Úvodem
Domov Betlém
Úvodem Milí a vážení přátelé BETLÉMA – čtenáři a čtenářky našeho občasníku Betlémská hvězda Mám velkou radost, že Vás mohu opět pozdravit. Radost o to větší, že tato Betlémská hvězda vychází právě v předvánočním čase… Nemohu se přitom ubránit myšlence na jednu vánoční lidovou píseň, ve které se zpívá: Hle hle, tamhle v Betlémě svítí se tam, zdá se mně: nad Betlémem svítí hvězda, to jest nám neobyčejná, co to tam může býti, musíme to zkusiti. Mně se, bratři, všecko zdá, že jest dobrá novina, neb tam všecko poskakuje, radostí tam všecko žije malí, velcí tam skáčí, líbezně dudy hučí. Tato píseň - díky symbolickému názvu našeho střediska - jako by byla i o našem středisku BETLÉM a jeho tří Domovech. Jako bychom si jí v posvátné úctě mohli tak trochu přivlastnit. A odlesk slávy narození Spasitele a zároveň i chudoba betlémského chléva jako by byly slávou i chudobou také naší… Zároveň se mi tato koleda stala inspirací i pro následující řádky. Přál bych si totiž, aby se v každém ze tří Domovů našeho diakonického BETLÉMA „svítilo“ tak
2
neobyčejně, že mnozí přijdou zkusiti, co to tam může býti… Nepotřebujeme vlastně vyhlašovat nějaké „dny otevřených dveří“, protože zájemcům o seznámení se s naší službou lidem s postižením jsou u nás dveře otevřené prakticky pořád. Svou návštěvou by nám udělali radost lidé z našeho okolí i zdaleka, lidé obyčejní i neobyčejní. A že by s sebou mohli vzít pro nás i nějaké ty dary, to se rozumí samo sebou :-)… S hlubokou vděčností však chci dosvědčit, že mnozí z Vás na nás opravdu myslí a štědře BETLÉM obdarovávají. Na konci listopadu minulého roku jsme na stránkách tohoto občasníku vysílali „červené SOS“ o tom, že nám do konce roku schází cca 2,2 mil. Kč. Ohlas této výzvy byl obrovský a na jejím základě se nám sešlo více než 2,5 mil Kč finančních darů, což zachránilo nejen hospodářský závěr roku 2008, ale poskytlo nám to i malou rezervu pro začátek roku 2009. Tahle „dobrá novina“ byl ten nejlepší vánoční dar, který jsme mohli vloni o Vánocích dostat… Prosím, přijměte proto jménem našeho střediska a jeho handicapovaných obyvatel ty nejvřelejší DÍKY !!! Zatím se zdá se, že kromě štědrých dárců o nás jeví hlavní zájem také inspekce sociálních služeb vysílaná Krajským úřadem Jihomoravského kraje. Ta první proběhla letos na konci srpna v našem nejmenším Domově Arkénie v Brumovicích. Z možného maxima 144 bodů jsme jich získali 128 a splnili přitom všechna zásadní kritéria obsažená v tzv. standardech kvality. Halelujah! Když obávaná inspekce skončila tak báječně, radovali jsme se a poskakovali, malí i velcí, a radostně jsme hučeli (i bez dud)… A světe div se, před pár dny jsme se dozvěděli, že v prvním pololetí nadcházejícího roku 2010 k nám zavítá inspekce sociálních služeb opět, a to dokonce do obou našich zbývajících zařízení, tj. do Domova Narnie v Morkůvkách a Domova Betlém v Kloboukách. Kam inspekce zamíří, se prý určuje vždy losem z několika stovek služeb. Náš ekonom Tomáš Vostřák soudí, že zde muselo dojít ke statistickému jevu extrémní náho-
dy. Ale nevadí – u nás v BETLÉMĚ je srdečně vítán každý host, včetně inspekcí a kontrol. Prosím, myslete na nás, abychom obstáli a inspekce v Domovech Betlém a Narnie neshledala nějaký „chlívek“. Zato svatý Chlév betlémský – místo narození Pána Ježíše Krista, dárce radosti a spásy – ten ať máme v srdcích stále. A dobrá vánoční novina o Jeho narození ať je stále důvodem veselí, víry a optimismu. To přeju nám i Vám. A vše nejlepší do nového roku 2010! Petr Hejl ředitel a předseda správní rady Diakonie ČCE - střediska BETLÉM
O životě v Domově Betlém Letošní rok pro celý Domov Betlém začal příchody několika ,,nových tváří“. Pečovatelka Věra Pecková se stala vedoucí pečovatelkou, přišla sociální pracovnice Zlata Tesařová a přišel také vedoucí domova Mirek Prchal, který povinnosti přebral od Tomáše Vostřáka, resp. od Kláry Ondrášové, která odešla na konci loňského roku. Vše se zdálo být v pořádku až do chvíle, kdy dorazila zpráva z ministerstva o nesmyslně likvidačně nízké výši dotace a začal znovu boj o přežití, který poznamenal veškeré další dění. Naší snahou a snahou vedení střediska bylo, aby nikdo, zvlášť z našich obyvatel na vozíčku, nepoznal tuto ránu na kvalitě poskytované péče. Dokonce někteří z pracovníků byli připraveni, v případě nouze největší, udržet náš domov i za cenu svého příjmu. K těmto fatálním situacím díky Bohu a díky Vám, našim přátelům, nikdy nedošlo. Vzpomínám si na to, jak ředitel Petr Hejl v jednom pořadu v rozhlase hovořil o těchto problémech. Přímo do vysílání volali různí posluchači. Všichni jsme seděli v naší jídelně a poslouchali. Ve vysílání se ozvala starší paní se slovy:
„Já těch peněz teď moc nemám, ale až mi přijdou, hned Vám pošlu.“ Tato slova a vyjádření solidarity vyvolala v nejednom z našich obyvatel slzy dojetí. A není se čemu divit, Domov Betlém není zdaleka jen a pouze instituce, ale je to právě domov pro každého z jeho obyvatel, kde lidé nepřežívají, ale žijí, domov, kam se rádi vrátíte, když přijedete z cest, domov, kde na vás někdo čeká, domov, kde se cítíte bezpečně, domov, kde na vás dýchá přátelská a rodinná atmosféra, domov, kde je vaše „DOMA“. Jménem všech obyvatel domova s postižením se hluboce skláním a děkuji všem, kteří nám pomohli zachovat naše „DOMA“. I když většinu z Vás neznáme, neznáme Vaše tváře, všichni cítíme, že máme spoustu přátel, že máme někoho, kdo na nás myslí, že máme někoho, kdo nám pomáhá… K společnému životu patří i společně sdílené chvíle radosti, společné zážitky. Prvním z nich byla návštěva mše svaté v brněnské katedrále na Popeleční středu, velkým zážitkem, mimo samotný výlet a slavnostní atmosféru, bylo i krátké setkání s biskupem Vojtěchem Cikrlem, který se neplánovaně u naší skupinky zastavil a předal slova povzbuzení a požehnání. Krátce před Velikonocemi nás navštívil P. František Petrík. Jeho promluvy na téma „Žij svůj křest!“, v rámci postní duchovní obnovy, zůstaly hluboko v nás. Slavení Velikonoc jsme zahájili sederovou večeří, kdy jsme nejen ochutnali tradiční židovské velikonoční pokrmy, ale také nasáli zvláštní atmosféru společenství.
3
Domov Betlém
Z Denílku Jindry Stanii
Na jaře jsme vyjeli opět do Brna, tentokrát na výstavu historických artefaktů starého Egypta a faraona Tutanchamona. V červnu jsme prožili událost smutnou, ale plnou naděje. Rozloučili jsme se s naší obyvatelkou paní Mandelíkovou, kterou Pán povolal do věčné slávy. Umírání k životu patří, paní Mandelíková mohla odejít v klidu a pokoji za přítomnosti své pečovatelky.
Přicházející léto s sebou nese tradičně přípravu na Betlémskou dovolenou. Betlémská dovolená je velmi důležitá součást života Betléma. Všichni z nás si potřebují odpočinout, zregenerovat organizmus a načerpat nové síly. Zvláště pro stálé obyvatele Domova je tato změna prostředí velmi důležitá, protože jejich možnosti pohybu jsou omezené a, i přes veškerou snahu, tráví většinu času v Domově. Dovolená s sebou nese spoustu příprav, připravené musí být oprevdu vše, nic nesmíme zapomenout; když zapomeneme, musíme se tvářit, že to vlastně nepotřebujeme. Díky přátelské nabídce misionářů Kristovy krve jsme mohli letos vyjet do zahraničí, konkrétně do polského města Częstochowa. Bydleli jsme v pěkném misijním domě přímo v centru města, navštěvovali jsme kostely, kláštery, chodili jsme na zmrzlinu. Tentokrát nám vyšlo i počasí, pouze při návštěvě Osvětimi jsme pocítili „vlhkost letního deště“. Díky bratrům misionářům nás letos pobyt přišel velmi levně. Dziękujemy!
4
Koncem září jsme sdíleli úžasné společenství ve stodvacetitisícovém davu při setkání s papežem Benediktem XVI. v Brně. Do života Betléma zasáhlo i několik dobrovolníků, kteří odpracovali celkem 672 dobrovolnických hodin bez nároku na finanční odměnu, za což jim patří náš velký obdiv a poděkování Začátkem listopadu byla do domova přijata nová obyvatelka paní Magda Nováková. Neodmyslitelnou součástí Domova Betlém jsou krátkodobé pobyty v rámci odlehčovacích služeb. Ty jsou určeny zvláště rodinám pečujícím o své příbuzné s postižením. V těchto případech je Domov místem odpočinku jednak pro „návštěvníka“ a jednak pro jeho rodinu, která si může odpočinout od náročné péče. V letošním roce této služby využilo 13 uživatelů. V samém závěru bych velmi rád vyzdvihl práci všech pečovatelek a pečovatelů. Oni jsou ti, kteří, kromě stálých obyvatel, tvoří Betlém takový, jaký je. Jejich práce patří k těm nejtěžším, které si umíme představit. Kromě námahy fyzické musejí zvládat i námahu psychickou a často i „rozmary“ nás vedoucích. Přes to, i přes dlouhodobě společensky podhodnocenou mzdu, stále přicházejí a slouží svým bližním, za to musí mít náš obdiv a úctu, za to se před nimi skláním a za to jim děkuji. Vážení, v úvodu Vás oslovuji jako přátele, protože přátelé si vzájemně pomáhají, přátelé na sebe myslí a přátelé se také za sebe modlí. Děkujeme Vám ze srdce za Vaše přátelství.
Bc. Miroslav Prchal, DiS. vedoucí Domova Betlém
Z Deníku Jindry Stanii 29.1.2009 Chtěl bych Vám, dárcům napsat poděkování ze strany vozíčkáře. Chtěl bych Vám poděkovat za Vaše peněžní dary, které mě vždycky chytnou za srdce a mám chuť se za Vás pomodlit a dát Vám své vozíčkářské požehnání. Děkuji Vám za to, že podporujete takový dům, jako je Domov Betlém v Kloboukách u Brna. Žil jsem dlouho ve státním domově pro mentálně postižené a to bylo o ničem. Já už bych si bez Betléma nedokázal představit život. Nedávno jsme tady měli grilování při příležitosti oslavy narozenin. Rozfoukával jsem oheň. Smáli jsme se, že mi to moc nejde. Chtěl bych poděkovat vedoucímu Domova i ostatním zaměstnancům za to, co se pro mě snaží udělat. Chtěl bych jim všem dát své požehnání za trpělivost, kterou se mnou mají.
27.2.2009 Můj kamarád Honza G. za mnou přišel, jestli nechci jet do Prahy. Řekl jsem mu, že ano, že chci jet. Takže mě učil v autě řadit, cesta nám pěkně ubíhala, povídali jsme si o různých věcech. Já jsem chtěl jít na Pražský hrad. Byli jsme na Pražském hradě na chodbě pana prezidenta, byli jsme v chrámu Sv. Víta, pak jsme byli v Bazilice sv. Jiří a jsem vyfocený i u čestné stráže Pražského hradu. Honza si dělal legraci, že teďka hlídám pana prezidenta i já. S Mirkem P. jsme byli na popeleční středu v Brně v katedrále a z toho jsem měl velký zážitek, jak nám požehnal biskup Cikrle. Katedrála Petrov je tak krásná, že jsem měl chuť se postavit na vlastní nohy a projít ji celou. 17.7.2009 Chtěl bych poděkovat zaměstnancům střediska BETLÉM, těm, kteří byli s námi v Polsku, za krásné vycházky. Byli jsme se podívat v Osvětimi v koncentračním táboře. Šli jsme polní cestou a prošli jsme si s Petrem K. křížovou cestu. Chtěl bych poděkovat Igorovi za to, že jsem se měl tak dobře, jak mě ani nenapadlo - hrál si se mnou s míčem, stolní tenis, četli jsme si časopisy. Poznávali jsme polská jídla, jezdili na různé výlety. Jedno krásné odpoledne jsem byl v Dinoparku ve Vyškově se Zdeňkem Ř. Líbily se mi tam kosti, různá zvířata. Dali nám černé brýle a promítali nám věci o dinoparku na plátno. Zpěv ptáků se mi taky líbil, ale řev dinosaurů ne. Chtěl bych poděkovat jeho manželce Zdeňce a jeho dětem za krásné odpoledne.
5
Z Denílku Jindry Stanii
Rozhovor
6.8.2009 Chci poděkovat mému velkému kamarádovi Zdeňkovi Ř., že mě vzal včera do Boleradic, tam jsme došli k jedné rozhledně. Kluci mě k té rozhledně postavili, vyšli nahoru, byl tam i Petr M., náš fotograf. Je to tam krásné místo, jsem rád, že jsem tam byl. Pak jsme skončili na Podkově (motel), kde jsem se učil hrát kulečník. Pobavili jsme se o různých státech, viděl jsem poprvé v životě sršně, jak vypadá. Jsem rád, že si na mě Zdeněk udělal čas, i když má svoji rodinu. Chci poděkovat také slečně Zlatce T., která se mnou byla nakupovat na náměstí kraťasy a maskáče, dala mi peníze do ruky a mohl jsem si zaplatit sám, za to jí moc děkuji. Ještě chci poděkovat našemu vedoucímu Mirkovi a ostatním, kteří dělají narozeninové oslavy, grilujeme společně a bavíme se. O tom se mi ani nezdálo, že bych něco takového mohl zažívat. Ještě bych chtěl poděkovat masérce Ivě, že mě postavila na chodítko. Igor je při mně a pomáhá mi při učení chodit – dělat nové kroky.
13.8.2009 Děkuji Petrovi K. za výlet do Brna, jeli jsme autobusem. Sám nechápu, jak jsem to mohl v ústavu vydržet, že jsem mohl jenom na dvůr. Byli jsme v kině ve Špalíčku, dívali jsme se na film Operace Dunaj. Je to o tom, jak Poláci osvobozují naši republiku společně s Rusama. Po kině jsme se šli podívat do kavárny, kterou otevřel Petrův kamarád. S Petrem K. jsem byl ještě v Divákách v muzeu, viděl jsem tam starobylé sáně, uzdu na koně, dětský proutěný kočárek. 6
24.8.2009 Chtěl bych poděkovat Petře H. za to, že jsme spolu mohli skládat sterilní obvazové čtverečky na rány. S panem farářem Korpou jsem byl hrabat trávník na faře, četli jsme si tam i o Janu Křtiteli a pak jsem mluvil o různých věcech s jeho synem Pavlem, který studuje na doktora. Chci poděkovat Jardovi Š. za to, že mne vzal ve svém volnu na rybičky. Koupili jsme rostlinku do akvária.
8.9.2009 Chtěl bych poděkovat panu Petrovi B. za to, že mě měl u sebe doma. Loupali jsme spolu fazole, měl jich strašně moc, dvě hromady. Taky jsme spolu jeli autem do Brna, vezli jsme jeho syna Ondru na letiště. Chci poděkovat Petrovi M. za to, že mně ukázal fotky z Tunisu a chtěl bych poděkovat paní Daně K. za odznak, který mají myslivci. Děkuji slečně Zlatce T., že mě učila, jak se převléká povlečení a postel, jak se zapínají knoflíky, zavazují šňůrky. Za její asistenci jí moc děkuji. Paní Janě L. a Blance H. děkuji za překvapení, které pro mě vymýšlejí. 23.9.2009 Chtěl bych poděkovat paní Jiřince P. za to, že mě vzala do zahradnictví přesazovat asparágusy. Přesadili jsme jich asi 50ks, pak mi ukázala staré harmonium, na které se šlape, a různé hudební nástroje. Její dcera mne učila vybrnkávat na houslích. Chtěl bych poděkovat Igorovi za to, že se mnou byl v sobotu v Lednici. Byli jsme v zámku, v zahradě. Líbilo se mi úplně všechno rytíři, pokoje na zámku, knihovna. Byl tam s námi i jeho syn Šimon, to je takové zlaté děcko.
25.9.2009 Chci poděkovat slečně Zlatce T. za to, že mě učila, jak vzít do ruky hromadu kalhot nebo trik, abych si to uložil sám do skříně, učila mne párovat ponožky. Učí mne samostatnosti, která v ústavě nebyla možná. Chci poděkovat Igorovi, za to, že mi udělal hezký večer, že chvilku se mnou poseděl u fotbalu. Za takové věci se prý neděkuje, ale mne to zahřálo u srdce, že u mne dokázal sedět. Jsem vděčný i za to, když u mne člověk sedí na minutu. Ještě chci poděkovat Janě L., že mne nechala zavolat z telefonu v kanceláři mému kamarádu Vaškovi a taky jsem s Janou napsal dopis mému tátovi a s Honzou jsme napsali dopis panu prezidentovi, aby přijel na dobročinnou aukci do Hustopečí. Taky bych chtěl poděkovat Věrce za to, že mne učila, jak se obouvají boty. Pro toho, kdo to neumí, je to velmi namáhavé, než si najde vhodný grif, jak to zvládat. 23.10.2009 Na výstavě Rehaprotex se mi líbilo terénní auto pro vozíčkáře, když jsem seděl za jeho volantem, uvědomoval jsem si, co ten řidič musí všechno řešit a jaký je provoz na silnici, ne tak ještě v těžkých terénech. Ještě bych chtěl poděkovat Vaškovi, že mě tam vysadil, měl jsem radost jako malé dítě. Ještě chci poděkovat Zdeňkovi za to, že jsme byli na jeho zahradě grilovat, společně s jeho dětmi. Mám pěknou vzpomínku na večer s Petrem Ž., kdy Igor tady byl na zkoušce a přišli pro mě, vytáhli mě z postele, zahráli jsme si pěkné písničky a byl prima večer. Já a kytara, to je něco pro mě, a vždycky si představuji, kdybych uměl chodit, jak bych tančil. Taky mám vzpomínku na prázdninové odpoledne, kdy jsme byli s Petrem K. na Jalovém Dvoře a tam jsme se vozili na kočáře s koňmi. Já jsem si vybavil pohádku o Popelce, jak jeli na ten bál.
Saša Gomoi, pravidelný host Domova Betlém Bylo krásné červencové odpoledne (jakých letos bylo poskrovnu) a já jsem si pod košatou lípou u zahradního stolu povídala s drobnou a usměvavou dívenkou o jejím životě na vozíku, o jejích pobytech na BETLÉMĚ. Bylo to milé odpoledne naplněné rozhovorem se zralou a moudrou ženou (svým mladistvým vzezřením jen klame). Co mi o sobě prozradila, se můžete dočíst níže. Saša Gomoi, to jméno zní cizokrajně, ale ty přitom mluvíš plynnou a krásnou češtinou, můžeš nám to objasnit? Já jsem se narodila v Bukurešti v Rumunsku, ale protože mám dětskou obrnu, poslali mě rodiče ve 4 letech do Čech do léčebny v Železnici u Jičína. Tehdy jsem tady byla asi tři měsíce a od dětí jsem se naučila česky. V tomto věku to jde skoro samo. Dokonce, po návratu domů do Rumunska, jsem měla problém se domluvit s rodinou a nechápala
Diktoval Jindra Stania zapsal Ing. Jan Gavlík, pracovník fundraisingu a vnějších vztahů 7
Rozhovor
Narnie
jsem, proč nemluví česky. Protože mi pobyt zde v léčebně prospíval, rodiče neustále šetřili, aby mě mohli poslat každý rok vždy na 2 -3 měsíce zase do Čech. V roce 1978 můj tatínek dostal místo sekretáře vojenského přidělence na rumunském velvyslanectví v Praze, a tak jsme do Prahy jeli všichni, celá rodina. Po roce bohužel místo mého tatínka zrušili a rodina se měla stěhovat zpět do Rumunska.
Maminka si ale zde našla práci a zůstaly jsme ve dvou v Čechách a tatínek se sestrou se vrátili domů. Já jsem tehdy pobývala na rehabilitačním oddělení Thomayerovy nemocnice, kde jsem začala i navštěvovat školku a později i čtyři třídy ZŠ. Poté jsme dlouhou dobu žili všichni v Rumunsku. V letech 1990-95 rodiče opět mohli pracovat v Praze. V roce 1993 slyšela moje kamarádka o BETLÉMĚ, a tak jsme se s vedoucím domluvily, že můžeme na pár dnů přijet na návštěvu. Co se mi nejvíce na BETLÉMĚ zalíbilo, bylo to, že je zasazen 8
v lesoparku. Já jsem většinu svého života prožila „zavřená“ v léčebnách, ústavech apod. a tady jsem najednou mohla celý den strávit venku na slunci nebo ve stínu mohutných lip. Tehdejší ředitel Leoš Princl k nám byl velice vstřícný stejně jako celé společenství, hned jsme se tady cítily jako doma mezi starými přáteli a kamarády. Bavilo mě v kolektivu podnikat různé akce a dělat různé činnosti. Velice ráda jsem jela na BETLÉM i další rok, kdy jsem se seznámila s pečovatelem a nynějším ředitelem Petrem Hejlem a jsem ráda, že můžu říci, že se od té doby přátelíme, nyní i s jeho manželkou. V roce 1995 rodiče odcházeli do důchodu a museli jsme se vrátit zpět do Rumunska. V roce 2003 jsem se díky hodným lidem a našim známým opět po delší přestávce mohla podívat do ČR. A od roku 2005 jsem sem jezdila pravidelně na letní pobyty. Při návštěvě Blanska v roce 2007 jsem se setkala s milými lidmi, kteří říkali, že se mají dobře, daří se jim v jejich životě i podni-
kání a že by rádi jako projev vděčnosti někomu nějakým způsobem pomáhali. Díky jejich podpoře jsem už z Čech neodjela a od srpna 2007 s jejich finanční pomocí žiju v Domově Fatima v Praze. Jako cizí státní příslušník nepobírám žádné dávky a veškeré náklady na pobyt tady i školu a školní pomůcky mi hradí tito milí a štědří lidé, jsem jim za to velice vděčná. Jsem také velice ráda, že můžu v Jedličkově ústavu navštěvovat školu, nejdříve jsem během jednoho roku zvládla dodělat 3 ročníky základní školy (v 34 letech), nyní navštěvuju dvouletou praktickou střední školu a po jejím skončení bych chtěla ještě pokračovat. Je to pro mě všechno hodně náročné, přepravovat se do školy a zpět, učení v mém věku je už těžkopádnější, ale chci vydržet. Učení mi také naplňuje můj čas, nemám totiž ráda nicnedělání a já teď volný čas skoro nemám. Někdy mám sice problémy třeba s úkoly, se kterými mi nemá kdo pomoci, např. je přepsat apod. Tady na BETLÉMĚ je skoro všechno jiné, tady mám pořád co na práci a pořád je mi někdo k dispozici, když potřebuji s něčím pomoci. Mám ráda lidskou společnost a tady je stále živo a veselo. Ale i já se snažím být na BETLÉMĚ prospěšná, s Jindrou jsme procvičovali matematiku a Marušce jsem při žehlení četla knížku, jako to běžně dělávají pečovatelé. Na BETLÉM jezdím velice ráda a je pro mě útočištěm v době, kdy je Fatima zavřená, je tady krásně v létě, ale i třeba o Vánocích, a hrozně mi tady chutná jídlo, většinu roku si moc teplého domácího jídla neužiju a tady si jej vychutnám. V Čechách bych chtěla zůstat už napořád, doufám, že se mi podaří získat české občanství, dělám pro to všechno a doufám, že se mi to podaří. Doma se cítím spíše tady, cítím se jako strom, který má kořeny v Čechách a svou korunou prorůstá až do Rumunska.
Naslouchala a zapsala Jana Lexová
Hrušovany pro Narnii V pátek 11.září 2009 se v Hrušovanech u Brna konal benefiční koncert pro Domov Narnie. Specifický byl hudbou, která na něm zněla, a také svými posluchači – jednalo se o mladé lidi. Kdo přišel s nápadem na uspořádání takového koncertu? V polovině června měly odjet děti z Narnie se speciální školou na školu v přírodě, ale protože zrovna v té době bylo dosti ošklivé počasí, pobyt nebyl vhodný. Děti se ale těšily na změnu a také rodiče s odjezdem dětí počítali. Kolektiv pracovníků odloučeného pracoviště speciální školy tedy přišel se zcela revolučním a zajímavým nápadem, že děti stráví ve škole celý týden, budou tam i spát apod. To bylo samozřejmě náročné na organizaci a museli jsme především vymýšlet spoustu zajímavých činností a akcí, abychom děti zabavili. Tehdy přišla Petra Schönwälderová s nápadem uspořádat pro děti nějaký koncert. Pozvala kapely Mr. Dynaboom a Propaganja, které zahrály dětem v místní sokolovně. Děti si koncert velmi užily, nadšeně tancovaly a tleskaly. Po koncertu se kapely ještě zdržely, aby si domov prohlédly a při rozhovoru padl od samotných kapel návrh na uspořádání dalšího, tentokrát benefičního koncertu. Toho jsme se okamžitě s nadšením chopili. Utvořil 9
Arkénie
Arkénie
se realizační tým ve složení Lenka Vlachovská (z Domova Narnie), Petra Schönwälderová (ze speciální školy) a především Michal Šabata ze skupiny Mr. Dynaboom.
nizátoři pracovali na přípravě akce ve svém vlastním volnu – pozn. autorky). Naštěstí se našlo i dost nadšených kamarádů a přátel, kteří nám pomáhali. Náročný byl také úklid po celé akci, na který jsme zůstali jen 4.
Jak jste vybírali místo konání? Hrušovany u Brna mají v pořádání koncertů a různých festivalů určitou historii a jsou známé jako místo konání zajímavých akcí. Navíc správce místní sokolovny, která je právě místem konání oněch koncertů, Martin Horr, byl velice vstřícný a nápomocný celé akci. Také město Hrušovany jako majitel objektu se připojilo pronájmem prostor zdarma a navíc finančním příspěvkem na pokrytí nákladů.
Vyskytlo se něco, co Vás zaskočilo? A jaké vůbec bylo pořádat takovou akci? Že to nebude jednoduchá záležitost, nám bylo jasné od začátku, ale vlastní zkušenost s pořádáním podobných akcí jsme neměli, a tak: upřímně řečeno, že to bude až tak náročné a složité, nás docela překvapilo. Netušili jsme např., jak těžké je sehnat sponzory pro benefiční akci, co všechno je třeba zařídit: výrobu i výlep plakátů, zajistit pro účinkující alespoň občerstvení a pro některé ubytování (jinak hráli samozřejmě bez nároku na honorář), sehnat dobrého zvukaře, zajistit prezentaci celé akce a spousta dalších drobností. Byly už naštěstí prázdniny, a tak velká část organizace byla na Petře, která měla dovolenou (všichni orga10
Jaké máte z akce pocity po jejím skončení? Pocity jsou hodně příjemné, potěšila nás velká účast lidí, kterých se sešlo asi 250 i přesto, že se v okolí konala celá řada dalších kulturních akcí, hody apod. Navíc byla skvělá atmosféra a také všichni účinkující byli skvělí. Jsou to velmi vstřícní, otevření a milí lidé, byli skvělí a pohodoví. Už promýšlíme a těšíme se na další ročník, stojí to určitě za to. Vždyť i výtěžek ze vstupného ve výši 24 771 Kč je pěkný a máme radost, že pomohl Domovu Narnie. Lenku a Petru zpovídala Jana Lexová Děkujeme všem účinkujícím: Mr.Dynaboom, Propaganja, Rybičky 48, Gate Crasher, Beze stopy také sponzorům: Město Hrušovany u Brna, Hortiscentrum, s.r.o., Maja Trans s.r.o., La-No s.r.o., Martin Horr, Radio Hey jako mediální partner a organizátorům: Petře Schönwälderové, Michalu Šabatovi, Lence Vlachovské a celé řadě dalších pomocníků
Uplynulý rok v Domově Arkénie v Brumovicích Rok 2009 byl pro nás všechny zajímavý, pestrý a naplněný krásným soužitím mezi našimi obyvateli a pečovateli, v příjemném prostředí Domova. Žijeme zde opravdu „ rodinný“ život, a protože žijeme na moravské vesnici, ke které patří i domácí zabíjačky, i my jsme si takovou malou zabíjačku v březnu udělali. Akce se nám podařila a všem opravdu chutnalo. Nejvíce šly na odbyt výborné škvarky. No určitě si zabíjačku ještě zopakujeme. Stejně jako v loňském roce jsme navštívili Evangelickou akademii v Brně-Líšni. Studentům jsme představili Diakonii ČCE, ale hlavně jsme jim povídali o životě našeho Domova. Studenty beseda zaujala a někteří z nich projevili zájem o práci v sociálních službách. Také jsme se zúčastnili závěrečné bohoslužby u příležitosti předávání výučních listů a maturitních vysvědčení absolventům školy v líšeňském kostele. K běžnému životu našeho Domova patří docházka hochů do školy, pomoc všech obyvatel při domácích pracích, ale také výlety. V letošním roce jsme navštívili Lednici, Mikulov, Milotice, Lešnou a jiná místa v blízkém okolí. Uskutečnili jsme také ozdravné pobyty celého Domova. V květnu jsme všichni odjeli na týdenní pobyt do Záp u Prahy. Zde nám paní Burdová zajistila krásný pobyt, na kterém jsme se všichni cítili jako doma, jelikož jsme se vraceli do známého prostředí. Navštívili jsme také Karlštejn, Konopiště, podívali jsme se pod horu Říp, do lázní Poděbrady. Všichni jsme využívali vyhřívaného bazénu, kde jsme trávili hodně času. Tak jako vloni jsme zde prožili krásný, protože společný týden. Další týdenní pobyt trávili naši muži v rámci školního pobytu na „daňkárně“. Děvčata se svými pečovatelkami absolvovala pobyt v Janských Lázních. Byly jsme mile přivítány panem Cejnarem
a jeho ženou ve středisku Sola Fide. Bylo o nás vzorně postaráno. Naše „dámská jízda“ absolvovala výlety do překrásného okolí – na Pomezní boudy, na Špindlerovku, do Babiččina údolí a krásné procházky v samotných Janských Lázních. V srpnu v našem Domově proběhla inspekce sociální služby. Jsme všichni rádi, že jsme v této inspekci obstáli dobře. Je to potvrzení toho, že službu děláme ,,na jedničku“ a já ještě jednou z tohoto místa všem, kdo se na inspekci podíleli, děkuji. V letošním roce nás poctil svou návštěvou také PhDr. Hynek Jůn, my jsme navštívili kolegy ve středisku Diakonie ČCE v Merklíně. Také za námi dvakrát přijeli hosté z Rotary clubu z Brna se svými holandskými přáteli, kteří nám přislíbili pomoc při budování nové Arkénie. Jelikož jsme součástí naší obce, účastníme se také akcí, které obec i zdejší škola pořádají. Snažíme se o integraci našeho Domova do obce. V říjnu jsme měli „Den otevřených dveří“, kdy nás navštívili jak dospělí obyvatelé Brumovic, tak děti ze zdejší školy a školky, což nás velmi potěšilo. Jsme domovem otevřeným pro všechny, kteří o nás chtějí něco vědět. Naši obyvatelé se také účastní bohoslužeb v Hustopečích, ve sboru v Kloboukách, navštívili sbor v Brně I. Mezi naše tradiční setkání už patří také malé bohoslužby v našem Domově před Velikonocemi a Vánocemi, na které se už nyní pomalu chystáme. Blíží se konec roku, blíží se doba Adventu, a tak jsme si zavzpomínali na to, co jsme tady spolu prožili. Děkuji všem za dobrou práci, která je spíše posláním k doprovázení našich uživatelů na jejich denní pouti životem.
Vladimíra Hutová vedoucí Domova Arkénie
11
Arkénie
Inspekce sociálních služeb
Inspekce sociálních služeb v Domově Arkénie
Uplynulý rok v Domově Arkénie v Brumovicích
Domov Arkénie se ve dnech 26. - 28. srpna ocitl pod drobnohledem přísných inspektorek sociálních služeb vyslaných Jihomoravským krajem. Inspekcí poskytování sociálních služeb se rozumí systematické ověřování a hodnocení postupů a metod užívaných při poskytování sociálních služeb. V souladu s ustanoveními zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách provádí Krajský úřad inspekce kvality sociálních služeb u poskytovatelů sociálních služeb, kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci, a u poskytovatelů sociálních služeb uvedených v § 84 zákona o sociálních službách. Předmětem inspekce u poskytovatelů sociálních služeb je: • plnění podmínek stanovených pro registraci poskytovatelů sociálních služeb, • plnění povinností poskytovatelů sociálních služeb stanovených v § 88 a § 89 zákona o sociálních službách, • kvalita poskytovaných sociálních služeb.
Jedná se o hloubkovou kontrolu, která se zaměřuje především na naplňování standardů kvality. Standardy kvality jsou určitá měřítka kvality poskytované služby, kterou zajišťujeme a na niž 12
se inspekce zaměřila. Mnohem důležitější než tři dny inspekce pro nás však byla příprava, která intenzivně probíhala již od ledna tohoto roku. Na inspekci se všichni v Domově poctivě připravovali. První termín inspekce byl určen na květen 2009, ale jelikož došlo k personálním problémům na Krajském úřadu, byla inspekce přesunuta na druhé pololetí na měsíc srpen. I přesto, že byly prázdniny, čas dovolených, všichni pracovníci přistoupili k přípravě velmi zodpovědně. Velký kus práce v přípravě na inspekci odvedl T. Vostřák, který byl pověřený zaváděním standardů kvality do praxe, a sociální pracovnice Z. Tesařová, která začala pracovat v Domově od ledna roku 2009. Společně s vedoucí Domova V. Hutovou a ostatními pracovníky vytvořili tvořivý tým pracovníků, kterým nebyl výsledek inspekce lhostejný. Inspekce kontrolovala dokumenty, které byly vytvořeny k jednotlivým standardům, a také zjišťovala, jak jsou naši obyvatelé v Domově Arkénie spokojeni. Inspekce byla opravdu podrobná, inspekční tým byl velmi dobře připraven a splnil nejen úlohu kontrolní, ale taktéž podpůrnou, kdy nám dal radu, jak ještě něco vylepšit, rozšířit. Tuto roli inspekčního týmu velmi vyzdvihujeme. První den dopoledne jsme inspektorkám představili náš Domov, jeho obyvatele a jejich pečovatele. Potom následovaly rozhovory mezi členkami inspekčního týmu a všemi pěti uživateli služby. K těmto rozhovorům byli přizváni i pracovníci Domova. Odpoledne jsme čtyři hodiny věnovali 13
Inspekce sociálních služeb
Kalendárium Narnie
rozhovorům nad plněním povinností poskytovatele sociální služby, které nám ukládá zákon. Druhý den celé dopoledne jsme podrobně probírali kvalitu plnění jednotlivých standardů péče. Všech 15 standardů bylo podrobně probráno a všechny materiály prodiskutovány. Doporučení, která nám občas byla dána, jsme si pozorně zapsali a budeme s nimi dále pracovat. V odpoledních hodinách se inspekce zaměřila na rozhovor s pracovníky v přímé péči. Třetí den inspekční tým oznámil oficiální ukončení inspekce a byla předána vyhotovená inspekční zpráva. Výsledek inspekce byl dobrý, téměř vynikající, protože jsme kritéria naplnili na 89,89%. Tento výsledek je pro nás velmi důležitý, protože se jedná o reflexi naší práce a také víme, na co bychom se měli v budoucnu zaměřit. Potěšující je, že chyby byly spíše formální, dobrá praxe předčila očekávání inspekčního týmu. Velký dík patří všem, kteří k naší kvalitě přispívají, zejména našim obyvatelům a jejich opatrovníkům, se kterými je výborná spolupráce. Pro středisko je to také skutečně objektivní důkaz toho, že služba, kterou poskytuje Domov Arkénie – domov pro lidi se zdravotním postižením, je opravdu kvalitní i z pohledu nezávislých odborníků. I přesto je však pro nás nejdůležitější spokojenost našich obyvatel, která je pro nás na prvním místě.
Vladimíra Hutová, vedoucí Domova Arkénie Bc.Zlata Tesařová,DiS., sociální pracovnice střediska
Kalendárium Narnie za rok 2009 Leden, únor První větší pracovní událostí v roce 2009 byla plánovaná třídenní školní inspekce na odloučeném pracovišti speciální školy v Morkůvkách, kam chodí všechny děti z Narnie. Domov Narnie a speciální škola velmi úzce spolupracují, proto se tato inspekce týkala i Narnie. Z úst inspektorek zazněly převážně pochvaly… S dětmi z Narnie jsme se zúčastnili Tradičního lednového hustopečského skákání, jehož část je věnována soutěži handicapovaných sportovců. Na konci ledna dostaly děti z Narnie školní vysvědčení – jejich školní úspěchy jsou velmi limitované, na druhou stranu z jejich snažení a úsilí dosáhnout co nejlepších výsledků by se mohli poučit nejen jejich mnozí nepostižení vrstevníci, ale i dospělí. Proto není divu, že krom „slovního povídání“ o minulém pololetí byly na vysvědčení všech dětí samé jedničky.
covníci Narnie na schůzkách, věnovaných výchově a káznění dětí. Naše zdravotní sestra Anna Jevická nás proškolila v první pomoci a paní Mandelíková (naše externí poradkyně) provedla v Narnii audit kuchyně…
Duben Téměř všichni pracovníci se zúčastnili školení manažérské supervize a řidiči i každoročního školení řidičů. Se dvěma dětmi jsme byli navštívit termální lázně Velký Meder na Slovensku, kde jsme se snažili najít vhodné ubytování pro plánovaný rehabilitační pobyt dětí. Bohužel se nám nepodařilo najít takové ubytování, které by bylo bezbariérové a vhodné po všech stránkách. Trápí nás absence fyzioterapeutky, kterou po odchodu Pavly Panovské již 3 měsíce nemáme a nemůžeme najít. Tradičně nás navštívili studenti speciální pedagogiky z Masarykovy univerzity v Brně na jed-
nodenní exkurzi. Po velikonocích proběhl tzv. víkend v Narnii – některé děti tento víkend neodjely domů – jejich rodiče si mohli oddechnout, jet na jarní dovolenou apod. Proběhla dvě setkání s farářem evangelického sboru v Kloboukách Luďkem Korpou při „dětských“ bohoslužbách.
Květen Absolvovali jsme výlet s dětmi na Pálavu, která je v tomto období nádherně zbarvená pestrými květy. Také jsme se podívali do ZOO Lešná. Opakovaně nás navštívili učitelé z Anglie v rámci projektu Sokrates.
Červen V roce 2009 jsme absolvovali jen jeden ozdravný týdenní pobyt a to v červnu na Daňkárně, další dva pobyty nám zhatilo na poslední chvíli počasí, takže se nemohly konat. Nahrazovali jsme
Březen K naší velké lítosti z Narnie na přání rodičů odešel do ústavu s celoročním pobytem, který Narnie neposkytuje, uživatel Jakub. V pátek odpoledne (až děti odjedou k rodičům) se začali scházet pra14
15
Kalendárium Narnie
Jak nám pomáháte Listopad
je množstvím různých akcí: výlet na hvězdárnu do Brna, na bazén do Vyškova, do ZOO Hodonín; koncert rockové skupiny v kulturním domě v Morkůvkách apod. V morkůvské modlitebně jsme si poslechli koncert souboru Schola ze Šitbořic. Před prázdninami proběhla rodičovská schůzka.
Červenec – srpen (prázdniny)
s farářem Luďkem Korpou na zahájení školního roku. Prohlédli jsme si naše okolí pěkně z výšky při návštěvě tří blízkých rozhleden. Navštívily nás 3 ženy ze Skotska, začaly probíhat praxe studentů, nastoupily nové pracovnice. Další školní rok externí supervize s námi začala dlouholetá dětská psycholožka PhDr. Marie Výšková. Pokusy najít fyzioterapeutku nebyly opět úspěšné. Pracovníci
Uprostřed prázdnin je 3 týdny Narnie „zavřená“ – pracovníci užívají zasloužené dovolené, děti jsou doma se svými rodinami. Ostatní prázdninový chod Narnie je pro děti uzpůsoben tak, aby si užily letních her, výletů a dalších volnočasových aktivit: koupaliště, ZOO, cukrárna, návštěvy zámků a různé výlety po okolí…
Prosinec
Září Do týdenního stacionáře Narnie nastoupil nový uživatel Martin z Brna. Jen pro zajímavost – v malých Morkůvkách (35 km od Brna) je malé zařízení, které navštěvují 4 uživatelé z našeho krajského města… Konaly se dětské bohoslužby
Několik dětí si užilo návštěvy cirkusu v Kloboukách, další se zúčastnily vernisáže prodejní benefiční výstavy fotek v brněnské Vaňkovce. Část pracovníků Narnie absolvovalo výborný kurz kinestetiky – o tom, jak efektivně přemísťovat a polohovat osoby s tělesným postižením a jak si při tom neublížit. V pondělí 9.11. jsme se dozvěděli, že v prvním pololetí roku 2010 nás čeká inspekce kvality sociálních služeb na službu týdenní stacionář, ihned jsme začali s intenzivními přípravami. Na třídenní kurz bazální stimulace do Prahy se chystají 2 pracovníci. Na konci listopadu budou mít děti prodloužený víkend doma a všichni pracovníci se sejdou na „celodenní“ schůzi – seminář s paní psycholožkou Výškovou – metodika práce s dětmi s mentálním postižením a důrazy práce u našich dětí. Proběhne školení hygienického minima. Děti a pracovníci finišují s přípravami výrobků na prosincovou aukci.
zorganizovali benefiční koncert v Hrušovanech ve spolupráci s obcí Hrušovany u Brna a kapelami, které hrály bez nároku na honorář, výtěžek ze vstupného byl věnován na potřeby Narnie.
Říjen
Plánujeme příjezd pracovníků jedné malé břeclavské firmy alias Mikulášské družiny s malým „dárkováním“. Očekáváme také příjezd „mikulášské“ výpravy ze Šitbořic. Proběhne několik adventních bohoslužebných setkání v Narnii s farářem Luďkem Korpou. A budou Vánoce…… Vážení a milí čtenáři, přejeme Vám z Narnie pěkné Vánoce.
Jak nám pomáháte Většina z nás má nějaké koníčky, které vyplňují jeho volný čas, prostřednictvím kterých se může realizovat, pomáhají mu relaxovat. Krásné je, když člověk tento svůj koníček ještě povýší na pomoc druhým lidem. U nás na BETLÉMĚ býváme svědky takových činů každý rok a vždycky jsem znovu potěšená a překvapená, jaké způsoby pomoci se dají vymyslet. Jsou to různá kulturní vystoupení, koncerty, které se v náš prospěch konají. Někdy jsou to akce vskutku originální a zajímavé. Například již tradičně každý rok farnost církve ŘK v Šitbořicích koná pouť k živému Betlému, které se účastní i naši vozíčkáři, a která pro náš také stále živý BETLÉM přináší finanční pomoc ve formě sbírky poutníků.
Mgr. Jiří Svoboda vedoucí Domova Narnie
V rámci týdne sociálních služeb se i Narnii konal Den otevřených dveří. Naši 3 pracovníci se zúčastnili motivačního kurzu pro pracovníky v sociální oblasti. Dovídáme se pozitivnější zprávy o letošním navýšení dotací pro středisko BETLÉM, především pro náš týdenní stacionář.
16
17
Jak nám pomáháte
Jak nám pomáháte
V prosinci loňského roku v nedaleké obci Velké Hostěrádky uspořádali pro místní občany ochutnávku vánočního cukroví. Každá hospodyňka se mohla pochlubit svým cukrářským uměním. Vánoční pohodu tato akce přinesla i do našich domovů, neboť jsme byli obdarováni několika krabicemi vynikajícího domácího cukroví.
amatérských fotografů, kteří fotí především pro své vlastní potěšení a kteří se až na výjimky ani osobně neznali (pouze jako uživatelé serveru Fotorádce.cz) se domluvila a uspořádala výstavu svých fotografií. Protože obyčejná výstava jim byla málo, rozhodli se vystavené fotografie prodávat a výtěžek věnovat dětem z našeho Domova Narnie. Na přípravě celé akce si dali opravdu záležet. Oslovili několik sponzorů na pokrytí nákladů spojených s organizací (především pronájem prostor a tisk plakátů, pozvánek), oslovili média s prosbou o medializaci celé akce, vytvořili speciální internetové stránky k této akci apod. V pondělí 2.11.2009 se konala vernisáž výstavy v galerii Slévárna v brněnské Vaňkovce, kde probíhá výstava až do 22.11.2009. Je úžasné kolik volného času, energie a také finančních prostředků jsou lidé ochotni věnovat ve prospěch druhých lidí. www.mar-mar.cz/fotim-tedy-jsem/index.html
Úžasné je také to, kolik lidí je ochotno věnovat nám svá umělecká díla, nebo velice kvalitní vína do naší dobročinné aukce. Její 9. ročník se letos uskuteční výjimečně až 5.prosince. Z důvodu posunutí termínu Vás ani nemůžeme tedy touto cestou informovat o jejím výsledku, ale přinášíme alespoň informace o přípravách. Místem konání je díky svému laskavému přístupu opět Hotel Centro v Hustopečích, záštitu nad akcí převzali hejtman Jihomoravského kraje Mgr. Michal Hašek a starosta města Hustopeče Ing. Luboš Kuchynka. Program zpestří svým vystoupením brněnská skupina „Svítání“ hrající „original czech music“ a také Mikuláš, který přinese dětem nadílku. Sponzory celého večera jsou firmy (viz níže):
Jana Lexová vedoucí úseku fundraisingu a vnějších vztahů
Nebo například farnost v Šitbořicích letos v říjnu zveřejnila na svých internetových stránkách výzvu, aby v určené době farníci na farském dvoře shromáždili přebytky výpěstků ze své úrody na polích, v sadech a zahradách. Věřte, měli jsme co dělat abychom všechno to ovoce, zeleninu, brambory, zavařeniny a marmelády naložili do našeho velkého auta. Další akcí, o níž Vás chci informovat, je benefiční výstava fotografií „Fotím, tedy jsem“ s podtitulem Kousek světla pro Narnii. Rovná dvacítka 18
19
Fotografie
Z OBSAHU: • Z deníku Jindry Stanii • Saša Gomoi, pravidelný host Domova Betlém • Hrušovany pro Narnii • Inspekce sociálních služeb v Domově Arkénie • Jak nám pomáháte
Krásné a požehnané Vánoce a šťastný nový rok 2010!
PROSINEC 2009 Evidováno na MK ČR pod č.j. E 15100. Zpravodaj Betlémská hvězda vydává pro členy Kruhu Přátel BETLÉMA Diakonie ČCE – středisko BETLÉM. Kontakt: Petr Hejl, Dis. , BETLÉM, Císařova 27, 691 72 Klobouky u Brna,
[email protected] , www.betlem.org, číslo účtu u ČS a.s.: 1381506359/0800 20
