ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ

1.část

4. úplná aktualizace

ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ pro správní území obce s rozšířenou působností Lanškroun 2016

Technická pomoc při zpracování: GEPRO spol. s r. o. Štefánikova 52 150 00 Praha 5 Ing. arch. Dana Pokojová Ing. arch. Mariana Langová Pořizovatel:

Městský úřad Lanškroun Odbor stavební úřad Nám. J. M. Marků 12 Lanškroun - Vnitřní město 563 01 Lanškroun 09/2016 1 (133)

4. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2016

ČTVRTÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LANŠKROUN 2016

Seznam obcí ve správním území města Lanškroun jako obce s rozšířenou působností Lanškroun: Albrechtice, Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Strážná, Tatenice, Trpík, Výprachtice, Žichlínek

Objednatel: Město Lanškroun, Odbor stavební úřad, Nám. J. M. Marků 12, Lanškroun - Vnitřní město, 563 01 Lanškroun Pořizovatel: Městský úřad Lanškroun, Odbor stavební úřad, Nám. J. M. Marků 12,

Lanškroun - Vnitřní město,

563 01 Lanškroun Technická pomoc při zpracování: 1. ÚAP v r. 2008: EKOTOXA s.r.o., Kosmákova 28, 615 00 Brno 2. 1. úplná aktualizace v r. 2010 a 2. úplná aktualizace v r. 2012: Ing. Lubor Hruška, Ph. D. a kolektiv PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava 3. 3. úplná aktualizace v r. 2014: Technické zpracování v systému GIS: GEPRO, spol. s r.o., Štefánikova 52, 150 00 Praha 5 Úplná aktualizace ÚAP, zpracování RUR: Ing. arch. Dana Pokojová, Štefánikova 52, 150 00 Praha 5 – Smíchov, Ing. arch. Mariana Langová 4. 4. úplná aktualizace v r. 2016: Technické zpracování v systému GIS: GEPRO, spol. s r.o., Štefánikova 52, 150 00 Praha 5 Úplná aktualizace ÚAP, zpracování RUR: Ing. arch. Dana Pokojová, Štefánikova 52, 150 00 Praha 5 – Smíchov, Ing. arch. Mariana Langová Obsah 4. úplné aktualizace územně analytických podkladů ORP Lanškroun 2016: Textová a tabulková část Grafická část: Výkres č. 1

Výkres hodnot

1 : 20 000

Výkres č. 2

Výkres limitů

1 : 20 000

Výkres č. 3

Výkres záměrů

1 : 20 000

výkres č. 4

Výkres problémů

1 : 20 000 2 (133)


Obsah: 1. Úvod ............................................................................................................................................................. 4 1.1 Charakteristika zakázky:...................................................................................................................... 4 2. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ......................................................................................... 6 2.1 Základní údaje ........................................................................................................................................ 6 2.1.2 Přehled sledovaných jevů ............................................................................................................... 6 2.1.3 Přehled zpracovaných podkladů .................................................................................................... 8 2.2 Zjištění a vyhodnocení stavu sledovaného území .......................................................................... 8 2.2.1 Vymezení řešeného území ............................................................................................................. 8 2.2.2 Základní charakteristika území ..................................................................................................... 15 2.3 Posouzení z pohledu Politiky územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1 ........................... 19 2.4 Aktuální posouzení z pohledu ZÚR Pardubického kraje ve znění Aktualizace č. 1 ..................... 21 Veřejně prospěšné opatření - územní systém ekologické stability .......................................................... 23 2.5 Stav územně plánovací dokumentace obcí v ORP Lanškroun..................................................... 24 2.6 Sociální a hospodářský pilíř ................................................................................................................. 26 2.6.1 Sociodemografické podmínky................................................................................................... 27 2.6.2. Bydlení .................................................................................................................................. 37 2.6.3 Rekreace................................................................................................................................... 40 2.6.4 Hospodářské podmínky ................................................................................................................ 47 2.6.5 Veřejná technická infrastruktura ................................................................................................... 52 2.6.6. Veřejná dopravní infrastruktura ............................................................................................ 58 2.7 Přírodní pilíř .................................................................................................................................. 63 2.7.1 Horninové prostředí a geologie................................................................................................. 63 2.7.2 Vodní režim ............................................................................................................................... 66 2.7.3 Hygiena životního prostředí ...................................................................................................... 70 2.7.4 Ochrana přírody a krajiny ......................................................................................................... 77 2.7.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa .............................................. 87 3. Rozbor udržitelného rozvoje území ............................................................................................................ 99 3.1 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území – SWOT analýza ................................................ 99 3.1.1 Horninové prostředí a geologie..................................................................................................... 99 3.1.2 Vodní režim ................................................................................................................................. 100 3.1.3 Hygiena životního prostředí ........................................................................................................ 102 3.1.4 Ochrana přírody a krajiny ........................................................................................................... 103 3.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ................................................ 105 3.1.6 Dopravní infrastruktura ............................................................................................................... 107 Střet záměru s hodnotou (poldr x ZÚ(zastavěné území), ZP (zastavitelná plocha)x ZÚ): ................. 109 3.1.7 Technická infrastruktura ............................................................................................................. 109 3.1.8 Sociodemografické podmínky..................................................................................................... 110 3.1.9 Bydlení ........................................................................................................................................ 112 3.1.10 Rekreace................................................................................................................................... 113 3.1.11 Hospodářské podmínky ............................................................................................................ 115 3.2. Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek .............................................................. 116 3.2.1 Územní podmínky pro příznivé životní prostředí /přírodní pilíř/ ............................................. 116 3.2.2 Územní podmínky pro hospodářský rozvoj /hospodářský pilíř/ ................................................. 118 3.2.3 Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel /sociální pilíř/ ................................ 119 3.2.4 Kartogram vyváženosti územních podmínek správního území ORP Lanškroun - 2016 ........ 126 3.3 Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci obcí .................................................... 127 3.3.1 Závady a problémy ................................................................................................................. 127 3.3.2 Střety v území ......................................................................................................................... 127 3.3.3 Úkoly pro řešení v územních plánech obcí: ............................................................................ 128 3.4 Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci kraje ............................................ 130 Použité zkratky, odkazy: ...................................................................................................................... 131 TABULKOVÁ ČÁST ............................................................................................................................................ 133 4. Swot analýza obcí - v 2. části 4. úplné aktualizace ÚAP ORP Lanškroun .......................................... 133

3 (133)


1. Úvod Předmětem plnění veřejné zakázky ve smyslu zadávací dokumentace byla technická pomoc při zpracování dokumentace „4. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro správní území obce s rozšířenou působností Lanškroun 2016“, v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a příslušné prováděcí vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Aktualizované územně analytické podklady slouží především jako podklad pro tvorbu územně plánovací dokumentace, jejich změn a aktualizací, dále pro územně analytické podklady kraje. ÚAP slouží také jako podklad pro vyhodnocování vlivu ÚPD na udržitelný rozvoj, posuzování vlivu záměrů na životní prostředí, poskytování územně plánovacích informací a v neposlední řadě jsou podkladem pro rozhodování stavebních úřadů a dalších správních orgánů s pravomocemi rozhodování na území obcí. Data o území mohou sloužit také pro tvorbu technické mapy města. Podkladem pro 4. úplnou aktualizaci byla dokumentace „3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro správní území obce s rozšířenou působností Lanškroun 2014“, aktuální data od poskytovatelů údajů, podklady z platných územních plánů a další. 1.1 Charakteristika zakázky: Technická pomoc při zpracování čtvrté úplné aktualizace územně analytických podkladů ORP Lanškroun, ve které byly zpracovány a aktualizovány tyto části ÚAP: 1

Zpracovatel sestavil dotazník pro obce ve správním území s požadavkem na upřesnění údajů o území; ve spolupráci s MěÚ Lanškroun Ing. Scheuerovu byly dotazníky rozeslány obcím. V průběhu prací na aktualizaci byly od obcí doručeny zpracovateli aktualizace ÚAP.

2

Zpracování aktualizace podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, vyhodnocení územních podmínek ve třech pilířích udržitelného rozvoje;

3

Sestavení a doplnění databáze sledovaných jevů v datovém modelu v členění dle vyhlášky.

4

Sestavení výkresů hodnot, limitů a záměrů.

5

Zpracování aktualizace rozboru udržitelného rozvoje.

Zpracování, zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb - SWOT analýz pro jednotlivé obce; vymezení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, členění tohoto hodnocení podle pilířů – přírodního, ekonomického a sociálního. 6

Určení problémů a závad k řešení v územně plánovacích dokumentacích s vyznačením v textu každé obci i v grafice problémového výkresu.

vymezeny byly zejm. tyto závady: urbanistické, dopravní, hygienické, přírodního charakteru. 7

Vyznačení a popis vzájemných střetů záměrů v území.

Střety záměrů s limity a hodnotami: -

střet zastavěného území a zastavitelné plochy s vyhlášeným záplavovým územím Q100

-

střet zastavitelných ploch, zastavěného území s přírodní hodnotou

-

střet stávající dopravní infrastruktury a záměru s vyhlášeným záplavovým územím Q100

-

střet stávající technické infrastruktury (TS, ČOV) se záplavovým územím

-

střet záměru VPS ze ZÚR PK a zastavitelných ploch z ÚP s dopravní a technickou infrastrukturou

-

střet záměru VPS ze ZÚR PK a zastavitelné plochy pro bydlení

8

Sestavení a vypracování problémového výkresu.

9

Vyhodnocení závěrů tří pilířů z uvedených tematických okruhů do kartogramu. 4 (133)


Text předcházejících územně analytických podkladů z roku 2014 byl prověřen, aktualizován, a pokud byly některé jeho části vč. tabulek ponechány, tak z důvodu, že údaje v nich byly prověřeny a jsou nadále platné a aktuální.

Technický postup zpracování dat o území jako podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje Data jsou zpracována v prostředí geografického informačního systému MISYS od firmy GEPRO spol. s r. o. Jsou strukturována do vrstev a obsahují metainformace v podobě atributů objektů. Při tvorbě dat jsou dodržena standardní topografická pravidla pro zpracování vektorových dat: souřadnicový systém S-JTSK, souřadnice neredukované. Data jsou zpracována a budou předána ve formě datového modelu digitálního zpracování sledovaných jevů územně analytických podkladů v GIS. Podkladem pro zpracování výkresů byly katastrální mapy obcí, které byly předány zadavatelem v podobě vektorové nebo rastrové. Postup činností: −

vkládání předaných jevů ve vektorové podobě do tzv. datového skladu jevů, údajů o území,

−

zpracování a sestavení výkresů do jednotlivých vrstev datového modelu,

−

tvorba atributů jednotlivých objektů,

− předání vektorových dat ve formátu .*.vyk v datové struktuře odpovídající datovému modelu DGM ÚAP verze 4.2, vektorová data ve formátu *.vyk byla převedena do formátu *.shp, −

rastrová data výkresů budou předána ve formátu *.pdf, popř. *.tiff, *.jpg,

−

textové dokumenty ve formátu *.doc., *.pdf.

5 (133)


2. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území 2.1 Základní údaje 2.1.2 Přehled sledovaných jevů Přehled výskytu jevů na území ORP Lanškroun (žlutě podbarveno) Číslo Sledovaný jev datové vrstvy 1 zastavěné území 2 plochy výroby 3 plochy občanského vybavení 4 plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území 5 památková rezervace včetně ochranného pásma 6 památková zóna včetně ochranného pásma 7 krajinná památková zóna 8 nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma 9 nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma 10 památka UNESCO včetně ochranného pásma 11 urbanistické hodnoty 12 region lidové architektury 13 historicky významná stavba, soubor 14 architektonicky cenná stavba, soubor 15 významná stavební dominanta 16 území s archeologickými nálezy 17 oblast krajinného rázu a její charakteristika 18 místo krajinného rázu a jeho charakteristika 19 místo významné události 20 významný vyhlídkový bod 21 územní systém ekologické stability 22 významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou 23 významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou 24 přechodně chráněná plocha 25 národní park včetně zón a ochranného pásma 26 chráněná krajinná oblast včetně zón 27 národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma 28 přírodní rezervace včetně ochranného pásma 29 národní přírodní památka včetně ochranného pásma 30 přírodní park 31 přírodní památka včetně ochranného pásma 32 památný strom včetně ochranného pásma 33 biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO 34 NATURA 2000 – evropsky významná lokalita 35 NATURA 2000 – ptačí oblast 36 lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem 37 lesy ochranné 38 les zvláštního určení 39 lesy hospodářské 40 vzdálenost 50 m od okraje lesa 41 bonitovaná půdně ekologická jednotka 42 hranice biochor 43 investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti 44 vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem 45 chráněná oblast přirozené akumulace vod 46 zranitelná oblast 6 (133)


Číslo datové vrstvy 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99

Sledovaný jev

vodní útvar povrchových vod, vodní útvar podzemních vod vodní nádrž povodí vodního toku, rozvodnice záplavové území aktivní zóna záplavového území území určené k rozlivům povodní území zvláštní povodně pod vodním dílem objekt/zařízení protipovodňové ochrany přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa dobývací prostor chráněné ložiskové území chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry ložisko nerostných surovin poddolované území sesuvné území a území jiných geologických rizik staré důlní dílo staré zátěže území a kontaminované plochy oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší odval, výsypka, odkaliště, halda technologický objekt zásobování vodou vč. ochranného pásma vodovodní síť včetně ochranného pásma technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. ochranného pásma stoková síť vč. ochranného pásma výrobna elektřiny vč. ochranného pásma elektrická stanice vč. ochranného pásma nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. ochranného pásma technologický objekt zásobování plynem vč. ochranného a bezpečnostního pásma vedení plynovodu vč. ochranného pásma technologický objekt zásobování jinými produkty vč. ochranného pásma ropovod vč. ochranného pásma produktovod vč. ochranného pásma technologický objekt zásobování teplem vč. ochranného pásma teplovod vč. ochranného pásma elektronické komunikační zařízení vč. ochranného pásma komunikační vedení vč. ochranného pásma jaderné zařízení objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami skládka odpadu vč. ochranného pásma spalovna vč. ochranného pásma zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. ochranného pásma dálnice včetně ochranného pásma rychlostní silnice včetně ochranného pásma silnice I. třídy včetně ochranného pásma silnice II. třídy včetně ochranného pásma silnice III. třídy včetně ochranného pásma místní a účelové komunikace železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma železniční dráha regionální včetně ochranného pásma koridor vysokorychlostní železniční trati vlečka včetně ochranného pásma lanová dráha včetně ochranného pásma speciální dráha včetně ochranného pásma 7 (133)


Číslo datové vrstvy 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118

119

Sledovaný jev

tramvajová dráha včetně ochranného pásma trolejbusová dráha včetně ochranného pásma letiště včetně ochranných pásem letecká stavba včetně ochranných pásem vodní cesta hraniční přechod cyklostezka, cyklotrasa, hippostezka a turistická stezka objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma vojenský újezd vymezené zóny havarijního plánování objekt civilní ochrany objekt požární ochrany objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky ochranné pásmo hřbitova, krematoria jiná ochranná pásma ostatní veřejná infrastruktura počet dokončených bytů k 31. 12. každého roku zastavitelná plocha jiné záměry 2 další dostupné informace, např. průměrná cena m stavebního pozemku n člení podle 2 katastrálních území, průměrná cena m zemědělské půdy v členění podle katastrálních území

2.1.3 Přehled zpracovaných podkladů Mapové a textové podklady • aktuální mapy katastrálních území obcí z KN • 3. úplná aktualizace ÚAP ORP Lanškroun 2014 - výkresy, texty • data od poskytovatelů jednotlivých jevů • Vydané územní plány obcí 2012 - 2014: ÚP Trpík, ÚP Tatenice, ÚP Dolní Čermná, ÚP Lanškroun, ÚP Luková, ÚP Rudoltice, změna č. 1 ÚP Horní Třešňovec, změna č. 2 ÚPO Cotkytle. • Vydané územní plány nebo změny ÚP, ÚPO z r. 2014 - 2016: Z1 ÚP Anenská Studánka, Z2 UP Cotkytle, ÚP Strážná, ÚP Výprachtice, ÚP Horní Heřmanice, ÚP Damníkov. Ostatní podklady • Terénní šetření • Internetové stránky Českého statistického úřadu • Portál Regionálních informačních servisů • Internetové stránky jednotlivých obcí správního území ORP Lanškroun • Dotazníky od obcí a další webové stránky oborového zaměření.

2.2

Zjištění a vyhodnocení stavu sledovaného území

Řešené území obce s rozšířenou působností a umístění ORP Lanškroun se nachází na území Pardubického kraje: 2.2.1 Vymezení řešeného území Správní obvod obce s rozšířenou působností města Lanškroun leží na východním okraji Pardubického kraje, v bezprostřední návazností dále na východ na Olomoucký kraj. Správní území ORP Lanškroun 8 (133)


sousedí s obvody Pardubického kraje - ORP Králíky, Žamberk, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Svitavy, Moravská Třebová a s obvody Olomouckého kraje - ORP Zábřeh. Pardubický kraj zahrnuje území okresů: Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí.

Mapa správních obvodů obcí s rozšířenou působností Pardubického kraje (czso.cz) Tabulka: Správní obvody obcí s rozšířenou působností: Vybrané geografické údaje správních obvodů ORP k 31. 12. 2015 Kraj, správní obvod ORP

Rozloha v 2 km

Počet obyvatel

Pardubický kraj

4 519

Česká Třebová

80

Hlinsko

247

Holice

214

17 486

Chrudim

746

Králíky

Počet obyvatel sídla ORP

516 149

Hustota osídlení

Počet obcí

z toho: se statutem města

114

451

38

230

5

1

86

22

1

6 514

82

14

2

82 817

23 061

111

86

12

159

8 719

4 300

55

5

1

Lanškroun

275

23 206

10 031

84

22

1

Litomyšl

337

26 636

10 043

79

35

1

Moravská Třebová

417

10 267

63

33

2

Pardubice

409

127 477

89 638

311

56

4

Polička

273

19 587

8 783

72

20

2

18 298

16178 9 831

21 128

26 346

9 (133)


Přelouč

257

24 873

9 127

97

42

2

Svitavy

352

31 620

17 005

90

28

2

Ústí nad Orlicí

191

26 368

14 226

138

16

2

Vysoké Mýto

282

32 498

12 404

115

40

2

Žamberk

282

29 090

6 062

103

27

3

Tabulka: Srovnání sociodemografických údajů Správních obvodů obcí s rozšířenou působností Pardubického kraje v roce 2015: Kraj, správní obvod ORP

Celkový přírůstek/ úbytek obyvatel

Index stáří

Průměrný věk mužů

Průměrný věk žen

Pardubický kraj

120,6

-223

40,5

43,3

Česká Třebová

129,1

-66

40,8

43,8

Hlinsko

132,9

-94

40,7

44,2

Holice

108,1

13

39,7

42,7

Chrudim

121,1

-109

40,5

43,4

Králíky

130,4

-85

40,7

43,4

Lanškroun

107,8

36

39,8

42,2

Litomyšl

115,4

-38

40,3

42,6

Moravská Třebová

131,3

-166

40,8

43,8

Pardubice

123,7

442

40,6

43,7

Polička

116,8

-7

40,0

43,1

Přelouč

127,4

133

41,2

43,8

Svitavy

117,5

-95

40,5

43,0

Ústí nad Orlicí

123,1

-95

40,4

43,5

Vysoké Mýto

115,5

-20

40,2

43,2

Žamberk

108,3

-72

39,8

42,2

Pozn.: Index stáří = počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0 – 14 let. Indexy stáří za obce v ORP nebyly pro 4. aktualizaci ÚAP dohledány, zpracovatel se domnívá, že tento údaj není nejpodstatnější pro podklad územně plánovací dokumentace.

Základní statistické údaje o území ORP Lanškroun: kód ORP: 1244 kód dle ČSÚ: 5306 název ORP: Lanškroun kraj: Pardubický počet obcí v působnosti: 22 počet částí obcí: 36 počet katastrálních území: 33 počet základních sídelních jednotek: 53 Obce s rozšířenou působností stanovuje zákon č. 314/2002 Sb. Správní obvody obcí s rozšířenou působností stanovuje vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002. Správní obvod obce s rozšířenou působností Lanškroun je vymezen územím obcí: 10 (133)


Albrechtice, Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Strážná, Tatenice, Trpík, Výprachtice, Žichlínek. Seznam katastrálních území v obcích: Albrechtice u Lanškrouna, Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná, Dolní Heřmanice v Čechách, Dolní Třešňovec, Helvíkov, Herbortice, Horní Čermná, Horní Heřmanice v Čechách, Horní Třešňovec, Jakubovice, Koburk, Krasíkov, Květná u Lukové, Lanškroun, Lubník, Luková, Mezilesí u Lanškrouna, Nepomuky, Ostrov u Lanškrouna, Petrovice u Lanškrouna, Rudoltice u Lanškrouna, Rýdrovice, Sázava u Lanškrouna, Strážná, Tatenice, Trpík, Valteřice u Výprachtic, Výprachtice, Žichlínek. 2

Rozlohou 275 km patří správní obvod mezi menší (6,1 % rozlohy kraje), 84 obyvatel/km2 je pod krajským průměrem. Pro porovnání hustota obyvatel v největším Středočeském 2 ORP Kladno činí 343 obyvatel na 1 km a je nejvyšší v kraji. Ve 22 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2015 celkem 23 206 obyvatel (4,5 % obyvatelstva kraje). Správní obvod zahrnuje 22 obcí, z nichž jeden má status města – Lanškroun, 1 status městyse Dolní Čermná. Počet obyvatel v SO ORP Lanškroun se za poslední dva roky, od roku 2013 – do roku 2015, zvýšil o 58 osob, přitom v sídelním městě Lanškroun se počet obyvatel za stejnou dobu snížil o 66 osob. Tabulka: Počet a složení obyvatel k 31. 12. t. r. SO ORP Lanškroun: Počet v tom podle pohlaví obyvatel muži ženy celkem 2007 22 623 11 071 11 552 2008 22 824 11 184 11 640 2009 22 917 11 222 11 695 2010 22 991 11 276 11 715 2011 23 017 11 322 11 695 2012 23 101 11 360 11 741 2013 23 148 11 377 11 771 2014 23 170 11 402 11 768 2015 23 206 11 416 11 790

Průměrný věk 38,9 39,1 39,3 39,5 39,9 40,2 40,4 40,7 41,0

Graf: Počet a složení obyvatel

Počet a složení obyvatel SO ORP Lanškroun 25 000

22 824

22 991

23 170

23 101

23 206

20 000 15 000 10 000 5 000 0 2008

2010

2012 počet obyv.

muži

2014

2015

ženy

Z výše uvedených údajů vyplývá vzrůstající tendence v celkovém počtu obyvatel ve správním obvodu ORP a dále je patrný konstantní rozdíl v zastoupení počtu mužů a žen ve prospěch žen. 11 (133)


12 (133)


Území SO ORP Lanškroun je tvořeno 33 katastrálními územími, která spadají pod 22 jednotlivých obcí. Ve správním obvodu se nachází pověřený obecní úřad a zároveň úřad s rozšířenou působností - město Lanškroun, další pověřené obecní úřady jsou v obcích Dolní Čermná, Výprachtice a Tatenice. Obce na území správního obvodu spadají do působnosti 4 stavebních úřadů; Tabulka: Přehled obcí a katastrálních území správního obvodu ORP Lanškroun; Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Lanškroun je vymezen územím obcí: ORP, POÚ

č. 1 2

obec Albrechtice Anenská Studánka

3 4 5 6 7

Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná

8

Lanškroun

9 10

Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov

11 12

Lanškroun Lubník

13 14 15 16 17 18 19 20

Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík

21 22

Výprachtice Žichlínek

Působnost stavebních úřadů v ORP Lanškroun: Stavební úřad č. obec 1 Albrechtice 2

Lanškroun

Anenská Studánka

3 4 5

Cotkytle Damníkov Horní Třešňovec

6

Lanškroun

č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

katastrální území Albrechtice u Lanškrouna Anenská Studánka Helvíkov Cotkytle Herbortice Mezilesí u Lanškrouna Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Jakubovice Horní Čermná Nepomuky Horní Heřmanice v Čechách Dolní Heřmanice v Čechách Rýdrovice Horní Třešňovec Krasíkov Dolní Třešňovec Lanškroun Lubník Luková Květná u Lukové Ostrov u Lanškrouna Petrovice u Lanškrouna Rudoltice u Lanškrouna Sázava u Lanškrouna Strážná Tatenice Trpík Koburk Valteřice u Výprachtic Výprachtice Žichlínek

č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

katastrální území Albrechtice u Lanškrouna Anenská Studánka Helvíkov Cotkytle Herbortice Mezilesí u Lanškrouna Damníkov Horní Třešňovec Dolní Třešňovec Lanškroun

13 (133)


Stavební úřad č. 7 8 9 10 11 12 13 Stavební úřad č. 1 Dolní Čermná

katastrální území Lubník Luková Květná u Lukové Ostrov u Lanškrouna Rudoltice u Lanškrouna Sázava u Lanškrouna Trpík Žichlínek

Horní Čermná Petrovice

č. 1 2 3 4 5

katastrální území Dolní Čermná Jakubovice Horní Čermná Nepomuky Petrovice u Lanškrouna

obec Krasíkov Strážná Tatenice

č. 1 2 3

katastrální území Krasíkov Strážná Tatenice

Luková Ostrov Rudoltice Sázava Trpík Žichlínek obec Dolní Čermná

2 3

Stavební úřad č. 1 Tatenice 2 3 Stavební úřad

č. 11 12 13 14 15 16 17 18

obec Lubník

č. 1

obec Čenkovice

2 Horní Heřmanice

Výprachtice 3

Výprachtice

č. 1 2 3 4 5 6 7

14 (133)

katastrální území Čenkovice Horní Heřmanice v Čechách Dolní Heřmanice v Čechách Rýdrovice Koburk Valteřice u Výprachtic Výprachtice


2.2.2 Základní charakteristika území Územní charakteristika a vazby správního obvodu obce s rozšířenou působností města Lanškroun vychází z polohy území na východním okraji Pardubického a na hranicích Olomouckého kraje, a tím je dopravní vazba na centrum kraje město Pardubice (88 km) stejná jako na centrum Olomouckého kraje - Olomouc (89 km). Na jižní straně je území ORP obklopeno obcemi Moravskotřebovska, na západní obcemi Svitavska, Českotřebovska a Orlickoústecka. Severní částí sousedí se správním obvodem Žamberk a Králíky. Území Lanškrounska leží na území o velikosti 27 521 hektarů a zaujímá 6,1 % rozlohy kraje. Ve 22 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31.12. 2015 …23206 obyvatel (4,5 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění (84 2 osob/km ) je výrazně pod krajským průměrem. V sídle správního obvodu – městě Lanškroun – které je zde jedinou obcí se statutem města, žije 10 031 obyvatel, tj. 43,22 % obyvatel. Výrazně nadprůměrný podíl osob zaměstnaných v průmyslu souvisí především s působením výrobce elektronických součástek (kondenzátorů, konektorů) AVX Lanškroun. Tato firma nabízí řadu pracovních příležitostí a v současné době je nejvýznamnějším zaměstnavatelem nejen na Lanškrounsku, ale patří k největším zaměstnavatelům v celém Pardubickém kraji. Lanškrounsko ležící na rozhraní Orlických hor, Zábřežské vrchoviny a Svitavské pahorkatiny nabízí mnoho příležitostí pro letní i zimní turistiku. Přírodní krásy lze obdivovat z rozhledny na vrcholu Lázek (714 m n. m.), který je obklopen řadou chráněných přírodních území. Milovníci zimních sportů navštěvují areál v Čenkovicích s mnoha sjezdovkami. Mezi historické památky regionu se řadí rekonstruovaná renesanční radnice, zámek a kostel sv. Václava v Lanškrouně, zajímavý je i roubený hostinec Krčma z poloviny 17. století. I v dalších lokalitách Lanškrounska mohou návštěvníci obdivovat historické památky, například lovecký zámeček v obci Tatenice.

15 (133)


16 (133)


území ORP Lanškroun - všeobecná mapa

17 (133)


Tabulka: Základní charakteristika obcí SO ORP Lanškroun k 31. 12. 2015: Výměra v ha ORP Lanškroun Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek

Počet částí obce

Počet katastrů

27 513

Počet obyvatel celkem

muži

ženy

23 206

11 414

11 792

Počet obyvatel 2 na km 84,3 45,9

Průměrný věk 41,4

1 007 790

1 2

1 2

462 190

231 75

231 115

43,3 49,5

1 864 597 1 272 1 500

4 1 1 2

3 1 1 2

390 191 698 1 335

198 100 358 663

192 91 340 672

18,9 38,8 19 69,4 132,7

43,4 42,3 39,4 42,0

1 767

2

2

998

505

493

99,2

43,2

1 573

3

3

504

249

255

50,1

44,0

980

1

1

627

320

307

62,3

41,9

509 2 065 509 1 459 1 848 263 1 593 567 1 063 2 681 359 2 171 1 076

1 4 1 2 1 1 1 1 1 1 1 3 1

1 2 1 2 1 1 1 1 1 1 1 3 1

323 10 031 351 726 687 245 1 849 572 105 854 83 994 991

157 4 773 178 380 367 119 918 293 56 435 43 493 503

166 5 258 173 346 320 126 931 279 49 419 40 501 488

32,1 997,1 34,9 72,2 68,3 24,4 183,8 56,9 10,4 84,9 8,3 98,8 98,5

41,8 44,2 36,9 41,5 37,0 40,6 38,1 39,8 44,3 41,0 38,9 40,0 37,9

Populace regionu je k 31. 12. 2015 v průměru mladší než v celém kraji, v ORP Lanškroun je průměrný věk 41,4, v Pardubickém kraji činí průměrný věk 41,9 let. Tabulka: Počet obyvatel jednotlivých obcí SO ORP Lanškroun v r. 2001, 2011, 2013 a poslední údaj z ČSÚ z r. 2015: Počet obyvatel Počet obyvatel Počet obyvatel Počet obyvatel Obce 2001 2011 k 31. 12. 2013 k 31. 12. 2015 Celkem Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník

21 750 495 187 426 188 667 1 337 1 048 476 609 305 9 990 288

23 018 480 206 394 182 696 1 308 1 023 508 591 322 10 133 325 18 (133)

23 148 467 198 404 183 707 1 308 992 498 621 323 10 097 334

23 206 462 190 390 191 698 1 335 998 504 627 323 10 031 351


Obce Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek

2.3

Počet obyvatel Počet obyvatel Počet obyvatel Počet obyvatel 2001 2011 k 31. 12. 2013 k 31. 12. 2015 726 738 691 719 687 667 578 629 245 239 238 248 1 849 1 809 922 1 756 572 572 554 570 105 113 98 114 854 851 841 854 83 81 66 67 994 989 953 989 991 957 793 904

Posouzení z pohledu Politiky územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1

Politika územního rozvoje ČR - A1 (dále též „PÚR ČR“) byla pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích § 5 odst. 5 podle § 31 až 35 a § 186 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), na základě usnesení vlády ČR č. 276 ze dne 15. 4. 2015 byla schválena tato Politika územního rozvoje České republiky ve znění Aktualizace č. 1. Aktualizace č. 1 PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. Republikové priority (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. (14a) Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, Především orné půdy a Ekologických funkcí krajiny. (15)

Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně.

(16)

Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR.

(16a) Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek. (17)

Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí zejména v hospodářsky problémových regionech a 19 (133)


napomoci tak řešení problémů v těchto územích. (18)

Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost.

(19)

Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.

(20)

Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů.

(20a) Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny. (21)

(22)

Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo).

Základní kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách dle Politiky územního rozvoje České republiky ve znění Aktualizace č. 1 mají sledovat zejména: možnosti využití stávající veřejné infrastruktury a potřebu jejího dalšího rozvoje a dobudování při současném respektování přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorové sociální segregaci, fragmentaci krajiny nově vymezenými zastavitelnými plochami a záborům ploch veřejné zeleně sloužící svému účelu nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizací materiálových toků a nakládání s odpady, zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny, minimalizování ovlivnění přírodních a krajinných hodnot území 20 (133)


Po prověření ORP Lanškroun se nenachází v rozvojové oblasti ani v rozvojové ose; v kontaktním území jižního okraje ORP Lanškroun prochází rozvojová osa: OS8 Rozvojová osa Hradec Králové/Pardubice–Moravská Třebová–Mohelnice–Olomouc– Přerov Vymezení: Obce mimo rozvojové oblasti a rozvojovou osu OS11, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. rychlostní silnici R35, silnici I/35, koridor připravované rychlostní silnice R35 a železniční trať č. 010 a 270. Důvody vymezení: Území ovlivněné rychlostní silnicí R35 v úseku Mohelnice–Olomouc a její připravovanou částí v úseku Sedlice–Moravská Třebová–Mohelnice, připravovanou rychlostní silnicí R55 v úseku Olomouc–Přerov, železničními tratěmi č. 010 v úseku Pardubice–Česká Třebová (I. tranzitní železniční koridor), č. 270 Česká Třebová–Přerov (III. tranzitní železniční koridor) a spolupůsobením center Vysoké Mýto, Litomyšl, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Svitavy, Moravská Třebová, Zábřeh a Mohelnice. Dopravní koridor R3a a jeho vymezení: Úsek Sedlice (Hradec Králové)–Vysoké Mýto–Moravská Třebová– Mohelnice (E442) není veden přes území ORP Lanškroun, ale má na toto území dopravní vazbu z jižní strany silnicí I/43. Z koridorů technické infrastruktury jsou přes území ORP Lanškroun vedena dvě stávající elektrické vedení 400 kV a stávající elektrická stanice v jižní části ORP. tato vedení jsou v ÚAP ORP Lanškroun vymezena.

2.4

Aktuální posouzení z pohledu ZÚR Pardubického kraje ve znění Aktualizace č. 1.

V současné době (08/2016) je platná dokumentace Zásady územního rozvoje Pardubického kraje v právním stavu po aktualizaci č. 1; aktualizace ZÚR PK byla vydána 22. září 2014 a nabyla účinnosti 7. října 2014. Vydaná dokumentace byla zohledněna v textu této úplné aktualizace ÚAP ORP Lanškroun, s tím, že byla vypuštěna veřejně prospěšná stavba č. EO1 v oblasti elektroenergetiky, ostatní záměry zůstávají beze změny. Zásady územního rozvoje Dokumentace Zásady územního rozvoje Pardubického kraje, jako nadřazená územně plánovací dokumentace pro ORP Lanškroun, byla vydána dne 29. 4. 2010 a nabyla účinnosti 15. 6. 2010. V současné době jsou platné Zásady územního rozvoje Pardubického kraje ve znění Aktualizace č. 1, které byly vydány dne 17.09.2014 a nabyly účinnosti dne 07.10.2014, a jsou závaznou územně plánovací dokumentací pro území všech ORP i pro všechny obce. Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR PK) stanovují základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést záměry schválené v Zásadách. Zásady musí respektovat PÚR ČR. Schvaluje je zastupitelstvo kraje a zároveň se vyhlašují jako tzv. opatření obecné povahy – proti němu je možné podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. ZÚR Pardubického kraje stanovují priority územního plánování kraje, zpřesňují vymezení rozvojových oblastí a os a specifických oblastí vymezených v PÚR a vymezují rozvojové oblasti, osy a centra a specifické oblasti krajského významu. Podobně zpřesňují plochy a koridory vymezené v PÚR a vymezují plochy a koridory krajského významu. Dále upřesňují územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, vymezují cílové charakteristiky krajiny, veřejně prospěšné stavby, stanovují požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti obcí ad.

Rozvojové oblasti a rozvojové osy 21 (133)


Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Rozvojová osa OSK 4 Česká Třebová – Lanškroun (40) V ZÚR PK -1A je vymezena rozvojová osa Česká Třebová – Lanškroun, do níž jsou zahrnuty následující obce (katastrální území) ve správním obvodu ORP Lanškroun: Damníkov (Damníkov), Lanškroun (Dolní Třešňovec, Lanškroun), Rudoltice (Rudoltice u Lanškrouna). (41) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: územní rozvoj soustřeďovat do města Lanškroun a sousední obce Rudoltice; zlepšit dopravní situaci v okolí města Lanškroun realizací přeložek na trasu I/43 v prostoru Lanškrouna; propojit trasu II/315 na I/43 mimo centrální území Lanškrouna. (42) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: územní rozvoj soustřeďovat do města Lanškroun a obce Rudoltice (bydlení); ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy veřejnou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny; respektovat požadavky na ochranu městské památkové zóny Lanškroun; respektovat požadavky na ochranu evropsky významné lokality Lanškrounské rybníky a přírodního parku Lanškrounské rybníky; nadregionálního biokoridoru K82 a regionálního biocentra 471 Horky. respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES za podmínek stanovených odst. (112): TABULKA VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A OPATŘENÍ PRO ORP LANŠKROUN DLE ZÚR PK – 1A: - (viz. následující strana) Tabulka: číslo VPS D21

Veřejně prospěšné stavby v oblasti dopravy: VPS

ORP

Lanškroun

dotčené katastrální území Lanškroun

Rudoltice

Rudoltice u Lanškrouna

Žichlínek

Žichlínek Albrechtice u Lanškrouna Lanškroun Květná u Lukové, Luková Sázava u Lanškrouna Žichlínek Kunčina

dotčená obec

přeložka silnice I/43 Lanškroun Lanškroun

Albrechtice Lanškroun Lanškroun D22

přeložka silnice I/43 Mladějov – Lanškroun – Albrechtice Moravská Třebová

D23

přeložka silnice I/43 Albrechtice – Štíty

Luková Sázava Žichlínek Kunčina Mladějov na Moravě Rychnov na Moravě Albrechtice

Lanškroun Cotkytle 22 (133)

Mladějov na Moravě Rychnov na Moravě Albrechtice u Lanškrouna Herbortice, Mezilesí u Lanškrouna


číslo VPS

VPS

D21

přeložka silnice I/43 Lanškroun Lanškroun

D53

ORP

přeložka silnice II/315 Lanškroun

Lanškroun

dotčené katastrální území Lanškroun

Rudoltice


Žichlínek

Žichlínek

Lanškroun Rudoltice

Lanškroun Rudoltice u Lanškrouna

dotčená obec

Lanškroun

Tabulka: Veřejně prospěšné stavby v oblasti elektroenergetiky: Pozn. přeškrtnutý text vymezené VPS dle ZÚR PK vypuštěn po prověření dle dokumentace aktualizace ZÚR PK vydané v září 2014 s nabytím účinnosti 7. 10. 2014. Bílá Voda, Červená Voda, Dolní Orlice, Červená Voda Mlýnice u Červené Králíky nadzemní vedení 2 x 110 kV Vody, Mlýnický Dvůr, E03 Horní Heřmanice - Králíky, vč. Šanov u Červené Vody TR Králíky. Králíky Králíky Horní Heřmanice Horní Heřmanice v Lanškroun Čechách, Rýdrovice

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ OPATŘENÍ - ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (CITACE DLE ZÚR PK -1A) ZÚR vymezují jako veřejně prospěšná opatření tyto plochy a koridory biocenter a biokoridorů ÚSES, jejichž funkčnost je nutno zcela nebo částečně zajistit: Tabulka:

Nadregionální biokoridory:

číslo VPO

NKOD

VPO

U07

K 80

Sedloňovský vrch, Topielisko – Raškov

dotčená obec

dotčené k. ú.

Lanškroun Čenkovice

číslo VPO Čenkovice

Anenská Studánka Anenská Studánka Damníkov Dolní Čermná U09

U12

K 82

K 92

Boršov, Loučský les K80 – šířce minimálně 40 Lanškroun Horní Čermná m

K82 – Vojenský – v šířce minimálně 40 m

Jakubovice Dolní Čermná Nepomuky, Horní Čermná

Horní Třešňovec

Horní Třešňovec

Ostrov

Ostrov u Lanškrouna

Rudoltice


Trpík

Trpík

Albrechtice

Albrechtice u Lanškrouna

Cotkytle Lanškroun Horní Čermná Horní Heřmanice

23 (133)

Damníkov

Mezilesí u Lanškrouna Nepomuky Dolní Heřmanice v Čechách, Horní Heřmanice v Čechách


U13

K 93

Tabulka: PPO3

Uhersko - K132 – šířce minimálně 40 m

Strážná

Strážná

Tatenice

Tatenice

Výprachtice

Valteřice u Výprachtic, Výprachtice

Lanškroun Anenská Studánka

Anenská Studánka, Helvíkov

Veřejně prospěšná opatření – protipovodňová ochrana: Poldr Třebařov; tok: Moravská Sázava

Lanškroun Krasíkov

Krasíkov

Přírodní hodnoty krajského významu na území ORP Lanškroun: 1

a) zvláště chráněná území ochrany přírody a krajiny –národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky; b) lokality soustavy NATURA 2000– evropsky významné lokality a ptačí oblasti; 2

c) plochy pro těžbu nerostných surovin , tedy: využívaná výhradní ložiska s dobývacími prostory; nevyužívaná výhradní ložiska s dobývacími prostory, popř. dobývacími prostory s ukončenou těžbou; nevyužívaná výhradní ložiska s chráněným ložiskovým územím; nevyužívaná výhradní ložiska bez stanovené ochrany chráněného ložiskového území; využívaná ložiska nevyhrazených nerostů, která jsou součástí pozemku, a u kterých byla povolena těžba na základě územního rozhodnutí a příslušného obvodního báňského úřadu; nevyužívaná ložiska nevyhrazených nerostů, která jsou součástí pozemku; registrované a evidované prognózní zdroje vyhrazených a nevyhrazených nerostů. 3 d) krajinářsky hodnotná území; přírodní parky a území se zvýšenou hodnotou krajinného rázu ; e) významné krajinné prvky dle zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění. f)

skladebné části ÚSES.

Kulturní hodnoty krajského významu na území ORP Lanškroun: městská památková zóna – Lanškroun, Civilizační hodnoty krajského významu na území ORP Lanškroun: nadmístní komunikační síť tvořená silnicemi I. třídy č. 11 a č. 43; železniční trati celostátních drah č. 270; vybrané prvky energetické infrastruktury - rozvodna Krasíkov;

2.5

Stav územně plánovací dokumentace obcí v ORP Lanškroun

Tabulka: Stav územně plánovací dokumentace podle působnosti stavebních úřadů v ORP Lanškroun: Stavební úřad

1

č.

obec

Vydání ÚP

Nabytí účinnosti

Pozn.

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhláška č. 395/1992 Sb. zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích 3 Studie potenciálního vlivu výškových staveb a větrných elektráren na krajinný ráz území Pardubického kraje jako krajinářsky exponované prostory 24 (133) 2


Stavební úřad

obec

Vydání ÚP

Nabytí účinnosti

Albrechtice

16. 10. 2006

1. 11. 2006

Změna č. 1

22. 6. 2011

14. 7. 2011

Anenská Studánka 22. 7. 2009

18. 8. 2009

Změna č. 1

29. 4. 2015

19. 5. 2015

Cotkytle

6. 12. 2006

22. 12. 2006

Změna č. 2

18. 6. 2014

30. 7. 2014

4

Damníkov

22.7.2016

9.8.2016

5

Horní Třešňovec

29. 4. 2010

20. 5. 2010

Změna č. 1

17.9.2013

5.10.2013

6

Lanškroun

26. 9. 2012

12. 10. 2012

7

Lubník

22. 9. 2010

9. 10. 2010

8

Luková

19. 6. 2013

18. 7. 2013

č.

1 2

3

Lanškroun

9

Ostrov

13. 7. 2011

2. 8. 2011

10

Rudoltice

5. 9. 2013

24. 9. 2013

11

Sázava

2. 3. 2009

20. 3. 2009

12

Trpík

13. 6. 2014

4. 7. 2014

13

Žichlínek

28. 12. 2009

14. 1. 2010

č.

obec

1

Dolní Čermná

14. 12. 2013 2. 1. 2014

2

Horní Čermná

12. 12. 2011 30. 12. 2011

3

Petrovice

23. 9. 2010

19. 10. 2010 21.09.2016 proběhlo společné jednání

Změna č. 1 Stavební úřad

č.

obec

1

Krasíkov

6. 12. 2006

30. 12. 2006

Změna č. 1

11. 3. 2011

19. 5. 2011

2

Strážná

25. 7. 2014

12. 8. 2014

3

Tatenice

9. 9. 2014

27. 9. 2014

Tatenice

Nový ÚP, 6. 1. 2016 zadání předáno projektantce

15. 6. 2016 proběhlo společné jednání

Změna č. 1

Dolní Čermná

Nový ÚP, 6. 1. 2016 zadání předáno projektantce

Pořizovatel připravuje zadání

Změna č. 1

Stavební úřad

Pozn.

25 (133)

Nový ÚP, 23. 11. 2015 předáno zadání projektantce


Stavební úřad

č.

obec

1

Čenkovice

11. 5. 2004

12. 5. 2004

Změna č. 1

23. 2. 2006

13. 3. 2006

Změna č. 2

20. 8. 2008

9. 9. 2008

Změna č. 3

22. 8. 2011

8. 9. 2011

2

Horní Heřmanice

21.6.2016

14.7.2016

3

Výprachtice

8. 4. 2015

24. 4. 2015

Výprachtice

Nový ÚP, po SJ

Počet obcí s platnou ÚPD ….. 22 ….. tzn. 100% obcí celého ORP Lanškroun. Aktualizováno 09/2016

2.6 Sociální a hospodářský pilíř Tabulka: Vybrané ukazatele pro územně analytické podklady za správní obvod obce s rozšířenou působností Lanškroun 2015 2011 2012 2013 2014 23 206 1 Počet obyvatel 23 017 23 101 23 148 23 170 19 1 Přirozený přírůstek 24 48 -7 33 17 1 Saldo migrace 10 36 54 -11 16,1 Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let 2 15,9 15,9 16,1 16,1 na celkovém počtu obyvatel (%) 3 736 2 Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let 3 655 3 678 3 717 3 727 17,4

3

Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (%)

14,7

15,6

16,1

16,8

3

Počet obyvatel ve věku 65 a více let

3 380

3 594

3 728

3 881

4027

6

Počet částí obce Podíl nezaměstnaných osob dosažitelných (%)

36

.

36

36

7,7

.

6,3

5,1

36 4,0

869

.

993

795

873

.

1 002

802

52

.

61

41

235

.

306

276

39

46

47

33

34

42

43

30

.

25

24

22

. .

. .

-

. .

60,2

60,1

59,7

59,6

67,1

67,1

65,9

65,4

8 8 8 8 8 11 11 17 18 18 22 23

Počet uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce - dosažitelní Počet uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce Počet uchazečů v evidenci úřadu práce - absolventů Počet uchazečů v evidenci úřadu práce nad 12 měsíců Počet dokončených bytů Počet dokončených bytů v rodinných domech Počet hromadných ubytovacích zařízení Počet lázeňských léčeben Počet lůžek v lázeňských léčebnách Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)

625 629 33 165

26 (133)

39 36 22 59,3 65,1


24 27 28 29 30 30 30 30 30

Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) Podíl lesů z celkové výměry (%) Koeficient ekologické stability Orná půda - rozloha (ha) Chmelnice - rozloha (ha) Vinice - rozloha (ha) Zahrady - rozloha (ha)

30 Ovocné sady - rozloha (ha) 30 30 30 30 30 30 30 37 37 37 37 37

Trvalé travní porosty - rozloha (ha) Lesní půda - rozloha (ha) Vodní plochy - rozloha (ha) Zastavěné plochy - rozloha (ha) Ostatní plochy - rozloha (ha) Zemědělská půda - rozloha (ha) Celková výměra - rozloha (ha) Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Průměrný věk

37 Počet obyvatel ve věku 15 - 64 let

28,7

28,7

29,9

30,3

7,0

7,0

7,3

7,4

0,8

0,8

0,8

0,8

32,0 1,11 11 123,0 660,5

32,1 1,11 11 104,0 660,3

32,1 1,14 10 821,8 661,9

32,2 1,16 10 726,3 659,1

36,5

36,4

36,3

36,3

4 756,1 8 795,2 218,0 300,2 1 631,9 16 576,0 27 521,3 243 219 292 282 39,9

4 738,9 8 826,2 218,0 300,4 1 634,5 16 539,7 27 518,8 233 185 290 254 40,2

4 911,0 8 844,5 222,8 300,8 1 714,7 16 431,1 27 513,8 224 231 312 258 40,4

4 971,0 8 873,1 225,2 299,8 1 723,3 16 392,7 27 514,1 233 200 276 287 40,7

15 982

15 829

15 703

15 562

30,6 7,4 0,8 32,5 1,17 10 634,3 659,0 34,0 4 997,6 8 934,7 228,1 300,6 1 726,8 16 325,0 27 515,1 226 207 318 301 41,0 15 443

Z uvedeného přehledu vyplývá, že počet obyvatel v ORP mírně stoupá, zvyšuje se průměrný věk – za 5 let o 1 rok v průměru. Z hlediska zemědělství klesá podíl zemědělské půdy z celkové rozlohy a naopak se zvyšuje rozloha lesní půdy v rámci celého ORP. 2.6.1

Sociodemografické podmínky

Demografický vývoj V roce 2001 žilo ve SO ORP Pardubického kraje 507 897 obyvatel, v roce 2011 to již bylo 518 228 obyvatel, a k 31. 12. 2015 měl kraj 516 149 obyvatel, což je v relativním vyjádření úbytek o 0,4 %. Nejlidnatějším SO ORP jsou Pardubice, naopak nejméně obyvatel z celého Pardubického kraje žije v SO ORP Králíky. Největší nárůst obyvatel mezi roky 2001 a 2015 je zaznamenán v SO ORP Holice, a to o 13 %, velký nárůst obyvatel je také ve sledovaném SO ORP Lanškroun (o 6,7 %). Naopak k velkému úbytku obyvatel došlo v SO ORP Králíky (- 8,2 %), hned za nimi je SO ORP Česká Třebová (- 5,9 %). Tabulka: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Pardubického kraje mezi lety 2001 a 2015 Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2015 SO ORP 2001 31.12. 2015 Absolutně Relativně [%] -5,9 Česká Třebová 19 446 18298 -1 148 -3,2 Hlinsko 21 824 21128 -696 13 Holice 15 480 17486 2 006 0,9 Chrudim 82 110 82817 707 -8,2 Králíky 9 500 8719 -781 6,7 Lanškroun 21 750 23206 1 456 1,6 Litomyšl 26 219 26636 417 -5,1 Moravská Třebová 27 776 26346 -1 430 5,6 Pardubice 120 758 127477 6 719 27 (133)


Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj Zdroj dat: ČSÚ;

19 603 24 199 31 844 26 793 31 853 28 742 507 897

19587 24873 31620 26368 32498 29090 516 149

-16 674 -224 -425 645 348 8 252

-0,1 2,8 -0,7 -1,6 2 1,2 1,6

V SO ORP Lanškroun v letech 2001 – 2015 kopíruje dlouhodobý celorepublikový populační vývoj. Od roku 2001 je v celé SO ORP zaznamenán dlouhodobý stoupající trend počtu obyvatel díky pozitivní migraci a k prudkému nárůstu obyvatel dochází od roku 2006, kdy do roku 2011 stoupl počet obyvatel v SO ORP téměř o 1 000; od roku 2011 dop roku 2015 je nárůst pouze mírný.

Graf: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Lanškroun v letech 1991 – 2015

Zdroj dat: ČSÚ;

Největší obcí ve sledovaném SO ORP je město Lanškroun, která má 10 031 obyvatel, zejména díky tomu, že obec neustále rozšiřuje obytné plochy. Druhý největší počet obyvatel vykazuje obec Rudoltice s počtem obyvatel 1 849, která je také zároveň obcí s největším nárůstem obyvatel mezi lety 2001 – 2015 (počet obyvatel se zdvojnásobil – absolutně o 927 osob), a to díky nové výstavbě bytových domů. Mezi další dvě obce s vysokým počtem obyvatel patří Dolní Čermná s více než 1 000 obyvateli. Největší úbytek počtu obyvatel došlo ve sledovaném období zaznamela obec Albrechtice, Cotkytle a Horní Čermná. Nejmenšími obcemi jsou Trpík (83 obyvatel), Strážná (105 obyvatel). V celém SO ORP Lanškroun vzrostl počet lidí za posledních 14 let o 1 456 obyvatel. Tabulka: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Lanškroun mezi lety 2001 a 2015 Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2015 Obec 2001 31.12. 2015 Absolutně Relativně [%] 462 Albrechtice 495 -33 -6,7 190 Anenská Studánka 187 3 1,6 390 Cotkytle 426 -36 -8,5 191 Čenkovice 188 3 1,6 698 Damníkov 667 31 4,6 28 (133)


Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun Zdroj dat: www.czso.cz,

1 335 998 504 627 323 10 031 351 726 687 245 1 849 572 105 854 83 994 991 23 206

1 337 1 048 476 609 305 9 990 288 691 578 238 922 554 98 841 66 953 793 21 750

-2 -50 28 18 18 41 63 35 109 7 927 18 7 13 17 41 198 1456

-0,1 -4,8 5,9 3 5,9 0,4 21,9 5,1 18,9 2,9 100,5 3,2 7,1 1,5 25,8 4,3 25 6,7

Věková struktura Jednou ze základních charakteristik hodnotící demografický vývoj a naznačující možné budoucí sociální hrozby a problémy, je věková struktura obyvatelstva. Věkové složení obyvatelstva kraje se za posledních deset let změnilo ve smyslu stárnutí populace, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku (-2,1 %) a rostoucí složkou obyvatelstva v poproduktivním věku (2 %). Na stárnutí populace měla podíl především nižší porodnost, zejména v devadesátých letech. Tento proces bude mít silný vliv v demografickém vývoji kraje v příštích letech. Tabulka: Počet a věkové složení obyvatel podle obcí k 31. 12. 2015 Průměrný Počet v tom ve věku (let) věk (2014) obyvatel celkem 0-14 15-64 65 a více SO ORP Lanškroun 23 206 3 736 15 562 4 027 40,7 v tom obce: 462 Albrechtice 42,9 65 316 81 190 Anenská Studánka 43,5 28 129 33 390 Cotkytle 41,1 73 235 82 191 Čenkovice 41,3 27 133 31 698 Damníkov 38,8 126 462 110 1 335 Dolní Čermná 40,0 209 919 207 998 Horní Čermná 41,8 132 670 196 504 Horní Heřmanice 42,9 79 309 116 627 Horní Třešňovec 39,7 107 418 102 323 Krasíkov 40,4 55 216 52 10 031 Lanškroun 42,7 1 461 6 580 1 990 351 Lubník 36,8 66 248 37 726 Luková 39,4 122 482 122 687 Ostrov 35,9 139 467 81 245 Petrovice 39,7 44 162 39 1 849 Rudoltice 36,4 357 1278 214 572 Sázava 38,5 99 387 86 105 Strážná 40,3 22 63 20 29 (133)

Průměrný věk (2015) 41,0 42,3 43,3 41,3 42,0 39,4 40,2 42,1 43,0 40,2 41,1 43,0 37,1 40,4 36,3 40,2 36,9 39,1 40,2


Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek

854 83 994 991

131 20 184 190

607 47 645 670

116 16 165 131

39,5 38,3 39,2 38,1

39,6 39,3 39,5 37,8

www.czso.cz Graf: Věkový průměr obyvatel v letech 2007- 2014

Podle výše uvedeného grafu převyšoval v roce 2014 dosažený věkový průměr obyvatel obcí v SO ORP Lanškroun průměrný věk v ORP, a to v obcích Lanškroun, Horní Heřmanice, Horní Čermná, Anenská Stdánka a Albrechtice. Dalším důležitým závěrem je fakt, že se za těchto uplynulých sedm let téměř ve všech obcí zvýšil průměrný věk obyvatelstva, vyjma obce Trpík. V průměru se v SO ORP Lanškroun zvýšil počet obyvatel v předproduktivním věku (0 – 14 let), ale snížil se počet obyvatel v produktivním věku (15-64) o 4 %; pouze v rozvojové obci Rudoltice došlo k nárůstu o 18 %. Velký rozdíl je ve sledovaném období 7 let v počtu obyvatel v poproduktivním věku (65 a více), 30 (133)


který se zvýšil o 35 %! Pro územní plánování to znamená vymezovat plochy pro občanskou vybavenost ve sféře sociálních a zdravotnických služeb a zařízení a plochy bydlení spefických forem. Velký absolutní nárůst zaznamelo město Lanškroun.

Graf: Nárůst obyvatel v postproduktivním věku v obcí ORP v letech 2007- 2014

Výpracht…

…

Tatenice

Sázava

Petrovice

Luková

Lanškroun

Horní…

Horní…

Damníkov

Cotkytle

1000 522 500 2514 0 11332348 0 24 8 5 28 41 5 83 0 27 -4 32 -1 49 -500 31 Albrechti…

zvýšení počtu obyvatel 65 a více

zvýšení počtu obyvatel ve věku 65+ od r. 2007 do r. 2014

Řada 1

Řada 1

Z demografické prognózy SO ORP Lanškroun vyplývá, že v roce 2030 dojde k nárůstu obyvatel starších 65 let z 13,6 % v roce 2010 na 19,9 % obyvatel, již nyní, v roce 2016 je nárůst o 35 % za období 2007-2014. Oproti tomu se sníží podíl obyvatel v produktivním věku ze 70,7 % v roce 2010 na 64,7 % v roce 2030. Očekává se také mírné snížení podílu dětské složky z 15,7 % v roce 2010 na 15,4 %. Rozložení obyvatel SO ORP Lanškroun dle věkové struktury v roce 2010, 2030 2010 2030 Věková struktura Absolutně Relativně (%) Absolutně Relativně (%) Dětská složka (0 - 14 let) 3 601 15,7 3 489 15,4 Produktivní věk (15 - 64 let) 16 200 70,7 14 663 64,7 Senioři (65+) 3 116 13,6 4 510 19,9 Celkem 22 917 100 22 662 100 Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.

31 (133)


Tabulka: Vliv přirozené změny a migrace obyvatel v SO ORP Pardubického kraje za poslední období 1.1. 2015 - 31. 12. 2015 SO ORP

Přirozená měna obyvatel Migrace obyvatel Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldo 180 210 -30 271 307 -36 210 245 -35 244 303 -59 139 183 -44 367 310 57 845 911 -66 1 123 1 166 -43 96 117 -21 147 211 -64 226 207 19 318 301 17 285 265 20 309 367 -58

Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská 238 Třebová 1 383 Pardubice 219 Polička 272 Přelouč 291 Svitavy 273 Ústí nad Orlicí 333 Vysoké Mýto 312 Žamberk 5 302 Pardubický kraj Zdroj dat: www.czso.cz

309

-71

307

402

1 332 223 260 320 279 331 248 5 440

51 -4 12 -29 -6 2 64 -138

2 342 235 528 343 325 387 346 7 592

1 951 238 407 409 414 409 482 7 677

-95 391 -3 121 -66 -89 -22 -136 -85

Nejvýrazněji kladné migrační saldo v letech 2014 a 2015 měly obce Rudoltice. Naopak výrazně záporné migrační saldo zaznamenaly obce Cotkytle a Lanškroun, viz. následující graf.

32 (133)


Graf: Pohyb obyvatelstva v posledních dvou letech zobrazuje následující graf.

Školství V 16 obcích SO ORP Lanškroun funguje celkem 20 mateřských škol (deset z nich funguje při základní škole) s celkovou kapacitou 973 míst, dále 16 základních škol, 1 základní škola speciální a 1 základní umělecká škola o celkové kapacitě 3 300 míst. Ve městě Lanškroun se nachází 5 mateřských škol, zbývající jsou v přilehlých obcích. Dále se ve městě Lanškroun nachází 4 školy základní, 1 základní škola speciální a 1 základní umělecká škola. V šesti obcích (Anenská Studánka, Čenkovice, Krasíkov, Lubník, Trpík a Strážná), nacházejících se v SO ORP Lanškroun, nefunguje žádné školské zařízení. Střední školy jsou zastoupeny pouze v Lanškrouně, jedná se o gymnázium, SOŠ a SOU a Střední školu zemědělskou a veterinární – celkový počet studentů v těchto středních školách byl 924 (r. 2015). Tabulka: Školská zařízení v obcích SO ORP Lanškroun Obec Lanškroun

Mateřská škola (kapacita) Mateřská škola, Wolkerova 85 (81)

Základní škola (kapacita)

Střední školy vč. učňovské školy (kapacita)

Základní škola, náměstí Gymnázium nám. Jana Marka, Aloise Jiráska 139 Marků 113 (309) 33 (133)


(500)

Mateřská škola, Na Výsluní 312 (76) Mateřská škola, Žižkova 365 (95) Mateřská škola, Vančurova 87 (120) Mateřská škola, Dolní Třešňovec 24 (42)

Albrechtice Cotkytle Damníkov Dolní Čermná

Horní Čermná

Horní Heřmanice

Horní Třešňovec Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Tatenice Výprachtice

Mateřská škola, Albrechtice 131 (24) Mateřská škola, Cotkytle 104 (20) Mateřská škola, Damníkov 25 (52)

Základní škola, Bedřicha Smetany 460 (450) Základní škola, Dobrovského 630 (620) Základní škola speciální, Olbrachtova 206 (36) Základní škola, Dolní Třešňovec 24 (45) - zrušena Základní umělecká škola Jindřicha Pravečka, nám. A. Jiráska 3 (506) Základní škola, ZŠ se speciálními vzdělávacími potřebami, náměstí Aloise Jiráska 140 NE

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Kollárova 445 (350)

Střední škola zemědělská a veterinární, Dolní Třešňovec 17 (268)

NE

Základní škola, Cotkytle NE 104 (35) Základní škola, NE Damníkov 25 (196) Základní škola Mateřská škola, Vincence Junka, Dolní NE Dolní Čermná 4 (50) Čermná 4 (150) Mateřská škola, Základní škola, Horní Horní Čermná 95 NE Čermná 128 (160) (45) Mateřská škola, Základní škola 1-5, Horní Heřmanice 13 Horní Heřmanice 13 NE (25) (40) Mateřská škola, Základní škola 1- 5, Horní Třešňovec 4 NE Horní Třešňovec 4 (32) (28) Mateřská škola, Základní škola, Luková NE Luková 6 (25) 6 (40) Mateřská škola, Základní škola 1-4,, NE Ostrov 76 (40) Ostrov 76 (45) Mateřská škola, NE NE Petrovice 64 (28) Mateřská škola, Základní škola, NE Rudoltice 200 (55) Rudoltice 200 (94) Mateřská škola, NE NE Sázava 2 (27) Mateřská škola, Základní škola, NE Tatenice 149 (50) Tatenice 149 (150) Mateřská škola, Základní škola, Výprachtice 390 NE Výprachtice 390 (120) (40)

34 (133)


Mateřská škola Žichlínek 65 (50)

Žichlínek

Základní škola, Žichlínek 65 (80)

NE

Pozn.: Jsou uvedeny pouze obce, které mají školská zařízení. Zdroj dat: MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení, dotazník od obcí 2016 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Na území SO ORP Lanškroun funguje celkem 7 zařízení ve formě domovů se sociálními služebami, cca 66 zařízení zdravotních služeb. Největší koncentrace těchto zařízení je v obci Lanškroun, kde se nacházejí tři domy s pečovatelskou službou, domov pro seniory a celkem 48 zařízení v oblasti zdravotních služeb (např. ordinace praktického lékaře pro dospělé, ordinace praktického lékaře – stomatologa, detašované pracoviště zařízení lékárenské péče, ordinace praktického lékaře pro děti a dorost aj.). Kromě Lanškrouna fungují zařízení sociální péče ve třech dalších obcích, jedná se o domov pro seniory, domov pro osoby se zdravotním postižením a domov s pečovatelskou službou. Zdravotnická zařízení se, kromě Lanškrouna, nacházejí v osmi dalších obcích, jedná se nejčastěji o samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé, pro děti a dorost, ordinace praktického lékaře – stomatologa apod. V jedenácti obcích nefunguje ani jedno zařízení sociálních nebo zdravotních služeb a obyvatelé jsou nuceni dojíždět do okolních obcí. Tabulka:

Sociální a zdravotní služby v SO ORP Lanškroun

Obec Albrechtice

Sociální oblast

Zdravotnictví

Anenská Studánka

Domov pro seniory Laudon Domov pro osoby se zdravotním postižením – Domov u studánky

NE

NE

Cotkytle

NE

NE

Čenkovice

NE

NE Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

Damníkov

NE

Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

Dolní Čermná

Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa NE

Detašované pracoviště zařízení lékárenské péče

Dům s pečovatelskou službou

Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře

Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec

NE

Ordinace praktického lékaře .

NE

NE

Krasíkov

NE

Lanškroun

NE 5 Samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 2 Samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Sociální služby Lanškroun 8 Samostatných ordinací praktického lékaře - stomatologa - Domov pro seniory 2 Samostatné ordinace praktického lékaře - gynekologa 3 Domy s pečovatelskou službou

9 Samostatných ordinací lékaře specialisty 8 Detašovaných pracovišť samostatné ordinace lékaře specialisty 35 (133)


Obec

Sociální oblast

Zdravotnictví 6 Ostatních samostatných zařízení Detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení 4 Zařízení lékárenské péče Detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci

Služby pro rodiny s dětmi a mládež: Koruna – sdružení rodičů a přátel zdravotně postižených v Lanškrouně Občanské sdružení Rodinné centrum Dětský svět Sociální služby Lanškroun odlehčovací služby, pečovatelská služba, Lubník

NE

Luková

NE

NE Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

Ostrov

NE

NE

Petrovice

NE

Rudoltice

NE

NE Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé

Sázava

NE

NE

Strážná

NE

NE Samostatná ordinace stomatologa. Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé a dětského lékaře.

Tatenice NE Trpík Výprachtice Žichlínek

NE Dům s pečovatelskou službou, (pracuje se na dokončení objektu). NE

NE Ordinace praktického lékaře pro dospělé Ordinace dětského lékaře Ordinace zubního lékaře NE

Zdroj: MOS, data aktuální k 1. 1 .2011, aktualizace provedena dle dotazníku od obcí – 2014 a 2016.

Veřejný a kulturní život obcí Největší volnočasové vyžití lze najít ve městě Lanškrouně, kde se nachází např. Kulturní centrum, které pořádá mnoho kulturně – společenských akcí (divadelní představení, koncerty, společenské akce, kurzy apod.). V současné době v Lanškrouně funguje soukromé sportovní a kulturní zařízení FOREA (areál bývalých papíren), kde se uskutečňuje velké množství kulturních akcí (koncerty, přednášky, divadlo atd.). Kulturní dům u nádraží byl zbourán a probíhají práce na realizaci výstavby nového objektu. Dále se v Lanškrouně nachází Městská knihovna, Kino, Městské muzeum Lanškroun. Pro děti a mládež zde funguje Dům dětí a mládeže, který pořádá spoustu volnočasových aktivit, jako jsou různé kroužky, víkendové akce, soutěže a tábory. Pravidelně se konají Čermenské slavnosti – Mezinárodní folklorní festival v Dolní Čermné, který pořádá Dětský folklórní soubor Jitřenka. V Lanškrouně, ale i v dalších obcích, funguje mnoho spolků a souborů, jako jsou myslivecká sdružení, Český zahrádkářský svaz, spolky Dechové hudby, nelze opomenout spolek taneční skupiny seniorek v Dolní Čermné. Ve většině obcí SO ORP Lanškroun jsou sbory dobrovolných hasičů a tělovýchovné jednoty. Mezi další zajímavé spolky patří například horolezecký klub v Horní Čermné, jezdecký klub v Lukové, nebo sportovně střelecký klub v Damníkově. 36 (133)


V současné době v Lanškrouně funguje sportovní a kulturní zařízení FOREA (areál bývalé PACO), kde se uskutečňuje velké množství kulturních akcí (koncerty, přednášky, připravuje se divadlo atd., a to i několik týdně). Kulturní dům u nádraží byl zbourán a probíhají práce na realizaci výstavby nového objektu. Dále se v Lanškrouně nachází Městská knihovna, Kino, Městské muzeum Lanškroun. Pro děti a mládež zde funguje Dům dětí a mládeže, který pořádá spoustu volnočasových aktivit, jako jsou různé kroužky, víkendové akce, soutěže a tábory. Pravidelně se konají Čermenské slavnosti – Mezinárodní folklorní festival v Dolní Čermné, který pořádá Dětský folklórní soubor Jitřenka. V Lanškrouně, ale i v dalších obcích, funguje mnoho spolků a souborů, jako jsou myslivecká sdružení, Český zahrádkářský svaz, spolky Dechové hudby, nelze opomenout spolek taneční skupiny seniorek v Dolní Čermné. Ve většině obcí SO ORP Lanškroun jsou sbory dobrovolných hasičů a tělovýchovné jednoty. Mezi další zajímavé spolky patří například horolezecký klub v Horní Čermné, jezdecký klub v Lukové, nebo sportovně střelecký klub v Damníkově. Na území města Lanškroun se nachází zámek s datem vzniku již po roce 1393, do dnešní podoby byl zámek přestavěn v renezančním slohu do r. 1602; v zámku jsou dochovány gotické vnitřní prostory, ve kterých je obřadní síň,, mětské muzeum, a kulturní centrum. Hodnotný objekt zámku se nachází také v obci Tatenice v rekonstruované renezanční podobě, s využitím pro obecní účely obřadní síň, knihovna, úřad, společenský sál. Dalším památkovým objektem na Lanškrounsku je Nový zámek na zámeckém vrchu blízko Lanškrouna. Z celkové stavby Nového zámku se dochovala pouze věž, která se po rekonstrukci přístupná stejně jako rozsáhlá sklepení pod celým bývalým zámkem. 2.6.2.

Bydlení

Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb., v § 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v § 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik, a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení. Domovní a bytový fond Domovní fond V SO ORP Lanškroun došlo v období let 2005 – 2015 k výraznému poklesu výstavby bytů, počty bytů v nových rodinných domech zůstaly ve stejné úrovni, ale byty v bytových domech se za posledních 5 let (2010-2015) nepostavily žádné. Tento trend je daný charakterem sídel v SO ORP, která jsou zejména vesnická, popř. maloměstská a proto zde převažuje výstavba rodinných domů. Vyjímku tvoří město Lanškroun se svým městským charakterem, ale zde se bytová výstavba v posledních letech nerealizuje. Tabulka: Výstavba bytů v rodinných domech Počet Počet dokončených dokončených bytů v r. 2012 bytů v r. 2013 Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov

0 0 0 1 0 1 0 1 2 0

Počet dokončených bytů v r. 2014 0 0 0 0 3 0 1 1 1 1

37 (133)

0 0 0 0 1 1 2 0 2 1

Počet dokončených bytů v r. 2015 1 0 0 4 0 2 3 1 0 0

Celkem za poslední 4 roky

1 0 0 5 4 4 6 3 5 2


9 3 2 3 0 9 0 0 2 0 1 8 42

Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

11 0 1 1 0 2 0 0 1 1 0 6 30

15 1 4 2 0 6 0 0 1 1 4 6 47

7 0 0 0 1 10 0 0 4 0 1 2 36

42 4 7 6 1 27 0 0 8 2 6 22 155

7,0

Průměr v ORP Zdroj dat: www.czso.cz

Tabulka: Bytová výstavba v letech 2005 – 2015 : Dokončené byty v letech 2005 - 2009 z toho

v letech 2010 - 2015 z toho

v nástavv nástavcelkem v nových v nových celkem v nových v nových bách, bách, rodinných bytových rodinných bytových vestavbách, vestavbách, domech domech domech domech přístavbách přístavbách ORP Lanškroun v tom obce: Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík

788

192

446

67

229

228

-

25

5

4

-

-

1

2

-

-

1 2 7 11 9 2 6 9 10 278 3 14 8 4 336 9 21 -

1 2 6 4 8 3 8 4 69 2 10 8 1 15 9 10 -

121 319 -

6 1 2 1 1 6 18 1 1 3 1 9 -

1 12 5 7 4 5 4 76 8 11 15 32 11 2

-

-

-

38 (133)

5 11 4 8 3 5 4 63 8 10 14 41 13 2

4 2 - - 24 - - 1 - 11 - - 6 -


Výprachtice Žichlínek

30 23

8 20

6 -

16 1

7 28

6 28

-

4 3

Zdroj dat: www.czso.cz

Graf: Výsledný graf dokončených bytů v ORP Lanškroun

zdroj: www.czso.cz Výstavba rodinných domů v rámci sledovaného SO ORP Lanškroun klesla v posuzovaných obdobích 20032007 a 2008-2012 o cca 50%, v letech 2012-2015 představovala pouze 29% předchozího čtyřletého období. V absolutních hodnotách byl zachycen nejvýraznější nárůst výstavby bytových domů v obci Rudoltice a v Lanškrouně. V jiných sídlech nejsou bytové domy realizovány vůbec. V období 2008-2012 bylo v celém ORP Lanškroun realizováno 52 % bytů v rodinných domech a 48 % v bytových domech, což je vzhledem k přírodnímu charakteru celého ORP netypické a připomíná charakter sídla v blízkosti velké sídelní aglomerace. Nicméně v posledních 4 letech 2012-2015 vč. byly postaveny pouze byty v rodinných domech.

Tabulka: Územní srovnání bytové výstavby v Pardubickém kraji podle okresů v roce 2014

Bytová výstavba Zahájené byty Dokončené byty na 1 000 obyvatel

Pardubický kraj Chrudim

Pardubice

Svitavy

Ústí nad Orlicí

1 060 996 1,9

436 483 2,9

136 114 1,1

237 195 1,4

251 204 2,0

zdroj: www.czso.cz 39 (133)


Z uvedených dat je patrné, že v okrese Ústí n. Orlicí, kam náleží ORP Lanškroun je realizace bydlení na 3. místě ze 4 okresů v kraji. Tabulka: Bytová výstavba celkem s vyhodnocením dle počtu bytů na 1 000 obyvatel Počet dokončených Počet obyvatel Počet bytů/1000 Ohodnocení bytů v r. 2015 v 31.12. 2015 obyv. vzhledem k průměru v ORP 1 462 1 2,2 Albrechtice 0 190 -1 0 Anenská Studánka 0 390 -1 0 Cotkytle 4 191 1 20,9 Čenkovice 0 698 -1 0 Damníkov 2 1 335 -1 1,5 Dolní Čermná 3 998 1 3 Horní Čermná 1 504 1 2 Horní Heřmanice 0 627 -1 0 Horní Třešňovec 0 323 -1 0 Krasíkov 7 10 031 -1 0,7 Lanškroun 0 351 -1 0 Lubník 0 726 -1 0 Luková 0 687 -1 0 Ostrov 1 245 1 4,1 Petrovice 10 1 849 1 5,4 Rudoltice 0 572 -1 0 Sázava 0 105 -1 0 Strážná 4 854 1 4,7 Tatenice 0 83 -1 0 Trpík 1 994 -1 1 Výprachtice 2 991 1 2 Žichlínek 36 SO ORP Lanškroun 23 206 1,6 zdroj: www.czso.cz

2.6.3 Rekreace Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. Atraktivita a rekreační potenciál regionu Rekreační potenciál území je souhrn environmentálních, kulturních a socio-ekonomických faktorů určujících maximální schopnost území v souvislosti s jeho využitím člověkem v rámci rekreačních aktivit. Rekreační atraktivitu tvoří rekreačně vysoce vhodné přírodní, historické, kulturní a sociální podmínky území. Spolu s rekreační atraktivitou je neméně důležitou složkou tvořící rekreační potenciál území rekreační infrastruktura, která představuje prvky umožňující rekreační využitelnost území. Jedná se např. o dopravní infrastrukturu (zpřístupnění území), ubytovací a stravovací kapacity, informační centra. Omezením rekreačního potenciálu jsou rekreační kapacity území, což je únosnost krajiny na základě její intenzity využívání rekreačního potenciálu. Tato kapacita je dána obecnými limity využití území a dalšími sociologickými a kulturními aspekty, jako jsou například dochovaný krajinný ráz nebo tradice. Rekreační potenciál území představuje lokalizační podmínky cestovního ruchu. Na jeho základě je možné umístit a rozvíjet aktivity cestovního ruchu na určitém území na základě jeho charakteristik. Lokalizační 40 (133)


podmínky jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny a místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi. Realizační podmínky cestovního ruchu představuje rekreační efekt a rekreační využitelnost území. Rekreační efekt je dán mírou využití potenciálních rekreačních schopností území. Tyto dvě podmínky umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Člení se na dopravní a materiálně technické předpoklady, čím se rozumí vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Důležitá je kapacita těchto zařízení pro množství zákazníků, kteří chtějí dané území navštívit. (BÍNA, 2010) SO ORP Lanškroun Mezi nejvýznamnější přednosti Pardubického kraje patří zejména krásy přírody, neboť je větší část území tvořena vrchovinami a pahorkatinami a nachází se zde třetí největší pohoří České republiky – Kralický Sněžník. Naproti jsou zde také nížinné oblasti kolem řeky Labe a nachází se zde hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Potenciál cestovního ruchu není dostatečně využíván, vzhledem k atraktivitám SO ORP Lanškroun. Na jeho území se nachází řada chráněných přírodních území, kterými prochází cyklistické i turistické trasy, územím také procházejí 3 hipostezky. Mnoho zajímavých kulturních a architektonických památek nabízí město Lanškroun, jako je historická budova gymnázia, zámek a kostel sv. Václava, nebo roubený hostinec Krčma pocházející ze 17. století. Ve městě Lanškroun se nachází východisko turistické trasy k Lanškrounským rybníkům, které patří do soustavy NATURA 2000, k Novému Zámku u Rudoltic, nebo k poutnímu místu a kostelu na Mariánské hoře. V Horních Heřmanicích se nacházejí objekty lidové architektury, v obci Tatenice lze navštívit lovecký zámeček a u obce Rudoltice se nachází torzo bývalého lichtenštejnského zámku. Jednou z nejoblíbenějších turistických lokalit je údolí Moravské Sázavy nacházející se mezi Albrechticemi a Výprachticemi. Kulturní, historické a architektonické hodnoty K turistickým cílům v území náleží také kulturní nemovité památky a památkově chráněná území, neboť vykazují historické, architektonické a kulturní hodnoty sídla. V ORP Lanškroun se nachází chráněné území: č.rejst.

Kód

2031

ZM

Typ chráněného území

Název

Městské památkové zóny

Lanškroun

Od roku

Id

1990

84545

Tabulka: Nemovité kulturní památky Obec Albrechtice Anenská Studánka

Část obce Albrechtice Anenská Studánka

Cotkytle Cotkytle Cotkytle Čenkovice Čenkovice Čenkovice Čenkovice Damníkov Damníkov Damníkov Dolní Čermná Dolní Čermná Dolní Čermná Dolní Čermná Horní Heřmanice

Cotkytle Cotkytle Cotkytle Čenkovice Čenkovice Čenkovice Čenkovice Damníkov Damníkov Damníkov Dolní Čermná Dolní Čermná Dolní Čermná Dolní Čermná Horní Heřmanice

Horní Heřmanice Horní Heřmanice Horní Heřmanice Horní Heřmanice Horní Třešňovec Horní Třešňovec

Horní Heřmanice Horní Heřmanice Horní Heřmanice Horní Heřmanice Horní Třešňovec Horní Třešňovec

Č.p.

197

1

1 133 U čp. 42

85 103 91 102 41 (133)

Památka Sloup se sousoším Piety Kaple sv. Anny, sousoší Panny Marie Pomník protifaš. odboje Socha sv. Jana Nepomuckého Krucifix kostel sv. Vavřince Krucifix Socha sv. Jana Nepomuckého Venkovský dům Kostel – fragmenty a arch. články Slouop se sochou sv. Prokopa Fara Kostel sv. Jiří Socha sv. Jana Nepomuckého Fara Venkovský dům Venkovský dům – výměnek a stodola Kostel sv. Jiří Socha sv. Jana Nepomuckého Venkovský dům Vodní mlýn Hasičská zbrojnice Venkovská usedlost


Horní Třešňovec Horní Třešňovec Horní Třešňovec Lanškroun Lanškroun Lanškroun Lanškroun Lanškroun Lanškroun Lanškroun Lanškroun Lanškroun Lanškroun Lanškroun Lanškroun Lanškroun Lanškroun Lanškroun Lanškroun Lanškroun Lanškroun Lanškroun Lubník Ostrov Ostrov Ostrov Rudoltice Rudoltice Rudoltice Rudoltice Rudoltice Rudoltice Sázava Tatenice

Horní Třešňovec Horní Třešňovec Horní Třešňovec Lanškroun – vnitřní město Lanškroun – vnitřní město Lanškroun – vnitřní město Lanškroun – vnitřní město Lanškroun – vnitřní město Lanškroun – vnitřní město Lanškroun – vnitřní město Lanškroun – vnitřní město Lanškroun – vnitřní město Lanškroun – vnitřní město Lanškroun – vnitřní město Lanškroun – vnitřní město Lanškroun – vnitřní město Lanškroun – Žichlínské Předměstí Lanškroun – Žichlínské Předměstí Lanškroun – Žichlínské Předměstí Lanškroun – Žichlínské Předměstí Lanškroun – Žichlínské Předměstí Lanškroun – Žichlínské Předměstí Lubník Ostrov Ostrov Ostrov Rudoltice Rudoltice Rudoltice Rudoltice Rudoltice Rudoltice Sázava Tatenice

105 137 211

Venkovská usedlost Venkovská usedlost Venkovská usedlost Kostel sv. maří Magdalény Kostel sv. Václava (u zámku) Sochy sv. Jan Nepomucký, sv. Jan Sarkander, z mostu přes Jánský potok Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty Sloup se sochou Panny Marie s Ježíškem Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice Kašna s delfíny

1

Zámek – bývalý klášter augustiniánů

2

Děkanství

5

Radnice

78

Městský dům

113

Střední škola – gymnázium

142

Městský dům Kostel sv. Anny Socha Ecce Homo Sousoší reliéfů Panny Marie Pomocné a Panny Marie Čenstochovské Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty

77

Hospoda Krčma

202

Mětský dům Piano

83

Kostel sv. Petra a Pavla Tvrz, archeol. stopy Smírčí kříž Kostel sv. Mikuláše Kostel sv. Petra a Pavla Krucifix Sousoším Nejsvětější Trojice Fara Venkovská usedlost Nový zámek Sloup se sousoším Piety Kostel sv. Jana Křtitele

1 5 159

1-kaple Panny Marie Pomocné 2-nástupní prostor předbraní s pomníkem padlých v 1. sv. v. 3-hřbitov, ohradní zeď s branami a sochařskou výzdobou, hlavní vstupní brána, kaple Olivetské hory se sousoším Krista a apoštolů 42 (133)


4-socha sv. Jana Evangelisty, socha Panny Marie 5- schodišťové rameno vstupní brány, nástupní prostor předbraní

Tatenice Tatenice Tatenice Tatenice Tatenice Trpík Výprachtice Výprachtice Výprachtice Výprachtice Výprachtice Výprachtice Výprachtice Žichlínek Žichlínek

Tatenice Tatenice Tatenice Tatenice Tatenice Trpík Výprachtice Výprachtice Výprachtice Výprachtice Výprachtice Výprachtice Výprachtice Žichlínek Žichlínek

86 255

8 180 233 1

Krucifix I., II., II., IV., V., VI., VII., VIII. Sousoší Kalvárie Sochy – soubor soch sv. Jana Nepomuckého , sv. Floriána, sv. Rocha zámek Bývalá záložna Kaple sv. Anny Kostel Proměnění Páně Krucifix Socha sv. Jana Nepomuckého Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice Venkovský dům Fara Venkovský dům Kostel sv. Jana Křtitele fara

Zdroj dat: www.monumnet.cz Rozhledny rekreační potenciál řešeného území obohacují také rozhledny v krajině, v ORP Lanškroun se podle dostupných údajů vyskytují tři rozhldeny: • • •

rozhledna Lázek u Lanškrouna, 8 km východně od Lanškroun (20 m) rozhledna Hláska na Kypuši u Lanškrouna (8,6 m) rozhledna Mariánka u Horní Čermné (23 m)

Sport, rekreace V centru ORP v Lanškrouně je dostatečná občanská vybavenost sportovního charakteru – TJ Lanškroun s jednotlivými sportovními kluby, sportoviště – volejbalové hřiště, lehkoatletický stadion, Fitness, minigolf, skatepark, spinning, tenisové kurty, víceúčelová hala s ledovou plochou, volejbalové kurty, krytý bazén u ZŠ, přírodní koupaliště, sauny, školní tělocvičny. V každé obce se nachází určitý typ hřiště, nad tento rámec se nachází v obcích např.: Albrechtice – fotbalové a volejbalové hřiště Anenská Studánka – fotbalové a dětské hřiště Cotkytle - fotbalové a víceúčelové hřiště, lyžařský vlek Čenkovice - 4 lyžařské vleky a 1 lyž. lanovka Damníkov – tenisové kurty, tělocvična Dolní Čermná - fotbalové a víceúčelové hřiště Horní Čermná – přírodní koupaliště, tělocvična Horní Heřmanice - fotbalové a víceúčelové hřiště Horní Třešňovec - fotbalové a víceúčelové hřiště, tenis. Kurty Krasíkov - fotbalové hřiště, tenis. Kurt Lubník - fotbalové hřiště, tenis. Kurt Luková– fotbalové a dětské hřiště Ostrov – fotbalové hřiště, hřiště na volejbal/nohejbal Petrovice – fotbalové hřiště Rudoltice – sportovní areál, tělocvična Sázava- fotbalové hřiště, tenis. kurt Strážná - víceúčelové hřiště Tatenice - fotbalové hřiště, tělocvična Trpík - víceúčelové hřiště Výprachtice - fotbalové hřiště, dětské hřiště, tenisové kurty Žichlínek - tělocvična s posilovnou, fotbalové hřiště, volejbalové a tenisové kurty 43 (133)


Ubytovací kapacity Ubytovací kapacity jsou v rámci Pardubického kraje koncentrovány především v okrese Ústí nad Orlicí (143), okrese Chrudim (82), Svitavy (75) a v okrese Pardubice (61). V SO ORP Lanškroun se nachází 26 ubytovacích objektů. Z hlediska návštěvnosti patří správní obvod obce s rozšířenou působností mezi podprůměrné oblasti. Tabulka: Hromadná ubytovací zařízení v obcích SO ORP Lanškroun Obec

zařízení celkem

Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

1 11 3 9 2 26

Zdroj dat www.czso.cz 2016 Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet těchto objektů v obcích Cotkytle (98 objektů), Výprachtice (90 objektů) a Horní Heřmanice (88 objektů). Nejznačnější podíl staveb pro rekreaci na celkovém domovním fondu mají obce Čenkovice (55,9 %) a Cotkytle (40,5 %). Tabulka: Objekty individuální rodinné rekreace v obcích SO ORP Lanškroun Obec

Domy celkem

Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková

149 70 242 118 197 406 344 270 197 111 1 803 105 214 44 (133)

Slouží k rekreaci 19 21 98 66 12 40 57 88 3 9 17 3 4

Podíl [%] 12,8 30,0 40,5 55,9 6,1 9,9 16,6 32,6 1,5 8,1 0,9 2,9 1,9


Ostrov 171 Petrovice 77 Rudoltice 302 Sázava 163 Strážná 55 Tatenice 283 Trpík 29 Výprachtice 422 Žichlínek 268 SO ORP Lanškroun 5 996 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011, aktuálnější data budou až při sčítání obyvatel 2021.

15 13 12 8 14 27 2 90 8 626

8,8 16,9 4,0 4,9 25,5 9,5 6,9 21,3 3,0 10,4

Návštěvnost Nejvyšší návštěvnosti v rámci kraje bylo dosaženo v okrese Ústí nad Orlicí, naopak nejnižší návštěvnost byla zaznamenána v okrese Chrudim. Tabulka: Kapacita a návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle okresů v roce 2015 Kapacita hromadných ubytovacích zařízení

Hosté

Přenocování

Kraj, okresy zařízení pokoje

lůžka

z toho sezónní

celkem

z toho nerezidenti

celkem

Pardubický kraj Chrudim Pardubice

335 76 55

7 272 1 485 2 392

20 363 4 576 5 290

6 650 2 137 255

359 665 79 540 104 710

53 195 1 022 442 3 418 205 574 21 741 355 865

Svitavy Ústí nad Orlicí

74 130

1 341 2 054

3 884 6 613

1 673 2 585

53 570 121 845

10 893 17 143

146 312 314 691

z toho nerezidenti 141 804 8 312 63 083 28 544 41 865

Zdroj dat: www.czso.cz 2015 Turistické trasy, cyklostezky Na celém území SO ORP Lanškroun je možné provozovat jak letní, tak zimní turistiku. Jsou zde rozsáhlé sítě cyklostezek, turistických a lyžařských tras, které jsou znázorněny na následujícím kartogramu.

45 (133)


vymezení cyklotras (červeně) a turistických tras (modré):

Tabulka: Turistické trasy a cyklostezky Obec Trpík Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov SO ORP Lanškroun

Turistická trasa (km)

Cyklostezka (km)

0,06 9,03 7,84 21,03 7,32 3,08 11,10 16,88 5,37 4,61 0,00

2,21 8,98 0,00 11,72 16,44 7,62 9,15 27,68 11,05 4,18 1,41

Název obce Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Strážná Tatenice Výprachtice Žichlínek

Turistická trasa (km)

Cyklostezka (km)

16,69 0,00 0,00 7,23 1,58 8,22 5,99 4,88 9,83 0,00

15,19 2,49 3,01 5,27 4,05 4,09 6,98 13,46 28,11 3,33

140,75

186,42

Zdroj dat: www.maps.google.cz, www.mapy.cz

Na severovýchodě území SO ORP Lanškroun se nachází lyžařské trasy, jejichž délka je znázorněna v následující tabulce: 46 (133)


Tabulka: Lyžařské trasy Obec Trpík Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Horní Heřmanice Strážná Výprachtice Celkem SO ORP Lanškroun Zdroj: Datový model

Lyžařské trasy (km) 1,71 0,51 3,93 3,92 5,37 3,00 3,18 21,63

2.6.4 Hospodářské podmínky Tato část vystihuje ekonomické podmínky na území SO ORP Lanškroun, a to jak z hlediska rozložení ekonomických aktivit v území (regionální ekonomika), tak i z pohledu ekonomické aktivity obyvatel a jejich pozice na trhu práce (zohledňuje jejich trvalé bydliště). Poslední podkapitola ukazuje daňovou výtěžnost SO ORP Lanškroun a jednotlivých obcí, což umožňuje podchytit vývoj největšího zdroje příjmů obecních rozpočtů. V rámci ekonomiky území je důležitá diverzifikovaná základna struktury ekonomických subjektů nacházejících se na území SO ORP, která je více stabilní a značně snižuje ekonomickou zranitelnost v období případné ekonomické recese. Ekonomické ukazatele Pardubického kraje(zdroj www.czso.cz): Měřicí jednotka

Ukazatel

Hodnota ukazatele

Počet obyvatel

Datum poslední aktualizace

516 142

Podíl nezaměstnaných osob

%

5,1

Počet dokončených bytů v rodinných domech

787

Dokončené byty

1 096

31.12. 2015

Tabulka: Ekonomické subjekty se sídlem na území SO ORP Lanškroun k 31.12. 2014:

SO ORP Lanškroun v tom obce: Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná

Ekono mické subjekty celkem

podle právní formy Fyzické osoby

z toho živnostníci1)

4 495

3 602

77 27 65 43 103 285 189

Právnic ké osoby

podle vybraných odvětví CZ - NACE zeměPrů Sta dělství, mysl veb lesnict nictví ví

obchod (kromě motor. vozidel)

278

764

530

860

3 161

země dělští podnik atelé 78

893

z toho obchod ní společnosti 414

61 23

51 21

4 -

16 4

2 -

13 7

15 3

9 -

12 5

48 32 83 232 154

40 30 74 203 119

5 6 10

17 11 20 53 35

2 5 6 18 12

17 3 6 17 26

5 8 17 54 39

12 9 11 39 19

9 3 19 45 30

47 (133)


Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek

87

67

57

6

20

3

15

5

14

12

144

123

99

13

21

5

23

34

10

17

62 2 156 59 104 128 41 259 104 28 149 11 185 189

57 1 668 52 85 108 32 217 86 19 134 10 150 161

51 1 466 44 78 97 30 200 78 13 120 9 136 145

8 3 1 8 2 5 1 4 2

5 488 7 19 20 9 42 18 9 15 1 35 28

1 278 2 6 8 2 21 8 2 6 9 18

5 40 7 7 25 4 4 11 8 6 1 25 8

2 361 10 15 23 5 46 17 3 25 3 40 34

22 181 12 14 24 12 55 9 3 22 2 26 25

10 496 12 14 16 5 41 19 4 27 2 16 46

1) soukromí podnikatelé podnikající podle živnostenského zákona zapsaní i nezapsaní do obchodního rejstříku

Nejvýznamnější zaměstnavatelé Na sledovaném území (SO ORP Lanškroun) se k 1. 1. 2016 nacházelo 16 ekonomických subjektů s více než 100 zaměstnanci. Více než dvě třetiny z nich (10) sídlí přímo ve městě Lanškroun. Největší zaměstnavatel, společnost AVX Czech Republic, s.r.o., také sídlí v obci Lanškroun a zabývá se výrobou ostatních elektrických zařízení. V současné době má okolo 1 500 zaměstnanců. V tomto správním obvodu je 7 společností, které poskytují práci pro 100 až 199 osob. Všechny tyto společnosti (s výjimkou města Lanškroun) se věnují některému druhu výroby z oblasti elektroniky, strojírenství, zpracování plastů a dřeva či papírenství. Tato diverzita činností zajišťuje ekonomickou stabilitu SO ORP Lanškroun. Tabulka: Přehled významných ekonomických subjektů sídlících v ORP Lanškroun Obchodní jméno AVX Czech Republic s.r.o.

Převažující činnost

Sídlo Lanškroun

Výroba ostatních elektrických zařízení

Kategorie podle počtu zaměstnanců 1 500 - 1000

SCHOTT Electronic Packaging Lanškroun s. r. o. DWLa s.r.o. FOREZ s.r.o.

Lanškroun

Výroba elektronických součástek

500 - 999

Lanškroun Ostrov

250 - 499 250 - 499

LUX –IDent s.r.o.

Lanškroun

INA Lanškroun, s.r.o. ORPA plastic s.r.o. Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek

Lanškroun Ostrov

Výroba elektronických součástek Výroba nástrojů a nářadí Výroba čipů pro idnmetifikaci osob, zvířat Výroba nástrojů a nářadí Výroba plastových obalů

Žichlínek

Smíšené hospodářství

250 - 499

ORPA Papír a.s.

Lanškroun

Pekařství a cukrářství Sázava s.r.o.

Lanškroun

Fortell s.r.o.

Lanškroun

KOMFI spol. s r.o.

Lanškroun

Město Lanškroun

Lanškroun

SOMA spol. s r. o.

Lanškroun

TWIST, spol. s r.o.

Strážná

Výroba ostatních výrobků z papíru a lepenky Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie Výroba strojů a přístrojů na výrobu papíru a lepenky Všeobecné činnosti veřejné správy Výroba ostatních strojů pro speciální účely j. n. Výroba plastových výrobků 48 (133)

250 - 499 250 - 499

200 - 249 200 - 249 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199


Obchodní jméno Wendell electronics, a.s.

Kategorie podle počtu zaměstnanců 100 - 199

Převažující činnost

Sídlo Lanškroun

Výroba elektronických součástek

Zdroj dat: Data aktuální k 31. 12. 2015 Z uvedeného je zřejmé, stoupá podnikatelských subjektů v lehkém průmyslu, naopak poměrně klesá počet podnikatelských subjektů ve službách a v zemědělství. Tabulka: Vybrané ukazatele za SO ORP Lanškroun v letech 2001–2015

Lanškroun UKAZATEL Počet obcí NEZAMĚSTNANOST (dle MPSV k 2) 31. 12. ) Evidovaní uchazeči o zaměstnání z toho dosažitelní (%) z toho občané se zdravotním postižením (%) z toho absolventi (%) z toho osoby s délkou evid. nad 12 měsíců (%) Volná pracovní místa Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 3) Podíl nezaměstnaných osob (%) EKONOMICKÉ SUBJEKTY SE SÍDLEM NA ÚZEMÍ SPRÁVNÍHO OBVODU (k 31. 12.) Ekonomické subjekty (podle RES)

4)

fyzické osoby z toho zemědělští podnikatelé právnické osoby z toho obchodní společnosti Podíl ekonomických subjektů podle vybraných odvětví ek. činnosti 6) (%) zemědělství, lesnictví a rybářství průmysl celkem stavebnictví obchod, ubytování, stravování a pohostinství Počet subjektů podle počtu zaměstnanců bez zaměstnanců 1–9 zaměstnanci (mikropodniky) 10–49 zaměstnanci (malé podniky) 50–249 zaměstnanci (střední podniky) 250 a více zaměstnanci (velké podniky) nezjištěno

5)

2002

2004

2006

2008

22

22

22

22

2011

2012

22

22

22

22

22

848 688 861 . 92,9 96,3

1 080 873 98,9 99,5

. .

1 002 99,1

802 99,1

629 99,4

8,1 10,4 16,4 16,7 9,8 7,1 7,4 8,6

14,4 15,0 5,1 6,0

. .

12,6 6,1

13,2 5,1

13,8 5,2

22,6 29,4 29,9 12,3 158 82 496 59

27,3 26,9 62 52

. .

30,5 82

34,4 128

26,2 197j

5,0 10,3 1,4 14,6 . . 4,07 5,09

17,4 16,8 6,61 5,44

. .

12,2 6,27

6,3 5,06

3,2 4,0

4 394 3 543 121 851 373

4 450 3 573 120 877 386

4 471

4 495

4 566

3 581 42 890 404

3 602 78 893 414

3 725 118 841 437

786 .

3 731 3 177 326 554 251

4 005 3 363 309 642 287

4 209 3 493 312 716 314

4 422 3 642 311 780 343

2010

22

4 384 3 548 119 836 368

2013

2014

2015

9,6 9,4 9,6 9,5 15,5 16,2 16,1 16,5 10,2 10,6 11,4 12,1

5,9 6,3 6,4 17,7 17,8 17,4 12,5 12,0 12,2

5,5 17,2 11,9

6,2 17,0 11,8

6,9 16,9 11,6

34,6 33,0 32,2 31,7

30,8 29,7 28,9

26,0

26,3

26,0

. .

2 345 395

1 307 377

1 458 396

1 472 368

1 525 376

1 527 366

1 546 365

1 586 358

1586 368

.

121

120

123

127

110

107

106

99

98

.

27

24

28

24

25

24

22

24

23

. .

6 1

8 2

7 2

7 2 386

8 2

7 2

7 2 425

7 2 421

7

49 (133)


BYTY Dokončené byty Dokončené byty na 1 000 obyvatel Podíl bytů dokončených v rodinných domech (%) Průměrná obytná plocha 1 2 dokončeného bytu (m ) CESTOVNÍ RUCH 7) Hromadná ubytovací zařízení lůžka

350

419

39 1,7

46 2,0

47 2,0

33 1,4

39 1,7

23,5 23,1 16,5 25,2

70,3 87,2 91,3

87,2

90,9

84,6

46,5 57,5 46,9 53,0

85,8 86,3 93,9

102,9

84,8

83,0

24

22

22

1 381

1 527

1 104

153 7,1

23 1 153

111

373

410

169 7,7

182 8,3

127 5,6

21 1 083

21 1 314

23 1 516

64 2,8

26 1 594

24 1 566

25 1 600

2 484

1)

od roku 2011 byly do počtu obyvatel promítnuty výsledky SLDB 2011 2) v roce 2013 uvedeny údaje k 31.3. 2014 3) podíl dosažitelných uchazečů ve věku 15 až 64 let na počtu obyvatel stejného věku; ukazatel je používán od roku 2012 4)

vlivem zpřesnění dat podle Registru osob (ROS) nejsou údaje před rokem 2013 plně srovnatelné 5) do roku 2008 včetně samostatně hospodařících rolníků nezapsaných v obchodním rejstříku 6) do roku 2008 podle OKEČ 7) zařízení s 5 a více pokoji a současně s 10 a více lůžky určenými pro cestovní ruch; od roku 2015 revidované údaje na základě výsledků šetření MMR Podíl nezaměstnaných Podíl nezaměstnaných z dosažitelných uchazečů v Pardubickém kraji se ke konci roku 2015 snížila na 5,25 %, řešené území ORP Lanškroun vykazuje nejnižší podíl nezaměstnanosti v rámci celého kraje, spolu s ním i ORP Pardubice a ORP Vysoké Mýto. Tabulka: Přehled nezaměstnanosti v ORP Pardubického kraje za prosinec 2015 (od 1. 3. 2014), zdroj www.mpsv.cz Kraj a příslušné ORP

Dosažitelní uchazeči Obyvatelstvo 1515-64 64

Pardubický kraj Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí

641 664 494 3 206 354 625 799 1 706 3 336 561 921 1 614 775

12 136 14 084 11 596 55 544 5 887 15 562 17 886 17 900 84 332 13 117 16 729 21 094 17 502 50 (133)

Podíl nezaměstnaných osob 5,25% 5,3% 4,7% 4,3% 5,8% 6,0% 4,0% 4,5% 9,5% 4,0% 4,3% 5,5% 7,7% 4,4%

Volná místa

186 243 157 738 94 197 307 273 2 180 223 199 424 201


Dosažitelní uchazeči Obyvatelstvo 15- Podíl nezaměstnaných 15-64 64 osob Vysoké Mýto 861 21 551 4,0% Žamberk 922 19 698 4,7% Tabulka: Nejaktuálnější údaj podílu nezaměstananých osob k 30.6. 2016: www.mpsv.cz Kraj a příslušné ORP

Volná místa 422 324

Z uvedené tabulky je patrné, že nezaměstnanost v kraji klesá, v okrese Ústí n. Orlicí, kam náleží město Lanškroun, klesla na 3,68 %. Míra nezaměstnanosti stoupla v SO ORP Lanškroun z 5,4 % v roce 2007 na 6,32 % v roce 2014, v polovině roku 2016 byla průměrná nezaměstnanost nejnižší za sledovaná období, celkově v rámci ORP jen 3,3 % Nejnižší nezaměstnanost byla v obcích Ostrov (1,29%) a Horní Heřmanice, nejvyšší % nezaměstnaných bylo v obci Cotkytle (8,51%). Nicméně ve všech obcích nezaměstnanost klesla na úroveň roku 2008. Tabulka: Podíl nezaměstnaných/Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Lanškroun Míra nezaměstnanosti/ podíl nezaměstnaných [%] Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice

2008 3,9 13,5 8,5 13,4 4,1 3,3 3,9 6,9 3,2 5,6 4,3 4,2 2,9 6,0 4,8 9,5 3,6 5,0 5,8

2009 9,7 19,0 17,7 21,0 10,1 8,2 9,6 11,6 8,8 12,7 10,7 11,6 12,2 11,4 10,3 23,3 9,7 15,9 10,5 51 (133)

2010 7,9 21,6 21,6 18,8 8,4 7,4 9,2 9,7 5,9 13,3 8,2 12,8 9,7 11,8 11,7 21,2 6,7 23,6 9,7

2011 6,4 22,2 16,6 15,1 8,1 5,7 7,8 7,8 3,6 12,5 6,8 10,3 9,1 9,5 7,3 18,3 4,9 10,7 8,1

2014 (31.3.) 5,62 9,92 13,72 10,92 3,62 5,52 6,72 6,82 4,22 13,92 5,92 7,42 9,12 7,92 7,42 6,82 3,92 7,22 6,42

31. 12. 2015 4,4 3,7 9,7 10,6 2,5 2,4 4,8 5,2 3,3 6,3 3,8 5,5 4,7 3,7 3,6 4,9 1,5 4,5 5,0


Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

18,8 4,4 3,1 4,7

21,6 8,6 10,3 11,2

17,4 6,9 8,1 9,5

10,9 6,0 6,3 7,8

12,82 5,22 4,1 6,32

8,3 4,0 2,7 4,0

Zdroj dat: www.czso.cz, MPSV,

Tabulka: Podíl nezaměstnaných a počet uchazečů o zaměstnání v obcích k 30.6. 2016:

Obec

Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce - dosažitelní [3] celkem


14 3 20 5 13 21 15 4 14 11 195 10 26 6 3 47 9 2 10 2 23 14 467

Pracovní místa v evidenci úřadu práce

Podíl nezaměstnaných K 31. 12 2015 V%

ženy 8 1 11 1 8 9 9 2 8 7 86 6 16 2 1 31 2 1 3 2 16 9 9

5 1 7 3 3 1 2 366 2 34 15 10 13 13 9 484

4,4 3,7 9,7 10,6 2,5 2,4 4,8 5,2 3,3 6,3 3,8 5,5 4,7 3,7 3,6 4,9 1,5 4,5 5,0 8,3 4,0 2,7 4,0

Zdroj dat: www.czso.cz

2.6.5 Veřejná technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. SO ORP Lanškroun má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se na obvodu) na všechny inženýrské sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Lanškroun. Technická infrastruktura zahrnuje vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody.

52 (133)


Vodní hospodářství Zásobování vodou Všechny obce v rámci SO ORP Lanškroun v současné době mají zavedenu vodovodní síť. Pokrytí obcí vodovodem je následující: Albrechtice (100 %), Anenská Studánka (100 %), Cotkytle (10 % - ve zbytku obce jsou studny), Čenkovice (80 %), Damníkov (99 %), Dolní Čermná (98 %), Horní Čermná (100 %), Horní Heřmanice (100 %), Horní Třešňovec (100 %), Krasíkov (100 %), Lanškroun (98 %), Lubník (téměř 100 %), Luková (100 %), Ostrov (74 %), Petrovice (80 %), Rudoltice (95 %), Sázava (100 %), Strážná (10 %, nedostatek vody i v soukromých studních), Tatenice (95 %), Trpík (80 %), Výprachtice (79,5 %), Žichlínek (100 %). Hlavním provozovatelem vodovodu je VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Ve většině obcí došlo od roku 2012 k prodloužení vodovodní sítě, nejvíce v obci Výprachtice (o 12,79 km) a Rudoltice (o 7,75 km). Zásobování obyvatel vodou probíhá jak z veřejných vodovodů, tak i individuálně z domovních studní. Sídla ORP Lanškroun zásobuje zdroj pitné vody v Horní Čermné. Dle Aktualizace ZÚR Pardubického kraje (2014) nebyly vymezeny žádné koridory a plochy pro veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření veřejné technické infrastruktury ve vodohospodářské oblasti. Kanalizační síť Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod je složitá. Odpadní vody v obcích jsou odváděny do kanalizační sítě (dále do ČOV), popř. zachycovány v bezodtokových jímkách a následně jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí. Tabulka: Rozlišení kanalizace dle typu, vodovod a plyn v obcí ORP (rok 2016) Obec Albrechtice

Anenská Studánka

Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec

Typ Splašková kanalizace s ČOV na území obce není, u nových objektů individuální ČOV a dobudování ind. ČOV u stávajících objektů kompletní vodovod není plynovod Bez kanalizace, ČOV pouze u Domova u studánky, tzn. část obce. doporučení - domovní ČOV, žumpy – problémy s konfigurací terénu, finančně náročné kompletní vodovod plynovod u Domova u studánky Kanalizace pouze dešťová, u RD žumpy na vyvážení, v plánu jednotná kanalizace – trvá, není ČOV Vodovod cca 15%, ostatní – ind. studny Není plynovod Splašková kanalizace s ČOV pro 100 objektů, pro střed obce. Jednotná kanalizace v části obce s napojením na ČOV Vodovod téměř kompletní, některé domácnosti odmítají připojení Plynovod téměř kompletní, některé domácnosti odmítají připojení Jednotná kanalizace s napojením na ČOV Kompletní vodovod Kompletní plynovod Jednotná kanalizace s napojením na ČOV Kompletní vodovod Kompletní plynovod Dešťová 10 %, splašková 10 % - 12% s ind. ČOV. Vodovod 80% Není plyn Splašková kanalizace ani ČOV není realizována, fáze zpracování PD splaškové kanalizace Horní, Dolní Třešňovec s odvodem do ČOV v Lanškrouně 53 (133)


Nová lokalita Urbanova stráň – ind. ČOV u RD, přečištěná voda vedena do zasakovacího objektu Kompletní vodovod Kompletní plynovod Budována páteřní kanalizační stoka splaškové kanalizace v rámci Svazku obcí Krasíkov, Tatenice, Koruna, Třebařov se společnou čistírnou v Tatenicích, probíhá připojování domácností Krasíkov Vodovod kompletní Plynovod kompletní, kromě připojení statku (cca 500m od obce) Jednotná, splašková 80% + dešťová 20%, napojeno na ČOV Lanškroun Vodovod plynovod Dešťová 50 %, splašková kan. s ČOV pro část obce – je napojen bytový dům 16 BJ, obchod a 3-4 další bytové objekty – likvidace v ČOV, výhledově není v plánu Lubník Kompletní vodovod Kompletní plynovod Dešťová kanalizace, plánovány lokální ČOV, ne páteřní splašková kanalizace Luková Kompletní vodovod Kompletní plynovod Pouze domovní ČOV Ostrov Vodovod 74% plynovod Dešťová 10 %, splašková kanalizace ve výstavbě pro 15 RD. Vodovod 80% Petrovice Není plynovod Jednotná 20%, dešťová 32%, splašková 48% Vodovod 95% Rudoltice Kompletní plynofikace Splašková kanalizace ve 4 částech obce, 4 ČOV pro 96 EO Kompletní vodovod Sázava Kompletní plynovod Dešťová 10 %, další rozvoj není ve výhledu Vodovod hotov 10%, probíhá ÚR na vodovod pro pokrytí většiny obce Strážná Není plynovod Jednotná kanalizace, dešťová + splašková, splašková kan. s ČOV pro 500EO. Kompletní vodovod Tatenice Kompletní plynovod Splašková kanalizace ani ČOV není realizována. Vodovod 80% Trpík Není plynovod Dešťová, splašková na části území, ČOV pro 1000 EO, připojena 1/3 EO – trvá Výprachtice Rozšíření sítě vodovodu 2016 nad 80% Není plynovod. Dešťová, 2 ČOV pro 15% ob, Kompletní vodovod Žichlínek Není plynovod Zdroj dat: vlastní šetření

Některé obce nemají soustavný kanalizační systém, ale pouze systém příkopů, struh a propustků pro odvádění dešťové vody. Takto jsou vybaveny obce Albrechtice, Luková, Petrovice, Strážná a Žichlínek. Kanalizace zcela chybí v obcích Anenská Studánka, Cotkytle, Horní Třešňovec, Ostrov, Sázava a Trpík. Zde jsou odpadní vody akumulovány v bezodtokých jímkách nebo septicích a vyváženy na zemědělské pozemky či vypouštěny do povrchových vod. V systému kanalizační sítě převládá jednotná kanalizace.

54 (133)


Na čistírnu odpadních vod (ČOV) jsou napojeny obce Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná společně s Horní Čermnou, Horní Heřmanice, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Tatenice a Výprachtice. Na základě telefonického dotazníkového šetření bylo také zjištěno, že obec Luková má ČOV pouze u bytovek, MŠ a nových rodinných domů, obec Rudoltice vlastní 7 lokálních ČOV, Sázava vlastní 4 ČOV určených pro 30 bytových jednotek a obec Žichlínek s 2 ČOV pro cca 15 % obyvatel. Strategický význam má dokončení kanalizace města Lanškroun včetně napojení obce Horní Třešňovec a zbylé části Dolního Třešňovce (část Lanškrouna). I ostatní lokality jsou zahrnuty do budoucího kanalizačního systému na území správního obvodu.

Čištění odpadních vod V grafické části jsou dokumentovány hlavní stoky stávajících skupinových kanalizací s ČOV v podobě předané správcem nebo majitelem sítě. Odvádění povrchových vod Výstavba nových komerčně industriálních zón, velkých zpevněných dopravních ploch parkovišť a dopravních staveb snižuje možnost vsaku dešťových vod v místě spadu, což vytváří kulminaci povrchových odtoků a v korytech recipientů mnohaleté průtoky. Při průměrné srážce odvedené do málovodného recipientu dochází k rozlivům a devastacím koryta. V budoucnu je nutno důsledně dbát, aby dešťové vody byly zadržovány a vsakovány na místě vzniku. Vodní toky a nádrže viz kapitola Vodní režim území. Pozn. mapa vodního hospodářství byla v aktualizaci vypuštěna z důvodu nízké vypovídající schopnosti a rozlišení, všechny údaje jsou v aktualizované grafické části. Energetika Zásobování elektrickou energií Energetická část se zabývá energetickými zdroji, rozvodnami a vedeními VVN, VN v řešeném území.

55 (133)


Vyznačení nadřazené energetické infrastruktury v řešeném území (z 1.Akt. ZUR PK) Základním zásobovacím systémem ORP Lanškroun je distribuční systém 110 kV výkonově zajišťovaný z elektrické stanice s transformací 400/110 kV Krasíkov, která patří do celostátní přenosové soustavy a odtud vede rozvodný systém 22 kV na území celého správního obvodu. Zásobování elektrickou energií zajišťuje společnost ČEPS, a.s. Na území obce Anenská Studánka se nachází 6 větrných elektráren. Ve většině obcí v rámci správního obvodu se nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy při bouřkách udávají pouze obce Horní Třešňovec (i několikadenní výpadky), Krasíkov (v jižní části území) a Luková. Ve všech obcích došlo od roku 2010 k prodloužení délky elektrických rozvodů, nejvíce ve městě Lanškroun (o 10,6 km) a obci Rudoltice (o 10,56 km). Nejméně v obcích Strážná, Albrechtice, Sázava, Damníkov a matenice. Ve většině obcí převládá nadzemní elektrické vedení, pouze ve městě Lanškroun je většina elektrické sítě vedena pod zemí (70 %). Na základě aktualizace ZÚR Pardubického kraje (2014) je na území SO ORP Lanškroun evidován záměr vymezení koridoru pro nová vedení zařízení nadmístního významu: koridor pro umístění stavby E03 nadzemní vedení 2 x 110 kV Horní Heřmanice – Králíky s dotčeným katastrálním územím obce Horní Heřmanice. 56 (133)


Zásobování plynem V rámci SO ORP Lanškroun je plynofikováno 13 z 22 obcí. Jsou to obce Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Luková, Ostrov, Rudoltice, Sázava, Tatenice, Žichlínek. Z telefonického dotazníkového šetření vyplývá, že v těchto obcích byla dobudována kompletní plynofikace, avšak ne ve všech těchto sídlech existuje 100% - ní připojení jednotlivých objektů rodinných domů. Částečná plynofikace je v obci Anenská Studánka, a to u Domova u studánky, obec Krasíkov je plynofikována s výjimkou statku, obec Žichlínek je plynofikován z 95%. Zcela chybí plynofikace v těchto sídlech: Albrechtice, Cotkytle, Čenkovice, Horní Heřmanice, Petrovice, Strážná, Trpík a Výprachtice. Některé z těchto obcí mají zájem o plynofikace, avšak nejsou k dispozici dotační tituly pro financování výstavby (Výprachtice), jinde je situace pro budování plynofikace složitá z hlediska geomorfologických podmínek a vysokých finančních nároků. Dodávky plynu odběratelům probíhají převážně prostřednictvím středotlakých plynovodů, ve městě Lanškroun převládá plynovod nízkotlaký. Přestože stávající plynovody mají dostatečnou kapacitu pro zajištění dodávky plynu do celého správního obvodu, není stávající úroveň plynofikace území dostatečná. Navíc v ZÚR Pardubického kraje (2014) nebyl vymezen žádný koridor technické infrastruktury v oblasti plynárenství, proto nelze předpokládat v blízké budoucnosti rapidní zlepšení stavu. Zásobování teplem Obce SO ORP Lanškroun jsou zásobovány teplem prostřednictvím různých tepelných zdrojů. V plynofikovaných obcích prostřednictvím spalování zemního plynu, v ostatních obcích spalováním fosilních paliv, které však znečišťuje ovzduší. Ve městě Lanškroun chybí možnost centrálního (dálkového) zásobování teplem. Na základě ÚP města Lanškroun je žádoucí vytápět některé lokality ekologicky šetrným způsobem (pomocí solárních konektorů). Ropovody, ostatní potrubní inženýrské sítě V řešeném území nejsou žádné tranzitní ropovody, produktovody, teplovody. Pozn. mapa zásobování energiemi byla v aktualizaci vypuštěna z důvodu nízké vypovídající schopnosti a rozslišení, všechny údaje jsou v aktualizované grafické části.

Spoje Telekomunikace Nová digitální technologie umožňuje zřizování satelitních ústředen v místech soustředěného zájmu o spojové služby. V řešeném území je stav funkční obsluhy proveden z necelých 100 %. Nepřipojené oblasti se nacházejí v částech méně obydlených nebo hůře přístupných. V rámci osazení digitálních ústředen je v regionu možné připojit dle požadavků všechny datové spoje. Síť přenosové techniky zahrnuje síť rozhlasových a televizních signálů, multifunkční sítě (rozvody kabelové televize), trasy dálkových optických kabelů. Radiokomunikace Zajišťují pokrytí území rozhlasovým a televizním signálem, přenosem telefonních hovorů a datové komunikace po radioreléových trasách. Radioreléové sítě jsou tvořeny soustavou vysílačů, přijímačů a retranslačních stanic, propojených paprsky mikrovlnného pásma. RR trasy provozují různé subjekty včetně těch, které zajišťují obranu a bezpečnost státu (Vojenská správa MO, Policie ČR). V jejich trasách nelze umísťovat některé stavby bez předchozího souhlasu VUSS. V oblasti poskytování radiotelefonních služeb působí v síti hlavní operátoři: Radiové spoje a zařízení Čra, a.s., Telefónica O2, a.s., Vodafone, a.s., TMobile, a.s. 57 (133)


Radioreléové trasy společnosti ČEZ, a.s., jsou vedeny převážně ve stínících vodičích rozvodné soustavy venkovního vedení VN, VVN. Malá část přenosových dat je vedena po RR paprscích. Pozn. Mapa radio a telekomunikací byla v aktualizaci vypuštěna z důvodu nízké vypovídající schopnosti a rozlišení, všechny údaje jsou v aktualizované grafické části. Ochranná pásma Ochranná pásma jsou dána zákonem o elektronických komunikacích č. 127/05 Sb., ve znění: • ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení po celé délce trasy, • kruhová ochranná pásma kolem objektů vysílačů o poloměru 500 m, • kruhová ochranná pásma okolo TV převaděčů o poloměru 30 m. Výšková ochranná pásma RR směrového spoje jsou vyhlašována individuálně. Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů příslušný stavební úřad.

2.6.6. Veřejná dopravní infrastruktura Území SO ORP Lanškroun disponuje poměrně vyhovující hustotou a rozložením silniční sítě. Její kostrou jsou silnice I. a II. třídy. Z hlediska železniční dopravy zde prochází celostátní železniční trať, která je součástí II. a III. tranzitního železničního koridoru. Nejčastějšími dopravními problémy v obcích je nadměrná hlučnost některých silnic a jejich špatný technický stav. Silniční doprava Územím SO ORP Lanškroun neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace. Základem silniční sítě jsou zde silnice I. a II. třídy (především severojižní silnice I/43 a západovýchodní II/315), kterou dále doplňují silnice III. třídy a místní komunikace. Základem silniční sítě SO ORP Lanškroun jsou dvě silnice I. třídy: I/43 - (Svitavy) - Damníkov - Rudoltice - Lanškroun - Albrechtice - Cotkytle - Horní Heřmanice (Štíty). Umožňuje spojení se sousedními SO ORP Zábřeh, Králíky, Česká Třebová a Svitavy. I/11 - prochází částí území obce Čenkovice, umožňuje spojení se sousedními SO ORP Žamberk, Králíky a také s nedalekým SO ORP Šumperk. Dále řešeným územím procházejí tyto silnice II. třídy: II/311 - Lanškroun - Horní Čermná - (Jablonné nad Orlicí - Mladkov - Bartošovice v Orlických horách - Orlické Záhoří - Šerlich - Zákoutí) − umožňuje propojení směrem na sever (SO ORP Žamberk). II/313 - (Dolní Dobrouč) - Ostrov − zajišťuje napojení severozápadním směrem (SO ORP Ústí nad Orlicí). II/314 - (Dolní Dobrouč) - Petrovice - Dolní Čermná - Horní Čermná − zajišťuje napojení severozápadním směrem (SO ORP Ústí nad Orlicí). II/315 - (Týništko - Choceň - Ústí nad Orlicí) - Ostrov - Lanškroun - Sázava - Lubník - Tatenice (Zábřeh na Moravě - Úsov) − mj. propojuje obce s rozšířenou působností Ústí nad Orlicí, Lanškroun a Zábřeh. II/368 - (Letovice - Moravská Třebová) - Krasíkov - Tatenice - Strážná - Cotkytle - (Štíty - Rovensko) − mj. zajišťuje severojižní propojení obcí ve východní části řešeného území a spojení se SO ORP Moravská Třebová a Zábřeh. Hustota silniční sítě a její rozložení na území ORP Lanškroun jsou relativně dobré, většina obcí leží na silnici I. nebo II. třídy. Častým problémem je však technický stav silnic; podstatná část vyžaduje rekonstrukci a modernizaci.

58 (133)


Mapa stávající silniční sítě v území ORP Lanškroun: (zdroj: ŘSD)

59 (133)


legenda:

Intenzita silniční dopravy Míru dopravního zatížení silniční sítě na území ORP Lanškroun dokládají výsledky z Celostátního sčítání dopravy v roce 2010. Intenzity dopravy udává ukazatel RPDI - roční průměr denních intenzit, který zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu roku. Skutečné hodnoty však budou například v pracovních dnech vyšší než průměrné hodnoty, intenzita provozu se rovněž výrazně mění v průběhu dne. Největší intenzita dopravy v řešeném území je dle Celostátního sčítání dopravy 2010 na silnici I/43 v úseku Lanškroun - Rudoltice - Damníkov a dále na jihozápad. Problémem je vedení této silnice přes zastavěné území obce Lanškroun, kde počet vozidel za den v některých úsecích přesahuje 10 000. Řešení této situace vybudováním obchvatu je zařazeno mezi záměry vymezenými v ZÚR Pardubického kraje. V rámci SO ORP došlo oproti roku 2005 ve většině měřených úseků ke snížení intenzity dopravy. Veřejná doprava Základem systému je autobusová doprava, v obcích jižní části ORP se uplatní také železnice. Tabulka: Dostupnost ORP Lanškroun hromadnou dopravou v roce 2016: Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun

6. hod.

Počet spojení 2012 8. hod. 14. hod. 1 1 1 2 2 1 1 1 1 1 1 0 1 1 1 2 2 1 3 3 3 1 2 2 1 2 1 3 3 1

60 (133)

Počet spojení 2016 6. hod.

8. hod. 1 1 2 1 1 2 3 2 1 2

14. hod. 1 1 2 1 1 2 3 2 2 2

1 1 1 1 1 2 3 2 2 1


Obec

Počet spojení 2012 6. hod. 8. hod. 14. hod. 2 2 1 3 2 1 2 2 2 1 1 1 3 6 3 3 3 2 1 2 1 3 3 1 2 2 1 1 1 2 3 3 1 40 45 28

Počet spojení 2016

6. hod. 8. hod. 14. hod. Lubník 2 2 1 Luková 1+1 1+1 1 Ostrov 1 2 2 Petrovice 1 1 1 Rudoltice 2+1 1+3 1+1 Sázava 3 3 2 Strážná 1 1 1 Tatenice 2 2 1 Trpík 1+1 1+1 1 Výprachtice 1 1 2 Žichlínek 1+1 1+1 1 Celkem za SO ORP 36 39 30 Zdroj: IDOS.cz. Pozn.: pro zařazení spoje byla podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání byl použit jízdní řád platný v červenci 2012. Výsledná spojení byla agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta jen veřejná hromadná doprava – autobusy a vlaky. Není využívána městská hromadná doprava. Vlaková spojení v aktualizaci - červeně Závěr: •

úbytek spojů v ranních hodinách – spoje za prací a do škol

•

mírný nárůst spojů v odpoledních hodinách

Železniční doprava Územím ORP Lanškroun procházejí dva tranzitní železniční koridory: celostátní tratě: • III. tranzitní železniční koridor v trase st. hranice s Německem – Cheb – Plzeň – Praha – Česká Třebová – Přerov – Ostrava – Dětmarovice – Mosty u Jablunkova – st. hranice se Slovenskem II. tranzitní železniční koridor – odbočná větev v trase Přerov – Olomouc – Česká Třebová Součástí těchto koridorů je na řešeném území železniční trať mezinárodního a celostátního významu č. 270 Česká Třebová – Zábřeh – Olomouc – Přerov, jež je určena jak pro osobní, tak i nákladní dopravu. Umožňuje dostupnost krajského města Pardubice i dalších významných měst. Tato trať a na ni navazující regionální tratě č. 017 a 019 probíhají jižní částí území v následujících trasách: č. 270 (Praha) - Česká Třebová - Přerov - Bohumín č. 017 Česká Třebová – Moravská Třebová č. 019 (Česká Třebová) Rudoltice v Čechách – Lanškroun

61 (133)


schéma vedení želenice přes ORP Lanškroun, zobrazena část ORP, přes kterou je železnice realizována:

Zdroj dat: GIS GEPRO_ 2016 Z celkového počtu 22 obcí je obslouženo osobní železniční dopravou 8 obcí, které mají železniční zastávku nebo stanici. Problematická je situace v severní části území, kde obce nejsou na železniční síť přímo napojeny. Letecká doprava Na území ORP se nenachází letiště pro vnitrostátní ani mezinárodní přepravu. Nejbližší mezinárodní letiště jsou v Brně a v Pardubicích. Na jihozápadní části území ORP Lanškroun je vymezeno ochranné pásmo letiště.

62 (133)


Vodní doprava V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta. Do doby prověření reálnosti a účelnosti průplavního spojení D-O-L, resp. jeho Labské větve, je sledována územní rezerva. Na území SO ORP Lanškroun jsou dotčenými obcemi Damníkov, Luková a Trpík. ZÚR Pardubického kraje: Pro území ORP Lanškroun jsou vymezeny v nadřazené územně plánovací dokumentaci ZÚR Pardubického kraje tyto veřejně prospěšné stavby jako koridory dopravní infrastruktury: D21 - přeložka silnice I/43 Lanškroun - v prostoru Lanškrouna je navrhován jihovýchodní obchvat, který řeší převedení jak stávajícího, tak i nového koridoru silnice I/43 mimo zástavbu města. Dotčenými obcemi záměru jsou Lanškroun, Rudoltice a Žichlínek. D22 - přeložka silnice I/43 Mladějov – Lanškroun – Albrechtice – tento úsek by v cílovém stavu vedl od Lanškrouna směrem na Moravskou Třebovou v novém koridoru s napojením na plánovanou silnici R35 u Mladějova. Na území SO ORP Lanškroun jsou dotčenými obcemi záměru Albrechtice, Lanškroun, Luková, Sázava a Žichlínek. D23 - přeložka silnice I/43 Albrechtice – Štíty – v tomto úseku jsou sledovány úpravy stávající trasy, a to především vzhledem ke složité konfiguraci terénu a již nižšímu dopravnímu významu. Dotčenými obcemi záměru jsou Albrechtice, Cotkytle a Horní Heřmanice. D53 - přeložka silnice II/315 Lanškroun – na území SO ORP Lanškroun je součástí záměru nové napojení této silnice na dnešní silnici I/43 po západním okraji Lanškrouna, které souvisí s řešením komunikačního systému města s vazbou na vnější navrhovaný nadřazený systém. Dotčené obce tohoto záměru jsou Lanškroun a Rudoltice.

2.7

Přírodní pilíř

2.7.1 Horninové prostředí a geologie Území Lanškrounska leží v severovýchodní části České republiky, ve východní části Pardubického kraje při jeho hranici s Krajem Olomouckým. Do severozápadní části regionu zasahují Orlické hory, přesněji jejich východní pásmo – Bukovohorská hornatina. Na východě navazuje na Orlické hory pohoří Králického Sněžníku, ležící severně od území Lanškrounska. Největší část území tvoří Podorlická pahorkatina, která se skládá z Žamberské pahorkatiny a Moravskotřebovské pahorkatiny, Do východní části území také zasahuje Zábřežská vrchovina, na jihu oblast regionu ohraničují Třebovské stěny. Součástí Podorlické pahorkatiny je také Lanškrounská kotlina. Těžba nerostných surovin Oblast SO ORP Lanškroun není bohatá na nerostné suroviny. Přesto se v tomto území nachází několik ložisek nerostných surovin včetně chráněných ložiskových území (ložiska štěrkopísků a cihlářských surovin). Dobývací prostory v oblasti SO ORP Lanškroun nejsou žádné a neprobíhá zde povrchová ani podpovrchová těžba. Můžeme však nalézt staré důlní dílo, a to na území obce Rudoltice v lokalitě Nad Myslivnou. Celkově se ve sledované oblasti SO ORP Lanškroun nachází 64,2 ha ložisek nerostných surovin (0,2 % rozlohy SO ORP). Ložiska se rozkládají v katastrech obcí Dolní Čermná (47,2 ha), Lanškroun (15,0 ha) a Rudoltice (2,0 ha). Podrobný přehled ložisek nerostných surovin (jev A060) včetně jejich podílů na výměře obce, ve které se vyskytují lze nalézt v níže uvedené tabulce. Tabulka: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Lanškroun Obec Dolní Čermná

Název ložiska Horní Čermná

Číslo ložiska

Organizace

3220200 ČGS Geofond

Typ ložiska

Těžba

bilancovan dosud né ložisko netěženo výhradní

63 (133)

Surovina štěrkopísky

Nerost štěrko písek

Plocha CHLÚ (ha) 49,6

Ano


Lanškroun, Rudoltice

LanškrounRudoltice

3056000 Milan Stejskal GMS, Lanškroun

bilancovan é ložisko výhradní

dřívější povrchová těžba

cihlářská hlína,jíl, surovina jílovec

17,0

Ano

Zdroj: Česká geologická služba, 2016 Tabulka: Chráněné ložiskové území Obec Lanškroun Dolní Čermná Horní Čermná

Surovina Cihlářská surovina Štěrkopísky Štěrkopísky

Plocha [ha]

Podíl [%] 13,8 140,2 4 0,0

0,6 9,3 0,0

ložiska CHLÚ - štěrkopísky (Dolní Čermná) a cihlářské suroviny (Lanškroun) Zdroj dat: GIS GEPRO_ 2016 Poddolovaná území Na území SO ORP Lanškroun se nachází pouze malé množství území, které je evidováno jako poddolované. Jedná se o několik bodových území a cca šest plošných, které se nacházejí zejména v obcích Damníkov, Anenská Studánka a Trpík. Na území některých ostatních obcí (Rudoltice, Dolní Čermná, Sázava) se nacházejí tato území pouze bodově – viz tabulka .

Tabulka: Poddolovaná území v SO ORP Lanškroun Obec Damníkov 1 Damníkov 2 - Anenská Studánka

Surovina paliva nerudy, paliva

Rozsah ojedinělá systém

64 (133)

Typ plošné plošné

Rok revize 2003 2003

Plocha (ha) 5,2 28,6


Anenská studánka Trpík 1 Trpík 2 Horní Heřmanice v Čechách Rudoltice Rudoltice - Nad myslivnou Rudoltice Dolní Čermná Sázava Zdroj: Česká geologická služba, 2016

nerudy nerudy nerudy rudy nerudy paliva nerudy rudy rudy

systém systém ojedinělá ojedinělá ojedinělá ojedinělá ojedinělá ojedinělá ojedinělá

plošné plošné plošné plošné bodové bodové bodové bodové bodové

1988 1988 1988 2003 2003 1983 1983 1983 1983

16,7 8,6 7,1 7,6

Sesuvná území Sesuvných území, která jsou v podkladech České geologické služby (ČGS) registrována, jsou celkem 2 (v obci Anenská Studánka, Damníkov); jedná se o potenciální sesuvná území. Obecně je lze dělit na plošné a bodové, přičemž množství plošných (blokových) sesuvů je větší než sesuvů bodových.

vymezení poddolovaného území (šedě) a sesuvů (červeně) v řešeném území Zdroj dat: GIS GEPRO_ 2016 Tabulka: Sesuvná území v SO ORP Lanškroun Obec Anenská Studánka Damníkov

Obec

Stupeň aktivity

Rok revize

Plocha (ha)

potencionální potencionální

1984 1984

23,56 9,3

potencionální

1982

bodový

Stupeň aktivity 65 (133)

Rok revize

Plocha (ha)


Damníkov Dolní Čermná

aktivní potencionální

1982 1982

bodový bodový

Rudoltice

potencionální

1982

bodový

potencionální

1982

bodový

aktivní

2000

bodový

aktivní

1982

bodový

aktivní

1982

bodový

potencionální

1982

bodový

Tatenice Zdroj: Česká geologická služba, 2016 2.7.2

Vodní režim

Vodní zdroje v území zasahují do dvou povodí – povodí Moravy a povodí Labe. Převážná část území spadá do povodí Moravy, dílčího povodí Moravské Sázavy, jež je pravostranným přítokem Moravy. Největším přítokem Moravské Sázavy je Březná. Pouze severní cíp zájmové oblasti je odvodňován Tichou Orlicí a spadá tedy do povodí Labe. Vodní toky na území ORP Lanškroun: Moravská Sázava s přítoky Ostrovský potok, Lukavský potok, Rychnovský potok, Třebořovský potok a Hraniční potok, Březná. Tichá Orlice s přítoky Černá, Tisecký potok. Na Moravské Sázavě je vybudován poldr Žichlínek. Účinek poldru při povodních se projeví na celém toku Moravské Sázavy a po jejím soutoku s Moravou i na samotné řece Moravě až po město Olomouc. Poldr je také významným krajinotvorným a revitalizačním prvkem v ekosystému Lanškrounska. Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch – jedná se především o rybníky v okolí Lanškrouna (Krátký, Dlouhý, Olšový, Pšeničkův a Slunečný rybník) a také Čermenský, Bendův a Kozí rybník. Na území se nacházejí chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Východočeská křída, která zasahuje do území obcí Ostrov, Rudoltice, Damníkov, Anenská Studánka a Trpík a dále CHOPAV Žamberk–Králíky, která zasahuje do území obce Čenkovice. Z hlediska hydrogeologického vyplňují zájmovou oblast převážně pahorkatiny a vrchoviny Českomoravské vrchoviny s převládajícím podložím krystalických břidlic nebo křídy, devonu a kulmu. Tyto horniny s relativně nízkým zvětralinovým pláštěm prakticky nemají průlinovou propustnost a neobsahují významné akumulace podzemních vod. Hodnoty specifického odtoku se pohybují v mezích od -1 -2 -1 -2 3 do 5 l.s .km , a v suché oblasti klesají i pod 3 l.s .km . Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Výskyt ploch vodních zdrojů podzemní a povrchové vody včetně ochranných pásem (jev A044) a vodní nádrže (jev A048) a jejich podíl na území jednotlivých obcí v rámci SO ORP Lanškroun uvádí následující tabulka. Tabulka: Vodní zdroje podzemních a povrchových vod a vodní nádrže na území SO ORP Lanškroun 2015 Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov

Rozloha [ha] 1 006,7 788,7 1 862,9 597,0 1 272,0 1 501,1 1 776,4 1 574,0 981,8 509,6

A044 [ha] 14,3 32,0 12,8 35,4 244,5 184,4 517,1 0,4 0,4 0,9 66 (133)

A044 [%] 1,4 4,1 0,7 5,9 19,2 12,3 29,1 0,0 0,0 0,2

A048 [ha] 0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 13,5 0,4 1,3 0,5 0,1

A048 [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,9 0,0 0,1 0,1 0,0


Obec Rozloha [ha] Lanškroun 2 064,4 Lubník 508,5 Luková 1 462,9 Ostrov 1 852,8 Petrovice 262,9 Rudoltice 1 591,5 Sázava 569,3 Strážná 1 059,5 Tatenice 2 684,6 Trpík 360,9 Výprachtice 2 171,5 Žichlínek 1 071,5 SO ORP celkem 27 530,5 Zdroj: Datový model, ÚAP 2016

A044 [ha]

A044 [%]

0 0 0,6 230,0 0 312,8 0 0,2 303,8 0,7 2,8 20,0 1 913,1

0,0 0,0 0,0 12,4 0,0 19,7 0,0 0,0 11,3 0,2 0,1 1,9 6,9

A048 [ha] 38,2 0,1 0,4 4,0 0,0 2,3 0,2 0,1 1,1 0,7 0,2 2,1 65,8

A048 [%] 1,9 0,0 0,0 0,2 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,2 0,0 0,2 0,2

Na území SO ORP Lanškroun byly vzhledem k přítomnosti vodních zdrojů vymezeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Celková rozloha chráněných oblasti přirozené akumulace vod je 1 914,2 ha, což tvoří 6,9 % rozlohy SO ORP Lanškroun. Rozlohy chráněných oblastí přirozené akumulace vod v jednotlivých obcích jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka: Chráněná oblast přirozené akumulace vod (A045) v SO ORP Lanškroun 2016 Obec Výměra obce [ha] Anenská Studánka 788,7 Damníkov 1 272,0 Ostrov 1 852,8 Rudoltice 1 591,5 Trpík 360,9 Čenkovice 597,0 Zdroj: Datový model, ÚAP 2016

CHOPAV [ha] 788,7 754,0 5,5 69,4 237,1 59,6

CHOPAV [%] 100,0 59,3 0,3 4,4 65,7 10,0

Záplavová území Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Lanškroun zasahují záplavové území Q100 vodního toku – Moravská Sázava, u vodní ho tok u Čer m ná není d olo žen o v yh lá š ení záp la vo vého ú ze m í. Záplavové území Moravské Sázavy zasahuje do území následujících obcí: Tabulka: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí dle dat ÚAP: Obec

Vodní tok (Q100)

Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov

Moravská Sázava Lukovský potok Lukovský potok 67 (133)

Plocha záplavová území při Q100 (ha) 39,0 7,6 0,0 0,0 30,71

aktivní zóna záplavového území (ha) 18,9 1,5 0,0 0,0 9,3


Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek Žichlínek

Čermná Moravská Sázava Čermná Třešňovský potok Moravská Sázava Ostrovský potok Moravská - Sázava Lukávka Lukovský potok Ostrovský potok Čermná Lukávka Moravská Sázava Moravská Sázava Moravská Sázava Moravská Sázava Lukovský potok

32,5 31,2 15,3 0,0 2,5 22,4 98,0 0,0 85,57 63,24 39,2 15,1 36,5 31,8 0,0 73,6 0,0 17,4 143,9 9,7

0,0 12,1 0,0 0,0 2,5 0,0 68,6 0,0 41,2 30,2 28,0 0,0 10,3 7,2 0,0 0,0 0,0 11,2 126,4 1,6

Zdroj: úap 2016 pozn. grafická data záplavových území dle údajů o území se neshodují s výčtem dohledaných vyhlášených záplavových území. Přehled vymezených záplavových území na území ORP Lanškroun: Tok Počátek úseku (km) 17,75 Moravská Sázava 17,75

Konce úseku (km) 55,00 51,690

Záplavové území Moravské Sázavy (Povodí Moravy) bylo stanoveno pro km 17,75 – 51,692 pro uvedené obce dne 17,3 2004 Odborem životního prostředí Pardubického kraje pod č.j. OŽPZ/19635/03/Vt. Byla stanovena výška hladin Q5, Q20 a Q100. Situace vodních toků a ploch v řešeném území: Záplavové území řeky Tiché Orlice bylo stanoveno pro 13,88 – 68,882 říční km a nezasahuje do obce Petrovice. Jako zátopové území bylo stanoveno OkÚ Ústí nad Orlicí dne 6.8. 2001 pod čj. ŽP/4616/2001/231-Go. Záplavové území Ostrovského a Hadího potoka bylo vyhlášeno pod čj. MULA 3643/2013 dne 11.9. 2013 MěÚ Lanškroun, OŽP, vodoprávním úřadem.

68 (133)


vymezení záplavových území Q100 ohraničeno červeně, vodní toky a plochy modře Zdroj dat: GIS GEPRO_ 2016 Protipovodňová opatření Pro zajištění ochrany sídel před povodněmi vymezují ZÚR Pardubického kraje pro území ORP Lanškroun tyto plochy pro umístění protipovodňových opatření: plochu pro umístění opatření PPO3 – poldr Třebařov; tok Moravská Sázava; - jako plochu veřejně prospěšných opatření Poldr je vymezen na území obce Krasíkov jen okrajově na jižní hranici obce, celý poldr je navržen v obci Třebařov v sousední ORP. Na území SO OPR Lanškroun se nachází objekty protipovodňové ochrany (jev A054) na území 3 obcí s celkovou rozlohou 138,7 ha, viz následující tabulka. Ve všech případech se jedná o suché poldry.

69 (133)


Tabulka: Objekt/zařízení protipovodňové ochrany Obec Dolní Čermná Horní Čermná Žichlínek SO ORP celkem

Rozloha [ha] 1,0 0,8 136,8 138,7

Popis poldr A poldr v Nepomukách poldr Žichlínek

2.7.3 Hygiena životního prostředí Mezi hlavní charakteristiky hygieny životního prostředí patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí (radonové riziko, ochranná pásma leteckých staveb, území v dosahu liniových zdrojů emisí ad.). Klima a ovzduší Čistota ovzduší v daném území je závislá na množství emisí v území i jeho širším okolí a na meteorologické situaci. Dle údajů ČHMÚ byla překročena v roce 2015 úroveň imisních limitů a zvlášť cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí v SO ORP Lanškroun v ukazateli PM10 (polétavý prach). Zároveň zde byl překročen cílový imisní limit O3 pro ochranu zdraví v rámci oblastí České republiky. Problémy s kvalitou ovzduší se týkají pouze města Lanškroun, v ostatních oblastech je SO ORP Lanškroun je ovzduší všeobecně hodnoceno jako dobré. Staré ekologické zátěže V rámci informačního systému, který provozuje společnost Cenia, jsou na území SO ORP Lanškroun evidovány tyto staré ekologické zátěže: Tabulka: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Lanškroun (k roku 2015): Obec

ID

Název

Obec

ID

Název

Dolní Čermná

288800 U Sadu

Lanškroun

9999008 skládka Lanškroun

Lanškroun

789200 Průmyslová, "TESLA"

Lanškroun

9999008 skládka Lanškroun

Lanškroun

789200 OEZ Letohrad - skládka 2 732000 VČE, a.s. Krasíkov

Cotkytle

9999355 skládka Cotkytle 5 9999357 skládka Výprachtice

Krasíkov Výprachtice Žichlínek

1876500 OEZ Výprachtice 1 9999374 skládka Obedne

Výprachtice Damníkov Luková

Rudoltice

9999008 skládka Damníkov 5 Žichlínek 9999008 skládka Žichlínek 6 Zdroj: Data ÚAP, MŽP

Žichlínek

9999406 skládka Damníkov 6 9999406 skládka Luková 9999406 skládka Žichlínek 8

Problematika ochrany ovzduší je legislativně upravena zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. Prováděcím předpisem, který stanoví imisní limity, je nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), který provozuje ČHMÚ. Klasifikace zdrojů dle ČHMÚ – velké stacionární zdroje REZZO 1, střední stacionární zdroje REZZO 2, malé stacionární zdroje REZZO 3 a mobilní (liniové) zdroje REZZO 4. V regionálním měřítku jsou zásadní zdroje REZZO 1, zdroje REZZO 3 nabývají na významu v obcích s vysokým podílem vytápění domácností tuhými palivy. Ze zdrojů REZZO 4 se v území uplatňují zejména silniční vozidla na frekventovaných silnicích I. a II. třídy .

70 (133)


Tabulka: REZZO 1 – Velké stacionární zdroje 2015 v ORP Lanškroun Provozovna Umístění OEZ s.r.o. - Výprachtice (IČP: CZ01139600) 399, 56134 Výprachtice

Výprachtice

Emise měď a sloučeniny (jako CU)

Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek (IČ: 00131768) Tatenice Žichlínek 200, 56301 Žichlínek Lanškroun

Amoniak (NH3)

Luková Lubník Michal Pirkl (IČP: CZ0053083E) 172, 56301 Sázava

Sázava

měď a sloučeniny (jako CU)

AVX Czech Republic s.r.o. (IČP: CZ01136201) Dvořákova 328, 56301 Lanškroun

Lanškroun

měď a sloučeniny (jako CU) nikl a sloučeniny (jako NI)

AGRIS spol. s r.o. (IČP: CZ34647852) 176, 56301 Žichlínek

Žichlínek

celkový dusík celkový fosfor oxid uhelnatý (CO) oxidy dusíku (Nox/NO2) oxidy síry (SOx/SO2)

Zdroj: www.irz.cz Imisní limity Tabulka: Imisní limity znečišťujících látek vyhlášené pro ochranu lidského zdraví a přípustné četnosti jejich překročení - Zdroj dat: epravo.cz Přípustná četnost překročení za kalendářní rok

Znečišťující látka

Doba průměrování

Imisní limit

Oxid siřičitý (SO2)

1 hodina

350 µ.m

-3

24 3


24 hodin

125 µ.m

-3

Oxid uhelnatý

max. denní 8hod. průměr

10 mg.m

-3

-

PM10

24 hodin

50 µ.m

-3

35

40 µ.m

-3

-

0,5 µ.m

-3

-

200 µ.m

-3

18

40 µ.m

-3

-

5 µ.m

-3

-

PM10 Olovo Oxid dusičitý (NO2) Oxid dusičitý (NO2) Benzen

1 kalendářní rok 1 kalendářní rok 1 hodina 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok

Tabulka: Imisní limity znečišťujících látek vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace Zdroj dat: epravo.cz Znečišťující látka

Doba průměrování


kalendářní rok a zimní období (1. října – 31. března)

20 µ.m

-3

Oxidy dusíku (NOx)

1 kalendářní rok

30 µ.m

-3

Imisní limit

71 (133)


Kvalita ovzduší k datu 07/2016 v okrese Ústí nad Orlicí: měření probíhá v lokalitě letiště a Ústí nad Orlicí – Podměstí. Žádná tato měřící stanice se nenachází v SO ORP Lanškroun.

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v roce 2015 v Pardubickém kraji: (ILnebo LV=imisní limit, TVnebo CIL=cílový imisní limit)

72 (133)


73 (133)


Orientační mapa situování ORP Lanškroun v Pardubickém kraji:

Nejvyšší 24 hod. koncentrace PM10 v roce 2013, ORP Lanškroun:

74 (133)


Legenda k nejvyšší 24 hod. koncentraci PM10:

Zdroj: http://portal.chmi.cz Z uvedených dat vyplývá, že koncentrace PM10 -3

je ve východní polovimně území ORP Lanškroun >25-35, v západní části území je >35-50 µg.m .

Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) Stavební úřad PM10 (d IL) Městský úřad Lanškroun 5,7 Obecní úřad Tatenice 60,5 Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území) Stavební úřad BaP Městský úřad Lanškroun 4,6 www.mzp.cz Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který může ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. K dalším cílům patří i způsob likvidace BRKO – biologicky rozložitelného komunálního odpadu a jeho využívání pro tvorbu biokompostu nebo výrobu bioplynu. Na území SO ORP Lanškroun je zatím většina odpadu ve formě směsného (netříděného) odpadu ukládána na skládku TKO Dolní Třešňovec. Pro separovaný sběr slouží sběrný dvůr v Dolním Třešňovci a pro inertní materiál skládka u ČOV. V sousedství stávající skládky TKO v Dolním Třešňovci je v ÚP nově navržena plocha TO využitelná např. pro nakládání s bioodpadem (případná kompostárna).

Odpadové hospodářství V souladu se zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb., v platném znění a prováděcích předpisů je povinností státu, krajů a původců (s produkcí větší než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu) zpracovat Plány odpadového hospodářství (POH). Závazná část Plánu odpadového hospodářství Pardubického kraje pro r. 2016 – 2025 ( říjen 2015) obsahuje zejm. následující hlavní zásady (dále aktualizované Obecně závaznou vyhláškou z 01/2016): zásady a opatření nakládání s odpady k plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje: předcházení vzniku odpadů omezování jejich množství a nebezpečných vlastností nakládání s komunálními odpady nakládání s biologicky rozložitelnými a biologicky rozložitelnými komunálními odpady nakládání se stavebními a demoličními odpady nakládání s nebezpečnými odpady nakládání s výrobky s ukončenou životností v režimuz zpětného odběru nakládání s kaly z čistíren odpadních vod nákladání s odpadními oleji nakládání s odpady ze zdravotnické a veterinární péče 75 (133)


nakládání s vedlejšími produkty živočišného původu a biologicky rozložitelnými odpady z kuchyní a stravoven odpady z železných a neželezných kovů Opatření pro obce: Zajistit četnost a dostupnost sběrných míst k odložení nebezpečných složek komunálního odpadu; Zajistit četnost a dostupnost sběrných míst k odložení objemného odpadu; Odvoz a likvidaci odpadů pro město Lanškroun zajišťují Technické služby města Lanškroun; jedná se o svoz popelnic, likvidaci, svoz tříděného a bioodpadu ze sběrných míst a provoz sběrného dvora. Svoz tříděného i netříděného odpadu pro obce zajišťují různé společnosti, např. EKOLA České Libchavy s.r.o. hmotnostně nejvýznamnější producenti odpadů v ORP Lanškroun: ORPA Papír a.s. AVX Czech Republic s.r.o.

Registrovaná skládka TKO Dolní Třešňovec

76 (133)


Produkce odpadů v SO ORP Lanškroun Tabulka: Produkce odpadů a produkce nebezpečných odpadů za období 2000-2014:

Hmotnostní ukazatele (t)

Rok: 2000

2008

2009

2010

2011

2012

2014

Produkce ostatních odpadů

22 032,00

15 481,17

14 487,33

17 851,01

18 424,48

21 299,98

30 405,56

Produkce nebezpečných odpadů

2 296,54

1 427,73

1 547,90

1 402,88

1 420,00

1 311,05

2 516,71

Celková produkce odpadů

24 227,54

16 908,90

16 035,23

19 253,89

19 844,48

22 611,03

32 922,2 7

Produkce odpadů

Zdroj: http://isoh.cenia.cz/ Celková produkce odpadů (OO + NO) v rámci území SO ORP Lanškroun měla v letech 2008 - 2014 rostoucí trend, kdy z hodnoty 16 908,9 t v roce 2008 vzrostla až na hodnotu 32 922 t v roce 2014, tedy dvojnásobně. Obdobný průběh měla produkce ostatních odpadů, kdy mezi lety 2008 - 2014 narostla z 15 481,17 t v roce 2008 až na hodnotu 30 405 t v roce 2014. Rostoucí trend produkce OO a potažmo celkové produkce odpadů (OO +NO) ve sledovaném období byl vyvolán zejména nárůstem produkce stavebních a demoličních odpadů (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) - (viz. tab. č. 16 , číslo skupiny odpadů 17), přičemž množství odpadů a jeho stoupající trend koreluje s rozvojem a s investicemi zejména v průmyslové výrobě na Lanškrounsku a obzvláště v Lanškrouně a jeho blízkém okolí.

2.7.4

Ochrana přírody a krajiny

Území SO ORP Lanškroun lze charakterizovat jako ekologicky mírně stabilní území, s podprůměrným plošným zastoupením chráněných území. Přesto se v něm nachází řada přírodních hodnot. Chráněná území Ve smyslu platných právních předpisů je obecně chráněná volná krajina (z. 114/1992 Sb., v platném znění). Do obecné ochrany přírody náleží např. pvky ÚSES, VKP, nebo přírodní parky. Zvláště chráněná území K velkoplošným ZCHÚ patří národní parky a chráněné krajinné oblasti, dále NATURA 2000-soustava chráněných území vytvořená na základě jednotných principů EU; k náleží ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná ZCHÚ se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Na území SO ORP Lanškroun se nacházejí pouze maloplošná ZCHÚ, NATURA 2000. Přírodní rezervace (PR) – menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky. • PR V Dole vč. OP – jedno z prvních území chránících bleduli jarní ve Východních Čechách. Rozloha 7,88 ha, k.ú. Cotkytle, Herbortice, OP PR v obci Horní Heřmanice. 77 (133)


• • • •

PR Třebovské stěny vč. OP – jedinečné porosty květnatých bučin a suťových lesů s volně žijícími živočichy. V k.ú. Ostrov u Lanškrouna – 49,85 ha, (část v SO ORP Česká Třebová. Celková rozloha 52,22 ha). PR Selský les vč. OP - je ceněna pro starou pralesovitou jedlobučinu s mohutnými exempláři buku a bylinným podrostem charakteristickým pro přirozené lesy. Rozloha 9 ha, k.ú. Herbortice, obec Cotkytle, OP PR v obci Horní Heřmanice. PR U Kaštánku – komplex rašelinných luk a mokřin s hojným výskytem vstavačovitých. Rozloha 22,77 ha , k.ú. Ostrov u Lanškrouna. PR Lanškrounské rybníky – předmětem ochrany jsou typy přírodních přírodních stanovišť, pro která byla vyhlášena evropsky významná lokalita Lanškrounské rybníky, a která se nacházejí v území přírodní rezervace – bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách a smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy. Celk. výměra – 39,50 ha. lokalizace na kat. ú. Lanškroun, Dolní Třešňovec a Ostrov u Lanškrouna. Ochranné pásmo PR se rozkládá v k.ú. Lanškroun, Jakubovice, Ostrov u Lanškrouna a Horní Třešňovec

Přírodní památka (PP): • •

PP Selský potok – předmětem ochrany je niva s meandrujícícm korytem Selského potoka, bohatá lokalita bledule jarní. Rozloha 6,79 ha, k.ú. Herbortice, obec Cotkytle. PP Čenkovička – louky v údolí meandrujícího toku Čenkovičky, bohatá lokalita bledule jarní. Rozloha 7,53 ha, k.ú. Bystřec, Čenkovice.

vymezené PPamátky a PRezervace v ORP Lanškroun

Zdroj dat: GIS GEPRO_ 2016 Přírodní parky: •

Přírodní park Lanškrounské rybníky – ochrana soustavy rybníků na Ostrovském potoce; V intenzivně zemědělsky využívané krajině má mimořádnou biologickou a estetickou hodnotu; (celková rozloha 243,0 ha)- obec Lanškroun, Ostrov, Rudoltice.

•

Přírodní park Suchý vrch Buková hora - Území charakteristické vzájemnou vyrovnaností a souladem přírodních a antropických prvků, zejména střídáním lesních komplexů, vyvážené zemědělské krajiny a lidských sídel; na území obcí Čenkovice, Výprachtice.(celková rozloha 803,8 ha). Přírodní park Orlice - zasahuje na malou část území obcí Dolní Čermná a Petrovice. Ppark byl zřízen v r. 1996 podél toků Tiché, Divoké a spojené Orlice. Přírodní park má za úkol chránit zachovalé říční a nivní ekosystémy a celkový ráz krajiny v okolí toku. Tichá, Divoká a spojená 78 (133)


Orlice je jednou z mála českých řek, která nebyla ve svém dolním toku v dlouhých úsecích zregulována, má přirozený a nadále se vyvíjející charakter. Nacházejí se zde četné meandry, ramena, náplavy a obnažené břehy. Vymezené přírodní parky v ORP Lanškroun

Zdroj dat: GIS GEPRO_ 2016 Soustava Natura 2000 Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území (§ 3 zákona č. 114/1992 Sb.). •

NATURA 2000 Ptačí oblast Králický Sněžník – Populace chřástala polního a jeho biotop. Celková rozloha 30 179,74 ha , větší část se nachází v Olomouckém kraji a menší v Pardubickém kraji. Obce Čenkovice, Výprachtice a Horní Heřmanice.

Tabulka: NATURA 2000 – ptačí oblast: Obec Čenkovice Horní Heřmanice Výprachtice

Výměra obce [ha] 597,0 1 574,0 2 171,5

Rozloha [ha] 113,0 795,6 1362,5

Rozloha [%] 18,9 50,5 62,7

Název Králický Sněžník Králický Sněžník Králický Sněžník

Evropsky významné lokality (EVL): Evropsky významné jsou ty lokality, které v biogeografické oblasti nebo oblastech, k nimž náleží, významně přispívají: a) k udržení nebo obnově příznivého stavu alespoň jednoho typu evropských stanovišť nebo alespoň jednoho evropsky významného druhu z hlediska jejich ochrany, nebo b) k udržení biologické rozmanitosti biogeografické oblasti. U druhů živočichů vyskytujících se v rozsáhlých areálech evropsky významné lokality odpovídají vybraným místům v přirozeném areálu rozšíření těchto druhů, jež se vyznačují fyzikálními a biologickými faktory nezbytnými pro jejich život a rozmnožování (§45a zákona č. 114/1992 Sb). 79 (133)


Ochrana lokality je zajišťována na základě smlouvy (mezi vlastníkem pozemku a orgánem vyhlašujícím EVL) a je vázána k pozemku formou věcného břemene, pokud již území není zahrnuto v ZCHÚ • • • •

NATURA 2000 EVL - Lanškrounské rybníky – smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a borální Evropy, bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinitojílovitých půdách. Rozloha 41,52 ha, k.ú. obce Lanškroun, Horní Třešňovec. NATURA 2000 EVL – Hřebečovský hřbet - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích; chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů; bučiny asociace Asperulo-Fagetum (k.ú. Trpík …3,7 ha) NATURA 2000 EVL – Moravská Sázava - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy; bučiny asociace Luzulo-Fagetum a Asperulo-Fagetum (obec Cotkytle, Horní Černá, Horní Heřmanice, Výprachtice), celková rozloha 353,4 ha. NATURA 2000 EVL – Tichá Orlice - lokalita mihule potoční, obec Petrovice, celková rozloha 39,2 ha.

Tabulka: NATURA 2000 – evropsky významná lokalita : Obec Albrechtice Cotkytle Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Lanškroun Ostrov Petrovice Trpík Výprachtice

Výměra obce [ha] 1 006,7 1 862,9 1 501,1 1 574,0 981,8 1 776,4 2 064,4 1 852,8 262,9 360,9 2 171,5

Rozloha [ha] 56,2 6,1 0,0 290,8 0,1 0,6 40,6 0,3 0,1 3,9 0,2

Rozloha [%] 5,6 0,3 0,0 18,5 0,0 0,0 2,0 0,0 0,0 1,1 0,0

Název Moravská Sázava Moravská Sázava Lanškrounské rybníky Moravská Sázava Moravská Sázava Lanškrounské rybníky Lanškrounské rybníky Lanškrounské rybníky Tichá Orlice Hřebečovský hřbet Moravská Sázava

Z hlediska plošného zastoupení chráněných území s ORP Lanškroun jeví jako podprůměrný. Největší podíl chráněných ploch se nachází v obci Horní Heřmanice a Výprachtice. Nadprůměrný podíl chráněných ploch je také v obci Čeňkovice. Vymezení chráněných území v řešeném území: NATURA 2000 ptačí oblast (žlutě), NATURA 2000 EVL. (modře): Zdroj dat: GIS GEPRO_ 2016

80 (133)


Obecně chráněná území přírody a krajiny – ÚSES Definice ÚSES je obsažena v §3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: „......vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.“ Systém je tvořen jednotlivými skladebnými prvky. Jsou jimi biocentra, biokoridory a interakční prvky. ÚSES se vymezuje ve 3 základních úrovních, a to nadregionální, regionální a lokální (místní). Jednotlivé skladebné prvky ÚSES definuje Maděra (2005): Biocentrum (BC) je biotop nebo soubor biotopů, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor (BK) je významný segment krajiny, který propojuje biocentra a umožňuje migraci, šíření a vzájemné kontakty organismů. Biokoridory nemusí umožňovat trvalou existenci všech druhů zastoupených společenstev.

81 (133)


Interakční prvky jsou skladebnými částmi ÚSES na lokální úrovni. Jsou to ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová společenstva, vytvářející existenční podmínky rostlinám a živočichům, významně ovlivňujícím fungování ekosystémů kulturní krajiny. Nadregionální a regionální úroveň prvků ÚSES je stanovena podle platných ZÚR Pardubického kraje a lokální úroveň z územních plánů obcí. V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Na území SO ORP Lanškroun jsou v rámci ZÚR PK vymezeny nadregionální biokoridory (NBK), regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC); lokální biokoridory (LBK) a biocentra (LBC) je převzata z územních plánů obcí. Prvky ÚSES jako veřejně prospěšná opatření z nadřazené územně plánovací dokumentace – dle ZÚR Pardubického kraje: Tabulka: Nadregionální biokoridory číslo VPO U07

NKOD

VPO

K 80

U09

K 82

Sedloňovský vrch, Topielisko – Raškov Boršov, Loučský les - K80 – šířce minimálně 40 m

dotčená obec

dotčené k.ú.

Čenkovice

Čenkovice

Anenská Studánka (doplněno v ÚAP)

Anenská Studánka

Damníkov

Damníkov

Dolní Čermná

Dolní Čermná, Jakubovice

Trpík

Trpík

Horní Čermná (doplněno v ÚAP)

U12

U13

K 92

K 93

K82-Vojenský– šířce minimálně 40 m

Uhersko – K132– šířce minimálně 40 m

Nepomuky Horní Čermná

Horní Třešňovec (doplněno v ÚAP)

Horní Třešňovec

Ostrov (doplněno v ÚAP)

Ostrov u Lanškrouna

Rudoltice (doplněno v ÚAP)


Albrechtice (doplněno v ÚAP)

Strážná

Cotkytle

Mezilesí u Lanškrouna

Horní Čermná

Nepomuky

Horní Heřmanice

Dolní Heřmanice v Čechách, Horní Heřmanice v Čechách

Strážná

Strážná

Tatenice

Tatenice

Výprachtice

Valteřice u Výprachtic, Výprachtice

Anenská Studánka

Anenská Studánka, Helvíkov

82 (133)

nadregionální biokoridor

nadregionální biokoridor


Tabulka: Regionální biocentra dle ZUR PK

Název RC/RK Albrechtice

Dotčená obec Horní Čermná

návaznost na ÚSES regionální biocentrum (na U09)

Horní Dobranka

Dolní Čermná

Městský les

Albrechtice

Hoštejn

Tatenice

U Kamenného vrchu-Palice

Ostrov

regionální biokoridor

Palice

Ostrov

regionální biocentrum (na U09)

Horky

Damníkov

Mirand

Trpík

regionální biocentrum (na U12)

83 (133)


Prvky ÚSES na území SO ORP Lanškroun jsou zobrazeny na mapě vč. prvků ÚSES ze ZÚR PK: Chráněná oblast přirozené akumulace vod Významnou součástí soustavy ochrany přírody jsou vymezená území CHOPAV, jež významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových podzemních vod. Tato problematika se rovněž vztahuje ke krajině, k lesním porostům a ZPF. 84 (133)


Na území ORP Lanškroun jsou dvě oblasti CHOPAV: Název CHOPAV Předmět ochrany Východočeská křída Podzemní vody Žamberk - Králíky

Povrchové vody

Dotčené obce Damníkov, Anenská Studánka, Trpík, Helvíkov, Rudoltice Čenkovice

Památné stromy Podle § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1) Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy. 2) Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil. 3) Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. Za památné stromy, jejich skupiny nebo stromořadí je možné prohlásit dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem, významné krajinné dominanty, zvlášť cenné introdukované dřeviny a dřeviny historicky cenné, které připomínají historické události nebo jsou s nimi spojeny různé pověsti a báje. Tabulka: Památné stromy kód název

obec

k.ú.

poz.č.

Jakubovice

742/1

101221 Borovice u Jakubovic

Dolní Čermná

101131 Dub na sídlišti

Lanškroun

Dolní Třešňovec

25/1

101134 Dub v Damníkově

Damníkov

Damníkov

357/2

105589 Chromcova lípa

Lanškroun

Lanškroun

3049

104894 Jilm u Krátkých v Žichlínku

Žichlínek

Žichlínek

377/1

101170 Lípa u Dušků

Horní Čermná

Horní Čermná

693

101133 Lípa u evangelického kostela

Lanškroun

Lanškroun

3103/6

101132 Lípa u Hálových

Dolní Čermná

Dolní Čermná

3454/1

101168 Lípa u starého statku

Žichlínek

Žichlínek

3222

101169 Lipová alej na křížové cestě

Horní Čermná

Horní Čermná

4 pozemky

101161 Lípy u kapličky

Dolní Čermná

Dolní Čermná

2886/3

101167 Lípy u Skalických

Žichlínek

Žichlínek

624,625

101219 Lípy ve Strážné

Strážná

Strážná

323

105588 Pecháčkova lípa

Trpík

Trpík

22/1

Horní Heřmanice v Čechách

798/1

Horní Čermná

419

Výprachtice

1868/1

101220 Taraškova lípa

Horní Heřmanice

105928 Vlastimilova lípa

Horní Čermná

104895 Výprachtická lípa

Výprachtice

Zdroj http://drusop.nature.cz

85 (133)


Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl stabilních a nestabilních ekosystémů, Za stabilní ekosystémy jsou podle této metodiky považovány: lesní pozemky, trvalé travní porosty, vodní plochy a toky, sady, vinice, část položky ostatní plochy (v tomto výpočtu zahrnuty z položky ostatní plochy: zeleň, hřbitovy, rekreační a sportovní plochy).

Za nestabilní plochy se považují: orná půda, zastavěné plochy, chmelnice, část položky ostatní plochy (v tomto výpočtu jsou zahrnuty z položky ostatní plochy: dráha, silnice, ostatní komunikace, manipulační plocha, dobývací prostor, jiná plocha, neplodná půda). Tabulka Koeficient ekologické stability – vývoj 2008 – 2015: Pozn. k tabulce: nejkvalitnější krajina (vysoký KES) = žlutý text, krajina se narušením přírodních striktur = červený text. Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun Zdroj dat: www.czso.cz

KES 2008 2,9 1,7 2,9 2,6 0,6 1,2 1,8 1,1 0,4 0,5 0,4 0,6 0,3 0,8 1,6 0,9 0,4 13,7 2,4 1,1 1,2 0,3 1,8

2014 2,9 1,7 3,0 2,6 0,6 1,5 1,8 1,1 0,4 0,5 0,4 0,6 0,3 0,8 1,6 1,0 0,4 13,7 2,4 1,1 1,2 0,3 1,8

31.12 2015 2,9 1,7 3,0 2,6 0,7 1,5 1,8 1,2 0,7 0,5 0,4 0,6 0,3 0,8 1,6 0,9 0,7 15,9 3,1 1,2 1,2 0,3 1,98

Výsledný koeficient určuje ekologickou stabilitu podle následující tabulky. rozmezí KES charakteristika KES ≤ 0,10

území (krajina) s maximálním narušením přírodních struktur

0,1 < KES ≤ 0,3

území (krajina) se zřetelným narušením přírodních struktur

0,3 < KES ≤ 1

území (krajina) intenzivně využívané

1 < KES < 3

území (krajina) relativně vyvážené

KES ≥ 3

území (krajina) přírodní a přírodě blízké

Z aktuálních údajů vyplývá, že všechny obce mají reůlativně vyvážený charakter krajiny co se týká přírodní struktury. Podstatněji se zlepšila úroveň stability krajiny v obcích Strážná, Tatenice, mírně Horní Třešňovec. Žádná z obce se významněji ve stabiltě krajiny nezhoršila. 86 (133)

2.7.5

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Na území SO ORP Lanškroun patří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území SO ORP a jeho vývoj proto patří k významným charakteristikám. V rámci Pardubického kraje je podíl orné půdy v SO ORP Lanškroun průměrný a sleduje trend celého kraje a celé ČR - mírný úbytek orné půdy. Rozloha orné půdy na území jednotlivých obcí SO ORP Lanškroun je uvedena v tabulce níže. Oproti roku 2014 nedošlo v obcích k výrazným změnám s výjimkou obce Strážná s úbytkem 15 % zemědělské půdy z celkové výměry obce. za sledované roky 2014-2016 byl zaznamenán úbytek o 187,4 ha, což činí v procentuálním vyjádření – 1,73 %. Tabulka: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Lanškroun v období 2010 – 2016 Podíl Podíl zemědělské Rozdíl v podílu zemědělské půdy z celkového zem. půdy za 2 půdy z území [%] k 30. 6. roky 2014 – 2016 Orná půda [ha] celkového 2016 V % vzhledem území [%] k k průměru 1.1. 2014 v SO ORP


2016 200,9

2014 37,02

2016 36,3

-1,9

256,1 369,3 85,8 640,9 508,1 542,7

54,52 48,92 50,62 69,02 61,22 49,32

54,3 48,8 50,6 69,0 61,1 49,3

-0,4 -0,2 0 0 -0,2 0

637,4

67,02

67,0

0

270 1116 290,5 980,1 835 86,0 702,4 360 41 535 146 872,9 719,8

536,3 269,9 1109,8 290,5 986,8 834,6 85,7 701,3 289,5 35,9 535,4 145,8 852,2 719,4

81,22 68,22 68,42 82,42 87,12 61,42 56,42 59,82 77,82 26,82 34,22 63,52 64,82 87,22

79,4 68,2 67,7 82,4 86,8 61,4 56,3 59,7 75,2 22,9 34,1 63,5 64,5 87,2

-2,2 0 -1,1 0 -0,4 0 -0,2 -0,2 -3,4 -14,6 -0,4 0 -0,5 0

10 821,7

10 634,3

61,69

61,17

-0,8

2010 201,0

2014 201,0

255,9

255,9

376,1 85,8 693,8 606,2 543,8

369 85,8 641 509 543,5

649,2

637

625,1

624,8

303,5 1 182,6 289,4 1 013,5 833,2 86,0 703,9 361,6 44,2 684,4 146,0 873,8 719,8 11 278,0

Zdroj: dle ČSÚ

Co se týče kvality půdy, neřadí se oblast SO ORP Lanškroun k bonitně nejcennějším půdám. Nejvíce jsou zde zastoupeny půdy druhé třídy ochrany rozkládající se na 30 % území SO ORP. Druhého nejvyššího 87 (133)


podílu dosahují půdy páté třídy ochrany, které ale mají velmi nízkou produkční schopnost. Půdy první třídy ochrany, které jsou z hlediska BPEJ vůbec nejcennější se rozkládají pouze na 6,2 % území.

Tabulka: Bonitované půdně ekologické jednotky Třída ochrany Neurčená 1 2 3 4 5

Výměra [ha]

Podíl z celkové výměry [%] 30,8 6,2 30,3 6,8 7,1 18,7

8 474,9 1 713,3 8 350,6 1 880,9 1 943,2 5 154,0

Zastavěná plocha Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné a ostatní na celkové výměře SO ORP Lanškroun činí v roce 2016 pouze 7,5 %. Ve srovnání s rokem 2014 se zastavěná plocha rozšířila jen nepatrně o 0,1 ha (dle údajů www.czso.cz). Absolutní a relativní rozdíl zastavěné plochy na území jednotlivých obcí udává následující tabulka. Tabulka: Rozloha zastavěné plochy a její změna v obcích SO ORP Lanškroun v období 2010 – 2016 Zastavěné území [ha] Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun Zdroj dat: www.czso.cz

2010

2014

2016

Rozdíl 2014-2016

7,6 4,7 10,8 6,5 10,2 17,4 13,0 11,8 9,9 5,2 84,7 5,6 17,9 9,0 3,0 13,1 9,7 4,2 13,7 2,1

7,6 4,6 10,8 6,6 10,3 18,0 13,4 11,6 10,0 5,1 84,2 5,7 17,7 9,3 3,1 13,4 9,7 4,1 13,8 2,1

7,6 4,5 10,8 6,7 10,3 18,0 13,6 11,7 10,0 5,2 85,5 5,7 17,5 9,3 3,2 13,4 9,8 4,1 13,9 2,1

0,0 -0,1 0,0 0,1 0,0 0,0 0,2 0,1 0,0 0,1 1,3 0,0 -0,2 0,0 0,1 0,0 0,1 0,0 0,1 0,0

19,4 14,1 295,0

19,4 20 300,5

18,3 19,4 300,6

-1,1 -0,6

Pozemky určené k plnění funkcí lesa 88 (133)

0,1

Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry v r. 2016 (%) 5,8 4,5 4,9 13,5 8,9 6,7 4,4 5,5 5,8 13,8 16,9 6,9 7,3 10,2 6,2 7,3 9,0 2,5 4,5 5,8 5,5 9,5 7,5 (v r. 2014 = 7,3 %)


Lesní porosty na území SO ORP Lanškroun představují významný přírodní zdroj. Lesnatost SO ORP Lanškroun činí 32,0 % v roce 2014, viz následující tabulka. Tabulka: Lesní půda v letech 2010, 2014 a 2016 a změna její rozlohy mezi lety 2014 a 2016 v SO ORP Lanškroun Podíl lesní půdy z celkové výměry [%]

Lesní půda (ha) Obec 2010 Albrechtice 569,8 Anenská Studánka 323,7 Cotkytle 854,1 Čenkovice 213,3 Damníkov 266,8 Dolní Čermná 453,7 Horní Čermná 811,8 Horní Heřmanice 410,3 Horní Třešňovec 129,1 Krasíkov 85,7 Lanškroun 231,0 Lubník 51,8 Luková 61,4 Ostrov 504,7 Petrovice 97,2 Rudoltice 509,9 Sázava 74,9 Strážná 746,4 Tatenice 1 624,6 Trpík 109,1 Výprachtice 630,2 Žichlínek 13,0 SO ORP Lanškroun 8 773,0 Zdroj dat: www.czso.cz

2014

2016

Rozdíl 2014-2016

569,9 575,9 323,4 324,4 856,9 859,3 213,3 213,3 273,7 273,7 459,5 459,5 812,2 811,7 431,2 431,3 129,1 142,0 86,0 86,0 238,4 247,8 52,2 52,2 67,2 67,9 506,6 506,6 97,8 97,8 513,1 512,3 74,9 84,2 749,3 791,3 1627,7 1629,5 109,4 109,4 639,6 645,2 12,8 13,3 8 844,5 8 934,6

2010

6 1 2,4 0 0 0 -0,5 0,1 12,9 0 9,4 0 0,7 0 0 -0,8 9,3 42 1,8 0 5,6 0,5 90,4

56,6 40,9 45,8 35,7 21,0 30,3 45,9 26,1 13,2 16,8 11,2 10,2 4,2 27,3 37,0 32,0 13,2 70,1 60,5 30,4 29,0 1,2 29,9

2012 56,6 40,9 46,0 35,7 20,9 30,6 46,0 26,1 13,2 16,8 11,3 10,0 4,6 27,3 37,0 32,2 13,2 70,1 60,5 30,5 29,1 1,2 29,9

2014 56,6 40,9 46,0 35,7 21,5 30,6 46,0 27,4 13,2 16,9 11,5 10,3 4,6 27,4 37,2 32,2 13,2 70,4 60,7 30,5 29,4 1,2 30,15

2016 57,2 41,0 46,1 35,7 21,5 30,6 45,9 27,4 14,5 16,9 12,0 10,3 4,7 27,4 37,2 32,2 14,8 74,5 60,8 30,5 29,7 1,2 30,55

Z výše uvedených údajů vyplývá, že celkově se v SO ORP Lanškroun podíl lesní půdy zvyšuje, konkrétně od roku 2010 do 06/2016 o 161,6 ha. Lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských (27,5 %), důležitá je i jejich funkce ochranná (0,6 %) a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního určení (8,4 %). Tabulka: Kategorie lesů – celkové výměry Kategorie Les hospodářský Les ochranný Les zvláštního určení Zdroj dat: ÚAP 2012

Rozloha [ha]

Podíl [%] 7 583 161 2 312

27,5 0,6 8,4

Limity vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí V úrovni zpracovaných územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Lanškrouna jsou významné limity využití území dané právními předpisy, správními rozhodnutími, popř. limity poskytnuté majitelem či správcem údaje o území. Jedná se o limity, které mohou ovlivnit využití území v následných územně plánovacích podkladech a dokumentacích, tedy navrhovaný vývoj řešeného území. 89 (133)


Tabulka: Seznam sledovaných jevů a limitů číslo sledovaný jev

vyjádření limitu, ochranná pásma

druh limitu

limitem ze zákona

územní podmínky pro výstavbu

1.

zastavěné území

2.

plochy výroby

3.

plochy občanského vybavení

4.

plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území

5.

památková rezervace včetně ochranného pásma

6.

památková zóna včetně ochranného pásma

7.

krajinná památková zóna

8.

nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma

limitem ze zákona

9.

nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma

limitem ze zákona

10.

památka UNESCO, včetně ochranného pásma

11.

urbanistické hodnoty

12.

region lidové architektury

13.

historicky významná stavba, soubor

14.

architektonicky cenná stavba, soubor

15.

významná stavební dominanta

16.

území s archeologickými nálezy

17.

oblast krajinného rázu a její charakteristika

18.

místo krajinného rázu a jeho charakteristika

19.

místo významné události

20.

významný vyhlídkový bod

21.

územní systém ekologické stability

ÚSES převzatý z platného územního plánu je limitem užívání dle zákona

22.

významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou

VKP je limitem s ochrannými podmínkami dle zákona

23.

významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou

VKP je limitem dle zákona

24.

přechodně chráněná plocha

25.

národní park včetně zón a ochranného pásma

celé území je limitem dle zákona

26.

chráněná krajinná oblast včetně zón

celé území je limitem s vymezenými zákazy dle zákona

27.

národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma


28.

přírodní rezervace včetně ochranného pásma


29.

národní přírodní památka včetně ochranného pásma

území je limitem dle zákona

ochrana památek

90 (133)

limitem ze zákona

ochrana přírody a krajiny


číslo

sledovaný jev


30.

přírodní park

PP je limitem s ochrannými podmínkami užívání dle zákona

31.

přírodní památka včetně ochranného pásma

PP je limitem s ochrannými podmínkami užívání dle zákona

32.

památný strom včetně ochranného pásma

je limitem dle správního rozhodnutí; památné stromy a jejich ochranná pásma vyhlašuje pověřený obecní úřad, případně správa národního parku či CHKO rozhodnutím

33.

biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO

limitem dle podkladů poskytovatele údaje o území

34.

NATURA 2000 – evropsky významná lokalita

35.

NATURA 2000 – ptačí oblast

36.

lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem

37.

lesy ochranné

limitem ze zákona

38.

lesy zvláštního určení

limitem ze zákona

39.

lesy hospodářské

limitem ze zákona

40.

vzdálenost 50 m od okraje lesa

OP vymezeno zákonným předpisem

41.

bonitovaná půdně ekologická jednotka

42.

hranice biochor

43.

investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti

91 (133)

druh limitu


číslo

sledovaný jev


druh limitu

44.

vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranného pásma

U povrchových zdrojů: – vodárenských nádrží a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou tvoří OP I. stupně minimálně plocha hladiny nádrže při maximální hladině vzdutí; – ostatních nádrží s vodárenskými účely tvoří OP I. stupně hladina nádrže s minimální vzdáleností 100 m od odběrného zařízení; – vodních toků s jezovým vzdutím tvoří OP I. stupně obdélník o délce minimálně 200 m nad odběrem a 100 m pod odběrem a šířce jedné poloviny šířky vodního toku; – vodních toků bez jezového vzdutí tvoří OP I. stupně obdélník o délce minimálně 200 m nad odběrem a 50 m pod odběrem a šířce 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu šířky vodního toku v místě odběru. U zdrojů podzemních vod: – ochranné pásmo I. stupně tvoří plochu o minimální vzdálenosti hranice 10 m od odběrného místa;.vodoprávní úřad může v odůvodněných případech stanovit OP I. stupně v rozsahu menším, než je uvedeno výše; – ochranné pásmo II. stupně se stanoví vně OP I. stupně a může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajonu; toto OP, je-li to účelné, může vodoprávní úřad stanovit postupně po jednotlivých územích.

ochrana podzemních a povrchových vod

45.

chráněná oblast přirozené akumulace vod

46.

zranitelná oblast

92 (133)


číslo

sledovaný jev


47.

vodní útvar povrchových, podzemních vod

OP vodních toků, které nejsou dopravní cestou, nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry. OP drobných vodních toků lze užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.

48.

vodní nádrž

49.

povodí vodního toku, rozvodnice

50.

záplavové území

limit ze správních rozhodnutí

51.

aktivní zóna záplavového území


52.

území určené k rozlivům povodní

53.

území zvláštní povodně pod vodním dílem

54.

objekt/zařízení protipovodňové ochrany

55.

přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem

56.

lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa

57.

dobývací prostor

limitem dle správního rozhodnutí

58.

chráněné ložiskové území


59.

chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry

60.

ložisko nerostných surovin


61.

poddolované území


62.

sesuvné území a území jiných geologických rizik


63.

staré důlní dílo


64.

staré zátěže území a kontaminované plochy

65.

oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

66.

odval, výsypka, odkaliště, halda

93 (133)

druh limitu

ochrana přírody a krajiny


číslo

sledovaný jev


67.

technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma

Vodojemy a jejich pozemky se chrání oplocením, které je přizpůsobeno místním podmínkám. U zemních vodojemů to je obvykle 1,0 až 2,0 m od paty svahu násypu, ale i více, pokud se při obsluze využívají nákladní vozidla. Úpravny vody a čerpací stanice mají ochranná pásma specifikována v příslušných technických normách. Obecně lze konstatovat, že se jedná o oplocené areály. S ohledem na situování v blízkosti obytné zóny je nutné eliminovat hladinu hluku.

68.

vodovodní síť včetně ochranného pásma

Ochranná pásma u vodovodních řadů jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu: a) do průměru 500 mm včetně jsou 1,5 m; b) nad průměr 500 mm jsou 2,5 m; c) o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.

69.

technologický objekt odvádění a čištění odp. vod včetně ochranného pásma

OP čistíren odpadních vod mají vymezena ochranná pásma stavebním úřadem

70.

síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma

OP kanalizační stoky jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu: a) do průměru 500 mm včetně jsou 1,5 m; b) nad průměr 500 mm jsou 2,5 m; c) o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.

94 (133)

druh limitu


číslo

sledovaný jev


71.

výrobna elektřiny včetně ochranného pásma

individuálně ve stavebním povolení

72.

elektrická stanice včetně ochranného pásma

Elektrické stanice: od zdi nebo oplocení – 20 m; 30 m; stožárové transformovny VN – 7 m; 10 m

73.

nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma

Zařízení

OP m od krajních vodičů

nadzemní vedení:

§ 19

§ 45

a) u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně

7 m

10 m

b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně

12 m

15 m

c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně

15 m

20 m

d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně

20 m

25 m

e) u napětí nad 400 kV

30 m

35 m

podzemní (kabelové) vedení:

95 (133)

do 110 kV vč. a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky

1 m od povrchu vedení po obou stranách krajních kabelů

nad 110 kV

3 m od povrchu vedení po obou stranách krajních kabelů

druh limitu


číslo

sledovaný jev


74.

technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma

OP: u technologických objektů činí ochranné pásmo 4 m na všechny strany od půdorysu. BP: – regulační stanice vysokotlaké: 10 m; – regulační stanice velmi vysokotlaké: 20 m; – kompresorové st. (od technologie): 200 m – plnírny plynů (od technologie): 100 m; – zkapalňovací stanice plynů: 100 m; – odpařovací st. zkapalněných plynů: 100 m; 3 – plynojemy do 100 m : 30 m; 3 – plynojemy nad 100 m : 50 m; – podzemní zásobníky: 250 m

75.

vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma

OP dle zákona č. 458/2000 Sb., §68: a) U nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, činí ochranné pásmo 1 m na obě strany od půdorysu. b) U ostatních plynovodů a plynovodních přípojek činí ochranné pásmo 4 m na obě strany od půdorysu. Bezpečnostním pásmem se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, která činí pro: Vysokotlaké plynovody (VTL): – VTL do DN 100: 15 m; – VTL do DN 250: 20 m; – VTL nad DN 250: 40 m. Velmi vysokotlaké plynovody (VVTL): – VVTL do DN 300: 100 m; – VVTL do DN 500: 150 m; – VVTL nad DN 500: 200 m.

76.

technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochr. pásma

– limit dle správního rozhodnutí, OP dle zákona

77.

ropovod včetně ochranného pásma

78.

produktovod včetně ochranného pásma 96 (133)

druh limitu


číslo

sledovaný jev


79.

technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma

U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosného média v samostatných budovách je OP vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic.

80.

teplovod včetně ochranného pásma

Šířka OP je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepla ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m.

81.

elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma

OP radiokomunikačních objektů, významných TV a rozhlasových vysílačů: poloměr kruhu r = 500-1000 m; OP televizních převaděčů: poloměr r = 30 m; horizontální OP rádiového směrového spoje, např. páteřní radioreléové trasy: šíře pásu 10-150 m

82.

komunikační vedení včetně ochranného pásma

OP podzemního komunikačního vedení činí 1,5 m po obou stranách krajního vedení

83.

jaderné zařízení

84.

objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami

85.

skládka včetně ochranného pásma

86.

spalovna včetně ochranného pásma

87.

zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma

88.

dálnice včetně ochranného pásma

89.

rychlostní silnice včetně ochranného pásma

100 m od osy přilehlého jízdního pásu

90.

silnice I.třídy včetně ochranného pásma

50 m od osy vozovky

91.

silnice II.třídy včetně ochranného pásma

15 m od osy vozovky

92.

silnice III.třídy včetně ochranného pásma

15 m od osy vozovky

93.

místní a účelové komunikace

94.

železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma

95.

železniční dráha regionální včetně ochranného pásma

96.

koridor vysokorychlostní železniční trati

97.

vlečka včetně ochranného pásma

druh limitu


60 m od osy krajní koleje

30 m od osy krajní koleje 97 (133)

pozemní komunikace

dráhy


číslo

sledovaný jev

98.

lanová dráha včetně ochranného pásma

99.

speciální dráha včetně ochranného pásma (lyžařský vlek)

100.

tramvajová dráha včetně ochranného pásma

101.

trolejbusová dráha včetně ochranného pásma

102.


druh limitu

letiště včetně ochranných pásem

OP vzletové a přistávací dráhy; OP vzletový a přistávací prostor; OP hluku; OP zákazu staveb; OP výškového omezení staveb; OP pro vzdušná vedení VN a VVN; OP ornitologické; OP vnitřní vodorovné plochy; OP vnější vodorovné plochy; OP kuželové plochy; OP přechodové plochy; OP světelných zařízení; OP zájmového území

letecká doprava

103.

letecká stavba včetně ochranných pásem

limitem ze správních rozhodnutí

104.

vodní cesta

105.

hraniční přechod

106.

cyklostezka, cyklotrasa, hipo a turistická stezka

107.

objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma

108.

vojenský újezd

109.

vymezené zóny havarijního plánování

110.

objekt civilní ochrany

stálé úkryty

111.

objekt požární ochrany

stanice hasičského záchranného sboru

112.

objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky

113.

ochranné pásmo hřbitova, krematoria


114.

jiná ochranná pásma

- limity dle správních rozhodnutí a dle právních předpisů

115.

ostatní veřejná infrastruktura

116.

počet dokončených bytů k 31. 12. každého roku

údaje z ČSÚ

117.

zastavitelná plocha (dle schválené ÚPD)

limit dle platných územních plánů

118.

jiné záměry

119.

další dostupné informace (např. průměrná cena stavebního pozemku, průměrná cena zemědělské půdy apod.)

Pozn. tučně vyznačený je limit vyskytující se ve SO ORP Lanškroun.

98 (133)


3. Rozbor udržitelného rozvoje území 3.1 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území – SWOT analýza PŘÍRODNÍ PILÍŘ V rámci environmentálního pilíře bylo území SO ORP Lanškroun hodnoceno z hlediska horninového prostředí, vodního režimu, hygieny životního prostředí, ochrany přírody a krajiny a zemědělského půdního fondu. Celkové vyhodnocení vyváženosti environmentálního pilíře je uvedeno níže. 3.1.1 Horninové prostředí a geologie SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Poddolování území SO ORP pouze v malém rozsahu.

Výskyt poddolovaných území v katastrálním území obcí Anenská Studánka, Damníkov, Horní Heřmanice a Trpík.

Dosud netěžené ložisko štěrkopísku v Dolní Čermné.

Potenciální sesuvná území v katastru obcí Anenská Studánka a Damníkov, sesuvem půdy ohrožena také oblast Na Větru v obci Lanškroun.

Převážně dobré podmínky pro zakládání staveb. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Revitalizace/asanace území narušených těžbou.

Výstavba v geologicky nevhodných prostředích.

Využití ložisek nerostných surovin pro rozvoj regionu. Tabulka: Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Obec

Albrechtice

Podtémata Geologicky Ložiska nerostných stabilní území surovin (PÚ, sesuvy)

Horninové prostředí a geologie

Další jevy a komentáře (střety, závady)

0

0

0

-1

-2

0

Cotkytle

0

0

0

Čenkovice

0

0

0

Damníkov

-1

-2

0

Sesuvy, PÚ

Dolní Čermná

0

-1

1

PÚ

Horní Čermná

0

0

0

Horní Heřmanice

0

-1

0

Horní Třešňovec

0

0

0

Krasíkov

0

0

0

Lanškroun

1

0

1 PR x ZP

Lubník

0

0

0

Luková

0

0

0

Ostrov

0

0

0

Petrovice

0

0

0

Rudoltice

0

-2

1 PÚ, SESUVY,

Sázava

0

-1

0

Strážná

0

0

0

Tatenice

0

0

0

Trpík

0

-1

0

Výprachtice

0

0

0

Žichlínek

0

0

0

Anenská Studánka

99 (133)

Sesuvy, PÚ

PÚ

PÚ

PÚ


celkem SO ORP Lanškroun průměr za celé ORP v podtématech,

-1

-10

3

0 -0,45 0,13 Pozn.: Pro hodnocení stability území jednotlivých obcí byla základem existence/absence a četnost výskytu poddolovaných území plošných, bodových, výskyt sesuvných území, hald a úvalů v rámci SO ORP. Pro hodnocení nerostného bohatství byla základem existence výskytů CHLO, těžených ložisek a netěžených ložisek v rámci SO ORP. Celkové hodnocení SO ORP je vyjádřeno dle matematické vyjádření pro bodové vyhodnocení na straně č. 117.

problémy k řešení pro územní plánování: − Po ukončení těžby je vždy nutné plochy rekultivovat. −

V ÚPD je třeba vytvářet územní podmínky pro minimalizaci záboru zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa.

zjištěný střet záměru s přírodní hodnotou, limitem: V obci Lanškroun zasahuje zastavitelná plocha do ložiska nerostných surovin (PR x ZP) a do chráněného ložiskového území (cihlářská surovina). 3.1.2 Vodní režim SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Dostatečný výskyt povrchových a zejména podpovrchových zdrojů vod.

Výskyt starých ekologických zátěží, které mohou negativně ovlivnit kvalitu povrchových a podzemních vod.

Protipovodňová ochrana na toku Moravská Sázava poldrem Žichlínek.

Vysoká rozloha sklonitých půd v obcích Albrechtice, Horní Heřmanice, Tatenice a Výprachtice.

Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým výskytem sklonité orné půdy. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Realizace protipovodňových opatření s cílem Negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod omezení rozsahu povodní, zadržování vody v území průsaky ze starých zátěží. a zlepšení jeho retenční a akumulační schopnosti. Revitalizace vodních toků k zajištění vyšší retenční a akumulační schopnosti území.

Klesající retenční schopnost území v důsledku vodní eroze, zhoršování odtokových poměrů.

Podpora opatření, která zvýší retenci vody v území. Sníží se tak riziko povodňových jevů a zlepší se vodní režim v území.

Lokální povodně a záplavy v obcích s vysokou rozlohou sklonitých půd. Nepřijetí preventivních protipovodňových opatření, neřešení opatření zejména v nedostatečně chráněných územích.

Pozn.: zásobování obyvatelstva, jejich napojení na vodovody a kanalizace včetně čištění odpadních vod je součástí hodnocení technické infrastruktury.

100 (133)


Tabulka: Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Podtémata Výskyt Další jevy a komentáře (střety, Obec Vodní režim povrchových Záplavové závady) a podzemních území zdrojů vod a jejich ochrana Albrechtice -2 -1 -2 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I Anenská Studánka 1 1 0 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I Cotkytle 0 -2 2 Čenkovice 2 1 2 Damníkov 1 2 -1 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I Dolní Čermná 1 2 -1 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I Horní Čermná 0 2 -2 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I Horní Heřmanice 2 1 2 Horní Třešňovec -1 -2 0 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I Krasíkov -1 0 -1 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I Lanškroun -1 1 -2 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I Lubník 2 1 2 Luková -2 -2 -2 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I Ostrov 2 2 2 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Petrovice 0 1 -1 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I Rudoltice 0 2 -2 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I Sázava -2 -2 -2 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I Strážná 0 -2 2 Tatenice 1 2 -1 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I Trpík 1 0 2 Výprachtice 0 2 -2 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I Žichlínek -1 0 -2 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I celkem 1 6 -8 SO ORP Lanškroun 0 0 (0,27) 0 (-0.36) Pozn.: Při hodnocení výskytu zdrojů povrchových a podzemních vod na území jednotlivých obcí byl hlavním kritériem jejich podíl na celkové ploše území obce. Při hodnocení záplavových území byl hlavním kritériem rozsah záplavových oblastí v dané obci v rámci SO ORP. Celkové hodnocení SO ORP je vyjádřeno dle manuálu pro bodové vyhodnocení na straně č. 117. zjištěný střet záměru s limitem: střet zastavěného území a zastavitelných ploch s limitem záplavového území Q100 a AZZÚ /Q100 x ZÚ/ 1/ Střety nadmístních civilizačních hodnot (zastavěného území silnice I. a II. třídy) a místních záměrů (zastavitelné plochy dopravní infrastruktury) s limitem záplavového území Q100 a AZZÚ: V několika obcích sledovaného území procházejí silnice I. nebo II. třídy záplavovým územím stoleté vody. Tento problém je konkretizován ve 2. části textové části Swot analýza obcí. 1. střet zastavěného území a zastavitelné plochy s vyhlášeným záplavovým územím Q100 (a zároveň i s aktivní zónou záplavového území) - označení v textu Q100 x ZÚ; o

v obcích: Albrechtice, Anenská Studánka-k.ú. Helvíkov, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Tatenice,Výprachtice a Žichlínek.

2. střet stávající dopravní infrastruktury (se silnicí I., II., III. třídy) s vyhlášeným záplavovým územím - označení v textu Q100 x D; 101 (133)


o

v obcích - Albrechtice, Anenská Studánka-k.ú. Helvíkov, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Tatenice,Výprachtice a Žichlínek.

3. střet vyhlášeného záplavového území Q100 s limitem technické infrastruktury (TS, ČOV) označení v textu Q100 x I; o

stávající TS vč. OP v záplavovém území Q100 v obcích: Albrechtice, Anenská Studánkak.ú. Helvíkov, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Tatenice,Výprachtice a Žichlínek.

o

stávající ČOV v záplavovém území Q100 v obcích: Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Krasíkov, Sázava.

Proto je vhodné v tomto území řešit vhodná protipovodňová opatření v krajině, obnovu nebo budování nových drobných nádrží k zadržování vody v území a posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků.

3.1.3 Hygiena životního prostředí SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Na území kraje prakticky nedochází k překračování imisních limitů látek znečišťujících ovzduší NOx a SO2.

Velký výskyt lokalit evidovaných jako stará ekologická zátěž.

V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů.

Překročení imisních limitů a zvlášť cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí v SO ORP Lanškroun v ukazateli PM10 (polétavý prach).

Absence velkých stacionárních zdrojů znečištění.

Zvýšená hlučnost a imisní zatížení významnými komunikacemi v některých obcích. Míra separace a následného využití komunálního odpadu je nízká. Většina biologicky rozložitelného odpadu je ukládána na skládky.

Nízký počet aktivních skládek. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Podpora obnovitelných zdrojů energie včetně domácností, případně podpora obměny zastaralé technologie lokálních topenišť.

Překračování limitů pro NOx, PM10, přízemní ozon, benzo(a)pyren, arsen.

Účelová výsadba vegetace s cílem snížit množství polétavého prachu.

Černé skládky, i většího rozsahu (např. v bývalých zemědělských areálech).

Sanace starých ekologických zatížení – možnost využití prostředků Evropské unie.

Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší včetně zvýšení hlukové zátěže v blízkosti dopravních komunikací.

Zvýšení míry separace odpadů.

Nízké zapojení obyvatel do separace odpadů.

Využití biologicky rozložitelného odpadu (stavba bioplynových stanic a kompostáren),

Omezené využití území a rizika spojená s existencí starých ekologických zátěží v důsledku jejich neřešení.

Čerpání prostředků na projekty zaměřené na odpadové hospodářství z Operačního programu ŽP. Pozn.: Do hodnocení nebyla zahrnuta problematika napojení obcí na veřejné vodovody, kanalizaci a čistírny odpadních vod, která je řešena v části zaměřené na technickou infrastrukturu.

102 (133)


Tabulka: Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: problém hygienický - PH / kumulace Hygiena životního REZZO 1 – Obec staré ekologické prostředí negativních Velké stacionární zátěže údajů hygieny zdroje ŽP/ Albrechtice 0 0 0 PH Anenská Studánka 0 0 0 Cotkytle 0 -1 0 Čenkovice 0 0 0 Damníkov 0 -1 0 PH Dolní Čermná 0 -1 0 Horní Čermná 0 0 0 Horní Heřmanice 0 0 0 PH Horní Třešňovec 0 0 0 Krasíkov 0 -1 0 Lanškroun -1 -2 -1 PH Lubník 0 0 0 Luková 0 -1 0 Ostrov 0 0 0 Petrovice 0 0 0 Rudoltice 0 -1 0 PH Sázava 0 0 -1 Strážná 0 0 0 Tatenice 0 0 0 Trpík 0 0 0 Výprachtice -1 -1 -1 Žichlínek -1 -1 -1 celkem -3 -10 -4 SO ORP Lanškroun 0 (-0,13) 0 (-0,45) 0 (-0,18) V jednotlivých obcích je vyznačeno četnost a výskyt/absence uvedeného jevu. Celkové hodnocení SO ORP je Podtémata

vyjádřeno dle manuálu pro bodové vyhodnocení na straně č. 117.

Zjištěné problémy: zhoršená kvalita ovzduší /problém hygienický/ v souvislosti s procházející dopravou přes zastavěné území : Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území v obcích Albrechtice, Damníkov, Horní Heřmanice, Lanškroun a Rudoltice. Silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území v obcích Cotkytle, Dolní Čermná, Horní Čermná, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Ostrov, Petrovice, Sázava-a Tatenice. 3.1.4 Ochrana přírody a krajiny SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

−

Krajina relativně ekologicky vyvážená (dle KES)

−

Mnoho oblastí s režimy ochrany přírody a krajiny – významné krajinářsky a přírodovědně

−

Síť ÚSES (nadregionální, regionální a lokální

Dobrá

prostupnost

krajiny

ve

Velké množství obcí (17 z 22) má menší podíl lesů z celkové výměry vzhledem k celému ORP.

- Málo zvláště chráněných území (u většiny obcí

spojitá, navazující prvky, −

−

podprůměrný

podíl

plochy

vzhledem k ploše obce).

směru 103 (133)

chráněných

území


severojižním, atraktivita přírodní krajiny a oblastí (např. oblasti NATURY). −

Existence a dostupnost ploch využitelných pro rekreaci. PŘÍLEŽITOSTI

−

HROZBY

Zpřístupnění atraktivních míst zejména pro pěší

−

a cyklisty – možná výsadba alejí, doprovodné zeleně, nové krajinné prvky. −

krajině na úkor lesních ploch a zeleně. −

Zvýšení ekologické stability území, zejména v obcích Luková, Žichlínek, Lanškroun, Sázava, Horní Třešňovec zvětšením podílu ekologicky

Porušení

krajinného

rázu

výstavbou

nevhodných staveb. −

Zahušťování dopravní sítě a nárůst kapacity přepravy (nové silniční a železniční koridory) –

stabilních ploch – výsadba liniové a nelesní

vznik

zeleně, při úpravách ÚPD vymezit plochy veřejné zeleně v sídlech.

Zástavba, rozrůstání plochy sídel ve volné

migračních

bariér

a

zvyšování

fragmentace území. −

Nová výstavba skladových a komerčních ploch bez dostatečného podílu vegetačních úprav zapojujících projekt do krajiny a okolí sídla.

Tabulka: Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Ochrana Podtémata Obec přírody a KES Přírodní prostředí krajiny Albrechtice 1 1 Anenská Studánka 0 0 Cotkytle 1 1 Čenkovice 1 1 Damníkov 0 0 Dolní Čermná 0 1 Horní Čermná 0 1 Horní Heřmanice 0 1 Horní Třešňovec 0 0 Krasíkov 0 0 Lanškroun 0 1 Lubník 0 0 Luková 0 0 Ostrov 0 1 Petrovice 0 1 Rudoltice 0 0 Sázava -2 0 Strážná 1 0 Tatenice 1 0 Trpík 0 1 Výprachtice 0 1 Žichlínek 0 0 celkem 3 11 104 (133)

střety, problémy 1

Pr x Zp

-1 1

Pr x Zp

1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 8 1 -1 -1 -1 -5

Pr x Zp


SO ORP Lanškroun

0 (0,14) 0,5 0 (-0,23) Pozn.: Hodnocení přírodního prostředí a jeho ochrany bylo stanoveno na základě existence lokalit soustavy NATURA 2000 a přírodního parku , přírodní rezervace na území jednotlivých obcí. Hodnocení biodiverzity a ekologické stability území bylo stanoveno hodnocení KES – koeficientu ekologické stability: +1 nad průmerm SO ORP, -1 pod průměrem SO ORP. U obce Strážná č. 8 vyjadřuje 8 x nad průměrem ORP. Celkové hodnocení SO ORP je vyjádřeno dle manuálu pro bodové vyhodnocení na straně č. 117.

Problémy k řešení v územních plánech: v územním plánu Trpík je chybně vymezen nadregionální biokoridor Boršov, Loučský les - K80 Střety přírodních hodnot se záměry zastavitelných ploch: (Pr x Zp) střet zjištěný problém se týká střetu záměru silnice s chráněnými plochami přírody: Záměr zastavitelné plochy dopravního koridoru D23 (přeložka silnice I/43 Albrechtice - Štíty) dle ZÚR PK s vedením nadregionálního biokoridoru U12 (NRBK K92 - K82-Vojenský) v obci Albrechtice a Cotkytle, část Herbortice. záměr stavby VPS E03 (nadzemní vedení 2 x 110 kV Horní Heřmanice - Králíky) dle ZÚR PK 1. s OP nadregionálního biokoridoru U12 v obci Horní Heřmanice 2. s územím NATURA 2000 - ptačí oblast "Kralický Sněžník". Záměr zastavitelné plochy dopravního koridoru D23 (přeložka silnice I/43 Albrechtice - Štíty) dle ZÚR PK s lesními plochami v obcích Albrechtice, Cotkytle, částečně i Horní Heřmanice. Zastavitelné plochy vymezené v ÚPO ve střetu 1. s územím NATURA 2000 - ptačí oblast "Kralický Sněžník" v obcích: zejm. Čenkovice, Výprachtice, Horní Heřmanice. 2. s územím přírodního parku Suchý vrch - Buková hora v obcích: Čenkovice, Výprachtice. 3. s nadregionálním biokoridorem U12 v obci Horní Heřmanice

3.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

−

Přítomnost kvalitních půd II. třídy ochrany ZPF.

−

Prostorová soustředěnost kvalitních půd ve

−

Nevhodná porostů

druhová (stejnověké

skladba smrkové

části

lesních

monokultury

v severní části území).

velkých plošných celcích, možnost efektivního využití mechanizace. −

Lesy jsou soustředěny do větších lesních komplexů.

−

Vyšší lesnatost v ORP

−

Z hlediska krátkodobé rekreace představuje silnou stránku skutečnost, že 8,4 % lesů jsou v kategorii lesy příměstské.

−

Příměstské lesy jsou systematicky vybavovány z hlediska

potřeb

každodenní

rekreace

(udržované cesty, dětská hřiště a odpočinkové lavičky). PŘÍLEŽITOSTI −

HROZBY

Zvyšování retence vody v krajině zřizováním

−

105 (133)

Nevratné zábory vysoce kvalitní zemědělské


půdy, často na rovinách.

malých vodních nádrží, polosuchých poldrů a obnovou mokřadů; −

−

Další výstavbu podmínit vyřešením retence vody v místě

staveb

(zejména

velkoplošných),

retenční nádrže, „návesní rybníčky“ ve vilových

−

srážkové

vody

namísto

do

oblasti

ve

PUPFL (lesy), zejména do nevyužívaných,

směru oteplování a dalšího vysoušení. −

Nebude se dařit postupně naplňovat cílovou skladbu

Zlepšování

skladby

lesních

porostů

při

a

stanovišti

dřevin.Posílit

doprovodnou

komunikací

s jejím

dřevin.

Lesy

zůstanou

ekologicky

labilnější, a tím i celé území ORP bude méně

obnově/zakládání nových porostů. Preference původních

mezoklima

bude

budoucna

areálů.

zhoršovat

retence

Případnou další výstavbu směrovat mimo ZPF a opuštěných či devastovaných zemědělských

−

Sama přítomnost či další zvyšování rozsahu zastavěných a zpevněných ploch s odvodem

čtvrtích apod. −

Pokles objemu srážek, zvýšení deficitu půdní vláhy.

ekologicky stabilní.

odpovídajících zeleň

podél

klimatotvorným

a

protierozním efektem. −

Uskuteční

se

postupná

obměna

druhové

skladby dřevin ve prospěch listnatých dřevin. −

Zalesňování dalších pozemků méně vhodných pro zemědělskou činnost (pestřejší dřevinná skladba).

Tabulka: Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Podtémata Míra zemědělské půdy z celk. výměry

střety, problémy

Míra zalesnění

0

-1

1

0

-1

1

0

-1

1

0

-1

1

0

1

-1

1

0

1

0

-1

1

0

1

-1

0

1

-1

0

1

-1

0

1

-1

0

1

-1

0

1

-1

0

1

-1

0

-1

1

0

-1

1

0

1

-1

0

-1

1

106 (133)

ZL x Zp ZL x Zp ZL x Zp

ZL x Zp

ZL x Zp


Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek celkem SO ORP Lanškroun

0

-1

1

1

1

1

0

1

-1

0

1

-1

2

3

0

0 0 0 Pozn.: Hodnocení zemědělské a lesního půdního fondu bylo stanoveno na základě jejich podílu z celkové rozlohy obce hodnotou v obci vůči průměrné hodnotě v celém ORP. Celkové hodnocení SO ORP je vyjádřeno dle manuálu pro bodové vyhodnocení na straně č. 117.

Úkoly pro ÚP: Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD a zábory zemědělské půdy (zejména s vysokou bonitou nebo vysokým stupněm ochrany). Při zpracování ÚP obcí se zaměřit na možnosti zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody). Střety přírodních hodnot (zábor ZPF a PUPFL) se záměry zastavitelných ploch: (ZL x Zp): Záměr zastavitelné plochy dopravního koridoru D23 (přeložka silnice I/43 Albrechtice - Štíty) dle ZÚR PK s lesními plochami v obcích Albrechtice, Cotkytle, částečně i Horní Heřmanice. zastavitelná plocha dle ÚP zasahuje do lesa v obci : Rudoltice, Čenkovice, SOCIÁLNÍ A HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ : 3.1.6 Dopravní infrastruktura SILNÉ STRÁNKY −

−

SLABÉ STRÁNKY

Existence silnice I/43 procházející území ORP

−

ve směru SV - JZ umožňující spojení na

doprava (8 obcí vč. Lanškrouna) a nepočítá se s

nadřazenou síť silnic.

možností dalšího rozvoje stávající železniční sítě.

Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem k

charakteru

osídlení

(nízká

hustota

−

obyvatelstva) −

Území

ORP

není

přímo

napojeno

na

nadřazenou silniční síť rychlostních silnic a dálnic.

Dobré autobusové spojení do centra ORP města Lanškrouna z okolních obcí hromadnou i

−

ostatní dopravou. −

Malou část území ORP obsluhuje železniční

Převažující podíl silnic II. a III. třídy ve stávající silniční síti.

Poloha území ORP Lanškroun na tranzitní

−

železniční dopravní cestě s napojením na I. a II.

Obtížná dopravní dostupnost území ORP ze sousedních měst hromadnou dopravou.

tranzitní koridor. −

Relativně nízká intenzita silničního provozu na většině území. PŘÍLEŽITOSTI

−

HROZBY

Vybudování obchvatu města Lanškroun dle

−

Oddalování výstavby zkapacitnění silnice I/43 a

dopravních záměrů ze ZÚR PK: koridory D53,

kvalitního napojení území ORP Lanškrouna na

D21 a D22 (přeložka silnice II/315 Lanškroun,

rychlostní silnice R35 a R43.

přeložka sil. I/43 Lanškroun a přeložka sil. I/43 Mladějov - Lanškroun - Albrechtice).

−

Nedostatek veřejných financí na rozvoj dopravní infrastruktury a další zhoršování technických

107 (133)


−

I/43 Moravská Třebová - Lanškroun - Dolní

−

parametrů stávajících silnic II. a III. tříd.

Vybudovat kapacitní dopravní spojení silnice −

nebo

autobusové

atraktivitu území a jeho rozvoj.

efektivnosti

Zlepšení

technického

stavu

a

rušení

dopravy a

tím

spojů

jako

hromadné

důsledek

nárůst

nízké

individuální

automobilové dopravy s negativními dopady na

parametrů

životní prostředí.

stávající silniční sítě. −

Omezení

Lipka (hranice ČR) s pozitivními dopady na

Rozšiřování stávajících kapacit odstavných stání a garáží s pozitivními důsledky na fungován dopravy zejm. ve městech.

−

Systémově řešit cyklotrasy v návaznosti na dojížďku obyvatel do zaměstnání.

Tabulka: Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek:

Obec

Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec

Podtémata Dopravní obslužnost území Dostupnost (železnicí a veřejnou linkovou silnice I. nebo dopravou II.tř.)

Dopravní infrastruktura

1 1 1 0 1 1 2 1 0

1 1 1 1 1 1 1 1 0

0 1 0 -1 0 1 2 1 0

Střety, závady

Q100 x D

Q100 x D, poldr x 2 2 ZÚ, ZP x ZÚ 2 Q100 x D Lanškroun 2 2 2 Lubník 1 1 1 Luková 1 1 1 Ostrov 1 1 1 Petrovice 1 1 0 Rudoltice 2 2 2 Q100 x D Sázava 1 1 2 Strážná 1 0 1 Q100 x D Tatenice 2 2 2 Trpík 1 1 1 Q100 x D Výprachtice 0 0 0 Q100 x D Žichlínek 2 1 2 celkem 25 24 18 SO ORP Lanškroun 1( 1,13) 1 (0,09) 1 (0,818) Pozn.: Hodnocení veřejné dopravní infrastruktury bylo založeno na počtu veřejných spojů dojíždějících do ORP z jednotlivých obcí v určitou hodinu, dále na výskytu silnice I. nebo II. třídy, příp. železnice a celkového stavu silniční sítě. Celkové hodnocení je vyjádřeno průměrem dle počtu obcí. Krasíkov

108 (133)


Úkoly pro ÚP: Vymezit v územních plánech koridory pro dopravní infrastrukturu ze ZÚR PK. Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD a zábory zemědělské půdy (zejména s vysokou bonitou nebo vysokým stupněm ochrany). Střety limitů vyhlášeného záplavového území Q100/AZZÚ a dopravní infrastruktury, silnice I., II., III. tř./železnice (Q100 x D): v obcích: Výprachtice, Albrechtice, Sázava, Lanškroun, Žichlínek, Krasíkov, Tatenice. Střet záměru s hodnotou (poldr x ZÚ(zastavěné území), ZP (zastavitelná plocha)x ZÚ): záměr vymezit VPO ze ZÚR PK č. PPO3: Poldr Třebařov; tok Moravská Sázava ve střetu ze stávající železnicí č. 270. 3.1.7 Technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY −

SLABÉ STRÁNKY

Dostatečné pokrytí množstvím vody z veřejných

−

vodovodů v jednotlivých obcích; 100 % pokrytí sídel veřejným vodovodem. − −

Problémy s kvalitou a množstvím

pitné vody

v obci Výprachtice. −

Existence

obcí

bez

vybavení

splaškovou

Dostatečné pokrytí území v oblasti zásobování

kanalizací a ČOV, např. Anenská Studánka,

elektrickou energií.

Cotkytle,

Třešňovec,

Dolní

Čermná,

Ostrov, Strážná, Trpík a Žichlínek.

Průměrné pokrytí území rozvodem plynu (60 % −

obcí v ORP Lanškroun plynofikováno).

Horní

Nedostatečné úroveň plynofikace v rámci SO ORP Lanškroun a nezájem občanů o napojení na plyn v souvislosti s jeho cenovou relací.

PŘÍLEŽITOSTI −

−

HROZBY

Území Lanškrounska má dostatečné zásoby

−

větrných elektráren jako environmentálně šetrné

úrovni.

výroby elektrické energie.

Snižování tepelných ztrát při obnově bytového

−

fondu (zateplování obytných budov). −

Negativní vliv na krajinný ráz při výstavbě

podzemních vod s kvalitou vody na uspokojivé

Zvýšení cen elektrické energie a zemního plynu ve vazbě na zhoršení

v lokalitách individuální bytové zástavby.

Podpora výstavby pasivních domů, tzn. při dosažení minimálních tepelných ztrát u nových

životního prostředí

−

budov.

Chybějící ČOV ve velké části obcí ORP Lanškroun.

Tabulka: Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Podtémata

Obec

Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle

Veřejná technická infrastruktura

Vybavenost obcí Kanalizační síť a vodovodem, napojení obcí na rozvodem plynu a ČOV elektrické energie

1 1 1 109 (133)

1 1 1

Problémy, střety

1 0 0

Indiv. ČOV; Q100 xI


2 2 2 2 1 1 2 2 2 1 2 1 2 2 1 2 1 2 2

Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek celkem SO ORP Lanškroun

1 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 1 2 2 1 2 1 2 2 36 1,6

35 1,6

2 2 2 2 1 0 2 2 2 0 1 1 1 1 0 2 0 2 1 25 1,1

Q100 x I

Q100 x I

Q100 x I Q100 x I

Pozn.: Hodnocení veřejné technické vybavenosti obcí bylo založeno na vybavenosti jednotlivých obcí vodovody, plynovody, jednotnou kanalizací a její případné napojení na ČOV nebo jiný systém čištění vod a rozvodem elektrické energie v rámci SO ORP. Celkové hodnocení SO ORP je vyjádřeno dle manuálu hodnocení pro tyto tabulky (průměr) .

Úkoly pro ÚP: Vyřešit odkanalizování všech obcí splaškovou kanalizací do ČOV, příp. jiným zákonným způsobem. Vyřešit dostatečné zásobování pitnou vodou v obci Výprachtice. Střety limitů Q100/AZZÚ a inženýrské infrastruktury (zejm. energetiky, TS, ČOV), (Q100 x I): stávající TS vč. OP v záplavovém území Q100 v obcích: Výprachtice, Albrechtice, Sázava, Lanškroun, Žichlínek, stávající ČOV v záplavovém území Q100 v obcích: Výprachtice, Sázava.

3.1.8 Sociodemografické podmínky SILNÉ STRÁNKY − −

−

SLABÉ STRÁNKY

Rostoucí vývoj počtu obyvatel v obvodu ORP

−

Rostoucí podíl obyvatel nad 65 let

Lanškroun od r. 2006 do r. 2015

−

Vysoký index stáří v obci Horní Heřmanice,

Ve věkové struktuře populace ORP Lanškroun

Cotkytle, Čenkovice, Anenská Studánka, Horní

konstantně

Čermná a ve městě Lanškrouně.

zastoupeno

obyvatelstvo

v produktivním věku

−

Nedostatečná kapacita zařízení pro seniory.

Příznivá věková struktura obyvatel, vysoký podíl

−

Horší dostupnost zdravotní péče v menších

dětí do 15 let vzhledem k celkovému počtu obyvatel. −

Výrazný nárůst počtu obyvatel v některých obcích - Rudoltice,

obcích. −

Lubník, Ostrov, Trpík,

Žichlínek. 110 (133)

Špatná

dostupnost

hromadnými

prostředky do okolních měst.

dopravními


−

Podpora zájmových aktivit skupin obyvatel – Kluby důchodců, Mateřské centrum.

− −

Relativně dobrá vybavenost MŠ i ZŠ. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Atraktivní oblast pro bydlení v celém území ORP

−

příjmy, sociální a fyzická degradace částí území

vzhledem k přírodním podmínkám. −

Emigrace části populace s vyšší vzdělaností a ORP

Podpora projektů v oblasti sociálních služeb.

a

slabě

vybavených

malých

sídel

v zázemí. −

Nedostatečné

možnosti

v

oblasti

středoškolského vzdělávání způsobují odchod studentů

mimo

území

ORP,

prohloubení

nedostatku kvalifikovaných pracovních sil.

Tabulka: Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek celkem SO ORP Lanškroun

Podtémata Vybavenost Demograf. Vývoj občanskou (2001-2015) infrastrukturou

Sociodemografické podmínky

Komentář, střety, závady

0

-1

0

1

1

1

0

-1

1

0

1

-1

1

1

1

1

0

2

0

-1

1

1

1

1

1

1

1

0

1

-1

1

0

2

0

1

-1

1

1

1

1

1

1

1

1

0

2

2

1

1

1

0

0

1

-1

1

1

1

0

1

-1

2

1

2

1

1

1

0

15

12

0

1 (0,68)

0,5 (0,545)

Výrazný nárůst počtu obyvatel

Pozn.: Hodnocení demografického situace bylo stanoveno zejména na základě velikosti nárůstu/úbytku počtu obyvatel v obcí v letech 2001-2015 v rámci obcí SO ORP. Hodnocení obcí z hlediska vybavenosti občanskou infrastrukturou bylo založeno na počtu zdravotnických, sociálních a školních zařízeních. Celkové hodnocení je vyjádřeno průměrem dle počtu obcí. 111 (133)


Úkoly pro ÚP: Bilancovat a zvyšovat plochy pro veřejnou vybavenost ( obchodní vybavenost, školství zdravotní vybavenost, sport. vyb.) v územích nové výstavby bytů. Vzhledem ke stárnutí populace usilovat prostředky územního plánování o rozšíření služeb seniorům, o výstavbu a zřizování penzionů, domů s pečovatelskou službou, hospiců, klubů pro seniory, atd. Obce Albrechtice, Anenská Studánka, Čenkovice, Krasíkov, Strážná, Trpík a Lubník nedisponují dostatečnou vybaveností občanskou infrastrukturou. V území obcí je tedy potřeba zvážit rozšíření ploch k vybavení občanskou infrastrukturou.

3.1.9 Bydlení SILNÉ STRÁNKY −

SLABÉ STRÁNKY

Intenzita bytové výstavby v rodinných domech

−

Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Horní

na území ORP Lanškroun, rostoucí atraktivita obcí pro trvalé bydlení. −

Heřmanice, a Výprachtice představuje malou atraktivitu pro trvalé bydlení a může způsobovat

Převážná část bytů je v soukromém vlastnictví

sociální nestabilitu.

znamená sociálně stabilní podmínky. −

Vyšší podíl neobydlených domů v obcích:

Průměrné stáří domů je celkově nižší než je

−

Vyšší stáří domů v obcích Anenská Studánka a Trpík.

průměr ČR. PŘÍLEŽITOSTI −

Přiměřené

vymezení

HROZBY

ploch

pro

bydlení

v

−

územních plánech obcí. −

−

Zhoršování obytné a sociální kvality některých handicapovaných (malých) sídel v zázemí.

V souvislosti se stárnutím populace možnost

−

Živelný rozvoj nových lokalit individuálního

nabízet cenově přijatelné bydlení pro seniory

bydlení v obcích, zaostání jejich technického a

v kvalitním prostředí a službami.

občanského vybavení, konflikt s rekreačními funkcemi krajiny.

Zlepšení technické infrastruktury v obcích s potenciální

rozvojovou

dostupnost,

možnost

hodnotou

(dopravní

využití

dosud

neobydlených bytů, možnost rozvoje občanské vybavenosti).


Obec

Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná

Podtémata Pohyb Výstavba bytů obyvatelstva v letech 20122014-2015, 2015 vč. přírůstek/úbytek/ stěhování

Bydlení

0

1

-1

0

0

-1

0

0

-1

1

1

1

0

1

-1

2

1

2

112 (133)



Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek celkem SO ORP Lanškroun

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

0

0

2

-2

2

1

2

0

1

-1

2

1

2

1

1

1

2

2

2

1

1

0

0

0

-1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

2

2

2

20

22

10

1 1 0 ((0,45) Pozn.: Hodnocení bydlení bylo založeno na absolutním nárůstu počtu bytů v jednotlivých obcích SO ORP- 1 – 21 bytů = 1 bod, 22 – 42 bytů = 2 body. Pohyb ovbyvatelsta je ohodnocen: nárůst o 15 – 40 obyv. = 2 body, 1 – 14 obyv. = 1 bod. Celkové hodnocení SO ORP je vyjádřeno průměrem dle počtu obcí, neboť tímto poměřením se získá srovnatelný ukazatel tématické oblasti pro každou obec.

Úkoly pro ÚP: podporovat zvýšení technické vybavenosti obcí, ve kterých není dosud vybudována (zejm. kanalizace, ČOV, plynofikace, dopravní infrastruktura). zvýšení atraktivity pro bydlení v okrajových částech ORP vymezením ploch pro bydlení a podnikání, tím vytvoření nových pracovních míst, zlepšení dopravní obslužnosti a základní obč. vybavenosti.

3.1.10 Rekreace SILNÉ STRÁNKY −

SLABÉ STRÁNKY

Atraktivní rekreační zázemí přírodě blízkých

struktura

vyšší kategorie.

uspořádání

krajiny

s

údolími,

území

krajiny

−

vhodné

pro

zimním období. značených

turistických

tras

(pěší,

cyklotrasy). Vhodné přírodní podmínky pro cestovní ruch a aktivní trávení volného času v obcích: Strážná, Albrechtice,

kvalita

doprovodných

služeb

Cotkytle,

Nedostatek

atraktivních

možností

využití

k

volného času pro turisty v případě špatného velmi

cykloturistiku, běžecké a sjezdové lyžování v

Síť

Nedostatečná

turistického ruchu.

Dobrý rekreační potenciál území vyplývající

Členité

−

sportovně turistické využití, zejm. pro pěší a

−

nedostatečná

neporušené

z hodnot krajinného rázu

−

a

ubytovacích zařízení, chybí nabídka ubytování

volného času

−

Nevyhovující

oblastí (Lanškrounské rybníky, hodnotné a vodními toky a lesy) a využití pro aktivní trávení −

−

Čenkovice,

Tatenice, 113 (133)

počasí.


Horní Čermná, Anenská Studánka a Petrovice. PŘÍLEŽITOSTI −

HROZBY

Vybudování možností pro další formy turistiky

−

(turistika na koni, půjčovny kol, in-line dráhy,

Narušení

přírodních

hodnot

vlivem

neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu.

lyžování, adrenalinové sporty, agroturistika). −

Dotvoření turistické infrastruktury (parkoviště, odpočívadla, přístřešky,

značení

a

dalšího

mobiliáře). −

Využít možností k čerpání finančních prostředků z národních a evropských dotačních titulů.


Obec

Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek celkem SO ORP Lanškroun

Podtémata Rekreační potenciál (památky, sport. Ubyt. kapacity, zázemí, idivid. a cyklotrasy, hromadné turistika, zimní sporty)

Rekreace


1

0

1

1

0

1

2

1

2

2

2

2

1

1

0

1

1

1

2

2

1

1

1

1

0

0

0

0

0

0

2

2

1

1

1

0

0

0

0

1

1

0

1

0

1

1

1

0

0

0

0

1

1

1

1

2

0

1

1

0

2

2

2

0

0

0

22

19

14

1 1 (1,157) 1 (1,57) Pozn.: Hodnocení rekreace bylo staveno na základě 1/četnosti kulturních památek, turistických a cyklo tras, lyžařských tras, 2/ četnosti hromadné a individuální rekreace. Celkové hodnocení SO ORP je vyjádřeno průměrem dle počtu obcí, neboť tímto poměřením se získá srovnatelný ukazatel tématické oblasti pro každou obec. 114 (133)


Úkoly pro ÚP: Vymezit a vybudovat nové cyklistické a běžkařské značené trasy. Vymezit plochy pro rekreační a sportovní zařízení, plochy pro ubytovací a stravovací možnosti Koncepční řešení rozvoje turistických areálů, posílit atraktivitu území novými prvky v krajině rozhledny, naučné stezky. V územních plánech řešit prostupnost krajinou pěšími a cyklistickými trasami, výsadbou stromořadí, navazujícími zelenými pásy v krajině.

3.1.11 Hospodářské podmínky SILNÉ STRÁNKY −

SLABÉ STRÁNKY

Nižší podíl nezaměstnaných v ORP Lanškroun vzhledem k průměru celého kraje

−

Nejvyšší míra zaměstananosti v Pardubickém kraji, vysoká míra ekonomické aktivity.

− −

Příliv investic, výstavba RD. PŘÍLEŽITOSTI Realizace

státních

HROZBY

investic

v dopravní

−

infrastruktuře, napojení na dálniční síť. −

Lanškrouně v porovnání s obcemi.

Podpora malého a středního podnikání zejm. v

−

oblasti služeb. −

Vysoká koncentrace pracovních příležitostí v

Stárnutí

a

nedostatek

kvalifikovaných

pracovních sil v tradičních profesích. −

Rozvoj cestovního ruchu a agroturistiky.

Podlehnutí tlaku investorů do výroby a logistiky k výstavbě na zelené louce .

Tabulka: vyhodnocení vyváženosti územních podmínek:

Obec

Podtémata Významní zaměstnavatelé, Nezaměstnanost četnost ekon. subjektů

Hospodářské podmínky

Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice

1

1

1

0

1

-1

1

1

1

1

1

1

Damníkov

0

1

-1

Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice

0

1

-1

0

1

-1

0

1

-1

1

1

1

1

1

1

2

3

-1

1

1

1

1

1

1

1

2

-1

0

1

-1

2

2

1

115 (133)



Sázava

0

1

-1

Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek

0

1

-1

0

1

-1

1

0

1

1

1

1

1

2

-1

Průměrná nezaměstananos t v ORP = - 3,29% (06/2016)

celkem 15

26

SO ORP Lanškroun

1 (0,68) 1 (1,182) 0 Pozn.: Hodnocení regionální ekonomiky bylo stanoveno na základě 1/ četnosti ekonomických subjektů v obci, podtstaných zaměstnavatelů, 2/ Hodnocení trhu práce vycházelo zejména z hodnot aktuální nezaměstnanosti (2016) na území jednotlivých obcí. Toto hodnocení je vyjádřeno vůči průměru v ORP Lanškroun. Celkové hodnocení SO ORP je vyjádřeno průměrem dle počtu obcí, neboť tímto poměřením se získá srovnatelný ukazatel tématické oblasti pro každou obec.

Úkoly pro ÚP: Vymezovat v územních plánech nové plochy pro rozvoj podnikání - plochy smíšené obytné pro služby, plochy pro občanskou vybavenost, plochy smíšené výrobní, plochy výroby a skladování, plochy zemědělské apod. Využít plochy brownfields (nevyužívané plochy bývalých prům. a zem. areálů) k transformaci a přestavbě pro rozvoj výrobních, podnikatelských struktur. Udržet stávající podmínky v obcích s fungujícím podnikatelským zázemím. a připravit vhodné podmínky v obcích s nízkou mírou podnikatelské aktivity ( Damníkov, Anenská Studánka). Podpora terciérní sféry - služby, cestovní ruch.

Manuál hodnocení jednotlivých témat vyhodnocení vyváženosti územních podmínek dle hodnot v podtématech: Celkové hodnocení Bodové hodnocení podtémat – I. Bodové hodnocení podtémat – II. 0 0 0 1 0 1 1 1 1 2 1 2 2 2 2 0 0 -1 0 -1 1 1 -1 2 -1 -2 0 -2 -2 -1 1 2 0

3.2.

Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek

3.2.1

Územní podmínky pro příznivé životní prostředí /přírodní pilíř/

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

−

Poddolování území SO ORP pouze v malém

−

Výskyt poddolovaných území ve čtyřech obcích.

rozsahu.

−

Potenciální sesuvná území ve třech obcích

−

Převážně dobré podmínky pro zakládání staveb

−

Velké množství obcí má menší podíl lesů

−

Dostatečný výskyt povrchových a zejména podpovrchových zdrojů vod.

z celkové výměry vzhledem k celému ORP −

116 (133)

Nevhodná

druhová

skladba

části

lesních


−

Nízký počet aktivních skládek.

−

Absence

velkých

porostů

(stejnověké

smrkové

monokultury

v severní části území).

stacionárních

zdrojů

znečištění. −

Krajina relativně ekologicky vyvážená (dle KES)

−

Síť ÚSES (nadregionální, regionální a lokál ní) spojitá, navazující prvky,

−

Dobrá

prostupnost

krajiny

ve

směru

severojižním, atraktivita přírodní krajiny a oblastí (např. oblasti NATURY). −

Vyšší lesnatost v celém území ORP (32,1 %).

−

V jihovýchodní, jihozápadní a střední části rozmanitější druhová skladba lesů.

−

Převažující

počet

obcí

s

průměrnou

a

nadprůměrnou lesnatostí. − Přítomnost kvalitních půd II. třídy ochrany ZPF. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

−

−

Podpora opatření, která zvýší retenci vody v území. Sníží se tak riziko povodňových jevů a zlepší se vodní režim v území.

−

−

−

většího

rozsahu

(např.

Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek

malých vodních nádrží, polosuchých poldrů a

znečišťujících ovzduší včetně zvýšení hlukové zátěže v blízkosti dopravních komunikací.

Podpora obnovitelných zdrojů energie včetně případně

podpora

−

obměny −

Horní Třešňovec zvětšením podílu ekologicky stabilních ploch – výsadba liniové a nelesní zeleně, při úpravách ÚPD vymezit plochy

skladby

Porušení

krajinného

rázu

výstavbou

nevhodných staveb. −

Nevratné zábory vysoce kvalitní zemědělské půdy, často na rovinách.

−

Nevhodná těžba dřeva v kontaktním území s obytnou zástavbou.

veřejné zeleně v sídlech. Zlepšování

Zástavba, rozrůstání plochy sídel ve volné krajině na úkor lesních ploch a zeleně.

Zvýšení ekologické stability území, zejména v obcích Luková, Žichlínek, Lanškroun, Sázava,

lesních

porostů

při

−

Zahušťování dopravní sítě a nárůst kapacity

obnově/zakládání nových porostů. Preference

přepravy – vznik migračních bariér a zvyšování

původních

fragmentace území.

a

stanovišti

dřevin.Posílit

doprovodnou

komunikací

s jejím

odpovídajících zeleň

klimatotvorným

podél a

protierozním efektem. −

i

obnovou mokřadů;

zastaralé technologie lokálních topenišť.

−

skládky,

v bývalých zemědělských areálech).

Zvyšování retence vody v krajině zřizováním

domácností, −

Černé

Zalesňování dalších pozemků méně vhodných pro zemědělskou činnost (pestřejší dřevinná skladba). 117 (133)


−

Větší

propagace

rekreačních

hodnot

a

turistických příležitostí v území, možnost rozvoje a budování naučných a tematických stezek. −

Zpřístupnění atraktivních míst zejména pro pěší a cyklisty – možná výsadba alejí, doprovodné zeleně, nové krajinné prvky.

3.2.2 Územní podmínky pro hospodářský rozvoj /hospodářský pilíř/ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

−

−

Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem k

charakteru

osídlení

(nízká

hustota

obyvatelstva) . −

−

není

přímo

napojeno

na

Malou část území ORP obsluhuje železniční

Existence silnice I/43 procházející území ORP

doprava (8 obcí vč. Lanškrouna) a nepočítá se s

ve směru SV - JZ umožňující spojení na

možností dalšího rozvoje stávající železniční

nadřazenou síť silnic.

sítě.

Napojení všech obcí na veřejnou autobusovou dopravu

s

dostatečnou

četností

spojů

−

v

Dostatečné pokrytí množstvím vody z veřejných sídel veřejným vodovodem.

Obtížná dopravní dostupnost území ORP ze sousedních měst hromadnou dopravou.

−

vodovodů v jednotlivých obcích; 100 % pokrytí −

ORP

nadřazenou silniční síť dálnic. −

pracovních dnech. −

Území

Úroveň plynofikace v rámci SO ORP Lanškroun není 100% naplněna.

−

Problematická realizace splaškové kanalizace v některých obcích vzhledem ke konfigukaci

Dostatečné pokrytí území v oblasti zásobování

terénu a finanční náročnosti provozu.

elektrickou energií. −

Území Lanškrounska má dostatečné zásoby podzemních vod s kvalitou vody na uspokojivé

úrovni . PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

−

−

Vybudování obchvatu města Lanškroun dle dopravních záměrů ze ZÚR PK: koridory D53,

infrastruktury a další zhoršování technických

D21 a D22 (přeložka silnice II/315 Lanškroun,

parametrů stávajících silnic II. a III. tříd.

přeložka sil. I/43 Lanškroun a přeložka sil. I/43 Mladějov - Lanškroun - Albrechtice). −

−

nebo

rušení

dopravy

jako

důsledek

automobilové dopravy s negativními dopady na

Lipka (hranice ČR) s pozitivními dopady na

životní prostředí.

technického

stavu

a

parametrů

nárůst

nízké

efektivnosti

Zlepšení

tím

hromadné

I/43 Moravská Třebová - Lanškroun - Dolní −

a

spojů

Vybudovat kapacitní dopravní spojení silnice

individuální

Negativní vliv na krajinný ráz při výstavbě větrných elektráren jako environmentálně šetrné

stávající silniční sítě. −

Omezení autobusové

atraktivitu území a jeho rozvoj. −

Nedostatek veřejných financí na rozvoj dopravní

výroby elektrické energie.

Systémově řešit cyklotrasy v návaznosti na

−

dojížďku obyvatel do zaměstnání.

Zvýšení cen elektrické energie a zemního plynu ve vazbě na zhoršení

118 (133)

životního prostředí


−

v lokalitách individuální bytové zástavby.

Podpora výstavby pasivních domů, tzn. při dosažení minimálních tepelných ztrát u nových

−

budov. −

Chybějící ČOV ve některých obcích ORP Lanškroun.

Čerpání strukturálních fondů EU, zejména na řešení dopravní a technické infrastruktury.

3.2.3

Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel /sociální pilíř/

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

− −

Přiznivý vývoj počtu obyvatel v obvodu ORP

−

Nárůst počtu obyvatel v postproduktivním věku.

Lanškroun.

−

Nedostatečná kapacita zařízení pro seniory .

Vzhledem k celému kraji má ORP Lanškroun má

−

Horší dostupnost zdravotní péče v menších

velmi pozitivní migrační saldo. −

obcích.

Výstavba nového bydlení na venkově a nárůst počtu obyvatel vzhledem k výstavbě nových

−

nedostatečná

struktura

vyšší kategorie.

Relativně dobrá vybavenost MŠ i ZŠ, vyhovující základní obchodní vybavenost.

−

a

ubytovacích zařízení, chybí nabídka ubytování

rodinných domů. −

Nevyhovující

−

Nedostatečná

kvalita

doprovodných

služeb

turistického ruchu.

Dobrý rekreační potenciál území vyplývající z hodnot krajinného rázu

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

−

−

Atraktivní oblast pro bydlení v celém území ORP

příjmy z částí území ORP.

vzhledem k přírodním podmínkám. −

Podpora projektů v oblasti sociálních služeb.

−

V souvislosti se stárnutím populace možnost

−

Vybudování možností pro další formy turistiky (turistika na koni, půjčovny kol, in-line dráhy, lyžování, adrenalinové sporty, agroturistika).

−

věkově

a

sociálně

podobných

lokalitách. −

v kvalitním prostředí a službami.

Stárnutí obyvatel obecně, soustředění seniorů v některých

nabízet cenově přijatelné bydlení pro seniory −

Emigrace části populace s vyšší vzdělaností a

Využít možností k čerpání finančních prostředků z národních a evropských dotačních titulů k podpoře turistického ruchu.

119 (133)

Výstavba

satelitních

přičleněných vybavenosti.

k původní

monofunkčních obci

bez

sídel veřejné


Tématické oblasti jednotlivých pilířů:

sociální pilíř

hospodářský pilíř

přírodní pilíř

SOUDRŽNOST

HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ

PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ

SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL

ÚZEMÍ

PROSTŘEDÍ

veřejná dopravní a technická infrastruktura hospodářské podmínky bydlení rekreace

horninové prostředí a geologie

ÚZEMÍ sociodemografické podmínky bydlení rekreace veřejná dopravní a technická infrastruktura

vodní režim hygiena životního prostředí ochrana přírody a krajiny zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Výsledné hodnocení každého ze tří pilířů bylo sestaveno z výsledných hodnocení jednotlivých tématických oblastí podle výše uvedeného zařazení. Celkové hodnocení ("celkem") je vyjádřeno součtem všech ukazatelů v každém tématu dle obcí, kladné a záporné vyhodnocení vyjadřuje vyhodnocení obce vzhledem k průměru v celém ORP. V přírodním pilíři byla číselná soustava 1, -1, 2, -2 a 0 převedena na kladné a záporné hodnocení s tím, že pokud vycházelo hodnocení 0 jako neutrální jev v území, proto neovlivňuje negativně dané území, byl jev označen kladnou hodnotou; celkové hodnoty byly zaokrouhlovány.

120 (133)


1. Vyhodnocení přírodního pilíře:

Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek průměr ORP

Horninové prostředí a Vodní geologie režim 0 -1 0 0 -1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

-2

Hygiena ŽP 0

1

0

0 2 1 1 0

0 0 0 0 0

2

0

-1 -1 -1 2 -2 2 0 0 -2 0 1 1 0 -1 0

0 0 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 -1 0

Ochrana přírody

ZPF a PUPFL 1 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -2 1 1 0 0 0 0

hodnocení + nadprůměr, Celkem - podprůměr 0 -1 + 0 0 0 1 + 0 3 + 0 0 + 1 2 + 0 0 + + 2 0 0 -1 0 -1 0 -1 0 2 + 0 -2 0 2 + 0 0 + 0 0 + 0 -4 0 1 + 0 2 + 1 2 + 0 -1 0 -2 0,09

V ekonomickém (hospodářském) a sociálním pilíři bylo hodncení sestaveno jednostupňovou hodnotou, 121 (133)


Téma doprava, technická infrastruktura, bydlení, rekreace dle dle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek; Téma „nárůst bydlení“ znamenalo počet dokončených bytů/1000 obyv. za r. 2015 a hodnota pro každou obec vůči průměru v ORP. Celkové hodnocení ("celkem") je vyjádřeno součtem všech ukazatelů v každém tématu dle obcí, kladné a záporné vyhodnocení vyjadřuje vyhodnocení obce vzhledem k průměru v celém ORP. 2. Vyhodnocení hospodářského pilíře: dopravni infra

technic ká infra

Obec

Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek průměr ORP

hospodář ské podmín ky

bydlení: nové byty 20122015; pohyb obyv.

nárůst bydlení v r. 2015

rekreace

celkem

1 -1

1

5

1 2 2 1

2 4 7 3

1

5

2

8

1

1

1

0

1 1 0 1

1 1 2 2

0 1 1 0

0 0 1 0

1

2

0

2

2

2

0

1

1

1

0

1

1

1

5

0 2 2 1 1 1 1 2 1 1 2 1 0 2

1 2 2 2 1 2 1 2 2 1 2 1 2 2

1 1 2 1 1 1 0 2 0 0 0 1 1 1

1 1 0 2 0 2 1 2 1 0 1 1 1 2

-1 -1 -1 -1 -1 -1 1 1 -1 -1 1 -1 -1 1

0 0 2 1 0 1 1 1 0 1 1 1 2 0

2 5 7 6 2 6 5 10 3 2 7 4 5 8

1,13

1,60

0,68

0,86

-0,27

1

5

-1 1 -1 -1 1

122 (133)

hodnoce ní + nadprů měr, - podprů měr

+ + + + +

+ + + + + + + + +


Sociální pilíř byl vyhodnocen tak, že téma sociodemografie, dopravní a technická infrastruktura, bydlení, rekreace bylo použito dle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek. Míra nezaměstnanosti – hodnoceno vzhledem k průměru v ORP (3,29 %). Celkové hodnocení ("celkem") je vyjádřeno součtem všech ukazatelů v každém tématu dle obcí, kladné a záporné vyhodnocení vyjadřuje vyhodnocení obce vzhledem k průměru v celém ORP. 3. Vyhodnocení sociálního pilíře: sociode mografie

míra nezaměst nanosti (06/2016)

Obec

Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek průměr ORP

0

0 1

2

1 1 0 1

1 1 2 2

0 0 1 0

1 2 2 1

5 3 4 6

1

2

2

1

8

2

2

1

2

8

1

1

1

1

6

-1 1 -1 1 1 1 -1 1 1 1 -1 -1 1

0 2 2 1 1 1 1 2 1 1 2 1 0 2

1 2 2 2 1 2 1 2 2 1 2 1 2 2

1 1 0 2 0 2 1 2 0 0 1 1 1 2

0 0 2 1 0 1 1 1 0 1 1 1 2 0

3 4 8 5 4 8 6 8 6 4 8 3 6 8

0,23

1,13

1,60

0,86

1

5,59

-1 -1 1 1

1 1

0 1

1 1 1 2 1 0 1 0 2 1

0,72

celkem

1

0

0

rekreace

0

1

1

bydlení: nové byty 20122015; pohyb obyv.

1

1

0

technická infra

1

-1 1

1 0

dopravni infra

123 (133)

hodnocení + nadprů měr, - podprů měr

+ + + + + + + + + + + +


VZTAH ÚZEMÍ PODLE VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ V ROCE 2016: Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek

Přírodní pilíř (Z)

Hospodářský pilíř (H)

Sociální pilíř (S)

Kategorie zařazení obce

+ + + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + +

+ -

+ +

+ +

3b 3a 3a 2a 2b 1 1 1 4 3b 2c 2a 4 1 1 1 3c 3a 1 3a 2c 2c

PRO SROVNÁNÍ UVÁDÍME VZTAH ÚZEMÍ PODLE VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ V ROCE 2014:

Přírodní pilíř (Z)

Hospodářský pilíř (H)

Sociální pilíř (S)

Albrechtice

+

-

-

3a

Anenská Studánka

+

-

+

2b

Obec

Kategorie zařazení obce

Cotkytle

+

-

-

3a

Čenkovice

+

+

+

1

Damníkov

+

+

+

1

Dolní Čermná

+

+

+

1

Horní Čermná

+

+

+

1

Horní Heřmanice

+

+

+

1

Horní Třešňovec

+

+

-

2a

Krasíkov

-

+

+

2c

Lanškroun

+

+

+

1

Lubník

+

+

+

1

124 (133)


Luková

-

+

+

2c

Ostrov

+

+

-

2a

Petrovice

-

-

+

3c

Rudoltice

+

+

+

1

Sázava

-

+

+

2c

Strážná

+

-

-

3a

+

+

+

1

Trpík

+

-

-

3a

Výprachtice

+

+

+

1

Žichlínek

-

+

+

2c

Tatenice

legenda kartogramu: Z - územní podmínky pro příznivé životní prostředí H - ú. p. pro hospodářský rozvoj S - ú.p. pro soudržnost společenství obyvatel území

Kategorie

1 2a 2b 2c 3a 3b 3c 4

Vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Dobrý stav Špatný stav Z, H, S žádné Z, H S Z, S H H, S Z Z H,S H Z, S S Z, H žádné Z, H, S

125 (133)

Vyjádření v kartogramu Špatný stav pilíře

S H Z H, S Z, S Z, H


3.2.4

Kartogram vyváženosti územních podmínek správního území ORP Lanškroun - 2016

126 (133)


3.3 Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci obcí 3.3.1

Závady a problémy

– jsou místního významu, výčet uveden v tabulkové části u každé obce; vymezeny byly zejm. tyto závady: o Urbanistické / index PU/ urbanisticko-krajinářský problém - větrné elektrárny v krajině; v obcích: Anenská Studánka (6 větrných elektráren), nové využití znehodnoceného území zejm. bývalé zemědělské areály; v obcích: Horní Heřmanice (v D. H.), Anenská Studánka. o Dopravní / index PD/ Chybějící obchvat – Lanškroun, Nedostatek parkovacích míst – Lanškroun, průjezd kamionů, které neprojedou pod železničním mostem - jezdí polní cestou v obci Trpík, křížení cyklostezky a silnice I/43 - Albrechtice o Hygienické /index PH/ kumulace negativních údajů zdroje znečištění, kvalita ovzduší, staré ekologické zátěže, vliv průjezdné silniční dopravy, zhoršená kvalita ovzduší, v obcích: Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Krasíkov, Lanškroun, Petrovice (dopravní zátěž průtahem silnice a doprava z lomu), Rudoltice (silniční průtah zastavěným územím), Výprachtice, Žichlínek; znečištění obce zemědělskou velkovýrobou v obci Lubník; průjezd těžkých nákladních automobilů obcí – Luková, hluk z větrných elektráren (z k.ú. Anenská Studánka) v obci Trpík. o Přírodního charakteru /index PP/ Nenavazující prvky územního systému ekologické stability v obcích: Albrechtice, Cotkytle, Dolní Čermná, Horní Čermná, Lubník, Rudoltice, Strážná, Trpík. V územním plánu Trpík upravit chybně vymezený nadregionální biokoridor Boršov, Loučský les - K80

3.3.2

Střety v území

Jedná se zejména o střety místního významu záměrů zastavitelných ploch i zastavěných území s limity a hodnotami území. - střet zastavěného území a zastavitelné plochy s vyhlášeným záplavovým územím Q100 (a zároveň i s aktivní zónou záplavového území) - označení v textu Q100 x ZÚ; o

v obcích: Albrechtice, Anenská Studánka-k.ú. Helvíkov, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Tatenice,Výprachtice a Žichlínek.

- střet zastavitelných ploch a zastavěného území s přírodní hodnotou (přír. rezervací, přír. památkou, přír. parkem, územím NATURY pt. obl. nebo EVL, s lesními plochami, s ložisky nerostného bohatství) - označení v textu Pr x ZÚ; o

Lanškroun - zasahuje zastavitelná plocha do ložiska nerostných surovin (PR x Zp) a do chráněného ložiskového území (cihlářská surovina).

Záměr zastavitelné plochy dopravního koridoru D23 (přeložka silnice I/43 Albrechtice - Štíty) dle ZÚR PK s vedením nadregionálního biokoridoru U12 (NRBK K92 - K82-Vojenský) v obci Albrechtice a Cotkytle, k.ú. Herbortice. záměr stavby VPS E03 (nadzemní vedení 2 x 110 kV Horní Heřmanice - Králíky) dle ZÚR PK 1. s OP nadregionálního biokoridoru U12 v obci Horní Heřmanice, 2. s územím NATURA 2000 - ptačí oblast "Kralický Sněžník". 127 (133)


Záměr zastavitelné plochy dopravního koridoru D23 (přeložka silnice I/43 Albrechtice - Štíty) dle ZÚR PK s lesními plochami v obcích Albrechtice, Cotkytle, částečně i Horní Heřmanice. zastavitelné plochy vymezené v ÚPO ve střetu 1. střet záměru VPS ze ZÚR PK se zastavitelnou plochou a zastavěným územím dle ÚP (Z x Z): VPS D21 dle ZÚR PK v obci Rudoltice, 2. s územím NATURA 2000 - ptačí oblast "Kralický Sněžník" v obcích: zejm. Čenkovice, Výprachtice, Horní Heřmanice, 3. s územím Přírodního parku Suchý vrch - Buková hora v obcích: Čenkovice, Výprachtice, 4. s nadregionálním biokoridorem U12 v obci Horní Heřmanice, 5. zastavitelná plocha zasahuje do koridoru VPO U12 NRBK (Dolní Heřmanice), 6. zastavitelná plocha dle ÚP zasahuje do OP lesa v obci : Rudoltice, Čenkovice. 4. střet záměru VPO ze ZÚR PK se stávající technickou a dopravní infrastrukturou (Zp x DTI): záměr vymezit VPO ze ZÚR PK č. PPO3: Poldr Třebařov; tok Moravská Sázava ve střetu ze stávající železnicí č. 270. střet stávající dopravní infrastruktury (se silnicí I., II., III. třídy) s vyhlášeným záplavovým územím - označení v textu Q100 x D; o

nadmístního významu: v obcích - Albrechtice, Anenská Studánka-k.ú. Helvíkov, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Tatenice,Výprachtice a Žichlínek.

o

střet limitů vyhlášeného záplavového území Q100 s limitem technické infrastruktury (TS, ČOV) - označení v textu Q100 x I;

o

stávající TS vč. OP v záplavovém území Q100 v obcích: Albrechtice, Anenská Studánkak.ú. Helvíkov, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Tatenice,Výprachtice a Žichlínek.

o

stávající ČOV v záplavovém území Q100 v obcích: Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Krasíkov, Sázava.

5. střet záměrů VPS ze ZÚR PK x zastavitelné plochy a zastavěného území dle ÚP - označení v textu Z x Z v obcích: Albrechtice, Horní Heřmanice, Lanškroun - zastavitelná plocha dle ÚP ve střetu s VPS č. D53 ze ZÚR PK, Rudoltice - zastavitelná plocha dle ÚP ve střetu s VPS č. D21 ze ZÚR PK, Sázava, Žichlínek - střet koridoru pro VPS č. D22 - přeložka silnice I/43, východní obchvat Lanškrouna, ze ZÚR PK se zastavitelnou plochou dle ÚP.

3.3.3

Úkoly pro řešení v územních plánech obcí:

Členění a vyznačení těchto problémů ve výkrese v řešeném území ORP Lanškroun vycházelo ze získané databáze informací o hodnotách území, o limitech území, ze stavu platné územně plánovací dokumentace, ze záměrů měst a obcí. Označení níže uvedených lokalit vycházelo ze závěrů analýz a podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje. Konkrétní úkoly pro územní plány obcí jsou vymezeny v příloze Swot analýza obcí. V níže uvedených úkolech jsou vymezeny obecně platné úkoly pro územní plány obcí, které by měly být aplikovány pro všechny obce, neboť až při řešení návrhu územního plánu se projeví a lze řešit konkrétní aplikace uvedených úkolů. úkoly v oblasti přírodního pilíře: − Po ukončení těžby je vždy nutné plochy rekultivovat. −

V ÚPD je třeba vytvářet územní podmínky pro minimalizaci záboru zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa.

Zjištěné problémy v síti prvků Územního systému ekologické stability (ÚSES): Nenavazující síť ÚSES, v rámci tvorby územních plánů je třeba vytvořit jednotlivá propojení, v obcích: Albrechtice, Cotkytle, Dolní Čermná, Horní Čermná, Lubník, Rudoltice, Trpík. 128 (133)


V územním plánu Trpík je chybně vymezen nadregionální biokoridor Boršov, Loučský les - K80 V rozborové části jsou zjištěny přetrvávající problémy a nedostatky ve vymezení územního systému ekologické stability. Zapracování ÚSES do řešení územního plánu představuje příležitost nedostatky a problémy řešit. Jedná se zejména o návaznost systému s jeho vymezením na území sousedících obcí, kontrolu prostorových parametrů a jejich případné upřesnění dle příslušné metodiky, koordinaci regionální úrovně ÚSES s jejím vymezením v ZÚR kraje. V regionálním, složeném biokoridoru je třeba vymezit vložená lokální biocentra. Je nutné vymezit lokální síť ÚSES v doporučených parametrech tak, aby byly propojeny prvky ÚSES sousedních obcí. V obcích, kde ÚSES není vymezen v ÚPD, je třeba jeho vytvoření podle generelu lokálního ÚSES. Při vymezování prvků ÚSES je třeba věnovat pozornost křížení s prvky infrastruktury. Je třeba, aby se liniové prvky ÚSES s prvky technické infrastruktury protínaly pokud možno v kolmém směru, a došlo tak k co nejmenšímu možnému plošnému přerušení biokoridorů. Biocentra je třeba vymezovat tak, aby jimi technické prvky neprocházely. Pokud je průchod infrastruktury biocentrem nutný, pak by prvek neměl procházet jádrovou částí biocentra. Při vytváření ÚPD je třeba brát ohled na plány péče chráněných území. Pro tvorbu ÚSES je nutné sledovat i probíhající pozemkové úpravy Sídelní systém zeleně: • Doplněním a propojením stávajících ploch zeleně vymezit v územních plánech sídelní systém zeleně. Místa krajinného rázu: • Návrhem prostorových a funkčních regulativů výrazněji nenarušit základní charakteristiky míst krajinného rázu, včetně respektování prostorové různorodosti, jež vyplývá z rozložení zástavby, lesních porostů a zemědělské půdy. Zemědělská půda: • Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD a zábory zemědělské půdy (zejména s vysokou bonitou nebo vysokým stupněm ochrany). • V procesu územního plánování lze uplatňovat preventivní ochranu nejkvalitnějších zemědělských půd před jejich záborem. Uspořádání krajiny a urbanistická koncepce, nezbytné součásti územních plánů, ovlivňují také organizaci zemědělského půdního fondu. Les: Při zpracování ÚP obcí se zaměřit na možnosti zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody). •

Při pořizování územních plánů a při jejich aktualizaci je nutné vyhodnocovat, zda subkategorii příměstských lesů není potřebné rozšířit, případně nově vymezit další lesní porosty, které by spadaly do této subkategorie. • Při řešení územních plánů bude sledována veřejná prostupnost krajinou pro nemotorový pohyb (pěší, cyklisté apod.). V systémově pojatém návrhu bude zvažována možnost využití stávajících lesních cest. Vodní režim území: • Územní ochrana profilů vhodných pro vytvoření vodní nádrže před změnami stávajícího způsobu využití území. • V územních plánech návrhem uspořádání krajiny vytvořit územní předpoklady pro zvýšení retence vody v území a zpomalení odtoku povrchové vody z území. Zajistit územní ochranu stávajících vodních zdrojů v území. • V zastavěném a zastavitelném území nastavit takové podmínky, aby došlo ke vsaku dešťových srážek na stavebních pozemcích nebo k jejich několikadennímu zdržení před vypuštěním do kanalizace. Hygienické závady: • V územních plánech, územních studiích by se mělo přispět ke zpomalení trendu narůstajících negativních projevů ze silniční dopravy na obytné části města (exhalace, hluk, zvýšená prašnost) například trasováním komunikací, vytvářením alternativních možností přepravy po městě (železnice, veřejná doprava, pěší a cyklistické bezkolizní trasy) a dále pokračovat v odklánění průjezdné dopravy z obytných částí města. • Většinu dalších hygienických faktorů nelze přímo ovlivnit řešením územního plánu. Jejich vliv podmiňují například použité technologie a materiály, tzv. „lidský faktor“, finanční zabezpečení nebo jejich řešení vyžaduje podrobnější měřítko (regulační plán, dokumentace k územnímu řešení 129 (133)


apod.), například v případě rozmístění sběrných dvorů, vymezení lokalit pro umístění nádob pro ukládání tříděného odpadu.

úkoly v oblasti hospodářského pilíře: hospodářské podmínky: Vymezovat v územních plánech nové plochy pro rozvoj podnikání - plochy smíšené výrobní, plochy výroby a skladování, plochy zemědělské apod. Využít plochy brownfields (nevyužívané plochy bývalých prům. a zem. areálů) k transformaci a přestavbě pro rozvoj výrobních, podnikatelských struktur. Udržet stávající podmínky v obcích s fungujícím podnikatelským zázemím. a připravit vhodné podmínky v obcích s nízkou mírou podnikatelské aktivity ( Damníkov, Anenská Studánka). Podpora terciérní sféry - služby, cestovní ruch. dopravní infrastruktura: Vymezit v územních plánech koridory pro dopravní infrastrukturu ze ZÚR PK. Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD a zábory zemědělské půdy (zejména s vysokou bonitou nebo vysokým stupněm ochrany). technická infrastruktura: Vyřešit odkanalizování všech obcí splaškovou kanalizací do ČOV, příp. jiným zákonným způsobem. Vyřešit dostatečné zásobování pitnou vodou v obci Výprachtice. bydlení: Podporovat zvýšení technické vybavenosti obcí, ve kterých není dosud vybudována (zejm. kanalizace, ČOV, plynofikace, dopravní infrastruktura). Zvýšení atraktivity pro bydlení v okrajových částech ORP vymezením ploch pro bydlení a podnikání, tím vytvoření nových pracovních míst, zlepšení dopravní obslužnosti a základní obč. vybavenosti. rekreace: Vymezovat v územních plánech nové plochy pro rozvoj podnikání - plochy smíšené výrobní, plochy výroby a skladování, plochy zemědělské apod. Využít plochy brownfields (nevyužívané plochy bývalých prům. a zem. areálů) k transformaci a přestavbě pro rozvoj výrobních, podnikatelských struktur. Udržet stávající podmínky v obcích s fungujícím podnikatelským zázemím. a připravit vhodné podmínky v obcích s nízkou mírou podnikatelské aktivity ( Damníkov, Anenská Studánka). Podpora terciérní sféry - služby, cestovní ruch. úkoly v oblasti sociálního pilíře: sociodemografické podmínky: Bilancovat a zvyšovat plochy pro veřejnou vybavenost ( obchodní vybavenost, školství zdravotní vybavenost, sport. vyb.) v územích nové výstavby bytů. Vzhledem ke stárnutí populace usilovat prostředky územního plánování o rozšíření služeb seniorům, o výstavbu a zřizování penzionů, domů s pečovatelskou službou, hospiců, klubů pro seniory, atd. Obce Albrechtice, Horní Čermná, Lubník a Rudoltice nedisponují dostatečnou vybaveností občanskou infrastrukturou. V případě obce Rudoltice je důvodem vysoký nárůst počtu obyvatel vlivem migrace, stejný problém se může do budoucna týkat i dalších obcí s významnou imigrací obyvatel jako např. Žichlínek. Je tedy potřeba zvážit rozšíření ploch k vybavení občanskou infrastrukturou. Úkoly veřejné dopravní a technické infrastruktury, bydlení a rekreace jsou uvedeny v úkolech hospodářského pilíře.

3.4

Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci kraje

V území ORP Lanškroun nejsou vymezeny dle ÚAP problémy nadmístního charakteru pro řešení v zásadách územního rozvoje kraje. řešení střetů: 1. na území obce: Albrechtice, Cotkytle - střet zastavitelné plochy s přírodní hodnotou (Pr x ZÚ): střet záměru zastavitelné plochy dopravního koridoru D23 (přeložka silnice I/43 Albrechtice - Štíty) dle ZÚR PK s vedením nadregionálního biokoridoru U12 (NRBK K92 - K82-Vojenský) 130 (133)


- s lesními plochami 2. na území obce Horní Heřmanice: střet zastavěného území se záměrem VPS č. D23 (H. Heřmanice) a E03 (Rýdrovice) dle ZÚR PK 3. na území obce Sázava, Žichlínek: střet koridoru pro VPS ze ZÚR PK č. D22 - přeložka silnice I/43, východní obchvat Lanškrouna a zastavitelné plochy pro bydlení dle ÚP 4. prověřit vedení nadregionálního biokoridoru K82 – Boršov, Loučský les – K80 na území obcí Anenská Studánka a upravit jej dle vedení tohoto NK v platném ÚP sousední obce Trpík. Použité zkratky, odkazy: Použité zkratky: SO ORP ORP POU ÚP ÚPD ÚAP ZÚR VTL VVTL BC BK BPEJ ČOV ČSÚ DP EA EO EVL CHKO CHLÚ CHOPAV KES LBC LBK LNS LPF LZO LZU MZCHÚ MŽP NATURA NP NPP NPR NRBC NRBK OP ORP OV PK PHO PO PP PPar PR PUPFL PÚR RBC RBK RURÚ RVKP SLDB ÚSES VKP

Správní obvod obce s rozšířenou působností Obec s rozšířenou působností Obec s pověřeným obecním úřadem Územní plán Územně plánovací dokumentace Územně analytické podklady Zásady územního rozvoje Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) Velmi vysoký tlak (označení tlakové úrovně nad 4 MPa) Biocentrum Biokoridor Bonitovaná půdně ekologická jednotka Čistírna odpadních vod Český statistický úřad Dobývací prostor Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Ekvivalentní obyvatel představuje znečištění vod 1 obyvatelem za den Evropsky významná lokalita Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Koeficient ekologické stability Lokální biocentrum Lokální biokoridor Ložisko nerostných surovin Lesní půdní fond Lesy zvláštní ochrany Lesy zvláštního určení Maloplošná zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Ochranné pásmo Obec s rozšířenou působností Odpadní vody Pardubický kraj Pásmo hygienické ochrany Ptačí oblast Přírodní památka Přírodní park Přírodní rezervace Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje Regionální biocentrum Regionální biokoridor Rozbor udržitelného rozvoje území Registrovaný významný krajinný prvek Sčítání lidu, domů a bytů Územní systém ekologické stability Významný krajinný prvek 131 (133)


ZCHÚ ZÚR PK

Zvláště chráněné území Zásady územního rozvoje Pardubického kraje

http://monumnet.npu.cz/ http://www.cuzk.cz/ http://www.uur.cz/ http://www.czso.cz/csu/ http://www.risy.cz/ doplnění textu: jev č. 119 - další dostupné informace poskytovatel: Ministerstvo obrany České republiky, Agentura hospodaření s nemovitým majetkem, Odbor územní správy majetku Pardubice:

1/ údaje ohledně pasportního listu - problematika se týká umísťování staveb; 2/ níže uvedená podmínka se týká také umísťování staveb, nikoliv územně analytických podkladů, nicméně je doložena jako příloha textu 3. úplné aktualizace ÚAP ORP Lanškroun. Název nebo popis údaje o území: 119 - další dostupné informace Na celém území v rozsahu působnosti ORP ( dle ustanovení §175 odst. 1 zákona č. 183/2006 o územním plánování a stavebním řádu) lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené druhy staveb vždy jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, jejímž jménem jedná Odbor územní správy majetku Pardubice Agentury hospodaření s nemovitým majetkem: výstavba objektů a zařízení tvořící dominanty v území; stavby vyzařující elektromagnnetickou energii (ZS radiooperátorů, mobilních operátorů, větrnných elektráren apod.); stavby a rekonstrukce dálkových kabelových vedení VN a VVN; výstavba, rekonstrukce a oprava dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. třídy a rušení objektů na nich včetně silničních mostů, čerpací stanice PHM; nové dobývací prostory včetně rozšíření původních; výstavba nových letišť, rekonstrukce ploch a letištních objektů, změna jejich kapacity; zřizování vodních děl (přehrady , rybníky); vodní toky - výstavba a rekonstrukce objektů na nich, regulace vodního toku a ostatní stavby, jejichž výstavbou dojde ke změnám poměrů vodní hladiny; říční přístavy - výstavba a rekonstrukce kotvících mol, manipulačních ploch nebo jejich rušení; železniční tratě, jejich rušení a výstavba nových, opravy a rekonstrukce objektů na nich; železniční stanice, jejich výstavba a rekonstrukce, elektrifikace, změna zařazení apod.; stavby vyšší mež 30 m nad terénem pokud nedochází k souběhu s jiným vymezeným územím MO a je zde uplatňován přísnější požadavek ochrany; veškěrá výstavba dotýkající se pozemků, s nimiž přísluší hospodařit MO. ČR-MO se vyhrazuje právo změnit pokyny pro civilní výstavbu, pokud si to vyžádají zájmy resortu MO.

132 (133)

TABULKOVÁ ČÁST

4.

Swot analýza obcí - v 2. části úplné aktualizace ÚAP ORP Lanškroun

Vymezení 22 obcí ve správním území obce s rozšířenou působností Lanškroun: Albrechtice, Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Strážná, Tatenice, Trpík, Výprachtice, Žichlínek

133 (133)

ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ

Recommend Documents