1
Ahoj holky a kluci, prázdniny jsou za dveřmi a před vámi teď leží poslední číslo časopisu 5 + 4 na ZŠ Pražská v tomto školním roce. Je tedy ten správný čas ohlédnout se trochu zpět a podívat se, jak se náš časopis ve vašich třídách zabydlel. Pokud si vzpomínáte, poprvé spatřilo toto školní periodikum světlo světa těsně před Vánocemi. Vydali jsme prosincové a lednové číslo dohromady a začali hledat stálou redakci. Ta již funguje a patří jí obrovský dík za skvěle odváděnou práci. Bez nich byste si neměli o přestávkách co číst. Společně s tímto výtiskem máme tedy na kontě celkem šest čísel a navíc jeden speciál věnovaný projektovému dni. Přinášeli jsme vám aktuality ze školního prostředí, rozhovory s učiteli, vaše názory jsme prezentovali formou ankety, představili jsme vám nadějné sportovce a také naše prvňáčky. Snažili jsme se obohatit vaše znalosti v rubrice Naše téma a otiskovali vaše povedené práce v rubrice Z učitelských šuplíků. Pokaždé jste se mohli pobavit u vtipů Dana Sýkory a díky Katce Dohnalové procvičit mozkové závity. Vždy náš moc těšilo, když jsme vás o přestávce zahlédli s časopisem v ruce. Tudíž díky, že časopis čtete a sledujete. Máme z toho radost! A číst si jej budete moci určitě i v následujícím školním roce!! A co jsme si pro vás připravili tentokrát? Hlavním tématem tohoto čísla jsou naši deváťáci, s nimiž se brzy rozloučíme. Jejich vzkazy škole či osobní vzpomínky si můžete přečíst v rubrice Naše téma. Abychom si mohli navždy prohlížet jejich milé tváře, najdete v tomto čísle i jejich společné třídní fotky. Sportovcem tohoto vydání je tanečnice Anička Hošpesová, která se již několik let vlní do rytmu hudby z Latinské Ameriky. Anička nám poskytla super fotky, tak nezapomeňte nalistovat tu správnou stránku. Kromě toho přinášíme portréty jednoho hokejisty a jednoho florbalisty z 8. B dvou tenistů z 4. A a 7. B. Celebritou tohoto vydání je paní učitelka Eva Svobodová, která odchází do důchodu a příští rok tu již s námi nebude. Proto bychom jí prostřednictvím tohoto časopisu moc rádi poděkovali za vše, co pro nás a tuto školu udělala! Díky, paní učitelko! Strávila tu neuvěřitelných….ale vždyť to se přece dočtete v rozhovoru . Kromě rozhovoru s učitelem vám však nyní výjimečně přinášíme i rozhovor s celebritKou – Bronislavem Mahdalem, spisovatelem z 9. B. Ukázal nám rukopis své knihy Deník hrdinného vojáka, kterou chce jednou i vydat. Museli jsme se ho zeptat, jak se taková historická kniha píše. Vás jsme se tentokrát ptali, co budete dělat o letních prázdninách. Nátalka a Tom ze 7. B zpovídali i dva učitele. No schválně, zkuste si tipnout, co takový učitel v létě dělá? Představíme vám také našich posledních sedm žáků první třídy, neopomeneme rubriky Luštím, luštíš, luštíme a Kecy v kleci a na úplný závěr přidáme samozřejmě něco v jiné řeči, diesmal auf Deutsch . Pěkné čtení a po prázdninách ahoj! Vaše redakce
2
Aktuálně z naší školy Aktuality z webu naší školy pomáhal vybrat Rostislav Procházka ze 7. B. 5. června připravily paní vychovatelky oslavu Dne dětí. Nejprve si v družině popřáli, rozdali dárečky a poté následovala v tělocvičně zábava. V letošním roce děti bavil kejklíř Jonáš. Jeho žonglérská show sklidila obrovský úspěch. Po programu bylo na řadě občerstvení. Konec května byl v matematických třídách na druhém stupni ve znamení kurzů terénní výuky pod vedením zkušených lektorů z Katedry geografie Univerzity Palackého v Olomouci. Po akcích z jara a podzimu loňského roku byl tento blok již čtvrtým na naší škole. Výuka žáků šesté a sedmé třídy byla zaměřena na poznávání města, zejména na historické památky a významné budovy. Jejich výsledným dílem byl průvodce městem s vlastními fotografiemi, textem a mapou. Pro žáky osmé a deváté třídy byl připraven poznávací cyklistický výlet do NP Podyjí. Žáci se během trasy dlouhé přes 30 km seznámili s chráněným územím po mnoha stránkách – navštívili několik turisticky atraktivních míst, seznámili se historií území i s některými zástupci bohaté biosféry. Součástí kurzu bylo i zpracování získaných informaci a vlastních fotografií do podoby cyklistického průvodce, jehož neodmyslitelnou součástí je i mapa trasy. Moosgumma (pěnovka) není zatím příliš známá, protože se jedná o novinku na trhu. Naše škola pro své žáky jako jedna z prvních připravila ve spolupráci s obchodem Mexík kurz tvoření s tímto materiálem. Martina Bartoňová s sebou přinesla spoustu barevného a velmi příjemného materiálu a dalších pomůcek, takže tvoření vlastního zápisníku bylo pro všechny zúčastněné radostí. V pátek 6. 6. 2014 měli možnost žáci 2. stupně navštívit Oslavanské Permonium, kde se žáci ve skupinách zapojili do plnění různých úkolů. Cílem této hry bylo splnit všech deset úkolů, a přitom neztratit tři životy, které měla každá skupina k dispozici. Některým se to povedlo, tím pádem se jim zjevil hledaný Permon, ti kteří neuspěli, si určitě odvezli spoustu zážitků a všichni jsme si dali pořádně do těla! V pátek 6. června jely děti z 2. A a z kroužku německého jazyka v rámci našeho projektu „Vyrůstáme společně“ na setkání s rakouskými dětmi z Retzu. Tvořily vzájemně portréty v jazykově smíšených dvojicích, snažily se domluvit na postupu, barvách, pozadí a správně napsaných jménech kamarádů, které namalovaly. Práce jim šla od ruky, obrázky jsou velmi zdařilé a všechny děti byly spokojené. A konverzace u mnohých, jak bylo slyšet, postoupila zase o krůček kupředu. 3
Rozhovor s „celebritou“ Elegantní dáma s vytříbeným vkusem, vždy skvěle upravená a šarmantní. S ladnou elegancí se tato znalkyně módy a kosmetiky pohybuje po chodbách naší školy, přičemž leckterý z modelů, které mívá na sobě, byl šit její vlastní rukou. Tyto atributy se nehodí k nikomu jinému z pedagogického sboru než k paní učitelce Evě Svobodové. Ačkoli jí to vzhledem k jejímu vzhledu jen stěží uvěříme, paní učitelka se s námi letos loučí a odchází do důchodu. Proto byl nejvyšší čas oslovit ji a položit jí pár otázek. Proč jste si vybrala obor čeština a hudební výchova? Ve čtvrtém ročníku gymnázia jsem hledala v nabídce pedagogické školy kombinaci s hudební výchovou a nejvíce se mi zamlouvala právě tato. Proto jsem si ji vybrala. Jaký předmět vás na základní škole nejvíce bavil? Nejčastěji jsem se těšila na hodiny hudební výchovy, dějepisu, českého jazyka. Mými koníčky tehdy, tak jako dnes, byla hudba a četba. Kolik hodin věnujete přípravám na vyučování? Záleží na učivu následujícího dne. Ale každopádně se připravuji pravidelně a bez přípravy bych do hodiny nikdy nešla. Jak dlouho učíte na naší škole? Už je to krásných 27 let!
Jak se vám učilo na této škole? Většinou velmi dobře, poznala jsem na naší škole mnoho zajímavých a mně milých kolegů i žáků. Jaké máte plány na léto? Budu odpočívat, věnovat se rodině, přátelům a svým koníčkům.
PANÍ UČITELKO, ZA VŠECHNO MOC DĚKUJEME!
4
Rozhovor s „celebritKou“ Je mu 15 let, chodí do 9. B, rád rybaří, sbírá mince bankovky a vojenské věci. Jeho vášní jsou také staré motorky. Kromě toho ho zajímá dějepis. A zajímá ho natolik, že se rozhodl napsat knihu. Prvotní rukopis Deníku hrdinného vojáka od Bronislava Mahdala je na světě. O čem knížka je a jak se takový historický dobrodružný román píše, vám prozradí náš rozhovor. O čem je knížka Deník hrdinného vojáka? Je to příběh československého legionáře, který bojuje za svobodu. Během První republiky je četníkem a řeší různé kriminální případy. V roce 1938 brání hranice proti německému Freikorpsu. Za války bojuje na straně Spojenců proti Třetí říši a dostane se do mnoha zemí, třeba USA, Francie, Anglie, Itálie a severní Ameriky. Všude zažívá různá dobrodružství. Účastní se osvobození Československa v roce 1945 a po podepsání kapitulace Německem se usadí v Čechách, kde zůstane. Ale to už se dostáváme k druhému dílu. Kdo je onen hrdinný voják ve tvé knížce? Je to skutečná postava? Ne, je to fiktivní postava. Nemá jméno. Jsem to i trochu já, protože se chová tak, jak si myslím, že bych se já v těch chvílích, co prožívá, asi zachoval. Kdy jsi začal knihu psát? Nejdříve jsem si asi šest let po různých sešitech dělal výpisky z historických knih, filmů a časopisů a je to asi dva roky zpátky, co jsem vše začal přepisovat, aby to vypadalo jako knížka a abych to mohl do budoucna třeba i vydat. Celkem tedy asi osm let práce. Už si někdo Deník hrdinného vojáka přečetl? Přečetla ho většina učitelů a nějací žáci, děcka ze třídy a tak. Ohlasy byly pozitivní, říkali, že je to dobré, že by bylo dobré to vydat. Plánuješ tedy oslovit nějaké nakladatelství? Až napíšu druhý díl, tak ano. Co tě vůbec přivedlo k napsání historické knihy? No mě baví dějepis. Taky jsem slyšel hodně příběhů od babičky a dědy a můj prastrýc byl letcem RAF v Anglii. Už v šesti, sedmi letech jsem se o historii začal zajímat. Bavily mě různé filmy, knížky, dokumenty a časopisy. Jak často usedáš k počítači a pracuješ na své knize? Když mám náladu. Jsou dny, kdy nenapíšu vůbec nic, a jsou dny, kdy bych mohl napsat třeba i tři knížky zaráz. Jaké máš plány do budoucna? Začal jsem pracovat na druhém dílu, takže ho plánuji dokončit. Potom bych se třeba rád napsal něco z pohledu druhé strany, třeba Německa. Závěrem otiskujeme úryvek z Broňkovy knihy. Celý den jsme čistili zbraně, techniku, leštili obuv, kartáčovali kabát, protože nebylo co dělat. Večer jsme zašli na pivko do jedné restaurace v Plzni. V rádiu probíhalo vysílání BBC „Dnes 7. května roku 1945 generál Keitel podepsal bezpodmínečnou kapitulaci německé armády. Toto rozhodnutí nabyde platnosti 8. května roku 1945.“ Nevěřili jsme vlastním uším, když jsme to slyšeli. Chvíli bylo ticho a potom se někdo smál a někdo plakal radostí. Ten vytoužený den je tady! Hostinský ani nestačil nosit další škopky a chlastalo se celou noc.
5
Ve zdravém těle zdravý duch! Už předchozí vydání časopisu bylo zaměřeno tanečně a tanečně naladěni zůstaneme i v tomto čísle. Street dance ovšem nyní střídají tance latinsko-americké. Věnuje se jim již několik let Anička Hošpesová. Tanec a jeho nejrůznější podoby se vyvíjely už od počátku lidstva. Byl součástí rituálů a později začal plnit i funkci uměleckou. V dobách dřívějších neexistoval tanec v páru, jen individuální. Ve středověku byl dokonce zakazován. Lidé se báli, že svádí k hříchu a přivádí duše do pekla. V současné době existuje několik druhů. My se podíváme na tance společenské, které jsou i samostatnou sportovní disciplínou. Společenské tance dělíme do dvou základních kategorií – na tance standardní a latinsko-americké. K první skupině řadíme waltz, tango, valčík, slowfox a quickstep. Ke skupině druhé patří samba, cha-cha, rumba, pasodoble a jive. Zatímco tance standardní charakterizuje romantičnost, obdiv kráse a citové prožívání hudby a pohybu, tance latinsko-americké charakterizuje rytmická přesnost, temperament, smyslnost a velký citový náboj. Anna Hošpesová se již od malička věnuje tancům latinsko-americkým a s přestávkami je tančí již sedm let. K tancování ji přivedli rodiče, především maminka. „Nejraději mám jive,“ přiznává Anička. Běžně trénuje dvakrát týdně na ZŠ Náměstí republiky a v době prázdnin v Hlubokých Mašůvkách. „Jednou za měsíc k nám dojíždí trenérka z Brna, ale většinou nás trénují starší taneční páry, které samy ještě soutěží,“ říká Anička. A trénink je právě to nejtěžší, co na tancování vůbec je. „Pro mě je úspěch, když se mi podaří nová figura, otočka nebo když nešlápnu partnerovi na nohu,“ směje sympatická tanečnice. Soutěží se zatím neúčastní, i když, jak sama přiznává, vše se může v budoucnu změnit. Zatím občas vystupuje na plesech. „Tancuju jenom pro zábavu. Baví mě ta snaha a výsledek, který pak jde vidět. Ale hlavně je to pro mě relax,“ dodává. A její vzory? Ty se prý mění. „Jednu dobu to byli tanečníci ze Stardance, jindy zase jeden z nejlepších tanečníků Itálie, kterého jsem mohla ještě s kamarády z mé skupiny osobně poznat. A uvidíme, kdo to bude dál.“ My Aničce přejeme co nejvíc úspěchů a aby se jí do budoucna vyplnily všechny její taneční sny.
6
Fandíme našim sportovcům! Představujeme vám další sportovce naší školy, jednoho hokejistu dva tenisty. Hokejisty zpovídala Hanka Křivánková z 9. B. S tenisty si povídal David Hofman ze 7. B.
JIŘÍ MINARČÍK – hokejista, 8. B Jak dlouho hraješ hokej? Na jakou stranu máš hokejku? Jaké máš postavení v hokeji? Baví tě hokej? Kdo tě přivedl k hokeji? Jaké máš číslo dresu? Jak často máš tréninky?
Od 7 let. Na levou. Pravé křídlo (centr). Samozřejmě. Nevlastní táta. 12. Každý den.
PETR BENEŠ – florbalista, 8. B Jak dlouho hraješ florbal? Na jakou stranu máš florbalku? Jaké máš postavení ve florbale? Baví tě florbal? Za koho hraješ florbal? Jaké máš číslo dresu?
Od 6 let. Levá. Většinou pravé křídlo. Jo, baví. Za TJ Znojmo. 7.
MAREK DVOŘÁK – tenista, 4. A Jak dlouho hraješ tenis? Baví tě tenis? Jde ti víc backhand nebo forehand? Kdo je tvým tenisovým idolem?
2 roky. Jo. Forehand. Tomáš Berdych.
DAVID HOFMAN – tenista, 7. B Jak dlouho hraješ tenis? Baví tě tenis? Jde ti víc backhand nebo forehand? Kdo je tvým tenisovým idolem?
2 roky. Ano, moc. Obojí. Rafael Nadal.
7
Naše téma: NAŠI DEVÁŤÁCI – 9. A, 9. B Hlavním tématem tohoto čísla jsou naši žáci devátých ročníků. Jelikož brzy opustí prostory této školy a my je od září na chodbách už nebudeme potkávat, oslovili jsme je prostřednictvím jejich učitelek češtiny, aby nám napsali krátký vzkaz pro vás ostatní, pro tuto školu, krátkou vzpomínku na uplynulých devět let strávených v této instituci.
8
NIKOLA KUCHAŘOVÁ Už od roku 2005 jsem hrdou žákyní ZŠ Pražská. Díky této škole mohu vůbec napsat těchto pár vět a vy, milí spolužáci, si těchto pár vět můžete díky této škole přečíst. Této škole budu do konce života vděčná za to, že mě naučila číst, psát, počítat a nejen to, dala mi také rady do života a ukázala mi, kým doopravdy jsem. Tato škola mi neposkytla pouze vzdělání, ale umožnila mi poznat spoustu báječných lidí, ať už to byli moji spolužáci nebo učitelé, na které nikdy nezapomenu. Jako každý, tak i já jsem vždycky večer breptala: „Ach jo, zítra zase škola, zase brzo vstávat,“ ale teď, když si uvědomuji, že za pár dní už z této školy nadobro odejdu, že už si nikdy nebudu moct sednout do lavice a být ta malá holčička ze základky, tak si říkám, proč jsem vlastně nadávala, na žádné jiné škole s vámi nebudou zacházet tak jako na základce. Myslím, že každému tyto věci dojdou až v okamžiku, kdy se s touto školou bude loučit. Na závěr bych chtěla věnovat pár slov všem žákům. Važte si všech pánů učitelů a všech paní učitelek, jsou to úžasní lidé s velkou trpělivostí, když si někdy myslíte, že pro vás chtějí jen to nejhorší, tak to není pravda, chtějí pouze, aby z vás byli slušní a vzdělaní lidé, v žádném případě vám nechtějí ublížit. Co se týče vašeho vztahu k ostatním spolužákům, uvědomte si, že i když se někdy pohádáte, řeknete si pár ošklivých slov, že všichni žáci, do jednoho, jsou ještě pořád děti. A mezi dětmi jsou tyto hádky úplně normální. Teď pár slov pro učitelský sbor. Děkuji Vám za Vaši trpělivost se mnou, za Vaše ambice dotáhnout to se mnou až do konce, udělat ze mě lepšího člověka. Nikdo mě už toho nenaučí víc, než jste mě dokázali naučit Vy. Vždy, když to bude možné, se na svoji školu přijdu velice ráda podívat. Školo, můj čas už nastal, je na čase jít dál. Nezbývá mi nic jiného, než napsat: „DĚKUJI ZA VŠECHNO!“ SANDY MOTIN, NIKOL VACULÍKOVÁ Drazí spolužáci, milí učitelé, dovolte, abychom vám poděkovali za příjemně vytvořenou atmosféru na naší škole. Do první třídy jsme nastupovali s radostí a odcházet budeme v dobrém. Naše škola má super učitele. Jsou pohodoví a chovají se k vám tak, jak vy k nim. Hodiny s nimi jsou příjemné. Když vás hodina nebaví, nemá cenu je provokovat. To si koledujete o poznámku. Vybavení trošku horší, ale snaha se zrealizovat a zpříjemnit nám prostor, ve kterém jsme, se nám líbí. Jsme rádi, že naše základní škola byla zrovna Pražská. Vždy na tuto školu budeme vzpomínat s úsměvem. GABČA A MONČA Všem žákům vzkazujeme, pravidla jsou od toho, aby se porušovala. Ale všeho s mírou. Nedělejte si hlavu z pětky z češtiny, stejně se Vás už nikdo nebude ptát, jak se určuje podmět a přísudek. Učitelům vzkazujeme, mějte pevné nervy, nezapomeňte, že jsme jen lidé a lidé chybují. Vždycky na tuhle školu budeme vzpomínat v dobrém a na vše zlé s úsměvem. Doufáme, že Vám po našem odchodu zbydou nějaké mozkové buňky. Doporučujeme, na poslední den školy kapesníčky s sebou... Aloha MARKÉTA MAŇUROVÁ Vzkaz pro budoucí deváté ročníky? Většinou jsou to taková ta klišé, která ostatním říkají, že je jejich rozhodnutí v půlce března velmi důležité, že je to rozhodnutí, které jim ovlivní celý život. Mají pravdu, ale kdo by chtěl v jejich věku poslouchat takovéto "kecy"? Tyto žáky zajímá jen to, kolik liků mají na své profilovce, kdy dostanou nejnovější telefon, další starost jsou vztahy ve třídě. Budoucnost v jejich věku nikdo neřeší, což je špatně. Já sama jsem se rozhodovala až na poslední chvíli. Mohu jen doufat, že mé rozhodnutí bylo správné... Tedy můj vzkaz by měl být v tom stylu, aby si žáci život užívali, ale mysleli na následky, které jejich rozhodnutí přináší.
9
SAM MOTIN Vzkaz pro Vás Děkuji Vám, všem učitelům, kteří mě učili buď dlouho, anebo krátce, ale opravdu každý z Vás přispěl k mému vzdělání. Někteří z Vás mi ukázali, že dokážu víc, než si myslím, ale jiní mě nutili ke zlepšení, díky tomu jsem takový, jaký jsem. Žák na základní škole opravdu potřebuje pocit sebeúcty, ale také pocit, že se může zlepšit. Jste nejlepší a budete ještě lepší. Pane řediteli, Vám musím nejvíce poděkovat, neboť kdybyste tu nebyl Vy, nebyli bychom tady ani my. Tudíž na shledanou se smutkem v očích. MÍŠA Odnesla jsem si z této školy mnoho informací. Za ten rok, co jsem tu byla, jsem zažila mnoho zážitků a legrace. Je to fajn škola. PAVLÍNA POSPÍŠILOVÁ Všechny krásné vzpomínky a zážitky ze základní školy mi navždy zůstanou v paměti. Čas strávený na téhle škole byl pro mě velkým přínosem a byla to skvělá část mého života. DOMINIK Je to super škola. Líbilo se mi tady. Někteří učitelé byli fajn. Nějaké chyby tu byly, ale byl jsem spokojen. VERONIKA Nejraději vzpomínám na pana učitele Kalinu, který byl můj třídní v sedmičce. Za ty 4 roky se stalo spoustu věcí a prožili jsme spoustu krásných chvil, na které nezapomenu. SIMONA Myslím, že za ty 4 roky jsme prožili těžké i krásné chvíle. MARTIN Dobře tu vaří a to asi bude všechno. BRONISLAV MAHDAL Mám skvělé vzpomínky, mezi které patří spousta výbuchů smíchu. Také zde byly a jsou problémy i arogantní hajzli, se kterými jsme se vždy srovnali. NIKOLA AMERLINGOVÁ Někteří učitelé byli super a jiní zase míň, ale i přesto jsem si od nich něco do života vzala. VANESSA Fajn škola, skvělí učitelé, bylo tady hodně vzpomínek z branného dne, z projektového dne, ze soutěží, ale občas tu byly menší hádky, ale vždycky jsme se nějak dohodli. Škola mi bude určitě chybět, je to naposled, co tady jsem… Nejlepších 8 let, protože jsem tady od 2. třídy… LUCKA Tato škola byla v mém životě zatím to nejlepší. Vynikající učitelé, kteří nám předávali zkušenosti, vždy v nouzi pomohli a poradili. Pan ředitel, perfektní chlap. Úžasná paní zástupkyně. Navždy budu děkovat rodičům, že mě dali na tuto školu. Perfektní škola bez chyb. Bude mi velice chybět a opravdu velmi těžko se opouští. ANONYMY Tahle škola není špatná, diskotéky a různé jiné akce byly super, ale střídání třídních učitelů, to byla katastrofa. Vzpomínat budu jenom na několik učitelů. Každý učitel nám něco do budoucnosti dal. Teď, když máme skončit, vrací se nám vzpomínky.
10
ANKETA: Co budete dělat o letních prázdninách? Už jen pár dní nám zbývá do konce školního roku a nás tedy logicky zajímalo, co budete dělat o velkých prázdninách! Natálie Bartošíková a Tomáš Kudera se zeptali nejen vás, žáků, ale i učitelů. Kateřina Herzová, 5. B Budu se koupat. K moři nepojedeme, ale pojedu se strejdou na ryby. Tři týdny budu u taťky. A tam se budu válet na pohovce .
Hana Minaříková, 5. B Pojedeme k moři do Chorvatska, asi na týden. Určitě budu spát u kamarádky. A pojedu ke své nevlastní babičce na zbytek prázdnin.
Vendy Bodanská, 7. A Asi dva týdny budu u tety v Kunovicích, tam budeme chodit do aquaparku. Potom pojedu k babičce do Olbramkostela. Pojedu taky ke kamarádce do Vranovské vsi. Zbytek prázdnin budu doma, užívat si s nejlepší kamarádkou, lenošit a „učit“ se do školy .
Martin Kubík, 9. B Budu doma hrát hru World of Warcraft. V červenci musím chodit v organizačním týdnu všude po Znojmě.
Pan učitel Stanislav Palatka, třídní 8. A Na začátku budu na kolech v Rakousku. Jinak mě čeká spoustu práce doma. V srpnu budu ve škole a budu chystat různé věci na následující školní rok.
Paní učitelka Jana Sovišová, budoucí třídní 6. A Doufám, že přečtu alespoň sto knížek . Máme připravený program na celé prázdniny, protož máme doma malého Drákulu, který chvíli neposedí a kterého potřebujeme zabavit. Nejdříve pojedeme do jižních Čech za mojí rodinou, potom k Máchovu jezeru, máme naplánovanou spoustu výletů, kolo, koupání, …
11
Z učitelských šuplíků… Jen málokdo si za celý svůj život najde cestu k poezii. Na naší škole je však jistý mladý muž, který ji našel už nyní. Štěpán Balík z 8. A. Nejenže má poezii rád, on ji také sám píše. Na svém kontě má již několik básní, s nimiž obsazuje přední příčky různých soutěží. My vám nyní s jeho svolením jednu z nich přinášíme.
BAHNO Bahno, to je jako život a z života problémy, jak letadlo, v němž je pilot, a pilot jsme právě my. Řídíme si žití svoje, jak jen se nám zalíbí, hrajeme si na kovboje, nehledíme na chyby. Přitom je však život krátký na takové hlouposti, no a útěk vzadu vrátky, tím tě život nepoctí. Ocitneš se zkrátka v pasti, starý děda v holínkách, života ty bujné slasti, už jsou jen v tvých vzpomínkách. Přemýšlíš, cos dobře činil, co jsi zase pokazil, koho bys v tom dneska vinil, „už je jedno“ ‘s prohlásil. Život ztrácí pointu, smysl, nemá cíle, začátku. čistý vzduch ti v plicích zkysl, vpřed co šlo, jde pozpátku. Myšlenky už zklidnily se, zrak už po své práci má. Jiskry, co v něm třpytily se, zvadly jak ta květina.
12
Benjamínci ZŠ Pražská Nastal čas představit vám poslední z našich nejmenších. Ondřej Trochta z 9. B vyrazil i tentokrát do prvních tříd, aby zjistil, jak se naši prvňáčci na ZŠ Pražská zabydleli. 1. A
Sabina Svobodová: Ve škole se mi líbí. Největší kámoška je Adélka. Baví mě matika. Mám ráda na škole úkoly. Měla jsem samé jedničky.
Štěpán Mokrý: Ve škole se mi líbí dobře. Největší kámoš je Michal. Baví mě angličtina, matika. Mám rád na škole to, že je tu hodně papírů. Měl jsem samé jedničky.
Patrik Malena: Ve škole se mi líbí dobře. Největší kámoš je Paťa. Baví mě angličtina. Mám rád na škole vše. Měl jsem samé jedničky.
13
Benjamínci ZŠ Pražská 1. B
Adéla Vlahová: Ve škole se mi líbí pěkně. Největší kámoška je Maruška. Baví mě matika. Mám ráda na škole tělocvičnu. Měla jsem samé jedničky.
Jana Vocílková: Ve škole se mi líbí. Největší kámoška je Lara. Baví mě výtvarka. Mám ráda na škole tělocvičnu. Měla jsem samé jedničky.
Sára Vidoňová: Ve škole se mi líbí dobře. Největší kámoška je Lucka. Baví mě plavání. Mám ráda na škole tělocvičnu. Měla jsem samé jedničky.
Lucie Vodičková: Ve škole se mi líbí dobře. Největší kámoš je Tomáš. Baví mě matika a čeština. Mám ráda celou školu. Měla jsem samé jedničky.
14
Luštím, luštíš, luštíme Rubriku již tradičně připravila Katka Dohnalová z 8. A.
ČTYŘSMĚRKA Jestřáb, káně, kos, konipas, linduška, pěnice, skřivan, slavík, sluka, straka, vlaštovka.
Č S T R A K A
L Ě N Á K P K
I S A P Á J V
N A V Ě K E O
D P I N Í S T
U I Ř I V T Š
Š N K C A Ř A
K O S E L Á L
A K U L S B V
SCHOVANÁ JMÉNA Paliva Petrklíč Podkolenka Skřivan Holinka Bludimíra Poleva Sobota RÝMOVÁNÍ V dáli houká _ _ _ _. Na nebi pluje M_ _ _. Ve škole uběhla první _ _ D_ _ _. Doma je moje _ _ _ _ _ _.
15
Kecy v kleci Dan Sýkora a jeho vtípky, tentokrát speciálně o škole!
Na rodičovském sdružení: „A nezlepšil se náhodou můj syn?“ „Ale jistě, váš podpis již falšuje daleko lépe.“
Bod č. 1: Učitel má vždycky pravdu. Bod č. 2: A když pravdu nemá, platí bod č. 1.
16
Sprichst du Deutsch? http://notredamke2.rkc.si/deutsch/
HALLO! ICH BIN ANNA. UND WIE HEIßT DU? ICH HEIßE FRED. ES FREUT MICH SEHR, DICH KENNENZULERNEN, ANNA!
ES FREUT MICH AUCH. SAG MAL, FRED, WIE ALT BIST DU DENN?
ICH BIN 11 JAHRE ALT. ICH BIN 9. KOMM MIT MIR, ANNA! GUT, ICH KOMME!17
Šéfredaktor: Veronika Blahynková Redakce: Hanka Křivánková, Ondra Trochta, Dan Křesťan, Katka Dohnalová, Rosťa Procházka, Dan Sýkora, David Hofman, Pavel Šareš, Honza Stanislav, Kája Pirožková, Míša Dočkalová, Natálka Bartošíková, Tomáš Kudera, Jirka Kratochvíl. Korektura: Jana Sovišová
18
