Úvahy nad způsoby komplexního řešení vodního režimu krajiny

Úvahy nad způsoby komplexního řešení vodního režimu krajiny Pavla Štěpánková, Jana Uhrová, Karel Drbal

Medlov, 9. 6. 2015 Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. | Podbabská 30/ 2582, 160 00 Praha 6 | +420 220 197 111, Pobočka Brno | Mojmírovo náměstí 16, 612 00 Brno-Královo Pole | +420 541 126 311, Pobočka Ostrava | Macharova 5, 702 00 Ostrava | +420 596 134 181.

Komplexní řešení vodního režimu krajiny Opatření v ploše povodí

Opatření na tocích

Národní dialog o vodě, 9. 6. 2015

Úvod Řešení rozděleno  plocha povodí x vodní toky  podle resortů  podle subjektů (např. podniky Povodí, Lesy ČR …)  programy financování (MZe, MŽP, ...) Informace o řešení  v různé kvalitě a podrobnosti  u zpracovatelů, pořizovatelů, na Internetu


Plány dílčích povodí  Opatření na tocích především  plošná eroze – zmíněna v kapitole „V.1.2 Vodní eroze, plaveninový a splaveninový režim“  průměrná plošná vodní eroze pro každý vodní útvar [t/ha/rok] • tabulka, kartogram

 oblasti s urychleným odtokem srážkových vod a nedostatečnou mírou akumulace vody (V.1.3)


Cíle definované na úrovni krajů a dílčího povodí Správné postupy 







Pomocí komplexních pozemkových úprav přispívat ke zvýšení retenční schopnosti krajiny prostřednictvím změny kultur a hospodaření v povodí, vytvářením retenčních prostor, zasakovacích pásů, remízků apod. – PDP Horní Odry, Pomocí jednoduchých i komplexních pozemkových úprav přispívat ke zvyšování retenční schopnosti krajiny prostřednictvím vodohospodářsky a protierozně vhodných úprav struktury pozemků, například změnami kultur a způsobu hospodaření v ploše povodí, vytvářením retenčních prostor, zasakovacích pásů, příkopů a všech ostatních protierozních opatření. – PDP Dyje, Pomocí komplexních pozemkových úprav přispívat ke zvýšení retenční schopnosti krajiny prostřednictvím změny kultur a hospodaření v povodí, vytvářením retenčních prostor, zasakovacích pásů, remízků apod. – PDP Horního a středního Labe, Nezhoršování retenční schopnosti půdy a pozitivní ovlivňování vodního režimu v krajině (půdoochranná a protierozní opatření) používáním vhodných způsobů hospodaření na zemědělské a lesní půdě – PDP Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe. Národní dialog o vodě, 9. 6. 2015

PDP Dyje Cíle pro zlepšování stavu vodního režimu krajiny • K dosažení cílů a nápravě některých nedostatků ve vodním režimu je třeba patřičných opatření a technických zásahů, které jsou mimo působnost správců vodních toků. Organizační opatření zase zasahují do uživatelských práv subjektů hospodařících na dotčených pozemcích. Celkově se jedná o opatření v krajině směřující ke zvýšení retenční schopnosti krajiny (půdy).

 V prvním plánovacím období byl ve spolupráci s příslušnými pozemkovými úřady navržen rozsah katastrálních území, kde je potřebné přednostně provádět KoPÚ s důrazem na protipovodňová a protierozní opatření.  seznam kú s KoPÚ podle fáze rozpracovanosti • většina úprav se týká vyřešení majetkoprávních vztahů a zpřístupnění pozemků, • malá část obsahuje i vodohospodářská a protierozní opatření Národní dialog o vodě, 9. 6. 2015

PDP Horní Odry


Pozemkové úpravy Definice (Zákon 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech) 

Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. ... Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech včetně napomáhání diverzifikace hospodářské činnosti a zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství, zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků povodní a řešení odtokových poměrů v krajině a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako neopomenutelný podklad pro územní plánování.


Stav pozemkových úprav

Kraj

Hl. m. Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královehradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Celá ČR

Počet KoPÚ

2 331 204 76 181 52 90 124 147 243 345 102 145 92 2 134

Plocha s ukončenou Počet k. ú. Zpracováno Plocha Zpracováno KoPÚ [km2] v kraji k. ú. [%] kraje [km2] plochy [%]

6,4 2 096,4 1 900,4 441,8 1 020,4 374,5 964,2 835,0 1 228,9 1 455,9 1 764,1 578,1 812,6 702,0 14 180,8

112 1 620 853 636 962 508 626 774 790 1 386 2 095 1 057 1 302 443 13 164

1,8 20,4 23,9 11,9 18,8 10,2 14,4 16,0 18,6 17,5 16,5 9,6 11,1 20,8 16,2

496,2 10 058,1 7 193,4 3 313,9 4 759,1 3 163,6 5 427,9 5 266,9 4 519,5 7 560,7 11 016,3 5 334,9 6 795,1 3 961,5 78 867,0

1,3 20,8 26,4 13,3 21,4 11,8 17,8 15,9 27,2 19,3 16,0 10,8 12,0 17,7 18,0

Stav pozemkových úprav

Počet KoPÚ podle tříd opatření Protierozní Opatření ke Podíl PEO opatření zpřístupnění Vodohospodářská Celkem (%) Kraj (PEO) pozemků opatření KoPÚ Hl. město Praha 1 2 1 2 50,0 Jihočeský kraj 222 308 207 331 67,1 Jihomoravský kraj 148 202 140 204 72,5 Karlovarský kraj 10 62 34 76 13,2 Královéhradecký kraj 37 109 70 181 20,4 Liberecký kraj 18 35 6 52 34,6 Moravskoslezský kraj 61 85 58 90 67,8 Olomoucký kraj 92 122 101 124 74,2 Pardubický kraj 40 84 60 147 27,2 Plzeňský kraj 163 222 137 243 67,1 Středočeský kraj 158 298 112 345 45,8 Ústecký kraj 30 81 22 102 29,4 Kraj Vysočina 99 137 88 145 68,3 Zlínský kraj 81 89 71 92 88,0 Celkový součet 1 160 1 836 1 107 2 134 54,4


Podíl KoPÚ s PEO na všech KoPÚ


Financování pozemkových úprav  Program rozvoje venkova a další zdroje (MZe),  MZe v letech 2007 až 2014 vynaložilo na pozemkové úpravy z různých zdrojů celkem 13 miliard korun  roční investice od 1,2 do 2,1 miliardy korun  34 % prostředků z Programu rozvoje venkova bylo využito na pozemkové úpravy zdroj: Informace z kontrolní akce NKÚ č. 14/40 - Peněžní prostředky určené na úhradu nákladů pozemkových úprav (Tisková zpráva 1. 6. 2015)

Objem finančních prostředků na pozemkové úpravy


Realizace opatření Od roku 1995  dokončilo se jen 9 % z všech navrhovaných opatření  z navrhovaných protierozních opatření se realizovalo jen 7 %  z navrhovaných vodohospodářských opatření se realizovalo jen 10 % zdroj: Informace z kontrolní akce NKÚ č. 14/40 - Peněžní prostředky určené na úhradu nákladů pozemkových úprav (Tisková zpráva 1. 6. 2015)


Závěry Komplexní řešení vodního režimu krajiny naráží na relikt členění problematiky na dva okruhy:  vodní toky (opatření na vodních tocích)  plochu povodí (opatření na zemědělské a lesní půdě) Členění je zřetelné v rovině věcné, institucionální i finančního zajištění. Nástroje hledání vhodných řešení:  Plány dílčích povodí a PpZPR (DOsVPR)  Pozemkové úpravy


Závěry Pozemkové úpravy probíhají téměř 25 let  2007 - 2013 investice 13 mld. Kč  Pozemkové úpravy byly ukončeny na cca 19 % plochy zemědělské půdy – erozí ohroženo zhruba 50 % orné půdy Problém: • většina úprav se týká vyřešení majetkoprávních vztahů a zpřístupnění pozemků, • malá část obsahuje i vodohospodářská a protierozní opatření

Obtíže návrhů pozemkových úprav s akcentem na PPO a PEO: • majetkoprávní vztahy, • prosaditelnost opatření, • udržitelnost opatření.

Plán společných zařízení – výsledný komplexní návrh opatření Národní dialog o vodě, 9. 6. 2015

Závěry Plány společných zařízení – z navržených opatření bylo realizováno pouze • 7% opatření k ochraně zemědělského půdního fondu, • 10 % vodohospodářských opatření.

Co stojí v cestě realizacím opatření?  Chtějí je obce?  Jsou na ně peníze?  ... Jaké nástroje mohou zefektivnit proces návrhů a realizací protierozních a protipovodňových opatření?


Úvahy nad způsoby komplexního řešení vodního režimu krajiny

Recommend Documents