2.10.2012
ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU LIDSKÁ PRÁVA PRÁVO EVROPSKÉ UNIE JUDr. Tomáš Pezl Katedra ústavního práva FPR ZČU
ÚSTAVA •
základní právní dokument státu
•
formální základ veřejné moci
•
zakládá zásady dělby moci ve státě
•
zakládá základní ústavní orgány
•
upravuje základní vztahy mezi nimi
•
upravuje vztah stát x občan
•
proklamuje hodnoty na nichž je stát postaven
HIERARCHIE PRÁVNÍCH NOREM •
Soustava právních předpisů
•
Horizontálně a vertikálně vzájemně provázaných
•
Zajišťuje faktickou funkčnost ústavního systému
•
Odráží jak horizontální dělbu tak vertikální dělbu moci
1
2.10.2012
PYRAMIDA PRÁVNÍCH NOREM
Zákony
Sekundární právo
Podzákonné Právní normy
Primární právo
Ústava
PYRAMIDA PRÁVNÍCH NOREM ČR
ZÁKONNÁ OPATŘENÍ SENÁTU
ZÁKONY
NÁLEZY ÚST. SOUDU podle čl. 87/1/a,b
Právní předpisy ministerstev a správních úřadů (čl. 79) Právní předpisy orgánů samosprávy v PŘENESENÉ působnosti (čl. 79 odst. 3)
Právní předpisy orgánů Samosprávy v SAMOSTATNÉ působnosti (čl. 104 odst. 3)
Sekundární právo
Na základě zákona Nařízení vlády (čl. 78)
Primární právo
MEZINÁRODNÍ SMLOUVY podle čl. 10
ÚSTAVNÍ POŘÁDEK
ÚSTAVNÍ POŘÁDEK ČR •
Ústava
•
Listina základních práv a svobod
•
Ústavní zákony o státních hranicích
•
Ústavní zákony přijaté podle Ústavy
•
Ústavní zákony ČNR přijaté po 6. 6. 1992
•
Taxativní výčet, čl. 112 odst. 1 Ústavy
2
2.10.2012
MEZINÁRODNÍ SMLOUVY PODLE ČL.10 A ČL. 10A Čl.10 Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.
Čl.10a (1) Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. (2) K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu.
•
Vyhlášené = Sbírka mezinárodních smluv
•
Souhlas s ratifikací = usnesení prostou většinou (čl. 39 odst. 1 Ústavy)
•
Vázanost = jsou právně účinné
•
Aplikační přednost před zákonem
•
Přenos pravomocí = změna ústavy de facto, proto je vyžadována ústavní většina (čl. 39 odst. 4 Ústavy) nebo referendum
ZÁKONY, ZÁKONNÁ OPATŘENÍ SENÁTU A NÁLEZY ÚSTAVNÍHO SOUDU • Zákonná opatření Senátu: • čl. 33 Ústavy • Rozpuštěná Poslanecká sněmovna • Věc nesnese odkladu • Nelze ve věci Ústavy, st. Rozpočtu, volebního zákona a mezinárodních smluv • Ratihabice na první schůzi Posl. sněmovny
• Nálezy Ústavního soudu • jenom nálezy podle čl. 87 odst 1 písm a,b Úst. • Negativní zákonodárce
SEKUNDÁRNÍ LEGISLATIVA ČR • Nařízení vlády • Obecné zmocnění z ústavy, čl. 78
• Vyhlášky ministerstev • Nutnost výslovného zákonného zmocnění, čl. 79 odst. 3 Úst.
• Vyhlášky samosprávy • V přenesené působnosti podle čl. 79 odst. 3 Úst. • V samostatné působnosti podle čl. 104 odst. 3 Ústavy
3
2.10.2012
LIDSKÁ PRÁVA
LIDSKÁ PRÁVA Lidská práva se vyvinula z přirozených práv = určité kvalitativní nároky živoucího tvora na jedinečný život, který prožívá. •
Přirozená práva existují odjakživa bez závislosti na vůli států. Státy tyto práva mohou pouze uznat = artikulovat
STÁT A LIDSKÁ PRÁVA •
2 podmínky pro artikulaci práv: • ohrožení přirozených lidských práva na život • existence společenských podmínek pro artikulaci těchto práv
•
První moderní artikulace: • Prohlášení nezávislosti USA 1776 • Prohlášení práv člověka a občana 1789
•
20. století – artikulace na mezinárodním poli: • • • •
Evropská úmluva o lidských a občanských právech 1950 Evropská sociální charta - 1961 Mezinárodní pakt o občanských a politických právech - 1966 Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech – 1966
4
2.10.2012
3 VĚTY PRÁVNÍHO STÁTU •
Občan smí činit vše co není zákonem zakázáno
•
Stát je oprávněn činit pouze to co mu zákon výslovně povoluje
•
Omezit práva a uložit povinnosti je možné pouze zákonem nebo na jeho základě.
TŘÍDĚNÍ LIDSKÝCH PRÁV •
Typové dělení: •
osobní práva a svobody = nedotknutelnost osoby, obydlí a dopravovaných zpráv, záruky proti neoprávněnému uvěznění, svoboda pobytu svoboda vyznání a právo na soukromé vlastnictví.
•
Politická práva – svoboda slova, tisku, šíření zpráv, shromažďovací svoboda, sdružovací svoboda a volební právo
•
Sociální, hospodářská a kulturní práva – svoboda prácem právo na práci, právo na odborové sdružování, právo na nemocenské pojištění, právo na sociální zabezpečení, právo na vzdělání nebo právo na ochranu zdraví.
•
Generace lidských práv: 1. základní lidská práva formulovaní v 17. století (osobní a politická) 2. práva sociální, kulturní a hospodářská 3. nově se utvářející práva, např. právo na životní prostředí atd.
nebo 1. osobní práva 2. politická práva 3. hospodářská, sociální a kulturní práva 4. nově se utvářející práva, např. právo na životní prostředí atd.
ČLENĚNÍ LIDSKÝCH PRÁV DLE LZPS 1. Základní lidská práva a svobody 2. Politická práva 3. Práva národnostních a etnických menšin 4. Hospodářská, sociální a kulturní práva 5. Právo na soudní a jinou ochranu V LZPS: KAŽDÝ = každý jedinec OBČAN = pouze občan ČR
5
2.10.2012
OCHRANA ZÁKLADNÍCH PRÁV •
vnitrostátní • soudy obecné (jako součást obecného soudnictví – civilní a trestní) • soudy správní (v rámci přezkumu výkonu veřejné správy) • soud ústavní (přezkum ochrany ústavou zaručených práv i v činnosti soudů obecných a správních)
•
mezinárodní – například Evropský soud pro lidská práva při Radě Evropy
PRÁVNÍ STATUS EU • Evropská unie = založena sérií mezinárodních smluv • Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli • Smlouva o založení Evropského společenství • Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii • Jednotný Evropský akt • Smlouva o Evropské unii • Amsterdamská smlouva • Smlouva z Nice
• Dva subjekty • Evropská unie (nemá mezinárodní subjektivitu) • Evropské společenství (má mezinárodní subjektivitu)
TŘI PILÍŘE • Evropská společenství • • • •
vnitřní legislativa společný trh společná měna volný pohyb
• Společná zahraniční a bezpečností spolupráce • Jednotky rychlé reakce
• Spolupráce v oblasti vnitřních věcí a spravedlnosti • Schengenský systém • Europol
6
2.10.2012
PILÍŘE
EU Zahraniční a bezpečnostní politika
ES
Výlučné pravomoci EU Vnitřní Sdílené pravomoci věci a justice Výlučné pravomoci čl. státu ESAE
ESUO
Schengen Spolupráce v civilní justici
Evropská unie po 2009 1992 1999
PRAMENY PRÁVA EU – HIERARCHIE • Primární právo • Sekundární právo • Rozhodnutí SDEU • Obyčej • Obecné zásady právní • Terciární právo • Vnější smlouvy • Smíšené smlouvy
PRIMÁRNÍ PRÁVO PŘED LISABONEM •
Smlouva o založení ESUO (Pařížská smlouva) – 1951 (1952)
•
Smlouva o založení EHS (Římská smlouva) – 1957 (1958)
•
Smlouva o založení Euratom (Římská smlouva) – 1957 (1958)
•
Dohoda o orgánech společných pro Evropská společenství – 1957 (1958)
•
Slučovací smlouva – 1965
•
Smlouva o změně určitých rozpočtových předpisů – 1970 (1971)
•
Smlouva o přistoupení Velké Británie, Irska a Dánska – 1972 (1973)
•
Smlouva o změně určitých finančních předpisů – 1975
•
Smlouva o přistoupení Řecka – 1979 (1981)
•
Smlouva o přistoupení Španělska a Portugalska – 1985 (1986)
•
Jednotný evropský akt – 1986 (1987)
•
Smlouva o EU (Maastrichtská smlouva) – 1992 (1993)
•
Smlouva o přistoupení Rakouska, Švédska a Finska – 1994 (1995)
•
Amsterodamská smlouva – 1997 (1999)
•
Smlouva z Nice – 2001 (2003)
7
2.10.2012
PRIMÁRNÍ PRÁVO PO LISABONU •
Smlouva o fungování Evropské unie
•
Smlouva o Evropské unii
•
Charta základních práv Evropské unie
•
Protokoly
•
Primární právo tvoří ústavní základ práva EU
SEKUNDÁRNÍ PRÁVO •
Tvořeno právními akty – čl. 288 SFEU
•
Legislativní akty (dle článku 288 a 289 SFEU), které jsou přijímány buď řádným legislativním procesem dle čl. 294 nebo zvláštním legislativním procesem, jako například proces přijímání rozpočtu dle ustanovení čl. 314 SFEU.
•
Delegované akty (dle ustanovení článku 290 SFEU), jedná se o ne legislativní akty s obecnou působností vydávané Komisí na základě zmocnění legislativním aktem.
•
Prováděcí akty (dle článku 291 SFEU), které jsou vydávány Komisí nebo výjimečně Radou v případě, že jsou-li pro provedení právně závazných aktů Unie nezbytné jednotné podmínky. Takové akty musí mít v názvu vždy označení prováděcí.
•
Akty přijímané v oblasti společné zahraniční a bezpečností spolupráce (dle čl. 25 SEU)
•
Souhrn právních předpisů přijatých na základě primárního práva
•
Právní úprava čl. 288 – 299 SFEU
•
Typy právních aktů: • Nařízení • Směrnice • Rozhodnutí • Doporučení • Stanoviska
•
Právně závazná jsou nařízení, směrnice a rozhodnutí
8
2.10.2012
LEGISLATIVNÍ AKTY •
Nařízení má obecnou působnost, je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
•
Směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům.
•
Rozhodnutí je závazné v celém rozsahu, pokud jsou v něm uvedeni ti, jimž je určeno, je závazné pouze pro ně.
•
Doporučení a stanoviska nejsou závazná.
NADŘAZENOST PRÁVA EU •
Nadřazenost práva nebyla ve smlouvách výslovně stanovena
•
Jedná se o dovozený princip judikaturou ESD: Založením Společenství na neomezenou dobu, které má vlastní orgány, právní subjektivitu, způsobilost k právním úkonům, způsobilost k mezinárodně právnímu zastoupení a zvláště skutečné pravomoci vyplývající z omezení svrchovaných pravomocí nebo jejich přenosu ze států na Společenství, tyto státy omezily, byť jen v omezených oblastech, svá suverénní práva, a vytvořily tak soubor práva použitelného na své státní příslušníky i na sebe samotné Důsledkem začlenění ustanovení pocházejících ze zdroje Společenství, a obecněji začlenění znění a ducha Smlouvy, do práva každého členského státu, je skutečnost, že členské státy nemohou proti právnímu řádu jimi přijatému na základě vzájemnosti s úspěchem uplatnit pozdější jednostranné opatření, jehož se tak nelze proti němu dovolávat. Rozsudek C-6/64, Costa v. ENEL
•
Ze všeho výše uvedeného vyplývá, že každý vnitrostátní soudce, který rozhoduje v rámci své pravomoci, má povinnost plně používat právo Společenství a chránit práva, která toto právo poskytuje jednotlivcům, tím, že ponechá nepoužité jakékoli ustanovení vnitrostátního zákona, které by případně bylo s právem Společenství v rozporu , ať už by takové ustanovení předcházelo pravidlu Společenství, nebo bylo vůči němu pozdější 106/77 Simenthal II.
9
2.10.2012
PŘÍMÝ ÚČINEK •
Právo EU je závazné pro všechny a
•
Rovněž jeho akty mohou být přímo účinné = bezprostředně použitelné na území členského státu vůči jeho orgánům.
•
Jednotlivci se mohou vůči svému státu dovolávat ustanovení práva EU
•
Tato práva vznikají nejenom tehdy, když to Smlouva výslovně stanoví, ale také v důsledku povinností, které Smlouva jasně stanoveným způsobem ukládá jak jednotlivcům, tak členským státům a orgánům Společenství. Vzhledem k systematice Smlouvy v oblasti cel a poplatků s rovnocenným účinkem je třeba zdůraznit, že článek 9, který zakládá Společenství na celní unii, obsahuje jako zásadní pravidlo zákaz těchto cel a poplatků Rozsudek 26/62 – Van Gend & Loos
•
Přímý účinek může být přiznán normě, která je: • Jasná a jednoznačná • Nepodmíněná • Neponechávající volnost uvážení
•
Typy přímého účinku: • Horizontální - možnost dovolávat se ustanovení práva EU vůči jiným jednolivcům • Vertikální - možnost dovolávat se práva EU jenom vůči státu.
PŘÍMÝ ÚČINEK
Stát Vertikální přímý účinek
jednotlivec
jednotlivec Horizontální přímý účinek
10
2.10.2012
•
Primární právo - pokud jsou splněny obecné podmínky
•
Sekundární právo – Nařízení – dovozen přímý účinek rozsudky Grad (9/70) a Politi (43/71), Lisabon zavádí přímý účinek automaticky
•
Sekundární právo – Směrnice – k obecným podmínkám přistupuje ještě podmínka uplynutí lhůty pro provedení nebo vadného provedení. Směrnice mohou mít pouze vertikální přímý účinek
PŘÍMÝ ÚČINEK - SMĚRNICE
Stát Vertikální přímý účinek
Právo
Povinnost Horizontální přímý účinek
jednotlivec
jednotlivec
SMĚRNICE – NEPŘÍMÝ ÚČINEK •
Zamezuje nerovnému posuzování obdobných situací
•
Tzv. euro-konformní výklad
•
Vychází z požadavku na loajalitu členských států
•
Soud je povinen vykládat právo tak, aby odpovídalo cílům směrnice, ale není povinen rozhodnout contra legem.
11
2.10.2012
SUBSIDIARITA •
Čl. 5 SEU - Vymezení pravomocí Unie se řídí zásadou svěření pravomocí. Výkon těchto pravomocí se řídí zásadami subsidiarity a proporcionality.
•
Pravomoci, které nejsou výslovně svěřeny EU náleží členským státům.
•
EU je oprávněna jednat pouze pokud není možné, aby cíle bylo členskými státy spolehlivě dosaženo a unijní akce toto umožní.
•
Řídí se Protokolem o používání zásad subsidiarity a proporcionality
PŘIMĚŘENOST / PROPORCIONALITA •
Čl. 5 odst. 4 - Podle zásady proporcionality nepřekročí obsah ani forma činnosti Unie rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv.
•
Užití jakéhokoliv nástroje musí být podmíněno jenom účelem jehož má být dosaženo a zároveň musí být co nejšetrnější k právům ostatních, jednotlivců či členských států.
ZÁKAZ DISKRIMINACE •
Čl. 2 - Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.
•
Obecný zákaz diskriminace, který se uplatňuje v celé šíři právních vztahů práva EU.
12
2.10.2012
VYMEZENÉ PRAVOMOCI •
Princip respektování pravomocí vymezených smlouvou.
•
Spolu se subsidiaritou a proporcionalitou zajišťuje funkčnost uspořádání EU a členských států.
PĚKNÝ VEČER A NASHLEDANOU
13
