ÚZEMNÍ PLÁN HRUŠOV. ZMĚNA č. 1. textová část

ÚZEMNÍ PLÁN

HRUŠOV ZMĚNA č. 1 textová část

ing.arch.Libor Kodl Perucká 1, 125 00 Praha 2 e-mail:[email protected],www.arch.cz/kodl

tel/fax:02/24256922,m.0607614473

V Praze říjen r. 2009

č.paré: 3

ÚPO Hrušov, 1.změna - str. 2

Obsah dokumentace Textová část: Identifikační údaje .......................................................................

3

1. Úvodní údaje II. Obsah územního plánu a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k)

Vymezení zastavěného území ....................................................... 4 Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ..... 5 Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch ..... 9 Koncepce veřejné infrastruktury ...........................………………. 13 Koncepce uspořádání krajiny, územní systém ekologické stability. 19 Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. 27 Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření 35 Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb ………………….. 36 Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů ................... 18 Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení využití ... 25 Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování ......................................... 37 l) Vymezení ploch a koridorů, pro které je prověření změn jejich využití stanoveno územní studií …………………………………...……….. 37 m) stanovení etapizace …………………… …….........................…… 37 n) stanovení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt …………......................…………………… 37 o) vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního zákona ....................................................…… 38

III. Obsah odůvodnění územního plánu a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů včetně souladu s ÚPD vydanou krajem ……………………… b) Údaje o splnění zadání ............................................................. c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ke vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj ….. e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF přílohy: doložka civilní obrany statistické údaje Výkresy: Obsah územního plánu 1. Hlavní výkres - základní členění území I, 1: 5000 2. Hlavní výkres – základní členění území II, 1: 2880 3. Veřejně prospěšné stavby, ZPF 1:2880 Obsah odůvodnění územního plánu 4. Koordinační výkres 1: 2880 5. Výkres širších vztahů, 1 : 25 000

38 38

39 39


Použité zkratky: BPEJ BPV BC BK CAD DKM GP GIS KM-D KN KPÚ KÚ OV ORP PD PPFL PK

bonitované půdně ekologické jednotky Balt po vyrovnání biocentrum biokoridor prostředí software Autocad digitální katastrální mapa geometrický plán geografický informační systém katastrální mapa digitalizovaná katastr nemovitostí komplexní pozemkové úpravy katastrální území občanská vybavenost obec s rozšířenou působností projektová komunikace půda plnící funkci lesa bývalý pozemkový katastr

RD ŘÚ SHP S-JTSK SWOT SZ TIF TO TKO ÚAP ÚP ÚPO ÚSES US ÚTP VKP ZPF

rodinný dům řešené území shapefile (formát GIS) jedn. trigonometrická síť katastrální analýza silných a slabých stránek stavební zákon rastrový datový formát třída ochrany tuhý komunální odpad územně analytické podklady územní plán územní plán obce územní systém ekologické stability územní studie územně technický podklad významný krajinný prvek zemědělský půdní fond

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Název zakázky:

územní plán obce Hrušov, změna č.1

Katastrální území:

Hrušov nad Jizerou

Objednatel:

Obec Hrušov, okr. Mladá Boleslav zastoupená starostkou obce - Janou Pokornou

Pořizovatel:

Magistrát města Mladá Boleslav, odbor stavební a rozvoje města, zodpovědný pracovník: Irena Šulcová tel.: 326715691 e-mail: isulcová@mb-net.cz Komenského nám. 61, 293 49 Mladá Boleslav

Zpracovatel:

ing.arch.Libor Kodl, Jenštejnská 4, 120 00 Praha kancelář: Perucká 1, 125 00 Praha 2, e-mail: [email protected] tel/fax 224923300, mobil 724130433 IČO: 148 94 505, DIČ: CZ – 511118187

ZPF

ing. Mojmír Procházka, Agroplan s.r.o.Praha, Jeremenkova 9, Praha 4 tel. 02/41431672

Energetika

ing. Kamil Urban, Azalková 2, Praha 10 IČO 169 89 350 tel.: 777323212

Ekologie:

ing. Milena Morávková, tel. 603786620 ing. Bohuš Volf CSc., tel. 723194915

Plocha řešeného území:

498 ha

Počet obyvatel obce:

213

Datum:

říjen roku 2009


I. Úvodní údaje Dnes platný územní plán obce Hrušov byl vypracován v červnu roku 2002 ( ing.arch. Libor Kodl). Schválen byl zastupitelstvem obce Hrušov dne 18.7. 2002. V době platnosti toho ÚPO došlo k přečíslování pozemků vně zastavěného území obce podle schválených komplexních pozemkových úprav (Agroplan, ing.Procházka) a v několika případech i v zastavěné části obce. Změnou ÚPO č.1 jsou navrženy nové rozvojové plochy, dále došlo ke změně v posunu některých obytných zón z výhledového do návrhového období. Byly provedeny úpravy v navržené technické infrastruktuře obce. Proto bylo zastupitelstvem obce Hrušov, usnesením č.7 ze dne 20.5.2005, schváleno pořídit změnu č. 1 územního plánu obce Hrušov. Tato změna územního plánu obce měla být zpracována ve smyslu ustanovení § 30 zákona č.50/76 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění a § 17 vyhl. č.135/2001 Sb. o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci. Podle toho bylo zpracováno Zadání změny č.1 a následně bylo projednáno. Po projednání bylo zadání předloženo schvalujícímu orgánu ve smyslu ustanovení § 84 odst. 2 písm.b) zák. č. 128/2000 Sb. o obcích, zastupitelstvu obce Hrušov ke schválení. Od 01/2007 vstoupil v platnost nový stavební zákon č. 183/2006 Sb. a prováděcí vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, které v době zpracování změny č. 1 ÚPO nahradily výše uvedené právní předpisy. Bylo proto rozhodnuto, změnu č. 1 provést již podle nové legislativy přiměřeně podle příl. č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Dopisem ze dne 24. dubna 2007 pod č.j. 11513/2007 byl požádán Magistrát města Mladá Boleslav, jako příslušný úřad územního plánování, o pořízení výše uvedené změny územně plánovací dokumentace. Zastupitelstvo obce Hrušov určilo dne 28.2. 2007 paní Janu Pokornou – starostku ke spolupráci s pořizovatelem v procesu změny pořízení územního plánu. Pořizovatel upravil projednaný návrh zadání ve smyslu platných ustanovení stavebního zákona a prováděcích předpisů (příl. č. 6 vyhl. č. 500/2006 Sb.) a zpracoval do jednotlivých odstavců výsledné znění, které vyplynulo z uplatněných stanovisek a vyjádření a dohod s dotčenými orgány. Toto závazné znění bylo zasláno zpracovateli dne 8. října pod č.j.: 11513/2007/OstRM, spolu se žádostí o vyhotovení změny č. 1 územního plánu obce Hrušov. Předložená změna č.1 platí po formální stránce souběžně s původním územním plánem obce, kromě údajů, které jsou 1. změnou v původním ÚPO nahrazeny. Podle požadavku objednavatele je změna č.1 provedena v plném znění, tedy tak, aby z ní byly patrné všechny zásadní údaje bez nutnosti náhledu do původního ÚPO.

II. Územní plán a) Vymezení zastavěného území Zastavěné území je definováno podle § 58 Stavebního zákona. Obsahuje pozemky v intravilánu obce (vymezené podle zák.č. 53/1966 Sb.) a dále zastavěné stavební pozemky včetně příslušných částí komunikace, veřejná prostranství a stavební proluky. Hranice zastavěného území je vyznačena v grafické části změny č.1 územního plánu. Rozvojové plochy navržené podle původního územního plánu k zástavbě , na něž


bylo k dnešnímu dni vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby nebo již byly zastavěny, jsou nově označeny jako zastavěné území. Ty plochy, které dosud nebyly zastavěny, zůstávají i v novém návrhu jako rozvojové plochy (zastavitelné území) a plocha v jednom případě označené původně k zastavění ve výhledovém období je nově označena jako územní rezerva. U všech rozvojových ploch je uvedeno číslo lokality podle původního územního plánu (černě) a navrhované změny jsou rovněž v hlavním výkresu označeny (červeně). Zastavěné území je vymezeno k datu říjen 2008. b) Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot Hranice řešeného území je totožná s katastrálním územím Hrušova nad Jizerou. Sousedními katastry jsou: ze západu Bezno, Chotětov, severně Jizerní Vtelno, východním směrem přes řeku Jizeru Brodce a jižní hranicí katastru sousedí s k.ú. Horky nad Jizerou. Vše v bývalém okr. Mladá Boleslav. Účelem zpracování územního plánu obce je zajistit další nabídku ploch pro rozvoj obce, komplexně řešit funkční využití území, stanovit zásady jeho organizace a tím vytvořit předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v katastrálním území Hrušova. Před zpracováním 1. změny ÚPO byly v katastru obce provedeny komplexní pozemkové úpravy, které se na rozdíl od územního plánu, jehož hlavním těžištěm je řešení zastavěné části obce, zabývají především rozvojem zemědělsky využívaných území, řešením negativních trendů, jako je eroze půdy, úbytek zeleně, řeší síť polních a lesních cest, úpravu vodních toků, rozdělení scelených zemědělských pozemků, jejich zpřístupnění a tvar. Důležitý efekt přináší pozemková úprava v návrhu využití státních pozemků pro veřejné zájmy obcí a zhodnocení nemovitého majetku všech vlastníků v řešeném území ve formě scelení parcel a jejich výměny a vytvoření nové mapy katastru nemovitostí. Územním plánem jsou určeny dostatečné rozvojové plochy bydlení, obnova kulturních hodnot , infrastruktura i řešení krajiny. Základní podmínky rozvoje obce jsou podrobně popsány v provedených průzkumech a rozborech obce, proto jsou zde uvedeny pouze nejdůležitější prvky: Obec leží v západní části okresu M.Boleslav. Má dobré spojení do okresního města a díky dálnici R - 10 i s Prahou. Nejbližší železniční stanice je v Chotětově. Region Mladoboleslavska je od 90tých let z nejlépe prosperujících v republice, což bude vyvolává potřebu rozvoje sídel a nadřazené infrastruktury. V prognózách okresní studie se globálně počítá s celkovým úbytkem počtu obyvatel, takže se nebude zásadně měnit stávající systém osídlení a využití území. Rozhodujícím regionem osídlení zůstane i v budoucnu M.Boleslav se svojí aglomerací ležící uprostřed okresu. Doplňkově se uplatňuje jedno ze 3 regionálních center v okrese - Benátky nad Jizerou a nejblíže leží místní centrum okresu Brodce a Horky nad Jizerou. Tato vhodná lokalizace Hrušova, v dosahu hierarchicky odstupňovaných centrech osídlení jsou předpokladem k dalšímu rozvoji sídla bez potřeby výrazného rozšiřování občanské vybavenosti. Ta by se v budoucnu měla zaměřit na využití stávajících zařízení a přirozený rozvoj živností. V budoucnu se nepředpokládá v ŘÚ s těžbou žádné nerostné suroviny. Pro umísťování služeb či výroby budou nabízeny zejména plochy po bývalých zemědělských areálech. Vzhledem k vysoké kvalitě zemědělských půd v regionu, zůstane i v Hrušově i nadále zemědělství významnou ekonomickou činností a zemědělská půda bude důsledně chráněna. Řešeným územím a blízkým okolím není projektovaná žádná nová rychlostní nebo spojovací komunikace ani jejich přeložky, stejně tak nadregionální vedení technické vybavenosti.


V ŘÚ se nenachází žádné chráněné území ani stromy. Kvalita ovzduší je v ŘÚ dobrá. Roční aritmetický průměr koncentrací oxidu siřičitého je podle údajů z.r.1996 mezi hodnotami naměřenými v monitorovacích stanicích v Kostelním 3 3 3 Hlavnu a M. Boleslavi 19 - 44 g/m , NOx 19 - 20g/m a polétavého prachu těsně nad 40 g/m . Index kvality ovzduší vypočtený z průměrných ročních koncentrací činí v MB Laurinova 2,369 mírně znečištěné ovzduší a v Kostelním Hlavně 0,381 čisté ovzduší. ŘÚ je v mezilehlé hodnotě, ale vzhledem k členitému terénu je tzv. ventilační faktor vysoký a hodnoty se budou blížit více k údajům v Kostel. Hlavně. Největší zdroje znečištění ovzduší jsou v Hrušově při JZ větrech Spolana Neratovice, rafinerie Kralupy, elektrárna Mělník, Vitana Byšice, z M.Boleslavi (Škoda,teplárna ŠKO-ENERGO, AKUMA, lihovar) se znečištění neprojevují. V ŘÚ pak domácí topeniště na tuhá paliva (ca 80%), které se negativně projevují zejména v inverzních situacích. Emise ze stacionárních zdrojů se postupně snižují, rozhodující vliv pro kvalitu ovzduší bude mít ekologicky řešená centrální výtopna na bázi rostlinných zdrojů. V okolí ŘÚ se nevyskytuje žádný zdroj nadměrného hluku. Obecně lze konstatovat, že z hlediska širších vztahů, neexistuje žádný výrazně negativní faktor, který by omezoval přiměřený rozvoj sídla. ŘÚ leží v dostatečné vzdálenosti mezi hlavními průmyslovými centry Mělníkem, Neratovicemi, Kralupy, Prahou a M. Boleslaví. Směrem severním, západním i jižním od Hrušova se koncentrace škodlivin zvyšují. Rekreační funkce území má velký nevyužitý potenciál v údolí Jizery, který je spolu s Jabkenickem a rychle se rozvíjejícím Českým rájem hlavním možným rozvojovým centrem turismu v okresu. Jedná se o hodnotný přírodní koridor, s kvalitním vodácky využitelným tokem s atraktivními lokalitami, údolními nivami s řadou kulturních památek. Podél Jizery probíhá z M.Boleslavi až do Sojovic pěší značená turistická trasa (červená). Katastrem Hrušova prochází od mostu přes Jizeru a dále na jih po pravobřežní komunikaci. Řešeným územím probíhá pojizerská cyklostezka č. 241. Žádný obytný dům není vyčleněn mezi rekreační chalupy, i když nejsou trvale obydleny. Rezervy jsou právě v neobydlených domech a velký z části již využívaný potenciál je v areálu bývalého státního statku, který postupně přechází hlavně z majetku pozemkového úřadu do obecního vlastnictví. Radonové riziko je na celém území ŘÚ střední a nízké. Hranice prochází zastavěnou částí obce. V obci je následující OV: - obecní úřad vč. zasedací místnosti o 40 místech - hostinec bez vaření s 30ti místy v majetku fyzické osoby - prodejna smíšeného zboží, majetek obce - nově opravený obecní dům, ve kterém je nyní kadeřnictví - veřejná. telefonní stanice V obci je dále autoopravna umístěná na pozemku obytného stavení provozovaná majitelem nemovitosti na základě živnostenského oprávnění. Služby, provozované na základě živnostenského podnikání se během času mění a jejich výčet nemusí být přesný Pro rozšíření a chybějící parkovací stání se navrhuje územní využití s návrhem převodu pozemků do obecního vlastnictví. Další základní OV je zabezpečována takto: - základní škola 1-9 tř. Brodce - ostatní školy - střední odborné, zvláštní , rodinka, umělecké, - MB, stř. zemědělské učiliště + obory číšník, cukrář atd. - Horky n.Jiz. - praktický lékař, stomatolog , pediatr, matrika, pošta - Brodce, ostatní odborné lékařské služby -MB, lékárna Benátky n. Jiz. - kostel s bohoslužbami, hřbitov, mateřská škola Horky


Vyšší občanská vybavenost je dobře dostupná vzhledem ke vzdálenosti do center OV (Horky 2 km, Benátky 5 km, MB 14 km, Praha 50 km). Nejbližší divadlo a stálé kino, banka, živnostenský a finanční úřad, pohřební ústav, policejní stanice, cestovní kancelář, směnárna je v Mladé Boleslavi. Současná lokalizace a hierarchie regionální a nadmístní obsluhy je vyhovující a zůstane i v budoucnu zachována. Obec leží v ekologicky vyvážené členité krajině s řadou cenných přírodních a kulturních prvků. V řešeném území jsou evidovány tyto nemovité kulturní památky: Socha sv. Jana Nepomuckého, registrovaná pod poř. č. 1567. Nachází se jižně od vsi, při silnici na Horky, byl pro ni vyčleněn samostatný pozemek s novým parc. číslem a zasázeny kolem ní lípy srdčité. Tvrz nad Čertůvkou, registrovaná pod poř.č. rejstříku 1783. Jedná se o archeologické stopy, umístěné v lese, SV od vsi. Tato tvrz chránila pravděpodobně brod přes Jizeru. Na ostrohu mezi údolím Čertůvky a Jizery jsou dnes znatelné terénní rýhy po příkopech a obranných valech Pohřebiště unětické kultury, registrovaná pod poř.č. rejstříku 1784. Naleziště je lokalizováno v SV kraji vsi v zahradě bývalé hájovny. Ostatní památky: pomník (kříž) věnovaný Karlu Ervinu Nosticovi v r. 1910 při příležitosti jeho šedesátin. Je umístěn asi 1 km severně na křižovatce silnice na Chotětov a polní cesty. Boží muka v parku v obci, které nechali zhotovit v 2. pol.19 stol. obyvatelé Hrušova. Pomník je z pískovce s ocelovým křížem a nápisem: „Ponížil sebe samého, učiněn jsa poslušným až do smrti, smrti pod křížem.“ V ŘÚ není registrován žádný památný strom, ale stromy u pomníčků a sochy sv.Jana, se navrhují k ochraně. Další lokalitou s hodnotnými jehličnatými (smrk, borovice, modřín) a listnatými stromy (dub, buk, trnovník akát, jasan, javor, habr), o průměru kmene nad 100 cm ve výšce 130 cm jsou na hraně a úpatí stráně svažující se k řece Jizeře. Nejcennější památkou v obci, umístěná v areálu statku, byla čtyřhranná věž bývalé tvrze, postavená v r. 1501 Jetřichem z Hrušova. Jednalo se o 3 patrovou věž z pískovce, tl. zdi v přízemí byla 2,45m v posledním podlaží 1,70m. Věž měla zajímavou jehlanovou střechu se ztupenými hranami, lucernou a bání. Tvořila siluetu obce v dálkových pohledech. Aby její zhoršující se stav neohrožoval životy lidí bylo tehdejšími orgány rozhodnuto o její nesmyslné demolici. Stalo se tak 9.4.1959. Z celé akce je provedena fotodokumentace.Územním plánem jsou vytvořeny podmínky pro její obnovu v návrhovém období vyčleněním místa stavby a návrhem na stavební uzávěru v místě, kde věž stála. Lesní hospodářství: Pro řešené území je zpracovaná porostová mapa, která přesně mapuje stav a výhledové záměry lesního porostu. Jelikož se nepředpokládá zábor lesní půdy, ani jiné úpravy kromě návrhu ÚSES, není z hlediska zákona č.289/95 Sb. o lesích v platném znění ohrožena v zájmovém území funkce lesa. Lesní porosty, podle hospodářského plánu zpracovaného Lesprojektem v Brandýse n. Labem, jsou vymezeny odděleními 817 a 818. Porost 817 A (viz schéma porostové mapy), tj. plocha totožná s lokálním biocentrem LBC 258, tvoří 4 skupiny, jejichž stáří je 17,52,72,98 let. Hlavní dřevinou je dub s příměsí především habru a řadou vtroušených jehličnanů. Celková rozloha porostu je 6,86 ha. Porost 817 B, částečně se překrývající s lokálním biokoridorem LBK 212, tvoří 3 skupiny ve stáří 58,86,108 let. Hlavní dřevinou je smrk, s příměsí dubu, buku, habru. Celková rozloha porostu je 9,17 ha. Porost 817 C, tj. stráň podél Jizery spadající do nadregionálního biokoridoru NRBK 7, se skládá ze 2 skupin. Stáří 56 a 104 let. Skladba - převážně listnaté dřeviny s vtroušeným


smrkem a modřínem, celková plocha 11,67 ha. Oddělení 818 C,E,D je na ploše významného krajinného prvku VKP 96. Skládá se celkem ze 4 skupin o stáří 54,59,11 a 56 let. Jedná se především o porost akátu i jasanu s vtroušeným dubem, břízou. Celková plocha je 3,65 ha. Oddělení 818 F7 je v zastavěné části Hrušova na č. parc. 571/6. Jeho plocha je 0,25 ha, je složen ze 40% z borovice černé a akátu a z 20% z jasanu o průměrném stáří 64 let, s příměsí spontánně zarůstajícími teplomilnými křovinami. Uvedené oddělení je z hospodářského hlediska bezvýznamné, jeho význam spočívá v ekologické funkci jako zeleň v zastavěné části obce. LHP neplánuje v porostu žádné výchovné ani těžební opatření, vyjma zdravotního výběru. To je v souladu se záměry ÚP. Kolem tohoto lesního pozemku je ve variantě navrženo kabelové podzemní vedení vysokého napětí. Všechny porosty lesa plní mj. důležitou protierozní funkci a kromě běžného hospodaření se nenavrhuje ÚP žádný zásah do lesních pozemků. Lesní půdu v ŘÚ spravují Lesy České republiky Hradec Králové s.p., oblastní inspektorát Brandýs n.L., Lesní správa Mladá Boleslav. Hospodářský plán nenařizuje žádnou těžbu ani zalesňování. Lesy v řešeném území jsou ochranné na mimořádně nepříznivých stanovištích (prudký svah). Kromě daných významných krajinných prvků, kterými podle zákona č.114/92 Sb. o ochraně přírody v platném znění, jsou všechny lesy, rybníky, vodní toky, jezera, údolní nivy a rašeliniště je generelem ÚSES navrženo zařadit k registraci VKP suchou travnatou stráň, zarůstající keřovým patrem s přirozenou druhovou skladbou dřevinné lady o rozloze 0,5 ha. Snaha o zlepšení stávajících sociálních a společenských podmínek života v obci, ekonomické situace, vybavenosti a technické infrastruktury, vedla představitele obcí v mikroregionu uzavřít smlouvu o vzájemné spolupráci a koordinaci aktivit. Dne 6.12. 2000 byla uzavřena 19ti sousedícími obcemi smlouva o vytvoření Svazku obcí Mladoboleslavský venkov. Kromě Hrušova jsou členy Svazku ještě: Boreč, Dolní Slivno, Doubravička, Horní Slivno, Chotětov, Jizerní Vtelno, Kluky, Košátky, Kovánec, Krnsko, Kropáčova Vrutice, Mečeříž, Nemyslovice, Niměřice, Skalsko, Sovínky, Velké Všelisy, Vrátno. Celková výměra 2 tohoto mikroregionu je 143,1 km , počet obyvatel 5 650. Významným cílem Svazku obcí jsou strukturální změny zemědělského podnikání a rozvoj podnikání na venkově obecně, což přispěje k realizaci trvale udržitelného rozvoje. Důležitý je společný postup při využívání vládního programu obnovy venkova a předvstupní program Evropské unie - SAPARD. V rámci programu obnovy venkova může, při splnění základních podmínek stanovených Ministerstvy pro místní rozvoj a financí, obec obdržet účelovou dotaci v některém z následujících dotačních titulů: 1. obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti 2. komplexní úprava veřejných prostranství 3. obnova a zřizování veřejné zeleně 4. rekonstrukce místních komunikací, výstavba cyklo a pěších stezek, rekonstrukce a výstavba veř. osvětlení 5. zpracování urbanistických studií a územních plánů 6. projekty obcí na vzdělání a poradenství v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnice 7. integrované projekty venkovských mikroregionů 8. projekty k rozvoji infrastruktury V rámci Programu obnovy venkova má Hrušov zpracovány hlavní náměty strategie rozvoje obce, které jsou podkladem pro žádost o přidělení dotací. Tento dokument je zpracován v koordinaci s konceptem územního plánu a je rozhodujícím rozvojovým projektem spojeným s vyčíslením investiční náročnosti navrhovaných opatření a termíny jejich provedení.


Ekonomiku obcí výrazně ovlivňují rozpočtová pravidla. Od počátku roku 2001 vstoupila v platnost nová, která jsou méně příznivá pro obecní rozpočty, což se projevuje rozpočtovým schodkem, takže musely být sníženy běžné výdaje na kulturu, školství, dopravu, obchod a stavební investice. V současném systému jsou sdílené daně ve státním rozpočtu rozdělovány podle počtu obyvatel s koeficientem podle velikostní kategorie obce. c) urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch a systému sídelní zeleně Urbanistická koncepce vychází ze zásad trvale udržitelného rozvoje kulturní krajiny. Vytváří podmínky pro stabilizaci počtu obyvatel obce. K tomu jsou stanoveny ve formě čistých funkčních zón stávající a nové rozvojové plochy. Další zásadou je obnova a ochrana kulturních památek a přírodních hodnot v řešeném území. Nejvyšší počet obyvatel - 429 měla obec kolem r. 1900, kdy kromě pracovních příležitostí ve statku byl v obci i větší počet deputátníků. Po II. sv. válce dochází stejně jako v ostatních obcích k vyklidňování obyvatel, dochází k migraci obyvatel do měst, což souvisí s rozvojem produktivity zemědělské výroby a se změnou životního stylu. V období r. 1991 - 2000 se v Hrušově narodilo 15, zemřelo 18 obyv., přistěhovalo se 16 odstěhovalo 7 obyv., celková měna je +6 obyvatel, což je průměrný počet ve srovnání s ostatními obcemi mikroregionu. Index stáří (poměr věk. skupiny nad 50 let ku do 20 let x 100) je 143.6, což je nepříznivý údaj nad průměrem mikroregionu, který činí 126,8. Údaje ÚPO k r. 2000: 0 - 14 let .................. 26 nad 60 let ................... 38 produktivní věk ......... 102

15,6 22,8 61.4

počet mužů ................. počet žen .................... celkem obyvatel……..

průměrný věk: 45,0 roků

74 92 166

Dosažení vyššího počtu obyvatel a stabilizace v novém bytovém fondu společně s nárůstem nabídky pracovních je hlavním cílem budoucího vývoje. Od doby schválení územního plánu se statistické údaje podstatně zlepšují. Výrazněji narůstá počet obyvatel, snižuje se průměrný věk. Podle údajů k 31.12.2000 žilo v obci 166 obyvatel v 70 trvale obydlených domech z celkového počtu 108 a ve 75 bytech trvale obydlených bytech. Z bytového fondu není vyčleněn žádný dům. Veškerý bytový fond je v rodinných domech. Průměrné stáří domů je 66 let. Za posledních 10 let bylo evidováno zahájení výstavby 6ti bytů. Podle statistických údajů k roku 2004 žilo v obci 204 obyvatel, k 2.10.2006 - 218 obyvatel a podle posledních statistických údajů k 1/2008 to je 213 obyvatel. Z tohoto počtu je 93 mužů, 120 žen, průměrný věk je 37,7 roků, z toho muži 38,2, ženy 37,3 roku.


graf vývoje počtu obyvatel 450

400

350

300

250

200

150

100

50

0 r.1787r.1869r.1873r.1890r.1900r.1921r.1930r.1939r.1950r.1961r.1970r.1980r.1991r.1995r.1999r.2000

Podle údajů původního územního plánu: Za prací vyjíždí 57 obyvatel, z celkového počtu 81 ekonomicky aktivních obyvatel. Kromě správy a živností je v Hrušově pouze několik pracovních příležitostí pouze v zemědělství. V obci je zaměstnáno 5 obyvatel v Rolnickém družstvu, 2 v Jizerce, 2 v SHR a po 1 a autodopravě, v prodejně smíšeného zboží a pohostinství. V obci byli evidováni k 31.12. 2000 celkem 4 uchazeči o práci. Tyto údaje se v průběhu času mění a proto jsou v 1.změně ÚPO brány jako orientační. 2 Hustota počtu obyvatel je v Hrušově 33,9 ob/km , což je méně než průměrná hustota 2 obyvatel v mikroregionu (39) a výrazně méně, než hustota obyvatel na 1 km okresu M. Boleslav (106) i celé ČR (130). Uvedené statistiky zařazují obec Hrušov do skupiny malých obcí, které mají nedostatek finančních prostředků a jsou ohroženy procesem vylidňování a stárnutí populace. Prognózy předpokládaného vývoje počtu obyvatel podle okresní studie jsou v okrese MB regresivní. Předpokládal se určitý nárůst vlivem migrace obyvatel v důsledku rozvoje automobilového průmyslu v M.Boleslavi, což nastalo, ale v horizontu roku 2015 se očekává celkový pokles ze současných 111,7 tis.obyv. na 100 až 107 tisíc. V tabulkovém přehledu okresní


studie 8mi největších sídel okresu, které se podílí z 68% na celkovém počtu obyvatel okresu je v rozporu s tímto údajem v budoucnu počítáno s plošným nárůstem počtu obyvatel o 7,2 tis. To by v mezním případě znamenalo snížení počtu obyvatel v ostatních menších sídlech o 18,9 tis obyvatel, což je nepravděpodobné. I když v r.1999 došlo k celkovému drobnému úbytku počtu obyvatel v rámci České republiky, (20 tis.rozdíl mezi narozenými a zemřelými) předpokládá se vlivem dospívání silné generace kol. roku narození 1976 další mírný absolutní nárůst. Projeví se zajisté i zvyšování životních nákladů ve městech, uvolnění nájemného, změna životního stylu atd., čemuž mj. již dnes odpovídá stabilizace počtu obyvatel v sídlech pod 2000 obyvatel. Každý nárůst rodiny znamená u malých sídel typu Hrušova nárůst řádově desítky procent počtu obyvatel a proto se prognózy těžko stanovují. Důležitější než tyto plošné úvahy budou jistě podmínky životního prostředí, nabídka pracovních sil, dostupnost občanské vybavenosti i možnost získání bytu v Hrušově a s tím související úroveň technické vybavenosti. Proto bylo platným územním plánem obce v rámci strategie rozvoje, stanoveno vytvořit v návrhovém období rezervu pro 10 RD a přiměřenou veřejnou a technickou vybavenost a změnou č. 1 ÚPO jsou vytvořeny podmínky pro výstavbu min. 30 dalších rodinných domů.

Rozvojové plochy pro návrhové období: Prioritou z hlediska společenského zájmu bude využití stávajících neobydlených nemovitostí, nevyužitých hospodářských stavení – jejich možná přestavba pro bydlení, rozlehlých parcel zahrad v zastavěné části obce. Neměla by být porušena urbanistická koncepce historické části obce a veškeré stavby by měly být umísťovány tak, aby dodržely homogenitu zástavby, tj do stávajících proluk a volných míst, při dodržení ustanovení vyhl. č. 501/2006 Sb., zejména § 23, 24, 25. Stavby budou měřítkem a proporcemi vycházet z původní zástavby, tj. přízemní s využitým podkrovím obdélníkového tvaru. Podmínkou výstavby v intravilánu obce je, že stavebník jednoznačně prokáže majetkoprávně vyřešený přístup na pozemek (veřejná cesta, věcné břemeno), napojení na inženýrské sítě a splněných odstupů podle stavebního zákona. Regulativy pro stavební úpravy, přístavby, nástavby a dostavby, budou platit jako na novostavbu.

Přehled navrhovaných změn funkčního využití území: 1.změna ÚPO Hrušov navrhuje oproti dosud platnému ÚPO následující změny: Změna č. 1: Tyto změny vyplývají z již provedených komplexních pozemkových úprav (autor ing. M. Procházka, Agroplan), kterými došlo k novému uspořádání krajiny. Bylo provedeno přečíslování, změna využití a úprava hranic některých převážně zemědělsky využívaných pozemků, došlo ke změně tras polních cest. Nový stav byl vložen do katastru nemovitostí a je respektován ve změně č. 1 ÚPO Hrušov. Změny KPÚ se týkají území mimo zastavěnou část obce Hrušov a rovněž zastavěné části v důsledku dělení pozemků a majetkovými převody. Změna č. 2: Změna se týká rozvojové plochy č. 5. Původně uvažovaná výhledová lokalita v západní části obce na poz. č.parc. 406/7 o výměře 4570 m2 a č. parc 406/15 o výměře 2 667 m2 se mění z výhledového období do návrhového období. Současně se mění rozsah plochy a označuje se novými platnými pozemkovými č. parc. 694 o výměře 11 606 m2 a p.p.č. 696 o výměře 2667 m2. Obojí orná půda, ve vlastnictví obce Hrušov. Změna č. 3: Původní rozvojová obytná plocha č. 8 (2 428 m2) a č. 10 (10 459 m2) –


dříve část pozemku č. parc.: 531/1, nyní celé č. parc. 637 orná půda (vlastník ČR, Pozemkový fond České republiky) o výměře 9 836 m2 se upravuje podle nových parcelních čísel a přesouvá se z výhledového období do návrhového. Funkční využití zůstává beze změny, tzn. č. 8 veřejná vybavenost – OV a č. 10 obytná zóna smíšená - BI Změna č. 4: Jedná se o rozvojovou plochu č. 7 dle platného územního plánu. Tato lokalita na č.parc.: 819, 821 by měla umožnit obnovu v padesátých letech demolované kulturní památky - věže bývalé tvrze, s možností umístění nového vodojemu. Plocha se rozšiřuje o zahradu. parcelní č. 3/2, která byla převedena do vlastnictví obce. Současně se přesouvá z výhledového do návrhového období. Rovněž vlastnictví pozemků na sousední rozvojové ploše č.3 a jejich nové katastrální hranice a číslování je upravena podle aktuálního stavu KN. Změna č. 5: Okolí sochy sv. Jana Nepomuckého, původně orná půda č. parc. 582 bylo vyčleněno převodem od původního vlastníka do samostatné plochy č. parc. 806 o výměře 61 m2 nyní vlastník obec Hrušov - tato plocha se navrhuje začlenit do nové specifické funkční zóny kulturní a osvětová plocha, označení ve výkrese č.12. Změna č. 6: Plocha p.p.č. 4 se mění z funkční plochy přírodní zeleň na plochu veřejná zeleň. Jedná se o úzký pruh neplodné půdy vklíněn mezi pozemky v majetku obce. Dále p.č. 531/3 se přičleňuje z plochy přírodní zeleň ke komerční ploše. Označení lokality v ÚP: č.13 Změna č. 7: Vytváří se nová, čistě obytná zóna č.11, zahrnující plochu části pozemku parc.č. 785, navazující na zastavěnou část obce a zahrnující pozemky z ½ rozlohy v nižším stupni ochrany. Výměra vymezené plochy je 11 690 m2. Změna č. 8: Plocha p.p.č. 539/1, č. lokality 14 se zařazuje do plochy rychle rostoucích dřevin Změna č. 9: Ostatní plochy p.p.č. 531/2 a p.p.. 1/2 se zařazují do funkční plochy místních komunikací. Po přesné identifikaci parcelních hranic a na základě PD komunikace se nevylučuje drobný zásah do sousední orné půdy. Komunikace leží na hranici mezi intravilánem a extravilánem, kde se stýkají digitální mapy, provedené dle KPÚ (ing. Procházka) a digitalizované mapy dle KN, hranice mezi těmito mapami vykazuje nepřesnosti do cca 7 m. Čís. lokality 15. Změna č. 10: Další drobné úpravy původního návrhu územního plánu: na p.p.č. 541 a 644 je vyznačena cyklostezka, označení parc. čísel podle aktuálního stavu (např. parc. č. 532/2 oprava na 623/1, navržena zastavěná plocha navazující na SZ hranici území - pozemky č. 66 a jejich oddělené části) a zakreslení skutečného stavu technické vybavenosti (např. veřejné osvětlení). Upraveny jsou rovněž drobné nepřesnosti původního ÚPO, které nejsou uvedeny v zadání. Rozvojová plocha č.6, navržená v původním ÚPO jako výhledová, zůstává v tomto režimu i nadále, podle změny terminologie nového stavebního zákona je ve změně č. 1 ÚPO označena jako územní rezerva. Její plocha 1114 m2 proto není bilancována Ostatní funkční plochy, navržené původním územním plánem zůstávají i ve změně č. 1 ÚPO. Jedná se rozvojové plochy č. 1, 2, 3, 4 , 9. Všechny lokality jsou uvedeny v přehledné tabulce na str .44, 45.


Lokalita č.1: Čistě obytná určená k výstavbě rodinných domů. Zabírá část původně pozemku č. parc. 582, který byl ve vlastnictví několika majitelů (ing.J.Dvořák, M.Fryml ...). V rámci řešení komplexních pozemkových úprav byla provedena částečně směna za pozemky určené k výstavbě. Nyní po přečíslování obsahuje lokalita p.p.č. 801, 802 a část 803 , z toho je již pozemek č. parc. 802 ve vlastnictví obce Hrušov. Jedná se o lokalitu na III. a IV. třídě ochrany ZPF, s možností napojení na technickou infrastrukturu a příjemné rovinaté místo v sousedství s 2 významným krajinným prvkem. Výměra navržené plochy je ca 14 500 m , což umožňuje výstavbu ca 10 RD. Zástavba lokality bude vyžadovat zpracování územní studie. Při zpracování územně plánovacího podkladu pro zástavbu lokality bude provedeno posouzení hluku z dopravy a případně bude navržena protihluková ochrana objektů rodinných domů umístěných podél silnice III/2753. Lokalita č.2: Jedná se o č. parc.: 8/6 zahrada, který byl podle § 5, odst.1 zákona č.95/99 Sb. na obec převeden z vlastnictví Pozemkového fondu. Navrhuje se jeho využití jako potřebné chybějící parkoviště pro stávající zařízení občanské vybavenosti s návaznými odstavnými a parkovými plochami a možností další výstavby obchodního zařízení či služeb a 2 pomocných provozů obecního úřadu. Plocha pozemku je 922 m . Rozvojová lokalita č.3. Jedná se o velkou potenciálně využitelnou plochu – 1,7 ha uvnitř zastavěné části obce, po r. 1989 většinou nevyužitá. Její využití probíhá podle bodu 17. limitů využití území původního ÚPO, tj. po vyřešení vlastnických vztahů podle zák. č.95/99 Sb. o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, je v prioritním společenském i estetickém zájmu obce. Součástí areálu je i jediná vodní plocha v obci, která se stane součástí veřejných parkových ploch. Hlavní náplň byla stanovena na využití areálu jako centrální kotelny pro spalování biomasy . Po zařazení do rozvojové plochy č. 3, původním územním plánem, dochází k úpravě plochy novým geometrickým plánem, následným přečíslováním parcel a převodem vlastnictví pozemků na obec Hrušov ( parc.č. 823, 114, 531/3, 39/9). Proběhly projekční práce na ekologickou centrální výtopnu obce. V tomto záměru se bude pokračovat. Budou dodrženy imisní limity látek znečišťující ovzduší podle přílohy č.4 opatření federálního výboru pro životní prostředí ze dne 1.10.1991 k zákonu č.389/91 Sb., O ochraně ovzduší. Lokalita č.4 : Rodinné domy podél Jizery v malebném údolí při trase se stávajícími a navrhovanými turistickými trasami v pozadí s významným krajinným prvkem by se mohly stát místem odpočinku a stravování turistů, sezónních i místních obyvatel a ubytováním turistů v rodinných domech s živnostenským oprávněním. Za tím účelem se navrhuje přestavba stávajícího bytového fondu. Součástí úprav podél Jizery bude i značení cyklostezky, zřízení zastavení s informační tabulí, lavičkou apod. a rekonstrukce objektu bývalé vodárny pro potřeby turistů. Lokalita č.9: Na původním parc.č.531/6, ve vlastnictví Pozemkového fondu, po přečíslování na obecním pozemku parc.č. 636 (přesně se neshoduje s původní hranicí), bude provedena vrtaná studna, která bude zásobovat sousední požární nádrž vodou. Dále se plánuje revitalizace dnes nefunkční požární nádrže, provedení víceúčelového hřiště v sousedství nádrže a doplňkově v návaznosti na volnou krajinu provést zahradní a parkové úpravy celého areálu s možností každodenní rekreace místních obyvatel a s výstavbou veřejně prospěšného objektu veřejné vybavenosti. Lokality leží v cenné centrální části obce. d) Koncepce veřejné infrastruktury


Investice do veřejné infrastruktury vyvolané novou výstavbou, budou hrazeny investory výstavby, jako podmiňující investice, nikoliv z rozpočtu obce. DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ Páteřní komunikací celého regionu je rychlostní silnice R-10, která spojuje pražskou a libereckou aglomeraci a je dlouhodobě stabilizována. Pod označením E65 je zařazená do evropského systému mezinárodních silnic. Nájezd na ní je z Hrušova směrem na Prahu u Brodců a směrem na M.Boleslav v Bezděčíně na křižovatce se silnicí I/16. K severní části ŘÚ se přimyká silnice III/27221, která se v Jizerním Vtelnu křižuje se západní větví silnice I/16 M. Boleslav - Mělník. Tato komunikace patří ve východní části k jedné z nejzatíženějších v okresu, západně od R-10 má spíše regionální význam a zatížení v úseku Krnsko, Mělník je zde menší. Na její trase se v blízkosti Hrušova předpokládá pouze jihovýchodní obchvat Bezna a narovnání trasy v Jizerním Vtelnu, které dopravu v ŘÚ neovlivní. Hrušovem prochází jediná málo frekventovaná silnice III/2753, která končí na křižovatce se silnicí III/27221. Průjezdné profily obcí jsou vyhovující, min. šířka vozovky je 6m, koruny 7,58m, bez chodníků. Ty by bylo vhodné doplnit v celém průtahu obcí, ovšem až po provedení všech inženýrských sítí. Kvalita povrchu silnice III. tř.v ŘÚ je vyhovující. Kryt je v celé délce živičný. Ostatní kolmé slepé ulice k této páteřní komunikaci jsou se štěrkovým či prašným povrchem. Důležitá je z dopravně obslužného hlediska ještě odbočka z hlavní silnice do areálu zemědělské výroby s živičným povrchem a dále panelová vozovka vedoucí k mostu přes Jizeru. Ta slouží k dopravní obsluze ca 15 nemovitostí v údolí Jizery a dále jako pěší spojka na Brodce. Místní komunikace tvoří síť o celkové délce 1520 m. Šířka komunikací je proměnlivá od 3 do 5 m. Povrch vozovek je z převážně štěrkový, panelový a nezpevněný. Chodníky jsou provedeny v malém rozsahu. V minulosti byla navržena nová obslužná komunikace do areálu zemědělských služeb. Procházela SV okrajem zastavěného území. Měla odlehčit průjezd nákladní automobilové dopravy obcí. Vzhledem ke změně využití areálu, není záměr aktuální . V táto oblasti se změnou č. 1 ÚPO navrhuje do sítě místních komunikací nově zařadit komunikaci na severní hranici intravilánu č.parc. 531/2 a dříve navržené parc. č.1 /2 – 120 m2 (ing.J. Dvořák a spol.), čímž se vytvoří severní veřejná obslužná komunikace, která může plnit funkci polní cesty a obsluhy zemědělského areálu. Síť polních cest byla řešena v rámci komplexních pozemkových úprav a je dlouhodobě stabilizovaná. Jsou převážně nezpevněné nebo zpevněné částečně u výjezdu na komunikace vyšší třídy. Šířky koruny polních cest 3 - 4m. Podél Jizery a v údolí Čertůvky je ca 2,600 km lesních cest, které vedou v malebných údolích s možností dalšího turistického využití. V některých místech jsou v důsledku vývratí doprovodných stromů směrem k řece narušeny jejich opěrné svahy a bude nutné jejich zpevnění. Autobusovou dopravu zajišťuje linka M.Boleslav - Chotětov a intenzita spojení je pro obyvatele Hrušova dostačující. Železniční spojení v obci není, přestože trasa 070 Praha Turnov prochází katastrem obce. Nejbližší železniční stanice Chotětov 4 km. Závažným nedostatkem jsou chybějící chodníky podél páteřní komunikace III/2753. S jejich provedením, jakožto veřejně prospěšných staveb se počítá po položení kabelových a potrubních rozvodů inženýrských sítí, které jsou prováděny po etapách. Součástí územního plánu je obnova a doplnění sítě doprovodné zeleně s využitím i pro pěší turistiku a cyklistiku. Ochranné pásmo silnice III. tř. je 15 od osy vozovky. U navrhovaných obytných lokalit, situovaných u silnice III. tř. se budou navrhovat stavby tak, aby byly splněny podmínky § 30 zák.č. 258/2000 sb., k ochraně venkovního a vnitřního prostoru staveb. Připojení nových komunikací na silnici III. tř. bude splňovat


požadavky pro připojení pozemních komunikací na nemovitosti dle § 30 zákona č. 132/1997 Sb. vše v platném znění. Podle § 36 tohoto zákona nebudou inženýrské sítě mimo zastavěné ( i zastavitelné) území obce ukládány do tělesa silnice. Elektrické vedení bude v zastavěných částech kabelové zemní. Pro případné územní rezervy, potřebné pro zajištění dopravní obslužnosti, ve smyslu ČSN 636426, navrhovat vhodné plochy. Vlastní dopravní obslužnost rozvojových ploch bude řešena výstavbou nové komunikace podle ustanovení ČSN 73 6110 – Projektování místních komunikací. V čistě obytných zónách může mýt navržena zklidněná slepá a průjezdná komunikace funkční třídy D1 (obytné ulice), tj. komunikace bez vymezených chodníků, s rychlostí jízdy do 20 km/hod, splňující požadavek max.délky komunikace 250 m, s šířkou uličního prostoru 10,0 m, min.vnitřní poloměr směrového oblouku 6 m, sklon 0,5 – 8,33%, průjezdná šířka 6,0 m. Mezi vozovkou a hranicí pozemku bude zatravněný pruh s navrženými nájezdy a přístupovým chodníkem k jednotlivým RD, které budou provedeny jako součást stavby RD, umístěny podle dispozičního řešení RD a tudíž nejsou součástí této studie. Dále je třeba postupovat zejména podle zákona č.13/97 Sb. o pozemních komunikacích, ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic včetně změn a ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na silničních komunikacích. Obytné ulice se navrhují provést ze zámkové betonové dlažby, tl.8 cm, stejně jako příjezdy k RD. Doprava v klidu je řešena v souladu se stavebním zákonem na pozemcích RD. Toto řešení je úspornější oproti klasickým ulicím a chodníkům a umožňují nájezdy do garáží RD v libovolném místě bez dodatečných úprav obrubníků. (zámková dlažba tl. 6 cm). Uvedené řešení vyžaduje dodatečnou ochranu kabelů nn v místech nájezdů k RD a telekomunikační kabely se navrhují provést v chráničce v celém úseku. Jako variantní řešení dopravní obslužnosti se navrhuje provedení obslužných komunikací funkční skupiny C kategorie MO 6,5/30 s jednostranným chodníkem š. 1,5 m. Z ČSN 73 6110 vyplývá u slepých komunikací dostatečně dimenzované obratiště kruhové nebo úvraťové s mj. bezpečným otočením sběrných vozů na odpad a požárních vozidel o délce 11 m. LIKVIDACE DOMOVNÍHO ODPADU Obec je ze zákona č.125/97Sb. v platném znění, jako původce komunálního odpadu, vznikajících na území obce při činnosti fyzických osob, zodpovědná za jeho likvidaci a využití. Koncepce, systém a ekonomické souvislosti nakládání s komunálními odpady se řídí obecně závaznou vyhláškou obce Hrušov, o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, vznikajících na území obce Hrušov. Komunální odpad je řešen odvozem odbornou firmou AVE CZ, biologický odpad z domácností bude zpracován biostanicí nebo bude kompostován přímo na pozemcích RD. Plasty, sklo a papír se ukládá odděleně do kontejnerů umístěných na veřejném prostranství a je odvážen firmou . Železný odpad se sváží v předem stanovených dnech, cca. 2krát ročně, do sběrny druhotných surovin ve Zdětíně. . Předpokladem ke správné organizaci likvidace odpadu je jeho třídění již v domácnostech a maximální recyklace odpadu, využívat organický odpad ke kompostování a hnojení a spalování. Tedy kázeň obyvatel (třídění odpadu) a pomoc státu (koncepce, dotace, recyklace). Exkrementy z provozů živočišné výroby se aplikují na zemědělské půdy bez problémů. V katastru obce nebyla při běžném průzkumu objevena rozsáhlejší "černá skládka". Navrhuje se dosavadní způsob likvidace TKO používat i v budoucnu. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ V obci Hrušov (225-260 m n.m. žije 218 trvale bydlících obyvatel a 69 přechodně


bydlících obyvatel. Ve výhledu se uvažuje s 400 obyvateli. Obec leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod, stanovené nařízením vlády ČSR č. 40/1978 Sb. o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské hory. Z tohoto předpisy plynou některá omezení pro vybrané činnosti (těžba nerostů, odvodnění zemědělských a lesních pozemků apod.) a omezení výstavby vybraných potenciálních zdrojů ohrožujících nebo znečišťujících podzemní nebo povrchové vody. Vodovody Vodovod pro obec Hrušov Vodovod v obci byl uveden do provozu roku 1906. Obecní vodovod byl napojen v roce 1985 na skupinový vodovod Brodce – Horky – Hrušov, jehož je dnes součástí. Slouží pro zásobování obce pitnou vodou. Vlastníkem i provozovatelem vodovodu je VaK Mladá Boleslav a.s. Počet zásobených obyvatel je totožný s počtem trvale i přechodně bydlících obyvatel. Vodovod sestává z vodního zdroje, úpravny vody, čerpací stanice, výtlačného řadu, vodojemu a rozvodné vodovodní sítě. Dále z řadu propojujícího Hrušov s obcí Horky. 3 -1 Potřeba pitné vody pro 220 obyvatel včetně občanské vybavenosti je 87 m .den , tj. -1 1,34 l.s . Vodní zdroj Studna je umístěna na pravém břehu řeky Jizery. Pásmo hygienické ochrany 2. vnitřní je oploceno, PHO 2., stupně vnější je vyznačeno v terénu tabulemi (a je zakresleno v grafické části). Navrhuje se provést novou vrtanou studnu v lok. č. 9. Úpravny vody -1 Rekonstrukce úpravny vody o kapacitě 7 - 8 l.s byla povolena rozhodnutím vodohospodářského orgánu ze dne 7. 8. 1995 pod čj. ŽP 231/2-1562/95, kolaudována pak byla 23. 11. 1998 pod čj. 231/2-2255/98. Životnost úpravny vody v horninovém prostředí se odhaduje do r. 2015 – 2018. po uplynutí této doby bude nutno zajistit nové hydrogeologické zdroje nebo úpravnu nahradit klasickou technologií. Vodojem 3 Nadzemní, jednokomorový vodojem typu AKNAGLOBUS o objemu 200 m a výšce 30 m s armaturní komorou. Vodojem leží na severovýchodním okraji obce Hrušov. Po ukončení životnosti stávajícího vodojemu se navrhuje umístit vodojem v nově postavené věži v místě původní zbourané. Vodovodní síť Větvená vodovodní síť částečně zaokruhovaná v obci o celkové délce 1768 m je tvořena potrubím z litiny DN 80, 70, 50 z oceli DN 1“, z PE DN 63, 40 a 1“. Technický stav řadů z PE je vyhovující a podmíněně vyhovující (ocel a litina). Další rozvoj obce je však podmíněn výměnou vodovodního řadu LT 50 umístěného v komunikaci od návsi směrem na Bezno. Zároveň bude vybudován nový výtlačný vodovodní řad mezi čerpací stanicí a věžovým vodovodem, vzhledem k tomu, že stávající výtlak je veden přes spotřebiště a dochází


zde k častým poruchám, které se opravují velmi obtížně. Nový řad v délce 105 m z tvárné litiny je veden přes les a pole a je zakreslen ve výkresové části. Po provedení nového zdroje bude provedeno propojení s navrhovaným vodojemem (viz lokalita č. 7) Navržené lokality budou připojeny prodloužením a zaokruhováním stávajícího systému. Při posuzování změny zásobení vodou budou posuzovány všechny napojené obce, tj. kromě Hrušova ještě Brodce n.J. a Horky n.J.

Odpadní vody a kanalizace V obci Hrušov není vybudována veřejná kanalizační síť ukončená čistírnou odpadních vod. Zneškodňování odpadních vod je řešeno individuálně. V obci je cca115 jímek a septiků, které se pravidelně vyvážejí na pole v katastru obce, částečně i na ČOV Benátky. Dešťové vody jsou svedeny záchytnými příkopy podél komunikací (někde i zatrubněnými) pod obec do místní vodoteče. V době je zpracování původního územního plánu byl zhotoven projekt výstavby oddílné gravitační splaškové kanalizační stokové sítě podél Jizery nebo silnice Hrušov – Horky, kde měla být umístěna čerpací stanice a splaškové vody měly být upravovány v ČOV Brodce nad Jizerou nebo v alternativním řešení, ekonomicky výhodnějším vybudování vlastní ČOV v Hrušově na pozemcích.č.parc.: 541/1, 541/5. Náklady na výstavbu vlastní ČOV byly nižší, než výstavba přibližně 2 km dlouhé kanalizační stoky. Podle výsledku připomínkového řízení byla VaK a.s. M. Boleslav preferována varianta č.I, obcí Hrušov varianta č.II. Celá koncepce byla přehodnocena v souvislosti s plánovanou výstavbou biostanice, do které budou vyváženy splaškové vody z nepropustných jímek

Vodní toky Podél východního okraje zájmového území je vedeno koryto řeky Jizery. Číslo hydrol. pořadí je 1-05-03-011. Tento tok je veden jako vodohospodářsky významný tok č. 111, vodárenským tokem je Jizera až od Benátek nad Jizerou – číslo hydrol. pořadí 1-05-03-013. Zátopové (inundační) území řeky Jizery je v úseku styku se zájmovým územím obce Hrušov značně široké – až 500 m, ale vzhledem ke konfiguraci terénu se řeka rozlévá na levém břehu – již mimo území Hrušova. Ve výkresové části je zakresleno inundační území na úrovni průtoku Q100 v řece Jizeře. V aktivní zóně Q100 je nová výstavba nepřípustná a veškeré stavby a činnosti v inundačním území podléhají vodohospodářskému souhlasu podle § 13 vodního zákona. Na území obce Hrušov je velkými vodami ohrožena velmi malá část obce (ochranné pásmo vodních zdrojů, předpolí mostu přes Jizeru) a neovlivňuje rozvoj obce. Hranice inundačního území Q100 je zakreslena v grafické části ÚP. Je na kótě 196,00 mnm. Protože zátopová voda, která v březnu r.2000 dosáhla uvedené úrovně, se rozlévá hlavně na levobřežní louku Jizery v k.ú. Brodce a pro ohrožení bytového fondu v obci ani kontaminaci vodního zdroje nepředstavuje přímé nebezpečí a poněvadž všechny navrhované rozvojové plochy jsou mimo zátopové území, stanovuje se zákaz výstavby v inundačním území Q100 a v pruhu širokém 6 m podél toku Jizery s výjimkou vodohospodářských staveb a lesních cest. Podél severní hranice katastru je koryto potoka Čertovka (pravostranný přítok Jizery).


Tento tok neprotéká zastavěným územím.

ENERGETIKA, TELEKOMUNIKACE ELEKTRICKÁ ENERGIE Stávající stav Obytné území je nyní zásobováno elektrickou energií ze dvou trafostanic připojených na venkovní vedení 22 kV. Trafostanice jsou příhradové typu PTS, jedna z nich je velkoodběratelská, druhá distribuční. Technický stav trafostanic je dobrý. Vyvedení výkonu na straně nízkého napětí je převážně venkovním vedením na betonových, dřevěných a výjimečně ocelových stožárech. V obci jsou provedeny stavební přípravy pro kabelové rozvody nízkého napětí, spočívající ve vyzdění pilířů přípojkových skříní a elektroměrových rozváděčů a osazení uvedených prvků rozvodů. Návrh Propočet nárůstu spotřeby elektrické energie v řešeném území vychází z těchto mezních skutečností: V původním ÚP se počítalo, s tím že nově postavené byty budou plně elektrifikovány (stupeň elektrizace “C”) a převážně přímotopný režim vytápění ze 60%. Na bilanci spotřeby v obci měla mít vliv případná plynofikace. Tyto předpoklady se za krátkou dobu změnily směrem k úspoře odběru a celkové snížení spotřeby zásadně ovlivní připravované ekologické centrální vytápění obce. Hodnoty koeficientu tepelné vodivosti stavebních konstrukcí se od doby vzniku ÚPO snížil. Na druhé straně se rozvoj zrychlil a celkový nárůst počtu obyvatel a výstavby nových bytů je vyšší. Zásobování obyvatel elektrickou energií zabezpečuje elektrárenská společnost ČEZ a.s. Od r. 2003, kdy se spojila s distribučními společnostmi zajišťuje komplexní služby od výroby přes provoz distribuční soustavy, až prodej elektřiny a správu majetku, řídí výběr projekce a dodavatelů rozvoje sítě. Územní plán bude počítat s rezervou jedné až dvou trafostanic, jejich umístění a kapacita bude v konečné fázi navržena skupinou ČEZ a.s Pro umístění 1. stanice byly v původním územním plánu navrženy dvě lokality (viz. výkr č4), které jako výchozí koncepce zůstává v platnosti i pro změnu č. 1 ÚPO Hrušov. Lokalita A je výhodnější z hlediska vyvedení výkonu umístěna na okraji rozvojové lokality, ale linka 22kV přechází přes řeku. Proto je navržena podvarianta napojení VN směrem ke stávající trafostanici severním směrem. Lokalita B u silnice u západních hranice obce je na kraji spotřeby a stávající odběry by bylo nutno přesměrovat a tím uvolnit výkon stávající trafostanice pro novou výstavbu. Obě varianty vyžadují rekonstrukci sítě nn. Nejvýhodnějším řešením se jeví a pro další stupně přípravné dokumentace výchozí variantou bude umístění trafostanice var. A a přívodní primární vedení vn přivést od stávající tafostanice na poz. č.531/1(nikoliv přes Jizeru). Podmínkou je dodržení zejména §§ 46, 68, 69, 87, zák. č.458/00 Sb., § 4 zák.č.406/00 Sb. a dalších platných právních norem. TELEKOMUNIKACE, VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ Hrušov je napojen na telefonní ústřednu v Brodcích. V zastavěné části obce jsou rozvody z části provedeny zemními kabely a částečně jsou dosud na sloupech vedeny povrchově. Současně s kabelizací telefonu se provedla náhrada venkovního vedení elektro a veřejného osvětlení zemním kabelovým vedením. Je provedeno již kromě centra obce i v okrajových


částech obce. V současné době není problém v telefonizaci obce, již před nástupem mobilních telefonů byl stupeň telefonizace v obci cca 95%. Stejně tak veřejné osvětlení již pokrývá celé zastavěné území u nových lokalit bude prodlouženo Nově navrhované energetická a telekomunikační vedení budou umístěna pod zem. ZÁSOBOVÁNÍ ZEMNÍM PLYNEM Území Hrušova není nyní v dosahu sítě plynovodů a není tudíž zásobováno plynem. V roce 2000 byl projednáván generel plynofikace obce. Jednalo se o prodloužení VTL vedení D90 z regulační stanice RS 1200/2/1 - 440 směrem na Bodce a Horky. Z Horek Do Hrušova byla navržena samostatná větev. Změna koncepce vytápění a ohřevu TUV v obci z místního ekologického zdroje, na které je v současné době již vydáno stavební povolení spolu se stoupající cenou plynu a energie vůbec změnila rozhodnutí plynofikaci neprovádět Strategie rozvoje obce se tedy změnila v bodě vytápění na způsob spalování obnovitelných zdrojů z biomasy, která obci kromě úspory nákladů přinese další výhody – využití ploch, získání pracovních sil, celkový zisk s využitím dotací. Namísto provedení plynového potrubí by se finanční prostředky použijí na uložení horkovodních rozvodů z centrální kotelny do jednotlivých domácností. e) Koncepce uspořádání krajiny, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi První změnou ÚPO se koncepce nemění a celý text je zde převzat z platného ÚPO Hrušov. Aktuální stav krajiny Využívání krajiny předurčily geomorfologie a půdní podmínky. Krajina je od pravěku odlesněná a v různé míře zestepněná, vodohospodářskými úpravami a hospodářskou činností silně pozměněna. V území převažují plochy ekologicky nestabilní, což je dáno výrazně nadprůměrným stupněm zornění a nižším zastoupením lesů. Skladba rostlin v údolních polohách má vlivem splachů z polí převažující nitrofilní charakter. V náhorních rovinách, kde je zemědělská krajina, většinou zorněná, je stávající zeleň situována hlavně podél komunikací a vodotečí. Má rovněž nitrofilní charakter, místy značně ruderalizovaný. Lesy v zájmovém území jsou zastoupeny pouze na hranách dolů a na svahu jizerního údolí. Na svazích v údolí Čertovky převažuje dubohabřina, místy suťový les s pestrou druhovou skladbou a dřevinami přirozené skladby. Důl “Pod kovárnou” zahrnuje rozsáhlejší roklinaté území, kde svahy sloužily v minulosti jako pastviny, ovocné sady a louky, některé části ploch v otevřeném terénu byly zorněny. V současnosti jsou svahy částečně zalesněny nepůvodními dřevinami, částečně spontánně zarůstají teplomilnými křovinami. Zbytky orné půdy v údolí využívají myslivci pro extenzivní pěstování plodin pro krmení zvěře. Údolí Jizery spolu s výslunnými svahy jsou přirozenou migrační cestou pro vodní, mokřadní a teplomilné druhy. Svahy, které jsou orientovány převážně k východu, byly v minulosti rovněž využívány jako pastviny, sady, zahrady a vinice. V současné době je využívání strání spíše extenzivní, místy jsou opuštěné sady zarůstající teplomilnými křovinami, místy teplomilná doubrava s nepůvodními dřevinami jako borovice černá a akát. V nivě Jizery jsou intenzivně využívané polokulturní louky a břehový porost podél toku přirozené druhové skladby.


Průzkum aktuálního stavu krajiny byl zpracován dle Metodiky mapování krajiny SMS v r. 1996 ateliérem U 24 pro koncepci návrhu místního systému ekologické stability (dále jen M ÚSES). Krajinný segment je chápán jako výsledek krajinného prostoru, stejného účelového typu, charakteru společenstva a specifikace níže uvedené v klíči. V ŘÚ se vyskytuje všech 5 stupňů ekologické stability. Od ploch velmi málo stabilních (pole), až k cenným plochám nejstabilnějším (VKP). Kostru ekologické stability tvoří krajinné segmenty se stupněm stability 3-5. V ŘÚ se vyskytuje vegetační stupeň 1-dubový a 2-buko-dubový. Na druhém místě popužívaného číselného kódu je trofická řada vyjádřená kombinací písmen. V ŘÚ převažuje kód B, což znamená středně bohaté živinami a D - bohaté vápníkem. Na posledním místě je opět číselný znak od 1do5, vyjadřující hydrickou řadu. Převažující část ŘÚ vyplňuje 3 - půdy normální řady. Na posledním místě je kód fyziotypu. Ochrana přírody V zájmovém území se nevyskytuje žádné zvláště chráněné území ochrany přírody, ani není vyhlášen žádný strom památným. Vyskytují se zde dvě lokality s ekologicky hodnotnějšími společenstvy, které jsou navrženy k registraci jako významné krajinné prvky (VKP). Jedná se o VKP 96 "Pod kovárnou” a VKP 97 "Stráň u Hrušova". Číslování je převzato z Okresního generelu územního systému ekologické stability (dále jen OG ÚSES): VKP 96 "Pod kovárnou”- nově navržený v rámci komplexních pozemkových úprav a OG ÚSES. Jedná se o rozsáhlejší údolí s oboustranně přiléhající soustavou protierozních mezí, drobných remízků a trvalých travních porostů. Údolí je tvořeno nivou a terasovanými svahy s teplomilnými křovinami a lesním porostem s příměsí nepůvodních dřevin. Niva i některé části teras byly v minulosti zorněny, zbytky orné půdy jsou extenzivně využívány myslivci. Lokalita má význam pro zachování krajinného rázu a jako místo úkrytu a hnízdiště velkého množství ptačích druhů, drobných savců, pernaté a spárkaté zvěře. VKP 97 "Stráň u Hrušova"- svah údolí Jizery navržený v rámci ÚSES jako lokalita “D”. Jedná se o zarůstající suchou travnatou stráň teplomilným keřovým patrem a dřevinná lada přirozené druhové skladby. Možno ponechat přirozenému vývoji.

Krajinná ekologie Generel ÚSES Územní systém ekologické stability je vzájemně propojený soubor přirozených a upravených přírodně blízkých ekosystémů, které pomáhají udržovat přírodní rovnováhu. V těchto průzkumech se rozlišuje místní, regionální a nadredgionální systém ekologické stability. Je tvořen biocentry, biokoridory a interakčními prvky. Celostátní význam má nadregionální a regionální územní systém ekologické stability. Nadregionální biokoridor tvoří osa a ochranná zóna, nadregionální biosystémy procházejí podél koryta Jizery. Biocentrum je biotyp, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného ekosystému. Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismu trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří propojenou kostru. Interakční prvek je krajinný segment, nejčastěji liniového typu, který zprostředkovává na


lokální úrovni příznivé působení ostatních ekologicky významných krajinných segmentů (okraje lesa, meze, větrolamy, aj). Původní návrh územního systému ekologické stability uvedený v konceptu územního plánu vycházel ze zpracovaného ”Generelu místního územního systému ekologické stability ” pro k.ú. Jizerní Vtelno, Písková Lhota, Hrušov, Bezno, Sovínky, Malé Všelisy, Velké Všelisy, Zamachy, Sušno, Nemyslovice , který byl zpracován v roce 1996 ateliérem U24. V tomto generelu je navrženo vedení tras biokoridorů a umístění biocentra v některých případech z hlediska zemědělského využití nevhodně. Realizací tohoto návrhu by bylo narušeno zemědělské obdělávání pozemků a navíc by došlo ke značnému záboru kvalitní zemědělské půdy. V současné době probíhá na okrese Mladá Boleslav zpracování zakázky “Okresního generelu územního systému ekologické stability”, který na území okresu sjednocuje místní generely s poslední verzí nadregionálního a regionálního ÚSES (Územně technický podklad Ministerstva pro místní rozvoj) v jednotné grafické, textové a tabulkové podobě. V rámci těchto prací došlo ke konzultaci se zpracovatelem této zakázky / ing. Milenou Morávkovou/ a z této konzultace vyplynuly změny akceptovatelné jak pro ekologickou stabilitu území, tak i pro racionální zemědělské hospodaření na zemědělských pozemcích. V tomto návrhu již proto nejsou vymezeny původně navržené prvky ÚSES, ale pouze akuuální nově navržené prvky! Jedno z nich se nachází ve svahu jižně

Podle nového návrhu se katastrální území Hrušov podílí na vytvoření ÚSES následujícími prvky: Celým územím mladoboleslavského okresu od severu k jihu prochází nadregionální biokoridor K 32 - Jizera, který je tvořen osami třech různých biokoridorů: vodní – samotný vodní tok, nivní – vlhké louky v nivě toku, teplomilná doubravní - strmé až skalnaté svahy údolí. Tento nadregionální biokoridor spojuje Labe s nadregionálním biocentrem Příhrazské skály na severu okresu. V rámci trasy nadregionálního biokoridoru jsou vložena tři lokální biocentra. LBC 308, LBC 309 a LBC 310. od vesnice k Jizeře, další dvě navazují přímo na vodní tok Jizery. Z hlediska zemědělského využití jsou plně akceptovatelná. Z nadregionálního biokoridoru od Jizery vybíhá údolím potoka Čertovka lokální biokoridor LBK 212, do jehož výběžku je umístěno lokální biocentrum LBC 258, umístěné na lesním pozemku. Pokračování lokálního biokoridoru LBK 211 je nově navrženo po jižní straně železniční trati až k jejímu křížení se silnicí Hrušov - Chotětov - Jizerní Vtelno a podél polní cesty směrem ke kótě Stříbrný na k.ú. Bezno. Další lokální biokoridor LBK 251 a LBK 252 prochází zalesněným údolím po katastrální hranici s k.ú. Horky a k.ú. Chotětov. I do tohoto biokoridoru je zakomponováno lokální biocentrum LBC 306. Požadavek na zábor zemědělské půdy je pouze v případě realizace nové trasy biokoridoru podél železniční trati. Šířka tohoto lokálního biokoridoru bude 15 m. Vzhledem k tomu, že jeho trasa probíhá podél stávající železniční trati, nedojde ke zhoršení podmínek pro obdělávání zemědělské půdy. Podél veškerých komunikací je navrženo vysázení doprovodné zeleně, stejně tak na mezích po hranici s k.ú. Horky. Tato zeleň je klasifikována jako interakční prvky.

ÚPO Hrušov, 1.změna - str. 22 Název skladebné části ÚSES: “Čertovka” Pořadové číslo v OG: LBC 258 Funkce skladebné části ÚSES: Biocentrum lokální Číslo mapového listu 1 : 10 000 : 13-11-03 /50, 13-11-08 /59 Číslo mapového listu 1 : 25 000 : 13-112 Číslo mapového listu 1 : 50 000 : 13-11 Název výchozího generelu ÚSES : 16 - k.ú. Jizerní Vtelno, Písková Lhota, Hrušov, Bezno, Sovinky, Malé Všelisy, Velké Všelisy, Zamachy, Sušno, Nemyslovice Pořadové číslo ve výchozím generelu ÚSES : mapování 3, 48 /13-11-08 Číslo prvku v ÚTP : Katastrální území : Hrušov Číselný kód kú. dle ISU : 648736 Parcelní čísla : Plocha v ha : 6,5 ha Sosiekoregion : II.11 - Střední Pojizeří Biochora dle sosiekoregionu : II.11/2 Existenční stav : vymezené (v rámci KPÚ) Vztah k ÚPD a ÚPP : US – koncept 12/2000 Komplexní pozemkové úpravy

Bioregion : 1.4 Benátecký Biochora dle bioregionu : 2U.F, 2R.E

Datum schválení : Funkčnost : funkční Reprezentativnost : reprezentativní Skupiny typů geobiocénů : 2BC3, 2B3 Stupeň ekologické stability : 3-4, 4, 5 Stávající ochrana dle zákona č. 114/92 Sb. :

Biogeografická poloha : kontaktní Fyziotyp aktuální vegetace : DH, DH/SU VKP ze zákona - les, údolní niva.

Ostatní územní ochrana : CHOPAV Severočeská křída, PHO III – Jizera, ochranné pásmo NRBK.

Stávající podmíněnost funkčního využití území : Chráněné ložiskové území – černé uhlí.

Ohrožení : Smyv z polí, ruderalizace.

Charakteristika lokality : Lokální biocentrum vymezené na svazích bočního dolu Čertovka. Jedná se o dubohabrový háj s pestrou druhovou skladbou a s dřevinami přirozené skladby, místy suťový les. Lesní lem je výrazně poškozený zemědělskou činností.

Popis současného stavu bioty : V porostu dub letní, buk lesní, habr obecný, lípa malolistá, jasan ztepilý, javor mléč, javor babyka. V podrostu hloh, bez černý, ptačí zob obecný, meruzalka, líska obecná, křivatec žlutý, orsej jarní, dymnivka dutá, violka Rivinova, válečka lesní, česnek viničný. Při okraji pole v lemu lesa jasan ztepilý, vrba, bez černý, ponechané větve z prořezávek, nad biocentrem lado.

Cílový stav : Lesní společenstvo přirozené druhové skladby. Návrh opatření :

Při obnově podpořit přirozenou druhovou skladbu dle typologické jednotky.

Návrh ochrany dle zákona č. 114/92 Sb. : Mapoval: Ing. M. Kubový, Ing. J. Matouš, U 24 spol. s r.o. Praha, 1996; Ing. M. Morávková, 2001


Název skladebné části ÚSES: “Chotětovský důl” Pořadové číslo v OG: LBC 306 Funkce skladebné části ÚSES: Biocentrum lokální Číslo mapového listu 1 : 10 000 : 13-11-08/59 Číslo mapového listu 1 : 25 000 : 13-111, 13-112 Číslo mapového listu 1 : 50 000 : 13-11 Název výchozího generelu ÚSES : 12 - k.ú. Dolní Slivno, Hlavenec, Horky n/J., Horní Slivno, Hřivno, Chotětov, Kojovice, Kostelní Hlavno, Košátky, Kropáčova Vrutice, Krpy, Mečeříž, Sedlec, Slivínko, Střížovice, Sudovo Hlavno Pořadové číslo ve výchozím generelu ÚSES : 3 Číslo prvku v ÚTP : Katastrální území : Chotětov, Hrušov, Horky n. Jiz. Číselný kód kú. dle ISU : 653233 648736, 642126 Parcelní čísla : Plocha v ha : 18 ha Sosiekoregion : II.11 Střední Pojizeří Bioregion : 1.4 Benátecký Biochora dle sosiekoregionu : II.11/2 Biochora dle bioregionu : 2R.E Existenční stav : vymezené Vztah k ÚPD a ÚPP : rozpracovaná ÚPD, KPÚ Datum schválení : Funkčnost : funkční Reprezentativnost : reprezentativní Biogeografická poloha : centrální Skupiny typů geobiocénů : 2B3+2BD3 Stupeň ekologické stability : 1, 4, 5 Fyziotyp aktuální vegetace : SE, XT, DH, DH/LO, KR Stávající ochrana dle zákona č. 114/92 Sb. : VKP ze zákona – les, údolní niva.

Ostatní územní ochrana : CHOPAV Severočeská křída, PHO III – Jizera, ochranné pásmo NRBK.

Stávající podmíněnost funkčního využití území : Chráněné ložiskové území – černé uhlí, prognózní ložisko nerostných surovin, ochranné pásmo eletrického vedení.

Ohrožení : Ruderalizace, sukcese.

Charakteristika lokality : Lesní společenstva a keřová spol. teplých strání na svazích Chotětovského dolu, na dně dolu sezoně zvodnělý Bezenský potok, drobná políčka a postagrární lada.

Popis současného stavu bioty : Významné druhy rostlin - svída krvavá, hloh, růže šípková, dále válečka prapořitá, sveřep přímý, ostružiník, třezalka tečkovaná, vikev lesní, šalvěj luční, čičorka pestrá, pryšec chvojka, na svazích místy lada s převahou dřevin přecházející v lesní porost: svída krvavá, růže šípková, olše lepkavá, dub zimní, jasan ztepilý, topol osika, vtroušeně akát.

Cílový stav : Lesní, luční společenstvo.

Návrh opatření :

V lese hospodařit dle LHP, potlačit akát, políčko ve dně přeměnit na luční společenstva.

Návrh ochrany dle zákona č. 114/92 Sb. : Navržené VKP 95 b, “Na nebesích” Mapoval: Ing. F. Moravec, Příroda, s.r.o., Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, 1995


Název skladebné části ÚSES: “Svatník” Pořadové číslo v OG: LBC 308 Funkce skladebné části ÚSES: Biocentrum lokální (vložené v trase NRBK – osa vodní a nivní) Číslo mapového listu 1 : 10 000 : 13-11-09/60 Číslo mapového listu 1 : 25 000 : 13-112 Číslo mapového listu 1 : 50 000 : 13-11 Název výchozího generelu ÚSES : 16 - k.ú. Jizerní Vtelno, Písková Lhota, Hrušov, Bezno, Sovinky, Malé Všelisy, Velké Všelisy, Zamachy, Sušno, Nemyslovice Pořadové číslo ve výchozím generelu ÚSES : 23 Číslo prvku v ÚTP : K32/V, N Katastrální území : Hrušov, Brodce Číselný kód kú. dle ISU : 648736 612685 Parcelní čísla : Plocha v ha : 3 ha Sosiekoregion : II.11 Střední Pojizeří Bioregion : 1.4 Benátecký Biochora dle sosiekoregionu : II.11/1 Biochora dle bioregionu : 2U.F Existenční stav : vymezené Vztah k ÚPD a ÚPP : rozpracovaná ÚSSÚ Datum schválení : Funkčnost : funkční Reprezentativnost : reprezentativní Biogeografická poloha : kontaktní Skupiny typů geobiocénů : 2BC3 Stupeň ekologické stability : 2, 3, 4 Fyziotyp aktuální vegetace : MT, VO, LO Stávající ochrana dle zákona č. 114/92 Sb. : VKP ze zákona – vodní tok a údolní niva.

Ostatní územní ochrana : CHOPAV Severočeská křída, PHO III – Jizera, vodohospodářsky významný tok Jizera, zátopové území, ochranné pásmo NRBK.

Stávající podmíněnost funkčního využití území : Chráněné ložiskové území – černé uhlí, prognózní ložisko nerostných surovin.

Ohrožení : Intenzivní hospodaření, ruderalizace.

Charakteristika lokality : Intenzivně využívaná louka v nivě Jizery. Břehové porosty mají přirozenou druhovou skladbu. Půda nivní a lužní na nivních uloženinách, velmi lehká, zpravidla písčitá, výsušná.

Popis současného stavu bioty : Významné druhy rostlin - olše lepkavá, topol černý, jasan ztepilý, vrba, bez černý, dále kakost luční, kakost krvavý, bojínek luční, pcháč rolní, smetanka lékařská, jitrocel kopinatý, jitrocel prostřední, jitrocel větší, srha říznačka, silenka nadmutá, pelyněk pravý, lopuch plstnatý, celík zlatobýl, bršlice kozí noha, netýkavka Royleova, kopřiva dvoudomá, hluchavka bílá, pcháč zelinný, bolševník obecný.

Cílový stav : Luční společenstvo. Návrh opatření :

Trvalé travní porosty ponechat a kosit 2x za vegetační období.

Návrh ochrany dle zákona č. 114/92 Sb. : Mapoval: Ing. J. Matouš, Ing. M. Kubový, U 24 spol. s r.o. Praha, 1996


Název skladebné části ÚSES: “Pod Hrušovem” Pořadové číslo v OG: LBC 309 Funkce skladebné části ÚSES: Biocentrum lokální (vložené v trase NRBK– osa vodní a nivní) Číslo mapového listu 1 : 10 000 : 13-11-09/60 Číslo mapového listu 1 : 25 000 : 13-112 číslo mapového listu 1 : 50 000 : 13-11 Název výchozího generelu ÚSES : 16 - k.ú. Jizerní Vtelno, Písková Lhota, Hrušov, Bezno, Sovinky, Malé Všelisy, Velké Všelisy, Zamachy, Sušno, Nemyslovice Pořadové číslo ve výchozím generelu ÚSES : 24 Číslo prvku v ÚTP : K32/V, N Katastrální území : Hrušov, Brodce Číselný kód kú. dle ISU : 648736 612685 Parcelní čísla : Plocha v ha : 4,5 ha Sosiekoregion : II.11 Střední Pojizeří Bioregion : 1.4 Benátecký Biochora dle sosiekoregionu : II.11/1 Biochora dle bioregionu : 2U.F Existenční stav : vymezené Vztah k ÚPD a ÚPP : rozpracovaná ÚSSÚ Datum schválení : Funkčnost : funkční Reprezentativnost : reprezentativní Biogeografická poloha : kontaktní Skupiny typů geobiocénů : 2BC3 Stupeň ekologické stability : 2, 3, 4 Fyziotyp aktuální vegetace : MT, VO, LO Stávající ochrana dle zákona č. 114/92 Sb. : VKP ze zákona – voní tok, údolní niva.

Ostatní územní ochrana : CHOPAV Severočeská křída, PHO IIa, PHO III – Jizera, vodohospodářsky významný tok Jizera, zátopové území, ochranné pásmo NRBK.

Stávající podmíněnost funkčního využití území : Chráněné ložiskové území – černé uhlí, prognózní ložisko nerostných surovin, ochranné pásmo eletrického vedení.

Ohrožení : Intenzivní hospodaření, ruderalizace.

Charakteristika lokality : Intenzivně využívaná louka v nivě Jizery. Břehové porosty mají přirozenou druhovou skladbu. Půda nivní a lužní na nivních uloženinách, velmi lehká, zpravidla písčitá, výsušná.

Popis současného stavu bioty : Významné druhy rostlin - olše lepkavá, topol černý, jasan ztepilý, vrba, bez černý, dále kakost luční, kakost krvavý, bojínek luční, pcháč rolní, smetanka lékařská, jitrocel kopinatý, jitrocel prostřední, jitrocel větší, srha říznačka, silenka nadmutá, pelyněk pravý, lopuch plstnatý, celík zlatobýl, bršlice kozí noha, netýkavka Royleova, kopřiva dvoudomá, hluchavka bílá, pcháč zelinný, bolševník obecný. Cílový stav : Luční společenstvo. Návrh opatření :

Trvalé travní porosty ponechat a kosit 2x za vegetační období.

Návrh ochrany dle zákona č. 114/92 Sb. : Mapoval: Ing. J. Matouš, Ing. M. Kubový, U 24 spol. s r.o. Praha, 1996


LBC 310 Název skladebné části ÚSES: “Stráň u Hrušova” Pořadové číslo v OG: Funkce skladebné části ÚSES: Biocentrum lokální (vložené v trase NRBK– osa teplomilná doubravní) Číslo mapového listu 1 : 10 000 : 13-11-08/59 Číslo mapového listu 1 : 25 000 : 13-112 Číslo mapového listu 1 : 50 000 : 13-11 Název výchozího generelu ÚSES : 16 - k.ú. Jizerní Vtelno, Písková Lhota, Hrušov, Bezno, Sovinky, Malé Všelisy, Velké Všelisy, Zamachy, Sušno, Nemyslovice Pořadové číslo ve výchozím generelu ÚSES : D Číslo prvku v ÚTP : K32/T Katastrální území : Hrušov Číselný kód kú. dle ISU : 648736 Parcelní čísla : Plocha v ha : 5,5 ha Sosiekoregion : II.11 Střední Pojizeří Bioregion : 1.4 Benátecký Biochora dle sosiekoregionu : II.11/2 Biochora dle bioregionu : 2U.F Existenční stav : vymezené Vztah k ÚPD a ÚPP : rozpracovaná ÚSSÚ Datum schválení : Funkčnost : funkční Reprezentativnost : reprezentativní Biogeografická poloha : kontaktní Skupiny typů geobiocénů : 2AB2 Stupeň ekologické stability : 4, 5 Fyziotyp aktuální vegetace : AD, AT, MT, SD/KU Stávající ochrana dle zákona č. 114/92 Sb. : VKP ze zákona – les. Ostatní územní ochrana : CHOPAV Severočeská křída, PHO III – Jizera, ochranné pásmo NRBK.

Stávající podmíněnost funkčního využití území : Chráněné ložiskové území – černé uhlí, prognózní ložisko nerostných surovin.

Ohrožení : Sukcese.

Charakteristika lokality : Svah údolí Jizery. Zarůstající suchá travnatá stráň keřovým patrem, dřevinná lada přirozené druhové skladby. Půda hnědá, na píscích, silně výsušná.

Popis současného stavu bioty : Významné druhy rostlin - chrastavec rolní, hvozdík kartouzek, smělek štíhlý, hlaváč bledožlutý, chrpa čekánek, pryšec chvojka, hadinec obecný, mateřídouška obecná, tolice nejmenší, svízel syřišťový, bez černý, svída krvavá, zimolez pýřitý, růže šípková, dub letní.

Cílový stav : Stepní a lesní společenstvo.

Návrh opatření :

Ponechat přirozený vývoj.

Návrh ochrany dle zákona č. 114/92 Sb. : Navržený VKP 97 “Stráň u Hrušova” Mapoval: Ing. J. Matouš Ing. M. Kubový, U 24 spol. s r.o. Praha, 1996


f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu. PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ A PODROBNĚJŠÍ ČLENĚNÍ PLOCH S DOPLNĚNÍM PLOCH S JINÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ, NEŽ STANOVÍ §4 AŽ §19 VYHLÁŠKY Č. 501/2006 Dle § 4 až §19 vyhlášky č. 501/2006 Sb., jsou základní druhy ploch s rozdílným způsobem využití následující: •plochy bydlení •plochy rekreace a sportu •plochy občanského vybavení •plochy veřejných prostranství •plochy smíšené obytné •plochy dopravní infrastruktury •plochy technické infrastruktury •plochy výroby a skladování •plochy smíšené výrobní •plochy vodní a vodohospodářské •plochy zemědělské •plochy lesní •plochy přírodní •plochy smíšené nezastavěného území •plochy těžby nerostů •plochy specifické •podtržené jsou definovány v řešeném území Jednotlivé funkční plochy se mohou dělit na další uvedené podskupiny podle způsobu využívání. Plošně nejrozsáhlejší stávající a navrhovanou funkční plochou zastavěné části katastrálního území jsou: Plochy bydlení, obsahují dvě podskupiny: BC – bydlení v rodinných domech venkovské, čistě obytné a BI - všeobecně obytné. Jedná se o území zastavěné rodinnými domy, zemědělskými usedlostmi s hospodářskými částmi využívanými k původní zemědělské činnosti, k provozování živností nebo bez využití, včetně hospodářských dvorů a soukromé zeleně, u všeobecně obytných s možností výstavby objektů služeb a provozoven drobných živností. Plochy rekreace, skládá se ze 2 podskupin: RI-rekreace rodinná, RH- plochy a stavby pro hromadnou rekreaci a sport. Jsou to stávající soukromé plochy a objekty pro rodinnou rekreaci vyčleněné z bytového fondu. V návrhu jsou zastoupeny lokalitou č.9, která je vymezena pro individuální a i hromadnou rodinnou rekreaci a sport. Funkční složka zemědělské plochy – NZ, jsou zastoupeny pozemky zemědělského půdního fondu a plochami areálu živočišné výroby a plochy soukromě hospodařících zemědělců. Tyto plochy jsou vymezeny a nebudou se rozšiřovat. Plochy lesní - NL, tvoří stabilizované plochy. Stávající a navrhované plochy jsou vyznačeny v grafické části. Plochy občanského vybavení: jsou ve 2 podskupinách: OV-veřejná


infrastruktura, OM–komerční zařízení malá a střední. OV a OM jsou stávající a navrhované. Jedná se o nové rozvojové plochy komerčního využití a služeb – lokalita č.2, 3, 7. Kromě toho se počítá s rozšířením soukromých aktivit v rámci živnostenské činnosti na vlastních pozemcích (v rámci obytných zón). Plochy veřejného prostranství – PV, jsou označeny v grafické části . Jedná se o stávající návsi. Jejich součástí jsou komunikace, parkoviště, okrasná zeleň a parkové plochy, vodní plochy, pomníky a stavby občanského vybavení slučitelné s účelem veřejného prostranství. Nové veřejné plochy budou tvořit plochy veřejných komunikací, popř. dětských hřišť rozvojových ploch.. Funkční plochy technické infrastruktury – TI, jsou trafostanice, navrhované ČOV biostanice), případě ostatní plochy, stavby technických objektů a trasy liniové technické infrastruktury. Státní silnice a místní komunikace jsou zahrnuty do funkční složky dopravní infrastruktury silniční - DS. Polní a lesní cesty a soukromé cesty i když jsou samostatně graficky označeny se obvykle zařazují do přilehlých funkčních složek, tj. např. lesní cesty do lesa apod. Plochy vodní a vodohospodářské – VV, obsahují plochy koryt vodních toků. Návesní nádrže svou povahou neplní hlavní funkci vodohospodářskou a jsou součástí veřejných prostranství. Přírodní plochy – NP, se obvykle vymezují za účelem ochrany přírody a krajiny. V ŘÚ ustanovení vyhl.č.501/06 Sb. tomu odpovídají plochy biocenter. Kromě toho jsou v grafické části označeny další prvky ekologického systému - interakční prvky, biokoridory, které jsou zařazeny do funkčních ploch podle kultur. Např. trvalý travní porost do zemědělských ploch apod. Na rozdíl od skupin stanovených vyhláškou 501/06 Sb. jsou pro potřeby tohoto územního plánu definovány tyto specifické plochy: Plochy přírodní zeleně – ZP, ve výpisu z KN se jedná o kultury ostatní plochy, což jsou nechráněné plochy v zemědělské krajině, bez intenzivního obdělávání, které jsou jinak nezařazené do funkčních ploch podle vyhl.č.501/06 Sb. a které plní v krajině důležité funkce protierozní, estetické, jsou životním prostředím ptáků, opylovačů apod. Plochy osvětové a kulturní – KP. Touto funkční plochou je označen pozemekč.parc. 806, na kterém je socha sv. Jana Nepomuckého. Plochy rychle rostoucí zeleně –DR, RZ, jsou určeny pro výsadbu a těžbu rychle rostoucích dřevin, pro spalování v ekologické teplárně. Nevztahuje se na ně režim podle zákona o lesích č.289/95 Sb. Další drobné stavby a stavební úpravy, bez nároku na rozvojové území, provedené na základě ohlášení drobné stavby, event. informačních, reklamních a propagačních zařízení podle § 104 SZ nebo udržovací práce bez povinnosti ohlášení stavebnímu úřadu.podle citované vyhlášky, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, nejsou v grafické části vyznačeny. Jedná se např. o opravu nemovitých a ostatních kulturních památek, opravy objektů lidového stavitelství, obnova autobusové zastávky, oprava budov, apod. ČASOVÝ HORIZONT VYUŽITÍ PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

SLEDOVANÝ

U

PLOCH

V grafických přílohách jsou vyznačeny plochy stabilizované a plochy změn s navrženou budoucí změnou využití a územní rezerva. V měřítku 1 : 5000 je použita jiná


přehlednější grafika, než u měř. 1 : 2880. PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH Ke každému typu plochy jsou územním plánem stanoveny • podmínky pro využití ploch • podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek krajinného rázu

BC – čistě obytné zóny • Hlavní využití: všeobecně obytná funkce – bydlení v rodinných domech (definice podle § 2 vyhl.č.501/2006 Sb.) • Přípustné využití: zahrady oplocené s funkcí rekreační, okrasnou a užitkovou, zařízení občanské vybavenosti, nevýrobních služeb, drobné řemeslné výroby v rámci živnostenské činnosti, chovu drobného zvířectva pro vlastní potřebu, které budou vyhovovat ustanovením § 30, 33 zák. č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, § 11, 12, 13 nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací – v platném znění a § 22 vyhl. č. 501/2006 Sb., tzn. že nebude negativně zasahovat z hlediska hluku, zápachu, prašnosti atd. sousední pozemky, drobné pěstitelství pro vlastní potřebu obyvatel zóny, nezbytná technická vybavenost, místní komunikace, parkoviště pro osobní automobily, zeleň obytná, ochranná a omezeně veřejná. Plochy pro bydlení musí zabírat min. 50 % celkové plochy RD. Podmínky prostorového uspořádání jsou uvedeny v samostatné kapitole na str. 33, 34 Pozn.: nepřípustné využití není definováno, je to opak přípustného (buď je definováno jedno nebo druhé. Např.: není-li povolena výstavba rekreačních objektů nebo samostatných skladových prostorů jsou zakázány). Podmíněné využití je definováno pouze ve zdůvodněných případech. Není – li, znamená to, že se nestanoví. BI – všeobecné plochy bydlení • Hlavní využití: všeobecně obytná funkce – bydlení v rodinných domech s možností výstavby objektů drobné výroby, služeb, veřejné vybavenosti, sportu. • Přípustné využití: zahrady oplocené s funkcí rekreační, okrasnou a užitkovou, zařízení občanské vybavenosti, obchodní prodej do plochy 1000 m2, nevýrobní služby, drobná řemeslná výroba v rámci živnostenské činnosti, vyhovující § 11,12,13 nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a § 22 vyhl. č. 501/2006 Sb., tzn. že nebude negativně zasahovat z hlediska hluku, zápachu, prašnosti atd. sousední pozemky, nezbytná technická vybavenost, místní komunikace, parkoviště pro vlastní osobní automobily a automobily zákazníků, zeleň obytná, ochranná a omezeně veřejná. Kromě vlastního objektu pro bydlení, může být na pozemku proveden nebytový objekt o max. zastavěné ploše 150 m2 . Podmínky prostorového uspořádání jsou uvedeny v samostatné kapitole na str. 33, 34 RI – rekreace individuální • Hlavní využití: rekreační funkce – rekreační objekty investované fyzickými osobami a provozované k účelům rodinné rekreace i rodinného trvalého bydlení. Tato


funkční složka je součástí obytných zón a není v tomto ÚP vyznačena. • Přípustné využití : odstavná stání umístěné na vlastním pozemku, zahrady s funkcí rekreační, okrasnou a užitkovou, technická vybavenost. Plocha pro výstavbu soukromé rekreace na pozemku č. parc. 158/2 Definice stavby: stavba rekreačního domku s parametry vyhovující pro trvalé rodinné bydlení. s max. výškou hřebene nad terénem 7,5 m. Ostatní regulační podmínky budou totožné s rodinnými domy Doplňkové a související stavby: ochranná a okrasná veřejná a přírodní zeleň, drobná architektura (lavičky, plastiky, fontány, jezírka, apod.), příjezdová komunikací, drobné stavby ve smyslu definice stavebního zákona • Nepřípustné využití: Rekreační a zahrádkářské chaty • Podmínky prostorového uspořádání: KZP (koeficient zastavěnosti pozemku) = 30%, max. výšková hladina zástavby nad okolním terénem: 8,5 m, v intravilánu obce Strážiště půdorysný tvar výrazně obdélníkový pro základní hmotu, orientovanou podélnou osou do centra obce RH, SP – rekreace hromadná, sport • Hlavní využití: víceúčelové hřiště a rekonstrukce požární nádrže na poz. č. parc.: 636, nová vrtaná studna, koupaliště, dětské hřiště, sadové rekreační funkce soukromé penziony, tj. ubytovací zařízení s 5 –ti až 10-ti pokoji s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb • Přípustné využití: služby, maloobchodní a stravovací služby, sportovní a relaxační zařízení, dětská hřiště, drobná architektura ( lavičky, plastiky, fontány, jezírka) apod., informační a reklamní panely, mapa oblasti, samostatné garáže, parkovací plochy, účelové komunikace a komunikace pro pěší, drobné stavby ve smyslu definice stavebního zákona, stavby technického vybavení • Podmínky prostorového uspořádání: podsklepené, 2 NP, podkroví, KZP 40%, výšková hladina 11,5 m NL - plochy lesní • Hlavní funkce: pozemky plnící funkci lesa • Přípustné využití: komunikace, oplocení, drobné doplňkové stavby sloužící pro údržbu a ochranu lesního porostu, lesní zvěře, hospodaření s vodou NZ – zemědělské plochy • Hlavní využití: slouží výhradně k hospodaření na zemědělsky obdělávané půdě – ornice, trvalý travní porost, louky pastviny, ovocné sady • Přípustné využití: lokalizace zemědělské účelové výstavby a skládek pro zemědělskou prvovýrobu, komunikace, technická vybavenost • Podmínky prostorového využití: Výšková hladina 11,5 m, hospodařit tak, aby nebyla znečišťována půda škodlivými látkami ohrožující zdraví, hospodařením nepoškozovat příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půd Plochy občanského vybavení: OM – komerční zařízení malá • Hlavní využití: ekologická likvidace odpadu, teplárna, zařízení velkoobchodu, zařízení správní, administrativní, prodejny aut, servisy, sklady, tržnice, služby, sběrny a třídění druhotných surovin, kompostárna, úprava zemědělských plodin a drobná výroba jejíž umístění bude vyhovovat umístění bude vyhovovat ustanovením § 30,33 zák.č.258/00 Sb. o ochraně veřejného zdraví a § 11,12,13 nařízení vlády č.502/00 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a výboru pro životní


prostředí ze dne 1.10.1991 k zákonu č. 389/91 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění • Přípustné využití: ochranná, veřejná a přírodní zeleň, drobná architektura ( lavičky, plastiky), fontány, jezírka) apod., informační a reklamní panely, samostatné garáže, parkovací plochy, účelové komunikace a komunikace pro pěší, drobné stavby ve smyslu definice stavebního zákona, stavby technického vybavení. OV – veřejná infrastruktura • Hlavní využití: školní a předškolní zařízení, zdravotnická zařízení, lékárna, veřejná knihovna, správní budovy, pošta, domov seniorů, služby, muzeum, obřadní síň, parking, apod • Přípustné využití: ochranná a veřejná zeleň, drobná architektura (lavičky, plastiky), fontány, jezírka) apod., informační a reklamní panely, sportovní plochy, dětská hřiště, parkovací plochy, účelové komunikace a komunikace pro pěší, drobné stavby ve smyslu definice stavebního zákona, stavby technického vybavení a všechny příslušné doplňkové stavby ke stavbám hlavním. TI - plochy technické infrastruktury • Hlavní funkce: - zařízení pro odvádění a čištění dešťových a splaškových vod, zásobování pitnou vodou, zásobování elektrickou energií včet. trafostanic, telekomunikace • Podmínky prostorového využití: řídí se příslušnými technickými předpisy PV - plochy veřejného prostranství • Hlavní využití: návesní prostory ve vlastnictví obce, veřejně přístupné každodenní rekreace utvářená veřejnou a ochrannou zelení v urbanizovaném území tvořená parky, stromořadími, stromy, keři, květinami a plochami zeleně pod správou obce. • Přípustné využití: komunikace, parkoviště, veřejná okrasná zeleň a parkové plochy, vodní plochy, pomníky a drobná architektura (lavičky, odpadkové koše, zastávky a přístřešky veřejné dopravy, dětská hřiště, informační systém apod.), veřejné osvětlení, stavby občanského vybavení slučitelné s účelem veřejného prostranství. Nové veřejné plochy budou tvořit plochy veřejných komunikací, návsi, popř. dětských hřišť rozvojových ploch.. • Nepřípustné využití: veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním a přípustným využitím, kromě liniových staveb, zejména stavby pro výrobu, skladování, soukromé investice, skládky, oplocení (kromě dětských hřišť). DS - dopravní infrastruktura silniční • Hlavní využití: chodníky, rekonstrukce stávajících silnic, nová výstavba a rekonstrukce místních komunikací, parkovacích ploch, cyklostezek a garáží za účelem dopravního nebo pěšího propojení uvnitř nebo mezi jednotlivými funkčními složkami. • Přípustné využití je pro parkování na vyhrazených plochách nebo v rámci pozemků, dopravní stavby (veřejné osvětlení, dopravní značení, dešťová kanalizace, propustky), doprovodná zeleň • Nepřípustné využití: Polní a lesní cesty jsou součástí přilehlých funkčních ploch VV - plochy vodní a vodohospodářské


• Hlavní využití: stabilizační přírodní plochy mimo zastavěné území bez zemědělského využití a rybníky, požární nádrže a vodní toky • Přípustné využití: účelové vodohospodářské stavby, komunikace, zeleň • Nepřípustné využití: rekreační vodní plochy v zastavěné části obce se zařazují do veřejného prostranství NP – přírodní plochy • Hlavní využití: biocentra • Přípustné využití: podle metodického pokynu MŽP ČR 1994 proÚSES ZP – přírodní zeleň • Hlavní využití: prvky územního systému ekologické stability, vyznačené ve výkr. č.1 (místní a regionální biokoridory, interakční prvky), ostatní zemědělsky neobdělávané plochy mimo zastavěné území, významné krajinné prvky • Přípustné využití území: extenzívní zemědělské využití - kosené louky, pastviny, keřové a stromové porosty, (okrasné nebo ovocné stromy, jehličnany), liniové stavby a stavby pro ochranu zvěře, parkové využití. • Nepřípustné využití: nová výstavba kromě rozvojových ploch, terénní úpravy hospodaření na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzívní technologie, hospodaření s prostředky, které mohou způsobit nežádoucí změny biologické rozmanitosti, rozšiřování nepůvodní flory a fauny, nenávratně poškozovat půdní povrch, zneškodňovat odpady, měnit stávající vodní režim, provádět chemický posyp cest, aplikovat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady, používat biocidy a další činnosti narušující přirozené funkce zóny • KP -Plochy osvětové a kulturní specifická plocha pro umístění pomníku • Plochy rychle rostoucí zeleně – RZ, DR jsou určeny pro výsadbu a těžbu rychle rostoucích dřevin, pro spalování v ekologické teplárně. Nevztahuje se na ně režim podle zákona o lesích č.289/95 Sb.

Obecné podmínky využití území (podle původního ÚPO):¨ 1. Pro všechny účelové plochy určené jako územní rezerva platí pro návrhové období zákaz jakékoliv stavby jiného určení. Předpokládá se, že rezervní území zůstane v původním funkčním využití. 2. Nepředpokládá se výstavba nových silnic - pouze chodníků a komunikací v rámci navržené obytné či komerční zóny a pro cestovní ruch a turistiku 3. V řešeném území (ŘÚ) se nepočítá s těžbou surovin. 4. Veškerá společenská podpora bude věnována stavbám technické infrastruktury, které budou ve skupině veřejněprospěšných staveb. Jedná se o výstavbu ekologizace vytápění obce, obnova bývalé věže s využitím pro vodojem, likvidace splaškové kanalizace, chodníků a parkoviště u obecního úřadu, kabelizace telefonních rozvodů, rekonstrukce veřejného osvětlení a místního rozhlasu, což je již zčásti provedeno, výstavba nové trafostanice a vedení vn pro rozvojovou plochu, veřejné zeleně a veřejných prostranství a to ve stávající zástavbě i navrhovaných rozvojových plochách. Dalšími stavbami veřejného zájmu budou: oprava nemovitých kulturních památek, přestavba areálu bývalého statku, revitalizace vodní nádrže a vybudování víceúčelového hřiště, demolice bývalé trafostanice a vodárenské věže, obnova autobusové čekárny, stavební úpravy objektu obecního úřadu, přestavba stávajících rodinných


domů podél Jizery za účelem poskytnutí turistických služeb, zřízení zastavení při cyklostezce s tím související stavební úpravy objektu bývalé vodárny, cyklostezky a plocha na výsadbu rychlerostoucích dřevin pro potřeby vytápění obce, úpravy veřejného prostranství. Všechny plánované stavby jsou součástí strategie rozvoje obce. 5. Bude respektován navržený systém ekologické stability, který nebude narušován žádnou činností, v případě krajinných úprav se ÚSES doplní podle projektu komplexních pozemkových úprav 6. Rozvojová plocha určená k výstavbě bude řešena v jednotném architektonickém stylu, tak aby vytvářela ucelený soubor. Jedná se především o jednotný výběr materiálu zpevněných a opěrných ploch, oplocení, zábradlí a volbu podobných materiálů krytiny, omítky, výplně otvorů, obkladů a klempířských výrobků. 7. Současné rozmístění vyšší vybavenosti je vyhovující a nepočítá se s výstavbou tohoto zařízení v ŘÚ 8. Rozvojové obytné plochy jsou určené pro zástavbu solitérními rodinnými domy, dvojdomy, objekty technického vybavení, veřejného prostranství, komunikacemi a eventuelně plochami veřejné zeleně. 9. Pro obslužné obousměrné komunikace a chodníky funkční třídy C3 nebo D1 budou odděleny pozemky v šíři 9 - 10.5 m. Připojení na silnici III/2751 buď na stávající křižovatku, s částečným kompenzačním záborem p.č.parc.: 802, 803, 784,785 nebo novou křižovatkou ve vzdálenosti min.150 m (tab.2 ČSN 73 6110) od nejbližší stávající křižovatky. 10. U nově vzniklých pozemků pro stavby RD, bude po nabytí právní moci územního rozhodnutí vyhotoven geometrický plán lokalit a bude provedena změna zápisu u příslušného katastrálního úřadu (u pozemků RD z orné půdy na zahrady, atd.) 11. Solitérní RD včetně doplňkových staveb nepřekročí svojí zastavěnou plochou 30% plochy pozemku, ostatní stavby 50% plochy pozemku. Jako doplňkové stavby se povolují u 2 RD venkovní bazén volný nebo krytý, zahradní altán (sklad nářadí, ovoce, zeleniny) do 25 m zastavěné plochy, zpevněné plochy u venkovních krbů s možností přístřešků, jedno kryté stání 2 pro osobní automobil a box na popelnice začleněný do oplocení a objekty do 25 m (ve smyslu definice stavebního zákona - drobné stavby) pro chov drobného hospodářského zvířectva za podmínek stanovených okr. hygienikem ve stavebním povolení. 12. Stavby RD mohou být podsklepené, přízemní s obytným podkrovím se šikmými střechami sedlovými, valbovými, polovalbovými a pultovými s max. výškou hřebene 8.90 m nad nejvyšším upraveným bodem terénu u stavby. 13. Garáže budou vestavěné do RD. Úroveň podlahy garáže bude v rozmezí - 1,80 až + 0,50 m vzhledem k úrovni přízemí se spádem nájezdové rampy max. 1:5,5. U RD s větší vzdáleností regulační čáry než 15 m může být garáž mimo hlavní objekt. Místo klasické garáže může být proveden přístřešek 14. Regulační čára zástavby bude min. 4 m a nepřesáhne 20 m. Od společné hranice se sousedními stavbami budou RD umístěny min. 5 m. Výjimečně může být zkrácena na 3,0 m, v případě, že bude dodržen odstup mezi objekty RD min. 7,0 m. 15. Všechny pozemky, kromě pozemků občanské vybavenosti a komerčního využití budou oploceny. Na společných hranicích průhledným ocelovým do max. výšky od upraveného terénu 150 cm. Čelní oplocení u komunikace v max. výšce 130 cm nad komunikací s kamenným nebo imitujícím betonovým soklem a s dřevěnou konstrukcí výplňových rámů. 16. Omítky budou u všech objektů hladké štukové. Krytina keramická nebo betonová, chodníky, okapové chodníčky, venkovní terasy, příjezdové cesty ke garážím ze zámkové betonové dlažby. 17. Komerční zóna v místě areálu bývalého st.statku Stavby, objekty a zařízení dominantní: zařízení velkoobchodu, zařízení správní, administrativní, prodejny aut, servisy, sklady, služby a výroba, sběrny a třídění druhotných


surovin, úprava zemědělských plodin, výtopna, výroba el. energie, jejichž umístění bude vyhovovat ustanovením § 30,33 zák.č.258/00 Sb. o ochraně veřejného zdraví a § 11,12,13 nařízení vlády č.502/00 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Doplňkové a související stavby: ochranná, veřejná a přírodní zeleň, drobná architektura ( lavičky, plastiky, fontány, jezírka) apod., informační a reklamní panely, samostatné garáže, tržnice, parkovací plochy, účelové komunikace a komunikace pro pěší, drobné stavby ve smyslu definice stavebního zákona, stavby technického vybavení 18. Plocha občanského vybavení na pozemku č. parc.8/6 Stavby, objekty a zařízení dominantní: parkovací stání pro obecní úřad a ostatní veřejnou vybavenost v okolí. Další možné využití: obecní dům, veřejné stravování a ubytování, drobné obchodní zařízení, administrativa, kanceláře, sklady, nevýrobní služby a doplňkové stavby potřebné pro činnost obecního úřadu. Doplňkové a související stavby:ochranná, veřejná a přírodní zeleň, drobná architektura (lavičky, plastiky, fontány, jezírka, apod.), informační a reklamní panely, samostatné garáže, účelové komunikace a komunikace pro pěší, drobné stavby ve smyslu definice stavebního zákona, stavby technického vybavení, zařízení pro správce a provoz, veřejné WC, sportovní hřiště 19. Rekonstrukce požární nádrže včetně vybudování víceúčelového hřiště na poz.č.parc.: 636. V centrální části obce je nefunkční požární nádrž. Po vyřešení vlastnických vztahů je navržena celková rekonstrukce nádrže včetně sadové úpravy okolí a doplnění o nové víceúčelové hřiště. Pro dopravu v klidu bude využíváno parkoviště podle předchozího odstavce č. 18. Stavby, objekty a zařízení dominantní: víceúčelová požární nádrž, hřiště pro míčové hry a dětské hřiště, koupaliště, minigolf, parkové úpravy Doplńkové a související stavby: ochranná zeleň, chodníky, šatny, hygienické zařízení, sklady nářadí, lavičky, plastiky, okrasné vodní plochy, fontány a další doplňková drobná architektura, stavby technického vybavení, doplňková veřejná vybavenost. 20. Rozvojová plocha pro obnovu původní čtyřhranné věže bývalé tvrze na poz. č. parc.: 3/2, 819, 821. Tato stavba vytvářela kompoziční dominantu obce v panoramatických pohledech. Předpokládá se obnovení stavby s novým využitím. Vlastní věž by měla být součástí stavby víceúčelového zaměření. Vnější rozměry a tvary by měly kopírovat původní věž, použitý stavební materiál současný. Stavby, objekty a zařízení dominantní: vodojem, trafostanice, reprezentační sídlo obchodních společností, dům pro seniory, nevýrobní služby, muzeum, stravovací zařízení - stálá expozice dokumentů o životě v obci , ubytovací zařízení, obecní úřad apod. Doplňkové a související stavby: ochranná, veřejná a přírodní zeleň, drobná architektura ( lavičky, plastiky, fontány, jezírka) apod., informační a reklamní panely, samostatné garáže, parkovací plochy, účelové komunikace a komunikace pro pěší, drobné stavby ve smyslu definice stavebního zákona, stavby technického vybavení 21. Občanská nekomerční vybavenost, na jižní části poz.č.parc.: 637, (dříve 531/1), lok.č.8. Stavby, objekty a zařízení dominantní: školní a předškolní zařízení, zdravotnická zařízení, lékárna, veřejná knihovna, správní budovy, pošta, domov seniorů, služby, apod., v severní části smíšená obytná zóna, tzn. rodiné domy s objekty drobného živnostenského podnikání, nepřesahující výškově objekt RD. 22. Nemovitosti č. parc 57-62, 129, 540,541/5, 523/2 a objekt bývalé vodárny, ležící u Jizery při turistické značené trase a navrhované cyklostezce Praha - M.Boleslav se mohou stavebními úpravami a přístavbami upravit na dominantní využití pro individuální rekreaci rodinná ubytovací zařízení s restauracíčním zařízením pro „letní“a místní hosty a cykloturisty, značení cyklostezky, zastavení při cyklosezce, se souvisejícími a doplňkovými stavbami:


úschovna zavazadel a kol, informační tabule, lavičky, odpočívadla, koše na odpadky a další doplňková architektura, komunikace, VO. 23. Další drobné stavby a stavební úpravy a udržovací práce, bez nároku na rozvojové území, provedené v zastavěném území, podle § 103 a § 104 stavebního zákona č.183/2006 Sb. , nejsou v grafické části vyznačeny. Jejich povolování se bude řídit a je v kompetenci příslušného stavebního úřadu. U všech technických vedení je třeba respektovat ochranná pásma. Jsou stanovena následovně: • Vrchní vedení el.energie do 35 kV 7 m, do 400kV 20m od krajního vodiče, el.venkovní vedení v lesních průsecích – volný pruh po 1 straně základ 4 m, kabelové vedení 1m, objektová trafostanice VN/NN 2,7,10m, (podle charakteru), stožárová jako vrchní vedení, kabelové podzemní vedení VN 1 m. • Silnice III.tř.15m od osy vozovky nebo osy přilehlého pruhu, • telekomunikační kabely mimo zastavěné území 3m, v zastavěném dle ČSN 38 3380, obecně 1,5 m • Stavby, které budou blíže než 50m od lesa, musí být odsouhlaseny lesní správou, doporučuje se min. vzdálenost 25 m • Stavby živočišné výroby 100 m. • Železnice 60 m.V budoucnu se počítá s modernizací – elektrifikací železniční trati čís. 070 Praha-Turnov a proto je nutno ochranné pásmo podél železnice nezbytně respektovat. • Vzdálenost žumpy od studny či vodovodu 5-12 m od potrubí dle ČSN 7555115 • Nezastavěným územím prochází radioreléový směr vojenské správy, který omezuje výškovou hladinu zástavby. V ŘÚ nemá praktiky vliv, poněvadž ochranné pásmo je ve výšce nad 50 m nad terénem. Obecně je nutno respektovat zákon č.222/1994 Sb. a ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technické vybavenosti (vzdálenosti při souběhu a křížení podzemních sítí). • Ochranná pásma vyhlášená orgány státní správy: Záplavové území Jizery. Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství stanovil záplavové území řeky Jizery v říčním km 0,000 – 72,00 a vymezil aktivní zónu záplavového území dne 13.5. 2004, č.j.: 1513 –15353/04/OŽP/V/Vi.. • Územní systém ekologické stability – vymezené plochy dané územním plánem obce Hrušov, totožné s 1. změnou ÚPO. • Přírodní limity – vyplývající z charakteru území a vytvořené lidskou činností, ochrana zemědělského půdního fondu – půdy I. a II. třídy ochrany • Plochy meliorací (odvodnění) • VKP navržené k registraci (č.96 Pod Kovárnou u Hrušova cca 20 ha, č. 97 Stráň u Hrušova cca 2 ha, dle generelu ÚSES, ing. Morávková 2001) • Archeologické naleziště

g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření Ve smyslu § 2, odst.l) , m) stavebního zákona č.183/2006, lze za veřejně prospěšné stavby a opatření považovat stavby, určené pro veřejnou infrastrukturu, veřejně prospěšné služby, určené k rozvoji a ochraně obce, k ochraně životního prostředí, kulturního a archeologického


dědictví. Na pozemky pro tyto stavby má podle § 101 SZ předkupní právo obec. Obec má též předkupní právo k pozemku určenému ÚP pro veřejné prostranství. Vymezení veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření se po vydání opatření veřejné povahy zasílá příslušnému katastrálnímu úřadu k vyznačení předkupního práva v KN. Územním plánem se navrhuje mezi veřejně prospěšné stavby zařadit: Veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury :

WT 1 - Stavby určené k likvidaci splaškové kanalizace a výstavbu a rekonstrukci odvodu dešťových vod v k.ú. Hrušov nad Jizerou WT 2 - stavby v lok. č.3 a liniové rozvody v v k.ú. Hrušov nad Jizerou související s ekologizací vytápění obce WT 3 - rekonstrukci a nové rozvody elektrických a telefonních kabelů a veřejného osvětlení v k.ú. Hrušov nad Jizerou WT 4 - výstavba nových trafostanic, souvisejících s technickou vybyveností rozvojových ploch WT 5 - výstavba vodovodu a prodloužení vodovodních řadů v k.ú. Hrušov nad Jizerou WT 6 - stavební úpravy vodních nádrží, studny na pozemcích parc.č. 636 (dříve 531/6 a 9) a následné provedení parkových úprav a víceúčelového sportovního hřiště na parc. č. 636 a par.č. 4 WT 7 – obnova víceúčelové věže a všechny s tím související investice, lokalita č.7, parc. č.3/2 , 819, 821. WT 8 – parkoviště na parc.č. 8/6 Veřejně prospěšné stavby dopravní: WD 1 - úprava stávajících místních komunikací a provedení nových obslužných komunikací , parkovišť a chodníků v rozvojových plochách, chodník podél silnce III/2753 a výstavba místní komunikace na parc.č.1/2 a parc.č. 531/2 Veřejně prospěšné opatření : WK 1 - plochy plánované k výsadbě rychlerostoucích dřevin pro účely centrálního vytápění a obecní kotelna včetně horkovodních rozvodů do této skupiny byly po projednání návrhu ÚP zařazeny pozemky zařazené do kultur: orná půda, pastvina, neplodná a jiná plocha, které jsou většinou součástí významného krajinného prvku ÚSES a které přitom nejsou zahrnuty do projektu pozemkových úprav. Vlastníkem pozemků je Obec Hrušov a soukromí vlastníci. Obec nabídne soukromým vlastníkům odkoupení pozemků, případně výměnu za adekvátní obecní pozemek nebo pronájem. Preferované bude odkoupení. Nenavrhuje se změna kultury jednotlivých pozemků. Do výběru nebyly zařazeny lesní pozemky, vodní toky a ostatní komunikace. Výběr obsahuje následující pozemky vyznačené ve výkresu č.1: 129/2, 129/3, 129/4, 129/5, 129/6, 129/7, 129/8, 129/9, 129/10, 129/11, 129/12, 129/15, 129/16, 132/1, 132/2, 132/3, 133/5, 133/16, 135/3, 135/5, 137/1, 143/2, 243/1, 243/2, 246, 248, 251, 252, 253, 254, 255/1, 255/2, 261/2, 264, 276/4, 276/7, 276/9, 276/15, 281, 283, 285, 286/1, 286/2, 286/3, 287, 288, 289/1, 289/2, 289/3, 290, 291, 292/1, 292/2, 293, 294, 376, 377, 378, 379, 380, 385, 386, 389, 390, 393, 394, 395/2, 395/3, 395/4, 432, 434/1, 436/3, 438, 441, 445, 446/2, 446/3 a změnou č.1: 539/1.


h. Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření , pro které lze uplatnit předkupní právo Všechny veřejně prospěšné stavby jsou definovány v předchozím článku podle § 170 SZ. Předkupní právo je možné obcí uplatnit na stejné stavby podle § 101 SZ. Je – li uplatněn požadavek podle § 170 nebude duplicitně nárokován podle § 101 SZ. i. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů grafické části

k němu připojené

Územní plán obce je zpracován ve 3 výtiscích. K němu připojená grafická část je zpracována podle příl. č. 7 vyhl. č. 500/ 2006 Sb. a obsahuje: I.

Územní plán 1. Hlavní výkres - základní členění území I, 1:5000 2. Hlavní výkres – základní členění území II, 1 : 2880 3. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a zábory ZPF 1: 2880

II. Odůvodnění územního plánu 6. Koordinační výkres 1:2880 7. Výkres širších vztahů 1:25 000 k. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření Navržené funkční plochy budou tvořit dostatečný potenciál pro rozvoj obce. Změnou č.1 ÚPO Hrušov se navrhuje, stejně jako ÚPO Hrušov jako územní rezerva lokalita č.6 – čistě obytná zóna BC.

l. Vymezení ploch a koridorů, pro které je prověření změn jejich využití stanoveno územní studií Do této kategorie se zařazuje lokalita č. 1, navržená na poz. č. parc. 801,802 a části 803 o řešené výměře cca 14 500 m2 a č. 11. na č.parc. 784, 785. Pro lokalitu se zpracuje územní studie podle § 25, 30 SZ, na úrovni dokumentace pro územní rozhodnutí pro dělení, změnu využití pozemků, umístění technické a dopravní infrastruktury a umístění staveb. Na základě ÚR bude zpracován geometrický oddělovací plán. Ve studii lze stanovit podmínky prostorového uspořádání objektů, které budou vycházet z regulativů 1.změny ÚPO.

m. Stanovení etapizace Nebude stanovena závazná etapizace. Obecní investiční akce budou probíhat podle pořadí důležitosti a podle finančních možností a dotací. Prioritou bude vybudování veřejné kanalizační sítě. Soukromé investice budou realizovány podle rozhodnutí stavebníků.

n. Stanovení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt


Projektová činnost ve výstavbě se obecně řídí § 159 stavebního zákona (zák.č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění) a § 158 o vybraných činnostech ve výstavbě. V odst.3 § 159 je povoleno, aby stavby podléhající ohlášení podle § 104 odst.2 písmene e) až i) a n) , mohla dokumentaci kromě projektanta (tím se rozumí autorizovaný architekt nebo inženýr dle zák.360/92 Sb.) provádět též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. To prakticky znamená, že stavby rodinných domů podléhající stavebnímu povolení nebo ohlášení stavby musí projektovat autorizovaný architekt, případné náročnější stavby rovněž. Tento proces se bude tedy obecně řídit stavebním zákonem. Jmenovitě se do této kategorie se zařazuje zástavba lokality č. 3, navržená na poz. č. parc. 819, 821, které jsou v obecním vlastnictví. V části veřejné zeleně bude stavba navazovat na poz. parc. č. 3/2 a vytvoří tak důstojné centrum obce. Pro lokalitu se zpracuje dokumentace pro územní rozhodnutí. Stavba by měla zvenku kopírovat tvar původní věže u bývalé tvrze s využitím jako vodárenská věž s moderním parterem určeným k dalšímu společenskému využití (obecní úřad, knihovna, muzeum apod.). o. Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního zákona V § 117 SZ má územní plán spolu se zvláštním právním předpisem a rozhodnutím orgánu územního plánování možnost označit určitou stavbu jako nezpůsobilou pro zkrácené stavební řízení (prostřednictvím autorizovaného inspektora). V územním plánu se taková stavba nestanovuje.

II.

Odůvodnění územního plánu

a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů včetně souladu s ÚPD vydanou krajem Výchozím bezprostředním podkladem ke zpracování tohoto návrhu bylo zadání 1. změny územního plánu obce Hrušov, jehož pořizovatelem je Magistrát města Mladá Boleslav a doplňující průzkumy a rozbory: V době jejich zpracování nebyly dokončeny a schváleny územně analytické podklady kraje. Pro řešené území nebyl dosud zpracován a schválen žádný regionální územní plán. Bylo dokončeno zpracování územní prognózy , která byla projednána jako koncept ÚP VÚC. Veřejné projednání konceptu proběhlo 11.9.2003. Z tohoto dokumentu ani z ostatních dostupných podkladů, nevyplývají pro 1. změnu územního plánu žádné konkrétní požadavky na řešení. Obec s rozšířenou působností ( ORP) Mladá Boleslav není zařazena do žádné rozvojové oblasti, je zařazena do územní rozvojové osy OS7. b) Údaje o splnění zadání Veškeré požadavky upraveného zadání 1. změny územního plánu obce byly splněny


c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ke vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území V době zpracování změny č. 1 ÚPO Hrušov se zavádí nová metodika ve zpracování ÚP. Rozbor udržitelného rozvoje, který se zpracovává na základě podkladů pro udržitelný rozvoj území, které jsou součástí územně analytických podkladů (ÚAP) nebyly v době zahájení prací komplexně zpracovány. Územně plánovací podklad nebyl pro 1. změnu ÚPO zpracován – vychází se z platného ÚPO aktualizovaného podle nových skutečností. Aktualizovaný ÚPO vychází vstříc potřebám obce a respektuje zásady udržitelného rozvoje řešeného území. Je zpracován na úrovni nového územního plánu. Po doplnění o ÚAP a event. Nové požadavky může být tato zpracován. Hlavní cíle rozvoje území, zajištění další nabídky ploch pro rozvoj obce a zajištění uspořádání funkčních ploch bez vzájemných střetů, v souladu s přírodními, hospodářskými a kulturními hodnotami území, jsou změnou č. 1 územního plánu obce splněny d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj Výsledky doplňujících průzkumů a rozborů ŘÚ a definované požadavky na rozvoj nevyvolaly potřebu posouzení vlivů ÚPO Hrušov na životní prostředí. Ze stanoviska krajského úřadu nevyplynul požadavek na posouzení změny č. 1 z hlediska vlivu na životní prostředí. e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF 1.Ochrana ZPF 1.1 Údaje o celkové výměře katastrálního území a zastoupení jednotlivých druhů pozemků, údaje o zařazení zemědělské půdy do BPEJ a do stupňů přednosti v ochraně. Celková výměra katastrálního území a zastoupení jednotlivých druhů pozemků. Druhy pozemků (údaje roku 2004) Celková výměra pozemku (ha) 497.4723 Orná půda (ha) 395.0382 Chmelnice (ha) 0.0000 Vinice (ha) 0.0000 Zahrady (ha) 7.4382 Ovocné sady (ha) 1.5190 Trvalé trávní porosty (ha) 6.0587 Zemědělská půda (ha) 410.0541 Lesní půda (ha) 45.7934 Vodní plochy (ha) 4.4373 Zastavěné plochy (ha) 8.4433 Ostatní plochy (ha) 28.7442 Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, celková výměra katastrálního území Hrušov nad Jizerou je 497,4723 ha.


Zemědělská půda z celkové výměry katastrálního území zaujímá 82,43 %. Z toho orná půda 79,41 %, což představuje velmi vysoké procento zornění. Je to dáno tím, že v katastrálním území Hrušov se nacházejí velmi kvalitní půdy vhodné k zemědělskému využití, které jsou zárukou poměrně stabilních vysokých výnosů zemědělských plodin. Pro srovnání v okresu M.Boleslav je zemědělská půda na ploše 87,5 orná 62,9%, v rámci ČR pak zemědělská 72,4%, orná 54,3%. 1.2 BPEJ - Bonitovaná půdně ekologická jednotka Vlastnosti BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem : 1. číslice značí příslušnost ke klimatickému regionu. 2. a 3. číslice určuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce. 4. číslice stanovuje kombinaci svažitosti a expozice ke světovým stranám. 5. číslice vyjadřuje kombinaci hloubky a skeletovitosti půdního profilu. BPEJ vyskytující se v k.ú. Hrušov zařazené do třídy ochrany zemědělské půdy: Třída ochrany I

kód BPEJ 30100 31010 30200 31000

II

30110

III

30810 30501

31911 31310 IV

32011 33114 32112

V

34199 33154

Zjištěním z mapy se zákresem BPEJ lze konstatovat, že značná část výměry zemědělské půdy / cca 75 % / je zařazena do I. a II. třídy ochrany.

Popis BPEJ v okolí intravilánu : 30100, 30110 - černozemě ( typické i karbonátové ) na spraši, středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem na rovině a mírném svahu. 31000, 31010 - hnědozemě ( typické, černozemní ), včetně slabě oglejených forem na spraši, středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem na rovině a mírném svahu. 32011 - rendziny, rendziny hnědé a hnědé půdy na slínech, jílech a na usazeninách karpatského flyše, těžké až velmi těžké, málo vodopropustné na mírném svahu. Pouze posledně uváděná BPEJ, nachází se vlevo od silnice z Horek na okraji intravilánu, je zařazena do třídy ochrany ZPF č. IV. Ostatní BPEJ výše uváděné v okolí intravilánu jsou zatříděny do třídy ochrany č. I. a II. 1.3 Údaje o uskutečněných investicích do půdy.


Za účelem zlepšení úrodnosti půd bylo na území k.ú. Hrušov provedeno odvodnění pozemků trubkovou drenáží z let 1928, 1983, 1988. Trubková drenáž je ze zákona č.229/1992Sb. ve vlastnictví majitelů pozemků. Odvodnění 1 - 1928 je provedeno na výměře 162,9 ha, odvodnění 2 - 1983 na výměře 23,30 ha, odvodnění 598 - 1988 na výměře 8,1 ha. Dále se na řešeném území nachází meliorační odpad A (HMZ), zatrubněný v délce 0,615 ha, otevřený příkop 0,262 km. Stavba byla provedena v roce 1983. HMZ jsou ve správě PF ČR s právem hospodaření (běžná údržba) SMS do doby privatizace. Výše uvedené meliorační opatření jsou zakresleny ve výkresu č.1 v měř. 1 : 5 000. Závlahové zařízení nejsou v zájmovém území vybudována. 1.4 Údaje o objektech staveb zemědělské prvovýroby V zastavěném území obce se nachází objekt bývalého statku, který v dřívější době využíval st. statek Bezno. V současné době tento statek je z vlastnictví pozemkového fondu převáděn na obec Hrušov a je využíván. Jednu budovu tohoto statku využívá Jizerka a.s. Jizerní Vtelno pro výkrm prasat - cca 200 kusů. Na areál bývalého statku navazují objekty Rolnického družstva Bezno, je zde umístěna posklizňová linka pro obiloviny a jejich zpracování na osiva, která jsou následně prodávána zemědělským podnikům a soukromým zemědělcům. 1.5 Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu, opatření k zajištění ekologické stability Na zemědělské půdě v katastrálním území Hrušov hospodaří největším podílem Jizerka a.s. - cca 200 ha zemědělské půdy. Dále pak ing. Fryml Miroslav - soukromý zemědělec, ing. Rylich - soukromý zemědělec a pan Klouček Jiří- rovněž soukromý zemědělec. Jizerka a.s. má pozemky pronajaty od soukromých vlastníků, výše uvedení soukromí zemědělci částečně hospodaří na svých pozemcích, částečně mají rovněž pozemky pronajaty od jiných vlastníků . V současné době jsou pozemky sceleny do velkých půdních celků a jsou rozděleny pro hospodaření pro výše uvedené subjekty. V rámci scelení pozemků došlo ke zrušení některých původních cest. V r. 2003 byla v katastrálním území Hrušov zpracována komplexní pozemková úprava, v rámci které byla přehodnocena stávající síť polních cest, vodní režim - eroze a zakomponován územní systém ekologické stability. V rámci těchto opatření byla doplněna stávající síť polních cest, aby bylo možno zpřístupnit pozemky všech stávajících vlastníků. Ochrana ZPF - návrh 1.1. Cestní síť Zemědělský dopravní systém je řešen paprskovitě od intravilánu obce. Převážně využívá trasy stávajících polních cest, ale jsou navrženy také nové trasy cest, případně prodloužení cest stávajících. Z navržené cestní sítě musí být přístupné všechny pozemky. Cesty jsou v některých případech i součástí protierozních opatření. Polní cesty jsou členěny na polní cesty hlavní, vedlejší /přístupové/ a dočasné / sezónní/. Hlavní polní cesty soustřeďují dopravu z polních cest vedlejších a zároveň podchycují dopravu z přilehlých pozemků ve směru k hospodářskému středisku, nebo jsou napojeny na místní komunikace a silnice. Hlavní polní cesty budou zpevněné s živičným povrchem. Budou řešeny jako jednopruhové s výhybnami. Šířka koruny je navržena 4 metry. Cesty budou jednostranně osázeny .


Polní cesty přístupové podchycují dopravu z přilehlých pozemků. Jsou napojeny na polní cesty hlavní. Polní cesty vedlejší budou převážně nezpevněné, zatravněné, v odůvodněných případech zpevněné drceným kamenivem. Cesty hlavní jsou navrženy tři. První jde po stávající trase z obce Hrušov směrem k železniční trati do Jizerního Vtelna. Má širokou oboustrannou nasávací oblast pro přepravu zemědělských produktu a mimo to slouží jako propojení do Jizerního Vtelna. Druhá hlavní cesta jde z obce jižním směrem do lokality “ Pod kovárnou “ , pokračuje do svahu až na katastrální hranici s k.ú. Horky a pokračuje podél významného krajinného prvku, kde se napojí na třetí hlavní cestu. Třetí hlavní cesta odbočuje vlevo ze silnice Hrušov - Jizerní Vtelno směrem k významnému krajinnému prvku. Dále se napojí na C 2. Vedlejší cesty jsou navrženy čtyři. C 11 vede po stávající trase z obce směrem k lesu k údolí potoka Čertovka. C 12 je navržena k vybudování podél stávajícího větrolamu. C 13 je prodloužením C 3 a propojuje VKP s lokálním biocentrem na okraji katastru. C 14 je pokračováním C 2 a propojí obce Hrušov a Horky . Realizací takto navržené sítě polních cest dojde k zpřístupnění pozemků pro všechny vlastníky a umožnění racionální přepravy zemědělských produktů. Vedení těchto tras těmto cest se nabízí rovněž i k využití pro pěší turistiku a cykloturistiku. 1.2. Protierozní opatření Na všechny pozemky katastrálního území Hrušov nad Jizerou je vypočtena míra erozního ohrožení. Na rovinném pozemku mezi k.ú. Hrušov a Jizerní Vrelno se zřejmě projevovala větrná eroze, z toho důvodu zde byl již dříve vysázen větrolam mezi cestou a silnicí, který tak velký pozemek na rovině rozdělil ve dva . Výpočtem míry erozního ohrožení bylo zjištěno, že vodní erozí jsou částečně ohroženy pozemky ve tratích místně zvaných “ Pod kovárnou, Ve žlábku a V kozinách”. Lokalita Ve žlábku bude řešena částečným zatravněním. V ostatních lokalitách bude dostačující důsledné obdělávání po vrstevnici a vyloučení z osevního postupu erozně neodolných plodin z pozemků ohrožených vodní erozí. 1.3. Návrh pozemkové úpravy Návrh nového umístění pozemků vychází ze snahy maximálního možného scelení původních drobných pozemků jednotlivým vlastníkům při dodržení limitů stanovených vládním nařízením 4/2000 Sb. Navíc všechny jednotlivé pozemky musí být komunikačně přístupné . Scelením pozemků rozhodně nedojde ke zhoršení projevu vodní eroze, výrazné scelení pozemků ani - neumožňuje vysoký počet drobných vlastníků v katastrálním území.

1.4. Zhodnocení požadavku územního plánu na zábor ZPF pro výstavbu Lokality navržené původním územním plánem: číslo lokality: 1 - výstavba cca 10 rodinných domků Lokalita se nachází vpravo u silnice při vjezdu do obce Hrušov z obce Horky. Navazuje bezprostředně na současně zastavěné území obce. Realizací tohoto záměru nedojde ke zhoršenému obdělávání okolních zemědělských pozemků. Na této lokalitě jsou zhruba


rovnoměrně zastoupeny dvě BPEJ. Jedná se o BPEJ 3.05.01 - III. třída ochrany zemědělské půdy a BPEJ 3.21.12 - IV. třída ochrany zemědělské půdy. Součástí dalších stupňů projekční dokumentace bude hlukové posouzení od silnice III. tř. č.lok.: 2 - občanská vybavenost Lokalita se nachází v současně zastavěném území obce. Realizací nedojde k ovlivnění hospodaření na sousedních zemědělských pozemcích. č.lok.: 3 - komerční zóna Nachází se v současně zastavěném území obce, jedná se o dlouhodobě nevyužívané zemědělské objekty. Jejich urychlené využití je žádoucí. č.lok.: 4 - rekreační služby Tato lokalita se nachází v bezprostřední blízkosti řeky Jizery. BPEJ je zde 2.56.00 - I. třída ochrany zemědělské půdy. Ze zemědělského pohledu se zde nacházejí extenzivní louky, které jsou podmáčené a pro zemědělskou produkci jsou nevýznamné. Tyto louky jsou však součástí nadregionálního biokoridoru, který probíhá podél řeky Jizery. Výstavba bude probíhat stavebními úpravami a přístavbou k stav.p.č. 56, 57, 58, 59, 60, 61, 129 s min. nárokem na zábor přilehlých zahrad. č.lok.: 5 - rodinné domy Tato lokalita se nachází vlevo u silnice na konci obce Hrušov směr Jizerní Vtelno. Ze silnice vede cesta k rodinnému domku stojícímu samostatně v poli. Z levé strany cesty jsou rodinné domky, umožněním výstavby po pravé straně cesty by došlo k oboustrannému doplnění ulice a využití existujících inženýrských sítí, což je z ekonomického pohledu žádoucí. Na této lokalitě se nachází BPEJ 3.01.00 - I. třída ochrany. Realizací této výstavby nedojde ke zhoršenému zemědělskému využití okolních pozemků. Novým přečíslování pozemků po provedení komplexních pozemkových úprav se původní rozloha nepatrně zvětšuje. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně malou výměru záboru pro výstavbu RD, lze tento záměr doporučit. č.lok.: 6 - rodinné domy – územní rezerva Lokalita bezprostředně navazuje na současně zastavěné území obce. BPEJ na této lokalitě je 3.20.11 - IV. třída ochrany. Realizací záměru nedojde ke zhoršenému obdělávání okolních pozemků. č.lok.: 7 - obnova původní věže Týká se současně zastavěného území obce, realizace se nedotýkala v ÚPO zemědělského využití území. Změnou č.1 územního plánu se rozšiřuje o zahradu parc.č. 3/2 ve vlastnictví Obecního úřadu Hrušov č.lok.: 8 - občanská vybavenost Lokalita navazuje na současně zastavěné území obce. Z větší části je na ní BPEJ 3.01.00 I.třída ochrany zemědělské půdy, na zbývající části lokality je BPEJ 3.01.10 - II. třída ochrany ZPF. Vzhledem k tomu, že se jedná o malou výměru záboru v centrální poloze obce a jsou zde velmi omezené možnosti využití pozemků s nižší třídou ochrany, byla tato lokalita schválena ÚPO pro účely občanské vybavenosti, změnou č. 1 dochází k mírné úpravě hranic, související s přečíslováním pozemků. Realizací záměru nedojde ke zhoršenému zemědělskému využití okolních pozemků. č.lok.: 9 - revitalizace vodní nádrže a víceúčelové sportovní hřiště Jedná se o úpravy a dotvoření stávajících zařízení na poz. č.parc.531/6 - ostatní plocha,


schválené ÚPO, 1. změnou ÚPO se nemění, doplňuje se o provedení studny na pozemku č.636 č.lok.: 10 – navazuje na č.8. Je určena pro smíšenou obytnou výstavbu v centru obce, oproti původnímu ÚPO se 1. změnou ÚPO mění parc. č. na 636 a s tím spojená drobná úprava hranice paercely. Lokality navržené 1. změnou územního plánu: č.lok.: 11 – lokalita je určena pro zástavbu RD. Plocha záboru ZPF 1,1690 ha. Z necelé poloviny se jedná o plochu v I.tř. ochrany, zbývající polovina je ve III. a tř. ochrany půdy. č.lok.: 12 - okolí sochy sv. Jana Nepomuckého, původně orná půda č. parc. 582 bylo vyčleněno převodem od původního vlastníka do samostatné plochy č. parc. 806 – ostatní plocha, o výměře 61 m2 nyní vlastník obec Hrušov - tato plocha se navrhuje začlenit do nové specifické funkční zóny - kulturní a osvětová plocha. Nová plocha je již vložena do KN. č.lok.: 13 - plocha p.p.č. 4 se mění z funkční plochy přírodní zeleň (kultura ostatní plocha) na plochu veřejná zeleň. Jedná se o úzký pruh neplodné půdy vklíněn mezi pozemky v majetku obce. Dále p.č. 531/3 (kultura ostatní plocha) se přičleňuje z plochy přírodní zeleň ke komerční ploše. Tato opatření nemají vliv na zábor ZPF. č.lok.: 14.: - plocha p.p.č. 539/1 – trvalý travní porost, vlastník ČR, pozemkový fond ČR, se zařazuje do plochy rychle rostoucích dřevin. Jedná se o nevyužívaný pozemek o výměře 25 146 m2, ležící v zátopovém území u Jizery. č.lok.: 15.: - jedná se o zařazení nezemědělské plochy do sítě místních komunikací k dopravní obsluze komerční zóny. Po přesném geometrickém vytýčení není vyloučen i částečný zábor parc. č. 639.

Přehled lokalit zahrnutých v původním ÚPO Hrušov i 1. změně ÚPO u kterých dochází k záboru ZPF je v následující tabulce


Tabulka č.1 - rozvojové plochy, zábory ZPF čís. číslo parcely lok.

kultura

1

801 orná 802 orná 803 č. orná Celkem č.1

2

8/6 zahrada Celkem č.2 9 39/1 39/2

3

vodní pl. zastavěná plocha a nádvoří dtto

39/3 dtto 39/4 dtto 39/5 dtto 39/6 dtto 39/7 dtto 39/8 dtto 39/9 dtto 114 dtto 531/3 ost.plocha 823 ost.plocha Celkem č.3

výměra zábor BPEJ m2 ZPF m2 3437 3437 30501 4386 4386 32112 6696 6696 14519 14519 922 922

922 30100 922

1453

-

5842

-

428

-

408 210 216 64 309 137 1090 292 974 5584 17007

0

stávající

1000

4

56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 129

5

694 orná 696 orná Celkem č.5

11606 2667 14273

11606 2667 30100 14273

793 č.

orná

(2246)

(2246)

794

orná

(756)

(756)

6

stavební

vlastník

poznámka

ing.M.Fryml,ing.D.Frymlová k.ú.Hrušov Obec Hrušov BC-původní Ing.J.Dvořák a spol. Obec Hrušov

OV-původní

OM původní nové geometrické JIZERKA a.s., Jizerní Vtelno rozdělení a změna vlastn íků dtto

Obec Hrušov

dtto dtto dtto dtto dtto dtto Obec Hrušov dtto dtto dtto

stávající vlastníci RD Obec Hrušov

Maškovi

OV, včetně zahrad, ZPF odhad BC přechází z výhledu a zvětšuje se BC, územní rezerva, není bilancováno


tab.č.1, pokračování

čís. číslo parcely lok.

kultura

výměra m2

zábor BPEJ ZPF m2

7

3/2. zahrada 819 jiná pl. 821. jiná pl. Celkem č.7

499 549 601 1649

499 30100 499

8

637 orná Celkem č.8

2035 2035

2035 30100 2035

9

636 ostatní Celkem č.9

4947 4947

0

637 orná Celkem č.10

7801

7801

7801

7801

10

11

785 č.

orná

Celkem č.11 12

13

Obec Hrušov

OV původní rozšířen

Pozemkový fond ČR

OV původní přečíslován

Obec Hrušov

Původní 531/6 sportovní pl.

Pozemkový fond ČR

BI původní upraven

Mgr.H.Schödelbauerová

11690

61 61

0

Obec Hrušov


663 663

0

Pozemkový fond ĆR

25146

25146 není ev.

Celkem č. 14

25146

25146

ostatní

120

-

Ing.Jos. a Jar. Dvořákovi

ostatní

856

-

Pozemkový fond ČR

976

0

531/2

Celkem č. 15

BC nová lokalita zař.změnou.č.1 ÚPO bude využita také cesta č.p.799 Kulturní a osvětová pl. Veřejná zeleň Rychle rostoucí dřev.

ttp

1/2 15

11690

31010 11690 30501 30810 33114

poznámka


539/1 14

11690

30100

vlastník

Nová MK

Pozn.: červené písmo je u nově navržených ploch změnou č.1 ÚPO

Celkem plocha rozvojových lokalit: 101 713 m2, z toho změna č.1: 38 536 m2 Celkem zábor ZPF rozvojových ploch: 77 885 m2, z toho změna č.1: 36 836 m2


POŽADAVKY CIVILNÍ OBRANY

Obec Hrušov leží vzdušnou čarou 9 km jižně od průmyslového centra M.Boleslavi, jediné stavbě strategického významu, která by se mohla stát možným cílem nepřátelského útoku. Oblast je využívaná hlavně pro zemědělství. Řešeným územím neprobíhá žádný produktovod, ropovod ani plynovod. Východní okraj sídla leží v záplavovém území Q100 řeky Jizery ( kóta 196-197 mnm), sídlo neleží v záplavovém území v případě havárie vodních elektráren. Část obce leží v členitém území, které poskytuje přirozeně chráněné polohy zejména před působením ionizujícího záření a tlakové vlny. V současnosti je veškerá agenda a organizace CO v obci zajišťována prostřednictvím obecního úřadu. Stálé tlakově odolné úkryty ani stálé protiradiační úkryty v obci nejsou. Na mapovém podkladu z r. 1952 je vyznačen polní úkryt CO, který je dnes nefunkční. Protože se uvažuje pouze s výstavbu max. 40 rodinných domů bez návrhu občanské vybavenosti a tedy bez obecní investice do případného zařízení CO, budou pro úkryt obyvatel sloužit prostory RD navrhované běžně pro mírový provoz. Jedná se o suterénní místnosti RD, které jsou navrhovány u všech objektů , bude zde zavedena voda, prostory jsou pod úrovní terénu a jejich dodatečnou ochranou (podle pokynů odboru ochrany a obrany OkÚ) budou v případě potřeby využívány jako ochranné místnosti s ochranným koeficientem 200 pro obyvatele RD. V obci je vybudována samostatná hydrantová siť. Změnou č. 1 ÚPO je respektováno stanovené záplavové území řeky Jizery s vymezenou aktivní zónou Krajským úřadem středočeského kraje OŽP ze dne 13.5.2004 zn.151315353/04/O6P/V-Vi. ŘÚ se nalézá uvnitř hranic chráněného ložiskového území č.07530000 Bezno, které bylo stanoveno pro dosud netěžené ložisko černého uhlí Mělnická pánev č. B3 075300 rozhodnutím OBÚ Kladno ze dne 26.11.1990 č.j. 1493/90/460.2/Ha/St.Bude respektován postup ve smyslu § 18 a 19 zákona č.44/1988 Sb., Horní zákon v platném znění Skladování materiálů civilní ochrany a humanitární pomoci bude na obecním úřadě, kde je možnost dočasného ubytování obyvatel v případě živelní události. Pro přípravu a provádění úkolů a obrany obyvatelstva platí vyhl.č. 380/2002 Sb.


Vybrané statistické údaje za základní územní jednotku (ZUJ) 565733 - Hrušov Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Doprava (údaje roku 2004) Zastávka linky místního významu (1=ano, 0=ne)

1

Druhy pozemků (údaje roku 2004) Celková výměra pozemku (ha)

497.4723

Orná půda (ha)

395.0382

Chmelnice (ha)

0.0000

Vinice (ha)

0.0000

Zahrady (ha)

7.4382

Ovocné sady (ha)

1.5190

Trvalé trávní porosty (ha)

6.0587

Zemědělská půda (ha)

410.0541

Lesní půda (ha)

45.7934

Vodní plochy (ha)

4.4373

Zastavěné plochy (ha)

8.4433

Ostatní plochy (ha)

28.7442

Hospodářská činnost (údaje roku 2004) Počet podnikatelských subjektů celkem

24

Zemědělství, lesnictví, rybolov - počet subjektů

0

Průmysl - počet podnikatelských subjektů

2

Stavebnictví - počet podnikatelských subjektů

2


Doprava a spoje - počet podnikatelských subjektů

3

Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství 9 počet podnikatelských subjektů Ostatní obchodní služby - počet podnikatelských subjektů

5

Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění - počet subjektů

1

Školství a zdravotnictví - počet subjektů

0

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby - počet subjektů

2

Státní organizace - počet subjektů

0

Akciové společnosti - počet subjektů

0

Obchodní společnosti - počet subjektů

1

Družstevní organizace - počet subjektů

0

Peněžní organizace - počet subjektů

0

Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů

19

Samostatně hospodařící rolníci - počet subjektů

0

Svobodná povolání - počet subjektů

0

Ostatní právní formy - počet subjektů

4

Kultura (údaje roku 2004) Veřejná knihovna vč. poboček

1

Obecná charakteristika (údaje roku 2004) První písemná zpráva (rok)

1346

Nadmořská výška (m n.m.)

261

Katastrální plocha (ha)

497

Počet katastrů

1

Počet územně technických jednotek

1


Počet částí obce

1

Obyvatelstvo (údaje roku 2004) Živě narození celkem

1

Muži (z narození celkem)

1

Ženy (z narození celkem)

0

Zemřelí celkem

2

Muži (ze zemřelí celkem)

0

Ženy (ze zemřelí celkem)

2

Přirozený přírůstek celkem

-1

Muži (z přirozeného přírůstku celkem)

1

Ženy (z přirozeného přírůstku celkem)

-2

Přistěhovalí celkem

19

Muži (z přistěhovalí celkem)

6

Ženy (z přistěhovalí celkem)

13

Vystěhovalí celkem

3

Muži (z vystěhovalí celkem)

0

Ženy (z vystěhovalí celkem)

3

Saldo migrace celkem

16

Muži (ze salda migrace celkem)

6

Ženy (ze salda migrace celkem)

10

Přírůstek/úbytek celkem

15

Muži (z přírůstek/úbytek celkem)

7

Ženy (z přírůstek/úbytek celkem)

8


Počet bydlících obyvatel k 31.12.

204

Muži (z poč.bydl.obyv.k 31.12)

89

Ženy (z poč.bydl.obyv.k 31.12)

115

Počet obyvatel ve věku 0-14 let celkem

40

Počet obyvatel ve věku 15-59 ženy

65

Počet obyvatel ve věku 15-59 muži

59

Střední stav obyvatel (k 1.7.)

188

Muži (ze středního stavu obyv. k 1.7.)

83

Ženy (ze středního stavu obyv. k 1.7.)

105

Sport (údaje roku 2004) Hřiště (s provozovatelem nebo správcem)

1

Technická vybavenost (údaje roku 2004) Veřejný vodovod (1=ano, 0=ne)

1

Sbor dobrovolných hasičů obce (1=ano, 0=ne)

1

Požární nádrž (1=ano, 0=ne)

1

Požární hydrant (1=ano, 0=ne)

1

© Český statistický úřad, 2006

ÚZEMNÍ PLÁN HRUŠOV. ZMĚNA č. 1. textová část

Recommend Documents