ÚTERÝ 19. ÚNORA 2008

19-02-2008

Debates of the European Parliament

CS

ÚTERÝ 19. ÚNORA 2008 PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROURE Místopředsedkyně

1. Zahájení zasedání (Zasedání bylo zahájeno v 9:05.)

2. Předložené dokumenty: viz zápis 3. Rozprava o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu (oznámení předložených návrhů k usnesení): viz zápis 4. Situace v Gaze (oznámení předložených návrhů k usnesení): viz zápis 5. Akreditace a dozor nad trhem v souvislosti s uváděním výrobků na trh – společný rámec pro uvádění výrobků na trh – použití některých vnitrostátních technických pravidel na výrobky zákonně uváděné na trh v jiném členském státě – označení bezpečnosti spotřebního zboží (rozprava) Předsedající – (FR) Dalším bodem je společná rozprava k následujícím zprávám: – zpráva pana André Brieho jménem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh (KOM(2007)0037 – C6-0068/2007 – 2007/0029(COD)) (A6-0491/2007), – zpráva paní Christel Schaldemoseové za Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o společném rámci pro uvádění výrobků na trh (KOM(2007)0053 – C6-0067/2007 – 2007/0030(COD)) (A6-0490/2007) – a zpráva pana Alexandera Stubba jménem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví postupy uplatňování určitých vnitrostátních technických pravidel u výrobků zákonně uváděné na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí 3052/95/ES (KOM(2007)0036 – C6-0065/2007 – 2007/0028(COD)) (A6-0489/2007), stejně jako k této ústní interpelaci: – ústní interpelace paní Arlene McCarthyové jménem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, která je určena Komisi a týká se označení bezpečnosti spotřebního zboží (O-0009/2008 – B6-0009/2008). André Brie, zpravodaj. − (DE) Paní předsedající, paní komisařko, zástupci předsednictví, dámy a pánové, předmět a právní problémy spojené s nařízením o akreditaci a dozoru nad trhem jsou složité a nařízení má veškeré znaky velmi nezajímavého a převážně technického nástroje. Nelze však pochybovat o tom, že má pro spotřebitele a pro evropskou ekonomiku jako celek velmi důležité politické důsledky. Potíže, které Komisi přiměly k návrhu tohoto nařízení a které jsou důvodem řady pozměňovacích návrhů a rozhodnutí přijatých během rozprav Výborem pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, jsou zjevné. Omezím své poznámky na tři konkrétní problémy. Za prvé, akreditace nebyla dosud na evropské úrovni právními předpisy upravena, ačkoli ji provádí většina členských států a výrazným způsobem ovlivňuje výkon orgánů dozoru nad trhem. Z hlediska vnitřního trhu a volného pohybu zboží v EU je pro spotřebitele velice důležité, aby byly zřejmé rozdíly v kvalitě a účinnosti orgánů dozoru na trhem harmonizovány prostřednictvím evropských pravidel pro akreditační subjekty. Proto Evropský parlament překročil hranice návrhu Komise a uložil těmto subjektům a členským státům podstatně přísnější povinnosti. Nařízení jasně zakazuje komercializaci těchto subjektů, stanoví, že musejí být neziskové a nesmějí soutěžit s jinými subjekty, rovněž obsahuje ustanovení o nezávislosti těchto subjektů a o tom, že jsou považovány za veřejné orgány.

1

2

CS


Za druhé, ačkoli jsou bezpečnost a ochrana spotřebitelů a životního prostředí upraveny řadou evropských pokynů a jiných závazných norem, potvrzuje loňský případ týkající se výrobce hraček ze Spojených států, firmy Martell, a řada dalších případů, že současná praxe je v mnoha ohledech neuspokojivá, že navíc existují značné rozdíly v prosazování pravidel na evropských hranicích a na evropském trhu a že dozor mnohdy není odpovídající. Samozřejmě je třeba změnit a zlepšit řadu jednotlivých směrnic, např. směrnici o bezpečnosti hraček. Návrhem nařízení se však Komise především snaží zlepšit, zesílit a harmonizovat systém dozoru nad trhem. Evropský parlament se s tímto postojem nejen ztotožnil, ale rovněž mnoho jeho aspektů rozvinul, zejména přesně definoval a zpřísnil povinnosti členských států a orgánů dozoru nad trhem včetně požadavků na spolupráci s celními orgány. Podle našeho názoru to rovněž znamená, že je orgánům uložena přísná oznamovací povinnost a že je stanovena veřejná svoboda informací. Jsem potěšen, že Rada a Komise na toto znepokojení Parlamentu zareagovaly. Za třetí, osobně jsem přesvědčen, že největším úspěchem Parlamentu a nejdůležitějším zlepšením, jehož jsme dosáhli, je zahrnutí spotřebního zboží. Předností tohoto nařízení je jeho přísně závazná povaha a tuto přednost lze spojit s výhodami směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, které spočívají v důkladně propracovaných, byť téměř nezávazných opatřeních na ochranu spotřebitelů. Tato problematika byla jak z právního, tak technického hlediska nejobtížnějším bodem našich rozprav a jednání s Komisí a Radou. Plodné výsledky lze nepochybně přičíst skutečnosti, že ačkoli každá ze tří institucí dávala přednost jinému přístupu, shodovaly se v tom, že je třeba docílit vyšší ochrany spotřebitelů a účinnějšího dozoru nad trhem. Proto bych rád poděkoval paní komisařce Kunevové a panu komisaři Verheugenovi, pracovníkům Komise a našim partnerům v jednání z německého a portugalského předsednictví, a zejména předsednictví slovinskému, za jejich intenzivní, konstruktivní a uvážlivou spolupráci. Rád bych rovněž při této příležitosti vyjádřil vděčnost zesnulému panu Michelu Ayralovi, který se podílel na organizaci převážné části této spolupráce, a proto je jeho odchod pro nás všechny ztrátou o to citelnější. Mohou potvrdit názor předsednictví, že výsledků by bylo stěží dosaženo bez zastřešující spolupráce posledních tří předsednictví. Toto nařízení výrazně posílilo právní základ pro ochranu zdraví a bezpečnosti spotřebitelů a pro zajištění odpovídající jakosti výrobků. Nyní záleží na členských státech a Komisi, zda využijí příležitosti, které nařízení skýtá, aby spotřebitelům nabídly konkrétní zlepšení. Rád bych zároveň poděkoval stínovým zpravodajům, paní Christel Schaldemoseové a Alexanderu Stubbovi, za příkladnou spolupráci na přípravě tohoto balíčku. Christel Schaldemose, zpravodajka. − (DA) Paní předsedající, paní komisařko, pane úřadující předsedo, dámy a pánové, ráda bych nejprve poděkovala všem, kteří tak výtečně spolupracovali při práci na tomto balíčku. Tato práce byla v mnoha ohledech vzrušující. Jak stínoví zpravodajové vědí, je toto moje první zpráva za dobu, kdy působím v Parlamentu, a při její přípravě jsem se mnohé naučila. Práce na třech zprávách, a tudíž se třemi zpravodaji, byla pro mě velkou výzvou. A byla skutečným dobrodružstvím! Skutečnost, že jsme zároveň pracovali na třech zprávách, které se v určitých oblastech překrývají, byla pro naši práci nanejvýš prospěšná, neboť výsledkem je ucelený právní předpis pro vnitřní trh, který tento trh posílí. O zlepšení právních předpisů se vede intenzivní diskuse, a přestože byla Komise během jednání nepochybně mnohokrát na rozpacích, odvažuji se tvrdit, že je tato naše práce příkladem dobrého postupu. Všichni jsme účinně spolupracovali, a díky tomu jsme dosáhli dobrých výsledků. Na druhou stranu jsme však museli uspořádat bezpočet setkání, abychom se k těmto výsledkům dopracovali. Ráda bych zdůraznila tři věci, o které jsme jménem Parlamentu v souvislosti s rámcem pro uvádění výrobků na trh usilovali; tři věci, které jsme prosadili a díky kterým můžeme nyní s pocitem uspokojení podpořit kompromis, jehož jsme dosáhli. Za prvé se domnívám, že pro spotřebitele je velkým vítězstvím fakt, že se nám podařilo zvýšit požadavky na podniky v celém dodavatelském řetězci. Každý, kdo se bude podílet na umístění výrobku na trh, bude odpovědný za to, že je tento výrobek bezpečný a splňuje požadavky EU. To platí jak pro výrobce v Číně, tak pro dovozce v Kolíně nebo pro distributora v Kodani. Rovněž z to zcela jasně vyplývá, že dovozce již nebude moci tvrdit, že nenese žádnou odpovědnost, pokud se ukáže, že je dovezený výrobek nebezpečný nebo obecně nevyhovuje předpisům EU. Za druhé, až na cílové čáře jsem se dohodli, jakým způsobem podpoříme označení CE. Od první rozpravy ve výboru bylo zjevné, že bude těžké rozhodnout se, jak tento problém řešit. V čem přesně označení spočívá? Jak můžeme zesílit kontroly? Je označení skutečně důvěryhodnou zárukou bezpečnosti? Řešení, k němuž jsme došli, nám umožňuje zachovat a posílit označení CE. V budoucnosti budou členské státy trestně stíhat společnosti a výrobce, kteří označení CE zneužijí. Zároveň zesílíme kontrolu trhu, a to v neposlední řadě díky zprávě pana Brieho. Celkově to znamená, že jako spotřebitelé budeme moci v budoucnu v mnohem větší míře důvěřovat výrobkům s označením CE.

19-02-2008

19-02-2008

CS


V návrhu jsme však pověřili Komisi – a to je třetí bod –, aby sledovala, jak označení funguje. Označení CE nepředstavuje řešení všech bezpečnostních problémů na vnitřním trhu. Je určeno především organizacím a orgánům, které provádějí dozor nad trhem. Proto jsme Komisi prostřednictvím tohoto rozhodnutí požádali, aby zjistila, jak trh funguje, a z obecného hlediska důkladně posoudila označení týkající se bezpečnosti spotřebitelů. Komise nyní tyto úkoly plní a s napětím očekáváme její výsledky. Toto rozhodnutí není v právním smyslu legislativní, ale obsahuje jednoznačné politické závazky, z nichž vyplývá, že budoucí právní předpisy týkající se výrobků budou vycházet z rámce, který jsme tímto rozhodnutím vytvořili. Konkrétně to znamená, že začneme-li dnes pracovat na směrnici o hračkách, vezmeme zmíněné definice a ustanovení týkající se podniků a začleníme je do směrnice o hračkách. Náš vnitřní trh tak ve skutečnosti bude mnohem bezpečnější. Jsem si naprosto jista, že díky tomu zvýšíme úroveň bezpečnosti na vnitřním trhu, a to jak pro spotřebitele, tak pro podniky. Všem, a zejména panu Stubbovi a panu Briemu, děkuji za spolupráci. Alexander Stubb, zpravodaj. − Paní předsedající, mám čtyři minuty, rád bych se vyslovil ke čtyřem bodům. Fakt, že pan Malcolm Harbour má dnes narozeniny, není prvním z nich, on však narozeniny opravdu má, a proto mu poblahopřejme. První bodem je výraz díků, jelikož v případech, kdy se jedná o legislativní balíček, jako je tento, je naprosto nemožné prosadit jej vlastními silami. Mé první poděkován patří pánu Briemu a paní Schaldemoseové, které bych téměř označil za své spoluzpravodaje. Práci s vámi jsem si vskutku užil. I v mém případě se jednalo o první legislativní balíček a ukázalo se, věci mohou jít poměrně hladce. Rovněž bych rád poděkoval stínovým zpravodajům, zejména paní De Vitsové, paní Rühleové a panu Mandersovi. Práce s vámi byla opravdu zajímavá. Rád bych rovněž vyjádřil poděkování třem předsednictvím, která se na práci podílela. Nejprve panu Franku Wetzelovi a německému předsednictví. Odvedli výbornou práci. Poté Fernandě a předsednictví portugalskému. Rovněž pracovali výtečně. Také děkuji Slovinsku, které předvedlo, čím jsou nová předsednictví a předsednictví malých zemí tak skvělá. I vy jste odvedli skvělý kus práce, patří vám velký dík, Vinko. Obzvláště bych chtěl poděkovat Komisi, panu komisaři Verheugenovi a panu Simonu Mordueovi za politickou činnost a zároveň také za aktivitu během zasedání. Děkuji také Hansovi, Lilianě a zejména panu Ayralovi, o němž se již zmínil André. Pan Ayral nás bohužel opustil poněkud nečekaně. Pokud by záleželo na mně, nazval bych tento balíček po panu Ayralovi na počest jeho práci, protože byl skvělým evropským úředníkem, přesně takovým, jaké potřebujeme. Na závěr bych rád poděkoval Lucovi z právní služby, Patricii ze sekretariátu a především svému asistentu Tuomasovi, který pracoval s takovou pílí, až si poranil koleno. Jinými slovy, jeho levé koleno se přestalo vzájemně uznávat s kolenem pravým, a proto zde dnes nemůže být. On je však duší celého tohoto balíčku. Druhým bodem je otázka, jak se vzájemné uznávání vyvíjelo. Jednoduše řečeno, v roce 1979 byl vynesen rozsudek ve věci Cassis de Dijon. Sedmdesát pět procent veškerého zboží podléhá harmonizaci, dvacet pět procent nikoli. Harmonizovaný podíl představuje částku 1 500 miliard EUR, tedy 1,5 bilionu EUR, neharmonizovaný podíl pak 500 miliard EUR. Z těchto 500 miliard EUR je 150 miliard EUR zdrojem potíží. Komise nám tvrdí, že kdyby vzájemné uznávání fungovalo, jak má, vzrostl by HDP o 1,8 %. Komise přišla s dobrým návrhem. Členské státy se jej bohužel pokusily smést pod stůl, ale nám v Evropském parlamentu se naštěstí podařilo ochránit zájmy vnitřního trhu a ambiciózní balíček prosadit. Jako třetí bod bych se rád zeptal, čeho jsme dosáhli. Které procedurální věci jsme změnili? Jednoduše řečeno, malým, středním i velkým společnostem dosud trvalo dva až tři roky, než před soudem obhájily vzájemné uznání určitého výrobku. To již není nutné, protože jsme důkazní břemeno přenesli na členské státy. V podstatě jde o to, že členské státy musejí během řízení, které trvá 20 až 60 dnů, poskytnout důkazy – toto slovo obzvláště zdůrazňuji – o tom, že se konkrétní pravidlo v jiném členském státě nepoužívá. Přesunuli jsem tedy důkazní břemeno. Všem malým a středním evropským podnikům chci sdělit, že již nikdy nebudou muset vyplňovat formulář žádosti, budou-li chtít vstoupit na trh v jiné zemi. Nikoli, zboží se pohybuje volně. Pokud se dostanete do nesnází, obraťte se na nás, obraťte se na mě. Neměli byste mít již povinnost žádat o vstup. Můj čtvrtý a závěrečný bod se týká praktických případů a oblastí, na které se naše výsledky vztahují. Odpověď zní jízdní kola, lešení, požární poplašné systémy, chléb a rostlinné produkty atd. Zásada vzájemného uznávání se uplatňuje na rozsáhlém trhu. Mým posledním bodem, poté, co jsem vyjádřil poděkování a uvedl souvislosti procedurálních změn a praktické případy, je prohlášení, že by evropské firmy nikdy znovu neměly dopustit, aby byl určitému výrobku znemožněn vstup na trh v jiné zemi. (Potlesk)

3

4

CS


Předsedající – Zábavný jako vždy, pane Stubbe! Arlene McCarthy, autorka. − Paní předsedající, i já bych ráda před členy pochválila skvělou práci, kterou na balíčku týkajícím se zboží odvedli naši zpravodajové, pan Brie, paní Schaldemoseová a pan Stubb, z nichž všichni jsou dosud legislativně nedotčeni, jestli se nemýlím. Toto je podle všeho první zpráva, na které v tomto Parlamentu pracovali, a se spolupracovníky odvedli velmi dobrou práci. Musíme také poděkovat panu komisaři za to, že se této problematice odhodlaně věnoval, a také Radě a ještě jednou předsednictví za to, že toto vše umožnily. Domnívám se, že se nám podařilo dosáhnout dohody, která uvolní oběh bezpečných výrobků na vnitřním trhu a současně zavede přísnější režim pro odhalování nebezpečného zboží a zamezení jeho vstupu na trh a samozřejmě také zachová přísnější pravidla, která jsme již zavedli pro bezpečnost potravin, lékařského vybavení a produktů z krve. Díky tomuto balíčku budou moci podniky a malé a střední podniky snadněji prodávat své výrobky, jak již zmínil pan Stubb, ať jde o běžné věci pro domácnost nebo jízdní kola, žebříky, nádrže či nádoby atd. – a spotřebitelé budou moci sklízet plody širšího výběru vysoce kvalitních a bezpečných výrobků. Jasně jsme však prohlásili, že volný oběh zboží nesmí ohrozit bezpečnost. Naši zpravodajové se naopak pomocí základních požadavků tohoto balíčku snažili bezpečnost zvýšit a posílit vynucovací režim tím, že jasně stanovili, že všechny výrobky uváděné na trh včetně výrobků dovezených ze třetích zemí musejí odpovídat právním předpisům, ať již směrnici o bezpečnosti hraček, nebo směrnici o elektrických zařízeních; tím, že zdůraznili, že všechny hospodářské subjekty nesou právní odpovědnost – a tudíž i ručí za uvádění výrobků na trh a za správnost informací, které poskytují; tím, že zesílili současný systém označování CE, aby zvýšili povědomí spotřebitelů o výrobcích a také jejich důvěru v tyto výrobky; a tím, že zlepšili koordinaci a spolupráci orgánů dozoru nad trhem, aby bylo zejména možné rychleji jednat v mimořádných případech, kdy je nutné odhalit nebezpečné výrobky a stáhnout je z trhu. Vrátím se k příkladu hraček. Nutno zdůraznit, že i když jsou zkušební požadavky a normy právních předpisů Spojených států v oblasti bezpečnosti hraček slabší než požadavky a normy Evropské unie a že k problémům se závadnými hračkami docházelo častěji, ke stažení téhož výrobku došlo ve Spojených státech v červnu, zatímco členským státům trvalo až do září, než začaly jednat a závadnou hračku z trhu EU stáhly. Z toho důvodu mají změny, které naši zpravodajové provedli, aby jednání urychlili, zcela zásadní význam. Máme-li povzbudit důvěru spotřebitelů, musíme zaručit, že neexistují žádné mezery, jimiž by závadné či nebezpečné výrobky mohly proniknout na trh. Myslím, že poselství, které dnes Parlament hlasováním o těchto nových opatřeních vydá, spočívá v tom, že chceme, aby se zboží pohybovalo volně, chceme zvýšit hospodářskou soutěž a výběr pro spotřebitele, ale budeme neústupní, pokud jde o bezpečnost, a proto jsme zesílili dozor a vynucování a poskytli označení CE právní ochranu, kterou zasluhuje, abychom zaručili, že dovozci a výrobci mohou být trestně stíháni, pokud nedostojí povinnosti chránit spotřebitele. Proto vám, paní komisařko, chci poděkovat za konstruktivní a náročnou práci, kterou jste odvedla. Vítáme skutečnost, že předkládáte novou směrnici o bezpečnosti hraček. Je pouze jednou z mnoha směrnic, které tento balíček právních předpisů, o němž dnes jednáme, obsahuje, a jako předsedkyně Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů bych vás proto ráda požádala, abyste popsala některé z klíčových opatření, jimiž hodláte v budoucnosti zvýšit důvěru spotřebitelů a zaručit bezpečnost a informovanost spotřebitelů. Mám zde dnes dva výrobky. Prvním je hračka lachtana, druhým varná konvice. První je bez označení CE, druhá naopak takto označena je, na tu první se tedy pravděpodobně nevztahuje směrnice o bezpečnosti hraček, u druhé lze předpokládat, že podléhá směrnici o elektrických zařízeních. Spotřebitelé jsou však zmatení. Jsou přesvědčeni, že to rovněž znamená, že je tato konvice bezpečná. Takovýto význam však označení nemá. Pouze značí, že konvice vyhovuje směrnici o elektrických zařízeních, a z tohoto důvodu vás dnes žádáme o tři věci: Abyste přezkoumali koncepci doplňujícího označení na zvýšení informovanosti spotřebitelů o bezpečnosti výrobků, abyste vypracovali důkladnou studii, která objasní proveditelnost, možný přínos a případné nedostatky takové označení z hlediska všech zúčastněných stran včetně podniků a spotřebitelů, a prozkoumali, jak lze pomocí opatření zesilujících celní kontrolu uvnitř Evropské unie i mimo ni zvýšit důvěryhodnost označení CE, abychom spotřebitele vyvedli ze zmatku, do něhož se kvůli označení CE dostali. Andrej Vizjak, úřadující předseda Rady – Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, je pro mě velkou ctí, že se s vámi dnes mohou zúčastnit pléna Evropského parlamentu a podílet se na rozpravě o balíčku týkajícího se výrobků. Volný pohyb zboží je nepochybně jedním ze základních kamenů evropské integrace.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Jsem velmi potěšen, že v roce, kdy oslavujeme čtyřicáté výročí celní unie a pozornost se upírá na přezkum fungování vnitřního trhu, můžeme do mozaiky zlepšeného fungování evropského trhu zasadit další kamínek. Volný pohyb zboží je jednou z oblastí, v níž se Slovinsko poprvé setkalo s evropskými právními předpisy, a o to více mě těší, že právě v době slovinského předsednictví budeme mít příležitost, abychom dohodu potvrdili prostřednictvím tohoto balíčku týkajícího se výrobků, který je novým mezníkem v budování vnitřního trhu Evropské unie. Stojí za zmínku, že za slovinského předsednictví již letos proběhlo 30 až 35 setkání na všech úrovních, a to je teprve polovina února. Do konce listopadu bylo k textu předloženo přibližně 300 pozměňovacích návrhů, za něž jsme všem vděční, zejména těm, kteří vynaložili značné úsilí, aby bylo těchto výsledků dosaženo. Souhlasím, že na první pohled vypadá balíček týkající se výrobků velice technicky, jsem nicméně přesvědčen, že z reakcí evropských společností jasně vyplyne, že jsou tímto právním předpisem zcela přímo ovlivněny. Tento legislativní balíček členské státy jednoznačně informuje o tom, co je povoleno při zacházení s výrobky, které společnosti hodlají uvést na trh, a co naopak povoleno není. Na druhé straně budou mít společnosti jasno v tom, co mohou očekávat o vnitrostátních orgánů. Budou mít dostatek informací o postupech, o tom, kolik času budou správní orgány přibližně potřebovat, aby zpracovaly jejich případ, pokud nastane situace, kdy výrobky spadají do skupiny, pro kterou neexistují harmonizované právní předpisy Společenství, a jakými postupy lze takovéto výrobky případně stáhnout z trhu. To je obzvláště důležité pro malé a střední podniky, které jsou ve srovnání s jinými společnostmi nepřiměřeně zatížené správními postupy. Zjistí, že tento nový právní předpis tyto postupy velmi zjednodušuje a že je balíček týkající se výrobků pro evropské společnosti přínosný. O tom není pochyb. Bude však, a to je pro mě obzvláště důležité, také přínosem pro evropské spotřebitele. Nařízení o akreditaci a dozoru nad trhem nám umožnilo zesílit dozor nad trhem. Tím zaručíme, že mají spotřebitelé ten nejlepší přístup k bezpečným výrobkům a že tyto výrobky splňují veškeré požadavky. Stejným způsobem zaručíme, že výrobky dovážené do Evropské unie ze třetích zemí podléhají kvalitnímu dozoru a že v budoucnu zabráníme tomu, aby se na evropském trhu objevovaly výrobky, které jsou škodlivé pro zdraví evropských občanů nebo jejich dětí, což je ještě horší. Způsoby, jimiž členské státy nakládají s nebezpečnými výrobky, jsou nyní mnohem jasnější. Rovněž je zřetelná spojitost s právními předpisy týkajícími se obecné bezpečnosti výrobků. Podle mého názoru nám tento balíček umožní, abychom přímo zvýšili důvěru našich občanů ve vnitřní trh Evropské unie. Rovněž je třeba podotknout, že tento balíček týkající se výrobků je součástí úsilí o nastolení lepšího legislativního prostředí. Rozhodnutí o obecném rámci pro uvádění výrobků na trh poskytuje Evropské komisi a oběma zákonodárcům jasný plán, jakousi příručku, jejíž základní složky by měly být součástí budoucích technických právních předpisů Evropské unie. Právní předpisy Evropské unie budou díky tomu srozumitelnější a členské státy je budou moci snadněji provádět. Jsem přesvědčen, že tento nový právní předpis přispěje k účinnější organizaci vnitrostátních správních orgánů a podnikům a občanům umožní, aby jednali transparentněji. Posílí a zjednoduší spolupráci členských států, a tím zlepší vazby mezi institucemi odpovědnými za akreditaci a dozor nad trhem Evropské unie. Na závěr mi dovolte, abych poděkoval zpravodajům, paní Schaldemoseové, panu Stubbovi a panu Briemu, za jejich nevídaně přizpůsobivou a konstruktivní spolupráci. Rád bych také poděkoval Komisi a panu komisaři Verheugenovi za neúnavnou podporu a rady při přípravě konečné dohody mezi Evropským parlamentem a Radou. To vše vedlo ve výjimečně krátké době k vypracování harmonizovaného a podle mého soudu znamenitého konečného znění všech tří projednávaných dokumentů. Jsem přesvědčen, že jsme společně dokázali, že jde-li o blaho evropských občanů a dobré fungování evropské ekonomiky, jsou evropské instituce jednotné a efektivní. Děkuji vám za úsilí a pozornost. Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Paní předsedající, pane úřadující předsedo Rady, dámy a pánové, významným cílem iniciativy, kterou jsme představili přesně před rokem, bylo optimalizovat volný pohyb zboží v rámci evropského vnitřního trhu a zároveň zvýšit důvěru spotřebitelů a podniků v pravidla, jimiž se vnitřní trh řídí.

5

6

CS


Rád bych vám všem dnes poděkoval za to, že jste o tento cíl usilovali s takovým odhodláním. Je vskutku obdivuhodné, v jak krátkém čase byl tento složitý a mnohdy technicky působící balíček doveden ke zdárnému konci. Za tento úspěch vděčíme mimořádnému odhodlání všech stran a rád bych obzvláště poděkoval zpravodajům, paní Schaldemoseové, panu Briemu a panu Stubbovi. Všem třem zpravodajům jsem vděčný za to, že ve svých projevech ocenili vůdčí úlohu našeho zesnulého kolegy, pana Michela Ayrala. On byl tím skutečným architektem celého balíčku a musím se přiznat, že jsem občas míval pocit, že on jediný mu zcela rozumí. Rovněž bych chtěl poděkovat zástupcům slovinského předsednictví za to, že tento projekt zařadili do své agendy jako jednu z priorit. Fakt, že dnes můžeme tento balíček přijmout, je vynikajícím úspěchem slovinského předsednictví. Rovněž jako první rád uznám, že kvalitě tohoto složitého legislativního baličku prospělo přijetí Evropským parlamentem, za což jsem vděčný. Jde o učebnicový příklad toho, jak by měly evropské instituce spolupracovat. Proto můžeme předložit balíček, který bude přínosný pro každého, kdo působí na vnitřním trhu – pro podniky, zejména malé a střední, a především pro spotřebitele. Díky nařízení o vzájemné akreditaci budou moci společnosti snadněji uvádět své výrobky na trh v celé Evropě, aniž by přitom zakopávaly o překážky v podobě různých vnitrostátních pravidel. Všichni jsme si vědomi, že tato různorodá vnitrostátní pravidla nejsou často historicky zakořeněna v ničem jiném než v čistém protekcionismu. Z tohoto hlediska budou hlavními vítězi malé podniky, neboť právě ty čelí při překonávání těchto administrativních překážek největším těžkostem. Tento poslední aspekt je podle mého názoru obzvláště důležitý v kontextu obecné politické situace. V Evropě v současné době existuje přes 23 milionů malých a středních podniků. Představují 99 % všech evropských podniků. V celé Evropě existuje pouze 44 000 firem, které do kategorie malých a středních podniků nespadají. Překvapivá je skutečnost, že pouze 8 % našich podniků vyváží své výrobky za hranice svých států, ať již v rámci evropského vnitřního trhu, nebo do vzdálenějších zemí. Jinými slovy, více než 90 % všech evropských firem omezuje svoji činnost pouze na domácí trhy a vůbec nevyužívá výhod, které jim vnitřní trh nabízí. Jsem pevně přesvědčen, že hlavní příčina spočívá v tom, že každodenní používání pravidel upravujících vnitřní trh s sebou nese příliš mnoho praktických problémů. Přesně od tohoto bodu se odvíjejí naše návrhy. Nařízení o akreditaci a dozoru nad trhem zřetelně zvýší účinnost našich pravidel pro vnitřní trh a jedním z hlavních cílů těchto pravidel je samozřejmě zaručit bezpečnost výrobků. Nová pravidla rovněž zaručí, že bude možné řádně ověřit soulad s normami pro jednotlivé výrobky a s požadavky na bezpečnost a kvalitu. Takto poprvé doplňujeme technická pravidla pro vnitřní trh společnou politikou dozoru nad trhem, což znamená obrovský krok k vyšší bezpečnosti výrobků. Během předcházejících úvah a také při dnešní rozpravě byla velká pozornost věnována otázce označení CE. Především bych rád vyjádřil své potěšení nad tím, že Parlament podporuje označení CE, aby zajistil, že účinnějším způsobem přispívá k zaručení bezpečnosti výrobků. Rozhodně však souhlasím s názorem paní McCarthyové, že označení CE bylo během mnoha let od okamžiku, kdy bylo poprvé použito, zdrojem řady otázek. Jedním z příkladů je problematika jednotného evropského označení bezpečnosti, o němž se zmínila paní McCarthyová. Mám to štěstí, že vám mohu sdělit, že Komise je nejen připravena předložit studii, o kterou Parlament požádal, ale že jsme již na této studii začali předběžně pracovat, jelikož považuji tento projekt za naléhavý, a že studii předložíme co nejdříve. Jak je vám známo, označení CE nebylo původně zamýšleno jako zdroj informací pro spotřebitele. K tomuto nedorozumění dochází znovu a znovu. Označení CE není nic jiného než potvrzení, že výrobek vyhovuje všem příslušným právním předpisům. Označení CE spotřebitelům samozřejmě nic neříká, jestliže neznají ustanovení, která se na daný výrobek vztahují. A nemusím zdůrazňovat, že to je pro spotřebitele přespříliš tvrdý oříšek. Je pravda, že označení CE je ve většině případů také označením bezpečnosti, avšak nikoli vždy a nikoli výlučně. A tím nejdůležitějším, co se spotřebitelé chtějí dozvědět, je, zda je jejich výrobek doopravdy bezpečný. Proto naprosto souhlasím s Parlamentem a také Komise vnímá nutnost podrobit celý systém označování CE důkladnému přezkumu.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Rovněž je zvažována otázka, zda je možné a účelné zavést doplňující označení. Je třeba podrobně přezkoumat, zda je možné toto označení zavést a jaké dopady by to mělo na všechny zúčastněné strany. Komise v každém případě zaujímá k této otázce otevřený postoj a je ochotna jakkoli spolupracovat s Parlamentem a Radou. Rozumí se samozřejmě, že v rámci probíhajících prací zjišťujeme také náklady spojené se zavedením nového systému a úpravou systémů stávajících, a navíc, což je ještě důležitější, také to, jak by každý ze systémů mohl pomoci spotřebitelům, výrobcům, obchodníkům a veřejným orgánům tím, že jim za peníze poskytne lepší hodnotu. Další velice významná otázka, kterou se nyní zabýváme, se týká vazeb mezi jakýmkoli konkrétním označením pro spotřebitele a všemi ostatními označeními včetně označení CE. Pokud jde o zvýšení důvěryhodnosti označení CE pomocí přísnějších kontrol výrobků ze zemí mimo EU, bude nařízení o akreditaci a dozoru nad trhem, jakmile je členské státy provedou, důležitým přínosem k vyřešení této problematiky. Domnívám se, že je zejména důležité mít na paměti, že lidé vnímají bezpečnost výrobků jako ukazatel důvěryhodnosti celého projektu vnitřního trhu. Rozhodnutí a společném právním rámci pro uvádění výrobků na trh je obzvláště důležité ve vztahu k budoucím právním předpisům. Toto rozhodnutí stanoví normy, které se budou vztahovat na naše legislativní akty. Na jedné straně je navrženo tak, aby zaručovalo vysokou úroveň bezpečnosti, a tento cíl se odráží v ustanoveních týkajících se např. odpovědnosti dovozců. Na druhé straně pomůže celý soubor ustanovení sjednotit, a tím podnikům usnadní dodržování pravidel v praxi. První konkrétní plod tohoto rozhodnutí byl již Parlamentu předložen v podobě směrnice o bezpečnosti hraček, kterou již Komise přijala. V nejbližší budoucnosti budou následovat další příklady. Komise je nadmíru potěšena politickými výsledky, které se zde dnes rýsují. Děkuji vám za aktivní zájem a za příspěvky, které zaručily, že tento balíček – balíček týkající se jednoho z klíčových projektů evropské integrace, jmenovitě vytvoření opravdu účinného vnitřního trhu – představuje skutečný krok vpřed a vnitřní trh posouvá na novou úroveň kvality. Tímto způsobem se co nejvíce přibližujeme k úplnému dokončení vnitřního trhu. Slova „co nejvíce se přibližujeme“ používám záměrně, abych zdůraznil, že evropský vnitřní trh nebude nikdy zcela harmonizován, a ani si nemyslím, že by to bylo naším přáním. Vzhledem k rozličným tradicím a potřebám členských zemí Evropské unie musí být rovněž zachován určitý stupeň volnosti, aby byly tyto potřeby uspokojeny a tyto tradice chráněny. Musíme dbát na to, abychom v této oblasti uhájili citlivou rovnováhu, ale jak jsem již řekl, naše ustanovení nás přibližují k úplné realizaci vnitřního trhu natolik, nakolik je to v lidských silách. Jsem přesvědčen, že toto nařízení je dalším významným přínosem k růstu a zaměstnanosti v Evropě, a že tudíž poskytuje další odpověď těm, kdo se ptají, jak Evropa reaguje na ekonomické výzvy 21. století. (Potlesk) Helmuth Markov, navrhovatel stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod. − (DE) Paní předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, Výbor pro mezinárodní obchod je s obsahem zprávy pana Brieho zcela spokojen. On a jeho kolegové ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů odvedli velmi dobrou práci a k této složité, leč důležité problematice zaujali vyvážený postoj. Na první pohled má toto nařízení na zahraniční obchod minimální vliv. Jsem však přesvědčen, že vnitřní trh a zahraniční obchod jsou čím dál více navzájem provázány. Je třeba pečlivě posoudit příležitosti a rizika plynoucí z rostoucí otevřenosti našeho trhu a těmito příležitostmi a riziky se zabývat. Evropská unie musí zaručit, že vnitřní trh funguje řádně, a nesmí dopustit, aby bylo toto fungování ohroženo subjekty mimo Společenství i v něm. Jsem potěšen, že hlavní výbor přijal návrhy Výboru pro zahraniční obchod, které brání výrobkům, jež jsou opatřeny nepravým či zavádějícím označením CE, v přístupu na trh, neboť díky tomu bude snadnější zaručit, že jsou informace poskytované spotřebitelům spolehlivé a transparentní, a zároveň tak vznikne větší prostor pro opatření proti nezákonným postupům, které porušují vnitrostátní právní předpisy a právní předpisy EU. V tomto okamžiku bych rád zdůraznil, že je třeba věnovat zvýšenou pozornost dozoru nad výrobky ze zemí, které nejsou členy EU. V tomto případě nejde o protekcionismus; faktem je, že ačkoli pravidla existují, jsou mnohem více porušována v zemích, kde je kontrolní praxe méně přísná, nežli v Evropské unii. To je dalším

7

8

CS


z prostředků, jimiž musíme zaručit, že výrobcům, kteří se kromě toho, že se usadí v zemích mimo EU, aby měli nižší výrobní náklady, také snaží ušetřit peníze obcházením technických a právních požadavků, jež jim EU uložila s cílem chránit své občany, nebyly přiznány žádné další výhody. Mimochodem, některé z výhod spojených s usazením v zemi s nízkými výrobními náklady mohou být z hlediska podnikání lákavé, ale tato usazení mají krajně škodlivý dopad na životní prostřední a ze společenského pohledu jsou zcela nepřijatelná. Ale zpět ke zprávě: Dalším příjemným aspektem je skutečnost, že Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů přijal návrh předložený Výborem pro mezinárodní obchod, který zavádí možnost uložení přísnějších sankcí v případě, že dojde k opakovanému porušení právních předpisů. Rovněž si velmi ceníme zprávy paní Schaldemoseové. Ačkoli ne vždy odráží literu, pak zcela jistě odráží ducha pozměňovacích návrhů předložených Výborem pro mezinárodní obchod. Stojí za zdůraznění, že tento nový návrh stanoví, že břemena budou rozložena stejně na všechny subjekty působící v obchodu bez ohledu na to, zda jde o výrobce, dovozce, nebo obchodníky. Další důležitou složkou je, že se od dovozců výrobků ze zemí mimo EU požaduje, aby zaručili, že dotčené zboží splňuje platné požadavky Společenství. Základem našich pozměňovacích návrhů byla snaha zaručit, že dovozci a zahraniční výrobci nesou odpovědnost za ztráty či zranění způsobené výrobky, které jsou nebezpečné nebo porušují předpisy. Cílem tohoto návrhu je přimět dovozce, aby bedlivěji kontrolovali, zda výrobci dodržují své právní závazky; toho hodláme docílit tím, že dáme najevo, že uvádění zboží na vnitřní trh bez důkladné kontroly může být chybou, která se prodraží. Tím v Evropské unii nejen přispějeme ke spravedlivé hospodářské soutěži, ale také omezíme pobídky k přemístění výrobních zařízení do zemí mimo EU, kde jsou zákony a předpisy méně přísné než u nás. Rovněž podporuji doporučení obsažené ve zprávě, aby členským státům byla přiznána odpovědnost za to, že na svém území vytvoří odolný, účinný a citlivý systém dozoru na trhem, a aby od nich bylo vyžadováno, aby pro tyto účely vyčlenily odpovídající odborné a finanční rezervy. Řádné vynucování navržených ustanovení je nezbytným předpokladem k tomu, aby byla naše tržní pravidla správně používána a aby byli evropští spotřebitelé chráněni před výrobky, které jsou nebezpečné nebo porušují právní předpisy Společenství. Peter Liese, navrhovatel stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. − (DE) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, rád bych se jako zpravodaj Výboru pro životní prostředí vyjádřil ke zprávě pana Brieho a hodlám se zaměřit především na dozor nad trhem, neboť ten je hlavním předmětem zájmu členů našeho výboru. Během několika posledních měsíců se lidé často ptali, co vlastně označení CE znamená, co ta dvě písmena vyjadřují. Jak jistě víte, ve skutečnosti jsou znamením, že daný výrobek vyhovuje evropským předpisům, ale během naší diskuse o označení CE se začal šířit vtip, že toto označení vlastně znamená „čínský export“. Je smutné, že označení CE využívají výrobci, kteří pravidla nedodržují. Tak tomu samozřejmě není vždy, ale obávám se, že na Dálném východě je zneužívání běžné. Tato praxe je nepřijatelná, neboť ohrožuje spotřebitele, veřejné zdraví a životní prostředí, rovněž však poškozuje společnosti, které hrají podle pravidel. Rád bych zdůraznil, že dodržování evropských pravidel nesmí snížit konkurenceschopnost společností, stejně jako nesmí žádná společnost těžit z toho, že těmito pravidly opovrhuje. Proto Výbor pro životní prostředí v minulosti tvrdil, že například v souvislosti se směrnicí o ekodesignu energetických spotřebičů je třeba zavést přísnější dozor nad trhem. Proto je příjemné, že Komise takový návrh vypracovala. Podle nás to trvalo až příliš dlouho, ale lepší pozdě, než nikdy. Proto také oceňujeme, že bylo nyní rychle dosaženo dohody. Stejně jako Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů zastává Výbor pro životní prostředí názor, že přechodné období navržené Komisí je příliš dlouhé. Měli bychom zaručit, že tato pravidla vstoupí v platnost co nejdříve. Kompromisní datum 1. ledna 2010 není právě podle našich představ, ale stejně jako v mnoha jiných oblastech znamená alespoň zlepšení návrhu Komise. Vyzývám členské státy, aby vyčlenily nezbytné lidské zdroje a schválily nutná opatření, jimiž urychleně zlepší dozor na trhem, abychom nemuseli přechodné období využít. V zájmu spotřebitelů a poctivých společností musíme jednat co nejrychleji. Karin Scheele, navrhovatelka stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. − (DE) Paní předsedající, také bych ráda připojila své blahopřání k těm, která již byla vyjádřena zpravodaji. Jen zřídka jsem v této sněmovně zažila tak nekonfliktní rozpravu, jednalo-li se o návrhu, který spotřebitelům poskytuje větší ochranu a podnikům více výhod.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Vypracovala jsem stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin ke zprávě paní Schaldemoseové. Výbor návrh rozhodnutí Komise zamítl, jelikož dodnes nevíme, proč se v této důležité věci Komise rozhodla navrhnout tento konkrétní nástroj, a nikoli právně závazná pravidla. Zpravodajce z Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů bych nicméně ráda poděkovala a popřála mnoho úspěchů. Rovněž jsme byli značně skeptičtí, pokud jde o obecné uplatňování metody známé jako „nový přístup“, jelikož podle tohoto přístupu ověřují soulad zboží s předpisy samotní výrobci a tento přístup zároveň oslabuje dozor nad trhem tím, že důkazní břemeno přesouvá na opačnou stranu. Z toho důvodu pevně zastáváme kompromis, aby byl nový přístup uplatňován pouze na základě posouzení jednotlivých případů. Jan Březina, navrhovatel stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. − (CS) Vážená paní předsedající, kolegové, kolegyně, v první řadě bych chtěl ocenit kvalitní práci všech zpravodajů balíčku. Jako navrhovatel stanoviska výboru ITRE ke zprávě předkládané kolegou Stubbem se budu zabývat skupinou zhruba 25 % produktů, kde funguje zásada tzv. vzájemného uznávání technických pravidel členských zemí. Jedná se o trh zboží v hodnotě zhruba 500 miliard eur. Do této skupin patří například stavební výrobky, výrobky z cenných kovů, potřeby pro péči o děti a mnoho dalších produktů. Ačkoli Evropský soudní dvůr stanovil pravidlo tzv. vzájemného uznávání již téměř před třiceti lety v soudním rozhodnutí Cassis de Dijon, realita je poněkud odlišná, a to je důvod, proč je tato legislativa tak potřebná a důležitá. Členské země bohužel velmi často zneužívají svého postavení a systematicky zabraňují v přístupu na svůj trh výrobkům, které jsou zákonně uvedeny v jiném členském státě. Vedle finančních ztrát zvlášť pro malé a střední podnikatele, kterých se tato legislativa týká nejvíce, znamená praxe členských zemí výraznou administrativní zátěž pro tyto podnikatele. Podnikatelé se musí chtě nechtě podřídit národním orgánům a institucím a podstupovat další náročné administrativní procedury, přizpůsobovat své výrobky v neharmonizované oblasti, pokud je chtějí dovážet do těchto členských zemí nebo je nevyvážet vůbec. Stanovením jasné procedury, důkazního břemena, lhůt a povinností jak pro podnikatele, tak pro orgány, které zvolí výjimku z tohoto pravidla, lze účinněji vymáhat uplatňování této zásady, která přispěje k dosažení volného pohybu zboží, jedné ze čtyř základních svobod. Zároveň tím bude zmenšena nerovnováha mezi podnikateli a státními orgány, které rozhodují o přístupu na trh. Věřím, že se podaří splnit hlavní cíl tohoto návrhu a že z účinného vymáhání a uplatňování této zásady bude mít nakonec největší prospěch evropský spotřebitel. John Purvis, navrhovatel stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. − Vážená paní předsedající, byl jsem navrhovatelem stanovisek Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku ke dvěma ze tří zpráv v tomto balíčku. Před hlasováním ve výboru jsme obdrželi intenzivní vnější protesty. Na první pohled se zdálo, že jsou odůvodněné záminkou zaručení bezpečnosti a kvality, ve skutečnosti se však jednalo o špatně skrytý protekcionismus před konkurencí dovozů do EU. Jelikož zastáváme myšlenku volného trhu Evropské unie ve světě tvořeném, jak doufám, volnými trhy a protože jsme pevně přesvědčeni o významu volného obchodu pro rozvoj a růst jak Evropské unie, tak našich obchodních partnerů, musíme být velice opatrní, abychom do protekcionismu náhodou neskouzli. Stanovisko výboru bylo v tomto ohledu zmírněno a jsem potěšen zjištěním, že zejména díky úsilí Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů byla většina těchto přehnaně protekcionistických aspektů zeslabena. Dovozci a distributoři budou mít i nadále právo upravovat výrobky tak, aby vyhovovaly trhu EU, a v takových případech zcela oprávněně nesou odpovědnost za dodržení shody. Na druhé straně jsem si všiml, že je od nich dosud požadováno, aby zaručili – cituji: „zaručili“ –, že i výrobky, které uvádějí na trh EU bez jakýchkoli úprav, vyhovují právním předpisům EU. Za vhodnější než „zaručit“ považuji slovo „ověřit“, a zajímalo by mě, zda je podle pana komisaře slovo „zaručit“ v této souvislosti v souladu s ustanoveními Světové obchodní organizace a obecně také se závazkem EU podporovat volný obchod. Jsem potěšen, že byl odstraněn odkaz na směrnici o obecné bezpečnosti výrobků. Podle mého názoru bude směrnice o obecné bezpečnosti výrobků spotřebitele před nebezpečnými výrobky chránit i nadále, bez ohledu na to, zda je začleněna do tohoto právního předpisu, či nikoli. Její začlenění by jenom zvýšilo zbytečnou byrokratickou zátěž při výrobě a posuzování výrobků, které ani nejsou určeny pro spotřebitelský trh. Pro evropské výrobní odvětví je rovněž důležité, že je pochopen význam a přínos označení CE, a jsem přesvědčen, že tento fakt je významným krokem vpřed. Oceňuji, že se pan komisař zmínil, že zvažuje, jaké další kroky by bylo vhodné provést, ovšem za předpokladu, že tyto kroky budou vždy reálné pro výrobní odvětví EU a pro vývozce do EU.

9

10

CS


Celkově se domnívám, že obsah zprávy je nyní přijatelný. Samozřejmě očekávám, že dokonce i moji kolegové ve Výboru pro průmysl ze socialistických a liberálních skupin ocení tento rozumný a přijatelný výsledek. Po provedení se ve Výboru pro průmysl budeme těšit na řádné dokončení jednotného trhu se zbožím, na němž budou uplatňovány náročné a účinné normy ochrany spotřebitelů. To je hlavním cílem Evropské unie, jehož naplnění bude pro naše voliče z ekonomického hlediska téměř nepředstavitelným přínosem. Jacques Toubon, navrhovatel stanoviska Výboru pro právní záležitosti. − (FR) Paní předsedající, vážení kolegové, jako navrhovatel stanoviska Výboru pro právní záležitosti bych chtěl ze všeho nejdříve ocenit práci, kterou odvedl náš kolega, pan Alexander Stubb, s nímž jsme s potěšením úzce spolupracovali. Těší mě, že v souladu s našimi návrhy byly do balíčku začleněny jasné definice technických pravidel a výjimek, a jsem obzvláště potěšen, že byly vyřešeny spletité jazykové problémy. Všichni jsem si také vědomi, že v jednom z bodů odůvodnění byla uznána nadřazenost směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, k čemuž se za okamžik dostanu. Kromě toho nás zpráva pana Brieho ujišťuje, že průmyslové výrobky budou co nejbezpečnější. Pokud jde o přenesení důkazního břemena, tedy o základní princip textu o vzájemném uznávání, podařilo se nám uložit odpovědnost také určitým hospodářským subjektům, nikoli pouze správním orgánům. A na závěr, co se lhůty pro použití nařízení týče, myslím si, že devět měsíců by mělo stačit. Toto jsou hlavní body, které byly z mého stanoviska převzaty. Uvažujeme-li o třech textech jako o balíčku, rád bych podotkl, že – díky třem zpravodajům a nadmíru důkladné diskusi – úspěšně slučují otevření vnitřního trhu, jinými slovy odstranění překážek, s obavami o bezpečnost, které jsou zejména od minulého léta čím dál zřetelnější. Pokud jde o vzájemné uznávání, byla nalezena inteligentní řešení jak v případě cenných kovů, tak zbraní, a oba tyto případy byly spletité. Pokud jde o dozor a označování výrobků, má možnost přezkoumání směrnice o obecné bezpečnosti výrobků v příštích pěti letech podle mého názoru zcela zásadní význam, stejně jako trvání na pravidlech pro vnitrostátní označování a výzva k provedení studie o evropském označování. Paní předsedající, jsem přesvědčen, že před sebou máme prvotřídní legislativní balíček. Othmar Karas, navrhovatel stanoviska Výboru pro právní záležitosti. − (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, jsem navrhovatelem stanoviska Výboru pro právní záležitosti k návrhu společného právního rámce pro uvádění výrobků na trh. Všichni se shodneme – a pan komisař se tohoto bodu dotkl – že bezpečnost výrobků je otázkou důvěryhodnosti. Důvěryhodnost budí důvěru a důvěryhodnost ve spojení s důvěrou vytvoří lepší vnitřní trh. Pokud jde o toto nařízení, Výbor pro právní záležitosti zaměřil svoji pozornost na tři hlavní body. První bodem je, že konstrukce a výroba výrobků musejí splňovat stávající požadavky. Zde se nejedná výlučně o odpovědnost obchodníka; naopak, jde především o odpovědnost výrobce. Obchodníci a výrobci musejí mít možnost spolehnout na hospodářské subjekty, které jejich výrobky uvádějí na trh Společenství. Povinnosti obchodníků by měly být omezeny na konkrétní kontroly. Dalším důležitým bodem a bodem, který mě zejména zajímá, je úloha dovozců nesoucích konkrétní odpovědnost. Dovozci nemohou nijak ovlivnit konstrukci výrobků ani způsob, jakým jsou vyrobeny, přesto však jsou při uvádění zboží na trh ve Společenství povinni zaručit, že výrobky vyhovují všem platným právní předpisům. Třetím bodem je jednoznačná definice a demystifikace označení CE, neboť toto označení nesouvisí s kvalitou, ale pouze uvádí, že výrobky vyhovují všem příslušným právní předpisům Společenství. Všem, kteří se na tomto procesu podíleli, děkujeme za spolupráci, a vítáme zprávy, které nám byly předloženy ke schválení. Malcolm Harbour, jménem skupiny PPE-DE. – Vážená paní předsedající, kolega pan Stubb se prořekl, že mám dnes narozeniny, a proto bych chtěl poděkovat všem zpravodajům a všem členům, protože co by pro mě, neskrývaného nadšence pro jednotný trh a jeho budoucnost, bylo lepším dárkem k narozeninám než dnešní schválení tohoto balíčku? Dnes jej tedy spolu rozbalujeme a děkuji vám za tuto příležitost – rozbalujeme jej z hlediska spotřebitelů a občanů. Moji kolegové již vyjádřili poděkování všem, kteří se na práci podíleli, a nerad bych marnil čas tím, že tato poděkováni budu opakovat. Přesto bych rád poděkoval zejména panu úřadujícímu předsedovi za to, že je zde dnes přítomen. Jeho přítomnost jasně naznačuje, jaký význam předsednictví tomuto balíčku přikládá. Také bych mu chtěl poděkovat za intenzivní zájem o práci tohoto výboru v parlamentu – velice jej oceňujeme.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Stejně tak je tento balíček výsledkem obrovského úsilí Komise. Rád bych vzdal úctu panu Michelu Ayralovi, s nímž jsem spolupracoval nejen na této, ale i na mnoha dalších záležitostech. Byl velmi zanícen do celého projektu tvorby lepších právních předpisů, který se v podstatě týká i tohoto balíčku. Tento balíček svým způsobem připravuje scénu pro naši odpolední rozpravu o Lisabonské strategii, protože nic není pro strategii pro růst a zaměstnanost důležitější než opravdu účinně fungující a konkurenceschopný vnitřní jednotný trh. Abychom udrželi úroveň pracovních míst a tempo evropského hospodářského růstu, potřebujeme konkurenceschopné společnosti a důvěřující spotřebitele, a toho lze dosáhnout pouze v rámci skutečně funkčního jednotného trhu. Co se výrobků týče, potřebujeme předpisy, které budou pro podniky srozumitelné, aby podnikové týmy, které na výrobcích pracují, mohly vyrábět dokonale zkonstruované, vysoce kvalitní a bezpečné výrobky. Nezapomínejme, že o to usilují lidé v převážné většině společností a že jsou tito lidé hluboce rozčarováni, jelikož za stávajících okolnosti musejí své výrobky mnohdy přepracovat nebo znovu požádat o vzájemné uznání – a to je velkým krokem vpřed. Spotřebitelé však mohou právem žádat takové kvalitní výrobky a očekávat od nás, že zavedeme zkušební postupy, abychom zaručili, že výrobky uvedené na trh těmito schvalovacími postupy prošly. Rád bych v návaznosti na to, co zde řekl můj kolega pan Purvis, vznesl připomínku, konkrétně v reakci na paní Lieseovou, které dnes není přítomna: Existuje celá řada společností, které z hlediska konstrukčních i kvalitativních norem dosahují skvělých výsledků, ale spolupracují s čínskými či jinými dodavateli. Jenom proto, že mám dnes narozeniny – a to se člověk snaží myslet na hezké věci – se zmíním, že jsem nedávno zašel do společnosti, která vyrábí vyhlášené značky modelových vláčků: Fleischmann a Rivarossi, které moji němečtí a italští kolegové jistě dobře znají. Jsou to překrásné a velice kvalitní modely vlaků. Pod těmito značkami jsou vláčky navrhovány v Anglii, vyráběny jsou však v Číně a každý, kdo pochybuje o tom, že Čína umí vyrábět kvalitní výrobky, by měl o víkendu zajít do místní prodejny této společnosti a, třeba jako já, koupit dárek pro vnuka. Evelyne Gebhardt, jménem skupiny PSE. – (DE) Paní předsedající, pane komisaři Verheugene, pane Vizjaku, dovolte mi, abych nejprve popřála vše nejlepší k narozeninám Malcolmu Harbourovi. Mám radost, že mu dnes můžeme předat takovýto krásný dárek. Tento týden bychom vlastně mohli nazvat týdnem vnitřního trhu a samozřejmě je velice důležité, abychom vnitřnímu trhu věnovali patřičnou pozornost. Včera jsme vyslechli dvě kvalitní významné zprávy od pana Newtona Dunna a paní Fourtonové o celním kodexu a celní spolupráci, a tento kodex a spolupráce mají velký význam také v kontextu dnešního pořadu jednání. Jistě také můžeme říci, že zde máme jedno či dvě ovládací tlačítka pro trh a pro spotřebitele, a ty jsou právě nyní začleňovány do uceleného kontrolního panelu. A to je dobře. Tři předložené zprávy i otázka k ústnímu zodpovězení paní Arlene McCarthyové jménem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jasně odrážejí stanoviska Evropského parlamentu. Za to bych chtěla zpravodajům a všem členům této sněmovny poděkovat. Můj dík patří také paní Mie de Vitsové a paní Barbaře Weilerové z mé skupiny, neboť je dosud nikdo nejmenoval, a samozřejmě také naší zpravodajce, paní Christel Schaldemoseové. A samozřejmě i vám, pane Stubbe – vás nelze opomenou – a také panu Briemu. Jsem přesvědčena, že tímto balíčkem hodnotným a zásadním způsobem přispíváme k dokončení právních předpisů upravujících vnitřní trh. Zároveň také zvyšujeme ochranu spotřebitelů na tomto trhu. Skupina sociálních demokratů přikládá tomuto cíli obzvláštní význam. Zdaleka však nejsme hotovi. Musíme nadále bdít nad bezpečností výrobků uvedených na vnitřní trh. V této souvislosti bych chtěla vyjádřit zvláštní poděkování panu komisaři Verheugenovi za velmi srozumitelný a jednoznačný přístup k budoucnosti označení CE, jinými slovy k tomu, jak můžeme lépe označovat výrobky na vnitřním trhu a v Evropské unii. Tento cíl je velmi důležitý, mají-li spotřebitelé a občané Evropské unie Unii vnímat a respektovat jako unii v pravém smyslu slova. To je v tomto kontextu velice důležité. S napětím očekáváme výsledky studie a jejich důsledky a jsem velice potěšena, že jste, pane Verheugene, tak jednoznačně prohlásil, že tuto studii řadí Evropská komise v žebříčku priorit na velmi vysokou příčku. To je dobrá zpráva, neboť matoucí označení CE často sloužilo jako nástroj k podvádění a zavádějícímu informování spotřebitelů, a to je špatné. Je třeba, abychom těmto praktikám učinili přítrž. Jsem také potěšena, že jsme ve zprávách, které leží před námi, i v dohodě s Radou dokázali zaručit další existenci vnitrostátních označení jakosti – samozřejmě pod podmínkou, že tato vnitrostátní označení doopravdy zvyšují ochranu spotřebitelů a nejsou zneužívána či zavádějícím způsobem vykládána pro protekcionistické účely.

11

12

CS


Druhou podmínkou – a tu jsme již téměř splnili – je, že bychom nakonec měli mít evropské označení bezpečnosti, které bude přinejmenším rovnocenné, ne-li nadřazené těmto vnitrostátním symbolům. Pouze tehdy bude možné uvažovat o zrušení vnitrostátních označení. Dnešní hlasování má velký význam a znovu bych chtěla upřímně poděkovat panu ministrovi Vizjakovi. Také vím, jak složitá byla jednání v Radě, neboť jsme na Radu zcela jistě vyvíjeli velký nátlak. Byla bych uvítala, kdy bylo více času na jednání s Parlamentem – toho jsem si plně vědoma. Oceňuji, že jste se všichni snažili, abychom mohli hlasovat ještě tento týden, a to je dobře, protože díky tomu je situace zcela jednoznačná. Za to bych vám všem ráda ze srdce poděkovala. Janelly Fourtou, jménem skupiny ALDE. – (FR) Vážená paní předsedající, nemohu samozřejmě začít jinak než tím, že poděkuji zpravodajům, tedy panu Stubbovi, panu Briemu a především paní Schaldemoseové za její výkonnost – onu povzbudivou výkonnost, které si, myslím, všichni velmi vážíme. Jménem výboru bych také ráda poděkovala panu McMillanovi za to, že nám nabídl tak velkorysou pomoc, a slovinskému předsednictví za podněty nezbytné k tomu, aby byl tento balíček prosazen již v prvním čtení. Skupina ALDE je s dosaženým kompromisem spokojená, protože naše zájmy – týkající se především odpovědnosti dovozců a systému označování CE – byly uspokojeny. Všichni bychom rádi měli solidní trh, na němž by solidní hospodářské subjekty prodávaly bezpečné výrobky. Proto skupina ALDE podporuje ustanovení, která od dovozců vyžadují, aby věnovali více pozornosti uvádění výrobků na trh, a to tím, že jim přiznávají určitou odpovědnost za výrobky, a to se vším, co s touto odpovědností souvisí. Co se systému označování CE týče, jsme spokojeni s tím, jak jsou ustanovení nařízení odlišena od ustanovení rozhodnutí. Osobně lituji, že jsme problematiku vnitrostátního označování dosud zcela nevyřešili. Tyto potíže se stále opakují. Určitě se vzpomenete, že když jsme v únoru 2006 hlasovali o přijetí směrnice o strojních zařízeních, požádali jsme Evropskou komisi, aby „objasnila podmínky, za nichž je možné zároveň s označením CE připevnit i jiná označení, ať vnitrostátní, evropská či soukromá“. Komise splnila, k čemu se zavázala, ale nám, poslancům Evropského parlamentu, a členským státům podle mého názoru chyběla politická vůle, abychom k této problematice zaujali jednoznačný postoj. Můžeme jenom litovat, že jsme tak neučinili, vítám však prohlášení pana Verheugena, že bude celá problematika podrobena důkladné studii, protože takovou studii zcela jistě potřebujeme. Skupina ALDE tento kompromis v jeho současné podobě podpoří a váží si práce, která byla na textu odvedena. Leopold Józef Rutowicz, jménem skupiny UEN. – (PL) Paní předsedající, o označeních bezpečnosti diskutujeme již celé roky. Jelikož státy musejí povinně chránit své občany před výrobky, které ohrožují jejich životy nebo zdraví, některé z nich zavedly předpisy, které určité skupiny zboží podrobují různým požadavkům, např. na označení a osvědčení, a příslušným vnitrostátním orgánům uložily povinnosti provádět sledování a dozor. V Evropské unii je označení CE povinné pro velkou skupinu zboží. Dokládá, že výrobek je bezpečný, a musí být připojeno na žehličku, která stojí 5 EUR, stejně jako na žehličku, která stojí 50 EUR. Proto je vcelku zbytečné doplňovat ještě symbol plus/minus. K postupům označování CE neexistují žádné větší výhrady. Problém představuje nezákonné upravování výrobků, které již výrobci označili, nezákonné připojování označení CE a navíc – aniž by bylo provedeno řádné osvědčení – doplňování podobných výrobků k již získaným osvědčením. Je proto nutné, aby EU lépe synchronizovala opatření přijímaná všemi orgány pro ochranu spotřebitelů. Je třeba zapečetit hranice Unie, abychom zaručili, že se výrobky bez osvědčení nedostanou na trh, dále je nutné zřídit účinné sledovací a informační systémy a zavést přísnější a jednotnější systém sankcí, abychom zaručili, že se obcházení systému CE nevyplácí. Vzhledem vysokým nákladům na osvědčení by malým a středním podnikům v Evropské unii měla být poskytnuta podpora, aby mohly příslušná označení získat. Skupina UEN podporuje všechna opatření, jejichž účelem je zaručit ochranu spotřebitelů a účinné fungování evropského trhu. Heide Rühle, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Paní předsedající, panu Harbourovi přeji vše nejlepší k narozeninám. Nechť naše plodná spolupráce pokračuje! A samozřejmě chci poděkovat všem zpravodajům.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Jak možná víte, byla jsem stínovou zpravodajkou za naši skupinu u všech tří zpráv, a proto vím, jak neúnavně jste se snažili zlepšit klíčové aspekty tohoto návrhu Komise. Zároveň bych ráda poděkovala panu komisaři Verheugenovi za to, že opět zdůraznil, že návrh opouští Parlament v lepší podobě, než v jaké byl do něj přijat. Myslím, že tato připomínka má svůj význam, neboť jsme na tomto právním předpise všichni tvrdě pracovali. Opravdu jsme učinili, co bylo v naši silách, abychom zlepšili podmínky nejen pro podniky, ale také pro spotřebitele. Tento balíček má tři složky. Hlavním cílem nařízení o vzájemném uznávání zboží zákonně uvedeného na trh je odstranit necelní překážky, které lze jinými slovy označit jako protekcionistické. Ve výboru jsme však zachovali rovnováhu, o které se zmínil pan Verheugen a které i já přikládám velký význam, ačkoli byla během této rozpravy často přehlížena. Na jedné straně je nutné necelní překážky odstranit, na druhé straně by však mělo zcela přirozeně zůstat věcí členských států, zda uplatní určité podmínky. V Německu například řešíme otázku nacistických symbolů. Pokud tedy u některých výrobků dojde k potížím a jednotlivé členské státy nemohou tyto výrobky z etických důvodů uznat, musejí mít tyto členské státy právo takovéto výrobky zakázat. Tuto rovnováhu jsme zachovali. Považuji to za velmi důležité, protože toto je jediný způsob, jak lze spotřebitele a příslušné podnikatele přimět k tomu, aby ve velké míře přijali vnitřní trh a zásadu jednotného trhu. V tomto ohledu jsme učinili obrovský pokrok. Rovněž považuji za důležité, že jsme zřídili kontaktní místa a také prokázali, že tato místa nebudou zdrojem zbytečné byrokracie, jelikož obdobná kontaktní místa již byla zřízena na základě směrnice o službách a v souvislosti se vzájemným uznáváním odborných kvalifikací. Čím více kontaktních míst zřídíme, tím více by mohly být zatíženy jednotlivé členské státy. V tomto směru jsem také jednali velice zodpovědně. Dalším důležitým bodem byla podle našeho mínění nutnost zdůraznit – a to jsme samozřejmě také učinili –, že vzájemné uznávání může fungovat pouze tehdy, pokud budou podmínky pro přístup na trh ve všech členských státech stejné. Podmínky ve členských státech se nepochybně lišily. Některé státy měly sklon zprivatizovat, přinejmenším částečně, dozor nad trhem; jiné se rozhodly pro certifikaci, přičemž certifikační subjekty byly více méně soukromé. Jednoznačně jsme stanovili, že za tržní akreditaci nesmí odpovídat nikdo jiný než orgány veřejné správy a jednotlivým členským státům jsme přiznali větší díl odpovědnosti. To považuji za velmi významný krok. Pro dosažení a udržení bezpečnosti výrobků v Evropské unii má dozor nad trhem samozřejmě klíčový význam. Pokud hovoříme o zpřísnění směrnic a nařízení, neměli bychom zapomínat, že směrnice i nařízení jsou vždy účinné pouze natolik, nakolik jsou účinné nástroje, jejichž pomocí se v konečné fázi ověřuje jejich dodržování, v tomto případě tedy mechanismy členských států pro dozor nad trhem. V tomto směru budou nyní členské státy více nuceny, aby zřídily, financovaly a vyčlenily pracovníky pro systémy dozoru nad trhem. Tuto podmínku považuji za velmi významnou. Parlament musí v nadcházejících letech dbát na to, aby zaručil, že je přísnější dozor nad trhem skutečně zaveden. Dalším důležitým aspektem je nástroj, za nějž byla odpovědná paní Schaldemoseová. Toto rámcové rozhodnutí nám pro budoucí směrnice poskytuje nástroje, které v klíčových otázkách zaručí větší právní soudržnost, a vyjadřuje jednoznačný a jednotný postoj nejen k označení CE, ale také k postavení dovozců v obchodním řetězci. Zvýšili jsme odpovědnost dovozců v celé Evropské unii. To znamená další velmi podstatný krok vpřed. Celkově vzato můžeme být s balíčkem, který je dnes předložen, velmi spokojeni. Tento balíček se rovněž těší vysoké podpoře všech politických skupin. Dovolte mi, abych své vystoupení uzavřela poděkováním slovinskému předsednictví Rady. Bez silné podpory ze strany slovinského předsednictví bychom tuto záležitost nikdy nedokázali uzavřít v tak krátké době, jakou jsme před prvním čtením měli. Zvláštní poděkování patří Komisi a pracovníkům sekretariátu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Bez nich bychom bezesporu nebyli schopni dodržet harmonogram a dosáhnout do prvního čtení kvalitního kompromisu. Jaromír Kohlíček, jménem skupiny GUE/NGL. – (CS) Milé kolegyně, vážení kolegové, marketing je na rozdíl od řady jiných ekonomických nauk skutečnou vědou, má proto svoje jasné zákony a pravidla, a to nezávisle na tom, kdo se marketingem zabývá. Mezi ně patří jasná technická specifikace produktu, důraz na hledání specifických odlišností u podobných výrobků a snaha ochránit v jasně specifikovaných případech geografická označení. Ta ovšem nemají zpravidla nic společného s technickými parametry výrobku. Jedním z aspektů jednotného trhu je snaha neomezovat prodej výrobků na území druhého státu netarifními překážkami, jde například o množstevní omezení, nutnost opakované certifikace v jednotlivých zemích, neuznávání průmyslových vzorů, specifické požadavky na balení a označení výrobků přesahující běžné zvyklosti apod.

13

14

CS


Prvním krokem, který může pomoci v odstranění nedorozumění, případně umělých bariér volného pohybu zboží, je zlepšení informovanosti. Vítám proto snahu založit v jednotlivých státech jedno nebo více kontaktních zbožových bodů. Jejich hlavní úkol bude spočívat v poskytování informací o technických pravidlech, která se používají v jiných členských státech Unie. Návrh se dále soustřeďuje na způsob důkazu včetně technické procedury, která může vyústit v odmítnutí přístupu výrobku na trh v jiné členské zemi přesto, že v druhé zemi či zemi původu, která je členskou zemí, byl výrobek na trh uvolněn. V celé proceduře platí, že jde o zlepšení dialogu mezi oprávněnými orgány jednotlivých členských zemí. To má snížit rizika spojená se zákazem prodeje zboží na cílovém trhu. Problémem zcela jistě chvályhodné akce je snaha postihnout ve směrnici pokud možno celé spektrum výrobků. Pochopitelně je naivní se domnívat, že podobný či dokonce stejný přístup můžeme použít u průmyslových výrobků, například dopravních prostředků, oděvů, obuvi a potravin. Osobně se domnívám, že u jednotlivých položek zboží bude i nadále nutné zachovat specifické přístupy, s jejichž sjednocením přitom upřímně souhlasím. V harmonizované oblasti asi nebude problém. U zboží, u něhož požadavky nejsou harmonizovány, tj. které je mimo seznamy harmonizovaných výrobků, to bude poněkud horší. Směrnice stanovuje lhůtu pro dodavatele či prodejce výrobku – 20 dní – pro odpověď na stanovisko odpovědných orgánů státu, který na základě tzv. veřejného zájmu požaduje stažení výrobku z trhu, jeho zákaz, případně změnu před jeho uvedením na trh. Rovněž možnost přezkoumání rozhodnutí národními soudy je jasně zdůrazněna a je to pozitivní bod návrhu. Domnívám se, že jedinou podivností návrhu směrnice, který podporuji v celém tom balíčku, je odkaz na Smlouvu. Je zmíněný např. v článku 5.2 Přidaná hodnota zásahu ze strany Společenství, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie. Pokud je tím míněna Lisabonská smlouva, považuji to za poněkud nemístné, protože její ratifikace byla teprve zahájena. Závěrem bych chtěl vyslovit přesvědčení, že s danou směrnici se podaří odstranit zejména problémy spojené s požadováním stále nových zkoušek a certifikátů, protože v té či oné zemi je certifikát od organizace, který podniky již obdržely, nedostatečný. Sám jsem to jako zástupce exportně orientovaného podniku řešil a věřím, že naznačená cesta je průchodná. Godfrey Bloom, jménem skupiny IND/DEM. – Paní předsedající, snad mi lze prominout dojem, že jsem se nedopatřením a poněkud předčasně ocitl na hollywoodském oskarovém nominačním ceremoniálu: Všichni si navzájem blahopřejí, poplácávají se po zádech, jedním slovem nádhera! Pan Stubb zvládl poděkovat snad úplně všem, i když ho podezřívám, že zapomněl na svoji babičku. Pane Stubbe, vždyť vy jste vynechal svoji babičku! Zajímavé, není-liž pravda? Harmonizujeme, homogenizujeme, regulujeme a vytváříme předpisy. Jako by tato instituce byla posedlá touhou obhájit smysl své existence pouhou činností: dobrou, špatnou, neurčitou. Musí být vidět, kolik máme práce. Předpokládá se, že evropský občan je jakési opožděné dítě a my jsme dobří, ale autoritativní rodiče: všude jsme byli a od všeho máme klíč. To však není pravda, že? Míra obchodních zkušeností této sněmovny je žalostná. Jsme dosazení politici, tovaryšové, kteří naprosto nerozumí okolnímu světu, a přesto jako šílení produkujeme špatné a nebezpečné právní předpisy, a přitom svými směšnými gesty hltavě vysáváme veřejný struk. Nově se rozvíjející země jako Indie a Čína, které i během mého projevu přebírají naši průmyslovou výrobu, při pohledu na nás pravděpodobně nevycházejí z úžasu. Světová obchodní konkurence se podobá fotbalovému zápasu. Pozorují, jak se řadíme na hřišti, píšťalka hvízdne a my se neúnavně snažíme dokopat míč do vlastní branky. Jak se nám musejí za zády smát! Ne že by této sněmovně ještě zbyla nějaká legitimita poté, co se za každou cenu snaží prosadit novou ústavu i proti vůli občanů. Jejich den však jednou přijde a pak se budeme snažit ukrýt před rachotem kulek, které budou zcela zaslouženě dopadat na náš dvorek. Jean-Claude Martinez (NI). – (FR) Paní předsedající, panu Harbourovi přeji vše nejlepší k narozeninám a zároveň musím říct, že se zdá, jako bychom se vrátili do devadesátých let dvacátého století. Tehdy jsem horečně chrlili právní předpisy ve snaze připravit se na jednotný trh, a to nás zjevně neopustilo, jelikož před námi dnes leží dvě další nařízení a směrnice, které mají zaručit volný oběh zboží. Před fakty neunikneme a faktem je, že na ochranu – ne-li na protekcionismus – vlády kladou velký důraz. Technické normy, vyplňování formulářů a bezpečnostní požadavky jenom zvyšují necelní překážky. Např. pokud jde o výrobu aut, celé roky jsme ve Francii trvali na tom, aby přední světla byla žlutá, nikoli bílá, abychom omezili počet zahraničních vozidel na našich silnicích.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Nyní nám Komise předkládá návrh společného rámce pro volné umisťování jízdních kol a žebříků na trh, aby z nich tatínkové mohli padat, hraček, které staví děti do smrtelného nebezpečí, varných konvic, jimiž se mohou pro změnu opařit maminky, a různých elektrických spotřebičů, jejichž pomocí se mohou sprovodit ze světa babičky a dědečkové. 23 let poté, co jsme podepsali Jednotný evropský akt, jsme propadli pocitu, že veškeré úsilí přišlo nazmar: že rozsudek ve věci Cassis de Dijon z roku 1979, po němž následovaly stovky dalších rozsudků Soudního dvora, zaručil, že si každý může svůj výrobek nechat uznat úplně kýmkoli. Ale mýlili jsme se! Jednotný trh je dosud tvořen z vícero trhů, a tak abychom se zbavili všech regulačních a technických nepříjemností, které nenápadně začínají nahrazovat hranice, Komise navrhuje, abychom přijali zásadu, podle níž náklady nesou dovozci: dovozci mají nést odpovědnost za bezpečnost výrobků, které dovážejí, a důkazní břemeno má být obráceno naruby. Z toho, co jsem právě řekl, je jasné, že texty, které před námi leží, pouze opakují, co je zjevné: Potvrzují myšlenku vzájemného uznávání, klaní se posedlosti štítkováním – správně řečeno označováním – výrobků logem CE, a dbají, aby toto logo mělo správné rozměry a aby byly ukládány sankce za jeho nesprávné použití; a tu hle, 15 let po odstranění hranic a celních kontrol nás pan zpravodaj André Brie žádá, abychom pro celní úředníky vyčlenili více zdrojů. Opětovné nasazení celních úředníků v zóně volného obchodu je opravdu husarský kousek, ačkoli zjevně i Adam Smith, doyen volného obchodu, strávil své poslední dny tím, že se procházel po rodném městě oblečen do celní uniformy svého otce. A tak říkám, dejme se do toho: vraťme zpět celní úředníky i s jejich tradičními čepicemi se štítkem. Čepice budeme nejspíš muset dovážet z Číny, ale aspoň se ubezpečíme, že jsou bezpečné. Koneckonců, neradi bychom přece nesli odpovědnost za to, že některý z členů Komise dostane úpal! Andreas Schwab (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové. Také bych rád nejprve poděkoval zpravodajům i ostatním členům, kteří se na těchto složitých dokumentech podíleli, dovolte mi však, abych začal trochu jinak. Osobou, které rozhodně nepoděkuji, je pan Bloom, neboť svým příspěvkem v žádném ohledu konstruktivně nepřispěl k podstatě této rozpravy. Tím sám selhal v úsilí sejmout břemena z beder evropských občanů. I přesto doufám, že mi dovolíte znovu poblahopřát příteli Malcolmu Harbourovi. Zda je tento balíček dobrým dárkem k narozeninám, teprve uvidíme. Budeme muset počkat, abychom zjistili, jak členské státy provádějí rozhodnutí, která jsme právě společně s Radou přijali. Rád bych poděkoval panu Vizjakovi za píli, s jakou se problematice, o níž jsme hovořili ve Slovinsku, věnoval, a rád bych také poděkoval panu komisaři Verheugenovi. Od ustanovení připravených panem Stubbem se bude odvíjet celá řada věcí a patří mu uznání za to, jak hladce návrh v Parlamentu prošel. Mám na mysli přenesení důkazního břemena v neharmonizované oblasti vnitřního trhu. Díky této zásadě bude život na vnitřním trhu jednodušší a úroveň byrokracie minimální, a to zejména pro malé a střední podniky. Doufám, že všechny členské státy chápou, do čeho se dnes pouštějí. Majitelé malých podniků ani výrobci se již nebudou muset ptát vlády, zda mohou určité výrobky dovézt, ale členské státy naopak budou muset prokázat, že všechna ustanovení, která zavedly, jsou nezbytná a přiměřená. Mohu vám zaručit, že některé členské státy členské státy čeká v tomto směru nepříjemné probuzení. Navzdory tomu je návrh povzbuzujícím znamením pro vnitřní trh a také pro malé a střední podniky, které na vnitřním trhu působí. Jsem nanejvýš vděčný paní McCarthyové a paní Fourtouové za to, že nám sdělily, že se Parlament nezačal o problematiku označení CE a o jeho význam zajímat teprve při přijímání rámcového právního předpisu o novém přístupu, ale že jsme si v posledních letech při každé diskusi o směrnici týkající se označení CE opakovaně kladli dotaz, zda označení CE – které, jak víme, bylo původně zamýšleno výlučně jako označení pro subjekty odpovědné za dozor nad trhem – spotřebitelům skutečně poskytuje informace, které jsou pro ně při koupi výrobku důležité. Není třeba zdůrazňovat, že je velmi obtížné jasně rozlišit spotřební a průmyslové zboží. Jsme si samozřejmě vědomi, že musíme najít nízkonákladové řešení, které je v podstatě nedotčeno byrokracií. Zároveň jsme vám, pane Verheugene, vděční za to, že hodláte nechat provést studii, a náš výbor tuto studii jednomyslně podporuje. Doufáme, že tato studie předloží solidní důkazy, z nichž možná vyplyne, že označení CE v současné podobě neposkytuje spotřebitelům všechny informace, které potřebují. Barbara Weiler (PSE). – (DE) Paní předsedající, pane Komisaři, pane úřadující předsedo Rady, dámy a pánové, přibližně před rokem, 14. února, Evropská komise předložila návrh tohoto nového balíčku opatření zaměřených na zboží, jehož cílem je poskytnout čerstvé podněty obchodu na vnitřním trhu. Skutečnost, že se nám do dnešního dne, tedy o něco déle než za rok, podařilo balíček dokončit, je, jak věřím, důkazem velmi rychlé a efektivní práce skupiny, jíž byl tento balíček v Parlamentu svěřen. Členové v zadních lavicích – na

15

16

CS


vzdálené pravici, jestliže to tak mohu vyjádřit – se na práci vůbec nepodíleli a jejich příspěvek ve mně zanechal dojem, že dodnes nemají tušení, o co vlastně v celém balíčku jde. Co mě během této rozpravy zarazilo, byl vysoký počet překážek, které na vnitřním trhu dosud existují, neboť je to již poměrně dávno, co Jacques Delors v roce 1992 představil jednotný trh. Je ohromující, jakým skutečným potížím musejí malé a střední podniky čelit, jestliže se snaží vstoupit na trh v jiných členských státech EU. Podle Komise obsahuje tento balíček opatření, která ovlivní 22 výrobních odvětví s celkovou hodnotou výstupu v daném regionu ve výši 1 500 miliard EUR. Podařilo se nám zaručit, že v budoucnu budou všechna zlepšení systému dozoru nad trhem vycházet z jednotných kritérií, a tento bod má zásadní význam. Je-li trh otevřený, musejí být rovněž zavedeny mechanismy dozoru. Je možné snadněji odhalit nebezpečné zboží a jeho bezpečnost zlepšit, kromě toho lze cíleněji vyšetřovat podvodné transakce a stíhat podvodníky. Jak již bylo řečeno, v budoucnu ponesou odpovědnost nejen výrobci, ale také dovozci. Tato litera nebude mrtvá, protože budou rovněž zavedena ustanovení o odpovědnosti spolu se sankcemi za nedodržení pravidel. Tento systém dozoru nad trhem je také velkým přínosem pro subjekty, které již pravidla dodržují, jelikož značně zlepšuje prostředky, jejichž pomocí lze mezi výrobci a dovozci nalézt černé ovce. Naprosto mě ohromilo zjištění, že celní orgány a orgány dozoru nad trhem dosud neměly téměř žádné ponětí o vzájemných činnostech. Tomuto tajnůstkářství a domnělé ochraně bude teď a tady učiněna přítrž. Pokud jde o označení CE, oceňuji, že se Parlament vydal vlastní cestou. Nepřistoupili jsme na ukvapené výzvy spotřebitelských organizací, které volaly po zrušení označení CE, ani na výzvu Komise k bezdůvodné modernizaci. Tyto cesty nebyly správné. Jsem přesvědčena, že jsme zvolili tu pravou cestu pro další postup. Tváří v tvář opozici některých stran Parlament rovněž zabezpečil zachování vnitrostátních označení bezpečnosti – nejen německých –, dokud za ně nenajdeme dokonalou náhradu. Jako sociální demokratka jsem také hrdá na to, že byl nejen do našeho usnesení, ale také do samotného nařízení zakotven jeden konkrétní princip. Dané ustanovení bylo až do posledního okamžiku poněkud sporné, ale nakonec se nám podařilo stanovit, že akreditační subjekty si navzájem nesmějí konkurovat a že musejí své veřejné poslání zachovat neposkvrněné. Domnívám se, že s tímto bodem souhlasí také většina z nás. Všichni jsme byli přesvědčeni, že je třeba zvýšit transparentnost. Je ohromující sledovat, jak málo spolu jednotlivé subjekty spolupracují, a pevně doufám, že tento balíček také proklestí cestu lepší spolupráci veřejných orgánů. Dovolte mi, abych na závěr řekla pár slov k baličku jako celku. Pro evropské podniky i občany je přínosem. Řada věcí bude snadnější, mnoho procesů méně byrokratických, a tím také pochopitelně méně nákladných, přesto však zvyšujeme úroveň ochrany spotřebitelů. Slovy podnikatelů lze tuto situaci právem označit za vítězství pro obě strany. Toine Manders (ALDE). – (NL) Paní předsedající, vřele děkuji zpravodajům panu Stubbovi, paní Schaldemoseové a panu Briemu za to, jak rychle a konstruktivně splnili své úkoly. Tak by tvorba právních předpisů měla vypadat – rychle a spolehlivě. Mé poděkování patří také Komisi a předsednictví Rady. Evropa byla stvořena přesně pro tento druh právních předpisů a je dobré, že můžeme ekonomice, zejména malým a středním podnikům, poskytnout výrazné oživení. Od malých podniků jsme obdrželi řadu stížností, podle nichž brání vývozu a podnikatelským transakcím skutečnost, že hranice zůstávají navzdory řečem o jednotném trhu uzavřené. Tento návrh představuje pro Evropskou unii mnohem pevnější základ. Malé podniky jsou konec konců hlavním pilířem naší ekonomiky a také odvětvím, jež je zdrojem pracovních míst, která v Evropské unii tak bolestně potřebujeme. I pro členské státy bude takto vytvořen pevnější základ, neboť se na správních nákladech ušetří až 150 miliard eur ročně. Letošní rozpočet činí 120 miliard. Nedovolme, aby některý členský stát tvrdil, že je Evropská unie příliš drahá, protože ve skutečností státům peníze ještě zbudou. Bohužel se pod okny právě netlačí davy novinářů, aby tuto radostnou zprávu sdělili světu, ale přesto si myslím, že stojí za zmínku. Jako liberály nás samozřejmě velmi těší, že je jednotný trh posílen. Dynamická ekonomika znamená prosperující Evropu, což prospívá jak podnikům, tak spotřebitelům, a tím pádem i Evropské unii. Nevyužiji všechen čas, který mi byl přidělen, protože podstatu tohoto balíčku již ocenila řada řečníků přede mnou. Nebudu se tedy zabývat technickými podrobnostmi. Jde o skvělý kus práce. Doufám, že jej jednomyslně schválíme a že brzy nabude účinku.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Když se nám nyní také podařilo přenést důkazní břemeno na opačnou stranu, jsou opatření, která Evropská komise přijme v případě, že členské státy zneužijí postupy ochrany trhu, poměrně účinná. V takových případech je akce rychlá a přesná. Proto si myslím, že návrh bude dobře fungovat. Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN). – (PL) Paní předsedající, Evropská unie je barvitou mozaikou hodnot, zkušeností a historické – a rovněž sociální – různorodosti. Odlišujeme se navzájem nejen historickými zkušenostmi, ale také současnými zákony a povinnostmi, které se přenášejí na evropské instituce, pracoviště a občany. Žijeme v době hlubokých sociálních, ekonomických a kulturních změn, což má bohužel jisté negativní důsledky. Tato doba však zavdala podněty k mnoha případům dobrého a pozitivního rozvoje, mezi něž patří liberalizace kapitálu, zboží a služeb, a dozajista nelze opomenout volný pohyb osob. Tento vývoj vytvořil příznivé podmínky pro hospodářskou činnost, často jsme však svědky toho, že je kapitál považován za nadřazený lidem, čímž mnohdy dochází k ohrožení jejich zdraví nebo dokonce životů. Proto musíme zesílit naprosto všechny kontrolní postupy. Systém CE musí být zesílen jak na našich hranicích, jak tvrdí některé členské státy, tak na vnitřním trhu, zejména v obchodních sítích. Škála zboží, které dnes supermarkety a hypermarkety nabízejí, se vymyká veškeré představivosti a tento důležitý fakt je třeba vzít v potaz. Musíme se soustředit nejen na systém označování, ale také na ostatní prostředky, které máme k dispozici, abychom zvýšili informovanost spotřebitelů a jejich schopnost orientovat se v širokém výběru zboží. PŘEDSEDAJÍCÍ: Diana WALLIS Místopředsedkyně Kathy Sinnott (IND/DEM). – Vážená paní předsedající, tyto zprávy se snaží zlepšit právní úpravu trhu se zbožím, zejména tím, že zpřísňují uznávání označení CE a zakazují jeho zneužívání. To vše má svůj význam, v příspěvku k této rozpravě však poněkud odbočím a zaměřím se na otázku, kterou tyto zprávy přehlížejí, která je však má podle mého názoru pro rozpravu o výrobcích velmi důležitá. Navrhovaná opatření se snaží přimět občany, aby nakupovali, a když už se pro nákup rozhodnou, aby si koupili výrobky evropské. Jak chceme toto nabádání ke konzumnějšímu stylu života sloučit s nutností rozumného využívání zdrojů? Tím myslím nutnost pochopit, že o zdroje je třeba se dělit, a to nejen globálně, ale také s budoucími generacemi. Některým členským státům jde především o to, aby budovaly své hospodářství, pro jiné je problematika odpovědného vztahu k životnímu prostředí stejně důležitá jako obchod. Tyto země se snaží obrousit ostré hrany konkurenčního obchodu a zachovat kvalitní a udržitelnou životní úroveň a udržitelné používání výrobků. Energetická účinnost, používání recyklovatelných výrobků a materiálů s nízkým obsahem škodlivých látek představují krok správným směrem, kromě toho je však nutné omezit plánové zastarávání. Plánované zastarávání spočívá v záměrné produkci výrobků, které nemají dlouhou životnost a nelze je opravit. Když jsem si poprvé kupovala mikrovlnou troubu, úmyslně jsem si vybrala troubu kvalitní, aby mi dlouho vydržela. Vydržela dva roky. Když jsem ji chtěla reklamovat, bylo mi řečeno, že za to trouba nestojí a že ji ani nemá kdo opravit. Tak jsem si koupila novou kvalitní troubu. Vydržela dva roky. Teď už si kupuji mikrovlnou troubu každý rok – nejlevnější, jakou najdu – a pak ji vyhodím. Při harmonizaci musíme dbát na to, abychom odpovědným zemím ponechaly možnost zakázat výrobky, u nichž se dopředu počítá s tím, že zastarají, a podporovali země v tom, aby povolovaly pouze výrobky, které mají dlouhou trvanlivost a lze je opravit, aby tyto země nebyly po konci životnosti výrobků zavaleny horami odpadu. Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Vážení kolegové, velmi oceňuji atmosféru dnešní rozpravy věnované vnitřními tru a děkuji všem, kteří k této rozpravě přispěli. V demokracii si samozřejmě musíme vyslechnout také opačné názory, např. takové, jaké zde vyjádřil pan kolega Bloom. Mám syna Andreje, a proto vím, že jméno Andrej znamená silný a mocný. A právě nositel tohoto jména, pan ministr Vizjak, dodává této rozpravě velmi silný náboj. Podotýkám, že není zvykem, aby se Rada takovýchto rozprav účastnila. Základním předpokladem pro dobré fungování evropského vnitřního trhu se zbožím je odstranění překážek pro hospodářské subjekty a vytvoření příznivých podmínek pro podniky, zejména pro 23 milionů malých a středních podniků. V souvislosti s množstvím výrobků z rozvojových zemí musíme nalézt odpovědi na výzvy, které s sebou přináší globalizace.

17

18

CS


Jednou takovou odpovědí jsou jasná legislativní pravidla, která zaručí, že všechny výrobky dovážené na evropský trhu splňují stejné požadavky na bezpečnost jak výroby vyráběné ve Společenství. Základními principy tohoto baličku pro uvádění výrobků na trh je na jedné straně odpovědnost výrobců za to, že jejich výrobky vyhovují platným právním předpisům Společenství, na straně druhé pak odpovědnost členských států, které musejí zaručit dozor nad trhem Evropské unie. Přiznám se, že už jako zpravodajkyni Evropského parlamentu pro financování evropské standardizace mi téma evropské standardizace přirostlo k srdci a tak je tomu po celou dobu mého volebního období v Evropském parlamentu. Stále více si uvědomuji význam této důležité politiky Evropské unie a vítám angažovanost pana komisaře Verheugena. Jako zpravodajkyně pro naši politickou skupinu PPE-DE ke zprávě paní Schaldemoseové jsem v pozměňovacích návrzích kladla důraz na zvýšení odpovědnosti dovozců, snížení administrativní zátěže malých a středních podniků a zachování nového přístupu jako základního rámce pro uvádění výrobků na trh. Poukázala jsem také na potřebu účinnějších informačních kampaní pro zvýšení povědomí spotřebitelů, neboť toto povědomí je základním předpokladem silnější důvěry spotřebitelů ve vnitřní trhu EU. V pozměňovacích návrzích jsem se zaměřila především na spotřebitele a nutnost zaručit jejich ochranu před výrobky, které ohrožují jejich zdraví. Poukázala jsem také na potřebu účinnějších informačních kampaní pro zvýšení povědomí spotřebitelů, neboť toto povědomí je základním předpokladem silnější důvěry spotřebitelů ve vnitřní trhu EU. Ze současné praxe je zřejmé, že označení CE neposkytuje dostatečné záruky, že je daný výrobek bezpečný. Z toho důvodu jsme se pomocí tohoto legislativního balíčku snažili posílit význam značky CE, zavést sankce za její zneužívání, zpřísnit pravidla pro jejich ukládání a výrazně zesílit systém dozoru nad trhem. Kompromis, na němž jsem se dohodli, zahrnuje přesunutí některých článků týkajících se označení CE do nařízení. Jde o velice přínosný krok. Na závěr bych chtěla poděkovat paní Christel Schaldemoseové a ostatním zpravodajům za konstruktivní spolupráci, díky níž se nám podařilo sjednotit názvosloví, postupy a modely posuzování shody tak, abychom je mohli použít při revizi odvětvových směrnic, zejména dlouho očekávané směrnice o bezpečnosti hraček, a uspokojili tak všechny evropské spotřebitele. Mia De Vits (PSE). – (NL) Paní předsedající, pane komisaři, pane Vizjaku, dámy a pánové, děkuji všem za příspěvky k této problematice, a zejména panu zpravodaji Stubbovi za to, že ve velké míře přispěl k tomu, abychom se my, stínoví zpravodajové pro jeho zprávu, mohly zúčastnit všech aspektů diskuse. Za to vám patří dík. Schválení balíčku týkajícího se zboží je důležitým krokem k dosažení jednotného evropského trhu se zbožím a tyto tři návrhy společně představují nezbytný nástroj, chceme-li, aby jednotný trh se zbožím řádně fungoval. Máme tři zásady vzájemného uznávání, zatím však především na papíře. Až příliš často jsou opomíjeny. Dnešní jednotný trh nefunguje tak, jak si to před čtvrt stoletím představoval Jacques Delors. Evropská komise odhaduje, že při prodeji zboží v jiném členském státě jsou náklady společností o 2 až 10 % vyšší, protože není řádně uplatňována zásada vzájemného uznávání. A jak správně spočítal pan Stubb, představuje tato částka nadbytečné náklady Unie ve výši 150 miliard EUR ročně. To je špatná zpráva pro podniky a jejich zaměstnance, ale také pro spotřebitele, kteří kvůli tomu musejí platit vyšší ceny. Bylo tedy na čase, abychom zásadu vzájemného uznávání výrobků oprášili a začali ji řádně používat. Výsledkem je tento nekompromisně navržený postup, jehož součástí je přenesení důkazního břemene na opačnou stranu a který vyžaduje, aby byla Komise při jeho dokončení informována o rozhodnutí členského státu. Doufám, že po dokončení postupu Komise také začne jednat, jestliže vyjde najevo, že stále existují pravidla, která nejsou založena na objektivních kritériích. V budoucnu bychom neměli zapomínat na tyto věci: přísná kritéria vnitrostátních orgánů dozoru pro kvalitu jsou krokem vpřed, nakonec ale budeme muset zlepšit přeshraniční spolupráci v oblasti dozoru. Náš Výbor pro vnitřní trh vyrazil do Antverp, kde celní služby požadují více finančních prostředků – což je otázka pro členské státy –, ale zároveň volají po intenzivnější přeshraniční spolupráci, což je věcí, na které musíme v budoucnu zapracovat. Za druhé, okolnosti obklopující označení CE jsou jasnější, ale souhlasím s paní McCarthyovou a paní Gebhardtovou, že je nutné, abychom v budoucnosti vytvořili skutečnou bezpečnostní značku. V tomto směru oceňuji kladnou odpověď pana komisaře Verheugena. Vzájemné uznávání musí fungovat lépe, a všechny zúčastněné strany musejí v této souvislosti přijmout vyšší odpovědnost, a to platí i pro členské státy a Komisi. Přesto však není tento návrh tím nejlepším řešením. Do budoucna bychom měli zharmonizovat legislativní iniciativy, abychom jednotný trh se zbožím dotvořili.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Frédérique Ries (ALDE). – (FR) Paní předsedající, se vší úctou k panu Bloomovi, který nás již opustil, bych se rád připojil k chvalozpěvům na naše tři spoluzpravodaje a poděkoval jim za čas, který této práci věnovali, a za vytrvalost, s jakou usilovali o dosažení tohoto spravedlivého kompromisu a řešení přínosného jak pro evropské výrobce, tak pro bezpečnost spotřebitelů. Jelikož mám pouze 2 minuty a hovořím zde jako člen Výboru pro životní prostředí, zaměřím se pouze na klíčové body, zejména na problematiku systému označování CE. Sedm měsíců po případu společnosti Mattel a poté, co bylo – jak jsem již slyšeli – z trhu staženo více než 20 milionů hraček, které byly vyrobeny v Číně a nesly označení CE, je Unie více než kdy dříve pod tlakem na zlepšení systému označování. V posledních letech Unie podporovala pružný, dobrovolný systém založený na novém přístupu – na metodě, která má nepochybné silné stránky, ale je-li použita izolovaně, nemusí být zdaleka tak účinná, jestliže se někteří výrobci odhodlají připojit na výrobky označení CE bez ohledu na pravidla, přestože tím zjevně ohrožují bezpečnost spotřebitelů. Velký význam tohoto balíčku proto spočívá v tom, že orgánům, které se těmito problémy zabývají, tedy schvalovacím a certifikačním orgánům a celním útvarům, poskytuje výzbroj na boj proti zneužívání systému označení CE. Není náhoda, že Evropský parlament již vícekrát – naposledy v usnesení o bezpečnosti hraček ze září 2007 – podpořil přísnější dozor nad trhem. Náš zpravodaj, pan Brie, tento bod dostatečně zdůraznil. Již v lednu 2004 jsem za podpory Petera Lieseho, Karin Scheeleové a také Clauda Turmese ve zprávě o směrnicí o ekodesignu energetických spotřebičů upozorňoval na zjevné bezpečnostní nedostatky velkého počtu výrobků a na nespolehlivost některých povinných a dobrovolných systémů označování. Poté se dlouhé roky zdálo, že jsme neučinili žádný pokrok, a musím říci – jménem velkého počtu odborníků, kteří se touto záležitostí zabývali –, že tato skutečnost je politováníhodná. Všechna opatření, která zvyšují právní jistotu a poskytují průmyslovým výrobcům a malým a středním podnikům dodatečnou pomoc, jsou samozřejmě vítána. Tím mám na mysli kontaktní systém pro místní výrobky zmíněný ve zprávě a také prohlášení pana Alexandra Stubba z dnešního rána o jeho vlastním informačním místě. Netuším, zda je nazve Stubb/SMEs.com, či nikoli, ale přeji mu hodně úspěchů, musím však podotknout, že jsem stejně jako moji kolegové obezřetný, jak již bylo zmíněno v ústní interpelaci, pokud jde o dodatečné označování a jeho slučitelnost se stávajícím systémem. Zcela se ztotožňuji s obavou paní Arlene McCarthyové, kterou ráno doložila ilustrativní příkladem varné konvice, a jsem rád, že pan komisař naznačil, že se má celá záležitost výrazně pohnout vpřed. Na závěr bych, paní předsedající, rád zdůraznil, že pravidla, která zde dnes tvoříme, budou mít smysl pouze tehdy, budou-li je evropští výrobci a distributoři a také – a to je nadmíru důležité, jak před chvílí poznamenala Mia De Vitsová – hospodářské subjekty ze třetích zemí řádně dodržovat. Wiesław Stefan Kuc (UEN). – (PL) Paní předsedající, během posledních let jsme byli svědky rostoucího počtu případů, kdy se na trh EU dostalo zboží, které nesplňuje normy EU. Nejde pouze o čínské hračky. Jsou k nám pašovány pesticidy, rostlinné produkty a dokonce léky, které nejen že nechrání, ale v mnoha případech jsou skutečně škodlivé. Tři dnešní zprávy – od pana Brieho, paní Schaldemoseové a pana Stubba – se zabývají uváděním zboží na trh EU, uplatňováním technických pravidel na výrobky zákonně uváděné na trh a systémy akreditace a dozoru nad trhem. Neporušují základní princip volného pohybu zboží na trhu EU, umožňují nám však chránit tento trh, a tím i naše občany. Jak již prohlásili zpravodajové, musíme zaručit, že jsou odstraněny výjimky a že jsou navrhovaná nařízení a opatření zavedena a uplatňována v co nejširším rozsahu. Kdyby to bylo možné, jistě by stálo za to vytvořit na základě modelu podobných nařízení tohoto druhu jediný dokument, který by celou problematiku řešil uceleným způsobem. Tak bychom se vyhnuli četnému opakování argumentů a názvosloví, kvůli němuž by mohlo docházet ke sporným výkladům. Návrhy a zprávy, které dnes máme před sebou, jsou vynikajícím základem pro obsáhlý a ucelený dokument. Małgorzata Handzlik (PPE-DE). – (PL) Paní předsedající, všem třem zpravodajům blahopřeji k výborným a konstruktivním zprávám. Propouštění zboží do oběhu na území Unie je bezpochyby záležitost velmi závažná. Všichni si pamatujeme nedávné problémy způsobené tím, že na trh EU byly uvedeny nebezpečné hračky. Tyto hračky však nebyly odhaleny kontrolními orgány EU a ukázalo se, že stejně jako v mnoha jiných případech je systém monitorování neúčinný.

19

20

CS


Stále častěji dochází k tomu, že výrobci bez jakékoli kontroly připojí na své výrobky označení CE navzdory tomu, že dané zboží kritériím EU nevyhovuje. Kromě toho je označení CE opakovaně paděláno. Tyto a další důvody podnítily Komisi k tomu, aby navrhla balíček, jenž upravuje uvádění zboží na trh EU. Ráda bych se vyjádřila k jedné ze tří součástí tohoto balíčku: ke zprávě pana Brieho o akreditaci a dozoru nad trhem. Podle mého názoru je problematika označení CE, kterou se tato zpráva zabývá, nadmíru důležitá. Jsem potěšena, že členové označení CE podporují jakožto hlavní záruku shody s normami EU a – což je nejdůležitější – hodlají tuto podporu zesílit. Důležitým bodem, o němž se v této souvislosti jednalo, je otázka ostatních vnitrostátních označení na trhu EU. K tomu bych chtěla podotknout, že Polsku bylo při přistoupení k EU opakovaně připomínáno, aby do svého vnitrostátního systému nezačleňovalo bezpečnostní značky jiných zemí. Tohoto pokynu jsme se drželi, a to tak důsledně, že jsme dokonce zrušili vlastní značku B, která byla v Polsku symbolem bezpečnosti výrobků. Bylo pro nás důležité, abychom dodrželi postup EU a v nových právních předpisech se řídili zásadou nediskriminace, a to tím, že do nich začleníme zákaz používání jiných nových označení bezpečnosti než označení CE. Velice oceňuji, že se Rada, Komise a Parlament tohoto postoje držely a odstranily příslušné doložky, díky čemuž byl zachován status quo. Domnívám se nicméně, že bychom na evropském označení CE měli dále společně pracovat, abychom časem z trhu odstranili všechna jiná označení, ačkoli iniciativa v tomto ohledu bude muset počkat, dokud Komise celou problematiku neprozkoumá. Anna Hedh (PSE). – (SV) Děkuji vám, paní předsedající. Srdečně děkuji zpravodajům za skvělou práci. Bylo nesmírně napínavé sledovat, jak jejich práce pokračuje. Ačkoli podporuji spolupráci, která je svou povahou více mezivládní, jsem si vědoma, že jsou případy, kdy je nutné, aby byly naše právní předpisy v Unii co nejjednotnější. Právě takovým případem je legislativní balíček o uvádění výrobků na vnitřní trh, neboť zboží, které v EU vyrobíme nebo do EU dovezeme, se dostává do volného oběhu na vnitřním trhu. Bezpečnost spotřebitelů na trhu má pro mě prvořadý význam. Proto vítám návrhy zpravodajů v tomto legislativním balíčku, jelikož v mnoha případech návrhy Komise vylepšují. Například paní Schaldemoseová chce, aby dovozci nesli odpovědnost za to, že výrobky, které dovážejí, vyhovují pravidlům EU. To považuji ze velice důležité, zejména máme-li nyní vzhledem k problémům na trhu s hračkami, které jsou v posledním době středem pozornosti, také přezkoumat směrnici o bezpečnosti hraček. Považuji za samozřejmé, aby dovozci nesli odpovědnost a riskovali případné sankce v případech, kdy dovezou nebezpečné výrobky. Kdo jiný by to měl být? Musíme také změnit a zesílit systém označení CE. Ačkoli právě tato otázka patří mezi nejcitlivější, myslím, že zpravodajové odvedli dobrou práci. Jak již řekla paní Schaldemoseová, systém označení CE nevyřeší všechny naše potíže s bezpečností na vnitřním trhu. Mnoho spotřebitelů je však dnes přesvědčeno, že označení CE znamená, že je daný výrobek bezpečný, a to přinejmenším v případech, kdy jde o hračky a domácí spotřebiče. To nám paní McCarthyová doložila na příkladu varné konvice a hračky. Je naší povinností zaručit, že je systém označování zesílen a že dozor nad trhem ve všech členských státech skutečně funguje. Na závěr by ráda ještě jednou zdůraznila, že na čestné místo musejí usednou spotřebitelé, protože dokud nebudou mít pocit bezpečí a důvěry, trh vzkvétat nebude. Magor Imre Csibi (ALDE). – (RO) Rád by vznesl několik připomínek k označení CE. To se v současnosti vztahuje na všechny výrobky zahrnuté v evropské směrnici. Dokud budou moci výrobci označovat své výrobky bez jakékoli kontroly ze strany nezávislého orgánu či subjektu, nebude toto označení účinné. To je první problém. Proto se všichni shodujeme v tom, že současný systém označení CE nedokáže evropským spotřebitelům poskytnout dostatečné bezpečnostní záruky. Ve skutečnosti ani nebyl navržen tak, aby fungoval jako označení bezpečnosti. Vážený pane komisaři Verheugene, loni jste řekl, že výrobky nikdy nebudou bezpečné stoprocentně. Proto žádám Evropskou komisi, aby kromě bdělého dozoru nad trhem a přísnějších celních kontrol zvážila také sankce pro společnosti, které vyrábějí či dovážejí výrobky, které neodpovídají normám a směrnicím EU.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Nesmíme zapomenout, že většina evropských spotřebitelů je přesvědčena, aniž by měla dostatečné informace, že výrobky, které nesou označení CE, byly vyrobeny v Evropě nebo ověřeny nezávislým evropským subjektem. A to je druhý problém. I pan komisař Verheugen zastává názor, že současné označení CE může být poněkud zavádějící. To je nepřípustné, a z toho důvodu žádám Evropskou komisi, aby zahájila kampaně, kterými evropské spotřebitele dostatečně informuje, aby nezaměňovali označení CE za označení jakosti a bezpečnosti. Pan komisaři, vážení kolegové, všichni souhlasíme s tím, že by mělo existovat označení potvrzující bezpečnost výrobku. Ať již je zlepšeno stávající označení CE, nebo vytvořeno doplňující označení, musí být řešení nalezeno co nejdříve. Vnitřní trh spočívá kromě volného pohybu zboží také v účinných opatření na ochranu spotřebitelů. Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Pane komisaři, dynamický rozvoj vnitřního trhu Unie a ještě dynamičtější import nebezpečného zboží, zejména z Číny, nás nutí modernizovat pravidla pro uvádění výrobků na trh včetně těch neharmonizovaných. Tento trojitý legislativní balíček zjednoduší administrativu a současně umožní členským státům lépe vykonávat dozor nad trhem Unie, který dnes nefunguje na stejné úrovni. Proto po rozsáhlé diskusi zpřísňujeme požadavky na celý dodavatelský řetězec od výrobce v Unii nebo v Číně přes dovozce až distributory v Unii. Sjednocujeme pravidla pro akreditaci zkušeben a vzájemné uznávání certifikací. Kromě dozorových institucí narůstá však také úloha poučeného spotřebitele, který by měl rozlišovat, jaké zboží kupuje i podle označení. Proto posilujeme význam i evropské značky CE, která symbolizuje jak pro kontrolní orgány, tak dnes už i pro spotřebitele, že zboží splňuje evropská kritéria kvality a bezpečnosti. O to více musíme bojovat proti jejímu zneužívání včetně účelového zaměňování za označení třeba China export. Zjistila jsem, že evropská značka dosud není zaregistrována, a tak jsem o to požádala Komisi. Komise reagovala a sdělila, že zahájila registraci. Avšak ve zveřejněné vyhlášce není dosud její přihláška k registraci CE značky vůbec uvedena. Apeluji zde tedy opět na Komisi, aby jednala. Navíc Vás, pane komisaři, velmi prosím, abyste evropskou značku zaregistroval i na zahraničních trzích. Obojí umožní podnikat další právní kroky proti zneužití včetně náhrady škody. Myslím, že ta liknavost v tomto místě není omluvitelná. Oceňuji ale velmi skvělou práci Komise na přípravě tohoto „goods package“, a zejména oceňuji intenzivní práci všech zpravodajů, kterým chci poděkovat za skvělý výsledek. Manuel Medina Ortega (PSE). – (ES) Paní předsedající, přibližně před třiceti lety Soudní dvůr rozsudkem ve věci Cassis de Dijon potvrdil zásadu vzájemného uznávání. Jeden ze zpravodajů, pan Stubb, dnes řekl, že tento balíček opatření je pokusem o uplatnění rozsudku Cassis de Dijon na legislativní úrovni. Rozsudek však nelze nahradit legislativním textem, jelikož je v podstatě nástrojem, který Soudní dvůr používá, aby docílil harmonizace vnitřního trhu. Tento balíček nahrazuje akutnější potřebu, která z dnešní rozpravy vyvstává, tedy potřebu skutečně harmonizovat výrobu v Evropské unii. V rámci současného systému vzájemného uznávání necháváme řetěz, aby prasknul v nejslabším článku. To se projevilo například nemocí šílených krav, když se britská vláda rozhodla, že dereguluje výrobu masokostní moučky. Nebo v nedávné době v jiné oblasti na případu společnosti Equitable Life, kdy nebyl finanční sektor odpovídajícím způsobem regulován. Balíček je krokem vpřed, třebaže pouze malým, protože je zcela přirozené, že vlády nechtějí přestat chránit své občany – paní Hedhová tuto skutečnost shrnula naprosto přesně – zaprvé dokud budou existovat vlády, které nedokážou nastolit vysokou úroveň kontroly, a zadruhé dokud nebude v Evropské unii zaveden kontrolní systém. Zkrátka, tento balíček je jen slabou náhradou za opravdovou regulaci na úrovni Evropské unie, aby dokázal nahradit 27 souborů vnitrostátních pravidel. Evropský parlament tento balíček pravděpodobně schválí a jsem přesvědčen, že je to dobrý balíček, nesmíme však usnout na vavřínech, protože bez regulace na úrovni Společenství, bez řádného osvědčování jakosti, které poskytne klid občanům v celé Evropě, nedosáhneme při budování trhu pro evropské výrobky velkého pokroku. (Potlesk)

21

22

CS


Anja Weisgerber (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, skutečnost, že jsme schopni přijmout tento balíček týkající se zboží při prvním čtení, je jasným důkazem skvělé spolupráce v Evropském parlamentu, ale také mezi Parlamentem a Radou. Jde o důležitý legislativní projekt pro obchodníky, ale především pro spotřebitele. Tímto balíčkem odstraňujeme překážky obchodu, které byly způsobeny různícími se technickými pravidly ve členských státech. Zároveň zaručujeme jakost výrobků, které se na evropském trhu pohybují. Tento nový právní předpis zaručí, že výrobky, které nevyhovují právním předpisům EU nebo jsou nebezpečené, budou z trhu rychle odstraněny nebo se na něj vůbec nedostanou. Nebezpečné výrobky budou neprodleně hlášeny Komisi, aby mohly být staženy z oběhu ve všech členských státech. Na základě nařízení bude pomocí různých opatření, např. společných programů a výměny technických odborných znalostí, zlepšena spolupráce se zeměmi mimo EU – za všechny jmenuji Čínu. Pomocí těchto ustanovení v celé Evropě zaručujeme účinný dozor nad trhem a lepší kontrolu. A o to nám přeci jde především. Během všech rozprav a jednání jsme kladli hlavní důraz na spotřebitele. Např. označení CE je znamením, že výrobce u daného výrobku vyhověl všem evropským požadavkům. Nyní mají však dovozci nést společně s výrobci větší díl odpovědnosti. Zejména jsou zakázána nepravá či zavádějící označení CE, a ti, kteří je použijí, budou ve členských státech trestně stíháni. To vše chrání nejen spotřebitele, ale také poctivé podnikatele, kteří dodržují pravidla. Jedním z hlavních úspěchů je zachování vyzkoušených a osvědčených vnitrostátních označení bezpečnosti, např. německého symbolu GS. Spotřebitelé tato označení znají a důvěřují jim. Ve čtvrtek přijmeme soubor pravidel, která tím nejlepším možným způsobem podporují obchod se zbožím na vnitřním trhu a zároveň – což je velice důležité – pomocí lepšího dozoru chrání spotřebitele. Bernadette Vergnaud (PSE). – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, evropští spotřebitelé očekávají, že výrobky, které si koupí, budou pokud možno bezpečné. Až příliš často se ze zpráv dozvídáme, že ten a ten výrobek ze země mimo Evropskou unii ohrožuje bezpečnost nebo zdraví. Tento balíček opatření je působivou reakcí na tyto potíže, a rád bych vyzdvihla práci našich tří zpravodajů během jednání, při nichž trvali na ochraně spotřebitelů. Za současné situace v oblasti bezpečnosti výrobků jsou nové právní nástroje naprosto nepostradatelné. Ráda bych obrátila vaši pozornost především na otázku k ústnímu zodpovězení, která má být vznesena ohledně přezkumu pravidel pro používání označení CE. Evropští občané toto označení dosud považovali za znak důvěryhodnosti a záruku bezpečnosti, ačkoli toto označení v podstatě pouze znamená, že výrobce prohlašuje, že daný výrobek vyhovuje evropským právním předpisům. Toto označení bylo tudíž často připevňováno na výrobky nahodile a nebylo používáno řádným způsobem. Stačí si vzpomenout na případ společnosti Mattel. Jsem velice zvědavá na návrh Komise na doplňující označení, díky němuž by byl celý systém důvěryhodnější, spotřebitelé by byli lépe informováni a dovážené výrobky by byly bezpečnější. Vůbec nepochybuji, že je paní komisařka Kunevová odhodlána se touto věcí zabývat. Vždy dávala najevo, že podporuje zvýšení důvěry spotřebitelů. Co potřebujeme – a co paní Schaldemoseová ve své zprávě navrhuje –, je přísnější dozor nad trhem, který by zabránil zneužívání systému označování a vyjasnil povinnosti dovozců a výrobců, jelikož nakonec jsou to právě oni, kdo nese odpovědnost za to, že jsou výrobky uváděné na trh bezpečné, a všichni jsme si vědomi, že spolupráce vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem a celních služeb je velice nevyrovnaná. Hlavní prioritou je dosáhnout toho, že dovozci ponesou přímou odpovědnost za bezpečnost výrobků, které dovážejí. V některých případech je dnes velice obtížné uložit dovozcům sankce, jelikož v okamžiku, kdy v Evropě problém vyjde najevo, již výrobci továrnu dávno zavřeli a slehla se po nich zem. Takovou situaci již nemůžeme dále tolerovat. Na závěr bych ráda poděkovala paní Schaldemoseové za to, že v souvislosti s postupy posuzování shody vzala v potaz situaci malých a středních podniků. Je nezbytné nastolit dostatečnou rovnováhu mezi postupy, které by pro malé podniky včetně odvětví řemeslné výroby mohly být příliš zatěžující a nákladné, aniž by tyto podniky byly zproštěny veškeré odpovědnosti. Agnes Schierhuber (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, pane úřadující předsedo, ráda bych za tuto zpráva poděkovala a připomněla této sněmovně, že označení CE v Evropské unii znamená, že výrobek vyhovuje evropským normám týkajícím se jakosti a spolehlivosti. Je mimo veškerou pochybnost, že

19-02-2008

19-02-2008

CS


v budoucnosti budou muset dovezené výrobky splňovat naprosto stejné normy, jaké uplatňujeme na zboží vyrobené v Evropské unii. Pouze pak budou na trhu podmínky pro všechny subjekty stejné. Nicméně musí být zároveň také možné, aby byly výrobky nadále označovány uznávanými značkami členských států, neboť si uvědomujeme, že tyto značky vzbuzují v mnoha spotřebitelích velkou důvěru. Na závěr bych ráda poznamenala, že velký význam má také doplňující označování regionálních zvláštností a produktů ekologického zemědělství, jelikož dobře víme, že tyto produkty a zvláštnosti mají široké uznání a důvěru jak na evropských, tak i jiných trzích, a tuto důvěru je třeba podporovat. Bogdan Golik (PSE). – (PL) Paní předsedající, vítám balíček, který před námi leží, jako významný krok vpřed jak pro spotřebitele, tak pro evropské podnikatele. Rád bych řekl pár slov k zásadě vzájemného uznávání. Dámy a pánové, nejsem si jist, zda jste si vědomi, že je tomu již třicet let, co Soudní dvůr vytvořil svým rozsudkem základ pro tuto zásadu. Míra, v jaké členské státy tuto zásadu vzájemného uznávání, jež má takový význam pro fungování společného trhu, provádějí, však bohužel zdaleka není uspokojivá. Je zcela běžné, že firmy musejí projít náročnými administrativními postupy, než mohou zboží uvést na trh. Jako podnikatel jsem tuto byrokracii po mnoho let pociťoval na vlastní kůži. Nevím, zda si uvědomujete, jak obrovské jsou náklady, které firmy v Evropské unii nesou proto, že není zásada vzájemného uznávání dodržována, přičemž Unii samotné vznikají ztráty ve výši přibližně 150 miliard eur. Pokud máme tedy stále v úmyslu v blízké budoucnosti posílit evropskou ekonomiku a v rámci lisabonské strategie zvýšit její schopnost konkurovat Indii, Číně, Brazílii a jiným velmocím, musíme tuto zásadu přijmout jako společnou pro všechny a řádným způsobem ji uznat. Andrej Vizjak, úřadující předseda. − (SL) Dámy a pánové, dovolte mi, abych se s vámi podělil o několik závěrečných úvah týkajících se významu této dohody o třech právních předpisech, které jsme téměř dokončili a které velkou měrou pomohou zlepšit fungování vnitřního trhu. Pan Ayral by měl dnes určitě radost. Je pro nás velkou ztrátou. Poté, co němečtí a portugalští kolegové odvedli jménem Rady náročnou práci předtím, než se předsednictví ujalo Slovinsko, byl úkol konečné harmonizace jednotlivých institucí Evropské unii svěřen slovinskému předsednictví. Vážím si intenzivní spolupráce všech stran, díky níž jsme tento – dalo by se říci náročný – úkol dokončili účinně a rychle. Přistoupili jsme k Evropské unii před méně než čtyřmi lety a při převzetí předsednictví jsme rovněž přijali obrovskou výzvu, s kterou je spjata nesmírná odpovědnost. Z toho důvodu si velice vážíme toho, že jsme měli možnost podílet se na dokončení tohoto důležitého úkolu, jenž má pro všechny členské státy Evropské unie tak velký význam. Podle mého názoru nám balíček umožní, abychom v první řadě zaručili následující body. Zaprvé, zbavíme se protekcionismu, který na některých trzích v Evropské unii existuje, což v rámci těchto trhů dozajista podpoří konkurenceschopnost ekonomiky. Protekcionismus považuji za největší překážku rozvoje hospodářské soutěže a konkurenceschopnosti mezi hospodářskými subjekty na těchto trzích. Zadruhé, zajistíme jednotné provádění a vzájemnou pomoc vnitrostátních orgánů při dozoru nad výrobky, které jsou uváděny na trh, účinné bezpečnostní kontroly výrobků vyráběných v Evropské unii a také těch, které jsou do EU dováženy ze třetích zemí, a samozřejmě také ucelenější budoucí technické právní předpisy. Konečným výsledkem bude prostředí více přátelské k hospodářským subjektům, zejména malým a středním podnikům. Kromě toho, a to je pro naše občany nejdůležitější, zaručíme vysokou úroveň bezpečností výrobků na trhu Evropské unie. Proto se domnívám, že tento balíček bude prvním krokem našeho budoucího úsilí. O těchto budoucích krocích jsme dnes dlouze hovořili a tyto kroky zároveň představují významné výzvy z hlediska práce, kterou máme odvést. Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych začal několika poznámkami o přímých ekonomických důsledcích. Je faktem, že pravidla pro vzájemné uznávání se vztahují na 21 % veškeré evropské průmyslové výroby, což je skutečně úctyhodný objem. Pokud by navíc tento systém vzájemného uznávání dokonale fungoval, jinými slovy pokud by byl všude a v plném rozsahu uplatňován, vzrostl by evropský HDP o 1,8 %, což by z makroekonomického hlediska jistě mělo výrazný dopad. Opak je také pravdou, neboť podle našeho odhadu by potenciální hodnota vnitřního

23

24

CS


trhu klesla přibližně o 10 %, pokud by vzájemné uznávání nefungovalo, tedy pokud by uznávání nebylo uplatňováno. To by v podstatě vedlo k ročním ztrátám ve výši 150 miliard EUR. Paní Roithová vznesla dotaz k registraci označení CE. Tu jsme ve skutečnosti nemohli provést dříve než minulý rok, jelikož bylo třeba změnit příslušné evropské právní předpisy. Tento proces se však již rozběhl a předpokládám, že dnešní rozhodnutí nám pomůže jej urychlit. Nezáleží to však jen na nás, ale děláme, co je v našich silách, abychom registraci dokončili co nejdříve. Pan Csibi s kritickým podtónem poznamenal, že jsem loni prohlásil, že není možné, aby byly výrobky stoprocentně bezpečné. Proto bych rád znovu zdůraznil, že nic takového jako absolutní zaručená bezpečnost výrobků neexistuje. I kdybychom nechali všechny výrobky ověřit nezávislou třetí stranou, není možné, aby tento subjekt dokázal zkontrolovat každou položku ve výrobním cyklu. Zkoušení se vždy omezuje na prototyp, k problémům však nedochází na prototypech, ale při běžné rutině hromadné výroby. I v případě výrobků, na něž uplatňujeme ta nejpřísnější bezpečnostní pravidla, např. u léků na předpis a motorových vozidel, se opakovaně dozvídáme o výrobních vadách a o stažení výrobků z trhu. Představa, že můžeme spotřebitelům zaručit naprostou bezpečnost výrobků, je pouhou iluzí. Z toho důvodu musíme – a to je také naše jediná možnost – trvat na tom, aby všichni, kdo mají v řetězci určité povinnosti, v plném rozsahu odpovídali za jejich splnění. To platí jak pro dodavatele výrobních vstupů, tak pro výrobce a v případě dovážených výrobků i pro dovozce. To je také odpověď na dotaz pana Purvise: Pomocí těchto nových pravidel se snažíme dát najevo, že dovozci v Evropě musejí zaručit, že výrobky, které dovážejí, jsou bezpečné a že vyhovují platným normám. Jinými slovy, evropští dovozci nesou odpovědnost za bezpečnost výrobků ze zemí mimo EU, a není nutné, aby kdokoli, kdo utrpí újmu či zranění, jejichž příčinou je nebezpečný či závadný výrobek, složitě hledal výrobce v zemi daleko za hranicemi Evropské unie, ale může své nároky uplatnit vůči evropskému dovozci. Mohu vás ujistit, že toto pravidlo bude mít dalekosáhle praktické důsledky. Tolik ke konkrétním vzneseným dotazům. Dovolte mi, abych vám při této příležitosti ještě jednou poděkoval za pozitivní a konstruktivní atmosféru, v níž je tato rozprava vedena. Jestli je pan Malcolm Harbour ještě zde, rád bych mu řekl, že pokud jde o mě, mohl by mít narozeniny každý den, jestliže by všechny jeho narozeniny byly ověnčeny tak důležitým úspěchem. (Potlesk) André Brie, zpravodaj. − (DE) Paní předsedající, na tolika věcech jsme se shodli, že mi nezbývá než poděkovat za rozpravu, není nic, co bych chtěl zopakovat. Jeden či dva příspěvky postrádaly jakýkoli smysl, a proto se jimi nebudu zabývat. Dovolte mi však, abych uvedl do souvislostí dnešní nezpochybnitelnou harmonii. Jsem přesvědčen, že se chystáme přijmout dobré právní nástroje. V posledních letech však ani tolik nejsou hlavním zdrojem potíží naše právní předpisy, jako jejich uplatňování členskými státy. Samozřejmě se vždy nejedná o případy, jako byl již zmíněný případ společnosti Mattel, kdy musely být z trhu staženy miliony hraček, ale takováto prodlení, bez ohledu na to kdy a kde k nim v Evropské unii dojde, jsou jasným znamením, že dozor nad trhem jednoduše nefunguje. Např. systém RAPEX poukazuje na velké rozdíly mezi systémy dozoru nad trhem v jednotlivých evropských zemích. Takovéto rozdíly již nejsou přípustné. Proto vyzývám členské státy, aby zaručily, že jsou v praxi skutečně uplatňovány nástroje, které zde dnes přijímáme, a také mechanismy dozoru nad trhem, které již byly na ochranu bezpečnosti spotřebitelů zavedeny. Dovolte mi, aby na závěr učinil jednu osobní poznámku. Dnes jsme poděkovali velkému počtu lidí. Při přípravě zprávy jsme měl výjimečnou možnost spolupracovat s úžasnými kolegy ze sekretariátu našeho Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Bez nich by tato zpráva nevznikla. Dovolte mi proto, abych obzvláště poděkoval panu Peteru Traungovi a Lucovi Visaggiomu. Christel Schaldemose, zpravodajka. − (DA) Paní předsedající, i já bych ráda poděkovala za mnoho pozitivních a užitečných připomínek, které byly během dnešního jednání učiněny. Za poslední rok jsme opravdu odvedli skvělou práci a zaručili jsme, že při ní byl zohledněn co nejvyšší počet různých stanovisek, čehož si velice vážím. Přesto bych se však ráda vyjádřila k některým bodům, které byly během dnešního jednání vzneseny. Týkají se označení CE. Je nade vší pochybnost, že toto označení je pro spotřebitele matoucí a že je třeba, abychom provedli studii o možném označení bezpečnosti spotřebního zboží. Ráda bych však zároveň zdůraznila, že

19-02-2008

19-02-2008

CS


díky tomuto balíčku se systém CE výrazně zlepší, a to na základě intenzivnějšího dozoru nad trhem a povinnosti členských států zahájit trestní stíhání v případě, že je označení CE zneužito. Označení CE a systém CE budou oproti dnešnímu stavu výrazně zlepšeny. Zlepší se situace těch orgánů dozoru nad trhem, které označení používají. Pokud výrobce vědomě použije označení CE, dává tím najevo, že dodržuje pravidla EU. Pokud pravidla nedodržuje, může být potrestán. Nemůže se hájit tím, že nevěděl, co dělá. To je výrazné zlepšení. Problematikou, která se nám nedaří řešit, je vztah se spotřebiteli, na což pan komisař velmi kladně zareagoval, když prohlásil, že v této souvislosti bude ještě provedeno obrovské množství práce. Diskutovalo se také o tom, zda je správné, či špatné připravit dohodu pro první čtení. Mám pocit, že dnešní debata jednoduše odráží fakt, že se jí účastnilo velmi mnoho lidí, jelikož se týkala tří zpráv, na nichž pracoval velký počet stínových zpravodajů atd. Na přípravě balíčku se podílelo velmi mnoho poslanců Parlamentu, a ti proto také využili příležitost se k věci vyjádřit. Domnívám se, že s výsledkem můžeme být celkem spokojeni. Na závěr bych ráda v rychlosti zmínila stínové zpravodaje, jejichž práce si velmi vážím: práce paní Rühleové, pana Brieho, paní Fourtouové a paní Pleštinské byla pro sekretariáty obou skupin i pro sekretariát výboru velkým přínosem. Vřele vám děkuji. Bylo pro mě velkým potěšením se na ní podílet. Alexander Stubb, zpravodaj. − Paní předsedající, rád bych tuto rozpravu zakončil čtyřmi body, a bohužel musím začít panem Bloomem ze Strany nezávislých ze Spojeného království, který mezi jinými zaměřil svoji kritiku i na mě, neboť jsem poděkoval těm, kteří se na tomto balíčku podíleli. Nemám ponětí, co ho doma učili, ale měl jsem dojem, že by bylo dobré poděkovat lidem, kteří vznik tohoto balíčku umožnili. Možná by neměl být příliš vděčný tomu, kdo mu řeč sepsal – protože samozřejmě celou řeč četl – jelikož tato osoba zjevně vůbec netuší, o co v balíčku jde. Moje část balíčku je o vzájemném uznávání, týká se volného pohybu zboží a zdaleka v ní nejde o všeobecnou harmonizaci. Možná chce pan Bloom, nebo spíše osoba, která mu řeč sepsala, navrhnout, aby byl zastaven volný pohyb značek Marmite nebo Branston Pickle nebo Rolls Royce nebo snad obuvi Church či oděvů Burberry – i když nevím, jak by to ekonomice Spojeného království mělo prospět. Pokud tedy chcete být důvěryhodným oponentem, doporučil bych vám, abyste si alespoň přečetl dokumenty, které máte v úmyslu kritizovat. Zadruhé bych rád poukázal na fakt, že se pravděpodobně jedná o evropský rekord v efektivitě, protože nevím o žádném jiném legislativním balíčku, který by Komise předložila v den svatého Valentina – 14. února – 2007 a který by byl Coreperem schválen 13. února 2008, tedy bez jednoho dne za rok. Všem, kdo se obávali, že po rozšíření budeme o něco topornější a neefektivní, bych proto rád sdělil, že toto je dobrý příklad případu, kdy jsme se rozhodovali velmi rychle. Rovněž bych rád zmínil, že se pravděpodobně jedná o největší legislativní balíček týkající se volného pohybu zboží od doby, kdy v roce 1992 předložil balíček Jacques Delors. V tomto smyslu byla tedy práce pozoruhodně rychlá a ještě jednou bych chtěl poděkovat všem, kdo se na ní podíleli, protože tento příklad je důkazem, že systém funguje. Třetí bod se týká prohlášení paní Riesové, že společnosti budou ode dneška zasílat své stížnosti na alexstubb.com, pokud se ukáže, že vzájemné uznávání nefunguje. Pokud dovolíte, uvedu na stránkách přímý odkaz na domovskou stránku Komise. Narazíte-li na potíže se vzájemným uznáváním, jednoduše se obraťte na Komisi. To byste měli, a také musíte udělat. Na závěr bych chtěl poukázat na to, že se jedná o první velký úspěch slovinského předsednictví; jde o první velký legislativní balíček, který slovinské předsednictví prosadilo, a blahopřeji mu ke skvěle odvedené práci. Vím, že jednání v Coreperu nebyla snadná, stejně jako nebyla snadná v pracovních skupinách, předsednictví však svůj úkol splnilo na výtečnou a doufám, že i v závěrečných měsících bude stejně úspěšné. Předsedající. − A v tomto harmonickém rozpoložení je rozprava skončena. Hlasování se bude konat ve čtvrtek. Písemná prohlášení (článek 142) Iles Braghetto (PPE-DE), písemně. – (IT) Na tomto plenárním zasedání jsme diskutovali o balíčku týkajícím se zboží, který stanoví společný rámec pro uvádění výrobků na trh v Evropské unii a znovu potvrzuje zásady vzájemnosti. Evropský parlament by za současného stavu rád zvýšil účinnost označení CE (evropská shoda), neboť toto označení poskytuje určité záruky ohledně bezpečnosti výrobků a umožňuje identifikovat zboží ze zemí mimo EU. Již řadu let však existuje ještě jedno označení, které je až na odstup mezi dvěma písmeny graficky téměř totožné s označením CE, znamená však něco zcela jiného: „čínský export“. Občané volají po

25

26

CS


iniciativách a sankcích a po zpřísnění celních kontrol, aby se zabránilo tomu, že je evropské označení CE zneužíváno. V celé Itálii jsou na trh uváděny padělané dovezené výrobky, u nichž se na první pohled zdá, že požadavky pro uvedení na trh splňují. To je také způsobeno záměnou těchto podobných značek. Díky tomuto nařízení se zboží v EU může pohybovat volněji, spotřebitelé mají tím pádem širší výběr a mohou trhu více důvěřovat, zjednoduší se také prodej zboží. (Zasedání bylo přerušeno v 11:30 a pokračovalo ve 12:00.) PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN VIDAL-QUADRAS Místopředseda Daniel Hannan (PPE-DE). – Pane předsedající, chtěl bych se upřímně omluvit předsedovi Evropského parlamentu, kolegům a sněmovně za urážky, jichž jsem se dopustil, když jsem se 31. ledna stavěl proti novým pravomocím, jež byly předsedovi uděleny v souvislosti s jednacím řádem. Uvědomuji si, že přirovnání, které jsem tehdy použil, bylo pro mnohé v této sněmovně urážkou. Doufám, že tuto omluvu přijmete v duchu, v němž je míněna. (Potlesk) Předsedající. − Velmi vám děkuji, pan Hannane. Vaše omluva se přijímá a je zaznamenána.

6. Hlasování Předsedající. − Nyní přistoupíme k hlasování. (Výsledek hlasování a další podrobnosti viz: zápis.)

6.1. (A6-0025/2008, Jacek Saryusz-Wolski) protokol k Evropsko-středomořské dohodě mezi ES a Izraelem s ohledem na přistoupení Bulharska a Rumunska k EU (hlasování) 6.2. (A6-0026/2008, Jacek Saryusz-Wolski) protokol k Evropsko-středomořské dohodě mezi ES a Egyptem s ohledem na přistoupení Bulharska a Rumunska k EU (hlasování) 6.3. (A6-0012/2008, Jan Andersson) expozice zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli) (hlasování) – Před hlasováním: Jan Andersson, zpravodaj. − (SV) Děkuji vám, pane předsedající. S odkazem na dopis, který evropská odborová organizace minulý týden rozeslala všem svým členům, bych rád podotkl, že chápu, proč se odbory ptají, zda se uskutečnily konzultace mezi sociálními partnery a Komisí. Je však nad naše možnosti s tím cokoli učinit. Obsah této směrnice se žádným způsobem nezmění. Stane se pouze to, že její provedení bude o pár let odloženo. A to proto, že pokud by k provedení došlo v dubnu, mohlo by dojít k tomu, že nebudeme moci používat některé velmi důležité zdravotnické přístroje. V současné době jsou prováděny studie, abychom zjistili, jak je možné uvést toto vybavení do souladu se směrnicí. Proto jsme s jednomyslným souhlasem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci odložení směrnice podpořili. Günter Verheugen, místopředseda Komise. − Pane předsedající, jménem Komise bych rád poskytl následující vysvětlení. Když Komise navrhovala, aby byl vstup této směrnice v platnost odložen, odpovědně tím reagovala na nové vědecké poznatky – opakuji: nové vědecké poznatky – konkrétně na studii zadanou vládou Spojeného království a zveřejněnou v červnu 2007. Z těchto nových vědeckých poznatků vyplývá, že by případný

19-02-2008

19-02-2008

CS


vstup směrnice v platnost v její současné podobě v dubnu 2008 měl nezáměrný nepříznivý dopad na praxi zobrazování magnetickou resonancí (MRI), což je nejvýkonnější a nejbezpečnější technologie, kterou má současné lékařství k dispozici. Jelikož jsem za toto odvětví odpovědný, rád bych doplnil, že bez této technologie by nebylo možné poskytnout tisícům pacientů v Evropské unii tu nejlepší péči. Rád bych dodal, že naši výrobci jsou v tomto odvětví světovou špičkou. Pan Andersson zmínil otázku konzultací. K tomu bych řekl, že zástupci pracovníků byl plně informováni a zúčastnili se debat, které byly vedeny se sociálními partnery, než Komise návrh přijala. Potíže, k nimž může při provádění stávající směrnice dojít, a také úmysly Komise byly vyzdvihnuty a projednány v Poradním výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci zřízeném Radou. V poradním výboru jsou tři řádní členové z každého členského státu, zástupci vlád jednotlivých států, odborů a organizací zaměstnavatelů.

6.4. (A6-0022/2008, Hans-Peter Mayer) montáž zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci na kolové zemědělské a lesnické traktory (kodifikované znění) (hlasování) – Před hlasováním: Hans-Peter Mayer, zpravodaj. − (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, následující tři kodifikace představují inovaci, neboť budeme hlasovat o společných návrzích Parlamentu, Komise a Rady. Je to poprvé, kdy bude Parlament hlasovat o stejném textu jako Rada. Ponecháme-li stranou hlasování, které podporuji, rád bych podotkl, že regulujeme oblasti, které by Evropský parlament regulovat neměl. V tomto případě nejde o rozhodování, které by bylo blízké lidem; před širokou veřejností se jen zesměšňujeme, snažíme-li se vydávat předpisy k věcem, jako je montáž zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci na kolové zemědělské a lesnické traktory. (Hlasitý potlesk) Bylo by více logické, kdybychom přijali směrnici o traktorech, která by obsahovala obecné požadavky a ochranná opatření. Podrobnosti by pak mohly být stanoveny prostřednictvím norem. V Evropě existuje Evropský výbor pro normalizaci (CCS) se sídlem v Bruselu a Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CCSELEC), který sídlí tamtéž. Členy výborů CCS a Cenelec jsou organizace pro normalizaci ze třetích zemí včetně všech zemí EU a ESVO. Zásada spočívající v přijímání obecných směrnic, v nichž je učiněn odkaz na Evropské normy, byla dosud uplatňována ve více než 25 dalších odvětvích. Proč bychom ji neměli uplatnit také na traktory? Předpokládám, že zde přítomný pan komisař Verheugen má na věc tentýž názor. Jde nám o zlepšení právní úpravy a my, členové Parlamentu, bychom měli jít příkladem. (Potlesk)

6.5. (A6-0016/2008, Hans-Peter Mayer) povinné štítky a nápisy pro motorová vozidla a pro jejich přípojná vozidla (kodifikované znění) (hlasování) 6.6. (A6-0017/2008, Hans-Peter Mayer) svítilny zadních registračních tabulek motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (kodifikované znění) (hlasování) 6.7. (A6-0018/2008, Francesco Enrico Speroni) potlačení vysokofrekvenčního rušení kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikované znění) (hlasování) 6.8. (A6-0019/2008, Francesco Enrico Speroni) hladina akustického tlaku kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikované znění) (hlasování) 6.9. (A6-0020/2008, Francesco Enrico Speroni) Evropská agentura pro životní prostředí a Evropská informační a pozorovací síť pro životní prostředí (kodifikované znění) (hlasování)

27

28

CS


6.10. (A6-0021/2008, Francesco Enrico Speroni) sazby spotřební daně z tabákových výrobků (kodifikované znění) (hlasování) 6.11. (A6-0512/2007, Ruth Hieronymiová) Dohoda mezi ES a Švýcarskem o programu MEDIA 2007 (hlasování) 6.12. (A6-0007/2008, Klaus-Heiner Lehne) žádost o ochranu poslanecké imunity pana Claudia Fava (hlasování) 6.13. (A6-0008/2008, Aloyzas Sakalas) žádost o ochranu poslanecké imunity pana Witolda Tomczaka (hlasování) 6.14. (A6-0011/2008, Janelly Fourtouová) Celní kodex Společenství (hlasování) 6.15. (A6-0488/2007, Bill Newton Dunn) používání celních a zemědělských předpisů (hlasování) 6.16. (A6-0010/2008, José Javier Pomés Ruiz) transparentnost při finančních záležitostech (hlasování) 6.17. (A6-0009/2008, Francesco Musotto) o ochraně finančních zájmů Společenství – boj proti podvodům – výroční zprávy 2005 a 2006 (hlasování) 6.18. (A6-0015/2008, Gérard Deprez) faktory, které podporují terorismus a nábor teroristů (hlasování) 6.19. (A6-0002/2008, Ignasi Guardans Cambó) přístup evropských společností na trh EU (hlasování) – Před hlasováním o odstavci 35 Ignasi Guardans Cambó, zpravodaj. − (ES) Pane předsedající, chtěl bych sněmovně předložit ústní pozměňovací návrh odstavce 35. Pokud jej sněmovna přijme, bude pozměňovací návrh 24 zbytečný. V angličtině zní návrh takto: „Vyzývá obchodní partnery Evropské unie, aby postupně omezili a odstranili překážky, které brání přístupu zboží na trh.“ (ES) Zbývající část textu by zůstala beze změn. Místo aby návrh požadoval okamžité a naprosté odstranění všech překážek, které brání přístupu na trh, požaduje, aby byly omezeny postupně nebo aby byly v nezbytných případech odstraněny. (Parlament souhlasil s přijetím pozměňovacího návrhu) Předsedající. − Tím je hlasování ukončeno.

7. Vysvětlení hlasování Ústní vysvětlení hlasování. – Zpráva: Bill Newton Dunn (A6-0488/2007) Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Pane předsedo, pozemní i mořské hranice se rozšířením posunuly, celníci dnes mají další úkoly, nejen kontrolu cel, ale i boj proti padělkům, proti praní špinavých peněz, drogám, obcházení antidumpingu či zdravotních opatření na ochranu spotřebitele. Proto jsem velmi uvítala

19-02-2008

19-02-2008

CS


a podpořila návrh Komise, který umožní vyšší stupeň koordinace institucí členských států včetně úzké součinnosti s Europolem, Frontexem, Interpolem či Světovou celní organizací. Žádáme však také, aby instituce třetích zemí, které tak budou získávat obchodní a osobní údaje od členských států, zajistily stejné standardy ochrany dat jako má Evropská unie. Děkuji poslancům, že dnes podpořili tyto návrhy našeho výboru v plném znění. Děkuji také zpravodajům za pečlivou práci. – Zpráva: Francesco Musotto (A6-0009/2008) Philip Claeys (NI). – (NL) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu pana Musotta, protože otevřeně hovoří o mnoha aspektech podvodů a opatřeních na boj proti nim. A mám pocit déja vu, když slyším, jak se zpráva zmiňuje o špatně vyplacených milionech nebo nárokovaných nezpůsobilých výdajích. Stačí si například vzpomenout na stovky milionů eur z evropských fondů, které již zmizely v bezedné jámě zkorumpovaného valonského státu ovládaného socialisty. Státu, v němž byla řada státních úředníků zapojena do skandálů, které se v některých případech týkaly zneužívání finančních prostředků. Když zpráva popisuje, jak nedůsledná je kontrola Komise, automaticky si vybavím slova svého valonského kolegy pana Depreze z počátku měsíce o tom, že za špatné projekty nemůže pouze valonský region, ale také Komise, protože tyto projekty schvaluje. – Zpráva: Gérard Deprez (A6-0015/2008) Hubert Pirker (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, původně předložená zpráva byla dobrá, neboť stanovila jasně definovaná opatření na podporu boje proti terorismu, např. kroky nezbytné ke zlepšení prevence, užší policejní spolupráci, intenzivnější výměnu údajů a pomoc obětem terorismu. Dnešní hlasování však zprávu zcela změnilo. Byly odstraněny klíčové složky zprávy. Džihádští teroristé už náhle nejsou považováni za nebezpečné. Do zprávy byly naopak hlasováním zařazeny jiné – nepřijatelné – postoje, a proto jsem byl nucen stejně jako většina sněmovny hlasovat proti. Původního návrhu je škoda, protože by bývalo bylo dobré, kdybychom pro boj proti terorismu a k zajištění vyšší bezpečnosti měli k dispozici lepší politické a technické nástroje. Frank Vanhecke (NI). – (NL) Pane předsedající, není třeba zdůrazňovat, že jsem hlasoval proti zprávě pana Depreze, protože zásadně nesouhlasím s představou, že džihádský terorismus je vlastně jen důsledkem diskriminace a sociální izolace, kterou muslimové v Evropě údajně trpí. Abych byl upřímný, znám poměrně dost vlastních lidí, lidí, kteří nejsou přistěhovalci, jsou však v muslimských čtvrtích našich velkoměst sociálně izolováni, přesto se však v žádném případě neuchylují k terorismu. K této zprávě tedy pouze podotýkám mea culpa. Možná je politicky správné vinit proradnou Evropu, nicméně v žádném případě to není „správné“ v pravém smyslu tohoto slova. Kdy konečně Parlament pochopí, že islámský teror nijak nesouvisí s diskriminací nebo sociálním vyloučením, ale že pramení přímo z představ, které o světě chová islám samotný? – Zpráva: Ignasi Guadans Cambó (A6-0002/2008) Syed Kamall (PPE-DE). – Pane předsedo, myslím, že diskutujeme-li o obchodu mezi různými regiony, měli bychom uznat, že mezi sebou neobchodují země, ale lidé a podniky. Jednou z chyb této konkrétní zprávy bylo, že neuznala významné překážky obchodu, které stojí v cestě podnikatelům z EU, kteří chtějí obchodovat se třetími zeměmi. Proto si vážím toho, že mohu ohlásit kampaň, jež je vedena napříč stranami včetně nevládních organizací, organizací občanské společnosti i aktivistů samotných, nazývá se Kampaň za volný obchod (Real Trade Campaign) a má pět hlavních cílů: zrušit zemědělská dovozní cla; zrušit zemědělské dotace, liberalizovat pravidla týkající se země původu; klást větší důraz na podporu obchodu; a podněcovat země s nízkými příjmy, aby postupně snižovaly vzájemné obchodní překážky s nadějí, že se při obchodování stanou součástí světového společenství a že s námi jednou budou obchodovat intenzivněji. Tato zpráva je nevyvážená, neboť neuznává, že z pohledu EU takovéto překážky existují, a proto jsem hlasoval proti. Písemné vysvětlení hlasování. – Zpráva: Jan Andersson (A6-0012/2008) Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Nejprve musím konstatovat, že náš hlas proti této zprávě je protestem proti odložení vstupu v platnost směrnice o ochraně zdraví a bezpečnosti při práci, směrnice, která byla přijata v roce 2004 a stanoví limitní hodnoty expozice pracovníků elektrickým, magnetickým a

29

30

CS


elektromagnetickým polím a opatření pro prevenci, informovanost a odbornou přípravu. Evropská komise nyní předkládá návrh nové směrnice, přičemž jediným cílem je o čtyři roky odložit provedení uvedené směrnice. Je skutečně podivné, že Evropská komise takovýto návrh na odložení předkládá. Zdůvodňuje to tím, že lékařská obec dala najevo obavy spojené s provedením směrnice a že již byly zadány různé studie. Je škoda, že obdobné obavy, jaké panují v souvislosti s dopadem této směrnice, nepanují také u jiných právních nástrojů a politickým směrnic, které se snaží liberalizovat veřejné statky a služby a deregulovat pracovní vztahy a práva pracovníků. Teprve jsou-li práva a zdraví pracovníků chráněny, žádá Evropská komise o další studie, aby odložila provádění. To je nepřijatelné. David Martin (PSE), písemně. − Vítám zprávu o expozici pracovníků rizikům plynoucím z fyzikálních činitelů. Důsledky, které by provedení směrnice z roku 2004, jež stanoví minimální bezpečnostní normy pro osoby používající fyzikální činitele, mohla mít pro rozvoj a používání zařízení pro zobrazování magnetickou rezonancí v lékařství, ukazují, že doporučení ve zprávě jsou rozumná a logická. Vznikají nové studie, které zpochybňují základ, z něj doporučení obsažená ve směrnici vycházejí, a proto musíme vyčlenit dostatek času na to, aby byly tyto nové informace a směrnice podrobeny analýze. Proto podporuji výzvu k odložení konečného data lhůty – 30. dubna 2008 – o čtyři roky a tuto zprávu jsem svým hlasováním podpořil. Miroslav Mikolášik (PPE-DE), písemně. − (SK) Rád bych zdůraznil, že požadavek na zvýšení bezpečnosti a ochrany pracovníků vychází především z posouzení rizik. Posuzování rizik patří mezi základní povinnosti zaměstnavatele, jestliže jeho zaměstnanci pracují v prostředí, v němž jsou vystavení činitelům ohrožujícím jejich zdraví. Pokud se při posouzení rizik prokáže možné riziko, je třeba provést opatření, která je buď odstraní, nebo co nejvíce sníží. Považuji za důležité, aby byla tato opatření prováděna především u zdroje. Mezi další opatření patří například volba jiného pracovního postupu, technická opatření na snížení emisí, změna uspořádání pracoviště a pracovních míst, omezení délky a intenzity expozice, dostupnost vhodných osobních ochranných pracovních pomůcek apod. Souhlasím s názorem, že zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům lékařskou péči v případě, že výsledky posouzení poukazují na konkrétní ohrožení zdraví. Součástí zdravotní péče jsou preventivní lékařské prohlídky, jejichž cílem je včas určit začínající změny zdravotního stavu a předcházet zhoršení zdravotního stavu v důsledku vystavení elektromagnetickým polím. Podle výsledků je možné posouzení rizik přezkoumat a přijmout dodatečná opatření. Závěrem bych poznamenal, že jako lékař oceňuji, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/40/ES stanoví referenční a mezní hodnoty jednotlivých složek elektromagnetických polí a také požadavky na ochranu zdraví zaměstnanců, kteří jsou při práci vystaveni elektromagnetickým polím. Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Umělé elektromagnetické vlny mají významný dopad na zdraví evropských občanů, a především na zdraví pracovníků, a je třeba chránit je před elektromagnetickými poli, stejně jako jsou již chráněni dvěma směrnicemi EU, které stanoví limitní hodnoty pro vystavení hluku a vibracím. Elektrická pole vyzařovaná rádiovými přijímači a elektrickými spotřebiči, dále různými telefonními přístroji – přenosnými vysílači a telefony, pevnými telefony a wi-fi mobilními telefony – v žádném případě nejsou neškodná. K tomuto zjištění došla nedávno zpráva BioInitiative a její závěry jsou nesporné. Rizika zahrnují rakovinu, Alzheimerovu chorobu a nervové potíže způsobené chronickým či nadměrným vystavením elektromagnetickým vlnám. Jde o zdravotní riziko, které nedávno zdůraznila také Evropská agentura pro životní prostředí. Proto podporuji zprávu předsedy výboru pana Jana Anderssona, která se snaží chránit zdraví pracovníků a zároveň brát ohled na obavy lékařské obce ohledně slučitelnosti právních předpisů Společenství s technologiemi zobrazování magnetickou rezonancí (MRI). Zobrazování MRI představuje pro některé pacienty důležitý lékařský postup a podle mého názoru by v tomto případě měla být učiněna výjimka, místo abychom o další čtyři roky odložili uplatnění celé směrnice!

19-02-2008

19-02-2008

CS


– Zpráva: Hans-Peter Mayer (A6-0016/2008) Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Ačkoli jde o proces kodifikace, který nijak nemění stávající právní předpisy, je třeba položit si základní otázku, zda pro věci, jako jsou traktory a další motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, potřebujeme soubor směrnic Společenství, jak vyplývá z kodifikovaného znění některých zpráv, které byly dnes v Parlamentu předloženy k hlasování. Jsem přesvědčena, že v této oblasti jsou právní předpisy Společenství nadbytečné. Obecné právní předpisy pro motorová vozidla, které se vztahují na obecné aspekty, by pravděpodobně byly dostačující, aniž by bylo nutné, jak se děje nyní, tvořit směrnice týkající se každé z jednotlivých oblastí zvlášť, např. v těchto případech: potlačení vysokofrekvenčního rušení kolových zemědělských a lesnických traktorů (elektromagnetická kompatibilita), hladina akustického tlaku kolových zemědělských a lesnických traktorů vnímaná řidičem, svítilny zadních registračních tabulek motorových vozidel a jejich přípojných vozidel. Hlasem ve prospěch kodifikace se podle mého názoru na této skutečnosti nic nezmění. – Zpráva: Francesco Speroni (A6-0020/2008) Genowefa Grabowska (PSE), písemně. − (PL) Zprávu, o níž se jedná, naprosto podporuji, neboť bude velmi přínosná z hlediska zjednodušení a řádného uspořádání právních předpisů Společenství. To je zejména důležité pro rozvoj občanské společnosti, neboť průhlednost a dostupnost evropských právních předpisů poskytuje jednotlivým občanům nové příležitosti, jak využít konkrétní nároky. Tohoto cíle nelze dosáhnout, dokud bude existovat velký počet opakovaně pozměňovaných nařízení, která je třeba konzultovat částečně s původními legislativními akty a částečně s akty pozměňujícími, a aby bylo možné určit, která pravidla jsou platná, je třeba pracně srovnávat mnoho různých právních nástrojů. Často měněná nařízení je třeba kodifikovat, aby byly právní předpisy Společenství jasnější a srozumitelnější. Proto má kodifikace nařízení Rady (EHS) č. 1210/90 ze dne 7. května 1990 o zřízení Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí moji plnou podporu. – Zpráva: Francesco Speroni (A6-0021/2008) Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström a Asa Westlund (PSE), písemně. − (SV) My, švédští sociální demokraté, jsme při hlasování podpořili kodifikaci této zprávy, neboť je důležitou součástí úsilí o zvýšení jasnosti a průhlednosti právních předpisů Společenství. Zpráva nezahrnuje žádné podstatné změny, ale spojuje velký počet různých směrnic do uceleného textu. Toto zjednodušení samozřejmě podporujeme. Je však třeba zdůraznit, že náš hlas pro neznamená, že jsme s formulací tohoto právního předpisu spokojeni. Rádi bychom, aby se v budoucnu zvýšila minimální daň z tabáku a aby byl regulační systém skutečně zjednodušen. Kromě toho je důležité zaručit, že míry zdanění různých druhů tabáku nemají žádný vliv na hospodářskou soutěž. – Zpráva: Janelly Fourtou (A6-0011/2008) Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Toto nařízení nahrazuje nařízení (EHS) č. 2913/92, kterým byl vydán Celní kodex Společenství. Důvodem jsou změny, jež byly od té doby zavedeny. Celní kodex Společenství (CKS) byl vydán nařízením (EHS) č. 2913/92. I na svou dobu to byl dlouhý a technicky složitý dokument, jenž upravoval celní problematiku Společenství. Odborníci diskutovali o každém konkrétním aspektu CKS v určité oblasti a otázky CKS byly řešeny v příslušných výborech. Ve světě, v němž obchod ovládají převážně velké nadnárodní společnosti, by měl tento navrhovaný kodex odrážet zájmy těchto společností a těmto společnostem sloužit, a měl by tudíž snížit dobu přepravy zboží a zjednodušit celní postupy. Jinou otázkou je, zda byla také přijata opatření na boj proti celním podvodům. Zdá se, že zjednodušení bylo upřednostněno na úkor boje proti podvodům. Kromě toho není náhodou, že dokumenty Společenství a/nebo jejich překlady často používají termín „usnadnění“ spíše než „zjednodušení“. Toto podřeknutí nám odhaluje spoustu skutečností.

31

32

CS


Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. − (SK) Padělání a pašování zboží se v dnešní době provádí způsoby, jejichž odhalení vyžaduje integrovaný přístup k řešení nových úkolů celních orgánů a zároveň vysokou odbornost pracovníků celních správ. EU je společnou celní unií, proto patří Celní kodex Společenství mezi nejdůležitější nástroje. Modernizace celního kodexu znamená, že bude zcela přepracováno původní znění, jež bylo přijato v roce 1992, a to podle požadavků elektronického celního a obchodního prostředí. Co nám modernizace Celního kodexu Společenství přinese? V první řadě budou modernizovány kontrolní mechanismy, čímž bude zabezpečena elektronická výměna údajů a interoperabilita celních systémů. Budou zjednodušeny celní předpisy a administrativní postupy, jak z hlediska celních orgánů, tak z hlediska hospodářských subjektů. Novinkou je centralizovaný celní postup, který posílí spolupráci členských států a Evropské unie. Jednodušší, rychlejší a především centralizovaný celní postup v rámci jednoho kontaktního místa má velkou šanci snížit byrokracii. Po třech letech intenzivní institucionální práce můžeme s hrdostí přiznat Evropskému parlamentu významný úspěch při modernizaci celního odvětví. Při této příležitosti bych ráda vysoce ocenila náročnou práci celníků, bez nichž by nebylo možné si ochranu vnějších hranic Unie vůbec představit. Jsem přesvědčena, že jsem dnes připravili praktický dárek ke čtyřicátému výročí naší celní unie, které si připomeneme 1. července 2008. Jsem ráda, že jsem k modernizaci celního kodexu mohla svým hlasem přispět. – Zpráva: Bill Newton Dunn (A6-0488/2007) Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych vyjádřil podporu zprávě pana Dunna. Cílem tohoto návrhu je uvést stávající nařízení (ES) č. 515/97 do souladu s novými pravomocemi Společenství v oblasti celní spolupráce, zesílit spolupráci a výměnu údajů mezi členskými státy a mezi členskými státy a Komisí. Uvedené nařízení představuje právní základ pro žádosti o pomoc, které si příslušné orgány vyměňují, aby bojovaly proti nesrovnalostem a podvodům. Navzdory dobrým výsledkům, jichž bylo dosud dosaženo, existuje řada důvodů k pozměnění textu a tyto důvody souvisejí zejména se změnami institucionálního kontextu a s rovnováhou. Cílem je tudíž prohloubit koordinaci na úrovni Společenství s ohledem na nové nástroje stanovené evropskými právními předpisy a zároveň mít na paměti, že v době, kdy bylo nařízení (ES) č. 515/97 přijato, Smlouva články o celní spolupráci (články 135 a 280) neobsahovala. – Zpráva: José Javier Pomés Ruiz (A6-0010/2008) Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, vítám zprávu pana Pomése Ruize, jelikož představuje další opatření, díky němuž budou evropské instituce odpovědnější a průhlednější, a je navrženo tak, aby všichni občané měli možnost důkladně kontrolovat využívání finančních prostředků EU, a tudíž posiluje základní principy našeho demokratického systému. Parlamentní iniciativa výslovně požaduje, aby byli zveřejněni příjemci finančních prostředků EU, a to bez ohledu na to, zda jde o granty, smlouvy, zemědělské či strukturální výdaje nebo jiné typy financování. Evropská komise se rovněž žádá, aby posoudila proveditelnost „informačního systému“ pro širokou veřejnost, který by byl schopen poskytovat kompletní informace o dovozech a o jednotlivých příjemcích finančních prostředků EU. Rovněž stanoví etické zásady pro osoby zastávající veřejné funkce a černou listinu podvodníků, obsahuje ustanovení o zveřejňování jmen lobbistů a všech odborníků, kteří Komisi pomáhají, a proto by zpráva pana Ruize měla umožnit, aby vznikl účinný a transparentní systém sledování a řízení efektivního využívání finančních prostředků EU. Adam Bielan (UEN), písemně. − (PL) Podporuji tuto iniciativu, neboť usiluje o transparentnost výdajů z rozpočtu EU. Je nutné, aby zdroje informací o výdajích byly transparentní, a především musejí být uspořádány praktickým způsobem. Často slýchávám, jak si polští podnikatelé stěžují, že přístup k příslušným zdrojům informací je příliš spletitý, a proto je pro uživatele obtížné tyto informace srovnávat, hodnotit a vyvozovat z nich závěry pro vlastní projekty.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Nedostatek transparentních informací o výdajích z rozpočtu EU je příčinou mnoha nespravedlností. V nových členských státech, včetně Polska, v nichž mají potenciální příjemci poměrně malé zkušenosti s čerpáním finančních prostředků EU, mohou být zřetelně prezentované informace nadmíru užitečné. Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Až na jeden či dva aspekty, které vzbuzují menší znepokojení, jsme přesvědčeni, že je zpráva jako celek důvodem k řadě velmi důležitých a aktuálních otázek. Po tzv. Evropské iniciativě pro transparentnost, kterou Komise zahájila v listopadu 2005, zpráva znovu potvrzuje, že je nutné zavést plně funkční systém informací pro veřejnost, např. o konečných příjemcích podpory ze strukturálních fondů. Zpráva navrhuje, že by různí příjemci mohli čerpat finanční prostředky EU z různých programů či odvětví činnosti EU, a tudíž uznává, že by bylo poučné, kdybychom dokázali identifikovat všechny částky vyplacené jednotlivým příjemcům ve všech odvětvích – takovéto informace by podle pracovníků měly nedocenitelnou hodnotu např. při přemisťování společnosti. Zpráva se rovněž zabývá dalšími důležitými aspekty, např. prohlášením o finančních zájmech osob zastávajících veřejné funkce v orgánech EU, a navrhuje, aby byly přijaty normy a aby bylo zveřejněno složení „odborných skupin“ (formálních i neformálních), které se Komise rozhodne zřídit, aby jí pomáhaly při jejích – především legislativních – iniciativách. Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro pozměňovací návrhy mé skupiny ke zprávě pana Pomése Ruize a všechny tyto návrhy byly přijaty. Je důležité, aby bylo členství v odborných skupinách zřízených Komisí přiměřeně vyvážené a aby byl proces výběru těchto skupin zcela otevřený a transparentní. Nezbývá než doufat, že Komise dnešní věnuje výzvě této instituce pozornost. Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. − (PL) Pan Pomés Ruiz správně tvrdí, že transparentnost závisí na tom, zda jsou informace o příjemcích snadno dostupné a spolehlivé, a klade důraz na další výzkum, srovnávání a posuzování. Souhlasím s požadavkem, aby Komise doslova zveřejnila adresy internetových stránek, jež obsahují informace o příjemcích finančních prostředků EU, které EU přímo a centrálně spravuje a které jsou obsaženy ve všech dokumentech souvisejících s rozpočtem EU a/nebo projekty a programy, za které odpovídá. David Martin (PSE), písemně. − Vítám zprávu o transparentnosti ve finančních záležitostech. Jakékoli zlepšení kvality a dostupnosti informací, zejména o zemědělské politice a strukturálních fondech (ukázalo se, že je pro veřejnost obtížné tyto informace získat) jsou krokem k tomu, aby EU začala plnit své demokratické povinnosti. Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Tato zpráva je krok správným směrem, snaží se vnést světlo do džungle finančních podpor a usnadnit běžným lidem přístup, nebo jim aspoň pomoci pochopit značně nesrozumitelné procesy. Je však třeba dbát na to, abychom zaručili, že v takovýchto případech nejsou jedinými příjemci informací z těchto databází velice dobře placení lobbisté, ale že tyto informace umožní i malým a středním podnikům a běžným lidem, aby prostřednictvím jednoduchého a logického postupu získali granty a jiné formy podpory, o něž mají zájem. Pokud jde o etický kodex institucí, je tato zpráva dozajista vítána. Subjekt zmocněný k udělování veřejných finančních prostředků musí být mimo jakékoli podezření, byť by jediným smyslem bylo zachování důvěry občanů v orgány veřejné správy. Je však nutné, abychom byli opatrní, jelikož kontrola nesmí instituci a její členy zcela odzbrojit. V rámci omezení spojených s ochranou údajů je však takovéto opatření, tedy začlenění určitého etického kodexu, nepochybně vítáno. Je dozajista třeba se více zabývat sestavením „černé listiny“ z hlediska prostředků k jejímu provedení, neboť toto je další oblast, pro kterou má ochrana údajů velký význam. Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Od lidí, kteří spravují veřejné finanční prostředky, se očekává a požaduje, aby je spravovali nanejvýš uvážlivě, aby při předkládání výsledků prováděných činností byli co nejpřísnější a aby za všech okolností jednali transparentně. Daňoví poplatníci – protože ti nakonec financují veškeré veřejné zdroje – mají právo (které musejí uplatňovat) vědět, kdo a jakým způsobem utrácí finanční prostředky, které na zájmy EU poskytli. Proto jsem tuto zprávu při hlasování podpořil, neboť je také podpořena sdělením Evropské komise, které obsahuje řadu návrhů, s nimiž v převážné většině souhlasíme. Nakonec bych chtěl dodat, že jsem přesvědčen, že se zásady a pravidla, která se vztahují na finanční prostředky Společenství, zejména na ty, jež jsou spravovány přímo evropskými institucemi, musejí rovněž obdobě

33

34

CS


vztahovat na ostatní veřejné finanční prostředky, jmenovitě na finanční prostředky Společenství, které jsou spravovány členskými státy. Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. − (PL) Hlasuji pro zprávu pana Pomése Ruize o transparentnosti ve finančních záležitostech. Pan zpravodaj se zabývá řadou velice důležitých otázek, které se týkají správy finančních prostředků EU, např. odhalování informací o příjemcích finanční pomoci EU, prohlášení o finančních zájmech osob, které zastávají veřejné funkce v orgánech EU, způsobu řízení jednotlivých orgánů a výročních zpráv o jejich činnosti. Musíme se snažit neustále zjednodušovat postupy správy finančních prostředků EU a kontroly výdajů, přičemž je třeba klást zvláštní důraz na úlohu Evropského parlamentu coby instituce, která uděluje absolutorium v souvislosti s plněním rozpočtu. Musíme zaručit, že jsou naše finanční prostředky využívány transparentně a že je vedeno přesné účetnictví týkající se finančních zdrojů. – Zpráva: Francesco Musotto (A6-0009/2008) Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Boj proti podvodům a zneužívání veřejných finančních prostředků, v tomto případě prostředků Společenství, musí být pro každý členský stát prioritou. Proto je nezbytné, aby měl každý členský stát k dispozici lidské i materiální zdroje nutné k tomu, aby mohl tuto funkci řádně plnit. Nutno zdůraznit, že zároveň s opětovným potvrzením odpovědnosti členských států za ochranu svých veřejných zájmů – jak činí tato zpráva – jsou prosazovány politiky, které členským státům upírají nebo znehodnocují funkce, které by jim měly náležet, zejména tím, že ruší vládní útvary, neustále diskvalifikují a opomíjejí jejich pracovníky a možnost využívat k plnění některých těchto funkcí také soukromé společnosti. Podle našeho názoru by zpráva měla také přezkoumat, jak převod funkcí veřejné služby na soukromé podniky ovlivní správu veřejných finančních prostředků. Také je třeba posoudit rozsah, v němž přílišná složitost a nepřiměřenost pravidel a zpoždění při udělování finančních prostředků přispívají ke zjištěným nesrovnalostem. Zpráva se však místo toho zaměřuje především na potrestání, konkrétně navrhuje, aby se přistoupilo k řízení za porušení předpisů a aby byly členským státům pozastaveny průběžné platby. Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Zprávu pana Musotta o boji proti podvodům jsem podpořil. Nepatřičné vynakládání a špatná správa finančních prostředků Společenství jsou jevy, které se pravidelně objevují v tisku a ve sdělovacích prostředcích EU. Je důležité, aby byly podvody potírány účinně a v tomto směru hrají spolu s různými subjekty EU důležitou roli členské státy. Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, zprávu našeho váženého kolegy pana Francesca Musotta při hlasování podpořím. Obě zprávy zdůrazňují skutečnost, že je třeba věnovat více pozornosti určitým zemím, které poněkud zaostávají, pokud jde o poskytování informací v elektronické podobě a dodržování norem pro systémy řízení a sledování. Souhlasím s panem zpravodajem v tom, že je třeba věnovat obzvláštní pozornost rozvoji činností na boj proti podvodům ve Společenství, k nimž dochází v zemích, jejichž systémy sledování zjevně nejsou dostatečně účinné a v některých případech jen slabě vyhovují evropským normám. Podle mého názoru má pečlivé sledování výdajů Společenství zásadní význam. Dokonce ještě důležitější je boj proti nesprávným platbám vzhledem k tomu, že peníze evropských daňových poplatníků musejí být použity k dalšímu zvyšování životní úrovně. – Zpráva: Gérard Deprez (A6-0015/2008) Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström a Asa Westlund (PSE), písemně. − (SV) My, švédští sociální demokraté, jsme při hlasování podpořili zprávu pana Depreze o tom, jak by Unie a členské státy měly postupovat, aby zamezily podpoře terorismu a růstu počtu nových teroristů. Je třeba, aby EU vzala tyto aspekty při boji proti terorismu v úvahu a aby zlepšila své znalosti příčin teroristických činů a radikalizace, neboť tyto znalosti jsou v současnosti omezené. K této problematice je však nutno přistupovat za přísného dodržování lidských práv a základních svobod a způsobem, který odpovídá otevřené, demokratické a spravedlivé společnosti. Žádným způsobem nesmějí být omezena ústavní práva, např. svoboda tisku, svoboda projevu a sdružování.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Glyn Ford (PSE), písemně. − Zprávu pana Depreze o faktorech, které přispívají k podpoře terorismu a k náboru teroristů, podpořím. Chtěl bych nicméně zdůraznit dvě věci. Zaprvé jde o otázku „Nelson Mandela“. Musíme rozlišovat mezi těmi, kdo bojují proti útlaku a krutým autoritářským režimům, jako je např. apartheid v Jižní Africe, a nihilismem teroristů z 11. září. Nikdy bych nesouhlasil s útoky v Rivonii, stejně tak bych však nepodpořil vydání Nelsona Mandely, pokud by býval utekl do Evropy, do Jižní Afriky, kde byl odsouzen k trestu smrti. Zadruhé, Západ musí uznat, že naše jednání i pasivita na Středním východě, v Palestině a v dalších oblastech příležitostně podněcuje nevraživost a teroristické činy vůči nám samým. Někdy jsme sami sobě nejhoršími nepřáteli. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) V zprávě pana Depreze mě znepokojily dvě věci. Zaprvé v ní chyběla jakákoli zmínka o tom, co je hlavní příčinou teroristické hrozby pro Evropu, tedy konkrétně o neřízeném přílivu skupin přistěhovalců, kteří vůbec netouží po integraci či asimilaci, ale naopak se v takzvaných hostitelských společnostech snaží žít podle vlastních zákonů a těmto společnostem tyto zákony vnutit. Druhou příčinou znepokojení je rozdělení viny: podle vás se Evropa nikdy nemůže dostatečně vzdát své vlastní podstaty, svých národních identit a své společné civilizace. Nikdy nemůže dostatečně zradit své hodnoty ve jménu tolerance a takzvaného „práva na odlišnost“. Nikdy nemůže dostatečně diskriminovat své vlastní občany ve prospěch cizích státních příslušníků, kultur nebo civilizací, které žijí na jejím území. Nakonec nese Evropa sama vinu za to, co se v ní děje. A přesto byli lidé odpovědní za teroristické útoky v Londýně britskými občany, v Británii se narodili a chodili do práce, za kterou by mnoho lidí bylo vděčných. Nebyli vyloučeni; nebyli obětmi. A přesto byli povoláni do zbraně! Faktem je, že multikulturní, kastovní společnosti, po nichž tak upřímně toužíte, jsou ze své povahy společnostmi náchylnými k mnohonásobnému střetu. Popíráním skutečnosti jen podněcujeme nenávist a pohrdání. Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Ačkoli zpráva obsahuje aspekty, kterých si vážíme a které mimo jiné vzhledem ke zhoršující se světové situaci považujeme za kladné, neurčuje ani neodsuzuje skutečné cíle a důsledky „boje proti terorismu“, zejména jakožto faktoru, který již sám o sobě terorismus podporuje a podněcuje. Zpráva se odvolává, byť podmínečně, na základní nutnost diplomatického a mírového řešení sporů po celém světě, ačkoli nezmiňuje, že mezi hlavní faktory, které podněcují terorismus, patří spirála násilí živená militarizací mezinárodních vztahů, útoky na nezávislost států a svrchovanost národů, státní terorismus, porušování základních svobod, práv a záruk, bezuzdné kapitalistické vykořisťování, nelidské šíření nerovnosti a bezpráví a fakt, že miliony lidských bytostí žijí v zoufalých podmínkách – např. v Afghánistánu, Iráku nebo Palestině. Jsme přesvědčeni, že k důkladné analýze terorismu – ve všech jeho podobách včetně státního terorismu – bude třeba jej zasadit do politického kontextu, a tak odkrýt jeho základní příčiny a politiky, z nichž vzešel, jako např. „boj proti terorismu“, který vedou Spojené státy a jejich spojenci. Proto jsme se hlasování zdrželi. Jean Lambert (Verts/ALE), písemně. − Dnešním pozměňovacím návrhům, podle nichž by radikalizace měla být vnímána pouze v přímém vztahu k násilí a občanské svobody by měly mít svrchovaný význam, jsem vyjádřil podporu. Druhý bod není nutno opakovat – sami sebe popisujeme jako Unii založenou na lidských právech a občanských svobodách. Většina návrhů v této zprávě je ale ve skutečnosti politikou EU, a proto mě udivuje, že potřebujeme ještě další zprávu. Proti závěrečné zprávě jsem hlasoval nikoli proto, že podporuji stanovisko skupiny PPE nebo úzkoprsou domácí španělskou debatu, která tak často kalí rozpravy této sněmovny o boji proti terorismu, ale proto, že jsme se rozhodli, že zvážíme zařazení odůvodnění terorismu do protiteroristického balíčku. Může to vypadat jako maličkost, ale my již víme, že akademická svoboda, politická diskuse a činnosti brzdící radikalizaci jsou omezeny obavami, které tyto právní předpisy vzbuzují. Mladí muslimové se mi přiznali, že se bojí hovořit o otázkách Palestiny či Iráku, aby snad jejich kritika či vysvětlení pocitů a postojů nebyly chápány jako ospravedlňování či glorifikace a oni neskončili u soudu. Parlament mohl odhlasovat odstranění tohoto odstavce, ale rozhodl se opačně. Carl Lang (NI), písemně. – (FR) Tato zpráva o potírání terorismu je další v nekonečné řadě textů, které opěvují lidská práva a boj proti diskriminaci. Přesto nelze popřít, že přehnaný strach z možného porušení základních

35

36

CS


svobod – především svobody projevu a svobody vyznání – v podstatě rozleptává zdroje, které k boji proti terorismu potřebujeme. Dnes již musí být jasné, že se Evropský parlament více zajímá o ochranu práv všech barev pleti a o to, aby jednal politicky korektně, než o bezpečnost občanů Evropské unie. A tak se stalo, že ačkoli tato zpráva pojednává o faktorech, které podporují terorismus, není v ní jediná zmínka o mešitách, přestože, jak víme, nejsou ničím jiným než náborovými středisky pro budoucí islámské teroristy. Stejně tak zpráva nezmiňuje francouzské, belgické, nizozemské ani dánské imámy, kteří efektivně verbují islámskou mládež do svaté války proti nevěřícím. Hlavně abychom se nikoho nedotkli, abychom nezranili náboženský jemnocit, abychom nikoho nediskriminovali: to je sotva účinný recept na to, abychom mohli čelit čím dál větší hrozbě islámského terorismu. Nikoli, výsledky těchto snah jsou právě opačné. Roselyne Lefrançois (PSE), písemně. – (FR) Tato zpráva je výsledkem rozsáhlých pozměňovacích návrhů předložených členy skupin PSE, Verts/ALE, GUE/NGL a ALDE ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Z textu, který původně poměrně hanebně ocejchoval islám a muslimy, dokázala pokroková středo-levá většina vytvořit vyvážený dokument, který poukazuje na celou řadu faktorů (hospodářských, sociálních atd.), které podporují terorismus, a zároveň potvrzuje nezbytnost dodržování základních práv a zdůrazňuje, jak důležitý je boj proti diskriminaci a podpora rovných příležitostí, zejména v oblasti vzdělání, odborné přípravy a zaměstnanosti. Zpráva nicméně obsahuje dva nebo tři body, které považuji za pochybné, zejména odkazy na „umírněný islám“ a na „sledování všech lokalit, v nichž je šířena propaganda, která má lidi přesvědčit, aby spáchali teroristický čin“. Ačkoli tedy nedokážu zprávu podpořit z celého srdce, její zamítnutí by znamenalo vzdát se pravici a zahodit mnohaměsíční práci do odpadkového koše. Podle mého názoru je tedy nejrozumnější zdržet se hlasování a toto jednání vysvětlit. David Martin (PSE), písemně. − Tato zpráva se snažila vymezit soubor evropských norem a zásad pro boj proti terorismu. Opozice pravice vůči zprávě znamená, že pomoc obětem, označení podpory teroristické činnosti za trestný čin ve všech členských státech a podněcování politického dialogu nebudou součástí ucelené evropské strategie boje proti terorismu. Hlasoval jsem ve prospěch zprávy a lituji, že nebylo dosaženo dohody ve věcech, o nichž se člověk domnívá, že se zpravidla těší široké podpoře. Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Boj proti terorismu bude pro toto století tou nejdůležitější výzvou. Rozhodná akce proti mašinérii propagandy je proto jen malým krokem ve snaze zabránit šíření terorismu mezi autonomními islámskými subkulturami, které v Evropě existují. Musíme si přiznat, že evropský terorismus je čistě islámský a že radikální muslimové jsou vůči integračním opatřením zcela imunní. Radikalizace je v Evropě na pochodu a vypadá to, jako by politická seskupení tuto skutečnost do jisté míry popírala. Proto je strategický přístup k boji proti terorismu nezbytný a má samozřejmě také zásadní význam z hlediska zaručení, že Evropa, její lidé a kultury přežijí. Úsilí by mělo začínat u mladých lidí, tito lidé však musejí prokázat určitý stupeň ochoty podílet se na tomto přístupu. V Evropě samozřejmě nesmějí být popřena lidská práva – k čemuž, jak víme, dochází v některých případech ve Spojených státech. Bude však důležité, abychom byli vůči terorismu tvrdí. S jakýmkoli nezákonným obsahem, který bude v nových sdělovacích prostředcích zaznamenán, musí být samozřejmě naloženo jako s nezákonným prohlášením a jeho autoři musejí být stíháni a potrestáni. Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Největším nebezpečím skrytým v rozpravě o terorismu a jeho příčinách je, přikloníme-li se k některé ze dvou krajních možností: na jedné straně se budeme snažit vše pochopit, nabýt dojmu, že vše je přijatelné a vše lze zdůvodnit; na druhé straně budeme zarytě odmítat uznat rozmanité skutečnosti, čímž do věci vneseme zmatek a vše budeme seskupovat podle stejných konceptů a norem. Obě krajní možnosti jsou coby analýza nebezpečné, protože nejsou přesné, neumožňují dojít k platným závěrům a policii, zákonodárce a veřejnost nutí dělat chyby. Kromě toho jsou hrozbou z hlediska pochopení skutečného stavu, jehož je terorismus nedílnou a pevnou součástí. Musíme se s touto výzvou vyrovnat: Pochopit skutečnost v její pravé podobě, spíše než se jí obávat nebo si ji přikrášlovat; a následně

19-02-2008

19-02-2008

CS


se zabývat jak vzdálenými, tak bezprostředními příčinami terorismu a nikdy nezapomínat, že s terorismem nelze souhlasit nikdy a za žádných okolností. A že to nejsou oběti (ať skutečné, nebo potenciální), kdo je povinen chápat a ospravedlňovat zločiny agresorů. Z těchto důvodů jsem hlasoval proti této zprávě. Martine Roure (PSE), písemně. – (FR) Nejlepším prostředkem boje proti terorismu je prevence, nikoli celoplošné sledování evropských občanů. Důležité tedy je napadat základní příčiny terorismu. Jev násilné radikalizace přestane existovat, jakmile odstraníme nerovnosti a nespravedlnost na vnitrostátní i světové úrovni. Hlasování o této zprávě jsem se zdržela, protože při boji proti terorismu se nemůžeme zaměřit na jedno jediné náboženství. Terorismus není o náboženství, ačkoli se mnozí lidé uchylují k tomu, co nazývají vírou, aby zdůvodnili zabíjení. Jediným způsobem, jak zastavit násilnou radikalizaci, bude posílit laický étos naší společnosti a otevřeně se zapojit do mezikulturního dialogu se všemi zúčastněnými stranami, zejména se zástupci občanské společnosti. Olle Schmidt (ALDE), písemně. − (SV) Terorismus je jev, který přesahuje hranice, a je nutné proti němu rázně zakročit společnými silami. Boj proti terorismu však vždy musí být veden zákonnými a přiměřenými prostředky. Je třeba rozhodně odsoudit lety CIA do Evropy, mučení, předstírané popravy a mučení vodou, k němuž se nyní CIA přiznala, a také vytvoření zvláštních tajných vězení. V této oblasti by EU měla jednat mnohem rozhodněji než dosud. Jedna věc je však pro mě zcela jasná: jsou to naše hodnoty, a ty musejí tvořit základ našich společných právních předpisů. Rovněž musíme zajistit, aby právní předpisy Společenství neoslabovaly či neodsouvaly do pozadí důležité zásady včetně svobody projevu. Zpráva hovoří o tom, že do rámcového rozhodnutí bude začleněn nový koncept: „zdůvodnění terorismu“. To považuji za nešťastné. Nikoli snad proto, že by nebylo dobré zaručit, aby všechny členské státy měly k dispozici kvalitní zákony proti podněcování k terorismu, ale proto, že je obtížné, ne-li nemožné, vytvořit definici, kterou by bylo možné uplatňovat jednotně a jejíž výklad by nepůsobil ožehavé potíže. Na jedné straně stojí důležitý úkol nalézt způsoby, jak proti terorismu bojovat a chránit lidské životy. Na straně druhé stojí svoboda projevu a snaha zachovat v Evropě vysokou úroveň právní jistoty. Jde o to nalézt správnou rovnováhu. Konrad Szymański (UEN), písemně. − (PL) Nemohu zprávu pana Depreze a její návrh doporučení Evropského parlamentu Radě podpořit v bodech, které se týkající faktorů podporujících terorismus a nábor teroristů. Zpráva obhajuje nesprávné priority boje proti terorismu. Návrh se zaměřuje zejména na opatření v oblasti sociální politiky. Tento přístup boj proti terorismu neusnadní, neboť k němu je nutné také zlepšit hraniční kontroly a koordinaci agentur odpovědných za trestné stíhání. Geoffrey Van Orden (PPE-DE), písemně. − Parlamentní levice rozmělnila klíčové, nepopiratelné poselství původního znění této zprávy, v němž se uvádělo, že „terorismus (zejména džihádský) je dnes nejvážnější hrozbou pro bezpečnost občanů Unie“. Zpráva zcela opomíjí jakýkoli odkaz na nejdůležitější faktory, které podněcují nábor teroristů, jmenovitě nekontrolované přistěhovalectví a, zcela jistě ve Spojeném království, široce rozšířenou neúctu ke křesťanství a nedostatek pozitivního vnímání naší vlastní historie a kultury. Není překvapivé, že noví přistěhovalci nevědí, s čím by se měli ztotožnit. Zpráva neobsahuje žádnou zmínku o tom, že lze terorismus považovat za úspěšný, ani o legitimizaci a odměňování teroristů, např. bývalých vůdců IRA. Proto jsem hlasoval proti zprávě a přispěl k tomu, že byla Parlamentem zamítnuta. – Zpráva: Ignasi Guardans Cambó (A6-0002/2008) Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tato zpráva, kterou Parlament vytvořil z vlastního iniciativy, je opravdovým skladištěm cílů a podnětů týkajících se liberalizace světového obchodu – ať se zbožím, službami či kapitálem, v jejichž čele stojí Evropská unie a Evropská komise, která je podle nového návrhu Smlouvy v oblasti společné obchodní politiky prakticky všemocná a podle tohoto návrhu spadá společná obchodní politika pod výlučnou pravomoc EU. Otevření trhů je dogma. K odstranění všech překážek obchodu, zejména v rozvinutých a nově vznikajících ekonomikách, již dochází. Cílem je otevření trhů, a to pokud možno podle vzoru jednotného trhu EU.

37

38

CS


Vzhledem k tomu, že zpráva považuje stávající systém Světové obchodní organizace za nedostatečně regulovaný a závazný, obhajuje v oblasti obchodu „evropský model správy věcí veřejných“, ať již uzavíráním dohod o volném obchodu, nebo důrazem na uzavření současného kola jednání WTO – za tímto účelem vyzývá k vytvoření synergií s hlavními obchodními partnery EU (např. USA, Kanadou a Japonskem). Pro příklad si stačí přečíst, jak zpráva nabádá země, které nejsou členy EU, aby ve vztahu k evropským společnostem zrušily omezení zahraničního vlastnictví. Hlavním cílem je hospodářská nadřazenost. Proto jsme hlasovali proti této zprávě. David Martin (PSE), písemně. − Vítám zprávu pana Guardanse Cambóa o strategii EU pro zpřístupnění trhu evropským společnostem. Lisabonskou agendu by měly podpořit zásady zlepšeného vzájemného přístupu, intenzivnější podpora malých a středních podniků a zesílený přístup na vnitřní trh. Podporuji především změny, které rozlišují mezi přístupem k trhům vyspělých zemí a vznikajících ekonomik na jedné straně a trhům nejméně rozvinutých a rozvojových zemí na straně druhé. Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Ačkoli je vnitřní trh Evropské unie obrovský, světový trh, otevřený v důsledku globalizace, je ještě větší a dynamičtější. Proto musí být přístup evropských společností na tento trh, zejména v rychle rostoucích nově vzniklých ekonomikách, přednostním zájmem jak veřejným, tak soukromým. Přestože je pravda, že nám nenáleží, abychom v oblasti soukromých iniciativ prováděli výběr, nebo v horším případě rozhodovali o prioritách, v oblasti iniciativ veřejných musíme ještě ujít dlouhý kus cesty. Na jedné straně si musíme být vědomi toho, že pokud chceme – a to my chceme – získat větší přístup na mezinárodní trhy, je nutné také otevřít trhy vlastní. Na straně druhé je důležité zaměřit se na schopnost evropských společností vyrovnat se s rostoucí ekonomickou efektivitou a konkurenceschopností společností z těchto zemí, což znamená, že se musíme bez váhání soustředit na konkurenceschopnost a inovaci našich vlastních společností, které mohou prosperovat pouze ve svobodném, otevřeném a transparentním prostředí. Silvia-Adriana Ţicău (PSE), písemně. − (RO) Zpráva pana Guardanse Cambóa se zabývá strategií Evropské unie, která má evropským společnostem usnadnit přístup na trh. V první polovině loňského roku předložila Evropská komise sdělení o nezbytnosti silnějšího partnerství, pokud mají evropští vývozci získat přístup na trh. Opatření navržená Komisí zahrnují restrukturalizaci elektronického systému Společenství, který přibližně ve 100 zemích poskytuje informace a služby v oblasti přístupu na trh, zajišťuje vyšší transparentnost a informační kampaň, zejména pro malé a střední podniky, zaměřenou na služby Společenství, které jsou evropským dovozcům k dispozici. Lituji však, že byly při hlasování zamítnuty některé pozměňovací návrhy skupiny Strany Evropských socialistů, které se týkají zadávání veřejných zakázek a hospodářské soutěže. Jsem přesvědčena, že je nutné vymezit partnerství mezi Komisí, členskými státy a evropskými společnostmi, aby se těmto společnostem usnadnil přístup na trhy ve třetích zemích, zároveň však musíme zaručit, že jsou na těchto trzích respektovány evropské zásady a hodnoty: pracovní právo, ochrana životního prostředí, dodržování práv duševního vlastnictví a lidských práv.

8. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis (Zasedání bylo přerušeno ve 12:40 a pokračovalo v 15:05.) PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING Předseda

9. Rozprava o budoucnosti Evropy (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je rozprava o budoucnosti Evropy, které se zúčastní také ministerský předseda Švédska a člen Evropské rady. Dámy a pánové, srdečně vás vítám na tomto zvláštním zasedání. Zejména bych rád přivítal pana Fredrika Reinfeldta, ministerského předsedu Švédska. Välkommen till Europaparlamentet! Buďte vítán! (Potlesk)

19-02-2008

19-02-2008

CS


Pane ministerský předsedo, pro mě – a pro nás všechny – je velkou ctí, že vás dnes poprvé můžeme přivítat v Evropském parlamentu, abyste se připojil k rozpravě o budoucnosti Evropské unie. Na chodbě jsem před chvílí zahlédl pana Simeona Sakskoburggotského, bývalého ministerského předsedu Bulharska. I jeho v Evropském parlamentu vítám. Smlouva, která byla podepsána v Lisabonu dne 13. prosince 2007, přivádí Evropskou unii na novou cestu. Po mnoha letech diskusí nyní konečně máme Smlouvu, která splňuje požadavky rozšířené Evropské unie a umožňuje jí, aby se demokratickými postupy věnovala naplňování nadějí a očekávání evropských občanů. Nejen že nová Smlouva vnáší vyšší transparentnost do činnosti Unie, což vždy bylo eminentním švédským zájmem, ale také označuje za nový cíl Evropské unie boj proti změně klimatu, což je oblast, v níž se již Švédsko může pochlubit mnoha úspěchy. Vaše země, pane ministerský předsedo, má všechny důvody k tomu, aby byla hrdá na své vedoucí postavení v Evropě, pokud jde o využívání obnovitelných zdrojů energie. Při boji proti změně klimatu musíme být v Evropské unii jednotní, abychom v tomto úsilí mohli společně zaujmout vedoucí postavení. Je to sotva týden, kdy jsem byl v Organizaci spojených národů svědkem toho, jak velké naděje OSN vkládá zejména do Evropské unie a do Evropského parlamentu coby jejího zákonodárného orgánu. Lisabonská smlouva nám poskytuje nástroje, abychom mohli usilovat o naplnění cílů, které jsou pro naši budoucnost důležité, a rychle uskutečnit reformy, které jsou pro tyto účely nezbytné. Stejně jako vy, pane ministerský předsedo, je i Evropský parlament nezvratně přesvědčen, že tato nová Smlouva by měla vstoupit v platnost do 1. ledna 2009. Členové Evropského parlamentu byli proto potěšeni, když se dozvěděli o prohlášení švédského parlamentu, Riksdagu, o záměru ratifikovat novou Smlouvu do listopadu 2008. Pokud bude proces ratifikace ve všech členských státech včas úspěšně dokončen, bude se švédské předsednictví Rady moci v druhé polovině roku 2009 plně věnovat hlavním výzvám, které budoucnost v novém institucionálním rámci přináší. Švédsko nás povede do nové éry evropské integrace. Na základě této nové Smlouvy a s nově zvoleným Parlamentem a novou Komisí bude moci Švédsko během svého předsednictví otevřít novou kapitolu zesílené spolupráce. Ať půjde o bezpečnou energii, změnu klimatu, trvalý rozvoj severského rozměru Unie či strategii EU pro Baltské moře, čekáme, že Švédsko bude zdrojem silných podnětů. Proto s napětím očekáváme vaše komentáře k budoucí podobě Evropské unie. Pane ministerský předsedo, je mi ctí vás nyní požádat, abyste oslovil Evropský parlament. Fredrik Reinfeldt, ministerský předseda Švédska, člen Evropské rady. − (SV) Pane předsedo, dámy a pánové, je pro mě obrovskou ctí, že před vás dnes mohu předstoupit. Je pravda, jak již bylo zmíněno, že jsem zde nebyl dříve než ve svém nynějším postavení. Stejně tak jsem dosud nikdy nebyl v tomto jednacím sále, ale jako mladý politik jsem byl ve Štrasburku a při návštěvě Evropského parlamentu jsem snil o tom, že jednou nastane chvíle, kdy v něm i moje země bude řádně zastoupena. Vím, jaké je snít o tom být zde, a tyto sny se mnou nepochybně sdílí mnoho z vás. Proto si velmi vážím toho, že dnes mohou tomuto shromáždění přiblížit některé úvahy o evropských otázkách. Někteří prozřetelní politici si po druhé světové válce uvědomili, že jediným způsobem, jak zabezpečit mír, je spojit evropské země určitou formou evropské integrace. Stejně jako tehdy musí být i dnešní evropská integrace poháněna jasnou vizí. Musíme si položit základní otázky: Kam chceme dojít a jak se tam dostaneme? Náš svět se rychle mění a my se měníme s ním. Jsme na sobě navzájem čím dál více závislí. Proto potřebujeme zjistit, který princip musí být základní. Náš model evropské integrace musí být natolik pevný, aby mír a stabilitu v Evropě nemohl ohrozit ani fanatický, ani náboženský nacionalismus. Silné Evropy se nesmíme bát. Naopak, musíme se bát Evropy slabé. Silná Evropa přijímá větší odpovědnost za globální problémy. Silná Evropa kombinuje hospodářský růst s politikami šetrnými k životnímu prostředí. Silná Evropa se co nejlépe postará o zájmy občanů. Jednotná Evropa – a to je bod, který v dnešní době stojí za to zdůraznit – se odváží poskytnout Kosovu jasnou Evropskou perspektivu. Švédská vláda věří v možnosti Evropy. Jak jsem již zmínil, Švédsko musí zaujmout jasné a nezpochybnitelné místo v jádru evropské integrace. Vzhledem k tomu, že se současná vláda dostala k moci na podzim roku 2006, mohli jsme být také svědky toho, jak ve Švédsku vzrostla široká podpora Evropské unie.

39

40

CS


Najdou se lidé, kteří budou tvrdit, že jde jenom o náhodu. Těmto lidem vzkazuji: čím déle se budete připravovat, tím více štěstí budete mít. A my jsme se opravdu připravovali důkladně. Již v roce 1962 uspořádala moje strana během místních volem kampaň s názvem Ano Evropě. Museli jsem čekat 33 let, než jsme mohli do Evropského parlamentu doopravdy vyslat své zástupce. Zdá se, jako bychom nyní po mnoha letech houževnatých diskusí o nové Smlouvě museli znovu nabrat dech. Ve snaze tento problém vyřešit odvedla paní kancléřka Merkelová ohromný kus práce. Obzvláště bych chtěl také poděkovat ministerskému předsedovi Sócratesovi, který umně dovedl Smlouvu k úspěšnému závěru. Lisabonská smlouva vytváří lepší podmínky pro otevřenější, účinněji a více dynamickou evropskou integraci. Především však otevírá nové příležitostí k diskusi o věcech, které jsou důležité pro budoucnost: o změně klimatu a energii, pracovních místech a hospodářském růstu, demografii, migraci a úloze EU na mezinárodní scéně. Vyjádřím se ke každému z těchto bodů. Hodlám usilovat o moderní Evropu, jejíž směr udávají občané. Všichni se snažíme, aby Smlouva vstoupila v platnost dne 1. ledna 2009. Jak podotkl pan předseda, Švédsko Smlouvu ratifikuje v listopadu 2008. Za 18 měsíců se Švédsko ujme předsednictví EU. Bude to předsednictví zajímavé, také díky nově zvolenému Evropskému parlamentu, nové Komisi a novým vedoucím postům zřízeným Lisabonskou smlouvou. Těším se, že ve všech těchto záležitostech budeme s Evropským parlamentem velmi úzce spolupracovat. Mezi klíčové otázky během švédského předsednictví EU budou patřit změna klimatu a energie, Haagský program, tvorba pracovních míst a hospodářský růst, problematika Baltského moře a otázka postavení EU jako světového hráče. Již se intenzivně připravujeme. Rovněž budeme připraveni na nečekané události. Jinými slovy, musíme být dostatečně pružní a musíme být schopni přizpůsobit se dané situaci navzdory riziku, že tím bude ovlivněn celý proces. Problematika klimatu a energie je jednou z největších výzev, jimž dnešní společnost čelí. Neseme velkou odpovědnost za budoucí generace, a proto musíme zaručit, že se nám podaří formulovat politiku dlouhodobě udržitelného rozvoje. Musíme společně tvrdě usilovat o to, aby bylo na vrcholném setkání OSN v Kodani v prosinci 2009 dosaženo mezinárodní dohody. Díky historickým rozhodnutím, která byla přijata loni na jarním zasedání Rady, zaujala EU vedoucí postavení. EU však nemůže nést tuto odpovědnost sama. Bude třeba úzce spolupracovat s velkým počtem dalších zemí včetně Indie, Japonska, Číny, Ruska a Spojených států. Z některých výpočtů je zřejmé, že celková světová poptávka po energii neklesá, lze naopak očekávat, že do roku 2030 vzroste o 30 %. Úspěch v boji proti změně klimatu samozřejmě záleží na tom, jak se k tomuto předpokládanému nárůstu poptávky po energii postavíme. První otázka zní, jak ušetřit více energie a zvýšit energetickou účinnost? Výzvy spojené se změnou klimatu však také vyžadují nový politický přístup. Musíme rozehnat mýtus, že růst je nepřítel životního prostředí. Švédsko je živým příkladem opaku. Od roku 1990, kdy byl podepsán Kjótský protokol, vzrostla naše ekonomika o 44 % a zároveň o 9 % klesly emise skleníkových plynů. Investovali jsme do výzkumu a nových technologií a současně jsme podrobili přezkumu daňový systém a právní předpisy. Díky tomu se nám otevřely dveře k rozvoji, v jehož rámci se z životního prostředí stává odrazový můstek jak pro nové společnosti, tak pro nová pracovní místa. Jsem přesvědčen, že dokážeme splnit cíle obsažené v balíčku EU o klimatu a energetice. Musíme však vytvořit správné politické nástroje, které budou naše společnost a firmy podporovat ve správném rozhodování. Cena za znečistění životního prostředí musí být vysoká a odměna za volbu řešení bez oxidu uhličitého lákavá. Jak bylo mnohokrát zmíněno, ekologické technologie již existují. Za přechod, který je třeba uskutečnit, nesou vlády obrovskou odpovědnost. Odpovědní jsou však i běžní lidé. Měli bychom tuto situaci vnímat jako určitou smlouvu mezi vládami a veřejností o podpoře alternativ šetrných k životnímu prostředí. Vzroste tak hospodářská soutěž, z čehož bude mít společnost – nyní více šetrná k životnímu prostředí – užitek. Bude to přínosem pro nás všechny.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Co se Lisabonské strategie týče, jsou Spojené státy největší světovou ekonomikou již déle než sto let. Světovou ekonomiku ovlivňují noví hráči. Ekonomiky Indie a Číny rostou mílovými kroky. Globalizace je příčinou pozitivního rozvoje mnoha částí světa. Globalizace je hybnou silou demokracie a vnáší rozdíly mezi otevřenými a uzavřenými společnostmi do ostrého světla. Globalizace však také zvyšuje hospodářskou soutěž. Politiky, které nám včera poskytovaly práci, bezpečí a prosperitu, je třeba neustále měnit, abychom téhož úspěchu dosáhli i zítra. Třetina evropského obyvatelstva v produktivním věku se v současnosti pohybuje mimo trh práce. Tato situace je neudržitelná. Musíme zvýšit nabídku pracovních mít a bojovat proti vyloučení. A to reformami vnitrostátních trhů práce. Investicemi do vzdělání a dovedností. Jelikož se Unie i svět v rostoucí míře hospodářsky integruje, nebudou již úspěchy a neúspěchy – k nimž dochází též – vnitrostátních reformních snah pouhou vnitřní záležitostí; budou se naopak týkat nás všech. Budoucí prosperita Evropy do značné míry závisí na tom, zda se nám, členským státům, podaří vytvořit lepší podmínky k tomu, abychom se mohli chopit různých příležitostí a vyrovnat se s výzvami globalizace. To v neposlední řadě záleží na tom, jak se postavíme k demografickým změnám a přeshraničním výzvám, které mají spojitost se životním prostředím. Základním předpokladem dlouhodobě udržitelného rozvoje a tím také prosperující Evropy je pokroková politika EU v oblasti energetiky a životního prostředí. Ta je však také důležitým faktorem ovlivňujícím naši budoucí konkurenceschopnost. V Lisabonské strategii pro udržitelný růst a zaměstnanost získala EU nástroj, díky němuž může těmto výzvám čelit. Strategie existuje. Při jejím provádění jsme se však dostali na slepou kolej. Měli bychom odhodlaně usilovat o zvýšení globální konkurenceschopnosti EU, a to neustálými strukturálními reformami, investicemi do výzkumu a podporou nových technologií. Měli bychom se usilovně snažit dotvořit vnitřní trh a vytvořit v Evropě inovativnější podnikatelské prostředí. Nepochybujme, že se tato námaha vyplatí. Samozřejmě ještě zbývá provést velký kus práce jak na vnitrostátní úrovni, tak úrovni Společenství. Stačí říct slova „patent“ a „směrnice o pracovní době“, abyste pochopili, co mám na mysli. Musíme uzavřít kolo jednání v Dohá v rámci WTO. To by bylo silným podnětem pro zotavení světové ekonomiky. Abychom v duchu Lisabonské strategie zvýšili konkurenceschopnost Evropy, potřebujeme otevřený systém světového obchodu a nepřetržitou liberalizaci. Zároveň si mnozí z nás uvědomují, že Evropou vane vítr protekcionismu. Tomu musíme zabránit. Protekcionismus není řešením. Z dlouhodobého hlediska škodí těm, které má chránit. A času není nazbyt. Okno příležitostí Světové obchodní organizace se zavírá. Když hovoříme o Lisabonské strategii, neměli bychom si pouze stěžovat jako oslík Iáček v Medvídkovi Pú. Podívejme se na okamžik na období, které právě uplynulo. Je zřejmé, že jsme dosáhli značných úspěchů a velkého pokroku. Mezi úspěchy patří faktory, které přispěly k tomu, že se již od roku 2005 uskutečňuje lisabonský proces. Proces, který zvýšil závazky členských států, přispěl k provádění a dal vzejít výsledkům. To je z velké části zásluhou rozhodného úsilí Komise a silného osobního odhodlání předsedy Komise, pana Barrosa. Rád bych ale také poděkoval Evropskému parlamentu za velmi konstruktivní přístup. Jak zjistíme, jak co nejlépe čelit výzvám budoucnosti? Jak pomocí udržitelného růstu a plné zaměstnanosti společně zaručíme dlouhodobou prosperitu Evropy? Jak si má Evropa udržet své postavení v globální hospodářské soutěži? Švédské předsednictví na podzim 2009 považuji za skvělý okamžik k zahájení diskuse o budoucí evropské strategii udržitelného růstu a zaměstnanosti v nadcházejícím desetiletí. Rád bych řekl pár věcí k rozpočtu EU. Domníváme se, že jeho datum prodeje již dávno uplynulo. Rozpočet by měl být hlavním nástrojem pro realizaci cílů Společenství. Za těchto okolností musí tyto cíle také lépe odrážet. 40 % z rozpočtu je dnes určeno na zemědělské dotace. Tedy pro odvětví, v němž jsou zaměstnána 2 % pracovních sil v Evropě. To je nepřiměřené. Představme si, že bychom v EU místo toho více podporovali výzkum a vývoj, boj proti organizované trestné činnosti, otázky životního prostředí a vnější vztahy. Představme si, že bychom se také odvážili pustit se do upřímné diskuse o tom, co by měla financovat EU a co by si měly členské státy financovat samy.

41

42

CS


Evropa nyní stojí tváří v tvář demografickému jevu rychle stárnoucí populace. V důsledku tohoto vývoje se naše systémy sociálního zabezpečení v nadcházejících letech ocitnou pod rostoucím tlakem. Stačí pár faktů, abychom si ukázali, jak rychle tento tlak změnil tvář Švédska. V roce 1913, tedy téměř před sto lety, byl důchodový věk ve Švédsku stanoven na 67 let. Upozorňuji, že v té době se průměrná délka života ve Švédsku pohybovala kolem 56 let. Je pravda, že důchodový systém byl určen pro ty, kterým se podařilo produktivní věk přežít, aby si mohli ještě několik málo let užívat. Většina lidí jen pracovala a pak umřela. A pracovala od útlého věku. Dnes se důchodový věk snižuje, zároveň se však ve Švédsku prodlužuje průměrná délka života až na 80 let. Ze stavu, kdy jsme v podstatě celý život jen pracovali, jsem se dostali do stavu, kdy může čerstvě narozený Švéd očekávat, že v prácí stráví jen polovinu života. A to je na dobu několika generací neuvěřitelný vývoj. Znamená to však také, že se stále menší počet lidí bude muset starat o skupinu lidí, která naopak neustále poroste. Společně s výrazným vyloučením z trhu práce zvyšuje tento vývoj nutnost vytvoření politiky pro tvorbu pracovních míst. Abychom si tváří v tvář těmto výzvám dokázali zachovat dobrou životní úroveň, musíme zaměstnat více lidí. Vzhledem k našemu současnému stylu života je nezbytné, aby více lidí strávilo v práci delší část života. Rostoucí procentní podíl starých lidí v Evropě není vyvažován počtem lidí v produktivním věku. A právě v tomto okamžiku se do hry dostává přistěhovalectví. Zaujmeme-li k němu správný postoj, může se stát důležitým a vlastně nezbytným kamenem v mozaice, kterou udržení systému sociálního zabezpečení, jenž by byl hoden svého jména, představuje. Představte si, že by se všem novým přistěhovalcům, kteří mají pozitivní přístup a jsou plní očekávání a ochoty pomoci, dostalo přijetí, které by se snažilo využít onu pozitivní energii, kterou přinášejí. Pro ty, kdo se do Evropy přistěhovali, musíme vytvářet politické příležitosti. Příležitostí, které jim umožní rychle vstoupit na trh práce. Z přistěhovalectví se v mnoha členských státech stává palčivý problém. Kontrolní opatření i dohody o zpětném převzetí osob nesmějí nikdy zůstat jedinou odpovědí na výzvy, které rostoucí přistěhovalectví představuje. Ti, kdo se domnívají, že stačí zpřísnit kontroly na hranicích, a vyřeší se dlouhá řada různorodých otázek spojených s přistěhovalectvím, celou problematiku příliš zjednodušují. Je třeba, aby EU i země původu k celé věci zaujaly komplexnější přístup . Švédsko podporuje ambiciózní cíl ustavit do roku 2010 společný evropský azylový systém. Budeme muset vynaložit obrovské úsilí, máme-li tohoto cíle dosáhnout. Za další prioritu Švédsko považuje hlubší integraci vnějších vztahů EU a zvýšení soudržnosti mezi politikami v oblastech přistěhovalectví a rozvoje. A musíme mít na paměti, že těchto výsledků lze dosáhnout pouze tehdy, budeme-li se snažit odstranit příčiny přistěhovalectví, tedy chudobu a útlak. Tato problematika vyžaduje globální přístup. A to v neposlední řadě v rámci dialogu OSN na vysoké úrovni o mezinárodní migraci. EU se musí více snažit, aby tyto představy získaly konkrétní obsah, a to nikoli pouze ve formě široké a na partnerství založené spolupráce s dotčenými africkými zeměmi. V letech 2010 až 2014 chceme zrealizovat ambiciózní a pokrokový program, který nahradí Haagský program. Velkou hodnotu přikládáme aktivní účasti Evropského parlamentu v tomto procesu. Mezinárodní terorismus je pro otevřené společnosti jednou z největších globálních hrozeb. Spolu s růstem teroristických sítí dochází k tomu, že stále více lidí jedná čím dál nezávisleji a teroristické útoky jsou stále méně předvídatelné. Organizovaná trestná činnost je pro Evropu zdrojem stále větších problémů. Pro jednotlivé země je den ze dne obtížnější bojovat proti závažné a organizované trestné činnosti vlastními silami. Velká část organizované trestné činnosti má kořeny mimo EU. Lisabonská smlouvá nám poskytuje pro boj s terorismem a závažnou přeshraniční trestnou činností nové nástroje. Evropský parlament se bude muset v této souvislosti ujmout ústřední úlohy. Musí nadále pokračovat sbližování právních předpisů. Je třeba nepřetržitě rozvíjet možnosti vzájemného uznávání soudních rozhodnutí. Musejí být posíleny agentury EU, Europol a Eurojust, a zlepšena výměna informací mezi vnitrostátními policejními orgány. Zároveň – a to je důležité – musíme jednat vyváženě. Podpoříme-li boj s terorismem, musíme také posílit práva jednotlivců. Zejména v této souvislosti spoléháme na úsilí Evropského parlamentu. Je důležité, abychom se na úrovni EU dohodli, že posílíme právní jistotu v trestních případech a práva obětí trestných činů.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Chci, aby Evropa vystupovala jako zastánce míru a usmíření, a to i v těch částech světa, které jsou zmítány válkou a konflikty. V Africe, Latinské Americe, ale samozřejmě i v Evropě. Švédsko iniciovalo rozsáhlou debatu o dalším vývoji společné evropské bezpečnostní strategie. V roce 2009 budeme tvrdě pracovat na tom, abychom zřídili Evropskou službu pro vnější činnost. Jedním z nejdůležitějších úkolů Evropské unie v nadcházejících letech musí být pomoc při urovnávání sporů na Středním východě. Budoucí urovnání sporu mezi Izraelem a Palestinou musí vycházet z myšlenky dvou států, v nichž mohou obě strany žít v rámci bezpečných a uznávaných hranic. Je třeba, abychom zesílili dialog s muslimským světem. Důležitým cílem by mělo být vybudování silnější důvěry, respektu a porozumění mezi „Západem“ a muslimským světem. Ve všech odvětvích společnosti usilujeme o nastolení pevnějších vazeb s Ruskem. Doufáme, že lze překonat poslední překážky, které brání členství Ruska ve WTO. Máme zájem na tom, aby se Rusko vyvíjelo v moderní, úspěšný a demokratický stát. Stále zřetelnější příklon k autoritářství, jehož jsme byli v posledních letech svědky, však bohužel naznačuje, že se vývoj ubírá jiným směrem. Jsme znepokojeni možností, že by vývoj tímto směrem pokračoval i nadále. Situace v zemích západního Balkánu nepřestává pro Evropu představovat jednou z největších a nejobtížnějších výzev. Ještě dlouho se budeme intenzivně angažovat ve státotvorném procesu v Kosovu. Výzvy, jimž čelíme, nesmíme podceňovat. Ekonomická i sociální situace v Kosovu je velmi obtížná. Bude ještě dlouho trvat, že se z Kosova stane funkční ústavní stát. Budování státu je zdlouhavý proces, musíme však být připraveni nabídnout pomoc. Je to naše odpovědnost. Náš závazek se však týká regionu jako celku. A nutno podotknout, že v dnešní době to platí dvojnásob. Jednou z nejdůležitějších otázek budoucí evropské zahraniční a bezpečnostní politiky bude evropské řízení krizí. Naše země se v mezích svých sil snaží aktivně se podílet na trvalém rozvoji evropské bezpečnostní a obranné politiky. Švédsko se účastnilo většiny operací, které EU zahájila. V současnosti jsme připraveni účastnit se mise EU v Čadu. Stockholm leží blíže k Minsku než k většině severních částí Švédska. Bělorusko je poslední diktátorský režim v Evropě. Je naší povinností více podporovat demokratické síly v této zemi. Evropa se také obává o rozvoj Baltského regionu. Osm z devíti zemí ležících kolem Baltského moře je nyní členy EU. Citlivým prostředím Baltského moře je ovlivněna téměř čtvrtina obyvatel EU, tedy přibližně 100 milionů lidí. Tato skutečnost vyžaduje soustředěné evropské úsilí. Doufám, že baltská strategie, kterou má Komise za úkol vypracovat, než se Švédsko v roce 2009 ujme předsednictví, výzvy v tomto regionu vyřeší. Tato strategie může posloužit jako model, podle nějž bychom v rozšířené EU mohli čelit výzvám v konkrétních regionech – což nám nakonec umožní posílit EU jako celek. Rád bych projev zakončil několika slovy o rozšíření. Jak všichni víte, tato otázka je blízká jak švédské vládě, tak švédským lidem. Rozšíření představuje pro EU jednu z největších výzev, ale také vynikající příležitost. Lidé, kteří cestují po zemích, jež se v posledních letech staly členskými státy EU, jsou ohromeni jejich vývojem a vírou v budoucnost. Proti rozšíření se bohužel ozývá stále více kritických hlasů. Rád bych zcela jasně řekl, že tou největší hloupostí, které se můžeme dopustit, je zapomenout, o co jsme původně usilovali. Proč vůbec koncept evropské integrace vznikl. Bez rozšíření by dnes Evropa nebyla tím, čím je. Bez neustálého rozšiřování bychom riskovali, že naše vlastní půda bude nestálá. Protože rozšíření je tím nejdůležitějším strategickým nástrojem pro šíření hodnot, na nichž je evropská integrace založena. Jednu zeď jsme již v Evropě strhli. Nesmíme ji nyní stavět znovu proti Turecku a jiným evropským zemím. Dnes již víme, kolika věcí bychom bývali dosáhli a kolik věcí bychom bývali mohli provést lépe, kdyby Evropa a svět bývaly byly jednotné. Evropskou integraci bychom nikdy neměli považovat za samozřejmost. Potřebujeme, aby Evropa byla silná! Abychom se v ní odvážili s důvěrou v sebe samotné mířit ještě výše. Děkuji vám za pozornost. Těším se na naše další setkání, až na nás v létě přijde řada, abychom se ujali rotujícího předsednictví. Předsedající. − Děkuji vám, pane ministerský předsedo. Také si vážíme toho, že je zde dnes v osobě paní místopředsedkyně Margot Wallströmové zastoupena Evropská komise. Nyní přistoupíme k rozpravě.

43

44

CS


Joseph Daul, jménem skupiny PPE-DE. – (FR) Pane předsedají, ministerský předsedo, kolegové, je mi ctí, že mohu v této sněmovně jménem skupiny PPE-DE přivítat švédského ministerského předsedu. Pane Reinfeldte, od okamžiku, kdy byla podepsána Lisabonská smlouva, jste první hlavou státu, která se s touto sněmovnou podělila o své představy o budoucnosti Evropy. V předvečer rozpravy o Smlouvě a demokratickém pokroku, který tato Smlouva pro Unii znamená – a nyní hovořím za kolegy ze skupiny PPE – musím znovu naléhavě zdůraznit, že by proces ratifikace měl neochvějně pokračovat. Do dnešního dne ratifikovalo Smlouvu 5 členských států ze 27. Tyto státy vyjádřily souhlas s novými nástroji, které Lisabonská smlouva pro formování budoucí Evropy nabízí a které dávají lidskému snažení smysl. Čím dříve dojde k ratifikaci, tím dříve budeme moci začít používat nová provozní pravidla, které jsou základem účinné evropské akce. A co je nejdůležitější, tím dříve se budeme moci soustředit na obsah našich společných politik. Evropa musí být schopna se v otázkách energie, klimatu, bezpečnosti potravin, přistěhovalectví a obrany rychle rozhodovat. Politická skupina, ke které patřím, již více než 50 let podněcuje a podporuje rozvoj Evropy. V červnu 2009 bude naše úsilí o vytvoření Evropy založené na společných hodnotách, Evropy prosperující a Evropy bezpečné a solidární podrobeno referendu. Doufáme, že Evropa bude na tuto zkoušku připravena. Usilujeme o Evropu, která je konkurenceschopná a vytváří pracovní příležitosti. Snažíme se, aby Evropa podporovala hospodářský růst a sociální rozvoj. Musíme se snažit, aby byla prosperita Evropy trvalá. Proto vyzýváme k udržitelnému a citlivému rozvoji, který by zahrnoval také ochranu životního prostředí a boj proti změně klimatu. Skupina PPE-DE podporuje volný obchod – takový volný obchod, které umožní, aby vzrostla kupní síla nejchudších vrstev společnosti, a pomůže odstranit nerovnosti jak v rámci jednotlivých států, tak mezi různými zeměmi. Ačkoli jsme přesvědčeni, že globalizace může být pro Evropu velkou příležitostí, nikdy nebudeme souhlasit s nespoutaným volným obchodničením. Je naší povinností chránit zájmy většiny zranitelných spoluobčanů a bránit náš evropský sociální model. Hospodářský růst a vysoká úroveň sociální ochrany se navzájem nevylučují: důkazem je fakt, že tempo našeho hospodářského růstu v roce 2007 předčilo tempo růstu Spojených států. Evropská prosperita rovněž závisí na vytvoření účinného a otevřeného jednotného trhu a na naplňování cílů Lisabonské strategie. Chceme, aby správci evropských účtů byli odpovědní a aby stanovili vysoké normy pro správu veřejných peněz. Nesmíme však dopustit, aby rozpočtová disciplína oslabila zásadu solidarity mezi členskými státy nebo mezi Evropou a jejími partnery ve světě. Solidarita má svoji cenu a tu musíme být připraveni zaplatit. Rovněž chceme, aby Evropa byla silná a dokázala se postavit mezinárodnímu terorismu a organizované přeshraniční trestné činnosti. V sázce je obrana našich hodnot, našich svobod, naší demokracie, našeho právního státu a naší solidarity. Jde-li o bezpečnost evropského území a občanů, nelze za žádných okolností vyjednávat. Obrana naší draze vykoupené svobody vyžaduje nepolevující odhodlání a rázná, koordinovaná opatření. Tváří v tvář opravdovým nebezpečím musíme být bdělejší, zároveň však musíme respektovat lidské svobody. Jsme zastánci zdravé rovnováhy mezi bezpečností a osobní svobodou. Je také na čase, aby Evropa přijala určité závazky na mezinárodním poli a aby navázala užší vazby s partnery, kteří sdílejí naši představu o světě. Podporujeme pevné a smysluplné transatlantické vztahy, rovněž chceme rozvíjet politiku dobrých sousedských vztahů a rozšiřovat EU. Co se Kypru týče, podporuje naše skupina nejnovější snahy nalézt spravedlivé řešení, které všem lidem na ostrově umožní mírové soužití. Na Středním východě musíme politicky a finančně podporovat náročná mírová jednání mezi Izraelem a Palestinou. Stále silnější vlny extremismu nelze zastavit, aniž by obě strany učinily určité ústupky. Samotná existence Evropské unie je důkazem, že nenávist mezi národy je možné překonat a že lze budoucnost budovat společně. V případech, kdy jsou lidé rozděleni konfliktem, musíme uplatnit naše zkušenosti. Jihovýchodní Balkán je dnes nejméně stabilní částí našeho kontinentu a vyhlášení nezávislosti Kosova je předzvěstí období nejistot. Všechny strany vyzýváme, aby reagovaly přiměřeně. Musíme se vyhnout všem formám provokace. Nejdůležitější je, aby lidé zůstali v bezpečí – v tomto ohledu se musí Evropa ujmout vůdčí úlohy. Nadešel čas, abychom dokázali, že jsem schopni na Balkáně nastolit stabilitu. Schvalujeme vyslání policejních a soudních misí EU na podporu kosovských orgánů. Vyzýváme Kosovo, aby nastoupilo cestu k demokratické,

19-02-2008

19-02-2008

CS


multietnické budoucností – a budoucnosti evropské. Možnost členství ve Společenství se týká celé oblasti Balkánského poloostrova – a to samozřejmě včetně Srbska. Nejsme zastánci srbské izolace: Jde nám o to, aby Evropa byla jednotná. Pane předsedající, pane ministerský předsedo, tato rozprava se zabývá budoucností Evropy – je třeba, abychom se postavili výzvám a překonali je, a k tomu potřebujeme jasnou politickou vizi, odhodlání a odvahu. Na pevném základě těchto hodnot a priorit je skupina PPE-DE připravena přispět svým dílem k překonání těchto výzev. Martin Schulz, jménem skupiny PSE. – (DE) Pane předsedající, pane ministerský předsedo, jsem potěšen, že vás dnes mohu přivítat ve Štrasburku. Nemám zdání, zda je tím, že s vámi musela přijet do Štrasburku, stejně potěšena i paní Malmströmová, ale o tom si snad budeme moci promluvit při jiné příležitosti. Pane ministerský předsedo, byla to dobrá řeč. Jsem rovněž přesvědčen, že byla moudrá, protože jste neopomněl zdůraznit, že naši vizi budoucí Evropy naplníme pouze tehdy, vyzbrojíme-li Evropskou unii tak, aby mohla čelit výzvám, které před ní ve všech částech světa stojí. Diskuse o globálním klimatu není diskusí evropskou, ale světovou. O tom není pochyb. Úvahy o úloze Evropské unie ve světovém obchodu by se neměly omezit pouze na diskusi o vnitřním trhu, musejí zároveň sloužit k tomu, aby byly určeny způsoby, jimiž může tento obrovský jednotný trh s velkou ekonomickou silou přispět k prosperitě nejen v Evropě, ale také na ostatních světadílech. Je jasné, že prosperita ostatních světadílů – a tím se dostávám ke třetímu bodu, o němž jste hovořil – vede ke světovému míru. Jakožto mírotvorná síla, které se podařilo nastolit stabilitu a harmonii na vlastním území, musí být Evropa schopna přispět k tomu, aby ve světě zavládl mír. To neznamená, že by se Evropa měla snažit svět poučovat, ale že evropský model může být jedním z řešení. Nadnárodní integrace, integrace navzdory hlubokým propastem způsobeným náboženskými a etnickými konflikty, překlenutí krvavé minulosti upuštěním od nacionalismu ve prospěch nadnárodního přístupu, budou vždy krokem k větší prosperitě a míru. Proto závisí budoucnost Evropy na tom, zda budou vedoucí představitelé vlád, jako jste vy, připraveni, aby se, až nastane čas, vzdali určité národní svrchovanosti, a podpořili tak nadnárodní rámec, který je základem větší světové prosperity, a tím i míru v našich vlastních zemích. Taková je logika, kterou jste zde dnes nastínil, a já s k ní hlásím. Je jiná než logika ultranacionalistů, o níž zítra zase uslyšíme a ze které se neustále dozvídáme, že nacionalismu není nikdy dost. Neochvějně platí, že čím více nacionalismu, tím více válek. To si musíme zcela otevřeně přiznat. Z toho důvodu bylo poselství, jež jste nám dnes předal, poselství dobré. (Projevy nespokojenosti) Ti, kteří se právě ozývají, jsou přesně ti, o nichž jsem mluvil, takže jsem se nepochybně strefil do černého. Ve vašem projevu, pane ministře, však postrádám myšlenku sociální Evropy. Někdo mi řekl, Reinfeldta musíš slyšet, je to velký sociální demokrat. Takový dojem jste alespoň budil během předvolební kampaně ve Švédsku. A švédští občané beze sporu rychle pochopili pravé úmysly vaší vlády. Dnes jste se však o konceptu sociálně odpovědné Evropy nezmínil ani jednou. Nyní již chápu, že podle vašeho názoru je sociální politika záležitostí státní, a to zcela oprávněně. Musím však podotknout, že pokud budou lidé ve Švédsku a v dalších zemích vnímat vnitřní trh, který se snažíte rozvíjet, jako ohrožení sociální úrovně, které se doma těší, pak takovýto vnitřní trh odmítnou. V takovém případě bude bezcenná i vaše globální obchodní strategie. Musíte uznat, že ačkoli je třeba rozvíjet vnitřní trh, musí být tento proces paralelně provázen rozvojem evropského sociálního modelu. Pokud ovšem tento dvoustranný přístup nezaujmeme, bude výsledný pokřivený evropský vnitřní trh vycházet pouze z principu volného obchodu a bude skutečnou hrozbou pro sociální stabilitu, o jejíž dosažení v našich zemích intenzivně usilujeme. Rád bych vám dal jednu dobrou radu, pane ministerský předsedo: Dále se zabývejte světovým klimatem, světovým obchodem a mezinárodním budováním míru, věnujte ale také pozornost evropskému sociálnímu modelu. Protože vím, že jste muž, který se dokáže poučit, jsem si poměrně jist, že rovnováhu trochu poupravíte. Pane ministerský předsedo, velice mě potěšila vaše připomínka ke Smlouvě. Jste spravedlivý muž, stejně jako nás pan předsedající. Mému kolegovi, panu Doyleovi, poskytl minutu a půl navíc. A mně ji poskytne také, což znamená, že mohu doplnit ještě jeden bod. Hovořil jste o Turecku. Totéž byste měl říct také svému kolegovi v Evropské radě, panu prezidentovi Sarkozymu, protože není správné, když si lidé v Evropské unii svými výroky neustále odporují. Být tureckým ministerským předsedou, nevycházel bych z údivu. Pan Reinfeldt navštíví Evropský parlament a přesvědčuje nás, abychom nezavírali dveře, ale ponechali možnost přistoupení Turecka otevřenou. Další předseda Rady, který přijde po panu Janšovi, nám bude tvrdit pravý

45

46

CS


opak. O tom jsem vcelku přesvědčen. Je faktem, že pan prezident Sarkozy nám zde v Evropském parlamentu sdělil, že přistoupení Turecka k Evropské unii součástí jeho programu není. S touto otázkou si nelze takto pohrávat. Je důležité zaujmout jasné stanovisko. EU má jednoznačnou strategii pro přistoupení Turecka a našich prohlášení se musíme držet. Nebo se pletu? Dnes jste to vyjádřil zcela jasně a doufám, že tak učiní i pan Sarkozy. Jedna závěrečná poznámka: nejvíce mě potěšilo vaše prohlášení, že se příští rok v létě hodláte vrátit jako úřadující předseda Rady. To je dobře. Jsou lidé, kteří věří, že předseda Rady, který nás zde osloví jako další, již bude předseda stálý, a ten nám bude předkládat program všech rotujících předsednictví. Jinými slovy, tím, kdo by nám představil program vaší vlády, který jste ve Stockholmu přijali, by byl pan Blair nebo pan Juncker nebo někdo jiný, kdo z tohoto handlu vzejde. Ale jste to právě vy, na koho Evropský parlament čeká, aby zde během rotujícího předsednictví představil svůj program, jehož součástí bude i model sociální Evropy. Graham Watson, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, když Parlament poprvé zahájil tyto rozpravy o budoucnosti Evropy, bylo jen mále těch, kdo se odvážili tvrdit, že nová Smlouva vstoupí v platnost v roce 2009. Evropa upadala, a abych použil slova krajana pana Reinfeldta, Augusta Strindberga, „bylo v tom něco proti přírodě, pokud ovšem příroda žádá pokrok a pokud každý krok zpět prozrazuje rozklad sil.“ Od té doby nalezla Evropská unie společné síly, aby Evropu přivedla zpět na cestu k pokroku. Až země pana ministerského předsedy v roce 2009 převezme otěže, bude mít EU za sebou demokratickou revoluci: bude otevřenější, odpovědnější a citlivější vůči občanům. Ti, kdo EU zběsile napadají za to, že je nedemokratická, jen štěkají, aby vyjádřili svůj odpor vůči Smlouvě, která občany a jejich zástupce posadí do sedadla řidiče. Jsou rovněž na špatné adrese, když své protesty vznášejí k tomuto Parlamentu, neboť ten nenese žádnou odpovědnost za rozhodnutí vlád jednotlivých států o tom, zda uspořádat referendum, či nikoli. Pan ministerský předseda je ve své zemi známý svou schopností přimět oponenty ke shodě, a proto se zdá být ideálním kandidátem k tomu, aby Evropskou unii vedl s novou Radou, novým Parlamentem a novou Komisí. Ale převezme otěže doopravdy, jak tomu bylo u předešlých předsednictví, nebo bude pouhým vedoucím kabinetu stálého předsedy Rady? Je pravda, že Smlouva stanoví rámec pro budoucnost, kterou teprve musíme načrtnout, pro budoucnost, jejíž největší výzvou pro Unii bude, jak řekla švédská ministryně pro evropské záležitosti, aby dosahovala praktických výsledků, jež občané oprávněně žádají, a nikoli aby v nečinnosti, kterou Rada starších jen prodlouží, zírala do budoucnosti. Každý nový průzkum znovu dokazuje, že euroskeptici se mýlí. Občané si nepřejí slabší Evropu. Chtějí, aby byla silnější: chtějí více společných akcí proti terorismu, více společných akcí v oblasti energetiky a životního prostředí, v obraně a zahraničních věcech, v otázkách migrace, výzkumu a vývoje. Chtějí, aby Evropa myslela velkoryse. A přesto je spolupráce ve všech těchto oblastech dosud v plenkách, protože vlády členských států vytrvale popírají vůli veřejnosti. Zbývá nám 10 měsíců, než Smlouva vstoupí v platnost. Je čas, abychom dali tuto sněmovnu do pořádku a připravili ji na největší nárůst pravomocí, k jakému v ní kdy došlo, a aby Rada a Komise „polisabonštily“ jak legislativní návrhy, které čekají na předložení, tak současné postupy, které je třeba změnit. Jak už naznačil pan ministerský předseda, leží před námi naléhavé výzvy. Ty nebudou splněny bez oddané spolupráce vládních institucí. Proto pana ministerského předsedu naléhavě žádám, aby zaručil, že do doby, než zavedeme spolurozhodování ve více než 80 oblastech politiky a obrovsky vzroste pracovní zátěž této sněmovny a Rady, bude mezi Parlamentem a Radou nastolen intenzivnější dialog, který nám umožní Unii řádně spravovat: V případě, kdy je třeba se postavit nejzávažnější výzvě pro Unii v oblasti zahraniční politiky – otázce Kosova; v otázce Turecka, v níž se zcela ztotožňují s tím, co zde řekl pan ministerský předseda; a dojde-li na řešení velkých světových výzev, jako jsou nárůst počtu obyvatel, chudoby a migrace, o nichž jsem hovořili. Pan ministerský předseda zde zmínil výzvy spojené s globalizací, a to jak na našich bezprostředních hranicích, tak za nimi, výzvy, na něž lze odpovědět jen prostřednictvím spolupráce EU. Předcházející ministerští předsedové učinili v této sněmovně totéž, i když bez toho, aby dosáhli takového stupně spolupráce, proto vám doporučují jedno švédské přísloví: Gott lära av andras fel, eftersom man inte hinner begĺ alla själv – je dobré poučit se z chyb druhých, protože není čas, abychom se jich dopouštěli i my. (Potlesk)

19-02-2008

19-02-2008

CS


Cristiana Muscardini, jménem skupiny UEN. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, pane ministerský předsedo, konečně začala choulostivá etapa ratifikace a doufáme, že proběhne co nejrychleji. Výsledkem většího zapojení Evropského parlamentu do rozhodovací procesu je fakt, že je brán větší ohled na evropské občany. Evropa dnes stojí před ambiciózním úkolem: získat větší vliv v mezinárodní politice. Také by měla nejen upevňovat lidská práva, ale činit konkrétní opatření k jejich ochraně. Unie se musí vypořádat s mezinárodními krizemi, jejichž řešení je v současné době ponecháno na jednotlivých členských státech, na Spojených státech a na Organizaci spojených národů s jejími omezenými možnostmi. Musíme předvídat budoucí scénáře a tváří v tvář citlivým situacím si nesmíme dovolit zůstat nepřipraveni a rozděleni jako v případě Kosova. Další otázkou, kterou se Unie zabývá, je energie, a musíme upustit od všech falešných přístupů k životnímu prostředí a zaměřit se na hledání společných opatření, která by byla řešením hlavních problémů spojených s energetickou krizí a vývojem v této oblasti. Členské státy nebo společnosti, které za členské státy jednají, musejí podle našeho názoru nadále zůstat vlastníky distribučních sítí, protože privatizovat lze vše kromě bezpečnosti občanů a členských států. Jakákoli jiná volba by Evropu připravila o samostatnost a soběstačnost. Je třeba, abychom prostudovali záměry, jejichž pomocí lze vyřešit dilema jaderných a alternativních zdrojů energie. Je na čase, abychom namísto slov začali činit rozhodnutí. Ačkoli internet a neschopnost nastolit již od počátku určitou regulaci vedly k tomu, že je naše společnost svobodnější, vystavily zároveň všechny občany nekontrolované hrozbě terorismu, který – také v důsledku šifrování – v rostoucí míře ohrožuje demokracii a svobodu jednotlivých občanů. Evropa služeb, Evropa ekonomická a Evropa volného trhu – trhu, který se musí řídit jasnými společnými pravidly – nemůže nedbat na obranu takových základních hodnot, jako je integrita dětského vývoje. Z nárůstu internetové pedofilie a nejnovějších údajů, podle nichž je 52 % internetových stránek s pedofilním obsahem evropských, je zřejmé, že právní předpisy členských států musejí být harmonizovány, aby Unii jako celku zaručovaly rychlé soudní procesy, odpovídající prevenci, zákony, které činí provozovatele stránek odpovědnými za jejich obsah a obsahují ustanovení, na jejichž základě lze ve všech členských státech Unie zablokovat stránky s nezákonným obsahem. Je třeba vytvořit jednotné evropské centrum, které bude pomáhat rodinám, učitelům, policejním silám a soudům předávat informace nutné k tomu, aby byla učiněna přítrž této ohavné trestné činnosti a byli potrestáni ti, kteří jsou za ni odpovědní. Pane předsedající, ministerský předsedo, pokud tuto krizí nezačneme řešit ihned, připravíme Evropu o budoucnost, protože bez integrity dětského vývoje Evropa žádnou budoucnost mít nemůže. Monica Frassoni, jménem skupiny Verts/ALE. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, velmi si cením toho, že jsem mohla vyslechnout názory pana ministerského předsedy, mimo jiné také proto, že je obklopen skupinou žen, z nichž některé známe již celá léta, jako Cecilii, a s jinými, jako s Margot, již poměrně dlouho spolupracujeme. Proto bych ráda poukázala na postavení žen v této vládě a ve Švédsku, mimo jiné i proto, že nejde jen o otázku rovnosti mužů a žen, ale také o kvalitu, a částečně i díky této skutečnosti jsme potěšeni, že zde pana ministerského předsedu můžeme přivítat. Pane předsedající, budoucím úkolem Evropské unie je kontrolovat změnu klimatu ze všech hledisek: environmentálního, ekonomického i sociálního. Za každou cenu musíme zvrátit globální oteplování a využít tuto výzvu k tomu, abychom přešli na trvale udržitelnou ekonomiku, jakož i udržitelnou zaměstnanost a konkurenceschopnost. Stejně jako bylo před mnoha lety hlavním smyslem Evropského společenství bránit válce a poté zbořením Zdi sjednotit Evropu, musíme se v budoucnosti ujmout vedoucí úlohy při reakcích na environmentální výzvy. To neříkám proto, že bych nám šlo jen o jedinou věc nebo snad proto, že jsme Strana zelených, ale proto, že skutečnost vnímáme bez jakýchkoli iluzí, a nikoli optikou ideologie. Jsme přesvědčeni, že ekonomický systém, demokratická stabilita, schopnost splnit cíle tisíciletí a zvládat potíže spojené s migrací souvisejí s tím, jak budeme využívat vzácné zdroje a jak se postavíme ke změně klimatu. V této souvislosti se Evropa bezpochyby musí ujmout vůdčí role. Z toho důvodu, pan předsedající, považujeme tvrzení, že je nutné znovu diskutovat o tom, co je na evropské a vnitrostátní úrovni třeba učinit a za co je nutno zaplatit, ze naprosto banální a doufáme, že bude možné se mu vyhnout. Evropská unie nyní disponuje rozpočtem ve výši 1 %, z čehož vyplývá, že žádnou, nebo přinejmenším polovinu z věcí, o nichž pan předseda hovořil, nebudeme moci uskutečnit, aniž by Evropská unie měla

47

48

CS


k dispozici řádný odpovídají rozpočet. Proto doufám, že země pana ministerského předsedy bude méně, než tomu bylo doposud, brzdit přezkum v polovině období, na němž se, jak předpokládám, bude švédské předsednictví velkou měrou podílet, přičemž bude mít na paměti, že do příštího roku musíme také rozhodnout o budoucnosti finančních výhledů. Pane předsedající, na závěr bych řekla pár slov k důležitému energetickému balíčku. Očekáváme, že se bezúhonné Švédsko bude na balíčku aktivně podílet a nebude se snažit snížit závazky, které z něj vyplývají, aby nešlo špatným příkladem dalším zemím. Ještě k otázce volného obchodu. Přestože nejsme protekcionisté, bylo by skutečně krátkozraké a poněkud ideologické domnívat se, že volný obchod vše vyřeší, i když víme, že bez environmentálních a sociálních pravidel je to zhola nemožné. V otázce Turecka se plně shodujeme. Schvalujeme, že byl Papadopoulos na Kypru svržen. Pane předsedající, neotevřeme znovu otázku, zda by Kypr neměl být zastoupen v Evropském parlamentu? Francis Wurtz, jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Pane předsedající, pan ministerský předsedo, paní ministryně, pokud existuje nějaká oblast, ve které bychom při tvorbě evropské politiky mohli opravdu využít švédské zkušenosti, myslím si, že je to právě oblast, kterou jste se bohužel ve své řeči rozhodl opomenout, a to oblast sociální, konkrétně poučení, které bychom si měli vzít z případu Laval-Vaxholm. Jen opráším fakta. Švédské odbory zahájily protestní akce, aby přinutily lotyšskou společnost dodržovat ve Švédsku švédské pracovní právo. Co jiného by se taky dalo čekat, řeknete si – pokud ovšem nejste zastánci tzv. zásady země původu, jinak známé pod pojmem sociální dumping. Lotyšská společnost se však při odporu proti požadavkům odborů opírala o evropské zákony. Spor byl předložen soudům, poté by postoupen nejvyššímu evropskému soudu, tedy Evropskému soudnímu dvoru, který, jak víme, odpovídá za výklad Smluv a tvoří judikaturu. 18. prosince loňského roku Soudní dvůr rozhodl ve prospěch společnosti a proti odborům. Rozsudek Soudního dvora uvádí, a zde cituji, že „je třeba konstatovat, že právo odborových organizací […] vést kolektivní akce […] může učinit výkon stavebních prací na švédském území pro tyto podniky méně přitažlivým či dokonce obtížnějším, a představuje z tohoto důvodu omezení volného pohybu služeb“. V budoucnu budou muset odbory ve Švédsku i v jiných zemích v takovýchto případech omezit své požadavky pouze, a zde znovu cituji, na „minimální ochranu“, kterou zákony Společenství umožňují, aby nebyl porušen článek 49 Smlouvy, který zaručuje volný pohyb služeb. To je zjevně nepřípustné, a proto moje skupina naléhavě vyzývá Evropský parlament k diskusi o této problematice a jejích nedozírných důsledcích: Jaké další politické kroky by měly po tomto rozsudku následovat? Prozatím bychom rádi slyšeli, co si o tomto případu myslíte, pane ministerský předsedo. Hélène Goudin, jménem skupiny IND/DEM. – (SV) Pane předsedající, pane ministerský předsedo. Reakce na referendum o ústavě EU ve Francii a Nizozemsku v roce 2005 jsou příkladem nedemokratických tendencí v evropských politikách. Politická elita je ochotna naslouchat lidem a respektovat všeobecnou vůli pouze tehdy, pokud občané úslužně a poslušně vyjadřují souhlas s další federalizací EU. V souvislosti s diskusemi o Lisabonské smlouvě se měl pan ministerský předseda zachovat jako zastánce demokracie a prohlásit, že z výsledků referend je v podstatě jasné, že Smlouva skončila neúspěchem. Kromě toho mohl pan Reinfeldt vyzvat k tomu, aby povaha Smlouvy byla více mezivládní, prosazovat pružnou integraci, požadovat výjimky z eura a zasadit se o ukončení dojíždění do Štrasburku. Nic z toho neudělal. K čemu tedy za švédského předsednictví v roce 2009 dojde? Nadřazeným cílem by měla být reforma, modernizace a zvýšení účinnosti spolupráce EU. Pan Reinfeldt měl tedy dát najevo, že Švédsko hodlá upřednostnit reformu zemědělské politiky a požadovat konec pojízdného cirkusu, který Evropský parlament provozuje. Místo aby švédské předsednictví usilovalo o štíhlejší, ale horlivější EU, zdá se, že bude spíše směřovat k EU, která je širší a všetečnější. Ve Švédsku je všeobecně rozšířena kritika další federalizace EU, ale politická elita tuto kritiku v praxi v podstatě neslyší. Lze se tedy oprávněně ptát, do jaké míry naši volení zástupci své voliče doopravdy zastupují.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Na závěr nabízím panu Reinfeldtovi láhev dobrého alsaského vína, pokud předloží jediný příklad zákona, který by býval mohl být schválen na základě zamítnuté ústavy EU, ale nelze jej přijmout na základě jejího přepracovaného znění. Zvednete hozenou rukavici, pane Reinfeldte? Jean-Marie Le Pen (NI). – (FR) Pane předsedo, dámy a pánové, zrada na Francii je nyní úplná. Kongres hanby se sešel 4. února ve Versailles, aby přijal přezkum ústavy nutný k přijetí takzvané Ústavní smlouvy. Z Versailles se stalo ústřední místo, v němž dochází k omezování francouzské svrchovanosti, stačí si připomenout, že zde bylo vyhlášeno německé císařství. Jménem 26 členských států, které nebudou konzultovány v referendu, bude Irsko vlastně mluvčím milionů Evropanů, kteří v roce 2005 dali při hlasování najevo svůj nesouhlas a nepřejí si evropský superstát. Vezmete-li lidem jejich zákonné právo vyjádřit se k vlastní budoucnosti, začnou se mstít. Buďte si jisti, dámy a pánové, že se při evropských volbách příští rok pomstí, a jak! Mám-li říci pravdu, mnoho evropský vůdců vědělo, že by jejich země tuto slabě zahalenou ústavu odmítly. Pan Sarkozy to otevřeně přiznal během parlamentní konference předsedů, přičemž poukázal konkrétně na vládu Spojeného království. V tomto pobuřujícím podvodu jedná jako samozvaný zprostředkovatel. Ve skutečnosti byl ale tím posledním, kdo by měl toto druhé znění v Parlamentu prosadit, ale někteří lidé dojdou i tak daleko, aby ke své osobě přilákali pozornost a aby vzbudili zdání, že za všechny provázky tahají oni. Vynikající staré národy jsou takto odsouvány stranou ve prospěch konstruktivistické utopie, která tyto národy svázané na rukou i na nohou ponechává napospas zhoubným důsledkům globalizace a nespoutaného liberalismu: hromadnému přistěhovalectví, nedostatečné bezpečnosti, ekonomickému krachu, sociální katastrofě a morálnímu a kulturnímu úpadku. Budoucnost Evropy nespočívá v tomto totalitním superstátě, jak se o tom dnes přesvědčujeme v Kosovu, které by mělo sloužit jako příklad, ale ve svobodné spolupráci evropských národů a občanů, včetně národů slovanských. V každém případě je nepopiratelné, že dva národy, dva zakládající členové Unie, uspořádaly referenda, kterými byl návrh ústavy jasně zamítnut. Jelikož je tím pádem tato Ústava nezákonná, jsou nezákonné i všechny její důsledky a nikoho nelze nutit, aby její ustanovení dodržoval. Národní odpor je tudíž legitimní: je právem všech občanů a povinností všech vlastenců. Caveant consules! Gunnar Hökmark (PPE-DE). – (SV) Pane předsedající, vítám zde pana ministerského předsedu. Zde pracuji. Je to dynamické pracoviště. Jsou zde tvořeny politiky, které mají přímý vliv na švédskou společnost i na ostatní evropské společnosti. Tvorba se odehrává zde, nikoli proto, aby byla z politického procesu vyloučena veřejnost, ale protože existuje celá řada věcí, které lze vyřešit pouze společným úsilím jednotlivých zemí. Národní stát již není k řešení řady velkých výzev naší doby vhodným nástrojem. Ti z nás, kdo pocházejí ze Švédska, které je koneckonců poměrně čerstvým členským státem, si možná pamatují, že mnoho potíží a výzev, s nimiž se potýkáme, nemá příčinu v EU, ale nakonec EU připadlo jejich řešení, neboť Evropská unie prokázala, že dokáže s úspěchem řešit výzvy dnešní doby. Mezi ně patří Kosovo. Zahrnují také otázku klimatu, na které Švédsko ukázalo, jak lze k prosazování zájmů společností použít místo právní úpravy rozvoj. Zahrnují otázky konkurenceschopnosti a otázky týkající se boje proti trestné činnosti a terorismu. To jsou oblasti a obavy, které lze řešit pouze společně. Jsou to potíže a výzvy, jejichž řešení je na nás, neboť jsme dosud byli úspěšní. Proto si také myslím, že pan ministerský předseda správně zdůraznil jeden aspekt, o němž se domnívám, že je pro Evropskou unii do nadcházejících let velmi užitečný – otevřenost. Otevřenost ke světu kolem nás. Právě otevřenost k celému světu nám umožňuje, abychom přispěli k formování mezinárodního uspořádání založeného na hodnotách jako demokracie a svoboda, až budeme rozšiřovat naše Společenství, ale také až se budeme účastnit mezinárodních jednání o volném obchodu a při mnoha dalších příležitostech. Pokud jde o otevřenost mezi členskými státy, považuji za důležité zdůraznit, že ti, kdo s otevřeností nesouhlasí, jsou rovněž proti volnému pohybu osob a volnému využívání různých příležitostí. Právě v takových situacích dochází k diskriminaci. Otevřenost je jistě dobrou evropskou myšlenkou a pokud ji chceme uskutečnit, musíme také zajistit, aby naši občané Evropu uznávali jako Evropu občanů. To staví nejen švédské předsednictví, ale i tento Parlament a všechny jeho politické skupiny před velkou výzvu.

49

50

CS


Inger Segelström (PSE). – (SV) Pane předsedající, stejně jako všichni ostatní bych panu ministerskému předsedovi Reinfeldtovi ráda poděkovala za návštěvu. Můj první dotaz se týká environmentálního posouzení plynovodu v Baltském moři, tedy v jednom z nejvíce znečištěných moří světa, v jehož souvislosti byl nedávno v Parlamentu ze strany několika výborů vznesen dotaz. Švédsko bylo první zemí, která provedla posouzení dopadu z hlediska životního prostředí. Tato problematika je pro Švédsko i EU jednou z nejdůležitějších environmentálních otázek. Bude Švédsko požadovat ještě další alternativní řešení, tedy plynovod vedený po pevnině, a bude toto řešení podrobeno posouzení z hlediska životního prostředí? Provozovatelé nám v Parlamentu tvrdí, že by to bylo příliš nákladné. Ministerský předseda i já pocházíme ze Stockholmu, kde se cena infrastruktury i investic prakticky téměř zdvojnásobila. Nevěřím, že je nárůst nákladů o 10–15 % pádným protiargumentem. Životní prostředí je důležitější. Můj druhý dotaz se týká kazetových pum a podobné munice, o nichž se nyní jedná v rámci procesu v Oslo a ve Wellingtonu na Novém Zélandu a o nichž minulý týden jednal švédský parlament; pro EU je tato otázka významná. Obdržela jsem dopisy podepsané mnoha organizacemi ve Švédsku, např. od Amnesty International, od církví prostřednictvím Diakonie, od Červeného kříže, organizací UNICEF a Svenska Freds (švédská mírová a smírčí společnost) a od švédského svazu OSN, v nichž tyto organizace požadují, aby puma Bombkapsel 90 (BK90), kterou jsou vybaveny švédské stíhací letouny JAS, byla považována za kazetovou pumu a byly začleněna do mezinárodního úsilí o zavedení všeobecného zákazu. Jaký je postoj vlády k otázce pumy pro letouny JAS? Považuje pan ministerský předseda pumu BK90 za kazetovou, či nikoli? Hodlá se pan ministerský předseda zapojit do procesu zahájeného v Oslo? Na závěr bych se ráda dozvěděla, kdy hodlá pan ministerský předseda začít jednat, aby ukončil naše pravidelné přesuny do Štrasburku, když už paní ministryně pro záležitosti EU, paní Malmströmová, shromáždila miliony jmen a podpisů. Neměl by snad Parlament sám, a nikoli Rada rozhodnout, kde se bude scházet? Ráda bych vám také upřímně poděkovala za vaše prohlášení v souvislosti s Tureckem. Na závěr bych ráda řekla, že až se sem pan ministerský předseda a další členové vlády během švédského předsednictví příští rok vrátí, budou vítáni, a doufejme, že se budeme vídat často! Olle Schmidt (ALDE). – (SV) Pane ministerský předsedo, skutečnost, že Švédsko má od podzimu 2006 novou vládu, nezůstala v souvislosti se závazky vůči EU nepovšimnuta. Proto bych rád poděkoval panu ministerskému předsedovi a paní ministryni pro záležitosti EU za jejich jednoznačné odhodlání učinit ze Švédska v Unii aktivnějšího partnera a, jak řekl pan ministerský předseda, zajistit Švédsku pozici v jádru evropské integrace. Švédsko však přesto zůstává mimo eurozónu a to bude pro Švédy nákladné jak ekonomicky, tak v neposlední řadě politicky. Je to, pane ministerský předsedo, koneckonců otázkou solidarity. Můj dotaz tedy zní: Kdy se Švédsko stane plnohodnotným členem EU? Jak vypadá náš harmonogram? Doma ve Švédsku jde o citlivé téma. Nyní se nacházíme ve Štrasburku, nádherném a příjemném městě, jehož historie nám připomíná hrůzy války. S ohledem na to, co bylo právě řečeno, dávno víme, že miliony našich spoluobčanů jsou přesvědčeny, že naše cestování mezi Bruselem a Štrasburkem není tím nejlepším způsobem, jak pečovat o životní prostředí a spravovat naše finanční prostředky. Mám malou prosbu: Nebylo by možné, aby se švédská vláda během předsednictví přeci jen pokusila toto cestování tam a zpět ukončit? Girts Valdis Kristovskis (UEN). – (LV) Pane ministerský předsedo, vy i já vkládáme do budoucnosti Evropy velká očekávání. Robert Schuman kdysi doufal, že Evropany dokáže po staletích separace způsobené různými konflikty sjednotit. Bylo mu jasné, že máme-li pochopit, kam směřujeme, musíme nejprve pochopit, odkud přicházíme. Pane ministerský předsedo, uvědomujete si, že Evropská unie dosud nezúčtovala se svojí nedemokratickou, totalitní minulostí? Zářným důkazem je loňské rámcové rozhodnutí EU o boji proti rasismu a xenofobii. Doporučuje se v něm, aby Evropské země ukládaly za popírání nacistických zločinů trest odnětí svobody, avšak podobné zločiny spáchané za komunistického režimu, jejich bezdůvodné popírání, či ještě hůře, jejich oslavování, jsou záměrně opomenuty. To by Evropa neměla dopustit. Jaký dojem to asi budí v milionech lidí z východní Evropy, kteří byli za vlády Stalina mučeni v koncentračních táborech, včetně těch, kteří mají nyní trvalé bydliště v Evropské unii? Vyzývám vás, abyste ve jménu budoucí Evropy a spravedlnosti o této otázce vážně uvažoval a prosazoval její řešení. Děkuji. Carl Schlyter (Verts/ALE). – (SV) Vážený pane předsedající, švédský den pokračuje a jsem další, kdo by se rád vyhnul stěhování do Štrasburku. A také souhlasím s tím, že o Smlouvě je třeba uspořádat referendum.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Dnes ráno jsem zjistil, že mám jednu ponožku zelenou a druhou modrou. Zajímalo by mě, zda je to znamení, že bychom zde měli v budoucnu vytvořit seskupení, které by se lišilo od tradičního uspořádání různých skupin. Pokud ode mne chcete zelenou ponožku, Fredriku, budete pravděpodobně muset zvýšit své ambice, pokud jde o energetické úspory a obnovitelné zdroje energie. Mám s sebou jeden příklad. Toto je zářivka LED. Namontovat ji trvá 12 vteřin, postavit novou jadernou elektrárnu trvá 12 let. Kterým způsobem lze problémy s klimatem vyřešit snadněji a rychleji? Také mě napadlo, že v souvislosti s růstem existují určité problémy, v nichž se musíme shodnout. V současnosti vyvážíme historicky největší množství výrobků, které v jiných zemích produkují emise. Nesmíme na naše úsilí v oblasti klimatu zapomínat. Tak se dostáváme k obchodu. Je špatné chránit podniky protekcionismem. Protekcionismus, který chrání životní prostředí a lidská práva, je však pro politiky na volném trhu povinností a nesou za něj odpovědnost. Jinak se lidé stanou nástrojem trhu, místo aby trh sloužil lidem. Nejlépe všeobecnou účast na budoucnosti EU prokážete tím, že lidem umožníte, aby své názory vyjádřili v referendu. Eva-Britt Svensson (GUE/NGL). – (SV) Pane předsedající, ráda bych v této rozpravě o budoucnosti Evropy přivítala v Parlamentu švédského ministerského předsedu. Tato rozprava je důležitá a týká se 493 milionů občanů. Proto je nezbytná a rozhodnutí navazující na rozpravu musí přijmout nejen Parlament, ale také občané. Pokud se však mají občané do rozpravy zapojit, musejí mít možnost ovlivnit budoucnost. Bez účasti a možnosti ovlivnit budoucnost se občané angažovat nebudou. Jak tedy máme přimět občany, aby se do rozpravy zapojili? Odpověď je jednoduchá: tím, že se jich zeptáme, jak si představují budoucnost, a budeme poslouchat, co nám odpoví. Referendum o Lisabonské smlouvě je tudíž nezbytné, máme-li brát Evropu občanů vážně. Až příliš mnoho právních předpisů EU je dnes tvořeno anonymními úředníky, kteří jsou ovlivňováni skupinami odborníků a lobbistů, aniž by byl slyšet hlas občanů. Je na čase, abychom tento hlas nechali zaznít. Pan ministerský předseda se ani slovem nezmínil o případu Vaxholm. Tento případ vzbudil nejen ve Švédsku, ale v mnoha dalších zemích EU velkou pozornost. To je přirozené, protože rozsudek v tomto případě není jen smrtelnou ranou pro švédský model, ale také útokem na osoby pobírající mzdy a postavení odborů v celé EU. Rozsudek je výzvou k tomu, aby byly mzdy pracovníků sníženy na nejnižší možnou úroveň. Žádná země není povinna zaručit pracovníkům podmínky příznivější, než je minimální ochrana. Výsledkem je dvoustupňový trh práce. Některé okrajové výhody se budou vztahovat pouze na domácí osoby pobírající mzdy a jiná pravidla se budou vztahovat na zahraniční osoby pobírající mzdy. To vyústí v dumping mezd a podmínek zaměstnání a také v diskriminaci. Švédsko to může změnit. Švédsko může bránit práva osob pobírajících mzdy a sociální Evropu tím, že bude požadovat, aby Lisabonská smlouva obsahovala výjimky pro kolektivní smlouvy. Švédsko se může ujmout vedoucí role a jít ostatním příkladem. Na závěr bych švédskému ministerskému předsedovi ráda připomněla jednu ze dvou otázek, které byly pro Švédsko před vstupem do EU důležité. Jednou z hlavních priorit byla problematika rovných příležitostí. Čeho jsme v této věci dosáhli a chce být Švédsko tím, kdo bude v budoucích otázkách rovných příležitostí ukazovat cestu? Tato otázka je součástí rozpravy o budoucnosti. Bez žen Evropa žádnou budoucnost nemá. Paul Marie Coűteaux (IND/DEM). – (FR) Pane předsedající, budoucnost Evropy jednoznačně spočívá v jejích občanech, neboť jen oni jí dodávají smysl a sílu. Pokud by její národy byly pohlceny, pokud by byly zbaveny odpovědnosti za sebe sama a rozděleny či rozbity na malá knížectví bez jakéhokoli politického rozměru – samozřejmě v souladu s americkou imperialistickou politikou, jejímiž svědky jsme nedávno byli v Kosovu, jehož poslední děsivý vývoj je obrovskou hrozbou pro budoucnost – zkrátka, pokud by se Evropa odevzdala do rukou technostruktury bezzemků, která ji ponechá napospas rozmarům globalizace a mocností, pak bych měl o naši budoucnost velké obavy. Ze všech důkazů je zřejmé, že mašinérie, kterou k vlastní hanbě nazýváme Evropskou unií, nejen že funguje bez lidí, ale ve skutečnosti funguje v jejich neprospěch. O tom jsme se mohli přesvědčit během ohromujícího vyjednávání o francouzském lidovém hlasování v referendu v roce 2005, k němuž náš nevýrazný prezident, pan Sarkozy, napomáhal a jehož se zastával. Francouzi mají pocit, že byli zrazeni, a vzdali se všech nadějí, které do této hromadné hádky, která je zároveň jednáním o naší minulosti i budoucnosti, kdy vkládali. Evropa dojde spasení pouze tehdy, pokud lidé znovu uchopí osud do vlastních rukou, pokud budou členské státy moci volně uskutečňovat svoji politiku a spojovat síly pouze v nezbytných případech, pokud se zřekneme lží o demokracii, která již nemá se slovy demos nebo kratos nic společného, zkrátka pouze tehdy, pokud

51

52

CS


členské státy a národy získají zpět svoji svobodu. Jinak se naše dobrá loď Evropa převrhne a my se ocitneme v proudu, který nás bude unášet stále dál od břehů historie. László Tőkés (NI). – (HU) Pane předsedající, pane ministerský předsedo, v úvodu Listiny základních práv, která je přiložena k nové základní Smlouvě o Evropské unii, se stanoví, že se národy Evropy rozhodly sdílet mírovou budoucnost založenou na společných hodnotách. Laureát Sacharovovy ceny, pan Salih Mahmoud Osman, však v proslovu k plenárnímu zasedání Evropského parlamentu loni v prosinci řekl, že mír nebude nastolen bez spravedlnosti. Nespravedlivé mírové systémy dříve či později vyústí ve válku a rozvrat. Poslední válka na Balkáně a rozklad bývalé Jugoslávie jsou výstižným příkladem. Usmíření je téměř nepředstavitelné, pokud nebude zaveden nový spravedlivý řád. Evropa se rovněž musí vyrovnat se svojí komunistickou minulostí. Má-li být budoucnost Evropy mírová, musíme se nejprve zbavit zhoubného dědictví komunismu. Komunismus si zaslouží být odsouzen stejně jako nacismus. Pokud ve všech ohledech nezaručíme legitimní spravedlnost, nebude na našem kontinentu nikdy nastolen mír ani právní stát, Evropa nebude nikdy bezpečná ani stabilní. Tatáž spravedlnost je také nezbytná k vyřešení situace etnických menšinových společností. Giles Chichester (PPE-DE). – Pane předsedající, jsem potěšen, že zde dnes mohu přivítat pana ministerského předsedu. Jeho historické vítězství ve švédských všeobecných volbách bylo jeho osobním triumfem. Rovněž mu blahopřeji ke sjednocení pravého středu politického spektra a k prolomení sociálně demokratické nadvlády a přeji jemu i jeho vládě mnoho úspěchů. Dnes diskutujeme o budoucnosti Evropy a Parlament bude tento týden hlasovat o zprávě, která potvrzuje Lisabonskou smlouvu. Rád bych dal jednoznačně najevo, že britští konzervativní členové Parlamentu budou hlasovat proti této zprávě, protože se Smlouvou základním způsobem nesouhlasí, nesouhlasí se způsobem, jakým byla sjednána, ani se skutečností, že je tato Smlouva jednoduše věrnou kopií Ústavy, která byla v národním referendu dvěma zakládajícími členskými státy Evropské unie zamítnuta. Tato Smlouva navádí Evropu špatným směrem. Evropské unii přiznává důležité nové pravomoci, a to někdy v krajně citlivých oblastech národního zájmu. Moje strana má o budoucnosti Evropy jinou představu, podle níž by Evropa měla být otevřenější, více dynamická a transparentní a méně centralizovaná, uniformní a nepružná. V současnosti se Smlouvou zabývá britský parlament. Občané Spojeného království samozřejmě doufali, že budou mít možnost vyjádřit své postoje v referendu. Britská vláda však ostudně nedostála svému slibu, že referendum uspořádá. Jak zde, tak ve Spojeném království povede moje strana nadále energickou kampaň za to, aby se lidé mohli v referendu vyjádřit. Bez rozsáhlé podpory veřejnosti bude Evropské unii chybět všeobecná legitimita jejího jednání. Evropa se musí zbavit posedlosti institucemi. Má-li uspět v 21. století, musí se EU soustředit na otázky jako životní prostředí, hospodářská konkurenceschopnost a světová chudoba, aby dokázala, že si podporu veřejnosti zaslouží. Tyto otázky by měly tvořit jádro budoucí Evropy. Libor Rouček (PSE). – (CS) Pane ministerský předsedo, dámy a pánové, Evropská unie má za sebou velmi úspěšný rok. Došlo k rozšíření o Rumunsko a Bulharsko, rozšířil se schengenský prostor o dalších devět zemí, rozšířila se eurozóna o tři státy, euro postupně po celé zeměkouli nahrazuje jako hlavní mezinárodní platidlo dolar. Evropská unie se svými pěti sty miliony občany a spotřebiteli začíná hlavní měrou určovat globální obchodní, ekologická i technická pravidla a normy. A navzdory zbožným přáním mnohých euroskeptiků dosáhla Evropa i dohody nad novou reformní Smlouvou. Já zde připomínám tyto úspěchy také z toho důvodu, že byly dosaženy za účasti nových členských zemí, ne navzdory, ale právě za aktivní účasti nových členských zemí. A proto vítám vyjádření pana ministerského předsedy ohledně priorit a jedna z priorit na budoucí roky by měla znít: další rozšiřování Evropské unie právě na území západního Balkánu. Toto ale předpokládá dvě podmínky: samozřejmě všestrannou technickou připravenost zmíněných zemí, ale také určitou kuráž na naší straně, na straně členských zemí. Kuráž politiků, kuráž vysvětlovat svým občanům, že toto rozšíření bylo velmi úspěšné, že rozšíření neznamenalo méně bezpečnosti, ale více bezpečnosti, neznamenalo méně svobody, méně demokracie, ale více svobody, více demokracie a také více prosperity. Já myslím, že bychom měli mít i tu kuráž, abychom v zemích západního Balkánu co nejdříve zavedli bezvízový režim. Čeho se bojíme? Těch zbývajících dvaceti milionů, kteří jsou na západním Balkánu, když jsme společenstvím sedmadvaceti států a pětiset milionů občanů?

19-02-2008

19-02-2008

CS


Na závěr ještě jedna poznámka. Švédské předsednictví bude příští rok. Bude současně v trojce s Francií a Českou republikou. Já bych chtěl vyzvat pana ministerského předsedu, aby apeloval na své české kolegy, aby co nejdříve předložili Lisabonskou reformní smlouvu k ratifikaci do českého parlamentu. Jako český občan se obávám, že se k tomu euroskeptická česká vláda nemá. Lena Ek (ALDE). – (SV) Vážení kolegové, na zkušenostech není nic podivného. Pomáhají člověku rozeznat vlastní chybu, když se jí dopustí podruhé. Tentokrát se nesmíme stejné chyby dopustit v otázce Balkánského poloostrova. To je moje první připomínka k úvodní poznámce projevu pana ministerského předsedy v Parlamentu. V otázce Kosova musí Evropa mluvit jedním hlasem. Moje druhá připomínka se týká terorismu; otevřená společnost musí s terorismem bojovat prostředky, které má k dispozici, a se silnou sebedůvěrou, nikoli prostřednictvím opatření, která zasahují do soukromí jednotlivců. Moje třetí a poslední poznámka se týká otázky klimatu: evropský systém se musí vyrovnat pravděpodobně s největší a nejobtížnější otázkou, a to tak rychle, jak je jen možné přijmout rozhodnutí v tak závažné věci. Hrozí, že dokončíme-li věci v Kodani, skončíme jako vládce v pohádce Hanse Christiana Andersena, který je zcela bez šatů nebo se nahý prochází po městě. Abychom vytvořili evropské právní předpisy, které budou vyhovovat našim potřebám, musíme prokázat sílu a podporovat spolupráci mezi Radou ministrů a Komisí, a především s Parlamentem, přičemž takováto spolupráce nemá v historii obdoby. Na závěr bych ráda vyjádřila potěšení nad tím, že se této evropské diskuse aktivně účastní i švédská vláda. Buďte vítáni! Konrad Szymański (UEN). – (PL) Pane předsedající, pro budoucnost Evropské unie jsou nejdůležitější viditelné výsledky, které ovlivňují životy našich občanů z hlediska zachování životní úrovně a veřejné a mezinárodní bezpečnosti. O budoucnosti Unie nerozhodnou čím dál složitější institucionální reformy, o nichž bude tato sněmovna jednat zítra ráno. Jednou ze zkoušek Unie, která má pro vaši a moji zemi velký význam, neboť obě leží u Baltského moře, je otázka severního plynovodu. Projekt je mimořádně nebezpečný pro životní prostředí a z politického hlediska je opakem programů EU v oblasti energie. Chceme-li, aby Evropa dosahovala výsledků, nesmíme takovéto projekty tolerovat. Proto se ptám: Jaký je váš postoj k financování tohoto projektu z evropských zdrojů, jak se o tom nedávno zmínili zástupci společnosti Nord Stream? Ian Hudghton (Verts/ALE). – Pane předsedající, již déle než devět let má tu velkou čest, že mohu v tomto Parlamentu zastupovat Skotsko, a za tu dobu jsme již bezpočtukrát hovořili o budoucí podobě Evropy a přivítali jsme zde 12 nových členských států. Masivní rozšíření vnitřního trhu a dalších oblastí spolupráce je dobré pro Skotsko i pro Evropu jako celek. V posledních devíti letech jsme se však také potýkali s takzvanými krizemi, např. při odstoupení Santerovy Komise a zamítnutí Ústavní smlouvy. Je politováníhodné a frustrující, že jsme se takto vlastním přičiněním připravili o mnohá pozitiva, která s členstvím v EU souvisejí. I ve Skotsku jdeme dále. Máme novou vládu – vládu SNP, která je proevropská a prosazuje svoji představu nové budoucnosti Skotska v Evropě. Pane ministerský předsedo, byl bych rád, kdyby skotští ministři seděli v Radě vedle vašich ministrů, nikoli ve druhé řadě. Skotsko může k Evropské unii a jejímu rozvoji přispět v mnoha ohledech: např. konstruktivním přístupem nebo bohatými přírodními zdroji. Těším se na den, kdy bude Skotsko v této Unii přivítáno jako samostatný členský stát. Takováto změna by podle mého mínění byla velice přínosná nejen pro Skotsko, ale také pro budoucnost Evropy. Nils Lundgren (IND/DEM). – (SV) Pane předsedající, pane ministerský předsedo, diskutujeme zde o budoucnosti Evropy, ale velkou otázkou zůstává, kdo o této budoucnosti rozhodne. Evropa je však bohužel již od dob Jeana Monneta tradičně budována bez účasti evropských občanů. Zatím největším podvodem je fakt, že politické vedení EU předkládá návrhy, jak by EU měla fungovat a kterým směrem by se měla ubírat, jež jsou totožné s ústavními návrhy, které již byly v referendech s vysokou účastí a velkým počtem hlasů proti odmítnuty. Připomínám, že o těch, kdo Smlouvu odmítají, čelní představitel liberální skupiny prohlašuje, že zběsile napadají EU. Jinými slovy říká, že většina Nizozemců a Francouzů je stejně jako já v této sněmovně naprosto zběsilá. Domnívám se, že pan předsedající by měl do budoucna takovýto jazyk zakázat.

53

54

CS


Doma i zde v této sněmovně pan švédský ministerský předseda tvrdí, že by měla být omezena podpora zemědělství z rozpočtu EU a že by měl být zastaven pochod směrem k supranacionalismu. Takový je názor švédských občanů. V Radě však jeho vláda podporuje přeměnu EU ve stát a švédští členové Parlamentu v souladu s tím hlasují ve prospěch převedení politické moci od švédských občanů do Bruselu. Tento přístup nemá budoucnost. Philip Claeys (NI). – (NL) Pane předsedající, pane ministerský předsedo, je poněkud zvláštní diskutovat o budoucnosti Evropy a zároveň opomíjet otázku hranic Evropské unie. A přesto je tato problematika jednou z nejzásadnějších otázek, před nimiž stojíme. Znovu a zase před touto problematikou uhýbáme a veřejné mínění je právem znepokojeno. Lidé se ptají, zda je Evropská unie ještě stále evropským projektem. Až k ní přistoupí Turecko, už tomu tak nebude. Pokud bude Evropská unie zatvrzele odmítat vyslyšet vůli lidí, pak se pomalu, ale jistě rozplyne její demokratický základ. Pane ministerský předsedo, upozorňujete na to, že by mohlo být nebezpečné stavět zeď proti Turecku. O to ale nejde. Žádný Evropan se nenechá zmást krásnými slovy. Kodaňská kritéria musejí být splněna, a to platí i pro Turecko, plněna však zjevně nejsou. Je tedy čas pozastavit jednání. Jednoduše bychom měli dodržovat to, na čem jsme se dohodli. Jerzy Buzek (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, pane ministerský předsedo, označil jste Evropskou unii za globálního hráče, zejména poté, co bude ratifikována Smlouva. Tento názor nelze než podpořit a rád bych vám, pane ministerský předsedo, poblahopřál k jednoznačnému a odhodlanému postoji vůči běloruskému režimu, poslední evropské diktatuře. Pokud máme mít vliv na demokracii a obranu lidských práv v Africe a Asii, musíme se nejprve vypořádat s méně vzdálenými potížemi, potížemi na samém prahu Unie. V této souvislosti bych chtěl ocenit váš jednoznačný postoj k rozšíření EU. Mám na mysli zemi sousedící s Běloruskem, Ukrajinu, v níž probíhá velký boj o to, zda tato země bude demokratická a bude se normálně, tedy rychle a demokraticky vyvíjet jak k prospěchu našemu, tak občanů Ukrajiny. Je velmi důležité, abychom byli k Ukrajině otevření, co se jejího členství v Evropské unii týče. Pane ministře, na závěr bych vám chtěl poblahopřát k velmi ráznému prohlášení o ochraně životního prostředí v Baltském moři, malém moři obklopeném osmi členskými státy EU. Baltské moře je prakticky vnitřním mořem EU a žádné moře na světě nečelí z hlediska životního prostředí tak vážnému ohrožení. Rovněž jste se zmínil, že hlavní prioritou švédského předsednictví budou otázky energie a opatření na boj proti změně klimatu. Tuto zmínku plně podporujeme, neboť vyřešení těchto otázek považujeme za úkol a povinnost naší civilizace. Mám však dojem, že v tomto ohledu mnoho mluvíme, ale málo děláme. Během švédského předsednictví bude proveden přezkum rozpočtu v polovině období Pokud náš rozpočet nezměníme tak, abychom s jistou mírou odpovědnosti mohli provádět opatření na boj proti klimatu a začít rozsáhle používat nízkouhlíkové technologie, pak samozřejmě skončíme u slov a neuskutečníme naše hlavní priority. Jan Andersson (PSE). – (SV) Pane předsedající, vítám zde pana Fredrika Reinfeldta. Velmi moudře jste hovořil o Smlouvě, o rozšíření a o klimatu. Zaměřím se na věci, o nichž jste se nezmínil. Jacques Delors kdysi řekl, že vnitřní trh nebude nikdy úspěšný, nedodáme-li mu silný sociální rozměr. V tom měl naprostou pravdu. Proto mě trochu překvapilo, když jste se o sociální Evropské unii vyjádřil jako o střetu vnitrostátních systémů a pravidel různých zemí EU. Myslím si, že je to právě naopak. Máme společný trh práce. Proto musíme doplňovat pracovní právo a systémy jednotlivých států, jinak trh nebude fungovat. Pokud dále trváte na svém názoru, rád bych uvedl pár příkladů. Jsou potíže se směrnicí o vysílání pracovníků? Jsou potíže se směrnicí o převzetí nebo některou z dohod uzavřených sociálními partnery na evropské úrovni? Se směrnicí o částečném pracovním úvazku? Nebo snad se směrnicí o rodičovské dovolené? Abychom to doložili konkrétním příkladem, o nerovnováze mezi trhem a politikou se lze přesvědčit na případu Laval. Problém případu Laval spočívá v tom, že je trh stavěn nad práva pracovníků. Ve Švédsku jste si s tímto problémem poradili dobře. Doposud jste se s problematikou vyrovnávali s úspěchem, ale jak zde již bylo mnohokrát řečeno, týká se to také dalších zemí v EU. Až dojde na nutnost zahájit evropské iniciativy, budete se na nich podílet s námi? Minulý měsíc byla přijata strategie v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci. Jedním z cílů je, aby na každých 10 000 pracovníků připadl jeden inspektor práce. Švédsko se však vydalo zcela opačným směrem

19-02-2008

19-02-2008

CS


a tento cíl zdaleka nesplní. Místo toho tento poměr ve Švédsku klesl o 27 %. Dánsko, jehož trh práce je trhu švédskému podobný, má na 10 000 obyvatel více než dva inspektory pro ochranu zdraví a bezpečnosti. Jak je možné, že se Švédsko ubírá směrem přesně opačným? Proč nepovažujete ochranu zdraví a bezpečnosti při práci za prioritu? Henrik Lax (ALDE). – (SV) Pane předsedající, stojíme před náročným úkolem sjednotit Unii pro společnou energetickou politiku, která dokáže členským státům zabezpečit dodávku energie, jak řekl pan ministerský předseda Reinfeldt. Rovněž jste se zmínil o strategii EU pro Baltské moře, na jejíž přípravě Komise právě pracuje. Řádně naplánovaná strategie pro Baltské moře může být důležitým stavebním kamenem budoucí energetické politiky, přinejmenším pokud jde o spolupráci s Ruskem. Problém se odráží v rozhodnutí, jímž švédská vláda minulý týden zamítla žádost společnosti Nord Stream o to, aby byl plynovod veden teritoriálními vodami Švédska v Baltském moři. Žádost byla příliš neúplná na to, aby byla vzata v potaz. V regionu panuje ohledně projektu plynovodu velká nedůvěra. Není možné nalézt přijatelné řešení, pokud nezačnou EU a členské státy ležící u Baltského moře jednat společně a pokud jim nebude umožněn plný přístup k projektu. Rád bych Švédsko pochválil za to, že nám poskytuje příležitost vyzkoušet nová ustanovení o energetické politice obsažená v článku 176 Lisabonské smlouvy. Christian Rovsing (PPE-DE). – (DA) Vážený pane předsedající, pane ministerský předsedo, rád bych řekl pár slov a jednom menším aspektu politiky v oblasti životního prostředí. Město Malmö zahájilo slibné iniciativy v oblasti šetření energií a využívání dopravních prostředků šetrných k životnímu prostředí. Osobně jsem vyzkoušel několik vozidel s ekologickým pohonem. Nedávno jsem v lednu v Berlíně řídil mohutný Mercedes typu S: vozidlo váží zhruba 2 tuny. Bylo poháněno jak běžným palivem, tak vodíkem. Při zmáčknutí tlačítka bylo možné přejít z jednoho paliva na druhé – bez ohledu na okamžitou rychlost vozidla. Zrychlení bylo evidentně stejné u obou druhů paliva. Při využívání vodíku jako pohonných hmot byl z hlediska vývoje učiněn velký pokrok. Odpadem z vozidla poháněného vodíkem je pouze čistá voda. Pokud by se z vodíku stalo běžné palivo pro osobní automobily, bylo by možné povolit v centrálních oblastech naši měst pouze vozidla poháněná vodíkem. Tím by se dramaticky snížilo znečištění, a tím i dýchací potíže a koroze našich historických budov. Doufám, že bude Švédsko tento environmentálně rozumný přístup podporovat. Toomas Savi (ALDE). – Pane předsedající, dne 14. prosince 2007 požádala Evropská rada Komisi, aby nejpozději do července 2009 předložila strategii EU pro oblast Baltského moře, a Evropský parlament tuto iniciativu přivítal. Význam tohoto rozhodnutí nesmějí severské země ani členské státy kolem Baltského moře, které přistoupily k Unii v roce 2004, podceňovat. Strategie by mohla skutečně uvolnit plný potenciál, jímž region v oblastech životního prostřední, ekonomiky, kultury, vzdělávání a bezpečnosti disponuje. Snahou o naplnění ambicí obsažených v lisabonské agendě by se mohla strategie EU pro oblast Baltského moře stát předmostím k Rusku. Švédsko se ujme předsednictví Rady v druhé polovině roku 2009 a doufáme, že to bude pro strategii znamenat dobrý začátek. Je nicméně důležité, aby do té doby všechny země kolem Baltského moře vypracovaly své operační programy, a to platí také pro moji zemi, Estonsko. Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, pro budoucnost naší sjednocené Evropy existují v podstatě dva modely: model soudržné, ještě silněji integrované sjednocené Evropy, což je model, který předpokládá Lisabonská smlouva, jinými slovy model „smíchaný“. Švédsko je spolu s Rakouskem a Finskem v Evropské unii poměrně dlouho, dosud však není součástí eurozóny. Rád bych se pana ministerského předsedy zeptal, zda k tomu existují nějaké konkrétní důvody. Byli bychom potěšeni, kdyby se k nám v eurozóně Švédsko připojilo. Richard Corbett (PSE). – Pane předsedající, pan Chichester se před námi mihl s krátkým projevem a zmizel dříve, než si vyslechl odpověď. Projev konzervativního ministerského předsedy o budoucnosti Evropy si nevyslechl jediný člen britské Konzervativní strany. Proč? Nechtěli snad slyšet, jak Lisabonskou smlouvu chválí jiný konzervativní politik? Jak říká, že referendum není nutné, protože Smlouva nepožaduje další převod svrchovanosti? Jak moc tuto novou Smlouvu

55

56

CS


potřebujeme, aby naše Unie fungovala lépe? Copak se nedokáží zapojit ani do rozpravy na takovéto téma? Copak raději zůstali venku, pravděpodobně v baru s kolegy ze britské Strany nezávislých? Myslím si, že je hanba, že se této vynikající rozpravy nezúčastnili. (Potlesk) Agnes Schierhuber (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, pane ministerský předsedo, zmínil jste se o tom, že společná zemědělská politika je jedinou politikou, která je plně v rukou Společenství. Jste si však jistě vědom, že v posledních 15 letech prošla společná zemědělská politika mnohem radikálnější reformou než jakákoli jiná politika EU a že ji v žádném případě nelze srovnávat či stavět na roveň s průmyslovou politikou, protože se na obě politiky vztahují zcela odlišné podmínky. Základem společné zemědělské politiky musí nadále být bezpečnost a prostor pro předběžné plánování. Ráda bych vám připomněla, že se do roku 2013 sníží podíl rozpočtu EU vyčleněný na zemědělství o 35 %. Zemědělská obec bere svoji odpovědnost vůči veřejnosti – odpovědnost zakotvenou v Římských smlouvách – velmi vážně. Výzkum, vývoj, udržitelnost, zaměstnanost a ochrana životního prostředí musejí být našimi společnými cíli. Na vzrušující švédské předsednictví se opravdu těším. Esko Seppänen (GUE/NGL). – (FI) Pane předsedající, pane ministerský předsedo, když jste hovořil o budoucnosti Evropy, nezmínil jste se o militarizaci Evropské unie. V Lisabonské smlouvě se členské státy EU zavazují zvýšit své vojenské zdroje. Podle Lisabonské smlouvy jsou členské státy připraveny účastnit se operací v zahraničí v rámci řešení krizí, dokonce i na posílení míru, a to i bez mandátu OSN, z hlediska mezinárodního práva tedy nezákonně. Kromě toho jsou s Lisabonskou smlouvou spojena vojenská ochranná opatření, zhmotněná přinejmenším v doložce o solidaritě, a v této souvislosti je velmi spornou otázka švédské neutrality, podle které tato země nevstupuje do vojenských spojenectví. Pane ministerský předsedo, domníváte se, že se vojenská ochranná opatření obsažená v Lisabonské smlouvě slučují s vaší vojenskou neangažovaností? Genowefa Grabowska (PSE). – (PL) Pane předsedající, pane ministerský předsedo, je jasné, že Evropu nebudujeme pro evropské technokraty v Bruselu, ale pro občany Evropské unie, aby mohli žít lépe a bezpečněji. V tomto úkolu můžeme uspět pouze tehdy, budeme-li jim naslouchat. Politici mají různá očekávání: někteří chtějí Evropu silnější, jiní slabší. Faktem ale je, že Lisabonskou smlouvu podepsali předsedové vlád 27 členských států. Smlouva nám ukazuje cestu k transparentnější, demokratičtější Evropě, a proto by měla být letos ratifikována. Členům, kteří volají po referendech o ratifikaci, ačkoli sami byli proti evropské Ústavě, bych ráda řekla toto: Nepohrávejte si s institutem referenda, netvařte se jako ochránci demokracie, protože vám občané Unie stejně neuvěří. Dobře vědí, že demokracii v Evropě ochrání právě Lisabonská smlouva. Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Vážení kolegové, dnes tu diskutujeme o vizi moderní, dynamické Evropy. Tuto rozpravu považuji za mimořádně potřebnou a aktuální. Globalizace nás nutí klást si otázky a čelit výzvám, které zde formuloval pan ministerský předseda Reinfeldt. Naší velkou politickou ambicí musí být uskutečňování strukturálních reforem, které pokládám za politicky nejtěžší část Lisabonské strategie. Pokud nedosáhneme toho, aby naše ekonomiku zdravě rostla, nebudeme se o znalostní ekonomice moci ani bavit. Jsem přesvědčená, že znalostní ekonomika a investice do lidských zdrojů představují správné strategie pro budoucnost Evropy. Mnoho řečníků vyjádřilo touhu po „sociální Evropě“. Nevybavuji si jediného politika, ani v naší konzervativní rodině, který by byl proti sociálním jistotám občanů, který by nechtěl, aby občané pobírali lepší mzdy a měli lepší životní úroveň, který by toužil po tom, aby občané měli důchod pouhých 150 EUR, jako je tomu na Slovensku. V posledním čtvrtletí roku 2007 zaznamenala moje země, Slovensko, rekordní meziroční hospodářský růst o 14 %. Mohla by na Slovensku současná sociálně-demokratická vláda premiéra Roberta Fica vést sociální politiku, kdyby předešlá vláda Mikuláše Dzurindy nenašla odvahu provést odvážné reformy v daňovém, sociálním, zdravotnickém a školním systému? Ioannis Varvitsiotis (PPE-DE). – (EL) Pane ministerský předsedo, vaše slova jsou hluboce pravdivá: Neměli bychom se bát Evropy silné, ale Evropy slabé. S tím zcela souhlasím a domnívám se, že s tím souhlasí i všichni evropští občané. Když nás však pozorují, jak se horečně zaobíráme svítidly na traktorech a jinými malichernostmi, musejí být zklamáni. Pane ministerský předsedo, s velkým nadšením jste hovořil o rozšíření. Napadá mě však, zda by snad nebylo moudřejší, aby EU před rozšířením nejprve vyřešila své vnitřní problémy. Nebylo by lepší, kdyby byla před rozšířením schválena určitá reformní smlouva?

19-02-2008

19-02-2008

CS


Na závěr bych, pane ministerský předsedo, rád zdůraznil, jak naléhavě je nutné, aby byla Lisabonská smlouva ratifikována. Překvapily mě názory mých kolegů ze Spojeného království. Pokud Lisabonská smlouva ratifikována nebude, zůstane Evropa bez budoucnosti. Fredrik Reinfeldt. − (SV) Velmi vám všem děkuji za dotazy a připomínky. Zcela jistě nebudu moci odpovědět na všechny dotazy. Velmi si vážím toho, s jakou trpělivostí jste naslouchali dlouhému projevu ve švédštině, abyste mi mohli položit své dotazy. Mé odpovědi do velké míry vycházejí z důvěry, že všechny uzavřené dohody budou respektovány, a k tomuto bodu se ještě vrátím. Řekl jsem, že do Evropy vkládám velké naděje. Při mnoha příležitostech jsem ve Švédsku také vyjádřil hlubokou důvěru ve švédský model trhu práce, který byl rozvíjen na pilířích našich švédských kolektivních smluv. Ve Švédsku jsme do jisté míry zvolili jinou cestu než řada jiných evropských zemí, které kladou větší důraz na právní předpisy, protože jsme se zaměřili na to, aby sociální partneři nesli větší díl odpovědnosti. Podle našeho názoru nesnižuje rozsudek v případu Laval hodnotu švédského modelu, ale rozhodně je s ním spojena celá řada otázek týkajících se některých švédských právních předpisů. Spolu se sociálními partnery opatrně zjišťujeme, jak by bylo možné švédský model trhu práce změnit, nikoli však proto, abychom jej oslabili nebo podstatně změnili způsob, jakým funguje. Hodláme nadále respektovat jeho organizace a doufáme, že povedeme dialog, a já doufám, že tento fakt nebude při diskusích v Evropě považován za nic jiného. Bylo zde řečeno, že vnitřní trh je nedostačující. Ano, jedna z kritik vnitřního trhu říká, že trh není plně funkční. Od podnikatelů a mnoha dalších často slýchávám, že o vnitřním trhu hodně mluvíme, ale že volný pohyb ve skutečnosti zase tolik volný není. Moje vláda se zcela jistě snaží snížit sociální vyloučení, vytvořit základ pro sebeurčení prací a zajistit, aby více lidí mělo zaměstnání. Kromě toho by i ostatním lidem mělo být umožněno, aby naplnili svoji touhu po lepších životních podmínkách. Více pracujících znamená více zdrojů k tomu, aby bylo možné zaručit dobrou životní úroveň i lidem, kteří nejsou schopni pracovat. Proto se domnívám, že švédská politika udržuje rozumnou rovnováhu mezi prací a dobrými životními podmínkami. V různých připomínkách padla zmínka o demokracii. Jsem přesvědčen, že volení zástupci demokracie se jí zastávají obdivuhodně. Forma této demokracie není špatná. Podle mého názoru zde dnes řada z vás dobře zastupovala své voliče a i já jsem připraven je různými způsoby zastupovat. Demokracie spočívá a musí spočívat především ve schopnosti činit rozhodnutí. Chtěl bych zdůraznit, že naše švédské zkušenosti s referendy jsou velice smíšené. Někdy bylo jasné, na co se ptáme a jak zní odpověď. Jindy jsme na otázku dostali úplně jinou odpověď a strávili jsem řadu let diskusemi o tom, co nám vlastně švédští občané svou odpovědí dali najevo. Vím, že mnohé země mají podobné zkušenosti. O Smlouvě, o níž nyní jednáme, jež vychází z mnoha změn a o níž jsme v minulosti v Evropě rozhodovali bez referend, jsme nyní připraveni rozhodnout v kontextu zástupné demokracie. To považuji za obdivuhodný důkaz toho, jak musí naše živá demokracie fungovat. V krátkosti odpovím na četné dotazy ohledně plynovodu. I v tomto ohledu hodláme respektovat dohody a právní předpisy, tím chci říct, že v rámci mezinárodních úmluv a švédských právních předpisů zkoumáme prostor pro úvahy o plynovodu. Dokázali jsme určit, že návrh, který jsme obdrželi, není dostačující. Proto jsme jej poslali zpět. Otázka však není uzavřená. V současnosti nejsem schopen posoudit, do jaké míry jsme schopni tuto problematiku ovlivnit prostřednictvím švédských právních předpisů v oblasti životního prostředí. Z tohoto bodu však budeme při naší pečlivé práci vycházet. Slyšeli jsme řadu názorů na to, zda mají členové Parlamentu stále cestovat tam a zpět mezi parlamenty, ale i my zde jsme si vědomi, jak různá uspořádání fungují. V podstatě všechny členské státy mají určitý vliv, právo celou záležitost vetovat, jak jistě vědí všichni, kdo tento dotaz vznesli. Tento fakt respektujeme, ačkoli si stejně jako mnoho našich voličů klademe otázku, jak dalece je ono neustále cestování, které Parlament provozuje, šťastné. Ve Švédsku jsme dnes svědky nárůstu popularity ekologických automobilů, a to v rozsahu, které mu se v podstatě nevyrovná žádná jiná země. Za ekologické automobily jsme zavedli řadu odměn, a ty jsou mocnou

57

58

CS


pobídkou a vedly k tomu, že 30 % vozidel, které se dnes ve Švédsku prodají, je šetrných k životnímu prostředí. Tento vývoj bude v budoucnu dozajista ještě silněji podporován. Padlo několik dotazů ohledně eura. I v tomto směru respektujeme dohody v tom smyslu, že se držíme výsledků švédského referenda z roku 2003. Slíbili jsme, že se budeme řídit názorem švédských občanů. Pokud občané Švédska změní názor, můžeme se k této otázce případně vrátit. Rád bych také zdůraznil, že Švédsko sousedí s Finskem, které již euro zavedlo, a naši občané jsou přirozeně zvědaví, co nastane v Dánsku, pokud se tato země na podzim znovu pokusí zjistit, zda neukončí svoji tzv. neúčast na euru. Euro by pak mělo ke Švédsku mnohem blíže, a tento fakt možná do určité míry ovlivní švédské veřejné mínění. Někteří z vás se ohradili, že není jasné, v jaké roli se vracím. Pravděpodobně to bude zřejmější, až v létě představíme osmnáctiměsíční program francouzského, českého a švédského předsednictví. Pak již bude otázka, v jaké úloze se rotující předsednictví vrátí, nepochybně zcela otevřená. K tomuto tématu budeme mít řadu nápadů. Pevně věřím v EU, která je zakotvena v různých částech Evropy. Proto si myslím, že rotující předsednictví bude mít v budoucnosti jasnou úlohu stejně jako volený prezident, jehož funkce je stanovena novou Smlouvou. Velice vám děkuji za cenné připomínky a dotazy. Předsedající. − Děkuji vám, pane ministerský předsedo. Tolik k naší rozpravě o budoucnosti Evropy. Rozprava je skončena. Carl Schlyter (Verts/ALE). – (SV) Pane předsedající, kdykoli nás navštíví nějaký ministerský předseda, chce se slova ujmout také řada dalších lidí ze stejné země, a to je dobře. Pan předsedající by se však mohl při výběru dalších řečníků snažit o lepší zeměpisnou vyváženost. Prakticky zde dnes nevystoupili řečníci ze zemí jižní Evropy, a předstoupí-li před nás zástupci z jižní Evropy, bývá tomu naopak. Bylo by dobré, kdybyste dokázal nalézt lepší rovnováhu. Předsedající. − Pak ale musejí jižní Evropané požádat o slovo a zapojit se do rozpravy. Když zde nejsou, nemohu je vyzvat. (Projevy nesouhlasu) A vlastně jsem dnes vyzval pana Varvitsiotise. Písemná prohlášení (článek 142) Roberta Alma Anastase (PPE-DE), písemně. – (RO) Vítám skutečnost, že budoucnost Evropy nadále zůstává všudypřítomným tématem parlamentních rozprav. Společné úvahy mají velký význam, máme-li příštím evropským generacím zaručit prosperující a stabilní budoucnost. Domnívám se, že by se analýza a koncepce evropské budoucnosti měly opírat o dvě hlavní myšlenky: o budoucnost evropských občanů a o úlohu EU ve světě. Na vnitřní úrovni by veškeré jednání Evropy mělo být vedeno snahou zaručit občanům dobrou životní úroveň, přičemž rozhodujícím vektorem by měla být lidská práva a jejich dokonalá ochrana. Neméně důležité je vzdělávání, jelikož je základním předpokladem budoucí prosperity, stejný význam mají také politiky prosazující ochranu mladých lidí a dětí, mezikulturní dialog a vzájemnou toleranci. Jak Lisabonská strategie, tak nová Reformní smlouva představují klíčové dokumenty, které by měly být odhodlaně uskutečňovány. V globalizovaném a provázeném světě 21. století si však prosperující Evropu nelze představit, aniž bychom zároveň zaručili skutečnou prosperující budoucnost pro celý svět. Proto je EU povinna podílet se na zaručení míru, stability a prosperity ve světě. Mairead McGuinness (PPE-DE), písemně. – S politováním jsem poslouchal rozpravu o budoucnosti Evropy a slova švédského ministerského předsedy, jimiž zpochybnil zemědělský rozpočet EU. Pokud je tato rozprava doopravdy rozpravou o budoucnosti, pak se zdá, že uvázla v minulosti. Stojí za zmínku, že společná zemědělská politika byla jednou z prvních politik EU. Hladové Evropě zajišťovala přísun potravin a během posledních 50 let se vyvíjí a mění podle politických a veřejných požadavků. Dnes již společná zemědělská politika dávno není největší položkou výdajů z rozpočtu EU. Přesto jsem přesvědčen, že ve světě, v němž zajištění potravin patří mezi nejdůležitější body politické agendy, znamenají výdaje na zemědělství a výrobu potravin dobře vynaložené peníze.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Uvažujeme-li o budoucnosti a o ratifikaci Reformní smlouvy, je důležité, abychom lidem jasně řekli, co je obsahem Smlouvy, a co nikoli. V Irsku jsme se rozhodli uspořádat o Smlouvě referendum a bude-li v něm Smlouva schválena, zvýší se úloha a pravomoci národních parlamentů při tvorbě právních předpisů EU. To je důležité ustanovení, ale volení poslanci parlamentů musejí tuto novou pravomoc využít. Mihaela Popa (PPE-DE), písemně. – (RO) Pane předsedající, vážení kolegové. V rámci rozpravy o budoucnosti Evropy bychom měli věnovat náležitou pozornost sociální skupině, která nejlépe reprezentuje naši představu o budoucnosti – mladým lidem – konkrétně zítřejším občanům Evropské unie. Mladí lidé by měli být vedeni k tomu, aby si uměli budoucnost své generace představit, a to také znamená, že by měli znát naši společnou historii a jednotlivé etapy vzniku a vývoje Evropské unie. Abyste mohli tvořit budoucnost, musíte znát minulost. Je třeba, aby byly dějiny Evropské unie studovány ve školách, aby byla evropská politika zaměřená na mladé lidi co nejucelenější a jednoznačně reagovala na jejich konkrétní problémy. Evropa by dnes již měla mít jasnou představu o systému vzdělávání, informační společnosti, mezikulturním dialogu a výměně informací mezi mladými lidmi, představu o zaměstnanosti mladých lidí a jejich mobilitě, jakož i o současných potížích, jimž čelí mladí lidé žijící na okraji společnosti. Úspěšnou Evropu lze budovat pouze společným každodenním úsilím. Bernard Wojciechowski (IND/DEM), písemně. – V této sněmovně zasedají zástupci 27 národů. Naše názory, pokud jde o přístup k Evropě a politiky, které tento přístup utvářejí, se momentálně liší. Velkou výzvou, před níž stojíme, není Smlouva, která se nás snaží svázat silou, a duch, v němž přistupujeme k budoucnosti Evropy – Evropy, ve které se naše děti a děti našich dětí budou moci úspěšně vyrovnat s nově vznikajícími mocnostmi 21. století. Těším se na Evropu, ve které budou moci příští generace nejen svobodně cestovat, ale nebudou diskriminovány kvůli tomu, ze které části Evropy pocházejí, jaký je jejich mateřský jazyk a jak se píše jejich příjmení. Žargon jako „solidarita, „soudržnost“ a „integrace“ je v našich institucích používán zcela běžně, tato slova však nemají žádný význam v Evropě, která je rozdělena mezi staré a nové členské státy, mezi členské státy, které pomocí dvoustranných dohod se třetími zeměmi usilují o vlastní prospěch, a státy, jejichž zájmy jsou naopak těmito třetími zeměmi poškozovány. Evropská unie se dnes ztrácí v záplavě dvoustranných dohod, v konformitě a v rozmanitosti, která by měla být naším aktivem, nikoli překážkou.

10. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis PŘEDSEDAJÍCÍ: Paní KRATSA-TSAGAROPOULOU Místopředsedkyně

11. Lisabonská strategie – Hlavní směry hospodářských politik 2008–2010 (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je společná debata o prohlášení Rady a Komise o Lisabonské strategii a dále o zprávě paní Starkevičiűtëové jménem Hospodářského a měnového výboru o hlavních směrech pro růst a zaměstnanost (Část: hlavní směry hospodářských politik členských států a Společenství): Zahájení nového cyklu (2008-2010) 2007/2275(INI) (A6-0029/2008) Žiga Turk, úřadující předseda. − (SL) Mám velkou radost, že se účastním tohoto zasedání, během kterého Evropský parlament diskutuje o zahájení další etapy Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost. S podpisem Lisabonské smlouvy končí období, ve kterém jsme byli velice zaneprázdněni svou vlastní interní a někdy politickou formou. Evropa je dnes značně lépe vybavena k tomu, aby se sama otevřela světu, a Lisabonská strategie poskytuje Evropě nástroje i pro pomoc při vytváření světových trendů. Pro současnou dobu jsou charakteristické alespoň čtyři tyto trendy.

59

60

CS


Když Evropa zahájila v roce 2000 Lisabonskou strategii, byla globalizace chápána především jako soutěž mezi Evropou, USA a Japonskem. Od té doby vstoupili na světové jeviště nové důležité subjekty a zavdali nám důvod znovu se zamyslet nad tím, jakým způsobem může Evropa přispět k tomuto globálnímu světu a kde jsou její skutečné konkurenční výhody. Před našima očima se díky internetu a celosvětové síti odehrává komunikační revoluce. Kreativita a inovace již nejsou omezeny jen na nepružná institucionální schémata. Pouze jednou v minulosti jsme byli svědky revoluce v oblasti masové komunikace; bylo tomu před 500 lety, když se objevil levný papír a tisk, které společně položily základ evropské svrchovanosti. Jsme na prahu třetí průmyslové revoluce, jejímiž důsledky bude značné snížení závislosti na fosilních palivech a přechod k hospodářství s nízkými emisemi skleníkových plynů. Parlament přijal v květnu 2007 prohlášení o třetí průmyslové revoluci a vodíkovém hospodářství, čímž se demonstrovala podpora Evropy pro vůdčí subjekty na tomto poli. Po průmyslové éře jsme vstoupili do koncepční éry, kde se zviditelňují hodnoty, významy a empatie. Jako červená nit se mezi těmito trendy táhne rostoucí význam kreativního potenciálu lidí a jejich hodnot. Jde o dvě témata, která jsou svou povahou velmi evropská. Proto má Evropa ambici podílet se na vytváření těchto čtyř tendencí a stát se v rámci nich hlavním představitelem. Evropské myšlenky týkající se rozvoje jsou vyjádřené Lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost. V roce 2005 byla provedena její základní revize a platnost Lisabonské strategie byla potvrzena. Strukturální reformy zlepšily základy evropského hospodářství. Proto je jednodušší řešit krize na finančních trzích a krize s nárůstem cen surovin, především cen ropy a potravin. Světové hospodářství míří ke stále rostoucí nejistotě. Je proto důležité, aby si Evropa udržela svůj směr a pokračovala v zavádění reforem a modernizaci svého hospodářství a společnosti. Komise odvedla při přípravě lisabonského balíčku, který byl zveřejněn v prosinci, dobrou práci. Slovinsko ve funkci předsedy Evropské rady zařadilo Lisabonskou strategii mezi pět priorit svého předsednictví. Jsme velmi šťastní, že se Evropský parlament účastní širší rozpravy v následujícím cyklu. Již jsme si vyměnili názory v rámci konzultací ECON, v rámci Trojky a na meziparlamentních schůzkách. Děláme všichni vše pro to, aby bylo možné na jarním zasedání Evropské rady v březnu spustit tento ambiciózní nový cyklus Lisabonské strategie. Evropská rada bude podporovat hlavní směry hospodářské politiky a přijme závěry k politice zaměstnanosti. Obšírně byla diskutována otázka nutnosti změnit hlavní směry. Nakonec kolegové z většiny členských států schválili nutnost zlepšit některé formulace, ale předložení současných hlavních směrů k diskusi spustí dlouhé období harmonizace a zpomalí přechod do nového cyklu, a přitom konečný výsledek bude velice podobný tomu, který máme před sebou nyní. Rada ECOFIN jednomyslně schválila rozhodnutí hlavní směry hospodářské politiky neměnit. Mění se vysvětlující texty, tedy kontext, v rámci kterého jsou tyto směry stanoveny. Evropská rada přijme konkrétní doporučení členských států týkající se jejich postupu při uplatňování národních programů reforem. Účastníci, tedy Rada, Komise a Parlament, jsou vyzýváni k uplatnění Lisabonského programu Společenství. Ten bude podporovat několik klíčových aktivit a cílů ve čtyřech prioritních oblastech. Tyto čtyři oblasti odrážejí za prvé obavy Evropy o životní prostředí, za druhé obavy Evropy o člověka a jeho postavení ve společnosti, za třetí snahy podpořit Evropu s větším podílem podnikání a za čtvrté snahy o vytvoření inovativnější a kreativnější Evropy, o což se dnes opírá vše ostatní. Dovolte mi, abych o každé z těchto čtyř oblastí nyní krátce pohovořil. Kreativitu kladu po bok vzdělání a inovací. Evropa musí ze své bohaté kulturní tradice a mravních hodnot učinit konkurenční výhodu pro své produkty. Musíme dál usilovat o investiční cíl do výzkumu a vývoje ve výši 3 %. Z vědomostí se musí stát pátá svoboda. Potřebujeme jednotný evropský prostor znalostí, kde bude volný přístup ke znalostem, kde se budou podporovat otevřené inovace a pochopitelně prostor, kde jsou znalosti náležitě chráněny evropskými patenty a autorskými právy. Mělo by být možné zlepšit koordinaci mezi evropskou politikou výzkumu a vývoje a národními politikami. My jako Evropané musíme být podnikavější. Chybí nám vysoce inovativní a kreativní malé podniky. Musíme proto věnovat větší pozornost vytváření a rozvoji malých a středních podniků a jejich přístupu ke znalostní a výzkumné infrastruktuře a ke kapitálovým zdrojům.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Musíme posilovat vnitřní trh, především v oblasti služeb a vytváření sítí, a zrušit různé skryté hranice. Lepší obranou proti jevům globalizace, než jsou pokusy o protekcionismus, je silný a efektivní vnitřní trh. Je nutné zvyšovat průhlednost finančních trhů, zlepšovat právní předpisy a snižovat administrativní zátěž. Musíme v Evropě ochránit tradici péče a solidarity, která je jejím obyvatelům poskytována. Flexibilní bezpečnost umožňuje dynamicky se snažit o rovnováhu mezi hospodářstvím, které vyžaduje účinný trh práce, a bezpečností, která znamená, že lidé najdou rychle nové zaměstnání. Musíme proto poskytovat celoživotní vzdělávání a jinou podporu. Musíme zejména zaručit, že mladí lidé dokončí nějaké vzdělání a najdou si rychle zaměstnání. Starší generace musí být podporována v tom, aby zůstala co nejdéle aktivní. Nakonec se v Evropě staráme o přírodu a životní prostředí. Evropa se musí ujmout vedení v procesu, který někteří nazývají třetí průmyslovou revolucí, jehož podstatou je přesun směrem k hospodářství s nízkými emisemi skleníkových plynů. Jsem přesvědčen, že to bude pro evropské hospodářství znamenat přínos, protože Evropa se v budoucnu stane světovým vůdcem v oblasti technologií. Do konce tohoto roku potřebujeme získat politický souhlas s energetickým a klimatickým balíčkem. Dámy a pánové, potřebujeme rozhodujícím způsobem přikročit k nové etapě Lisabonské strategie, aby se Evropa stala dynamičtější, kreativnější a podnikatelskou společností, jež bude založená na znalostech, bude se starat o své obyvatele a životní prostředí. Musíme urgentně uvažovat o strategickém rámci evropského rozvoje po roce 2010 a možném sbližováním konvergencí mezi Lisabonskou strategií a Strategií pro udržitelný rozvoj. Jak napsal Mark Leonhard, bude toto století stoletím Evropy, ne proto, že by Evropa celý svět koloniálním způsobem komandovala, ani proto, že by měla nejsilnější průmysl. Toto století se může stát stoletím Evropy, protože svět ovládnou evropské hodnoty a kreativita, tedy dva prvky, kolem kterých se v podstatě světové trendy formují. Evropskou kreativitu podporuje vynikající evropská kulturní tradice. Evropské hodnoty (kdy vzájemně sousedsky spolupracujeme na řešení sporů a pečujeme o přírodu a lidi) jsou příkladem pro celý svět. Proto při úvahách o hospodářské a sociální budoucnosti Unie, tedy o naší strategii růstu a zaměstnanosti, nesmíme zapomínat na tato hluboce lidská východiska. Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Paní předsedající, pane úřadující předsedo, dámy a pánové, pokud se týká Komise, je dnešní debata pro budoucí postavení Evropy ve světě stěžejní. Jde o naši odpověď na hospodářské, sociální a environmentální výzvy naší doby. Evropská integrace, která spojila 27 zemí a téměř 500 milionů lidí, je naší velkou strategickou silou. Již se sami neoslabujeme neshodami, takže se Evropa stala v každém ohledu jedním z nejpřitažlivějších regionů světa. Základním kamenem naší prosperity je vnitřní trh a společná měna je vzácným politickým a hospodářským aktivem. Nejsme vystaveni nevypočitatelným faktorům času nebo náporům globalizace. Integrace nám dává možnost vyprofilovat globalizovanou éru podle našich vlastních představ. Tato globální éra však neponese pečeť jen jediné země nebo kontinentu. Japonsko, Spojené státy i Evropská unie čelí výzvě rozvíjejících se zemí jako je Čína, Indie, Rusko nebo Brazílie, které – stejně jako my – soutěží o umístění v čele globálních hospodářských a technologických žebříčků. Domníváme se, že tento nový věk nám nabízí velké možnosti a nové šance, musíme si však být plně vědomi náznaků času a všech rizik. V době globální mobility je otázka zabezpečení pracovních míst v Evropské unii a zajištění většího počtu a lépe placených pracovních míst skutečným sociálním problémem doby. Dovolte mi, abych to zopakoval: Sociálním problémem naší doby je otázka, zda budeme moci mít a dlouhodobě udržet dostatečný počet kvalitních pracovních míst. Vyřešení tohoto klíčového problému je ve středu zájmu revidované Lisabonské strategie, našeho partnerství pro růst a zaměstnanost. Tato strategie je evropskou odpovědí na globalizaci. Po třech letech jsme provedli bilanci a s jejími výsledky jsme spokojení. Byly to dobré roky pro růst a zaměstnanost. Byly vytvořeny miliony pracovních míst a míra růstu byla vyšší než v předchozích letech. Poprvé rostla produktivita rychleji než ve Spojených státech. Lidé začali pociťovat výhody základních strukturálních reforem. Bylo by však špatné usnout na vavřínech. Svého cíle jsme však nedosáhli. Máme před sebou ještě dlouhou cestu a musíme provést ještě další reformy. Nepotřebujeme věštce, abychom zjistili, že charakteristickým rysem naší doby není rigidita, ale neustálá změna. Z toho má stále mnoho lidí obavu, zejména ti, kdo mají strach, že zůstanou za těmito změnami pozadu a zařadí se mezi ty, kdo se v procesu globalizace ztratí.

61

62

CS


To je další důvod, proč je důležité, aby partnerství pro růst a zaměstnanost zakotvilo v našich společnostech ještě pevněji. Domníváme se, že jsme našli strategii, která je na rozdíl od původní Lisabonské strategie z roku 2000 realistická a přinese požadované výsledky. To je také cílem návrhu Komise na příští tři roky. Domníváme se, že základní směr je správný, ale věříme také, že je nutné ještě provést úpravy u některých otázek, které jsou pro budoucnost významné. V příštích třech letech je například velice zapotřebí dát větší důraz na sociální rozměr našeho partnerství pro růst a zaměstnanost. To bude podle mého základní otázkou. Je nutné zlepšit úroveň školství, odborného vzdělání a kvalifikace. Změnám můžeme čelit jen tím, že můžeme všem lidem, od nejútlejšího dětství a po celý život, pomoci, aby rozvíjeli své schopnosti, neustále se učili nové věci a zůstali flexibilní. Na to má každý právo. Je to jediný způsob, jak zajistit, že ti, kdo přijdou o práci, nebudou odsouzeni společně se svými rodinami k životu na okraji společnosti, trvale nezaměstnaní a chudí. Potřebujeme politiku, která bude podporovat zaměstnanost a lidem umožní kdykoliv během života znovu začít. Není to úkol jen pro politiky, ale i pro evropské podnikatele a firmy. Řeknu to zcela jasně, zejména s ohledem na některé nedávné události. Podnikatelé a firmy, které ještě nejsou v obraze, musí věci přehodnotit, protože dobrá a motivovaná pracovní síla je nejcennější hodnotou společnosti a může jí dodat malý, ale nadmíru důležitý konkurenční rozdíl. Musíme vyvinout ještě více úsilí a vytvořit skutečně znalostní společnost. Stále se nám bohužel nedaří dosáhnout našeho cíle, kterým jsou investice do výzkumu ve výši 3 % HDP do roku 2010, a s velkými obavami dodávám, že propast se rozšiřuje, místo aby se zužovala. Je tu ještě další tendence, která je podle mě ještě více alarmující, a to že i když evropské firmy nyní vydávají více, a ne méně do výzkumu a vývoje než v předchozích letech, inklinují k investicím mimo Evropu, spíše než do ní. Evropský výzkumný prostor se musí stát skutečností. Pokud se nám nepodaří udržet výzkumné a vývojové aktivity v Evropě, neudržíme zde ani pracovní místa. Víme, že musíme dál posilovat vnitřní trh. Musíme uvolnit plný podnikatelský potenciál obrovské většiny našich firem, čímž myslím 23 milionů malých a středních firem, které zaměstnávají dvě třetiny celé evropské pracovní síly. Již jsme uvedli kola do pohybu díky řadě iniciativ, ale v červnu hodláme přijít s dalším mechanismem, kterým bude Akt o malých podnicích. Další příkazem doby je nutnost zahrnout do naší politiky růstu a zaměstnanosti energetické a klimatické cíle. Hodláme také předložit důkaz o tom, že environmentální výzvy lze přeměnit na hospodářské výhody a společenský pokrok. Potřebujeme silné evropské průmyslové odvětví, protože jsme pevně přesvědčeni, že vedoucí úloha Evropy v oblasti energetické účinnosti, nových technologií a hospodářského využití zdrojů nebude dobrá jen pro životní prostředí, ale měla by také podpořit zaměstnanost. Více než kdy jindy se objevuje poptávka po výrobcích a postupech šetrných k životnímu prostředí. Odpovědné politiky určené k vyřešení klimatické výzvy se neopírají jen o deindustrializaci Evropy, ale o životaschopnost Evropy jako průmyslové lokality a o průmysl, který vyrábí bez toho, že by ubližoval životnímu prostředí, a který vyváží ochranu životního prostředí. Domníváme se, že bychom mohli být při řešení této otázky ještě mnohem lepší. Za tímto účelem musí Evropská unie a členské státy vyvinout společně velké úsilí. Potřebujeme k tomu spolehlivý rámec. Máme partnerství, které je založené na dialogu a kritickém hodnocení předchozích úspěchů, jež se již osvědčilo. Před třemi lety jsme díky integrovaným hlavním směrům vytvořili sadu referenčních bodů, podle kterých se mohou připravit evropské i národní reformy. Plně si uvědomuji, že někteří lidé náš návrh zpochybňují s tím, že hlavní směry zůstaly v užším smyslu nezměněny. Komise nebyla při vytváření návrhu vedena dogmatismem nebo neústupností. Nechtěli jsme žádný kosmetický balíček. Chtěli jsme zdůraznit kontinuitu cíle reformy a směru reforem v Evropské unii. Současně jsme provedli důsledně kritickou bilanci a jasně jsme řekli, kde leží slabé stránky posledních tří let, abychom se z nich poučili. Proto, jak jsem uvedl, navrhujeme změnu v tom, na co klást důraz, tedy na aspekty jako jsou sociální a environmentální rozměry, a tato změna se také odrazila do hlavních směrů. Navrhli jsme i nový program Společenství, který na rozdíl od předešlého programu nepředstavuje širokou a nesourodou změť projektů, ale soustředěný program. Odráží obecně platné priority Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Naše politika růstu a zaměstnanosti zůstává, dámy a pánové, hlavním zájmem této Komise. Nachází se velmi vysoko v seznamu priorit, protože jejím cíle, je více pracovních míst, více prosperity a lepší ochrana životního prostředí. (Potlesk) Joaquín Almunia, člen Komise. − (ES) Paní předsedající, pane předsedo Rady, dámy a pánové, v prvé řadě bych rád pogratuloval paní Starkevičiūtėové a všem v této sněmovně, především členům Hospodářského a měnového výboru, kteří se podíleli na přípravě vaší zprávy, jež je podle mého názoru výjimečně bohatá na analýzu a návrhy pro budoucnost nového cyklu Lisabonské strategie pro další tři roky. Když se podíváme na předešlé tři roky, můžeme souhlasit s analýzou toho, co přinesla nová fáze Lisabonské strategie, která následovala po bilanci provedené v roce 2005. Jak zde již zaznělo, byla vytvořena nová pracovní místa. Podstatná část této zaměstnanosti souvisí s reformami, které přinesla Lisabonská strategie, s tím, jak se na reformy pohlíží na trhu práce a jiných oblastech hospodářské činnosti určených v Lisabonské strategii a v národních programech reforem, které byly přijaty před třemi lety. Zvyšuje se potenciál růstu, byť bychom chtěli, aby vzrostl ještě víc. Je však nesmírně důležité, aby se zvýšila kapacita růstu Evropy v normálních hospodářských podmínkách. Potřebujeme vyšší růst, abychom byli schopní obsadit důležité místo v globalizovaném světě, kde se objevují nové a mimořádně dynamické subjekty. Navíc se zlepšuje fungování trhů, byly odstraněny překážky, stojící v cestě podnikání, podnikatelům a výrobním investicím. V mnoha evropských zemích byly zavedeny reformy na zlepšení udržitelnosti systémů sociální ochrany a veřejných účtů a bezpochyby se zvýšilo vědomí nutnosti postarat se v našem modelu růstu i o životní prostředí. Lisabon proto nese ovoce. Strategie pro růst a zaměstnanost, která se využívá od roku 2005, nese ovoce. Byla by chyba chtít nyní měnit směr. Proto plně souhlasíme se zprávou, o které se zde dnes diskutuje: musíme dál postupovat stanoveným směrem. Nicméně je jasné, že je nutné přihlédnout ke změnám situace – jde o významné změny v situaci týkající se energetiky a životního prostředí, i o nutnost učinit ze změny klimaty naši hlavní prioritu, nové výzvy, zkušenosti a samozřejmě hospodářské klima a hospodářskou situaci, kterou v posledních měsících prožíváme. Situace, které čelíme, vede k větší nejistotě, k tlakům na finanční trhy a znamená, že v těchto nestálejších, méně jistých a obtížnějších okolnostech musíme urychlit stupeň zavádění a rychlost uplatňování Lisabonské strategie. Sdílíme názor, že toto uplatnění se musí, jak stanoví integrované hlavní směry, konat v rámci makroekonomické stability, v rámci, který posiluje udržitelnost našich veřejných účtů, naši prosperitu a systémy sociální ochrany a udržitelnost životního prostředí, a to a v rámci důvěry a závazku na straně ekonomických subjektů. Musíme lépe využívat manévrovacího prostoru, který jsme získali v posledních letech vhodnými reformami a vhodnými politikami; musíme využít prostor, který jsme v tomto období nejistoty získali v dnešní situaci, když se daňová pozice našich ekonomik ve většině našich zemí zlepšila. Můžeme nyní zastavit ve většině našich hospodářství fungování automatických stabilizátorů, protože je růst pomalejší z důvodu prchavosti tlaků na finanční trhy nebo prudkého zpomalení ve Spojených státech. Jsme v lepší pozici než v roce 2001, pokud jde o zvládání významného zpomalení hospodářské činnosti, a to díky politikám, které se opírají o integrované hlavní směry naší strategie. Když jsme s ohledem na tlaky na finančních trzích provedli srovnání mezi situací hospodářství v Evropě a ve Spojených státech, mnoho z nás v posledních týdnech a měsících zaznamenalo, jakou výhodu mají evropská hospodářství díky svým řádným hospodářským základům. Tyto solidní hospodářské základy se posílily díky politikám stanoveným v těchto hlavních směrech, jak pokud jde o fungování Hospodářské a měnové unie, tak pokud jde o řadu strukturálních reforem, jež jsou součástí Lisabonské strategie.

63

64

CS


Především jde o priority pro blízkou budoucnost, které jsou také zcela zjevné a poukázala na ně i analýza zprávy paní Starkevičiūtėové; naší prioritou je nyní posilovat pokroky ve věci finanční integrace. Finanční integrace je nástrojem, který máme k dispozici na posílení naší schopnosti zápolit se situací, v níž žijeme. Existují určité iniciativy jako je plán, který nedávno schválila Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci ECOFIN. Musíme těmto iniciativám napomáhat, aby se co nejdříve dostaly do praxe v celé Evropě, a musíme zajistit, aby se po celé Evropě o těchto iniciativách hovořilo stejně a aby byly přijaty v rámci globálnějšího rámce, například v rámci Mezinárodního měnového fondu nebo Fóra finanční stability. S ohledem na všechno toto jsem si jistý, že budeme pracovat společně, že budeme produktivně spolupracovat s tímto Parlamentem; měl by se posílit konsensus o základních aspektech naší strategie a našich programů, abychom povzbudili hospodářské a sociální subjekty k aktivní účasti na tomto reformním procesu, aby nebyla reforma něco, co je vnuceno seshora, ale něco, co roste zespodu a zpřesňuje se prostřednictvím sociálního dialogu. Evropské instituce jako je Rada, Parlament a Komise musí produktivně spolupracovat, aby nejen ony, ale i naše členské státy rozvíjely cíle, na kterých jsme se dnes shodli, a uplatňovaly je jako součást svých národních reformních programů. PŘEDSEDAJÍCÍ: Paní MORGANTINI Místopředsedkyně Margarita Starkevičiūtė, zpravodajka. – (LT) Ráda bych poděkovala panu Verheugenovi a panu Almuniovi za jejich definici Lisabonské strategie EU. Zdá se však poněkud obtížné chápat její hlavní priority. Dokument Komise má asi 300 stran, které jsou rozděleny do jednotlivých kapitol a každá z nich stanoví své vlastní prioritní cíle. Dohromady jde o 24 rámců, kterými by se Evropská unie měla řídit, aby úspěšně zvládla uplatnění své hospodářské politiky a strategie. Nechtěli bychom, aby to vypadalo, že zaostáváme za Evropskou komisí, takže Parlament přijal k těmto 24 rámcům na základě tří různých postupů tři různá usnesení. Toto je zjevně náš příspěvek ke zmírnění byrokracie. Ráda bych také poděkovala Komisi, že zdůraznila význam pokračování reformy. Nemůžu než souhlasit. Život však přináší každý den změny a novinky, zejména z hlediska globalizace. Pokud se tedy rozhodneme, že se mají udělat pouze kosmetické změny, stěží to znamená, že bychom chtěli podporovat inovace a kreativitu, jak zdůraznili zástupci Slovinska. Oceňuji názor Evropské komise, že každá nová strategie vytváří přidanou hodnotu. Podle mého názory bychom však měli přijmout stanovisko, že vítáme pokračování reforem, ale s podmínkou, že jsou reformy konsolidované a přizpůsobené novým okolnostem. Jedinou prioritou Lisabonské strategie by mělo být blaho občanů. Pro dosažení tohoto cíle můžeme uplatnit mnoho nástrojů hospodářské politiky, které by všechny měly jít stejným směrem. Pokud hovoříme o měnové politice, měli bychom zdůraznit význam nezávislosti Evropské centrální banky. S ohledem k rozmanitosti zájmů a globálním výzvám na ně musí reagovat jen jeden orgán. Musíme tak připomenout, že ne všechny členské země přijaly společnou měnu. Schopnost Evropské centrální banky splnit inflační cíle je však omezená, stejně jako její potenciál vyhovět tlaku inflace a světovým výzvám přicházejícím z vnějšku Evropské unie. Proto by měly být zavedeny alternativní prostředky, jež Centrální bance umožní nezávislost. V první řadě bychom měli hovořit o daňové rovnováze. Dovolila bych si však nesouhlasit s pokusy dosáhnout daňové rovnováhy pomocí mechanického omezení výdajů. V takovém případě nesou břímě nejzranitelnější a sociálně slabé skupiny obyvatel, a ne veřejní činitelé, kteří nemají ve zvyku snižovat si své vlastní mzdy. Naším prvním cílem by měla být konsolidace řídících institucí a snížení výdajů na řízení. Finanční prostředky by se poté mohly rozdělit tak, aby z nich měli občané prospěch. Dalším problémem, na který bych chtěla poukázat, je úloha finančního odvětví. Nemá velký smysl mluvit o stlačování rozpočtu, když se současně utrácí miliardy na záchrany bank. Lisabonská strategie by měla jasně stanovit a definovat úlohu finančního odvětví. Je zřejmé, že bez stability finančního odvětví by bylo nemožné zajistit dlouhodobou hospodářskou stabilitu. Navzdory tomu, že finanční odvětví se v současnosti potýká s problémy, zcela upřímně se mi nezdá, že by někdo vyvíjel přílišnou snahu tyto problémy vážně řešit. Abych tak řekla do příští krize.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Jak můžeme našim lidem, obyvatelům členských států pomoci? Především jsme v pozici, kdy jsme schopní snížit jejich náklady na práci, životní náklady, náklady na usazení v novém místě a na přizpůsobení se výzvám nového způsobu života. Výzkumní pracovníci předložili různé návrhy, jak tyto problémy řešit. Souhlasím s myšlenkou, že by mohly přinést užitečné výsledky, lepší zastoupení a dostupnější finance pro malé podniky. Marianne Thyssen, jménem skupiny PPE-DE – (NL) Paní předsedající, pane úřadující předsedo, páni komisaři, dámy a pánové, je to poprvé, co jsme konali každoroční debatu, během které se připravuje jarní summit, v odpoledních hodinách. Obvykle si v této sněmovně plánujeme prioritní debaty na dopoledne. Z toho však nemůžete usuzovat, že se na Lisabonskou strategii díváme jako na méně důležité téma. Tak tomu vůbec není, jen jsme jednou laskavě věnovali dopoledne panu Corbettovi a panu Méndezovi de Vigo a naší debatě o jejich vynikající zprávě o reformní smlouvě, která bude společně s Lisabonskou strategií rozhodující při vytváření budoucnosti Evropy. Minulý týden jsme v Bruselu společně s poslanci národních parlamentů provedli analýzu postupu strategie a na jedné věci jsme se shodli rychle: nový přístup, zaměřující se na růst a zaměstnanost a nezapomínající na rozměr udržitelnosti, nese ovoce. Strategie podporuje potenciál evropského hospodářství pro růst a vytváří klima, jež podporuje vytváření nových míst: doposud 6,5 milionů a očekáváme dalších 5 milionů. Dalším krokem je návrh Komise, aby se odvážně pokračovalo po cestě, po níž jsme se vydali, protože práce ještě neskončila. Ve všech členských zemích a ve všech oblastech je stále mnoho prostoru ke zlepšování a je nutné to provést. Musíme se od sebe vzájemně učit a musíme také lépe využívat výhod na regionální úrovni. Budeme tedy z celého srdce podporovat společné usnesení k Lisabonské strategii. Pro naši skupinu jsou priority jasné. Větší investice do výzkumu a inovací a účinná ochrana intelektuálního vlastnictví – to jsou nesmírně důležité body pro budoucí rozvoj hospodářství a pro vytváření kvalitních pracovních míst. Stejně důležité je lepší klima pro podnikání. Dokončení jednotného trhu, lepší regulace a méně byrokracie – to jsou důležité věci pro všechny podniky, ale především pro našich 23 milionů malých a středních podniků. Potřebujeme proto Akt o malých podnicích, který nesmí být jen symbolickým gestem. Jsme také nesmírně šťastní, že jsme byli tento víkend schopní dokončit legislativní balíček o jednotném trhu se zbožím, ale méně spokojení jsme s tím, že byla navržena nová pravidla, jež u všech vyvolávají administrativní paniku. Za třetí je nutné reformovat trh práce, flexibilita a bezpečnost práce musí jít spolu ruku v ruce a musíme více investovat do schopností lidí. A konečně podporujeme cíle 20-20-20, ale způsobem, který vytvoří pracovní místa zde, a ne místa, jež se budou vyvážet na jiné kontinenty. Jedna věc závěrem: Na jarní summit se bude oprávněně pohlížet z pohledu plíživé krize měnového a pojišťovacího trhu. Musíme skutečně zajistit, aby krize nezmařila naše úsilí na podporu růstu a zaměstnanosti. Pokud budeme ve střehu, pokud udržíme správný směr, můžeme obnovit důvěru lidí. Důvěra znamená stabilitu a s tou můžeme Evropě zaručit dobrou budoucnost. A to je naše práce. Robert Goebbels, jménem skupiny PSE. – (FR) – Paní předsedající, realizace Lisabonské strategie, i když nebyla dokonalá, umožnila Evropské unii pokročit v mnoha oblastech dopředu. Došlo k vytvoření pracovních míst, větším investicím do odborného vzdělávání, výzkumu a nových technologií. Výzvy, kterým je nutno čelit, však zůstávají. Svět je v pohybu a objevují se nové problémy. Pan ministr Turk a páni komisaři Verheugen a Almunia na ně poukázali. I když má krize s rizikovými hypotékami původ v Americe, stejné nenasytnosti, která je hlavním motorem světa financí, podlehli i bankéři, pojistitelé a manažeři fondů v Evropě. Několik velkých šéfů si sice roztáhlo své zlaté padáky, ale odnesli to zaměstnanci a veřejnost. Prakticky všude dochází k omezování úvěrů. Skutečné hospodářství přešlapuje na místě, v USA došlo k jasné recesi, růst v Evropě ztratil sílu, znovu se rozbíhá inflace, ceny ropných produktů letí prudce nahoru, stejně jako potraviny, ceny hnojiv jsou obrovské, což ukazuje na to, že příští úroda bude opět dražší. Evropská centrální banka se omezuje jen na boj proti inflaci. Zaměstnanci a odbory jsou vyzývány ke střídmosti, nicméně takřka všude došlo ke ztrátě kupní síly. Pane Verheugene, všechny naše země nyní bojují s chudobou a sociálním vyloučením. 68 milionů Evropanů žije pod oficiálním životním minimem své země. 13 % pracujících pracuje na základě nestabilních pracovních

65

66

CS


smluv a bez trvalé sociální ochrany. Máme 23 milionů zdánlivých, falešných samostatně výdělečně činných osob. Současně má 1 % obyvatel v rukou více než 15 % evropského bohatství. Kvůli boji proti změně klimatu se tento trend ke zbídačování bude týkat stále většího počtu Evropanů. Zásada „znečišťovatel platí“ zní dobře, ale účet nakonec platí vždycky spotřebitelé. Veřejné orgány ve Velké Británii bojují proti energetické chudobě, zatímco nám Komise vysvětluje, že Unie svůj energetický trh dostatečně neliberalizovala, jako by si ve světě, kde 90 % energetických zdrojů závisí na suverénních státech, mohli spotřebitelé své dodavatele vybírat. Komise a především pan předseda Barroso má na vzestup problémů jedinou odpověď: Na Lisabonské strategii se nesmí nic měnit. Integrované hlavní směry jsou zřejmě vytesány do mramoru a podle pana předsedy Barrosa s nimi asi nejde nic dělat. Jménem socialistické skupiny si dovoluji pana předsedu Barrosa vážně varovat. Nepřijmeme tento styl Komise, který připomíná dobu studené války, kdy odpovídá na otázku hlavních směrů nět. Kontext Lisabonské strategie se vyvíjí. Dokument, který nás v naší akci vede, se také musí přizpůsobit nové evropské a mezinárodní situaci. (Potlesk) Bilyana Ilieva Raeva, jménem skupiny ALDE – (BG) Vážení zástupci Evropské rady, vážení zástupci Evropské komise, vážení kolegové, když byla před třemi lety obnovena Lisabonská strategie, byl důraz jasně položen na potřebu udržitelného hospodářského růstu a většího počtu a lepších pracovních míst. Národní reformy dnes probíhají dobrým tempem, evropské hospodářství stabilně roste a míra nezaměstnanosti je na nejnižší úrovni od roku 1998. I přes dobré výsledky je nutné vyvinout větší úsilí kvůli pozadí rostoucí celosvětové konkurence, aby se dosáhlo dynamického a konkurenčního hospodářství založeného na znalostech a inovacích. Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu tuto Strategii požaduje za hnací motor hluboké hospodářské a sociální reformy. Jde o odpověď na výzvy globalizace, která Evropské unii umožní ujmout se vedení hospodářského růstu, sociální a environmentální prosperity, technologického rozvoje a modernizace. Dosažení těchto cílů si vyžaduje v následujících letech znásobení úsilí. Liberálové a demokraté pro Evropu uznávají rozvoj nových struktur pro řízení Strategie během posledních tří let, s lepším rozvržením odpovědnosti mezi Společenstvím a členskými státy. Bulharsko a Rumunsko se po svém přistoupení do uplatňování Lisabonské strategie plně zapojily a v roce 2007 oznámily poprvé uplatňování svého reformního plánu. Bez ohledu na rozdíly existující mezi jednotlivými členskými zeměmi zlepšilo uplatňování Lisabonské strategie potenciál růstu Evropské unie jako celku. Podnikatelské prostředí, které je pro liberály a demokraty tak důležité, získalo z těchto reforem velký užitek. Strategie EU pro lepší regulaci se postupně krystalizuje. Ve většině členských států je dnes snazší a levnější zaregistrovat si firmu a začít podnikat. Na evropské úrovni však stále chybí integrovaná podnikatelská kultura. Na úrovni EU potřebujeme komplexní přístup k růstu a konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Členské státy se zavázaly investovat do roku 2010 celkem 3 % HDP do inovací, výzkumu a vývoje. Dostupná data však stále ukazují na podstatné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, Proto je nutné v této věci vyvinout velké úsilí, a to i na úrovni soukromého sektoru, aby se tohoto cíle dosáhlo. Evropská unie udělala veliký krok k transformaci na společnost vstřícnou k životnímu prostředí. Byly přijaty nové ambiciózní závazky k drastickému snížení emisí oxidu uhličitého a k využití obnovitelných energetických zdrojů do roku 2020. Liberálové a demokraté se domnívají, že společnosti s nízkými emisemi oxidu uhličitého lze dosáhnout pouze, pokud věda a výzkum nabídnou „zelené“ technologie, které jsou za tímto účelem nezbytné. Vysokého standardu, po kterém my Evropané toužíme, lze dosáhnout pouze prostřednictvím akcí na podporu solidarity. Výměny zkušeností, podpora a možnosti učit se od sebe vzájemně jsou tedy nadmíru důležité. Znalostní ekonomika znamená také ochotu se učit. Hospodářský růst, nízká nezaměstnanost, vysoké sociální standardy a dynamické podnikatelské prostředí se vzájemně nevylučují. Stačí vzpomenout příklady zemí jako je Dánsko a Finsko. Vážení kolegové, mnoho priorit liberálů a demokratů se odrazilo v usnesení Evropského parlamentu o Lisabonské strategii. Zahrnují vytvoření podmínek pro flexibilnější a lépe fungující trh práce, umožňující

19-02-2008

19-02-2008

CS


sociální začlenění, snížení administrativních břemen a dosažení lepší regulace, posílení pozice evropského podnikání na mezinárodní úrovni, více dovozu, vývozu a investic, lepší transparentnost a stabilitu finančních trhů, lepší ochranu spotřebitelů, větší ohled vůči životnímu prostředí, efektivnější využívání Strukturálních fondů Společenství pro dosažení hmatatelných výsledků v uplatňování Strategie a posílení dopravní sítě transevropského projektu. Vážení kolegové, ukazatele jsou na místě, cíle jsou jasně definovány. Nyní jde o jejich zavedení do praxe. Guntars Krasts, jménem skupiny UEN. – (LV) Děkuji vám, paní předsedající. Pane komisaři, zástupci Rady, rád bych se dnes zaměřil na možný vliv současného problému na úkoly a cíle Lisabonské strategie. Problémy na světovém finančním trhu a vliv problémů, se kterými se potýká hospodářství USA, na světový hospodářský růst jsou prvním závažným testem pro novou Lisabonskou strategii a její schopnost působit jako protilátka na případné překážky růstu evropského hospodářství. Bez ohledu na současné komplikace zůstává rychlejší dlouhodobý růst evropskou prioritou. Vyžaduje to, aby se na trhu objevilo mnoho nových aktivních podniků. Nemám pochyby o tom, že poruchy ve finančním systému vyžadují opatření na znovunastolení stability. Mělo by se však zdůraznit, že je na čase přijmout odpovědná rozhodnutí. Znovunastolení stability v rámci finančního systému by nemělo být na překážku úkolům finančního systému: těmi je podpora růstu evropského podnikání. Toto bych obzvláště rád zdůraznil, protože je nezbytně nutné rozšířit paletu možností financování pro nově zavedené firmy. Je nutné obzvlášť podpořit konkurenci mezi možnostmi financování. Úkol, zdůrazněný ve všech dokumentech Lisabonské strategie, jehož cílem je posilování potenciálu růstu malých a středních podniků, je nutné přivítat. Akt o malých podnicích, který navrhla Komise, je nutné přivítat. Současná situace je však taková, že velké podniky s pevně zavedeným místem na trhu mají neporovnatelně lepší finanční možnosti než lidé, kteří chtějí rozběhnout vlastní podnikání. V Lisabonské strategii chybí povinnost podporovat široké, konkurenční rozpětí finančních nástrojů, což je ve skutečnosti zásadní předpoklad pro posilování potenciálu růstu Evropy. Odpovědí na nestabilitu finančního systému nesmí být umožnění omezení inovací ve finančním odvětví. Děkuji vám. Rebecca Harms, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, z hlediska politiky boje proti změně klimatu pohlížíme na rok 2007 – a na čas, který od té doby uplynul – jako na rok, kdy byla oficiálně uznána skutečnost změny klimatu. Pokud uvážíme, že debata o globálním oteplování a strategiích udržitelnosti trvá již téměř dvě desetiletí, je jasné, jak dlouho trvá ovlivňování takového politického procesu a jak obtížně se provádí současné sladění strategií. Třebaže jsme po celé EU slyšeli ujišťování o tom, že bylo provádění udržitelnosti konečně včleněno do Lisabonské strategie, stále pochybuji, zda tuto změnu skutečně myslíme vážně a zda jsme se skutečně připravili na to, abychom se vydali novým směrem a odvrátili se od cíle čistě kvantitativního růstu a vydali se k cíli růstu zaměřeného na kvalitu. Když jsme s panem Lehnem jako spoluzpravodajem připravovali Lisabonské usnesení pro Parlament, diskutovali jsme znovu – nikoliv my osobně, ale naše politické skupiny – o problematice energetické politiky a energetické strategie. Není divu, že jsme diskutovali, tato problematika si to zaslouží. V tomto usnesení je nyní zakotvena koncepce, která jen taktak ukrývá propast mezi našimi jednotlivými stanovisky k tématu udržitelnosti. Termín „nízkouhlíkové hospodářství“ je nyní tomuto Parlamentu prezentováno jako kompromisní řešení. Podle mého názoru se tím pouze retušuje konflikt mezi status quo, jehož obhájci by rádi prosadili energetické hospodářství, využívající starou energetickou směs uhlí a atomové energie, a strategií, kterou jsme chtěli prosadit my, totiž radikální změnou kurzu vedoucí ke snížení spotřeby zdrojů. Koncepce, kterou jsme nyní začlenili, jen lehce zastírá, že se nám stále nedaří přijmout rozhodnutí. Dovolte mi na tomto místě zopakovat, že Evropa by podle mého názoru neměla sehrát roli průkopníka, jež vyplní naděje lidí na celém světě na základě vysoce rizikové atomové energie nebo obnoveného návratu k uhlí. Budu teď mluvit o něčem jiném, ale této debatě se budeme věnovat v jiném kontextu. Domnívám se také, pane Verheugene, že v této oblasti ještě musí dojít k úpravě směrnic, protože pouhé připojení otázky bezpečnosti dodávek energií a obnovitelných zdrojů neznamená změnu strategie. Nová strategie je úplně jiné téma, které se musí odrazit v nových opatřeních a nástrojích. Věřím však, že potřebujeme upravit směry Lisabonské strategie tak, aby se neomezovaly jen na environmentální rozměr, ale rozšířily se i na oblast sociální politiky. Stále slyšíme o obratu, ke kterému v oblasti evropského růstu a zaměstnanosti v posledních třech letech došlo. Současně však jsme svědky sociální marginalizace a zvýšení počtu nejistých pracovních míst. Podle našeho názoru lze společný cíl sociální integrace a soudržnosti jednoduše a jasně interpretovat tak, že pracující v Evropě musí být schopní žít z toho, co si vydělají. Byl jsem proto na rozpacích z hádek, které se rozhořely mezi politickými skupinami při přípravě Lisabonského usnesení v otázce, zda je či není správné uzavírat dohody o minimálních mzdách v Evropě podle jednotlivých odvětví. Nedomnívám se, že existuje nějaká alternativa a přeji si jen, aby v tomto bodu vládl větší stupeň konsensu. Přeji si také, aby mí kolegové poslanci na pravé straně této sněmovny ne vždy interpretovali koncept „flexikurity“ jen tak, že

67

68

CS


nejslabší členové společnosti musí být flexibilní a submisivní, zatímco ostatní mohou ve své práci pokračovat, jak se jim hodí. Jednu věc, kterou zítra předložíme k hlasování, považuji za velice důležitou součást usnesení – a tato poznámka je určena i pro paní Figueiredovou, která má na tomto úspěchu hlavní podíl – a to fakt, že se nám podařilo předložit společné návrhy nových ukazatelů, pomocí kterých bude možné měřit pokrok učiněný směrem k dosažení lisabonských cílů, obzvláště cíle zlepšit kvalitu života lidí. Fakt, že přístup založený na příjmu ve formě starých hraničních ukazatelů či míry růstu národního důchodu, zcela přehlíží rozdíly v růstu důchodu, ukazuje na to, že v žádném případě nejde o vhodný ukazatel. Bude pochopitelně ještě méně vhodný, pokud budeme skutečně chtít měřit faktory jako je zlepšování kvality života a stavu životního prostředí. Byla bych ráda, kdyby Komise na tyto kritiky týkající se environmentálních a sociálních ukazatelů zareagovala. Ilda Figueiredo, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) V praxi se osm let po Lisabonské strategii ukázalo, že se rozšířily sociální nerovnosti a chudoba, která postihuje přibližně 78 milionů lidí včetně 25 milionů osob s nízkými příjmy a nejistými pracovními smlouvami, se zhoršila. Většina vytvořených pracovních míst je nejistá, práce na částečný úvazek se týká především žen, které jsou dál diskriminovány, jak pokud jde o přístup k pracovním místům, odborné vzdělávání a kariérní postup, tak pokud jde o mzdy. Míra nezaměstnanosti u mladých lidí je dvakrát větší než celková míra nezaměstnanosti a zahrnuje mnoho mladých absolventů vysokých škol, kteří nemohou najít práci, je mnohem méně práce odpovídající jejich vzdělání, a přibližně 6 milionů mladých lidí každoročně zanechává studia předčasně, což také ohrožuje jejich budoucnost. S těmito důsledky se mohlo počítat ve strategii, jejíž neoliberální vize se rozvinula v rámci reformy z roku 2005, kdy se prioritní opatření zaměřila na liberalizaci a privatizaci strukturálního sektoru a veřejných služeb a byl dán důraz na flexibilitu pracovníků. Chudoba a sociální nejistota se nyní může zhoršit finanční krizí, která začala ve Spojených státech, a vysokou cenou fosilních paliv a některých zemědělských produktů základních pro potravinářský průmysl. Musí se proto urgentně změnit politiky, aby se předešlo jejich důsledkům pro Evropskou unii, zejména v nejkřehčích hospodářstvích, a zabránilo se zhoršení sociální situace. Naše usnesení proto vyzdvihuje nutnost nahradit Lisabonskou strategii Evropskou strategií pro solidaritu a udržitelný rozvoj, která otevře nové horizonty k Evropě s plnou zaměstnaností bez diskriminací, patřičnými pracovními místy s právy, lepšími platy, hospodářskou a sociální soudržností a přiměřenou ochranou a veřejným všeobecným sociálním zabezpečením, neboli krátce s větší sociální jistotou. Johannes Blokland, jménem skupiny IND/DEM. – (NL) Paní předsedající, úvěrová krize, která v posledních několika měsících panuje v USA, ukázala, že čistě kapitalistický systém je neudržitelný. Na poměrně delší dobu, než jsme poznali, že nefunguje komunistický, nebo chcete-li socialistický systém. To bylo jasné v roce 1989. Ale nyní, když ani kapitalismus zjevně nefunguje, je nejvyšší čas zabývat se tímto zjištěním. Pomocí Lisabonské strategie se snažíme, aby Evropa zůstala hospodářsky konkurenceschopná vůči zbytku světa. To bude možné jen, pokud každý, kdo dnes může hrát určitou úlohu, tak bude skutečně činit, a pokud budeme pracovat na zajištění dobrého životního prostředí. Podpora zaměstnanosti a trvale udržitelného rozvoje jsou hlavní cíle revidované Lisabonské strategie naprosto právem. Nedomnívám se, že jsou řešení, která nám doporučují naši kolegové ze skupiny GUE, dostatečně informovaná či realistická. Pokud bychom takováto opatření přijali, zvedla by se inflace a mohla by se vypařit důvěra investorů v Evropu. A v konečném důsledku je inflace zlodějská. V předchozí rozpravě na jarním summitu jsem již řekl, že by měly vlády členských zemí sehrát aktivní úlohu. Tvrdím dnes totéž. Samotné členské státy musí iniciovat reformy a přivést je ke zdárnému konci. A dokud nejsme zatím na pokraji recese, je nejvyšší čas přijmout vhodná opatření k provedení reformy sociálního zabezpečení. Evropa je může jistě koordinovat, ale nemůže je přikazovat. Sergej Kozlík (NI). – (SK) Vážený pane předsedo, vážení poslanci, vážení hosté. Předložená zpráva správně zdůrazňuje rizika neregulovaného globálního finančního systému. Tento se vymyká přímému vlivu politik Evropské unie a může být zdrojem rozsáhlé finanční nestability. Proto je nutné přehodnotit modely podnikání a účinky nadnárodních finančních skupin na světových finančních trzích a usilovat o jejich režimování na široké mezinárodní bázi. Souhlasím s tím, že zdravé a stabilní makroekonomické prostředí si vyžaduje vyšší konsolidaci rozpočtů a inteligentní soukromou i veřejnou investiční politiku. Taková politika může založit infrastrukturu orientovanou na budoucnost a otevírat perspektivní trhy. Nemyslím si, že veřejné vlastnictví je jedním

19-02-2008

19-02-2008

CS


z hlavních prvků vedoucích k problémům na evropských energetických trzích. Nikdo doposud neprokázal, že soukromé monopoly se chovají korektněji než monopoly s vlastnickou účastí státu. Vše je otázka správného nastavení pravidel. Proto je potřebné zdokonalovat pravidla hospodářské soutěže v energetických, ale i dopravních a informačních systémech, postupně otevírat příslušné trhy a rozšiřovat a spojovat evropskou infrastrukturu. Klaus-Heiner Lehne (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, usnesení, jehož návrh předložila řídící skupina, se zaměřuje na tři hlavní oblasti: vnitřní trh, kde jsme znepokojení především potřebou zaplnit určité mezery, kdy musím uvést alespoň příklady absence jednotného patentového zákona a absence vnitřního trhu v pojišťovnictví; trh práce, kde jde především o bezpečnost skrze flexibilitu; téma monitorování a kontroly, kde jde především o uplatnění strategie v členských státech,. Tentokrát jsme si úmyslně nevybrali téma energetiky a klimatu, protože ty byly klíčovými tématy posledních dvou let, a strategicky řečeno jsme opravdu dosáhli toho, čeho jsme dosáhnout s našimi rezolucemi chtěli, tedy toho, aby se Komise a Rady tímto tématem skutečně do hloubky zabývaly, což právě dělají. Jedno hledisko dál považujeme za důležité a věnuje se mu i obecná část usnesení, a to je celý souhrn lepších právních předpisů. Upozorňujeme především na problémy, které stále existují v otázce hodnocení výsledků a snížení byrokracie. Mezi skupinami se během přípravné etapy pochopitelně objevily sporné body, z nichž téměř všechny byly vyřešeny. Na konci zůstal jen jeden rozhodující sporný bod. Moje skupina stojí za integrovanými hlavními směry a stejně jako Komise se domnívá, že v současnosti nepotřebujeme jejich změnu. Celkově se můžeme na to, čeho bylo za poslední roky dosaženo, dívat jako na úspěch. Když jsme v roce 2005 v jistém směru oživili Lisabonskou strategii, považoval každý Lisabon jen za hlavní město jednoho z členských států, tedy Portugalska. Nikdo si jeho jméno nespojoval s nějakou konkrétní strategií. Nebyl to případ třeba Kjóta, jehož jméno nepředstavovalo jen město, ale i globální strategii. V posledních letech jsme v otázce vnímání Lisabonu udělali velký pokrok. Podporujeme postoj Komise, když říká, že růst a zaměstnanost jsou klíčovými pojmy a pokrok v této oblasti má rozhodující význam. Jen když dosáhneme růstu a zaměstnanosti, povedeme dobrou environmentální a sociální politiku. Udo Bullmann (PSE). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, je to trochu problém. „Stojíme za směrnicemi“ zní trochu dogmaticky. Nás ve skupině PSE nezajímá ani tak, který dokument podporujeme nebo nepodporujeme, ale domníváme se, že hlavním problémem je, zda jsou tyto směrnice odpovědí na skutečnou hospodářskou situaci, a základním problémem je, zda nabízejí větší pomoc v řešení potřeb obyvatel Evropské unie. Jde o základní otázku této debaty, takže ještě jednou: nechejme data, ať hovoří sama za sebe. Předseda skupiny ministrů financí Eurogroup Jean-Claude Juncker nedávno oznámil, že růst poklesne, že v roce 2008 již nebude 2,7 %, ale 1,6 %, 1,7 % nebo 1,8 %. Zní to jako jasný výstražný signál, zejména když víme, že výhled v USA vypadal špatně již na konci roku 2007. Tehdy se počítalo s inflací 3,2 %. To znamená menší prosperitu, nižší reálné mzdy, snížení kupní síly. Samozřejmě se obáváme, že tato stagnace může jít ruku v ruce s inflací, a to je ten výstražný signál. Víme také, že se za posledních pět let v Evropské unii chudoba nesnížila, ale že je ve skutečnosti více lidí vyloučeno z prosperující společnosti. Výzkum a vývoj dosáhl více či méně stabilní úrovně, ale určitě ne 3 %, které potřebujeme pro Lisabonskou strategii, dosáhl pouze poloviny, v průměru 1,6 %, 1,7 % nebo 1,8 % – příliš málo, než abychom mohli sehrát mezinárodní roli, kterou sehrát chceme. Stojíme před rozporem. Jistěže nemůžu předpokládat, že mi integrované hlavní směry poskytnou nástroj řízení, když současně tento nástroj vytvořím tak, že nereaguje na hospodářská a sociální data v Evropské unii. Na jedné straně se nemůžu – zjevně stejně jako předseda Komise – postavit a tvrdit, že se nic, naprosto nic z hlavního textu směrnic nezměnilo, a přitom doufat, že lidé v členských státech Evropské unie, zaměstnavatelé, zaměstnanci, ti, kdo se podílejí na hospodářských procesech, budou mít pocit, že zde existuje politické vedení. Tímto způsobem se onen rozpor neodstraní. Zde přítomní členové Komise nám mnohokrát řekli, co se musí změnit. Pojďme o těchto změnách diskutovat, bez ohledu na oblast, které se budou týkat. Kde jsou produkty, kde jsou změny, které také napomůžou zlepšit úděl lidí? Socialisté podporují ofenzivní strategii, jak je představená v dokumentech Parlamentu, ale chceme skutečné odpovědi, které napomohou zlepšit úděl lidí.

69

70

CS


Wolf Klinz (ALDE). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, členské státy jsou a budou odpovědné za formulování a uplatňování hospodářské politiky. To znamená, že Lisabonská strategie může být uplatňována jen pomocí cílených opatření členských států. To není jako evropská hospodářská politika centrálně definovaná z Bruselu. Proto jsou základní rysy hospodářské politiky tak důležité. Podle nich budou členské státy hospodářské strategie koordinovat a vytvoří referenční bod k zajištění toho, že se členské státy pomocí nutných reforem posunou správným směrem a zůstanou na správné cestě. Jsou v nich zakotveny hlavní hospodářské zásady EU: otevřené trhy, spravedlivá konkurenceschopnost, inovativní soukromé podnikání bez státní regulace. Členské státy bohužel integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost ne vždy uplatňují a místy jen poněkud plaše. S ohledem na plnění výzev globalizace se musí Evropská unie výslovně držet svých základních principů, což je jediná cesta, jak dlouhodobě zachovat svou konkurenceschopnost. Bohužel jsme byli nedávno svědky řady příkladů toho, co bych označil jako kreativní přepážky. Například – a to mluvím k paní Harmsové, pro její informaci – německá pošta Deutsche Post udržuje zavedením příliš vysokých minimálních mezd všechny konkurenty daleko od oficiálně liberalizovaného trhu. Současné turbulence na finančních trzích také ukazují, že všechny podniky se příliš rychle obrací na stát o pomoc, pokud se dostanou do problémů. Záchrana soukromých finančních institucí jako Northern Rock ve Velké Británii nebo OKB v Německu společně s pomocí peněz daňových poplatníků je z hlediska hospodářské politiky nepřijatelnou chybou. Zisky bank zůstávají v rukou akcionářů a malému počtu zaměstnanců jsou vypláceny přemrštěné bonusy, zatímco ztráty jsou znárodňovány. Takovéto postupy podkopávají víru lidí v sociální systém tržního hospodářství. Je úlohou státu podporovat trh pomocí vhodného rámcového zákona, ale úlohou trhu je posunout hospodářství dopředu a zajistit, aby byla Evropa konkurenceschopná. Eoin Ryan (UEN). – Paní předsedající, nedávné finanční zmatky, které otřásly důvěrou spotřebitele a trhu, nám ukázaly, jak důležité je mít udržitelnou strategii růstu. Pro EU bylo vždy správné, když měla takové strategie a politiky spolupráce a koordinace, které posilují nás jako individuální národy i jako celek. Dnes se objevila řada problémů, které jsou důležité pro Lisabonskou strategii, ať už je to podpora inovací, poctivá hospodářská soutěž, řešení energetických otázek, změna klimatu, celoživotní vzdělávání nebo investice do znalostí, abych vyjmenoval jen některé. Domnívám se, že zvyšování konkurenceschopnosti a růstu a snaha dosáhnout 3 % je naprosto zásadní, pokud má Evropa růst způsobem, jakým chceme. Myslím, že bylo dosaženo strašně moc věcí. Někdy jsme sami k sobě příliš kritičtí. V Evropě bylo za poslední roky vytvořeno hodně přes 12 či 13 milionů pracovních míst, což je víc, než vzniklo ve Spojených státech. Pokud však chceme mít osvícené sociální politiky a peníze na osvícené sociální politiky, musíme naše hospodářství liberalizovat. A to jedna z otázek, které neřešíme v rámci jednotlivých členských států. Myslím, že to je výzva: mít hospodářství, která rostou, takže můžeme utratit peníze na osvícené sociální politiky. Mikel Irujo Amezaga (Verts/ALE). – (ES) Paní předsedající, rád bych uvedl, že souhlasím s tím, že priority a zdroje související s Lisabonskou strategií by měly být v rozpočtech členských států a kompetentních institucí jasně identifikovány. Mělo by se provést podrobné prošetření celého řetězce vzdělávacího systému a obsah, pokud jde o obecné vzdělání a vědecké a technické odborné vzdělání, by měl být na co nejvyšší úrovni, aby se lidé mohli více přizpůsobit změnám v okolí, aby se podpořila účast občanů, kvalitnější pracovní místa, podnikatelský duch a inovace. Je nezbytně nutné postupně studovat demografické změny a jejich vliv na veřejné finance, trh práce a zdravotní péči. Podobně by se inovativní reforma trhu práce měla řídit pravidly „flexikurity“, která podporují konkurenceschopnost a současně poskytují vhodné sociální zabezpečení, a přece nevyhovuje jen pravici v této sněmovně, jak ve své řeči uvedla má kolegyně Rebecca Harmsová. A konečně je důležité, aby si členské státy a všechny kompetentní instituce efektivně vyměňovaly osvědčené postupy, což je výhodné také pro podporu soudržnosti cílů po celé Evropě. Helmuth Markov (GUE/NGL). – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, řekl jste, že byla v nedávné době vytvořena řada pracovních míst. To je pravda, ale většina z nich jsou nejistá místa. Řekl jste, že vzrostla produktivita. To je pravda, ale růst produktivity nebyl využit k zvýšení mezd – což se mohlo stát – ani nebyl využít k dalším investicím. Řekl jste, že zvýšení HDP je také známkou toho, že jsme na správné cestě, že

19-02-2008

19-02-2008

CS


Lisabonská strategie je správná. Říkám vám, že i přes tři pozitivní statistiky, které jste nám předložil, nevidíme dodnes žádné výsledky. Zvýšily se nám zisky, ale nezvýšily se příjmy z mezd; dál máme hospodářskou politiku, která se řídí nabídkou, a ne poptávkou; nemáme dostatečnou poptávku na vnitřním trhu. To znamená, že máme s Lisabonskou strategií stále stejné problémy jako před pěti lety, jako před třemi lety. Nic se nezměnilo. Jak tedy můžete říct, že jsme na správné cestě? Co máme? Řekl jste také, že musíme podporovat malé a střední podniky. V tom případě bych vás požádal, abyste se obrátil na svého kolegu pana Mandelsona. Jaký byl jeho vklad do globální evropské strategie? To, že se trhy musí otevřít velkým společnostem fungujícím po celém světě. Nic o malých a středních podnicích, ani slovo! V členských státech provádíme daňové reformy, které zvýhodňují akciové společnosti. Ty jsou osvobozeny od daní. Zisky, které vytvářejí, se však již nedostávají do národního hospodářství. Říkáme, že musí být zaměstnanci flexibilní. Musí přijmout nižší mzdy. To dělali po celá léta. Pokud se zvyšují zisky, měli by mít také možnost mít z nich podíl. To se neděje. Banky nemilosrdně spekulují a velká část zisků velkých podniků je investována jako finanční kapitál, protože tam jsou vyšší marže, než by se investovaly zpět do výroby. To je pro Lisabon špatná cesta. Když budu chtít peníze, musím jako Evropská unie nebo jako členský stát trvat také na vyšších příjmech z daní. Mohu jít jen tam, kde lze také získat dostatečné daně z příjmu. To by měla být správná metoda přístupu pro Lisabonskou strategii: radikální přehodnocení hospodářské politiky. Budeme-li pokračovat v liniích, které jste navrhl, problém v Evropské unii nevyřešíme. John Whittaker (IND/DEM). – Paní předsedající, skutečně nemá smysl dál hovořit o lisabonské agendě, protože každý rok za posledních osm let se obecně přiznalo, že moc dobře nefungovala. Tato zpráva, obsahující dlouhý seznam toho, co by měla Evropská unie udělat, tento bod zcela opomíjí. Místo toho, aby byla EU silou, jež bude řídit růst a produktivitu, je EU, neustále se vměšující do obchodu, tím, kdo hospodářství v Evropě brzdí. Dalším bodem, o němž se nemluví, je to, že jednotlivá hospodářství EU mají nesmírně různé struktury a výkonnosti. Nemá smysl hovořit o evropském hospodářství jako o jediném celku. Je rozdíl mezi Německem, které dosáhlo skromného hospodářského růstu, a jižními členskými zeměmi EU, které jsou postiženy velkým deficitem obchodní bilance, hroutícím se stavebním trhem a obrovskými vládními dluhy. Tyto země naléhavě potřebují nižší úrokové sazby a devalvaci, čehož nelze dosáhnout, protože jsou všechny v euro zóně. Pokud sníží Evropská centrální banka úrokové sazby, aby jim trochu pomohla, bude muset opominout svůj inflační cíl, což se jistě nebude líbit Němcům. Místo toho, abychom dál přidávali miliony dalších slov do plané diskuse o Lisabonské strategii, měla by se rozhodně věnovat pozornost těmto poněkud naléhavějším otázkám. Domnívám se však, že je důležité upozornit na hlavní slabou stránku hospodářské a měnové unie, tedy na fakt, že jednotná měna není dlouhodobě udržitelným řešením pro skupiny s tak různým hospodářstvím a nezávislými vládami. Frank Vanhecke (NI). – (NL) Paní předsedající, všichni víme, že se Evropa musí dále přeměnit v hospodářství založené na znalostech, které je lépe schopné obstát na světových trzích. Neobjevujeme zde objevené, s tím všichni souhlasíme. V čem se neshodujeme, je například to, že Komise považuje novou hospodářskou migraci ve velkém měřítku za jeden z nejdůležitějších prostředků, jak dosáhnout lisabonských cílů. To je absurdní. V Evropě je dost talentu. Především máme v Evropě nějakých deset milionů lidí bez práce a to je víc než dost. Před vládami a světem obchodu a průmyslu stojí v tomto směru velká výzva. A váš průměrný Evropan navíc skutečně nechce, aby docházelo k další nové vlně imigrace. Chce, aby se velký počet cizinců, který zde již žije, integroval, asimiloval a zapojil do pracovního procesu. Ano, Komise je v tom opět zcela vedle. Vzpomínám si, že Evropská komise řekla před několika měsíci, že politická krize v Belgii zpomalí tempo reforem, které jsou nutné k dosažení lisabonských cílů. Ve skutečnosti je to naopak. Skutečnost je, že politická krize v Belgii byla důkazem selhání belgického státu, a právě existence Belgie Vlámsku zabránila v modernizaci svého pracovního práva a trhu práce, v omezení sociálních nákladů a zjednodušení a snížení daní za účelem splnění těchto lisabonských cílů. Od Evropské komise je ale pochopitelně naprosto nevhodné připustit, že Belgie je překážkou jak pro Vlámsko, tak pro Valonsko. Cristobal Montoro Romero (PPE-DE). – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, pane úřadující předsedo, dostali jsme se znovu do složitého okamžiku pro Evropskou unii, kdy čelíme obtížné hospodářské situaci a začínáme vypracovávat směrnice hospodářské politiky za okolností, které jsou zásadním způsobem

71

72

CS


charakterizované oslabením hospodářského růstu, jenž je sám v podstatě reakcí na nedostatek důvěry části hospodářských subjektů: spotřebitelů, podnikatelů a především malých a středních podniků. Proto vedle gratulací zpravodaji, vedle vyjádření spokojenosti s kladným postojem ostatních skupin, především socialistické skupiny, se kterou jsme se v mnoha věcech shodli, díky čemuž bylo možné připravit hlavní směry hospodářské politiky, si má politická skupina, skupina Evropské lidové strany, přeje zdůraznit náležitost posilování Evropské unie a posilování evropského hospodářství podporou a vlastním zapojením se do hospodářských reforem. Za tímto účelem podporujeme Komisi v jejích snahách o využití integrovaných hlavních směrů k usnadnění základních reforem a podpoření nového rámce důvěry, aby bylo možné překonat obtíže, se kterými se potýkáme. Nového rámce věnovaného pracovním reformám dohodnutým se sociálními partnery, daňovým reformám, které podporují růst malých a středních podniků a vytváření pracovních míst. Zkrátka rámce věnovaného reformám usnadňujícím uskutečnění vnitřního trhu jako nejlepšího způsobu podpory hospodářského růstu, který v Evropské unii vytvoří pracovní místa. V tomto ohledu bych také rád zdůraznil, že je nutné odmítnout protekcionismus, což obhajujeme i v našem politickém stanovisku, a chtěl bych se přimluvit, abychom v Evropské unii konečně stanovili základy pro hospodářský růst, který vytváří pracovní místa, což je skutečným pilířem evropské integrace. Edit Herczog (PSE). – Paní předsedající, po dlouhé debatě máme konečně text, který my jako socialisté podporujeme a jsem ráda, že se tohoto kompromisu ve věci Lisabonského usnesení dosáhlo. Dovolte mi však vyjádřit osobní názor, totiž to, že samotný nápad ještě není řešením. Všechno závisí na provedení. Někdo musí dát dvě a dvě dohromady. V roce 2000 byla lisabonská myšlenka dobrá a velmi dobře načasovaná. Ani nemůžeme stanovit lepší cíle, než jsme stanovili při revizi v roce 2005. Pokud se však podíváme na samotnou realizaci – zejména když se na tuto realizaci podíváme zpětně, v rámci celého rozhodovacím procesu – je to jiné. Ve srovnání s prvními pěti lety došlo ke zlepšení, dosáhli jsme určité dynamiky, ale výsledky jsou v porovnání s potřebami a celkovými výzvami, kterým čelíme, a v porovnání s potenciálem, který máme, chabé. Byli jsme svědky velkých iniciativ a úspěšných projektů jako byl Program růstu a zaměstnanosti nebo projekt Mysli nejdříve v malém a dosáhli několika velkých zákonodárných úspěchů – jako je například směrnice o službách, dohled nad regulací finančních trhů, politika v oblasti změny klimatu nebo nový energetický balíček. Chybí však celkový pocit a chybí samotný závazek. Toto v evropských institucích sledujeme prostřednictvím snižujícího se používání výrazu „připojující se k agendě“. Je to vidět ve velice malém zájmu o toto téma během společného zasedání s národními parlamenty a je to vidět i ve výsledcích Eurobarometru. Ráda bych citovala dvě čísla z Eurobarometru. Za posledních devět měsíců poklesl tzv. index optimismu o devět bodů, z 26 na 17. Když se podíváme i na jiné klíčové výkonnostní ukazatele, zjistíme, že index zaměstnaneckého optimismu klesnul za posledních devět měsíců o tři body z + 5 na + 1. Když se podíváme dál, zjistíme, že základní prvky Lisabonské strategie jsou mezi posledními otázkami, které lidé považují za nejdůležitější. Znamená to, že osm let po Lisabonu se obyvatelé Evropy nedomnívají, že jim EU může poskytnout na tyto otázky odpovědi. Takže Lisabon máme stále v našich dokumentech, ale určitě ne v našich srdcích a myslích. Ve 21. století se závod kontinentů nerozhodne jen přírodními a energetickými zdroji nebo finančními zdroji. Vítěze určí síla lidského kapitálu a lidských zdrojů. O síle Společenství rozhodne spojení všech obyvatel, pokud jde o kvantitu, a konzistence jejich vědomostí, pokud jde o kvalitu. Jako Společenství máme před sebou stále hodně práce, pokud jde o vytváření znalostí, o řízení znalostí a o motivaci lidí. Společenství potřebujeme vnímat jako celek, kde nenecháme jednoho, aby diskriminoval druhého. Nemůžeme nikoho opomenout, ať je černý nebo bílý, bohatý nebo chudý. Potřebujeme každého – občany jako celek. Ve 21. století budou hrát lidé ústřední roli, a přesto tu předseda Komise dnes nemluví o tomto… (Předsedající řečníka přerušil) Lena Ek (ALDE). – Paní předsedající, po sedmi letech práce Lisabonská strategie zčásti selhala. Je to z největší části způsobeno problémy s jejím uplatňováním. Dám vám několik příkladů z oblasti vnitřního trhu. Pokud jde o energetický balíček, musíme přijít s úplně novými právními předpisy. Když jsme se rozhodli zvýšit rozpočtovou položku na výzkum, dostali jsme jen 50 % částky, o níž jsme rozhodli, že ji potřebujeme. V inovacích jsme dospěli k evropskému paradoxu, když dáváme peníze, ale nezískáváme industrializaci a pracovní místa, která jsme chtěli.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Hodně jsme hovořili o malých a středních podnicích, ale ty stále zápolí se stejnými předpisy jako velké globální průmysly. Víme, že rovnost mezi ženy a muži zlepšuje hospodářský růst, ale stále máme v této oblasti nedostatky. Víme, že odvětví dopravy je v Evropě velmi špatné a stále máme velké nedostatky, pokud jde o železnici a dobu přepravy přes Evropu. Je načase to změnit. První věcí, kterou je nutné zvážit, pane Turku a pane Almunio – a možná byste mohli tento vzkaz předat panu Verheugenovi – je to, co má být v textu usnesení o změně klimatu, které bude přijato na jarním zasedání. Všichni souhlasíme s tím, že změna klimatu může být maximálně výhodná situace, kdy můžeme vyřešit environmentální problémy a vytvořit nová pracovní místa. Již jsme předali rozhodnutí v této věci Parlamentu a nyní čekáme, s čím Komise a Rada přijdou na jarním zasedání. Je tu stále 18 milionů nezaměstnaných Evropanů, více než 18 milionů nezaměstnaných, a víme, že malé a střední podniky, odvětví čistých technologií, inovací a služeb mohou potřebná pracovní místa poskytnout. Dáte jim šanci? Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – (PL) Paní předsedající, v této debatě o Lisabonské strategii bych nejprve rád zdůraznil, že podle mého názoru se nedostatečně přihlíželo k vlivu americké finanční krize na úroveň hospodářského růstu a nezaměstnanosti v Evropě. I když jsou prognózy HDP na roky 2008 a 2009, které jednotlivé členské státy předložily, nižší než tempa růstu, kterých bylo dosaženo v roce 2007, vypadá to, že skutečnost bude ještě horší. Mým druhým bodem je to, že vláda Spojených států a Federální rezervní systém zareagovaly rázně a bleskově. Vláda nabídla 150 miliard dolarů na podporu pro firmy a spotřebitele a centrální banka opakovaným snížením úrokových sazeb zajistila, že je skutečná základní úroková sazba záporná. Naopak vlády členských států EU, Evropská centrální banka a ostatní centrální banky dělají dojem, že jsou ze zpomalení hospodářského růstu a posilování eura blahem bez sebe. Musíme souhlasit se závěrem zprávy, který se týká potřeby převodu daňového zatížení daně z příjmů na daně spojené s životním prostředím, ale rozhodně odmítáme návrh na koordinaci daně z příjmu právnických osob v členských státech. Sahra Wagenknecht (GUE/NGL). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, je pravda, že evropské hospodářství čelí velkým problémům. Krize na světových finančních trzích, zvyšující se ceny energií a potravin, stagnující domácí poptávka jako výsledek dumpingových mezd a sociálních krádeží, růst nejistých pracovních míst – to vše jsou naléhavé problémy, které je nutné vyřešit. O tom se však zpráva nezmiňuje. Připomíná se nám, že růst příjmů by měl držet krok se střednědobým růstem produktivity. Zpráva však současně volá po pokračování neoliberálních strukturálních reforem, tzn. přesně těch údajných reforem, které vytváří problémy, jimž dnes musíme především čelit. Místo aby se pomocí veřejných investic vytvářela pracovní místa, musí se vytvářet dokonce větší tlak na zaměstnance a na nezaměstnané, musí se zvyšovat pracovní doba a ochrana proti nezákonným propouštění je dokonce víc podrývána. Místo toho, abychom přijali opatření na regulaci finančních trhů a kapitálových transakcí, máme zůstat bezmocně stát, zatímco současná finanční krize se rozšiřuje ještě dál. A místo abychom skoncovali s politikou liberalizace, která velmi přispěla ke zvýšení cen na energetických trzích, dál se tvrdohlavě zaměřujeme na privatizaci a deregulaci. Naše skupina nebude pro zprávu hlasovat. Nepodpoří zprávu, která obhajuje neoliberální agendu, pošlapává sociální práva a způsobí ještě horší krizi. Skutečně potřebujeme radikálně jinou hospodářskou politiku, ve které budou mít zájmy zaměstnanců a nezaměstnaných přednost před ziskuchtivostí velkých společností. Patrick Louis (IND/DEM). – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, přát si hospodářství založené na znalostech je dobrá věc, ale nestačí to. Růst přímých nebo pomocných pracovních míst závisí na trvalosti manuálních forem práce, ale tyto průmysly jsou sevřeny v kleštích chyb a slabin. Jejich konkurenceschopnost je ohrožena nárůstem byrokratických nákladů našich společností, jsou zadušeny absurdním řízením eura, které vytváří konkurenční přídavný příjem pro země, jež nemají žádnou opravdovou sociální a environmentální politiku. Model funguje naopak. Uvnitř Unie jsme socialisté a vně jsme liberálové, zatímco potřebujeme ochranu proti zbytku světa a více svobody uvnitř. Fakta to dokazují. Lisabonská strategie je neúčinná kvůli asymetrii evropských hospodářství, kvůli zhoršení konkurenčního tlaku a hypermobilitě kapitálových trhů.

73

74

CS


Opusťme tedy demotivační mýtus evropské sociální strategie, která všem zaručí prosperitu. Rostlina neporoste, když ji budeme tahat za listy! Řešení nepřijdou z Bruselu, ale vzniknou ze svobodné spolupráce a zdravého rozumu států. Inteligenci, schopnost reagovat na podněty, smysl a sílu na řešení současných výzev nalezneme zakořeněnou v půdě našich národů. V tomto specifickém případě jsou nám dopisy Ježíškovi na nic. Malcolm Harbour (PPE-DE). – Paní předsedající, účastním se debat v této sněmovně od doby původní Lisabonské strategie a jsem v Parlamentu také členem lisabonské koordinační skupiny. Jednou z věcí, po které stále volám, je to, aby se Komise na Lisabonskou strategii více zaostřila a vydala jasně definovaný seznam priorit. Nemyslím, že by se o tom někdo dosud zmínil, nebo že by někdo Komisi chválil za to, že to skutečně dělá. Máme nyní lisabonský program Společenství s 10 prioritními akcemi. Musím někdy s politováním říct, že se jako člen skupiny domnívám, že usnesení Parlamentu mířilo zcela jiným směrem. Usnesení, které před sebou dnes máme, vypadá spíše rozvláčněji a nejednoznačněji než předchozí usnesení. Mám podezření, že bude Komise zklamaná, protože jsem zaznamenal, že v Lisabonské strategii Společenství s jejími 10 prioritami, o nichž jsem si jistý, že jste je četli, je jedním z hlavních požadavků Komise toto: „Je zásadní, aby se Evropský parlament, Rada a Evropská komise shodly na cílech a činnostech strategické reformy.“ S tím určitě souhlasím. Doufám, že si Komise z tohoto usnesení toto vezme, protože v tom je skoro vše. Myslím si nicméně, že jedno z ponaučení z naší práce s Komisí je, že se při naší příští práci na této strategii musíme zaměřit na tyto prioritní akce, protože s radostí vidím, že Komise se chystá na nich pracovat, stabilizovat je a posunout je kupředu. Část problému tkví v množství papírů, které dostáváme – různá sdělení o různých aspektech strategií a revidovaných prioritách. Tato sada revizí, tato sada priorit je jiná než ty, které jsme měli loni. Upřímně řečeno, toto není způsob, jak se pohnout kupředu. Minulý týden jsem se jako zpravodaj zúčastnil zasedání s vnitrostátními parlamenty. Chci jen zopakovat, co zde mnoho kolegů řeklo: Lisabonská akce se posunuje odsud do sněmoven vnitrostátních parlamentů, protože tyto parlamenty potřebujeme zaangažovat do rozšíření 10 prioritních cílů a protože to je věc, o které musíme přemýšlet. Zvláště vítám přítomnost pana ministra, který nám tím ukazuje, jakou roli této otázce Rada přisuzuje. Anne Van Lancker (PSE). (NL) Paní předsedající, pane úřadující předsedo, pane komisaři, zcela upřímně jsem zklamaná tím, že na seznamu pro jarním zasedání, který jste nám dnes nastínil, chybí sociální otázky. Moje skupina tvrdí, že z mnoha důležitých ohledů je důvod posilovat Lisabonskou strategii a integrované hlavní směry. Tři z těchto ohledů mají sociální rozměr. Je pravda, že Lisabon pomohl s růstem a zaměstnaností, ale ne každý byl schopný mít z toho prospěch. Šest milionů mladých lidí opouští školu před dokončením. Velké problémy s hledáním práce mají přistěhovalci, osoby se zdravotním postižením, 16 % obyvatel Evropy žije v bídě. To je důkaz toho, že strategie růstu a zaměstnanosti nevede automaticky k sociálnímu začlenění a kvalitním pracovním místům pro všechny. Byli bychom tedy rádi, kdyby se sociální rozměr Lisabonské strategie posílil o nové pravidlo, které všem zajistí aktivní sociální začlenění. Za druhé nejsou všechna pracovní místa kvalitní. Značně se zvýšil poměr nejistých pracovních smluv (krátkodobé smlouvy, nedobrovolné smlouvy na částečný úvazek, dočasné zaměstnání zprostředkované pracovními agenturami, atd.). Zvláště často v málo kvalitních zaměstnáních uváznou ženy a mladí lidé. A výdaje členských států na aktivní politiku zaměstnanosti, podporu a odbornou přípravu spíše poklesly, než by se zvýšily. Členské státy tedy zcela jasně ještě nepochopily, že vyrovnaný koncept flexikurity s sebou přinese smlouvy, které budou flexibilní i bezpečné, a že tyto aktivní investice do lidských zdrojů jsou podmínkou sine qua non pro prevenci segmentace trhu. Chceme, aby směrnice zahrnuly všechny základní principy flexikurity, včetně kvalitních pracovních míst a investic do lidských zdrojů. Za třetí je sociální rozměr lisabonského programu pěkně vyzáblé zvíře. Zajistili jsme novou sociální agendu a je dobré, že by mohla být součástí lisabonského balíčku. Chceme však, aby Evropská komise navrhla smělou sociální agendu, a ne jen sdělení o demografii, odborném vzdělávání a migraci, jak bylo oznámeno, ale aby přišla také s iniciativami týkajícími se právních předpisů, které by měly zlepšit kvalitu zaměstnanosti a posílit boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Pane úřadující předsedo, v každém bych byla ráda, kdyby mělo jarní zasedání vyšší sociální ambice.

19-02-2008

19-02-2008

CS


PŘEDSEDAJÍCÍ: Edward McMILLAN-SCOTT Místopředseda Adina-Ioana Vălean (ALDE). – Pane předsedající, jedním z hlavních doporučení Evropského parlamentu je boj s protekcionalismem jak uvnitř, tak vně EU. Jsem pevně přesvědčená, že protekcionalismus práva občanů spíše podrývá, než chrání, ale že by si Evropa měla nejdříve zamést před vlastním prahem. Naší nejvyšší prioritou by nyní mělo být odstranění ochranných bariér v rámci EU. K vytvoření skutečně jednotného evropského trhu potřebujeme posílit čtyři základní svobody společného trhu, zejména svobodný pohyb pracovníků. Naše zpráva přiznává, že mnoho trhů práce zůstává segmentovaných a že mobilita pracovníků je stále nízká. Jak překvapivé! Zapomněli jsme, že většina občanů v nových členských státech stále potřebuje pracovní povolení, aby mohla pracovat v jiných členských státech EU? Čtyři roky po rozšíření, které bývá přirovnáváno k „velkému třesku“, jsme ve starých členských státech nezpozorovali nějaký velký rozpad trhu práce a nějaký velký příliv pracovníků, které by mohly ospravedlnit přechodná omezení. Naopak, rozšíření složitých národních kvót a kvalitativní restrikce v členských státech podkopávají Lisabonskou strategii, jejímž cílem je zajištění flexibilních trhů a mobilní pracovní síly. Zbývají nám pouze dva roky, abychom se stali nejkonkurenčnějším hospodářstvím na světě, aby se posílila konkurenceschopnost a vytvořilo se víc pracovních míst a zvýšil se růst, ale nevzdávám se naděje. V mé zemi, Rumunsku, je míra průměrného hospodářského růstu za posledních pět let přibližně 6 % a míra nezaměstnanosti je méně než 4 %. Nyní začínáme mít starosti s nedostatkem pracovních sil. Je nutné otevřít hranice pracovní cíle z třetích zemí, ale naší hlavní prioritou by mělo být nejprve odstranění bariér uvnitř EU. Pracovníci z 12 nových členských států by měli mít zajištěnou přednost v tom, že mohou odjet pracovat do jakéhokoliv členského státu a měla by být zrušena přechodná ustanovení. Není možné ospravedlnit volání po externích pracovnících, když pro naše občany stále platí omezení. Omezení jsou neospravedlnitelná a neslučitelná s Lisabonskou strategií a jejich odstranění je jediným způsobem k dosažení konkurenceschopné a inovativní Evropy. Andrzej Tomasz Zapałowski (UEN). – (PL) Pane předsedající, Lisabonská strategie stanovuje cíle, kterých musíme v budoucnosti dosáhnout, má-li být Evropa místem, kde se plní přání jejích obyvatel. Evropa je však pouze ostrovem na světové mapě a bez toho, že by největší světové velmoci dosáhly stejných cílů, bude zavedení i nejžádanějších změn – například týkajících se změny klimatu – znamenat pouze to, že si sami omezíme možnosti svého průmyslu a výrobců a odložíme ostatní strategické cíle. Boj s demografickým poklesem v Evropě cestou přijímání přistěhovalců z jiných zemí, když současně dochází k ničení instituce rodiny a rodinných hodnot, se rovná sebevraždě, protože se tím zvyšuje pravděpodobnost budoucích sociálních konfliktů. To rovněž platí v mnoha dalších oblastech. Vedoucí představitelé největších evropských zemích mluví o potřebě liberalizace trhu, a přitom ve svých vlastních zemích pěstují nacionalismus. Evropská unie musí prozřít a čelit boji na světových hospodářských trzích na základě ohledu k evropským tradičním zákonům a zvyklostem. Kyriacos Triantaphyllides (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, dovolte mi položit jednoduchou otázku. Jaký význam je ve zprávě výboru o novém cyklu strategie věnován sociálním požadavkům pracovníků, malých a středních podniků, mladých pracovníků a žen? Je řešením přeměnit požadavky občanů na zajištěnou práci na plný úvazek na flexibilní a nejistá pracovní místa? Je prodloužená pracovní doba a zvýšení věku na odchod do penze správnou odpovědí na nárůst konkurence, spíše než to, čemu věříme my: lepší plat a zajištěné pracovní podmínky, které přispějí k vyšší produktivitě, a především zlepší životní úroveň? Co mladí lidé a ženy chtějí? Chtějí se neustále pohybovat mezi odbornými kurzy a zaměstnáním, nebo chtějí být schopní využívat svou kvalifikaci? Myslím, že to druhé. Pokud jde o životní prostředí a změnu klimatu, hodnotím kladně cíl snížení emisí skleníkových plynů, který je lepší než cíl stanovený ve Spojených státech a dalších zemích. Pokud však není rozvoj v každé zemi zcela spojený s ochranou životního prostředí, potom nebudou výsledky systematické.

75

76

CS


Dále se chci zeptat, zda je možné podporovat rozpad státních poskytovatelů energie, elektřiny a kapalného plynu a současně tvrdit, že je to pro veřejné blaho a napomáhá to dosažení energetické soběstačnosti – pochopitelně za nízké ceny? Není tomu v praxi právě naopak? Nakonec bych rád dodal, že výzkum a inovace nemohou být jen obchodovatelným aktivem; jde o veřejný statek a měl by se posuzovat především podle toho, jak napomáhá rozvoji společnosti. V důsledku toho je potřebné velké navýšení do veřejných investic a výzkumu. Neměli bychom obětovat výzkumný potenciál ve prospěch soukromých zisků. Kathy Sinnott (IND/DEM). – Pane předsedající, základním faktorem Lisabonské strategie je hospodářská konkurenceschopnost. Lisabonská strategie se opírá o konkurenci, konkurenceschopnost a růst a i když je konkurence pro každé životaschopné hospodářství důležitá, nezapomínejte, že základní mechanismus konkurenceschopnosti je to, že někdo vyhraje a někdo prohraje. Myšlenkou je přežití toho nejlepšího. Evropské firmy to vesměs nutí vyhrnout rukávy, vylepšit výrobky a služby a celkově se víc snažit. Na druhé straně to může znamenat extrémní chudobu pro ty, kdo prohrají, a v rámci Evropy se musíme věnovat otázce těch, kdo prohrají, protože jde o občany v rámci naší Unie, kteří prohrají tím, že nedosáhnou výhod, které strategie vyzdvihuje. Nebylo například zdaleka dosaženo cílů zaměstnat naše občany a zbavit je chudoby. Statistiky ve skutečnosti ukazují obrovský nárůst nejen počtu nezaměstnaných, zejména mezi mladými lidmi, ale také nárůst sociálních nerovností a úrovní chudoby. José Albino Silva Peneda (PPE-DE). – (PT) Evropská unie zaznamenala v roce 2006 největší hospodářský růst od roku 2000. V roce 2007 byl růst v EU vyšší než ve Spojených státech a některé nové členské státy se přiblížily k dvojcifernému číslu nebo ho dokonce překročily. Odpověď pro ty, kdo tvrdí, že reforma Lisabonské strategie je neoliberální a již nepřikládá význam sociálním otázkám, je jasná: V roce 2006 vzrostla zaměstnanost třikrát oproti průměru v předchozích pěti letech, v posledních dvou letech vzniklo více než šest a půl milionu nových pracovních míst a dalších pět milionů se očekává v roce 2009. Podobná čísla nebyla dosažena od 80. let minulého století. A co víc, v roce 2006 vzrostla evropská produktivita více než byl roční průměr v předchozích pěti letech a poprvé po mnoha letech byl růst produktivity v Evropě vyšší než v USA. Ačkoli nemohou být všechny tyto výsledky přisouzeny jen Lisabonské strategii, nelze popřít, že k nim přispěla. Proto Komisi gratuluji k tomu, že dokázala Lisabonskou strategii za opravdu velmi obtížných okolností koordinovat. Pokud jde o budoucnost, může evropské hospodářství i přes současné hospodářské klima dál růst a může být vytvořeno více pracovních míst, pokud budou v následujících letech hospodářské politiky členských států lépe koordinovány, pokud dojde k dalšímu rozvoji vnitřního trhu, pokud bude podpořen sociální dialog, pokud bude nárůst mezd spojen s nárůstem produktivity, pokud bude existovat účinný systém finančního dozoru, pokud bude posílena pátá svoboda – znalosti – a pokud, což je pro mě velmi důležité – Evropská unie jasně prokáže, že si přeje hájit své zájmy, což znamená, že místo toho, aby byla pasivním subjektem globalizace, naopak ukáže, že je připravena sehrát klíčovou úlohu v jejím dohledu. Jan Andersson (PSE). – (SV) Děkuji mnohokrát, pane předsedající, pane komisaři a pane úřadující předsedo. Souhlasím s tím, že Lisabonská strategie byla řadu let úspěšná, ale nezdá se mi, že to je důvod toho, nedělat žádné změny. Na jedné straně je to tak, jak řekl Udo Bullmann. Růst v současnosti klesá a inflace roste. Situace není zcela přímočará. Na druhé straně se staly některé věci. V prvé řadě tu máme úplnou debatu o politice klimatu, která nám všem v EU změní další politiky. Jsem v tom optimistický, protože to bude také znamenat nové investice a nový typ práce, jež je dlouhodobě udržitelnější a velkou měrou využívá znalosti. To se musí více odrazit v Lisabonské strategii a ve směrnicích. Za druhé řadu let debatujeme o „flexikuritě“ a výsledkem je nemálo směrnic v Radě, ale žádný odraz v integrovaných hlavních směrech. Máme stejné staré hlavní směry, jako jsme již měli. Úvaha by se měla věnovat celému procesu. Za třetí se chci zmínit o jedné věci, kterou mimo jiné vyzdvihla i Anne von Lankerová. Je pravda, že se EU na chvíli dařilo, ale není pravda, že se to dělo ve prospěch všech. Dochází k rozsáhlému sociálnímu vyloučení. Jsou tu také pracovní místa, která nejsou vždy dobrá a neposkytují životní minimum. V Evropě jsou regiony, jejichž vývoj není tak pozitivní. Integrovaným hlavním směrům musíme dodat sociální rozměr. Mezi sociálním rozměrem a rozvojem pro zaměstnanost a růst není rozpor. Vzájemně se podmiňují.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Olle Schmidt (ALDE). – (SV) Pane předsedající, je důležité, aby EU rostla, aby byl růst silný a aby vznikala nová pracovní místa. Tím se také vytváří podmínky pro větší legitimitu naší Unie. EU se v posledních letech dařilo dobře. Věci se také vyvíjejí lépe pro EU než například pro Spojené státy. Víme, že spolupráce v oblasti vnitřního trhu a eura vytvořily zcela nové podmínky pro rostoucí Evropu. V této oblasti je ještě stále mnoho práce, jak zde již mnoho kolegů řeklo. Dovolte konkrétní příklad. Je možná poněkud šovinistický, ale přesto: V mé zemi usilovala švédská vláda o politiku růstu, která by vytvořila téměř 100 000 nových pracovních míst, zčásti pomocí opatření zaměřených na snížení daní a příspěvků zaměstnavatelů. Jeden návrh se přímo týkal snížení příspěvku zaměstnavatelů ve službách poskytovaných v řadě odvětví, které nejsou na mezinárodním trhu konkurenceschopná. Očekávalo se, že se tak vytvoří 17 000 nových pracovních míst. Komise to nyní zastavila a vyžaduje, aby se návrh omezil, což ho tak oslabilo, že bude švédská vláda pravděpodobně nucena ho stáhnout celý. Akci Komise příliš nechápu ze dvou důvodů. Ve stínu hrozící světové recese reaguje zjevně mnoho vlád pomocí různých balíčků pobídek, jež zabezpečí zaměstnanost a kupní sílu. Předpokládalo se, že návrh poskytne naléhavě potřebnou podporu extrémně nerozvinutému švédskému odvětví služeb, od čehož se očekávalo, že bude mít na naše hospodářství jako celek stabilizující účinek. Myslím, že je to zcela v rozporu s celkovým duchem Lisabonské strategie. Máme-li se stát tímto konkurenceschopným hospodářstvím, do roku 2010 nekonkurenceschopnějším na světě, mohli bychom si také dovolit zkoušet nové cesty? Chci se vás zeptat přímo, pane komisaři, proč bráníte tomu, aby byla tímto způsobem vytvořena nová pracovní místa? Wojciech Roszkowski (UEN). – (PL) Pane předsedající, během komunistického období měli lidé v Polsku ve zvyku říkat, že existují tři ontologické kategorie: bytí, nebytí a plánování. A my tu dnes stejně jako komunističtí plánovači dál říkáme, že musíme udělat toto či ono, nebo že musíme dosáhnout toho či onoho, ale nijak se neblížíme ke svým cílům. Takže zůstáváme vězet ve zjevném rozporu mezi zájmem rozvinutých zemí bránit si svá střediska excelence – což v praxi znamená svá pracovní místa – a politikou soudržnosti, která je považována za almužnu. Hospodářský rozvoj asijských tygrů jako je například Čína však ukazuje, že výsledků lze dosáhnout jiným způsobem: pomocí investic do moderních technologií v zemích s nízkými výrobními náklady. Pokud nevyřešíme tento rozpor v přístupu EU, budeme dál opakovat fráze o strategii, budeme dál vykřikoval plnou parou vpřed, ale budeme stát bez pohybu na jevišti. Lambert van Nistelrooij (PPE-DE). – (NL) Paní předsedající, je dobře, že dnes aktivně přispíváme k jarnímu zasedání a hledáme nedostatky. Je správné, že jsme o tom dnes dopoledne mluvili a že jsme s našimi očekáváními seznámili členské státy. Rád bych zdůraznil, že se naše Strategie uplatňuje na decentralizované úrovni, v podnicích, ve městech a obcích, v regionech. Více než 66 % všech vládních výdajů jde na místní a regionální projekty a já jako koordinátor Evropské lidové strany pro regionální politiku vím, že jsme od roku 2007 dostatečně podpořili používání evropských nástrojů tím, že jsme dali přednost strukturálním fondům a regionální politice. Pohnuli jsme se z fyzické infrastruktury k znalostní infrastruktuře, k odbornému vzdělávání a inovacím. Hovoříme zde o největším rozpočtu Evropské unie, jaký jsme kdy měli, který bude do roku 2013 činit 450 miliard. Naše usnesení tento fakt naštěstí vysvětluje. A Výbor regionů dělá totéž ve zprávě, kterou vydal ve stejnou dobu. Mohu se zmínit o jiném bodě, o kterém jsme dnes dopoledne mluvili v souvislosti s novou smlouvou? Společně se sociální a hospodářskou soudržností se tím jako třetí cíl potvrzuje územní soudržnost. Bude to znamenat vrcholnou prioritu pro vytváření seskupení, koncentraci firem v hlavních regionech. Současně ale musíme zajistit, aby se know-how nevyužívalo jen v omezené části Evropy, ale aby se přeneslo i na jiné regiony v členských státech, které nesmí zůstat vzadu. Vidím tedy v regionální agendě a Lisabonské strategii investice do znalostí a kompetentnosti, podnikání a malých a středních podniků, vidím v nich významnou odpověď. Pokračuje mnoho programů, na kterých můžeme ukazovat svým voličům, obyvatelům a podnikatelům, že nejde jen o evropskou agendu, ale také o agendu decentralizovaných partnerů. Elisa Ferreira (PSE). – (PT) Pane úřadující předsedo, páni komisaři, dámy a pánové, v souvislosti s krizí s rizikovými hypotékami padlo mnoho argumentů, které opakovali ti nejliberálnější politikové. Trhy se nakonec regulují samy, ztráty nemají vliv jen na lidi, kteří se vědomě a záměrně účastní důmyslného vysoce rizikového hazardu, a dobré chování Evropy není zárukou imunity před otřesy zvenčí. To je jen jeden z mnoha příkladů na dokreslení doporučení, které socialistická skupina obhajuje, že by Evropa měla stanovit strategie a nástroje politiky, které budou konzistentní s jejími cíli a s rolí, kterou by chtěla hrát v obtížném kontextu globalizovaného hospodářství.

77

78

CS


V roce 2000 jsme definovali základní cíl pomocí Lisabonské strategie, která byla mezitím revidována. Tento cíl je stále platný, ale nebylo ho dostatečně dosaženo. Cílem bylo, aby byla Evropa za dva roky, v roce 2010, nejkonkurenceschopnější oblastí na světě, založenou na znalostním hospodářství, které by mělo vytvořit větší sociální soudržnost a větší počet kvalitnějších pracovních míst. Nyní jsou výzvy naléhavější a jsou jasné některé závěry: za prvé se bude muset dosáhnout úplně soudržnosti mezi hlavními směry hospodářské politiky a Lisabonskou strategií; za druhé se bude muset dosáhnout rovnováhy mezi stabilitou politických směrnic a schopností reagovat na rychlé změny okolností, zejména pokud jde o klima, energetiku, rozvoj finančního trhu, vnější obchodní politiku nebo úlohu směnných kurzů; za třetí se jedním z největších nezdarů strategie staly cíle sociální a územní konvergence. Nakonec chci souhrnně říct, že zajištění vnější konkurenceschopnosti a její srovnání s vnitřní soudržností vyžaduje účinnější intervenční mechanismy. Účinná koordinace hospodářské politiky ve prospěch růstu a zaměstnanosti je jen jedním z nich. Sociální politika, politiky v oblasti vzdělání, investic, výzkumu, vědy a technologií se musí přehodnotit ve světle nových skutečností. To bylo podstatou příspěvků socialistické skupiny, které jak doufám Komise a Rada přivítá. Především potřebujeme a lidé očekávají příslib dalšího postupu. Jen tak bude mít jejich víra a důvěra v budoucnost Evropy smysl a zachová se. Anneli Jäätteenmäki (ALDE). – (FI) Pane předsedající, osm let po té, co byl stanoven cíl, můžeme s určitostí říct, že se ho Evropské unii nedaří dosáhnout. Cíl konkurenceschopnosti byl spíše propagandou než konkrétní akcí. Se stárnoucím obyvatelstvem Evropy se bude v praxi cílů Lisabonské strategie dosahovat obtížně, zejména když konkurenční země a regiony zvyšují svůj náskok. Můžeme se také legitimně ptát, bylo-li dosažení hospodářství s nejvyšší konkurenceschopností realistickým cílem, nebo cílem, o jehož splnění by měla Evropa usilovat za každou cenu, i za cenu ignorování všech ostatních hodnot. Ráda bych jen zdůraznila, že je v Evropě 18 milionů nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi je v některých oblastech až 25 %. Bohužel nevím o tom, že by toto vedoucí činitele EU nějak znepokojovalo, nebo že by se o to nějak zvlášť zajímali. A přitom je velice důležité se o tyto mladé lidi a nezaměstnané postarat. Ryszard Czarnecki (UEN). – (PL) Pane předsedající, má být Lisabonská strategie něco jako lov na zajíce? A chceme zajíce honit, nebo ho přece jen chytit? Zdá se mi, že základním úkolem je vytvořit určitou důvěru v evropské instituce, jak navrhuje Lisabonská strategie. A této souvislosti je naprosto nezbytné, aby se výsledky hospodářského růstu dělily spravedlivěji, než tomu bylo doposud. Bylo by špatné, kdyby se Lisabonská strategie spojovala se stále většími sociálními a hospodářskými kontrasty. Souhlasím s předřečníky, že pokud se tak stane, strategii v praxi odmítnou ne vlády, ale občané Evropské unie. Piia-Noora Kauppi (PPE-DE). – Pane předsedající, dnešní debata ukazuje, o jak citlivé téma pro Evropský parlament jde. Téma dne je naše raison d'être. Jde o blaho obyvatel Evropy v budoucnu. Máme rozdílné názory na nástroje – na to, jak dosáhnout lisabonských cílů – myslím však, že cíle chce v této sněmovně dosáhnout každý. Třebaže souhlasím s paní Jäätteenmäkiovou, že bohužel nevidíme velký pokrok. Myslím, že musíme mluvit o dvou různých úrovních akce. Především máme na evropské úrovni pouze jednu základní věc, kterou musíme dělat, abychom zvýšili konkurenceschopnost, a tou je jednotný trh. Evropský vnitřní trh je ve světovém kontextu největším hnacím motorem konkurenceschopnosti. Máme také mnoho byrokracie a potřebujeme pracovat se svými malými a středními podniky – to je pro evropský úspěch klíčové. Pochopitelně se musíme soustředit na věci na vnitrostátní úrovni, na úrovni členského státu, a tam potřebujeme větší aktivitu než doposud, zejména pokud jde o strukturální reformy trhu práce. Poslouchali jsme dnes švédského předsedu vlády, který mluvil o významu strukturálních reforem pro pracovní trh, také pokud jde o zvládání demografických změn. Myslím, že je zcela evidentní, že členské státy v tomto ohledu svou povinnost nesplnily. Domnívám se také, že v oblasti daňové politiky a makroekonomiky musíme skoncovat s obdobím rozpočtových deficitů. Musíme opravdu pracovat na našich makroekonomikách. To není práce pro Unii, i když máme jednotnou měnu. Je to práce pro politiky členských států. Na konec bych ráda vyslovila souhlas s paní Starkevičiūtėová, jejíž zpráva je podle mého vynikající. Finanční služby jsou jedny ze základních pilířů vnitřního trhu. Finanční služby vyžadují větší pozornost, a to i na evropské úrovni.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Pervenche Berès (PSE). – (FR) Pane předsedající, myslím, že letos má naše debata určitý význam, protože provádíme revizi lisabonského cyklu. Konečně chápu strategii Komise, která spočívá v tom, že řekneme, že je všechno v pořádku a že nepotřebujeme žádné změny, protože základy evropského hospodářství jsou dobré. Říkáte to, protože ve srovnání se stavem amerického hospodářství je pravda, že základy našeho hospodářství jsou o hodně lepší. A navíc musím dodat, že jednání o nové definici hlavních směrů v sedmadvacítce bude určitě relativně obtížné. Tímto zjištěním však nemůžeme skončit. Stav amerického hospodářství bude mít dopad na stav hospodářství všech zemí Evropské unie a možná především na stav hospodářství eurozóny. Budeme muset také přihlížet k legitimním novým strategickým cílům v oblasti životního prostředí a energetiky, které přijali loni v březnu šéfové států a vlád. Každý sleduje mírně řečeno bouřlivou situaci na finančních trzích, měří její dopad na tyto trhy a odezvu v reálném hospodářství. Proto žádáme, aby byly tyto tři body včleněny do revidovaných hlavních směrů. Pane Turku, když jsme se loni s listopadu sešli v Lublani, řekl jste nám: „Řekněte nám, co Evropský parlament chce“. Takže vám to říkáme nyní, chceme, aby směrnice braly více ohled na koordinaci hospodářských politik, změnu klimatu a dozor nad finančními trhy. Lze-li ještě v tomto směru vyvinout nějaké úsilí, uvítáme to jako pokrok v zlepšování naší schopnosti koordinovat hospodářské politiky, a tedy využívat směrnice. To však není všechno, pane komisaři! Budeme po vás také požadovat větší soudržnost mezi směrnicemi a všemi ostatními nástroji, které má Komise k dispozici k zajištění toho, aby se tato strategie, kterou společně definujeme, mohla uplatnit pomocí nástrojů, jimiž Evropská unie v této oblasti disponuje. Charlotte Cederschiöld (PPE-DE). – (SV) Pane předsedající, pane komisaři Verheugene, dámy a pánové, Lisabonská strategie se nyní dostává z pomalé počáteční etapy a začíná vzbouzet optimismus, což přesně potřebujeme. Autoři se úspěšně zaměřili na to, co je důležité, a nepostihl je problém Parlamentu, tedy rozvláčnost. Existují různé způsoby, jak splnit výzvy globalizace. Někteří lidé strkají hlavu do písku jako pštros a myslí si, že je všechno v pořádku. Jiní jsou moudřejší a stejně jako autoři zprávy vidí příležitost a zlepšují vlastní schopnosti. Nejaktuálnější a nejdůležitější věc je nyní alespoň zajistit, že budou členské státy plnit své vlastní povinnosti. To znamená kontrolovat vnitřní trh, zajišťovat, že členské státy uplatní a splní přijatá rozhodnutí, zajišťovat, že pravidla budou opodstatněná, ne příliš komplikovaná a ne příliš nákladná pro malé a střední podniky. Měli bychom se také držet důležitých témat jako je zjednodušení, referenční srovnávání, porovnávání a konkurence. Bude se také požadovat větší spolupráce mezi institucemi na místní a regionální úrovni. Je to dobré pro občany, je to dobré pro podnikání a přispívá to k integraci. Požaduje se systematické monitorování volného pohybu, takže by měl vzkvétat trh se službami. Měření výsledků je krok kupředu. EU získává svou legitimitu v tom, že občanům poskytuje v neposlední řadě kvalitní život. Požaduje se stimulující podnikatelské prostředí, které může Lisabonská strategie napomoci zajistit, když bude s rozmyslem uplatňována. Komise musí vytvářet na členské státy nátlak. A konečně jsem přesvědčená, že Komise přinese rozumné řešení švédskému problému týkajícímu se příspěvků zaměstnavatelů. Antolín Sánchez Presedo (PSE). – (ES) Pane předsedající, dámy a pánové, reforma Paktu růstu a stability a opětovné spuštění Lisabonské strategie, která jako evropské priority stanovila růst a udržitelný rozvoj, přinesla od jarního zasedání Rady v roce 2005 své ovoce. Evropa uplatnila společnou agendu a jak uvedl pan Almunia, během prvního tříletého cyklu došlo k růstu, vytváření pracovních míst, zlepšování veřejných financí a navýšení potenciálu růstu v evropském hospodářství. Ačkoli se výsledky v jednotlivých členských státech liší, celkový tón je kladný. Byl jsem vážně překvapený, když jsem slyšel jednoho z kolegů poslanců říkat, že je nemožné provést kvadraturu kruhu, že je nemožné dosahovat růstu, vytvářet pracovní místa, zvyšovat sociální ochranu a spořit. V Evropské unii existují příklady toho, co se podařilo, a já pochopitelně znám lépe případ Španělska. Evropská komise oznámila, že Španělsko dosáhlo pokroku v uplatňování svého národního reformního programu, dosáhlo úrovně zaměstnanosti zhruba ve výši 66 % evropského průměru o tři roky dříve, než se

79

80

CS


plánovalo, zvýšilo investice do vědy a výzkumu a ve všech rozpočtových letech dosáhlo přebytků. Je to příklad úspěchu Lisabonské strategie, která posílila španělské hospodářství a byla motorem bezprecedentní konvergence, která dosáhla 105 % úrovně průměru Společenství. Z tohoto důvodu musíme dnes udržet stejné strategické výzvy odvozené od zrychlující se globalizace a stárnutí obyvatel. K jejich dosažení bude potřebné vyzdvihnout sociální rozměr. Evropa, která je znalostní společností, potřebuje vytvářet svobodu znalostí, provádět digitální začlenění a podporovat sociální rozměr tím, že se budou zlepšovat základní znalosti lidí, malým a středním podnikům se budou nabízet příležitosti a bude se vytvářet model pro flexikuritu se sociálními normami. Bude nutné se věnovat problémům, které se nedávno objevily, jako je krize s rizikovými hypotékami a ceny paliv a potravin, ale přitom nesmíme zapomínat, že naše okolnosti jsou lepší, že příští rok oslavíme desáté výročí eura a že musíme posilovat mezinárodní hospodářskou spolupráci. Françoise Grossetête (PPE-DE). – (FR) Pane předsedající, všichni víme, a musíme to přiznat a uznat, že nám Lisabonská strategie neumožnila dosáhnout pokroku, v jaký jsme doufali. Proto musíme i dnes hovořit o revizi Lisabonské strategie. V posledním čtvrtletí roku 2007 došlo k výraznému zpomalení růstu v eurozóně, a tato absence růstu je původcem problémů Evropy. Pokud proto chceme v dalším cyklu strategie uspět, musíme udělat víc než jen prostou diagnostiku problémů Evropy, musíme začít léčbu pomocí procesu jednoznačného řízení. Příští cyklus strategie nesmí znamenat jen další byrokratické cvičení. Je důležité, jako se tomu stalo minulý týden, aby se do strategie vedle Evropského parlamentu lépe zapojily i vnitrostátní parlamenty. Členské státy se sice společně dohodly na tom, co musí individuálně pro reformu svých hospodářství udělat, ale musí se také zavázat skládat účty o zavádění svých reforem. Většina našich občanů navíc do nynějška neví, o co se jedná, když se mluví o Lisabonské strategii. Unie se proto musí vyhnout střílení do vlastních řad, v době, kdy čelíme mnoha výzvám: od roku 2020 bude klesat počet obyvatel, je tu hospodářský tlak, zvyšují se ceny energií, dochází ke změně klimatu a sociální nerovnováze. Proto potřebujeme vlajková opatření, která vytvoří skutečnou dynamiku, podpoří rozvoj a růst milionů malých a středních podniků, ve kterých vzniknou nová pracovní místa. Na environmentální úrovni musí opatření na rychlé zlepšení energetické výkonnosti našich budov přinést rozpočtové úspory, čímž se také zvýší inovace a vytvoří se nová místa. Mějme na paměti slova Winstona Churchilla, která by měla být naším heslem pro následující cyklus strategie: „Jakkoliv je strategie hezká, nezapomínejme na výsledky“. Evropská unie se bude moci přiblížit svým občanům, když prokáže svou účinnost. V tom spočívá zájem Evropy, která chrání své obyvatele a své zájmy. Donata Gottardi (PSE). – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, ráda bych zdůraznila několik základních bodů postoje Evropského parlamentu a především socialistické skupiny, týkající se hlavních směrů pro uskutečnění Lisabonského cyklu pro růst a zaměstnanost. Jeden z hlavních bodů je nutnost spojit proces rozpočtové konsolidace, která je charakteristická pro programy konvergence v rámci Paktu stability, s kvalitou veřejných výdajů. Veřejné výdaje členských států musí být překvalifikovány a koordinovány směrem k prioritám strategie, aby se zajistila makroekonomická stabilita, trvalý růst a dosažení plné zaměstnanosti. Překvalifikování veřejných výdajů, koordinovaně zaměřené na společné investiční cíle členských států, rovněž pomocí veřejně-soukromých partnerských iniciativ, musí být spojeno s vědou a výzkumem, vzděláváním a odbornou přípravou, infrastrukturou, přepravou a energetikou, a to by mohlo být hnacím motorem strategie růstu a zaměstnanosti, jež posílí evropské hospodářství, které tak bude schopno odolat finančním turbulencím a důsledkům zfinančňování hospodářství. Veřejné výdaje orientované na tyto priority umožní urychlit konkurenceschopnost a produktivitu. Zvláštní pozornost musí být věnována spojení mezi rozpočtovými politikami a růstem produktivity a mzdovou politikou. Socialistická skupina se v tomto ohledu domnívá, že se musí vytvořit silný vztah mezi růstem produktivity a spravedlivým rozdělením zisků, které z toho poplynou, s cílem zajištění sociální soudržnosti.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Klíčovým bodem sociální soudržnosti je zavedení národní minimální mzdy. V tomto směru jsem přesvědčena, že dá Evropský parlament v zítřejším hlasování silný a rozhodující signál, když vyzve členské státy, aby samy zajistily konkrétní a včasné uplatnění Strategie. Gay Mitchell (PPE-DE). – Pane předsedající, finanční krize a napínání měnových trhů zasáhly reálnou ekonomiku a představují závažný problém, který vyžaduje promyšlenou akci. Na Fóru finanční stability se uvádělo, že se pravděpodobně budeme muset situaci dlouhodobě přizpůsobit, což by mohlo přinést problémy. Růst eurozóny zaznamená v roce 2008 výrazné zpomalení. Předseda Euroskupiny pan Jean-Claude Juncker předpověděl pro letošní rok růst mezi 1,6 % a 1,8 %, což představuje pokles o celý procentní bod oproti předchozímu roku. Dalším problémem pro evropské hospodářství je dlouhodobý a trvalý růst světových surovin, kdy ceny ropy, oceli, nerostů a základních zemědělských produktů vzrostly všechny na nevídanou úroveň, což také přispělo k inflačnímu tlaku. Euro posílilo v době oslabení dolaru, což mělo další vliv na světovou nerovnováhu a evropskou konkurenceschopnost, a všechny tyto faktory vytvořily opravdu obtížné prostředí pro měnovou a finanční politiku. Abychom však nepropadali depresi, podívejme se, kam to může dojít. V první polovině minulého století zemřelo šedesát milionů Evropanů. Berlínská zeď padla v roce 1990 a my se stále nacházíme v embryonálním stádiu integrace. Navzdory tomu pokud se podíváme na úspěch eura a na celkový úspěch Evropské centrální banky a její inflační cíle a nízké úrokové sazby, vidíme, že navzdory všem těmto problémům je můžeme překonat a můžeme dosáhnout cílů, které jsme si stanovili. Chtěl bych proto požádat Komisi, aby spustila svůj desetibodový plán, jehož ztělesněním bude konkurenceschopnost. Od zavedení eura bylo vytvořeno až 12 milionů pracovních míst. Prosím podpořte podnikání. Z vytváření pracovních míst se musí stát nejvýnosnější věc, kterou občan Evropské unie může udělat. Tím se lidé zbaví chudoby a bídy. Dariusz Rosati (PSE). – (PL) Pane předsedající, naše debata se koná za podmínek prohlubující se krize finančních trhů, snižujícího se růstu a zvyšující se inflace. Je proto o to důležitější, abychom si pospíšili se strukturálními reformami, které naplánovala Lisabonská strategie. Chceme-li splnit výzvy globalizace, musíme vybudovat znalostní hospodářství a investovat do vzdělávání a vytváření lidského kapitálu. Musíme také modernizovat trh práce, zavést model flexikurity a zvýšit profesní aktivitu evropských společností. Stručně řečeno musí pane komisaři o budoucnosti Evropy rozhodnout znalosti a práce. To bude také nejlepší cestou z bídy a vyloučení. Je dobré, že se tyto dva faktory objevují v dokumentech Komise. Při podpoře rozvoje, znalostí a zaměstnanosti může Evropská komise počítat s podporou Parlamentu. Na hospodářský růst a zaměstnanost bude mít velký vliv liberalizace potenciálu evropských podnikatelů. Zvláště se to týká malých a středních podniků, které vytvářejí více než dvě třetiny HDP Unie. Netrpělivě čekám, až Komise přijme Chartu malých podniků a opatření na snížení administrativních břemen o 25 % do roku 2012. Pane předsedající, slabiny předložených dokumentů spočívají v tom, že v nich chybí analýza důvodů zpomalení a nerovnoměrného uplatňování Lisabonské strategie v různých odvětvích. Nevíme, proč tak pomalu rostou výdaje na výzkum a rozvoj. Nevíme, proč trh práce nadále diskriminuje slabé. Nevíme, proč se trvalé vzdělávání nerozvíjí tak, jak jsme zamýšleli. Nevíme ani, proč se otevírání odvětví služeb a komunikačních sítí setkává s odporem. Dokumenty Komise na tyto a na mnoho jiných otázek nepřináší odpovědi. Pane komisaři, nemůžeme strkat hlavu do písku! I ta nejlepší opatření budou neúspěšná, pokud nebudou vycházet ze správných diagnóz. Vyzývám Komisi, aby podala zřetelné vysvětlení příčin zpoždění uplatnění Lisabonské strategie. Philip Bushill-Matthews (PPE-DE). – Pane předsedající, v tomto usnesení je 59 odstavců, a tedy mnoho sdělení. Upozorňuji především na odstavce 20 a 21 týkající se významu malých podniků, na odstavce 29 a 30 týkající se konkurenceschopnosti a významu jednotného trhu a na odstavce 42 a 43 o potřebě provedení reformy trhu práce. V této souvislosti bych rád zvýraznil význam flexibility, nejen zaměstnavatelů, ale i zaměstnanců, což je pojem, který levice stále nechápe, jak je vidět z dnešních několika jejích typických zastaralých poznámek. Rád bych vyzval Komisi a Radu, aby ustoupily od detailů a hleděly na dokument jako celek. Zejména je vyzývám k tomu, aby ho před jarním zasedáním porovnaly s jinými dřívějšími usneseními Parlamentu. Potom doufejme vyplyne jediné sdělení, a to: že je toto usnesení v mnoha ohledech, i když bohužel ne ve

81

82

CS


všech, mnohem energičtější než všechna předchozí. Potvrzuje způsob, jakým by podle Parlamentu měla být Lisabonská strategie prováděna, a dokonce ho důrazně posiluje. Tato rezoluce je doslova velmi rezolutní. Proto vyzývám Komisi a Radu, aby byly ve své odpovědi stejně rezolutní, aby daly stranou bojácnost, aby až příště Parlament bude k tomuto tématu vydávat usnesení, nebudou muset poslanci ještě s větší rázností říkat, co je potřeba ještě udělat, ale abychom místo toho mohli všem zúčastněným poblahopřát ke skutečnému a patrnému zlepšení, jehož bylo dosaženo. Toto je výzva a toto je základní sdělení, které vám svým zítřejším hlasováním dáme. Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Pane předsedající, pánové komisaři, Evropská unie není jen společný trh založený na konkurenceschopnosti; my musíme společně vybudovat sociální Evropu. V Evropě je nezbytné zlepšit kvalitu života v kontextu globalizace, demografických změn a ekologických výzev. Lisabonská strategie je díky vytváření nových vysoce kvalifikovaných a dobře placených míst a trvalému hospodářskému růstu také nástrojem budování nové sociální Evropy. Sociální Evropa by měla všem zajistit přístup ke zdravotní péči a službám sociálního zabezpečení, přístup ke kvalitním veřejným službám, a měla by účinným využíváním Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti zlepšovat sociální soudržnost. Jednou z priorit pro období 2008–2010 zůstává také regionální rozvoj. Je prokázáno, že informační technologie a komunikace zvyšují produktivitu práce. Dnes využíváme počítačové systémy a elektronické komunikační sítě v dopravě, finančních službách, veřejných službách, školství i zdravotnictví. Statistiky Evropské unie zaměřené na inovativní schopnosti v roce 2004 ukázaly, že bulharské, rumunské a slovenské firmy s více než 10 zaměstnanci získávají více než 36 % svých příjmů prodejem inovačních výrobků a služeb; je nicméně nutné, abychom více investovali do hospodářství založeného na znalostech, abychom zvýšili investice do výzkumu a inovací a především do aplikovaného výzkumu. To by mělo být prioritou všech členských států. Měly by se také podporovat investice do výzkumu a inovací dosahovaných v technologických parcích nebo na univerzitách pomocí finančních opatření, jež přinesou nárůst soukromých investic do výzkumu. Potřebujeme investovat více do vzdělání, do podpory terciárního vzdělávání a celoživotní odborné přípravy. Lisabonská strategie buduje Evropu založenou na sociální spravedlnosti a slušné práci. Hospodářská bezpečnost všech evropských občanů, sociální začlenění, vytvoření služeb péče o děti, rovnost mezi ženy a muži a vytvoření sociálně tržního hospodářství učiní z Unie hospodářský a sociální model v celosvětovém kontextu. Karsten Friedrich Hoppenstedt (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, peníze jsou prostě součástí rozvoje Evropy. Dovolte mi proto, abych se vrátil k finanční situaci, k finančním trhům a příkladům turbulence, se kterými jsme se setkali. Všichni známe situaci mnoha evropských bank – nemluvě o bankách v USA – a víme, co všechno musela Evropská centrální banka udělat, aby udržela finanční trhy v chodu. Jakákoliv úprava základního přístupu před rokem 2010 proto také znamená nutnost větší spolupráce se všemi subjekty, kteří se podílejí na světovém trhu, aby naše evropské finanční hospodářství získalo větší ochranu proti dalším útokům zvenčí, dále lepší pravidla hodnocení, úpravu dohledu, větší transparentnost a obnovu důvěry mezi bankami a důvěry investorů. Proto potřebujeme intenzivnější dialog s ostatními subjekty na světovém trhu, především s USA. Americké hospodářství zaznamenalo za posledních sedm let růst ve výši 4,2 bilionu, zatímco úvěry vzrostly celkem o 21,3 bilionu. Znamená to, že dluh dosahuje 350 % HDP. Spojené státy mají bohužel v úmyslu ve své měnové politice, která vedla k takovémuto obrovskému zadlužení, pokračovat. USA agresivně snižují své základní sazby, což znamená, že se do finančních institucí pumpují peníze. Výsledkem je rostoucí devalvace měny a současně snížení kupní síly obyvatel a stagnace, která se špatně kontroluje a může mít velký vliv na Evropu. Tyto metody měnové politiky jsou velkou měrou původcem poslední krize. Evropa a všechny subjekty na světovém trhu musí společně rychle bojovat s příští krizovou vlnou, abychom zajistili, že nás nezavalí skutečné tsunami a že snahy o splnění lisabonských cílů nepřijdou vniveč. Margaritis Schinas (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, myslím, že bychom měli uznat, že v průběhu reforem, které inicioval lisabonský cyklus, došlo dosud ke třem pozitivním věcem:

19-02-2008

19-02-2008

CS


– první pozitivní věcí je, že i nejobezřetnější vlády se začaly postupně řídit filozofií reforem a začaly dosahovat prvních váhavých výsledků; – druhou – a za to bychom měli Komisi pochválit – je fakt, že nová směrnice je konkrétnější. Opustili jsme přístup vánočního stromku, kde bylo uvnitř reformního rámce všechno vyšperkované; – třetí pozitivní věcí je to, že jádro nové strategie tvoří hlavní vlajkové evropské programy jako je Galileo a EIT. V tomto bodě mi dovolte, abych využila přítomnosti slovinského ministra a poprosila ho, aby požádal své kolegy, aby rychle uzavřeli složku Galileo, abychom mohli začít využívat vysoké částky určené pro tento program. Vedle toho však musíme rozumně posoudit dva negativní body. Tyto nedostatky jsou: – za prvé, občané bohužel nesledují, neprosazují ani nemají povědomí o duchu Lisabonu. Problém je v tom, že se občané domnívají, že Lisabon se týká institucí, a ne jednotlivců; musíme je přesvědčit, že jich ve skutečnosti týká. – druhým nedostatkem je mechanismus monitorování. Jak můžeme kontrolovat, zda členské státy dělají to, co slíbily v rámci reforem udělat? Obávám se, že problémem je to, že se toto monitorování zvrhlo na proces výměny dopisů mezi úředníky v Bruselu a v hlavních městech členských států bez jakéhokoliv politického vkladu. Myslím, že i když tyto reformy povolíme, musíme zajistit, aby se politika znovu zaměřila na monitorovací postup. Tato obrovská byrokratická korespondence musí skončit. Zsolt László Becsey (PPE-DE). – (HU) Děkuji vám, pane předsedající. Nejprve mám dvě krátké poznámky k lisabonskému procesu. Za prvé: Musíme pracovat více, skoro tolik co Američané. Jiná věc je: Lisabonský proces k něčemu bude pouze, když s ním budou spojeny sankce, jako tomu je v případě příliš velkého deficitu. Za druhé: směrnice. Z pohledu nových členských států bych byl rád, kdybychom se na věci dívali nejen z pohledu neoliberálních ukazatelů, ale s trochu větším odstupem. Na co je koneckonců například nulový deficit nebo inflace, pokud se zhoršují kvalitativní ukazatele? Zhoršuje se krize, zatímco v případě podnikání a v počtech nově založených rodin probíhá opak. Tak to jde dál. To je bohužel mnohem závažnější. Když si například vezmeme reformu důležitých distributivních systémů, je životně nutné, abychom je v případě potřeby omezili. A ještě důležitější je však otázka toho, co se děje s podporou zdravotnictví, nebo zda bude existovat koordinace mezi školstvím a pracovními místy, jinými slovy, zda bude trh schopen využít lidí ihned a zda na to bude kladen větší důraz a jaké budou možnosti odborného výcviku? Jinými slovy i v této souvislosti musíme započíst řadu kvalitativních kritérií, a nejen vzít nůž a začít kolem sebe sekat. Třetí bod se týká statistiky. Byl bych velice rád, kdyby se věci měřily nejen z pohledu HDP, ale i hrubého národního důchodu. Z nových členských zemí se vyhrnuly peníze ve formě dividend, ale jejich HDP roste. Měli bychom se podívat, co zůstává v rámci země. Pakt stability a růstu: na co poskytujeme slevy? V rozvíjejících se hospodářstvích není ostatně jasné, zda je důležité, zda jsou výdaje do vědy a výzkumu ve výši 5 nebo 6 %, nebo více než 3 %, vzhledem k tomu, že v jejich případě je nejdůležitější dostihnout Evropu; měli bychom je odměňovat za vytváření pracovních míst a usnadňování soudržnosti. Další věcí, která podle mě ve zprávě chybí, je měření černé ekonomiky. V mé zemi představuje přibližně 3 %. Musíme jí také věnovat pozornost. A konečně, což je nejdůležitější, potřebujeme rovnoměrné uplatňování čtyř svobod, ne selektivní přístup (tzv. „cherry picking“), otevírání se kapitálu v jednom případě, ale přitom neotevírání žádných služeb ve prospěch nových členských států. Děkuji vám mnohokrát. Jacques Toubon (PPE-DE). – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, toto usnesení o obnovení Lisabonské strategie je zcela v souladu se zprávou, kterou Parlament přijal loni v říjnu na můj návrh, jenž se týká budoucí strategie pro jednotný trh. Nejprve chci poděkovat Marianne Thyssenové a Klaus-Heiner Lehneovi a všem jejich kolegům ze koordinačního týmu za to, že připravili návrh usnesení, který je velmi vyrovnaný a současně drží krok s politickou, hospodářskou a sociální realitou EU.

83

84

CS


Chci především zdůraznit na jedné straně návrhy týkající se významu sociálních práv a smíření mezi hospodářskou konkurenceschopností a sociálním modelem: v tomto ohledu chci říct, že je přirozeně nutné, abychom šli dál a přijali nařízení o službách obecného zájmu. Rád bych také podtrhnul to, co zpráva říká o duševním vlastnictví. Jde o důležitou zbraň pro Evropskou unii i pro malé a střední podniky. Mezinárodní rozměr, který toto usnesení zavádí, je novinkou a to novinkou přirozeně nutnou. Jednotný trh dodává pěti stům milionům obyvatel Evropy jejich místo a jejich sílu v globalizovaném světě. A konečně bych chtěl přidat pár slov k otázce metody. Nejsem si jistý, zda je otevřená metoda koordinace, metoda, která se dnes používá, ta nejúčinnější. Za sebe si myslím, že pokud chceme v budoucnu uspět, bude u řady témat Lisabonské strategie nutné přejít ke skutečně společným politikám Společenství. Bogusław Sonik (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, co bylo doposud uděláno ke snížení zatížení daní z příjmů právnických osob? Místo aby se snižovaly daně, utrácí se peníze na různé druhy vzdělávacích programů s pochybným výsledkem. Nyní jsou na horizontu evropské integrace nové problémy, které je nutné vyřešit, jako je ochrana životního prostředí, změna klimatu a obnovitelné zdroje energie. Vyrovnaný růst a zaměstnanost musí být chápán v širším smyslu, ne jen čistě ekonomicky, ale s ohledem na sociální, kulturní a ekologické aspekty. Vzhledem k tomu, že v práci strávíme více než třetinu života, musíme se starat kromě úrovně mezd i o takové otázky jako je komfort, bezpečí, solidarita a důstojnost pro jednotlivce. Dalším bodem, kterému se chci věnovat, jsou důsledky liberalizace energetického trhu. Trvalá tendence ke zvyšování cen energií společně s kumulací hrozeb vůči klimatu ukazují na nutnost podpory energetické efektivnosti v širším smyslu slova. Obnovitelné zdroje energií, čisté uhelné technologie, jaderná energie, vyrovnané nákupní zdroje a rozvoj evropské infrastruktury jsou základní otázky, kterým musíme v nadcházejících letech čelit. Po dosažení společného trhu zboží se musíme soustředit na zlepšení fungování trhu služeb. Musíme dosáhnout rychlé integrace pomocí společného uplatňování a provádění přijatých směrnic a odstranění veškerých bariér příchodu služeb na trh. A konečně doufám, že budou na jarním zasedání Evropské rady přijaty nové hlavní směry pro nadcházející tři roky, při jejichž tvorbě se přihlédne k názorům a stanoviskům, které zazněly v naší dnešní rozpravě. Nejdůležitější otázkou je odstranění směrnic, které neslouží rozvoji členských států EU. Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, hesla jsou dobrá pro politickou diskusi, ale u hesel se nesmíme zastavit. Sdělení Komise o integrovaných hlavních směrech pro růst a zaměstnanost, usnesení předložené společně pěti skupinami na jarním evropském summitu v roce 2008 a zpráva paní Starkevičiūtėová jsou všechny chvalozpěvem na pátou svobodu, svobodu znalostí, která musí doplnit čtyři dosud známé svobody – svobodu volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu. Člověka napadnou slova klasika: poselství slyším dobře, pouze mi chybí víra. Řadu let jsme slýchali heslo o znalostní společnosti. Nyní se jím opět oháníme. Když však přijde ke konkrétním opatřením, jsou sdělení, která slyšíme, zcela jiná. V posledních několika letech jsme se často věnovali otázce, zda a do jaké míry by měla mít Evropská unie větší kompetence, pokud jde o otázku znalostí. Opakovaně se diskutovalo o tom, že znalosti nejsou oblast, kterou by si členské státy měly nechat vzít, že je to jejich svaté území. Totéž jsme opakovaně slýchali kolem rozpočtu. Kdykoliv jednáme a rozhodujeme o otázkách rozpočtu, je jedno či dlouhodobého nebo krátkodobého, říkáme, že musíme šetřit a že nejcitlivější oblastí na úspory je položka školství, vzdělávání a znalostí. Pan Verheugen před chvílí hovořil o politováníhodných údajích týkajících se výzkumu a vývoje. Pamatuji si neustálé pokusy o snížení výdajů, především na výměnné programy, které jsou pro vědění důležité. Domnívám se však, že je to špatný přístup. Potřebujeme nové nástroje a potřebujeme nové finanční zdroje. Dovolte mi předložit velmi konkrétní příklad: 10 % všech mladých mezi 15 a 25 lety by mělo strávit šest měsíců studiem v jiné evropské zemi. To přinese více vědomostí a více flexibility a učení bude zábavnější. Jerzy Buzek (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, pane ministře, pane komisaři, jsem přesvědčen, že změna klimatu je faktor, který má v současnosti na realizaci Lisabonské strategie největší vliv. A plně s vámi souhlasím,

19-02-2008

19-02-2008

CS


pane komisaři, že současná strategie Evropské unie v této věci spočívá ve vývozu znečištění a emisí a dovozu nezaměstnanosti. Musíme se ujmout vedení při řešení tohoto problému, za nějž neseme velkou odpovědnost. Musíme také přesvědčit ostatní, abychom v tom nebyli sami. Musíme z boje proti změně klimatu učinit zdroj rozvoje a konkurenceschopnosti. Je to možné, ale bude to vyžadovat přidělení větších finančních rezerv, především do technologií. Znamená to revizi rozpočtu. Vy jste pane komisaři nejlepší osobou, komu to říct: Musíme provést revizi rozpočtu, a to již od roku 2009! Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, chtěl bych zmínit několik věcí. Za prvé, efektivní vzdělávání a odborná příprava mladých lidí by měly být pro EU prioritou. Pouze mobilní, flexibilní a odborně vyškolení jedinci, zejména v technických oborech, zajistí, aby Unie trvale dosahovala ekonomického a technického pokroku. Za druhé, financování vědeckého a technického výzkumu a vývoje se musí odvíjet od konkrétních výsledků. Tyto výsledky musí zaplatit průmysl, s finanční podporou z vnitrostátních rozpočtů. Za třetí, Unie musí vytvořit model informační společnost a vytvořit ty nejlepší podmínky podporující zakládání a rozvíjení inovativních podniků a dosažení ekonomiky, která je otevřená novým technologiím a technickému pokroku. Za čtvrté, lidé pracující v Evropě musí zvýšit svoji efektivnost a produktivitu. Za páté, zároveň s tímto musíme bojovat proti sociálnímu vyloučení tím, že zajistíme dostupnost zaměstnání a vzdělání, a tím, že budeme potírat diskriminaci na pracovním trhu, a tím, že budeme podnikat preventivní i léčebné kroky proti drogové závislosti. Inés Ayala Sender (PSE). – (ES) Pane předsedající, rád bych vyjádřil své zděšení nad tím, že deset cílů stanovených Komisí pro novou fázi neodpovídá doporučením, která Evropský parlament vydal v loňském roce ohledně lepšího začlenění dopravního sektoru, logistiky a transevropských sítí do Lisabonské strategie. Protože nemohu uvěřit, že by Komise nevěděla o významu těchto aspektů konkurenceschopnosti – v rámci globalizace dokonce logistika představuje pro průmysl větší náklady než práce, aniž bych se zmiňoval o další výzvě představované změnou klimatu – věřím, že tentokrát Komise vezme plně na vědomí odstavce 27 a 16 o programu Galileo a inovaci, abychom mohli plně využít přínosnou synergii, kterou mezi Komisi a členské státy vnesl lisabonský proces, a abychom dosahovali pokroku v evropských plánech na udržitelnou dopravu, logistiku a udržitelné transevropské sítě, zejména v přeshraničních úsecích, které jsou vždy tak přehlíženy. Pokud jde o Radu, také naléhavě vyzývám předsednictví, aby vzalo na vědomí odstavec 27, který žádá členské státy, aby začlenily základní aspekty dopravy a logistiky do svých vnitrostátních plánů s příslušným, tj. velkým, důrazem na rozvoj transevropských sítí. Emanuel Jardim Fernandes (PSE). – (PT) Pan Almunia ve svém projevu řekl, že v posledních třech letech se zvýšil růst a že se zlepšilo fungování trhu, sociální reformy, veřejné finance a složka životního prostředí. Souhlasím s tím, že je to pravda. Uznávám, že toto zlepšení je v podstatě výsledkem lepšího dialogu a lepší účasti členských států, jak jsme to také uznali minulý týden na společném setkání mezi Evropským parlamentem a parlamenty členských států. Otázka, kterou bych vám chtěl položit pane Komisaři, zní: nemohli bychom zvýšit tempo růstu, kdybychom zapojili a podpořili regiony v účasti, protože oni jsou těmi subjekty, které často dotyčné finanční prostředky využívají, a toto se také týká účinnosti Lisabonské strategie? Na úrovní států byl „Pan Lisabon“ pozitivní a stimulující. Přestože odpovědnost mají členské státy, nemohlo by být podpořeno vytvoření „Pana Lisabon“ na regionální úrovni? Žiga Turk, úřadující předseda. − (SL) Pane předsedající, pane komisaři Almunio a pane komisaři Verheugene, dámy a pánové, děkuji vám za tuto debatu. Lisabonská strategie je strategií pro reformu a modernizace; vyžaduje spolupráci, podporu a nápady od všech usilujících o společný cíl a jsem skutečně vděčný za vaše dobře fundované poznámky. Za prvé, v rámci obecné poznámky, byla diskutována účinnost Lisabonské strategie. Někteří poslanci Evropského parlamentu, například pan Andersson, se domnívali, že je účinná, zatímco jiní – a bylo jich poměrně dost – se domnívali, že účinná není. To ukazuje na spektrum politických názorů v rámci Evropské

85

86

CS


unie. Paní Starkevičiūtėová se ptala na priority Lisabonské strategie a na to, zda byly dostatečně prezentovány. Odpověď ve skutečnosti poskytl pan Harbour, který řekl, že lisabonský program Společenství je vynikající soubor priorit. Mnoho dotazů se týkalo integrovaných hlavních směrů a toho, zda řeší aktuální otázky. Jak jsem již řekl, také jsme o tom uvažovali a dospěli jsme k závěru, že musíme pokračovat ve stejném směru a zachovat kontinuitu a především tempo realizace Lisabonské strategie. Byl jsem potěšen, že některé parlamentní skupiny a poslanci parlamentu jsou podobného názoru. Pan Leinen, pan Harbour a paní Herczog zdůraznili, že to, co je zapotřebí, je realizace a nikoli nápady, zejména v době, kdy optimismu ohledně Evropské strategie ubývá. Byly zmíněny další dobré procedurální nápady, například výměna osvědčených postupů, územní rozměr a rozšíření Lisabonské strategie nad rámec Společenství a členských států, případně do nižších úrovní. Lisabonská strategie se rovněž rozšiřuje globálně. Co se týče výzkumu a vývoje, souhlasili jste s tím, že přesně v tomto je budoucnost Evropy. Líbil se mi návrh paní Herczogové, že srdcí a mozků je zapotřebí stejně jako čísel. Chápu vaši podporu páté svobody a evropského patentu, který se tohoto týká. Bereme varování ohledně evropských talentů vážně. Je zapotřebí zajistit dobré podmínky pro talentované lidi v Evropě. 700 000 z těch nejlepších evropských výzkumných inženýrů je v zahraničí. Musíme se je snažit přitáhnout zpátky, protože 7 z 10, kteří odejdou do USA, tam zůstane. Studium v zahraničí by mělo být podporováno. Pokud jde o podnikatelské prostředí, někteří z vás prosazovali vnitřní trh bez protekcionismu, čímž se má na mysli, že efektivní trh je to, co Evropě poskytuje konkurenční výhodu. Líbí se mi nápady týkající se podnikatelské kultury, zejména podpora podnikání; to, že založit novou firmu nebo vytvořit nové pracovní místo je to nejlepší, co může člověk učinit. Je pravdou, že se musíme v této oblasti snažit zlepšit mnoho věcí, zejména pro rozvoj malých a středních podniků a pro dostupnost financí a výzkumné infrastruktury pro tyto podniky. Paní Kauppi a paní Starkevičiūtė předložily na toto téma zprávu. Zaměstnání a celý sociální rozměr byly hlavními tématy celé řady diskusí. Nesouhlasím s tím, že je Lisabonská strategie neoliberální; naopak péče Evropy o člověka a životní prostředí tvoří dva ze čtyř hlavních pilířů Lisabonské strategie. Proběhla určitá diskuse o „flexikurity“, kterou vyvolal pan Goebbels a paní Văleanová. Je pravdou, jak někdo poznamenal, že pokud tento mechanismus nezavedeme, zaměstnavatelé se uchýlí k jiným formám zaměstnávání, které jsou velmi flexibilní, avšak výrazně méně přijatelné pro zaměstnance. Také ekonomické prostředí není uzpůsobeno k tomu, aby podporovalo zabezpečení, avšak flexibilní systém zabezpečení toto zajišťuje. Návrhy na nové ukazatele jsou zajímavé a souvisejí s ukazateli OECD používanými pro měření kvality života. V budoucnu musí rovněž proběhnout debata o způsobech vyhodnocování Lisabonské strategie. Bylo toho mnoho řečeno o životním prostředím. Myslím, že si uvědomujeme, jak někdo řekl, že pro Evropu musí nastat situace, kdy „vyhrají obě strany“. Problémem nyní je, jak přimět zbytek světa, aby se k nám připojil v našem úsilí o přechod na ekonomiku s nízkou spotřebou uhlíku, avšak jistě můžeme přispět tím, že půjdeme příkladem. Máme vynikajícího mluvčího v oblasti finančních trhů a fiskální politiky. Omlouvám se, že jsem si vás nevšiml a nepozdravil vás na začátku. Abych to shrnul, odcházíme obohaceni o některé důležité informace. Rád bych poděkoval paní Starkevičiūtėová za tuto zprávu a panu Lehnemu a paní Harmsové za návrh usnesení. Již jsme jej prostudovali. Konečnou verzi rovněž pečlivě přezkoumáme. Názory vyjadřované v tomto Parlamentu jsou různé, avšak zdá se mi, že ukazují stejným směrem jako lisabonské dokumenty, respektive celý ten soubor dokumentů. Jsem přesvědčen, že jsme na správné cestě a úspěšně zahájíme novou fázi, abychom splnili úkoly dneška a že poselstvím nové fáze nebude jen poselství toho nejnižšího společného dělitele, na kterém jsme schopni se dohodnout. Günter Verheugen, místopředseda Komise. – (DE) Pane předsedající, dovolte mi pronést několik dalších, velmi stručných poznámek. Naše strategie pro růst a pracovní místa, rovněž známá jako Lisabonská agenda, není ve skutečnosti ničím jiným, než pokusem vykompenzovat co nejinteligentněji skutečnost, že v Evropské unii nemáme společnou ekonomickou politiku a – v současné době probíhá ratifikace nové Smlouvy – nebudeme mít společnou ekonomickou politiku ani v rámci této nové Smlouvy. To, co požadoval pan Toubon, proto bylo dobře míněno, avšak v současné době to není příliš reálné. Nemáme jinou možnost,

19-02-2008

19-02-2008

CS


než pokračovat na základě partnerství, abychom přesvědčili dotyčných 27 států, aby jednaly společně s institucemi Společenství a aby učinily, co je nezbytné pro dosažení našich společných cílů na úrovni členských států a na evropské úrovni. Je skutečně jedním z našich cílů stát se do roku 2010 řekněme nejdynamičtějším, nejkonkurenčnějším a nejlepším regionem na světě? V roce 2004 řekla Rada, Parlament a Komise, že tento Lisabonský cíl stanovený v roce 2000 nebude dosažen. Skutečnost, že jej nebude dosaženo, není nic nového. Víme to od roku 2004. Proto jsme v roce 2005 předložili zcela přepracovanou strategii, která již tento termín nezmiňuje. To znamená, že bychom neměli měřit růst a politiku pracovních míst, kterou máme dnes, podle cílů, které byly stanoveny v roce 2000 a o kterých víme, že jich nemůže být dosaženo. Říkám vám svůj osobní názor na tuto věc. Nemyslím si, že jde o to, zda budeme úspěšnější než někdo jiný v určitou dobu. Podle mne je důležité, abychom byli co nejdříve v dostatečně dobré pozici k tomu, abychom dosáhli sociálních cílů, kterých chceme všichni v Evropě dosáhnout. Tyto cíle jsou: vysoká životní úroveň pro všechny naše občany, vysoká míra sociálního zabezpečení pro všechny naše občany, vysoká úroveň životního prostředí pro Evropu jako celek a vědomí naší globální odpovědnosti. To jsou naše hlavní sociální cíle. Pokud jich chceme dosáhnout, budeme potřebovat silný a stabilní ekonomický základ, což je přesně to, na co je tato strategie zaměřena. Myslím, že pan Rosati měl pravdu, když se ptal na nedostatky. Když se podívá pečlivě na zprávy o jednotlivých zemích a na naše doporučení, uvidí, kde jsme nalezli nedostatky a že jsme je nalezli přesně v těch oblastech, které zmínil. Odpovím mu. Proč v Evropě neexistuje celoživotní vzdělávání tak, jak by mělo? Proč nemáme v celé Evropě tolik moderní infrastruktury, kolik bychom měli mít? Proč nedáváme výzkumu a vývoji, vzdělávání a školení takovou prioritu, jakou bychom mu měli dávat? Odpověď jednoduše zní, že je tomu tak proto, že v mnoha členských státech a rovněž na úrovni Společenství – jak všichni víte – jsou finanční priority stále jinde. Pokud se společně rozhodneme, že se pokusíme tyto priority změnit, tak by to bylo dobré. Vyžaduje to však – a neříkám to jen proto, že vedle mne sedí makroekonomik Komise a velký politik stability, ale protože jsem o tom pevně přesvědčen – abychom měli stabilní a pevný makroekonomický rámec. Především to například znamená upevnění státních financí. Bez pevných státních financí v jednotlivých členských státech nebude možné stanovovat nové investiční priority. Pokud jde o pokyny, chápu potřeby, které s tím souvisí, a Komise o nich bude ráda nadále jednat s Parlamentem. Dovolte mi jen poukázat na jednu věc. Tyto pokyny nejsou politickým programem jako takovým. Nejsou akčním programem. Tyto pokyny jsou, chcete-li, rozumovým základem pro národní reformní programy a pro Lisabonský program Společenství. Hovořím zde s naprostým přesvědčením. Tyto pokyny či hlavní směry, jak jsou formulovány dnes, umožňují uskutečnit všechny ty věci, které dnes různí řečníci v Parlamentu požadovali, pokud budou uskutečněny v praxi v rámci vnitrostátních reformních programů a v rámci Lisabonského programu Společenství. My se zcela rádi ujmeme velmi konkrétní výzvy, kterou mně a panu Almuniovi předestřel Olle Schmidt, konkrétně abychom si zkontrolovali jeden konkrétní incident ve Švédsku. Dovolte mi jen říci k tomuto tématu jednu věc. Komise plně podporuje politiku, podle níž jsou daňové pobídky pro podniky a podnikatele rovněž používány k vytváření pracovních míst. To je naše politika. Velmi brzy dokonce budeme předkládat návrh týkající se snížených sazeb DPH pro podniky náročné na služby. Joaquín Almunia ani já nevíme přesně, co se stalo ve Švédsku, ale podíváme se na to. Zdá se mi, že je to spíše technický než skutečně zásadní politický problém, ale vyjasníme to a zajistíme, aby došlo k potřebnému dialogu. Joaquín Almunia, člen Komise. − − (ES) Pane předsedající, abych se stručně vyjádřil, pokud mne žádáte, abych porovnal dnešní ekonomickou situaci se situací před třemi lety, kdy byla zahájena realizace strategie podle Lisabonského cyklu, myslím, že můžeme předložit více než dostatek informací, které vypovídají o tom, že jsme na tom dnes lépe, než jsme byli před třemi lety. Existuje více pracovních míst, je vyšší produktivita, fiskální situace jsou zdravější, existuje více trvale udržitelných systémů sociální ochrany a probíhají mnohé kroky. Avšak pokud mne žádáte jako komisaře, abych vyvodil závěr, že již není zapotřebí nic dělat, moje odpověď jednoznačně zní, že toho existuje mnoho, co je zapotřebí udělat, že mnohé věci musí být nadále prováděny a že vzhledem k současné ekonomické situaci s jejími finančními tlaky musí být tempo zvýšeno. Řekl jsem to již na začátku a opakuji to i nyní. Byl bych proto nerad, aby někdo odešel s dojmem, že Komise a komisaři zastávají stanovisko, že jsme velmi spokojeni a již není zapotřebí nic dělat. Nesmíme si plést trvalý pokrok ve stejném směru s nepodnikáním dalších kroků. Pokračovat v pohybu kupředu stejným směrem znamená, že je zapotřebí nadále provádět věci podle Lisabonského programu Společenství, jak jej někteří z vás nazýváte a za který jsme vděční, a to

87

88

CS


na úrovni členských států a regionů a v dalších orgánech na nižší úrovni než jsou národní vlády, jak to řekl pan Fernandes. Pokud byste mne na závěr mnoha zajímavých projevů, které jsem dnes večer vyslechl, požádali, aby vybral tři záležitosti, které jsou jednoznačně prioritními záležitostmi, nejprve bych souhlasil s mnoha z vás, kteří jste hovořili o integraci finančních služeb. To je klíčové téma pro Evropu a ekonomickou a měnovou unii, nejen pro země v eurozóně, avšak také pro ty, kteří do ní chtějí v blízké budoucnosti vstoupit. Druhou důležitou záležitostí je změna klimatu. Nebudu opakovat to, co již mnozí z vás řekli. Třetí otázkou je sociální integrace, která je jedním z integrovaných hlavních směrů. Nebudeme moci občanům říkat, že je zapotřebí zabývat se výzvami globalizace, že je zapotřebí být konkurenceschopnější a že fungování našich trhů se musí zlepšit, pokud naše politiky nebudou reagovat na větší míru sociální integrace, která je rovněž umožňována konkurenceschopnějšími a produktivnějšími ekonomikami. Pokud se nezvýší produktivita, nebudou existovat žádná kvalitní pracovní místa a pokud nebudou žádná kvalitní pracovní místa, pokud nebudou žádné profesní vyhlídky, pokud nebudou žádné systémy celoživotního vzdělávání, nebude možné mít konkurenceschopné ekonomiky. Toto je řekněme spojovací článek mezi ekonomickými a sociálními aspekty, které Lisabonská strategie již od počátku zahrnuje, a je to nyní zjevnější než to bylo v roce 2005 nebo 2000. A závěrem bych chtěl říci, že souhlasím s některými z vás – s paní Berèsovou a dalšími – když jste hovořili o tom, že je zapotřebí koordinovat ekonomické politiky. Jak řekl pan Verheugen, neexistuje zde žádná kapacita pro provedení mnohých z reforem a mnohých politik Lisabonské strategie na evropské úrovni. Musíme lépe koordinovat ekonomické politiky členských států; Evropa k tomu má nástroje, jsou obsaženy v Lisabonské strategii, která je cvičením v koordinaci ekonomické politiky, a jsou nepochybně obsaženy v ekonomické a měnové unii. Zavazuji se tento aspekt konkrétně s vámi prodiskutovat po květnu, kdy Komise předloží zprávu a doporučení vycházející z analýzy prvních deseti let ekonomické a měnové unie, kterou nyní provádíme. Margarita Starkevičiūtė, zpravodajka. – (LT) Ráda bych promluvila o koordinaci. Bylo předloženo mnoho návrhů, jak postupovat, aby jí bylo dosaženo. Jsem toho názoru, že kdybychom je měli všechny realizovat, způsobilo by to v Evropské unii obrovskou ekonomickou krizi. Správný postup spočívá v rozhodnutí o prioritách kroků a cílů. Nejsme schopni odstranit chudobu a deprivaci do roku 2010, jak to předpokládala Lisabonská strategie. Nebylo by správné podporovat souhrnnou poptávku v celé EU. Pokud budeme podporovat poptávku v nových členských státech, způsobíme ekonomickou krizi; dojde k přehřátí našich ekonomik. Stává se, že velmi často si nevšimneme, co dělají naši sousedé. Výzkumní pracovníci již dokázali, že největším problémem v rámci EU je to, že nejsou oceňovány národní rozdíly, a že existuje snaha nadměrně harmonizovat. Pro podpoření individuálního úspěchu musí být vytvořeno příznivé prostředí. Souhlasím s panem Verheugenem, že politika EU by měla být politikou spolupráce, nikoli diktátorství. Pocházím z bývalého Sovětského svazu, kde bylo dříve stanovováno mnoho ukazatelů a každý z nich musel být dosažen. Obchody však zely prázdnotou. Ukazatele nejsou samy o sobě cílem. Také nesouhlasím s plány založit sociální model EU na rozdělování dávek, jinak se bude naše příští rozprava zabývat už jen migrací. Celý svět by k nám přišel žádat o dávky. Hovoříme o tom, že je zapotřebí vytvořit v Evropě sociální prostředí, které by Evropanům umožnilo nalézt zaměstnání, nalézt své místo v životě a vyjádřit se. Podle mne je toto konečným cílem Evropy a rovněž podstatou jejího sociálního modelu a lidského života. Předsedající. − Obdržel jsem dva návrhy usnesení(1) předložené v souladu s čl. 103 odst. 2 Jednacího řádu. Rozprava je skončena. Hlasování se bude konat ve středu 20. února 2008. (Zasedání bylo přerušeno ve 20:00 a pokračuje ve 21:00.) Písemná prohlášení (Článek 142)

(1)

Viz zápis.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Gábor Harangozó (PSE), písemně. – Cíl vytvořit v Evropě dynamickou a inovativní společnost přinášející růst a zaměstnanost do roku 2010 bude úspěšně dosažen pouze prostřednictvím takového přístupu, který bude skutečně brát v úvahu boj proti chudobě a sociální rozměr. Při novém zaměření strategie pro růst a pracovní místa na lepší přístup založený na výkonnosti by neměly být za žádnou cenu ponechány stranou sociální integrace a ekologické požadavky jen proto, aby bylo dosaženo ekonomických cílů. Vyhlídka na vytvoření nových pracovních míst v inovativní ekonomice by měla přinést rozvoj v oblastech vzdělávání a školení a zlepšit rovnocennou integraci těch nejvíce ohrožených a znevýhodněných kategorií obyvatelstva v rámci celé EU. Investice do inovace, výzkumu, dopravy a efektivního využívání energie by se měly zaměřovat na to, aby byly pro evropské spotřebitele skutečně přínosné v rámci svobodné a spravedlivé ekonomické a obchodní unie. Ve skutečnosti ekonomický růst není sám o sobě cílem a samozřejmě ekonomické údaje by neměly být zaměňovány s blahobytem evropských občanů. Skutečným cílem Lisabonské strategie by v konečném důsledku mělo být zlepšení kvality života našich občanů a budoucích generací; proto je zapotřebí výrazného sociálního rozměru. Gyula Hegyi (PSE), písemně. – (HU) Postupně se blížíme ke konci desetiletého období, během něhož se Evropská unie měla stát nejvíce konkurenceschopnou ekonomickou zónou na světě, se solidní sociální záchrannou sítí a příkladnými ekologickými ukazateli. Není zapotřebí velké smělosti k tomu, aby člověk předpověděl, že v příštích dvou letech se nám nepodaří uskutečnit zázraky. Úkol, který jsme si pro sebe vytyčili, byl příliš ambiciózní a výsledky jsou poněkud skromné. Pokud však také vezmeme v úvahu, že Evropská unie uskutečnila rozšíření historických rozměrů, znovu sjednotila Evropu, vytvořila společnou měnu a navrhla společnou legislativu týkající se mnoha záležitostí pro 27 národů, pak bychom v žádném případě neměli být zklamáni tím, čeho bylo dosaženo. Pokud jde o naše ekologické závazky, Evropa v mnoha případech jde nadále světu příkladem, co se týče zeleného myšlení a zelené legislativy. Víme však velmi dobře, že i v této oblasti jsou rozpory. Mnohé zákony jsou v některých členských státech jen neživým textem a přípustné ekologické úrovně v některých případech tolerují více než je tolerováno v mnoha zemích, které nejsou členy EU. Lisabonské cíle jsou proto patřičné, avšak uskutečnit je v éře konsolidace po velkém rozšíření EU bude vyžadovat mnohem více úsilí než dříve. Tunne Kelam (PPE-DE), písemně. – Vítám snahy naplnit cíle Lisabonské strategie, avšak nejsem příliš přesvědčen, že je možné uskutečnit její plány do stanoveného termínu. Je proto velmi důležité klást důraz na společnost založenou na vědomostech. Náklady na vědu jsou v EU nižší než v USA a dnes jsme konfrontováni se skutečností, že nedokážeme konkurovat na světovém trhu v oblasti vynálezů nebo technologií. EU a její členské státy musí vynaložit více úsilí a přidělit více finančních prostředků na rozvoj a aktualizaci evropského vzdělávání a evropské vědy. Baltské moře se stalo vnitřním mořem Evropské unie a vykazuje stabilní, vysoký ekonomický růst. Region Baltského moře má potenciál stát se jedním z nejvíce konkurenceschopných regionů na světě. Strategie pro Baltské moře předvídá trvale udržitelný rozvoj a růst, předvídá a mapuje všechny oblasti, které lze dále rozvíjet, a proto se tento region může ve skutečnosti stát možná jediným regionem, který skutečně naplní Lisabonskou strategii. Proto důrazně žádám EU a zejména členské státy okolo Baltského moře, aby této strategie využily co nejvíce. Strategie pro Baltské moře má potenciál stát se příkladem úspěchu Lisabonské strategie. Marian-Jean Marinescu (PPE-DE), písemně. – (RO) Základních cílů Lisabonské strategie nelze dosáhnout bez rozvíjení konkurenceschopnosti, bez zohlednění všech současných globálních výzev (globalizace, klimatické změny, výkyvy na finančních trzích, otevřenost mezinárodních trhů). Aby zvýšila svoji konkurenceschopnost, EU by měla urychlit své snahy o vybudování společnosti založené na vědomostech a měla by neustále zlepšovat administrativní kapacitu. Rozvoje stabilních společenství a soudržnosti průmyslových a průřezových průmyslových politik nelze dosáhnout bez dobrého fungování místního a regionálního potenciálu, bez rozšíření kompetencí místních a regionálních orgánů a bez plného respektování různorodosti a bez upevňování meziregionálních a přeshraničních vztahů a výměn. Rumunsko plánuje postupovat podle konvergenčního procesu a snížit rozdíly existující v okamžiku vstupu. Jeho lidské a materiální zdroje jsou důležitým pramenem konkurenceschopnosti pro všechny členské státy, představující jednu z hlavních výhod, kterou vstup naší země Unii přinesl.

89

90

CS


Růstový potenciál rumunské ekonomiky, energetických zdrojů a celkových přírodních zdrojů, jeho přitažlivost a územní přístupnost jsou výhodou pro vzájemnou závislost evropských ekonomik a spoléháme na solidární podporu starších členských států, aby se bez ohledu na jakékoli domnělé a dočasné neshody ukázalo, že rumunské zdroje jsou výhodou, a aby byly využity ve prospěch Unie v celém rozsahu jejich skutečného potenciálu. Esko Seppänen (GUE/NGL), písemně. – (FI) EU má mnoho dobrých úmyslů, přičemž jedním z těch starších je Lisabonská strategie, o které nyní debatujeme, a jedním z nedávnější minulosti je nejnovější energetický balíček. Prostředky používané pro dosažení těchto cílů nejsou v souladu s těmto cíli. Dalo by se to shrnout tak, že Lisabonská strategie není realizována způsobem, jaký byl plánován, a že členské státy se ve skutečnosti dostatečně nesnaží dosáhnout jejích cílů. V určitém smyslu je to dobré: Lisabonská strategie je zkonstruována tak, aby šla proti budování socialistické Evropy. Neuplatňování může rovněž jít cestou energetických cílů: ty nebudou do roku 2020 dosaženy. Trhy se nyní pohybují jiným směrem a EU nejde proti tržním trendům. Vzhledem k této situaci je zapotřebí Lisabonskou strategii znovu zvážit: měli bychom síle trhů vzdorovat. PŘEDSEDAJÍCÍ: MANUEL ANTÓNIO DOS SANTOS Místopředseda

12. Doba vyhrazená pro otázky pro Komisi Předsedající. − Dalším bodem programu je doba vyhrazená pro otázky pro Komisi (B6-0001/2008). Následující otázky byly položeny Komisi. Část I Předsedající. − Otázka č. 39, kterou položila Anne E. Jensen (H-0051/08) Předmět: Postupy hodnocení letecké způsobilosti Evropské agentury pro bezpečnost letectví Na podzim roku 2007 se v Aalborgu, Vilniusu a Kodani staly tři nehody, které se všechny týkaly letadel Dash8 Q400. Provizorní závěry vyšetřování ukazují, že nehody, ke kterým došlo 9. a 12. září, byly zřejmě způsobeny konstrukčními vadami, což je závěr, na němž se shoduje Skandinávský úřad pro civilní letectví i Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA). Nehoda, která se přihodila 27. října, byla způsobena kombinací vadné konstrukce a následných chyb při inspekci. Skandinávský úřad pro civilní letectví letadlu zakázal starty a jeho návrat do provozu podmínil řadou podmínek, zatímco EASA rozhodla, že konstrukční závada byla jen lehčí povahy. Není pravda, že úkolem EASA je zajišťovat vysoké bezpečnostní normy? Jak je možné, že Evropská agentura pro bezpečnost letectví a Skandinávský úřad pro civilní letectví došly k tak rozdílným závěrům, pokud jde o šetření, které u letecké společnosti objevilo u 16 z jejích 18 letadel Dash8 Q400 stejnou konstrukční závadu nebo poruchu jako mělo letadlo, které bylo nuceno nouzově přistát v Kodani? Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Rád paní Jensenové odpovím. Do té doby, než budou vydány závěrečné zprávy ke všem třem nehodám, které se týkají letadel DASH8 Q400, se Komise domnívá, že je předčasné spekulovat o faktorech, které tyto události způsobily, i o možných koncepčních chybách nebo o konstrukčních vadách. Úkolem Evropské agentury pro bezpečnost letectví je pochopitelně zajistit co nejvyšší úroveň bezpečnosti. Agentura případ pozorně sledovala a dál sleduje, s ohledem na to, že do celého světa bylo dodáno 170 letadel tohoto konkrétního typu, které jsou dnes tedy v provozu. Podle podrobných informací, které Agentura pro bezpečnost letectví obdržela, se zástupci Agentury, orgánů civilního letectví Norska a Dánska, kanadských orgánů civilního letectví a výrobce letadla několikrát sešli.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Výsledkem byla řada akcí, včetně toho, že Evropská agentura pro bezpečnost letectví zveřejní směrnice o letecké způsobilosti, předepisující nápravná opatření. Agentura na základě podrobného hodnocení systému zatahování podvozku u tohoto typu letadel usoudila, že bezpečnost letadla není zpochybněna. Skandinávským orgánům bylo proto doporučeno, aby umožnily, pochopitelně po provedení nutných nápravných opatření, vydat nové osvědčení o letecké způsobilosti letadla. Skandinávské orgány informovaly leteckou společnost o podmínkách, které je nutné splnit k získání nového osvědčení o letecké způsobilosti flotily příslušných strojů. Společnost však doposud nepředložila doklady, na základě kterých by šlo usoudit, že byly u letadel provedeny požadované kontroly a úpravy. Evropská agentura pro bezpečnost letectví není v tomto stádiu informována o tom, že by dánské orgány vydaly nové osvědčení o letecké způsobilosti pro flotilu Q400 u SAS. Evropská agentura pro bezpečnost letectví pochopitelně zůstává v kontaktu s dánskými orgány kvůli vyjasnění situace. To byla pane předsedo odpověď, kterou jsem chtěl dát paní Jensenové. Anne E. Jensen (ALDE). – (DA) Pane předsedající, ráda bych panu místopředsedovi Barrotovi poděkovala za toto vysvětlení. Je pravda, že nesouhlas, o kterém jsem se zmínila ve své otázce, možná měl být trochu zmírněn; stále zde ale máme případ, kdy dánský orgán civilního letectví neumožnil letadlům SAS vzlétnout, dokud nebudou vyřešeny technické problémy, zatímco jiné letecké společnosti letadla s těmito technickými problémy používají. Myslím, že základní problém – kromě toho, že jde o diskriminaci mezi skandinávskými aerolinkami SAS na jedné straně a jinými leteckými společnostmi jako je Flybe, Augsburg, Tyrolean a Luxair na straně druhé – je, že občané nemohou očekávat, že bude létání bezpečné. Co byste, pane Barrote, dělal, abyste zajistil, že budu důvěřovat jak společnému orgánu civilního letectví, tak vnitrostátním orgánům civilního letectví, jelikož jsou to právě ty orgány, o kterých to dnes hovoříme? Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Evropská agentura pro bezpečnost letectví vydala jasné pokyny, které, pokud budou dodrženy, umožní, aby tato letadla mohla létat. Proto nejde o problém bezpečnosti; dánské úřady pouze Agentuře neoznámily odpovědi příslušné společnosti. Paní Jensenová, pravda je, že Evropská agentura pro bezpečnost letectví vydala všechny pokyny, aby se zabránilo problémům, jež by se při používání těchto strojů mohly objevit. Evropská agentura pro bezpečnost letectví teď musí čekat na výsledky šetření, než vydá definitivní stanovisko, ale trvám na tom, že Agentura samozřejmě vydala všechny pokyny k bezpečnému používání strojů, které nezpůsobily žádné zranění osob, ale, jak jste uvedla, potíže zaznamenaly, čemuž je nutné zabránit. Jörg Leichtfried (PSE). – (DE) Pane komisaři, paradoxně se ukazuje, že Evropská agentura pro bezpečnost letectví zakazuje letadlu létat, zatímco jiná, jako například rakouská agentura, se domnívá, že létat přece jenom může. Má otázka na vás tedy zní: bude nyní Evropská agentura pro bezpečnost letectví věci řešit snáze, když jsme jí v této oblasti dali větší kompetence, zvlášť když se zdá – jak jste řekl – že společnost vyrábějící tato letadla dělá v současnosti určité problémy? Pokud nyní agentura EASA může dělat, co jsme schválili, konkrétně také ukládat pokuty, a nejen okamžitě odebírat licence, bude nyní věci řešit snáze? Domnívám se, že díky větším kompetencím, o kterých jsme dnes rozhodli, může EASA v budoucnosti fungovat lépe. Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Dovolte mi, abych jasně řekl, že Evropská agentura pro leteckou bezpečnost pokyny vydala a všechny společnosti jsou povinny pravidla Agentury dodržovat. Vaše otázka je však širší. Ano, Evropská agentura pro leteckou bezpečnost je odpovědná za schvalování letadel, a je odpovědná za vydávání osvědčení konstrukčním orgánům všude po světě, ale provádí pouze dohled ve členských státech Unie nad jednotným zavádění společných pravidel. Jinak řečeno jsme, jak jste správně podotkl, rozšířili kompetence agentury, ale ne tak, aby byly orgány civilního letectví v jednotlivých zemích zcela bez odpovědnosti. Členské státy musí svou odpovědnost provádět prostřednictvím svých orgánů civilního letectví. Jednou budeme moci možná zajít dál, ale v této chvíli musí Evropská agentura pro bezpečnost letectví zajišťovat řadu věcí a musí být schopná dál prostřednictvím inspekcí v členských státech pozorně monitorovat, zda jsou dodržována společná pravidla. Domnívám se, že v tomto případě udělala agentura EASA pro zajištění bezpečnosti vše.

91

92

CS


Předsedající. − Otázka č. 40, kterou položil Jörg Leichtfried (H-1062/07). Předmět: Transparentnost týkající se manažerských platů V celé Evropě stabilně rostou platy manažerů. Například v Rakousku vzrostly základní mzdy manažerů v období mezi lety 2006 a 2007 o přibližně 3,7 %. Pohyblivé složky manažerských platů se však zvýšily výrazně prudčeji. Nárůst manažerských platů vyvolal větší zájem veřejnosti o úroveň skutečných odměn za manažerskou činnost. V neposlední řadě chtějí akcionáři vědět, jak jsou jejich peníze utráceny, neboť neexistuje povinnost uvádět pohyblivé složky mzdy v účetních rozvahách. Existují zde jasné požadavky evropských občanů na větší transparentnost co se týče manažerských platů. Ví Komise o tomto vývoji? Jsou plánovány evropské právní předpisy, které povedou k větší transparentnosti manažerských platů, nebo již v této oblasti nějaké právní předpisy existují? Charlie McCreevy, člen Komise. − Manažerské platy jsou aktuální záležitostí již po určitou dobu. V reakci na tuto skutečnost Komise podnikla určité kroky pro zvýšení transparentnosti manažerských platů. Doporučení Komise přijaté v roce 2004 obsahuje ustanovení o každoročním zveřejňování týkající se firemní politiky pro odměny členů správní rady a odměn jednotlivých členů správní rady. Komise rovněž navázala na toto doporučení tím, že kontrolovala, zda je skutečně členskými státy uplatňovány. Nedávno jsme o tomto vyhotovili přehled. Velká většina členských států zavedla vysoké požadavky na uveřejňování odměn jednotlivých vedoucích pracovníků do svých národních pravidel pro řízení firem nebo do závazné legislativy. Avšak pouze přibližně 60 % členských států toto doporučení týkající se transparentnosti své politiky odměn dodržuje. Pouze velmi málo jich doporučuje předložit toto k odhlasování na valné hromadě společnosti. Je zde prostor pro zlepšení. Komise rovněž vyhodnotí rozsah, v jakém firmy dodržují doporučené normy pro transparentnost v praxi. Odměny jsou oblastí, v níž některé společnosti projevily silnou neochotu uveřejňovat informace i přes doporučení obsažená v národních pravidlech pro řízení firem. Budeme se touto otázkou zabývat. Jörg Leichtfried (PSE). – (DE) Pane komisaři, vy sám jste řekl, že 60 % podniků s tím nehodlá nic dělat. Takže se ptám já vás: co Komise hodlá dělat? Tím se dostávám ke své druhé otázce. Nyní jsme se dozvěděli ze skutečného případu v Německu, že tito pánové – protože se jedná převážně o pány – nejen vydělávají velmi pěkné peníze, ale nechtějí platit daně z toho, co vydělají, což je důvod, proč jdou do Lichtenštejnska nebo jinam. Co hodlá Komise učinit v budoucnu, aby učinila přítrž takovýmto praktikám? Charlie McCreevy, člen Komise. − Abych odpověděl na obě otázky pana poslance, toto jsou záležitosti, kterými by se měl zabývat členský stát. Pokud jde o otázku týkající se toho, co hodlá Komise učinit, tak Komise to již učinila. Můj předchůdce se rozhodl vydat doporučení pro tuto konkrétní oblast. Proč se rozhodl vydat doporučení a neučinil něco jiného? Nemám žádné pochyby, že tomu tak bylo z celé řady důvodů, avšak jeden z hlavních důvodů byla skutečnost, že neexistuje žádná dohoda o existenci univerzálních zásad správy a řízení firem nebo o režimu práva společností v Evropě. Nikdy by se nám takovéto dohody nepodařilo dosáhnout. V celé této oblasti existuje velmi mnoho kulturních rozdílů a to je jeden z důvodů, ze kterých vycházelo rozhodnutí mého předchůdce vydat v tomto konkrétním směru doporučení. Pokud jde o toto doporučení, naše studie ukázala, že většina členských států zavedla do pravidel pro řízení firem vysoké požadavky na uveřejňování odměn jednotlivých členů správní rady a některé členské státy tyto požadavky začlenily do závazné legislativy. Většina z nich se také zabývala doporučením co se týče transparentnosti politiky pro odměňování. Druhá otázka týkající se zdanění je jistě záležitostí každého jednotlivého členského státu, na kterém je, aby se touto záležitostí zabýval způsobem, který bude považovat za vhodný, a v souladu se svými národními zákony.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Předsedající. − Otázka č. 41, kterou položila Cristina Gutiérrez-Cortines (H-1041/07) Předmět: Výstavba podzemního úseku vysokorychlostní železniční trati poblíž katedrály Sagrada Família (Barcelona) Jak je všeobecně známo, výstavba podzemního úseku vysokorychlostní železniční trati v Barceloně způsobila četné případy zhroucení nebo sesednutí budov, což ohrozilo obytné objekty i významné velké stavby, včetně katedrály Sagrada Família a jiných historických budov. Protože se jedná o projekt dotovaný Evropskou unií, může Komise poskytnout informace o předchozích vyhodnoceních dopadů na životní prostředí provedených podle směrnice 85/337/EHS(1) a uvést, zda tyto studie vyhodnotily riziko pro katedrálu Sagrada Família a jiné historické budovy? Obsahují spisy, které se dostaly do evropských institucí, studii, kterou vypracovala Universitat Pompeu Fabra, jež se vyjádřila proti podzemní variantě vzhledem k celkovým rizikům spojeným s touto variantou? Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Pane předsedající, nejprve bych vám rád připomněl pevné stanovisko Komise: Jakkoli užitečný nebo potřebný může projekt být, nikdy by neměl být realizován na úkor životního prostředí, zdraví veřejnosti nebo kulturního dědictví členského státu. Členské státy musí podniknout všechny potřebné kroky na ochranu a zachování kulturního dědictví. Toto platí obzvláště pro jejich historická centra měst, která někdy trpí zvýšenými tlaky vyvolanými narůstající urbanizací. Pokud jde o otázku položenou paní poslankyní, rád bych poukázal na následující: stavební projekty vysokorychlostní železniční trati Madrid–Zaragoza–Barcelona jsou Fondem soudržnosti spolufinancovány jen částečně. Fond transevropských dopravních sítí spolufinancuje realizaci studií o projektech podél celé této trati, včetně prodloužení z Barcelony do Gerony a Figueres. Prostředky z evropských fondů nicméně nemusely být vyúčtovány nebo použity pro projekty spojené s podzemní barcelonskou tratí. Je třeba také uvést, že plánování a realizace projektů spadá do výhradní odpovědnosti členského státu, který je povinen dodržovat a striktně uplatňovat příslušné předpisy legislativy Společenství. V tomto konkrétním případě nebyly použity žádné finance Společenství pro přípravnou práci na úseku spojujícím stanice Sants a Sagrega ani pro tunel, který má být vyražen poblíž katedrály Sagrada Família. Komise tudíž nebyla informována ani neobdržela kopii vyhodnocení dopadů na životní prostředí, které uskutečnily španělské úřady. Komise ví, že příslušný španělský úřad, konkrétně Generální sekretariát pro prevenci znečištění a klimatické změny ve svém rozhodnutí ze dne 30. května 2007 toto vyhodnocení dopadů na životní prostředí schválil. Text tohoto schvalujícího rozhodnutí byl uveřejněn v oficiálním věstníku španělské vlády v červnu 2007. Tento text obsahuje údaje o tom, jaký vliv bude mít tento projekt na kulturní dědictví, například na katedrálu Sagrada Família. Komise nebyla informována o studii, kterou vypracovala univerzita Pompeu Fabra. Španělské úřady jsou povinny vzít v úvahu jak obsah studií, jako je tomu v tomto případě, i názor veřejnosti. Komise bude nadále tuto situaci sledovat. Doufáme, že tato historická památka, která je součástí kulturního dědictví Barcelony, nebude nijak poškozena. Cristina Gutiérrez-Cortines (PPE-DE). – (ES) Pane předsedající, nemám pochyb o tom, že byly zákonné postupy správně dodrženy; řekněme s minimálním donucením. Obracím se na Komisi, abych ji požádala o pomoc jako strážce Smluv a apeluji na její svědomí, aby tato opatření zamítla a aby z titulu této své funkce přísně uplatnila směrnici o dopadu na životní prostředí. Skutečnost, že tato část tunelu nebude financována Evropskou unií, není důležitá, neboť všichni víme, že rozdělování projektů do úseků je špatný postup, který dokonce příležitostně kritizovala i Evropská unie. Proč nebyla AVE prohlášena za významný projekt vyžadující podrobné studie o dopadu, vzhledem k tomu, že víme, že bude procházet pod velmi citlivými oblastmi jako je například Pedrera a zejména že bude procházet vedle katedrály Sagrada Família?

93

94

CS


Duch článku 3 směrnice o vyhodnocování dopadů na životní prostředí požaduje, aby bylo uskutečněno vyhodnocení o možných následcích pro kulturní dědictví. 40 metrů hluboká ochranná zeď, která má být postavena, je pouze jeden a půl metru od fasády katedrály Sagrada Família, který váží 40 000 tun. Navíc vzhledem k charakteristikám tohoto terénu a skutečnosti, že tato katedrála je nesmírně složitým dílem génia, jen žádám, aby byly vyslechnuty a vzaty v úvahu všechny strany. Jsem velmi ráda, že probíhá realizace AVE, avšak toto není stranicko-politická záležitost, byl to PP, který změnil trasu a nyní si myslím, že by měla být změněna ještě jednou tak, aby vedla podél ulice Valencia. Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Opět bych rád zdůraznil, že Komise nemá pravomoc zasáhnout. Paní poslankyně má jistě pravdu, když říká, že musíme vynakládat obzvláštní péči pro zachování našeho kulturního dědictví a zejména pro zachování našich architektonických skvostů. Dosud jsme však nebyli na žádné nebezpečí upozorněni: Návrh znění provedeného vyhodnocení dopadů na životní prostředí nám nebyl předložen jako nesprávný. To jediné, na co byla Komise upozorněna, je záležitost petic předložených příslušnému výboru Evropského parlamentu sdružením Llave para Litoral, jehož členové chtějí trasu vedoucí po břehu, která je odlišná od podzemní trasy. Toto však jsou nadále problémy, které musí řešit místní úřady, regionální úřady a centrální vláda uplatněním směrnice o vyhodnocení dopadů na životní prostředí. Jsou povinni tak učinit pro zachování našeho kulturního dědictví. Maria Badia i Cutchet (PSE). – (ES) Pane předsedající, ráda bych jen dodala několik podrobností a řekla, abych možná některé lidi uklidnila, že pro tyto práce jsou k dispozici kompletní geologické informace, stavební postup je vhodný pro dané podmínky tohoto terénu, bude provedeno preventivní ošetření před zahájením prací u existujících staveb, bude prováděno průběžné sondování, aby byla ihned zjištěna i ta nejmenší možnost pohybu nebo sesednutí půdy, nebude zde žádný negativní dopad na sousední stavby a budou poskytnuty záruky transparentnosti, pokud jde o informace poskytované veřejnosti. Chci tím říci, že si nemyslím, že by někdo měl větší zájem než Španělé, Katalánci a samosprávné orgány na zajištění toho, aby tato historická památka a lidé, kteří v této oblasti žijí, neutrpěli žádnou škodu. Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Myslím, že nemám nic, co bych mohl dodat k informacím, které nám poskytla paní poslankyně. Část II. Předsedající. − Otázka č. 42, kterou položila Marie Panayotopoulos-Cassiotou (H-1049/07) Předmět: Zařazení starořečtiny a latiny do Evropského ukazatele jazykových znalostí Pokud jde o úmysl Komise vytvořit Evropský ukazatel jazykových znalostí u pěti nejrozšířenějších jazyků (KOM(2005)0356), znamená to, že má Komise v úmyslu zahrnout do programu pro cílené vyučování evropských jazyků starořečtinu a latinu, vzhledem k tomu, že tvoří základ evropských jazyků a ve všech evropských jazycích bez ohledu na původ se používá mnoho slov z nich odvozených? S ohledem na význam těchto jazyků již evropská asociace vyučujících klasických jazyků Euroclassica vytvořila úrovně a způsob certifikace znalostí latiny a podobný program se připravuje pro starořečtinu. Výuka těchto dvou klíčových klasických jazyků poskytne možnosti společně prohloubit základy evropské civilizace a vytvoří užší vztahy mezi evropskými občany, zatímco osvědčení o takové jazykové schopnosti bude představovat další kvalifikaci v profesním životě. Leonard Orban, člen Komise. − (RO) Sdělení Komise nazvané Evropský ukazatel jazykových znalostí, které bylo přijato v roce 2005, navrhlo podrobný strategický přístup pro provádění evropského výzkumu jazykových dovedností, nástroj, který umožní sesbírat data nutná k vytvoření evropského ukazatele v této oblasti a zlepšit znalosti týkající se výuky cizích jazyků. Rada na tomto základě předložila v květnu 2006 své závěry týkající se řady základních problémů souvisejících s Evropským ukazatelem jazykových znalostí. Pokud se týká cizích jazyků, které mají být testovány, rozhodla Rada, že se má Evropský ukazatel jazykových znalostí týkat oficiálních jazyků Evropské unie. Znamená to, že je tento projekt zaměřen pouze na živé jazyky. Možnost testovat latinu nebo starořečtinu tedy nebyl vzat v úvahu.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Rada se z praktických důvodů rozhodla, že se během první etapy evropského výzkumu jazykových dovedností bude hodnotit jazyková dovednost žáků u prvního a druhého vyučovaného cizího jazyka z jazyků, které se v Evropské unii nejvíce vyučují, tedy u angličtiny, francouzštiny, němčiny, španělštiny a italštiny, a že se budou sbírat údaje u tří schopností: čtení, poslechu a psaní. Testovací nástroj bude nicméně přístupný všem zemím, které chtějí zajistit, aby jako národní varianta bylo v prvním kole průzkumu obsaženo i testování jiných jazyků než těchto pěti. Komise před dalším etapou testování také zajistí, že průzkum pokryje všechny evropské úřední jazyky vyučované v Evropské unii. Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, vidím, že výuka nespadá do vaší odpovědnosti ani oblasti, kterou prosazujete, a to ani, jak jsem uvedla písemně, otázka zachování společného dědictví, které vyvěrá z klasických jazyků. Spadá to do oblasti vaší odpovědnosti, nebo ne? To je má první otázka. Druhá otázka je, zda souvisí evropský výzkumný program s výzkumem v těchto jazycích, či ne? Víte o tom něco? Leonard Orban, člen Komise. − (RO) Otázka, která mi byla položena, se týká Evropského ukazatele jazykových znalostí. Jak jsem odpověděl, tato akce se týká jen oficiálních jazyků Evropské unie. Evropská komise nemá na druhé straně informaci týkající se možného výzkumu nebo studií prováděných ve členských státech nebo regionech členských států, zaměřených na zmíněné jazyky. Manolis Mavrommatis (PPE-DE). – (EL) Pane komisaři, jako zpravodaj k Evropskému ukazateli jazykových znalostí bych rád zdůraznil, že úkolem tohoto ukazatele je provádět pravidelná hodnocení všeobecných znalostí moderních jazyků ve všech členských státech. Dohodli jsme, že bude tento ukazatel zpočátku měřit jazykové schopnosti v pěti nejrozšířenějších jazycích ve vzdělávacích systémech EU: angličtině, francouzštině, němčině, španělštině a italštině. Parlament přesto vyzval Komisi a Radu, aby přijala kroky nezbytné k co nejrychlejšímu rozšíření tohoto testu na širší spektrum oficiálních jazyků Unie, za předpokladu, že to nebude mít nepříznivý vliv na výuku nebo rozvoj moderních jazyků. Může nám pan komisař říct, do jakého stádia jsme se dostali a pokud možno i jaké jazyky budou zahrnuty do příští etapy? Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Pane komisaři, v bývalém klášteře v Hejnicích v severních Čechách existuje polsko-německo-české potkávací centrum, ve kterém jsou všechny nápisy a směrovky v latině. Nedalo by se udělat to samé v budovách evropských institucí? Druhý návrh: nemohli bychom vytvořit latinský text pro evropskou hymnu, kterou budou moci všichni zpívat jednohlasně a každý členský stát si ji pak může přeložit do svého jazyka, zatímco společný text by byl v latině? Leonard Orban, člen Komise. − (RO) Pokud jde o Evropský ukazatel jazykových znalostí, jak jsem řekl a jak jste správně uvedl, v první etapě se bude hodnotit jen pět jazyků. V současnosti je harmonogram následující: letos připravujeme pilotní projekt a v roce 2009 uděláme všechny přípravy pro hodnocení a v roce 2010 budeme mít jasné výsledky situace týkající se těchto pěti jazyků. Později, jak jsem řekl ve svém vystoupení, chce Komise tento ukazatel rozšířit na všechny oficiální jazyky. Je však stále příliš brzy na to, abychom řekli, kdy přesně k tomuto rozšíření dojde. Bezpochyby potřebujeme podrobně prostudovat výsledky hodnocení týkající se ukazatele u pěti jazyků, se kterými začneme. Na druhé straně, pokud jde o vaši druhou otázku, cílem Evropské komise je bránit jazykovou rozmanitost. Z tohoto pohledu se Evropská komise se všemi svými akcemi snaží bránit jak oficiální jazyky, tak i ostatní jazyky, kterými se v Evropské unii mluví. Máme 23 oficiálních jazyků, více než 60 regionálních jazyků, menšinové jazyky a méně používané jazyky. Z tohoto pohledu jsou všechny naše zásahy zaměřené na jazyky, kterým říkáme živé jazyky. Pokud jde o evropskou hymnu, tady se názory pochopitelně liší. Úlohou Evropské komise není o této věci rozhodnout.

95

96

CS


Předsedající. − Otázka č. 43, kterou položil Bernd Posselt (H-0002/08). Předmět: Podpora pro jazykové menšiny Které jazykové menšiny dostaly od Komise v roce 2007 podporu a jaká je podle Komise možnost, že německy mluvící menšiny dostanou v roce 2008 a 2009 větší podporu? Leonard Orban, člen Komise. − (RO) V rámci výběrových řízení v roce 2007 byla k financování v rámci programu celoživotního vzdělávání vybrána jedna síť a tři projekty, které se týkají menšinových jazyků. Klíčová činnost 2: cizí jazyky. Síť, předurčená k podpoře jazykové rozmanitosti, kterou koordinuje Rada pro velšský jazyk, se zaměřuje na následující jazyky: baskičtina, bretonština, katalánština, kornština, východní fríština, skotská gaelština, severní fríština, slovenština, ladinština, galicijština, furlánština, sardinština, estonština, irština, lotyšština, litevština, maltézština, finština a švédština. Evropský úřad pro méně rozšířené jazyky je jedním z partnerů tříletého projektu, jehož cílem je podporovat výměny současných osvědčených postupů a rozvoj nových a inovativních myšlenek na poli vzdělávání a jazykového plánování v kontextu regionálních, menšinových, původních, přeshraničních jazyků, jazyků menších národů a méně rozšířených jazyků. Pětiletý projekt financovaný v roce 2007 zahrnuje menšinové a světové jazyky jako katalánštinu, baskičtinu, sardinštinu, sicilštinu, irštinu, ruštinu, arabštinu a hindštinu. V období 2008–2010 bude dána priorita projektům, zaměřeným na méně rozšířené evropské jazyky. V rámci programu celoživotního vzdělávání na období 2007–2013 jsou k financování způsobilé všechny jazyky, tedy včetně německy mluvících menšin. Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Pane komisaři, pochopil jsem správně, že německy mluvící menšiny nedostanou do roku 2013 žádnou podporu? Minority přitom skutečně existují, například Němci v České republice, Poláci v Litvě, Poláci v České republice, atd. A když mají nějaké mediální nebo kulturní projekty, nemohou v současnosti získat žádnou podporu. Nebo jsem to nepochopil? Leonard Orban, člen Komise. − (RO) Možná jsem nemluvil dost jasně. V žádném případě jsem neřekl, že některé jazyky včetně němčiny mohou dostat podporu až po roce 2013. Odpověď je jasná. V programu celoživotního vzdělávání mohou dostat finanční podporu všechny jazyky, kterými se v Evropské unii mluví, včetně němčiny. Jediná věc, která má význam, je kvalita předloženého projektu nebo projektů. Proto je moje kategorická odpověď, že takové jazyky mohou být financovány z programu dlouhodobého vzdělávání, včetně období 2008–2013. Opakuji, včetně tohoto období. Předsedající. − Otázka č. 44, kterou položil Seán Ó Neachtain (H-0010/08) Předmět: Méně užívané jazyky v Evropě Může Evropská komise oznámit, zda má v úmyslu předložit v blízké budoucnosti nějaké nové programy na podporu používání méně užívaných jazyků v Evropě, a říct, jakého druhu budou tyto programy a pravděpodobná finanční podpora, kterou tyto programy mohou získat? Otázka č. 45 bude zodpovězena písemně. Leonard Orban, člen Komise. − (RO) Komise nemá v úmyslu představit v nejbližší budoucnosti nový program konkrétní podpory používání méně rozšířených jazyků v Evropě. Nová generace programů Komise na období 2007–2013 totiž nabízí širokou škálu možností financování těchto jazyků. Pro tento program jsou způsobilé všechny jazyky. Financování je dostupné ve všech 4 podprogramech programu pro celoživotní učení: COMCSIUS, ERASMUS, Grundvig a Leonardo da Vinci. Financování je možné i v rámci nově vytvořené sekce, procházející napříč programem pro celoživotní učení, zejména prostřednictvím klíčové aktivity 2 – cizí jazyky – jež nabízí financování projektů a sítí s daným účelem podpory učení cizích jazyků a jazykové rozmanitosti. Na základě obecného výběrového řízení v roce 2007 byla pro financování v rámci klíčové aktivity 2 vybrána síť a tři projekty určené pro méně rozšířené jazyky. V období 2008–2010 budou upřednostněny projekty zaměřené na méně rozšířené jazyky v Evropě. V roce 2008 dosahoval rozpočet určený na klíčovou aktivitu 2 částky 9,9 milionů EUR, ale vzhledem k tomu, že je financování lingvisticky zaměřených aktivit a projektů součástí dominantního trendu, jsou další finance k dispozici v rámci programu pro celoživotní učení.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Seán Ó Neachtain (UEN). – (GA) Pane předsedající, rád bych poděkoval panu komisaři za odpověď. Souhlasí však s tím, že je důležité věnovat pomoc méně používaným jazykům v jejich vlastním prostředí, a ne je příliš svazovat s celoživotním učením? Tyto jazyky jsou zranitelné a pokud nedostanou dostatečnou podporu, budou v budoucnosti ještě zranitelnější. Finanční podpora je pochopitelně důležitá, ale symbolická podpora je ještě důležitější. Souhlasí pan komisař, že by se měla zvýšit? Leonard Orban, člen Komise. − (RO) Mohu pouze opakovat, co už jsem řekl, tedy to, že akcemi, kterými Evropská komise podporuje jazykovou rozmanitost, se podporuje nejen 23 oficiálních jazyků, ale také jiné jazyky, kterými se hovoří v Evropské unii, včetně regionálních jazyků, nejméně rozšířených jazyků. Kromě toho jsem poskytnutými daty ukázal, že tato podpora je konkrétní, jde o významnou finanční podporu na rozvoj těchto jazyků. Mairead McGuinness (PPE-DE). – (GA) Pane předsedající, můj kolega Seán Ó Neachtain hovoří irsky plynně. Já to však neumím. Omlouvám se. Mohu se vás na něco zeptat? Souhlasím s premisou ve vaší odpovědi. Peníze jsou důležité, ale není důležitější vědět, jak lépe učit jazyky? V zemích jako je Irsko, kde by lidé jako já velice rádi hovořili jazykem, ale prochází systémem, který nám neumožní se to naučit, musíme najít způsob, jak nás naučit mluvit naším místním jazykem, protože to bychom opravdu moc chtěli. Leonard Orban, člen Komise. − (RO) Evropská komise má v úmyslu představit novou strategii týkající se mnohojazyčnosti ve druhé polovině roku 2008. Vzdělávací složka bude hrát v této strategii velmi významné místo. Složení a způsob výuky cizích jazyků bude hrát velmi významné místo. Pokud jde o irštinu, rád bych vás informoval, že jsem nedávno navštívil Dublin, kde jsem měl možnost diskutovat s irskými úřady a tehdy i později jsem naléhal na potřebu větší odborné přípravy pro lidi, kteří jsou nejen na úrovni Společenství pracovat jako překladatelé a tlumočníci. Jde o základní věc, pokud chceme zajistit zcela stejnou pozici pro irštinu i ostatní oficiální jazyky Unie. Evgeni Kirilov (PSE). – Pane předsedající, skutečně jsem dneska večer očekával od pana komisaře odpověď. Lidé tu dostávají slovo, aby vyjádřili své stanovisko a položili otázky. Mám otázku a rád bych na tuto otázku dostal odpověď. Je to takto snadné. Dneska večer jsme čas promrhali nad prohlášeními. Mohl byste mi v tomto případě, pane komisaři, velice rychle odpovědět? Pak už se na nic ptát nebudu. Předsedající. − Vážení páni poslanci, když někdo požádá o slovo, nemohu uhodnout, zda chce vyslovit prohlášení nebo položit otázku. Na to mi zatím moje duševní schopnosti nestačí, nemám věštecké schopnosti. Mým úkolem je řídit čas podle řádu a zvyků Sněmovny a bohužel nemám čas, který bych vám mohl dát. Bylo by to na újmu našich kolegů, kteří položili dotaz. Musím zdůraznit, že jen pro toto zasedání dostala Komise 70 dotazů. Pochopitelně není možné odpovědět na 70 otázek. Máme pravidla a musíme se jimi řídit. Upřímně se omlouvám a chápu vaši frustraci. Kdybych byl na vašem místě – a když jsem na vašem místě, cítím se také frustrován – ale nemohu vám dát odpověď. Pan komisař vám pochopitelně zašle odpověď písemně, a proto vaši odpověď dostanete. Doufám, že to chápete. Předsedající. − Otázka č. 46, kterou položil Claude Moraes (H-1047/07) Předmět: Fond pro regionální rozvoj a menšinové skupiny Většina strukturálních fondů pro regionální rozvoj pro nadcházející období 2007–2013 byla schválena. V souvislosti s tím se ptám, jak Komise zajistí, aby tyto finanční prostředky nebyly použity diskriminujícím způsobem, a jak zajistí, aby z nich měly prospěch také etnické menšiny, například zejména Romové? Bude Komise uveřejňovat informace o čerpání těchto finančních prostředků různými menšinovými etnickými skupinami? Danuta Hübner, členka Komise. − Pane předsedající, dovolte mi říci, že při vypracovávání nové generace programů politiky soudržnosti pro období 2007–2013 Komise trvala při jednáních na tom, aby byla problematika Romů, která má pro pana poslance obzvláštní význam, zahrnuta do plánování a tvorby programů. Musím připustit, že členské státy reagovaly velmi pozitivně tím, že zahrnuly problematiku Romů jako společnou problematiku do mnoha národních strategických referenčních rámců a také formou přímých odkazů v operačních programech. Obzvláště výrazně viditelné je to v případě zemí jako je Maďarsko, Česká republika, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Estonsko a Španělsko, avšak také v případě Polska, Slovinska, Litvy a Finska.

97

98

CS


Z důvodu decentralizovaného způsobu správy Strukturálních fondů není možné, aby Komise jednoznačně zjistila, které projekty se zaměřují a které se budou v budoucnosti zaměřovat na problematiku Romů a kolik peněz bude na tuto problematiku k dispozici. Naše členství v kontrolním výboru pro období 2000–2006 však jasně ukazuje, že zde existuje velké množství velmi zajímavých a doplňujících se programů a projektů, které podporují integraci Romů. V mnoha programech ESF a ERDF máme buď konkrétní finanční částky přidělené na realizaci nebo nepřímou podporu integrace Romů ve formě odkazů na ohrožené skupiny. Tak je tomu například v Estonsku, Finsku a Polsku. Pokud jde o otázku uveřejňování údajů, musím říci, že pro období 2007–2013 jsou členské státy povinny, jak pravděpodobné víte, uveřejňovat podrobné údaje příjemců v rámci každého programu, avšak tento systém se nevztahuje výslovně na uvádění etnické příslušnosti příjemců. Na základě tohoto seznamu, který obdržíme, budeme nicméně moci zjistit oblasti, v nichž evropská politika působí. Dovolte mi také říci, že GŘ REGIO vypracovalo pro období 2007–2013 pokyny pro interní práci Komise týkající se romské problematiky, které jsou používány v rámci všech služeb v průběhu období příslušných programů. Existuje zde meziresortní romská skupina zabývající se Strukturálními fondy, které předsedá GŘ REGIO. Dovolte mi také říci, že v mnoha členských státech – a Maďarsko je v tomto ohledu dobrým příkladem – máme rovněž řídící mechanismy, které jsou vytvořeny speciálně pro uplatňování nové regionální politiky. Například v Maďarsku existuje síť poradců romského původu, kteří pomáhají romským žadatelům s vypracováním projektu v různých fázích. Komise také v současné době pracuje na přehledu všech nástrojů a politik Společenství, včetně Strukturálních fondů, a jejich vlivu na integraci Romů a tento přehled předloží do června 2008. Claude Moraes (PSE). – Děkuji vám, paní komisařko, za vaši vyčerpávající odpověď. Rád bych vám také poděkoval za vaši nedávnou práci v mém volebním obvodě v Londýně, když jste řešila naše vlastní problémy se Strukturálními fondy. Mohu vám otázku zjišťování, zda je etnickým menšinám věnována patřičná pozornost, předložit podrobněji? V prosinci Evropská Rada konkrétně požádala vás a Komisi, abyste se touto záležitosti hlouběji zabývali. Máte pocit, když odhlédneme od obsáhlé odpovědi, kterou jste mi poskytla, že je zde určitý prostor pro zjišťování, zda jsou finanční skutečně dobře zaměřeny na Romy a jiné skupiny, n Danuta Hübner, členka Komise. − Pan komisař Špidla je vlastně ten, který má na starosti tvorbu dokumentu Komise, který bude odpovědí na žádost Rady. Nicméně prostřednictvím meziresortních skupin se tohoto procesu účastníme všichni. Jak jsem již řekla, budeme mít k dispozici informace ze zprávy o konečných příjemcích, takže budeme vědět, co je prováděno pro Romy nebo pro jiné menšiny. Nebudeme mít etnicky rozdělené údaje, pokud jde o etnickou příslušnost příjemců. Bude nicméně zcela jasná oblast, v níž bude tento projekt fungovat, takže na základě toho budeme pro období let 2007–2013 vědět mnohem více, než víme dosud. Dovolte mi také říci, že se Komise ve své funkci pozorovatele v rámci řídícího systému ve výborech v členských státech rovněž zabývá a aktivně účastní vyhodnocování toho, jak jsou přidělovány finanční prostředky v oblastech důležitých pro etnické menšiny, takže máme různé druhy informací. Musím ale připustit, že nemáme plnohodnotný nástroj pro zjištění celého rozsahu intervenčních aktivit probíhajících na základě této politiky, avšak jsme jistě velmi informováni a využíváme všechny možnosti, které máme. Uvidíme. Nyní připravujeme příspěvek do dokumentu Komise pro Radu. Také uvidíme, kde jsou černé oblasti, o čem nemáme informace a jaký druh kroků možná ještě musíme podniknout. Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, ráda bych se paní komisařky zeptala, zda jsou do definice ohrožených skupin zahrnuty rodiny s jedním rodičem a chudé rodiny s velkým počtem dětí, a to bez ohledu na to, zda patří do menšinových skupin či nikoli. Dále bych se chtěla zeptat, zda mohou být příslušná kritéria kombinována a zda mohou být dávky pro skupiny tohoto druhu zvýšeny? Danuta Hübner, členka Komise. − Ráda bych jen řekla, že nic nebylo vyloučeno. S vaší pomocí jsme absolvovali přípravu nařízení. Byli jsme citliví ke ohroženým skupinám a v obecném nařízení ERDF existují jednoznačné zmínky například o politikách pro rovné příležitosti. Takže to bylo priorita.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Existuje zde také systém pro vykazování toho, jak jsou politiky pro rovné příležitosti uplatňovány v nové generaci programů politiky soudržnosti. Rozsah, v jakém je používán členskými státy a regiony, závisí na tom, jak jsou silní partneři účastnící se všech struktur správcovského fondu. Je to společné úsilí. Komise vytvořila obecný rámec, aby vzala v úvahu všechny ohrožené skupiny. Jeho používání nezávisí pouze na Komisi, avšak také na členských státech. Důrazně bych doporučovala všem, kteří působí v praxi, aby zajistili, aby byla tato záležitost brána v úvahu. Členské státy nyní také procházejí procesem rozhodování o kritériích výběru a Komise se tohoto procesu účastní. Nicméně závisí na členských státech a na partnerech, protože kontrolní výbory zahrnují všechny sociální partnery. Doufám, že všichni tito partneři společně s Komisí upozorní členské státy na tyto záležitosti a že kritéria výběru budou zahrnovat taková kritéria, která nám umožní mít plné zastoupení všech ohrožených skupin v našich programech. Předsedající. − Otázka č. 47, kterou položil Jim Higgins (H-1057/07) Předmět: Regionální financování EU pro Irsko pro období 2007–2013 Může Komise uvést, zda je spokojena s úrovní regionální parity v nedávno schváleném financování EU pro Irsko pro období let 2007–2013 a zda je znepokojena tím, že z údajů vyplývá, že dva regiony Irska se k sobě nepřibližují, že spíše region BMW nadále zaostává za jihovýchodním regionem, na který se nadále soustředí státní výdaje? Danuta Hübner, členka Komise. − Pokud jde o Irsko a o přidělení finančních prostředků na období 2007–2013 a na rozdělení mezi dvěma hlavními regiony, dovolte mi říci, že region Border, Midlands a Western, který je zaváděcím region v rámci druhého cíle, bude dostávat finanční příděl na hlavu, který je čtyřikrát vyšší než příděl jeho souseda, kterým je více prosperující region Southern a Eastern. Z celkové částky 901 milionů EUR přidělených Irsku půjde 457 milionů EUR do regionu Border, Midlands a Western a 293 milionů EUR půjde do regionu Southern a Eastern. Máme rovněž 150 milionů EUR, které půjdou na programy spolupráce, což ve výsledku činí příděl přibližně 400 EUR na hlavu v regionu Border, Midlands a Western a přibližně 95 EUR v regionu Southern a Eastern. Dovolte mi také říci, že region Border, Midlands a Western podává velmi dobrý výkon v nedávném období programů s pomocí Strukturálních fondů EU. Tento region již v roce 2004 dosáhl 102,9 % průměrného HDP na hlavu podle průměru zemí EU-27. Připouštím však, že rozdíl v regionálním HDP pro region Border, Midlands a Western a sousední region zůstává výzvou, což je důvod, proč doufám, že se v rámci programů pro období 2007–2013, jak v rámci Evropského strukturálního fondu, tak Evropského fondu regionálního rozvoje, dočkáme dalšího snížení tohoto rozdílu. Jim Higgins (PPE-DE). – (GA) Pane předsedající, rád bych poděkoval paní komisařce za odpověď. Rád bych zasadil do příslušných souvislostí plán hlavních silnic, který je v odlehlých oblastech velmi důležitý. V roce 2006 bylo dokončeno 14 projektů výstavby hlavních silnic, avšak ani jeden z nich nebyl v regionu Border, Midlands a Western. Ve stejném roce byly ve výstavbě nové silnice, avšak pouze jedna z nich byla na západě – v regionu Border, Midlands a Western. Ve stejném roce byly zahájeny práce na 11 projektech výstavby silnic, jejichž celková délka byla 222 kilometrů, avšak pouze dva projekty byly na západě a jejich celková délka činila 25 kilometrů. Máte pravdu, když říkáte, že při zkoumání například HDP nebo hrubého světového produktu je zjevné, že se rozdíl zvyšuje a že se s tím musí něco dělat. Danuta Hübner, členka Komise. − Velmi oceňuji tuto poznámku. Dovolte mi také říci, že budeme v nadcházejících letech regionu Border, Midlands a Western věnovat pozornost. Jak víte, snížení přídělu pro Irsko bylo nesmírně velké pro období 2007–2013 a to má samozřejmě dopad na to, kolik toho můžeme společně v nadcházejících letech vykonat. Dovolte mi také říci, že dobrou zprávou pro Irsko je, že zde existuje irská Národní strategie územního plánování, což je národní program, který zohledňuje různé úrovně ekonomického růstu, jak mezi regiony, tak také v rámci regionu Border, Midlands a Western. Doufejme, že toto společné úsilí evropského příspěvku a irského příspěvku zajistí, že se bude region Border, Midlands a Western z hlediska růstu rozvíjet rychleji. Dovolte mi vyslovit osobní poznámku. Všichni víme, že Irsko v průběhu let skvěle využívalo evropské fondy a přijalo velmi moudrou strategii, která vedla k tomuto obrovskému zlepšení z hlediska celkového rozvoje,

99

100

CS


když jej měříme úrovní HDP na hlavu. Je však pravdou, že dotyčné finanční prostředky nebyly používány na infrastrukturu, která je nyní problémem, se kterým nemůžeme pomoci, protože Irsko již postoupilo dále a již není v programu Cíl 1, v jehož rámci by bylo také možné realizovat další investice do infrastruktury. Takže Irsko zvolilo velmi odlišnou cestu narozdíl od Španělska a Portugalska, avšak není na mne, abych to soudila. Předsedající. − Otázka č. 48, kterou položil Brian Crowley (H-0008/08). Předmět: Podpora EU mírového procesu v Irsku Může Evropská Komise uvést, jakou finanční podporu poskytuje Severnímu Irsku v rámci podpory Strukturálních fondů na období let 2007 a 2013, a může uvést, kolik Evropská Komise věnovala v rámci finanční podpory mírového procesu v Severním Irsku od roku 1994 v rámci programů Strukturálních fondů EU, Přeshraničního programu Interreg a Mírového fondu EU a prostřednictvím Mezinárodního fondu pro Irsko? Danuta Hübner, členka Komise. − Každý v této sněmovně ví, že Komise je již po léta velmi silným a přítomným partnerem v mírovém procesu a procesu usmíření v Severním Irsku. Za období let 2007–2013 bude do Severního Irska celkově investováno něco málo přes 1,2 miliardy EUR. Tyto prostředky budou poskytovány z Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj, avšak bude zde také další částka ve výši 477 milionů EUR, která bude přidělena programu Mír 3. Budou zde rovněž programy IFI a Interreg 4, které budou investovat nejen do Severního Irska, avšak také do pohraničních regionů Irska. Pokud se podíváme do minulosti, která byla také součástí tohoto dotazu, konkrétně do období 1994–1999 a 2000–2006, lze říci, že EU investovala v období 1994–1999 více než 2 miliardy EUR a v období 2000–2006 téměř 1,8 miliard EUR, takže za celé období 1994–2013 bude do Severního Irska investováno téměř 5 miliard EUR. Co je nyní také důležité vzhledem k nové pracovní skupině a novému přístupu a závazku ze strany Evropské Komise, je skutečnost, že můžeme mít příspěvky nad rámec finančního přídělu, odvozené od výraznějšího zapojení Severního Irska do evropských politik. Na tom v současné době pracujeme společně s vládou Severního Irska a dalšími partnery. Seán Ó Neachtain, zastupující autora.― (GA) Paní komisařko, podpora mírového procesu v Severním Irsku a regionu Border je velmi úspěšná. Paní komisařko, můžete říci, zda bude tato iniciativa pokračovat po ukončení výdajového období v roce 2013? Jim Higgins (PPE-DE). ― (GA) Pane předsedající, plně souhlasím s mým kolegou Seánem Ó Neachtainem a jsme velmi vděčni Evropské unii za její finanční příspěvek Severnímu Irsku, zejména v regionu Border. Je skvělé, že je tam nyní mír a všichni bychom rádi poděkovali Evropské unii za její příspěvek. Při prozkoumání číselných údajů – nedávno jsem psal zprávu o Mezinárodním fondu pro Irsko – můžeme zjistit, že díky tomuto fondu bylo vytvořeno více než pět tisíc pracovních míst. Nicméně plně souhlasím s otázkou, kterou položil můj kolega Seán Ó Neachtain. Danuta Hübner, členka Komise. − Dovolte mi říci v odpovědi na otázku, zda budeme nadále přítomni v Severním Irsku i po roce 2013, že Mezinárodní fond pro Irsko (IFI), který – jak víme – není programem Komise, na nějž by Komise a Rada přispívaly, ukončí svoji činnost v roce 2010. Proto nevíme, zda bude mezinárodní společenství ochotno pokračovat druhou fází nebo druhým vydáním tohoto programu. Pokud jde o evropské programy, na Severní Irsko se vztahuje program Cíl 2. Upřímně doufám, že budeme pokračovat v realizaci programu Cíl 2, protože nevěřím v regionální politiku, která by byla jen pro určitou část Evropy, přičemž ostatní části by byly vynechány. Pokud nebude existovat žádný Cíl 2, nebude existovat žádná kvalifikace pro Severní Irsko. Rovněž se však domnívám, že přeshraniční a nadnárodní spolupráce, které se Severní Irsko účastní – zejména v rámci nového přeshraničního programu prostřednictvím „C“ – je také velmi důležitá, protože věříme, že tato meziregionální spolupráce – zejména s přeshraničním rozměrem – je také velmi důležitá k tomu, aby se Severní Irsko přiblížilo k Evropě a ke spolupráci s ostatními regiony a ostatními členskými státy. Takže je to otevřené. Komise bude jistě podporovat myšlenku, že by měla v této oblasti nadále působit.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Předsedající. − Otázka č. 49, kterou položil David Martin (H-1061/07) Předmět: Financování z Evropských strukturálních fondů Ví Komise, že podle nových provozních pokynů ve Skotsku musí mít projekty minimální rozpočet ve výši 200 000 liber, aby se kvalifikovaly pro podporu Evropských strukturálních fondů? Domnívá se Komise, že tímto jsou nespravedlivě diskriminovány malé, avšak cenné projekty? Otázky č. 50 a 54 budou zodpovězeny písemně. Danuta Hübner, členka Komise. − Komise o limitu, který zavedly skotské orgány, ví. Dovolte mi také říci, že skotské orgány se v celém průběhu jednání nijak netajily tím, že tento limit zavedou. Tyto orgány jednaly transparentně nejen vůči Komisi, při našich stycích, avšak také v rámci Skotska, při konzultaci se všemi zainteresovanými stranami a partnery ve Skotsku. Ráda bych zdůraznila, že panuje naprosto jasné porozumění v tom, že tento limit, který byl zaveden, nevylučuje malé projekty, avšak snaží se podpořit tyto projekty v tom, aby se seskupily tématicky nebo regionálně, aby dosáhly potřebného limitu. Skotské orgány se zavázaly zajistit, aby byla pomoc poskytována realizátorům menších projektů tak, aby menší projekty, které jsou pod tímto limitem, mohly být kdykoli předloženy zprostředkovatelskému správnímu orgánu, který je v rámci možností seskupí dohromady, aby vytvořil strategičtější návrh. Ve skutečnosti je toto opatření zaměřeno na minimalizaci finančního a kontrolního rizika spojeného s financováním malých projektů. Jeho účelem je také podporovat propojování mezi menšími projekty, aby se staly součástí komplexní strategie, a rovněž je jeho účelem snížit administrativní zatížení, které je často považováno za překážku bránící realizaci malých projektů. Takže úmysl je dobrý a existuje zde mechanismus, který pomůže malým projektům vytvořit větší balíčky, které jsou poté předkládány se žádostí o financování. David Martin (PSE). – Velmi stručně, paní komisařko, protože vím, že se potýkáme s nedostatkem času: kdyby se na vás skotské orgány obrátily a navrhly by nižší limit, bylo by to možné a dívali byste se na to příznivě? Danuta Hübner, členka Komise. − − Ano, naprosto. Odpověď by určitě zněla ano. Předsedající. − Otázka č. 55, kterou položil Georgios Papastamkos (H-1044/07) Předmět: Vytvoření regulačního orgánu pro evropský telekomunikační sektor Komise vydala celou řadu doporučení týkajících se nadcházející reformy telekomunikačního právního rámce, včetně vytvoření Evropského telekomunikačního regulačního orgánu, jehož funkce budou zahrnovat i ty, které dosud plní Skupina evropských regulačních orgánů, a rovněž koordinaci vnitrostátních regulačních orgánů. Ví komise o reakcích vnitrostátních regulačních orgánů EU jako celku k otázce pravomocí a povinností navrhovaného orgánu Společenství? Kde se budou nacházet vymezující hranice mezi kompetencemi vnitrostátních regulačních orgánů a kompetencemi tohoto nového evropského orgánu? Viviane Reding, členka Komise. − Pan poslanec má na mysli návrh Komise zřídit Evropský úřad pro trh elektronických komunikací. Domníváme se, že by zde měl existovat samostatný subjekt, který je nezávislý na Komisi a zodpovídá se Evropskému parlamentu, a že tento subjekt by mohl Komisi pomoci vyřešit zbývající problémy s nejednotností regulace, která vede k roztříštěnosti evropských trhů. Jsem v průběžném kontaktu s vnitrostátními regulačními orgány a beru na vědomí jejich stanoviska týkající se pravomocí a povinností navrhovaného orgánu. Pokud jde o Skupinu evropských regulačních orgánů, která se vyjádřila, že dává přednost posílení svého vlastního modelu za účelem dalšího zlepšování kvality, jednotnosti a koordinace regulace v celé Evropě, ráda bych jen ocitovala, co tato Skupina prohlásila: „Pokud chce Evropa hrát vedoucí úlohu v globální ekonomice, bude muset jejích 27 členů úzce spolupracovat tak, aby zajistili, že podniky mohou plně využívat evropského trhu.“ To znamená, že dnes jej podniky plně nevyužívají a že musíme nalézt určitá řešení, aby jej v budoucnu využívaly plně. Vyhodnocení dopadu, které je připojeno k přezkoumávaným návrhům, uvádí, že tento evropský orgán by přispěl ke zlepšení efektivnosti rozhodování, zejména v rozhodování o přeshraničních krocích. Toto potřebujeme, abychom vybudovali vnitřní trh.

101

102

CS


Jako Komise jsme proto dospěli k závěru, že je zapotřebí samostatného subjektu vytvořeného v rámci stávající institucionální struktury Společenství, protože Skupina evropských regulačních orgánů je dnes mimo tuto strukturu – což znamená, že je pouze soukromou organizací. V rámci institucionální struktury by tento subjekt posílil pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů tím, že by převzal funkce Skupiny evropských regulačních orgánů a poskytl by jim základ v zákonech Společenství. Pokud jde o otázku rozdělení kompetencí, dotyčný orgán by pomáhal Komisi v záležitostech, které ovlivňují vnitřní trh, a měl by základní přeshraniční charakter a samozřejmě by čerpal z odborných znalostí a každodenní regulační práce vnitrostátních regulátorů. Tento systém, vycházející ze zkušeností 27 vnitrostátních regulátorů a ze zkušeností nashromážděných Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (CSISA), se snaží posílit soudržnost a jednotnost předpisů EU, zlepšit rozhodování a přispět k podpoření vysoké a účinné úrovně bezpečnosti sítí a informací. Georgios Papastamkos (PPE-DE). – (EL) Paní komisařko, pokud bude evropský občan dotčen nějakým administrativním úkonem, na který z trojice orgánů by se měl obrátit na obranu svých oprávněných zájmů: na vnitrostátní regulační orgány, na Evropský úřad pro trh elektronických komunikací, který je nyní zřizován, nebo na Komisi? Budou rozhodnutí orgánu, který je v současné době zřizován, vynutitelná? Má Komise v úmyslu sama hradit dodatečné náklady, které vzniknou navrhovaným přepracováním legislativního rámce vzhledem k existujícímu asymetrickému vývoji telekomunikačních struktur mezi novějšími a staršími členskými státy? Viviane Reding, členka Komise. − Každý občan má právo si stěžovat, pokud něco neprobíhá dobře. Pokud bych já byla řadová občanka, první místo, kde bych si stěžovala, by byl Petiční výbor Evropského parlamentu, protože to je místo, kam hlas Parlamentu zasáhne. Druhým způsobem je uplatnění transparentnosti, což je velmi důležitý prvek všech našich předpisů. Komise se snaží tuto transparentnost zavést. Možná si pamatujete, že například v případě hlasového roamingu nebyli občané vůbec informováni o tom, kde mohou získat informace o strukturách cen, dokud Komise nevytvořila internetové stránky poskytující informace o roamingu. To bylo poprvé, kdy transparentnost zafungovala. V rámci nové reformy rovněž uplatňujeme transparentnost jako pravidlo a nikoli jako pouhou výjimkou, a to nikoli pouze ve vztahu ke strukturám cen, avšak také například ve vztahu k případům narušení bezpečnosti nebo soukromí. V takových případech mají operátoři povinnost informovat spotřebitele. Přes výše uvedené však budou mít občané stále možnost stěžovat si normální cestou podle starých telekomunikačních předpisů. Předsedající. − Otázka č. 56, kterou položila Giovanna Corda (H-1045/07) Předmět: Přístup k vysokorychlostnímu internetu pro všechny občany členských států 13. listopadu 2007 přijala Komise návrhy na reformu předpisového rámce pro elektronické komunikace. Může Komise upřesnit, zda a jak hodlá rychle a účinně zasáhnout v členských státech na zajištění toho, že bude trh s vysokorychlostním internetem dostupný pro všechny občany, což dnes vzhledem k současným velkým rozdílům v cenách není zdaleka pravda? A jak může Komise zajistit skutečnou existenci konkurence a potrestání protikonkurenčních praktik, které těmto trhům brání se zcela otevřít? Viviane Reding, členka Komise − Vysokorychlostní internet je internet budoucnosti a nechtěli bychom, aby byl tento internet dostupný jen pro někoho. Informační společnost pro všechny je proto jedním z předpokladů Lisabonské strategie pro otevřené a konkurenční trhy. Naše regulační nástroje totiž již dnes, před provedením reformy, tento otevřený přístup k rámci pro elektronické komunikace umožňují, což podporují i společná pravidla hospodářské soutěže. Díky tomu se trhy otevřely konkurenci, což vedlo v Evropě k rozvoji širokopásmových přístupových sítí. Mám obavy, že v některých zemích toto zafungovalo dobře – jde o země, kde dobře funguje hospodářská soutěž, kde je míra rozšíření až 37, nebo dokonce 40 % – zatímco v jiných zemích je míra rozšíření velice nízká. Chtěla bych, aby se tyto rozdíly odstranily. Ráda bych posunula ty, kdo jsou ve spodní kategorii, nahoru. Proto Komise jako součást reformy navrhuje, aby mohla dohlížet na regulační nápravná opatření, která zavádí vnitrostátní regulační orgány, s tím, že vnitrostátní regulační orgány budou mít možnost funkčního oddělení, pokud to budou považovat za nutné kvůli otevření trhů.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Souběžně se Komise přednostně zabývá chováním narušujícím hospodářskou soutěž. V roce 2003 jsme například udělili pokutu společnostem France Télécom a Deutsche Telekom za zneužívající chování na širokopásmových trzích a v poslední době udělila Komise 4. července 2007 pokutu Telefónice za to, že zneužívala svého dominantního postavení na trzích pro širokopásmový přístup ve Španělsku omezením rozpětí. Ráda bych také uvedla, že jsme v březnu 2006 vydali sdělení o překlenutí propasti v širokopásmovém připojení. Skutečně se domnívám, že potřebujeme širokopásmové připojení pro všechny, a proto si myslím, že potřebujeme vnitrostátní strategie pro rozvoj širokopásmového připojení, které budou odrážet regionální a místní potřeby. Komise se přesunula k otázce transparentnosti, a proto se chystá spustit webový portál věnovaný otázce širokopásmového připojení a občanů, který by měl být v provozu od května/června 2008. A v neposlední řadě souhlasí Komise s využitím veřejných fondů včetně fondů EU, tedy Strukturálních fondů, na rozšíření širokopásmového připojení v oblastech, kde je jeho komerční rozvinutí nedostačující. Takto bylo zajištěno několik projektů. Podporujeme také rozvoj informační společnosti prostřednictvím regionální politiky. Podle provizorních odhadů budou investice přibližně 15 miliard EUR, což představuje 4,4 % veškerých výdajů na období 2007–2013, z čehož se očekává, že 2,2 miliardy EUR budou určeny na širokopásmovou infrastrukturu. Doufáme, že se pomocí tohoto spojeného úsilí podaří dnešní údaje o míře rozšíření – kde mimochodem máme čtyři země z hlediska širokopásmového rozšíření na špici ve světě – zvýšit tak, aby se mezi špičku ve světě a zvláště v Evropě dostaly i další země. Giovanna Corda (PSE). – (FR) Paní komisařko, byla jste nucena nařídit maximální ceny roamingu a minulý týdne jste prohlásila, že to možná budete muset udělat i u elektronické pošty. A nebudete pak brzy nucena kontrolovat na evropské úrovni i ceny přístupu na internet? Vím, že v některých zemích se připravuje sbližování, jejichž účelem bude omezit počet operátorů. Klesnou v tom případě ceny? Dovolte mi o tom pochybovat, paní komisařko. Viviane Reding, členka Komise. − (FR) Pane předsedající, jako odpověď paní Cordové bych chtěla uvést, že do cen na trhu nezasahujeme s lehkým srdcem, normálně necháváme řešení takových problémů na trhu. Pokud však trh problémy vyřešit nemůže, musí se odpovědnosti ujmout politikové. A to právě děláme v otázce hlasového roamingu a nechtěla bych to udělat i u SMS nebo u data roamingu. Proto také – na základě povinnosti, kterou mi ukládá nařízení o hlasovém roamingu, v němž mě Parlament požádal, abych v roce 2008 předložila analýzu situace – pouze čestně varuji průmysl, kdy zcela jasně říkám, že pokud sám nesníží ceny, budou to nuceni udělat regulátoři, mezi nimi i Evropský parlament. Vždycky se ale napřed musí dát šance trhu a politikové musí zasáhnout jen, když trh problém vyřešit nemůže. Co se stane se širokopásmovým trhem? To nevím. Zatím jen vidím, že mezi evropskými zeměmi máme čtyři, které jsou, pokud jde o rozšíření, nejlepší na světě, o hodně před Japonskem a Jižní Koreou a celé míle před Spojenými státy. Vidíme, že jde o konkurenční trhy, kde je na stole více nabídek a spotřebitel si nakonec může vybrat službu, která se mu zdá nejvhodnější. Takto musí trh fungovat. Nařízení přicházejí, až když trh nefunguje. Pak přicházejí vnitrostátní regulátoři. Aby svou práci mohli dělat účinněji a lépe a aby mohli poposunout jednotný trh kupředu, což je pro Evropu čelící globalizaci velkou šancí, navrhuji provést reformu zákona o telekomunikačních službách. Návrh jsem předložila a Parlament o tom právě diskutuje, tak, aby měl spotřebitel skutečný výběr. Prozatím existuje příliš mnoho obyvatel – nejen obyvatel, ale také malých a středních podniků – kteří k širokopásmovým sítím nemají přístup. V budoucnu nebudou mít prostřednictvím širokopásmového internetu přístup k novinkám ve společnosti a to je podle mého nepřijatelná situace. Proto se musí širokopásmové sítě pro všechny stát politickým cílem. Tohoto politického cíle bude možné dosáhnout, pokud se nám podaří provést reformu telekomunikačního trhu, který přinese skutečnou hospodářskou soutěž mezi operátory, a zlepší se tak výběr služeb pro obyvatele.

103

104

CS


Předsedající. − Otázka č. 57, kterou položil Gay Mitchell (H-1051/07) Předmět: Bezpečnost internetu Zatímco je nadále využíváno velkých výhod, které přináší pokrok v informační a komunikační technice, dramaticky se zvýšilo riziko, že mohou být děti vystaveny nevhodnému nebo nezákonnému materiálu. EU přijala v roce 2005 program Bezpečnější internet plus, aby bojovala proti nezákonnému a nežádoucímu obsahu, zejména ve vztahu k dětem. Předloží Komise zprávu o tom, jakých výsledků bylo dosaženo v této důležité oblasti politiky a zejména jaká skutečná zlepšení lze uvést v souvislosti se zlepšením bezpečnosti internetu v členských státech? Viviane Reding, členka Komise. − Pane předsedající, toto téma je mi velmi blízké, protože se týká dětí a jejich bezpečí. Domnívám se, že tato nová technika je pro děti nádherná, avšak také má svá nebezpečí a proti nim musíme bojovat. Proto jsme vytvořili dvě rozsáhlé evropské sítě: síť horkých linek INHOPE, na které mohou zástupci veřejnosti hlásit nezákonný obsah, a osvětovou síť INSAFE, která se snaží šířit informace o bezpečnějším používání internetových technologií mezi dětmi, rodiči, školami, tvůrci politik a sdělovacími prostředky. Všechny tyto sítě jsou organizovány v rámci programu Bezpečnější internet a jsou jedinečnými celoevropskými iniciativami. Horké linky sítě INHOPE existují ve 24 evropských zemích a mají rovněž mezinárodní dosah, neboť členové této sítě jsou i v Asii a ve Spojených státech amerických. Počet zpráv o materiálech, které jsou nevhodné pro děti a které tato síť zpracovává a předává policejním orgánům, se v posledních letech zvýšil o 15 %, takže opravdu vidíme, že jsou tyto horké linky významné. Druhou sítí je síť INSAFE, která koordinuje osvětová centra ve 23 evropských zemích a také každý rok pořádá Den bezpečnějšího internetu – letos tento den připadl na 12. února. Uspořádali jsme Celoevropské fórum mládeže, kterého se zúčastnila celá řada poslanců parlamentu a zástupců průmyslu, aby promluvili přímo o svých zkušenostech s vytvářením sociálních sítí a s používáním mobilního telefonu. Síť EU Kids Online koordinuje výzkumné pracovníky z 21 zemí, kteří se zaměřují na bezpečnost dětí v souvislosti s internetem a Fórum za bezpečnější internet je každý rok místem setkání nevládních organizací, výzkumných pracovníků průmyslu a tvůrců politik, kde diskutují o tom, jak efektivně bojovat proti nezákonnému obsahu, o Web 2.0 a dalších důležitých tématech. Tento program rovněž podporuje zapojení soukromého sektoru. Program Bezpečnější internet plus skončí v prosinci 2008, což je důvod, proč bude mít Parlament velmi brzy možnost zabývat se přezkoumáním tohoto programu pro období 2009–2013. Jsem si jista, že Parlament sehraje v tomto rozhodování aktivní úlohu. Dosud jsme viděli dobré výsledky a můžeme je posílit. Rozsah tohoto problému se nezmenšuje, stále narůstá, takže se domnívám, že by realizace těchto programů měla pokračovat. Gay Mitchell (PPE-DE). – Děkuji vám za odpověď, paní komisařko. Protože rozsah tohoto problému roste a je zřejmé, že bude růst, můžete potvrdit, že doporučíte, aby rozpočet také nadále rostl? Rozpočet na posledních pět let činil 45 milionů EUR. Víte, že v průzkumu provedeném v roce 2003 bylo zjištěno, že 40 % dětí uvedlo, že lidé, které potkaly pouze na Internetu, je požádali o osobní setkání, a že v roce 2006 se 22 % z těchto dětí skutečně s danou osobou setkaly? 51 % z nich o tom nikdy neřeklo rodičům ani svým učitelům. V této souvislosti bych se chtěl zeptat: Jaké cíle jste si stanovila, jaká opatření jste přijala na základě těchto cílů a jaký pokrok budete moci oznámit Parlamentu, když příště prodloužíme tento program na období do roku 2013? Já jsem velkým příznivcem tohoto programu a rád bych vás, paní komisařko, naléhavě požádal, abyste usilovala o zajištění veškerých prostředků, které pro podporování tohoto programu potřebujete. Mairead McGuinness (PPE-DE). – Paní komisařko, děkuji vám za odpověď. Mohu se zeptat, jaké kroky Komise podnikne, aby zintenzívnila svoji práci s rodiči? To je ten skutečný problém. Děti jsou v této oblasti naneštěstí daleko před námi. Jsem velmi znepokojena tím, že tento program skončí v roce 2008, a jsem si rovněž vědoma toho, že ne každý o něm ví, i když mnoho lidí ano. Doufám, že tento bod vezmete v úvahu, a domnívám se, že byste měla činit více, aktivním způsobem, abyste podpořila informovanost. Viviane Reding, členka Komise. − S poslanci zcela souhlasím. Jde skutečně o velký problém. Tentokrát děti v naší společnosti vědí více než rodiče, což není samo o sobě špatné, avšak vytváří to pro rodiče potíže, když se snaží pomoci svým dětem tento problém překonat. Mimochodem se to netýká pouze rodičů, ale také

19-02-2008

19-02-2008

CS


prarodičů – velmi často jsou to prarodiče, kteří jako první koupí mobilní telefon svým vnoučatům, aby s nimi mohli komunikovat. A týká se to samozřejmě pedagogů. To je důvodem, proč nejen navrhujeme rozšířit tento program zvýšením rozpočtu na 55 milionů EUR – a já doufám, že Parlament tento rozpočet zvýší – avšak proč také spolupracujeme se soukromými organizacemi jako je například SchoolNet. Program SchoolNet existuje v mnoha našich evropských školách a tento problém skutečně řeší s cílem seznámit děti s těmito problémy a ukázat jim, že ne každý, s kým případně přijdou do kontaktu, je někdo, s kým by měly být v kontaktu. Rovněž poskytuje informace prostřednictvím horkých linek a aktivit v rámci programu Bezpečnější internet a provozuje informační centra, aby rodiče pochopili, co se děje. Rodiče velmi často nemají žádnou představu o výhodách a nevýhodách nových technologií. Já mám novou technologii ve své kompetenci a skutečně věřím, že většina kroků podnikaných prostřednictvím nové technologie je pozitivních. Byla bych nerada, aby několik málo negativních aspektů zcela zabránilo mladší generaci být ve styku s novou technologií. Proto také velmi silně věřím v samoregulační schopnost tohoto odvětví. Před rokem jsem požádala mobilní operátory, aby učinili něco, čím zajistí, že ve třetí generaci mobilních telefonů problémy přítomné na internetu nepřejdou přímo na mobilní telefony. Jsem velmi ráda, že mohu říci, že tento rok průmysl mobilních telefonů přišel s velmi konkrétními kroky zaměřenými na informování rodičů a dětí o příslušných potížích a na blokování programů, které jsou u mobilních telefonů třetí generace pro děti nebezpečné. Takže pokroku je dosahováno. Myslím si, že evropské volby možná budou velmi dobrým okamžikem, kdy by mohl Evropský parlament upozornit občany na kroky, které byly podniknuty. Jsou to konkrétní kroky. Máte pravdu v tom, že ne každý o nich ví. Tak proč nevyužít obrovského zaměření na širokou veřejnost během kampaně před parlamentními volbami k tomu, aby bylo občanům vysvětleno, jaké konkrétní kroky Evropské společenství podniká ve prospěch společnosti? Předsedající. − Autoři otázek, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemnou odpověď (viz příloha). Tím končí doba vyhrazená pro otázky. PŘEDSEDAJÍCÍ: MECHTILD ROTHE Místopředsedkyně

13. Strategie EU pro Střední Asii (rozprava) Předsedající. − (DE) Další položkou je zpráva pana Cem Özdemira předložená jménem Výboru pro zahraniční věci o Strategii EU pro Střední Asii (A6-0503/2007) (2007/2102(INI)). Cem Özdemir, zpravodaj. − (DE) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, nejprve mi dovolte využít této příležitosti k tomu, aby poděkoval stínovým zpravodajům za jejich podporu a cenné podněty ke zprávě o Střední Asii. Rád bych však této příležitosti rovněž využil k tomu, abych konkrétně poděkoval sekretariátu Výboru pro zahraniční věci a samozřejmě také kolegům ze Skupiny, na které bych neměl v tomto okamžiku zapomínat a bez nichž by tato zpráva nemohla vzniknout. Dovolte mi zmínit jen několik z nich: Dag Sourander, Paolo Bergamaschi, Rosemary Opacicová, Andrew Woodcock, Margaret Françoisová a má kolegyně Rana Aydınová. Dnes večer zde v Evropském parlamentu projednáváme zprávu o Střední Asii poprvé. Myslím, že je to pro Parlament mimořádný okamžik, protože ukazuje význam, jaký přikládáme regionu Střední Asie v našich vztazích. Střední Asie se stává pro Evropskou Unii stále významnějším strategickým partnerem. Po letech zanedbávání Evropská unie uznala, že je zapotřebí koherentní strategie vůči pěti republikám Střední Asie, kterými jsou Kazachstán, Kyrgyzská republika, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán. Po rozpadu Sovětského svazu se těchto pět republik stalo členy OBSE, což znamená, že se rovněž zavázaly akceptovat hodnoty, normy a zásady, které v rámci OBSE sdílíme. V době německého předsednictví Rady, ve dnech 20. a 21. června 2007, přijala Evropská rada společnou strategii pro Střední Asii. Tato strategie nabízí těmto pěti republikám, že s nimi budeme sdílet evropské zkušenosti a odborné znalosti v klíčových oblastech jako je například dobrá státní správa, zásady právního státu, demokratizace, lidská práva a vzdělávání a odborný výcvik. Závislost Evropské unie na vnějších

105

106

CS


energetických zdrojích a její potřeba diverzifikované energetické politiky pro zaručení bezpečného dodávání energie je společným zájmem EU a republik Střední Asie. V tomto ohledu máme společné zájmy. Avšak pokud jde o energetické zdroje, v zásadě se to týká dvou zemí, a sice Turkmenistánu a Kazachstánu. Uzbekistán a Tádžikistán mají například samy energetické problémy, jak jsme se nedávno dozvěděli. Pokud jde o vodu, má velké energetické bohatství Kyrgyzská republika, což je důvodem, proč jsme ji úmyslně zmínili. V tomto ohledu se řídíme návrhem Komise a velvyslanectví, která jsou v příslušných republikách, aby byla založena Akademie vody a energie, která by se touto otázkou mohla zabývat z celkového pohledu a rovněž z hlediska životního prostředí a udržitelnosti. Rovněž je v zájmu těchto zemí diverzifikovat své energetické trasy, protože nemůže být v našem zájmu být svědky dalšího zvýšení závislosti na Rusku. Dohody o partnerství a spolupráci jsou důležitými nástroji bilaterální spolupráce s těmito státy. Dohody s Kazachstánem, Kyrgyzskou republikou a Uzbekistánem již vstoupily v účinnost, zatímco dohoda s Tádžikistánem dosud nebyla všemi členskými státy ratifikována. Dosud jsme nepodepsali dohodu s Turkmenistánem. Důvody jsou dobře známé. Souvisejí s izolacionistickým režimem, který v Ašchabatu vládl do konce roku 2006. Doufáme – a předpokládám, že hovořím jménem všech přítomných – že se v Turkmenistánu dočkáme nového začátku a velmi doufáme, že bude tento stát provádět demokratické reformy. Avšak v tomto okamžiku musíme také přiznat, že v tomto ohledu před touto zemí leží ještě dlouhá cesta. Vítáme první kroky, které byly podniknuty ve směru větší otevřenosti. Doufáme však, že to je jen počátek toho, čeho bychom se rádi stali svědky. Tato zpráva stanoví jasné cíle a priority pro vztahy s těmito pěti republikami. Musíme uplatnit kombinaci individuálního přístupu ke každé zemi a přístupu k regionu jako celku. Jde nám o demokracii a právní stát, aniž bychom zapomínali na lidská práva. Chceme jasná kritéria, která stanoví ukazatele a cíle tak, aby naši partneři věděli, jaké úkoly před nimi jsou. Rovněž doufám, že Komise a Rada budou nadále velmi jasně požadovat propuštění politických vězňů a nezávislost sdělovacích prostředků. Také doufám, že tato zpráva podpoří vlády v tom, aby podnikly potřebná opatření v souvislosti s lidskými právy, a že zejména všechny aktivisty zabývající se lidskými právy bezpodmínečně a neprodleně propustí na svobodu. Jedna věc je nám jasná: dlouhodobé stability v tomto regionu dosáhneme pouze tehdy, pokud půjde ruku v ruce s rozvojem občanské společnosti. Bez aktivních občanských společností a zásad právního státu nemůže existovat žádná dlouhodobá stabilita. I když pro sebe chceme bezpečné dodávky energie, nesmíme tomuto cíli obětovat demokracii. Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, pane Özdemire, my také považujeme Střední Asii za region s rostoucím významem a zcela s vámi souhlasím v tom, že tvoří most mezi Evropou a Asií, má velký strategický význam a je skutečně sousedem našich sousedů, pokud jde o Kavkaz. Jak jste řekl, státy Střední Asie jsou nyní dokonce členy OBSE a z tohoto důvodu si také přejeme, aby měly úzké vztahy s Evropou. Je důležité, abychom toto nadále podporovali. Chceme toto přání splnit a naše spolupráce s německým předsednictvím probíhala opravdu dobře. Jako Komise jsme předkládali návrhy, které poté každý odsouhlasil. Díky tomu máme novou a velice důležitou strategii vůči Střední Asii. Jsem ráda, že Evropský parlament a pan Özdemir se ve své zprávě věnovali právě této otázce. Je opravdu velice důležité dosáhnout v budoucnu pokroku v realizaci této strategie. Samozřejmě musíme mít vždy na paměti, že přestože Evropská unie působí v těchto státech již od doby, kdy získaly nezávislost, nyní jsme obdrželi určitý nový podnět a věnujeme jim více pozornosti. Proto velice vítám jasné prohlášení v této zprávě, že Evropský parlament vyzývá členské státy, aby ratifikovaly konkrétně Dohodu o partnerství a spolupráci s Tádžikistánem. Doufám, že totéž se rovněž stane v případě Turkmenistánu, kde by širší smluvní rámec rovněž umožnil intenzivnější podporu rámcových podmínek a reforem. Jak víte, poskytovali jsme po mnoho let v rámci reformního procesu bilaterální technickou pomoc a také humanitární pomoc. Takže nezačínáme od nuly. Je zde však obrovský prostor pro další rozvoj našich vztahů. Proto jsme v nové strategii zcela jasně stanovili, jakých cílů chceme touto užší spoluprací dosáhnout: skutečnou podporu reforem v oblasti lidských práv, demokracie, podporu ekonomického rozvoje, podpory investic, ochrany životního prostředí, udržitelnosti životního prostředí, rozvoje energetických a dopravních spojení, a rovněž opatření pro řešení společných problémů jako je například obchod s narkotiky. Tato strategie rovněž souvisí se strategií Evropské unie pro regionální pomoc Střední Asii. Ta podporuje naše politické cíle a rovněž významně přispívá ke splnění Rozvojových cílů tisíciletí, zejména v oblasti snižování chudoby a zdravotnictví.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Domnívám se, že je velice důležité dosahovat pokroku v konkrétních oblastech jako jsou například liská práva, avšak také v oblasti vzdělávání, zásad právního státu, v důležitých regionálních projektech v Západní a Střední Asii, ve vodohospodářském průmyslu, v rozšiřování mandátu EIB. Správně jste zmínil dialog o energetické politice a o skutečnosti, že by měla být uzavřena dohoda s Turkmenistánem o spolupráci v oblasti energetiky. V tomto ohledu jsou pro nás samozřejmě obzvláště důležité státy Kazachstán a Turkmenistán. V této souvislosti mi dovolte stručně zmínit, že v turkmenském hlavním městě Ašchabat bude na jaře zprovozněn Dům EU, informační centrum EU, což naše opatření v této zemi mnohem více zviditelní. Doufám, že budu moci zahájit provoz tohoto centra osobně. Podle plánu rovněž probíhají přípravy na vytvoření delegaci v Uzbekistánu a na rozšíření delegací v Tádžikistánu a Kyrgyzské republice. Dovolte mi závěrem stručně zmínit poslední zprávy o aktuální energetické a potravinové krizi v Tádžikistánu. Můj kolega Louis Michel se zabývá návrhem Úřadu Evropské unie pro humanitární pomoc na přidělení částky ve výši 750 000 EUR na celou škálu naléhavých humanitárních opatření a doufám, že bude tento návrh v blízké budoucnosti schválen. Mohla bych jistě pokračovat ještě dlouho, avšak čas vyhrazený pro mé vystoupení je omezený, stejně jako u kohokoli jiného. Josep Borrell Fontelles, navrhovatel Výboru pro rozvoj. − (ES) Paní předsedající, jak zpravodaj uvedl, tento region vyžaduje ze strany Evropy jednotnou strategii. Jednotnost spočívá v dodržování evropského konsensu o rozvoji a zejména v používání finančního nástroje pro rozvoj spolupráce zaměřené především na vymýcení chudoby a na dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Je však velmi nepravděpodobné, že tento region bude schopen těchto cílů dosáhnout a je zjevné, že chudoba je nadále jedním z nejnaléhavějších problémů v zemích tohoto regionu, s výjimkou těch zemí, které mají naftu. Tato strategie se však mezi svými základními prioritami nezmiňuje ani o vymýcení chudoby ani o sociálním začlenění a rovněž neklade žádný zvláštní důraz na otázky veřejného zdravotnictví nebo na problematiku odstranění diskriminace na základě pohlaví. Výbor pro rozvoj žádá, aby byl na tyto cíle kladen důraz v každé strategii, která se snaží být jednotná ve vztahu k těmto zemím a ve vztahu k ostatním politickým nástrojům Evropské unie. Vítáme skutečnost, že jsou záležitosti vzdělávání, zejména v souvislosti se vzděláváním na základním stupni, zmíněny jako jedna oblast spolupráce. Je nezbytné, aby tomu tak bylo, protože vzdělávání je cílem tisíciletí, k jehož dosažení mají tyto země nejdále. Rovněž vítáme zmínku o úmluvách Mezinárodní organizace práce o koncepci slušné práce a zdůrazňujeme, že tyto normy musí být nedílnou součástí ekonomické spolupráce, investic a obchodních vztahů, zejména při boji proti dětské práci, která je nadále v těchto zemích velmi závažným problémem, a to zejména v Tádžikistánu a Uzbekistánu. Alojz Peterle, jménem skupiny PPE-DE – (SL) Gratuluji zpravodajovi panu Özdemirovi k jeho dobré práci a rád bych mu poděkoval za jeho spolupráci na této zprávě, která vyjadřuje jasnou politickou vůli Evropské unie k větší strategické spolupráci mezi Evropskou unií a zeměmi Střední Asie, jejichž demokratický a ekonomický pokrok je důležitý pro celosvětovou stabilitu. Tato zpráva vítá realisticky a příznivě pokrok dosažený zeměmi tohoto regionu v mnoha různých oblastech. Současně podrobuje konstruktivní kritice politické nedostatky, zejména v oblasti lidských práv, demokracie, zásad právního státu, ochrany životního prostředí a zdravotnictví. Tato zpráva byla vypracována s plnou znalostí různorodosti států Střední Asie a s přesvědčením, že je v oboustranném zájmu prohlubovat spolupráci nejen v oblasti energetiky, avšak také v širší oblasti politiky a bezpečnosti a v dalších oblastech. Snaha o nové dynamické vztahy se rovněž odráží v návrhu vyhodnocovat pokrok dosažený v oblasti spolupráce každé dva roky a v návrhu, aby Evropská Komise naléhavě zajistila zřízení delegací ve všech zemích Střední Asie. Země Střední Asie a všechny členské státy Evropské unie jsou členy OBSE a kladou důraz na stejné hodnoty a principy. Kazachstán se v roce 2010 ujme předsednictví OBSE, čímž se mu dostalo velké důvěry a bude první ze států Střední Asie, který se ujme takovéto důležité povinnosti. Doufám, že tato skutečnost také

107

108

CS


přispěje k dalšímu demokratickému a celkovému pokroku v Kazachstánu a ve všech ostatních zemích tohoto regionu a k navázání užších vztahů s Evropskou unií. Dámy a pánové, jsem potěšen, že pokud jde o Střední Asii, Evropská komise, Rada i Parlament hovoří stejnou řečí. Je čas pozvednout vztah a spolupráci mezi Evropskou unií a zeměmi Střední Asie na vyšší úroveň na základě jasné a závazné strategie. Katrin Saks, jménem skupiny PSE. – (ET) Paní předsedající, paní Komisařko, Evropská unie naneštěstí objevila Střední Asii relativně pozdě a nejsem si zcela jista, zda ještě i dnes chápeme význam tohoto regionu z hlediska ekonomické a bezpečnostní politiky. Letmé rozhlédnutí po tomto sále ukazuje, že se nejedná právě o nejoblíbenější místo. V každém případě však Strategie pro Střední Asii, která byla schválena v minulém roce za německého předsednictví, představuje společně s touto zprávou Evropského parlamentu dobrý krok kupředu. Gratuluji panu zpravodaji a děkuji mu za jeho příjemnou a konstruktivní spolupráci. V této zprávě jsou uvedeny hlavní problémy týkající se Střední Asie, včetně bezpečnostních problémů, boje proti terorismu, energetiky, boje proti chudobě, tranzitu narkotik, obchodování s lidmi, ekologických problémů a rozvoje vztahů s Evropskou unií, regionální spolupráce a výzev, které přináší globalizace. Je důležité na jedné straně uplatňovat určitý přístup k regionu a na druhé straně je důležité posuzovat jednotlivé země podle jejich věcných charakteristik, protože přestože se zde jedná o jeden region, země v tomto regionu se vzájemně liší poměrně výrazným způsobem. Nejdůležitějším aspektem této zprávy je její vyváženost mezi ekonomickými aspekty a lidskými právy. Protože dotyčné země disponují bohatými zdroji, existuje zde nebezpečí, že v našich vztazích mohou převládnout zájmy nad hodnotami. To může být dále zkomplikováno skutečností, že ve Střední Asii nemají předchozí zkušenosti s demokracií, a v důsledku toho je uplatňování mezinárodních norem v tomto regionu obtížné. Situace je ještě složitější z důvodu existence tradičních klanových vztahů a přetrvávajícího dědictví z éry sovětského režimu. Proto by se mohlo zdát, že používáme stejná slova, například lidská práva, svoboda slova, svoboda tisku, avšak obsah, který jim připisujeme, je dosti odlišný. V důsledku toho není spolupráce snadná, avšak musíme využít zájmu, jaký mají země Střední Asie o Evropskou unii. Nejsme však jejich jediným záchranným lanem. V posledních letech vztahy s tímto regionem znovu energicky rozvíjí Rusko stejně jako asijské země. Nicméně možnost Evropské unie rozvíjet tyto vztahy je nyní lepší Samuli Pohjamo, jménem skupiny ALDE. – (FI) Paní předsedající, paní komisařko, nejprve bych chtěl poděkovat zpravodaji panu Cemovi Özdemirovi za sepsání úspěšné zprávy. Vykonal v této oblasti náročnou práci a předložil určité zásadní otázky ohledně strategie EU ve vztahu ke Střední Asii. Ze zprávy zjevně vyplývá, že EU nahlíží na Střední Asii ze dvou hledisek: Unie chce zvýšit dovoz zemního plynu a ropy z tohoto regionu a diverzifikovat dopravní trasy. Současně chce zlepšit stav lidských práv, podporovat demokracii a rovnost a reformovat systémy státní správy a soudnictví. Nalézt správnou vyváženost pro tyto cíle bude náročným úkolem. EU bude muset zintenzívnit uplatňování své strategie vůči Střední Asii, urychlit realizaci projektů a rozšířit svůj přístup na národní i místní úrovni. Chtěl bych zdůraznit, jak důležité je, aby mezi EU a Střední Asií probíhal dialog a rozvíjela se spolupráce. Unie musí zároveň podporovat vztahy mezi zeměmi Střední Asie a poskytovat technickou pomoc v boji proti obchodování s lidmi a s drogami. Pomoc EU v oblasti reforem zdravotnictví, sociálních a školských reforem a spolupráce v oblasti vědy zvýši počet kontaktů v rámci občanské společnosti a bude posilovat evropské hodnoty, demokracii, principy právního státu a lidská práva. Rovněž to připraví půdu pro spolupráci v oblasti energetické politiky. Také bych chtěl zmínit význam podpory EU pro základní a další vzdělávání a školení, které přinese lepší příležitosti ke studiu v EU a k výměně se studenty z univerzit v EU. EU rovněž musí podporovat a vyzývat země Střední Asie k tomu, aby přijímaly účinnější opatření v oblasti ochrany životního prostředí a ve svých snahách o trvale udržitelné využívání vody a v oblasti využívání dalších jejich přírodních zdrojů. Adam Bielan, za jménem skupiny UEN. – (PL) Paní předsedající, také já bych rád poděkoval panu Özdemirovi za jeho vynikající zprávu. Bezpečné dodávky energie jsou, paní komisařko, nepochybně jednou z největších výzev, před kterými Evropská unie ve 21. století stojí. Těchto bezpečných dodávek lze dosáhnout pouze diverzifikací našich

19-02-2008

19-02-2008

CS


energetických zdrojů tak, abychom osvobodily členské státy EU od závislosti na firmách ovládaných ruskými bezpečnostními službami. Hlavním zdrojem diverzifikace by mohly být země Střední Asie. Zdálo by se, že by to vyhovovalo oběma stranám: členským státům EU, které hledají jiné zdroje energie, i zemím Střední Asie, které by rády prodávaly své suroviny za vyšší ceny. K prodloužení plynovodu na trase Oděsa-Brody do polského přístavu Gdaňsk nedošlo a v případě plynovodu Nabucco, jediného plynovodu, který může přepravovat zemní plyn do členských států EU nezávisle na Rusku, to nyní vypadá, že je mnohem méně pravděpodobné, že bude postaven, vzhledem k dohodě, kterou Turkmenistán a Kazachstán uzavřely s Ruskem v loňském roce o výstavbě plynovodu podél břehu Kaspického moře, a rovněž vzhledem k nedávné dohodě mezi Ruskem a Bulharskem a vzhledem k privatizaci srbského ropného průmyslu. Výsledkem je to, že z důvodu neexistence solidarity v rámci Evropské unie a neúčinné diplomacie EU, se naše země nechávají vytlačit Ruskem a Čínou z tohoto důležitého regionu světa. Rad bych se proto zeptal paní komisařky, jaké konkrétní kroky hodlá Evropská Komise podniknout ve prospěch projektů jako jsou plynovody Oděsa–Brody–Gdaňsk a Nabucco. Jiří Maštálka, za skupinu GUE/NGL. – Kolegyně a kolegové, já bych především chtěl poděkovat zpravodaji za to, že dal do návrhu tolik času a tolik práce. Po tomto pozitivním konstatování bohužel musím říci, že návrh, který je nám předkládaný, je nesmírně upovídaný a málo přehledný a je v něm mnoho opakovaných motivů. Komu má vlastně tento text být určen? Obávám se, že obyvatelé dotčených zemí, o kterých se zmiňujeme, budou mít z takového textu rozpaky. Diplomaté dotčených zemí jenom migrénu, neboť budou jen těžko hledat cesty, jak kritice, která je obsažena ve zprávě, mohou vyhovět. Myslím si, že by bylo vhodné napříště oddělit usnesení a důvodovou zprávu. Dovolte mi, abych uvedl příklad Kazachstánu, který je zmiňován. Na konci roku 2006 a myslím, že byla přítomna i paní komisařka, jsme se zúčastnili přijetí prezidenta Kazachstánu Nursultana Nazarbajeva v Bruselu. Zněla slova ocenění a chvály a když čtu návrh zprávy, mám pocit, že mnozí z nás potlesk a slova ovací nemysleli upřímně a vážně. Je snad mírou naší objektivity průtok plynu a ropy? Nevíme, že Kazachstán skutečně realizuje program, který se jmenuje „Pass to Europe“ a který je reflexí upřímného přání této republiky přibližovat se v potřebných oblastech k Evropské unii? Troufám si říci, že v předložené zprávě nenajdeme ani upřímnou odpověď na otázku Kazachů, zda Kazachstán je geograficky a nejen geograficky součástí Evropy. Za nevhodný považuji i tradiční paternalistický tón, s nímž se Evropská unie blahosklonně obrací ke svým nevzdělaným chudým příbuzným. V textu jsou zcela nedostatečně rozlišeny jednotlivé země regionu, a to ať již se jedná o lidská práva, tak i o ekonomický a sociální rozvoj. Požadavek zařadit mezi země Střední Asie i Mongolsko se jeví jako pochopitelný jen jako snaha zahrnout pod jednu střechu státy, jimž autoři přisuzují obdobný geopolitický význam. Pravděpodobně jako potenciálním nástupištím proti Rusku a Číně. Některé formulace navrženého usnesení vyvolávají otazníky. Co znamená bod R „řada různých zemí měla ve více či méně vzdálené minulosti v tomto regionu své oprávněné zájmy“? To dnes podporujeme bývalé koloniální ambice některých evropských mocností, nebo projevujeme starost o zájmy vybraných ropných společností? Není mi jasná ani formulace, proč text návrhu označuje, že Rusko a Čína se nezdravě snaží posílit sféru vlivu pomocí Šanghajské organizace. V souhrnu bych chtěl říci, že dobrý úmysl zlepšit vztahy Evropské unie se státy Střední Asie a snaha napomoci tamnímu demokratickému a sociálně ekonomickému rozvoji byly při přípravě návrhu usnesení utopeny ve velice problematických zájmech ambiciózních skupin. Výsledný text je s ohledem na skutečné cíle a potřeby Evropské unie pro mě nepřijatelný. Bastiaan Belder, jménem skupiny IND/DEM – (NL) – Paní předsedající, pan Özdemirovi ve své zprávě zdůraznil, že Střední Asie má pro Unii strategický význam. Řekl také, že dohody s nečlenskými zeměmi musí být podmíněny jasným závazkem k dodržování lidských práv v partnerské zemi. Dialog musí být jasný a upřímný. Jednou ze zemí Střední Asie, o kterých se zpravodaj zmiňuje, je Turkmenistán. Náboženská svoboda je v této zemi holou fikcí. Náboženství plně kontroluje stát. Normou zůstává Ruhnama, státní náboženství a kult osobnosti obklopující bývalého prezidenta Niyazova. Pro neregistrované skupiny věřících je proto zlá doba. Jsou mezi dvěma ohni. Zastrašování ze strany úředního aparátu potlačuje jejich náboženskou svobodu a naráží na problémy pokud jde o volný pohyb a vlastnictví majetku. Situace ruských baptistických pastorů

109

110

CS


Kalatajevského a Potolova, na něž jsem se Komise ptal loni na podzim, je jen jedním z příkladů každodenní otřesné reality. Proto bych vás rád znovu požádal, abyste zvážili pozměňující návrhy, které jsem předložil, jmenovitě návrh číslo 12 a 13. Turkmenistán je země, ve které se Evropská unie snaží diverzifikovat energetické zdroje; to je nad veškerou pochybnost. Zaslouží si ale i pozornost s ohledem na postavení náboženských skupin, o nichž jsem hovořil, a jiných menšin. To samé platí i pro naše další partnery ve Střední Asii. Spoléhám na vaši podporu. Charles Tannock (PPE-DE). – Paní předsedající, partnerství mezi EU a Střední Asií mělo být již dávno vytvořeno a gratuluji panu Özdemirovi k jeho zprávě. Tento obrovský a strategicky nesmírně důležitý region je tažen třemi směry: Čínou, Ruskem a Evropou. Je nezbytné, abychom učinili vše, co je v našich silách, abychom zajistili, že racionální volbou Střední Asie bude partnerství s Evropskou unií. Postupné vymaňování Turkmenistánu z izolace poskytuje EU kriticky důležitý moment příležitosti. Zajištění pravidelných a spolehlivých dodávek z bohatých turkmenských ložisek uhlovodíků sníží současnou nadměrnou závislost Evropy na Rusku. Bude to vyžadovat nový trans-kaspický plynovod a ropovod, který by byl propojen s projektem Nabucco. Uzbekistán, který byl právem ostrakizován po masakru v Andižanu, začal s EU vést dialog o lidských právech. To je značný krok kupředu. Je zjevné, že musí být ještě dosaženo mnohého, než bude moci být Uzbekistán považován za náležitě demokratickou zemi. Uzbekistán je však životně důležitým spojencem ve válce proti mezinárodnímu terorismu, zejména ve vztahu k Afghánistánu. Kazachstán by měl být z hlediska EU považován za klenot v koruně Střední Asie. Obrovská ložiska ropy, plynu a nerostných surovin v této zemi, včetně ložisek uranu, jsou evidentně přitažlivá. Přestože Kazachstán není západní liberální demokracií podle naší tradice, dosahuje značného pokroku na cestě k sekulární zemi, kde vedle sebe existuje více náboženských vyznání a kde muslimové tvoří většinu. Vzhledem k tomu, že před pouhými 17 lety byl republikou Sovětského svazu, předsednictví Kazachstánu OBSE v roce 2010 dále upevní posun směrem k větší politické svobodě a lepšímu stavu lidských práv v této zemi. Jako zpravodaj pro východní rozměr Evropské politiky sousedství jsem kdysi navrhoval, že by se Kazachstán jednou mohl stát členem Evropské politiky sousedství. Domnívám se, že k něčemu takovému jako by bylo toto uspořádání jednou dojde. Jan Marinus Wiersma (PSE). – (NL) Paní předsedající, chtěl bych rovněž vyjádřit svoji poklonu zpravodaji, panu Cemovi Özdemirovi. Je škoda, že většina obyvatel Střední Asie pravděpodobně již bude dávno spát. Evropská unie dlouho Střední Asii zanedbávala. Strategie, která byla nyní vypracována, je vítaným krokem k vyplnění této mezery. Jak již mnozí řečníci uvedli, Unie má v tomto regionu značné zájmy. Volíme realistickou strategii, která je založena na soudržném stanovisku k různým aspektům našeho vztahu se Střední Asií a k tamějšímu vývoji. Jak náš zvláštní zástupce EU Pierre Morel již nesčetněkrát řekl, není možné, aby se rozvinul dialog o energetice, pokud nepomůžeme s budováním řádně fungujících států. A řádně fungující státy – to znamená demokratizaci. Neexistuje žádná záruka, že tato nová strategie bude úspěšná. úspěšná. Úspěch bude velice záviset na tom, jak bude uplatňována. Především očekáváme, že tuto strategii v praxi uplatní Evropská Komise. Samozřejmě otázku lidských práv nesmíme v tom všem ztrácet ze zřetele. Pokud jde o Uzbekistán, trvám na svém stanovisku, že musíme zůstat pevní v našich jednáních s touto zemí, dokud tamější režim nedá jasně najevo, že je skutečně připraven posunout se směrem k demokracii. Kazachstán, důležitý bod. Sdílím všeobecný názor, že tato země má klíčový význam v tomto regionu. Nesouhlasím s panem Tannockem v tom, že by měla být zahrnuta do CSP, avšak měli bychom hledat způsoby, jak zlepšit náš vztah s Kazachstánem. Osobně jsem tuto zemi navštívil a energie této země na mne udělala velký dojem – nejen ekonomická energie, avšak také sociální. Jsem rád, že bylo dosaženo dohody v tom, zda se Kazachstán může či nemůže ujmout předsednictví OBSE. Jsem také rád, že tato dohoda, toto rozhodnutí, byla přijata s několika podmínkami. Můžeme v nadcházejících letech Kazachstán sledovat a uvidíme, zda tyto podmínky splní. Jedna věc závěrem: Je mnoho věcí, které můžeme ve Střední Asii provádět. Avšak pouze tehdy, pokud budeme mít na paměti také úlohu Ruska a Číny v tomto regionu. Takže v rámci naší politiky vůči Rusku a Číně musíme také myslet na to jakou podobu by náš rostoucí zájem o tento region měl mít. Když jsem byl v Kazachstánu, zjistil jsem, že pro ně nejsou Čína a Rusko jejich jedinými významnými partnery; chtějí také užší vztahy s Evropskou unií. Naše nová strategie může být velmi dobrou reakcí na tuto skutečnost.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Ona Juknevičienė (ALDE). – (PL) Paní předsedající, ráda bych začala tím, že bych pogratulovala panu Özdemirovi k vypracování této velmi komplexní zprávy. Jako předsedkyně Delegace pro vztahy se středoasijskými zeměmi bych se v souvislosti s tímto usnesením ráda zmínila o několika záležitostech, které považuji za důležité. Za prvé Střední Asie je evidentně stále důležitější pro Evropskou unii a celý svět, nepochybně kvůli svým bohatým zdrojům energie. Máme mnoho společných zájmů v oblasti podporování bezpečnosti a řešení takových hrozeb jako je například terorismus a pašování drog. Jsem ráda, že strategie Evropské unie pro nové partnerství se Střední Asií se těmito záležitostmi velmi odhodlaně zabývá, jak se ukázalo v tomto usnesení. Tento region zaujímá kriticky důležitou zeměpisně-strategickou polohu, zejména z toho důvodu, že sousedí s Afghánistánem, Čínou a Ruskem. Proto musíme jasně stanovit své cíle a priority a přitom mít na paměti tyto souvislosti. V roce 2010 se Kazachstán stane předsedající zemí OBSE, která odpovídá za zajišťování demokracie a základních lidských práv. Jsem tím za své kolegy potěšen, avšak mám obavy o obyvatele Kazachstánu, kde v současném zvoleném parlamentu není ani jeden člen opozice. Všechny země Střední Asie mají před sebou ještě dlouhou cestu k ekonomické a politické reformě a k vybudování demokratických společností. Příklad bývalých sovětských republik, včetně mé země, Litvy, ukazuje, že 17 let nezávislosti není dostatečně dlouhá doba na plné dosažení skutečné změny. Musíme však dát najevo svůj hlavní postoj, který spočívá v tom, že Evropa nebude usilovat o materiální výhody na úkor lidských hodnot. Wiesław Stefan Kuc (UEN). – (PL) Paní předsedající, paní komisařko, nezávislost, kterou země Střední Asie, o nichž pojednává zpráva pana Özdemira, získaly před téměř 20 lety, přinesla po letech zotročení naprostou kulturní změnu. Je zjevné, že tyto země naložily se svojí nově nalezenou svobodou v souladu s praktikami a zvyky minulosti. Je obtížné dosáhnout změny v tak krátké době. Tyto národy přetrvaly po staletí díky kulturnímu rozdílu založeném na dlouhodobé tradici. To je něco, co bychom měli a musíme respektovat. Změna musí přijít pomalu tak, aby nevyvolala nepřátelství k naší kultuře a k našim očekáváním. Hospodářské vztahy s Ruskou federací přetrvaly i po získání nezávislosti a jsou stále silné. Ruská kultura, věda a ekonomika měly nesmírný vliv na státy, které jsou nyní nezávislé. Pokud nevybudujeme alternativní vztahy s Evropskou unií, nedosáhneme úspěchu, navzdory očekáváním, která v nás tyto země vkládají. Musíme začít hospodářstvím: nahraďme ruské plynovody a ropovody našimi, ruská technická zařízení našimi a ruštinu angličtinou. To způsobí naprostou změnu v kultuře. Gerard Batten (IND/DEM). – Paní předsedající, tato zpráva vyjadřuje obavy, že nová kyrgyzská ústava, která byla odhlasována v referendu v říjnu 2007 bez široké debaty, by mohla změnit poměr mocenských sil. Kyrgyzská ústava byla novelizována na základě kontroverzního referenda v roce 1996 a v roce 2003 se konalo další referendum, které schválilo další změnu v ústavě. Tato zpráva dále odsuzuje, že v republikách Střední Asie panuje „dychtivost zachovat interní kontrolu“, která je „daná v režimech, které projevují jen malý zájem o získání souhlasu obyvatelstva, o které by mohly opírat své vládnutí“. Počkejte okamžik, o kom to zde hovoříme? Ústavní změna, která „změní poměr mocenských sil“. „Dychtivost zachovat interní kontrolu“, s „malým zájmem o získání souhlasu obyvatelstva“, o který by se mohlo opírat vládnutí politické elity. To zní jako výtah ze zprávy britské Independence Party o evropské ústavě – promiňte, chtěl jsem říci o Lisabonské smlouvě. Pochybuji, že dotyčných pět středoasijských republik představuje vzory demokracie a zásad právního státu, avšak když politici v Kyrgyzstánu chtěli změnit ústavu, měli tolik slušnosti, že požádali lidi o jejich souhlas v referendu. Evropská unie neměla dostatek slušnosti ani odvahy, aby něco takového obyvatelům Evropy nabídla. Rihards Pīks (PPE-DE). – (LV) Děkuji vám, paní předsedající, paní komisařko. Nejprve bych chtěl poděkovat zpravodaji, stínovému zpravodaji a jejich asistentům, protože tato zprávy je velmi komplexní a obsahuje

111

112

CS


velké množství odkazů a využívá rešerše mnoha dokumentů a poskytuje samostatnou analýzu pro každou zemi. Rád bych vás však upozornil na několik záležitostí, kterými se podle mého názoru zpráva nezabývá dostatečným způsobem. Ano, rád bych také dodal, že popis konkrétních aktivit, které mají být v těchto zemích v blízké budoucnosti realizovány, jenž nám předestřela paní komisařka, byl velmi vítaný. Zdá se mi však, že ve zprávě a obecně ve strategii Evropské unie není dostatek strategických rozhodnutí nebo kroků týkajících se těchto zemí, a přitom se zdá, že Rusko, Čína, Jižní Korea a Indie tyto regiony ovlivňují velmi výrazně. Rád bych také upozornil na něco, o čem se myslím zmínil již můj kolega poslanec Adam Bielan – dne 10. října 2007 se představitelé několika zemí setkali ve Vilniusu, aby jednali o plynovodech a ropovodech pro dodávky energie od Kaspického moře. Týden předtím došlo k tomu, že pan Putin, který nijak často nenavštěvuje jiné země, odjel s panem Nazarbajevem do Turkmenistánu, nabídl mírně vyšší cenu za plyn a podepsal politickou dohodu v tom smyslu, že veškerý stávající plyn z Turkmenistánu a Kazachstánu bude proudit ruskými plynovody. Tudíž můžeme vlastně říci, že tímto rozhodnutím předběhl našeho kolegu poslance. Podobně si myslím, že lze spatřovat určitou podobnost ohledně událostí v Andižanu, kde byl následně o několik měsíců později prezident Uzbekistánu přinucen požadovat zrušení základny USA. Zdá se mi, že musíme také věnovat více pozornosti těmto aspektům. Rád bych jednoduše upozornil na to, že musíme analyzovat mnohem pozorněji a brát v úvahu také tyto strategické aspekty. Děkuji vám. Józef Pinior (PSE). – (PL) Paní předsedající, rád bych nejprve pogratuloval panu Özdemirovi k jeho vynikající zprávě o strategii EU pro Střední Asii. Střední Asie je součástí cesty, která spojuje velké euroasijské civilizace již od starověku. V dnešním globálním kontextu může být starodávná Hedvábná cesta považována za symbol vysokého politického, kulturního a obchodního potenciálu tohoto regionu. Střední Asie je regionem, v němž se setkávají Evropská unie, Čína, Indie a Írán. Není pochyb o tom, že země tohoto regionu – Kazachstán, Kyrgyzská republika, Turkmenistán a Uzbekistán – budou v nadcházejících letech patřit mezi hlavní oblasti zahraniční aktivity EU. Střední Asie je mimochodem regionem, v němž mají společný zájem EU a Turecko. Kulturní, jazykový a strategický vliv Turecka v tomto regionu je jedním z argumentů pro turecké členství v EU. Rád bych zmínil dvě věci. Za prvé EU by měla poskytovat pomoc v těchto zemích z hlediska lidských práv, demokracie a vzdělávání. Je zapotřebí, aby EU podporovala rozvoj občanské společnosti, liberální demokratickou změnu a zásady právního státu v těchto zemích. Za druhé bych rád zdůraznil význam partnerství v oblasti energetické politiky. Zvláštní pozornost by měla být věnována projektům spojujícím ropná a plynová pole a distribuční systém ve Střední Asii s plynovody a ropovody zajišťujícími spojení s Evropskou unií, včetně budoucích projektů jako je například Nabucco. Další posílení spolupráce mezi Střední Asií a regionem Černého moře v oblasti energie a dopravy je nezbytné pro dosažení cílů EU. Olle Schmidt (ALDE). – (SV) Paní předsedající, paní komisařko, strategie EU pro Střední Asii je velkým krokem kupředu. Naše společné větší zviditelnění prostřednictvím zvláštního zástupce a plán na vytvoření delegací v Kyrgyzské republice a Tádžikistánu nám poskytne lepší možnosti vést intenzivní dialog s jednotlivými zeměmi a změní to způsob, jakým můžeme v tomto regionu působit. Význam Střední Asie vzroste především – jak již bylo zmíněno – v souvislosti s přístupem k energii, která není přímo ani nepřímo ovládána Ruskem. Tento region se skládá z nových států a potřebuje podporu při rozvíjení a posilování jejich demokracie, podporu při boji proti zločinnosti a proti přepravě drog do Ruska i EU přes určité země tohoto regionu. Současně jsou tyto země samozřejmě důležitými partnery v boji proti globálnímu pařeništi terorismu. EU má možnost projevit svoji prospěšnost v oblasti zahraniční politiky tím, že použije všechny nástroje měkké politiky, humanitární i obchodní. Kromě toho může EU pomáhat budovat demokratické instituce a fungující stát na základě zásad právního státu, které respektují lidská práva a skutečnou svobodu projevu a tisku. Středoasijské země musí mít silný zájem na vytvoření příležitosti k diverzifikaci svých vývozů ropy a plynu. My v EU musíme předložit účinné, náležitě financované alternativy k ruským a čínským plynovodům. EU musí přijmout svoji odpovědnost za naši společnou energetickou bezpečnost. Jinak je zde riziko, že všechny naše společné snahy ztroskotají. Další ropovody a plynovody ze Střední Asie, které by byly ve vlastnictví Ruska, nejsou tou nezávislostí v energetice, o kterou bychom měli v EU usilovat.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Janusz Wojciechowski (UEN). – (PL) Paní předsedající, Kazachstán je středoasijskou zemí, kterou znám nejlépe. Je to veliká země, která se rozkládá mezi Čínou, Sibiří a Evropou. Paradoxně zahrnujeme tyto země do Střední Asie a přitom část jejich území patří geograficky k Evropě. Kazachstán, v němž žije 16 milionů obyvatel a je domovem pro více než 100 etnických skupin a náboženských vyznání, je nám vzdálen svými tradicemi a historií, a přesto politické dění v této zemi a touhy jejích obyvatel ukazují na silné přání navázat vztah s Evropou. Z kulturního hlediska je navíc Kazachstán více evropský než asijský. Potýká se s problémy, avšak je stabilní zemí zabývající se demokratickými reformami a stabilita v tomto regionu je velmi důležitá pro bezpečnost celého světa. V Kazachstánu i v ostatních zemích Střední Asie bychom měli podporovat proces stabilizace a navazování vztahu s Evropou. Měli bychom podporovat všechno, co poslouží k tomu, aby to přivedlo středoasijské země blíže k E Roberta Alma Anastase (PPE-DE). – (RO) Dámy a pánové, jako zpravodajka pro spolupráci s regionem Černého moře bych ráda zdůraznila velký význam meziregionální spolupráce mezi Střední Asií a regionem Černého moře. Děkuji zpravodajovi, že vzal v úvahu mé návrhy k tomuto tématu, a doufám, že Komise i Rada vynaloží trvalé úsilí, aby je uvedly do praxi realizací této nové strategie pro Střední Asii. Spolupráce mezi těmito dvěma regiony a její upevňování představuje je cílem Evropské unie i zemí Střední Asie a černomořského regionu. Projevuje se to nejzjevněji v oblasti energetiky a dopravy, protože Střední Asie představuje významný zdroj energetických možností pro Evropskou unii. Proto vítám skutečnost, že se tato zpráva zaměřuje v tomto ohledu na dvě hlavní myšlenky. Za prvé je zapotřebí rozvinout dopravní trasy a energetickou infrastrukturu spojující tyto zdroje ve Střední Asii s černomořským regionem, a následně s Evropskou unií, což je důležitý prvek pro zajištění energetické bezpečnosti a různorodosti energetických zdrojů v Evropské unii. Proto trvám na tom, že projekt Nabucco je kriticky důležitý, a připojuji se k této zprávě v jejím požadavku, aby byla úspěšné realizaci tohoto projektu věnována zvýšená pozornost. Za druhé silná politika v energetické oblasti rovněž obnáší vytvoření transparentního a konkurenčního trhu s energií. Je důležité, aby Evropská unie podporovala kroky v tomto směru, jak zintenzívněním dialogu se zeměmi Střední Asie a černomořským regionem, tak dalšími opatřeními, například podporováním vstupu do Světové obchodní organizace. Nicméně tyto cíle by měly být součástí celkové strategie pro Střední Asii, zaměřené na trvalou stabilitu a rozvoj. Z těchto důvodů je kromě energetické politiky velmi důležité podporovat reformu ve všech pěti republikách, přičemž lidská správa, dobrý výkon státní správy, vzdělávání a celoživotní učení by měly být jejími základními prvky. Vural Öger (PSE). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, nejprve bych chtěl panu Özdemirovi pogratulovat k jeho velmi úspěšné zprávě. Evropská unie se připojila k závodu o Střední Asii velmi váhavými kroky a začala se o tento region zajímat pozdě, až po Rusku, Číně a USA. Střední Asie dosud nevnímá Evropskou unii jako celosvětového hráče. Strategie EU pro Střední Asii již dávno měla existovat, zejména jako prostředek pro snížení energetické závislosti EU na Rusku. Německé předsednictví dalo k této strategii popud. Je důležité, abych se nyní dočkali i navazujících kroků. Je smutné, že se neustále ukazuje, že EU stále ještě nehovoří jednohlasně v oblasti její zahraniční energetické politiky. My v Evropě bychom se měli především zaměřovat na diverzifikaci, za zastupování našich společných zájmů a na solidaritu v případě krizí. Přesto bilaterální energetické dohody, které členské státy EU uzavírají se třetími zeměmi, zpochybňují schopnost Evropské unie zaujmout společné stanovisko. Uplatňování společné zahraniční energetické politiky je však v zájmu Evropské unie a jejích občanů. Nesmíme však považovat dodávky energie, které jsou pro naše občany nesmírně důležité, za jediný důvod pro vztahy EU s tímto regionem. Nesnažíme se jednostranně těžit ze strategie pro Střední Asii. V tomto ohledu se Evropa musí odlišovat od ostatních subjektů v tomto regionu. Jde daleko více o to, aby bylo republikám Střední Asie pomoženo rozvinout právní stát a demokratické formy společnosti, společně se solidní ekonomikou. Pokud toto Evropa učiní, občané dotyčného regionu by si to měli mnohem více uvědomit. Evropa však musí také postupovat s nezbytnou opatrností, protože rady ze Západu by mohly být až příliš snadno zaměněny za povýšené poučování nebo zasahování.

113

114

CS


Svět se sbližuje také mimo EU a měli bychom se snažit o konstruktivní partnerství se zeměmi Střední Asie, o partnerství, které nebudí dojem, že Evropané se zabývají jen tím, co je pro ně užitečné, o partnerství založené na oboustranné výhodnosti. Péter Olajos (PPE-DE). – (HU) Paní předsedající, paní komisařko, před 150 lety se jeden můj krajan jménem Ármin Vámbéry stal prvním Evropanem, který přinesl o uzavřených společnostech Střední Asie zprávy širšímu světu, společně s informacemi o kulturní, administrativní a ekonomické situaci v tomto regionu předtím, než jej dobylo Rusko. I v té doby tento region, stejně jako Hedvábná cesta, po celá staletí tvořil pozemní pupeční šňůru spojující Evropu a Asii. Po dlouhém období ruské a sovětské nadvlády se může těchto pět zemí Střední Asie opět ujmout této úlohy pupeční šňůry spojující Evropu a Asii. V mnoha případech to již naneštěstí činí; velká část nezákonného obchodu s lidmi a s drogami přichází do Evropy přes tyto země, stejně jako zemní plyn. Proto Evropa potřebovala a potřebuje strategii pro rozvoj svých vztahů se Střední Asií. Evropa však nemůže očekávat, že v této spolupráci půjde pouze o prevenci nebezpečí, která z tohoto regionu přicházejí, nebo o získání přístupu k energii a surovinám nebo o to, jak Evropa může tento region naučit demokracii a lidským právům. Musíme navázat skutečnou spolupráci s tímto regionem a to je důvod, proč podporuji snahy Evropské unie podporovat členství středoasijských zemí ve WTO a jejich začlenění do světového obchodu. Evropa musí použít všechny prostředky, které má k dispozici, aby podpořila ekonomický, společenský a politický rozvoj a modernizaci tohoto regionu. To však lze provádět pouze na základě vzájemné důvěry. Proto je důležité v rámci této spolupráce přiřadit prioritu ochraně životního prostředí. Změna klimatu, chronické problémy týkající se využívání vody a sanace dříve znečištěných oblastí – to vše jsou záležitosti, které vyžadují větší pozornost. Současně s tím se musí Evropa přísně vyhnout jakémukoli projektu, který by znečistil životní prostředí nebo poškodil živobytí lidí žijících v daném regionu. Již jsem upozornil Komisi na kritiku, které kyrgyzské a uzbecké nevládní organizace podrobují těžbu zlata, při níž je využívána kyanidová technologie a která je částečně financována Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj. Evropa nemůže v žádném případě podporovat používání technologie tohoto druhu, ať v Evropě nebo mimo Evropu. Velice vám děkuji. Elisabeth Jeggle (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, také já bych ráda začala poděkováním zpravodajovi panu Özdemirovi a všem stínovým zpravodajům, kteří na této zprávě pracovali. Touto strategií pro Střední Asii a touto první obsáhlou debatou v Evropském parlamentu aktivně podnikáme příslušné kroky k podpoře dialogu a ke splnění všech úkolů, které ještě před námi jsou a o kterých hovořila paní komisařka. Tato strategie se bude skládat z malých krůčků po dlouhé cestě. Jsem ráda, že budeme mít užší spolupráci a že to nebude jednosměrná ulice, nýbrž výměna názorů na základě vzájemné důvěry. Dnešní debata nám ukazuje, že při debatě o Střední Asii musíme dbát na vyváženost. Jednotlivé středoasijské republiky mají velmi odlišné rysy. Musíme uplatňovat velmi odlišné požadavky. Chceme dovážet energii, avšak bezpečným způsobem, a chceme vyvážet demokracii a lidská práva. Chceme tyto dvě věci spojit, což není snadné. Jsem členkou delegace pro vztahy se středoasijskými zeměmi od roku 1999; znám tyto země. Zjistila jsem od tamějších lidí a vím, že oni také mají svoji hrdost a nechtějí o ni přijít. Musíme proto postupovat velmi opatrně a někdy pragmaticky. To mne přivádí k Uzbekistánu. Uzbekistán v současné době podniká velké kroky, které bychom měli velice uvítat. 1. ledna byl zrušen trest smrti. Děkuji zpravodaji za jeho ústní dodatek. Navíc byla zavedena zásada habeas corpus, tj. zásada, že soud zjišťuje, zda je zadržení osoby zákonné. V květnu tohoto roku budeme pořádat druhý dialog o lidských právech s Komisí. Jsem si jista, že se bude konat. To je další dobrý krok, který pokračuje v tom, co jsme započali. Ráda bych zde řekla, že budu podporovat pozměňovací návrhy předložené skupinou UEN, protože s nimi souhlasím, protože je považuji za krok směrem k dialogu a protože musíme usilovat o dialog a partnerství. Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Paní předsedající, Evropská unie by se měla aktivněji zabývat událostmi ve Střední Asii a podporou ekonomického a společenského rozvoje v tomto regionu. V současné době je náš vliv nepatrný: v daném regionu se uplatňují především Moskva, Peking a Washington.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Abychom hráli aktivnější úlohu, musíme vytvořit vizi pro ekonomickou a politickou spolupráci a účastnit se projektů, investic a programů určených k uspokojení potřeb Kazachstánu, Kyrgyzské republiky, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu. Zároveň bychom měli podporovat všechny tyto země, aby uskutečňovaly aktivnější spolupráci v rámci tohoto regionu. Musíme však mít na paměti, že to nebude snadný úkol, protože tento region je směsicí různých etnických, jazykových, náboženských a společenských skupin, která je stále pod silným ruským vlivem Prioritou Evropské unie by mělo být zintenzívnění spolupráci v takových oblastech jako je energetika, obchod, vzdělávání, infrastruktura, bezpečnost a regionální integrace. Měli bychom se zaměřit na podporování procesu demokratizace, na rozvoj vzdělávání a odstraňování chudoby. To zvýší bezpečnost a společenskou a ekonomickou stabilitu v tomto strategickém regionu světa a zvýší to účinnost naší spolupráce. Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – (PL) Paní předsedající, jako první bych chtěl poukázat na toto: všech pět středoasijských zemí je členy OBSE, což znamená, že přijaly vůči mezinárodnímu společenství závazky týkající se respektování základních svobod, demokracie a lidských práv, přestože jsou mezi nimi rozdíly v míře, do níž tyto závazky dodržují. Za druhé, v kontextu nedostatků existujících v tomto regionu se Kazachstán vyděluje svými příznivými charakteristikami. V srpnu 2007 se v něm konaly parlamentní volby, kterých jsem se zúčastnil jako pozorovatel. I přes určité výhrady byly tyto volby mezinárodním společenstvím uznány jako demokratické. Za třetí: pokud si Evropská unie přeje nalézt jiné zdroje surové nafty a zemního plynu než je Rusko, musí usilovat o strategickou spolupráci se středoasijskými zeměmi, zejména s Kazachstánem. A to znamená povzbuzovat a podporovat evropské aspirace Kazachstánu. Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Paní předsedající, toto byla velmi zajímavá debata. Vždy lituji, že se koná pozdě v noci a možná proto zůstává tak málo poslanců, ale děkuji vám, že jste zde zůstali. Myslím, že mnozí z vás vyslovili to, co já osobně také cítím: je zde strategie, která je zcela nezbytná, a tato strategie se snaží dosáhnout stabilizace a bezpečnosti v této oblasti. My, Evropská unie, velmi podporujeme vykročení kupředu. V roce 2000 jsem byla úřadující předsedkyní OBSE a poznala jsem tyto země a jak již jiní řekli, jsou to velmi zajímavé země. Jsou všechny velmi rozdílné. Je pravdou, že Kazachstán je mezi těmito zeměmi hvězdou, avšak stále ještě je zde zapotřebí vykonat mnoho práce. Je zde otázka lidských práv, kterou každý zmínil. Je zde otázka odstraňování chudoby a zejména otázka vzdělávání, avšak také otázky v obecné oblasti lidských práv a samozřejmě velká otázka energie. Takže já vím, kolik práce musíme vykonat a jsem ráda, že Evropská unie společně – jak jsem již uvedla – s německým předsednictvím konečně vykonala mnohem více než v minulosti. Nyní řeknu několik slov k těmto různým otázkám. Odstraňování chudoby je velmi důležité a je jednou z významných oblastí, na které se soustředíme ve strategiích pro jednotlivé země. Strategický dokument, který jsme vypracovali pro strategii EU vůči Střední Asii, je spíše politickým dokumentem o politických prioritách, avšak ve strategiích pro jednotlivé země uvádíme všechny požadavky podle Nástroje rozvojové spolupráce, který je konkrétně zaměřen na vzdělávání, zdravotnictví, rozvoj venkova, sociální ochranu a zejména na ohrožené rodiny a děti v tísni. Rovněž zde existuje jeden významný faktor z hlediska veřejného zdraví a přenosných nemocí: globální fond pro AIDS, malárii a tuberkulózu, na jehož podporu mají středoasijské země nárok. Takže to je jedna stránka věci a my v ní budeme jistě pokračovat. Na druhé straně je zde otázka energie – byly zmíněny plynovod Nabucco a plynovod Oděsa–Brody–Gdaňsk – a obecně energetická bezpečnost. Zcela s vámi souhlasím, že chceme diverzifikaci naší energetické politiky, i když jsme ještě zcela nedosáhli toho, co jsme chtěli. Avšak nejdůležitější je, že jsme přijali toto jednoznačné rozhodnutí. Pokud jde o plynovod Oděsa-Brody-Gdaňsk, ráda bych řekla, že Komise vynakládá maximální úsilí na diverzifikaci energetických dodávek a tras EU a samozřejmě Střední Asie je v tomto ohledu nesmírně důležitá. Plynovod, který jste zmínili, je důležitým projektem v rámci těchto snah, a abychom mohli tento plynovod naplnit, musíme v první řadě pracovat na trans-kaspickém plynovodu, abychom dostali zdroje Střední Asie k Černému moři. Před několika málo dny jsme měli historicky první regionální konferenci o synergii černomořského regionu, což byl úplně první krok v práci na těchto otázkách v regionálním rozsahu.

115

116

CS


Kromě toho rovněž stojíme před otázkou energetické bezpečnosti co se týče plynovodu Nabucco. Pro Komisi je stále prioritou a budeme tento projekt nadále podporovat. Není mrtvý, jak si někteří z vás možná myslíte. Takže máme politické priority v oblasti energetiky. Mimochodem začínáme vytvářet také jakési memorandum o porozumění ohledně energie s Turkmenistánem. Již máme memorandum o porozumění s Kazachstánem a budeme se zcela jistě snažit dále budovat mosty mezi různými zeměmi Kavkazu a Střední Asie. Někdo se mne ptal na Mongolsko. Těchto pět zemí středoasijského regionu sdílí stejnou nedávnou minulost po rozpadu Sovětského svazu a všechno to jsou samozřejmě velmi mladé národy. To znamená, že stojíme před podobnými výzvami co se týče politické a ekonomické transformace těchto společností, avšak jak víte, mongolská historie je zcela odlišná, a proto jsme do této strategie Mongolsko nezahrnuli. Nevylučujeme však pohled na jih od středoasijských zemí a uvažujeme o možnosti další spolupráce s Mongolskem. Dnes je to dosti demokratizovaná země, v níž jsme svědky velkého množství pozitivních opatření a pozitivních kroků. Kazachstán bude skutečně předsednickou zemí OBSE v roce 2010. Ráda bych vám řekla, že jsem to vždy podporovala, vždy pod podmínkou, že Kazachstán bude nadále podnikat velké množství důležitých kroků, které je ještě zapotřebí učinit. Je zapotřebí více vykonat v oblasti svobody sdělovacích prostředků, volebního zákona a v otázce registrace politických stran, avšak tato země jde skutečně správným směrem. Kazachstán je rovněž účastníkem Evropské politiky sousedství. Oddělujme, prosím, strategii pro Střední Asii od Evropské politiky sousedství, přestože určité prvky politiky sousedství se mohou později objevit ve zvláštní dohodě, zejména s Kazachstánem, protože víme, že Kazachstán může být prvním státem v regionu Střední Asie, který začne vyzařovat pozitivního ducha. Doufám, že ostatní jej budou následovat. Cem Özdemir, zpravodaj. − (DE) Paní předsedající, paní komisařko, nejprve bych chtěl poděkovat všem kolegům, kteří se zúčastnili této debaty a poděkovat také za příspěvek výborů, jež byli požádáni o stanovisko, a samozřejmě předsedkyni delegace, paní Juknevičienė. Jsem také vděčný těm, kteří předložili pozměňující návrhy. Paní Jeggleová se již zmínila o pozměňovacím návrhu o zrušení trestu smrti v Uzbekistánu, který velice vítáme. Já sám cítím však povinnost poukázat na to, že zaznamenáváme se znepokojením, že opoziční politici a novináři v zemích, které sousedí s Uzbekistánem, umírají za záhadných okolností. To by v této souvislosti mělo být také řešeno. Zásadní otázka zní takto: jak můžeme přenést naše hodnoty, aniž bychom při tom popřeli své vlastní zájmy? To je přesně to, v čem spočívá příležitost Evropské unie, protože my jednoduše můžeme nabídnout více než závislost nebo dokonce vykořisťování těchto zemí. Jednoduchou a naléhavou otázkou je, jak můžeme zkombinovat dlouhodobou stabilitu s demokratickým vývojem. V této oblasti stále ještě existuje velký potenciál pro rozvíjení skutečného partnerství mezi středoasijskými republikami na jedné straně a Evropskou unií na straně druhé. Díváme se na nic menšího než na komplexní soubor ekonomického a demokratického rozvoje, společně s výměnou v kulturní a vědecké oblasti, který soubor však přiřazuje jednoznačnou prioritu ochraně životního prostředí a rozvoji občanské společnosti. Dovolte mi stručně se vyjádřit k jednomu bodu, který podle mne jistě všichni znáte: ekologická katastrofa Aralského moře, která je již známa i za hranicemi tohoto regionu a která je jednou z největších ekologických katastrof na světě. Postižené země nebudou schopny tento problém vyřešit bez naší pomoci. Také zde musíme projevit naši solidaritu a zhostit se své úlohy a poskytnout pomoc. Existují také dobré zprávy, když si vzpomeneme, že máme důležitého partnera v Turecku, které je blízkým sousedem a jako země, která si přeje vstoupit do Evropské unie, může přispět svými znalostmi ke společné tvorbě strategie. Úspěch Evropské unie lze rovněž měřit rozsahem, v němž se jí daří vytvořit soudržnou strategii pro Střední Asii. Pokud chce být Evropská unie globálním hráčem, musí také vytvořit strategii, v jejímž rámci zformuluje své společné zájmy. Předsedající. − Rozprava je skončena. Hlasování se bude konat ve středu 20. února 2008. Písemná prohlášení (Článek 142) Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) V rámci práce Delegace pro vztahy se Střední Asií, jejímž jsem členem, jsem měl možnost navštívit země v oblasti, kterou se tato zpráva zabývá.

19-02-2008

19-02-2008

CS


Mohl jsem tak vidět podstatný pokrok, kterého tyto země dosáhly v mnoha oblastech, od ekologie až po sociální otázky, a to zejména díky silnému podnětu ze strany EU. Je však třeba doufat, že EU bude pokračovat ve své práci, do které se v této části světa pustila, s vědomím toho, že tyto národy jsou klíčovými spojenci v boji proti mezinárodnímu terorismu a obchodu s drogami, a že bude nadále s těmito zeměmi zintenzivňovat dialog. Rada a Komise jsou také žádány, aby zintenzívnily své snahy poskytovat občanům větší ochranu v hlavních oblastech života společnosti a tudíž posilovat platné zákony o ženských právech a zlepšovat jejich uplatňování, dále aby pokračovaly v náročném boji proti vykořisťování dětí, aby uskutečňovaly významné reformy v oblasti vzdělávání a – vzhledem ke značnému nárůstu výskytu infekčních onemocnění v této oblasti – reformu zdravotnictví, která je v případě těchto zemí považována za hlavní prioritu.

14. Program jednání pro příští zasedání: viz zápis 15. Ukončení zasedání (Zasedání bylo ukončeno ve 23:55.)

117

ÚTERÝ 19. ÚNORA 2008

Recommend Documents