ÚVOD VIZE - CÍLE... 10

0

1

2

3

4

OBSAH:

ÚVOD ................................................................................................................................ 7 1

2

VIZE - CÍLE........................................................................................................ 10 1.1

OBECNĚ – PROVOZOVÁNÍ SENIORSKÉHO DOMU ................................... 10

1.2

SITUACE SENIORSKÝCH DOMŮ V OKOLÍ A V ČESKÉ REPUBLICE ........... 11

1.2.1

Penziony místo tradičních domů ................................................... 12

1.2.2

Residence Classis ........................................................................... 12

1.2.3

Residence Sweet Home .................................................................. 13

1.2.4

Senior Residence Všenory ............................................................. 13

1.2.5

Seniorské bydlení ve Stráži pod Ralskem ...................................... 14

1.2.6

Seniorský dům z bývalých kasáren v Písku ................................... 14

1.2.7

Domov důchodců v Horní Plané ................................................... 14

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ, STAVBY A SLUŢEB ........................... 15 2.1

DISLOKACE OBJEKTU V RÁMCI MĚSTA ................................................. 15

2.2

ARCHITEKTONICKÁ A STAVEBNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ........................... 20

2.2.1

Provozní rozdělení budovy ............................................................. 20

2.2.2

Dispoziční řešení jednotek ............................................................. 21

2.2.3

Stravovací provoz ........................................................................... 22

2.2.4

Prádelna ......................................................................................... 27

2.2.5

Provoz kadeřnictví, holičství, manikúry a pedikúry ..................... 30

2.2.6

Personál .......................................................................................... 31

2.2.7

Recepce ........................................................................................... 31

2.3 3

SLUŢBY PROVOZOVANÉ V SENIORSKÉM DOMU RUDNÁ ....................... 32

ROZBOR INVESTIČNÍCH POTŘEB A ZDROJU ................................ 34 3.1

INVESTIČNÍ POTŘEBY ........................................................................... 34

3.2

INVESTIČNÍ ZDROJE .............................................................................. 35

3.3

FINANČNÍ ANALÝZA PROJEKTU ............................................................ 35

3.3.1

Kvantitativní metody analýzy ......................................................... 36

3.3.2

Analýza výnosnosti ......................................................................... 37

5

3.3.3 4

5

Analýza finančních rizik ................................................................ 42

ROZBOR NÁKLADŮ A VÝNOSŮ .................................................................. 57 4.1

ANALÝZA PROVOZNÍCH NÁKLADŮ ....................................................... 57

4.2

ANALÝZA VÝNOSŮ............................................................................... 59

PLÁNOVANÉ VYUŢITÍ PRACOVNÍCH SIL, NOVĚ VYTVOŘENÁ

PRACOVNÍ MÍSTA ...................................................................................................... 61 6

SWOT – ANALÝZA ........................................................................................... 62

ZÁVĚR .................................................................................................................65 SEZNAM LITERATURY ..................................................................................66 PŘÍLOHY ............................................................................................................67

6

ÚVOD V rámci předkládaného podnikatelského záměru je řešeno vybudování nové kapacity v oblasti sociální péče na území města Rudná. Záměrem společnosti je rekonstrukce objektu bývalého zámeckého komplexu na objekt, který bude slouţit seniorům – seniorský dům. Poptávka po lépe vybavených domech s pečovatelskou sluţbou se začala objevovat s návratem emigrantů do ČR – především zájem postarat se o vlastní rodiče či dokonce o sebe samé. Tito lidé byli ochotni za sluţby spojené s péčí o seniory platit. Model seniorských domů jiţ dlouhá léta dobře funguje v západní Evropě. Podnikatelský záměr vychází z reálné poptávky po sluţbách daného charakteru a to jak v regionu, tak i potenciálně v rámci vazeb uvnitř Evropské unie (dále jen „EU“). Dalším impulzem pro urychlené řešení výše uvedené problematiky bylo přijetí zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, který upravuje podmínky čerpání prostředků z veřejných rozpočtů na financování sociální péče (platby od zdravotních pojišťoven, dotace) a výrazně rozšiřuje moţnosti seniorů a který byl naposledy novelizován v lednu roku 2011. Proces demografického stárnutí je celosvětovým fenoménem. Celosvětově přibývá seniorů o cca 2,4% ročně, zatímco obyvatelstva jen o cca 1,4%. Podle populační prognózy OSN lze očekávat, ţe stárnutí populace EU bude pokračovat tak, ţe v roce 2050 téměř 29% obyvatel budou tvořit lidé starší 65 let. Obecným a základním rysem proměn věkové struktury obyvatelstva České republiky v nadcházejících letech bude jeho další intenzivní stárnutí. Je to nezvratitelná realita, na které se shodují všechny české i zahraniční prognózy. Úvahy o budoucích počtech seniorů jsou samozřejmě zaloţeny pouze na odhadech a skutečný vývoj se můţe (zvláště v delším časovém horizontu) od předpovídané situace odlišovat. Na druhé straně jsou počty obyvatel ve věku nad 60 let v zásadě určeny na desítky let

7

dopředu početní velikostí generací osob jiţ ţijících době vzniku prognózy a právě proto je moţné povaţovat je ze poměrně spolehlivé a to i v horizontu několika desítek let. Graf č.1 byl vytvořen jako prognóza celkového počtu pojištěnců a počet důchodců v České republice. Označení důchodce se v tomto smyslu pouţívá pro osoby, které mají nárok na pobírání starobního důchodu.

• počet pojištěnců

• počet důchodců

Graf č.1: Vývoj počtu pojištěnců a důchodců v ČR – prognóza sestavená k 31.12.2011 Zdroj: http://zpravy.ods.cz/graf

Všechny výše uvedené skutečnosti vytvářejí příznivé podmínky pro realizaci dále uváděného podnikatelského záměru a zaručují jeho dlouhodobou životnost. Podnikatelský záměr je základní plán podnikání, který se můţe vyskytovat v řadě forem: od základní myšlenkové u nezávislých profesionálů a ţivnostníků aţ po rozsáhlou písemnou dokumentaci v případě větších firem. V kaţdém případě je ale podnikatelský záměr zacílen především na tzv. jádro podnikání neboli jeho hlavní, stěţejní činnost, případně jako hlavní argument k přesvědčení potenciálního investora.

8

Podstatu podnikatelského záměru lze nahlíţet ze dvou hledisek. V hlubší rovině jde o prakticky nedosaţitelný ideál, jemuţ se podnikatel více či méně úspěšně snaţí v průběhu podnikání přiblíţit. V rovině obecné lze pak podnikatelský záměr chápat jako dlouhodobou strategii podnikání, ze které podnikatel vychází a s níţ by mělo být celé jeho podnikání v naprostém souladu. Běţně se také můţeme setkat s chápáním podnikatelského záměru jakoţto jednorázového nápadu či inspirace k podnikání. Tento výklad je ale z hlediska správných podnikatelských návyků méně úspěšný, protoţe podnikatelský záměr by se měl časem vyvíjet tak, aby odpovídal nově nabytým zkušenostem firmy či podnikatele. S těmito revizemi podnikatelského záměru se tak lze v praxi setkat zcela běţně a zejména u velmi dynamických podnikatelských subjektů k nim můţe docházet i relativně často, třeba kaţdé dva nebo tři roky. Nezřídka bývá tento posun v podnikatelském záměru také doprovázen změnou loga a celkové image. Typickým znakem podnikatelského záměru je utajení jeho klíčových částí aţ do okamţiku realizace. Podnikatel usiluje v rámci volného trhu o konkurenční výhodu a proto se snaţí své záměry tajit, dokud je to jen moţné, aby je nezneuţila dříve jeho konkurence. Úspěšnost podnikatelského záměru je tak do značné míry závislá na jeho praktickém provedení a kvalitě záměru. Zejména v případech, kdy je podnikatelský záměr spojen s velkými investicemi nebo ţádostí o vnější zdroje úvěr je často vyţadována Studie proveditelnosti.1

1

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Podnikatelský záměr

9

1 VIZE - CÍLE Ve vazbě na stávající demografickou situaci v celé České republice a z ní vyplývající převis poptávky po kvalitním seniorském bydlení a důstojném stáří v příjemném prostředí je cílem vybudovat odpovídající kapacitu v rámci části objektu bývalých kasáren, poskytnutých městem. Hlavním cílem tohoto podnikatelského záměru je vybudování nové kapacity v oblasti sociální péče, a to seniorského domu. Kapacita 115 lůţek bude získána přestavbou objektu bývalého zámeckého komplexu v obci Rudná u Prahy. Podnikatelský záměr splňuje poţadavky města a okolí na způsob vyuţití daného objektu.

1.1 OBECNĚ – PROVOZOVÁNÍ SENIORSKÉHO DOMU Obecným a základním rysem proměn věkové struktury obyvatelstva České republiky v nadcházejících letech bude jeho další intenzivní stárnutí. Je to nezvratitelná realita, na které se shodují všechny české i zahraniční prognózy. Úvahy o budoucích počtech seniorů jsou samozřejmě zaloţeny pouze na odhadech a skutečný vývoj se můţe (zvláště v delším časovém horizontu) od předpovídané situace odlišovat. Na druhé straně jsou počty obyvatel ve věku 60+ v zásadě určeny na desítky let dopředu početní velikostí generací osob jiţ ţijících v době vzniku prognózy a právě proto je moţné povaţovat je za poměrně spolehlivé a to i v horizontu několika desítek let. Podle výsledků demografických prognóz lze očekávat, ţe v roce 2014 bude ţít v České republice 2 300 000 osob 60+. Jejich podíl se tak výší z dnešních 19% na 23 %. I v dalších letech by seniorita měla podstatně narůstat: v roce 2030 se v ČR očekávají uţ téměř 3 miliony osob 60+ let, kteří budou tvořit aţ třetinu celé populace;

10

podíl osob 65+ let se do roku 2030 zvýší z dnešních 14% na 25%. Česká republika se z hlediska úrovně stárnutí zařadí na jedno z předních míst v Evropě. Proces demografického stárnutí je celosvětovým fenoménem. Celosvětově přibývá seniorů o 2,4% ročně, zatímco obyvatelstva jen o 1,4%. Podle populační prognózy OSN lze očekávat, ţe stárnutí populace EU bude pokračovat tak, ţe v roce 2050 téměř 31% obyvatel budou tvořit lidé 65+ let. Senioři jako uţivatelé sociálních sluţeb tvoří velmi nehomogenní skupinu, neboť senioři vyţadující jakoukoli sociální sluţbu v terénu či zařízení mají zcela jiné poţadavky vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, sociální situaci a věku, neţ senioři, věnující se ještě s plným nasazením volnočasovým aktivitám seniorů. Z pohledu uţivatelů sociálních sluţeb se vymezuje potřeba vzniku nových míst v seniorských zařízeních, neboť je zřejmé jiţ nyní, ţe kapacita není dostatečná. Řešením je buď reprofilizace stávajících zařízení (přístavby, přestavby atd. a v důsledku stavebních změn navýšení počtu lůţek) nebo vznik zařízení nových. Díky inspiracím z ostatních zemí EU mohou vznikat taková zařízení, která splňují veškeré poţadavky seniorů (seniorské rezidence, seniorské domy apod.)

1.2 SITUACE

SENIORSKÝCH

DOMŮ

V OKOLÍ

A

V ČESKÉ REPUBLICE2 Podobu mohou mít komerční projekty a realizace různou, vyznačovat by se však měly větší úrovní kvality bydlení i poskytovaných sluţeb. Klientela navracejících se emigrantů a jejich rodičů je stále jednou z hlavních v komerčně provozovaných domech. Část z nich našla to, co hledala v lázních a lázeňských oblastech, jako jsou Karlovy Vary, Pardubice či například Letiny, a v menších obcích typu Kosořice. 2

Zdroj: www.skanska.cz

11

Domovy pro seniory nejčastěji vznikaly velmi často přestavbou statků či zámečků. Výjimkou nebylo ani to, ţe takový statek přestavěl majitel činţovních domů a sestěhoval sem dosavadní nájemníky v důchodovém věku. Jejich pobyt zde byl dotován výnosem z uvolněné nemovitosti. V podstatě stejně se i dnes chovají obce: potřebují-li uvolnit obecní byty v lukrativních oblastech, nabízejí svým občanům „výhodnější“ pobyt v domech s pečovatelskou sluţbou.

1.2.1 Penziony místo tradičních domů Častější příklady komerčně provozovaných domů pro seniory mají kapacitu kolem 20 lůţek a podobají se spíše penzionům. Takových vznikalo a vzniká poměrně hodně po celém území ČR jako reakce na místní poptávku. V současnosti se čím dál tím častěji objevují i příklady, kdy se bydlení pro seniory vytvořilo v rámci „hůře“ prodejné rezidenční výstavby. Domovy pro seniory, které vznikly podobně jako projekty společnosti Longevita, tedy jako soukromé aktivity několika osob, kombinují péči o staré lidi cílenou rehabilitací seniorů i osob po váţných úrazech zaměřenou zvláště na pohybové ústrojí s péčí o nemohoucí po dobu dovolené rodinných účastníků. Nejčastější komerční projekty jsou denní stacionáře pro seniory, které stejně jako předchozí případ kombinují péči o nemohoucí, postiţené či nemocné různých kategorií. I tyto projekty jsou však výsledkem individuálního podnikatelského plánu. Čistě developerských projektů domů pro seniory přibývá aţ v poslední době.

1.2.2 Residence Classis Jeden z prvních soukromých domovů pro seniory v Praze byla Residence Classis. Klient zaplatí za nájem a sluţby v průhonickém objektu minimálně 40 000 korun měsíčně. Residence Classis nabízí 62 bytů od garsoniér aţ po střešní třípokojové byty určené k dlouhodobému pronájmu se zázemím sluţeb a společenských prostor. Klienti si kromě nájmu, který činí 19 800 korun u nejmenších garsoniér o velikosti 32 m2 a 32 000 korun u bytů o rozměrech 56 m2, zaplatí balíček sluţeb. Za 19 500

12

korun mají objednané jedno jídlo denně, péči pedikérky, kadeřnice či maséra, pravidelný úklid apartmánů, dopravu do centra Prahy minibusem a nepřetrţitou sluţbu v ošetřovatelské sekci. Nájemné je moţné platit i jednorázově, například prodá-li zájemce nemovitost a z výnosu pak pobyt v Residenci hradí. V těchto případech Residence Classis nabízí obyvatelům speciální pojistný program – na základě jejich údajů se vypočítá částka, kterou klient do programu vloţí, a garantuje tak doţivotní platby pokrývající náklady na pobyt. V případě, ţe klient zemře dříve, neţ finance vyčerpá, přejde zbytek peněz na příbuzné.

1.2.3 Residence Sweet Home Nově vybudovaný komplex Residence Sweet Home je určený pro trvalé bydlení seniorů. Domy se společným zázemím a samostatnými bytovými jednotkami nedaleko lázeňského města Teplice mají nabídnout následující sluţby: pečovatelská sluţba 24 hodin denně, sluţba recepce, pravidelné návštěvy lékaře, úklid, praní prádla, donáška a příprava snídaní, obědů, večeří i svačin. Dále by v areálu měly být k dispozici: wellness centrum s termální vodou s léčivými účinky, restaurace, kavárna, tělocvična, ordinace lékaře, knihovna, parkovací stání, kadeřnictví, manikúra, pedikúra. Byty v residenci jsou 1–3pokojové, některé s balkonem či terasou. Nabízí se i moţnost vybavení vlastním nábytkem.

1.2.4 Senior Residence Všenory Nájemní byty Senior Residence Všenory jsou k dispozici „starším lidem s aktivním způsobem ţivota“. Senioři by zde měli mít veškerý potřebný servis (správce objektu, domovní sluţbu, lékaře, prádelnu, restauraci). Nová zástavba čítá 8 dvojvil se společným schodišťovým jádrem a výtahem. V jednom podlaţí bude mít kaţdý objekt aţ tři malé byty – tedy šest bytů na patře. Poslední patro je mezonetové. Vilová zástavba bude doplněna o servisní objekt s dvěma byty pro stálou lékařskou sluţbu s ordinacemi, společnou dílnou a prádelnou. Součástí celého komplexu by měl být také společenský objekt se zdravotním a restauračním servisem.

13

1.2.5 Seniorské bydlení ve Stráţi pod Ralskem Další komerční objekt postaví ve Stráţi pod Ralskem soukromá společnost Promoveo. Jde o jeden z mála podobných projektů v rámci kraje i republiky. Firma chce v budoucnu vybudovat bydlení pro seniory třeba v Českém Krumlově, ve Všeni u Turnova nebo u Varnsdorfu. Areál ve Stráţi je pilotním projektem, jehoţ realizace přijde na 150 milionů korun. Musí být dokončen v prosinci příštího roku, to byla podmínka zastupitelstva při schvalování prodeje pozemku pro jeho výstavbu. Investor podle ní za pozemek zaplatí 3,5 milionu korun, město tím ale získá mnohem víc. Areál bude poskytovat sluţby i obyvatelům městského domu s pečovatelskou sluţbou, který je v těsném sousedství, a také seniorům ve městě. Soukromý penzion nedávno otevřela v Chrastavě na Liberecku firma Imstav, komplex s byty pro movitější seniory chce v Liberci vybudovat také majitel Centra Babylon Miloš Vajner.

1.2.6 Seniorský dům z bývalých kasáren v Písku Zajímavý projekt bydlení pro důchodce vzniká v Písku, kde soukromý investor ve spolupráci s městem upravuje pro seniory objekt bývalých kasáren. Stavba si vyţádá zhruba 90 milionů korun. Projekt zahrnuje 100 lůţek, pečovatelskou a zdravotní sluţbu a stravovací zařízení. Součástí Seniorského domu Písek budou také ošetřovny a ordinace, společenské místnosti, knihovna, kaple či parkoviště.

1.2.7 Domov důchodců v Horní Plané Na téměř 40 milionů korun přijde rekonstrukce budovy C Domova důchodců Horní Planá, jehoţ zřizovatelem je Jihočeský kraj. Zde se však nejedná o soukromou investici, ale investici veřejného rozpočtu. Je připravena půdní vestavba a rekonstrukci nejstaršího pavilonu, který uţ zdaleka neodpovídá nárokům na bydlení ve 21. století,“ uvedl ředitel hornoplánského domova Jaroslav Šíma. Po rekonstrukci vznikne dvacet plně bezbariérových jedno

a

dvoulůţkových

pokojů

a

jeden

třílůţkový

pokoj

s ošetřovatelskými lůţky. Práce zahrnují výměnu oken, zateplení obvodového pláště budovy, výměnu střešní krytiny, evakuačního lůţkového výtahu, rekonstrukci rozvodů teplé uţitkové vody a další.

14

2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ, STAVBY A SLUŢEB Výběr území, stavby a sluţeb je velmi důleţitým faktorem pro realizovatelnost celého projektu. Všechny tři faktory (území, stavba, sluţby) ovlivňují jako celek úspěšnost tohoto projektu.

2.1 DISLOKACE OBJEKTU V RÁMCI MĚSTA

Řešený komplex bydlení pro seniory – v tomto případě Seniorský dům Rudná – se nachází v západní části obce Rudná, v katastrálním území Hořelice (viz obrázek č. 1 aţ 3). Poloha je vhodná vzhledem k návaznosti na moţné nabízené sluţby sportovního, kulturního a relaxačního charakteru. Velmi dobrá je zde i vazba na přírodu, zeleň, ale i na infrastrukturu města s dostupností do centra. Při rekonstrukci je počítáno s vybudováním parkovacích kapacit přímo v areálu komplexu. Je předpoklad, ţe někteří klienti budou mít k dispozici vlastní auta. Klienty Seniorského domu Rudná budou především senioři z Rudné, ale i z okolí, především Prahy a celé západní strany středočeského kraje (okresy Praha-západ, Beroun, Příbram, Kladno atd.)

15

Obr.č. 1: mapa okresu Praha-západ

Historie a popisné informace obce Rudná Obec Rudná se nachází 3 km západně od hlavního města Praha na dálnici D5 (dálnice Praha – Plzeň), na komunikaci II.tř. č. 605, která spojuje Hl. město Prahu s Berounem proto v současnosti rychle rozvíjí svůj komerční potenciál a je vyhledávána i jako, satelitní sídlo hlavního města. V současné době má město Rudná 4 571 obyvatel (stav k 1.1.2010). Je nutné připomenout, ţe tento počet je pouze trvale bydlících obyvatel. Dle odhadů ale bydlí v Rudné ve skutečnosti přes 7 000 obyvatel. Tento odhad vychází z počtu nově postavených domů a bytů za posledních deset let. Dopravní dostupnost místa je hodnocena jako dobrá a je zajišťována MHD prostřednictvím autobusů s krátkou návazností na metro trasy „B“ stanice metra Zličín. Občanská

16

vybavenost v místě je střední – odpovídající velikosti obce, za vyšší je moţné dojíţdět do nedaleké Prahy. Obec vznikla 1. 1. 1951 sloučením dvou obcí - Dušníky a Hořelice. Tyto obce byly dříve evidovány jako městyse a v důsledku rozšiřující se zástavby se postupně spojily v jednu obec. Proto byly nakonec spojeny i administrativně. Od té doby je obec přirozeným kulturním, ekonomickým a správním centrem regionálního významu.

Obr.č. 2: mapa obce Rudná s vyznačení objektu Seniorského domu Rudná

Dušníky Dušníky byly v minulosti duchovním statkem, jak lze podle jména usuzovat. Jméno Dušníky znamená ves dušníků nebo ves, v niţ ţili dušníci – poddaní na pozemku zádušním. Obyvatelé byli poddanými kláštera nebo kostela, v našem případě od roku

17

1228 ţenského benediktinského kláštera. Abatyše Aneţka, v listině opatřené královskými pečetěmi, potvrdila majetky kláštera sv. Jiří, mezi nimi Dušníky i Hořelice. Také papeţ Řehoř IX. potvrdil v roce 1233 Dušníky mezi statky kláštera. V průběhu dalších téměř 200 let zůstávaly Dušníky církevním statkem. Nejprve přišli jako dar Václava II. do majetku kapituly sv. Víta, kolem roku 1378 patřily ke statku praţského arcibiskupa a kolem roku 1410 byly vráceny kapitule sv. Víta. Za husitských válek praţská kapitula sv. Víta o Dušníky přišla. Od té doby po více jak dvě století patřily Dušníky různým světským majitelům a od roku 1628 patřily opět praţské kapitule. Ve třicetileté válce byla obec úplně vypleněna. V roce 1649 přišla velká morová rána a hodně lidí přišlo o ţivot. V roce 1753 vznikl poţár, při kterém polovina dušnických domů shořela a za dva dny poté poţár zničil zbylou část dušnické zástavby. V několika zimních týdnech roku 1799 - 1800 byla v okolí Dušník ubytovaná část ruského vojska generála Suvorova. Sám generál navštívil v Dušníkách svoji jednotku a hrabě Kolowrat mu zajistil nocleh v jednom z místních statků. Suvorov odmítl a vyspal se na místní poště na tvrdé lavici. Píše se o staré poště čp. 22 na dnešním Havlíčkově náměstí. Dnes tam stojí opravená budova, která však není původní, byla postavena aţ v roce 1856. V 60. letech 19. století se začalo rozvíjet dolování v okolí Nučic a muţi z Dušník pracovali většinu dne v dolech a po směně ještě obdělávali svá nebo pronajatá políčka. Dolování rudy zde vydrţelo asi 100 let. Obě obce se rozrůstaly, prolínaly a nakonec se oba místní výbory dohodly na jejich spojení. Obě byly jiţ roku 1936 povýšeny na městyse. Pro novou obec byly navrhovány prapodivné názvy, ale nakonec zvítězil název, který ve škole vymyslely děti – Rudná. Rudné doly byly ţivobytím pro jejich rodiče a prarodiče. Od ledna roku 1951 se tedy městys jmenoval Rudná u Prahy.

Hořelice Nejstarší známá zpráva o obci Hořelice pochází z roku 1052. Je jmenována v Nadační listině českého kníţete Břetislava, kterou věnoval kostelu ve Staré Boleslavi nemnohé statky a výsady a mezi nimi také důchod ze vsi Zhořelce u Prahy. Od roku 1228 patřila klášteru sv. Jiří na praţském Hradě a v roce 1233 papeţ Řehoř IX. potvrdil Hořelici jako statek zmíněnému klášteru. Ve 14. století vlastnil Hořelici klášter sv. Tomáše na Malé Straně. Počátkem 15. století byla obec v drţení karlštejnského purkrabího pana Viléma Dubského z Třebomyslic, který ji později (1406) daroval

18

královské komoře a ta vrátila Hořelici opět klášteru sv. Jiří a v jeho drţení zůstala aţ do husitských válek. Po skončení husitských válek na našem území roku 1436 král Zikmund odměnil své věrné, kteří při něm stáli v boji. Za odměnu připsal Hořelici bratřím Jeronýmovi, Janovi a Buškovi z Čečelic. Roku 1607 císař Rudolf II. prodal Hořelici jako dědičný statek Zikmundovi Měsíčkovi z Výškova. Dalšími majiteli byli Bořivoj Měsíček z Výškova, od r. 1612 Kateřina z Nedabylic a její manţel Jan starší Straka. Pro účast ve stavovském povstání mu byla polovina majetku zkonfiskována, roku 1633 byla Hořelice vrácena. Dcery paní Kateřiny prodaly Hořelici Ondřeji Erbovi z Erdsteinu. Dalším majitelem byl Jan Karvinský z Karvinu, potom Jan Josef Karvinský. Rod Karvinských vlastnil Hořelici aţ do roku 1730. Téhoţ roku byla začleněna do tachlovického panství. V roce 1771-72 zasáhla tuto oblast morová rána, zemřelo mnoho lidí a z pozdější doby uţ o historii obce není mnoho tak pečlivě zapsáno.

Obr.č. 3: letecký snímek katastrálního území Hořelice v obci Rudná s vyznačením objektu Seniorského domu Rudná

19

Podle § 2 odst. 2 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení) a v souladu s § 29 odst. 3) zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny byla s účinností od 27. října 2000 jmenována obec Rudná městem.

2.2 ARCHITEKTONICKÁ A STAVEBNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ

Představa z hlediska kapacity Seniorského domu v Rudné je rekonstrukce areálu bývalého zámeckého komplexu (viz obr.4 aţ 9) s vybudováním kapacity 115 lůţek. Při rekonstrukci vzniknou jedno- a dvoupokojové jednotky, s převahou jednopokojových, viz tabulka č.1 počty jednotek v ks

1 osoba v jednotce

2 osoby v jednotce

jednopokojová jednotka

39

24

dvoupokojová jednotka

0

14

Tabulka č.1 Počty jedno- a dvoupokojových jednotek v ks

V celém objektu bude vytvořen systém umoţňující vyuţití veškerých datových sluţeb, jako jsou telefon, video, televize, kontrola vstupu do objektu, kontrola pohybu po objektu, internet, systém centrálního klíče pro celý objekt, případně jeho část atp.

2.2.1 Provozní rozdělení budovy V celé budově bude vybudován bezbariérový přístup. Budou vybudovány jednotky pro klasické bydlení, ale i jednotky, které budou přizpůsobeny bydlení klientů s určitým handicapem, bude zde moţnost i doţití klienta. Tento typ bude pod přísnějším dohledem, k lůţkům budou mít přístup pouze sestry, ošetřovatelky, pečovatelky a sanitáři, kaţdé lůţko bude vybaveno signalizací se spojením do sesterny. V objektu

20

budou jednolůţkové a dvoulůţkové pokoje. Jednolůţkový pokoj bude pojat jako zdravotnicko-ošetřovatelská jednotka, zatímco dvoulůţkové pokoje budou uzpůsobeny

Obr.č. 4: Centrální vjezd do areálu Seniorského domu Rudná

pro osoby s větším handicapem a osoby méně nebo zcela nepohyblivé. Akutnější část lůţek nebude ţádným způsobem od ostatních lůţek oddělena a bude tak tvořit jednotný celek. Ošetřovatelské centrum bude zajišťovat bezpečnou a kvalitní ošetřovatelskou péči.

2.2.2 Dispoziční řešení jednotek Při rekonstrukci se vycházelo z poţadavku na prostornost, účelovost a na bezpečnost. Dispozičně je jednotka rozdělena na obytný pokoj, předsíň s šatním a úloţným prostorem a sociální zařízení. Vstupní dveře budou mít šířku vstupu 110 cm,

21

ostatní dveře budou mít šířku 90 cm. Nebudou osazovány vany, ale pouze sprchové kouty s protiskluzovou vyspádovanou podlahou tak, aby se v případě potřeby mohlo zajet do sprchové koutu i s invalidním vozíkem. V kaţdé jednotce bude dostatečný počet madel pro bezpečnost klienta. V kaţdé jednotce bude příprava pro pračku, příprava pro kuchyňský kout. Ve dvoupokojových jednotkách bude navíc loţnice.

Obr.č. 5: Severní křídlo objektu

2.2.3 Stravovací provoz

Seniorský dům bude disponovat vlastním kuchyňských a stravovacím provozem, který bude dimenzován tak, aby mohl poskytnout tyto sluţby i pro externí klientelu (rozváţka jídel apod.). Zásobování a odvoz odpadu bude navazovat na technickou část budovy.

22

Bylo vyhlášeno výběrové řízení na dodavatele stravovacích sluţeb. Zároveň byl provede výpočet pro situaci, aby měl Seniorský dům vlastní stravovací provoz. Bylo osloveno celkem 6 firem, které měly předpoklad splňovat následující podmínky: - firma musí dováţet jídla v gastronádobách 2 x denně včetně sobot, nedělí a svátků (váha kritéria 25%), - firma musí nabídnout rozmanitost jídel – hlavní obědové jídlo se nesmí opakovat během šesti týdnů, kaţdé hlavní jídlo obědové musí mít gramáţ minimálně 350 g, firma musí předloţit minimálně týden předem jídelní lístek ke schválení vedení Seniorského domu (váha kritéria 25%), - firma musí zabezpečit kompletní sortiment jídel – snídaně, svačina, oběd včetně polévky, svačina, večeře, firma nebude zajišťovat pitný reţim (váha kritéria 25%) - nejniţší cena (váha kritéria 25%). Do uţšího výběru byly vybrány následující firmy: 1. Jídelna na Marjánce – školní a závodní stravování, s.r.o., T.G.Masaryka 344, 277 13 Kostelec nad Labem, provozovna v Praze 5, Na Bělidle 38 2. G3K spol. s r.o., Děčínská 726/55, 400 03 Ústí nad Labem Obě firmy splnily všechny podmínky výběrového řízení a nabídly dovoz jídel zdarma. Vítězem se stala firma Jídelna na Marjánce – školní a závodní stravování, s.r.o.

I.

Varianta outsoursingu – dovoz jídel prostřednictvím firmy Jídelna na Marjánce – školní a závodní stravování, s.r.o. (vítěz)

23

náklady3: osoba / den

den

rok

snídaně

29,- Kč

4.118,- Kč

1.503.070,- Kč

svačina

12,- Kč

1.704,- Kč

621.960,- Kč

oběd – polévka

10,- Kč

1.420,- Kč

518.300,- Kč

oběd – hlavní jídlo

55,- Kč

7.810,- Kč

2.850.650,- Kč

svačina

12,- Kč

1.704,- Kč

621.960,- Kč

večeře

45,- Kč

6.390,- Kč

2.332.350,- Kč

mzdové náklady - 1,5 úvazku

241.200,- Kč

Celkové náklady na outsorsing – dovoz jídel za rok

II.

8.689.490,- Kč

Varianta provozování vlastního stravovacího provozu

náklady4: osoba / den

den

snídaně

17,- Kč

2.414,- Kč

881.110,- Kč

svačina

8,- Kč

1.136,- Kč

414.640,- Kč

oběd – polévka

7,- Kč

994,- Kč

362.810,- Kč

35,- Kč

4.970,- Kč

1.814.050,- Kč

svačina

8,- Kč

1.136,- Kč

414.640,- Kč

večeře

29,- Kč

4.118,- Kč

1.503.070,- Kč

104,- Kč

14.768,- Kč

5.390.320,- Kč

oběd – hlavní jídlo

celkem suroviny 3

rok

Předpoklad obsazenosti Seniorského domu 95%, tj. 110 klientů + 32 osob personálu – vše

celodenní stravování 4

Předpoklad obsazenosti Seniorského domu 95%, tj. 110 klientů + 32 osob personálu – vše

celodenní stravování

24

mzdové náklady - 6 osob (5 kuchařů + 1 vedoucí provozu)

1.200.000,- Kč

energie5

1.576.800,- Kč

4.320,- Kč / den

Celkové náklady na vlastní stravovací provoz za rok

8.167.120,- Kč

V nákladech při provozování vlastního stravovacího provozu nemusíme počítat s náklady za vodu, protoţe na pozemku Seniorského domu se nachází mimo jiné i jedna studna, která by měla zásobovat vlastní stravovací provoz vodou. Kapacita této studny, dle sdělení firmy z oboru studnařství, plně pokryje potřebu vody pro vlastní stravovací provoz. Voda v této studni je dle laboratorního a bakteriologického rozboru zcela bez závad a nic nebrání jejímu pouţívání k přípravě jídel. V případě potřeby (např. při nedostatku vody) by bylo moţné pouţívat vodu z městského vodovodu. Z výše uvedeného porovnání lze vyvodit závěr, ţe provozování vlastního stravovacího provozu bude nákladově příznivější, neţ tuto sluţbu outsorsovat. Další výhodou vlastního zařízení je fakt, ţe případné volné kapacity vlastního provozu vyuţije Seniorský dům Rudná k externí potřebě občanů a provozů v obci Rudná, jako je například Mateřské centrum Rudňáček (ca 12 dětí + 3 dospělí).

5

Spotřeba elektrické energie ca 1.200 kW / den.

25

Obr.č. 6: Západní křídlo objektu

Obr.č. 7: Jiţní křídlo objektu

26

2.2.4 Prádelna

Prádelna bude vybudována v přízemí objektu, v jeho východním křídle. Kapacitou bude slouţit nejen pro interní potřebu Seniorského domu Rudná, ale i pro externí potřebu provozů (stravovací a ubytovací) v Rudné a okolí. Celá prádelna je koncipována jako komplexní provoz pro prádelnu, sušárnu, mandlovnu, sklady špinavého a čistého prádla a opravny prádla. Kaţdá obytná jednotka bude navíc vybavena přípojkou pro pračku. Při vlastním rozhodování, zda provoz prádelny provozovat interně, nebo pouţít praní prádla dodavatelsky pomocí outsoursingu, bylo přihlédnuto k ekonomickým propočtům. Byly osloveny firmy, které splňovaly následující podmínky: - firma musí být v co nejkratší vzdálenosti od Rudné (max. 40 km) (váha kritéria 5%) - firma musí nabídnout komplexní sluţby – prádelnu, sušárnu, mandl (váha kritéria 30%) - firma musí zabezpečit svoz a odvoz prádla 1 x týdně po celý rok (váha kritéria 30%) - nejniţší cena (váha kritéria 35%) Do uţšího výběru byly vybrány dvě firmy: 1. Prádelna Simona Havlíčková, Nedbalova 1614, 251 01 Říčany 2. Tomáš Večeřa – Tove, Pod Haldou 78/6, 266 01 Beroun – Závodí. Bylo rozhodnuto, ţe vítězem soutěţe je firma Prádelna Simona Havlíčková.

27

I.

Varianta outsorsingu – Prádelna Simona Havlíčková (vítěz)

náklady6: Počty kusů Typ

týden

plášť bílý

0,5

rok

Kč / ks

Náklady / rok

910

40,- Kč

36.400,- Kč

prostěradlo

110

5.720

14,- Kč

80.080,- Kč

polštář

110

5.720

7,- Kč

40.040,- Kč

povlak

110

5.720

21,- Kč

120.120,- Kč

ubrusy

25

1.300

25,- Kč

32.500,- Kč

utěrky a ručníky

300

15.600

10,-Kč

156.000,- Kč

osušky

440

5.720

16,- Kč

91.520,- Kč

svoz a odvoz 1 x 52 týdnů x 74 km x 9,-Kč / km

34.632,- Kč

Celkové náklady na outsorsing – prádelna za rok

591.292,- Kč

II.

Varianta – provozování vlastní prádelny

náklady: mzdové náklady / měsíc provoz – elektřina / měsíc

40.200,- Kč

=

za rok

482.400,- Kč

3.750,- Kč

=

za rok

45.000,- Kč

vybavení – odpisy / rok

40.000,- Kč

Celkové náklady na provoz vlastní prádelny – za rok

6

Předpoklad obsazenosti Seniorského domu 95%, tj.110 klientů

28

567.000,- Kč

Obr.č. 8: Východní křídlo objektu – plánovaná prádelna

V nákladech při provozování vlastní prádelny nemusíme počítat s náklady za vodu, neboť na pozemku Seniorského domu se nachází mimo jiné i dvě studny, které by měly zásobovat vlastní prádelnu vodou. Kapacita obou studní, dle sdělení firmy z oboru studnařství, dohromady je ca 8 m3 za den, coţ je zhruba 200 % vlastní potřeby vody pro plánovanou prádelnu. Z tohoto porovnání lze usuzovat, ţe provozování vlastní prádelny bude nákladově příznivější, neţ tuto sluţbu outsorsovat. Další výhodou vlastního zařízení prádelny je fakt, ţe v případě potřeby lze řešit zásobování prádlem operativně ihned a nemusí se čekat na svozový den externí prádelny. Rovněţ se předpokládá, ţe případné volné kapacity vlastní prádelny vyuţije Seniorský dům Rudná k externí potřebě občanů a provozů v obci Rudná.

29

2.2.5 Provoz kadeřnictví, holičství, manikúry a pedikúry

Na provoz kadeřnictví a holičství bylo vyhlášeno rovněţ výběrové řízení. Celkem se přihlásily tři osoby samostatně výdělečně činné. Ani jedna však nesplnila poţadavek hlavního pracovního poměru, vzhledem k nízké nabídnuté mzdě. Byl tedy vytvořen model docházky do objektu Seniorského domu Rudná a to dvakrát týdně. Sluţby kadeřníka a holiče si kaţdý klient bude platit sám. Varianta vlastního provozu Při kalkulaci příjmů se vychází, při předpokladu obsazenosti 95%, z těchto zkušeností: -

holení: 110 klientů, z toho 50% muţů, tj. 55, ca 25 muţů se bude holit samo, holení kaţdý třetí den

-

stříhání I (pouze stříhání): 110 klientů, z toho 50% muţů, tj. 55 + ca 1/3 ţen, tj. celkem 75

-

stříhání II (barvení, případně trvalá apod.): 110 klientů, z toho 50% ţen, tj. 55, z toho ca 2/3 ţen, tj. celkem 35

-

manikúra a pedikúra: ca 30% osob sluţeb nevyuţije

příjmy od klientů holení

20,- Kč x 30 osob x 365/3

=

73.000,- Kč

stříhání I

60,- Kč x 75 osob x 12 měsíců

=

54.000,- Kč

stříhání II


=

84.000,- Kč

manikúra


=

9.000,- Kč

pedikúra


=

9.000,- Kč

Celkové příjmy z provozu

229.000,- Kč

Částku 229.000,- Kč by bylo moţné pouţít na mzdové náklady pro jednu osobu na hlavní pracovní poměr:

30

celkové roční mzdové náklady

229.000,- Kč

koeficient soc. a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem

:

hrubý roční příjem

171.000,- Kč

hrubý měsíční příjem

1,34 14.250,- Kč

Tato částka nebyla akceptována ţádným účastníkem výběrové řízení, proto bylo rozhodnuto o outsorsingu sluţby kadeřníka, holiče, manikúry a pedikúry.

2.2.6 Personál

V objektu je uvaţováno se 3 kancelářemi pro vedení zařízení (ředitel, asistent, sociální pracovník), 1 kancelář pro vedoucího gastronomického provozu, 1 kancelář pro vedoucího prádelny, celkem 4 šatny pro ostatní personál (včetně sociálního zařízení a sprchy), 3 ordinace pro terapie, 1 sesterna, dílna pro údrţbu areálu a skladovací prostory pro provoz areálu, případně pro potřeby klientů.

2.2.7 Recepce Vjezd do areálu bude řešen z příjezdové komunikace a vstup do budovy bude přes centrální místnost s recepcí s 24 hodinovým provozem. Recepce bude mít své vlastní zázemí se skladem a provozní místností. Důraz je kladen i na kvalitní informační systém celé budovy, včetně barevného rozlišení jednotlivých pater.

31

Obr.č. 9: Budoucí objekt recepce (hlavního vchodu)

2.3 SLUŢBY PROVOZOVANÉ V SENIORSKÉM DOMU RUDNÁ Nosným pilířem Seniorského domu Rudná bude pobytová sluţba v zařízení dle Vyhlášky 505/2006 Sb. Budou se zde poskytovat základní sluţby, jako jsou sluţby ubytovací a stravovací, pomoc při zvládání běţných úkonů péče o vlastní osobu aj. dle zmíněné vyhlášky. Seniorský dům Rudná chce svým klientům nabídnout také sluţby fakultativní. V nově vzniklém komplexu se neplánují rozsáhlé provozy rehabilitace, masáţí, bazénu, sauny atp. Zřízeno bude pracoviště pro fyzioterapeuta a pracoviště pro další typy nových terapií – ergoterapie, bazální terapie, trénování paměti, aktivizační programy apod. O rehabilitacích ve větším rozsahu lze uvaţovat, vše by mělo být přizpůsobeno věku klientů. Vzhledem k úzké spolupráci s lůţkovým zdravotnickým zařízením

32

Nemocnice Beroun je počítáno se zřízením případné externí ambulance v seniorském domě, která můţe být vyuţita i pro aktivity typu edukačních programů. Jistou mezerou v sociálních sluţbách v okolí Rudné jsou denní, týdenní nebo jinak časově omezené stacionáře. Tuto mezeru by chtěl Seniorský dům Rudná zacelit a integrovat do spektra svých sluţeb. Stacionáře pro seniory jsou převáţně určeny uţivatelům, kteří jsou částečně odkázáni na pomoc druhé osoby, případně jsou osamoceni. Stacionáře zajišťují individuální potřeby seniora v době, kdy o něj nemohou pečovat rodinní příslušníci nebo jiní pečovatelé. Nabídka pro klienty Seniorského domu Rudná bude zaměřena zejména na udrţení a podporu zdraví, navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umírání a smrti. Tuto sluţbu je plánováno poskytovat v nepřetrţitém provozu. V dané lokalitě lze vyuţít navazující sluţby – kulturní, sportovní, relaxační atd.

33

3 ROZBOR INVESTIČNÍCH POTŘEB A ZDROJŮ Etapy realizace této investiční akce byly pečlivě prověřeny a lze předpokládat následující etapizaci projektu: 1. etapa

Zpracování projektové dokumentace investiční akce Projektová dokumentace byla zpracována k 31.10.2009

2. etapa

Stavební řízení Stavební povolení nabylo právní moci 15.12.2010

3. etapa

Rekonstrukce objektu (areálu) Začátek 9/2011, ukončení nejpozději k 31.8.2012

4. etapa

Zahájení provozu Seniorského domu Rudná Do jednoho měsíce po vydání pravomocného kolaudačního rozhodnutí, předpoklad k 31.10.2012

3.1 INVESTIČNÍ POTŘEBY Investiční potřeby pro realizaci projektového záměru jsou definovány ve výši ca 90 mil. Kč.

34

3.2 INVESTIČNÍ ZDROJE Financování realizace projektu bude řešeno prostřednictvím investiční a provozní dotace ve výši 36,4 mil. Kč a to od Středočeského krajského úřadu a Města Rudná a dále bankovního úvěru. Město Rudná umoţnilo zastavit úvěr stávající nemovitostí zámeckého komplexu. Pro poskytnutí úvěru byl vydán bankou Příslib úvěru, tedy je schválen úvěr na tento projekt. Smlouvy o partnerství byly sepsány s Nemocnicí Beroun a Městem Rudná.

3.3 FINANČNÍ ANALÝZA PROJEKTU Finanční analýza je rozbor údajů, jejichţ prvotním a zpravidla hlavním zdrojem je finanční účetnictví.7 Finanční analýza v uţším pojetí spočívá v hodnocení stavu a minulého vývoje financí podniku na základě rozboru účetních výkazů. Jejím úkolem je osvětlit, znázornit a oţivit číselný obsah účetní závěrky pro potřeby různých zájemců, zjistit souvislosti vykazovaných údajů a určit, zda je podnik spravován podle zásad zdravého a racionálního podnikání.8 Teoretické a metodické základy finanční analýzy lze rozdělit do následujících kapitol: -

Systém analýzy účetních výkazů

-

Zdroje informací pro finanční analýzu

7

Černá, Alena; Dostál, Jiří; Sůvová, Helena; Špaček, Edvard; Hubálek, Karel. Finanční analýza.

1. vydání Praha : Bankovní institut, a.s., 1997. 293 s. 8

Grünwald, Rolf. Finanční analýza pro oceňování podniků. 1.vydání Praha : Vysoká škola

ekonomická v Praze, Institut oceňování majetku, 2004. 79 s.

35

-

Kvantitativní metody analýzy finančních výkazů

Standardní analýza účetních výkazů zahrnuje analýzu finančního zdraví (analýzu výnosnosti, analýzu likvidity, analýzu finanční stability) z hlediska stavu v běţném a minulém roce, a analýzu finančního chování z hlediska vývoje za uplynulý rok. Analýza účetních výkazů ústí do komplexního hodnocení financí podniku z hlediska jejich uţivatelů. Finanční analýza v širším pojetí aspiruje na předpověď budoucího vývoje podnikových financí. Navazuje na výsledky analýzy účetních výkazů a posuzuje vyhlídky podniku na pokračující a výnosnou existenci se zřetelem k jeho dosavadní výkonnosti a k trţním očekáváním. Předpověď je zaloţena buďto na extrapolaci minulého vývoje financí podniku, nebo na chování kapitálového trhu.9 Hlavním smyslem finanční analýzy je dospět k určitým závěrům o celkové hospodářské a finanční situaci podniku a připravit podklady pro rozhodování.10

3.3.1 Kvantitativní metody analýzy Účetní výkazy potřebné pro finanční analýzu jsou uspořádány tak, aby slouţily k první orientaci o finančním postavení a finančním chování firmy. Jednotlivé poloţky se uvádějí v blocích, které jsou sečteny do agregací, a mimo údajů za běţné období jsou rovněţ uvedeny pro srovnání údaje za období minulé. Pro potřeby finanční analýzy jsou potřebné rovněţ další poloţky:

9


ekonomická v Praze, Institut oceňování majetku, 2004. 79 s. 10

Černá, Alena; Dostál, Jiří; Sůvová, Helena; Špaček, Edvard; Hubálek, Karel. Finanční

analýza. 1. vydání Praha : Bankovní institut, a.s., 1997. 293 s.

36

-

dlouhodobé cizí zdroje – dlouhodobé závazky, dlouhodobé bankovní úvěry, popř. dlouhodobé rezervy

-

dlouhodobý kapitál – vlastní kapitál, dlouhodobé cizí zdroje, krátkodobé cizí zdroje

-

krátkodobé cizí zdroje – krátkodobé závazky, krátkodobé bankovní úvěry

-

dluhy – dlouhodobé závazky, bankovní úvěry, krátkodobé závazky

-

čistý krátkodobý bankovní úvěr – krátkodobý bankovní úvěr minus krátkodobý finanční majetek

-

pracovní kapitál – oběţná aktiva minus krátkodobé cizí zdroje

Pracovními prostředky finanční analýzy jsou metoda absolutní a metoda relativní:11 metoda absolutní – spočívá ve vzájemném srovnávání absolutních údajů za různá období a ve výpočtech rozdílů mezi nimi, čímţ se získá názornější přehled skutečných změn. Pomocí této metody vnímá analytik směr a intenzitu změny. metoda relativní – vyjadřuje -

změnu v určité poloţce v procentech nebo indexem,

-

strukturu aktiv a pasiv rozvahy či poloţek výsledovky v procentech,

-

poměr dvou různých poloţek v účetních výkazech poměrovým ukazatelem.

3.3.2 Analýza výnosnosti Z podnikatelského hlediska je ziskem částka, kterou by bylo moţné po uplynutí určitého období z majetku podniku odejmout, aniţ by se tím ohrozilo pokračování v činnosti v dosavadním rozsahu, při zachování trţní hodnoty firmy.12

11



37

Zisk má v podnikání několik funkcí – vytváří zájem na podnikání, je odměnou podnikatele, v případě budoucích ztrát působí jako tlumící polštář. Dalším důleţitým ukazatelem pro finanční analýzu je ziskovost, coţ je prokázaná míra schopnosti podniku vytvářet přebytek výnosů nad náklady. Z hlediska finanční analýzy lze zisk definovat podle toho, v jakém časovém úseku před zdaněním o něm mluvíme, několika způsoby: -

zisk po zdanění (angl. EAT) je výsledek hospodaření za účetní období

-

zisk před zdaněním (angl. EBT) je výsledek hospodaření před zdaněním za účetní období

-

zisk před úroky a zdaněním (angl. EBIT) je hodnotově blízký provoznímu výsledku hospodaření

-

zisk před odpisy, úroky a zdaněním (angl. EBITDA) není ve výsledovce explicitně vyjádřen

3.3.2.1

Rentabilita

Poměrové ukazatele rentability mají v čitateli některou podobu zisku a ve jmenovateli vlastní kapitál nebo celkový kapitál vloţený do majetku. Nejčastěji se uvádí dva druhy rentability: -

12

rentabilita vlastního kapitálu (angl. ROE)



38

zisk po zdanění rentabilita vlastního kapitálu (ROE) = ------------------------------- x 100

[%]

vlastní kapitál Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) – Seniorský dům Rudná: rok

2013

2014

2015

2016

zisk po zdanění

1.644.000

1.768.000

2.000.000

2.236.000

vlastní kapitál

1.916.000

3.884.000

6.085.000

8.321.000

85,8 %

45,5 %

32,9 %

26,9 %

ROE

Tabulka č.2 Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) – Seniorský dům Rudná, částky uvedeny v Kč

Z této tabulky vyplývá, ţe při prudkém nárůstu vlastního kapitálu (navyšován kaţdý rok o zisk po zdanění) a při mírně stoupajícím zisku je rentabilita vlastního kapitálu klesající. -

rentabilita celkového kapitálu (angl. ROA) zisk po zdanění

rentabilita celkového kapitálu (ROA) = ----------------------- x 100

[%]

aktiva Rentabilita celkového kapitálu (ROA) – Seniorský dům Rudná: rok

2013

2014

2015

2016

zisk po zdanění

1.644.000

1.768.000

2.000.000

2.236.000

aktiva

51.732.000

51.961.000

49.162.000

46.358.000

ROE

3,2 %

3,4 %

4,1 %

4,8 %

Tabulka č.3 Rentabilita celkového kapitálu (ROA) – Seniorský dům Rudná, částky uvedeny v Kč

Z této tabulky vyplývá, ţe při nárůstu zisku a při mírně klesajícím stavu aktiv (např. splácení úvěru) je rentabilita celkového kapitálu mírně rostoucí.

39

Z hlediska rentability vlastního kapitálu je ţádoucí, aby byla rentabilita vlastního kapitálu větší neţ rentabilita celkového kapitálu. Tuto souvislost vyjadřuje tzv. index finanční páky, který by měl být větší neţ jedna.

rentabilita vlastního kapitálu index finanční páky = ----------------------------------------

1

rentabilita celkového kapitálu

Index finanční páky – Seniorský dům Rudná 2013

2014

2015

2016

ROE

85,8 %

45,5 %

32,9 %

26,9 %

ROA

3,2 %

3,4 %

4,1 %

4,8 %

26,8

13,4

8,0

5,6

index finanční páky

Tabulka č. 4 Index finanční páky – Seniorský dům Rudná

Z této tabulky je patrné, ţe z hlediska rentability vlastního kapitálu je rentabilita vlastního kapitálu větší neţ rentabilita celkového kapitálu,, je tedy větší neţ 1. Má-li se vyjádřit úsudek o perspektivách finančního zdraví podniku, nevystačí se se zjištěním rentability vlastního kapitálu, ale musí se provést rozklad rentability na faktory, které se podílely na utváření rentability: -

ziskové rozpětí (rentabilita trţeb)

-

obrat aktiv

-

míra zadluţenosti

40

Součin těchto faktorů je roven ve výsledku rentabilitě vlastního kapitálu (ROE):

zisk po zdanění ROE

=

trţby

aktiva

-------------------- = -------------------- x ----------- x -------------------vlastní kapitál

3.3.2.2

zisk po zdanění trţby

aktiva

vlastní kapitál

Ziskové rozpětí

Poměrové ukazatele ziskového rozpětí vyjadřují poměr zisku k trţbám v procentech. Při rozkladu rentability vlastního kapitálu je uvaţována tzv. rentabilita trţeb, coţ je ve své podstatě rovněţ ziskové rozpětí v podobě poměru zisku po zdanění k trţbám. Nejčastěji se zjišťuje provozní ziskové rozpětí (angl. operating profit margin):

zisk před úroky a zdaněním provozní ziskové rozpětí = ----------------------------------- x 100

[%]

trţby V tomto případě se ze ziskového rozpětí vylučují vlivy finančních nákladů, které do provozních nákladů nepatří. Ve výkazu zisku a ztráty se uvádí rozdíl provozních výnosů a provozních nákladů jako provozní výsledek hospodaření. Tuto poloţku lze alternativně pouţít místo zisku před úroky a zdaněním, tedy:

provozní výnosy – provozní náklady provozní ziskové rozpětí = ----------------------------------------------- x 100 trţby

41

[%]

3.3.3 Analýza finančních rizik Z dlouhodobého financování pocházejí finanční rizika platební neschopnosti. Vedle vlastního kapitálu obsahují pasiva rovněţ cizí zdroje, jejichţ podstatnou část (vedle rezerv) tvoří dluhy. V případě splatnosti dluhů můţe být vyvolána platební neschopnost. Platební neschopnost nastává, pokud nejsou splatné závazky uhrazeny včas a v plné výši. Tato situace nemůţe nastat v případě, kdy nemá subjekt dluhy. V současné době prakticky nelze úspěšně podnikat bez pouţití cizího kapitálu. Dle vzniku lze dluhy členit na: -

dluhy vznikající spontánně při provozní činnosti

-

dluhy vznikající vědomě při finanční činnosti

3.3.3.1

Likvidita

Likvidita je míra schopnosti a připravenosti podniku uhradit stávající krátkodobé peněţní závazky včas a v plné výši, aţ nastane jejich splatnost.13 Spočívá v pravděpodobnosti, ţe platební neschopnost během nastávajícího roku nenastane. Likvidita se zpravidla testuje ze dvou hledisek:

13



42

-

z hlediska likvidnosti majetku pro případ konkursu a vyrovnání, tj. jaké jsou naděje věřitelů, ţe budou uspokojeny jejich pohledávky při případném úpadku firmy

-

z hlediska pokračujícího trvání podniku, tj. jak je podnik vzdálen od platební neschopnosti v důsledku případných problémů v provozní činnosti

V návaznosti na odstupňování likvidnosti oběţného majetku se rozlišují tři stupně likvidity podniku: -

likvidita 1.stupně – peněţní = okamţitá likvidita

-

likvidita 2.stupně – pohotová likvidita (angl. quick ratio nebo acid test ratio)

-

likvidita 3.stupně – běţná likvidita (angl. current ratio)

Jednotlivé stupně likvidity se testují poměrovými ukazateli: krátkodobý finanční majetek peněţní (okamţitá) likvidita = -------------------------------------krátkodobé dluhy14

krátkodobé pohledávky + krátkodobý finanční majetek pohotová likvidita = ---------------------------------------------------------------------krátkodobé dluhy

oběţná aktiva běţná likvidita = -----------------------krátkodobé dluhy

14

krátkodobé dluhy = krátkodobá pasiva

43

Finanční analýza předpokládá, ţe krátkodobé dluhy jsou součtem krátkodobých závazků a krátkodobých bankovních úvěrů. Tato praxe se pouţívá v zahraničí, zejména tam, kde krátkodobý bankovní úvěr (angl. bank overdraft) slouţí k financování dočasných potřeb, především ke krytí výkyvů v objemu oběţného majetku. U krátkodobého úvěru obvykle dochází ke splacení v následujícím roce. Pro trvalé potřeby se pouţívá zejména dlouhodobé zdroje. Největší váhu se přikládá pohotové likviditě, protoţe lze předpokládat, ţe u dobrých firem půjde o jisté budoucí hotové peníze. Pohotová likvidita vychází z objemu prostředků 1. a 2. stupně. Čím je ukazatel pohotové likvidity vyšší, tím jistější je úhrada krátkodobých peněţních závazků a to i v případě, ţe by proměna pohledávek v penězích vázla. Likvidita – Seniorský dům Rudná Při výpočtech likvidity u projektu Seniorský dům Rudná je pouţito dat z ekonomického propočtu a výsledovky. Tento ekonomický propočet počítá s tím, ţe ve sledovaných letech (2012-2016) nebudou ţádné krátkodobé pohledávky a krátkodobé závazky. Bylo by mylné se domnívat, ţe situace nulových krátkodobých pohledávek a nulových krátkodobých závazků bude trvat po celou dobu sledovaného období. Přesto je ale předpoklad, ţe tyto poloţky budou v řádu jednotek maximálně desítek tisíců. Za tohoto předpokladu lze dovodit, ţe rozdíl v peněţní, pohotové a běţné likviditě bude minimální a proto následuje výpočet pouze peněţní likvidity:

krátkodobý finanční majetek peněţní likvidita = -------------------------------------krátkodobé dluhy

Rok 2013 krátkodobý finanční majetek . . . . . . . . . . . . .

4.132.000,- Kč

krátkodobé dluhy

2.217.000,- Kč

peněţní likvidita

............. 1,86

44


2.278.000,- Kč

krátkodobé dluhy

3.974.000,- Kč


............. 0,57


1.312.000,- Kč

krátkodobé dluhy

2.469.000,- Kč


............. 0,53

Rok 2016 krátkodobý finanční majetek . . . . . . . . . . . . . krátkodobé dluhy peněţní likvidita

1.341.000,- Kč

.............

924.000,- Kč

1,45

rok

2013

2014

2015

2016

krátkodobý fin. majetek

4.132.000

2.278.000

1.312.000

1.341.000

krátkodobé dluhy

2.217.000

3.974.000

2.469.000

924.000


1,86

0,57

0,53

1,45

Tabulka č.5 Peněţní likvidita Seniorský dům Rudná, v Kč

Podle výše uvedeného je likvidita míra schopnosti a připravenosti podniku dostát svých stávajících krátkodobých peněţních závazků včas a v plné výši, aţ nastane jejich splatnost. Znamená to, ţe tento poměrový ukazatel předkládá ve své podstatě procentuální pokrytí krátkodobých peněţních závazků. V případě Seniorské domu Rudná to znamená, ţe v roce 2013 je více krátkodobého finančního majetku (peněz na účtech a pokladně) více, neţ by bylo třeba k pokrytí krátkodobých dluhů (krátkodobé bankovní úvěry, krátkodobé závazky z obchodních vztahů). V letech 2014 a 2015 je to pokrytí je asi poloviční.

45

V České republice mnohé firmy suplují dlouhodobý úvěr, mnohdy nedostupný, opakovaně obnovovanými krátkodobými bankovními úvěry. Vzhledem k tomu, ţe pohotová likvidita je náročný ukazatel, který předpokládá i splacení všech krátkodobých bankovních úvěrů, lze sestavit opačný extrém, tedy poměrový ukazatel provozní pohotové likvidity, který má ve jmenovateli jen krátkodobé závazky: krátkodobé pohledávky + krátkodobý finanční majetek provozní pohotová likvidita = -------------------------------------------------------------------krátkodobé závazky

Běţná likvidita je relativním podílem krátkodobých dluhů na financování oběţného majetku. Čím je běţná likvidita větší, tím větší část oběţného majetku je kryta dlouhodobými zdroji. To má za následek sniţování rizika platební neschopnosti pro případ, ţe se nepodaří proměnit část nepeněţního oběţného majetku na peněţní prostředky. Běţná likvidita by měla omezovat celkové riziko přeměny nepeněţního oběţného majetku v peněţní prostředky. Z dlouhodobých zdrojů by se měla financovat trvale se obracející část zásob (TOZ). Omezuje se tím realizační riziko, tj. při krátkodobých platebních potíţích nebude třeba uvolňovat z trvale potřebného oběţného majetku peněţní prostředky a ohrozit tím tak chod provozu, ale mělo by stačit inkasovat krátkodobé pohledávky. Pro testování realizačního rizika lze vyuţít poměrový ukazatel krytí zásob pracovním kapitálem. Pracovní kapitál je dán rozdílem oběţných aktiv a krátkodobých pasiv, tj. krátkodobých bankovních úvěrů a krátkodobých závazků: oběţná aktiva – krátkodobá pasiva

pracovní kapitál

--------------------------------------------- = ----------------------zásoby

zásoby

46

Čím vyšší je ukazatel krytí, tím je menší realizační riziko. Jeli vyšší neţ jedna, jsou dlouhodobým kapitálem kryty i krátkodobé pohledávky, případně i finanční majetek. Je-li niţší neţ nula, účastní se krátkodobé zdroje i na krytí stálých aktiv. Pro ověření likvidnosti pohledávek a plynulosti splácení krátkodobých závazků slouţí dva poměrové ukazatele:

krátkodobé pohledávky x 365 doba obratu krátkodobých pohledávek = ---------------------------------------

[dnů]

trţby

krátkodobé závazky x 365 doba splácení krátkodobých závazků = -----------------------------------

[dnů]

trţby

Pro posouzení přiměřenosti objemu krátkodobého finančního majetku je vhodné pouţití ukazatele doby obratu:

krátkodobý finanční majetek x 365 doba obratu krátkodobého finančního majetku = --------------------------------------------trţby

47

3.3.3.2

Finanční stabilita

Ve finanční činnosti vznikají peněţní závazky vědomě sjednáním úvěru nebo půjčky, anebo emisí dluţního cenného papíru. V dobře fungujících firmách se splatné neobchodní dluhy nahrazují novými neobchodními dluhy. Hrozí však nebezpečí, ţe věřitelé trvají na úhradě splátky disponibilní peněţní tok na to nestačí. V případě poklesu trţeb dochází k poklesu zisku před úroky a zdaněním. Naproti tomu neměnné jsou při tomto zadluţení úroky. Základními předpoklady důvěry věřitele je výnosnost a likvidita. Podnik, který vykazuje zisk, působí navenek jako dobrý a solventní obchodní partner. Do platební neschopnosti se můţe dostat i výnosný a likvidní podnik, který nemá prostředky na včasnou úhradu splátky dluhu a věřitel na její úhradě trvá.

Podnik se pokládá za finančně stabilní, -

pokud má dostatečné zdroje na dluhovou sluţbu vyplývající ze stávajících dlouhodobých závazků a bankovních úvěrů,

-

pokud má dostatek zpeněţitelného majetku pouţitelného na uspokojení věřitelů v případě úpadku

Mezi ukazatele finanční stability řadíme: -

krytí úvěrového břemene

-

úrokové krytí

-

krytí dluhu peněţními toky

-

doba splácení dluhů

48

Tyto ukazatele lze pouţít pro interní, případně externí analýzu, orientovanou na účetní výkazy. zisk před odpisy, úroky a zdaněním krytí úvěrového břemene = -----------------------------------------------

nebo

splátky v daném roce úroky + ----------------------------1 – sazba daně z příjmů

zisk po zdanění + odpisy + úroky krytí úvěrového břemene = -------------------------------------------úroky + splátky v daném roce Tyto vzorce nejsou pouţitelné pro analýzu orientovanou na účetní výkazy, ze kterých nelze zjistit splátky v daném roce. Lze pouţít ukazatel úrokového krytí:

zisk před úroky a zdaněním úrokové krytí = ------------------------------------úroky Tento ukazatel testuje pravděpodobnost, ţe při nezměněné úrokové zátěţi nedojde v důsledku poklesu provozního zisku k nedostatku zdrojů pro úhradu úroků. V analýze finanční stability se nahrazují splátky celkovým objemem dluhů (cizích zdrojů, nebo úročených cizích zdrojů). Ukazatel krytí dluhů peněţními toky vypouští úroky v čitateli ukazatele krytí úvěrového břemene zisk po zdanění + odpisy krytí dluhů peněţními toky = ---------------------------------dluhy

49

Místo ukazatele krytí dluhů peněţními toky se velmi často pouţívá je převrácená hodnota – doba splácení dluhů, která je vyjádřena v letech: dluhy doba splácení dluhů = ----------------------------------

[roků]

zisk po zdanění + odpisy Další ukazatele se pouţívají při zániku podniku, kdy dochází ke zpeněţení veškerého majetku – dlouhodobého i oběţných aktiv. Nejpouţívanějším ukazatelem je: vlastní kapitál krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem = ---------------------------dlouhodobý majetek Pokud jde podniku hlavně o přeţití následujícího roku, stačí proto krytí dlouhodobého majetku dlouhodobým kapitálem, který by neměl ohrozit finanční stabilitu v příštím roce: vlastní kapitál + dlouhodobé závazky + dlouhodobé bankovní úvěry krytí d.m.d.k. = -------------------------------------------------------------------------------------dlouhodobý majetek

Můţe však nastat riziko věřitelů, které si nechají pravděpodobně zaplatit ve zvýšené úrokové sazbě na úkor zisku. V současné době se těší velké popularitě ukazatele zadluženosti, které vyjadřují podíl dluhů ve financování majetku. Příkladem takového ukazatele je poměr dluhů (cizích zdrojů) k vlastnímu jmění (angl. debet-equity ratio, D/E) cizí zdroje – rezervy dluhy / vlastní kapitál = ---------------------------vlastní kapitál

50

Hlavní slabinou ukazatelů zadluţenosti je v tom, ţe nevyjadřují míru jištění proti hrozbě platební neschopnosti. I malé dluhy mohou být nebezpečné, pokud podnik nevytváří dostatek disponibilních peněţních toků.

3.3.3.3

Provozní riziko ztráty – analýza bodu zvratu

Chybí-li v důsledku poklesu trţeb, inkasa, zisku či čistého peněţního toku potřebné peněţní toky, dochází k nárůstu dluhů. Mnoho poměrových ukazatelů má v čitateli vyjádřeno krytí rizika stávajícím ziskem v různých podobách: zisk před odpisy, úroky a zdaněním, zisk před úroky a zdaněním, zisk po zdanění. Nebezpečí poklesu zisku je funkcí poklesu trţeb, pokud předpokládáme neměnnost výrobních podmínek ovlivňujících výši nákladů. Závislost zisku na vývoji trţeb zkoumá analýza bodu zvratu (angl. break-even point analysis), která zkoumá výši trţeb Tz, při kterých je zisk roven nule. Provozní zisk (ZUD) je roven nule při trţbě FPN Tz = ------------------- x T ZUD + FPN kde

Tz

...

trţby v bodě zvratu

T

...

trţby v běţném roce

FPN

...

fixní provozní náklady

ZUD . . .

zisk před úroky a zdaněním

Bývá problém určit fixní provozní náklady, protoţe výsledovka nečlení provozní náklady na variabilní a fixní, resp. na závislé a nezávislé na výši trţeb. Výkonová spotřeba obsahuje spíše náklady závislé, osobní náklady a odpisy jsou spíše na trţbách nezávislé.

51

Relativní poloha bodu zvratu Tz k trţbám v běţném roce T je dána vztahem: T - Tz

ZUD

bod zvratu v % trţeb = ----------- = ------------------- x 100 T

[%]

ZUD + FPN

Provozní riziko ztráty v procentech vyjadřuje, o kolik by musely trţby v běţném roce klesnout, aby se zisk před úroky a zdaněním rovnal nule. Čím je poměrový ukazatel niţší, tím je i provozní riziko vyšší. Pro posouzení rizika provozní ztráty se pouţívá i převrácená hodnota. Zavedeny jsou i další ukazatele ztráty: ZD míra finančního rizika ztráty = ---------ZUD ZUD + FPN

ZUD

ZUD + FPN

míra celkového rizika ztráty = ------------------ x ---------- = -----------------ZUD kde

FPN

...

ZD


ZUD . . .

zisk před úroky a zdaněním (EBIT)

ZD

zisk před zdaněním

..

Analýza bodu zvratu projektu Seniorský dům Rudná Při analýze bodu zvratu bude pouţit následující vzorec: FPN Tz = ------------------- x T ZUD + FPN

52

ZD

kde

Tz

...

trţby v bodě zvratu

T

...


FPN

...


ZUD

...

zisk před úroky a zdaněním (angl. EBIT)

Bod zvratu v roce 2012 (1. rok provozu) fixní náklady: energie + materiál

1.891.000,- Kč

mzdové náklady

4.391.000,- Kč


8.216.000,- Kč


1.233.000,- Kč

FPN 6.282.000 Tz = ------------------- x T = --------------- x 8.216.000 = 6.868.000,- Kč ZUD + FPN 7.515.000 Při částce za jednoho klienta / měsíc 18.800,- Kč je bodem zvratu v roce 2012 počet klientů 30, tedy pokud bude v Seniorském domě Rudná v tomto roce více neţ 30 klientů, měl by Seniorský dům Rudná vykazovat zisk. bod zvratu v roce 2012 = 6.868.000,- Kč / 18.800,- Kč / 12 měsíců = 30 klientů


5.673.000,- Kč

mzdové náklady

13.171.000,- Kč


24.647.000,- Kč


4.100.000,- Kč

FPN 18.844.000 Tz = ------------------- x T = ---------------- x 24.647.000 = 20.243.000,- Kč ZUD + FPN 22.944.000

53

Při částce za jednoho klienta / měsíc 18.800,- Kč je bodem zvratu v roce 2013 počet klientů 90, tedy pokud bude v Seniorském domě Rudná v tomto roce více neţ 90 klientů, měl by Seniorský dům Rudná vykazovat zisk. bod zvratu v roce 2013 = 20.243.000,- Kč / 18.800,- Kč / 12 měsíců = 90 klientů


5.786.000,- Kč

mzdové náklady

13.434.000,- Kč


25.140.000,- Kč


Tz

4.084.000,- Kč

FPN 19.220.000 = ------------------- x T = ---------------- x 25.140.000 = 20.734.000,- Kč ZUD + FPN 23.304.000

Při částce za jednoho klienta / měsíc 18.800,- Kč je bodem zvratu v roce 2014 počet klientů 92, tedy pokud bude v Seniorském domě Rudná v tomto roce více neţ 92 klienti, měl by Seniorský dům Rudná vykazovat zisk. bod zvratu v roce 2014 = 20.734.000,- Kč / 18.800,- Kč / 12 měsíců = 92 klienti


5.902.000,- Kč

mzdové náklady

13.702.000,- Kč


25.643.000,- Kč


4.203.000,- Kč

54

FPN 19.604.000 Tz = ------------------- x T = ---------------- x 25.643.000 = 21.116.000,- Kč ZUD + FPN 23.807.000 Při částce za jednoho klienta / měsíc 18.800,- Kč je bodem zvratu v roce 2015 počet klientů 94, tedy pokud bude v Seniorském domě Rudná v tomto roce více neţ 94 klienti, měl by Seniorský dům Rudná vykazovat zisk. bod zvratu v roce 2015 = 21.116.000,- Kč / 18.800,- Kč / 12 měsíců = 94 klienti


6.020.000,- Kč

mzdové náklady

13.976.000,- Kč


26.156.000,- Kč


4.324.000,- Kč

FPN 19.996.000 Tz = ------------------- x T = ---------------- x 26.156.000 = 21.506.000,- Kč ZUD + FPN 24.320.000 Při částce za jednoho klienta / měsíc 18.800,- Kč je bodem zvratu v roce 2016 počet klientů 95, tedy pokud bude v Seniorském domě Rudná v tomto roce více neţ 95 klientů, měl by Seniorský dům Rudná vykazovat zisk. bod zvratu v roce 2016 = 21.506.000,- Kč / 18.800,- Kč / 12 měsíců = 95 klientů

2012

2013

2014

2015

2016

trţby v bodě zvratu (v Kč)

6.868.000

20.243.000

20.734.000

21.116.000

21.506.000

počet klientů – bod zvratu

30

90

92

94

95

Tabulka č.6 Bod zvratu – Seniorský dům Rudná

55

120 100 80 60

bod zvratu - počet klientů

40 20 0

2012

2013

2014

2015

2016

Graf č.2: Vývoj bodu zvratu Seniorské domu Rudná v letech 2012 - 201615

Závěr k analýze bodu zvratu Seniorského domu Rudná: Z výše uvedených výpočtů bodu zvratu projektu Seniorský dům je patrné, ţe při předpokladu obsazenosti 95% (110 klientů) by měl být tento projekt ziskový, neboť se bod zvratu pohybuje kolem čísla 90. Rovněţ je třeba počítat s tím, ţe ca po pěti letech provozu je nutné přehodnotit výši poplatku za umístění v tomto Seniorském domě, neboť fixní náklady rostou s časem (valorizace mezd, zdraţování energií a vstupů). Pokud by se nepřehodnotila výše poplatku do ca sedmi aţ osmi let, dostal by se projekt do „červených“ čísel.

15

Rok 2012 je prvním rokem provozu – a to od ca 31.10.2012

56

4

ROZBOR NÁKLADŮ A VÝNOSŮ Pro realizaci předloţeného záměru bude zaloţena akciová společnost

SENIORSKÝ DUM RUDNÁ, a.s.16, která bude zajišťovat celý záměr jak po stránce investiční (příprava a realizace rekonstrukce areálu), tak i provozní (provozování seniorského domu a pečovatelských sluţeb). Péči o seniory bude zajišťovat erudovaný personál skládající se ze všeobecných registrovaných sester se specializací v gerontologii a psychologii, dále z pracovnic přímé péče, fyzioterapeuta, ergoterapeuta a sociálních pracovníků (s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním). V ostatních provozech budou zaměstnány kvalifikované kuchařky, pradleny a recepční.

4.1 ANALÝZA PROVOZNÍCH NÁKLADŮ Mzdové náklady jsou uvedeny včetně zdravotního a sociálního pojištění a vychází z průměru současných tarifů. Je rovněţ počítáno se zastupitelností ošetřovatelského personálu. Seniorský dům Rudná plánuje kapacitu 115 lůţek, z toho 26 lůţek je připraveno pro zvýšenou péči. Komplexní ošetřovatelská péče

29 osob

Hlavní sestra

1 osoba

Všeobecná registrovaná sestra

6 osob

Fyzioterapeut / -ka

2 osoby

Pracovník - přímá péče

16

18 osob

předpoklad zaloţení firmy je ca červenec 2011

57

Pracovník – nepedagogická činnost (volnočasové aktivity) Mzdové měsíční náklady – pečovatelská sluţba

2 osoby 465 000,- Kč

Vedení Seniorského domu Rudná

4 osoby

Administrativa

2 osoby

Sociální pracovník / -ice

2 osoby

Mzdové měsíční náklady – vedení

104 000,- Kč

Ostatní provozy Seniorského domu Rudná

13 osob

Údrţbář

1 osoba

Recepční

3 osoby

Vedoucí stravovacího provozu / skladová účetní

1 osoba

Kuchař / -ka

5 osob

Pradlena

3 osoby

Mzdové měsíční náklady – ostatní provozy

175 000,- Kč

Celkem měsíční mzdové náklady

744 000,- Kč

Celkem měsíční provozní náklady

831 000,- Kč 17

Celkem měsíční náklady – splátka úvěru

500 000,- Kč

Celkové měsíční náklady

17

2 075 000,- Kč

Jedná se o agregované náklady zahrnující náklady na materiál, energie a sluţby vycházející ze

srovnávací analýzy objektů stejného nebo obdobného charakteru provozovanými v místě a čase stejném.

58

4.2 ANALÝZA VÝNOSŮ SENIORSKÝ

DUM

RUDNÁ,

a.s.

předpokládá

provozování

zařízení

seniorského domu pouze na komerční bázi. Hlavním zdrojem příjmů bude příjem ve formě úhrady přímo účtované klientům za ubytování, stravování a fakultativní sluţby. Výše úhrad bude stanovena tak, aby zajistila pokrytí provozních nákladů a dlouhodobou návratnost investičních prostředků. Společnost bude dále na provoz ţádat o dotaci Ministerstvo práce a sociálních věcí a město Rudná, přijímat úhrady od zdravotních pojišťoven a ucházet se o granty z grantových fondů Středočeského kraje. Příjmy z projektu vyplývají z provozování sociálních sluţeb. Provoz seniorského domu bude zajišťovat kvalifikovaný personál, který bude mít na starosti 39 jednolůţkových, jednopokojových jednotek, dále 24 dvoulůţkových, jednopokojových jednotek a 14 dvoulůţkových, dvoupokojových jednotek. Celkem tedy 115 lůţek. Klient bude platit měsíční paušál, do kterého je zahrnut pobyt klienta, stravování a pečovatelská sluţba. Poplatek je závislý na úspěchu při čerpání dotací a grantů, budou-li k dispozici. V jednolůţkových i dvoulůţkových jednotkách je poplatek 18 800,- Kč / měsíc a osobu. Platbu bude Seniorský dům Rudná skládat z příspěvku klientovi od státu dle stupně svého zdravotního omezení od 2 000,- Kč do 11 000,- Kč, dále pak z platby zdravotní pojišťovny (reálný předpoklad 2 000,- Kč / osobu), provozních dotací Ministerstva práce a sociálních věcí (reálný předpoklad 2 000,- Kč / osobu) a dotací na klienta od místněpříslušného města a Středočeského kraje (tyto částky nelze předem odhadnout). Dle porovnání s ostatními provozy je cena nepatrně vyšší, ale sluţbami, komfortností a vybaveností je Seniorský dům Rudná na vyšší úrovni. Pro provoz Seniorského domu Rudná je počítáno s obsazeností minimálně 95%, coţ je při stávajícím i předpokládaném převisu poptávky nad nabídkou, více neţ reálné. Ceny sluţeb v sobě zahrnují náklady na mzdy zaměstnanců, veškeré energie, úklid společných prostor, pouţívání společných prostor jako jsou klubovny, prádelna, jídelna, terasy, parkování a především nepřetrţitý provoz recepce, lékařská ambulance aj.

59

Měsíční úhrada 1 klienta

18 800,- Kč

x Počet klientů

x

115 osob

Měsíční úhrada od klientů Seniorského domu Rudná

2 162 000,- Kč

(100%-ní obsazenost) Měsíční úhrada od klientů Seniorského domu Rudná (95%-ní obsazenost)

60

2 053 900,- Kč

5

PLÁNOVANÉ VYUŢITÍ PRACOVNÍCH SIL, NOVĚ VYTVOŘENÁ PRACOVNÍ MÍSTA

Při rozboru potřeb pracovních sil jsem došla k závěru, ţe bude potřeba vzniku 45 nových pracovních míst. Do tohoto počtu není zahrnut počet lidí, kteří se budou podílet na fakultativním programu pobytu seniorů (kadeřnice, pedikér apod.). Celkový počet nově vytvořených míst je rozdělen následujícím způsobem: Administrativa

2

Sociální pracovnice

2

Hlavní sestra

1

Všeobecné registrované sestry

6

Fyzioterapeut / -ky

2

Pracovnici / -nice - přímá péče

18

Pracovník / -nice - nepedagogická činnost

2

Údrţbář

1

Recepční

3

Vedoucí stravovacího provozu/skladová účetní

1

Kuchař / -ka

5

Pradlena

3

----------------------------------------------------------------CELKEM

45

Vzhledem k tomu, ţe tento projekt předpokládá vznik 45 nových pracovních míst, je moţné poţádat o dotaci na nově vzniklá pracovní místa u Úřadu práce Praha – západ. Maximální výše dotace by se mohla pohybovat kolem dvou miliónů korun. Na tuto dotaci však není právní nárok a její výše se odvíjí podle moţností Úřadu práce, proto s touto dotací není v ekonomických propočtem počítáno.

61

6

SWOT – ANALÝZA

SWOT analýza je metoda, jejíţ pomocí je moţno identifikovat silné (ang: Strengths) a slabé (angl.: Weaknesses) stránky, příleţitosti (angl.: Opportunities) a hrozby (ang: Threats), spojené s určitým projektem, typem podnikání, podnikatelským záměrem, politikou (ve smyslu opatření) apod. Jedná se o metodu analýzy uţívanou především v marketingu, ale také např. při analýze a tvorbě politik (policy analysis). Díky tomu je moţné komplexně vyhodnotit fungování firmy, nalézt problémy nebo nové moţnosti růstu. Je součástí strategického (dlouhodobého) plánování společnosti. Tato analýza byla vyvinuta Albertem Humphreym, který vedl v 60. a 70. letech 20. století výzkumný projekt na Stanfordově univerzitě, při němţ byla vyuţita data od 500 nejvýznamnějších amerických společností. Základ metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do 4 výše uvedených základních skupin. Vzájemnou interakcí faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příleţitostem a nebezpečím na straně druhé lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu.18

18

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/SWOT

62

SWOT analýzu je dále moţno členit pomocí mříţky:

Interní analýza SWOT - analýza

Silné stránky

E

S-O-Strategie:

x

Vývoj nových metod, které

t

Příleţitosti

jsou

vhodné

pro

Slabé stránky

W-O-Strategie:

rozvoj Odstranění slabin pro vznik

e

silných stránek společnosti nových příleţitostí.

r

(projektu).

n í a n a

S-T-Strategie: Hrozby

l

Pouţití silných stránek pro zamezení hrozeb.

W-T-Strategie: Vývoj strategií, díky nimţ je moţné

omezit

hrozby,

ohroţující naše slabé stránky.

ý z a obr.č. 10: SWOT-analýza

63

Pro Seniorský dům Rudná byla vytvořena následující SWOT – analýza: SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

- reálná poptávka po sluţbách daného

- poměrně vysoká vstupní investice

charakteru a to jak v regionu, tak i v rámci Evropské unie (EU) - stávající trendy demografického vývoje v -

- ekonomická síla seniorů v ČR

ČR a EU – stárnutí populace - vysoká poptávka po kvalitním seniorském bydlení - Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, který upravuje podmínky čerpání prostředků z veřejných rozpočtů na financování sociální péče (platby od ZP, dotace) a výrazně rozšiřuje moţnosti seniorů - řešení v rámci kraje PŘÍLEŢITOSTI

HROZBY

- jedno z prvních obdobných zařízení v ČR

- absence kvalitního personálu

- dlouhé čekací doby na umístění v Obdobných

- vznik konkurenčních zařízení

zařízeních provozovaných ve Středočeském kraji, okrese Praha-západ - vysoký standard všech poskytovaných sluţeb - lokalita – obec Rudná blízká hl.městu Praha, Beroun, Český Kras aj. - poloha zařízení v rámci obce – blízkost středu obce, zeleň, výborná dopravní obsluţnost, volnočasové aktivity - spolupráce se stávajícími zdravotnic. zařízeními

64

- moţnost růstu provozních nákladů

ZÁVĚR Hlavní cíle realizace výše prezentovaného projektového záměru lze rozčlenit do dvou základních rovin. První je snaha vybudovat a dlouhodobě provozovat zařízení v oblasti sociální péče a to ve vysokém stupni kvality, druhá pak otázka dlouhodobého financování tohoto zařízení při zachování dostupnosti jeho sluţeb pro nejširší vrstvu klientů – seniorů. Vzhledem k dlouhodobému převisu poptávky po kvalitní komplexní péči o seniory v řešeném regionu je zařizování nové kapacity jistě nezpochybnitelným přínosem a to jak pro obec Rudná samotnou, tak i pro celý region, včetně Prahy a příhraničních oblastí EU. Vzhledem k procesu demografického stárnutí bude nutnost větší kapacity seniorských domů, případně nové seniorské domy zřizovat. Důleţitým faktorem se jeví zajištění financování projektu v jeho počátečních fázích a ekonomické udrţitelnosti projektu, při zachování maximální dostupnosti poskytovaných sluţeb a to zejména k výši vstupní investice na jeho realizaci. Ve světle výše uvedených faktů je však moţno konstatovat, ţe předkládaný projekt redukuje rizika jeho úspěšné realizace na minimum a při vyuţití všech dostupných zdrojů financování přináší řešení problému, který byl do současné doby doménou veřejných zřizovatelů a provozovatelů. Domnívám se, ţe předkládané řešení zaplňuje výraznou mezeru v oblasti sociálních sluţeb a vhodně doplňuje stávající síť obdobných zařízení zřizovaných samosprávnými celky a tím značně eliminuje nutnost čerpání prostředků z veřejných rozpočtů.

65

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1. Černá, Alena; Dostál, Jiří; Sůvová, Helena; Špaček, Edvard; Hubálek, Karel. Finanční analýza. 1. vydání Praha : Bankovní institut, a.s., 1997. 293 s. 2. Grünwald, Rolf. Finanční analýza pro oceňování podniků. 1.vydání Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, Institut oceňování majetku, 2004. 79 s. 3. Internetová encyklopedie Wikipedia, dostupná z WWW: 4. Vlastní poznámky z přednášek

66

PŘÍLOHY Příloha č.1:

Seniorský dům Rudná – přehled aktiv, pasiv, výsledovka a cash flow

Příloha č.2:

Smlouva o poskytování sluţby sociální péče v domově pro seniory

Příloha č.3:

Ţádost o předběţnou registraci – Seniorský dům

67

ÚVOD VIZE - CÍLE... 10

Recommend Documents