ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM - STARÁ BOLESLAV

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM - STARÁ BOLESLAV

POSOUZENÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Zpracováno ve smyslu § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

květen – červenec 2011

AMEC s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno, Czech Republic IČ: 26211564, DIČ: CZ26211564

ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU

Název dokumentu:

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM - STARÁ BOLESLAV Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí dle přílohy č. 9 zákona č.100/2001 Sb.

Zakázka:

C1072-11-0/Z01

Objednatel:

Arch.Design, s.r.o.

Účel vydání:

Finální dokument

Stupeň utajení:

Bez omezení

Vydání 01

Popis Finální dokument

Zpracoval

Kontroloval

Schválil

J. Nezvalová

R. Koukalová

P. Vymazal

Datum 26. 7. 2011

Předcházející vydání tohoto dokumentu musí být buď zničena nebo výrazně označena NAHRAZENO.

Rozdělovník:

4 výtisky + digitální verze Arch.Design, s.r.o. 1 výtisk archiv AMEC, s.r.o.

© AMEC s.r.o, 2011 Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení (tj. nad rámec použití v rámci daného procesu EIA) vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez výslovného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, firmy AMEC s.r.o.

FileName: SaveDate:

C1072_SEA Brandys 9.8.2011

Zakázka/Dokument: C1072-11-0/z01

Strana: 1 z 154

AMEC s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno, Czech Republic IČ: 26211564, DIČ: CZ26211564

Zpracovatelé posouzení

Autorizovaná osoba:

Mgr. Jana Švábová Nezvalová, AMEC, s.r.o., držitelka autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí MŽP č. j. 32190/ENV/09

Datum zpracování:

26. 7. 2011

Na zpracování posouzení se podíleli: Pracovní tým AMEC s.r.o.: Mgr. Jana Nezvalová Ing. Radka Koukalová RNDr. Tomáš Bartoš, PhD.

Svitavy Brno Brno

tel.: 725 607 977 tel.: 725 607 974 tel.: 725 607 967

Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2003, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 9, registrovaným u společnosti Corel Corporation, a geografickým informačním systémem ArcGIS 9.0, registrovaným u společnosti ESRI.

FileName: SaveDate:


Zakázka/Dokument: C1072-11-0/z01

Strana: 2 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí

Obsah Zpracovatelé posouzení .............................................................................................................................2 Obsah ...........................................................................................................................................................3 PŘEHLED ZKRATEK ...................................................................................................................................5 ÚVOD ............................................................................................................................................................7 1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI .......................................................................... 14 1.1. Cíle (priority) ochrany životního prostředí přijaté ve vybraných strategických dokumentech na vnitrostátní úrovni .......................................................................................................................... 15 1.2. Referenční cíle ochrany ŽP a veřejného zdraví .......................................................................... 19 2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE - RADKA ................................................ 20 2.1. Geologické a geomorfologické poměry ....................................................................................... 20 2.2. Hydrologické poměry .................................................................................................................. 20 2.3. Kvalita ovzduší a klimatické poměry ........................................................................................... 21 2.4. Pedologické poměry .................................................................................................................... 23 2.5. Biogeografické poměry ............................................................................................................... 26 2.6. Současný stav využití krajiny v zájmovém území ....................................................................... 26 2.7. Ochrana přírody a krajiny ............................................................................................................ 27 2.7.1 Významné krajinné prvky, ÚSES.......................................................................................... 27 2.7.2 Zvláště chráněná území ....................................................................................................... 29 2.7.3 Lokality NATURA 2000 ......................................................................................................... 30 2.8. Hmotný majetek a kulturní památky ............................................................................................ 30 2.9. Dopravní a technická infrastruktura ............................................................................................ 32 2.10. Obyvatelstvo.............................................................................................................................. 36 2.11. Pravděpodobný vývoj životního prostředí v území bez provedení koncepce ........................... 37 3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY ........................................................................... 40 3.1. Urbanizované území ................................................................................................................... 40 3.2. Zóny neurbanizované .................................................................................................................. 44 4. SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 49 4.1. Ochrana přírody a krajiny a NATURA 2000 ................................................................................ 49 4.2. Ovzduší ....................................................................................................................................... 49 4.3. ZPF a PUPFL .............................................................................................................................. 50 4.4. Hluk ............................................................................................................................................. 52 4.5. Veřejné zdraví ............................................................................................................................. 54 4.6. Krajinný ráz ................................................................................................................................. 55 5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - METODA HODNOCENÍ A JEJÍ OMEZENÍ. ...................................................... 59 6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ A JEJICH ZHODNOCENÍ. ......................................................................................................................... 124 6.1. Vlivy na ZCHÚ a NATURA 2000 ............................................................................................... 124 6.2. Vlivy na ÚSES ........................................................................................................................... 125 6.3. Vlivy na ZPF a PUPFL .............................................................................................................. 126 6.4. Vlivy na krajinný ráz .................................................................................................................. 131 6.5. Vlivy na biotickou složku krajiny a prostupnost krajiny ............................................................. 132 6.6. Vlivy na hlukovou situaci ........................................................................................................... 133 6.7. Vlivy na ovzduší ........................................................................................................................ 134 FileName: SaveDate:


Zakázka/Dokument: C1072-11-0/Z01 Vydání: 01

Strana: 3 z 154


6.8. Vlivy na veřejné zdraví .............................................................................................................. 134 6.9. Vlivy na dopravní a technickou infrastrukturu ........................................................................... 134 6.10. Vlivy na hydrologické poměry ................................................................................................. 137 7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............................................ 138 7.1. ZCHÚ a NATURA 2000 ............................................................................................................ 138 7.2. ÚSES ......................................................................................................................................... 138 7.3. ZPF a PUPFL ............................................................................................................................ 138 7.4. Krajinný ráz ............................................................................................................................... 138 7.5. Biota .......................................................................................................................................... 139 7.6. Hluková situace ......................................................................................................................... 139 7.7. Ovzduší ..................................................................................................................................... 139 7.8. Veřejné zdraví ........................................................................................................................... 139 7.8. Územní plánování ..................................................................................................................... 139 7.9. Vlivy na technickou a dopravní infrastrukturu ........................................................................... 139 7.10. Hydrologické poměry .............................................................................................................. 140 8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝCH NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ............................................................................................................ 141 9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. ............................................................................................................................ 145 10. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ............................................................................................................... 146 11. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ ................................................................ 149 Použité podklady ................................................................................................................................... 153

FileName: SaveDate:



Strana: 4 z 154


PŘEHLED ZKRATEK ACHP B(a)P CO ČHMÚ ČIŽP ČOV ČSN ČSÚ dB(A) EIA EK EU EVL EO HG CHKO CHLÚ CHOPAV ISO KO KÚ LBC LBK LV MCHÚ MMR MZe MŽP NEHAP NOx NRBK OP OOP ORP OZKO OŽP pH PHM PHO PM10 PO PP PRVK PÚR PUPFL FileName: SaveDate:

Agro-chemický podnik benzopyren oxid uhelnatý Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí čistírna odpadních vod Česká státní norma Český statistický úřad ekvivalentní hladina hluku posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (angl. Environmental Impact Assessment) Evropská komise Evropská unie evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 ekvivalentní obyvatel hydrogeologie / hydrogeologický chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území chráněná oblast přirozené akumulace vod International Organization for Standardization komunální odpad krajský úřad lokální biocentrum lokální biokoridor limitní hodnota maloplošné chráněné území ministerstvo pro místní rozvoj ministerstvo zemědělství ministerstvo životního prostředí Akční plán zdraví a životního prostředí ČR oxidy dusíku nadregionální biokoridor ochranné pásmo orgán ochrany přírody obec s rozšířenou působností oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ochrana životního prostředí vodíkový exponent - veličina vyjadřující kyselost vodných roztoků pohonné hmoty pásmo hygienické ochrany tuhé znečišťující látky frakce do 10 µm (angl. Particle Matter) ptačí oblast soustavy Natura 2000 přírodní park Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Politika územního rozvoje pozemky určené k plnění funkce lesa C1072_SEA Brandys 9.8.2011


Strana: 5 z 154


PZKO RBC REZZO ŘSD SEA SO2 SPŽP SÚ SUR ČR SVP SZÚ TEN-T TINA TKO TTP TZL ÚAP ÚP ÚPO ÚPD ÚPSÚ ÚP VÚC ÚSES ÚTP UZIS VKP VOC VÚC WHO ZCHÚ ZPF ZÚR ZVHS/ZVS ŽP

FileName: SaveDate:

Plán ke zlepšení kvality ovzduší regionální biocentrum registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší Ředitelství silnic a dálnic Strategical Environmental Assesment (posouzení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví) oxid siřičitý Státní politika životního prostředí České republiky Sídelní útvar Strategie udržitelného rozvoje České republiky Směrný vodohospodářský plán Státní zdravotní ústav Trans European Network - Transport Transport Infrastructure Needs Assessment in Central and Eastern Europe tuhý komunální odpad trvalé travní porosty tuhé znečišťující látky územně analytické podklady územní plán územní plán města územně plánovací dokumentace územní plán sídelního útvaru Územní plán velkého územního celku Územní systém ekologické stability územně technické podklady Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR významný krajinný prvek těkavé organické látky velký územní celek World Health Organisation – Světová zdravotnická organizace zvláště chráněná území zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje zemědělská vodohospodářská správa životní prostředí



Strana: 6 z 154


ÚVOD Předkládané posouzení vlivů územně plánovací dokumentace „Územní plán Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, koncept“ na životní prostředí (SEA dokumentace) je vypracováno ve smyslu zákona číslo 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v rozsahu dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Zpracovatel územního plánu firma ArchDesign zadala zpracování dokumentace vlivu územního plánu na životní prostředí firmě AMEC, s.r.o. Nutnost zpracování této studie vychází z požadavku krajského úřadu Středočeského kraje, který v rámci projednávání návrhu zadání územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, požadoval v rámci koordinovaného stanoviska pod číslem jednacím 145783/2010/KUSK/OŽP/Mer ze dne 18. 10. 2010 posouzení vlivů územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav na životní prostředí. Stanovisko Krajského úřadu (cituji): Stanovisko dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon): Na základě předloženého návrhu zadání územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav a kritérií uvedených v příloze č. 8 citovaného zákona je požadováno zpracovaní vyhodnocení vlivů územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav z hlediska vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení vlivů územního plánu Brandýs n. L.- St. Boleslav na životní prostředí (tzv. SEA) je požadováno z důvodu vymezení požadavků (např. využití ploch po těžbě ŠP, řešení parkovacích míst, rozvoj komerční zástavby, dopravní infrastruktura, plochy pro sport a rekreaci a další), které mohou zakládat rámec pro realizaci záměrů uvedených v příloze č. 1 citovaného zákona, které můžou vyvolávat budoucí střety zájmů z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví v daném území. Vymezení požadavků v zadání ÚP je uváděno pouze v obecné rovině. Jedná se též o požadavky vyplývající z ÚP VÚC Pražského regionu, kromě jiného i prověření řešení trasy přeložky II/101 ve variantách v konceptu ÚP, či řešení přeložky II/331. Pro zpracování vyhodnocení SEA se stanovují následující požadavky: • vyhodnotit vlivy navrhovaného územního plánu jako celku na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví, •

vyhodnotit vlivy ÚP z hlediska navrhovaného a prověřovaného dopravního řešení ve variantách,

• v souvislosti s navrhovanými požadavky vyhodnotit změny v uspořádání krajiny, zábory půdy, lesa, změnu odtokových poměrů v území, zvýšení hlukové zátěže, znečišťování ovzduší (zejména prach) a příp. narušení faktoru pohody bydlení, • vyhodnocení SEA bude zpracováno oprávněnou osobou podle § 19 zákona. Obsah a rozsah vyhodnocení je rámcově stanoven v příloze stavebního zákona. V dokumentaci vyhodnocení požadujeme navíc zohlednit obdržená vyjádření dotčených orgánů k zadání ÚP a vypracovat kapitolu „Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska SEA dotčeného orgánu“ s konkrétním uvedením souhlasu či souhlasu s podmínkami (včetně jejich upřesnění), nebo nesouhlasu s navrhovaným ÚP, • v průběhu zpracování vyhodnocení SEA doporučujeme spolupráci pořizovatele, zpracovatele ÚP a zpracovatele vyhodnocení SEA, včetně využití předběžného projednání ve smyslu § 15 citovaného zákona, pro vydání stanoviska SEA požadujeme předložení jednoho paré konceptu ÚP včetně dokumentace Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, kterého nedílnou součástí je ve smyslu 1stavebního zákona Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí (SEA). Konec citace. Na základě tohoto stanoviska byla vypracována dokumentace - Posouzení vlivů konceptu územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zpracovaná řešitelským týmem firmy AMEC, s.r.o. pod vedením autorizované osoby Mgr. Jany Švábové Nezvalové. FileName: SaveDate:



Strana: 7 z 154


Vzhledem k tomu, že územní plán je zpracováván variantně a tudíž je pro něj zpracován koncept územního plánu, probíhá proces posouzení vlivů ÚP v této fázi pořizování. Pořizovatelem ÚP je Městský úřad města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, odbor územního rozvoje a památkové péče. Zpracování posouzení proběhlo v květnu a červnu roku 2011. Východiska posouzení Základním podkladem pro zpracování posouzení byl koncept územního plánu a informace předané jeho zhotovitelem firmou ArchDesign a pořizovatelem ÚP Městským úřadem Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Další údaje byly získány během vlastního průzkumu místa předpokládaných změn funkčního využití a bylo využito informací z veřejných zdrojů v síti internet a archívu zpracovatele posouzení. Zpracovateli byly poskytnuty následující podklady: • Zadání územního plánu - textová a grafická část • Koordinované stanovisko KÚ Středočeského kraje k návrhu zadání územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav • Územně analytické podklady • Koncept územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (červenec 2011) • Urbanistická studie Proboštských jezer (2001) Důvody pro pořízení nového územního plánu Brandýs nad Labem - Stará Boleslav V současnosti platný územní plán sídelního útvaru Brandýs nad Labem - Stará Boleslav byl schválen v roce 1997. Katastrální území Popovice u Brandýsa nad Labem a část k.ú. Stará Boleslav, kde je navržen obchvat, není v řešeném území platného územním plánem sídelního útvaru (ÚPSÚ), což přináší problémy při rozhodování v území. Komise rozvoje města doporučuje v novém ÚP řešit zejména komunikace a veřejná prostranství. Zabývat se vymezením nové občanské vybavenosti a doplněním dopravní a technické infrastruktury vzhledem ke koncepci rozvoje města. Dále komise doporučuje zpřehlednit územní plán v počtu regulativů oproti platnému ÚPSÚ. Dále dle §188 zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, je třeba do 31.12.2015 starou územně plánovací dokumentaci podle tohoto zákona upravit, jinak pozbývá platnosti, nebo pořídit a vydat územně plánovací dokumentaci novou. Vymezení řešeného území Město Brandýs nad Labem - Stará Boleslav je souměstím dvou dříve samostatných měst, z nichž každé má svou bohatou historii. Město leží na obou březích Labe v úrodné Polabské nížině, což spolu s blízkostí hlavního města Prahy (cca 20 km) ovlivňuje vývoj území města. Řešené území města je vymezeno třemi katastrálními územími, a to katastrálním územím Brandýs nad Labem, Popovice u Brandýsa n. Lab. a Stará Boleslav o celkové výměře 2 265 ha. Město je obcí s rozšířenou působností pro 58 obcí, v nichž žilo 78,2 tis. obyvatel (2007). Stavební úřad se nachází v Brandýse nad Labem. Velikost katastrálního území je 2 265 ha, z toho lesní půda má výměru 177 ha. Město má 17 317 obyvatel (k 31.12.2010).

FileName: SaveDate:



Strana: 8 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Obr.: Situace širších vztahů s orientačním označneím dotčeného území:

FileName: SaveDate:



Strana: 9 z 154


Koncepční řešení územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav Návrhem koncepce ÚP se stabilizuje a podporuje současný význam a funkce města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav ve struktuře osídlení kraje. Historicky vzniklá urbanistická kompozice města bude zachována a dále rozvíjena zejména funkcemi bydlení, občanského vybavení a rekreace, výroby a skladování, a to v rozsahu zobrazeném v grafické části ÚP. Budou respektovány dominanty zastavěného území, stávající charakter sídla a hladina zástavby. Územní plán města navrhovaným řešením stabilizuje jeho charakteristické osídlení, nabízí plochy potřebné k jeho rozvoji a současně řeší nové využití ploch určených k obnově. Navržené řešení zohledňuje funkční využití ploch platného Územního plánu sídelního útvaru Brandýs nad Labem – Stará Boleslav z roku 1996 včetně jeho následujících schválených změn. Územní plán vymezuje nové plochy především pro bydlení, občanskou vybavenost a pracovní aktivity. Dále územní plán nabízí plochy pro rekreaci. Pro obsluhu nově navrhovaných zastavitelných ploch jsou doplněna veřejná prostranství a sídelní zeleň. Celková koncepce je založená na dvou samostatných městských centrech, která jsou rozdělena nivou řeky Labe, a jsou si navzájem rovnocenná. Rozvoj území města je v obou částech rovnoměrný, takže k novým plochám pro bydlení jsou vymezeny potřebné plochy občanského vybavení. Disproporci v množství ploch výroby v části Brandýs nad Labem vyrovnává přírodními plochami část řešeného území Stará Boleslav. Část Popovice je v rámci rozvoje zastavitelných ploch omezená a je zde podpořen charakter volné krajiny, především produkční. Niva řeky Labe je částečně ponechána jako produkční krajina s doplněním lesních ploch a je podpořen její rekreační potenciál po celé délce toku v rámci řešeného území. V rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití je územním plánem určena výšková hladina nové zástavby v souladu se zachováním a ochranou historických dominant. V hranicích městských památkových zón musí výšková hladina nové zástavby navazovat na výškovou úroveň stávající zástavby. Zástavba navazující na významná historická centra již není zvyšována. Územní plán neumožňuje zahušťovat centrum města a sídliště novou zástavbou stanovením minimálního zastoupení zeleně a nezpevněných ploch v plochách a pozemcích. Zástavba v okrajových částech je uvažována nízkopodlažní, v oddělených sídlech si zachová venkovský charakter. Řešení územního plánu chrání lesní pozemky a další zastavitelné plochy, nad rámec již v současnosti platných územně plánovacích dokumentací, na pozemcích PUPFL nenavrhuje. V rámci územního plánu je navržen územní systém ekologické stability (ÚSES) dle nových požadavků na koordinaci se zastavěným územím. Systém ÚSES je doplněn o přírodní, lesní plochy a smíšené plochy nezastavěného území, které tvoří „zelené prstence“ a „zelené klíny“ kolem města k zachování a zlepšování kvality prostředí především pro bydlení a rekreaci. Je navrženo využití území po těžbě štěrkopísků v lokalitě Proboštských jezer s upřednostněním ploch pro rekreaci hromadného celoměstského charakteru, tak byl ochráněn a současně využit jeho přírodní potenciál, i když v čase měněný lidským faktorem. Vymezením ploch nezastavěného území je podpořena možnost revitalizace malých vodních toků a ochrana údolních niv. Zastavitelné plochy nejsou vymezovány v aktivních zónách záplavového území. U plochy, které se nacházejí v záplavovém území, je navržena protipovodňová ochrana. Územní plán svým variantním řešením respektuje a stabilizuje přírodní památku Hluchov, která je zapojena do prvků ÚSES. Stávající plochy urbanizovaného území jsou doplněny rozvojovými záměry, které doplňují současně zastavěné území, nebo na něj bezprostředně navazují. Jejich počet a velikost je podložena také rozborem sociodemografických podmínek. Variantní řešení konceptu územního plánu Koncept územního plánu města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav je zpracován ve dvou variantách. Koncept ÚP variantně řeší rozvoj města pro počet trvale bydlících obyvatel a to jak rozsahem vymezených ploch pro bydlení, tak stanovenou intenzitou jejich využití: ve variantě 1 je to 23 749 obyvatel ve variantě 2 je to 25 331 obyvatel

FileName: SaveDate:



Strana: 10 z 154


Koncept ÚP měl variantně řešit prověření trasy přeložky silnice II. třídy 101 v k.ú. Brandýs nad Labem, což bylo v průběhu prací objednatelem odmítnuto z důvodu neefektivnosti řešení trasy a nepříznivých zásahů do krajinného rázu. V obou variantách je proto řešena trasa ve východní stopě, blíže ke kompaktní zástavbě. Významné rozvojové lokality jsou ve variantách konceptu ÚP v rámci urbanisticko-ekonomického hodnocení mezi sebou vzájemně vyhodnoceny z hlediska nákladnosti podmiňujících investic v rámci rozvojových ploch nebo jejich logických celků, zejména napojení na dopravní a technickou infrastrukturu, potřeby a dostupnost občanské vybavenosti ve vztahu k intenzitě využití ploch a dále z hlediska významu hodnocených ploch pro město a pro jeho další rozvoj. Tab.: Návrhové plochy varianta 1 Stabilizované plochy ha % 273,58 16% 11,04 1% 112,63 6% 45,85 3% 60,43 3% 71,96 4% 151,41 9% 726,91 42% 1012,61 58% 1739,52 100%

Souhrnně za využití Popis Bydlení Rekreace Občanské vybavení a specifické Smíšené obytné Dopravní a technická infrastruktura Výroba a skladování Veřejná prostranství Urbanizované plochy celkem Krajinné plochy celkem Celkem

Přestavbové plochy ha 1,52 0,00 6,86 0,87 0,00 7,56 1,94 18,75 1,22 19,97

% 8% 0% 34% 4% 0% 38% 10% 94% 6% 100%

Zastavitelné / návrhové plochy ha % 107,90 21% 4,10 1% 86,31 17% 22,38 4% 37,69 7% 18,43 4% 61,73 12% 338,54 67% 167,45 33% 506,00 100%

Plochy celkem ha 383,01 15,15 205,80 69,10 98,12 97,95 215,08 1084,21 1181,28 2265,49

% 17% 1% 9% 3% 4% 4% 9% 48% 52% 100%

Tab.: Návrhové plochy varianta 2 Souhrnně za využití Popis Bydlení Rekreace Občanské vybavení a specifické Smíšené obytné Dopravní a technická infrastruktura Výroba a skladování Veřejná prostranství Urbanizované plochy celkem Krajinné plochy celkem Celkem

stabilizované plochy ha 274,22 11,04 111,83 43,99 59,74 71,15 153,26 725,24 994,03 1719,27

% 16% 1% 7% 3% 3% 4% 9% 42% 58% 100%

přestavbové plochy ha 2,73 0,00 6,14 2,53 0,00 7,56 1,92 20,87 1,22 22,10

% 12% 0% 28% 11% 0% 34% 9% 94% 6% 100%

zastavitelné / návrhové plochy ha % 118,68 23% 3,92 1% 85,73 16% 21,93 4% 38,60 7% 29,76 6% 62,18 12% 360,79 69% 163,33 31% 524,12 100%

plochy celkem ha 395,63 14,96 203,69 68,45 98,34 108,46 217,37 1106,90 1158,59 2265,49

% 17% 1% 9% 3% 4% 5% 10% 49% 51% 100%

Plochy pro bydlení a smíšené obytné území Nové plochy pro bydlení jsou vymezeny jednak v prolukách mezi stávající zástavbou a dále v návaznosti na tu stávající tak, aby bylo docíleno kompaktnosti zástavby jednotlivých sídel a zabráněno rozvolňování zástavby do krajiny. V rámci hromadného, rodinného a specifického bydlení jsou vymezeny lokality v Brandýse n. L.: doplnění a návrh zástavby mezi ulicemi Martinovská a Kralupská, západní část ulice Brázdimská, u Vinořského potoka, dostavba ulice Na Okraji, Dřevčická, Vrábí, jižní část ulice Královická k železnici. Ve variantě II jsou navíc navrženy plochy Martinovská severozápad a pod železnicí U Královic. Staré Boleslavi: u ulice Mělnická lokality Okrouhlík a Nad Pramenem, lokalita Mýtka, Josefa Truhláře, Na Panském, u dálnice Nad Praporcem a Dukelská k Novému Vestci. Popovice: západní a východní lokalita. Smíšené obytné území zajišťuje návaznost jednotlivých ploch pro bydlení na jejich okolí tak, aby bylo dosaženo žádoucí polyfunkčnosti území a současně plynulého přechodu na plochy, které mohou mít negativní vliv na bydlení. Nově jsou vymezeny v rámci ploch smíšených městských SM a komerčních SK lokality v Brandýse n. L.: doplnění konce zástavby při ulici Kralupská – Brázdimská a západojižní část ulice Augustina Lukeše. Stará Boleslav: u ulic Lhotecká-Třebízského, v okolí ulice Boleslavská a u dálnice Nad Praporcem. FileName: SaveDate:



Strana: 11 z 154


Plochy občanské vybavenosti Plochy občanské vybavenosti jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění a dostupnost, především od lokalit bydlení, a využívání staveb občanského vybavení a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich účelem. Nově jsou vymezeny lokality v Brandýse n. L.: Martinovská, Kralupská, Brázdimská, nad Vinořským potokem, pod nemocnicí, Pražská-Dřevčická, Zápská-Průmyslová. Ve Staré Boleslavi: mezi proboštstvím a Proboštskými jezery, na ostrově, pod Houšťkou, podél obchvatu II/331 Pod Pramenem-Mýtka-Boleslavská a u dálnice Pod Praporcem. Plochy pro rekreaci Využití ploch rekreace je v územním plánu určeno pro rekreaci v přírodním prostředí a vhodné doplňkové služby. Na území města se vymezují plochy pro rekreaci hromadnou RH a zahrádkářské osady RZ vázané na rekreační potenciál v území a zastavěné území. Nově jsou vymezeny lokality ve Staré Boleslavi: u Proboštských jezer, hiporehabilitační areál u výjezdu na Borek a doplnění zahrádek Lhotecká-Třebízského. Plochy veřejných prostranství Plochy veřejných prostranství P jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro umístění, rozsah a dostupnost především zastavěných a zastavitelných ploch a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich významem a účelem. Jsou určena především pro uliční koridory jako urbanistickou kostru území, volné veřejné plochy pro odpočinek, relaxaci nebo sport s možností umístění sídelní zeleně. Plochy dopravní a technické infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury silniční DS, železniční DZ a vodní DV jsou vymezeny pro využití pozemků dopravních staveb a zařízení, zejména z důvodu intenzity dopravy a jejich negativních vlivů, vylučuje začlenění takových pozemků do ploch jiného způsobu využití. V územním plánu jsou určeny především pro vymezení silničních koridorů jak regionálního, tak místního významu a pro zajištění prostupnosti území. Nově navržené plochy dopravy jsou určeny především pro přeložky silnic druhých a třetích tříd, které v současnosti negativně ovlivňují zastavěné především obytné území. Jedná se o přeložky silnic II/101 v Brandýse n. L., II/331 a II/610 ve Staré Boleslavi. Dále je variantně řešena plocha pro novou vozovnu autobusů. Plochy technické infrastruktury T jsou určeny pro zařízení nezbytná pro obsluhu území sítěmi a zařízeními technické infrastruktury včetně staveb protipovodňové ochrany. V územním plánu jsou to plochy pro rozšíření stávající čistírny odpadních vod, trafostanici 110/22 kV a protipovodňové valy v okolí řeky Labe. Plochy výroby Jsou vymezeny pro umisťování staveb a zařízení pro průmyslovou, živočišnou výrobu a výrobu elektrické energie, pro skladování a doplňkové služby. Využití ploch nesmí negativními hygienickými podmínkami ovlivňovat obytné území. Nefunkční nevyužívané plochy charakteru brownfields je nutno postupně revitalizovat. Forma revitalizace je navržena podle konkrétních podmínek dané struktury a územních souvislostí té které lokality. Územní plán nové plochy výroby navrhuje v návaznosti na potřebnou dopravní a technickou infrastrukturu, tj. nadřazené trasy silniční dopravy, železnice a přívod energií. Výroba je zastoupena plochami průmyslu a energetiky VP a lehké výroby VL. Nové plochy výroby a skladování jsou vymezeny v Brandýse n. L. v návaznosti na ulici Průmyslová a konec ulice Brázdimská. Ve Staré Boleslavi na výjezdu ulice Boleslavská u R10. Přestavbové plochy Plochy přestaveb jsou vymezeny v zastavěném území města a jsou určeny ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území. Jejich naplnění je upřednostněno před plochami zastavitelnými se stejným způsobem využitím. Jedná se o území určená pro rozvoj města, s předpokladem změn v účelu využití území případně zásadních změn prostorového uspořádání území. FileName: SaveDate:



Strana: 12 z 154


Plochy přestavby bez ohledu na stanovený způsob a účel jejich využití musí respektovat zásadu prostupnosti území a obslužnosti jednotlivých základních ploch veřejnou dopravní a technickou infrastrukturou. Nejvýznamnější plochy přestaveb se nachází v Brandýse n. Labem v severní části původního průmyslového areálu mezi ulicemi Pražskou – Tyršova - Augustina Lukeše. Ve Staré Boleslavi jsou to plochy U Přístavu, v okolí Mariánského náměstí a mezi Lhoteckou a Třebízského. Plochy zeleně Doplňují plochy veřejných prostranství a jsou určeny především pro veřejně přístupnou zeleň, plochy parků a izolační zeleň. Nově jsou vymezovány jako doplnění velkých obytných celků, odclonění ploch dopravy a výrobních ploch.

FileName: SaveDate:



Strana: 13 z 154


1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Níže uvedené koncepční dokumenty byly zpracovatelem SEA využity pro stanovení hodnotícího rámce, tj. pro výběr sady referenčních cílů životního prostředí. Podrobná charakteristika vybraných, z hlediska SEA změny územního plánu nejdůležitějších koncepcí je uvedena v následující podkapitole 1.1. Mezinárodní úroveň: Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu Rámcová úmluva OSN o změně klimatu Rámcová směrnice pro vodní politiku Společenství (2000/60/ES) Národní úroveň: Strategie regionálního rozvoje ČR (2006) Národní rozvojový plán ČR 2007-2013 Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 Politika územního rozvoje (2008) Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (2010) Státní politika životního prostředí (2004) Plán odpadového hospodářství ČR (2003) Státní surovinová politika (1999) Státní energetická politika (2004) Národní alokační plán k EU ETS Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR (1999) Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR (2004) Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (1998) Zdraví pro všechny v 21. století - Zdraví 21 (2002) Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (2002) Vodohospodářská politika ČR (2004) Integrovaný národní program snižování emisí ČR (2004) Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (2005) Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (1998) Národní lesnický program (2008, do roku 2013) Dopravní politika ČR (2005) Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy (2004) Národní implementační plán Stockholmské úmluvy (2004) Regionální úroveň: Zásady územního rozvoje kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje (aktualizace 2010) Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší (2005) Plány oblastí povodí Povodňový plán Středočeského kraje (aktualizace 2009) Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje (2004) Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje (2006) Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji (2007) Územní energetická koncepce Středočeského kraje (2004) Program Zdraví 21 ve Středočeském kraji (2007) Plánování rozvoje sociálních služeb ve Středočeském kraji Místní úroveň ÚP Brandýs nad Labem - Stará Boleslav

FileName: SaveDate:



Strana: 14 z 154


Nelze vyloučit ani přítomnost dalších koncepcí resp. programů různých subjektů. Vlivy realizace všech koncepcí budou vzájemně interferovat, při vhodném návrhu aktivit, odpovídajícím posouzení vlivů na životní prostředí a realizaci odpovídajících opatření nelze očekávat významné riziko kumulace negativních vlivů. V řadě případů lze očekávat, že koncepce se budou překrývat, resp. budou využívat společné finanční zdroje. V rámci vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Brandýs nad Labem - Stará Boleslav na životní prostředí byly vzaty v úvahu relevantní cíle v oblasti ochrany životního prostředí výše uvedených koncepcí a na jejich základě byla sestavena sada referenčních cílů ochrany životního prostředí (viz podkapitola 1.2.), které tvoří základní referenční rámec pro hodnocení.

1.1. Cíle (priority) ochrany životního prostředí přijaté ve vybraných strategických dokumentech na vnitrostátní úrovni Politika územního rozvoje (PÚR) Základním strategickým dokumentem v oblasti územního plánování na celostátní úrovni je Politika územního rozvoje 2008 (dále jen PÚR) (Schváleno Vládou ČR usnesením z 20.7.2009 č. 929). Dle PÚR řešené území spadá do rozvojové oblasti Praha - OB1 a rozvojových os OS-3 (podél komunikace R10) a OS-4 (podél dálnice D11). Rozvojová oblast Praha je vymezena hlavním městem Praha a územími obcí ze správních obvodů obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (ORP), kam patří i Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Důvodem pro vymezení je území ovlivněné rozvojovou dynamikou hlavního města Prahy, při spolupůsobení vedlejších center, zejména Kladna a Berouna. Jedná se o nejsilnější koncentraci obyvatelstva v ČR, jakož i soustředění kulturních a ekonomických aktivit, které mají z velké části i mezinárodní význam. Zřetelným rozvojovým předpokladem je připojení na dálnice, rychlostní silnice a tranzitní železniční koridory a efektivní propojení jednotlivých druhů dopravy včetně letecké. Státní politika životního prostředí České republiky Státní politika životního prostředí ČR (SPŽP) je zásadní referenční dokument pro ostatní sektorové i regionální politiky z hlediska životního prostředí. Byla přijata vládou České republiky v roce 2004. Aktualizovaná Státní politika životního prostředí (SPŽP) je koncipována tak, aby vymezila konsensuální rámec pro dlouhodobé a střednědobé směřování rozvoje environmentálního rozměru udržitelného rozvoje České republiky. Odpovídá na výzvy plynoucí z výsledků hodnocení implementace předchozí SPŽP a současně respektuje závazky i povinnosti, které pro Českou republiku vyplývají z členství v Evropské unii, OSN či OECD. SPŽP je dokumentem, který posiluje partnerskou spolupráci s jinými resorty, a to prostřednictvím podpory realizace těch cílů jiných resortů, které jsou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. SPŽP rovněž nabízí škálu (normativních, ekonomických, informačních, dobrovolných aj.) nástrojů k dosažení stanovených cílů. V souladu se stavem životního prostředí, transpozicí a implementací evropského práva a základními principy ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje se aktualizovaná SPŽP soustřeďuje na následující čtyři prioritní oblasti: 1. ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti 2. udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady 3. životní prostředí a kvalita života 4. ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší V rámci prioritní oblastí životního prostředí byly přijaty následující prioritní cíle SPŽP: 1.1 Zastavení poklesu biodiverzity 1.2 Péče o vodní a mokřadní ekosystémy, revitalizace vodních biotopů 2.1 Ochrana povrchových a podzemních vod (jakost a množství, zdroje pitné vody) 2.2 Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů 2.3 Využívání obnovitelných zdrojů 2.4 Snižování energetické a materiálové náročnosti výroby a zvýšení materiálového a energetického využití odpadů FileName: SaveDate:



Strana: 15 z 154


2.5 Odpovědné nakládání s nebezpečnými odpady 3.1 Snižování zátěže prostředí a populace toxickými kovy a organickými polutanty 3.2 Snížení počtu (celkové rozlohy) území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší (acidifikace prostředí) 3.3 Ochrana životního prostředí a člověka před hlukem 3.4. Environmentálně příznivé využívání krajiny 3.5 Omezování antropogenních/průmyslových vlivů a rizik 3.6 Ochrana životního prostředí před negativními účinky živelních událostí a následky krizových situací 4.1 Snižování emisí skleníkových plynů (GHGs) 4.2 Snížení přeshraničních přenosů znečištění ovzduší 4.3 Ochrana ozonové vrstvy Země Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky (Strategie udržitelného rozvoje ČR) Strategie udržitelného rozvoje ČR byla vládou schválena dne 8. prosince 2004 (usnesení č. 1242/04). Návrh Strategie, který byl vypracován pod koordinací Rady vlády pro udržitelný rozvoj, vzešel z rozsáhlé společenské diskuse a představuje dlouhodobý rámec pro politická rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČR přijala, avšak zároveň respektuje specifické podmínky ČR. Strategické a dílčí cíle a nástroje Strategie udržitelného rozvoje ČR jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směřují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladů pro kvalitní život generací budoucích (s vědomím toho, že představy budoucích generací o kvalitě života mohou být oproti našim odlišné). K tomu směřují následující vybrané strategické cíle relevantní vzhledem k posuzované změně územního plánu: • podporovat ekonomický rozvoj respektující kapacitu únosnosti životního prostředí a zajišťující udržitelné financování veřejných služeb (udržitelnou ekonomiku); • rozvíjet a všestranně podporovat ekonomiku založenou na znalostech a dovednostech a zvyšovat konkurenceschopnost průmyslu, zemědělství a služeb; • zajišťovat na území ČR dobrou kvalitu všech složek životního prostředí a fungování jejich základních vazeb a harmonické vztahy mezi ekosystémy, v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR tak, aby mohlo být předáno příštím generacím, a zachovat a nesnižovat biologickou rozmanitost; • systematicky podporovat recyklaci, včetně stavebních hmot (snižující exploataci krajiny a spotřebu importovaných surovin); • minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví, hmotného i nehmotného; • zajišťovat ochranu neobnovitelných přírodních zdrojů (včetně zemědělského půdního fondu); • trvale snižovat nezaměstnanost na míru odpovídající ekonomicko-sociálnímu motivování lidí k zapojování do pracovních aktivit; • udržet vhodné formy rozmanitosti kultur, života venkova a aglomerací. Zajistit kulturní diverzitu a diverzitu životního stylu. Zajistit rovnoprávnost komunit, dosažitelnost služeb dle jejich rozdílných životních potřeb a priorit; • podporovat udržitelný rozvoj obcí a regionů; • podporovat rozvoj veřejných služeb a sociální infrastruktury; umožňovat účast veřejnosti na rozhodování a tvorbě strategií ve věcech týkajících se udržitelného rozvoje a vytvářet co nejširší konsenzus při přechodu k udržitelnému rozvoji; V rámci aktualizace Strategie udržitelného rozvoje vláda ČR schválila dne 11. ledna 2010 usnesením č. 37 nový Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, který slouží jako zastřešující dokument pro všechny koncepční dokumenty vypracovávané v České republice. Má tedy nadresortní charakter a jeho účelem je napomoci vzájemné provázanosti opatření, cílů a politik, které již mohou být součástí stávajících sektorových strategií, nebo určit problémy, které tyto materiály zatím neřeší. Dokument definuje základní principy udržitelného rozvoje, které je nezbytné respektovat při tvorbě všech navazujících strategií a koncepčních dokumentů. Uplatnění cílů navržených ve Strategickém rámci má zajistit, aby prosperita

FileName: SaveDate:



Strana: 16 z 154


české společnosti stála na vzájemné vyváženosti 3 pilířů udržitelného rozvoje – oblasti ekonomické, sociální a environmentální. • Cíle aktualizovaného dokumentu jsou: • stanovit vizi udržitelného rozvoje v ČR, • určit klíčové priority a cíle, rozvést principy udržitelnosti a rozpracovat základní implementační struktury. • Dále informovat všechny, kdo připravují nebo přijímají zásadní rozhodnutí o naší společnosti s dlouhodobými dopady, • připravit prostředí pro celostátní zavedení dobré praxe strategické práce (která je podmíněna vytýčením verifikovatelných cílů v odpovídajících koncepčních a strategických dokumentech s vyčíslenými náklady a dopady, spolu s uvedením závazných úkolů), • zajistit systematické sledování situace v České republice z hlediska udržitelného rozvoje pomocí sady indikátorů obsažených v dokumentu a reflektovat mezinárodní dokumenty (zejména obnovenou Strategii EU pro udržitelný rozvoj z r. 2006). Akční plán ČR pro zdraví a životní prostředí – NEHAP NEHAP ČR byl přijat usnesením vlády ČR č. 810 z roku 1998. Dokument obsahuje soubor doporučení, směřujících ke zlepšení životního prostředí a zdravotního stavu populace v ČR. Zabývá se širokou škálou problémů životního prostředí a koncepční podpory zdraví. Na NEHAP navazují místní Akční plány zdraví a životního prostředí (NEHAP). Z analýzy vývoje stavu životního prostředí v České republice vyplývají prioritní problémy politiky životního prostředí trvalého charakteru: • ochrana klimatu cestou snižování emisí "skleníkových" plynů, • ochrana ozónové vrstvy Země, • ochrana biologické a krajinné rozmanitosti, • zvyšování povědomí občanů o významu ochrany životního prostředí. Ve střednědobém horizontu je prvořadou prioritou oblast ochrany vod a půdy a bude narůstat význam dalších aktivit: • postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi, • pokračující rekonstrukce lesních porostů v oblastech poškozených emisemi, • pokračující obnova území devastovaných hornickou činností, • zajištění takové struktury využívání území, která povede ke zlepšení přírodní infrastruktury a bude podmínkou efektivity složkové ochrany (ochrana vod, horninové prostředí, půdy a klimatu a snižování hlučnosti). Z výše uvedených priorit vyplývají následující cíle (relevantní vzhledem k SEA územního plánu) • • • • • • • • • • • • FileName: SaveDate:

stanovovat priority ve zlepšování kvality ovzduší ze zdravotního hlediska prostřednictvím hodnocení rizik; dále zvyšovat kvalitu ovzduší cestou snižování emisí škodlivin, včetně tzv. skleníkových plynů; stanovit priority pro intervence ke zlepšování kvality a zdravotní nezávadnosti vody ze zdravotních hledisek; předcházet poškození zdraví z požívání a užívání vod; chránit podzemní i povrchové vody před kontaminací, se zvláštním zaměřením na ochranu zdrojů pitných vod a vod pro rekreaci; zlepšovat kvalitu a zdravotní nezávadnost pitné vody veřejného zásobování a zabezpečit její stálou jakost; chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí; uplatňovat princip prevence poškozování půdy; vhodným využíváním půdy zajistit ochranu dalších složek životního prostředí, zejména vody; omezovat negativní působení hluku na zdraví; zastavit nárůst hluku, zejména dopravního, a rozšiřovat chráněné zóny; snižovat expozici hluku prostředky územního plánování; C1072_SEA Brandys 9.8.2011


Strana: 17 z 154


• •

zabezpečovat prevenci a omezování důsledků velkých průmyslových a jaderných havárií a přírodních katastrof; soustavně sledovat parametry životního prostředí a ukazatelů zdravotního stavu populace.

Dlouhodobý program Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21) Česká republika se v roce 1998 přihlásila k programu „Health for all in the 21st century“, který následně rozpracovala do strategického dokumentu „Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky: Zdraví pro všechny v 21. století“ (dále jen program ZDRAVÍ 21). Program byl schválen vládou ČR dne 30. října 2002 usnesením č. 1046. Jeho hlavním záměrem je prostřednictvím 21 cílů vybudovat fungující model komplexní péče o zdraví a podpory zdraví celé společnosti. Program ZDRAVÍ 21 představuje rozsáhlý soubor aktivit zaměřených na stálé a postupné zlepšování všech ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva a předpokládá účast všech složek společnosti na jeho plnění. Za plnění programu Zdraví 21 odpovídá vláda ČR. Jejím poradním orgánem je Rada pro zdraví a životní prostředí. Program ZDRAVÍ 21 vychází z racionálního, dobře strukturovaného modelu komplexní péče společnosti o zdraví a jeho rozvoj, vypracovaného týmy předních světových odborníků z medicínských oboru a odborníků pro zdravotní politiku a ekonomiku. Navrhuje vlastní cesty ČR, jak směřovat ke splnění 21 cílů společného evropského programu ke zlepšení zdravotního stavu národu a regionu. Program Zdraví 21 stanovuje následující cíle: • CÍL 1: SOLIDARITA VE ZDRAVÍ V EVROPSKÉM REGIONU; • CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ; • CÍL 3: ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA; • CÍL 4: ZDRAVÍ MLADÝCH; • CÍL 5: ZDRAVÉ STÁRNUTÍ; • CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ; • CÍL 7: PREVENCE INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ; • CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ; • CÍL 9: SNÍŽENÍ VÝSKYTU PORANĚNÍ ZPŮSOBENÝCH NÁSILÍM A ÚRAZY.

FileName: SaveDate:



Strana: 18 z 154


1.2. Referenční cíle ochrany ŽP a veřejného zdraví Na základě relevantních cílů národních strategických dokumentů (zejména Strategie udržitelného rozvoje ČR - Strategický rámech udržitelného rozvoje, Politika územního rozvoje ČR, Politika ochrany životního prostředí, Akční plán zdraví a životního prostředí, Plán odpadového hospodářství SČK a další) spolu s analýzou stavu a hlavních problémů životního prostředí v řešeném území byl stanoven referenční rámec pro hodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí v podobě sady referenčních cílů ochrany ŽP. Tyto cíle reprezentují pozitivní trendy v ochraně životního prostředí dle jeho jednotlivých složek. Koncept územního plánu Brandýs nad Labem - Stará Boleslav by měl v optimálním případě přispět k plnění těchto trendů a z tohoto hlediska je v rámci posouzení vlivů na životní prostředí hodnocen. Níže uvádíme vybrané cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví relevantní vzhledem k posuzovanému dokumentu, členěné dle jednotlivých složek životního prostředí: Tab.: Sada referenčních cílů ochrany ŽP

Složka ŽP

Referenční cíl ochrany ŽP

1. ovzduší, klima

1.1 snižovat znečištění ovzduší 2.1 posilovat retenční funkci krajiny a zlepšovat ekol. funkce 2. voda vodních útvarů 3.1 omezovat nové trvalé zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na 3. půda a horninové prostředí zabezpečení jejích funkcí 4.1 chránit ohniska biodiverzity a omezovat fragmentaci 4. flóra, fauna, ekosystémy krajiny 5.1 chránit krajinný ráz a kulturní dědictví, lépe využívat 5. krajinný ráz, kulturní dědictví kulturní a přírodní dědictví 6. hluk 6.1 snižovat expozici hluku prostředky územního plánování 7.1 zlepšit kvalitu života obyvatel sídel a sociální determinanty lidského zdraví 7.2 podporovat environmentálně šetrné formy rekreace a zdravý životní styl 7.3 pomocí prevence chránit životní prostředí a obyvatelstvo 7. obyvatelstvo, veřejné zdraví před důsledky přírodních a antropogenních krizových situací 8.1 efektivním územním plánováním přispět k optimalizaci územního rozvoje sídel a ochraně přírody a krajiny 8.2 snižovat zatížení dopravní sítě v sídlech tranzitní a 8. sídla, urbanizace nákladní silniční dopravou

FileName: SaveDate:



Strana: 19 z 154


2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE - RADKA 2.1. Geologické a geomorfologické poměry Geomorfologie Zájmové území se nachází dle geomorfologického členění ČR v následujících celcích: Provincie: Česká vysočina Subprovincie: Česká tabule Oblast: Středočeská tabule Celek: Středolabská tabule Podcelek: Českobrodská tabule pro k.ú. Brandýs nad Labem, Mělnická kotlina pro k.ú. Stará Boleslav Okrsek: Čakovická tabule pro k.ú. Brandýs nad Labem, Mělnická kotlina pro k.ú. Stará Boleslav Geomorfologický celek Středočeské tabule s fluviálním akumulačním reliéfem polabských kotlin a převládajícím erozně denudačním reliéfem nízkých tabulí kvartérního stáří se uplatňuje dvěma podcelky Mělnickou kotlinou a Českobrodskou tabulí. Z Mělnické kotliny zabíhá na území část okrsku Staroboleslavská kotlina s akumulačním reliéfem údolních niv a plošin nízkých teras (do relativní výšky kolem 10 m nad hladinami řek). Českobrodská tabule zabírá území mezi labským údolím u Brandýsa nad Labem a Labem a severovýchodním okrajem Pražské plošiny. Tvoří převážně homogenní plošinný reliéf kvartérního stáří na cenomanských pískovcích a denudačních zbytcích spodnoturonských písčitých slínovců a spongilitů (opuk), na značné části povrchu s pokryvem spraší. Povrch se od J k JZ mírně sklání k S až SV a je nezřetelně rýhován mělkými údolími, která se směrem k labskému údolí mírně prohlubují s příkřejšími levými svahy odkrývajícími proterozoické a ordovické podloží svrchnokřídových hornin. Geologie Řešené území Stará Boleslav je z geologického hlediska součástí geologického regionu kvartér Českého masivu, typ hornin sediment nezpevněný, horniny hlína, písek štěrk. Řešené území Brandýs nad Labem je z geologického hlediska také součástí geologického regionu kvartér Českého masivu, typ hornin sediment nezpevněný, horniny pískovec křemenný, jílovitý, glaukonitický, dále také křemenný pískovec černé břidlice a písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment. Surovinové zdroje V zájmovém území se vyskytuje rozsáhlé ložisko štěrkopísků Borek - Brandýs nad Labem. Území se nachází na pravém břehu Labe v k.ú. Stará Boleslav a je nutné jej respektovat.

2.2. Hydrologické poměry Povrchová voda Členění z vodopisného hlediska: hlavní povodí řeky Labe 1-00-00, povodí řeka Labe od Jizery po Vltavu 1-05-04 dílčí povodí řeka Labe (od Jizery po Vltavu) 1-05-04-009/00 a 1-05-04-005/0, Vinořský potok 1-05-04008/0 Labe je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, protéká Německem a ústí do Severního moře. Je celkem 1 154 km dlouhá. Vinořský potok pramení v PrazeKbelích a protéká Brandýsem nad Labem, kde se vlévá zleva do Labe.

FileName: SaveDate:



Strana: 20 z 154


V dotčeném k.ú. Brandýs nad Labem - Stará Boleslav je na řece Labe vyhlášeno záplavové území CZ020931 a 100000247. Obr.: Vymezení záplavového území na toku Labe (pro Q100 ) (zdroj www.vuv.cz)

V posuzovaném území se dále nachází vodní plocha Proboštské jezero (severně od města) a Hrušovský rybník (západně od Brandýsa nad Labem). Posuzované území není součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Katastrální území 1 Brandýs nad Labem (609048) a Stará Boleslav (609170) leží ve zranitelné oblasti dle NV č. 103/2003 Sb. Podzemní voda Řešené území náleží k hydrogeologickému rajónu svrchní vrstvy č. 1172 - Kvartér Labe po Vltavu, povodí Labe, dílčí povodí Horní a střední Labe. Dále území náleží k rajónu základní vrstvy č. 4510 Křída severně od Prahy a č. 4521 Křída Košáteckého, rajóny jsou vymezeny povodí Horního a středního Labe - Labe od Jizery po Vltavu. Kvartérní fluviální sedimenty v širší oblasti vytvářejí nejvýznamnější hydrogeologickou strukturu. Jedná se o písky jemno až hrubozrnné, ve spodních partiích s příměsí drobného, ojediněle i hrubšího štěrku. Na bázi jsou místy i vrstvy písčitých štěrků. Při povrchu jsou písky zahliněny. S přibývající hloubkou jílovité složky ubývá. Na podzemní vodu je území bohaté, zejména v místech s mocnější vrstvou zvodněných písků a štěrkopísků. Hladina podzemní vody je volná, pohybuje se okolo 2 m pod terénem v přímé závislosti na kolísání hladin povrchových vod v tocích. Propustnost je průlinová. Podzemní voda je využívána z jímací oblasti Kárané (dílčí zdroj pro zásobování Prahy pitnou vodou). Pásma hygienické ochrany vodních zdrojů: - Na východě Staré Boleslavi zasahuje PHO I-III° zdroje Káraný. - Na severovýchodě Staré Boleslavi zasahuje PHO I. a IIa. IIb zdroje Na Praporci. - Mezi severním okrajem Staré Boleslavi a tratí ČD se nachází zdroj Motorlet s PHO I. a IIa. IIb.

1

Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. FileName: SaveDate:



Strana: 21 z 154


2.3. Kvalita ovzduší a klimatické poměry Kvalita ovzduší V zájmovém území se provádí soustavné sledování kvality ovzduší, proto pro popis stávající úrovně imisní zátěže byly využity údaje z měření na stanici imisního monitoringu ČHMÚ č. 1492 - Brandýs nad Labem, která představuje stanovení reprezentativních koncentrací pro osídlené části území. S ohledem na charakter lokality tedy předpokládáme, že se stávající imisní zátěž v hodnoceném území pohybuje na popisované úrovni. Uváděné údaje reprezentují výsledky měření za rok 2009. Tab.: Naměřené hodnoty imisní zátěže v hodnoceném území (2009) – významné škodliviny Brandýs nad Labem (Praha - východ) -3

průměrná roční koncentrace (µg.m ) hodnota ročního imisního limitu IHr (µg.m-3)

NO2

PM10

22,2

22,1

40

40

maximální naměřená 24hodinové koncentrace (µg.m-3)

78,7

142,0

datum naměření maxima v daném roce

14.1.

14.1.

hodnota 24hodinového imisního limitu IHd (µg.m )

-

50

počet překročení limitní hodnoty (případů za rok)

-

28

-3

povolený počet překročení limitní hodnoty maximální naměřená hodinové koncentrace (µg.m-3) datum naměření maxima v daném roce

35 -

-

-

-

hodnota hodinového imisního limitu IHd (µg.m-3)

200

-

počet překročení limitní hodnoty (případů za rok)

-

-

12

-

povolený počet překročení limitní hodnoty

Oxid dusičitý (NO2) Jak je z výše uváděných hodnot zřejmé, u oxidu dusičitého nebylo na uvedených stanicích zaznamenáno překročení imisních limitů. Citované stanice naměřily v roce 2009 u oxidu dusičitého roční průměrnou koncentraci přibližně na úrovni -3 do 55,5 % imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LVr=40 µg.m ). Naměřená 24hodinová maxima -3 dosahovala hodnoty 78,7 µg.m . Tuhé znečišťující látky frakce PM10 Jak je z výše uváděných hodnot zřejmé, u tuhých látek nebylo na uvedených stanicích zaznamenáno překročení imisních limitů. Citovaná stanice naměřila v roce 2009 u PM10 roční průměrnou koncentraci -3 přibližně na úrovni do 55,3 % imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LVr=40 µg.m ). Naměřená 24hodinová maxima dosahovala nadlimitních hodnot avšak limitní četnost (35 případů za rok) nebyla na lokalitě překročena. Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Území v působnosti Městského úřadu Brandýs nad Labem - Stará Boleslav nepatří dle sdělení MŽP č. 6, uveřejněném ve věstníku MŽP částka 4 z dubna 2010, mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Na 10,3 % území v působnosti Městského úřadu Brandýs nad Labem - Stará Boleslav je překročen cílový imisní limit pro benzo(a)pyren. Klimatické faktory Vymezené území leží dle E. Quitta v teplé klimatické oblasti T2 s následující charakteristikou: T2 - dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Další klimatické údaje uvádíme v tabulce:

FileName: SaveDate:



Strana: 22 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Tab.: Klimatologická charakteristika území Číslo oblasti

T2

Počet letních dnů

50až 60

Počet dnů s průměrnou teplotou 10° a více

160-170

Počet mrazových dnů

100-110

Počet ledových dnů

30 až 40

Průměrná teplota v lednu

-2 až -3

Průměrná teplota v červenci

18 až 19

Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu

8 až 9 7 až 9

Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více

90 -100

Srážkový úhrn ve vegetačním období

350-400

Srážkový úhrn v zimním období

200-300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

40 až 50

Počet dnů zamračených

120-140

Počet dnů jasných

40 až 50

2.4. Pedologické poměry Půdotvornými substráty jsou v dotčeném území regozem arenická, fluvizem modální, kambizem arenická a černozem modální, arenická viz následující obrázek. Obr.: Půdní typy v dotčeném území dle TKSP (www.geoportal.gov.cz)

Regozemě vznikají ze sypkých sedimentů (písky) v rovinatých částech reliéfu. Jejich substrát je minerálně chudý a pedogeneze krátká, což zabraňuje výraznějšímu vývoji profilu. Půdy tohoto typu se vyznačují lehkou zrnitostí. Fluvizemě se nachází v nivách vodních toků a vznikají z povodňových sedimentů. Jsou charakteristické fluvickými znaky, tedy vrstevnatostí a nepravidelností rozložení organických látek. Zrnitost závisí na rychlosti vodního toku a vzdálenosti od řečiště. Kambizem neboli hnědá (lesní) půda je vázána na silně členité reliéfy, nachází se ve svažitých podmínkách v hlavních souvrstvích svahovin magmatitů a metamorfitů a zpevněných sedimentárních FileName: SaveDate:



Strana: 23 z 154


hornin. Substráty kambizemí jsou skeletnaté, a proto je v půdní hmotě dostatek materiálu, který poměrně lehko podléhá zvětrávání, čímž se neustále uvolňují živiny, železo a jiné látky. Černozemě jsou půdy vzniklé z kyprých karbonátových sedimentů, tedy spraší, hlín, vápnitých terciérních jílů a vápnitých písků v rovinatém terénu. Vyznačují se nedostatkem skeletu. V řešeném území jsou zastoupeny tyto hlavní půdní jednotky (HPJ): 01 Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem. Převažují v západní části území, v popovickém katastru, významně jsou zastoupeny i v jižní části brandýského katastru. 03 Černozemě černické, černozemě černické karbonátové na hlubokých spraších s podložím jílů, slínů či teras, středně těžké; bezskeletovité, s vodním režimem příznivým až mírně převlhčeným. Nacházejí se jen na jedné nevelké ploše v údolí pravobřežního přítoku Záhořské svodnice severně od Popovic. 05 Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží, středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období. V rámci řešeného území se nacházejí na několika plochách v popovickém katastru a na drobné ploše na jižním okraji brandýského katastru. 08 Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti. Nacházejí se v jedné ploše v jihozápadní části brandýského katastru, u Hrušova. 13 Hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocnosti maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu, bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období. Nacházejí se na dvou plochách v jižní a jihovýchodní části brandýského katastru, v rámci zastavěného území. 21 Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech. Zcela dominují v nenivních polohách ve staroboleslavském katastru, významně jsou však zastoupeny i v severní části brandýského katastru. 26 Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středné těžké, až středné skeletovité, s příznivými vláhovými poměry Významně v západní polovině území, zejm. na pomezí brandýského a popovického katastru. 30 Kambizemě eubazické až mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin - pískovce, permokarbon, flyš, středně těžké lehčí, až středně skeletovité, vláhově příznivé až sušší. Na velkých plochách zejm., v brandýském katastru (např. velká část zastavěného území), ostrůvkovitě ale též v popovickém katastru a v severozápadní části staroboleslavského katastru. 31 Kambizemě modální až arenické, eubazické až mezobazické na sedimentárních, minerálně chudých substrátech pískovce, křídové opuky, permokarbon, vždy však lehké, bez skeletu až středně skeletovité, málo vododržné, výsušné. Výhradně v jihovýchodní části brandýského katastru. 37 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silné skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. Na třech drobných plochách v jižní části brandýského a ve východní a severozápadní části popovického katastru. 40 Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středné těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. Nacházejí se v jedné drobné ploše v jihozápadní části brandýského katastru, nad Hrušovským rybníkem. 41 Půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry. Nacházejí se na dvou nevelkých plochách v jihozápadní části brandýského katastru a v jihovýchodní části popovického katastru. 48 Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu FileName: SaveDate:



Strana: 24 z 154


až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážné jarnímu zamokření. Nacházejí se jen na jedné ploše v údolí Záhořské svodnice severně od Popovic. 56 Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické; koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. Nacházejí se plošně významně v nivě Labe a též na jedné větší ploše severozápadně od Brandýsa. 58 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé. Nacházejí se plošně významně v nivě Labe. 59 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu. Nacházejí se jen na jedné nevelké ploše v nivě Labe na jihovýchodním okraji staroboleslavského katastru. 60 Černice modální, černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí. Nacházejí se na třech větších plochách v údolních polohách v západní až severozápadní části brandýského katastru. 61 Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních uloženinách, sprašových hlínách, spraších, jílech i slínech, těžké i velmi těžké, bez skeletu, sklon k převlhčení. Nacházejí se jen na jedné ploše severně od Hrušovského rybníka. 63 Černice pelické glejové i karbonátové na nivních uloženinách, jílech a slínech, těžké a velmi těžké, bez skeletu, nepříznivé vláhové poměry v důsledku vysoké hladiny spodní vody. Nacházejí se souvisle v údolí Vinořského potoka přes Popovice k Hrušovskému rybníku. 72 Gleje fluvické zrašelinělé a gleje fluvické histické na nivních uloženinách, středně těžké až velmi těžké, trvale pod vlivem hladiny vody v toku. Nacházejí se na dvou plochách v prostorech někdejších labských ramen v severozápadní části staroboleslavského katastru. 78 Hluboké strže přesahující 3 m, s nemapovatelným zastoupením hydromorfních půd - glejů, pseudoglejů a koluvizemí všech subtypů s výrazně nepříznivými vlhkostními poměry, pro zemědělství nevhodné. Nacházejí se jen na jedné ploše v jihozápadní části brandýského katastru, v prostoru Hrušova. Specifické vlastnosti půdy se určují na základě vyhlášky ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a postup jejich vedení a aktualizaci. Kód bonitovaných půdně ekologických jednotek podává informaci o klimatickém regionu, hlavní půdní jednotce, sklonitosti a expozici pozemku i hloubce a skeletovitosti půdy. Podle kódů BPEJ jsou dotčené půdy vymezené územním plánem řazeny do I. až IV. třídy ochrany: Do I. třídy ochrany zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmínečně zastavitelné. Do III. třídy ochrany zemědělské půdy jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možné územním plánováním využít pro event. výstavbu. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu.

FileName: SaveDate:



Strana: 25 z 154


2.5. Biogeografické poměry Biogeografická charakteristika území Podle regionálně fytogeografického členění ČR, zpracovaného Botanickým ústavem ČSAV v roce 1987, náleží řešené území do fytogeografického obvodu České termofytikum, okres Jenštejnská tabule (10a) k.ú. Brandýs nad Labem a Všetatské Polabí (11a) - k.ú. Stará Boleslav. Dle biografického členění ČR (m. Culek a kol., 1996) se zájmové území nachází uprostřed středních Čech v bioregionu 1.5 Českobrodský bioregion, zabírá přibližně Českobrodskou tabuli, východní část Pražské 2 plošiny a část Čáslavské kotliny. Bioregion má plochu 1 214 km a je výrazně protažen ve směru Z - V. Bioregion tvoří plošiny na starších sedimentech s pokryvy spraší a vegetací hájů s malými ostrovy acidofilních doubrav, významná jsou menší skalnatá údolí s acidofilními a teplomilnými doubravami i skalními společenstvy. Převažuje slabě teplomilná biota 2. bukovo-dubového vegetačního stupně, v jihozápadní části je již biota 3. dubovo-bukového vegetačního stupně. Bioregion je zemědělsky intenzivně využíván, přesto se zde zachovaly komplexy přirozených částečně podmáčených dubových lesů i teplomilná travinobylinná lada a křoviny v zaříznutých údolích. Reliéf má charakter tabule ukloněn od jihu k severozápadu až severovýchodu. Plochý povrch zpestřují četná malá, výrazně zaříznutá cca 20-50 m hluboká údolí, směřující směrem k Vltavě a Labi, tj. zhruba k severu. Reliéf má ráz ploché pahorkatiny s výškovou členitostí 30 - 75 m, při okrajích vrchovin na jihu má charakter členité pahorkatiny s výškovou členitostí 75 - 120 m. Potenciální přirozenou vegetaci tvořily především háje svazu Carpinion, a to zejména Melampyro nemorosi-Carpinetum, na těžších podmáčených půdách charakteristicky i Tilio-Betuletum. Okrajově sem zasahovaly i acidofilní doubravy a méně náročné typy teplomilných doubrav. Buk je zastoupen pouze fragmentárně, skutečné bučiny chybějí. Podél vodních toků byly luhy, zastoupené nejspíše asociacemi Pruno-Fraxinetum, Stellario-Alnetum glutinosae.

2.6. Současný stav využití krajiny v zájmovém území Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (německy Brandeis an der Elbe - Alt-Bunzlau) je dvojměstí v okrese Praha-východ, které je přirozeným centrem kraje. Má 16 314 obyvatel (údaj z roku 2006). Obec vznikla v roce 1960 administrativním sloučením Brandýsa nad Labem a Staré Boleslavi a má druhý (mezi městy první) nejdelší úřední název v České republice. Historická jádra Brandýsa nad Labem i Staré Boleslavi jsou od roku 1992 městskými památkovými zónami. Město se rozprostírá po stranách řeky Labe. Ze strany Brandýské vystupují příkré svahy k terase polabské nížiny, v níž vymodeloval hlubokou rokli Vinořský potok vlévající se zde do řeky. Staroboleslavskou stranu tvoří kotlina nivy, která byla v minulosti vyplněna řadou tůní a vedlejších ramen řeky a formovaly ji časté povodně. Na území města a v jeho okolí jsou zachovány a chráněny zbytky původního lužního lesa. Město vzniklo roku 1960 sloučením do té doby samostatných historicky významných měst Brandýsa a Staré Boleslavi. Zatímco Boleslav je spojena především s osobou sv. Václava, který zde byl roku 935 zavražděn a také s Mariánskou poutní tradicí - Palladiem, jedná se o naše nejstarší poutní místo, Brandýs zažíval dobu své slávy v období Habsburků, kteří zde zvelebili zámek a často zde pobývali. K pamětihodnostem Brandýsa nad Labem patří především zámek na místě gotického hradu z roku 1300(1306). Zámek byl roku 1919 zkonfiskován státem, od roku 1995 pak patří městu. Pod zámkem se nachází mlýn, dále kamenný most z roku 1603 se sochou sv. Jana Nepomuckého a barokní pivovar postavený podle návrhu K. I. Dienzenhofera. Mezi gotické památky patří kostel sv. Vavřince s dochovanou freskovou výzdobou ze 14. století a později barokně přestavěný a také kostel sv. Petra. Z doby renesanční pochází katolický farní kostel Obrácení sv. Pavla, původně sbor Jednoty bratrské, postavený Matteo Borgorellim v letech 1541–1542, některé obytné domy na náměstí, a hlavně katovna s psaníčkovými sgrafity. Z barokních staveb jmenujme například děkanství a zvonici u katolického kostela z roku 1773. Mezi jeden z nejstarších u nás patří židovský hřbitov založený již roku 1568. Stará Boleslav je spojená se svatováclavskou tradicí. Nachází se zde románská bazilika sv. Václava založená spolu s kolegiátní kapitulou roku 1039 knížetem Břetislavem I. s kryptou sv. Kosmy a Damiána v místech, kde byl podle tradice sv. Václav zavražděn a původně pohřben. Jedná se o naše nejstarší poutní místo. FileName: SaveDate:



Strana: 26 z 154


Vedle stojí románský kostel sv. Klimenta s výjimečnými románskými freskami ze 3. čtvrtiny 12. století, nejstarší v Čechách. Dalším významným poutním chrámem je kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený na počátku 17. století podle návrhu G. M. Fillipiho, ve kterém je uchováváno Palladium země České, uctívaný milostný obraz Madony. Nedaleko Mariánského kostela se nachází kaple bl. Podivena, postavená podle návrhu K. I. Dientzenhofera roku 1738 na místě, kde měl být Podiven, sluha sv. Václava, umučen. Městská brána je pozůstatkem středověkého opevnění z počátku 10. resp. 2. poloviny 14. století. Nachází se zde řada barokních budov: Jezuitská kolej z 2. poloviny 17. století, budova proboštství z let 1728–1734 či budova kapitulního děkanství z let 1710–1712. Kostely sv. Václava a kostel Nanebevzetí Panny Marie jsou národními kulturními památkami. Krajinu řešeného území lze zhodnotit jako kulturní krajinu s technickými prvky, kde dominují měkké a plynulé tvary reliéfu hřbetů a mělkých depresí s množstvím liniových i plošných krajinných struktur. Krajina je zemědělsky využívaná, což ovlivnilo ráz krajiny, především zemědělská velkovýroba s poměrně vysokým zorněním zemědělské půdy. Území dotčeného krajinného prostoru v návaznosti na širší krajinný rámec, lze charakterizovat jako zvlněný reliéf, krajinu dlouhodobě využívanou lidskou činností. V krajinné struktuře převažují středně velké až velké celky zemědělské půdy, vzájemně oddělené mimolesní zelení liniového charakteru a drobnými lesními celky. Významný charakter mají pásy zeleně kolem vodních toků, podél komunikací a polních cest. Patrné je také intenzivní využívání přírodního bohatství území v minulosti v podobě těžby kameniva v širším dotčeném prostoru. Kostru území tvoří niva Labe a jeho záplavové území s aktivní zónou rozprostírající se v prostoru starých říčních ramen. Nacházejí se zde zbytky tvrdého luhu, které patří k nejcennějším partiím z hlediska přírodních hodnot území. Osídlení představované především výše zmíněným souměstím bylo založeno na střední terase mimo každoroční záplavu a vyznačuje se velmi dobře zachovalou urbanistickou strukturou a sítí ulici vycházejících radiálně z historické části obou měst. Ostatní přidružená sídla jsou rozptýlena v okrajových částech řešeného území a mají charakter typické polabské venkovské vsi s ulicovou zástavbou, rozkládají se především podél historických cest či vodotečí. Severní část území zabírá les. Na základě stanoviska Odboru kultury a památkové péče KÚ Středočeského kraje, č.j. 145783/2010/KUSK/Mer ze dne 21.10.2010 je nutné dbát na panoramatické hodnoty sídla a okolní krajiny s dominantou zámku a NKP, uchovat původní kompoziční uspořádání krajiny v návaznosti na historická jádra města. Z hlediska památkové péče je nutné eliminovat zásahy v blízkosti NKP, které by vedly k degradaci jejich prostředí.

2.7. Ochrana přírody a krajiny 2.7.1 Významné krajinné prvky, ÚSES VKP Ze zákona (zák. č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) je významný krajinný prvek (VKP) definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny. Přispívá k udržení stability krajiny. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 uvedeného zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek. V dotčeném území se nacházejí tyto registrované významné krajinné prvky: VKP U velké strany (k.ú. Brandýs nad Labem, Zápy) Předmětem ochrany je bývalý hliník, dnes z části oplocená soukromá zahrada a sad, zčásti mladá jehličnatá a listnatá kulticenóza se stabilizační a krajinotvornou funkcí. VKP Jezírko v lomu (k.ú. Popovice) Předmětem ochrany je zatopený jámový lůmek, zahloubený v ordovických růžových silicitech, proterozoických prachovcích a břidlicích s drobami břidlic, obklopený křovinnými formacemi, funkce stabilizační, krajinotvorná, biologická, výskyt vodní fauny, výskyt některých méně častých rostlin. VKP U pražské silnice (k.ú. Popovice)

FileName: SaveDate:



Strana: 27 z 154


Předmětem ochrany je nízký skalnatý svah v zářezu, v údolí Vinořského potoka, výchoz ordovických břidlic šáreckého souvrství, naleziště ordovické fauny, stanoviště xerotermní fauny. V území se nachází řada významných krajinných prvků ze zákona: lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy. V okolí Staré Boleslavi se jedná především o řeku Labe, jeho nivu, významné prvky liniové zeleně podél silnice a lesní porosty situované severně a severovýchodně od intraviliánu města. Dále se v lokalitě nachází uvedené registrované památné stromy: kód 103618 103619 103620 103621 103622 103623 105608 105609 105610 105611 105612 105613 105614 105615

název dub u rezidence platan v Houšťce lípa ve Staré Boleslavi duby na hřbitově duby v Brandýse jasan na hřbitově dub F. X. Procházky Melicharův dub dub v mateřské škole Pražská dub u Labe na Ostrůvku dub Ostrostřelců dub při konci Vinořského potoka lípy u křížku v ul. Třebízskiého jasan u nádraží

český název dub letní sloupovitý platan javorolistý lípa malolistá dub letní dub letní jasan ztepilý dub letní dub letní dub letní dub letní dub letní dub letní lípa srdčitá jasan ztepilý

katastrální území Stará Boleslav Stará Boleslav Stará Boleslav Brandýs nad Labem Brandýs nad Labem Brandýs nad Labem Brandýs nad Labem Brandýs nad Labem Brandýs nad Labem Brandýs nad Labem Brandýs nad Labem Brandýs nad Labem Stará Boleslav Brandýs nad Labem

ÚSES Územní systém ekologické stability je definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména: - vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivé okolní, ekologicky méně stabilní krajinu - zachování či znovuobnovení přirozeného geofondu krajiny - zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev Na území města Brandýs nad Labem - Stará Boleslav a v jeho okolí je evidováno několik prvků územních systémů ekologické stability: •

NRBK Labe - biokoridor vedený podél toku Labe s nivní osou na pravém břehu, s doprovodnými porosty podél toku obklopenými ornou půdou, částečně funkční, nadregionální biokoridor, jsou sem zahrnuty oba břehy podél toku Labe s přilehlými břehovými společenstvy západně od města Stará Boleslav

•

RBK Vinořský potok a Hrušovský rybník - regionální biokoridor na k.ú. Popovice, jihozápadně od Brandýsa nad Labem, jedná se o vodní tok, rybník, louku, má stabilizační, vodohospodářský krajinotvorný a biologický význam, je zde útočiště vodní fauny, v rákosinách a vrbinách hnízdí ptactvo. Ze vzácných a ohrožených druhů flóry se zde nachází krtičník stinný (Scrophularia umbrosa), z fauny jsou to pak z ptáků bramborníček hnědý, lejsek šedý, z plazů užovka obojková, z obojživelníků ropucha obecná a zelená, skokan krátkonohý a zelený, z bezobratlých je to škeble rybniční. Biokoridor je využíván ke sportovnímu rybolovu a chovu ryb, ke koupání a částečně i zemědělsky.

•

RBK 2 Břehy Labe - funkční regionální biokoridor

•

RBC 1 Probošťák - navrhované regionální biocentrum zahrnující Proboštský rybník, Očko, současnou pískovnu a jejich břehové porosty (jedná se o tři umělá jezera po těžbě štěrkopísku s přilehlými břehy, z nichž dvě již mají stabilizované břehy a jsou rekreačně využívané

•

LBC 3 Remíz V Nejtku - navrhované lokální biocentrum, které představuje vysázený remíz na břehu Labe s významnou hustotou hnízdících ptáků, jedná se o plochu cca 2 ha na jejíž osázení byly použity topol černý, jasan a lípa

•

LBC 183 Na újezdě - funkční lokální biocentrum na pravém břehu Labe cca 1 km od Borku, jedná se o neporušenou tůň se zachovalými břehovými porosty stromů a dále několik menších vodních ploch s ostrůvky a enklávami porostlými vodními mokřadními společenstvy

FileName: SaveDate:



Strana: 28 z 154


Prvky ÚSES regionálního a nadregionálního charakteru mají dnes již prostorové parametry a zajištění jejich funkčnosti spočívají ve správném způsobu hospodaření. Pro lesní pozemky (PUPFL) to konkrétně znamená obnovu přirozené dřevinné skladby dle stanoviště. Pro zemědělskou půdu (ZPF) se jedná o obnovu květnatých luk a doplnění zeleně, v nivách vodotečí provést revitalizační opatření sledující mimo jiné doplnění břehových porostů, ochranného zatravnění, obnovu malých vodních nádrží či poldrů. Konceptem ÚP jsou vymezeny následující skladebné části ÚSES: dílčí části nadregionálního biokoridoru K 10 v prostorech jeho vodní a nivní osy: vložené regionální biocentrum K 10/RBC 1456 Proboštské rybníky, vložená lokální biocentra K 10/LBC 1 - K 10/LBC 6 a úseky mezi vloženými biocentry K 10/1 - K 10/8 (regionální biocentrum K 10/RBC 1456 Proboštské rybníky zasahuje na území města jen částí své celkové plochy); regionální biocentrum (RBC) 1455 Na Vinořském potoce, zasahující na území města jen menší částí své celkové plochy; regionální biokoridor RK 1152, sestávající z vložených lokálních biocenter RK 1152/LBC 7 - RK 1152/LBC 10 a úseků mezi biocentry RK 1152/1 - RK 1152/5; lokální biocentra LBC 11 - LBC 15 (LBC 11 a pravděpodobně i LBC 12 zasahují na území města jen částí své celkové plochy); lokální biokoridory LBK 1 - LBK 11 (většinou zasahující na území města jen částí své celkové plochy). Interakční prvky Síť biocenter a biokoridorů je nezbytným základem ekologické stability. Tato síť je dále doplněna navazujícím systémem interakčních prvků, navrženým s důrazem na alespoň základní rozčlenění odlesněných částí krajiny. Metodickými podklady pro tvorbu ÚSES nejsou stanoveny žádné konkrétní požadavky, které by výrazněji omezovaly výslednou podobu interakčních prvků. Interakční prvky mohou mít tudíž velice rozmanitý charakter (např. náletových porostů dřevin, ovocných a okrasných alejí, polokultruních a ladních bylinných porostů apod.) a často plní v krajině vedle funkcí ekologických i jiné významné funkce (např. půdoochrannou vodohospodářskou, estetickou). Veškeré prvky ÚSES jsou navrženy mimo zastavěná území tak, aby plnily svoji funkci nebo byly v rámci různých akcí doplněny tak, aby v budoucnu svou funkci plnily. Při údržbě a doplnění prvků ÚSES je třeba dbát několika základních zásad, které přispějí ke zvýšení funkčnosti i odolnosti nenadálým jevům. Při výsadbách používat autochtonní druhy dřevin, a to jak stromů, tak keřů. V biocentrech a biokoridorech plánovat postupnou obnovu s cílem druhové a věkové rozrůzněnosti. Obnovené, výchovné a udržovací práce provádět mimo období kvetení a rozmnožování organismů.

2.7.2 Zvláště chráněná území Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění uvádí, že území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze vyhlásit za zvláště chráněná, přitom se stanoví podmínky ochrany. Z hlediska širších vztahů v rámci města Brandýs nad Labem - Stará Boleslav jsou v lokalitě tyto chráněná území: •

Přírodní památka Černý Orel - komplex bývalých královských lesů severně od Brandýsa nad Labem, ve vzdálenosti cca 1 km od okraje města Stará Boleslav, k.ú. Otradovice, rozloha cca 9 ha. Chráněný je celý přírodě blízký ekosystém typické kyselé doubravy na štěrkopískové terase. Nachází se zde zejména traviny, dále zde roste konvalinka vonná, jestřábník mnoholistý, černýš luční a bělozářka větvitá. Hnízdí zde běžné druhy lesních ptáků, jako brhlík lesní, strakapoud velký, budníček lesní a holub hřivnáč.

•

Přírodní památka Hluchov - jihozápadně od Staré Boleslavi, k.ú. Stará Boleslav, rozloha cca 7 ha; zbytek lužního lesa s typickými zástupci fauny a flóry lužních lesů, vegetaci tvoří jarní efemery, ve stromovém patře dub letní, lípa srdčitá, olše lepkavá aj., faunu zde zastupují xylofágní a teplomilní bezobratlí, datlovití ptáci, pěvci (slavík obecný), netopýrovití aj.

FileName: SaveDate:



Strana: 29 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí •

Přírodní památka Kuchyňka - západně od Brandýsa nad Labem (cca 3,5 km), k.ú. Brázdim, rozloha cca 4 ha. Významné geologické, paleontologické a archeologické naleziště - fosilie druhohorního moře, stanoviště aurignacienského člověka, význačná krajinná dominanta, lokalita flóry i fauny.

Město Brandýs nad Labem není součástí žádného velkoplošného zvláště chráněného území, neleží v národním parku nebo chráněné krajinné oblasti. Přímo v dotčeném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace. Nedaleko města se nachází EVL Černý Orel (CZ0214004), která je současně přírodní památkou (viz výše).

2.7.3 Lokality NATURA 2000 Nařízením vlády byl dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, stanoven národní seznam evropsky významných lokalit. V dotčeném území není vymezena evropsky významná lokalita, nejbližší taková lokalita je EVL Černý Orel (CZ0214004), která je současně přírodní památkou. Krajský úřad Středočeského kraje ve stanovisku k návrhu zadání územního plánu Brandýs nad Labem Stará Boleslav vyloučil významný vliv na EVL.

2.8. Hmotný majetek a kulturní památky • Ochrana nemovitých kulturních památek V katastrálním území Brandýs nad Labem a Stará Boleslav se nacházejí uvedené nemovité kulturní památky, podléhající zákonu č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o státní památkové péči a evidované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky. Nemovité kulturní památky v k.ú. Brandýs nad Labem: číslo rejstříku 19114/2-1992 2406/2-1993 44886/2-2027 20721/2-2008 16857/2-2009 17829/2-4110 26214/2-2005 20602/2-2012 26458/2-2011 85327/2-2026 27514/2-2004 30096/2-4106 16575/2-1994 21926/2-4107 39280/2-4108 21094/2-4202 36436/2-1995 17420/2-1996 45877/2-1997 40113/2-1998 21408/2-1999 39857/2-2000 34398/2-1991 23815/2-2001 29602/2-4201 38053/2-2794 10096/2-4247 18017/2-2002 21842/2-2003 FileName: SaveDate:

památka kostel sv. Petra kostel sv. Vavřince kaple se zvonicí hřbitov židovský hřbitov výklenková kaplička výklenková kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého krucifix krucifix sýpka silniční most se sochou sv. Jana Nepomuckého radnice děkanství měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům synagoga venkovská usedlost kostel Obrácení sv. Pavla rezidence městský dům tzv. Červený dům katovna vodní mlýn zámek pivovar zámecký


umístění ul. Na Hrádku, Brandýs nad Labem ul. Na Nižším Hrádku, Brandýs nad Labem Vrábí, Brandýs nad Labem Brandýs nad Labem ul. Kostelecká, Brandýs nad Labem Brandýs nad Labem SZ okraj Brandýsa nad Labem při stadionu v Brandýse nad Labem při čp. 1406 v Brandýse nad Labem Vrábí, Brandýs nad Labem při zámku v Brandýse nad Labem č.p. 1, Brandýs nad Labem ul. F. X. Procházky 24, Brandýs nad Labem na náměstí, č.p. 32, Brandýs nad Labem ul. Ivana Olbrachta 38, Brandýs nad Labem Valdštejnský dům - č.p. 61, Brandýs nad Labem ul. Pražská 67, Brandýs nad Labem na náměstí č.p. 97, Brandýs nad Labem na náměstí č.p. 98, Brandýs nad Labem na náměstí č.p. 99, Brandýs nad Labem ul. Na potoce 140, Brandýs nad Labem Na nižším hrádku 152, Brandýs nad Labem ul. F. X. Procházky 162, Brandýs nad Labem Na vyšším hrádku 185, Brandýs nad Labem Na vyšším hrádku 190, Brandýs nad Labem ul. S. K. Neumana 213, Brandýs nad Labem ul. Na celné 389, Brandýs nad Labem nad řekou, č.p. 402, Brandýs nad Labem při řece, č.p. 405, Brandýs nad Labem Zakázka/Dokument: C1072-11-0/Z01 Vydání: 01

Strana: 30 z 154


18202/2-4109

venkovský dům

Vrábí, Seifertova, Brandýs nad Labem

Nemovité kulturní památky v k.ú. Stará Boleslav: číslo rejstříku 20488/2-4119 34337/2-2016 18096/2-2014 26445/2-2017 22582/2-2018 35796/2-2013 21479/2-4120 29369/2-4118 17921/2-2019 27473/2-2020 29075/2-2021 14546/2-4113 104229 27474/2-4114 44588/2-2023 42185/2-4112 23133/2-2024 102501 21779/2-2025 19856/2-4115 33475/2-2022 18798/2-4116 49776/2-4371 26487/2-4117 50359/2-4414 101142

památka hrad, zřícenina a archeologické stopy kostel Panny Marie kostel sv. Václava a kostel sv. Klimenta kaple bl. Podivena kaple sv. Rocha městské opevnění městské opevnění - Šance, archeologické stopy krucifix děkanství kapitulní rezidence proboštství měšťanský dům škola farní, bývalá vila měšťanský dům měšťanský dům rezidence kanovnická měšťanský dům myslivna - bývalá měšťanský dům hospoda Císařská měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům vila Pachlova vila

umístění Stará Boleslav na náměstí ve Staré Boleslavi ul. Maxe Švabinského, Stará Boleslav na ul. Boleslavská ve Staré Boleslavi ul. Maxe Švabinského, Stará Boleslav Stará Boleslav Houšťka a též Hluchov, Stará Boleslav původně Hluchov, Stará Boleslav ul. Maxe Švabinského 1, Stará Boleslav č.p. 31 ve Staré Boleslavi č.p. 61 ve Staré Boleslavi č.p. 62 ve Staré Boleslavi U Staré školy 65, Stará Boleslav ul. Lázeňská 70, Stará Boleslav na náměstí, č.p. 101, Stará Boleslav nám. Míru 103, Stará Boleslav ul. Maxe Švabinského 108, Stará Boleslav ul. Maxe Švabinského 111, Stará Boleslav ul. Maxe Švabinského 131, Stará Boleslav ul. Maxe Švabinského 133, Stará Boleslav náměstí, č.p. 160, Stará Boleslav nám. Míru 185, Stará Boleslav ul. Hálkova 301, Stará Boleslav ul. Maxe Švabinského 370, Stará Boleslav Vestecká 871, Stará Boleslav Vestecká 880, Stará Boleslav

Dále se ve městě nachází národní kulturní památky: - Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi, č.rej. 187, areál kostela je tvořen budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky - Kostely sv. Václava a sv. Klimenta ve Staré Boleslavi, č.rej. 188, dvojice kostelů a jiné nemovité objekty na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky Městská památková zóna je vyhlášena od roku 1992 jak v Brandýse nad Labem (č. rej. 2126), tak i ve Staré Boleslavi (č. rej. 2127). Ve Staré Boleslavi se v památkové zóně nacházejí památky kostel Panny Marie, kostel sv. Václava a kostel sv. Klimenta a farní škola. • Ochrana archeologických lokalit Stará Boleslav patřila mezi nejméně archeologicky prozkoumané raně středověké lokality. Obrat nastal koncem 80. let 20. století, kdy byl v souvislosti se stavebními pracemi proveden záchranný archeologický výzkum v centru města. Archeologické nálezy potvrdily, že hradiště vzniklo v době, do níž jsou jeho počátky kladeny písemnými prameny, tedy začátkem 10. století. V té době založil bratr knížete Václava Boleslav při soutoku Labe a Jizery hradiště. Jak dokazují archeologické výzkumy, mělo původní hradiště akropoli a předhradí. V centru akropole se dodnes nacházejí raně středověké kostely sv. Václava a sv. Klimenta. Torzovité nálezy v místech vykopávek potvrzují datování keramického materiálu do 10. století. Na akropoli byly v roce 1992 objeveny zbytky třetího kostely, jehož existence nebyla doložena v žádných písemných materiálech. V místech stavby byly kromě zbytků základů objeveny např. zlomek raně středověké dlaždice, soubor dutého skla a FileName: SaveDate:



Strana: 31 z 154


dvě drobné mince Václava IV. z druhé poloviny 14. století. I v předhradí byl získán cenný archeologický materiál. Za zmínku stojí především dříve neznámá denárová ražba malého střižku z období po roce 1100, kopí a další bodná zbraň. V roce 1992 vyhlásilo ministerstvo kultury České republiky historická jádra obou města za památkové zóny. Dle § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů je správní území města Brandýs nad Labem a Stará Boleslav územím s archeologickými nálezy (ÚAN) I. kategorie (dle metodiky Státní archeologický seznam ČR). Území s archeologickými nálezy také splňují podmínky pro to, aby město bylo považováno za území s výskytem archeologického dědictví ve smyslu Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidované) vyhlášené pod č. 99/2000 Sb. V katastrálním území Brandýs nad Labem jsou to např. území: U sv. Anny, u železniční stanice, u skladiště u Záhořské svodnice, u skladiště za sv. Annou, pole U Světice, v Livách (u kříže), dále intraviliánu Brandýsa nad Labem, středověké a novověké jádro města Vrábí, jihovýchodní okraj města Brandýs, průmyslová zóna Vrábí, dům pana Machara v Královicích. V katastrálním území Stará Boleslav jsou to území: u Tůní (Hluchov), novověké jádro města Královice, intraviliánu města Stará Boleslav, lesík v Hluchově, východní okraj města Stará Boleslav a území Z až SZ od komunikace E65. Investor záměru v tomto území je povinen oznámit záměr zemních prací Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území archeologický výzkum v rozsahu nutném pro zajištění ochrany a záchrany archeologických památek. V případě, kdy budou skrývkou, výkopem nebo jiným zásahem do terénu, narušeny archeologické struktury, bude nutno, ve smyslu ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, zajistit záchranný archeologický výzkum. • Ochrana tzv. památek místního významu V řešeném území se vyskytují také architektonicky významné stavby, které nejsou evidovány jako kulturní památky, přesto mají svůj kulturní a urbanistický význam, tzv. památky místního významu. Tyto památky budou zohledněny a akceptovány při realizaci územního plánu Brandýs nad Labem - Stará Boleslav.

2.9. Dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Silniční doprava Územím města procházejí následující silnice: - R10 Praha - Mladá Boleslav - Turnov - II/101, II/245, II/331, II/610 - komunikace III. třídy, místní komunikace Silnice R10 je vedena mimo zastavěné území města. Tvoří dopravní tepnu z Prahy do průmyslové Mladé Boleslavi. Na základě stanoviska Ředitelství silnic a dálnic ČR (č.j. 17533-ŘSD-10-311) nebudou v ochranném pásmu stávající rychlostní silnice R10 situovány návrhové plochy pro bydlení. Výjimky z tohoto pravidla jsou podmíněny dodržením Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., pro chráněné vnitřní a venkovní prostory staveb. U případných nových lokalit bude dopravní obsluha a připojení řešeno prostřednictvím místních komunikací a silnic nižších tříd tak, aby nevznikala nová připojení na stávající rychlostní silnici R10. Silnice II/101 náleží v této oblasti k takzvanému aglomeračnímu okruhu kolem Prahy. V současné době plní funkci tangenciálních vztahů vůči jádru regionu (Praze). Návrh ZÚR Středočeského kraje vymezuje koridor pro umístění stavby D063 – aglomerační okruh: úsek obchvat Brandýsa nad Labem a Záp. Šířka koridoru je stanovena v ZUR Středočeského kraje na 180 m pro silnice II. a III. třídy, přičemž šířky mohou být proměnné, resp. menší, v závislosti na podmínkách průchodu koridoru daným územím. Přeložka silnice II/101 je v řešeném územním plánu navržena jako jihozápadní obchvat v úseku mezi obcí Zápy s napojením do stávající trasy v ulici Kostelecká. Návrh vychází z dopravní studie kraje, šířka koridoru je navržena 100 m. Silnice je v průtahu města uvažována ve funkční třídě B jako sběrná komunikace s převážně dopravním významem s částečně přímou obsluhou území v kategorii MS2 12/8/50 a mimo obec S 9,5/70.

FileName: SaveDate:



Strana: 32 z 154


Silnice II/245 spojuje Brandýs nad Labem s Českým Brodem. Začíná na Komenského náměstí v Brandýse nad Labem a je vedena ulicí Královická mimo řešené území ve směru na Čelákovice. Silnice II/331 je významnou silnicí II. třídy propojující větší sídelní útvary severně od Labe. V řešeném území se nachází ve Staré Boleslavi, kde ulicí Okružní a Mělnická opouští řešené území ve směru na Mělník a ulicí Boleslavská v peáži se silnicí II/610 opouští město směrem na Lysou nad Labem. Návrh ZÚR Středočeského kraje vymezuje koridor pro umístění stavby D156 – silnice II/331: Stará Boleslav, přeložka. Šířka koridoru je stanovena v ZÚR Středočeského kraje na 180 m pro silnice II. a III. třídy, přičemž šířky mohou být proměnné, resp. menší, v závislosti na podmínkách průchodu koridoru daným územím. Přeložka silnice II/331 je v řešeném územním plánu navržena jako severní obchvat města Stará Boleslav od křížení s R10 a II/610 po napojení do stávající stopy za ulicí Mělnická. Silnice je v průtahu města uvažována ve funkční třídě B jako sběrná komunikace s převážně dopravním významem s částečně přímou obsluhou území v kategorii MS2 12/8/50 a mimo obec S 9,5/70. V současnosti je na trasu komunikace vydáno územní rozhodnutí, takže dopravní plocha pro ni určená je již upřesněná do reálné šířky. Silnice II/610 je významnou komunikací z Prahy na severovýchod vedenou téměř souběžně s trasou rychlostní komunikace R 10. Do řešeného území vstupuje ve směru od Prahy ulicí Pražská až na Masarykovo a Komenského náměstí. Odtud pokračuje ulicí Ivana Olbrachta a Maxe Švabinského do Staré Boleslavi, kterou prochází přes Mariánské náměstí a ulicí Boleslavská opouští řešené území jako přivaděč k R 10. Vzhledem k negativním účinkům dopravy ve staré zástavbě Staré Boleslavi a požadavku na zklidnění centra Staré Boleslavi, byla navržena přeložka silnice II/610. Přeložka je navržena jako západní obchvat městské památkové rezervace přes ulici Lhotecká, variantně řešeno přes přírodní památku Hluchov. Ve variantě I východní stopou a ve variantě II západní stopou. Silnice je v průtahu města uvažována ve funkční třídě B jako sběrná komunikace s převážně dopravním významem s částečně přímou obsluhou území v kategorii MS2 12/8/50 a mimo obec S 9,5/70. Z hlediska širších vztahů je určujícím prvkem řešení předkládaného územního plánu přeložka silnice II/101, přeložka silnice II/331 a přeložka silnice II/610. V rámci územního plánu jsou navrženy plochy dopravní infrastruktury a plochy veřejných prostranství (jejich součástí jsou místní komunikace) z důvodu obsluhy rozvojových lokalit. Důraz je kladen na ochranu historických hodnot a především plochy pro bydlení a občanskou vybavenost. Silnice III. tříd mají mimo město pouze místní význam a napojují území na nadřazenou silniční síť. Ze silnic je prováděna dopravní obsluha jednotlivých objektů, které navazují na zástavbu. V souvislosti s navrhovanými přeložkami silnic II. tř. a rozvojovými lokalitami jsou navržený následující úpravy. V řešeném územním plánu je vzhledem k dopravní obslužnosti rozvojových lokalit ze silnice III/2451 a k nedostatečným šířkovým poměrům navrženo rozšíření a přeložka silnice III/2451 v úseku Nad Praporcem, ulice Lesní. V souvislosti s přeložkou silnice II/101 je navrženo nové napojení III/2448 na II/101 a nové napojení III/0101 na přeložku II/101. V zástavbě budou komunikace navrženy dle ČSN 73 6110 ve funkční skupině B jako sběrné komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů v kategorii MS2 10/6,5/50, mimo obec v kategorii S 7,5/60. Obslužné komunikace: Z důvodu dopravní obslužnosti návrhových ploch a rozvojových lokalit jsou nové místní komunikace funkční skupiny C navrženy v lokalitách Dřevčická – Průmyslová a Nad Vinořským potokem. Dále je navrženo nové propojení Kralupská – Brázdimská, prodloužení Josefa Truhláře k přeložce II/331 a napojení Mělnické na přeložku II/331. Další méně významné místní komunikace jsou navrženy pro obsluhu ostatních návrhových ploch. Některé z obslužných komunikací budou současně sloužit pro cyklistickou a pěší dopravu. Železniční doprava Železniční doprava je v řešeném území zastoupena železniční tratí regionálního charakteru č. 074 Čelákovice Neratovice se 3 zastávkami v Brandýse nad Labem. Trať prochází pouze městskou částí Brandýs nad Labem. Jedná se o regionální jednokolejnou trať. Vedení železniční tratě je možno považovat za stabilizované. Severním okrajem řešeného území prochází dvojkolejná železniční celostátní trať č. 072 Lysá nad Labem – Ústí nad Labem s traťovou rychlostí 120 km/hod. Trať je provozována s elektrickou trakcí. V řešeném území se nachází na trati č. 072 železniční stanice Stará Boleslav. Z nadřazené ÚPD nevyplývá v řešeném území žádný návrh železniční trasy. Území se nedotýká trasa koridoru vysokorychlostní tratě.

FileName: SaveDate:



Strana: 33 z 154


Cyklistická doprava Územím prochází 2 cyklotrasy: - trasa č. 0019 Přerov nad Labem - Kostelec nad Labem (cca 23 km) - trasa č. 24 "Labská" Vysoká nad Labem - Mělník (cca 150 km) Dálková cyklistická „Labská“ trasa č. 24 přesahuje svou délkou území kraje. Začíná ve Vrchlabí, prochází městy Hradec Králové, Pardubice, Kolín, Poděbrady, Nymburk, Mělník, kde je napojena na dálkovou trasu č.2, která pokračuje podél řeky Labe až do Německa. Je navržena přeložka trasy č. 24 přes řeku Labe okolo Proboštských jezer v souvislosti s cílovým stavem těžby štěrkopísku. Cyklistická trasa má koridor šířky obvykle 3 metry pro oba směry. Regionální cyklistická trasa č. 0019 je vedena mezi městy Přerov nad Labem – Kostelec nad Labem. V řešeném území prochází po nábřeží řeky Labe a okolo zámku. Pěší doprava Historické centrum není uvolněno od průjezdné dopravy, čímž je zatíženo negativními vlivy dopravy. Hlavní pěší trasa je vedena v Brandýse nad Labem z prostoru železniční stanice přes Masarykovo náměstí k zámku a k řece Labe. Oboustranné chodníky jsou v zastavěném území téměř podél všech komunikací. Je navržena nová pěší lávka přes řeku Labe v místě historického mostu pod zámkem, na ni navazuje nově navržená lávka přes druhé rameno řeky Labe v blízkosti zdymadla. Pro propojení brandýské části s rekreační oblastí Proboštských jezer je navržena nová lávka pro pěší a cyklisty. Je navržen nový pěší okruh v rámci lokality Houšťka k R10. Pěší trasa má koridor šířky obvykle 2 metry. V řešeném území existuje několik značených turistických tras. K zámku v Brandýse nad Labem je přivedena zelená trasa z Kostelce nad Labem a modrá turistická trasa z Čelákovic, která pokračuje přes Labe a Hluchov do Staré Boleslavi. Z Mariánského náměstí ve Staré Boleslavi je vedena modrá trasa do Lhoty a zelená a žlutá trasa do Sojovic. Vodní doprava Řešeným územím prochází trasa vodní dopravy na středním toku řeky Labe. Jedná se o kanalizovaný tok IV. třídy. Trasa vodní cesty je stabilizovaná, v řešeném území se v rámci plochy vodního toku nachází jednolodní plavební komora a vývaziště, které je řešeno v rámci plochy vodního toku. Kotviště s manipulační plochou na břehu se nachází v prostoru pod komorou. Maximální rozměr plavidla na trase je 84 x 11,5 m, ponor 210 cm, podjezdná výška 370 cm. Plavební komora se nachází vedle jezu. Udržováním vzduté hladiny v jezové zdrži zajišťuje potřebné hloubky a vyhovující podmínky pro plavbu. Vodní dílo obsahuje objekty jezu, malé vodní elektrárny, plavební komory a rybího přechodu. Plavební komora je od jezu a vodní elektrárny oddělena ostrovem. Technická infrastruktura Zásobování pitnou vodou Zásobování řešeného území vodou je ze tří zdrojů: a) Káraný b) Prameniště Motorlet c) Prameniště Na Praporci Zásobování vodou je ve dvou tlakových pásmech, Brandýs nad Labem horní a Stará Boleslav dolní tlakové pásmo. Z přívodného vodovodu z vodárny Káraný do Prahy je voda přiváděna do zemního vodojemu a dále čerpána pro horní tlakové pásmo do věžového vodojemu. Z přívodného vodovodu Káraný jsou zásobeny přes Dřevčice i Popovice. Z prameniště Motorlet a Na Praporci je voda dopravována výtlačným zásobním řadem do vodovodní sítě do Staré Boleslavi a do dolního tlakového pásma Brandýsa nad Labem a přebytek vody je odváděn do zemního vodojemu. Pro navrhovaný stav je nutno zvětšit akumulaci vody nebo zajistit zvýšenou dodávku vody. FileName: SaveDate:



Strana: 34 z 154


Nově navrhované plochy pro zástavbu budou napojeny na veřejný vodovod prodloužením stávajících místních vodovodních řadů. K zajištění využitelnosti dalších zdrojů vody byl proveden hydrogeologický průzkum v oblasti zdrojů pro zařízení vojenské správy, odkud by se jímaly přebytky vody (cca 20l/s). Dodávka z vlastních zdrojů by tak byla 44-46l/s. Odkanalizování města Z městských částí Brandýs nad Labem a Stará Boleslav jsou odpadní vody odváděny na čistírnu odpadních vod převážně jednotnou kanalizací, na nově budovaných lokalitách oddílnou kanalizací. Na kanalizaci jsou kromě obyvatelstva a běžné občanské vybavenosti napojeni i významnější producenti, drobné provozovny. Nadmořská výška zástavby se pohybuje v rozmezí 167 - 226 m n.m. V Boleslavi je v centrální části jednotná kanalizace, z okrajových částí jsou odpadní vody přečerpávány 12 čerpacími stanicemi. Na jednotné kanalizaci jsou 3 odlehčovací komory, připojeno na kanalizaci je cca 83% obyvatel. V severovýchodní části Staré Boleslavi, oddělené od centrální části města rychlostní komunikací R10, jsou dešťové vody vsakovány a veřejnou kanalizací je odváděna pouze splašková voda. Čistírna odpadních vod je situovaná na pravém břehu Labe. Jedná se o mechanicko-biologickou ČOV s kapacitou pro 20000 EO, pro hydraulické zatížení odpadních vod: Q24m Q24 Qd Qmax Qdešt BSK5 CHSK NL

3

3000 m /den, 34,7 l/s 3 4500 m /den, 52,1 l/s 3 5400 m /den, 62,5 l/s 103,1 l/s 120,0 l/s 1200 kg/d 267 mg/l 2400 kg/d 533 mg/l 1100 kg/l 244 mg/l

Čistírna odpadních vod byla intenzifikována a uvedena do zkušebního provozu 23.2.2010. V Popovicích jsou dešťové vody odváděny do Vinořského potoka, splaškové vody jsou akumulovány v jímkách a odváženy na ČOV. Dešťové vody jsou vyústěny do Vinořského potoka. Zásobování elektrickou energií Současný stav zásobování elektrickou energií je na dobré úrovni. Lze tvrdit, že většina požadavků na navýšení příkonu v řešeném území je uspokojena v požadované výši a termínu. Tento stav je důsledkem dvou zásadních skutečností, z nichž jednou je stávající technický stav DS a druhou je schopnost distributora elektrické energie reagovat na požadavky odběratelů. Technický stav distribuční soustavy (DS) 110 kV (vedení územím pouze prochází) je na úrovni, která v současné době uspokojuje požadavky území. Vlastní území je ovšem napájeno z distribuční transformovny 110/22 kV Toušeň, která prakticky neumožňuje nárůst odběrů v řešeném území. Zájmovým územím prochází vedení 400 kV V 410 z el. stanice Výškov do el. stanice Čechy Střed. Toto vedení plánuje ČEPS, a.s. přestavět na vedení 2x400 kV, přičemž v k.ú. Popovice u Brandýsa nad Labem a Brandýs nad Labem bude přestavba probíhat ve stávající trase a nedojde k rozšíření ochranného pásma. Realizace přestavby je plánována v letech 2015-2017 a neovlivní územní plán z hlediska prostorového. Transformovna TR 110/22 kV Toušeň – napájí prakticky výhradně řešené území, výkonem je schopná pokrýt drobný nárůst příkonu, nicméně pro cílový stav není kapacitně dostatečná. Transformovna TR 110/22 kV Brandýs nad Labem. Pro cílový stav rozvoje území se vybuduje uvedená transformovny včetně dvojitého přívodního vedení 110 kV v délce cca 1,2 km. Transformovna 110/22 kV je navržena pro transformační výkon 2x40 MVA. Tato stavba zásadního významu je ve výkresové části polohopisně lokalizována značkou. Plocha potřebná k jejich výstavbě (čistý půdorys venkovní transformovny cca 0,35 ha) nevyvolává potřebu vymezení plochy technické vybavenosti, je technickou vybaveností funkčních ploch. Postupně vznikající nároky ploch na zajištění dodávky elektrické energie vyvolají potřeby rozvoje uvedeného segmentu DS. Sítě 22 a 0,4 kV se budou v návrhových plochách ukládat přednostně jako FileName: SaveDate:



Strana: 35 z 154


podzemní, kabelové. Pro ukládání těchto sítí je nezbytné v podrobnější územně plánovací a projektové dokumentaci navrhovat dostatečně dimenzované koridory v koordinaci s ostatními sítěmi technické infrastruktury. Transformovny 22/0,4 kV, rozvodny 22 kV jsou technickou vybaveností funkčních ploch. Prostory nutné k výstavbě transformoven (půdorys distribuční transformovny do 30 m2, rozvodny cca do 50 m2) nevyvolávají potřeby vymezení ploch technické vybavenosti.

Zásobování plynem Jihozápadní částí řešeného území prochází trasy tranzitního plynovodu 2x DN 900,DN 1000, VVTL plynovodu 500/64, VTL plynovodu 500/25. Brandýs nad Labem – Stará Boleslav je napojen na VTL plynovod 500/25 dvěma přípojkami k VTL/STL RS 10 000 Královická a VTL/STL RS 3 000 Rolnická, ze kterých je veden STL plynovod k odběratelům a regulačním stanici RS STL/NTL. Část ulice Pražská v Brandýse nad Labem a stará část zástavby ve Staré Boleslavi je zásobena NTL plynovodem, zbývající část je zásobena ze STL rozvodu. Pro zásobení Popovic je navržena nová regulační stanice severně od zástavby a rozvod STL. Výhledové požadavky na plyn je možno uskutečnit napojením na stávající rozvod prodloužením plynovodních řadů. Předpokládaný nárůst potřeby plynu: Výhledově je uvažováno se 100 % napojením na plyn. Specifickou potřebu plynu uvažujeme pro jednu 3 3 kategorii - vaření, ohřev TUV, topení - hodnotou 2,0 m /h, 3000 m /rok. Nárůst potřeby pro obyvatele Brandýs nad Labem + Stará Boleslav: Var.1 - pro 1608 b.j. 3

Var.2 - pro 3248 b.j. 3

3

Q = 3216 m /h, 4 824 000 m /rok

3

Q = 6496 m /h, 9 744 000 m /rok

Pro celkový výhledový počet b.j. Brandýs a Boleslav: Var.1 - pro 7839 ob. 3

Var.2 – pro 9479 ob. 3

3

Q = 15 678 m /h, 23 517 000 m /rok

Q = 18 958 m /h,

3

28 437 000 m /rok 3

Stávající kapacita VTL regulačních stanic pro Brandýs a Boleslav je 13 000 m . Pro zajištění výhledové potřeby bude třeba zvětšit kapacitu VTL regulačních stanic, nebo navrhovanou VTL RS v Popovicích vybudovat větší a propojit STL do Brandýsa. 3

3

Potřeba plynu v Popovicích: pro 83 b.j.Q = 166 m /h, 249 000 m /rok Vytápění Území je zásobováno teplem ze stávajících zdrojů tepla, kterými jsou převážně domácí kotle na fosilní paliva a plynové kotle. Pro zástavbu v navrhovaných lokalitách je žádoucí maximálně využít ekologicky šetrné způsoby získávání tepla. Je nutné omezit používání fosilních paliv s vyšším obsahem síry a nespalitelných látek, které při spalování znečišťují přízemní vrstvu atmosféry. Nakládání s odpady Ukládání a třídění odpadů je řešeno mimo správní území města, proto v rámci návrhu územního plánu nejsou vymezeny plochy pro nakládání s odpady. Město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav má uzavřenou smlouvu na komplexní zajištění odpadového hospodářství s oprávněnou firmou, která zajišťuje jak sběr, třídění tak se stará o čištění veřejných ploch města. V Brandýse nad Labem je stabilizováno místo sběru tříděného odpadu při ulici Pražská. Ve Staré Boleslavi je stabilizováno místo sběru tříděného odpadu při ulici Mělnická. Zdroje znečištění v řešeném území jsou pouze lokálního významu. Místními producenty odpadů jsou kromě domácností zejména výrobní areály. Z odpadů produkovaných obcí je objemově nejvýznamnější tuhý domovní odpad.

FileName: SaveDate:



Strana: 36 z 154


2.10. Obyvatelstvo 1

Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let celkem Počet obyvatel ve věku 65 let a více celkem Míra registrované nezaměstnanosti (rok 2009)

17 317 119 65 2 396 2 479 4,54 %

Správní území města je tvořeno 3 katastrálními územími: k.ú. Brandýs nad Labem, k.ú. Popovice u Brandýsa n. Lab. a k.ú. Stará Boleslav. Město se nachází ve Středočeském kraji, leží severovýchodně od hlavního města Prahy (cca 20 km) a je současně obcí s rozšířenou působností (ORP) pro 58 obcí. Leží v nadmořské výšce 169 m n.m. Město Brandýs nad Labem - Stará Boleslav je souměstím dvou dříve samostatných měst, z nichž každé má svou bohatou historii. V roce 1960 byla obě města sloučena v jedno, nebyly akceptovány návrhy na nový název a zůstaly tedy zachovány původní historické názvy obou měst. Vznikl tak nejdelší název českého města. Stará Boleslav je spojena především s osobou sv. Václava, který byl zde roku 935 zavražděn a také Mariánskou poutní tradicí - Palladiem, jedná se o naše nejstarší poutní místo. Brandýs zažíval dobu své slávy v období Habsburků, kteří zde zvelebili zámek a často zde pobývali. Přestože obě části mají rozdílný kulturně-historický vývoj a odděluje je řeka Labe, obě přerostly v jeden logický celek. To potvrzuje i referendum v roce 1998, kdy se hlasující vyjádřili proti oddělení obou částí. Město má rozlohu 2 265 ha, z toho zastavěná plocha zabírá 152 ha, orná půda 1 155 ha a lesní půda 177 ha. Město má znak. Znak je rozdělen na 4 stejně velká pole, dvě pole tvoří znak českého lva, dvě pole sv. Václav na hradbách. Shodná pole jsou umístěna křížem proti sobě.

2.11. Pravděpodobný vývoj životního prostředí v území bez provedení koncepce Územně plánovací dokumentace je základním předpokladem k plánovanému rozvoji města v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje. Nedá se předpokládat, že by případná neexistence územního plánu zamezila jakýkoliv rozvoj Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi. Pro tento rozvoj by však chyběl základní plánovací podklad, což by pravděpodobně mělo za následek neřešení, případně nekoncepční řešení mnoha problémů rozvoje města. Toto by se projevilo především v negativním dopadu na urbanistickou strukturu a tím i v některých aspektech životního prostředí. Jednalo by se především o organizaci a zábory ZPF, lokalizací jednotlivých funkcí a využití ploch. Klimatické, geologické, geomorfologické a hydrologické poměry v řešeném území nebudou významně ovlivněny provedením či neprovedením koncepce. Charakteristiky vývoje na území města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav a v širším území •

•

1

Řešené území (správní obvod ORP) je charakterizováno především polohou u hranic s hlavním městem Prahou, přičemž navazuje na severovýchodní segment hranice území hlavního města. Území ORP má tvar „rohlíku“ a nevytváří prostorově ani funkčně autonomní celek. Naopak, základní a společnou vlastností je spádovost k hlavnímu městu, tedy do centra ležícího mimo řešené území. Přirozená spádovost vlastního administrativního centra ORP – města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav – je omezena de facto pouze na nejbližší okolí, přibližně ve vymezení správního obvodu města jako pověřeného obecního úřadu, a to ještě v kombinaci s minimálně stejně intenzivní spádovostí do Prahy, která překrývá vztahy do centra obvodu. Funkce řešeného území jsou tedy charakterizovány jednoznačným zařazením do příměstské oblasti Prahy – Pražského regionu. Přes řešené území ORP se navíc realizují regionální i dálkové vztahy do Prahy z míst ležících za vnější hranicí obvodu. Pražský region jako zdroj silných regionálních vztahů k hlavnímu městu zahrnuje rovněž podstatné části sousedních obvodů – Neratovicka, Mladoboleslavska, Lysecka a Českobrodska, které jsou realizovány přes řešené území ORP Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Silné příměstské vztahy k hlavnímu městu mají i některé obvody, ležící ještě v dalším

údaje k 31. 12. 2010 zdroj ČSÚ

FileName: SaveDate:



Strana: 37 z 154


„pásmu“, a sice Mělnicko, Nymbursko, Poděbradsko, Kolínsko a Kutnohorsko. Z uvedených vztahů je zřejmé, že kromě spádovosti celého území do centra ležícího mimo řešený správní obvod je území charakterizováno přenosem silných tranzitních vztahů. Z jejich intenzity a směrů vyplývá, že pomyslný „rohlík“ je po celé své délce příčně „rozřezán“ významnými silničními a železničními tahy v radiálním směru vůči Praze, zatímco intenzity vztahů v tangenciálním směru a možnosti jejich přenosu jsou velmi omezené. Tento stav opět nepřispívá k soudržnosti řešeného území jako celku. Intenzita vztahů v tangenciálních směrech je místy také poměrně vysoká, nejedná se však o vztahy se zdrojem a cílem v řešeném území, ale převážně o vztahy tranzitní. Úseky silnice II/101 (tzv. „aglomerační okruh“) a některých dalších komunikací jsou přetíženy vztahy tranzitu mezi významnými republikovými radiálami jako důsledek kapacitní neprůjezdnosti Prahy a neexistence silničního okruhu kolem Prahy v severovýchodním a severozápadním segmentu. Poloha řešeného území v Rozvojové oblasti Praha a v Pražském regionu vytváří předpoklady stability hospodářského pilíře. Jedná se totiž o oblast s nejvyšším počtem pracovních příležitostí v místě vůči počtu ekonomicky aktivních obyvatel, relativně snadno dostupnými pracovními příležitostmi v hlavním městě, nejnižší mírou nezaměstnanosti a vysokou dynamikou rozvoje. Ta se projevuje především nebývalým rozvojem bytové výstavby, která je nejvyšší v měřítku celé ČR. Environmentální pilíř je ve značně horším stavu než ostatní pilíře UR. Potenciál přírodního a krajinného zázemí přitom skýtá bohaté rezervy, a to nejen v tradičních koridorech podél velkých řek (Labe, Jizery, Vltavy), ale i v dosud „nezajímavé“ zemědělské krajině, kterou je třeba doplnit o krajinné prvky (zamezující mimo jiné vodní a větrné erozi) a vybudovat funkční územní systém ekologické stability.

•

•

•

•

V obcích širšího řešeného území převažují především rezidenční funkce.

Omezené prostorové možnosti rozvoje - omezující vliv dopravních koridorů a záplavového území. •

Nadále bude převažovat záporné saldo pohybu za prací, protože rozvoj zaměstnanosti lze očekávat především v sektoru tržních služeb (sektoru služeb vůbec), který se bude rozvíjet především v Praze. Z charakteristik lze odvodit následující tendence vývoje

•

Lze očekávat zvýšenou hybnost obyvatelstva zvláště při cestách do center a subcenter, ve kterých se Pro další vývoj území bude mít zásadní vliv proces suburbanizace, který byl identifikován zejména v Praze a jejím okolí, přičemž obdobné procesy lze očekávat v dalších větších okolních městech, kde se v současném stavu projevují pouze okrajově. Nadále bude pokračovat zahájený prudký rozvoj řešeného území správního obvodu ORP Brandýs nad Labem – Stará. Tento trend byl v severovýchodním sektoru Pražského regionu nastartován o něco později než v sektoru jižním a jihovýchodním, ale v současnosti se suburbanizační směry co do intenzity a vzdálenosti od jádra aglomerace prakticky vyrovnávají. V rámci řešeného území ORP rostla nejprve bytová výstavba a počet obyvatel v menších sídlech, teprve v posledních cca 5 letech nastává prudký rozvoj bytové výstavby také ve městech (Brandýs n. L. – St. Boleslav, Čelákovice) a lze očekávat jeho další pokračování, i když s určitým zpomalováním.

•

•

V návaznosti na proces suburbanizace bude pravděpodobně docházet i k suburbanizací podmíněnému hospodářskému rozvoji zejména v oblasti stavebnictví, obchodu, služeb a dopravy. Problémové okruhy, střety a rizika •

V zájmu posílení ekologické stability a obytné a rekreační kvality krajiny je vhodné rozšiřovat a zakládat plochy lesů, uplatňovat v nich vhodnou a odolnou druhovou skladbu stromů a nepřipustit jejich likvidaci z důvodů rozšiřování zástavby. Krajinu je třeba zpřístupnit a zprůchodnit pro člověka a tím mimo jiné zajistit její kontrolu a údržbu.

•

Životní prostředí obytných území úzce souvisí s hygienickými parametry, z nichž na první místo důležitosti se dostává znečištění hlukem. Největším zdrojem hluku v obytných územích je pak doprava, a to silniční, železniční a letecká. Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury je třeba posuzovat především s ohledem na celkové snížení tohoto znečištění, které působí vážné zdravotní problémy.

•

Značným ekologickým problémem obtěžujícím a likvidujícím značnou část přírodní fauny se stává intenzivní silniční a železniční doprava. Řešení tohoto problému u nových dopravních staveb je již samozřejmostí, je však třeba napravit situaci i v případě staveb již dříve realizovaných, a to v koordinaci s plánem ÚSES.

FileName: SaveDate:



Strana: 38 z 154


•

Nárůst dopravní hybnosti obyvatel, prodloužení každodenních cest za prací a do škol, životní styl a podmínky vyžadující používání pohodlné individuální dopravy též pro cesty za nákupy a zábavou – důsledkem toho je prudký nárůst intenzit silniční dopravy na infrastruktuře, která k tomu není technicky a kapacitně připravena, se všemi negativními důsledky – nehodovost, znečištění životního prostředí (hluk, exhalace), dopravní kongesce;

•

Nová obytná zástavba není doprovázena odpovídajícím rozvojem veřejné infrastruktury, zejména občanského vybavení, vytváří se jeho kapacitní deficit (zejm. školky, školy, zdravotnická zařízení, administrativa, správa, služby);

•

Není uspokojivě řešena vazba původních a nových částí města (prostorová, funkční), vznikají problémy sociální soudržnosti obyvatel; proti dalšímu rozšiřování zástavby vzniká odpor části starousedlíků i nových obyvatel;

•

Nová zástavba je často realizována v prostředí, které nemá odpovídající kvality a vazby na přírodní a rekreační zázemí a nemá ani dostatek veřejných prostranství; to pouze podporuje sociální izolovanost nových obyvatel.

•

Rizikem pilíře hospodářského rozvoje je místní dominance některých zaměstnavatelů a jejich orientace na výrobu pro automobilový průmysl tj. jednosměrný rozvoj s rizikem kolapsu celého hospodářství v případě recese v automobilovém průmyslu – to platí zejm. pro Brandýs n. L. – St. Boleslav, kde dominují podniky Siemens (Continental) a Bosal.

•

Podstatným problémem je poddimenzování a zastaralost dopravní a části technické infrastruktury. Dopravní problémy řešeného správního obvodu jsou úzce spjaty s řešením dopravy na úrovni celostátní, krajské a pražské. Důležitým požadavkem je proto dokončení silničního okruhu kolem Prahy a vybudování přeložek některých silnic krajského významu. Platná územně plánovací dokumentace, nadřazená územním plánům obcí, k tomu dává dostatečný koncepční podklad a nástroj, problém je v časové a finanční realizovatelnosti.

•

Rezervy jsou dosud v uplatňování preference veřejné (hromadné) dopravy osob a zvyšování její atraktivity oproti dopravě individuální. To je možné částečně řešit i bez velkých investic, uplatňováním vhodných organizačních a motivačních opatření.

•

Lokální problémy tvoří deficity občanské vybavenosti, které jsou zčásti kompenzovány vyjížďkou do hlavního města. To však má vliv na další zatížení dopravní sítě. Místně významné jsou rovněž deficity v sociální vybavenosti a službách.

FileName: SaveDate:



Strana: 39 z 154


3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY Podrobná analýza stavu životního prostředí je uvedena v kapitole 2. Charakteristika problémů a jevů životního prostředí v řešeném území se zvláštním významem vzhledem k předkládané změně územního plánu je uvedena v následující kapitole 4. Níže uvádíme charakteristiky životního prostředí a veřejného zdraví v rámci funkčního využití a krajinných hodnot urbanizovaného a neurbanizovaného území. Významné hodnoty území souvisí s estetickými kvalitami území, které je možno posuzovat ze dvou hledisek - z pohledu území se zvlášť vysokou estetickou hodnotou, tedy se zvlášť dochovaným krajinným rázem a z pohledu urbanizovaného území sídel, které souvisí s významnými kompozičními hodnotami.

3.1. Urbanizované území Urbanizované území tvoří plochy zastavěné a určené k zastavění. Většina sídel v širším území byla založena v nižších polohách, často na soutoku drobných toků nebo na úpatí hřbetů, ale vždy jsou citlivě usazena v krajině, zástavba nedosahuje na horizont, rozšiřuje se do nižších poloh. Významnou roli sehrávají v území dominanty, které jsou zároveň orientačními body v krajině. Město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav je souměstím dvou dříve samostatných měst, z nichž každé má svou bohatou historii. Proto v roce 1960, kdy byla obě města sloučena v jedno, nebyly akceptovány návrhy na nový název a zůstaly zachovány původní historické názvy obou měst. Vznikl tak nejdelší název českého města. Dvojměstí se nachází na okraji okresu Praha - východ ve výšce 175m n.m. K městu dále patří osady Kabelín, Královice, Vrábí, Hrušov, Popovice, Spořilov, Písek, Houšťka a Hluchov, nacházející se mezi oběma centry. Město leží u řeky Labe, která vzájemně odděluje obě centra urbanizovaného prostoru dotčeného území Brandýs a Boleslav, na okraji Mělnické kotliny. Severovýchodně od Boleslavi se nachází rozsáhlý les, zatímco zbytek okolí je bezlesý. Místní krajina je rovinatá, a tak nabízí zajímavé pohledy na různé města, třeba právě Starou Boleslav. Brandýs nad Labem – Starou Boleslav obchází z východní strany rychlostní silnice R10 Praha - Turnov a po obou stranách Labe leží železniční trať. Brandýsem vede železnice Neratovice - Čelákovice a kolem Boleslavi hlavní trať Lysá nad Labem - Ústí nad Labem. Historický vývoj řešeného území a významné památky urbanizovaného prostoru souměstí Město leží na obou březích Labe v úrodné Polabské nížině, což – spolu s blízkostí hlavního města Prahy, která je vzdálena jen asi 20 kilometrů – odedávna ovlivňovalo vývoj území dnešního města. Labe bylo významnou komunikační cestou a zejména v boleslavské části hranicí archeologických kultur a kmenových území. První zemědělci kolonizovali povodí Labe v mladší době kamenné. Ve městě nebo jeho blízkém okolí se nacházejí pozůstatky osídlení z doby kamenné i doby bronzové, z nichž nejstarší nad Kabelínem u Záp pochází z období 5500 – 4300 př. Kr. V nálezech na městském území jsou zastoupeny jak doba železná, tak období římské a období stěhování národů. Příchod Slovanů je doložen nálezy z 9. století. Stará Boleslav byla významnou lokalitou z počátků českého přemyslovského státu, zejména v souvislosti s expanzí kmene Čechů do zlického a charvátského území. Na ochranu labského brodu vzniklo na přelomu 9. a 10. století staroboleslavské hradiště. Významnou událostí v dějinách města byl vznik staroboleslavské kapituly v r. 1052, která tak je nejstarší v Čechách. V následujících staletích množství obyvatelstva značně vzrostlo a osídlení se rozšířilo směrem na východ. Za Karla IV. a Václava IV. byly na místě starých románských hradeb vybudovány nové, silnější. Často v těchto místech pobýval Karel IV., který tu lovil černou a vysokou zvěř. Staroboleslavský hrad byl za husitských válek pobořen Pražany. Písemné doklady z 12. století dokládají vznik kostelíka sv. Petra na břehu Vinořského potoka, písemné záznamy z přelomu 13. a 14. století dokládají existenci kostelíka sv. Vavřince. Postupně tu vzniklo městečko Brandýs s mostní pevností, na niž ještě dnes upomíná věž ze silného zdiva, koncem 15. století začleněná do východního křídla hradu, v 16. století přestavěného na honosný zámek. FileName: SaveDate:



Strana: 40 z 154


Za třicetileté války byly Stará Boleslav i Brandýs prakticky zničeny. V pobělohorské době se město Stará Boleslav stalo významným střediskem mariánského kultu. Roku 1680 Byla vybudována Svatá cesta z Prahy do Boleslavi, zahrnující řetěz kapliček s obrazy Panny Marie a sv. Václava. V důsledku tereziánských a josefínských reforem v 18. století se začala obě města rozrůstat, byla však znovu postižena válečnými útrapami. Za prusko-rakouské války v roce 1757 část Staré Boleslavi lehla popelem. Přímo u zdí mariánského chrámu byla svedena bitva, při níž padl pruský generál von Wartenberg. Do historie se zapsal rok 1813, kdy se na brandýském zámku sešli tři panovníci /císař František I., pruský král Vilém III. A ruský car Alexandr I./ spolu s vrchním velitelem koaličních protinapoleonských armád knížetem Karlem Schwarzenbergem, aby tu připravovali úder proti Napoleonovi I. Císař František v té době přesídlil z Jičína na brandýský zámek. Při úpravách okolí města byl objeven pramen s minerální vodou, který se v roce 1820 stal základem nedalekých lázní Houštka. Od poloviny 18. století vznikaly ve městě manufaktury a továrny a spolu s nimi se rozvíjely komunikace. Některé závody, například Melicharova továrna na zemědělské stroje založená v roce 1883, dosáhla věhlasu i za hranicemi a měla pobočky v mnoha evropských městech. Stará Boleslav Stará Boleslav je historicky starší než Brandýs o zhruba čtyři sta let. Boleslav bylo původně rané středověké přemyslovské údělné hradiště, které vzniklo pravděpodobně na přelomu 9. a 10. století. Proslavila jej pro Čechy významná historická událost, zavraždění knížete Václava bratrem Boleslavem u vchodu do kostela sv. Kosmy a Damiána 28. září zřejmě rok 935 (v církevní tradici se uvádí rok 929). Tento kostel podle tradice i podle nejnovějších archeologických výzkumů lze situovat do prostor románské krypty v kostele sv. Václava, která byla na místě kostela zbudována ve 12. století. Kníže Václav byl po smrti církví uznán za svatého a stal se hlavním patronem českého národa a morální posilou ve zlých dobách („Svatý Václave, vojvodo české země, nedej zahynouti nám ni budoucím“). Výjev bratrovraždy je vyobrazen v tzv. Vrábské kapli kostela sv. Václava na pískovcovém sousoší z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Svatováclavská tradice byla navíc umocněna v jedenáctém století vznikem staroboleslavské kolegiátní kapituly a vysvěcením nové basiliky sv. Václava v roce 1046. Do tohoto období zřejmě spadá i stavba románského kostela sv. Klimenta, který přiléhá ke kostelu sv. Václava. Kostel sv. Klimenta je cenný svou románskou freskovou výzdobou z druhé poloviny 12. století z výjevy ze života a mučednické smrti sv. Klimenta. Třetí románský kostel neznámého zasvěcení, jehož základy jsou zobrazeny v kamenné dlažbě na akropoli kostela sv. Václava, byl objeven archeologickým výzkumem v roce 1992 a jen umocňuje náboženský význam, který měla Stará Boleslav v raném středověku. Staroboleslavské lesy byly vždy oblíbeným místem pro honitbu, kam zajížděl s oblibou i císař Karel IV., který nechal obehnat hradiště novou kamennou zdí a zbudoval dvě vstupní brány, z nichž jedna se dodnes zachovala. O mnohem starší kamenné zdi vybudované Boleslavem I. dle římského způsobu se zmiňuje i kronikář Kosmas. Historikové této informaci dlouho nevěřili; archeologický výzkum, který ve Staré Boleslavi probíhal v roce 1992, však objevil základy tohoto zdiva v děkanské zahradě. Výsledky tohoto rozsáhlého průzkumu jsou zmapovány v expozici Stará Boleslav – obraz dějin v historických a archeologických pramenech, která je od května do října každý rok zpřístupňována ve staroboleslavské bráně. Temným obdobím byly pro Starou Boleslav husitské války, kdy většina staveb včetně kostela sv. Václava a boleslavského hradu lehla popelem. Od husitských válek význam Staré Boleslav upadal a byl znovu obnoven od poloviny 16. století příchodem jezuitů. Ti si zde postavili rezidenci a vytvořili kult tzv. Paladia České země, což byl měděný reliéf Madony s Ježíškem, který měl mít zázračnou uzdravující a ochrannou moc. Úcta k tomuto paladiu byla tak veliká, že k němu putovaly desetitisíce poutníků včetně panovníků, čemuž nestačil malý kostel Panny Marie a sv. Jiří a od roku 1613 se začalo s budováním raně barokního Kostela Nanebevzetí Panny Marie, který stavěl italský stavitel Jacoppo de Vaccani. Tento skvostný chrám je jednou z prvních barokních sakrálních staveb na českém území. V 18. století byl okolo chrámu vybudován ambit a jižní věž od stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Ke chrámu vedlo od Prahy 44 kapliček, které vznikly kolem roku 1680 a byly od sebe vzdáleny na délku Karlova mostu. Veliké Škody napáchala ve Staré Boleslavi podobně jako v Brandýsu „Třicetiletá válka“ kdy bylo ukradeno paladium, které bylo zpět odkoupeno za sto tisíc zlatých. Z barokních staveb jsou ve Staré Boleslavi zajímavé kanovnické domy z let 1733 – 1770, bývalé proboštství postavené v letech 1728 – 1734 dle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera, dále děkanství postavené Filipem Spannbeuckerem v letech 1710 – 1712, kaple blahoslaveného Podivena z roku 1738 snad dle Dientzenhoferova návrhu, Jezuitská rezidence z konce 17. století a císařský zájezdní hostinec Slovanský dvůr. FileName: SaveDate:



Strana: 41 z 154


V důsledku tereziánských a josefínských reforem se začala Stará Boleslav rozrůstat, byla však znovu stižena válečnými útrapami. Za prusko – rakouské války v roce 1757 lehla část staré Boleslavi popelem a přímo u zdi kostela Nanebevzetí Panny Marie byla svedena bitva, při níž padl pruský generál von Wartenberg. Ten je pochován v kryptě tohoto kostela a na památku bitvy je v severní zdi zazděná dělová koule. Roku 1820 byl v okolí města objeven pramen s minerální vodou, který se stal základem lázní Houštka. Dnes je lesopark Houštka jednou z nejcennějších relaxačních a sportovních oblastí v boleslavské části města, je zde atletické středisko mládeže Emila Zátopka, čestného občana města, který tu vytvořil 17 světových výkonů a rekordů, tenisový areál LTC Houštka, fotbalový stadion a letní kino. Nepochybně nejznámějším místem Staré Boleslavi je bazilika sv. Václava. No počátku 10. století stál na jejím místě kostelík sv. Kosmy a Damiána, u něhož jak uvádí Kosmova kronika – byl pravděpodobně 29. září 929 zavražděn kníže Václav. Na místě kostelíka založil Břetislav I. zděný kostel, dokončený v polovině 11. století. Z něho byla zachována pravděpodobně jen část Vrábské kaple, na niž je vyobrazeno zavraždění sv. Václava. Ve 12. století byla na místě tohoto kostela postavena trojlodní románská bazilika, která přes různé úpravy stojí dodnes. Uvnitř kostela je zajímavý Pašijový cyklus deseti obrazů ze 17. století. Jsou to repliky Škrétových obrazů. Unikátní je tzv. svatovojtěšská rukavice s vyšívanými obrazy, které pocházejí pravděpodobně ze 14. století. Ve Vrábské kapli je pískovcové sousoší z dílny Matyáše Brauna. Těsně vedle baziliky stojí drobná stavba, kostelík sv. Klimenta, která je nejstarší zachovanou stavbou ve Staré Boleslavi. Pochází z 11. století a má nejstarší nástěnné malby v Čechách, jejichž vznik se klade do doby kolem r. 1175. Oba kostely ohrazuje zeď, na níž jsou zasazeny pamětní desky významných osobností, které zde působily. Na východní straně, kde je dnes malý výklenek s pískovcovou sochou českého lva, údajně stával kamenný stolec jako upomínka na mír, který zde byl uzavřen v 10. nebo 11. století mezi českým knížetem Břetislavem I a německým panovníkem Jindřichem III. V osobě knížete Václava – mimo jiné zakladatele chrámu sv. Víta na Pražském hradě a později prohlášeného za svatého, patrona české země – se v průběhu celých dějin českého národa vytvořila osobnost mocného duchovního odkazu a významu. Proto se právem místo jeho tragické smrti ve Staré Boleslavi stalo prvořadným poutním místem českého národa, symbolem křesťanských a státní tradic, zvláště pak ve dnech svatováclavských oslav koncem září každého roku. Brandýs nad Labem První písemná zmínka o Brandýse nad Labem je z roku 1304, kdy se nejmenuje přímo tvrz ale trhová ves Brandýs s mostem a kostelem sv. Petra. Lze se ale oprávněně domnívat, že již v této době stála ochranná tvrz. Tuto tvrz založil rod Michaloviců, který ji vlastnil až do roku 1420. Poté byla v majetku Šlechtického rodu ze Šelmberka a Krajířů z Krajku. Johanka Krajířová z Krajku povolila městečku mnohé výsady, např. právo vařit pivo, solné právo a nechala také mostní tvrz přestavět na reprezentativní pozdně gotický hrad, jehož prvky, jako např. krásný zdobný arkýř na severní stěně, jsou dodnes patrné. V rozšíření hradu pak pokračoval její syn Konrád Krajíř z Krajku, který však v povstání proti králi, budoucímu císaři Ferdinandu I., o brandýské panství přišel. Brandýský zámek vznikl na místě původní mostní pevnosti, rozšířené koncem 15. století na hrad. Zámek za Krajíců budoval Matteo Borgorelli a po něm Ettore Vaccani. Na zámku rádi pobývali císaři Ferdinand I. a Maxmilián II., který zde často přebýval v letech 1579 – 1599. Stěny zámku byly postupně pokrývány sgrafitovou výzdobou. K zámku patří zahrada s bohatě zdobenou balustrádou, sochami, vodotrysky a kašnami, které zásoboval dřevěný vodovod. Jedním z jeho vývodů byla kamenná hlava delfína v manýristickém slohu, oblíbeném v rudolfinské době, která se dodnes a je součástí expozice. Do zahrady se vcházelo krytou chodbou na pilířích, zvanou Rudolfína či Josefínka. Zámek i zahrada byly velmi poškozeny za třicetileté války, kdy zde Švédové zbudovali opevnění, přičemž zbořili většinu kamenných staveb ve městě. Posledním majitelem zámku byl rakouský císař Karel, který v Brandýse a ve Staré Boleslavi už od mládí často pobýval. Po roce 1918 převzal zámek československý stát jako konfiskát habsburského majetku. Zámek a zahrada postupně chátraly, přestože byly čas od času část zámku nebo zahrady rekonstruovány. Od roku 1547 až do roku 1860 byl zámek v majetku královské komory a častým střediskem letních zábav a honiteb habsburského rodu. Ferdinand I. pak rozhodl o zásadní přestavbě hradu na zámek, rozšíření na čtyři křídla, výstavbě druhého patra a dřevěného vodovodu do zahrady a zámku. Z této doby (kolem 1550) jsou i první sgrafitová psaníčka na fasádě zámku. Velkou slávu zažíval Brandýs za císaře Rudolfa II., který

FileName: SaveDate:



Strana: 42 z 154


na zámku často pobýval. Ten také roku 1581 povýšil Brandýs na královské komorní město a hostil zde mnohé významné učence jako např. Tychona de Brahe nebo Tadeáše Hájka z Hájku. Zámek byl za Rudolfa II. vyzdoben nádhernými figurálními sgrafity s loveckými motivy, zbudována zámecká zahrada italského typu s letohrádkem, zvěřinci a míčovnou. Byla přebudována krytá chodba ze zámku do zahrady, tzv. Rudolfínka. Dodnes jsou populární pověsti o císaři a jeho románcích s mlynářkou a také o tajných chodbách, které měly vést až do Prahy. Další významnou událostí pro Brandýs a zámek byla r. 1813 schůzka tří panovníků – rakouského císaře Františka I., pruského krále Viléma III. a ruského cara Alexandra I. spolu s vrchním velitelem koaličních armád knížetem Schwarzenbergem. Domlouvali se zde na společném postupu proti Napoleonovi I. Roku 1860 byl zámek koupen Leopoldem II. Toskánským. Za jeho syna Ludvíka Salvátora Toskánského byla přebudována barokní zámecká věž a na zámku byly vystavené etnografické sbírky z jeho výpravných cest. Po smrti Ludvíka Salvátora Toskánského vlastnil zámek arcivévoda a pozdější poslední císař Karel se svou ženou Zitou Bourbonskou. Císařovna Zita později popisovala léta strávená na brandýském zámku jako nejlepší léta svého života. V roce 1919 byl zámek konfiskován československým státem a bylo o něm uvažováno jako o letním sídle prezidenta T. G. Masaryka. Nakonec se však rozhodlo pro Lány a na zámek nastoupila státní správa lesů a byly zde kanceláře a laboratoře. V roce 1995 se město rozhodlo převzít zámek do svého vlastnictví. Bylo to složité rozhodnutí, neboť objekt byl ve velmi neutěšeném stavu a potřebné investice se odhadovaly na více než 200 miliónu korun. Po převzetí zámku městem začaly reálné úvahy o jeho využití, byl zavržen odprodej jako riziko pro tuto cennou památku. Jednalo se s potencionálními investory o možnostech využití jako hotelového komplexu, nakonec se však město rozhodlo jít cestou postupné obnovy v rámci spolupráce s Ministerstvem kultury ČR. Pod zámkem se nachází mlýn, který se svými jedenácti mlýnskými koly patřil k největším v Čechách, dále kamenný most z roku 1603 se sochou sv. Jana Nepomuckého, barokní pivovar postavený K. I. Dienzenhoferem a též rozsáhlá zámecká zahrada. Zámek v Brandýse nad Labem však není jedinou významnou historickou památkou v Brandýse. Z gotických památek jmenujme např. kostel sv. Vavřince s dochovanou freskovou výzdobou ze 14. století (dnes ve správě husitské církve) a později barokně přestavěný kostel sv. Petra, původně rovněž gotický (dnes ve správě evangelické církve). Katolická církev dnes spravuje kostel Obrácení sv. Pavla, původně sbor jednoty bratrské, postavený Matteo Borgorellim v letech 1541 – 1542. Z renesance jsou dochované některé obytné domy na náměstí se sklepeními, a hlavně katovna s psaníčkovými sgrafity v ulici S.K. Neumanna, po staletí obývaná katem a jeho rodinou. Významnou budovou původně renesanční je dům č.p. 97 na náměstí, tzv. Arnoldinovský, dnes budova muzea. Z barokních staveb jmenujme například děkanství a zvonici z roku 1773 u kostela Obrácení sv. Pavla se sousoším sv. Jana Nepomuckého, které bývalo původně na náměstí. Kostelní ulička původně sloužila jako masné krámy. Barokní je i zámecký pivovar stavěný dle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Velice pěknou secesní budovou je radnice na náměstí s freskou vyobrazující císaře Rudolfa II., jak uděluje Brandýsu titul královského komorního města. Městu se nevyhnuly ani válečné útrapy a požáry. Nejtěžší zkouškou byla třicetiletá válka, kdy byl zámek obsazen Švédy i Sasy a město bylo pustošeno. Požáry byly častou zkázou hlavně pro dřevěné stavby, největší požár postihl Brandýs roku 1828, kdy shořela valná část domů včetně židovské synagogy. Židé se v Brandýse začali usazovat od poloviny Šestnáctého století. Již roku 1568 byl na místě bývalého hliniště založen židovský hřbitov (bet hachajim), který je se svými náhrobky ze druhé poloviny 16. století jedním z nejstarších židovských hřbitovů v Čechách. Nedlouho poté si židé vybudovali i synagogu a Školu, které však shořely již zmíněného roku 1828. Osud židovské komunity byl podobně jako v jiných částech země zpečetěn nacistickou genocidou během druhé světové války. Na městském hřbitově je nejstarší kamenná kaplička z roku 1680, která byla součástí původní kaple sv. Rosalie, jejíž současná podoba je od stavitele Ludvíka Láblera z roku 1880. Zajímavé jsou také empírové náhrobky pruských vojáků či sousoší od Ladislava Šalouna náhrobek továrníka Františka Melichara. Na

FileName: SaveDate:



Strana: 43 z 154


brandýském hřbitově jsou pochovány některé významné osobnosti kulturního života např. spisovatel Emanuel Zítek, regionální historik a orientalista Justin Václav Prášek, spisovatel Eduard Petiška a další. Od poloviny 18. století vznikaly ve městě manufaktury a továrny a spolu s nimi se rozvíjely i komunikace. Nejvýznamnějším podnikem byla Melicharova továrna na obrábění a secí stroje, která měla pobočky v mnoha evropských městech. Koncem 19. století byla též položena železnice do Čelákovic a do Neratovic.

3.2. Zóny neurbanizované Neurbanizované území tvoří ostatní nezastavěné pozemky, které nejsou určeny k zastavění. Jeho charakter, resp. charakter krajiny se odvíjí v prvé řadě od trvalých ekologických podmínek a ekosystémových režimů krajiny, tedy základních přírodních vlastností dané krajiny. Řešené území leží v oblasti s převažujícím typem zemědělské krajiny a krajiny říčních niv. Krajina řešeného území z hlediska reliéfu je hodnocena jako plochá rovina s převahou plošin a říčních teras Labe a jeho přítoků. Z hlediska typů krajiny zde převažuje krajina nivní a pahorkatinná, krajiny zemědělských plošin či pahorkatin. V původní zemědělské krajině Brandýsko-Boleslavska stále plošně převládá zemědělské hospodaření, byť dnes již s menší intenzitou. Ovocnářské plochy jsou postupně redukovány a také obilnářská výroba je v souladu s efektivizací zemědělství již nižší. Místy a to zejména v nivách, se nově objevují trvalé travní porosty a mírně přibývá lesních ploch. Z hlediska koeficientu ekologické stability stále ještě převažuje orná půda (cca 1155 ha) a lesy tvoří jen 7,8% území. Na území města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav se zemědělsky obhospodařované pozemky podílí 62,9 % rozlohy, zastavěné území zabírá 25,5 %. Koeficient ekologické stability je stanoven na cca 0,3, což znamená, že jde o krajinu zcela pozměněnou člověkem, s narušenou kostrou ekologické stability. V praxi to znamená, že přerušení biokoridorů a jejich návaznosti jsou většinou delší, než připouští technická norma. Vegetační kryt je nesouvislý, převažují pole a to agrocenózy jednoletých bylin, travní porosty i v nivách jsou spíše výjimkou. Významnými jsou porosty v nivě Labe, které je třeba zachovat v původní podobě. Z původních lesních porostů dubohabřin nebo borových doubrav, či luhů a olšin se zachovaly jen ojedinělé fragmenty. V posledních několika letech se vlivem rozvoje území šíří plochy dopravní a jiné infrastruktury, včetně ochranných pásem a nově se rozrůstají i sídelní a logisticko-obchodní zóny. Kostra ekologické stability je hodnocena jako nedostatečná a nekompaktní. Širší krajinný rámec Řešené území lze z hlediska širšího krajinného rámce zařadit do oblasti krajinného rázu Nymbursko tak, jak ji vymezuje Studie vyhodnocení krajinného rázu na území Středočeského kraje (Atelier V, 2010) v řešeném území ani v jeho blízkosti nebyl vymezen žádný charakteristický krajinný prostor (ChaKP) – tj. místo krajinného rázu s významným soustředěním hodnot krajinného rázu, výraznými scenériemi či kulturní identitou. Krajina řešeného území nebyla v rámci výše zmíněné studie charakterizována jako krajina utvářená harmonickým měřítkem a vztahy, ani jako krajina se soustředěnými estetickými hodnotami. Řešené území je charakterizováno jako krajina kulturní (B) se základní (průměrnou) krajinářskou hodnotou (0). Tento typ krajiny je na území Středočeského kraje zcela převažující. Nadřazené krajinářské celky a typy krajinného rázu v širším zájmovém území Nadřazený krajinářský celek Střední Polabí Polabí zahrnuje úvaly při Labi a dolním Poohří a plošiny nebo tabule okrajových pásem. K jižnímu okrajovému pásmu patří Podřipsko, což je křídová, převážně opuková plošina, hojně krytá terasami a sprašemi, obklopující čedičovou kupu Říp (459 m n. m.). Brandýskou kotlinu tvoří spraše, křída a břidlice, které přecházejí do Pražské kotliny. Českobrodskou kotlinu a Chrudimské Polabí představují slíny a spraše. Severní okrajové pásmo, k němuž patří kromě Mělnicko–jizerské plošiny zejména rozsáhlá soustava plošin označovaná jako Boleslavsko–hradecké Polabí, tvoří jednak slínové plošiny (Nymburská, Chlumecká, Mladoboleslavská), jednak sprašové (Jičínská, Bydžovská) a písčité plošiny (Loučeňská), které přecházejí do pahorkatin. Geografické členění Polabí je poměrně složité, a proto se často používá zjednodušené fytogeografické členění na tyto okrsky: Okrsek lužních lesů v rovinatém území labské nivy (a přítoků Labe) o šíři dva až 20 kilometrů na usazeninách Labe se středně těžkými naplavenými lužními půdami je charakterizován lužními lesy s mrtvými až zanesenými rameny. Typickým útvarem jsou vápnité slatiny – černavy. FileName: SaveDate:



Strana: 44 z 154


Okrsek písčitých teras a vátých písků leží v rovině labské nížiny ve výšce 180 až 220 m n. m., bývá široký 10 až 20 kilometrů a jeho podkladem jsou písčité terasy a váté písky s původními borovými lesy. Okrsek slínitých půd na severovýchodě středního Polabí má mírně zvlněný až rovinatý reliéf mezi 230 až 280 m n. m. a jeho podklad tvoří vápnité horniny české křídy, na nichž převažují středně těžké slinovatky. V přirozených lesích převládaly lipové (subkontinentální) doubravy. Pahorkatina lemuje polabskou nížinu s mírně zvlněným terénem (200 až 300 m n. m.), na sprašových půdách je typická „řepařská“ bezlesá krajina, kde byly kdysi rozšířeny bohaté habrové doubravy, ovlivňované již pravěkým člověkem. Hydrograficky patří Polabí k povodí Labe a Ohře. Systém tekoucích vod i rybniční soustava jsou dosti bohaté. Část území je zahrnuta do chráněné oblasti přirozené akumulace vod Severočeská křída a Východočeská křída. Převládá klima s dlouhým, teplým a suchým létem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Klimatický okrsek je teplý, mírně suchý, v západní části suchý, ve východní mírně vlhký. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 7,5 – 9,1 °C a roční srážkový úhrn mezi 480 a 700 mm. Polabí je ze všech oblastí nejvíce poznamenáno a přetvořeno dlouhodobým lidským vlivem. Prvními osídlenými místy zde byly písečné přesypy ve střední době kamenné před pěti až osmi tisíci lety. Již neolitické osídlení mělo velký vliv na krajinu. Bylo tu těžiště lužické kultury zemědělské, která rozsáhle žďářila (vypalovala) lesy. Na úsvitu slovanské kultury v 6. až 7. století zde byla již obdělávána pole a rozvinutá pastva v lese. Od 10. a 11. století se místy na tabulích rozprostírala kulturní krajina, ale lužní polohy v labské nivě zůstávaly ještě relativně nedotčeny. Pro osídlení těchto nehostinných míst byla rozhodující kolonizace mnišským řádem cisterciáků v 11. a 12. století, kdy velká část lužních lesů byla proměněna na pole. Na místě mokřadů byly ve 14. století zakládány hospodářsky výhodné rybniční soustavy a na ochranu před záplavami Labe soustavy umělých kanálů. Tato činnost vyvrcholila v 16. a 17. století. Rozvoj hornictví, hutnictví a sklářství měl i zde za následek další kácení lesů. Od 18. století dochází k rušení a vysoušení rybníků a k jejich přeměně na řepná pole a louky. Radikální vliv na krajinu měla stroze technická regulace Labe koncem 19. a počátkem 20. století, která se projevila i selektivním vlivem na skladbu lužního lesa po snížení hladiny podzemní vody. Polabí se často označuje jako „zlatý pruh země české“ pro svou úrodnost a vysokou zemědělskou produkci. Byla to vždy význačná pšeničná a řepařská oblast, na kterou navazoval zpracovatelský průmysl (cukrovary), jehož rozvoj šel ruku v ruce s rozvojem železnice. V oblastech dosahu závlah se rozšířilo zelinářství, na Mělnicku vinařství. Značné škody vznikají na zemědělském půdním fondu, který právě v této oblasti vysoce kvalitních řepařských půd, vyžadujících nejvyšší ochrany, přichází nezodpovědným přístupem různých resortů i vlastníků o svou nejcennější základnu. Rovněž současná agrotechnika včetně rozsáhlé chemizace a zhoršování půdní struktury nezaručuje trvalost zemědělských výnosů. Lesní společenstva do značné míry vyjadřují i zastoupení jednotlivých fytogeografických okrsků. Asi polovina plochy lesů se nachází na říčních terasách, z toho činí 30 procent doubravy a 10 procent lipové doubravy na slinovatkách. V okrajích je značně zastoupen bukodubový stupeň (22 procent). Vlastního lužního lesa zbylo jen asi pět procent. Zbývající společenstva jsou rozšířena jen nepatrně. Významná je teplomilná (dřínová) doubrava s dubem šipákem, bor na vátých píscích, lužní olšiny, zřídka sem zasahují i dubové bučiny. Obecně je tato oblast jednou z nejcennějších základen genofondu nížinné (chlumní) borovice a dubu v republice. Velkým nebezpečím pro zdejší lesy je přetrvávající hynutí dubů s tracheomykózními příznaky a nově odumírání olší a topolů. Lesnická činnost v oblastech listnatých lesů se zaměřila na silné dubové sortimenty, zvláště ve středním lese, kde opakované mýcení listnaté spodní etáže dávalo v kratších obdobích navíc hledané palivo v málo lesnaté krajině. Na terasách se v rozsáhlém měřítku pěstovaly borové monokultury tam, kde bývaly dubové lesy. Zbytky listnatých lesů mimo luh se na bohatých půdách sporadicky zachovaly především díky panské zálibě v myslivosti. Přes velkou rozlohu je to oblast málo lesnatá a její střední, jižní a západní část je téměř bezlesá. V Polabí jsou velké obvody štěrkových až písčitých říčních teras, na nichž byly původně rozšířeny borové doubravy, málo dubové bory. Místy se vyskytují nepatrně i váté písky. V celé oblasti byly tyto lokality přeměněny na borové porosty, jen v málokterém je ve spodním patru přimíšen dub, který zde má výrazně příznivý vliv na stav půdy. FileName: SaveDate:



Strana: 45 z 154


Ráz polabské krajiny, která rychle ztrácí vysokou zeleň, je nutno zachovat, přičemž hlavní důraz je třeba klást na zachování mimolesní zeleně, stromořadí a zachování labských tůní a slepých ramen. Prakticky každý izolovaný les v této řídce zalesněné, zemědělsky intenzivně využívané, ale i průmyslově zatížené krajině plní snad všechny funkce, které lze u lesa ohodnotit. Nejrozsáhlejšími i nejdůležitějšími funkcemi lesů jsou krajinotvorná, půdoochranná (proti větrné erozi) a čistě ekologicko-stabilizační vzhledem k zatížení oblasti intenzivním zemědělstvím a průmyslovou činností a zároveň malé lesnatosti. Značný význam zde má vybudování a propojení funkční sítě prvků ÚSES (územního systému ekologické stability). Nejdůležitějšími střety zájmů jsou zde liniové stavby, myslivost a lesní hospodářství a ochrana přírody na celé výměře lesů. Značnou část širšího zájmového území pokrývají stanoviště zemědělsky využívané, vzniklé dlouhodobou hospodářskou činností člověka (pole, louky). Dalšími biotopy jsou lužní porosty, písčiny a borové doubravy, xerotermní stráně, bezlesé biotopy, doubravy a dubohabřiny. Nižší polohy regionu byly přirozenou migrační cestou pravěkého obyvatelstva. V neolitu sem přicházeli od jv. přes Moravu do Čech první zemědělci. Intenzita využívání krajiny se ovšem v průběhu času značně měnila. Bezmála osm tisíc let trvající zemědělská činnost většinou výrazně ovlivnila rozsah i složení původních, resp. přirozených rostlinných společenstev. Značná část lesních společenstev je hospodářského charakteru s nepůvodním druhovým většinou monokulturním složením. V těchto nepůvodních porostech převládají smrčiny a bory na písčitých půdách. Díky lesnímu hospodaření se často projevuje geometrizace krajiny. Mezi výrazná přirozená lesní společenstva, která se v krajině silně uplatňují díky svému nepravidelnému tvaru jsou lesní porosty doprovázející vodní toky a vodní nádrže. Z těchto mokřadních a lužních společenstev se v řešeném území uplatňuje především tvrdý luh v nivě Labe. Lesní vegetace doprovázející vodní toky výrazně dělí krajinu, čímž zmenšuje měřítko krajiny, často vytváří pohledové a krajinné osy. Rozsáhlejší keřové porosty (šípků, trnek, hlohů) se objevují díky marginalizaci krajiny, kdy tyto porosty začínají převládat na stráních s jižní expozicí, které se hůře obhospodařují. Mnohé staré ovocné sady či opuštěné zahrady v současnosti taktéž zarůstají touto keřovou vegetací. V řešeném území byla tato lemová společenstva prakticky zlikvidována v uplynulém období provázeném překotnou výstavbou rezidenčních objektů až na hranici lesa. Podobně jako výše zmíněná xerotermní stanoviště jsou opuštěny i mokřadní louky, které postupně degradují a vyvíjejí se přes mokřadní vrbiny k mokřadním olšinám, jež často tvoří remízy v jinak zcela zorněné krajině. Zákon č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny pracuje s pojmem „oblast krajinného rázu“. Tento pojem představuje vymezené území, které tvoří určitou specificky se odlišující oblast. Odlišení oblasti je dáno především konfigurací základních znaků, které území oblasti vytváří: reliéf, matrice krajiny, vegetace, struktura krajiny a typ osídlení, soubor ostatních drobných prvků. Oblast krajinného rázu – představuje rozsáhlé území s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou, tedy s podobným souborem typických základních znaků. Liší se od jiné oblasti ve všech charakteristikách či v některé z nich. Může být členěna na charakteristické krajinné celky, které lépe vystihují všechna specificky odlišná území uvnitř oblasti, a zahrnuje více míst krajinného rázu. Oblast je vymezena poměrně evidentní terénní hranicí, kterou může být rozhraní měnící se konfigurace prvků a složek krajiny, tedy znaků jednotlivých charakteristik krajinného rázu, často pohledovými předěly, evidentní změnou využití krajiny, hranicí výrazně se uplatňujících krajinných složek. Krajinný celek představuje území převážně vymezené pohledovými bariérami a základními vymezujícími znaky v krajině, je uvnitř převážně spojitý a vytváří stejnorodý prostor z pohledu uplatnění a konfigurace znaků jednotlivých charakteristik a též jejich vztahů a společného měřítka. Oblast krajinného rázu – Brandýská kotlina Území představuje intenzivní zemědělskou krajinu jen sporadicky doplněnou drobnými hospodářskými lesy. Luční porosty jsou pouze drobně zastoupeny v blízkosti obcí. Krajina je doplněna četnými prvky kulturní povahy (stožáry VVN, VN, GSM, vodárenské věže, chladící věže, nevysoké dominanty kostelních věží). Krajinu řešeného území lze zhodnotit jako kulturní krajinu s technickými prvky, kde dominují měkké a plynulé tvary reliéfu hřbetů a mělkých depresí s množstvím liniových i plošných krajinných struktur. Krajina je zemědělsky využívaná, což ovlivnilo ráz krajiny, především zemědělská velkovýroba s poměrně vysokým zorněním zemědělské půdy.

FileName: SaveDate:



Strana: 46 z 154


Území dotčeného krajinného prostoru v návaznosti na širší krajinný rámec, lze charakterizovat jako zvlněný reliéf, krajinu dlouhodobě využívanou lidskou činností. V krajinné struktuře převažují středně velké až velké celky zemědělské půdy, vzájemně oddělené mimolesní zelení liniového charakteru a drobnými lesními celky. Významný charakter mají pásy zeleně kolem vodních toků, podél komunikací a polních cest. Patrné je také intenzivní využívání přírodního bohatství území v minulosti v podobě těžby kameniva v širším dotčeném prostoru. Kostru území tvoří niva Labe a jeho záplavové území s aktivní zónou rozprostírající se v prostoru starých říčních ramen. Nacházejí se zde zbytky tvrdého luhu, které patří k nejcennějším partiím z hlediska přírodních hodnot území. Osídlení představované především výše zmíněným souměstím bylo založeno na střední terase mimo každoroční záplavu a vyznačuje se velmi dobře zachovalou urbanistickou strukturou a sítí ulici vycházejících radiálně z historické části obou měst. Ostatní přidružená sídla jsou rozptýlena v okrajových částech řešeného území a mají charakter typické polabské venkovské vsi s ulicovou zástavbou, rozkládají se především podél historických cest či vodotečí. Severní část území zabírá les. Jak navazující lesní komplexy z okolních oblastí na s. aj., tak i drobné lesy uvnitř oblasti jsou monokulturní a vyznačují se hospodářským charakterem. Lesy ostře hraničí s navazujícími plochami (často ornou) a jsou převážně bez porostních plášťů. Díky lesnímu hospodářství se silně uplatňuje geometrizace. Pastviny a louky se téměř nevyskytují. Květnaté louky lze spatřit jen ve fragmentech podél vodních toků, které jsou místy technicky upraveny (zejména v obcích), ve volné krajině jsou převážně ve svém původním korytě s doprovodnou přirozenou vegetací. V krajině se často vyskytují přímé odvodňovací kanály doprovázené sporadickou spíše keřovou vegetací. Zajímavým specifikem, které velmi obohacuje krajinu oblasti, jsou četné pískové lomy, z nichž převážná část je v současné době zatopena vodou a doprovázena přirozenou vegetací a v jejichž okolí se vytváří velmi malebné drobné prostory. Měřítko krajiny je převážně velké, místy střední, utvářené především velkými plochami orné půdy. Celé oblasti dominuje Souměstí Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Sídla jsou často silně narušena vícepodlažní zástavbou a nevhodným typem urbanismu („kobercová výstavba“) bez doprovodné zeleně, čímž je poznamenáno začlenění sídel do krajinného rámce. Sídla jsou většinou ulicového typu, vystavěné podél komunikace, která často sleduje drobnou vodoteč ve dvouřadé i víceřadé uliční formaci s orientací na větší sídlo. Obecně lze říci, že se sídla v celém prostoru vyznačují větším podílem vrostlé zeleně, díky níž velmi citlivě navazují na svůj mnohdy méně pestrý krajinný rámec velkých ploch orné půdy. Bohužel stejně časté je narušení některých okrajů obcí novou nevhodnou výstavbou a velkými areály a stavbami, které přesahují typickou velikost staveb. Architektonická podoba objektů vychází z tradičního venkovského stavení. V některých sídlech jsou vícepodlažní budovy inspirující se měšťanskými domy. Venkovská sídla často trpí výraznými přestavbami a necitlivými novostavbami. Komunikační síť je velice bohatá převážně v historické stopě s asfaltovým povrchem a strukturní orientací na větší sídla. Vnější pohledy Z výše položených míst se krajina jeví jako plochá, s převahou velkých ploch polí místy přerušovaných s drobnými lesy, stromovou vegetací doprovázející říční síť a zastavěnými prostory sídel. Dominanty s působením uvnitř prostoru: – prostor jinak neoplývá výraznými pozitivními kulturními dominantami, vyjma kostelních věží uplatňujících se však velmi spoře a hlavně pouze v bezprostředním okolí, velmi často je však dominanta kostelní věže potřena nevhodnou výstavbou – v krajinné scéně se velmi často uplatňují komíny v okolí větších měst a vodárenské věže a doplňují až spoluurčují celkový ráz krajiny – v otevřené krajinné scéně se taktéž silně uplatňují liniové stavby VVN s příhradníkovou konstrukcí mající doplňující až spoluurčující charakter – tyto silně působící dominanty jsou doplněny stavbami sil

Místo krajinného rázu – Brandýs nad Labem – Stará Boleslav Město se rozprostírá po stranách řeky Labe. Ze strany Brandýské vystupují příkré svahy k terase polabské nížiny, v níž vymodeloval hlubokou rokli Vinořský potok vlévající se zde do řeky. Staroboleslavskou stranu

FileName: SaveDate:



Strana: 47 z 154


tvoří kotlina nivy, která byla v minulosti vyplněna řadou tůní a vedlejších ramen řeky a formovaly ji časté povodně. Na území města a v jeho okolí jsou zachovány a chráněny zbytky původního lužního lesa. Kostru území tvoří niva Labe a jeho záplavové území s aktivní zónou rozprostírající se v prostoru starých říčních ramen. Nacházejí se zde zbytky tvrdého luhu, které patří k nejcennějším partiím z hlediska přírodních hodnot území. Osídlení představované především výše zmíněným souměstím bylo založeno na střední terase mimo každoroční záplavu a vyznačuje se velmi dobře zachovalou urbanistickou strukturou a sítí ulici vycházejících radiálně z historické části obou měst. Ostatní přidružená sídla jsou rozptýlena v okrajových částech řešeného území a mají charakter typické polabské venkovské vsi s ulicovou zástavbou, rozkládají se především podél historických cest či vodotečí. Severní část území zabírá les.

FileName: SaveDate:



Strana: 48 z 154


4. SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 4.1. Ochrana přírody a krajiny a NATURA 2000 Územní plán nenavrhuje změny funkčního využití ploch v oblastech, které jsou součástí chráněných lokalit soustavy NATURA 2000. Dle stanoviska krajského úřadu Středočeského kraje k návrhu zadání územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav byl vyloučen významný vliv na evropsky významné lokality resp. ptačí oblasti soustavy Natura 2000. Územním plánem nejsou navrhovány změny přímo v územích pod zvláštní ochranou dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, ani v územích podléhajících ochraně obecné. Ve výše zmíněném koordinovaném stanovisku krajského úřadu Středočeského kraje k návrhu zadání územního plánu Brandýs nad Labem se dále uvádí z hlediska ochrany přírody a krajiny následující: Z předloženého návrhu je prozatím patrné možné ohrožení přírodní památky Hluchov a narušení funkčnosti prvku územního systému ekologické stability (nadregionálního biokoridoru K 10 Labe) v souvislosti s rozšířením vodní dopravy (rezerva pro výstavbu 2. plavební komory). Dále narušení stability regionálního biocentra Proboštské rybníky, kde je navrhováno nové využití ploch současné a budoucí těžby štěrkopísku a omezení funkčnosti regionálního biokoridoru Na Vinořském potoce – K 10 v souvislosti s plánovanou přeložkou silnice II/101 v jeho těsné blízkosti či revitalizací Vinořského potoka. S ohledem na možné střety návrhu zadání s ochranou zvláště chráněných druhů upozorňujeme, že v místech přeložky silnice II/101 byl dle nálezové databáze, kterou má orgán ochrany přírody k dispozici, zaznamenán výskyt zvláště chráněné rostliny – křivatce českého a na lokalitách v blízkosti Proboštských rybníků, kde zadání navrhuje nové využití ploch současné a budoucí těžby štěrkopísků, stejný zdroj uvádí výskyt nejrůznějších zvláště chráněných druhů, hlavně obojživelníků a ptáků. V souvislosti s rozšířením plavební cesty na Labi pak upozorňujeme na výskyt kapra obecného, velevruba malířského a škeble rybničné v tomto vodním toku. V další fázi vedoucí ke schválení předmětného územního plánu, je proto nutné upřesnit podobu a rozsah jednotlivých změn, aby orgán ochrany přírody mohl na základě zcela konkrétních podkladů zhodnotit možné ohrožení zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů nalézajících se v řešeném území. Výše uvedené stanovisko krajského úřadu bylo vzato v úvahu v rámci posouzení vlivů územního plánu na životní prostředí a vyhodnocení se zaměřilo na zde zmíněné problémy. Komentář k jednotlivým návrhovým plochám je uveden v pravém sloupci hodnotící tabulky v kapitole 5, následně jsou očekávané vlivy konceptu územního plánu na jednotlivé složky životního prostředí shrnuty v kapitole 6, podkapitolách 6.1. až 6.5. a navržena opatření pro zamezení resp. kompenzaci negativních vlivů viz kapitola 7., podkapitola 7.1 až 7.5.

4.2. Ovzduší Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Zájmové území spadá pod působnost Městského úřadu Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Území v působnosti Městského úřadu Brandýs nad Labem - Stará Boleslav nepatří dle sdělení MŽP č. 6, uveřejněném ve věstníku MŽP částka 4 z dubna 2010, mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Na 10,3 % území v působnosti Městského úřadu Brandýs nad Labem - Stará Boleslav je překročen cílový imisní limit pro benzo(a)pyren. Z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší je nejvýznamnějším zdrojem znečišťování ovzduší na území města provoz motorových vozidel na komunikaci II/610, II/245, II/331 a II/101, které prochází přes zastavěné území města. Emitovanými škodlivinami jsou obvyklé plynné škodliviny (NOx, CO, benzen, benzo(a)pyren, atd.) a prach. Provoz na přilehlých komunikacích, a tedy i produkci škodlivin z těchto silnic vyšších tříd, prakticky nelze ze strany města ovlivnit. Z hlediska dalšího vývoje je třeba věnovat pozornost především snižování prašnosti (např. pravidelným čištěním komunikací, zajištěním další výsadby izolační zeleně a její následné údržby, apod.).

FileName: SaveDate:



Strana: 49 z 154


Zatížené území v oblasti Brandýs nad Labem – Stará Boleslav benzo(a)pyrenem je vidět na následujícím obrázku:

4.3. ZPF a PUPFL Zemědělský půdní fond Struktura půdního fondu v řešeném území je uvedena v následující tabulce. Tab.: Struktura půdního fondu [ha]. Data dle ČÚZK, platná k 28. 6. 2011. zemědělská půda výměra katastru

K.ú.

Brandýs nad Labem Popovice u Brandýsa n./L. Stará Boleslav Celkem

lesní půda

vodní plochy

515,37

1,40

39,01

89,63

188,24

5,97

406,25

0,20

10,68

5,21

24,29

0,21

64,01

498,56

175,61

31,38

64,07

215,59

10,02

75,06

1 420,18

177,21

81,07

158,91

428,12

lesní půda

vodní plochy

sady

trvalý travní porost

ZPF celkem

112,78

6,91

5,08

394,12

3,26

2,90

985,21

369,52

64,82

2 265,49

1 154,19

180,86

orná půda

vinice

zahrady

833,65

390,55

0,05

446,63

0,05

zastavěné ostatní plochy plochy

Tab.: Struktura půdního fondu [%]. Data dle ČÚZK, platná k 28. 6. 2011. zemědělská půda výměra katastru

K.ú.

Brandýs nad Labem Popovice u Brandýsa n./L. Stará Boleslav Celkem

zastavěné ostatní plochy plochy

orná půda

vinice

zahrady

sady

trvalý travní porost

ZPF celkem

100,00

46,85

0,01

13,53

0,83

0,61

61,82

0,17

4,68

10,75

22,58

100,00

88,24

0,00

0,73

0,65

1,34

90,96

0,04

2,39

1,17

5,44

100,00

37,51

0,00

6,58

0,02

6,50

50,60

17,82

3,19

6,50

21,88

100,00

50,95

0,00

7,98

0,44

3,31

62,69

7,82

3,58

7,01

18,90

Z uvedeného přehledu vyplývá, že zemědělská půda zaujímá necelé dvě třetiny výměry řešeného území. Mírně nadpoloviční výměru zabírá orná půda, ostatní kultury mají řádově menší zastoupení. Struktura FileName: SaveDate:



Strana: 50 z 154


půdního fondu se liší v jednotlivých katastrech - zemědělská půda výrazně převažuje v k.ú. Popovice u Brandýsa nad Labem, k.ú. Brandýs nad Labem dosahuje přibližně průměru za celé řešené území, k.ú. Stará Boleslav vykazuje nejmenší zastoupení zemědělské půdy. Část zemědělské půdy v jižní části řešeného území je odvodněna. Celkem je v řešeném území evidováno 320 ha odvodněných pozemků, z toho 168 ha v k.ú. Brandýs nad Labem, 132 ha v k.ú. Popovice u Brandýsa nad Labem a 20 ha v k.ú. Stará Boleslav. Část návrhových ploch s rozdílným způsobem využití je situována na odvodněných plochách. Před zahájením výstavby v odvodněném území je třeba prověřit funkčnost zařízení, aby při jeho porušení nedošlo k podmáčení širšího okolí lokality. Zemědělská půda mimo zastavěné území je z velké části tvořena ornou půdou, převážně sloučenou do velkých bloků. Trvalé travní porosty se nacházejí ve větší míře pouze v nivě Labe v k. ú. Stará Boleslav, v menší míře pak v údolí Vinořského potoka. Poměrně velké plochy zemědělské půdy (zejm. v k. ú. Stará Boleslav) leží ladem. V katastrálním území Popovice u Brandýsa nad Labem byla v roce 2005 dokončena komplexní pozemková úprava. V k. ú. Brandýs nad Labem ani v k. ú. Stará Boleslav dosud žádné pozemkové úpravy neproběhly. PUPFL Výměra lesů v řešeném území činí cca 177 ha, z toho téměř 176 ha se nachází v k. ú. Stará Boleslav. Celková lesnatost území je v republikovém měřítku výrazně podprůměrná – dosahuje necelých 8 % (v k. ú. Stará Boleslav necelých 18 %, v k. ú. Brandýs nad Labem necelá 2 % a v k. ú. Popovice u Brandýsa nad Labem dokonce jen 0,04 %. Většina plochy lesa je soustředěna do lesních celků na východním až severovýchodním okraji území, kde jsou součástí rozsáhlého komplexu na terasových štěrkopíscích. Několik menších celků se nachází v nivě Labe. Západní polovina území je prakticky zcela bezlesá - jedinou významnější výjimku tvoří cca hektarový remíz v polích západně od Brandýsa. Celé území spadá do přírodní lesní oblasti 17 - Polabí. Většina lesních porostů v území je zařazena do kategorie lesů hospodářských (dle § 9 zákona č. 289/1995 Sb.). Vojenské lesy v severovýchodní části území jsou lesy zvláštního určení. Do kategorie lesů zvláštního určení jsou zařazeny i lesní porosty na území přírodní památky Hluchov. Lesy v severovýchodní až východní části území jsou relativně více ohrožené imisemi - nacházejí se v pásmu ohrožení imisemi C, zatímco zbývající část území přísluší do pásma ohrožení imisemi D (nejmenší míra ohrožení). Věková skladba lesních porostů je poměrně pestrá, zastoupeny jsou různé věkové stupně. Druhová skladba lesních porostů vesměs odpovídá stanovištním podmínkám a většina lesů se tak dá charakterizovat jako lesy přírodě blízkého až přirozeného charakteru. Na relativně výsušných stanovištích štěrkopískových teras se rozkládají téměř výhradně duboborové až borodubové lesy s celkovou převahou borovice lesní a s proměnlivým, ale celkově významným zastoupením dubů (zejm. letního, méně zimního, místy hojně i exotického červeného), příp. s dalšími dřevinami (např. habrem, břízou, lípou aj.). Lesy v nivě Labe mají charakter tvrdého i měkkého luhu (nejvíce zřejmě dubu letního), s velmi proměnlivým zastoupením domácích lužních dřevin (nejvíce zřejmě dubu letního) a místy i kanadských topolů či dubu červeného. Navrhované řešení územního plánu předpokládá shodně v obou variantách zábor PUPFL v 9 lokalitách o celkové výměře 4,06 ha, všechny v k.ú. Stará Boleslav. Jedná se o pět lokalit ploch veřejné obsluhy, a po jedné ploše bydlení, ploše smíšené obytné, ploše zeleně a vodní ploše. Nový územní plán Brandýs nad Labem – Stará Boleslav nevyhnutelně vyvolá trvalý zábor pozemků zemědělského půdního fondu poměrně značného rozsahu, neboť je plánována rozsáhlá výstavba převážně rodinných domků, občanské vybavenosti včetně poměrně rozsáhlých ploch komerce, vymezení sportovních ploch, ploch výroby a dopravních koridorů.

FileName: SaveDate:



Strana: 51 z 154


Řešené území se vyznačuje poměrně značnou rozlohou kvalitních zemědělských půd odpovídajících úrodnému Polabskému regionu. Na druhou stranu vlivem probíhajících suburbanizačních trendů v gravitačním zázemí Prahy a změně preference způsobu bydlení v populaci neustále roste tlak na zastavování zemědělské půdy. Předkládaný koncept územního plánu na tuto skutečnost reaguje především vymezením ploch bydlení v návaznosti na stávající zastavěné území a na ně navazujících ploch s funkčním využitím občanské vybavenosti, technické a dopravní infrastruktury a rekreace. Základní koncepční pojetí územního plánu je založeno především na rozšíření nabídky rezidenčních ploch a s tím související vybavenosti. Výrobní území je navrhováno v poměrně menším rozsahu navazující na stávající plochy obdobného charakteru. Přes značné navrhované zábory ZPF, a to i půd nejvyšších tříd ochrany, je třeba konstatovat, že plochy vymezené v konceptu územního plánu k záboru tj. především zastavitelné plochy jsou navrženy z hlediska ochrany ZPF v relativně optimální poloze především vzhledem ke stávající organizaci zemědělského půdního fondu, prostupnosti krajiny, tvaru i funkčnímu využití stávajícího zastavěného území. Nedojde tak, k rozptylování urbanizovaného území ani k neřešitelným zásahům do organizace půdního fondu a prostupnosti krajiny. Realizací konceptu územního plánu nebude významně dotčen způsob obhospodařování zemědělských pozemků v řešeném území. Zároveň je územním plánem přeřešen územní systém ekologické stability tak, aby byla zaručena jeho funkčnost a zároveň se tyto úpravy příznivě odrazily v celkové ekologické stabilitě především západní části řešeného území a rovněž tak, aby měly příznivý vliv z hlediska vodní a větrné eroze v zemědělské krajině. Nový územní plán navrhuje odnětí půdního fondu v míře odpovídající předpokládanému reálnému rozvoji v rozvojové oblasti OB1.

4.4. Hluk Hlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož hygienické limity včetně limitů pro chráněné venkovní prostory stanoví prováděcí právní předpis (nařízení vlády č. 148/2006). Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou využívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Rekreace zahrnuje i využívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím, nájmem resp. podnájmem bytového či rodinného domu nebo bytu v nich. V chráněných vnitřních prostorech staveb by mělo být dosaženo max. intenzity hluku 40 dB ve dne, resp. 30 dB v noci. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku (hygienické limity) v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb jsou (v souladu s nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací) následující: Pro hluk z provozoven: LAeq,8h = 50 dB v denní době (pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin v období mezi 6:00 až 22:00 hodinou), LAeq,1h = 40 dB v noční době (pro nejhlučnější 1 hodinu v období mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro hluk z dopravy: LAeq,16h = 55 dB v denní době (pro celé období, tj. 16 hodin, mezi 6:00 až 22:00 hodinou), LAeq,8h = 45 dB v noční době (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích: LAeq,16h = 60 dB v denní době (pro celé období, tj. 16 hodin, mezi 6:00 až 22:00 hodinou), LAeq,8h = 50 dB v noční době (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou). 1

Pro starou hlukovou zátěž z dopravy na pozemních komunikacích: LAeq,16h = 70 dB v denní době (pro celé období, tj. 16 hodin, mezi 6:00 až 22:00 hodinou), LAeq,8h = 60 dB v noční době (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou).

1

tj. pro stav hlučnosti, který vznikl v území "historicky" (do 31. prosince 2000).

FileName: SaveDate:



Strana: 52 z 154


Pro hluk ze stavební činnosti: LAeq,14h = 65 dB pro období od 7:00 do 21:00 hodin. LAeq,1h = 60 dB pro období od 6:00 do 7:00 a od 21:00 do 22:00 hodin. Stávající hluková situace v hodnoceném území je dle strategických hlukových map dána zejména provozem na komunikaci R10, míjející město z východní strany a dále provozem na silnicích druhé třídy především II/331 a II/101. Podél těchto komunikací dochází k překračování hlukových limitů Tab.: Intenzity dopravy na komunikacích v řešeném území

Zatížení komunikací v roce 2010

2005 vozidla za 24 h

silnice

stanoviště

voz / 24 h

popis těžká

osobní

moto

celkem

Celkem

R 10

1-0517

úsek Brandýs – Stará Boleslav

6163

37331

109

43603

33119

II/101

1-2236

přivaděč na R 10

3202

15731

131

19064

12202

II/101

1-2233

Průmyslová

1583

7218

60

8861

-

II/101

1-2221

Kostelecká

655

4965

57

5677

6602

II/101

1-2232

Jilemnického

1144

7157

66

8367

10968

II/245

1-2331

Královická

473

3946

61

4480

7857

II/245

1-2222

Královická, Komenského nám.

989

10673

14

11676

10459

II/331

1-5526

Mělnická

1263

3746

32

5041

5005

II/331

1-3012

Okružní

1683

4837

70

6590

5128

II/610

1-0510

Pražská - průmyslová zóna

1131

5411

52

6594

8275

II/610

1-0511

Pražská

752

5485

81

6318

8275

II/610

1-0512

Masarykovo náměstí

889

7365

51

8305

13673

II/610

1-0521

Maxe Švabinského

204

1434

76

1714

16344

II/610

1-0523

Boleslavská

578

4103

55

4736

12686

II/610

1-0522

přivaděč na R 10

2188

7881

82

10151

4515

II/610

1-0528

extravilán na Podbrahy

526

2103

51

2680

4515

III/2452

1-2231

Zápská

1017

7993

80

9090

12202

III/2451

1-3211

Vestecká

170

1273

26

1469

2494

III/10159

1-3212

Martinovská

160

1027

15

1202

1488

Při zachování původních tras silnic II/101, II/331 a II/610 lze očekávat překračování hygienických limitů hluku v intravilánu města. Tato problematická situace je v územním plánu řešena vymezením koridorů pro přeložky silnice II/331 a II/101 mimo hustě obydlené území a vhodně situovanými návrhovými plochami v blízkosti dálničního tělesa. Obytná zástavba by měla být v budoucnu chráněna před negativními účinky hluku z provozu na těchto komunikacích. Tato hluková zátěž zmizí po vybudování navrhovaných přeložek silnic II/101, II/331 a II/610 do nové polohy, neboť nové trasování silnic převezme významný podíl dopravních intenzit ze současných průtahů města. Z hlediska protihlukových opatření se předpokládá ochrana formou zemního valu vedením trasy komunikací v zářezových partiích a budování protihlukových stěn.

FileName: SaveDate:



Strana: 53 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Obr.: Hluková mapa Stará Boleslav (zdroj: ministerstvo pro místní rozvoj)

4.5. Veřejné zdraví Hlavní škodlivý vliv v území má automobilová doprava, z hlediska zdravotních rizik působí hluk z provozu motorových vozidel a znečišťování ovzduší jako důsledek emisí výfukových plynů. K hlavním škodlivinám, emitovaným automobilovým provozem do vnějšího ovzduší patří: • oxid uhelnatý (CO) • oxidy dusíku (NOX) - směs oxidu dusičitého (NO2) a oxidu dusnatého (NO) • oxid dusičitý (NO2) • prach (PM10) • benzen (C6H6), představitel cyklických uhlovodíků s karcinogenními účinky Mechanizmus negativních účinků uvedených škodlivin na lidské zdraví je velmi složitý. Provoz na komunikacích v řešených katastrech nebude významně ovlivněn. Řešené území je situováno v rovinném terénu. Blízké okolí je intenzivně zemědělsky obhospodařováno. K rekreačním účelům slouží řada sportovních zařízení a rovněž oblast Proboštských jezer. V posuzovaném případě nejsou z hlediska ochrany obyvatelstva navrhovány žádné funkční plochy, jež by, vzhledem k navrženým podmínkám využití území, mohly mít významně negativní vliv na veřejné zdraví. Z hlediska možného ovlivnění obyvatelstva emisí hluku resp. znečištěním ovzduší působením nových zdrojů lze konstatovat, že ÚP neumisťuje do obytného území města zdroje znečištění ve formě rozsáhlé průmyslové či jiné výroby, jež by mohla významně znečišťovat ovzduší emisemi či zápachem, za předpokladu dodržení navrhovaných podmínek využití území pro výrobní plochy. V dlouhodobém horizontu lze očekávat mírné zvýšení intenzity dopravy realizací územního plánu, které však nebude významně zatěžovat zastavěné území města.

FileName: SaveDate:



Strana: 54 z 154


Podstatně pozitivním vlivem na veřejné zdraví bude především realizace obou „obchvatů“ města – přeložek silnice II/101 a II/331, a tím i převedení tranzitní a nákladní dopravy mimo centrum souměstí a hustě obydlené území. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že v případě realizace navrhovaných opatření viz kapitola 7. nedojde k závažnějšímu ovlivnění území z hlediska veřejného zdraví a vlivu na obyvatelstvo. Domníváme se tak, že z vlastní koncepce nevyplývají při správné realizaci významné negativní vlivy na veřejné zdraví. Pozitivní vliv na veřejné zdraví obyvatel bude mít rozsáhlá výsadba veřejné zeleně a izolačních pásů zeleně. Tato izolační zeleň hraje významnou roli při eliminaci prašnosti v řešeném území, a to snížením šíření sekundární prašnosti jak ze značně zatížených komunikací, tak z intenzivně zemědělsky obhospodařovaných pozemků. V souvislosti s uvedenými skutečnostmi je z hlediska ochrany zdraví a pohody obyvatelstva vyloučeno i nepříznivé ovlivnění obyvatel, za předpokladu důsledného uplatňování regulativů pro využití jednotlivých návrhových ploch tak, jak je územní plán navrhuje. Jedná se především o regulativy týkající se umisťování obytných objektů v plochách, jež mohou být potenciálně zatíženy hlukem.

4.6. Krajinný ráz Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovaného přírodního a kulturního prostředí a je proto chráněn před znehodnocením. Je dán specifickými rysy a znaky, které vytvářejí její rázovitost - odlišnost a jedinečnost. Ráz krajiny vyjadřuje nejenom přítomnost pozitivních jevů a znaků, ale též kulturní a duchovní dimenzi krajiny. Krajinný ráz je dán přírodní, kulturní a historickou charakteristikou místa. Ráz určitého krajinného segmentu je spoluvytvářen jak rysy a hodnotami přírodními (zejména morfologií terénu, vodními toky a plochami a charakterem vegetačního krytu), tak i kulturními (formou a strukturou zástavby, jednotlivými stavbami a jejich vztahem ke krajině, kulturním významem místa) a historickými (přítomností prvků a vazeb dokladující historický vývoj krajiny, jeho kontinuitu). Hodnocené území je z hlediska krajinně typologického součástí krajiny vrcholně středověké kolonizace Hercynika a náleží ke krajinnému typu 3Z2, využití zemědělská krajina. Krajinný reliéf je mírně zvlněný, typický pro území s druhohorním podložím, které je zde tvořeno jílovci a slínovci turonského stáří. Zemědělskou krajinu tvoří převážně bezlesé formace, které jsou minimálně z 90% tvořeny zemědělskými biotopy. Nedílnou součástí této krajiny jsou vesnická sídla a plochy porostlé dřevinnou vegetací. Zemědělská činnost je soustředěna do střední a severní části řešeného území, kde zcela převažuje orná půda. Lesozemědělský typ krajiny zasahuje pouze do severní části řešeného území, jedná se o přechodný krajinný typ, který je charakteristický střídáním lesních a nelesních stanovišť. Osu řešeného území tvoří niva řeky Labe s travními porosty a doprovodnou zelení podél vodotečí. Po obou stranách této osy se nachází těžiště osídlení se dvěma rovnocennými centry, které vzniklo v historické pozici při přechodu řeky Labe. Z obou centrálních zón tvořených historickou zástavbou kolem trojúhelníkového náměstí vybíhají radiálně uliční fronty ve směru historických cest. Zpracovaný návrh územního plánu respektuje prostorové uspořádání území, které vzniklo historickým vývojem. V návrhu využití území jsou respektována měřítka krajiny i jednotlivých staveb. Návrh nesnižuje estetickou hodnotu krajiny jako celku. Zachovává působení dominant v krajině a snižuje negativní působení nových staveb ochranou stávající a návrhy nové veřejné nebo ochranné a izolační zeleně. V rámci širších měřítek v krajině, především pro uchování krajinného rázu a krajinných horizontů, nejsou navrženy izolované individuální stavby ve volné krajině a nejsou navrhovány novodobé technické dominanty krajiny. Koncept ÚP respektuje krajinu i architektonické a prostorové uspořádání sídel, a to především díky navrhovaným podmínkám využití území.

4.7. Retenční schopnost území a hospodaření s vodou Řešeným územím mezi Brandýsem nad Labem a Starou Boleslaví protéká řeka Labe, která je spolu s Vinořským potokem pro území hlavním recipientem. Řešené území se nachází v hydrologicky cenné oblasti v nivě řeky Labe, v území se nachází několik vodních zdrojů. Realizací návrhu územního plánu dojde k významnému navýšení zastavěných ploch a tím i k snížení retenční schopnosti území.

FileName: SaveDate:



Strana: 55 z 154


Zásobování vodou Předpokládaný nárůst potřeby vody: Výhledově je uvažováno se zvýšením počtu obyvatel o Brandýs + Stará Boleslav

var.1

Popovice

6 507 (celkem)

var.2

80

8 448 (celkem 25 646) 80

Výhledová potřeba vody je počítána podle Směrnice č. 9/73. Specifická potřeba vody je uvažovaná pro Brandýs a Boleslav hodnotu q = 210 l/obyv. den (včetně základní vybavenosti a drobných podnikatelských aktivit), pro Popovice 130 l/obyv. den, kd = 1,25, kh = 1,8. Nárůst potřeby vody pro uvažované obyvatele při 100% napojení Brandýs a Boleslav

Var.1 - pro 6 507 ob.

Var.2 – pro 8 448 ob.

3

Qp = 1774,08 m /d = 20,53 l/s

3

3

Prům. denní potřeba vody

Qp = 1366,47 m /d = 15,82 l/s

Maximální denní potřeba vody

Qm = 1708,09 m /d = 19,77 l/s

Qm = 2217,6 m /d = 25,67 l/s

Maximální hodinová potřeba

Qh = 35,59 l/s

Qh = 46,21 l/s

3

Potřeba vody pro celkový počet obyvatel: Brandýs a Boleslav

Var.1 - pro 23 705 ob.

Var.2 – pro 25 646 ob.

3

Qp = 5402,46 m /d = 62,53 l/s

3

3


Qp = 4994,85 m /d = 57,81 l/s

Maximální denní potřeba vody

Qm = 6243,56 m /d = 72,26 l/s

Qm = 6753,08 m /d = 78,16 l/s

Maximální hodinová potřeba

Qh = 130,07 l/s

Qh = 140,69 l/s

Popovice

3

3

80 obyv.

Qp = 10,4 m /d = 0,12 l/s 3

Qm = 15,6 m /d = 0,18 l/s Qh = 0,32 l/s Vlastní zdroje vody v řešeném území jsou v současnosti cca 44-46 l/s (včetně zdroje v areálu zařízení vojenské správy), pro zajištění výhledové potřeby schází Qm 28-32 l/s. 3

Velikost stávající akumulace:

2 x 1000 + 250 = 2250 m (což by činilo 36 – 33 % z Qm)

Podle platného územního plánu je možná zvýšená dodávka vody z Káraného. Nárůst potřebné akumulace vody pro Brandýs a Boleslav v rozmezí 0,6 až 0,8 z Qm: 3

cca var.1 V = 1200 - 1370 m , var.2 V = 1330 - 1774 m

3

Potřebná akumulace pro celkový počet obyvatel: cca var.1 V = 3750 - 5000 m

3

var.2 V = 4050 - 5400 m

3

Stávající akumulace je pro výhledový stav po realizací územního plánu nedostatečná, je třeba její 3 zvětšení min o 2000 m . Podle informace správce vodovodní sítě je uvažováno z rozšířením pramenišť Motorlet a Na Praporci. Je třeba provést hydrotechnický přepočet zásobovací vodovodní sítě a přívodních řadů. Je třeba zvětšit akumulaci vody. Je třeba zajistit zvýšenou dodávku vody. Je uvažováno s rozšířením pramenišť Motorlet a Na Praporci. K zajištění využitelnosti dalších zdrojů vody byl proveden hydrogeologický průzkum v oblasti zdrojů pro zařízení vojenské správy, odkud by se jímaly přebytky vody (cca 20l/s).

FileName: SaveDate:



Strana: 56 z 154


Odkanalizování

Z městských částí Brandýs nad Labem a Stará Boleslav jsou odpadní vody odváděny na čistírnu odpadních vod převážně jednotnou kanalizací, z nově budovaných lokalit oddílnou kanalizací. V severovýchodní části Staré Boleslavi, oddělené od centrální části města rychlostní komunikací R10, jsou dešťové vody vsakovány a veřejnou kanalizací je odváděna pouze splašková voda. Nárůst množství splaškových vod teoreticky odpovídá potřebě vody: Výhledová potřeba vody je počítána podle Směrnice č. 9/73. Specifická potřeba vody je uvažovaná pro Brandýs a Boleslav hodnotu q = 210 l/obyv. den (včetně základní vybavenosti a drobných podnikatelských aktivit), pro Popovice 130 l/obyv. den, kd = 1,25, kh = 1,8. Nárůst potřeby vody pro obyvatelstvo při 100% napojení: Brandýs a Boleslav

Var.1 - pro 6 507 ob.


Var.2 – pro 8 448 ob.

3

3

Qp = 1366,47 m /d = 15,82 l/s

Qp = 1774,08 m /d = 20,53 l/s

Var.1 - pro 23 705 ob.

Var.2 – pro 25 646 ob.

Pro celkový počet obyvatel: Brandýs a Boleslav

3


Qp = 4994,85 m /d = 57,81 l/s

Popovice

Qp = 10,4 m /d = 0,12 l/s

80 obyv.

3

Qp = 5402,46 m /d = 62,53 l/s

3

Nárůst množství znečištění od obyvatel: uvažované specifické potřeby

Var.1 pro 6 587 obyvatel


BSK5

60 g/ob.den

395,22 kg/den

144,3 t/rok

511,68 kg/den

186,8 t/rok

CHSK

120 g/ob.den

790,44 kg/den

288,5 t/rok

1023,36 kg/den

373,5 t/rok

NL

55 g/ob.den

362,29 kg/den

132,2 t/rok

469,04 kg/den

171,2 t/rok

Nc

11 g/ob.den

72,46 kg/den

93,81 kg/den

Pc

2,5 g/ob.den

16,47 kg/den

21,32 kg/den

Množství znečištění od obyvatel pro celkový výhledový stav: uvažované specifické potřeby



BSK5

60 g/ob.den

1547,1 kg/den

564,7 t/rok

1543,6 kg/den

563,4 t/rok

CHSK

120 g/ob.den

3094,2 kg/den

1129,4 t/rok

3087,1 kg/den

1126,8 t/rok

NL

55 g/ob.den

1418,2 kg/den

517,6 t/rok

1414,9 kg/den

516,5 t/rok

Nc

11 g/ob.den

283,6 kg/den

283,0 kg/den

Pc

2,5 g/ob.den

64,5 kg/den

64,3 kg/den

V území je třeba: realizace navrhované zástavby je podmíněna řádným odkanalizováním, objekty nebo komplexy RD budou realizovány po vybudování inženýrských sítí a napojení na veřejnou kanalizaci a ČOV, respektovat ochranu vyhlášených území vodních zdrojů respektovat koncepci zásobování vodou respektovat koncepci oddílné kanalizace hranice negativního vlivu ČOV – 250 m v maximální míře dešťové vody pozdržet v území, u zástavby jímat a zpětně využívat Navržené rozvojové plochy budou odkanalizovány do stávající kanalizace buď jednotnou nebo oddílnou kanalizací.

FileName: SaveDate:



Strana: 57 z 154


V Popovicích je navržena nová splašková kanalizace s přečerpáním do sběrače v Brandýse nad Labem. Dešťové vody budou vyústěny do Vinořského potoka. Hospodaření s dešťovou vodou Navržené rozvojové plochy budou odkanalizovány do stávající kanalizace buď jednotnou nebo oddílnou kanalizací, je možné, že bude třeba z území splaškové vody z rovinného území přečerpávat. Zástavbové plochy větších rozměrů budou řešeny samostatnou studií s upřesněním odkanalizování. Dešťové vody budou zadržovány v území, nebo vyústěny do toků. Jsou vymezena území s doporučeným vsakováním dešťových vod a plochy s odpojením dešťových vod od stávající kanalizace. Jsou vymezena území s požadavkem na změnu hospodaření s dešťovými vodami – vsakování. Je třeba maximálně snížit odvod dešťových vod do kanalizace, v obytné zástavbě budou u RD v maximální možné míře zachytávány vody ze střech v nádržích se zpětným využitím, vsakování. Čistírna odpadních vod je navržena k rozšíření a zvětšení kapacity. K cílovému období je třeba počítat s rozšířením a zkapacitněním ČOV. V Popovicích je navržena nová splašková kanalizace s přečerpáním do sběrače v Brandýse nad Labem, dešťové vody budou zaústěny do Vinořského potoka. Město má zpracovaný Generel odvodnění města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (5. 2009), návrhy rekonstrukcí byly do ÚP převzaty. V řešeném ÚP souměstí je návrh nových ploch pro zástavbu větší, než bylo v Generelu odvodnění počítáno. Výhledově by bylo třeba provést nové hydrotechnické posouzení alespoň v okrscích ovlivněných navrženou větší soustředěnou zástavbou. Podmínky pro výstavbu v řešeném území: realizace navrhované zástavby je podmíněna řádným odkanalizováním, objekty nebo komplexy RD budou realizovány po vybudování inženýrských sítí a napojení na veřejnou kanalizaci a ČOV, je třeba snížit odvod dešťových vod ze zastavěného území budování a udržování dešťových retenčních nádrží je třeba ve výhledu počítat s rozšířením a zkapacitněním ČOV

FileName: SaveDate:



Strana: 58 z 154


5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - METODA HODNOCENÍ A JEJÍ OMEZENÍ. Pro samotné hodnocení byly sestaveny hodnotící tabulky, které představují matici jednotlivých referenčních cílů ochrany ŽP versus dílčí navrhované plochy resp. podmínky využití ploch (regulativů). Jednotlivé plochy či podmínky využití tedy byly konfrontovány s vybranými referenčními cíli a na základě expertního úsudku zpracovatelského týmu jim byly přiřazeny hodnoty. Následně byly hlavní charakteristiky vlivu plochy na ŽP jako celek okomentovány v pravém sloupci hodnotící tabulky, a to zejména při identifikovaném negativním vlivu. Tab.: Sada referenčních cílů ochrany ŽP

Složka ŽP

Referenční cíl ochrany ŽP

1. ovzduší, klima

1.1 snižovat znečištění ovzduší 2.1 posilovat retenční funkci krajiny a zlepšovat ekol. funkce 2. voda vodních útvarů 3.1 omezovat nové trvalé zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na 3. půda a horninové prostředí zabezpečení jejích funkcí 4.1 chránit ohniska biodiverzity a omezovat fragmentaci 4. flóra, fauna, ekosystémy krajiny 5.1 chránit krajinný ráz a kulturní dědictví, lépe využívat 5. krajinný ráz, kulturní dědictví kulturní a přírodní dědictví 6. hluk 6.1 snižovat expozici hluku prostředky územního plánování 7.1 zlepšit kvalitu života obyvatel sídel a sociální determinanty lidského zdraví 7.2 podporovat environmentálně šetrné formy rekreace a zdravý životní styl 7.3 pomocí prevence chránit životní prostředí a obyvatelstvo 7. obyvatelstvo, veřejné zdraví před důsledky přírodních a antropogenních krizových situací 8.1 efektivním územním plánováním přispět k optimalizaci územního rozvoje sídel a ochraně přírody a krajiny 8.2 snižovat zatížení dopravní sítě v sídlech zejména tranzitní 8. sídla, urbanizace a nákladní silniční dopravou

Pro zjištění, zda a jakým způsobem může mít ÚP při realizaci závažné vlivy na životní prostředí, bylo provedeno hodnocení navržených opatření územního plánu tj. funkčních ploch a podmínek jejich využití vzhledem k referenčním cílům ochrany životního prostředí, tj. zda a jakým způsobem bude vymezení daných ploch v rámci návrhu ÚP přispívat či nikoliv k naplňování referenčních cílů. Pro hodnocení bylo použito následující stupnice: stupnice významnosti ++ potenciálně významný pozitivní vliv (velkého rozsahu) opatření/plochy na referenční cíl + potenciálně pozitivní (přímý či nepřímý, lokální) vliv opatření/plochy na daný referenční cíl 0 zanedbatelný nebo komplikovaně zprostředkovatelný potenciální vliv (velmi malý rozsah) potenciálně negativní vliv opatření/plochy na daný referenční cíl (přímý či nepřímý, lokální) -potenciálně významný negativní vliv opatření/plochy na daný referenční cíl (velkého rozsahu) ? nebyla identifikována potenciální vazba mezi referenčním cílem a navrhovaným opatřením resp. návrhovou plochou rozsah vlivu B bodový (působící v řešeném území) FileName: SaveDate:



Strana: 59 z 154


L lokální (působící v rámci území jedné města) R regionální (působící na území 2 a více obcí) spolupůsobení vlivu K kumulativní působení vzhledem k již existujícím resp. uvažovaným plochám/záměrům S synergické působení vzhledem k již existujícím resp. uvažovaným plochám/záměrům délka trvání vlivu kp krátkodobé/přechodné působení vlivu dp dlouhodobé působení vlivu Při aktuální míře neznalosti jednotlivých projektů umístěných v navrhovaných funkčních plochách, není možné kvalifikovaně vyhodnotit konkrétní vlivy na životní prostředí. Z toho důvodu budou hodnoceny vlivy vymezených ploch v rámci jejich regulativů (možností realizace záměrů) na referenční cíle životního prostředí, které mohou potenciálně nastat za určitých podmínek realizace. Výše uvedená stupnice hodnot tedy odpovídá potenciálním vlivům, které zahrnují danou míru neurčitosti. Při hodnocení byl využit princip předběžné opatrnosti, bylo tedy přihlédnuto k „nejhoršímu možnému scénáři“, který by mohl nastat potenciální realizací záměrů dle regulativů navrhovaných pro danou plochu. Vzhledem k tomu byly rovněž navrhovány opatření pro zamezení potenciálních negativních vlivů, resp. doporučení SEA týmu. Posouzení vlivů na životní prostředí bylo provedeno tak, aby identifikovalo všechny pravděpodobné významné vlivy na základě známých faktů (studie, odborná literatura) i na základě údajů a informací obsažených v územním plánu a aby zároveň postihlo specifika regionu. Hodnocení vlivů návrhových ploch na referenční cíle ochrany životního prostředí jsou uvedeny v následující tabulce.

FileName: SaveDate:



Strana: 60 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Tab.: Hodnocení vlivů návrhových ploch na referenční cíle ochrany životního prostředí Plochy Bydlení Referenční cíle ochrany ŽP

Označení

Kód funkčního využití

Katastr

Výmě ra (ha)

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany

1.1 snižovat znečištění ovzduší

2.1 posilovat retenční funkci krajiny a zlepšovat ekol. funkce vodních útvarů

3.1 omezovat nové zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí

4.1 chránit ohniska biodiverzity a omezovat fragmentaci krajiny

5.1 chránit krajinný ráz a kulturní dědictví, lépe využívat kulturní a přírodní dědictví

6.1 snižovat expozici hluku prostředky územního plánování

7.1 zlepšit kvalitu života obyvatel sídel a sociální determinanty lidského zdraví

7.2 podporovat environmentáln ě šetrné formy rekreace a zdravý životní styl

7.3 pomocí prevence chránit životní prostředí a obyvatelstvo před důsledky přírodních a antropogenních krizových situací

8.1 efektivním územním plánování m přispět k optimalizac i územního rozvoje sídel

8.2 snižovat zatížení dopravní sítě v sídlech zejména tranzitní a nákladní silniční dopravou

Z13_1

BH

Brandýs nad Labem

1,094

I.

0

-/L/dp/K

-/L/dp

0

-/B/dp

-/B/dp

+/B/dp/K

0

0

-/B/dp

0

Z53

BH

Stará Boleslav

1,060

IV.,

0

-/L/dp/K

-/L/dp/K

0

-/B/dp

0

+/B/dp/K

0

0

-/B/dp

0

Z54

BH

Stará Boleslav

3,335

IV.,

0

--/L/dp/K

-/L/dp/K

0

-/B/dp

0

+/B/dp/K

0

0

-/B/dp

0

Z55

BH

Stará Boleslav

1,681

IV.,

0

-/L/dp/K

-/L/dp/K

0

-/B/dp

0

+/B/dp/K

0

0

-/B/dp

0

Z310

BH

Stará Boleslav

0,870

IV.,

0

-/B/dp/K

-/B/dp/K

0

-/B/dp

0

+/B/dp/K

0

0

-/B/dp

0

Z311

BH

Stará Boleslav

0,777

IV.,

0

-/B/dp/K

-/B/dp/K

0

-/B/dp

0

+/B/dp/K

0

0

-/B/dp

0

FileName: SaveDate:


Slovní zhodnocení

Plocha je součástí širšího území ploch bydlení v bytových domech navazující na stávající zastavěné území Brandýsa nad Labem. Plochy na jihu sousedí s jinak převážně výrobním území včetně navazujících návrhových ploch lehké výroby, na západě navazují plochy sportu. Doporučujeme oddělit pásem izolační zeleně od výrobního území – k tomu by ideálně vyhovovalo vymezit doprovodnou zeleň podél ulice (návrhová plochy Z 151). Doporučujeme dále nesledovat plochu Z12 jako plochu s funkčním využitím pro bydlení, ale překlasifikovat ji na plochu lehké výroby resp. Plochu smíšenou. Při zastavování přilehlých výrobních ploch je třeba učinit opatření tak, aby nedošlo k narušení pohody bydlení v souvisejících obytných plochách, především z hlediska hluku a znečištění ovzduší. Plochy bydlení v rodinných domech navazující na stávající zastavěné území Staré Boleslavi, na východě, směrem k vojenskému prostoru – plochy, spolu se souvisejícími návrhovými plochami, jsou součástí nové rozvojové zóny vyplňující prostor mezi stávajícím zastavěným územím města a vojenským prostorem na Severovýchodě. Plochy jsou poměrně rozsáhlé a budou znamenat značné zábory půdy a zvýšení podílu zpevněných ploch na úkor ploch nezpevněných, a tím i snížení retence území. Plochy bydlení v rodinných domech navazující na stávající zastavěné území Staré Boleslavi, na východě, směrem k vojenskému prostoru – plochy, spolu se souvisejícími návrhovými plochami jsou součástí nové rozvojové zóny vyplňující prostor mezi stávajícím zastavěným územím města a vojenským prostorem na Severovýchodě. Plochy jsou poměrně rozsáhlé a budou znamenat značné zábory půdy a zvýšení podílu zpevněných ploch na úkor ploch nezpevněných, a tím i snížení retence území.


Strana: 61 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Plochy Bydlení Referenční cíle ochrany ŽP

Označení


Katastr

BH

Brandýs nad Labem

Z22_2

Výmě ra (ha)

0,959

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany

I.,II.,


0


-/B


-/B/dp


0


-/B


0


+/B/dp/K


0


0


+/B/dp


0

Z11_2

BH

Brandýs nad Labem

2,838

I.,

0

--/L/dp/K

-/LB/dp

0

-/B/dp

-/B/dp

+/B/dp/K

0

0

-/B/dp

0

Z13_2

BH

Brandýs nad Labem

0,992

I.,

0

-/B/dp/K

-/B/dp

0

-/B/dp

-/B/dp

+/B/dp/K

0

0

-/B/dp

0

Z1

BI

Popovice u Brandýsa n. L.

0,900

I.

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z3

BI


0,952

III.,

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z4

BI

Brandýs nad Labem

1,378

I., III.,

0

-/L/dp/K

--/L/dp/K

0

-/B

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z5

BI

Brandýs nad Labem

0,707

III.,

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

0

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

FileName: SaveDate:


Slovní zhodnocení

Plocha bydlení zaplňující proluky ve stávající zástavbě na stávající zastavěné území. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů. Plocha je vhodně odcloněna od železniční trati pomocí izolační zeleně. Plochy bydlení v bytových domech navazující na stávající zastavěné území Brandýsa nad Labem. Plochy na východě sousedí s jinak převážně výrobním území včetně navazujících návrhových ploch lehké výroby, na západě navazují plochy sportu. Doporučujeme oddělit pásem izolační zeleně od výrobního území – k tomu by ideálně vyhovovalo vymezit doprovodnou zeleň podél ulice (návrhová plochy Z 151). Doporučujeme dále nesledovat plochu Z12 jako plochu s funkčním využitím pro bydlení, ale překlasifikovat ji na plochu lehké výroby resp. Plochu smíšenou. Při zastavování přilehlých výrobních ploch je třeba učinit opatření tak, aby nedošlo k narušení pohody bydlení v souvisejících obytných plochách, především z hlediska hluku a znečištění ovzduší.

Plochy bydlení navazující na stávající zastavěné území Popovic u B.n.L. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů.

Plochy bydlení zaplňující proluky ve stávající zástavbě resp., navazující na stávající zastavěné území místní části U sv. Anny. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů.


Strana: 62 z 154


Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany












Z7

BI

Brandýs nad Labem

1,145

II., V.

0

-/L/dp/K

-LB/dp/K

0

-/B

0

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Z8

BI

Brandýs nad Labem

0,346

I., II.,

0

-/B

-/B/dp

-/B/dp

-/B

0

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Z9

BI

Brandýs nad Labem

0,423

I.

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

0

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Z10

BI

Brandýs nad Labem

0,835

I.

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

0

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Z14

BI

Brandýs nad Labem

0,622

I.

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

-B/dp

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Z16

BI

Brandýs nad Labem

0,312

I., V.

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

0

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Z17

BI

Brandýs nad Labem

0,416

I.

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

0

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Z18

BI

Brandýs nad Labem

0,643

I.

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

0

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Z19

BI

Brandýs nad Labem

0,655

I.

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

0

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

FileName: SaveDate:


Slovní zhodnocení

Plochy bydlení navazující na stávající zastavěné území. Plocha je umístěna na svahu nad rybníkem, vzhledem k navazujícímu pásu zeleně nelze očekávat významné negativní vlivy vůči přilehlé vodní ploše, avšak ve fázi výstavby, zejména pokud bude probíhat najednou je třeba přijmout opatření, proti splachům zeminy resp. kontaminaci např. ropnými látkami. Z hlediska životního prostředí jinak bez významných negativních vlivů. Plocha bydlení zaplňující navazující na stávající zastavěné území. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů. Je třeba v maximální možné míře zachovat stávající vzrostlou zeleň. Plochy bydlení zaplňující proluky ve stávající zástavbě resp., navazující na stávající zastavěné území. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů.

Plocha bydlení zaplňující proluky ve stávající zástavbě na stávající zastavěné území. Plocha vyplňuje území mezi stávajícím obytným územím a plochou lehké výroby. Při umisťování objektů je třeba stanovit takové podmínky využití území aby nedošlo k narušení pohody bydlení vzhledem k sousedícímu výrobnímu území, a to především z hlediska hluku a znečištění ovzduší.

Plochy bydlení zaplňující proluky ve stávající zástavbě resp., navazující na stávající zastavěné území. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů.


Strana: 63 z 154






třída ochrany



0,412

I.

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

0

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

0,373

I.

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

0

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

0,959

I., II.,

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

0

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Brandýs nad Labem

0,427

I., V.

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

0

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

BI

Brandýs nad Labem

0,554

I., V.

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

0

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

BI

Brandýs nad Labem

0,318

I.

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

0

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

Z20

BI

Brandýs nad Labem

Z21

BI

Brandýs nad Labem

Z22_1

BI

Brandýs nad Labem

Z26

BI

Z27

Z28

FileName: SaveDate:



z toho ZPF / PUPFL





Slovní zhodnocení

Plocha bydlení zaplňující proluky ve stávající zástavbě na stávající zastavěné území. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů. Plocha je vhodně odcloněna od železniční trati pomocí izolační zeleně.

Plochy bydlení zaplňující proluky ve stávající zástavbě, navazující na novou obslužnou komunikaci. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů.

Plocha bydlení navazující na novou obslužnou komunikaci. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů.


Strana: 64 z 154


Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany












Slovní zhodnocení

Z30

BI

Brandýs nad Labem

10,16 8

I., IV., V.

0

--/R/K

--/R/dp/K

-/L/K/dp

-L/dp/K

0

+/B/dp

0

-/L/dp

-/L/dp

0

Rozsáhlá plocha bydlení – rozvojová plocha Martinovská 1, která spolu se souvisejícími plochami tvoří rozsáhlou novou obytnou zónu na severním okraji Brandýsa v blízkosti Labe. Dojde k významným záborům zemědělské půdy a zvýšení podílu zpevněných ploch, a tím i omezení retence území. Plochy je nutné prověřit pomocí územní studie a stanovit maximální míru zastavěnosti pozemků na základě hydrologické studie. Řešené území se v budoucnu rovněž stane poměrně výraznou dominantou s dosahem až do oblasti Proboštských jezer na druhém břehu řeky. V této souvislosti je třeba dbát na vhodné architektonické řešení umisťovaných objektů tak, aby nevznikaly nové nevhodné dominanty. Tyto plochy spolu se souvisejícími plochami na západě částečně omezí průchodnost krajiny ve směru Z-V z otevřené krajiny na západě přes řeku a dále k Proboštským jezerům. Mobilita v rámci krajiny bude zajištěna vymezení regionálního biokoridoru RK 1152. V rámci zastavování všech souvisejících ploch v této části řešeného území je třeba v maximální možné míře zachovat stávající vzrostlou zeleň.

Z32

BI

Brandýs nad Labem

0,840

V.

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

0

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Plocha bydlení zaplňující proluku ve stávající zástavbě. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů.

Z33

BI

Brandýs nad Labem

1,347

IV.,

0

-/L/K

-/L/dp/K

-/B/dp

-/B/dp/K

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z34

BI

Brandýs nad Labem

1,133

IV.,

0

-/L/K

-/L/dp/K

0

-/B/dp/K

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z35

BI

Brandýs nad Labem

0,520

IV., V.

0

-/B/K

-/B/dp/K

0

-/B/dp/K

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z36

BI

Brandýs nad Labem

0,329

V.

0

-/B/K

-/B/dp/K

0

-/B/dp/K

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

FileName: SaveDate:


Plochy bydlení navazující na stávající zastavěné území situované u řeky Labe. Tyto plochy spolu se souvisejícími plochami na západě částečně omezí průchodnost krajiny ve směru Z-V z otevřené krajiny na západě přes řeku a dále k Proboštským jezerům. Mobilita v rámci krajiny bude zajištěna vymezení regionálního biokoridoru RK 1152. V rámci zastavování ploch je třeba v maximální možné míře zachovat stávající vzrostlou zeleň.


Strana: 65 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Plochy Bydlení Referenční cíle ochrany ŽP 3.1 omezovat nové zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí





třída ochrany



0,427

V.

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

0

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Brandýs nad Labem

0,172

V.

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

-/B/dp

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

BI

Brandýs nad Labem

0,186

IV., V.

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

-/B/dp

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Z43

BI

Brandýs nad Labem

0,225

V.

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

0

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Z44

BI

Brandýs nad Labem

0,429

V.

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

0

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Z45

BI

Brandýs nad Labem

0,175

V.

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

-/B/dp

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Z46

BI

Brandýs nad Labem

0,177

V.

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

0

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Z48

BI

Stará Boleslav

0,397

IV.,

0

-/B/K

--/B/dp/K

-/B/dp/K

-/B/dp/K

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z49

BI

Stará Boleslav

0,705

IV.,

0

-/B/K

-/B/dp/K

-/B/dp/K

-/B/dp/K

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z50

BI

Stará Boleslav

1,499

IV.,

0

-/L/K

-/L/dp/K

-/B/dp/K

-/B/dp/K

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

Z39

BI

Brandýs nad Labem

Z41

BI

Z42

FileName: SaveDate:


z toho ZPF / PUPFL





Slovní zhodnocení

Plochy bydlení zaplňující proluky ve stávající zástavbě. U ploch Z41 a Z42 je třeba při umisťování obytných objektů dbát na jejich vhodnou orientaci na pozemku resp. dispozici pobytových místností např. ložnic, tak, aby nebyly obyvatelé vystavení nadměrné hlukové zátěži z provozu po přilehlé železniční trati.

Plochy bydlení, navazující na stávající zastavěné území. U plochy Z45 je třeba při umisťování obytných objektů dbát na jejich vhodnou orientaci na pozemku resp. dispozici pobytových místností např. ložnic, tak, aby nebyly obyvatelé vystavení nadměrné hlukové zátěži z provozu po přilehlé železniční trati. Poměrně rozsáhlé plochy bydlení na východě Staré Boleslavi u dálnice. Plochy včetně ploch souvisejících s jiným funkčním využitím budou mimo poměrně značné zábory půdy znamenat rovněž částečné omezení prostupnosti krajiny ve směru S-J a tím i omezení komunikace mezi dvěma lesními celky.


Strana: 66 z 154


Označení


Z52

BI

Katastr

Stará Boleslav

Výmě ra (ha)

6,063

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany

IV.,


0


-/L/K


-/L/dp/K


-/B/dp/K


-/B/dp/K


0


-/B/dp


0


0


+/B/dp


0

Z56

BI

Stará Boleslav

12,11 4

IV.,

0

--/R/dp/K

-/L/dp

0

-/B/dp

0

+/B/dp/K

0

0

-/B/dp

0

Z58

BI

Stará Boleslav

0,828

IV., V.

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

0

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

FileName: SaveDate:


Slovní zhodnocení

Poměrně rozsáhlá plocha bydlení na východě Staré Boleslavi mezi dálnicí a ul. Boleslavská v lokalitě Na Panském. Plocha je od dálnice oddělena pásem izolační zeleně. Je třeba zajistit aby před zastavováním plochy obytnými objekty bylo zajištěno dodržení hygienických limitů z hlediska hluku a tomu uzpůsobit orientaci objektů v rámci pozemků resp. vnitřní dispozice domů. V rámci prověření plochy územní studií zpracovat hlukovou studií pro šíření dopravního hluku z provozu po dálnici kalibrovanou autorizovaným měřením hluku a případně navrhnout protihluková opatření. Velmi rozsáhlá plocha bydlení, v lokalitě Mýtka, podmíněná zpracováním územní studie. Řešená plocha je spolu se souvisejícími návrhovými plochami jsou součástí nové rozvojové zóny vyplňující prostor mezi stávajícím zastavěným územím města a vojenským prostorem na Severovýchodě. Plochy jsou poměrně rozsáhlé a budou znamenat značné zábory půdy a zvýšení podílu zpevněných ploch na úkor ploch nezpevněných, a tím i snížení retence území. V rámci územní studie by bylo třeba zpracovat hydrologickou studii širšího souvisejícího území a na jejím základě stanovit podíl zpevněných resp. zastavěných ploch a volného terénu včetně kapacit kanalizace pro případy extrémních událostí např. přívalových dešťů. Plocha bydlení zaplňující proluku ve stávající zástavbě. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů.


Strana: 67 z 154


Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany












Z59

BI

Stará Boleslav

2,068

IV., V.

0

-/L/K

-/L/dp/K

-/B/dp/K

-/BIdp/K

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z313

BI

Stará Boleslav

0,351

IV.,

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

0

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Z364_1

BI

Brandýs nad Labem

0,202

V.

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

0

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Z11_1

BI

Brandýs nad Labem

2,759

I.

0

-/L/dp/K

-//L/dp

0

-/B/dp

-/B/dp

+/B/dp/K

0

0

-/B/dp

0

Z12_1

BI

Brandýs nad Labem

0,427

I.

0

-/B/dp/K

-/B/dp

0

-/B/dp

-/B/dp

+/B/dp/K

0

0

-/B/dp

0

FileName: SaveDate:


Slovní zhodnocení

Plocha i když sama o sobě zaplňuje proluku v zástavbě souvisí s rozsáhlým nově navrhovaným obytným územím na severu Staré Boleslavi, které výrazným způsobem rozšíří zastavěné území města. Navrhované znamenají nejen rozsáhlé zábory půdy, ale rovněž značné zvýšení podílu zpevněných ploch na úkor volného terénu. Nacházejí se na hranici záplavového území v blízkosti Proboštských jezer. V rámci územní studie je třeba stanovit maximální míru zpevněných, resp. zastavěných ploch v rámci pozemků a rovněž by měla být stanovena pravidla pro umisťování objektů přiléhajících k ulici Mělnické tak, aby pohoda bydlení nebyla narušena hlukem z přilehlé komunikace. Drobnější plocha bydlení v rámci rozvojového území Třebízského – Lhotecká na místě stávající zahrádkářské kolonie. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů. Plocha bydlení zaplňující proluku ve stávající zástavbě. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů. Plochy bydlení v rodinných domech navazující na stávající zastavěné území Brandýsa nad Labem. Plochy na východě sousedí s jinak převážně výrobním území včetně navazujících návrhových ploch lehké výroby, na západě navazují plochy sportu. Doporučujeme oddělit pásem izolační zeleně od výrobního území – k tomu by ideálně vyhovovalo vymezit doprovodnou zeleň podél ulice (návrhová plochy Z 151). Doporučujeme dále nesledovat plochu Z12 jako plochu s funkčním využitím pro bydlení, ale překlasifikovat ji na plochu lehké výroby resp. Plochu smíšenou. Při zastavování přilehlých výrobních ploch je třeba učinit opatření tak, aby nedošlo k narušení pohody bydlení v souvisejících obytných plochách, především z hlediska hluku a znečištění ovzduší.


Strana: 68 z 154


Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany












Z23_1

BI

Brandýs nad Labem

0,467

I., III.,

0

-/B

-/B/dp

0

-/B/dp

-/B/dp

+/B/dp/K

0

0

-/B/dp

0

Z24_1

BI

Brandýs nad Labem

0,288

III.,

0

-/B

-/B/dp

0

-/B/dp

-/B/dp

+/B/dp/K

0

0

-/B/dp

0

Z25_1

BI

Brandýs nad Labem

0,881

I., III.,

0

-/B

-/B/dp

0

-/B/dp

-/B/dp

+/B/dp/K

0

0

-/B/dp

0

Z351_1

BI

Stará Boleslav

0,200

I., IV.,

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

0

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

FileName: SaveDate:


Slovní zhodnocení

Plochy bydlení v rodinných domech navazující na stávající zastavěné území Brandýsa nad Labem. Plochy jsou vklíněny do jinak převážně výrobního území včetně navazujících návrhových plochy lehké výroby, přičemž z jv. jsou odděleny pásem izolační zeleně od stávajícího výrobního areálu. Doporučujeme vymezit pás izolační zeleně rovněž na jižní straně plochy Z_23 za účelem odclonění od sousedící plochy přestavby. Ponecháváme na zvážení zpracovateli a pořizovateli územního plánu, zda tento prostor nevyužít raději pro realizaci zeleného veřejného prostranství propojeného do volné krajiny směrem k LBK 7, čímž by vznikl „zelený klín“ umožňující obyvatelům jihozápadní obytné zóny města, která v současné podobě neskýtá příliš mnoho veřejných prostranství, lepší možnosti zdravého trávení volného času a jakýsi přírodní okruh obklopující z jihu jednu z největších obytných zón řešeného území. Při zastavování přilehlých výrobních ploch je třeba učinit opatření tak, aby nedošlo k narušení pohody bydlení v souvisejících obytných plochách, především z hlediska hluku a znečištění ovzduší. Plocha bydlení zaplňující proluku ve stávající zástavbě. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů.


Strana: 69 z 154


Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany












Z366_1

BI

Brandýs nad Labem

0,260

III.,

0

-/B

-/B/dp

0

-/B/dp

-/B/dp

+/B/dp/K

0

0

-/B/dp

0

Z6_1

BI

Brandýs nad Labem

1,164

I., III.,

0

-/L/dp

-/L/dp

0

-/B

-/B/

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Z60_1

BI

Stará Boleslav

15,17 6

III., IV., V.

0

-/B/K

--/B/dp/K

-/B/dp/K

-/BIdp/K

0

+/B/dp

0

0

-L/dp

0

FileName: SaveDate:


Slovní zhodnocení

Plocha je součástí širšího území navrženého pro bydlení v rodinných domech navazující na stávající zastavěné území Brandýsa nad Labem. Plochy jsou vklíněny do jinak převážně výrobního území včetně navazujících návrhových plochy lehké výroby, přičemž z jv. jsou odděleny pásem izolační zeleně od stávajícího výrobního areálu. Doporučujeme vymezit pás izolační zeleně rovněž na jižní straně plochy Z_23 za účelem odclonění od sousedící plochy přestavby. Ponecháváme na zvážení zpracovateli a pořizovateli územního plánu, zda tento prostor nevyužít raději pro realizaci zeleného veřejného prostranství propojeného do volné krajiny směrem k LBK 7, čímž by vznikl „zelený klín“ umožňující obyvatelům jihozápadní obytné zóny města, která v současné podobě neskýtá příliš mnoho veřejných prostranství, lepší možnosti zdravého trávení volného času a jakýsi přírodní okruh obklopující z jihu jednu z největších obytných zón řešeného území. Při zastavování přilehlých výrobních ploch je třeba učinit opatření tak, aby nedošlo k narušení pohody bydlení v souvisejících obytných plochách, především z hlediska hluku a znečištění ovzduší. Plocha bydlení v rodinných domech navazující na stávající zastavěné území místní části U sv. Anny, směrem k budoucímu obchvatu Brandýsa n. L. Při realizaci obchvatu je třeba učinit technická opatření tak, aby nedošlo k narušení pohody bydlení v souvisejících obytných plochách, především z hlediska hluku. V územním plánu vymezený koridor pro západní obchvat Brandýsa skýtá dostatek prostoru jak pro protihluková opatření, tak i pro doprovodnou resp. izolační zeleň. Z ostatních hledisek životního prostředí bez významných negativních vlivů. Velmi rozsáhlé plochy bydlení na severu Staré Boleslavi, které výrazným způsobem rozšíří zastavěné území


Strana: 70 z 154


Označení


Z61_1

Z74_1

FileName: SaveDate:

BI

BI

Katastr

Stará Boleslav

Stará Boleslav


Výmě ra (ha)

6,270

0,895

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany

III., V.

IV.,


0

0


-/L/K

-/B/K


-/L/dp/K

--/B/dp/K


-/B/dp/K

-/B/dp/K


-/BIdp/K

-/BIdp/K


0

0


+/B/dp

+/B/dp


0

0


0

0


-/L/dp

+/B/dp


0

0

Slovní zhodnocení

města. Plochy znamenají nejen rozsáhlé zábory půdy, ale rovněž značné zvýšení podílu zpevněných ploch na úkor volného terénu. Nacházejí se na hranici záplavového území v blízkosti Proboštských jezer. Plochy jsou od přilehlých nadřazených dopravních komunikací resp. vymezených koridorů odcloněny pomocí ploch sportu veřejných prostranství a zeleně. Jsou podmíněny zpracováním územní studie, v rámci které by mělo být na základě hydrologických výpočtů stanovena maximální míra zpevněných, resp. zastavěných ploch v rámci pozemků a rovněž by měla být stanovena pravidla pro umisťování objektů na západním okraji obou ploch tak, aby pohoda bydlení nebyla narušena hlukem z přilehlé komunikace. U plochy Z61 již existuje územní rozhodnutí a zahajuje se výstavba developerských projektů, z toho důvodu je na úrovni SEA bezpředmětné s touto plochou polemizovat. Je však třeba podotknout, že to není úplně vhodný postup vymezit plochu bydlení ve volné krajině mimo kontakt se stávajícím zastavěným územím. Takto vymezená plocha je v rozporu s principy územního plánování tak, jak je definuje stavební zákon i s principy ochrany volné krajiny a zemědělské půdy. Plocha Z60 se snaží tento stav svým způsobem „napraví“, neboť vyplní takto vzniklou proluku v zástavbě. Přesto celá tato zóna znamená neorganické rozšiřování zastavěného území. Koncept územního plánu se snaží s touto skutečností vyrovnat vhodně navrženým komunikačním systémem a plochami občanské vybavenosti a zeleně.

Plocha je součástí poměrně rozsáhlé plochy bydlení a souvisejících ploch s jiným funkčním využitím na východě Staré Boleslavi u dálnice. Plochy včetně ploch souvisejících s jiným funkčním využitím budou mimo poměrně značné zábory půdy znamenat rovněž částečné omezení prostupnosti krajiny ve směru S-J a tím i omezení komunikace mezi dvěma lesními celky.


Strana: 71 z 154


Označení


Z76_1

Z374

FileName: SaveDate:

BI

BI

Katastr

Brandýs nad Labem

Stará Boleslav


Výmě ra (ha)

8,564

2,435

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany

I., III., IV.,

IV.,


0

0


--/L/dp/K

-/B/K


--/L/dp/K

--/B/dp/K


-/L/K/dp

-/B/dp/K


-L/dp/K

-/BIdp/K


0

0


+/B/dp

+/B/dp


0

0


-/L/dp

0


-/L/dp

+/B/dp


0

0

Slovní zhodnocení

Rozsáhlá plocha bydlení – rozvojová plocha Martinovská 2, která spolu se souvisejícími plochami tvoří rozsáhlou novou obytnou zónu na severním okraji Brandýsa v blízkosti Labe. Dojde k významným záborům zemědělské půdy a zvýšení podílu zpevněných ploch, a tím i omezení retence území. Plochy je nutné prověřit pomocí územní studie a stanovit maximální míru zastavěnosti pozemků na základě hydrologické studie. Řešené území se v budoucnu rovněž stane poměrně výraznou dominantou s dosahem až do oblasti Proboštských jezer na druhém břehu řeky. V této souvislosti je třeba dbát na vhodné architektonické řešení umisťovaných objektů tak, aby nevznikaly nové nevhodné dominanty. Tyto plochy spolu se souvisejícími plochami na západě částečně omezí průchodnost krajiny ve směru Z-V z otevřené krajiny na západě přes řeku a dále k Proboštským jezerům. Mobilita v rámci krajiny bude zajištěna vymezení regionálního biokoridoru RK 1152. V rámci zastavování všech souvisejících ploch v této části řešeného území je třeba v maximální možné míře zachovat stávající vzrostlou zeleň.

Plocha souvisí s rozsáhlým nově navrhovaným obytným územím na severu Staré Boleslavi, které výrazným způsobem rozšíří zastavěné území města. Navrhované znamenají nejen rozsáhlé zábory půdy, ale rovněž značné zvýšení podílu zpevněných ploch na úkor volného terénu. Nacházejí se na hranici záplavového území v blízkosti Proboštských jezer. Je třeba stanovit maximální míru zpevněných, resp. zastavěných ploch v rámci pozemků a rovněž by měla být stanovena pravidla pro umisťování objektů přiléhajících k ulici tak, aby pohoda bydlení nebyla narušena hlukem z přilehlé komunikace.


Strana: 72 z 154


Označení


Z122_1

Z12_2

Z23_2

FileName: SaveDate:

BI

BI

BI

Katastr

Brandýs nad Labem

Brandýs nad Labem

Brandýs nad Labem


Výmě ra (ha)

3,332

0,428

0,880

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany

I., IV.,

I.,

I., III.,


0

0

0


-/L/dp/K

--/B/dp/K

-/B


--/L/dp

-/B/dp

-/B/dp


-/B/dp/K

0

0


-/B/dp

-/B/dp

-/B/dp


+/B/dp

-/B/dp

-/B/dp


+/B/dp/K

+/B/dp/K

+/B/dp/K


0

0

0


0

0

0


-/B/dp

-/B/dp

-/B/dp


Slovní zhodnocení

0

Plocha bydlení rozšiřující zastavěné území Brandýsa západním směrem. Plocha je situována mezi plochu zeleně oddělující zastavěné území od budoucího obchvatu města a plochy sportu při vodních plochách v údolí Vinořského potoka. Využití plochy je podmíněno prověřením pomocí územní studie. Při stavební činnosti je třeba učinit opatření k zamezení kontaminace vodního toku a splachům zeminy. Totéž platí pro související navrhované plochy sportu a občanského vybavení. Plocha spolu se souvisejícími návrhovými plochami pravděpodobně nabídne kvalitní bydlení s přírodním zázemím a občanským vybavením.

0

Plocha je vklíněna do jinak převážně výrobního území včetně navazujících návrhových plochy lehké výroby, na západě navazují plochy sportu. Doporučujeme oddělit pásem izolační zeleně od výrobního území – k tomu by ideálně vyhovovalo vymezit doprovodnou zeleň podél ulice (návrhová plochy Z 151). Doporučujeme dále nesledovat plochu Z12 jako plochu s funkčním využitím pro bydlení, ale překlasifikovat ji na plochu lehké výroby resp. Plochu smíšenou. Při zastavování přilehlých výrobních ploch je třeba učinit opatření tak, aby nedošlo k narušení pohody bydlení v souvisejících obytných plochách, především z hlediska hluku a znečištění ovzduší.

0

Plochy bydlení v rodinných domech navazující na stávající zastavěné území Brandýsa nad Labem. Plochy jsou vklíněny do jinak převážně výrobního území včetně navazujících návrhových plochy lehké výroby, přičemž z jv. jsou odděleny pásem izolační zeleně od stávajícího výrobního areálu. Doporučujeme vymezit pás izolační


Strana: 73 z 154


Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany












Z24_2

BI

Brandýs nad Labem

0,450

I., III.,

0

-/B

-/B/dp

0

-/B/dp

-/B/dp

+/B/dp/K

0

0

-/B/dp

0

Z25_2

BI

Brandýs nad Labem

0,643

III.,

0

-/B

-/B/dp

0

-/B/dp

-/B/dp

+/B/dp/K

0

0

-/B/dp

0

Z38_2

BI

Brandýs nad Labem

1,249

IV.,

0

--/L/K/dp

--/L/dp/K

-/B

-/B

0

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Z39_2

BI

Brandýs nad Labem

3,898

IV., V.

0

--/B/K/dp

--/B/dp/K

-/B

-/B

-/B/dp

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Z51_2

FileName: SaveDate:

BI

Stará Boleslav


0,604

IV.,

0

-/B/K

--/B/dp/K

-/B/dp/K

-/B/dp/K

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Slovní zhodnocení

zeleně rovněž na jižní straně plochy Z_23 za účelem odclonění od sousedící plochy přestavby. Ponecháváme na zvážení zpracovateli a pořizovateli územního plánu, zda tento prostor nevyužít raději pro realizaci zeleného veřejného prostranství propojeného do volné krajiny směrem k LBK 7, čímž by vznikl „zelený klín“ umožňující obyvatelům jihozápadní obytné zóny města, která v současné podobě neskýtá příliš mnoho veřejných prostranství, lepší možnosti zdravého trávení volného času a jakýsi přírodní okruh obklopující z jihu jednu z největších obytných zón řešeného území. Při zastavování přilehlých výrobních ploch je třeba učinit opatření tak, aby nedošlo k narušení pohody bydlení v souvisejících obytných plochách, především z hlediska hluku a znečištění ovzduší. Plochy bydlení v sousedství železniční trati, na místě stávajících zahrádek. Jejich zastavěním dojde k narušení stávajícího zeleného klínu. V případě dalšího sledování ploch doporučujeme stanovit pravidla pro minimalizování kácení stávající zeleně. Při dalšími umisťování obytných objektů je třeba dbát na jejich vhodnou orientaci na pozemku resp. dispozici pobytových místností např. ložnic, tak, aby nebyly obyvatelé vystavení nadměrné hlukové zátěži z provozu po přilehlé železniční trati.

Spolu se souvisejícími plochami se jedná o poměrně rozsáhlé nově navrhované obytné území na východě Staré Boleslavi u dálnice. Plochy včetně ploch souvisejících s jiným funkčním využitím budou mimo poměrně značné zábory půdy znamenat rovněž částečné omezení prostupnosti krajiny ve směru S-J a tím i omezení komunikace mezi dvěma lesními celky.


Strana: 74 z 154


Označení


Z6_2

Z60_2

FileName: SaveDate:

BI

BI

Katastr

Brandýs nad Labem

Stará Boleslav


Výmě ra (ha)

0,808

14,23 4

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany

I., III.,

III., IV.,V.


0

0


-/B

-/L/K


-/B/dp

-/R/dp/K


0

-/B/dp/K


-/B

-/BIdp/K


-/B/

0


+/B/dp/K

+/B/dp


0

0


0

0


+/B/dp

-/L/dp


Slovní zhodnocení

0

Plocha bydlení v rodinných domech navazující na stávající zastavěné území místní části U sv. Anny, směrem k budoucímu obchvatu Brandýsa n. L. Při realizaci obchvatu je třeba učinit technická opatření tak, aby nedošlo k narušení pohody bydlení v souvisejících obytných plochách, především z hlediska hluku. V územním plánu vymezený koridor pro západní obchvat Brandýsa skýtá dostatek prostoru jak pro protihluková opatření, tak i pro doprovodnou resp. izolační zeleň. Z ostatních hledisek životního prostředí bez významných negativních vlivů. Plocha je v druhé variantě navržena lépe nežli ve variantě 1, zejména díky izolační funkci navazující plochy občanského vybavení.

0

Velmi rozsáhlé plochy bydlení na severu Staré Boleslavi, které výrazným způsobem rozšíří zastavěné území města. Plochy znamenají nejen rozsáhlé zábory půdy, ale rovněž značné zvýšení podílu zpevněných ploch na úkor volného terénu. Nacházejí se na hranici záplavového území v blízkosti Proboštských jezer. Plochy jsou od přilehlých nadřazených dopravních komunikací resp. vymezených koridorů odcloněny pomocí ploch sportu veřejných prostranství a zeleně. Jsou podmíněny zpracováním územní studie, v rámci které by mělo být na základě hydrologických výpočtů stanovena maximální míra zpevněných, resp. zastavěných ploch v rámci pozemků a rovněž by měla být stanovena pravidla pro umisťování objektů na západním okraji obou ploch tak, aby pohoda bydlení nebyla narušena hlukem z přilehlé komunikace. Z hlediska variantního řešení nejsou z pohledu SEA významné rozdíly. Mírně pozitivněji se jeví varianta 1, především díky souvisejícím plochám sportu a rozložení pásů zeleně. U plochy Z61 již existuje územní rozhodnutí a zahajuje se výstavba developerských projektů, z toho důvodu je na úrovni SEA


Strana: 75 z 154


Označení


Z61_2

FileName: SaveDate:

BI

Katastr

Stará Boleslav


Výmě ra (ha)

7,484

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany

III., IV., V.


0


-/L/K


-/R/dp/K


-/B/dp/K


-/BIdp/K


0


+/B/dp


0


0


-/L/dp


0

Slovní zhodnocení

bezpředmětné s touto plochou polemizovat. Je však třeba podotknout, že to není úplně vhodný postup vymezit plochu bydlení ve volné krajině mimo kontakt se stávajícím zastavěným území. Takto vymezená plochy a v rozporu s principy územního plánování tak, jak je definuje stavební zákon i s principy ochrany volné krajiny a zemědělské půdy. Plocha Z60, tento stav svým způsobem „napraví“, neboť vyplní takto vzniklou proluku v zástavbě. Přesto celá tato zóna znamená neorganické rozšiřování zastavěného území mimo tradiční urbanizační osy. Koncept územního plánu se snaží s touto skutečností vyrovnat vhodně navrženým komunikačním systémem a plochami občanské vybavenosti a zeleně.


Strana: 76 z 154


Označení


Z76_2

Z2

Z47

FileName: SaveDate:

Katastr

BI

Brandýs nad Labem

BV


BX

Stará Boleslav


Výmě ra (ha)

18,20 1

0,435

2,888

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany

I., III., IV.,

I., III.,

IV.,


0

0

0


--/L/K

-/B

-/L/dp/K


--/R/dp/K

-/B/dp

-/L/dp


-/L/K/dp

0

--/B/dp


-L/dp/K

-/B

-/B/dp


0

0

0


+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp/K


0

0

0


-/L/dp

0

0


-/L/dp

+/B/dp

-/B/dp


0

0

0

Slovní zhodnocení

Rozsáhlá plocha bydlení – rozvojová plocha Martinovská 2, která spolu se souvisejícími plochami tvoří rozsáhlou novou obytnou zónu na severním okraji Brandýsa v blízkosti Labe. Dojde k významným záborům zemědělské půdy a zvýšení podílu zpevněných ploch, a tím i omezení retence území. Plochy je nutné prověřit pomocí územní studie a stanovit maximální míru zastavěnosti pozemků na základě hydrologické studie. Řešené území se v budoucnu rovněž stane poměrně výraznou dominantou s dosahem až do oblasti Proboštských jezer na druhém břehu řeky. V této souvislosti je třeba dbát na vhodné architektonické řešení umisťovaných objektů tak, aby nevznikaly nové nevhodné dominanty. Tyto plochy spolu se souvisejícími plochami na západě částečně omezí průchodnost krajiny ve směru Z-V z otevřené krajiny na západě přes řeku a dále k Proboštským jezerům. Mobilita v rámci krajiny bude zajištěna vymezení regionálního biokoridoru RK 1152. V rámci zastavování všech souvisejících ploch v této části řešeného území je třeba v maximální možné míře zachovat stávající vzrostlou zeleň. Z pohledu SEA je výrazně pozitivnější návrh varianty 1, především díky podstatně menšímu záboru ZPF a menšímu objemu zpevněných ploch. Plochy bydlení navazující na stávající zastavěné území Popovic u B.n.L. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů.

Plocha specifického bydlení je umístěna na lesní půdě a navazuje na obdobné již zastavěné navazující plochy bydlení. Pokud by tato plocha měla být nadále sledována je třeba stanovit takové podmínky využití, aby bylo minimalizováno kácení vzrostlé zeleně a trvalé zábory půdy. Je třeba stanovit maximální velikost umisťovaných objektů, jejich provedení z hlediska materiálů resp. architektonického řešení a především stanovit pravidla pro využití pozemků, minimalizovat zpevněné plochy a ponechat pozemkům co nejvíce lesní charakter.


Strana: 77 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Smíšené obytné plochy Referenční cíle ochrany ŽP 3.1 omezovat nové zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí





třída ochrany



1,431

III.,

0

-/L

--/L/dp

0

-/B

+/B

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

1,122

III.,

0

-/L

--/L/dp

0

-/B

+/B

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

Z63

SM

Brandýs nad Labem

Z64

SM

Brandýs nad Labem

z toho ZPF / PUPFL





Z65

SM

Brandýs nad Labem

2,196

I., III.,

0

-/L

--/L/dp/K

0

-/B

+/B

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Z69

SM

Stará Boleslav

3,796

IV.,

0

-/L/dp

-/L/dp

0

-/B

0

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Z70

SM

Stará Boleslav

0,370

IV., V.

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

+/B

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Z71

SM

Stará Boleslav

0,602

IV.,

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

+/B

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Z72

SM

Stará Boleslav

0,642

IV.,

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

+/B

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Z75

SM

Stará Boleslav

0,213

IV.,

0

-/B

-/B/dp

-/B

-/B

+/B

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

FileName: SaveDate:


Slovní zhodnocení

Smíšené obytné plochy navazující na stávající zastavěné území. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů. Při umisťování obytných objektů resp. prostor je třeba stanovit takové podmínky využití území aby nedošlo k zatížení pobytových prostor hlukem z přilehlých výrobních ploch. Smíšené obytné plochy částečně navazující na stávající zastavěné území, které odcloňují obytné území stávající i navrhované od koridoru západního obchvatu města. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů. Při umisťování obytných objektů resp. prostor je třeba stanovit takové podmínky využití území aby nedošlo k zatížení pobytových prostor hlukem z provozu na budoucím obchvatu města. Plocha je součástí rozsáhlého nově navrhovaného urbanizovaného území na severu Staré Boleslavi mezi ulicemi Třebízská a Lhotecká. S výjimkou značných záborů půdy a rozsahu zpevněných ploch bez významných negativních vlivů. Smíšené obytné plochy navazující na stávající zastavěné území. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů. Při umisťování obytných objektů resp. prostor je třeba stanovit takové podmínky využití území aby nedošlo k zatížení pobytových prostor hlukem z přilehlých výrobních ploch. Smíšené obytné plochy zaplňující proluku na stávající zastavěné území. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů. Smíšené obytné plochy navazující na stávající zastavěné území. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů. Smíšené obytné plochy navazující na stávající zastavěné území u nádraží. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů.


Strana: 78 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Smíšené obytné plochy Referenční cíle ochrany ŽP

Označení


Katastr

SM

Brandýs nad Labem

Z78_1

Z371_1

SM

Stará Boleslav

Výmě ra (ha)

0,217

1,499

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany



I.

0

-/B

IV.,

0

-/L/K


-/B/dp

-/L/dp/K





0

-/B

+/B

+/B/dp/K

-/B/dp/K

-/B/dp/K

0

-/B/dp





0

0

+/B/dp

0

Smíšené obytné plochy zaplňující proluku na stávající zastavěné území. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů. Variantní řešení prostoru je v tomto případě z hlediska SEA srovnatelné.

0

Plocha je součástí rozsáhlého nově navrhovaného urbanizovaného území na východě Staré Boleslavi mezi dálnicí a ul. Boleslavská v lokalitě Na Panském. Plocha je od dálnice oddělena pásem izolační zeleně. Je třeba zajistit aby před zastavováním plochy obytnými objekty bylo zajištěno dodržení hygienických limitů z hlediska hluku a tomu uzpůsobit orientaci objektů v rámci pozemků resp. vnitřní dispozice domů. V rámci prověření plochy územní studií zpracovat hlukovou studií pro šíření dopravního hluku z provozu po dálnici kalibrovanou autorizovaným měřením hluku a případně navrhnout protihluková opatření. Variantní řešení je v tomto případě v obou variantách z pohledu SEA srovnatelné.

0

0

+/B/dp

Slovní zhodnocení

Z375

SM

Brandýs nad Labem

1,103

III.,

0

-/L/dp

-/L/dp

0

-/B

+/B

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Smíšené obytné plochy navazující na stávající zastavěné území. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů. Při umisťování obytných objektů resp. prostor je třeba stanovit takové podmínky využití území aby nedošlo k zatížení pobytových prostor hlukem z přilehlých výrobních ploch.

Z78_2

SM

Brandýs nad Labem

0,184

I.

0

-/B

-/B/dp

0

-/B

+/B

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp

0

Smíšené obytné plochy zaplňující proluku na stávající zastavěné území. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů. Variantní řešení prostoru je v tomto případě z hlediska SEA srovnatelné.

0

Smíšené obytné plochy částečně navazující na stávající zastavěné území, které odcloňují obytné území stávající i navrhované od koridoru západního obchvatu města. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů. Při umisťování obytných objektů resp. prostor je třeba stanovit takové podmínky využití území aby nedošlo k zatížení pobytových prostor hlukem z provozu na budoucím obchvatu města.

Z66

FileName: SaveDate:

SK

Brandýs nad Labem

2,124


I.

0

-/L/dp/K

-/L/dp/K

0

-/B

+/B

+/B/dp/K

0

0

+/B/dp


Strana: 79 z 154


Označení


Z73_1

SK

Katastr

Stará Boleslav

Stará Boleslav

Výmě ra (ha)

4,911

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany

IV.,

3,689

Z73_2

SK

FileName: SaveDate:


IV.,


0

0


-/L/K

-/L/K


-/L/dp/K

-/L/dp/K


-/B/dp/K

-/B/dp/K


-/B/dp/K

-/B/dp/K


-/B

-/B


-/B/dp

-/B/dp


0

0


0

0


+/B/dp

+/B/dp


Slovní zhodnocení

0

Plocha je součástí rozsáhlého nově navrhovaného urbanizovaného území na východě Staré Boleslavi, východně od dálnice. Plocha je od dálnice oddělena pásem izolační zeleně. Je třeba zajistit aby před zastavováním plochy obytnými objekty bylo zajištěno dodržení hygienických limitů z hlediska hluku a tomu uzpůsobit orientaci objektů v rámci pozemků resp. vnitřní dispozice domů. V rámci prověření plochy územní studií zpracovat hlukovou studií pro šíření dopravního hluku z provozu po dálnici kalibrovanou autorizovaným měřením hluku a případně navrhnout protihluková opatření. Variantní řešení je v tomto případě v obou variantách z pohledu SEA srovnatelné.

0

Plocha je součástí rozsáhlého nově navrhovaného urbanizovaného území na východě Staré Boleslavi, východně od dálnice. Plocha je od dálnice oddělena pásem izolační zeleně. Je třeba zajistit aby před zastavováním plochy obytnými objekty bylo zajištěno dodržení hygienických limitů z hlediska hluku a tomu uzpůsobit orientaci objektů v rámci pozemků resp. vnitřní dispozice domů. V rámci prověření plochy územní studií zpracovat hlukovou studií pro šíření dopravního hluku z provozu po dálnici kalibrovanou autorizovaným měřením hluku a případně navrhnout protihluková opatření. Variantní řešení je v tomto případě v obou variantách z pohledu SEA srovnatelné.


Strana: 80 z 154


Označení


Z124_1

SK

Katastr

Stará Boleslav

Stará Boleslav

Výmě ra (ha)

2,157

Z74_2

SK

4,464

FileName: SaveDate:


z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany

IV.,

IV.,



-/L/K

-/L/dp/K


-/L/dp/K

--L/dp/K


-/B/dp/K

-/B/dp/K


-/B/dp/K

-/B/dp/K


-/B

0


-/B/dp

-/B/dp


0

0


0

0


-/B/dp

-/B/dp


Slovní zhodnocení

0

Plocha je součástí rozsáhlého nově navrhovaného urbanizovaného území na východě Staré Boleslavi mezi dálnicí a ul. Boleslavská v lokalitě Na Panském. Plocha je od dálnice oddělena pásem izolační zeleně. Je třeba zajistit aby před zastavováním plochy obytnými objekty bylo zajištěno dodržení hygienických limitů z hlediska hluku a tomu uzpůsobit orientaci objektů v rámci pozemků resp. vnitřní dispozice domů. V rámci prověření plochy územní studií zpracovat hlukovou studií pro šíření dopravního hluku z provozu po dálnici kalibrovanou autorizovaným měřením hluku a případně navrhnout protihluková opatření. Z hlediska variantního řešení tohoto prostoru se z pohledu SEA jeví vhodnější varianta 2, kdy je navrhováno funkční využití občanské vybavenosti, dopravních staveb a lehké výroby, a to především z hlediska ochrany veřejného zdraví před hlukem z provozu na přilehlých komunikacích a dálniční křižovatce.

0

Plocha je součástí rozsáhlého nově navrhovaného urbanizovaného území na východě Staré Boleslavi východně od dálnice. Z hlediska variantního řešení tohoto prostoru se z pohledu SEA jeví jednoznačně vhodnější varianta 1, kdy je navrhováno funkční využití smíšených ploch nezastavěného území.


Strana: 81 z 154


Rekreace Referenční cíle ochrany ŽP

Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany












Z214

RH

Stará Boleslav

1,196

I.

0

-/L/dp

--/L/dp

-/B/dp

0

0

++/R/dp

+/R/dp

-/L/dp

++/R/dp

0

Z215

RZ

Stará Boleslav

1,104

IV., V.

0

0

0

-B/dp/K

0

0

0

0

0

0

0

Z216

RZ

Stará Boleslav

0,204

IV., V.

0

0

0

-B/dp/K

0

0

0

0

0

0

0

FileName: SaveDate:


Slovní zhodnocení

Plocha je součástí oblasti Proboštských jezer a měla by sloužit pro realizaci rekreačního zázemí návštěvníků oblasti. Koncepce územního rozvoje oblasti tak, jak je navržena v územním plánu, je z hlediska životního prostředí v pořádku a pozitivně se projeví, především z hlediska veřejného zdraví v podobě zlepšení možností zdravého trávení volného času. Při realizaci revitalizace Proboštských jezer a jejich rekreačního využití je třeba upřednostnit takové projekty, které umožní širokou škálu možností rekreace v přírodním prostředí, bez megalomanské výstavby a výrazných zásahů do vodního prostředí. Oblast Proboštských jezer je cenným přírodním zázemím celého města a postupně se stává stále cennější rovněž z hlediska biologického. Navíc se jedná o aktivní záplavovou zónu, která nesmí být významněji zastavována či zpevňována. Je třeba citlivě volit projekty tak, aby zůstala zachována rovnováha mezi přírodní složkou krajiny a jejím rekreačním využitím. Posuzovaný Koncept územního plánu pracuje s urbanistickou studií využití Proboštských jezer z roku 2001, která počítala se zachováním území jako převážně nezastavěného a jeho využití pro rekreaci v přírodním prostředí. V poslední době se však v tisku objevily informace o záměru využití Proboštských jezer jako megalomanského developerského projektu, kdy by zde byla ve velmi ambiciózní míře umístěna jak rekreace, tak například bydlení – toto není předmětem konceptu řešení územního plánu a tudíž ani předmětem posouzení SEA. Avšak v případě, kdy by tato varianta řešení byla včleněna do návrhu územního plánu, resp. řešena na projektové úrovni byla by jistě předmětem posouzení vlivů na životní prostředí, ať již na úrovni SEA resp. EIA, pokud by naplňovala parametry zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, (bod. Č. 10.8. resp., 10.11 přílohy č. 1, zákona č. 100/2001 Sb.) Plochy pro rozšíření zahrádkářské kolonie mezi ulicemi Třebízského a Lhotecká. Z hlediska vlivu na životní prostředí bez významných střetů.


Strana: 82 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Rekreace Referenční cíle ochrany ŽP 3.1 omezovat nové zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí





třída ochrany



0,740

V.

0

-/B/dp

-/B/dp

-/B/dp

-/B/dp

0

0

+/B/dp

0

-/B

0

Stará Boleslav

0,860

I., III., IV., V.

0

-/B/dp

--/L/dp

-/B/dp

0

0

++/R/dp

+/R/dp

-/L/dp

++/R/dp

0

Stará Boleslav

0,672

III., V.,

0

-/B/dp

--/L/dp

-/B/dp

0

0

++/R/dp

+/R/dp

-/L/dp

++/R/dp

0

Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

Z352

RH

Stará Boleslav

Z388_1

RH

Z358_2

RH

FileName: SaveDate:


z toho ZPF / PUPFL





Slovní zhodnocení

Plocha pro zázemí nového areálu hipoklubu, nachází se mimo kontakt se zastavěným územím a tudíž rozptyluje urbanizaci, jinak bez významných negativních vlivů. Plocha je součástí oblasti Proboštských jezer a měla by sloužit pro realizaci rekreačního zázemí návštěvníků oblasti. Koncepce územního rozvoje oblasti tak, jak je navržena v územním plánu, je z hlediska životního prostředí v pořádku a pozitivně se projeví, především z hlediska veřejného zdraví v podobě zlepšení možností zdravého trávení volného času. Při realizaci revitalizace Proboštských jezer a jejich rekreačního využití je třeba upřednostnit takové projekty, které umožní širokou škálu možností rekreace v přírodním prostředí, bez megalomanské výstavby a výrazných zásahů do vodního prostředí. Oblast Proboštských jezer je cenným přírodním zázemím celého města a postupně se stává stále cennější rovněž z hlediska biologického. Navíc se jedná o aktivní záplavovou zónu, která nesmí být významněji zastavována či zpevňována. Je třeba citlivě volit projekty tak, aby zůstala zachována rovnováha mezi přírodní složkou krajiny a jejím rekreačním využitím. Z hlediska variantního řešení plochy je vhodnější varianta 2 a plocha vymezená v návaznosti na návrhové plochy bydlení, mimo břeh Proboštských jezer, zejména vzhledem k zachování břehových porostů a nezastavěného břehu. Posuzovaný Koncept územního plánu pracuje s urbanistickou studií využití Proboštských jezer z roku 2001, která počítala se zachováním území jako převážně nezastavěného a jeho využití pro rekreaci v přírodním prostředí. V poslední době se však v tisku objevily informace o záměru využití Proboštských jezer jako megalomanského developerského projektu, kdy by zde byla ve velmi ambiciózní míře umístěna jak rekreace, tak například bydlení – toto není předmětem konceptu řešení územního plánu a tudíž ani předmětem posouzení SEA. Avšak v případě, kdy by tato varianta řešení byla včleněna do návrhu územního plánu, resp. řešena na projektové úrovni byla by jistě předmětem posouzení vlivů na životní prostředí, ať již na úrovni SEA resp. EIA, pokud by naplňovala parametry zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, (bod. Č. 10.8. resp., 10.11 přílohy č. 1, zákona č. 100/2001 Sb.)


Strana: 83 z 154


Plochy občanské vybavenosti Referenční cíle ochrany ŽP 3.1 omezovat nové zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí





8.1 efektivním územním plánováním přispět k optimalizaci územního rozvoje sídel


třída ochrany



IV.,

0

-/B/dp

-/B/dp

0

-/B/dp

0

+/B/dp

-/B/dp

0

--/B/dp

0

0,296

IV.,

0

-/B/dp

-/B/dp

0

-/B/dp

0

+/B/dp

-/B/dp

0

--/B/dp

0

Brandýs nad Labem

1,417

I.,

0

-/L/dp

-/L/dp

0

-/B/dp

0

+/B/dp

-/L/dp

0

--/B/dp

0

OV

Brandýs nad Labem

1,547

I.,

0

-/L/dp

-/L/dp

0

-/B/dp

0

+/B/dp

-/L/dp

0

--/B/dp

0

Z51_1

OV

Stará Boleslav

0,604

IV.,

0

-/B/dp

-/B/dp

0

-/B/dp

0

+/B/dp

-/B/dp

0

--/B/dp

0

Z146_1

OV

Brandýs nad Labem

1,469

I., III., IV.,

0

-/L/dp

-/L/dp

0

-/B/dp

0

+/B/dp

+/L/dp

0

-/B/dp

0

FileName: SaveDate:


Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

Z154

OV

Stará Boleslav

0,295

Z354

OV

Stará Boleslav

Z306_1

OV

Z307_1

z toho ZPF / PUPFL



Slovní zhodnocení

Plocha občanské vybavenosti u. Třebízského, z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů. Variantní řešení nevykazuje významné rozdíly. Plocha občanské vybavenosti zaplňující proluku v současné zástavbě, lokalita Na Panském, z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů. Variantní řešení nevykazuje významné rozdíly. Plochy občanské vybavenosti s hladinou výškové zástavby až 12 m na místě stávajícího zeleného prostranství uprostřed obytné zóny v okolí nemocnice. Vymezení ploch sice přispěje ke zvýšení ploch občanské vybavenosti v této části města, kde se jich nedostává, sníží však podstatně rovněž rozsah zelených ploch. Jednoznačně výhodnější je z pohledu SEA varianta II., která je jistým kompromisem a zachovává poměrně velkou část zeleného prostranství, jako plochy zeleně. Plocha občanské vybavenosti u lokality U Praporce, z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů. Variantní řešení nevykazuje významné rozdíly. Plochy občanské vybavenosti vymezené v lokalitě nad Vinořským potokem spolu se souvisejícími plochami bydlení resp. plochami sportu. Využití území je podmíněno zpracováním územní studie, v jejím rámci by mělo být zpracováno hydrologické posouzení lokality z hlediska plánované zastavěnosti a kapacity Vinořského potoka vůči přívalovým srážkám. Z hlediska variantního řešení je z pohledu SEA vhodnější varianta č. 1. Doporučujeme zajistit v maximální možné míře co největší podíl nezpevněných ploch a vyřešit retenci


Strana: 84 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Plochy občanské vybavenosti Referenční cíle ochrany ŽP

Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany












Z263_2

OV

Brandýs nad Labem

0,726

IV.,

0

-/B/dp

-/B/dp

0

-/B/dp

0

+/B/dp

-/B/dp

0

--/B/dp

0

Z122_2

OV

Brandýs nad Labem

4,482

I., III., IV.,

0

-/L/dp

-/L/dp

0

-/B/dp

0

+/B/dp

+/L/dp

0

-/B/dp

0

Stará Boleslav

Z155_2

OV

2,327

FileName: SaveDate:


IV., V.

0

-/B/K

--/B/dp/K

-/B/dp/K

-/BIdp/K

+/B/dp

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Slovní zhodnocení

Plochy občanské vybavenosti s hladinou výškové zástavby až 12 m na místě stávajícího zeleného prostranství v obytné zástavbě při ulici Riegrova resp. Palachova. Vymezení ploch sice přispěje ke zvýšení ploch občanské vybavenosti v této části města, kde se jich nedostává, sníží však podstatně rovněž rozsah zelených ploch. Jednoznačně výhodnější je z pohledu SEA varianta I., která nabídne plochy sportu. Nejvhodnější b y však bylo zachovat v této ploše zelené prostranství. Plochy občanské vybavenosti vymezené v lokalitě nad Vinořským potokem spolu se souvisejícími plochami bydlení resp. sportu. Využití území je podmíněno zpracováním územní studie, v jejím rámci by mělo být zpracováno hydrologické posouzení lokality z hlediska plánované zastavěnosti a kapacity Vinořského potoka vůči přívalovým srážkám. Z hlediska variantního řešení je z pohledu SEA vhodnější varianta č. 1. Doporučujeme zajistit v maximální možné míře co největší podíl nezpevněných ploch a vyřešit retenci Velmi rozsáhlá nová obytná zóna doplněná o plochy občanské vybavenosti na severu Staré Boleslavi, které výrazným způsobem rozšíří zastavěné území města. Plochy znamenají nejen rozsáhlé zábory půdy, ale rovněž značné zvýšení podílu zpevněných ploch na úkor volného terénu. Nacházejí se na hranici záplavového území v blízkosti Proboštských jezer. Plochy jsou od přilehlých nadřazených dopravních komunikací resp. vymezených koridorů odcloněny pomocí ploch sportu veřejných prostranství a zeleně. Jsou podmíněny zpracováním územní studie, v rámci které by mělo být na základě hydrologických výpočtů stanovena maximální míra zpevněných, resp. zastavěných ploch v rámci pozemků a rovněž by měla být stanovena pravidla pro umisťování objektů na západním okraji obou ploch tak, aby pohoda bydlení nebyla narušena hlukem z přilehlé komunikace. Z hlediska variantního řešení nejsou z pohledu SEA významné rozdíly. Mírně pozitivněji se jeví varianta 1, především díky souvisejícím plochám sportu a rozložení pásů zeleně.


Strana: 85 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Plochy občanské vybavenosti Referenční cíle ochrany ŽP 3.1 omezovat nové zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí







třída ochrany



0,312

I.,

0

-/B/dp

-/B/dp

0

-/B/dp

0

+/B/dp

-/B/dp

0

--/B/dp

0

Brandýs nad Labem

0,790

I.,

0

-/B/dp

-/B/dp

0

-/B/dp

0

+/B/dp

-/B/dp

0

--/B/dp

0

OM

Brandýs nad Labem

0,870

I., II.,

0

-/B/dp

-/L/dp

0

0

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

+/B/dp

Z126

OM

Brandýs nad Labem

0,393

I.,

0

-/B/dp

-/L/dp

0

0

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

+/B/dp

Z127

OM

Brandýs nad Labem

0,364

I.,

0

-/B/dp

-/L/dp

0

0

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

+/B/dp

OM

Brandýs nad Labem

OM

Brandýs nad Labem


Katastr

Z306_2

OV

Brandýs nad Labem

Z307_2

OV

Z125

Označení

Z128

Z133

FileName: SaveDate:

Výmě ra (ha)

0,283

1,633


z toho ZPF / PUPFL



Slovní zhodnocení

Plochy občanské vybavenosti s hladinou výškové zástavby až 12 m na místě stávajícího zeleného prostranství uprostřed obytné zóny v okolí nemocnice. Vymezení ploch sice přispěje ke zvýšení ploch občanské vybavenosti v této části města, kde se jich nedostává, sníží však podstatně rovněž rozsah zelených ploch. Jednoznačně výhodnější je z pohledu SEA varianta II., která je jistým kompromisem a zachovává poměrně velkou část zeleného prostranství, jako plochy zeleně.

Plocha drobné komerce navazující na stávající zastavěné území a nově navrhovanou obytnou zónu, z hlediska životního prostředí bez závažných negativních vlivů. .

III.,

0

-/B/dp

-/L/dp

0

0

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

+/B/dp

Plocha drobné komerce navazující na stávající zastavěné území místní části U sv. Anny a nově navrhovanou obytnou zástavbu, z hlediska životního prostředí bez závažných negativních vlivů.

III., V.

0

-/B/dp

-/L/dp

0

0

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

+/B/dp

Plocha drobné komerce zaplňující proluku v zástavbě a navazující na obdobné stávající plocha a plochy lehké výroby, z hlediska životního prostředí bez závažných negativních vlivů.


Strana: 86 z 154


Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany












Slovní zhodnocení

Z137

OK

Stará Boleslav

2,703

IV.,

0

-/B/dp

-/L/dp

0

-/B/dp

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

+/B/dp

Plocha komerce navazující na velmi rozsáhlé plochy bydlení, v lokalitě Mýtka, využití lokality je podmíněno zpracováním územní studie. Řešená plucha je spolu se souvisejícími návrhovými plochami součástí nové rozvojové zóny vyplňující prostor mezi stávajícím zastavěným územím města a vojenským prostorem na Severovýchodě. Plochy jsou poměrně rozsáhlé a budou znamenat značné zábory půdy a zvýšení podílu zpevněných ploch na úkor ploch nezpevněných, a tím i snížení retence území. V rámci územní studie by bylo třeba zpracovat hydrologickou studii širšího souvisejícího území a na jejím základě

Z138

OM

Stará Boleslav

0,129

IV.,

0

-/B/dp

-/B/dp

0

0

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

+/B/dp

Plocha drobné komerce zaplňující proluku v zástavbě, z hlediska životního prostředí bez závažných negativních vlivů.

Z139

OM

Stará Boleslav

2,690

IV.,

0

-/B/dp

-/L/dp

0

-/B/dp

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

+/B/dp

Plocha drobné komerce navazující na nově navrhované obytné plochy při ulici Boleslavská. S výjimkou záborů půdy, bez významných negativních vlivů.

OM

Brandýs nad Labem

I., V.

0

-/B/dp

--/L/dp

0

--/L/dp

O

+/B/dp

0

0

--/B/dp

+/B/dp

Plocha drobné komerce navazující na západní obchvat města Plocha poměrně nevhodně rozšiřuje zastavěné území do volné krajiny, doporučujeme ji v další fázi přípravy územního plánu nesledovat.

+/B/dp

Plocha drobné komerce navazující na západní obchvat města a přilehlé stávající obytné území místní části U sv. Anny, z hlediska životního prostředí bez závažných negativních vlivů. Toto variantní řešení je z pohledu SEA mírně nevýhodnější nežli varianta 2, a to především vzhledem k rozložení návrhových ploch bydlení vůči obchvatu města. Rozdíl však není nijak podstatný.

+/B/dp

Plocha drobné komerce navazující na západní obchvat města a přilehlé stávající obytné území, z hlediska životního prostředí bez závažných negativních vlivů. Obě variantní řešení tohoto prostoru jsou z pohledu SEA srovnatelné.

Z163

3,524

OM

Brandýs nad Labem

Z130_1

OM

Brandýs nad Labem

FileName: SaveDate:


Z129_1

0,391

2,057

III.,

III.,

0

0

-/B/dp

-/B/dp

-/L/dp

-/L/dp

0

0

0

0

0

0

+/B/dp

+/B/dp

0

0

0

0

+/B/dp

+/B/dp


Strana: 87 z 154


Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany












Slovní zhodnocení

Z135_1

OM

Stará Boleslav

1,434

IV., V.

0

-/B/dp

-/L/dp/K

0

0

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

+/B/dp

Plocha drobné komerce v nově navrhované rozsáhlé obytné zóně na severu města, z hlediska životního prostředí sama o sobě bez významných negativních vlivů. V souvislosti s ostatními plochami vymezenými v tomto prostoru je třeba konstatovat velmi významné zábory zemědělské půdy a rozsáhlé nově zpevněné plochy. V rámci územní studie prověřující toto území je třeba stanovit na základě hydrologických výpočtů maximální míru zastavěných resp. zpevněných ploch.

Z304_1

OM

Brandýs nad Labem

0,862

II., III., V.

0

-/B/dp

-/L/dp

0

0

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

+/B/dp

Plocha drobné komerce zaplňující proluku v zástavbě a navazující na plochy lehké výroby, z hlediska životního prostředí bez závažných negativních vlivů. Obě variantní řešení tohoto prostoru jsou z pohledu SEA srovnatelné.

+/B/dp

Plocha drobné komerce navazující na západní obchvat města a přilehlé stávající obytné území místní části U sv. Anny, z hlediska životního prostředí bez závažných negativních vlivů. Toto variantní řešení je z pohledu SEA mírně výhodnější nežli varianta 1, a to především vzhledem k rozložení návrhových ploch bydlení vůči obchvatu města. Rozdíl však není nijak podstatný.

+/B/dp

Plocha drobné komerce navazující na západní obchvat města a přilehlé stávající obytné území, z hlediska životního prostředí bez závažných negativních vlivů. Obě variantní řešení tohoto prostoru jsou z pohledu SEA srovnatelné.

OM

Brandýs nad Labem

OM

Brandýs nad Labem

Z131_2

OM

Brandýs nad Labem

1,649

I.,

0

-/B/dp

-/L/dp

0

-/L/dp

+/B/dp

+/B/dp

0

0

+/B/dp

+/B/dp

Plocha drobné komerce navazující na západní obchvat města a sloužící jako izolační vůči sousedícím obytným plochám na severovýchodě. Z hlediska životního prostředí se jeví jako výhodnější varianta 1 řešení tohoto prostoru, tj. významně menší podíl urbanizace.

Z132_2

OM

Brandýs nad Labem

1,892

I., III.,

0

-/B/dp

-/L/dp

0

0

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

+/B/dp

Plocha drobné komerce zaplňující proluku v zástavbě a navazující na plochy lehké výroby, z hlediska životního prostředí bez závažných negativních vlivů. Obě variantní řešení tohoto prostoru jsou z pohledu SEA srovnatelné.

FileName: SaveDate:


Z129_2

Z130_2

1,055

2,052

I., III.,

III.,

0

0

-/B/dp

-/B/dp

-/L/dp

-/L/dp

0

0

0

0

0

0

+/B/dp

+/B/dp

0

0

0

0

+/B/dp

+/B/dp


Strana: 88 z 154


Označení

Z135_2

Z124_2


OM

OM

Katastr

Stará Boleslav

Stará Boleslav

Stará Boleslav

Výmě ra (ha)

2,771

1,589

Z359_1

OM

1,135

FileName: SaveDate:


z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany

IV., V.

IV.,

IV., V.


0

0

0


-/B/dp

-/B/K

-/B/dp


-/L/dp/K

--/B/dp/K

-/L/dp/K


0

-/B/dp/K

0


0

-/B/dp/K

0


0

-/B

0


+/B/dp

-/B/dp

+/B/dp


0

0

0


0

0

0


+/B/dp

-/B/dp

+/B/dp


Slovní zhodnocení

+/B/dp

Plocha drobné komerce v nově navrhované rozsáhlé obytné zóně na severu města, z hlediska životního prostředí sama o sobě bez významných negativních vlivů. V souvislosti s ostatními plochami vymezenými v tomto prostoru je třeba konstatovat velmi významné zábory zemědělské půdy a rozsáhlé nově zpevněné plochy. V rámci územní studie prověřující toto území je třeba stanovit na základě hydrologických výpočtů maximální míru zastavěných resp. zpevněných ploch. Variantní řešení je z pohledu SEA v tomto případě rovnocenné.

0

Plocha je součástí rozsáhlého nově navrhovaného urbanizovaného území na východě Staré Boleslavi mezi dálnicí a ul. Boleslavská v lokalitě Na Panském. Plocha je od dálnice oddělena pásem izolační zeleně. Je třeba zajistit aby před zastavováním plochy obytnými objekty bylo zajištěno dodržení hygienických limitů z hlediska hluku a tomu uzpůsobit orientaci objektů v rámci pozemků resp. vnitřní dispozice domů. V rámci prověření plochy územní studií zpracovat hlukovou studií pro šíření dopravního hluku z provozu po dálnici kalibrovanou autorizovaným měřením hluku a případně navrhnout protihluková opatření. Z hlediska variantního řešení tohoto prostoru se z pohledu SEA jeví vhodnější varianta 2, kdy je navrhováno funkční využití občanské vybavenosti, dopravních staveb a lehké výroby, a to především z hlediska ochrany veřejného zdraví před hlukem z provozu na přilehlých komunikacích a dálniční křižovatce vzhledem k budoucímu očekávanému nárůstu automobilové dopravy.

+/B/dp

Plocha drobné komerce v nově navrhované rozsáhlé obytné zóně na severu města, z hlediska životního prostředí sama o sobě bez významných negativních vlivů. V souvislosti s ostatními plochami vymezenými v tomto prostoru je třeba konstatovat velmi významné zábory zemědělské půdy a rozsáhlé nově zpevněné plochy. V rámci územní studie prověřující toto území je třeba stanovit na základě hydrologických výpočtů maximální míru zastavěných resp. zpevněných ploch.


Strana: 89 z 154


Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany












Slovní zhodnocení

Rozsáhlá plocha komerčních zařízení nadmístního významu s optimálním napojením na dálnici. Z tohoto pohledu je plocha vymezena optimálně. Přesto je však třeba konstatovat významné zábory půdy a zvyšování podílu zpevněných ploch. Z hlediska variantního řešení se celý prostor jižně od dálniční křižovatky jeví z pohledu SEA lépe vymezený ve variantě 1 a to především vzhledem k rozmístění ploch výroby vůči obytným plochám a komerci především z hlediska možného rušení hlukem či znečištěním ovzduší. Na druhé straně je rozsah ploch komerce ve variantě jedna opravdu rozsáhlý. Jako ideální varianta z pohledu SEA by se jevilo umístit plochy komerce na místo ploch lehké výroby tak, jak je to vymezeno ve variantě 2 a naopak.

Z235_1

OK

Stará Boleslav

14,37 8

IV.,

0

-/L/dp

-/Ŕ/dp/K

0

-/B/dp

0

+//R/dp

0

0

+/B/dp

+/L/dp

Z123_2

OK

Stará Boleslav

6,653

IV.,

0

-/B/dp

-/L/dp/K

0

0

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

+/B/dp

Z143

OS


1,159

I.,

0

-/B/dp

-/L/dp

0

-/L/dp

0

+/B/dp

+/L/dp

0

--/B/dp

0

Plocha sportu západně od města Popovice u Brandýsa, plocha se nachází mimo kontakt se zastavěným území a bude tedy znamenat rozšiřování rozptýlené urbanizace do volné krajiny navíc. Z tohoto pohledu se plochy nejeví příliš vhodná pro další sledování.

Z144

OS

Brandýs nad Labem

2,806

I., II.,

0

-/B/dp/K

-//L/dp/K

0

-/B/dp

-/B/dp

+/B/dp/K

0

0

-/B/dp

0

Plochy sportu navazující na nově vymezenou obytnou zónu při ulici Dřevčická Bez významných negativních vlivů.

0

Plocha sportu vymezená jako zázemí nově navrhované vodní plochy sloužící jako jachtařský přístav. Nachází se mimo záplavové území Q100. Při výstavbě je třeba dbát na maximální zachování možností rozlivu a nezpevněných ploch. A maximální možné zachování stávajících porostů.

Z150

OS

Stará Boleslav

1,618

II.,

0

-/B/dp

-/L/dp

0

-/L/dp

0

+/B/dp

+/L/dp

0

--/B/dp

Z151

OS

Stará Boleslav

2,640

II.,

0

-/B/dp

-/L/dp

0

-/L/dp

0

+/B/dp

+/L/dp

0

--/B/dp

0

Plocha sportu vymezená na břehu Labe na jihovýchodním cípu centrálního ostrova, částečně zasahuje do záplavového území. Při výstavbě je třeba dbát na maximální zachování možností rozlivu a nezpevněných ploch.

Z152

OS

Stará Boleslav

1,068

IV.,

0

-/B/dp/K

-//L/dp/K

0

-/B/dp

-/B/dp

+/B/dp/K

0

0

-/B/dp

0

Plochy sportu navazující na nově vymezenou obytnou zónu v lokalitě Mýtka. Bez významných negativních vlivů.

FileName: SaveDate:



Strana: 90 z 154


Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany












Z145_1

OS

Brandýs nad Labem

0,576

I.,

0

-/L/dp

-/L/dp

0

-/B/dp

0

+/B/dp

+/L/dp

0

-/B/dp

0

Z148_1

OS

Stará Boleslav

1,932

I.,

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

0

++/R/dp

++/R/dp

+/R/dp

++/R/dp

0

Z149_1

OS

Stará Boleslav

30,90 8

I., II., IV.,

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

0

++/R/dp

++/R/dp

+/R/dp

++/R/dp

0

FileName: SaveDate:


Slovní zhodnocení

Plochy sportu vymezené v lokalitě nad Vinořským potokem spolu se souvisejícími plochami bydlení resp. občanské vybavenosti. Využití území je podmíněno zpracováním územní studie, v jejím rámci by mělo být zpracováno hydrologické posouzení lokality z hlediska plánované zastavěnosti a kapacity Vinořského potoka vůči přívalovým srážkám. Z hlediska variantního řešení je z pohledu SEA vhodnější varianta č. 1. Doporučujeme zajistit v maximální možné míře co největší podíl nezpevněných ploch a vyřešit retenci Rozsáhlá plocha sportu podmíněná územní studií. Plocha má výškovou hladinu zástavby 0, nachází se v aktivní záplavové zóně, není možné zde stavět trvalé stavby. Plocha bude sloužit pro sportovní vyžití v přírodním prostředí a jako taková má významně pozitivní vliv především na determinanty veřejného zdraví a možnosti zdravého trávení volného času. Je třeba důsledně dodržovat zachování možností rozlivu povodně a zamezit výstavbě resp. rozsáhlému zpevňování terénu. Z hlediska variantního řešení je z pohledu SEA jednoznačně výhodnější varianta 2, díky vhodněji trasované komunikaci, vyhýbající se prostoru Přírodní památky Hluchov na jihu tohoto území.


Strana: 91 z 154


Označení

Z155_1


OS

Katastr

Stará Boleslav

Brandýs nad Labem

Výmě ra (ha)

1,500

Z362_1

OS

2,266

FileName: SaveDate:


z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany

IV., V.

I., IV.,


0

0


-/B/K

-/L/dp


--/B/dp/K

-/L/dp


-/B/dp/K

0


-/BIdp/K

-/B/dp


+/B/dp

0


+/B/dp

+/B/dp


0

+/L/dp


0

0


+/B/dp

-/B/dp


Slovní zhodnocení

0

Velmi rozsáhlá nová obytná zóna doplněná o plochy občanské vybavenosti a sportu na severu Staré Boleslavi, které výrazným způsobem rozšíří zastavěné území města. Plochy znamenají nejen rozsáhlé zábory půdy, ale rovněž značné zvýšení podílu zpevněných ploch na úkor volného terénu. Nacházejí se na hranici záplavového území v blízkosti Proboštských jezer. Plochy jsou od přilehlých nadřazených dopravních komunikací resp. vymezených koridorů odcloněny pomocí ploch sportu veřejných prostranství a zeleně. Jsou podmíněny zpracováním územní studie, v rámci které by mělo být na základě hydrologických výpočtů stanovena maximální míra zpevněných, resp. zastavěných ploch v rámci pozemků a rovněž by měla být stanovena pravidla pro umisťování objektů na západním okraji obou ploch tak, aby pohoda bydlení nebyla narušena hlukem z přilehlé komunikace. Z hlediska variantního řešení nejsou z pohledu SEA významné rozdíly. Mírně pozitivněji se jeví varianta 1, především díky souvisejícím plochám sportu a rozložení pásů zeleně.

0

Plochy sportu vymezené v lokalitě nad Vinořským potokem spolu se souvisejícími plochami bydlení resp. občanské vybavenosti. Využití území je podmíněno zpracováním územní studie, v jejím rámci by mělo být zpracováno hydrologické posouzení lokality z hlediska plánované zastavěnosti a kapacity Vinořského potoka vůči přívalovým srážkám. Z hlediska variantního řešení je z pohledu SEA vhodnější varianta č. 1. Doporučujeme zajistit v maximální možné míře co největší podíl nezpevněných ploch a vyřešit retenci


Strana: 92 z 154


Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany












OS

Brandýs nad Labem

Z145_2

OS

Brandýs nad Labem

1,589

I.,

0

-/L/dp

-/L/dp

0

-/B/dp

0

+/B/dp

+/L/dp

0

-/B/dp

0

Z146_2

OS

Brandýs nad Labem

2,467

I., III., IV.,

0

-/L/dp

-/L/dp

0

-/B/dp

0

+/B/dp

+/L/dp

0

-/B/dp

0

FileName: SaveDate:


Z370_1

1,143

I., III., IV.,

0

--/L/K

--/B/dp/K

-/L/K/dp

-L/dp/K

0

+/B/dp

+/B/

-/L/dp

-/L/dp

0

Slovní zhodnocení

Plocha sportu navazující na rozsáhlou plochu bydlení – rozvojová plocha Martinovská 2, která spolu se souvisejícími plochami tvoří rozsáhlou novou obytnou zónu na severním okraji Brandýsa v blízkosti Labe. Dojde k významným záborům zemědělské půdy a zvýšení podílu zpevněných ploch, a tím i omezení retence území. Plochy je nutné prověřit pomocí územní studie a stanovit maximální míru zastavěnosti pozemků na základě hydrologické studie. Řešené území se v budoucnu rovněž stane poměrně výraznou dominantou s dosahem až do oblasti Proboštských jezer na druhém břehu řeky. V této souvislosti je třeba dbát na vhodné architektonické řešení umisťovaných objektů tak, aby nevznikaly nové nevhodné dominanty. Tyto plochy spolu se souvisejícími plochami na západě částečně omezí průchodnost krajiny ve směru Z-V z otevřené krajiny na západě přes řeku a dále k Proboštským jezerům. Mobilita v rámci krajiny bude zajištěna vymezení regionálního biokoridoru RK 1152. V rámci zastavování všech souvisejících ploch v této části řešeného území je třeba v maximální možné míře zachovat stávající vzrostlou zeleň a lesní lemy. Plochy sportu vymezené v lokalitě nad Vinořským potokem spolu se souvisejícími plochami bydlení resp. občanské vybavenosti. Využití území je podmíněno zpracováním územní studie, v jejím rámci by mělo být zpracováno hydrologické posouzení lokality z hlediska plánované zastavěnosti a kapacity Vinořského potoka vůči přívalovým srážkám. Z hlediska variantního řešení je z pohledu SEA vhodnější varianta č. 1. Doporučujeme zajistit v maximální možné míře co největší podíl nezpevněných ploch a vyřešit retenci


Strana: 93 z 154


Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany












Z147_2

OS

Brandýs nad Labem

2,286

I., III.,

0

--/L/K

--/B/dp/K

-/L/K/dp

-L/dp/K

0

+/B/dp

+/B/

-/L/dp

-/L/dp

0

Z148_2

OS

Stará Boleslav

0,978

I.,

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

-/B/dp

++/R/dp

++/R/dp

+/R/dp

++/R/dp

-/B/dp

Z149_2

OS

Stará Boleslav

29,24 0

I., II., IV.,

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

-/B/dp

++/R/dp

++/R/dp

+/R/dp

++/R/dp

-/B/dp

Z346_2

OS

Stará Boleslav

0,381

I.,

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

-/B/dp

++/R/dp

++/R/dp

+/R/dp

++/R/dp

-/B/dp

FileName: SaveDate:


Slovní zhodnocení

Plocha sportu navazující na rozsáhlou plochu bydlení – rozvojová plocha Martinovská 2, která spolu se souvisejícími plochami tvoří rozsáhlou novou obytnou zónu na severním okraji Brandýsa v blízkosti Labe. Dojde k významným záborům zemědělské půdy a zvýšení podílu zpevněných ploch, a tím i omezení retence území. Plochy je nutné prověřit pomocí územní studie a stanovit maximální míru zastavěnosti pozemků na základě hydrologické studie. Řešené území se v budoucnu rovněž stane poměrně výraznou dominantou s dosahem až do oblasti Proboštských jezer na druhém břehu řeky. V této souvislosti je třeba dbát na vhodné architektonické řešení umisťovaných objektů tak, aby nevznikaly nové nevhodné dominanty. Tyto plochy spolu se souvisejícími plochami na západě částečně omezí průchodnost krajiny ve směru Z-V z otevřené krajiny na západě přes řeku a dále k Proboštským jezerům. Mobilita v rámci krajiny bude zajištěna vymezení regionálního biokoridoru RK 1152. V rámci zastavování všech souvisejících ploch v této části řešeného území je třeba v maximální možné míře zachovat stávající vzrostlou zeleň a lesní lemy. Z hlediska variantního řešení jednoznačně preferujeme variantu 1 celé zóny Martinovská 2. Rozsáhlá plocha sportu podmíněná územní studií. Plocha má výškovou hladinu zástavby 0, nachází se v aktivní záplavové zóně, není možné zde stavět trvalé stavby. Plocha bude sloužit pro sportovní vyžití v přírodním prostředí a jako taková má významně pozitivní vliv především na determinanty veřejného zdraví a možnosti zdravého trávení volného času. Je třeba důsledně dodržovat zachování možností rozlivu povodně a zamezit výstavbě resp. rozsáhlému zpevňování terénu. Z hlediska variantního řešení je z pohledu SEA jednoznačně výhodnější varianta 2, díky vhodněji trasované komunikaci, vyhýbající se prostoru Přírodní památky Hluchov na jihu tohoto území.


Strana: 94 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Doprava Referenční cíle ochrany ŽP 3.1 omezovat nové zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí





třída ochrany



0,130

I.,

+/R/dp

-/L/dp

-/R/dp

-/B/dp

-/L/dp

+/R/dp

++/R/dp

0

+/R/dp

+/R/dp

++/R/dp


0,579

III., V.

+/R/dp

-/L/dp

-/R/dp

-/B/dp

-/L/dp

+/R/dp

++/R/dp

0

+/R/dp

+/R/dp

++/R/dp

DS


0,355

III.,

+/R/dp

-/L/dp

-/R/dp

-/B/dp

-/L/dp

+/R/dp

++/R/dp

0

+/R/dp

+/R/dp

++/R/dp

Z84

DS


4,051

II., III., IV., V.

+/R/dp

-/L/dp

-/R/dp

-/B/dp

-/L/dp

+/R/dp

++/R/dp

0

+/R/dp

+/R/dp

++/R/dp

Z85

DS

Brandýs nad Labem

0,875

III.,

+/R/dp

-/L/dp

-/R/dp

-/B/dp

-/L/dp

+/R/dp

++/R/dp

0

+/R/dp

+/R/dp

++/R/dp

Z86

DS

Brandýs nad Labem

5,126

I., III.,

+/R/dp

-/L/dp

-/R/dp

-/B/dp

-/L/dp

+/R/dp

++/R/dp

0

+/R/dp

+/R/dp

++/R/dp

Z87

DS

Brandýs nad Labem

5,354

I., II.,

+/R/dp

-/L/dp

-/R/dp

-/B/dp

-/L/dp

+/R/dp

++/R/dp

0

+/R/dp

+/R/dp

++/R/dp

Z88

DS

Brandýs nad Labem

7,084

I., II., III.,

+/R/dp

-/L/dp

-/R/dp

-/B/dp

-/L/dp

+/R/dp

++/R/dp

0

+/R/dp

+/R/dp

++/R/dp

Z91

DS

Brandýs nad Labem

0,253

I.,

+/R/dp

-/L/dp

-/R/dp

-/B/dp

-/L/dp

+/R/dp

++/R/dp

0

+/R/dp

+/R/dp

++/R/dp

Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

Z68

DS

Brandýs nad Labem

Z80

DS

Z81

FileName: SaveDate:


z toho ZPF / PUPFL





Slovní zhodnocení

Dopravní plochy, součást koridoru západního obchvatu II/101 města vedeného po zemědělské půdy v otevřené krajině západně od města. Obchvat bude znamenat poměrně značné zábory půdy, i když podstatně nižší nežli koridor v územně plánovací dokumentaci, který má šířku danou pro tuto kategorii komunikací. Přesné trasování a technické provedení obchvatu bude stanoveno na úrovni přípravy projektové dokumentace stavby, stejně jako vyčíslení konečných záborů půdy. Na úrovni územního plánu lze konstatovat, že návrh trasy obchvatu není v zásadním střetu s hodnotami řešeného území. Obchvat města pravděpodobně významně přispěje k převedení tranzitní a nákladní dopravy mimo zastavěné území a tím i snížení hlukové zátěže resp. znečištění ovzduší. Zlepšit by se měla dopravní situace v centru Brandýsa a rovněž bezpečnost obyvatel. Vlivy konkrétního stavebního řešení na projektové úrovni budou hodnoceny v rámci procesu EIA pro záměr výstavby obchvatu.


Strana: 95 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Doprava Referenční cíle ochrany ŽP

Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

Z95

DS

Stará Boleslav

1,356

z toho ZPF / PUPFL




I., II., IV.,

0

-/B/dp

-/L/dp

třída ochrany





-/B/dp

-/L/dp

0

+/L/dp





0

0

+/B/dp

0

Z96

DS

Stará Boleslav

0,165

II.,

0

-/B/dp

-/B/dp

-/B/dp

-/L/dp

0

+/L/dp

0

0

+/B/dp

0

Z98

DS

Stará Boleslav

0,171

IV.,

0

-/B/dp

-/B/dp

-/B/dp

-/L/dp

0

+/L/dp

0

0

+/B/dp

0

Slovní zhodnocení

Dopravní plochy, které jsou součástí dopravního systému v oblasti Houšťky, navrženo převážně na místě stávajících cest. Pří realizaci komunikací na projektové úrovni je třeba zajistit minimalizaci kácení vzrostlé zeleně. Bez významných vlivů na životní prostředí.

Dopravní plochy, součást koridoru severního obchvatu II/331 města vedeného převážně po zemědělské a lesní půdě severně od města částečně v trase stávajících cest. Obchvat bude znamenat poměrně značné zábory půdy. Přesné trasování a technické provedení obchvatu bude stanoveno na úrovni přípravy projektové dokumentace stavby, stejně jako vyčíslení konečných záborů půdy. Na úrovni územního plánu lze konstatovat, že návrh trasy obchvatu není v zásadním střetu s hodnotami řešeného území, stane se však poměrně významnou bariérou v krajině a to především v komunikaci mezi lesním celkem na severu a oblastí Proboštských jezer, je třeba zajistit prostupnost koridoru, nejlépe v prostoru severně od plochy Z61. Obchvat města pravděpodobně významně přispěje k převedení tranzitní a nákladní dopravy mimo zastavěné území a tím i snížení hlukové zátěže resp. znečištění ovzduší. Zlepšit by se měla dopravní situace v centru Boleslavi a rovněž bezpečnost obyvatel. Vlivy konkrétního stavebního řešení na projektové úrovni budou hodnoceny v rámci procesu EIA pro záměr výstavby obchvatu.

Z100

DS

Stará Boleslav

1,643

IV.,

+/L/dp

-/L/dp/K

-/L/dp

-/B/dp

-/L/dp

+/L/dp

++/L/dp

0

+/L/dp

+/L/dp

++/L/dp

Z101

DS

Stará Boleslav

2,917

IV., V.

+/L/dp

-/L/dp/K

-/L/dp

-/B/dp

-/L/dp

+/L/dp

++/L/dp

0

+/L/dp

+/L/dp

++/L/dp

Z333

DS

Stará Boleslav

2,166

IV.,

-/B//dp

-/L/dp/K

-/L/dp

-/B/dp

0

0

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

Dopravní plocha v severním oku dálniční křižovatky na R10. Při zastavování plochy je třeba vyřešit způsob odkanalizování.

Z347

DS

Stará Boleslav

0,280

0

-/B/dp

-/B/dp

-/B/dp

-/L/dp

0

+/L/dp

0

0

+/B/dp

0

Drobná dopravní plocha sloužící k obsluze nádraží, bez významných negativních vlivů na životní prostředí.

FileName: SaveDate:



Strana: 96 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Doprava Referenční cíle ochrany ŽP 3.1 omezovat nové zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí





třída ochrany



0,637

II., III.,

0

-/B/dp

-/B/dp

-/B/dp

-/L/dp

0

+/L/dp

0

0

+/B/dp

0

Brandýs nad Labem

0,105

III.,

0

-/B/dp

-/B/dp

-/B/dp

-/L/dp

0

+/L/dp

0

0

+/B/dp

0

Brandýs nad Labem

0,296

I., III.,

0

-/B/dp

-/B/dp

-/B/dp

-/L/dp

0

+/L/dp

0

0

+/B/dp

0

Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

Z303_1

DS

Brandýs nad Labem

Z83_1

DS

Z89_1

DS

z toho ZPF / PUPFL





Slovní zhodnocení

Dopravní plochy sloužící k dopravní obsluze nově navrhovaných výrobních ploch v jižní výrobní zóně při ulici Průmyslová. Bez významných střetů s ochranou ŽP. Dopravní plochy napojující novou rezidenční zónu v oblasti Nad Vinořským potokem. Stejně jako související plochy bydlení a občanské vybavenosti v tomto prostoru podléhá prověření pomocí územní studie. V jejím rámci je třeba prověřit hydrologické charakteristiky území vůči kapacitě Vinořského potoka a možnostem odkanalizování.

Z94_1

DS

Stará Boleslav

1,501

II., IV.,

+/B/dp

-/L/dp/K

-/L/dp

-/B/dp

-/L/dp

+/L/dp

++/L/dp

0

+/L/dp

+/L/dp

++/L/dp

Dopravní plocha jižního obchvatu centra Boleslavi v prostoru oblasti sportovní rekreace v přírodním prostředí jihovýchodně od Proboštských jezer. V této variantě lemuje plochu Z149_1 po vodní kanál a následně se napojuje na ulici Boleslavská v prostoru tůně na severní straně PP Hluchov. Z pohledu SEA upřednostňujeme druhou variantu řešení tohoto území

Z303_2

DS

Stará Boleslav

0,568

IV.,

-/B//dp

-/B/dp/K

-/B/dp

-/B/dp

0

0

0

0

0

+/L/dp

+/L/dp

Dopravní plocha při dálniční křižovatce na R10. Bez významných vlivů na ŽP. Dopravní plocha propojující oblast sportovní rekreace v přírodním prostředí jihovýchodně od Proboštských jezer směrem k přístavu a ČOV. V této variantě lemuje plochu Z149_2 až k Labi. Z pohledu SEA upřednostňujeme druhou variantu řešení tohoto území

Z342_2

DS

Stará Boleslav

0,138

I.,

+/B/dp

-/L/dp/K

-/L/dp

-/B/dp

-/L/dp

+/L/dp

++/L/dp

0

+/L/dp

+/L/dp

++/L/dp

Z83_2

DS

Brandýs nad Labem

0,113

III., IV.,

0

-/B/dp

-/B/dp

-/B/dp

-/L/dp

0

+/L/dp

0

0

+/B/dp

0

Z89_2

DS

Brandýs nad Labem

0,346

I., III.,

0

-/B/dp

-/B/dp

-/B/dp

-/L/dp

0

+/L/dp

0

0

+/B/dp

0

FileName: SaveDate:


Dopravní plochy napojující novou rezidenční zónu v oblasti Nad Vinořským potokem. Stejně jako související plochy bydlení a občanské vybavenosti v tomto prostoru podléhá prověření pomocí územní studie. V jejím rámci je třeba prověřit hydrologické charakteristiky území vůči kapacitě Vinořského potoka a možnostem odkanalizování.


Strana: 97 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Doprava Referenční cíle ochrany ŽP

Označení


Z94_2

DS

Katastr

Stará Boleslav

Výmě ra (ha)

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany

I., II., IV.,

2,312


+/L/dp


-/L/dp/K


-/L/dp


-/B/dp


-/L/dp


+/L/dp


++/L/dp





0

+/L/dp

+/L/dp

++/L/dp



Slovní zhodnocení

Dopravní plocha jižního obchvatu centra Boleslavi v prostoru oblasti sportovní rekreace v přírodním prostředí jihovýchodně od Proboštských jezer. V této variantě lemuje plochu Z149_2 až k Labi a napojuje se na původní II/610 v prostoru ulice U Přístavu. Z pohledu SEA upřednostňujeme druhou variantu řešení tohoto území

Technická infrastruktura Referenční cíle ochrany ŽP







třída ochrany



0,467

III.,

0

0

-/B

0

0

0

+/B/dp

0

0

0

0

Bez významných vlivů na životní prostředí.

Stará Boleslav

1,144

I.,

0

+/B

-/B

0

0

0

+/R/dp

0

++/R/dp

++/R/dp

0

Stará Boleslav

0,086

I.,

0

+/B

-/B

0

0

0

+/R/dp

0

++/R/dp

++/R/dp

0

Rozšíření ČOV a protipovodňová hráz chránící areál ČOV před extrémními povodňovými stavy. V případě, kdy nedojde k zásahu do přilehlých lesních porostů PP Hluchov, je tato plocha bez významných negativních vlivů na životní prostředí

Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

Z217

T

Brandýs nad Labem

Z218

T

Z221

T

FileName: SaveDate:



z toho ZPF / PUPFL

Slovní zhodnocení


Strana: 98 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Technická infrastruktura Referenční cíle ochrany ŽP 3.1 omezovat nové zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí





třída ochrany



0,344

I., II.,

0

+/B

-/B

0

0

0

+/R/dp

0

++/R/dp

++/R/dp

0

Stará Boleslav

0,280

I.,

0

+/B

-/B

0

0

0

+/R/dp

0

++/R/dp

++/R/dp

0

T

Stará Boleslav

0,325

II.,

0

0

-/B

0

0

0

+/B/dp

0

0

0

0

Z219_2

T

Stará Boleslav

0,263

I., II.,

0

+/B

-/B

0

0

0

+/R/dp

0

++/R/dp

++/R/dp

0

Z220_2

T

Stará Boleslav

0,151

I.,

0

+/B

-/B

0

0

0

+/R/dp

0

++/R/dp

++/R/dp

0

Z369_2

T

0,113

I.,

0

+/B

-/B

0

0

0

+/R/dp

0

++/R/dp

++/R/dp

0

Z93_2

T

0,061

I.,

0

+/B

-/B

0

0

0

+/R/dp

0

++/R/dp

++/R/dp

0



+/B/dp

+/B/dp

Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

Z219_1

T

Stará Boleslav

Z220_1

T

Z379

Stará Boleslav Stará Boleslav

z toho ZPF / PUPFL





Slovní zhodnocení

Bez významných vlivů na životní prostředí.

Protipovodňová hráz chránící areál ČOV před extrémními povodňovými stavy. V případě, kdy nedojde k zásahu do přilehlých lesních porostů PP Hluchov, je tato plocha bez významných negativních vlivů na životní prostředí

Výroba Referenční cíle ochrany ŽP


Katastr

Z132_1

VL

Brandýs nad Labem

FileName: SaveDate:


Označení

Výmě ra (ha)

1,900

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany



I., III.,

-/L/dp/K

-/B/dp/K

3.1 omezovat nové zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí -/L/dp/K







0

0

0

+/B/dp

0

0

Slovní zhodnocení

Plocha lehké výroby zaplňující proluku v zástavbě a navazující na plochy lehké výroby, z hlediska životního prostředí bez závažných negativních vlivů. Obě variantní řešení tohoto prostoru jsou z pohledu SEA srovnatelné.


Strana: 99 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Výroba Referenční cíle ochrany ŽP

Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany












Z223

VL

Brandýs nad Labem

4,721

I.,

-/L/dp/K

-/B/dp/K

-/L/dp/K

0

0

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

+/B/dp

Z224

VL


0,278

I., III.,

-/B/dp

-/B/dp/

-/L/dp

0

-/B/dp

-/B/dp

+/B/dp

0

0

+/B/dp

+/B/dp

Z225

VL

Brandýs nad Labem

0,768

I., III.,

-/B/dp

-/B/dp/

-/L/dp

0

-/B/dp

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

+/B/dp

Z226

VL

Brandýs nad Labem

0,391

III.,

-/B/dp

Brandýs nad Labem

Z230_1

VT

0,912

FileName: SaveDate:


III.,

Slovní zhodnocení

Plocha lehké výroby navazující na stávající výrobní území Continentalu. Z hlediska životního prostředí jsou výrobní plochy v jižní části města navrženy relativně optimálně vzhledem k soustředění výrobních aktivit do tradičně průmyslového území v návaznosti na stávající výroby s relativně optimálním dopravním napojením, díky čemuž budou minimalizovány vlivy z hlediska veřejného zdraví. Přesto je třeba konstatovat významné zábory půdy a omezení dotace srážkových vod díky zvyšování podílu zpevněných ploch. Výrobní plochy lehké výroby v Popovicích u Brandýsa n. L. navazující na stávající výrobní území. Z hlediska životního prostředí bez významných střetů. Umisťované výroby musí být takového charakteru, aby nedošlo k narušení pohody bydlení v navazujících návrhových plochách bydlení.

Výrobní plochy lehké výroby v místní části U sv. Anny navazující na stávající výrobní území. Z hlediska životního prostředí bez významných střetů.

-/B/dp/K

-/B/dp/

-/B/dp/K

-/B/dp

-/L/dp/K

0

0

-/B/dp

0

0

0

+/B/dp

+/B/dp

0

0

0

0

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

Plocha těžké výroby a energetiky navazující na stávající výrobní území Continentalu. Z hlediska životního prostředí jsou výrobní plochy v jižní části města navrženy relativně optimálně vzhledem k soustředění výrobních aktivit do tradičně průmyslového území v návaznosti na stávající výroby s relativně optimálním dopravním napojením, díky čemuž budou minimalizovány vlivy z hlediska veřejného zdraví. Přesto je třeba konstatovat významné zábory půdy a omezení dotace srážkových vod díky zvyšování podílu zpevněných ploch.


Strana: 100 z 154


Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany












Slovní zhodnocení

Z231

VL

Brandýs nad Labem

1,502

II., III.,

-/B/dp/K

-/B/dp/K

-/L/dp/K

0

0

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

+/B/dp

Plocha lehké výroby navazující na stávající výrobní území Continentalu. Z hlediska životního prostředí jsou výrobní plochy v jižní části města navrženy relativně optimálně vzhledem k soustředění výrobních aktivit do tradičně průmyslového území v návaznosti na stávající výroby s relativně optimálním dopravním napojením, díky čemuž budou minimalizovány vlivy z hlediska veřejného zdraví. Přesto je třeba konstatovat významné zábory půdy a omezení dotace srážkových vod díky zvyšování podílu zpevněných ploch.

Z233

VL

Stará Boleslav

0,255

IV.,

-/B/dp

-/B/dp/

-/B/dp

0

-/B/dp

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

+/B/dp

Drobná plocha výroby, navazující na stávající obdobné plochy. Bez vlivu.

VL

Stará Boleslav

+/B/dp

Plocha lehké výroby při dálnici R10 v lokalitě na panském. Pro plochu platí to, co i pro ostatní plochy v této lokalitě v rámci územní studie. Variantní řešení tohoto prostoru je v tomto případě v obou variantách z pohledu SEA srovnatelné.

+/B/dp

Plocha lehké výroby navazující na stávající výrobní území. Z hlediska životního prostředí jsou výrobní plochy v jižní části města navrženy relativně optimálně vzhledem k soustředění výrobních aktivit do tradičně průmyslového území v návaznosti na stávající výroby s relativně optimálním dopravním napojením, díky čemuž budou minimalizovány vlivy z hlediska veřejného zdraví. Přesto je třeba konstatovat významné zábory půdy a omezení dotace srážkových vod díky zvyšování podílu zpevněných ploch.

Z234

Brandýs nad Labem

0,817

Z236_1

VL

1,892

FileName: SaveDate:


IV.,

III.,

-/B/dp

-/L/dp/K

-/B/dp/

-/B/dp/K

-/B/dp

-/L/dp/K

0

0

-/B/dp

0

0

0

+/B/dp

+/B/dp

0

0

0

0

+/B/dp

+/B/dp


Strana: 101 z 154


Označení


Z222_1

Z381_1

Z230_2

Katastr

VL

Brandýs nad Labem

VL

Stará Boleslav

VL

Brandýs nad Labem

Brandýs nad Labem

Výmě ra (ha)

4,582

0,429

0,912

Z236_2

VT

1,892

FileName: SaveDate:


z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany












Slovní zhodnocení

I.,

-/L/dp/K

-/B/dp/K

-/L/dp/K

0

0

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

+/B/dp

Plocha lehké výroby navazující na stávající výrobní území na jihu města Brandýsa. Z hlediska životního prostředí jsou výrobní plochy v jižní části města navrženy relativně optimálně vzhledem k soustředění výrobních aktivit do tradičně průmyslového území v návaznosti na stávající výroby s relativně optimálním dopravním napojením, díky čemuž budou minimalizovány vlivy z hlediska veřejného zdraví. Přesto je třeba konstatovat významné zábory půdy a omezení dotace srážkových vod díky zvyšování podílu zpevněných ploch.

IV.,

0

-/B/dp/K

-BL/dp/K

0

0

-B/dp

+/B/dp

0

0

+/B/dp

+/B/dp

Plocha lehké výroby navazující na stávající výrobní území při dálniční křižovatce a ulici Boleslavská. Při zastavování plochy je třeba dbát na to, aby nedošlo k narušení pohody bydlení v sousedních navrhovaných plochách bydlení.

+/B/dp

Plocha lehké výroby navazující na stávající výrobní území Continentalu. Z hlediska životního prostředí jsou výrobní plochy v jižní části města navrženy relativně optimálně vzhledem k soustředění výrobních aktivit do tradičně průmyslového území v návaznosti na stávající výroby s relativně optimálním dopravním napojením, díky čemuž budou minimalizovány vlivy z hlediska veřejného zdraví. Přesto je třeba konstatovat významné zábory půdy a omezení dotace srážkových vod díky zvyšování podílu zpevněných ploch. Variantní řešení je v tomto případě srovnatelné.

+/B/dp

Plocha těžké výroby a energetiky navazující na stávající výrobní území Continentalu. Z hlediska životního prostředí jsou výrobní plochy v jižní části města navrženy relativně optimálně vzhledem k soustředění výrobních aktivit do tradičně průmyslového území v návaznosti na stávající výroby s relativně optimálním dopravním napojením, díky čemuž budou minimalizovány vlivy z hlediska veřejného zdraví. Přesto je třeba konstatovat významné zábory půdy a omezení dotace srážkových vod díky zvyšování podílu zpevněných ploch. Variantní řešení je v tomto případě srovnatelné.

III.,

III.,

-/L/dp/K

-/L/dp/K

-/B/dp/K

-/B/dp/K

-/L/dp/K

-/L/dp/K

0

0

0

0

0

0

+/B/dp

+/B/dp

0

0

0

0

+/B/dp

+/B/dp


Strana: 102 z 154


Označení


Z222_2

VL

Katastr

Brandýs nad Labem

Výmě ra (ha)

5,814

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany

I.,


-/L/dp/K


-/B/dp/K


-/L/dp/K


0


0


0


+/B/dp


0


0


+/B/dp


+/B/dp

Z232_2

VL

Brandýs nad Labem

1,518

II., III., V.

-/L/dp/K

-/B/dp/K

-/L/dp/K

0

0

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

+/B/dp

Z235_2

VL

Stará Boleslav

8,947

IV.,

0

-/L/dp

-/Ŕ/dp/K

0

-/B/dp

+/L/dp

+//R/dp

0

0

+/B/dp

+/L/dp

FileName: SaveDate:


Slovní zhodnocení

Plocha těžké výroby a energetiky navazující na stávající výrobní území. Z hlediska životního prostředí jsou výrobní plochy v jižní části města navrženy relativně optimálně vzhledem k soustředění výrobních aktivit do tradičně průmyslového území v návaznosti na stávající výroby s relativně optimálním dopravním napojením, díky čemuž budou minimalizovány vlivy z hlediska veřejného zdraví. Přesto je třeba konstatovat významné zábory půdy a omezení dotace srážkových vod díky zvyšování podílu zpevněných ploch. Variantní řešení je v tomto případě srovnatelné. Plocha těžké výroby a energetiky navazující na stávající výrobní území. Z hlediska životního prostředí jsou výrobní plochy v jižní části města navrženy relativně optimálně vzhledem k soustředění výrobních aktivit do tradičně průmyslového území v návaznosti na stávající výroby s relativně optimálním dopravním napojením, díky čemuž budou minimalizovány vlivy z hlediska veřejného zdraví. Přesto je třeba konstatovat významné zábory půdy a omezení dotace srážkových vod díky zvyšování podílu zpevněných ploch. Variantní řešení je v tomto případě srovnatelné. Rozsáhlá plocha lehké výroby s optimálním napojením na dálnici. Z tohoto pohledu je plocha vymezena optimálně. Přesto je však třeba konstatovat významné zábory půdy a zvyšování podílu zpevněných ploch. Z hlediska variantního řešení se celý prostor jižně od dálniční křižovatky jeví z pohledu SEA lépe vymezený ve variantě 1 a to především vzhledem k rozmístění ploch výroby vůči obytným plochám a komerci především z hlediska možného rušení hlukem či znečištěním ovzduší. Na druhé straně je rozsah ploch komerce ve variantě jedna opravdu rozsáhlý. Jako ideální varianta z pohledu SEA by se jevilo umístit plochy komerce na místo ploch lehké výroby tak, jak je to vymezeno ve variantě 2 a naopak.


Strana: 103 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Veřejná prostranství - uliční Referenční cíle ochrany ŽP 3.1 omezovat nové zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí





třída ochrany



I.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

IV.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

0,064

IV.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Popovice u Brandýsa n. Lab.

0,191

III., V.

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

P


0,036

I., III.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z159

P


0,226

II., III.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z160

P

Brandýs nad Labem

0,356

I., V.

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z161

P

Brandýs nad Labem

0,181

I.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z164

P

Brandýs nad Labem

0,521

I.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

Z92

P

Brandýs nad Labem

0,069

Z97

P

Stará Boleslav

0,090

Z99

P

Stará Boleslav

0,564

Z136

P

Stará Boleslav

Z157

P

Z158

FileName: SaveDate:


z toho ZPF / PUPFL





Slovní zhodnocení

Veřejná prostranství jsou většinou navržena jako uliční plochy v nově navrhovaných plochách, jejichž součástí jsou rovněž výsadby doprovodné zeleně apod. Tyto plochy slouží nejen pro dopravu, ale i k setkávání obyvatel a jejich vzájemné komunikaci a tím přispívají k příznivému stavu sociálních determinantů veřejného zdraví. Doprovodná zeleň má částečně izolační funkci vůči nepříznivým vlivům dopravy. Obecně lze říci, že čím více obytné plochy obsahují veřejných prostranství, tím kvalitnější bydlení nabízejí. Z hlediska SEA lze v zásadě všechna veřejná prostranství považovat za v souladu s referenčními cíl ochrany životního prostředí.


Strana: 104 z 154






třída ochrany



0,123

I.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Brandýs nad Labem

0,160

I.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

P

Brandýs nad Labem

0,046

I.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z168

P

Brandýs nad Labem

0,093

I.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z169

P

Brandýs nad Labem

0,069

I.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z172

P

Brandýs nad Labem

0,267

I., II.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z173

P

Brandýs nad Labem

0,183

III.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z174

P

Brandýs nad Labem

0,079

III.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z176

P

Brandýs nad Labem

0,169

I., V.

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z177

P

Brandýs nad Labem

0,088

V.

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

Z165

P

Brandýs nad Labem

Z166

P

Z167

FileName: SaveDate:


z toho ZPF / PUPFL





Slovní zhodnocení



Strana: 105 z 154






třída ochrany



0,705

III.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Brandýs nad Labem

0,302

III.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

P

Brandýs nad Labem

0,168

V.

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z185

P

Brandýs nad Labem

0,307

III., IV., V.

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z187

P

Brandýs nad Labem

0,387

V.

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z188

P

Brandýs nad Labem

0,084

V.

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z189

P

Brandýs nad Labem

0,071

II.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z190

P

Brandýs nad Labem

0,446

I., II.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z192

P

Stará Boleslav

0,079

II.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z193

P

Stará Boleslav

0,154

I.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z194

P

Stará Boleslav

0,270

I.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

Z180

P

Brandýs nad Labem

Z183

P

Z184

FileName: SaveDate:


z toho ZPF / PUPFL





Slovní zhodnocení

Veřejná prostranství jsou většinou navržena jako uliční plochy v nově navrhovaných plochách, jejichž součástí jsou rovněž výsadby doprovodné zeleně apod. Tyto plochy slouží nejen pro dopravu, ale i k setkávání obyvatel a jejich vzájemné komunikaci a tím přispívají k příznivému stavu sociálních determinantů veřejného zdraví. Doprovodná zeleň má částečně izolační funkci vůči nepříznivým vlivům dopravy. Obecně lze říci, že čím více obytné plochy obsahují veřejných prostranství, tím kvalitnější bydlení nabízejí. Z hlediska SEA lze v zásadě všechna veřejná prostranství považovat za v souladu s referenčními cíl ochrany životního prostředí. .


Strana: 106 z 154






třída ochrany



0,147

I.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Stará Boleslav

0,051

I.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

P

Stará Boleslav

1,032

I., II., IV.,

0

-L/dp

-/L/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/L/dp

0

0

+/L/dp

0

Z198

P

Stará Boleslav

0,522

I.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z199

P

Stará Boleslav

0,121

II., IV.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z201

P

Stará Boleslav

0,420

II.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z202

P

Stará Boleslav

0,127

IV., V.

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z205

P

Stará Boleslav

0,045

IV.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z206

P

Stará Boleslav

0,679

IV.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z207

P

Stará Boleslav

0,391

IV.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z208

P

Stará Boleslav

0,084

IV.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z209

P

Stará Boleslav

0,028

IV.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z210

P

Stará Boleslav

0,473

IV.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

Z195

P

Stará Boleslav

Z196

P

Z197

FileName: SaveDate:


z toho ZPF / PUPFL





Slovní zhodnocení



Strana: 107 z 154






třída ochrany



0,148

IV.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Stará Boleslav

0,064

IV.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

P

Stará Boleslav

0,074

IV.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z264

P

Brandýs nad

0,500

II., III.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z305

P

Brandýs nad

0,085

IV.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z312

P

Stará Boleslav

0,399

IV.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z314

P

Stará Boleslav

0,761

IV.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z315

P

Stará Boleslav

0,247

IV., V.

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z316

P

Brandýs nad

0,766

I., IV., V.

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z319

P

Stará Boleslav

0,255

IV.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z324

P

Stará Boleslav

0,015

I.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z325

P

Stará Boleslav

0,098

II., IV.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z330

P

Stará Boleslav

0,168

IV.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

Z211

P

Stará Boleslav

Z212

P

Z251

FileName: SaveDate:


z toho ZPF / PUPFL





Slovní zhodnocení



Strana: 108 z 154






třída ochrany



0,083

II., V.

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Stará Boleslav

0,329

IV.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

P

Brandýs nad Labem

0,198

V.

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z353

P

Stará Boleslav

0,378

I., II., IV.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z355

P

Stará Boleslav

0,134

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z361

P

Brandýs nad Labem

0,129

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z376

P

Brandýs nad Labem

0,038

I.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z170_1

P

Brandýs nad Labem

1,217

I., III.,

0

-L/dp

-/L/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++LB/dp

0

0

+/L/dp

0

Z200_1

P

Stará Boleslav

1,458

II., IV.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z203_1

P

Stará Boleslav

1,125

III., IV., V.

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z204_1

P

Stará Boleslav

0,052

IV., V.

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

Z334

P

Brandýs nad Labem

Z340

P

Z343

FileName: SaveDate:


z toho ZPF / PUPFL

V.





Slovní zhodnocení



Strana: 109 z 154






třída ochrany



0,728

I., III.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Brandýs nad Labem

0,096

I.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

P

Brandýs nad Labem

1,334

I., II., III., IV.,

0

-L/dp

-/L/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++LB/dp

0

0

+/L/dp

0

Z365_1

P

Brandýs nad Labem

0,059

V.

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z170_2

P

Brandýs nad Labem

1,458

I., III.,

0

-L/dp

-/L/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++LB/dp

0

0

+/L/dp

0

Z186_2

P

Brandýs nad Labem

1,125

IV., V.

0

-L/dp

-/L/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++LB/dp

0

0

+/L/dp

0

Z200_2

P

Stará Boleslav

0,052

II., IV.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z203_2

P

Stará Boleslav

0,728

III., V.

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z204_2

P

Stará Boleslav

0,077

V.

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Z341_2

P

Brandýs nad Labem

0,096

I.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

P

Brandýs nad Labem

Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

Z322_1

P

Brandýs nad Labem

Z341_1

P

Z363_1

Z345_2

FileName: SaveDate:

1,056


z toho ZPF / PUPFL

III., V.

0

-L/dp

-/L/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++LB/dp





0

0

+/L/dp

0

Slovní zhodnocení


Veřejná prostranství jsou většinou navržena jako uliční plochy v nově navrhovaných plochách, jejichž součástí jsou rovněž výsadby doprovodné zeleně apod. Tyto plochy slouží nejen pro dopravu, ale i k setkávání obyvatel a jejich vzájemné komunikaci a tím přispívají k příznivému stavu


Strana: 110 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Veřejná prostranství - uliční Referenční cíle ochrany ŽP

Označení

Z368_2

FileName: SaveDate:


Katastr

P

Brandýs nad Labem

Výmě ra (ha)

0,059


z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany

I., II., III., IV.,


0


-B/dp


-/B/dp


0


+/B/dp


+/B/dp


++/B/dp


0


0


+/B/dp


0

Slovní zhodnocení

sociálních determinantů veřejného zdraví. Doprovodná zeleň má částečně izolační funkci vůči nepříznivým vlivům dopravy. Obecně lze říci, že čím více obytné plochy obsahují veřejných prostranství, tím kvalitnější bydlení nabízejí. Z hlediska SEA lze v zásadě všechna veřejná prostranství považovat za v souladu s referenčními cíl


Strana: 111 z 154


Veřejná prostranství - Zelená Referenční cíle ochrany ŽP 3.1 omezovat nové zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí





třída ochrany



0,824

I., III.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0


0,437

II., III.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z

Brandýs nad Labem

0,259

V.

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z

Brandýs nad Labem

0,273

I.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z252_1

Z

Brandýs nad Labem

0,583

I.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z254

Z

Brandýs nad Labem

0,130

III.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z259

Z

Brandýs nad Labem

0,313

II., IV.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z262

Z

Brandýs nad Labem

0,118

I., V.

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z265

Z

Brandýs nad Labem

0,117

III.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

Z242

Z


Z243

Z

Z244

Z245

FileName: SaveDate:


z toho ZPF / PUPFL





Slovní zhodnocení

Veřejná prostranství zelená jsou z hlediska životního prostředí resp. referenčního rámce SEA výrazně pozitivní. Bez negativních vazeb vůči referenčním cílům.


Strana: 112 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Veřejná prostranství - Zelená Referenční cíle ochrany ŽP 3.1 omezovat nové zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí





třída ochrany



0,986

III., IV.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Brandýs nad Labem

0,431

IV., V.

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z

Brandýs nad Labem

0,571

V.

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z270

Z

Brandýs nad Labem

0,418

V.

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z271

Z

Stará Boleslav

0,711

II.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z272

Z

Stará Boleslav

0,961

II.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z274

Z

Stará Boleslav

0,472

II.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z277_1

Z

Stará Boleslav

1,268

II.,

+/B/dp

+/L/dp

+/L/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/L/dp

+/B

+/L/dp

0

Z282

Z

Stará Boleslav

0,141

II., IV.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z285

Z

Stará Boleslav

0,230

IV., V.

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z290

Z

Stará Boleslav

0,795

IV.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z291

Z

Stará Boleslav

0,669

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z292

Z

Stará Boleslav

1,369

+/B/dp

+/L/dp

+/L/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/L/dp

+/B

+/L/dp

0

Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

Z266

Z

Brandýs nad Labem

Z267

Z

Z269

FileName: SaveDate:


z toho ZPF / PUPFL

IV.,





Slovní zhodnocení



Strana: 113 z 154






třída ochrany



0,577

IV.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Stará Boleslav

0,195

IV.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z

Stará Boleslav

1,309

IV.,

+/B/dp

+/L/dp

+/L/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/L/dp

+/B

+/L/dp

0

Z296

Z

Stará Boleslav

0,654

IV.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z297

Z

Stará Boleslav

0,595

IV.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z298

Z

Stará Boleslav

0,507

IV.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z299

Z

Stará Boleslav

1,537

IV.,

+/B/dp

+/L/dp

+/L/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/L/dp

+/B

+/L/dp

0

Z300

Z

Stará Boleslav

2,254

IV.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z332

Z

Brandýs nad

0,224

IV.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z348

Z

Stará Boleslav

0,688

IV.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z349

Z

Stará Boleslav

0,370

IV.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z360

Z

Brandýs nad

1,008

I., II., V.

+/B/dp

+/L/dp

+/L/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/L/dp

+/B

+/L/dp

0

Z372

Z

Brandýs nad Labem

4,597

I., II., V.

+/B/dp

+/L/dp

+/L/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/L/dp

+/B

+/L/dp

0

Z377

Z

Brandýs nad Labem

0,429

I., II., V.

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

Z293

Z

Stará Boleslav

Z294

Z

Z295

FileName: SaveDate:


z toho ZPF / PUPFL





Slovní zhodnocení



Strana: 114 z 154






třída ochrany



1,096

I., II., III., IV.,

+/B/dp

+/L/dp

+/L/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/L/dp

+/B

+/L/dp

0

Brandýs nad Labem

1,200

III.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z

Brandýs nad Labem

0,296

I.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z257_1

Z

Brandýs nad Labem

0,885

I., II.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z260_1

Z

Brandýs nad Labem

0,316

I., III.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z286_1

Z

Stará Boleslav

3,787

III., IV., V.

+/B/dp

+/L/dp

+/L/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/L/dp

+/B

+/L/dp

0

Z287_1

Z

Stará Boleslav

0,241

IV., V.

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z337_1

Z

Brandýs nad Labem

0,400

I.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z350_1

Z

Stará Boleslav

0,749

IV.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z90_1

Z

Brandýs nad Labem

0,341

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z382_1

Z

Brandýs nad Labem

0,184

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

FileName: SaveDate:


Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

Z253_1

Z

Brandýs nad

Z255_1

Z

Z256_1

z toho ZPF / PUPFL

I.,





Slovní zhodnocení



Strana: 115 z 154






třída ochrany



0,268

I.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Brandýs nad Labem

0,376

III.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z

Brandýs nad Labem

0,879

I., III.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z253_2

Z

Brandýs nad Labem

0,755

I., II., III., IV.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z255_2

Z

Brandýs nad Labem

1,533

I., III.,

+/B/dp

+/L/dp

+/L/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/L/dp

+/B

+/L/dp

0

Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

Z386_1

Z

Brandýs nad Labem

Z383

Z

Z384

z toho ZPF / PUPFL





Z256_2

Z

Brandýs nad Labem

0,697

I.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z257_2

Z

Brandýs nad Labem

0,904

I., II.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z260_2

Z

Brandýs nad Labem

0,258

I., III.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z261_2

Z

Brandýs nad Labem

0,516

I.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z268_2

Z

Brandýs nad Labem

2,448

IV., V.

+/B/dp

+/L/dp

+/L/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/L/dp

+/B

+/L/dp

0

Z286_2

Z

Stará Boleslav

2,259

III., V.

+/B/dp

+/L/dp

+/L/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/L/dp

+/B

+/L/dp

0

FileName: SaveDate:


Slovní zhodnocení



Strana: 116 z 154






třída ochrany



0,533

IV., V.

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Stará Boleslav

0,401

IV., V.

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z

Brandýs nad Labem

1,157

I.,

+/B/dp

+/L/dp

+/L/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/L/dp

+/B

+/L/dp

0

Z389_2

Z

Brandýs nad Labem

0,350

I., III., IV.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z350_2

Z

Stará Boleslav

0,948

IV.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z356_2

Z

Brandýs nad Labem

0,166

III.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z90_2

Z

Brandýs nad Labem

0,095

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z382_2

Z

Brandýs nad Labem

0,217

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z252_2

Z

Brandýs nad Labem

0,835

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

Z389_1

Z

Brandýs nad Labem

0,370

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

FileName: SaveDate:


Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

Z287_2

Z

Stará Boleslav

Z289_2

Z

Z337_2

z toho ZPF / PUPFL

I.,

I., III., IV.,





Slovní zhodnocení



Strana: 117 z 154


Vodní plochy Referenční cíle ochrany ŽP

Označení


Katastr

Výměra (ha)

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany












Slovní zhodnocení

K28

W

Stará Boleslav

17,491

I., II., III., IV.,

+/R/dp

+/R/dp

+/R/dp

+/L/dp

+/L/dp

0

+/R/dp

+/R/dp

+/R/dp

+/R/dp

0

Rozsáhlé vodní plochy Proboštských jezer, které vzniknou po ukončení těžby štěrkopísků a revitalizaci vytěženého území. Širší území již dnes je velmi pozoruhodným biotopem a v případě správného managementu má šanci stát se velmi cenným sekundárním biotopem s vysokou biodiverzitou a rovněž hodnotným přírodním zázemím pro celé souměstí. Je třeba citlivě volit projekty tak, aby zůstala zachována rovnováha mezi přírodní složkou krajiny a jejím rekreačním využitím. Posuzovaný Koncept územního plánu pracuje s urbanistickou studií využití Proboštských jezer z roku 2001, která počítala se zachováním území jako převážně nezastavěného a jeho využití pro rekreaci v přírodním prostředí. V poslední době se však v tisku objevily informace o záměru využití Proboštských jezer jako megalomanského developerského projektu, kdy by zde byla ve velmi ambiciózní míře umístěna jak rekreace, tak například bydlení – toto není předmětem konceptu řešení územního plánu a tudíž ani předmětem posouzení SEA. Avšak v případě, kdy by tato varianta řešení byla včleněna do návrhu územního plánu, resp. řešena na projektové úrovni byla by jistě předmětem posouzení vlivů na životní prostředí, ať již na úrovni SEA resp. EIA, pokud by naplňovala parametry zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, (bod. Č. 10.8. resp., 10.11 přílohy č. 1, zákona č. 100/2001 Sb.)

K42

W

Stará Boleslav

0,561

II.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

0

Vodní plocha v lokalitě Houšťka, bez negativních vlivů na životní prostředí.

K47

W

Stará Boleslav

2,134

II., IV.,

+/L/dp

+/L/dp

+/L/dp

+/L/dp

+/L/dp

0

+/L/dp

+/L/dp

+/L/dp

+/L/dp

0

Vodní plochy jižně od Houšťky navržená jako nový jachtařský přístav. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů.

K59

W

Stará Boleslav

0,418

II.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

0

Vodní plocha v lokalitě Hluchov bez negativních vlivů na životní prostředí

K69_1

W

Brandýs nad Labem

0,6302

I.,

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

0

Vodní plocha v lokalitě Nad Vinořským potokem sloužící k retenci, bez negativních vlivů na životní prostředí

FileName: SaveDate:



Strana: 118 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Vodní plochy Referenční cíle ochrany ŽP

Označení


K70

FileName: SaveDate:

W

Katastr

Brandýs nad Labem

Výměra (ha)

4,0223


z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany

III.,


+/L/dp


+/L/dp


+/L/dp


+/L/dp


+/L/dp


0


+/L/dp


+/L/dp


+/L/dp


+/L/dp


0

Slovní zhodnocení

Rozsáhlé vodní plochy Proboštských jezer, které vzniknou po ukončení těžby štěrkopísků a revitalizaci vytěženého území. Širší území již dnes je velmi pozoruhodným biotopem a v případě správného managementu má šanci stát se velmi cenným sekundárním biotopem s vysokou biodiverzitou a rovněž hodnotným přírodním zázemím pro celé souměstí. Je třeba citlivě volit projekty tak, aby zůstala zachována rovnováha mezi přírodní složkou krajiny a jejím rekreačním využitím. Posuzovaný Koncept územního plánu pracuje s urbanistickou studií využití Proboštských jezer z roku 2001, která počítala se zachováním území jako převážně nezastavěného a jeho využití pro rekreaci v přírodním prostředí. V poslední době se však v tisku objevily informace o záměru využití Proboštských jezer jako megalomanského developerského projektu, kdy by zde byla ve velmi ambiciózní míře umístěna jak rekreace, tak například bydlení – toto není předmětem konceptu řešení územního plánu a tudíž ani předmětem posouzení SEA. Avšak v případě, kdy by tato varianta řešení byla včleněna do návrhu územního plánu, resp. řešena na projektové úrovni byla by jistě předmětem posouzení vlivů na životní prostředí, ať již na úrovni SEA resp. EIA, pokud by naplňovala parametry zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, (bod. Č. 10.8. resp., 10.11 přílohy č. 1, zákona č. 100/2001 Sb.)


Strana: 119 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Plochy přestavby Referenční cíle ochrany ŽP





7.2 podporovat environmentálně šetrné formy rekreace a zdravý životní styl


8.1 efektivním územním plánování m přispět k optimaliza ci územního rozvoje sídel


třída ochrany



0,383

V.

0

0

-/B

0

0

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Plocha smíšeného obytného území na místě stávajícího nevyužívaného pozemku v centru Brandýsa U hřbitova. S výjimkou zvyšování podílu zpevněných ploch bez významných negativních vlivů, stávající plocha je nezpevněná a zatravněná.

Stará Boleslav

0,201

IV.,

0

0

+/B

0

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Plocha veřejných prostranství v ulici Na praporci - s převahou zeleně na místě stávající nevyužívané plochy, bez negativních vlivů.

Stará Boleslav

0,954

I., II.,

0

0

0

0

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Plocha drobné komerce na místě stávajících nevyužívaných objektů. Bez významných negativních vlivů na životní prostředí.


Katastr

P5

SM

Brandýs nad Labem

P16

Z

P9

OM

Označení


Výmě ra (ha)

z toho ZPF / PUPFL

Slovní zhodnocení

P6

OV

Stará Boleslav

1,356

I.,

0

0

-/B

0

0

+/B

+/B/dp

0

-/L/dp

+/B/dp

+/B

Plocha občanské vybavenosti – veřejné vybavenosti v ulici u Přístavu na místě stávajícího logistického areálu a obytné zóny. Plocha je částečně v aktivní záplavové zóně, při zastavování plochy je nutno zachovat možnosti rozlivu v době povodňových stavů a v maximální možné míře zachovat stávající vzrostlou zeleň a nezvyšovat podíl zpevněných ploch.

P7

P

Stará Boleslav

0,097

I.,

0

0

0

0

0

+/B

+/B/dp

0

-/B/dp

+/B/dp

+/B

Drobná plocha veřejných prostranství v ulici u Přístavu, bez významných negativních vlivů na životní prostředí.

P15

OM

Stará Boleslav

0,424

IV.

0

0

0

0

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední na místě stávajícího výrobního areálu, bez významných vlivů na životní prostředí.

P10

SM

Stará Boleslav

0,225

II., IV.,

0

0

0

0

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Smíšené obytné – městské plochy na místě stávajících nevyužívaných ploch. Bez vlivu.

P14

BI

Stará Boleslav

1,522

IV.,

0

0

0

0

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

P13

OM

Stará Boleslav

2,908

IV.,

0

0

0

0

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Nově navrhované plochy bydlení v rodinných domech, resp. občanského vybavení drobné komerce na místě stávajících brownfields – starého výrobního areálu. Bez negativních vlivů.

P11

SM

Stará Boleslav

0,202

IV.,

0

0

0

0

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

FileName: SaveDate:


Smíšené obytné – městské plochy na místě stávajících nevyužívaných ploch. Bez vlivu.


Strana: 120 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Plochy přestavby Referenční cíle ochrany ŽP 3.1 omezovat nové zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí









třída ochrany



1,222

I., II.,

0

0

0

0

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Plochy smíšené nezastavěného území – bez negativního vlivu.

0,496

I.,

0

0

0

0

+/B/dp

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Občanské vybavení - veřejná vybavenost. Bez vlivu

Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

P8

NS

Stará Boleslav

P1

OV

Brandýs nad Labem

z toho ZPF / PUPFL

Slovní zhodnocení

P3_1

OS

Brandýs nad Labem

0,726

IV.,

0

-/B/dp

-/B/dp

0

-/B/dp

0

+/B/dp

-/B/dp

0

--/B/dp

0

Plochy občanské vybavenosti s hladinou výškové zástavby až 12 m na místě stávajícího zeleného prostranství v obytné zástavbě při ulici Riegrova resp. Palachova. Vymezení ploch sice přispěje ke zvýšení ploch občanské vybavenosti v této části města, kde se jich nedostává, sníží však podstatně rovněž rozsah zelených ploch. Jednoznačně výhodnější je z pohledu SEA varianta I., která nabídne plochy sportu. Nejvhodnější b y však bylo zachovat v této ploše zelené prostranství.

P2

VL

Brandýs nad Labem

1,364

I.,

0

0

0

0

0

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Plochy lehké výroby na místě stávajících zastavěných ploch v návaznosti na výrobní území – bez vlivu.

P12

P

0,030

II.,

0

0

0

0

+/B/dp

+/B

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Veřejná prostranství – bez vlivu.

P18_2

SM

1,003

V.

0

0

0

0

0

+/B

0

0

0

0

0

I.,

0

0

0

0

0

+/B

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Plochy bydlení v bytových domech na místě stávající výroby – vliv na životní prostředí pozitivní. Tato varianta je z pohledu SEA vhodnější nežli varianta 1, která v dané ploše ponechává výrobu, a to především vzhledem k sousedícím plochám bydlení.

IV.

0

0

0

0

0

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Smíšené obytné – městské plochy. Z hlediska SEA bez vlivu.

P17_2

BH

SM P4

FileName: SaveDate:

Stará Boleslav Brandýs nad Labem Brandýs nad Labem

Brandýs nad Labem

1,207

0,059


Smíšené obytné – městské plochy na místě stávajících smíšených ploch komerčních. Z hlediska SEA bez vlivu. Variantní řešení je srovnatelné.


Strana: 121 z 154


Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

Z21

VL

Brandýs nad Labem

0,852

z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany



III., IV.,

-/B/dp/K

-/B/dp/K

Z22

VL

Brandýs nad Labem

0,889

III., IV.,

Z23

VL

Brandýs nad Labem

4,450

III.,

Z26

P

Brandýs nad Labem

0,088

Z24

P

Brandýs nad Labem

Z25

P

SM

P19_2

FileName: SaveDate:

-/B/dp/K





0

0

0

+/B/dp





0

0

+/B/dp

+/B/dp

-/B/dp/K

-/B/dp/K

0

0

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

+/B/dp

-/L/dp/K

-/B/dp/K

-/L/dp/K

0

0

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

+/B/dp

V.

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

0,259

IV.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Brandýs nad Labem

0,338

III., IV.,

0

-B/dp

-/B/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

++/B/dp

0

0

+/B/dp

0

Brandýs nad Labem

0,420 0

0

0

0

0

0

0

+/B/dp

0

0

+/B/dp

0


-/B/dp/K


Slovní zhodnocení

Plochy lehké výroby navazující na stávající zastavěné území. Z hlediska životního prostředí jsou výrobní plochy v jižní části města navrženy relativně optimálně vzhledem k soustředění výrobních aktivit do tradičně průmyslového území v návaznosti na stávající výroby s relativně optimálním dopravním napojením, díky čemuž budou minimalizovány vlivy z hlediska veřejného zdraví. Přesto je třeba konstatovat významné zábory půdy a omezení dotace srážkových vod díky zvyšování podílu zpevněných ploch.


Smíšené obytné plochy při ulici Fakultní – bez významného vlivu na životní prostředí.


Strana: 122 z 154


Označení


Katastr

Výmě ra (ha)

P20_2

SM

Brandýs nad Labem

0,241 0

FileName: SaveDate:


z toho ZPF / PUPFL

třída ochrany




0

0

0





0

0

0

+/B/dp





0

0

+/B/dp

0

Slovní zhodnocení


Strana: 123 z 154


6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ A JEJICH ZHODNOCENÍ. 4 6.1. Vlivy na ZCHÚ a NATURA 2000 Územní plán nenavrhuje změny funkčního využití ploch v oblastech, které jsou součástí chráněných lokalit soustavy NATURA 2000. Dle stanoviska krajského úřadu Středočeského kraje k návrhu zadání územního plánu Vysoká nad Labem byl vyloučen významný vliv na evropsky významné lokality resp. ptačí oblasti soustavy Natura 2000. Přírodní památka Přírodní památka Hluchov se nachází na břehu Labe mezi městy Brandýs nad Labem a Stará Boleslav. Přestože je území kvůli své poloze pod silným tlakem jak veřejnosti (zvýšená návštěvnost, drobný odpad), tak různých investičních záměrů vztahujících se k provozu města, zachovala se zde poměrně typická společenstva lužních lesů údolních niv velkých toků. Ve stromovém patře jsou nejvýraznější věkovité duby letní (Quercus robur), zejména ve východní starší části mající pralesovitý charakter. Dále jsou zastoupeny jilmy (Ulmus laevis a Ulmus minor), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa malolistá (Tilia cordata), javor mléč (Acer campestre), topoly (Populus nigra a Populus alba) a další. V bylinném podrostu je bohatě vyvinut jarní aspekt se sasankou pryskyřníkovitou (Anemone ranunculoides), dymnivkou dutou (Corydalis cava), křivatcem žlutým (Gagea lutea), česnekem medvědím (Allium ursinum), orsejem jarním (Ficaria bulbifera) nebo sasankou hajní (Anemone nemorosa). Součástí chráněného území (resp. jeho ochranného pásma) je také mrtvé labské rameno, v jehož litorálním pásmu je možné najít některé zajímavější druhy jako šmel okoličnatý (Butomus umbellatus) nebo kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus). Nesporně nejatraktivnější je zde v době květu populace stulíku žlutého (Nuphar lutea). Koncept územního plánu resp. jeho varianta 1 tak, jak je navrhována by znamenala dílčí zásah do prostoru přírodní památky Hluchov, a to návrhem plochy Z94_1 jižním obchvatem centra Staré Boleslavi, který v této variantě vede podél kapitulních zahrad a ústí v prostoru vodní plochy na severní straně PP. Tuto variantu řešení komunikace doporučujeme nadále nesledovat. Realizací územního plánu, pokud bude nadále sledována varianta 2 řešení v prostoru přírodní památky Hluchov, nedojde k významnému zásahu do přírodní památky, v dotčeném prostoru jsou navrhovány protipovodňové hráze za účelem ochrany ČOV a přilehlé zástavby před povodněmi a smíšené obytné plochy a plochy bydlení na místě stávajících nezastavěných ploch mimo lesní porosty chráněné jako přírodní památka Hluchov. V případě, kdy by při konkrétním stavebním záměru v tomto a širším souvisejícím území (plochy Z148_1, 148_2, 219_1, Z325, P7, P6 a výstavbě protipovodňových hrází, resp. komunikace obsluhující plochu sportu v přírodním prostředí v obou variantách) by došlo k zásahu do porostů je třeba požádat orgán ochrany přírody o povolení. Z hlediska variantního řešení konceptu územního plánu v případě prostoru v oblasti Hluchova dáváme přednost variantě řešení 2, v rámci níž je vhodněji vedena nově navrhovaná komunikace, která se v této variantě nijak nedotkne prostoru Hluchova a předpokládaná doprava bude rovněž převedena vzhledem k přírodní památce ve vzdálenější variantě. Proboštská jezera Proboštská jezera leží v úrodné Polabské nížině, na sever od souměstí s bohatou historií Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, nedaleko pravého břehu řeky Labe. Jedná se o prostor po vytěžení štěrkopísku, který je spojený úzkým krčkem s Labem. Oblast se s postupující sukcesi stává významným centrem biodiverzity pro široké okolí s velkým potenciálem do budoucna. V současnosti je oblast součástí regionálního biocentra Proboštské rybníky RBC 1456. Jezera jsou hojně využívána rekreačně, pláže jsou písčité, v některých úsecích štěrkopísčité, někde i porostlé vegetací. Lokalitu vyhledávají v hojné míře milovníci windsurfingu. Na části území se nachází přírodní koupaliště s doprovodnou turistickou a sportovní infrastrukturou, přilehlou restaurací, parkovištěm 4

V následující kapitole je uveden přehled vlivů územního plánu jako celku na jednotlivé složky životního prostředí. Konkrétní vlivy jednotlivých navrhovaných ploch jsou komentovány v hodnotících tabulkách v předchozí kapitole. FileName: SaveDate:



Strana: 124 z 154


a autokempem. Pořádají se zde různé kulturní akce i hudební festivaly. Nedaleko je i amatérské letiště Brandýsko-Staroboleslavského Aeroklubu Borek a golfový klub. Koncepce územního rozvoje oblasti Proboštských jezer tak, jak je navržena v územním plánu, je z hlediska životního prostředí v pořádku a pozitivně se projeví, především z hlediska veřejného zdraví v podobě zlepšení možností zdravého trávení volného času. Při realizaci revitalizace Proboštských jezer a jejich rekreačního využití je třeba upřednostnit takové projekty, které umožní širokou škálu environmentálně šetrných možností rekreace v přírodním prostředí, bez megalomanské výstavby a výrazných zásahů do vodního prostředí. Oblast Proboštských jezer je cenným přírodním zázemím celého města a postupně se stává stále cennější rovněž z hlediska biologického. Navíc se jedná o aktivní záplavovou zónu, která nesmí být významněji zastavována či zpevňována. Je třeba citlivě volit projekty tak, aby zůstala zachována rovnováha mezi přírodní složkou krajiny a jejím rekreačním využitím. Z hlediska variantního řešení plochy je vhodnější varianta 2 a plocha vymezená v návaznosti na návrhové plochy bydlení, mimo břeh Proboštských jezer, zejména vzhledem k zachování břehových porostů a nezastavěného břehu. Posuzovaný Koncept územního plánu pracuje s urbanistickou studií využití Proboštských jezer z roku 2001, která počítala se zachováním území jako převážně nezastavěného a jeho využití pro rekreaci v přírodním prostředí. V poslední době se však v tisku objevily informace o záměru využití Proboštských jezer jako megalomanského developerského projektu, kdy by zde byla ve velmi ambiciózní míře umístěna jak rekreace, tak například bydlení – toto není předmětem konceptu řešení územního plánu a tudíž ani předmětem posouzení SEA. Avšak v případě, kdy by tato varianta řešení byla včleněna do návrhu územního plánu (což by bez opětovného posouzení návrhu UP bylo těžko představitelné, resp. řešena na projektové úrovni byla by jistě předmětem posouzení vlivů na životní prostředí, ať již na úrovni SEA resp. EIA, pokud by naplňovala parametry zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, (bod č. 10.8. resp., 10.11 přílohy č. 1, zákona č. 100/2001 Sb.). Z hlediska druhové ochrany je třeba při každém jednotlivém záměru, ve fázi jeho projektové přípravy, v případě požadavku orgánu ochrany přírody provést biologické průzkumy resp. hodnocení.

6.2. Vlivy na ÚSES Navrhované změny v území se výrazněji nedotknou ploch určených pro ÚSES v platném územním plánu. Návrh koncepce ÚSES se návrhem nového územního plánu výrazně nemění. Nově vymezen resp. přetrasován je regionální biokoridor RK1152, vedený převážně po zemědělské půdě. Prvky ÚSES regionálního a nadregionálního charakteru mají již dnes prostorové parametry a zajištění jejich funkčnosti spočívající ve správném způsobu hospodaření (na PUPFL obnova přirozené dřevinné skladby dle stanoviště, na ZPF obnova květnatých luk a doplnění zeleně, v nivách vodotečí revitalizační opatření sledující mj. doplnění břehových porostů, ochranného zatravnění, obnovu malých vodních nádrží či poldrů). Bude nutno realizovat zejména úseky lokálních biokoridorů a biokoridoru regionálního procházejících intenzivně zemědělsky využívanými pozemky. ÚSES doplňují tzv. interakční prvky - většinou jde o liniové prvky v zemědělské krajině sledující polní cesty, drobné vodoteče či meze, které je navrženo ozelenit. Realizace těchto prvků s významnou krajinotvornou funkcí nevyžaduje vzhledem k parametrům zábory zemědělské půdy, má navíc funkci protierozních opatření. Koncept územního plánu nezasahuje, s výjimkou křížení přeložky silnice II/101 se stávajícím biokoridorem podél Vinořského potoka, návrhem zastavitelných plochy do ÚSES. Výše uvedený střet byl vyřešen přetrasováním regionálního biokoridoru 1152. V prostoru západně od Brandýsa byl dosud platný územní systém ekologické stability přeřešen vzhledem k jeho nevyhovujícím stávajícím parametrům a faktické nefunkčnosti, a vzhledem k nově navrhované koncepci rozvoje území. V rámci konceptu územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, byla nově navržena trasa regionálního biokoridoru 1152 a vložena do zemědělské krajiny západně od Brandýsa v návaznosti na místní vodoteče tak, aby územní systém ekologické stability obcházel město ze západu a následně se severozápadně od města, mimo přímo řešené území, napojil na stávající nadregionální biokoridor sledující tok Labe a oblast Proboštských jezer, jež je součástí regionálního biocentra 1456 Proboštské rybníky. Vzhledem k charakteru zemědělské krajiny, která je v současnosti prakticky ze 100% zorněna a postrádá v této části řešeného území téměř zcela větší segmenty zeleně, byly do navrhovaného systému FileName: SaveDate:



Strana: 125 z 154


ekologické stability vloženy lokální biocentra LBC 10, LBC 9, LBC 8 a LBC 7. Tyto prvky se nacházejí na orné půdě a pro zajištění funkčnosti ÚSES je třeba je realizovat. Realizace výše uvedených prvků ÚSES významně přispěje ke zvýšení ekologické stability západní části řešeného území a zvýšení biodiverzity a prostupnosti krajiny.

6.3. Vlivy na ZPF a PUPFL Půda je jednou ze základních složek životního prostředí, ovlivňující celý ekosystém a ochrana půdního fondu patří proto k základním prvkům strategie udržitelného rozvoje. Z konceptu územního plánu je patrná snaha optimalizovat zábory půdy. V řešeném území se vyskytují půdy I. až IV. třídy ochrany ZPF. Lesnatost je v území podprůměrná, činí pouhých 8%. Lesy jsou nerovnoměrně rozděleny a tvoří drobnější enklávy především na západním okraji řešeného území. V případech nezbytného odnětí zemědělského půdního fondu (ZPF) je nutné nenarušovat organizaci a obhospodařování zemědělského půdního fondu a pro záměry odnímat jen nejnutnější plochu zemědělské půdy (v případech, kdy se jedná o půdy nejvyšších tříd ochrany je nutno provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení).

Tab.: Souhrnná tabulka předpokládaných záborů ZPF a PUPFL pro variantu I: Dotčená výměra ZPF Dotčená Kód Výměra výměra v I. a II. Katastrální území využití celkem ve III. a IV. v zast. PUPFL celkem tř. plochy [ha] tř. ochrany území [ha] ochrany Brandýs nad Labem BH 1,09 0,00 1,09 1,09 0,00 0,00 BI 44,98 0,00 44,43 18,26 26,17 9,41 DS 11,95 0,00 11,86 9,59 2,27 0,00 OM 10,36 0,00 9,14 5,24 3,90 1,29 OS 7,09 0,00 7,00 6,46 0,54 0,00 OV 4,44 0,00 4,21 3,19 1,02 2,77 P 10,15 0,00 6,81 3,61 3,20 1,81 SK 2,12 0,00 2,12 2,12 0,00 0,00 SM 6,07 0,00 2,42 0,77 1,65 0,00 T 0,80 0,00 0,80 0,33 0,47 0,33 VL 15,74 0,00 11,61 6,08 5,53 1,31 VT 0,91 0,00 0,91 0,00 0,91 0,00 W 21,24 0,00 19,63 14,55 5,08 0,00 Z 17,01 0,00 15,72 7,38 8,34 3,65 Brandýs nad Labem Celkem 153,95 0,00 137,75 78,67 59,08 20,57 Popovice u Brandýsa n.L. BI 1,85 0,00 1,79 0,84 0,95 0,00 BV 0,44 0,00 0,42 0,13 0,29 0,00 DS 1,75 0,00 1,75 0,48 1,27 0,00 OS 1,16 0,00 1,16 1,16 0,00 0,00 P 0,79 0,00 0,59 0,23 0,36 0,06 VL 0,28 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Z 1,26 0,00 1,26 0,57 0,69 0,43 Popovice u Brandýsa n.L. Celkem 7,53 0,00 6,97 3,41 3,56 0,49 Stará Boleslav BH 7,73 0,00 7,67 0,00 7,67 0,13 BI 48,99 0,00 48,61 0,00 48,61 3,12 BX 2,89 2,89 0,00 0,00 0,00 0,00 DS 10,20 0,00 5,78 2,47 3,31 0,00 NL 26,56 0,00 25,59 11,42 14,17 0,09 OK 17,08 0,00 14,31 0,00 14,31 0,00 OM 5,39 0,00 5,27 0,00 5,27 0,01 OS 39,64 0,00 39,07 9,94 29,13 2,66 OV 1,20 0,00 0,60 0,00 0,60 0,00 P 11,02 0,48 8,65 3,41 5,24 0,93 RH 2,80 0,00 2,76 1,22 1,54 0,00 RZ 1,30 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 SK 7,07 0,00 5,06 0,00 5,06 0,49 SM 7,12 0,21 6,57 0,00 6,57 4,43 T 1,85 0,00 1,48 1,48 0,00 0,02 VL 1,51 0,00 1,21 0,00 1,21 0,00 W 3,11 0,33 2,74 1,76 0,98 0,00 FileName: SaveDate:


mimo zast. území 1,09 35,02 11,86 7,85 7,00 1,44 5,00 2,12 2,42 0,47 10,30 0,91 19,63 12,07 117,18 1,79 0,42 1,75 1,16 0,53 0,00 0,83 6,48 7,54 45,49 0,00 5,78 25,50 14,31 5,26 36,41 0,60 7,72 2,76 0,00 4,57 2,14 1,46 1,21 2,74

Zásah do odvodněných pozemků [ha] 0,00 9,63 5,92 2,44 2,76 0,81 2,58 2,01 1,71 0,27 3,96 0,91 0,41 4,19 37,60 0,89 0,09 0,71 0,00 0,21 0,00 0,11 2,01 0,00 0,00 0,00 1,20 0,28 0,00 0,00 1,41 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,47


Strana: 126 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Stará Boleslav Celkový součet

Z Celkem

21,20 216,66 378,14

0,15 4,06 4,06

17,11 192,48 337,20

2,98 34,68 116,76

14,13 157,80 220,44

1,99 13,87 34,93

Tab.: Souhrnná tabulka předpokládaných záborů ZPF a PUPFL pro variantu II: Dotčená výměra ZPF Dotčená Kód Výměra výměra ve III. Katastrální území využití celkem v I. a II. tř. v zast. PUPFL celkem a IV. tř. plochy [ha] ochrany území [ha] ochrany Brandýs nad Labem BH 4,79 0,00 4,69 2,22 2,47 0,00 BI 52,25 0,00 51,71 12,38 39,33 10,44 DS 11,37 0,00 11,28 8,96 2,32 0,00 OM 13,71 0,00 12,61 5,30 7,31 1,29 OS 9,16 0,00 9,12 3,56 5,56 0,00 OV 6,31 0,00 5,99 1,17 4,82 1,56 P 10,58 0,00 6,75 2,54 4,21 1,89 SK 2,12 0,00 2,12 2,12 0,00 0,00 SM 6,03 0,00 2,38 0,73 1,65 0,00 T 0,80 0,00 0,80 0,33 0,47 0,33 VL 15,61 0,00 11,92 5,94 5,98 0,00 VT 1,89 0,00 1,31 0,00 1,31 1,31 W 20,83 0,00 19,22 14,14 5,08 0,00 Z 19,74 0,00 18,30 7,91 10,39 4,92 Brandýs nad Labem Celkem 175,19 0,00 158,20 67,30 90,90 21,74 Popovice u Brandýsa n.L. BI 1,85 0,00 1,79 0,84 0,95 0,00 BV 0,44 0,00 0,42 0,13 0,29 0,00 DS 1,75 0,00 1,75 0,48 1,27 0,00 OS 1,16 0,00 1,16 1,16 0,00 0,00 P 0,79 0,00 0,59 0,23 0,36 0,06 VL 0,28 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Z 1,26 0,00 1,26 0,57 0,69 0,43 Popovice u Brandýsa n.L. Celkem 7,53 0,00 6,97 3,41 3,56 0,49 Stará Boleslav BH 7,73 0,00 7,67 0,00 7,67 0,13 BI 48,76 0,00 47,78 0,00 47,78 3,12 BX 2,89 2,89 0,00 0,00 0,00 0,00 DS 11,72 0,00 7,14 1,34 5,80 0,00 NL 26,15 0,00 25,50 11,42 14,08 0,00 OK 9,35 0,00 9,35 0,00 9,35 0,00 OM 7,18 0,00 6,20 0,00 6,20 0,17 OS 35,91 0,00 35,40 5,83 29,57 2,60 OV 2,93 0,00 2,93 0,00 2,93 0,00 P 10,22 0,48 7,85 2,22 5,63 0,93 RH 2,61 0,00 2,24 1,17 1,07 0,00 RZ 1,30 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 SK 8,15 0,00 7,03 0,00 7,03 0,33 SM 5,62 0,21 5,07 0,00 5,07 4,43 T 1,81 0,00 1,46 1,46 0,00 0,02 VL 10,03 0,00 6,81 0,00 6,81 0,00 W 3,11 0,33 2,74 1,76 0,98 0,00 Z 19,48 0,15 15,38 1,71 13,67 1,99 Stará Boleslav Celkem 214,95 4,06 190,55 26,91 163,64 13,72 Celkový součet 397,67 4,06 355,72 97,62 258,10 35,95

15,12 178,61 302,27

mimo zast. území 4,69 41,27 11,28 11,32 9,12 4,43 4,86 2,12 2,38 0,47 11,92 0,00 19,22 13,38 136,46 1,79 0,42 1,75 1,16 0,53 0,00 0,83 6,48 7,54 44,66 0,00 7,14 25,50 9,35 6,03 32,80 2,93 6,92 2,24 0,00 6,70 0,64 1,44 6,81 2,74 13,39 176,83 319,77

0,00 3,36 42,97

Zásah do odvodněných pozemků [ha] 0,14 15,05 5,47 4,70 5,43 3,21 2,12 2,01 1,71 0,27 3,57 1,89 0,00 4,91 50,48 0,89 0,09 0,71 0,00 0,21 0,00 0,11 2,01 0,00 0,00 0,00 1,20 0,28 0,00 0,00 1,41 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,47 0,00 3,36 55,85

Tab.: Tabulka ploch, které byly pro zábor ZPF řešeny v předchozích ÚPD a jsou zapracovány do konceptu ÚP: Číslo Odhad rozsahu návrhové Kód Využití plochy ve Číslo návrhové Využití plochy v platná plochy v plochy stávající ÚPD plochy platné ÚPD předchozí ÚPD ÚPD/koncept (%) konceptu ÚP Z6_1 BI/1 Bydlení OČ2 Čistě obytné 100% Z225 VL/1 Výroba PŽ1 ZM5-201a Podnikatelsko-živnostenské 80% Z5 BI/1 Bydlení OČZm5/202 Čistě obytné 40% Z217 T Technická infrastruktura TV Technická vybavenost 85% Z163 OM/2 Komerční zařízení PŽ2 Podnikatelsko-živnostenské 45% Z66 SK/2 Smíšené obytné PŽ3 Podnikatelsko-živnostenské 20% FileName: SaveDate:



Strana: 127 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Číslo návrhové plochy v konceptu ÚP Z30 Z33 Z34 Z65 Z91 Z86 Z130_1 Z22_1 Z8 Z9 Z10 P250 Z11_1 Z13_1 Z12_1 Z222_1 Z366_1 Z24_1 Z23_1 Z25_1 Z223 Z132_1 Z45, Z46 Z47 Z48,Z49, Z50 Z74_1 354 Z52

Odhad rozsahu platná ÚPD/koncept (%)

Kód plochy

Využití plochy ve stávající ÚPD

Číslo návrhové plochy platné ÚPD

Využití plochy v předchozí ÚPD

BI/1 BI/1 BI/1 SM/2 DS DS OM/2 BI/1 BI/1 BI/1 BI/1 OV/2 BI/1 BH/2 BI/1 VL/1 BI/1 BI/1 BI/1 BI/1 VL/1 VL/2 BI/1 BX/1 BI/1 BI/1 OV/1 BI/1

Bydlení Bydlení Bydlení Smíšené obytné Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura Komerční zařízení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Občanské vybavení Bydlení Bydlení Bydlení Výroba Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Výroba Výroba Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Občanské vybavení Bydlení

OČ62,63,64,65,65,66,67 OČ92 OČ92 OV1 OV2

371_1

SM/2

Smíšené obytné

OČ Z3-24, OV Z3-24

Z234 Z124_1 Z75

VL/1 OK/2 SM/1 OM/2, SM/2 BH/2 BH/2 BI/1

Výroba Komerční zařízení Smíšené obytné Smíšené obytné, komerční Bydlení Bydlení Bydlení

PŽ33 PŽ33 OV27

Čistě obytné Čistě obytné Čistě obytné Všeobecně obytné Všeobecně obytné Dopravní infrastruktura Podnikatelsko-živnostenské Čistě obytné Čistě obytné Čistě obytné Čistě obytné Všeobecně obytné Čistě obytné Všeobecně obytné Všeobecně obytné Podnikatelsko-živnostenské Čistě obytné Čistě obytné Čistě obytné Čistě obytné Podnikatelsko-živnostenské Podnikatelsko-živnostenské Čistě obytné Čistě obytné Čistě obytné Čistě obytné Veřejné vybavení Čistě obytné Čistě obytné, veřejné vybavení Podnikatelsko-živnostenské Podnikatelsko-živnostenské Všeobecně obytné

PŽ21

Podnikatelsko-živnostenské

BH/2

Bydlení

OV/1 OS/1 OM/1 OM/2

Občanské vybavení Sport Komerční zařízení Komerční zařízení

Z60_1

BI/1

Bydlení

Z61_1 Z218 Z80 Z81 Z84 Z88 Z87

BI/1 T DS DS DS DS DS

Bydlení Technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura

OČ-Z3-20 OV Z3-5 OČ18,19,22,23,20,21 OV17,18,19, OČ16,17, PŽ16 V-K 10 SR PŽ19 PŽ Z3-6 OČ Z3-21, Z3-10, OV Z3-11 OV-Z3-2 TV přeložka II/101 přeložka II/101 přeložka II/101 přeložka II/101 přeložka II/101

Čistě obytné Všeobecně obytné Čistě obytné Všeobecně obytné, čistě obytné Veřejné vybavení Sport a rekreace Podnikatelsko-živnostenské Podnikatelsko-živnostenské Všeobecně obytné, čistě obytné Všeobecně obytné Technická vybavenost Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura

Z139, Z72 Z54 Z53 Z56 Z55, Z310, Z311 Z154 Z152 Z137 Z135_1

PŽ29 OČ11, OČ3-65 OČ16 OČ23 OČ24 OV5 OČ125 OV15 OV18 PŽ17 OČ126 OČ127 OČ128, OČ37 OČ127 PŽ 21-Z3-49 PŽ 21-Z3-49 OČ Z3-42 OČ 99 OČ80 OČ81 V-Z Z3-25 OČ Z3-24

90% 100% 100% 95% 95% 100% 50% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 50% 50% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 200% 100% 200% 95% 100% 100%

100% 100% 100% 100% 100% 80% 100% 100% 70% 100% 80% 100% 100% 100% 100% 100%

Plochy pro bydlení Plochy pro bydlení jsou navrženy v návaznosti na zastavěné území města nebo doplňují stávající plochy bydlení pro vznik kompaktní zástavby v rámci všech tří center, které se v řešeném území nacházejí, bez závažných důsledků do organizace půdního fondu Podmínky využití pro plochy pro bydlení jsou navrženy tak, aby tyto plochy neměly významné důsledky pro krajinný ráz a dominanty města a zároveň splňovaly požadavky na příznivé životní prostředí. Plochy pro rekreaci

FileName: SaveDate:



Strana: 128 z 154


Plochy pro rekreaci navazují na již existující plochy rekreace (Lhotecká-Třebízského) nebo jsou nově navržené (v okolí Proboštských jezer). Plochy rekreace využívají potenciál daného území a nabízejí možnost odpočinku pro obyvatele území formou hromadné nebo individuální rekreace. Návrhové plochy pro rekreaci navazují na zastavěné území nebo jsou mimo intenzivně využívané zemědělské plochy a neovlivňují negativně organizaci ZPF. Plocha Z352 u obchvatu silnice II/331 na Mělník je určena pro hiporehabilitační areál a neměla by zásadním způsobem ovlivnit organizaci ZPF. Občanské vybavení Plochy stávajícího občanského vybavení jsou doplněny novými plochami pro budoucí rozvoj území a naplnění jeho budoucích potřeb. Veřejná vybavenost Plochy jsou navrženy hlavně v centrální častí města a jako doplnění veřejné infrastruktury ke kompaktním obytným plochám, čímž se zajistí jejich lepší dostupnost pro obyvatele celého města. Komerční vybavenost Navržené plochy navazují především na hlavní dopravní trasy kvůli dobré dopravní dostupnosti. Navrhované plochy jsou určeny pro budoucí cílový počet obyvatel města. Pouze plochy Z235_1 a Z123_2 v lokalitě U Dálnice jsou nadmístního charakteru. Tělovýchova a sport Návrhové plochy tělovýchovy a sportu nabízí v řešeném území využít jeho rekreačně volnočasový potenciál buď pro místní obyvatele nebo i nadmístně, což se týká především ploch u ČOV, které jsou z větší části nestavební, protože leží v záplavovém území a budou proto převážně zazelenělé jako rozšíření skladebných prvků ÚSES. Návrhové plochy občanského vybavení jsou buď uvnitř nebo navazují na zastavěné území a neovlivňují výrazně negativně organizaci ZPF. Výroba Návrhové plochy výroby jsou z větší části převzaty z předchozí platné ÚPD a nachází se hlavně v jižní části katastrálního území Brandýsa n. L., kde došlo i k jejich částečnému rozšíření. Ve variantě II je řešena plocha Z235_2 pro výrobu v souvislosti se zástavbou lokalit U Dálnice a Nad Praporcem. Návrhové plochy výroby jsou buď uvnitř nebo navazují na zastavěné území a neovlivňují negativně organizaci ZPF. Dopravní infrastruktura Plochy navržené dopravní infrastruktury doplňují existující dopravní plochy v území pro zlepšení dopravní prostupnosti území. Navržené plochy jsou umístěné tak, aby nevznikaly negativní dopady na stávající využití území s přihlédnutím ke konfiguraci terénu. Dopravní plochy jsou určeny především pro přeložky silnic II. tříd 101, 331 a 610, které jsou v řešeném území. Plochy silnic II/331 a II/610 jsou součástí nebo přiléhají k zastavěnému a zastavitelnému území. Plochy přeložky silnice II/101 svým průběhem nově člení obdělávané plochy a částečně tak negativně ovlivňuje organizaci ZPF. Situaci zlepšuje zachování tras účelových komunikací. Další dopravní plochy jsou určeny pro obnovu nebo rozšíření pěších a cyklistických tras v lokalitách Houšťka a Proboštská jezera a neovlivňují negativně organizaci ZPF. Plochy veřejných prostranství Plochy veřejných prostranství jsou navrženy v zastavěném území města pro lepší dostupnost a obsluhu zastavěných a zastavitelných ploch a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich významem a účelem. Jsou určeny především pro uliční koridory, volné veřejné plochy pro odpočinek, relaxaci nebo sport. Na organizaci ZPF nemají negativní vliv. Plochy technické infrastruktury

FileName: SaveDate:



Strana: 129 z 154


Plochy technické infrastruktury jsou pro zařízení nezbytná pro obsluhu sítí technické infrastruktury. V územním plánu jsou to plochy především pro zásobování elektrickou energií nebo stavby protipovodňových opatření. Navrhované plochy navazují na zastavěné nebo zastavitelné území a neovlivňují tak negativně organizaci ZPF. Vodní plochy a toky Jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami a zahrnují pozemky vodních ploch, koryt vodních toků, prvků protipovodňové ochrany a případně i jiné pozemky pro převažující vodohospodářské využití. Návrhové plochy jsou určeny především pro rozšíření vodní plochy Proboštských jezer, zřízení přístaviště u řeky Labe a revitalizace drobných vodních toků v lokalitě Houšťka. Ve variantě I je navržena rekreační vodní plocha K71_1 nad Vinořským potokem. Negativní vliv nových vodních ploch na organizaci ZPF se nepředpokládá. Plochy sídelní zeleně Doplňují plochy veřejných prostranství a jsou určeny především pro veřejně přístupnou zeleň, plochy parků a izolační zeleň. Návrhové plochy jsou vymezeny v souvislosti novými plochami pro bydlení, kde slouží jednak pro každodenní relaxaci a lepší soudržnost obyvatelstva území, tak pro možnou realizaci protihlukových opatření od dopravy. Návrhové plochy pro sídelní zeleň jsou buď uvnitř nebo navazují na zastavěné území a neovlivňují negativně organizaci ZPF. Plochy lesní Návrhové plochy jsou zejména pro rozšíření ploch lužních lesů v nivě řeky Labe a vymezení prvků ÚSES v rámci řešeného území, které jsou vymezeny v souladu s organizací ZPF. Plochy přírodní Návrhové plochy jsou vymezeny především v rámci vymezených ploch biocenter a biokoridorů v rámci systému ÚSES a narušení organizace ZPF bude minimální. Plochy smíšené nezastavěného území Územní plán navrhuje plochy smíšené nezastavěného území jednak pro vymezení biokoridů ÚSES, doplnění ploch vodních toků, pro rekultivaci ploch těžby v lokalitě U Jatek a v místech, kde je nutno přechodových prvků mezi významnými krajinnými plochami a stavebními nebo zemědělsky intenzivně využívanými plochami. Narušení organizace ZPF návrhovými plochami smíšenými nezastavěného území se očekává minimální. Realizace konceptu územního plánu bude znamenat celkový očekávaný zábor ZPF 506 ha (z toho 338,54 ha zastavitelných ploch) ve variantě řešení I. a celkový očekávaný zábor ZPF 524 ha (z toho 360,39 ha zastavitelných ploch) ve variantě řešení II. Značná část návrhových ploch je potom převzata již z předchozího územního plánu a k jejich záboru tak již byl udělen předběžný souhlas. Navrhované řešení územního plánu předpokládá shodně v obou variantách zábor PUPFL v 9 lokalitách o celkové výměře 4,06 ha, všechny v k.ú. Stará Boleslav. Jedná se o pět lokalit ploch veřejné obsluhy, a po jedné ploše bydlení, ploše smíšené obytné, ploše zeleně a vodní ploše. Územní plán navrhuje v k.ú. Stará Boleslav pro variantu 1 v sedmi lokalitách 26,56 ha a pro variantu 2 v šesti lokalitách 26,15 ha nových ploch lesa. Územní plán navrhuje v k.ú. Stará Boleslav pro variantu 1 v sedmi lokalitách 26,56 ha a pro variantu 2 v šesti lokalitách 26,15 ha nových ploch lesa. V otázce variantního řešení nelze jednoznačně stanovit pořadí variant konceptu územního plánu, které jsou z hlediska zemědělského půdního fondu do značné míry srovnatelné a vzájemně se liší v jednotlivostech. Obě varianty řešení znamenají významné zábory ZPF a z tohoto pohledu je třeba je FileName: SaveDate:



Strana: 130 z 154


hodnotit významným negativním vlivem. Varianta jedna sice navrhuje nižší celkový úhrn záboru půdy avšak oproti variantě dva zase znamená vyšší zábory půd první a druhé třídy ochrany. Celkově je třeba konstatovat zábor půdy především pro funkci bydlení a s ní související občanské vybavenosti. Nejsou navrhovány nadmístní plochy komerce či výroby v nepřiměřeném rozsahu. Navrhovaný zábor půdy odpovídá stávajícímu i očekávanému demografickému a sociologickému vývoji v regionu. Z hlediska SEA doporučujeme, až na výjimky popsané dále, k dalšímu sledování variantu řešení č. 1. Je třeba konstatovat, že rozvoj zastavěného území je značně omezen záplavovým územím řeky Labe a dopravními koridory, do budoucna tudíž nelze očekávat další významné rozšiřování zastavěného území a tím ani podstatné zábory ZPF resp. PUPFL. Většina záboru je navrhována pro rozvoj rodinného bydlení nedojde tedy ke 100% záborům zde vyčíslené půdy, skutečné zábory budou tudíž významně menší. Pozitivně lze hodnotit zábor půdy pro výsadbu ochranné a izolační zeleně, protipovodňovou ochranu a územní systém ekologické stability. Navržený trvalý zábor zemědělské půdy nebude narušovat organizaci ZPF, hydrologické ani odtokové poměry v území, síť stávajících zemědělských účelových komunikací a ani nebude ztěžovat obhospodařování zbylé části ZPF. Zastavitelné plochy jsou situovány tak, aby budoucí zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území, nevzniknou nové izolované plochy zastavěných území. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je koncept ÚP v obou variantách nutné hodnotit významným negativním vlivem, a to z důvodu očekávaných záborů ZPF především v I. a II. třídě ochrany. Pro částečné snížení vlivu doporučujeme respektovat navrhovaná doporučení dle hodnocení jednotlivých ploch (viz. kapitola 5). Naprosto nezbytný je souhlas orgánu ochrany zemědělské půdy, kterým je v tomto případě Ministerstvo životního prostředí.

6.4. Vlivy na krajinný ráz Zájmové území lze charakterizovat jako oblast dosud převážně zemědělskou avšak s velmi výrazně se projevujícími vlivy pražské aglomerace a s ní související postupující suburbanizací. Jedná se o území dlouhodobě osídlené s přirozenými podmínkami pro existenci civilizace. Příčinou narušení krajinného rázu zájmového území je v prvé řadě postupující suburbanizace, která je však vzhledem k socioekonomickému vývoji společnosti do jisté míry nevyhnutelná, rovněž zemědělská výroba se v minulosti negativně projevila na vzhledu území, především v době kolektivizace, kdy došlo k rozsáhlému scelování pozemků a již tak otevřená krajina především na západě řešeného území, téměř zcela pozbyla trvalou krajinnou zeleň. Lesní porosty se nacházejí především v severovýchodní části území, v tomto případě jde o nepříliš hodnotné především borové monokultury. Zbytky lužních porostů najdeme rovněž v nivě Labe, jedná se o nejcennější partie celého řešeného území. Navrhovaný územní plán by měl poměrně výrazně přispět k rozšíření lužního lesa v území. Řešený ÚP podstatně nenaruší stávající krajinný ráz území a trendy jeho vývoje. Plánované zastavitelné plochy navazují na již zastavěné území, s výjimkou ploch pro zázemí hipoklubu (Z352 a Z143) a nijak významně nerozptylují urbanizované území v rámci krajiny. Přesto je nutné konstatovat velmi významné rozšíření především obytných ploch v podobě tzv. kobercové výstavby, a to zejména západním směrem, jak v případě Brandýsa, tak i Staré Boleslavi. Tento směr rozvoje urbanizace neodpovídá zcela historickému vývoji, kdy se urbanizované území v případě obou měst rozšiřovalo radiálně podél sítě komunikací, rovnoměrně ve směru od Labe a jeho záplavového území. Rozsáhlé obytné zóny Martinovská 1 a 2 a Okrouhlík a Nad Pramenem (Z61 a Z60) budou mít poměrně významné dopady do území. V tomto případě preferujeme z pohledu SEA variantu řešení 1 v případě obytné zóny Martinovská 2. Rozsáhlá plocha bydlení – rozvojová plocha Martinovská 1 a 2, která spolu se souvisejícími plochami tvoří rozsáhlou novou obytnou zónu na severním okraji Brandýsa v blízkosti Labe. Dojde k významným záborům zemědělské půdy a zvýšení podílu zpevněných ploch, a tím i omezení retence území. Plochy je nutné prověřit pomocí územní studie a stanovit maximální míru zastavěnosti pozemků na základě hydrologické studie. Řešené území se v budoucnu rovněž stane poměrně výraznou dominantou s dosahem až do oblasti Proboštských jezer na druhém břehu řeky. V této souvislosti je třeba dbát na vhodné architektonické řešení umisťovaných objektů tak, aby nevznikaly nové nevhodné dominanty. Tyto plochy spolu se souvisejícími plochami na západě částečně omezí průchodnost krajiny ve směru Z-V z otevřené krajiny na západě přes řeku a dále k Proboštským jezerům. Mobilita v rámci krajiny bude zajištěna vymezení regionálního biokoridoru RK 1152 a navazujících prvků ÚSES. V rámci zastavování

FileName: SaveDate:



Strana: 131 z 154


všech souvisejících ploch v této části řešeného území je třeba v maximální možné míře zachovat stávající vzrostlou zeleň. Velmi rozsáhlé plochy bydlení na severu Staré Boleslavi, které výrazným způsobem rozšíří zastavěné území města (Z60, Z61 a plochy související v obou variantách). Plochy znamenají nejen rozsáhlé zábory půdy, ale rovněž značné zvýšení podílu zpevněných ploch na úkor volného terénu. Nacházejí se na hranici záplavového území v blízkosti Proboštských jezer. Plochy jsou od přilehlých nadřazených dopravních komunikací resp. vymezených koridorů odcloněny pomocí ploch sportu veřejných prostranství a zeleně. Jsou podmíněny zpracováním územní studie, v rámci které by mělo být na základě hydrologických výpočtů stanovena maximální míra zpevněných, resp. zastavěných ploch v rámci pozemků a rovněž by měla být stanovena pravidla pro umisťování objektů na západním okraji obou ploch tak, aby pohoda bydlení nebyla narušena hlukem z přilehlé komunikace. U plochy Z61 již existuje územní rozhodnutí a zahajuje se výstavba developerských projektů, z toho důvodu je na úrovni SEA bezpředmětné s touto plochou polemizovat. Je však třeba podotknout, že to není úplně vhodný postup vymezit plochu bydlení ve volné krajině mimo kontakt se stávajícím zastavěným územím. Takto vymezená plocha je v rozporu s principy územního plánování tak, jak je definuje stavební zákon i s principy ochrany volné krajiny a zemědělské půdy. Plocha Z60 se snaží tento stav svým způsobem „napravit“, neboť vyplní takto vzniklou proluku v zástavbě. Přesto celá tato zóna znamená neorganické rozšiřování zastavěného území. Koncept územního plánu se snaží s touto skutečností vyrovnat vhodně navrženým komunikačním systémem a plochami občanské vybavenosti a zeleně. Na druhé straně je konceptu územního plánu nutné přiznat snahu o minimalizaci vlivů na krajinný ráz území a vhodné rozložení funkčních zón v podobě např. jižní výrobní zóny, kde navrhované plochy výroby vhodně navazují na stávající funkce řešeného území. Návrh pásů izolační zeleně přispěje k odclonění hlavních komunikačních os od urbanizovaného území. V rámci koridoru přeložky silnice II/101 je třeba v navazujících fázích projektové přípravy stavby zahrnout do projektu rovněž doprovodnou a izolační zeleň resp. terénní úpravy, tak, aby komunikace lépe zapadla do krajiny. Z hlediska neorganického rozšiřování zástavby a vlivu na krajinný ráz území doporučujeme nadále nesledovat plochu Z163 Celkově přispěje územní plán, s výjimkou výše zmíněných případů tak, jak je navržen v konceptu řešení k ucelování zastavěného území a jeho organickému dalšímu rozvoji. Z uvedeného lze vyloučit možnosti kumulativních vlivů v širším okolí. Výraznou vlastností hodnoceného území je právě pohledově otevřená, volná, zemědělsky využívaná krajina na západě, lesní krajina na severovýchodě a prostor aktivní zóny záplavového území v nivě řeky Labe, tedy znaky významně určující krajinný ráz zdejšího území. Tyto znaky nebudou řešením územního plánu významně vizuálně dotčeny. Vizuální dopad řešení ÚP je akceptovatelný. Při zastavování jednotlivých ploch je však třeba důsledně dbát na vhodné architektonické a hmotové řešení umisťovaných objektů tak, aby v jednotlivých případech nevznikaly nevhodné dominanty vůči centrální zóně města. Tuto skutečnost je třeba posoudit v rámci povolovacích řízení jednotlivých staveb.

6.5. Vlivy na biotickou složku krajiny a prostupnost krajiny Navrhované zastavitelné plochy respektují vymezení ÚSES i zastoupení ekologicky relativně stabilnějších částí krajiny v řešeném území a nevytváří bariéru bránící migrační prostupnosti v krajině. Ohniska biodiverzity v řešeném území, nebudou změnou dotčena ani významně ovlivněna. Vymezen je rovněž regionální biokoridor RK 1152, vedený částečně na zemědělské půdě, který byl v rámci konceptu územního plánu územně přeřešen. Plochy dále rozšiřují zastavěné území směrem na západ, čímž dojde k částečnému omezení průchodnosti krajiny ve směru S-J a tím i komunikaci mezi nivou Labe a lesopolní krajinou na severu zájmového území a otevřenou zemědělskou krajinou v západní částí území. Vzhledem k blízkosti biokoridoru RK 1152 k navrhovaným rozvojovým plochám, je třeba důsledně dbát na zachování a další rozvoj jeho funkčnosti (rozvojová zóna Martinovská). V rámci výstavby v rozvojových plochách Martinovská resp. výstavby západního obchvatu města by měly být realizovány skladebné části ÚSES navržené konceptem územního plánu. V oblasti Proboštských jezer dochází k postupné sukcesi, jež vede ke zvyšování biodiverzity a ekologické hodnoty tohoto území. Jeho další rekreační využití by mělo být v souladu s rozvojem biotické složky krajiny. FileName: SaveDate:



Strana: 132 z 154


V rámci všech návrhových ploch je nezbytné v maximální možné míře zachovat stávající vzrostlou zeleň a minimalizovat podíl zpevněných ploch. Je třeba upozornit, že v dalších fázích projektové přípravy jednotlivých záměrů, jimž dává územní plán rámec, je třeba tyto stavby v případě, kdy podléhají zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, podrobit procesu EIA. Celá řada záměrů, především v oblasti Proboštských jezer, Hluchova či v blízkosti Labe, zejména pokud dojde k zásahu do vodního prostředí, může mít vliv na zvláště chráněné živočichy. V těchto případech je v rámci projektové přípravy staveb třeba provést biologický průzkum resp. biologické hodnocení na základě požadavků orgánů ochrany přírody.

6.6. Vlivy na hlukovou situaci Dle strategických hlukových map České republiky se hodnocené území nachází převážně mimo vliv hluku z pozemní dopravy. K překračování hlukových limitů dochází v řešeném území pouze v těsné blízkosti nejvýznamnějších dopravních tahů – tj. silnice R10 a rovněž podél ulice Boleslavská a M. Švabinského ve Staré Boleslavi a podél ulice I. Olbrachta v Brandýse. Koncept územního plánu je navržen tak, aby jako celek nezpůsoboval další zatížení obyvatel města dopravou – návrhové plochy bydlení jsou umisťovány v území, kde nebudou zasaženy hlukem z dopravy resp. přilehlých výrobních ploch anebo jsou pomocí územně plánovacích prostředků učiněna opatření k zamezení vlivu dopravních koridorů na chráněné plochy – pomocí pásů izolační zeleně, resp. vhodným návrhem funkčního využití sousedních ploch. Součástí konceptu řešení územního plánu jsou rovněž tři z hlukového hlediska významné dopravní koridory – přeložka silnice II/101 západní obchvat Brandýsa, přeložka silnice I/610 západní obchvat památkové zóny Staré Boleslavi a přeložka silnice II/331 severní obchvat Staré Boleslavi. Tyto stavby po svojí realizaci významně přispějí k převedení především tranzitní a nákladní dopravy mimo centrum obou měst. Návrh možných zdrojů hluku v podobě ploch výroby je soustředěn především do jižní části Brandýsa do tradičního výrobního sektoru, a rovněž do blízkosti dálnice R10. Navrhované rozvojové lokality z akustického hlediska převážně vyhovují navrhovanému využití území. Umístění případných jednotlivých zdrojů hluku v lokalitách bude nutné posuzovat individuálně na základě zpracovaných akustických studií. V rámci územních studií jež budou prověřovat využití rozvojových lokalit US-06 U Dálnice a US-05 Na panském je třeba na základě akustických výpočtů kalibrovaných autorizovaným měřením hluku stanovit pravidla pro rozmístění objektů v rámci pozemků v plochách bydlení a smíšeného bydlení. Zdrojem hluku ve vztahu k obyvatelstvu nejbližší obytné zástavby bude etapa výstavby. Bez znalosti zhotovitelů jednotlivých staveb a jejich harmonogramu prací, technického vybavení apod. je etapu výstavby vyhodnotit z hlediska konkrétní akustické zátěže nemožné. Z navrženého funkčního využití je patrné, že půjde o rutinní stavební práce, u nichž lze dodržování hygienických limitů zajistit např. měřením hluku v průběhu výstavby a případnou úpravou harmonogramu prací. Plochy bydlení v rodinných domech (Z11_1/2, Z12_1/2 s Z13_1/2) navazující na stávající zastavěné území Brandýsa nad Labem. Plochy na východě sousedí s jinak převážně výrobním území včetně navazujících návrhových ploch lehké výroby. Doporučujeme oddělit tyto plochy pásem izolační zeleně od výrobního území – k tomu by ideálně vyhovovalo vymezit doprovodnou zeleň podél ulice (návrhová plocha Z 151). Doporučujeme dále nesledovat plochu Z12 jako plochu s funkčním využitím pro bydlení, ale překlasifikovat ji na plochu lehké výroby resp. plochu smíšenou. Při zastavování přilehlých výrobních ploch je třeba učinit opatření tak, aby nedošlo k narušení pohody bydlení v souvisejících obytných plochách, především z hlediska hluku a znečištění ovzduší. Plochy bydlení v rodinných domech (Z23_1/2, Z24_1/2 a Z25_1/2) navazující na stávající zastavěné území Brandýsa nad Labem. Plochy jsou vklíněny do jinak převážně výrobního území včetně navazujících návrhových plochy lehké výroby, přičemž z jv. jsou ve variantě 1 odděleny pásem izolační zeleně od stávajícího výrobního areálu. Doporučujeme vymezit pás izolační zeleně rovněž na jižní straně plochy Z_23 za účelem odclonění od sousedící plochy přestavby. Ponecháváme na zvážení zpracovateli a pořizovateli územního plánu, zda tento prostor nevyužít raději pro realizaci zeleného veřejného prostranství propojeného do volné krajiny směrem k LBK 7, čímž by vznikl „zelený klín“ umožňující FileName: SaveDate:



Strana: 133 z 154


obyvatelům jihozápadní obytné zóny města, která v současné podobě neskýtá příliš mnoho veřejných prostranství, lepší možnosti zdravého trávení volného času a jakýsi přírodní okruh obklopující z jihu jednu z největších obytných zón řešeného území. Při zastavování přilehlých výrobních ploch je třeba učinit opatření tak, aby nedošlo k narušení pohody bydlení v souvisejících obytných plochách, především z hlediska hluku a znečištění ovzduší. Z hlediska variantního řešení jednoznačně preferujeme variantu 1. Zdroje vibrací nejsou známy.

6.7. Vlivy na ovzduší Vzhledem k rozsahu navrhované změny ÚP lze konstatovat, že koncept územního plánu nepredisponuje umístěním zdrojů znečištění ve formě rozsáhlé průmyslové či jiné výroby, jež by mohla být významným zdrojem znečištění ovzduší emisemi, či zápachem vůči obytné zástavbě. Navrhované výrobní plochy jsou soustředěny především do jižní části Brandýsa do tradičního výrobního sektoru, a rovněž do blízkosti dálnice R10. Navrhované rozvojové lokality z hlediska ochrany ovzduší převážně vyhovují navrhovanému využití území. Umístění případných jednotlivých zdrojů znečištění v lokalitách bude nutné posuzovat individuálně na základě zpracovaných rozptylových studií. Při umisťování výrob do navrhovaných výrobních ploch je třeba zvolit takový typ činností, jež nebudou významným zdrojem emisí, ať už z vlastní technologie výroby, resp. vyvolanou dopravou. Navrhovaná přeložka silnice II/101 a II/331 mimo centrum Brandýsa nad Labem resp. Staré Boleslavi významně přispěje k vymístění dominantního zdroje znečištění ovzduší mimo hustě obydlené území.

6.8. Vlivy na veřejné zdraví V posuzovaném případě nejsou z hlediska ochrany obyvatelstva navrhovány žádné funkční plochy, jež by, vzhledem k navrženým podmínkám využití území, mohly mít významně negativní vliv na veřejné zdraví. Z hlediska možného ovlivnění obyvatelstva imisním působením nových zdrojů lze konstatovat, že ÚP neumisťuje do obytného území města zdroje znečištění ve formě rozsáhlé průmyslové či jiné výroby, jež by mohla významně znečišťovat ovzduší emisemi či zápachem, za předpokladu dodržení navrhovaných podmínek využití území pro výrobní plochy. V dlouhodobém horizontu lze očekávat mírné zvýšení intenzity dopravy realizací územního plánu, které však nebude významně zatěžovat rezidenční území města. Realizace projektů v dotčeném území nebudou uskutečňovány naráz ale postupně. Neměly by tedy mít kumulativní ani dlouhodobý charakter. Typickým doprovodným jevem stavební či jiné činnosti může být zvýšená hlučnost z dopravy a stavby, dále navýšení prašnosti apod. Emise v takových krátkodobých situacích pokládáme za dočasné a celkově málo významné. Naopak pozitivním vlivem na veřejné zdraví obyvatel může být rozsáhlá výsadba veřejné zeleně a izolačních pásů zeleně. Touto výsadbou může dojít v řešeném území ke snížení šíření sekundární prašnosti jak ze značně zatížených komunikací, tak z intenzivně zemědělsky obhospodařovaných pozemků. Podstatně pozitivním vlivem na veřejné zdraví bude především realizace obou „obchvatů“ města – přeložek silnice II/101 a II/331, a tím i převedení tranzitní a nákladní dopravy mimo centrum souměstí a hustě obydlené území. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že v případě realizace navrhovaných opatření viz kapitola 7. nedojde k závažnějšímu ovlivnění území z hlediska veřejného zdraví a vlivu na obyvatelstvo. Domníváme se tak, že z vlastní koncepce nevyplývají při správné realizaci významné negativní vlivy na veřejné zdraví.

6.9. Vlivy na dopravní a technickou infrastrukturu Dopravní infrastruktura Trasa přeložky silnice II. třídy 101 oproti zadání ÚP není řešena variantně, protože v průběhu zpracování konceptu byl tento požadavek ze strany objednatele změněn.

FileName: SaveDate:



Strana: 134 z 154


Přeložka silnice II. třídy II/331 je do ÚP zapracována v aktuální trase dle platného územního rozhodnutí o umístění stavby. V rámci dopravního zklidnění centra Staré Boleslavi, je navržena přeložka silnice II/610 vedené po západním okraji městské památkové zóny ve dvou variantách. Rozvojové lokality jsou řešeny tak, aby byly vždy dostatečně obslouženy dopravní infrastrukturou. V rámci ÚP jsou řešena opatření pro eliminaci vlivu dopravy na stávající a navrhovanou zástavbu především v rámci ploch veřejných prostranství a sídelní zeleně. Je využito železniční infrastruktury z hlediska umístění železničních stanic a zastávek s využitím jako dopravních terminálů. Je zachováno využití ploch železničního koridoru tratě č. 074 v úseku Brandýs nad Labem – Neratovice včetně křížení s ostatní dopravní infrastrukturou. Územní rezerva pro rozšíření plavební cesty na řece Labi nebyla z důvodu její absence v nadřazené dokumentaci vymezena. Je navrženo rozšíření tras veřejné dopravy včetně nových zastávek. Koridory pro pěší a cyklisty jsou řešeny v souladu s navrhovanou koncepcí rozvoje a prostupností území. Jsou navrženy pěší lávky přes řeku Labe v místě bývalého historického mostu pod zámkem a propojení brandýské části s rekreační oblastí Proboštských jezer.

U případných nových lokalit bude dopravní obsluha a připojení řešeno prostřednictvím místních komunikací a silnic nižších tříd tak, aby nevznikala nová připojení na stávající rychlostní silnici R10. Z hlediska širších vztahů je určujícím prvkem řešení předkládaného územního plánu přeložka silnice II/101, přeložka silnice II/331 a přeložka silnice II/610. V rámci územního plánu jsou navrženy plochy dopravní infrastruktury a plochy veřejných prostranství (jejich součástí jsou místní komunikace) z důvodu obsluhy rozvojových lokalit. Důraz je kladen na ochranu historických hodnot a především plochy pro bydlení a občanskou vybavenost. Nejvýznamnější změny dopravního systému v území jsou následující: Přeložka silnice II/101 je v řešeném územním plánu navržena jako jihozápadní obchvat v úseku mezi obcí Zápy s napojením do stávající trasy v ulici Kostelecká. Návrh vychází z dopravní studie kraje, šířka koridoru je navržena 100 m. Silnice je v průtahu města uvažována ve funkční třídě B jako sběrná komunikace s převážně dopravním významem s částečně přímou obsluhou území v kategorii MS2 12/8/50 a mimo obec S 9,5/70. Přeložka silnice II/331 je v řešeném územním plánu navržena jako severní obchvat města Stará Boleslav od křížení s R10 a II/610 po napojení do stávající stopy za ulicí Mělnická. Silnice je v průtahu města uvažována ve funkční třídě B jako sběrná komunikace s převážně dopravním významem s částečně přímou obsluhou území v kategorii MS2 12/8/50 a mimo obec S 9,5/70. V současnosti je na trasu komunikace vydáno územní rozhodnutí, takže dopravní plocha pro ni určená je již upřesněná do reálné šířky. Silnice II/610 přeložka je navržena jako západní obchvat městské památkové rezervace přes ulici Lhotecká, variantně řešeno přes přírodní památku Hluchov. Ve variantě I východní stopou a ve variantě II západní stopou. Silnice je v průtahu města uvažována ve funkční třídě B jako sběrná komunikace s převážně dopravním významem s částečně přímou obsluhou území v kategorii MS2 12/8/50 a mimo obec S 9,5/70. Z pohledu SEA dokumentace doporučujeme variantní řešení II. mimo PP Hluchov. Silnice III. tříd mají mimo město pouze místní význam a napojují území na nadřazenou silniční síť. Ze silnic je prováděna dopravní obsluha jednotlivých objektů, které navazují na zástavbu. V souvislosti s navrhovanými přeložkami silnic II. tř. a rozvojovými lokalitami jsou navržený následující úpravy. V řešeném územním plánu je vzhledem k dopravní obslužnosti rozvojových lokalit ze silnice III/2451 a k nedostatečným šířkovým poměrům navrženo rozšíření a přeložka silnice III/2451 v úseku Nad Praporcem, ulice Lesní. V souvislosti s přeložkou silnice II/101 je navrženo nové napojení III/2448 na II/101 a nové napojení III/0101 na přeložku II/101. Z hlediska životního prostředí nejsou tyto změny zvláště významné. Obslužné komunikace: Z důvodu dopravní obslužnosti návrhových ploch a rozvojových lokalit jsou nové místní komunikace funkční skupiny C navrženy v lokalitách Dřevčická – Průmyslová a Nad Vinořským potokem. Dále je navrženo nové propojení Kralupská – Brázdimská, prodloužení Josefa Truhláře FileName: SaveDate:



Strana: 135 z 154


k přeložce II/331 a napojení Mělnické na přeložku II/331. Další méně významné místní komunikace jsou navrženy pro obsluhu ostatních návrhových ploch. Obytná zástavba by měla být v budoucnu chráněna před negativními účinky hluku na železnici i plánovaných komunikacích realizací protihlukových opatření (zemní val, protihluková stěna apod.). V zásadě lze konstatovat, že dopravní systém tak, jak byl v konceptu územního plánu navržen přispěje ke zlepšení dopravní situace ve městě a to jak z hlediska hlukového tak, i bezpečnostního, přitom jsou koridory nových komunikací navrženy tak, aby minimalizovaly zásahy do volné krajiny a střety s přírodně hodnotnými částmi území. Vliv na životní prostředí bude tedy převážně pozitivní. Technická infrastruktura V rámci ÚP je řešena plocha technické infrastruktury pro umístění rozvodny VVN/VN v k.ú. Brandýs nad Labem při ulici Brázdimská včetně přípojného venkovního vedení. Nové rozvojové lokality je umožněno napojení novými koridory technických sítí na stávající trasy technické infrastruktury tak, aby byla zajištěna jejich obsluha. Ve výrokové části ÚP jsou stanoveny požadavky a vytvořeny podmínky pro uplatnění retence dešťových vod v zastavěném a zastavitelném území. Koncepce technického vybavení města zůstane, s výjimkou dílčích změn odkanalizování, v zásadě nezměněna. Napojení jednotlivých ploch na technickou infrastrukturu bude řešeno na stávající inženýrské sítě, při zajištění zvýšení kapacit. Je zajištěno napojení města na vodárenskou soustavu i sítě elektrického vedení. Obec je plynofikována, současný systém je schopen zabezpečit požadavky předpokládaných budoucích nároků na kapacitní zajištění zastavitelných ploch. Zásobování vodou Nově navrhované plochy pro zástavbu budou napojeny na veřejný vodovod prodloužením stávajících vodovodních řadů. Podle informace správce vodovodní sítě je uvažováno z rozšířením pramenišť Motorlet a Na Praporci. Stávající akumulace vody je pro výhled nedostatečná, je třeba její zvětšení v cílovém stavu min o 2000 3 m. Odkanalizování Navržené rozvojové plochy budou odkanalizovány do stávající kanalizace buď jednotnou nebo oddílnou kanalizací, je možné, že bude třeba z území splaškové vody z rovinného území přečerpávat. Zástavbové plochy větších rozměrů budou řešeny samostatnou studií s upřesněním odkanalizování. Je třeba maximálně snížit odvod dešťových vod do kanalizace, v obytné zástavbě budou u RD zachytávány vody ze střech v nádržích se zpětným využitím, nebo vsakování. Dešťové vody budou zadržovány v území, nebo vyústěny do toků. K cílovému období je třeba počítat s rozšířením a zkapacitněním ČOV. V Popovicích je navržena nová splašková kanalizace (je zpracovaná DSP, 2009) s přečerpáním do sběrače v Brandýse nad Labem, dešťové vody budou zaústěny do Vinořského potoka. Je třeba provést nové hydrotechnické posouzení alespoň v okrscích ovlivněných navrženou větší soustředěnou zástavbou. Zásobování el. energií Stávající koncepce zásobování el. energií zůstane v zásadě nezměněna. Zásobování plynem Stávající koncepce zásobování plynem zůstane v zásadě nezměněna. Odpady Předpokládané produktové odpady v nově navržených lokalitách budou likvidovány stávajícím způsobem. V případě vzniku specifických odpadů budou odpady shromažďovány a předávány odborným firmám k likvidaci v souladu s platným odpadovým hospodářstvím města.

FileName: SaveDate:



Strana: 136 z 154


6.10. Vlivy na hydrologické poměry Koncept řešení územního plánu v obou variantách bude mít značné důsledky z hlediska zvýšení podílu zpevněných ploch a tím i nároků z hlediska odkanalizování území resp. bezpečného odvedení dešťových vod. Při výstavbě v jednotlivých lokalitách je třeba důsledně dodržovat podmínky využití území. Realizace navrhované zástavby je podmíněna řádným odkanalizováním, objekty nebo komplexy RD budou realizovány po vybudování inženýrských sítí a napojení na veřejnou kanalizaci a ČOV. Je třeba snížit odvod dešťových vod ze zastavěného území, maximalizovat zasakování vod v rámci pozemků. Budovat a udržovat dešťových retenčních nádrží. Je třeba zvětšit akumulaci pitné vody. Dešťové vody budou v maximální míře zadržovány v území a následně případně bezpečně vyústěny do toků. Respektovat vymezená území s doporučeným vsakováním dešťových vod a plochy s odpojením dešťových vod od stávající kanalizace a rovněž území s požadavkem na změnu hospodaření s dešťovými vodami – vsakování. Čistírna odpadních vod je navržena k rozšíření a zvětšení kapacity. K cílovému období je třeba počítat s rozšířením a zkapacitněním ČOV. Pro větší soustředěné celky zástavby je v rámci územních studií, jež budou tyto plochy prověřovat, nezbytné zpracovat nové hydrotechnické posouzení lokality a stanovit přesné podmínky odvádění dešťových vod např. pomocí systémů retence resp. zasakování. Podle informace správce vodovodní sítě je uvažováno z rozšířením pramenišť Motorlet a Na Praporci. Předkládaný koncept územního plánu je vzhledem k rozsahu nově navrhovaných rozvojových ploch nutno hodnotit tak, že bude mít nesporně negativní vliv na životní prostředí z hlediska hydrologických poměrů, je však třeba konstatovat, že při důsledném dodržování podmínek využití území lze tyto negativní vlivy kompenzovat pomocí technických opatření. Předkládaný koncept územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav tak nebude mít, za předpokladu důsledného dodržování opatření pro zadržení dešťových vod v rámci pozemků a minimalizaci podílů zpevněných ploch, významné negativní vlivy na hydrologické a hydrogeologické poměry v území.

FileName: SaveDate:



Strana: 137 z 154


7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 7.1. ZCHÚ a NATURA 2000 Z hlediska dopadů koncepce na lokality soustavy NATURA 2000 nejsou navržena žádná kompenzační opatření. Dle stanoviska krajského úřadu Středočeského kraje k návrhu zadání územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav nemůže mít ÚP významný vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu vymezenou národním seznamem nebo vymezenou ptačí oblast. •

Při konkrétních stavebních záměrech v prostoru Přírodní památky Hluchov, resp. širším souvisejícím území (plochy Z148_1, 148_2, 219_1, Z325, P7, P6) a výstavbě protipovodňových hrází, resp. komunikace obsluhující plochu sportu v přírodním prostředí v obou variantách) zamezit zásahům do porostů lužního lesa. V tomto prostoru doporučujeme variantu řešení 2.

7.2. ÚSES •

Realizovat nově vymezený územní systém ekologické stability - regionální biokoridor RK1152 včetně vložených lokálních biocenter a souvisejících lokálních biokoridorů tam, kde je veden po orné půdě.

•

Při zastavování ploch bydlení na severozápadě řešeného území (rozvojová zóna Martinovská 2) v blízkosti biokoridoru RK1152 důsledně dbát na zachování a další rozvoj jeho funkčnosti.

•

Přeložku silnice II/331 v dalším fázi projekční přípravy navrhnout tak, aby její technické řešení neznemožňovalo prostupnost krajiny v Z-V směru z oblasti Proboštských jezer do lesních celků na severu širšího řešeného území.

7.3. ZPF a PUPFL • • •

Minimalizovat trvalé zábory půdy, zejména na půdách I. a II. třídy ochrany, stanovit maximální zastavěnost pozemků dle jednotlivých funkčních využití návrhových ploch. Postupně realizovat navrhovaná krajinotvorná a protierozní opatření - výsadbu navrhované zeleně a realizaci retenčních nádrží. Z důvodu předcházení a snížení zejména synergických vlivů ÚP na zemědělský půdní fond je nezbytné stanovit systém zaplňování jednotlivých funkčních ploch tak aby docházelo k postupné realizaci souvisejících funkčních ploch na základě jednoznačného prokázání potřeby dalších záborů a neexistence alternativní lokalizace projektu v již připravené resp. nevyužívané ploše.

7.4. Krajinný ráz •

Velikost a tvar stavebních pozemků v rámci navrhovaných ploch bydlení vymezovat tak, aby zůstala zachována struktura stávajícího zastavěného území.

•

Při zastavování poměrně rozsáhlých ploch bydlení resp. ploch komerce a výroby citlivě volit hmotové i architektonické pojetí objektů a umístění na pozemku tak, aby nedošlo ke vzniku nových nevhodných dominant.

•

Dbát při následném povolování konkrétních záměrů na to, aby projektová dokumentace obsahovala rovněž projekt výsadby zeleně.

•

V rámci navrhovaných obytných území doporučujeme stanovit charakter zástavby pomocí regulačních plánů.

•

Řešené území je územím s předpokladem výskytu archeologických nálezů. Ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, je nutné zajistit podmínky jeho ochrany v rámci realizace staveb.

FileName: SaveDate:



Strana: 138 z 154


7.5. Biota •

Při zastavování pozemků dosud sloužících jako sady či zahrady minimalizovat kácení vzrostlé zeleně, resp. doprovodných porostů podél vodotečí.

•

Výsadby realizovat z místně původních druhů dřevin.

7.6. Hluková situace • Neumisťovat ve výrobních plochách záměry s významnou emisí hluku, a to především z technologických zdrojů, stejně jako případnou vyvolanou dopravou. • V další fázi projektové přípravy konkrétních staveb v rámci výrobních ploch vypracovat na základě konkrétních aktuálních informací o projektu a podmínkách v území hlukovou studii, dle případného požadavku KHS. • V plochách navrhovaného bydlení přiléhajících k dopravním koridorům, resp. navrhovaným plochám výroby prokázat v rámci územního řízení před umisťováním staveb splnění hlukových limitů. • V rámci realizace přeložky silnice II/101 resp. II/331 zajistit pomocí technických opatření ochranu obytných objektů před hlukem z těchto komunikací.

7.7. Ovzduší • Neumisťovat ve výrobních zónách v blízkosti obytného území záměry s významnou emisí pachových látek, resp. prachu, a to z technologických zdrojů, stejně jako případnou vyvolanou dopravou. •

Dále doporučujeme vyřešit vytápění objektů v rámci průmyslových zón resp. komerčních areálů centrálním zdrojem pro celou zónu. Pro vytápění bytových objektů doporučujeme využívat paliva a topidla s nízkou emisí škodlivin (např. plynové kotle).

7.8. Veřejné zdraví Řešením územního plánu nedojde, za předpokladu uplatňování navrhovaných podmínek využití území k negativnímu ovlivnění veřejného zdraví. •

Nejpodstatnější zásahy do krajiny budou provázeny stavební a dopravní činností. Tato stavební činnost nesmí dlouhodobě poškozovat, znečišťovat, či jinak znehodnocovat složky životního prostředí (biota, voda, půda, vzduch). V případě, že nebude celá rozloha nově navržených ploch plně využita, doporučujeme využívat dočasně nevyužitou plochu stávajícím způsobem z důvodů péče o krajinu.

•

Za účelem snížení hlukové a pohledové zátěže obyvatel okolních obytných zón doporučujeme obchodní a průmyslové areály oddělit od okolí zelenými pásy vysoké krajinné zeleně včetně keřového patra, podél komunikací je třeba vysázet doprovodnou zeleň z domácích druhů dřevin o šíři nejméně 3m. Je třeba klást důraz na to, aby příliv investic do území výrazně přispěl k realizaci krajinotvorných prvků v širším zázemí řešených ploch.

•

Doporučujeme omezit zemní práce v kontaktu s residenčním územím v období výstavby pouze na denní období. Dominantní zdroje hluku v rámci jednotlivých výrobních areálů doporučujeme umisťovat na odvrácené straně směrem od obytných zón

•

7.8. Územní plánování Jednotlivá doporučení jsou součástí komentářů k návrhovým plochám.

7.9. Vlivy na technickou a dopravní infrastrukturu •

Navrhnout a realizovat protihluková opatření k ochraně obytné zástavby před hlukem z provozu na plánovaných přeložkách silnice II/101 resp. II/331 realizací protihlukových opatření

•

Volit takové technické řešení budoucí přeložky silnice II/331 v prostoru severně od plochy Z61, které umožní prostupnost krajiny ve směru Z-V.

FileName: SaveDate:



Strana: 139 z 154


•

Dopravní infrastruktura území musí být zprovozněna před resp. současně se zprovozněním jednotlivých částí/etap realizace ÚP (tj. souvisejících územních celků navrhovaných funkčních ploch) a to tak, aby v době realizace všech rozvojových záměrů byla komunikační síť vybudována v celém rozsahu.

•

Před umisťováním záměrů do konkrétních ploch, zejména výrobních, obchodních a logistických funkcí zajistit napojení na dopravní infrastrukturu vyššího řádu tak, aby nedocházelo k zatížení obytných zón tranzitní a nákladní dopravou a to včetně fáze výstavby.

7.10. Hydrologické poměry •

Z hlediska ochrany podzemních a povrchových vod je nezbytné zajistit dostatečnou kapacitu čištění odpadních vod. Nově navrhované lokality musí být odkanalizovány oddílnou kanalizační sítí v souladu s § 38 zákona č. 254/2001 Sb. Hodnoty znečištění u vypouštěných splaškových odpadních vod by měly odpovídat povoleným limitům kanalizačního řádu, aby funkčnost místních ČOV nebyla ovlivněna.

•

V rámci navazující projektové dokumentace je třeba navrhnout takový způsob odvodnění nově navrhovaných rozvojových lokalit, aby nebyly zhoršeny odtokové poměry, tzn. zachovat odtokový součinitel z předmětné plochy v souladu s § 27 zákona č. 254/2001 Sb. V rámci navrhovaných ploch musí být realizována opatření k maximálnímu zdržení dešťových vod na těchto pozemcích např. pomocí zasakovacích systémů resp. retenčních nádrží.

•

Před zahájením výstavby konkrétních záměrů (zejména souvisejících větších celků - tj. rozvojových zón podmíněných zpracováním územní studie), pro které byl ÚP Brandýs nad Labem – Stará Boleslav pořízen budou zpracovány hydrologické/hydrotechnické studie dotčeného území včetně hydrologicky souvisejících ploch, zaměřené na stanovení podmínek bezpečného odvádění vod z návrhových ploch vzhledem ke stavu a kapacitě recipientů a na ochranu hydrologicky souvisejícího území před povodněmi.

FileName: SaveDate:



Strana: 140 z 154


8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝCH NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ. Podkladem pro posuzování byly následující dokumenty: Návrh zadání územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Koncept územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav - textová i grafická část, koordinované stanovisko Středočeského kraje, územně analytické podklady, Urbanistická studie Proboštských jezer (2001), informace z terénního průzkumu a odborné literatury, veřejně dostupných informací a archiv zpracovatele. Zpracovatel dále čerpal zejména z následujících dokumentů: Chráněná území ČR a z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje. Posouzení vlivů na ovzduší a klima bylo provedeno na základě informací o konfiguraci terénu z mapových podkladů a vlastní prohlídky lokality, dále byly využity informace ČHMÚ. Rozsah a vypovídající schopnost použitých podkladů byly pro vyhodnocení dostatečné. Údaje o současném stavu životního prostředí v dotčeném území jsou shrnuty v kapitole 2. Vývoj životního prostředí bez provedení koncepce je popsán v kapitole 2.11 a vlivy koncepce jsou popsány v kapitole 3. Soulad s nadřazenou ÚPD a rozvojovými koncepcemi na regionální i místní úrovni: V současné době neexistuje platná celokrajská územně plánovací dokumentace. Krajská územně plánovací dokumentace, připravované Zásady územního rozvoje Středočeského kraje nebyla dosud vydána. V současné době Krajský úřad Středočeského kraje zásady územního rozvoje (ZÚR) pořizuje na základě zadání schváleného Zastupitelstvem kraje dne 18. 6. 2008, č.usn. 38-26/2008/ZK. Než budou ZÚR vydány, tak platí Územní plán Velkého územního celku Pražského regionu – z něhož pro ÚP Brandýs n.L. – St. Boleslav vyplývají tyto požadavky: a) Řešit přeložku silnice II. třídy 101 a prověřit její trasu ve variantách konceptu ÚP, b) Řešit přeložku silnice II. třídy 331, c) Řešit umístění rozvodny VVN/VN (Brázdimská), Lze konstatovat, že tyto úkoly byly řešením konceptu územního plánu Brandýs na Labem – Stará Boleslav vyřešeny. V současnosti platný územní plán sídelního útvaru (dále ÚPSÚ) Brandýs nad Labem – Stará Boleslav byl schválen v roce 1997 a byl zpracován podle tehdy platné legislativy a metodiky, která je vzhledem k dnešním potřebám nevyhovující. Katastrální území Popovice u Brandýsa nad Labem a část k.ú. Stará Boleslav, kde je navržen obchvat, není v řešeném území platného ÚPSÚ, což přináší problémy při rozhodování v území. Dle §188 zákona č.183/2006 Sb. stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, je třeba do 31. 12. 2015 starou územně plánovací dokumentaci podle tohoto zákona upravit, jinak pozbývá platnosti, nebo pořídit a vydat územně plánovací dokumentaci novou. Z těchto důvodů rozhodlo zastupitelstvo města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav usnesením č. 19. veřejného zasedání ze dne 9. 12. 2008 pod bodem č. 10 rozhodlo o pořízení nového územního plánu. V rámci řešení Územního plánu města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav bylo v rámci zadání územního plánu ustanoveno řešit tyto požadavky: a) Navrhnout vhodné směry a plochy územního rozvoje (zastavitelné plochy), které budou odpovídat požadavkům udržitelného rozvoje města. b) Preferovat kvalitní formy bydlení, s odpovídající občanskou vybaveností, rekreací a sportem pro obyvatele i návštěvníky. c) Vytvořit plošné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu včetně doprovodné dopravní infrastruktury. d) Doplnit plochy veřejných prostranství formou městské zeleně a parků. e) Vhodně doplnit prvky ÚSES. f) Doplnit plochy, které umožní rozšíření lužních lesů. g) V Konceptu ÚP řešit variantně rozvoj města pro počet trvale bydlících obyvatel: • V rámci varianty 1. cca 20 000 obyvatel • V rámci varianty 2. cca 25 000 obyvatel, h) Pro nové plochy bydlení navrhnout odpovídající plochy pro občanskou vybavenost a veřejná prostranství.

FileName: SaveDate:



Strana: 141 z 154


i)

na základě stanoviska Odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Středočeského kraje č.j. 145783/2010/KUSK/Mer ze dne 21.10.2010 je nutné dbát na panoramatické hodnoty sídla a okolní krajiny s dominantou zámku a NKP, uchovat původní kompoziční uspořádání krajiny v návaznosti na historická jádra. Z hlediska památkové péče je nutné eliminovat zásahy v blízkosti NKP, které by vedly k degradaci jejich prostředí.

Z hlediska ochrany hodnot území je požadováno: j) k) l)

m) n) o) p) q) r) s) t)

Zajistit ochranu prostředí městských památkových zón, jejich navazujícího a mezilehlého území včetně širšího rámce – měřítka zástavby, důležitých pohledů a průhledů. Funkční a prostorové regulativy v centrech města, zahrnujících MPZ a jejich okolí, stanovit s ohledem na urbanistickou hodnotu prostředí v souladu s charakterem a měřítkem současné zástavby. Akceptovat stanovení ploch obytné zástavby na pozemcích PUPFL (lesní pozemky) podle platného územního plánu sídelního útvaru Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (po 3. změně) a dále více tyto pozemky nezabírat pro nové plochy zástavby. Navrhnout funkční územní systém ekologické stability (ÚSES). Vymezit „zelené prstence“ a „zelené klíny“ kolem města k zachování a zlepšování kvality prostředí především pro bydlení a rekreaci. Vytvořit podmínky pro budování protierozních opatření, rovněž s funkcí rekreační, hygienickou a estetickou (větrolamy, aleje, stromořadí, keřové pásy, obnova polních cest a úvozů). Navrhnout vhodné využití území po těžbě štěrkopísků – Proboštská jezera - přičemž preferovat využití pro rekreaci celoměstského charakteru. Řešením územního plánu podpořit revitalizaci malých vodních toků a ochranu údolních niv. Respektovat přírodní památku Hluchov. Respektovat podmínky ochrany území s archeologickými nálezy V rámci ÚP vymezit architektonicky nebo urbanisticky významné stavby, pro které může zpracovávat architektonickou část projektové dokumentace pouze autorizovaný architekt, Budou mezi nimi zařazeny všechny stavby podléhající režimu státní památkové péče.

Lze konstatovat, že koncept územního plánu na všechny tyto požadavky reaguje v zásadě v souladu s principy udržitelného rozvoje. Politika územního rozvoje ČR 2008 stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění trvale udržitelného rozvoje. Základním strategickým dokumentem v oblasti územního plánování na celostátní úrovni je Politika územního rozvoje 2008 (dále jen PÚR) (Schváleno Vládou ČR usnesením z 20.7.2009 č. 929). Dle PÚR řešené území spadá do rozvojové oblasti Praha - OB1 a rozvojových os OS-3 (podél komunikace R10) a OS-4 (podél dálnice D11). Rozvojová oblast Praha je vymezena hlavním městem Praha a územími obcí ze správních obvodů obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (ORP), kam patří i Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Důvodem pro vymezení je území ovlivněné rozvojovou dynamikou hlavního města Prahy, při spolupůsobení vedlejších center, zejména Kladna a Berouna. Jedná se o nejsilnější koncentraci obyvatelstva v ČR, jakož i soustředění kulturních a ekonomických aktivit, které mají z velké části i mezinárodní význam. Zřetelným rozvojovým předpokladem je připojení na dálnice, rychlostní silnice a tranzitní železniční koridory a efektivní propojení jednotlivých druhů dopravy včetně letecké. Pro řešené území dle nadřazeného strategického dokumentu celostátního významu Politiky územního rozvoje vyplývá pro územní plán Brandýs nad Labem – Stará Boleslav požadavek na zohlednění dotčeného řešeného území polohou v rozvojové republikové oblasti Praha - OB1 a rozvojových os OS-3 (podél komunikace R10) a OS-4 (podél dálnice D11). Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno sledovat zejména: u) rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území, v) rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, w) nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, x) řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady, y) zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, FileName: SaveDate:



Strana: 142 z 154


z) ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny. Úkoly pro územní plánování: aa) Při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových oblastech a rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy. bb) Úkoly, stanovené pro jednotlivé rozvojové oblasti a rozvojové osy, musí být převzaty do územně plánovací dokumentace krajů a obcí. cc) Kraje v zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os v rozlišení podle území jednotlivých obcí, při respektování důvodů vymezení jednotlivých rozvojových oblastí a rozvojových os. Z části dopravní infrastruktury vodní dopravy je pro VD1 nutno respektovat a vymezit územní rezervu pro rozšíření plavební cesty a vybudování 2. plavební komory. Vymezení této rezervy není třeba vyhodnocovat z hlediska vlivu na životní prostředí. Poloha v rozvojové oblasti byla územním plánem zohledněna. Z republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovených Politikou územního rozvoje (kapitola 2.2 Republikové priority), které byly respektovány a zpracovány v územním plánu, je možno zmínit tyto body: - Hodnoty území města jsou respektovány. Ve veřejném zájmu jsou chráněny a rozvíjeny přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachován je ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. - ÚP navrhuje komplexní koordinované řešení zajišťující prevenci prostorově sociální segregace a zvyšující kvalitu života obyvatel včetně posilování hospodářského rozvoje území. - Vytváří předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívá zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a snaží se o ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. - Prvky ÚSES jsou upřednostněny a jsou stanoveny podmínky pro ochranu krajinného rázu. - Koncepce zachovává souvislé pásy nezastavěného území, vytváří územní podmínky pro různé formy cestovního ruchu, zkvalitňuje dopravní a technickou infrastrukturu a vytváří podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potencionálními riziky a přírodními katastrofami v území s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajišťuje územní ochranu ploch potřebných pro umisťování opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodí. - ÚP vymezením kvalitní veřejné zeleně přispívá k zajištění života obyvatel, vytváří podmínky pro fungování sítě pěších a cyklistických cest. - Vytváří předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovává prostupnost krajiny a minimalizuje rozsah fragmentace krajiny. Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že územní plán Brandýs nad Labem je v zásadě v souladu s prioritami územního plánování deklarovanými v nadřazené územně plánovací dokumentaci a v Politice územního rozvoje ČR. Z Územně analytických pokladů ORP Brandýs nad Labem – Stará Boleslav vyplývají tyto konkrétní úkoly pro zpracování Územního plánu Brandýsa n. L. – St. Boleslavi: dd) Navrhnout budoucí využití ploch současné a budoucí těžby štěrkopísků, ee) Vytvořit plošné podmínky pro revitalizaci Vinořského potoka, ff) Vytvořit podmínky pro eliminaci negativních vlivů silniční dopravy v zástavbě, především pro silnice II/101, II/245, II/331, II/610, gg) Vytvořit podmínky pro řešení nedostatku parkovacích míst, především ve starší sídlištní zástavbě, hh) Navrhnout vhodnou polohu pro pěší lávku přes řeku Labe, ii) Navrhovanou přeložku silnice II/101 řešit tak, aby došlo k co nejmenšímu ovlivnění stávající zástavby, rozvoje města a přírodních ploch a krajiny, jj) V rámci ÚP řešit přeložku silnice II/331 včetně všech návazností, FileName: SaveDate:



Strana: 143 z 154


kk) Posoudit a případně navrhnout nové využití železniční tratě č. 074 v úseku Neratovice – Brandýs nad Labem, ll) Prvky ÚSES při průchodu zastavěným územím navrhnout tak, aby byla dosažena jejich funkčnost, eventuelně navrhnout jiné vhodnější koridory, j) Upřesnit vymezení a způsob využití regionálních biokoridorů Všechny výše uvedené úkoly jsou v konceptu územního plánu řešeny, alespoň v jedné variantě. Soulad s cíli ochrany životního prostředí přijatými na vnitrostátní úrovni: Na základě relevantních cílů národních strategických dokumentů (viz kapitola 1.) spolu s analýzou stavu a hlavních problémů životního prostředí v řešeném území byl stanoven referenční rámec pro hodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí v podobě sady referenčních cílů ochrany ŽP. Tyto cíle reprezentují pozitivní trendy v ochraně životního prostředí dle jeho jednotlivých složek. Koncept ÚP města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav by měl v optimálním případě přispět k plnění těchto trendů a z tohoto hlediska je v rámci posouzení vlivů na životní prostředí hodnocen. Výsledkem vyhodnocením vlivu územního plánu na životní prostředí je tedy rovněž zhodnocení, zda je územní plán v souladu s cíli ochrany životního prostředí přijatými na vnitrostátní úrovni, které sloužili jako podklad pro stanovení referenčního rámce a identifikace a vyhodnocení základních střetů se stanovenými prioritními pozitivními trendy v ochraně životního prostředí. Na základě provedeného hodnocení byla k realizaci doporučena varianta 1 řešení konceptu územního plánu, pokud nebylo v jednotlivých případech doporučeno jiné řešení konkrétních lokalit (viz kapitola 5, resp. návrh Stanoviska kap. 10). Navržena byla rovněž opatření pro zamezení negativních vlivů územního plánu na ŽP (viz kapitola 7). Tato opatření tedy slouží zároveň jako opatření pro docílení souladu konceptu územního plánu a na národní a komunitární úrovni přijatých cílů ochrany životního prostředí. Ze SEA vyhodnocení vyplynuly následující hlavní střety s cíli ochrany ŽP: -

značná navrhovaná rozloha ploch výroby dává rámec umisťování nových zdrojů znečištění ovzduší - rozpor s cíli v oblasti snižování emisí a ochraně ovzduší - Státní politika ŽP, NEHAP ČR

-

velmi významné zábory ZPF, a to i I. a II. třídy ochrany - rozpor s cíli v oblasti nakládání s neobnovitelnými zdroji a ochrany půdy a jejích funkcí - Státní politika ŽP, NEHAP ČR, Strategie udržitelného rozvoje ČR

-

změna charakteru území v příměstských oblastech - rozpor s cíli ochrany nezastavěného území, zachování rázu urbanistické struktury území a krajiny - Politika územního rozvoje

Všechny tyto rozpory lze do jisté míry kompenzovat vhodně navrženým rozmístěním návrhových ploch a jejich funkčního využití resp. územně plánovacími i technickými opatřeními ve fázi projektové přípravy konkrétních staveb resp. zastavování rozvojových ploch, a to především na úrovni územního řízení. K rozsáhlým záborům zemědělské půdy, jež jsou konceptem územního plánu predisponovány, je kompetentní se vyjádřit orgán ochrany zemědělského půdního fondu. Z celkového pojetí ÚP dospěl zpracovatel posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí k závěru, že při respektování výše uvedených podmínek a doporučení a za podmínky, že bude udělen souhlas příslušného úřadu s odnětím ploch ze ZPF, ÚP Brandýs nad Labem – Stará Boleslav nevyvolá závažné střety s ochranou životního prostředí a veřejného zdraví.

FileName: SaveDate:



Strana: 144 z 154


9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Zpracovatel SEA sám nenavrhuje monitoring indikátorů vlivu změny územního plánu na životní prostředí. Monitorování kvality ovzduší ani klimatických charakteristik na území města nejsou navrženy. Indikátory na jejichž základě lze stanovit výběr vhodného projektu mají za úkol eliminovat ty návrhy, jež mohou mít ve výsledku negativní dopad na oblast, pro kterou jsou kritéria zvolena. Regulativy tedy mohou mít funkci kritérii pro výběr projektu. V rámci této dokumentace byly stanoveny následující podmínky: 1. Neumisťovat do výrobních ploch záměry vyvolávající významnou emisi PM10 a NOx, a to jak u stacionárních zdrojů, tak i vyvolanou dopravou. 2. Neumisťovat do výrobních ploch záměry s významnou emisí hluku jak z technologických zdrojů, tak i z vyvolané dopravy. 3. Zajistit dostatečnou kapacitu čištění odpadních vod včetně bezpečnostních opatření v případě úniku kontaminace do vodních toků. 4. Citlivě volit architektonické řešení staveb pro bydlení i výrobní objekty v navrhovaných rozvojových plochách. 5. Minimalizovat trvalé zábory půdy, stanovit maximální zastavěnost pozemků dle jednotlivých funkčních využití návrhových ploch. 6. Zajistit ochranu obytných objektů před hlukem z provozu na pozemních komunikacích.

Realizovaný projekt by měl tyto všeobecné podmínky splňovat.

FileName: SaveDate:



Strana: 145 z 154


10. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Z celkového pojetí ÚP dospěl zpracovatel posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí k závěru, že při respektování výše uvedených podmínek a doporučení a za předpokladu, že bude udělen souhlas příslušného úřadu s odnětím ploch ze ZPF, ÚP Brandýs nad Labem – Stará Boleslav nevyvolá závažné střety s ochranou životního prostředí a veřejného zdraví. Z výše uvedeného důvodu doporučuje předloženou koncepci k realizaci včetně všech navržených ploch, za následujících podmínek: Návrh stanoviska: Na základě vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí navrhujeme udělit konceptu územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav SOUHLASNÉ STANOVISKO a doporučujeme předloženou koncepci k realizaci včetně všech navržených ploch za následujících podmínek a doporučení: A. Podmínky souhlasného stanoviska 1.

Jižní obchvat Boleslavi – přeložka II/610 (Plocha Z94) bude veden ve druhé variantě řešení včetně ploch souvisejících.

2.

Rekreační zázemí Proboštských jezer (Plocha Z358_2) bude sledována ve druhé variantě řešení.

3.

V případě zásadní změny koncepce řešení využití Proboštských jezer ve fázi návrhu, bude toto řešení znovu podrobeno posouzení vlivů na životní prostředí např. ve formě pořízení změny územního plánu.

4.

Realizovat prvky nově vymezeného regionálního biokoridoru RK1152 včetně vložených biocenter v prostoru západně od Brandýsa nad Labem.

5.

Dále nesledovat plochu Z12 jako plochu s funkčním využitím pro bydlení, ale překlasifikovat ji na plochu lehké výroby resp. plochu smíšenou.

6.

V oblasti Vinořského potoka doporučujeme upřednostnit variantu 1 řešení konceptu územního plánu. Využití území je podmíněno zpracováním územní studie, v jejím rámci by mělo být zpracováno hydrologické posouzení lokality z hlediska plánované zastavěnosti a kapacity Vinořského potoka vůči přívalovým srážkám. Doporučujeme zajistit v maximální možné míře co největší podíl nezpevněných ploch a vyřešit retenci.

7.

Martinovská 1+2 – Nadále sledovat variantu 1 řešení prostoru rozvojové zóny Martinovská 2. Plochy je nutné prověřit pomocí územní studie a stanovit maximální míru zastavěnosti pozemků na základě hydrologické studie. Řešené území se v budoucnu rovněž stane poměrně výraznou dominantou s dosahem až do oblasti Proboštských jezer na druhém břehu řeky. V této souvislosti je třeba dbát na vhodné architektonické řešení umisťovaných objektů tak, aby nevznikaly nové nevhodné dominanty. V rámci zastavování všech souvisejících ploch v této části řešeného území je třeba v maximální možné míře zachovat stávající vzrostlou zeleň a realizovat navrhované prvky ÚSES na severním okraji plochy Martinovská 2.

8.

U ploch Z41, Z42, Z45, Z59, Z56, Z70, Z63, Z64, Z65, Z66 je třeba při umisťování obytných objektů dbát na jejich vhodnou orientaci na pozemku resp. dispozici pobytových místností např. ložnic, tak, aby nebyly obyvatelé vystavení nadměrné hlukové zátěži z přilehlých ploch i návrhových.

9.

Na Panském – v rámci prověření rozvojové oblasti územní studií zpracovat hlukovou studií pro šíření dopravního hluku z provozu po dálnici kalibrovanou autorizovaným měřením hluku a případně navrhnout protihluková opatření. Variantní řešení je z pohledu SEA srovnatelné

10. Mýtka – v rámci územní studie by bylo třeba zpracovat hydrologickou studii širšího souvisejícího území a na jejím základě stanovit podíl zpevněných resp. zastavěných ploch a volného terénu včetně kapacit kanalizace pro případy extrémních událostí např. přívalových dešťů. 11. Vymezit pás izolační zeleně na jižní straně plochy Z_23 za účelem odclonění od sousedící plochy přestavby P2. 12. V prostoru ploch Z23, Z24 a Z25 doporučujeme variantu řešení 1.

FileName: SaveDate:



Strana: 146 z 154


13. Z38+Z39 stanovit pravidla pro minimalizování kácení stávající zeleně. Při dalšími umisťování obytných objektů je třeba dbát na jejich vhodnou orientaci na pozemku resp. dispozici pobytových místností např. ložnic, tak, aby nebyly obyvatelé vystavení nadměrné hlukové zátěži z provozu po přilehlé železniční trati. 14. U Dálnice - V rámci prověření rozvojové zóny územní studií zpracovat hlukovou studií pro šíření dopravního hluku z provozu po dálnici kalibrovanou autorizovaným měřením hluku a případně navrhnout protihluková opatření. Vyřešit způsob zasakování resp. odkanalizování ploch. Variantní řešení je z pohledu SEA srovnatelné, avšak jako ideální varianta z pohledu SEA by se jevilo umístit plochy komerce na místo ploch lehké výroby tak, jak je to vymezeno ve variantě 2 a naopak. 15. 306_1/2+307_1/2 Nadále sledovat variantu II., která je jistým kompromisem a zachovává poměrně velkou část zeleného prostranství, jako plochy zeleně. 16. 263_1/2 resp. P3_1 Nadále sledovat variantu I., která nabídne plochy sportu. Nejvhodnější by však bylo zachovat v této ploše zelené prostranství. 17. P17_2 Plochy bydlení v bytových domech na místě stávající výroby – tato varianta je z pohledu SEA vhodnější nežli varianta 1, která v dané ploše ponechává výrobu, a to především vzhledem k sousedícím plochám bydlení. 18. 149 Rozsáhlá plocha sportu podmíněná územní studií. Plocha má výškovou hladinu zástavby 0, nachází se v aktivní záplavové zóně, není možné zde stavět trvalé stavby. Je třeba důsledně dodržovat zachování možností rozlivu povodně a zamezit výstavbě resp. rozsáhlému zpevňování terénu. Z hlediska variantního řešení je z pohledu SEA jednoznačně výhodnější varianta 2, díky vhodněji trasované komunikaci, vyhýbající se prostoru Přírodní památky Hluchov na jihu tohoto území. 19. 333 Dopravní plocha v severním oku dálniční křižovatky na R10. Při zastavování plochy je třeba vyřešit způsob odkanalizování. 20. V případě realizace staveb v navrhovaných funkčních plochách pro bydlení požadovat co nejnižší nevratný zábor zemědělského půdního fondu, tj. důsledně dodržovat územním plánem navržené regulativy maximální zastavěnosti pozemků pro dané funkční využití a podílu veřejných prostranství v lokalitách. 21. Neumisťovat ve výrobních plochách navazujících na obytné území záměry s významnou emisí PM10, pachových látek či hluku, a to z technologických zdrojů, stejně jako vyvolanou dopravou. 22. Při zastavování ploch výroby resp. komerce je třeba volit vhodné přístupové trasy a charakter umisťovaných výrob tak, aby nedošlo k narušení pohody bydlení v souvisejících plochách bydlení. V další fázi projektové přípravy konkrétních staveb v rámci výrobních ploch vypracovat na základě konkrétních aktuálních informací o projektu a podmínkách v území hlukovou studii, dle případného požadavku KHS. Výrobní areály odclonit od okolí pásy izolační zeleně ze vzrostlých dřevin místně původního druhového složení. 23. V další fázi projektové přípravy stavby přeložky silnice II/331 resp. II/101 je třeba zvolit vhodné technické řešení tak, aby byla zachována prostupnost krajiny, především funkčnost biokoridorů a navrhnout a realizovat opatření proti ochraně obytné zástavby před hlukem.

B. Ostatní doporučení

1.

Ponecháváme na zvážení zpracovateli a pořizovateli územního plánu, zda plochy Z25_1, resp. část ploch Z25_2, Z23_2 a část plochy Z222 nevyužít pro realizaci zeleného veřejného prostranství propojeného do volné krajiny směrem k LBK 7, čímž by vznikl „zelený klín“ umožňující obyvatelům jihozápadní obytné zóny města, která v současné podobě neskýtá příliš mnoho veřejných prostranství, lepší možnosti zdravého trávení volného času a jakýsi přírodní okruh obklopující z jihu jednu z největších obytných zón řešeného území. Při zastavování přilehlých výrobních ploch je třeba učinit opatření tak, aby nedošlo k narušení pohody bydlení v souvisejících obytných plochách, především z hlediska hluku a znečištění ovzduší.

FileName: SaveDate:



Strana: 147 z 154


2.

Ponecháváme na zvážení zpracovateli resp. pořizovateli územního plánu další sledování plochy Z143 – zázemí hipoklubu plocha je umístěna zcela mimo stávající zastavěné území, její další sledování by způsobilo nevhodné rozptylování urbanizovaného území. Obdobně pro plochu Z352.

3.

Velikost a tvar stavebních pozemků v rámci navrhovaných ploch bydlení vymezovat tak, aby zůstala zachována struktura stávajícího zastavěného území.

4.

Při zastavování poměrně rozsáhlých ploch bydlení resp. ploch komerce a výroby citlivě volit hmotové i architektonické pojetí objektů a umístění na pozemku tak, aby nedošlo ke vzniku nových nevhodných dominant.

5.

Podél zemědělských komunikací resp. vodotečí v západní části katastru realizovat výsadbu navrhované doprovodné zeleně a pozemků za účelem omezení větné i vodní eroze půdy.

6.

Minimalizovat trvalé zábory půdy, zejména na půdách I. a II. třídy ochrany, stanovit maximální zastavěnost pozemků dle jednotlivých funkčních využití návrhových ploch.

7.

Postupně realizovat navrhovaná krajinotvorná a protierozní opatření - výsadbu navrhované zeleně a realizaci retenčních nádrží.

8.

Z důvodu předcházení a snížení zejména synergických vlivů ÚP na zemědělský půdní fond je nezbytné stanovit systém zaplňování jednotlivých funkčních ploch tak aby docházelo k postupné realizaci souvisejících funkčních ploch na základě jednoznačného prokázání potřeby dalších záborů a neexistence alternativní lokalizace projektu v již připravené resp. nevyužívané ploše.

9.

Při zastavování pozemků dosud sloužících jako sady či zahrady minimalizovat kácení vzrostlé zeleně, resp. doprovodných porostů podél vodotečí.

10. Výsadby realizovat z místně původních druhů dřevin. 11. V další fázi projektové přípravy konkrétních staveb v rámci výrobních ploch vypracovat na základě konkrétních aktuálních informací o projektu a podmínkách v území hlukovou studii, dle případného požadavku KHS. 12. V plochách navrhovaného bydlení přiléhajících k dopravním koridorům, resp. navrhovaným plochám výroby prokázat v rámci územního řízení před umisťováním staveb splnění hlukových limitů. 13. Neumisťovat ve výrobních zónách v blízkosti obytného území záměry s významnou emisí pachových látek, resp. prachu, a to z technologických zdrojů, stejně jako případnou vyvolanou dopravou. 14. Dále doporučujeme vyřešit vytápění objektů v rámci průmyslových zón resp. komerčních areálů centrálním zdrojem pro celou zónu. Pro vytápění bytových objektů doporučujeme využívat paliva a topidla s nízkou emisí škodlivin (např. plynové kotle). 15. V případě, že nebude celá rozloha nově navržených ploch plně využita, doporučujeme využívat dočasně nevyužitou plochu stávajícím způsobem z důvodů péče o krajinu. 16. Dominantní zdroje hluku v rámci jednotlivých výrobních areálů doporučujeme umisťovat na odvrácené straně směrem od obytných zón. 17. Z hlediska ochrany podzemních a povrchových vod je nezbytné zajistit dostatečnou kapacitu čištění odpadních vod. Nově navrhované lokality musí být odkanalizovány oddílnou kanalizační sítí v souladu s § 38 zákona č. 254/2001 Sb. Hodnoty znečištění u vypouštěných splaškových odpadních vod by měly odpovídat povoleným limitům kanalizačního řádu, aby funkčnost místních ČOV nebyla ovlivněna. 18. V rámci navazující projektové dokumentace je třeba navrhnout takový způsob odvodnění nově navrhovaných rozvojových lokalit, aby nebyly zhoršeny odtokové poměry, tzn. zachovat odtokový součinitel z předmětné plochy v souladu s § 27 zákona č. 254/2001 Sb. V rámci navrhovaných ploch musí být realizována opatření k maximálnímu zdržení dešťových vod na těchto pozemcích např. pomocí zasakovacích systémů resp. retenčních nádrží.

FileName: SaveDate:



Strana: 148 z 154


11. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Tato část dokumentace je určena zájemcům o všeobecné informace. Jsou zde shrnuty veškeré předchozí kapitoly do přehledné a stručnější formy. Podrobnější informace zájemce najde v předchozích kapitolách. Předkládané posouzení vlivů konceptu územního plánu Brandýs nad Labem na životní prostředí (SEA dokumentace) je vypracováno ve smyslu zákona číslo 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v rozsahu dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Nutnost zpracování této studie vychází z požadavku krajského úřadu Středočeského kraje, který v rámci projednávání návrhu zadání územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, požadoval v rámci koordinovaného stanoviska pod číslem jednacím 145783/2010/KUSK/OŽP/Mer ze dne 18. 10. 2010 posouzení vlivů územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav na životní prostředí. Na základě koordinovaného stanoviska Středočeského kraje byla vypracována dokumentace Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace "Územní plán Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, koncept" na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zpracovaná řešitelským týmem firmy AMEC s.r.o. pod vedením autorizované osoby Mgr. Jany Švábové Nezvalové. Pořizovatelem ÚP je Městský úřad města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, odbor územního rozvoje a památkové péče. Zpracování posouzení proběhlo v květnu a červnu roku 2011. Údaje o současném stavu životního prostředí v dotčeném území jsou shrnuty v kapitole 2., vývoj životního prostředí bez provedení koncepce je popsán v kapitole 2.9. a vlivy koncepce jsou popsány v kapitole 3. V současnosti platný územní plán sídelního útvaru Brandýs nad Labem - Stará Boleslav byl schválen v roce 1997. Katastrální území Popovice u Brandýsa nad Labem a část k.ú. Stará Boleslav, kde je navržen obchvat, není v řešeném území platného územním plánem sídelního útvaru (ÚPSÚ), což přináší problémy při rozhodování v území. Komise rozvoje města doporučuje v novém ÚP řešit zejména komunikace a veřejná prostranství. Zabývat se vymezením nové občanské vybavenosti a doplněním dopravní a technické infrastruktury vzhledem ke koncepci rozvoje města. Dále komise doporučuje zpřehlednit územní plán v počtu regulativů oproti platnému ÚPSÚ. Dále dle §188 zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, je třeba do 31.12.2015 starou územně plánovací dokumentaci podle tohoto zákona upravit, jinak pozbývá platnosti, nebo pořídit a vydat územně plánovací dokumentaci novou. Návrhem koncepce ÚP se stabilizuje a podporuje současný význam a funkce města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav ve struktuře osídlení kraje. Historicky vzniklá urbanistická kompozice města bude zachována a dále rozvíjena zejména funkcemi bydlení, občanského vybavení a rekreace, výroby a skladování, a to v rozsahu zobrazeném v grafické části ÚP. Budou respektovány dominanty zastavěného území, stávající charakter sídla a hladina zástavby. Územní plán města navrhovaným řešením stabilizuje jeho charakteristické osídlení, nabízí plochy potřebné k jeho rozvoji a současně řeší nové využití ploch určených k obnově. Navržené řešení zohledňuje funkční využití ploch platného Územního plánu sídelního útvaru Brandýs nad Labem – Stará Boleslav z roku 1996 včetně jeho následujících schválených změn. Územní plán vymezuje nové plochy především pro bydlení, občanskou vybavenost a pracovní aktivity. Dále územní plán nabízí plochy pro rekreaci. Pro obsluhu nově navrhovaných zastavitelných ploch jsou doplněna veřejná prostranství a sídelní zeleň. Celková koncepce je založená na dvou samostatných městských centrech, která jsou rozdělena nivou řeky Labe, a jsou si navzájem rovnocenná. Rozvoj území města je v obou částech rovnoměrný, takže k novým plochám pro bydlení jsou vymezeny potřebné plochy občanského vybavení. Disproporci v množství ploch výroby v části Brandýs nad Labem vyrovnává přírodními plochami část řešeného území Stará Boleslav. Část Popovice je v rámci rozvoje zastavitelných ploch omezená a je zde podpořen charakter volné krajiny, především produkční. Niva řeky Labe je částečně ponechána jako produkční krajina s doplněním lesních ploch a je podpořen její rekreační potenciál po celé délce toku v rámci řešeného území. V rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití je územním plánem určena výšková hladina nové zástavby v souladu se zachováním a ochranou historických dominant. V hranicích městských FileName: SaveDate:



Strana: 149 z 154


památkových zón musí výšková hladina nové zástavby navazovat na výškovou úroveň stávající zástavby. Zástavba navazující na významná historická centra již není zvyšována. Územní plán neumožňuje zahušťovat centrum města a sídliště novou zástavbou stanovením minimálního zastoupení zeleně a nezpevněných ploch v plochách a pozemcích. Zástavba v okrajových částech je uvažována nízkopodlažní, v oddělených sídlech si zachová venkovský charakter. Řešení územního plánu chrání lesní pozemky a další zastavitelné plochy, nad rámec již v současnosti platných územně plánovacích dokumentací, na pozemcích PUPFL nenavrhuje. V rámci územního plánu je navržen územní systém ekologické stability (ÚSES) dle nových požadavků na koordinaci se zastavěným územím. Systém ÚSES je doplněn o přírodní, lesní plochy a smíšené plochy nezastavěného území, které tvoří „zelené prstence“ a „zelené klíny“ kolem města k zachování a zlepšování kvality prostředí především pro bydlení a rekreaci. Je navrženo využití území po těžbě štěrkopísků v lokalitě Proboštských jezer s upřednostněním ploch pro rekreaci hromadného celoměstského charakteru, tak byl ochráněn a současně využit jeho přírodní potenciál, i když v čase měněný lidským faktorem. Vymezením ploch nezastavěného území je podpořena možnost revitalizace malých vodních toků a ochrana údolních niv. Zastavitelné plochy nejsou vymezovány v aktivních zónách záplavového území. U plochy, které se nacházejí v záplavovém území, je navržena protipovodňová ochrana. Územní plán svým variantním řešením respektuje a stabilizuje přírodní památku Hluchov, která je zapojena do prvků ÚSES. Stávající plochy urbanizovaného území jsou doplněny rozvojovými záměry, které doplňují současně zastavěné území, nebo na něj bezprostředně navazují. Jejich počet a velikost je podložena také rozborem sociodemografických podmínek. Řešený ÚP podstatně nenaruší stávající krajinný ráz území a trendy jeho vývoje. Plánované zastavitelné plochy navazují na již zastavěné území, s výjimkou ploch pro zázemí hipoklubu (Z352 a Z143) a nijak významně nerozptylují urbanizované území v rámci krajiny. Přesto je nutné konstatovat velmi významné rozšíření především obytných ploch v podobě tzv. kobercové výstavby, a to zejména západním směrem, jak v případě Brandýsa, tak i Staré Boleslavi. Tento směr rozvoje urbanizace neodpovídá zcela historickému vývoji, kdy se urbanizované území v případě obou měst rozšiřovalo radiálně podél sítě komunikací, rovnoměrně ve směru od Labe a jeho záplavového území. Rozsáhlé obytné zóny Martinovská 1 a 2 a Okrouhlík a Nad Pramenem (Z61 a Z60) budou mít poměrně významné dopady do území. V tomto případě preferujeme variantu řešení 1 v případě obytné zóny Martinovská 2. Na druhé straně je konceptu územního plánu nutné přiznat snahu o minimalizaci vlivů na krajinný ráz území a vhodné rozložení funkčních zón v podobě např. jižní výrobní zóny, kde navrhované plochy výroby vhodně navazují na stávající funkce řešeného území. Návrh pásů izolační zeleně přispěje k odclonění hlavních komunikačních os od urbanizovaného území. V rámci koridoru přeložky silnice II/101 je třeba v navazujících fázích projektové přípravy stavby zahrnout do projektu rovněž doprovodnou a izolační zeleň resp. terénní úpravy, tak, aby komunikace lépe zapadla do krajiny. Celkově přispěje územní plán, s výjimkou výše zmíněných případů tak, jak je navržen v konceptu řešení k ucelování zastavěného území a jeho organickému dalšímu rozvoji. Z uvedeného lze vyloučit možnosti kumulativních vlivů v širším okolí. Výraznou vlastností hodnoceného území je právě pohledově otevřená, volná, zemědělsky využívaná krajina na západě, lesní krajina na severovýchodě a prostor aktivní zóny záplavového území v nivě řeky Labe, tedy znaky významně určující krajinný ráz zdejšího území. Tyto znaky nebudou řešením územního plánu významně vizuálně dotčeny. Vizuální dopad řešení ÚP je akceptovatelný. Při zastavování jednotlivých ploch je však třeba důsledně dbát na vhodné architektonické a hmotové řešení umisťovaných objektů tak, aby v jednotlivých případech nevznikaly nevhodné dominanty vůči centrální zóně města. Tuto skutečnost je třeba posoudit v rámci povolovacích řízení jednotlivých staveb. Navrhované zastavitelné plochy respektují vymezení ÚSES i zastoupení ekologicky relativně stabilnějších částí krajiny v řešeném území a nevytváří bariéru bránící migrační prostupnosti v krajině. Ohniska biodiverzity v řešeném území, nebudou změnou dotčena ani významně ovlivněna. Vymezen je rovněž regionální biokoridor RK 1152, vedený částečně na zemědělské půdě, který byl v rámci konceptu územního plánu územně přeřešen. Plochy dále rozšiřují zastavěné území směrem na západ, čímž dojde FileName: SaveDate:



Strana: 150 z 154


k částečnému omezení průchodnosti krajiny ve směru S-J a tím i komunikaci mezi nivou Labe a lesopolní krajinou na severu zájmového území a otevřenou zemědělskou krajinou v západní částí území. Vzhledem k blízkosti biokoridoru RK 1152 k navrhovaným rozvojovým plochám, je třeba důsledně dbát na zachování a další rozvoj jeho funkčnosti (rozvojová zóna Martinovská). Řešení územního plánu chrání lesní pozemky a další zastavitelné plochy, nad rámec již v současnosti platných územně plánovacích dokumentací, na pozemcích PUPFL nenavrhuje. V rámci územního plánu je navržen územní systém ekologické stability (ÚSES) dle nových požadavků na koordinaci se zastavěným územím. Systém ÚSES je doplněn o přírodní, lesní plochy a smíšené plochy nezastavěného území, které tvoří „zelené prstence“ a „zelené klíny“ kolem města k zachování a zlepšování kvality prostředí především pro bydlení a rekreaci. Koncept územního plánu nezasahuje, s výjimkou křížení přeložky silnice II/101 se stávajícím biokoridorem podél Vinořského potoka, návrhem zastavitelných plochy do ÚSES. Výše uvedený střet byl vyřešen přetrasováním regionálního biokoridoru 1152. Je navrženo využití území po těžbě štěrkopísků v lokalitě Proboštských jezer s upřednostněním ploch pro rekreaci hromadného celoměstského charakteru, tak byl ochráněn a současně využit jeho přírodní potenciál, i když v čase měněný lidským faktorem. Vymezením ploch nezastavěného území je podpořena možnost revitalizace malých vodních toků a ochrana údolních niv. Zastavitelné plochy nejsou vymezovány v aktivních zónách záplavového území. U plochy, které se nacházejí v záplavovém území, je navržena protipovodňová ochrana. Územní plán svým variantním řešením respektuje a stabilizuje přírodní památku Hluchov, která je zapojena do prvků ÚSES. Stávající plochy urbanizovaného území jsou doplněny rozvojovými záměry, které doplňují současně zastavěné území, nebo na něj bezprostředně navazují. Jejich počet a velikost je podložena také rozborem sociodemografických podmínek. Součástí konceptu řešení územního plánu jsou rovněž tři z hlukového hlediska významné dopravní koridory – přeložka silnice II/101 západní obchvat Brandýsa, přeložka silnice I/610 západní obchvat památkové zóny Staré Boleslavi a přeložka silnice II/331 severní obchvat Staré Boleslavi. Tyto stavby po svojí realizaci významně přispějí k převedení především tranzitní a nákladní dopravy mimo centrum obou měst. Návrh možných zdrojů hluku v podobě ploch výroby je soustředěn především do jižní části Brandýsa do tradičního výrobního sektoru, a rovněž do blízkosti dálnice R10. Navrhované rozvojové lokality z akustického hlediska převážně vyhovují navrhovanému využití území. Umístění případných jednotlivých zdrojů hluku v lokalitách bude nutné posuzovat individuálně na základě zpracovaných akustických studií. V posuzovaném případě nejsou z hlediska ochrany obyvatelstva navrhovány žádné funkční plochy, jež by, vzhledem k navrženým podmínkám využití území, mohly mít významně negativní vliv na veřejné zdraví. Z hlediska možného ovlivnění obyvatelstva imisním působením nových zdrojů lze konstatovat, že ÚP neumisťuje do obytného území města zdroje znečištění ve formě rozsáhlé průmyslové či jiné výroby, jež by mohla významně znečišťovat ovzduší emisemi či zápachem, za předpokladu dodržení navrhovaných podmínek využití území pro výrobní plochy. V dlouhodobém horizontu lze očekávat mírné zvýšení intenzity dopravy realizací územního plánu, které však nebude významně zatěžovat zastavěné území města Trasa přeložky silnice II. třídy 101 oproti zadání ÚP není řešena variantně, protože v průběhu zpracování konceptu byl tento požadavek ze strany objednatele změněn. Předkládaný koncept územního plánu je vzhledem k rozsahu nově navrhovaných rozvojových ploch nutno hodnotit tak, že bude mít nesporně negativní vliv na životní prostředí z hlediska hydrologických poměrů, je však třeba konstatovat, že při důsledném dodržování podmínek využití území lze tyto negativní vlivy kompenzovat pomocí technických opatření. Předkládaný koncept územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav tak nebude mít, za předpokladu důsledného dodržování opatření pro zadržení dešťových vod v rámci pozemků a minimalizaci podílů zpevněných ploch, významné negativní vlivy na hydrologické a hydrogeologické poměry v území. FileName: SaveDate:



Strana: 151 z 154


Z celkového pojetí ÚP dospěl zpracovatel posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí k závěru, že při respektování podmínek a doporučení, jež vyplynuly z posouzení vlivů konceptu územního plánu na životní prostředí, a za předpokladu, že bude udělen souhlas příslušného úřadu s odnětím ploch ze ZPF, ÚP Brandýs nad Labem – Stará Boleslav nevyvolá závažné střety s ochranou životního prostředí a veřejného zdraví. Z výše uvedeného důvodu doporučuje předloženou koncepci k realizaci včetně navržených ploch.

FileName: SaveDate:



Strana: 152 z 154


Použité podklady BALATKA, J. a kol.(1971): „Regionální členění reliéfu ČSSR. 1: 500 000“, Brno, GGÚ ČSAV CULEK, M. a kol. (1996): „Biogeografické členění České republiky“, Enigma, Praha. DEMEK, J. a kol. (1987) : „Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny“, Academia Praha. CHLUPÁČ, I. a kol. (2002): Geologická minulost České republiky, Academia Praha. kol. (1961): Podnebí ČSSR - Tabulky. Praha, HMÚ, 379 str.+ 6 map. MORAVEC, J. (1994): „Fytocenologie“, Academia, Praha. NEUHÄUSLOVÁ, Z. (1998): „Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky“, Academia, Praha. Olmer M. a kol. (2005):Hydrogeologická rajonizace 2005 v České republice, VUV TGM Praha. QUITT,E. (1979): „Mezoklimatické regiony ČSR. 1:500 000“, Brno, GGÚ ČSAV. Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění.– In: Hejný S. & Slavík B. [eds.], Květena České socialistické republiky 1: 103–121, Academia, Praha. VLČEK a kol. (1984): „Zeměpisný lexikon ČSR – Vodní toky a nádrže“, Academia Praha.

Příslušné právní normy a metodické pokyny Informace ze sítě WWW (stránky města, MŽP, KÚ Středočeského kraje, katastrálního úřadu, českého statistického úřadu a jednotlivých obcí).

FileName: SaveDate:



Strana: 153 z 154

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM - STARÁ BOLESLAV

Recommend Documents