MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Pedagogická fakulta Katedra geografie
REKREAČNÍ POTENCIÁL MÍSTNÍ KRAJINY DIPLOMOVÁ PRÁCE
Vedoucí diplomové práce: RNDr. Daniel Borecký, CSc.
BRNO 2007
Vypracovala: Marie Podhrázká
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen literaturu uvedenou v seznamu literatury, který je v práci uveden. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. Zároveň bych chtěla poděkovat vedoucímu diplomové práce RNDr. Danielu Boreckému, CSc. za jeho ochotu, cenné rady a péči, kterou mi věnoval.
2
OBSAH
Úvod ..................................................................................................................................... 1 1. Metodická část ...................................................................................................................3 1.1 Cíle práce ...................................................................................................................3 1.2 Metodika práce a analýza literatury ......................................................................................5
.....................................................................................................9 2.1 Vymezení regionu ..........................................................................................................9 2.2 Charakter sídelní struktury ...............................................................................................9 2.3 Demografické podmínky ................................................................................................12 2.4 Ekonomická základna ...................................................................................................15
2. Hranice a charakter území
3. Historie rekreačního využívání oblasti.......................................................................................18 3.1 Geneze osídlení ...........................................................................................................18 3.2 Počátky turismu ...........................................................................................................20 3.3 Nástup rekreace ...........................................................................................................22 4. Přírodní podmínky pro rekreaci .............................................................................................28 5. Realizační předpoklady .......................................................................................................34 5.1 Ubytovací a stravovací zařízení ...........................................................................................34 5.2 Dopravní možnosti ........................................................................................................41 6. SWOT analýza .................................................................................................................44 6.1 Sestavení SWOT analýzy
.................................................................................................44
6.2 Klasifikace rekreačních aktivit ...........................................................................................51 7. Shrnutí
.........................................................................................................................57
8. Didaktické využití ve školním vyučování
...................................................................................59
9. Turistické trasy ................................................................................................................68 7.1 Pěší turistické trasy ......................................................................................................68 9.2 Cyklotrasy ................................................................................................................73 9.3 Lyžařské trasy a lyžování ................................................................................................73 9.4 Závěr ......................................................................................................................78 Seznam literatury: ..................................................................................................................... 79 Resumé ................................................................................................................................ 82 PŘÍLOHY ............................................................................................................................. 83 Seznam příloh ......................................................................................................................... 84
3
Úvod
Téma mojí diplomové práce zní „Rekreační potenciál místní krajiny“. Česká republika disponuje množstvím regionů významné pro rekreaci. Jedním z nich je i Novoměstsko na Vysočině. Z Novoměstska jsem si vybrala tři obce, které se staly oblastí mého zájmu a to Vlachovice, Tři Studně a Fryšava pod Žákovou horou (dále jen Fryšava). Pro tyto tři obce, které ve své práci zkoumám, jsem použila název Třístudnicko. Proč právě tyto obce? Už jako malá holka jsem s rodiči jezdila na Třístudnicko velmi často. V létě jsme jezdili autem, ale i na kole k rybníkům Medlov nebo Sykovec se vykoupat. Tato oblast byla častým cílem nejen našich výletů, jak pěších, tak na kole, ale i místem odpočinku a rekreace. V zimě jsme pak vyrážely „na hory“, jak této oblasti říká můj tatínek a stále tvrdí, že nepotřebujeme jezdit na běžky do hor, když tady máme ty svoje. Postupně se u mě rodil citový vztah k této oblasti, který mi zůstal dodnes. A když mám někdy volnou chvilku, jedu navštívit tuto malebnou krajinu, která celý rok nabízí své krásy, neboť se nachází v chráněné krajinné oblasti Žďárských vrchů (dále jen CHKO) a patří určitě k těm nejlákavějším oblastem České republiky. I já se těším až budu plánovat výlety na Třístudnicko se svojí rodinou, aby také moje děti nepřišly o nesmírné zážitky, které se tady dají prožít. Téma rekreace jsem si také vybrala záměrně. Dnes má toto odvětví velký vliv na celkový rozvoj regionů a myslím si, že i do budoucna lze předpokládat jeho další nárůst. Usuzuji tak již ze samého pojmu rekreace, který Wokoun (1987, s. 9) vymezil jako druhy činností nebo odpočinku, které přináší fyziologické zotavení a psychické uvolnění a představují tak protiváhu nepříznivým vlivům běžného života nebo pracovního prostředí. Rozvoj rekreace podnítil zvyšující se pohyb dnešní společnosti, která neustále někam spěchá a s ní i lidé, na nichž se to odráží nejvíce. Lidé tak určitě budou potřebovat načerpat znovu sílu a elán, aby se mohly vrátit do běžného všedního dne a k tomu slouží vše to, co zahrnujeme pod pojmem rekreace (případně cestovní ruch). Jak již bylo naznačeno, má toto odvětví rovněž velký vliv na prosperitu obcí. Proto je v zájmu každé obce nalákat na své území co nejvíce turistů, aby právě zde
4
utráceli naspořený obsah svých naditých peněženek. Vedení obce by se mělo postarat o toto odvětví tím, že bude zkvalitňovat služby, které svým návštěvníkům nabízí. Moje práce by měla směřovat i k možnostem jejího využití pro rekreanty, kteří se do této oblasti vydají, aby si uvědomili, jak vysokým potenciálem toto území disponuje, jaké tu jsou přírodní a kulturní atraktivity a možnosti jejich rekreačního vyžití. O tom, co obce a jejich samospráva skutečně pro rozvoj rekreace dělají a zejména, co připravují, svědčí mnohé zpracované materiály, koncepční studie, s kterými jsem jejich zásluhou měla možnost se seznámit. Proto touto cestou také děkuji starostům obcí, ve Vlachovicích panu Petrovi, ve Třech Studních panu Brabcovi a ve Fryšavě panu Fialovi, že mi poskytli některé materiály a byli velice ochotní mi odpovědět na každou moji otázku. Dále také děkuji pracovníkům informačního centra v Novém Městě na Moravě a především panu Ježovi, který má na starosti region Novoměstko a jeho rozvoj.
5
1. Metodická část 1.1 Cíle práce
Úkolem diplomové práce je na základě literatury, statistických údajů a vlastního terénního výzkumu vypracovat rekreační analýzu Třístudnicka. Hlavním cílem je poskytnout ucelený pohled na stávající podmínky a možnosti rekreace, ale také přitom ukázat na jisté předpoklady, podle nichž by mohl směřovat další rozvoj rekreace. Podle mého názoru Třístudnicko totiž disponuje bohatým přírodním i kulturním potenciálem, který ho předurčuje k tomu, aby se zde i nadále a cílevědomě rozvíjel rekreačně - sportovní a kulturně – společenský život. Musíme také dávat velký pozor na možné hrozby, které se zde mohou vyskytnout a svým nevhodným chováním narušit stávající předpoklady Třístudnicka. Toho všeho lze dosáhnout pomocí nové a v geografické literatuře stále moderní metody, kterou je SWOT analýza rekreačního potenciálu regionu. Vzhledem k požadavkům
komplexnosti
zpracované
látky je třeba se
seznámit s úplnou geografickou charakteristikou regionu, tedy s fyzickogeografickou a socioekonomickou krajinnou sférou. Jednu kapitolu chci také věnovat historii rekreačního využívání Třístudnicka, abych tak nastínila začátek rekreace od samého počátku v této oblasti. Před psaním diplomové práce jsem si položila několik otázek, na které jsem se pokusila najít odpověď. Těmito otázkami jsou: •
Jaké jsou demografické a ekonomické podmínky Třístudnicka?
•
Jaké jsou přírodní podmínky regionu pro rekreaci?
•
Jaké jsou realizační předpoklady (tj. ubytovací, stravovací a dopravní možnosti místní rekreace)?
•
Jaké stávající a možné zařízení pro rekreační aktivity se zde nacházejí?
•
Jaké turistické trasy Třístudnickem vedou?
6
Další cíl, který jsem si stanovila v diplomové práci, souvisí s didaktickou transformací dané problematiky. Tedy, jak by se daly výsledky této diplomové práce využít ve školním vyučování. Souvisí to s mým dalším předpokládaným profesním zaměřením. Pro naplnění tohoto cílu se pokusím využít formu přípravy terénním vyučováním a naplánovat pro žáky základní školy možné terénní cvičení v regionu s různými didaktickými úkoly. Doplňující cíl, který jsem si stanovila, je Třístudnicko z hlediska potenciálu pro rekreaci zmapovat. To znamená, zakreslit do mapy měřítka 1: 10 000 všechny důležité skutečnosti, jako turistické trasy, realizační podmínky, zdejší přírodní a kulturní atraktivity.
7
1.2 Metodika práce a analýza literatury
Abych mohla zpracovávat diplomovou práci, musela jsem nejdříve sehnat co nejvíce dostupné literatury, která se zabývá rekreací, ale i literaturu týkající se mojí zvolené oblasti a tu pečlivě prostudovat. Při zpracování své diplomové práce jsem tak použila metodu analýzy písemných materiálů (metodu survey). Základním zdrojem se pro mě staly skripta od R. Wokouna a J. Vystoupila Geografie cestovního ruchu a rekreace z roku 1987 a skripta od S. Mirvalda Geografie cestovního ruchu z roku 1996. Čerpala jsem z nich především definice a informace o dělení rekreace a její materiálně - technické základně. Obě skripta jsou přehledně napsána. První z nich je ale obsahově rozsáhlejší a podrobnější, druhé skriptum je však více zaměřeno na jednotlivé světové oblasti cestovního ruchu a oblasti v České republice. Nashromáždit literaturu týkající se přímo oblasti Třístudnicka bylo již obtížnější, neboť většina literatury je zaměřena na celkovou oblast Českomoravské vrchoviny. Více informací jsem tak získala z publikací týkající se Žďárských vrchů. V těchto publikacích spíše fyzickogeografických byly ale většinou více popisovány vyšší partie Žďárských vrchů a tedy atraktivnější místa (např. skály Čtyři palice, Dráteničky, Devět skal atd.). O Třístudnicku byla vždy jen malá zmínka a většinou se informace neustále opakovaly. Pro základní charakteristiku regionu Třístudnicka mi také posloužila Vlastivěda Moravská od Svobody z roku 1948, z níž jsem získala velice podrobné a dosud často platné informace o přírodní složce této krajiny. Velmi se mi osvědčilo pracovat s územními plány (dále jen ÚP) obcí zejména s jejich textovou částí, kde jsem se dozvěděla již konkrétní informace o jednotlivých obcích a jejich katastrech. Pro socioekonomický přehled jsem se pokusila najít aktuálnější materiály. Staly se jimi Program rozvoje mikroregionu Novoměstska (Galvasová a kol.) z roku 2000, kde jsem se dozvěděla mnoho informací o obyvatelstvu
a ekonomické základně
Novoměstska. Z těchto údajů jsem se pokusila vybrat informace týkající se Třístudnicka. Demografické údaje o obcích (počet obyvatel v jednotlivých rocích, věková struktura apod.) jsem čerpala z publikace Obce v číslech 1994, kterou zhotovila Okresní statistická správa ve Žďáře nad Sázavou (1995).
8
Další zajímavosti a informace jsem získala z jednotlivých turistických průvodců, brožur a letáků, kterých je podle mého názoru dostatečné množství. Letáky jsem obdržela v Informačním centru v Novém městě na Moravě, na Obecním úřadě ve Třech Studní a také v jednotlivých zařízeních hromadné rekreace. Velice pěkně je zpracován Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím pro Novoměstsko (Svoboda, P., 1996), kde je rozepsaná každá obec v základních informacích. Kniha se zabývá historií, kulturními a přírodními zajímavostmi, významnými osobnostmi a vybaveností obcí. Velice pěkně jsou zpracované také brožury lyžařských a cyklistických tras (např. Michalcová, J: Nové Město na Moravě a okolí. Zimní dovolená. Žďár nad Sázavou: MPJ Design Studio 2006, s.19). Velmi často jsem také používala turistickou mapu Žďárských vrchů 1:50 000 z roku 2001, která mi zejména pomohla při zpracování kapitoly o turistických trasách, a k sestavení didaktické transformace. Podle ní jsem totiž přímo plánovala jednotlivé výlety pro žáky. Samozřejmě, že jsem v literatuře nenašla všechny informace, které jsem potřebovala. Musela jsem proto přikročit k jiné metodě a tou je terénní výzkum. Této metodě jsem věnovala poměrně mnoho času především o letních prázdninách a na podzim. Vždy, když to bylo možné a bylo pěkné počasí, nasedla jsem na kolo a směřovala na Třístudnicko, kde jsem pak chodila s tužkou, papírem a fotoaparátem a získané informace jsem si zaznamenávala, případně pořizovala fotodokumentaci. Jednalo se o průzkum objektů jak hromadné, tak i individuální rekreace a okolních ploch, kde jsem se zaměřila na všechny možné přírodní a kulturní atraktivity, které se na Třístudnicku nacházejí. Vlastní terénní průzkum katastrálního území Vlachovic, Třech Studní a Fryšavy mi umožnil vidět zkoumanou oblast v celém krajinném kontextu a hlavně v reálné skutečnosti. Při terénním výzkumu jsem použila další metodu socioekonomického výzkumu a tou je rozhovor, který jsem vedla s obyvateli daných obcí. Ptala jsem se jich, co si myslí o rekreaci v jejich obci. Zda jsou dostatečné ubytovací a stravovací podmínky, zda jsou spokojeni s hromadnou dopravou, jaké zajímavosti by doporučili rekreantům a jak by využili propagace a reklamy pro obec atd. Navázala jsem také spolupráci s obecními úřady na Třístudnicku, kde mi starostové dovolili nahlédnout do územně plánovací dokumentace a dalších materiálů. Jedná se především o kroniky a jiné prameny týkající se historie obcí (různé záznamy komentující události v obcích – oslavy výročí působení obcí, další sportovní a kulturní 9
akce a jejich programy). Na obecních úřadech mi umožnili ofotit katastrální mapy svých obcí, které jsem pak mohla použít při svém terénním průzkumu. Další zdroj informací mi poskytli majitelé rekreačních zařízení. V zařízeních hromadné rekreace jsem se jich především ptala na kapacitu jejich zařízení, tedy počet lůžek, jaké jsou zde stravovací možnosti, jaké mají další vybavení, tedy co všechno rekreantům poskytují a půjčují, ale i jaká je návštěvnost těchto zařízení atd. Majitelům individuální rekreace jsem pokládala otázky tohoto typu: Jak často navštěvují svoji chatu? Proč si vybrali právě tuto oblast? Za jakým účelem sem přijíždějí a jaké aktivity zde provozují? Mnoho informací o Třístudnicku jsem také získala v Informačním centru v Novém městě na Moravě, kde mi byli darovány některé informační letáky pro turisty a rekreanty. Abych mohla Třístudnicko zmapovat, musela jsem navštívit Katastrální úřad ve Žďáře nad Sázavou, kde jsem si zakoupila mapy sledované oblasti v měřítku 1:10 000. Některé údaje o obyvatelstvu jsem získala ve Státním okresním archívu ve Žďáře nad Sázavou. Při použití a vyhodnocování dat jsem pak použila metodu statistickou. Některé tabulky jsem převzala z literatury, ostatní jsem vypracovala sama z dostupných údajů. Statistické údaje a číselné hodnoty jsem vyjádřila pomocí tabulek. V kapitole týkající se historie rekreačního využití oblasti jsem pak použila metodu historickou, která je založena na poznání geneze rekreace, sídel a osídlení na základě studia starých map, historických pramenů a statistik. Všechny získané materiály byly prostudovány a sloužily jako informace o území. Pro zpracování map jsem použila kartografické metody. Z nich je to areálová metoda, která mi posloužila pro vyznačení ploch, na nichž se vyskytuje určitý jev. Tuto metodu jsem použila pro rozlišení funkčního využití ploch (např. plochy individuální rekreace, hromadné rekreace, plochy bydlení, lesní půdní fond a vodní plochy). Pro odlišení ploch jsem si zvolila barevnou stupnici (např. červenou barvu jsem použila pro plochy bydlení, tmavě zelenou pro lesní půdní fond, světle zelenou pro zemědělský půdní fond). Abych v nich zaznačila jednotlivé objekty využívané pro rekreaci, použila jsem různé kartografické značky. Z nich především bodové značky, které lze rozdělit na geometrické (např. kroužky, obdélníky, jimiž jsem znázornila např. významné stromy, kulturně pozoruhodné místa, veřejná koupaliště), symbolické (schematizované obrázky jako ukazatel turistických tras, tábořiště, kaplička atd.) a písmenné (např. písmenko i pro informační střediska, H pro hotel a OÚ pro obecní úřad). Další značky, které jsem 10
ve své práci použila, jsou čárové kartografické značky. V mé práci se jedná o čáry, jimiž znázorňuji hranice sousedních kvalitativně odlišných ploch. Další použití čárových značek je pro objekty pásového tvaru (komunikace, vodní toky, turistické trasy atd.).
11
2. Hranice a charakter území 2.1 Vymezení regionu Region, který jsem si vymezila k dalšímu sledování a k další práci, jsem nazvala Třístudnickem. Skládá se ze tří obcí Vlachovic, Třech Studní a Fryšavy. Hranice regionu Třístudnicka je totožná s hranicemi katastrálního území těchto obcí. Region hraničí s katastrem Nového Města na Moravě a s katastrem obce Jiříkovice na jihu. Na západě hraničí s katastrem obce Rokytna, na východě se Lhoteckým a Sklenským katastrem a na severu s Cikhájem a Kadovem. Název jsem zvolila podle obce Třech Studní, i když Fryšava je z nich co se týče počtu obyvatel i výměry katastru největší. Ke zvolení obce Třech Studní mě vedly tyto skutečnosti, na které jsem brala ohled. Na jednu stranu se Tři Studně nacházejí uprostřed sledovaného regionu a na druhou stranu je u ní rekreační potenciál využíván nejvíce. Také je zde nejvíce hromadných a individuálních zařízení a přijíždí sem i nejvíce návštěvníků. Sledované území se nachází v blízkosti dvou velkých měst, okresního města Žďáru nad Sázavou a Nového Města na Moravě, která jsou od sebe vzdálena svými středy sotva 10 km. Je těžké vymezit hranici zázemí každého z těchto dvou měst. Zájmovou oblast je proto lépe charakterizovat jako území přilehlé k těmto městům; s významnými stávajícími, eventuelně budoucími vazbami k nim (tyto vazby představuje dojíždění do zaměstnání nebo na nákupy, docházka do škol nebo zdravotnických zařízení, spád za rekreací, technické vybavení, matrika, svoz domovního odpadu atd.). Za zájmové území Žďáru nad Sázavou lze bezprostředně považovat obce Tři Studně a Fryšavu. K Novému Městu na Moravě zase přiřazujeme obce Vlachovice.
2.2 Charakter sídelní struktury
Fryšava a Vlachovice vznikly v době středověké německé kolonizace. Sídla byla situována do nižších poloh s nepříliš členitým terénem. Tomu odpovídá plánovitá zástavba s ulicovým, silnicovým i návesně silnicovým uspořádáním obcí (Kovářů, 1982, s. 15).
12
U Vlachovic, se zástavbou orientovanou podél komunikace, navazuje nová výstavba na tradiční půdorys. Fryšava je ves řadového typu na Českomoravské vrchovině v údolí řeky Fryšávky. Kolem průběžné silnice, která esovitě ve vyvýšené poloze sleduje zhruba tok řeky, je soustředěna dosti různorodá zástavba tvořená roubenými chalupami a zděnými zemědělskými usedlostmi z 19. století, dále izolovanými i řadovými novostavbami rodinných domů, objekty občanské vybavenosti a objekty rekreačními. Zvláště v poslední době se více uplatňují prvky kompaktní, doplňující zástavbu původní, tehdy skupinovou nebo rozptýlenou (ÚP Fryšava pod Žákovou horou, 2000, str.24). Tři Studně, které vznikly až pozdní horskou kolonizací se vyznačují nepravidelným uspořádáním sídla a patří mezi vesnice s hromadným půdorysem. Vyznačuje se seskupením shluků objektů bez zřetelného plánu, náhodně a velmi nepravidelně. Větší náves, typická v jiných regionech na Třístudnicku není.
Tabulka č.1: Velikostní katastrální struktura obcí v roce 1994 Obce / katastrální
Fryšava
Tři studně
Vlachovice
výměra v ha celkem
1254
443
362
zemědělský půdní fond
386
90
201
lesní půdní fond
784
309
124
33
18
1
8
3
3
43
23
33
vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy
Zdroj: Okresní statistická správa Žďár nad Sázavou, 1995, s.50, 179, 198
Z tabulky vidíme, že největší katastrální výměru má obec Fryšava. Je asi třikrát tak velká než výměra katastru obce Tři Studně a obce Vlachovic, které jsou svou výměrou nejmenší. Výměrou lesů vyniká obec Tři Studně, kde celková lesnatost činí 70 % plochy území. Lesní porosty se vyskytují v souvislých velkých celcích a jsou reprezentovány lesním komplexem Brožova skalka a Horní les v severní části, Spálenina v jihozápadní části a Černý les v jihovýchodní části katastru. Na zemědělský půdní fond pak připadá 20 %, což je nejméně na Třístudnicku a zbytek výměry asi 10 %
13
slouží jako vodní, zastavěné a ostatní plochy. I obec Fryšava se může pyšnit velkou lesnatostí katastru, je to 63 % z celkové výměry. Zemědělský půdní fond je pak zastoupen 30 %. U obce Vlachovic činí výměra lesního půdního fondu asi 34 %, což je nejmenší na Třístudnicku, ale myslím si, že v porovnání s ostatními obcemi v České republice je to pořád velké číslo. Ve Vlachovicích dominuje zemědělský půdní fond, který tu dosahuje výměry 56 %. V následující tabulce se zabývám počtem domů v jednotlivých obcích na Třístudnicku za období mezi lety 1790 až 2006.
Tabulka č.2: Údaje o domovním fondu v obcích z let 1790 - 2006
obec
Tři Studně
Vlachovice
Fryšava
počet domů
rok 1790
16
24
73
1880
38
43
144
1921
33
42
140
1930
31
45
144
1950
61
45
152
1970
25
29
126
1980
25
28
119
1991
23
27
103
2006
23
31
101
Zdroj: Územní plány obcí. Svoboda, 1948, s.612, 615, 666. Vývoj počtu trvale obydlených domů v obcích v uvedených letech vykazuje do roku 1950 nárůst. Do roku 1950 se jedná o domy celkem a od roku 1961 pouze o domy trvale obydlené. V tomto sčítání byla část domů vyčleněna z domovního fondu k rekreačním účelům a zvlášť se začaly evidovat neobydlené domy. Proto po roce 1950 dochází k postupnému poklesu trvale obydlených domů zřejmě vlivem převodu domů na rekreační účely. V obci Tři Studně a jeho katastrálním území se v současné době nachází
23 trvale obydlených domů a neobydlených 11 (neobydlené domy jsou
využívány k rekreačním účelům jako chalupy). Dále je na území obce evidováno 102 soukromých chat a 17 rekreačních zařízení (Brabec, 2001, s.3).
14
Graf č.1: Retrospektivní přehled domovního fondu v letech 1790 - 2006
Vývoj počtu domů v obcích v letech 1790 až 2006 160 140
Počet domů
120 100 80 60 40 20 0 1790
1880
1921
1930
1950
1970
1980
1991
2006
Rok Tři Studně
Vlachovice
Fryšava
Zdroj: vlastní zpracování dle údajů získaných z územních plánů a od Svobody (1948,s.612, 615, 666)
2.3 Demografické podmínky Základní demografické údaje jako je počet, složení, migrace, věková struktura obyvatel dokumentují následující tabulky a grafy. Tabulka č.3: Retrospektivní přehled trvale žijících obyvatel obcí z let 1790 – 2006 obec
Tři Studně
rok
Vlachovice
Fryšava
počet obyvatel
1790
116
164
481
1880
270
263
927
1921
177
226
776
1930
157
206
881
1950
167
167
544
1970
109
180
481
1980
109
144
450
1991
89
117
379
2006
89
113
343
Zdroj: Územní plány obcí. Svoboda, 1948, s.612, 615, 666.
15
Vývoj počtu obyvatel, dle statistických šetření ve výše uvedených letech vykazoval do roku 1880 nárůst počtu obyvatel. Další vývoj od tohoto roku 1880 do současného stavu ukazuje na depopulační tendenci. Počet trvale žijících obyvatel v obci Vlachovice se v průběhu uplynulých 85 let (1921 – 2006) absolutně snížil o 113 osob tj. o 50 %. V obci Fryšavě byl zaznamenán pokles ještě větší a to o 433 osob tj. o 55,8 %. Důvodem klesající tendence do roku 1930 byly těžké životní podmínky zapříčiněné celkovou hospodářskou zaostalostí kraje, kterému chybělo vyhovující dopravní spojení i rozvinutější průmyslová výroba, která by mohla dát lidem práci. K výraznému poklesu počtu obyvatel došlo vlivem válečných událostí mezi lety 1930 a 1950. Nejvíce byla postižena obec Fryšava, kde poklesl počet obyvatel o 337. Tabulka č.4: Přirozený a mechanický pohyb obyvatel obcí v letech 1995 – 1999 živě obec
narození
zemřelí
přirozený
přistě -
vystě -
migrační
celkový
přírůstek
hovalí
hovalí
saldo
přírůstek
na 1000 obyvatel středního stavu 1995 - 1999
12,6
15,7
-3,1
9,4
31,4
-22,0
-25,1
Tři Studně
4,1
20,6
-16,5
30,9
12,4
18,6
2,1
Vlachovice
3,7
9,3
-5,6
24,1
11,1
13,0
7,4
Fryšava
Zdroj: (Galvasová a kol.,2000, s.11) Tabulka nám ukazuje velmi nízkou porodnost. Jedná se především o obce Tři Studně a Vlachovice. Obec Tři Studně zaznamenala také vysokou úmrtnost a to více než 20 promile. Obce Třístudnicka mají tedy záporný přirozený přírůstek. Největší je v obci Tři Studně (-16,5). Obce získávají obyvatele především jejich přistěhováním, ve Třech Studní je to 30,9 a ve Vlachovicích 24,1 promile. Tyto hodnoty jsou vyšší než u vystěhovalých obyvatel, proto mají obce celkové migrační saldo kladné. Jiná situace je u obce Fryšavy, kde vystěhovalí (31,4) výrazně převyšují nad přistěhovalými (9,4). Můžeme proto tuto obec zařadit mezi obce s největší emigrací obyvatel (-22,0) na Novoměstsku. To vše se projevuje na celkovém přírůstku, obec Fryšava má zápornou hodnotu (-25,2) a obce Tři Studně a Vlachovice kladnou (2,1 a 7,4). Z hlediska národnostního složení je Třístudnicko zcela homogenní oblastí s
převahou
české
národnosti
(Sčítání
lidu,
domů
http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/595578?OpenDocument,
a
bytů staženo
2001, dne
22.3.2007). 16
Tabulka č.5: Demografické složení obyvatelstva v roce 1994 Tři Studně
Vlachovice
Fryšava
muži
48
64
163
ženy
37
56
172
celkem
85
120
335
Zdroj: Městská a obecní statistika, http://www.czso.cz/lexikon/mos.nsf/mos?openform&:587869,staženo dne 22.3.2007.
Tabulka č.6: Věková struktura obyvatelstva v % v roce 1991 a 2001 obec
Tři Studně
Vlachovice
Fryšava
rok/věk
1991
2001
1991
2001
1991
2001
předproduktivní (0-14 let)
18
16
26
18
19
16
produktivní (15-59 let)
61
61
54
71
58
64,2
poproduktivní (60 a více)
21
23
20
11
23
19,8
Zdroj: Okresní statistická správa Žďár nad Sázavou, 1995, s.50, 179, 198. ÚP obcí.
Grafč.2: Věková struktura obyvatelstva v obci Tři Studně v letech 1991 a 2001 Počet obyvatel podle věku v obci Tři Studně v letech 1991 a 2001 P 70 o č 60 e t 50
40
o b 30 y v 20 a t 10 e l 0
1991 2001
předproduktivní (0-14 produktivní (15-59 let) poproduktivní (60 a let) více)
Věková skupina
Zdroj: vlastní zpracování dle údajů Okresní statistické správy Žďáru nad Sázavou, 1995, s.50, 179, 198. ÚP obcí.
17
Z následující tabulky a grafu nám vyplývají základní demografické ukazatele. Věková struktura obcí Tři Studně a Fryšavy vykazuje a bude i nadále vykazovat negativní trend, tzn. že bude pokračovat nárůst skupiny poprodukčních obyvatel, budou menší nároky na zařízení předškolního věku. Ekonomická aktivita obyvatel bude se stárnutím obyvatel klesat. Přestože dynamika růstu počtu obyvatel klesá, přibývá počet domácností, jejichž velikost se zmenšuje. Roste podíl rodin s 1 dítětem nebo bezdětných manželství. Za silnou stránku považujeme podíl předproduktivní složky na celé populaci obce Vlachovic (18 % v roce 2001) výrazně převyšující podíl poproduktivní složky (11 %). Obec Vlachovice se tak řadí mezi demograficky vitální obce a příznivá věková struktura je tak potenciálním faktorem proti „přirozené“ depopulaci do budoucna. Životní úroveň obyvatelstva roste, prodlužuje se průměrná délka života. Je třeba nastartovat procesy, které zabrání stárnutí populace. Vytvořit územně technické podmínky pro tvorbu pracovních příležitostí a pro bydlení.
2.4 Ekonomická základna Strukturu hospodářství ovlivňuje celá řada faktorů, přírodní podmínky, historický vývoj, osídlení a také geografická poloha území. V průběhu 90. let prodělala ekonomika významné transformační změny. Některé výrobní provozy byly zrušeny, v jiných byly provedeny organizační změny a další se doposud potýkají s vážnými ekonomickými problémy. S rozvojem soukromého podnikání vzniká na druhé straně celá řada malých a středních firem a to především v nevýrobní sféře, v průmyslu a stavebnictví. Jak nám ukazuje následující tabulka hospodářské činnosti, řadí se Třístudnicko k regionům s významným nadprůměrným podílem terciéru (služeb), jedná se především o ubytovací a stravovací subjekty. Druhé místo ve Fryšavě a Vlachovicích zaujímá sekundér (průmysl a stavebnictví) a až na třetím místě se umístil primér (zemědělství, lesní a vodní hospodářství). V obci Tři Studně je to naopak. Z tabulky vidíme, že primér má ekonomických subjektů více než sekundér.
18
Tabulka č.7: Hospodářská činnost na Třístudnicku v roce 2004 Fryšava počet v %
Podnikatelské subjekty Zemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl Stavebnictví Doprava a spoje Obchod, prodej a opravy motor. vozidel a spotřeb. zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění Školství a zdravotnictví Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Státní organizace Obchodní společnosti celkem
Tři Studně počet v%
Vlachovice počet v %
12 9 9 0 17
19 14 14 0 27
9 2 1 3 13
25 6 3 8 36
2 3 5 0 2
10 15 25 0 10
10 2
15 3
4 2
7 6
2 2
10 10
2 4
3 6
0 2
0 6
0 4
0 20
1 1 65
1 1 100
0 1 36
0 3 100
0 0 20
0 0 100
Zdroj: Stránky Českého statistického úřadu. Městská a obecní statistika, http://www.czso.cz/lexikon/mos.nsf/mos?openform&:587869,staženo dne 22.3.2007.
Vidíme, že převažuje terciérní zařízení. Jejich statistika není běžně k dispozici. Proto jsem provedla terénní výzkum těchto zařízení a zaznačila je do tabulky.
A
A
A
A
A A
A A A
A
A
A
A A A
A
A
Benzin. stanice
Tělocvična
Bohoslužby
Veřejný internet
Kino
Koupaliště
ZŠ 1. stupeň
železnice
Autobus.spojení
Lékárna
Praktický lékař
Hřiště
Banka
Pošta
Policie
Ubytování
Pohostinství
Restaurace
Kadeřnictví
Průmyslové zboží
Potraviny
Fryšava
A
Vlachovice
A A A A A A
Tři Studně
obec
Tabulka č.8: Vybavenost obcí vybranými druhy a zařízeními služeb
A A A
A
A A
Zdroj: vlastní zpracování dle výsledků terénního šetření.
19
V obcích jsou většinou zastoupeny takové druhy služeb, které tvoří jejich základní obslužnou vybavenost nebo slouží účastníkům cestovního ruchu. Odtud se také odvíjí pracovní příležitosti, kterých je na Třístudnicku velice málo. Všechny drobné provozovny mají charakter služeb. Lidé se zabývají maloobchodem, poskytují ubytování, popřípadě stravování. Ještě donedávna se musela obec Tři Studně potýkat s velkým problémem, protože zde nebyla prodejna potravin. Ta vznikla až v roce 2004, kdy došlo k přestavbě obecního úřadu a obchod s potravinami byl umístěn do této budovy. Problém přetrvává v obci Vlachovice, kde prodejna byla, ale došlo k jejímu zrušení. V obci Fryšavě jsou dvě prodejny. Nevýrobní služby pro obyvatelstvo, tj. činnosti sloužící k uspokojování přímých potřeb obyvatel (např. holičství a kadeřnictví, kosmetika), jsou zastoupeny jen v obci Fryšavě. Provozovna výrobních a opravárenských služeb (řemeslné služby, opravny) se nacházejí ve všech obcí Třístudnicka. Ve Fryšavě se jedná o opravnu průmyslového zboží (TV, elektro) u pana Slámy, dále pak opravna, servis a prodej kol u pana Bartoně. Ve Vlachovicích se nacházejí provozovny - montáže a opravy elektra u pana Dudka, truhlářství pana Slámy a stavební práce - společnost KOMSTAV. Ve Třech Studní je to autodoprava Zelený. Velkou část zemědělské půdy Třístudnicka obhospodařuje podnik Agro Měřín, který má zemědělské středisko ve Fryšavě. V areálu umístěném severně od středu obce je soustředěna živočišná výroba společně s dílnami a sklady pro rostlinnou výrobu. V areálu jsou rovněž jatka Dacer s.r.o. Také ve Vlachovicích a Třech Studních jsou aktivně samostatně hospodařící zemědělci. Není zde ale živočišná výroba. Hospodářská zvířata jsou chována pouze pro vlastní spotřebu. Lesy na Třístudnicku mají značnou rozlohu a patří převážně soukromníkům, kteří se zabývají lesními pracemi jako výrobní činností. Obcím náleží jen malá část. Dále jsem se zajímala o velmi důležitou ekonomicko – demografickou charakteristiku, která se týká zaměstnanosti respektive nezaměstnanosti obcí Třístudnicka. Především obec Vlachovice má velmi vysokou nezaměstnanost, v roce 2000 se vyšplhala její hodnota až na 25,9 %, což je třikrát větší než je průměrná nezaměstnanost v okrese. Druhé místo zaujímá obec Tři Studně, jejíž nezaměstnanost ve stejném roce je 9,1 %. Tato hodnota je také o něco vyšší než průměr nezaměstnanosti v Novoměstsku a okrese Žďár n. S. Jenom Fryšava má ze Třítudnicka velmi malou nezaměstnanost a to jen 2,2 % (Program rozvoje Novoměstska, 2000, s.30).
20
3. Historie rekreačního využívání oblasti
3.1 Geneze osídlení O osídlení v době pravěké, nemáme dosud z celého okresu žádné doklady. V rané době historické objevuje se celý okres jako „les“, to znamená kraj neosídlený (Svoboda, 1948, s.44). V té době Českomoravskou vysočinu pokrýval nepropustný prales, kterým bylo možno projít jen po zemských stezkách, jedinými schůdnými cestami v kraji. Stezky byly na určených místech obsazeny zemskými strážemi, aby je udržovali v dobrém stavu, chránili cestující před nebezpečím, vybírali mýto, ale také v případě potřeby zadrželi nepřátele, kteří by chtěli proniknout do země. Jedna z prvních, která se prodrala pralesem a rašelinou, spojovala Brno s Prahou, Moravu s Čechami, se jmenovala Žďársko-libická. Mimo stezky byl prales naprosto neschůdný, plný houštin a zrádných bažin a vydat se do něj bylo velmi nebezpečné, proto jedinými obyvateli kraje od Tišnova po Litomyšl až do 11. století byla divoká zvěř. Les tvořily především jedle a buky, smrkové monokultury, na které jsme dnes zvyklí, začaly vznikat až od poloviny 18. století. Nepropustný les plnil i obrannou funkci jako přirozená ochrana před náhlým útokem cizích vojsk. Na počátku 13. století byla zahájena tzv. středověká kolonizace (Harna, 1995, s.84), která vedla k osídlení a zúrodnění dosud neobydlených oblastí, v našem případě Vysočiny. Jedním z hlavních důvodů osídlení tohoto území byl početní nárůst populace českých zemí z předešlého období. Středověká kolonizace probíhala tak, že majitel území pověřil vybraného organizačně schopného člověka, často nižšího šlechtice, založením nové osady, aby tak jeho panství stouplo na ceně. Tento člověk se nazýval lokátor a jeho úkolem bylo sehnat dostatek lidí, kteří by byli ochotni jít kolonizovat dosud pustý kraj, vybrat v lese vhodné místo a osídlence tam dovést. Lidé pak na určeném místě vykáceli les, kde si postavili roubené domy, začali zúrodňovat vzniklé paseky a postupně osadu rozšiřovali. Lokátor se většinou stal rychtářem, dohlížel na dodržování pořádku a zastupoval obec v jednání s vrchností. Velmi často se stávalo, že drsný kraj Vysočiny bránil lidem v usazování. Sotva si dnes dokážeme představit, jak těžký život měli ti první obyvatelé našeho kraje. Kolik kamení museli odnosit, kolik balvanů odvalit, kolik pařezů vydobýt, z kolika mokřin
21
strouhami vodu odvést, aby mohli zúrodnit pár políček a měli kousek louky na pastvu dobytka. Lidé se tu proto zabydlovali neradi a většinou z donucení. Vesnice se také musely osídlovat v několika vlnách, když často zanikaly nebo byly přenášeny na jiná vhodnější místa. Páni z Pernštejna prováděli kolonizaci většinou lidmi ze svých vesnic na jižní Moravě. Mnohá místní jména k nám byla proto přenesena právě odtud – např. Medlov, Kadov, Vejmyslice a Fryšava. Právě Fryšava se stala nejmladší osadou pernštejnského panství a vznikla v souvislosti se skelnou hutí. Obec se přitom podařilo založit až napotřetí. Nejprve se jmenovala Medlánky podle Medlánek u Brna, odkud sem byli přivedeni první osadníci (Brabec, 2001, str.53). Když vymřeli, nebo se rozutekli, dostala osada druhé jméno Bříšť podle dědiny u Velehradu, odkud přišla druhá vlna. Až napotřetí se kolonizace podařila, když sem byli přesídleni lidé z Fryšavy u Znojma. Jihovýchodně od obce vznikla také ve 13. století osada Medlov, která nesla jméno po prvních kolonizátorech zdejší oblasti, pánech z Medlova. Obec je poprvé zmiňována v roce 1348 a naposledy roku 1358. Na jejím místě, na horním toku Medlovky, která je přítokem Fryšávky, byl Vilémem z Pernštejna, známým rybníkářem, založen po roce 1500 stejnojmenný rybník. Poslední vesnicí této kolonizační etapy jsou zde Vlachovice, poprvé zmíněné v roce 1496. Ve vzdálenosti jednoho kilometru na západ od současné polohy obce se rozprostírala ještě v roce 1450 osada Bratraňovice, patřící do žďárského panství. Správa tohoto panství vymáhala vysoké daně, proto se obyvatelé rozhodli tuto osadu opustit a přestěhovat se do panství novoměstského, na místo dnešních Vlachovic. Podle dochovaných písemných pramenů osada Bratraňovice již v roce 1462 neexistovala. Právě na základě těchto skutečností se založení obce Vlachovice datuje mezi roky 1450 a 1462. Z Bratroňovic se do dnešní doby dochoval pouze název lesa Bratroňovice, který se rozprostírá na místech minulého osídlení. Název obce je přímo odvozen ze jména jejího lokátora Vlacha. Nová etapa kolonizace Novoměstska spadá do poloviny 17. století, kdy vznikly zcela nové vesnice, které se odlišovali způsobem zakládání od vesnic v předešlé kolonizaci. Jednou z nich jsou i Tři Studně. Na pasekách vytvořených těžbou dřeva pro vrchnostenské průmyslové podniky (např. sklárny) si začali stavět své chaloupky dělníci zaměstnaní v těchto podnicích, kteří dosud bydleli ve větších vesnicích v nájmu u majitelů selských gruntů nebo přímo u podniků, kde pracovali. V té době byl lesů ještě velký nadbytek, vrchnost vykácené 22
pastviny znovu nezalesňovala a nevadilo jí, když si
její poddaní postavili
z vrchnostenského dřeva na mýtině domky a začali postupně obdělávat okolní pozemky. Prvních zhruba 20 let byli osvobozeni od běžných poddanských povinností (tzn. nemuseli odvádět roční peněžní a naturální dávky a robotovat). Po této době, když pole zúrodnili natolik, aby mohla přinášet zisk, jim byl uložen mírný roční poplatek. V dalších letech je vrchnost zatěžovala dalšími povinnostmi tak, jak to pro ni bylo v daném místě ekonomicky výhodné. Tímto způsobem vznikly i Tři Studně. Bylo to v oblouku cesty vedoucí od Fryšavy, v místech u tří studánek, z nichž pramenil potok tekoucí dále k jihu a vlévající se do rybníka Medlova. Tři studánky daly jméno této poloze a později celé vesnici, která se rozšiřovala velmi pomalu. Podnětem jejího vzniku v první polovině 17. století byla velká vzdálenost mezi Novým Městem a Olomoucí. Ditrichštejnové se proto rozhodli novoměstské panství prodat a aby utržili co nejvíce peněz, zakládají narychlo nové vesnice. V roce 1651 povoluje vrchnost fryšavským hutníkům stavět na nově vymýcené pasece chalupy. Aby se v lese cítili bezpečněji, staví si u cesty nad dědinou nejprve kříž, který tu můžeme najít dodnes. V polovině 17.století stály v obci Tři Studně na pasece 3 domy. 3.2 Počátky turismu Další rozvoj sídla až k současnému stavu (viz podkapitola Charakter sídelní struktury) je spojen s rekreačními aktivitami. Děje se tak ještě před 2. světovou válkou. Vlivem rozvoje rekreace dochází k výraznému nárůstu i ve 2. polovině 40. let. Kraj na sever od Nového Města na Moravě byl pro turisty objeven na konci 19. století, hlavně díky rozvoji lyžařského sportu. První lyže přinesl do této oblasti fryšavský revírník Rudolf Gabessam v roce 1892 z Norska (Jurman, 1994, str.9) a začal je jako jeden z prvních na Novoměstsku používat. Brzy se tento dopravní prostředek, jak byly tehdy lyže chápány, rozšířil. Přispělo k tomu množství sněhu, které každoročně pokryje celé zdejší území a ve vyšších polohách zůstává dlouho ležet. Místní lid se velmi rychle naučil jezdit na lyžích a od roku 1900 se začalo v Novém Městě na Moravě rozšiřovat lyžování i jako sport. V roce 1910 tu byly uspořádány první lyžařské závody (viz foto), které odstartovaly dlouhou tradici lyžařského klání všeho druhu. Ve zdejším okolí bylo napočteno okolo 900 lyžařů. Od té doby se závody konaly každý rok. Zdejší závodníci dobyli
četná prvenství nejen
doma,
ale i za
23
hranicemi. Obrázek nám ukazuje, jak se
Obr. č.1: Lyžařské závody v roce 1910
závodníci, obklopeni velkým množstvím fanoušků, připravují na start. Pro
další
zvýšení
popularity
lyžařského sportu, byly v Novém Městě na Moravě pořádány lyžařské kurzy pro veřejnost, které po tři roky vedl tehdy nejlepší český závodník, Bohumil Hanč. V lednu 1911 vepsal do novoměstské knihy sloku, končící verši………lyžařský
Zdroj: (Michalcová, 2006, s.3).
kurz odbývá se ve sněhu, vše hrčí a lyžař každý nadchnut jest heslem: „Ať to frčí“(Michalcová, 2006, s.3).
Již v roce 1898 nechal postavit novoměstský lékař Dr. Weisse na Černé skále u Vlachovic první turistickou chatu. Netrvalo dlouho a zájem o lyžování stále vzrůstal. Často k nám přijížděli i umělci – Gellner, Červinka a Mahen, který v roce 1905 ve Vlachovicích zlomil lyži a ovlivnil tak vývoj lyžování na Vysočině, protože podle jejího zlomku se začal v Novém Městě na Moravě vyrábět nový typ lyží. Poznámka. Málokdo si mohl dovolit objednat lyže z Kristiánie (dnešní Oslo), a tak začali stolaři vyrábět tento artikl přímo na Vysočině. Nejlépe se to dařilo Adolfu Slonkovi /1858-1932/ z Rokytna, který do té doby vyřezával lavice venkovských kostelů. V roce 1896 přenesli bratři Slonkové výrobu do Nového Města na Moravě a založili tak úspěšnou tradici zdejší výroby. Lyže byly vyráběny ručně z tvrdého dřeva, zejména z jasanu. V roce 1896 také vznikl Klub českých turistů v Novém Městě na Moravě, který začal vytvářet turistické trasy, vydávat mapy a průvodce. V roce 1907 již bylo v terénu vyznačeno 8 turistických cest, jedna z nich dovedla zájemce až na Devět skal a v roce 1921 novoměští turisté společně s lyžaři otevírají na Harusově kopci u Nového Města další lyžařsko-turistickou chatu s rozhlednou, která v roce 1942 vyhořela. Novoměstsko se brzy stalo vyhlášenou lyžařskou oblastí sloužící zejména Brnu. Každou zimu sem začaly jezdit tisíce sportovců a turistů za krásnými lyžařskými terény. Postupně nestačily ubytovací možnosti přímo v Novém Městě na Moravě a ubytovací možnosti tak musely vznikat i v okolních obcích, kde vyrostly nové penziony, byly upravovány hostince, aby mohly pojmout nové a nové lyžaře. Tak se postupně začalo
24
jezdit i do Vlachovic, na Tři Studně a Fryšavu, kde byla v roce 1911 založena lyžařská stanice se záznamní knihou v hostinci u Šínů. Poznámka. Každé sobotní ráno nemůže autobus na trase Nové Město na Moravě - Svratka pobrat lyžaře. Udržované stopy u Vlachovic a Tří Studní lákají. V sezóně 1985-86 provedli pracovníci CHKO Žďárské vrchy průzkum tras a zjistili, že jen 24,1 % lyžařů je domácích. Z Brna jich přijelo 50,9 %, z Pardubic 7,9 %, z Prahy 5,2 %, z Jihlavy 4,3 %, ze Svitav 2,9 %, z České Třebové 2,4 % a z Třebíče 1,9 % (Jurman, 1994, str.6). Od samého začátku byl kraj hojně využíván i pro letní krátkodobou rekreaci. Hojnost zvěře lákala sem první nimrody a horské potoky a říčky, bohaté na pstruhy, rybáře. Rybník Sykovec a Medlov zval ke koupání a provozování vodních sportů. Také horolezci zde našli dobré cvičné terény, především na Dráteničkách a Čtyřech palicích. Nebyla to ovšem pouze krása zdejší krajiny, stejně lákavá v létě jako v zimě. Ke zvýšení zájmu o tuto oblast do jisté míry také přispěl zdejší pohostinný lid, jeho vstřícnost a otevřenost k návštěvníkům.
3.3 Nástup rekreace Teprve od 20. let se začal měnit přístup lidí k využívání volného času a to pobytem ve volné přírodě. Tehdy krátkodobé, víceméně sportovně – turistické, pobyty ustupují do pozadí a prudce narůstá zájem o dlouhodobou rekreaci. Jak se rekreace stávala běžnou součástí života středních vrstev, tak rok od roku přibývalo zájemců o ubytování formou letních bytů v soukromí a o ubytování v hotelích. Tímto trendem byla vyvolána přestavba hostince ve Třech Studních, nazývaného v té době „nálevna“. Provozovatelem hostince i obchodu s potravinami byl v roce 1880 Jan Loub. V roce 1910 získal plnou hostinskou koncesi, ale bez povolení poskytovat ubytování. To mu bylo povoleno až v roce 1931, kdy místo původní roubené přízemní chalupy, která podlehla o rok dříve požáru, tu vyrostl moderní hotel se sedmi nájemními pokoji (Brabec, 2001. str. 56). Samotní obyvatelé Vysočiny příliš času na výlety neměli, rozvoj rekreace zde mohl nastat až přílivem lidí z měst. K tomu došlo od roku 1885, kdy byla otevřena železniční trať z Brna do Tišnova. Situace se ještě zlepšila po otevření tratě Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou v roce 1898 a po železničním propojení Žďár – Tišnov (Brno)
25
v roce 1905. Vzhledem k omezeným místním možnostem „letních bytů“ a hotelů si na počátku 30. let někteří milovníci zdejší zvlněné krajiny začali na různých místech stavět letní chaty, většinou dřevěné, v dobové řeči označované jako "weekendové domky". Předělem v rozvoji rekreace byl konkrétně rok 1933, kdy probíhala rozsáhlá vlna skupování pozemků za vesnicí směrem k Sykovci a Vlachovicím. Od té doby vstupuje tato oblast razantně mezi regiony s nadregionálním turistickým využíváním. Je oceňována jako ideální místo zasazené do krásné krajiny s dostatkem slunce a vody. Klidná, pohodová atmosféra, která chybí ve městech. Důležitou roli hrála těsná blízkost rybníka Sykovce s možností koupání. Odlehlá poloha a malé rozměry poprvé v historii přinesly obcím zisk. Každá koruna z pronájmu místnosti byla vítaným přilepšením živobytí. Zájem o tuto oblast měli především lidé z Brna, kteří nejvíce pociťovali narůstající „civilizační“ tlak. Ti v dalších letech postavili velké množství dřevěných i zděných chat. V dalších letech se zvýrazňuje i zdravotně rekreační stránka turistiky. Zdravý pohyb není módou, ale nutností a Vysočina má stále co nabídnout. Od atraktivní přírody, která nabízí nádherné lesy plné borůvek, jahod a hub, louky se zajímavou květenou, rybníky s průzračnou vodou a s písčitými plážemi nabízející příjemné koupání, ve kterých pod hrází žijí raci a v potůčcích duhoví pstruzi, hluboké lesy a bohatě porostlý terén s množstvím skalnatých strání a nejrůznějších přírodních překážek láká vysoce hodnotný terén pro orientační závody, v zimě pak svahy volají po zbrázdění lyžemi až po velké množství historických zajímavostí, starých staveb i cenných architektonických památek. Proto zde začínají vznikat i rekreační osady, letní tábory a zotavovny. Na jaře 1934 nechal postavit bývalý lyžařský reprezentant, pražský podnikatel Leoš Stehlík tábor Medlov pro dívky. Vyrostlo tu 22 dřevěných domků s centrální budovou. O prázdninách toho roku byl tábor plně obsazen dívkami z celé republiky, z nichž značné procento zaujímaly učitelky. Medlov v dřívějších dobách navštívili i význační umělci jako V. Nezval, J. V. Pleva, bratři Křičkové, J. Voskovec aj. Werich, V. Makovský, okouzlen tu byl i J. Drda. Na Medlově zkomponoval J. Ježek známou píseň „Když jsem kytici vázala“. Zdejší rozvoj rekreace však neznamenal jen pozitiva, ale přinášel sebou i negativa v podobě koncentrace rekreačních objektů. Příkladem je projekt prvního zařízení s větší ubytovací kapacitou. Studentský zdravotní ústav z Brna chtěl na zakoupené parcele u rybníka Sykovce postavit studentskou ozdravovnu, která měla 26
sloužit hlavně pro vysokoškolské studenty. Plán počítal se stavbou dřevěné centrální budovy s kuchyní a společenskou místností a několika dřevěných chat. Okresní úřad stavbu ještě v roce 1935 povolil a do srpna 1936 byla zcela realizována. Ústav tu pak provozoval také omezenou hostinskou koncesi pouze s oprávněním ubytovávat hosty, podávat jídla, kávu, čaj a jiné teplé nápoje. Tímto svým podnikáním asi výrazně konkuroval hostinskému Loubovi, protože ten si na něj v roce 1938 stěžoval u okresního úřadu, že způsobuje odliv hostů z jeho hotelu a že takové podnikání není v souladu s posláním ozdravovny pro mládež. Účastníky táboru čekal bohatý program – atletika, plavecký výcvik, lukostřelba, veslování. Vyspělejší táborníci, kteří měli zájem o sportovní specializaci a hry, utvořili závodní družstva pro volejbal, byly postaveny koše na basketball i vytyčeny mety pro baseball se zjednodušenými pravidly. Pro mládež byly dále připraveny plavecké závody, skupinové tance a mnoho dalších her. Například štafetový závod s nošením vajec na lžíci nebo další zajímavá hra, jejímž cílem bylo prokousat se do středu velkého koláče a získat drobný penízek. V táboře bylo vždy veselo, k nezapomenutelným zážitkům patřily každodenní společné debaty a večerní společné zábavy u táborového ohně. Povědomí o kouzlu Třech Studní se šířilo. Velkou zásluhu na tom mají pan profesor Václav Kaprál a jeho manželka paní Viktorie, kteří využívali všech možností, aby s tímto koutem Vysočiny seznámili co nejvíce lidí. Tak se zde každé léto a i v zimě sjížděli lidé, kteří se brzy vzájemně spřátelili. Kaprálové zvali do své vilky mnohé z předních představitelů českého hudebního světa. Nelze vyjmenovat všechny, připomenu alespoň skladatele a profesora V. Nováka a již tehdy světoznámého B. Martinů, jejichž pobyt zaznamenaly Horácké listy. Do Tří Studní ho pozvala v roce 1938 jeho jediná česká žačka, hudební skladatelka a dirigentka Vítězslava Kaprálová. Bohuslav Martinů zde strávil tři týdny v červenci a Vítězslava se stala jeho společnicí, doprovázela ho na procházkách kouzelným krajem. Martinů tehdy plnými doušky vstřebával dojmy z panenské přírody, laskavosti a pohostinnosti osadníků a přátel. Není proto divu, že v padesátých letech minulého století při komponování dnes světoznámé kantáty Otvírání studánek se vzpomínky na zdejší pobyt staly jednou z dominantních inspirací. Pozoruhodná je i skladba: Vysočině, Poličce, Sykovci a Třem Studním. Co k tomu dodat? Martinů se po válce chtěl vrátit do vlasti a trvale bydlet na Třech Studních ve vilce Kaprálových. Místní občané obce si těchto skutečností velice váží a k poctě Martinů a Kaprálové věnují velké úsilí k přípravě slavnosti Otvírání 27
studánek, která se každoročně koná vždy koncem května v lese u studánek Barborky a Vitulky u Třech Studní. Slavnost je spojena s jejich čištěním. Připomíná se tak jeden z nejkrásnějších lidových zvyků. Rekreanti mohou zhlédnout tuto slavnost a potěšit se uměním dětských folklorních souborů ze Sněžného, Nového Města na Moravě, Žďáru nad Sázavou a účinkujících z řad studentů a profesorů konzervatoře z Brna a Teplic. Můžeme proto říci, že oproti dřívějším klidným dobám byl kraj rekreanty doslova zaplaven. Dokumentuje to velké množství zpráv, které odtud pravidelně přinášel novoměstský týdeník Horácké listy. Podle statistiky vedené velkostatkem z roku 1937 parkovalo u Sykovce za celou sezónu 156 motorových vozidel, z toho 52 z Čech, 77 z Moravy, 17 z Prahy, 6 ze Slovenska a 4 z Rakouska. V roce 1938 bylo jen za červen a prvních 20 dní července zjištěno 40 vozidel z Čech, 97 z Moravy, 27 z Prahy, 1 ze Slovenska a 1 z Německa, celkem 166 vozů (Brabec, 2001, s.56). Břehy Sykovce se stávaly každý rok také cílem různých skautských skupin. Na začátku srpna 1938 tu tábořil oddíl skautek z Poličky. Na Třech Studních se uskutečnila i událost značného významu související s tehdy nanejvýš aktuální problematikou obrany státu. Ve dnech 1. - 13. 8. 1938 zde proběhl tzv. tábor branné výchovy, jehož se zúčastnilo na 400 záložních důstojníků z celé republiky. Pro jejich ubytování vyrostlo v lese velkostatku na 14 dní stanové městečko. Záložníci byli cvičeni armádními specialisty pro provádění branné výchovy mezi obyvatelstvem. Tábor byl 13. 8. zakončen slavnostním večírkem u Medlova. Účastnili se ho mj. poslanec Stránský, ministr Bechyně, velitel 3. armádního sboru gen. Hasal, okresní hejtman JUDr. Dworzak a další. Za účasti mnoha lidí z okolí koncertovala vojenská hudba a večer byl vyplněn kulturním programem. Celou vydařenou sezónu hodnotily Horácké listy slovy: "Stavební ruch na Třech Studních je velmi rušný. U Sykovce je letos živo jako snad nikdy jindy. " (tamtéž, s.57). V roce 1940 bylo u Sykovce postaveno další rekreační zařízení - moderní penzion majitele ing. Jaroslava Pokorného, kterému se také podařili zřídit na břehu Sykovce veřejné koupaliště a půjčovnu loděk. Z doby okupace máme v ohlašovací knize pro cizince vedené u obecního úřadu bližší zprávy o počtu a složení turistů. Jejich počet kulminoval pochopitelně vždy v době prázdnin. Přijížděli většinou z Brna nebo z Prahy a zdrželi se 1-2 týdny. Šlo zejména o středoškolskou a vysokoškolskou mládež, profesory, úředníky, lékaře, aktivní i bývalé důstojníky. Mládež byla většinou ubytována ve studentské ozdravovně a na tábořišti u Sykovce, starší rekreanti v Loubově hotelu, v penzionu, ale 28
i v soukromých chatách a často si také najímali letní byty u místních lidí. Jako poskytovatelé
letních
bytů
jsou
uváděni
majitelé
domů
čp.
1,6,10,12,14,15,21,26,27,28,31(viz mapa č.1).
Mapa č.1: Poskytovatelé letních bytů ve Třech Studní v roce 1938
Legenda: 1, 6,10 čísla popisná domů sloužící k rekreaci
Zdroj: vlastní úprava podkladové mapy: Mapy. http://www.mapy.cz/searchScreen?query=T%C5%99i+Studn%C4%9B#centerX=136788544@ centerY=134281152@typ=ophoto@zoom=14@vizType=none@vizIds=none, staženo dne 22.3.2007.
Po válce se tato oblast postupně stávala velkým turistickým a rekreačním centrem, až vyrostly do podoby, v jaké ji známe dnes. Stavělo se často s malými finančními prostředky, bez architektonického dohledu, bez zohlednění místopisného rázu krajiny. Lidé z měst s sebou přinášeli jiné zvyklosti a pohled na život, který často kontrastoval s poněkud konzervativními názory místních obyvatel.
29
Příkladem necitlivé „velkovýroby“ rekreace je dnešní zařízení u blízkého Medlova, tolik nepodobné původnímu letnímu táboru Medlov pro dívky. Z původního areálu byla na počátku 80. let vybudována moderní odborářská zotavovna, nyní přeměněna na moderní hotel. (viz.foto)
Obr. č.2: Hotel Medlov
Zdroj: Hotel Medlov, http://www.som.cz/medlov/medlov_cz.html, staženo ke dni 22.3.2007.
Obrázek nám ukazuje letecký pohled na hotel Medlov. Hotel se nachází u stejnojmenného rybníka (jihozápadní okraj obrázku) a přístup do vody po píseční pláži. Svůj charakter si krajina zachovala, třebaže v poněkud jiné podobě. Obce a jednotlivá známá místa jsou stále nesmírně krásné. Jistě, hodně lidí sem přijede jen na jednu dovolenou. Mnozí však, stejně jako já, se do těchto vesniček stále rádi vracejí. Tak potomci prvních návštěvníků, dnes již ve třetí i čtvrté generaci, sem nacházejí znovu a znovu cestu.
30
4. Přírodní podmínky pro rekreaci
Studovaná oblast leží na pomezí Čech a Moravy v severovýchodní části malebné krajiny Českomoravské vrchoviny, kterou její příznivci označují běžně názvem Vysočina. Název se užívá nejméně 85 let a jak ukazují jména obrazů, básní, písní, kin, novin, ale i sýrů a salámů zůstane jí i nadále. Zahrnuje území celkem tří obcí Vlachovic, Třech Studní a Fryšavy pod Žákovou horou. Obce jsou součástí CHKO Žďárských vrchů, vyhlášené v roce 1970 a zahrnující plochu 715 km2. Oblast patří ke krajinám v České republice, které mají za sebou nejdelší geologický vývoj. Třístudnicko tedy vzniklo na konci prvohor (před 1 miliardou let) v době karbonské, kdy došlo k hercinským vrásněním na území Českého masívu. Jako poslední modulační činitelé se uplatnily prvky třetihorního alpinského vrásnění (asi před 2-2,4 mil.lety), při němž došlo k rozlámání původní paroviny a vyzdvižení jejích jednotlivých částí do různých výšek. Dále se uplatnily čtvrtohorní denudační procesy (před více než 8 tis.lety). Působením mrazového zvětrávání a dalších vnějších činitelů (voda, vítr) se horstva snižovala až nabyla vzhledu, jak je známe dnes (Svoboda, 1948. s.25). Převládající horninou jsou krystalické břidlice a ruly vzniklé metamorfózou původních hornin (pararuly) nebo vyvřelin ve velkých hloubkách (ortorul). Geologické podloží katastru obce Fryšavy a Vlachovic je tvořeno zejména rulami s pruhy amfibolitů, které je prostupují ve směru SZ-JV. V některých pruzích se koncentrovaly ve větším množství železné komponenty, zejména magnetovec, který byl ve Fryšavě v 17. 18. a 19. století hornicky těžen a zpracováván. Poznámka. V roce 1651 byly založeny na novoměstském panství první dvě železářské pece na pozemcích, které v té době zřejmě patřily k Fryšavě, na loukách „na Kadowech“, kolem nichž pak vyrostla dnešní obec Kadov. Souběžně se vznikem kadovských železářských pecí se také začala v 2. polovině 17. století těžit železná ruda u Fryšavy. Podle údajů z roku 1741 se naleziště nacházelo na jižním okraji katastru obce a jednalo se o mohutné ložisko. V roce 1802 je zmiňován důl Martin a v roce 1839 důl Matěj. Do 50. let 19. století se zde doloval jemnozrnný magnetit s vysokým obsahem železa (Svoboda, 1996, s. 29). V 16. století byla na Fryšavě založena sklářská huť, která využívala čistého křemene. Sklárna produkovala kvalitní sklo. Snad právě z Fryšavy pochází vítací
31
pernštejská číše z roku 1580. Sklárna stávala na místě Šínova hostince (č.42), v bývalé panské zahradě. Při hlubším kopání zde byly nalezeny zbytky zdiva a skelná struska. Zdejší výrobky lze spatřit v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě. Hutě a sklárny vděčily za svůj vznik nejen nerostnému bohatství, ale především dostatku a možno říci nadbytku dříví. Sklárny a hutě používaly především bukové dřevo, což při vysoké spotřebě mělo za následek značný ústup buku z lesních porostů. Překážkou rozvoje byl naprostý nedostatek komunikací. Několik nedostatečně vybudovaných cest nemohlo stačit ke spojení této odlehlé končiny s obchodními centry. Zboží, které zde bylo vyráběno, se tak velice prodražovalo a výroba velice brzy zanikala. Zprávy o výrobě, končí rokem 1729 (tamtéž, s. 37). Obec Tři Studně tvoří ze značné části tmavozelené až tmavomodré amfibolity s ostrůvky serpentinitu (hadce). Na jednom z nich stojí jižní část obce. Zbytek je tvořen rulami. Studované území zasahuje do geomorfologického celku Žďárských vrchů. Oblastí prostupuje Hornosvratecká vrchovina. Nejnižší nadmořské výšky 670 m dosahuje Třístudnicko v jihovýchodním okraji obce Vlachovic až po nejvyšší nadmořskou výšku 823 m na vrcholu Křivý Javor v lese severozápadně od obce Fryšavy. Reliéf se vyznačuje pestrou mozaikou různých tvarů. Nejvýraznějším prvkem reliéfu je protáhlý hřbet Brožovy a Hudcovy skalky ve Třech Studních, ve vrcholových partiích s tvary mrazového zvětrávání (izolované skály, mrazové sruby, kryoplanační terasy) a Bílé a Černé skály ve Vlachovicích. Jedná se o vrcholy, které podle mapy nesou název skály, i když zde nikdy skála nebyla. Správně by se měl vrchol nad Vlachovicemi Bílá skála jmenovat „Vlachovický vrch“. Zvláště skalní útvary, ale i další vyvýšená místa nabízející daleké výhledy jsou častým cílem turistů. Třístudnicko se nachází podle Mapy klimatických oblastí Československa (Guitt, E., Geografický ústav ČSAV, 1971) v chladné klimatické oblasti CH 7. Patří tedy k nejvlhčím a nejstudenějším částem Českomoravské vrchoviny. Území je trvale ovlivňováno chladným podnebím severně ležící vrcholové oblasti Žďárských vrchů. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 4-5o C. Nejteplejším měsícem bývá červenec s průměrnou teplotou 16o C, který se tak stává nejvhodnějším pro turistiku. Nejchladnější je leden s průměrnou teplotou –3 až -4 o C. V létě převládají větry západní a severozápadní, v zimě jižní a jihovýchodní, které sebou přinášejí silnou námrazovou činnost. Panuje zde poměrně tuhá zima od 3 do 5 měsíců. Sníh zde leží 60-120 dnů v roce. Počet letních dnů bývá kolem 20, počet mrazivých dnů 130-160. Oblast patří 32
mezi vlhčí místa v naší republice. Maximální hodnoty srážek jsou v letním období a minimální v období zimním. Průměrné roční srážky se pohybují okolo 800 - 900 mm. Počasí je zde celkově chladnější a vlhčí, ale přesto patří mezi klimaticky příjemné a rekreanti ho vyhledávají pro vysoké zdravotní a léčebné účinky, zlepšující jejich tělesnou i duševní kondici. Půdotvornými substráty jsou zde zvětraliny vyvřelin a metamorfovaných hornin. Zvětralinový plášť je třetihorního až druhohorního stáří. Tvoří jej převážně jílovito – písčité až jílovité zvětraliny. Čtvrtohorní pokryvy jsou plošně malé o nepatrných až malých rozměrech. Na Třístudnicku se vyvinuly silně štěrkovité až kamenité (obsah štěrku nad 50%) hnědé lesní půdy, které přecházejí ve hřbetních partiích v podzoly. Jsou to půdy lehčí, převážně mělké, dobře provzdušněné, mají dostatek zásob dobře přípustné vody. Jde o půdy chudší, obsahují málo humusu (v zemědělských půdách 3 5%, v lesních půdách 5 - 10%) a minerálních látek, jsou kyselé až silně kyselé (pH pod 5,5, lesní půdy pod 4,5), proto nejsou půdy příliš úrodné. S úspěchem se zde pěstují především brambory, dále též obiloviny a pícniny. Ve stále zamokřených dnech údolí podél vodních toků se vytvořily gleje (ÚP Třech Studní, 2002, s.6). Hluboké lesy udržují hojné zimní sněhové závěje často až do léta a jsou důležitým činitelem pro hydrologické poměry oblasti. Z nasycené půdy vyvěrá pramen i tam, kde bychom ho nečekali, a tvoří trvalé luční a lesní studánky s velmi dobrou pitnou vodou, známé nejen v širokém okolí, ale vítané i turisty a vyznačené na mapách. Již v dávných dobách daly jméno osadě Tři Studně. Významná je studánka Barborka a Vitulka. Na okolních rašelinných loukách rostou vzácné a chráněné rostliny, z nichž např. rosnatka okrouhlolistá. U Vlachovic se nachází Černoskalská studánka v Ochozi (v létě se studenou vodou) a nedaleko odtud na louce Hořká studánka. Z umělých vodních nádrží jsou zvláště významné dva velké rybníky. Jedná se o Sykovec, nejvýše položený rekreační rybník ve Žďárských vrších (725 m). Svou rozlohou 17,26 ha zaujímá druhé místo na Novoměstsku. První místo obsadil rybník Medlov u Fryšavy, který má rozlohu 28,48 ha a také patří k nejvýše položeným rekreačním rybníkům v nadmořské výšce 710 m (Svoboda, 1996, s,153). V katastru obce Fryšavy se nachází ještě tři menší rybníky: Bradelský, Nový (Novák) a obecní (uprostřed obce). Všechny rybníky jsou v dobrém technickém stavu. Břehy rybníků Medlov a Sykovec jsou zčásti travnaté, zbytek zaujímají lesy. I ostatní rybníky, výjimku tvoří jen rybník uprostřed obce Fryšavy, jsou obklopeny lesy, takže dělají dojem horských jezírek, a proto se stalo jejich okolí oblíbeným letoviskem. 33
Třístudnickem prochází hlavní evropské rozvodí mezi úmořími Černého a Severního moře. Převážná část Třístudnicka přísluší do povodí Svratky, respektive jejího přítoku Fryšávky, která zde pramení. Území Fryšavy a Třech Studní je odvodňováno přímo Fryšávkou a jednak jejími pravostrannými přítoky, z nichž nejvýznamnější je Medlovka. Vlachovice jsou odvodňovány Vlachovickým potokem. Vyto tohoto povodí jsou odváděny do Černého moře. Západní část katastru Třech Studní je odvodňována Sklenským potokem, který přísluší do povodí Sázavy, a tudíž do úmoří Severního moře. Jako jedinečné území s harmonickou kulturní krajinou bylo povodí Fryšávky zařazeno Mezinárodní unií pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN) do tzv. Zelené knihy, která je celosvětovým seznamem vybraných chráněných území. Rozkolísanost průtoků drobných toků je nízká díky vysoké lesnatosti území. Maximum průtoků je v březnu, minimum v srpnu a září, kdy řada drobnějších toků vysychá. Vodní režim má velmi příznivý charakter. Z hlediska flóry je území zařazeno do provincie středoevropských listnatých lesů, hercynské podprovincie, Žďárského bioregionu. Biota se mění v závislosti na změnách klimatu s měnící se nadmořskou výškou a expozicí. Hovoříme o tzv. klimaticko-vegetačních stupních, v nichž vymezená oblast náleží do 5. jedlovobukového stupně (Buček, 1983, str.6). Jak je zřejmé z názvu tohoto stupně, byly hlavními dřevinami původních lesů jedle bělokorá a buk lesní. Smrk ztepilý byl zastoupen podstatně méně, většinou jen jako příměs. Dnes je situace jiná, původní bukové a jedlobukové lesy byly přeměněny v monokulturní lesy, nebo ještě spíše v zemědělskou půdu. Rozsáhlejší komplexy smrkových lesů lemují rozvodní hřbety povodí. Na většině území jsou uprostřed polí a luk rozptýleny drobné lesíky, v nichž sice také převažuje smrk, ale častěji jsou vtroušeny borovice lesní a bříza bradavičnatá. Lesy pokrývají zhruba 50 % Třístudnicka a zdejší smrk bývá velice kvalitní. Na Třístudnicku se nachází celá řada chráněných stromů. Ve Třech Studních jde o chráněný buk lesní u turistické stezky na Brožovu skalku, jehož obvod kmene je 470 cm a dosahuje výšky 24 m. Ve Vlachovicích u č.18 roste lípa velkolistá dosahující výšky 26 metrů a ve Fryšavě zhlédneme alej javorů stříbrných. Jedná se o 41 stromů s obvodem kmenů asi 250 cm a výšky 17 m (Staněk, 1998, s.5-10). Mimo tyto památné stromy se zde nachází další stromy, které zasluhují zvýšenou pozornost a jsou doporučené k vyhlášení památných stromů. Ve Fryšavě k nim patří jírovce u školní 34
zahrady, dvouřadá alej bříz, lip a klenů ke hřbitovu, jilm za restaurací a jasan na okraji hřiště. Ve zdejší fauně převládají podhorské druhy hercynského původu. Kdysi v lesích žili zubři, losi, bobři (po některých z nich zůstaly stopy jen v názvech obcí a místních názvech (Losenice, Zubří, Bobrůvka), dále medvědi (poslední zastřelen koncem 17. století), rysi a vlci (vystříleni v 1. polovině 19. století) (Svoboda, 19996, s.10). Dnes je králem zdejších lesů jelen západoevropský, hojněji je zde rozšířena černá zvěř, také zajíc a bažant, srnec a liška. Poměrně hojně je zastoupeno zpěvné ptactvo. Říčka Fryšávka je proslulá velkým bohatstvím pstruhů potočních. K silně ohroženým druhům naší fauny patří raci, jejichž výskytem jsou vody Fryšávky proslulé. V kulturní krajině Třístudnicka zůstala zachována řada cenných přírodních lokalit, které jsou chráněny jako přírodní památky. Celé Třístudnicko leží v CHKO Žďárské vrchy. Jednotlivé plochy jsou zařazeny do 1. až 3. zóny odstupňované ochrany přírody CHKO. Čtvrtá zóna se na Třístudnicku nevyskytuje. Do 1. zóny nejvyšší ochrany jsou zařazeny plochy nejvyšších přírodních kvalit: Bradelský rybník, Nový rybník, Medlovská louka a povodí Fryšávky, Louka u Sykovce,. Jsou to lokality s výskytem chráněných druhů organismů a zároveň také významnými botanickými lokalitami. Do druhé zóny odstupňované ochrany je zařazena část lesních porostů kolem Brožovy skalky. Zbytek území je zařazen do III. zóny ochrany (Zabloudil, 2002, s.10-15). Vymezená oblast disponuje vysokou kvalitou životního prostředí. Na Třístudnicku nejsou evidovány žádné velké zdroje znečištění ovzduší. Ke středním zdrojům znečištění ovzduší můžeme řadit pouze zemědělské areály. Dalšími významnými zdroji znečištění ovzduší jsou lokální topeniště a motorová vozidla projíždějící obcemi po silnicích II. a III. třídy. Místní orgány proto vyvíjejí soustavnou péči o Třístudnicko a snaží se tak minimalizovat negativní vlivy hospodářské činnosti, které se tak projevují pouze lokálně. Jsou navrhovány některé úpravy. Jedna z úprav se snaží snížit emise z dopravy výstavbou přeložky silnice II. třídy mimo zástavbu obce Fryšavy a emise ze zemědělských areálů snížit zdokonalováním technologií a lokální topeniště převést na ekologicky čistá (ÚP Fryšava, 2000, s.9). Celkově lze tedy přírodní a ekologické podmínky Třístudnicka hodnotit jako velice příznivé pro rekreaci. Mnoho zdejších obyvatel se aktivně věnuje myslivosti a za lovem sem často míří turisté z celé Evropy. K pocitu harmonické krajiny přispívá i měkce modelovaný reliéf, který je pro tuto oblast charakteristický. Členitější území 35
s větší reliéfovou energií se nachází severněji a lemuje tok Fryšávky. Atraktivita území pro rekreační využívání je tvořena střídáním rozsáhlých lesních komplexů, luk, orné půdy, drobných lesíků, stromořadí lemující silnice a polní cesty a množství vodních ploch různé velikosti a využití. Jde o krajinu vyváženou, schopnou plnit nejen produkční, ale i další požadované mimoprodukční
funkce
(vodohospodářskou,
rekreační,
ekologickou).
Přírodní
atraktivita je tedy určující pro intenzitu rekreace v této oblasti.
36
5. Realizační předpoklady
Pod pojmem realizační předpoklady, dříve pod pojmem materiálně technická základna rekreace, chápeme všechna zařízení, která umožňují a podporují rozvoj rekreace (Wokoun, Vystoupil, 1987, s.77). Budu se zabývat především těmito zařízeními: ubytovacími, stravovacími, sportovně rekreačními a zábavními. Pokusím se provést hodnocení těchto zařízení pomocí analýzy jejich kapacity, struktury, vybavenosti a využití.
5.1 Ubytovací a stravovací zařízení Umožňují pobyt účastníků rekreace během jejich účasti v jednotlivých druzích a formách rekreace. Patří mezi nejdůležitější složky materiálně technické základny a náleží sem například: hotely, autokempinky, penziony, podnikové chaty, rekreační chalupy a chaty, stanové tábory a turistické ubytovny (Wokoun, Vystoupil, 1987,str.78). Většinu ubytovacích zařízení do počátku 90. let tvořily zařízení vázaného cestovního ruchu, především se jednalo o podnikové a odborářské rekreační zařízení, kdy náklady byly hrazeny společenskou organizací nebo státem. Souviselo to se změnou vlastnických poměrů, soukromý sektor byl likvidován a přecházel do státního vlastnictví. Zlom nastal po roce 1990, kdy v průběhu hospodářské transformace se rozhodující část zařízení transformovala na hotely a penziony znovu do soukromého vlastnictví a co je důležité, otevřela se všem účastníkům cestovního ruchu. V současné době se počet podnikových rekreačních zařízení velmi omezil, zahrnuje dnes jen asi 11 % celkové ubytovací kapacity v regionu Novoměstsko. Jedním z důležitých ukazatelů, jak hodnotit ubytovací zařízení a zjistit tak zájem návštěvníků o ubytování v daném místě, je ubytovací kapacita, tedy celkový počet lůžek. Tuto problematiku jsem zachytila v tabulce č.1, kde jsem vyjádřila počet ubytovacích zařízení, jejich typ a také počet lůžek.
37
Tabulka č.8: Ubytovací zařízení v obcích
Tři Studně
obe
Typ ubytovacího zařízení
počet lůžek
Hotel Tři Studně***
60
Penzion „U Pramene“
40
Penzion Horácko „U Studýnků“
60
Penzion Zátiší
28
Penzion Duha
50
Penzion Pegas
85
Penzion Sykovec
69
Rekreační středisko EMZET
34
Ubytování „U Trčků“
15
Tábor Vysočina
50
Morava centrum-chatky
42
Chatová osada Yukon
75
Relax –rekreační středisko
40
Celková ubytovací kapacita
648
Fryšava
Hotel Medlov ***
205
Penzion Němec
15
Penzion Šteflíčkovi
22
Turistická ubytovna
40
Celková ubytovací kapacita
282
Vlachovice
Hotel Pavla
80
Hotel Horník**
120
Penzion Harvánek
11
Rekreační zařízení na Mýtince
46
Chata Sporten
15
Celková ubytovací kapacita Celková ubytovací kapacita Třístudnicka
192 1122
Poznámka: *** kategorie hotelů dle vybavení Zdroj: vlastní zpracování dle údajů získaných v Informačním centru v Novém městě na Moravě a vlastním šetřením
38
Atraktivita krajiny Třístudnicka se odráží i v nabídce ubytování. Celková ubytovací kapacita regionu Novoměstska je odhadována na 2800 lůžek v různých typech ubytovacích zařízení volného cestovního ruchu. Je zjištěno kolem 60 ubytovacích zařízení. Na 1000 obyvatel regionu tak připadá přibližně 136,7 lůžek v turistických ubytovacích zařízení. Tato hodnota je nejvyšší mezi pěti obvody okresu Žďár nad Sázavou, ale také hodnota převyšující zhruba trojnásobně celostátní průměr (49,4 lůžek na 1000 obyvatel v roce 1999). Největší podíl tvoří hotely. Na Novoměstsku je k dispozici 17 hotelů s kapacitou 1500 lůžek, což je 55 % zjištěné ubytovací kapacity. Druhou největší skupinu z hlediska typu ubytování zaujímají penziony. Bylo napočítáno celkem 19 penzionů s ubytovací kapacitou 630 lůžek, tedy 23 % celkové kapacity. Sečteme-li ubytovací kapacitu hotelů a penzionů dostaneme 78 %. Můžeme tedy říct, že tyto dva typy ubytovacího zařízení poskytují více jak tři čtvrtiny lůžek v regionu Novoměstsko. Nejvíce lůžek je v Novém Městě na Moravě: 725 lůžek a představuje tak 27 % z celkové kapacity (Program rozvoje mikroregionu, 2001, str.55). Druhým velkým centrem rekreace je obec Tři Studně, která disponuje kapacitou 648 lůžek, což je 23 % z celkové kapacity. Moje zvolená oblast Třístudnicko nabízí tedy celkovou ubytovací kapacitu v počtu 1122 lůžek a na celkové kapacitě regionu Novoměstsko se podílí 40 %. Ve Třístudnicku se nachází čtyři hotely s kapacitou 465 lůžek, zbytek ubytovací kapacity připadne na penziony, rekreační střediska, tábory a rekreační chaty. Dle mezinárodní klasifikace jsou hotely rozděleny do pěti kategorií, tomu také odpovídá počet hvězdiček od 1 až po 5, tedy od nejméně po nejlépe vybavené (Orieška, 1995, s.65). Myslím si, že dnes tato klasifikace na některé hotely neplatí, pokoje jsou různě vybaveny a především ohodnocení kvality proběhlo již před několika lety a od té doby se kvalita poskytovaných služeb již změnila. Nyní se více zaměřím na jednotlivá ubytovací zařízení, na jejich kapacitu, vybavení, stravování a na další možnosti, které nabízejí svým hostům. Na
Třístudnicku
jsou
čtyři
hotely.
Mezi
oblíbené
patří
moderní
dvouhvězdičkový hotel Horník s výhledem na rybník Sykovec. Hotel je velice dobře vybaven. Uvnitř hotelu je k dispozici restaurace, dva bary, společenská místnost, jídelna, dva salónky pro společenské akce, školení a prezentace (40 a 35 míst), místnost pro semináře (90 míst), sauna s bazénem, fitcentrum. Příjemné je posezení na letní zahrádce. Hosté mohou využít možnost grilu, rožnění selat a venkovní taneční parket.
39
V letních měsících se zde každý pátek koná letní rožnění steaků se zeleninou a až do půlnoci k tanci a poslechu hraje živá hudba. Hosté mohou dále využít volejbalové a fotbalové hřiště, minigolf, kuželky, pinpong, kulečník a půjčovnu horských kol, loděk a šlapadel. Objekt je vhodný i pro školy v přírodě, různé večírky a svatby. Nabízí ubytování v moderních dvou- až třílůžkových pokojích s terasou (s možností přistýlky), s televizí a vlastním sociálním zařízením nebo turistické ubytování ve dvou- až čtyřlůžkových pokojích se společným sociálním zařízením. Jedna osoba za noc se snídaní v hotelové části zaplatí 580,- Kč, s polopenzí 670,- Kč a s plnou penzí 760,- Kč. V turistické části je nabídka levnější a to 430,- Kč, 520,- Kč a 610,- Kč. Stravování je možné formou menu nebo využitím nabídky bohatého jídelního lístku. Hotel své služby propaguje i pomocí internetu na adrese www.askino.cz/horník/. Tříhvězdičkový hotel „U Loubů“ s kapacitou 60 lůžek ve dvou-, tří-, čtyřlůžkových pokojích a dvou apartmánech. Cena ze jednu osobu za noc je 350,- Kč a za více nocí jen 300,- Kč. Ceny jsou čistě jen za ubytování a bez poplatku OÚ Tři Studně. Stravování s možností polopenze, plné penze nebo volného výběru z jídelního lístku v restauraci. Polopenze včetně ubytování pak stojí 480,- Kč na osobu a plná penze 570,- Kč. Velkým lákadlem je vnitřní vyhřívaný bazén s vodními atrakcemi. Jedna osoba za hodinu zaplatí 50,- Kč, nebo lze zaplatit celý bazén maximálně pro 12 lidí za 500,- Kč na hodinu a fitness rovněž za 50,- Kč a celý pro 5 osob za 200,- Kč. Hotel má sluneční terasu v 2. patře a krytou letní květinovou terasu s videoprojekcí, která navazuje na restauraci. K dispozici jsou velké pozemky kolem hotelu, hřiště, posezení u ohniště a grilu a prostor pro kuželky. Více informací se dozvíte na internetových stránkách www.halva.org. Hotel Pavla je moderní hotel postavený v osmdesátých letech a je přizpůsoben pro všechny typy rekreace. Můžete využít víceúčelové hřiště včetně vybavení, dětské hřiště, ohniště, saunu, venkovní krytý bazén, tenisové kurty v obci (50 m), půjčovnu horských kol a lyží. Pro nepřízeň počasí jsou k dispozici stolní tenis, kulečník, masáže nebo společenské hry. Hotel je vhodný pro rekreaci, školy v přírodě, rekondiční pobyty, sportovní soustředění, semináře, prezentace, školení, svatby a další firemní nebo rodinné oslavy a akce. Pro tyto akce je zařízen sál (60 míst), salonek (15 míst), vinárna (45 míst), letní terasa, bar a restaurace (90 míst), která zajišťuje snídaně, obědy a večeře. V jídelním lístku si můžete vybrat z nabídky 80 tradičních jídel i specialit. Hotel je v pořádání všech akcí velice vstřícný a pokusí se vyhovět všem vašim požadavkům včetně bohatě prostřených stolů. Kapacita hotelu je 80 lůžek ve 27 40
pokojích jedno- až šestilůžkových s balkonem a vlastním sociálním zařízením. Ceny jsou rozděleny podle období, podle lůžkové kapacity a podle stravování. Tak například jedna osoba za jeden den se snídaní v čtyřlůžkovém pokoji zaplatí 390,- Kč, ve tří 420,- Kč, dvoj - 470,- Kč a jednolůžkovém 750,-Kč v letní a zimní sezóně, kdy jsou ceny tak o 100,-Kč dražší. Cena za polopenzi je 170,- a za plnou penzi 220,- Kč (Pavla Vysočina, 2006, s.2). V ceně není také zahrnut poplatek OÚ Vlachovice. Slevy jsou nabízeny pro pobyt nad šest dnů a výrazné slevy mají také důchodci, děti a studenti. Tříhvězdičkový hotel Medlov se nachází u břehů stejnojmenného rybníka. Hotel nabízí 88 dvoulůžkových pokojů s televizí i satelitem, radiem, telefonem a vlastním sociálním zařízením, osm standardně vybavených apartmánů a 18 dvoulůžkových a 17 třílůžkových pokojů v letních bungalovech. K dispozici je restaurace s nabídkou bohatých snídaní a večeří podávaných bufetovou formou s velkým výběrem, celodenní bar, vinárna s večerním provozem s hudbou a tancem, sál s kapacitou 150 míst, dva salónky, letní terasa, vlastní pláž, klubovna, fitnessclub, sauna, vířivka, minigolf, dvě víceúčelová hřiště, dětský koutek, půjčovna lodí, surfů, horských kol, lyží, úschovna sportovních potřeb, vlastní parkoviště pro osobní auta i autobusy a tlumočnické služby. Navíc je zde možnost zprostředkování výletů s průvodci po významných kulturních a přírodních památkách regionu i do vzdálenějších center. Ceny jsou rozděleny podle období návštěvnosti a také podle umístění pokojů na jižní a severní stranu. Cena pobytu jedné osoby na noc s polopenzí činí 560,- Kč v sezóně v pokoji situovaném na jih. Šestidenní pobyt zde vyjde na 3360,- Kč na jednu osobu. Penzion Pegas se nachází v lese, což má velkou výhodu, protože je stranou od veškerého hluku. Je členem sdružení podnikatelů v cestovním ruchu HO.RE.KA a projektu cyklisté vítáni. Můžete zde pořádat školení, rodinnou rekreaci, sportovní soustředění, rodinné či firemní oslavy a školy v přírodě. K dispozici je vinárna s počtem 40 míst, jídelna se 76 místy, sauna, masáže, půjčovna všech možných sportovních potřeb jako tenisové rakety a míčky, pálky na stolní tenis, badmintonové pálky, horská kola, běžky, sáňky, ale i hračky na pískoviště, společenské hry, beletrii, až po úschovnu jízdních kol a lyží, oplocený tenisový kurt, volejbalové hřiště, nově velmi oblíbený lanový park za cenu 300,- Kč na hodinu, ohniště a dětský koutek. Na recepci je dále možné zakoupit předměty denní potřeby, ale také pohlednice, mapy Žďárských vrchů a mnoho dalších letáků a publikací o Vysočině. Je možné si předem objednat živou hudbu (Penzion pegas, 2007, s.1-3). Celková kapacita je 85 lůžek a to v patnácti pokojích, které jsou dvou-, tří-, čtyřlůžkové (2 x čtyřlůžkové, 4 x třílůžkové, 11 x 41
dvoulůžkové) a sedmi bungalovech, které jsou šestilůžkové, obsahují obývací pokoj, dvě ložnice, letní terasu, sociální zařízení, vlastní plynové topení, lednici a varnou konvici. Cena pobytu v pokojích za jednu osobu na den s polopenzí činí 670,- Kč, s plnou penzí 760,- Kč a cena za celý bungalov za den činí 1850,- Kč s možností polopenze 190,- Kč a celé penze 270,- Kč. Ceny jsou již uvedeny i s poplatkem pro OÚ Vlachovice. Ceny pro skupiny (firemní akce, školy, seniory) jsou stanovovány po vzájemné dohodě. Penzion Sykovec má výhodnou polohu, protože se nachází přímo u břehu rybníka Sykovec. Je využíván především k rekreaci, pro školy v přírodě, vzdělávací kurzy, svatby, promoce a další. V areálu nabízí restauraci, bar, nekuřáckou jídelnu s 60 místy a kuřáckou s 26 místy, kongresový sál, kulečník, šipky, hrací automaty a stolní tenis. K dispozici je hřiště, sportoviště, volejbal, možnost koupání v rybníku, parkoviště. Ubytování je poskytováno ve dvou- až čtyřlůžkových pokojích. Cena za noc pro jednu osobu je 290,- Kč, se snídaní za 350 Kč,-Kč, s polopenzí za 400,- Kč a s plnou penzí za 450,- Kč. Děti do 15 let mají 50 % slevu a pro skupinku 50 a více osob poskytují rovněž výhodné slevy. S více informacemi se můžete seznámit na internetové adrese (www.sykovec.cz) a emailové spojení je
[email protected] Rekreační středisko Emzet poskytuje ubytování ve 2, 3, a 4 lůžkových pokojích. Nevýhodou je malé soukromí, sociální zařízení a sprchy jsou společné na podlaží. Termín a doba pobytu se stanovuje po dohodě s klientem. Nabízí možnost stravování formou plné penze nebo polopenze. Jídelna se nachází přímo v objektu. Stravu je možné podle přání zákazníka libovolně měnit např. jenom snídaně, jenom oběd nebo jsou schopni poskytnout případně balíček místo některého z jídel. Cena za noc pro jednu osobu je 240,- Kč, dvě a více nocí za 190,- Kč. Plná penze za 220,- Kč a polopenze za 130,- Kč. Tábor Vysočina je vhodný pro vícedenní výlety dětských oddílů, zájmových kroužků DDM, škol, škol v přírodě a jiných sportovních mládežnických a dětských oddílů. Cena za ubytování v chatce na osobu činí 60,- Kč, při použití vlastních spacích pytlů je poskytována sleva 20 Kč. V hlavní budově je cena 80,- Kč za noc. Za celodenní stravu se platí 85,- Kč. Pro ostatní akce jsou ceny vyšší, chatka za 80,- Kč, hlavní budova 150,- Kč a celodenní strava 120,- Kč. Ubytování „U Trčků“ ve vilce, která má celkem 4 pokoje, dva pokoje dvoulůžkové, jeden třílůžkový, čtyřlůžkový pokoj a pětilůžkový apartmán, studovnu s piánem a menší společenskou místnost. V každém pokoji je kompletní vybavení pro 42
vlastní vaření (vařič, nádobí, jídelní servis), lednička a barevný televizor. Sociální zařízení je společné v přízemí. Objekt je vytápěn plynovým topením. Součástí objektu je veliká zahrada a posezení s krbem. Parkovat lze v uzamčeném areálu. Cena je 220,Kč za osobu na noc ( Rekreace na Vysočině, www.sweb.cz/vasektr ). Ubytování v osadě Yukon v pětilůžkových chatkách a v apartmánu, který je vybaven dvěmi pokoji (čtyři a pět lůžek), sprchovým koutem, WC a kuchyní s plynovým sporákem a troubou, varnou konvicí, lednicí s mrazákem a televizí. Cena za noc za celý apartmán je 1650,- Kč, čtyři a více nocí za 1500,- Kč. V chatce je jednoduše vybavená kuchyňka s plynovým vařičem. Cena 180,- Kč za noc a dítě 150,Kč. V ceně není zahrnuta spotřeba energie za vytápění. Rekreační středisko Na Mýtince nabízí ubytování v pětilůžkových chatkách, které prodělaly rekonstrukci a jsou nově vybaveny plynovým topením s ohřevem vody, lednicí, televizí, rádiem, koupelnou s WC a sprchovým koutem. Stravování v podobě polopenze zajišťuje společná restaurace s obsluhou. Snídaně jsou uskutečňovány formou švédských stolů, k večeři je výběr ze tří jídel, kdy jedno jídlo je vegetariánské. Součástí večeře je polévka. Během dne je možnost si zakoupit různé druhy nápojů, další občerstvení a zmrzlinu v baru. Hosté mají k dispozici také společenskou místnost. V areálu jsou tenisové kurty s umělou trávou, víceúčelové hřiště, ohniště, letní terasa s posezením. Své auta si mohou hosté zaparkovat buď u svých chatek nebo na společném parkovišti. Rekreační dům Harvánek je nově a moderně vybaven. Jedná se o novostavbu s velkou zahradou, kde se nachází hřiště pro všechny možné míčové hry, zahradní altánek s posezením a krbem, pískoviště, houpačka, přírodní ohniště s posezením a rybníček s rybami. Ubytování je určeno pro 11 osob. K dispozici jsou tři pokoje dvoulůžkové, jeden čtyřlůžkový a jednolůžkový obývací pokoj, který je spojený s kuchyní a s přístupem na balkón. Je vybaven koženou sedací soupravou, barevnou televizí a krbem. Stravování je podle svých možností. Kuchyň je vybavena dvěmi lednicemi, sporákem s troubou a rychlovarnou konvicí. Je zde možnost půjčení dvou horských kol za poplatek a stolního tenisu. Vytápění v zimním období zajišťuje plynové topení. Pobyt je vždy na osm dní se začátkem v sobotu. Cena celé chalupy je 12 088,Kč za tuto dobu. Platí se ještě rekreační poplatek 15,- Kč na osobu za den a spotřebovaná energie. Parkovat zde může i více aut na vlastním neoploceném pozemku. Autobusová zastávka je vzdálena 300m.
43
Ve Vlachovicích je možnost dalšího ubytování a to v rodinném domě, kde jsou 4 pokoje, celková kapacita je zde 14-15 lůžek. Pronájem je celoroční. Dále dvě 4 – 5 lůžkové chaty vybavené televizí, ledničkou, vařičem, sociálním zařízením s WC a sprchovým koutem. Možnost také polopenze v obecní restauraci. Penzion Němec ve Fryšavě nabízí celoroční pronájem zařízené rekreační chaty. Jedná se o patrový objekt, kde v přízemí je obývací pokoj s rozkládacím gaučem, televizí a rádiem, vybavený kuchyňský kout s plynovým sporákem, lednicí, veškerým nádobím a kuchyňskými potřebami, varnou konvicí, mikrovlnkou, toustovačem, dále sprchový kout s WC a veranda pro ukládání věcí, k úschově kol, v zimě pak lyží. V patře jsou pak dvě ložnice jedna pro dvě a druhá pro tři osoby. Vytápění je elektrickým topením a teplá voda je ohřívána pomocí bojleru. Objekt je na oploceném pozemku, v létě možnost posezení pod dřevěnou pergolou. K dispozici je také ohniště, gril, zahradní nábytek. Parkování přímo u objektu. Obchod 100m. Restaurace 250m. Autobus 150m. Vlak (stanice Nové Město na Moravě) 10km. Spotřeba vody a plynu je v ceně, ale spotřeba elektrické energie se platí zvlášť. Cena je 1310,- Kč za chatku v letní a zimní sezóně, jinak 1180,- Kč. V Třístudnicku jsou také dva autokempy. Jedná se o kempy, které jsou situované k rybníkům Medlov a Sykovec. 5.2 Dopravní možnosti Dopravní síť a prostředky patří k základním předpokladům prostorové realizace a rozvoje rekreace. Zajišťují spojení mezi místem trvalého bydliště a místem rekreace. Základním úkolem je zabezpečování minimálních časových ztrát, potřebných na překonání vzdálenosti. Zpravidla pro účastníky krátkodobé rekreace realizované v pracovních dnech je přijatelná 15-30 minutová časová dostupnost, u víkendové rekreace až 45-60 minutová dostupnost a pochopitelně u dlouhodobých forem nejsou časové ztráty již tak významným faktorem (Wokoun, Vystoupil, 1987, str. 80). Třístudnickem prochází tyto silnice:
II/353
Polnička – Žďár nad Sázavou – Velký Beranov
III/35314
Nové Město na Moravě – Vlachovice – Tři Studně
Obce Vlachovice je vázána na vedení silnice II/35314. Tato silnice dále pokračuje do obce Tři Studně a zajišťuje tak spojení obcí s Novým Městem na Moravě. Ve Třech Studních se tato silnice napojuje na komunikaci II/353, která dále vede do
44
Fryšavy a zajišťuje spojení se Žďárem nad Sázavou. Ve Fryšavě se na tuto silnici napojuje silnice III/35317 spojující tuto obec s obcí Kadov. Tyto silnice tvoří základní komunikační systém území a napojují jej na vyšší silniční systém zejména ve vazbě na Žďár nad Sázavou a Nové Město na Moravě, kde je vyšší občanská vybavenost i železniční doprava. Obsluha území hromadnou dopravou osob uskutečňuje autobusová doprava. V obci Vlachovice je jedna autobusová zastávka. V obci Tři Studně jsou dvě. Jedna ve středu obce na silnici III/35314 a druhá na křižovatce silnic II/353 a III/35314. V obci Fryšavě jsou čtyři autobusové zastávky. Všechny zastávky jsou umístěny tak, aby k nim vyhovovala docházková vzdálenost. Nevyhovující jsou jízdní řády, na které si většina občanů stěžuje, především ti, kteří nevlastní osobní auto a přeprava se tak pro ně stává velice komplikovaná, zvláště pak o víkendu, protože v sobotu není žádné autobusové spojení a v neděli pouze jedno. Z ostatních druhů dopravy se v širších vazbách uplatňuje pouze železniční doprava. Nejbližší železniční stanice je v Novém Městě na Moravě na regionální trati č. 251 vedoucí z Tišnova přes Nedvědici, Bystřici nad Pernštejnem a Nového Města na Moravě do Žďáru na Sázavou. Tato trať byla hlavním železničním spojením Brna a Žďáru nad Sázavou zprovozněná v roce 1905. Dodnes má toto spojení přes Tišnov a Bystřici nad Pernštejnem velký význam pro rekreační dopravu z Brněnska na Vysočinu, hlavně díky zjednodušené přepravě kol. Železnice tak přispívá k rozvoji cykloturistice. Další železniční stanice se nachází ve Žďáře nad Sázavou s hlavním tahem č.250 Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Křižanov – Tišnov – Brno, která byla uvedena do provozu až po II. světové válce v roce 1953 a převzala úlohu dosavadního spojení do Brna přes Nové Město na Moravě a Bystřici nad Pernštejnem. Ze Žďáru nad Sázavou jsou další spoje nejen na Havlíčkův Brod, ale také na Jihlavu a Prahu. Dopravní zatížení silnic je velmi proměnlivé a je závislé především na ročním období, tedy na intenzitě turistického ruchu. V období mimo turistickou sezónu se dopravní zatížení silnice II/353 pohybuje v nízkých hodnotách, v zimní i letní turistické sezóně jsou silnice více frekventované a zatížení silnic je tím výrazně vyšší. Tyto problémy jsou v tomto období ještě znásobeny velkým množstvím cykloturistů pohybujících se na této silnici. Základním nedostatkem je absence chodníků. Dochází tak často ke kolizím motorové a nemotorové dopravy (cyklistů, chodců i lyžařů) a často pak slyšíme smutné zprávy o nehodách. Situace by se určitě změnila, kdyby byla po 45
celé délce silnice vybudována cyklistická stezka a také chodníky, které by tak dopravní neštěstí zastavily. Určitě by se toto opatření velice vyplatilo a to i s ohledem do budoucna, neboť neustále slyšíme, jak cyklistika, jako jedna z forem přepravy, nabývá na významu. Nabízí dopravu „od domu k domu“ a znamená poměrně velkou úsporu času při přepravě proti dopravě pěší a na kratší vzdálenosti (do 5 až 8 km) i proti dopravě hromadné. Cyklistická doprava šetří prostor a je ekologická. Vzhledem ke konfiguraci terénu a velkému převýšení, které by jsme museli překonávat, jak z Nového Města na Moravě, tak i ze Žďáru nad Sázavou, které jsou hlavními centry pracovních příležitostí, má cyklistická doprava pro obce poměrně malý význam. I když netvrdím, že se zde nenajdou vytrvalci, kterým nevadí každodenně vyšlapat čtyřkilometrový táhnoucí se kopec. Výrazný rozmach zaznamenává však cyklistika jako turistická či sportovní disciplína. Přispívá k vytváření aktivního a zdravého životního stylu. Třístudnickem vede cyklotrasa Jeseník – Znojmo s číslem 103 (viz kapitola Turistické trasy) vedená po silnici II/353. Do budoucna by obce mohly zřídit další cyklistické trasy převážně cykloturistického charakteru, tedy trasy určené především pro horská a trekingová kola. Využít by se pro ně měla síť zemědělských a lesních cest. Doprava v klidu tedy parkovací možnosti jsou s ohledem na šířky komunikací problematické a s ohledem na prostorové možnosti a frekvenci je ani nelze akceptovat. Je proto nutné, aby byli v obcích zřízeny větší parkoviště, které by tak uspokojily nával aut v sezóně. V obci Tři Studně tento problém byl již vyřešen, došlo k výstavbě parkoviště pod obecním úřadem, kde dříve stávala nezpevněná louka. Počet parkovacích míst se tak zdvojnásobil. Dosud zde bylo kolem 60 parkovacích míst. Parkoviště u hotelu Sykovec asi s dvaceti místy, u hotelu u Loubů rovněž tak dvacet míst a u silnice poblíž pláže rybníka Sykovec kolem deseti míst. Parkování v rekreační zóně je především na vlastních pozemcích. Větší veřejná přístupná parkoviště jsou ještě u penzionu Zátiší, které disponuje kolem 9 míst a u chatek penzionu U pramene, kde lze využít 13 míst. Penzion Horácko má parkovací plochy na vlastním pozemku. Obce Vlachovice a Fryšava by potřebovaly také přikročit k výstavbě parkoviště, aby zamezily tomu, že auta parkují běžně podél silnic. Doprovodná zařízení silniční dopravy jako například čerpací stanice pohonných hmot se nachází v obci Tři Studně. Celkový pohled na silniční komunikační síť a doprovodná zařízení poskytuje mapa. 46
6. SWOT analýza 6.1 Sestavení SWOT analýzy Analýza SWOT je jedna z moderních metod, která se používá k hodnocení podmínek, předpokladů a úrovně rozvoje určitého území včetně potenciálních příležitostí a ohrožení. SWOT je zkratka z anglických slov Strenghts tj. síla (silná stránka), Weaknesses tj. slabost (slabá stránka), Opportunities tj. příhodnost (příležitosti) a Threats tj. ohrožení (hrozba). Silné stránky jsou takové vlastnosti, které systému přinášejí výhodu oproti jiným a je potřeba je proto maximálně využívat. Slabé stránky jsou takové vlastnosti, které systém nemá úplně zvládnuty, popřípadě je má zvládnuty špatně. Nejlepší by bylo tyto vlastnosti eliminovat, ale to bohužel v praxi často nejde. I tak by se měla organizace pokusit o jejich alespoň částečné odstranění. Navazujícím krokem je identifikace rozvojových příležitostí a ohrožení, odrážejících tak současné vývojové tendence jednotlivých složek i možné scénáře jejich dalšího vývoje ve vazbě na širší regionálně ekonomické souvislosti. Příležitosti jsou věci, které pro systém mohou znamenat rozvoj, vylepšení, prospěch, pokud jich ovšem dokáže využít. Hrozby jsou věci, které mohou systému ublížit a tak se proto musí bránit nebo přizpůsobit. Jejím úkolem je tak analyzovat současnou ale i budoucí situaci, určit směr rozvoje a najít prostředky pro dosažení stanoveného cíle. Pokusila jsem se vytvořit SWOT analýzu Třístudnicka a to na základě analýzy oblasti, výsledků terénního šetření a rozhovoru s odborníky, především se starosty obcí i místních obyvatel. Na Obecních úřadech jsem se dozvěděla klíčové informace z minulosti a přítomnosti obce a především jsem byla seznámena s výhledy do budoucna a s dalším rozvojem obcí. Nahlédla jsem do územně plánovací dokumentace, odkud jsem načerpala další inspiraci a informace.
Silné stránky: •
nadprůměrná kvalita životního prostředí (v Třístudnicku se nevyskytuje žádný průmyslový znečišťovatel ovzduší, leží stranou vůči nejzatíženější dopravní síti, ve Vlachovicích a Třech Stuudní byla ukončena činnost v zemědělských areálech, které představovali střední zdroj znečištění, obce jsou plynofikovány) 47
•
Vysoká lesnatost a nízký podíl lesních porostů ohrožených imisemi (celý region Třístudnicka disponuje vysokou lesnatostí, dosahuje tak v republikovém měřítku vysokých hodnot, především výměra lesů na katastru Třech Studní činí 70 %, Fryšavy 63 % a Vlachovic 56 %)
•
Povodí Fryšávky (je zařazeno do světového seznamu vybraných chráněných území do tzv. Zelené knihy jako jedinečné území s harmonickou kulturní krajinou, s chráněnými rostlinami a živočichy)
•
Vodní plochy využitelné pro vodní sporty a rybaření (především rybník Medlov a Sykovec –vodní sporty, ostatní rybníky ve Fryšavě pro rybaření)
•
Další atraktivní přírodní památky (mezi skalní útvary patří Brožova a Hudcova skalka, další místa výhledu jsou vrcholy Bílá a Černá skála, Tři Smrky, Fryšavský kopec, Křivý javor, dále studánky a památné stromy)
•
Historické, kulturní zvláštnosti a atraktivity (ve Fryšavě kostel sv.Matouše, památky lidového stavitelství, památky připomínající válečné události 1. a 2. světové války, kříže, ve Třech Studních kaplička se zvoničkou, haltýře, ve Vlachovicích žondry )
•
Příznivé a rozmanité podmínky pro sport a rekreaci (zvlněný terén, nadmořská výška, dostatek sněhové pokrývky, čisté a zdravé přírodní prostředí a upravované turistické trasy)
•
Vysoká kvalita značených turistických tras (trasy pro pěší, cyklotrasy a lyžařské trasy)
•
Tradice v pořádání sportovních a kulturních akcí (sportovní akce ve Fryšavě spojené s novým sportem snowkitingem, ve Vlachovicích se koná fotbalový turnaj o Vlachovický pohár, párkové závody, soutěže na Mezinárodní den dětí, z kulturních akcí je to stálá expozice Bohuslava Martinů v hotelu u Loublů, kde se také koná několik koncertů s významnými hudebními umělci a další taneční zábavy)
•
Venkovská agroturistika (chov koní pro jezdeckou turistiku ve Vlachovicích, možnost ubytování, stravování, turisté se mohou zapojit do jakékoli práce související s chovem koní a jejich péčí, především se mohou naučit jezdit na koních)
48
•
Image lyžařského regionu celostátního významu (nejbližší konkurenti, které mohou nabízet lyžařské aktivity jsou odsud poměrně vzdáleny, mám tím na mysli Orlické hory, Jeseníky, Krkonoše a v menší míře Jihlavské vrchy)
•
Tradice v pořádání mezinárodních lyžařských závodů (závody psích spřežení na Třech Studní: Mistrovství ČR a Evropský pohár, dále orientační závody)
•
Místní zvyky a tradice (Tři Studně-slavnost vítání jara otvíráním studánek)
•
Ubytovací zařízení všech typů (umožňují návštěvnost všech obyvatel s rozdílnými finančními možnostmi)
•
Častý cíl školních výletů, dětských táborů a škol v přírodě (velký výběr ubytovacích zařízení, Tři studně: Tábor Vysočina, penzion Pegas, Osada Yukon, Vlachovice: hotel Pavla)
•
Významná oblast chataření a chalupaření ("druhé bydlení"), z hlediska cest za tímto typem rekreace má Třístudnicko kladnou "migrační" bilanci, tj. víkendový a "prázdninový" počet obyvatel převyšuje počet jejich trvale bydlících obyvatel
•
Velká návštěvnost obyvatel z okolních regionů (zejména Brna)
•
Výhodná poloha Třístudnicka v geografickém středu státu a na spojnici dvou hlavních sídelních aglomerací ČR.
•
Zvyšuje se aktivita místní samosprávy a sdružení obcí (došlo k vytváření mikroregionu Novoměstsko)
•
Vysoká návštěvnost rekreantů v letní i zimní sezóně (v některém roce je zaznamenaný větší počet rekreantů v zimní než v letní sezóně, závislost je dána přírodními podmínky)
•
Obce mají vypracovány územní plány
•
Příznivá demografická struktura v obci Vlachovice (řadí se mezi vitální obce, kde předproduktivní složka převyšuje poproduktivní složku obyvatel)
Slabé stránky: •
Nepříznivá demografická struktura a negativní populační trend v obci Fryšava a Tři Studně. (stálý úbytek obyvatel přirozenou měnou, především důsledek nízké porodnosti, ale také důsledkem vystěhování obyvatel, pokračující proces stárnutí obyvatelstva, nevýhodná věková skladba obyvatel)
49
•
Nedostatek pracovních příležitostí (nízká intenzita soukromého podnikání, nedostatečná tvorba pracovních míst nutí obyvatele Třístudnicka dojíždět do zaměstnání do okolních měst, především do Nového Města na Moravě a Žďáru nad Sázavou)
•
S nedostatkem pracovních příležitostí souvisí i vysoká nezaměstnanost (velkou nezaměstnanost zaznamenala obec Vlachovice a to 26 % v roce 2001)
•
Nedostatek financí (Třístudnicko nemá žádné větší podnikatelské subjekty a díky tomu nejsou daňové příjmy tvořící podstatnou část rozpočtu příliš velké, to se také odráží na provozu a vybavení kulturních památek a na podpoře kulturního života, omezené finanční možnosti tak brání například ve výstavbě muzea V. Kaprálové na Třech Studních)
•
Převládající špatná ekonomická situace zemědělského podniku s výrazně negativními dopady na rozvoj venkova ve Fryšavě (zastaralé technické vybavení)
•
Omezení možnosti hospodaření na zemědělské půdě (Třístudnicko se nachází v CHKO Žďárské vrchy)
•
Nízká profesionální úroveň personálu v zařízeních cestovního ruchu (především se jedná o neznalost cizích jazyků)
•
Chybí statistické informace o cestovním ruchu a rekreaci (zejména podrobnější informace o ubytovacích zařízeních a jejich službách, o domácích a zahraničních návštěvnících)
•
Návštěvnost turistů ze zahraničí je velmi malá (pod průměrem ČR)
•
Nedostatečná nabídka možností trávení volného času v době nepříznivého počasí
•
Malá nabídka turistických možností (zlepšit práci turistických informačních center, zlepšit propagaci, reklamu, prodej, ale i tvorbu turistických programů)
•
Špatná úroveň místních komunikací (u některých silnic III. třídy již dochází k rozpadu vozovky)
•
Roste problém v kvalitě dopravních služeb (omezené spoje autobusové dopravy, absence železniční dopravy)
•
Ztížená dostupnost žáků na základní školu ve Fryšavě zejména z důvodů dopravních možností
50
Příležitosti: •
Obce se nachází v CHKO Žďárské vrchy (povědomě se tak nabízí vysoká kvalita životního prostředí, velká nabídka přírodních zajímavostí, zdravé pobyty se stávají jednou z hlavních příležitostí rozvoje rekreace a Třístudnicko na nich může stavět významnou část své budoucí vize)
•
Vstup ČR do EU (využít pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace, především získat finance z fondů EU pro připravené projekty, tuto možnost využil starosta obce Třech Studní, když získal finanční prostředky z EU na výstavbu parkoviště u obecního úřadu)
•
Odliv venkovského obyvatelstva do měst (možnost transformace obytné funkce na rekreační)
•
Vytvořit nové pracovní příležitosti (podpora malých a středních podniků, které na Třístudnicku již působí a to např. modernizací a zavaděním nových technologií, ale také vytvořit příznivé podmínky pro vznik nových podniků a podpořit tak začínající podnikatele a nabídnout jim vhodné plochy)
•
Efektivně řešit nevyužité rozsáhlé areály (jedná se především o zemědělský areál ve Vlachovicích, kde by bylo možné např. vybudovat další zařízení pro agroturistiku se všemi dalšími doprovodnými službami pro rekreanty-ubytování, stravování atd.)
•
Vytvářet a obnovovat kulturní zařízení, galerie a knihovny pro rozvoj kulturního života na Třístudnicku
•
Získat zahraniční investory
•
Využít více internet při propagaci Třístudnicka (Fryšava nemá zřízeny internetové stránky)
•
Využití spolupráce s jinými městy nebo regiony (při přípravě různých projektů a programů)
•
Výstavba nových lokalit rekreačního sportu (uvažuje se zřídit golfové hřiště ve Fryšavě a Třech Studní a vybudovat nové koupaliště ve Fryšavě)
•
Zaměřit se na prodlužování délky pobytu návštěvníků (zavádět slevy na ubytování za více dní)
•
Zajistit další služby a rozšířit zábavní možnosti v případě nepříznivého počasí (např. vnitřní bazén s tobogánem, sauna, masážní vany, masážní prostory,
51
fitcentrum, ale i manikúra, pedikúra, kosmetika, kadeřnictví, hala na sguash, dráha na bowling, na kuželky, herny kulečníku a šipek) •
Vytvořit opatření na podporu kulturní turistiky (podporovat kulturní akce, vydávat kalendáře akcí, obnovit a propagovat lidové slavnosti)
•
Zřídit naučnou stezku, která na Třístudnicku chybí (mohla by návštěvníky seznamovat např. s místní přírodou, kulturní a hospodářskou historií, architekturou, pobytem významných osobností atd.)
•
Zvýšit povědomí o turisticky atraktivních místech zpřístupněním informací o jejich minulosti formou průvodců a informačních materiálů i osazením informačních tabulí v místě (například rodiště a působiště známých osobností, Tři Studně: Kaprálovi, B. Martinů, M. Bureš, V. Fousek, Fryšava: O. Šín, V. Jícha, L. Simajchl, P. Čotek atd., místa významných událostí, ve Fryšavě boj partyzánů za 2.sv.v.)
•
Získání investic na zlepšení kvality dopravní sítě
Hrozby: •
Znečišťování vodních ploch využívaných k rekreaci (dochází ke střetu zájmů hospodářských, tedy rybolovem s rekreací i přesto, že u rybníků Medlov a Sykovec je rekreační funkce upřednostňována, krmení ryb rekreanty)
•
šíření chat v krajině (dávat pozor, aby se nepřekročila mez únosnosti krajiny, aby nedošlo k nástupu trendu, který směřuje k extenzivnímu rozšíření rekreace v CHKO Žďárskévrchy.
•
znečištění ovzduší (stále roste individuální automobilová přeprava osob a neefektivní vytápění)
•
Třístudnicko nemá zřízenu čističku odpadních vod (negativní vliv na čistotu vodních toků a kvalitu ostatních složek životního prostředí, v územních plánech je již navržena jejich výstavba)
•
Demograficky podmíněný úbytek dětí (ohrožena existence Základní školy ve Fryšavě)
•
Zvyšuje se podíl poproduktivní složky obyvatel (může vyvolat problémy v oblasti zdravotnictví a sociální péče a tím také vytvářet větší nároky na poskytované služby)
52
•
Zvýšená mobilita venkovského obyvatelstva (dochází tak k ochuzování venkova o nejaktivnější složky populace a odlivu kvalifikovaných pracovních sil)
•
Zhoršuje se životní úroveň některých skupin obyvatelstva, tím se také zvyšuje podíl rizikových skupin (mezi ně patří především dlouhodobě nezaměstnaní-velká nezaměstnanost ve Vlachovicích, bezdomovci a matky s dětmi v nouzi)
•
Pokračuje poškozování vzhledu venkovské zástavby (přestavbou znehodnoceny nebo bourány významné stavební památky a drobná architektura, je navržena demolice dvou stavení ve Fryšavě považované za kulturní památky)
•
ČR není zahraničními návštěvníky vnímána jako oblast pro dobrodružnou dovolenou (malá propagace a reklama)
•
nedostatek investic do údržby a rozvoje zařízení CR a rekreace (bude zaznamenána ztráta zájmů o ubytování a o další poskytované služby)
•
Zanedbání údržby dopravní infrastruktury ( sníží se tak zájem návštěvníků vzhledem ke špatné dostupnosti území).
•
necitlivé zásahy do krajiny mohou ohrozit její hodnotu (výstavba velkých rekreačních zařízení a hotelů, průmyslových závodů)
53
6.2 Klasifikace rekreačních aktivit Turistický potenciál krajiny vytváří množství příležitostí pro různé typy turistických výletů v létě i v zimě. Také množství historických a technických památek, které jsou výsledkem úsilí minulých generací, přitahují stále více návštěvníků. Rekreační aktivity nejsou jednoznačně definované a strukturované. Je zde množství třídících možností komplikující jejich uvedení v celém rozsahu klasifikací. Jedno možné dělení, ze kterého jsem vycházela (Wokoun, Vystoupil, 1987) rozděluje rekreační aktivity na letní a zimní podle roční doby, kdy mohou být provozovány. Toto dělení od Wokouna jsem doplnila o třetí formu rekreace, která je časově neohraničená, tedy celoroční. Všechny tři formy mají na Třístudnicku své zastoupení a nelze jednoznačně určit jaký typ rekreace převažuje. Nyní se zaměřím na jednotlivé typy rekreací.
Letní rekreace
Převažující atraktivitou letní pobytové rekreace je rekreace u vody. Vyhláškou o základních zásadách uspořádání území CHKO Žďárské vrchy a Programem aktivizace pro území mikroregionu Novoměstsko jsou vodní plochy rybníků Sykovec a Medlov s písčitými plážemi, u nichž byly vybudovány autokempy, veřejná tábořiště a stánky s občerstvením, určeny jako rekreační. Důvodem vyhlášení byla skutečnost, že obce Tři Studně a Fryšava s rozhodující rekreační funkcí jsou na nich svým způsobem závislé. Pro rekreaci místního obyvatelstva, chatařů a chalupářů jsou využívány i další menší vodní plochy, ležící v blízkosti sídel či chatových osad především v obci Fryšavě, ale voda v těchto rybnících je pro koupání nevhodná. Je to dáno současným stavem, kdy jsou vodní plochy také intenzivně využívány pro chov ryb a dochází tak ke konfliktům mezi hospodářským ošetřením rybníka a nároky pro rekreační účely. Kvalita vody pak brání zřízení oficiálních koupališť a tím i kvalitativně nevyhovují rekreaci. V podmínkách funkčního využití Medlova a Sykovce je proto rekreační funkce rybníků jednoznačně upřednostňována. Další překážkaou je, že jsou z jižní strany částečně
54
zastíněné a bylo by tím velice problematické dosáhnout optimální teploty vody ke koupání. V současné době se mění plochy na břehu rybníka Sykovce. Dříve tu byl řídký a slunný borový les, který je dnes zahuštěn náletovými nekvalitními dřevinami. Plocha byla vyjmuta z pozemků určených k plnění funkce lesa a postupně dochází k obnovení pláže. Myslím si, že by bylo vhodné vybudovat také sociální zařízení, které zde doposud chybí. Kromě koupání se uplatní další sportovní aktivity. U rybníku Medlov a Sykovec je také půjčovna loděk a šlapadel. Pro zřízení koupaliště ve Fryšavě se navrhuje využít přebytku vody z prameniště pro obec, kde při zásobení Fryšavy a Třech Studní je k dispozici voda v množství cca 1-2 l · s-1. Při současných požadavcích 60 l vody na jednoho návštěvníka představuje dostatečnou kapacitu. Koupaliště je navrženo zřídit pod Bradelským rybníkem, přivést k němu vodu ze zásobního vodovodního potrubí a jako odpočinkové plochy využít okolní louky, obrácené k jihu (ÚP Fryšava pod Žákovou horou, 2001, s.30). Podél příjezdové komunikace by mělo být zřízeno občerstvovací a hygienické zařízení. V okolí obcí je mnoho možností k vycházkám. Jsou zde značené trasy pro turistiku a vhodné prostředí i pro cykloturistiku (viz kap.Turistické trasy). Za zmínku stojí rovněž lyžování na kolečkových lyžích po vyasfaltovaných cestách. V obci Fryšavě lze také využít hřiště pro fotbal a kopanou, tenisové kurty a také je možnost využít tělocvičnu umístěnou v budově Základní školy. V roce 2005 bylo vytvořeno velké fotbalové hřiště ve Vlachovicích s možností pronajmutí za 150 Kč na jednu hodinu. Uprostřed obce je další víceúčelové hřiště určené pro nohejbal, volejbal, tenis, v zimě pak i pro lední hokej a lední fotbal. Hřiště je možné si také pronajmout za 80 Kč na hodinu. Ve Třech Studních je těchto sportovních zařízení velké množství. Většina hotelů a penzionů je vybavena svými hřišti jak pro tenis, tak i pro volejbal a kopanou. Majitelé hotelu u Loubů vybudovali krytý bazén, fit-centrum, tenisové kurty a volejbalové hřiště. Podařilo se jim tak zvýšit atraktivnost nejen hotelu, ale celých Třech Studní, protože jsou přístupné i pro veřejnost. Penzion Pegas nabízí také velké množství sportovního vyžití, zejména jde o volejbalové hřiště, půjčovnu kol, tenis, půjčovnu běžek a sportovního náčiní a do budoucna uvažuje vybudovat relaxační vanu pro čtyři osoby, saunu a cvičící místnost. Majitelé se rozhodli zvýšit svoji návštěvnost novou atrakcí a proto vybudovali lanové centrum i horolezeckou stěnu. Splnili tak přání některých hostů, kteří si uvazovali lana na stromy a dostávali se tak do konfliktu s majiteli lesa. 55
Tak vyrostlo lanové centrum s překážkami od 8 do 10 metrů nad zemí a horolezecká stěna s pěti stupňovou obtížností. Využít tento sport mohou jak rekreanti, tak školy i firmy. Zájem cvičit své zaměstnance projevila i horská služba. Všichni si můžeme vyzkoušet, jak je na tom naše odolnost, fyzická, ale i psychická kondice. Vždy je nutná přítomnost instruktora, aby se tak přesně dodržoval stanovený řád. Severně od obce Tři Studně na erozemi ohrožené půdě je navrženo golfové hřiště. Golfové hřiště v regionu Novoměstsko doposud chybí, u hotelu Medlov můžeme využít jen minigolf. S vytvořením golfového hřiště souvisí stavba dalších objektů jednak pro technické vybavení, sociální zařízení, šatny, občerstvení a parkovací plocha pro potřebu daného území. I obec Fryšava chce využít strategickou polohu a nevyužité prostorové možnosti ke zřízení golfového hřiště jako záležitost sportovně rekreační. Podle starosty obce pana Fialy by mělo jít o golfové hřiště nadregionálního významu, se společenským centrem ve vhodném místě (např. v prostoru po velkém statku u zatáčky jižně od rybníka). V prvé fázi se uvažovalo vytvořit 9 jamkové s možností rozšíření na 18 jamek. Dnes už se přiklání postavit rovnou 18 jamkové, přírodního typu bez větších terénních zásahů. Vše ale záleží na dohodě se Správou CHKO Žďárské vrchy. Lze uvítat také skutečnost, že skupinová zeleň by působila jako přírodní park a u Fryšavy by tak nahradila fádnost velkého lánu zemědělské půdy. Třístudnicko také disponuje velkým
množstvím kulturních památek. Velice
oblíbenými cíli výletů jsou hodnotné stavby lidové architektury. Území má také bohatou hospodářskou historii, především se jedná o těžbu a zpracování železné rudy a výrobu skla. I po těchto aktivitách zůstaly v krajině viditelné stopy a některé z nich jsou cílem turistických návštěv. Obce se také proslavily svými rodáky nebo byli působištěm řady významných osobností. Tak se vytváří potenciál Třístudnicka pro zvýšení návštěvnosti, protože řada lidí v rámci kulturní turistiky navštěvuje místa proslavená právě těmito významnými osobnostmi. Na území obce Fryšavy jsou evidovány nemovité kulturní památky, které jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky. Jedná se o farní kostel
sv. Matouše, stavení č.22, 76, 90, 46, 103
(přestavbou znehodnoceno)
a obytný dům č.10 s vahadlovou studní. Ke kulturním, stavebně historickým hodnotám nepochybně patří také zděné zemědělské usedlosti. Za zcela mimořádný (v současné době již demolovaný) byl považován původní statek s branou ve východní části obce u zatáčky silnice nad rybníkem. Podle mého názoru je to velká škoda, neboť tento areál 56
bývalého statku mohl sice po nákladné rekonstrukci sloužit jako penzion zcela mimořádných kvalit, popřípadě jako společenské centrum uvažovaného golfového hřiště a tím výrazně zachránit výrazné architektonické hodnoty a propagovat tradiční schopnosti, umění a cit místního obyvatelstva. Dále je to památník obětem 2. světové války, pomník padlých z 1.světové války a pomník Liboslava Zrůsta, pamětní deska Rudolfa Smolka a Otakara Šína, sgrafita na domě Václava Jíchy a zděný haltýř u mateřské školy. Tři Studně nabízejí turistům kapličku se zvonicí, pamětní desku na domě rodiny Kaprálových, symbolický hrob Vítězslavy Kaprálové, železný a dřevěný kříž (více informací viz kap. Turistické trasy). Ve Vlachovicích najdeme typické horácké chalupy s charakteristickou dřevěnou podsíní –„žondr“. Tento prostor chrání domovní vchod před sněhem, sloužící zároveň jako kůlna, přístřešek pro zvířectvo a sociální zařízení. Vyzděného žondru se používá jako verandy (Kovářů, 1982, str.4).
Zimní rekreace Zimní rekreace je spojena především se zimními sporty. Mezi nejrozšířenější patří běh na lyžích (více kap. Turistické trasy). Obec Tři Studně uvažuje zřídit na severu svého katastru lyžařský vlek.
Kulturní a společenské akce Během roku se uskutečňuje velké množství společenských, kulturních, zábavných a sportovních akcí. V obcích jsou pořádány celoročně taneční zábavy. V létě, když je příznivé počasí se konají i venkovní
zábavní výlety. Velice populární je
skupina ve Třech Studní Tatabend, která velice ráda zahraje jak k poslechu, tak k tanci. Ze sportovních akcí jsou velice populární nohejbalové, volejbalové, fotbalové a tenisové i stolní turnaje. Každou sobotu o prázdninách se do Vlachovic sjíždějí fotbalisté z širokého okolí, aby se zde utkali o Vlachovický pohár. Významnou událostí v červnu 2005 bylo otevření nově zřízeného fotbalového hřiště ve Vlachovicích. Na celý den byl naplánovaný bohatý program, moderovaný Petrem Holíkem. Další hosté
57
jako Sagvan Tofi, Helena Zeťová, Michal Hudček a Bolkova jedenáctka. Celý večer zakončila diskotéka. Tradicí se stal i dětský den. Pro děti jsou nachystány zajímavé disciplíny a soutěže. Děti jsou za své výkony odměněny buď sladkostmi nebo drobnými dárky, které si odnesou domů. Akce spojené s oslavou Mezinárodního dne dětí jsou např. Pohádkový les a Karnevalové disco. Pořádány jsou také hasičské soutěže. Ve Třech Studních je velkou kulturní akcí Otvírání studánek, obnovená tradice od roku 1993. Velké množství koncertů, které pořádá jednak Společnost Vítězslavy Kaprálové, konané v sále Bohuslava Martinů a hotel U Loubů pořádá koncerty vánočního vytrubování. Vánoční knižní trh pořádá Svatošovo nakladatelství. Nelze opomenout ani zájezdy pořádané Obecním úřadem (např. Národní divadlo Praha, Safari Dvůr Králové, zámek Červená Lhota, Flóra Olomouc, Moravský Krumlov) a cvičení pro děti, které realizuje paní Mgr. Pavlína Poláčková. O Tři Studně se zajímala i média. V roce 2000 natáčely dva štáby ČT Brno zajímavosti ze života a díla V. Kaprálové. Jako první navštívila obec tvůrčí skupina V. Korčáka pro TV pořad Notes. Další tvůrčí skupina M. Kučerové a režiséra R. Chudoby zpracovávala dokumentární materiály pro padesátiminutový dokument „Poslední concertino“. Mezi záběry můžeme zhlédnout i fryšavský kostelík a vilku Kaprálových. Škodou je, že se zatím nepodařilo realizovat výstavbu památníku – muzea V. Kaprálové na Třech Studních. Cenné archivní materiály se, nikomu k užitku, nacházejí v krabicích. Chybí finanční prostředky nejen na stavbu samotnou, ale i na budoucí provoz. V zimě se seznámíme také s velice nabytým programem s nejrůznějšími akcemi. Jsou pořádány plesy. Tradiční se stal folklórní ples ve Fryšavě. Ve Vlachovicích si můžeme vyzkoušet netradiční fotbalové utkání na sněhu, zimní turnaj v kopané v ostatních obcích ještě neznámou sportovní činností. K utkání se do Vlachovic sjíždí nejlepší týmy na Novoměstsku. V obcích jsou také oblíbené párkové závody, jinak řečeno lyžařské závody v zajímavých maskách, kde se tvořivosti a výrobě masek meze nekladou. Masky na lyžích ještě více vyniknou a tak se nemůžeme divit, že potkáme lyžující Bílou paní, Fantomase nebo mumii. Milovníci pejsků všech věkových kategorií si také přijdou na své, neboť se u hotelu Horník ve Třech Studních konají každoročně většinou v lednu závody psích spřežení, Mistrovství ČR a Evropský pohár. Tento velice atraktivní sport přiláká každý rok spoustu zájemců, aby zhlédli čtyři kategorie, skijoring, což je lyžař a pes, 58
osmispřežní, šestispřeží a čtyřspřeží. Délka tratě pro skijoring, osmispřeží a šestispřeží je 12,6 km, pro čtyřspřeží je to 9,1 km. Vysočina má velmi příznivé podmínky, množství rozlehlých plání, dostatek sněhu a větru, pro zcela nový sport, který nachází stále více příznivců a tím je snowkiting. Minulou zimu se ve Fryšavě pořádala velkolepá akce, dvoudenní přehlídka Snoukitingu, která si kladla za cíl seznámit s tímto sportem co největší počet lidí a ukázat jim jeho přednosti ve srovnání s jinými zimními sporty. Organizátoři zajistili vedle bohatého programu také hudbu, občerstvení a pro nás, kteří jsme viděli tento sport poprvé i komentář ke každému provedenému skoku, abychom pochopili, co to vlastně předvádí. Hlavním hostem a také velkým lákadlem se stal světový šampion Guillaume Chastagnol, trojnásobný mistr světa v tomto sportu, který předváděl úžasnou jízdu, skvělé skoky a rotace ve vzduchu. Představili se další odborníci v tomto sportu, mezi nimi i náš nejlepší Marek Zach. Diváci neskrývali nadšení nad jednotlivými výkony a jistě si mnoho z nich zamilovalo tento adrenalinový sport, který nabízí především rychlost a vysoké skoky. Našli se také zájemci, kteří si tento sport vyzkoušeli. Po této akci se událo ještě několik dalších a protože byla velká odezva budeme se s tímto sportem setkávat stále častěji, neboť Fryšava a okolí je jedním z nejlepších revírů pro tento sport a můžeme zde vidět i instruktory, kteří pořádají kurzy a zasvětí vás tak do tajů snowkitingu. Sportovní klub Orientační sporty v Novém Městě na Moravě pořádá orientační běhy na lyžích. Start a cíl je většinou ve Třech Studních a trasy vedou okolo Medlova a Sykovce. Každý ze závodníků obdrží speciální mapu, podle které se má závodník orientovat v terénu a vyhledávat s její pomocí kontrolní body. Vyhrává ten, který doběhne nejrychleji a přitom nemine žádný kontrolní bod.
59
7. Shrnutí Cílem mé diplomové práce bylo poskytnout ucelený pohled na stávající podmínky a možnosti rekreace. Zároveň jsem se snažila poukázat na předpoklady pro další rozvoj, ale také na hrozby, které by tyto předpoklady mohly narušit. Stávající situaci jsem zhodnotila podle demografických, ekonomických, přírodních a kulturních podmínek a podle realizačním předpokladů (především dle ubytovacích, stravovacích a dopravních možností). Demografické podmínky rekreace jsou na Třístudnicku ovlivněny ukazateli v celé ČR.
Objevují se zde nepříznivé hodnoty, jako klesající porodnost, záporný
přirozený přírůstek a stárnutí obyvatel. Negativní ukazatele souvisí mj. i s věkovou strukturou obyvatelstva, to znamená, že bude i nadále pokračovat nárůst skupiny poprodukčních obyvatel. Výjimku tvoří Vlachovice, které jsem zařadila mezi demograficky vitální obce s příznivou věkovou strukturou. Ekonomické podmínky jsou pro rozvoj regionů často určující. S rozvojem soukromého podnikání vzniká na Třístudnicku celá řada malých středních firem a to především v nevýrobní sféře, v průmyslu a stavebnictví. Třístudnicko se řadí k regionům s nadprůměrným podílem služeb, jedná se především o ubytovací a stravovací subjekty. Pro region je i nadále důležitý další rozvoj služeb. Podle mého názoru zemědělství v této oblasti již ustupuje. Některé objekty by bylo možné využít k rekreačním účelům např. pro agroturistiku. Z geografické charakteristiky Třístudnicka je patrné, jaké jsou rekreační přednosti tohoto regionu. Jsou to především přírodní a kulturní podmínky, které přitahují rekreanty. Mezi přírodní atraktivity patří studánky, potůčky, rybníky, chráněné stromy a především vyvýšená místa, odkud je krásný pohled na okolí. Myslím si, že Třístudnicko disponuje čistým a zdravým životním prostředím. Řadí se tak mezi dnes již málo míst v České republice, kde nenajdeme žádné průmyslové závody, ani zvýšenou automobilovou dopravu. Třístudnicko si zachovalo velké množství zvyků a tradic, pořádá sportovní, kulturní a další společenské akce. Může se také pyšnit bohatou historickou minulostí a historickými památkami (kostel sv. Matouše, kaplička, haltýře a ostatní památky lidového stavitelství). Podle realizačních předpokladů usuzuji, že Třístudnicko je na příliv rekreantů připraveno. Disponuje dostatkem ubytovacích i stravovacích zařízení všech kategorií, 60
od hotelů, přes penziony a chaty až po tábory, takže je dostupné většině návštěvníků i jejich finančním možnostem. Třístudnicko má rovněž dobrou geografickou polohu, nachází se uprostřed našeho státu, na spojnici dopravního spojení mezi dvěmi hlavními sídelními aglomeracemi. Nepříznivá je však autobusová doprava s nízkou frekvencí přepravy. Na příznivé podmínky poukazuje také SWOT analýza Třístudnicka, ze které vyplývá převaha silných stránek a předpokladů nad slabými stránkami a hrozbami. Rekreace se na Třístudnicku objevuje koncem 19. století. Už tehdy si lidé začali uvědomovat, jak je rekreace důležitá pro rozvoj jejich obce. Nedošlo tedy ke zpoždění a potenciál je téměř dokonale využíván. Na začátku své diplomové práce jsem si stanovila konkrétní cíle formulované do základních otázek. Podle mého názoru, jsem je v míře odpovídající potřebám diplomové práce splnila.
61
8. Didaktické využití ve školním vyučování
Základní vzdělávání na 2. stupni pomáhá žákům získat vědomosti, dovednosti a návyky, které jim umožní samostatné učení a utváření takových hodnot a postojů, které vedou k uvážlivému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu i Evropské unie. Je budováno na širokém rozvoji zájmů žáků a na provázanosti vzdělávání a života školy se životem mimo školu. To samozřejmě vyžaduje použít náročnější metody práce i nové zdroje a způsoby poznávání, zadávat dlouhodobější úkoly či projekty a přenášet na žáky větší odpovědnost ve vzdělávání i v organizaci života školy. Jedním
z hlavních
cílů
je
poskytnout
základ
všeobecného
vzdělání
orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. Žák se má naučit tvořivě myslet, logicky uvažovat, řešit problémy, správně komunikovat a spolupracovat, projevovat pozitivní city v chování, jednání, chránit fyzické, duševní a sociální zdraví, naučit se toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem a motivovat se pro celoživotní vzdělávání (RVP-ZV, 2004,str.4) Téma rekreace a cestovní ruch se učí v osmé a deváté třídě v rámci socioekonomické geografie, navazuje na téma doprava a služby. V učebním plánu je mu věnována jedna, maximálně dvě vyučovací hodiny. Obvykle se toto téma vyučuje formou klasické vyučovací hodiny, která obsahuje úvodní teoretickou část (definice CR a rekreace, rozdělení a činitelé ovlivňující CR a rekreaci, důvody) a část věnovanou hlavním turistickým oblastem ve světě (určování činitelů ovlivňujících rozmístění CR ve světě, vyhledávání nejvýznamnějších oblastí CR a rekreace v atlase). Učitel může použít vhodné motivační pomůcky například v podobě prezentací katalogů cestovních kanceláří, různých pohlednic a také motivační otázky. Které země žáci navštívili? Které lokality v České republice? Jaké služby využívali při CR a rekreaci? Vzhledem k tomu, že mnozí z žáků služeb cestovního ruchu využili, je vhodné se zmínit, že CR je nejrychleji rozvíjejícím se odvětvím hospodářství (zajišťuje přísun peněz i pracovní příležitosti), některé státy či oblasti jsou na něm ekonomicky zcela závislé. Téma rekreační potenciál místní krajiny, které jsem si zvolila pro diplomovou práci, se dá velice dobře využít ve školní praxi na zakláních školách v místě i mimo sledované území jednat formou školního výletu nebo exkurze. Existuje již dlouho 62
spolupráce správy CHKO Žďárské vrchy se školami a pedagogickými pracovníky, právě na nich záleží zda projeví zájem o tuto problematiku a obrátí se na pracovníky správy. Pak už jenom stačí naplánovat přednášku či exkurzi. Z velkého množství vyučovacích forem jsem si vybrala terénní vyučování, protože jako jedna z mála metod pomáhá žákům dosáhnout stanovených cílů a klíčových kompetencí (učení, řešení problémů, komunikace, pracovní činnosti a spolupráce) jako hlavní součást Rámcového vzdělávacího programu a jednotlivých vzdělávacích oblastí, tedy i oblasti Člověk a příroda. Terénní vyučování je forma vyučování, při které žáci poznávají běžné přírodní podmínky, společenské a kulturní prostředí. Má velký význam a to z hlediska poznávání přírodního, společenského a výrobního prostředí, plní také funkci pracovní a mravní výchovy a úkoly estetické výchovy. Uplatňuje řadu vyučovacích metod od klasických (práce s textem, rozhovor, přednáška, vysvětlování, vyprávění, pozorování přes aktivizující výukové metody (diskusní, řešení problémů, didaktické hry) až po komplexní výukové metody (skupinová výuka, kritické myšlení žáků, projektová výuka) a mnoho dalších postupů jako sběr informací (Maňák, 2003).
Terénní vyučování na Třístudnicku pro 6.třídu
Vyučování v přírodě pro 6.třídu bych naplánovala ke konci školního roku na začátek měsíce června. Žáci by byli ubytováni v Táboře Vysočina na Třech Studních v dřevěných chatkách. (viz kapitola Realizační předpoklady). Žáci by zde strávili pět dní a vyměnili by tak školní lavici za učení v přírodě. Na každý den bych pro ně měla přichystaný bohatý program a tady je. První den: terénní cvičení (trasa č.1) Trasa, která je naplánovaná na první den má asi 10 km. Přímo vedle tábora vede modrá turistická trasa, po níž se vydáme a budeme se seznamovat s místními kulturními a přírodními zajímavostmi. První naše zastávka bude u vily Kaprálových, haltýře a kapličky se zvoničkou. Větší přestávka bude následovat až po výstupu na Brožovu skalku, kde bych žáky seznámila, jak mrazové zvětrávání vytvořilo mrazový srub. Použila bych obrázky a uvedla bych další příklady. Přes Hudcovu skalku se přesuneme na Fryšavský kopec, kde si připomeneme 2. světovou válku. Po zelené turistické trase
63
půjdeme do Fryšavy, kde bych se zmínila o těžbě železné rudy a křemene, která zde v minulosti probíhala. Podíváme se do kostela sv. Matouše a znovu by jsme se vydali na cestu a to k rybníku Medlov. Odtud znovu po zelené trase zpátky do tábora (více informací viz turistické trasy). Druhý den: terénní cvičení (trasa č.2) Tato trasa povede po modré turistické značce na nejvyšší bod obce Vlachovic Tři Smrky a do Vlachovic. Náš další cíl bude Bílá a Černá skála. Odtud půjdeme po místní modré turistické značce až dojdeme k zelené, po níž dojdeme až ke koupališti u Nového Města na Moravě. Pak ke SKI hotelu, kde se vydáme na Pernovku, chráněný přírodní útvar, pak zpátky ke SKI a odtud na Harusův kopec, kde si děti vyzkoušejí test zdatnosti. Po místní modré turistické značce se znovu dostaneme na Bílou skálu a odtud po modré zpátky do tábora. Na trasách by žáci plnili jednoduché úkoly:
vyjmenovat co nejvíce zvířat žijících v lesích v našich podmínkách
pracovat s kompasem a určit světové strany
nacvičit první pomoc v případě, že by si kamarád zlomil nohu –co žáci v daných podmínkách využijí
žáci dostanou kartičky s houbami, mají je poznat a určit zda jsou jedlé či jedovaté
žáci mají za úkol vyjmenovat nejméně pět kladných stránek, proč žít na venkově
žáci se zamyslí nad tím, jak mohou svou činností a chováním zlepšit kvalitu životního prostředí
poznávání dřevin a rostlin
poznávání turistických značek
64
Mapa terénních výletů
Legenda trasa č.1 trasa č.2 zastávky s úkoly a výkladem
1:50000
Zdroj: Turistická mapa Žďárských vrchů 1:50 000, 2001. Vlastní úprava. Třetí den: návštěva obecního úřadu ve Vlachovicích Cílem této návštěvy je seznámit žáky s obecní administrativou, s jejími úkoly, s činnostmi, s dokumentací, nahlédnout do obecní kroniky, zpravodajů, územního plánu a Programu obnovy venkova Vlachovic. Žáci se mají naučit hledat informace v jiných materiálech než je školní učebnice, naučit se komunikovat, spolupracovat, ale také samostatně pracovat, vytvářet si svůj vlastní názor a pociťovat odpovědnost za svoje jednání a myšlení.
65
Nejdříve by měl proběhnout rozhovor se starostou obce. Pak by si žáci mohly prohlédnout jednotlivé materiály a následovala by samostatná práce ve skupinkách, kde by si připravili odpovědi a vypracovali jednoduché úkoly. Například v územním plánu by měli najít informace týkající se o obyvatelstvu. Svými slovy by měli popsat tabulku týkající se vývoje počtu obyvatel nebo věkovou strukturu a vyvodit jednoduché závěry. Odpovědět na otázku co znamená projekt Program obnovy venkova Vlachovic? Součást terénního vyučování by měl být sběr prvotních informací o místní krajině, jejich zpracování, které vystupují ve formě statistických informací. Pro žáky bych vybrala jeden typ statistického šetření a tím je dotazníkové šetření, které vyžaduje bezprostřední kontakt s obyvateli obce a jeho podstata spočívá v kladení otázek ústní formou a v zaznamenávání následujících odpovědí. Žáci by tedy odpoledne vyrazili do terénu a pokusili by se vyplnit tento dotazník.
Dotazník pro anketní půzkum Obec: Vlachovice Datum: Šetření provedl:
1.
Myslíte si, že je blízkost chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy výhodná pro vaši obec?
2.
Navštívil/a jste některou přírodní památku CHKO Žďárské vrchy a jakou?
3.
Je v obci dostatek ubytovacích a stravovacích zařízení ?
V případě záporné odpovědi položit otázku: Jaká opatření by jste učili, aby jste danou situaci zlepšili?
4.
Jaké je autobusové spojení s ostatními obcemi ? Jsou nějaké nedostatky?
5.
Probíhá podle vás dostatečná propagace (reklama) vaší obce?
6.
Myslíte si, že je pro obec výhodné být ve sdružení obcí Novoměstsko?
Jaké? Identifikační charakteristiky: Pohlaví:
muž
žena
Věková kategorie: do 20 let 21 – 30 let Druh zaměstnání:
31 – 40 let v místě
41 – 50 let
51 – 60 let
nad 60 let
mimo obec
66
Žáci by i nadále pracovali v terénu. Dalším úkolem by bylo pracovat s mapou obce Vlachovic v měřítku 1:10 000, do níž by měli například zakreslit obecní úřad, restauraci, zastávku, ukazatel turistických cest, zvoničku atd. V návaznosti na to by zhotovili model obce za použití různých pomůcek (krabic, barevného papíru, pastelek, plastelíny..). Ve zbývajícím čase by si žáci mohli zahrát hru na starostu obce, která spočívá v tom, že každý sám navrhne novinky, jak zlepšit rekreaci v obci. Co nového zde vytvořit a nalákat tak rekreanty právě do této obce. Dalším úkolem je vtipně vytvořit nové číslo zpravodaje obce. Nakonec by seznámili ostatní žáky se svými návrhy. Učitel by měl stát v pozadí a jenom přihlížet a ze svého pozorování si vytvořit pohled na třídu (kdo je zde dominantní, kdo přebírá řídící roli učitele a kdo se nezapojuje do práce a nechává se vést ostatními). Žáci by si měli vyzkoušet sami organizovat práci a zjistit zda se dokáží dohodnout. Učitel zasahuje jen v případě vzniklých obtíží.
Čtvrtý den: Praktické úkoly pro žáky Předposlední den, by si žáci ověřili své znalosti a dovednosti. Vytvořili by skupinky po dvou. Každá dvojice by dostala mapu s vyznačeným okruhem jehož délka by neměla přesahovat 5 kilometrů. Hlavním úkolem žáků by bylo orientovat se podle mapy v terénu. Asi po jednom kilometru by bylo stanoviště se cvičeními a úkoly, které by si zaznamenali na papír. Na startovní čáře by byly nechány odstupy mezi jednotlivými dvojicemi asi 15 minut. Vyhrát ještě nemusí dvojice, která měla nejlepší čas, ale třeba ta, která měla správné odpovědi v testu. Pro výsledné hodnocení se sčítají body za čas, ale také za body v testech. Jednotlivá stanoviště s následujícími úkoly: STANOVIŠTĚ Č.1: poznávání topografických a turistických značek Úkolem žáků bude ke každé očíslované značce přiřadit název značky (vzor: 1.-b ). Za každé správné přiřazení 1 bod.
67
1.
8.
2.
3.
4.
9.
5.
10.
6.
7.
11.
a) veřejné koupaliště
g) kříž
b) kulturně pozoruhodné místo
h) vrstevnice
c) pomník
ch)kaple
d) přírodní zajímavost
i) hranice CHKO
e) vlek
j) kostel
f) pásová turistická značka pro pěší
STANOVIŠTĚ Č.2: poznávání dřevin Přiřaďte k obrázků název dřeviny
1.
2.
3.
4.
5.
68
6.
7.
8.
9.
10.
a)růže šípková
f) bříza bradavičnatá
b) modřín opadavý
g) šeřík obecný
c) lípa srdčitá
h) borovice lesní
d) hloh obecný
ch)dub letní
e) vrba bílá
i) buk lesní
STANOVIŠTĚ Č.3: Kulturně-historické a přírodní památky
1.
2.
Poznáš co je to za kostel a v jaké obci se nachází?
Kde se turisté setkají s touto kapličkou se zvonicí?
69
3. Víš k čemu se používal haltýř? 4. Proč je pro Fryšavu významný rok 1945? 5. Obrázek znázorňuje tvary mrazového zvětrávání na vrcholu Tisůvky (792 m.n.m.). Dokážeš vyjmenovat další skalní útvary, kde mrazové zvětrávání vytvořilo klasický mrazový srub? Obr. č. : Tvary mrazového zvětrávání na vrcholu Tisůvky (Buček, 1983, s.18)
kryoplanační suťová mrazový srub terasa
halda
kryoplanační terasa
Pátý den Dopoledne si žáci zahrají nejrůznější hry (vědomostní, logické…) a sportovní soutěže (fotbal, tenis…..). V odpoledních hodinách by byl naplánován návrat domů.
70
9. Turistické trasy Rekreační aktivity v letním období nejsou spojeny pouze s pobyty u vodních ploch. Rekreanti využívají také hustou síť značených turistických cest, seznamují se s přírodními atraktivitami území a navštěvují kulturně-historické památky. V zimě když celá krajina zapadá sněhem, ožívají běžecké lyžařské tratě. Existuje dělení značených turistických tras na pěší, cyklotrasy a pro lyžaře.
7.1 Pěší turistické trasy Prvních osm značených pěších tras se v terénu objevilo už v roce 1907. Vytvoření nových tras navrhuje Klub českých turistů. Spolupracuje s jednotlivými správními jednotkami a správou CHKO Žďárské vrchy. Projednávají průběh těchto navržených tratí především s ohledem na přírodní krajinu, aby nedocházelo k jejímu poškození. V případě, že by nastala tato varianta, musí navrhnout jiné možné řešení. Díky jejich práci se tato oblast může pyšnit vysoce kvalitní sítí lesních, polních cest, pěšin, stezek a místních komunikací.
Modře značená turistická trasa Je pojmenovaná jako Cesta partyzánské brigády Mistra Jana Husa o celkové délce 22 km, vedoucí od Skihotelu u Nového Města na Moravě do Vojnova Městce, kolem památníků připomínajících činnost brigády ve 2. světové válce. Od Skihotelu vede lesem Ochoz, který je v zimních měsících protkán závodními běžeckými tratěmi. Když jsou příznivé sněhové podmínky, koná se tu známý závod v běhu na lyžích „Zlatá lyže Českomoravské vysočiny“, který je od roku 1981 součástí Světového poháru. Lesem se terén zvedá až na Bílou skálu (757,7 m), kde se můžeme pokochat pěkným výhledem na okolí. Odtud terén pozvolna klesá až do Vlachovic. Dostaneme se na začátek vesnice, přejdeme silnici II.třídy vedoucí z Nového Města na Moravě na Tři Studně a opět nás čeká výstup na nejvyšší bod obce Vlachovice, který je viditelný až do Jihlavy a tím jsou Tři smrky ležící na evropském rozvodí s nadmořskou výškou 776,4 m, odkud je rovněž krásný výhled (za ideálních podmínek je vidět i Praděd a Kralický Sněžník). Dále je trasa lemována roztroušenými chatami a zavede 71
nás do další obce Třech Studní. Zde vede kousek od rybníka Sykovec a na východě od ní se nachází rekreační osada a také několik významných památek, u kterých Vám doporučím se chvilku pozastavit. Mezi ně patří domov skladatelů Českého hudebního fondu s pamětní deskou na domě, kam jezdíval Václav Kaprál s Vítězslavou Kaprálovou, která má na zahradě symbolický hrob s křížem z jejího původního místa posledního odpočinku ve francouzském městě Montpellier. Kousek odtud nepřehlédněte zděný haltýř. Poznámka. Na loukách mezi chalupami bylo možné spatřit tzv. haltýře. Jednalo se o roubené či zděné stavby obdélníkového nebo čtvercového půdorysu. Haltýř byl přibližně jeden metr vysoký a byl opatřen sedlovou střechou krytou šindelem či jinou krytinou, nízkým vchodem a dvířky. Většinou stávaly ve skupinách nebo v řadách u potoka, protékala jimi voda nebo se stavěl tam, kde byl povrchní pramen, který se uvnitř rozšířil ve stružku. Nad vodou byla umístěna dřevěná lávka sloužící hospodyňkám k ukládání nádob s mlékem nebo jiných potravin. Znovu se dostaneme na hlavní silnici, kde se nachází památný strom a nejvýraznější architektonická stavba Tří Studní a tou je místní kaplička se zvoničkou. Pochází z 2. poloviny 19. století. Místní zvon byl patrně vyroben ve fryšavských hutí. Asi před 150 lety byla přestavěna z dřevěné podoby na zděnou a hrdě zastupuje Tři Studně v seznamu památek lidového stavitelství. Poznámka. Zvoničky se začaly stavět od poloviny 18. století. Bylo to po vydání „ohňového patentu“ Marie Terezie z roku 1751. Zvoničky se zřizovaly všude tam, kde nebyl kostel se zvony. Zvonilo se ráno, v poledne a večer k modlitbě. V 19. století byly přestavovány na zděné kapličky. Na mnoha místech můžeme spatřit litinové nebo dřevěné kříže. Lidé si je zde umísťovali, aby se na místních cestách cítili bezpečně a také proto, aby dlouhé cesty byly zpestřeny těmito drobnými uměleckými díly. Pěkný železný kříž se dochoval před kapličkou a vysoký dřevěný kříž stojí u silnice do Fryšavy. Trasa dále vede kolem hotelu u Loubů, kde je umístěna pamětní deska připomínající pobyt Bohuslava Martinů. Můžeme zde navštívit sál, kde je umístěna stálá expozice věnovaná tomuto umělci. Po hlavní silnici se dostaneme až na konec obce, kde u autobusové zastávky odbočíme do leva na polní cestu u níž roste chráněný lesní buk o výšce 24 m a obvodu kmene 5 m. Polní cesta nás zavede až na Brožovu a Hudcovu skalku. Obě patří k chráněným přírodním útvarům, kde mrazové zvětrávání vytvořilo klasický mrazový srub. V zimě voda vniká do skulin hornin, kde zamrzá a zvětšuje tak 72
svůj objem. Vzniklý led působí tlakem na okolní horninu, která se trhá, puká a tříští. Mrazovým zvětráváním se souvislá skála rozpadá na velké bloky nebo drobnou suť. Vzniká svislá skalní stěna - mrazový srub. Odpadlý materiál zůstává při úpatí mrazového srubu a vytváří suťovou haldu. Posouváním tohoto materiálu po svahu vznikají balvanové proudy. Mrazový srub zvětráváním postupně ustupuje, vzniká ukloněná plošina, kterou geomorfologové nazývají kryoplanační terasa (Buček, 1983.str.14). Na Brožově skalce (viz foto) (785m) je mrazový srub rozčleněný do tří nestejně vysokých, ve svahu v délce 200 m vypreparovaných sklaních bloků, s výškou až 20 m. Na jeho úpatí je z odlámaných balvanů vytvořena suťová halda a 30 m široká kryoplanační terasa přecházející v 50 m balvanový proud.
Obr.3:Kulíšek nejmenší
Na skalnatém hřbetu je zachován zbytek smíšeného porostu smrkové bučiny se smrkem ztepilým a bukem lesním. Pod skalami je vtroušená jedle bělokorá, javor klen. Na skalách roste bříza bělokorá, jeřáb ptačí a borůvka černá. Skály a sutě jsou porostlé pokryvnou vegetací lišejníků a mechorostů, jichž zde bylo zjištěno 16 druhů. Ve starém lesním porostu hnízdí mj. datel černý, holub doupňák a naše miniaturní sovička kulíšek nejmenší (viz foto). Skalní útvar je turisticky zpřístupněn, horolezecky není využíván.
Obr.4: Brožova skalka
Zdroj obr.3, 4: Zabloudil, 2002, s.403
73
Když budeme pokračovat dále od Hudcovy skalky dostaneme se až na Fryšavský kopec (802m). V letech 1944-1945 byla obec Fryšava opěrným bodem odbojových skupin. Místo štábu bylo právě na Fryšavském kopci. Dnes zde stojí památník s replikou partyzánského obydlí. Jak Fryšavský kopec, tak i Brožova a Hudecká skalka leží na evropském rozvodí Labe-Dunaj.
Žlutě značená turistická trasa
Začátek trasy je umístěn u rybníka Medlov. Trasa vede po jeho břehu a na jeho konci se začíná terén zvedat až do nadmořské výšky 769,9 m odkud máme pěkný rozhled na obec Fryšavu. Od tohoto výškového bodu terén opět klesá až do obce. Dostaneme se na hlavní silnici, kde se po pravé straně nachází pomník padlým z 1.světové války, který tu stojí od roku 1928. Cesta nás dále zavádí k hostinci, bývalému Šínovu hostinci, kde se nacházela sklárna. V domě žil hudební skladatel Otakar Šín. Na fasádě hostince je umístěna jeho pamětní deska. Pamětní desku má také umístěn na své vilce malíř, akvarelista V. Jícha. Dům je vyzdoben sgrafity novoměstského rodáka Karla Němce z let 1927 a 1932. Tento malíř vyzdobil sgrafity rovněž kostel, ale ty byly při pozdějších opravách zabíleny. Žlutá značka nás dovede až ke katolickému kostelu z roku 1788, který je zasvěcen sv. Matouši. V kostele jsou umístěny pozdně barokní sochy sv. Petra a Pavla, patrona kostela sv. Matouše, varhany a barokní kazatelna, které pochází ze zrušeného ženského kláštera v Jimramově a obraz Svaté rodiny ze zrušené zámecké kaple v Rudolci. Barevné okno nad svatostánkem představuje sv. Matouše. U kostela jsou litinové kříže z bývalých kadovských železáren s letopočtem 1853. Další železný kříž je u silnice vpravo ve směru na Tři Studně. Za obcí, ve směrech na Kadov i na Tři Studně stojí pro změnu kříže dřevěné, stejně jako za domky na JV okraji Fryšavy. Za kostelem se nachází hřbitov. Připomínáme si znovu rok 1945. Dne 9. 5. 1945 došlo ve Fryšavě k boji partyzánské skupiny „Záře“ s ustupující německou armádou. Výsledkem bylo 12 padlých (z toho 5 fryšavských občanů) a 8 těžce raněných partyzánů. Všichni jsou pohřbeni na místním hřbitově. Na jejich hrobě je památník podle návrhu sochaře V. Makovského, kameny jsou sestaveny do stylizovaného tvaru tanku. Naproti kostelu je mateřská a základní škola, vedle níž je zděný haltýř a na zahradě chráněný strom. Na tomto místě odbočíme z hlavní silnice a jdeme zároveň po 74
žluté a zelené turistické značce, které nás zavedou do aleje 41 chráněných stříbrných javorů. Pak se turistické cesty znovu rozdělují. Kdybychom šli po žluté tak se dostaneme na nejvyšší vrchol Žďárských vrchů – Devět skal (836m). Po zelené turistické trase se pak dostaneme na Fryšavský kopec a když půjdeme dál dostaneme se ke Stříbrné studánce, jednoho z pramenů řeky Svratky. Právě zde vyhlásil v roce 1970 prezident Ludvík Svoboda oblast Žďárské vrchy za chráněnou krajinou oblast. Kousek za ní je Žákova hora (810m). Vrchol je zalesněn. Na jižním svahu se rozprostírá národní přírodní rezervace na ploše 38 ha. Území je chráněno již od roku 1933. Je ukázkou původního jedlobukového lesa s příměsí smrku a javoru klenu, ovšem jedle v současné době již prakticky vymizely. Těsně pod vrcholem je významný geodetický bod pro měření nadmořských výšek, přesného tvaru Země a pohybů zemské kůry.
Zeleně značená turistická trasa
Zelená trasa vede od obce Sklené do lesa, kde je odbočka ke studánkám Barborce a Vitulce, kde se každým rokem koná slavnost otvírání studánek a dále podél břehu rybníka Sykovce až ke stejnojmennému hotelu. Přejdeme silnici a dostáváme se znovu na polní cestu, která vede Černým lesem až k rybníku a hotelu Medlov. Rybník obejdeme a dostaneme se do rekreační oblasti Yukon a k penzionu Pegas. Kousek půjdeme i po místní červené trase, která by nás zavedla zpátky k rybníku Sykovec. Kdybychom šli pořád dál po zelené trase dostaneme se až do Nového Města na Moravě.
Místní červená turistická trasa Tato trasa vytváří vycházkový okruh a vede z Nového Města na Moravě do Maršovic, Rokytna, k Sykovci, kde spojuje modrou turistickou trasu se zelenou. Odtud vede přes Bednářův kopec do Jiříkovic, na Harusův kopec, Skihotel a zpátky do Nového Města, kde výlet začal.
Místní modrá turistická trasa Je malý vycházkový okruh, vedoucí od Harusova kopce ke Skihotelu, koupališti v Novém městě na Moravě, k Černé a Bílé skále a znovu k Harusově kopci.
75
9.2 Cyklotrasy
V posledních letech se velmi rozšířila cykloturistika. Trasy jsou značeny 1-4 místným číslem podle důležitosti. Jako příklad uvádím cyklotrasu číslo 1, která má název Pražská a vede z Prahy přes Vysočinu až do Brna v celé své délce 250 kilometrů. Třístudnickem prochází cyklotrasa číslo 103 Znojmo-Jeseník (320 km). Je středně obtížnou až obtížnou trasou, protože právě v tomto úseku vede kopcovitým terénem (Cyklotrasy-Novoměstsko, Žďársko, 2003). Ne
vždy
jsou
cyklotrasy
navrženy
v souladu
s příslušnými
orgány
a organizacemi a ne vždy jsou vedeny po nejvhodnějších komunikacích. Podle mého názoru nejsou pro cykloturistické trasy vhodné silnice II.třídy. Faktem zůstává, že řada majitelů, či uživatelů tzv. účelových komunikací se brání tomu, aby byly k cykloturistice využity. Myslím si, že tento druh rekreační aktivity zatěžuje krajinu velmi málo. Je však nutné, aby cyklisté dodržovali „pravidla hry“ a nejezdili do těch míst, kde svým pohybem přírodní prostředí přímo poškozují. Týká se to především nezpevněných lesních a polních cest na území I. zóny ochrany, kam mohou jen pěší turisté. Nebezpečí hrozí především v době, kdy je terén rozměklý vlivem dešťů nebo sněhu, jízda po takovém nezpevněném terénu napomáhá erozi a dochází tak k odplavování materiálu. Kola zapůjčuje Kemp Sykovec, Hotel Horník a Penzion Pegas ve Třech Studní, která jsou zároveň místa první pomoci pro cyklisty, neboť zde mají základní vybavení pro opravu kol. V případě větších oprav se turisté mohou obrátit na pana Milana Bartoně ve Fryšavě č.49 a jeho cykloservis.
9.3 Lyžařské trasy a lyžování Třístudnicko se díky své zeměpisné poloze, nadmořské výšce, mírně zvlněnému terénu, čistému přírodnímu prostředí a dobrým sněhovým podmínkách zařadilo v zimních obdobích k vyhledávaným místům lyžařského sportu a k oblíbeným místům rekreace. Pravým rájem pro lyžaře běžce jsou běžecké tratě vhodné jak pro rekreační tak pro závodní lyžování. Strojově upravováno je přes 100 km turistických běžeckých tratí novoměstským sportovním klubem. Finanční prostředky na údržbu těchto lyžařských
76
stop poskytují především obce Mikroregionu Novoměstsko, které tak podporují turistický ruch v bílých stopách. Není proto divu, že půvabná místní krajina připomíná v zimě pavučinu utkanou z jemných vláken - stop lyží, vinoucí se přes zasněžené horizonty všemi směry. Můžeme tedy jezdit křížem krážem, protože oproti horským oblastem tu v cestě nestojí příkré srázy, vysoké stěny ani hluboká údolí hrozící lavinovými sesuvy. Na křižovatkách jednotlivých tras a na dalších významných místech jsou umístěny turistické rozcestníky s oranžovými směrovkami. Všechny trasy jsou upravovány před víkendem – v závislosti na počasí převážně v pátek a v sobotu. Velice doporučuji okruhy, které níže popisuji v tabulce. Pro lepší orientaci uvádím také mapu lyžařských tras (viz příloha). Tyto okruhy se dají dobře kombinovat s jinými. Pro všechny můžeme využít jako východisko hotely, ubytovny, rekreační zařízení a chyty dle najetých tras kolem Tří Studní, Medlova a Sykovce. Okruhy jsou upravovány pro klasický styl běhu na lyžích. Aktuální informace o úpravě a sjízdnosti tratí najdete na webových stránkách http://lyzovani.nmnm.cz, můžete zde také sledovat online pohyb rolby v terénu.
Tabulka č.9.: Doporučené okruhy Třístudnicka Okolo Třech Studní
Okruh pro všechny věkové kategorie Ze Tří Studní po červeném okruhu: 0,0 Tři Studně/ 0,3 Tři Studně –pláň/ 0,8 U Třech Studní/ 3,0 Sklené/ 5,0 Hodačky/ 5,5 Tři Smrky/ 6,3 Sykovec-kemp/ 7,3 Tři Studně
7,3
77
Profil okruhu
Popis okruhu (lyžařské rozcestníky, ujeté km)
Celková délka v km
Okolo Fryšavy
Nenáročný okruh Ze Tří Studní po červeném okruhu: 0,0 Tři Studně/ 0,3 Tři Studně –pláň/ 1,2 Medlov/ 1,9 Nad Kadůvkem/ 4,0 Fryšava/ 6,5 U Třech Studní/ 7,0 Tři Studně – pláň/ 7,3 Tři Studně
7,3
Okolo Ochozy
Rodinný okruh Z Hotelu SKI po červeném okruhu: 0,0 Hotel SKI/ 1,8 Pod Vlachovicemi/ 2,3 Vlachovice/ 3,0 Tři Smrky/ 3,8 Sykovec-kemp/ 4,4 Sedlo/ 7,4 Jelení skalka/ 8,3 Nové Město – Bělisko/ 9,8 Sjezdovka Hanusův kopec/ 10,9 Hotel SKI
10,9
Studnický okruh
Náročnější okruh Z Hotelu SKI po červeném okruhu: 0,0 Hotel SKI/ 1,8 Pod Vlachovicemi/ 2,3 Vlachovice/ 3,0 Tři Smrky/ 3,8 Sykovec-kemp/ 4,4 Sedlo/ 5,9 Rokytno/ 7,9 Studnice/ 11,1 Nad Pohledcem/ 14,6 maršovice/ 15,1 Pod Maršovicemi/ 15,4 Nové Město –Bělisko/ 16,9 Sjezdovka Harusův kopec/ 18,0 Hotel SKI
18
78
Kadovský vánek
Celodenní výlet Z Hotelu SKI po červeném okruhu: 0,0 Hotel SKI/ 1,8 Pod Vlachovicemi/ 2,9 Nad Radňovicemi/ 6,5 Pod Vlachovicemi/ 7,0 Vlachovice/ 7,5 Hodačky/ 9,5 Sklené/ 11,7 U Třech Studní/ 14,2 Fryšava/ 16,8 Blatky/ 19,4 Samotín/ 21,7 Pod Krátkou/ 22,9 Nad Kuklíkem/ 24,8 Kadov/ 26,5 Nad Kadůvkem/ 27,2 Medlov/ 28,1 Tři Studně –pláň/ 28,4 Tři Studně/ 29,4 Sykovec-kemp/ 30,0 Sedlo/ 33,0 Jelení skalka/ 3,9 Nové Město –Bělisko/ 35,4 Sjezdovka Harusův kopec/ 36,5 Hotel SKI
36,5
Zdroj:Nové Město na Moravě a okolí-Zimní dovolená, 2006, str.9
V areálu u hotelu Horník jsou pravidelně udržované tratě pro psí spřežení, na kterých se už pravidelně konají psí závody a stávají se tak pěknou podívanou. Je také důležitá ohleduplnost ostatních lyžařů, aby se v době konání závodů na tratích nepohybovali. V Třístudnicku se nenachází sjezdovka, ale v okolí jich je hned několik. Nejblíže je sjezdovka Harusův kopec, ideální pro začátečníky, mírně pokročilé, rodiny s dětmi a lyžařské kurzy. Sjezdovka je technicky zasněžována a pravidelně upravována. Umělé osvětlení umožňuje provoz až do pozdních večerních hodin. Délka sjezdovky je 500m, převýšení 110 m. Nachází se zde parkoviště a občerstvení. Za příznivých podmínek se provoz pohybuje od listopadu do dubna. Můžete zde využít tyto služby: lyžařská škola, snowpark pro snowboarding, mazání lyží, občerstvení a parkoviště areálu ( SKI SNOWPARK, www.skisnowpark.cz ).
79
Tabulkač.10: Značení turistických tras
PĚŠÍ
CYKLO
LYŽAŘSKÉ
Značka v terénu
popis
Jedná se o pásové značky, které jsou složeny ze tří pásů. Krajní pásy slouží ke zvýraznění značky v terénu. Prostřední pás je vodící. Jednou tak velké, jak pěší a lyžařské→ lepší viditelnost pro cyklisty bílá žlutá oranžová
Barva krajní pásy barva vodící červená, modrá, zelená a žlutá Značení na mapě směrovky
mají krémový podklad
červená, modrá, zelená a bílá
červená, modrá, zelená, žlutá a bílá •••••••• •••••••• •••••••• ••••••••
žlutý podklad dvojnásobně velké písmo pouze dva řádky textu v záhlaví je uvedeno. „cyklotrasa KČT č. …..“
Oranžový podklad v záhlaví je uvedeno. „lyžařská trasa KČT“
Zdroj: autorka
Poznámka. Můžeme zde narazit i na tuto značku
. Jde o značku místní
neboli tzv.“psaníčko“, která se používá pro značení krátkých místních vycházkových tras a okruhů. Na mapě je zakreslena přerušovanou čarou, v příslušné barvě. V Třístucnicku se setkáme s červenou a modrou. Cyklistické trasy jsou dvojí a to cykloturistické vedoucí po horších polních či lesních cestách nebo terénem (viz tabulka) a cyklotrasy vedou po silnicích, dobrých místních a účelových komunikacích. Na mapách jsou vyznačeny párem dutých koleček, v příslušné barvě. (Dříve se uváděly i doporučené trasy. Změna nastala v roce 1999, kdy se uvádějí jen skutečně vyznačené).
80
9.4 Závěr Práce je určena nejen rekreantům, odborníkům a široké veřejnosti se zájmem o problematiku, ale především pro učitele geografie na základních školách jako podnět a podklad pro výuku. Proto jsem se didaktickou transformací zabývala detailněji. Třístudnicko se svými možnostmi a podmínkami je častým cílem školních výletů, škol v přírodě a zájmových kroužků DDM atd. Mohou zde strávit velice příjemné chvíle, zasportovat si, ale také se něco nového dozvědět o místní přírodě a místních kulturních zajímavostech. Všechny přírodní a kulturní atraktivity Třístudnicka jsem se proto snažila popsat v kapitole Turistické trasy, která nám ukazuje, co všechno zde rekreanti a žáci mohou zhlédnout.
81
Seznam literatury: 1. Brabec, F.: Tři Studně. Tři Studně: obecní úřad 2001, s.78. 2. Brož, J.: Cyklistický průvodce Žďárské vrchy. Žďár nad Sázavou: Informační a metodické centrum 1994, s.103. 3. Buček, A a kol.: Žďárské vrchy. Putování krajinou chráněné krajinné oblasti.. Brno: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody 1983, s. 47. 4. Fryšava pod Žákovou horou územní plán – koncept. Hradec Králové: SURPMO, 2000, s.75 5. Galvasová, J.: Program rozvoje Mikroregionu Novoměstsko. Okres Žďár nad Sázavou. Brno: Společnost pro ekonomické a regionální poradenství 2001, s. 131. 6. Harna, J.: Dějiny českých zemí. Od pravěku do poloviny 18.století. Praha: Fortuna 1995, s.292 7. Jurman, H.: Ozvěny Vysočiny. 1. památky a zajímavosti. Štěpánov nad Svratkou 1990, s.25 8. Jurman, H.: Ozvěny Vysočiny. 10. turistika a sport. Štěpánov nad Svratkou 1994, s.30. 9. Jurman, H.: Žďársko – Turisticko – vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. Tišnov: SURSUM 1999, s.50. 10. Kol. autorů: Cestujeme po Moravě a Čechách. Vše co můžeme navštívit v kraji vysočina. Náchod: Merkurtisk a.s. 2006, s.103. 11. Kol. autorů: Žďárské vrchy, turistická mapa 1: 50 000, SHOCart, Praha 2001 12. Kovářů, V.; Marková, Z.: Památky lidového stavitelství na okrese Žďár nad Sázavou. Brno: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody 1982, s. 50. 13. Kružík, M.: Sborník příspěvků z historie obce. Fryšava pod Žákovou horou. Žďár nad Sázavou: UNIPRESS 2001, s.56. 14. Maňák, J.: Alternativní metody a postupy. Brno: Masarykova univerzita, 1997, s.90. 15. Michalcová, J: Nové Město na Moravě a okolí. Zimní dovolená. MPJ DesignStudio 2006, s.19.
82
16. Mirvald, S.: Geografie cestovního ruchu. Plzeň: ZČU tiskové středisko 1996, s.128. 17. Nenadál, S.: Přírodou Žďárska. Chrudim: PORS 2000, s. 150. 18. Obce v číslech 1994, okres Žďár nad Sázavou. Brno: Krajská statistická správa pro kraj jihomoravský, 1995, s.233. 19. Orieška, J.: technika služeb cestovního ruchu. 3.vyd. Praha: Idea servis 1995, s.143. 20. Pavla Vysočina. Žďár nad Sázavou: UNIPRESS 2006, s.2. 21. Penzion pegas. Žďár nad Sázavou: UNIPRESS 2007, s.3. 22. Program obnovy vesnice Vlachovice. Kraj Vysočina. Hradec Králové: inženýrská a projektová společnost SURPMO a.s., 2003, s.16. 23. Quitt, E: Klimatické oblasti Československa. Brno: ČSAV1971, s.73. 24. Rosebaum, M. a kol: Nové Město na Moravě. Novoměstsko brána Vysočiny. Třebíč: Grafia 1969, s.11 25. Sborník referátů konference 19. – 20. září 1995. Žďár nad Sázavou: Člověk a ochrana přírody a krajiny v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Brno: KGKS 1995, s.131 26. Skalník, M.:
Českomoravská vysočina Žďárské
vrchy.
Praha:
Státní
tělovýchovné nakladatelství 1956, s. 87. 27. Svoboda, P.: NOVOMĚSTSKO. Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. Brno: SURSUM 1996, s.213. 28. Svoboda, J. F.: Vlastivěda Moravská. Místopis Moravy. Jihlavský kraj. Novoměstský okres. Brno: Muzejní spolek 1948, s.720. 29. Svobodová, H.: Krajina jako domov. Žďár nad Sázavou: IMPRESO 1996, s.110. 30. Staněk, J.: Památné stromy v CHKO Žďárské vrchy, Drosera, ročník IV., č.6, 1998, s.10 31. Tři Studně územní plán – koncept. Hradec Králové: SURPMO 2002, s.70 32. Vlachovice územní plán. Hradec Králové: SURPMO 2005, s.65 33. Zabloudil a kol.: Chráněná území CHKO Žďárské vrchy. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno 2002, s. 472. 34. Wokoun, r. – Vystoupil, J.: Geografie cestovního ruchu a rekreace I., Praha: Státní pedagogické nakladatelství 1987, s.250.
83
Internetové zdroje:
e-VYSOČINA [online]. c2000 poslední revize 05.3.2007 [cit. 2007-31-03]. Dostupné z:
. e-VYSOČINA [online]. c2000, poslední revize 05.3.2007 [cit. 2007-31-03]. Dostupné z:
. Český statistický úřad.Městská a obecní statistik [online]. c2006 [cit. 2007-31-03]. Dostupné z: . Halva, J. Tři Studně [online], poslední revize 12.12.2006 [cit. 2007-31-03]. Dostupné z: < http://halva.org/tristudne/index.html >. Halva, J. Hotel u Loubů [online]. [cit. 2007-31-03]. Dostupné z: < http://www.halva.org/hotel/index.html >). Obec Vlachovice [online]. [cit. 2007-31-03]. Dostupné z: < http://vlachovice-nm.cz/ >. IKA DATA, s.r.o. Vlachovice - rekreační dům Harvánek [online]. c2000, poslední revize 27.01.2007 [cit. 2007-31-03]. Dostupné z: . Okoun, M. Hotel Pavla – Vysočina [online], [cit. 2007-31-03]. Dostupné z: < http://www.hotelpavla.cz/ >. Autokemp Sykovec [online], [cit. 2007-31-03]. Dostupné z: < http://vlachovice-nm.cz/kemp/informace.htm >. Hotel Horník [online]. c2005, [cit. 2007-31-03]. Dostupné z: < http://www.askino.cz/hornik/index.php?menu=1&jedinecnejmeno= >. Nekuža, R. eMZet Ceník [online]. c2005, poslední revize 07.01.2006 [cit. 2007-31-03]. Dostupné z: < http://web.quick.cz/rsemzet/cenik.htm >. Osada Yukon [online]. [cit. 2007-31-03]. Dostupné z: < http://osada-yukon.unas.cz/index.htm >. Křížová, H. Balóny nad Medlovem [online]. c2006. [cit. 2007-31-03]. Dostupné z: < http://www.zdarskevrchy.cz/view.php?cisloclanku=2006071501 >.
84
Resumé
Diplomová práce poskytuje na základě literatury, statistických údajů a terénního výzkumu ucelený pohled na nastávající podmínky rekreace. Stávající situaci jsem zhodnotila podle demografických, ekonomických, přírodních a kulturních podmínek a
podle
realizačním
předpokladů
(především
dle
ubytovacích,
stravovacích
a dopravních možností). Zároveň jsem se snažila poukázat na předpoklady pro další rozvoj, ale také na hrozby, které by tyto předpoklady mohly narušit. Rekreačními přednostmi jsou především přírodní a kulturní atraktivity, čisté životní prostředí i dobrá poloha ve středu státu. Třístudnicko disponuje velkým množstvím ubytovacích a stravovacích zařízení všeho druhu. Práce je určena nejen rekreantům, ale především učitelům geografie na základních školách jako podklad a podnět pro výuku.
This diploma thesis provides on the basis literature, statistical datums and cross country research compact view of future conditions recreation.Current situation am reviewed after demographic, economic, natural and cultural conditions and after of realization presumptions (above all according to housing, commissaryman and traffic possibility). At the same time am try refer to groundwork for others development, but also on bluster that the would these groundwork could affect. Recreational priorities are above all natural and cultural attractively, clean environment and good centrality of the state. Tristudnicko manages big quantity housing and commissaryman arrangement of all kinds. Work is intended not only holidaymakers, but above all teachers geography on primary school like basis and instigation for education.
85
PŘÍLOHY
Seznam příloh OBRÁZKOVÉ PŘÍLOHY
1. PŘÍLOHY TÝKAJÍCÍ SE OBCE Vlachovice Příloha č.1: Původní charakter sídla Vlachovic Příloha č.2: Dnešní vzhled sídla Vlachovi Příloha č.3: Dolní část obce Příloha č.4, č.5: Sněhová kalamita Příloha č.6: Zimní turnaj ve fotbale Příloha č.7: Letní turnaj ve fotbale Příloha č.8, č.9: Párkové závody v roce 2005 Příloha č.10: Otvírání fotbalového hřiště Příloha č.11: Hasičská soutěž Příloha č.12: Agroturistika Příloha č.13, č.14: Hotel Pavla Příloha č.15, č.16: Hotel Horník
2. PŘÍLOHY TÝKAJÍCÍ SE OBCE TŘI STUDNĚ
86
Příloha č.17, č18: Rekreační středisko eMZET Příloha č.19: Rozcestník Příloha č.20: Haltýř Příloha č.21: Obecní úřad ve Třech Studních Příloha č.22: Rybník Sykovec Příloha č.23: Po lyžařské stopě Příloha č.24: Závody psích spřežení Příloha č.25: Hotel Sykovec Příloha č.26: Hotel Sykovec Příloha č.27: Penzion Pegas Příloha č.28: Lanové centrum Příloha č.29: Proměna hotelu u Loubů Příloha č.30: Hotel u Loubů Příloha č.31: Hotel u Loubů Příloha č.32: Pamětní deska Bohuslava Martinů Příloha č.33: Pamětní deska Václava a Vítězslavy Kaprálových
3. PŘÍLOHY TÝKAJÍCÍ SE OBCE FRYŠAVY Příloha č.34: Stavení s vahadlovou studní Příloha č.35: Stavení s vahadlovou studní Příloha č.36: Pamětní deska Otakara Šína Příloha č.37: Restaurace ve Fryšavě Příloha č.38: Památník obětem v 1.světové válce
MAPOVÉ PŘÍLOHY
Příloha č.1: Lyžařské trasy Příloha č.2: Rekreační potenciál Třístudnicka
87
OBRÁZKOVÁ PŘÍLOHA
1. příloha týkající se obce Vlachovic
Příloha č.1: Původní charakter sídla Vlachovic
Zdroj: (Obec Vlachovice. Historie obce [online], [cit. 2007-31-03]. Dostupné z: < http://www.vlachovice-nm.cz/showpage.php?name=historie>).
Obec Vlachovice byla původně vystavena jako typická „okrouhlice“, což nám dokazuje asi nejstarší dochovaná mapa Vlachovic, přibližně z roku 1780. Tento charakter si obec zachovala až do roku 1949.
88
Příloha č.2: Dnešní vzhled sídla Vlachovic
Zdroj: (Obec Vlachovice. Historie obce [online], [cit. 2007-31-03]. Dostupné z: < http://www.vlachovice-nm.cz/showpage.php?name=historie>). Dnes rostou ve Vlachovicích nové, vzhledné stavby a podoba obce z ptačího pohledu je asi následující.
Příloha č.3: Dolní část obce
Zdroj: (Obec Vlachovice. Fotogalerie [online], [cit. 2007-31-03]. Dostupné z: < http://www.vlachovice-nm.cz/showpage.php?name=fotogalerie>).
Na obrázku vidíme novostavbu na začátku obce Vlachovic, když pojedeme od Nového Města na Moravě.
89
Příloha č.4, č.5: Sněhová kalamita
Zdroj: tamtéž O sníh minulou zimu nebyla nouze.
Příloha č.6: Zimní turnaj ve fotbale
Příloha č.7:Letní turnaj ve fotbale
Zdroj: tamtéž Fotbal se ve Vlachovicích hraje za každého počasí.
90
Příloha č.8, č.9: Párkové závody v roce 2005
Zdroj: tamtéž Na párkových závodech je určitě plno legrace. I dospělí se dokáží navléknout do srandovních kostýmů. Na lyžích pak můžeme potkat bílou paní či přerostlé mimino.
Příloha č.10:Otvírání fotbalového hřiště Příloha č.11:Hasičská soutěž
Zdroj: tamtéž Při otvírání fotbalového hřiště v roce 2005 Vlachoviční hasiči se každoročně se utkali domácí s bolkovou jedenáctkou.
útčasní hasičské soutěže.
91
Příloha č.12: Agroturistika
Zdroj:tamtéž Rekreanti se mohou naučit jezdit na koni.
Příloha č.13 a 14: Hotel Pavla
Zdroj: (Okoun, M. Hotel Pavla – Vysočina [online], [cit. 2007-31-03]. Dostupné z: ). Hotel Pavla je velice atraktivní, jak v letní tak v zimní sezóně.
92
Příloha č.15 a 16: Hotel Horník
Zdroj: (WebRex. Hotel Horník [online]. c2005, [cit. 2007-31-03]. Dostupné z: ). Hotel Horník je obklopen lesy.
2. Příloha týkající se obce Tři Studně
Příloha č.17 a 18: Rekreační středisko eMZET
Zdroj: (Nekuža, R. Fotogalerie [online]. c2005, poslední revize 07.01.2006 [cit. 2007-31-03]. Dostupné z: < http://web.quick.cz/rsemzet/foto.htm >). Rekreační středisko je obklopeno velkou, krásně kvetoucí zahradou.
93
Příloha č.19: Rozcestník
Zdroj: autorka Rozcestník ve Třech Studní nám ukazuje vzdálenost v kilometrech do vybraných světových měst.
Příloha č.20: Haltýř
Zdroj: autorka Zděným haltýřem si připomínáme, jak se hospodyňky staraly o domácnost.
94
Příloha č.21: Obecní úřad ve Třech Studních
Zdroj: autorka Nově vybudovaný obecní úřad s informačním centrem pro rekreanty.
Příloha č.22: Rybník Sykovec
Zdroj : Halva, J. Tři Studně. Fotogalerie Tři Studně – jarní krajina [online], [cit. 2007-31-03]. Dostupné z: < http://halva.org/tristudne/jaro.html >). Pohled na rybník Sykovec z pláže u penzionu.
95
Příloha č.23: Po lyžařské stopě
Zdroj fotky č.23: Halva, J. Tři Studně. Fotogalerie Tři Studně – kolem Třech Studní [online], [cit. 2007-31-03]. Dostupné z: < http://halva.org/tristudne/kolem.html >). Lyžařské trasy směřující na Kadov.
Příloha č.24: Závody psích spřežení
Zdroj: Levíček, J. Závody Tři Studně [online], [cit. 2007-31-03]. Dostupné z: ). Závody psích spřežení pořádané u hotelu Horník se staly již dlouholetou tradicí a také pěknou podívanou.
96
Příloha č.25: Hotel Sykovec
Zdroj: autorka Penzion Sykovec z pohledu ze silnice s velkou zahradní terasou.
Příloha č.26: Hotel Sykovec
Zdroj: autorka Pohled na penzion Sykovec z pláže. Před penzionem je umístěno hřiště a prolézačky pro děti.
97
Příloha č.27: Penzion Pegas
Zdroj: autorka
Příloha č. 28: Lanové centrum
Zdroj: autorka Novou atraktivitou penzionu Pegas je lanové centrum, kde si všichni můžeme zkusit naši fyzickou kondici.
Příloha č.29: Proměna hotelu u Loubů
Hostinec u Loubů (1925)
Hotel u Loubů (1930) 98
Zdroj: Halva, J. Tři Studně. Fotogalerie historických fotek [online], [cit. 200731-03]. Dostupné z: ).
Opravený hotel po požáru
Zdroj: tamtéž
Dnešní podoba hotelu
Zdroj: Halva, J. Tři Studně. Fotogalerie historických fotek [online], [cit. 2007-3103]. Dostupné z: http://halva.org/tristudne/historiefoto.html>).
Obrázky nám ukazují na postupnou přeměnu hotelu až do současnosti.
99
Příloha č.30: Hotel u Loubů
Zdroj: autorka Obrázek nám ukazuje letní terasu s videoprojekcí, která je přímo propojena s restaurací.
Příloha č.31: Hotel u Loubů
Zdroj: autorka Součástí hotelu je také letní posezení s grilem.
100
Příloha č.32: Pamětní deska Bohuslava Martinů
Zdroj: autorka Pamětní deska významného hudebního skladatele Bohuslava Martinů je umístěna na fasádě hotelu u Loubů.
Příloha č.33:Pamětní deska Václava a Vítězslavy Kaprálových
Zdroj: autorka Pamětní deska rovněž hudebních skladatelů umístěná na fasádě vilky U Trčků.
3. přílohy týkající se obce Fryšavy pod Žákovou horou 101
Příloha č.34: Stavení s vahadlovou studní
Zdroj: autorka
Příloha č.35: Stavení s vahadlovou studní
Zdroj: autorka Obrázky znázorňují jednu z významných památek lidového stavitelství.
102
Příloha č.36: Pamětní deska Otakara Šína
Zdroj: autorka Pamětní deska hudebního skladatele Otakara Šína umístěná na fasádě Restaurace ve Fryšavě, dříve označovaná jako Šínův hostinec.
Příloha č.37: Restaurace ve Fryšavě
Zdroj: autorka
103
Příloha č.38: památník obětem v 1.světové válce
Zdroj: autorka
104
MAPOVÁ PŘÍLOHA Příloha č.1: Lyžařské trasy
105
Příloha č.2: Mapa rekreačního potenciálu Třístudnicka Do následující mapy jsem se pokusila zakreslit všechny významné objekty, které rekreant využije, přijede-li do této oblasti, aby se zde mohl lépe orientovat. Snažila jsem se také rozlišit jednotlivé funkční využívání ploch (rekreační, obytné, zemědělský půdní fond). Abych zaznačila jednotlivé objekty vybrala jsem si k tomuto účelu jednotlivé kartografické značky (viz podkapitola Metodika a analýza literatury).
106
107
