ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM STARÁ BOLESLAV

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV POSOUZENÍ VLIVŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

zpracováno dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

červenec 2011

AMEC s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno, Czech Republic IČ: 26211564, DIČ: CZ26211564

ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU

Název dokumentu:

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

Zakázka:

C1072-11-0/Z02

Objednatel:

Arch.Design, s.r.o.

Účel vydání:

Finální dokument

Stupeň utajení:

Bez omezení

Vydání 01

Popis Finální dokument

Zpracoval

Kontroloval

Schválil

J. Nezvalová

R. Koukalová

P. Vymazal

Datum 22. 7. 2011

Předcházející vydání tohoto dokumentu musí být buď zničena nebo výrazně označena NAHRAZENO.

Rozdělovník:

4 výtisky + digitální verze Arch.Design, s.r.o. 1 výtisk archiv AMEC, s.r.o.

© AMEC s.r.o, 2011 Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení (tj. nad rámec použití v rámci daného procesu EIA) vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez výslovného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, firmy AMEC s.r.o.

FileName: SaveDate:

HVURU_Brandýs 9.8.2011

Zakázka/Dokument: C1072-11-0/z02

Strana: 1 z 46

AMEC s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno, Czech Republic IČ: 26211564, DIČ: CZ26211564

Zpracovatelé posouzení

Autorizovaná osoba:

Mgr. Jana Švábová Nezvalová, AMEC, s.r.o.,

Zpracoval:

Mgr. Jana Švábová Nezvalová

Datum zpracování:

27. 7. 2011

Na zpracování posouzení se podíleli: Pracovní tým AMEC s.r.o.: Mgr. Jana Nezvalová Ing. Radka Koukalová RNDr. Tomáš Bartoš, PhD.

Svitavy Brno Brno

tel.: 725 607 977 tel.: 725 607 974 tel.: 725 607 967

Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2003, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 9, registrovaným u společnosti Corel Corporation, a geografickým informačním systémem ArcGIS 9.0, registrovaným u společnosti ESRI.

FileName: SaveDate:


Zakázka/Dokument: C1072-11-0/z02

Strana: 1 z 46

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území

Obsah Zpracovatelé posouzení .............................................................................................................................1 Obsah ...........................................................................................................................................................3 PŘEHLED ZKRATEK ...................................................................................................................................4 ÚVOD ............................................................................................................................................................6 A. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí - dokumentace vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) ............................................................................................................................ 10 B. Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na lokality soustavy NATURA 2000 ......................... 15 C. Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech ................................................................................. 16 C.I. Horninové prostředí a geologie ................................................................................................... 16 C.II. Vodní režim ................................................................................................................................. 17 C.III. Hygiena životního prostředí ....................................................................................................... 19 C.IV. Ochrana přírody a krajiny .......................................................................................................... 22 C.V. Ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) a pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) ............................................................................................................................................. 22 C.VI. Veřejná dopravní a technická infrastruktura ............................................................................. 25 C.VII. Sociodemografické podmínky .................................................................................................. 25 C.VIII. Bydlení .................................................................................................................................... 28 C.IX. Rekreace ................................................................................................................................... 29 C.X. Hospodářské podmínky ............................................................................................................. 29 D. Předpokládané vlivy územního plánu na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území ................................................................................................................... 31 D.I. SWOT analýza............................................................................................................................. 31 D.II. Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území ............................................................. 33 Faktory ohrožující rozvoj území ......................................................................................................... 33 Návrh podnětů resp. opatření pro eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území .......................... 33 D.III.Vliv na posílení slabých stránek území ...................................................................................... 35 Faktory oslabující možnosti rozvoje území ........................................................................................ 35 Návrh podnětů resp. opatření pro posílení slabých stránek řešeného území ................................... 35 D.III. Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území .................................................... 35 Faktory zesilující možnosti rozvoje území.......................................................................................... 35 Návrh podnětů resp. opatření pro využití silných stránek a příležitostí řešeného území .................. 36 D.IV. Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území............................................................................. 36 Hodnoty řešeného území ................................................................................................................... 36 Návrh podnětů resp. opatření pro zachování a rozvoj hodnot řešeného území ................................ 36 E. Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování ........................... 37 E.I. Priority územního plánování na národní úrovni ........................................................................... 37 E.II. Soulad s nadřazenou ÚPD a rozvojovými koncepcemi na regionální i místní úrovni ................ 37 F. Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území - shrnutí ..................................... 41 F.I. Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území ........................... 41 F.II. Shrnutí základního přínosu územního plánu .............................................................................. 45

FileName: SaveDate:


Zakázka/Dokument: C1072-11-0/z02 Vydání: 01

Strana: 3 z 46


PŘEHLED ZKRATEK B(a)P CO ČHMÚ ČIŽP ČOV ČSN ČSÚ dB(A) EIA EK EU EVL EO HG CHKO CHLÚ CHOPAV ISO KO KÚ LBC LBK LV MCHÚ MMR MZe MŽP NEHAP NOx NRBK NRP NP OP OOP OPŽP ORP OZKO OŽP pH PHM PHO PM10 PO PP PRVK FileName: SaveDate:

benzopyren oxid uhelnatý Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí čistírna odpadních vod Česká státní norma Český statistický úřad ekvivalentní hladina hluku posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (angl. Environmental Impact Assessment) Evropská komise Evropská unie evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 ekvivalentní obyvatel hydrogeologie / hydrogeologický chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území chráněná oblast přirozené akumulace vod International Organization for Standardization komunální odpad krajský úřad lokální biocentrum lokální biokoridor limitní hodnota maloplošné chráněné území ministerstvo pro místní rozvoj ministerstvo zemědělství ministerstvo životního prostředí Akční plán zdraví a životního prostředí ČR oxidy dusíku nadregionální biokoridor národní rozvojový plán národní park ochranné pásmo orgán ochrany přírody Operační program životní prostředí obec s rozšířenou působností oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ochrana životního prostředí vodíkový exponent - veličina vyjadřující kyselost vodných roztoků pohonné hmoty pásmo hygienické ochrany tuhé znečišťující látky frakce do 10 µm (angl. Particle Matter) ptačí oblast soustavy Natura 2000 přírodní park Plán rozvoje vodovodů a kanalizací HVURU_Brandýs 27.7.2011


Strana: 4 z 46


PÚR PUPFL PZKO RBC REZZO ŘSD SEA SO2 SPŽP SÚ SUR ČR SVP SZÚ TKO TTP TZL ÚAP ÚP ÚPO ÚPD ÚP VÚC ÚSES ÚTP UZIS VD VKP VN VOC VÚC WHO ZCHÚ ZPF ZÚR ZVHS/ZVS ŽP

FileName: SaveDate:

Politika územního rozvoje pozemky určené k plnění funkce lesa Plán ke zlepšení kvality ovzduší regionální biocentrum registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší Ředitelství silnic a dálnic Strategical Environmental Assesment (posouzení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví) oxid siřičitý Státní politika životního prostředí České republiky Sídelní útvar Strategie udržitelného rozvoje České republiky Směrný vodohospodářský plán Státní zdravotní ústav tuhý komunální odpad trvalé travní porosty tuhé znečišťující látky územně analytické podklady územní plán územní plán města územně plánovací dokumentace Územní plán velkého územního celku Územní systém ekologické stability územně technické podklady Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR vodní dílo významný krajinný prvek vodní nádrž těkavé organické látky velký územní celek World Health Organisation – Světová zdravotnická organizace zvláště chráněná území zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje zemědělská vodohospodářská správa životní prostředí



Strana: 5 z 46


ÚVOD Předkládané posouzení vlivů konceptu územně plánovací dokumentace „Územní plán Brandýs nad Labem – Stará Boleslav“ na udržitelný rozvoj území je vypracováno ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Zpracovatel územního plánu firma ArchDesign zadala zpracování dokumentace vlivu územního plánu na životní prostředí a na udržitelný rozvoj území firmě AMEC, s.r.o. Nutnost zpracování této studie vychází z požadavku krajského úřadu Středočeského kraje, který v rámci projednávání návrhu zadání územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, požadoval v rámci koordinovaného stanoviska pod číslem jednacím 145783/2010/KUSK/OŽP/Mer ze dne 18. 10. 2010 posouzení vlivů územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav na životní prostředí. Ve výše zmíněném stanovisku Krajského úřadu bylo požadováno zpracovat vyhodnocení vlivů územního plánu ve fázi konceptu na životní prostředí (SEA dokumentace). Požadováno bylo rovněž předložit, pro účely vydání stanoviska SEA dle § 22 písm. e) zákona o posuzování vlivů, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území v souladu se stavebním zákonem. Na základě tohoto požadavku byla vypracována dokumentace - Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace „Územní plán Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, koncept“ na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zpracovaná řešitelským týmem firmy AMEC, s.r.o. pod vedením autorizované osoby Mgr. Jany Švábové Nezvalové. Po dokončení výše uvedené studie bylo zpracováno - Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace „Územní plán Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, koncept“ na udržitelný rozvoj území, v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Pořizovatelem ÚP je Městský úřad Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, odbor územního rozvoje a památkové péče. Zpracování posouzení proběhlo v květnu až červenci roku 2011. Podklady Základním podkladem pro zpracování posouzení byl koncept územního plánu a informace předané jeho zhotovitelem firmou Arch Design a pořizovatelem ÚP městským úřadem Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Další údaje byly získány během vlastního průzkumu místa předpokládaných změn funkčního využití a bylo využito informací z veřejných zdrojů v síti internet a archívu zpracovatele posouzení. Zpracovateli byly poskytnuty následující podklady: • Zadání územního plánu - textová a grafická část • Koordinované stanovisko KÚ Středočeského kraje k návrhu zadání územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav • Územně analytické podklady • Koncept územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (červenec 2011) Důvody pro pořízení nového územního plánu Brandýs nad Labem - Stará Boleslav V současnosti platný územní plán sídelního útvaru Brandýs nad Labem - Stará Boleslav byl schválen v roce 1997. Katastrální území Popovice u Brandýsa nad Labem a část k. ú. Stará Boleslav, kde je navržen obchvat, není v řešeném území platného územním plánem sídelního útvaru (ÚPSÚ), což přináší problémy při rozhodování v území. Komise rozvoje města doporučuje v novém ÚP řešit zejména komunikace a veřejná prostranství. Zabývat se vymezením nové občanské vybavenosti a doplněním dopravní a technické infrastruktury vzhledem ke koncepci rozvoje města. Dále komise doporučuje zpřehlednit územní plán v počtu regulativů oproti platnému ÚPSÚ. Dále dle §188 zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, je třeba do 31. 12. 2015 starou územně plánovací dokumentaci podle tohoto zákona upravit, jinak pozbývá platnosti, nebo pořídit a vydat územně plánovací dokumentaci novou.

FileName: SaveDate:



Strana: 6 z 46


Charakter a obsah územně plánovací dokumentace Návrhem koncepce ÚP se stabilizuje a podporuje současný význam a funkce města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav ve struktuře osídlení kraje. Historicky vzniklá urbanistická kompozice města bude zachována a dále rozvíjena zejména funkcemi bydlení, občanského vybavení a rekreace, výroby a skladování, a to v rozsahu zobrazeném v grafické části ÚP. Budou respektovány dominanty zastavěného území, stávající charakter sídla a hladina zástavby. Územní plán města navrhovaným řešením stabilizuje jeho charakteristické osídlení, nabízí plochy potřebné k jeho rozvoji a současně řeší nové využití ploch určených k obnově. Navržené řešení zohledňuje funkční využití ploch platného Územního plánu sídelního útvaru Brandýs nad Labem – Stará Boleslav z roku 1996 včetně jeho následujících schválených změn. Územní plán vymezuje nové plochy především pro bydlení, občanskou vybavenost a pracovní aktivity. Dále územní plán nabízí plochy pro rekreaci. Pro obsluhu nově navrhovaných zastavitelných ploch jsou doplněna veřejná prostranství a sídelní zeleň. Celková koncepce je založená na dvou samostatných městských centrech, která jsou rozdělena nivou řeky Labe, a jsou si navzájem rovnocenná. Rozvoj území města je v obou částech rovnoměrný, takže k novým plochám pro bydlení jsou vymezeny potřebné plochy občanského vybavení. Disproporci v množství ploch výroby v části Brandýs nad Labem vyrovnává přírodními plochami část řešeného území Stará Boleslav. Část Popovice je v rámci rozvoje zastavitelných ploch omezená a je zde podpořen charakter volné krajiny, především produkční. Niva řeky Labe je částečně ponechána jako produkční krajina s doplněním lesních ploch a je podpořen její rekreační potenciál po celé délce toku v rámci řešeného území. V rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití je územním plánem určena výšková hladina nové zástavby v souladu se zachováním a ochranou historických dominant. V hranicích městských památkových zón musí výšková hladina nové zástavby navazovat na výškovou úroveň stávající zástavby. Zástavba navazující na významná historická centra již není zvyšována. Územní plán neumožňuje zahušťovat centrum města a sídliště novou zástavbou stanovením minimálního zastoupení zeleně a nezpevněných ploch v plochách a pozemcích. Zástavba v okrajových částech je uvažována nízkopodlažní, v oddělených sídlech si zachová venkovský charakter. Řešení územního plánu chrání lesní pozemky a další zastavitelné plochy, nad rámec již v současnosti platných územně plánovacích dokumentací, na pozemcích PUPFL nenavrhuje. V rámci územního plánu je navržen územní systém ekologické stability (ÚSES) dle nových požadavků na koordinaci se zastavěným územím. Systém ÚSES je doplněn o přírodní, lesní plochy a smíšené plochy nezastavěného území, které tvoří „zelené prstence“ a „zelené klíny“ kolem města k zachování a zlepšování kvality prostředí především pro bydlení a rekreaci. Je navrženo využití území po těžbě štěrkopísků v lokalitě Proboštských jezer s upřednostněním ploch pro rekreaci hromadného celoměstského charakteru. Vymezením ploch nezastavěného území je podpořena možnost revitalizace malých vodních toků a ochrana údolních niv. Zastavitelné plochy nejsou vymezovány v aktivních zónách záplavového území. U plochy, které se nacházejí v záplavovém území, je navržena protipovodňová ochrana. Územní plán svým variantním řešením respektuje a stabilizuje přírodní památku Hluchov, která je zapojena do prvků ÚSES. Stávající plochy urbanizovaného území jsou doplněny rozvojovými záměry, které doplňují současně zastavěné území, nebo na něj bezprostředně navazují. Jejich počet a velikost je podložena také rozborem sociodemografických podmínek. Variantní řešení konceptu územního plánu Koncept územního plánu města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav je zpracován ve dvou variantách. Koncept ÚP variantně řeší rozvoj města pro počet trvale bydlících obyvatel a to jak rozsahem vymezených ploch pro bydlení, tak stanovenou intenzitou jejich využití: ve variantě 1 je to 23 749 obyvatel ve variantě 2 je to 25 331 obyvatel

Koncept ÚP měl variantně řešit prověření trasy přeložky silnice II. třídy 101 v k.ú. Brandýs nad Labem, což bylo v průběhu prací objednatelem odmítnuto z důvodu neefektivnosti řešení trasy a nepříznivých zásahů FileName: SaveDate:



Strana: 7 z 46


do krajinného rázu. V obou variantách je proto řešena trasa ve východní stopě, blíže ke kompaktní zástavbě. Významné rozvojové lokality jsou ve variantách konceptu ÚP v rámci urbanisticko-ekonomického hodnocení mezi sebou vzájemně vyhodnoceny z hlediska nákladnosti podmiňujících investic v rámci rozvojových ploch nebo jejich logických celků, zejména napojení na dopravní a technickou infrastrukturu, potřeby a dostupnost občanské vybavenosti ve vztahu k intenzitě využití ploch a dále z hlediska významu hodnocených ploch pro město a pro jeho další rozvoj. Tab.: Návrhové plochy varianta 1 Stabilizované plochy ha % 273,58 16% 11,04 1% 112,63 6% 45,85 3% 60,43 3% 71,96 4% 151,41 9% 726,91 42% 1012,61 58% 1739,52 100%

Souhrnně za využití Popis Bydlení Rekreace Občanské vybavení a specifické Smíšené obytné Dopravní a technická infrastruktura Výroba a skladování Veřejná prostranství Urbanizované plochy celkem Krajinné plochy celkem Celkem

Přestavbové plochy ha 1,52 0,00 6,86 0,87 0,00 7,56 1,94 18,75 1,22 19,97

% 8% 0% 34% 4% 0% 38% 10% 94% 6% 100%

Zastavitelné / návrhové plochy ha % 107,90 21% 4,10 1% 86,31 17% 22,38 4% 37,69 7% 18,43 4% 61,73 12% 338,54 67% 167,45 33% 506,00 100%

Plochy celkem ha 383,01 15,15 205,80 69,10 98,12 97,95 215,08 1084,21 1181,28 2265,49

% 17% 1% 9% 3% 4% 4% 9% 48% 52% 100%

Tab.: Návrhové plochy varianta 2 Souhrnně za využití Popis Bydlení Rekreace Občanské vybavení a specifické Smíšené obytné Dopravní a technická infrastruktura Výroba a skladování Veřejná prostranství Urbanizované plochy celkem Krajinné plochy celkem Celkem

stabilizované plochy ha 274,22 11,04 111,83 43,99 59,74 71,15 153,26 725,24 994,03 1719,27

% 16% 1% 7% 3% 3% 4% 9% 42% 58% 100%

Přestavbové plochy ha 2,73 0,00 6,14 2,53 0,00 7,56 1,92 20,87 1,22 22,10

% 12% 0% 28% 11% 0% 34% 9% 94% 6% 100%

zastavitelné / návrhové plochy ha % 118,68 23% 3,92 1% 85,73 16% 21,93 4% 38,60 7% 29,76 6% 62,18 12% 360,79 69% 163,33 31% 524,12 100%

plochy celkem ha 395,63 14,96 203,69 68,45 98,34 108,46 217,37 1106,90 1158,59 2265,49

% 17% 1% 9% 3% 4% 5% 10% 49% 51% 100%

Plochy pro bydlení a smíšené obytné území Nové plochy pro bydlení jsou vymezeny jednak v prolukách mezi stávající zástavbou a dále v návaznosti na tu stávající tak, aby bylo docíleno kompaktnosti zástavby jednotlivých sídel a zabráněno rozvolňování zástavby do krajiny. V rámci hromadného, rodinného a specifického bydlení jsou vymezeny lokality v Brandýse n. L.: doplnění a návrh zástavby mezi ulicemi Martinovská a Kralupská, západní část ulice Brázdimská, u Vinořského potoka, dostavba ulice Na Okraji, Dřevčická, Vrábí, jižní část ulice Královická k železnici. Ve variantě II jsou navíc navrženy plochy Martinovská severozápad a pod železnicí U Královic. Staré Boleslavi: u ulice Mělnická lokality Okrouhlík a Nad Pramenem, lokalita Mýtka, Josefa Truhláře, Na Panském, u dálnice Nad Praporcem a Dukelská k Novému Vestci. Popovice: západní a východní lokalita. Smíšené obytné území zajišťuje návaznost jednotlivých ploch pro bydlení na jejich okolí tak, aby bylo dosaženo žádoucí polyfunkčnosti území a současně plynulého přechodu na plochy, které mohou mít negativní vliv na bydlení. Nově jsou vymezeny v rámci ploch smíšených městských SM a komerčních SK lokality v Brandýse n. L.: doplnění konce zástavby při ulici Kralupská – Brázdimská a západojižní část ulice Augustina Lukeše. Stará Boleslav: u ulic Lhotecká-Třebízského, v okolí ulice Boleslavská a u dálnice Nad Praporcem. Plochy občanské vybavenosti FileName: SaveDate:



Strana: 8 z 46


Plochy občanské vybavenosti jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění a dostupnost, především od lokalit bydlení, a využívání staveb občanského vybavení a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich účelem. Nově jsou vymezeny lokality v Brandýse n. L.: Martinovská, Kralupská, Brázdimská, nad Vinořským potokem, pod nemocnicí, Pražská-Dřevčická, Zápská-Průmyslová. Ve Staré Boleslavi: mezi proboštstvím a Proboštskými jezery, na ostrově, pod Houšťkou, podél obchvatu II/331 Pod Pramenem-Mýtka-Boleslavská a u dálnice Pod Praporcem. Plochy pro rekreaci Využití ploch rekreace je v územním plánu určeno pro rekreaci v přírodním prostředí a vhodné doplňkové služby. Na území města se vymezují plochy pro rekreaci hromadnou RH a zahrádkářské osady RZ vázané na rekreační potenciál v území a zastavěné území. Nově jsou vymezeny lokality ve Staré Boleslavi: u Proboštských jezer, hiporehabilitační areál u výjezdu na Borek a doplnění zahrádek Lhotecká-Třebízského. Plochy veřejných prostranství Plochy veřejných prostranství P jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro umístění, rozsah a dostupnost především zastavěných a zastavitelných ploch a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich významem a účelem. Jsou určena především pro uliční koridory jako urbanistickou kostru území, volné veřejné plochy pro odpočinek, relaxaci nebo sport s možností umístění sídelní zeleně. Plochy dopravní a technické infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury silniční DS, železniční DZ a vodní DV jsou vymezeny pro využití pozemků dopravních staveb a zařízení, zejména z důvodu intenzity dopravy a jejich negativních vlivů, vylučuje začlenění takových pozemků do ploch jiného způsobu využití. V územním plánu jsou určeny především pro vymezení silničních koridorů jak regionálního, tak místního významu a pro zajištění prostupnosti území. Nově navržené plochy dopravy jsou určeny především pro přeložky silnic druhých a třetích tříd, které v současnosti negativně ovlivňují zastavěné především obytné území. Jedná se o přeložky silnic II/101 v Brandýse n. L., II/331 a II/610 ve Staré Boleslavi. Dále je variantně řešena plocha pro novou vozovnu autobusů. Plochy technické infrastruktury T jsou určeny pro zařízení nezbytná pro obsluhu území sítěmi a zařízeními technické infrastruktury včetně staveb protipovodňové ochrany. V územním plánu jsou to plochy pro rozšíření stávající čistírny odpadních vod, trafostanici 110/22 kV a protipovodňové valy v okolí řeky Labe. Plochy výroby Jsou vymezeny pro umisťování staveb a zařízení pro průmyslovou, živočišnou výrobu a výrobu elektrické energie, pro skladování a doplňkové služby. Využití ploch nesmí negativními hygienickými podmínkami ovlivňovat obytné území. Nefunkční nevyužívané plochy charakteru brownfields je nutno postupně revitalizovat. Forma revitalizace je navržena podle konkrétních podmínek dané struktury a územních souvislostí té které lokality. Územní plán nové plochy výroby navrhuje v návaznosti na potřebnou dopravní a technickou infrastrukturu, tj. nadřazené trasy silniční dopravy, železnice a přívod energií. Výroba je zastoupena plochami průmyslu a energetiky VP a lehké výroby VL. Nové plochy výroby a skladování jsou vymezeny v Brandýse n. L. v návaznosti na ulici Průmyslová a konec ulice Brázdimská. Ve Staré Boleslavi na výjezdu ulice Boleslavská u R10. Přestavbové plochy Plochy přestaveb jsou vymezeny v zastavěném území města a jsou určeny ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území. Jejich naplnění je upřednostněno před plochami zastavitelnými se stejným způsobem využitím. Jedná se o území určená pro rozvoj města, s předpokladem změn v účelu využití území případně zásadních změn prostorového uspořádání území. Plochy přestavby bez ohledu na stanovený způsob a účel jejich využití musí respektovat zásadu FileName: SaveDate:



Strana: 9 z 46


prostupnosti území a obslužnosti jednotlivých základních ploch veřejnou dopravní a technickou infrastrukturou. Nejvýznamnější plochy přestaveb se nachází v Brandýse n. Labem v severní části původního průmyslového areálu mezi ulicemi Pražskou – Tyršova - Augustina Lukeše. Ve Staré Boleslavi jsou to plochy U Přístavu, v okolí Mariánského náměstí a mezi Lhoteckou a Třebízského. Plochy zeleně Doplňují plochy veřejných prostranství a jsou určeny především pro veřejně přístupnou zeleň, plochy parků a izolační zeleň. Nově jsou vymezovány jako doplnění velkých obytných celků, odclonění ploch dopravy a výrobních ploch. Vymezení řešeného území Město Brandýs nad Labem - Stará Boleslav je souměstím dvou dříve samostatných měst, z nichž každé má svou bohatou historii. Město leží na obou březích Labe v úrodné Polabské nížině, což spolu s blízkostí hlavního města Prahy (cca 20 km) ovlivňuje vývoj území města. Řešené území města je vymezeno třemi katastrálními územími, a to katastrálním územím Brandýs nad Labem, Popovice u Brandýsa n. Lab. a Stará Boleslav o celkové výměře 2 265 ha. Město je obcí s rozšířenou působností pro 58 obcí, v nichž žilo 78,2 tis. obyvatel (2007). Stavební úřad se nachází v Brandýse nad Labem. Velikost katastrálního území je 2 265 ha, z toho lesní půda má výměru 177 ha. Město má 17 317 obyvatel (k 31.12.2010). Obr.: Situace širších vztahů s orientačním označneím dotčeného území:

FileName: SaveDate:



Strana: 10 z 46


A. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí - dokumentace vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) Návrh zadání územně plánovací dokumentace (ÚPD) byl předložen dle požadavků zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a požadavků §10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí dotčenému úřadu, kterým je Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí. Příslušný úřad vydal v rámci koordinovaného stanoviska k Návrhu zadání územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav závěr zjišťovacího řízení, jímž stanovil nutnost jeho posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí. Nutnost zpracování této studie vychází z požadavku krajského úřadu Středočeského kraje, který v rámci projednávání návrhu zadání územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, požadoval v rámci koordinovaného stanoviska pod číslem jednacím 145783/2010/KUSK/OŽP/Mer ze dne 18. 10. 2010 posouzení vlivů územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav na životní prostředí. Na základě koordinovaného stanoviska Středočeského kraje byla vypracována dokumentace Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace "Územní plán Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, koncept" na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zpracovaná řešitelským týmem firmy AMEC s.r.o. pod vedením autorizované osoby Mgr. Jany Švábové Nezvalové. Pořizovatelem ÚP je Městský úřad Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, odbor územního rozvoje a památkové péče. Zpracování posouzení proběhlo v květnu a červnu roku 2011. Údaje o současném stavu životního prostředí v dotčeném území jsou shrnuty v kapitole 2., vývoj životního prostředí bez provedení koncepce je popsán v kapitole 2.9. a vlivy koncepce jsou popsány v kapitole 3. V současnosti platný územní plán sídelního útvaru Brandýs nad Labem - Stará Boleslav byl schválen v roce 1997. Katastrální území Popovice u Brandýsa nad Labem a část k.ú. Stará Boleslav, kde je navržen obchvat, není v řešeném území platného územním plánem sídelního útvaru (ÚPSÚ), což přináší problémy při rozhodování v území. Komise rozvoje města doporučuje v novém ÚP řešit zejména komunikace a veřejná prostranství. Zabývat se vymezením nové občanské vybavenosti a doplněním dopravní a technické infrastruktury vzhledem ke koncepci rozvoje města. Dále komise doporučuje zpřehlednit územní plán v počtu regulativů oproti platnému ÚPSÚ. Dále dle §188 zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, je třeba do 31.12.2015 starou územně plánovací dokumentaci podle tohoto zákona upravit, jinak pozbývá platnosti, nebo pořídit a vydat územně plánovací dokumentaci novou. Posouzení vlivů na životní prostředí je samostatnou přílohou konceptu územního plánu, zde dále uvádíme základní závěry posouzení vlivů konceptu územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav na životní prostředí: Z celkového pojetí ÚP dospěl zpracovatel posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí k závěru, že při respektování výše uvedených podmínek a doporučení a za předpokladu, že bude udělen souhlas příslušného úřadu s odnětím ploch ze ZPF, ÚP Brandýs nad Labem – Stará Boleslav nevyvolá závažné střety s ochranou životního prostředí a veřejného zdraví. Z výše uvedeného důvodu doporučuje předloženou koncepci k realizaci včetně všech navržených ploch, za následujících podmínek: A. Podmínky souhlasného stanoviska 1.

Jižní obchvat Boleslavi – přeložka II/610 (Plocha Z94) bude veden ve druhé variantě řešení včetně ploch souvisejících.

2.

Rekreační zázemí Proboštských jezer (Plocha Z358_2) bude sledována ve druhé variantě řešení.

3.

V případě zásadní změny koncepce řešení využití Proboštských jezer ve fázi návrhu, bude toto řešení znovu podrobeno posouzení vlivů na životní prostředí např. ve formě pořízení změny územního plánu.

4.

Realizovat prvky nově vymezeného regionálního biokoridoru RK1152 včetně vložených biocenter v prostoru západně od Brandýsa nad Labem.

5.

Dále nesledovat plochu Z12 jako plochu s funkčním využitím pro bydlení, ale překlasifikovat ji na plochu lehké výroby resp. plochu smíšenou.

FileName: SaveDate:



Strana: 11 z 46


6.

V oblasti Vinořského potoka doporučujeme upřednostnit variantu 1 řešení konceptu územního plánu. Využití území je podmíněno zpracováním územní studie, v jejím rámci by mělo být zpracováno hydrologické posouzení lokality z hlediska plánované zastavěnosti a kapacity Vinořského potoka vůči přívalovým srážkám. Doporučujeme zajistit v maximální možné míře co největší podíl nezpevněných ploch a vyřešit retenci.

7.

Martinovská 1+2 – Nadále sledovat variantu 1 řešení prostoru rozvojové zóny Martinovská 2. Plochy je nutné prověřit pomocí územní studie a stanovit maximální míru zastavěnosti pozemků na základě hydrologické studie. Řešené území se v budoucnu rovněž stane poměrně výraznou dominantou s dosahem až do oblasti Proboštských jezer na druhém břehu řeky. V této souvislosti je třeba dbát na vhodné architektonické řešení umisťovaných objektů tak, aby nevznikaly nové nevhodné dominanty. V rámci zastavování všech souvisejících ploch v této části řešeného území je třeba v maximální možné míře zachovat stávající vzrostlou zeleň a realizovat navrhované prvky ÚSES na severním okraji plochy Martinovská 2.

8.

U ploch Z41, Z42, Z45, Z59, Z56, Z70, Z63, Z64, Z65, Z66 je třeba při umisťování obytných objektů dbát na jejich vhodnou orientaci na pozemku resp. dispozici pobytových místností např. ložnic, tak, aby nebyly obyvatelé vystavení nadměrné hlukové zátěži z přilehlých ploch i návrhových.

9.

Na Panském – v rámci prověření rozvojové oblasti územní studií zpracovat hlukovou studií pro šíření dopravního hluku z provozu po dálnici kalibrovanou autorizovaným měřením hluku a případně navrhnout protihluková opatření. Variantní řešení je z pohledu SEA srovnatelné

10. Mýtka – v rámci územní studie by bylo třeba zpracovat hydrologickou studii širšího souvisejícího území a na jejím základě stanovit podíl zpevněných resp. zastavěných ploch a volného terénu včetně kapacit kanalizace pro případy extrémních událostí např. přívalových dešťů. 11. Vymezit pás izolační zeleně na jižní straně plochy Z_23 za účelem odclonění od sousedící plochy přestavby P378. 12. V prostoru ploch Z23, Z24 a Z25 doporučujeme variantu řešení 1. 13. Z38+Z39 stanovit pravidla pro minimalizování kácení stávající zeleně. Při dalšími umisťování obytných objektů je třeba dbát na jejich vhodnou orientaci na pozemku resp. dispozici pobytových místností např. ložnic, tak, aby nebyly obyvatelé vystavení nadměrné hlukové zátěži z provozu po přilehlé železniční trati. 14. U Dálnice - V rámci prověření rozvojové zóny územní studií zpracovat hlukovou studií pro šíření dopravního hluku z provozu po dálnici kalibrovanou autorizovaným měřením hluku a případně navrhnout protihluková opatření. Vyřešit způsob zasakování resp. odkanalizování ploch. Variantní řešení je z pohledu SEA srovnatelné, avšak jako ideální varianta z pohledu SEA by se jevilo umístit plochy komerce na místo ploch lehké výroby tak, jak je to vymezeno ve variantě 2 a naopak. 15. 306_1/2+307_1/2 Nadále sledovat variantu II., která je jistým kompromisem a zachovává poměrně velkou část zeleného prostranství, jako plochy zeleně. 16. 263_1/2 resp. P3_1 Nadále sledovat variantu I., která nabídne plochy sportu. Nejvhodnější by však bylo zachovat v této ploše zelené prostranství. 17. P17_2 Plochy bydlení v bytových domech na místě stávající výroby – tato varianta je z pohledu SEA vhodnější nežli varianta 1, která v dané ploše ponechává výrobu, a to především vzhledem k sousedícím plochám bydlení. 18. 149 Rozsáhlá plocha sportu podmíněná územní studií. Plocha má výškovou hladinu zástavby 0, nachází se v aktivní záplavové zóně, není možné zde stavět trvalé stavby. Je třeba důsledně dodržovat zachování možností rozlivu povodně a zamezit výstavbě resp. rozsáhlému zpevňování terénu. Z hlediska variantního řešení je z pohledu SEA jednoznačně výhodnější varianta 2, díky vhodněji trasované komunikaci, vyhýbající se prostoru Přírodní památky Hluchov na jihu tohoto území. 19. 333 Dopravní plocha v severním oku dálniční křižovatky na R10. Při zastavování plochy je třeba vyřešit způsob odkanalizování. 20. V případě realizace staveb v navrhovaných funkčních plochách pro bydlení požadovat co nejnižší nevratný zábor zemědělského půdního fondu, tj. důsledně dodržovat územním plánem navržené

FileName: SaveDate:



Strana: 12 z 46


regulativy maximální zastavěnosti pozemků pro dané funkční využití a podílu veřejných prostranství v lokalitách. 21. Neumisťovat ve výrobních plochách navazujících na obytné území záměry s významnou emisí PM10, pachových látek či hluku, a to z technologických zdrojů, stejně jako vyvolanou dopravou. 22. Při zastavování ploch výroby resp. komerce je třeba volit vhodné přístupové trasy a charakter umisťovaných výrob tak, aby nedošlo k narušení pohody bydlení v souvisejících plochách bydlení. V další fázi projektové přípravy konkrétních staveb v rámci výrobních ploch vypracovat na základě konkrétních aktuálních informací o projektu a podmínkách v území hlukovou studii, dle případného požadavku KHS. Výrobní areály odclonit od okolí pásy izolační zeleně ze vzrostlých dřevin místně původního druhového složení. 23. V další fázi projektové přípravy stavby přeložky silnice II/331 resp. II/101 je třeba zvolit vhodné technické řešení tak, aby byla zachována prostupnost krajiny, především funkčnost biokoridorů a navrhnout a realizovat opatření proti ochraně obytné zástavby před hlukem.

B. Ostatní doporučení

1.

Ponecháváme na zvážení zpracovateli a pořizovateli územního plánu, zda plochy Z25_1, resp. část ploch Z25_2, Z23_2 a část plochy Z222 nevyužít pro realizaci zeleného veřejného prostranství propojeného do volné krajiny směrem k LBK 7, čímž by vznikl „zelený klín“ umožňující obyvatelům jihozápadní obytné zóny města, která v současné podobě neskýtá příliš mnoho veřejných prostranství, lepší možnosti zdravého trávení volného času a jakýsi přírodní okruh obklopující z jihu jednu z největších obytných zón řešeného území. Při zastavování přilehlých výrobních ploch je třeba učinit opatření tak, aby nedošlo k narušení pohody bydlení v souvisejících obytných plochách, především z hlediska hluku a znečištění ovzduší.

2.

Ponecháváme na zvážení zpracovateli resp. pořizovateli územního plánu další sledování plochy Z143 – zázemí hipoklubu plocha je umístěna zcela mimo stávající zastavěné území, její další sledování by způsobilo nevhodné rozptylování urbanizovaného území. Obdobně pro plochu Z352.

3.

Velikost a tvar stavebních pozemků v rámci navrhovaných ploch bydlení vymezovat tak, aby zůstala zachována struktura stávajícího zastavěného území.

4.

Při zastavování poměrně rozsáhlých ploch bydlení resp. ploch komerce a výroby citlivě volit hmotové i architektonické pojetí objektů a umístění na pozemku tak, aby nedošlo ke vzniku nových nevhodných dominant.

5.

Podél zemědělských komunikací resp. vodotečí v západní části katastru realizovat výsadbu navrhované doprovodné zeleně a pozemků za účelem omezení větné i vodní eroze půdy.

6.

Minimalizovat trvalé zábory půdy, zejména na půdách I. a II. třídy ochrany, stanovit maximální zastavěnost pozemků dle jednotlivých funkčních využití návrhových ploch.

7.

Postupně realizovat navrhovaná krajinotvorná a protierozní opatření - výsadbu navrhované zeleně a realizaci retenčních nádrží.

8.

Z důvodu předcházení a snížení zejména synergických vlivů ÚP na zemědělský půdní fond je nezbytné stanovit systém zaplňování jednotlivých funkčních ploch tak aby docházelo k postupné realizaci souvisejících funkčních ploch na základě jednoznačného prokázání potřeby dalších záborů a neexistence alternativní lokalizace projektu v již připravené resp. nevyužívané ploše.

9.

Při zastavování pozemků dosud sloužících jako sady či zahrady minimalizovat kácení vzrostlé zeleně, resp. doprovodných porostů podél vodotečí.

10. Výsadby realizovat z místně původních druhů dřevin. 11. V další fázi projektové přípravy konkrétních staveb v rámci výrobních ploch vypracovat na základě konkrétních aktuálních informací o projektu a podmínkách v území hlukovou studii, dle případného požadavku KHS.

FileName: SaveDate:



Strana: 13 z 46


12. V plochách navrhovaného bydlení přiléhajících k dopravním koridorům, resp. navrhovaným plochám výroby prokázat v rámci územního řízení před umisťováním staveb splnění hlukových limitů. 13. Neumisťovat ve výrobních zónách v blízkosti obytného území záměry s významnou emisí pachových látek, resp. prachu, a to z technologických zdrojů, stejně jako případnou vyvolanou dopravou. 14. Dále doporučujeme vyřešit vytápění objektů v rámci průmyslových zón resp. komerčních areálů centrálním zdrojem pro celou zónu. Pro vytápění bytových objektů doporučujeme využívat paliva a topidla s nízkou emisí škodlivin (např. plynové kotle). 15. V případě, že nebude celá rozloha nově navržených ploch plně využita, doporučujeme využívat dočasně nevyužitou plochu stávajícím způsobem z důvodů péče o krajinu. 16. Dominantní zdroje hluku v rámci jednotlivých výrobních areálů doporučujeme umisťovat na odvrácené straně směrem od obytných zón. 17. Z hlediska ochrany podzemních a povrchových vod je nezbytné zajistit dostatečnou kapacitu čištění odpadních vod. Nově navrhované lokality musí být odkanalizovány oddílnou kanalizační sítí v souladu s § 38 zákona č. 254/2001 Sb. Hodnoty znečištění u vypouštěných splaškových odpadních vod by měly odpovídat povoleným limitům kanalizačního řádu, aby funkčnost místních ČOV nebyla ovlivněna. 18. V rámci navazující projektové dokumentace je třeba navrhnout takový způsob odvodnění nově navrhovaných rozvojových lokalit, aby nebyly zhoršeny odtokové poměry, tzn. zachovat odtokový součinitel z předmětné plochy v souladu s § 27 zákona č. 254/2001 Sb. V rámci navrhovaných ploch musí být realizována opatření k maximálnímu zdržení dešťových vod na těchto pozemcích např. pomocí zasakovacích systémů resp. retenčních nádrží.

FileName: SaveDate:



Strana: 14 z 46


B. Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na lokality soustavy NATURA 2000

Územní plán nenavrhuje změny funkčního využití ploch v oblastech, které jsou součástí chráněných lokalit soustavy NATURA 2000. Dle stanoviska krajského úřadu Středočeského kraje k návrhu zadání územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, nemůže mít navrhovaný územní plán významný vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu vymezenou národním seznamem nebo vymezenou ptačí oblast. Z tohoto důvodu nebylo vyhodnocení vlivů územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav na lokality soustavy NATURA 2000 zpracováno.

FileName: SaveDate:



Strana: 15 z 46


C. Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech Vyhodnocení vlivů na stav a vývoj území bylo provedeno podle vybraných sledovaných jevů uvedených v § 4 odst. 1, písm. b) vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti. Vzhledem k tomu, že město samo nemá zpracovány územně analytické podklady bylo využito ÚAP správního obvodu města s rozšířenou působností a analytické části dokumentace SEA.

C.I. Horninové prostředí a geologie Geomorfologie Zájmové území se nachází dle geomorfologického členění ČR v následujících celcích: Provincie: Česká vysočina Subprovincie: Česká tabule Oblast: Středočeská tabule Celek: Středolabská tabule Podcelek: Českobrodská tabule pro k.ú. Brandýs nad Labem, Mělnická kotlina pro k.ú. Stará Boleslav Okrsek: Čakovická tabule pro k.ú. Brandýs nad Labem, Mělnická kotlina pro k.ú. Stará Boleslav Geomorfologický celek Středočeské tabule s fluviálním akumulačním reliéfem polabských kotlin a převládajícím erozně denudačním reliéfem nízkých tabulí kvartérního stáří se uplatňuje dvěma podcelky Mělnickou kotlinou a Českobrodskou tabulí. Z Mělnické kotliny zabíhá na území část okrsku Staroboleslavská kotlina s akumulačním reliéfem údolních niv a plošin nízkých teras (do relativní výšky kolem 10 m nad hladinami řek). Českobrodská tabule zabírá území mezi labským údolím u Brandýsa nad Labem a Labem a severovýchodním okrajem Pražské plošiny. Tvoří převážně homogenní plošinný reliéf kvartérního stáří na cenomanských pískovcích a denudačních zbytcích spodnoturonských písčitých slínovců a spongilitů (opuk), na značné části povrchu s pokryvem spraší. Povrch se od J k JZ mírně sklání k S až SV a je nezřetelně rýhován mělkými údolími, které se směrem k labskému údolí mírně prohlubují s příkřejšími levými svahy odkrývajícími proterozoické a ordovické podloží svrchnokřídových hornin. Geologie Řešené území Stará Boleslav je z geologického hlediska součástí geologického regionu kvartér Českého masivu, typ hornin sediment nezpevněný, horniny hlína, písek štěrk. Řešené území Brandýs nad Labem je z geologického hlediska také součástí geologického regionu kvartér Českého masivu, typ hornin sediment nezpevněný, horniny pískovec křemenný, jílovitý, glaukonitický, dále také křemenný pískovec černé břidlice a písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment. Surovinové zdroje V zájmovém území se vyskytuje rozsáhlé ložisko štěrkopísků Borek - Brandýs nad Labem. Území se nachází na pravém břehu Labe v k.ú. Stará Boleslav a je nutné jej respektovat. Konceptem řešení nedojde k dotčení dobývacích prostorů nebo ložiskových území nerostných surovin, revitalizace oblasti Proboštských jezer a její další využití bude probíhat po ukončení těžby. V návrhu řešení nejsou navrženy žádné nové plochy pro těžbu nerostných surovin. V předmětné lokalitě se nenacházejí žádné evidované sesuvy.

FileName: SaveDate:



Strana: 16 z 46


C.II. Vodní režim Povrchová voda Členění z vodopisného hlediska: • hlavní povodí řeky Labe 1-00-00, • povodí řeka Labe od Jizery po Vltavu 1-05-04 • dílčí povodí řeka Labe (od Jizery po Vltavu) 1-05-04-009/00 a 1-05-04-005/0, Vinořský potok 1-05-04008/0 Labe je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, protéká Německem a ústí do Severního moře. Je celkem 1 154 km dlouhá. Vinořský potok pramení v PrazeKbelích a protéká Brandýsem nad Labem, kde se vlévá zleva do Labe. V dotčeném k.ú. Brandýs nad Labem - Stará Boleslav je na řece Labe vyhlášeno záplavové území CZ020931 a 100000247. Obr.: Vymezení záplavového území na toku Labe (pro Q100 ) (zdroj www.vuv.cz)

V posuzovaném území se dále nachází vodní plocha Proboštské jezero (severně od města) a Hrušovský rybník (západně od Brandýsa nad Labem). Posuzované území není součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Katastrální území 1 Brandýs nad Labem (609048) a Stará Boleslav (609170) leží ve zranitelné oblasti dle NV č. 103/2003 Sb. Podzemní voda Řešené území náleží k hydrogeologickému rajónu svrchní vrstvy č. 1172 - Kvartér Labe po Vltavu, povodí Labe, dílčí povodí Horní a střední Labe. Dále území náleží k rajónu základní vrstvy č. 4510 Křída severně od Prahy a č. 4521 Křída Košáteckého, rajóny jsou vymezeny povodí Horního a středního Labe - Labe od Jizery po Vltavu.

1

Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. FileName: SaveDate:



Strana: 17 z 46


Kvartérní fluviální sedimenty v širší oblasti vytvářejí nejvýznamnější hydrogeologickou strukturu. Jedná se o písky jemno až hrubozrnné, ve spodních partiích s příměsí drobného, ojediněle i hrubšího štěrku. Na bázi jsou místy i vrstvy písčitých štěrků. Při povrchu jsou písky zahliněny. S přibývající hloubkou jílovité složky ubývá. Na podzemní vodu je území bohaté, zejména v místech s mocnější vrstvou zvodněných písků a štěrkopísků. Hladina podzemní vody je volná, pohybuje se okolo 2 m pod terénem v přímé závislosti na kolísání hladin povrchových vod v tocích. Propustnost je průlinová. Podzemní voda je využívána z jímací oblasti Kárané (dílčí zdroj pro zásobování Prahy pitnou vodou). V řešeném území je vymezeno pásmo hygienické ochrany vod Kárný, které se nachází východně až severovýchodně od Staré Boleslavi, okraj pásma začíná hned za zastavěnou části Staré Boleslavi. V oblasti je vyvinut mělký kolektor podzemní vody. Hladinu podzemní vody očekáváme v hloubce od 1,5 – 5 m pod povrchem terénu. Tato mělká zvodeň bude v úzké komunikaci s vodním režimem povrchových vod. Kvalita a kvantita tohoto zvodnění bude záviset na kvalitě a kvantitě povrchových vod. Vzhledem k předpokládané úzké komunikaci hydrologických a hydrogeologických poměrů je nutné tyto dvě oblasti řešit společně. Vyvolaným vlivem je změna kvalitativních a kvantitativních parametrů vodního režimu. V současné době jsou známy pouze plánované využití ploch, bez přesnější specifikace jednotlivých záměrů. Změna hydrogeologických podmínek v oblasti může nastat při: • Změně hydrologických poměrů • Při výstavbě čerpacích či zasakovacích vrtů (studny) • Při zásahu do horninových vrstev, které jsou kolektorem podzemních vod (např. o odtěžením / skrývkou kolektoru v celé jeho mocnosti, o výstavbou takových podzemních objektů, které by tvořili hradbu ve směru proudění podzemní vody Změna hydrologických podmínek v oblasti, která vyvolá i změnu hydrogeologických podmínek může nastat při: • změně infiltračních podmínek jako je např. odvod dešťových vod do kanalizačního řádu, výstavba rozsáhlých zpevněných ploch, • změně kvalitativních parametrů vod povrchového odtoku (např. při používání chemického posypu či soli při zimní údržbě silnic), • dotaci povrchových vod antropogenně ovlivněnými vodami, jako je např. vypouštění odpadních vod do vod povrchových, • vytvářením kořenových čistíren odpadních vod. Koncept územního plánu v obou variantách řešení bude znamenat významné zvýšení podílu zpevněných ploch a rozsáhlé stavební aktivity v delším časovém horizontu. Ty by ve výsledku mohly výrazně změnit současný poměr nezastavěných a volných ploch. Zastavování návrhových ploch by mělo být realizováno s ohledem na co největší míru zachování současných hydrologických poměrů v území. Zejména velké rozvojové zóny doporučujeme podmínit zpracováním hydrologické studie souvisejícího území a na jejím základě, stanovit maximální podíly zpevněných ploch a způsob hospodaření především s dešťovými vodami. Cílem je v maximální míře zadržet extrémní stavy např. v podobě přívalových dešťů a zároveň i neomezovat dotaci podzemních vod. Koncept řešení z hlediska protipovodňové ochrany respektuje základní zásadu neumisťovat zastavitelné plochy do záplavových území, zároveň se snaží o revitalizaci nivy Labe, především v oblasti Houšťky a ve výhledovém stavu rovněž o adekvátní využití oblasti Proboštských jezer. V tomto ohledu jsou principy udržitelného rozvoje konceptem územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav respektovány.

FileName: SaveDate:



Strana: 18 z 46


C.III. Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší V zájmovém území se provádí soustavné sledování kvality ovzduší, proto pro popis stávající úrovně imisní zátěže byly využity údaje z měření na stanici imisního monitoringu ČHMÚ č. 1492 - Brandýs nad Labem, která představuje stanovení reprezentativních koncentrací pro osídlené části území. S ohledem na charakter lokality tedy předpokládáme, že se stávající imisní zátěž v hodnoceném území pohybuje na popisované úrovni. Uváděné údaje reprezentují výsledky měření za rok 2009. Tab.: Naměřené hodnoty imisní zátěže v hodnoceném území (2009) – významné škodliviny Brandýs nad Labem (Praha - východ) -3

průměrná roční koncentrace (µg.m ) hodnota ročního imisního limitu IHr (µg.m-3)

NO2

PM10

22,2

22,1

40

40

maximální naměřená 24hodinové koncentrace (µg.m-3)

78,7

142,0

datum naměření maxima v daném roce

14.1.

14.1.

hodnota 24hodinového imisního limitu IHd (µg.m )

-

50

počet překročení limitní hodnoty (případů za rok)

-

28

-3

povolený počet překročení limitní hodnoty maximální naměřená hodinové koncentrace (µg.m-3) datum naměření maxima v daném roce

35 -

-

-

-

hodnota hodinového imisního limitu IHd (µg.m-3)

200

-

počet překročení limitní hodnoty (případů za rok)

-

-

12

-

povolený počet překročení limitní hodnoty

Oxid dusičitý (NO2) Jak je z výše uváděných hodnot zřejmé, u oxidu dusičitého nebylo na uvedených stanicích zaznamenáno překročení imisních limitů. Citované stanice naměřily v roce 2009 u oxidu dusičitého roční průměrnou koncentraci přibližně na úrovni -3 do 55,5 % imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LVr=40 µg.m ). Naměřená 24hodinová maxima -3 dosahovala hodnoty 78,7 µg.m . Tuhé znečišťující látky frakce PM10 Jak je z výše uváděných hodnot zřejmé, u tuhých látek nebylo na uvedených stanicích zaznamenáno překročení imisních limitů. Citovaná stanice naměřila v roce 2009 u PM10 roční průměrnou koncentraci -3 přibližně na úrovni do 55,3 % imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LVr=40 µg.m ). Naměřená 24hodinová maxima dosahovala nadlimitních hodnot avšak limitní četnost (35 případů za rok) nebyla na lokalitě překročena. Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Území v působnosti Městského úřadu Brandýs nad Labem - Stará Boleslav nepatří dle sdělení MŽP č. 6, uveřejněném ve věstníku MŽP částka 4 z dubna 2010, mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Na 10,3 % území v působnosti Městského úřadu Brandýs nad Labem - Stará Boleslav je překročen cílový imisní limit pro benzo(a)pyren. Klimatické faktory Vymezené území leží dle E. Quitta v teplé klimatické oblasti T2 s následující charakteristikou: T2 - dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Další klimatické údaje uvádíme v tabulce:

FileName: SaveDate:



Strana: 19 z 46

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území Tab.: Klimatologická charakteristika území T2

Číslo oblasti Počet letních dnů

50až 60

Počet dnů s průměrnou teplotou 10° a více

160-170

Počet mrazových dnů

100-110

Počet ledových dnů

30 až 40

Průměrná teplota v lednu

-2 až -3

Průměrná teplota v červenci

18 až 19 8 až 9

Průměrná teplota v dubnu

7 až 9

Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více

90 -100

Srážkový úhrn ve vegetačním období

350-400

Srážkový úhrn v zimním období

200-300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

40 až 50

Počet dnů zamračených

120-140

Počet dnů jasných

40 až 50

Hluk Hlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož hygienické limity včetně limitů pro chráněné venkovní prostory stanoví prováděcí právní předpis (nařízení vlády č. 148/2006). Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou využívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Rekreace zahrnuje i využívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím, nájmem resp. podnájmem bytového či rodinného domu nebo bytu v nich. V chráněných vnitřních prostorech staveb by mělo být dosaženo max. intenzity hluku 40 dB ve dne, resp. 30 dB v noci. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku (hygienické limity) v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb jsou (v souladu s nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací) následující: Pro hluk z provozoven: LAeq,8h = 50 dB v denní době (pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin v období mezi 6:00 až 22:00 hodinou), LAeq,1h = 40 dB v noční době (pro nejhlučnější 1 hodinu v období mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro hluk z dopravy: LAeq,16h = 55 dB v denní době (pro celé období, tj. 16 hodin, mezi 6:00 až 22:00 hodinou), LAeq,8h = 45 dB v noční době (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích: LAeq,16h = 60 dB v denní době (pro celé období, tj. 16 hodin, mezi 6:00 až 22:00 hodinou), LAeq,8h = 50 dB v noční době (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou). 1

Pro starou hlukovou zátěž z dopravy na pozemních komunikacích: LAeq,16h = 70 dB v denní době (pro celé období, tj. 16 hodin, mezi 6:00 až 22:00 hodinou), LAeq,8h = 60 dB v noční době (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro hluk ze stavební činnosti: LAeq,14h = 65 dB pro období od 7:00 do 21:00 hodin. LAeq,1h = 60 dB pro období od 6:00 do 7:00 a od 21:00 do 22:00 hodin.

1

tj. pro stav hlučnosti, který vznikl v území "historicky" (do 31. prosince 2000).

FileName: SaveDate:



Strana: 20 z 46


Stávající hluková situace v hodnoceném území je dle strategických hlukových map dána zejména provozem na komunikaci R10, míjející město z východní strany a dále provozem na silnicích druhé třídy především II/331 a II/101. Podél těchto komunikací dochází k překračování hlukových limitů Tato problematická situace je v územním plánu řešena vymezením koridorů pro přeložky silnice II/331 a II/101 resp. II/610 mimo hustě obydlené území a vhodně situovanými návrhovými plochami v blízkosti dálničního tělesa. Obytná zástavba by měla být v budoucnu chráněna před negativními účinky hluku z provozu na těchto komunikacích. Obr.: Hluková mapa Stará Boleslav (zdroj: ministerstvo pro místní rozvoj)

Veřejné zdraví Hlavní škodlivý vliv v území má automobilová doprava, z hlediska zdravotních rizik působí hluk z provozu motorových vozidel a znečišťování ovzduší jako důsledek emisí výfukových plynů. K hlavním škodlivinám, emitovaným automobilovým provozem do vnějšího ovzduší patří: • oxid uhelnatý (CO) • oxidy dusíku (NOX) - směs oxidu dusičitého (NO2) a oxidu dusnatého (NO) • oxid dusičitý (NO2) • prach (PM10) • benzen (C6H6), představitel cyklických uhlovodíků s karcinogenními účinky Mechanizmus negativních účinků uvedených škodlivin na lidské zdraví je velmi složitý. Provoz na komunikacích v řešených katastrech nebude významně ovlivněn. Řešené území je situováno v rovinném terénu. Blízké okolí je intenzivně zemědělsky obhospodařováno. K rekreačním účelům slouží řada sportovních zařízení a rovněž oblast Proboštských jezer. V posuzovaném případě nejsou z hlediska ochrany obyvatelstva navrhovány žádné funkční plochy, jež by, vzhledem k navrženým podmínkám využití území, mohly mít významně negativní vliv na veřejné zdraví. Z hlediska možného ovlivnění obyvatelstva emisí hluku resp. znečištěním ovzduší působením nových zdrojů lze konstatovat, že ÚP neumisťuje do obytného území města zdroje znečištění ve formě rozsáhlé FileName: SaveDate:



Strana: 21 z 46


průmyslové či jiné výroby, jež by mohla významně znečišťovat ovzduší emisemi či zápachem, za předpokladu dodržení navrhovaných podmínek využití území pro výrobní plochy. V dlouhodobém horizontu lze očekávat mírné zvýšení intenzity dopravy realizací územního plánu, které však nebude významně zatěžovat zastavěné území města. Podstatně pozitivním vlivem na veřejné zdraví bude především realizace obou „obchvatů“ města – přeložek silnice II/101 a II/331 a částečně i přeložky II/610, a tím i převedení tranzitní a nákladní dopravy mimo centrum souměstí a hustě obydlené území. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že v případě realizace navrhovaných opatření viz SEA. nedojde k závažnějšímu ovlivnění území z hlediska veřejného zdraví a vlivu na obyvatelstvo. Domníváme se tak, že z vlastní koncepce nevyplývají při správné realizaci významné negativní vlivy na veřejné zdraví. Pozitivní vliv na veřejné zdraví obyvatel bude mít rozsáhlá výsadba veřejné zeleně a izolačních pásů zeleně. Tato izolační zeleň hraje významnou roli při eliminaci prašnosti v řešeném území, a to snížením šíření sekundární prašnosti jak ze značně zatížených komunikací, tak z intenzivně zemědělsky obhospodařovaných pozemků. V souvislosti s uvedenými skutečnostmi je z hlediska ochrany zdraví a pohody obyvatelstva vyloučeno i nepříznivé ovlivnění obyvatel, za předpokladu důsledného uplatňování regulativů pro využití jednotlivých návrhových ploch tak, jak je územní plán navrhuje. Jedná se především o regulativy týkající se umisťování obytných objektů v plochách, jež mohou být potenciálně zatíženy hlukem. Při řízeních o umisťování výrob v řešených plochách bude nezbytné prokázat splnění hlukových resp. imisních limitů dle požadavků Krajské hygienické stanice.

C.IV. Ochrana přírody a krajiny Územní plán nenavrhuje změny funkčního využití ploch v oblastech, které jsou součástí chráněných lokalit soustavy NATURA 2000. Dle stanoviska krajského úřadu Středočeského kraje k návrhu zadání územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav byl vyloučen významný vliv na evropsky významné lokality resp. ptačí oblasti soustavy Natura 2000. Ve výše zmíněném koordinovaném stanovisku krajského úřadu Středočeského kraje k návrhu zadání územního plánu Brandýs nad Labem se dále uvádí z hlediska ochrany přírody a krajiny následující: Z předloženého návrhu je prozatím patrné možné ohrožení přírodní památky Hluchov a narušení funkčnosti prvku územního systému ekologické stability (nadregionálního biokoridoru K 10 Labe) v souvislosti s rozšířením vodní dopravy (rezerva pro výstavbu 2. plavební komory). Dále narušení stability regionálního biocentra Proboštské rybníky, kde je navrhováno nové využití ploch současné a budoucí těžby štěrkopísku a omezení funkčnosti regionálního biokoridoru Na Vinořském potoce – K 10 v souvislosti s plánovanou přeložkou silnice II/101 v jeho těsné blízkosti či revitalizací Vinořského potoka. S ohledem na možné střety návrhu zadání s ochranou zvláště chráněných druhů upozorňujeme, že v místech přeložky silnice II/101 byl dle nálezové databáze, kterou má orgán ochrany přírody k dispozici, zaznamenán výskyt zvláště chráněné rostliny – křivatce českého a na lokalitách v blízkosti Proboštských rybníků, kde zadání navrhuje nové využití ploch současné a budoucí těžby štěrkopísků, stejný zdroj uvádí výskyt nejrůznějších zvláště chráněných druhů, hlavně obojživelníků a ptáků. V souvislosti s rozšířením plavební cesty na Labi pak upozorňujeme na výskyt kapra obecného, velevruba malířského a škeble rybničné v tomto vodním toku. V další fázi vedoucí ke schválení předmětného územního plánu, je proto nutné upřesnit podobu a rozsah jednotlivých změn, aby orgán ochrany přírody mohl na základě zcela konkrétních podkladů zhodnotit možné ohrožení zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů nalézajících se v řešeném území. Výše uvedené stanovisko krajského úřadu bylo vzato v úvahu v rámci posouzení vlivů územního plánu na životní prostředí a vyhodnocení se zaměřilo na zde zmíněné problémy. Přírodní památka Hluchov se nachází na břehu Labe mezi městy Brandýs nad Labem a Stará Boleslav. Přestože je území kvůli své poloze pod silným tlakem jak veřejnosti (zvýšená návštěvnost, drobný odpad), tak různých investičních záměrů vztahujících se k provozu města, zachovala se zde poměrně typická společenstva lužních lesů údolních niv velkých toků. Ve stromovém patře jsou nejvýraznější věkovité duby letní (Quercus robur), zejména ve východní starší části mající pralesovitý charakter. Dále jsou zastoupeny jilmy (Ulmus laevis a Ulmus minor), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa malolistá (Tilia cordata), javor mléč (Acer campestre), topoly (Populus nigra a Populus alba) a další. FileName: SaveDate:



Strana: 22 z 46


V bylinném podrostu je bohatě vyvinut jarní aspekt se sasankou pryskyřníkovitou (Anemone ranunculoides), dymnivkou dutou (Corydalis cava), křivatcem žlutým (Gagea lutea), česnekem medvědím (Allium ursinum), orsejem jarním (Ficaria bulbifera) nebo sasankou hajní (Anemone nemorosa). Součástí chráněného území (resp. jeho ochranného pásma) je také mrtvé labské rameno, v jehož litorálním pásmu je možné najít některé zajímavější druhy jako šmel okoličnatý (Butomus umbellatus) nebo kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus). Nesporně nejatraktivnější je zde v době květu populace stulíku žlutého (Nuphar lutea). Koncept územního plánu resp. jeho varianta 1 tak, jak je navrhována by znamenala dílčí zásah do prostoru přírodní památky Hluchov, a to návrhem plochy Z94_1 jižním obchvatem centra Staré Boleslavi, který v této variantě vede podél kapitulních zahrad a ústí v prostoru vodní plochy na severní straně PP. Tuto variantu řešení komunikace doporučujeme nadále nesledovat. Realizací územního plánu, pokud bude nadále sledována varianta 2 řešení v prostoru přírodní památky Hluchov, nedojde k významnému zásahu do přírodní památky, v dotčeném prostoru jsou navrhovány protipovodňové hráze za účelem ochrany ČOV a přilehlé zástavby před povodněmi a smíšené obytné plochy a plochy bydlení na místě stávajících nezastavěných ploch mimo lesní porosty chráněné jako přírodní památka Hluchov. V případě, kdy by při konkrétním stavebním záměru v tomto a širším souvisejícím území (plochy Z148_1, 148_2, 219_1, Z325, P7, P6 a výstavbě protipovodňových hrází, resp. komunikace obsluhující plochu sportu v přírodním prostředí v obou variantách) by došlo k zásahu do porostů je třeba požádat orgán ochrany přírody o povolení. Z hlediska variantního řešení konceptu územního plánu v případě prostoru v oblasti Hluchova dáváme přednost variantě řešení 2, v rámci níž je vhodněji vedena nově navrhovaná komunikace, která se v této variantě nijak nedotkne prostoru Hluchova a předpokládaná doprava bude rovněž převedena vzhledem k přírodní památce ve vzdálenější variantě. Proboštská jezera Proboštská jezera leží v úrodné Polabské nížině, na sever od souměstí s bohatou historií Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, nedaleko pravého břehu řeky Labe. Jedná se o prostor po vytěžení štěrkopísku, který je spojený úzkým krčkem s Labem. Oblast se s postupující sukcesi stává významným centrem biodiverzity pro široké okolí s velkým potenciálem do budoucna. V současnosti je oblast součástí regionálního biocentra Proboštské rybníky RBC 1456. Jezera jsou hojně využívána rekreačně, pláže jsou písčité, v některých úsecích štěrkopísčité, někde i porostlé vegetací. Lokalitu vyhledávají v hojné míře milovníci windsurfingu. Na části území se nachází přírodní koupaliště s doprovodnou turistickou a sportovní infrastrukturou, přilehlou restaurací, parkovištěm a autokempem. Pořádají se zde různé kulturní akce i hudební festivaly. Nedaleko je i amatérské letiště Brandýsko-Staroboleslavského Aeroklubu Borek a golfový klub. Koncepce územního rozvoje oblasti Proboštských jezer tak, jak je navržena v územním plánu, je z hlediska životního prostředí v pořádku a pozitivně se projeví, především z hlediska veřejného zdraví v podobě zlepšení možností zdravého trávení volného času. Při realizaci revitalizace Proboštských jezer a jejich rekreačního využití je třeba upřednostnit takové projekty, které umožní širokou škálu environmentálně šetrných možností rekreace v přírodním prostředí, bez megalomanské výstavby a výrazných zásahů do vodního prostředí. Oblast Proboštských jezer je cenným přírodním zázemím celého města a postupně se stává stále cennější rovněž z hlediska biologického. Navíc se jedná o aktivní záplavovou zónu, která nesmí být významněji zastavována či zpevňována. Je třeba citlivě volit projekty tak, aby zůstala zachována rovnováha mezi přírodní složkou krajiny a jejím rekreačním využitím. Z hlediska variantního řešení plochy je vhodnější varianta 2 a plocha vymezená v návaznosti na návrhové plochy bydlení, mimo břeh Proboštských jezer, zejména vzhledem k zachování břehových porostů a nezastavěného břehu. Posuzovaný Koncept územního plánu pracuje s urbanistickou studií využití Proboštských jezer z roku 2001, která počítala se zachováním území jako převážně nezastavěného a jeho využití pro rekreaci v přírodním prostředí. V poslední době se však v tisku objevily informace o záměru využití Proboštských jezer jako megalomanského developerského projektu, kdy by zde byla ve velmi ambiciózní míře umístěna jak rekreace, tak například bydlení – toto není předmětem konceptu řešení územního plánu a tudíž ani předmětem posouzení SEA. Avšak v případě, kdy by tato varianta řešení byla včleněna do návrhu územního plánu (což by bez opětovného posouzení návrhu UP bylo těžko představitelné, resp. řešena na projektové úrovni byla by jistě předmětem posouzení vlivů na životní prostředí, ať již na úrovni SEA resp.

FileName: SaveDate:



Strana: 23 z 46


EIA, pokud by naplňovala parametry zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, (bod č. 10.8. resp., 10.11 přílohy č. 1, zákona č. 100/2001 Sb.). Navrhované změny v území se výrazněji nedotknou ploch určených pro ÚSES v platném územním plánu. Návrh koncepce ÚSES se návrhem nového územního plánu výrazně nemění. Nově vymezen resp. přetrasován je regionální biokoridor RK1152, vedený převážně po zemědělské půdě. Prvky ÚSES regionálního a nadregionálního charakteru mají již dnes prostorové parametry a zajištění jejich funkčnosti spočívající ve správném způsobu hospodaření (na PUPFL obnova přirozené dřevinné skladby dle stanoviště, na ZPF obnova květnatých luk a doplnění zeleně, v nivách vodotečí revitalizační opatření sledující mj. doplnění břehových porostů, ochranného zatravnění, obnovu malých vodních nádrží či poldrů). Bude nutno realizovat zejména úseky lokálních biokoridorů a biokoridoru regionálního procházejících intenzivně zemědělsky využívanými pozemky. ÚSES doplňují tzv. interakční prvky - většinou jde o liniové prvky v zemědělské krajině sledující polní cesty, drobné vodoteče či meze, které je navrženo ozelenit. Realizace těchto prvků s významnou krajinotvornou funkcí nevyžaduje vzhledem k parametrům zábory zemědělské půdy, má navíc funkci protierozních opatření. Koncept územního plánu nezasahuje, s výjimkou křížení přeložky silnice II/101 se stávajícím biokoridorem podél Vinořského potoka, návrhem zastavitelných plochy do ÚSES. Výše uvedený střet byl vyřešen přetrasováním regionálního biokoridoru 1152. V prostoru západně od Brandýsa byl dosud platný územní systém ekologické stability přeřešen vzhledem k jeho nevyhovujícím stávajícím parametrům a faktické nefunkčnosti, a vzhledem k nově navrhované koncepci rozvoje území. V rámci konceptu územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, byla nově navržena trasa regionálního biokoridoru 1152 a vložena do zemědělské krajiny západně od Brandýsa v návaznosti na místní vodoteče tak, aby územní systém ekologické stability obcházel město ze západu a následně se severozápadně od města, mimo přímo řešené území, napojil na stávající nadregionální biokoridor sledující tok Labe a oblast Proboštských jezer, jež je součástí regionálního biocentra 1456 Proboštské rybníky. Vzhledem k charakteru zemědělské krajiny, která je v současnosti prakticky ze 100% zorněna a postrádá v této části řešeného území téměř zcela větší segmenty zeleně, byly do navrhovaného systému ekologické stability vloženy lokální biocentra LBC 10, LBC 9, LBC 8 a LBC 7. Tyto prvky se nacházejí na orné půdě a pro zajištění funkčnosti ÚSES je třeba je realizovat. Realizace výše uvedených prvků ÚSES významně přispěje ke zvýšení ekologické stability západní části řešeného území a zvýšení biodiverzity a prostupnosti krajiny. Z hlediska druhové ochrany je třeba při každém jednotlivém záměru, ve fázi jeho projektové přípravy, v případě požadavku orgánu ochrany přírody provést biologické průzkumy resp. hodnocení.

C.V. Ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) a pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) Nový územní plán Brandýs nad Labem – Stará Boleslav nevyhnutelně vyvolá trvalý zábor pozemků zemědělského půdního fondu poměrně značného rozsahu, neboť je plánována rozsáhlá výstavba převážně rodinných domků, občanské vybavenosti včetně poměrně rozsáhlých ploch komerce, vymezení sportovních ploch, ploch výroby a dopravních koridorů. Řešené území se vyznačuje poměrně značnou rozlohou kvalitních zemědělských půd odpovídajících úrodnému Polabskému regionu. Na druhou stranu vlivem probíhajících suburbanizačních trendů v gravitačním zázemí Prahy a změně preference způsobu bydlení v populaci neustále roste tlak na zastavování zemědělské půdy. Předkládaný koncept územního plánu na tuto skutečnost reaguje především vymezením ploch bydlení v návaznosti na stávající zastavěné území a na ně navazujících ploch s funkčním využitím občanské vybavenosti, technické a dopravní infrastruktury a rekreace. Základní koncepční pojetí územního plánu je založeno především na rozšíření nabídky rezidenčních ploch a s tím související vybavenosti. Výrobní území je navrhováno v poměrně menším rozsahu navazující na stávající plochy obdobného charakteru. Přes značné navrhované zábory ZPF, a to i půd nejvyšších tříd ochrany, je třeba konstatovat, že plochy vymezené v konceptu územního plánu k záboru tj. především zastavitelné plochy jsou navrženy z hlediska ochrany ZPF v relativně optimální poloze především vzhledem ke stávající organizaci zemědělského FileName: SaveDate:



Strana: 24 z 46


půdního fondu, prostupnosti krajiny, tvaru i funkčnímu využití stávajícího zastavěného území. Nedojde tak, k rozptylování urbanizovaného území ani k neřešitelným zásahům do organizace půdního fondu a prostupnosti krajiny. Realizací konceptu územního plánu nebude významně dotčen způsob obhospodařování zemědělských pozemků v řešeném území. Zároveň je územním plánem přeřešen územní systém ekologické stability tak, aby byla zaručena jeho funkčnost a zároveň se tyto úpravy příznivě odrazily v celkové ekologické stabilitě především západní části řešeného území a rovněž tak, aby měly příznivý vliv z hlediska vodní a větrné eroze v zemědělské krajině. Nový územní plán navrhuje odnětí půdního fondu v míře odpovídající předpokládanému reálnému rozvoji v rozvojové oblasti OB1. Realizace konceptu územního plánu bude znamenat celkový očekávaný zábor ZPF 506 ha (z toho 338,54 ha zastavitelných ploch) ve variantě řešení I. a celkový očekávaný zábor ZPF 524 ha (z toho 360,39 ha zastavitelných ploch) ve variantě řešení II. Značná část návrhových ploch je potom převzata již z předchozího územního plánu a k jejich záboru tak již byl udělen předběžný souhlas. Navrhované řešení územního plánu předpokládá shodně v obou variantách zábor PUPFL v 9 lokalitách o celkové výměře 4,06 ha, všechny v k.ú. Stará Boleslav. Jedná se o pět lokalit ploch veřejné obsluhy, a po jedné ploše bydlení, ploše smíšené obytné, ploše zeleně a vodní ploše. Územní plán navrhuje v k.ú. Stará Boleslav pro variantu 1 v sedmi lokalitách 26,56 ha a pro variantu 2 v šesti lokalitách 26,15 ha nových ploch lesa. V otázce variantního řešení nelze jednoznačně stanovit pořadí variant konceptu územního plánu, které jsou z hlediska zemědělského půdního fondu do značné míry srovnatelné a vzájemně se liší v jednotlivostech. Obě varianty řešení znamenají významné zábory ZPF a z tohoto pohledu je třeba je hodnotit významným negativním vlivem. Varianta jedna sice navrhuje nižší celkový úhrn záboru půdy avšak oproti variantě dva zase znamená vyšší zábory půd první a druhé třídy ochrany. Celkově je třeba konstatovat zábor půdy především pro funkci bydlení a s ní související občanské vybavenosti. Nejsou navrhovány nadmístní plochy komerce či výroby v nepřiměřeném rozsahu. Navrhovaný zábor půdy odpovídá stávajícímu i očekávanému demografickému a sociologickému vývoji v regionu. Z hlediska SEA doporučujeme, až na výjimky popsané dále, k dalšímu sledování variantu řešení č. 1. Je třeba konstatovat, že rozvoj zastavěného území je značně omezen záplavovým územím řeky Labe a dopravními koridory, do budoucna tudíž nelze očekávat další významné rozšiřování zastavěného území a tím ani podstatné zábory ZPF resp. PUPFL. Většina záboru je navrhována pro rozvoj rodinného bydlenínedojde tedy ke 100% záborům zde vyčíslené půdy, skutečné zábory budou tudíž významně menší. Pozitivně lze hodnotit zábor půdy pro výsadbu ochranné a izolační zeleně, protipovodňovou ochranu a územní systém ekologické stability. Navržený trvalý zábor zemědělské půdy nebude narušovat organizaci ZPF, hydrologické ani odtokové poměry v území, síť stávajících zemědělských účelových komunikací a ani nebude ztěžovat obhospodařování zbylé části ZPF. Zastavitelné plochy jsou situovány tak, aby budoucí zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území, nevzniknou nové izolované plochy zastavěných území. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je koncept ÚP v obou variantách nutné hodnotit významným negativním vlivem na životní prostředí, a to z důvodu očekávaných záborů ZPF především v I. a II. třídě ochrany. Pro částečné snížení vlivu doporučujeme respektovat navrhovaná doporučení dle hodnocení jednotlivých ploch (viz. kapitola 5 SEA). Naprosto nezbytný je souhlas orgánu ochrany zemědělské půdy, kterým je v tomto případě Ministerstvo životního prostředí.

C.VI. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Trasa přeložky silnice II. třídy 101 oproti zadání ÚP není řešena variantně, protože v průběhu zpracování konceptu byl tento požadavek ze strany objednatele změněn. Přeložka silnice II. třídy II/331 je do ÚP zapracována v aktuální trase dle platného územního rozhodnutí o umístění stavby.

FileName: SaveDate:



Strana: 25 z 46


V rámci dopravního zklidnění centra Staré Boleslavi, je navržena přeložka silnice II/610 vedené po západním okraji městské památkové zóny ve dvou variantách. Rozvojové lokality jsou řešeny tak, aby byly vždy dostatečně obslouženy dopravní infrastrukturou. V rámci ÚP jsou řešena opatření pro eliminaci vlivu dopravy na stávající a navrhovanou zástavbu především v rámci ploch veřejných prostranství a sídelní zeleně. Je využito železniční infrastruktury z hlediska umístění železničních stanic a zastávek s využitím jako dopravních terminálů. Je zachováno využití ploch železničního koridoru tratě č. 074 v úseku Brandýs nad Labem – Neratovice včetně křížení s ostatní dopravní infrastrukturou. Územní rezerva pro rozšíření plavební cesty na řece Labi nebyla z důvodu její absence v nadřazené dokumentaci vymezena. Je navrženo rozšíření tras veřejné dopravy včetně nových zastávek. Koridory pro pěší a cyklisty jsou řešeny v souladu s navrhovanou koncepcí rozvoje a prostupností území. Jsou navrženy pěší lávky přes řeku Labe v místě bývalého historického mostu pod zámkem a propojení brandýské části s rekreační oblastí Proboštských jezer. U případných nových lokalit bude dopravní obsluha a připojení řešeno prostřednictvím místních komunikací a silnic nižších tříd tak, aby nevznikala nová připojení na stávající rychlostní silnici R10. Z hlediska širších vztahů je určujícím prvkem řešení předkládaného územního plánu přeložka silnice II/101, přeložka silnice II/331 a přeložka silnice II/610. V rámci územního plánu jsou navrženy plochy dopravní infrastruktury a plochy veřejných prostranství (jejich součástí jsou místní komunikace) z důvodu obsluhy rozvojových lokalit. Důraz je kladen na ochranu historických hodnot a především plochy pro bydlení a občanskou vybavenost. Nejvýznamnější změny dopravního systému v území jsou následující: Přeložka silnice II/101 je v řešeném územním plánu navržena jako jihozápadní obchvat v úseku mezi obcí Zápy s napojením do stávající trasy v ulici Kostelecká. Návrh vychází z dopravní studie kraje, šířka koridoru je navržena 100 m. Silnice je v průtahu města uvažována ve funkční třídě B jako sběrná komunikace s převážně dopravním významem s částečně přímou obsluhou území v kategorii MS2 12/8/50 a mimo obec S 9,5/70. Přeložka silnice II/331 je v řešeném územním plánu navržena jako severní obchvat města Stará Boleslav od křížení s R10 a II/610 po napojení do stávající stopy za ulicí Mělnická. Silnice je v průtahu města uvažována ve funkční třídě B jako sběrná komunikace s převážně dopravním významem s částečně přímou obsluhou území v kategorii MS2 12/8/50 a mimo obec S 9,5/70. V současnosti je na trasu komunikace vydáno územní rozhodnutí, takže dopravní plocha pro ni určená je již upřesněná do reálné šířky. Silnice II/610 přeložka je navržena jako západní obchvat městské památkové rezervace přes ulici Lhotecká, variantně řešeno přes přírodní památku Hluchov. Ve variantě I východní stopou a ve variantě II západní stopou. Silnice je v průtahu města uvažována ve funkční třídě B jako sběrná komunikace s převážně dopravním významem s částečně přímou obsluhou území v kategorii MS2 12/8/50 a mimo obec S 9,5/70. Z pohledu SEA dokumentace doporučujeme variantní řešení II. mimo PP Hluchov. Silnice III. tříd mají mimo město pouze místní význam a napojují území na nadřazenou silniční síť. Ze silnic je prováděna dopravní obsluha jednotlivých objektů, které navazují na zástavbu. V souvislosti s navrhovanými přeložkami silnic II. tř. a rozvojovými lokalitami jsou navržený následující úpravy. V řešeném územním plánu je vzhledem k dopravní obslužnosti rozvojových lokalit ze silnice III/2451 a k nedostatečným šířkovým poměrům navrženo rozšíření a přeložka silnice III/2451 v úseku Nad Praporcem, ulice Lesní. V souvislosti s přeložkou silnice II/101 je navrženo nové napojení III/2448 na II/101 a nové napojení III/0101 na přeložku II/101. Z hlediska životního prostředí nejsou tyto změny zvláště významné. Obslužné komunikace: Z důvodu dopravní obslužnosti návrhových ploch a rozvojových lokalit jsou nové místní komunikace funkční skupiny C navrženy v lokalitách Dřevčická – Průmyslová a Nad Vinořským potokem. Dále je navrženo nové propojení Kralupská – Brázdimská, prodloužení Josefa Truhláře

FileName: SaveDate:



Strana: 26 z 46


k přeložce II/331 a napojení Mělnické na přeložku II/331. Další méně významné místní komunikace jsou navrženy pro obsluhu ostatních návrhových ploch. Obytná zástavba by měla být v budoucnu chráněna před negativními účinky hluku na železnici i plánovaných komunikacích realizací protihlukových opatření (zemní val, protihluková stěna apod.). V zásadě lze konstatovat, že dopravní systém tak, jak byl v konceptu územního plánu navržen přispěje ke zlepšení dopravní situace ve městě a to jak z hlediska hlukového tak, i bezpečnostního, přitom jsou koridory nových komunikací navrženy tak, aby minimalizovaly zásahy do volné krajiny a střety s přírodně hodnotnými částmi území. Vliv na životní prostředí bude tedy převážně pozitivní. Technická infrastruktura V rámci ÚP je řešena plocha technické infrastruktury pro umístění rozvodny VVN/VN v k.ú. Brandýs nad Labem při ulici Brázdimská včetně přípojného venkovního vedení. Pro nové rozvojové lokality je umožněno napojení novými koridory technických sítí na stávající trasy technické infrastruktury tak, aby byla zajištěna jejich obsluha. Ve výrokové části ÚP jsou stanoveny požadavky a vytvořeny podmínky pro uplatnění retence dešťových vod v zastavěném a zastavitelném území. Koncepce technického vybavení města zůstane, s výjimkou dílčích změn odkanalizování, v zásadě nezměněna. Napojení jednotlivých ploch na technickou infrastrukturu bude řešeno na stávající inženýrské sítě, při zajištění zvýšení kapacit. Je zajištěno napojení města na vodárenskou soustavu i sítě elektrického vedení. Obec je plynofikována, současný systém je schopen zabezpečit požadavky předpokládaných budoucích nároků na kapacitní zajištění zastavitelných ploch. Zásobování vodou Nově navrhované plochy pro zástavbu budou napojeny na veřejný vodovod prodloužením stávajících vodovodních řadů. Podle informace správce vodovodní sítě je uvažováno z rozšířením pramenišť Motorlet a Na Praporci. 3 Stávající akumulace vody je pro výhled nedostatečná, je třeba její zvětšení v cílovém stavu min o 2000 m . Odkanalizování Navržené rozvojové plochy budou odkanalizovány do stávající kanalizace buď jednotnou nebo oddílnou kanalizací, je možné, že bude třeba z území splaškové vody z rovinného území přečerpávat. Zástavbové plochy větších rozměrů budou řešeny samostatnou studií s upřesněním odkanalizování. Je třeba maximálně snížit odvod dešťových vod do kanalizace, v obytné zástavbě budou u RD zachytávány vody ze střech v nádržích se zpětným využitím, nebo vsakování. Dešťové vody budou zadržovány v území, nebo vyústěny do toků. K cílovému období je třeba počítat s rozšířením a zkapacitněním ČOV. V Popovicích je navržena nová splašková kanalizace (je zpracovaná DSP, 2009) s přečerpáním do sběrače v Brandýse nad Labem, dešťové vody budou zaústěny do Vinořského potoka. Je třeba provést nové hydrotechnické posouzení alespoň v okrscích ovlivněných navrženou větší soustředěnou zástavbou. Zásobování el. energií Stávající koncepce zásobování el. energií zůstane v zásadě nezměněna. Zásobování plynem Stávající koncepce zásobování plynem zůstane v zásadě nezměněna. Odpady Předpokládané produktové odpady v nově navržených lokalitách budou likvidovány stávajícím způsobem. V případě vzniku specifických odpadů budou odpady shromažďovány a předávány odborným firmám k likvidaci v souladu s platným odpadovým hospodářstvím města.

FileName: SaveDate:



Strana: 27 z 46


C.VII. Sociodemografické podmínky Obvod ORP Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (dále jen „Brandýs“) je v rámci ČR výjimečný svou vysoce exponovanou polohou v těsném sousedství hl. m. Prahy. To ovlivňuje nejen jeho tvar, ale i „polycentričnost“ čili výskyt několika malých měst, jejichž regionální význam je potlačen Prahou. Jejich vzájemné vazby jsou slabé, naprosto převažuje pracovní i obslužný spád do Prahy podél několika nezávislých radiál do Prahy. Obvod ORP Brandýsa je součástí rozvojové oblasti Prahy OB-1 a rozvojových os OS-3 podél komunikace R-10 a OS-4 podél dálnice D-11 (ve smyslu Politiky územního rozvoje ČR, MMR 2008). Vzhledem ke svému charakteru, bude mít navržená změna v předmětné lokalitě kladný vliv na sociodemografické podmínky v území, protože dojde ke zvýšení nabídky pracovních míst v místě bydliště, zlepšení občanské vybavenosti, možností rekreace a především bydlení. Tab.: Vývoj počtu obyvatel Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi v čase

Rok

Brandýs nad L.

Stará Boleslav

Město celkem

1869

4338

2729

7291

1900

5087

3387

8750

1910

6392

3972

10681

1921

5767

3833

9882

1930

7022

4323

11609

1959

7094

4959

12243

1961

7658

5453

13292

1970

8173

5663

13993

1980

8961

5344

14412

1991

10 862

4716

15644

2001

10387

4840

15298

2010 index 2001/1991

17317 95,60%

102,60%

97,80%

C.VIII. Bydlení Bytový fond správního území Brandýs nad Labem – Stará Boleslav je, obzvláště ve Staré Boleslavi, oproti ostatním regionům Středočeského kraje výrazně mladší. Je to dáno zejména rozsáhlou výstavbou bytových domů, které se po roce 1945 stavěly především pro potřeby armády. V devadesátých letech se sice projevila stagnace v bytové výstavbě ovšem po roce 2000 došlo opět k jejímu oživení. Na výstavbě se vysoce podílí rodinné domy. Celý region je pod výrazným suburbanizačním tlakem vzhledem k blízkosti aglomerace Prahy. Sídla většinou expandovala jako obytné satelity Prahy na své násobky již kolem 1. sv. války nebo mezi válkami. Rozvoj průmyslu vedl k vyváženému růstu Brandýsa. Stará Boleslav kulminovala díky armádě již v 70. letech. Předkládaný koncept územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav je zaměřen především na rozvoj ploch bydlení, přičemž pracuje se dvěma základními scénáři promítnutými do variantního řešení konceptu: • v rámci varianty 1. cca 20 000 obyvatel, • v rámci varianty 2. cca 25 000 obyvatel. Což znamená předpoklad nárůstu počtu obyvatel o 15,5 % ve variantě 1 a o 44,4 % ve variantě 2. Přitom v meziročí 2001-2010, tedy v období po oživení suburbanizace, narostl počet obyvatel města o 13,2 %. Lze tedy konstatovat, že varianta 1 územního plánu odpovídá stávajícímu demokratickému vývoji včetně trendu suburbanizace, a varianta 2 vytváří územní rezervu rozvoje cca na příštích 25 let.

FileName: SaveDate:



Strana: 28 z 46


C.IX. Rekreace Řešený územím protéká řeka Labe, která je v rámci své nivy a přítoků využita k rekreačnímu využití především přírodního charakteru s vymezením ploch pro jejich zázemí a nezbytnou dopravní infrastrukturu, která ji zpřístupňuje. Rekreační funkce se v řešeném území vyskytuje jednak v rámci ploch rekreace hromadné a zahrádkových osad, ale prolíná se i s využitím ploch občanské vybavenosti – tělovýchovy a sportu. V území se nacházejí lokality dlouhodobě stabilizované, u kterých je navržen jejich další rozvoj: Proboštská jezera až k zástavbě Staré Boleslavi, kde je navržena nestavební plocha sportu určená především pro volnočasové aktivity bez nutnosti stavebních objektů, protože se jedná o záplavové území. Houšťka k řece Labe, Zahrádkářská osada Lhotecká – Třebízského, Popovice. V rámci konceptu ÚP je nově navrženo k rekreačně sportovnímu využití: lokalita Nad Vinořským potokem, která navazuje na zastavěné území Brandýsa nad Labem, hiporehabilitační centrum při obchvatu silnice II/331 nad Proboštskými jezery. Celkový rozvoj rekreace v rámci řešeného území odráží potřeby především ploch pro bydlení s možností regionálního tedy nadměstského využití, vzhledem k dobré dopravní dostupnosti nejenom automobilovou dopravou, přítomností rychlostní silnice R10 a silnic 2.tříd, tak systémem cyklostezek a pěších tras. Plochy pro rekreaci navazují na již existující plochy rekreace (Lhotecká-Třebízského) nebo jsou nově navržené (v okolí Proboštských jezer). Plochy rekreace využívají potenciál daného území a nabízejí možnost odpočinku pro obyvatele území formou hromadné nebo individuální rekreace. Tímto území získává na lukrativnosti jak pro dojíždějící obyvatelé z blízkého okolí, tak i pro obyvatele z širší spadové oblasti. Návrhové plochy pro rekreaci navazují na zastavěné území nebo jsou mimo intenzivně využívané zemědělské plochy a neovlivňují negativně organizaci ZPF. Plocha Z352 u obchvatu silnice II/331 na Mělník je určena pro hiporehabilitační areál a neměla by zásadním způsobem ovlivnit organizaci ZPF. Návrhové plochy tělovýchovy a sportu nabízí v řešeném území využít jeho rekreačně volnočasový potenciál buď pro místní obyvatele nebo i nadmístně, což se týká především ploch u ČOV, které jsou z větší části nestavební, protože leží v záplavovém území a budou proto z větší části zazeleněné jako rozšíření skladebných prvků ÚSES. Návrhové plochy občanského vybavení jsou buď uvnitř nebo navazují na zastavěné území a neovlivňují negativně organizaci ZPF. V zásadě lze říci, že koncepce rekreačního využití území tak, jak je v územním plánu navržena, tj. využití především oblasti Proboštských jezer a souvisejícího území a oblast Houštky a Hluchova, je v závislosti na zvoleném variantním řešení v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje. Při realizaci revitalizace Proboštských jezer a jejich rekreačního využití je třeba upřednostnit takové projekty, které umožní širokou škálu možností rekreace v přírodním prostředí, bez megalomanské výstavby a výrazných zásahů do vodního prostředí. Oblast Proboštských jezer je cenným přírodním zázemím celého města a postupně se stává stále cennější rovněž z hlediska biologického. Navíc se jedná o aktivní záplavovou zónu, která nesmí být významněji zastavována či zpevňována. Je třeba citlivě volit projekty tak, aby zůstala zachována rovnováha mezi přírodní složkou krajiny a jejím rekreačním využitím. Posuzovaný Koncept územního plánu pracuje s urbanistickou studií využití Proboštských jezer z roku 2001, která počítala se zachováním území jako převážně nezastavěného a jeho využití pro rekreaci v přírodním prostředí. V poslední době se však v tisku objevily informace o záměru využití Proboštských jezer jako megalomanského developerského projektu, kdy by zde byla ve velmi ambiciózní míře umístěna jak rekreace, tak například bydlení – toto není předmětem konceptu řešení územního plánu a tudíž ani předmětem posouzení SEA, resp. HVURU. Avšak v případě, kdy by tato varianta řešení byla včleněna do návrhu územního plánu, resp. řešena na projektové úrovni byla by jistě předmětem posouzení vlivů na životní prostředí, ať již na úrovni SEA resp. EIA, pokud by naplňovala parametry zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, (bod. Č. 10.8. resp., 10.11 přílohy č. 1, zákona č. 100/2001 Sb.). Takovýto záměr na využití záplavového území a potenciálně hodnotného přírodního zázemí města principům trvale udržitelného rozvoje příliš neodpovídá, záleží však na konkrétním zvoleném řešení. FileName: SaveDate:



Strana: 29 z 46


C.X. Hospodářské podmínky Navržený koncept územního plánu bude mít příznivý vliv na ekonomický potenciál města a jeho atraktivitu vůči potenciálním investorům. Konceptem územního plánu se město snaží využít potenciál, jež skýtá řešené území v oblasti nabídky ploch pro výrobní resp. komerční využití, přičemž funkční plochy jsou navrženy tak, aby zbytečně nezatěžovaly residenční území města resp. souměstí vyvolanými externalitami v podobě hlukové zátěže, resp. znečištěním ovzduší a vyvolanou dopravou. Pro udržení zaměstnanosti v regionu a s tím spojeným udržením ekonomicky aktivních obyvatel s vyšším vzděláním v regionu a zároveň zamezení jednostranné orientace průmyslu na automobilová odvětví, by bylo dobré získat pro navrhované výrobní plochy investory z jiných ekonomických odvětví než je průmysl závislý na výrobě automobilů. Další ekonomický rozvoj mohou generovat rovněž navrhované funkční plochy s multifunkčním využitím pro podnikání i bydlení.

FileName: SaveDate:



Strana: 30 z 46


D. Předpokládané vlivy územního plánu na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území

D.I. SWOT analýza V rámci tohoto vyhodnocení vlivu návrhu změny územního plánu na udržitelný rozvoj území byla provedena následující zjednodušená dodatečná SWOT analýza (volně řazeno dle jednotlivých deseti základních témat dle § 4 odst. 1 b) 1. vyhl. č. 500/2006 Sb. a členěno na části dle jednotlivých pilířů 1 udržitelného rozvoje). Životní prostředí

Hospodářský rozvoj

Soudržnost společenství

•

•

Silné stránky • • • • • • • • • • • • • • •

Průchod velkých vodních toků územím, zdroj vody pro závlahové soustavy. Dostatečná kapacita zdrojů spodní vody. Výskyt kapacitních a kvalitních zdrojů pitné vody z hloubkových vrtů (Káraný, Stará Boleslav). Vodní plochy podél Labe – tůně (zbytky původního koryta) a umělá jezera vzniklá těžbou štěrkopísku Zlepšování čistoty velkých vodních toků (Labe). Značná část území má vysokou retenční schopnost - lesy, soustavy vodních ploch v nivě Labe Vícestupňový systém ochrany zdrojových oblastí pitné vody Dobrá kvalita ovzduší Většinou se jedná o hlukově nezatížené území Dobrý přírodní i historicko-kulturní potenciál širšího okolí Zachovalé přírodní prostředí v údolních zářezech podél menších vodních toků Příznivé klimatické a půdní podmínky pro zemědělskou výrobu. Převažující vysoká kvalita ZPF. Závlahové systémy a meliorace. Lužní lesy podél Labe s relativně původní druhovou skladbou.

• • • • • • • • • • • • • • •

Dobré dopravní napojení výrobních a skladovacích ploch mimo hustě obydlené oblasti Relativně stabilizovaný pracovní trh i po redukci armády Vysoká mobilita obyvatel Vyšší míra ekonomické aktivity díky dosud vysokému a stabilnímu podílu populace v produktivním věku Přítomnost několika perspektivních firem, zájem investorů Průmyslová tradice a dobrá kvalifikace pracovních sil Atraktivity pro cestovní ruch Nové investice do technické infrastruktury Hustá dopravní síť, kvalitní dopravní infrastruktura pro spojení s hl.m. Prahou. Fungující systém příměstské veřejné dopravy, rozvoj subsystému příměstské železnice. Výborná dostupnost Prahy a dalších center pro výrobní kooperace a kompenzaci výkyvů na trhu práce. Relativně nízká míra nezaměstnanosti ve městech i v zázemí. Vysoká míra ekonomické aktivity a rostoucí podíl populace v produktivním věku. Relativně malý výskyt ekologických zátěží a průmyslových brownfield ploch. Vysoká kupní síla na maloobchodním trhu. Atraktivní území pro rekreaci a cestovní ruch, rekreační zázemí Prahy (vodní sporty a rekreace, cyklistika).

• • • • • • • •

• • •

• •

Nová bytová výstavba - rostoucí počet obyvatel Pozitivní migrační saldo Exponovaná poloha v těsném zázemí Prahy. Dlouhodobá populační stabilita. Dosud probíhající proces suburbanizace sídel všech velikostí v zázemí Prahy. Vysoký a rostoucí podíl produktivní věkové skupiny. Příznivá vzdělanostní struktura – vysoký podíl vysokoškoláků Kvalitní sociální vybavení v obvodu a široká nabídka v Praze (např. školství). Nízká úroveň sociálně patologických jevů nízká kriminalita ve městech Brandýs n. L. – St. Boleslav Mimořádně vysoká intenzita výstavby nových bytů v relacích ČR. Obecně dobrá obytná kvalita měst, přehledné zónování a atraktivní centra. Vysoký podíl bydlení ve vlastních rodinných domech, Nadprůměrná úroveň velikostních charakteristik bytů a míra připojení na plyn a kanalizaci. Nižší ceny a nájmy bytů ve srovnání s Prahou. Území a koridory vhodné a využívané pro cykloturistiku, zejména podél Labe.

Slabé stránky • •

Výskyt povodní na Labi Nevhodně přetvořená koryta malých vodních toků.

• •

Místní dominance některých zaměstnavatelů. Dopravní přetíženost silnic a místních

•

Nepříznivý výhled stárnutí populace, klesá podíl dětské věkové skupiny a bude narůstat

1

Pro SWOT analýzu byla částečně využita analýza SWOT dle UAP ORP Brandýs nad Labem (GEPRO, 2010) a byla doplněna dle odborného názoru posuzovatele a dle konkrétního řešení konceptu územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav FileName: SaveDate:



Strana: 31 z 46


Životní prostředí • • • • •

Nebezpečí místních záplav na malých vodních tocích při přívalových deštích. Rostoucí podíl zpevněných ploch Nedostatečná ekologická stabilita území, především na západě území. Vysoký podíl zornění krajiny, velké lány bez přírodních a krajinných prvků. Esteticky rušivý vliv některých velkých infrastrukturních staveb

Hospodářský rozvoj

• • • • •

• • •

komunikací místní i tranzitní dopravou – důsledek absence dopravní infrastruktury regionálního a celostátního významu, zejm. silničního okruhu kolem Prahy. Zanedbaný technický stav silnic II. a III. třídy a místních komunikací. Nedostatek parkovacích míst v centrech měst a v panelových sídlištích. Vysoká dopravní nehodovost. Veřejná autobusová doprava je ovlivňována častými zácpami na komunikacích. Zanedbaný stav starší technické infrastruktury – zejména vodovodů, kanalizací a elektrorozvodů - a to zvláště ve větších sídlech. Odliv nákupního potenciálu do Prahy. Vysoký podíl denně vyjíždějících ekonomicky aktivních obyvatel za prací Nedostatečná řešení odvádění dešťových vod ze zastavěného území

Soudržnost společenství •

•

• • •

počet i podíl seniorů. Nesoudržnost území jako celku, pro okrajové části správního obvodu je město Brandýs n. L. – St. Boleslav mimo jakoukoli přirozenou spádovost, gravitace hl. m. Prahy je naprosto převažující Místně snížená kvalita obytného prostředí, zejména v sídlištích ze 70. a 80. Let (nadměrná hustota, málo parkovacích míst a ploch zeleně). Místně nedostatek ploch veřejné zeleně a špatný přístup do přírodního a rekreačního zázemí. Ve městech kontakt bydlení s průmyslovými areály a dopravními koridory. Vysoká míra vyjížďky za prací a kulturou, ve městě je silný fenomén „noclehárny“

Příležitosti • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Potenciál rozvoje v brownfields, který umožní vyhnout se zásahům do volné krajiny Trvalé rozšíření vodních ploch vzniklých těžbou štěrkopísků. Zvýšení podílu ploch lesa, krajinné zeleně a trvalých travních porostů. Rozvoj těžby štěrkopísků, vznik nových nebo rozšíření současných vodních ploch, Revitalizace malých vodních toků. Úprava opuštěných kamenolomů a jejich využití pro přírodní a rekreační funkci, vhodná rekultivace území po těžbě. Zakládání a rozšiřování lužních lesů. Vybudování funkčního územního systému ekologické stability. Protierozní opatření (větrolamy, aleje, obnova polních cest a úvozů). Vybudování ochranných plotů podél frekventovaných silnic a železnic a mimoúrovňových průchodů pro zvěř. Zalesňování pozemků s využitím dotací. Komplexní pozemkové úpravy. Protierozní opatření s využitím prvků ÚSES. Realizace důležitých dopravních staveb se zajištěním minimalizace negativních vlivů na životní prostředí. Podpora systému veřejné a kombinované dopravy. Dokončení systémů splaškové kanalizace a čistíren odpadních vod. Podpora systému tříděného sběru komunálního odpadu, sběrné dvory. Zvýšení retence vody v krajině

• • • • • • • •

• •

Využití brownfields jako rozvojových ploch Noví silní investoři Využití potenciálu území pro cestovní ruch Realizovat přestavbu kanalizačních sítí a retenčních objektů Využití možností dotačních programů (např. OPŽP) Po dokončení investic kraje a státu do dopravní infrastruktury se zlepší dostupnost Posilování atraktivity veřejné dopravy nabídkou všestranně kvalitních služeb. Při tvorbě a používání územně plánovací dokumentace uplatňování principů podmíněnosti a etapizace územního rozvoje s ohledem na stav veřejné infrastruktury. Zlepšení dopravní obsluhy území. Potenciál pro růst a lepší využití cestovního ruchu (návštěvnosti) v území.

• • • • • •

• •

•

•

•

Rozšíření možností bydlení Snížení energetické závislosti ČR na fosilních palivech Vytvoření pracovních příležitostí a snížení rozsahu dojížďky za prací Udržení obyvatel v regionu Stabilizace populace v kvalitním obytném prostředí. Důslednost v požadavcích na rozsah a kvalitu veřejných prostranství jako nezbytné součásti veřejné infrastruktury, minimálně podle platných předpisů (vyhl. 501/2006 Sb.). Zajištění dalších vhodných rozvojových ploch pro bydlení. V souvislosti se stárnutím populace možnost nabízet cenově přijatelné bydlení a služby pro seniory v kvalitním prostředí. Vybudování cyklostezek podél vodních toků (Labe) a v rekreačně hodnotných oblastech, jejich spojení cyklotrasami z okrajových částí Prahy ve vazbě na terminály metra a příměstské železnice. Rozvoj specifických sportů a rekreačních aktivit, např. vodní sporty, sportovní letectví, golf, jezdectví apod. Vznik nových a rozšíření stávajících vodních ploch a přírodě blízkých území rekultivací vytěžených ložisek štěrkopísku, území využitelné pro rekreaci.

Hrozby • • •

Situování nevhodných aktivit do záplavového území Výrazné zvýšení podílu zpevněných ploch Nevyvážená preference hospodářských zájmů před zájmy ochrany přírody a krajiny

FileName: SaveDate:


•

•

Umístění nevhodných environmentálně náročných výrob či logistiky a s tím spojené externality např. znečištění ovzduší, hluk, ohrožení vodních zdrojů apod. Dlouhodobá hospodářská recese, růst nezaměstnanosti málo kvalifikovaných

• • •

Ztráta sídelní identity a místní obslužnosti, Prohlubování sociální izolace mezi novými obytnými celky a původním osídlením. Nevyhnutelný brzký nástup demografického stárnutí


Strana: 32 z 46


Životní prostředí • • • • • • •

• • •

Kobercová výstavba satelitního charakteru Zavážení vytěžených ploch po těžbě štěrkopísků nevhodnými a nepropustnými materiály. Nedostatek prostředků na realizaci potřebných investic do veřejné dopravní a technické infrastruktury. Neřešení brownfields ploch Trvalé zvyšování podílů liniových zdrojů hluku Lokální topeniště na tuhá paliva s nedostatečnou kvalitou spalování Nová výstavba skladových a komerčních ploch bez dostatečného podílu vegetačních úprav zapojujících projekt do krajiny a okolí sídla Další zábor volné krajiny pro výstavbu a srůstání sídel. Fragmentace krajiny dalšími liniovými, zejména dopravními stavbami, bez zajištění prostupnosti Eroze půdy - větrná a vodní (přívalové deště).

Hospodářský rozvoj • •

•

• •

či znevýhodněných osob. Krize odbytu v automobilovém průmyslu, pokles výroby. Soustředění nákupů a služeb do velkých center na okraji Prahy, nezájem a nízká podpora zachování tradičních forem obchodu a služeb v centrech menších měst. Zpožďování realizace významných dopravních staveb, zejména silničního okruhu kolem Prahy a obchvatů (přeložek) nadmístního významu. Další rozvoj obytných a komerčních funkcí v regionu bez odpovídajících investic do veřejné infrastruktury. Pokles zájmu o rekreační aktivity v důsledku ekonomické krize.

Soudržnost společenství • •

• •

•

•

obyvatel Odchod vojenské posádky Město nadále zůstane jen noclehárnou pro obyvatele pracující a fakticky žijící v Praze Město se stane satelitem Prahy Vznik dalších obytných „satelitů“ bez odpovídající sociální a technické infrastruktury nebo bez vazby na přírodní a rekreační zázemí a systémové poruchy v jejich fungování. Chátrání bytových domů v některých částech měst, nízká schopnost vlastníků zajišťovat jejich údržbu, nezájem obyvatel o stav obytného prostředí. Nedostatek prostředků pro rozvoj veřejné rekreační infrastruktury.

V následujícím textu jsou posuzovány nejvýznamnější vlivy vyplývající ze SWOT analýzy.

D.II. Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území Faktory ohrožující rozvoj území • • • • • • • • • •

ohrožení retenční schopnosti území zvýšené nebezpečí lokálních záplav rozsáhlé zábory půdy zvýšení hlukové zátěže zhoršení kvality ovzduší zvýšení dopravní zátěže v území ohrožení cenných biotopů zásah do krajinného rázu omezení prostupnosti krajiny ekonomická závislost na automobilovém průmyslu zpožďování infrastrukturních staveb v důsledku ekonomické recese

Návrh podnětů resp. opatření pro eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území • neodvádět atmosférické srážky do kanalizačního řádu, pakliže je jejich kvalita nezměněna. Při výstavbě objektů se soustředit na vybudování zasakovacích ploch atmosférických srážek. • omezit zpevněné plochy na minimum • Při zastavování jednotlivých ploch je však třeba důsledně dbát na vhodné architektonické a hmotové řešení umisťovaných objektů tak, aby v jednotlivých případech nevznikaly nevhodné dominanty vůči centrální zóně města. Tuto skutečnost je třeba posoudit v rámci povolovacích řízení jednotlivých staveb. • Při konkrétních stavebních záměrech v prostoru Přírodní památky Hluchov, resp. širším souvisejícím území (plochy Z148_1, 148_2, 219_1, Z325, P7, P6) a výstavbě protipovodňových hrází, resp. komunikace obsluhující plochu sportu v přírodním prostředí v obou variantách) zamezit zásahům do porostů lužního lesa. V tomto prostoru doporučujeme variantu řešení 2.

FileName: SaveDate:



Strana: 33 z 46


• Realizovat nově vymezený územní systém ekologické stability - regionální biokoridor RK1152 včetně vložených lokálních biocenter a souvisejících lokálních biokoridorů tam, kde je veden po orné půdě. • Minimalizovat trvalé zábory půdy, zejména na půdách I. a II. třídy ochrany, stanovit maximální zastavěnost pozemků dle jednotlivých funkčních využití návrhových ploch. • Postupně realizovat navrhovaná krajinotvorná a protierozní opatření - výsadbu navrhované zeleně a realizaci retenčních nádrží. • Z důvodu předcházení a snížení zejména synergických vlivů ÚP na zemědělský půdní fond je nezbytné stanovit systém zaplňování jednotlivých funkčních ploch tak aby docházelo k postupné realizaci souvisejících funkčních ploch na základě jednoznačného prokázání potřeby dalších záborů a Velikost a tvar stavebních pozemků v rámci navrhovaných ploch bydlení vymezovat tak, aby zůstala zachována struktura stávajícího zastavěného území. • Dbát při následném povolování konkrétních záměrů v plochách výroby, komerce resp. občanské vybavenosti na to, aby projektová dokumentace obsahovala rovněž projekt výsadby zeleně. Výsadby realizovat z místně původních druhů dřevin. • Při zastavování pozemků dosud sloužících jako sady či zahrady minimalizovat kácení vzrostlé zeleně, resp. doprovodných porostů podél vodotečí. • V další fázi projektové přípravy konkrétních staveb v rámci výrobních ploch vypracovat na základě konkrétních aktuálních informací o projektu a podmínkách v území hlukovou studii, dle případného požadavku KHS. • V plochách navrhovaného bydlení přiléhajících k dopravním koridorům, resp. navrhovaným plochám výroby prokázat v rámci územního řízení před umisťováním staveb splnění hlukových limitů. • V rámci realizace přeložky silnice II/101 resp. II/331 zajistit pomocí technických opatření ochranu obytných objektů před hlukem z těchto komunikací. • Neumisťovat ve výrobních zónách v blízkosti obytného území záměry s významnou emisí pachových látek, resp. prachu, a to z technologických zdrojů, stejně jako případnou vyvolanou dopravou. • Dopravní i technická infrastruktura území musí být zprovozněna před resp. současně se zprovozněním jednotlivých částí/etap realizace ÚP (tj. souvisejících územních celků navrhovaných funkčních ploch) a to tak, aby v době realizace všech rozvojových záměrů byla komunikační síť vybudována v celém rozsahu. • Před umisťováním záměrů do konkrétních ploch, zejména výrobních, obchodních a logistických funkcí zajistit napojení na dopravní infrastrukturu vyššího řádu tak, aby nedocházelo k zatížení obytných zón tranzitní a nákladní dopravou a to včetně fáze výstavby. • Z hlediska ochrany podzemních a povrchových vod je nezbytné zajistit dostatečnou kapacitu čištění odpadních vod. Nově navrhované lokality musí být odkanalizovány oddílnou kanalizační sítí v souladu s § 38 zákona č. 254/2001 Sb. Hodnoty znečištění u vypouštěných splaškových odpadních vod by měly odpovídat povoleným limitům kanalizačního řádu, aby funkčnost místních ČOV nebyla ovlivněna. • V rámci navazující projektové dokumentace je třeba navrhnout takový způsob odvodnění nově navrhovaných rozvojových lokalit, aby nebyly zhoršeny odtokové poměry, tzn. zachovat odtokový součinitel z předmětné plochy v souladu s § 27 zákona č. 254/2001 Sb. V rámci navrhovaných ploch musí být realizována opatření k maximálnímu zdržení dešťových vod na těchto pozemcích např. pomocí zasakovacích systémů resp. retenčních nádrží. • Před zahájením výstavby konkrétních záměrů (zejména souvisejících větších celků - tj. rozvojových zón podmíněných zpracováním územní studie), pro které byl ÚP Brandýs nad Labem – Stará Boleslav pořízen budou zpracovány hydrologické/hydrotechnické studie dotčeného území včetně hydrologicky souvisejících ploch, zaměřené na stanovení podmínek bezpečného odvádění vod z návrhových ploch vzhledem ke stavu a kapacitě recipientů a na ochranu hydrologicky souvisejícího území před povodněmi. • Získat pro nově navrhované plochy výroby silné investory nezávislé na automobilovém průmyslu

FileName: SaveDate:



Strana: 34 z 46


D.III. Vliv na posílení slabých stránek území Faktory oslabující možnosti rozvoje území • • • • • • • • • •

Nedostatečná ekologická stabilita především na západě území Omezená nabídka pracovních příležitostí, orientace na automobilový průmysl Rostoucí podíl zpevněných ploch Dopravní přetíženost silnic a místních komunikací místní i tranzitní dopravou – Zatížení obytného území vysokými intenzitami dopravy Odliv nákupního potenciálu do Prahy. Místně nedostatek ploch veřejné zeleně a špatný přístup do přírodního a rekreačního zázemí. Ve městech kontakt bydlení s průmyslovými areály a dopravními koridory. Vysoká míra vyjížďky za prací a kulturou, ve městě je silný fenomén „noclehárny“ Vysoký podíl denně vyjíždějících ekonomicky aktivních obyvatel za prací Nedostatečná řešení odvádění dešťových vod ze zastavěného území

Návrh podnětů resp. opatření pro posílení slabých stránek řešeného území • Vymezením navrhovaných zastavitelných ploch v rámci jejich funkčního využití jsou vytvořeny územní předpoklady pro částečné snížení vysoké závislosti obyvatel města na pracovních příležitostech v regionu, vyjížďky za prací. Zároveň zůstává možnost pro rozvoj drobné výroby a podnikání i v dalších funkčních plochách zastavěného území • Realizace navrhovaného dopravního systému města • Podmínky pro využití území jsou stanoveny tak, aby zůstal zachován charakter zástavby a nebyly umisťovány výroby s významnými negativními vlivy na okolí • Realizace systému sídelní zeleně dle konceptu územního plánu • V rámci SEA byla navržena řada opatření pro zachování vodního režimu území • Umístit v komerčních plochách atraktivní nabídku komerčních zařízení tak, aby nedošlo k „likvidaci“ drobného podnikání v centrech

D.III. Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území Faktory zesilující možnosti rozvoje území a) Silné stránky • • • • • • • • • • •

Značná část území má vysokou retenční schopnost - lesy, niva Labe Dobrá kvalita ovzduší Většinou se jedná o hlukově nezatížené území Možnost dopravní obsluhy řešeného území převážně mimo zastavěné území Přítomnost několika perspektivních firem, zájem investorů Průmyslová tradice a dobrá kvalifikace pracovních sil Výborná dopravní dostupnost v rámci ČR Kulturní a historická tradice Vysoký rekreační potenciál Exponovaná poloha v těsném zázemí Prahy Stabilní demografická situace

b) Příležitosti • • • •

Noví silní investoři Vytvoření pracovních příležitostí a snížení rozsahu dojížďky za prací Využití možností dotačních programů (např. Životní prostředí) Rozšíření možností bydlení a zvýšení kvality občanské vybavenosti

FileName: SaveDate:



Strana: 35 z 46


• Vhodná rekultivace území po těžbě štěrkopísků a tím vybudování kvalitního přírodního a rekreačního zázemí města • Zvýšení ekologické stability západní části řešeného území • Revitalizace nivy Labe, rozšíření lužních lesů • Odvedení dopravní zátěže mimo hustě obydlená území • Zlepšení prostupnosti území pro pěší Návrh podnětů resp. opatření pro využití silných stránek a příležitostí řešeného území • Vhodnou volbou způsobu využití oblasti Proboštských jezer zvýšit ekologickou stabilitu i kvalitu přírodního a rekreačního zázemí města, přilákat další návštěvníky • Realizace navržených ploch pro výrobu resp. smíšenou výrobu bude mít pozitivní vliv na možnosti zaměstnanosti v místě bydliště a tím zvýšení pohody bydlení • Vhodnou volbou projektů v rámci povolovacích řízení nepřipustit dotčení charakteru vlastního města a jeho další atraktivity • Potenciál zajištění pracovních příležitostí a služeb pro obyvatele a tím zvýšení pohody bydlení v širším území

D.IV. Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území Hodnoty řešeného území • • • •

Bohatá kulturní historie území, atraktivní historická zóna Dobrá dopravní dostupnost Díky záplavovému území relativně kvalitní území v nivě řeky Labe Kvalifikovaná pracovní síla

Návrh podnětů resp. opatření pro zachování a rozvoj hodnot řešeného území • Podmínky pro využití ploch jsou stanoveny tak, aby nedošlo k nepříznivému ovlivnění okolí • SEA dokumentace navrhla řadu dílčích opatření za účelem snížení resp. eliminace negativních vlivů vymezení funkčních ploch na životní prostředí

• Jsou navržena opatření vedoucí k zamezení ovlivnění PP Hluchov • Rozvoj lužních lesů a zvýšení ekologické stability území především v jeho západní části Navržené řešení nebude mít negativní vliv na stávající hodnoty území.

FileName: SaveDate:



Strana: 36 z 46


E. Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování

E.I. Priority územního plánování na národní úrovni Politika územního rozvoje ČR 2008 stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění trvale udržitelného rozvoje. Základním strategickým dokumentem v oblasti územního plánování na celostátní úrovni je Politika územního rozvoje 2008 (dále jen PÚR) (Schváleno Vládou ČR usnesením z 20.7.2009 č. 929). Dle PÚR řešené území spadá do rozvojové oblasti Praha - OB1 a rozvojových os OS-3 (podél komunikace R10) a OS-4 (podél dálnice D11). Rozvojová oblast Praha je vymezena hlavním městem Praha a územími obcí ze správních obvodů obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (ORP), kam patří i Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Důvodem pro vymezení je území ovlivněné rozvojovou dynamikou hlavního města Prahy, při spolupůsobení vedlejších center, zejména Kladna a Berouna. Jedná se o nejsilnější koncentraci obyvatelstva v ČR, jakož i soustředění kulturních a ekonomických aktivit, které mají z velké části i mezinárodní význam. Zřetelným rozvojovým předpokladem je připojení na dálnice, rychlostní silnice a tranzitní železniční koridory a efektivní propojení jednotlivých druhů dopravy včetně letecké. Pro řešené území dle nadřazeného strategického dokumentu celostátního významu Politiky územního rozvoje vyplývá pro územní plán Brandýs nad Labem – Stará Boleslav požadavek na zohlednění dotčeného řešeného území polohou v rozvojové republikové oblasti Praha - OB1 a rozvojových os OS-3 (podél komunikace R10) a OS-4 (podél dálnice D11). Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v územíve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno sledovat zejména: a) rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území, b) rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, c) nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, d) řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady, e) zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, f) ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny. Úkoly pro územní plánování: a) Při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových oblastech a rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy. b) Úkoly, stanovené pro jednotlivé rozvojové oblasti a rozvojové osy, musí být převzaty do územně plánovací dokumentace krajů a obcí. c) Kraje v zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os v rozlišení podle území jednotlivých obcí, při respektování důvodů vymezení jednotlivých rozvojových oblastí a rozvojových os. Z části dopravní infrastruktury vodní dopravy je pro VD1 nutno respektovat a vymezit územní rezervu pro rozšíření plavební cesty a vybudování 2. plavební komory. Vymezení této rezervy není třeba vyhodnocovat z hlediska vlivu na životní prostředí. Poloha v rozvojové oblasti byla územním plánem zohledněna. Z republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovených Politikou územního rozvoje (kapitola 2.2 Republikové priority), které byly respektovány a zpracovány v územním plánu, je možno zmínit tyto body: - Hodnoty území města jsou respektovány. Ve veřejném zájmu jsou chráněny a rozvíjeny přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. FileName: SaveDate:



Strana: 37 z 46


Zachován je ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. - ÚP navrhuje komplexní koordinované řešení zajišťující prevenci prostorově sociální segregace a zvyšující kvalitu života obyvatel včetně posilování hospodářského rozvoje území. - Vytváří předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívá zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a snaží se o ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. - Prvky ÚSES jsou upřednostněny a jsou stanoveny podmínky pro ochranu krajinného rázu. - Koncepce zachovává souvislé pásy nezastavěného území, vytváří územní podmínky pro různé formy cestovního ruchu, zkvalitňuje dopravní a technickou infrastrukturu a vytváří podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potencionálními riziky a přírodními katastrofami v území s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajišťuje územní ochranu ploch potřebných pro umisťování opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodí. - ÚP vymezením kvalitní veřejné zeleně přispívá k zajištění života obyvatel, vytváří podmínky pro fungování sítě pěších a cyklistických cest. - Vytváří předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovává prostupnost krajiny a minimalizuje rozsah fragmentace krajiny. Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že územní plán Brandýs nad Labem je v zásadě v souladu s prioritami územního plánování deklarovanými v nadřazené územně plánovací dokumentaci a v Politice územního rozvoje ČR.

E.II. Soulad s nadřazenou ÚPD a rozvojovými koncepcemi na regionální i místní úrovni V současné době neexistuje platná celokrajská územně plánovací dokumentace. Krajská územně plánovací dokumentace, připravované Zásady územního rozvoje Středočeského kraje nebyla dosud vydána. V současné době Krajský úřad Středočeského kraje zásady územního rozvoje (ZÚR) pořizuje na základě zadání schváleného Zastupitelstvem kraje dne 18. 6. 2008, č.usn. 38-26/2008/ZK. Než budou ZÚR vydány, tak platí Územní plán Velkého územního celku Pražského regionu – z něhož pro ÚP Brandýs n.L. – St. Boleslav vyplývají tyto požadavky: d) Řešit přeložku silnice II. třídy 101 a prověřit její trasu ve variantách konceptu ÚP, e) Řešit přeložku silnice II. třídy 331, f) Řešit umístění rozvodny VVN/VN (Brázdimská), Lze konstatovat, že tyto úkoly byly řešením konceptu územního plánu Brandýs na Labem – Stará Boleslav vyřešeny. V současnosti platný územní plán sídelního útvaru (dále ÚPSÚ) Brandýs nad Labem – Stará Boleslav byl schválen v roce 1997 a byl zpracován podle tehdy platné legislativy a metodiky, která je vzhledem k dnešním potřebám nevyhovující. Katastrální území Popovice u Brandýsa nad Labem a část k.ú. Stará Boleslav, kde je navržen obchvat, není v řešeném území platného ÚPSÚ, což přináší problémy při rozhodování v území. Dle §188 zákona č.183/2006 Sb. stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, je třeba do 31. 12. 2015 starou územně plánovací dokumentaci podle tohoto zákona upravit, jinak pozbývá platnosti, nebo pořídit a vydat územně plánovací dokumentaci novou. Z těchto důvodů rozhodlo zastupitelstvo města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav usnesením č. 19. veřejného zasedání ze dne 9. 12. 2008 pod bodem č. 10 rozhodlo o pořízení nového územního plánu. V rámci řešení Územního plánu města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav bylo v rámci zadání územního plánu ustanoveno řešit tyto požadavky: g) Navrhnout vhodné směry a plochy územního rozvoje (zastavitelné plochy), které budou odpovídat požadavkům udržitelného rozvoje města. h) Preferovat kvalitní formy bydlení, s odpovídající občanskou vybaveností, rekreací a sportem pro obyvatele i návštěvníky. i) Vytvořit plošné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu včetně doprovodné dopravní infrastruktury. FileName: SaveDate:



Strana: 38 z 46


j) k) l) m)

Doplnit plochy veřejných prostranství formou městské zeleně a parků. Vhodně doplnit prvky ÚSES. Doplnit plochy, které umožní rozšíření lužních lesů. V Konceptu ÚP řešit variantně rozvoj města pro počet trvale bydlících obyvatel: • V rámci varianty 1. cca 20 000 obyvatel • V rámci varianty 2. cca 25 000 obyvatel, n) Pro nové plochy bydlení navrhnout odpovídající plochy pro občanskou vybavenost a veřejná prostranství. o) na základě stanoviska Odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Středočeského kraje č.j. 145783/2010/KUSK/Mer ze dne 21.10.2010 je nutné dbát na panoramatické hodnoty sídla a okolní krajiny s dominantou zámku a NKP, uchovat původní kompoziční uspořádání krajiny v návaznosti na historická jádra. Z hlediska památkové péče je nutné eliminovat zásahy v blízkosti NKP, které by vedly k degradaci jejich prostředí. Z hlediska ochrany hodnot území je požadováno: p) Zajistit ochranu prostředí městských památkových zón, jejich navazujícího a mezilehlého území včetně širšího rámce – měřítka zástavby, důležitých pohledů a průhledů. q) Funkční a prostorové regulativy v centrech města, zahrnujících MPZ a jejich okolí, stanovit s ohledem na urbanistickou hodnotu prostředí v souladu s charakterem a měřítkem současné zástavby. r) Akceptovat stanovení ploch obytné zástavby na pozemcích PUPFL (lesní pozemky) podle platného územního plánu sídelního útvaru Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (po 3. změně) a dále více tyto pozemky nezabírat pro nové plochy zástavby. s) Navrhnout funkční územní systém ekologické stability (ÚSES). t) Vymezit „zelené prstence“ a „zelené klíny“ kolem města k zachování a zlepšování kvality prostředí především pro bydlení a rekreaci. u) Vytvořit podmínky pro budování protierozních opatření, rovněž s funkcí rekreační, hygienickou a estetickou (větrolamy, aleje, stromořadí, keřové pásy, obnova polních cest a úvozů). v) Navrhnout vhodné využití území po těžbě štěrkopísků – Proboštská jezera - přičemž preferovat využití pro rekreaci celoměstského charakteru. w) Řešením územního plánu podpořit revitalizaci malých vodních toků a ochranu údolních niv. x) Respektovat přírodní památku Hluchov. y) Respektovat podmínky ochrany území s archeologickými nálezy z) V rámci ÚP vymezit architektonicky nebo urbanisticky významné stavby, pro které může zpracovávat architektonickou část projektové dokumentace pouze autorizovaný architekt, Budou mezi nimi zařazeny všechny stavby podléhající režimu státní památkové péče. Lze konstatovat, že koncept územního plánu na všechny tyto požadavky reaguje v zásadě v souladu s principy udržitelného rozvoje.

Z Územně analytických pokladů ORP Brandýs nad Labem – Stará Boleslav vyplývají tyto konkrétní úkoly pro zpracování Územního plánu Brandýsa n. L. – St. Boleslavi: aa) Navrhnout budoucí využití ploch současné a budoucí těžby štěrkopísků, bb) Vytvořit plošné podmínky pro revitalizaci Vinořského potoka, cc) Vytvořit podmínky pro eliminaci negativních vlivů silniční dopravy v zástavbě, především pro silnice II/101, II/245, II/331, II/610, dd) Vytvořit podmínky pro řešení nedostatku parkovacích míst, především ve starší sídlištní zástavbě, ee) Navrhnout vhodnou polohu pro pěší lávku přes řeku Labe, ff) Navrhovanou přeložku silnice II/101 řešit tak, aby došlo k co nejmenšímu ovlivnění stávající zástavby, rozvoje města a přírodních ploch a krajiny, gg) V rámci ÚP řešit přeložku silnice II/331 včetně všech návazností, hh) Posoudit a případně navrhnout nové využití železniční tratě č. 074 v úseku Neratovice – Brandýs nad Labem, ii) Prvky ÚSES při průchodu zastavěným územím navrhnout tak, aby byla dosažena jejich funkčnost, eventuelně navrhnout jiné vhodnější koridory, j) Upřesnit vymezení a způsob využití regionálních biokoridorů Všechny výše uvedené úkoly jsou v konceptu územního plánu řešeny, alespoň v jedné variantě. Soulad s cíli ochrany životního prostředí přijatými na vnitrostátní úrovni:

FileName: SaveDate:



Strana: 39 z 46


Výsledkem vyhodnocením vlivu územního plánu na životní prostředí je rovněž zhodnocení, zda je územní plán v souladu s cíli ochrany životního prostředí přijatými na vnitrostátní úrovni, které sloužily jako podklad pro stanovení referenčního rámce a identifikace a vyhodnocení základních střetů se stanovenými prioritními pozitivními trendy v ochraně životního prostředí. Navržena jsou rovněž opatření pro zamezení negativních vlivů územního plánu na ŽP (viz kapitola 7 SEA vyhodnocení). Tato opatření tedy slouží zároveň jako opatření pro docílení souladu konceptu územního plánu a na národní a komunitární úrovni přijatých cílů ochrany životního prostředí. Výsledkem vyhodnocením vlivu územního plánu na životní prostředí je tedy rovněž zhodnocení, zda je územní plán v souladu s cíli ochrany životního prostředí přijatými na vnitrostátní úrovni, které sloužili jako podklad pro stanovení referenčního rámce a identifikace a vyhodnocení základních střetů se stanovenými prioritními pozitivními trendy v ochraně životního prostředí. Na základě provedeného hodnocení byla k realizaci doporučena varianta 1 řešení konceptu územního plánu, pokud nebylo v jednotlivých případech doporučeno jiné řešení konkrétních lokalit (viz kapitola 5, resp. návrh Stanoviska kap. 10). Navržena byla rovněž opatření pro zamezení negativních vlivů územního plánu na ŽP (viz kapitola 7). Tato opatření tedy slouží zároveň jako opatření pro docílení souladu konceptu územního plánu a na národní a komunitární úrovni přijatých cílů ochrany životního prostředí. Ze SEA vyhodnocení vyplynuly následující hlavní střety s cíli ochrany ŽP: -

značná navrhovaná rozloha ploch výroby dává rámec umisťování nových zdrojů znečištění ovzduší - rozpor s cíli v oblasti snižování emisí a ochraně ovzduší - Státní politika ŽP, NEHAP ČR

-

velmi významné zábory ZPF, a to i I. a II. třídy ochrany - rozpor s cíli v oblasti nakládání s neobnovitelnými zdroji a ochrany půdy a jejích funkcí - Státní politika ŽP, NEHAP ČR, Strategie udržitelného rozvoje ČR

-

změna charakteru území v příměstských oblastech - rozpor s cíli ochrany nezastavěného území, zachování rázu urbanistické struktury území a krajiny - Politika územního rozvoje

Všechny tyto rozpory lze do jisté míry kompenzovat vhodně navrženým rozmístěním návrhových ploch a jejich funkčního využití resp. územně plánovacími i technickými opatřeními ve fázi projektové přípravy konkrétních staveb resp. zastavování rozvojových ploch, a to především na úrovni územního řízení. K rozsáhlým záborům zemědělské půdy, jež jsou konceptem územního plánu predisponovány, je kompetentní se vyjádřit orgán ochrany zemědělského půdního fondu. Z celkového pojetí ÚP dospěl zpracovatel posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí k závěru, že při respektování výše uvedených podmínek a doporučení a za podmínky, že bude udělen souhlas příslušného úřadu s odnětím ploch ze ZPF, ÚP Brandýs nad Labem – Stará Boleslav nevyvolá závažné střety s ochranou životního prostředí a veřejného zdraví.

FileName: SaveDate:



Strana: 40 z 46


F. Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území - shrnutí Vzhledem k tomu, že nebyly doposud zpracovány územně analytické podklady pro území města, zejména rozbor udržitelného rozvoje území, nemohlo být vyhodnocení vztaženo k těmto materiálům. Vztahuje se k informacím z návrhu územního plánu a z hodnocení SEA a k územně analytickým podkladům ORP Brandýs nad Labem – Stará Boleslav.

F.I. Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Kvalita životního prostředí Celková koncepce je založená na dvou samostatných městských centrech, která jsou rozdělena nivou řeky Labe, a jsou si navzájem rovnocenná. Rozvoj území města je v obou částech rovnoměrný, takže k novým plochám pro bydlení jsou vymezeny potřebné plochy občanského vybavení. Disproporci v množství ploch výroby v části Brandýs nad Labem vyrovnává přírodními plochami část řešeného území Stará Boleslav. Část Popovice je v rámci rozvoje zastavitelných ploch omezená a je zde podpořen charakter volné krajiny, především produkční. Niva řeky Labe je částečně ponechána jako produkční krajina s doplněním lesních ploch a je podpořen její rekreační potenciál po celé délce toku v rámci řešeného území. V rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití je územním plánem určena výšková hladina nové zástavby v souladu se zachováním a ochranou historických dominant. V hranicích městských památkových zón musí výšková hladina nové zástavby navazovat na výškovou úroveň stávající zástavby. Zástavba navazující na významná historická centra již není zvyšována. Územní plán neumožňuje zahušťovat centrum města a sídliště novou zástavbou stanovením minimálního zastoupení zeleně a nezpevněných ploch v plochách a pozemcích. Zástavba v okrajových částech je uvažována nízkopodlažní, v oddělených sídlech si zachová venkovský charakter. Řešený ÚP podstatně nenaruší stávající krajinný ráz území a trendy jeho vývoje. Plánované zastavitelné plochy navazují na již zastavěné území, s výjimkou ploch pro zázemí hipoklubu (Z352 a Z143) a nijak významně nerozptylují urbanizované území v rámci krajiny. Přesto je nutné konstatovat velmi významné rozšíření především obytných ploch v podobě tzv. kobercové výstavby, a to zejména západním směrem, jak v případě Brandýsa, tak i Staré Boleslavi. Tento směr rozvoje urbanizace neodpovídá zcela historickému vývoji, kdy se urbanizované území v případě obou měst rozšiřovalo radiálně podél sítě komunikací, rovnoměrně ve směru od Labe a jeho záplavového území. Rozsáhlé obytné zóny Martinovská 1 a 2 a Okrouhlík a Nad Pramenem (Z61 a Z60) budou mít poměrně významné dopady do území. V tomto případě preferujeme variantu řešení 1 v případě obytné zóny Martinovská 2. Na druhé straně je konceptu územního plánu nutné přiznat snahu o minimalizaci vlivů na krajinný ráz území a vhodné rozložení funkčních zón v podobě např. jižní výrobní zóny, kde navrhované plochy výroby vhodně navazují na stávající funkce řešeného území. Návrh pásů izolační zeleně přispěje k odclonění hlavních komunikačních os od urbanizovaného území. V rámci koridoru přeložky silnice II/101 je třeba v navazujících fázích projektové přípravy stavby zahrnout do projektu rovněž doprovodnou a izolační zeleň resp. terénní úpravy, tak, aby komunikace lépe zapadla do krajiny. Celkově přispěje územní plán, s výjimkou výše zmíněných případů tak, jak je navržen v konceptu řešení k ucelování zastavěného území a jeho organickému dalšímu rozvoji. Z uvedeného lze vyloučit možnosti kumulativních vlivů v širším okolí. Výraznou vlastností hodnoceného území je právě pohledově otevřená, volná, zemědělsky využívaná krajina na západě, lesní krajina na severovýchodě a prostor aktivní zóny záplavového území v nivě řeky Labe, tedy znaky významně určující krajinný ráz zdejšího území. Tyto znaky nebudou řešením územního plánu významně vizuálně dotčeny. Vizuální dopad řešení ÚP je akceptovatelný. Při zastavování jednotlivých ploch je však třeba důsledně dbát na vhodné architektonické a hmotové řešení umisťovaných objektů tak, aby v jednotlivých případech FileName: SaveDate:



Strana: 41 z 46


nevznikaly nevhodné dominanty vůči centrální zóně města. Tuto skutečnost je třeba posoudit v rámci povolovacích řízení jednotlivých staveb. Navrhované zastavitelné plochy respektují vymezení ÚSES i zastoupení ekologicky relativně stabilnějších částí krajiny v řešeném území a nevytváří bariéru bránící migrační prostupnosti v krajině. Ohniska biodiverzity v řešeném území, nebudou změnou dotčena ani významně ovlivněna. Vymezen je rovněž regionální biokoridor RK 1152, vedený částečně na zemědělské půdě, který byl v rámci konceptu územního plánu územně přeřešen. Plochy dále rozšiřují zastavěné území směrem na západ, čímž dojde k částečnému omezení průchodnosti krajiny ve směru S-J a tím i komunikaci mezi nivou Labe a lesopolní krajinou na severu zájmového území a otevřenou zemědělskou krajinou v západní částí území. Vzhledem k blízkosti biokoridoru RK 1152 k navrhovaným rozvojovým plochám, je třeba důsledně dbát na zachování a další rozvoj jeho funkčnosti (rozvojová zóna Martinovská). Řešení územního plánu chrání lesní pozemky a další zastavitelné plochy, nad rámec již v současnosti platných územně plánovacích dokumentací, na pozemcích PUPFL nenavrhuje. V rámci územního plánu je navržen územní systém ekologické stability (ÚSES) dle nových požadavků na koordinaci se zastavěným územím. Systém ÚSES je doplněn o přírodní, lesní plochy a smíšené plochy nezastavěného území, které tvoří „zelené prstence“ a „zelené klíny“ kolem města k zachování a zlepšování kvality prostředí především pro bydlení a rekreaci. Koncept územního plánu nezasahuje, s výjimkou křížení přeložky silnice II/101 se stávajícím biokoridorem podél Vinořského potoka, návrhem zastavitelných plochy do ÚSES. Výše uvedený střet byl vyřešen přetrasováním regionálního biokoridoru 1152. Je navrženo využití území po těžbě štěrkopísků v lokalitě Proboštských jezer s upřednostněním ploch pro rekreaci hromadného celoměstského charakteru, tak byl ochráněn a současně využit jeho přírodní potenciál, i když v čase měněný lidským faktorem. Vymezením ploch nezastavěného území je podpořena možnost revitalizace malých vodních toků a ochrana údolních niv. Zastavitelné plochy nejsou vymezovány v aktivních zónách záplavového území. U plochy, které se nacházejí v záplavovém území, je navržena protipovodňová ochrana. Územní plán svým variantním řešením respektuje a stabilizuje přírodní památku Hluchov, která je zapojena do prvků ÚSES. Stávající plochy urbanizovaného území jsou doplněny rozvojovými záměry, které doplňují současně zastavěné území, nebo na něj bezprostředně navazují. Jejich počet a velikost je podložena také rozborem sociodemografických podmínek. Součástí konceptu řešení územního plánu jsou rovněž tři z hlukového hlediska významné dopravní koridory – přeložka silnice II/101 západní obchvat Brandýsa, přeložka silnice I/610 západní obchvat památkové zóny Staré Boleslavi a přeložka silnice II/331 severní obchvat Staré Boleslavi. Tyto stavby po svojí realizaci významně přispějí k převedení především tranzitní a nákladní dopravy mimo centrum obou měst. Návrh možných zdrojů hluku v podobě ploch výroby je soustředěn především do jižní části Brandýsa do tradičního výrobního sektoru, a rovněž do blízkosti dálnice R10. Navrhované rozvojové lokality z akustického hlediska převážně vyhovují navrhovanému využití území. Umístění případných jednotlivých zdrojů hluku v lokalitách bude nutné posuzovat individuálně na základě zpracovaných akustických studií. V posuzovaném případě nejsou z hlediska ochrany obyvatelstva navrhovány žádné funkční plochy, jež by, vzhledem k navrženým podmínkám využití území, mohly mít významně negativní vliv na veřejné zdraví. Z hlediska možného ovlivnění obyvatelstva imisním působením nových zdrojů lze konstatovat, že ÚP neumisťuje do obytného území města zdroje znečištění ve formě rozsáhlé průmyslové či jiné výroby, jež by mohla významně znečišťovat ovzduší emisemi či zápachem, za předpokladu dodržení navrhovaných podmínek využití území pro výrobní plochy. V dlouhodobém horizontu lze očekávat mírné zvýšení intenzity dopravy realizací územního plánu, které však nebude významně zatěžovat zastavěné území města Trasa přeložky silnice II. třídy 101 oproti zadání ÚP není řešena variantně, protože v průběhu zpracování konceptu byl tento požadavek ze strany objednatele změněn.

FileName: SaveDate:



Strana: 42 z 46


Předkládaný koncept územního plánu je vzhledem k rozsahu nově navrhovaných rozvojových ploch nutno hodnotit tak, že bude mít nesporně negativní vliv na životní prostředí z hlediska hydrologických poměrů, je však třeba konstatovat, že při důsledném dodržování podmínek využití území lze tyto negativní vlivy kompenzovat pomocí technických opatření. Předkládaný koncept územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav tak nebude mít, za předpokladu důsledného dodržování opatření pro zadržení dešťových vod v rámci pozemků a minimalizaci podílů zpevněných ploch, významné negativní vlivy na hydrologické a hydrogeologické poměry v území. Při uplatnění opatření, jež vyplynuly ze SEA, nedojde realizací územního plánu k významnému negativnímu ovlivnění životního prostředí v řešeném území. Hospodářský rozvoj Celkově se jedná o z hospodářského hlediska region v těsném zázemí takového pólu rozvoje jako je Praha, což sebou přináší značnou ekonomickou gravitaci. Region má průmyslovou minulost a s tím spojenou kvalifikovanou pracovní sílu. Funkce výrobní má především v jižní části Brandýsa n. L. v okolí ulice Průmyslová dlouhou tradici, což tak jako v ostatních městech, která na svém území má velké průmyslové areály, má za následek degradaci industriálního území vlivem změn technologií výroby nebo jejího úpadku. Plochy těžkého průmyslu a skladování VT a lehkého průmyslu VL jsou částečně stabilizovány a částečně určeny k přestavbě a restrukturalizaci výroby tak, aby bylo možno zmírnit jejich vliv na obytné území. Železniční vlečka je pro obsluhu průmyslových areálů stabilizována. Plochy výroby a skladování jsou vymezeny v rozsahu předešlé územně plánovací dokumentace, takže je upřednostněna obnova nebo přestavba stávajících území pro výrobu. Ve variantě II konceptu ÚP je nad rámec zadání vymezena zastavitelná plocha výroby a skladování v lokalitě U Dálnice v návaznosti na dobré dopravní napojení na silniční síť II/331/610 a R10. Celková koncepce územního plánu je založena především na rozvoji rezidenčního území a s ním souvisejících ploch v souladu se stávajícími sociodemografickými trendy v území. Rozvoj výrobních funkcí odpovídá stávajícímu vývoji v regionu včetně výhledu do budoucna spojenému s dozníváním ekonomické krize. V návrhu výrobních funkcí je patrná snaha zpracovatele soustředit tyto plochy do jednoho sektoru v návaznosti na stávající výrobní území a dopravní koridory nadmístního významu mimo území soustředěných hodnot z hlediska přírodního či historicko-kulturního významu a mimo klidové sektory řešeného území. Sociální vztahy a podmínky Funkce bydlení je ve městě stabilizována a nová výstavba probíhá postupně v návaznosti na zastavěné území jednotlivých center a v několika lokalitách přestaveb. Při vymezování návrhových ploch pro bydlení bylo vycházeno z platného územního plánu a jeho schválených změn. Bydlení se nachází jednak v plochách bydlení a smíšených obytných, ale je v menší míře zastoupeno i v dalších stavebních plochách RZV. Územní plán dává dostatečnou nabídku na rozvoj fondu bydlení s předpokladem jeho postupného zkvalitňování na cílový stav obložnosti 1 bytové jednotky 2,6 osob, což je celorepublikový průměr. Stav obložnosti byl v roce 2001 v rámci řešeného území 2,76 osob/byt. Nicméně po tomto roce došlo k 2tis. nárůstu počtu obyvatel, takže lze předpokládat jeho snižování. Do ploch pro bydlení byly zahrnuty lokality řešené v předešlé ÚPD a v rámci konceptu byly vymezeny další plochy vždy v návaznosti na zastavěné území. Intenzita ve variantách a urbanisticko-ekonomické hodnocení lokalit Tabulka bilancí bydlení a bytových jednotek variant konceptu ÚP: Část území

stávající počet ob.

navržený počet ob.

17 317

2 231

Celkem obyvatel

stávající počet BJ

navržený počet BJ

navržený počet RD

6 231

116

643

842

789

958

1463

Celkem nových BJ

Celkem BJ

2420

8 694

Varianta I Brandýs nad Labem Stará Boleslav

4 241

Popovice

80

31 23 868

FileName: SaveDate:



Strana: 43 z 46


Varianta II Brandýs nad Labem

17 317

3 690

Stará Boleslav

4 363

Popovice

80

6 231

602

817

837

841 31

25 450

1 439

1689

3 128

9 359

Bilancovány byly zastavitelné a přestavbové plochy bydlení a smíšené obytné, kdy byla vzata v potaz intenzita zástavby při obvyklé velikosti parcel. Do ploch pro bydlení jsou zahrnuty plochy z platného územního plánu po změnách a dále nové lokality, které umožňují dlouhodobý rozvoj funkce bydlení ve městě. Celková nabídka ploch pro bydlení vymezených konceptem územního plánu odpovídá demografickému vývoji zvyšování počtu obyvatel ve městě, kdy od roku 2006 dochází k jeho každoročnímu nárůstu. V současnosti probíhající a chystaná výstavba rodinných a bytových domů a další záměry na ni dávají předpoklad, že počet obyvatel města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav bude nadále stoupat. Město má další potenciál pro rozvoj bydlení, je však třeba nabídnout rovněž nová pracovní místa v místě bydliště a občanskou i rekreační vybavenost. Občanské vybavení je rozděleno do několika typů ploch, které mají úkol zajistit jak potřeby obyvatel v rámci řešeného území tak nad jeho rámec. Veřejná vybavenost je v území stabilizovaná, především co se týká veřejného sektoru a školství. Pro další rozvoj města především nově navrhované plochy bydlení jsou navrženy plochy pro umístění veřejné vybavenosti (mateřských škol) v lokalitách U vodojemu, Mýtka, Martinovská – Kostelecká (v rámci podrobného řešení regulačního plánu). Komerční plochy určené pro obsluhu území jsou v konceptu územního plánu vymezeny tak, aby byly optimalizovány docházkové a dojížďkové vzdálenosti v rámci sídla a jeho částí. Návrhové plochy jsou umístěny jak ke stávajícím tak navrhovaným velkým lokalitám pro bydlení s dobrým dopravním napojením na komunikační síť. Celoměstsko-nadmístní význam mají plochy v lokalitách Mýtka a U Dálnice s napojením na silnici II/331 a R10. Plochy tělovýchovy a sportu slouží k využití volného času obyvatel a zlepšení atraktivity města i pro návštěvníky z hlediska rekreačně volnočasového. Nové plochy jsou navrženy v dosahu bydlení, většinou s návazností na přírodní zázemí sídla. K plochám nadmístního významu patří rozvoj území říční nivy Labe od lokality Houšťka, přes ostrov, přírodní památku Hluchov, lokalitu u ČOV až k Proboštským jezerům. Další významné lokality, které mají za úkol obsluhovat širší obytné území města, jsou Nad Vinořským potokem, Dřevčická, Martinovská, Mýtka a Nad Pramenem. Celkově lze konstatovat, že územní plán dává rámec pro, vzhledem k demografické situaci a stávajícím trendům v území, přiměřený budoucí rozvoj města, přičemž je patrná snaha zpracovatele, respektovat, usměrnit a optimalizovat stávající vývoj v rozvoji urbanizovaného území města tak, aby byly v maximální míře respektovány hodnoty a limity území a přitom poskytnuty vhodné podmínky pro rozvoj bydlení s kvalitním zázemím pro obyvatele, možnosti trávení volného času a zdravý životní styl. Hodnoty kulturního dědictví Nemovité kulturní památky na území města jsou územním plánem respektovány. Realizací záměrů jimž dává koncept územního plánu rámec může při zemních pracích potenciálně dojít k narušení archeologických struktur. V takovém případě je nutné v souladu s ustanoveními zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zajistit záchranný archeologický průzkum. Hodnoty krajinného rázu území, by při uplatnění opatření navržených v SEA vyhodnocení, neměly být dotčeny. V rámci dalších stupňů povolovacích řízení je však nezbytné posoudit individuálně jednotlivé projekty z hlediska jejich možného vlivu na krajinný ráz.

FileName: SaveDate:



Strana: 44 z 46


Podmínky pro přiměřený rozvoj města Město má potenciál pro rozvoj bydlení v souvislosti se stávajícím trendem rezidenční suburbanizace, a atraktivitě prostředí. Tyto skutečnosti nejsou konceptem územního plánu nijak negativně dotčeny. Rozsah navrhovaných ploch stejně jako jejich využití vychází z rozboru demografického a hospodářského vývoje v území, na nějž přiměřeně reaguje. Vzhledem ke stávajícímu trendu suburbanizace, blízkosti pólu rozvoje, kterým je Praha, dopravní dostupnosti, atraktivity území, pozici na rozvojových osách a potenciálu hospodářského vývoje území je koncept územního plánu navržen tak, aby využil všech výše zmíněných trendů a reagoval na ně přiměřenou nabídkou vhodně umístěných funkčních ploch a přitom respektoval hodnoty území v podobě nejcennějších území z hlediska přírodního i historicko-kulturního. Koncept územního plánu je rovněž navržen tak, aby zlepšil stávající problémy v území – např. vysoké intenzity dopravy v obytném území města. Z hlediska přiměřenosti rozvoje se jeví jako vhodnější varianta 1, která v rámci svých ploch rezerv ponechává dostatečný prostot pro další rozvoj v případě, že se jeho potřeba v budoucnu prokáže.

F.II. Shrnutí základního přínosu územního plánu Koncept územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav se zaměřuje především na rozvoj podmínek pro kvalitní bydlení, předchází nedostatku pracovních příležitostí vytvářením územních podmínek pro vznik pracovních příležitostí zejména v sekundární a terciální sféře, využívá k územnímu rozvoji brownfields a respektuje hodnoty i omezení řešeného území. Navržené řešení vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území svým komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území, jehož cílem je dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Navržené řešení ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Současně chrání krajinu jako rovnocennou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. Navržené řešení změny územního plánu vytváří dostatečné podmínky pro předcházení zjištěným rizikům budoucího rozvoje při současném stavu poznání a při znalostech stávajícího území. Územní plán je technicky právním dokumentem a je jedním z podkladů pro následná politická rozhodování v území. Budoucí vývoj řešeného území se bude odvíjet v závislosti na globálních geopolitických, vnitropolitických a ekonomických podmínkách, které budou určovat jeho praktické naplňování. Z provedeného vyhodnocení vyplývá, že, za předpokladu uplatnění opatření, jež vyplynula ze SEA, řešení konceptu územního plánu vytváří dostatečné předpoklady pro budoucí vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje.

FileName: SaveDate:



Strana: 45 z 46

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM STARÁ BOLESLAV

Recommend Documents