymezen prostor daný několika nad sebou položenými agrárními terasami, které jsou zarostlé bujnými porosty trnky obecné. Mezi terasami je v současné době orná půda. Návrh na opatření: Pro zvýšení funkčnosti regionálního biokoridoru je možné doporučit pouze jediné, a sice zatravnění pozemků mezi terasami. Využívat jako extenzivní louku.



EIA SERVIS s.r.o.


Strana 95

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

326G

Název: Na Kobylinkách


Regionální biokoridor navržený

Délka: 533 m Charakteristika ekotopu a bioty: Méně výrazný hřbet na jižním okraji Svatého Pole, propojující zalesněné elevace východně a západně od intravilánu. Větší část koridoru je navržena k doplnění na orné půdě, menší část, nedostatečně funkční, tvoří degradované louky. Návrh na opatření: Ornou půdu přeměnit na trvalý travní porost a ten nadále pravidelně kosit (1-2x ročně) nebo extenzivně přepásat, vhodné je také doplnit alespoň liniovou zeleň (křoviny apod.). Ohrožení biotopů - intenzivní hnojení luk, převod na jetelotravní směsky, ruderalizace. Kultura: orná, louka, ostatní plocha


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 96

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

326H

Název: Na Vrchu


Regionální biokoridor funkční, navržený

Délka: 290 m Charakteristika ekotopu a bioty: V západní části je BK vymezen na kultuře louka a ostatní plocha. Tyto pozemky jsou v současné době pokryté vyzrálými listnatými porosty náletovými lesního charakteru věkově a prostorově diverzifikované. Přítomné je keřové patro. Východním směrem je pak BK navržen na orné půdě. Návrh na opatření: Ornou půdu převést do trvalého travního porostu a ten nadále pravidelně kosit (1-2x ročně) nebo extenzivně přepásat. Náletové porosty ponechat přirozenému vývoji.

Kultura: orná, louka, ostatní plocha


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 97

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

326I

Název: Na Drahách


Regionální biokoridor navržený

Délka: 550 m, minimální šířka: 50 m Charakteristika ekotopu a bioty: Severní polovina (nad silnicí Horažďovice – Strakonice): Navržený biokoridor podél polní cesty na kopec Na Hrádku. Severní polovina pod kopcem – široký pruh dřevin: Slivoň trnka, růže šípková, brslen evropský, bez černý. Větší část porostů již na sousedním katastru Střelské Hoštice. Jižní polovina nad silnicí zcela bez doprovodné vegetace. Jižní polovina (pod silnicí Horažďovice – Strakonice): Biokoridor je navržen okrajem lesního celku již mimo řešené území (k.ú. Střelské Hoštice). Lesní porost lemuje niva bezejmenného levostranném přítoku Otavy (k.ú. Horažďovice). Koryto je napřímeno, břehové porosty zničené. Ve spodní části ponechán ladem pruh podél potoka. Chrastice rákosovitá, kopřiva dvoudomá, vysoké trsnaté ostřice, pcháč zelinný, hluchavka skvrnitá, ojediněle dřeviny: Vrba jíva, vrba popelavá Návrh na opatření: Založit v severní části biokoridoru široký pruh dřevin nebo nechat pozemek přirozené sukcesi. V jižní části biokoridoru koryto potoka je zničené, ideální by byla revitalizace toku a celé potoční nivy.



EIA SERVIS s.r.o.


Strana 98

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

K113A

Název: Otava I


Nadregionální biokoridor

Délka: 800 m Charakteristika ekotopu a bioty: Tok řeky Otavy Břeh řeky – soliterní vrby křehké, vícekmeny Chrastice rákosovitá, hluchavka skvrnitá, netýkavka žláznatá, kostival lékařský, konopice zdobná Levý břeh řeky Otavy východní část BK pastvina. Pastvina je ohrazena téměř až na břeh, v mokrém terénu hodně rozšlapána. Západní část chaty. Návrh na opatření: Posílit břehové porosty

Kultura: Vodní tok, pastvina, lada


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 99

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

K113B

Název: Otava II



Délka: 400 m Charakteristika ekotopu a bioty: Levý břeh Otavy: Mezi mlýnským náhonem a hlavním korytem řeky větší část plochy zaujímá kosená louka ochuzeného spektra. V místě, kde se odpojuje náhon od řeky, je menší lesík lužního charakteru. Rostou zde dva velmi mohutné kanadské topoly, jinak vrba křehká, olše lepkavá, střemcha hroznovitá, podrost s dominancí kopřivy, hluchavka skvrnitá, chrastice rákosovitá Pravý břeh Otavy: Menší lužní lesík u řeky, dominantní dřevinou vrba křehká Jinak úzké břehové porosty podél řeky, za nimi kosená louka ochuzeného spektra Návrh na opatření: Kosit louku v nivě, dřeviny ponechat přirozenému vývoji. Kultura: vodní tok, louka, ostatní plocha


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 100

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

K113C

Název: Otava III



Délka: 800 m Charakteristika ekotopu a bioty: Východní polovina BK: Levý břeh Otavy: Zahrady oplocené prakticky až k řece. Břeh řeky – úzká linie dřevin: vrba křehká, olše lepkavá, chrastice rákosovitá Pravý břeh Otavy: Niva pod sádkami zarostlá, část pasená ovcemi. Podél řeky olše lepkavá, vrba křehká. Západní polovina BK: Dále k západu úzká linie zahrnující prakticky jen samotný tok Otavy a nejužší pás břehu v úseku od železniční trati k mlýnu. Dřeviny na břehu: olše lepkavá, olše šedá, vrba křehká, bříza bělokorá, javor mléč, vrba jíva, vrba popelavá, chmel otáčivý Návrh na opatření: BK procházející uvnitř města, ponechat.

Kultura: vodní tok, pastvina, ostatní plocha


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 101

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

K113D

Název: V Luhu



Délka: 200 m Charakteristika ekotopu a bioty: Lesní porosty a louky, které jsou součástí biokoridoru. Louky jsou polopřirozené, charakteristické pravidelným kosením. Lesy jsou kulturní hospodářské s dominancí stejného podílu smrku ztepilého a borovice lesní. V lesích se vyskytují mýtiny zarostlé pionýrskými dřevinami. Místy výskyt nové výsadby mladých smrků ztepilých. Vtroušeně roste také bříza bělokorá a dub letní, který je nejvíce zastoupený po okrajích lesa. lesní porost 6 D, svěží buková jedlina 5O 1 5O1 SM 100 3 5O1 SM 60, VR 15, JD 10, BO 5, OL 5, OS 5 Návrh na opatření: Posílit výskyt listnatých druhů. Kultura: les


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 102

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

K113E

Název: Osenice



Délka: 450 m Charakteristika ekotopu a bioty: BK vymezen lesními porosty. Lesy jsou kulturní hospodářské s dominancí stejného podílu smrku ztepilého a borovice lesní. V lesích se vyskytují mýtiny zarostlé pionýrskými dřevinami. Místy výskyt nové výsadby mladých smrků ztepilých. Vtroušeně roste bříza bělokorá a dub letní, který je nejvíce zastoupený po okrajích lesa. Okraje porostů jsou porostlé bezem černým, topolem osikou, nálety břízy bělokoré, dubu letního a třešní ptačí. Okraje lesních porostů jsou druhově bohaté díky ekotonovému efektu. lesní porost 6 C, kyselá bučina 6 4K1 SM 80, BO 20 Návrh na opatření: Posílit výskyt listnatých druhů. Kultura: les


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 103

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

K113F

Název: Opálený



Délka: 500 m Charakteristika ekotopu a bioty: Lesy jsou kulturní hospodářské s dominancí stejného podílu smrku ztepilého a borovice lesní. V lesích se vyskytují mýtiny zarostlé pionýrskými dřevinami. Místy výskyt nové výsadby mladých smrků ztepilých. Vtroušeně roste bříza bělokorá a dub letní, který je nejvíce zastoupený po okrajích lesa. Okraje porostů jsou porostlé bezem černým, topolem osikou, nálety břízy bělokoré, dubu letního a třešní ptačí. Okraje lesních porostů jsou druhově bohaté díky ekotonovému efektu. Louky jsou kulturního charakteru. Návrh na opatření: Posílit výskyt listnatých druhů. Zvýšit druhovou rozmanitost luk posílením extenzivního hospodaření (kosit nebo přepásat, nehnojit). Kultura: les, louka


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 104

___________________________________________________________________________

Pořadové číslo:

K113G

Název: U Hoštic


Nadregionální biokoridor funkční, navržený

Délka: 200 m, minimální šířka: 50 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je veden z lesního porostu jižním směrem přes úzký pás orné, pak luční porosty a dál přes hranice řešeného území východním směrem k rybníku Kalenický. Návrh na opatření: Zvýšit druhovou rozmanitost luk posílením extenzivního hospodaření (nehnojit, nepřeorat, nedosévat, kosit). Ve vymezeném prostoru zatravnit pruh orné půdy v šíři alespoň 50 m. Udržovat jako extenzivní louku (kosit, nehnojit). Kultura: orná, louka


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 105

___________________________________________________________________________

C. Mapová část Příloha č. 1: Orientační mapa Měřítko 1 : 50 000 Příloha č. 2: ÚSES v územním plánu města Horažďovice Měřítko 1 : 10 000

V Českých Budějovicích

EIA SERVIS s.r.o. RNDr. Vojtěch Vyhnálek, CSc. Zástupce zpracovatele

10. března 2015

Ing. Pavel Popela Autorizovaný projektant ÚSES Zpracoval


EIA SERVIS s.r.o.

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA HORAŽĎOVICE ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY. České Budějovice

Recommend Documents