Průvodce "Brandýs nad Labem-Stará Boleslav"

Průvodce "Brandýs nad Labem-Stará Boleslav"

Brandýs nad Labem Zámek

GPS poloha: 50°11'12.65"N 14°39'40.60"E

Mohutný zámek je výraznou dominantou města Brandýs nad Labem ve Středočeském kraji. Zámek stojí na ostrohu nad řekou Labe. V čtyřkřídlém zámeckém objektu se dochovalo zdivo původního hradu, především v severním křídle s pozdně gotickými okny a také ve východním křídle a věži. Pěkné jsou nádvorní fasády s figurálními sgrafity s loveckými motivy. V zámeckých sálech je umístěna expozice Okresního muzea Praha ? východ. Na zámek navazuje torzo někdejší terasovité renesanční zahrady. Brandýský zámek si velmi oblíbil císař Rudolf II., který zde často pobýval a kterého tady navštěvovali slavní učenci např. hvězdář a matematik Tadeáš Hájek z Hájku a astronom Tycho Brahe. Stránky věnované arc. Ludvíku Salvátorovi. www.ludviksalvator.cz ... Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brandys-nad-labem--1

Chvalský zámek Zámek

GPS poloha: 50°6'40.82"N 14°35'43.30"E

Chvalský zámek - městské centrum Prahy 20, Horní Počernice Chvalský zámek je součástí nově zrekonstruovaného areálu v Praze - Horní Počernice blízko metra Černý Most. Zelené prostranství Chvalské tvrze obklopují restaurace, pizzerie, kavárna a Chvalský Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Brandýs nad Labem-Stará Boleslav" zámek. V okolí se nachází kaskády rybníků, pískovcové skály, cyklostezky a staré části obce. Na druhé straně Centrum Černý Most. Nádvoří Chvalského zámku je jedno z nejkrásnějších míst v Praze pro relaxaci, Vaši svatbu, nebo firemní akci. Přes rok se na zámku a jeho nádvoří koná celá řada kulturních akcí jako koncerty, divadla pro děti, přednášky a vernisáže. Uvnitř zámku se rozprostírá třípatrová galerie s bohatým programem pro děti i dospělé, reprezentační salónky a obřadní sál. ceník vstupného na výstavy do Chvalského zámku: děti (od 4 let věku), senioři a osoby ZTP/P: 40,- Kč dospělí: 60,- Kč rodinné: 150,- Kč skupinové (skupina nad 10 osob): 40,- Kč/osoba školní skupiny do 15 let: 20,- Kč/osoba skupinové (studenti, senioři, osoby ZTP/P): 30,- Kč/osoba Kulturní památka Chvalský zámek - historie Původně gotická tvrz s kaplí, v renesanci přestavěná na zámek. První písemná zmínka o obci Chvaly pochází z Vyšehradské kapituly roku 1070. Od poloviny 14. století, již jako zboží necírkevní, jsou Chvaly prodávány a dědičně postupovány bohatým pražským měšťanům. O existenci tvrze nás informuje až majetková zpráva z roku 1428. Od roku 1652 se stává majetkem jezuitského konviktu v Praze. Po úderu blesku roku 1734 tvrz vyhořela. V té době byla tvrz přestavěná do dvoupatrové podoby zámecké v renesančním stylu. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 přešel zámek pod správu c. k. Zemského studijního fondu a v roce 1918 byl majetek převeden do vlastnictví Československého státu. Po druhé světové válce v roce 1950 byl zámek převeden do organizace "Československé státní statky", kde se přiblížil k zániku. Od roku 1992 se postupně vyvíjely iniciativy k obnově památky, které vyvrcholily rekonstrukcí za přispění evropských strukturálních fondů v letech 2006 až 2008. Od 1. 5. 2008 je zámek veřejnosti přístupný jako městské kulturní a informační centrum.

Otevřeno denně 9 - 17 hodin. Tel.: 281 860 130 www.chvalskyzamek.cz Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Brandýs nad Labem-Stará Boleslav" Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chvalsky-zamek

Jenštejn Zřícenina

GPS poloha: 50°8'54.09"N 14°36'43.98"E

Zřícenina gotického hradu Jenštejn se nachází ve stejnojmenné vsi ve Středočeském kraji. Nejvýraznější a nejlépe dochovanou hradní částí je mohutná Okrouhlá věž, která má ve 2. patře kapli s kruhovou lodí a presbytářem. Ze tří palácových křídel, které původně obklopovaly přibližně trojúhelníkové nádvoří, se dochovaly pouze zbytky nádvorních zdí. Severně od věže je polokruhově zakončená vstupní brána. K vidění zde je malá expozice představující dějiny hradu a leteckou archeologii. Z vrcholu se otvírá působivá vyhlídka. Historie Hrad založil ve 2. čtvrtině 14. století dvorský sudí Jeneč z Janovic. Od roku 1379 vlastnil hrad Jan z Jenštejna, který jej dal velkoryse přestavět. Během 15. a 16. století se zde vystřídala řada majitelů. Posledním majitelem byl do roku 1583 Jan Dobřichovský z Dobřichova, poté byl Jenštejn připojen k brandýskému panství a ztratil funkci panského sídla. Jenštejn byl proto ponechán svému osudu a již v roce 1597 se připomíná jako pustý. Během třicetileté války ? v roce 1641 ? jej pak zcela zničili Švédové. Do opuštěného hradního areálu, který se rychle proměnil ve zříceniny, bylo později vestavěno několik vesnických domů. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jenstejn

Ctěnice Zámek

GPS poloha: 50°8'56.51"N 14°33'49.50"E

Praha 9 - Vinoř Nejstarší zprávu o Ctěnicích uvádí Strahovský klášter v soupisu svého jmění v roce 1273, další listiny dokládají vlastnictví pražských měšťanů. O zdejší tvrzi se však výslovně píše až v roce 1372, kdy ji pražský měšťan Jan Zeiselmeister koupil od vdovy po Volflinu Galmovi. Již tenkrát byl areál tvrze podobný dnešnímu nádvoří zámku. V průběhu husitských bouří zabrala tvrz pražská obec a přenechala ji Martinu Zumbergerovi. Přibližně dnešní podobu získala přestavbou na renesanční zámek kolem roku 1550, kdy ji vlastnil rod Hrzánů z Harasova.Dodnes se z této přestavby dochovalo arkádové nádvoří a hospodářské budovy. Dalším významným momentem ve stavebním vývoji areálu byla druhá polovina 18. století, kdy zámek dostal klasicistní barokní vzhled, který má dodnes. Z této doby se také zachovaly hospodářské budovy s barokní sýpkou a pozdně barokními stodolami. Celý areál budov je mimořádně dochovaným komplexem tvrzové architektury, která se svým stavebním vývojem přeměnila v zámecký objekt a posléze v aristokratický velkostatek. Několikaleté restaurační práce odhalily v interiéru zámku fresky z různých období výstavby. U zámku se nachází i tzv. drábovna, což je obdélníková budova situovaná souběžně se silnicí vedoucí podél zámku. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ctenice

Jenštejn - hrad Zřícenina

GPS poloha: 50°9'8.84"N 14°36'53.45"E

JENŠTEJN obec 3 km JZ od Dřevčic Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 37 A3 zřícenina hradu (1/2 14. stol.)

První zmínka o lokalitě 1336 Jiný název lokality Jencenštejn Vlastní popis lokality ve stručné formě Archeologové svými nálezy prokázali osídlení této lokality již vdobě kamenné. Zdejší nálezy byly natolik ojedinělé, že daly vzniknout názvu kulturní skupiny a proto mezi řivnáčskou a obdobné skupiny, můžeme dnes zařadit i skupinu Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Brandýs nad Labem-Stará Boleslav" jenštejnskou. Prvotní osídlení trvalejšího charakteru zde archeologové svými nálezy prokázaly již v období kolem 7. století př.n.l. Toto osídlení trvalo až do přelomu tisíciletí a tedy do období kolem roku 0. Vystřídalo se zde několik kultur a později se zde též usadily i slovanské kmeny. Zakladatelem, původně vodního hradu, byl kolem roku 1345 Jenčík z Janovic, který též dal stavbě své jméno a hrad byl nazýván Jenčovým kamenem (Jencstein). Vodní příkop byl napájen vodami zdejšího potoka nazývaného Chobot. Roku 1368 však zakoupil hrad Pavel z Vlašimi, který nechal hrad dostavět a začal užívat jenštejnského predikátu. Posledním déle držícím majitelem hradu byl Jan z Jenštejna, který ve funkci pražského arcibiskupa je znám z četných českých historických filmů. (Noc na Karlštejně apod.) Tento významný muž své doby nechává hrad přestavět. Od roku 1390 se zdejší majitelé velmi často střídali a tento stav trval do roku 1583, kdy byl hrad připojen k majetkům královské komory a k panství Brandýs nad Labem. Jen pro úplnost vyjmenujme některé významnější rody, které se zde majetnicky zapisovali i když mnohdy pouze na jeden rok. V tomto výčtu uveďme např. Škopky z Dubé, Ojíře z Očedělic, Šternberky, Hrušovské z Hrušova, Krabicové z Veitmile, Hrzány z Harasova, Dobřichovské z Dobřichova a Lobkovice. Hrad byl po roce 1608 psán již jako pustý. Jeho naprostou zkázu však dovršily švédské oddíly v roce 1640. Později je torzo původní stavby využíváno chudinou jako příbytek. Některé části hradu použili obyvatelé kvýstavbě svých domků. Obnova zpustošené vsi začala až vpadesátých letech 17. století. Dominantou hradu je věž dosahující výšky 22 metrů ze které je možno učinit zajímavé rozhledy k Řípu a Bezdězu. Hrad byl pro veřejnost zpřístupněn až vroce 1977. Dnes je zde umístěno muzeum. Vstupné 35,- Kč bez průvodce. Součástí zříceniny je hladomorna se spodním vstupem a výše je položeno vězení. Obec se zříceninou hradu leží na červené TZN z Prahy Vinoře k Nové Brázdimi. Autor článku: Roman Lazák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jenstejn-hrad

Jírny Zámek

GPS poloha: 50°6'56.82"N 14°41'53.62"E

Zámek stojí na západním okraji obce Jirny ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrová budova nepravidelného půdorysu s třípatrovou věží v nádvorním průčelí a schodišťovým rizalitem. Ullmannova patrová přístavba na východní straně je k původnímu zámeckému objektu připojena spojovací chodbou. Na terase je kašna zdobená plastikou. Historie Koncem 17. století byl vybudován raně barokní zámek, který byl ve 40. a 50. letech 19. století přestavěn a rozšířen o přístavbu v historizujícím slohu s gotickými a renesančními prvky podle projektu architekta I. Ullmanna. V roce 1844 byl kolem zámku založen park. Některé zámecké místnosti vymaloval do roku 1847 Josef Navrátil. V roce 1940 poškodil zámek požár, poté byl však zámecký objekt rekonstruován. Po roce 1945 byl zámek upraven pro potřeby Akademie věd, ta jej však v nedávné době opustila a v současné době zde bydlí několik rodin. Zámecký park byl v posledních letech zpustošen. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jirny

Praha - Ctěnice Zámek

GPS poloha: 50°8'56.52"N 14°33'50.50"E

Barokní zámek se nachází v Praze-Ctěnicích (Praha 9). Zámek stojí v areálu hospodářského dvora. Zámek je dvoupatrový objekt kolem pětibokého nádvoří s mohutnou hranolovou vstupní věží s cibulovitou bání a Lucernou. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout zajímavou expozici kočárů. Historie Původní gotickou tvrz z 2. poloviny 14. století nechali Hrzánové z Harasova kolem roku 1550 rozšířit a přestavět na renesanční zámek, jehož objekty při hradní zdi byly otevřené arkádami. Za Windischgrätzů byl zámek ve 2. polovině 18. století barokně upraven. Později se majitelé zámku často střídali. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/praha-ctenice

Vinořský park. Rezervace

GPS poloha: 50°8'18.03"N 14°34'55.87"E

Přírodně krajinářský zámecký park, nyní nazývaný Vinořský park, je přírodní rezervací na ploše 34 ha. Zámecký park založili v první pol. 18. stol. Chotkové, na park navazovala obora. Ve druhé pol. 19. stol. byl park a obora upraveny v přírodně krajinářském stylu, ale barokní základ zůstal zachován. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Brandýs nad Labem-Stará Boleslav" Areál se rozkládá v několika vlhkých skalnatých roklích. Údolí Vinořského potoka s pískovcovými skalami, dubovými porosty, habry, javory a mokřadními olšinami. Stopy valů slovanského hradiště, zámecký rybník s ostrůvkem, ve skále vytesané lavičky a výklenky na místě zvané ,, Kamenný stůl." Parkem vede žlutá turistická značka Vinoř-Satalice. Ke značce se dostanete vlakem do Satalic, autobusem MHD 186 do Satalická obora nebo 259 a 375 Vinoř st. Vinořský hřbitov. Autor článku: Jaroslav Holas Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vinorsky-park

Proboštská jezera Jezero

GPS poloha: 50°12'18.59"N 14°39'14.41"E

Proboštská jezera leží v úrodné Polabské nížině, na sever od souměstí s bohatou historií Brandýs nad Labem ? Stará Boleslav, nedaleko pravého břehu řeky Labe. Jedná se o prostor po vytěžení štěrkopísku, který je spojený úzkým krčkem s Labem. Pláže jezera jsou písčité, v některých úsecích štěrkopísčité, někde i porostlé vegetací. Lokalitu vyhledávají v hojné míře milovníci windsurfingu. Na části území je i koupaliště (18 ha ? s hřištěm, kurty a dětským koutkem a s písčitou pláží) s přilehlou restaurací, parkovištěm a je tu i autokemping. Pořádají se zde různé kulturní akce i hudební festivaly. Nedaleko je i amatérské letiště Brandýsko-Staroboleslavského Aeroklubu Borek a golfový klub. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/probostska-jezera

Satalická bažantnice. CHKO

GPS poloha: 50°7'40.03"N 14°34'26.34"E

Satalická bažantnice vznikla v 18. stol.,jako patnáctihektarová obora, kde majitelé pěstovali jeleny a daňky a pořádali zde lovy. Dnes je to chráněná přírodní rezervace se starými dubovými, bukovými i jehličnatými stromy, vzácné druhy hmyzu, hnízdiště ptactva. Bažantnice je na severním okraji Prahy, asi třista metrů od stanice vlaku Praha - Satalice. Autobus MHD č. 186 stanice Satalická obora, jezdí z Černého mostu nebo Rajské zahrady, opačný směr je od metra Letňany. Vede tudy žlutá turistická značka ze Satalic do Vinoře. Autor článku: Jaroslav Holas Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/satalicka-bazantnice

Chrám Nanebevzetí Panny Marie Kostel

GPS poloha: 50°11'45.91"N 14°40'35.67"E

Monumentální chrám Nanebevzetí Panny Marie vznikl v letech 1617- 1675. Stavbu, na místě původního kostela z 11. století, provedl v raně barokním slohu italský stavitel Jacopo de Vaccani. Nejcennějším vybavením kostela je pozdně gotický reliéf Madony, vytepaný patrně před polovinou 15. století, ostatní zařízení kostela je převážně ze 17. a 18. století. Před kostelem je bronzová socha Krista Krále v nadživotní velikosti z roku 1935. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chram-nanebevzeti-panny-marie--1

Budova bývalé spořitelny Dům, budova

GPS poloha: 50°11'12.03"N 14°39'51.19"E

Nalézá se ve Staré Boleslavi na Mariánském náměstí a spolu s budovou Radnice tvoří dominantu náměstí. Budova bývalé spořitelny má na své fasádě velký freskový obraz. V horní části obrazu jsou sluneční hodiny. Sídlo Městského úřadu. web města Stará Boleslav: www.brandysko.cz Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Brandýs nad Labem-Stará Boleslav" Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/budova-byvale-sporitelny

Čelákovice Tvrz

GPS poloha: 50°9'52.24"N 14°45'6.65"E

Čelákovice leží v severovýchodní části okresu Praha- východ, 5 km jihovýchodně od Brandýsa nad Labem, na železniční trati Praha - Lysá nad Labem - Kolín a nedaleko od Dálnice D11. Tvrz slouží jako Městské muzeum a je v návštěvních hodinách přístupná veřejnosti. Čelákovická tvrz, jedna z nejlépe zachovaných ve středních Čechách, stojí v severní části města na skalní výspě nad levým břehem Labe v místech, kde archeologický průzkum prokázal existenci slovanského sídliště v druhé polovině 10. století a hradiště v 12. století. V písemných pramenech je město zachyceno teprve r. 1290 v listině Václava II. pro cisterciácký klášter sedlecký a brzy nato v listině biskupa Řehoře schvalující směnu statků mezi sedleckým klášterem a proboštem kapituly v Sadské. V žádném z nich se nepíše o tvrzi, která byl zřejmě krátce potom vybudována v místech bývalého slovanského hradiště. R. 1368 se stal majitelem tvrze František Rokycanský, původně staroměstský měšťan, který byl r. 1356 nobilitován s přídomkem z Okoře. Jeho dědicové drželi majetek přibližně do r. 1400, kdy je vystřídali rytíři z Cách, původně též pražský patricijský rod, který splynul se šlechtou. Po r. 1420 získal Čelákovice Beneš z Vartemberka, jenž je postoupil své sestře provdané za Alše Škopka z Dubé. Někdy v této době byla tvrz vypálena, podle nejnovější literatury r. 1421 husitskými vojsky, zatímco starší autoři to připisovali pánům podjednou a datovali až k r. 1430. Stavebně historický průzkum provedený začátkem 70. let 20. století ukázal, že tato původní gotická tvrz zaujímala dnešní jižní křídlo, které však bývalo o patro vyšší než dnes a jeho podlaha v přízemí byla přibližně jeden metr pod současnou úrovní, jak tomu nasvědčuje nález keramické dlažby ze 14. století. Dále bylo průzkumem zjištěno, že tvrz nezůstala v troskách až do druhé poloviny 16. století, jak se dosud tvrdilo, ale že byl brzy po zničení rekonstruována. Písemné prameny nedávají odpověď na otázku, kdo byl stavebníkem, zad ještě Aleš Škopek dosvědčený jako majitel až do r. 1443, nebo Bohuněk z Klinštejna v l. 1443 ? 1456, anebo některý z pánů z Michalovic, kteří byli vrchností do r. 1468. Tehdy nebo nejpozději za Jana Tovačovského z Cimburka r. 1483 musela být stvba zabezpečena a začínalo se rozšiřováním objektu o pozdější severní trakt, z něhož kolem r. 1500 již stála západní část. R. 1483 zdědila Čelákovice vdova po Janovi Tovačovském Johanka z Krajku, která r. 1513 statek odevzdala svému bratru Konrádovi, po němž jej r. 1542 zdědil jeho syn Arnošt. Jeho panství skončilo r. 1547, kdy byl pro účast v prvním stavovském odboji potrestán konfiskací části majetku. Čelákovice se tehdy staly královským komorním městečkem a zmínky o tvrzi načas mizí z pramenů, ač to byl počátek velké stavební i právní proměny v jejím vývoji. Vysvětlení lze vyvodit ze studie J. Honce, z níž vyplývá, že majetek ztratil charakter feudálního statku, neboť pozemky, poddané a feudální rentu a s tím související vrchnostenská práva si ponechala panovníkova komora. Tvrz jako pouhá stavba bez hospodářského zázemí se dostala do rukou nešlechtických majitelů, jejichž hlavním majetkem byl mlýn, jeden z největších a technicky nejdokonalejších v Čechách, a kteří si užíváním tvrze vytvářeli fikci rytířského sídla. Tyto tendence lze zjistit už u prvního z nich Jakuba Koutského, který je uváděn s přídomkem z Kostelce, ale byl to jen erbovní svobodník a jeho majetek se nikdy nestal svobodným rytířským statkem. Nepodařilo se to ani za jeho syna Jana Koutského, ač si r. 1562 vymohl od Ferdinanda I. privilegium, jímž byl jeho majetek prohlášen za výsadní statek; od placení peněžní renty ve prospěch brandýské vrchnosti však osvobozen nebyl. Privilegované postavení patrně vzbudilo zájem Jana Habartického z Habartic, císařského úřadníka na komorních velkostatcích, který tvrz koupil, r. 1578 dokončil její přestavbu i přístavby hospodářských budov a začal pro celý komplex užívat názvu Hradištko a později Hrádek, avšak jeho poddanský ráz tím nezměnil, a snad proto r. 1593 z Čelákovic odešel. Půdorys této tvrze, který zůstal dodnes nezměněný, tvoří dva obdélníky navazující na sebe částí podélných stran, přičemž severní trakt ustupuje poněkud k východu. Jiná však byla vertikální silueta stavby, neboť jižní trakt býval vyšší o jedno patro. Přízemí této části bylo zaklenuto valenou a hřebínkovou klenbou, místnosti v patře měly strop trámový nesený hranolovými pilířky. Zdivo bylo z lomového kamene, převážně opuky, masivní nárožní pilíře z pískovcových kvádrů, omítka byla se sgrafitem. Hospodářská stavební byla obehnána hradební zdí, dosud zachovanou na severovýchodní a jihozápadní straně dvora, kde se dochovala i renesanční brána. R. 1599 koupila majetek Marie z Valdštejna, rozená z Martinic a darovala jej staroměstské Jezuitské koleji, ale stavové darování zrušili, protože jezuité neměli v zemi inkolát. Krátce potom )r. 1617) se majitelkou stala Marie Magdaléna Trčková z Lípy, kterou v l. 1624 ? 1625 vystřídal Alexandr Jošt Haugvic z Biskupic, aniž se snažil o nějaké finanční vyrovnání; to zůstalo otevřené až do druhé vlny konfiskací po zavraždění Albrechta z Valdštejna. Třicetiletá válka přinesla druhé zpustošení, neboť statek byl drancován při každém průchodu vojska ať již císařského, nebo saského v l. 1631 ?1632 a švédského za vpádu Banérova r. 1639 a Torstensonova r. 1643 a 1645. Mezi tím r. 1642 vystřídal Haugvice Jindřich Jan Varlejch z Bubna, ale od r. 1652 tu byla opět nová vrchnost, Maxmilián z Valdštejna. V příštích třinácti letech se majitelé ještě čtyřikrát vyměnili, než r. 1665 koupila komplex Hrádku královská komora a připojila jej k panství Brandýs n. L. Tehdy byly budovy obnoveny, avšak již jen k hospodářským účelům. Bývalá tvrz byla doplněna přístavkem v jihovýchodní části, ale na druhé straně špatný stav základového a přízemního zdiva vedl k tomu, že r. 1730 bylo sneseno druhé patro jižního křídla, které tak nabylo své dnešní podoby. Rozprodejem majetku r. 1778 začala předposlední etapa stavebního vývoje objektu, a to etapa nejsmutnější. Již správa panství provedla bezohlednou adaptaci pro hostinské účely, při níž radikálně změnila vnitřní dispozici prostorů, dala probourat nová okna a ochudila stavbu o řadu cenný architektonických prvků. Noví majitelé v těchto drastických úpravách pokračovali po celé 19. století, až v r. 1904 za majitelky A. Vaňkové-Meixnerové Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Brandýs nad Labem-Stará Boleslav" objekt prodělal poslední přestavbu diktovanou komerčními hledisky. Tehdy jižní, nejstarší trakt ztratil starý vzhled, když byla podstatně zvětšena okna a opět pozměněna vnitřní dispozice. Drobné opravy z r. 1939 kromě opravy brány na této situaci nic nezměnily. Teprve po druhé světové válce byl proveden stavebně historický průzkum a vypracován projekt, podle něhož byl budově vrácen její původní ráz a byla přizpůsobena pro kulturní účely. Autor článku: Pavel Vítek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/celakovice--1

Kaple sv. Anny. Kaple

GPS poloha: 50°7'36.80"N 14°34'31.62"E

Kaple sv. Anny. Barokní kaple sv. Anny je malá obdélníková kaple, s obdélníkovou věžičkou a plochým stropem. Postavil ji asi Kilián Ignác Dienzehofer roku 1714, nedaleko vchodu do Satalické bažantnice. Autobus MHD 186 z Černého mostu nebo Rajské zahrady, z druhé strany ze stanice metra Letňany, stanice Satalická bažantnice. Stanice vlaku Praha-Satalice asi 300 m. Žlutá turistická značka do Vinoře přes bažantnici. Autor článku: Jaroslav Holas Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kaple-sv-anny

Městský hřbitov Hřbitov

GPS poloha: 50°11'20.82"N 14°39'25.77"E

Na městském hřbitově je nejstarší kamenná kaplička z roku 1680, která byla součástí původní kaple sv. Rosalie, jejíž současná podoba je od stavitele Ludvíka Láblera z roku 1880. Zajímavé jsou také empírové náhrobky pruských vojáků či sousoší od Ladislava Šalouna na hrobce továrníka Františka Melichara. Na brandýském hřbitově jsou pochovány některé významné osobnosti kulturního života např. spisovatel Emanuel Zítek, regionální historik a orientalista Justin Václav Prášek, spisovatel Eduard Petiška a další. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mestsky-hrbitov

Bývalá synagoga Dům, budova

GPS poloha: 50°11'17.24"N 14°39'26.55"E

Synagoga 250 m SZ od hlav. náměstí, v ul. Na potoce, při cestě ke komunálnímu hřbitovu. Postavena r. 1828- 29 na místě starších syn. (zničených požáry r. 1787 a r. 1827). Prostá klasicistní budova, mívala dvoupatrovou ženskou galerii. Bohoslužby do 2. svět. války, po osvobození adaptována na skladiště. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/byvala-synagoga

Čelákovice - Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel

GPS poloha: 50°9'58.56"N 14°45'10.04"E

Farní románský kostel Kostel Nanebevzetí Panny Marie z počátku 13. století. V husitských válkách vypálen a pobořen. Obnoven před rokem 1653. V letech 1712 - 13 rozšířen o nový presbytář strojicí apsid, o zákristii a předsíň. Poslední rozsáhlé úpravy ve druhé polovině osmnáctého století se týkaly především barokní úpravy interiéru. Kolem kostela je bývalý hřbitov, který připomínají dva figurální náhrobky zroku 1561 a 1581 a barokní márnice. Bývalý hřbitov je obehnán masivní zdí. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/celakovice-kostel-nanebevzeti-panny-marie

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Brandýs nad Labem-Stará Boleslav" Kostel Svatého Václava Kostel

GPS poloha: 50°11'40.79"N 14°40'20.58"E

Nepochybně nejznámějším místem Staré Boleslavi je bazilika sv. Václava. No počátku 10. století stál na jejím místě kostelík sv. Kosmy a Damiána, u něhož jak uvádí Kosmova kronika ? byl pravděpodobně 29. září 929 zavražděn kníže Václav. Na místě kostelíka založil Břetislav I. zděný kostel, dokončený v polovině 11. století. Z něho byla zachována pravděpodobně jen část Vrábské kaple, na niž je vyobrazeno zavraždění sv. Václava. Ve 12. století byla na místě tohoto kostela postavena trojlodní románská bazilika, která přes různé úpravy stojí dodnes. Uvnitř kostela je zajímavý Pašijový cyklus deseti obrazů ze 17. století. Jsou to repliky Škrétových obrazů. Unikátní je tzv. svatovojtěšská rukavice s vyšívanými obrazy, které pocházejí pravděpodobně ze 14. století. Ve Vrábské kapli je pískovcové sousoší z dílny Matyáše Brauna. Těsně vedle baziliky stojí drobná stavba, kostelík sv. Klimenta, která je nejstarší zachovanou stavbou ve Staré Boleslavi. Pochází z 11. století a má nejstarší nástěnné malby v Čechách, jejichž vznik se kladeš do doby kolem r. 1175. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-svateho-vaclava--2

Vrábí Tvrz

GPS poloha: 50°10'29.21"N 14°39'15.71"E

Vrábí je součástí Brandýsa nad Labem, vpravo od staré silnice směrem na Prahu. Bývalá tvrz je mohutná budova, která po ztrátě svého původního určení byla přestavěna na sýpku a nyní je v soukromém vlastnictví a slouží jako skladiště. Z Vrábí (v nejstarší době Vrabie, v 15. století i Brabie, od 16. století v dnešním znění) pocházel rytířský rod Vrábských nebo Tluksů z Vrábí, jehož první známí členové Rynard nebo Ryneš a Albrecht se připomínají už k r. 1360; v jejich jméně je zároveň první zmínka o Vrábí. Ve výčtu majetku ve Vrábí, z něhož věnovali r. 1397 bratři Jan a Aleš z Vrábí roční plat k oltáři ve Staré Boleslavi, není tvrz zmíněna a zprávy o ní chybějí ještě skoro půldruhého století. Teprve v zápisu Jana Vrábského z Vrábí z r. 1542 o poručenství nad jeho dětmi je v poslední vůli uvedena také vrábská tvrz. Vrábští vymřeli až v polovině 18. století, ale na Vrábí se rod tak dlouho neudržel. Pro účast Jana Vrábského na povstání proti Ferdinandovi I. bylo mu r. 1547 změněno svobodné panství na manství, a když potom jeho dědicové nesložili manskou přísahu, byl vrábský statek r. 1571 provolán za odumřelé léno. Potom byl sice poslednímu Vrábskému na Vrábí Hynkovi ponechán jako zástavní, ale r. 1586 jej od něho koupil císař Rudolf II. a připojil je k brandýskému panství. Další zprávy o tvrzi jsou až ze 17. století, kdy je již značně zpustlá. K obnově došlo (podle letopočtu nad vchodem) patrně v r. 1681. Jaroslav Schaller označuje r. 1788 vrábské sídlo jako Zámeček. Stručný popis Kouřimského kraje z r. 1794 je uvádí v seznamu Starých zámků dosud obyvatelných. Později (před r. 1844) byla budova přestavěna na sýpku a sloužila kontribučensko- obilnímu fondu, a když ztratila svou funkci, znovu chátrala. V padesátých letech 20. století byla zachráněna a využita jako skladiště. V konstrukci střech je dosud patrno původní členění objektu na vlastní střední stavení s bočními křídly postavenými kolmo na jeho osu; někdejší výtvarnou výzdobu stavby dosvědčily mohutné měděné chrliče v podobně dračích hlav a zbytky bosážového sgrafita s rostlinnou ornamentikou, které se objevily pod odpadlou omítkou severovýchodního nároží. Autor článku: Pavel Vítek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vrabi

Ovčáry - kostel sv. Václava Kostel

GPS poloha: 50°15'11.20"N 14°36'50.08"E

Prví písemné zmínky o kostele pocházeí z roku 1465. Od druhé poloviny 16. století se uvádí jako pustý. V roce 1674 byl z nařízení Bernarda Ignáce hraběte Bořity z Martinic výrazně upraven a znovu upravován byl také v roce 1819, 1880 i později. Uvnitř kostela je ve zdi zasazen náhrobní kámen Jiříka Luníkovského z Vraného a druhý rozpůlený se znakem ve věnci, ze zdi vylomený, patří slánskému měšťanu Hynku Branovskému. Oba jsou z roku 1551. Z hlavního oltáře sv. Václava se dochoval pouze fragment obrazu sv. Václava mezi dvěma anděly. O celkovou opravu chátrajícího objektu se zasadilo v roce 2003 město Slaný. Pravěké a starověké osídlení katastru osady dokládá v roce 1841 odkryté rozsáhlé pohřebiště s množstvím popelnic, hliněných nádob, parohů, zvířecích kostí a kamenného nářadí. U kostelíka byla také nalezena římská stříbrná mince císaře Hadriana Trajana. První zmínky o vsi jsou z roku 1277, kdy se ve výkazech slánského proboštství ostrovských benediktinů uvádí výnos z vinice v Ovčárech. I po obdarování nově založeného královského města Slaný (do roku 1305) zůstaly benediktinům 2 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Brandýs nad Labem-Stará Boleslav" lány a vinice v Ovčárech s osmi vinaři. Ves, jako taková se připomíná roku 1331. Po husitských bouřích, ve kterých ves hodně utrpěla, se zde postupně zakupovala slánská obec, buď sama nebo prostřednictvím jednotlivých měšťanů. Tak roku 1448 koupili slánští konšelé mlýn pod rybníkem v Ovčárech a roku 1465 dvůr v Ovčárech a poustky kolem něho i s Rybníčkem a dědinami za kostelíkem Ovčárským. Za účast při šmalkaldském povstání byla Slanému roku 1547 konfiskována mimo jiné ves Ovčáry a roku 1562 byly městu z konfiskátu v Ovčárech vráceny "dvory kmecí s platem, s Rybníčkem malým a kostelem pustým". Na přelomu 16.a 17.století patřily některé díly vsi také k sousedním Blahoticím a k panství Smečno. Po pobělohorských konfiskacích se ves spolu se Slaným stala majetkem smečenských Martiniců a ve třicetileté válce prakticky zanikla. Zdroj: KHPS aktualizováno: 15. 7. 2009 Autor článku: InfocentrumSlany Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ovcary-kostel-sv-vaclava

Stará Boleslav - Nádraží Ostatní

GPS poloha: 50°12'38.30"N 14°41'34.84"E

Nádraží ve Staré Boleslavi leží na trase Kolín - Litoměřice - Ústí nad Labem. Jde o budovu postavenou z neomítnutých cihel. Pokud si odmyslíte rok 2010 a přivřete oči, vrátíte se o 100 let později. Romantika! Možná, že tu kvetly i růže. Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stara-boleslav-nadrazi

Mariánské náměstí Náměstí

GPS poloha: 50°11'44.89"N 14°40'29.63"E

V jižním cípu Mariánského náměstí stával po mnoho století hrad. Často hostíval české panovníky. Když ve 12. století vyhořel, byl na jeho místě postaven hrad pevnější, v jehož zdech pobývali na loveckých výpravách množí čeští vladaři. Hrad byl zničen za husitských válek. Dodnes jej ? mimo obou kostelů ? připomíná brána při vstupu do náměstí. Brána (postavená roku 1351 na popud císaře Karla IV. ) byla původně dvoupatrová, teprve pozdější úpravou na sýpku vznikla tři podlaží. Brána je gotická, má lomené portály, průjezd je sklenut křížovou chodbou bez žeber. Východní brána byla až do roku 1934 jedinou komunikační spojkou s náměstím. Teprve tehdy byl probourán objezd. Dominantou Mariánského náměstí je chrám Nanebevzetí Panny Marie, který pochází ze začátku 17. století. Chrám zbudoval na podnět císařovny Anny vlašský stavitel Giaccomo de Vaccani ve slohu nejranějšího baroka. Původně na tomto místě stával kostelík Matky Boží a Panny Marie, zbudovaný asi koncem 11. století. Protože byl kostelík malý, byla za ním vybudována dřevěná kaplička, v níž byl umístěn reliéf Madony, vytepaný z tzv. korintského kovu. Na náměstí stojí i socha českého patrona sv. Václava od Stanislava Suchardy z počátku 20. století. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/marianske-namesti

Letiště Borek Letiště

GPS poloha: 50°12'41.95"N 14°39'31.39"E

Letiště Brandýsko- Staroboleslavského Aeroklubu se nachází na okraji lokality Proboštských jezer, v úrodné Polabské nížině, na sever od souměstí s bohatou historií Brandýs nad Labem ? Stará Boleslav, při obci Borek, nedaleko pravého břehu řeky Labe. Prvním impulsem k založení letecké činnosti v Brandýse nad Labem byla, tak jako u jiných vznikajících poválečných aeroklubů, v ČSR výzva v deníku Mladá Fronta a zprávy o zajišťování letecké techniky a materiálu po německé letecké organizaci u nás a možnost jejího získání z letiště Grunau. V létě roku 1945 se aktivity v Brandýse chopila skupina mladých nadšenců a začala debatovat a plánovat možnost, jak provozovat létání a leteckou činnost. Jmenovitě někteří z nich: Jaroslav Bernard, Ladislav Beneš, Jiří Král, Jaroslav Fleiberg, Dr.Jelen, voj.pilot Karel Šícha, František Piskáček, Karel Balíček, Jan Nedělka, Romeo Haspra - první brandýský plachtař a instruktor plachtění, Boris Kovařík, Zdeněk Dlouhý, Miroslav Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Brandýs nad Labem-Stará Boleslav" Černý, Jiří Nerger, Josef Urban, Josef Rezek, Žofka, Jandečka, Keltner, Záruba, Šulc, Novotný a mnoho a mnoho dalších. Letiště má travnatý povrch a v hangárech stojí většinou letouny typu ULLA, ale i některé další. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/letiste-borek

Čelákovice - Kamenný kříž Kříž

GPS poloha: 50°9'47.40"N 14°45'1.96"E

Kříž z pískovcového kamene před budovou radnice v Čelákovicích je dílem neznámého autora z roku 1823. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/celakovice-kamenny-kriz

Brandýs nad Labem - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 50°11'3.66"N 14°39'6.22"E

Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • vnitrostátní pokladní přepážka • čtečka in-karet • výdej in-karet • prostory pro cestující • integrovaný dopravní systém Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brandys-nad-labem-zeleznicni-stanice

Brandýs nad Labem - Informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 50°11'8.01"N 14°39'33.99"E

Informační centrum v Brandýse nad Labem se nachází v prostorech Městského úřadu na Masarykově náměstí. Provozní doba: duben - říjen po - ne 9:00 - 17:00 listopad - březen po - pá 9:00 - 17:00 sobota 9:00 - 13:00 Kontakt: Informační centrum Masarykovo nám.1 250 01 Brandýs nad Labem - Stará Boleslav tel: 326 909 188 fax: 329 909 171 e-mail: [email protected] web: www.infocentrum-brandysko.cz Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brandys-nad-labem-informacni-centrum

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Brandýs nad Labem-Stará Boleslav" Čelákovice zastávka - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 50°9'35.70"N 14°44'6.48"E

Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • integrovaný dopravní systém Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/celakovice-zastavka-zeleznicni-stanice

Čelákovice - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 50°9'32.26"N 14°45'17.86"E

Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • vnitrostátní pokladní přepážka • mezinárodní pokladní přepážka • čtečka in-karet • výdej in-karet • platba platební kartou • platba v eurech • WC • automat na jízdenky MHD • označovač jízdenek MHD • další obchody a služby • prostory pro cestující • integrovaný dopravní systém Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/celakovice-zeleznicni-stanice

Mochov zastávka - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 50°8'41.41"N 14°46'16.38"E

Zastávka vlaku Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mochov-zastavka-zeleznicni-stanice

Dřísy - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 50°14'32.69"N 14°38'4.96"E

Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • vnitrostátní pokladní přepážka • čtečka in-karet • výdej in-karet • prostory pro cestující • integrovaný dopravní systém Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drisy-zeleznicni-stanice

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11