Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Fakulta lesnická a dřevařská ÚSTAV ZÁKLADNÍHO ZPRACOVÁNÍ DŘEVA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE REALIZACE SKELETOVÉ STAVBY ZE DŘEVA
2008/09
JANVYMĚTALÍK
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Realizace skeletové stavby ze dřeva zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne:
8
Rád bych tímto poděkoval vedoucí mé práce doc. Ing. Zdeňce Havířové za odborné vedení a konzultace při vypracování bakalářské práce a všem, kteří mně poskytli podklady k této práci.
9
VYMĚTALÍK JAN
REALIZACE SKELETOVÉ STAVBY ZE DŘEVA REALIZATION FRAMED STRUCTURE FROM WOOD
ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá realizací dřevostavby typu hrázděné konstrukce rodinného domu. Je poukázáno na řadu předností, které převažují nad nedostatky. Hlavní předností je lehkost materiálu, proto je možné stavět bez použití těžké a drahé techniky a také rychlost stavby, která je připravena k nastěhování do třech měsíců. Použití moderních technologií a dřevěných materiálů zaručuje zdravé a ekologické bydlení.
Klíčová slova: Nosná dřevěná konstrukce,stavba montovaná,stavba dřevěná,navrhování dřevěných konstrukcí,dřevěný dům,ekologické materiály
ABSTRACT This bachelor work is concerns with timber work type strut frame of family house. In that type of house is a lot of advantages then disadvantages. Main preference is easiness of material. That is why you can build without hard and expensive technics. Also a house can be ready in three month. Using modern technics and wood material warrants healthy and ecological living.
Keywords: Load-bearing timber structure,mounted building,timber building,design of timber structures, timber haus,environmenntaly-friendly materials
10
OBSAH … TITULNÍ LIST …………………………………………………………………….........1 ZADÁNÍ KVALIFIKAČNÍ PRÁCE……………………………………........................2 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ……………………………………………..............................3 PODĚKOVÁNÍ.................................................................................................................4 ABSTRAKT......................................................................................................................5 OBSAH..............................................................................................................................6 1 ÚVOD.............................................................................................................................7 2 CÍL PRÁCE....................................................................................................................8 3 METODIKA...................................................................................................................9 4 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY.....................................................10 5 VLASTNÍ PRÁCE.......................................................................................................15 Převzetí spodní stavby staveniště...........................................................................15 Příprava a roztřídění materiálu ve výrobní hale.....................................................16 Vyřezání prvků spojů..............................................................................................17 Ochrana dřeva.........................................................................................................18 Uložení základového prahu....................................................................................19 Stavba svislých konstrukcí.....................................................................................20 Zhotovení průvlaků.................................................................................................21 Zhotovení stropů a záklopu....................................................................................23 Montáž pozednic....................................................................................................25 Nosná konstrukce střechy.......................................................................................27 Stavba štítových stěn..............................................................................................29 Opláštění.................................................................................................................30 Montáž střešní krytiny............................................................................................32 Betonování podlah..................................................................................................34 Osazování oken a dveří v obvodovém plášti..........................................................35 Montáž rozvodů......................................................................................................37 Vnitřní zateplení.....................................................................................................38 Montáž sádrokartonů..............................................................................................39 Montáž radiátorů, sanitární techniky, elektrodoplňků............................................42 Pokládka podlah.....................................................................................................43 Montáž obloukových zárubní.................................................................................44 Montáž nedílných součástí stavby..........................................................................45 Zhotovení termofasády...........................................................................................46 Materiály používané při realizaci dřevostavby.......................................................47 6 SOUHRN......................................................................................................................55 7 ZÁVĚR.........................................................................................................................57 8 SUMARY.....................................................................................................................59 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................60
11
1 ÚVOD Z dostupné literatury jsem zjistil, že v oblasti stavebnictví v naší republice, na rozdíl od zámořských i evropských zemí, má stále větší zastoupení výstavba z klasického materiálu- cihla, beton, a to u bytů i u ostatních budov, než dřevěné stavební konstrukce. Ve své bakalářské práci bych chtěl poukázat na přednosti dřevostaveb jak po stránce praktické, tak i ekonomické a ekologické. Dřevo svými vlastnostmi, hlavně tepelně izolačními a akustickými, zajišťuje dobré, pohodové klima pro celodenní pobyt v bytech, rodinných domech i ve společenských budovách, jako jsou kulturní domy, sportovní haly, plovárny apod.. Dřevo je také cenově výhodný stavební materiál a stavba je rychleji postavená, hlavně z montovaných panelů. Ekologické hledisko představuje malý odpad, který se dá účelně zpracovat, dále používání přirozených materiálů- dřeva, nepálené hlíny, ekologických lepidel a papíru, korku nebo perlitu na izolaci. V dnešní době, kdy je dostupná řada moderních a účelových obkladů, laik téměř nerozezná dřevostavbu od zděné stavby. Novodobé budovy na bázi dřeva jsou zároveň charakteristické nízkou spotřebou energie pro vytápění, vynikajícími tepelně izolačními vlastnostmi obalového pláště i nízkou celkovou energetickou bilancí, včetně energie na výrobu a přepravu stavebních dílců. Samotné dřevo ve stavební konstrukci má zápornou bilanci emisí, protože během růstu stromu pohltí nebo reguluje více škodlivin, než jich po zabudování vyprodukuje – vede ke snížení skleníkového plynu CO2 . V neposlední řadě pěkná srubová nebo skeletová dřevěná chata v oblasti lesa zapadá do prostředí přirozeněji a krásněji než stavba cihlo - betonová. Dřevěné stavby, ve kterých je přiznaná krása dřeva, v sobě nesou působivý estetický náboj. V době vyspělých informačních technologií a virtuální reality tak dřevo přibližuje člověka jeho původnímu přirozenému prostředí.
12
2 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je zdokumentovat průběh výstavby konkrétního rodinného domu na bázi dřeva typu hrázděné konstrukce. Vycházet budu ze zkušeností získaných při své činnosti u firmy „TEKOL s.r.o.“. V práci bude popsána příprava dílců pro realizaci stavby a jejich vlastní montáž na staveništi, která bude prováděna ručně, bez těžké techniky. Postup prací bude rovněž doložen fotodokumentací z průběhu výroby a montáže. Stavba bude realizována podle projektové dokumentace tak, aby splňovala požadavky současných platných norem a předpisů pro bydlení. Pro zabezpečení fyzikální celistvosti a tepelné a akustické pohody bude opláštění provedeno kontaktním zateplovacím systémem, což bude splňovat aktuální požadavky kladené na obytné budovy z ekologického hlediska.
Obr. 1. Pohled na kompletně realizovanou dřevostavbu
13
3
METODIKA
Tato bakalářská práce dokumentuje postup prací po jednotlivých krocích, které na sebe navazují tak, jak je stavba ze dřeva postupně realizována. Při vytváření vlastní práce bude použito fotodokumentace, která je pořizovaná přímo na staveniště a to mnou a mými spolupracovníky, kteří se podíleli na realizaci dřevostaveb systému hrázděné konstrukce. Dále v práci při popisování postupu prací využiji mých vlastních několikaletých zkušeností z realizace uvedených staveb u firmy TEKOL s.r.o., u které jsem pracoval. Postup prací bude zdokumentován rovněž pomocí fotodokumentace z průběhu
realizace
konkrétní
stavby.
Práce
popisuje
realizaci
dřevostavby
konstrukčního systému, u kterého probíhá montáž přímo na staveništi s použitím jednoduchého ručního nářadí, jelikož se montuje po jednotlivých prvcích. Montáž sice trvá déle, ale za to není potřeba využití žádné speciální techniky. Tyto stavby byly ve většině případů zhotoveny ve skupině 4 – 5 lidí. Rodinné domy byly připraveny k nastěhování cca. 3 měsíce od začátku montáže po převzetí spodní stavby.
14
4
SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY Stavební materiál „dřevo“, posuzované z hlediska komplexu mechanických, tepelně
technických, estetických vlastností a dopadu na životní prostředí, nemá mezi ostatními materiály konkurenci. Přírodní dřevo je příjemné na pohled, na dotyk, voní, má velmi dobré akustické vlastnosti a má schopnost udržovat příjemné klima po celý rok - to jsou pro člověka důležité poznatky. Původní srubové obytné domy se uplatnily nejen pro dřevo jako stavební materiál, ale mohly být postaveny bez znalostí stavební fyziky, ekologie nebo architektonické kompozice. Návrat k dřevostavbám neznamená jen navázání na tradice, snahu návratu k přírodě nebo touha pobývat v příjemném prostředí, ale také šetření energií nebo snaha snižovat zatížení životního prostředí. Pro některé stavby je dřevo pro své vlastnosti přímo předurčeno - např.: nosné konstrukce plováren a sportovních hal, kulturních a rekreačních objektů, pro interiéry sakrálních staveb apod. ( Straka, 2004) Při navrhování dřevěných konstrukcí je nutné zohlednit výpočtové postupy a respektovat příslušné normy. Pokud se dodrží i zásady konstrukční a chemické ochrany dřeva, mohou dřevěné konstrukce vykazovat velmi dlouhou životnost (50-l00 let). Prefabrikované budovy na bázi dřeva se vyznačují krátkou dobou výstavby, což příznivě působí i na vložené investice. Přes mnohé přednosti dřevostaveb i možnosti odstranění nedostatků je u nás stále nízký podíl jejich realizace. Zkušenosti z praxe naznačují, jako by se architekti neodůvodněně báli dřevěných konstrukcí. Pominuly už snad sociální důvody nedůvěry k dřevěným rodinným domům jako výrazu chudoby a nižšího postavení minulosti. Současné konstrukce mají kvalitativně úplně jinou úroveň než provizorní montované stavby. (Reinprech, 2004) Dřevo bylo používáno jako stavební materiál již v dávné minulosti. Díky jeho dobré opracovatelnosti a tvárnosti nacházejí dřevěné konstrukce svoje uplatnění prakticky ve všech historických obdobích lidské společnosti - v architektonických slozích, lidové architektuře, v sakrálních i měšťanských stavbách. Podle archeologických nálezů jsou známé dřevěné obranné valy z doby prvního osídlování našich území, z doby Velké Moravy jednoduchá srubová obydlí. V raněkřesťanských sakrálních stavbách byly dřevěné kazetové stropy, v době románské byly mohutné střešní konstrukce, v gotice najdeme dřevěné konstrukce krovů , v pozdněgotickém a renesančním období působivé hrázděné stavby, v baroku se stavěly dřevěné věže. Dřevo dokonce používali i pravěcí 15
lovci - byl nalezen půdorys obytného domu. Dále o využití dřeva nás přesvědčují bohatě zdobené střechy asijských chrámů a dřevěné stavby v Rusku nebo v severských zemích, prostě všude tam, kde bylo dřevo dostupné jako stavební materiál. Základní způsoby výstavby a vnitřní dispozice vznikaly již v mladší době kamenné. Za základní předěl se považuje nástup domu se svislými stěnami a konstrukčně oddělenou střechou. Domy byly budované ze dřeva a hlíny. Vytvářela se sídliště-osady, které měly pro ochranu dřevěné ohrady „palisády“. Ve střední Evropě se stavěly domy
se
skeletovou konstrukcí z kmenů, které měly rozsochy zatesané pro vaznice krovu. Stěny tvořila řada hustě osazených kmenů, vypletených dřevem a omazaných hlínou, nebo štípané fošny - tzv. trhanice. Domy již měly poschodí nesené samostatnými sloupy. Na mokřinách a málo pevných půdách měly stavby základovou desku, která byla tvořena několika vrstvami - odspodu byly větve a kůra, na nich rošt z tyčoviny a pak vlastní podlaha z kmenů, které kvůli izolaci ležely na příčných polštářích. Stěny byly vyplétané a vymazané hlínou nebo palisádové. Na březích jezer a řek stály domy na pilotách. Tyto mohly být zasazené do otvorů v naplocho položených štípaných fošnách, z čehož později v době bronzové vznikaly základové pásy a rošty. Dochází také ke zdokonalení nástrojů, především sekery, a tím k dokonalejšímu opracování dřeva. Ve starší době bronzové se objevuje nový způsob výstavby - drážkovou konstrukci stěny, který v pozdějším období tzv. „ popelnicových polí“ zobecněl na velké části Evropy. Půdorys byl tvořený velkými sloupovými jámami ve vzdálenosti l-2 m. Do sloupů byly oboustranně vytesané drážky, do kterých se zasunula krátká vodorovná břevna. Současně se vyvíjela i srubová stěnová a později hrázděná konstrukce, což jsou systémy, které přetrvaly dodnes. V dalších obdobích se při konstrukci stěn používal jako materiál hlavně kámen a cihly, ale v hornatých oblastech se dále používaly srubové konstrukce. (Štefko, 2004) V l9. a 2O. stol., v souvislosti s rozvojem průmyslu, nastal rozmach dřevěných tesařských konstrukcí halových staveb - rámových, příhradových a spřažených dřevěno - ocelových konstrukcí. Používalo se již i lepené lamelové dřevo. Začátkem 20 stol. Byl v USA vyvinut sloupkový systém „ two by four“, který znamenal přelom ve vývoji úsporných dřevěných konstrukcí a umožnil pokrýt narůstající potřebu rychlé ekonomické výstavby a zdravého bydlení. Název je odvozený od konstrukčního prvku 2x 4 palce. (Havířová, 2006) V tomto období byly vynalezeny i další tesařské konstrukce : -vzpěradlové a věšadlové soustavy, 16
-sbíjené nosníky, hřebíkované příhradové nosníky a rámy, -samonosné střešní konstrukce, -soustavy skruží nebo spřažené dřevěno - ocelové konstrukce nosníků a rámů. Vývoj dřevěných konstrukcí krovů postupoval od původní krokevní soustavy a soustavy vaznic, položených na rozsochách tesaných sloupů přes hambálkové soustavy, později kombinované soustavy gotických krovů, vaznicovou soustavu až po současné úsporné krovy příhradové nebo hambálkové. Současná moderní architektura vychází z estetického odkazu původních dřevostaveb s přiznáním dřeva jako přírodního materiálu. Zároveň se ale využívají materiály na bázi dřeva s lepšími fyzikálními a užitkovými vlastnostmi: -
velkorozponové přímopásové nebo obloukové nosníky a rámy z lepeného
lamelového dřeva nebo nosníky a rámy složených průřezů s využitím velkoplošných materiálů, -
prostorové příhradové konstrukce s prvky z lepeného lamelového dřeva,
-
úsporné nosníky a rámy ze spřažených průřezů ( dřevo a ocel, dřevo a uhlíková
vlákna), -
spřažené dřevobetonové stropní a mostní konstrukce,
-
úsporné příhradové konstrukce se styčníky z desek s prolisovanými trny,
-
úsporné příhradové nosníky s diagonálami z prolisovaných plechů,
-
stavebnětruhlářské výrobky - schody, obklady, okna, zimní zahrady.
Přednosti a nedostatky staveb ze dřeva. Ve vědomí laické veřejnosti (ale i mezi některými odborníky) obytné domy na bázi dřeva stále představují provizorní konstrukci s nízkou trvanlivostí, slabou izolaci proti ztrátám tepla, proti požáru a proti hluku. Jsou přirovnané k provizorním budovám ranné éry dřevostaveb, k „maringotkám“ či „kontejnerům“. (Hájek, 1997) Přitom současné konstrukce rodinných na bázi dřeva (sloupkové konstrukce nebo z prefabrikovaných panelů) mají srovnatelné fyzikální vlastnosti jako konstrukce na silikátové bázi. Standardní stavební systémy dřevěných staveb mají dokonce výrazně lepší parametry z hlediska tepelné ochrany. Z pohledu rychlosti výstavby nabízejí ekonomičtější alternativu. Znamenají i přínos ve snižování energetické náročnosti a zátěže životního prostředí. Základní surovinou na jejich výrobu je obnovitelný tradiční a strategický stavební materiál - dřevo.
17
Z pohledu tepelné ochrany budov a při současných zpřísněných kritériích na tepelně technické vlastnosti obalového pláště a energetickou efektivnost budov se začínají uplatňovat sendvičové obalové pláště na bázi dřeva s vrstvou vysokoúčinné tepelné izolace. Standardně vyráběná stěna na bázi dřeva se skládá z dřevěného nosného rámu, vyplněného tepelnou izolací a zvenku je ještě opláštěná kontaktní tepelněizolační fasádou nebo tepelně izolačním obkladem s odvětranou mezerou. Snahou projektantů je ovlivnit pozitivně celkovou energetickou bilanci a v určitých případech dosáhnout nulové energetické bilance neboli dosáhnout úrovně takzvaného nízkoenergetického domu. Ukazuje se, že nejekonomičtějším řešením hrubé stavby budovy s nízkou spotřebou energie je právě uplatnění konstrukcí na bázi dřeva. Z hlediska celospolečenského hlediska jsou přednosti dřeva ve stavebnictví následující: -využívání dřeva vede ke snížení skleníkového plynu CO2, (Bílek, 2007) -dřevo považován
je
obnovitelná jako
krátkodobě
surovina
produkovaná
v lese,
který
je
regenerativní systém,
-dřevo má všestranné použití ve stavebních konstrukcích nosných a výplňových i v konstrukcích stavebně truhlářských výrobků, -dřevo je významný nosič energie, samotná výroba a spotřeba výrobků ze dřeva vede ke snížení spotřeby energie a ke snížení zatížení životního prostředí, -výroba dřevěných konstrukcí vylučuje tvorbu nezpracovatelného odpadu, -dřevo a výrobky ze dřeva jsou látkově a termicky zužitkovatelné, biologicky rozložitelné a následně se opět začleňují do přírodního řetězce, -použití dřeva ve stavebnictví má důležitý kulturně historický význam, -dobré tepelně technické vlastnosti - nízká tepelná vodivost, tepelná jímavost povrchu, příznivá emisivita povrchu, -nízká objemová hmotnost dřeva a plošná hmotnost stavebních dílů, -velmi dobré akustické vlastnosti - pohltivost povrchu a útlum hluku v materiálu, -schopnost regulovat vlhkost v interiéru prostřednictvím rovnovážné vlhkosti, -příznivé mechanické vlastnosti které se ještě více projeví k hmotnosti konstrukčního prvku, -technologické vlastnosti - opracovatelnost, dělitelnost, spojovatelnost, lehká montáž, přeprava a skladování, -estetické vlastnosti - přírodní textura barva a aroma příznivě působí a na psychiku člověka, -neutrální magnetické a elektromagnetické vlastnosti. 18
Dřevo je dobrý izolant, ale při určité zbytkové vlhkosti (asi 10%) je slabě elektrostaticky vodivé, což stačí na svedení náboje přirozeného elektrického pole země z budov, případně z člověka: ( Štefko, 2004) -obklady z materiálů na bázi dřeva mohou pohlcovat elektromagnetický smog, -nízká úroveň přírodní radiace přírodního dřeva, -příznivé ekonomické parametry dřevěných konstrukcí (ještě víc se projeví po zreálnění cen energií), -možnost výstavby svépomocí s nižšími nároky na odborné profese a stavební mechanismy. Zároveň dostupný hobby program dřevoobráběcích strojů a nástrojů, -maximální vyloučení mokrého procesu ve výstavbě, a tím i poruch vlivem technologické vlhkosti.
Na druhé straně mají dřevěné konstrukce následující negativní vlastnosti: -nižší životnost vlivem omezené trvanlivosti dřevního materiálu v náročných expozicích a s tím související náročnější údržba, -nižší protipožární odolnost proti silikátovým materiálům, -objemové a tvarové změny vlivem vlhkosti, -anizotropnost dřeva, přítomnost chyb v materiálu - suků, trhlin a smolníků, -reologické vlastnosti dřeva (dodatečné dotvarování, tečení dřeva), -uměle nadsazená vysoká cena některých materiálů - součástí dřevěných stavebních konstrukcí, která se nepříznivě promítne do celkových nákladových položek, -nižší odolnost proti účinku živelných pohrom, např. uragánům. Většinu těchto nepříznivých vlastností staveb můžeme eliminovat správným konstrukčním návrhem, použitím vhodných druhů dřeva a dřevních materiálů, použitím dalších materiálů s protipožárními, zvukově izolačními nebo tepelně izolačními vlastnostmi v konstrukčních skladbách a ošetření konstrukcí chemickými ochrannými prostředky. V současné době všechny země EU zapracovávají do svých soustav technických norem Eurokódy v podobě evropských norem, které by do března 2010 měly být jedinými pravidly pro navrhování stavebních konstrukcí v Evropě. (Kuklík, 2007)
19
5
VLASTNÍ PRÁCE
Postup prací a montáže jednotlivých kroků: PŘEVZETÍ SPODNÍ STAVBY STAVENIŠTĚ Před započetím stavebních prací je nejprve nutné prověřit místo stavby a porovnat reálné vyhotovení základové desky s projektovou dokumentací, zda nedošlo při realizaci základové desky k některým odlišnostem od plánu. Případné změny je nutné projednat s investorem, což je v praxi běžné. Na celém staveništi se provede přeměření skutečných rozměrů - odchylky se poznačí do projektových plánů a může se začít s realizací stavby přímo na staveništi nebo ve výrobní hale .
20
PŘÍPRAVA A ROZTŘÍDĚNÍ MATERIÁLU VE VÝROBNÍ HALE.
Před započetím samotných prací na výrobě jednotlivých stavebních dílců dřevostavby se nejprve provede prohlédnutí a roztřídění materiálu podle jednotlivých prvků a jeho případné očištění a odstranění zbytků kůry. Takto připravený materiál se uloží do hrání, které jsou proloženy prokladky a ve spodní části umístěny na vysoké proklady, aby bylo umožněno proudění vzduchu mezi řezivem tím je dřevo preventivně chráněno proti vzniku dřevokazných hub a plísní, protože řezivo není předem vysušeno. Takto připravené hráně při umístění ve venkovním prostředí je třeba dále zabezpečit proti klimatickým vlivům, aby nedocházelo ke znehodnocování řeziva těmito vlivy, zhotovuje provizorní zastřešení nebo zakrytí ochranou plachtou. Při umístění hrání ve skladech jsou pouze proloženy prokladky. Prokladky se umísťují svisle nad sebe, aby nedocházelo k deformacím materiálu. Prokladky se umisťují cca ve vzdálenosti 1 metr od sebe. Takto zabezpečené hráně jsou připraveny pro další výrobní operace.
21
VYŘEZÁNÍ PRVKŮ – SPOJŮ.
Z roztříděného řeziva jsou zhotovovány jednotlivé stavební prvky. Nejprve je řezivo zkracované délkově ( odstranění technologicky nutné nadmíry ) a jsou provedeny úpravy, nutné pro zhotovení konstrukčních spojů, které budou v dané konstrukci sloužit především jako pomocné při montáži, aby nedošlo k jejich samovolnému posunutí. Jedná se o zhotovení spojů: -
čepů na obou koncích sloupků,
-
na spodním prahu přeplátování a dlaby pro čepy sloupků,
-
u prvků střešní konstrukce vyřezání čepů a rozporů na krokvích, patek, sedel pro
vazné trámy a pozednice, -
na pozednicích se zhotovují dlaby pro čepy sloupků, na viditelných koncích jsou
vyřezány patky, - na vazných trámech se ve spojích zhotovují šikmá přeplátování a na viditelných koncích rovněž patky. Pokud u dřevostavby jsou pohledové přesahy střešní konstrukce nebo jiné pohledové konstrukce ( pergoly,balkony a přístřešky ) se povrch řeziva upraví rovinným frézováním a po té následuje aplikace nátěrových hmot, které chrání povrch řeziva před nepříznivými vlivy počasí.
Obr. č. 2 Detaily spojů používaných při realizaci stavby
22
OCHRANA DŘEVA. Po konstrukčním opracování se provede ošetření řeziva fungicidními a insekticidními prostředky. U řeziva upraveného rovinným frézováním se provede ochranný nátěr pigmentovými barvami nebo lazurami, které nezakrývají texturu dřeva. Ochranu dřeva lze provést jak chemickými, tak ekologickými přípravky, které nezatěžují životní prostředí. Další možností je nakupovat dřevo již chemicky ošetřené, což výrazně zkracuje dobu přípravy a zvyšuje produktivitu práce. Takto upravené a ošetřené dřevo se prokládá a staví do hrání o rozměrech, vhodných k přepravě dopravními prostředky na staveniště. Při složení materiálu na staveništi je opět nutné materiál zabezpečit proti působení povětrnostních vlivů, z toho důvodu, aby nedocházelo k vyplavování impregnační látky vlivem působení dešťových srážek, což má negativní vliv na ochranu řeziva.
Obr.č.3 Uvedení příkladu jednoho z mnoha prostředků pro chemickou ochranu dřeva. Tento přípravek je již obarvený a není potřeba přimíchávat kontrolní barvivo.
23
ULOŽENÍ ZÁKLADOVÉHO PRAHU. Jako první krok při realizaci dřevostavby je potřeba uložit základový práh. Tvoří ho trámy, které jsou položeny po celém obvodu základové desky. Jejich rozměry jsou 100x 140 mm. Trámy jsou do sebe navzájem spojeny přeplátováním, které je zajištěno hřebíky. Po sesazení je nutné práh docentrovat podle základové desky. Následně se provede ukotvení základového prahu pomocí ocelových spojovacích prvků, které jsou přichyceny pomocí ocelové kotvy do betonu a speciálními hřebíky do prahu. Ocelové prvky jsou pozinkované pro zachování delší životnosti. Ještě před samotným uložením základového prahu je potřeba na základovou desku nalepit vrstvu hydroizolace - tato izolace se lepí jen po obvodu pod základový práh. Na celou plochu se nalepí až při zhotovení podlahy z betonové směsi, aby nedošlo k poškození hydroizolace při montáži dřevostavby. Prahový věnec se vyrábí z trvanlivějšího dřeva, například ze dřeva modřínu nebo dubu.
Obr. č. 4 Ukládání základového prahu
24
STAVBA SVISLÝCH KONSTRUKCÍ. Na připravený základový práh jsou osazeny sloupky, které jsou čepy na koncích vloženy do připravených dlabů. Nejprve jsou postaveny rohové sloupky a průchozí sloupky, které rozdělují jednotlivá pole v obvodových stěnách. Poté se provede zajištění těchto sloupků pomocnými deskami proti pohybu (jejich zavětrování). Postupně jsou do jednotlivých polí doplněny zbývající sloupky. Na ně jsou umístěny horní vodorovné prvky, které jsou spojeny se sloupky na čep a dlab. Celý horní prvek je zasunut mezi průchozí sloupky a spojení je provedeno rovněž na čep a dlab. Tyto čepy slouží pouze pro montážní účely, dokud nebudou průchozí sloupky zpevněny příložkami, umístěnými pod spoji. Až je tímto způsobem postavena celá obvodová stěna, tak jsou provedeny výměny pro okna a dveře . Tyto výměny se provádí tak, že se vodorovné prvky vsunou do předem vřezaných otvorů ve svislých sloupcích. Hloubka výřezu je 1/5 tloušťky materiálu svislých sloupků (rozměr sloupků 100x140 mm). Následně je provedeno vyvážení stěny ve svislých směrech a do každého pole mezi sloupky jsou umístěny diagonálně proti sobě vyztužující prvky (trámy o rozměrech 100x140 mm). Na závěr jsou všechny spoje zajištěny ocelovými spojovacími prvky pomocí speciálních hřebíků.
Obr. č. 5 Rozestavěná část obvodové stěny 25
ZHOTOVENÍ PRŮVLAKŮ. Průvlaky slouží v konstrukci pro uložení stropních trámů v případě jejich velkého rozponu, kdy dochází k velkému namáhání stropních trámů (to je důsledek velkého rozponu) na ohyb je nutné zhotovení průvlaků, aby se nezvyšovaly zbytečně dimenze stropních trámů, které by v takovýchto případech přenášely zatížení o délkách kolem 10 m (u rodinných domů). Proto jsou zhotovovány průvlaky, kterými jsou stropní trámy podepírány v místě jejich spojení nebo v místech, kde by docházelo k velkému namáhání stropních trámů. Trámy proto mohou být menších dimenzí čímž jsou i lehčí a je možno s nimi manipulovat bez speciální techniky. Průvlaky jsou podepírány sloupky, které mohou být zabudované v nenosných příčkách nebo tvoří pohledové prvky v interiéru. Pokud jsou prvky umístěny v interiéru, upravuje se povrch rovinným frézováním a následně upraveny nátěrovými hmotami. Průvlaky jsou používány zejména tam, kde není vhodné umístit nosnou stěnu. V případě velkého namáhání na ohyb je nutné použít průvlak větších dimenzí nebo průvlak z válcované oceli. Všechny spoje u průvlaků je potřeba zajistit kovovými spojovacími prvky speciálními hřebíky. „Problémem může být otlačení v místě uložení průvlaku nebo stropnice vlivem únosnosti dřeva ve směru kolmém na vlákna - při větších reakcích je třeba posouzení spoje.“
Obr. č. 6 Montáž průvlaku
26
Obr. č. 7 Pohled na zhotovené průvlaky
Obr. č. 8 V případě většího rozponu, velkého namáhání na ohyb nebo pokud je nosná stěna nad stropem je nutné použít průvlak z válcované oceli
27
ZHOTOVENÍ STROPU A ZÁKLOPU
Stropní konstrukce rozděluje budovy po výšce. Strop je tvořen stropními trámy, tzv. stropnicemi, které jsou uloženy svými konci na obvodových stěnách a na nosných stěnách, popřípadě na průvlacích. V případě, že se zhotovuje balkon přesahují stropní trámy v jeho místě délkou jeho šířky přes obvodovou stěnu. Trámy jsou v prostoru podepírány průvlaky a nosnými příčkami. Stropnice jsou po obvodové stěně rozloženy kolem 600 mm od sebe, hlavně kvůli zvýšení požární odolnosti částí stropu. Jsou spojeny s obvodovými stěnami a s průvlaky pomocí ocelových kotvících prvků typu „L“ speciálními hřebíky. V místě styku stropních trámů s průchozími svislými sloupky jsou stropní trámy spojeny pomocí závitové tyče a matic. Po usazení stropních trámů se provedou výměny na schody a komín. Po obvodu otvoru na schody a pod sloupky, které podepírají vazné trámy střešní konstrukce, jsou stropnice uloženy dvojitě až trojitě dle průřezu profilu. Celá stropní konstrukce je následně zaklopena. Záklop je proveden deskami z masivního řeziva.
Obr. č. 9 Montáž stropních trámů
28
Obr. č. 10 Pohled na stropní konstrukci
.
Obr. č. 11 Částečné zaklopení stropní konstrukce deskami
29
MONTÁŽ POZEDNIC. Po zhotovení stropní konstrukce následuje montáž pozednic, na které slouží pro uchycení krokví střesní konstrukce. Provádí se tak, že pozednice se umístí osazením na průchozí sloupky pomocí připravených čepů a dlabů. Spojení pozednic je provedeno na tupo a je umístěno na středy průchozích sloupků. Dále se doplní zbývající sloupky mezi pozednice a horní základový práh, které jsou osově umístěny nad sloupky v obvodové stěně. Všechny spoje se zajistí pomocí kovových spojovacích prvků speciálními hřebíky.
Obr. č. 12 Montáž pozednic
30
Obr. č.12 Celkový pohled na montáž pozednic
31
NOSNÁ KONSTRUKCE STŘECHY. Konstrukce zastřešení šikmých střech jsou většinou realizovány pomocí dřevěných konstrukcí krovu. Umožňují přestřešení poměrně velkých rozponů, různých tvarů a sklonů střešních rovin podle architektonického návrhu a funkčních požadavků. Vedle vlastní hmotnosti musí konstrukce střech přenášet zatížení sněhem, větrem, náhodným břemenem, případně užitkové zatížení. Současné konstrukce zastřešení měly své předchůdce v prosté krokevní a hambálkové soustavě. Krovové konstrukce se podle systému nosné soustavy dělí na: Hambálkovou soustavu, vlašskou soustavu, soustavy pilových střech, soustavy krovů věží, vazníkové soustavy, rámové soustavy, kombinované soustavy a vaznicové soustavy (stojaté a ležaté) jejichž základním nosným prvkem je vodorovně uložený hranol - vaznice. Podepřena je sloupky nebo je uložena na obvodovou nosnou stěnu potom se nazývá pozednice. Na vaznice se kladou krokve ve směru největšího spádu střechy. Sloupky pod vaznicemi jsou kotvené do vazného trámu nebo do stropu v místě nad podporou - nosnou stěnou nebo pilířem. Jsou od sebe vzdáleny 3 – 4,5 m, tj. pod každou 3. – 4. krokví. Při montáži střešní konstrukce jsou nejprve umístěny krokve na kraji a uprostřed pozednic, které jsou následně zavětrovány (zabezpečeny proti pohybu). Před zavětrováním se ještě vyváží ve svislém směru. Do předem připravených sedel jsou umístěny vazné trámy, které umístěny nad
jsou ihned podepřeny sloupky. Sloupky jsou
dvojitými nebo trojitými stropnicemi. Spojení vazných trámů je
provedeno šikmým přeplátováním, umístěným nad podpěrnými sloupky. Po montáži vazných trámů jsou doplněny zbývající krokve, které se připevňují pomocí hřebíků nebo vrutů. Po osazení krokví jsou umístěny do střešní konstrukce kleštiny,které zvyšují její tuhost a zároveň tvoří strop v podkroví. V místě styku s krokvemi jsou spojeny pomocí závitových tyčí a matic. Po sestavení základního tvaru střešní konstrukce následuje zhotovení dalších střešních konstrukcí jakou jsou například konstrukce vikýřů různého typu. Tímto způsobem je sestavena sedlová střecha. Podobně jsou zhotoveny i jiné typy střech, u nichž je základ tvořený sedlovou konstrukcí, který je doplněn o architektonické prvky, jako např.: -valba, -polovalba, úžlabí, -nároží apod. Vhodnost typu střechy lze volit dle klimatických podmínek.
32
Obr. č. 13 Pohled na probíhající montáž střešní konstrukce
Obr. č. 14 pohled na střešní konstrukci
33
STAVBA ŠTÍTOVÝCH STĚN.
Další krokem při realizaci stavby je zhotovení štítových stěn. Při jejich montáži je postaven pomocný pár krokví, který je umístěn ve
střešní
konstrukci ve svislé rovině štítové stěny. Štítová stěna je tvořena svislými sloupky, které jsou ukotveny ve spodní části na spodním rámu, který je připevněn ke stropním trámům. Horní konce sloupků jsou ukotveny v pomocném páru krokví. Dále se provede osazení výměn pro zhotovení otvorů pro okna, popřípadě i dveře. Všechny spoje jsou zajištěny opět pomocí ocelových kotvících prvků speciálními hřebíky.
Obr. č.15 Pohled na štítovou stěnu
34
OPLÁŠTĚNÍ. Hlavní funkce opláštění je celkové stužení dřevěné konstrukce dřevostavby hlavně v podélné ose obvodové stěny a současně slouží jako podklad pro ukotvení tepelně izolačních materiálů, které se používají pro zateplení budovy. Opláštění se provádí pomocí velkoplošných konstrukčních desek. Nejběžněji jsou používány, u tohoto typu staveb, cementotřískové desky typu „CETRIS“ a desky OSB. Desky CETRIS jsou náročnější na opracování a montáž, protože obsahují jako pojivo cement, což je abrazivo, které velmi rychle otupuje nástroje. Oproti tomu OSB desky mají výhodu, že jsou lépe manipulovatelné a dají se lépe opracovat běžnými nástroji na opracování dřeva. Dále se dají použít materiály jako jsou vodovzdorné překližky a dřevotřískové desky. Spoje desek jsou při montáži tvořeny vždy na sloupcích v obvodových stěnách. Desky jsou v jednotlivých pásech kladeny tak, aby spoje netvořily jednu spáru, ale jsou navzájem převázané. Při této realizaci se opláštění provádí jen z venkovní strany obvodových stěn. Konstrukční desky jsou k obvodové stěně kotveny: -
v případě konstrukčních desek CETRIS speciálními vruty s jehlanovým hrotem,
který lépe provrtává desky -
v případě konstrukčních desek OSB se používají běžné spojovací prostředky na
dřevo
Obr. č. 16 Pohled na částečné opláštění
35
Obr. č. 17 Pohled na celkové opláštění
36
MONTÁŽ STŘEŠNÍ KRYTINY
Před započetím montáže střešního pláště se v případě pohledových konců trámů střešní konstrukce (přesahy krokví, vaznic a pozednic) nejprve montují palubky přes první pár krokví a na viditelné přesahy konců krokví na bočních stranách. Celá montáž začíná nejdříve položením pomocné hydroizolační folie, která je položena napříč krokví, první pás se klade vždy od spodního okraje střešní konstrukce. Jednotlivé pásy folie jsou na horním okraji folie překryty dalším pásem folie, aby kapky vody mohly volně stékat po celé ploše folie. Na okraji střechy se folie nechává přesazená cca 2-3 mm kvůli kapkám vody, které tak nestékají na čela krokví. Při výše uvedené montáži palubek se musí použít na překrytí palubek kontaktního typu pomocné hydroizolační folie, která je přímo určená k položení na palubky nebo bednění. Dále je nutné zvážit použití typu folie, zda se jedná o dvou nebo tří plášťovou konstrukci. Existují proto folie dotykové, ktéré jsou po dokončení střešního pláště položeny přímo na vrstvě tepelné izolace a folie, které vyžadují při montáži ponechanou vzduchovou mezeru mezi izolací a pojistnou hydroizolací. Aby nedocházelo k porušení folie vlivem styku se střešními latěmi, provádí se tzv. kontralaťování, které také slouží pro odvětrání střešního pláště. Kontralaťování je provedeno připevněním střešních latí na krokve v jejich podélné ose. Kontralatě se připevňují zároveň s položením jednotlivých pásů folie a slouží k jejímu pevnému uchycení ke krokvím. Nyní je možné realizovat vlastní laťování. Nejprve dochází k rozměření latí dle typu krytiny, po rozměření se střešní latě připevňují přes kontralatě do krokví,pak se provede zařezání přesahů latí přečnívajících přes boční okraj střechy. Následuje montáž střešních klempířských prvků. V případě montáže krytiny s krajovými střešními taškami se pouze montují okapy a svody, popřípadě oplechování komína, je-li umístěn ve střešním plášti. Pokud jsou ve střešním plášti umístěna střešní okna, následuje jejich montáž, ale mohou se namontovat až
po
položení krytiny. V současné době existuje více výrobců střešní krytiny, pro zajímavost bych uvedl asi dvě nejznámější střešní krytiny. Jedná se o pálenou střešní tašku TONDACH a betonovou tašku BRAMAC, které se asi nejvíce používají ve stavebnictví. Tyto firmy nabízí mnoho druhů a tvarů v nejrůznějším barevném provedení.
37
Obr. č. 18 Montáž palubek na pohledových přesazích před krytinou
Obr.č.19 Pokládka střešní krytiny. 38
BETONOVÁNÍ PODLAH.
Před zahájením betonování podlahy v přízemí se nejprve provede penetrace jako příprava podkladu, na který se aplikuje
hydroizolace proti spodní vodě. V našem
případě jde o hydroizolačníizolační asfaltové pásy - „ BITAGIT“, které se zahřátím nalepují na připravený podklad a navzájem se přes sebe překládají cca 10 cm, aby došlo k dokonalému zaizolování základové desky. Pokud je v projektové dokumentaci instalace podlahového topení,musí se provést
před následným položením vrstvy
betonu. Výška betonu se provádí do výšky základového prahu, na jehož vnitřní svislou stěnu je předem nalepena dilatační páska. Betonová směs by neměla být příliš vlhká, aby nedocházelo k navlhání konstrukce vypařující se vodou z betonové směsi. Pro vyztužení se do vrstvy betonu používá tzv. kari síť proti praskání.
39
OSAZOVÁNÍ OKEN A DVEŘÍ V OBVODOVÉM PLÁŠTI. Do předem připravených otvorů v obvodové stěně jsou osazovány nejen truhlářské výrobky, ale i jiné typy oken a dveří, např. plastové a hliníkové. Stavba musí mít dokončenou střechu, aby se zamezilo zatékání dešťové nebo srážkové vody do konstrukce a tím se nepoškozovala. Stavební otvory musí být upraveny tak, aby jejich rozměr po celém obvodu výrobku byl min. o 15 mm větší, než je rozměr výrobků podle odsouhlasené technické dokumentace. Hloubka osazení se stanoví uvedením vzdálenosti vnějšího okraje rámu výrobku od hrany vnějšího ostění ve výšce 100 mm nad spodní hranou stavebního otvoru. ( Nutsch, 1999) Postup montáže. Rám výrobku (oken, dveří) se vsadí do stavebního otvoru a pomocí dřevěných klínů nebo distančních svorek se stabilizuje ve vodorovné poloze. Rám se ukotví pomocí ocelových kotvících plechů nebo tzv. „ turbošrouby“, které jsou k tomuto účelu určené. Pro jejich použití se musí předvrtat otvory, aby nedocházelo ke zbytečnému rozštípnutí okenního rámu. Prostor mezi rámem a stavebním otvorem je vyplněn montážní PUR pěnou. Pěna se ihned po vytvrzení nedoporučuje ořezávat, aby nedocházelo k její korozi vlivem slunečního UV záření, a to do doby zhotovení termofasády nebo vnějšího obkladu. Před aplikací pěny je vhodné olepit okraje rámu krepovou lepící páskou, aby nedocházelo při vytvrzování pěny k poškození povrchové úpravy výrobku. Pásku se nedoporučuje ponechávat delší dobu nalepenou na rámu, zvláště při působení slunečního záření na výrobky. Při zhotovení termofasád se okna z
vnější
strany
zalepují folií, aby nedošlo k jejich poškození. V současné době jsou na trhu k dostání tzv. kompresní pásky, které se nalepí na rám okna a do několika hodin v závislosti na počasí nabudou na objemu a vyplní mezeru mezi oknem a konstrukcí.
Obr. č. 20 Příklady kotvících prvků-kotvící plechy, turbošroub
40
Obr. č. 21 Detail vytvrzené montážní PUR pěny po usazení okna
41
MONTÁŽ ROZVODŮ. Před započetím instalace rozvodů se připraví předsazené stěny a příčky z profilů pro sádrokartony, do kterých jsou dále provedeny rozvody elektroinstalace 220 V, elektronických rozvodů do 24V, vodoinstalace, topení, odpady, v některých případech je možný i rozvod plynu. Při rozvodu plynu ve stěnách a příčkách je potřeba instalovat plynové potrubí do speciálních chrániček, aby při poškození a případném úniku plynu nedošlo k jeho koncentraci v dutinách stěn. Všechny instalace je třeba provést pečlivě, protože po té dojde k jejich zaklopení do stěny a následné opravy nejenže jsou pracné a nákladné, ale většinou naruší estetickou celistvost obkladů, což v některých případech vede až k úplně novému zhotovení těchto konstrukcí.
Obr. č. 22 Elektro instalace
Obr. č. 23 Rozvody vody
Obr. č .24 Elektro instalace
42
VNITŘNÍ ZATEPLENÍ.
Vnitřní zateplení je zhotoveno z izolační vaty „ ISOVER“, která se po nařezání na velikost odpovídající mezeře mezi sloupky v obvodových stěnách mezi ně umístila. Podobně se zateplil i strop. Při montáži je použito hřebíků, které byly částečně zabity do sloupků a střešních trámů. Při vkládání vaty je použito provázku nebo vázacího drátu, který se střídavě navazuje na hřebíky dvou sloupků nebo střešních trámů. Tento postup se provádí k fixaci dílců izolační vaty proti samovolnému uvolnění z prostoru mezi trámy. Takto se zateplovalo přízemí. V podkroví se tímto způsobem zateplovaly štítové stěny a obvodové stěny.V částech stavby, kde se provádělo zateplení stěn i z vnější strany, se vnitřní izolace kladla jen jednou vrstvou. Stejným způsobem se provede zateplení střešní konstrukce, kde se vyplňují mezery mezi krokvemi do výše kleštin (stropu podkroví) a mezi kleštinami, ale s tím, že se provede překrytí další vrstvou izolační vaty v příčném směru kleštin a krokví. Zvláštní pozornost se musí věnovat při zateplování rámu střešních oken, kde dochází často k nevyplnění všech prostor kolem rámu a vznikají tak tepelné mosty. Izolace střešní konstrukce by měla být dopojena až k vnější izolaci obvodového pláště, čímž se vytvoří celistvá tepelná izolace obvodu domu.
Obr. č. 25 izolace stropu s parozábranou
43
MONTÁŽ SÁDROKARTONŮ
Před montáží sádrokartonu je nutno nejprve připevnit parozábranu na vnitřní stranu kostry obvodové stěny a stropu. Spoje folie a všechny prostupy je potřeba přelepit a oblepit speciální páskou, aby vlhkost zevnitř konstrukce nepronikala otvory do vnitřní izolace. Následně je sestavena konstrukce ze sádrokartonových profilů. Nejprve se zhotovuje sádrokartonový rošt u obvodových stěn. Je konstruován jako předsazená stěna, který je ke kostře připevněn přímými závěsy kvůli vyztužení. Toto spojení částečně dilatuje a umožňuje dřevu pracovat a eliminuje tak praskliny v sádrokartonu a zároveň tvoří instalační předstěnu. Dalším krokem při montáži, po zhotovení obvodových stěn, je montáž stropního roštu, který je tvořen zavěšenou dvouvrstvou nosnou konstrukcí, která je na stropní trámy zavěšena pomocí rychlozávěsů a drátů z okem. Spojení profilů přes sebe je zajištěno křížovou spojkou. Poté je vytvořena konstrukce příček ze stěnových profilů, které jsou samonosné a není nutné jejich vyztužení. Následně je upraveno ostění kolem oken, vchodových a balkonových dveří. V příčkách jsou dvě varianty zhotovování otvorů. V prvním případě se jedná o úpravu pro obložkové zárubně, kde je vytvořen otvor jen pomocí vodorovného profilu ( překladu). Otvory se zhotovují o 10 cm širší a 8 cm vyšší než je světlost dveří od čisté podlahy. Ve druhém případě jde o montáž typizovaných ocelových zárubní, které se umísťují do příček, při jejich zhotovení jsou připevněny k profilům v konstrukci příček. Profily na kterých jsou připevněny zárubně se vyztužují obvodovými profily. V konstrukci příček se provede natažení instalací (elektrické, voda, topení, elektronika) a po zaklopení jedné strany se provede vložení tepelné a zvukové izolace mezi profily příček. Parozábrana se do příček nedává z toho důvodu, že příčky neoddělují prostředí s různými teplotami a není zde tedy nebezpečí difúze vodních par stěnou. Nyní se provede zaklopení konstrukce sádrokartonovými deskami. Dle požadavku investora to mohou být desky se zvýšenou požární odolností, dvě vrstvy desek na jedné straně. Místnosti s výskytem vyšší vlhkosti se obkládají deskami, které jsou impregnované a lépe odolávají vlhkosti. Při zaklápění se označují místa, kde je natažena elektro instalace a kabely se vytahují až po vyfrézování otvorů pro umístění zásuvek a vypínačů. Pro rozvody vody a pro odpady se provede vyřezání otvorů hned při zaklopení. Desky se navzájem vedle sebe převazují, aby nedocházelo ke křížovým spojům, ve kterých nejčastěji vznikají trhliny. 44
Před nanášením spárovací hmoty se nejprve do prolisovaných spojů nalepí vyztužující páska. Na rohové spoje se připevňují vyztužující a ochranné rožky. Do spojů, které jsou k sobě sražené na tupo se páska nanáší zároveň se spárovací hmotou. Po zatmelení a vyschnutí spárovací hmoty se přebrousí spoje a následuje druhé tmelení. Také toto tmelení je nutné přebrousit. Následuje oprava drobných nedostatků a nedodělků. Vnitřní rohové spoje se vyplní akrylátovým tmelem z důvodu provedení dilatační spáry, umožňující částečné pracování konstrukce. Následně Jsou provedeny obklady stěn v koupelně a na WC. Po
skončení sádrokartonářských prací se provede montáž
vnitřních parapetů a malba interiéru, která se provádí 2x až 3x po sobě.
Obr. č. 26 Pohled na parozábranu s hliníkovou folií, která odráží teplo
45
Obr. č. 27 Zaklopení sádrokartonem
Obr. č. 28 Sádrokartonový záklop po přebroušení tmelených spár
46
MONTÁŽ RADIÁTORŮ, SANITÁRTECHNIKY, ELEKTRODOPLŇKŮ Po zhotovení sádrokartonů již dostává interiér svůj skutečný vzhled. Nyní se provedou dokončovací práce, např: - osazení radiátorů, - montáž el. rozvaděče, - zásuvek a vypínačů, - osvětlení, - sanitární techniky, - baterií, - kotle na topení a ohřev TUV, pokud se jedná o vyhřívání ústředním topením. V případě vytápění elektrikou se jedná o montáž el. boileru na ohřev vody a el. topných těles. Jako další varianta je možnost montáže stacionárního el.kotle na ohřev vody pro
tělesa ústředního topení. Dále
montáž slaboproudých elektronických zařízení (bezpečnostní systémy, zvonky, domovní telefony, elektron. řízeného termostatu na regulaci topení). Ve většině případů námi realizovaných dřevostaveb se využívá pro provoz domácnosti elektrické energie.Má to tyto výhody:- rychlejší montáž rozvodů elektroinstalace k přímotopům oproti montáži rozvodů vody ke radiátorům ústředního
topení a
v případě poruchy lepší možnost údržby, -
při poruše el.vedení nedochází k takovým škodám v konstrukci, jako při poruše
rozvodu vody. -
Vyšší produktivita práce při rychlejší montáži,
-
Není nutné přivádět vzduch ke kotli,
-
Při výstavbě inženýrských sítí se nemusí přivádět na pozemek plyn,
-
Nemusí se zhotovovat komín,
Nevýhoda: - vyšší nároky na jištění el. obvodů, - při výpadku el.energie je celý dům mimo provoz.
Obr. č. 29 Usazení radiátoru na stěnu
47
POKLÁDKA PODLAH.
Montáž v přízemí. Nejprve se betonová podlaha začistí od hrubých nedodělků a následuje srovnání podlahy samonivelační hmotou. Tato hmota se přebrousí a povrch je dokonale srovnán a očištěn. Je natažena polyetylenová folie a spoje se přelepí lepící páskou, z důvodu možného navlhnutí podlahy od betonové vrstvy. Následuje pokládka pružící vrstvy (MIRELON), která z části vyrovnává drobné nerovnosti a z části tlumí otřesy při chůzi, a na takto připravenou vrstvu se nyní pokládá vlastní podlaha dle výběru investora. Nejčastěji se pokládá laminátová podlaha, která nabízí široký výběr dekorů a díky samosvorným spojům bez lepení je montáž snadná. Konečná fáze při zhotovení podlahy je její olištování a namontování přechodových lišt.
Montáž v patře. V patře se nejdříve položí tvrzená zvuková izolace (OVERSOL) v jedné vrstvě. Na tuto vrstvu jsou položeny desky OSB, které mají po bocích vyfrézovány pera a drážky (4PD) ve dvou vrstvách na sebe tak, aby spoje byly navzájem převázány. Obě vrstvy jsou prošroubovány. Na tuto vrstvu je položena pružící a vyrovnávací vrstva (MIRELON). Následuje pokládka finální vrstvy podlahy a je provedeno olištování a namontování přechodových lišt.
Obr. č. 30 Zhotovená podlaha
48
MONTÁŽ OBLOŽKOVÝCH ZÁRUBNÍ.
Tato práce se provádí po položení podlah a v podstatě se jedná o jeden z posledních úkonů v interiéru. Pro tyto zárubně je nutné zhotovit stavební otvor o 100 mm větší na boční straně a o 50 mm vyšší než světlost dveří. Důvod je ten, že materiál, ze kterého jsou vyrobeny, má určitou tloušťku a jsou na něm připevněny držáky pro závěsy. Je nutné také počítat ještě s mezerou na montážní pěnu. Vlastní montáž zárubní je provedena pomocí klínů, kterými je upevněn rám zárubně do stavebního otvoru. Provede se přeměření jejich svislosti vodováhou. Následuje rozepření vnitřní světlosti zárubně, aby se zamezilo nadměrnému nárůstu montážní pěny, což by vedlo k deformaci zárubně. Počet rozpor je přímo úměrný výšce zárubně. Nyní se provede vyplnění mezery mezi zárubní a stavebním otvorem montážní pěnou. Po vytvrzení se provede její ořezání. Do drážky pro obložku se bodově nanese akrylový tmel a nasadí se záklop zárubně, který se dotlačí až ke zdi. Namontují se závěsy. Spára mezi zárubní a stěnou se může dodatečně zamazat akrylovým tmelem. Konečnou fází je nasazení dveřního křídla.
Obr. č. 31 Usazené obložkové zárubně
49
MONTÁŽ NEDÍLNÝCH SOUČÁSTÍ STAVBY.
Do dokončujících prací realizace dřevostavby patří následující práce: montáž schodiště, kuchyňské linky eventuálně další doplňky ( vestavné skříně, obložení ). Montáž schodiště je provedena do předem připravených otvorů ve stropní konstrukci. Smontování schodiště je provedeno na místě montáže. Následuje ukotvení do stěn, zhotovení zábradlí a překrytí spoje mezi schodištěm a podlahou v I. patře přechodovou lištou. Ve většině případů se jedná o schody zhotovované na zakázku do příslušného otvoru. Některé firmy vyrábějí schodiště, které má již předem dané rozměry, podle kterých je zhotoven otvor ve stropu. Montáž kuchyňské linky. Pro montáž horních závěsných skříněk kuchyňské linky je nutné vyztužení sádrokartonových příček v místě jejich uchycení. Např.: výztuha z masivních desek DTD, OSB atd. z důvodu, že desky sádrokartonu nejsou určené jako nosné. Spodní skříňky se smontují do sestavy a připevní se na ně pracovní deska.
Obr. č. 32 Pohled na schodiště
50
ZHOTOVENÍ TERMOFASÁDY. Předností vnějších zateplovacích systémů je odstranění tepelných mostů tvořených pravidelně rozmístěnými dřevěnými prvky nosné konstrukce, potlačení rizika kondenzace vody pod paronepropustnou vrstvou v konstrukci a zvýšení tepelné ochrany stěny. Jedná se o kontaktní zateplovací systém, který je tvořen vrstvou pěnového polystyrenu, připevněného k obvodovému plášti speciálními talířovými podložkami pomocí vrutů. Na něm je vrstva stavebního lepidla, vyztužená perlinkovou sklotextilní síťovinou a dále tenkovrstvou omítkou. Omítka musí přilnout k podkladu a musí být dostatečně pružná, aby odolávala objemovým změnám. Navíc musí odolávat mrazu. Jako tepelná izolace pod kontaktní fasádu se používají i desky z minerálních vláken. Mají lepší akustické a protipožární vlastnost, ale tento systém předpokládá použití kvalitní paropropustné tenkovrstvé omítky a ke kotvení se používají kotvy s ocelovými trny. Obvodová stěna musí splňovat požadavek ČSN 73 05 40 Tepelná ochrana budov, předepisující součinitel prostupu tepla obvodovou konstrukcí. (Vaverka 2006) Díky těmto fasádním systémům mají dřevostavby vhled klasicky stavěného domu a lze je tak vhodně začlenit do zděných zástaveb a nenarušují ráz bytové výstavby.
Obr. č. 33 Zateplení minerální vatou
Obr.č. 34 Zateplení pěnovým polystyrenem
51
MATERIÁLY POUŽÍVANÉ PŘI REALIZACI DŘEVOSTAVEB
Na výrobu dřevěných stavebních konstrukcí se používá dřevo vhodných fyzikálních a mechanických vlastností ve formě řeziva nebo kulatiny. Z domácích dřevin se nejčastěji používá smrk, jedle, borovice, dub, akát a ořešák.
Podle tvaru a rozměrů příčného průřezu, se zřetelem na poměr tloušťky řeziva k jeho šířce, rozlišujeme řezivo: -deskové, tj. omítané i neomítané, tloušťky do 100 mm a jeho šířka je větší nebo rovna dvojnásobku tloušťky. Podle ní dělíme toto řezivo na : - prkna ( tl. Menší než 40 mm) - fošny (tl.4O-100mm). -hraněné - zahrnuje všechno řezivo pravoúhlého příčného průřezu, jehož šířka je menší než dvojnásobek tloušťky. Dělí se na : -hranoly o tloušťce větší než 100 mm a s plochou příčného průřezu větší než 100 cm2, -hranolky, které mají tloušťku nejvíc 100 mm a plochu příčného průřezu 25-100 cm2, - polohraněné - jde o řezivo dvoustranně řezané o šířce
menší než dvojnásobek
tloušťky. Dělí se na : -polštáře (tl. nejvíc 100mm), - trámy ( o tl. větší než 100mm a jeho nejmenší šířka odpovídá 2/3 tl.). Podle způsobu výroby se řezivo dělí na: - neomítané deskové, které má boky neořezané nebo jen částečně ořezané, - omítané deskové, které je vyrobené rovnoběžným obráběním řeziva na čtyřech delších stranách, vzájemně na sebe kolmých, - nebo jinak upravené, např. orientovaným pořezem výřezů - radiální nebo tangenciální řezivo - a
egalizované řezivo, ale bez úprav na
čtvercový nebo
obdélníkový průřez. Základní požadavky na kvalitu stavebního dřeva jsou : -povolená vlhkost - musí být uvedena v projektové dokumentaci, - pro pevnost stavby se dřevo vybírá dle stanovených tříd pevnosti. U deskového a hraněného řeziva se rozlišuje tř. S I - normální pevnost a tř. S II - nízká pevnost.
52
Zásady pro použití dřeva na stavbách: - výběr nebo kontrolu dřeva podle jakosti provádí výrobce, - rozměry, jakost a ošetření dřeva musí odpovídat normám, - výřezy na stavební účely (SP) musí být odkorněné a musí vyhovovat III. jakosti podle ČSN 40 0061 s těmito změnami: - jednotlivé suky jsou dovoleny, pokud měří nejvíc 1/4 průměru výřezu, shnilé suky nejsou dovoleny, - jakost polohraněného řeziva musí vyhovovat 1. Jakosti hraněného řeziva, - dřevěné spojovací součásti (hmoždíky, kolíky apod.) musí být ze zdravého rovně rostlého dřeva bez chyb, - v jedné konstrukci se na hlavní nosné prvky smí použít jen jeden druh jakosti řeziva (buď tříd pevnosti nebo obchodní jakosti), - dřevo se třídí v rozměrech pro konečné použití až po vysušení na požadovanou vlhkost, - v částech namáhaných na tah má mít dřevo orientaci vláken rovnoběžnou s podélnou osou prvku, má obsahovat co nejméně vad a suků, hlavně u malých průřezů a u průřezů se zářezy, otvory apod., - v částech namáhaných na ohyb má mít dřevo co nejméně suků a kazových míst na tahové straně. V místech největšího smykového namáhání a v místech spojů nemají být trhliny.
Lepené lamelové dřevo. Nosné konstrukční prvky z lepeného lamelového dřeva se již staly charakteristickou součástí moderních dřevostaveb. Toto dřevo má vynikající vlastnosti, mezi které patří: -výrazné omezení tvarových deformací vlivem vlhkosti, -vyloučení chyb dřeva, tvarová volnost tj. vyrobit nosný prvek s různým tvarem, rozporem a průřezem, - vyšší únosnost vlivem vyšší pevnosti lepeného dřeva a - dobrý estetický dojem. Při výrobě nosníků z lepeného lamelového dřeva je nutné dodržovat technologické předpisy, hlavně ty, které se týkají vlhkosti a kvality lamel (vlhkost lamel by neměla klesnout pod 15%). Pro pevnost jsou třídy pevnosti: tř. SA - lamely vysoké pevnosti a tř. SB - lamely a normální pevnosti. Vytříděné, vysušené a ohoblované lamely se při výrobě délkově napojují (prostřednictvím spoje na tupo, s úkosem nebo zubovitého spoje) a lisují se do
53
potřebného tvaru - to umožňuje např. i výrobu obloukových nosných prvků na velké rozpony. Lepené dřevo se výhodně uplatňuje při výrobě nosníků a rámů, lepených srubů a konstrukčních prvků stavebně truhlářských výrobků (okenních vlysů - eurohranolů, schodnic, dveřních rámů). Z lepených prvků z masivního dřeva jsou odvozené i další nosné konstrukční prvky: - nosníky s dutým středem, - duté lepené dřevěné sloupy, - nosníky z lisovaných dýhových pásků, - vylehčené lepené nosníky, Nosníky s dutým středem. Technologie výroby těchto nosníků (Starwood) využívá lepších mechanických a užitkových vlastností speciálně zmanipulovaného dřeva - kmen se křížově rozřeže, vyřeže se středová část, která je nejvíc náchylná na tvorbu trhlin, přířezy se obrátí a následně slepí. U prvků namáhaných na ohyb ( nosníků), které jsou ve středu průřezu blízko neutrální osy minimálně namáhané, tak dojde k jejich efektivnějším využití. Nosníky mají minimální zastoupení hlubokých i mělkých trhlin, nepodléhají podstatným deformacím ani při kolísání vlhkosti z 10 na 30%. Jsou proto vynikajícím konstrukčním dřevem na viditelné části stavby v interiéru i v exteriéru. Duté lepené dřevěné sloupy. Jde o konstrukční prvky vyrobené slepením zpravidla 12 kusů přířezů lichoběžníkového průřezu. Mezi jednotlivé přířezy se může vložit po celé délce pero, které má zabránit posunutí. Přilehlých opracovaných přířezů a vymezuje jejich polohu. Tvar čelních průřezů sloupu by měl mít jednotný geometrický tvar. Vylehčením středu a posunutím hmoty dále od neutrální osy získá nosný prvek velmi dobré průřezové vlastnosti, např. řádově vyšší moment setrvačnosti oproti plným nosníkům. Navíc se používá lepené dřevo s odstraněnými vadami. Duté sloupy se uplatňují v konstrukcích u prvků namáhaných na
centrický tlak (vzpěry), jako podpůrné prvky podlaží, schodiště v interiérech,
podpory teras, balkonů apod.
Nosníky z lisovaných dýhových pásků. Materiál PSL (Paralled strand lumber, Parallam) se skládá z přibližně 200 mm dlouhých dýhových pásků o tloušťce několika mm, lisovaných s fenolickým lepidlem. 54
Používá se na výrobu plnostěnných nosníků nebo jako pásnice v složených průřezech se stěnou z desek OSB. Jejich výhodou je velmi dobrý poměr pevnosti k hmotnosti prvku a vyloučení vad dřeva.
Vylehčené lepené nosníky. Vyrábějí se podobným způsobem jako plnostěnné lepené prvky - mají však krabicový průřez. Používají se hlavně ve skladbě stropů.
Velkoplošné materiály. Do této skupiny patří: -laťovky, -biodesky, - překližky, - dřevotřískové desky, - desky OSB, - dřevovláknité desky a dřevocementové desky.
Laťovky - mají střed slepený z latí z jehličnatého dřeva ( smrk, jedle), na které jsou nalepené dýhy z ušlechtilejších tvrdších dřevin. Dřevní vlákna v obou vrstvách jsou orientovaná pod pravým úhlem. Používají se v interiéru jako oplášťující materiál. Jejich výhodou je možnost vytvoření zaoblení. Vlastnosti: - mají hustotu 440-550 kg/m3, - pevnost v ohybu ve směru vláken latí 40-60 MPa, - pevnost v ohybu kolmo na vlákna latí 25-41 Mpa.
Biodesky. Vyrábějí se podobně jako laťovky, ale místo vrchní dýhy jsou nalepené lamely tloušťky 5-8 mm. Protože se používá lepidlo s nízkým obsahem škodlivin (polyuretanové nebo akrylátové), jde o ekologický materiál s vysokým podílem přírodní hmoty. Další výhody: mají dobré mechanické vlastnosti, přírodní texturu, ušlechtilý povrch, lehké opracování a spojování, nízká hustota, odolnost proti deformacím při změně vlhkosti a možnost tvorby velkých ploch. Vyrábějí se ze smrku, jedle, borovice. Mají univerzální použití jako oplášťující materiály v interiéru, - konstrukční materiály pro stavebně truhlářské výrobky (podlahy, schody) a jako exteriérové obklady s vodovzdornou úpravou. Vlastnosti: - pevnost v ohybu ve směru vláken středových latí 30 -35 Mpa, -pevnost v ohybu kolmo na vlákna středových latí 25 - 3O Mpa a - hustota 420 - 520 kg/m3.
55
Překližky. Vyrábějí se slepováním dýh, kladených s kolmou orientací vláken sousedních vrstev. Jsou minimálně trojvrstvé, počet nepárových vrstev je závislý na tloušťce desky, která může být až 40 mm. Jde o objemově a tvarově stálý materiál s vynikajícími mechanickými vlastnostmi, které jsou závislé na použité dýze ( smrk, jedle, buk, topol, bříza),
dále
na
lepidle
(močovinoformaldehydové
nebo
vodovzdornější
fenolformaldehydové), na zhuštění při lisování a na povrchové úpravě (fenolická folie). Nevýhoda - vyšší cena. V dřevostavbách se využívají překližky truhlářské pro všeobecné použití a vodovzdorné pro stavebnictví - hlavně jako oplášťující materiál pro stěny složených průřezů nosníků (I-nosníky a krabicové nosníky), jako styčníkové desky v příhradových nosnících a také ve stavebně truhlářských výrobcích. Vlastnosti překližek: - pevnost v ohybu v podélném směru 40-70 Mpa (130 Mpa zhuštěné překližky), - hustota 600-900 kg/m3 - podle druhu dýhy, 1 300kg/m3 zhuštěné překližky.
Dřevotřískové desky (DTD). Vznikají slepením jemných dřevěných třísek pod tlakem. Vyrábějí se desky pro všeobecné použití (V 20 pro suché prostředí), dále desky technické a desky se speciálními vlastnostmi: - pro prostředí s vyšší relativní vlhkostí V 70 (ne vystavené povětrnostním vlivům), - vodovzdorné V 100 (pro konstrukce vystavené vzdušné vlhkosti, pro opláštění vnějších stěn pod obklad), - s fungicidní ochranou V 100 G, - se sníženým obsahem formaldehydu - pro interiéry. - s protipožárním retardérem (u dveří se zvýšenou požární odolností), - s kombinací uvedených vlastností. Technologií výroby lze dosáhnout jemného a hladkého povrchu nebo se povrch opatřuje nalepenou vrstvou dýhy nebo folie. Používají se jako parapetní desky, desky dveřních křídel a interiérové obklady.
56
Vlastnosti DTD: - hustota 730-880 kg/m3, - pevnost v ohybu kolem l5 Mp, Desky mají velký rozsah použití v dřevostavbách pro dobré mechanické i jiné vlastnosti a pro nízkou cenu - na oplášťování rámových konstrukcí stěn, jako roznášecí desky v podlahách a v jiných stavebně truhlářských výrobcích.
Desky OSB (Orient Strand Board). Jedná se o progresivní velkoplošný konstrukční materiál. Vyrábějí se obdobně jako DTD, ale z větších třísek, kladených v několika vrstvách orientovaným způsobem. Tím se dociluje lepších mechanických vlastností. Technologie výroby zajišťuje minimální obsah lepidla, přesné rozměry a větší rozměrový sortiment, což
umožňuje jejich
ekonomické využití s minimálním odpadem. Jejich výhody spočívají v tom, že: - jsou dobře opracovatelné a spojovatelné, - mají vysokou objemovou a tvarovou stálost, - dobré mechanické vlastnosti, pro které se používají v kombinovaných nosných prvcích při tlakovém a smykovém namáhání. V dřevěných konstrukcích mají všestranné využití. Pro opláštění stěn se používají desky tloušťky l0-12 mm, pro podlahy 20 mm, ve střešním záklopu l8 mm a dále pro stěny Inosníků a krabicových nosníků a sloupů pro pasivní domy. Broušené se používají jako podlahová i nášlapná vrstva.
Dřevovláknité desky: Dřevovláknité desky vyrábějí se rozvlákněním dřevní hmoty na jemná vlákna a jejich následným slisováním. Podle tvrdosti se dělí: na měkké, polotvrdé - MDF a tvrdé HDF. Podle technologie se dělí na desky vyráběné mokrým nebo suchým způsobem. DVD mají velmi dobré tepelně technické a akustické vlastnosti, ale nízkou požární odolnost a nízkou odolnost proti působení vody. Desky MDF a HDF se pro své dobré vlastnosti používají jako oplášťující a výplňový materiál-objemová a tvarová stálost, pevnost, nízká tepelná vodivost a vysoká difúzní propustnost.
57
V dřevěných stavbách se používají: -k vnějšímu povrchu obvodových stěn pod obklad, -jako nosné jádro pro prefabrikované podlahy, -dveřní desky a prefabrikované skládané zárubně,
Vnitřní obklady tvořené MDF mají velmi dobrou pohltivost zvuku. Měkké DVD se pro své výborné tepelně technické vlastnosti a difúzní propustnost využívají ve skladbách stěn místo minerálních vláknitých izolací jako ekologický izolační materiál.
Dřevocementové desky: Pojivem u těchto materiálů je cement, který zvyšuje některé mechanické vlastnosti tlak, tvrdost a chrání dřevní hmotu před degradací. Dělí se podle technologie, velikosti a tvaru dřevních částic. Rozlišujeme dřevocementové desky na bázi dřevní vlny - lehké izolační desky, cementotřískové desky - tvrdé oplášťující desky a dřevocementové desky a tvárnice na bázi štěpek.
Lehké izolační mají velmi dobré akustické vlastnosti, dobré tepelně izolační vlastnosti, ale horší mechanické vlastnosti a vynikající vlastnosti z hlediska difúze vodní páryproto se používají jako vrchní uzavírací podklad pod klasickou omítku. Jejich účinnost se zvyšuje v kombinaci s deskami polystyrenu nebo deskami minerálními. Cementotřískové desky mají lepší mechanické vlastnosti a v opláštění konstrukce nahrazují azbestocementové desky. Při velké změně vlhkosti nejsou rozměrově stálé - je nutná dilatace ve styku desek.
Obklady: Materiály pro obklady mají plnit kromě základní funkce - estetického uzávěru skladby pláště - také další funkce jako je ochrana před povětrnostními vlivy, absorpce hluku, bariéru proti infiltraci vzduchu, ochrana proti požárům a nástroj architektonické kompozice.
58
Vnitřní obklady mají funkci estetickou, protipožární a akustickou. Mohou být ze dřeva, dřevotřískové desky, laminované folie s dezénem dřeva. Efektivní montáž obkladu je možná u spojení s perem a drážkou, ukotvení se provádí pomocí kovových profilů. Povrchovou úpravu po vybroušení tvoří akrylátový nebo polyuretanový lak. U ekologických konstrukcí (biotrend) je povrch jen vybroušený nebo přírodní štípaný. Pro možné objemové změny dřeva je u těchto obkladů nutná odvětraná vzduchová mezera.
Obklady z desek na bázi sádry: Tyto desky jsou složené ze sádry a z vyztužující dřevní nebo kartonové suroviny. Podle složení se rozdělují na: -sádrotřískové, -sádrokartonové, -sádrovláknité, Předností těchto desek jsou: - objemová a tvarová stálost, - požární odolnost, ekologická nezávadnost, - pH hodnota blízká povrchu lidského těla, - dobrá odolnost vůči biodegradacím, - výborná opracovatelnost a montáž, - optimální podklad pro povrchovou a dobré hygroskopické vlastnosti. Nedostatek těchto desek v dřevostavbách může být výskyt trhlin vlivem objemových změn dřeva. Tvorba trhlin se snižuje po doschnutí a dotvarování dřevěné konstrukce.
Vnější obklady: U dřevěných obkladů je nutná speciální skladba, povrchová úprava a odvětraná vzduchová mezera. U vertikálního rastru obkladu je souvislé odvětrání zabezpečené kontralaťováním, podkládáním špalíky, distančními profily nebo přerušováním nosných latí. Pozornosti je třeba dbát v místě rohových spojů a ostění otvorů.
59
6 SOUHRN Stavby ze dřeva prošly dlouhým historickým vývojem. Podle archeologického výzkumu se objevují primitivní dřevěné příbytky již v době kamenné. Postupně se zdokonalováním života a pracovních nástrojů se dřevěné domy stávaly většími a složitějšími. Díky dobré opracovatelnosti a tvarovatelnosti dřeva nacházely dřevěné konstrukce svoje uplatnění prakticky ve všech historických obdobích lidské společnosti a ve všech architektonických slozích, v lidové architektuře, v sakrálních i měšťanských stavbách. Dřevěné stavby se rozvíjely hlavně v oblastech, kde bylo dřevo dostupné, a to v severských zemích, asijských zemích, v Americe, v Evropě hlavně v Německu, Švýcarsku. Vzhledem k častým požárům a špatné tepelné izolaci byly dřevěné domy přetlačeny domy zděnými. V českých zemích byla od 18. stol. ve městech dřevěná výstavba omezována nebo přímo zakazována. Nejdříve tzv. Ohňové dekrety, od roku 1864 Stavební řády, které platily až do roku 1946. V 50. a na začátku 60. let 20. stol. byl uplatňován státní program „ Úspory a náhrady dřeva ve stavebnictví“, který silně omezoval dřevěnou výstavbu. (Bílek, 2007) Rozvoj v naší republice nastal v 70. letech, kdy byla z Německa dovezena licence na výrobu montovaných domů typu „OKÁL“. V dnešní době lze dřevěné stavby obecně rozdělit do tří skupin: -
inženýrské stavby (rozpětí nad 25 m ),
-
výrobní a nevýrobní budovy (rozpětí do 25 m ),
-
bytová výstavba (rozpětí do 6 m, prvky do 13 m ),
Největší rezervy skrývají technologie pro inženýrské stavby, haly a vícepodlažní budovy. Podíl dřevostaveb na celkové bytové a občanské výstavbě v roce 2004 byl 1,6%, s toho připadá na rodinné domy 2,6% a bytové 0,5%. Celkový podíl dřevostaveb se meziročně zvýšil 0,2 procentního bodu; oproti roku 2001 pak o 0,6 procentního bodu. V okolních srovnatelných zeních je podíl dřevostaveb 15-25%.
60
V současné době je již možné stavět dřevostavby několika typů konstrukčních systémů v závislosti na konstrukci stěny, a to: - srubová stěnová konstrukce - panelová konstrukce - sloupková soustava - skeletová soustava - panelová konstrukce - stěnová soustava z prefabrikovaných tvarovek - buňkový systém - a hrázděné konstrukce
Rodinné domy nebo byty na bázi dřeva jsou, vlivem vlastnosti dřeva, pro jejich majitele příjemné pro nízkou tepelnou akumulaci, pro schopnost příjmat nadměrnou vlhkost z prostředí a naopak ji uvolňovat do suchého prostředí, pro schopnost pohlcovat škodlivé látky z interiéru, příjemné aroma a hlavně pro schopnost udržovat přijatelné klima v zimním i letním období. (Reinprecht, 2004) Proto je nutné dům nejen dobře postavit, ale také provádět jeho pravidelné kontroly a zjištěné nedostatky nebo závěry řešit již v počátcích, aby mohla být zachována předpokládaná životnost domu kolem sta let.
61
7 ZÁVĚR A nyní bych na závěr zhodnotil přednosti a nedostatky hrázděných konstrukcí. Hrázděné konstrukce u nás byly používány většinou pro výstavbu průmyslových objektů, skladových prostor a obchodních center, a v současné době i pro rodinné domy. Nejběžnější z nich je konstrukce montovaná na stavbě, kterou realizovala naše firma. Jde o stavební systém, kdy se na stavbu nepřivážejí hotové stavební dílce, ale konstrukce stěn se kompletuje až na staveništi. Obvodový plášť nespolupůsobí při přenosu zatížení, ale plní funkci výplňovou a ochrannou. Protože se jedná o suchý proces výstavby, jsou na rozdíl od zděných staveb objemové změny konstrukcí vlivem vlhkosti během zrání prakticky vyloučené. Tuto metodu nejčastěji používají stavební firmy, které nemají vlastní výrobní ani projekční zázemí. Staví se často podle projektu od nezávislých projektantů. Použitý stavební materiál bývá velice rozmanitý. Řezivo většinou není ani dostatečně vysušené ani ohoblované. Projekty bývají často předimenzovány.
Výhody proti jiným typům staveb ze dřeva: - variabilnost uspořádání příček - možnost vytvoření velkých vnitřních prostorů - poměrně masivní konstrukce stavby s velkou pevnostní rezervou jednotlivých prvků (podle výrobce nebo projektanta rozhoduje hustota a profil sloupků) - možnost montovat i v místech nepřístupných pro techniku - lze docílit příznivých tepelných vlastností - nižší nároky na přesnost základů, jednotlivé prvky lze přizpůsobit na stavbě - menší nároky na materiální, technické a projekční vybavení dodavatelské firmy
Nevýhody proti jiným typům staveb ze dřeva: - nepřesnost stavby, velké tolerance - nízká tuhost stavby (obzvlášť při použití nehoblovaných hranolů) - pozdější dotvarování a sesedání stavby (sesychání nesušeného dřeva, uvolnění spojů) - dlouhá doba rozestavěnosti a tím je stavba vystavená povětrnostním vlivům - vyšší pracnost při montáži - vyšší nároky na dřevěné nosné prvky
62
- vysoké nároky na ochranu - u projektů nezávislých projektantů chybějící konstrukční řešení kritických detailů a tím nejvyšší riziko jejich chybného provedení a následného snížení životnosti domu, - nutnost řešení kvalitního projektu specializovanou kanceláří za vyšší cenu, Z výše uvedených poznatků z mé dosavadní praxe byla vyhotovena dokumentace průběhu výstavby rodinného domu na bázi systému hrázděné konstrukce, čímž bylo dosaženo mnou vytyčeného cíle. Této problematice bych se chtěl věnovat i nadále, získávat nové zkušenosti a podílet se na řešení problematiky jednotlivých oblastí.
Obr. č. 35 Rozdíl rychlosti výstavby dřevostavby a zděné stavby
63
SUMMARY To sum up I would like to say something about advantages and disadvantages of strut frame. Strut frame was used in our country mostly for build up industrial objects, storage place, shopping centre and in nowadays for family house. Most common frame is tilt up on construction, which realize our firm. It is building system where you don’t have to bring finished construction parts , but you finish wall construction on building side. Constaction load don”t work during transfer of load , it has protective and filling function. Because it goes about dry process during construction time, there is different from brick construction. The different is about changing size cost by humidity which is eliminated. This metod is used by building company which don”t have their own productive and designing facilities. It”s been built according to project from independent designers . You can use various of building material. Timber mostly isn”t dried and dressed.
64
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BUCHVALDEK,M. a kol.:Dřevěné domy v bytové výstavbě. Brno: Stavební centrum Eden 3000 2002 2. DUTKO,P.: Drevené konštrukcie. Bratislava: STU 1991, 121 s. 3. ČASOPIS „STAVEBNICTVÍ“ 4. Dřevěné konstrukce podle Eurokódu 5. 1. vyd. Praha:Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, 2004. 401 s. 5. HÁJEK,V.: Stavíme ze dřeva. Praha: Sobotáles 1997, 153 s. 6. HAVÍŘOVÁ,Z.: Dům ze dřeva. 2. vyd. Brno : ERA, 2006, 99 s. Stavíme. 7. JELÍNEK,F.:Konstrukce pozemních staveb – Prvky zastřešení. Praha:ČVUT 1985,152 s. 8. KOLB, J. Dřevostavby. Systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 320 s. 9. Kolektiv autorů: Práce se dřevem. Brno: Blesk 1994 , 237 s. 10. KUKLÍK P.,Navrhování dřevěných konstrukcí,Technická knižnice autorizovaného inženýra a technika,ČKAIT,PRAHA 1997 11. NUTSCH a kol.,Příručka pro truhláře,PRAHA,SOBOTÁLES 1999 12. REINPRECHT L.,Dřevěné stavby –konstrukce,ochrana a údržba,BRATISLAVA,JAGA 2004, 196 s . 13. REINPRECH,L-ŠTEFKO,J.: Dřevěné stropy a krovy-typy, poruchy, průzkumy a rekonstrukce. Praha: ABF- ARCH 2000, 242 s. 14. STRAKA B.,Závěry z vývoje nových typů dřevěných konstrukčních soustav,STU v BRATISLAVĚ 2004 15. ŽÁK,J.-REINPRECHT,L.:Ochrana dřeva ve stavbě. Praha: ABF – ARCH 1998, 95 s.
65
66
