M sí ník Smíchovské st ední pr myslové školy
3
22
Úvodní slovo editele
Škola a sport
KOMPLIKACE REKONSTRUKCI
Zá í 2010
DÍKY
Audio video studio
36
10
Obsah: INFORMACE PODÁVANÉ EDITELEM ŠKOLY ........................................................................3 STUDENTI ŠKOLY ..................................................................................................................................8 RODI E STUDENT ............................................................................................................................11 PEDAGOGICKÝ SBOR.........................................................................................................................12 HOSPODA ENÍ ŠKOLY, GRANTY, VYBAVENÍ U EBEN ....................................................15 ZPRAVODAJSTVÍ O ŠKOLE ..............................................................................................................19 SPORT A ŠKOLA.....................................................................................................................................21 Pohár Primátora Prahy ve školním roce 2008/2009.............................................................................21 OHLÉDNUTÍ ZA ŠKOLNÍM ROKEM 2009/2010 ........................................................................23 NOVÝ ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 – pár informací a nabídek ..........................................................33 ASOVÝ PLÁN NA ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 ...............................................................................37 NABÍDKY ROZŠI UJÍCÍ VZD LÁVÁNÍ STUDENT ..............................................................45 Klub Mladého Diváka ...............................................................................................................................48 P ÍSP VKY STUDENT A PEDAGOG ......................................................................................48 Autodesk Academia na naší škole............................................................................................................51 Cisco Certified Networking Academy (CCNA) – kurzy a certifikace ..........................................52
2
INFORMACE PODÁVANÉ EDITELEM ŠKOLY ÚVODNÍ SLOVO EDITELE ŠKOLY Co si p e tete v tomto vydání Presíku B hem školního roku je Presík tvo en z výrazné ásti p ísp vky student , toto nulté íslo se však od tohoto schématu liší. Tíha jeho obsahu leží z velké ásti na mé osob . Tentokrát nejen jako koordinátorovi, ale p edevším jako autorovi. Proto i tentokrát osobn tená e provedu minulým školním rokem a v asovém sledu se vždy zastavím u významných událostí. V druhé ásti tohoto ísla se pak pokusím nazna it, jaké aktivity nás ekají ve školním roce 2010/2011, který po velmi rychlém uplynutí letních prázdnin práv za íná. Nezapomenu pochopiteln na mnoho r zných nadstandardních vzd lávacích aktivit, které mohou být zakon eny ziskem prestižních certifikát .
O peníze jde až v první ad Jelikož finance významným zp sobem ovliv ují chod školy, vybavení odborných u eben, vytvá ení p ív tivého prost edí, je p ipravena i tradi ní, dost podrobná a rozsáhlá studie, která mapuje období posledních tém osmi let, kdy jsem ve funkci editele školy. Domnívám se, že je t eba si uv domit, jaké prost edky byly vloženy do zlepšení prost edí i vybavení školy. P estože je naše škola státní a studenti neplatí školné, není jejich vzd lávání zadarmo. Nic totiž není zadarmo, na vše se musí zajistit prost edky. N které dostáváme formou p erozd lování daní ob an od státu, další od z izovatele, kterým je hlavní m sto Praha. Tedy znovu z daní ob an . Jiné si zajiš ujeme sami pomocí grant i dopl kové innosti.
Je t eba se pochválit, nebo nikdo jiný to za tebe neud lá Od listopadu 2002, kdy jsem byl jmenován do funkce editele Smíchovské st ední pr myslové školy, není prakticky ve škole jediná místnost, která by neprošla opravou i rekonstrukcí. S výjimkou n kolika málo prostor v dílnách, ale i v nich po letošním lét došlo k výraznému pokroku. Nikdy jsem neshazoval p edchozí vedení školy, nebo to považuji za ned stojné. Mnozí moji kritici by si však m li uv domit, co vše se za posledních osm let ud lalo. Pochopiteln bych nemohl se svými vizemi usp t bez pomoci svých pracovitých zástupc , skv lé hospodá ky, ob tavých pedagog . Ale také aktivních rodi student a samotných student . Nikdy jsem se neschovával za n koho jiného. Za svá rozhodnutí p ijímám zodpov dnost. A již v dobrém i zlém. Proto bych cht l p ipomenout n kolik t ch dobrých, alespo z mého
3
pohledu. Nikdy jsem se nebránil diskuzi, klidn i zcela ve ejné. Jsem zvyklý své názory a svá rozhodnutí ve ejn deklarovat i si je ve ejn obhajovat. V roce 2002 zde nebyla žádná nadstandardní výuka. Neexistovala žádná odborná akademie, neexistovala možnost získat jakýkoli odborný certifikát. Nebyl žádný Studentský klub. Rada rodi i Studentská rada fungovala jen velmi omezen , jen s mojí podporou ádového pedagoga. Škola se zavírala nejpozd ji v šest hodin. T ídy i kabinety byly vybavené starým nábytkem, mnohdy byly dvacet i více let nevymalované. P da a sklep byly plné harampádí, v prvních t ech letech mého p sobení ve funkci jsme vyvezli na padesát kontejner odpadu. Obor výpo etní technika v rámci projektu Phare dožíval, nebyl však modernizován. Studenti p išli do školy, odsed li si p edepsané hodiny ve škole a zase zmizeli. Nikdo jim nenabízel alternativní vzd lávání podle jejich zájmu. Nikdo se neptal na jejich názor. Žákovské projekty se vytvá ely dle hromadných zadání, lišících se pouze úpravou parametr a podle kvalifikace n kolika garant . Žádná možnost vlastních nápad a rozvíjení specifických schopností student . Zlepšený stav v sou asné dob snad nem že pop ít ani ten nejv tší škarohlíd. Je navíc podpo en ísly. Prost edky, které byly investovány do vybavení. Zvýšením po tu student ve t ídách a jejich jednozna n vyšší kvalitou. Zavedení moderních výukových program . Získání mnoha grant . Zázemí pro volno asové aktivity ve Studentském klubu i Audio video studiu. Školní asopis Presík, školní internetová televize SSPS TV. Ale p edevším panuje daleko otev en jší atmosféra, kde není pedagog jen suchým vyklada em pravd a student jen jejich pasivním p ijímatelem.
Škola tu není proto, abychom m li práci Škola je zde proto, aby vzd lávala studenty. Ne proto, aby její zam stnanci m li práci. Správní zam stnanci jsou zde od toho, aby podporovali vyu ující a studenty, respektive vytvá eli zázemí pro kvalitní pedagogický proces. Vedení školy má povinnost pedagog m a student m zajistit kvalitní prost edí, solidní vybavení, moderní výukový program, ve kterém se ob skupiny mohou realizovat.
Dialog je možný jen na základ vzájemné úcty a respektu Komunikace je klí ovým prvkem, ovšem komunikaci si nelze plést s bezobsažným blábolením. Každý kvalitní dialog je možný pouze tehdy, pokud jsme v obraze a pokud se oba diskutující respektují navzájem, chovají se k sob s úctou. Ctí jeden druhého. Pedagog musí respektovat individualitu studenta a student musí respektovat postavení pedagoga. Jeho nezastupitelnou roli ve výukovém procesu. Bez ohledu na mí e jeho p irozené autority.
Smlouvy se studenty a jejich rodi i? Po ustavení nové vlády se v médiích objevil nápad nového pana ministra na tzv. smlouvy mezi školou a rodi i, které by vymezovaly rámec toho, co mají konat rodi e a co má konat škola. Pravda, co je psáno, to je dáno, nicmén není již vlastn podobná smlouva uzav ena, a se tomu tak ne íká? Rodi e podají na školu p ihlášku. Uchaze skon í na míst , které mu zaru uje p ijetí. Rodi e se rozhodnou této možnosti využít a odevzdají se svým podpisem (i s podpisem uchaze e) zápisový lístek. editel školy tento lístek rovn ž potvrdí. Tím je de facto uzav ena smlouva o poskytování, respektive p ijímání vzd lávací služby definitivn potvrzená nástupem nového studenta do školy 1. zá í.
4
Co z této dohody školy, rodi a studenta vyplývá? Každá ze smluvních stran se zavazuje k vykonávání ur itých inností, které se dohromady nazývají vzd lávacím procesem. Poskytovatel služby, tedy škola, se zavazuje vzd lávat studenty v atraktivních oborech a v odpovídající kvalit . Povinností školy je p ipravovat své studenty nejen na úsp šné zvládnutí jednotlivých ro ník a následn i maturity, ale také na úsp šný vstup do praktického života i v pokra ování studia na vysoké škole. Naopak by základním posláním školy nem lo být vychovávat mladé lidi, to by m la d lat jejich rodina. Škola by m la tyto jejich dobré návyky jen podporovat a dále rozvíjet. Studenti ani jejich rodi e však nesmí zapomínat, že krom práv mají také povinnosti. Když si objednáte stavbu domu, musíte firm zajistit podmínky, aby mohla vykonávat stava ské práce. Když jste si „objednali“ st edoškolské studium, je vaší povinností zajistit podmínky, aby bylo možné vás vzd lávat. Což znamená docházet ádn do výuky, respektovat autoritu u itele, p ipravovat se na jednotlivé p edm ty. Pokud není smlouva dodržována i dostate n napl ována, je možné ji za p edem daných podmínek zrušit. Jak ze strany zákazníka, tak ze strany poskytovatele služby. Student má právo odejít na jinou školu, pokud jeho p edstavy nejsou napl ovány. Škola má právo ukon it vzd lávací proces, pokud klient, tedy student, nerespektuje své povinnosti zákazníka.
Dobré výsledky studia V lo ském školním roce v druhém pololetí získalo vyznamenání 44 student . Radostná je i statistika maturitních zkoušek, kdy tvrtina absolvent získala u „zkoušky z dosp losti“ vyznamenání. Tyto úsp chy m jako editele školy velmi t ší. Ukazují na dobrý vyu ovací proces, na kterém se spole n podílí kvalitní pedagogický sbor a kvalitní studenti. Tímto ob ma skupinám d kuji za zp sob, jakým zvládly školní rok 2009/2010 a v ím, že stejn úsp šný bude i ten práv za ínající. Jsem velmi rád, že jsme ešili jen ojedin le káze ské p estupky. Atmosféru ve škole, tvo enou p edevším vztahy mezi pedagogy a studenty a studenty navzájem, je možné považovat za velmi dobrou, o emž sv d í i výsledky tradi ních školních anket, ve kterých pedagogové hledají Studenta roku a studenti naopak Kantora roku. Výsledky anket rozeberu v dalších p ísp vcích.
Úsp ch se neodpouští Naše škola pat ila v minulém školním roce 2009/2010 k nevíce napln ným st edním školám v Praze. P i po tu 630 student ve 20 t ídách a s pr m rem 31,5 studenta na t ídu. T ídy však nebyly napln ny „za každou cenu“, nýbrž výb rem z p ihlášených student . Díky p evisu poptávky jsme zdaleka nebyli schopni uspokojit všechny zájemce o studium. P ijímací ízení pro školní rok 2010/2011 bylo obdobné. Ve chvíli, kdy tvo ím tento p ísp vek sice nevím, zda nastoupí skute n všichni ti, co odevzdali zápisový lístek, ale ze zkušeností minulých let p edpokládám, že až na ojedin lé výjimky ano. Napln nost školy m la být i ve školním roce 2010/2011 zachována.
5
V minulých osmi letech se nám poda ilo významným zp sobem vylepšit prostory školy, modernizovat vybavení a naplnit školu velmi kvalitními studenty. Což m že bohužel vyvolávat i reakce, které nelze ozna it za estné a férové. Objevila se dv anonymní udání zaslaná na eskou školní inspekci, týkající se p ijímacího procesu a také na záv re né párty p ipravované studenty t etích ro ník pro úsp šné absolventy. N jaký „p ítel na internetu“ se rozhodl využít i bulváru a další anonymní „upozorn ní“ na záv re nou párty zaslal do vyhlášeného bulvárního deníku Blesk. Ten pak skandalizoval našt stí více moji osobu než skute né organizátory akce. Cílem nepochybn bylo uškodit škole, možná i mé osob . Výsledkem tohoto podlého jednání bylo rozhodnutí organizátor ustoupit od velmi pe liv p ipravované akce s bohatým programem, na níž se m lo uskute nit rozlou ení s velmi úsp šnými maturanty, nebo hrozila další skandalizace školy.
Mravnost nade vše Studenti bohužel dostali názorný p íklad, jak „to chodí“ v reálném život . Lidé prost nejsou jen hodní, vst ícní, p ející, ale také zlí, závistiví a neštítící se podraz . Morálka má také dvojí tvá , o jedné se mluví a druhá se žije. Bohužel. Mravnost nade vše! Tak se jmenoval jeden hezký starý eský film. Ukázalo se však, že ti, kte í toto heslo tak vehementn až fanaticky hlásali, zase tak moc mravní nebyli … Pokrytectví je prost sou ást našeho života od pradávna. Pokud chci mít jistý morální kredit, nesta í o morálce pouze mluvit, ale také se tak chovat. Každý lov k ob as ud lá n co, na co p íliš pyšný není. Ujedou mu nervy, oto í hlavu p ed nepravostí, aby si nepálil prsty, zalže. Kdo jsi bez viny, ho kamenem. Ovšem všechno má své meze. Za ty icet let vlády komunismu se stalo normou vycházející z pudu sebezáchovy, že n co jiného se myslí a n co jiného se íká. Pokud doty ný nechce skon it vyhozený ze školy, bez zam stnání i dokonce ve v ze ském mund ru. Tato ot esná morální devastace prohloubila onu pochybnou morálku a p etvá ku, která bohužel doprovází lidstvo od nepam ti. Respektive ta se stala všeobecn p ijímanou spole enskou normou. Z toho vyplývá zakódovaná neochota se ve ejn vyjad ovat k jakýmkoli problém m, sd lovat své postoje v zásadních spole enských otázkách. íkat lidem n co do o í a n co jiného za jejich zády.
6
Zkažená generace? lov k p ichází na sv t nahý … a také nezkažený. Ano, n kdo má již ve svých genech zakódováno být zlým, nesnášenlivým a tuze hloupým. Ale v tšina obyvatel naší planety si teprve parametry svého jednání a chování postupn buduje. Tak jak je okoukává od svých rodi , svého okolí. Jak za íná chápat nepsaná pravidla p ijatelného a nep ijatelného jednání. U í se p ijímat kompromisy. Což samo o sob není špatné, nebo ve spole enství více myslících bytostí jsou kompromisy nutné. Pouze musí existovat pomyslná ára, kterou prost nelze p ekro it, pokud má být lov k považován za slušného. Nap íklad psaní anonym je rozhodn již p es áru. Mladá generace nežije ve vzduchoprázdnu. Je obklopena reálným sv tem, ze kterého si bere to dobré i špatné. I podle svého naturelu a podle intenzity kladných i záporných p íklad ve svém okolí si utvá í sv j charakter. „Dosp lí“ mají od pradávna tendenci moralizovat, odsuzovat chování nastupující generace. Velmi lehce zapomínají na své vlastní h íchy i h íšky. Ale kdyby se zamysleli, poznali by, že mládí je zpo átku velmi up ímné, dokud ho sami nezkazíme. Kdo je zodpov dný za výchovu mladé generace? Ona sama? Nebo prost možná n kdy jen okat d lá to, co vidí ve sv t dosp lých? Zásadn nesouhlasím s tím, že sou asná mládež je zkažená, nezvladatelná, drzá, agresivní. P íkladem mi je sociální vzorek student Smíchovské st ední pr myslové školy. V drtivé v tšin jde o dob e vychované mladé lidi, respektující základní pravidla slušného chování. Respektující autoritu tam, kde se autorita nachází. Jist , nejsou žádní andílkové, ti naši studenti. Dokáží být nep íjemní, klást otázky, na které obtížn hledáme odpov . Najdou se i tací jedinci, kte í se z této charakteristiky vymykají v tom negativním smyslu. Jsem na této škole od roku 1988. Mohu naprosto zodpov dn prohlásit, že za tuto dobu nebyla škola nikdy napln na tak kvalitními studenty po stránce vzd lavatelnosti i vychování, jako je tomu v posledních p ti letech. Op t m prosím nechytejte za slovo, vždy naleznete p íklady jedinc , pro n ž tato charakteristika neplatí. Ale obecn za tímto názorem stojím a mám i mnoho dalších argument i konkrétních p íklad , jimiž ho mohu obhájit.
Chci mít dobrou školu Mým cílem nikdy nebylo a nebude jen udržovat stávající stav, spokojovat se s dosaženým. Chci mít kvalitní školu, a proto je nutné stále postupovat vp ed. Neuspokojovat se s dosaženým, nebo to je cesta do pekel. Hledat nové trendy, by n kdy jejich uvád ní do života m staví zpo átku do role podivína, který o svou vizi musí tvrd bojovat s pedagogy i studenty.
7
Pokud však chci mít dobrou školu, musí být napln ny základní parametry. Pochopiteln je pot eba mít kvalitní moderní vzd lávací program a solidní vybavení pro jeho realizaci. Ale p edevším nikdy nem že být kvalitní škola bez kvalitních student a kvalitních pedagog . Student , kte í mají možná svoje r zné zájmy, ale mezi jeden z klí ových pat í ochota se n co nau it. Pedagog , kte í možná mají ur itou tendenci využívat zab hané postupy, ale p esto neváhají tyto postupy m nit, modernizovat výuku, sebevzd lávat se. Pouze harmonický vztah pedagog a student , založený na vzájemném respektu a úct , m že vytvá et kvalitní výukový proces.
P ání na konec Na záv r svého dlouhého úvodníku chci nejprve pod kovat všem, kte í ho do etli až sem. Klobouk dol , máte výdrž. P edevším však chci pop át všem student m i zam stnanc m školy mnoho osobních i pracovních úsp ch ve školním roce 2010/2011. Ten bude zpo átku asi poznamenán i dokon ující rekonstrukcí školy, respektive jejího áste ného zateplení a kompletní vým ny st echy a oken. O to více bude rozb h nového školného roku náro n jší. Prosím tedy všechny, kte í mají co do in ní se školou, studenty, jejich rodi e i zam stnance, aby nalezli dostatek tolerance a trp livosti. Zárove nám všem p eji, aby i ve školním roce 2010/2011 panovala vzájemná spolupráce, d lná atmosféra, vst ícnost a kvalitní komunikace.
STUDENTI ŠKOLY Po et student v minulých letech Od školního roku 2002/2003 roste po et student . B hem té doby p esáhl „magického“ ísla 600 student (pr m r 30 student ve t íd ) a ve školním roce 2009/2010 se vyšplhal k íslu 632. Tento po et znamená 31,5 student v pr m ru ve t íd , což iní z naší školy jednu z nejvíce napln ných st edních škol v Praze. Vzhledem k cílové kapacit školy ur ené na 650 student , byla tak kapacita školy napln na na 97 %. P edchozí odstavec nazna uje, že se blížíme hranici maximálního napln ní. Kolik
8
nastoupí student ve školním roce 2010/2011 v tuto chvíli není jasné, bude odvislé od po tu student prvního ro níku. P ijato však bylo 134 student do ty t íd Informa ních technologií a 32 student do jedné t ídy Technického lycea. V grafu níže je možné spat it vývoj po tu student v posledních letech.
Anketa Student roku Nominováno bylo 35 student , kte í dosáhli v pololetí školního roku 2008/2009 vyznamenání. Vyu ující v internetovém hlasování pak hodnotili jejich vlastnosti jako logické myšlení, schopnost komunikace, tv r í dovednosti. V každé z p ti kategorií p id lovali hodnocení od jedné do p ti. Kdo získal nejmén bod , ten zvít zil. 1. SOLIL Lukáš 2. HNÍZDIL Jan 3. ŠLAHA Dominik 4. HLAVÁ Šimon 5. GRUS Michal 6. VALDOVÁ Kristýna 7. PTÁ EK Martin 8. HITZ Jakub 9. MORAVEC Jakub 10. VAN O Tomáš
(4. A)- 1,057 (4. C)- 1,093 (4. B)- 1,114 (4. C)- 1,153 (4. L)- 1,171 (4. B)- 1,215 (4. L)- 1,243 (3. C)- 1,246 (1. A)- 1,280 (4. D)- 1,293
Studentská rada Studentská rada je vrcholným orgánem student Smíchovské st ední pr myslové školy. Slouží k vým n názor , ale též k vyjád ení jejich v le, zastupuje je v jednáních s vedením školy. Po ur itém tápaní se poda ilo najít dalšího silného p edsedu v osob studenty Václava Píši. Ten pak p edal na ja e 2010 pomyslné žezlo studentovi Miloslav Melichárkovi. Nový p edseda Melichárek se prezentoval organizací velmi úsp šných Studentských voleb. Za jejich p ípravu, organizaci a kone n i výsledky jsem na „svoje“ studenty pyšný. Pevn v ím, že bude nový p edseda Studentské rady i ve školním roce 2010/2011 aktivní a úsp šný.
Studentský klub Studentský klub vznikl p ed šesti roky a od té doby stále funguje. Jako editel školy jsem u inil dohodu s Radou rodi , která si pronajímá prostor školy, kde se nachází Studentský klub, ur uje si správce Studentského klubu. T mi jsou vždy studenti školy. Je dodržován model, že jsou vždy dva, jeden zkušen jší a druhý, který se zau uje, aby následn p evzal roli prvního.
9
Studentský klub si spravují sami studenti, od instalace po íta , jejich údržby až po po ádek. Za celou tu dobu, co klub funguje, nedošlo k žádné ztrát by té nejoby ejn jší sou ásti, k žádnému projevu vandalismu, zám rnému poškození ehokoli. P estože je v n kterých hodinách klub dost zapln ný, nezaznamenal jsem ani žádný vážný konflikt mezi studenty. Což sv d í také o úrovni našich student . Škola poskytla prostory, poskytla i základní vybavení nábytkem. Rada rodi pak financuje provoz klubu, jeho vybavení hardwarové a softwarové. Klub má vlastní pevné p ipojení k internetu, vlastní bezdrátovou sí , televizi, v provozu minimáln 14 pevných po íta ových stanic, p i emž se uvažuje o jejich navýšení. Dále v klubu naleznete DVD recorder, kopírku, tiskárnu. Také hrací konzolu. Využívat Studentský klub m že každý student, jehož rodi e p isp li ástkou 500,- K do rozpo tu Rady rodi v p íslušném školním roce. Na studijní pr kaz s razítkem o zaplacení poplatku si m že student kdykoli vyzvednout klí na vrátnici, od doby otev ení školy až do jejího uzav ení je klub p ístupný. Naopak, pokud bych zjistil, že do klubu dochází student, jehož rodi e se nepodílejí na jeho financování, považoval bych takové jednání za hrubý proh ešek a vyvodil bych z toho pat i né káze ské ešení, nebo takové jednání považuji za parazitování a nemohu k n mu z stat lhostejný. V rámci rekonstrukce školy v letních m sících došlo i k významné úprav prost edí Studentského klubu, kdy byla vym n na st ešní okna a prostor zateplen. Tím se sice zahájení provozu posune asi až na druhou polovinu zá í, ale toto zpožd ní bude vyváženo lepším prost edím. Cht l bych zde vyjád it pod kování bývalému i sou asnému správci Studentského klubu. Již úsp šný absolvent Michal Hradecký i student Michal Hartman se o prázdninách, po domluv s firmou provád jící rekonstrukci, zú astnili r zných porad ohledn elektroinstalací a sami se podíleli na p eložení sí ového rozvodu za nové sádrokartony pod okny. Velice si jejich p ístupu cením.
Audio video studio Audio video studio funguje od íjna 2008 a je samostatnou sou ástí prostor Studentského klubu. Má samostatný p ístup, klí e se dají vyzvednout na vrátnici. P i rekonstrukci školy rovn ž prochází významnými zm nami, které se týkají zateplení, vým ny oken a nového sádrokartonového obložení ásti stropu. V pozd jších odpoledních a ve erních hodinách využívají studenti hudební zkušebnu, je zde mixážní pult a st ihací studio. Nechybí však ani vybavení pro hudebníky, bicí souprava zakoupená na žádost student z prost edk Rady rodi . D ležitý je prostor pro „televizáky“, menší televizní studio s pozadím pro klí ování, moderátorský stolek i pult pro projevy. Také zázemí k usazení host .
10
Prostory audio video studia využívají pochopiteln studenti, kte í vytvá ejí internetové zpravodajství o škole, tzv. SSPS TV. Ale je vhodné pro mnohé maturitní projekty, jejichž obsahem je práce s videem, kdy si zde studenti mohou nato it rozhovory a podobn . Videokamery jsou k zap j ení v sekretariátu školy. Studenti sem p ijdou i v hodinách multimedií, kdy si zde vytvo í krátké video, které pozd ji, již v odborné po íta ové u ebn , upravují podle pokyn vyu ujícího. Audio video studio m že pochopiteln využít každý student ve svém volném ase pro nato ení svého videa.
RODI E STUDENT Komunikace rodi e a škola Naší velkou snahou je úsp šn spolupracovat s rodi i našich student . A to po celou dobu jejich studia, tedy i po dosažení jejich plnoletosti. Pochopiteln je vždy na rodi ích, zda projeví o tuto spolupráci zájem. Každý pedagog má na www stránkách školy uveden sv j e-mail a je povinný odpovídat nejpozd ji do týdne na vznesené dotazy. V tšinou se tak d je obratem. Je možné po domluv s pedagogy komunikovat i p es telefon. Pokud rodi e student cítí, že je v n kterém p edm tu problém, doporu uji jim intenzivn jší komunikaci. Jsme st ední škola, studenti nemají povinnost danou ze zákona absolvovat st ední školu. Nepíšeme poznámky do žákovských knížek. Dáváme p ednost osobní komunikaci, pokud je o ni projeven zájem. Ale její vyvolání by m lo být p edevším na stran rodi . Jinými slovy. Nastane-li n jaký závažný problém, absence studenta bez znalosti t ídního o jejím d vodu, závažn jší káze ský p estupek, pochopiteln jsou rodi e kontaktováni. O studijních výsledcích jsou informováni na dvou t ídních sch zkách, po skon ení prvního a t etího tvrtletí. Je-li obava rodi z nedobrého vývoje v n kterém z p edm t , doporu uji si z jejich strany domluvit formu intenzivn jší komunikace s p íslušným pedagogem, což v sou asné dob úrovn informa ních technologií není problém. Pokud má jakýkoli rodi n jakou pochybnost i dotaz, m že se obrátit p ímo na mou osobu i na mého zástupce pro pedagogickou innost. Jsme p ipraveni odpovídat i problém ešit obratem. Rodi e mohou využít i sch ze Rady rodi .
Rada rodi Každý z rodi našich student , který na p íslušný školní rok zaplatí lenský p ísp vek 500,- K , se stává lenem Rady rodi , což je samotný právní subjekt se svými stanovami a rozpo tem. O takto vybraných financích rozhodují výhradn rodi e, škola m že pouze n jaký výdaj doporu it i požádat o n jakou podporu pro studenty. Rada rodi podporuje finan n aktivity student v jejich volném ase, financuje vybavení a provoz Studentského klubu, hudební zkušebny, stanovuje v cné odm ny student m za
11
vyznamenání, p ispívá na n které exkurze i zájezdy, v tšinou dle p ednesených požadavk zástupc student . Rovn ž organizuje Maturitní ples školy a jelikož byly poslední dva jeho ro níky ziskové, významným zp sobem se obnovilo hardwarové vybavení Studentského klubu. Sch ze Rady rodi se konají vždy každé druhé úterý v m síci od 17.00 hodin v zasedací místnosti školy. T chto sch zí se pravideln zú astní zvolení p edstavitelé Rady rodi , p edseda Studentské rady, správci Studentského klubu, editel školy, asistentka editele školy pro studentskou agendu. P ijít ale m že kdokoli z rodi i student , pokud má zájem se jednání zú astnit i má zájem p ednést sv j požadavek, p ipomínku, stížnost. Jednání Rady rodi trvají od p l do jedné hodiny a jsou velmi otev ená. Pro m jako editele jsou významnou zp tnou vazbou. Vždy podávám stru nou písemnou i ústní informaci o událostech za uplynulý m síc i výhled do nejbližšího období. Odpovídám na dotazy týkající se organizace chodu školy i pedagogického procesu. Cht l bych velice pod kovat p edstavitel m rodi za jejich aktivitu a jejich podporu zájmovým innostem student . Velice si jejich p ístupu vážím a t ším se na další setkání v tomto novém školním roce. Rozpo et Rady rodi na školní rok se bude schvalovat na její první sch zi 14. zá í 2010 od 17.00 hodin. Kdo bude mít zájem se tohoto jednání zú astnit, bude jist vítán. Schválený rozpo et bude zve ejn n na virtuální škole a také v íjnovém vydání Presíku.
PEDAGOGICKÝ SBOR Další vzd lávání pedagog Role pedagoga jist není jednoduchá. Žádá se po n m, aby m l ukon ené vysokoškolské studium, aby každý vysokoškolský odborník m l ukon ené pedagogické minimum. Aby se permanentn vzd lával. P itom platové podmínky neodpovídají t mto požadavk m, pokud porovnáváme s jinou sférou, v níž se takto hromadn vyskytují vysokoškolsky vzd laní lidé. Neustále vzd lávání pedagog se dotýká každého z nich. Nároky kladené ve spojitosti s p ípravou nových maturit i tvorbou Školních vzd lávacích program jsou zna né. P edevším však pro odborníky z oblasti informa ních technologií jde o proces neuv iteln hektický. Vývoj technologií letí dop edu p ímo šílen . Pedagog ho musí zachytávat, stále se vzd lávat. A tém hned p edávat nové poznatky svým student m. On i oni se vlastn u í za pochodu, není p íliš asu látku zažít, ov it si p ípravy na hodiny.
12
Vykonávat vlastní výukový proces a k tomu ješt další povinnosti z pedagogického procesu plynoucí, je opravdu nesmírn náro né, p i emž plat ve srovnání s komer ní sférou je ve výrazném rozporu s t mito požadavky. V tšinu pedagog na Smíchovské st ední pr myslové škole nemusí nikdo do dalšího vzd lávání nutit, oni sami ho vyžadují, nebo se sv domit snaží být „in“, aby v náro nosti svých student na jejich kvalitní výuku usp li.
Profesní karty pedagog Kdo by snad nev il p edchozímu odstavci, m že nahlédnout do profesních karet pedagog , které jsou umíst ny na www stánkách školy. Má ji každý pedagog a naleznete v ní krom jeho fotografie i jeho vyu ovací p edm ty, dosažené vzd lání, absolvované kurzy, získané certifikáty. Nahlédnutím do t chto karet je možné zjistit, že pedagogický sbor je opravdu vysoce aprobovaný a zp sobilý se dob e zhostit náro ného vyu ovacího procesu. Jde o kartu ryze profesní, tedy osobní údaje logicky nejsou a nemohou být požadovány. Z nich si mohl doty ný doplnit to, co sám uznal za vhodné.
Anketa Kantor roku Studenti v internetové anket hodnotili pedagogy, kte í je u ili ve školním roce 2009/2010. Na základ návrhu Studentské rady se po n kolika letech upravil zp sob hodnocení pedagog . Byla modifikována hodnocená kritéria i rozší ena možnost ohodnocení pedagoga. A koli se trochu kritéria zm nila, výsledky se p íliš neliší od p edchozích let.
Kritéria hodnocení kantora :
1) Jeho hodiny jsou dob e organizovány a dává jasné pokyny 2) Má srozumitelný výklad 3) Má p irozenou autoritu 4) Umí se studenty dob e komunikovat 5) Má smysl pro humor P i azení kantora u každé otázky do ty kategorií : 1) Rozhodn souhlasím (1 bod do hodnocení) 2) Spíše souhlasím (2 body do hodnocení) 3) Spíše nesouhlasím (3 body do hodnocení) 4) Rozhodn nesouhlasím (4 body do hodnocení) Musím op t pod kovat student m za jejich tradi ní seriózní p ístup, kdy se snaží být spravedliví a berou anketu vážn . Dobrovolného hlasování se zú astnilo 461 student , což je 73,2% student školy.
13
Aby mohl být kantor za azen do celkového žeb í ku, musel získat alespo 60 hodnocení, což vy adilo n které pedagogy, kte í u í jen na nízký áste ný úvazek. Kdybychom hodnocení p evedli na tradi ní známky, tak obecné ohodnocení všech 48 pedagog školy vypadá následn : Výborní (do 1,5 získaných bod ) Velmi dob í (do 2,5 získaných bod ) Dob í (do 3,5 získaných bod ) Nedostate ní (nad 3,5 získaných bod )
: 8 pedagog : 32 pedagog : 8 pedagog : 0 pedagog
Celkem tedy studenti považují 83,3 % len pedagogického sboru za výborné nebo velmi dobré. Co víc si jako editel školy p át! V tabulce je uvedeno jméno kantora, oblast jeho výuky, po et hodnocení a pr m r získaných bod . ím nižší bodový zisk, tím lepší hodnocení. 1. Mgr. NECHANICKÝ Zbyšek 2. Mgr. JANOTOVÁ Daniela 3. Mgr. STUCHLÍKOVÁ Zuzana 4. Mgr. HOUSKA Miroslav 5. PETRÁŠEK Pavel 6. Ing. HUMHAL František 7. Ing. KADLEC Jaromír 8. Mgr. PARKANOVÁ Markéta 9. Ing. ZÁPOTOCKÝ Jaroslav 10. Mgr. ECHOVÁ Blanka
- právo - anglický jazyk - anglický jazyk - spole enské v dy - fyzika - technické p edm ty - elektrotechnika - t lesná výchova - výpo etní technika - t lesná výchova
- 134 hodnocení - 129 - 109 - 292 - 147 - 88 - 197 - 159 - 153 - 171
- 1,186 - 1,265 - 1,366 - 1,366 - 1,369 - 1,454 - 1,455 - 1,472 - 1,551 - 1,559
Anketa Sympa ák roku Každý student mohl v internetové anket napsat po adí t í jemu nejsympati t jších pedagog z celého sboru, bez ohledu zda ho doty ný u í i nikoli. Za první místo získal doty ný t i body, za druhé dva a za t etí jeden bod. Kdo získal nejvíce bod , stal se Sympa ákem školního roku 2009/2010. Celkem možnosti hlasovat využilo 478 student , což p edstavuje 75,9 % student . V tabulce je uvedeno jméno kantora, oblast jeho výuky, po et získaných hlas a po et získaných bod . 1. Mgr. HOUSKA Miroslav 2. PETRÁŠEK Pavel 3. Mgr. EMINGEROVÁ Jana 4. BAYER Lukáš 5. Mgr. JANOTOVÁ Daniela 6. Mgr. KABÁTKOVÁ Marta 7. Bc. KOLÁ Jan 8. Mgr. NECHANICKÝ Zbyšek 9. Mgr. PARKANOVÁ Markéta 10. Ing. NEUMANN Josef
14
- spole enské v dy - fyzika - matematika - výpo etní technika - anglický jazyk - matematika - výpo etní technika - právo - t lesná výchova - výpo etní technika
- 192 hlas - 103 - 88 - 74 - 59 - 59 - 60 - 58 - 51 - 43
- 453 bod - 214 - 177 - 145 - 134 - 120 - 115 - 112 - 100 - 96
HOSPODA ENÍ ŠKOLY, GRANTY, VYBAVENÍ U EBEN O pen zích jsem se zmínil již ve svém úvodníku. Je jist legitimní si položit otázku - je naše škola dostate n vybavená? Je její prost edí d stojné a kulturní? Jsou podmínky pro výuku dostate n zajišt né? Mají studenti a pedagogové kvalitní prost edí pro svou práci i zázemí pro chvíle odpo inku? Mohu íkat cokoli a kdokoli mi m že v it i nemusí. Ale ísla jsou jednozna ná. Proto doporu uji si následný p ehled velmi pozorn prohlédnout, aby si každý uv domil, kolik prost edk bylo do jednotlivých oblastí vloženo a z jakých zdroj se rekrutovaly. Pochopiteln se zabývám obdobím, které jsem mohl ovliv ovat, tedy od ledna 2003, kdy jsem již byl dva m síce ve funkci editele školy a za al postupn napl ovat své vize.
1) ZÍSKANÉ PROST EDKY PROVOZNÍ DOTACE
MIMO
Dopl ková innost Škola má p íjmy z dopl kové innosti, kterou tvo í p edevším po ádání odborných kurz a pronájmy prostor v etn reklamních ploch. Po ode tení náklad od p íjm získáme hospodá ský výsledek, po jeho zdan ní kone ný zisk. Níže je práv tento zisk uveden. Na naši žádost je v tšinou p evád n do Rezervního fondu školy a z n ho jsou hrazeny p edevším náklady na vybavení u eben a kabinet . ROK
ZISK
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
360. 000,- K 566. 000,- K 457. 000,- K 557. 000,- K 647. 000,- K 617. 000,- K 615. 000,- K
Celkem
3. 819. 000,- K
Poznámka : Zisk za kalendá ní rok 2010 není pochopiteln vy íslen, pouze odhadován. Vzhledem k nutným vydáním spojeným s opravou pronajímaných prostor respektive vybavením místností pro školení a propadu p íjm spojených s nižšími zisky z pronájm , by se m l pohybovat pouze okolo 200. 000,- K . .
Grantová politika Granty jsou významnou možností, jak získat pro školu peníze. Nelze však jen tak požádat, je nutné vždy zpracovat projekt a ten musí podstoupit tvrdé martyrium výb rových ízení, mnohdy mnohostup ových, kdy bojuje s významnou konkurencí. Za úsp chy tak stojí náro ná práce významné ásti zam stnanc školy nejen p i realizaci projekt , ale už p i jejich zpracování.
15
Dle mého mín ní jsme usp li v pom rn slušném rozsahu, by mnoho a mnoho dalších projekt z stalo bez finan ní dotace, jinými slovy jsme s nimi neprošli sítem výb ru. To nás však nesmí demotivovat, je nutné p ipravovat další projekty, abychom m li alespo nad ji na získání dalších prost edk pro školu. Grant ze strukturálních fond EU v programu JPD 3.1. ve výši cca 5 milion korun b žel dva školní roky, takže se objevuje jeho erpání ve t ech kalendá ních rocích.
Granty sm ující do výuky
Rok Obsah grantu 2003 2004 2005
2006 2007
2008 2009 2010
ástka
SIPVZ – udržování hardware a software Vlámské školy – mezinárodní projekt SIPVZ Grant MHMP na rozvoj fyziky Grant MHMP na rozvoj automatizace Grant MHMP na laborato fyziky¨ SIPVZ – udržování hardware a software Grant SIPVZ na rozvoj elektrotechniky Grant SIPVZ na rozvoj CNC programování Grant SIPVZ na rozvoj humanitních p edm t Grant SIPVZ na rozvoj Anglického jazyka Grant SIPVZ na rozvoj Fyziky Grant SF EU JPD 3.1. rozvoj oboru IT SIPVZ – udržování hardware a software Grant SF EU JPD 3.1. rozvoj oboru IT Grant MHMP na rozvoj p edm tu Chemie Grant MHMP na seminá e z programování Grant SF EU JPD 3.1. rozvoj oboru IT SIPVZ – udržování hardware a software Grant MHMP na rozvoj elektrotechniky Grant MHMP na seminá e v da a technika Grant MHMP na program CAD/CAM Grant MHMP na OS Linux vybavení u ebna 6 Grant MGMP na seminá v da a technika Grant MHMP na vybavení laborato e HW Grant MHMP na obrazovou encyklopedie HW Grant MHMP na sbírku p íklad z programování
Celkové p íjmy z grant do oblasti výuky
125. 000,- K 41. 000,- K 61. 000,- K 384. 000,- K 285. 000,- K 845. 000,- K 192. 000,- K 438. 000,- K 235. 000,- K 138. 000,- K 224. 000,- K 154. 000,- K 791. 000,- K 366. 000,- K 2. 824. 000,- K 230. 000,- K 332. 000,- K 1. 310. 000,- K 20. 000,- K 242. 000,- K 25. 000,- K 70. 000,- K 350. 000,- K 100. 000,- K 140. 000,- K 80. 000,- K 80. 000,- K
10. 082. 000,- K
Poznámka : Všechny výše uvedené získané granty byly realizovány, prost edky v plné výši erpány, granty z roku 2010 jsou práv ve fázi realizace.
Granty na po ádání Mistrovství R st edních škol v basketbale
2009 2009 2009
Grant M stské ásti Prahy 7 Grant Hlavního m sta Prahy Grant Pražského basketbalového svazu
Celkov na po ádání M R st edních škol
45. 000,- K 60. 000,- K 25. 000,- K
130. 000,- K
Poznámka : Granty byly v plné výši vy erpány a vyú továny.
16
Grant sm ující do vým ny oken a áste né zateplení budovy 2008
Grant MZP EU, vým na oken a áste né zateplení 20. 558. 000,- K
Celkem
20. 558. 000,- K
Poznámka : Tento grant Ministerstva životního prost edí z prost edk Strukturálních fond EU byl schválen na ja e 2008. Z izovatel, Hlavní m sto Praha, musel zajistit spoluú ast v ádu cca p ti milionu korun. Vzhledem k nutnosti vypracovat projekt a podstoupit martýrium stavebních povolení, vyjád ení památká a podobn , za ala jeho realizace až v ervenci 2010. V projektu z izovatel p idal ješt nad rámec grantu kompletní vým nu st ešní krytiny, dá se tedy p edpokládat, že kone né náklady budou ádov až o dva miliony vyšší. Tyto prost edky však musí uhradit z izovatel ze svých zdroj .
Prost edky na zlepšení topné soustavy 2007 2008
Investice HMP do vým ny hlavic topných t les Rekonstrukce topné soustavy metodou EPC
Celkem
1. 068. 000,- K 2. 292. 000,- K
3. 360. 000,- K
Poznámka : Rekonstrukce topné soustavy metodou EPC znamená, že vít zná firma z výb rového ízení vloží uvedené prost edky do rekonstrukce topné soustavy, škola v následných osmi letech splácí tyto prost edky z ušet ené energie, zaru ené firmou a vzešlých z provedených úprav. Zahájení za alo v srpnu 2008 a bylo uvedeno do zkušebního provozu v íjnu 2008. Od ledna 2009 b ží již ádný provoz.
Mimo ádná dotace MHMP na vým nu osv tlení v u ebnách 2009
Dotace HMP na vým nu osv tlení
Celkem
1. 190. 000,- K
1. 190. 000,- K
Poznámka : Rekonstrukce byla zahájena v ervenci 2009 a ukon ena v zá í 2009. Jednalo se o vým nu osv tlení v 17 odborných a 20 kmenových u ebnách.
Mimo ádné dotace MHMP do prostor pro t lesnou výchovu 2008 2009 2009
Rekonstrukce podlahy sálu v p ízemí Grant HMP na rekonstrukci prostor pro t lesnou výchovu 1. patro Dotace HMP na odizolování podlahy sálu v p ízemí
Celkem dotace HMP do prostor pro TV
2. 000. 000,- K 2. 600. 000,- K 600. 000.- K
5. 200. 000,- K
Poznámka : Grant na rekonstrukci prostor pro t lesnou výchovu prostor v prvním pat e byl získán v rámci programu MHMP na rekonstrukci sportoviš . Byl dokon en v prosinci 2009 a po kolaudaci od února 2010 již prostory pln slouží student m.
17
Mimo ádné dotace MHMP na opravu podlah v havarijním stavu 2009
Oprava podlah chodeb ve tvrtém a ásti t etího patra
Celkem
700. 000,- K
700. 000,- K
Poznámka : Oprava probíhala v prosinci roku 2009, došlo ke kompletní oprav podlahy na chodbách ve tvrtém pat e a ve tmavé chodb ve t etím pat e.
Celkov získané prost edky z dopl kové innosti, grant a dotací Dopl ková innost Granty do výuky Granty na M R basketbal Dotace do vým ny oken a áste ného zateplení Dotace na zlepšení topné soustavy Dotace do vým ny osv tlení Granty a dotace do prostor pro t lesnou výchovu Dotace na opravu podlah v havarijním stavu
3. 819. 000,- K 10. 082. 000.- K 130. 000,- K 20. 558. 000,- K 3. 360. 000,- K 1. 190. 000,- K 5. 200. 000,- K 700. 000,- K
Celkem
45. 039. 000,- K
2) VYNALOŽENÉ PROST EDKY DO VÝUKY I PROST EDÍ Výše jsem uvedl, jaké jsme získali zdroje nad rámec b žných pen z, kterými jsou výdaje na platy, p ímé výdaje na u ební pom cky a výdaje na provoz. V další ásti máte možnost si p e íst, kam získané prost edky sm ovaly. N které skon ily u ešitel projekt ve form odm n, nap . za psaní skript i p íprav laboratorních úloh, další na jejich školení. Významná ást šla do vybavení. Sleduji t i oblasti: nákup software, tedy programového vybavení, dále nákup hardware, p edevším po íta , ale i jejich periférií a p ístrojové techniky do laborato í. T etí oblastí je obnova nábytku ve t ídách a kabinetech. T etí oblast byla z výhradní ásti financována ze zisk z dopl kové innosti. Peníze do jednotlivých oblastí sm ují z n kolika zdroj . Ze získaných grant , z Rezervního fondu, kam p icházejí zisky z dopl kové innosti, i Investi ního fondu, kam jdou odpisy z budovy a po íta ových u eben, které kupujeme jako investi ní celek. Další prost edky byly vynaloženy ze základní dotace školy na provoz a na u ební pom cky.
Prost edky vložené do jednotlivých oblastí po rocích Rok software hardware za ízení t íd a kabinet 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Celkem
18
275. 000,- K 55. 000,- K 892. 000,- K 424. 000,- K 248. 000,- K 121. 000,- K 160. 000,- K 277. 000,- K
2. 452. 000,- K
1. 328. 000,- K 1. 064. 000,- K 2. 291. 000,- K 1. 565. 000,- K 1. 323. 000,- K 1. 091. 000,- K 1. 714. 000,- K 1. 012. 000,- K
11. 338. 000,- K
675. 000,- K 462. 000,- K 336. 000,- K 551. 000,- K 599. 000,- K 327. 000,- K 441. 000,- K 214. 000,- K
3. 605. 000,- K
Celkem vložené prost edky do vybavení pro výuku a prost edí po oblastech VÝUKA – hardware a software
Oblast
vložené prost edky
Software – programové vybavení odborných u eben a laborato í Hardware – po íta ové stanice, jejich periférie, p ístroje
2. 452. 000,- K 11. 338. 000.- K
Celkem pro výuku
13. 790. 000,- K
BUDOVA A PROST EDÍ Nábytek kabinety, t ídy, laborato e, Studentský a Kantorský klub Zlepšování topné soustavy školy Rekonstrukce podlahy sportovní haly v p ízemí Izolace podlahy sportovní haly v p ízemí Opravy prostor, malování, vým ny podlah (kvalifikovaný odhad) Rekonstrukce osv tlení Oprava podlah na chodbách ve tvrtém a ásti t etího patra Rekonstrukce prostor pro t lesnou výchovu v prvním pat e áste né zateplení, vým na oken a st echy
3. 605. 000,- K 3. 360. 000,- K 2. 000. 000,- K 600. 000,- K 2. 475. 000,- K 1. 190. 000,- K 700. 000,- K 2. 600. 000,- K 20. 600. 000,- K
Celkem do budovy a prost edí
37. 130. 000.- K
Celkem do vybavení pro výuku, budovy a prost edí
50. 920. 000,- K
ZPRAVODAJSTVÍ O ŠKOLE Informace o škole a d ní v ní považuji za velmi významné. Pro zam stnance školy jsou vystavovány podrobné zápisy z porad vedení školy, které vytvá ím osobn . Využíváme p edevším elektronickou podobu informací, krom e-mailové korespondence jsou k dispozici www stránky školy a virtuální škola. Mám však zájem i o ucelené informace za ur ité období pro zam stnance, studenty, rodi e student i ve ejnost. Proto jsem stál u iniciativy školního m sí níku Presík, jehož jsem již n kolik let koordinátorem. Dále jsem inicioval vznik internetového zpravodajství, které studenti pojmenovali SSPS TV.
Internetové stránky školy Na adrese www.ssps.cz je možné nalézt velmi mnoho informací. Tyto stránky jsou dostupné všem, tedy není žádné omezení. Prohlížet si je tak mohou i zájemci o studium, pro které je zde vytvo ena speciální sekce. O stránky se již delší as stará profesorka Ivona Spurná. Jedinou uzav enou ástí internetových stránek školy je eškola, která však neslouží
19
k informovanosti, ale nacházejí se zde r zné internetové testy z mnoha p edm t . Ty jsou vytvá eny vyu ujícími, ale n kdy též v rámci maturitních projekt i za pomoci student . E-školu rovn ž založila a dále spravuje profesorka Spurná.
Virtuální škola Virtuální škola je uzav eným systémem, který slouží výhradn pro zam stnance a studenty školy. Pochopiteln i pro rodi e student , pokud jim jejich potomci sd lí p ístupový kód. Což však p edpokládám. Na virtuální škole jsou interní informace pro pedagogy i pro studenty. Do n kterých sekcí je omezený p ístup, nap íklad zprávy vedení školy ur ené zam stnanc m si nemohou p e íst studenti. Každá t ída má svoji elektronickou nást nku, kde jsou umís ovány informace od u itel . Ti další obecn jší informace p idávají v rámci nást nek svých p edm tových komisí i konkrétních p edm t . Významnou sou ástí virtuální školy jsou podp rné studijní materiály, jejichž nár st p edpokládám v dalších letech. Ale již v zá í 2010 se jich zde dá nalézt dost, p edevším z odborných p edm t týkající se informa ních technologíí. Mají sloužit jak pro podporu výkladu vyu ujícího, tak p edevším pro samostudium student m. Systém se využívá k zadávání úkol pedagogem a následnému zav šování jejich vyhotovení studenty. Nejvíce je systém v permanenci u maturitních prací alias žákovských projekt . Zde nalezneme tém vše, od zadání, harmonogramu, díl ích výstup až po hodnocení. Výjimkou jsou v tší soubory, nevhodné k zav šování, které p edají studenti p ímo svým pedagog m na n jakém p enosném médiu. Sou ástí je také archiv maturitních projekt , který m že být jak inspirací p i hledání nám t pro studenty t etích ro ník , tak také i v n kterých p ípadech zajímavým studijním materiálem.
Školní asopis Presík M sí ník Presík vychází v omezené tišt né podob na náklady školy, n kdy ve zkrácené verzi. Barevná tišt ná verze je vyv šena na nást nce ve druhém pat e. Klí ová je však elektronická podoba Presíku, dost asto rozsáhlejší než tišt ná verze. Ta je umíst na ve zvláštní sekci na www stránkách školy, aby k ní m l neomezený p ístup každý. Osobn se starám o koordinaci Presíku, u m se shromaž ují p ísp vky, které následn student Vojt ch Povolný, v sou asnosti ze t ídy 3.C, graficky upravuje a p ipravuje k ucelenému vystavení. P ísp vky tvo í jak studenti, tak jejich pedagogové. Doufám, že i v tomto školním roce bude pro každé íslo dostate né množství lánk . Ve školním roce 2010/2011 se hned t i studenti p ihlásili v rámci svého maturitního projektu k nám tu „Redaktorem Presíku“. Už se velmi t ším na spolupráci s nimi a sám jsem zv davý, s jakými novinkami studenti p ijdou a jak obohatí informace o naší škole i jaké zajímavosti se díky nim tená i Presíku dozv dí.
Internetové zpravodajství SSPS TV S internetovým zpravodajstvím za ala ve školním roce 2008/2009 pod mým vedením jedna dvojice student , v rámci svého maturitního projektu. Studenti Josef Nikodém a Ond ej Poledne také vymysleli název SSPS TV. Ve školním roce 2009/2010 na jej ich práci navázaly t i dvojice student . Studenti Václav Píša a Jakub Laciný, Jakub Kemr a Ond ej Fišer, David Lukáš a Jakub Melichar vytvá eli každé t i
20
ned le jedno zpravodajství, sout žili mezi sebou jak v kvalit obsahu, tak provedení. Mnohé díly lze považovat opravdu za velmi zda ilé. Pro školní rok 2010/2011 jsou p ipravené dv až t i dvojice, které budou mít p ímo na starosti zpravodajství o škole v rámci SSPS TV. Ovšem krom toho v novém školním roce budou vznikat další zajímavé reportáže v rámci jiných maturitních projekt . Zmíním alespo dva. V prvním p ípad jde o projekt „P edstavujeme zam stnance a studenty“, v druhém bychom se m li dozv d t zajímavosti o studentech obecn v projektu „Znáš to nebo neznáš“. U všech t chto projekt jsem jejich garantem, t ším se již na spolupráci se studenty, na jejich nápady a tv r í práci.
SPORT A ŠKOLA Zhodnocení sportovních aktivit Vždy jsem podporoval sportovní aktivity student a to nejen proto, že jsem sám delší as vykonával vedoucího trenéra v basketbalovém Sportovním centru mládeže, mimo jiné též ve Spart . Domnívám se, že sport je vhodným dopl kem ke studiu, ideálním zp sobem vypl uje volný as mladých lidí a zárove zlepšuje jejich fyzickou kondici. Jsem proto rád, že naše škola v posledních letech vždy stála na „bedn “ v dlouhodobé sout ži pražských st edních škol. Dalším, pro m pot šitelný faktem, je velká aktivita vyu ujících t lesné výchovy a výborná reprezentace školy studenty a to jak po stránce sportovní, tak spole enské. Vždy jako jediná škola v Praze jsme se zú astnili všech vypsaných sportovních disciplín v sout ži chlapc a i našich 23 dívek dalo dohromady družstvo, které v mnoha disciplinách p íjemn p ekvapilo. Za to vše pat í m j velký dík jak pedagog m, tak reprezentant m školy z ad studentstva. Rovn ž považuji za nutné pod kovat pedagogickému sboru, který obecn sportovce podporuje, vychází jim vst íc a n kte í jeho lenové dokonce neváhají jít ve svém volnu studenty osobn podpo it až na sportovišt .
POHÁR PRIMÁTORA PRAHY VE ŠKOLNÍM ROCE 2008/2009 T ináctý ro ník POPRASKu a 10. ro ník Poháru primátora v sout ži pražských st edních škol byl op t završen slavnostním p edáváním cen na Starom stské radnici. Ocen ní p edávala nám stkyn primátora a radní pro školství Ing. Marie Kousalíková.
21
Po celý rok sout žilo 100 pražských st edních škol v 18 vypsaných disciplínách. Pouze t i nejlepší školy byly pozvány do Brožíkovy sín na Starom stské radnici. Ani letos mezi nimi nechyb la naše Smíchovská st ední pr myslová škola. Poda ilo se nám obhájit druhé místo. Bilance posledních t í ro ník je úchvatná, první, druhé a op t druhé místo. Hrstka našich d v at obsadila krásné 8. místo!!! Dev t d v at, které naši školu reprezentovala, si za sv j p ístup i výsledek zaslouží absolutorium!
Výsledky 2009/2010 – kategorie st ední školy – chlapci :
1. SSPŠ J. Horára, Praha 4 2. SSPŠ Preslova, Praha 5 3. Gymnázium Postupická, Praha 4 4. Gymnázium Arabská, Praha 6 5. Gymnázium J. Keplera, Praha 6
- 85 bod - 76,5 - 75 - 67 - 40
Výsledky 2009/2010 – kategorie st ední školy – dívky : 1. Gymnázium Arabská, Praha 6 2. Gymnázium Postupická, Praha 4 3. Gymnázium Omská, Praha 4
- 73 bod - 72 - 60,5
8. SSPŠ Preslova, Praha 5
- 20,5
Více informací naleznete na konci tohoto ísla v p ísp vku profesora t lesné výchovy Mgr. Liboslava Matouška.
Anketa Sportovec roku Sportovce školního roku vybírají vyu ující t lesné výchovy a následn mi ho p edkládají ke schválení. V kritériích výb ru nejlepšího ze sportovc školy nechybí pochopiteln dosahované sportovní výkony, ale také musí být vít z osobností a d ležité je jeho spole enské vystupování, podpora svých koleg apod. V tabulce níže jsou uvedeni studenti v po adí, jak je ur ili vyu ující t lesné výchovy. Podrobn jší informace o jednotlivých reprezentantech školy naleznete op t na konci tohoto ísla. 1. ZR ST Adam (4.A) 2. BERÁNEK Filip (3.C) 3. FIŠER Ond ej (4.L) 4. HLAVA KA Vojt ch (4.B) 5. S VA Michal (2.A) 6. PRAŽÁK Petr (3.A) 7. VALENTA Václav (3.D) 8. MEDEK Jaroslav (4.C) 9. STRÁN L Ji í (2.A) 10. KLAS Mikuláš (1.L)
22
OHLÉDNUTÍ ZA ŠKOLNÍM ROKEM 2009/2010 Zá í 2009 – Slavnostní zahájení školního roku Druhý den nového školního roku se tradi n sešla celá škola ve Sportovní hale Sparty Praha na Letné. Po mém projevu m j zástupce pro pedagogickou innost p edstavil student m celý pedagogický sbor.
Zá í 2009 – Besedy editele školy se t ídami
V prvních dvou týdnech nového školního roku jsem se sešel postupn se všemi dvaceti t ídami, což je rovn ž na naší škole tradi ní. V každé t íd , po dobu jedné vyu ovací hodiny, jsem diskutoval se studenty o problematice školy a odpovídal na jejich dotazy. Na záv r studenti anonymn vyplnili pom rn rozsáhlé ankety. Ty byly následn vyhodnoceny v rámci maturitních projekt dvou student tvrtého ro níku.
Zá í 2009 – Zahájení provozu Virtuální školy Od zá í jsme spustili provoz Virtuální školy. Zavád ní tohoto zcela nového systému se nesetkalo zpo átku s nejv tšími sympatiemi u pedagog ani u student . Systém se jim zdál složitý a pln nechápali jeho ú elnost. Tento systém využívá mnoho firem a také vysoká škola Unicorn College, která se stala v pr b hu roku jeho garantem. Systém má být nadále p izp sobován jejím i našim pot ebám. Pochopiteln zavedení a odlad ní takového systému trvá minimáln dva roky. Je t eba ho také naplnit daty. Provoz virtuální školy se tak rozbíhal v nep íliš p íjemné atmosfé e, ale s postupem asu emoce opadávaly. Nejvíce byl systém využíván p i maturitních (žákovských) projektech, ale v pr b hu roku ho za ali intenzivn ji používat i další vyu ující. Prob hly i n které námi požadované úpravy. B hem roku se systém také za al plnit daty. U mnoha p edm t se tak objevují podp rné studijní materiály, které mohou již studenti využívat. K dalšímu dopln ní došlo na konci ervna a b hem letních prázdnin.
Zá í 2009 – první týden praxe tvrtých ro ník Na škole prob hlo v rámci praxe tvrtých ro ník n kolik školních sout ží. První se týkala webových stránek, druhá modelování objekt v Inventoru Professional 2009. Krom toho studenti absolvovali adu odborných p ednášek.
Zá í 2009 – posádka pedagog na závodech dra ích lodí Posádka dra í lodi s názvem P ES-LI-TIM složená výhradn z pedagog školy, se zú astnila sportovního festivalu na Vltav . V týmu bylo hned dev t žen! Posádka krom t etího místa v hlavním závod získala též ocen ní pro nejzapálen jší tým.
íjen 2009 – Zasedání Školské rady Za ú asti editele se sešla Školská rada, která schválila Výro ní zprávu, Klasifika ní a Školní ád. Vzala na v domí p edložené hospoda ení školy.
íjen 2009 – nový server ve Studentském klubu Na základ žádostí student rozhodla Rada rodi o zakoupení nového serveru do Studentského klubu. K tomu využila zbytek z výnosu z maturitního plesu.
íjen 2009 – Zahájení seminá
z programování
Absolvent školy a sou asný student vysoké školy Marek Ke ka zahájil seminá e z programování v nované jazyku PHP. Na ja e n kte í studenti, kte í seminá v této dob zahájili, získali p íslušné certifikáty.
23
Listopad 2009 – Výstava st edních škol Schola Pragensis Naše škola se tradi n zú astnila výstavy st edních škol v Kongresovém centru pod názvem Schola Pragensis. Po celé t i dny zde bylo p ítomno kompletní vedení školy a významn jim pomáhalo n kolik student . Ti prokázali výborné komunika ní schopnosti a skv lé spole enské vystupování.
Listopad 2009 – Zahájení série Dn otev ených dve í
Prvním Dnem otev ených dve í byla zahájena série ty prezentací školy pro ve ejnost, respektive pro potenciální zájemce o studium. Po prvním Dni otev ených dve í následovala již tradi ní dvouhodinová akce pro bývalé absolventy školy. Je nutné pochválit nasazení pedagogického sboru i mnoha desítek student , kte í se na každém dni podíleli, a již na jednotlivých pracovištích i jako pr vodci. Ohlasy návšt vník na studenty ve spole enském od vu byly velmi pozitivní, vysoce oce ována byla jejich schopnost komunikace.
Listopad 2009 – Realizace mezinárodního projektu Global Village Tradi n po dobu jednoho týdne se profesorka Kaiferová s vybranou t ídou t etího ro níku zú astnila mezinárodního projektu Global Village. B hem této doby se kolektivy student v n kolika evropských školách pomocí internetu a videokonferencí domlouvali v anglickém jazyce na ešení obdrženého zadání. Naši studenti pat ili rozhodn k nejaktivn jším a nejlepším.
Listopad 2009 – druhý týden praxe tvrtých ro ník VUT
ve spolupráci s FSI
Prob hla praxe student tvrtých ro ník . Tentokrát i ve spolupráci s VUT, fakultou FSI, když byl využit projekt, který fakulta získala v rámci grantu ze Strukturálních fond EU. Na t icet student absolvovalo zajímavý týdenní program, jehož sou ástí byla exkurse na pracovištích FSI VUT, návšt va IQ parku v Liberci, exkurse v automobilce v Mladé Boleslavi, exkurse na výstav Aquatherm v Praze. Vše bylo završeno zájezdem do technické muzea v n meckém Mnichov . Akce m la velmi pozitivní ohlas.
Listopad 2009 – nau ná vycházka k historickému datu Ke dni 17. listopadu 2009 se uskute nila vycházka student školy v doprovodu jejich pedagog po památkách, vztahujících se k d ležitým dat m v naší historii. Každá t ída pozd ji p ipravila z vycházky svou reportáž a fotografickou koláž, z nichž ty nejúsp šn jší byly následn vyv šeny v prostorách školy.
Listopad 2009 – rekonstrukce prostor pro t lesnou výchovu Byla zahájena rekonstrukce prostor pro t lesnou výchovu v prvním pat e. Práci ídilo Investi ní odd lení Odboru školství MHMP na základ grantu, který podala naše škola do programu vypsaném MHMP na rekonstrukci sportoviš .
24
Díky této rekonstrukci, dokon ené v prosinci, mohou studenti využívat esteticky p kné i solidn vybavené prostory pro t lesnou výchovu. Bráno „od zadu“, jde o malý cvi ební sál, hernu stolního tenisu, t locvi nu a posilovnu i s nízkou lezeckou st nou.
Prosinec 2009 – podlah na chodbách
opravy
Díky dotaci OŠ MHMP došlo k oprav podlah na chodbách ve tvrtém pat e a v tmavé chodb t etího patra. Tyto podlahy byly již v havarijním stavu a za jejich opravu jsme velmi rádi.
Leden 2010 – Lyža ský výcvikový kurs Op t tradi ní událost v život školy. Týdenní lyža ský výcvikový kurs prvních ro ník v Peci pod Sn žkou byl podle dozorujících pedagog na vysoké úrovni a chování student bylo vysoce cen no.
Leden 2010 – mezinárodní spolupráce se školou ze Záh ebu V rámci získaného projektu EU St ední elektrotechnické školy v Záh ebu, jehož jsme partnery, navštívila naši školu delegace jejich pedagog na ele s editelem Ivo Klari em. Vzájemné konzultace se týkaly p edevším výuky informa ních technologií.
Leden 2010 – z ízení t etí multimediální u ebny V u ebn íslo 108 byla z ízena multimediální u ebna, s po íta em, projektorem a promítacím plátnem. Vedle zasedací místnosti a místnosti 201 (ob mají navíc i interaktivní tabule) slouží pedagog m pro výklady za pomoci elektronicky zpracovaných p íprav.
Únor 2010 –Maturitní ples školy Tradi ní reprezenta ní maturitní ples se uskute nil jako obvykle v Lucern . Je možno zmínit hned n kolik pozitiv. Do pokladny Rady rodi , který ho po ádala, p inesl zisk 97. 000,- K . Tyto peníze byly z výrazné ásti v novány do zlepšení vybavení ve Studentském klubu. Dalším kladným rysem byl bezproblémový pr b h. Vystoupení student 4.C, s jejich verzí Labutího jezera, pak bylo velmi úsp šným zpest ením. Stejn jako tane ní kreace t ídy 4.B na chytlavé melodie, doprovázené vtipnými glosami k d ní ve škole.
25
B ezen 2010 – Zahájení p ijímacího ízení Na obor Informa ní technologie podalo p ihlášku 418 zájemc , na obor Technické lyceum 86 uchaze o studium. Osobn jsem vícekrát hovo il s rodi i p ihlášených žák až do 250. místa po adí, m j zástupce pro pedagogickou innost Mgr. Zbyšek Nechanický pak tém se všemi rodi i zájemc o obor Technické lyceum. Z odevzdaných zápisových lístk jich bylo pozd ji odneseno celkem patnáct, ovšem toto nám bylo dop edu avizováno. V srpnu bylo na škole 134 zápisových lístk do ty t íd oboru Informa ní technologie a 32 do jedné t ídy Technického lycea.
B ezen 2010 – Získané granty z prost edk MHMP Celkem jsme usp li se ty mi projekty sm ujícími do výuky z dvanácti podaných. I ty sice byly kráceny, nicmén celková ástka 400. 000,- K je pot šitelná. Usp li profeso i Bayer s vybavením laborato e hardware (140. 000,- K ) a obrazovou encyklopedií hardware (80. 000,K ), profesorka Kopeluková se sbírkou p íklad z programování (80. 000,- K ) a také moje mali kost s projektem Seminá v da a technika, respektive moderní technologie ve službách v dy a techniky a jejich využití v praxi (100. 000,- K ).
B ezen 2010 – druhé místo v Cisco Games Náš reprezenta ní tým ve složení Lukáš Solil, Martin Beránek a Michal Hradecký se pod vedením nehrajícího kapitána Ji ího Hubá ka (našeho absolventa a lektora Cisco Academy) zú astnil sout že st edních škol v Cisco Games 2010. V klání st edních škol, které jsou sdruženy v Cisco Academy, se umístili naši borci na skv lém druhém míst . Sout ž se týkala teoretických i praktických dovedností z oblasti po íta ových sítí. Pod kování pat í i profesorce Ivon Spurné, která reprezenta ní družstvo p ipravovala.
B ezen 2010 – první místo v sout ži ECDL Naše škola se zapojila do akce organizované v rámci evropského týdne IT, s názvem „European e-Skills Week 2010“. Šlo o kampa probíhající v celé Evropské unii za zdokonalení dovedností v oblasti IT. V rámci této kampan bylo mimo jiné nabídnuto student m zlevn né testování a získání certifikátu ECDL. Jelikož termín padl na jarní prázdniny, o ekával se zájem ze strany našich student pon kud nižší. Opak však byl pravdou! Testovalo se celý týden, od pond lí do pátku, testování se zú astnilo na 70 našich student ! V rámci po tu a úsp šnosti našich student jsme v sout ži o Nejlepší testovací st edisko ECDL obsadili skv lé první místo a posléze dostali v cnou cenu i diplom! Pod kování pat í pochopiteln i profesorovi Josefu Honsovi za p ítomnost u testování a profesorkám Olze Kaiferové a Ivon Spurné za opravu test . Smeknutí pomyslného klobouku pak našim student m za jejich aktivní p ístup.
B ezen 2010 – ú ast na mezinárodní sout ži v dovednostech z IT Naše družstvo ve složení Martin Beránek a Michal Hradecký si otestovalo své dovednosti v oblasti IT na mezinárodní sout ži po ádané v Praze. Testovaly se teoretické i praktické
26
dovednosti, sm ující však spíše do uživatelské polohy. A koli šlo p edevším o porovnání svých schopností s jinými kolegy z eské republiky i N mecka, o setkání a poklábosení s kolegy „aj áky“, v neoficiálním po adí naše dvojice skon ila na solidním tvrtém míst .
Duben 2010 – poznávací zájezd do Anglie Uskute nil se tradi ní poznávací zájezd do Anglie, který organizuje komise cizích jazyk pod vedením profesorky Zuzany Stuchlíkové. Zájezd se vyda il, doprovázející pedagogové naše studenty chválili za jejich pozitivní p ístup i dobré spole enské vystupování. Ohlasy ze strany student byly rovn ž velmi p íznivé. Vše podtrhlo p kné po así, což na ostrovech nebývá samoz ejmostí.
Duben 2010 – Internetové ankety Student, Kantor a Sympa ák roku Byly zahájeny tradi ní internetové ankety, v nichž kanto i hledají Studenta roku a naopak studenti Sympa áka a Kantora roku. Výsledky jsou uve ejn ny na p edchozích stránkách tohoto vydání Presíku.
Duben 2010 – nový p edseda Studentské rady Studentská rada, kterou tvo í zástupci z každé t ídy, si zvolila do svého ela nového p edsedu. Stal se jím Miloslav Melichárek ze t ídy 3.D.
Duben 2010 – prezentace maturitních projekt Studenti tvrtých ro ník celý m síc prezentovali v multimediálních u ebnách své maturitní projekty. Jejich prezentace byla ve ejná, mohl se p ijít podívat kdokoli z pedagog i student , kte í m l v té dob volno. Mnoho projekt bylo velmi zda ilých a vzbudilo zaslouženou pozornost.
Duben 2010 – mezinárodní projekt Formule 1 ve školách Trojice našich student ve složení Jaroslav Medek, David Hakl a Vít Pilecký se pod vedením profesora Karla Fuksy a Jaroslava Zápotockého zú astnila záv re ného klání svých model na testovací dráze v Kolín . Náš tým obsadil slušné osmé místo. Formule 1 je mezinárodní projekt, ú astní se ho t í lenné týmy ze st edních škol a jejich úkolem je navrhnout a zkonstruovat model vozu Formule 1. Sou ástí projektu je pochopiteln také zajišt ní log, sponzor , propagace a technické dokumentace. Studenti si dop edu rozd lí své role podle svých zájm a schopností, manager dohlíží na vše po organiza ní stránce, zajiš uje propagaci, domlouvá sponzory. Inženýr konstruktér se zabývá p edevším návrhem modelu. Inženýr technolog pak jeho výrobou. Pochopiteln spolu musí všichni ti intenzivn komunikovat a spolupracovat, bez toho by nemohl být výsledek jejich práce dobrý. Je pot šitelné, že v nastávajícím školním roce budou naši školu reprezentovat hned dva t í lenné týmy.
27
Kv ten 2010 – zlepšení vybavení Studentského klubu Na žádost správc Studentského klubu schválila Rada rodi K na nákup za ízení jako n kolik nových PC, switch a další.
p ísp vek ve výši 60. 000,-
Kv ten 2010 – Studentské volby Student ské volby se uskute nily na p ání našich student , respektive Studentské rady. Já jako editel jsem je s radostí podpo il. Studenti se rozhodli je uspo ádat po r zných rozporuplných p ísp vcích v médiích, které jejich oficiální konání zpochyb ovaly . Studentské volby na naší škole se konaly nezávisle na komkoli, jako samostatná akce Studentské rady naší školy. Celé organizace se ujal nový p edseda Studentské rady Miloslav Melichárek. Vytvo il p ti lennou komisi, která si skv le vyzdobila t ídu a sama p išla v den konání voleb v oblecích. Tím dala najevo, jak k akci p istupuje. Jako editel školy musím p ed „svými“ studenty smeknout. Volební místnost byla otev ena od 8.30 do 14.30 a cestu do ní našlo nakonec 60 % student ! Což je opravdu vysoká ú ast. A jak volby dopadly? První t i strany ze studentských voleb na naší škole vytvá ejí koalici i ve skute nosti, by jejich volební zisk byl pon kud jiný. Za sebe však mohu íci, že jsem na „svoje“ studenty pyšný. Za jejich organizaci Studentských voleb, za jejich p ístup k nim a vlastn i za jejich volbu.
Kv ten 2010 – Ústní maturitní zkoušky Ústní maturitní zkoušky prob hly na výborné spole enské úrovni a s výbornými výsledky. Celkem 33 student dosáhlo vyznamenání, což je 24,8 % z maturujících!!!!! Mnoha student m p itom vyznamenání uteklo o ten pov stný „fous“ … Jako editele školy m t ší hned t i faktory. Tím prvním jsou nepochybn výborné výsledky student . V druhé ad slova chvály na úrove dovedností student i organiza ní zajišt ní zkoušek od p edsed maturitních komisí, kte í jsou z jiných škol. T etí, co považuji za významné, jsou nároky kladené na studenty, aby získali právo jít k maturitní zkoušce. Maturitu u nás rozhodn zadarmo nikdo nedostane!
28
Ano, bohužel ne každý student si vybojoval právo p ijít skládat zkoušku z dosp losti v ádnému termínu, n kte í nedokázali v as uzav ít klasifikaci a další neprosp li z n kterého p edm tu. Tato skupina
student bude konat maturitní zkoušku v zá í. Náro nost pedagog p i „p ipušt ní“ k ústní maturitní zkoušce se ukázala správnou, nebo ze 133 student , kte í šli k maturit v ádném termínu, neusp lo pouze p t. Kone ná statistika maturit : ze 146 student jich šlo k maturit v ádném termínu 133, z toho odmaturovalo úsp šn 128 a z nich 33 s vyznamenáním.
Kv ten 2010 – P ihlášení student 3. ro ník do výb rových p edm t Tak tohle se nám p íliš nepovedlo! Respektive se nám „zada ilo“ až na t etí pokus! Studenti t etích ro ník m li možnost si volit z osmi nabízených výb rových odborných p edm t , nap íklad po íta ové sít , programování, multimédia, grafické systémy. Tento p edm t je dotován t emi hodinami týdn . Rozhodl jsem o tom, že se p ihlašování uskute ní na virtuální škole p es internet. Bohužel jsem musel dvakrát p edstoupit p ed studenty a oznámit jim, že pokus nevyšel. Zárove jsem je dvakrát nechal hlasovat, zda jsou ochotni zkusit další pokus pomocí virtuální školy, i se navrátit ke klasickému zp sobu nahlašování v sekretariátu. D kuji student m za vst ícnost, díky níž se nám nakonec poda ilo odladit systém p ihlašování, což je d ležité i pro p íští školní roky. Do t etice všeho dobrého i zlého našt stí platilo i pro nás a drtivá v tšina student je nakonec s volbou výb rového odborného p edm tu spokojena.
Kv ten 2010 – Praxe student Praxe student druhých a t etích ro ník oboru vzd lání Informa ní technologie dopadla velmi dob e. Bylo zaznamenáno mnoho pozitivních ohlas od firem, kde naši studenti praxi konali. Deset student pak konalo praxi p ímo ve škole pod mým osobním vedením. Zabývali se mimo jiné dokumentací maturitních zkoušek, tvorbou propaga ních materiál apod. M p edevším pot šil již tradi ní pozitivní ohlas od organizací, do nichž naši studenti dva týdny docházeli.
Kv ten – Letní sportovní kurs Pro studenty prvních ro ník se uskute nil p tidenní letní sportovní kurs v Máchov mlýn . Pedagogický dozor byl velmi spokojený s p ístupem student . Ohlasy z jejich strany byly také veskrze pozitivní.
29
Kv ten 2010 – Seminá V da a technika v praxi Pod mým vedením prob hl ve t íd 2.L seminá na téma V da a technika v praxi. Studenti si vybrali n jaký objev i technický problém a p ipravili jeho prezentaci. Tu p edložili ve form dokumentu ve Wordu a PowerPoint. Následn u interaktivní tabule provedli prezentaci, odpovídali na dotazy z pléna a nakonec jsem s nimi jejich vystoupení rozebral já. Studenti si tak nejen vyzkoušeli p ípravu dokumentu, ale též vlastní vystoupení p ed publikem, což n kte í zažili poprvé. Získali tak cenné zkušenosti, nebo schopnost ve ejné prezentace a obhajoby své práce na odborné téma by m lo být nedílnou sou ástí výbavy absolventa st edoškolského
studia.
Sou ástí seminá e byly také doprovodné akce, které se bohužel ne vždy setkaly s p íznivým ohlasem. N které p ednášky se student m zdály složité, n které exkurse náro né na cestování. P ednášejícími byli pracovníci naší partnerské vysoké školy Unicorn College a Akademie v d R. P i exkursích, zajiš ovaných v rámci naší spolupráce s FSI VUT, se studenti podívali na pracovišt VUT, do vodní elektrárny Lipno i pivovaru v Plzni.
Kv ten 2010 – druhé místo v závodech Dra ích lodí Naši studenti op t zá ili na závodech Dra ích lodí. Ty se konaly jako p ebor Prahy a st edních ech. Jediným jejich poko itelem se stali nymburští borci, jinak naši studenti všem pomysln ukázali záda.
Kv ten 2010 – Nám ty na maturitní projekty ve školním roce 2010/2011 Od února do kv tna mohli p icházet se svými nám ty na maturitní projekty studenti t etích ro ník . Ty probírali s vyu ujícími, kte í se pak mohou stát jejich garanty nebo konzultanty. Garant vede skupinu cca šestnácti student v p edm tu Maturitní projekt a zodpovídá za dodržování termín , klasifikaci a administrativu. Pokud se projekt týká jiné specializace, než jakou se zabývá garant, je u projektu ješt konzultant. Ten m že být bu pedagog školy nebo odborník z praxe mimo školu. N které nám ty p edložené studenty byly shledány vhodnými, doporu eny garantem i konzultantem a následn jsem je tedy mohl s klidným sv domím schválit. N které se
30
naopak ukázaly pro projekt s obhajobou u ústní maturitní zkoušky jako nevhodné. Zde se velmi osv d il systém vytvo ený na virtuální škole. Na ní byly umíst ny nám ty od pedagog , ke kterým se mohli studenti p ihlásit. Zárove na virtuální škole mohli studenti vyplnit formulá na vlastní nám t a já jsem se k n mu následn vyjád il. N který schválil, jiný zamítl a v mnoha p ípadech požádal o jeho dopln ní. K 31. kv tnu 2010 tak má každý student sv j nám t na maturitní projekt. Konkrétní zadání dostane od svého garanta v zá í.
Kv ten 2010 – Školní vzd lávací program pro Informa ní technologie Pod vedením mého zástupce pro pedagogickou innost Mgr. Zbyška Nechanického byl dokon en Školní vzd lávací program pro obor vzd lání Informa ní technologie. Podle n ho se za ne vyu ovat od školního roku 2010/201l. V oboru vzd lání Technické lyceum se podle školního vzd lávacího programu vyu uje již od 1. zá í 2009.
erven 2010 – dokon ení místnosti pro kurzy a testy v rámci centra Microsoft V ervnu 2010 byla dokon ena nová po íta ová u ebna (školící centrum) v místnosti íslo 2, která není ur ena ke klasické výuce, ale má sloužit pro kursy p edevším v rámci Krajského vzd lávacího st ediska Microsoft, které jsme získali práv p ed rokem.
erven 2010 – Zájezd do SPŠ Dubnice P átelské vým nné zájezdy s partnerskou školou SPŠ Dubnice již trvají tém t icet let. Letos odjeli naši studenti pod vedením mého zástupce Mgr. Zbyška Nechanického na Slovensko. B hem jejich pobytu v Dubnici prob hlo tradi ní studentské klání ve fotbale, basketbale, volejbale a florbale. P ínosné se ukázaly i besedy mezi našimi a slovenskými pedagogy, kte í si mohli v p íjemné atmosfé e vym nit své zkušenosti.
erven 2010 – Vyhlášení výsledk Poháru primátora Prahy Delegace naší školy na ele s mou mali kostí p evzala v krásném prost edí Pražské radnice plaketu za druhé místo v Poháru primátora Prahy. Druhé místo mezi stovkou zú astn ných st edních škol je jist dobrou vizitkou naší školy. Sv d í o vztahu student , pedagog i vedení školy ke sportu. S radostí p ipomínám bilanci posledních t í let, první, druhé a op t druhé místo!
erven 2010 – výstava na VUT – StreTech 2010 Výstavu StreTech organizuje již tradi n VUT. Pod dohledem profesora Jaroslava Zápotockého n kolik student tvrtého ro níku, v té dob již úsp šných absolvent , p edstavili své maturitní projekty ve ejnosti. Jejich výtvory se ur it v konkurenci dalších st edních škol neztratily.
erven 2010 – neuskute n ná Záv re ná párty V minulých letech bylo tradicí uspo ádat Studentskou akademii v Národním dom na Smíchov . Po diskusích a anketách mezi studenty tvrtých ro ník , v nichž projevili p ání o jiný zp sob slavnostního zakon ení jejich studia, jsem od této akce ustoupil. Studenti t etího ro níku, kte í se vždy na uspo ádáním Studentské akademie podíleli, se rozhodli pro své úsp šné kolegy ze tvrtého ro níku p ipravit Záv re nou párty, aby došlo k rozlu ce úsp šných absolvent se st ední školou.
31
Organizáto i získali velkou podporu mezi svými kolegy i u Rady rodi , která jim schválila p ísp vek ve výši 5. 000,- K . Já byl požádán o záštitu akce, kterou jsem velmi rád poskytl. Škola nebyla organizátorem ani na akci nijak finan n nep ispívala, ta m la být schopná se financovat sama ze vstupného. Byl jsem ochoten maximáln p isp t na pronájem parníku, na kterém m lo dojít k p lno nímu setkání absolvent a profesor . Akce m la p ipravený zajímavý program v prestižním klubu Lávka. Rozhodn nem lo jít o bezuzdné opíjení. Ve scéná i byste našli r zné sout že, jejichž vít zové se m li projet v luxusní limuzín po Praze. Na p lnoc byla p ipravena hodinová projíž ka parníkem no ní Prahou, které se m li zú astnit p edevším absolventi školy a pedagogové. N kdy kolem druhé hodiny no ní m la p ijít atrakce, kdy by se objevila profesionální tane nice, i jinými slovy striptérka. To již m li být absolventi zpátky z lodi a m l to být lechtivý dárek pro n na rozlou enou. A taky poslední bod programu, pak se již ekala jen volná tane ní zábava. Bohužel se našel zlý lov k, který anonymn poslal „upozorn ní“ na akci eské školní inspekci a také do bulvárno deníku Blesk. Ten dle o ekávání anonyma za al o akci informovat zkresleným zp sobem a hrozilo, že se bude snažit naši školu dále skandalizovat. Vzhledem k tomu jsem požádal organizátory akce, aby zvážili její zrušení. Po delší porad tito na m j návrh p istoupili. Bylo mi velmi líto, že jejich velké úsilí uspo ádat p knou rozlu ku se svými odcházejícími kolegy skon ilo tak jak skon ilo. Ale lidé bohužel nejsou jen hodní a p ející.
erven 2010 – výb r zhotovitele áste ného zateplení a vým ny oken Na Magistrátu HMP prob hlo výb rové ízení na zhotovitele áste ného zateplení, vým ny oken a také st ešní krytiny. Sout ž vyhrála firma Konstruktiva Branco a.s., se kterou následn za ali pracovníci MHMP domlouvat uzav ení smlouvy. Zárove zástupci této firmy za ali jednat se mnou jako editelem školy o harmonogramu prací. V nich se snažili vyjít vst íc našim požadavk m, aby výuka na za átku nového školního roku byla co nejmén narušena.
erven 2010 – Smíchovská míle V úplném záv ru ervna se uskute nil tradi ní štafetový b h t íd s názvem Smíchovská míle. Každá t ída staví patnáct borc , kte í absolvují okruh o délce kolem jedné míle. Vyu ující t lesné výchovy si chválili studenty za jejich p ístup. Vyhrála každá t ída, která postavila patnáct borc a která závod dokon ila.
ervenec 2010 – obnova hardware Také letos o prázdninách probíhala obnova hardware, financovaná z Investi ního fondu školy. Nové po íta e jsou v u ebnách 404 a 106. V u ebn 106 byly obnoveny i n které prvky pro výuku Cisco Academy. Krom toho byl v hodnot cca 100. 000,- K zakoupen nový server.
ervenec až srpen 2010 – zateplení, vým na oken, vým na st ešní krytiny Byl zahájen projekt na áste né zateplení budovy, vým nu oken a st ešní krytiny. Musím ocenit p ístup firmy, kdy se snaží vycházet vst íc mým požadavk m i co nejmén zne iš ovat budovu školy stavebními úpravami.
32
Práce za více než dvacet milion budou probíhat v období ervenec až íjen 2010. Každou st edu o letních prázdninách probíhaly kontrolní dny, jichž jsem se vždy zú ast oval. Doposud práce probíhají podle schváleného harmonogramu.
NOVÝ ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 – PÁR INFORMACÍ A NABÍDEK N KTERÉ D LEŽITÉ INFORMACE Maturitní zkoušky 2010/2011 V dob p ípravy do tisku tohoto ísla Presíku bylo oznámeno, že vláda schválila státní maturity ve školním roce 2010/2011. Vzhledem k tomu, že se již p ipravují šestnáct let a udály se v nich r zné veleto e, jsem zde zdrženlivý. V každém p ípad asi pr b h generálky v íjnu napoví, zda jsou státní maturity natolik p ipraveny, aby mohly skute n prob hnout. Pokud se prokáže opak, mají zákonodárci stále možnost zasáhnout a u init jejich další odklad. Po ítejme tedy s tím, že v letošním školním roce státní maturity skute n vypuknou. P esné informace dostanou bezodkladn studenti školy a jejich rodi e, jakmile dostaneme jasné instrukce. Zatím je i z médií jasné, že „generální zkouška“ prob hne ve dnech 11. až 14. íjna 2010. U státních maturit se nejd íve skládají ústní zkoušky a až poté se píše písemka. Ústní ást prob hne v období od 2. kv tna 2011, na naší škole konkrétn od 16. do 27. kv tna 2011, písemná ást od 30. kv tna do 7. ervna 2011. Maturitní vysv d ení mají být ud lena nejpozd ji do 20. ervna 2010.
JAKÉ CHOVÁNÍ JE V NAŠÍ ŠKOLE SAMOZ EJMÉ Kou ení Kou ení ve všech prostorách školy je zákonem zakázáno a s pot šením mohu konstatovat, že je tento zákaz respektován pedagogy i studenty. Je pot šitelné, že nikde ve škole není cítit kou a všichni jsou v tomto sm ru p íkladn ukázn ní. Platí moje nepsaná domluva se studenty, že se nekou í ani v okolí vchodu do školy, až od oblasti popelníku sm rem ke Komer ní bance. I toto je dodržováno. Moje pravomoc editele kon í pr chodem studenta hlavním vchodem na ulici. Ovšem b hem kontinuálního vyu ování zodpovídáme za studenty, v etn t ch plnoletých. Pokud tedy n jaký student odejde kou it z budovy b hem vyu ování, nem že být sice hnán k zodpov dnosti za kou ení na ve ejném prostoru, ale za porušení školního ádu, který jasn stanoví, že opustit budovu v dob vyu ování je možné pouze s v domím vyu ujícího. Je nutné, aby si toto všichni studenti uv domili! Pokud tedy kou í v blízkosti školy studenti p ed vyu ováním, v dob volné hodiny, i po vyu ování, m žeme upozor ovat na škodlivost kou ení a na rozptýlení nemalých financí do ovzduší, ale to je také vše, co m žeme d lat. Pokud však opustí školu student b hem vyu ování, tedy o p estávce mezi hodinami, porušil školní ád. Bude-li „odhalen“ n kým z vyu ujících, bude následn elit postihu.
33
epice na hlav Ve škole dodržujeme spole enský konsensus, že se pokrývka hlavy v budov nenosí. Je pot šitelné, že v tšina student si již na toto zvykla. Pokud se n kdo náhodou zapomene, sta í když spat í mou osobu, sv j spole enský proh ešek si uv domí a bleskurychlým pohybem ho napravuje. Prost epice se sundavají p i pr chodu hlavními dve mi školy a zp tn se na hlavu nasazují až p i odchodu.
P ezouvání P ezouvání vyžadujeme ze dvou d vod . Tím prvním je hygiena, tím druhým udržování po ádku a koberc v n kterých odborných u ebnách. Minulý školní rok jsem vyhlásil „bojem“ s ob asným nešvarem nep ezouvání. Musím konstatovat, že se moje opat ení osv d ila a b hem vyu ování nep ezutého studenta nebylo vid t. V tomto trendu hodlám pokra ovat, a koli možná p ezouvání zahájíme o n co pozd ji, vzhledem k probíhající rekonstrukci školy. Nyní je asi vhodné zmínit základní pravidla spojená s p ezouváním. Základem je, že si nep eji, aby jakýkoli student chodil v budov v ponožkách, protože to považuji za ned stojné i nevhodné. Každý student má ty ikrát za pololetí právo být nep ezutý, m že zapomenout p ez vky, ty se mu rozpadnou a podobn . Pokud se tak stane, student se nahlásí v sekretariátu školy a tím si pro sebe pro daný den vyžádá pardon. V pátém p ípad bude vyzván, aby navštívil editelnu školy a zde ode m obdrží zvláštní práci související s napl ováním virtuálním školy. V p ípad , že by byl student „odhalen“ nep ezutý v budov , aniž by se nahlásil, již p i t etím „provin ní“ ho u m o ekává zadání zvláštní práce. To samé se týká p ípadu, kdyby se naopak student objevil v p ez vkách p ed budovou školy. By se ob as studenti v sekretariátu hlásili, s radostí mohu konstatovat, že ve školním roce 2009/2010 nebylo nutné zvláštní práci ud lit ani jedinému studentovi a pevn v ím, že tomu bude tak i letos.
Zdravení Je spole ensky neúnosné, aby student nepozdravil jako první jakoukoli dosp lou osobu v budov školy. A se jedná o pedagoga, návšt vu školy i snad mou osobu. Je lepší pozdravit jeden den i t ikrát než nepozdravit danou osobu v bec. Je t eba konstatovat, že toto studenti v drtivé v tšin dodržují a je toto velmi oce ováno návšt vami, které k nám zavítají.
Pozdní p íchody V p edminulém školním roce jsem byl vyzván p edsedou Studentské rady, na základ jednání student , abych u inil opat ení v oblasti pozdních p íchod . Courání student do hodin je významn narušovalo. Mnou p ijaté a b hem roku odlad né opat ení se ukázalo jako p ínosné a po et pozdních p íchod se výrazn snížil. V tomto duchu hodlám pokra ovat i v letošním školním roce. Jaká tedy jsou pravidla pro pozdní p íchody? Od 7.58 a 8.53 hodin, tedy dv minuty p ed zvon ním na první respektive druhou hodinu, se ve vrátnici školy evidují pozdní p íchody. Oproti minulému školnímu roku u iním jedno opat ení, nebudeme vybírat studentské pr kazy, ale student p edloží pr kaz totožnosti a bude vrátnými zapsán na „ ernou listinu“.
34
V sekretariátu školy se pozdní p íchody evidují. Pokud je student mimopražský a dojížd jící, má možnost on, i v p ípad jeho nezletilosti rodi , požádat o vyšší toleranci pozdních p íchod , což respektuji, vždy n kte í studenti dojížd jí ze vzdálenosti v tší než padesát kilometr a musí t eba i vícekrát p estupovat. V p ípad , že student dosáhne pátého pozdního p íchodu, nebo desátého pozdního p íchodu za pololetí v p ípad dojížd jících, je vyzván k návšt v editelny, kde mu ud lím zvláštní práci pro napl ování virtuální školy. Jsem velmi rád, že si studenti uv domují, že paní vrátné nemohou za moje na ízení a chovají se k nim velmi slušn . Tohoto si cením a každý p ípadný projev nevhodného chování bych po zásluze ohodnotil.
Zvláštní práce zadávané editelem I p i jednání Studentské rady jsem byl upozorn n, že ud lování napomenutí i d tek t ídního u itele nemá takový efekt, jako když n kdo dostane zvláštní práci, což jsem musel uznat. Proto jsem zavedl statut „zvláštních editelských prací.“ Ty jsou vždy odborné, svým zp sobem rozši ující obzor studenta a sloužící k procvi ování jeho práce s hledáním, t íd ním a zpracováním informací, s jejich následnou grafickou úpravou na po íta i. Pokud by však n jaký student neodevzdal mnou ud lenou práci do pololetní i záv re né konference, bude takovému studentovi automaticky ud lena t ídní d tka a druhý stupe z chování. Pokud již n jaký škraloup má, tak pochopiteln vyšší stupe káze ského opat ení.
Za co je možné obdržet zvláštní editelskou práci? Je t eba si uv domit, že zvláštní editelská práce je jakýmsi alternativním trestem. Je ud lována za p edem jasných pravidel. Cílem je touto formou upozornit studenta, že jeho chování je v n jakém ohledu nevhodné a posloužit tomu, aby si p i vypracování zadání uv domil, že bude lepší se ho p íšt vyvarovat. Za co ji tedy m že student získat? Za kou ení p ed budovou školy v dob vyu ování. Za p ekro ení hranice tolerovaných pozdních p íchod a nep ezutí. Za p ípadné opakované nošení epice v budov . Za mén vážné porušení školního ádu v ohledu slušného chování. Aby bylo vše zcela korektní a nikdo si nemohl st žovat, že si na n j n kdo z vyu ujících zasedl, ponechal jsem si toto právo ud lit zvláštní práci jako jediný, což však nevylu uje ud lení zvláštního úkolu z daného p edm tu v n jaké hodin vyu ujícím. V hodinách je pedagog „králem“ a on si stanovuje pravidla hry. Pochopiteln ta musí být v souladu se zákony a školním ádem.
Ni ení za ízení v prostorách školy S radostí mohu konstatovat, že v minulých letech nedošlo k žádnému úmyslnému ni ení majetku školy, což sv d í o úrovni student školy. P esto jsou dva nešvary, které se vyskytují. Proto apeluji na studenty, aby se jich vyvarovali. Tím prvním je házení odpadk sm rem ke koši. Lenost vstát a donést tam nap . ohryzek je nahrazena hozením. A to s takovou d sivou muškou, že mine koš o n kolik metr a m že poškodit ze . Pokud dojde k v tšímu zne išt ní, t ída zjedná nápravu na vlastní náklady. Druhým je márání po lavicích. Pokud jde mazanina smýt a vynervovaný student tím dosáhne psychické rovnováhy, lze toto tolerovat. Pokud ne, pak je asi vhodné ešení zvolené
35
p edloni studentem 4. A, který na desce svého stolu za roky zhotovil velmi p sobivý obraz n jakého snad skalního m sta. Po ukon ení tvrtého ro níku si tuto desku zakoupil, odmontoval a odnesl na památku dom . Hospodá ka školy pak zajistila namontování desky zcela nové a neposkvrn né. Jinými slovy, pokud student n co zni í neš astnou náhodou i nedej bože zám rn , bude mu škoda p edepsána k náhrad .
Vztahy mezi studenty Škola v minulých letech našt stí nemusela ešit žádný p ípad otev ené šikany i výrazn nevhodného zp sobu chování mezi studenty. Ve škole se nep stuje „mazáctví“, nebo lidé zde jsou na pon kud jiné úrovni než … rad ji nejmenovat. A tak v bufetu starší nep edbíhají mladší, tvr áci ned lají „ramena“ na prváky, naopak t eba v mnoha sportovních kolektivech p íkladn spolupracují. P esto zde zopakuji to, co jsem uvád l již n kolikrát. Je normální si mezi sebou d lat legraci, r zné „kanadské“ žertíky. Je normální toto init, ale též s úsm vem p ijímat. Co však už není normální, když se opakovan ter em podobných žertík stává stejný jedinec. Bohužel p ekro ení této jemné hranice je jen obtížné v as zaregistrovat. Je skoro t žko p edstavitelné, že by se n kdo ve Smíchovské st ední pr myslové škole stal ob tí n jaké cílené fyzické šikany. Ale je t eba si dávat pozor na opakované zesm š ování, opakované „žertíky“, které po chvíli doty nému mohou již být velmi nep íjemné. Na to by si m li dávat pozor všichni – studenti i jejich t ídní u itelé. Nebo takové jednání nemusí být a priori ve zlém úmyslu, m že však vyvolávat velmi nep íjemné pocity pro „ter “ podobných vtípk . P idávám ješt jedno již mnou mnohokráte zopakované r ení. „Ne i nic, co bys necht l, aby jiní inili tob .“
KOMPLIKACE DÍKY PROBÍHAJÍCÍ REKONSTRUKCI Vzhledem k tomu, že je realizace áste ného zateplení budovy, vým ny oken a st ešní krytiny plánována až do konce íjna 2010, bude ur it rozjezd tohoto školního roku komplikovaný. Nebylo v bec jednoduché získat grant na zmín né stavební úpravy, získat peníze na spoluú ast od z izovatele a v neposlední ad i povolení mnoha dot ených orgán , p edevším památká . Úpravy nepochybn zvednou p ív tivost prost edí ve škole a stojí tedy za to si protrp t n které omezení s tím spojené. Firma dodržuje zatím všechny dohody a snaží se ud lat maximum, aby práce co nejmén omezovaly výuku. P edevším odborné u ebny jsou již hotové a totéž se dá íci i o kmenových. Brzy by m l být zp ístupn n Studentský klub i Audio video studio.
36
Bohužel vým na oken na chodbách nás jist omezovat bude, stejn jako bude nep íjemný prach, a firma jedná s maximálními opat eními, aby ho bylo v prostoru školy co nejmén . Stejn tak nás asi n kdy bude trápit i hluk. Chci všechny požádat o toleranci, studenty, jejich rodi e i zam stnance školy. Díkybohu za aly práce skute n o prázdninách a pokra ují dle harmonogramu. Jsem rád, že se poda ilo zajistit prost edky na tyto stavební úpravy a prosím tedy i vás všechny o pochopení, pevné nervy a již zmín nou toleranci.
ASOVÝ PLÁN NA ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 8. zá í 28. zá í 11. a 12. íjna 27. íjna 28. íjna 29. íjna 1. až 12. listopadu 5. listopadu 10. listopadu 15. listopadu 17. listopadu 25. až 27. listopadu 1. prosince
– st eda – úterý - pond lí, úterý - st eda - tvrtek - pátek - dva týdny - pátek - st eda - pond lí - st eda - tvrtek až sobota - st eda
13. prosince 11. až 18. prosince 23. pros. až 2. ledna 6. ledna 22. ledna 24. ledna 31. ledna 1. února 3. února 4. února 14. až 20. b ezna 19. až 26. b ezna 27. b ez. až 1. dubna 1. dubna 6. dubna 21. dubna 21. až 25. dubna 16. až 27. kv tna 16. až 27. kv tna 23. až 27. kv tna
- pond lí - sobota až sobota - celkem 11 dní - tvrtek - pátek - pond lí - pond lí - úterý - tvrtek - pátek - pond lí až pátek - sobota až sobota - ned le až pátek - pátek - st eda - tvrtek - tvrtek až pond lí - trnáct dní - trnáct dní - pond lí až pátek
- sch zky rodi student 1. ro níku - státní svátek - maturitní generálka - podzimní prázdniny - státní svátek - podzimní prázdniny - praxe 4. ro ník oboru IT - zápis klasifikace za 1. tvrtletí - pedagogická porada a t ídní sch zky rodi - p ihlášení k maturitní zkoušce (závisí na P R) - státní svátek - Schola Pragensis (prezentace st edních škol) - 1. den otev ených dve í (od 18.00 hod pro absolventy) - 2. den otev ených dve í - lyža ský výcvikový kurz 1. ro níky - váno ní prázdniny - 3. den otev ených dve í - uzav ení klasifikace za 1. pololetí - pedagogická porada - rozdání vysv d ení za 1. pololetí - 4. den otev ených dve í - Maturitní ples v Lucern - pololetní prázdniny - jarní prázdniny - lyža ský výcvikový kurz 1. ro níky - poznávací zájezd do Londýna - zápis klasifikace za 3. tvrtletí - pedagogická porada a t ídní sch zky rodi - zahájení 1. kola p ijímacího ízení - Velikono ní prázdniny - práce 2. a 3. ro ník oboru IT - ústní maturitní zkoušky - sportovn turistický kurz 1. ro níky
37
20. ervna 22. ervna 30. ervna
- pond lí - st eda - st eda
- uzav ení klasifikace za 2. pololetí - pedagogická porada - rozdání vysv d ení za školní rok 2010/2011 Poznámka : Jelikož není v tuto chvíli zcela termínov jasné, jak budou probíhat maturitní zkoušky, není v asovém plánu jejich p ípadná státní ást. Stejn tak bude ješt naplánován harmonogram ústních maturitních zkoušek a podle za azení t íd do prvního nebo druhého termínu pak také jejich ukon ení školního roku 2010/2011.
N KTERÉ D LEŽITÉ INFORMACE Využívání virtuální školy Pevn v ím, že se bude rozvíjet využívání systému virtuální školy a ten bude usnad ovat práci jak pedagog m, tak student m. Pochopiteln o ekávám, že budeme pr b žn odstra ovat nedostatky a naopak napl ovat systém daty.
Volba systému virtuální školy
Neexistuje žádný ideální systém, který by byl vhodný pro každou školu. Ty, které se podobný systém rozhodnou využívat, si musí n jaký existující vybrat, ten si postupn p izp sobovat a nau it se s ním pracovat. Nebo si nechat vytvo it vlastní na míru, ale toto je díky finan ním náklad m pro st ední školy tém vylou ené. Stejn tak jsem k tomuto problému p istoupil i já. Ustanovil jsem odbornou komisi složenou ze dvou pedagog a dvou student na podzim roku 2008. Za pedagogy jsem nominoval paní profesorku Helenu Brabcovou a pana profesora Lukáše Bayera. Za studenty za obor Informa ní technologie Jana Hochmutha a za obor Technické lyceum Petra Kolá e. Tato tve ice n kolik m síc probírala a vyhodnocovala možné systémy a poté mn jednomysln doporu ila uzav ít smlouvu s firmou Unicorn Universe. Výhod bylo více než negativ, proto jsem doporu ení vyslyšel a smlouvu uzav el.
Problémy s virtuální školou a její dolad ní
Nemohu a ani nechci zastírat, že problémy byly, jsou a jist ješt budou. Na odlad ní takového systému jsou pot eba minimáln dva roky a my máme za sebou teprve rok první. Nad ji pro m p edstavuje nový stav, kdy starost o údržbu a rozvoj systému p evzala vysoká škola Unicorn College, která je zárove naší partnerskou školou. Nap íklad nám velmi pomohla i p i volb vhodného jazyka pro programování. Uznávám, že systém je složitý, nebo nabízí mnoho funkcí, které pro naše st edoškolské pot eby nevyužijeme. Ale pedagogové i studenti jsou „tvorové“ p izp sobiví a jist si brzo systém osvojí a budou jeho výhod využívat.
38
Pro v bec n jaký systém virtuální školy?
Pro ? Logická a správná otázka od pedagog a student , na niž musím odpov d t. Protože jsem editelem. Sami jist cítíte jako já, že p edchozí odpov byla nedostate ná. Takže ješt jednou a snad lépe. Protože tento systém p ináší d ležité výhody. Díky o ekávané náplni podp rnými výukovými texty umožní samostudium student . Díky informacím, které na nich studenti naleznou, se lépe orientují v p ípad své absence. Protože bude p ipomínat zadané domácí úkoly, pedagog bude mít d kaz o zadání, student upomínku. Pokud se využije i systém aplikovaný u maturitních projekt , studenti si k danému úkolu rovnou zav sí své vypracování. Pedagog má pak vše pohromad , odpadají r zné výmluvy, že se ztratil e-mail apod. Nebo u zav šení úkolu je datum a p esný as, takže je jasné, kdy bylo ešení na virtuální školu vloženo. Protože až studenti nastoupí na vysokou školu i do n jaké firmy, s podobným systémem se setkají. Naši studenti již budou mít výhodu, nebo si dokázali poradit se systémem, který je specifický a složitý. A který byl vytvo en p vodn pro firmy a je mnohými také využíván. Protože pedagog m že zav šovat r zné lánky, p ípravy, obrázky, které on využije p i výkladu, studenti pak p i samostudiu. Protože jak pedagog, tak studenti mají vždy p ehled o tom, jaké pokyny byly dány, kdy má být co napln no. A tak bych mohl pokra ovat v dalších detailech.
Karta studenta - fotografie student
Trvám na tom, že každý student bude mít v systému svoji kartu. Ta se bude skládat pouze ze základních údaj , tedy jména, t ídy, kontaktního (pracovního) e-mailu a fotografie. Další údaje, které tam student uvede, jsou již zcela dobrovolné. Co se týká fotografie, odmítám, že by mohla být zneužita. Je totiž umíst na v uzav eném systému, do kterého lze vstoupit pouze p es heslo. Nelze tedy, aby se k ní dostal n kdo zven í, aniž by mu poskytl doty ný své heslo. V lo ském roce p i diskuzi v jedné t íd na toto téma, se po chvilce ozval jeden student : „Neblázn te, to je
zbyte ná debata. Spíš se podívejte, co máte na internetu za všechny svoje fotografie, které jsou voln p ístupné.“
Souhlasím. Proto trvám na zavedení t chto fotografií. Pokud by p es toto mé vysv tlení m l n jaký student i jeho rodi pochybnosti, rád s ním budu osobn komunikovat a v ím, že se mi poda í vše vysv tlit a obhájit.
Studenti, požadujte využívání virtuální školy
Míra využívání virtuální školy je v cí každého pedagoga. Krom nap íklad maturitních projekt , kde jsou mnou p ipravená a jasn daná pravidla. Ale v dalších p edm tech si sám pedagog rozhodne, jak využije systém, jak ho bude napl ovat a jak s ním pracovat. Abych podpo il zájem pedagog , motivoval jsem je i finan n , rozsah využívání virtuální školy je jedním z kritérií pro ud lení mimo ádné odm ny. Co však od pedagog požaduji, je poskytování informací na virtuální škole. Op t nechávám na nich, jakou formou, zda pasivní i aktivní. Za pasivní formu považuji umíst ní na nást nku t ídy i jeho p edm tu informaci o významné písemné práci (oby ejnou „p epadovou desetiminutovku“ za ni pochopiteln nepovažuji) nebo zadání domácího úkolu s termínem odevzdání. Za aktivní pak p edání tohoto sd lení student m pomocí „zaslaného úkolu“, což se promítne do osobních úkol studenta, které se mu budou zobrazovat v jeho složce.
39
Studenti, máte právo požadovat, aby tyto zmín né informace byly zve ej ovány na virtuální škole. Proto je po svých vyu ujících vyžadujte. Ale svým zp sobem je tento systém výhodný i pro pedagogy. Žádný student se pak nem že vymlouvat, že o písemce i úkolu nev d l.
Aktivní využívání virtuální školy
Za aktivní využívání virtuální školy považuji alespo systém, který používáme u maturitních projekt . Již p i volb i návrhu nám tu se mohli studenti p ihlašovat k nabízeným témat m i navrhovat svoje. Já k jejich návrh m p ipisoval komentá e. Student se mohl podívat, zda jsem návrh schválil, požádal o dopln ní i zamítl. Já i studenti jsme m li p ehled, v jakém stádiu se v c nachází. Která nabízená témata jsou ješt volná, co si již n kdo zablokoval. Na virtuální škole jsou mnou vytvo ené a mým asistentem graficky upravené pokyny pro tvorbu maturitních projekt . Jelikož jde zásadn o texty, jsou tam ve dvou provedeních. V dokumentu Word, vhodném pro samostudium, a v dokumentu PowerPoint, který je vhodný pro výklad. Pro m i další garanty projekt . Na virtuální škole je zav šeno u každého studenta jeho zadání. Já i on se m žeme kdykoli podívat na jeho zn ní. Každý student má p edp ipravený hodnotící list (harmonogram práce), který si na za átku školního roku podle specifiky projektu dopracuje. K jednotlivým stanoveným úkol m pak v uvedených termínech bude zav šovat jejich vypracování. Jsou tam i tzv. „komenta ní body“, abychom nad úkolem mohli p ímo diskutovat, garant, konzultant, student. Za další aktivní využívání považuji zadávání domácích prací student m p es ikonu „úkoly“, kde se tento úkol studentovi po kliknutí na tuto ikonu zobrazuje, ímž mu p ipomíná nutnost jeho spln ní. Pochopiteln zav šování podp rných výukových materiál , ale i vhodných studentských referát , prací apod. Prost vše, co p ispívá k v tší informovanosti a zjednodušení p enosu dat.
Co ur it virtuální škola nenahrazuje
V žádném p ípad virtuální škola nenahrazuje osobní p ínos pedagoga pro vzd lávací proces. Osobní kontakt pedagog – student je nesmírn d ležitý a dle mého p esv d ení se nedá žádným elektronickým systémem nahradit. Využívání informa ních systém obecn a virtuální školy též, napomáhá k tomu, aby mohl být vztah pedagog – student intenzivn jší. Tím, že se vyu ující nemusí zabývat n kterými zbyte nými úkony, nap íklad diktováním úkolu, rozdáváním zadání apod., m že zvýšit sv j dialog se studentem respektive studenty. P ipravené výukové materiály, dostupné pedagogovi p i p ednášce a student m p i domácím studiu, odstra ují zdlouhavé diktování do sešit ( i notebook ) a takto ušet ený as m že pedagog využít k rozebrání klí ových problém . T eba i tím, že je i za pomoci k ídy i jiných pom cek vysv tlí, studenti budou mít více asu položit dopl ující otázky a pedagog na n sta í p ed zvon ním odpov d t.
Nám ty pro maturitní projekty ve školním roce 2011/2012 Tento bod se týká student t etích ro ník . V období únor až kv ten 2011 op t bude možné se na virtuální škole p ihlásit k nabídnutým témat m nebo požádat o schválení svého vlastního. Ale již od zá í m že kterýkoli student, pokud ho osvítí Duch Svatý a on dostane nápad na nám t, p ijít toto konzultovat s jakýmkoli pedagogem i p ímo se mnou. Rovn ž tak pedagogové mohou již od zá í oslovovat studenty se svými tématy a hledat pro n nejlepšího ešitele. Zdá se vám dost asu? To íkali studenti v lo ském roce také. A pak m nahán li v editeln , po škole, po internetu, abych jim na poslední chvíli n jaký nám t schválil. Doporu uji proto aktivní p ístup s dostate nou asovou rezervou.
40
Používání notebook ve výuce Stále platí moje na ízení, že o využívání notebook ve výuce rozhoduje p íslušný vyu ující. Je zcela v kompetenci vyu ujícího, zda dovolí student m psát poznámky do notebook i zda bude trvat na zavedení sešit . Každá t ída má na za átku školního roku možnost dostat oficiální a kontrolované prodlužovací kabely, které jsou umíst né ve t íd tak, aby vedly podél st n. S tím souvisí i zasedací po ádek v kmenových u ebnách, kdy pochopiteln studenti s notebooky budou sed t tak, aby se mohli p ipojit. Prodlužovací kabely jsou vydávány zástupci t ídy v sekretariátu školy, jsou pravideln kontrolovány, zda nedošlo k jejich mechanickému poškození. Naopak je p ísn zakázáno p inášet do školy n jaké své prodlužovací kabely. V minulém školním roce využívalo notebooky aktivn cca 220 student , v n kterých t ídách ho nosilo t eba jen p t student , v jiných ale i p es dvacet.
Používání sešit ve výuce Zda budou i nebudou používány sešity ve výuce, je op t zcela v kompetenci p íslušného vyu ujícího. N kde jsou pot ebné, n kde více i mén vhodné. Pokud se však sešity ve výuce nepoužívají, trvám na tom, aby na virtuální škole byly uvád ny u t ídy hodiny a témata probírané látky. Tak si m že student v p ípad absence zjistit, co zameškal, jak asto iní v n kterých p edm tech práv p j ením klasického sešitu. Pedagog není povinný diktovat a nechat p episovat výklad, který je v u ebnici i vystavený na virtuální škole. Má však právo požadovat vedení výkladových i pracovních sešit a zápis informací, které považuje za d ležité. V etn jejich dopisování chyb jícími studenty.
„Pravidla hry“ v jednotlivých p edm tech, klasifikace Pedagog je pochopiteln povinen dodržovat zákony a školní ád. Jak se však íká, je králem ve své t íd . Což mu umož uje si v rámci platné legislativy stanovit svá vlastní pravidla pro sv j konkrétní p edm t. Je však t eba, aby taková pravidla byla jasn deklarována, studenti s nimi byli seznámeni a aby byla zaznamenána v sešitech nebo na virtuální škole. O jaká pravidla jde? P edevším o zp sob klasifikace. Pedagog m že vyžívat klasické známkování nebo bodový systém jako je nap íklad využíván v maturitních projektech. Pedagog si m že stanovit po ty i data písemek. Pedagog si m že stanovit pravidla pro zadávání domácích úkol , referát apod. Strhávání bod (snížení známky) za pozdní odevzdání. A podobn . Co však není p ípustné, je stanovit taková pravidla, která by byla v rozporu se zákonnými normami i školním ádem. P íklad? Nelze tedy dát „p tku“ za vyrušování, ale lze zapsat za vyrušování poznámku do t ídní knihy i zadat zpracování odborného referátu z daného p edm tu doty nému neukázn nému jedinci. Student si tím rozší í své obzory, a pokud je jeho práce kvalitní, m že ji pedagog vystavit na virtuální škole a mohou se o uvedené informace obohatit i další studenti.
Spolupráce školy s jejími absolventy Velmi stojím o spolupráci s bývalými absolventy školy. Ti se jednak mohou zaregistrovat v Klubu absolvent Preslovky (KAP) a poté dostávají pravideln informace i pozvání na n které spole enské akce školy. Ale mohou se školou spolupracovat i daleko intenzivn ji.
41
Nejvyšší formou spolupráce je jejich nástup do školy v roli u itele. Možná ani nevíte, kte í pedagogové jsou bývalými absolventy zdejší školy. Nevíte? Nuže, uvedu jejich seznam. M j zástupce pro pedagogickou innost Mgr. Zbyšek Nechanický. Vyu ující elektrotechniky Ing. Jaromír Kadlec. Vyu ující výpo etní techniky Adolf Rožumberský Bc. Jan Kolá a Lukáš Bayer. Vyu ující praxe Lumír Apeltauer. Nebo mohou spolupracovat na áste ný úvazek, v tšinou p i studiu na vysoké škole. Jako správci sít jsou zde Jan ernohorský, Tomáš Strej ek, Jan Hochmuth a nov Martin Beránek a Rudolf Szadkowski. Jako asistent editele pak Petr Hejhal. N kte í absolventi u nás vedou odborné kurzy. Ji í Hubá ek jako lektor Cisco Academy a Marek Ke ka jako lektor programování PHP. Výše zmín ní správci sít i lekto i n kterých akademií (n kte í jsou obojími) v tšinou získali b hem studia uživatelské certifikáty z n kterých oblastí IT, pozd ji si pak ud lali i lektorské certifikáty. V tšinou se zapojili do spolupráce již b hem studia, n kte í spravovali Studentský klub, další reprezentovali školu v odborných sout žích, další brigádn pomáhali o prázdninách s údržbou sít a hardware. Nebo ješt jako studenti složili lektorské zkoušky. Nap íklad pánové ernohorský a Hubá ek školili své spolužáky ze server již na konci t etího ro níku … Není vylou ena ani cílená spolupráce na konkrétní v c formou dohody o provedení práce. Ješt bychom uvítali spolupráci s absolventem, který vlastní n jakou prosperující firmu i je v ní na vysokém postu. T eba aby školu podpo il sponzorským darem. Nebo alespo intenzivní spoluprací. Bohužel v této oblasti jsme zatím úsp ch neslavili …
Co o ekává editel od pedagog ? P edevším od pedagog o ekávám kvalitní a aktivní práci v jejich p edm tu. Zájem o sebevzd lávání a hledání nových metod p edávání informací a procvi ování dovedností. Dále o ekávám od pedagog férové hodnocení student podle jasných a p edem daných pravidel. Každý rok žádám pedagogy, aby hodnotili studenty p ísn a spravedliv . Aby d sledn dbali na dodržování stanovených pravidel. Pokud toto budou napl ovat, jako editel školy budu vždy stát pevn za nimi. Za poslední o ekávám od pedagog komunikaci se studenty. Ne tlachání, ale odbornou diskuzi, schopnost odpovídat na dotazy, navázat dialog postavený na vzájemném respektu pedagog – student. Jsem si v dom, že pracovat na naší škole a pod mým vedením není pro pedagogy žádný med. Neustále p icházím s n jakými nápady, které jim vesm s p inášejí nár st práce. Na druhé stran však i hodnocení student sm rem k pedagogickému sboru je velmi p íznivé a mnou výše uvedené požadavky hodnotí studenti u v tšiny svých vyu ujících velmi pozitivn .
Co o ekává editel od student ? Bylo by asi nesmyslné požadovat, aby se student v noval pouze škole. Dokonce si myslím, že by to bylo i škodlivé. Je jen dob e, pokud se student v nuje svým koní k m, sportu, hudb , práci s po íta em. Zábav . Jen je vždy pot ebné si stanovit žeb í ek priorit a studium st ední školy by v n m m lo být na elním míst . N kdo pot ebuje vynaložit více úsilí, aby mu probíraná látka „vlezla do hlavy“, jinému sta í se ob as podívat do u ebnice, sešitu i na virtuální školu. N komu posta uje pouhý výklad ve škole. Ale žádný student by nem l vzd lávání podce ovat.
42
Chci po studentech, aby byli sebev domí, ale dodržovali zásady slušného chování. Aby se nebáli íci sv j názor, sd lit ho v diskuzi, ale t eba i písemn v Presíku i na kameru v SSPS TV. Aby byli schopni své názory obhajovat v cnými argumenty, vždy zásadn slušnou formou, kdy respektují právo jiného na jeho vlastní názor. Chci po studentech, aby byli v hodinách ukázn ní. Nebudeme si nic namlouvat, míra autority pedagog je r zná. U n kterého se v hodin bojí jen zhluboka nadýchnout, u dalšího, bohužel, se t eba neváhají bavit se svými kamarády a rušit výklad. Je však t eba si uv domit jedno. O kvalit hodiny rozhoduje nejen pedagog, ale i studenti. Pokud jsou vst ícní a konstruktivní, naváží s pedagogem rozumný vztah a vzd lávací proces je p íjemný pro ob strany. Bourat hodiny u pedagoga, který je na štíru s autoritou, není žádné hrdinství. Zvlášt když se cítíme silní a skrytí v davu své t ídy. Mnohdy jistá opatrnost pedagoga „pustit si studenty k t lu“, tedy s nimi komunikovat na p átelské bázi, pramení z jeho nejistoty, zda studenti jeho vst ícný p ístup nebudou považovat za slabost a on je posléze nebude muset horko t žko krotit. A ješt jedno chci po studentech. Aby každý respektoval své kolegy, kte í jsou v n em dob í. Mají vyznamenání, získali certifikát, dosáhli úsp chu v n jaké sout ži, vytvo ili výborný projekt, referát. Pak je na míst potlesk, rozhodn ne n jaké úšklebky. Ty m že na svém obli eji vyloudit jen hlupák a já v ím, že v naší škole hloupí lidé nestudují. Je normální snažit se být dobrým. Snažit se vyniknout. Nezávi me proto úsp ch jinému, ale snažme se k n mu sami p iblížit nebo ho dokonce p ekonat. Nesnažme se být jen pr m rnými, snažme se p iblížit co nejvíce našim možnostem, které jsou pochopiteln u každého z nás jinak limitovány.
Co o ekává editel od správních zam stnanc ? Od správních zam stnanc o ekávám, že svou usilovnou prací budou p ispívat k dobrému chodu školy. Oni zde jsou proto, aby zajistili odpovídající servis pro pedagogy a studenty. Pochopiteln mají právo vyžadovat, aby se k nim pedagogové i studenti chovali slušn , ovšem i oni sami musí postupovat stejn a uv domovat si svou roli v naší organizaci. Vždy m velmi pot ší, když vidím nap íklad studenta, který ve volné hodin i o p estávce v p átelské atmosfé e debatuje nap íklad s paní na vrátnici, s paní údržbá kou nebo mojí asistentkou pro studentskou agendu.
Co o ekává editel od svých zástupc ? Od svých zástupc o ekávám, že budou nadále stejn dob e a usilovn pracovat. O ekávám od nich tv r í p ístup k práci. Oni zde nejsou proto, aby byli pro m jako editele výkonní ú edníci, bez nápadu, bez myšlenky. Oni si ídí své úseky, které jsem jim sv il. Mají své pravomoci a nesou za svá rozhodnutí zodpov dnost. O ekávám, že se nebudou schovávat za editele a budou schopni íci, toto je moje rozhodnutí, které jsem u inil proto a proto. Krom aktivity o ekávám od svých zástupc i loajalitu. P i porad vedení jsem rád za každou p ipomínku, kritiku, upozorn ní na jakýkoli nedostatek. Za rozdílný názor od mého. Ale pokud m nep esv d í a já rozhodnu, o ekávám od nich, že za mnou budou stát. Moji zástupci mají ode mne ud lené zna né kompetence, ale tím pádem také zodpov dnost. Vybírají zam stnance. Navrhují jejich odm ny. V ím jim, spoléhám se na n . Oni jsou ti, kte í ídí každodenní vyu ovací proces a chod organizace.
43
Co o ekává editel sám od sebe? V prvé ad doufám, že se ješt n jaký as nezblázním. Ono se to nezdá, ale n kdy je stresových situací požehnan . Probírat se jenom stavem financí v jednotlivých kapitolách, neustále se snižujícími p ísp vky státu na u ební pom cky, to samo o sob je poukázkou pro pobyt u doktora Chocholouška. Kdyby n kdo nev d l, kdo je doktor Chocholoušek, tak jde o kdysi dost známého psychiatra z filmu Jáchyme, ho ho do stroje. Na naši školu stále p icházejí n jaké kontroly. eská školní inspekce, od z izovatele, z finan ního ú adu. N kdy jsou zde pár dní, jindy t eba i týdny. Nejde o to, že bychom snad d lali n jaké v domé „levárny“ a já se musel t ást strachy, zda nás neodhalí. Ale je obtížné se orientovat ve spleti asto i protich dných zákon , vyhlášek, na ízení r zných ú ad , p íkaz i doporu ení z izovatele. Výklad všech t chto legislativ, které jsou n kdy i protich dné. Stává se, že nám jedna kontrola doporu uje n co, co jiná posléze zkritizuje. Že na naše dotazy, jak vlastn postupovat, n kdy jen kr í rameny. Zatím jsme vždy všemi kontrolami prošli se ctí, drobné nedostatky, v tšinou administrativního charakteru, jsme napravili dle doporu ení kontrolního orgánu. Ale na klidu vám rozhodn tato situace nep idává. Zvlášt když te víte, že existují lidé, kterým vadí naše úsp chy a jsou ochotni se snížit i k anonymním udáním. Kte í se vás snaží poškodit a pošpinit. editel je zodpov dný za vše, co se ve škole stane. Za zam stnance i studenty. Tedy za tém sedm set lidí. Pokud dojde k závažné situaci, nese editel odpov dnost, by jen st ží m že danou událost fakticky ovlivnit. ím víc tedy aktivit na škole je, tím v tší míru rizika editel nese. Ale dost už st žování. Co bych tedy cht l sám od sebe? Byl bych velmi rád, kdyby se mi poda ilo vždy úsp šn vysv tlit své kroky, svá rozhodnutí a na ízení. Pedagog m i student m. Aby je ti pochopili a vzali za své. Což ne vždy dokonale vychází. Chci být i nadále aktivní a snažit se posouvat školu dop edu. Nemíním se schovávat v editeln , ani p ed problémy, ani p ed zam stnanci, studenty i jejich rodi i. Vítám aktivní komunikaci, vyhledávám ji r znou formou. Snažím se trp liv vysv tlovat, a n kdy je velmi obtížné z stat klidný a nad v cí, když vznikne ur itá a priori nep átelská atmosféra v i n jakému mému rozhodnutí. Jako t eba v po átcích zavád ní systému virtuální školy. Pokud jsem si však jistý svou v cí, jsem zvyklý za ni bojovat. Snažím se ve ejn deklarovat své postoje ke všem problém m, být otev ený. Nebojím se íkat nahlas, co si myslím, a se to bohužel v naší spole nosti stále ješt nenosí. Mluvím te výhradn o v cech spojených se školou, se závažnými spole enskými problémy a nešvary. Netvrdím, že mé názory jsou jediné správné, respektuji i názory jiných a uvítám, pokud se mnou n kdo bude polemizovat. Nebojím se toho, vždy v cná diskuze obohacuje všechny její aktéry. Velice rád bych p esv d il pedagogy i studenty, že nestojím proti nim, nepreferuji ani jedny ani druhé. U itelé bez student a studenti bez u itel nemohou existovat. Pokud však chci, aby škola dob e fungovala, musím p ijímat i nepopulární opat ení, musím od všech vyžadovat vysokou produktivitu práce, solidní p ístup k napl ování svých povinností a podporovat lidi tvo ivé a aktivní. To je moje povinnost, bez ohledu, zda mi takové jednání t eba snižuje popularitu.
44
Chcete znát další názory editele na oblast školství? Pokud se chcete seznámit s mými dalšími pohledy na oblast školství obecn i na n které dle mého závažné celospole enské problémy, doporu uji se podívat na moje www stránky na adrese www.sablik.eu. Zde pak je mimo jiné vystaven soubor „Abeceda školství“. Mimochodem, tyto stránky v lo ském roce v rámci svého maturitního projektu vytvo il a mnou poskytnutými daty naplnil student Petr Hejhal. A chcete ješt jednu perli ku? S panem Hejhalem jsem se po jeho úsp šné maturit domluvil a on mi od ervna d lá na áste ný úvazek asistenta. Pochopiteln vedle svého studia vysoké školy, na kterou práv v této dob nastupuje.
NABÍDKY ROZŠI UJÍCÍ VZD LÁVÁNÍ STUDENT Níže je uveden p ehled r zných vzd lávacích aktivit, v mnoha p ípadech s možností získat mezinárodn uznávaný certifikát. Zárove je uvedena jejich stru ná charakteristika. Více informací naleznou studenti na www stránkách školy, virtuální škole i jim je sd lí p ímo vyu ující. Vždy záleží p edevším na vlastní aktivit student . Oni a jejich rodi e musí zvážit, zda budou o n který z certifikát usilovat. Domnívám se, že mnohé z nich mohou studentovi pomoci jak p i hledání brigády, tak i t eba budoucí práce. Nikdy nikdo neví, co mu jednou m že pomoci nap íklad v n jakém konkurzu o místo. Pokud tedy má student dostate né schopnosti a v n kterých p ípadech jsou rodi e ochotni uhradit poplatek, doporu uji této p íležitosti využít. Zvlášt když jsou n které certifikáty zcela zdarma i za mnohonásobn nižší cenu než v komer ní sfé e.
Cisco Certified Networking Academy (CCNA) Cisco Academy poskytuje vzd lání v oblasti po íta ových sítí. Akademii má na starosti paní profesorka Ivona Spurná. Informace z tohoto studia je za len na p ímo do výuky v oboru vzd lání Informa ní technologie. Tímto vzd láváním projdou všichni studenti tohoto oboru a bude na jejich zvážení, zda se s tím uspokojí, nebo budou usilovat o získání certifikátu. V oboru vzd lání Technické lyceum se mohou studenti p ihlásit do kurzu Cisco Academy nad rámec své výuky. Studium probíhá ve ty ech p lro ních kurzech, po každém je na certifikaci t eba složit tzv. final test a pak je možné pokra ovat dalším kurzem. Je také možné nad rámec výuky využít i zdarma poskytovaných n kolikahodinových kurz , kde se látka zopakuje a prohloubí. Jelikož se testy skládají v angli tin , je nutno s tím po ítat a tento jazyk intenzivn studovat. V sou asné dob má naše škola certifikované t i lektory, profesorku Ivonu Spurnou a dva absolventy školy a v sou asnosti studenty vysoké školy, pány Ji ího Hubá ka a Martina Beránka. V komer ní sfé e by zájemce za každý kurz zaplatil 15. 000,- K , za celý certifikát pak tedy ástku 60. 000,- K . U nás ho má možnost student získat zdarma!
PiL CoE – Partners in Learning – Center Of Education Naše škola již rok funguje jako krajské školící st edisko firmy která sponzoruje bezplatné kurzy ur ené pro školské zam stnance. V nabídce jsou školení aplikací (Word, Excel, PowerPoint, Access, Qutlock, Po íta ová grafika a publikování na webu) a správcovská školení (Po íta ové sít , Windows Server 2008). Toto se sice netýká p ímo student , ale školeními prošlo již mnoho pedagog . Pro studenty jsou však nabízeny další kurzy a certifikáty uvedené níže.
Microsoft,
45
MSDN – bezplatný software pro studenty Studenti naší školy, která je lenem Microsoft IT Academy, mohou získat bezplatn licence na vybrané produkty firmy Microsoft. Studenti prvních ro ník , kterých se to hlavn týká, sestaví na za átku školního roku seznam v excelu (jméno, p íjmení a e-mail zájemc ) a zástupce t ídy jej dodá správkyni MSMD na naší škole profesorce Ivon Spurné. Student m vyšších ro ník z stává ú et u MSDN z p edc hozích let. Pokud se objeví noví zájemci z vyšších ro ník , kte í ješt ú et z ízený nemají, budou jednat stejn jako studenti prvních ro ník . Termín je do 10. zá í, poté budou kontakty vloženy do MSDN databáze.
Certifikace MOS 2007 a MOS 2003 – Microsoft Office Specialist Od roku 2009 je naše škola testovacím centrem Certiport a jako takové nabízí svým student m na své p d testování, po jehož úsp šném výsledku student získá certifikát MOS – Microsoft Office Specialist. Je možno se nechat otestovat z produkt ady MS Office 2007 (vše v angli tin ) a ješt do asn z produktu MS Word 2003 (jako jediný v eštin ). Poplatek za tuto certifikaci je 1. 000,- K za jedno testování a již je úsp šné, i neúsp šné. Je možné si také p ed vlastním testováním zaplatit nadstandardní kurz („nalejvárna“ na testování) vedený našimi certifikovanými lektory v rozsahu devíti hodin za cenu 900,- K nebo kratší t íhodinový kurz za cenu 300,- K . V p ípad úsp šného složení zkoušky budou tyto výsledky zohledn ny ve výsledné známce v odpovídajícím p edm tu.
Kurzy MS Server 2003 a MS Server 2008 – Microsoft Certified Professional Jedná se o školení o údržb a správy server . Školení v rozsahu 40 hodin vedené certifikovaným školitelem probíhá v eštin a stojí 2. 000,- K . V komer ní sfé e takový kurz stojí p ibližn o ád více. Školení vede svým obsahem k certifika ní zkoušce 70-290 (nebo vyšší v ad ), kterou si studenti mohou ud lat u jakékoli certifika ní autority, která toto nabízí. Školitel je podrobn informuje o postupu. Po úsp šném složení zkoušky v angli tin získá student titul Microfost Certified Professional. V p ípad úsp šného složení zkoušky budou tyto výsledky zohledn ny ve výsledné známce v odpovídajícím p edm tu.
Autodesk Academia
Již p t let je naše škola lenem Autodesk Academy. Náplní je studium grafických systém . lenství v akademii nám pak pomáhá v zajišt ní co nejvyšší úrovn p i výuce tohoto p edm tu. Vyu ující musí absolvovat pravidelná školení, v sou asnosti máme ty i kvalifikované lektory. Škola musí používat ty nejmodern jší verze, v rámci dohod nelze vyu ovat ve starších programech. O Autodesk Academy se stará paní profesorka Yveta Scharnaglová, vedoucí p edm tové komise výpo etní techniky. Výhodou pro naše studenty je, že mají k dispozici p íslušný výukový software zdarma. Studenti se zaregistrují na stránkách Autodesk Clubu a po této registraci mají zp ístupn no stahování studentských licencí zdarma. Ke stahování jsou nabídnuty plné verze. Studenti mohou b hem studia získat mezinárodn uznávaný certifikát z produkt AutoCAD nebo Inventor. Podmínkou získání certifikátu je odevzdání práce, jejíž rozsah student p edem konzultuje s lektorem, z níž je následn tímto lektorem ohodnocen výborn nebo
46
chvalitebn . Po zaplacení malého manipula ního poplatku je studentovi zaslán mezinárodní certifikát.
ECDL – „ idi ák na po íta “ Naše škola je certifikovaným c entrem ECDL. Studenti mohou postupn skládat celkem sedm modul , po jejichž úsp šném absolvování získají mezinárodn uznávaný certifikát. Díky obecnému zam ení na ovládání po íta e se mu lidov íká „ idi ák na po íta “. Studenti nepodstupují žádná speciální školení, pokud dávají ve vyu ování pozor, jsou schopni testování úsp šn zvládnout. Další informace budou student m p edány b hem zá í, zájemci se hlásí v sekretariátu školy u asistentky editele pro studentskou agendu paní Evy Karanské. Bližší informace poskytuje profesorka Olga Kaiferová. Jednotlivé moduly se platí, všechny je možné získat do ástky 2. 500,- K .
Oracle Academy nabízí software, školení, zdroje a podstatn více Na ja e roku 2009 se profesorka Helena Brabcová a profesor Josef Neumann zapojili do školení nabízené spole ností Oracle pro pedagogy. Po hodinách strávených p i desetitýdenním e-learningu, absolvovali šestidenní internátní školení ve Vídni. Po složení p edepsaných zkoušek se stali ádnými lektory Oracle Academy. Tím se také naše škola stala ádným lenem Oracle Academy a získala pro své studenty p ístup k u ebním text m. Studenti mohou ve škole v rámci specializace ve tvrtém ro níku absolvovat kurz a získat cen nou klasifikaci. Obsahem kurzu je Databáze Design a Program with SQL, tedy databázový návrh velmi dobré základny SQL. Materiály jsou v angli tin a v komer ní sfé e by za takový kurz studenti zaplatili p es 50. 000, K . Pro studenty nižších ro ník profesor Neumann organizuje bezplatný seminá , režim výuky je on line, tedy zna ná ást seminá e probíhá pro studenta „z domova“. O podrobnostech informuje studenty profesor Neumann.
Alphacam Academy Všichni studenti oboru vzd lání Informa ní technologie projdou v rámci p edm tu praktická cvi ení seznámením s problematikou vytvá ení program pro CNC stroje v b žných oblastech obráb ní kov , d eva, kamene. Software Alpha CAD/CAM umí vytvá et ídicí programy pro obráb ní, prost ihování a tvá ecí stroje. Pomocí simulace si mohou studenti pr b žn provád t kontrolu svého postupu tvorby programu. Studenti mohou v p ípad zájmu získat certifikát potvrzující jejich kvalifikaci v oboru CAD/CAM s podporou systému AlphaCAM. Podrobnosti sd lí profesor Miroslav Palek, vedoucí komise praktických cvi ení.
Seminá z programování PHP Seminá z programování PHP již tradi n nabízí pan Marek Ke ka, který je naším úsp šným absolventem a v sou asnosti studentem vysoké školy. Konkrétní nabídka bude p edložena v pr b hu zá í a podle zájmu student je možné otev ít seminá jak pro za áte níky, tak pokro ilé. Pokud studenti vydrží až do konce a prokáží nabyté znalosti, obdrží certifikát o absolvování kurzu.
47
Seminá z technické angli tiny Seminá z technické angli tiny nabízí paní profesorka Simona Nesvadbová. Jde o nepovinný vyu ovací p edm t, ke kterému se mohou studenti p ihlásit v záv ru p edchozího školního roku. Je ur en pro studenty t etích ro ník v rozsahu dvou hodin týdn . D vodem zájmu student o z ízení tohoto kurzu je nutnost „p elouskat“ mnoho studijních materiál v angli tin , které jsou spojené s r znými certifika ními kurzy. Stejn tak v tšina certifika ních zkoušek je vedena v anglickém jazyce. Obojí inilo a iní n kterým student m problémy, seminá z technické angli tiny je má zmírnit. Cílem seminá e je seznámit studenty se základy všeobecné technické angli tiny a angli tiny odborn zam ené na oblast informa ních technologií. Je vhodný pro studenty, kte í se rozhodnou skládat r zné typy certifika ních zkoušek nebo pro studium sí ové akademie Cisco Networking Academy.
Zájezd Anglie – Londýn 2011 Zájezd do Londýna se v minulosti vždy po ádal jednou za dva roky. Pro velký zájem v minulém školním roce bylo rozhodnuto, že se uskute ní tento rok znovu. Rada rodi odsouhlasila p ísp vek pro své leny ve výši 1. 000,- K . Ten se pochopiteln týká pouze t ch student , kte í se zájezdu v minulém roce nezú astnili. Vedoucím zájezdu je op t paní profesorka Zuzana Stuchlíková, která bude podávat podrobn jší informace.
KLUB MLADÉHO DIVÁKA Již mnoho let je naše škola lenem Klubu mladého diváka, o který se stará paní profesorka Ivona Liptáková. Výhoda lenství spo ívá v tom, že za zaplacený poplatek 580,- K má každý len možnost si vybrat dle svého zájmu šest z mnoha nabízených p edstavení. Pokud se te n kdo pousm je, p i spojení technické školy a divadelních p edstavení, možná mu úsm v ztuhne na rtech p i informaci, že klub má každý rok více než sto len , kte í využívají pestré nabídky pražské divadelní scény. Zájemci se mohou hlásit u paní profesorky Ivony Liptákové v kabinet 303 do konce zá í.
P ÍSP VKY STUDENT
A PEDAGOG
ŠKOLA A SPORT POPRASK (XIII. ro ník) PRIMÁTORA (X. ro ník)
-
POHÁR
POPRASK je zkratka pro „Pohár pražských škol“ a zahrnuje soubor sportovních sout ží. Nás zajímá kategorie „st ední školy“ a to jak u chlapc (17 sout ží), tak u dívek (13 sout ží). Školní družstva jsou za ú ast a umíst ní bodov ohodnocena, z ehož vznikne po adí škol. To je zast ešeno Primátorem hl. m sta Praha v jeho Pohár. Nejlepší školy (ZŠ i SŠ) se na konci šk. roku sejdou na Starom stské radnici k p evzetí cen a pohár .
48
V X. ro níku (školní rok 2009/2010) Poháru primátora naše škola dosáhla vynikajících výsledk v obou kategoriích. A to i v dob velké rekonstrukce naší t locvi ny. Klobouk dol jak p ed našimi studenty, tak p edevším p ed studentkami. Máme jich na škole pouhou hrstku, ale i tak jsou schopné konkurovat ostatním pražským školám. A naši hoši? Ti do poslední chvíle bojovali o celkové prvenství. Ale jako jediná škola jsme se zú astnili všech sout ží, za což jsme byli pochváleni. Výsledky 2009/2010 – kategorie st ední školy –HOŠI : Sout žilo se v 17 sportech. Zapojilo se 104 st edních škol v chlapecké kategorii. Školu reprezentovalo kolem 80 student . 1. SPŠS J. Go ára, Praha 4 85 bod 2. SMÍCHOVSKÁ SPŠ, Praha 5 76,5 bod 3. Gymnázium Postupická, Praha 4 75 bod 4. Gymnázium Arabská, Praha 6 67 bod 5. Gymnázium J. Keplera, Praha 6 40 bod Výsledky 2009/2010 – kategorie st ední školy –DÍVKY : Sout žilo se ve 14 sportech. Zapojilo se 72 st edních škol v dív í kategorii. 1. Gymnázium Arabská, Praha 6 73 bod 2. Gymnázium Postupická, Praha 4 72 bod 3. Gymnázium Omská, Praha 4 60,5 bod 8. SMÍCHOVSKÁ SPŠ, Praha 5 20,5 bod O tento skv lý výsledek se zasloužilo 9 dívek.
A JAK JSME SI VEDLI V JEDNOTLIVÝCH SPORTECH? ZLATO – nezvít zili jsme v žádném turnaji ST ÍBRO – vynikajícího druhého místa dosáhly naše dívky ve šplhu na ty i. Získaly tak první pohár ve více jak stoleté historii školy. BRONZ – naši florbalisté nehráli ani jednou v optimální sestav , i tak op t získali pohár. I od plavc jsme ekali medaili a pouhých pár centimetr je d lilo od druhého místa. Po delší dob usp li naši siláci v sout ži nazvané silový víceboj ( ty boj). Nejv tším p ekvapením pak bylo t etí místo basketbalist . Jejich bojovný výkon je mohl dovést i k celkovému prvenství. 4. místo – podle papírových p edpoklad m li stolní tenisté obsadit tvrté místo. A to se také potvrdilo. I házenká i mohli bojovat o medaile, ale chyb l nám jeden gól. 5. místo – skupina amatér dosáhla vynikajícího umíst ní v orienta ním b hu. Trénink v terénu jim hodn pomohl. 6. místo – tohoto umíst ní jsme dosáhli v turnaji v nohejbale, což byl celkem pr m rný výkon a výsledek. Také naše d v ata ve ty ech disciplínách v rámci silového víceboje skon ila šestá v Praze, což bylo vynikající umíst ní. 7. místo – dvojnásobní mist i Prahy ve šplhu na lan tentokráte neusp li. Obm n né družstvo ne lepší výsledek asi nem lo. Atletické družstvo usp lo už postupem do pražského finále. Celkové umíst ní pak odpovídá našim možnostem. Od dív ího družstva badmintonistek se ne ekalo víc. Do 10. místa – desáté místo badmintonist je ústupem z d ív jší slávy. Ale nyní hrajeme s ist amatérským týmem. To naše d v ata p ekvapila v p espolním b hu(10.) i v orienta ním b hu(9.), když porazila adu kvalitních tým . Ostatní – hokejbalisté, fotbalisté, volejbalisté i beachvolejbalisté nepostoupili ze základní skupiny. Bohužel se to ekalo a pokud nep ijdou opravdové posily, tak asi ani v letošním roce nem žeme o ekávat lepší výsledky. To družstvo v p espolním b hu (19.) dopadlo velice špatn . V pražském maratonu jsme ekali umíst ní do nejlepší desítky. Realita však byla jiná. (17.)
49
A KDE JSME SOUT ŽILI MIMO POPRASK? St edoškolská futsalová liga – poprvé v historii naší ú asti jsme nepostoupili ze základní skupiny. St edoškolská florbalová liga – nesmyslný systém sout že nám neumožnil bojovat o nejvyšší p í ky. S jedinou porážkou a o jedinou branku jsme nepostoupili do play-off. I tak jsme sout ž dohráli se ctí, i když jsme hráli pouhou „út chu“. Republikové finále st edních škol v softballe – po dlouhé dob jsme sestavili na naší škole softbalový výb r a hned jsme byli nominováni mezi nejlepších osm škol eské republiky. V Kostelci n. Orlicí jsme hráli skv le. Malá chyba v semifinále nás mrzí ješt nyní. Ale kone né t etí místo je nádherné a lze to pokládat za obrovský úsp ch. Závody dra ích lodí – pot etí jsme sestavili koedukovanou posádku a vydali jsme se obhajovat dvojnásobné vít zství. Bohužel organizáto i spojili dva kraje do jednoho závodu (Praha + St edo eský kraj). M li jsme tak o konkurenty navíc. A dra í lo z Nymburka byla vynikající a nep ekonatelná. Celkov jsme tak skon ili druzí, Prahu jsme neoficiáln vyhráli. Dubnice n. Váhom – tradi ní ty utkání s naší družební pr myslovou školou dopadlo nerozhodn 2:2, když jsme vysoce prohráli v kopané a volejbale. Úsp šní jsme byli v basketbale a florbalu. Mgr. Liboslav Matoušek, vyu ující t lesné výchovy
SMÍCHOVSKÁ MÍLE 2010 – XX. ro ník V samém záv ru školního roku se konal v Hostiva ském lesoparku XX. ro ník štafetového závodu t íd na 15x ½ míle. Závodu nic nechyb lo. Bylo krásné po así, vynikající závodníci, skv lí neúnavní diváci, všudezn jící vuvuzely i nervózní trené i. Prost závod jak má být. Pouze dv t ídy (2.C, 3.D) nepostavily požadovaných 15 b žc . Ostatní ano. Rekord školy ohrožen nebyl, ale souboj o medaile byl k vid ní do posledního kola. Kone 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.
né po adí: 3.C (43:28,02) 2.B (43:45,71) 3.B (44:21,69) 3.A (45:05,89) 1.L (45:58,12) 2.A (46:04,65) 1.A (46:18,57) 1.C (46:43,00) 4.A (46:49,31) 2.D (47:07,57) 1.B (47:46,35) 1.D (48:49,82) 3.L (53:20,75) 2.L (56:03,46) 2.C (46:09,17) 3.D(49:08,17) Mgr. Liboslav Matoušek, vyu ující t lesné výchovy
50
SPORTOVEC ROKU SMÍCHOVSKÉ SPŠ 2009/2010 – charakteristiky (se azeno abecedn ) BERÁNEK FILIP (3.C) – v nuje se „profesionáln “ rychlostní kanoistice v KVS Praha. Naší školu mnohokrát reprezentoval v b žecky vytrvalostních, silových a vodáckých disciplínách. /2.místo na Dra ích lodích FIŠER OND EJ (4.L) – spolehlivý reprezentant školy a obrovský bojovník, „hecí “. Platný jak na h išti, tak i na lavi ce a v kabin . Školu reprezentoval v basketbale a házené. / 3.místo v basketbale, 4. místo v házené HLAVA KA VOJT CH (4.B) – reprezentoval školu po celou dobu svého studia v atletice a p edevším v plavání, kde jsme dvakrát za sebou dosáhli na medaile. /3.místo v plavání KLAS MIKULÁŠ (1.L) – nová tvá mezi nominovanými. Na konci školního roku svým skv lým výkonem p isp l k t etímu místu na Mistrovství R st edních škol v softballu. / 3.místo v softballu MEDEK JAROSLAV (4.C) – spolehlivý „plavecký“ reprezentant. Jeho motýlek byl vynikající a oku lahodící. Z bazénu vždy vytla il skoro všechnu vodu. I díky jeho pohodové a humorné povaze jsme m li velmi úsp šný tým. /3.místo v plavání PRAŽÁK PETR (3.A) – náš nejlepší florbalový úto ník. I díky jeho dovednostem jsme v posledních letech velice úsp šní. astokrát jsme potrápili „florbalovou“ školu z Postupické. / 3.místo ve florbale STRÁN L JI Í (2.A) – sám se v nuje biatlonu, my ho využíváme v b žeckých disciplínách, ale není problém ho nominovat i na jiné sporty, t eba na závody Dra ích lodí. / 2.místo v Dra ích lodích S VA MICHAL (2.A) – byl sou ástí úsp šného plaveckého týmu, rovn ž školu reprezentoval v maratonské štafet a v orienta ním b hu. /3.místo v plavání VALENTA VÁCLAV (3.D) – fyzicky velmi dob e vybavený fotbalista. A i když jim to s fotbalovým družstvem nevyšlo, tak se vše snažil dohnat v dalších sportech. Školu úsp šn reprezentoval v maratonské štafet a v softballu. /3.místo v softbalu ZR ST ADAM (4.A) – dlouhodob úsp šn reprezentoval školu p edevším v silových disciplínách (silový víceboj, šplh, plavání, sportovní lezení). V týmu vždy pat il k nejlepším. Jeho body pomáhaly na stupn vít z . /3.místo v plavání a v silovém víceboji Mgr. Liboslav Matoušek, vyu ující t lesné výchovy
AUTODESK ACADEMIA NA NAŠÍ ŠKOLE Již pátým rokem má naše škola status Autodesk Academia (dále AA). Co lenství v tomto programu p ináší student m naší školy? V první ad je pro studenty zárukou, že výuka grafických systém na produktech Autodesku bude probíhat vždy s využitím nového nezastaraného software. Školy se statusem AA musejí pro výuku používat nejnov jší software, z ekonomických d vod mají povoleno vynechat maximáln jednu verzi ve vývojové ad produktu. V sou asné dob se studenti u í na verzi 2009. V lednu p íštího roku bude tento software op t inovován. Další zárukou pro studenty plynoucí z programu AA je podmínka, že škola musí disponovat odborn vyškolenými lektory pro daný produkt. U itelé grafických systém tedy prod lávají pravidelné kurzy po ádané firmou Autodesk a jsou zárove lektory pro certifika ní
51
zkoušky student . V sou asné dob má škola t i lektory a v pr b hu podzimu 2010 bude mít tvrtého lektora. T etí výhodou AA je možnost student získat b hem studia mezinárodn uznávaný certifikát o ovládání n kterého z produkt Autodesku, který je sou ástí výuky. Na naší škole jsou to produkty AutoCAD a Inventor. Podmínkou získání certifikátu je odevzdat práci, jejíž rozsah p edem prokonzultuje student s lektorem a ohodnocení této práce lektorem známkou lepší než 3. Po zaplacení nevelkého manipula ního poplatku je pak tomuto studentovi vystaven a zaslán mezinárodní certifikát. Poslední a nezanedbatelnou výhodou lenství v AA je možnost poskytovat student m p íslušný výukový software zdarma. Studenti se registrují na stránkách Autodesk Clubu a po této registraci mají zp ístupn no stahování studentských licencí zdarma. Ke stahování jsou nabídnuty plné verze. Grafické systémy jsou p edm tem, který umož uje rozvíjet technické myšlení a p edstavivost student a hrají tedy velmi významnou roli ve vzd lávání student na odborných školách. lenství v Autodesk Academia pak školám pomáhá v zajišt ní co nejvyšší úrovn p i výuce tohoto p edm tu. YvetaScharnaglová Komise výpo etní techniky
CISCO CERTIFIED NETWORKING ACADEMY (CCNA) – KURZY A CERTIFIKACE Jako studenti naší školy máte jedine nou p íležitost získat zadarmo v domosti a certifikáty Cisco Networking Academy, která má již mnoho let na naší škole své místo. Informace z tohoto studia se v pr b hu let za lenily do b žné výuky obory Informa ní technologie, kdy se v p edm tu po íta ové sít seznámíte se základy této problematiky. Protože jsou testy nutné pro získání certifikace v angli tin , je nutno s tímto po ítat a tento jazyk intenzivn studovat. Pokud studenti oboru IT máte zájem o získání cenných certifikát Cisco Networking Academy, u te se piln látku probíranou v b žné výuce sítí a dále navšt vujte bezplatné n kolikahodinové kurzy, kde se látka zopakuje a prohloubí, aby byla certifikace pro vás snazší. Na konci takového kurzu se skládá záv re ný test. Studium i certifikace probíhá ve ty ech p lro ních kurzech, po každém je nutno složit tzv. final test a pak m žete pokra ovat dalším kurzem. Ve výuce sítí proberete v prvním roce první polovinu u iva kurz CCNA, a v dalším roce v zam ení na sít se probere zbývající ást. Pokud není možno látku v rámci normální výuky probrat v takové mí e (nap íklad z d vodu r znorodého složení student ), aby vám to umožnilo bezproblémovou certifikaci, bude vám nabídnut výše zmín ný bezplatný kurz na prohloubení znalostí. Pro obor IT zajiš uje student m certifikaci CCNA v roce 2010/2011 Mgr. Ivona Spurná. Protože i studenti oboru Technické lyceum mívají zájem problematiku sítí studovat a získat certifikáty, bude v p ípad dostate ného zájmu zajišt n kurz, kde je tato látka probírána a certifikace je umožn na.
52
Kurz pro obor Technické lyceum povede v roce 2010/2011 lektor pan Hubá ek. V sou asné dob má škola celkem t i Cisco lektory (Mgr. Ivona Spurná, Martin Beránek, Ji í Hubá ek). Jen pro p edstavu, kolik byste platili za absolvování obdobného kurzu v komer ní sfé e, tak byste si museli na každý ze ty kurz nachystat cca 15 tisíc korun. Pracujeme dále na rozší ení nabídky, konkrétn se chystáme pro zájemce asem otev ít kurz Cisco Security. Jako lekto i procházíme v sou asné dob kurzy a certifikací, abychom tento kurz mohli vám student m brzy nabídnout. Za kurz op t nic neplatíte, což berte jako obrovskou p idanou hodnotu školy. Normáln takový kurz stojí v komer ní sfé e i 50 tisíc korun. Pokud budete po absolvování kurz chtít projít i placenou komer ní certifikací a nebude vám sta it certifikace akademie, tak se obra te na své lektory, kte í vám pomohou se specifikací dot ené zkoušky. Zkouška zahrnující v sob u ivo prvních ty kurz , které se na škole nabízejí, stojí cca 6000 K (v závislosti na cen dolaru). Probíhá také v angli tin a je sledovaná kamerami v p ísném prost edí n které certifika ní autority. Jako lekto i akademie máme povinnost takovou ost e sledovanou a drahou certifikaci úsp šn absolvovat a udržovat ji platnou. V ervnu jsem si ji obnovila já a v ervenci ji úsp šn nov složil i pan Beránek. Pan Hubá ek se na ni chystá v brzké dob . Všechny zájemce o studium a certifikace rádi p ivítáme a budeme se jim snažit býti nápomocni. Úsp šný za átek nového školního roku p eje Ivona Spurná.
NABÍDKA V OBLASTI MICROSOFT PiL CoE – Partners in Learning – Center of Education Naše škola již rok funguje jako školící st edisko firmy Microsoft, která sponzoruje bezplatné kurzy ur ené pro školské zam stnance. V nabídce jsou školení aplikací (Word, Excel, Powerpoint, Access, Outlook, Po íta ová grafika a publikování na webu,…) a správcovská školení (Po íta ové sít , Windows Server 2008). Do vy erpání sponzorovaného limitu ú astník tyto kurzy nabízíme bezplatn . Dále je možno v p ípad p ekro ení limitu využít na financování kurz i prost edky DVPP, kterými školy mohou disponovat. Ve spolupráci s Jednotou školských informatik byly kurzy akreditovány pro DVPP, takže je lze z t chto zdroj financovat. Pro informace o školení nebo rezervaci kontaktujte koordinátorku školícího centra Mgr. Ivonu Spurnou (
[email protected]). MSDN – bezplatný software pro studenty Jako studenti naší školy, která je MS IT Academy, m žete získat bezplatné licence na vybrané produkty firmy Microsoft.
53
První ro níky, kterých se toto hlavn týká, sestaví na za átku školního roku seznam (v excelu – obsahující jméno, p íjmení a e-mail zájemc – ty, co zájem nemají, do seznamu nepište) a zástupce t ídy jej osobn (prokáže se studijním pr kazem) dodá správkyni MSDN na škole Mgr. Ivon Spurné. Dodávání kontakt postupn jednotlivci je nep ípustné z d vodu n kolikanásobné administrace. Studenti vyšších ro ník nic nedodávají, z stává jim ú et u MSDN z p edchozích let. Pokud by i tak bylo ve t íd v tší množství t ch, co d íve kontakt nedodali a p ejí si býti za len ni do možnosti stahovat sw, budou jednat stejn jako první ro níky. Termín odevzdání seznam s kontakty je 10. zá í, poté budou kontakty vloženy do MSDN databáze. MOS 2007 a MOS 2003 (Microsoft Office Specialist) Od roku 2009 jsme testovacím centrem Certiport a jako takové nabízíme svým student m na p d školy testování, po jehož úsp šném výsledku získáte certifikát MOS (Microsoft Office Specialist). Je možno nechat se otestovat z produkt ady MS Office 2007 (vše je v angli tin ) nebo ješt do asn z produktu MS Word 2003 (jediný v eštin ). Tato certifikace stojí 1000 K za jedno testování, a už je úsp šné nebo neúsp šné. Pro získání dalších informací kontaktujte vedoucí testování Mgr. Ivonu Spurnou. Pro získání lepšího p ehledu o dané problematice m žete získat bezplatný p ístup k oficiálnímu e-learningu firmy Microsoft (jako IT akademie máme k n mu p ístup a studenti jej mohou využívat). P ípadn si m žete zaplatit nadstandardní kurz v rámci IT akademie, který vedou certifikovaní lekto i, a kte í vás budou cílen na certifikaci p ipravovat. Cena 9tihodinového kurzu je 900 K . V p ípad zkráceného t íhodinového kurzu zaplatíte 300 K . Pro zakoupení kurzu se obra te na paní Karanskou v sekretariátu pro studentskou agendu.
• • •
Kurzy v rámci MS IT Academy Školení aplikací Jedná se o školení, které je v p ípad zájmu spojené s následnou certifikací (mezinárodn uznávané certifikáty MOS, MOS 2007). Studenti se mohou hlásit ke školení program kancelá ského balíku MS Office. Školení vede certifikovaný školitel. Školení probíhá v eštin . Cena a program intenzivní školení 9 hodin 900 K zkrácené p ehledové školení 3 hodiny 300 K certifikace MOS - Word 2003 nebo MOS 2007 - MS Office 2007 - 1000 K Minimální po et zájemc pro otev ení kurzu je 6. Minimální po et zájemc pro konání certifika ní zkoušky je 1. P ihlášky mohou podat studenti kdykoliv b hem svého studia v kancelá i pro studentskou agendu. Školení server Jedná se o školení MS SERVER 2003 a MS SERVER 2008 - správa, údržba. Školení vede certifikovaný školitel. Školení probíhá v eštin . Cena za toto školení je pro studenty
54
2000,-K . Minimální po et zájemc pro otev ení kurzu je 8. Délka školení je 40 vyu ovacích hodin prezen ní formou. P ihlášky mohou podat studenti kdykoliv b hem svého studia v kancelá i (studentská agenda). Školení vede svým obsahem k certifika ní zkoušce 70-290 (nebo vyšší v ad ), kterou si studenti mohou ud lat u jakékoliv certifika ní autority, která toto nabízí (školitel studenty m že blíže informovat o možnostech). Certifikace probíhá formou testu v angli tin . Po úsp šném složení získá uchaze titul Microsoft Certified Professional. V p ípad úsp šn složené zkoušky MOS nebo MCP budou tyto výsledky kladným zp sobem zaneseny do výsledné známky v odpovídajícím p edm tu. Mgr. Ivona Spurná, vyu ující výpo etní techniky
Oracle Academy seminá Stejn jako vloni, tak i letos bude možnost si vybrat bezplatný seminá Oracle Academy (dále jen OA) využívající OA kurs (nov p epracováno) k získání znalostí a dovedností z oblasti databází (dále jen DB). Režim výuky je z domova (ve erní hodiny) využívající PC prohlíže bez nutnosti instalace softwaru. Vedení výuky je podporované ov eným profesionálním prost edkem (využívá též OA pro svou interní výuku). Pro vlastní studium je OA kurs s dv ma ástmi: DB modelování a SQL programování pro start profesionální kariéry DB administrátora nebo vývojá e DB aplikací. V první ásti kurzu DB modelování je cíl navrhovat konceptuální model a p evod do reálné DB. Nau íte se tak základním znalostem a dovednostem profesionálního DB modelování. To se t žko kde nau íte, p esn ji nikde. Osobn mne tato u nás podce ovaná „teoretická“ ást p ekvapila rozumným kompromisem mezi teorií a praktickým využitím, ve prosp ch promyšleného praktického DB návrhu. Ve druhé ásti se nau íte a procvi íte v podstat celé SQL. U ební materiály vychází z praktických p íklad , které vedou k ujasn ní SQL princip , tedy bez nutnosti biflovat pou ky. K tomu má však Oracle velmi dokonale propracovaný systém test , který každého donutí si dokonale a logicky ujasnit znalosti a mít zažité dovednosti! Na záv r máte možnost získat certifikaci 1Z0-007 nebo 1Z0-051, úvodní certifikaci na cest za získání prestižního titulu Oracle Certified Associate. Na certifikace m žeme mít protich dné názory. Ti, co je nemají, prohlašují, že je to jen papír a ti, co je mají, v ší si certifika ní diplomy na zdi v kancelá i a mají dobrý pocit, že n eho dosáhli. V každém p ípad certifikace prov í naše znalosti a dovednosti, nejsou na v ky, stárnou, je t eba si je obnovovat a podporují náš odborný vývoj! Oracle certifika ní systém má t i stupn : Oracle Certified as A (Associate) => OCP (Professional) => OCM (Master). První úvodní stupe OCA se skládá ze dvou zkoušek, SQL Fundamentals I (sou ástí specializace) a Administration I. Lze po OCA certifikace pokra ovat na druhý stupe Oracle Certified Professional (OCP), kdy je pot eba ud lat zkoušku Administration II (jednotýdenní interní školení asi za 40 tisíc). Certified Master Exam Titul OCM má jen pár stovek lidí na sv t , už vzhledem k cen , i k asovým nárok m na p ípravu, je to siln nad asové. Na záv r je t eba dodat, že celé u ení probíhá v americké angli tin v etn p íklad zohled ující reálie v USA. Ing. Josef Neumann
55
PRES – LI – TIM Ve dnech 11. a 12. 9. 2010 se bude konat již 6. ro ník tradi ního sportovn -kulturního festivalu Pražský dra í podzim Tento svátek dra ího sportu, festival plný sportovního zápolení, p ehlídka kulturních vystoupení a skv lá možnost zábavy se uskute ní v areálu restaurace Cinda a p ilehlém okolí na Císa ské louce v Praze. Po tvrté v ad se na pražský b eh Vltavy dostaví i
lenové
Pres - Li - Timu.- kanto i, pracovníci a p íznivci naší školy. Posádka
dra í
lod
staví
sv j
úsp ch
p edevším
v nasazení, zápalu, bojovém duchu a týmové práci, o
emž
sv d í i ocen ní jako nejzapálen jšího týmu z p edchozích let. Pokud máte chu , budeme rádi, když nás p ijdete podpo it
v našem
sportovním
zápolení.
Podrobn jší
informace najdete na: http://praguedragons.cz/cs/content/prazsky-draci-podzim-2010
P ED DRAKAMA Z PRESLOVKY VŠICHNI PADNOU NA KROVKY!!! Blanka echová kpt.týmu
56
