Úvodník. Filozofie je vskutku lékem pro duši. Marcus Tullius Cicero

9. 4. 2015

Filozofický bulletin Nová Akropolis

„Filozofie je vskutku lékem pro duši.” Marcus Tullius Cicero

MINULÁ ČÍSLA BULLETINU

Úvodník

Milí čtenáři,

UŽ JSTE ČETLI?

prvního dubna, „na apríla”, jsem vyslechla v tramvaji rozhovor dvou mladíků, z nichž jeden byl hned ráno někým po telefonu napálen. Druhý se tomu smál a říkal, že když on byl napálen vloni v práci po příchodu do kanceláře, bylo to mnohem nepříjemnější … nejprve chtěl své kolegy před vtipálkem varovat, ale pak si řekl, že je nechá, ať si taky prožijí horkou chvilku… Vzpomněla jsem si přitom na jednu historku z knihy Marka Twaina, kde dva podvodníci nalákali půl vesnice na divadelní představení za vysoké vstupné. Představení sice sehráli, ale bylo velmi krátké a jeho úroveň velmi pochybná. Diváci si po vystoupení řekli, že než by se v očích ostatních zesměšnili, budou raději všem tvrdit, jak to bylo skvělé představení, aby se nachytali i jejich spoluobčané. Přemýšlela jsem, proč někdy namísto toho, abychom sdíleli spíše věci dobré, necháme škodolibě někoho prožít nepříjemnou situaci jen proto, že jsme si jí prošli sami, nebo se nesnažíme zlepšit špatnou situaci s komentářem: když jsem to přežil já, moje generace apod., tak proč to měnit? Nebylo by lidštější a přirozenější sdílet spíše zážitky radostné a snažit se, aby se podmínky zlepšovaly? Pod vlivem komentářů na internetu můžete říci, že nás tam často někdo před něčím varuje, nebo naopak nějaký výrobek či službu doporučuje. Ale kdo ví, zda to není jen reklamní trik. Věřím, že jsme si jistější, když nám totéž někdo sdělí do očí. Když nás nenechá se trápit, ale naopak nám doporučí něco, co stojí za vidění, slyšení, přečtení…

http://www.akropolis.cz/bulletin/068/bulletin_Nova_Akropolis.html

KDE HLEDAT INSPIRACI?

1/10

9. 4. 2015


Nestyďme se za zážitky, které nás dojaly k slzám, za vznešená a krásná slova, která nás zasáhla, sdílejme je s ostatními. Spolu s Ciceronem a mnoha dalšími milovníky moudrosti vám doporučuji filozofii, která je zdrojem hlubokého poznání a také oporou v mnoha obtížných životních situacích. Mgr. Ivana Hurytová

Podobenství V jednom paláci vyrůstal malý princ, který si nejraději hrál se svými přáteli. Jednoho dne zaslechli při hře na dvoře klepání na bránu. Běželi se tam podívat a uviděli vysokého, skromně oblečeného muže s dlouhým vousem a hlubokýma jasnýma očima. „Přišel jste za mým otcem, pane?” zeptal se princ. „Nikoli, přišel jsem kvůli vám, výsosti. Budu vaším učitelem.”

Zvěrokruh z Dendery Reliéf nalezl při svém tažení do Egypta Napoleon v jedné ze svatyní chrámu v Dendeře, zasvěceného bohyni Hathor, Velké Matce. Do dnešní podoby chrám upravili Ptolemaiovci, ale původně je mnohem starší. Svatyně, v níž byl zvěrokruh nalezen, byla zasvěcena Osiridovi. Napoleon tento krásný výtvor dopravil do Francie a v současné době je vystaven v Louvru. PROGRAM AKTIVIT: OD 15. DUBNA DO 14. KVĚTNA

Princ věděl od svých rodičů, že tento okamžik přijde, ale netěšil se na něj. Nechtěl být ještě velký a učit se všemu, co by měl znát budoucí král. Postupně si však zamiloval svého učitele i všechno vědění, které mu předával. Pozoroval také svého otce při práci, časem mu i pomáhal, a vyrůstal tak v moudrého a silného muže. Jednoho rána učitel zavřel svoji knihu a řekl: „Vaše výsosti, naučil jsem vás všemu, co znám, a teď už je jen na vás, zda to budete používat.”

Princ si byl vědom, že i tento den přijde, ale tolik miloval svého učitele, že si nedokázal představit, že zůstane bez jeho rad, a prosil jej, aby zůstal. Učitel byl http://www.akropolis.cz/bulletin/068/bulletin_Nova_Akropolis.html

KURZ FILOZOFIE A PSYCHOLOGIE VÝCHODU A ZÁPADU Filozofie pro život kurz • Kurz zahrnuje 13 přednášek, které 2/10

9. 4. 2015


neoblomný. „Nic netrvá věčně, a nyní je načase, abyste převzal království.” Princ se stal skutečně brzy nato králem a vládl moudře a spravedlivě. Oženil se s princeznou ze vzdálené říše a měli spolu dcerušku. Jednoho dne, když si malá princezna vesele hrála se svými kamarádkami na dvoře, někdo zaklepal na bránu paláce. Když sluhové otevřeli, stál tam vysoký, skromně oblečený muž s dlouhým vousem, který na princeznu pohlédl hlubokýma jasnýma očima…

budou probíhat jednou týdně.

Ze života filozofů: Johannes Kepler Slavný renesanční astronom, astrolog a matematik byl žákem a spolupracovníkem Tychona de Brahe. Johannes Kepler se narodil 27. prosince 1571 v německém Würtenbergu. Studia zahájil v klášterní škole a pokračoval v luteránském semináři v Tübingenu. Pro neshody s církví se však nestal pastorem, jak se od něho očekávalo, ale odešel učit matematiku a morálku na evangelické gymnázium ve Štýrském Hradci. Již během svého zdejšího působení sepsal svoje první dílo Mysterium Cosmographicum (1596), založené na hermetické tradici. V něm rozpracoval teorii, že heliocentrický planetární systém je založen na struktuře pěti Euklidových pravidelných mnohostěnů a pythagorejských číselných proporcí, vše pak zapadá do harmonie celku. Rozvinul myšlenku, že tyto pravidelné mnohostěny, které známe jako Platonova tělesa (čtyřstěn, krychle, osmistěn, dvanáctistěn a dvacetistěn) stojí za rozmanitostí světa. Pythagorejská tradice se odráží v myšlence, že čísla vládnou všem aspektům světa. Kepler věřil v existenci duše Slunce, věřil, že celý vesmír je plný života. V duchu pythagorejského učení o harmonii sfér byl přesvědčen, že paprsky hvězd dopadající na Zemi pod různými úhly vydávají rozmanité tóny, které splývají v harmonický souzvuk. Z tezí Mysteria Cosmographica vyplývá, že planety na jejich oběžných drahách neřídí duchové, ale přírodní síly. To je také důvod, proč bývá označován za jednoho z prvních moderních astronomů, přestože si na živobytí vydělával především jako astrolog.

UKLIĎME SVĚT! • Nová Akropolis a skupina pro aktivní ekologii GEA vás zvou na ekologické akce, která probíhají v rámci mezinárodní kampaně Úkliďme svět!´ (Ćlean Up the World!´). Skupiny dobrovolníků na celém světě organizují úklid svého okolí, parků, cest, břehů řek a potoků, chráněných území, likvidaci černých skládek… • Akce probíhá ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody.

Ve svém díle De Stella Nova in pede Serpentarii (1604) astrologii obhajoval; odmítal http://www.akropolis.cz/bulletin/068/bulletin_Nova_Akropolis.html

3/10

9. 4. 2015


však „nadpřirozenou” astrologii a vysvětloval, že rozdělení zvěrokruhu i oblohy jsou dílem člověka, ne přírody. Zdůrazňoval také, že hvězdy jsou pouze znamení, nikoliv příčiny věcí. Kepler byl fascinován starobylými způsoby věštění, nebeskými znameními, sny. Toto vše Písmo připouští, pokud je to chápáno jako znamení Boží, nikoli jako znamení přírody. A tady se Kepler s církví samozřejmě neshoduje. Jeho díla si všiml i stárnoucí Tycho de Brahe, a proto mladému Keplerovi nabídl, aby na dvoře Rudolfa II. působil jako jeho pomocník. Ten přijel do Prahy v roce 1600, i se svou rodinou. V rudolfínské Praze vládla tehdy jak náboženská tak vědecká svoboda. V Keplerově životopise od Jakuba Malého (1857) se můžeme dočíst: Zlomyslnost a nenávist vypudila Tychona z jeho vlasti, nesnášenlivost náboženská v Štýrsku, v nové vlasti Jana Keplera, nutila tohoto hledati jinde přístřeší pro sebe a svou rodinu, a oba velicí učenci, jichž život tak bohat byl na svízele a příkoří jim činěná, nalezli útulku a přístřeší v královské Praze. Po smrti Tychona de Brahe v roce 1601 zaujal jeho místo. Stal se královským astrologem, pokračoval v jeho práci a využil jeho cenná astrologická pozorování i jeho observatoř. Po osmi letech soustavného sledování oběžné dráhy Marsu dospěl k závěru, že existuje odchylka mezi skutečným postavením planety a její polohou vypočítanou podle Koperníkova modelu. Z toho vyvodil, že dráhy planet obíhajících kolem Slunce nejsou kruhové, jak tvrdil Koperník, ale eliptické. Svou hypotézu opírá o srovnání vlastních pozorování a přesných záznamů Tycha de Brahe. Takto vznikl jeho model solárního systému, který zveřejnil ve svém díle Astronomia nova (1609), jež věnoval císaři Rudolfu II.

SRDCE NEBO ROZUM? Přednáška • Poznej sebe sama • Emoce bez myšlenek, myšlenky bez emocí • Jak dosáhnout harmonie duše • Prezentace knihy D.S.Guzmán Ćo děláme srdcem a myslí?´

Dodnes je to velmi důležitý spis, protože obsahuje první dva z jeho slavných zákonů o pohybu planet: první z nich říká, že planety se pohybují po eliptických drahách se Sluncem stojícím v jednom z ohnisek; druhý zákon udává, že čím je planeta vzdálenější od Slunce, tím déle trvá její oběh. Kepler byl přesvědčením metafyzik inspirovaný Pythagorovým učením. Ale obdivoval také dílo Giordana Bruna, které poznal prostřednictvím jeho spisů. Jednou prohlásil, že se ho z tak smělé vidiny, jakou byla ta Brunova o nekonečnosti vesmíru, zmocňuje závrať. Za své nejlepší dílo považoval Harmonii světa (Harmonices mundi, 1618), kde objasnil vesmír na základě pythagorejských principů nebeské harmonie a čísel. Zde http://www.akropolis.cz/bulletin/068/bulletin_Nova_Akropolis.html

ŘEČ TĚLA • 4 x 2 hodiny přednášek a cvičení • Nonverbální techniky 4/10

9. 4. 2015


najdeme i jeho třetí zákon definující matematické vztahy mezi vzdálenostmi planet a dobou trvání jejich oběhu. Za Keplerova pobytu v Praze dále vznikly významné práce z oboru optiky o využití čoček v hvězdářském dalekohledu – Dioptrika (1611). Později v Ulmu vydal, jako vzpomínku na svůj pražský pobyt, hvězdářské tabulky: Tabulae Rudolphinae (1627).

• Kontrola gest • Pravidla úspěšné komunikace • Veřejné vystupování

Katolická církev, která trvala na představě dokonalého stvoření se Zemí a člověkem ve středu univerza, Keplerovy teze samozřejmě nepřijala. Představa o Slunci uprostřed Všehomíra příliš připomínala staré pohanské kulty, zvláště egyptský systém, který prosazoval Ficino a řada dalších vzdělanců.

Doba nebyla nakloněna svobodnému bádání. Církev důrazně hájí své názory. Ani Keplerova matka neunikla inkvizici a byla nařčena z čarodějnictví. Galileo v soukromé korespondenci souhlasil s Keplerem, že Koperníkův systém není zcela správný, veřejně však tuto teorii nepodpořil. Později přece vystoupil s odvážným prohlášením, byl však obžalován a osudu kacíře unikl jedině tak, že roku 1633 odvolal to, čemu celý život věřil. Ve stejném roce církev zakázala i Koperníkův heliocentrický systém. Roku 1611 skončila doba Rudolfa II. a Kepler odchází do Lince, kde působí jako profesor matematiky. Později přesídlil do Ulmu, kde dále píše. Zemřel 15. listopadu 1630 v německém Řeznu, kde byl také pochován. Jeho hrob však zasypaly hradby, a dnes nevíme, kde přesně se nachází. Až v roce 1808 postavil Dalberg, biskup řezenský, nesmrtelnému Keplerovi důstojný pomník v městských sadech. Renesanční vědec Johanes Kepler, byl astronom, astrolog, matematik, metafyzik. Jeho práce je dodnes inspirující. V jeho díle se spojují hluboké filozofické myšlenky vycházející z pythagorejských tradic s úsilím a odhodláním moderního vědce, který se nebojí své postoje prokazovat a zveřejňovat. Po boku mnoha dalších renesančních osobností posunul ve své době hranice lidského poznání. A jistě bude příkladem i v renesanci, která znovu přijde, protože, jak nás učí pythagorejská tradice, nejen planety a čísla jsou řízeny zákonem cyklů, ale i samotný čas. MUDr. Jana Hastíková

S úsměvem jde všechno lépe ... v minulém čísle http://www.akropolis.cz/bulletin/068/bulletin_Nova_Akropolis.html

5/10

9. 4. 2015


jsme žertovali o ženách, dnes tedy o mužích ... Podle amerických psychologů jsou dva hlavní důvody, proč muži tráví večery v barech se skleničkou alkoholu. Jeden důvod je, že ženu nemají, a druhý, že ji mají. Povídá žena svému manželovi: „Nemohl bys mi také někdy říci pár hřejivých slov?” Muž bez mrknutí oka vyhrkne: „Infrazářič, radiátor, slunce, horko.” Potkají se dva kamarádi. „Prý do tebe, Václave, nedávno uhodil blesk?” Václav odpovídá: „Víš, že si ani nevzpomínám. Po deseti letech manželství už takové drobnosti ani neregistruješ.”

Skutečný význam mužových slov (viz překlad v závorce): „Neztratili jsme se, vím zcela přesně, kde jsme!” (Nikdo nás už zřejmě neuvidí živé.) „Nepotřebuju žádný návod!” (Umím to rozbít i bez písemného návodu.) „To by bylo na dlouhé vysvětlování.” (Nemám tušení, jak to funguje.) „To je zajímavé, miláčku.” (Ty ještě pořád mluvíš?) „No tak, nezlob se, víš, že mám špatnou paměť…” (Sice si pamatuji jména všech postav z Hvězdných válek, obsah motorů všech typů aut, adresu své první holky, ale nepamatuji si datum tvých narozenin.) „No, trochu jsem se pořezal – ne, nic to není!” (Právě jsem si uřízl kus ruky, ale raději vykrvácím, než bych přiznal, že mě to bolí.) „V těchto šatech vypadáš fakt skvěle!” (Už si prosím žádné další šaty nezkoušej a proboha pojď!)

Věděli jste, že... ...v mnoha kulturách nezačíná nový rok prvního ledna, ale právě na jaře, které je symbolem znovuzrození a mládí. Ve starodávných dobách astrologické systémy pohlížely na svět s hlubokým přesvědčením, že zákonitosti, které působí v přírodě, samozřejmě působí stejnou měrou i na člověka. Proto, pokud nás zajímá, jaké tendence nás budou ovlivňovat, jaký pro nás bude ten následující rok, lze otázku trochu pozměnit: Jaké síly a energie nyní působí v přírodě a jak lze jednat v souladu s nimi tak, aby i můj život byl vyvážený? http://www.akropolis.cz/bulletin/068/bulletin_Nova_Akropolis.html

6/10

9. 4. 2015


...pro Čínu začal Nový rok v únoru. Čínský astrologický systém určuje kvalitu nastávajícího roku podle pěti základních prvků, polarit jinjang a dvanácti astrologických znamení. Nyní se nacházíme ve 32. roce šedesátiletého cyklu, který následuje po loňském jangovém a dřevěném roku koně, jenž se vázal k obnovení vnitřních – možná už dávno zapomenutých – cílů, k nalezení vnitřního středu harmonie a klidu. Po jangovém robustním dřevu je jinové dřevo představitelné spíše jako drobná a křehká rostlinka, jako subtilní jarní výhonek, který se s obrovskou vytrvalostí prodírá zemským povrchem, aby dosáhl svého cíle – světla. Pro prvek dřevo je charakteristická cílevědomost, která nám bude i nadále pomáhat při uskutečňování našich cílů, i když v tomto období se účinky projeví daleko jemnějšími formami, citem pro diplomacii a lepším vztahem ke spolupráci. Koza je houževnaté, vytrvalé, někdy dokonce tvrdohlavé zvíře, a proto síla, kterou symbolizuje, se projevuje spíše jako jemná duševní aktivita a odvaha, které můžeme také použít pro dosažení našich cílů. Právě proto by následující rok mohl být rokem vytrvalého úsilí. ...dle čínské astrologie nebude tento rok rokem snadných úspěchů a výrazných vnějších výsledků. Jinová energie se spíše obrací dovnitř, představuje období rozvoje duševních a duchovních potenciálů, které přinesou ovoce zcela přirozeně až v následujících obdobích. Tato síla předpokládá mentalitu, která netrvá na uznání, na místě v popředí, ale spíše jedná v pozadí, následujíc pevná rozhodnutí. Tyto tendence podporuje každá činnost, která zklidňuje, přivádí zpět k vlastní přirozené podstatě nebo prohlubuje naše znalosti.

...impuls jinového dřeva můžeme využít i tak, že se odvážíme opustit to, co pro nás už http://www.akropolis.cz/bulletin/068/bulletin_Nova_Akropolis.html

7/10

9. 4. 2015


nemá žádný užitek, abychom namísto toho vytvořili něco nového. Stejně jako výhonek, který se dere ke světlu, nedbá na sebe, ale vydává se ze sebe vše, také duchovní síla člověka se může zmnohonásobit, když se soustředí na práci a zanechá za sebou vše nepotřebné. Růst vyžaduje změny a pružnost, na všech úrovních. Od prvku dřeva se můžeme naučit, že za jakýchkoli okolností a omezujících podmínek lze vždy růst vzhůru, k nebi. Koza je vytrvalým domácím zvířetem, a pokud se nám podaří díky jejímu znamení v sobě tuto ctnost rozvinout a vhodně uplatnit, může naše úsilí vést k úspěchu. V tomto smyslu musíme posilovat svoje duševní síly, tuto stále se obnovující energii, která může naplnit naše dny plodným úsilím a nadšením.

Změny osobnosti Tváří v tvář některým problémům, které sužují současné společnosti, bylo vypracováno množství studií o změnách, které může pocítit lidská osobnost. A je zřejmé, že toto zajímá nás všechny. Přesto je těžké a složité podat definici osobnosti, a tudíž není snadné stanovit faktory, které působí na změnu osobnosti, a zda jsou tyto faktory vnější, zda se nacházejí v lidském nitru, nebo jsou smíšené. Není ani snadné rozhodnout, zda je konkrétní změna osobnosti patologická. Krajní situace vyplývající z nedostatku životních jistot a jistoty v sebe sama, z rozpoutaného boje o fyzické přežití, z občanských válek a terorismu, který zuří po celém světě, ze sekt a náboženského fanatismu, politických střetů, z ambicí po moci a dalších podobných neštěstí způsobují, že lidská osobnost nemá pevná vodítka, a proto se nerozvíjí normálně. To vyvolává křehkost, která umožňuje deformaci v libovolném smyslu. Co je osobnost Naším úmyslem není zopakovat množství teorií, které vznikly v průběhu dějin. Nejčastěji je za osobnost považován výsledek výchovy a evoluce lidské bytosti, opírající se o dva prvotní a základní faktory: temperament a charakter. Dle Hippokrata, který uvádí flegmatický, sangvinický, melancholický či cholerický temperament, tento závisí na vrozeném organickém stavu, jenž umožňuje jednotlivci, aby se spontánně projevoval ve vnějším světě. Charakter je výsledkem pomalého obrušování, během něhož jednotlivec usměrňuje tlaky temperamentu a instinktů, čímž určuje chování a své cíle, které se logicky mohou měnit pod vlivem výchovy a vztahů jednotlivce s ostatními lidmi a svým okolím. Co se týče osobnosti, tato potřebuje ve svém středu vědomí, aby ještě více zpevnila konstrukci skládající se z prvků, které osobnost jednotlivce odlišují od ostatních. Vyznačuje se integrací návyků, postojů, idejí, paměti, motivací, norem jednání…, kam spadají postoje směrem navenek, které jsou viditelné, a jiné, obrácené dovnitř, které vždy viditelné nejsou (emoce, myšlenky atd.). Už milovník platonských a aristotelovských idejí Cicero definoval osobnost čtyřmi rozlišnými způsoby, které zapadají i do současného pojetí, spíše toho psychologického než pouze biologického. Pro Cicera je osobnost: http://www.akropolis.cz/bulletin/068/bulletin_Nova_Akropolis.html

8/10

9. 4. 2015


– maska (z řeckého persóna, maska), vzhled, který na sebe bere lidské bytí, aby se představilo ostatním; – cíl, účel člověka; – odpovědnost, která poskytuje důstojnost; – souhrn vlastností, které činí lidskou bytost hodnou jejího postavení. Je zbytečné připomínat, že jak pro Cicera, tak i pro mnoho dalších filozofů jeho doby, těch, kteří mu předcházeli či po něm následovali, se tyto vlastnosti točily kolem střídmosti, sebekázně, rozvahy, tolerance, velkorysosti, morální bezúhonnosti, zkrátka šlo o rozumové a duchovní kvality schopné kontrolovat nerozumové a instinktivní faktory charakteristické spíše pro zvířata. Je možné, že dnes již nejsou tyto hodnoty považovány za nejvýznamnější, nicméně se přesto přikláníme k názoru, že nedostatek takových hodnot je tím, co ve velké míře přispívá ke vzniku osobností plných pochybností, a následně též nepokojů a zmatků. Osobnost dle Esoterní filozofie V souladu s tím, co říkají starodávní filozofové, esoterní filozofie, která je univerzálním pramenem, jenž posloužil jako základ stovkám starodávných i současných filozofů, představuje osobnost jako masku, persónu, avšak nikoli v pejorativním smyslu slova. Persóna je přirozenou slupkou, kterou si bere lidský duch, když se projevuje v konkrétním světě. Duch potřebuje nejen ochranu kvůli své jemnosti, nýbrž i prostředek projevu, a tím je persóna. Na základě tohoto učení se persóna skládá ze čtyř složek různé přirozenosti, a o zformované, celistvé a zdravé persóně lze mluvit tehdy, jsouli tyto složky uvedeny do souladu díky úsilí vůle a inteligence. Je třeba vzájemně propojit: – fyzické tělo, se všemi organickými prvky, jež je tvoří; – vitalitu, která je fyzickému tělu poskytnuta během života, což znamená, dokud je projeveno (mrtvé tělo si ještě po nějakou dobu udržuje tvar, avšak vitalitu nikoli); – psychu, s celým jejím bohatstvím emocí, tužeb a citů; – mysl, s jejími latentními či rozvinutými schopnostmi přemýšlet a inteligentně vybírat myšlenky, aby je přeměnila na motory jednání.


9/10

9. 4. 2015


Jak vidíme, neexistuje tak velký rozdíl mezi tehdejšími a současnými definicemi, které se vztahují k integraci biologických faktorů temperamentu s psychickými a intelektuálními faktory. Nevěříme ani, že by se výrazně odlišovalo úsilí, které musí každý jednotlivec vyvinout, aby tyto faktory koordinoval. Persóna se tedy mění v průběhu své evoluce a růstu, a když člověk dosáhne větší zralosti, ustaluje se. ... více >>> Prof. Delia S. Guzmán

Elektronický bulletin naleznete také na www.akropolis.cz. Pokud již nechcete dostávat tento bulletin, odepište prosím na tento email a v předmětu uveďte "STOPINFO".


10/10

Úvodník. Filozofie je vskutku lékem pro duši. Marcus Tullius Cicero

Recommend Documents