Úvodník Ahoj holky a kluci, a je tu další číslo našeho časopisu. Těšili jste se? Tentokrát se na něm už nepodíleli žáci školního parlamentu. Vytvořili jsme totiž redakční tým, který bude časopis pravidelně připravovat a přinášet vám vše, co vás baví a zajímá. Jmenovitě se na tomto čísle podíleli Hanka Křivánková, Ondra Trochta, Dan Křesťan, Tomáš Kselík, Štěpán Balík, Katka Dohnalová, Rosťa Procházka, Dan Sýkora, David Hofman, Pavel Šareš, Honza Stanislav, Kája Pirožková, Míša Dočkalová, Natálka Bartošíková a Jirka Kratochvíl. A co vás na dalších stránkách čeká? Řekneme vám, co se v nedávné době na naší škole událo nebo jak budou někteří z vás trávit jarní prázdniny. Přečíst si můžete rozhovor s celebritou číslo 2 – paní zástupkyní Marií Hošpesovou. Další rubrikou zůstává Ve zdravém těle zdravý duch a Fandíme našim sportovcům. Tentokrát se věnujeme tenisu. Pár vám jich představíme a neopomeneme ani další z řad našich hokejistů. Hlavním tématem tohoto čísla jsou české hory. Spousta z vás se určitě chystá na pořádnou lyžovačku. Přinášíme tipy, kam vyrazit, a ještě něco víc! Věděli jste, že všechny české hory mají své patrony?? Kdo třeba drží ochrannou ruku nad návštěvníky Krkonoš, Jeseníků a Beskyd? Dozvíte se právě v tomto čísle. Z vašich prací nyní zaujal popis osoby od Kristýny Jelínkové z 6. A. Najdete v rubrice Z učitelských šuplíků. A zavádíme také novou stálou rubriku Benjamínci ZŠ Pražská, v níž vám postupně představíme ty nejmenší! Neminou vás ani Kecy v kleci, křížovky a stránka s názvem Sprichst du Deutsch? Příjemné počtení a krásné jarní prázdniny!
Vaše redakce
Aktuálně z naší školy V úterý 28. 1. 2014 se naše družstvo mladších žáků zúčastnilo krajského finále ve florbalu, které se konalo v Pohořelicích. Na turnaji startovalo sedm družstev a naši kluci se probojovali až do samotného finále. Jako soupeř proti nim nastoupila ZŠ z Vyškova. V dramatickém utkání se o vítězi nerozhodlo v základní hrací době, protože zápas skončil 1 : 1, a tak přišly na řadu nájezdy, ve kterých měl soupeř více štěstí. Za vynikající výsledek a předvedené výkony patří všem našim hráčům velká pochvala! Našimi reprezentanty byli: Petr Veleba, Vojta Konečný, Tomáš Bajko, František Filípek, Jakub Čtveráček, Ondřej Svoboda, Jan Křivánek, Matyáš Šána, Tomáš Pigl, Jiří Kratochvíl, Mirek Bazala a na postu brankáře Jan Molnár, který byl zároveň vyhlášen nejlepším brankářem celého turnaje.
Jednu lednovou sobotu se vestibul naší školy proměnil v malířský ateliér. Sešli se zde vybraní žáci ZŠ Pražská se žáky výtvarného oboru ZUŠ Znojmo se svými vyučujícími a společnými silami namalovali abstraktní obraz na čelní stěnu okolo informační nástěnky. Práce to byla náročná, vyžádala si spoustu času, sil a hlavně trpělivosti, ale jak se ukázalo, když se skloubí talent, chuť a elán, nic není nemožné. Věříme, že tento obraz plný veselých barev přinese spoustu optimismu a dobré nálady všem, kdo vstoupí do budovy.
Naši páťáci se vydali do Brna za poznáním. Nejprve navštívili planetárium na Kraví hoře, kde s astronautem prošli těžkou zkouškou a přípravou na let do vesmíru, poté poznávali souhvězdí ve všech ročních obdobích. Program byl tak poutavý, že jej žáci několikrát odměnili potleskem. Pak zamířili do technického muzea, kde byl opět bohatý program v podobě výstavy výtvorů z oblíbené stavebnice Merkur, výstava letadel, aut, motorek, motorů a na vlastní kůži si žáci vyzkoušeli technické pokusy v dílně.
Žáci, kteří navštěvují zdravotnický kroužek, se v úterý 4. 2. vydali na stanici rychlé záchranné služby. Profesionální záchranáři jim ukázali vybavení sanitky i lékařského vozu. Všichni se nechali změřit oxymetrem, někteří ochutnali, zdali je glukóza pro diabetiky opravdu sladká či si nechali na některou z končetin přiložit nafukovací dlahy. Také si zopakovali, jak se správně zachovat v případě nebezpečí, jak volat na číslo 155 a jak chránit svoje zdraví.
ANKETA: Co budeš dělat o jarních prázdninách? Možná jste je zahlédli s notýskem v ruce a foťákem v druhé. Položili vám pár otázek a chtěli si vás vyfotit. Řeč je o Hance Křivánkové z 9. B a Štěpánu Balíkovi z 8. A, kteří pro vás připravili další rubriku, jež patří výhradně vám, žákům naší školy. Prostřednictvím redaktorů časopisu 5 + 4 na ZŠ Pražská se vás v každém čísle zeptáme na vaše názory k aktuálnímu dění na škole a ve vašem okolí. A protože jarní prázdniny jsou zcela aktuální, ptali jsme se právě na ně. Hanka položila pár otázek dětem na prvním stupni.
Lucie Macková 2. B O jarních prázdninách budu slavit narozeniny. Bude mi 8 a přála bych si živýho koně. Taky pojedu s mámou, tátou a bráchem na hory. Na hory jezdíváme často.
Dominik Nečas 2. A O prázdninách budu asi hrát hry na počítači. Budu doma s tátou, mámou a mým bráchem, no a možná budeme i u babičky. Občas jezdíme o prázdninách na hory, ale letos nejedeme.
Štěpán se ptal na druhém stupni. Výroky těch, co ulovil, opatřil svým komentářem. Mojí první obětí se stala Lucka Pospíchalová z 9. B. Rozhovor s ní byl velmi zajímavý, a poté co mi odpověděla na otázku, divila se, že je pouze jedna a anketa není aspoň o trochu obsáhlejší! To zajisté být může, pokud se bude těšit vaší oblibě! :) Lucka nám odpověděla takto: Tak rozhodně se nebudu učit! Asi budu chodit ven s kámošema, odpočívat doma a budu ráda, že jsem aspoň na pár dní pryč ze školy . Odpověděla sice krátce, ale její odpověď bohatě vyjádřila jednu z variant, jak využít prázdniny. Člověk někdy prostě potřebuje ubrat a zvolnit tempo, kterým ho vpřed žene okolní svět, a Lucka nám to svojí odpovědí přesně popsala.
ANKETA: Co budeš dělat o jarních prázdninách? Druhým člověkem byl Zbyněk Nečas z 8. A. Rozhovor se Zbyňkem byl zase kapku stručný, ale to se nakonec u ankety dá očekávat. Zbyněk má nohu v sádře po prudkém dopadu na zem. Když doskakoval na koš, nějak se při skoku vychýlil z rovnováhy a dopadl na levou nohu znatelným nárazem. To jen tak pro upřesnění. Zbyněk nám na otázku odpověděl takto: Budu asi muset jezdit na rehabilitace do nemocnice kvůli té noze. Jinak budu hrát doma počítačové hry a budu čekat, až se noha uzdraví.
Třetím z dotázaných byla Nikola Kuchařová z 9. A. Nikola si užije prázdniny spíše aktivně než pasivně. Ze začátku sice bude stále doma a bude s kamarády, ale potom.....! Jen si to přečtěte, ať víte o čem mluvím. Nikola nám řekla: Budu chodit často ven s kamarády a jen tak se poflakovat. Od středy do neděle však pojedeme s rodinou lyžovat na Slovensko. Konkrétně slovensky do „Bánskej Šťavnice“! To jsou opravdu velmi aktivní prázdniny. Taková lyžovačka je někdy dost velká zábava! Ale přejděme k poslední osobě!
Tou je Leontýna Michalčíková z 6. A. Toto byl asi ten nestručnější z rozhovorů, ale zároveň nám ukazuje další způsob trávení času o prázdninách! Řekla mi toto: Budu u kamarádky z Prahy. Budu tam skoro celé prázdniny. Bude tedy trávit prázdniny v Praze u kamarádky, což je, dá se říci, dovolená s přáteli. A to je kombinace pasivních a aktivních prázdnin. V Praze si totiž užijí hodně zábavy a zároveň si někdy i odpočinou.
Rozhovor s „celebritou“ Vždy usměvavá, elegantní a šik – taková je naše paní zástupkyně, Marie Hošpesová, celebrita číslo dvě na ZŠ Pražská. Už dvanáct let se pohybuje po stejných chodbách jako vy. V roce 2012 se stala zástupkyní ředitele. Rozhovor s ní tentokrát udělali Pavel Šareš a Honza Stanislav ze 7. A. Interview si moc pochvalovali - paní zástupkyně je jako správná češtinářka velice komunikativní!!! Tak čtěte pozorně, ať vám něco neunikne! Co všechno zahrnuje práce zástupkyně? Takže, v první řadě asi plno papírování, kterého je hodně a zdá se, že nikdy nekončí. [smích] Dále učím na druhém stupni český jazyk a ráda bych i do budoucna dějepis. A do toho všeho musím neustále někoho napomínat na chodbách, ale díky bohu, také často ve třídách chválit. Kdy jste začínala s prací pedagoga? Učím od osmnácti let. Začala jsem působit na Základní škole v Božicích, kde jsem byla půl roku vychovatelkou. Poté mě přeřadili na první stupeň a do roka jsem již učila na stupni druhém. Následovala Višňová, 6 let Přímětice a potom již moje srdeční záležitost – Pražská – kde jsem před mnoha lety sedávala ve vašich lavicích také já. Chtěla jste vždy učit? Vůbec by mě nenapadlo, že bych někdy mohla učit. Chtěla jsem studovat práva, ale nedostala jsem se na školu. Od té doby, co jsem se dostala k učení, mě nadchlo natolik, až si ani nedokážu představit, že bych dělala něco jiného. Svou práci mám velmi ráda. Jak dlouho působíte na této škole? Dvanáct let. Jaké změny v naší škole plánujete do budoucna? Hlavně chceme, aby se vám tady líbilo. Takže všechno, co tu děláme, je pro vás. Do budoucna plánujeme novou učebnu fyziky a chemie a nově upravit třídy pro prvňáčky, tedy malou školičku. Dále vstupní halu a kuchyňku. Prostě práce až nad hlavu. [smích] Kdybyste mohla změnit jednu věc na naší škole, co by to bylo? Vůbec mě nenapadá, co bych tady na této škole změnila, já jsem spokojená. Spíš bych využila toho velkého prostoru, co máme kolem školy. Mohly by zde stát kurty, zelenat se zahrádky a děti by se mohly v poklidu učit i venku. Jste spokojena s výsledky žáků na naší škole? Jsem, moc se snažíte, a to je to nejdůležitější. Co ráda děláte ve volném čase? Čtu, pletu a chodím se svým psem Rosikem na procházku.
Ve zdravém těle zdravý duch! Vychováme z našich tenistů Berdycha nebo Štěpánka? V minulém čísle jsme vám představili první sport, jemuž se věnují žáci naší školy. Z našich kluků ovšem nevyrostou jen další Jágrové a Haškové. Mezi námi totiž chodí možná i budoucí Berdychové a Štěpánkové! Hádáte správně – sport, kterému se budeme v tomto vydání našeho časopisu věnovat především, je tenis. Na rozdíl od hokeje se mu na naší škole věnují i děvčata. Jak to na trénincích chodí, zjistil David Hofman ze 7. B. Více než jeden rok chodí žáci ŽŠ Pražská na výuku tenisu. Pod vedením skvělých trenérů se dostávají do tajů tenisové hry. Učí se základy této hry, pravidla, počítání míčů a tenisový jazyk. Zároveň slepšují svou kondici, jelikož každému tréninku předchází pořádná rozcvička. Trenéři s trpělivostí přistupují ke každému žákovi a tréninky nastavují i individuálně. Učí je různé typy her – dvojhru a čtyřhru, údery, podání. Jednou do roka o podzimních prázdninách pořádají tenisový camp, ve kterém žáci mohou poměřit své síly v tom, co se naučili. Výuka tenisu je pro žáky školy přínosem v rozvoji jejich sportovních zájmů. A kdo tenis na naší škole hraje? David Hofman udělal několik krátkých interview se svými kolegy z kurtu. Tady jsou. A v dalším čísle budou další! Těšte se!
DANIEL HOFMAN 7. B Jak dlouho hraješ tenis? Rok a půl. Baví tě to? Celkem ano. Hraješ Forehand/Backhand? Forehand. Tvůj idol v tenisu? Berdych Tomáš.
JAN ŠTEFL 7. B Jak dlouho hraješ tenis?: 2 roky. Baví tě to? : Ano. Hraješ Forehand/Backhand: Forehand. Tvůj idol v tenisu? Berdych Tomáš.
Fandíme našim sportovcům! Hanka Křivánková z 9. B ve spolupráci s Jirkou Kratochvílem z 6. B opět vyrazila mezi hokejisty, aby vám představila další z nich. Tak tady jsou naši budoucí olympionici! MIREK BAZALA
Jak dlouho hraješ hokej?
Od 4 let.
Na jakou stranu máš hokejku?
Levá.
Jaké máš postavení v hokeji?
Obránce.
Baví tě hokej?
Jo.
Co tě přivedlo k hokeji?
Táta.
Jaké máš číslo dresu?
12
Jak často máte tréninky?
Pětkrát týdně.
ZBYNĚK HOUZAR
Jak dlouho hraješ hokej?
Od 4 let.
Na jakou stranu máš hokejku?
Levá.
Jaké máš postavení v hokeji?
Útočník.
Baví tě hokej?
Jo.
Co tě přivedlo k hokeji?
Táta.
Jaké máš číslo dresu?
21
Jak často máte tréninky?
Pětkrát týdně.
Naše téma: ČESKÉ HORY – HURÁ NA LYŽE! Sbalte lyže, popadněte snowboardy a hurá do hor!!! Blíží se jarní prázdniny, ideální čas si pořádně zasportovat! A české hory mají co nabídnout! Mrkněte! Informace vám přináší Kája Pirožková a Míša Dočkalová ze 7. A. KRKONOŠE Ski areál Špindlerův Mlýn v Krkonoších je nejznámějším českým střediskem lyžování. Vybrat si zde můžete z několika sjezdovek a snowparků, na vrcholky se dostanete pomocí lanových drah a vleků. Ubytovat se tu můžete třeba v hotelu Sněžka, který zde má dlouholetou tradici. Hotel nabízí skvělé služby jako je sauna, Whirlpool nebo golf. Aktuálně je v provozu více jak 16 km upravených sjezdových tratí. Nedávno byly otevřeny sjezdovky Hromovka a Červená ve Svatém Petru. K dispozici je návštěvníkům také každodenní večerní lyžování od 18 do 21 hodin právě na Hromovce, která díky své délce přes 1500 m nabízí nejdelší a navíc nejlépe osvětlenou lyžovačku v noci u nás. JESENÍKY I v Jeseníkách si lyžaři přijdou na své. Vybrat si lze z několika areálů, jako třeba Praděd, Ramzová, Červenohorské sedlo nebo Malá Morávka. Nejnovějším a nejmodernějším lyžařským centrem, které zároveň nabízí i nejdelší sjezdovku, je zde Ski areál Kouty nad Desnou. Milovníky zimního sportu přituhuje pěti sjezdovkami, dvěma vleky a jednou lanovkou. V současné chvíli zde leží 65 cm sněhu. Lyžovat můžete nejen ve dne, ale iv noci, a pokud vám to moc nejde, naučí vás to v lyžařské škole. Oblíbeným hotelem v Jeseníkách je hotel Andromeda. V hotelu je k dispozici vířivka, dětský koutek, relaxační masáže. BESKYDY V Beskydech leží 30-50 cm sněhu. Nejlepším hotelem zde je čtyřhvězdičkový horský hotel Soláň. V hotelu najdete fitness centrum a bazén. V blízkosti se nachází sedm sjezdovek různých obtížností. Vyžití zde najdou i běžkaři, pro něž je v okolí několik upravených tratí.
Naše téma: ČESKÉ HORY V POVĚSTECH Krakonoše zná asi každý, ale věděli jste, že nejen Krkonoše ale vlastně všechny české hory mají svého ochránce? Pocházejí z českých pověstí. Tři nejznámější, ochránce Krkonoš, Jeseníků a Beskyd, nám přiblíží Natálie Bartošíková ze 7. A.
KRAKONOŠ Krakonoš chrání Krkonoše. Mluvilo se o něm již v 15. století. Byl považován za démona větru a bez milosti trestal každého, kdo ničil krkonošskou přírodu. Někdo si Krakonoše představoval jako ducha, jiní zase jako trpaslíka. V německých pověstech dostal jméno Rübenzall, zlidověle Rybecál, což bylo posléze Čechy pozměněno na Rýbrcoul. V době národního obrození se objevily pokusy o počeštění Rýbrcoula na Řepočeta (Rübe = řepa, zahlen = počítat), což se ale příliš neujalo. Rýbrcoulem jej nazývali čeští spisovatelé ještě na počátku 20. stol.
PRADĚD V překladu Starý otec, je nejvyšší hora Jeseníků ale zároveň patron tohoto pohoří. Toto jméno se objevilo už na počátku 14. století. Praděd odedávna láká všechny pocestné. Dokáže jim však ukázat i svou nevlídnou tvář. To se zlobí Praděd, mocný vládce zdejších hor. Bere na sebe nejrůznější podoby, nejčastěji se však zjevuje jako stařec s dlouhým bílým vousem. Je spravedlivý, dobrotu dovede ocenit, zato na lidi zlé má spadeno. Běda tomu, kdo by ubližoval druhým nebo jeho milovaným horám.
RADEGAST Radhošť, nejznámější hora Moravských Beskyd, byla v pohanských dobách považována za sídlo jednoho z nejmocnějších slovanských bohů, Radegasta, nazývaného též Radhost, Redigast či Radigost. Chrání Beskydy a dává pozor na lyžaře.
Z učitelských šuplíků… Tentokrát zaujala práce Kristýny Jelínkové z 6. A. Kristýna ji napsala v hodině českého jazyka u paní učitelky Jany Sovišové. Ta jim ukázala obal knížky Školní detektiv, vysvětlila, kdo je školní strašidlo, a nechala je napsat, jak by asi mohlo vypadat. Tématem hodiny byl popis osoby. A výsledek? Posuďte sami.
Školní detektiv Radílek Dnes vám budu vyprávět o Radílkovi. Radílek je vlastně strašidlo. Ne ledajaké strašidlo. Je to strašidlo „detektiv Radílek“, se kterým zažijete spoustu legrace, ale dnes vám budu vyprávět jen o tom, jak Radílek vypadá. Radílek je hodný, dobrosrdečný, rád pomůže, když je někdo v nouzi. Je nešikovný, jako můj bratr. Rád si zpívá, ale neumí to, takže zpívá falešně. Je mu 7000 let, takže je velmi mladý. Má menší postavu, asi jako prvňák, ale má obrovskou sílu, oproti své velikosti, asi tak jako mravenec. Nejradši nosí tričko s tmavými kostkami, takže není moc nápadný, a kalhoty, jejichž barva je také tmavá, klobouk stejně tak, samozřejmě musí mít tvar klobouku Sherlocka Holmese. Boty a ponožky nepotřebuje, protože nemá chodidla. Vlasy si barví na rezavo. Nikdy mu nechybí v kapse lupa a snímač otisků prstů, také nesmí zapomenout kompas. Všechny záhady, které zatím řešil, zdárně vyřešil. Všechny se týkaly školního prostředí (ztracená aktovka, zpřelámané tužky, rozlité barvy v učebně výtvarné výchovy,
nefunkční
počítačová
síť,
ukradený
mobilní
telefon
a
další).
Má také nějaké koníčky. Jeho největší zálibou je detektivování, ale nepohrdne ani lyžováním, nebo plaváním. Ve volných chvílích si čte detektivky, nebo je píše pro děti. Tak to jsem vám dnes chtěla říci o Radílkovi. Příště si řekneme něco o jeho příbězích, o situacích, které zažil, nebo které napsal. Dnes se s vámi loučím, tak ahoj.
Benjamínci ZŠ Pražská Známe je ze spojovací chodby – skupinku těch nejmenších, kteří ruku v ruce cupitají na svačinku či oběd. Naši prvňáčci. Mají za sebou první půlrok ve škole a nás zajímalo, jak se jim daří a co se jim na naší škole líbí. Redaktoři Ondra Trochta, David Křesťan a Tomáš Kselík vyrazili do jejich tříd položit jim pár otázek. Nemohli však udělat rozhovor se všemi, proto vám ostatní děti postupně představíme v dalších číslech našeho časopisu.
1. A
Jakub Kaláb: Ve škole se mi líbí dobře. Můj nejlepší kamarád je Nikolas. Nejvíc mě baví tělocvik. Líbí se mi družina. Na vysvědčení budu mít asi jednu dvojku z matematiky. Nikolas Daniš: Ve škole se mi líbí dobře. Kamarádím se s Kubou. Mám rád češtinu. Ve škole se mi nejvíc líbí tělocvična. Budu mít dvě dvojky. Daniela Kozáková: Ve škole se mi líbí dobře. Moje kamarádka je Ivetka. Nejvíc mám ráda výtvarku. Budu mít samé jedničky. Michaela Bartůňková: Ve škole se mi líbí hezky. Moje nejlepší kamarádka je Lucka. Baví mě tělocvik. Nejlepší je ve škole hřiště. Na vysvědčení budu mít samé jedničky. Iveta Heroldová: Ve škole se mi líbí dobře. Kamarádím se s Lili. Nejraději mám výtvarku. Nejvíc se mi líbí hřiště. Budu mít samé jedničky.
Benjamínci ZŠ Pražská 1. B
Adéla Antošová: Ve škole se mi líbí hezky. Kamarádím se s Viktorkou. Nejlepší předmět je tělocvik. Nejvíc se mi ve škole líbí skákání přes švihadlo. Na vysvědčení budu mít samé jedničky. Martina Brožková: Ve škole se mi líbí dobře. Moje kamarádka je Maruška. Nejvíc mě baví výtvarka. Budu mít samé jedničky. Adam Baláž: Ve škole se mi líbí dobře. Můj nejlepší kamarád je Martin. Baví mě tělocvik. Na škole se mi nejvíc líbí jídelna. Budu mít asi samé jedničky. Karolína Běhalová: Ve škole se mi líbí dobře. Kamarádím se s Larou a Tomášem. Nejlepší předmět je tělocvik. Líbí se mi družina. Budu mít samé jedničky. Lara-Sofie Dörr Mercedes: Ve škole se mi líbí dobře. Můj nejlepší kamarád je Kuba. Nejvíc mě baví čeština. Na škole se mi líbí tělocvična. Budu mít dvě dvojky na vysvědčení.
Kecy v kleci Rubriku Kecy v kleci připravil pro toto číslo Daniel Sýkora ze 7. B ve spolupráci s Hankou Křivánkovou z 9. B.
.
Luštím, luštíš, luštíme Tajenky a skrývačky tohoto čísla připravila Katka Dohnalová z 8. A.
DOPLŇTE PŘÍSLOVÍ O
U
E
E
E Í
O
U
E
E
E
Í
Dovedete v obrazci doplnit scházející souhlásky (všechny samohlásky jsou již vypsány) tak, aby vám vyšlo velmi známé české přísloví? Tak tedy do toho!
SKRÝVAČKA V každé z následujících vět se skrývá jeden evropský stát.
1. 2. 3. 4. 5.
U fotbalového přenosu večer dřímal tatínek Pavla. Policista musel na lupiče vystřelit varovný výstřel. V televizní estrádě vystoupil Krampol s Kocábkem. Na náledí spadl přímo na kostrč náš starý školník. Do popelnice vysypal stařec koš se smetím.
Řešení: PŘÍSLOVÍ: Komu se nelení, tomu se zelení. SKRÝVAČKA: 1. Malta, 2. Litva, 3. Polsko, 4. Monako, 5. Řecko
Sprichst du Deutsch? Rotkäppchen Es war einmal ein kleines, süßes Mädchen. Jeder, der es ansah, musste es lieben. Einmal schenkte die Großmutter dem Mädchen eine Kappe aus rotem Samt. Und weil das Kind immer das Käppchen tragen wollte, nannte man es „Rotkäppchen“. Eines Tages sagte die Mutter: „Komm, Rotkäppchen, hier ist ein Kuchen und eine Flasche Wein. Bring das der Großmutter. Sie ist krank und das wird ihr gut tun. Geh aber nicht vom rechten Weg ab!“ Die Großmutter wohnte draußen im Wald. Als nun Rotkäppchen in den Wald kam, traf es den Wolf. Aber Rotkäppchen kannte ihn nicht und hatte keine Angst. „Guten Tag, Rotkäppchen“, sagte der Wolf, „Wohin gehst du denn?“ „Zur Großmutter!“ – „Und was trägst du da?“ – „Kuchen und Wein.“ – „Wo wohnt denn deine Großmutter?“ – „Tief im Wald, bei den drei Eichen.“ sagte Rotkäppchen. Der Wolf aber dachte: Das junge Ding wird noch besser schmecken als die Alte. Aber ich muss sie beide bekommen. Und er sagte: „Es ist so schön im Wald. Sieh einmal die schönen Blumen. Und wie herrlich die Vögel singen!“ Da sah Rotkäppchen, wie die Sonnenstrahlen in den Bäumen tanzten, und als es die schönen Blumen sah, dachte es: Ich will Großmutter Blumen mitbringen. Da wird sie sich freuen. Das Mädchen ging vom Weg ab in den Wald hinein. Es fand immer schönere Blumen und kam immer tiefer in den Wald. Der Wolf aber ging geradewegs zum Haus der Großmutter und klopfte an die Tür. „Wer ist draußen?“ „Rotkäppchen. Ich bringe Kuchen und Wein.“ – „Komm nur herein. Ich liege im Bett und kann nicht aufstehen.“ Da ging der Wolf ins Haus und fraß die Großmutter in einem Stück. Dann zog er seine Kleider an, setzte ihre Haube auf und legt sich in ihr Bett. Als Rotkäppchen kam, wunderte es sich, dass die Tür offen war. Sie ging zum Bett: „Ei, Großmutter, was hast du für große Ohren!“ rief Rotkäppchen. „Damit ich dich besser hören kann!“ – „Ei, Großmutter, was hast du für große Augen!“ „Damit ich dich besser sehen kann!“ – „Ei, Großmutter, was hast du so große Hände!“ – „Damit ich dich besser packen kann!“ – „Ei, Großmutter, was hast du für ein schrecklich großes Maul!“ – „Damit ich dich besser fressen kann!“ rief der Wolf und fraß das Rotkäppchen. Dann legte er sich wieder ins Bett und schlief ein. Bald kam ein Jäger am Haus vorbei und hörte ein lautes Schnarchen. Er dachte: Du musst doch sehen, ob die alte Frau nicht krank ist. Er fand den Wolf im Bett und wollte ihn totschießen. Aber da fiel ihm die Großmutter ein, er nahm eine Schere und schnitt dem Wolf den Bauch auf. Gleich sprang Rotkäppchen heraus und dann auch die Großmutter. Sie füllten den Bauch des Wolfs mit großen Steinen. Als der Wolf aufwachte, wollte er weglaufen. Aber die Steine waren so schwer, dass er tot umfiel. Da freuten sich alle drei. Der Jäger ging nach Hause, die Großmutter aß den Kuchen und trank den Wein und Rotkäppchen ging nie wieder vom Weg ab. Und wenn sie nicht gestorben sind, dann leben sie noch heute.
Šéfredaktor: Veronika Blahynková Redakce: Hanka Křivánková, Ondra Trochta, Dan Křesťan, Tomáš Kselík, Štěpán Balík, Katka Dohnalová, Rosťa Procházka, Dan Sýkora, Pavel Šareš, Honza Stanislav, Kája Pirožková, Míša Dočkalová, Natálka Bartošíková a Jirka Kratochvíl Korektura: Jana Sovišová
