1
I II
ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST 1 HISTORIE 2 SLOŽKY ARMÁDY 2.1 Pozemní síly AČR 2.1.1 Struktura pozemních sil 2.1.1.1 Bojové síly 2.1.1.2 Síly bojové podpory 2.1.1.3 Síly bojového zabezpečení 2.2 Vzdušné síly AČR 2.2.1 Struktura vzdušných sil 2.2.1.1 Bojové jednotky 2.2.1.2 Jednotky bojové podpory 2.2.1.3 Jednotky bojového zabezpečení 2.3 Česká jednotka EOD (Explosive Ordnance Disposal)
3 VYBAVENÍ, VÝSTROJ A VÝZBROJ 3.1 Uniformy 3.2 Hodnosti 3.3 Technika a zbraně 3.3.1 Technika pozemních sil 3.3.2 Technika vzdušných sil 3.3.3 Zbraně
4 ZAHRANIČNÍ MISE 4.1 Afghánistán 4.1.1 Struktura úkolového uskupení mise Resolute Support 4.1.2 Půlroční mise v Afghánistánu 4.2 Bosna a Hercegovina 4.3 Kosovo
5 VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI AČR 5.1 Petr Pavel 5.2 Pavel Stehlík
III
PRAKTICKÁ ČÁST 1 Rozhovor 2 Anketa
IV V VI
Závěr Seznam použité literatury Seznam příloh 2
"A vůbec, věděl si o tom? Že českej voják, když si oblíkne uniformu, tu vlajku na svým rukávu má? Ať už je v kasárnách, nebo na misi? Že na rozdíl od hokejovejch fanoušků, který se vlastenecky projevujou jen v době konání nějakýho důležitýho mače, on je tím, kdo ukazuje příslušnost ke své zemi každý den? Přemejšlel si o tom, že být profesionálním vojákem a nosit uniformu je zavazující? Že si nemůžeš dovolit chovat se špatně? Že bys měl jít příkladem? Připustil sis myšlenku, že vojákem seš i v momentě, kdy na sobě tu uniformu nemáš? A víš proč? Protože být vojákem je služba. Služba svý zemi. A ta nekončí odpískáním pracovní doby. To musíš mít v srdci."
Praporčík Bc. Pavel Stehlík úryvek z knihy "Do temnoty"
I
ÚVOD Nad tématem absolventské práce jsem přemýšela dlouho dopředu. Chtěla jsem mít
jasno ještě předtím, než se témata vyhlásí. Chtěla jsem si být totiž jistá, že budu dělat svou práci o něčem, co mě doopravdy zajímá a baví. Mým přáním bylo mít téma, které tu ještě nikdy nebylo a mohlo by být tak pro ostatní zajímavé. Armáda České republiky (AČR) se tedy stala jasnou volbou mé absolventské práce. Mým cílem je ukázat lidem, že vojáci AČR si zaslouží mnohem větší pozornost, než jaká je jim věnována. Protože i když je naše armáda malá a vybavení není zrovna špičkové, naši vojáci si ve světě získali obrovský respekt. A já chci dokázat, že si ho získali právem. Každý z nás by měl mít úctu k vojákům, protože vykonávají jedno z nejtěžších povolání a mnohdy bojují o svůj život. Nechme si tedy řeči o tom, že vojáci jsou jen obyčejní žoldáci, kteří si neváží života. Není to pravda. Teoretická část bude tedy zaměřená na všechny složky armády a vše okolo ní spojené. Největší pozornost bych chtěla věnovat zahraničním misím a popsat, čím vším si naši vojáci mohou projít v tak nebezpečných zemích, kam se často vydávají. V praktické části bych se chtěla formou ankety dozvědět, jaký mají lidé názor na působení AČR v Afghánistánu a jestli někdy přemýšeli o tom, že by se sami stali součástí AČR a byli schopni bojovat proti terorismu a jiným hrozbám.
3
II
TEORETICKÁ ČÁST
1
HISTORIE Ještě před armádou České republiky působila v letech 1918–1992 armáda
československá. Je důležité zmínit, že v této době fungovala branná povinnost. Nejdříve byla stanovena na dva roky, ale postupem let se vojenská služba snižovala, až byla od roku 1990 zkrácena na 18 měsíců. Českoslovenští vojáci se účastnili několika bitev, včetně 2. světové války, během které ovšem Československá armáda zanikla a byla obnovena až po skončení války. Roku 1954 byla armáda přejmenována na Československou lidovou armádu. Název byl navrácen roku 1990, ale ne na dlouho, jelikož roku 1993 se Československo rozdělilo a s ním i Československá armáda. 1. ledna 1993 vzniká oficiálně Armáda České republiky a tím se i zkracuje branná povinnost z 18 měsíců na 12 měsíců. O šest let později Česká republika podepisuje smlouvu se Severoatlantickou aliancí. Tato smlouva se skládá ze 14 článků, z něhož je nejdůležitější článek 5, kde země podepisují dohodu o tom, že jakýkoliv útok na Evropu nebo Severní Ameriku bude brán jako útok proti všem. V případě napadení tedy musí každá země poskytnout pomoc smluvní straně tím, že podnikne nějaký ozbrojený útok, nebo akci, kterou bude považovat za nutnou, s cílem zachovat bezpečnost severoatlantického prostoru. 15. května 2003 byla vládě předložena žádost o zrušení základní vojenské služby, s kterým přišel tehdejší ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Postupem času se návrh schvaluje a je rozhodnuto, že koncem prosince roku 2004 bude branný zákon ukočen a bude vyžadován jen v době ohrožení státu. 1. ledna 2005 se armáda České republiky stává plně profesionální a momentálně čítá zhruba 21 000 mužů a žen.
4
2
SLOŽKY ARMÁDY
Armáda České republiky je hlavní složkou ozbrojených sil naší země. Jejím úkolem je co nejefektivnější a nejlepší zabezpečení obrany území České republiky s využitím zásad kolektivní obrany podle článku 5 Washingtonské úmluvy. Armáda se dále dělí na dvě části a těmi jsou pozemní síly a síly vzdušné.
2.1
Pozemní síly AČR
Pozemní síly jsou určeny k plnění taktických nebo operačně taktických úkolů na území České republiky. Mezi hlavní úkoly můžeme určitě zařadit vedení obranné a útočné bojové činnosti, ochranu komunikací, objektů a prostorů, udržování klidu a pořádku, ochranu civilního obyvatelstva při různých operacích mimo stát, či plnění úkolů ve prospěch Policie České republiky. Pozemní síly jsou také vyžadovány při živelných katastrofách. Při povodních v letech 1997, 2002, 2009, 2010 a v červnu 2013 se vojáci podíleli na záchraně mnoha lidských životů, majetku a poté i při následné likvidaci všech škod. Momentálně jsou pozemní síly zapojeny do války s terorismem v Afghánistánu.
2.1.1
Struktura pozemních sil
Pozemní síly se dále skládají na tři části, kterými jsou bojové síly, síly bojové podpory a síly bojového zabezpečení.
2.1.1.1 Bojové síly
Bojové síly tvoří 4. brigáda rychlého nasazení Žatec se dvěma mechanizovanými prapory, jedním výsadkovým mechanizovaných a jedním lehkým motorizovaným. Další částí je 7. mechanizovaná brigáda Hranice, který obsahuje dvě mechanizované prapory, jeden tankový a v neposlední řadě i jeden lehký motorizovaný prapor. Tyto bojové síly mají společný úkol a to plnit bojové a speciální úkoly pozemní činnosti. 4. brigáda rychlého nasazení Žatec 5
•
41. mechanizovaný prapor Žatec – určen k plnění bojových a speciálních úkolů nejen při ohrožení státu, ale i mimo území České republiky
•
42. mechanizovaný prapor Tábor – určen k nasazení do bojových, mírových, humanitárních a jiných nestandardních operací i mimo území ČR
•
43. výsadkový prapor Chrudim – elitní složka armády – vševojskový útvar určen k plnění speciálních bojových úkolů – nejvíce se jedná o ničení a narušování činnosti protivníků
•
44. lehký motorizovaný prapor Jindřichův Hradec
7. mechanizovaná brigáda Hranice •
71. mechanizovaný prapor Hranice - určen k plnění taktických úkolů v bojové sestavě mechanizované brigády nebo samostatně
•
72. mechanizovaný prapor Přáslavice - určen k vedení pozemní bojové činnosti palbou a pohybem v sestavě mechanizované brigády
•
73. tankový prapor Přáslavice
•
74. lehký motorizovaný prapor Bučovice
2.1.1.2 Síly bojové podpory
Síly bojové podpory tvoří 13. dělostřelecká brigáda Jince, 14. ženijní bridáda Bechyně, 31. brigáda radiační, chemické a biologické ochrany Liberec, 53. brigáda průzkumu a elektronického boje Opava a 103. středisko CIMIC/PSYOPS Olomouc.
13. dělostřelecký pluk Jince •
131. dělostřelecký oddíl Jince
•
132. dělostřelecký oddíl Jince
15. ženijní pluk Bechyně – mají za úkol bojovou a všeobecnou ženijní podporu všech druhů činností a operací AČR a podporu Integrovaného záchranného systému a plnění humanitárních úkolů •
151. ženijní prapor Bechyně
•
153. ženijní prapor Olomouc – určen k realizaci ženijních opatření, speciální podpory
6
k eliminaci případných teroristických činností, zachránné, vyprošťovací a likvidační práci při živelných katastrofách apod.
31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany Liberec – hlavními úkoly jsou radiační a chemický průzkum a nespecifický biologický průzkum, dekontaminace techniky a materiálu, dekontaminace a hygienická očista osob a zraněných, laboratorní analýza radioaktivních a toxických látek atd. •
311. prapor radiační, chemické a biologické ochrany
•
312. prapor radiační, chemické a biologické ochrany
•
314. centrum výstrahy zbraní hromadného ničení – určeno monitorovat a vyhodnocovat stav prostředí v úvarech a zařízeních Armády České republiky s důrazem na látky naznačující použití zbraní hromadného ničení
53. pluk průzkumu a elektronického boje Opava – hlavním úkolem je bojový průzkum a zpravodajství •
532. prapor elektronického boje Opava – určen k vybudování a udržení elektronické nadvlády nad bojištěm a poskytnout tak výhody ostatním spřáteleným jednotkám
•
112. průzkumný prapor Prostějov – schopen plnit úkoly hloubkového, bojového, optoelektronického vzdušného průzkumu, úkoly zpravodajství z lidských zdrojů a monitorování situace v přiděleném prostoru, v bojových i nebojových operacích, ve dne i v noci, ve ztížených povětrnostních i terénních podmínkách apod.
103. centrum CIMIC/PSYOPS Olomouc – jednotky, které se specializují na kontakt s místním obyvatelstvem a na psychologické operace •
CIMIC – mají za úkol monitorovat situaci v prostoru odpovědnosti, podporu mise velitele, podporu rekonstrukce oblasti, nebo také mentorování úřadů místní vlády
•
PSYOPS – hlavními úkoly jsou oslabit odhodlání cílových skupin protivníka, či potenciálního protivníka, klást odpor nebo vést aktivní bojovou činnost, přispět k celkovému hodnocení situace v prostoru operace z pohledu psychologického dopadu našich vojenských činností na příslušníky druhé strany, posílit podporu spojenců pro vytyčené politické a vojenské cíle a získat podporu a spolupráci nezúčastněných a nerozhodnutých cílových skupin
7
2.1.1.3 Síly bojového zabezpečení
14. pluk logistické podpory Pardubice – určen k provádění přípravy, plánování, řízení a organizaci logistického zabezpečení pozemních sil při plnění úkolů mimo území ČR •
141. zásobovací prapor Pardubice
•
142. prapor oprav Klatovy
Obrázek 1
2.2
Vzdušné síly AČR
,,Vzduch je naše moře."
Vzdušné síly pomáhají pozemním silám leteckou podporou v nedotknutelném vzdušném prostoru na území České republiky. Tento úkol bránit vzdušný prostor ČR plní v rámci integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO – Integrated Air and Missile Defence System. V případě ohrožení našeho státu je systém podpořen aktivací Národního posilového systému protivzdušné obrany. Když Českou republiku nic a nikdo neohrožuje, podílejí se vzdušné síly na činnosti letecké záchranné služby, letecké pátrací služby a jsou součástí integrovaného záchranného systému pro pomoc při katastrofách a živelných pohromách. Stejně jako pozemní síly jsou zapojeny ve válce v Afghánistánu. Přesněji působí v operaci ISAF, kde je nasazena vrtulníková jednotka. (Operace ISAF byla ukončena k 31. prosinci 2014, nová výcviková operace nese název Resolute Support.)
2.1.1
Struktura vzdušných sil
8
Stejně jako pozemní síly mají vzdušné síly ještě 3 části, jimiž jsou bojové jednotky, jednotky bojové podpory a jednotky bojového zabezpečení.
2.2.1.1 Bojové jednotky
Bojové jednotky obsahují
základnu taktického letectva a základnu vrtulníkového
letectva. Obě mají za úkol co nejvíc zajistit bezpečí letů.
•
21. základna taktického letectva Čáslav – mají za úkol zabezpečení systému NATO, tedy zabezpečení Integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany – letecký výcvik pilotů – účast na cvičení na území ČR a účast v zahraničních misích – pomoc vojenským i civilním letadlům v nouzi
•
22. základna vrtulníkového letectva Sedlec, Vícenice u Náměště nad Oslavou – zabezpečuje realizaci úkolů, plánování a řízení přípravy a výcviku apod. – podílí se na zajištění bezpečných letů a zabezpečuje inženýrsko-leteckou službu pro vrtulníkovou leteckou techniku
2.2.1.2 Jednotky bojové podpory
•
24. základna dopravního letectva Praha – Kbely – mají za úkol především zabezpečení letecké přepravy vojáků AČR, vojenských misí, českých a státních delegací podle rozhodnutí Ministerstva Obrany, pro potřeby zdravotnické služby AČR nebo například zabezpečení přepravy speciálních letů vzdušného průzkumu
•
25. protiletadlový raketový pluk Strakonice mezi hlavní úkoly patří: – udržet a rozvíjet schopnosti baterie protivzdušné obrany vyčleňované do sil rychlé reakce NATO a brigádního úkolového uskupení na bázi 4. brigády rychlého nasazení – plnění úkolů při řešení krizových situací a obraně ČR v systému krizového řízení a
9
plánování, plnění úkolů v rámci Integrovaného záchranného systému – pokračovat v přípravě vyčleňovaných sil pro brigádní úkolové uskupení na bázi 7. mechanizované brigády – plnění úkolů v rámci národního posilového systému protivzdušné obrany ČR – prezentace AČR na veřejnosti •
26. pluk velení, řízení a průzkumu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav – určeni ke zjišťování a sledování objektů ve vzdušném prostoru
2.2.1.3 Jednotky bojového zabezpečení
•
Správa letiště Pardubice mezi hlavní úkoly patří: – plnit úkoly spojené se zabezpečením funkce náhradního letiště pro letecké základny AČR a leteckou techniku armád NATO – zapezbepečit letecký výcvik posluchačů Univerzity obrany Brno a mladých pilotů leteckých základen Armády České republiky – zabezpečení nepřetržitého provozu letového provozu
Obrázek 2
10
2.3
Česká jednotka EOD (Explosive Ordnance Disposal)
Nemohu si dovolit nezmínit tak důležitou část Armády České republiky, jako je jednotka EOD. A co je to vůbec za jednotku? EOD jsou jednotky špičkových vojenských pyrotechniků, kteří, kromě jiného, likvidují improvizovaná výbušná zařízení, která jsou známá pod zktratkou IED – Improvised Explosive Device. O těchto jednotkách je známé především to, že často vyjíždějí do zahraničních operacích. A tímto se dostávám ke skupině EOD 9. jednotky Provinčního rekonstrukčního týmu Logár. Tito vojáci měli po dobu 5 let plné ruce práce s ničením iprovizovaných výbušných systému IED a nevybuchlé munice UXO (Unexploded Ordnance), že se dá dokonce říci, že toto berou už jak každodenní rutinu. Tímto to nechci nějak zveličovat, jen je zřejmé, že tuto práci nezvládne každý. Je totiž nesmírně obtížná a vyžaduje mnoho znalostí a zkušeností. 9. jednotka Provinčního rekonstrukčního týmu Logár v Afghánistánu měli za úkol hlavně poskytování EOD podpory vlastním silám a koaličním jednotkám při zvyšování bezpečnosti v provincii, patrolách a různých bezpečnostních operacích. Naši vojáci vojáci byli také začleněni do čtyř koaličních dlouhodobých bezpečnostních operací, poté tří specializovaných C-IED (operace k odhalení muničních skrýší a výroben IED) a do zhruba desítky náročných operací pod zkratkou RCP (Route Clearance Patrol – patroly určené k vyhledání výbušných hrozeb a nástrah na komunikacích a v jejich okolí). Při těchto operací se jim podařilo zneškodnit řádově 40 IED, provedli několik povýbuchových analýz PBA (Post Blast Analysis) na místech nálezů IED a podíleli se na úspěšném odhalení a likvidaci tří skrýší zbraní, munice a prostředků k výrobě IED. A jak funguje takové zneškodnění? Když vojáci objeví podezřelý předmět, pošlou k němu nejdříve robota. Tento robot pohybující se na pásech má čtyři kamery, které dokonale předmět prozkoumá. Pomocí dálkového ovládání se mu dá poté do robo-ruky vodní odkrývací nálož, kterou on pak položí na nález a hrozbu zneškodní. V případě, kde není možno k nálezu poslat robota, ujímá se práce pyrotechnik, kterému slouží speciální oblek. Tento oblek váží přes 30 kg a je vybaven klimatizací, protože v tak obtížných podmínkách, které jsou v Afghánistánu by pyrotechnik v tak masivním obleku a obrovském horku dlouho nevydržel. Čeští vojáci si získali takový respekt a obdiv, že si je vyžádali dokonce příslušníci speciálních sil britského královského námořnictva SBS (Special Boat Service) příslušníci
11
speciálních jednotek Afghánských bezpečnostních sil. Ti ne, že by neměli své pyrotechniky, ale speciální síly jsou zaměřené spíše na ofenzivní činnost, proto si pro tuto specializovanou práci a analýzu nálezů vyžádaly EOD podporu našich vojáků. Čeští pyrotechnici si tedy zažili třicet pět hodin pěší patroly s leteckým zasazením do horského terénu v blízkosti Muhammad Agha. Přes všechny odpory povstalců byla operace úspěšná a naši vojáci tak zadrželi několik osob podezdřelých z výroby munice a IED. EOD jednotka se stala nedílnou součástí AČR a jen těžko si představit, kdybychom takovou jednotku neměli. Jen na základně Shank, kde byla ubytována většina našich vojáků, zasahovala jednotka desetkrát při likvidaci nevybuchlých střel či jejich součástí, které se na základně objevily v důsledku ostřelování Shanku povstalci. 9. jednotka Provinčního rekonstrukčního týmu Logár se neustále snaží o zabezpečení běžného výcviku, pořádání přednášek a pořádání zdokonalovacích výcviků pro české vojáky o aktuálních IED a UXO hrozbách.
3
VYBAVENÍ, VÝSTROJ A VÝZBROJ
Nedílnou součástí AČR jsou uniformy, které vojákům slouží jak při výcvicích, misích, tak i při slavnostních událostech. Od nich se odvíjí hodnosti, které uniformu vojáka zdobí. V neposlední řadě představím vojenskou techniku AČR, bez které by armáda nebyla armádou. 3.1
Uniformy
Vojenská výstroj je důležitou součástí každého vojáka. Charakterizuje především jejich příslušnost k ozbrojeným silám. Proto jsou vojáci povinni dodržovat několik pravidel ohledně nošení vojenského stejnokroje.
– – – –
Základními pravidly, které musí vojáci dodržovat jsou: pečování o stejnokroj a udržování ho v neporušeném stavu zákaz nošení naušnic, přívěsků, náramků nebo dalších doplňků, které by rušily vzhled vojenského stejnokroje zákaz nošení jakýchkoliv označení, které by oznamovaly příslušnost k politické straně nebo hnutí nošení stejnokrojových součástek a doplňků předepsaného tvaru, barvy, střihu, atd.
Každý voják má na uniformě na levém rukávu vyobrazeno, že pochází z České republiky.
12
Obrázek 3
Obrázek 4
Na pravém rukávu je pak vyobrazeno k jakým silám/útvaru voják patří. Druhy uniforem: 1, služební Služební stejnokroj v zelené barvě (vzor 95) slouží vojákům AČR nejvíce na území naší země, jelikož vzor je přesně dělaný na krytí v české přírodě. Používá se od roku 1995. K této uniformě se nosí kanady vz. 2000.
Obrázek 5
Obrázek 6
Služební stejnokroj béžový, neboli pouštní, je vojáky využívaný hlavně v zahraničních misích. Jako obuv slouží opět kanady, akorát v béžové barvě.
13
Obrázek 7
2, vycházková Vycházkový stejnokroj 97 se nosí při příležitosti oslav státního svátku, významného a památného dne České republiky a Armády České republiky, při jmenování do vojenské hodnosti, při vyznamenávání jednotlivce a útvaru nebo například při civilní příležitosti jako je svatba, promoce, atd. Pro příslušníky vzdušných síl jsou vycházkové uniformy v modré barvě. Obrázek 8
Obrázek 8
Obrázek 9
14
3, večerní Od 31. prosince 2013 vojáci využívají večerní stejnokroj 2008. Ty se nosí už podle názvu k významným večerním událostem.
Obrázek 10
Obrázek 10
3.2
Obrázek 11
Hodnosti Vojenská hodnost vyjadřuje postavení a pravomoci vojáka.
Hodnostní sbor mužstvo
vojín
svobodník
Hodnostní sbor poddůstojníci
desátník
četař
rotný
15
Hodnostní sbor praporčíci
rotmistr
nadrotmistr
nadpraporčík
štábní praporčík
praporčík
Hodnostní sbor nižší důstojníci
poručík
nadporučík
kapitán
podplukovník
plukovník
generálmajor
generálporučík
Hodnostní sbor vyšší důstojníci
major Hodnostní sbor generálové
brigádní generál
armádní generál
16
3.3
Technika a zbraně
AČR má k dispozici zhruba 800 kusů obrněné, dělostřelecké a letecké techniky. Nalezneme tam jak starší techniku, tak i novou. O tom vypovídá také fakt, že kdybyste se šli podívat na letišní plochu, uvidíte moderní stíhačku gripen (za pronájem 14 strojů dává AČR ročně 1,7 miliardy korun) a opodál vojenské vozidlo Praga V3S, zvané jako vejtřaska, které vyjelo poprvé v roce 1953. 3.3.1 Technika pozemních sil Pozemní síly vlastní bojové tanky a obrněná vozidla v počtu 565 kusů. Maximální počet této techniky je stanovený na 2324. Bojové tanky – Vyprošťovací tank VT–72, bez kterého se neobejde žádný motorizovaný útvar. Dokáže vyprostit jakékoliv pozemní vozidlo. – Tank T-72M4 CZ, který má vysokou manévrovací schopnost v terénu. – Mostní tank MT-55A je určen k usnadnění přejezdu mechanizovaných a tankových jednotek přes protitankové příkopy a jiné překážky. Obrněná vozidla – Obrněný transportér průzkumný BRDM-2rch je pancéřové vozidlo, které využívá jednotka radiačního a chemického průzkumu. – Bojové průzkumné vozidlo (BPzV) se využívá k průzkumné nebo bojové činnosti proti protívníkovi. Vyznačuje se vysokou palebnou silou. – Bojové vozidlo pěchoty 2 (BVP–2) má vysokou pohyblivost a pancéřovou ochranu. Je určen k ničení tanků, bojových vrtulníků nebo k ničení živé síly protivníka. – Kolový obrněný transportér Pandur II 8x8, který slouží AČR ke krytí živé síly. – Obrněné vozidlo Dingo 2 CZ se využívá hlavně v Afghánistánu. Toto vozidlo vyniká svojí odolností proti minám.
17
Obrázek 12
– Lehké obrněné vozidlo Iveco LMV využívají naši vojáci i v Afghánistánu. Má velkou palebnou sílu, díky které dokáže ochránit posádku. 3.3.2 Technika vzdušných sil Letecká technika se skládá z bojových, cvičných, dopravních, transportních a speciálních letounů. Nesmí chybět samozřejmě ani bojové vrtulníky, kterých má AČR sedmnáct. Bojové letouny – JAS-39 Gripen je víceúčelový bojový letoun, který má skvělou obratnost a snadnou ovladatelnost. Obrázek 13
Obrázek 13
– L-159 ALCA je lehký výceúčelový bojový letoun určen k podpoře pozemních vojsk. Určen také k výcviku pilotů. V omezené míře se může využívat i k vzdušnému boji. Cvičné letouny – L-39 ALBATROS je určen k základnímu a pokročilému výcviku pilotů. 18
– Druhým cvičným letounem je L-159 ALCA. Dopravní letouny – A-319CJ je typ Airbusu, který patří do skupiny dopravních letounů s krátkým a středním doletem. Mimo jiné dováží vojáky AČR do Afghánistánu a zpět.
Obrázek 14
– Jak-40 je ruský třímotorový proudový dopravní letoun. Pilotní prostor je vybaven rádiovým a navigačním systémem pro lety za ztížených meteorologických podmínek. – CL-601 je dvoumotorový proudový dopravní letoun určen k letům dlouhé vzdálenosti. Transportní a speciální letouny – CASA C-295M slouží k přepravě osob a materiálu na dlouhou vzdálenost. – L-410 je prvním typem letounu vyrobeným na území ČR. Slouží k přepravě osob a materiálu na krátkou vzdálenost. Bojové vrtulníky – Mil Mi-24 je využívaný k podpoře pozemích jednotek, ničení obrněných cílů a přepravě osob a materiálu. Tento vrtulník slouží také k výcviku Afghánské národní armády v Afghánistánu. – Mil Mi-17 je využívaný hlavně k přepravě osob. Stejně jako vrtulník Mil Mi-24 slouží v Afghánistánu k výcviku Afghánské národní armády. – Mil Mi-8 se využívá k přepravě osob. Díky skvělým informačním a navigačním systémem zajišťuje bezpečnou přepravu i v nepříznivém počasí. Společně s Mil Mi-17 jsou využívány v 49 zemích. – W-3A SOKOL slouží k přepravě osob a materiálu a pro leteckou pátrací záchrannou službu. 19
3.3.3 Zbraně Výzbroj je další důležitou částí AČR. Představím tak několik druhů zbraní, které jsou v AČR často používané. Pěchotní zbraně – 9 mm pistole vz.82 je používaná jako služební osobní zbraň. Zajišťuje bezprostřední ochranu a obranu vojáka. – 7,62 mm samopal vz.58 slouží jako zbraň jednotlivce. Těmito samopaly jsou vybavené všechny druhy vojsk AČR. Nejvíce je používá aktivní záloha. – 7,65 mm samopal vz.61 Škorpión je využívaný díky malým rozměrům a nízké hmotnosti u speciálních jednotek a osádky bojové pozemní techniky. – Pancéřovka RPG-7 (RPG-7V) tvoří základní ruční protitankovou výzbroj mechanizovaných jednotek. – Odstřelovací puška Sako TRG 22 slouží 4. brigádě rychlého nasazení, některým mechanizovaných jednotkám a vojenské policii. – Těžký kulomet Browning ráže 12,7 mm M2 HBQCB je v AČR používán v dálkově ovládané věži obrněného vozidla Iveco.
Obrázek 15
V současné době AČR plánuje zakoupení moderních zbraní za desítky miliard korun.
20
4
ZAHRANIČNÍ MISE
Zahraniční mise znamená pro spoustu vojáků jakési kariérní vyvrcholení. Aby jel voják na zahraniční misi, musí si projít několika speciálními výcviky. Mnohdy trvá několik let, než se toho voják dočká. V této kapitole jsem se nejvíce zaměřila na Afghánistán, kde jsou vojáci AČR denně v ohrožení života. 4.1
Afghánistán
Afghánistán je země známá především neutichající válkou. Od roku 2002 se tam vystřídalo tisíce našich vojáků. Vše začalo misí NATO ISAF (International Security Assistance Forces), která má za úkol zajistit bezpečnost na území Afghánistánu. Do této mise se AČR zapojila roku 2002, kdy tam byla nasazena 6. polní nemocnice. Velkou událostí této mise byla realizace Úkolového uskupení AČR ISAF. Ta spojuje všechny jednotky a prvky AČR na území Afghánistánu. Tato realizace se uskutečnila v červnu roku 2010, kdy při této příležitosti byla vytvořena také struktura velení a řízení všech jednotek a prvků nasazených v misi ISAF. (Tato mise skončila k 31. prosinci 2014, nadále funguje pod názvem Resolute Support.)
4.1.1 Struktura úkolového uskupení mise Resolute Support
•
Jednotka NSE (Národní podpůrný prvek) Tato jednotka má za úkol zabezpečit všechny jednotky na území Afghánistánu v
administrativním a logistickém systému podpory a v souladu se zdravotnickým zabezpečením. Stará se především o organizaci a zajištění dopravy a materiálu, v místě nasazení pak o opravu a revizi materiálu. Jednotka NSE také zajišťuje spojení vojáků se svými blízkými v ČR.
•
Jednotka AAT (Air Adviser Team) Kábul Letecký poradní tým, který se stará především o výcvik a výuku pilotů příslušníků
Vzdušných sil Afghánské národní armády. Dále mají za úkol odstraňování závad na vrtulnících. Působí tam ve dvou skupinách. První skupinou jsou letci lítající vrtulníky Mi-17, 21
druhá skupina využívá vrtulníky typu Mi-24.
•
Strážní rota BAF (Bagram Air Field) Tato rota působí na velké letecké základně Bagram. Jejich úkolem je co nejefektivnější
obrana základny před povstalci, kteří na Bagram často útočí.
•
Polní chirurgický tým
Jsou schopny poskytovat péči na úrovni ROLE 2, což je označení pro menší vojenskou nemocnici. Tento tým je zařazen k nemocnici americké, kde působí naši odborníci na resuscitativní chirurgii, anesteziologii nebo na pooperační péči.
Nadále působí v této misi ještě několik příslušníků, kteří jsou zařazeni do různých profesí. Nesmí tam chybět ani meteorolog, který podává informace ohledně řízení letového provozu na Afghánském letišti KAIA nebo člověk zaměřený na logisticko-operační činnost na základně Bagram.
V minulosti kvůli špatné situaci Afghánistánu byl v roce 2008 založen v provincii Logár Provinční rekonstrukční tým (PRT). Tato mise trvala pět let a vystřídalo se tam několik civilních expertů, kteří se snažili o rozvoj této země. Úkol našich vojáků spočíval v zajištění jejich ochrany. Další přínosnou misí pro Afghánistán byla určitě pomoc od našich vojáků, kdy se snažili o výstavbu afghánských bezpečnostních sil. Především šlo o vycvičení pilotů vrtulníků, pozemních příslušníků a výcvik vojenských policistů. Několik let tak vojáci AČR předávali své zkušenosti místním vojákům, aby jednoho dne už nepotřebovali pomoc od koaličních vojáků.
4.1.2 Půlroční mise v Afghánistánu
Vše začíná na letišti Praha-Kbely, kde vojáci nasednou do Airbusu A319 s namalovaným českým lvem na kýlovce. Poté je čeká 4900 km cesty, která trvá přibližně šest hodin. Když se dostanou na základnu, čeká je ubytování v tzv. bihatech, které bývají zhruba po 11 lidech. Bihaty jsou postavené z obyčejných dřevotřískových desek a prken a jsou
22
stavěné do pravidelných řad. Prostor uvnitř si vojáci rozdělí skříněma, dřevěnýma deskama nebo šňůrama se závěsy na malé ,,kóje" a tím získají o trochu více soukromí. I když o soukromí se moc mluvit nedá. Vojáci na dobu 6 měsíců všechno soukromí ztratí. Jediné, co je jejich, je postel, polička, skříňka s jejich věcmi a vybavení. A jak je to s jídlem? Má představa byla taková, že hlavním jídlem vojáků jsou konzervy a obyčejný chléb. Ovšem tak to není. Například na základně Shank v provincii Logár se Američané řídí takovým nepsaným pravidlem, že musí připravit to nejlepší jídlo, protože dobře najedený voják dobře bojuje. Shank je ale velká základna. Na malých základnách to jídlo tak skvělé není. I přesto, že misi v Afghánistánu předchází náročný výcvik, příjezdem do Afghánistánu to nekončí. Každá nová jednotka, která přijede, musí absolvovat speciální školení z oblasti hrozeb a nejnovějších taktik, které používá Taliban. (Jedná se hlavně o IED.) Patroly, na které vojáci vyrážejí, jsou buď aeromobilní, s využitím různých vrtulníků, poté patroly s využitím aut a klasické pěší patroly. Nejčastější je, že vojáci na místo dojedou auty a z toho místa pak jdou pěšky. Na tyto patroly jim slouží auta Hummer, Dingo a Iveco, která mají velkou palební sílu díky těžkým zbraním. Než voják vyjede na patrolu, předchází tomu důkladná příprava. Co se týká přípravy vojáků, tak se velícímu poručíkovi vydá velení se štábem rozkaz, který formuluje úkol, co mají vojáci splnit. Podle toho rozkazu si poručík připraví bojový rozkaz pro patrolu, kterou pak vojákům obeznámí na společné schůzi, kde si projdou celou akci a vymyslí záložní plán. Nikdy se nesmí stát, že by někdo nevěděl, jaký úkol má plnit. Ten, kdo jede na patrolu, musí být perfektně obeznámen s úkolem. Jakmile se vydají na patrolu, mají s sebou výbavu připravenou na dva dny dopředu. Přeci jenom se nikdy nedá očekávat, co se stane. Sbalit si musí jen ty nejnutnější věci, protože v tomto případě se vojáci řídí pravidlem: ,,Co nemáš, nepotřebuješ". Takové vybavení pak váží třeba 50 kg. Pro civilistu nepředstavitelné vzít na záda takovou zátěž a chodit s ní v nadmořské výšce přes 2000 m. Při příjezdu na dané místo musí prověřit bezpečnost prostoru kolem auta na 5 metrů (tzv. pětka) a zajistit objekt a oblast, v které se nachází. Obyvatelé se na vojáky často dívají upřenými nenávistnými pohledy. To neplatí ale u dětí. Ty, když vidí vojáky, seběhnou se k nim a žebrají různé sladkosti. Naši vojáci jim v klidu vyhoví, jelikož je známé, že děti jsou pro Afghánce skoro posvátné. Neublížili by jim. Rozdají tedy nějaké sladkosti a oni jsou za to v relativním bezpečí. Povstalci nejsou totiž hloupí, aby věděli, že si nemohou znepřátelit místní obyvatelstvo tím, že by jejich děti byly zraněné při
23
útocích na koaliční vojáky. I když ani toto pravidlo už není 100%. (Pozn. V červenci roku 2014 zahynulo u základny Bagram pět našich vojáků. Bylo to v místě, kde byly i matky s dětmi. Ani to atentátníka nezastavilo.) I když jsou vojenské základny v Afghánistánu chráněné několika strážními věži s kulomety, několika okopy, nebo například transportérem s kamerami a snímacími senzory, často se stává, že malé skupiny povstalců se snaží probít na různé základny. Jejich útoky a průniky jsou vždy hned zlikvidované, ale pocit bezpečí to vojákům určitě moc nezajistí. V takovýchto krizových situacích se vojáci ve dne v noci střídají v tomhle perimetru jako posila. Jejich hlídky trvají 4 až 5 hodin a už kvůli počasí to není určitě nic příjemného. V Afghánistánu je ve dne totiž úmorné horko a v noci zase zima kvůli větru z hor. Vždy jsem si naivně myslela, že vojáci mají relativní bezpečí alespoň na základně. Ovšem opak je pravdou. Povstalecké skupiny často útočí na základnu raketami. (Hlavně v letních měsících, zimní měsíce využívají k nabrání sil a klidnému přezimování.) Rakety můžou v Afghánistánu přiletět kdykoliv. Nedá se to očekávat. A když se vojáci necítí na své základně v bezpečí, tak to musí neuvěřitelně působit na jejich psychiku. Málo který znás si dokáže představit situaci, kdy ležíte v klidu na posteli a najednou se ozve obrovská rána, kterou provází rozezvučení sirény a po celé základně jsou slyšet slova ,,Incoming, incoming, incoming,..". To vám pak nezbývá nic jiného než skočit na zem a co nejrychleji běžet do nejbližšího krytu, který je udělaný z pytlů s pískem. A jelikož na základně jsou stovky vojáků, je dost možné, že voják doběhne do krytu, zjistí, že tam už není místo, a tak musí běžet dál. A kolem padají další rakety. Poté tam musí někdy až hodiny čekat, dokud se neozve signál, že je po všem. Při volných chvílích může jít voják běhat, jít si zacvičit do posilovny, dívat se na filmy, nebo hrát počítačové hry. Možností má více. Také může jít zavolat svým blízkým. Na základně Shank, v jednom bihatu, jsou udělané tři kóje pro tři telefony. Z nich mají možnost vojáci volat zadarmo až na 10 minut. To se zdá fajn, jenomže na takové základně je vojáků, kteří si chtějí zavolat domů, stovky. A jen tři telefony. Je známo, že hygienické podmínky v Afghánistánu nejsou žádná sláva. A taky, že nejsou. Když se chce voják umýt, zajde si za plentu, kde jsou hadice s ventilem. Teče jen studená voda. Zuby si čistí s balenou vodou. A jak je to se záchody? Když mají vojáci štěstí a pošlou jim Toi Toi záchody, tak svou potřebu chodí vykonávat tam. Jenže si představte tu situaci, kdy jsou záchody plné při 50 stupních Celsia...
24
Tím vším, co jsem teď popsala, si naši vojáci musí při misi v Afghánistánu projít. A upřímně pochybuji o tom, že by člověk jel nasazovat svůj život na půl roku do Afghánistánu kvůli penězům. Škoda jen, že si to spousta lidí v České republice myslí.
4.2
Bosna a Hercegovina
Díky válce, která v Bosně a Hercegovině panovala, se založila mise pod názvem Althea – EUFOR. Ta měla za úkol zajistit mír a bezpečí na území Bosny a Hercegoviny a rozvoj země na cestě k evropské integraci. Důležitým cílem bylo také snížit počet případů ohledně korupce a organizovaného zločinu. Činnost v této misi byla ukončena v červnu 2008, ovšem o dva roky později byli do Velitelství EUFOR v Sarajevu vysláni dva naši důstojníci, kteří se opět zapojili do mírové operace EU v Bosně a Hercegovině. Tito dva příslušníci AČR tam působí na základně Butmir v Sarajevu na postu vedoucího skupiny řízení skladování zbraní a munice a druhý zastává pozici specialisty na zbraně hromadného ničení. Jejich činnost pomáhá při výcviku a rozvoji Ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny.
4.3
Kosovo
Další zemí, kam se vojáci AČR po dobu 12 let vydávali, je Kosovo. Mise pod názvem Joint Guardian (od roku 2005 Joint Enterprise) byla zahájena 12. června 1999 Mnohonárodními mírovými silami KFOR pod vedením NATO. Cílem mise bylo udržování bezpečnosti na území Kosova a snaha o demokratický vývoj země bez pomoci koaličních vojáků. Ze začátku AČR poskytovala pouze průzkumnou rotu. V letech 2002 až 2005 společně s Ozbrojenými silami Slovenské republiky připravili česko-slovenský prapor KFOR, který se stal součástí mnohonárodní brigády Střed. V tu dobu tam působilo zhruba 400 našich vojáků. Po ukončení mise v Bosně a Hercegovině AČR převzala v srpnu roku 2005 roli vedoucího státu právě mnohonárodní brigády Střed. To bylo poprvé, co AČR dostala úkol takové náročnosti a rozsahu. Mezi hlavní úkoly této jednotky bylo střežení kosovsko-srbské administrativní hranice monitorováním činnosti na tomto území a zajištění bezpečného návratu uprchlíků. V prostoru působení jednotky se také snažili o obnovu mírového soužití
25
kosovských Srbů a Albánců. V lednu 2006 působil v Kosovu v počtu 500 osob dělostřelecký útvar Jince, který byl doplněn ostatními příslušníky AČR podle specializace. Na tomto území se tedy vystřídalo několik útvarů AČR a to včetně vrtulníkové jednotky, která posílila Kosovo o dva vrtulníky Mi-17 v roce 2007. AČR ukončila svou účast v misi Joint Enterprise 3. listopadu 2011 příjezdem posledních vojáků do České republiky.
5 VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI AČR V naší armádě je spousta významných osobností, kteří si zaslouží uznání a respekt. Já si vybrala dva, které nejvíce obdivuji a jsou mi nejvíce sympatičtí. 5.1
Petr Pavel Mezi nejvýznamnější osobnosti Armády České republiky patří bezpochyby armádní
generál Petr Pavel, který se 26. června 2015 stane předsedou vojenského výboru NATO, což je druhá nejvyšší funkce. Petr Pavel se narodil v malém městě jménem Planá u Mariánských Lázní 1. listopadu 1961. Nyní je mu tedy 53 let. Ve čtrnácti letech nastoupil na vojenské gymnázium v Opavě, po kterém pokračoval na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. Hned po dokončení vysoké školy se roku 1983 stal na dva roky velitelem výzkumné čety zvláštního určení. Tím jeho studium neskončilo. V letech 1988-1991 se vzdělával na vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně. Prošel si i výukou mezinárodních vztahů na King's College London a studijními pobyty ve štábní škole Camberley v Anglii. Obrázek 16
26
Roku 1993 byla jeho jednotka vyslána na misi UNPROFOR, aby zachránila odříznuté francouzské vojáky. V této misi se Petr Pavel vyznamenal a získal uznání nejen ve Francii. Postupem času se stal velitelem specializovaných sil, zástupcem velitele společných sil a zástupcem ředitele sekce Ministerstva obrany. 29. června 2012 byl Václavem Klausem jmenován do funkce náčelníka generálního štábu AČR. Z této funkce odešel a byl nahrazen 1. května 2015, kvůli nástupu do postu předsedy vojenského výboru NATO, na který se teď připravuje.
5.2
Pavel Stehlík
Pavla Stehlíka jsem si nevybrala z důvodu, že si myslím, že dokázal něco víc, než ostatní vojáci a zaslouží si tak mimořádnou pozornost. Vybrala jsem si ho, protože v době, kdy jsem se rozhodovala, jestli dát přihlášku na vojenskou školu, on vydal knížku Do temnoty, která mě utvrdila, že podání přihlášky bude správná volba. Svou bojovností a správným pohledem na svět nadchl nejednoho čtenáře. Pavel Stehlík je dvacetidevítiletý voják a veterán. Jelikož se závodně věnoval triatlonu, nastoupil na sportovní gymnázium. Měl se stát právníkem, dokonce navštěvoval přípravné kurzy na studium práv. V osmnácti letech se rozhodl, že půjde k armádě. Podal přihlášku na vysokou školu vojenské tělovýchovy, kam se úspěšně dostal. Tři měsíce před nástupem na univerzitu absolvoval vojenský výcvik ve Vyškově. Po roce studila zjistil, že obor, který si
Obrázek 17
vybral není to pravé, co by chtěl studovat. Fakultu tedy opustil a šel k 72. mechanizovanému praporu, kde získal post velitele družsta 3. mechanizované roty. Tam sloužil pět let a jejím vyvrcholením byla v roce 2010 mise v Afghánistánu. Působil tam v rámci Provinčního 27
rekonstrukčního týmu v provincii Logár jako bojový medik a specialista na identifikaci improvizovaných výbušných systémů. Už v Afghánistánu cítil bolest krku, ovšem nevěnoval tomu pozornost. Vrátil se k útvaru, ale cítíl potřebu se posunout dál, a tak kontaktoval velitele průzkumného odřadu z výsadkového praporu v Chrudimi. Ten mu nakonec zajistil místo odstřelovače na první výsadkové rotě. Měsíc po návratu do ČR se mu vrátila bolest krku, která se vystupňovala do stavu, kdy si musel podpírat bradu, aby udržel hlavu vztyčenou. V nemocnici mu oznámili, že má štěstí, že vůbec chodí kvůli diagnostikovanému zlomenému obratli. Po důkladnějším vyšetření se zjistilo, že má na druhém krčním obratli nádor. Ještě nestačil ani načerpat síly po misi a už ho čekala další výzva v podobě rakoviny. Jelikož je druhý obratel nejvíce rizikový, kvůli křížícím se nervům, prošel si několika náročnými operacemi. Asi nejvážnější operace byla, když mu obratel nahradili umělým titanovým obratlem, díky kterému může znovu fungovat a hlavně žít. Na podzim roku 2014 mu vyšla už zmíněná kniha Do temnoty, kde líčí své pocity z války a nemoci. V současné době působí u Společného operačního centra Ministerstva obrany na Generálním štábu Armády České republiky, které má na starost všechny jednotky vyslané do zahraničních operací. Díky této práci se do Afghánistánu vrací pravidelně jednou za měsíc na pár dní. Má rád knihy, jídlo, airsoft a lidi, kteří si na nic nehrají.
III
PRAKTICKÁ ČÁST
1
Rozhovor Bohužel díky mé chybě jsem nedostala odpovědi od pana Radka Luštince, bývalého
profesionálního vojáka, který byl na misi v Bosně a Hercegovině. Alespoň jsem získala jeho fotografie z mise a z nich čtyři jsem se rozhodla publikovat. Mým záměrem je rozhovor přesto uskutečnit. Chtěla bych s ním seznámit komisi pro obhajobu absolventské práce.
28
Obrázek 18
Obrázek 19
29
Obrázek 20
Obrázek 21
30
2
Anketa V rámci praktické části mé práce jsem žákům 2. stupně rozdala anketní lístky s
prosbou o jejich vyplnění. V nich jsem se ptala na tři otázky. Zpět se mi vrátilo 97 vyplněných lístků, z kterých bylo 57 od dívek a 40 od chlapců.
Otázka č.1 Myslíš, že má působení vojáků Armády České republiky v Afghánistánu smysl? 45 40 35 30 25 ano ne
20 15 10 5 0 Dívky
Chlapci
Z grafu můžeme vyčíst, že jak dívky, tak chlapci si myslí, že je prospěšné, aby vojáci AČR jezdili na misi do Afghánistánu.
Otázka č.2 Znáš někoho ve tvém okolí, kdo byl nebo je, profesionálním vojákem?
31
45 40 35 30 25 ano ne
20 15 10 5 0 Dívky
Chlapci
Většina lidí nezná ve svém okolí člověka, který by někdy působil v Armádě.
Otázka č.3 Přemýšlel(a) jsi někdy nad tím, že půjdeš do armády a staneš se tak profesionálním vojákem? 50 45 40 ano ne
35 30 25 20 15 10 5 0 Dívky
Chlapci
Je zřejmé, že většina chlapců přemýšlela, že by se v budoucnu stali profesionálními vojáky. Na rozdíl dívek je minimálně.
32
IV
ZÁVĚR I když byly chvíle, kdy jsem měla chuť vzít celou práci a vyhodit ji z okna, své volby
téma nelituji. Při psaní své práce jsem se dozvěděla několik užitečných informací a orientovala se ve složkách naší armády. Cílem mé práce bylo ukázat, že vojáci nejsou jen žoldáci, jak se jim často nazývá. To se mi myslím v kapitole Afghánistán povedlo. Zjistila jsem, jak taková mise v nebezpečné zemi funguje a jak jsou naši vojáci po dobu půl roku v neustálém ohrožení života. Díky zvolenému tématu jsem zjistila nové poznatky, které mě ještě více utvrdily v tom, že jednou bych se sama chtěla stát profesionálním vojákem a být tak součástí AČR. Na závěr bych chtěla poděkovat panu Petru Kalouskovi, vedoucímu mé absolventské práce za rady a pomoc, když bylo třeba.
33
V
Seznam použité literatury
1. STEHLÍK, Pavel. Do temnoty: zpověď českého vojáka v Afghánistánu. 1. vyd. Brno: CPress, 2014, 238 s., [32] s. obr. příl. ISBN 978-80-264-0515-3. http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A1_arm%C3%A1da http://cs.wikipedia.org/wiki/Arm%C3%A1da_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky http://www.acr.army.cz/struktura/generalni-stab/velitelstvi-pozemnich-sil-86865/ http://www.acr.army.cz/struktura/generalni-stab/velitelstvi-vzdusnych-sil-86864/ http://www.acr.army.cz/technika/default.htm http://www.acr.army.cz/vystroj/default.htm http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/default.htm
VI
Seznam příloh
Obrázek č. 1 = http://www.acr.army.cz/scripts/file.php?id=173218 Obrázek č.2 = http://www.acr.army.cz/scripts/file.php?id=173216 Obrázek č. 3 = http://www.acr.army.cz/images/id_5001_6000/5003/znak/znakru.jpg Obrázek č.4 = http://www.acr.army.cz/images/acr/hodnost/napisy.jpg Obrázek č. 5 = http://www.army-majak.cz/fotky7719/fotos/_vyrn_4_vyr_4bluza-vz95_big.jpg Obrázek č. 6 = http://data.militarysklad.cz/attach/small/eobchod/foto/82000g.jpg Obrázek č. 7 = http://www.sog.tode.cz/wp-content/gallery/ostatni/vz-95.jpg Obrázek č. 8 = http://doctrine.vavyskov.cz/_casopis/2011_2/obr_4b_1.png Obrázek č. 9 = http://doctrine.vavyskov.cz/_casopis/2011_2/obr_4b_2.png Obrázek č. 10 = http://www.acr.army.cz/assets/vystroj/1.jpg Obrázek č. 11 = http://www.acr.army.cz/assets/vystroj/2_2.jpg Obrázek č. 12 = http://www.acr.army.cz/assets/technika-a-vyzbroj/pozemni-technika/tankybojovavozidla-transportery/dingo-2-na-cvicisti.jpg Obrázek č. 13 = http://cdn.superbwallpapers.com/wallpapers/aircraft/saab-jas-39-gripen10200-400x250.jpg Obrázek č. 14 = http://www.cs-letectvi.cz/obrazky/airbus-a319/airbus-a319-8.jpg
34
Obrázek č. 15 = http://www.acr.army.cz/assets/technika-a-vyzbroj/pechotni/tk-m2hbqcb001_3.jpg Obrázek č. 16 = http://www.army.cz/assets/informacni-servis/zpravodajstvi/img_4730s_6.jpg Obrázek č. 17 = https://scontent-fra.xx.fbcdn.net/hphotos-xta1/v/t1.09/10846361_10202177548718803_7234241606764166305_n.jpg? oh=d58a44b5f48c8d77c2695a29eb48484d&oe=55D6A102 Obrázek č. 18 = archiv Radka Luštince Obrázek č. 19 = archiv Radka Luštince Obrázek č. 20 = archiv Radka Luštince Obrázek č. 21 = archiv Radka Luštince
35
