ÚVAHA NA ÚVOD aneb „Jaké to je být deváťák“ Když jsem byla malá, myslela jsem si, že být deváťákem bude jednou super. Konečně můžu sedět vzadu v autobuse a všichni ze mě budou mít respekt. Všichni v devítce i starší mi říkali, že je to pohoda a už se nebudu muset tolik ,,šprtat“, jako v předchozích ročnících. Opak je pravdou. Učení stále více přibývá. Učitelé nám ani na stará kolena nedají pokoj. Stále si vyžadují naši přítomnost před tabulí a naši pozornost vůči nim. Ale my se nedáme! Naše výmluvy mluví za vše: ,,Včera jsem neměl čas, jeli jsme kastrovať koňa.“, ,,Pane učiteli, vy jste ale roztomilej! Takže nemusím chodit k tabuli, že?“, ,,Pes mi sežral sešit.“ , ,,Mamka mi vyprala žákovskou.“ apod. A většinou slýcháváme slova jako: ,,Ale hovínko, cérko, pojď k tabuli a doprovodí tě aj jinoch.“ Abych pravdu řekla, nejhorší na celé deváté třídě je stres před příjmačkama. Pomyšlení na to, že je neudělám, nedostanu se na žádnou školu a skončím někde na pracáku s krumpáčem v ruce a na sociálních dávkách, mě zrovna moc nehřeje. Koho taky jo? No, pár výjimek by se tu našlo, ale tady to raději rozvádět nebudu. Zpět k příjmačkám. Na příjmačky se šprtají všichni. I když někdo říká, že ne, určitě do toho aspoň nakoukl a udělal si pár příkladů. Pak zjistíte, že ta námaha nebyla zbytečná, a když se ještě dostanete tam, kam chcete, tak je to úplně to nejlepší! Pak to taky řádně oslavíte! Devátá třída - na tyhle časy už budeme jenom vzpomínat. Ať už jsou to časy dobré, které jsme strávili po boku učitelů a našich nejlepších kamarádů, nebo časy horší, jenž jsme strávili po boku (m)učitelů. Ne, dělám si legraci. Učitelé to s námi vždy mysleli dobře. Aspoň to tvrdili… Závěrem bych chtěla poděkovat všem učitelům, vychovatelkám, kuchařkám, a zvlášť naši třídní, paní učitelce Lence Vidašičové, za její vytrvalost a pochopení našich pubertálních mozků. Divím se, že se z toho ještě nezbláznila. Tak nashledanou a někdy…nikdy. Bude se nám stýskat! Barbora Piskláková a Vendula Hodoňová
STALO SE … Putování za pokladem (25. 3. 2011) Dne 25. 3. bylo pro děti navštěvující školní družinu připraveno soutěžní pohádkové odpoledne s názvem Putování za pokladem. Děti v doprovodu kouzelných skřítků procházely různá utajená zákoutí školní budovy. Plnily rozličné úkoly, rébusy a záludné hádanky a tak získávaly žetony, které jim dopomohly k výhře vytouženého pokladu. Každý z malých účastníků si domů odnesl maličké překvapení a všichni si společně pochutnali na svých oblíbených sladkostech. Radost byla nemalá a většině dětí se ani nechtělo odejít domů. Jana Adamcová
2
Recitační soutěž Dne 7.4.2011 proběhla na naší škole tradiční recitační soutěž. Soutěžilo 34 žáků. Musíme pochválit hlavně děti z 1. stupně. Slabší účast byla na 2. stupni, kde soutěžilo jen 9 dětí. Vítězové si odnesli pěkné ceny, ostatní propisovací tužku a všichni včetně poroty odešli s pěkným zážitkem. Vždyť poezie je jedno z nejstarších umění. Nechce bavit ani poučovat, ale kultivuje naši duši. Tady jsou jména vítězů: I. kategorie: 1. Veronika Pozlovská (1.) 2. Tereza Vymětalíková (1.) 2. David Bartoň (1.) 3. Matěj Hořanský (1.) 3. Karolína Fusková (1.)
II. kategorie: 1. Ivana Vlčková (2.) 2. Tereza Adámková (3.) 2. Aneta Kotrlová (2.) 3. Šárka Hrazdilová (4.) 3. Jana Koňaříková (3.)
III. kategorie: 1. Bára Piskláková (9.) 2. Karolína Babicová (7.) 3. Aneta Smilková (9.)
Milena Žambochová Den Země pro 2. stupeň Den Země jsme se 18. dubna rozhodli oslavit trochu netradičně. Čtyři družstva se během dopoledne vystřídala na čtyřech stanovištích. Všichni se tak seznámili s pravidly spravedlivého obchodu, naučili se něco nového o mapách a relativitě zobrazování zemí a světadílů, zahráli si fotbal, ale také novou stolní hru „Ekopolis“. Věřím, že se nikdo nenudil a všichni se něco nového naučili. Lenka Vidašičová Den Země 2011 (19. 4. 2011) Užitečnou, hezkou a především oblíbenou tradicí se na naší škole stala oslava Dne Země. Ani v letošním školním roce proto nesměla chybět. Opět byla pro děti připravena naučná stezka, na které děti mohly zužitkovat vědomosti a dovednosti, které už získaly. Mnohdy se naučí i spoustu nových, zajímavých informací. Letošní trasa dětem z naší školy i z obou mateřských škol nabídla 10 soutěžních stanovišť a další dvě pro zpestření. Dá se říci, že jednou z nejoblíbenějších zastávek bylo rozpoznávání potravin se zavázanýma očima. Děti si tak vyzkoušely na vlastní kůži, že poznat i naprosto běžné potraviny pouze podle vůně a chuti není tak snadné, jak se na první pohled může zdát. Ale i další úkoly dětem odhalily neobvyklost věcí, které je běžně obklopují a zdánlivě nejsou ničím zajímavé. Po absolvování celé trasy v krásné přírodě, na jarním povětří a navíc v jednom z prvních letošních krásných dnů si každý uvědomil, jak je příroda krásná a jaká dobrodružství nám nabízí, když se umíme dívat. Jana Adamcová Jízda zručnosti na kole Ve čtvrtek 28. dubna si někteří čtvrťáci a páťáci vyzkoušeli svoji zručnost a dovednosti při jízdě zručnosti na kole. Sešli se ráno na antukovém hřišti a měli za úkol projet několika překážkami. 3
Jak sami řekli, některé byly jednoduché, ale třeba úzký koridor nebo obrácený slalom daly všem pořádně zabrat. Ostatní děti pomáhaly kontrolovat bezchybnost jízdy. Všem se akce líbila a shodli se, že si ji rádi někdy zopakují. Milena Vítková Posezení s jarními zvyky a svátky a tradicemi našich předků (11. 5. 2011) Krásné počasí nás láká ven, užívat si sluníčka a jarní pohody. Takové odpoledne přímo nabádá k aktivitám v přírodě. A tak ani my ve školní družině nezahálíme a jak nás sluníčko pošimrá svými paprsky, už jsme plní chuti vyrazit ven. Procházky, hry a pohybové aktivity jsou běžnou součástí pobytu ve družině, ale tentokrát bylo pro děti připraveno odpoledne trošku jinak. Nejenže se dozvěděly proč, a jak vznikly různé jarní svátky a slavnosti, hlavně si mohly samy vyzkoušet hry, které děti hrály dávno před hrami počítačovými, nebo sledováním televize. Skutečností je, že většina těchto starých a mnohdy velmi jednoduchých her děti natolik okouzlila, že je budeme ve družině jistě hrát častěji. A když se děti dosyta vyřádily, následoval zlatý hřeb odpoledne, kterým bylo opékání špekáčků. Pak s pusami ušmudlanými od ucha k uchu a s plnými bříšky, se děti s těžkým srdcem chystaly domů, protože byl nejvyšší čas. A jako poslední dobou čím dál častěji jsme znovu slyšely: „To je škoda, že už musíme domů!“ Jana Adamcová Den Země Děti 3. – 5. třídy si 13. května připomněly v posledních 3 hodinách něco málo z toho, co nám dává naše Země. Na stanovištích plnily různé úkoly a při tom si mohly uvědomit důležitou věc. My lidé nemůžeme z přírody stále jen brát. Ale nestačí se jen dívat. Je třeba hodně vědět, přemýšlet o následcích lidské činnosti a podle toho se k Zemi chovat. A nejlépe začít sám u sebe. Milena Vítková Výstava prací žáků ZUŠ „Krabička“ ve vsetínském zámku Prvních 14 dnů měsíce června se nesly ve znamení „krabičky“. Byla to velmi zajímavá výstava prací žáků ZUŠ, kterou postupně navštívili žáci 3. – 9- ročníku naší školy. Shlédli krásné a zajímavé výtvarné práce a načerpali inspiraci nejen pro svoji práci ve výtvarné výchově a pracovním vyučování. Rozhodně bylo zajímavé podívat se na všechno, co jiné napadne při slově „krabička“. Milena Vítková Den matek Den matek se odehrál v tělocvičně v pátek 6. 5. 2011. Prvně vystoupili žáci první a druhé třídy. Potom jsme na řadu přišli my a zpívali jsme Kolik je na světě. Nakonec zazpívali šesťáci a po nich přišly lidové tance a vystoupil pan ředitel. Po skončení všichni odešli s kytičkou v ruce. Barbora Adámková, 3. ročník 4
Návštěvy knihoven I v poslední třetině roku samozřejmě nechyběly návštěvy dětských knihoven v Rokytnici a na Trávníkách na Vsetíně. 19. 4. a 24.5. jsme s třeťáky a 16. 3. se čtvrťáky a páťáky absolvovali pěkné programy, jež pro nás připravily paní knihovnice. Zakončením dopoledního pobytu na Vsetíně byla vždy zajímavá výstava nebo lektorský kurz na vsetínském zámku. Zhlédli jsme výstavu výtvarných prací žáků ZUŠ a nechyběla ani návštěva cirkusového představení v podání žáků dramatického kroužku. M. Schwarzová Den dětí u paní učitelky V pátek 10. 6 se konal den dětí u paní učitelky. Bystřičané čekali na zastávce obecní úřad. My z Růžďky jsme přijeli autobusem. Hráli jsme spoustu her a vařili středověkou pizzu. Soutěž vyhráli Jana, Radek a Bára. Nakonec jsme napsali tento článek. Magdalena Férová, 3. ročník
SPORT Přátelské utkání v badmintonu V sobotu 28. května 2011 se žáci ZŠ Růžďka a členové SK Badminton Vsetín, o.s. zúčastnili přátelského utkání v badmintonu. Členové obou družstev odehráli dva turnaje – čtyřhry a dvouhry. Čtyřher se účastnilo celkem pět párů. Hrálo se systémem každý s každým. První místo obsadil pár Lucie Fojtů a Lea Trčálková (SK Badminton Vsetín), druhé místo Jaroslav Černotík a Martin Močarník (ZŠ Růžďka) a třetí skončili Vašek Košůtek a Roman Surovčík (SK Badminton Vsetín). Do dvouher nastoupilo deset hráčů. Opět se hrálo systémem každý s každým, ale jen na dva zkrácené sety. Po urputných bojích zvítězila Lucie Fojtů (SK Badminton Vsetín), druhý skončil Jan Hromádka (ZŠ Růžďka) a společné třetí a čtvrté místo obsadili Roman Surovčík a Vendy Smilková (SK Badminton Vsetín). Turnaj navázal na spolupráci obou klubů z předešlého roku. I přes fyzickou náročnost obou turnajů (hráči odehráli celkem 13 zápasů) si všichni pochvalovali, že dostali příležitost si zahrát proti soupeřům z jiného klubu. Jaroslav Černotík
5
VÝLETY Výlet pro první stupeň Ve středu 15. 6. se autobus plný růždeckých a bystřičských dětí rozjel směr Olomouc- a to konkrétně na hrad Helfštýn a do ZOO na Svatém Kopečku. Po zhruba hodinové cestě jsme stanuli před hradem Helfštýnem a rázem jsme se ocitli několik století nazpět v hlubokém středověku. Po výkladu pana průvodce jsme vyšplhali na rozhlednu a zhlédli výstavu kovářských plastik. Po obědě jsme zakoupili nezbytné suvenýry a zamířili jsme do ZOO. Na první pohled malá ZOO skýtala mnoho zákoutí a překvapení. Nejprve jsme se vydali k hravým opičkám, pak nás uchvátily majestátní žirafy. Přes hrochy, lvy a gepardy jsme se dostali k vodní říši se žraloky, murénami,…. Nechyběli ani vlci, sobi, ptactvo či netopýři. Zkrátka milovníci zvířat si tu přišli na své. Po prohlídce ZOO jsme plni dojmů usedli do autobusu a nechali se dovést domů. Marie Schwarzová Poslední výlet Shrnout do pár vět náš třídenní výlet v Semetíně je celkem nemožné. Za devět let mého „žákování“ na základní škole byl tohle, a myslím, že budu mluvit za všechny, nejlepší výlet, co jsem kdy zažila! Abyste měli aspoň trochu obrázek o tom, jak jsme ty dvě noci a skoro tři dny na horské chatě Hájence strávili, pokusím se zde popsat několik z mnoha zážitků, které mi utkvějí v paměti asi navždy. Začala bych těmi, kdo nás po celou dobu provázeli soutěžemi, hrami a strávili tam s námi celé dny. Našimi skvělými vedoucími byli Blanka a Matěj, kteří se o nás starali jako o vlastní a humorem taky nešetřili. Mezitím, co jsme na slovo poslouchali Blanku a Matěje, paní učitelka Vidašičová a pan učitel Smilek se s chutí pustili do hraní a plnění soutěží s námi! ☺ Všichni jsme se shodli na tom, že nejlepší byla hra s tajuplným názvem-Den Trifidů. Naši vedoucí a instruktor Fido na nás ušili pěknou boudu. Při relaxaci se zavázanýma očima a posloucháním nahrávky s námětem z knihy Den Trifidů, nás naši vedoucí s jejich kumpány začali budit křikem rádoby jako mafiáni. Následovala panika. Potom už jsme jen chodili po lese se zavázanýma očima držící se ruku v ruce. Překážkami pro nás byly lana, kůly, strmé svahy, bahno a závěrem rybníček s hloubkou přes půl metru. Asi po dvou hodinách jsme se vrátili na chatu zmatení, mokří, špinaví a lehce naštvaní. Až poté nám vysvětlili, že podstata hry byla v tom, důvěřovat si navzájem. A opravdu! Všichni jsme si věřili! Zážitek z tohoto večera snad nikdy nezapomenu! O naší důvěře jeden v druhého jsme se přesvědčili i při překonávání nízkých lan, kde jsme se jistili navzájem. Při překonávání vysokých lan a lezení po horolezecké stěně už to bylo trošku složitější, a proto jsme se jistili jako profesionálové ve filmech ☺. Mezi další skvělé hry patřila třeba Pětikačka, Šajba 6
šajba lusk, Barevná strategie nebo Šlacha. Po namáhavém dni v úterý jsme si dokonce stihli udělat táborák. Jinak ale jídla nebylo vůbec potřeba, protože po celou dobu nám v dostačujícím množství vařila paní kuchařka, která dokázala každé jídlo uvařit tak výborně, že se po něm jen zaprášilo. Abych to teda shrnula, nejen, že tam bylo skvělé jídlo, výborné aktivity, pěkné prostředí, hlavně tam byl výborný kolektiv, který tvořila naše třída, paní učitelka Vidašíčová s panem učitelem Smilkem a naši vedoucí Blanka a Matěj. Všem těmto lidem patří obrovské díky za to, že překonávali svůj strach, dodržovali pravidla (až na pravidlo č. 8), vzájemně si pomáhali a důvěřovali. Já jsem si ze Semetína odvezla nespočetně zážitků, na které opravdu nikdy nezapomenu. Myslím, že lepší ukončení základní školy, jsme si nemohli přát! Děkuji všem zúčastněným za jedny z nejlepších dní, co jsem kdy zažila! ☺ Aneta Smilková
ZAJÍMAVOSTI
Co je etologie Konrád Lorenc (r. 1973 Nobelovu cenu za biologii): „ Člověk se najedl pro něho příliš nezralého ovoce ze stromu poznání, z čehož dodnes plyne řada duševních problémů. Nejzávažnějším z nich je nesmyslný závod se sebou samým, což na jedné straně mu přináší mnoho civilizačních chorob, na straně druhé se mu podařilo změnit svět tak, že se v něm sám necítí moc dobře.“ Žádný jiný tvor, a dokonce ani přírodní katastrofy, nedokázali tak rychle zhroutit celé biologické systémy jako člověk. Největší problémy současného lidstva leží zejména v etické oblasti. Je totiž paradoxní, že obrovský pokrok vědy a zejména techniky mu zabraňuje poznat sama sebe – považuje se za protipól přírody. Ukázalo se však, že existuje mnoho zákonitostí v chování nám příbuzných tvorů, které by bylo výhodné při našem vlastním sebepoznání využívat. Jsou totiž mnohosetkrát starší než samo lidstvo a navíc mají obecnou platnost. Toto naše živočišné dědictví je právě tak jako naše anatomická stavba dosud dědičně zakódováno i v každém lidském jedinci a často určuje naše jednání mnohem více, než jsme vůbec tušili. Zvířata reagují podobně jako člověk, prožívají emoce, zármutek, lásku i nenávist, lžou, taktizují, dokáží se chovat účelově. Na druhé straně však zvířata nedokáží dlouho vzdorovat utrpení, případně následkem stresu umírají. Proto musíme znát tu prastarou podstatu všech živých tvorů a chránit ji před zhroucením. Z toho důvodu patří i znalost etologie jako biologické disciplíny i do lidské kultury. Zatím jsme schopni pociťovat hluboké přátelství – stálý a nejlepší kodex mravnosti – jen k jednotlivým lidem a to podstatně brání pocitu přátelství k ostatním i ke zvířatům. S ohledem na naši další existenci to však budeme muset docílit. Zvířata jsou vzácně věrnými společníky člověka, mohou však také vytvářet můstky mezi lidmi samotnými. Etologie pohlíží na zvířecí a lidské chování jako na jednu z funkcí organismu a organismus je systém, jehož existence i osobitá podoba jsou dílem historického vývoje. Ten se odehrál během vývoje druhů, ve vývinu jedince a u člověka také během kulturních dějin. Jestliže se nám podaří vidět ve zvířatech ne bezduché podřadné tvory, nýbrž rovnocenné partnery, budeme i my sami žít šťastněji a i proto si zaslouží naši ochranu. Josef Hrubý
ZÁBAVA Anketa Děti, jak je známo, mívají bujnou fantazii. Některé děti mají občas fantazii až moc bujnou, vymýšlejí nejrůznější „blbůstky“ a jejich názory jsou až k pousmání. Jiné děti žijí v realitě, zajímají se o „svět dospělých“ a mají mnohdy realističtější názory, než se může na první pohled zdát. A jaké děti máme my na škole? Jaké mají nápady, názory a jak bujnou mají fantazii? Abychom tohle zjistily, 7
vydaly jsme se do družiny na Bystřičce a položily dětem otázky různého typu. Tady jsou ty nejzajímavější odpovědi. 1.
2.
3.
4.
5.
6.
Ríša Sypták (2. třída) Co bys chtěl změnit ve škole? „Chtěl bych, aby tabule byla vzadu a skříně vepředu. Chtěl bych tu prolézačky, bazén, a aby tu byl box.“ Co dělá v práci prezident? „Vyvolává války a tak. Chtěl bych být prezidentem, ale mohl bych být jenom v Polsku.“ Mates Hořanský (1. třída) Co budeš dělat o prázdninách? „Budu se koupat a určitě pojedeme někam na dovolenou, to musíme jet každým rokem, to by se jinak nedalo. Bez dovolené by to nešlo.“ Víš co je to láska? „Nevím. Může být ale třeba láska ke zvířatům. Třeba já mám kocoura. Občas škrábe, ale mám ho rád. Zamilovaní lidi si dávají pusinky, třeba jako mamka s taťkou.“ Natálka Baletková (2. třída) Co bys chtěla změnit ve škole? „Chtěla bych hodiny tance, skluzavku a prolézačky.“ Nikolka Tučníková (2. třída) Co bys chtěla změnit ve škole? „ Chtěla bych tu bazén s dlouhým tobogánem a kino.“ Čím bys chtěla být, až vyrosteš? „ Chtěla bych být baletkou. Už dlouho chodím do baletu a baví mě to.“ Co dělá v práci prezident? „No, uklízet… To asi nebude ☺ Píše na papíry.“ Ivana Vlčková (2. třída) Víš co je to láska? „Třeba kluk a holka se scházejí a nechtějí, aby za nimi někdo chodil, protože chtějí být sami.“ Čím bys chtěla být, až vyrosteš? „Zvěrolékařkou. Mám ráda všechno, co je chlupaté.“ Petr Novosad (1. třída) Co bych chtěl změnit ve škole? „ Chtěl bych tu motokrosové trasy a motorky. Mohli bychom mít motorkovou hodinu.“
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
Čím bys chtěl být, až vyrosteš? „Motorkář.“ Verunka Pozlovská (1. třída) Co bys chtěla změnit na škole? „ Chtěla bych rok prázdnin. Klidně i celé dětství. Ve škole bych ale chtěla trampošku a živá zvířata.“ Co dělá v práci pan prezident? „ Poroučí.“ Co je to láska? „Když někoho miluju, nenadávám mu.“ Natálka Václavíková (1. třída) Čím bys chtěla být, až vyrosteš? „Chtěla bych hledat dinosauří kosti.“ Vanesska Kandráčová (1. třída) Čím bys chtěla být, až vyrosteš? „ Kosmetičkou.“ Terezka Vymětalíková (1. třída) Co bys chtěla změnit na škole? „ Chtěla bych tu díry do země a pod zemí chodbičky, abychom jsme si tu mohli hrát na myši s holkama.“ Co je to láska? „ Když má někdo někoho rád, tak o něm hezky mluví a pořád se na něj dívá.“ Ondra Zajíc (2. třída) Co bys chtěl změnit na škole? „Chtěl bych tu hasičské tyče a auta.“ Víš, kdo je to pan školník? „ Je to opravář v Růžďce. Myslím, že je velký, určitě je hodný a moc důležitý.“ Filip Čunek (3. třída) Chtěl bys něco změnit na škole? „Ani ne. Škola v Růžďce je lepší než škola na Bystřičce, protože hrajeme florbal.“ Čím bys chtěl být, až vyrosteš? „ Hasič, protože můžeme stříkat vodou.“ Matěj Čunek (3. třída) Kdo je to pan prezident? „ Pán, který rozhoduje, jak se bude co dělat.“
Aneta Smilková, Nikola Tomanová, 9. Třída Test (ne)znalosti 1.
2.
Kde leží Třebíč? a) Ústecký kraj b) Plzeňský kraj c) Pardubický kraj d) Vysočina Kolik má kilometr milimetrů? a) 1 000 000 b) 1 000 000 000 000 000 c) 10 000 000
3.
4.
d) Hodně Co je to H2SO4 ? a) Hydroxid sodný b) Hydrosilicium c) Nasycená voda d) Kyselina sírová Kde se narodil František Palacký? a) Hodslavice 8
5.
6.
b) Opava c) Jaroměř d) Ostrava Jak spočítáme objem kvádru? a) a2 + b2 + c2 b) a * b * c c) a6 * b2 * c2 d) a + b + c Co je správně?
7.
a) Himaláj b) himálaj c) Himáláj d) Himálaj Co je kořen rovnice? 2x + 58 = 3x -2 a) 60 b) 58 c) 56
8.
9.
d) 20 Jaké mají slovesa rody? a) Mužský, ženský b) Činný, trpný c) Dokonavý, nedokonavý d) Předmětný, podmětný Jaké je hlavní město Austrálie?
a) Sydney b) Canberra c) New York d) Londýn 10. Kolik má týden sekund? a) 604 800 b) 605 900 c) 1 000 000 d) 689 956
Výsledky naleznete na poslední straně. Jan Bartoň, Věra Malá, 9. třída Přiřazovačka Najdi jméno učitele, přiřaď k němu číslo označující jeho oblíbený výrok a písmeno označující jeho fotografii. Dones rozluštění do 29.6. Martině Novosádové (9. třída). První tři úspěšní luštitelé budou odměněni. ☺ Lukáš Smilek Milena Žambochová Jaroslav Černotík Dagmar Kucharčíková
Marie Schwarzová Monika Širočková Josef Hrubý Břetislav Latík
Jana Rozmošová Jana Adamcová Lenka Vidašičová Milena Vítková
1) „Ukaž sešit. Kde je zápis? U vás byly zase chobotničky?“ 2) „Děkuji. A omlouvám se.“ 3) „Dobré ráááno, děcáňata!“ 4) „Who´s absent? Anybody else?“ 5) „Dneska ráno hráli v rádiu takovou pěknou písničku. Už jsem ji neslyšela skoro 40 let! Dnes vás ji naučím.“ 6) „Teď mluvím JÁ!“ 7) „Já ťa ťafnu do zubů, obletím s tebů školu a hodím ťa do potoka, ty dacane jeden!!“ 8) „To je HNUS!“ 9) „Ale hovínko, cérko z hor!“ 10) „Tááák, děcka.Co si představíte před pojmem výtvarné umění?“ 11) „Pojďte, vy starší a poraďte těm mladším, co mají dneska udělat v keramice.“ 12) “Máte dneska odpoledky?“ Martina Novosádová, Adéla Vojtková, 9. třída
9
Křížovka a sudoku pro vaši zábavu Připravili jsme si pro Vás křížovku a sudoku. Nebojte, nic těžkého. Ale nezapomínejte, že do křížovky se doplňují slova pouze ve valašštině.☺ A to sudoku je úplně obyčejné sudoku. Přejeme příjemné luštění. A tady je pár pranostik na krásný letní měsíc červen: • Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začnem kositi. • Pro déšť na den Ladislava, dlouhým mokrem bolí hlava. • Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.
4 3
2
7
7
8
3 4
2
6
3
9
1
4
5
3
2
4
5
9
3
3
7
2
2
6
5
9 1
9
5
1. brambor 2. chatrč, bouda 3. žena 4. trubka (vodovodní) 5. srst zvířat 6. otvor 7. slepice 8. kluk
Martina Trlicová a Anna Gavendová, 9. třída 10
ZAMYŠLENÍ NA ZÁVĚR Svůj poslední příspěvek do časopisu uvedu dvěma citáty z časopisu „Naší přírodou“ z roku 1937. První napsal světově proslulý entomolog Doc. Dr. Jan Obenberger a druhý vynikající botanik František A. Novák. „Luctor et emergo“ – „Zábavou k poučení“ – K povznesení citu k přírodě, lásky k jejím tvorům, k chápání veliké, věčně krásné Pravdy, která přírodou mluví k našemu srdci, která člověka zušlechťuje, očisťuje a povznáší uprostřed všedních starostí šedých dnů práce. „Nejbohatší kniha je kniha přírody, v ní listovati je pro ušlechtilého člověka skutečný požitek, v ní umět čísti je zdrojem opravdového poznání.“ Tímto opravdovým poznáním jsem se celý život snažil řídit a aspoň část poznání přenést na své žáky během 40 let svého působení. Měl jsem obří protivníky – zištnost, bezcitnost, bezohlednost a ignoranci k přírodě, která je problémem celosvětovým a která může být omezena jen každodenní cílevědomou osvětovou prací hlavně s dětmi a mládeží. Jsme dnes svědky dopadu globalizace ad absurdum – je to bezohledná honba za ziskem, která drancuje přírodu, znečišťuje zemi, vodu i ovzduší a plýtvá prací. A je stále mnoho lidí, kterým je to jedno a možná neví, že si tímto pod sebou „podřezávají větev“. Přírodopis na naší škole po více jak čtvrtstoletí mého působení patřil mezi oblíbené předměty. Žáci se ochotně hlásili do nepovinného předmětu Ekologická praktika, navštěvovali hojně myslivecké a přírodovědné kroužky. Pravidelně se účastnili přírodovědných soutěží – třikrát jsme se v rámci biologické olympiády probojovali do nejvyššího národního kola. Toto však bylo podmíněno několikaletou poctivou přípravou, která však značné části dnešních žáků chybí a to mne mrzí. Nestačí totiž mít jenom sentimentální vztah k přírodě. Náš vztah k přirozenému světu musí být podložen znalostí a zkušeností, abychom předešli chybným zásahům do životního prostředí. Poznáváním svého okolí se navíc duševně obohacujeme a náš život se stává hodnotnějším. Příspěvek zakončím citátem, spisovatele, humoristy a přírodovědce Geralda Durrella – „Chránit rostliny a zvířata znamená v podstatě chránit sama sebe. Když vyzýváme k ochraně zvířat, není to jen ze sentimentálních nebo estetických pohnutek. Musíme je chránit proto, že zahynou-li, zahyneme i my.“ Josef Hrubý
11
Výsledky z Testu (ne)vědomosti: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
a-5, b-4, c-2, d-0 a-0, b-4, c-2, d-5 a-2, b-4, c-5, d-0 a-0, b-4, c-5, d-2 a-2, b-0, c-4, d-5 a-4, b-5, c-2, d-0 a-0, b-4, c-2, d-0 a-2, b-0, c-4, d-5 a-2, b-0, c-5, d-4 a-0, b-2, c-5, d-4
Nadprůměr (0-15 bodů) Průměr (16-25 bodů) Podprůměr (26-35 bodů) Nechodící do školy (36-50 bodů) Tragéd (nespočítal body)
SALAMANDR 3/2010-2011 Šéfredaktor: Lenka Vidašičová Redaktoři: žáci IX. třídy Grafická úprava: Jaroslav Černotík Vytištěno: 24. 6. 2011 www.zsruzdka.cz
