Úvodník. Ahoj holky a kluci,

Úvodník Ahoj holky a kluci, jarní

prázdniny

jsou

za

dveřmi.

A ještě než vypuknou, je tu pro vás únorové

číslo

našeho

školního

časopisu. Co vás v něm čeká? Nejprve aktuality z našeho webu o všem, co se za poslední měsíc událo. Potom následují informace ze školního

parlamentu.

Celebritou

tohoto čísla je paní učitelka Markéta Lengálová a malou celebritkou Natka Bartošíková. Představíme vám boxera, Patrika Katerince ze 7. A, mistra ČR za rok 2014. Místo nadějných hokejistů, fotbalistů, florbalistů a tenistů tentokrát dáme prostor jednomu trenérovi, který tyto nadějné sportovce vychovává. Hlavním tématem únorového čísla je sedmdesátileté výročí od osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Naši redaktoři se tedy věnovali nejen tomuto koncentračnímu táboru, ale i holocaustu obecně a také konferenci, která se k příležitosti tohoto výročí v Praze konala. Na dalších stranách se dozvíte, kdo z vás se chystá na hory a jaké zimní sporty nejraději provozuje. V učitelském šuplíku nyní zalovila paní učitelka Jana Sovišová a vylovila práci Leontýny Michalčíkové ze 7. A. Pak již tradičně následují benjamínci ZŠ Pražská. Na samý závěr jsme pro vás nachystali

pár

vtipů,

luštění

a stránku věnovanou německému jazyku. Pěkné čtení!

Vaše redakce

Aktuálně z naší školy Aktuality z webu do rubriky vybíral Leoš Rejzek ze 6. A. 1. pololetí zakončili žáci 5. tříd turnajem ve vybíjené. Ve čtvrtek 29. 1. se po rozdání vysvědčení žáci přemístili do tělocvičny, převlékli se do dresů a s elánem se vrhli do hry. Všechna tři desetičlenná družstva předvedla skvělý výkon, hráči ukázali špičkovou hru s maximálním nasazením. 1. místo obsadila třída 5. A, stříbro si odnesli sportovci z 5. C a bronz získalo družstvo žáků z 5. B.

Den před pololetním vysvědčením obohatil žákům 5. B hodinu angličtiny náš populární rodilý mluvčí Jacob. Nebyl v naší třídě poprvé. Žáci si připravili spoustu otázek a konverzačních témat v angličtině. Konverzace s Jacobem se jim opravdu dařila. Dozvěděli se mnoho zajímavostí ze školního prostředí a míst, kde Jacob vyrůstal. Měli možnost porovnat americké školství s českým. Též žáky zajímalo, jak Jacob tráví volný čas, jak se mu líbí v naší škole, co rád jí a jaký má vztah ke zvířátkům. Jacob si potom zahrál s dětmi oblíbenou konverzační hru s kostkou. Minulý týden se žáci 1. stupně vydali na zimní pobyt v Javorníkách, i když sněhové podmínky nebyly zrovna ideální, sjezdovky ve skiareálu Kyčerka byly opět pěkně upravené. Lyžaři, kteří byli na pobytu už vícekrát, si své dovednosti oprášili a zdokonalili a nelyžaři na konci pobytu všichni do jednoho předvedli sjezd z kopce. Večer jsme pořádali turnaje ve florbalu, fotbalu i vybíjené, zatančili jsme si na diskotéce a zahráli jsme si společenské hry jako je židličková, tanec s balónky, atd. Už se všichni těšíme na příští ročník.

Kdokoli prošel v posledních čtrnácti dnech spojovací chodbou školy na Pražské, určitě si všiml výstavy věnované významnému českému podnikateli Tomáši Baťovi. Od loňského září oslovila putovní výstava s názvem Tomáš Baťa – československý selfmademan žáky řady škol po celé České republice. Všude vzbudila zasloužený zájem. Téma souvisí nejvíce s hodinami dějepisu a výchovy k občanství, ale panely s informacemi je možné využít i v hodinách češtiny, jak ověřili například žáci VII. A. S pracovními listy v ruce si vyzkoušeli práci s textem i jinak než jen v lavici a s učebnicí. Doufejme, že nabyté znalosti jim v hlavách zůstanou co nejdéle.

Ve 3. C se nenašel nikdo, kdo by neměl rád pizzu. V hodině angličtiny jsme si povídali o oblíbených přísadách, pojmenovali jsme si je a namalovali. Poté jsme si mohli v naší „pizzerii“ objednat takovou, která by nám nejvíce chutnala

Ze školního parlamentu VALENTÝNSKÁ POŠTA Na poslední schůzce parlamentu naši poslanci připravovali schránky na valentýnskou poštu. Žáci měli možnost po dobu jednoho týdne vyrobit přáníčka pro své kamarády a vyjádřit jim tak svoje sympatie a náklonnost.

DISKOTÉKA VE STYLU 30. LET Na další schůzce budou děti řešit plánovanou diskotéku na téma 30. léta. Ta proběhne v pátek 13. března 2015 od 16:00 do 20:00. Na programu je aerobik, různé soutěže a hodnotit se bude také nejlepší kostým! Na tanečníky čekají lákavé odměny. A co ;dobrého se bude tentokrát podávat? Pizza!!!

TROCHA INSPIRACE PRO 30. LÉTA

Rozhovor s „celebritou“ Málokdo toho stihne za den tolik, jako tato paní učitelka. Je totiž velmi akční a nustále v pohybu. Spolehlivá, nesmírně pracovitá a na první pohled jemná blondýnka ovšem dokáže být ostrá jako břitva. Markéta Lengálová, třídní učitelka 6. C, v sobě skrývá mnoho tváří. Je citlivá a vnímavá, ale dokáže být i tvrdá, neoblomná a přísná. A přísná je i na sebe – třeba když chodí boxovat, aby ze sebe vydala maximum. Co všechno na sebe naše paní učitelka prozradila se dočtete v rozhovoru, který tentokrát připravily Venda Bodanská a Kája Pirožková z 8. A.

Proč jste si vybrala obor angličtina? Protože mě baví cestovat a měla jsem jedničku z angličtiny na gymplu!  Líbí se Vám na této škole? Samozřejmě. Na jaké škole jste studovala? Na sportovním gymnázium v Brně a vysokou školu na Masarykově Univerzitě – Pedagogická fakulta. Kde jste učila před nástupem na ZŠ Pražská. V Brně na ZŠ Bakalovo nábřeží. Učila jsem angličtinu, občanku a pracovní činnosti v angličtině. Kolik času trávíte nad přípravou do svých hodin? Okolo 2-3 hodin. Těšíte se na jarní prázdniny? Ano, moc. Co budete dělat? Pojedu lyžovat, připravím si pro své žáky nějaké testíky a naberu sílu do konce školního roku! Co ráda děláte ve volném čase? Slyšely jsme, že boxujete, je to pravda? Ano, pár nosů už jsem rozbila, to je pravda (smích). Jinak jezdím na návštěvy ke kamarádkám a sportuju. A boxovat chodím se svým manželem dvakrát týdně.

Rozhovor s „celebritKou“ Neustále se usmívá, je moc milá a s chutí se zapojuje snad do všech akcí na škole, čehož si všichni velmi ceníme! Je totiž 100 % spolehlivá a ochotná pomoci. Kromě toho má však spoustu koníčků mimo školu. Co všechno Natka Bartošíková z 8. A dělá, zjišťovala Katka Dohnalová z 9. A. Jaké máš koníčky? Hraji na violoncello, chodím do výtvarky, hraji golf, chodím do dramatického kroužku a zpívám ve školním sboráčku. Co tě z těchto činností nejvíce baví? Golf, dramatický kroužek a výtvarka. Jak dlouho hraješ na violoncello? 7 let, letos budu absolvovat. Proč vlastně violoncello? Protože je to originální hudební nástroj, a navíc se mi líbil. Jak dlouho hraješ golf? Teď už dva roky. Máš vlastní vybavení na golf? Ne, nemám. Co k tomuto sportu potřebuješ? Hole, míčky, vypichovátko, tyčku a tričko s límečkem. :-D Kde a s kým hraješ? V Těšeticích a hraju se sestrou a dvěma kamarády. Trénuju jednou až dvakrát týdně pod vedením pana Jelínka. Zúčastnila ses někdy nějaké soutěže v golfu? Ano, byla jsem druhá. Chtěla by ses stát profesionálním hráčem? Ne, nechtěla. Proč zrovna golf? Protože mě to baví. Co hraješ v anglické pohádce? Červeného trpaslíka. Co hraješ teď v nové pohádce? Jsem Popelka. Loni jsem byla červený trpaslík. Jak dlouho chodíš do výtvarky? Sedmým rokem. Chtěla by ses některé z těchto činností věnovat i v budoucnu? Ráda bych chodila na školu s violoncellem nebo na výtvarnou školu. Je něco, co jsi zatím ještě nezkusila a co tě láká dělat? Chtěla jsem chodit do kroužku, kde se střílí ze vzduchovky.

Ve zdravém těle zdravý duch! I tentokrát vám v naší rubrice Ve zdravém těle zdravý duch! představíme další sport a dalšího nadějného sportovce naší školy, který se tomuto sportu věnuje. V tomto čísle boxujeme s Patrikem Katerincem ze 7. B. Box. Pěstní souboj mezi dvěma muži je znám odjakživa. První skutečná zmínka o tomto sportu pochází z třetího tisíciletí před naším letopočtem. Staří Řekové si box oblíbili natolik, že jej zařadili jako jednu z disciplín do olympijských her. V Římské říši byly populární duely na život a na smrt. Později ve středověku se box stal především zábavou lidových vrstev. Popularita tohoto sportu potom na čas utichla a probudila se znovu v 17. a 18. století, kdy mluvíme o zrodu moderního boxu. Důležitým datem v tomto období je 17. únor 1741. Tehdy v souboji dvou mužů udeřil legendární bijec Jack Broughton svého soupeře tak tvrdě, že dotyčný na následky zranění zemřel. Broughton byl svým činem otřesen a vymyslel boxerské rukavice. O dva roky později byla také ustanovena nová pravidla. Postupně se použití rukavic stalo podmínkou, délka kola byla stanovena na 3 minuty a zavedlo se bodování rozhodčími. Spousta z těchto pravidel platí dodnes. Zlatá éra boxu ovšem spadá do 20. století. V České republice se box začal rozvíjet s přispěním USA po první světové válce. První hvězdou českého boxu byl František Růžička, zvaný Frank Rose, který si získal oblibu i v zahraničí. Postupně se zde rodilo více boxerských hvězd, z nichž několik uspělo dokonce na olympijských hrách. Zdroj: http://www.boxing.cz/boxu-historie Patrik dělá box asi dva roky. „Prostě mě to tak napadlo,“ říká, jak se k boxu dostal. Trénuje třikrát týdně u hokejového stadionu v tělocvičně. „Je nás tam asi patnáct, mladší i starší dohromady. Začínáme rozcvičkou, pak je stínování, kdy cvičíme techniku, aparáty, to boxujeme do pytlů a pak jsou souboje a nakonec protažení,“ popisuje Patrik, jak takový trénink vypadá. Odměnou za tuto dřinu jsou soutěže, z nichž si Patrik přivezl nejedno skvělé ocenění. „Jsem mistr České republiky za rok 2014,“ říká pyšně. Letos byl Patrik také oceněn jako třetí nejnadanější sportovec na Znojemsku v soutěži Talent roku. A jak vypadá výstroj klasického boxera? „Máme boxerské boty, dres, tílko, trenky, suspenzor, bandáže a rukavice,“ říká Patrik. Za svou zatím krátkou kariéru neměl žádné vážnější zranění a rodiče ho v tomto sportu podporují. Jeho plány do budoucna? „Chci boxovat až do smrti!“

Fandíme našim sportovcům Na těchto stránkách vám vždy v krátkosti představujeme naše nadějné hokejisty, tenisty, florbalisty a fotbalisty. Tentokrát vám ovšem představíme jednoho muže, který některé z těchto sportovců vychovává. Je jím trenér našich tenistů, Martin Wirgler. Krátký rozhovor poskytl Davidu Hofmanovi z 8. B. Jak dlouho hrajete tenis? Od svých 10 let. Jak dlouho ho trénujete? Od 20 let. Proč jste se rozhodl trénovat tenis? Protože jsem nehrál na vrcholové úrovni, tak jsem se rozhodl trénovat mládež. Vaše největší úspěchy? Postup na Mistrovství republiky v dospělých, 2x vyhraný krajský přebor ve čtyřhře. Pozorujete za ty 3 roky, co nás trénujete nějaké zlepšení? Zlepšení jsou, ale jsou to jen malé krůčky Hrajete ještě tenis závodně? Ano, v Rakousku liga 35+.

Naše téma: 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi Na konci ledna, přesně 27. 1. 2015, uběhlo 70 let od osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. V Praze se k příležitosti této akce konala konference s názvem Let my people live. My vám v našem časopise nyní přinášíme informace nejen o konané konferenci, ale především o samotném koncentračním táboru Osvětim. Vysvětlíme si zde i termín holocaust, který právě s touto tematikou tolik souvisí. Materiály do rubriky připravovali kluci z 8. A – Jan Stanislav, David Fischer a Pavel Šareš.

Holocaust Holocaust je označení pro systematické a státem provozované pronásledování a hromadné vyvražďování Židů prováděné nacistickým Německem a jeho spojenci v době druhé světové války. Během této doby bylo zavražděno kolem 6 milionů Židů. Součástí nacismu byla nenávist vůči židům – antisemitismus. Židé byli neprávem osočováni za podvody, ziskuchtivost a snahu ovládnout ostatní národy. Byli napadáni a šikanováni na ulicích, okrádáni o svůj majetek, vystěhováváni z bytů a dokonce vyháněni za hranice. Židé v naději na možnost emigrace zde museli odevzdat téměř veškerý svůj majetek. Mnoho z nich bylo zabito či odvlečeno do koncentračních táborů. V červenci 1938 bylo nařízeno zavedení zvláštních průkazů pro Židy, cestovní pasy německých a rakouských Židů musely být označeny razítkem „J“ (Jude – Žid). Později museli Židé starší 10 let nosit na pravé paži pásku s Davidovou hvězdou. 20. 1. 1942 proběhla v Berlíně konference. Podle Reinharda Heydricha měli být Židé soustředěni v pracovních táborech na obsazeném východních území. Tyto tábory byly používány k různým účelům: pracovní tábory, sběrné tábory, které sloužily jako dočasná „přestupní“ stanice, a vyhlazovací tábory stavěné primárně pro masové vraždění. Chelmno, Osvětim, Majdanek, Sobibor, Treblinka… Masové vraždění začalo na dobytých územích Polska a SSSR hromadnými popravami střelnými zbraněmi, které prováděly speciální jednotky. Postupně byl využíván nový způsob vraždění – mobilní plynové komory, v nichž byly oběti zabíjeny výfukovým plynem. Od začátku r. 1942 vznikala vyhlazovací centra vybavená plynovými komorami, kde se k zabíjení používal jedovatý plyn Cyklon B. V letech 1941 – 1945 bylo do různých táborů deportováno více než 81 tisíc Židů, značná část židovského obyvatelstva nenastoupila do transportů, ale podílela se na ilegální odbojové činnosti či se ukrývala, mnozí ukončili svůj život dobrovolně. Oběti holocaustu si svět připomíná 27. 1. – Den osvobození Osvětimi Rudou armádou

Koncentrační tábor Osvětim Dne 27. 1. slavíme 70. leté výročí od osvobození Osvětimi. Tento tábor je také znám pod německým názvem Auschwitz-Birkenau. Tábor se stal pro svět symbolem holocaustu, genocidy a teroru. Koncentrační tábor vznikl v polovině roku 1940 na předměstí polského města Osvětim. Původně byl zřízen pro polské politické vězně, neboť stávající kapacita věznic již nestačila. Od roku 1942 se koncentrační tábor stal největším střediskem vyvražďování Židů.

Naše téma: 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi Kromě Židů byli do Osvětimi transportováni také lidé z okupovaných území, sovětští váleční zajatci a Romové. Němci vězně pečlivě rozlišovali různými značkami. Od roku 1942 přijížděly do Osvětimi transporty evropských Židů. Po příjezdu byli lidé rozděleni lékaři na osoby staré, nemocné, práceschopné, těhotné ženy a děti. Jejich evidencí se již nacisté nezabývali, neboť všichni byli určeni k okamžité nebo postupné likvidaci.

Koncentrační tábor byl osvobozen Rudou armádou 27. ledna 1945. Těsně před příchodem armády vězně schopné pochodu evakuovali do vnitrozemí říše. V táboře zůstalo asi 7 000 na smrt vyčerpaných vězňů. Do koncentračního tábora bylo deportováno přibližně 1,3 mil. lidí. Z toho bylo asi 1,1 mil. Židů. Smrt zde nalezl přibližně 1 mil. Židů a asi 100 tisíc lidí dalších národností.

Židovská konference v Praze Poslední týden v lednu se v Praze konal Pražský židovský kongres. Akce byla pořádána k 70. výročí osvobození nacistického koncentračního tábora v polské Osvětimi. Ve vystoupeních jednotlivých řečníků, kteří se vyjadřovali k současné situaci v Evropě, zazněly názory, že Židé jsou v některých zemích vystavováni velkému ekonomickému tlaku a radikálnímu islámu. Současné dění přijímá většina židovského národa žijícího v Evropě s obavami. Právě vzpomínka na hrůzy války a utrpení mnoha Židů poslaných do koncentračních táborů v nich vyvolává pocity nejistoty a strachu. Nejvyšší představitelé židovské obce žádají po evropských vládách zajištění větší bezpečnosti pro Židy. Podle účastníků konference by jedním z opatření mohlo být i vytvoření zvláštního evropského vyslance pro otázky antisemitismu (nenávist vůči židům). Tato situace se nedotýká pouze Židů, ale celé Evropy. Každý by si měl uvědomit, že události posledních měsíců ovlivňují životy nás všech. Zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Osv%C4%9Btim http://www.novinky.cz/zena/styl/271017-vsechno-rozhoduji-nahody-rika-zena-ktera-prosla-petikoncentraky.html cs.wikipedie.org/wiki/Holokaust www.holocaust.cz

Anketa: Jezdíte na hory? Brzy budou jarní prázdniny a spousta z vás jistě vyrazí za posledními zbytky sněhu na hory. Nás zajímalo, zda někam jedete i vy, s kým obvykle na hory jezdíte a jakým zimním radovánkám dáváte přednost. Ptala se Natka Bartošíková z 8. A. P. uč. Eva Machoňová No hory jezdím. Nejezdím na snowboardu ale na lyžích. Na hory jezdím i s rodinou i s přáteli. Letos pojedu asi na Slovensko. Baví mě sáňkování.

P. uč. Lengálová (třídní 6. C) Jezdím do Rakouska na Stuhleck. Letos pojedeme o jarních prázdninách. Moc se těším. Jezdím na lyžích ale na těch krátkých. Snowboard jsem zkusila už několikrát, ale pokaždé mi to nešlo. Na hory jezdíme s manželem.

Roman Odvárka (7. A) Jezdíme do Rakouska – já, mamka a brácha. Letos tam bylo 70 cm sněhu. Jezdím jak na lyžích, tak na snowboardu. Natálie Jeřábková (7. B) Na hory jezdím. Tento rok jedeme i na lyžařský kurz, na který se moc těším. Nevím, jestli pojedeme někam s rodinou. Baví mě bruslit. A loni jsme byli na horách tady, v ČR. Aneta Pešlová (2. A) Na hory nejezdíme. Ale doufám, že někdy pojedeme – moc bych totiž chtěla . Baví mě ale sáňkovat a bobovat – se sestrou. Chtěla bych jezdit i na bruslích. Kateřina Myslíková (3. A) Na hory bohužel nejezdíme. Ale možná pojedu s dědečkem do Krkonoš a moc se na to těším. Lyže doma nemám a neumím ani lyžovat, ale za to umím bruslit .

Z učitelských šuplíků… Autorkou dalšího kousku z učitelského šuplíku je Lea Michalčíková ze 7. A. Jednoho dne se objevil v e-mailové schránce paní učitelce Sovišové. Kunvald. Zde se bude odehrávat náš příběh. Žije tu starý pár dvou velice milých lidí, jež však nejsou našimi hlavními postavami. Hlavní postavou je dnes jejich vnučka. Františka. Všichni jí však říkali Fren. Fren byla milá, malá, mladá, ale ignorovaná dívka. Vždy si myslela, že má okolo sebe mnoho kamarádu. Pletla se. Každý okolo ní se tvářil jako pravý kamarád. Ona však poznala pravého a nepravého kamaráda nebo kamarádku. Ale jednoho dne se zmýlila. Pokud se nepletu, bylo to dva dny po novém roce, když se pohádala s kamarádem, o kterém si myslela, že je tím opravdu pravým kamarádem. No, je na čase se přesunout k situaci. ,,Dobrou, babi!‘‘ „Dobrou, Fren!‘‘ Á prarodiče už jsou spát. ,,A ne, že budeš do pěti do rána vzhůru!‘‘ Strachuje se babička. ,,Neboj, nebudu!‘‘ křičím na ni. Konečně klid. Tak, komu napíšeme? No spíš kdo bude teď v tuhle hodinu vzhůru. Barunka je online, Dan je online, Jitka, Natálie, Petr…No, spíše Pecan, ale to je teď jedno. Všichni online, ale ti mi zase neodepíšou. Jé, Kuba je online. Aspoň někdo, u koho vím, že mi odepíše. A hele, dokonce mi dal like na můj status. Ach jo, to musím zase vyplňovat celý. Jdu na to, ať to mám za sebou. ‚‚Líbíš se mi? Kamarád. Jsi pro mě důležitý? Ne… Promiň…‘‘ Takhle to pokračovalo pár minut, než jsem vyplnila všechny otázky. Už si to přečetl. To by mě zajímalo, co odepíše. Najednou odepsal. Jeho odpověď mě zaskočila. ‚‚ Já pro tebe nejsem důležitý?‘‘ Nevěděla jsem, co odepsat. ‚‚Ne…Promiň, bráško.‘‘ ‚‚Ne, neprominu. Kašlu na tebe.‘‘ Nestíhala jsem se divit. Nechtěla jsem se s ním hádat a navíc mi připadal trošičku opilý. ‚‚Ty jsi opilý?‘‘ ‚‚Ne!‘‘ Poslala jsem mu jen ruku s palcem nahoru, protože jsem málem brečela. Najednou mi napsal: ‚‚Jo, a bráška jsem pro tebe byl kdysi. Už nejsem!‘‘ Omluvila jsem se mu. On však reagoval jinak, než jsem čekala. ‚‚Když pro tebe nejsem důležitý tak nejsem ani tvůj bráška!‘‘ Už jsem to nemohla vydržet. Zavolala jsem kamarádovi a řekla mu, co se stalo. Náš hovor vypadal asi takto: ‚‚Dane?‘‘ Ozvala jsem se jako první. ‚‚Ano, zlatíčko?‘‘ Trochu mi zvedl náladu, avšak pořád jsem si vyčítala, že jsem Kubovi napsala to, co jsem mu napsala. ‚‚Pohádala jsem se s Kubou. A byla to moje vina. Napsala jsem mu, že pro mě není důležitý.‘‘ Věděla jsem, že Dan nemá Kubu zrovna v lásce, tak jsem nevěděla, co odpoví. Nastala vyloženě sekunda napětí. Chvíli se smál. Pak ho to přešlo a řekl: ‚‚A proč by pro tebe měl být zrovna on důležitý proboha?‘‘ řekl se smíchem v hlase. ‚‚To právě taky nevím. Je to kamarád. A neznám ho tak dlouho, takže pro mě není nějak moc důležitý, ale on si to hrozně vzal v uvozovkách k srdci a je na mě naštvaný.‘‘ Bylo ticho. Dan začal přemýšlet. To on sice moc často nedělá, ale vraťme se k situaci. ‚‚Nic si z toho nedělej, prcku. On takový je. Konec konců, chodil jsem s ním do školy od sedmé třídy. Vím, jaký je.‘‘ Trochu mě to povzbudilo, tak jsem odpověděla: ‚‚Dobře, díky. Vím, že je to pro tebe vtipná situace, ale neříkej mu, prosím, že jsem ti to řekla.‘‘ Ale bylo pozdě. ‚‚Jejda. Zlato. Já už jsem mu to napsal, že ho nechápu, proč by pro tebe měl být důležitý a tak. Promiň, špunte.‘‘ Byla jsem v koncích, protože hned po tom, co to Dan dořekl, mi Kuba něco napsal a já jsem se na to nemohla podívat, protože jsem byla na telefonu. ‚‚Dane, já budu muset končit, pak ti zavolám. Díky, že jsi mi pomohl. Tak zatím ahoj.‘‘ Chtěla jsem to položit, když v tom Dan řekl: ‚‚Fren? Mám tě rád. A promiň, že jsem mu to řekl.‘‘ Bylo to od Dana milý, tak jsem mu řekla taky, že ho mám ráda, a položila jsem to. A z toho, co mi Kuba poslal, jsem málem brečela. Moc si to nepamatuji, ale myslím, že mi odepsal toto: ‚‚Ty to musíš hned volat Danovi?! Já jsem s tebou skončil! Zdar!‘‘ Bože. Já jsem ale blbá. Je to vše jen moje vina. A to všechno jen kvůli jednomu blbému ne. Napsala jsem Pecanovi, protože jsem věděla, že Kubu nezná. Řekla jsem mu tak nějak, co se stalo. Vím totiž, že Pecan mi vždy zvedne náladu. Ať se děje, co se děje. On je totiž ten pravý kamarád. Když si to přečetl, odepsal něco, co mi moc zvedlo mou špatnou náladu: ‚‚Jeho problém, on se s tebou přestal bavit, ne ty s ním. On bude nakonec brečet, že přišel o takovou kamarádku.‘‘ Hned mi bylo líp. Jako bych najednou byla lehká jako pírko a ledový vánek mě unesl do místnosti plné pohodlí. Byla jsem uvolněná. ‚‚Díky. Umíš pomoct.‘‘ Dál jsem nic nenapsala, jen čekala. ‚‚Od toho jsou kamarádi.‘‘ ‚‚Mám tě ráda, Peco. A ještě jednou díky, vážně jsi mi pomohl.‘‘ ‚‚Nemáš za co.‘‘ Byla jsem unavená. Rozloučila jsem se. Vypnula jsem mobil a šla spát. Pro mě to byl náročný den.

Benjamínci ZŠ Pražská Jak se líbí našim nejmenším ve škole, co je tu nejvíce baví a s kým se nejvíce kamarádí? Zjišťovali Natka Balážová, Nikol Burneková, Nicole Adámková, Adéla Demková z 6. A a Milan Čtveráček a Standa Müller ze 7. B.

1. A

Pavlínka Slaná: Líbí se mi ve škole. Ve třídě se mi líbí, že je vymalovaná. Můj oblíbený předmět je tělocvik. Ve škole se mi líbí obrázky. Moje oblíbená kamarádka je Julinka.

Kristýnka Škroupková: Líbí se mi ve škole. Ve třídě se mi líbí tabule. Můj oblíbený předmět je čeština. Ve škole se mi líbí, že tam jsou kamarádi ze školky. Moje oblíbená kamarádka je Janička.

Matěj Stehlík: Líbí se mi ve škole. Ve třídě se mi líbí nástěnka abecedy. Můj oblíbený předmět je tělocvik. Můj oblíbený kamarád je Tomáš.

Dominik Toifl: Líbí se mi ve škole. Ve třídě se mi líbí kamarádi. Můj oblíbený předmět je tělocvik. Ve škole se mi líbí obrázky. Můj oblíbený kamarád je Kuba.

Benjamínci ZŠ Pražská 1. B

David Ludvík: Ve škole se mi líbí. Ve třídě se mi líbí obrázky. Ve škole si mi líbí barvy na zdech. Můj oblíbený předmět je čeština. Dominik Bláha: Ano, líbí se mi ve škole. Ve třídě se mi líbí obrázky. Ve škole se mi líbí svačinky. Můj oblíbený předmět je matematika. Jakub Dostal: Ve škole se mi líbí. Ve třídě se mi líbí obrázky. Ve škole se mi líbí jídelna. Můj oblíbený předmět je tělocvik. Václav Šebela: Ano, líbí se mi ve škole. Mně se líbí celá třída. Ve škole se mi líbí tělocvična. Můj oblíbený předmět je matematika.

Benjamínci ZŠ Pražská 1. C

Maruška Plíšková: Ve škole se mi strašně líbí. V naší krásné třídě se mi líbí paní učitelka. Nejvíce mě baví prvouka. Moji nejlepší kamarádi se jmenují Anetka, Vanda a Danielka. Ve škole se mi líbí tabule. Anetka Mazalová: Ve škole se mi líbí, nejvíc paní učitelka. Baví mě písanka a čtení. Maruška, Vanda, Julča jsou mé nejlepší kamarádky. Taky paní učitelka. Michalka Nováčková: Ano, ve škole se mi líbí, nejvíc paní učitelka. Baví mě matematika a písanka. Danielka, Maruška, Vanda a ještě Anetka. Nejvíc se mi líbí tabule, protože na ni můžeme psát. Martin Neubauer: Ve škole se mi líbí. Nejvíc se mi líbí tabule. Baví mě český jazyk matematika a tělocvik. Moji nejlepší kamarádi jsou Domča, Leošek, Vítek, Jakub, Honza a ještě Kuba. Nejlepší v celé škole je tabule.

Kecy v kleci Dan Sýkora z 8. B a jeho vtipy!

Žena u zubaře: „Pane doktore, já se bojím, já bych raději rodila, než abych cítila tu vrtačku.” „Tak se, paní, rychle rozmyslete, abych věděl, jak nastavit křeslo.”

Lékař k pacientovi: „Mám pro vás trochu špatnou zprávu. Bojím se, že už nebudete moci pracovat.” „S tím si nelamte hlavu, doktore. A teď mi řekněte tu špatnou zprávu.”

„Jak se cítíte?” „Ale, vždycky po záchvatu mám takové divné svírání.” „A jak dlouho to trvá?” „Než mi sundají kazajku!”

Luštím, luštíš, luštíme Katka Dohnalová z 9. A připravila další luštění pro toto číslo. Trilogii Pána Prstenů jste jistě všichni viděli, proto náš kvíz pro vás bude hračkou. 1. Kolik členů mělo Společenstvo prstenů? 7. Kdo byl/a Odula? a) 5 a) pavouk b) 9 b) ent c) 12 c) čarodějnice 2.

Kdo byl Glum původně? a) člověk b) elf c) hobit

3.

Kdo napsal Pána prstěnů ? a) J. K. Rowlingová b) J. R. Tolkien c) Umberto Eco

4.

5.

6.

Odkud pocházel Frodo Pytlík? a) z Ráje b) z Anglie c) z Kraje

8.

V kterém díle trilogie byla bitva o Helmův žleb? a) v prvním b) v druhém c) ve třetím

9.

Kdo se stal králem Gondoru v třetím díle? a) Aragorn b) Théodon c) Faramin

10. Kdo byl Stromovous? a) Hobit b) Čaroděj c) Ent

Jak se jmenuje Gandalfův kůň? a) Stínovlas b) Pegas c) Běloun

11. Kde se trilogie natáčela? a) v USA b) v Austrálii c) na Novém Zélandě

S kým se Frodo vydá na cestu do Mordoru? a) s Pipinem b) s Argonem c) se Smíškem

12. Čí byl Boromir bratr? a) Legolase b) Faramira c) Eowyn

Vyškrtávačka Učitel se ptá: „James Cook vykonal tři cesty kolem světa a při jedné zahnul. Při které?“ Zaškrtni tato písmena: A, B, Y, L, C, J. Zbývající tvoří tajenku. B

Y

N

C

A

E

H

M

J

O

A

L

U

L

S

I

J

V

Z

B

Y

P

O

A

M

E

N

O

U

T

6

Sprichst du Deutsch? http://notredamke2.rkc.si/deutsch/Kreutzword/kreuzword_index.htm 3 1 2

8

3 4

14

13

5 6

7

16 8

17 9

4

9

10

1 11

11 12

15

18 13

14

15

16

10

7

16 17

9 12

5

18

2 18

Šéfredaktor: Veronika Kelčová Redakce: Katka Dohnalová, Dan Sýkora, David Hofman, Pavel Šareš, Jeňa Stanislav, Kája Pirožková, Míša Dočkalová, Natka Bartošíková, Tom Kudera, Milan Čtveráček, Standa Müller, Nikol Burneková, Nicole Adámková, Adéla Demková, Natka Balážová, Leoš Rejzek. Fotograf: Ivo Stibůrek Korektura: Jana Sovišová

19