Úvod. Exit 316 základní informace

Exit 316 - Možnosti a úskalí aktualizace evangelia v médiích Mgr. Martin Piętak, Th.D.

Úvod Žijeme v mediálním světě, proto jakýkoli současný pokus o aktualizaci evangelia musí s tímto rozměrem reality počítat. Ne vždy se to daří aktivně a kvalitně. Po dlouhých letech nesvobody, kdy byl přístup do médií pro křesťany zapovězen, je vstup do tohoto prostoru stále obzvláště nesnadný. Za jeden z nejvýraznějších křesťanských mediálních počinů posledních let lze považovat televizní pořad Exit 316, který se neformálním způsobem pokouší přiblížit křesťanství mladým lidem. Vyvolal značný zájem a také rozproudil diskusi o některých dosud neotevřených tématech. To z něj dělá dobrý výchozí bod pro širší úvahy o aktualizaci a inkulturaci evangelia. Zde se zaměříme nejprve na fakta o samotném pořadu a jeho pozadí. V další části se pak pokusíme o zvážení pozitiv a negativ pořadu, a to jednak na základě diskuse, kterou pořad vyvolal, a jednak na základě vlastních postřehů. Cílem je zhodnotit přínos Exitu v širším kontextu.

Exit 316 – základní informace EXIT 316 je publicisticko-vzdělávací program pro mládež s podtitulem „netradiční křesťanský magazín,“ který vyrobila Křesťanská akademie mladých (KAM) ve spolupráci s brněnským studiem České televize (ČT). Název projektu připomíná dálniční sjezdy – exity jako příležitosti k odbočení z hlavního proudu. Číslo 316 odkazuje na biblický text z Janova evangelia, 3. kapitoly, 16. verše, který je považován za jeden z nejdůležitějších a nejznámějších veršů Bible. Tím je vyjádřena i základní filozofie iniciátorů projektu, kterou ředitel KAMu, Dušan Drabina shrnul takto: Pořad by se měl stát alternativou širokého názorového proudu prezentovaného zejména neveřejnoprávními médii, která vybízejí k soběstřednému a materialistickému způsobu života, místo aby poskytovala solidní morální základ (viz např. fenomén „reality-show“). Věříme, že i když je křesťanství v dnešní době většinou vnímáno jako něco zastaralého a nepraktického, může se stát velmi

Exit 316 - Možnosti a úskalí aktualizace evangelia v médiích - Martin Piętak

143

užitečnou, praktickou a atraktivní pomocí v řešení základních lidských problémů.1 Hlavní cíle celého projektu včetně doprovodných aktivit byly podle tvůrců zejména dva: 1. oslovit mladé lidi v sekulárním českém prostředí a ukázat jim křesťanství jako smysluplnou alternativu 2. povzbudit církve k využití Exitu 316 jako evangelizačního nástroje, a to skrze podporu vzniku Exit klubů, tvorbou podpůrných školení a materiálů pro vedoucí (Turbo 316 a Multivitamin 316) a v neposlední řadě také sérií akcí pro školy (Exit Tour, 2008-2009).2

První řada V letech 2006-2007 vznikla první série obsahující celkem 45 osmnáctiminutových dílů, z nichž 43 byly odvysílány na ČT2. Dva další díly, uzavírající celou sérii, obsahovaly explicitní evangelizační zvěst a byly určeny pro použití v tzv. Exit klubech (více k těmto doprovodným aktivitám – viz níže). Celkem bylo v období září 2006-září 2007 v týdenních intervalech (s prázdninovou přestávkou) odvysíláno 43 premiér a 86 repríz (celkem 129 + 8 repríz v létě roku 2008; od července 2009 je plánováno další opakování vysílání – každý díl opět 3x). Jednotlivé díly jsou zaměřené na životní témata mladých lidí (např. láska, přátelství, konflikt, odpuštění, image, úspěch, sex, závislost, aj. – viz přehled všech témat). Každý díl televizního pořadu obsahuje anketu, hudební videoklip (v případě cizojazyčných s českými titulky), životní příběh „obyčejného“ člověka i pohled VIP osobnosti. Na závěr zazní „slovo mentora,“ v němž je nabídnuto biblické východisko („exit“) – křesťanský pohled na téma jako alternativa většinově přijímaných řešení. Celým dílem provázejí dva moderátoři, „andělé“ (Aleš Juchelka, Johanka Veselá), kteří natáčí „reportáž o lidech“ pro „nebeskou televizi.“

Exit 316 Mise Na základě pozitivních ohlasů, relativně vysoké sledovanosti a kvalitě pořadu nabídla Česká televize prostor pro odvysílání druhé série v rozsahu 37 dílů. Vzniklo tak volné pokračování nazvané Exit 316 Mise, vysílané opět na ČT2 v letech 2008-2009, a to opět v jedné premiéře a dvou reprízách na každý díl (celkem 111 vysílání).

1 DRABINA, Dušan Exit 316: Dobrá zpráva prostřednictvím České televize [online] © 2006 [cit. 7. 6. 2009] Dostupné z WWW: 2 Report on Exit, 2008 – zpráva o projektu pro zahraniční sponzory (interní materiál KAMu, nepublikováno).

144

Apoštol Pavol pre 21. storočie

Tentokrát je formát pořadu poněkud filmovější. Zatímco jednotlivé díly první řady na sebe navazují spíše volně, Mise je více založena na příběhu, který se prolíná všemi díly a zastřešuje jednotlivé prvky každého dílu: anketu, názor VIP, pohled křesťana, videoklip i biblický text. Ústřední postavou je středoškolačka Markéta (Aneta Zábrodská), která pátrá po smyslu života, ptá se, zda existuje Bůh a prožívá nejrůznější životní situace. Neustále se přitom pohybuje na hraně mezi dobrem a zlem. Místo dvou andělů z první řady v Misi zůstal anděl Kryštof (Aleš Juchelka), který Markétě všemožně pomáhá a reprezentuje biblický pohled na věc, zatímco nově se objevuje démon Desmon (Adam Parma), který jako reprezentant řady běžných, přesto destruktivních postojů neustále vytváří překážky. Oproti první řadě dostane každé téma více prostoru – v průběhu cyklu se objeví třikrát až čtyřikrát. Cílem je proniknout hlouběji do problému a sledovat jej z více úhlů.

Realizační tým Přidejme ještě informace o lidech v pozadí projektu. Produkci a režii zajišťovaly firmy Luboše Hlavsy ZoomFilm resp. (později) VistaFilm. Scénáře zpracovával Adam Parma, částečně ve spolupráci s Alešem Juchelkou. Dramaturgie za Českou televizi se ujal Petr Raus z Centra náboženské tvorby České televize v Brně. Teologickým konzultantem a zároveň výkonným producentem byl především Dave Patty. Při pohledu na personální složení snad stojí za zmínku tyto postřehy: • realizační tým tvoří lidé z různých tzv. evangelikálních církví (Církev bratrská, Bratrská jednota baptistů, aj.); • scénárista Adam Parma i moderátor Aleš Juchelka (i někteří další lidé ze širšího realizačního týmu) patří k těm, kteří se stali křesťany na střední škole – na základě svědectví spolužáků. Jde tedy o lidi, kterým je obzvláště blízký sekulární mladý člověk, nevyrostlý v církvi, neznalý církevních zvyků ani jazyka, a přesto hledající odpovědi na důležité otázky života. O víře dokážou hovořit civilně a přímočaře, bez potřeby řešit teologické detaily či denominační nuance.

Ocenění a mezinárodní úspěch O kvalitách celé série svědčí v neposlední řadě i to, že se setkal s pozitivními reakcemi široké veřejnosti, a získal řadu ocenění v tuzemsku i v zahraničí. Mimo ČT2 se dočkal vysílání i na jiných stanicích. • Cena Ekumenické rady církví v ČR za ekumenický projekt roku 2006 • Nominace mezi 20 nejlepších filmů na celoevropském filmovém festivalu náboženských pořadů, Kristiansand (Norsko) • První místo na filmovém festivalu CEVMA (Christian European Visual Media


145

• • • •

Association) Buzias, Rumunsko (září 2008) ERF (Evangeliums-Rundfunk) Wetzlar, Německo – dabing pořadu do němčiny a vysílání v Rakousku, Německu, severní Itálii a Švýcarsku. Zájem projevila také ukrajinská televize Xroad TV (městský kanál v Rivně) Vysílání na TV Noe (ČR) Připravuje se vysílání ve Slovenské televizi

Pozitiva 1. Kvalitní křesťanský pořad v sekulárním médiu je možný Velké pozitivum pořadu spočívá v jeho kvalitním řemeslném zpracování a atraktivním podání, jakož i ve skutečnosti, že se dlouhodobě prosadil na vlnách ČT2. Ze základních pilířů kvality lze vypíchnout zejména: a. kvalitní technické zpracování (režie, kamera, střih, aj.) b. dobrá komunikace s cílovou skupinou (výběr hudby, moderátorů, účinkujících, silné osobní mladých lidí), s čímž souvisí i c. civilní jazyk – Exit se dokázal vypořádat s problémem „kananejské řeči“, tj. křesťanské hantýrky, běžné v křesťanských kruzích. Místo toho programově používá civilní jazyk, srozumitelný i necírkevní veřejnosti, vysvětluje zaběhnuté pojmy, apod.3 Kvalita Exitu (byť nikoliv bez rezerv4) vedla ke změně pohledu na křesťanské pořady – jak ze strany médií, tak ze strany církví. Zatímco dosud je vedení veřejnoprávní televize vnímalo jako pořady jen pro minoritu, pro kterou má ze zákona povinnost vyhradit vysílací prostor bez ohledu na sledovanost, Exit ukázal, že takový pořad může být zajímavý i pro širší publikum. Podle průzkumů dosáhl Exit podíl na sledovanosti 3,7-6,9%, což je vzhledem k povaze pořadu a k vysílacím časům velmi slušné číslo. Odhadem viděl alespoň 1 díl Exitu až 1 mil. diváků.5 Celkově vzato, svou přesvědčivou kvalitou pořad otevřel dveře pro další podobné projekty a posílil působení křesťanů v médiích. Z hlediska církví lze Exit vnímat jako výrazný krok do mediálního světa. Dosud byla mediální aktivita křesťanů – navzdory velkým snahám – do jisté míry přece jen poznamenána určitými rozpaky, zvláště v oblasti mimo křesťanské milieu. Svůj podíl na tom měl i nedostatek odborníků a zkušeností v důsledku dlouholeté ghettoizace 3 Více k problému jazyka v křesťanské (mediální) komunikaci viz např. RAUS, Petr Mediální komunikace pro církevní pracovníky. Český Těšín: Slezská církev evangelická a. v., 2008. ISBN 978-80-254-3797-1. BAYEROVÁ, N., BOGOCZOVÁ, I. (et al.) Specifika církevní komunikace. Edice Spisy Filozofické fakulty Ostravské univerzity 157/2005. Ostrava: Ostravská univerzita, 2005. ISBN 80-7368-102-1. 4 Zvláště první řada nezůstala nepoznamenána nedostatkem času a kvapnou přípravou jednotlivých dílů za pochodu. 5 Report on Exit, 2008.

146


za komunismu. Pro mnohé byl proto Exit závanem svěžího, kreativního přístupu, který zvýšil zdravé sebevědomí církve při komunikaci evangelia ve veřejném prostoru.

2. Víra jako otevřené téma Pro českou společnost je typické vnímat otázku víry jako ryze církevní nebo soukromé téma. Křesťanství si mnozí pletou s jistým druhem církevnictví a apriorně jej odmítají jako nerelevantní. Exit toto schéma programově nabourává a snaží se otevřít prostor pro svobodnou diskusi. Téma „víra“ je zde prezentováno jako něco, co se netýká jen členů církve, ale i nevěřících – jako něco, co není jen pro kostely ale především pro život. Už při tvorbě programu – skrze interview k jednotlivým tématům – konfrontoval s otázkami víry mnoho osobností veřejného života, jakož i obyčejných sekularizovaných mladých lidí. Ohlas programu i následné aktivity potvrdily známou skutečnost, že rozhovor o základních životních problémech a otázkách člověka z hlediska Bible je dobrý způsob, jak překonat tradiční předsudky vůči křesťanství. Zároveň mladým věřícím ukázal, že není třeba se stydět za svou víru, a že stojí za to zprostředkovávat její bohatství vrstevníkům.

3. Oslovení opomenuté cílové skupiny Exit se zaměřil na cílovou skupinu, pro niž dosud v podstatě neexistoval žádný významnější křesťanský pořad. Církve vždy kladly důraz na práci s mládeží. Ne vždy se ale do záběru dostala mládež mimo církevní prostředí. O médiích to platilo určitě. Exit se odvážil zaměřit právě na tuto nejsekularizovanější (a dodejme: snad i nejhůře oslovitelnou) část společnosti. Celý pořad je „šitý na míru“ právě této cílové skupině. Je to patrné jak z výběru témat, tak účinkujících, hudby i celkového formátu. Zvláště působivý moment tvoří silné osobní příběhy mladých lidí. Směle je můžeme řadit k největším pozitivům pořadu. Ať už budeme hodnotit výsledek jakkoli, Exit si zaslouží uznání přinejmenším už proto, že se o oslovení tak náročné cílové skupiny vůbec pokusil.

4. Trojí výzva církvím Už samotná existence Exitu, jeho popularita i záměr tvůrců, poskytnout církvím nástroj k evangelizačnímu využití, klade před církve trojí výzvu: a. Teologická výzva – nutnost zaujmout stanovisko, vyrovnat se s teologií, ujasnit si tak vlastní postoj. b. Kvalitativní výzva – z hlediska řemeslné kvality Exit nasadil poměrně vysokou laťku. Každý další křesťanský program s ambicí oslovit širší publikum bude muset vzít tuto výzvu vážně. c. Výzva k tvorbě alternativ. Negativně formulováno: i když budeme mít na Exit sebekritičtější názor, je jasné, že nebude příliš platný, pokud nebudeme mít


147

po ruce žádnou smysluplnou alternativu. Pozitivně formulováno: Exit chce být jedním z nástrojů k oslovení nevěřících, prezentuje jeden myšlenkový proud. Alternativy, které zaplní mezery, nabídnou jiné důrazy a ještě lepší prezentaci evangelia vytyčené cílové skupině, jsou jistě vítány.

5. Dlouhodobý efekt: množství následných aktivit a materiálů To, čím se zásadně liší od drtivé většiny vzdělávacích pořadů pro mládež a co z něj udělalo něco víc, než jen televizní seriál, je, že inicioval celou řadu následných aktivit s přesahem daleko za obrazovku. Díky paralelní kampani Turbo 316 „tento pořad nastartoval hnutí“ – vyjádřeno slovy Petra Rause, dramaturga ČT2.6 Vzniklo mnoho zcela nových (nejen) mládežnických aktivit. K těmto aktivitám patří především komplexně pojatá doprovodná kampaň Turbo 316. V rámci ní vznikly tzv. Exit kluby – neformální setkání věřících i nevěřících mladých lidí, které sami iniciátoři charakterizují stručně jako „food, fun and good discussion“ – samozřejmě nad společně shlédnutými díly Exitu. KAM registroval vznik více než 250 klubů v první řadě a více než 379 klubů v druhé řadě, jichž se účastnilo celkem více než 1422 (1. série) resp. 1658 mladých lidí (2. série). Podporu Exit klubům poskytoval projekt Jízda 316, který nabídl školení vedoucích Exit klubů, jak rovněž studijní pomůcky. V letech 2006-7 se školení zúčastnilo na 560 vedoucích, v r. 2008 dalších 510 ze 12 denominací. Vzniklo celkem 5 brožurek obsahujících studijní materiál k jednotlivým dílům Exitu a jedna metodická pomůcka obsahující kreativní materiál pro vedoucí. Kromě toho vznikla celá řada dalších materiálů propagačního charakteru – od „exiťáckého“ Nového zákona se Žalmy v překladu Nové bible kralické (nyní Bible 21; distribuováno více než 4 tisíce kusů) až po trička, pohlednice a klíčenky. Dalším významným prvkem projektu je tzv. Exit Tour – série akcí, založených zejména na koncertech křesťanské kapely DIZMAS z USA ve spojení s preventivními přednáškami na témata Sex, AIDS, vztahy, drogy, šikana nebo partnerství (ve spolupráci s organizacemi ACET ČR a Nadace Mezinárodní potřeby). Cílem těchto akcí bylo oslovit studenty středních škol a povzbudit místní křesťany ke sdílení evangelia mj. pomocí zakládání nových klubů. Během podzimu 2008 a jara 2009 se akce konala na více než 30 školách ve 12 městech a zúčastnily se jí více než 4000 studentů. Posledním velkým následným projektem je Exit pro školy, v rámci něhož vznikají ve spolupráci s Ostravskou univerzitou a Etickým fórem manuály pro učitele. Cílem je vytvořit komplexní didaktický materiál k danému tématu, v němž bude ilustrativním způsobem využita také část příslušného díl Exitu. Je koncipován pro použití v libovolných hodinách, zvláště se zaměřením na osobnostní a sociální 6 Report on Exit, 2008.

148


výchovu (etickou výchovu), případně i výchovu ke zdraví, tj. všude tam, kde jde o rozvoj sociálních a personálních kompetencí. Pro výukové účely mohou školy zdarma získat sadu DVD se všemi díly první řady Exitu. Tento výčet dokládá velmi intenzivní snahu o propojení televizního pořadu s mravenčí prací na úrovni jednotlivců a sborů. Projekt vyšel vstříc reálným potřebám skupinek mládeže a nabídl řadu dlouhodobě použitelných materiálů. Zároveň stimuloval rozvoj kreativity nad rámec hotových příruček a povzbudil ke komunikaci evangelia mimo křesťanskou „zónu bezpečí.“

6. Ekumenický přínos Cena za Ekumenický počin roku 2006 zdaleka nebyla jen formálním oceněním. Exit 316 byl v praxi spontánně přijat napříč celým ekumenickým spektrem. Doprovodné Exit kluby vzniky snad ve všech křesťanských církvích včetně Římskokatolické. Jen těžko bychom hledali srovnatelný mezidenominačně tak široce přijatý prvek. Snad jen Český ekumenický překlad Bible?…

Úskalí Výčet všech pozitiv je jistě impozantní. Přesto pořad nastolil také řadu kritických otázek. Jejich hlas není příliš silný, o to bedlivěji by měly být zhodnoceny – k prospěchu dalších mediálních projektů s křesťanským poselstvím. Snad nejostřejší, komplexně formulovaná a také publikovaná kritika KAMu a jeho činnosti včetně Exitu 316 zazněla poněkud překvapivě z řad letničních a baptistů. Za základ mnohých kritických pohledů lze považovat poměrně podrobnou studii A. France Kam chce vést KAM českou církev?7 Tato studie z pera člena Apoštolské církve vznikla těsně před spuštěním projektu Exit 316 a zabývá se především rozborem teologických kořenů KAMu a jeho metod práce. Autor vytýká KAMu zejména to, že do práce v církvi zavádí techniky tzv. managerského hnutí a koučingu. Otevírá také otázku legitimity práce paracírkevní organizace. Ačkoliv tedy článek nerozebírá samotný projekt Exit 316, stal se pro mnohé kritiky Exitu důležitým inspiračním bodem a i následná diskuse naznačila, že jej lze vztáhnout právě i na Exit samotný. Zatímco Francova studie představuje vážný pokus o teologické hodnocení, totéž nelze říci o kritice prezentované na téma Exitu na stránkách portálů granosalis.cz a notabene.cz.8 Dlouhá diskuse, kterou svými kritickými výpady živili, dá se říci, jen 7 FRANC, Aleš Kam chce vést KAM českou církev? [online] 2006 [cit. 7. 6. 2009] Dostupné z WWW: . 8 Grano salis je dle vlastních slov „zcadlo naší ekumeny“ a místo „setkávání, výměny názorů a pohledů víry, diskusí i polemik“. Notabene.cz, samostatná součást Grano salis, je coby „Hyde Park českých baptistů“ dle vlastních slov „neoficiální nezávislý prostor, na kterém můžete zcela svobodně vyjadřovat svoje názory, posílat články nebo psát komentáře na témata, týkající se baptistického hnutí v České republice i ve světě.“ Působí dojmem opozice vůči oficiálním strukturám BJB. Viz informace na příslušných portálech.


149

jednotlivci s negativním postojem k Exitu 316, přinesla v podstatě méně konstruktivní kritiky, než článek A. France. Snad nejvýše postaveným církevním představitelem, který se jednoznačně kriticky vyjádřil na adresu Exitu, byl biskup Apoštolské církve, Rudolf Bubik.9 Ten pořadu vytýká dvojí: 1. předkládá „ředěné, kompromisní evangelium,“ protože neváhá angažovat i rozporuplné a nevěřící účinkující, mj. v podobě VIP a hudebních klipů sekulárních skupin; 2. KAM jakožto paracírkevní organizace není důvěryhodný.10 Další kritické hlasy již mají formu spíše dílčích diskusních příspěvků a kratších úvah, a to na nejrůznějších diskusních fórech, především církevních. O to peprnější jazyk v těchto fórech zaznívá. Na adresu Exitu padají slova typu „paskvil,“ „strašný vlezdoprdelismus,“ „metody Juchelkova gangu,“ apod.11 O následné práci v rámci Exit klubů a spolupráce s KAMem je řeč mj. jako o „demontáži baptistické mládeže.“12 Při celkovém pohledu na diskusi zaujme skutečnost, že frontová linie mezi kritiky a stoupenci Exitu 316 neprobíhala podél denominačních liniích, ale napříč církvemi. Prakticky ve všech denominacích se setkáváme s oběma hlasy – s odmítnutím i s vřelým přijetím. Shrněme si nyní základní linie kritiky Exitu, a to jako vážně brané podněty k úvahám o možných (zcela reálných!) úskalích inkulturace evangelia.

1. Ředěné, kompromisní evangelium Ačkoliv si alespoň někteří kritici jsou vědomi, že pořad nechce a nemůže být primárně evangelizační, ale chce posloužit jen jako pomůcka a inspirace k diskusím o křesťanství, přece jen mu vytýkají, že křesťanství je zde prezentováno zkresleně a povrchně. K hlavním bodům kritiky patří to, že křesťanství předkládá jako lákavou a moderní variantu existence, „přinášející nekomplikované uspokojení a Boží požehnání.“ S tím souvisí i „citelná“ absence „kříže.“13 Po věcné stránce lze do kategorie povrchnosti zařadit i jistou těkavost a skokovou argumentaci při zpracovávání jednotlivých témat.

9 BUBIK, Rudolf. Můj postoj k televiznímu pořadu Exit 316. [online] 2006 [cit. 11. 6. 2009] Dostupné z WWW: . 10 Zcela na okraj diskuse budiž poznamenáno, že k paradoxům dějin lze směle řadit i skutečnost, že A. Franc, jehož kritika tvořila základ vyjádření biskupa Bubika, byl později pro své kritické postoje k dalším evangelizačním nástrojům, tentokrát kladně přijímaným (Alfa kurzy), z Apoštolské církve vyloučen. 11 Viz diskusní fórum na stránkách Českobratrské církve evangelické, [online] 2006 [cit. 11. 6. 2009] Dostupné z WWW: . 12 Stojí za demontáží struktur baptistické mládeže KAM? [online] 2007 [cit. 13. 6. 2009] Dostupné z WWW: . 13 Gondáš, J. Křesťanská akademie mladých. In Protestant, 2006, roč. XVII, č. 8, ISSN 1210-4361.

150


Zajímavé je, že námitka povrchnosti se neozývá jen z křesťanských kruhů. Tu a tam zazní i z úst nekřesťanů. V rozhovoru se zaměstnanci televize měl údajně padnout i názor, že „pro křesťany je Exit povrchní a nevěřící to stejně nezajímá.“14 Mohli bychom tento názor odmítnout jako stejně povrchní, ne-li ještě povrchnější, jelikož neodpovídá reálnému ohlasu na Exit. Podle logiky tohoto argumentu bychom mohli předpokládat, že pořad bude odmítnut jak křesťany, tak nekřesťany. Opak je ale pravdou. Přesto této výtce dopřejme sluchu – jako výzvě k hledání možností, jak jít hlouběji. Ne kvůli křesťanům, ale kvůli „věci“ samotné. Otázkou pak je, jak velké rezervy v této oblasti jsou a jak je můžeme do budoucna využít. Zapojit více odborníků z různých oborů včetně akademické teologie? Nebo naopak posílit „zvěstování Evangelia“? Nehledat souvislosti jen v současném životě mladých, ale více také v literatuře, umění, filozofii, atd.? Jenže: „neztěžkl“ by pak pořad do nepřijatelné podoby? Realita mediálního světa je taková, že prakticky nikdy nelze dosáhnout toho, že zazní „plné evangelium.“ Na to není dostatek prostoru ani zájmu diváků. Ten je třeba teprve vzbudit a upoutat tak pozornost. Teprve v prostředí zájmu bude možno jít hlouběji.15 Ještě jedna poznámka závěrem. Hodnocení míry povrchnosti je vždy otázkou toho, s čím srovnáváme. Budeme-li Exit posuzovat z hlediska akademické teologie, religionistiky či naopak z hlediska církevních dogmat, pak zcela určitě ano – Exit je povrchní. Můžeme se ale ptát i jinak: je Exit formálně, obsahově a intelektuálně povrchnější než průměr toho, co běžně sleduje průměrný náctiletý? Z tohoto hlediska bude možná užitečnější se ptát, zda Exit umožňuje či naopak ztěžuje (ba znemožňuje) následné (smyslu)plné rozvinutí a případnou korekci. Na výtku povrchnosti navazuje bezprostředně další kritický bod:

2. Podbízivost Exitu se vytýká, že se levnými reklamními triky snaží zatraktivnit křesťanství pro mladé – opět na úkor obsahu. Na otázku, proč si diskutující myslí, že Exit 316 je paskvil, odpovídá takto: „Především proto, že se snaží zamaskovat svoje křesťanství tím, že zneužívá populární symboly, postupy, atd. — protože mluvit o křesťanství dnes není ‚in‘, tak je to třeba nejdřív zamaskovat ‚stylem‘, a když panáčka navnadíme, pak to teprve na něj můžeme vysolit.“ Někteří by tuto otázku formulovali po vzoru biskupa Bubika ještě jinak: mohou v křesťanských pořadech účinkovat nevěřící lidé? Může v nich zaznívat sekulární hudba? 14 Citováno ředitelem KAMu v osobním rozhovoru. 15 RAUS, P. Mediální komunikace, s. 40nn. Stejně tak to platí i o jakýchkoli jiných myšlenkově složitějších obsazích (i nenáboženského charakteru).


151

Odpovězme stručně: nejde ani tak o to „zda,“ ale „jak.“ Jsou-li sekulární názory stylizovány do role „evangelia,“ pak lze o legitimitě zařazení oprávněně silně pochybovat. Slouží-li však jako určitý „Anknüpfungspunkt“ – referenční prvek, bod srovnání, ilustrace či kontrast hlavní zvěsti – pak lze jen stěží najít nějaký smysluplný argument proti.

3. Nebezpečí manipulace Tato kritická připomínka zčásti navazuje na potenciální nebezpečí zmíněná výše a objevila se zejména v souvislosti s následnou prací v rámci Exit klubů apod.16 Těžko říci, zda v praxi skutečně docházelo k manipulaci v pravém slova smyslu, nebo šlo jen o nedorozumění. Někdy si nevěřící příbuzní tímto způsobem vysvětlují např. konverzi svých blízkých, ačkoliv proběhla na základě svobodného rozhodnutí dotyčného. V každém případě tato kritická výtka připomíná dvojí: 1. neblahé zkušenosti s působením různých sekt vedly ke zvýšené citlivosti v oblasti sdílení hodnot vymykajících se mainstreamu; 2. tváří v tvář reálnému nebezpečí zneužití není na škodu připomenout základní pravidlo křesťanského zvěstování, že skutečná evangelizace se nikdy nesmí zvrhnout v manipulaci. Evangelium osvobozuje. A křesťané udělají dobře, když jeho moc nenahradí duchovním nátlakem, marketingem ani levnými triky.

4. Tématický individualismus Pořad vybírá témata, která jsou blízká mladému člověku. Zpracovává je z pohledu mladého člověka. Drtivá většina témat se točí kolem jednotlivce a toho, co se ho bezprostředně týká. Naopak poněkud chybí témata širšího společenského charakteru (např. sociální spravedlnost, válka a mír, ekologie, politika, apod.). Lze hovořit o jistém záměrném tématickém individualismu, daném zaměřením na cílovou skupinu. Určitý prostor pro rozšíření „výchovného rozměru“ pořadu zde přece jen zůstal.

5. Další otevřené otázky Závěrem jen naznačme další otázky, které přicházejí spolu s Exitem. Jejich řešení si však žádá podrobnější zhodnocení nad rámec tohoto příspěvku. 1.

Teologie Exitu – Je zajímavé, že v diskusích se nikdo explicitně a do detailu nepozastavuje např. nad „angelologií“ Exitu 316, případně „démonologií“ druhé řady. Když už, pak tato oblast bývá kriticky zařazována mezi prvky „ředěného evangelia.“ Otázka se však týká i profilu teologických výpovědí k tématu obecně. Seriózní zhodnocení zatím schází.

16 Zajímavou diskusi na téma manipulativnosti Exit klubů najdeme např. na http://lavina.webnode.cz/vzkazy/ discussioncbm_999321/200/.

152


2. Management a evangelizace – ačkoliv kritiku ze strany A. France i výtky náchylnosti k manipulaci je nutno brát spíše s jistou rezervou, nastolené mezníky zůstávají. Neustále živá otázka po vztahu organizace a Ducha se zde projevuje způsobem, který je pro české poměry stále ještě relativně nový. 3. Paracírkevní organizace jako výzva tradičním církvím – rozsahem působení otevřel KAM více, než kterákoli jiná mezidenominační organizace, otázku po roli paracírkevních organizací. I zde si lze přát konstruktivní ekleziologickou debatu.

Závěr Celý projekt byl zpracován velmi profesionálně, s masivní mediální podporou v církvích i mimo ně. Až do té míry, že někteří si začali stěžovat na to, že místy je už „přeexitováno.“ Pravdou je, že schopný management KAMu udělal a dělá vše pro maximální využití materiálů a tudíž maximální zhodnocení vložených prostředků. Nyní je na církvích a na teologické veřejnosti, jak s tímto dárkem KAMu naloží a jak jej zhodnotí. V mnohém ohledu Exit prošlapal nové cesty. Nyní je třeba jít dál – a hlouběji. Je na co navazovat, je z čeho se poučit. Snad se najdou zdatní následovníci. Základní otázka zůstává: jak udržet zdravou hranici mezi přizpůsobováním evangelia světu a nabízení tomuto světu příležitostí, aby mohl poznat mnohem bohatší svět Božího království. V době „po Exitu“ jsme však bohatší o nové zkušenosti a perspektivy, a věřme, že i o dlouhodobé ovoce v podobě trvale proměněných životů.


153

Úvod. Exit 316 základní informace

Recommend Documents