Z á s a dy s p r á v n é z e m ě d ě l s k é p r a x e p r o o c h r a n u v o d
Úvod Cílem směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice) je snížit znečištění vod způsobené dusičnany ze zemědělských zdrojů a předcházet dalšímu takovému znečištění, a to zejména pro zajištění dostatku kvalitní pitné vody. Nitrátová směrnice definuje pravidla pro vymezení zranitelných oblastí a stanovuje nástroje ke snížení znečištění vod dusičnany. Těmito nástroji jsou v publikaci uvedené Zásady správné zemědělské praxe pro ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (dále jen Zásady) a Akční program, stanovující účinná opatření v konkrétních zranitelných oblastech, uvedený v nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Základní filozofií uvedených nástrojů je úsilí o zachování trvale udržitelného rozvoje zemědělství, při dodržování ekologických principů. Zásady, které jsou jedním z požadavků nitrátové směrnice, představují souhrn požadavků jak hospodařit, aby nedocházelo k nadměrnému znečišťování vod dusičnany. Jsou praktickou pomůckou, která by měla pomoci zemědělcům k tomu, aby se vyvarovali postupů vedoucích ke znečištění povrchových a podzemních vod, a zároveň řádně pečovali o statková hnojiva a hospodárně nakládali s minerálními hnojivy obsahujícími dusík. Zásady současně zohledňují, z důvodu přehlednosti, i existující příslušné legislativní předpisy a uvádějí další principy správných zemědělských postupů, které minimalizují znečišťování vod. Plnění předložených Zásad je v souladu s požadavky nitrátové směrnice založeno na principu dobrovolnosti. Ve zranitelných oblastech jsou však příslušná opatření stanovená v Zásadách součástí Akčního programu, jehož plnění je pro zemědělské podnikatele povinné.
ÚVODNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Účel Zásad Zásady správné zemědělské praxe pro ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (dále jen Zásady) stanovují doporučení, jak při zemědělské činnosti omezit úniky dusičnanů do povrchových a podzemních vod.
Čl. 2 Působnost Zásad Na území ČR je respektování Zásad, stanovujících opatření nad rámec obecně závazných právních předpisů, doporučeno všem hospodařícím subjektům. Cílem je zajištění ochrany veškerých vod před znečišťováním pocházejícím ze zemědělské činnosti. Ve zranitelných oblastech jsou příslušná opatření stanovená v Zásadách součástí Akčního programu, jehož plnění je povinné. Akční program (povinné způsoby hospodaření ve zranitelných oblastech) je vyhlášen nařízením vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů, na základě zmocnění § 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách.
TERMINOLOGIE Čl. 3 Zemědělský pozemek Zemědělským pozemkem se pro účely Zásad rozumí souvisle obhospodařovaná plocha zemědělské půdy. Pokud je zemědělský podnikatel zařazen v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství), rozumí se zemědělským pozemkem půdní blok nebo díl půdního bloku stanovený tímto právním předpisem. Zemědělským pozemkem může být i část půdního bloku nebo jeho dílu s jednou plodinou nebo směsí plodin. Čl. 4 Dusíkaté hnojivé látky Dusíkatou hnojivou látkou se pro účely Zásad rozumí minerální hnojivo obsahující dusík, organické hnojivo, organominerální hnojivo, statkové hnojivo a upravený kal. Dusíkaté hnojivé látky jsou: a)
) )
minerální dusíkatá hnojiva, a to minerální jednosložková dusíkatá hnojiva) a minerální vícesložková hnojiva2) s obsahem dusíku,
Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva.
Z á s a dy s p r á v n é z e m ě d ě l s k é p r a x e p r o o c h r a n u v o d
b)
hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, a to statková hnojiva), jako je kejda, hnojůvka, močůvka, silážní šťávy, trus drůbeže a drobných hospodářských zvířat s podestýlkou nebo bez podestýlky, výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jiném pobytu na zemědělském pozemku, a organická nebo organominerální hnojiva2), v nichž je poměr uhlíku k dusíku nižší než 10,
c)
hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem, a to statková hnojiva 3), jako je hnůj, a organická nebo organominerální hnojiva2), v nichž je poměr uhlíku k dusíku roven nebo je vyšší než 10,
d)
skliditelné rostlinné zbytky (statková hnojiva) ), zejména sláma, chrást, plodina na zelené hnojení a tráva,
e)
upravené kaly ).
SPRÁVNÁ ZEMĚDĚLSKÁ PRAXE Čl. 5 I. Období nevhodná ke hnojení I.1 Minerální, organická, příp. organominerální hnojiva a statková hnojiva 3) mohou být používána na zemědělské půdě jen tehdy, pokud nehrozí riziko jejich povrchového smyvu nebo přímého vyplavení dodaného dusíku do vod. Účinnost dodaných živin, jejich využití rostlinami a případné ztráty závisejí na půdně-klimatických podmínkách, pěstovaných plodinách, druhu a typu hnojiv, jakož i termínu jejich aplikace. I.2 Období nevhodná ke hnojení jsou uvedena v tabulce I. Pro výkaly a moč zanechané hospodářskýmu zvířaty při pastvě nebo jejich jiném pobytu na )
Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů. ) Vyhláška č. 274/1998 Sb, o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů. ) § 32 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 317/2004 Sb.
zemědělském pozemku a pro zakryté plochy (skleníky, fóliovníky apod.) uvedená časová omezení neplatí. Tabulka I: Období nevhodná ke hnojení Zemědělský pozemek s pěstovanou plodinou nebo připravený pro založení porostu plodiny Plodina nebo kultura
Klimatický region*)
Období nevhodná ke hnojení Hnojiva s rychle Minerální uvolnitelným dusíkem dusíkatá hnojiva
Plodiny na orné půdě (mimo travních a jetelovinotravních porostů), trvalé kultury
0–5
15. 11.–31. 1.
1. 11.–31. 1.
6–9
5. 11.–28. 2.
15. 10.–15. 2.
Travní (jetelovinotravní) porosty na orné půdě, trvalé travní porosty
0–5
15. 11.–31. 1.
1. 10.–28. 2.
6–9
5. 11.–28. 2.
15. 9.–15. 3.
Používání hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem**) na orné půdě je nevhodné v období 1. 6. – 31. 7. (pokud nebudou následně pěstovány ozimé plodiny nebo meziplodiny) a v období 1. 12. – 31. 1. Vysvětlivky: *) první číslice kódu bonitované půdně-ekologické jednotky, **) platí i pro upravené kaly.
Čl. 6 II. Hospodaření na svažitých zemědělských pozemcích II.1 Na zemědělských pozemcích s ornou půdou ohrožených erozí (sklonitost nad 7°) se doporučuje dodržovat vhodná agrotechnická protierozní opatření, odpovídající stanovištním podmínkám. II.2 Z důvodů ochrany půdy před erozí a vod před znečištěním není vhodné pěstovat širokořádkové plodiny (kukuřice, slunečnice, sója, bob, brambory apod.) na zemědělských pozemcích se sklonitostí nad 7°, přímo sousedících s útvary povrchových vod nebo nacházejících se od nich ve vzdálenosti menší než 25 m. II.3 Na zemědělských pozemcích s ornou půdou se sklonitostí nad 12° je aplikace dusíkatých hnojivých látek nevhodná, s výjimkou hnojiv s pomalu uvol-
Z á s a dy s p r á v n é z e m ě d ě l s k é p r a x e p r o o c h r a n u v o d
nitelným dusíkem, zapravených do půdy do 24 hodin po jejich použití nebo skliditelných rostlinných zbytků použitých ke hnojení. II.4 Na zemědělských pozemcích s trvalými travními porosty se sklonitostí nad 7° je při aplikaci hnojiv doporučeno omezit jednorázovou dávku na 80 kg celkového dusíku na hektar. Čl. 7 III. Hnojení na podmáčených, zaplavených, zamrzlých nebo sněhem
pokrytých zemědělských pozemcích
III.1 Na půdě přesycené vodou ani na zaplavených zemědělských pozemcích nelze hnojit. III.2 Na půdě promrzlé tak, že její povrch do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá nebo na zemědělských pozemcích pokrytých vrstvou sněhu vyšší než 5 cm se nesmí aplikovat žádná hnojiva. Čl. 8 IV. Hospodaření v blízkosti povrchových vod IV.1 Z důvodů zvýšené ochrany vody je třeba uchovat ochranný pás o šířce nejméně 3 m od břehové čáry, kde nebudou aplikována žádná hnojiva, s výjimkou skliditelných rostlinných zbytků použitých ke hnojení. IV.2 U zemědělských pozemků se sklonitostí nad 7° se při aplikaci tekutých hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem doporučuje vyloučit hnojení v pásu o šířce nejméně 25 m od břehové čáry. Čl. 9 V. Skladování statkových hnojiv a objemných krmiv V.1 Skladovací prostory se budují pro období, kdy nelze statkovými hnojivy hnojit (viz tab. I) s ohledem na půdně-klimatické podmínky oblasti a pěstované plodiny. Potřebnou minimální kapacitu skladovacích prostor pro statková hnojiva stanoví zvláštní právní předpis4).
V.2 Při správném hospodaření nesmí ze stájí, skladišť statkových hnojiv, uskladněných objemných krmiv ani z ostatních faremních prostor volně vytékat žádné závadné látky) (močůvka, hnojůvka, silážní šťávy apod.). Čl. 10 VI. Používání hnojiv na zemědělské půdě VI.1 Pro určování potřeby hnojení se vychází: a) z potřeby živin porostu pro předpokládaný výnos a kvalitu produkce, b) z množství přístupných živin v půdě a stanovištních podmínek (zejména vlivu klimatu, půdního druhu a typu), c) z půdní reakce (pH), poměru důležitých kationtů (vápníku, hořčíku a draslíku) a množství půdní organické hmoty (humusu), d) z pěstitelských podmínek ovlivňujících přístupnost živin (předplodina, zpracování půdy, závlaha). VI.2 Při aplikaci je nutné dbát na rovnoměrné dávkování a rozmetání hnojiv (podmínky splňuje i technologie diferencovaného hnojení). VI.3 Minerální dusíkatá hnojiva se doporučuje používat pouze tehdy, jestliže lze očekávat využití dodaného dusíku rostlinami. VI.4 Hnojení minerálními dusíkatými hnojivy nebo hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem v období od 15. června do začátku období nevhodného ke hnojení dle tabulky I se doporučuje jedním ze způsobů uvedených v tabulce II. Přitom lze hnojit na podporu rozkladu slámy nebo k plodinám, jejichž porosty budou zakládány po 15. červnu (meziplodiny, ozimé plodiny, jarní plodiny v příštím roce). VI.5 Při hnojení plodin na orné půdě a trvalých travních porostů se doporučuje používat dělených dávek hnojiv. VI.6 Z hlediska dosažení vysoké účinnosti dodaného dusíku se doporučuje vyrovnaná výživa rostlin ostatními živinami (P, K, Mg, S) a udržování vhodného pH půdy. )
§ 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách
Z á s a dy s p r á v n é z e m ě d ě l s k é p r a x e p r o o c h r a n u v o d
Tabulka II: Doporučené maximální limity hnojení minerálními dusíkatými hnojivy nebo hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem v letním a podzimním období
Podmínka hnojení
Přívod dusíku v minerálních dusíkatých hnojivech (kg N/ha)
Přívod dusíku ve hnojivech s rychle uvolnitelným dusíkem (kg N/ha)
K ozimé plodině následující po obilnině
60
120
K ozimé plodině následující po jiné předplodině než je obilnina
40
80
K meziplodinám, s výjimkou čistých porostů jetelovin a luskovin nebo k podpoře rozkladu slámy, s výjimkou slámy luskovin a olejnin
60
120
0
120
Pro následné jarní plodiny (v období od 15. října)
Čl. 11 VII. Hospodaření s půdou a omezování doby bez rostlinného pokryvu VII.1 Při pěstování jednoletých plodin se doporučuje omezit mezidobí bez porostu, kdy hrozí nebezpečí zvýšeného vyplavování živin a eroze půdy. VII.2 Při obnově trvalých travních porostů a po zaorávce jetelovin se doporučuje vysévat v nejbližším agrotechnickém termínu následné plodiny. Jestliže po jetelovinách následuje jarní plodina, je třeba porost jetelovin zaorat co nejpozději na podzim.
Legislativní předpisy a technické normy Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech Nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenvironmentálních opatření) ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách a substrátech a o agrochemickém zkoušení půd, ve znění pozdějších předpisů (zákon o hnojivech) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva Vyhláška č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě Vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství ČSN 75 5490 Stavby pro hospodářská zvířata – Vnitřní stájový vodovod (Český normalizační institut, 2001) ČSN 75 6790 Stavby pro hospodářská zvířata – Vnitřní stájový odkliz – Vnitřní stájová kanalizace (Český normalizační institut, 2001) ČSN 75 6190 Stavby pro hospodářská zvířata – Faremní stokové sítě a kanalizační přípojky – Skladování statkových hnojiv a odpadních vod (Český normalizační institut, 2001) Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně-ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb. Zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů
