Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka Plzeň OBLASTNÍ PLÁN ROZVOJE LESŮ PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST 11 ČESKÝ LES TEXTOVÁ ČÁST

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka Plzeň

OBLASTNÍ PLÁN ROZVOJE LESŮ

PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST

11 ČESKÝ LES

TEXTOVÁ ČÁST PLATNOST 1999 - 2018

PLO 11-Český les

Úvod

1. ÚVOD

Oblastní plány rozvoje lesů ( OPRL ) jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích ( zákon č. 289 / 1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, § 23, odst. 1 ). Zmíněný zákon a následná vyhláška ( MZe č. 83 / 1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů ) stanoví pro vymezenou ( dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 83 / 1996 Sb.) přírodní lesní oblast ( PLO ), rámcové zásady hospodaření, které jsou podkladem pro oblastně diferencované uplatňování státní lesnické politiky a rámcovým doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů ( LPH ) a lesních hospodářských osnov ( LHO ). Vyhotovují se ve smyslu § 23, odst. 1-4 zákona č. 289 / 1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů ( lesní zákon ). Podrobnosti stanoví vyhláška MZe ČR č. 83 / 1996 Sb. ze dne 18.3. 1996 ( uvedená ve Sbírce zákonů č. 28 / 1996 ze dne 19.4.1996 ) o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. Při tvorbě OPRL byly uplatněny „ Základní principy státní lesnické politiky “ schválené v usnesení vlády ČR č. 249 z 11.5.1994, dále zásady trvale udržitelného hospodaření v lese a konečně zásady předběžné opatrnosti z předpokládané změny klimatu. Na základě „ Rozhodnutí ministerstva zemědělství “ č.j. 2452 / 98 - 3030 ke dni 31.12.1998 o vymezení základního předmětu činnosti Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem ( ÚHÚL ), byl ÚHÚL pověřen v bodě č. 5 tohoto „ Rozhodnutí “ vyhotovením oblastních plánů rozvoje lesů a jejich následnou aktualizaci. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů vypracoval harmonogram zpracování OPRL na období 1996 – 2001 s tím, že zpracování OPRL bude v předstihu před vyhotovením nových lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. Jednotlivé pobočky ÚHÚL vyhotoví OPRL v obvodu své působnosti. Za zpracování každé PLO byla určena odpovědná pobočka ( garant za PLO ). Ústav pro hospodářskou úpravu lesů vypracoval metodiku zpracování OPRL která byla schválena OLH MZe ČR.

© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

1

PLO 11-Český les

Vyhotovení OPRL

2. VYHOTOVENÍ OPRL PRO PLO ČESKÝ LES A VYMEZENÍ HRANIC 2.1. Organizace pověřena vyhotovením MZe ČR jako zadavatel zpracování OPRL pověřilo Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem č.j. 1056 / 1996 – 5010 ze dne 16.4.1996 zpracováním OPRL včetně metodiky. Oblastní plán rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast Český les ( PLO – 11) zpracuje ÚHÚL – pobočka Plzeň, náměstí generála Piky 8, 301 58 Plzeň. Odpovědným pracovníkem za zpracování je ing. Jiří Bouše, zástupce ředitele pobočky ÚHÚL Plzeň.

2.2. Platnost OPRL a časový plán vyhotovení OPRL se zpracovává pro celou plochu lesů v PLO – 11 a má platnost od 1.1.1999 do 31.12.2018. ÚHÚL Brandýs n.L. vypracoval v dubnu 1996 Metodiku pro vyhotovení OPRL, která byla schválena OLH MZe. Odbor státní správy a myslivosti svolal 20.2.1997 základní šetření, které se konalo na Kladské. K základnímu šetření byla vypracována „Předběžná zpráva“, jenž je nedílnou součástí základního protokolu ze dne 20.2.1997 a který je závazným dokumentem pro zpracování OPRL pro PLO č.11.

2.3. Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL Na základě § 1, odst. 3, vyhlášky MZe ČR č. 83/1996 Sb. byl ve Věstníku č.2/96 vyhlášen záměr vypracovat OPRL pro stanovené PLO a byl vyhlášen i termín do kdy mohou dotčené právnické a fyzické osoby uplatnit své připomínky. Mezi vyjmenovanými přírodními lesními oblastmi byla i PLO – 11 Český les. Své náměty a připomínky k zásadám hospodaření v uvedené PLO mohly dotčené právnické a fyzické osoby uplatnit do 31.7.1996 na odboru státní správy lesů a myslivosti Ministerstva zemědělství, Těšnov 17, 117 05 Praha 1. Do stanoveného termínu neobdržel zpracovatel žádné připomínky. Připomínky v průběhu zpracování OPRL zaslal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti ( VÚLHM) Jíloviště –Strnady a týkaly se „Doporučených přenosů reprodukčního materiálu“ pro vybrané lesní dřeviny ( SM,BO,MD ) a ostatní lesní dřeviny ( JD,BK,DB,LO,JV,JS ). Stanovisko dodala Vojenská ubytovací a stavební správa Plzeň. MŽP ČR poskytlo digitálně zpracované vrstvy ÚSES, tj. Územně technický podklad regionálních a nadregionálních ÚSES ČR a dále závazné stanovisko z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin. Ministerstvo zdravotnictví ČR poskytlo digitálně zpracované vrstvy ochranných pásem zdrojů přírodních léčivých a ostatních minerálních vod. Veškeré připomínky a poskytnutá data byla zapracována do OPRL.

2.4. Výstupy OPRL Výstupem OPRL jsou mapy vyhotovené v analogové a v digitální formě s případným následným tiskem analogových výstupů.. Předpokládá se šíření map v digitální podobě ( disketa, CD disk). Další výstupy jsou grafické a tabelární přehledy a tato textová část, která je sestavená podle členění § 1.odst. 5 vyhlášky MZe ČR č. 83 / 1996 Sb.

2.5. Vymezení hranice (PLO) a její výměra PLO č.11 – Český les je jednou z 41 přírodních lesních oblastí vymezených v rámci rajonizace lesů ČR. Celé území se nachází v západočeském regionu, tvoří jeho JZ část podél státní hranice. Svou rozlohou 108.237 ha je v rámci regionu druhá největší. PLO 11 je rozdělena na dvě části a) Český les, b) Všerubské mezihoří. Rámcový popis průběhu hranice je uveden v příloze č.1 vyhlášky MZe ČR č.83 / 1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.


2

Vyhotovení OPRL

PLO 11-Český les

Podrobný popis : Hranice PLO vede na S od státní hranice s SRN přes Pomezí nad Ohří – Hraničnou - Cheb – Svatý Kříž – Krásná Lípa, dále po státní hranici do Starého Hrozňatova. Pokračuje na Kozly – Doubravu – Horní Lažany - Salajnu – Dolní Žandov . V úseku Pomezí nad Ohří – Dolní Žandov je hranice společná s PLO 2 – Podkrušnohorské pánve, část Chebská a Sokolovská pánev. Z Dolního Žandova vede hranice PLO 11 přes Starou Vodu – Kynžvart na Valy. Tato část hranice je společná s PLO č. 3 – Karlovarská vrchovina. Z Valů pokračuje hranice přes Velká Hleďsebe – Horní Ves – Chodský Újezd – Ctiboř – Tachov – Studánku – Dlouhý Újezd – Úšava – Nové Sedliště – Mlýnec – Velké Dvorce – Rájov – Bělá nad Radbuzou – Mutěnín Hora Svatého Václava - Šitboř – Vlkanov – Nový Kramolín – Postřekov – Klenčí pod Čerchovem - Trhanov – Pila – Havlovice – Domažlice – Stráž – Tlumačov – Kout na Šumavě – Kdyně – Podzámčí – Němčice – Mezholezy – Úsilov – Slavíkovice – Nová Víska – Běhařov – Pocínovice – Hadrava. Tato část hranice mezi Valy a Hadravou je společná s PLO č. 6 – Západočeská pahorkatina. Hranice dále pokračuje na Chudenín – Uhliště – Svatá Kateřina, státní hranice se SRN a po ní zpět k výchozímu bodu Pomezí nad Ohří.

Přesná hranice PLO bude podchycena v digitální podobě tak, aby byla zajištěna její návaznost na sousední PLO. Hranice PLO byla vedena po identifikovaných hranicích ( katastrované cesty, parcely, vodní toky ). PLO č. 11 – Český les má plochu porostní půdy 62.062 ha, PUPFL 65.121 ha 100 % je v západočeském regionu, v PLO se nevyskytují vojenské lesy. Digitalizovaná celková rozloha PLO 11 je 108.237 ha Lesnatost oblasti činí cca 60,2 % PLO 11 sousedí : PLO 2 – PLO 3 – PLO 6 PLO 12 – PLO 13 -

Podkrušnohorské pánve, část Chebská a Sokolovská pánev Karlovarská vrchovina Západočeská pahorkatina Předhoří Šumavy a Novohradských hor Šumava

Veškeré plochy jsou vyrovnány na porostní půdu.

3


PLO 11-Český les

Organizačně správní údaje

3. ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE 3.1. Kompetence státní správy lesů v oblasti Ministerstvo zemědělství České republiky, Těšnov 17, 117 05 PRAHA 1 Územní odbor MZe Plzeň - Nerudova 35, 301 27 Plzeň Okresní úřad Cheb - Obrněné brigády 30, 350 130 Cheb Okresní úřad Tachov - T.G. Masaryka 1326, 347 13 Tachov Okresní úřad Domažlice - Paroubkova 228, 344 13 Domažlice Okresní úřad Klatovy - Plzeňská 90/ III., 339 13 Klatovy I. Ministerstvo zemědělství ( MZe ) • • • • •

je ústředním orgánem státní správy lesů dle § 49, odst.1 zákona č. 289 / 1995 Sb. kompetence jsou vymezeny § 49, odst.2 zákona č. 289 / 1995 Sb. OPRL zadává a schvaluje Lesní hospodářské plány ( LHP ) a jejich změny schvaluje pro lesy o výměře nad 1000 ha prostřednictvím územních odborů MZe ( § 49, odst.3, písm. g) zákona 289 / 1995 Sb.) v PLO 11 – Český les je působnost územního odboru MZe Plzeň

II. Ministerstvo životního prostředí ( MŽP ) • •

vykonává vrchní státní dozor v lesním hospodářství dle § 50, zákona č. 289 / 1995 Sb. v PLO - 11 je působnost územních odborů (ÚO) : a) územní odbor pro plzeňskou oblast - Škroupova 18, 301 36 Plzeň, působí v okresech Tachov, Domažlice, Klatovy b) územní odbor pro chomutovskou oblast - Školní 5335, 430 01 Chomutov, působí v okresu Cheb

III. Okresní úřady ( OkÚ) Do PLO – 11 zasahuje území čtyř okresních úřadů, které vykonávají státní správu lesů v hranicích své územní působnosti. Kompetence OkÚ je dána § 47, zákona č. 289 / 1995 Sb. a specifikována § 48 téhož zákona. Okresní úřady schvalují lesní hospodářské plány ( LHP ) pro lesy o výměře menší než 1000 ha a povolují jejich změny ( § 48, odst. 2, písm. c ) a zajišťují zpracování lesních hospodářských osnov ( LHO ) pro zařizovací obvody ( § 48, odst. 2, písm. b ). V PLO – 11 jsou to : OkÚ OkÚ OkÚ OkÚ

Cheb Tachov Domažlice Klatovy

3.2. Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti Ministerstvo životního prostředí ČR – Vršovická 65, 100 10 Praha Územní odbor MŽP : pro plzeňskou oblast – Škroupova 18, 301 36 Plzeň pro chomutovskou oblast – Školní 5335, 430 01 Chomutov Česká inspekce životního prostředí ( ČIŽP ) : oblastní inspektorát Plzeň © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

4


PLO 11-Český les

I. Ministerstvo životního prostředí • • •

je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody a jeho kompetence jsou stanoveny v § 79, zákona č. 114 / 1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Mimo jiné vyhlašuje chráněné krajinné oblasti ( CHKO ), národní přírodní rezervace a národní přírodní památky. v PLO – 11 je působnost územních odborů ( ÚO ) : a) pro plzeňskou oblast ( okresy Tachov, Domažlice, Klatovy ) b) pro chomutovskou oblast ( okres Cheb pro OPRL je podmínkou schválení závazné stanovisko ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin ( § 23, odst.1 zákona č. 289 / 1995 Sb.). K této problematice dalo MŽP – odbor ochrany přírody závazné stanovisko ( č.j. OOP / 5126a / 99 ze dne 18.8.1999). Toto závazné stanovisko pro PLO – 11 bylo rozpracováno do příslušných kapitol OPRL, zejména do rámcových směrnic hospodaření.

II. Česká inspekce životního prostředí • • •

orgánem státní správy ochrany přírody ( její kontrolní složkou ) je také Česká inspekce životního prostředí dle zákona ČNR č. 114 / 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Její kompetence jsou dány § 80 zmíněného zákona. působnost České inspekce životního prostředí v oblasti ochrany lesa a krajiny je určena zákonem ČNR č. 282 / 1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a zákonem č. 114 / 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V PLO - 11 je působnost oblastního inspektorátu Plzeň

III. Okresní úřady Na území své působnosti vykonávají státní správu v ochraně přírody okresní úřady prostřednictvím referátů životního prostředí ( RŽP ). Jejich kompetence jsou dány § 77, zákona č. 114 / 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Do jejich kompetencí patří mimo jiné vyhlašování přírodních parků, přírodních rezervací a přírodních památek.

IV. Obecní úřady Obce, jako nejnižší orgán ochrany přírody mají kompetence dány § 76, zákona č. 114 / 1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

5


PLO 11-Český les


3.3. Seznam katastrů zasahujících do oblasti podle okresů

Západočeský

Region Okres Cheb

Tachov

Brtná u D.Žand. Cheb (č.) Chodovská Huť D. Hraničná (č.) Dolní Lažany (č.) Dolní Pelhřimov Dolní Žandov (č.) Doubrava u L. (č.) Drmoul (č.) Háj u Staré Vody

Háje u Chebu (č.) Horní Lažany (č.) Horní Lipina (č.) Horní Ves (č.) Horní Žandov (č,) Jedlová u S.Vody Klimentov (č.) Kozly u L. (č.) Krásné u T.Seker Lázně Kynž. (č.)

Bažantov Bezděkov u Tř.(č.) Bohuslav Branka u Tachova Březí u Tach. (č.) Broumov u Z.CH Častkov u T (č.) Česká Ves u Les. Chod. Újezd (č.) Ctiboř u T. (č.) Dlouhý Újezd (č.) Halže Hoštka Jedlina Kundratice (č.)

Labuť (č.) Lesná u Tachova Lučina uTachova Lužná u Boru (č.) Malé Dvorce (č.) Málkov u Přimdy Maršovy CH. (č) Mchov (č.) Milíře u Tachova Mlýnec p. P. (č.) Mýto u Tachova Nová Ves p.P. Nové Domky Nové Sedliště (č.) Obora u Tachova

Skalka u Ch. (č.) Skelné Huťe (č.) Slatina u S.Vody Stará Voda (č.) St. Hrozňatov (č.) Tachovská Huť Tři Sekery u K. Tři Sekery u T. Valy u M.L. (č.) V. Hleďsebe (č.) Vysoká u S.Vody Pavlův Studenec1 Tachov (č.) 42.258 ha Pavlův Studenec2 Třemešné (č.) 39 % Pavlův Studenec3 Třískolupy (č.) Písařova Vesce Újezd p.Přimdou Pořejov Úšava (č.) Přimda Velké Dvorce (č.) Rajov u Třískolup Velký Rapotín (č.) Rozvadov Výšina Stará Knížecí Hut Zadní Chodov (č.) Štokov (č.) Zahájí u Lesné Stráž u T. (č.) Ždár u Tachova Střeble Žebráky Studánka u T. (č.) Svatá Kat. u Roz. Svobodka

Bělá nad Rad. (č.) Bezvěrov I Bezvěrov II Branišov na Šum. Brnířov Brůdek Bystřice u B.n.R Česká Kubice Chalupy Chodov (č.) Chodská Lhota Díly Dobřikov na Šum. Dolní Folmava Domažlice (č.) Drahotín (č.) Hájek u Všerub Havlovice u D. (č.) Hluboká u Kdyně Hora Sv. Vác. (č.) Horní Folmava Hvožďany u P.(č.) Hyršov

Jindřichova Hora Kdyně (č.) Klenčí p.Č(č.) Klíčov u M. (č.) Korytany Kout na Š. (č.) Libkov Lísková u Nem. Loučim Lučina u Nem. Maxov Mezholezy (č.) Mnichov u Pob. Mostek u Rybníku Mrákov (č.) Mutěnín (č.) Mysliv u Všerub Mýtnice Načetín u D. (č.) Nemanice Němčice u K (č.) Nevděk (č. Nevolice (č.) Nová Ves u K.

Novosedly u N. Novosedly u R. Nový Kram. (č.) Nový Spálenec Oprechtice (č.) Orlovice u Poc. Pasečnice Pec Pivoň Pláně na Šum. Pelechy Pleš Pocínovice (č.) Podzámčí (č.) Pomezí na Šum. Postřekov (č.) Prapořiště (č.) Rybník nad Radb. Sezemín Šibanov Šidlákov Šitboř (č.) Skláře u Mnich. Slavíkovice (č.)

Běhařov (č.) Chudenín (č.) Dlažov (č.)

Fleky Hadrava (č.) Hvězda u Chud.

Liščí u Chudenína Uhliště (č.) Miletice u D. (č.) Sv. Kateřina (č.)

Domažlice Babylon

Klatovy

Rozloha ( ha ) 17.338 ha 16 %

Katastrální území


Malá Hleďsebe(č.) Mýtina Mýtina I Nové Mohelno Oldřichov u Lip. Palič Plánská Huť Podhoří u Ch. (č.) Pomezí n. O. (č.) Salajna (č.)

Smolov Smržovice 45.779 ha Sruby na Šumavě 42% Starec (č.) Starý Kram. (č.) Starý Spálenec Stráž u Dom. (č.) Studánky u Všer. Švarcava Tlumačov (č.) Trhanov (č.) Újezd u Sv.K. (č.) Újezd u Dom.(č.) Usilov (č.) Valtířov u N.Kram. Velký Horšín Vilov (č.) Vlkanov (č.) Vranov u M. (č.) Všeruby u Kdyně Závist u Rybníku Železná u Smol.

2.862 ha 3% 6

PLO 11-Český les

Přírodní podmínky oblasti

4. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI 4.1. Poměry geomorfologické a hydrografické 4.1.1. Geomorfologie oblasti Typ oblasti: členitá vrchovina, zčásti plochá hornatina Členění: PLO Český les je geomorfologicky rozdělena podle tohoto schematu (Demek,J. a kol.: Hory a nížiny, Zeměpisný lexikon ČSR, Academia 1987): Tab. č. 4.1.: POMĚRY GEOMORFOLOGICKÉ A HYDROGRAFICKÉ Podsoustava celek-podcelek Provincie Soustava Česká vysočina I Šumavská A Českoleská 1 Český les 1A Čerchovský les 1B Kateřinská kotlina 1C Přimdský les 1D Dyleňský les 2 Podčeskoleská pah. 2A Tachovská brázda 3 Všerubská vrchovina 3A Českokubická vrchovina 3B Jezvinecká vrchovina III Krušnohorská A-Krušnohorská 1 Smrčiny vrchovina 1C Chebská pahorkatina V Poberounská B Plzeňská 3 Švihovská vrchovina pahorkatina 3A Chudenická vrchovina

poznámky

jádro PLO

malá část podél SV okraje PLO J část PLO

přiřazená malá část v S cípu PLO malá část v JV cípu PLO kolem Korábu

Stručná charakteristika jednotlivých celků a podcelků: celek -Český les tvoří jádro PLO Český les a je geomorfologickým pokračováním Šumavy, od níž je na jihu oddělen nižším reliéfem Všerubské vrchoviny. Směrem na západ se mírně sklání do Bavorska, směrem na východ přechází příkřeji do pahorkatiny, v S části navazuje na Krušnohorskou vrchovinu. Stručná charakteristika jednotlivých podcelků: Čerchovský les leží v J části Českého lesa a skládá se ze tří okrsků (Haltravská hornatina, Nemanická a Ostrovská vrchovina), je tvořen několika rovnoběžnými hřbety, které jsou od sebe odděleny širokými podélnými údolími. Dominantu tvoří vrchol Čerchova (1041 m), severním směrem se výšky hřebenů pozvolna snižují (Škarmanka 887 m, Lysá 869 m, Velký Zvon 862 m). Kateřinská kotlina leží ve střední části Českého lesa, zasahuje na naše území z Bavorska jako plochá sníženina v povodí Kateřinského potoka v nadmořské výšce okolo 500 m, nejvyšším bodem je Bukáč (571 m) a Třískolupský vrch (532 m). Přimdský les leží ve střední části Českého lesa, skládá se ze čtyř okrsků (Málkovská, Plešivecká a Havranská vrchovina, Rozvadovská pahorkatina) a jeho dominantou je vrch Přimda (847 m). Jedná se o členitou vrchovinu, jejímž nejvyšším bodem je Havran (894 m). Dyleňský les leží v S části Českého lesa, skládá se z pěti okrsků (Štokovská a Tišinská vrchovina, Třísekerská pahorkatina,Dyleňská hornatina)a jeho nejvyšším bodem je Dyleň (940 m). Charakteristické jsou rozsáhlejší náhorní plošiny a ploché hřbety v nadmořské výšce 700-800 m. celek -Podčeskoleská pahorkatina tvoří malý, přiřazený SV okraj PLO, jejíž částí je Tachovská brázda, charakterizovaná jako plochá sníženina v prostoru Trstěnice, Velká Hleďsebe, Stará Voda. celek -Všerubská vrchovina vyplňuje při J okraji PLO svým nižším reliéfem prostor mezi Šumavou údolím Chodské Úhlavy a geomorfologickým celkem Český les údolím Teplé Bystřice. Ve Všerubském průsmyku se nachází nejnižší bod hlavního evropského rozvodí (Černé a Severní moře). Českokubická vrchovina vytváří plochý reliéf v SZ části Všerubské vrchoviny, tvoří jí okrsek Babylonská vrchovina , kde leží i nejvyšší bod Spálený vrch (668 m) a okrsek Klíčovská pahorkatina s členitým reliéfem a nejvyšším bodem Přední Vrchovo (558 m). © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n L. - pobočka Plzeň

7


PLO 11-Český les

Jezvinecká vrchovina vytváří členitý reliéf v JV části Všerubské vrchoviny, je složena z dioritů, gaber a amfibolitů kdyňského bázického komplexu, dělí se na tři okrsky - Koutská vrchovina, Kdyňská brázda a Havranická vrchovina s nejvyššími body Kameňák (751 m) a Jezvinec(738 m). celek Švihovská vrchovina navazuje svojí JZ částí (Chudenická vrchovina - okrsek Korábská vrchovina) na Všerubskou vrchovinu, jejím nejvyšším bodem je Koráb (773 m). celek Smrčiny tvoří svým přiřazením S okraj PLO a jsou zde reprezentovány Chebskou pahorkatinou s okrsky Výhledská vrchovina a Hroznaťovská pahorkatina. Nejvyšším bodem této části jsou Výhledy (656 m). Geomorfologické členění PLO je schématicky znázorněno na přiložené mapce.

4.1.2.Hydrografie oblasti Územím PLO prochází významné evropské rozvodí, které oblast odtokem vody rozděluje mezi Černé a Severní moře. Severní cíp PLO spadá do povodí řeky Ohře (1-13-01), převážná část oblasti však leží v povodí řeky Mže (1-10-01) a Radbuzy (1-10-02), pouze malá část ze Všerubském mezihoří odtéká do řeky Úhlavy (1-10-03), vše pak dále do Severního moře. Do Bavorska, do povodí Dunaje (Černé moře), odvádí vodu Kateřinský (4-01-02) a Nemanický potok (4-01-03), z Čerchovského lesa Bystřice (4-02-02), ze Všerubského mezihoří Kouba, menší hraniční enklávy odvodňují prameny říčky Waldnaaben (4-01-01). PLO Český les je význačnou prameništní oblastí, kde jsou vybudovány četné zdroje pitné vody nejen místního významu, ale i větší vodní dílo–nádrž pitné vody Lučina. Severní část území spadá do „CHOPAV(Chráněná oblast přírodní akumulace vod) Chebská pánev a Slavkovský les“, v PLO se nachází také 3.ochranné pásmo zdrojů přírodních, léčivých a stolních minerálních vod. Propustnost horninového prostředí lze charakterizovat jako nepropustnou, resp. se sníženou propustností, převážně puklinovou. Z přiložené mapky je patrné zastoupení jednotlivých povodí v PLO.

4.2. Poměry klimatické 4.2.1. Údaje podle Atlasu podnebí ČSSR (1958) a údajů Hydrometeorologického ústavu (1999) Tab. č. 4.2.: KLIMATICKÉ ÚDAJE Klimatické Nadm.výška Stanice Františkovy Lázně Trhanov Kdyně Všeruby Stráž u Tachova Nýrsko Tachov Domažlice Cheb Mutěnin Stráž u Tachova Bělá Dlažov Chodová Planá Nemanice Česká Kubice

435 440 446 446 451 458 463 465 471 480 481 510 510 530 535 555

Rok 1961Rok1901-1950 1990 roční úhrn srážek mm 614,2 741 696,8 697 687,9 755 624 662,5 721 667,1 646 688,3 662 560,1 593 659,4 675 624 757,8 736,0 685 609 819,4 825 876,0

rok 1961-1990 rok1901-1950 průměrná roční teplota oC 7,0

7,8 7,2 7,2

7,6

7,5

6,9

Pokračování tab č. 4.2.

8

© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n L. - pobočka Plzeň

PLO 11-Český les

Klimatické Stanice


Nadm.výška

Chodský Újezd Rozvadov Libkov Železná Mariánské Lázně Chod. Huť Tři Sekery Mar.Lázně vod. Lesná Vysoká Přimda Pavlův Studenec Pleš Čerchov

565 569 570 570 581 620 672 691 696 720 742 748 784 1040

Rok 1961Rok1901-1950 1990 roční úhrn srážek mm 577,8 779,7 723 672,5 753 702 710 643,0 823,2 857,5 838 846 684,2 825 953 1305,9 1127

rok 1961-1990 rok1901-1950 průměrná roční teplota oC

6,4

5,7

5,8

4,3

Tab. č. 4.3.: DALŠÍ DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE Z HLAVNÍCH KLIMATICKÝCH STANIC Klimatické Nadmoř- průměrná Průměrné Langův vegetační globální Stanice ská teplota srážky faktor doba záření (údaje výška (oC) mm 1961IV-IX IV-IX nad 10 oC průměr 1990) MJ/m2 Domažlice 465 13,8 414,7 88,1 154 3730 Františk. 435 12,8 358,5 88,1 145 3600 Lázně

Cheb Mutětín Přimda

471 480 742

13,0 13,0 11,8

337,4 377,8 395,4

78,0 92,9 118,0

145 148 128

3650 3740 3700

Stručné shrnutí klimatické charakteristiky PLO Český les: Průměrná roční teplota v rozhodující části této oblasti se pohybuje mezi 6-7 0C, v přechodech do horské části se teploty pohybují mezi 5-6 0C, na nejvyšších vrcholcích (Čerchov) pod 5 0C. Průměrný roční úhrn srážek činí ve střední části Českého lesa 700-800 mm, na přechodu do horské části oblasti se srážky pohybují mezi 800-1000 mm, v nejvyšších částech přesahují přes 1000 mm. O tom, jak uvedené průměrné hodnoty v jednotlivých létech kolísají, vypovídají dále uvedené grafy. PLO Český les dále charakterizuje klimatický okrsek B 8-10 (mírně teplý, vlhký až velmi vlhký, vrchovinný), nejvyšší partie oblasti pak okrsek C 1 (mírně chladný) s červencovou teplotou 12-15 0C. Klimatické podmínky v PLO Český les téměř optimálně vyhovují růstu hlavních lesních dřevin této oblasti (smrk, jedle, buk). Negativním jevem je pouze vznik ledovkových námraz v polohách nad 700 m n.v., která je zde příčinou četných vrcholových zlomů ve smrkových porostech Kumulace srážek v prostoru Českého lesa je příčinou dešťového stínu v naléhající části Západočeské pahorkatiny. Seznamy klimatických stanic, průměrné roční teploty, roční srážkové úhrny a některé další hodnoty jsou uvedeny v přiložených mapkách a grafech. Údaje z let 1961-90 poskytl Hydrometerologický ústav v Plzni, kde jsou k dispozici i další podrobnější údaje.


9


PLO 11-Český les

PLO 11 - Průměrná roční teplota 1961-1990 9,0 8,5

teplota (oC)

8,0 7,5 7,0 6,5 6,0 5,5

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

1981

1980

1979

1978

1977

1976

1975

1974

1973

1972

1971

1970

1969

1968

1967

1966

1965

1964

1963

1962

1961

4,5

1960

5,0

rok Domažlice

průměr Domažlice

Přimda

průměr Přimda

Při srovnání průměrné roční teploty za období 1961-90 s s jednotlivými ročními teplotami jsou 0 0 patrné značné výkyvy: Přimda (průměr 5,8 C, výkyvy 4,9-6,9 C) 0 Domažlice (průměr 7,8 C, výkyvy 6,6-8,9 0C )

P L O 1 1 - R O Č N Í Ú H R N Y S R Á Ž E K V R O C E 1 9 6 0 -1 9 9 0 2000 1900 1800 1700 1600

srážky (mm)

1500 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990

ro k

P ř im d a

p r ů m ě r P ř im d a

Č e rc h o v

p rů m ě r Č e rc h o v

Při stejném srovnání ročních srážkových úhrnů jsou rovněž značné rozdíly: Přimda průměr 684 mm, výkyvy 500-900 mm Čerchov průměr 1305 mm, výkyvy 900–1800 mm Z obou grafů je patrné cyklické střídání vlhkých a suchých, studených a teplých let.

10


PLO 11-Český les


4.2.2. Údaje podle klimatického členění Quitta, E. (Klimatické oblasti ČR, Studia geografica č.16,1971) Tab. č. 4.4.: KLIMATICKÉ ČLENĚNÍ Oblast Quitt 1971 chladná CH7 mírně teplá MT2 MT3 MT4 MT5

Atlas podnebí ČSSR 1958 C1 B3 B8 + B10 B6 B5

Tab. č. 4.5.: KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY klimatické charakteristiky počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10oC a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota v lednu průměrná teplota v dubnu průměrná teplota v červenci průměrná teplota v říjnu průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn ve vegetačním období srážkový úhrn v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných

chladná CH7 10-30 120-140 140-160 50-60 -3 −-4oC 4 − 6oC 15–16oC 6 − 7oC 120-130 500-600 350-400 100-120 150-160 40-50

MT2 20-30 140-160 110-130 40-50 -3 −-4oC 6 − 7oC 16–17oC 6 − 7oC 120-130 450-500 250-300 80-100 150-160 40-50

oblast mírně teplá MT3 MT4 20-30 20-30 120-140 140-160 130-160 110-130 40-50 40-50 -3 −-4oC -2 −-3oC 6 − 7oC 6 − 7oC 15–16oC 15–16oC 6 − 7oC 6 − 7oC 110-120 110-120 350-450 350-450 250-300 250-300 60-100 60-80 120-150 150-160 40-50 40-50

MT5 30-40 140-160 130-140 40-50 -2 −-3oC 6 − 7oC 15–16oC 6 − 7oC 100-120 350-450 250-300 60-80 120-150 50-60

4.3. Poměry geologické a pedologické 4.3.1. Poměry geologické V PLO Český les má z hlediska regionální geologie hlavní zastoupení moldanubikum, ve střední části reprezentované Čerchovským a Přimdským komplexem, severněji pak komplexem žďárským. Významné zastoupení má i algonkium Českého lesa západně od Tachova a kolem Tří Seker, v severní části PLO Dyleňský svorový komplex. Magmatity reprezentuje žulový Babylonský a Tirschenreutský(Rozvadovský) masiv a Kdyňský bázický masiv s gabrem. V severním cípu PLO je na malé ploše v oblasti přiléhající ke Smrčinám zastoupen terciér. Podél východního okraje oblasti pomístně vystupuje Český křemenný val. Tab. č. 4.6.: CELKOVÝ PŘEHLED ZASTOUPENÝCH HORNIN V PLO NA LESNÍ PŮDĚ Období Hornina % ruly a pararuly 44,6 Moldanubikum kvarcity 1,4 (proterozoikum) amfibolit 4,1 ruly muskovito biotitické, biotitické 22,4 Algonkium buližník 0,1 (proterozoikum) břidlice 0,7 vápenec krystalický, erlány 0,1 diorit 2,9 fylity 2,1


11


PLO 11-Český les

Tab. č. 4.6.- POKRAČOVÁNÍ Období Hornina Svor Algonkium Spilit (proterozoikum) Štěrky, písky, jíly Terciér Gabro Magmatity Žuly

% 6,3 0,2 0,6 1,8 12,7 100 %

Tab. č. 4.7.: PRŮMĚRNÉ % OBSAHU ŽIVIN V PŮDOTVORNÝCH HORNINÁCH živiny svor Pararuly žula gabro fylit SiO2 72,4 65,6 76 50,6 67,5 TiO2 0,75 0,78 0,13 1,3 0,8 Al2O3 13,3 17,1 13,6 13,3 16,4 Fe2O3 1,27 1,65 0,25 1,2 1,7 FeO 3,44 4,51 1,05 8,7 3,8 MnO 0,07 0,08 0,04 0,2 0,1 MgO 1,79 2,56 0,26 11 1,9 CaO 1,38 1 0,75 7 1,1 Na2O 3,2 2,42 4,15 2,5 3,8 K2O 2,3 4,1 3,7 3,7 2,7 P2O5 0,1 0,2 0,07 0,5 0,2 celkem % 100 100 100 100 100 Situační zastoupení jednotlivých hornin na lesní půdě na území PLO je přehledně znázorněno na přiložené geologické mapce.

4.3.2. Pedologie oblasti Základní jednotkou půdní systematiky je půdní typ, kde probíhají procesy látkové výměny včetně koloběhu vody přibližně stejně a která je charakterizována určitou kombinací půdních horizontů. V PLO Český les založil ÚHÚL během posledních 40 let rozsáhlou síť 930 typologických ploch většinou s půdními sondami, jejichž hlavní diagnostické horizonty byly podrobně popsány a zařazeny do příslušného půdního typu, který byl významným znakem pro charakteristiku lesního typu. Z některých ploch byly odebrány půdní vzorky, které po laboratorní analýze doplnily charakteristiku půdního typu. Klasifikace půd se prováděla nejprve podle „Typologického systému ÚHÚL, Brandýs n.L. 1971, 1976 “, v současnosti je upravována podle „ Morfogenetické klasifikace lesních půd ÚHÚL Brandýs n.L. 1996“. Převažují půdy vodou neovlivněné, z nichž nejvýznamnější podíl zaujímá kambizem (hnědá lesní půda) a kryptopodzol (horská hnědá půda), ostatní půdní typy ( rankery a podzoly) jsou zastoupeny jen omezeně. Půdy vodou ovlivněné charakterizují plošně hlavně gleje a pseudogleje, pouze na drobných lokalitách jsou zastoupeny organozemě (rašeliny) a fluvizemě (potoční náplavy). Přehled a zastoupení půdních typů je uveden v následující tabulce.

12


PLO 11-Český les


Tab. č. 4.8.: ZASTOUPENÍ PŮDNÍCH TYPŮ A NIŽŠÍCH JEDNOTEK Půdní typ Subtyp (varieta) výskyt, charakteristika RANKER

typický kambický

KAMBIZEM

typická oligotrofní oligomezotrofní mezotrofní districká podzolovaná rankerová oligotrofní mezotrofní

PODZOL

KRYPTOPODZOL

pseudoglejová luvická arenický humusový oligotrofní

FLUVIZEM PSEUDOGLEJ

typický

kambický

podzolový GLEJ

typický

rašelinový zbahnělý kambický

rašelinohumózní ORGANOZEM

fibrická mezotrofní


skalnaté, balvanité hřbety a svahy (0Z,3Z,4Z,5Z,6Z,7Z) zahliněné, často i obohacené sutě (3J,3Y,5J,5Y,6Y) normální, kyselé hnědé lesní půdy (4K,5K,3K) normální svěží hnědé lesní půdy (5S7) normální bohaté lesní půdy (3S,3B,4S, 5S,4B,5B,5D) chudé půdy většinou na žule (0K,3M,4M,5M) kyselé, kamenité půdy na svazích a hřbetech (3N,3C,4N,5N,6N) obohacené kamenité půdy na živnějším podloží (3A,4A,5A) půda částečně ovlivněná vodou (5O) hlinité překryvy na plošinách (5I,5H) chudé hnědé lesní půdy (6M,0M) chudé horské hnědé půdy v nejvyšších polohách PLO (7M) kyselé horské hnědé půdy rezivě zbarvené v 6.lvs (6K,7K,6S,7S) obohacené náplavy podél vodotečí (2L,3L,5L) střídavě vlhká, kyselá, ulehlá půda na plošinách a velmi mírných svazích (4P,5P, 6P) střídavě vlhká, živnější půda na plošinách a velmi mírných svazích (4O,5O,6O) plošiny s ulehlou, vodou ovlivněnou půdou na chudém podloží s žulou (6Q) trvale podmáčené půdy s vysokou hladinou spodní vody v terénních pokleslinách (5G,6G) trvale podmáčené půdy smrkových olšin na rašelinných prameništích (1T) trvale podmáčené půdy vrbových olšin (1G) půdy s okysličenou, částečně proudící vodou na svahových prameništích (5V,6V) trvale podmáčené půdy v horských polohách PLO (7G,7T) vrchoviště se špatně rozloženou rašelinou (8R,část 7R) živnější rašeliniště s dobře rozloženou rašelinou (4R,5R,6R,7R)

Celkem % 0,8 0,7 13,5 16,6 11,1 3,3 0,6 1,4 6,9 0,6 0,3 0,2 16,4 0,9 6,6

7,0

0,6 4,7

0,2 0,1 8,2

1,6 0,1 0,6

13


PLO 11-Český les

PLO ČESKÝ LES: CaO 2000

10 9

mg/kg

8

6

1000

mezibonita

8 8

1500

6

5 5 5 5 5 4 4 4 4 4 4 4

4

3 3 3 3 3

500

2

2 2 2 2 2 2 2 2 2 1

0

0 CaO

střední

mb

PLO ČESKÝ LES: P2O5 10

1500 9 8 8

mg/kg

1100 900

6

700

6

5 5 5 5 5 4 4 4 4 4 4 4

500

4

3 3 3 3 3

300 100

8

2 2 2 2 2 2 2 2 2

mezibonita

1300

2

1

-100

0

P2O5

střední

mb

PLO ČESKÝ LES: MgO, K2O 10

600 9 8 8

mg/kg

400

6

300 4 4 4 4 4 4 4

4

3 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2

2

1

0

0 MgO

14

6

5 5 5 5 5

200 100

8

mezibonita

500

K2O

střední

mb


PLO 11-Český les


PLO ČESKÝ LES: pH H2 O 5,5

10 9 88

4,5

6

8 6

55555 4444444

4

4

33333

3,5

mezibonita

pH H2O

5

2

222222222

1 3

0

A

B

mb

Poznámky k uvedeným grafům V grafech jsou uvedeny výsledky rozborů půdních vzorků ze 32 půdních sond, odebraných na typologických plochách PLO Český les v roce 1996, 1997. V prvních třech grafech (obsah přijatelných živin) byly uvedeny pro zjednodušený přehled pouze hodnoty obsahu živin v podpovrchových horizontech (pod horizontem A) ve vazbě na produkci, která je vyjádřena mezibonitou. V posledním, čtvrtém grafu (půdní reakce pH H2O), jsou uvedeny pro ilustraci hodnoty povrchových i podpovrchových půdních horizontů opět ve vazbě na mezibonitu. Vodorovná, přerušovaná čára v grafech pro hodnocení zásoby přístupných živin značí hodnotu pro střední zásobu živin, hodnoty vyšší znamenají zásobu dobrou až vysokou, hodnoty nižší zásobu nízkou až velmi nízkou. Z grafů vyplývá, že pro 1.-3.mezibonitu (mb) je významný dobrý až vysoký podíl přístupných živin , pro 4.-8.mezibonitu je zásoba MgO a K2O většinou nízká až velmi nízká, zásoba CaO je velmi nízká, zásoba P2O5 je převážně střední. V grafu pro hodnocení půdní reakce pH H2O znamenají hodnoty ≤ 3,5 půdní reakci velmi silně kyselou, hodnoty 3,5-4,5 půdní reakci silně kyselou, hodnoty pH 4,5-5,5 půdní reakci středně kyselou. Průběh hodnot pH H2O prokazuje, že půdní reakce povrchového horizontu A je prakticky v celém průběhu, včetně živných stanovišť silně kyselá, zatímco hodnoty podpovrchových horizontů jsou vyšší, na nejživnějších stanovištích dosahují až středně kyselých hodnot. Uvedené údaje mají sloužit pouze jako ilustrace k celkové charakteristice přírodních poměrů PLO Český les. Podrobnější vyhodnocení a synthéza údajů o základních půdních vlastnostech v této přírodní lesní oblasti se provádí na pobočce ÚHÚL v Plzni.


15


PLO 11-Český les

4.4. Poměry biogeografické Vegetačně rekonstrukční jednotky (Mykyška, R. a kol.: Geobotanická mapa ČR 1 : 200 000, 1969): F – EU-Fagenion -květnaté bučiny (převažující jednotka) Pch – Bazzanio–Piceetum, Soldanello-P., Sphagno-P.-podmáčené smrčiny (malá část v prostoru Kateřinské kotliny) Poznámky k fytogeografii Českého lesa (Sofron 1996) upřesňuje údaje z citované geobotanické mapy: v Českém lese zcela převažují acidofilní bučiny (Luzulo Fagion), pomístně květnaté bučiny(na př.Diana, Přimda) v plochých terénech podmáčené typy jedlin, jedlosmrčin a smrčin , ojediněle i olšové smrčiny, řídce vrchoviště(na př.Podkovák, Farské bažiny aj.) Biogeografické členění – bioregiony ( Culek,M. a kol. 1966): 1.Podprovincie hercynská 1.61 Českoleský bioregion-tvoří 85% PLO, je zastoupen celý 1.40 Branžovský bioregion-tvoří 12%PLO, jeho část leží při J okraji PLO 1.58 Ašský bioregion-tvoří 2%PLO, jeho část leží v S oddělené části PLO 1.27b Tachovský bioregion-část Všerubská-tvoří 1% PLO Regionálně fytogeografické členění ( Slavík, B. Academia 1987) Fytogeografická oblast: mezofyticum Fytogeografický obvod: Českomoravské mezofyticum 26. Český les 23. Smrčiny (S oddělená část PLO) 33. Branžovský hvozd (J okraj PLO) 31.b. Koubská kotlina (část Plzeňské pahorkatiny u Všerub) (poznámka Sofron 1996: prvky oreofytika jsou nehojně přítomny pouze ve skupině Čerchova, v inverzních polohách vodotečí, v podmáčených a rašeliníkových lesích)

4.5. Zhodnocení a typizace růstových podmínek 4.5.1. Typologický systém použitý pro typizaci v OPRL (ÚHÚL, 1971) Komentář: Podle vyhlášky č.83/1996 Sb. se pro typologické mapování využívá přehled souborů lesních typů České republiky podle přílohy č.2 této vyhlášky. Je to typologický systém ÚHÚL (1971). Základní jednotkou diferenciace růstových podmínek je lesní typ (LT). Lesní typ je definován (ZLATNÍK 1956) jako soubor přirozených a změněných biocenóz a jejich vývojových stadií včetně prostředí, t.j. geobiocenóz vývojově k sobě patřících. Je to jednotka s úzkým ekologickým rozpětím pro růst dřevin. Lesní typ je charakterizován význačnou kombinací druhů příslušné fytocenózy, půdními vlastnostmi, výskytem v terénu a potenciální bonitou dřevin. Jako jednotka jediného systému je lesní typ charakterizován svou typickou variantou. V jednotlivých lesních oblastech je lesní typ reprezentován příslušnou geografickou variantou. Mapovací jednotkou je tato geografická varianta lesního typu, popřípadě jeho degradační stadium. Vyšší typologickou jednotkou je soubor lesních typů (SLT), který spojuje lesní typy podle ekologické příbuznosti vyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanoviště.

4.5.2. Lesní vegetační stupně a soubory lesních typů 4.5.2.1. Lesní vegetační stupně Komentář: Vegetační stupňovitost je podmíněna změnou druhové skladby přírodních fytocenóz včetně edifikátorů vlivem mezo a makroklimatu ve vertikálním směru v daném území. Lesním vegetačním stupněm (lvs) je pak plošně převažující klimaxová geobiocenóza (Plíva 1971). Podkladem pro vymezení lesních vegetačních stupňů v ČR bylo především Zlatníkovo rozdělení, neboť klimaticky se rámec skupiny lesních typů většinou shoduje se souborem lesních typů. Doplnění a úpravu vyžadovala vegetační stupňovitost v hercynsko - sudetské oblasti podrobnějším rozdělením ve stupních přirozeného rozšíření smrku a buku, dále vyloučením přirozených borů z pravidelné stupňovitosti vzhledem k jejich specifickým půdním podmínkám, a konečně vymezení vegetačních stupňů na stanovištích ovlivněných vodou (Plíva 1971). Rozhodující váha pro určení stupně se klade na dřevinnou složku.

16


PLO 11-Český les


Hlavními nositeli vegetační stupňovitosti jsou dřeviny: dub zimní, buk, jedle, smrk a kleč. Ustálení dřevin ve vegetačních stupních je výsledkem kompetičních vztahů mezi dřevinami v postglacionálním vývoji v existujících přírodních podmínkách a nemusí odpovídat ekologickým a produkčním optimům jednotlivých dřevin (Plíva 1971). Dřevinnou skladbou charakterizované lesní vegetační stupně jsou základními jednotkami pro nepřímé vyjádření výškového klimatu (vertikální stupňovitosti). Pro označení stupně je rozhodující skladba souborů živné řady, kde kromě výraznější diferenciace bohatých fytocenóz je i přímější závislost na výškovém klimatu (ostatní řady jsou více pod vlivem dalších faktorů) (Plíva 1971).

Geografické stupně: (vyjadřují orografický a makroklimatický rámec vegetačních stupňů v PLO 11) (Plíva 1971): geografický stupeň submontanní (podhorský) - 4.lvs pouze okrajově při spodním okraji PLO na přechodu do pahorkatiny geografický stupeň montanní (horský) - středohorské polohy se smíšenými lesy smrku, buku i jedle (5,7.lvs, který tvoří kostru PLO) Z on a l it a: Normálním sledem vegetačních stupňů se rozumí posloupnost lesních vegetačních stupňů vzniklých pod vlivem makroklimatu se zvyšující se nadmořskou výškou od nížin do hor v území pozvolně se zvyšujícím, kde se neuplatňuje expoziční a inverzní mezoklima. Konstrukce používaného typologického systému ÚHÚL a parovinný charakter hercynské oblasti vytváří více méně mozaikovitý či velmi členitý charakter vegetační stupňovitosti. V koncepci vegetační stupňovitosti se totiž nevychází z nadmořské výšky, ale především ze složení vegetace a navíc druhová skladba ve vegetačním stupni není jednotná (rozdíly půdní, reliefové, mezo a mikroklimatické). K tomu je proto zapotřebí rozlišovat při interpretaci typologické mapy a mapy lesních vegetačních stupňů následující pojmy: Zonální lesní vegetační stupeň (lvs): spojitá linie snažící se generalizovat na základě převládajících zonálních společenstvev, které se vyskytují na edafických (půdních) kategoriích: S, B, K, případně D, M, I, H, N, F Inverze lesních vegetačních stupňů (a tím i jednotlivých souborů lesních typů): uplatnění expozičního a inverzního mezoklimatu v podobě zvýšení (snížení) stupně uprostřed jiného stupně: (úzká hluboká údolí, stinné svahy, slunné svahy; Azonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se zcela pod vlivem zvláštních půdních a expozičních poměrů, vyskytujících se mozaikovitě v průřezu ostatních stupňů (lvs). Patří sem jednak: bory s označením prvního čísla 0 a dále edafické (půdní) kategorie: X, R, U, L, případně Z; Intrazonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se pod vlivem zvláštních (inverzních) půdních, vodou ovlivněných poměrů a vyskytujících se uvnitř zonálních, zpravidla o jeden stupeň (dolů) posunutých lvs - edafické kategorie: Q, P, O, T, G Extrazonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se většinou pod vlivem zvláštních půdních a expozičních, případně jiných mezoklimatických poměrů a vyskytujících se někdy mimo normální sled vegetačních stupňů- edafické kategorie: A, C, F, Y, V, Z, M případně H, I, D, a dále jsou takto nazývány případné další odlišnosti v mapování. Výskyt lesních vegetačních stupňů (lvs) v PLO 11: lvs 0 - bory (0,1%) -zastoupen okrajově na písčitém podloží s žulou lvs 1 - dubový (0,4%) - jen azonálně v rámci vrbových (1G) a březových (1T) olšin lvs 2 – bukodubový (+%) – bodově jako azonální společenstvo potočních luhů (2L) lvs 3 – dubobukový (1,3%) – pouze přiřazené okraje oblasti, zčásti azonálně jako jasanové olšiny (3L) lvs 4 – bukový (1,5%) – na přechodu do pahorkatiny lvs 5 – jedlobukový (62,3%)– tvoří základ celé oblasti lvs 6 – smrkobukový (30,6%) – nejvyšší partie oblasti lvs 7 – bukosmrkový (3,7%) – omezeně jen v nejvyšších exponovaných partiích oblasti, častěji extrazonálně na podmáčených půdách (7G,R) lvs 8 – smrkový (0,1%) – jako azonální společenstvo vrchovištních smrčin (8R) Mapa lesních vegetačních stupňů Součástí OPRL PLO je mapa zonálních vegetačních stupňů v duchu pojetí použitého typologického systému (ÚHÚL, 1971). Jedná se o jakousi generalizaci v rámci mozaikovitého rozšíření společenstev v lesní oblasti v rámci rozlišení pojmů zonality výše uvedených.


17


PLO 11-Český les

4.5.2.2. Soubory lesních typů SLT jsou základními jednotkami schváleného a používaného typologického systému (příloha č. 2 k vyhl. MZe č. 83/96 Sb.). Soubor lesních typů je vymezen kombinací půdní (edafické) kategorie (př.: Bbohatá) a lesního vegetačního stupně (lvs) (př.: 5 - jedlobukový) : ( př.: 5B - bohatá jedlová bučina). Edafické kategorie na základě stanovištní příbuznosti tvoří ekologické řady (ÚHÚL, 1971). SLT se člení na více lesních typů. Tab. č. 4.9.: ZASTOUPENÍ SOUBORŮ LESNÍCH TYPŮ L V S

Ekologická řada Extrémní

kyselá

Živná

Obohacená humusem

Z

Y

M

K

N

I

S

F

C

B

H

D

A

J

oglejená podmáčená

Vodou L

U

V

O

P

Q

T

G

8 6

R +

7 +

5

+

1

+

+

8

+

3 12 +

4

+

3

+

+ 2

+

8

1 21 +

6

1 +

+

+

+

1

+

+

+

+

+

+

2

+

2

6

8

4

2

+

3

+

4

5

1

31

+

+

62

+ +

celkem %

2

+

1

2

+

1

+

0

+

+

+ +

+ 1

+

3 21 3 28

1 30

+ 36

6

+

+

1 1

+

1

+

8

8

9

6 16

2

+

8 9

1 100 %

4.5.3. Zastoupení původních lesních společenstev Je odvozeno ze současného stavu přírodních poměrů, tak jak byly vylišeny v rámci typologického mapování PLO: Tab. č. 4.10.: ZASTOUPENÍ PŮVODNÍCH LESNÍCH SPOLEČENSTEV Společenstvo % Poznámka bučiny……. 72 % zonální společenstvo na minerálních a vlhkých (kat.V) půdách PLO jedliny……. 22 % Intrazonální společenstvo na oglejených a podmáčených půdách středních a vyšších poloh PLO (v 5. a 6.lvs) smrčiny…... 5 % Intrazonální společenstvo na podmáčených půdách horských poloh PLO (v 7.lvs a na rašeliništích) olšiny…….. 1 % Azonální společenstva podmáčených luhů javořiny…... + % bodová společenstva extrazonálních, humusem obohacovaných kamenných sutí luhy………. + % Sporadický výskyt na aluviích dolních částí toků

18


PLO 11-Český les


Zastoupení lesních vegetačních stupňů a ekolgických řad v grafu: PLO ČESKÝ LES - ekologické řady a lesní vegetační stupně

30

25

20

15

10

5

5.lvs 6.lvs 7.lvs

0

podmáčená

8.lvs oglejená

lužní

živná

4.lvs kyselá

exponovaná

extrémní

0-3.lvs

Z grafu je patrné, že v PLO Český les mají dominantní zastoupení jedlové a smrkové bučiny (v 5.a 6.lvs), bukové smrčiny (7.lvs) mají zastoupení omezené (pouze na podmáčených půdách a rašelinách). Z ekologických řad převládá řada kyselá, živná a oglejená, menší zastoupení má řada podmáčená. Význam zbývajících lvs a řad je pro celkovou charakteristiku PLO pouze okrajový.


19


PLO 11-Český les

4.5.4. Typologické a trvalé zkusné plochy – rozbor podmínek prostředí 4.5.4.1. Typologické zkusné plochy Typologické zkusné plochy slouží k základnímu typologickému průzkumu.Výsledkem syntetického zpracování zápisníků těchto typologických zkusných ploch je sestavení základní typologické tabulky a modelových charakteristik lesních typů. Konečným výstupem je pak "Oblastní typologický elaborát". Pro PLO 11 bude tento elaborát zpracován po digitálním zpracování a vyhodnocení všech typologických zkusných ploch a jejich příslušné aktualizaci. Materiál i elaborát bude k dispozici na pobočce ÚHÚL Plzeň. V rámci PLO bylo založeno a popsáno během posledních 40 let celkem 930 typologických zkusných ploch. Nově v posledním deceniu bylo obnoveno 42 typologických ploch včetně odběru půdních vzorků a jejich laboratorních rozborů.

4.5.4.2. Trvalé zkusné plochy, výzkumné plochy Tab. č. 4.11.: PŘEHLED PLOCH PVP A TZP Přehled ploch PVP a TZP v PLO 11 –Český les Plocha

Typ plochy

X_JTSK

Y_JTSK

Nadmořská Výška

Dřevina

1101 1102 1103 1104 1106 1107 1108 1109 1111 1112 1113 1114 1115 1116 1117 1118 1119 1120 1121 1122 1124 1125 1126 1127 31106 31107 31202 31204 31602 31605 31612 32001 32002 32003 32004 32005

TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP

-861105 -860640 -863728 -857468 -866225 -865892 -865940 -870608 -870298 -868723 -871955 -872311 -873300 -873178 -849022 -848152 -848809 -882253 -870619 -869851 -874643 -870893 -870640 -871062 -871187 -880382 -878004 -880861 -860174 -844880 -874923 -880106 -879975 -880439 -883117 -883018

-1105620 -1105858 -1104458 -1107345 -1103240 -1103294 -1104433 -1099560 -1098216 -1099317 -1098784 -1098754 -1096231 -1096395 -1106432 -1107218 -1106213 -1051240 -1099381 -1099878 -1086389 -1037517 -1037557 -1037626 -1065957 -1068363 -1050161 -1051462 -1105494 -1107761 -1086516 -1029554 -1030329 -1030092 -1030212 -1030598

573 573 603 461 509 502 550 743 840 671 722 678 595 584 709 565 740 618 750 733 623 601 585 616 518 501 645 606 574 599 580 545 578 572 535 535

SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM BK BK BK SM SM SM SM SM SM SM BO BO SM SM SM BK SM BO BO BO BO BO

20

Rok Věk v r. založení 1999

72 72 72 72 72 72 72 72 72 72 72 72 72 72 72 72 72 68 74 74 71 69 69 69 70 70 68 68 72 72 74 66 66 66 66 66

95 103 105 89 98 98 95 91 88 104 85 86 85 87 77 89 62 92 63 98 99 73 35 105 109 112 94 113 101 75 88 106 108 105 95 88

Rozměry

Klasifikace

50x80 40x70 40x55 30x80 40x50 40x60 50x60 50x70 40x50 50x70 40x60 60x60 50x60 50x50 30x70 30x70 30x70 50x60 40x40 50x60 60x60 40x50 40x50 50x50 40x50 40x60 50x70 60x80 50x60 30x70 60x40 30x70 40x50 40x50 40x50 40x50

4 1 2 4 1 1 2 3 3 2 4 2 2 1 1 2 1 2 3 3 2 2 2 2 2 3 1 2 1 1 3 2 1 2 1 1


PLO 11-Český les


Klasifikace plochy pro další výzkumné využití (viz poslední sloupec předešlé tabulky) 1.Velmi vhodná ideální,přehledná,dobře stabilizovaná,přístupná 2.Vhodná kvalitní plocha s drobnými nedostatky,částečně prolámaná,mírně nepřehledná, nebo částečně ohrožená škodami větrem,sněhem,zvěří, na okraji porostu,hůře přístupná,apod. 3.Vyhovující plocha je pro další měření použitelná jen s výhradami 4.Nevyhovující plocha je pro další měření nepoužitelná,po přečíslování lze však plochu,nebo její část znovu obnovit 5.Zcela nevhodná plocha je pro další měření nepoužitelná a není možné ji obnovit (vytěžení porostu,nejasné hranice) Na území ČR byly v minulosti založeny dva rozsáhlé soubory výzkumných ploch -poloprovozní výzkumné plochy (PVP) a trvalé zkusné plochy (TZP). Soustava PVP byla založena v 60. a 70. letech pro vypracování růstových tabulek pro hlavní dřeviny Československa. TZP byly zakládány převážně v 80. letech pro sledování změn, které mohou nastat v lesních půdách pod vlivem imisí. V současné době probíhá sjednocení obou systémů ploch s cílem vytvoření jednotné informační soustavy na bázi uceleného souboru výzkumných ploch, vzniklého ze stávajících poloprovozních a trvalých zkusných ploch.Tento cílový soubor reprezentativních ploch bude poskytovat informace o stavu lesů pro potřeby produkčního výzkumu, odvození růstových trendů, sledování vývoje zdravotního stavu porostů, změn stanovištních podmínek a dalších jevů významných pro růst lesa. V lesní oblasti 11 existuje v současné době 12 ploch PVP a 24 ploch TZP. Nejstarší plochy pro které existují záznamy byly založeny již v roce 1966. Všechny existující údaje o plochách jsou uloženy v počítačové databázi. V letech 1994-1998 se uskutečnila revize všech existujících ploch PVP a TZP v lesní oblasti s cílem posoudit jejich aktuální stav. Při tom byly zjišťovány základní údaje o ploše a hodnotil se také rozsah poškození abiotickými a biotickými činiteli. Na ploše se pořizoval i krátký videozáznam,který zachycuje hlavní rysy plochy a je archivován v centrální databázi společně s dalšími údaji o ploše. Stěžejním úkolem při návštěvě plochy bylo zjištění geografických souřadnic a trvalá fixace polohy plochy v terénu. Na základě údajů zjištěných na ploše byla plocha klasifikovaná podle její vhodnosti pro další šetření. Základní informace o plochách v lesní oblasti 11 spolu s některými výsledky terénní revize byly uvedeny v tabulce. Trvalé zkusné plochy v PLO Český les založil a monitoroval Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem, pobočka v Plzni, v současné době tyto plochy převzal a další monitoring zajišťuje Ústav pro výzkum lesních ekosystémů s.r.o. IFER se sídlem v Jílovém u Prahy.

4.5.5. Problematika revize typologického mapování v rámci OPRL Na základě prvního typologického průzkumu byl v 60.létech typologicky poprvé zmapován lesní půdní fond na celém území republiky. Po vyhodnocení této etapy vznikl koncem 60.let nový jednotný typologický systém - Přehled lesních typů a jejich souborů, který se v podstatě využívá dodnes. Původní typologické mapování bylo pak v 70. létech v terénu v rámci nového systému přemapováno. V 80. létech byly pouze v malém měřítku prováděny dílčí úpravy typologických map. V 90.létech se v dílčích úpravách v rámci provozních možností ústavu pokračovalo. Na základě nových poznatků, hlavně při různých praktických aplikacích, které většinou z typologických podkladů vycházejí, vyplývá potřeba dnes i v budoucnosti typologické mapy stále aktualizovat.


21


PLO 11-Český les

4.5.6. Typologická mapa, přehled a charakteristiky lesních typů (LT) Tab. č. 4.12.: PŘEHLED LESNÍCH TYPŮ Název souboru lesních typů (slt) slt Ploch lesní plocha 0Z

a 19,45

typ

0Z1 0M

10,09 0M0 0M2

0K

35,55 0K3

0R

3,47 0R5

1T

192,7 3

1G

91,94

2C

14,25

1T9 1T2

1G2 2C3

2L

3Z

3Y

3M

4,41

3S

102,1 1

3F

3C

40,57

3L

3S1 3S2

KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA 59,99 -metlicová 66,74 -biková 22,04 -svahová KAMENITÁ KYSELÁ DUBOVÁ 50,10 BUČINA -se třtinou rákosovitou SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA 5,49 -šťavelová 96,62 -se svízelem drsným

3F1

SVAHOVÁ DUBOVÁ BUČINA 0,49 -kapradinová

3K1 3K3 3K9 3N2

3A1

VYSÝCHAVÁ DUBOVÁ BUČINA 44,29 -lipnicová BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA 3,93 -strdivková LIPODUBOVÁ BUČINA 40,57 -bažanková

3J4

LIPOVÁ JAVOŘINA 16,95 -bažanková

3L1

JASANOVÁ OLŠINA 339,01 -potoční

4Z

4Z8

ZAKRSLÁ BUČINA 25,14 -lipnicová

22

16,95

339,0 1

BO 18-20 DB 18-20

DB 7 BK 2 HB 1 LP BO

SM 22-24 BK 18-22

3B1

3J

OL 16-20 BŘ 14-20 OL 22-24

OL 8 SM 1 BŘ 1 OS JŘ VR krušina, kalina OL 7 BŘ 2 DB 1 SM OS BO OL 7 VR 3 OS

SKELETOVÁ DUBOVÁ BUČINA 3,92 -sběrný typ

3C2

3A

OL 20-22

3Y0

44,29 3,93

BOB BO 8 DB 1 BK 1 BŘ 14-16

BO 12-16 DB 12-14

CHUDÁ DUBOVÁ BUČINA 15,15 -borůvková

25,14

cílový hospodářský soubor 01 - Mimořádně nepříznivá stanoviště 13 - Přirozená borová stanoviště (odchylkou do HS 43)

BO 18-22 BO 8 BŘ 2 SM

ZAKRSLÁ DUBOVÁ BUČINA 5,19 -lipnicová

0,49

3B

BO 14-16 BO 8 DB 1 BŘ 1 BK

3Z8

15,15

50,10

BO 14-16 BO 8 DB 1 BŘ 1 BK

DB 24-28 JS 24-28

3,92

3N

SMRKOVÁ OLŠINA 191,15 -sběrný typ BŘEZOVÁ OLŠINA 1,58 -ostřicová VRBOVÁ OLŠINA 91,94 -mokřadní VYSÝCHAVÁ BUKOVÁ DOUBRAVA 14,25 -teplomilná s válečkou prapořitou

přirozená druhová skladba BO 12-14 BO 9 BŘ 1 DB SM BK

POTOČNÍ LUH 4,41 -pahorkatinný

5,19

148,7 7

CHUDÝ DUBOVÝ BOR 5,73 -sběrný typ CHUDÝ DUBOVÝ BOR 4,36 -brusinkový KYSELÝ DUBOBUKOVÝ BOR 35,55 -borůvkový BLATKOVÝ BOR 3,47 -borůvkový

AVB

2L1

3M3 3K

(lesního typu) RELIKTNÍ BOR 19,45 -skalnatý

01 - Mimořádně nepříznivá stanoviště 29 - Olšová stanoviště na podmáčených půdách

21 - Exponovaná stanoviště nižších poloh (odchylkou do HS 51) DB 5 JS 3 JL 1 JV 1 19 - Lužní OS LP TP stanovišťě (odchylkou do HS 29) BK 5 DB 4 BŘ 1 BO 01 - Mimořádně JD SM nepříznivá stanoviště BK 5 DB 4 BŘ 1 BO JD SM

BO 16-18 BK 5 DB 3 BO 1 BŘ 1 23 -Kyselá stanoviště SM 14-18 LP JD nižších poloh (odchylkou do HS 43) BO 18-22 BK 6 DB 3 LP 1 JD 43 -Kyselá stanoviště BK 22-24 BO BŘ HB středních poloh DB 20-22 SM 22-26 41 – Exponovaná SM 22-24 BK 6 DB 3 JD 1 BO stanoviště BK 22-24 HB středních poloh (odchylkou do HS 51) SM 26-28 BK 6 DB 2 LP 1 JD 1 45 –Živná stanoviště BK 26-28 JV SM středních poloh SM 24-28 BK 6 DB 3 LP 1 JD BK 24-28 BO HB SM 26-30 BK 5 DB 2 LP 1 JV 1 41 - Exponovaná BK 26-28 JD 1 JL stanoviště středních poloh BK 22-24 BK 6 DB 3 LP 1 JV (odchylkou do HS 51) DB 20-22 JD BO BK 28-30 BK 5 DB 3 JD 1 HB 1 45 –Živná stanoviště DB 26-28 JV JL LP středních poloh BK 24-26 BK 5 DB 1 JV 1 LP 1 41 - Exponovaná DB 22-24 JD 1 JL 1 HB stanoviště středních poloh (odchylkou do HS 51) BK 24-26 BK 3 JV 3 LP 2 DB 1 01 - Mimořádně JV 24-26 JD 1 JS HB nepříznivá stanoviště OL 24-26 OL 7 JS 3 SM DB JV 29 - Olšová stanov. JL na podmáčených půdách BK 16-18 BK 6 DB 2 BO 1 BŘ 1 01 - Mimořádně DB 12-14 JD JŘ nepříznivá stanoviště


PLO 11-Český les


Tab. č. 4.12-pokračování 1 slt Plocha lesní plocha 4M

13,95

typ 4M1

4K

172,90

4K1

4N

21,76

4K3 4N2

4S

663,73 4S1 4S2

4B

49,66

4B1 4B4 4B9

4A

29,62

4O

4,95

4A1

4O1

4O2 4P

4R

5Z

SM 26-28 BK 26-28 DB 22-24 JD 24-26

5Z1

ZAKRSLÁ JEDLOVÁ BUČINA 0,18 -borůvková

BO 12-16 BK 16-18

5M3 5M9

203,91 SKELETOVÁ JEDLOVÁ BUČINA -sběrný typ CHUDÁ JEDLOVÁ BUČINA 431,16 -mechová 1093,95 borůvková 32,99 -svahová

SM 22-24 BK 22-24 SM 18-22 BK 18-22 BO 18-20 BO 18-22 BK 16-22

5K1 5K3

KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA 4920,08 -metlicová 2268,94 -biková

SM 24-26 BK 24-26 SM 24-28 BK 24-26 SM 24-28 BK 24-26

0,18

5M

1558,1 0

5M1

5K9

240,69 5N1

419,30

LIPOVÁ BUČINA 29,62 -bažanková SVĚŽÍ DUBOVÁ JEDLINA 4,17 -šťavelová

SM 26-28 BK 26-28 SM 24-28 BK 24-26 SM 28-34 BK 28-34 SM 28-34 BK 28-34 SM 28-34 BK 28-34

SM 24-26

5Y0

5I

2,54 -svahová

5N2 5I1

30,26 -svahová

KAMENITÁ KYSELÁ JEDLOVÁ 115,27 BUČINA -s kapradí osténkatou 125,42 -se třtinou rákosovitou ULÉHAVÁ KYSELÁ JEDLOVÁ 419,30 BUČINA -s bikou chlupatou


přirozená druhová cílový hospodářský skladba soubor BK 6 DB 2 JD 1 BŘ 1 23 - Kyselá stanoviště JŘ nižších poloh (odchylkou do HS 43) BK 7 DB 1 JD 2 BO 43 - Kyselá stanoviště středních poloh

SM 22-26 BK 7 DB 1 JD 2 BK 22-24

SVĚŽÍ RELIKTNÍ SMRČINA 9,53 -olšová

203,91

5N

BOHATÁ BUČINA 31,95 -mařinková 15,17 -javorová

SM 24-26 BK 24-26

4R2

9,53

7219,2 8

SVĚŽÍ BUČINA 106,28 -šťavelová 557,45 -se svízelem drsným

SM 18-20 BK 18-20

4Q1

0,22

5Y

5K

KYSELÁ BUČINA 94,17 -metlicová 78,73 -biková KAMENITÁ KYSELÁ BUČINA 21,76 -se třtinou rákosovitou

AVB

0,78 -ostřicová KYSELÁ DUBOVÁ JEDLINA 1,40 -s bikou chlupatou CHUDÁ DUBOVÁ JEDLINA 0,22 -borůvková

1,40 4P1

4Q

Název souboru lesních typů (slt) (lesního typu) CHUDÁ BUČINA 13,95 -mechová

SM 24-26 JD 24-26 DB 16-20 JD 20-22

BK 8 JD 2 DB LP JV

41 - Exponovaná stanoviště středních poloh (odchylkou do HS 51) 45 - Živná stanoviště středních poloh

BK 8 JD 2 DB LP BO BK 8 JD 2 DB LP KL BK 7 JD 2 KL 1 DB LP BK 8 JD 2 DB LP KL 41 - Exponovaná stanoviště středních poloh (odchylkou do HS 51) BK 6 LP 2 KL 1 JD 1 JL DB 4 JD 4 BK 2 LP 47 - Oglejená OS SM stanoviště středních poloh (odchylkou do HS 57) DB 4 JD 4 BK 2 BO OS SM DB 4 JD 4 BK 1 BŘ 1 27 – Oglejená chudá OS BO SM stanoviště středních poloh (odchylkou do HS 57 SM 10 BO OL BŘ JD 59 – Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh BK 7 JD 2 BŘ 1 BO 01 - Mimořádně SM nepříznivá stanoviště BK 7 JD 2 BŘ 1 KL SM BO BK 5 JD 2 BO 2 BŘ 1 43 - Kyselá stanoviště SM DB JV středních poloh BK 5 JD 2 BO 2 BŘ 1 51 - Exponovaná SM DB JV stanoviště vyšších poloh BK 6 JD 3 SM 1 BO 53 - Kyselá stanoviště vyšších poloh BK 6 JD 3 SM 1 BO BK 6 JD 3 SM 1 BO

51 - Exponovaná stanoviště vyšších poloh

SM 22-26 BK 5 JD 4 SM 1 KL BK 22-24 LP BŘ

SM 24-26 BK 24-26

BK 5 JD 4 SM 1

53 - Kyselá stanoviště vyšších poloh

23


PLO 11-Český les

Tab. č. 4.12-pokračování 2 slt plocha lesní plocha typ

5S

12927,14

5S1 5S2 5S5 5S6 5S7 5S9

5F

0,07

5B

3444,69

5H

5B6

1008,53 -javorová

132,61 27,44

790,69 5A1 5A4

5J

191,72 5J1 5J5

5L

38,73 5L5

5U

3,37 5U3

5V

3570,11 5V1 5V2 5V9

5O

4952,70

5O1 5O3

5P

2646,67

5P1

5G

80,67

5G1

5R

178,66

5R1

6Z

99,78

6Z1

6Y

276,77

6Y0

6M

198,88

6M3

6K

5146,28 6K1 6K6

24

25,72 -ochuzená 11157,45 -holá

5B3

5F1 5B1

5D4 5A

42,51 -s kostřavou nejvyšší

27,65 Svahová SVAHOVÁ JEDLOVÁ BUČINA 0,07 -kapradinová BOHATÁ JEDLOVÁ BUČINA 1917,71 -mařinková 518,45 -s kostřavou nejvyšší

5H2 5D

Název souboru lesních typů (slt) (lesního typu) 930,34 SVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA -šťavelová 733,47 -se svízelem drsným

HLINITÁ JEDLOVÁ BUČINA 132,61 -vysokobylinná OBOHACENÁ JEDLOVÁ 27,44 BUČINA -kapradinová KLENOVÁ BUČINA 597,58 -bažanková 193,11 -s kostřavou nejvyšší SUŤOVÁ JAVOŘINA 175,05 -bažanková 16,67 -měsíčnicová JASANOVÁ OLŠINA 38,73 -montanní VLHKÁ JASANOVÁ JAVOŘINA 3,37 -potoční

VLHKÁ JEDLOVÁ BUČINA 999,60 - netýkavková 2565,44 -papratková 5,07 -podmáčená

4607,39 SVĚŽÍ (BUKOVÁ) JEDLINA -šťavelová 346,25 -s kostřavou nejvyšší 2646,67 KYSELÁ JEDLINA -s bikou chlupatou PODMÁČENÁ JEDLINA 80,67 -přesličková RAŠELINNÁ BOROVÁ 178,66 SMRČINA -rašeliníková 99,78 ZAKRSLÁ SMRKOVÁ BUČINA -borůvková 276,77 SKELETOVÁ SMRKOVÁ BUČINA -sběrný typ CHUDÁ SMRKOVÁ BUČINA 198,88 -borůvková KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA 3179,85 -borůvková 1966,43 -s metlicí křivolakou

AVB

přirozená druhová skladba

cílový hospodářský soubor

SM 28-32 BK 28-30 SM 28-30 BK 26-28 SM 28-32 BK 28-30 SM 24-26 SM 28-30 BK 26-30 SM 28-30 SM 28-32 BK 24-30 SM 28-34 BK 28-34 SM 28-34 BK 28-34 SM 28-34 BK 28-34 SM 28-32 BK 26-32 SM 30-34 BK 28-34

BK 5 JD 4 SM 1 KL 55 - Živná stanoviště LP vyšších poloh

SM 26-30 BK 24-28 SM 26-30 BK 26-30 BK 26-28 KL 24-26

SM 28-32 JD 28-32 SM 28-32 JD 28-32 SM 24-28 JD 26-28 SM 26-30 JD 28-30 SM 20-24 BO 18-20

BK 5 JD 3 KL 2 JL LP 51 - Exponovaná JS SM stanoviště BK 5 JD 3 KL 2 JL LP vyšších poloh JS SM BK 4 JD 3 KL 2 JL 1 01 – Mimořádně JS SM nepříznivá stanoviště OL 8 JS 1 SM 1 KL 29 - Olšová stanov. na podmáčených půdách BK 3 JV 2 JS 2 JD 2 51 – Exponovaná SM 1 JL OLL BŘ stanoviště vyšších poloh (přiřadit do HS 57) BK 5 JD 4 KL 1 JS 57 – Oglejená JL SM stanoviště BK 5 JD 4 KL 1 JS vyšších poloh JL SM BK 3 JD 4 SM 3 KL 59 – Podmáčená JS JL OL stanoviště středních a vyšších poloh JD 7 BK 2 SM 1 DB 57 – Oglejená LP OS stanoviště JD 7 BK 2 SM 1 DB vyšších poloh LP OS JD 7 BK 2 SM 1 DB LP OS JD 7 OL 1 SM 1 BK 1 59 - Podmáčená DB stanoviště SM 6 BO 3 BŘ 1 OL středních a krušina vyšších poloh

SM 18-22 BK 18-20 SM 22-24 BK 20-24

BK 4 SM 4 JD 1 BŘ 1 01 - Mimořádně JŘ BO nepříznivá BK 4 SM 4 JD 1 BŘ 1 stanoviště JŘ BO

SM 20-22 BK 18-22 SM 22-26 BK 22-24 SM 20-24 BK 20-24

BK 4 SM 4 JD 1 BŘ 1 53 - Kyselá stanoviště JŘ BO vyšších poloh BK 4 SM 4 JD 2 JŘ

OL 22-24

SM 28-32 BK 26-30

SM 32-34 BK 28-30 SM 30-32 BK 28-30 SM 30-32 BK 28-30

53 - Kyselá stanoviště vyšších poloh 51 - Exponovaná BK 5 JD 3 SM 2 KL stanoviště JL LP JS vyšších poloh BK 6 JD 3 SM 1 KL 55 - Živná stanoviště vyšších poloh BK 6 JD 3 SM 1 KL BK 6 JD 4 SM KL LP BK 6 JD 3 KL 1 JS JL SM BK 6 JD 3 KL 1 JS JL SM

BK 4 SM 4 JD 2 JŘ KL


PLO 11-Český les


Tab. č. 4.12-pokračování 3 plocha lesní plocha slt typ

6N

1220,70 6N1

6I

134,23

6N5 6I1

1094,5 7 126,13 134,23

6S

4992,92 6S1 6S2 6S5

6V

985,28

6V1

512,07 -devětsilová 271,72 -podmáčená

SVĚŽÍ SMRKOVÁ) JEDLINA 39,23 -šťavelová KYSELÁ SMRKOVÁ JEDLINA 6,00 Třtinová 1077,3 -metlicová 0 CHUDÁ SMRKOVÁ JEDLINA 163,84 -borůvková

39,23

6O1

6P

1083,30

6P1

6Q

1130,44

6P2 6Q1

3085,43

6Q3 6G1

6G3 6G4 6R

470,13

7Z

12,29

6R1

75,04

7K

322,72

7N

5,73

7T

BK 4 SM 4 JD 2

53 - Kyselá stanoviště vyšších poloh

SM 28-30 BK 26-30

BK 4 JD 3 SM 3 KL

55 - Živná stanoviště vyšších poloh

SM 26-28 BK 26-28 SM 28-32 JD 30-32

BK 4 JD 3 SM 3 KL

SM 28-32 JD 28-32 SM 26-28 JD 26-28

JD 5 BK 2 SM 3

SM 24-26 JD 24-26 BO 24-26

JD 5 SM 4 BK 1 BR

SM 28-30 JD 28-30

JD 5 SM 4 OL 1 BK

SM 28-32 JD 28-32 SM 26-30

SM 26-28 BK 24-26

CHUDÁ RAŠELINNÁ SMRČINA 8,14 -rašeliníková PODMÁČENÁ JEDLOVÁ 800,24 SMRČINA -přesličková 767,47 -třtinová

SM 18-20

1571,34

7G4 134,47 7R2 51,54 8R1

3,63 -potoční KYSELÁ RAŠELINNÁ 134,47 SMRČINA -třtinová VRCHOVIŠTNÍ SMRČINA 51,54 -suchopýrová

JD 5 SM 4 BK 1

59–Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh 57 - Oglejená stanoviště vyšších poloh

59 - Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh

SVĚŽÍ BUKOVÁ SMRČINA 255,15 -šťavelová

8,14

BK 3 JD 4 SM 3 KL 57 - Oglejená JS JL OL stanoviště vyšších poloh

SM 28-30 JD 28-30

7S1

7G3

8R

SM 24-28 BK 24-28

7N4

7G1

7R

51 - Exponovaná stanoviště vyšších poloh

SM 20-22 BK 18-22 SM 22-24 BK 20-24 SM 16-22 BK 16-20

255,15

cílový hospodářský soubor

BK 4 SM 4 JD 2 KL

CHUDÁ BUKOVÁ SMRČINA 75,04 -třtinová KYSELÁ BUKOVÁ SMRČINA 322,72 -třtinová KAMENITÁ BUKOVÁ SMRČINA 5,73 -borůvková

7M4

7T1 7G

66,18 -vysokobylinná


SM 24-26 BK 24-26

SM 14-20 BK 14-16

7K1

7S

966,60 -s borovicí PODMÁČENÁ SMRKOVÁ 2727,8 JEDLINA 4 -přesličková 291,41 -třtinová

AVB

SVĚŽÍ RAŠELINNÁ SMRČINA 470,13 -šťavelová ZAKRSLÁ BUKOVÁ SMRČINA 12,29 -borůvková

7Z1 7M

115,96 265,59 4611,3 7 201,49 VLHKÁ SMRKOVÁ BUČINA -papratková

6V2 6V9

6O

6G

název souboru lesních typů (slt) (lesního typu) KAMENITÁ KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA -s kapradí osténkatou -metlicová ULÉHAVÁ KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA -s bikou chlupatou SVĚŽÍ SMRKOVÁ BUČINA -šťavelová -bukovincová -holá

SM 26-30 JD 28-30

SM 10 JD OL SM 8 BK 2 JD BŘ JŘ 01 – Mimořádně BO nepříznivá stanoviště SM 8 BK 2 JD BŘ JŘ 73 - Kyselá stanoviště BO horských poloh SM 7 BK 3 JD JŘ BO BŘ SM 8 BK 2 JD BO KL 71–Exponovaná JŘ BŘ stanoviště horských poloh (odchylkou do HS 51) SM 7 BK 2 JD 1 KL 75 - Živná stanoviště horských poloh (odchylkou do HS 73) SM 8 JD 1 BŘ 1 JŘ 79 - Podmáčená stanoviště SM 8 JD 2 OL BŘ JŘ horských poloh

SM 26-28 JD 26-28 SM 26-30 JD 28-30 SM 20-24

SM 8 JD 2 OL BŘ JŘ

SM 14-18

SM 10 KOS JŘ BŘ

SM 8 JD 2 OL BŘ JŘ SM 9 BŘ 1 JŘ

01 - Mimořádně nepříznivá stanoviště

Charakteristiky lesních typů a typologická mapa jsou uvedeny v příloze.


25


PLO 11-Český les

4.5.7. Předpokládané změny klimatu a jejich vliv na rozšíření dřevin a na lesní prostředí 4.5.7.1. Scénář globální klimatické změny a jejich dopad na vývoj lesů Cílem je reagovat na úroveň současných poznatků k časovým horizontům současného stavu, roku 2010 a 2030 (Kalvová, 1995). Byl vypracován mapový obraz trendu posunu vegetačních stupňů na základě scénáře změn ročních průměrných teplot a srážek podle klimatického modelu GISS. V ročním průměru je k roku 2010 předpokládaná teplotní odchylka +0,98 a poměr srážek 1,038, k roku 2030 teplotní odchylka +1,96 a poměr srážek 1,075. Z uvedeného pro PLO 11 vyplývá, že odolnost v současnosti nejvíce zastoupeného smrku se bude snižovat hlavně na klimaticky exponovaných hřebenech a hřbetech, odolnější bude smrk i jedle z přirozené obnovy na živných a podmáčených stanovištích. Nejlepší předpoklady adaptability mají geobiocenózy s populací autochtonních dřevin. Ve scénáři pro PLO Český les je proto nutno počítat s mírným ústupem smrku ve prospěch listnáčů, hlavně buku. Obecně lze říci, že ohrožení lesního ekosystému je úměrná tomu, jak se liší současná a přirozená skladba dřevin. Na tyto skutečnosti reaguje výstup typologie lesů v rámcových směrnicích hospodaření, kde se zdůrazňuje pestrá cílová skladba dřevin; hlavně podíl listnáčů a podpora přirozené obnovy všech autochtonních dřevin.

4.5.8. Antropicky podmíněné změny prostředí Jak z historického šetření vyplývá, k největším antropicky podmíněným změnám došlo v minulosti, kdy v důsledku potřeby dřevní hmoty nastala postupná přeměna ekologicky stabilní přirozené druhové skladby dřevin na labilnější smrkové monokultury. Tím došlo i k postupné degradaci většiny složek lesního ekosystému. Důsledky globální antropické činnosti, které mají za následek změny klimatu, a emisní zátěže, se prozatím PLO Český les dotýkají jen okrajově.

26


PLO 11-Český les

Údaje o stavu lesa, historickém vývoji, dosavadním hospodaření a majetkových poměrech

5. ÚDAJE O STAVU LESA, HISTORICKÉM VÝVOJI, DOSAVADNÍM HOSPODAŘENÍ A MAJETKOVÝCH POMĚRECH 5.1. Historický vývoj hospodaření v oblasti Úvod : K většímu osídlení území Českého lesa, tvořícího střední část západního pralesovitého valu Čech, došlo poměrně pozdě. První doložené zprávy jsou z Chebska, kolem roku 863. Až do počátku 15. století velká část lesů na Chebsku náležela k tzv. říšskému lesu. Král Jan Lucemburský sice pověřil začátkem 14. století lesmistrovským úřadem dědičně město Cheb, to však o něj vedlo dlouholetý spor. V důsledku tohoto sporu byly sepsány s lesníky a včelaři práva a povinnosti tzv. „ Chebský lesní řád “. Okolí Plané bylo osídleno ve 12. století, kdy tu byla pod královským hradem založena první sídliště. Později sem začínají pronikat Němci ze sousedství, patrně za kutáním po kovech. Chodová Planá se připomíná r.1219. Tachov byl postaven Soběslavem I. v letech 1126 až 1131 jako ochranný hrad. Přimdu vystavěli v r.1121 jako hrad Němci z Falce. Obce, které zde ve 13. a 14. století vznikly založily převážně Němci. Nejzápadnější část tachovského panství se udržela jako souvislý les do konce 17.století, kdy tu majitelé panství začali usazovat německé osadníky a založili řadu obcí. Vznik jakéhokoliv sídliště v lesnatém území Českého lesa znamenal vždy větší či menší zásah do okolních lesů. Čím toto sídliště bylo větší, tím intenzivnější byla těžba a klučení lesa. Vcelku možno, na základě historicky doložených pramenů konstatovat, že až do poloviny 17. století, mimo nejsevernější části, si Český les v šíři 5 – 10 km od zemských hranic zachoval svou, jen málo porušenou formu původního pralesa. Teprve po této době začíná silnější narušování původní pralesovité formy lesa. Majitelé panství se snaží lépe využívat lesní bohatství, ve kterém dosud bylo jen pomístně těženo obyvateli velmi řídce roztroušených sídlišť pro jejich potřebu, smolařeno a páleno dřevěné uhlí. Mimo osídlování, spojeného se značným klučením lesů ( Tachovsko ), jsou značná kvanta dřeva spotřebována sklářstvím, které se tu zejména od druhé poloviny 17. století začíná rozvíjet. Větší sklárny byly zejména v oblasti panství Planá, Poběžovice, Trhanov, Lesná, Tachov, Domažlice a Sv. Kříž. Pro tyto sklárny bylo třeba hodně potaše, na který bylo třeba též mnoho dřeva. V 18. a počátkem 19. století vznikla v oblasti Českého lesa celá řada železných hamrů. Bylo to hlavně na panství Přimda, Trhanov, Chodová Planá, Planá a Tachov. Pro tyto hamry bylo třeba též značné množství dřeva. To vše, vedle rychle rostoucího počtu obyvatel, mělo neblahý vliv na lesy, ze kterých se jen bralo, aniž bylo postaráno o jejich obnovu. Primitivní formy obnovy se začínají oběvovat až v druhé polovině 18. století a hlavně pak začátkem 19. století, kdy dochází k zastavení plošné a hmotné likvidaci lesů a bylo přistoupeno k jejich cílenné obnově.

TAB.Č.5.1.: SEZNAM VYPRACOVANÝCH ELABORÁTŮ PRŮZKUMŮ HISTORIE LESŮ V OBLASTI Č. Elaborát Rok Zpracoval 1.

Historický průzkum lesů

býv. velkostatek KOUT-TRHANOV

1958

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů

(LHC PŘIMDA) býv. velkostatek PŘIMDA (LHC TRHANOV I.) (LHC PŘIMDA II.) (LHC ČERCHOV, LHC KORÁB) LZ H. TÝN – býv. velkost. H. TÝN (LHC PIVOŇ, LHC VÝHLEDY) (LHC DIANA, BOR) (LHC ZLATÝ POTOK)

1959 1963 1965 1971 1973 1973 1975 1980

Dr.J.TLAPÁK Ing.J.PAUKNER Dr. J. TLAPÁK Ing. J. MINISTR Dr. J. TLAPÁK Ing. R. STOLAŘÍK Ing. R. STOLAŘÍK Ing. R. STOLAŘÍK Ing. R. STOLAŘÍK Ing. R. STOLAŘÍK

Poznámka : Elaboráty historických průzkumů jsou většinou zpracované pro lesní hospodářské celky a často přesahují rámec PLO. Jejich údaje proto musí být náležitě vyhodnoceny.


27


PLO 11-Český les

5.1.1. Vývoj lesního hospodářství Jak již bylo konstatováno v předcházející kapitole, byl lesní komplex Českého lesa z důvodu hlavně obrany země do poloviny 17. století jen pomístně a málo narušen. Před tím to bylo v jeho severní části z důvodů hornictví a zemědělství. Po třicetileté válce si rychle se vzrůstající obyvatelstvo na územích sousedících s lesnatým Českým lesem začalo hledat nové zdroje obživy, čehož využili někteří majitelé rozsáhlých lesních území a osazovali je tak zvanými lesními domkaři. Obyvatelé zakládaných osad mimo klučení lesních ploch zmenšovali dřevní zásoby těžbou pro svoji potřebu a značně poškozovali lesní porosty pasením. Např. na tachovském panství činila v r. 1781 výměra vyklučených a na louky a pole přeměněných lesů 2.015 ha . podobně tomu bylo i na jiných majetcích na území Českého lesa. Služebnosti odběru dřeva a pastvy tu měla řada bavorských vesnic. Velký vliv na snížení dřevních zásob a částečně i plochy lesů mělo, jak již bylo uvedeno, sklářství. Skelné hutě byly zakládány uprostřed hlubokých lesů, jejichž bohatství nemohlo být zpeněženo, při čemž po jejich využití byly obyčejně přemístěny do nejbližšího okolí s dostatkem dřevní hmoty. Lesy Českého lesa přesto byly v době vydání tzv. Tereziánského lesního řádu v polovině 18. století, kterým nastává počátek renesance lesního hospodářství v českých zemích, v podstatně lepším stavu než v sousedních východních oblastech. Začíná se zde intenzivně prosazovat umělá obnova. Zastavuje se další odlesňování a zalesňováním špatných zemědělských pozemků se začíná výměra lesních pozemků zvětšovat. Na zlepšování lesního hospodářství se výrazně podílí vzdělaní lesníci, kteří v polovině 19. století začínají nahrazovat primitivně vyučené myslivce. V 19. století se tedy zvyšuje jak výměra, tak dřevní zásoba. V touze po maximálním výnosu však dochází k velké biologické chybě tím, že dosavadní smíšené lesy se značným podílem buku se mění na jehličnaté, převážně smrkové monokultury

5.1.2. Vývoj hospodářské úpravy První náznaky hospodářské úpravy lesů v dané oblasti lze najít již od první poloviny 18. století, i když k vypracování řádných osnov dochází u větších lesních majetků až koncem 18. a počátkem 19. století. Z požívaných zařizovacích metod to byla podobně jako jinde v Čechách metoda lanová, kterou vystřídaly staťové soustavy, nejdříve hmotná, poté plošná a konečně kombinovaná včetně saské metody, které se tu udržují do posledního desetiletí minulého století. Poté byly vystřídány různými formami porostní soustavy, měnící se působením různých nauk ( Judeich, Gayer, Wagner ). Tím se měnila i rozdělovací síť na jednotlivých velkostatcích, položená do lesů staťovými soustavami tak, že směr hospodárnic západ – východ se zprvu změnil ze severozápadu na jihovýchod, při čemž bylo těženo v prvém případě od východu a v druhém od jihovýchodu, až konečně ve smrkových porostech se směr pasečení ustálil ve směru sever – jih. I když první hospodářské osnovy vnesly do postupu těžeb určitý řád a zamezily dosavadnímu libovolnému vybírání těžebních míst, na většině majetků nebylo podle nich postupováno, zejména když kalamity rozvrátily mýtní plány, sestavené na dlouhá období dopředu. Změna k lepšímu nastala až koncem první poloviny minulého století, kdy se lesní hospodářské plány stávají skutečným základem řádného hospodaření, řídícího se zásadou zlepšování výnosu lesa při nedotčení jeho podstaty jak hmotné, tak půdní. Přesto i v tomto období splnila hospodářská úprava lesů na většině majetků svůj kladný úkol. Nelze tomu však říci po stránce biologické, neboť holoseče používané v rámci lanových a zejména staťových soustav hospodaření změnily na území Českého lesa původní smíšené smrko-jedlo-bukové porosty za 100 let převážně ve smrkové monokulrury. Zatímco lanová a první soustavy staťové používaly většinou obmýtí 100 i 120 let, zařizovací elaboráty v druhé polovině min. století začínají obmýtí snižovat. Koncem min. století a zejména v posledních plánech předmnichovské republiky dochází opět k jeho zvýšení.

5.1.3. Dřevinná skladba, zalesňování a původ semene Na základě dochovalých historických podkladů z jednotlivých lesních majetků v rámci Českého lesa možno konstatovat, že zdejší porosty si prakticky až do začátku 18. století zachovaly, na rozdíl od sousedních oblastí svůj původní ráz. Jednalo se o smíšené SM – JD – BK porosty jenž vznikly výběrným hospodařením na velkých plochách. Jako příklad možno uvést druhovou skladbu na velkostatku Tachov z r. 1750 : SM – 42 %, JD – 23 %, BK – 27 % , JV – 6 % a BO – 2 %.

28


PLO 11-Český les


Rychlý ústup JD a BK z oblasti Českého lesa nastal až od dvacátých let minulého století. Jak již bylo konstatováno hlavní příčinou bylo zavedení holosečného hospodaření, pastva v lese a vysoké stavy zvěře. I když si mnozí lesní hospodáři byli vědomi, že holoseče a převážné používání smrku k obnově ohrožuje životnost lesů a volali po smíšeném lese, přesto buku a jedle v porostech stále ubývalo. V prvé řadě to byla větší vitalita smrku, který do holosečí pronikal rychleji než jedle a buk. Pokud se dříve hospodařilo výběrně a z porostů se těžily jen jednotlivé stromy, neměl tu smrk pro nedostatek světla takové životní podmínky jako buk a jedle. Koncem 18. století byla většina porostů hodně prořídlá a mnoho ploch bylo prázdných a zabuřenělých a bylo třeba je co nejdříve zalesnit. Velké množství semene, které bylo k této obnově třeba a poměrně rychlý růst smrku v mládí, vedlo k většímu používání této dřeviny, než li pomalu v mládí rostoucího buku a jedle. Tyto dřeviny mimo jiné vyžadují ochranu mateřského porostu, kterého na rozsáhlých holinách již nebylo. Jedná se o dřeviny jejichž pěstování ve školkách je náročnější a při vyšších stavech spárkaté zvěře jsou více poškozovány než smrk. V neposlední řadě to byla krátkozraká touha po zvýšení výnosu lesa, protože smrk, zejména v mládí na bývalých plochách jedlobukových porostů vykazoval značné přírusty a tedy i zpeněžení.

5.1.4. Diferencované způsoby hospodaření Jak již bylo konstatováno, v druhé polovině 18. Století došlo k převratnému zásahu do skladby našich lesů zaváděním nejprve borovice a pak i smrku v nesmíšených porostech s následnými holosečemi. Tak došlo k téměř úplné přeměně původních smíšených lesů na lesy jehličnaté, ato v rozsáhlých porostech, často z komerčně získaného osiva neznámého původu. Cílem nově vzniklého lesního hospodářství bylo dosáhnout zvýšeného podílu užitkového dříví. Zakládáním smrkových monokultur se sice výrazně zvýšila dřevní produkce, ale značně se rozšířily lesní kalamity , neboť monokulturní porosty jsou poškozovány ve srovnání s původními listnatými porosty mnohem více a to jak abiotickými tak biotickými škodlivými činiteli. Nejvíce pak byly postihovány smrkové porosty na vodou ovlivněných stanovištích. Stále častější a rozsáhlejší kalamity hlavně ve smrkových monokulturách daly vznik koncepci opětovného pěstování smíšených lesů s druhovou skladbou odpovídající nebo alespoň blízkou původní přirozené. Protože porostní poměry ve většině oblastí byly silně pozměněny, bylo nutné vypracovat takovou metodu, která by poskytla přijatelné výsledky i za tohoto stavu. Na poměrně malém území ČR jsou přírodní podmínky velmi pestré. Je zde zastoupena velká škála geologických podkladů z různých geologických dob, které se liší rozličnými horninami. Je zde značné výškové rozpětí, rozdílné klimatické podmínky, je zde i rozličná květena ( hercynská, karpatská ) atd. Pro podchycení těchto rozdílných růstových podmínek je třeba provést jejich typizaci. Vlastní typizaci růstových podmínek předcházelo vymezení rámců diferenciace tj. přírodních lesních oblastí ( PLO ), dříve vzrůstových oblastí. Tyto územní jednotky byly vymezené na základě vyhodnocení regionálních zvláštností lesů, geologické, geomorfologické, klimatické a fytogeografické podobnosti. Celkem bylo v celé ČR vymezeno 41 těchto PLO. Názvy jednotlivých PLO vychází hlavně z geografické systematiky. Základní jednotkou typizace růstových podmínek je lesní typ, který definoval prof. ZLATNÍK ( 1965 ) jako soubor přirozených a změněných biocenóz a jejich vývojových stadií včetně prostředí, tedy geobiocenóz vývojově k sobě patřících. Skupina lesních typů je pak rámec s širším ekologickým rozpětím. Ve stejné době, tedy v r.1956, který je považován za začátek systematického mapování pro potřeby diferenciace hospodaření v lesích byla publikována též systematika autorů MEZERA – MRÁZ – SAMEK, kde je lesní typ jednotkou stanovištní. Na základě těchto dvou odlišných systematik byl vytvořen jednotný typologický systém ÚHÚL kombinující obě pojetí lesního typu platný pro celou ČR od r.1970 ( Průša, Plíva ). Na základě typologických jednotek existovaly postupně různé nadstavbové soubory pro odlišení hospodaření. Podle přírodních podmínek se rozlišoval postupně : obhospodařovací typ – hospodářský soubor lesních typů – cílové hospodářství – cílový hospodářský soubor ( nyní ). Přidáním porostního typu ( převládající dřevina ) se pak rozlišoval porostní typ – provozní soubor – hospodářský soubor ( nyní ). Na tyto hospodářské jednotky se potom začaly vyhotovovat rámcové směrnice hospodaření, které vymezovaly cíle a způsoby hospodaření a hlavně tzv. základní rozhodnutí ( hospodářský tvar, hospodářský způsob, obmýtí, obnovní doba ) a cílovou druhovou skladbu ( dříve provozní cíl, výhledový cíl, dosažitelný cíl ),která se od prvopočátku diferencovaného hospodaření stanovovala zprvu jen na lesní typy a postupně pak na hospodářské soubory. Ráncem pro provozní hospodaření pak byly lesní hospodářské celky. Z celkového pohledu na úroveň lesnických znalostí v polovině tohoto století lze lesnickou typologii a její výsledky označit jako skutečnou vědeckou revoluci v lesním hospodářství. V současných platných právních normách byla zachována podoba hospodářského souboru a dřívější složky základního rozhodnutí spolu s cílovou druhovou skladbou jsou součástí tzv. základních hospodářských doporučení.


29


PLO 11-Český les

Tab.č.5.2.: ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ V NEJROZŠÍŘENĚJŠÍCH HS LHP: 51 Obnovní 516 Platný LHP Obmýtí Cílová druhová skladba Poznámka doba LHC Planá 130 30 BK7, SM2, KL1, JD, MD * (1989 – 1998) LHC Přimda 130 30 BK7, SM2, KL1, JD, MD * (1988 – 1997) LHC Domažlice 130 30 BK6, LP(SM)2, KL1, MD (1995 – 2004) 53 Obnovní 531 Platný LHP Obmýtí Cílová druhová skladba Poznámka doba LHC Planá 100 30 SM8, BK2, JD, MD, D6 LHC Přimda LHC Domažlice 55 551

Platný LHP LHC Planá LHC Přimda LHC Domažlice

57 571

Platný LHP LHC Planá LHC Přimda LHC Domažlice

30

110

30

SM8, BK2, JD, MD, D6

110

30

SM6, BK2, JD1, MD1

Obmýtí

Obnovní doba

110

30

SM7, BK2, JD1, KL, MD, DG

110

30

SM7, BK2, JD1, KL, MD, DG

110

30

SM7, BK2, JD1, KL, MD

Obmýtí

Obnovní doba

110

30

SM8, JD1, BK1, BO, OS, JDO

110

30

SM8, JD1, BK1, BO, OS, JDO

110

30

SM7, JD2, BK1, JV

Cílová druhová skladba

Cílová druhová skladba

Poznámka

Poznámka


PLO 11-Český les


5.2. Údaje o stavu lesa 5.2.1. Zastoupení dřevin V ý vo j d ře vin né sk la db y Současná druhová skladba lesních porostů je výsledkem vlivů působících v dané oblasti na les po řadu generací. Jak je patrné z kapitoly 5.1. Historický vývoj hospodaření v oblasti, původní lesní porosty, jenž si až do poloviny 17. století zachovaly jen málo porušenou formu původního pralesa se svou druhovou a prostorovou výstavbou podstatně lišily od současných lesních porostů. Původní hercynská směs dřevin, s pestrou věkovou a prostorovou výstavbou byla postupně, v době nástupu průmyslové revoluce, nezodpovědnou lidskou činností prakticky zcela zničena a nahrazena jehličnatými monokulturami s vizí vyšších výnosů a tedy zisků. V důsledku změněných obnovních způsobů, které vycházely z holosečných způsobů hospodaření s následnou umělou obnovou jehličnanů vznikly dnešní, rozsáhlé, prakticky stejnověké jehličnaté monokultury, svým charakterem blízké severským lesům. Tyto přírodě a růstovým podmínkám střední Evropy naprosto vzdálené trendy, se i přes některé pozitivní snahy uplatňovaly prakticky až do nedávné doby. Hospodářská úprava pak vytvořila nástroje odpovídající převládajícímu holosečnému hospodaření ( metoda věkových tříd ).

T A B .Č .5 .3 .: SOUČ ASN Á DRUHOVÁ SKLADBA (H A / %) Jehličnany SM JD BO MD DG 54.027 48.619 212 4.172 761 186 89 80 1 7 1 + Listnáče BK DB JV LP JS 6.983 3.448 272 307 58 160 11 6 + 1 + +

JDO 19 + BŘ 1.068 2

(62.062 ha porostní půdy) Holina VJ ost. 20 38 1.052 + + OL OS Ost. 1.430 178 62 2 + +

Poznámka: Současná druhová skladba je výsledkem zpracování databáze LHP, přičemž je třeba upozornit, že při zjišťování taxačních údajů ( popisu porostů ), se zastoupení dřevin zpravidla uvažuje s přesností nad 5 %.

Modrin 1% Bor 7%

Buk 6%

Javor 1%

Briza 2%

Olse 2%

Jedle 1%

Smrk 80%


31


PLO 11-Český les

TAB.Č.5.4.: POROVNÁNÍ DRUHOVÝCH SKLADEB POROSTŮ V PLO : SM

JD

JDO BO

MD

DG

Současná druhová skladba : 80 1 + 7 1 + Cílová druhová skladba : 69,2 7,2 1,4 0,9 0,9 1,0

JEH. BK

DB

JV

LP

JL

JS

OL

OS

BŘ

OST.

LIST.

89

+

1

+

+

+

2

+

2

+

11

0,8

1,2

0,2

0,3

0,3

0,1

+

+

19,4

6

80,6 16,4 0,1

Poznámka : Cílová druhová skladba je odvozena a vypočítána jako vážený aritmetický průměr z jednotlivých hospodářských souborů obsažených v PLO. Bylo zapracováno závazné stanovisko MŽP z hlediska zavádění geograficky nepůvodních dřevin.

P o r o v n á n í d r u h o v é s k la d b y 90 80 70 60 %

50 40 30 20 10

S o u č a sn á d r u h o v á sk l a d b a :

Listnaté

Ostatní

BŘ

OS

OL

JS

JL

LP

JV

DB

BK

Jehličnaté

DG

MD

BO

JDO

JD

SM

0

C í l o v á d r u h o v á sk l a d b a :

Na základě předešlé tabulky č. 5.4 a grafu je patrné, že by mělo postupně docházet k přeměně stávající druhové skladby lesních porostů. Obecně by mělo docházet k snižování podílu jehličnanů a nárůstu listnáčů. Výrazný je posun hlavně u BK jako hlavní stabilizační dřeviny 5.a 6. lvs. Zvyšuje se též podíl jedle, jako významné původní dřeviny.

5.2.2. Zastoupení věkových stupňů a věkových tříd Tab.č.5.5.: VĚKOVÁ POROSTNÍ SKLADBA, ROZLOŽENÍ VĚKOVÝCH STUPŇŮ Rozložení věkových stupňů Věkové Stupně Plochy věk.stup. Normální rozl. v. s. Odchylka od norm. zast. v %

Hol 1052 555

1 5737 5545

2 4446 5545

+ 3,5

3 6654 5545

4 4900 5545

5 5329 5545

+ 20,0 -19,8

-11,6

-3,8

6 5723

7 5533

5545

5528

+ 3,2

+ 0,1

8 4570 5479

9 5254 5374

10 4560 4943

11 3408 3680

12 2127 2082 + 2,1

-16,5

-2,2

-7,7

-7,4

13 1335

14 621

15 402

768

330

182

+ 73,9

+ 88,3

+ 120, 8

16 169 110 + 53,5

17+

Σ

240

62062

51 + 370, 7

-1,3

Poznámka : Větší plocha holiny je způsobena kalamitami v době zpracování LHP.

Střední věk : jehličnaté 59 let Listnaté 58 let průměr celkem 59 let Normální paseka 555 ha

32


PLO 11-Český les


Zastoupení plochvěkovýchstupňů/ ha 8000 6000 4000 2000 0

Plochyvěk.stup. Normálnírozl.v.s.

Hol. 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17

Věkovéstupněvdesítkáchlet

Z grafu je patrná poměrně značná vyrovnanost zastoupení jednotlivých věkových stupňů. Větší zastoupení 3. věkového stupně je dáno rozsáhlými kalamitami v minulém období. Z vyrovnanosti zastoupení věkových stupňů pramení značná vyrovnanost vývoje porostních zásob a očekávaných těžebních možností v rámci PLO.

Zastoupení dřevin ve věk. stupních TP

100%

OL LP

80%

BŘ JS

60%

JV BK

40%

DB

20%

MD BO

0%

DG 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.

JD

věkové stupně

SM

Ze zastoupení dřevin v jednotlivých věkových stupních vyplývá, že listnaté dřeviny ( konkrétně buk ), jsou zastoupeny převážně v nejstarších věkových stupních. V mladších věkových stupních, kde by jejich stabilizační úloha byla mnohem účinnější je jejich podíl nedostačující.


33


PLO 11-Český les

Tab.č.5.6.: ROZLOŽENÍ VĚKOVÝCH TŘÍD

Rozložení věkových tříd Věkové Hol. I. třídy Plochy 1052 10183 věkových tříd Normální rozloha 11091 věk. Třídy Odchylka od normál. V % -8,2

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

Celkem

11554

11053

10104

9814

5535

1956

811

62062

11091

11091

11007

10316

5762

1097

343

78,3

136,4

-0,3

-8,2

-4,9

-3,9

4,2

Rozložení věkových tříd 14000 12000 10000 8000

Plochy věkových tříd Normální rozloha věk. Třídy

6000 4000 2000 0 Hol.

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

Věková třída

Z rozložení věkových tříd pramení opět poměrně značná vyrovnanost.

Podíl ploch jehličnanů a listnáčů ve věkových stupních Tab. č.5.7.: PODÍL PLOCH JEHLIČNANŮ A LISTNÁĆŮ VE VĚKOVÝCH STUPNÍCH V HA Věk. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. St. Jehličn. 5267 4056 5804 3732 4294 4968 5125 4343 5032 4314 3126 1934 1168 462 Listnat. 470 390 850 1168 1036 754 409 228 222 247 282 192 167 159 Celkem 5737 4446 6654 4900 5330 5722 5534 4571 5254 4561 3408 2126 1335 621

15. 16. 17+ Celk. 254 90 58 54027 149 79 181 6983 403 169 239 61010

Tab.č.5.8.: PODÍL PLOCH JEHLIČNANŮ A LISTNÁČŮ VE VĚKOVÝCH STUPNÍCH V % Věk. st. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. Jehličn. 91,8 91,2 87,2 76,2 80,6 86,8 92,6 95,0 95,8 94,6 91,7 91,0 87,5 74,4 63,0 53,3 24,3 Listnat. 8,2 8,8 12,8 23,8 19,4 13,2 7,4 5,0 4,2 5,4 8,3 9,0 12,5 25,6 37,0 46,7 75,7

34


PLO 11-Český les


P o d íl p lo c h je h lič n a n ů a lis tn á č ů v e v ě k o v ý c h s tu p n íc h 100 90 80 70

%

60 50 40 30 20 10 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

v ě k o v é s tu p n ě

14

15

16

17

L is tn a té

J e h lič n a té

5.2.3. Zásoba, zakmenění, přírůsty 5.2.3.1. Porostní zásoby Tab.č.5.9. : ZÁSOBY HROUBÍ BEZ KŮRY: Dřeviny M3 Jehličnaté 14.510.704 Listnaté 1.117.345 Celkem 15.628.049

% 92,9 7,1 100,0

Tab.č.5.10.: PRŮMĚRNÉ ZÁSOBY A ZAKMENĚNÍ PODLE VĚKOVÝCH STUPŇŮ Věkové stupně Průměrné Zásoby na ha Průměrné zakmenění

1

9,2

2

3

4

5

2

51

131 206 282 351 412 442 467 460 454 416 394 384 423 384

256

9,5

9,5

9,2

9,1

8,9

6

9,0

7

9,0

8

9,0

9

8,9

10

9,0

11

8,9

12

8,9

13

8,7

14

8,4

15

8,2

16

8,7

17 Průměr

8,4

Tab.č.5.11.: PODÍL ZÁSOB JEHLIČNANŮ A LISTNÁČŮ V % PODLE VĚKOVÝCH STUPŇŮ Věkové stupně

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17 Průměr

Jehličnany Listnáče Celkem

-

0,1

1,9

3,4

6,2

9,4

11,9

11,7

14,5

13,1

9,4

5,7

3,2

1,2

0,7

0,3

0,2

-

0,2

0,7

0,8

0,9

0,5

0,3

0,4

0,5

0,6

0,5

0,4

0,4

0,3

0,2

0,4

0,1

2,1

4,1

7,0

10,3

12,4

12,0

14,9

13,6

10,0

6,2

3,6

1,6

1,0

0,5

0,6

92,9 7,1 100,0

Průměrná zásoba na 1 ha porostní plochy je poměrně vysoká a činí 256 m3. Průměrné zakmenění činí: 9,1 Průměrné obmýtí současných vymezených HS činí: 114,4 let Pro srovnání lze uvést: - průměrnou zásobu lesů celé ČR:229 m3/ha (1995 bez lesů MNO) 230 m3/ha (1995 s lesy MNO) 231 m3/ha (1996 bez lesů MNO) 3 - celková těžba v ČR: 4,01 m /ha (1995 bez lesů MNO) 4,04 m3/ha (1995 s lesy MNO) 4,06 m3/ha (1996 bez lesů MNO) - průměrné obmýtí v ČR: 114 let (1996 i 1995) © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

35


PLO 11-Český les

Rozložení zásob ve věkových stupních :

Podíl zásob jehličnanů a listnáčů ve věkových stupních

m3.b.k. 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

věkové stupně

16.

17+

Jehličnaté Listnaté

průměr

17

16

15

14

13

12

11

10

9

8

7

6

5

4

3

2

500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

1

Rozložení průměrných ha zásob ve věkových stupních

Z předcházejících grafů je zřejmé, že největší zásoby a jsou v 9. respektive 10.věkovém stupni, což pramení ze skutečnosti, že v těchto věkových stupních je velké zastoupení poměrně hmotnatých smrkových porostů. Ve starších věkových stupních průměrné zásoby klesají, což je důsledek kalamitního proředění smrkových porostů. V nejstarších věkových stupních zásoby opět stoupají což způsobuje zastoupení starých bukových porostů.

36


PLO 11-Český les


P o d íl z á s o b d le d ře v in v %

lis tn áč

e

O L

BŘ

JS

KL

BK

B D

na ny

je lič

D G

JD

M

D

BO

SM

10 0 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Z a k m e n ě n í d le v ě k o v ýc h s t u p ň ů 10,00

zakmenění

9,50 9,00 8,50 8,00

ěr

pr ům

17 .

16 .

15 .

14 .

13 .

12 .

11 .

10 .

9.

8.

7.

6.

5.

4.

3.

2.

1.

7,50

v ě k . s tu p e ň

Zakmenění je poměrně vyrovnané, k poklesu dochází zákonitě u nejstarších věkových stupňů.

5.2.3.2. Rozbor vývoje očekávaných porostních zásob na další období Tab.č.5.12.: ZÁSOBY JSOU SLOŽENY Z TĚCHTO HLAVNÍCH DŘEVIN V %: SM BO MD JD JEHL BK DB BŘ KL OL 85,5

6,0

1,1

0,3

92,9

4,9

0,2

0,7

0,2

0,8

JS

OS

LIST

Σ

0,2

0,1

7,1

100,0

Tab.č.5.13.: VÝVOJ OČEKÁVANÝCH POROSTNÍCH ZÁSOB VE VÝHLEDU DO ROKU 2021 Období Porostní zásoby (v 1000 m3) Průměrné zásoby na 1 ha v m3 /průřezový rok/ Jehličnaté listnaté celkem jehličnaté Listnaté Celkem 1991

14.511

1.117

15.628

269

160

256

2001

14.427

1.254

15.681

267

180

257

2011

14.336

1.364

15.700

265

195

257

2021

14.323

1.484

15.807

265

212

259


37


PLO 11-Český les

Vývoj porostních zásob

1000 m3

15 800 15 700 15 600 15 500 1991

2001

2011

2021

Výhled vývoje porostních zásob byl odvozen na základě současného stavu lesa, kdy byl proveden posun ploch věkových stupňů, odečteny předpokládané těžební plochy a takto vzniklé plochy budoucích věkových stupńů pronásobeny konkrétními, průměrnými hektarovými zásobami současných věkových stupňů. Z předcházející tabulky je patrné, že předpokládaný vývoj porostních zásob na příští 3 decenia je vcelku velmi vyrovnaný, bez větších výkyvů. Je to hlavně důsledek poměrně vyrovnané věkové struktury současných lesních porostů. K určitému nárůstu porostních zásob docházi u listnáčů, což je způsobeno posunem ploch mladších věkových stupňů, do více přirůstavých starších věkových stupňů. Vzhledem však k poměrně malému zastoupení listnatých dřevin je celkový efekt nárustu zásob zanedbatelný.

5.2.3.3. Přírůstové poměry v oblasti Na podkladě rozložení ploch hospodářských souborů a stanovených obmýtí, současného zakmenění porostů, zastoupení dřevin, jejich věku a bonitních stupňů byly zjištěny z databáze platných LHP hodnoty očekávaných přírůstů v současném období. Roční přírůsty na 1 ha činí: PMP - průměrný mýtní přírůst 4,22 m3 hr. b. k. CPP - celkový průměrný přirůst 7,78 m3 hr. b. k. CBP - celkový běžný přírůst 8,01 m3 hr. b. k. Průměrné obmýtí současných vymezených HS činí 114,4 roku Tab.č.5.14.: PŘEHLED HODNOT ROČNÍCH PŘÍRŮSTŮ v m3 na 1 ha v převládajících HS porostních typů

Cílový hospodářský soubor 21 – Exponovaná stanoviště nižších poloh 23 – Kyselá stanoviště nižších poloh 27 – Oglejená stanoviště nižších poloh 29 – Olšová stanoviště na podmáčených půdách 43 - Kyselá stanoviště středních poloh

Porostní typ

213 - borový 233 - borový 273 - borový 297 - olšový 431 - smrkový 433 - borový 45 – Živná stanoviště středních poloh 451 - smrkový 51 – Exponovaná stanoviště vyšších poloh 511 - smrkový 53 – Kyselá stanoviště vyšších poloh 531 - smrkový 533 - borový 55 – Živná stanoviště vyšších poloh 551 - smrkový 556 - bukový 57 – Oglejená stanoviště vyšších poloh 571 - smrkový 573 - borový 59 – Podmáčená stanoviště vyšších poloh 591 - smrkový 73 – Kyselá stanoviště horských poloh 731 - smrkový 79 – Trvale podmáčená stanoviště horských poloh 791 - smrkový

38

CPP

CBP

PMP

4,6 4,9 4,9 2,3 6,7 4,8 5,9 7,6 8,1 5,1 8,8 6,5 8,4 5,3 8,2 5,8 7,7

4,6 4,6 5,7 5,0 6,2 3,8 5,8 8,3 8,6 5,7 9,1 7,9 8,0 5,2 8,2 6,7 7,6

3,0 3,1 3,1 1,6 3,7 3,0 3,3 3,9 4,3 3,3 4,7 3,4 4,7 3,3 4,7 3,0 3,9


PLO 11-Český les


CPP

CBP

79 1 pr ům ěr

73 1

59 1

57 3

57 1

55 6

55 1

53 3

53 1

51 1

45 1

43 3

43 1

29 7

27 3

23 3

21 3

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

PM P

Z rozborů přírustových poměrů v PLO vyplývá, že CPP i CBP jsou poměrně vyrovnané. Nejnižší hodnotu vykazuje olšový HS na podmáčených stanovištích. Nejvyšší naopak smrkové HS na kyselých, živných a oglejených stanovištích vyšších poloh.

5.2.4. Zastoupení porostních typů Tab.č.5.15.: PŘEHLED ZASTOUPENÍ POROSTNÍCH TYPŮ ZÁKLADNÍCH DŘEVIN ( v převlád. cíl. HS ) Porostní směs Smrkové porosty čisté +90 Smrkové dominantní 71-90, majoritní 51-70 Borové porosty čisté +90 Borové porosty dominantní 71-90, majoritní 51-70 Bukové porosty dominantní 71-90, majoritní 51-70 Listnaté porosty ostatní (OL,BŘ) čisté +90, dominantní 71-90

Plocha v ha

26.218 14.536 485 2021 103 182

Zastoupení%

50,0 27,8 0,9 3,9 0,2 0,3

5.3. Dosavadní hospodaření v oblasti Tab.č.5.16.: VÝSLEDKY TĚŽEB V ODLASTI v letech 1985-1995

Rok

Těžba celková v m3 b.k. Předmýtní

1985 79130 1986 72190 1987 61905 1988 63512 1989 75102 1990 72971 1991 89351 1992 95189 1993 92184 1994 116611 1995 120218 Celkem 938363 na 1 rok 85305,73 na 1ha/rok 1,37

Mýtní

Těžba nahodilá v m3 b.k.

TN

Mimořádná

Celkem

Předmýtní

Mýtní

Celkem

%

323016 246 289942 478 277531 968 238892 656 243959 185 398936 1560 280798 5181 201913 703 145317 891 169266 18091 145839 333 2715409 29292 246855,4 2662,90909 3,97 0,04

402392 362610 340404 303060 319246 473467 375330 297805 238392 303968 266390 3683064 334824 5,39

77775 47071 33498 25456 19594 60966 62798 50006 46492 54054 28438 506148 46013,455 0,74

321601 200766 196091 113274 65055 365204 280749 176217 133217 157365 74668 2084207 189473,4 3,05

399376 247837 229589 138730 84649 426170 343547 226223 179709 211419 103106 2590355 235487 3,79

99,2 68,3 67,4 45,8 26,5 90,0 91,5 76,0 75,4 69,5 38,7 70,3 -


39


PLO 11-Český les

Tab. č.5.17.: VÝSLEDKY PROŘEZÁVEK A PROBÍREK V OBLASTI v letech 1993-1997 LHC Prořezávky Probírky Františkovy Lázně Planá Přimda Horšovský Týn Domažlice Nýrsko Celkem

LHP

plnění

%

LHP

plnění

%

97 252 299 90 398 51 1187

98 265 289 83 394 48 1177

100,6 104,9 96,4 92,4 98,8 94 99,2

160 656 673 188 751 83 2511

120 419 259 126 518 56 1498

75 63,8 38,5 67 68,9 67,8 59,6

Tab.č.5.18.: VÝSLEDKY ZALESNĚNÍ V OBLASTI v letech 1993-1997 LHC Zalesnění v (ha) Františkovy Lázně Planá Přimda Horšovský Týn Domažlice Nýrsko Celkem

LHP

Plnění

%

první

nezdar

%

67 191 250 57 254 42 861

57 138 197 41 216 32 681

85,9 71,9 79,0 71,9 84,9 76,7 79,1

35,36 102,97 130,76 31,52 164,84 23,10 488,55

17,44 34,53 56,21 10,34 49,63 6,73 174,88

49,3 33,5 43,0 32,8 30,1 29,1 35,8

P r ů b ě h c e lk o v é a n a h o d ilé tě ž b y v P L O v u p ly n u lý c h le te c h 500000 450000 400000

3

m b.k.

350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0 1985

1986

1987

1988

1989

1990

T ě ž b a c e l k o vá

1991

1992

1993

1994

1995

T ě ž b a n a h o d ilá

Z grafu jsou patrné dva vrcholy. V roce 1985 to byly dozvuky velké větrné kalamity z roku 1984, v roce 1990 šlo opět o velkou větrnou kalamitu. 40


PLO 11-Český les


Podíl úmyslných a nahodilých těžeb v uplynulých letech 100 90 80 70 60 % 50 40 30 20 10 0 1985

1986

1987

1988

1989

1990

Těžba nahodilá

1991

1992

1993

1994

1993

1994

1995

Těžba úmyslná

Podíl mýtní a předmýtní nahodilé těžby 100 90 80 70 60 % 50 40 30 20 10 0 1985

1986

1987

1988

1989

Těžba mýtní


1990

1991

1992

1995

Těžba předmýtní

41


PLO 11-Český les

Tab.č.5.19.: PODÍL TĚŽBY CELKOVÉ A NAHODILÉ V LETECH 1993-1997 U JEDNOTLIVÝCH L.S LHC Těžba celková v m3 Těžba nahodilá v m3

b.k.

b.k.

Předmýtní

Mýtní

Mimoř.

Celkem na 1ha Předmýtní

mýtní

Celkem

Frant. Láz. Planá Přimda Horš.Týn Domažlice Nýrsko

5566 25109 19175 5385 27389 2682

13126 58151 65886 15835 83808 10049

Celkem PLO

85306

246855

%TN na 1ha

84 96 2077 53 331 22

18776 83356 87138 21273 111528 12753

3,91 5,61 5,35 4,41 6,05 4,35

2987 10588 12680 2543 15759 1456

8255 44577 56600 11591 60969 7480

11242 55165 69280 14134 76728 8936

59,9 66,2 79,5 66,4 68,8 70,1

2,34 3,71 4,25 2,93 4,16 3,05

2663

334824

5,39

46013

189472 235485

70,3

3,79

7

6

m3 b.k.

5

4

3

2

1

0 F ra n t . L á z n ě

P la n á

P řim d a

H o rš . T ý n

T ě ž b a c e lk o vá

D o m a ž lic e

N ý rs k o

T ě ž b a n a h o d ilá

Tab.č.5.20.: PŘÍČINY NAHODILÝCH TĚŽEB v letech 1985-1995 v %

ROK

ŽIVELNÁ

IMISNÍ

HMYZÍ

1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 CELKEM

79 80 77 76 87 92 86 71 56 83 69 79,8

1 1 1 2 2 1 1 1 1 0,8

7 15 18 17 7 4 6 21 32 13 19 12,6

42

OSTATNÍ CELKEM 13 4 4 5 4 3 7 8 11 4 11 6,8

100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100,0


PLO 11-Český les


Na základě rozboru databáze LHP jsou plánované roční újkoly v dané PLO následující :

Plocha dřevin holin celkem

61.010 ha 1.052 ha 62.062 ha

Zásoba jehličnatá listnatá celkem

14.510.704 m3 b.k 1.117.345 m3 b.k 15.628.049 m3 b.k

Roční těžba obnovní jehličnatá listnatá celkem

225 657 m3 b.k 11.584 m3 b.k 237.241 m3 b.k

Roční těžba výchovná jehličnatá listnatá celkem

61.387 m3 b.k 6.305 m3 b.k 67.692 m3 b.k

Roční těžba celková jehličnatá listnatá celkem

287.044 m3 b.k 17.889 m3 b.k 304.933 m3 b.k

Roční úkol výchovy prořezávky

2.697 ha 1.063 ha

Roční zalesňovací úkol z těžby

479 ha

5.4. Majetkové a organizační členění 5.4.1. Historický vývoj majetkových poměrů Lesní držba v oblasti Českého lesa se jen málo měnila a majetky většího rozsahu, vzniklé po třicetileté válce ve formě plošně vymezených panství a statků se prakticky zachovaly a až do pozemkové reformy první republiky se měnily jen nepatrně. Při této reformě v r.1919 se zabraly majetky nad 250 ha půdy, čímž došlo k částečnému rozdrobení mnohých velkých lesních majetků. Velké změny nastaly po roce 1945, kdy převážná většina majetků byla zkonfiskována a převedena do operativní správy Západočeských státních lesů Plzeň. Tyto zde hospodařily až do nabytí účinnosti zákona č. 229/91 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. V roce 1991 začal, dle citovaného zákona restituční proces, kdy začalo navracení lesních majetků fyzickým osobám, Podle zákona č.172/91 Sb., přešlo ze zákona vlastnictví k lesním pozemkům na obce a města. Při navracení lesních majetků jsou povinnou osobou Lesy České republiky s.p.


43


PLO 11-Český les

5.4.2. Organizační členění LČR v oblasti O.I.LČR Karlovy Vary

LS Františkovy lázně

LHC F. Lázně

Plzeň

Planá u M.L.

Planá

Klatovy

Přimda

Přimda

Horšovský Týn

Horšovský Týn

Domažlice

Domažlice

Nýrsko

Nýrsko

44

Revír Mohelno Pouska Zelená Hora Hrozňatov Milíře Studenec Mír Jedlová Broumov Tachov Ždár Tišina Havran Huť Lesná Sedliště Rozvadov Přimda Růžov Železná Třemešná Bernstein Lysá Hora Diana Valtířiv Lučina Nová Huť Sádek Mlýneček Černovrší Kdyně Loučim Jezvinec Sv.Kateřina

Platnost LHP 1999 – 2008

Poznámka

1999 – 2008

1998 – 2007

1991 – 2000

1995 – 2004

1997 – 2006

500+ 400+


PLO 11-Český les


5.4.3. Přehled větších vlastníků, obcí a fyzický osob Tab.č..21: PŘEHLED VĚTŠÍCH VLASTNÍKŮ V RÁMCI PLO

Název - vlastník ML Cheb ML Planá OL Chodský Újezd ML Tachov OL Studánka OL Ctiboř OL Halže OL Drmoul ML Přimda OL Hošťka OL Staré Sedliště OL Třemešné OL Částkov Kolowrat Saidlová Nováček OL Mutěnín OL Bělá Šosová ML Domažlice OL Kdyně OL Postřekov OL Stráž OL Tlumačov OL Hora Sv. Václava OL Česká Kubice OL Brnířov OL Kout na Šumavě OL Dlažov OL Drahotín OL Hradiště OL Milavče OL Mrákov OL Nová Ves OL Hvožďany OL Klenčí p. Č. OL Libkov OL Loučim OL Mezholezy OL Mnichov OL Mutěnín OL Nový Kramolín OL Pocínovice OL Vlkanov OL Újezd OL Všeruby Ol Chodov OL Němčice Baumann a spol. PhDr Mužík OL Kdyně OL Chodská Lhota OL Všeruby OL Pocínovice OL Nová Ves

Výměra - ha 248 462 517 193 59 52 43 60 572 177 378 82 7 5.583 13 7 11 106 5 3.714 366 96 24 16 22 17 13 23 37 64 10 6 19 12 29 43 35 25 58 37 34 84 111 53 271 27 42 45 10 23 129 158 185 223 7

Lokalizace

Platnost LHP

LHC F. Lázně LHC Planá

1999 – 2008 1999 - 2008

LHC Přimda

1998 – 2007

LHC H. Týn

1991- 2000

LHC ML Domažlice LHC Domažlice

1995 – 2004 1995 – 2004

LHC Nýrsko

1997 – 2006


45


PLO 11-Český les

5.4.4. Celkový podíl jednotlivých skupin typů vlastnictví na ploše Celkový podíl jednotlivých skupin vlastníků na výměře LHC

Vlastník Soukromníci 73

Fr.Lázně

LČR 4 482

Obce,města 248

Planá

13 445

1 386

-

14 831

Přimda

9 417

1 209

30

10 656

-

-

5 584

5 584

H.Týn

4 693

117

17

4 827

Domažlice

11 530

1 871

1 416

14 817

-

3 614

-

3 614

Nýrsko

2 182

709

39

2 930

Celkem ha

45 749

9 154

7 159

62 062 ha

74

15

11

100 %

Kolowrat

M.L.Domažlice

%

46

Celkem ha 4 803


PLO 11-Český les

Funkce lesů

6. FUNKCE LESŮ Funkce lesa je úloha, která je lesu přisuzována při zabezpečování materiálních a nemateriálních potřeb společnosti a kterou lesní hospodářství uplatňuje specifickým využíváním lesa a zacházením s ním. Funkce lesa se obecně rozdělují na produkční a mimoprodukční. Produkční funkce : spočívá ve využívání lesa na získání materiálních hodnot, především dřevní suroviny. Mimoprodukční funkce se dělí na ekologickou ( ochrannou ) a společenskou ( environmentální ). Ekologická funkce lesa spočívá ve využívání působení lesa na okolní prostředí ( půdu, vodu, vzduch ) a zahrnuje funkci půdoochrannou , klimatickou a částečně i vodoochrannou. Společenské funkce lesa spočívají ve využívání lesa jako životního prostředí a zahrnují funkce vodoochrannou, rekreační a zdravotní, ochrany přírody, krajinotvornou, reprodukční, myslivost, výzkum a výuka, jiný důležitý zájem společnosti.

6.1. Funkční potenciál Podkladem jsou výsledky šetření typologie lesů, meliorací, ochrany lesů, včetně analýz LHP. Stanovení funkčního potenciálu je tedy dáno přírodními podmínkami a stavem porostů, z nichž vyplývají přirozené možnosti plnit požadované funkce. Za danou PLO jsou tyto funkce řešeny v přehledu deklarovaných zájmů a kategorizace. Potenciál těchto funkcí je zpracován v digitální podobě a na mapách potenciálních funkcí lesa.

6.1.1 Ekosystémová analýza numerické databáze LHP za PLO ZASTOUPENÍ HLAVNÍCH CÍLOVÝCH HS V PLO : ha

% 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

30000,0 25000,0 20000,0 15000,0 10000,0 5000,0 0,0 53

57

55

59

51

cílový HS

79

43

1

Celkem

45

29

73 Naplnìní

Komentář k zastoupení cílových HS : Z analýz platné numerické databáze LHP vyplynulo, že v dané PLO je zastoupeno 12 hlavních cílových HS ( podsouborů). Největší zastoupení mají HS 53,57,55 . Tyto HS naplňují téměř 80 % porostní plochy PLO a proto je považujeme za reprezentativní.


47

Funkce lesů

Poř. číslo 1 2

PLO 11-Český les

Porostní typ ozn. kód SM 1 SME 1e

3 4

JD 2 JDE 2e

5 6

BO 3 BOE 3e

7

MD 4

8

KOS 4k

9

JX 4x

10

DB 5

Tvorba porostních typů (PT) Dřevina Poř. Porostní typ číslo kód číslo ozn. Kód SM 1 11 DBE 5e SMP 2 SMC 3 SMS 4 SMO 5 SME 6 12 BK 6 SMX 9 JD 10 JDO 11 JDJ 12 13 JS 7 JDK 13 JDV 14 14 AK 7e JDX 16 15 OL 8 DG 18 BO 20 BOC 21 16 TP 9 BKS 22 VJ 23 LMB 24 BOP 25 BOX 27 MD 30 17 LI 9x MDX 31 KOS 28 BL 29 TS 33 JAL 35 JX 39 DB 40 DBZ 42 DBP 44 DBB 45 CER 48 JL 60 JLH 61 JLV 62 18 LIE 9e LP 80 LPV 81 LPS 82

Dřevina ozn. kód DBS 41 DBC 43 DBX 47 OR 70 ORC 71 BK 50 JV 52 KL 53 TR 74 JS 57 JSU 59 AK 63 OL 83 OLS 84 OLZ 85 OS 86 TP 87 TPC 88 TPX 89 TPS 90 VR 92 HB 51 BB 54 BR 64 BRP 65 JR 66 BRK 67 MK 68 STR 75 HR 76 JB 77 LTX 79 JIV 91 LMX 97 KR 98 JVJ 55 JVX 56 JSA 58 PL 72 KS 93 KJ 94 PJ 95

Kvantifikace PT: monokultury C...čistý PT se zastoupením >90% smíšené porosty: D ...dominantní PT se zast. 71-90% M...majoritní PT se zastoupením 51-70% nesourodé porosty: Z....základní PT se zastoupením 31-50% P... přimíšený PT se zastoupením 11-30% Příklady : C1...čistý porost smrkového PT, D6...smíšený porost s dominantním podílem PT buku a vtroušenými dřevinami, M1Z6 P9x...smíšený porost PT smrkového s PT bukovým a přimíšeným PT ost. listnáčů, Z5 Z6 P3 P4...nesourodý porost PT dubového a bukového s přimíšenými PT borovým a modřínem

48


PLO 11-Český les

Funkce lesů

6.1.1.1 Analýza cílových hospodářských souborů Tab.č.6.1.: SKLADBA A ZASTOUPENÍ CÍLOVÉHO HS 53 Výběr Cílový Skladba Plocha Zastoupení HS dřevinných typů ha % * 53 C1 12316,0 50,8 * 53 D1 3006,2 12,4 * 53 D1 P3 1115,2 4,6 * 53 M1 P3 581,8 2,4 * 53 D1 P6 533,3 2,2 * 53 M1 Z3 462,5 1,9 * 53 C3 460,1 1,9 * 53 D1 P4 412,1 1,7 * 53 D3 P1 387,9 1,6 * 53 M3 Z1 385,1 1,6 * 53 Z1 Z3 385,2 1,6 * 53 M1 P6 363,6 1,5 53 D3 339,4 1,4 53 M3 P1 266,7 1,1

Naplnění % 50,8 63,2 67,8 70,1 72,3 74,2 76,1 77,8 79,4 81,0 82,5 84,0 85,5 86,5

Cílový HS 53

Naplìní

Plocha

100 80 60 40 20 0

ha

14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 C1

D1

D1 P3

M1 P3

D1 P6

M1 Z3

C3

D1 P4

D3 P1

M3 Z1

Z1 Z3

M1 P6

D3

M3 P1

Zastoupení lesních typů v cílovém HS 53 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 5S7

5K

6K

5I

6M

6I

SLT

Komentář : Z analýzy cílového HS 53 je zřejmé, že dominantním porostním typem je smrková monokultura, největší zastoupení mají soubory lesních typů ( SLT ) 5S, 5K, 6K. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

49

Funkce lesů

PLO 11-Český les

Tab.č.6.2.: SKLADBA A ZASTOUPENÍ CÍLOVÉHO HS 55 Výběr Cílový Skladba Plocha Zastoupení HS dřevinných typů ha % * 55 C1 5749,0 55,6 * 55 D1 1416,6 13,7 * 55 D1 P6 517,0 5,0 * 55 M1 P6 268,8 2,6 55 D1 P3 175,8 1,7 55 M1 Z6 172,4 1,7 55 M6 Z1 126,1 1,2 55 D1 P4 122,1 1,2 55 Z1 Z6 115,2 1,1 55 D1 P9x 110,7 1,1

Naplnění % 55,6 69,3 74,3 76,9 78,6 80,2 81,5 82,7 83,8 84,9

Cílový HS 55

Plocha

Naplnìní

100

7000 6000

80

ha

5000 4000

60

3000

40

2000

20

1000 0

0 C1

D1

D1 P6 M1 P6 D1 P3

M1 Z6

M6 Z1

D1 P4

Z1 Z6 D1 P9x

Zastoupení lesních typů v cílovém HS 55 6000 4000 2000 0 6S

5B

5S1-6

5H

5D

SLT

Komentář : Z analýzy cílového hospodářského souboru 55 je zřejmé, že dominantním porostním typem je smrková monokultura, největší zastoupení mají SLT 6S, 5B, 5S. 50


PLO 11-Český les

Funkce lesů

Tab.č.6.3.: SKLADBA A ZASTOUPENÍ CÍLOVÉHO HS 57 Výběr Cílový Skladba Plocha Zastoupení HS dřevinných typů Ha % * 57 C1 7141,2 50,5 * 57 D1 2531,2 17,9 * 57 D1 P6 466,6 3,3 * 57 M1 P6 368,6 2,6 * 57 D1 P8 365,2 2,6 * 57 M1 P8 325,2 2,3 57 D1 P3 183,8 1,3 57 Z1 Z6 155,5 1,1 57 D1 P9x 141,4 1,0

Naplnění % 50,5 68,4 71,7 74,3 76,9 79,3 80,5 81,7 82,6

ha

Cílový HS 57

Plocha

Naplnìní 100

8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

80 60 40 20 0 C1

D1

D1 P6

M1 P6

D1 P8

M1 P8

D1 P3

Z1 Z6 D1 P9x

Zastoupení lesních typů v cílovém HS 57 5000 4000 3000 2000 1000 0 5O

5V

5P

6Q

6P

6V

6O

SLT

Komentář : z analýzy cílového HS 57 je zřejmé, že dominantním porostním typem je smrková monokultura, největší zastoupení mají SLT 5O, 5V, 5P, 6Q, 6P. Z předchozích tabulek č. 6.1- 6.3 a grafů zastoupení vybraných skladeb porostních typů u reprezentativních HS ( 53, 55, 57 ) je zřejmé, že jednoznačně dominantním porostním typem je porostní typ C1 – čistý porost © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

51

Funkce lesů

PLO 11-Český les

smrkového typu ( smrková monokultura ) a D1 – smíšený porost s dominantním podílem smrku ( 71 – 90 %) a vtroušenými dřevinami. Tyto dva porostní typy zaujímají u všech HS téměř 70 % porostní plochy.

6.1.2. Funkce produkční Produkční funkcí lesa se rozumí využívání lesa k získání materiálních hodnot, především dřevní suroviny, při zachování trvalosti produkce , funkční stability a co nejvyšší hospodárnosti. Lze ji hodnotit jednak podle současného zastoupení dřevin a současného stavu lesních porostů – produkční potenciál reálný, jednak podle předpokladů, které jsou dány stanovištními podmínkami, případně podmínkami příslušného hospodářského souboru ( cílové druhové skladby, očekávané bonity cílových hospodářských dřevin a celkového průměrného přírustu pro mýtní věk, optimálního z hlediska hodnoty dřevní produkce tj. v období kulminace) – produkční potenciál fiktivní. Nosnou kategorií, této dosud převládající funkce lesa je kategorie lesa hospodářského ( § 9, zákona o lesích 289/96 Sb.)

6.1.2.1. Produkční potenciál stanovištní (fiktivní) Produkční potenciál stanoviště vyjadřuje růstové možnosti dřevin na daném stanovišti ( SLT). Tento fiktivní potenciál je možno zhruba vyjádřit odvozením z cílové druhové skladby, očekávané bonity cílových dřevin a celkového celkového průměrného přírustu ( CPP) pro mýtní věk, optimálního z hlediska hodnoty dřevní produkce. Tab.č. 6.4.: PRODUKĆNÍ POTENCIÁL STANOVIŚTNÍ L Edafická kategorie V X Z Y M K I N S C F H B W D A J S 2 0 1 3 2 4 2 3 4 3 3 4 5 4 1 2 3 3 3 4 4 5 5 5 5 3 5 1 1 2 3 3 3 4 6 2 3 3 7 8

L

U

V

O

P

Q

T 2

G 2

4 3

5 5

5 5

4 4

3

4 4 4

Pozn. Hodnoty produkčního potenciálu byly převzaty z publikace Randuška, Vorel et Plíva (1986)

Nízký Podprůměrný Průměrný Nadprůměrný Vysoký

1 2 3 4 5

ZHODNOCENÍ PRODUKČNÍHO FIKTIVNÍHO POTENCIÁLU : Fiktivní produkční potenciál 3. 56%

4. 14%

2. 1. 1% 3%

0. 1%

5. 25%

Z předcházející tabulky č.6.5 je zřejmé, že největší zastoupení fiktivního produkčního potencíálu má stupeň 3 průměrný ( 56 % ), následuje stupeň vysoký ( 25 % ). Z přehledu je dále patrné, že téměř 95 % plochy PLO má průměrný a vyšší fiktivní produkční potenciál, což svědčí o vysoké fiktivní produkčnosti PLO. 52

R


2 4 3 1

PLO 11-Český les

Funkce lesů

Tab.č.6.5. : PRODUKČNÍ POTENCIÁL FIKTIVNÍ DLE HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ Stupeň Označení HS Plocha % CPP (Kč/ha) 5

Velmi vysoký

55a 57b 57c 45

vysoký

59c 55b

8.436

13,60

průměrný

53a 79a 57d 53b 79c 51c 51a 51b 73 43a

18.765 1.579 4.861 5.479 604 951 398 1.227 653 336

30,24 2,54 7,83 8,83 0,97 1,53 0,64 1,98 1,05 0,54

34.853

56,15

nízký

59d 29c

189 382

0,30 0,62

571

0,92

velmi nízký

29a 29b 43b

193 92 1.564

0,31 0,15 2,52

1.849

2,98

nevyužitelný

1b 1f 1g 1h 1j 1k 1m 1o

19 34 581 12 17 192 3 52

0,03 0,05 0,94 0,02 0,03 0,31 0,08

910

1,46

5 4

4 3

3 2

2 1

1 0

0

5.347 4.282 4.998 817

8,62 6,90 8,05 1,32

15.444

24,89

3.443 4.993

5,55 8,05

SLT

2731 – 3510

5B,5S,5H,(5D) 5V, 6V,(5U) 5O,(4O,6O) 3S,4S,(3B,4B)

2146 – 2730

6G,6V9,(5G,5V9) 6S

1756 - 2145

5S7,5K,5I 7G,(7T) 5P,6P,6Q,(4P,4Q) 6K,6M,6I 6R,7R 5A,(3C,3A,4A,5S9,2C,4B9 ) 5aN,(3N,5M9,5K9,4a,3K9) 6a,(7N) 7K,7S,(7M) 4K,3K,(0K)

1171 – 1755

5R,(4R) 3L,5L,(2L)

391 – 1170

1T 1G 5M,(3M,4M,0M)

391

<

0Z 3Z,4Z 5Y,6Y,6Z 7Z 3J 5J 0R 8R

Poznámka : Hodnoty CCP v Kč/ha je nutno brát jako relativní, vyjadřující relace mezi jednotlivými HS.

ZHODNOCENÍ PRODUKČNÍHO FIKTIVNÍHO POTENCIÁLU : Z předcházející tabulky č.6.5 je zřejmé, že největší zastoupení fiktivního produkčního potencíálu má stupeň 3 průměrný ( 56 % ), následuje stupeň vysoký ( 25 % ). Z přehledu je dále patrné, že téměř 95 % plochy PLO má průměrný a vyšší fiktivní produkční potenciál, což svědčí o vysoké fiktivní produkčnosti PLO. Skutečnou představu o produkci v PLO udává reálný potenciál.

6.1.2.2. Reálný produkční potenciál (výhled produkčních možností) Tento reálný produkční potenciál vychází z databáze LHP, je vyjádřen hodnotovým CPP jako roční přírůst vztažený k současným cenám dříví a je přiřazen k aktuálním porostním typům na úrovni HS a četností ABV, umožňující produkční diferenciaci porostních typů. Tabulkové přehledy stupně hodnotového CPP jsou přiřazeny cílovému HS a současným porostním typům ( PT ). V tabulce je dále vyjádřeno zastoupení cílových HS v dané PLO, zásoby, roční přírůsty, evapotranspirace. Dle Macků, 1196 in PROJEKT PPŽ 620/3/96. Uvedené výsledky mají především význam jako relativní srovnávací hladina. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

53

Funkce lesů

PLO 11-Český les

Tab.č.6.6 : ZASTOUPENÍ CÍLOVÝCH HS PODLE PLOCH,ZÁSOBY,ROĆNÍHO PŔÍRUSTU A EVAPOTRANSPIRACE Cílový Zásoba RP ET Plocha Zastou Naplně HS m3/ha Ha -pení -ní Kč/ha St. mm/r./ha 53 254 2.506 3 662 24.244 39,07 39,07 57 231 2.727 1 (3) 661 14.141 22,78 61,85 55 292 2.812 1,2 664 10.340 16,67 78,52 59 186 2.703 2 (4) 681 3.632 5,85 84,37 51 249 2.670 3 627 2.576 4,15 88,52 79 196 2.688 3 583 2.183 3,51 92,03 43 181 2.435 5 (3) 633 1.900 3,06 95,09 01 123 1.805 6 619 910 1,46 96,55 45 178 2.469 1 673 817 1,32 97,87 29 125 2.340 4 (5) 633 667 1,08 98,95 73 220 1.975 3 674 653 1,05 100,00 ha

% 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

30000,0 25000,0 20000,0 15000,0 10000,0 5000,0 0,0 53

57

55

59

51

79

43

cílový HS

1

45

29

73

Naplnìní

Celkem

H o d n o t o v ý r o č n í p ř ír ů s t c ílo v ýc h H S 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 53

57

55

59

51

79

43

01

45

29

73

C ílo v é H S

54


PLO 11-Český les

Funkce lesů

m3.ha-1

Z á s o b a m 3 /h a 350 300 250 200 150 100 50 0 53

57

55

59

51

79

43

01

45

29

73

c ílo v ý H S

Z tabulky č.6.6. a následných grafů je zřejmé, že 80 % plochy PLO je tvořeno třemi nosnými cílovými HS ( 53, 57, 55 ). Velkou vypovídací schopnost má analýza průběhu četností AVB ( viz příloha ). Zhodnocení analýzy četností AVB aktuálních porostních typů HS 53 : smrk čistý a dominantní – nejvyššího zastoupení četností při AVB 26 dosahuje s příměsí borovice. Prakticky stejné četnosti, ale při vyšší AVB ( 26-28) dosahuje s příměsí modřínu. Čistý smrk dosahuje prakticky stejných hodnot AVB ( 26 ), četnost tohoto porostního typu je však v HS 53 menší. HS 53 : smrk majoritní a základní – největšího zastoupení při AVB 24 dosahuje v porostní směsi s borovicí, stejného zastoupení četností ale při vyšší AVB ( 26 ) dosahuje ve směsi s bukem. Porostní typ majoritní borovice a základní příměs smrku dosahuje nejvyšších četností při AVB 22 a při AVB 26-28. Křivka tohoto porostního typu je dvouvrcholová, což svědčí o širší amplitudě růstových podmínek. HS 57 : nejvyššího zastoupení četností při AVB 26 dosahuje majoritní smrk s příměsí olše. Nižší četnosti, ale při AVB 28 dosahuje porostní směs dominantní smrk s příměsí buku. Prakticky stejné četnosti, ale při AVB 30 dosahuje porostní směs dominantní smrk s příměsí olše. HS 55 : v tomto HS dosahuje největší četnosti při AVB 26 porostní směs majoritní smrk s příměsí buku. Průběh četností u tohoto porostního typu má dva vrcholy, což opět svědčí o širší amplitudě růstových podmínek. Plošné zastoupení porostních typů dalších HS neumožňuje díky poměrně malé rozloze objektivní vyhodnocení výsledků analýz. Ani detailní rozbor analýz četností AVB nemůže v plném rozsahu osvětlit všechny příčiny rozdílného vzrůstu dřevin i na prakticky stejných stanovištích. Vedle zastoupení různých souborů a podsouborů LT a jejich rozdílného plošného zastoupení je nutno brát v úvahu vznik a vývoj jednotlivých porostů ( přirozená, umělá obnova, výchova, poškozování abiotickými a biotickými škodlivými činiteli atd. ), provenienci jako velmi významný faktor, charakter smíšení, reliéf terénu, expozice a další charakteristiky prostředí. Na základě průběhu četností AVB u jednotlivých porostních typů v rámci hlavních HS je zřejmé, že nejvyšších bonit dosahuje smrk v HS 55, a to v porostním typech s příměsí buku. Průběh křivek AVB jednoznačně dokazuje oprávněnost pěstování smrku v 5.lvs vzhledem k jeho produkčnímu optimu. Tab.č.6.7.: ROZBOR OČEKÁVANÝCH TÉŽEBNÍCH MOŽNOSTÍ V PLO Období Druh Decenální těžba v tisících m3 Roční výše těžby na 1 ha průřez.rok Těžby Jehličnatá listnatá celkem Jehlič. Listnatá Celkem TO 2.257 116 2.373 4,2 1,7 3,9 TV 614 63 677 1,1 0,9 1,1 1991 Celkem 2.871 179 3.050 5,3 2,6 5,0 TO 2.225 120 2.345 4,1 1,7 3,8 TV 618 75 693 1,1 1,1 1,1 2001 Celkem 2.843 195 3.038 5,2 2,8 5,0 TO 2.193 106 2.299 4,1 1,5 3,8 TV 611 76 687 1,1 1,1 1,1 2011 Celkem 2.804 182 2.986 5,2 2,6 4,9 TO 2.204 113 2.317 4,1 1,6 3,8 TV 616 76 692 1,1 1,1 1,1 Celkem 2.820 189 3.009 5,2 2,7 2021 4,9


55

Funkce lesů

PLO 11-Český les

m3 hroubí b.k.

Výhled výše celkové těžby v tisících m3 3000 2000 1000 0 1991

2001

2011

2021

období

Komentář k rozboru očekávaných těžebních možností : Rozbor očekávaných těžebních možností byl proveden na základě posunů ploch a zásob ve věkových stupních s využitím konkrétních ha zásob ve věkových stupních a konkrétních těžebních % obnovních i výchovných. Z uvedeného rozboru vyplývá, že celkové těžby v PLO 11 na příští 3 decenia by měly být vzácně vyrovnané, bez větších výkyvů. U jehličnatých dřevin by měla být celková těžba velmi mírně klesající, u listnatých pak velmi mírně stoupající, těžba celková pak by měla být mírně klesající a sice od současného stavu 3,050.000 m3 k 3,009.000 m3 . detaily jsou patrné z tabulky 6.7. Celková výše roční těžby na 1 ha porostní plochy se pohybuje kolem 5 m3 na 1 ha a má rovněž velmi mírně klesající tendenci. Uvedené skutečnosti vyplývají ze struktury zastoupení věkových stupňů a zejména pak ze stoupajícího zastoupení listnatých porostů v mladých věkových stupních ( 4. a 5. lvs má pětinásobné zastoupení oproti 11. a 12. lvs ). Posunem zásob v porostech středního věku klesá výtěž probírek a v následných třech decenií se tyto porosty ještě nedostanou na pořad těžeb obnovních. Rovněž zde hraje roli skutečnost, že u listnatých porostů ( BK ) je stanovena vyšší obmýtní doba.

6.1.3.

Funkce mimoprodukční

Členění funkce mimoprodukční : a) ekologické - půdoochranné - klimatické b) společenské - vodohospodářské - rekreační a zdravotní - ochrana přírody - krajinotvorná - reprodukční - myslivost - výzkum a výuka - jiný důležitý zájem Ekologické Půdoochranné funkce se dále dělí na protierozní, protideflační, protisesuvnou, vodoochrannou. U klimatické funkce lze počítat se zmírněním klimatu ať už se jedná o srovnání extrémů nebo vytvořením překážek ( bariér ). Společenské Tyto funkce označované též jako environmentální spočívají ve využívání lesa jako součásti životního prostředí lidí. Jedná se o využívání především ku prospěchu zlepšení zdraví lidí a pro další zlepšení životních a kulturních potřeb. Hodnota plnění jednotlivých mimoprodukčních funkcí lesa závisí především na přírodních podmínkách stanoviště. Jednotlivé funkce se často vzájemně překrývají. Význam jednotlivých základních

56


PLO 11-Český les

Funkce lesů

funkcí se určuje podle jejího podílu na celkovém přínosu všech funkcí pro společnost. Základní funkce s největším podílem je prvořadá a rozhoduje o funkčním zaměření daného hospodářského souboru. V rámci poměrně lesnaté PLO 11 mají největší význam funkce : klimatické, vodohospodářské, rekreační a zdravotní, ochrana přírody, reprodukční, myslivost. Poznámka : charakteristiky jednotlivých funkcí lesa v publikaci : ing. Plíva : Funkčně integrované lesní hospodářství – funkce lesa, ÚHÚL 1991

6.1.3.1. Funkce ekologicko stabilizační Les mimo celé řady jiných funkcí plní své nezastupitelné místo v krajině jako rozhodující nositel ekologické stability celé krajiny. Ekologická stabilita je definována jako schopnost ekologického systému přetrvávat i za působení rušivého vlivu a reprodukovat své podstatné charakteristiky v podmínkách narušování zvenčí. Je to tedy schopnost odolávat stresovým vlivům, tlumit jejich činnost na okolí a vyrovnávat a zahlazovat vzniklé poruchy. Tato schopnost se projevuje buď minimální změnou při působení rušivého vlivu ( rezistence ) nebo spontánním návratem do výchozího stavu, resp. na původní vývojovou trajektorii po případné změně ( resilience ). Přítomnost jedné z těchto schopností stačí, aby byl ekosystém ekologicky stabilní. Má -li les plnit své nezastupitelné místo v krajině, jako hlavní nositel ekologické stability, musí mít sám vysokou ekologickou stabilitu. Tato závisí na stupni původnosti, přirozenosti lesních ekosystémů. Nejvyšší ekologickou stabilitu a tedy nejstabilnější jsou přírodní ( klimaxová, přirozená ) či přírodě blízká společenstva s výrazným zastoupením dřevin přirozené dřevinné skladby. V těchto lesních ekosystémech s vysokou ekologickou stabilitou jsou vytvořeny podmínky pro přirozený vývoj lesních geobiocenóz a mechanismus autoregulačních procesů, tzn. jsou schopné samostatné existence. Ekologicky stabilní porosty jsou v převážné míře stabilní i staticky. Tato stabilita je míněna pouze pro lesní ekosystémy, nikoliv pro stabilní náhradní ekosystémy vzniklé jako následek změněných podmínek. Dále není možné spojovat ekologickou stabilitu a statickou stabilitu ( odolnost porostu proti mechanickému namáhání způsobeném abiotickými činiteli ), kdy např.modřínová monokultura je staticky výrazně stabilnější než smrková, ale jejich míra ekologické stability je totožná. Funkční požadavky se soustředí na odlišný způsob hospodaření, zejména na opatření týkající se vhodné druhové a prostorové skladby odpovídající nebo se blížící přirozené, prodloužení obmýtí a obnovní doby a na omezení některých technologií. Pro základní zatřídění se používá krajinářský koeficient ekologické stability ( KES ), který se počítá na základě poměru ploch relativně stabilních a nestabilních. Jednotlivé typy krajin jsou podle KES následující. Typ krajiny Antropogenní Harmonická Relativně přírodní

KES do 0,7 0,7 – 2,9 nad 2,9

Hodnotu KES uvádí Dr. Culek v publikaci „ Biogeografické členění ČR “ ( 1996 ) pro bioregion 1.6.1 Českoleský 5,6 , což je jednoznačně relativně přírodní krajina.

Při hodnocení ekologické stability jednotlivých lesních porostů se používá pětistupňová stupnice : 1 - plochy ekologicky nestabilní – se na lesních porostech nevyskytují 2 - plochy málo ekologicky stabilní - v PLO se na lesních porostech nevyskytují, jedná se např. o degradovaná stanoviště zničená imisemi či rozsáhlé plochy invazního introdukovaného druhu, např. akátu 3 - plochy středně ekologicky stabilní - jsou kulturní společenstva stanovištně nepůvodních dřevin 4 - plochy velmi ekologicky stabilní - jsou smíšená společenstva s významným zastoupením původní dřevinné skladby klimaxového stadia a různá sukcesní stadia s výjimkou borových monokultur na neborových stanovištích 5 - plohy ekologicky nejstabilnější - jsou přírodní, přirozená či přírodě blízká společenstva s výrazným zastoupením přirozené dřevinné skladby V rámci PLO převládá 3. a 4. stupeň ekologické stability, t.j.porosty ekologicky středně a velmi stabilní. Stupeň 5 je pouze na nejhodnotnějších částech PLO. Jedná se hlavně o přírodní rezervace. V rámci PLO je na lesní půdě vytvořen územní systém ekologické stability ( ÚSES), což je soubor účelně propojených přírodních a přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu a biodiverzitu krajiny. Nosnými systémy ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky. Charakteristika biocenter a © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

57

Funkce lesů

PLO 11-Český les

jejich hierarchické členění je v kapitole 7.3.2.1. Interakční prvek je krajinný segment, který zpravidla na lokální úrovni propojuje příznivé působení ostatních krajinných segmentů. Jedná se např. o okraje lesů, ochranné lesní pásy, břehové porosty, rozptýlenou zeleň. Představa o zařazení biocenter do kategorie lesů je taková, že většinou zůstávají v kategorii lesa hospodářského, dále jsou zařazeny do lesů zvláštního určení v rámci vyhlášených rezervací či genových základen. Zařazování do lesů zvláštního určení pouze z titulu prvků SES není účelné. Hospodářská opatření v prvcích ÚSES by měla být zaměřena především na ochranu před devastací a maximální snahu o vytvoření přírodě blízkých porostů. Hlavní zásady hospodaření jsou tyto : • • • • • • •

V zastoupení dřevin preferovat stanovištně původní dřeviny Vyloučit introdukované dřeviny Prodloužit obnovní dobu, nezvyšování obmýtí Maximálně využívat přirozenou obnovu Ponechání části hmoty na dožití Výchovou zvyšovat stabilitu Jemnější technologické postupy

EKOLOGICKO – STABILIZAĆNÍ POTENCIÁL Syntetické zpracování databáze LHP za PLO umožní srovnání přirozené ( ve smyslu přirozené potenciální vegetace) a aktuální dřevinné skladby ( odvození indexu přirozenosti porostů), resp.porostních typů ( Macků, 1996 in PROJEKT PPŽP / 620 / 3 / 96 ). Dalším krokem je posouzení druhové diverzity, vyplývající z analýzy PLO. Vlastní vyhodnocení stupně ekologické stability se musí eliminovat podmíněností danou např. loupáním, % defoliace, proveniencí, abiotickými škodami atd.

Stupeň ekologické stability : Tab.č. 6.9.: EKOLOGICKÁ STABILITA VZHLEDEM K HS :

Cílový HS 1a 1c 1d 1e 1g 1i 1j 13a 19a 21b 23a 23b 27b 29a 29b 31b 39a 39b 41a 41b 43 45 47a 47b 58

Plocha ha 4,3 3,5 586,5 89,1 135,0 5,6 103,6 81,4 3,4 10,3 11,1 2,9 6,6 85,9 226,8 29,7 31,6 143,7 119,3 85,7 1560,6 714,7 10,0 1,0

Modelový typ D3 P5 M6 P3 P5 Z1 P3 P6 D1 P6 M6 P1 P2 C4k C1 D3 P6 M5 Z7 P9 M5 P2 P6 M5 P6 P3 M5 Z6 P3 M5 P2 P3 M8 P1 P9 M8 Z7 P1 M6 Z5 P2 M3 P1 P5 Z1 Z3 P9 M6 P2 P5 D6 P2 P5 M6 P2 P5 D6 P2 P5 Z2 Z5 Z6 Z2 Z5 P6

ES_0 % 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

ES_1 % 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 45,6 0,0 3,0 4,4 11,6 0,0 100,0 11,6 0,0 2,0 0,8 4,0 0,0 0,0 39,6 20,1 48,2 9,9 0,0

ES_2 % 80,6 29,0 0,0 0,0 5,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 71,8 20,3 8,3 55,1 38,9 0,0 67,0 28,3 51,6 36,5 45,0 100,0

ES_3 % 19,4 9,4 13,6 0,0 10,9 0,0 0,0 1,2 0,0 52,1 100,0 0,0 16,5 10,1 27,6 44,1 29,3 33,1 22,2 21,9 22,5 11,3 0,0 0,0

ES_4 % 0,0 44,9 30,2 2,4 11,2 0,0 0,0 46,4 95,6 36,3 0,0 0,0 0,0 44,5 26,7 0,0 24,8 44,1 6,9 9,4 4,9 3,0 0,0 0,0

ES_5 % 0,0 16,7 56,2 97,6 72,1 54,4 77,1 49,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 21,8 33,5 0,0 3,0 21,3 4,0 0,0 1,0 1,0 45,2 0,0

ES_6 % 0,0 0,0 0,0 0,0 0,4 0,0 22,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 3,3 2,1 0,0 0,0 1,5 0,0 0,9 0,0 0,0 0,0 0,0


PLO 11-Český les

51a 51b 53 55 57a 57b 59a 59b 73 75 79

934,9 664,2 14064,6 23138,9 9105,5 4902,9 2902,9 339,7 290,1 179,6 1564,2

Funkce lesů

M6 P1 P2 M6 Z2 P1 M6 P1 P2 M6 Z2 P1 Z1 Z2 P6 M2 P1 P6 M2 Z1 C1 D1 P6 D1 P6 D1 P9x

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,1 0,6 0,8 0,1 0,1 0,3 2,6 0,8 0,0 0,0 0,5

18,3 19,3 53,5 53,1 0,4 43,8 2,6 0,9 0,0 0,0 0,2

20,0 27,7 34,3 34,0 49,1 43,9 42,3 0,5 0,0 0,0 0,2

20,1 22,1 9,6 9,3 38,0 10,5 42,3 2,7 0,0 0,0 0,6

37,5 24,1 1,8 3,3 12,5 1,5 10,2 10,7 85,7 90,0 84,2

4,0 6,2 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0 84,5 14,3 10,0 14,3

Tab.č. 6.8: EKOLOGICKÁ STABILITA – CELKOVÉ PŘEHLEDY :

Stupeň ES 2 3 4 5 1 6

Plocha Zastoupení ha % 23328,0 38,2 21253,5 34,8 9359,4 15,3 5494,8 9,0 935,0 1,5 721,5 1,2

Naplnění % 38,2 73,0 88,3 97,3 98,8 100,0

Stupeň ES 1 2 3 4 5 6

Plocha Zastoupení Ha % 935,0 1,5 23328,0 38,2 21253,5 34,8 9359,4 15,3 5494,8 9,0 721,5 1,2

6

100%

1,2 9,0 15,3

5

34,8

4

80%

60% 3

40% 38,2 20%

2

1,5 0% 1


59

Funkce lesů

PLO 11-Český les

Zastoupení stupňů ekologické stability ha

% 110 90 70 50 30 10 -10

25000 20000 15000 10000 5000 0 2 stupeň ES

3

4

5

1 Celkem

6 Naplnění

Takto odvozená ekologická stabilita vychází z jiných kritérií, než stabilita uváděná např. při ÚSES. Zde je myšlená stabilita ve vztahu k přirozené druhové skladbě. Jde tedy o index přirozenosti současných porostů zastoupených v rámci PLO. Takto pojatá ekologická stabilita je poměrně nízká, což pramení ze skutečné druhové a porostní výstavby zaujatých porostů, kde převládají nepůvodní smrkové monokultury.

Tab.č.6.10.:HODNOCENÍ EKOLOGICKO – STABILIZAĆNÍHO POTENCIÁLU Stupeň Druhová diverzita St. Přirozenosti Kód hodnocení % % 0 Nevhodný C ( čistá) 10 AK 1 Velmi nízký DP (dominantní,přimíšená) 11 –30 E 2 Nízký MZ (majoritní, základní) 31 – 45 3 Průměrný MZP ( major.,zákl.,přimíš.) 46 – 55 4 Vysoký MPP ( majoritní, primíš. 2x) 56 - 70 5 Velmi vysoký ZZZ ( základní 3x ) 71 – 90 6 Mimořádný PPPP ( přimíšená 4x) 91 V rámci ekologického systému je nutné od sebe izolovat jednotlivé, ekologicky labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů, tak , aby byla trvale zajištěna možnost využívání všech produkčních a mimoprodukčních funkcí a nedocházelo k nevratnému narušování funkčních potenciálů. Ekologická stabilita je kvalitativně ovlivněna typem stanoviště, který je určující pro potenciální vlastnosti lesního ekosystému. Ze zastoupení hospodářských souborů podle ploch je patrné vysoké zastoupení vodou ovlivněných stanovišť – 33 %, na kterých jsou lesní ekosystémy labilní přirozeně . Ekologická stabilita je ovlivněna také současným zastoupením dřevin a jejich smíšením. Z předcházejících přehledů je patrné vysoké zastoupení SM, převážně ve formě monokultur. Tento porostní typ zaujímá u hlavních ( reprezentativních ) HS více jak 70 % porostní plochy. Ekologickou stabilitu ovlivňuje i provenience a stanovištní vhodnost dřevin. Mezi unikátní ekotypy možno označit tzv. rozvadovskou borovici. V přehledu všech navrhovaných hospodářských souborů je podán přehled porostních typů, základních hospodářských doporučení, cílových druhových skladeb a podílu melioračních a zpevňujících dřevin. Veškerá hospodářská opatření pak směřují k udržení a posílení ekologické stability. Ekologickou stabilitu v PLO můžeme hodnotit jako průměrnou. Je to dáno přírodními podmínkami s současnou druhovou a prostorovou výstavbou lesních porostů. Negativní vliv na ekologickou ( statickou ) stabilitu, bude mít v budoucím období, značná rozloha loupaných smrkových porostů. Těžko lze očekávat, že se tyto porosty tzv. vyzdraví a dožijí normálního mýtného věku. Spíše dochází k jejich napadení hnilobami a jejich statická stabilita se značně snižuje. Toto bude třeba řešit vhodnými obnovními postupy.

60


PLO 11-Český les

Funkce lesů

6.1.3.2. Funkce vodní Obecně se vodní funkcí rozumí využívání lesa pro zlepšení vodního hospodářství podle potřeb společnosti. Vodohospodářská funkce lesa se využívá k zlepšení odtokových poměrů a to snížením rozkolísanosti vodních toků a zvýšením vodnosti toků. Množství srážek, které za rok spadne, resp. kondenzuje na ploše povodí, se dělí na evapotranspiraci, zahrnující celkový klimatický výpar a na odtok povrchový a podzemní. Evapotranspirace ( vypařování ), je proces přeměny vody z fáze kapalné do fáze plynné a to z povrchu půdy, povrchu vody a přes rostliny. Rozlišujeme evapotranspiraci aktuální (skutečná), což je skutečný celkový výpar z půdy a transpirace rostlin v přírodních podmínkách a evapotranspiraci potenciální, což je celkové množství vody , které se může vypařit z půdy a vegetačniho krytu při nasycení půdy vodou. V běžných přírodních podmínkách evapotranspirace potenciální převyšuje aktuální. Vodní ( hydrický) potenciál je podkladem pro odvození hydrologické bilance na úrovni povodí n-tého řadu. Výstupem jsou následující dílčí funkční potenciály : desukční a srážkotvorný - desukční, vymezený evapotranspirací lesních porostů, orientační hodnoty evapotranspirace jsou odvozeny podle AMBROSE, 1975 a aplikovány na úrovni PLO podle PT pro cílové HS. Srovnáním evapotranspirace ( v mm) a srážkového ročního úhrnu lze posoudit význam lesních porostů v dané PLO pro vodní bilanci. Zvláštní význam pro hospodářsko úpravnická opatření mají stanoviště ovlivněná vodou. Tato se podle druhu zamokření dělí na tzv. hydromeliorační okrsky. -srážkotvorný, s intenzivní tvorbou horizontálních srážek z mlhy v korunách stromů v polohách nad 800 m n.m.

Tab.č.6.11.: EVAPOTRANSPIRACE V CÍLOVÝCH HS V PLO Cílový Zásoba ET Plocha Zastoupení Naplnění mm/r./ha HS m3/ha Ha 53 254 662 24.244 39,07 39,07 57 231 661 14.141 22,78 61,85 55 292 664 10.340 16,67 78,52 59 186 681 3.632 5,85 84,37 51 249 627 2.576 4,15 88,52 79 196 583 2.183 3,51 92,03 43 181 633 1.900 3,06 95,09 01 123 619 910 1,46 96,55 45 178 673 817 1,32 97,87 29 125 633 667 1,08 98,95 73 220 674 653 1,05 100,00 Tab.č.6.12.: PLOCHA HYDROMELIORAĆNÍCH OKRSKŮ Druh zamokření Plocha v ha % P – střídavé ( pseudogleje) 10.505 17 G – trvalé ( gleje ) 4.388 7 R – trvalé ( rašeliny ) 509 1 L - dle kolísání vod. toku ( luhy ) 113 + V – trvalé – proudící svah. voda 4.316 7 CELKEM 19.831 32

Obecně je vodní funkce souběžnou funkcí ve všech hospodářských souborech. Její uplatnění vyžaduje úpravy zásad hospodaření pouze v oblastech vodoochranných – pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů a ve vybraných rozsáhlejších hydromelioračních okrscích, kde se na základě melioračního průzkumu provádí meliorační projekt. Orientační hodnoty evapotranspirace pro SM Zpracováno podle AMBROSE 1975, PT SM,JD


61

Funkce lesů

Cílový HS

PLO 11-Český les

Evapotranspirace LO 1-31,33 LO 32,34-41

cílový HS

evapotranspirace LO 1LO 32,34-41 31,33 683 732

13a

698

751

53

B

696

752

55

683

732

C

692

741

57a

683

732

19a

692

741

b

683

732

B

698

751

59a

704

761

21a

692

741

b

689

744

B

692

741

71a

677

721

23a

692

741

b

677

721

B

692

741

73

677

721

25a

692

741

75

677

721

B

692

741

77

677

721

692

741

79a

585

612

B

692

741

b

585

612

29a

692

741

1a

704

761

B

704

761

b

692

741

31a

704

761

c

698

751

B

704

761

d

683

733

35

704

761

e

585

612

39a

704

761

f

692

741

b

689

744

g

704

761

41a

698

751

h

677

721

b

698

751

i

683

723

43a

698

751

j

585

612

b

689

744

k

585

612

45

698

751

2a

585

612

47a

698

751

b

585

612

b

704

761

3

585

612

51a

683

732

b

683

732

c

689

744

27a

Vymezení hydromelioračních okrsků : "R"- RAŠELINY Rašelinný horizont je hlubší než 50 cm. Trvale zamokřené plochy se specifickým vodním režimem. Většinou ploché terénní deprese, v horských oblastech také vrchoviště. Rašeliny se často nacházejí v pramenných oblastech a mají vodohospodářský význam. Převládající typologická kategorie - R. U vrchovišť omezit regulaci vodního režimu jen na obvodový příkop. Při obnově dbát na vhodnou volbu dřevin a vyvýšenou sadbu. "G"- OKRSKY TRVALE ZAMOKŘENÉ Zamokření stagnující podzemní vodou, jejíž hladina je blízko povrchu. Většinou ploché terénní deprese se špatnými odtokovými poměry. Půdní typy - gleje a glejové subtypy. Převládající typologické kategorie - G,T. 62


PLO 11-Český les

Funkce lesů

Potřebná opatření se řídí podle intenzity zamokření a jeho omezujícího vlivu na hospodaření, zejména na obnovu lesa. V případě využití příkopové odvodňovací sítě je nutno řešit komplexně celý hydromeliorační okrsek včetně recipientu. Účinná hloubka odvodňovacího prvku 0,8 - 1,2m, rozchod sběrných příkopů podle konfigurace terénu 40 - 80m, zpravidla trvalá funkce hydromeliorační sítě. Při obnově je důležitá vhodná volba dřevin k zalesnění a vyvýšená sadba. "V"- OKRSKY ZAMOKŘENÉ SVAHOVOU PROUDÍCÍ VODOU Plošné svahové a podsvahové vývěry. Na mírných plochých svazích tvoří často mozaiku zamokřených pramenišť podle výskytu podzemních překážek, které usměrní proudící podzemní vodu k povrchu. Většinou dlouhé ploché horské svahy pramenných oblastí. Převládající typologické kategorie - V, U. Systematické odvodnění je v prameništi většinou málo účinné. Pomístnými příkopy je možno urychlit odtok z nejvlhčích míst. Při obnově využívat mikroreliefu terénu (sázet na vyvýšená místa) a do pramenišť volit vhodné dřeviny (OL, JS). Vyloučit výsadbu SM v nejvlhčích lokalitách. "L"- LUHY Zamokření proudící podzemní vodou, korespondující s hladinou ve vodním toku. Intenzita zamokření se během roku mění podle kolísání průtoku v recipientu. Inundační území vodních toků s mírným spádem, nivní půdy, typologická kategorie L.

“P“ - PSEUDOGLEJE Periodické zamokření povrchovou vodou vyvolávající pseudoglejový proces. Relief terénu tvoří zpravidla plošiny a mírné terénní deprese. Intenzita zamokření kolísá s vývojovým stádiem porostu a jeho desukční funkcí. Hydromeliorační opatření s dočasným trváním jsou zpravidla vázána na obnovu porostu (meliorační detail v rámci přípravy půdy pro zalesnění nebo přirozenou obnovu) a jeho zpřístupnění (odvodňovací prvky se vážou na technologické zpřístupnění).

6.1.3.3. Funkce půdoochranná • • • •

protierozní – jde o ochranu půdy před destrukcí povrchu ať už plošnou nebo částečnou ( rýhy) protideflační – jedná se o ochranu půdy před větrnou erozí, zvláště u sprašových a písečných půd protisesuvná - jde o zpevnění půd kořenovým systémem i s odčerpáním vody břehoochranná – ochrana před erozí vodních toků kořenovým systémem proti vymílání půdy

Půdoochranný potenciál lesa je vymezen tzv. erozně uzavřenými celky. Erozně uzavřený celek (ČSN 75 0140) je souvislé území s lokálně uzavřeným erozním procesem, tj. denudací, transportem a akumulací půdy. Podle druhu ohrožení lesních půd lze vymezit modelové erozně uzavřené celky typu: E

- lesní půdy a půdy rekultivované, výrazně náchylné k vodní erozi. Riziko vzniká zejména porušením povrchu a pokryvu půdy při použití nevhodných těžebně-dopravních technologií a následném působení vody.

T

- lesní půdy ohrožené větrnou erozí (váté písky, spraše),

S

- lesní půdy ohrožené půdními sesuvy (svážná území, splazy, mury),

Y

- lavinová území,

P

- poddolovaná území

V dané PLO nebyly erozně uzavřené celky vylišovány, protože se zde nevyskytují vysloveně ohrožené lokality. Jsou zde však lokality s určitým půddoochranným potenciálem. Jde většinou o bývalé lesy ochranné, které mohou být na podkladě zákona č.289/95 Sb. o lesích a vyhlášky Mze ČR č.83/1996 Sb. (příloha č.3 ) a revize typologického mapování revidovány a převáděny do kategorie lesa zvláštního určení ( § 8, odst. 2, písmeno e ). Stanoviště s určitým půdoochranným potenciálem, které lze řešit případnou kategorizací jsou zakreslena na mapě funkčního potenciálu, v digitální podobě se jedná o vrstvu POCH.


63

Funkce lesů

PLO 11-Český les

6.1.3.4. Funkce rekreační Rekreační funkce lesa, která se uplatňuje na převážné části rozlohy lesů spočívá ve volném využívání lesa návštěvníky po stránce zdravotně estetické. Rekreační funkce lesa je pojem velmi široký, neboť vedle „ rekreačních lesů “jako kategorie lesa zvláštního určení, kde se tato funkce uplatňuje jako prvořadá, je na většině našich lesů jako souběžná ( druhořadá ) s funkcí produkční. Naproti tomu souběh s ostatními společenskými i ekologickými funkcemi lesa je silně omezen. Jsou však lokality, které jsou sice obhospodařovány v kategorii lesa hospodářského, ale mají též výraznou rekreační funkci. Jedná se např. o okolí větších sídel, místa s intenzivní zástavbou rekreačních zařízení ( chatové osady na PUPFL ), okolí sportovních areálů. Hospodaření na těchto lokalitách je silně ovlivněno rekreační činností a je proto nutno zde do jisté míry způsob hospodaření usměrnit. Rekreační funkce lesa se uplatňuje vytvářením zdravotně a esteticky působivé lesní přírody, přizpůsobené potřebám a zájmům návštěvníků lesa. Z hlediska rekreační funkce lesa je cílem lesního hospodářství zdravý les, odolný proti živlům a škůdcům, esteticky utvářený, se starými mohutnými stromy, dlouhými lesními okraji, mozaikovitě složený, zpestřený nelesními plochami, s vyhlídkami do krajiny atd.

I. Lesy se zvýšeným rekreačním potenciálem : Do této skupiny se řadí lesní části, které jsou sice obhospodařovány v kategorii lesa hospodářského, ale mají současně zvýšenou rekreační funkci. Hospodaření na těchto lokalitách je silně ovlivněno rekreační činností a je proto nutno zde do jisté míry způsob hospodaření usměrnit. Některé lokality mají charakter lesa zvláštního určení, ale nesplňují podmínky na jeho vyhlášení ( schválená UPD ). Většinou se jedná o části porostů v bezprostřední blízkosti rekreačních zeřízení.

LOKALITY SE ZVÝŠENÝM REKREAĆNÍM POTENCIÁLEM : a) lesy v bezprostřední blízkosti koupališť, tábořišť a autokempů Lokality : okolí Babylonu b) lesy u odstavných a odpočinkových míst významných silničních tras Lokality : trasy Domažlice-Babylon-Č.Kubice-Folmava, Klenčí-Capartice-Lísková, Bělá n.R-SmolovŽelezná, Přimda-Rozvadov, Broumov- st.hranice, c) lesy se zvýšeným sportovním využitím Lokality :_Čerchov a okolí, Capartice, Haltrava

II. Lesy s podmíněně využitelnou rekreační funkcí K lesům s podmíněným rekreačním potenciálem, resp. rekreačně nevyužitelným, patří lesní části v nichž je rekreace vyloučena v jakékoliv formě a kam je pro veřejnost zákaz vstupu.

LOKALITY S PODMÍNĚNĚ VYUŽITELNOU REKREAČNÍ FUNKCÍ : a) lesy v pásmu hygienické ochrany 1. stupně podzemních a povrchových zdrojů pitné vody ( zpravidla se jedná o malé oplocené plochy ) b) lesní části vyčleněné pro zajišťování jiných důležitých potřeb společnosti se zákazem vstupu ( vojenské objekty ) c) lesy v oborách a bažantnicích se sezónním zákazem vstupu pro veřejnost d) lesy ochranné ( sutě, příkré svahy, hluboké rašeliny ) e) vyhlášené klidové oblasti – přírodní parky

64


PLO 11-Český les

6.1.2.5.

Funkce lesů

Funkce reprodukční

Jedním ze základních předpokladů úspěšné obnovy a zakládání lesů, zabezpečení stability lesních ekosystémů, udržování a zvyšování produkční schopnosti lesa ( uchování a další zlepšování dědičné podstaty ) je používání provenienčně a stanovištně vhodného reprodukčního materiálu lesních dřevin. Porosty či soubory porostů původních geneticky vhodných lesních dřevin zajišťující reprodukční materiál těchto dřevin plní funkci lesa, kterou označujeme jako funkci reprodukční. Potenciálním zdrojem reprodukčního materiálu jsou vhodné semenné porosty, které jsou po dosažení příslušného fyzického věku zařazeny v rámci uznávacího řízení do uznaných porostů. Souvislé plochy těchto porostů tvoří genové základny, které mohou patřit do kategorie lesa zvláštního určení (zákon č. 289/95 Sb., § 8, odst.2., písmeno f )

Genové zdroje v přírodní lesní oblasti (PLO) č. 11 – Český les ( ing. Hynek CSc.,VÚLHM ) Komentář : Aby byla zajištěna minimálně shodná produkční schopnost a stabilita nově zakládaných lesních porostů jako je tomu u porostů stávajících, je nejvhodnější používat pro obnovu lesních porostů především místní zdroje reprodukčního materiálu. Za místní zdroje reprodukčního materiálu jsou považovány reprodukční zdroje z téže lesní správy. Není-li reprodukční materiál z místních zdrojů v dostatečném množství k dispozici, využívá se reprodukční materiál původem z PLO. Není-li dostatečné množství reprodukčního materiálu původem z příslušné PLO, je účelné využívat reprodukční materiál původem ze semenářské oblasti (pokud je vyhlášena a nebo alespoň navržena). Není-li k dispozici dostatečné množství reprodukčního materiálu ani ze semenářské oblasti, používá se reprodukční materiál jednotlivých lesních dřevin ve smyslu platných předpisů buď z jiných oblastí ČR a nebo i z dovozu ze zahraničí. Pokud se v další části materiálu doporučuje respektování klimatických ekotypů lesních dřevin, znamená to, že tyto ekotypy by se měly využívat pouze v těch lesních vegetačních stupních, které tyto ekotypy také vylišují. Jedná se tedy o doporučené a tím i dobrovolné zpřísnění stávající vyhlášky č. 82/96. Ze zákona o lesích (č. 289/1995 Sb.) vyplývá povinnost využívat reprodukční materiál vybraných lesních dřevin (tj. smrku ztepilého, borovice lesní a modřínu opadavého) pouze z uznaných zdrojů reprodukčního materiálu. Zařazení dalších dřevin mezi vybrané lesní dřeviny stanoví ministerstvo právním předpisem. Pro tyto dřeviny jsou vymezeny semenářské oblasti a stanovena pravidla přenosu reprodukčního materiálu. Pro ostatní dřeviny jsou jako doporučení navrženy nezávazné semenářské oblasti. Stávající legislativa se bude měnit očekávaným vstupem naší země do EU resp. při slaďování našich právních předpisů s právními předpisy EU. V případě reprodukčního materiálu lesních dřevin bude tato změna výrazná. Uváděná doporučení v následujícím textu ale nejsou s pravidly EU v rozporu. Zpracovaný materiál vychází ze zastoupení lesních vegetačních stupňů v přírodních lesních oblastech podle autorů PLÍVA a ŽLÁBEK 1986. Současný typologický průzkum má novější poznatky, které neměl vždy autor k dispozici. V materiálu nejsou zohledněny některé dosavadní výsledky provenienčního výzkumu, protože stávající vyhláška č. 82/96 některé přenosy reprodukčního materiálu nepovoluje. V rámci PLO č. 11 – Český les jsou vylišeny lesní vegetační stupně 1-8 (viz Plíva a Žlábek 1986).

I. Vybrané lesní dřeviny Smrk ztepilý Pro smrk ztepilý je vyhlášena semenářská oblast č. III – jihočeská tvořená PLO č. 11 (Český les), 12 (Předhoří Šumavy), 13 (Šumava) a 14 (Novohradské hory). Přenos reprodukčního materiálu je možný v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V oblasti Karlovarské vrchoviny se doporučuje rozlišovat a respektovat klimatické ekotypy smrku: a) přechodný (7. LVS) b) horský (5.-6. LVS) – rozhodující podíl c) chlumní (1.-4. LVS) – minimální zastoupení © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

65

Funkce lesů

PLO 11-Český les

V rámci PLO č. 11 – Český les resp. semenářské oblasti III – jihočeské jsou zdroje reprodukčního materiálu pro 5.-7. LVS dostatečné. Určité problémy mohou nastat v 1.-4. LVS, kde bude zapotřebí vylišit zbytky původního klimatického ekotypu pokud se zde vyskytuje. Borovice lesní Pro borovici lesní je vyhlášena semenářská oblast č. I. západočeská, tvořená PLO č. 11 (Český les), 1 (Krušné hory), 2a (Chebská a Sokolovská pánev), 2b (Mostecká a Žatecká pánev), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 6 (Západočeská pahorkatina), 7 (Brdská vrchovina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko- kladenská pahorkatina). Přenos reprodukčního materiálu je možný pouze v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V PLO č. 11 - Český les se podobně jako u smrku ztepilého nedoporučuje rozlišovat a respektovat 2 klimatické ekotypy (varianty) borovice: a) chlumní (1.-4. LVS) – zastoupen minimálně b) náhorní (5.-7. LVS) V rámci PLO č. 11 - Český les, resp. semenářské oblasti č. I – západočeské, jsou zdroje reprodukčního materiálu borovice lesní dostatečné. Modřín opadavý V rámci PLO č. 11 – Český les je zařazena do semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR (mimo oblast původního rozšíření jesenického modřínu). Přenos reprodukčního materiálu je možný pouze v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 11 – Český les, resp. semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR, jsou zdroje reprodukčního materiálu modřínu opadavého dostatečné. Dovoz se semenářské oblasti č. I – jesenické je povolen. II. Ostatní lesní dřeviny 1. Domácí dřeviny jehličnaté: Jedle bělokorá Pro jedli bělokorou je navržena semenářská oblast složená z PLO č. 11 (Český les), 12 (Předhoří Šumavy), 13 (Šumava) a 14 (Novohradské hory). Přenos reprodukčního materiálu jedle bělokoré je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 11 – Český les nejsou zdroje reprodukčního materiálu jedle bělokoré dostatečné. V rámci navržené semenářské oblasti bude možno zajistit výrazné množství uvažované potřeby reprodukčního materiálu, pokud se bude provádět sběr intenzivně. Pro potřeby zalesňování v oblasti Českého lesa bude proto nutné využívat i ostatní zdroje reprodukčního materiálu jedle bělokoré v rámci ČR, zejména z moravské části Karpat, případně i z dovozu (Slovensko, Polsko).

2. Domácí dřeviny listnaté Buk lesní Pro buk lesní je navržena semenářská oblast zahrnující podoblast č. 11(Český les), 12 (Předhoří Šumavy), 13 (Šumava) a 14 (Novohradské hory). Doporučuje se respektovat jako samostatný ekotyp populace původem ze 7. LVS. Přenos reprodukčního materiálu buku lesního je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely.

66


PLO 11-Český les

Funkce lesů

V rámci PLO č. 11 – Český les jsou zdroje reprodukčního materiálu buku lesního omezené, v rámci navržené semenářské oblasti by měly být téměř dostatečné. V odůvodněných případech bude nutno dovážet reprodukční materiál buku z jiných území ČR nebo i ze zahraničí. Lípa malolistá Pro tuto dřevinu je navržena je navržena semenářská oblast zahrnující PLO č. 11 (Český les), 2 (Podkrušnohorské pánve), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 5 (České středohoří), 6 (Západočeská pahorkatina),7 (Brdská vrchovina), č. 8 (Křivoklátsko a Český kras) a 9 (Rakovnickokladenská pahorkatina), Přenos reprodukčního materiálu lípy malolisté je možný s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 11 – Český les, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu lípy malolisté dostatečné. Lípa velkolistá Pro lípu velkolistou je navržena je navržena semenářská oblast zahrnující PLO č. 11 (Český les), 2 (Podkrušnohorské pánve), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 5 (České středohoří), 6 (Západočeská pahorkatina), 7 (Brdská vrchovina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko-kladenská pahorkatina), 10 (Středočeská pahorkatina), 12 (Předhoří Šumavy), 15 (Jihočeské pánve), 16 (Českomoravská vrchovina), 18 (Severočeská pískovcová plošina a Český ráj), 19 (Lužická pískovcová vrchovina), 20 (Lužická pahorkatina), 23 (Podkrkonoší) a 24 (Sudetské mezihoří). Přenos reprodukčního materiálu lípy velkolisté je možný s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 11 – Český les, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu lípy velkolisté dostatečné.

Jasan ztepilý, javor mléč a javor klen Pro tyto tři dřeviny je navržena semenářská oblast obsahující PLO č. 11 (Český les), 3 (Karlovarská vrchovina), 6 (Západočeská pahorkatina), 7 (Brdská vrchovina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko-kladenská pahorkatina), Přenos reprodukčního materiálu jasanu ztepilého, javoru mléče a javoru klenu je možný s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 11 – Český les, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu jasanu ztepilého, javoru mléče a javoru klenu dostatečné.

6.1.3.6 Funkce provozování myslivosti Myslivost, tedy chov o ochrana zvěře je úzce spjata s lesem a lesním hospodářstvím obecně. Zvěř je nedílnou součástí lesních ekosystémů, a od nepaměti žila v přirozených lesích. Požadavky intenzivního chovu zvěře nejsou zcela v souladu s cíli a potřebami produkčně zaměřeného lesního hospodářství. Zařazením uznaných obor a samostatných bažantnic do kategorie lesa zvláštního určení ( zákon 289/95 Sb., § 8, odst. 2, písmeno g ) nadřazuje jejich společenskou funkci produkci dřevní hmoty, která i když jako druhořadá, neztrácí svůj význam. Potřeby myslivosti vyžadují značné úpravy způsobu hospodaření. Jedná se o změny základních rozhodnutí rámcových směrnic ( druhové skladby, obmýtí, obnovní doby, tvaru lesa a formy hospodářského způsobu. V posledním období dochází k vážnému střetu zájmů při provozování myslivosti a provozem lesního hospodářství. Je to způsobeno velkými škodami spárkatou zvěří. Dosažení přijatelného souladu je podmíněno objektivním stanovením reálných normovaných stavů zvěře a jejich důsledným dodržováním. V rámci PLO je pouze jedna uznaná obora. Jedná se o malou obůrku pro mufloní zvěř na LHC Kolowratovy lesy Přimda v blízkosti obce Diana. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

67

Funkce lesů

PLO 11-Český les

6.2. Funkce deklarované veřejným zájmem a stávající kategorie lesů Deklarované veřejné zájmy se vztahují k lesním pozemkům a jsou stanoveny zákony (289/95 Sb., 114/92 Sb.) a jejich prováděcími vyhláškami, vládními nařízeními a směrnicemi. Deklarované veřejné zájmy jsou podkladem pro kategorizaci lesů a ovlivňují nebo mohou ovlivňovat produkční funkci lesa v lesním hospodaření. V některých případech se tyto zájmy překrývají. O zařazování do kategorií lesů ochranných nebo zvláštního určení (dle § 7 a § 8, odst. 2, zákona č. 289/95 Sb.), rozhoduje ográn státní správy lesů na návrh vlastníka nebo z vlastního podnětu. Lesy zvláštního určení podle § 8 , odst. 1 , zákona č. 289/1995 Sb. jsou zařazeny přímo. V lesích ochranných (§ 7) se musí hospodařit tak, aby byly zajištěny jejich ochranné funkce. V lesích zvláštního určení (§ 8), kde jiný oprávněný zájem je nadřazen funkci produkční, jsou vlastníci povinni strpět omezení hospodaření v nich, ale mají právo na náhradu za vzniklou újmu vůči orgánu státní správy, který o tomto rozhodnutí rozhodl. Orgán státní správy může uložit náhradu osobám, v jejichž zájmu o tomto omezení rozhodl (zákon č. 289 / 1995 Sb., § 11, odst.3 a § 36, odst. 3-6).

6.2.1. Ochranné lesy Do lesů ochranných se zařazují lokality na SLT na mimořádně nepříznivých stanovištích, vyjmenovaných v příloze č.3 vyhlášky MZe 83/1996 Sb. Na celém území PLO byla provedena revize typologického mapování a deklarované lesy ochranné jako podklad pro jejich kategorizaci jsou zakresleny podle hranic SLT v mapě deklarovaných funkcí.

6.2.1.1 Lesní typy ochranného charakteru Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č.289/95 Sb. o lesích. Tab.č.6.13.: ZASTOUPENÍ SLT NA MIMOŔÁDNÉ NEPŔÍZNIVÝCH STANOVIŠTÍCH LT Název plocha % v PLO 6Y Skeletová smrková bučina 277 0,4 5Y Skeletová jedlová bučina 204 0,3 5J Suťová javořina 192 0,3 6Z Zakrslá smrková bučina 100 0,2 8R Vrchovištní smrčina 52 0,1 4Z Zakrslá bučina 25 0,04 0Z Reliktní bor 19 0,03 3J Lipová javořina 17 0,03 7Z Zakrslá buková smrčina 12 0,02 3Z Zakrslá dubová bučina 5 0,01 3Y Skeletová dubová bučina 4 0,01 0R Rašelinný bor 3 0,01 5Z Zakrslá jedlová bučina + Celkem : 910 1,46 6.2.1.2 Kategorie lesů ochranných Do kategorie lesů ochranných jsou zařazeny porosty, v kterých převládají SLT na mimořádně nepříznivých stanovištích ( dle přílohy vyhlášky MZe 83/96 Sb ). Údaje byly převzaty z LHP ( zpracovaných po r. 1996 ), u starších LHP pak z podkladů „ rekategorizace “, prováděné podle zákona č.289/95 Sb. Tyto údaje jsou po provedené revizi typologického mapování a neodpovídají proto údajům z databáze LHP.

6.2.2. Lesy zvláštního určení Lesy zvláštního určení jsou lesy se zvláštním posláním, které pramení ze specifických potřeb společnosti a jejich hospodaření je řízeno či omezováno zvláštními předpisy, vyplývajícími z oněch specifických potřeb.

68


PLO 11-Český les

Funkce lesů

6.2.2.1 Lesy zvláštního určení dle § 8, odst. 1, zákona č. 289/1995 Sb. Podle tohoto zákona se do této kategorie zařazují lesy, které nejsou lesy ochrannými a nachází se : a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod c) na území národních parků a národních přírodních rezervací

6.2.2.1.a) Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I.stupně ( PHO I ) O pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. -III. stupně všeobecně pojednává „Směrnice o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží (na základě § 71 odst. 2 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu - vydalo ministerstvo zemědělství ČSR - hlavní hygienik ČSR - přípisem č.j. HEM - 3 24.2. - 1.9.1978). V PLO jde převážně o bodové zdroje (vrty, prameny) nebo o plošky nepatrných výměr (jímací studně) na lesních pozemcích, kde PHO I. stupně je vymezeno třeba jen plochou 0,01 ha při výskytu více zdrojů v lokalitě i větší plochou. Tato PHO I by měla být většinou oplocená . Veřejný zájem je deklarován rozhodnutím příslušného okresního úřadu - referátu ŽP-státní správa vodního hospodářství - za účelem zajistit obyvatelstvu pravidelné a dostatečné hromadné zásobování zdravotně nezávadnou pitnou a užitkovou vodou. Tato rozhodnutí se vydávají pro každý zdroj vody samostatně. Přehled o výskytu PHO I. (včetně PHO II. a III. stupně) je uveden na mapě deklarovaných funkcí a v přílohách OPRL je úplný seznam PHO I. st. na lesní půdě včetně úplných rozhodnutí příslušného OkÚ. Z hlediska výměry je tento druh veřejného zájmu méně významný, nedosahuje ani 0,5 % výměry PLO. U některých PHO I je doba platnosti rozhodnutí o vyhlášení PHO již prošlá. Během zpracování OPRL pro PLO vyšel 7.1.1998 zákon č.14, kterým se mění a doplňuje zákon č.138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Mimo jiné tímto zákonem byla zrušena citovaná směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR - hlavního hygienika ČSR ze dne 26. července 1979 č. j. HEM 324.2 - 1.9.1978 o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží. V § 19 zákona č. 14/1998 Sb. se hovoří o ochranných pásmech jako o územích, stanovených k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů povrchových nebo podzemních vod určených pro zásobování pitnou vodou. Tato pásma se dělí na ochranná pásma prvého stupně (v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení a pásma druhého stupně v územích stanovených vodohospodářským orgánem tak, aby nemohlo dojít k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. Ochranná pásma stanoví, mění nebo ruší rozhodnutím vodohospodářský orgán na návrh nebo z vlastního rozhodnutí. Návrh na stanovení ochranných pásem je povinen podat ten, kdo žádá o povolení k odběru vody z vodního zdroje. Návrh na jejich změnu podává ten, kdo vlastní povolení k odběru vod z vod. zdroje. U vodárenských nádrží návrhy podává vlastník nádrže. § 19 zákona č. 14/1998 Sb., zároveň pojednává o činnostech, které jsou zakázány v ochr. pásmech vykonávat a zároveň i pojednává všeobecně o náhradách za prokázané omezení užívání nemovitostí v ochranných pásmech. V § 19, odst. 8 se říká, že ústřední vodohospodářský orgán republiky vyhláškou stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem. Do té doby platí stávající ochranná pásma. V PLO se jedná především o bodové zdroje (vrty, prameny) na lesních pozemcích, které jsou oplocené. Podrobně je uvedeno v tabulce příloh.

6.2.2.1. b) Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod Na základě vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1972 Sb. o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů a na základě § 70 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu a pozdějších předpisů, zřizuje přírodní léčebné lázně ministerstvo zdravotnictví ČR na návrh Českého inspektorátu lázní a zřídel, jsou - li v místě přírodní zdroje, které byly prohlášeny za léčivé a jichž se má přímo v místě využívat k účelům lázeňské péče.


69

Funkce lesů

PLO 11-Český les

Ochrana přírodních léčivých lázní se zabezpečuje lázeňskými statuty, stanovením ochranných pásem lázeňského místa a vyhlášením ochranných pásem zdrojů přírodních léčivých vod. O ochraně zdrojů přírodních minerálních vod stolních platí přiměřeně ustanovení o ochraně přírodních léčivých zdrojů. V PLO se jedná o následující lokality : 1) Františkovy Lázně 2) Mariánské Lázně 3) Lázně Kynžvart 4) Žandovské Kyselky 5) Mýtina – Kyselecký Hamr Všechny lokality jsou v okrese Cheb, bližší údaje o vymezených pásmech včetně kopií těchto dokumentů jsou v přílohách OPRL. Zákresy pak jsou na mapě deklarovaných funkcí a podrobnější údaje v tabulkách.

6.2.2.1 c) Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací 1) Národní přírodní park se v PLO nevyskytuje 2) Národní přírodní rezervace se v PLO nevyskytuje

6.2.2.2

Lesy, jenž lze zařadit do lesů zvlástního určení

Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit dle § 8, odst. 2, zákona č. 289/95 Sb. lesy, u nichž veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy dle zákona č. 289/95 Sb.,§ 8, odst. 2 , písmeno : a) V prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách b) Lázeňské c) Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí d) Sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce e) Se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou f) Potřebné pro zachování biologické různorodosti g) V uznaných oborách a samostatných bažantnicích h) V nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření

6.2.2.2. a) Lesy v I. zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách Legislativně zakotveno v zákoně č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a vyhlášce MŽP ČR č. 395/ 1992 Sb. Pro všechny druhy zvláště chráněných území se vyhotovuje plán péče. Chráněné krajinné oblasti ( CHKO ) se v PLO nevyskytují. Jsou zde však přírodní parky (dříve oblasti klidu). a) Přírodní park Český les – 56.559 ha PUPFL b) Přírodní park Smrčiny – 882 ha PUPFL Výše zmíněná území nemají přímý vztah ke kategorizaci lesa. Přírodní rezervace ( PR ), přírodní památky ( PP ) Jde o menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením typických ekosystémů významných pro příslušnou geografickou oblast. Zákresy jsou v mapě deklarovaných funkcí. Seznam uveden v tabulce příloh.

6.2.2.2. b) Lesy lázeňské V dané PLO se subkategorie těchto lesů nevyskytuje.

6.2.2.2. c) Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí Funkcí těchto lesů je poskytovat obyvatelstvu možnost rekreace a aktivního odpočinku v příjemném a relativně zdravém prostředí. V některých lokalitách zvýšená návštěvnost těchto lesů působí na toto 70


PLO 11-Český les

Funkce lesů

prostředí negativně. Oba tyto vlivy se promítají ve vytváření speciálních podmínek hospodaření v těchto lesích, a proto je lze zařadit i do lesů zvláštního určení. V PLO je jako rekreační les navržena lokalita kolem Babylonu na LHC Domažlice.

6.2.2.2.d) Lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce V PLO se nevyskytuje žádná výzkumná plocha, kterou by bylo možno vyhlásit za kategorii lesa zvláštního určení.

6.2.2.2 e) Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, krajinotvornou 1. Lesy s funkcí půdoochrannou Na základě zákona č.289/1995 Sb. o lesích, vyhlášky MZe č.83/1996 Sb., příloha č.3 a na základě revize typologického mapování jsou již dříve prohlášené lesy ochranné průběžně přehodnocovány podle nových kritérií. Do lesů půdoochraných pak potenciálně patří lesní pozemky na nepříznivých stanovištích, které mají převážně SLT, které nesplňují podmínky pro vyhlášení lesů ochranných, ale jsou exponované z hlediska ohrožení erozí nebo z hlediska půdoochranných všeobecně. Za PLO jsou tyto pozemky zakresleny v mapě deklarovaných funkcí, v digitální podobě se pak jedná o vrstvu POCH. 2. Lesy s funkcí vodoochrannou Zde by se mělo jednat o lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů II. a III. stupně, a o lesy v chráněné oblasti přirozené akumulace vod ( CHOPAV). Na území PLO zasahuje CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les – 3.774 ha PUPFL. U některých PHO I. bylo stanoveno i PHO II., někde rozlišeno na vnitřní ( II.a ) a vnější ( IIb ), řídce pak i PHO III. Na základě novely vodního zákona se tato pásma zřejmě výrazně změní. Tyto lesy je možno zařadit do lesů zvláštního určení, ale ani v jednom případě nebyl vznesen tento požadavek. Pásma PHO I.-III. i CHOPAV jsou zakreslena v mapě deklarovaných funkcí, v digitální podobě se pak jedná o vrstvu PHOO a CHOP.

6.2.2.2.f) Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti I. Genové základny a geneticky hodnotné porosty V PLO se vyskytují tyto genové základny : 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)

GZ č.79a : Huť- jih, 2 části, dřevina smrk, 5.a 6. lvs., LČR Planá, 425 ha PUPFL GZ č.79b : Huť- jih, dřevina smrk, 5.a 6. lvs., město Planá, 50 ha PUPFL GZ č 79-1 : Studenec, dřevina buk, 5.a 6. lvs., LČR Planá, 158 ha PUPFL GZ č.77 : Rozvadov – Diana, dřevina borovice, smrk, 5.a 6.lvs., LČR Přimda a Kol. lesy, 671 ha PUPF GZ č.78-1 : Ostrůvek-Traviny, dřevina smrk, buk, 5.lvs., LČR Přimda,215 ha GZ č.73 : Bělá-Zvon,dřevina buk,smrk, 5.a 6. lvs., LČR Horšovský Týn,293 h GZ č.55a,b : Výhledy-Č.Kubice,dřevina smrk, jedle, buk, klen, 5.a 6.lvs., LČR Domažlice, M.L. Domažlice, 1.429 ha PUPFL

Seznam semenných porostů kategorie II.B je v příloze II. Územní systém ekologické stability ( ÚSES ) a významné krajinné prvky ( VKP ) Jsou zpracovány v kapitole 7 Okresní úřad Cheb odbor životního prostředí zpracoval místo ÚSES rozsáhlou studii a návrhy významných krajinných prvků za celý okres, které jsou digitálně zpracovány v mapě deklarovaných funkcí. Prvky zatím mají charakter neregistrovaných VKP. Na ostatních okresech je zpracován normální ÚSES. Jeho prvky jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a v digitální podobě ve vrstvě USES.

6.2.2.2 g) Lesy s deklarovanou funkcí intenzivního chovu zvěře V PLO je uznána pouze malá obora pro mufloní zvěř na majetku Kolowratovy lesy Přimda


71

Funkce lesů

PLO 11-Český les

6.2.2.2.h) Lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření Lesní porosty s touto deklarovanou funkcí se v dané PLO nevyskytují

6.2.2.3. Přehled stávajících kategorií Tab.č.6.14. : KATEGORIE A SUBKATEGORIE LESA DLE ZÁKONA Č.289/95 SB.

Kategorie a subkategorie lesa dle zákona č.289/1995 Sb. Kód Název 10 Lesy hospodářské Lesy ochranné 21a - na mimořádně nepříznivých stanovištích Lesy zvláštního určení 31a -v pásmech hygienické ochrany I. stupně 31b - v ochranných pásmech zdrojů přírodních a stolních minerálních vod 31c - na území národních parků a národních rezervací 32a - v přírodních rezervacích a I. zónách 32b - lázeňské 32c -příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí 32e - se zvýšenou funkcí půdoochrannou,vodoochrannou,klimatickou nebo Krajinotvornou 32f -pro zachování biologické různorodosti ( genové základny,prvky ÚSES) 32g - v uznaných oborách 32h - v nichž jiný důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření Lesy celkem

Rozloha ha % 52 751 85 779

1,3

121 3666 207 -

0,2 5,9 0,3 -

1277 3240 21 62 062

2,1 5,2 100

Poznámka : Byly použity údaje schválené kategorizace, pouze u L.s Domažlice, M.L.Domažlice a L.s. Horšovský Týn byly použity zatím neschválené podklady.

6.3.

Přehled překryvů funkcí a střetů zájmů

Všechny významné deklarované funkce lesů jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a v příslušných digitálních vrstvách.

6.3.1 Překryvy funkcí lesů V rámci PLO dochází k vícenásobnému překryvu funkcí v lokalitě Čerchov, u lesní správy Domažlice a u Městských lesů Domažlice. U l.s. Domažlice je překryv mezi přírodní rezervací a lesem ochranným – 59 ha, a mezi genovou základnou a lesem ochranným – 21 ha, přírodní rezervací – 42 ha, lesem půdoochranným – 283 ha. U Městských lesů Domažlice se jedná o překryv genové základny a lesa ochranného , a genové základny a lesa půdoochranného -

6.3.3 Střety zájmů a výhledy v rámci překryvů I. Lesy ochranné : Hospodaření směřuje k ochraně půdy a střety zájmů vlastníka jsou limitovány ustanoveními zákona č. 289/1995 Sb. Vlastník má právo na úhradu újmy vzniklé omezením hospodaření vůči orgánu státní správy, který o omezení rozhodl.

II.Lesy zvláštního určení : 72


PLO 11-Český les

Funkce lesů

Pokud při vyhlášení lesů zvláštního určení dojde ke střetu zájmů nebo omezení vlastníka, má tento právo na náhradu újmy vzniklé omezením hospodaření, podpořené rozhodnutím příslušného orgánu státní správy. a) V pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně se jedná o vymezené území kolem vodárenských odběrných míst, většinou malé oplocené plochy kolem podzemních zdrojů vody, kde omezení spočívá ve využívání mechanizace, chemizace a provádění stavebních prací. b) V ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod je nutná ochrana před zhoršením jejich kvality a před snížením vydatnosti. Z toho důvodu je třeba: - soustavně zlepšovat infiltrační poměry srážkových vod při lesním hospodaření, zejména zákazem holosečného způsobu hospodaření (používat maloplošný, podrostní způsob), obnovu lesa v co nejkratší době a provádět důkladnou protierozní ochranu. c) Lesy v přírodních rezervacích, přírodních památkách jsou obhospodařovány podle schválených plánů péče a hospodaření se řídí především zájmy ochrany přírody (nepůvodní dřeviny). Projednání plánů péče s vlastníky pozemků o úhradě vzniklé újmy je podmínkou pro vyhlašování nových zvláště chráněných území a nezbytné je to dodatečně provést i pro zvláště chráněná území dříve vyhlášená. d) Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí – zdravotně rekreační využívání lesů vždy ovlivňuje lesní ekosystémy a střet narůstá s intenzitou a významem rekreačních území.V dané PLO začíná stoupat zájem o cykloturistiku, v zimě pak o lyžařské sporty. Nejvíce jsou ovlivněny lesní části v bezprostřední blízkosti objektů (sportovní zařízení, blízkost měst apod.). Ke snížení produkčního potenciálu lesních částí dochází v souvislosti s účelovou těžbou, volbou dřevin, poškozováním kmenů apod. e) Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, krajinotvornou nebo klimatickou – hospodaření v nich je podřízeno deklarované funkci a vyžaduje jemnější způsoby, ochranu půdního povrchu a omezuje stavební činnost. f) Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti – jsou to především genové základny , které mají specifický způsob hospodaření a omezení ve využívání reprodukčního materiálu. g) Uznané obory – stav zvěře ovlivňuje produkční a ekologické funkce a obnovu lesa. V PLO je pouze malá obůrka v režii vlastníka lesa. h) Lesy v nichž jiný důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření – u všech podchycených částí se jedná o oplocená území s objekty, do nichž je vstup značně omezen. Vstup je regulován obyčejně propustkami. III. Jiné střety : V rámci překryvů mimoprodukčních funkcí nedochází k významějším střetům. Ke střetům však dochází mezi produkčním hospodařením, tedy hlavní funkci lesů v dané PLO a některými mimoprodukčními funkcemi. K vážnému střetu zájmů dochází při provozování myslivosti a produkčně zaměřeným lesním hospodářstvím, díky velkým škodám zvěří. K vážným střetům dochází v souvislosti s plánovanou investiční výstavbou. Daná PLO byla díky hraničnímu pásmu s omezeným vstupem dlouho mimo zájem veřejnosti. V posledním období tento zájem stoupá a dochází tak ke střetům s lesním hospodářstvím.


73

PLO 11-Český les

Ochrana lesa

7. OCHRANA LESA Předmětem ochrany lesa v OPRL je rozbor škodlivých činitelů a ohrožení těmito škodlivými činiteli včetně imisí a návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa. Vychází se ze stávajících ochranářských průzkumů v rámci decennálních obnov LHP a vlastního šetření OPRL. Údaje průzkumu ochrany lesa jsou z dostupné LHE, hlášení o škodách pro VÚLHM a vlastního terénního šetření. Údaje LHE jsou přepočteny dle skutečné porostní plochy LHC v dané PLO.

7.1. Rozbor poškození lesů škodlivými činiteli Největším škodlivým činitelem lesů Českého lesa od pradávna do dnešní doby je vítr. Na základě historických podkladů možno prokázat, že se přímo či nepřímo podílel na drtivé většině nahodilých těžeb ať kalamitního nebo nekalamitního rozsahu. Vítr sice působil škody i v dávných dobách, tedy v lesích přirozených, které nebyly člověkem vůbec ovlivňovány. Vznikem a rozšiřováním smrkových monokultur, zavedením holosečí, jejich nevhodným vedením, špatně prováděnými probírkami škody větrem enormně vzrostly. Z nejrozsáhlejších větrných kalamit lze uvést vichřici v roce 1830, kdy jen na velkostatku Přimda padlo 380.000 m3 . Dále pak hlavně vichřice z roku 1868, označovaná jako „ černý pátek našich lesů “, kdy byly zničeny poslední zbytky pralesů na Šumavě a jenž postihla většinu lesů v oblasti. Vzpomenuté kalamity jsou ovšem jenom ty největší, kromě nich samozřejmě docházelo k menším kalamitám a škodám větrem, které narušovaly stav lesních porostů. Značné škody na lesních porostech, často srovnatelné s větrem, působila námraza, jinovatka a mokrý sníh. Největší škody pak vznikaly při kumulaci těchto faktorů. O těchto kalamitách se však dochovalo podstatně méně podkladů. Stejně jako v dnešní době, působila už v minulých stoletích značné škody zvěř, zejména jelení, a to loupáním. Původní stavy jelení zvěře byly nízké. Zvýšení stavů bylo umožněno vyhubením jejich přirozených nepřátel ( vlk, medvěd, rys ) a zálibou panstva v myslivosti. V 18. a 19. století byla v oblasti řada obor, kde byly škody největší. Začátkem 20. století byly obory zrušeny a stavy vysoké zvěře radikálně sníženy. Zvyšovat se začaly až na sklonku třicátých a začátkem čtyřicátých let. Minulosti patří škody pastvou a hrabáním steliva a mechu. Tyto činnosti, často prováděné jako služebnost, dlouho přežívaly a definitivně skončily až počátkem tohoto století.

7.1.1. Přehled škodlivých činitelů v oblasti Lesní porosty jsou poškozovány řadou biotických a abiotických činitelů, často v součinnosti (synergii) s imisemi a dalšími antropogenními vlivy. Rozbor poškození lesů škodlivými činiteli vychází zejména z rozboru LHE a ankety mezi revírníky LČR a odbornými lesními hospodáři.

7.1.1.1. Rozbor nezdaru zalesnění – poškození porostů 1.věkového stupně Na základě dostupné LHE z let 1985-95 byl skutečný nezdar zalesnění, vypočítaný z vykázaného nezdaru a prvního zalesnění, pro všechny kategorie lesa 35,8 %. Dle schvalovacích výměrů LHP byl očekávaný nezdar stanoven u lesa hospodářského 30 %, u lesa ochranného pak 50 %. Mírné zvýšení skutečného % nezdaru oproti očekávanému je vysvětlováno skutečností, že se v posledním období zalesňovaly často i méně vhodné lokality, kde byl větší úhyn. Základem pro sestavení následující tabulky byly informace provozních pracovníků LČR, výsledky vlastního venkovního šetření a tyto pak porovnány s výsledky ochranářských průzkumů obsažených ve všeobecných částech zaujatých LHC. Prvotní evidenci LČR o nezdaru zalesnění nebylo možno použít, protože byla jednak neúplná a třídění příčin nezdaru zalesnění není shodné s tříděním příčin nezdaru v rámci metodiky OPRL.


74

Ochrana lesa

PLO 11-Český les

Tab.č.7.1. PODÍL PŘÍČIN NEZDARU ZALESNĚNÍ Škodlivý činitel % Sadební materiál 22 Špatně provedené zalesnění 24 Zvěř 7 Sucho 16 Zamokření 6 Mráz a fyziologická sypavka 6 Buřeň 6 Houbové choroby 2 Celkem

Škodlivý činitel Hlodavci Klikoroh Ostatní hmyz Jiné příčiny -těžba a přibližování -požáry -průmyslové exhalace -ostat. škody (rekr.,armáda)

% 4 5 2

100

Podíl příčin nezdaru zalesnění

7%

24%

16%

6% 22% 2%

0% 5%

6%

6% 4% 2%

Sadební materiál

Špatně provedené zalesnění

Zvěř

Sucho

Zamokření

Mráz a fyziologická sypavka

Buřeň

Houbové choroby

Hlodavci

Klikoroh

Ostatní hmyz

Jiné příčiny

Zdravotní stav kultur, hlavně v období od jejich založení do stadia zajištění, je ovlivňován působením celé řady biotických a abiotických škodlivých činitelů. V případě, že vlastní úhyn sazenic je způsoben souběhem působení více škodlivých činitelů, je určení hlavní příčiny zatíženo subjektivní chybou hodnotitele. Dle předcházející tabulky a grafu jsou hlavní příčiny nezdaru následující :

1) Hlavní a jednoznačně rozhodující příčinou nezdaru zalesnění je sadební materiál a špatně provedené zalesnění. Tyto činitele nezdaru zalesnění je možno sloučit a označit jako lidský faktor, nebo též škody hospodařením, jenž jsou podstatnou měrou soustředěny do počátečního stadia kultur a které značně ovlivńují ujímavost, vývoj a odolnost nově založených kultur vůči následným škodlivým činitelům. Jedná se o celý proces od vyzvednutí sazenice po její zasazení na různě připravené plochy. Vlastní sadební materiál může být odlišné provenience, různé fyziologické kvality a důležitý je způsob a šetrnost jeho manipulace. Na vlastní ujímavost sazenic má velký vliv vlastní provedení zalesňovacích prací. Zde se negativně projevuje jak vhodnost prováděných zalesňovacích prací, tak dodržování technologické kázně výsadby. Zde je nutno připomenout vyhlášku MZe č.82/1996 Sb., o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin. Dle této vyhlášky je smrk, jako hlavní dřevina PLO č.11 zařazen do semenářské oblasti III. jihočeské a není zde přípustný dovoz reprodukčního materiálu z jiných přírodních lesních oblastí. 2) Škody zvěří : V kulturách jsou způsobeny zejména okusem, který je intenzivní zvláště v lokalitách s vysokou koncentrací zvěře v zimních měsících, případně vytahováním sazenic v jarních měsících. Jsou působeny hlavně jelení zvěří, v některých lokalitách též zvěří srnčí. V menší míře se projevují

75

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

PLO 11-Český les

škody vytloukáním srnčí zvěří zejména na modřínu, nestejnoměrné hustotě populace zvěře.

Ochrana lesa

douglasce a jedli. Rozsah škod odpovídá

3) Zamokření : větší škody pouze v silně zamokřených lokalitách, které se zpravidla shodují s mrazovými polohami. 4) Sucho : výrazně se projevilo v letech 1993-95 ve formě jarních přísušků, kdy byly škody hlavně na sušších lokalitách, pozdějších výsadbách a na velkých kalamitních plochách. 5) Buřeň : je sice uváděna jako příčina nezdaru na živných a vodou ovlivněných lokalitách, je to však otázka včastnosti a kvality provedeného ožínání. 6) Klikoroh : lokální výskyt je v určitých letech. Oproti dřívější minulosti klesající výskyt díky ošetřování sadebního materíálu insekticidy již ve školkách a díky omezování pasečného způsobu obnovy. 7) Hlodavci : jedná se zejména o myšovité hlodavce. Škody jsou ve formě ohlodáním kůry na kořenových krčcích až do tloušťky 5 cm hlavně u listnatých dřevin ( buk, javor klen ). V posledních letech v některých lokalitách stoupající trend. 8) Z ostatních škodlivých činitelů možno jmenovat fyziologickou sypavku, houbové choroby ( václavka), ostatní hmyz, škody člověkem ( rekreace ) atd. Celkově jsou škody způsobené těmito škodlivými činiteli zanedbatelné a nemají proto podstatný vliv na celkový nezdar zalesnění.

7.1.1.2. Poškození starších porostů - rozbor nahodilých těžeb. Tab.č.7.2. SLOŽENÍ NAHODILÝCH TĚŽEB Rok Živelná Hmyzová 1985 316.350 28.246 1986 198.270 37.176 1987 175.690 42.130 1988 105.435 23.584 1989 73.580 5.920 1990 393.126 17.192 1991 296.380 20.720 1992 160.618 47.507 1993 100.637 57.507 1994 175.478 27.484 1995 71.143 19.590 Celkem: 2,066.707 327.056 % 79,8 12,6


Exhalační 2.638 2.478 2.444 2.775 1.773 2.746 2.267 1.797 1.031 19.949 0,8

Ostatní 52.142 9.913 9.325 6.936 3.376 13.106 24.180 18.098 19.768 8.457 11.342 176.643 6,8

Celkem m3 b.k 399.376 247.837 229.589 138.730 84.649 426.170 334.547 226.223 179.709 211.419 103.106 2,590.356 100 %

76

Ochrana lesa

PLO 11-Český les

Složení nahodilých těžeb 450 400 350

1000 m3

300

Ostatní Exhalační Hmyzová Živelní

250 200 150 100 50 0 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995

rok

Údaje o nahodilých těžbách z let 1985-95 v zaujatých LHC byly zjištěny z výkazů LHE L-114, Les V3-01 a dále anketou mezi venkovními pracovníky. Vzhledem k tomu, že údaje LHE byly vedeny za celé LHC, byla dále výše nahodilé těžby přepočtena dle skutečně zaujaté plochy v PLO. Z předcházející tabulky a grafu je zřejmé, že hlavní příčinou nahodilých těžeb v oblasti jsou příčiny živelné, tedy bořivý vítr, mokrý sníh a námraza. Tyto faktory často působí společně, čímž se účinky a tedy škody násobí. Živelné příčiny se podílí z 80 % na nahodilých těžbách v dané oblasti. Největší větrné kalamity byly v letech 1984 a 1990. Další příčinou nahodilých těžeb je hmyz, tedy kůrovci a ostatní podkorní hmyz. K nárůstu těchto těžeb dochází vždy po velkých živelných kalamitách. Mezi tyto těžby je zahrnuta i hmota kůrovcových lapáků. Do ostatních nahodilých těžeb je zahrnuta hmota souší, u kterých nelze jednoznačně určit jejich původce. Nahodilé těžby exhalační jsou ceklově zanedbatelné. Jsou vykazovány prakticky pouze na LHC F. Lázně

7.1.1.3. Ohrožení porostních typů škodlivými činiteli podle HS a věk. stupňů V následující tabulce je uvedeno modelové ohrožení zastoupených porostních typů. Ohrožením se rozumí potenciální vliv škodlivých činitelů na úrovni kalamitního stavu.

77


PLO 11-Český les

Ochrana lesa

Tab.č.7.3. OHROŽENÍ POROSTNÍCH TYPŮ ŠKODLIVÝMI ČINITELI Porostní Věkové stupně HS typ 1 2 3 4 5 6 13 21 23 27 29 43 45 51 53 55 57 59 73 79

BO SM SM BO DB SM BO DB SM BO DB OL JS SM BO BK SM DB BK SM BK SM BK SM BK SM BO BK SM DB SM

1,4,8,10,13 1,4,10 1,4,10 1,4,8,10,13 1,4,8 1,4,11 1,4,8,10 1,4,6,8 1,4,11 1,4,8,10 1,4,6,8 1,4,11 4 1,4,10 1,4,8,10 1,4,6 1,4 1,4,6,8 1,4,6 1,4,10 1,4,6 1,4,10 1,4,6 1,4,10 1,4,6,8 1,4,11 1,4,8,10 1,4,6 1,4 1,4,6,8 1,2,4,10

2 5,11 5 2 11 5 2 11 2,5,7,11 2 9,11 9,11 5,12 5,11 2 1,4 1 5 2,11 1,4 1 5 1,4 1 5,14 1,4 1 5 1,4 1,7 5 2 1,4 1 1,5 9,11 2,5,14

2,11

2,11,14

SM

1,2,4

2,5

2,3

7

8

9

10+

11,12 2,3,5 2,3,11

3,7,11,12 2,3,7,11,12

3,7,12 3,7,12

2,11 9,11 2,3,5,11 2,11,12 9,11 2,3,5,7,11 2,11

2,3,7,11,12

2,3,7,11,12

2,3,5 2,11

2,3,5,7,11,12

2,3,5 9,11

2,3,7,11,12

2,3,7,12

2,3,7,12 7,11

3,7,12 7,11,12

2,3,11

2,3,7,12

2,3,7,11,12

2,3,5

2,3,5,7,11

2,3,5

2,3,7,11

2,3,5 2,11

2,3,7,11,12

2,3,5

2,3,11,12

3,7,12

2,3,7,11,12 2,3,7,11,12 2,3,7,12 7,11 2,3,7,12 2,7,11,14

2,3,7,11,12

2,7,12 2,3,7,12

Označení druhů škodlivých činitelů použité v tabulce : 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

abiotičtí činitelé vyvolávající fyziologické poruchy ( sucho, zamokření, mráz ) sníh, námraza vítr okus zvěří ohryz a loupání žír hlodavci hniloby sypavka, padlí tracheomykózy klikoroh žír hmyzu na asimilačních orgánech žír podkorních hmyzích škůdců václavka žloutnutí smrku s tracheomykózními příznaky

7.1.2. Poškození porostů imisemi Stav poškození lesů se hodnotí podle dvojstupňového klasifikačního systému. Skládá se ze stupnice pro klasifikaci poškození jednoho stromu a stupnice pro klasifikaci poškození porostu.Dynamika poškozování lesních porostů imisemi je vyjadřována pomocí tzv. pásem ohrožení imisemi.


78

Ochrana lesa

PLO 11-Český les

7.1.2.1. Pásma ohrožení imisemi Systém pásem ohrožení byl vytvořen koncem padesátých let VÚLHM Jíloviště – Strnady a pásma v něm byla charakterizována především roční střední hodnotou koncentrací oxidu siřičitého a životností dospělých porostů smrku od začátku poškozování. Charakteristika pásem ohrožení koncentracemi SO2 však není obecně platná pro všechny lesní oblasti, protože na poškození se podílejí i mnohé další škodliviny a vlivy. Při rozhodování o hospodaření v lese není nutné znát složení škodlivých látek, jejichž působení stejně není přesně známo a ani je lesní hospodář nedokáže ovlivnit. Je však nutné poměrně spolehlivě odhadnout budoucí vývoj poškození. Proto je v současné době kladen hlavní důraz na životnost porostů. Pásmo ohrožení lesů imisemi je tedy chápáno jako území, na kterém synergické působení imisí, klimatu, orografických a stanovištních podmínek (a také genetické vlastnosti porostů) má za následek zkrácení životnosti dospělých smrkových porostů. Při posuzování poškození je nutné si uvědomit, že různé míry defoliace nejsou vždy způsobeny pouze imisemi, zejména v nižších polohách ( 3.-5. vegetační stupeň ). Zde se na celkové defoliaci podílí řada vlivů. Jedná se např. o jinovatku, námrazu, oslunění, kůrovce, ploskohřbetku atd.

7.1.2.1.a) Stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí (dle zákona) Ministerstvo zemědělství stanovilo s platností od 1. 1. 1997 pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí (dále jen pásma ohrožení) na podkladě družicových snímků, vyhodnocení předchozího vývoje a terénního šetření. Při tvorbě OPRL mohou být pásma ohrožení ÚHÚL aktualizována vždy k 1.1. následujícího roku. Hranice pásem ohrožení jsou zakresleny v Základní mapě ČR 1 : 50 000 v souvislém zobrazení po jednotlivých okresech a všechny listy ZM pro daný okres jsou přístupné na příslušném okresním úřadu. Charakteristika pásem ohrožení je uvedena ve vyhlášce č.78 ministerstva zemědělství ze dne 18.března 1996 o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí. (§ 1). (1) Území s obdobnou dynamikou zhoršování zdravotního stavu lesních porostů, charakterizované stupněm poškození těchto porostů imisemi se zařazuje do pásma ohrožení lesních porostů imisemi (dále jen "pásmo ohrožení"). (2) Stupeň poškození lesního porostu je určen podílem středně a silně poškozených stromů v lesním porostu. Charakteristiky stupňů poškození stromu a porostu smrku jsou uvedeny v příloze vyhlášky č.78/1996Sb. (3) Podle dynamiky zhoršování zdravotního stavu se lesy zařazují do těchto pásem ohrožení: - do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 5 let. - do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením v příznivějších podmínkách, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 6 až 10 let. - do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty s imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 11 až 15 let. - do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 16 až 20 let. Do tohoto pásma se zahrnují i takové lesní pozemky s porosty, kde je vliv imisí patrný, ale dynamiku zhoršování zdravotního stavu lesních porostů zatím nelze přesně definovat. Nejvyššími pásmy ohrožení (§ 10 odstavce 2 lesního zákona 289/1995 Sb.) jsou pásma A a B.

79


PLO 11-Český les

Ochrana lesa

7.1.2.1.b) Ekologická charakteristika a vylišení pásem ohrožení v oblasti Pásmo ohrožení A: Jde o celky s významným imisním zatížením (zatížení na př pro exponované nadmořské výšky nad 700m n.m při dlouhodobé průměrné koncentraci SO2 nad 60 µg.m -3. Životnost porostů do 20 let. Pásmo ohrožení B: Ve stejných imisních podmínkách se liší od pásma A příznivějšími ekologickými podmínkami. Zpravidla zahrnuje polohy vyšších nadmořských výšek, nebo při nižším imisním zatížení zahrnuje extrémní lokality vysokých poloh. Životnost porostů 20 až 40 let. Pásmo ohrožení C: Smrkové a borové porosty v příznivějších ekologických podmínkách s nižším imisním zatížením (koncentrace SO2 nižší než 60 µg.m-3). V exponovaných lokalitách je zvýšení poškození porostů odpovídající pásmu C dosaženo při hladinách koncentrací nad 20-30 µg SO2 na m3.Poškození dospělých smrkových porostů se v tomto pásmu zvýší o 1 stupeň průměrně za 10 - 15 let (odpovídá životnosti porostů 40 - 60 let) Pásmo ohrožení D: Jde o vysloveně chráněné údolní polohy v různých nadmořských výškách (20 - 40 µg.m-3 SO2) a otevřené lokality s nízkou úrovní znečištění ovzduší (odpovídá zatížení do 25 µg.m-3 SO2). Poškození dospělých smrkových porostů se v tomto pásmu zvýší o 1 stupeň průměrně za 15 - 20 let (odpovídá životnosti porostů 60 až 80 let). Mimoto se do tohoto pásma zahrnují i takové plochy, kde se nepředpokládá zkrácená životnost porostů, i když je vliv imisí patrný. Životnost porostů se uvažuje od počátku intenzivního působení imisí.

7.1.2.1.c) Přehled pásem ohrožení v oblasti Tab.č.7.4. PŘEHLED PÁSEM OHROŽENÍ V OBLASTI

LHC : Františkovy Lázně Planá Přimda Kolowratovy lesy Horšovský Týn Domažlice M.l. Domažlice Nýrsko Celkem %

A -

B -

Pásma ohrožení v ha C 2.164 273 2.437 3,9

D 2.639 14.831 10.656 5.584 4.827 14.544 3.614 2.930 59.625 96,1

Celkem: 4.803 14.831 10.656 5.584 4.827 14.817 3.614 2.930 62.062 100,0

Přírodní lesní oblast je zařazena do dvou pásem imisniho ohrožení. Převážná část je zařazena do pásma D ( 96% ), velmi malá část pak do pásma C ( 4 %). Zákresy pásma C jsou na mapách dlouhodobých opatření ochrany lesa. Pásmo D se nevylišuje, jedná se o lesní pozemky s porosty, které nejsou v pásmech A,B,C. Pásmo C je v rámci PLO vylišeno pouze ve třech lokalitách. Největší lokalita je na LHC F. Lázně kolem vrcholů Dyleň, Čupřina a Střední vrch, dále malá lokalita u státní hranice - Kostelní vrch. Na LHC Domažlice se jedná o lokalitu kolem vrcholů Sádek, Haltrava, Tyrolka, Škarmanka a Velká skála. Pásmo C zahrnuje pouze 2.437 ha porostní plochy PLO. Maximální stupeň poškození smrkových porostů je zde 2. Tento stupeň poškození se vyskytuje pouze v nejvyšších polohách, na návětrných stěnách, v nejstarších, silně proředěných smrkových porostech, které jsou navíc vystavené i jiným stresujícím faktorům ( oslunění, vítr, sníh, námraza, ploskohřbetka atd. ). Zdroje imisního zatížení jsou v S části PLO, v lokalitě LHC F. Lázně z energetických zdrojů Severních Čech, na lokalitě LHC Domažlice se jedná o zdroje dálkové, patrně z průmyslových oblastí SRN. V rámci PLO tedy převládají lesní pozemky s porosty minimálně poškozované imisemi, kde lze sice pozorovat určitou defoliaci koruny, nelze však stanovit dynamiku zhoršování zdravotního stavu ( pokud vůbec existuje ).


80

Ochrana lesa

PLO 11-Český les

7.1.2.2. Poškození lesních porostů v důsledku působení imisí a ostatních negativních civilizačních faktorů Při klasifikaci poškození smrkových porostů se vychází z procentického zastoupení jedinců poškozených a odumírajících nebo souší, u borovice se vychází z procentického zastoupení jedinců odumírajících a odumřelých. Způsob hodnocení poškození jednoho stromu a porostu je uveden ve vyhlášce č.78/1996 Sb. Tab.č.7.5. STUPEŇ POŠKOZENÍ JEDNOHO STROMU (SMRK): (příloha k vyhlášce č.78/1996 Sb.): Stupeň poškození Popis poškození Defoliace koruny v % jednoho stromu 0 1 2 3 4 5

Nepoškozený strom Slabě poškozený strom Středně poškozený strom Silně poškozený strom Odumírající strom Odumřelý strom

0 1 - 25 26 - 50 51 - 75 76 – 100 100

Tab.č.7.6.STUPEŇ POŠKOZENÍ POROSTU (SMRK): Stupeň poškození porostu 0 0/1 I II III a III b IV

Popis poškození porostu Nepoškozený porost Porost s prvními symptomy poškození

Stupeň poškození jednoho stromu 0 1 2 a větší 3 a větší Max. zastoupení v % celkového počtu stromů 100 0 0 0 99

20

Slabě poškozený porost Středně poškozený porost Silně poškozený porost Velmi silně poškozený porost Odumírající nebo odumřelý porost

0

0

32* 84*

5* 30* 50 70 100

*Pro zařazení do stupně poškození postačí dosažení jedné z uvedených hodnot.

Znovu je třeba zdůraznit, že defoliace koruny stromu neznamená nutně působení pouze imisí, ale většinou se jedná o synergické působení celé řady faktorů.

7.1.2.2.a) Charakteristika jednotlivých stupňů poškození lesních stromů a porostů Charakteristika poškození porostů smrku a borovice: 0 - porosty zdravé, na žádném stromu nejsou patrné známky poškození imisemi. Počet ročníků jehličí je v celé koruně normální. V subalpinských smrčinách setrvává na větvích asi 9-12 ročníků jehlic, v bukosmrkovém stupni asi 7-9 ročníků, v polohách nižších 5-7 ročníků jehlic. V borových porostech jsou zachovány 3 ročníky, za velmi příznivých podmínek i čtvrtý ročník (alespoň částečně). 0/1 - porosty s prvními příznaky poškození. Projevují se maximálně u 20% stromů proředěním korun, hlavně u okrajových stromů Část stromů má počet ročníků jehličí odpovídající zdravým porostům, část stromů mírně redukována o 1 - 2 ročníky. Silně poškozené stromy se nevyskytují. I - porosty mírně poškozené. Poškozené stromy se vyskytují i uvnitř porostu v proředěnějších místech a na okrajích či kolem mezer. Většina stromů ve smrkových porostech zachovává 4 - 6 ročníků jehličí (vztahuje se v průměru na bukosmrkový stupeň, pro vyšší nebo nižší polohy je nutno poměrný počet ročníků jehličí přidat nebo ubrat). Stromy odumírají jen výjimečně, zápoj porostu se nemění. Exponované skupiny, výstavky a prořídlé skupiny stromů projevují výraznější redukci zachvojení. Mladé porosty mívají zachováno až 7 ročníků jehličí. V borových porostech jsou zachovány 2 - 3 ročníky jehličí, exponované skupiny a výstavky se zachvojením od zapojených porostů neliší.

81


PLO 11-Český les

Ochrana lesa

II – porosty středně poškozené. Stromy v porostních okrajích a v ředinách alespoň středně poškozené. Silně poškozené stromy mají 1 - 2 ročníky jehličí, v korunách proschlé větve. Ostatní stromy 3 5 ročníků jehličí převážně normálně vyvinutého. Odumírání postihuje především stromy podúrovňové. Výstavky a exponované skupiny jsou silně poškozeny, jednotlivé stromy odumírají. V mladých porostech se zachovává průměrně 5 ročníků jehličí. Silně poškozených jedinců je v těchto porostech do 5%. V borových porostech se zachovávají v průměru 2 ročníky jehličí, vyšší mortalita postihuje především podúrovňové jedince. Výstavky a exponované skupiny jsou výrazněji poškozeny než zapojené porosty. Častější výskyt poškozených stromů v úrovni zapojeného porostu. IIIa - porosty silně poškozené. Slabě poškozené stromy zachovávají 2 - 4 ročníky jehličí, méně vyvinutého. I v zapojených porostech odumírají jednotlivé stromy v úrovni, porosty se pomalu, ale vytrvale prořeďují. Po silném narušení se postup poškození zřetelně urychluje. Výstavky, silně exponované skupiny a silně prořídlé porosty rychle odumírají. Mladé porosty zachovávají v průměru 4 ročníky jehlic a asi 12 - 15% jedinců bývá silně poškozeno. Ojediněle se mohou vyskytovat i stromy dosud zdravé. V borových porostech je zachován 1 ročník, eventuelně zbytky druhého ročníku jehličí, délka a hmotnost jehlic klesá a zkracují se letorosty i u mladých porostů. Proředěné porosty zabuřeňují. IIIb - porosty velmi silně poškozené. Celkové prosychání korun i u slaběji poškozených stromů jak u smrku, tak v borovici. Prakticky se již neobjevují zdravé, ani slabě poškozené stromy. Pod porostem se na příhodných stanovištích může objevit nálet pionýrských dřevin. Po důsledném zdravotním výběru by vznikla ředina, která by byla neschopná další delší existence. Při dlouhodobém působení imisí se koruny v borových porostech zplošťují (piniový tvar). IVa - porosty odumírající. Jehličí je velmi silně redukováno, zachovávají se zbytky jehličí, koruny stromů s četnými suchými větvemi. Stromy odumírají v celých skupinách, to platí pro smrk i pro borovici. IVb - porosty odumřelé - cca 70% stromů je znehodnoceno tak, že se nehodí ke zpracování konvenčními technologiemi. (Podle vyhlášky č.78/1996Sb. se již stupně IVa a IVb nerozlišují.)

7.1.2.2.b) Přehled ploch a zásob podle poškození imisemi Tab.č.7.7.

Dřevina Smrk

0/I Ha 1.527

Stupeň poškození I m3 ha m3 719.125 762 321.009

II Ha 22

Celkem m3 8.240

ha 2.311

m3 1048.374

Údaje v tabulce jsou z programu LHP za danou lesní oblast z počátků platností jednotlivých plánů.

7.1.2.3. Přehled o imisním zatížení oblasti a největších imisních zdrojích : Vývoj emisí SO2 v bývalé ČSSR: Počátkem 50. let ……… cca 1 mil. tun SO2/rok Počátkem 60. let ……… cca 2 mil. tun SO2/rok Počátkem 70. let .......... cca 2,5 mil tun SO2/rok Koncem 80. let ............ cca 3 mil tun SO2/rok Vývoj emisí SO2 v České republice: V r.1995 ……………… 1,091 mil tun SO2/rok V r.1996 …………..….. 0,973 mil tun SO2/rok


82

Ochrana lesa

PLO 11-Český les

Tab.č.7.8.PŘEHLED VÝVOJE EMISÍ ŠKODLIVIN V Č. REPUBLICE OD R.1987 DO R.1996. (REZZO 1-4) Prach SO2 NOX CO CxH y Rok 1000 tun/rok 951 2164 816 738 139 1987 840 2066 858 737 139 1988 673 1998 920 885 228 1989 631 1876 742 1055 225 1990 592 1776 725 1102 227 1991 501 1538 698 1045 205 1992 441 1419 574 967 204 1993 344 1270 368 978 143 1994 201 1091 413 874 117 1995 187 973 440 934 180 1996 (Zdroj: ČHMÚ Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 1995, grafická ročenka)

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v hlavních druzích znečišťujících látek, tedy prachu ( prašný aerosol ), v SO2 ( kysličník siřičitý ) a v NOx ( kysličníky dusíku ) dochází ke snížení jejich úletu v rámci ČR. Emise CO ( kysličník uhelnatý ) a Cx Hy ( uhlovodíky ) mají v rámci ČR stoupající tendenci. Ostatní škodliviny, např. přízemní ozón, těžké kovy, chlor, fluor, atd., zde neuvádíme. Největší zdroje emisí SO2 z ročenky ČHMÚ 1994 Tab.č.7.9. NEJVĚTŠÍ NEJBLIŽŠÍ ZDROJE EMISÍ SO2 Zdroj: tun SO2 ČEZ, a.s. Elektrárna Tisová 32.449 Sokolovská uhelná, a.s. Vřesová 11.906 Veškeré emise škodlivých látek jsou evidovány v Registru Emisních Zdrojů Znečišťujících Ovzduší (REZZO), který se člení na REZZO 1 - 4 dle velikosti a druhů zdrojů znečištění. V dané PLO se nevyskytuje žádný zdroj kategorie REZZO 1, nejbližšími zdroji jsou elektrárna Tisová a kombinát Vřesová. Přehled o měrném zatížení jednotlivých regionů hlavními druhy emisí v letech 1994 a 1995 dává následující tabulka: (údaje jsou v tunách za rok na 1 km2 ). Tab.č.7.10. IMISNÍ ZATÍŽENÍ REGIONŮ ČR Rozloha Tuhé SO2 NOX CO CxHy Region km2 1994 1995 1994 1995 1994 1995 1994 1995 1994 1995 Hl.m.Praha 496 22.77 14.71 61.13 49.84 15.74 15.19 54.79 49.41 13.39 12.09 Stř.Čechy 10994 4.02 2.66 13.21 12.24 2.48 2.65 5.49 4.52 1.37 1.19 Již.Čechy 11345 1.85 0.89 3.76 2.41 0.86 0.73 3.39 2.59 0.86 0.64 Záp.Čechy 10875 3.55 1.73 8.72 6.23 1.85 1.51 6.06 4.06 1.33 0.91 Sev.Čechy 7819 9.22 5.74 78.86 71.50 10.13 9.54 9.03 6.93 2.46 2.07 Vých.Čechy 11240 3.68 1.98 12.41 10.78 1.93 1.92 6.42 4.96 1.48 1.14 Již.Morava 15028 2.76 1.20 5.01 3.16 1.07 1.03 5.75 3.75 1.36 0.90 Sev.Morava 11067 6.94 3.95 11.36 9.17 4.82 4.14 28.91 26.52 2.30 1.17 78864 4.40 2.46 16.11 13.74 2.99 2.78 9.40 7.70 1.62 1.16 Celkem

Na základě dlouhodobého vývoje imisní zátěže lesních oblastí podle průměrných ročních koncentrací SO2 a NOx byly sestavena následující tabulka. Uvádíme v ní i imisní zátěž těch přírodních lesních oblastí, které s PLO 11 přímo souvisí. Veškeré koncentrace jsou v µg.m-3 , průměrná koncentrace je vztažena k ploše všech 41 přírodních lesních oblastí.

83


PLO 11-Český les

Ochrana lesa

Tab.č.7.11. Přírodní lesní oblast 2

Podkrušnohorské pánve 3 Karlovarská vrchovina 6 Západočeská pahorkatina 11 Český les 12 Předhoří Šumavy a Novohradských hor 13 Šumava Průměrná koncentrace

SO2 1995 1996 35 31

1994 38

průměr 1997 27

33

1994 40

NOx 1995 1996 40 38

průměr 1997 36

39

17 9

17 10

22 14

13 7

17 10

22 19

24 19

20 17

15 11

20 16

7 2

6 4

10 7

6 5

7 5

14 4

13 8

16 12

9 11

13 9

6 18

4 17

7 20

5 16

5 18

6 23

6 22

9 24

6 21

7 22

Z hlediska imisního zatížení SO2 je PLO č. 11 zařazena na 35.-36. místo z 41 PLO. Lepší imisní situace jsou pouze v PLO č. 7 - Brdská vrchovina, 12 - Předhoří Šumavy a Nov. hor , 13 – Šumava a 36 – Středomoravské Karpaty. Jedná se tedy o jednu z nejčistších oblastí v rámci ČR:

7.1.2.4. Zhodnocení poškození porostů imisemi 7.1.2.4.a) Vývoj a rozsah exhalačních těžeb: Exhalační těžby nebyly v posledním decenniu v PLO v LHP plánovány. Celkem bylo za poslední období vykázáno 1.228 m3 exhalačních těžeb. Jednalo se jen o jednotlivé souše, nebo malé skupiny stromů a jak je patrné z následující tabulky, hlavně na LHC F. Lázně. Je možné, že byly v některých případech prováděny nahodilé těžby jako možný důsledek imisí, byly však vykazovány u jiných převládajících činitelů. Tab.č.7.12. VÝVOJ A ROZSAH EXHALAČNÍCH TĚŽEB U LČR Rok 1993 1994 1995 1996 1997 Suma LHC F. Lázně 553 27 329 202 92 1.203 LHC Planá 10 10 LHC Domažlice 15 553 27 339 202 107 1.228 Celkem V tabulce jsou použity údaje z LHE LČR z let 1993-1997, celkové údaje jsou vztaženy k zaujaté ploše LHC.

7.1.2.4.b) Současný zdravotní stav porostů Tab.č.7.13.

Stupně poškození v ha Rok 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996

0 Jehl. 54 463 55 018 54 478 54 721 54 725 54 729 54 589 54 676 53 334

I List. 6 185 6 374 6 404 6 399 6 403 6 393 6 390 5 763 7 028

Jehl. 568 601 765 781 777 782 930 1 464 1 536

II list. 3 3 0 0 0 0 0 0 0

Jehl. 843 66 415 161 157 158 153 159 165


Celkem list. 0 0 0 0 0 0 0 0 0

jehl. 55 874 55 685 55 658 55 663 55 659 55 669 55 672 56 299 55 034

list. 6 188 6 377 6 404 6 399 6 403 6 393 6 390 5 763 7 028

84

Ochrana lesa

PLO 11-Český les

1988

1989

1990

1991

s tu p e ň 0 - je h lič n a té s tu p e ň I- lis tn a té

1992

1993

1994

s tu p e ň 0 - lis tn a té s tu p e ň II- je h lič n a té

1995

1996

s tu p e ň I- je h lič n a té s tu p e ň II- lis tn a t é

Přehled stupňů poškození Jak je patrné z tabulky č. 7.11, lesy v PLO jsou poměrně málo zatíženy imisemi SO, u kterých dochází k ceklovému poklesu. Úroveň znečištění přízemní vrstvy ovzduší SO v časovém rozpětí 1991-1995 vykazuje trvale pozitivní sestupnou tendenci a tento trend by měl pokračovat. Zhoršuje se však chemismus půd, mírně se zvýšily hodnoty pH. V současné době nedochází k zhoršování zdravotního stavu u nejvyšších stupňů poškození porostů imisemi, ale např. výkyvy klimatu či krátkodobý nárůst koncentrace SO způsobují nárůst u nejnižších stupňů poškození ( 0/I, I). Poškození lesních ekosystémů se tak, více méně stává chronickým.

7.1.3. Abiotičtí činitelé (vítr, sníh, námraza, sucho) 7.1.3.1. Poškození větrem Jednoznačně nejvážnější škodlivý činitel a tedy hlavní příčina nahodilých těžeb v celé PLO je bořivý vítr. Největší škody působí vítr hlavně západních směrů ( Z, SZ, JZ ). Největší větrné kalamity v posledním období byly v letech 1984, 1985, 1990, 1995 ( viz tabulka a graf průběhu nahodilých těžeb ). Postiženy byly hlavně smrkové monokultury na vodou ovlivněných a živných lokalitách. Těchto potenciálně labilních lokalit je v dané oblasti velké zastoupení, takže ( bez ohledu na současnou druhovou a prostorovou výstavbu ) je zde reálné nebezpečí dalších, větších či menších kalamit ( např. v červnu 1998 spadlo na LHC Přimda 100.000 m3 dřevní hmoty ). V takto, často velmi rozvrácených porostech, docházelo každoročně, i při podstatně nižších intenzitách větrů, k dalším škodám. Celkem logicky docházelo po větších větrných kalamitách k přemnožení ( gradaci ) kůrovce, který dále narušoval již tak nestabilní porostní stěny a docházelo k dalším polomům a vývratům.

7.1.3.1.1. Zhodnocení historického vývoje škod větrem Zmínka o historických větrných kalamitách je v úvodní části, v kapitole 7.1. Bližší údaje jsou obsaženy v příslušných elaborátech historických průzkumů zpracovaných pro danou oblast.

85


PLO 11-Český les

Ochrana lesa

Tab.č.7.14. PŘEHLED NEJVĚTŠÍCH VĚTRNÝCH KALAMIT V DANÉ PLO DO ROKU 1990 LHC Domažlice LHC H.Týn LHC Přimda LHC Planá ROK vítr sníh vítr sníh vítr sníh vítr Sníh Poznámka 1955 110.000 1967 125.000 90.000 1969-70 182.000 97.000 60.000 1976 42.000 1979-80 200.000 80.000 1982 30.000 1983 50.000 1984 150.000 100.000 200.000 100.000 1988 50.000 1990 100.000 100.000 115.000 105.000

7.1.3.1.2. Provedená opatření proti škodám větrem Opatření proti případným škodám větrem se v dané PLO prováděla ve velmi omezeném rozsahu. Jsou sice lokality ( LHC Planá ), kde byly v minulosti vytvořeny funkční zpevňovací prvky kolmo na směr převládajícího větru, často se však jednalo spíše o vložení předsunutých prvků před zahájením vlastní obnovy, než jako cílená prevence proti nebezpečnému bořivému větru. Po každé větší kalamitě byla samozřejmě snaha zalesnit vzniklé holiny co nejrychleji a nejlevněji a tak byly rozsáhlé, zamokřené kalamitní plochy zalesněny téměř výhradně smrkem s minimální příměsí zpevńujících dřevin s nedokonale vytvořeným systémem zpevňovacích pásů ( závor ). Během následujících cca 50 ti let zdánlivě nehrozí bezprostřední nebezpečí rozvrácení porostů větrem a tak dochází k chybám a nedůslednosti při výchově a při včasném rozčleňování a vnitřním zpevňování porostů. K chybám dochází i při prevenci proti kůrovcům, zvláště když nehrozí bezprostřední nebezpečí. Každé dočasné přemnožení pak může narušit, či dokonce vyloučit pracně budovaný systém ochrany proti větru. Praktická opatření proti škodám větrem ( odluky, rozluky, předčasné zahájení obnovy formou předsunutých prvků s použitím stinných dřevin ve stejnověkých, stejnorodých, labilních porostech v nejvíce ohrožených lokalitách ) byla ve větší míře zapracována do LHP až v tomto cyklu obnov.

7.1.3.2. Sníh a námraza Škody sněhem a námrazou se vyskytují v dané PLO poměrně často, celkově však zdaleka nejsou takového rozsahu jako škody větrem. Jsou však lokality, kde jsou škody způsobené sněhem a námrazou značné. Tito škodliví činitelé však často působí současně, takže posouzení příčin je subjektivní. Často totiž působí mokrý namrzající sníh v kombinaci s větrem v porostech silně poškozených loupáním. V takových případech již menší intenzita větru způsobuje značné škody. Nejvíce bývají poškozeny ( rozlámány ) především nevychovávané porosty čisté borovice, ale i smrku. Škody námrazou se pravidelně vyskytují častěji ve vyšších polohách dané PLO. V některých letech ( 1996), však byly značné škody i v nižších polohách a to na V expozicích porostů. Z nejvíce postihovaných a tedy i poškozených lokalit námrazou možno jmenovat hřeben Haltravy na LHC Domažlice. Zde se vyskytují smrkové porosty 100% poškozené vrcholovými zlomy ( bajonetový vzrůst ). Z dalších lokalit možno uvést např. vrcholy Dyleň, Tišinu, Havran, Zvon, Čerchov. Zákresy lokalit s častým výskytem a tedy škodami námrazou jsou v mapě dlouhodobých opatření ochrany lesa.

7.1.3.3. Škody suchem Škody suchem se v dané PLO vyskytují jako jedna z příčin nezdaru zalesnění. Podíl této příčiny dosahuje 16 %. Vliv sucha jako příčiny nahodilých těžeb je zanedbatelný.


86

Ochrana lesa

PLO 11-Český les

7.1.4. Poškození biotickými činiteli 7.1.4.1. Poškození porostů zvěří 7.1.4.1.1 Postavení zvěře v přírodě blízkém hospodářství Problém nazvaný „ škody zvěří “ je tradičním lesnickým tématem již několik lesnických generací a názor na jeho řešení zdaleka není jednotný. Tento problém, jenž se v posledních desetiletí stal fenomenem pro téměř celou střední Evropu, u nás dosáhl nesrovnatelně nejvyšší úrovně. I když se to mnohým nelíbí, je třeba škody zvěří řadit jednoznačně mezi typické antropické vlivy. Pravým důvodem je totiž člověk, chovatel, který má zájem na dosažení co největšího počtu zvěře s minimálními náklady. Člověk je příčinou nejen změn v krajině, změn přírodního stavu lesů, ale také změn druhového složení a početnosti „ užitkové “ zvěře a to jen proto, aby zvýšil její výtěž, zvěřinu i trofeje. Jednoznačné údaje o vývoji nahodilých těžeb, kdy se jejich podíl blíží 80 %, jednoznačně vedou ke snaze zvyšovat ekologickou stabilitu stávajících, nepůvodních lesních ekosystémů. V zájmu zlepšení stávajícího stavu lesa byla vytyčena nová ideologie tzv. přírodě blízkého hospodaření v lese, která zásadním způsobem privileguje přirozenou obnovu, staví na stanovištně vhodných dřevinách a plně využívá přírodních tvořivých sil. Vzhledem k tomu, že nákladová rentabilita činí v lesním hospodářství pouze 2-3 %, je přímo existenční nutností snažit se o snížení nákladů, které jsou v cyklu managementu lesa nejvyšší právě ve fázi obnovy, tj. při zakládání a ochraně lesního porostu.V této situaci je povinností ochrany lesa omezit vliv všech škůdců, kteří obnovu lesa ohrožují, včetně zvěře. Řešení problému však již nelze spatřovat v obraně, tj. ve zvýšeném používání repelentů, oplocenek a podobně. Zde jsou technické možnosti prakticky vyčerpány a přesto se úspěch nedostavil. Protože existují ekonomické bariéry, musíme další možnosti ochrany hledat v prevenci, což znamená posoudit poslání zvěře v přírodě a upravit management zvěře. V opačném případě bude řešení sotva možné. Základním požadavkem proto musí být dosažení souladu mezi početností jednotlivých druhů zvěře a potravním potencionálem lesa, resp. potřebami lesního hospodářství a ochrany přírody. Zvláště v současné době se musí dát přednost naléhavé potřebě obnovy odolného lesa ( přírodě blízkého ), před potřebou chovat vyšší stavy zvěře. Po zvýšení druhové diverzity lesních ekosystémů se nepochybně zvýší také úživnost, což může být předpokladem pro opětovné zvýšení početnosti zvěře. V současné době však jde o to, podle jakých kritérií systémově regulovat početnost zvěře. Existuje, ne ojedinělý názor, že vypěstovat ekologicky hodnotný, tedy přírodě blízký les a to ekonomicky únosnými prostředky, je neslučitelné s volně žijící velkou spárkatou zvěří v současných pozměněných ( nemocných ) lesích.

7.1.4.1.2. Přehled o výskytu spárkaté zvěře a porovnání NKS (normované kmenové stavy) a skutečných stavů JKS (jarní kmenové stavy - sčítané). Tab.č.7.15.

Okres Rok 1994 1995 1996 1997 1998

87

jelení zvěř

Mufloní zvěř

Dančí zvěř

Cheb Srnčí zvěř

zaječí zvěř

černá zvěř

NS JKS Lov NS JKS Lov NS JKS Lov NS JKS Lov

NS JKS Lov NS JKS Lov

38 38 37 37 38

118 118 118 115 115

100 149 97 116 83 111 86 91 86 97

6 6 6 6 6

7 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

193 176 176 176 175

211 181 187 200 175

77 53 58 67 57

65 56 19 26 50

0 0 0 0 0

31 31 31 33 35

61 45 50 82 70

27 30 39 37 45


PLO 11-Český les

Ochrana lesa

Tab.č.7.16.

Okres Klatovy Rok

jelení zvěř

Mufloní zvěř

Dančí zvěř

srnčí zvěř

zaječí zvěř

NS JKS Lov NS JKS Lov NS JKS Lov NS JKS Lov 1994 1995 1996 1997 1998

4 4 4 3 4

9 9 9 6 13

0 0 1 0 3

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

101 101 98 98 98

183 175 160 159 150

159 151 157 125 151

140 140 140 137 137

156 149 142 131 126

černá zvěř


76 81 81 84 77

190 116 190 110 180 89 180 86 180 81

0 0 0 0 0

51 51 47 41 41

92 88 80 69 68

40 37 60 80 87

Tab.č.7.17.

Okres Domažlice Rok

jelení zvěř

Mufloní zvěř

Dančí zvěř

Srnčí zvěř

zaječí zvěř

NS JKS Lov NS JKS Lov NS JKS Lov NS JKS Lov 1994 1995 1996 1997 1998

62 62 62 62 64

161 147 145 151 170

165 151 123 126 150

118 118 118 118 118

166 85 241 378 214 172 104 241 376 230 167 77 241 385 220 167 80 241 387 224 187 78 241 409 254

1752 1757 1752 1752 1752

2216 2181 2143 2171 2171

1147 1073 1044 993 1011

černá zvěř

NS JKS Lov NS JKS Lov 3035 3035 3031 3015 3015

2120 270 1831 119 1474 54 1444 0 1463 0

86 86 86 87 87

473 426 453 507 543

740 653 790 911 1164

Tab.č.7.18.

Okres Tachov Rok 1994 1995 1996 1997 1998

jelení zvěř

Mufloní zvěř

Dančí zvěř

srnčí zvěř

zaječí zvěř

černá zvěř

NS JKS Lov NS JKS Lov NS JKS Lov NS JKS Lov


133 133 133 133 133

602 602 602 602 602

343 350 344 342 393

261 306 292 234 345

58 51 45 45 43

89 73 60 55 50

28 27 11 12 9

15 15 15 15 15

21 21 20 25 18

0 2 1 3 1

789 789 789 791 791

878 899 873 914 961

365 410 332 328 400

365 432 335 370 414

7 8 2 0 0

91 91 91 91 91

233 244 280 313 310

294 240 304 292 339

7.1.4.1.3. Zhodnocení poškození porostů zvěří v minulosti Zvěř, konkrétně zvěř jelení, v Českém lese na základě historicky doložených pramenů vždy byla a do Českého lesa jednoznačně patří. Základní otázkou však je stanovit a zajistit lesnímu hospodářství a ochraně přírody přijatelné, ekonomicky únosné početní stavy. V minulosti byly početní stavy zvěře a tedy i škody působené jelení zvěří poměrně malé. V 18. a 19. století byla v oblasti řada obor, kde však byly škody zvěří ve formě loupání značné. Mimo obory byly početní stavy jelení zvěře velmi nízké. Historické prameny uvádí, že na přelomu století volně jelení zvěř v dané oblasti téměř nežila. Obory byly začátkem tohoto století zrušeny. K obrovskému nárůstu početních stavů jelení zvěře došlo po 2.světové válce. Příčin přemnožení bylo několik, bylo to jednak narušením vlastnických vztahů k půdě, svůj vliv mělo i vybudování ženijních zátarasů podél státní hranice se SRN. Početní stavy a tedy i škody loupáním narůstaly od 50. let.


88

Ochrana lesa

PLO 11-Český les

7.1.4.1.4. Současné poškození porostů V posledním období tj. po roce 1990 dochází k pozvolnému snižování obrovských stavů jelení zvěře v dané oblasti. Vliv na postupné snižování neúnosných stavů má jednak úprava vlastnických vztahů k půdě a v počátečním období též odstranění ženijních zátarasů, kdy zvěř může ve větší míře přecházet na druhou stranu státní hranice, kde je cíleně redukována.

I přes pozitivní trendy v posledním období škody zvěří ve formě loupání jsou obrovské. Různě intenzivně poškozeny jsou smrkové porosty předmýtného věku na velké části území PLO. Největší škody pak jsou na LHC Planá, Přimda, H.Týn. V některých jmenovaných lokalitách jsou pak smrkové porosty 2.- 6. věkového stupně prakticky 100% poškozeny. Jedná se většinou o škody staršího data, kdy dochází k infekci houbami a tedy hnilobě nejhodnotnější části kmene stromu. Na základě dlouhodobého sledování škod zvěří je zřejmé, že v posledních letech dochází opět k jejich nárůstu. Tento nárůst zřejmě souvisí především s klimatickými podmínkami, hlavně s poměrně tuhými a dlouhými zimami. Spárkatá zvěř v nich pak více potravně strádala a to se projevilo na výši škod. Nárůst škod přesvědčivě dokazuje, že současné stavy spárkaté zvěře není možno považovat za tzv. přiměřené. Objektivnímu stanovení výše únosných či přiměřených stavů by mělo v přítomné a hlavně budoucí době napomoci především odpovědné vyhodnocování KSP ( kontrolních a srovnávacích ploch), jak ukládá vyhláška MZe č.101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a podrobný metodický pokyn MZe OLH č. 14/96, jenž vytyčování a vyhodnocování KSP podrobně upravuje.

7.1.4.1.5. Zhodnocení prováděných opatření k zabránění škod zvěří: Proti loupání a ohryzu jsou prováděny ochranné nátěry (Recervin, Cervidol). Rozsah ošetření nemůže postihnout všechny ohrožené porosty. Účinné opatření spočívá především ve snížení stavů zvěře a ochraně jen nejvíce ohrožených porostů. Chránit jen cca 500 vybraných jedinců na 1 ha. Celoplošná ochrana je zbytečně drahá a přenese škody do dalších neochráněných porostů.

7.1.4.2. Kalamitní škůdci - podkorní a listožraví Podle citované vyhlášky MZe ČR č. 101/96 Sb. jsou kalamitními škůdci bekyně mniška, lýkožrout smrkový, lýkožrout lesklý, klikoroh borový, obaleč modřínový a ploskohřbetky. Dle této vyhlášky se tito kalamitní škůdci vyskytují v základním, zvýšeném nebo kalamitním stavu. Pokud kalamitní škůdce dosáhne zvýšeného nebo kalamitního stavu, je vlastník lesa povinen vést evidenci tohoto kalamitního škůdce a to podle porostů. Evidence obsahuje tyto údaje : druh kalamitního škůdce, lokalizace výskytu, rozsah škod, datum zjištění škody, datum a druh obranného zásahu proti škůdci. Vlastníci lesa, kteří hospodaří podle LHP, každoročně provádějí sumarizaci škod a výskytu kalamitních škůdců za lesní majetek, nebo za LHC. Z kalamitních hmyzích škůdců se v dané oblasti ve větší míře vyskytují lýkožrout smrkový, klikoroh borový a ploskohřbetka .

7.1.4.2.1. Lýkožrout smrkový (kůrovci) Lýkožrout smrkový se vždy dočasně přemnožoval po větších větrných kalamitách. Největší hmyzové nahodilé těžby v posledním období byly v oblasti v roce 1993, což byl důsledek velké větrné kalamity v roce 1990. Zvýšeným úsilím lesního provozu byla situace zvládnuta a kůrovec v oblasti nezpůsobil větší kalamitu. V současné době lze považovat stav kůrovce v dané PLO za stabilizovaný. Je však nezbytné důsledně dodržovat preventivní ochranu v ohrožených lokalitách a nedopustit vznik větších ohnisek.

7.1.4.2.2. Klikoroh borový Výskyt na většině lokalit není zvýšený, nejedná se o závažného škůdce, nicméně jsou nutné kontroly pro zamezení lokálního přemnožení. Škody na vysazovaných jehličnatých sazenicích nejsou proto velké. 89


PLO 11-Český les

Ochrana lesa

Jako účinná obrana se provádí důsledné máčení všech jehličnatých sazenic před výsadbou do roztoku insekticidu. Toto ošetření ochrání sazenici v prvním roce výsadby. V případě ohrožení sazenice v příštím roce a výskytu větších škod by měla být provedena další ochrana postřikem jednotlivých sazenic na pasece. Škody klikorohem mají klesající trend.

7.1.4.2.3. Ploskohřbetka smrková Ploskohřbetka smrková je vice méně trvalým škůdce smrkových porostů v dané oblasti. Jsou lokality, kde se tradičně přemnožuje a způsobuje žíry. Z lokalit, kde se tradičně přemnožuje možno jmenovat L.S. F. Lázně , lokalita Dyleň, kde na základě letošních kontrolních rozborů je až kalamitní stav. Zvýšený stav je též v oblasti Čerchova a to jak u Městských lesů Domažlice, tak u LČR. Zde bylo nutno v minulosti provést letecký zásah.

7.1.4.3. Ostatní hmyzí škůdci: Ostatní hmyzí škůdci, pokud se v dané oblasti vyskytují, nejsou v takovém stavu, aby mohli působit hospodářsky významnější škody.

7.1.4.4. Hniloby Poškození dřevní zásoby hnilobami je poměrně značné. Je závislé především na stanovišti a věku porostu a na druhu dřeviny (nejvíce smrk). Nejvíce jsou poškozeny porosty I. generace lesa. Intenzita poškození porostů hnilobami se zvyšuje mechanickým poškozením, hlavně loupáním a ohryzem jelení zvěří a poškozením při těžbě a přibližování. Základními houbovými patogeny na smrku jsou tzv. červená hniloba a václavka, které způsobují hniloby kmene a kořenů. Snižují tak statickou stabilitu porostů a technicky znehodnocují dřevo. Hniloby dřeva působené dřevokaznými houbami mají vice méně chronický charakter a těžko lze usuzovat o nárůstu, či poklesu jejich výskytu. V dané PLO lze na základě značných škod zvěří ve formě loupání a ohryzu a na snahy zalesňovat dosud nelesní pozemky usuzovat na stoupající trend výskytu hnilob.

7.2. Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa 7.2.1. Návrh opatření v porostech ohrožených imisemi Imisní zatížení dané PLO je poměrně malé, a ani v budoucnu by se tento poměrně příznivý stav neměl zhoršovat. Je zde vylišeno pouze imisní pásmo ohrožení C a to na ploše 2.437 ha, což jsou 4 % porostní plochy. Bližší údaje o imisní situaci jsou uvedeny v kapitole 7.1.2.

7.2.1.1 Obecné principy výchovy lesních porostů pod vlivem imisí Odborně řízenou porostní výchovou je možné kladně ovlivnit vývoj a zdravotní stav lesních porostů v počátečních fázích poškození imisemi, kdy ještě nedochází k úhynu jednotlivých stromů. Jedná se zejména o porosty ve stupni poškození 0/I – II. Vliv škodlivin se v těchto fázích projevuje zejména poškozením asimilačních orgánů stromů, tj. předčasnou ztrátou olistění, nebo je latentní a nelze ho vizuálně posoudit. Rozpad porostů pod vlivem imisí probíhá ve vlnách za působení dalších vlivů, zejména s klimatickými extrémy ( vlhkostní poměry, teplota, proudění vzduchu ). V mladém věku nebo na počátku působení imisí jsou nejvíce poškozovány exponovanější stromy předrůstavé. V případě zhoršení imisní situace se poškození projevuje nejprve v nadúrovni s následným sestupem do nižších stromových tříd. Často používaný počet ročníků jehličí ve smrkových porostech je kritériem méně vhodným, zejména pro značnou proměnlivost. Vhodnějším kritériem se jeví počet letorostů s plným olistěním. Jedinci relativně tolerantní by měly mít v pásmu C pět letorostů s plným olistěním. Další kritéria, např. barevné ( karenční ) změny olistění signalizují spíše nedostatky ve výživě, které je možné většinou odstranit vhodným hnojením.


90

Ochrana lesa

PLO 11-Český les

7.2.1.2. Modely výchovy smrkových porostů pod vlivem imisí Smyslem výchovy smrkových porostů pod vlivem imisí je především prodloužení životnosti stromů hlavního porostu, a tím i životnosti celých porostů. Výchova je založena na jednom velmi silném zásahu ve fázi mlazin, při horní porostní výšce 3-5 m. Při tomto zásahu se nejprve negativním výběrem odstraní silně poškozené stromy ze všech stromových úrovní. Cílem výchovy je vypěstovat co největší koruny ( zamezit odumírání spodních větví v zástinu ), ale neporušit přitom dlouhodobě zápoj, aby se nezvýšil přístup imisí do porostu. Silnější výchovný zásah je proto přípustný v těchto převážně smrkových porostech pouze ve stadiu mlazin ( prořezávka ). Další výchovné zásahy mají nižší intenzitu v závislosti na stupni poškození porostu. V pásmu C by se mělo postupovat dle následujících modelů výchovy : S výchovou smrkových porostů začít v HS 53,55,57 ve věku 15 let, při výchozí hustotě kolem 4.000 jedinců na 1 ha. Na HS 73 ve věku 20 let při hustotě kolem 5.000 jedinců na 1 ha. Prvním velmi silným výchovným zásahem snížit počet stromů na 1.800 a méně. Takto pěstované porosty vytvoří ve věku 50 let maximální zápoj, který by měl tvořit ochranu proti pronikání imisí v době, kdy již vitalita stromů s věkem postupně klesá. Výchovou se ve všech pásmech ohrožení imisemi zásadně podporuje příměs všech dřevin odolnějších vůči imisím ( všechny listnaté, modřín, borovice). Zvláštní péči nutno věnovat porostním okrajům, kde je třeba uvolňovat tolerantnější dřeviny. V porostních okrajích je intenzita zásahů menší než uvnitř porostu. Cílem tohoto opatření je co nejméně narušit porostní plášť tvořící bariéru proti pronikání imisí do porostu.

7.2.2. Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených abiotickými činiteli Jak je uvedeno např. v kapitole 7.1.3., nejvážnějším škodlivým činitelem v dané PLO je bořivý vítr, dále pak sníh a námraza. Podíl těchto abiotických škodlivých činitelů na celkových nahodilých těžbách dosahuje v dané oblasti téměř 80 %. Přestože jsou škody působené těmito činiteli podobné ( polomy a vývraty ), vliv zmíněných činitelů je výrazně odlišný. Sníh ohrožuje všechny lesní porosty, hlavně ve výškách nad 500 m, tj.v polohách s častějším výskytem mokrého sněhu. Nejvíce jsou poškozovány mladé smrkové porosty v období kulminace výškového přírustu. Vzhledem k tomu, že působení sněhu je ve srovnání s větrem statičtější s převládajícím vertikálním tlakem, je nejčastějším typem poškození zlomení kmene. Nejvíce postiženy jsou zpravidla stromy nižších stromových tříd s vysokým štíhlostním koeficientem. Poškození námrazou se od škod sněhem liší zejména pozdějším nástupem a větším ohrožením dominantních jedinců v porostu, zatímco úrovňová a podúrovňová složka může zůstat nedotčena. Ohrožení lesních porostů větrem se na rozdíl od ohrožení sněhem začíná objevovat v pozdějším věku, zpravidla po překročení horní porostní výšky 15-20 m. Ohroženy jsou zejména smrkové porosty na podmáčených půdách, vytvářející mělké kořenové systémy. Ve srovnání s více či méně statickým vertikálním tlakem sněhu či námrazy, je působení větru na stromy dynamické a převážně horizontální. Typ poškození větrem je závislý hlavně na podmínkách prostředí. Na podmáčených půdách, zvláště v porostech s dobře vyvinutými korunami stromů převládají vývraty, zatímco v porostech s lépe vyvinutými kořenovými systémy na kyselých popř. živných stanovištích převládají polomy. Cílem všech hospodářských opatření v porostech narušených a potenciálně ohrožených abiotickými činiteli, kterých je v dané PLO značná rozloha, je zvyšováni statické stability porostů.

7.2.2.1 Statická stabilita porostů Statická stabilita porostů se týká odolnosti porostů a v konečném důsledku jednotlivých stromů vůči působení větru, sněhu a námrazy. Tato je ovlivněna v závislosti na druhu dřeviny, lesním typu a výchově kořenovým systémem, štíhlostním koeficientem, velikostí a tvarem koruny, koeficientem prodouvavosti, mechanickou pevností a pod. Nástroji statické stability je vnitřní a vnější prostorová úprava . Vnitřní prostorová úprava porostů Vnitřní prostorová úprava se týká prostorové úpravy porostního složení (druhového složení) a porostní výstavby. Jejím úkolem je mimo jiné (vysoká produkce, využití techniky) dosažení co nejvyšší odolnosti vůči škodlivým činitelům . 91


PLO 11-Český les

Ochrana lesa

Vnitřní prostorová úprava se provádí porostní výchovou (do věku 40 let), případně vylepšováním zpevňujícími dřevinami v nejmladších věkových stadiích. Cílem výchovy jsou hluboce zavětvené stabilní smrky (nedovolit po dobu výchovy odeschnutí spodních větví). Toho lze dosáhnou silnými zásahy v nejmladších věkových stádiích (viz Provozní systémy). Účelem takových výchovných zásahů ve smrkových porostech je snížení štíhlostního koeficientu (vhodného i z hlediska působení škod sněhem),větve částečně brání loupání vysoké zvěře, pokud dojde k ohryzu je tento rychleji zalit pryskyřicí díky větší asimilační ploše, která je také vhodnější z hlediska působení imisí. Při snížení štíhlostního koeficientu pod 0.8 dochází k omezování škod sněhem (Slodičák). Návrh vnější porostní prostorové úpravy ohrožených porostů Vnější prostorová úprava má za hlavní úkol rozdělit les na takové jednotky, které umožňují přehled, orientaci a provozně technické zvládnutí hospodaření. V konečném důsledku má vést k co nejmenšímu tlaku vzduchu na porostní stěny a k co nejvyšší odolnosti nejvíce zatěžovaných částí porostů. Vnější prostorová úprava se zabývá soustavou statického zpevnění porostů ve smyslu jejich vzájemného krytí až po úroveň mýtního článku. Využívá systému liniových stabilizačních prvků - odluk, rozluk, závor . Odluka – slouží k ochraně mladších porostů na závětrné straně starších porostů, po jejichž smýcení by byly vystaveny náhle bořivému větru. Odluku tvoří pruh vykácený naholo a ihned zalesněný stanovištně odpovídajícími dřevinami se zpevňující funkcí, aby se vytvořil ochranný pás. Šířka pruhu nemá překročit výšku mladšího porostu. Na některých stanovištích ( vodou ovlivněných ) je vhodnější provést odluku prosvětlením pásu a podsadbou. Prosvětlení se provádí stejnoměrně nebo skupinovitě v závislosti na stavu porostu, rychlosti postupu a světelných nárocích zaváděných dřevin. S odlukami je nutno začít nejpozději 2030 let před dosažením mýtného věku staršího porostu. Rozluka – slouží ke zpevnění a rozčlenění velkých stejnověkých smrkových porostů. Zakládají se formou úzkých holosečí umístěných kolmo na směr nebezpečného větru. Na vodou ovlivněných stanovištích je vhodnější provádět pouze prosvětlení pruhu. Pruhy se zalesňují stanovištně odpovídajícími dřevinami se zpevňující funkcí. Závory – vnitřní zpevňující pruhy zakládané silným skupinovitým nebo stejnoměrným prosvětlováním uvnitř rozsáhlých, málo odolných porostů. Délka prosvětlených pásů nemá přesahovat 300-400 m a šířka 50-60 m. Pruhy využívají skupiny, nebo alespoň jedince odolných dřevin. Volí se v místech, která jsou výhodná svou polohou ( hřbety, vyvýšená místa ) kolmo, nebo šikmo proti nebezpečnému větru. Závory slouží zpravidla také k rozčlenění porostu a mohou se využít jako východiska obnovy.Nejvhodnější je nejdříve prosvětlit ve stanoveném směru skupiny stabilních a odolných dřevin a při dalším prosvětlování je postupně spojovat v pás nepravidelné šířky, v němž se podporuje obnova stanovištně odpovídajících dřevin se zpevňující funkcí. Základem pro vnější prostorovou úpravu je teorie mýtních článků. Mýtním článkem se chápe seskupení porostních skupin uspořádaných podle mýtního pořadí (s narůstajícím věkem), vzájemně na sebe organicky navazujících ve směru nebezpečného větru, chráněných postupným vzájemným krytím, doplněných ze stran porostním pláštěm a dále soustavou stabilizujících prvků. Mýtní článek je základní jednotkou pro rozmístění prvků statické stability lesa, která má dlouhodobou funkci. Velikost mýtního článku je v podstatě dána obnovní dobou a neměla by přesáhnout 5 ha. Systém stabilizačních prvků v rámci vnější prostorové úpravy lesa je nejúčinnější v rovinatých terénech a mírných svazích do 50 m převýšení. Liniové prvky ve smrkových porostech mají účinnost až do vzdálenosti 150 – 200 m. Vytvoření systému stabilizačních prvků je nejnaléhavější na lokalitách oglejených a podmáčených a v lokalitách, kde došlo k narušení porostů větrnými polomy. Viz mapa dlouhodobých opatření.

7.2.2.2. Modely výchovy ohrožených smrkových porostů Abiotickými činiteli nejvíce ohroženou dřevinou v dané PLO je jednoznačně smrk, pěstovaný převážně v nesmíšených stejnověkých monokulturách. Plocha těchto ohrožených porostů je značná. Na základě nejnovějších vědeckých poznatků byly vypracovány rámcové modely výchovy těchto ohrožených porostů, které je možno diferencovaně použít v dané PLO. Smrk v současnosti roste na široké škále stanovišť, a jeho ohrožení závisí na řadě faktorů. Bohatost stanoviště na živiny a vodu ovlivňuje růst porostu, zejména pak poměr nadzemní a podzemní části. Vyšší obsah vody negativně ovlivńuje kořenový systém a následně i ukotvení stromu v půdě. S rostoucí © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

92

Ochrana lesa

PLO 11-Český les

nadmořskou výškou se zvyšuje množství srážek ( zejména ve formě mokrého sněhu ) a zvyšuje se také rychlost větru. Navrhované modely výchovy smrkových porostů ohrožovaných abiotickými činiteli jsou diferencovány podle hospodářských souborů ( HS ), které jsou jednotkami rámcového plánování hospodářských opatření. Nejdůležitější změnou oproti dosavadním návrhům je silnější první zásah do mlazin ( v porostech nejvíce ohrožených snížit ve věku 15 let počet jedinců až na 1500 na 1 ha ). Kladný vliv těchto zásahů je ve zvýšení statické stability těchto smrčin. Druhou významnou změnou je snížení intenzity výchovy ve druhé polovině doby obmýtní v nejvíce ohrožených lokalitách. Blíže o této problematice pojednává práce RNDr. Slodičáka ,Csc.: Stabilizace lesních porostů výchovou, VÚLHM Lesnický průvodce 1996.

7.2.3. Návrh opatření v lesích poškozovaných zvěří Škody zvěří, konkrétně zvěří jelení jsou velkým a letitým problémem Českého lesa, protože škody jsou zde obrovské. I přes určité pozitivní trendy v minulém období, jak je uvedeno v kapitole 7.1.4.1., v některých lokalitách škody zvěří limitují a znemožňují další normální hospodaření v lese. Ochrana proti škodám zvěří předpokádá tyto okruhy opatření: • • • • • • •

Snížení stavů jelení zvěře na stavy únosné, dbát o rovnoměrné zastoupení věkových tříd a pohlaví v populaci. Zamezit lokální koncentraci zvěře. Únosné stavy zvěře odvozovat od kontrolních a srovnávacích ploch ( KSP ). Údaje o nasčítaných stavech nemusí být spolehlivé ( viz metodika - prof. Mrkva, vyhláška MZe č. 110/96 Sb., metodický pokyn MZe OLH č.14/96 ). Realizovat přímá ochranná opatření ( individuální, skupinová, velkoplošná – oplocenky). Zvyšovat úživnost lesa políčky, rekultivacemi luk, výsadbou plodonosných dřevin, zimním přikrmováním, kácením okusových dřevin v předjaří. Využívat nových repelentů ( Lavanol ) Využívat přezimovací obůrky

Zásady výchovy v porostech poškozených zvěří : Výchova se zaměřuje na podporu nepoškozených stromů, podporují se i zdravé podúrovňové stromy. U porostů mírně poškozených ( do 30 %) se výchovou odstraňují předrostlé stromy, u nichž je rána širší než 10 cm a nezacelí se. Ve středně poškozených porostech ( do 70 %) vyžaduje zvýšené ohrožení ( námraza, sníh, vítr) ponechávat v porostech i poškozené, ale relativně stabilní stromy. V silně poškozených porostech ( nad 70 %), závisí další postup na šíření hniloby, tzn. rozhodnutí o případné předčasné obnově těchto porostů.

7.2.4. Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených kalamitními škůdci Ochrana vůči hmyzím škůdcům je propracována v jednotlivých oborových normách. Feromonové lapače nesmí být používány jen jako jediná metoda ochrany, ale vždy v kombinaci s lapáky. Lapače používat především pro kontrolu populace. Ochranná opatření předpokádají především : • • • • • • • 93

Preventivně dodržovat sanitární a hygienické minimum. Permanentní zdravotní kontrolu lesních porostů, evidenci a prognózu výskytu škůdců. Včasnou asanaci všech napadených stromů (i na podzim). Dočišťovat ohniska žíru. Upřednostňovat stromové lapáky. Využívat nových druhů feromonových odparníků proti celému spektru kůrovců ve spojení s feromonovými lapači osvědčených typů, nebo zvýšení atraktivity polomového dříví nebo lapáků. Upřednostňovat asanaci napadeného dříví odkorňováním a pálením. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

PLO 11-Český les

Ochrana lesa

7.2.5. Vliv předpokládané změny klimatu na ohrožení porostů Šindelář 1995 - výňatky Výrazné a zejména náhlé změny prostředí mají téměř vždy za následek určitou destabilizaci existujících ekosystémů. Adaptace na změněné podmínky je vždy spojena s oslabením a zvýšenou mortalitou organismů v lesních ekosystémech, které se dostaly do stresových situací. Na straně druhé mohou změny do určité míry dřevinám vyhovovat a vyvolat i zvýšenou konkurenční schopnost ve vztahu k ostatním dřevinám a společenstvům. S těmito situacemi je možno počítat i při předpokládaných změnách klimatu. Je obecně známo, že v případech, kdy se jedná o déle trvající nebo dlouhodobé změny prostředí, mají krátce žijící organismy s rychlou posloupností generací vždy v konkurenčních vztazích s dlouhodobě žijícími organismy s pomalou posloupností generací určité přednosti. Krátce žijící organismy s větším počtem generací v určitém časovém období se mohou na změny prostředí ve srovnání s organismy ostatními rychleji adaptovat. Z toho důvodu je třeba počítat s většími problémy v ochraně lesů, ať již jde o škodlivý hmyz nebo houbové choroby (Thomasius 1991). Zvláště silně budou ohroženy ty druhy dřevin a ty ekosystémy, které se v průběhu klimatických změn mohou přiblížit až k hranici své ekologické tolerance. V podmínkách České republiky může tato situace vzniknout především u smrku ztepilého resp. smrkových porostů v nižších polohách, kde byla tato dřevina uplatňována v prostředích, kde není původní. Se zvýšeným ohrožením jedle lze uvažovat rovněž zejména v nižších polohách, a to i v hraničních oblastech původního o rozšíření, při průměrných ročních teplotách mezi 8 - 9 C a srážkách pod 300 mm. Tendence změny charakteru podnebí ve směru od humidity k ariditě, častější frekvence přísušků během roku by měly být doprovázeny více méně výraznými škodami na lesích, tak jak je známe z minulosti i současnosti. Konkrétním důsledkem změn může být oslabení lesních porostů doprovázené především výskytem většího podílu souší v lesních porostech. Může docházet k tendencím určitého zřeďování porostů v důsledku vyšší konkurence mezi jedinci téhož druhu i různých druhů zejména o disponibilní vodu v půdě. Oslabení jedinci mohou být ve zvýšené míře napadáni hmyzími škůdci, např. smrk ztepilý, různými druhy kůrovců, borovice lesní lýkohuby rodu Myelophillus aj. Může docházet k redukci kořenových systémů usycháním sacích kořínků. Důsledkem může být rozšiřování škodlivých hub na kořenech, zejména václavky Armillaria mellea, jak je známo zejména z období po extrémním suchu v r. 1947. Důsledkem oslabení dřevin listnatých zejména nedostatkem vláhy, může být ve spojení s případnými dalšími příčinami silnější rozšíření houbových onemocnění zejména z rodu Ophiostoma aj. Nepřímá podpora rozšíření těchto hub může vyplývat i z toho, že oslabené stromy mohou vytvářet předpoklady pro intenzívní uplatňování vektorů těchto houbových chorob (druhy rodu Scolytus aj.). Vyšší teploty a nižší úhrny ročních srážek mohou vést ke snížení regenerační schopnosti lesních dřevin, zvláště mladých vývojových stádií. Mohou vznikat ještě výraznější problémy s přirozenou obnovou lesních porostů lesních dřevin než je tomu dosud. Vyšší frekvence přísušků může být spojená s většími ztrátami na kulturách. Regenerační schopnost sazenic v kulturách a mladých jedinců v náletech a nárostech, poškozených okusem zvěře, může být snížena. Bude-li docházet k předpokládaným změnám klimatickým, bude třeba věnovat zvýšenou pozornost i ochraně lesů před požáry s ohledem na to, že nebezpečí požáru se může zvyšovat. K omezení možných škod přicházejí v úvahu prioritně opatření preventivní. Tato opatření jsou především pěstebního charakteru a je třeba je orientovat tak, aby se vytvářely v lesních ekosystémech podmínky pro nejšetrnější a nejefektivnější hospodaření s vodou. K těmto opatřením patří zejména: omezení až vyloučení holých sečí, udržování vhodného porostního zápoje, v rámci obnovního procesu, kdy je třeba porosty zvláště pro přirozenou obnovu vhodně uvolňovat, postupovat tak, aby nálety a nárosty se dostavily včas a kryly půdu v uvolněných mateřských porostech. Tam, kde jsou příznivé stanovištní podmínky, je vhodné orientovat se na tvorbu dvou - případně vícepatrových porostů, udržujících vhodně porostní klima. K dalším opatřením pěstebního charakteru patří i již zmíněné vytváření vhodných lesních a porostních okrajů a pěstební péče o ně. Do souboru opatření vytvářejících podmínky pro minimalizaci škod na lesní půdě patří především úprava druhové skladby. Lze předpokládat, že změny klimatu v našich podmínkách, především oteplení, mohou vést k ovlivnění zdravotního stavu lesních ekosystémů, a to vesměs v negativním smyslu. Zvýšení teplot, spojené s event. snížením úhrnu ročních srážek, může mít za následek chřadnutí citlivějších druhů lesních dřevin.


94

Ochrana lesa

PLO 11-Český les

7.3. Ekologická stabilita lesa Pro účely tohoto šetření se ekologická stabilita lesních porostů chápe jako schopnost lesních ekosystémů přetrvávat i za působení rušivého vlivu zvenčí, anebo schopnost se po případné změně vracet do rovnovážného stavu respektive na původní vývojovou trajektorii bez vložení dodatkové energie nahrazující autoregulační pochody. Ekologicky stabilní porosty jsou v převážné míře stabilní i staticky. Není však možné spojovat ekologickou stabilitu a stabilitu statickou ( odolnost porostu proti mechanickému namáhání způsobeném abiotickými činiteli). Za ekologicky nejstabilnější jsou považovány ty lesní ekosystémy, které jsou schopné samostatné existence. Systém ekologické stability na lesních pozemcích se vytváří postupným doplněním kostry ekologické stability o další nové ekologicky stabilní prvky tak, aby vznikla nepravidelná síť vnitřně ekologicky stabilních segmentů geobiocenóz, které jsou funkčně a prostorově účelně rozmístěny a relativně zabezpečují zachování variability geobiocenóz na lesních pozemcích daného území. Takto vytvořený systém ekologické stability je integrální součástí systému ekologické stability krajiny.

Obnova ekologické stability se zabývá dvěma okruhy: a) Územním systémem ekologické stability (ÚSES). Týká se biocenter a biokoridorů různých úrovní z hlediska přirozených společenstev, původních a klimaxových porostů a pod. Biocentra propojená biokoridory tvoří kostru ekologické stability. b) Systémem statické stability – týká se prostorové úpravy lesa. Prostorová úprava se mimo jiné zabývá hospodářsko - úpravnickým rozdělením lesa za účelem zabezpečení vůči škodlivým činitelům. Podle objektů, kterých se týká, ji rozdělujeme na prostorovou úpravu vnější a vnitřní.

7.3.1. Koncepce mapy dlouhodobých opatření lesa Návrh soustavy prvků statického zpevnění porostů je schematicky zakreslen do konceptu mapy dlouhodobých opatření ochrany lesů, která pak slouží jako podklad pro zařizovatele při navrhování decennálních opatření v konkrétních porostech. Koncepce mapy dlouhodobých opatření ochrany lesa je řešena s ohledem na výskyt škodlivých činitelů a rozsah poškození porostů, jejich vnitřní a vnější stabilitu, prostorové rozčlenění porostů, výskyt nebo absenci vnitřních a vnějších porostních plášťů apod. Návrhy opatření na zpevnění porostů jsou řešeny zejména v porostech narušených nebo potencionálně ohrožených působením škodlivých činitelů (podmáčené lokality,rozsáhlé stejnověké porosty, porosty geneticky nevhodné a poškozené zvěří, imisemi apod.) Návrh řeší statické zpevnění porostů jako součásti SES krajiny. Statickou stabilitu lesa je možno do určité míry zvyšovat pomocí opatření, která zvýší odolnost jednotlivých porostů vůči větru, sněhu, imisím, případně kalamitám z jiných příčin. Soubor prvků statického zpevnění porostů tvoří soustavu, jež je v čase i prostoru proměnlivá, vzhledem k převážně lokální funkčnosti jednotlivých prvků a jejich funkční vazbě na fáze vývoje porostu. Rozmístění zpevňovacích pruhů tvořených stabilnějšími dřevinami je trvalé. Obnovní zpevňovací pruhy převážně vytvářené těžbou (odluky, rozluky, rozčlenění) jsou nejen časově, ale i prostorově dynamické v závislosti na vývojovém stádiu porostu, který chrání. Rozčlenění porostů na pracovní pole určuje zároveň východiska obnovy, jimiž jsou hrany pracovních polí. Genetické vlastnosti, dřevinná skladba a rozmístění dřevin (např. zpevňovací pásy) jsou prakticky určeny pro zajištění kultury a dalším hospodařením (výchovnou těžbou) je lze ovlivnit jen do určité míry. V extrémních případech nevhodně založených potenciálně labilních porostů (max. do stadia mlaziny) je možné zpevnění pouze po částečné rekonstrukci. Zpevnění stávajících porostů. Vnitřní a vnější prostorová úprava jako způsob zpevnění porostů má největší význam ve smrkovém hospodářství. Vnitřní zpevnění je možné prakticky pouze porostní výchovou a to nejpozději do věku cca 40 let. Modely výchovy pro vyhraněné porostní typy jsou obsaženy v “Provozních systémech v lesním plánování” (LESPROJEKT, 1988, dále jen “Provozní systémy”). Systém stabilizačních prvků je nejúčinnější v rovinatých terénech a mírných svazích do 50 m převýšení. Jeho vytvoření je nejnaléhavější na ohrožených stanovištích (v pořadí ekologických řad: oglejená, 95


PLO 11-Český les

Ochrana lesa

podmáčená, rašelinná, živná, kyselá, exponovaná a extrémní). Maximální věk, kdy je ještě vhodné zakládat liniové stabilizační pruhy, respektive rozčleňovací seče, je třeba stanovit individuálně podle přírodních podmínek a stavu porostů, ve vztahu k věkové struktuře, parametrům obmýtí, obnovní doby a bonitě. Orientačně se za max. hranici pro vytváření liniových stabilizačních prvků ve vychovávaných porostech udává věk 40 let.U smrku se uvádí max. věkový rozdíl mezi založeným stbalizačním prvkem a chráněným porostem 20 let, případně výškový rozdíl 2-3 m. Liniové prvky ve smrkových porostech mají údajně účinnost do vzdálenosti 150 – 200m, za optimální se považuje výměra porostů do 5 ha ( při výměře porostu nižší než 5 ha statisticky významně klesá podíl nahodilých těžeb). Mapa dlouhodobých opatření se zabývá poškozením a ohrožením škodlivými činiteli a návrhy opatření pro obnovu statické stability porostů

7.3.1.1. Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa se zabývá základními škodlivými činiteli a obsahuje tyto vrstvy : 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Vrstva PODM – podmáčené lokality se sníženou statickou stabilitou. Vrstva VEPO – porosty poškozené větrem, včetně směrů převládajících větrů. Vrstva SNNA - porosty poškozené sněhem a námrazou. Vrstva ZVER – ohraničuje lokality silně poškozené zvěří, nebo lokality se silnou koncentrací zvěře. Vrstva POIM – ohraničuje pásma imisního ohrožení Vrstva LISP – liniové stabilizační prvky.

7.3.1.1.1 Podmáčené lokality se sníženou statickou stabilitou Jedná se o lokality vylišené na základě typologického průzkumu, tedy lokality se zvýšeným obsahem vody v půdě, který snižuje statickou stabilitu porostů. Jde především o ekologické řady O,P,Q,T,G a V. Tato vrstva upozorňuje na potencionální ohrožení bořivým větrem. Při plánování hospodářských opatření LHP je zde nutné ve zvýšené míře řešit statickou stabilitu porostů, např. formou liniových stabilizačních prvků.

7.3.1.1.2 Porosty poškozené větrem V této vrstvě jsou zahrnuty porosty silně poškozené, ale také následně zalesněné po větrných kalamitách. Jsou označeny pouze výraznější lokality, větší souvislé plochy, nikoliv rozptýlená kalamita. Též v těchto lokalitách je nutné při obnovách LHP řešit statickou stabilitu porostů. Při zalesnění plánovat větší podíl zpevňujících dřevin ( MZD), na zalesněných plochách ( smrkem) pak vhodnými výchovnými zásahy zvyšovat statickou stabilitu porostů.

7.3.1.1.3 Porosty poškozené sněhem a námrazou Jedná se o lokality, kde se pravidelně vyskytují větší škody sněhem a námrazou. Jde o porosty v minulosti poškozené vrcholovými zlomy. Též v těchto lokalitách je nutné řešit statickou stabilitu porostů.

7.3.1.1.4 Porosty poškozené zvěří, koncentrace zvěře Na mapě jsou označena místa s největšími škodami zvěří a koncentrací zvěře. V dané PLO se jedná o škody jelení zvěří ve formě loupání a ohryzu.

7.3.1.1.5 Pásma imisního ohrožení Jsou převzata z celorepublikového vyhodnocení a upravena terénním šetřením. Nerespektují rozdělení lesa a pro zatřídění porostů do příslušného pásma platí, že porost je v pásmu, pokud je v pásmu více jak polovina jeho výměry. Při plánování hospodářských opatření LHP vycházet ze zásad uvedených v kapitole 7.2.1. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

96

Ochrana lesa

PLO 11-Český les

7.3.1.1.6 Liniové stabilizační prvky Liniové stabilizační prvky jsou umístěny přímo do porostů tam, kde jejich založení má význam pro ochranu větších ploch labilních porostů. Vzhledem k tomu, že v dané PLO je značná rozloha potenciálně labilních smrkových porostů, bude řešení statické stability těchto porostů jedním ze základních úkolů budoucích LHP.

7.3.2. Mapa územního systému ekologické stability Územní systém ekologické stability tvoří biocentra a biokoridory. Jeho nejstabilnější složky vytvářejí síť (kostru) ekologické stability. Tato kostra může navazovat na síť statické stability (zpevňovací prvky). Rozlišujeme lokální systém ekologické stability, který musí být tvořen především porosty staticky stabilními, hospodářsky samostatnými, jejichž dřevinná skladba je blízká přirozené. Regionální a vyšší SES musí splňovat především podmínku trvalosti, tedy uchování a umožnění rozvoje lesního společenstva ve všech aspektech. Zákresy výše uvedených biocenter jsou součástí mapy ÚSES OPRL.

7.3.2.1. Definice prvků ÚSES ÚSES - je podle zákona 114/1992 vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišujeme místní, regionální a nadregionální úroveň ÚSES. Bioregion – jednotka geomorfologického členění ČR, používaná pro ochranářské účely a jako vztažný rámec pro posuzování reprezantivnosti a unikátnosti společenstev. Biochora – typologická ekologicky heterogenní prostorová jednotka, tvořená typickou prostorovou kombinací skupin typů geobiocénů. Je významnou účelovou pomocnou územní jednotkou pro projektování ÚSES. Biocentrum – krajinný segment, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou (co možná trvalou) existenci druhů, nebo společenstev původních druhů planě rostoucích rostlin (v lese přirozenou druhovou skladbu) a volně žijících živočichů a jejich genových zdrojů. Biocentra se dále mohou dělit podle rozmanitosti ekotypů a biocenóz, geoekologických vazeb, biogeografické polohy, typu formace, vzniku, vývoje a reprezentativnosti. Pro účely OPRL biocentra členíme podle funkčnosti na biocentra převážně funkční (tj. existující v mapě zeleně) a převážně nefunkční – v mapě červeně. Biokoridor – krajinný segment, který propojuje mezi sebou biocentra způsobem umožňujícím migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční podmínky. Další podklady v publikacích : MŽP Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability (ČÚOP 1995), Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR (Min. pro místní rozvoj 1998), ÚSES (Löw a kol.), vyhláška č 131/1998 Sb, zákon č.114/1992 Sb, vyhláška č. 395/1992 Sb, článek Les. práce 6/98 ÚSES a LHP (ing.Kubů) a další.

7.3.2.2. Dokumentace ÚSES Dokumentaci ÚSES lze pro účely lesnické praxe rozdělit na generel, územně technické podklady , plány a projekty. Generel ÚSES - je odvětvový generel závazný jen pro org. och. přírody. Účelem je příprava podkladů pro plány ÚSES. Územně technický podklad (ÚTP)- slouží pro zpracování územně plánovací dokumentace (ÚPD). Pro tvorbu OPRL je využíván Územně technický podklad regionálních a nadregionálních ÚSES ČR. Plán ÚSES - je materiál obsahující mapový zákres existujících a navržených biocenter a biokoridorů, tabulkovou a popisovou část a návrh rámcových opatření k zachování a zlepšení ÚSES. Pro účely lesnické praxe je možno plány ÚSES rozlišit na „vymezené“ a „schválené“. V mapách OPRL jsou zahrnuty všechny vymezené a schválené plány nadregionálního, regionálního a místního ÚSES. Do LHP a LHO budou zahrnuty všechny plány ÚSES schválené formou územního rozhodnutí. V biocentrech se musí hospodařit tak, aby byla zachována (případně se ještě rozvinula směrem ke klimaxovým dřevinám) současná dřevinná skladba. Přichází tedy v úvahu pouze jemnější formy hospodaření (podrostní s výhledem přechodu na výběrný způsob). 97


PLO 11-Český les

Ochrana lesa

Tab.č.7.19. OKRESNÍ ÚŘAD TACHOV Název ÚSES Okresní generel Broumovsko

Okresní generel Tachovsko

Halžsko

Hoštecko

Přimdský les


Zpracovatel RNDr. Řepa-RŽP Tachov

Rok zpracování 1998

Pavlův Studenec I,II,III, Obora u Tachova,Branka, Dlouhý Újezd,Milíře,Česká Ves u Lesné,Studánka, Tachov,Sobotka,Jedlina, Lesná,Ctiboř,Maršovy Chody

RNDr. Řepa-RŽP Tachov ing.Kadlec-RŽP Tachov

1994-1995

Zadní Chodov,Chodský Újezd,Štokov,Halže, Výšina,Branka

Ekologiam Mariánské Lázně RNDr. Nykles

1995

Mýto,Milíře,PísařovaVesce, Lesná,Dlouhý Újezd, Žebráky,Hoštka,Pořejov Bažantov

Lareco-Jičínská 39 Praha 3 ing.Sklenička CSc.

1995-1996

Úšava,Staré Sedliště, Nové Sedliště,Nové Domky, Hoštka,Rozvadov,Svatá Kateřina,Bohuslav,Labuť, Újezd pod Přimdou,Přimda, Málkov,Nová Ves pod Přimdou,Bezděkov,Malé Dvorce,Třemešné,Mlýnec, Velké Dvorce

ÚHÚL-Brandýs nad Labem pobočka Plzeň

1995

Broumov,Štokov,Zadní Chodov,Žďár u Tachova, Výšina,Chodský Újezd, Halže


98

Ochrana lesa

PLO 11-Český les

Tab.č.7.20. OKRESNÍ ÚŘAD DOMAŽLICE Název ÚSES Generel lokálního ÚSES Generel lokálního ÚSES Generel lokálního ÚSES

Generel lokálního ÚSES

Katastrální území Smolov,Železná Pec pod Čerchovem Petrovice,Újezd,Dolní Folmava,Horní Folmava Babylon,Česká Kubice, Chodov,Klenčí pod Čerchovem,Jindřichova Hora, Smolov,Tlumačov,Pasečnice,Trhanov,Postřekov, Díly,Všeruby,Myslív,Studánky,Brůdek,Hájek,Hyršov,Chalupy,Pláně,Sruby, Maxov

Zpracovatel Lareco-Jičínská 39 Praha 3 ing.Sklenička CSc. Lareco-Jičínská 39 Praha 3 ing.Sklenička CSc. Lareco-Jičínská 39 Praha 3 ing.Sklenička CSc. Lareco-Jičínská 39 Praha 3 ing.Sklenička CSc.

Rok zpracování 1996 1995 1995 1995

Generel lokálního ÚSES

Kout na Šumavě,Kdyně, Prapořiště,Starec,Podzámčí,Orlovice u Pocínovic

Lareco-Jičínská 39 Praha 3 ing.Sklenička CSc.

1994

Generel lokálního ÚSES Plán MÚSES

Nový Spálenec,Starý Spálenec,Klíčov u Mrákova

1994

Generel lokálního ÚSES Generel lokálního ÚSES Aktualisace

Mnichov,Vranov,Pivoň

Lareco-Jičínská 39 Praha 3 ing.Sklenička CSc. Geo Vision s.r.o. Kyjevská 40 Plzeň ing. RNDr. Hájek ing.Musiol Zemprojekt-Plzeň ing. Krásný

1999

Zemprojekt-Plzeň ing. Krásný

1999

Chodská Lhota

Česká Kubice,Horní Folmava,Dolní Folmava,Nový Spálenec,Starý Spálenec

1997

7.4. Závěr 7.4.1. Podklady pro tvorbu rámcových směrnic hospodaření V kapitole 7.2. Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa jsou uvedeny obecné principy, modely a návrhy opatření dalšího hospodaření z hlediska možného ohrožení současných lesních porostů v dané PLO. Veškeré tyto vice méně obecné zásady, dále pak výsledky vlastního ochranářského šetření shrnuté v kapitole 7.1 Rozbor poškození lesů škodlivými činiteli, stejně jako závěry kapitoly 7.3. Ekologická stabilita lesa je nutné diferencovaně zapracovat do rámcových směrnic příslušných hospodářských souborů. Konkrétně se doporučuje do rámcových směrnic promítnout tyto připomínky : • • • • • • • •

99

V imisním pásmu ohrožení podporovat příměs všech odolnějších dřevin, výchovou vypěstovat co největší koruny, budovat porostní plášť. Na vodou ovlivněných stanovištích zvyšovat statickou stabilitu porostů ( úprava vodního režimu, vhodná druhová skladba, vnitřní a vnější prostorová výstavba ). Na sušších ( exponovaných ) lokalitách dodržovat technologické ( agrotechnické ) zásady výsadby. Důsledná ochrana proti zvěři ( okus i loupání ). K zalesňování používat pouze kvalitní, insekticidy ošetřené sazenice . Včasně a kvalitně provádět výchovu a rozčlenění porostů. Dbát na čistotu lesa, nevytvářet podmínky pro kalamitní přemnožení biotických škůdců. V navržených prvcích ÚSES realizovat diferencované hospodaření dle konkrétních porostních poměrů.


PLO 11-Český les

Ochrana lesa

7.4.2. Souhrn specifik ochrany lesa v PLO. Jak je uvedeno v části 7.1.2. Poškození porostů imisemi, PLO je velice málo imisně zatížena. Celkové imisní zatížení je hluboko pod celorepublikovým průměrem. Pásmo ohrožení C je na 4 % plochy, převážně na L.s. F. Lázně. Imisní zdroje jsou patrně v SRN. Ani v budoucnu by se příznivá imisní situace, za předpokladu normálního vývoje, neměla podstatně zhoršovat. Zdejším, převážně smrkovým porostům tedy nehrozí a ani v budoucnu by nemělo hrozit větší imisní ohrožení. Jedná se tedy o jednu z nejčistčích PLO v rámci ČR. Další, určitou specifikou z hlediska ochrany lesa je poměrně jednoduchá druhová a porostní výstavba zdejších porostů. Z dřevin jednoznačně převažuje smrk. Jeho zastoupení je 80 %, většinou ve formě stejnověkých monokultur. Na základě analýzy databáze LHP porostní typ čistá smrková monokultura a porostní typ s dominantním zastoupením smrku ( 71-90 % ) zaujímají 70 % plochy. S touto určitou specifikou PLO souvisí poměrně značná rozloha vodou ovlivněných lokalit. Lesní typy oglejené a podmáčené řady zaujímají 32 % plochy. Dalším momentem, z celorepublikového hlediska ne však specifikou dané PLO, momentem, který s předcházejícími jednoznačně souvisí jsou značné škody jelení zvěří ve formě loupání. Podrobněji je o škodách zvěří v části 7.1.4.1. Závěrem možno konstatovat, že hlavním momentem ochrany lesa v dané PLO je na základě velkého zastoupení smrku, značné rozlohy zamokřených lokalit a velkých škod zvěří ve formě loupání stabilita ( statická ) zdejších smrkových porostů. Veškerá hospodářská opatření by tento moment měla zvažovat na prvním místě.


100

PLO 11-Český les

Dopravní zpřístupnění lesa

8. DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ LESA Dopravní šetření v Lo bylo provedeno za účelem dopravního zpřístupnění LO, zjištěním skutečného stavu lesní odvozní cestní sítě a návrhy na její doplnění pro optimální hustotu cestní sítě v LO. Součástí šetření je optimalizace těžebně – dopravních technologií, z nichž lze odvodit modelové vyjádření přímých nákladů na hospodaření v lesích. Dopravní šetření bylo postupně prováděno po bývalých LHC pro potřeby lesních hospodářských plánů. Tyto již provedené „Dopravní šetření“ byly přetransformovány a doplněny pro potřeby OPRL. Cestní síť cest 1L, 2L byla doplněna o provedenou výstavbu cest 1L, 2L. Dopravní šetření je provedeno komplexně pro celou LO po LHC, neboť v LO z 90 % převládají LČR a na cestní síť LČR nasedají části menších lesních majetků.

8.1. Současné zpřístupnění Celá LO je po dopravní stránce poměrně dobře přístupná. Tvar LO tvoří úzký pruh v délce okolo 100 km, jejíž Z okraj je státní hranice se SRN. Od této hranice LO pokračuje v pruhu šířky 5 - 20 km do vnitrozemí. Podél státní hranice jsou nejvyšší body LO. Kostru odvozní cestní sítě tvoří veřejné silnice s živičným povrchem, které spojují jednotlivé obce. Na tyto silnice navazují lesní cesty 1L, 2L. V dřívější době majitelé lesa prováděli výstavbu zpevněných cest typu 2L. Po II. světové válce byly vystavěny v LO cesty se živičným povrchem 1L, převážně pro potřeby bývalé „Pohraniční stráže“ podél státní hranice souběžně ve 2 – 3 řadách, které jsou propojeny. Celá LO má poměrně stejnou hustotu cestní sítě. V posledních letech je zanedbávána údržba cestní sítě a odvozní cesty 1L a 2L jsou místy ve špatném až dezolátním stavu.

8.1.1. Inventarizace odvozních cest Inventarizace cestní sítě byla provedena v návaznosti na ČSN – 736108 s klasifikací odvozních cest do tříd 1L, 2L1, 2L2.

tab. č. 1

přibližovací cesty a linky

2L2

3L

4L

účel a použití

poznámka

m

%

4,0

10-12

15

3,5

10-12

15

3,5

8-10

15

Na únosných podložích Sezónní odvoz dříví zemní, bez provozního zpevnění

3,0

8-10

15

Zemní, může být i Přibližování traktory Omezená technická částečné provozní vyvážení vyvážecími vybavenost zpevnění soupravami

1,5

m

-

vozovka Celoroční provoz při Tech. Vybavenost dle betonová, odvozu návrhovým ČSN 73 61 08 vozidlem dle ČSN 73 61 08 Jednoduchá vozovka Sezónní odvoz dříví s prašným povrchem pro návrhové vozidlo -„dle ČSN 73 61 08 nebo provozní zpevnění

Bezprašná živičná, kalená)

Zemní, odhumusování


bez Přibližování koněm

označen í v mapě

Veřejné

druh povrchu

lesní

min. R

max. spád

min. šířka koruny

provozní způsobilost trvalá Sezónn í až trvalá

2L1

Sezónní

pdvozní cesty

1L

Sezónní

třída

druh

Charakteristiky lesních cest

T5

T2

T8

T1 0

Nezbytná technická T15 vybavenost

traktory, Bez technické vybavenosti

101


PLO 11-Český les

Kódy druhu a stavu cest : Formát kódu: číslice, velké písmeno, malé písmeno Číslice a velké písmeno označují třídu cesty podle sl. 2 tab. č. 1, malé písmeno vyjadřuje druh a stav povrchu cesty podle následujícího klíče: a = živičná vozovka p = panelová vozovka ( betonová ) k = kalená vozovka ( 2vrstvá vozovka, skládající se z podkladu a krytu, tvořeného zakaleným nebo zapískovaným štěrkem z = dostatečně zpevněný povrch ( tzv. provozní zpevnění, které nemá povahu vozovky ve smyslu normy ) n = nedostatečně zpevněný povrch ( vyžaduje zpevnění ) t = nezpevněný povrch, který ani nevyžaduje zpevnění příklad : 1 La = cesta s vozovkou z penetračního makadamu 2 Ln = odvozní cesta, z části zpevněná, ale vyžadující další místní zpevnění Kód typu funkce S = sběrná funkce – velký provoz s minimem přibližování, skládky mimo, pouze veřejné cesty tech. = technologická funkce a spojovací – částečně sběrná, skládky lok. = technologická lokální – cesta slouží i k technologickým operacím – přibližování, manipulace, nenavrhovat penetraci Provedení inventarizace lesních odvozních cest v návaznosti na ČSN 73 62 08. Inventarizaci podléhají všechny cesty procházející lesem nebo se ho dotýkající, a cesty mimo les, pokud jsou alespoň občas využívány lesním hospodářstvím. Dělí se na cesty lesní a veřejné. Inventarizace je spojena s klasifikací, tj. zatříděním odvozních cest do tříd 1L, 2L, případně 2L1 a 2L2 – pokud je lze odlišit. 1L – odvozní cesty s celoročním provozem a s tomu odpovídající vozovkou, obvykle složenou z několika vrstev, řazeny do jiných pozemků. 2L1 – odvozní cesty se sezónním až trvalým provozem, jsou opatřeny jednoduchou vozovkou s prašným povrchem, případně provozním zpevněním. Jsou řazeny do jiných pozemků. 2L2 – odvozní cesty se sezónním provozem, nezpevněné. Vyskytují se pouze na únosných podložích a jsou řazeny do bezlesí. Odvozní cestní síť využívá dřívější cestní sítě, která byla rekonstruována pro potřeby moderních a těžších odvozních souprav. Tato cestní síť byla postupně doplňována výstavbou nových cest. Soupis odvozních lesních cest 1L, 2L1, 2L2 je v tabulce S1 v příloze OPRL.

Ukázka uspořádání tabulek S1 a S2

SOUPIS CEST Číslo cesty

Název Třída

poř.č. evid.č.

Délka v km Návrh celkem

les

km

Vozovka a+p

k z

n

Funkce t

Sběrná

Jiný List Cesty L.O.C. mapy Lesní Ost. vlastník Poznámka tech. lok.

PŘEHLED SOUČASNÝCH ODVOZNÍCH CEST PODLE ODVOZNÍCH CELKŮ A LESNÍCH MAJETKŮ L.S. nebo les.majetek

102

cesty lesní ( km )

L.O.C L1L

L2L1

L2L2

cesty ostatní ( km ) Suma

V1L

cesty celkem ( km )

V2L1 Suma L1L+V1L L2L1+V2L1

L2L2

Suma


PLO 11-Český les


Přehled současných odvozních cest Lesní oblasti po lesních majetcích Lesní oblast : Lesní majetek

ČESKÝ LES

č.o.:

lesní cesty (km)

veřejné cesty (km)

11 Cesty celkem (km)

L1L

L2L1

L2L2

Suma

V1L

V2L1

Suma

L1L+V1L L2L1+V2L1 L2L2

Suma

NÝ

18,9

15,7

10,5

45,1

0,0

0,0

0,0

18,9

15,7

10,5

45,1

HT

33,1

34,8

33,5

101,4

0,0

0,0

0,0

33,1

34,8

33,5

101,4

PL

116,9

76,4

0,0

193,3

0,0

0,0

0,0

116,9

76,4

0,0

193,3

DO

93,0

45,5

91,4

229,9

0,0

0,0

0,0

93,0

45,5

91,4

229,9

PŘ

104,6

85,1

0,0

189,7

0,0

0,0

0,0

104,6

85,1

0,0

189,7

FL

39,0

20,2

1,2

60,4

13,2

0,0

13,2

52,2

20,2

1,2

73,6

LO Celkem

405,5

277,7

136,6

819,8

13,2

0,0

13,2

418,7

277,7

0,0

0,0

8.1.2. Dopravně nepřístupné lokality Terénně je LO rozdílná od plošin v S části přes příkré dlouhé hřebeny (Haltrava) po příkré svahy kopců v okolí Čerchova 1.042 m mezi silnicemi. Domažlice – Lísková a Domažlice – Folmava. V S části v okolí Rozvadova a Diany (LS Přimda) jsou zamokřelé plochy různé velikosti cirka 300 ha. Poměrně hůře dopravně přístupná je oblast okolí Čerchova a přilehlých hřebenů, převážně se Z až J expozicí se sklonem ke státní hranici. V určitých lokalitách je nutnost použití lanovek k vyklizení dřevní hmoty. Celková plocha těchto lokalit je 700 – 900 ha.

8.1.3. Vymezení transportních segmentů a odvozních celků Vymezení transportních segmentů a odvozních celků bylo provedeno dle metodiky ÚHÚL – Brandýs nad Labem . Přirozenými hranicemi transportních segmentů a odvozních celků jsou hřebeny, vodoteče odvozní cesty, železnice, okraje lesa atd. Hranice odvozních celků a segmentů jsou totožné. Charakteristiky pro zařazování do typu transportních segmentů – viz. příloha. Transportní segment je soubor porostů, které gravitují na jednu hlavní odvozní cestu. Dříví se soustřeďuje k jednomu nebo více odvozním místům. Transportní segment má mít přirozené hranice na gravitačních předělech (hřebenech, vodotečích, okrajích lesa) nebo umělé (odvozní cesty, železniční tratě, rozdělovací síť). Odvozní celek je soubor transportních segmentů, pro výpočet dopravní optimalizace lesní dopravní sítě. Má mít jednotný směr odvozu z lesa na manipulační sklad, k železniční vlečce případně k odběrateli. Velikost se stanoví podle konkrétních podmínek, nejméně transportní segment. Hranice jsou totožny s hranicemi transportních segmentů a respektují hranice významných vlastníků. Modelové typy transportních segmentů : Typ 0: Oblast bez odvozních cest procházejících lesem, dříví gravituje k cestám jdoucím mimo les. Tyto cesty se do modelové hustoty nezapočítávají i když slouží lesnímu provozu a jsou i vlastní. Morfologie terénu není rozhodující. h0 = 0 m . ha –1 Typ A: Roviny a náhorní plošiny s minimem omezujících vnějších vlivů hA≥15 m . ha –1 Typ B: Odvozní síť vyšších horských poloh, hřebenové a etážové cesty, převažuje antigravitační přibližování ln. hB ≥ 17,5 m . ha –1 Typ C:Odvozní síť v pahorkatinách a nižších horských polohách s cestní sítí po hřebenech a v údolních polohách, jednostranně i oboustranně gravitující hmota hC ≥ 22,5


103


PLO 11-Český les

Typ D:Odvozní síť v luhu, v inundačních oblastech, v terénech s krátkými svahy a zaříznutou údolnicí; značné vnější omezení, relativně malá gravitační území. hD = 25 m . ha –1 Typ E:Odvozní síť – pahorkatinách a horách s členitými a dlouhými svahy s kombinací etážových a údolních cest, obtížné limitující vnější i vnitřní podmínky. hE > 27,5 m . ha-1

8.2. Výhledové zpřístupnění 8.2.1. Návrh zpřístupnění lesa Vychází se z transportních segmentů jako ze systémové jednotky globálního zpřístupnění lesa, které poskytují informace o aktuálním a cílovém stavu lesní dopravní sítě.Hustota sítě odvozních cest je daná hospodárnou přibližovací vzdáleností, tedy v podstatě rozestupem odvozních cest v souvislosti s gravitačním přibližovacím rozhraním buď jednostranným nebo oboustranným. Jednostranné přibližování se uplatňuje v členitých terénech, když délka svahu se rovná rozestupu cest nebo jeho celým násobkům. V každém případě musí být údolí zpřístupněno cestou. Svahy se podle délky člení etážovými cestami. Oboustranné přibližování: a) cesta údolní a cesty etážové b) cesta hřebenová a cesty etážové Varianty řešení cestní sítě : Na rovinách a pahorkatinách se řeší cestní síť přednostně z biologického hlediska a přizpůsobuje se, případně ztotožňuje s rozdělovací sítí hospodářské úpravy lesů. V horských terénech se cestní síť dá použít pro účely rozdělení lesů jen v omezené míře a podřizuje se možnostem dopravy dřeva. Při dodržování těchto zásad možno použít tyto varianty: - cestní síť tvoří jen údolní cesty, - cestní síť tvoří údolní, etážové, případně hřebenové cesty. S cestní sítí, složenou jen z údolních, případně hřebenových cest vystačíme pouze při malých délkách svahů (250-300 m), které se vyskytují většinou v pahorkatinách. V horských oblastech jsou svahy většinou značně dlouhé, takže při řešení cestní sítě je třeba navrhovat také cesty etážové, případně hřebenové. Navrhování hřebenových cest předpokládá lanovkové přibližování. Při zpřístupňování pahorkatin, které mají vytvořeny náhorní plošiny a příkré svahy nade dnem údolí, se etážové cesty vedou na rozhraní uvedených terénních tvarů za předpokladu soustřeďování dříví traktory z náhorních plošin a lanovými systémy z příkrých svahů nad údolním dnem. Konkrétní umístění tras odvozních cest se provádí podle výše uvedených zásad v rámci venkovního šetření. Předpokládá se určení všech kardinálních bodů tras v terénu a jejich zakreslení do mapy. Mezi kardinální body náleží: začátek a konec trasy, místa přechodů přes svahové nebo údolní vodoteče a rokle, případně místa křížení s podzemními nebo nadzemními liniovými vedeními, vhodná místa pro skládky a lesní sklady (OM), stanoviště lanovek, umístění toček a další místa, jimiž trasa z nějakého důvodu musí procházet nebo naopak kterým se musí vyhnout (skály, studny, atd.). Návrh cílového zpřístupnění je nutno projednat se zástupcem příslušné lesní správy nebo majetku. Při projednávání by mělo být obhájeno optimální modelové řešení odvozní sítě jako komplexu. Bezprostřední krátkodobé zájmy lesního provozu na vedení jednotlivých tras mohou být akceptovány jen do té míry, pokud nenaruší celkové řešení cestní sítě. Součástí projednávání je určení naléhavosti realizace jednotlivých akcí. Na rozdíl od požadavků na vlastní vedení tras se v tomto případě argumenty lesního provozu v maximální míře respektují. Rozlišují se následující stupně naléhavosti: 1. stupeň: neodkladná výstavby – za neodkladné se považují trasy, odstraňující ohrožení veřejné dopravy, cizího majetku, vodních zdrojů a dalších společenských zájmů, přibližování přes cizí pozemky, dále trasy, odstraňující rizikovost vlastního lesnického provozu z hlediska bezpečnosti práce, nebezpečí významných 104


PLO 11-Český les


ztrát na produkci nebo množství a kvalitě těženého dříví, např. rozsáhlé imisní těžby a kalamity. Konečně náleží do této kategorie i trasy, podmiňující výstavbu cest výše uvedeného významu. 2. stupeň: naléhavá výstavba – za naléhavou se považuje výstavba, přinášející významné snížení nákladů na přibližování, odvoz, těžbu a manipulaci dříví a ostatní dopravu již bezprostředně po realizaci, zatímco faktory uvažované při 1. stupni naléhavosti mají jen okrajový význam. Např. trasy, zpřístupňující transportní segmenty s výskytem mýtních porostů a porostů s maximálními probírkami (věk, dřevina). 3. stupeň: odsunutelná výstavba – vztahuje se k akcím, které přinesou ekonomický efekt až s odstupem delším (např. zpřístupnění transportních segmentů s převážně mladými porosty), kde nepůsobí faktory uváděné u neodkladné výstavby.

O návrhu zpřístupnění včetně pořadí naléhavosti je nutno sepsat zápis s odpovědným lesním hospodářem. Po dopravní stránce je LO dobře přístupná, s poměrně dobře vyřešenou sítí odvozních cest, což je patrné z připojených tabulek o délce a hustotě cestní sítě. Hustota cestní sítě LO:

teotetická

- 20,0 m/1 ha

skutečná

- 17,3 m/1 ha

s návrhy

- 18,0 m /1ha

Pouze okolí Čerchova je hůře dopravně přístupné v této oblasti je navrhována výstavba 3 odvozních cest o celkové délce 9,6 km. Z připojené tabulky S4 – Porovnání hustot odvozních cest - je patrné, že LO má přibližně rovnoměrnou hustotu cestní sítě.

Sumář návrhů výstavby dle lesních odvozních celků a lesních majetků – S 3. S3

Sumář návrhů výstavby cest Lesní oblasti podle nalehavosti Lesní oblast : ČESKÝ LES Lesní majetek a LOC

Délka návrhů v km

NÝ2

1,3

NÝ3

0,7

NÝ4

č.obl.: Lesní majetek a LOC

Délka návrhů v km

1,3

FL28

5,3

0,7

FL29

5,4

0,0

FL30

6,5

NÝ5

0,0

0,0

0,0

HT1

0,0

0,0

0,0

HT2

0,0

0,0

0,0

HT3

2,0

2,0

0,0

0,0

HT4

1,6

1,6

0,0

0,0

HT5

0,0

0,0

0,0

HT6

0,0

0,0

0,0

PL2

0,0

0,0

0,0

PL1

0,0

0,0

0,0

PL3

0,0

0,0

0,0

PL4

0,0

0,0

0,0

Stupeň naléhavosti 1

2

3


List č. 1

11


2

3 5,3

2,5

2,9 6,5

105


106

PLO 11-Český les

PL6

0,0

0,0

0,0

PL5

0,0

0,0

0,0

PL7

0,0

0,0

0,0

PL8

0,0

0,0

0,0

PL9

0,0

0,0

0,0

PL10

0,0

0,0

0,0

PL11

0,0

0,0

0,0

DO1

0,0

0,0

0,0

DO3

0,0

0,0

0,0

DO7

0,0

0,0

0,0

DO8

0,0

0,0

0,0

DO9

0,0

0,0

0,0

DO10

7,3

7,3

0,0

0,0

DO11

2,3

2,3

0,0

0,0

DO12

0,0

0,0

0,0

DO14

0,0

0,0

0,0

DO15

0,0

0,0

0,0

DO17

0,0

0,0

0,0

DO2

0,0

0,0

0,0

DO4

0,0

0,0

0,0

DO5

2,6

0,0

0,0

DO13

0,0

0,0

0,0

DO6

0,0

0,0

0,0

DO16

0,0

0,0

0,0

PŘ1

0,0

0,0

0,0

PŘ4

0,0

0,0

0,0

PŘ2

0,0

0,0

0,0

PŘ5

1,7

0,0

0,0

PŘ6

0,0

0,0

0,0

PŘ9

0,0

0,0

0,0

PŘ8

1,0

0,0

0,0

PŘ7

2,1

0,0

0,0

PŘ11

0,0

0,0

0,0

PŘ12

0,0

0,0

0,0

PŘ16

0,0

0,0

0,0

PŘ14

1,4

0,0

0,0

PŘ17

0,0

0,0

0,0

PŘ13

0,0

0,0

0,0

FL26

5,0

0,0

0,0

FL27

1,0

Celkem oblast

47,2

2,6

1,7

1,0 2,1

1,4

5,0 1,0

5,0

15,9

26,3


PLO 11-Český les


8.2.1. Přehled transportních segmentů a porovnání hustot odvozních cest V připojených tabulkách S4 jsou veškeré údaje za LOC, LS, LO.

S4

Porovnání modelových a skutečných hustot odvozních cest Lesní oblast : Lesní majetek

Plocha ha

ČESKÝ LES

č.obl.: 11

Model : typ transportního segmentu

Modelová Současná hustota hustota

Současná délka v km

0

s návrhy km

m/ha

A

B

C

D

Sumář 1 Rozdíl

Po realizaci návrhů

E

%

NÝ

HT

PL

DO

PŘ

FL

Lesní majetek

Celkem oblast

2 930

123

0

0

45,1

4,2

0,0

47,1

0

0

0

101,4 105,0

4 827

15 213

2 807

0

0

0,0

95,8

0,0

0,0

0

2 156

0

0

182

0

4 645

0

0

0,0

3,8

0,0

96,2

0,0

0,0

0

57

0

2 165

0

0

497

8 467

0

6 249

0

0

193,3

3,3

55,7

0,0

41,1

0,0

0,0

193,3

0

835

0

924

0

0

0

1 256

0

9 426

0

8 512

229,9

19 194

0,0

6,5

0,0

49,1

0,0

44,3

242,1

0

98

0

1 105

0

1 220

1 213

6 694

0

7 064

0

0

189,7

14 971

8,1

44,7

0,0

47,2

0,0

0,0

195,9

0

671

0

1 062

0

0

173

2 054

0

2 850

0

0

73,6

5 077

3,4

40,5

0,0

56,1

0,0

0,0

96,8

0

607

0

1 263

0

0

Plocha ha 62 212

Model : typ transportního segmentu 2 006

18 653

0

833,0

3,2

30,0

880,2

0

450

21,6

15,4

16,1 22,2

21,0

0

0,0

53,1

0,0

13,7

0

1 195

0

376

-1,2 21,8

17,6

12,7

-4,9 12,7

24,2

12,0

-12,2 12,6

17,3

12,7

-4,7 13,1

18,7

14,5

Modelová Současná hustota hustota 8 512 20,2 13,4

33 041

-6,2

-4,2 19,1 Rozdíl -6,8

Po realizaci návrhů 14,1

8.2.2. Přehled modelového, skutečného stavu a výhledu V připojených tabulkách S4 je toto porovnání za LOC, LS.LO.


107


PLO 11-Český les

8.3. Návrh limitující těžebně dopravní technologii 8.3.1. Modelově těžebně - dopravní technologie Modelové těžebně – dopravní technologie dle Technologické typizace Macků – Popelka – Simanov).

TERÉNNÍ A TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE Podloží únosné Sklon svahu trvale podmíněně % nerovnosti terénu # # 11 12 ≤10 13 F 11-20

21- 33

34 - 50

31 39 41

F

Překážky

15

16

23

25

26

22

29

E

32

33

U 21

neúnosné

S

F

L

35

36

E 42

K

43

45

L

46

49 51 - 70 ≥ 71

59 69

E

Vysvětlivky: - Únosnost podloží je schopnost půdy odolávat účinkům vnějších sil, které v ní způsobují přechodné, nebo trvalé deformace. Únosné podloží je charakterizováno odoláváním měrnému tlaku ve stopě 200 KPa (hloubka koleje do 5 cm jednorázového pojezdu speciálního lesního kolového traktoru LKT 80 Standard, tj. LKT 80 s obvyklou výbavou), a to i při změnách vlhkosti půdy. Neúnosné podloží je charakterizováno odoláváním měrnému tlaku ve stopě 50 KPa. (Hloubka koleje 20 cm jednorázového pojezdu speciálního lesního kolového traktoru LKT 80 Standard). Únosnost podmíněná je charakterizována proměnlivou únosností půdy v rozmezí 50 až 200 KPa v závislosti na změnách podmínek (zejména okamžité vlhkosti), které ji ovlivňují. - Překážkami jsou nerovnosti terénu 0.5 m a užší než trojnásobek jejich hloubky, při jejich vzájemném rozestupu 5 m. Nerovnosti terénu: 0,3 ≤ 0.5 m, s rozestupem 5 m (terén sjízdný pro speciální lesní kolový traktor), # ≤ 0.3 m, s rozestupem 5 m (terén sjízdný pro universální kolový traktor s lesnickou výbavou - UKT Profesional).

Termínem UKT Profesional se rozumí universální kolový traktor s profesionální kompletací pro soustřeďování dříví - tzv. lesnickou výbavou (naviják, čelní rampovač, ochranná vana atd.), která z něj vytváří specializovaný lesní stroj, nepoužitelný bez zpětné přestavby pro zemědělské práce. S parametry pro tzv. farmářské kompletace se při klasifikaci terénu neuvažuje, protože se jedná o zemědělské traktory vybavené jen navijáky pro soustřeďování dříví, ale bez ochrany strojového spodku, a proto je jejich pohyb možný jen po linkách, ale nikoliv neupraveným terénem. Pod termínem UKT - Horal se v technologické typizaci rozumí universální kolový traktor ve firemním provedení Horal, tj. s širším rozchodem kol (a tím větší příčnou stabilitou), širšími pneumatikami (tj. nižším měrným tlakem ve stopě) a jiným rozložením zatížení náprav než standardní UKT (ovlivňujícím příznivě jeho zatížitelnost nákladem a jízdní vlastnosti na podélném sklonu terénu).

Přínosem návrhu terénní klasifikace je zakotvení kriteria kritického sklonu svahu, jako údaje signalizujícího míru rizika poškození lesní půdy těžebně-dopravní erozí. V návrhu klasifikace se jedná o všechny terénní typy označené v číselném kódu devítkou na posledním místě.

108


PLO 11-Český les


Vlastní spektrum kombinací sklonu svahu, únosnosti terénu a terénních překážek je omezeno na skutečně existující kombinace podmínek v České republice. Účelem takové redukce je získání technickoekonomických podkladů pro rámcový přehled potenciálně možných těžebně-dopravních technologií při maximální přehlednosti terénní klasifikace. Na druhé straně to však znamená, že návrh těžebně - dopravní klasifikace terénu je otevřeným systémem, schopným vytváření dalších terénních typů (např. zatím chybějících terénních typů 14, 24, 34, 44, - odštěpením od současných typů 13 až 43); budou-li se v praxi reálně vyskytovat, nebo bude-li to vhodné s ohledem na kompatibilitu s mezinárodními klasifikačními systémy. Od navržené terénní klasifikace MACKŮ-POPELKA-SIMANOV, 1992 je odvozena modelová technologická typizace, ve které je použití koní uvažováno především pro vyklizování a přípravu nasvazkovaného dříví pro přibližování jiným prostředkem. Jako modelové je přibližování koňmi uvažováno jen v úzkém technologickém rozpětí, a v ostatních případech je uvažováno jako variantní řešení podmíněné především ekonomickými hledisky. MODELOVÁ TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE Vysvětlivky: U ... UKT se standardním vybavením S ... LKT se standardním vybavením K ... kůň L ... lanové dopravní zařízení F ... UKT - Horal vybavený lesnickou kompletací, LKT s nízkotlakými (flotačními) pneumatikami E ... erozní ohrožení (přípustné prostředky: F, K, L a jejich kombinace)

Technologické typy F,E,L, vyskytující se ve více sklonových kategoriích jsou v tomto případě indexovány pro okulární zvýraznění vlivu a významu sklonu terénu. Toto řešení však má jen omezený význam, a to jen u písemného vyjádření technologických typů, protože u map technologických typů lze použít barevného odlišení, a pro veškeré kapacitní a ekonomické kalkulace je lépe používat terénní typy (jako přesnější). Výběr konkrétních druhů prostředků pro soustřeďování dříví lze také vztáhnout k ročnímu období, resp. k nasycení půdních horizontů vodou, a k edafickým kategoriím, které jsou v relativně úzkém vztahu k terénním a půdním podmínkám, včetně vodního režimu. Tento vztah demonstruje následující tabulka:

POUŽITELNOST TECHNOLOGIÍ VE VZTAHU K PODMÍNKÁM OVLIVŇUJÍCÍM ÚNOSNOST PODLOŽÍ

edafická kategorie I H O P Q D D svážné L V

zmrzlá zemina nebo sucho

1 -

Podmínky ovlivňující únosnost podloží srážky - tání sněhu podzemní voda nasycení půdních horizontů povrchové podpovrchové povrchové podpovrchové 4 2 5 6 4 (5) 3 4 6 6 4 7 2 5 (6) 7

Vysvětlivky: 1 - LKT-81 (měrný tlak ve stopě 200 kPa), LKT-81T (měrný tlak ve stopě 220 kPa), těžební stroje na speciálních kolových podvozcích 2 - LKT-81 pneu 23.1-26 (měrný tlak ve stopě 100 kPa), LKT 90 3 - LKT-81 s flotačními pneumatikami (měrný tlak ve stopě 70 kPa), těžební stroje na speciálních podvozcíc s polopásem 4 - UKT (měrný tlak ve stopě 160 kPa)

5 - UKT - Horal (měrný tlak ve stopě 100 kPa) 6 - Kůň (měrný tlak ve stopě 140 kPa) 7 - Speciální pásové podvozky typu Ratrac (měrný tlak ve stopě 35 - 50 kPa)


109


PLO 11-Český les

VAZBA TRANSPORTNÍHO SEGMENTU (TS) A TECHNOLOGICKÉHO TYPU (TT) TS TT U F S K E 0U 0 AU AS A BF BS BK BE B CU CS CK CE C DF DE D EE E

MODELOVÉ ZASTOUPENÍ TS A TT V HS HS TS + TT HS AU 35 13 DF 39 19 CK CE CL 41 21 AU 43, 45 23, 25 AU AS 47 27 DE DF 51 29 CK CE CL 53, 55 31

model -1

H (m .ha ) 10 000 dt =  m 4H dsm = dt √ 2 m (I ≤ 15 %)

I dsm =dt  √2 15 ( I ≥ 15 %)

TS + TT AU AS DE DF CK CE CL CU CU CS CK BE BL CU

MODELOVÉ PARAMETRY TS TS A B C 15 17,5 22,5

HS 57 59 71 73 75 77 79

L

BL CL DL EL

TS + TT CS BE DE DL BE EE EL BS BS BS BE DE DL BE

D 25

E 27,5

166,6

142,8

111,1

100

90,9

U 245 S 313

SF 306 K 565 E 619 L 337

U 182 S 209 K 440 E 482 L 262

FL 188 E 207

E 428 L 360

Vysvětlivky H.....hustota odvozních cest na ha dt.....teoretická přibližovací vzdálenost v m dsm...modelová skutečná přibližovací vzdálenost Transportní segment 0 orientačně přebírá parametry AU ( dsm = 245 m)

110


PLO 11-Český les


MODELOVÉ TĚŽEBNĚ-DOPRAVNÍ TECHNOLOGIE Typizace

HS SLT 0M 1M 0C 13 0N 0Q 0P 0O 1-2L 1U ( 3L 5L ) 19 3U 1-2N 1-2C (3C) 3-4N 1-2A 21 EXP.2-4M 2K 2S 2B 2D 23 1-3K 1-3I 2-4M (1-2S 1-3C 5M) 1-2H 1B 1-2D 1-2S 1-2W 25 (1-2V 1-2O) 27 1-3P 1-5Q (0P 0Q 0O) 1T 1G 29 3L 5L 31 3-5C (3-5A 3-5W) 35 3-5W 39 0T 2T 5T (6T) 0G 3R 5R 3-4N 3-4A 41 EXP.3-4K 3-4S 3-4B 3-4D 3-4F 43 3-5K 5M 3-4I (3-4S) 45 3-4S 3-4B 3-4D 3-4H 3-4V 47 4P 4O 5-6N 5-6A EXP.5-6M 5-6K 5-6S5-6B 5-6D 551 6F 5U 53 5-6K 5-6I 55 5-6S 5-6B 5--6D 5-6H 5-6V 57 5-6O 5-6P 5-6Q 0G 2-5G 4R (3R 5-6R) 59 3-6V 6G 7N 7A (8N 8A) 71 EXP.7M 7K 7S(8M 8K 8S) 7-(8)F 73 7M 7K (8M 8K) 75 7-(8)S 7B 77 7-8V 7-(8)O 7-(8)P 7Q (6)-8T 7-8G 8Q 8R 79 (6G) 7-8V 0X 0Z 0Y 0N 0Q 0C 0M O1 1-4X 1-7Z 3-8Y 1-5J 6L 0R 8-9R 8M 8K 8S O2 8N 8F 8A O3 9K 9Z

terénní 11 21 12 22 (16 26) 13 13 ( 15 ) 29 (11 21 31 41)12 22 32 39 39 41 42 49 59 11 21 (31) 11 21 (13) 13 23 (11 21) 15 25 13 15 11 21 31 39 49 (22 32 42) 11 21 (31) 15 25 (21 31 41)12 22 32 42 39 49 59 41 39 49 59 11 21 31 (39) 11 21 (31) 13 23 29 (33) 13 23 (21 31 41)22 32 39 49 59 (31)41 49 59

technologická U S(L) F F(L) E (U) S F E K KE U (F) U (F) F (U) L (F) F(L) USFE U (F) L (F) (U)S K E SKE U F (E) U (F) F (E) F (U)S F K E (F) E K

13 15 F (L) 11 21 31 (39) U F (E) 11 21 31 U 13 23 29(33) F (E) 13 23 F 15 (25) L (F) 15 25 (29) F (E) (21 31 41)12 22 32 39 (U) S E (31) 39 41 49 59 FEK 11 21 31 (39) U F (E) 11 21 31 (39) U F (E) 13 23 29 33 FE 15 (25) L (F) 15 25 (29) LE 16 26 36 39 46 49 59 69 EL 13 F (11) 12 16 US 12 22 32 39 42 49 59 69 16 26 36 46 S E K L 15 25 29 L 15 L 11 21 31 (39) U (F E) 12 22 32 39 42 49 SKE 11 21 31 39 UFE


111


PLO 11-Český les

8.3.2. Ukazatelé cestní sítě V přiložené tabulce S5 je porovnání za LOC, LS,LO Ukazatelé cestní sítě Lesní oblasti

S5

Lesní oblast : ČESKÝ LES

Lesní majetek

Délka cest ( km )

číslo oblasti : Ukazatelé sítě cest

Hustota (m/ha) Plocha ( ha ) současná

NÝ HT PL DO PŘ FL Celkem oblast

11

Sumář

Teoretická vzdálenost při přibližování

Rozestup (m) s návrhy současný s návrhy

jednostranném ( m ) oboustran ném ( m ) současná s návrhy současná

s návrhy

45,1 2 930 101,4 4 827 193,3 15 213 229,9 19 194 189,7 14 971 73,6 5 077

15,4

16,1

650

622

325

311

162

156

21,0

21,8

476

460

238

230

119

115

12,7

12,7

787

787

394

394

197

197

12,0

12,6

835

793

417

396

209

198

12,7

13,1

789

764

395

382

197

191

14,5

19,1

690

524

345

262

172

131

833,0 62 212

13,4

14,1

747

707

373

353

187

177

D Hustota cest: H = ------(m . ha –1) P D = celková délka odvozních cest v uvažované oblasti v m P = plocha uvažované oblasti v ha 10.000 Rozestup cest: R = ----------H

(m)

Teoretická přibližovací vzdálenost dt jednostranné přibližování : R dt = -------(m) 2 oboustranné přibližování : R dt = ------- (m) 4 Skutečná přibližovací vzdálenost průměrná, modelová tg α t dsm = dt --------------tg α c

(m)

αt: průměrný sklon terénu αc: průměrný spád přibližovací cesty Ukazatelé cestní dopravní sítě se počítqjí pro hustotu modelovou, skutečnou a výhledovou. 112


PLO 11-Český les


PŘIBLIŽOVACÍ VZDÁLENOSTI PODLE TS Model TS A H ( m . ha –1 ) 15 10.000 R= ---------- (m) H 667 Jednostranné přibližování R dt = ------- (m) 334 2 It = 20 % Ic = 10 % dsm (m) It = 25 % Ic = 10 % dsm (m) It = 33 % Ic = 10 % dsm (m) It = 40 % Ic = 10 % dsm (m) It = 20 % Ic = 12 % dsm (m) It = 25 % Ic = 12 % dsm (m) It = 33 % Ic = 12 % dsm (m) It = 40 % Ic = 12 % dsm (m) It = 20 % Ic = 15 % dsm (m) It = 25 % Ic = 15 % dsm (m) It = 33 % Ic = 15 % dsm (m) It = 40 % Ic = 15 % dsm (m)

Přibližovací vzdálenosti podle TS model Oboustranné přibližování R Dt = ---- (m) 4 It = 20 % Ic = 5 % dsm (m) It = 25 % Ic = 5 % dsm (m) It = 33 % Ic = 5 % dsm (m) It = 40 % Ic = 5 % dsm (m) It = 20% Ic = 8 % dsm (m) It = 25 % Ic = 8 % dsm (m) It = 33 % Ic = 8 % dsm (m) It = 40 % Ic = 8 % dsm (m)

B 17,5

C 22,5

D 25

E 27,5

572

444

400

364

286

222

200

182

572

444

-

364

715

555

-

455

944

733

-

601

1144

888

-

728

477

370

-

303

596

462

-

379

786

610

-

500

953

740

-

607

381

296

-

243

477

370

-

303

629

488

-

400

763

592

-

485

TS A

B

C

D

E

167

143

111

100

91

572

444

364

715

555

455

944

733

601

1144

888

728

358

278

228

447

347

284

590

458

375

715

555

455

-


113


Přibližování LKT 80 spád 25 % 20 % 33 % 10 % 8% 5%

PLO 11-Český les

přibližování proti svahu m3 1,24 1,88 0,44 3,65 4,12 4,92

přibližování po svahu m3

12,36 10,74 8,94

Ekonomická efektivnost investice při sporných návrzích výstavby odvozních cest se vyhodnocuje zpravidla při akcích většího rozsahu. Vychází z porovnání jednorázových nákladů na výstavbu s ročními ekonomickými účinky. K rozdílu dopravních nákladů před výstavbou a po výstavbě se připojují další roční ekonomické účinky z lepšího dopravního zpřístupnění lesa ( zvýšení tržeb ze zlepšené sortimentace, snadnější přístup mechanizace, snížení opotřebení přibližovacích cest apod. ). Pokud není gravitačni oblast navrhované cesty dost velká ( větší objem dopravované dřevní hmoty, menší současná hustota) výpočet efektivnosti vzhledem k vysokým stavebním nákladům nevychází příznivě. Oficiální životnosti lesní odvozní cesty ( tj. doba návratnosti 77 let ) odpovídá koeficient efektivnosti 1,3 %. Od hodnoty 1 % je ekonomická efektivnost poměrně dobrá.

8.4. Koncepce dopravní mapy Dopravní mapa za LO je vyhotovena po bývalých LHC (LS). Obsahuje barevný zákres odvozních cest 1L, 2L s rozlišením na cesty veřejné a lesní. Lesní cesty mají svoje pořadové číslo s návazností na přiložené číslo s návazností na přiloženou tabulku S1 v příloze OPRL. Dopravní segmenty a lesní odvozní celky s označením jsou zakresleny dle barevného kódu. Hranice LOC a LS jsou totožné. Veškeré zákresy v dopravní mapě mají návaznost na přiložené tabulky S1 – S4. Dopravní mapa se zhotovuje v měřítku 1 : 25 000. Obsahuje : lesní dopravní síť – číslování s předsunutým dvoupísmenkovým kódem v rámci LS, případně jiného majetku. Návrh výstavby - číslování v rámci LS nebo jiného majetku. Transportní segmenty a odvozní celky – v posledních výstupech označené TS jen typem. Použité značky ve smluvených barvách jsou v přiložené legendě k dopravní mapě.

114


PLO 11-Český les

Hospodářské soubory

9. HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY, ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ A RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ 9.1. Vymezení hospodářských souborů 9.1.1. Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů Tab. č. 9. 1.: PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST 11- ČESKÝ LES Stanovištní řada: Edafická kategorie

Soubory lesních typů

Základní hospodářská dřevina Cílový HS

Extrémní

Exponovaná

Kyselá

Živná

Oglejená

Podmáčená

Lužní

Z Y J R

N A C U F

M K I

S B H D

V O P Q

G R (V9)

L (1T,1G)

7Z 6Z 5Z 6Y 5Y 5J 3J

8R 0R 0Z 3Y 3Z 4Z

SM BK

SM BO

01

7N 6N 5N

5K9 5M9

5A 5F 5S9

3A 3N

3F 3C

3K9

4A 4N 4B9

SM BK

SM BK

soubory lesních typů reprezentativní 6M 5M 4S 6S 5S 6V 6P 7G 6G 6K 4M 4B 5B 5V 5P 7R 5G 5K 3M 3S 5H 5U 5O 7T 6V9 5S7 4K 3B 5D 6O 6R 5V9 6I 3K 6Q 5I soubory lesních typů okrajové (přiřadit do uvedených HS s odchylkou) 0M 4O 4P 4Q 0K

7M 7K 7S

6V9 5R 4R

5L 3L

1T 1G

2L

(2C)

SM BO BK DB

51

SM

SM BK

73

53

SM BO DB 43

SM BO BK DB 45

SM

SM BK BO

SM BK

SM BO

55

SM BO

SM

SM

SM

57

79

59

551 453

571 573

791

591

556

576

OL JS

OL

29

kategorie lesa POROSTNÍ TYP smrkové borové dubové bukové ost.listn. ol, bř, os, ak

LES

LES HOSPODÁŘSKÝ

OCHRANNÝ

011 013 015 016

511 513 516

731 531 533 435 536

017

431 433

451

457

297

kategorie lesa zvláštního určení (nebo souběh s funkcí lesa hospodářského) DEKLAROVANÉ FUNKCE 31 a: pásma ochrany vodních zdrojů I.stupně 31 b: ochranná pásma zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod 32 a: přírodní rezervace a přírodní památky 32 c: příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí 32 e: zvýšená funkce půdoochranná, vodoochranná, klimatická, krajinotvorná 32 f: biologická různorodost (génové základny, semenné sady, ÚSES) 32 g: uznané obory a bažantnice 32 h: veřejný zájem (vojenské a policejní střelnice)

předčíslí 1 1 2 3 4 5 7 8

označení HS čtyřčíslím trojčíslí dle shora odpovídajícího HS les zvláštního určení: 2. číslo sudé (př.1521) dle shora odpovídajícího HS les zvláštního určení: 2. číslo sudé (př.7521) (v souběhu s lesem hospodářským: 2.číslo liché) (př.7531)

Odchylky v zařazení SLT do CíHS oproti příloze č.4 k vyhlášce č.83/1996 Sb.: -pro nepatrné zastoupení byly v tabulce uvedené okrajové lesní typy zařazeny do příbuzných HS -pro malé zastoupení db porostů byl vytvořen sběrný HS 435 -porostní typ „ostatní listnaté“ se zkráceným obmýtím byl zařazen do jednoho sběrného HS; Deklarované funkce: konkrétní lokality jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí lesa a zapsány v přiložených seznamech (§ 2 vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb.)


115


PLO 11-Český les

Komentář: Při zpracování OPRL se v rámci LO vymezují hospodářské soubory (HS), jako jednotky diferenciace hospodaření v lesích. Při vymezení HS se vychází: a/ z rámcového vymezení cílových hospodářských souborů, charakterizovaných přírodními podmínkami - lesními typy a jejich soubory - SLT (příloha č. 4 vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb.); b/ z funkčního zaměření lesa na základě veřejných zájmů, deklarovaných prostřednictvím kategorizace lesů (oddíl 2 zákona č. 289/1995 Sb.); c/ ze stavu lesních porostů definovaného porostními typy v oblasti, pro kterou se plán zpracovává (příloha č. 3 vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb.); V číselném označení souborů je dvojčíslím označeno cílové hospodářství (udáním výškové polohy a ekologické řady), dalšími čísly je označen porostní typ, případně další charakteristiky. U lesů zvláštního určení se v označení cílového hospodářství druhá lichá číslice mění na nejbližší nižší číslici sudou.

9.1.2. Zastoupení cílových hospodářských souborů Tab. č. 9. 2.: PLO 11 ČESKÝ LES – zastoupení cílových HS Cílový HS 01 29 43 45 51 53 55 57 Plocha ha 910 667 1900 817 2574 24245 10340 14142 Zastoupení 1 1 3 1 4 39 17 23

59 3632 6

73 653 1

79 2183 4

%

PLO 11 ČESKÝ LES: zastoupení cílových HS % 40

35

30

25

20

15

10

5

0 HS 53

HS 57

HS 55

HS 59

HS 51

HS 79

HS 43

HS 01

HS 45

HS 29

HS 73

Z grafu i tabulky je patrné dominantní zastoupení HS 53, 57, 55, 59, pro charakter horské části PLO je významné zastoupení HS 79, 73, půdoochranný význam mají HS 01a HS 51, vodoochranný význam má HS 29. Pouze okrajový význam mají HS 43 a 45, které se nacházejí na přechodech do pahorkatiny.

116


PLO 11-Český les


9.2. Růstové podmínky cílových hospodářských souborů Tab. č. 9. 3. Cílový hospodářský soubor:

01 Plocha porostní půdy 910 ha

Mimořádně nepříznivá stanoviště Soubory lesních typů:6Y(277ha),5Y(204ha),5J(192ha)6Z(100ha),4Z(25ha),0Z19ha), 3J(17ha),7Z(12ha),3Z(5ha),3Y(4ha),5Z(+ha),8R52ha),0R(3ha)

Zastoupení 2%

Cílová druhová skladba (základní): blízká přirozené

Celková charakteristika: lokality na skalnatých hřbetech a kamenitých prudkých svazích (sutě) s podložím různých hornin a trvale zamokřené plošiny s rašelinou o větší rozloze Bonita: rozdílná podle stanoviště Půdní typ: ranker, kambizem rankerová rašeliny, rašelinné gleje Půdní druh: půda silně kamenitá, balvanitá až skeletová půdy těžké, rašelinné (8R, 0R) Význačný činitel: extrémní půdní poměry (skelet, trvalé zamokření) ohrožení erozí, vysýcháním, na trvale zamokřených lokalitách vymrzání Funkce lesa: půdoochranná-protierozní, desukční Cílový hospodářský soubor:


Olšová stanoviště na podmáčených půdách Soubory lesních typů: ): slt reprezentativní: 3L(339ha), 5L(38ha), 1T(193ha), 1G(92ha), slt přiřazené: 2L(4ha) Zastoupení Cílová druhová skladba (základní): 1% OL 8, JS 2, JV, VR, BŘ, SM ,OS (2L = DB 7, JS 2, JV 1, SM)

Celková charakteristika: lokality vodou ovlivněné i zamokřené v aluviích vodotečí nebo v mělkých pokleslinách Bonita: průměrná až nadprůměrná Půdní typ: glej, fluvizem (naplavená půda) půdní druh: středně těžké a těžké půdy Význačný činitel: trvalé zamokření půdy inverzní polohy - sklon k vymrzání obohacování stanovišť periodickým přeplavováním Funkce lesa: půdoochranná, vodoochranná (břehové porosty), desukční Cílový hospodářský soubor:

43 Plocha porostní půdy 1.900 ha

Kyselá stanoviště středních poloh Soubory lesních typů: slt reprezentativní: 5M(1525ha)4K(173ha), 3K(127ha), slt okrajové:4M(14ha, 3M(15ha), 0K(36ha), 0M(10ha) Zastoupení Cílová druhová skladba (základní): 3% SM(BO) 6, BK 2, (JD,DB,HB,LP) 2 MD,BŘ (slt 5M = SM →BO)

Celková charakteristika: lokality na mírných svazích s vyvinutou, vodou neovlivněnou půdou na kyselém podloží, v pahorkatině Bonita: průměrná Půdní typ: kambizem oligotrofní, místy až podzolovaná půdní druh: půdy lehké až středně těžké Význačný činitel: náchylnost k degradaci půdy spodní hranice možného pěstování smrku Funkce lesa: infiltrační Cílový hospodářský soubor:


Živná stanoviště středních poloh Soubory lesních typů: slt reprezentativní: 4S(664ha), 3S(102ha) slt okrajové: 4B(47ha), 3B(4ha) Zastoupení Cílová druhová skladba (základní): 1% SM 7, (BK,LP) 2, (JD,DB,HB,JV,JS,JL) 1 JDO,TŘ,BO,MD,DG

Celková charakteristika: lokality na mírných svazích s vyvinutou, živnější, vodou neovlivněnou půdou v pahorkatině Bonita: nadprůměrná Půdní typ: kambizem oligo-mezotrofní půdní druh: půdy lehké-středně těžké Význačný činitel: příznivé vláhové poměry, půdy dostatečně zásobeny živinami sklon k zabuřenění Funkce lesa: infiltrační


117

Hospodářské soubory Cílový hospodářský soubor:


PLO 11-Český les

Exponovaná stanoviště vyšších poloh Soubory lesních typů: slt reprezentativní: 6N(1221ha), 5A(791ha), 5N(241ha) slt okrajové: 3N(50ha), 3C(44ha)3A(41ha),5M9(33ha),5K9(30ha),4A(30ha) 5S9(28ha),3K9(22ha),4N(22ha), 2C(14ha) 7N(6ha),4B9(3ha),3F(+ha),5F(+ha) Zastoupení Cílová druhová skladba (základní): 4% SM 7, BK 2, (JD,JV,LP,JS,JL) 1 DG BO MD BŘ JŘ

Celková charakteristika: exponovaná stanoviště kamenitých svahů a hřebenových poloh ve vrchovině Bonita: průměrná Půdní typ: kambizem rankerová s přechody do rankeru půdní druh: půdy skeletovité, výplň lehká a středně těžká Význačný činitel: mělké půdy, na svazích labilní, ohrožované erozí na hřbetech v 6.lvs námraza, v obohacované kategorii a při prosvětlení zhoršené podmínky pro přirozenou obnovu (buřeň) Funkce lesa: protierozní Cílový hospodářský soubor:


Kyselá stanoviště vyšších poloh Soubory lesních typů: 5S7(11157ha), 5K(7189ha), 6K(5146ha),5I(419ha), 6M(199ha), 6I(134ha), Zastoupení Cílová druhová skladba (základní): 39 % SM 7, BK 2, JD 1 LP,DG,BO,MD,BŘ,JŘ,JV

Celková charakteristika: lokality na mírných svazích a zvlněných plošinách s vyvinutou, vodou neovlivněnou půdou ve vrchovině Bonita: průměrná až mírně nadprůměrná Půdní typ: kambizem oligotrofní, přechody do kryptopodzolu (6K) půdní druh: půdy lehké a středně těžké Význačný činitel: v jehličnatých monokulturách sklon k degradaci půdy dobré podmínky pro přirozenou obnovu v 6.lvs námraza (smrk-vrcholové zlomy) Funkce lesa: infiltrační Cílový hospodářský soubor:


Živná stanoviště vyšších poloh Soubory lesních typů: 6S(4993ha), 5B(3445ha), 5S1,2,5,6(1742ha) 5H(133ha), 5D(27ha) Zastoupení Cílová druhová skladba (základní): 17 % SM 7, BK 2, JD 1 JV,JS,JL,LP,JDO,TŘ,MD,JŘ,DG

Celková charakteristika: lokality na mírných svazích s vyvinutou, živnější, vodou neovlivněnou půdou ve vrchovině Bonita: nadprůměrná Půdní typ: kambizem oligo-mezotrofní s přechody do kryptopodzolu (6S) půdní druh: půdy lehké-středně těžké Význačný činitel: optimální vláhové poměry a živnost půdy sklon k zabuřenění hlavně na větších holinách a při větším prosvětlení v 6.lvs četnější výskyt námrazy Funkce lesa: infiltrační Cílový hospodářský soubor:


Oglejená stanoviště vyšsích poloh Soubory lesních typů: 5O(4954ha), 5V(3565ha), 5P(2647ha), 6Q(1130ha), 6P(1083ha), 6V(714ha),6O(39ha),4O(5ha),4P(1ha),4Q(+ha) Zastoupení Cílová druhová skladba (základní): 23 % SM 7, JD 2 BK 1, JV,JS,JL,LP,BŘ,OS,JDO,BO,MD,OL,JŘ (6Q-SM5,BO3,JD2,BŘ)

Celková charakteristika: plošiny a velmi mírné svahy, periodicky zamokřované Bonita: průměrná až nadprůměrná Půdní typ: pseudoglej, kambizem pseudoglejová půdní druh: půdy středně těžké a těžké Význačný činitel: kolísavá vlhkost a uléhavost půd labilní stanoviště - ohrožení větrem, buření, mrazem na kalamitních holinách potřebná úprava vodního režimu před zalesněním Funkce lesa: desukční

118


PLO 11-Český les Cílový hospodářský soubor:



Podmáčená stanoviště vyšších poloh Soubory lesních typů: 6G(3085ha), 6V9(272ha), 5R(179ha),5G(81ha),4R(10ha) 5V9(5ha) Zastoupení Cílová druhová skladba (základní): 5% SM 8,JD 2, BK,JV,OL,OS,BO,BŘ,JL,JŘ

Celková charakteristika: trvale zamokřené a rašelinné půdy na plošinách a v úpadlinách Bonita: průměrná až nadprůměrná Půdní typ: glej, rašelinný glej, rašelina(organozem) půdní druh: půdy středně těžké a těžké, rašeliny Význačný činitel: extrémní mikroklimatické(mráz) a půdní (trvalé zamokření) poměry labilní stanoviště - ohrožení větrem, buření, mrazem na kalamitních holinách potřebná úprava vodního režimu před zalesněním Funkce lesa: desukční Cílový hospodářský soubor:


Kyselá stanoviště horských poloh Soubory lesních typů: 7K(323ha), 7S(255ha), 7M(75ha) Zastoupení 1%

Cílová druhová skladba (základní): SM 8, BK 1, JD 1, JŘ, BŘ (JV-7S)

Celková charakteristika: lokality na plochých hřebenech a horních částech svahů s vyvinutou, vodou neovlivněnou půdou v nejvyšších partiích PLO Bonita: průměrná Půdní typ: kryptopodzol, humusový podzol (7M) půdní druh: půdy lehké a středně těžké Význačný činitel: v jehličnatých monokulturách sklon k degradaci půdy námraza (smrk-vrcholové zlomy) Funkce lesa: infiltrační Cílový hospodářský soubor:


Podmáčená stanovišťě horských poloh Soubory lesních typů: 7G(1571ha), 6R(470ha), 7R(134ha),7T(8ha) Zastoupení 4%

Cílová druhová skladba (základní): SM 9, JD 1, BŘ, JŘ, BO

Celková charakteristika: trvale zamokřené a rašelinné půdy na plošinách a v úpadlinách horské části PLO Bonita: průměrná až nadprůměrná Půdní typ: rašelinohumózní glej, rašelinný glej, rašelina(organozem) půdní druh: půdy středně těžké a těžké, rašeliny Význačný činitel: extrémní mikroklimatické(mráz) a půdní (trvalé zamokření) poměry labilní stanoviště - ohrožení větrem, buření, mrazem na kalamitních holinách potřebná úprava vodního režimu před zalesněním Funkce lesa: desukční

9.3. Základní hospodářská doporučení Komentář: Základní hospodářská doporučení pro hospodářské soubory) jsou naplněním ustanovení lesního zákona č. 289/1995 Sb v § 23 odst. 1. Základní hospodářská doporučení jsou koncipována s ohledem na konkrétní podmínky prostředí a porostu. Při jejich praktickém naplňování má být výsledek blízký optimu i při použití mezních doporučených hodnot. Základní hospodářská doporučení uvedená v OPRL jsou podkladem pro rámcové směrnice hospodaření zpracovávané pro hospodářské soubory v rámci LHP a LHO. Základní hospodářská doporučení jsou: a) Cílová druhová skladba: doporučené zastoupení dřevin v mýtním věku, vyjádřené v procentech, které je z hlediska zabezpečení produkčních i mimoprodukčních funkcí lesů v dané PLO optimální. Cílová druhová skladba základní: zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, které odpovídá přírodním podmínkám souboru, zabezpečuje všechny funkce lesa, ale nebere ohled na jeho současný stav. Cílová druhová skladba alternativní: jako předešlá, ale odpovídá současnému porostnímu typu. b) Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostů Udává nezbytně potřebný minimální procentický podíl těchto dřevin v rámci cílového hospodářského souboru dle přílohy č.3 vyhlášky 83/1996 Sb. pro odvození závazných ustanovení lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov (v nichž se stanoví závazně jejich podíl na dobu platnosti plánu pro nejnižší jednotky rozdělení lesa - § 10 vyhlášky č. 84/1996 Sb.). Přiměřeně se podíl MZD snižuje pro větší kalamitní holiny. c) Hospodářské způsoby © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

119


PLO 11-Český les

podrostní – při němž obnova lesních porostů probíhá pod ochranou těženého porostu násečný – při němž obnova lesních porostů probíhá na souvislé vytěžené ploše, jejíž šíře nepřekročí průměrnou výšku průměrnou výšku těženého porostu holosečný – při němž obnova lesních porostů probíhá na souvisle vytěžené ploše, širší než je průměrná výška těženého porostu výběrný – při němž těžba za účelem obnovy a výchovy lesních porostů není časově a prostorově rozlišena a uskutečňuje se výběrem jednotlivých stromů nebo skupin stromů na ploše porostu d) Obmýtní doba (obmýtí) je stanovena jako plánovaná rámcová produkční doba lesních porostů, zařazených do hospodářských souborů, udaná počtem let, zaokrouhlených na desítky. Rozmezí obmýtí, uvedené v závorce, svými okrajovými hodnotami již nerespektuje optimální využití produkce. Přitom ale ještě nejsou významněji ohroženy ekologické funkce lesa a jeho reprodukce. e) Obnovní doba je plánovaná průměrná doba, která uplyne od zahájení do ukončení úmyslné obnovy lesního porostu, zařazeného do hospodářského souboru udaná počtem let, zaokrouhleným na desítky. f) Hospodářský tvar lesa je výsledkem způsobu vzniku lesních porostů a způsobu hospodaření. rozlišuje se les vysoký (vysokokmenný), vzniklý ze semen nebo sazenic les nízký (pařezina), vzniklý výmladností les střední (sdružený), vzniklý jako kombinace výmladkové složky a jedinců semenného původu

120


PLO 11-Český les


9.4. Přehled základních hospodářských doporučení zastoupených HS Tab. č. 9. 4.: PLO 11 – ČESKÝ LES: KATEGORIE LESŮ HOSPODÁŘSKÝCH HS

POROSTNÍ TYP

ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ 1

29 297

43 431 433 435

45 451

453 457

51

511 513 516

53 531 533 536

55 551

556

2

3

4

5

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA upravená (alternativní)

MELIORAČNÍ A ZPEVŇUJÍCÍ DŘEVINY

Geogr. nepův. dřeviny

Olšová stanoviště na podmáčených půdách: slt reprezentativní: 3L(339ha), 5L(39ha), 1T(193ha), 1G(92ha), slt okrajové:2L(4ha) (potoční aluvia (3L,5L), podmáčené poklesliny (1G,1T9), údolní nivy větších toků (2L - pro malou rozlohu přiřazeno z HS 19) olšové (N) 80 70-90 20 71 3L: OL 7 JS 3 JV SM 90%(1G) - OL,VR (olšové s (N) 90 80-100 20 81 5L: OL 6 JS 2 SM 2 KL BŘ 70%(3L,5L) – jasanem) OL, JV 15)%(2L)vrbové (N) 40 30-50 10-20 31 1T:OL 7 SM 2 BŘ 1 DB DB,LP,JV,JL,HB BOJŘ 75%(1T) – 1G: OL 9 VR 1 OS SM 2L:DB 6 JS 3 LP 1 JV OS SM DB,BŘ, OL JL HB Kyselá stanoviště středních poloh: slt reprezentativní: 5M(1525ha)4K(173ha), 3K(127ha), slt okrajové:4M(14ha), 3M(15ha), 0K(36ha), 0M(10ha) (mírné svahy, půdy vodou neovlivněné) smrkové P(N,H) 110 100-120 30 91 SM (BO)6, BK 2, 25% SM 40-60 (DB, LP, JD, HB) 2, MD,BŘ BK,JD,LP,DB,HB MD 8-10 borové P(N,H) 120 110-130 20(30) 111 BO (SM) 7(6), DB 2, (BK,LP,JD,HB) 1(2) MD,BŘ dubové P(N) 150 30 131 DB 7-10 BK 0-3 (,LP,HB) 1 BO JS MD Živná stanoviště středních poloh:slt reprezentativní: 4S(884ha), 3S(102ha, slt okrajové: 4B(47ha), 3B(4ha) (mírně zvlněné svahy a ološiny, půdy živnější, vodou neovlivněné) MD 8-10 smrkové N(P,H) 100 90-110 30 81 SM 7,(BK,LP) 2, 25 % DG 6-10 (JD, DB,HB,JV,JS,JL) -1 BK, JD, LP, JV, JDO +-3 JDO,TŘ,BO,MD,DG JL,DB,HB,TŘ borové N(H) 110 100-120 30 91 JDO,JS (přeměna na SM) listnaté N 70 50-90 20 61 sběrný HS (AK,BŘ,OS) přeměna dle přísl.HS (SLT) Exponovaná stanoviště vyšších poloh: slt reprezentativní: 6N(1221ha), 5A(791ha), 5N(241ha) slt okrajové: 4N(22ha), 3N(50ha), 4A(30ha), 3A(41ha), 3C(44ha),2C(14ha),5F(+ha) 3F(+ha), 7N(6ha),5M9(33ha),5K9(30ha),5S9(28ha) 3K9(22ha),4B9(3ha) (půdy silně kamenité, většinou svahy-často příkré a srázné, hřebeny) MD 5 –10 smrkové N(P) 120 110-130 30 101 SM 7,BK2, (JD,JV,LP,JS,JL) 1 30% DG +-1 DG,BO,MD,BŘ,JŘ BK,JD,JV,JL,LP, borové N(P) 120 110-130 30 101 SM 5-6 BK 2-3 BO 1-2 JD MD JS,DG JV LP JS,JL,DG,BŘ,JŘ bukové N(H) 150 40 131 BK 6-9, (JD,JV,LP) 1, SM 0-3, JS,JL Kyselá stanoviště vyšších poloh: 5S7(11157ha), 5K(7189ha), 5I(419ha), 6K(5146ha), 6I(134ha), 6M(199ha), 0 (mírné, zvlněné svahy do 20 , půdy normální, vodou neovlivněné) MD 4-10 25% smrkové P(N,H) 110 (100-130) 30 91 SM 7, BK 2, JD1 1, DG 1-4 BK,JD LP,DG,BO,MD,BŘ,JŘ,JV (DG,LP) borové N(H,P) 120 100-130 30 101 SM 6, BO 0-3, BK 2 JD LP,DG,MD,BŘ,JŘ,JV bukové P(N) 150 40 131 BK 6-8, (JD,MD,LP,JV) 1, SM 2-3 Živná stanoviště vyšších poloh: 5S1,2,5,6(1742ha), 5B(3445ha), 5H(133ha), 5D(27ha), 6S(4993ha), (mírně zvlněné svahy a plošiny, půdy normální, živnější, vodou neovlivněné) MD 5-10 25% smrkové N(P,H) 110 (100-130) 30 91 SM 7, BK 2, JD 1 DG 3-5 JV,JS,JL,LP,JDO,TŘ,MD,JŘ, BK,JD,KL,JL,LP JDO +-2 JS, JDO TŘ DG bukové P(N) 150 40 131 BK 6-9, SM 1-3, (JD,MD,JV) 1 JL,LP


121


PLO 11-Český les

Tab. č. 9. 5.: PLO 11 – ČESKÝ LES: KATEGORIE LESŮ HOSPODÁŘSKÝCH HS

POROSTNÍ TYP

ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ 1

57 571 573

576

59 591

73 731

2

3

4

5

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA upravená (alternativní)


Geogr. nepův. dřeviny

Oglejená stanoviště vyšších poloh: 5O(4954ha), 5P(2647ha), 5V(3565ha), 6O(39ha), 6P(1083ha), 6V(714ha), 6Q(1130ha) (mírně zvlněné plošiny a ploché úžlabiny, půdy střídavě vlhké, uléhavé) MD 3-5 smrkové N(P,H) 110 (100-120) 30 91 SM 7,JD 2,BK 1,JV,JS,JL,LP, 25% JDO 3-5 BŘ,OS,JDO,BO,MD,OL,JŘ BK,JD,JV,LP,JL JS,JDO,BŘ,OS borové N(P,H) 120 (100-130) 30 101 BO 4, SM 5, (JD,BK) 1, (kvalitní-6Q) MD,BŘ,OS bukové P(N) 150 40 131 BK 6-8, SM 1-3, (JD,JV) 1 MD,JD,JS,JL,LP Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh: 5G(81ha), 6G(3085ha), 5R(179ha),6V9(272ha),4R(10ha),5V9(6ha) (trvale zamokřené půdy v terénních pokleslinách a plochých úžlabinách) smrkové P(N) 110 100-130 30(40) 91 SM 8, JD 2,BK,JV,OL,OS, 15% (5G,6G) BO,BŘ,JŘ,JL BK,JD,JV, OL,OS 5% (5R) BŘ Kyselá stanoviště horských poloh: 7K(323ha), 7S(255ha), 7M(75ha) (ploché hřebeny, horní části svahů v nejvyšších polohách PLO, půdy normální, vodou neovlivněné) 15% smrkové P(N,) 120 (110-130) 30(40) 101 SM 8, BK 1, JD 1, JŘ, BŘ, (JV-7S) BK,JD, JŘ (JV-7S)

Podmáčená stanoviště horských poloh: 7G(1571ha), 6R(470ha), 7R(134ha), 7T(8ha) (trvale zamokřené půdy v terénních pokleslinách a plochých úžlabinách ) 791 smrkové P(N) 120 110-130 40 101 SM 9, JD 1, BO, BŘ, JŘ

79

5% BŘ,JŘ,JD

-

Tab. č. 9. 6.: KATEGORIE LESŮ OCHRANNÝCH HS

01 011

013 015 016 017

POROSTNÍ TYP

ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA

Geogr. nepův. (současné porosty) 1 2 3 4 5 - základní dřeviny ) do % Mimořádně nepříznivá stanoviště: 5J(192ha), 5Y(204ha), 6Y(277ha),3Z(5ha),4Z(25 ha), 5Z(+ha),6Z(100ha), 7Z(12ha), 8R(52ha), 0Z(19ha), 0R(3ha), 3Y(4ha), 3J(17ha) (skalnaté hřbety a suťovité svahy a hluboká vrchovištní rašeliniště) (121) 3J: : BK 2-4, JV 2-4, JL -2, 90%: DB,BK,JV,JD, smrkové (V,P) (150) fyz. (50) věk nepře LP -1, JD -3, DB,HB,JS, SM HB,LP,JL,BŘK,MK, TS,JS trž. borové 60%: BK, 5J: BK 2-5 KL 2-3 JS 0-1 JL 0-1 SM 1-2 JD1-3 JD,BŘ,DB 3Y: BK 4-7, DB 1-3, BO -4, dubové 30%: JD, BŘ BK,JD,BŘ,JŘ,JV 5Y: BK1-7 SM1-3 JD 0-1 bukové BO 0-1 KL BŘ JŘ ost.listnaté (ol,bř,os,ak) 6Y: SM 4-7 BK 2-5 JD 0-1 BO KL BŘ JŘ 3Z: BK 3-5 DB 2-3 BO +-3 BŘ 30%: BK,JŘ, JD, 4Z: BK 5-6 BO +-3 DB 1 BŘ BŘ,JV 5Z: BK 5-6 BO 1-3 SM 1-2 JD BŘ 6Z: SM 3-6 BK 2-5 BO 0-2 7Z: SM 7-8 BK 1-3 JD BO BŘ JŘ 0Z: BO8-10 BŘ 0-1 DB BK JD SM 5%: BK,BŘ,DB,JD BŘ 0-1 JD JŘ 8R: SM 8-10 KLEĆ BŘP JŘ 0R: BO 8-9 BŘP 0-1 BL SM


BL 1-5%:-: KLEČ, BŘP JŘ

základní doporučení: 1- hospodářský způsob: H - holosečný, P- podrostní, N - násečný, V – výběrný 2- doporučené obmýtí 3- rozsah přípustného obmýtí 4- obnovní doba5- počátek obnov geograficky nepůvodní dřeviny: je doplněno dle závazného stanoviska k návrhu OPRL pro PLO 11-Český les, č.j. OOP/5126a/99 ze dne 18.8 1999, celé znění tohoto stanoviska se nachází v příloze

122


PLO 11-Český les


9.5. Rámcové směrnice hospodaření pro HS Tab. č. 9. 7.: 9.5.1. STRUKTURA RÁMCOVÝCH SMĚRNIC HOSPODAŘENÍ PODLE CÍLOVÝCH HS Číselné označení cílového hosp.souboru

CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR: OLŠOVÁ STANOVIŠTĚ NA PODMÁČENÝCH PŮDÁCH

29 Soubory lesních typů : (lesní typy)

3L(339ha), 5L(39ha), 1T(193ha), 1G(193ha), slt okrajové:2L(4ha)

3L: OL 7 JS 3 JV SM Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: 1T: OL 7 SM 2 BŘ 1 DB BO JŘ 5L: OL 6 JS 2 SM 2 KL BŘ ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č.289/1995 Sb Maxim. Povolená Doba zajištění velikost maximální kultury holé seče: šířka holé seče: od vzniku holiny 1ha 2 x průměrná 2 + 7 let výška

DOPORUČENÉ MINIMÁLNÍ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks/ha OL JS DB SM 4 6 10 3,5

Porostní typ ZÁKLADNÍ hospodářská DOPORUČENÍ vyhl.č.83/1996 . Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů (AVB) Možnosti přiroz. obnovy Obnovní postup VÝCHOVA -zaměření -mladé porosty (prořezávky) -dospívající porosty (probírky) Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: MELIORACE

FUNKČNÍ POTENCIÁL: -produkční -půdoochranný -vodochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES 0DCHYLKY od modelu Doporučená výrobní technologie:

Výměra ha %

Obmýtí. 80 Počátek obnovy 71

297 - OL Obn..doba 20 Hosp.způsob

Základní dřeviny

667

OL, OL s JS OL-OLŠ

1G: OL 9 VR 1 OS SM

1

-

Geograficky nepůvod. dřev.max. %

2L: DB 6 JS 3 LP 1 JV OS SM

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/1996 Minimální podíl meliorač. Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevň. dřevin (MZD:) 90%(1G) 70%(3L,5L) 75%(1T) 15(50)%(2L) Hospodářský tvar:

1G - OL,VR 3L,5L - OL, JV 1T - DB,BŘ OL 2L - DB,LP,JV,JL,HB Hospodářský způsob:

les vysoký Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb:

-

Obmýtí

Obn..doba

Obmýtí

Obn..doba

Počátek obnovy

Hosp.způsob

Počátek obnovy

Hosp.způsob

(N) -

AVB 20-24 podprůměrné(podél vodotečí využívat i pařezových výmladků) jednotlivý výběr nebo kombinace pruhové a skupinovité seče kvalita do 25 let-podpora vitálních OL a příměsí hlavně MZD od 26 let-podpora nejkvalitnějších OL a cílových příměsí ohroženo trvalým zamokřením, buření a erozí

úpravy vodního režimu pouze podle schválené projektové dokumentce

velmi nízký břehoochranný desukční nadprůměrná Zásahy dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, diferencovaně dle stupně ekolog. stability navrženého prvku. por.typ OL+JS =obmýtí 90/20 por.typ VR -obmýtí 40/10 slt 2L – možná varianta s TP – kůň, LKT s nízkotlakými pneumatikami


123

Hospodářské soubory Číselné označení cílového hosp.souboru

43

PLO 11-Český les CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR:

Výměra % ha

5M(1529ha),4K(173ha), 3K(127ha)4M(14ha), 3M(15ha),0K(36ha), 0M(10ha)

BO, SM, BK

Základní dřeviny

SM (BO) 6, BK 2, (JD,DB, HB, LP, LP) 2, MD, BŘ, Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: SM(BO) 6, BK 2, (JD,DB,HB,LP) 2 MD,BŘ ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č.289/1995 Sb Maxim. Povolená Doba zajištění kultury velikost maximální holé seče: šířka holé seče: od vzniku holiny 1 ha 2x prům.výška 2 + 5 let MZD 2 + 7 let DOPORUČENÉ MINIMÁLNÍ POČTY prostokoř.sadeb. materiálu v tis. ks/ha SM BO BK DB LP JD MD 4 8 8 8 6 5 3 Porostní typ ZÁKLADNÍ hospodářská DOPORUČENÍ vyhl.č.83/1996 sb. Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů (AVB) Možnosti přiroz. obnovy Obnovní postup

VÝCHOVA -zaměření -mladé porosty (prořezávky) -dospívající porosty (probírky) Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: MELIORACE FUNKČNÍ POTENCIÁL: -produkční -půdoochranný -vodochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES 0DCHYLKY od modelu

Doporuč. výrob. technologie:

124

1900

KYSELÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

Soubory lesních typů : (lesní typy)


3

SM 40-60 MD 8-10

(slt 5M = SM →BO)

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/1996 ) Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (MZD:) 25% Hospodářský tvar:

BK, JD, LP, DB, HB, Hospodářský způsob:

les vysoký P, N Přiměřeně sníž. podíl MZD v případě nahodilých těžeb:

15 %

431 - SM Obmýtí. Obn..doba 110 (100-120) 30 Počátek Hosp.způsob obnovy 91 P (N,H)

433 – BO Obmýtí Obn..doba 120(110-130) 20(30) Počátek obnovy Hosp.způsob

-alternativa SM -alternativa BO-pouze jako přeměna slabých SM porostů na nejchudších stanovištích AVB 26

-alternativa BO -alternativa SM pouze jako přeměna sukatých BO porostů na živnějších stanovištích AVB 18-22

DB 7-10 BK 0-3 (,LP,HB) 1 JV BO JS MD

dobré

dobré

dobré

111

P(N,H)

okrajová clonná seč v kombinaci s násekem, uvolňovat nárosty, výstavky MD (BO)

náseky s kvalitními výstavky BO a MD v kombinaci s okrajovou clonnou sečí a přirozenou obnovou

kvantita

kvalita

do 20 let-interval 5-10let, výběr méně tvárných v úrovni i podúrovni, podpora kvalitních a MZD od 21 let-interval 10let, redukce slabých v podúrovni, podpora příměsí MZD a MD

do 20 let-interval 5-10 let, zásahy v úrovni i podúrovni, výběr nekvalitních, podpora MZD od 21 let-interval v tyčkovinách 10 let,v tyčovinách 15 let, podúrovňové zásahy, redukce slabých a potlačených porosty stabilní,

středně stabilní porosty, v monokulturách ohrožení půdy degradací zajistit příměs MZD biologická zajištěním příměsi MZD

produkce průměrná podprůměrná

435 - DB Obmýtí Obn..doba 150 30 Počátek obnovy Hosp.způsob 131

P(N)

AVB 18-22

clonná seč, kombinace seče celoplošné při bohatém semenném rocese sečí maloplošnou při slabší úrodě kvantita, kvalita do 25-let-interval 5-10 let, tvarový výběr, mírně uvolnit koruny,podpora kvalitních a podrostu od 26 let-interval 10-15 let, zásahy úrovňové, podpora perspektivích, šetřit podrost porosty stabilní, nárosty ohroženy suchem, okusem zvěře, dospělé tracheomykózou nárosty oplocovat -

produkce průměrná až podprůměrná produkce průměrná infiltrační průměrná nadprůměrná

Zásahy dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, diferencovaně dle stupně ekolog. stability navrženého prvku P-kvalitní porosty s dobrou N-při absenci přirozené obnovy přirozenou obnovou H-domýcení porostních zbytků, 100/30 H-domýcení porostních zbytků obmýtí 130/20-málo přirůstavé P-kvalitní porosty se zmlazením 120/30 porosty dobré kvality 110/20-porosty nekvalitní, sukaté UKT


PLO 11-Český les


Číselné označení cílového hosp.souboru

45

CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR:

Výměra ha %

817

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH


4S/664ha),3S(102ha),4B(47ha) Základní dřeviny 3B(4ha)

SM, BK, DB


1

MD 8-10 DG 6-10 JDO +-3

SM 7, (BK,LP) 2, (JD,DB,HB,JV,JS,JL) 1 JDO,TŘ,BO,MD,DG Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č.289/1995 Sb ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/1996 sb) Maxim. Povolená Doba zajištění kultury Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: velikost maximální holé seče: šířka holé seče: od vzniku holiny a zpevňujících dřevin (MZD:) 1 ha 2x prům.výška 2 + 5 let 25% BK,JD,LP,JV,JL,DB,HB,TŘ MZD 2 + 7 let JDO,JS DOPORUČENÉ MINIMÁLNÍ POČTY Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: prostokoř.sadeb. materiálu v tis. ks/ha SM BK JV JS LP JD JD0 MD DG BO les vysoký N, P, H 4 9 6 6 6 5 2 3 3 8 15 % Přiměřeně snížený podíl MZD v příp. nahodilých těžeb: Porostní typ ZÁKLADNÍ hospodářská DOPORUČENÍ vyhl.č.83/1996 sb. Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů (AVB) Možnosti přiroz. obnovy Obnovní postup

VÝCHOVA -zaměření -mladé porosty (prořezávky)

451 - SM Obmýtí. Obn..doba 100 (90-110) 30 Počátek Hosp.způsob obnovy 81 N (P,H)

453 - BO Obmýtí Obn..doba 110 (100-120) 30 Počátek obnovy Hosp.způsob 91

N (H)

457-sběrný HS (OL,BŘ,OS,AK) Obmýtí Obn..doba 70 20 Počátek obnovy Hosp.způsob 61

N(H)

jako základní

jako základní

AVB 26 - 28

AVB 22 - 24

různá

průměrné až podprůměrné

podprůměrné

dobré

náseky ze závětrné strany v kombinaci s okrajovou clonnou sečí, předsazené obn. prvky pro stinné MZD, výstavky MD kvalita

přeměna BO na SM, náseky ze závětrné strany, předsazené obnovní prvky pro stinné MZD, výstavky MD, BO kvalita, kvantita

přeměna dle odpovídajícího slt

náseky i clonně tak, aby se zdařila přeměna dřevin dle odpovídajícího HS kvantita

do 20 let-interval 5-10 let, zása- do 20 let-interval 5-10 let, redukce hy do úrovně i podúrovně, podobrostlíků i předrostlíků, udržovat úprava hustoty a kvality pora kvalitních a příměsí MZD zápoj, podpora MZD od 21 let-interval 10 let, od 21 let-interval 10-15 let, -dospívající podúrovňové zásahy,redukce podúrovňové zásahy, udržet plný porosty slabých, podpora kvalitních zápoj (probírky) zhoršená stabilita,vitální buřeň, BO ohrožena sněhem, sukatá úpravou hustoty zamezit poškození Bezpečnost zpevnění rozsáhlejších porostů ke zlepšení kvality a stability stávajícího porostu produkce a udržovat zápoj opatření ochrany systémem odluk a rozluk a vhodným rozmístěním MZD lesa: MELIORACE FUNKČNÍ POTENCIÁL: nadprůměrný průměrný -produkční různá dle odpovídajícího HS -půdoochranný infiltrační infiltrační -vodochranný ve SM monokulturách podprůměrná -ekologická podprůměrná až průměrná stabilita Zásahy dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, diferencovaně dle stupně ekolog. stability Prvky ÚSES navrženého prvku. H-domýcení porost.zbytků, sukatá a P-v kvalitních por. s přirozenou 0DCHYLKY od prolámaná BO obm.100/30 obnovou, obmýtí až 110/30 modelu H-domýcení porostních.zbytků a 120/30-vyjímečně v kvalitních porostech se zmlazením poškozených.porostů obmýtí 90/30 UKT Doporuč. výrobní technologie:


125



Výměra ha %

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH


6N(1221ha),5A(791ha), Základní 5N(241ha),okrajové slt:3N,3C, dřeviny 3A,5M9,5K9,2C,5F,3F,5U SM 7, BK 2, (JD,JV,LP,JS,JL) 1 DG BO BŘ JŘ

2574 SM, BK


4

MD 5-10 DG +-1

Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č.289/1995 Sb Maxim. velikost holé seče: 1 ha

Povolená maximální šířka holé seče: 1x prům.výška

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/1996 sb) Doba zajištění kultury Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: od vzniku holiny 2 + 5 let MZD 2 + 8 let

DOPORUČENÉ MINIMÁLNÍ POČTY prostokoř.sadeb. materiálu v tis. ks/ha SM BO BK JD LP KL JS 4 8 8 5 6 6 6

Porostní typ ZÁKLADNÍ hospodářská DOPORUČENÍ vyhl.č.83/1996 sb. Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů (AVB) Možnosti přiroz. obnovy Obnovní postup


Obmýtí. 150 Počátek obnovy 131

a zpevňujících dřevin (MZD:) 30% Hospodářský tvar:

BK JD KL JL LP JS DG Hospodářský způsob:

les vysoký N, P Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb:

516 - BK Obn..doba 40 Hosp.způsob P

511 - SM Obmýtí Obn..doba 120 (110-130) 30 Počátek obnovy Hosp.způsob 101

BK 6-9 (JD,KL,LP) 1 SM 0-3 JS

N (P)

jako základní

20 %

513 - BO Obmýtí Obn..doba 120(110-130) 30 Počátek obnovy Hosp.způsob 101

N (P)

SM 5-6 BK 2-3 BO 1-2 JD MD JV LP BŘ

JL

AVB 24 - 30

AVB 26 - 30

AVB 20-24

dobrá, na živné slabá

průměrná, na živné řadě slabá

průměrná, na živné řadě slabá

okrajová clonná seč před semenným rokem, obnovní postup od stinného okraje

náseky v kombinaci s okrajovou clonnou sečí po svahu, předsadit obnovní prvky pro stinné dřeviny,

náseky v kombinaci s okrajovou clonnou sečí po svahu, předsadit obnovní prvky pro stinné dřeviny, ponechávat výstavky BO, MD kvantita, kvalita

kvalita

do 20 let-interval 5-10 let, zásahy v úrovni i podúrovni, výběr nekvalitních, podpora MZD od 21 let-interval v tyčkovinách -dospívající 10 let,v tyčovinách 15 let, porosty podúrovňové zásahy,redukce sla(probírky) bých a potlačených,podpora MZD stanoviště na prudkých svazích ohrožená erozí,na slunných vysýchavá, na živných půdách silně buřeň a Bezpečnost hniloba SM používat pouze šetrné technologie s ohledem na ochranu půdního povrchu, produkce a opatření ochrany proti okusu zvěře oplocovat BK nálety lesa: biologická příměsí MZD MELIORACE FUNKČNÍ POTENCIÁL: produkce průměrná produkce průměrná - nadprůměrná produkce průměrná -produkční protierozní protierozní protierozní -půdoochranný infiltrační infiltrační infiltrační -vodochranný vysoká průměrná průměrná -ekologická stabilita Zásahy dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, diferencovaně dle stupně ekolog. stability Prvky ÚSES navrženého prvku při zast.SM 30-50% obm.140 let v porostech s příměsí BK,JD obmýtí P-kvalitní porosty náhorního 0DCHYLKY od 130 let ekotypu obmýtí 130/30 modelu ve 3.-4.lvs kde navazuje na PLO 06 H-domýcení porostních zbytků obm.100-110/30-porosty sukaté obmýtí 110 let, ve 3.-4.lvs obn.cíl BO(SM)6, BK2 (DB,JV,LP)2,BŘ MD kůň, UKT, lanovka Doporuč. výrobní technologie:

126

do 30 let-interval 5 let, odstraňovat nevárné v úrovni, individuelní výběr, v přehoustlých intezivní od 31 let-interval 10 let,úrovňové zásahy s pozitivním výběrem, podpora nejlepších jedinců

kvantita, kvalita, stabilita do 25 let-interval 5-10 let, zásahy kombinované v úrovni i podúrovni, podpora MZD od 26 let-interval 10 let, redukce potlačených a slabých, podpora příměsí MZD i kvalitních SM


PLO 11-Český les Číselné označení cílového hosp.souboru


Hospodářské soubory CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR:

Výměra ha %

KYSELÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH SM, BK, BO 5S7(11157ha),5K(7189ha) Základní dřeviny 6K(5146ha),5I(419ha) 6M(199ha),6I(134ha)

24245

39

MD 4-10 DG 1-4


Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: SM 7, BK 2, JD 1 LP,DG,BO,MD,BŘ,JŘ,JV ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č.289/1995 Sb ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/1996 ) Maxim. Povolená Doba zajištění kultury Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: velikost maximální holé seče: šířka holé seče: od vzniku holiny a zpevňujících dřevin (MZD:) 1 ha 2x prům.výška 2 + 5 let 25% BK, JD, DG, LP MZD 2 + 7 let DOPORUČENÉ MINIMÁLNÍ POČTY Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: prostokoř.sadeb. materiálu v tis. ks/ha SM BO BK DG LP JD MD JV les vysoký P, N 4 8 8 3 6 5 3 6 15 % Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb: Porostní typ ZÁKLADNÍ hospodářská DOPORUČENÍ vyhl.č.83/1996 sb. Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů (AVB) Možnosti přiroz. obnovy Obnovní postup

VÝCHOVA -zaměření -mladé porosty (prořezávky) -dospívající porosty (probírky) Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: MELIORACE FUNKČNÍ POTENCIÁL: -produkční -půdoochranný -vodochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES 0DCHYLKY od modelu

Doporuč. výrob. technologie:

531 - SM Obmýtí. Obn..doba 110 (100-130) 30 Počátek Hosp.způsob obnovy 91 P (N,H) jako základní

533 – BO Obmýtí Obn..doba 120(110-130) 30 Počátek obnovy Hosp.způsob 111

N(P,H)

SM 6, BO 0-3, BK 2 JD MD,

536 - BK Obmýtí Obn..doba 150 40 Počátek obnovy Hosp.způsob 131

P(N)

BK 6-8, (JD,MD,LP,JV) 1, SM 2-3, JV,BŘ

AVB 26-28

AVB 22-24

AVB 24-28

dobré

dobré

dobré

okrajová clonná seč v kombinaci s násekem, uvolňovat nárosty, obn.postup od S,SV,V, pro JD a BK předsunuté obnovní prvky

náseky od S,SV,V,s kvalitními výstavky BO(pouze náhorní ekotyp) a MD v kombinaci s okrajovou clonnou sečí a přirozenou obnovou, pro JD a BK předsunuté obn.prvky kvantita

kvantita do 20 let-interval 5-10let, výběr méně tvárných v úrovni i podúrovni, podpora kvalitních a MZD od 21 let-interval 10let, redukce slabých v podúrovni, podpora příměsí MZD a MD

do 20 let-interval 5-10 let, zásahy v úrovni i podúrovni, výběr nekvalitních, podpora MZD od 21 let-interval v tyčkovinách 10 let,v tyčovinách 15 let, podúrovňové zásahy,redukce slabých a potlačených,podpora MZD vhodně rozmístňovat meliorační a zpevňující dřeviny (MZD)

včasná výchova,vhodné rozmístění MZD do návětrných okrajů a v pruzích kolmo na směr převládajících větrů biologická zajištěním příměsi MZD

produkce nadprůměrná průměrná

okrajová clonná seč v semenném roce, obnovní postup od stinného okraje

kvantita, kvalita do 30-let-interval 5let,odsstraňovat předrosty a netvárné v úrovni, výběr individuelní od 31 let-interval 10let, zásahy úrovňové, podpora perspektivích, šetřit podrost porosty stabilní, nutné oplocení náletů BK a dalších MZD proti okusu zvěří -

produkce průměrná až podprůměrná produkce nadprůměrná infiltrační průměrná nadprůměrná

Zásahy dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, diferencovaně dle stupně ekolog. stability navrženého prvku P-kvalitní porosty náhorního ekotypu N-v porostech s absencí přirozené N-při absenci přirozené obnovy obnovy (rozvadovská) obmýtí 130/30 H-domýcení porostních zbytků, 100/30 H-domýcení porostních zbytků 100-110/30-porosty nekvalitní, P-kvalitní porosty se zmlazením 120/30 sukaté -s příměsí JD a BK 130/30 UKT


127


55


Výměra ha %

10340

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH


6S(4993ha), 5B(3445ha), SM, BK, Základní 5S1,2,5,6(1742ha), 5H(133ha), dřeviny 5D(27ha), SM 7, BK 2, JD 1 JV,JS,JL,LP,JDO,TŘ,MD,JŘ,DG

17

MD 5-10 DG 3-5 JDO +-2


Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č.289/1995 Sb Maxim. velikost holé seče: 1 ha

Povolená maximální šířka holé seče: 2x prům.výška

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/1996 sb) Doba zajištění kultury Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: od vzniku holiny 2 + 5 let MZD 2 + 7 let

DOPORUČENÉ MINIMÁLNÍ POČTY prostokoř.sadeb. materiálu v tis. ks/ha SM BK JV JS LP JD JD0 4 9 6 6 6 5 2 Porostní typ ZÁKLADNÍ hospodářská DOPORUČENÍ vyhl.č.83/1996 sb. Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů (AVB) Možnosti přiroz. obnovy Obnovní postup


a zpevňujících dřevin (MZD:) 25% Hospodářský tvar:

MD 3

DG 3

551 - SM Obmýtí. Obn..doba 110 (100-130) 30 Počátek Hosp.způsob obnovy 91 N (P,H)

BK,JD,LP,JV,JL, JDO,JS,TŘ Hospodářský způsob:

les vysoký N, P, H Přiměřeně snížený podíl MZD v příp. nahodilých těžeb: 553 - BO Obmýtí Obn..doba 110 (100-120) 30 Počátek obnovy Hosp.způsob 91

N (H)

15 %

556 - BK Obmýtí Obn..doba 150 40 Počátek obnovy Hosp.způsob 131

P(N)

jako základní

jako základní

BK 6-9, (JD,JV,MD) 1, SM 1-3, LP,JL

AVB 26 - 30

AVB 22 - 24

AVB 26-30

průměrné

podprůměrné

průměrné

náseky ze závětrné strany dle možnosti v kombinaci s okrajovou clonnou sečí, předsazené obnovní prvky pro JD a BK kvalita

přeměna BO na SM, náseky ze závětrné strany, předsazené obnovní prvky pro stinné MZD,

okrajová clonná seč v semenném roce, obnovní postup od stinného okraje

kvalita, kvantita

kvantita, kvalita

do 20 let-interval 5-10 let, zása- do 20 let-interval 5-10 let, redukce do 30-let-interval 5let,odsstraňovat hy do úrovně i podúrovně, podobrostlíků i předrostlíků, udržovat předrosty a netvárné v úrovni, pora kvalitních a příměsí MZD zápoj, podpora MZD výběr individuelní od 21 let-interval 10 let, od 21 let-interval 10-15 let, od 31 let-interval 10let, zásahy -dospívající podúrovňové zásahy,redukce podúrovňové zásahy, udržet plný úrovňové, podpora perspektivích, porosty slabých, podpora kvalitních zápoj šetřit podrost (probírky) zhoršená stabilita,vitální buřeň, BO ohrožena sněhem, sukatá porosty stabilní, nutné oplocení Bezpečnost zpevnění rozsáhlejších porostů ke zlepšení kvality a stability náletů BK a dalších MZD proti produkce a udržovat zápoj okusu zvěří opatření ochrany systémem odluk a rozluk a vhodným rozmístěním MZD lesa: biologická zajištěním příměsi melioračních dřevin MELIORACE FUNKČNÍ POTENCIÁL: -produkční -půdoochranný -vodochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES 0DCHYLKY od modelu

Doporuč. výrobní technologie:

128

nadprůměrný průměrný produkce nadprůměrná infiltrační infiltrační infiltrační ve SM monokulturách podprůměrná nadprůměrná podprůměrná až průměrná Zásahy dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, diferencovaně dle stupně ekolog. stability navrženého prvku. P-v kvalitních por. s příměsí BK a H-domýcení porost.zbytků, sukatá a N-v porostech s absencí přirozené obnovy prolámaná BO obmýtí 100/30 JD obmýtí až 110/30 obmýtí 120/30-vyjímečně v kvalitH-domýcení por.zbytků a ních porostech.se zmlazením poškoz.porostů obmýtí 10030 UKT



57


Výměra ha %

14142

OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

23

5O(4954ha),5V(3565ha), SM, BK, MD 3-5 Základní Geograficky 5P(2647ha),6Q(1130ha), BO JDO 3-5 dřeviny nepůvod. 6P(1083ha), 6V(714ha), dřev.max. % 6O(39ha),4O(5ha),4P(1ha),4Q SM 7, JD 2 BK 1, JV,JS,JL,LP,BŘ,OS,JDO,BO,MD,OL,JŘ Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: slt 6Q: SM 5 JD 2 BO 3 BK OLL BŘ OS ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č.289/1995 Sb ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/1996 sb) Maxim. Povolená Doba zajištění kultury Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: velikost maximální holé seče: šířka holé seče: od vzniku holiny a zpevňujících dřevin (MZD:) 1 ha 2x prům.výška 2 + 6 let 25% BK, JD, LP, JV, JL, MZD 2 + 7 let JDO,JS,OS,BŘ DOPORUČENÉ MINIMÁLNÍ POČTY Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: prostokoř.sadeb. materiálu v tis. ks/ha SM JD BK LP JS OL JD0 MD BO les vysoký N, P, H 3,5 5 8 6 6 4 2 3 8 15 % Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb: Soubory lesních typů : (lesní typy)

Porostní typ ZÁKLADNÍ hospodářská DOPORUČENÍ vyhl.č.83/1996 . Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů (AVB) Možnosti přiroz. obnovy Obnovní postup


571 - SM Obmýtí. Obn..doba 110 (100-120) 30 Počátek Hosp.způsob obnovy 91 N (P,H) jako základní

AVB 28 - 34 průměrné až podprůměrné

573 – BO(kvalitní ekotyp 6Q) Obmýtí Obn..doba 120(100-130) 30 Počátek obnovy Hosp.způsob

576 Obmýtí Obn..doba 150 40 Počátek obnovy Hosp.způsob

101 N (H,P) 131 P(N) BO varianta-na SLT 6Q kvalitní BO BK 6-8, (JD,JV) 1, SM 1-3, SM varianta při přeměně sukaté,neMD JD LP JSJL tvárné BO, příměs BO ze zmlazení AVB 28 – 32 (kvalitní ekotyp) AVB 24-26 (ostatní) podprůměrné až průměrné

náseky v kombinaci s okrajovou náseky v kombinaci s okrajovou clonnou sečí ze závětrné strany, clonnou sečí ze závětrné strany, předsunuté prvky pro stinné MZD ponechat výstavky BO předsunuté prvky pro JD a BK stabilita stabilita,kvalita,kvantita

AVB 26-30 průměrné okrajová clonná seč v semenném roce, obnovní postup od stinného okraje kvantita, kvalita

do 20 let-interval 5-10 let, do 25 let-interval 5-10 let, neutrální do 30-let-interval 5let,odsstraňovat zásahy komb. v úrovni i podzásahy do úrovně a podúrovně, předrosty a netvárné v úrovni, výběr úrovni, volnější zápoj, redukce výřez netvárných, podpora MZD individuelní slabých, podpora kval. a MZD od 21 let-interval 10 let, od 26 let-interval 10 -15 let, od 31 let-interval 10let, zásahy -dospívající podúrovňové zásahy, redukce podúrovňové zásahy, redukce úrovňové, podpora perspektivích, porosty slabých, podpora kvalitních, slabých a potlačených šetřit podrost (probírky) volnější zápoj silné ohrožení větrem a periodickým zamokřením, příprava půdy za porosty stabilní, nutné oplocení Bezpečnost účelem úpravy vodního režimu, včasné výchovné zásahy a rozčlenění náletů BK a dalších MZD proti produkce a okusu zvěří opatření ochrany rozsáhlých mono-kultur odlukami a a rozlukami, vhodné rozmístění MZD, udržovat volnější zápoj a hluboko zavětvené porostní stěny lesa: na zamokř. pasekách před zalesněním upravit vodní režim systémem mělkých brázd v rámci přípravy půdy MELIORACE FUNKČNÍ POTENCIÁL:í průměrný až nadprůměrný průměrný produkce nadprůměrná -produkčn -půdoochranný desukční desukční infiltrační -vodochranný podprůměrná podprůměrná nadprůměrná -ekologická stabilita Zásahy dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, diferencovaně dle stupně ekolog. stability Prvky ÚSES navrženého prvku. N-v porostech s absencí přirozené H-domýcení porostních zbytků a H-domýceníporost.zbytků 0DCHYLKY od obnovy rozprac. porosty 100/30 prořed. a rozprac.porosty 100/30 modelu P-v zapojených porostech s mož- P-okrajová clonná seč v zapojených kvalitních BO, 120/30 nou přiroz.obnovou, obm.až 120 UKT, LKT, kůň Doporuč. výrobní technologie:


129


59


Výměra ha %

PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOH

3632

6

6G(3085ha), 6V9(272ha), SM Základní Geograficky 5R(179ha),5G(81ha),4R(10ha), dřeviny SM s BO nepůvod. 5V9(5ha) dřev.max. % SM 8,JD 2, BK,JV,OL,OS,BO,BŘ,JLJŘ Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: (příměs BO-pouze náhorní ekotyp BO rozvadovské) ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č.289/1995 Sb ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/1996 sb) Maxim. Povolená Doba zajištění kultury Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: velikost maximální holé seče: šířka holé seče: od vzniku holiny a zpevňujících dřevin (MZD:) 1 ha 2x prům.výška 2 +7 let 15%(5G,6G) 5G,6G: BK,JD,JV, OL,OS MZD 2 + 8 let 5%(5R) 4R,5R: BŘ DOPORUČENÉ POČTY prostokoř.sadeb. materiálu v tis. Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: ks/ha SM JD BK LP BO OL JD0 les vysoký N, P 3,5 5 8 6 8 4 2 15 % Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb: Soubory lesních typů : (lesní typy)

Porostní typ ZÁKLADNÍ hospodářská DOPORUČENÍ vyhl.č.83/1996. Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů (AVB) Možnosti přiroz. obnovy Obnovní postup VÝCHOVA -zaměření -mladé porosty (prořezávky)

-dospívající porosty (probírky) Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: MELIORACE FUNKČNÍ POTENCIÁL: -produkční -půdoochranný -vodochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES 0DCHYLKY od modelu


130

591 - SM Obmýtí. Obn..doba 110(100-130) 30(40) Počátek Hosp.způsob obnovy 91 P (N) jako základní

Obmýtí

Obn..doba

Obmýtí

Obn..doba

Počátek obnovy

Hosp.způsob

Počátek obnovy

Hosp.způsob

AVB 26-30 průměrné v zapojených porostech okrajová clonná seč ze závětrné strany, předsunuté prvky pro JD stabilita, kvantita do 25 let-interval 10 let,zásahy podúrovňové i úrovňové,,redukce slabých,udržovat volnější zápoj, podpora MZD od 26 let-interval 15 let podúrovňové zásahy, redukce slabých, podpora vybraných v úrovni i nadúrovni, volnější zápoj jako u HS 57

jako u HS 57, případné odvodnění pouze podle schválené projektové dokumentace

průměrný (až nadprůměrný) desukční průměrná Zásahy dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, diferencovaně dle stupně ekolog. stability navrženého prvku. N-proředěné a rozpracované porosty bez přirozeného zmlazení, obmýtí 100/30 obmýtí 120-130/40-když převažuje fce vodohospodářská na slt 5R v nenarušených porostech kůň, specielně vybavený UKT nebo LKT, (omezeně i lanové systémy)





KYSELÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH SM 7K(323ha), 7S(255ha), Základní dřeviny 7M(75ha)

SM 8, BK 1, JD 1, BŘ, JŘ, (7S-JV Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č.289/1995 Sb Maxim. Povolená Doba zajištění kultury velikost maximální holé seče: šířka holé seče: od vzniku holiny 1 ha 2x prům.výška 2 + 5 let MZD 2 + 7 let DOPORUČENÉ MINIMÁLNÍ POČTY prostokoř.sadeb. materiálu v tis. ks/ha SM BK JD 4 8 5

Porostní typ ZÁKLADNÍ hospodářská DOPORUČENÍ vyhl.č.83/1996 sb. Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů (AVB) Možnosti přiroz. obnovy Obnovní postup


Výměra ha %

731 - SM Obmýtí. Obn..doba 120 (110-130) 30(40) Počátek Hosp.způsob obnovy 101 P (N)

653 Geograficky nepůvod. dřev.max. %

1

-

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/1996 ) Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (MZD:) 15% Hospodářský tvar:

BK, JD, JŘ, (JV-7S) Hospodářský způsob:

les vysoký P, N Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb:

10 %

Obmýtí

Obn..doba

Obmýtí

Obn..doba

Počátek obnovy

Hosp.způsob

Počátek obnovy

Hosp.způsob

jako základní

AVB 24-26 dobré okrajová clonná seč v kombinaci s násekem, uvolňovat nárosty, obn.postup od SV,V, pro JD a BK předsunuté obnovní prvky kvantita

do 25let-interval 10let, výběr méně tvárných v úrovni i podúrovni, podpora kvalitních a MZD od 26 let-interval 10-15 let, -dospívající redukce slabých v podúrovni, porosty podpora příměsí MZD a MD (probírky) včasná výchova,vhodné rozBezpečnost místění MZD do návětrných produkce a opatření ochrany okrajů a v pruzích kolmo na směr převládajících větrů lesa: biologická zajištěním příměsi MZD MELIORACE FUNKČNÍ POTENCIÁL: produkce průměrná -produkční -půdoochranný infiltrační -vodochranný průměrná -ekologická stabilita Zásahy dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, diferencovaně dle stupně ekolog. stability Prvky ÚSES navrženého prvku N-při absenci přirozené obnovy 0DCHYLKY od -domýcení porostních zbytků, modelu 110/30 P-kvalitní porosty se zmlazením 130/30 Doporuč. výrob. UKT, końský potah technologie:


131


79


7G(1571ha), 6R(470ha), 7R(134ha),7T(8ha)

Základní dřeviny

SM 9, JD 1, BŘ, JŘ, BO Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č.289/1995 Sb Maxim. Povolená Doba zajištění kultury velikost maximální holé seče: šířka holé seče: od vzniku holiny 1 ha 2x prům.výška 2 +7 let MZD 2 + 8 let DOPORUČENÉ POČTY prostokoř.sadeb. materiálu v tis. ks/ha SM JD 3,5 5

vyhl.č.83/1996 sb. Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů (AVB) Možnosti přiroz. obnovy Obnovní postup VÝCHOVA -zaměření -mladé porosty (prořezávky)

-dospívající porosty (probírky) Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: MELIORACE FUNKČNÍ POTENCIÁL: -produkční -půdoochranný -vodochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES 0DCHYLKY od modelu


132

2183

PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH


Porostní typ ZÁKLADNÍ hospodářská DOPORUČENÍ

Výměra ha %

791 - SM Obmýtí. Obn..doba 120(110-130) 40 Počátek Hosp.způsob obnovy 101 P (N)

SM SM s BO

4 -


ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/1996) Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (MZD:) 5% Hospodářský tvar:

JD, JŘ, BŘ Hospodářský způsob:

les vysoký P, N Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb:

+%

Obmýtí

Obn..doba

Obmýtí

Obn..doba

Počátek obnovy

Hosp.způsob

Počátek obnovy

Hosp.způsob

jako základní

AVB 26-30 průměrné v zapojených porostech okrajová clonná seč ze závětrné strany, předsunuté prvky pro JD stabilita, kvantita do 25 let-interval 10 let,zásahy podúrovňové i úrovňové,,redukce slabých,udržovat volnější zápoj, podpora MZD od 26 let-interval 15 let podúrovňové zásahy, redukce slabých, podpora vybraných v úrovni i nadúrovni, volnější zápoj jako u HS 57

jako u HS 57, případné odvodnění pouze podle schválené projektové dokumentace

průměrný (až nadprůměrný) desukční průměrná Zásahy dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, diferencovaně dle stupně ekolog. stability navrženého prvku. N-proředěné a rozpracované porosty bez přirozeného zmlazení, obmýtí 110/30 obmýtí 130/40-když převažuje na slt 6R,7R v zachovalých porostech fce vodohospodářská kůň, specielně vybavený UKT nebo LKT, (omezeně i lanové systémy)




Výměra ha %

MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ STANOVIŠTĚ

01

910

1

6Y(277ha),5Y(204ha), BO, SM Základní Geograficky 5J(192ha)6Z(100ha),4Z(25ha), DB, BK dřeviny nepůvod. 0Z19ha),3J(17ha),7Z(12ha), dřev.max. % 3Z(5ha),3Y(4ha),5Z(+ha) 8R52ha),0R(3ha) 3J: BK 2-4 JV 2-4 JL -2 LP -1 JD -3 DB,HB,JS,SM 4Z: BK 5-6 BO +-3 DB 1 BŘ Základní CÍLOVÁ 5Z: BK 5-6 BO 1-3 SM 1-2 JD BŘ DRUHOVÁ SKLADBA: 5J: BK 2-5 KL 2-3 JS 0-1 JL 0-1 SM 1-2 JD1-3 6Z: SM 3-6 BK 2-5 BO 0-2 BŘ 0-1 JD JŘ 3Y: : BK 4-7, DB 1-3, BO -4, JD, BŘ 7Z: SM 7-8 BK 1-3 JD BO BŘ JŘ 5Y: BK1-7 SM1-3 JD 0-1 BO 0-1 KL BŘ JŘ 8R: SM 8-10 KLEĆ BŘP JŘ BL 6Y: SM 4-7 BK 2-5 JD 0-1 BOKL BŘ JŘ 0R: BO 8-9 BŘP 0-1 BL SM 0Z: BO8-10 BŘ 0-1 DB BK JD SM 3Z: BK 3-5 DB 2-3 BO +-3 BŘ ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č.289/1995 Sb ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/1996 Maxim. Povolená Doba zajištění kultury Minimální podíl Meliorační a zpevňující dřeviny: velikost maximální meliorač. holé seče: šířka holé seče: od vzniku holiny a zpevň. dřevin (MZD:) 3J: BK,JV,LP,DB, 3Z,4Z: BK,DB,JD, 1 ha 1x prům.výška 2 +9 let 3J – 90% BŘ JD,HB,JS,JL,BŘK MZD 2 + 10 let 5J – 60% 5Z,6Z: BK,JD,BŘ, MK 3Y,5Y,6Y – 30% JŘ,JV 5J: BK,JV,JD,JL, 0Z – 5% LP,JS 7Z: BK,JD,BŘ,JŘ 3Z,4Z,5Z,6Z – 30% 3Y: BK,DB,JD,BŘ 8R: KLEČ,BŘP, 7Z – 10% JŘ 5Y,6Y: BK,JD,BŘ, 8R,0R – 1-5% JŘ,JV OR: BŘP,KLEČ 0Z: BK,DB,BŘ DOPORUČENÉ MINIMÁLNÍ POČTY Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks/ha BO DB BK SM JD LP JV JS les vysoký (V,P) 8 8 8 4 5 6 6 6 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahod. těžeb: Soubory lesních typů : (lesní typy)

Porostní typ ZÁKLADNÍ hospodářská DOPORUČENÍ vyhl.č.83/1996 Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů (AVB) Možnosti přiroz. obnovy Obnovní postup VÝCHOVA -zaměření -mladé porosty (prořezávky)

011 - SM Obmýtí. Obn..doba 150(fyzický 50(nepřetržitá) věk) Počát. obnovy Hosp.způsob (121) (V,P ) SM 4-7 MZD 3-6 (dle porostniho typu)

013 - BO Obmýtí Obn..doba 150(fyzický věk) 50(nepřetržitá)

015 - DB Obmýtí Obn..doba 150(fyzický věk) 50(nepřetržitá)

Počátek obnovy Hosp.způsob (121) (V,P) BO 4-7 MZD 3-6 (dle porostního typu)

Počátek obnovy Hosp.způsob (121) (V,P) ponechat přirozenému vývoji

AVB 16-22

AVB 14-18

AVB 14-20

různá dle současného stavu porostu skalnaté a balvanité sutě, hluboká rašeliniště bez zásahu, pouze asanační výběr, v příznivějších poměrech přiřazených částí podrostní, u listnáčů až jednotlivě výběrný způsob s přir.obnovou ekologická stabilita

do 25 let- dle potřeby pouze do 20 let- dle potřeby pouze do 20 let- dle potřeby pouze podúrovňové zásahy nebo bez neutrální zásahy nebo bez zásahu, neutrální zásahy nebo bez zásahu, podpora MZD zásahu, podpora MZD podpora MZD od 21 let-bez zásahu, nebo jen od 26 let-bez zásahu, nebo jen -dospív. porosty od 21 let-bez zásahu, nebo jen podúrov. zásahy, podpora MZD podúrovňové zásahy, podpora MZD neutrální zásahy, podpora MZD (probírky) Bezpečnost pro- ohroženo silně erozí, slunné svahy suchem, na rašeliništích vymrzání dukce a opatření aplikovat šetrné technologie, nebo ponechat přirozené sukcesi u SM včasná asanace kůrovce ochrany lesa: MELIORACE FUNKČNÍ POTENCIÁL: podprůměrný podprůměrný -produkční protierozní -půdoochranný infiltrační, na rašeliništích desukční -vodochranný průměrná u BO, až podprůměrná (u SM) průměrná až nadprůměrná -ekologická stabilita Zásahy dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, diferencovaně dle stupně ekolog. stability Prvky ÚSES navrženého prvku. na přiřazených stanovištích mimo extrémní řadu postupovat dle příslušných slt a HS 0DCHYLKY od modelu Doporuč. výrob. kůň technologie:


133



Výměra ha %

MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ STANOVIŠTĚ

01

910

1

6Y(277ha),5Y(204ha), BO, SM Základní Geograficky 5J(192ha)6Z(100ha),4Z(25ha), DB, BK dřeviny nepůvod. 0Z19ha),3J(17ha),7Z(12ha), dřev.max. % 3Z(5ha),3Y(4ha),5Z(+ha) 8R52ha),0R(3ha) 3J: BK 2-4 JV 2-4 JL -2 LP -1 JD -3 DB,HB,JS,SM 4Z: BK 5-6 BO +-3 DB 1 BŘ Základní CÍLOVÁ 5Z: BK 5-6 BO 1-3 SM 1-2 JD BŘ DRUHOVÁ SKLADBA: 5J: BK 2-5 KL 2-3 JS 0-1 JL 0-1 SM 1-2 JD1-3 6Z: SM 3-6 BK 2-5 BO 0-2 BŘ 0-1 JD JŘ 3Y: : BK 4-7, DB 1-3, BO -4, JD, BŘ 7Z: SM 7-8 BK 1-3 JD BO BŘ JŘ 5Y: BK1-7 SM1-3 JD 0-1 BO 0-1 KL BŘ JŘ 8R: SM 8-10 KLEĆ BŘP JŘ BL 6Y: SM 4-7 BK 2-5 JD 0-1 BOKL BŘ JŘ 0R: BO 8-9 BŘP 0-1 BL SM 0Z: BO8-10 BŘ 0-1 DB BK JD SM 3Z: BK 3-5 DB 2-3 BO +-3 BŘ ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č.289/1995 Sb ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/1996 Maxim. Povolená Doba zajištění kultury Minimální podíl Meliorační a zpevňující dřeviny: velikost maximální meliorač. holé seče: šířka holé seče: od vzniku holiny a zpevň. dřevin (MZD:) 3J: BK,JV,LP,DB, 3Z,4Z: BK,DB,JD, 1 ha 1x prům.výška 2 +9 let 3J – 90% BŘ JD,HB,JS,JL,BŘK MZD 2 + 10 let 5J – 60% 5Z,6Z: BK,JD,BŘ, MK 3Y,5Y,6Y – 30% JŘ,JV 5J: BK,JV,JD,JL, 0Z – 5% LP,JS 7Z: BK,JD,BŘ,JŘ 3Z,4Z,5Z,6Z – 30% 3Y: BK,DB,JD,BŘ 8R: KLEČ,BŘP, 7Z – 10% JŘ 5Y,6Y: BK,JD,BŘ, 8R,0R – 1-5% JŘ,JV OR: BŘP,KLEČ 0Z: BK,DB,BŘ DOPORUČENÉ MINIMÁLNÍ POČTY Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks/ha BO DB BK SM JD LP JV JS les vysoký (V,P) 8 8 8 4 5 6 6 6 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahod. těžeb: Soubory lesních typů : (lesní typy)

Porostní typ ZÁKLADNÍ hospodářská DOPORUČENÍ vyhl.č.83/1996 sb. Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů (AVB) Možnosti přiroz. obnovy Obnovní postup VÝCHOVA -zaměření -mladé porosty (prořezávky) -dospívající porosty (probírky) Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: MELIORACE FUNKČNÍ POTENCIÁL: -produkční -půdoochranný -vodochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES 0DCHYLKY od modelu Doporuč.výrob. technologie:

134

016 - BK Obmýtí. Obn..doba 150(fyzickývěk) 50(nepřetržitá) Počátek Hosp.způsob obnovy (121) V(P)

Obmýtí

Obn..doba

Obmýtí

Obn..doba

Počátek obnovy

Hosp.způsob

Počátek obnovy

Hosp.způsob

dle slt AVB 20-26 podprůměrná až průměrná na slt 3Y, 3J, žádná na slt 0Z skalnaté a balvanité sutě bez zásahu, pouze asanační výběr, v příznivějších poměrech podrostní způsob s přirozenou .obnovou ekologická stabilita do 30 let- dle potřeby pouze neutrální zásahy nebo bez zásahu, podpora MZD od 31 let- bez zásahu, nebo jen neutrální zásahy, podpora MZD

ohroženo silně erozí, slunné svahy suchem, aplikovat šetrné technologie, nebo ponechat přirozené sukcesi

-

podprůměrný protierozní infiltrační vysoká Zásahy dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, diferencovaně dle stupně ekolog. stability navrženého prvku. na přiřazených stanovištích mimo extrémní řadu postupovat dle příslušných slt a HS kůň


PLO 11-Český les


9.5.2. Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení podle subkategorií (lesy zvláštního určení - zákon 289/95. §8 odst. 1 písm. a-c, odst. 2 písm. a-h) Tab. č. 9. 8.: PLO 11 – ČESKÝ LES SUBKATEGORIE: 8 odst. 1 písm. a) – Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ:

Vodoochranná a inffiltrační

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

-dle příslušného slt -do 50 m od okraje vodního zdroje mají převažovat jehličnany (kromě MD) -do 25 m od zdroje jímání podzemních vod jsou listnáče vyloučeny -podél vodních toků jsou listnáče preferovány (porosty břehoochranné) Les vysoký Dle odpovídajících HS

HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB OBNOVNÍ POSTUP ZALESŇOVÁNÍ, PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA POROSTŮ

mladé porosty

dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE

OPATŘENÍ OCHRANY LESA OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ A TĚŽEBNÍ ČINNOSTI:

OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH

MELIORACE CESTNÍ SÍŤ

PRVKY ÚSES POZNÁMKA

Dle přiloženého seznamu Ekologická stabilita a hygienická ochrana vodního zdroje

Dle odpovídajících HS Podrostní, násečný, do 50 m od vodního zdroje pouze podrostní -od okraje vodního zdroje -přednostně přirozená obnova -při umělé obnově horní hranice možného počtu sazenic -mech. příprava do 50 m od zdroje pouze jamková, nebo plošková,ve větší vzdálenosti pruhová po vrstevnici Stabilita Dle odpovídajících HS Dle odpovídajících HS Ohrožení odpovídá příslušnému HS Dle odpovídajících HS -ochrana kultur mechanická, ošlapováním, vyžínání jen když se biomasa nedostane do vodního zdroje -nepoužívat pesticidy, repelenty, vyjímečně používat po dohodě s přísluš. orgány -vytěžená biomasa včetně zbytků se vyklízí mimo PHO -přibližování koňským potahem nebo lanovým systémem -neklučit pařezy, nebudovat stavby, sklady, skládky, školky, nezpevněné cesty -zakázáno čištění a opravy mechanizmů, doplňování pohonných hmot, zakládat skládky, těžit zemní hmoty, parkovat, skladovat chemikálie včetně obalů -zákaz vstupu neoprávněných osob -úprava erozních rýh po konzultaci s vodohospodáři -nepoužívat minerální hnojiva kromě vápence a bázických hornin -cesty včetně přibližovacích linek zabezpečit proti erozi a povrchovému odtoku do zdroje -nepotřebné cesty a linky zalesnit -toky přejíždět jen zpevněným brodem, přibližování dřeva smykem jen po technické úpravě břehu a koryta Dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES •Zásady odpovídají „Směrnici č.51 o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží“ Ministerstva zdravotnictví ČSR č.j. HEM324.2-1.9.1978 z 28.července 1979, registrováno v částce č.20/1979 Sb a „Instrukci č.13 k hospodaření na lesních pozemcích v ochranných pásmech vodních zdrojů“ vydanou Ministerstvem lesního a vodního hospodářství ČSR č.j. 20081/ORLH/81/ODV/82 ze dne 22.června 1982. •Zákresy pásem a písemná rozhodnutí orgánů státní správy jsou doloženy v příloze č. 9 a v mapě deklarovaných funkcí.


135


PLO 11-Český les

Tab. č. 9. 9. : PLO 11 – ČESKÝ LES 8 odst. 1 písm. b) – Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod

SUBKATEGORIE:

FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ:

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: Obnovní doba HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ, PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA POROSTŮ

mladé porosty

dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE

OPATŘENÍ OCHRANY LESA OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI:

OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH MELIORACE CESTNÍ SÍŤ PRVKY ÚSES

POZNÁMKA

136

Vodoochranná a inffiltrační

Dle přiloženého seznamu Ekologická i statická stabilita stávajících i následných porostů, pěstování smíšených porostů, které budou plnit funkci ochrany vydatnosti a čistoty přírodních léčivých vod, zajistit trvalý kryt půdy Dle odpovídajícího HS a souboru lesních typů, skupinovitě smíšený les vhodně vertikálně členěný les vysoký Dle odpovídajícího HS, u smíšených porostů cílových dřevin prodlužovat Dle odpovídajícího HS, u smíšených porostů cílových dřevin prodlužovat Dle odpovídajícího HS s preferencí podrostního způsobu Dle odpovídajícího HS s převahou okrajových clonných sečí, ve SM monokulturách předsazovat prvky pro umělou obnovu stinných příměsí cílových dřevin Přednostně přirozená obnova, uměle do skupin v monokulturních porostech příměsi cílových dřevin, hlavně JD a BK Ekologická i statická stabilita Dle odpovídajícího HS Dle odpovídajícího HS Ohrožení porostů rozdílné dle odpovídajícího HS Diferencovaně dle odpovídajícího HS, dodržovat stanovená ochranná opatření ve vymezených ochranných pásmech Omezovat chemickou ochranu a ošetření kultur, hnojení (kromě vápence a mouček bázických hornin), používáná chemických prostředků jen ze seznamu zschváleného MZd Těžbu provádět v zimních měsících, zamezit vzniku erozních rýh při přibližován. Všechna závazná ustanovení, zákazy nebo omezení některých činností podle stanovených ochranných pásem jsou podrobně stanovena podle jednotlivých vymezených lokalit. Dodržovat zákazy a omezení v rámci vymezených ochranných pásem, stanovené konkrétně pro jednotlivé lokality Pouze dle potřeby povrchové úpravy při obnově porostů v lokalitách, ovlivněných vodou, za podmínek, které jsou v pásmech ochrany přípustné Zabránit erozi a soustředěnému odtoku okamžitým odstraňováním rýh po těžbě a dopravě dřeva Dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, jemnější způsoby obnovy porostů, podpora vertikální výstavby, maximální podpora dřevin přirozené skladby Zákon č.20/1966 Sb. „O péči a zdraví lidu“, vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č.26/1972 „O ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů“ Zákresy jdtl.pásem, lokalit a písemná rozhodnutí orgánů státní správy jsou doloženy v příloze č. 9 a v mapě deklarovaných funkcí.


PLO 11-Český les


Tab. č. 9. 10.: PLO 11 – ČESKÝ LES SUBKATEGORIE: 8 odst. 1 písm. c) – Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ:

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: Obnovní doba HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:

ZALESŇOVÁNÍ, PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA POROSTŮ

mladé porosty dospívající porosty:

BEZPEČNOST PRODUKCE OPATŘENÍ OCHRANY LESA OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ A TĚŽEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH MELIORACE CESTNÍ SÍŤ PRVKY ÚSES POZNÁMKA

Krajinotvorná, ekologická stabilita

Dle přiloženého seznamu Ochrana výskytu vzácných rostlinných společenstev a druhů živočichů, zachování přirozeného stavu ekotopu, veškeré zásahy dle příslušného plánu péče Zajistit a uchovat zastoupení dřevin blízké přirozenému stavu, vyloučit nepůvodní dřeviny, skladbu dřevin přizpůsobit plánu péče les vysoký Dle stávajících SLT a přiřazených HS, prodloužit až do doby snižování plodnosti V porostech s přirozenou obnovou a k tvorbě vertikálního zápoje dle porostního typu prodlužovat výběrný, podrostní, bez zásahu, při rekonstrukcích i násečný Maximálně přizpůsobit přirozené obnově, maloplošné a skupinové clonné seče, účelový výběr dřevin, přirozené ekosystémy ponechat bez zásahu vlastnímu autoregulačnímu procesu, rekonstrukce nevhodných dřevin náseky, diferencovaná výstavba věková i prostorová Dosáhnout maximálního podílu přirozené obnovy dřevin cílové druhové skladby, při umělé obnově používat provenienčně vhodný materiál, malé výtrže ponechávat přirozené sukcesi Přiblížit celý ekosystém původnímu přirozenému stavu Podpora různověkosti, úprava skladby, při čistce ponechat výřez na ploše, dále jen regulace, přirozené ekosystémy bez zásahu, při rekonstrukci podpora cílové skladby, struktury a výstavby Přirozený ekosystém je stabilní pouze v labilních, nepůvodních částech vymezeného ekosystému Omezení chemické ochrany kultur, nehnojit Těžit dle možnosti v zimě, šetřit půdní povrch, přibližovat hlavně koňským potahem, ( šetrnými mechanizmy) Zakládání staveb (cest, skladů), používání těžkých mechanizmů a chemizace se nepovoluje Odvodňování se nepovoluje Stavba cest v ochranném pásmu chráněných území pouze se svolením orgánů ochrany přírody Podřízeny plánu péče příslušného chráněného území Zákresy jdtl.lokalit a písemná rozhodnutí orgánů státní správy jsou doloženy v příloze č. 9 a v mapě deklarovaných funkcí.


137


PLO 11-Český les

Tab. č. 9. 11.: PLO 11 – ČESKÝ LES 8 odst. 2 písm. c) – Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí

SUBKATEGORIE:

FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: Obnovní doba HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ, PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA POROSTŮ

mladé porosty dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE

OPATŘENÍ OCHRANY LESA OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ A TĚŽEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH

MELIORACE CESTNÍ SÍŤ PRVKY ÚSES POZNÁMKA

138

Rekreační

Dle přiloženého seznamu Věková i druhová diverzita dřevin, prostorová diferenciace, keřové patro, nezalesněné enklávy, estetická hodnota Smíšené porosty s uplatněním domácích, stanovištně vhodných dřevin dle odpovídajících HS a lesních typů, v kombinaci s okrasnou funkcí introdukovaných dřevin Les vysoký Dle odpovídajících HS a hlavně u porostů smíšených obmýtí zvyšovat V souvislosti s hospodářským způsobem podrostním a účelově výběrným spíše prodlužovat , při účelových rekonstrukcích zkracovat Podrostní a účelově výběrný, při účelových rekonstrukcích násečný Převážně okrajové i celoplošné clonné seče, vhodnou příměsí dřevin vytvářet podél cest estetická lesní zákoutí, uvolňovat jednotlivé tvarově zajímavé stromy, ponechávat solitery Využívat hlavně přirozenou obnovu, uměle vysazovat dosud nezastoupené dřeviny většinou v nepravidelném sponu, vytvářet podél cest aleje, okrasné dřeviny a keře ve skupinách Estetika, kvalita Podpora druhové, prostorové i věkové diverzity, postupně rozvolňovat zápoj a podporovat vybrané stromy Porosty a hlavně jejich obnova ohroženy zvýšenou antropickou zátěží Porosty obnovovat hlavně přirozeně, umělé obnovní prvky nutno alespoň zpočátku chránit mechanicky omezit chemické ochranné prostředky, zbytky po těžbě ihned odklízet, zajistit bezprostřední údržbu poškozených cest a chodníků Podle projektu vyznačovat rekreační i naučné stezky a vybavit je lavičkami, přístřešky a altány, na vhodných místech vytvořit jednoduchá sportovní zařízení nebo dětské koutky, okolí vodních ploch upravit buď pro plnění funkce sportovní nebo pouze esteticky podpořit přirozenou funkci vodotečí, asanace erozních rýh, Zajistit dopravní zpřístupnění a dostupná parkoviště Dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES Zákresy jdtl.lokalit a písemná rozhodnutí orgánů státní správy jsou doloženy v příloze č. 9 a v mapě deklarovaných funkcí.


PLO 11-Český les


Tab. č. 9. 12.: PLO 11 – ČESKÝ LES SUBKATEGORIE: 8 odst. 2 písm. e) – Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou a krajinotvornou FUNKCE: LOKALIZACE:

Půdoochranná (protierozní), vodoochranná a krajinotvorná

CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: Obnovní doba HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ, PŘIROZENÁ OBNOVA:

zaměření: VÝCHOVA POROSTŮ


OPATŘENÍ OCHRANY LESA OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ A TĚŽEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH MELIORACE CESTNÍ SÍŤ PRVKY ÚSES POZNÁMKA

Dle seznamu a zákresu v mapě deklarovaných funkcí, porosty na příkrých kamenitých svazích,kde převažuje HS 51,nebo HS 79 (velkoplošná rašeliniště) s částečným překryvem HS 01 (dříve řazené do kategorie lesa ochranného) Stabilizací současných i následných porostů zajistit půdoochrannou a vodoochrannou funkci lesa Dle příslušného souboru lesních typů Les vysoký Zvyšovat na úroveň HS 01 Prodlužovat na úroveň HS 01 Podrostní, výběrný (pouze asanační výběry) Na příkrých kamenitých svazích a podmáčených rašelinách pouze asanační výběr, v částech porostů s příznivějšími půdními poměry uvolňovat clonně přirozené nálety Převažuje přirozená obnova, extrémně zatížené části porostů ponechat přirozené sukcesi, v příznivějších půdních poměrech uměle dle možnosti zajišťovat skupinovitě další, v současnosti nezastoupenou příměs cílových dřevin Vnitřní i vnější stabilita porostů autoregulací i aktivními zásahy Omezeně v částech porostů s příznivějšími půdními poměry, Porosty omezeně přístupné, částečné ohrožení větrem a biotickými škůdci, půda na svazích ohrožena erozí, na rašeliništích podmáčením Včasná asanace stromů napadených biotitickými škůdci V nepřístupných místech ponechávat biomasu na místě, v příznivějších částech porostů vyklízet pouze biomasu zužitkovatelnou, vyklízet šetrnými prostředky (koňské potahy, lanové systémy) Veškeré ostatní činnosti vyloučit nebo omezit Asanace erozních rýh Zachování staré sítě, porosty dále nezpřístupňovat Dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES Zákresy jdtl.lokalit a písemná rozhodnutí orgánů státní správy jsou doloženy v příloze č. 9 a v mapě deklarovaných funkcí.


139


PLO 11-Český les

Tab. č. 9. 13.: PLO 11 – ČESKÝ LES 8 odst. 2 písm. f) – Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti (génová základna SM)

SUBKATEGORIE:

FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: Obnovní doba HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ, PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA POROSTŮ


OPATŘENÍ OCHRANY LESA OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ A TĚŽEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH MELIORACE CESTNÍ SÍŤ PRVKY ÚSES POZNÁMKA

140

Zachování genofondu

Dle seznamu a zákresu v mapě deklarovaných funkcí Zachovat a obnovit geneticky nejhodnotnější porosty se zastoupením smrku v oblasti Diferencovaně podle současného zastoupení cílových příměsí a vylišeného souboru lesních typů Les vysoký Porosty SM-JD-BK 150 let, SM monokultury 120 let 30-40 let Podrostní Jednotlivým výběrem uvolňovat koruny nejhodnotnějších stromů, okrajovou clonnou sečí a předsazenými prvky uvolňovat buď přirozené zmlazení, nebo uměle zakládat skupiny cílových příměsí clonných dřevin, Převažuje přirozená obnova, při umělé obnově používat pouze místní, geneticky vhodný sadební materiál Uvolňovat koruny a vytvářet tak podmínky pro fruktifikaci, podpora dalších cílových příměsí Převládají podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem (odstraňování netvárných, podpora geneticky nejhodnotějších) Listnaté příměsi silně ohroženy okusem zvěře, SM porosty loupáním, na vodou ovlivněných půdách i větrem Obnovní prvky v porostech oplocovat, opatření proti škodám větrem dle HS 571 Zajistit bezeškodné vyklízení dřevní hmoty Biologická zajištěním příměsí melioračních dřevin, údržba původní odvodňovací sítě na vodou ovlivněných půdách Zajistit dobré zpřístupnění porostů génové základny, stálá údržba stávající cestní sítě Dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES Zákresy jdtl.lokalit a písemná rozhodnutí orgánů státní správy jsou doloženy v příloze č. 9 a v mapě deklarovaných funkcí.


PLO 11-Český les


Tab. č. 9. 14.: PLO 11 – ČESKÝ LES SUBKATEGORIE: 8 odst. 2 písm. f) – Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti (génová základna BK) FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:



BEZPEČNOST PRODUKCE OPATŘENÍ OCHRANY LESA OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH MELIORACE CESTNÍ SÍŤ PRVKY ÚSES POZNÁMKA


Dle seznamu a zákresu v mapě deklarovaných funkcí Zachovat a obnovit geneticky nejhodnotnější porosty se zastoupením buku v oblasti BK alternativa blízká skladbě přirozené, zastoupení dalších cílových příměsí s přihlédnutím k současnému stavu a k vylišenému souboru lesních typů Les vysoký 150 let 40 let Podrostní Jednotlivým výběrem uvolňovat koruny nejhodnotnějších stromů, okrajovou, v případě semenného roku i celoplošnou clonnou sečí uvolňovat přirozené nálety BK a dalších příměsí cílových dřevin, Převažuje přirozená obnova, při umělé obnově vedlejších příměsí používat pouze místní, geneticky vhodný sadební materiál Uvolňovat koruny a vytvářet tak podmínky pro fruktifikaci, podpora vedlejších cílových příměsí odstraňovat předrosty a tvarově nevhodné stromy v úrovni, individuální výběr Úrovňové zásahy s pozitivním výběrem-podpora geneticky nejhodnotnějších jedinců BK nálety silně ohroženy okusem zvěře Obnovní prvky v porostech oplocovat proti okusu zvěře Zajistit bezeškodné vyklízení dřevní hmoty -

Zajistit dobré zpřístupnění porostů génové základny, stálá údržba stávající cestní sítě Dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES Zákresy jdtl.lokalit a písemná rozhodnutí orgánů státní správy jsou doloženy v příloze č. 9 a v mapě deklarovaných funkcí.


141


PLO 11-Český les

Tab. č. 9. 15.: PLO 11 – ČESKÝ LES 8 odst. 2 písm. f) – Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti (génová základna BO-rozvadovský náhorní ekotyp)

SUBKATEGORIE:

FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: Obnovní doba HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ, PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA POROSTŮ

mladé porosty

dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE OPATŘENÍ OCHRANY LESA OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ A TĚŽEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH MELIORACE

CESTNÍ SÍŤ PRVKY ÚSES POZNÁMKA

142


Dle seznamu a zákresu v mapě deklarovaných funkcí Zachovat a obnovit geneticky nejhodnotnější porosty se zastoupením náhorního ekotypu rozvadovské borovice v oblasti BO alternativa s příměsí SM: BO 6 SM 4 JD BK OS BŘ Les vysoký 150 let 40 let Podrostní Okrajová clonná seč, JD a BK skupinovitě do předsazených obnovních prvků, výběrové stromy ponechávat jako výstavky Využívat přirozené obnovy BO, při umělé obnově používat pouze sadební materiál rozvadovského ekotypu, v souvislosti se zamokřením většiny porostů v Kateřinské kotlině používat pouze sadbu vyvýšenou Uvolňovat koruny a vytvářet tak podmínky pro fruktifikaci, podpora vitálních geneticky hodnotných borovic a vedlejších cílových příměsí Úrovňové a neutrální zásahy se záporným výběrem – včasný výřez netvárných jedinců, podpora tvárných a vitálních předrostů Podúrovňové zásahy se záporným výběrem netvárných stromů Ohroženo mokrem, vymrzáním, okusem zvěře Obnovní prvky v porostech oplocovat proti okusu zvěře S ohledem na zamokření zajistit bezeškodné vyklízení dřevní hmoty -

na méně zamokřených holých plochách před zalesněním upravit vodní režim pomocí mělkých brázd v rámci přípravy půdy, na trvale zamokřených lokalitách provádět úpravy i v dospělých porostech údržbou starých odvodňovacích příkopů, nové úpravy pouze podle schválených projektů Zajistit dobré zpřístupnění porostů génové základny, stálá údržba stávající cestní sítě Dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES Náhorní ekotyp rozvadovské borovice tvoří významný stabilizační prvek v labilních SM porostech Kateřinské kotliny. Zákresy jdtl.lokalit a písemná rozhodnutí orgánů státní správy jsou doloženy v příloze č. 9 a v mapě deklarovaných funkcí.


PLO 11-Český les


Tab. č. 9. 16.: PLO 11 – ČESKÝ LES SUBKATEGORIE: 8 odst. 2 písm. g) – Lesy v uznaných oborách a bažantnicích FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ:

Provoz myslivvosti, chov zvěře


Podle vymezených HS a příslušných slt, počítat se zvýšeným podílem plodonosných listnatých dřevin cílové druhové skladby a dalších dřevin (jírovec, ovocná pláňata, keře) Les vysoký Dle příslušného HS



BEZPEČNOST PRODUKCE OPATŘENÍ OCHRANY LESA OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ A TĚŽEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH MELIORACE CESTNÍ SÍŤ PRVKY ÚSES POZNÁMKA

Dle přiloženého seznamu Chov zvěře a myslivecký provoz sladit s plněním základních funkcí lesa

Dle příslušného HS Násečný, holosečný, (podrostní) Dle příslušného HS, intenzivnějším prosvětlováním zvyšovat úživnost stanovišť, ponechávat listnaté solitery, z listnáčů vytvářet aleje, porostní okraje a skupiny Převládá umělá obnova, přirozená obnova omezeně, všechny obnovní prvky nutno důsledně chránit oplocením Stabilita porostů, volnějším zápojem zvyšovat úživnost Podpora plodonosných listnáčů a ohryzových dřevin (OS, JŘ, VR, keře) volnější zápoj Uvolňovat koruny listnáčů, udržovat volnější zápoj, stínáním zmlazovat ohryzové dřeviny Trvalé ohrožení porostů ohryzem a okusem, SM druhotně hnilobou Důsledná ochrana obnovních prvků proti zvěři Zakládat okusové a ohryzové plochy, těžební činnost provádět v zimním období, nezužitkovatelnou biomasu nechávat v porostech k ohryzu Zakládat a udržovat loučky a políčka Udržovat stávající vodoteče, zakládat rybníčky a napajedla Údržba Dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES Návrh opatření a obnovy lesních porostů v jednotlivých mysliveckých zařízeních provádět na základě mysliveckého průzkumu a konkrétní projektové dokumentace Zákresy jdtl.lokalit a písemná rozhodnutí orgánů státní správy jsou doloženy v příloze č. 9 a v mapě deklarovaných funkcí.


143


PLO 11-Český les

Tab. č. 9. 17.: PLO 11 – ČESKÝ LES 8 odst. 2 písm. h) – Lesy v nichž důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření

SUBKATEGORIE:

FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ:

Veřejný zájem – (vojenské a policejní střelnice)


Odpovídá vylišenému souboru lesních typpů

HOSPODÁŘSKÝ TVAR:

Les vysoký Diferencovaně dle příslušných HS

OBMÝTÍ: Obnovní doba HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ, PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty POROSTŮ dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE OPATŘENÍ OCHRANY LESA OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH MELIORACE CESTNÍ SÍŤ PRVKY ÚSES POZNÁMKA

144

Dle přiloženého seznamu Vychází z příslušného HS,, respektuje předepsaná omezení

Podrostní, násečný, (holosečný) Okrajové clonné seče, náseky Přirozená i umělá Diferencovaně dle příslušných HS

Porosty ohroženy střelbou Části porostů, poškozené střelbou, ponechávat jako ochrannou bariéru bez zásahu Vychází z doporučení příslušného HS a z konkrétního uplatňování veřejného zájmu

Dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES Hospodaření v lesních porostech vychází vždy z doporučení v rámcových směrnicích hospodaření a respektuje omezení ze strany veřejného zájmu Zákresy jdtl.lokalit a písemná rozhodnutí orgánů státní správy jsou doloženy v příloze č. 9 a v mapě deklarovaných funkcí.


PLO 11-Český les


9.5.3. Principy tvorby porostních směsí v PLO 11 Český les • při obnově porostů maximálně využívat přirozené obnovy všech hlavních dřevin • ve smrkových monokulturách kombinovat stávající obnovu smrku se skupinovitou umělou obnovou hlavně jedle a buku • v porostech, kde se jedle s bukem objevuje jen vtroušeně, podpořit individuelně přirozenou obnovu těchto dřevin, neboť i při tomto minimálním zastoupení je možno dosáhnout předepsaného podílu MZD (melioračních a zpevňujících dřevin) • v porostech, kde jedle s bukem tvoří příměs, zajistit přirozenou obnovu nejlépe velkoplošným oplocením porostních částí, poměr zastoupení jednotlivých dřevin pak regulovat podle podle funkčního zaměření porostu • jako optimální se jeví při umělé obnově příměs jedle a buku ve skupinách, neboť umožňuje i v dalších fázích vývoje větší statickou stabilitu ve skupině, i větší ekologickou stabilitu v celém obnoveném porostu • hlavním omezujícím faktorem tvorby porostních směsí je zvěř, která svým působením tuto optimální formu obnovy silně ekonomicky zatěžuje

9.5.4. Hospodářská opatření pro omezení vlivu případné změny klimatu a předpoklady trvale udržitelného hospodaření Následujících šest kriterií upřesňují obecná chápání zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích: • udržení a přiměřené zvyšování potenciálu lesních zdrojů a tím i jejich příspěvku ke globálnímu koloběhu uhlíku • zachování zdraví a životaschopnosti lesních ekosystémů • zachování a podpora produkčních funkcí lesů (produkce dřeva a ostatních produktů) • zachování, ochrana a vhodné rozšíření biologické diverzity lesních ekosystémů • udržování a vhodné zvyšování ochranných funkcí v lesním hospodářství (zejména pokud jde o půdu a vodu) • zachování dalších společensko-hospodářských funkcí a podmínek . V rámci přírodních poměrů v PLO Český les bude nutné pro udržení současné i budoucí stability lesních porostů respektovat některé důležité zásady: • v rámci možností využívat vysokého potenciálu přirozené obnovy lesních dřevin, který vytváří předpoklady pro úspěšné zajištění druhové, věkové i prostorové diverzity a tím i současné a hlavně budoucí stability lesních porostů v celé oblasti • takovouto vysokou odolnost porostů je v současné době možno nejracionálněji zajistit různými formami podrostního způsobu obnovy • bude vhodné rozšiřovat i druhové spektrum lesních dřevin o další, stanovištně vhodné dřeviny, většinou v rámci cílové druhové skladby, která je uvedena v rámcových směrnicích hospodaření • v geneticky nejhodnotnějších, hlavně smíšených porostech, které jsou hlavními nositeli předpokladů pro zajištění biologické různorodosti v oblasti, je bezpodmínečně nutné dodržovat přírodě blízké, jemné způsoby obnovy a zcela zde preferovat podrostní hospodářský způsob. • v uvedených nejhodnotnějších porostech bude nutné pro zajištění biologické různorodosti rovněž prodlužovat v závislosti na porostní typu dobu obmýtní i dobu obnovní • s ohledem na prognózu budoucích klimatických změn bude nutné brát maximální ohled hlavně při obnově porostů na zachování vláhy v půdě (nevytvářet holiny úmyslnou těžbou), připravit tak předpoklady pro zvyšování hladiny spodních vod a podpořit i v současnosti nezastupitelný vodohospodářský význam oblasti • při vzniku holin z nahodilých-kalamitních těžeb, které vznikají zejména na vodou ovlivněných půdách (HS 57, 59, 79) upravovat vodní režim pro umělou obnovu dle možnosti mírně, pouze v rámci přípravy půdy (obnovu zajišťovat na vyvýšených částech reliéfu) Všechny shora uvedené zásady jsou v souladu s návrhem rámcových směrnic hospodaření, které jsou uvedeny v kap. 9.5.


145


PLO 11-Český les

Na základě kriterií pro trvale udržitelný rozvoj lesa je v současné době založena i certifikace lesních majetků. Prospěchem, který z toho vyplývá pro producenty a zpracovatele je jednodušší realizace dřevní hmoty na trzích, které tuto certifikaci vyžadují, a zvyšuje význam dřeva jako ekologické a obnovitelné suroviny. V současné době působí na území ČR Národní certifikační středisko (NCS), jako instituce pověřená Mze ČR k provádění certifikace trvale udržitelného hospodaření. NCS bylo založeno k 1.9.1998 jako organizační jednotka ÚHÚL v Brandýse nad Labem. Při zajišťování předmětu své činnosti spolupracuje s orgány státní správy, Informačním a datovým centrem ÚHÚL, popřípadě i jinými organizacemi zúčastněnými v certifikačním řízení.

146


PLO 11-Český les

Základní cíle a specifika hospodaření v oblasti

10. ZÁKLADNÍ CÍLE A SPECIFIKA HOSPODAŘENÍ V OBLASTI 10.1. Rekapitulace hospodářsko-úpravnických údajů REKAPITULACE ZA PLO 11 – ČESKÝ LES Průměrná roční těžba v období 1985-1995 Průměrná roční těžba plánovaná v platných LHP (průřezový rok 1991) Průměrný mýtní přírůst - PMP (odvozený z HS platných LHP) Celkový průměrný přírůst - CPP (odvozený z těžebních procent HS platných LHP) Průměrné obmýtí (odvozené z HS platných LHP) Holina Normální paseka (odvozená z HS platných LHP) Střední věk (průřezový rok 1991) Průměrné zakmenění (průřezový rok 1991) Průměrná zásoba (průřezový rok 1991) Podíl nahodilých těžeb v období 1983 – 1995

5,4m3/ha 5,0m3/ha 4,2m3/ha 7,8m3/ha 114 let 1052 ha 555 ha 59 let 9,1 256m3/ha 70,3 %

VÝHLEDY V PLO 11 – ČESKÝ LES Průřezový rok Vývoj zásob m3/ha Vývoj těžebních možností (dle těžebních procent) m3/ha

2021 259m3/ha 4,9m3/ha

2001 257m3/ha 5,0m3/ha

2011 257m3/ha 4,9m3/ha

10.2. Základní cílová druhová skladba,prostorové rozmístění dřevin ZÁKLADNÍ CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Cílový hospodář. soubor

Porost. plocha celkem ha

29 43 45 51 53 55 57 59 73 79 01

667 1900 817 2574 24244 10340 14142 3632 653 2183 910 CELKEM 62062 CÍLOVÉ zastoupe-ní % Současné zastoupe-ní %

Jehličnaté dřeviny SM

JD

BO

MD

DG

JDo

Listnaté dřeviny VJ

Ost

Celkem jehlič.

BK

DB

JV

LP

JS

OL

ha 24 93

527

19

10

19

19

1800

80

28

28

28

16981

726

242

242

242

6646

1055

106

317

9160

1705

142

93

1342

2895

409

74

536

6

1910

223

25

560

37

37

40488

4241

548

518

587

-

68

7

1

1

-

80

1

7

1

142

JL

OS

JR

Celkem listnaté

ha

24 1156

BŘ

10

23 372

93

186

558

183

10

10

10

1964

498

28

28

28

243

485

18433

5083

8230

2110

713

11862

1570

3378

74

542

105

643

93

604

106

434

213 28

610 5811 2110

36

142

142

36

36

142

142

142

36

2280 36

254

6

111

2158

25

25

6

264

12

646

234

6

12

819

12

49183

9674

42

467

691

170

178

6

170

36

1

1

+

79

18

+

1

2

+

+

+

+

+

+

21

+

+

+

89

6

+

1

+

+

2

2

+

+

+

11

+

6

31

12879

Pozn. : jehličnaté ostatní ( BOB, KLEČ )

Základní cílová druhová skladba jako produkčně, biologicky i funkčně optimalizovaná porostní druhová skladba dřevin, která nebere ohled na současné porostní poměry v PLO je jakýmsi výhledem, který daleko převyšuje rámec jednoho obmýtí. Svoji podstatou se velmi blíží přírodním poměrům v oblasti. Jako porovnání s cílovým zastoupením dřevin je uvedeno současné zastoupení analyzované na podkladě databází LHP. Nejpodstatnější změnou je změna poměru listnáčů a jehličnanů z nynějších 11 a 89 % na cílových 21 a 79 %. Důsledným uplatňováním MZD, zejména BK v současných SM monokulturách je možno tuto změnu v přírodních podmínkách oblasti úspěšně zahájit. Introdukované dřeviny v rámci požadavku odboru ochrany přírody MŽP ČR jsou uvedeny na úrovni průměru příslušných podílů v jednotlivých cílových HS


147

PLO 11-Český les

Základní cíle a specifika hospodaření v oblasti

10.3. Specifika hospodaření v oblasti Z charakteristik přírodních poměrů vyplývají následující zvláštnosti, které udávají ráz oblasti: • • • • • • • • • • •

vzhledem k tomu, že v Českém les převažuje kyselé geologické podloží, hodnota povrchových půdních horizontů A se pohybuje mezi pH 3,5-4,5, jsou zde velmi dobré podmínky pro přirozenou obnovu lesních dřevin dostatečný úhrn srážek je základem velmi dobrých růstových podmínek všech hlavních lesních dřevin, jejichž produkční potenciál je vysoký, i při hodnotách pH 4,5 podpovrchových půdních horizontů B zvláštností je výskyt ekotypu velice tvárné „rozvadovské borovice“ na žulovém podloží podmáčených plošin Kateřinské kotliny, která dosahuje výšky kolem 30 m a která zde tvoří významný stabilizační prvek větrem ohrožených smrkových monokultur významné je i zastoupení rašelinných blatkových borů ( např. PR Podkovák), kde výskyt blatky může mít genetickou vazbu na vzniku předešlého ekotypu rozvadovské borovice celkovému rázu oblasti se vymyká Všerubská vrchovina s floristicky pestrým Kdyňským bázickým komplexem kolem Jezvince (výskyt Lunaria rediviva) mimořádný význam má struktura lesních porostů v prostoru Čerchova, kde jsou na skeletovitých svazích zastoupeny vysoce ekologicky hodnotné porosty se zastoupením buku a částečně i jedle oblast má mimořádnou hodnotu z hlediska vodohospodářského jako zdroj pitné vody( četné místní zdroje, vodní dílo Lučina), je zde zastoupen CHOPAV(Chráněná oblast přirozené akumulace vod) a 3.ochranné pásmo přírodních, léčivých a stolních minerálních vod oblastí prochází významné rozvodí mezi Dunajem a Labem, území oblasti je tak i zdrojem pitné vody pro sousední Německo, úpravy vodního režimu v povodí Dunaje nutno proto s německou stranou konzultovat kumulace srážek v prostoru Českého lesa je příčinou dešťového stínu v naléhající části Západočeské pahorkatiny negativním jevem je vznik četných ledovkových námraz v polohách nad 700 m n.v. vážným omezujícím činitelem při obnově lesa jsou vysoké stavy zvěře ( následky dřívější vysoké kumulace zvěře jsou dodnes patrné např.ve střední části oblasti kolem Broumova)

10.4. Rozvoj lesů v oblasti • • • • • •

•

148

v rámci možností využívat vysokého potenciálu přirozené obnovy lesních dřevin, který vytváří předpoklady pro úspěšné zajištění druhové, věkové i prostorové diverzity a tím i současné a hlavně budoucí stability lesních porostů v celé oblasti takovouto vysokou odolnost porostů je v současné době možno nejracionálněji zajistit různými formami podrostního způsobu obnovy bude vhodné rozšiřovat i druhové spektrum lesních dřevin o další, stanovištně vhodné dřeviny, většinou v rámci cílové druhové skladby, která je uvedena v rámcových směrnicích hospodaření v geneticky nejhodnotnějších, hlavně smíšených porostech, které jsou hlavními nositeli předpokladů pro zajištění biologické různorodosti v oblasti, je bezpodmínečně nutné dodržovat přírodě blízké, jemné způsoby obnovy a vyloučit holosečný hospodářský způsob v uvedených nejhodnotnějších porostech bude nutné pro zajištění biologické různorodosti rovněž prodlužovat v závislosti na porostní typu dobu obmýtní i dobu obnovní s ohledem na prognózu budoucích klimatických změn bude nutné brát maximální ohled hlavně při obnově porostů na zachování vláhy v půdě (nevytvářet holiny úmyslnou těžbou), připravit tak předpoklady pro zvyšování hladiny spodních vod a podpořit i v současnosti nezastupitelný vodohospodářský význam oblasti při vzniku holin z nahodilých-kalamitních těžeb, které vznikají zejména na vodou ovlivněných půdách (HS 57, 59, 79) upravovat vodní režim pro umělou obnovu dle možnosti mírně, pouze v rámci přípravy půdy (obnovu zajišťovat na vyvýšených částech reliéfu)


PLO 11-Český les

Technická zpráva

11.TECHNICKÁ ZPRÁVA Vlastní práce na OPRL pro PLO 11 Český les byly provedeny v letech 1997 – 1999. Digitální zpracování bylo započato v roce 1997 a dokončeno v roce 1999. Celé dílo zhotovila pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Plzeň. Při zpracování se vycházelo z platných právních předpisů, z průběžně upravované metodiky OPRL a ze závěrů porad specialistů, které bylo ještě nutno zapracovat, vzhledem k rozpracovanosti díla.

Personální obsazení prací : Koordinátor prací :

Ing. Jan Sychrava – ředitel pobočky Plzeň

Garant :

Ing. Jiří Bouše

Přírodní podmínky a typologické šetření

Ing. Jan Majer, Bc. Radim Bartoň, ing. Josef Prchal

Ochrana lesa

Ing. Jiří Bouše, Jan Lehečka

Funkce lesa

Ing. Jiří Bouše, Ing. Svatava Machtová, Božena Sochorová

Lesní dopravní síť

Jan Veselý, ing. Arnošt Čechlovský

Historické údaje

Ing. Jiří Bouše, ing. Jan Majer

Rozbory a analýzy z databáze LHP

Mgr. Jaroslava Kalinová – pobočka Brno , Ing. Jan Klasna

Rámcové směrnice hospodaření

Ing. Jan Majer

Digitalizace výstupů OPRL

Alexandr Kmínek, Jan Lehner, Miroslava Krocová, Zdenka Čechová, Eva Bezpalcová,

Zpracování, grafická úprava, čistopisy

Ing. Jiří Bouše, Pavel Janouškovec, Iveta Zviklová, Jana Mithoferová, Milena Rusňáková, Ladislava Bednářová

Vypracoval : ing Jiří Bouše


ing. Jan Sychrava ředitel pobočky Plzeň

149

PLO 11-Český les

Přehled literatury

12. PŘEHLED LITERATURY Ambros Z.: Charakteristiky skupin geobiocénů ČSFR, VŠZ Brno 1991 Culek M. a kol. Biogeografické členění ČR, Enigma, Praha 1996 Chroust L.: Ekologie výchovy lesních porostů, VÚLHM Opočno 97 Demek J. a kol.: Geomorfologie Českých zemí, Nakladatelsví ČSAV Praha Demek J. a kol.: Hory a nížiny, Zeměpisný lexikon ČSR, Academia Praha Dostál J.: Klíč k úplné květeně ČSR, ČSAV Praha 1954 Dostál J.: Nová květena ČSSR, Academia 1989 Hejný S. Slavík B.: Květena České republiky, Academia Praha Hejný S. Slavík B.: Regionálně fytogeografické členění ČSR, Květena ČSR I. díl Horný R. a kol.: Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1:200 000, Praha Kol.: Územní zabezpečování ekologické stability, teorie a praxe, MŽP Praha 1991 Kol.: Skladebné prvky systému ekologické stability v lesích, Ústav pro živ. prostředí Brno 1992 Kopecký L. a kol.: Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1: 200 000 Machů J. a kol.: Pracovní postupy typologie lesů, ÚHÚL Brandýs n. Labem 1980 Macků J. ÚHÚL: Rajonizace hlavních funkcí lesů včetně hospodářských opatření ČSAV Brno 92 Míchal I.: Ekologická stabilita, Veronica Brno 1992 Míchal I. a kol,: Vymezování a navrhování ÚSES v lesích, MŽP, Mze Praha 1994 Míchal I. a kol.: Obnova ekologické stability lesů, Academia Praha 1992 Míchal I. a kol.: Územní zabezpečování ekologické stability, teorie a praxe, skripta MŽP ČR 91 Nožička J.: Přehled vývoje našich lesů, SZN Praha Nožička J.: Původní výskyt smrku v Českých zemích Petránek J.: Malá encyklopedie geologie, nakladatelství JIH, Č.B. Plíva K.: Diferencované způsoby hospodaření v lesích, SZN Praha 1980 Plíva K.: Typologický klasifikace lesů ČSR, Lesprojekt Brandýs n L. Plíva K.: Funkčně integrované lesní hospodářství, 1. Přírodní podmínky v les. plán. ÚHÚL B.n.L. Plíva K.: Funkčně integrované lesní hospodářství, 2. Přírodní podmínky v les. plán. ÚHÚL B.n.L. Plíva K.: Funkčně integrované lesní hospodářství, 3. Přírodní podmínky v les. plán. ÚHÚL B.n.L. Plíva K., Žlábek I.: Přírodní lesní oblasti ČSR, SZN Praha 1986 Plíva K., Žlábek I.: Provozní systémy v lesním plánování, SZN Praha 1989 Plíva K. Průša E.: Typologické podklady pěstování lesů, SZN Praha Plíva K., Žlábek I.: Provozní systémy v lesním plánování, SZN Praha 1989 Quitt E.: Klimatické oblasti ČSR, Studie Geographica 16. ČSAV Brno 1971 Randuška D. a kol.: Fytocenologie a lesnická typologie, SZN Praha Šindelář : Předpokládané změny klimatu – úkoly LH, Lesnický průvodce 1/95 Vokoun J.: Ekologické skupiny rostlin, ÚHÚL Brandýs n L. 1996 Vokoun J.: Klasifikační systém lesních půd uplatňující Morfogenetický klas. systém půd ÚHÚL B.n l. Vokoun J.: Hospodářská doporučení podle hospodářských souborů a podsouborů MZe ČR Vokoun J. Macků J.: Klasifikace lesních půd ÚHÚL Brandýs n L. 1992 Sofron J.: Poznámky k fytogeografii Českého lesa Sofron J.: Zprávy Čes. bot. společ. Praha 1996 Sofron J.: Klimatické údaje, ČHÚ 1990 Stejskal J. Pelíšek J.: Lesnická geologie, Státní zem. nakladatelství Praha Svoboda P.: Lesní dřeviny a jejich porosty 1.a 2. díl SZN Praha 53 Šindelář J.: Zakládání porostních směsí, časopis Les. práce 6/97 Průša E. Přirozené lesy Slodičák.: Stabilizace lesních porostů výchovou Atlas podnebí ČSSR: Ústřední správa geodézie a kartografie Praha 1958 Ekologie lesů metodiky, Lesprojekt 1985 Geologická mapa ČSR 1:200 000 ÚÚG Praha 1964 Hospodářská doporučení podle hospodářských souborů a podsouborů. Příloha Les. práce 1/97 Hydrometeorologický ústav v Praze: Hydrologické poměry ČSSR, Ústřední správa geodézie a kartografie Praha Hydrometeorologický ústav v Praze: Atlas podnebí Československé republiky, Ústřední správa geodézie a kart. Praha Hydrometeorologický ústav v Praze: Podnebí ČSSR, Tabulky, Hydrometeorologický ústav Praha Lesní dopravní síť ČSN 73 61 08 1996 Modely hospodaření, Lesprojekt Brandýs n L., 1985 Oblastní plán rozvoje lesů, metodika, ÚHÚL Brandýs n L. 1999 Tabulky podnebí ČSSR, ČHÚ 1961 Typologický systém, ÚHÚL 1971 Typologická klasifikace lesů ČSR ÚHÚL 1984 ÚHÚL Brandýs n L.: Zpráva o stavu lesního hospodářství ČR, MZe ČR Praha 1994 - 97 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

150

Přehled literatury

PLO 11-Český les

Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSR 1: 200 000, ČSAV 1963 Vývoj hospodářské úpravy lesů ČSSR, ÚHÚL Brandýs 1974 Základní principy státní lesnické politiky, MZe ČR 1994 Zpravodaj ochrany lesa VÚLHM 1994, 1995, 1996, 1997 Zpráva o stavu les. hospodářství ČR 1995, 1996, 1997 Základní principy státní lesnické politiky ( MZe 1994 ) Oblatní plán rozvoje lesů , D-OPRL, technologie digitálního zpracování - ÚHÚL 99 Všeobecné části LHP všech LHC, které zasahují do LO.

151


PLO 11-Český les

Obsah

13. OBSAH 1.

ÚVOD

1

2.

VYHOTOVENÍ OPRL A VYMEZENÍ HRANIC

2

2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5.

Organizace pověřena vyhotovením Platnost OPRL a časový plán vyhotovení Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL Výstupy OPRL Vymezení hranice (PLO) a její výměra

2 2 2 2 2

3.

ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE

4

3.1. 3.2. 3.3.

Kompetence státní správy lesů v oblasti Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti Seznam katastrů zasahujících do oblasti podle okresů

4 4 6

4.

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI

7

4.1. 4.1.1. 4.1.2. 4.2. 4.2.1.

Poměry geomorfologické a hydrografické Geomorfologie oblasti Hydrografie oblasti Poměry klimatické Údaje podle Atlasu podnebí ČSSR (1958) a údajů Hydrometeorologického ústavů (1999) Údaje podle klimatického členění Quitta,E. Poměry geologické a pedologické Poměry geologické Pedologie oblasti Poměry biogeografické Zhodnocení a typizace růstových podmínek Typologický systém použitý pro typizaci v OPRL (ÚHÚL,1971) Lesní vegetační stupně a soubory lesních typů Lesní vegetační stupně Soubory lesních typů Zastoupení původních lesních společenstev Typologické a trvalé zkusné plochy, - rozbor podmínek prostředí Typologické zkusné plochy Trvalé zkusné plochy (TZP), výzkumné plochy Problematika revize typologického mapování v rámci OPRL Typologická mapa přehled a charakteristiky lesních typů (LT) Předpokládané změny klimatu a jejich vliv na rozšíření dřevin a na lesní prostředí Scénář globální klimatické změny a jejich dopad na vývoj lesů Antropicky podmíněné změny prostředí

7 7 8 8 8

4.2.2. 4.3. 4.3.1. 4.3.2. 4.4. 4.5. 4.5.1. 4.5.2. 4.5.2.1. 4.5.2.2. 4.5.3. 4.5.4. 4.5.4.1 4.5.4.2. 4.5.5. 4.5.6. 4.5.7. 4.5.7.1. 4.5.8.

11 11 11 12 16 16 16 16 16 18 18 20 20 20 21 22 26 26 26

5.

ÚDAJE O STAVU LESA, HISTORICKÉM VÝVOJI, DOSAVADNÍM HOSPODAŘENÍ A MAJETKOVÝCH POMĚRECH

27

5.1. 5.1.1. 5.1.2. 5.1.3. 5.1.4.

Historický vývoj hospodaření v oblasti Vývoj lesního hospodářství Vývoj hospodářské úpravy Dřevinná skladba, zalesňování a původ semene Diferencované způsoby hospodaření

27 28 28 28 29

5.2.

Údaje o stavu lesa

31

5.2.1.

Zastoupení dřevin

31


Obsah

PLO 11-Český les

5.2.2. 5.2.3. 5.2.3.1. 5.2.3.2. 5.2.3.3. 5.2.4. 5.3. 5.4. 5.4.1. 5.4.2. 5.4.3. 5.4.4.

Zastoupení věkových stupňů a věkových tříd Zásoba, zakmenění, přírůsty Porostní zásoby Rozbor vývoje očekávaných porostních zásob na další období Přírůstové poměry v oblasti Zastoupení porostních typů Dosavadní hospodaření v oblasti Majetkové a organizační členění Historický vývoj majetkových poměrů Organizační členění LČR v oblasti Přehled větších vlastníků, obcí a fyzických osob Celkový podíl jednotlivých skupin typů vlastnictví na ploše

32 35 35 37 38 39 39 43 43 44 45 46

6.

Funkce lesů

47

6.1. 6.1.1. 6.1.1.1. 6.1.2. 6.1.2.1. 6.1.2.2. 6.1.3. 6.1.3.1. 6.1.3.2. 6.1.3.3. 6.1.3.4. 6.1.3.5. 6.1.3.6. 6.2 6.2.1. 6.2.1.1. 6.2.1.2. 6.2.2. 6.2.2.1. 6.2.2.1.a) 6.2.2.1.b)

47 47 49 52 52 53 56 57 61 63 63 64 67 68 68 68 68 68 69 69 69

6.2.2.2.b) 6.2.2.2.c) 6.2.2.2.d) 6.2.2.2.e) 6.2.2.2.f) 6.2.2.2.g) 6.2.2.2.h) 6.2.2.3. 6.3. 6.3.1. 6.3.3.

Funkční potenciál Ekosystémová analýza numerické databáze LHP za PLO Analýza cílových hospodářských souborů Funkce produkční Produkční potenciál stanovištní (fiktivní) Reálný produkční potenciál (výhled produkčních možností) Funkce mimoprodukční Funkce ekologicko stabilizační Funkce vodní Funkce půdoochranná Funkce rekreační Funkce reprodukční Funkce provozování myslivosti Funkce deklarované veřejným zájmem a stávající kategorie lesů Ochranné lesy Lesní typy ochranného charakteru Kategorie lesů ochranných Lesy zvláštního určení Lesy zvláštního určení dle §8, odst. 1, zákona č.289/1995 Sb. Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I.stupně (PHO I) Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací Lesy jenž lze zařadit do lesů zvláštního určení Lesy v I. zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách Lesy lázeňské Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí Lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou,vodoochrannou,krajinotvornou Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti Lesy s deklarovanou funkcí intenzivního chovu zvěře Lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření Přehled stávajících kategorií Přehled překryvů funkcí a střetů zájmů Překryvy funkcí lesů Střety zájmů a výhledy v rámci překryvů

7.

OCHRANA LESA

74

7.1. 7.1.1. 7.1.1.1. 7.1.1.2. 7.1.1.3.

Rozbor poškození lesů škodlivými činiteli Přehled škodlivých činitelů v oblasti Rozbor nezdaru zalesnění Poškození starších porostů - rozbor nahodilých těžeb. Ohrožení porostních typů škodlivými činiteli podle HS a věk. stupňů

74 74 74 76 77

7.1.2.

Poškození porostů imisemi

78

6.2.2.1.c) 6.2.2.2. 6.2.2.2.a)

70 70 70 70 70 71 71 71 71 72 72 72 72 72


PLO 11-Český les

7.1.2.1. 7.1.2.1.a) 7.1.2.1.b) 7.1.2.1.c) 7.1.2.2.

Obsah

7.1.2.2.a) 7.1.2.2.b) 7.1.2.3. 7.1.2.4. 7.1.2.4.a) 7.1.2.4.b) 7.1.3. 7.1.3.1. 7.1.3.1.1 7.1.3.1.2 7.1.3.2. 7.1.3.3. 7.1.4. 7.1.4.1. 7.1.4.1.1 7.1.4.1.2 7.1.4.1.3. 7.1.4.1.4 7.1.4.1.5 7.1.4.2. 7.1.4.2.1 7.1.4.2.2 7.1.4.2.3 7.1.4.3. 7.1.4.4. 7.2. 7.2.1. 7.2.1.1. 7.2.1.2 7.2.2. 7.2.2.1. 7.2.2.2.

Pásma ohrožení imisemi Stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí (dle zákona) Ekologická charakteristika a vylišení pásem ohrožení v oblasti Přehled pásem ohrožení v oblasti Poškození lesních porostů v důsledku působení imisí a ostatních negativních civilizačních faktorů Charakteristika jednotlivých stupňů poškození lesních porostů Přehled ploch a zásob podle ohrožení a poškození exhalacemi Přehled o imisním zatížení oblasti a největších imisních zdrojích : Zhodnocení poškození porostů imisemi Vývoj a rozsah exhalačních těžeb: Současný zdravotní stav porostů : Abiotičtí činitelé (vítr, sníh, námraza, sucho) Poškození větrem Zhodnocení historického vývoje škod větrem Provedená opatření proti škodám větrem. Sníh a námraza Škody suchem Poškození biotickými činiteli Poškození porostů zvěří: Postavení zvěře v přírodě blízkém hospodářství Přehled o výskytu spárkaté zvěře a porovnání NKS JKS Zhodnocení poškození porostů zvěří v minulosti Současné poškození porostů Zhodnocení prováděných opatření k zabránění škod zvěří Kalamitní škůdci - podkorní a listožraví Lýkožrout smrkový a severský (kůrovci) Klikoroh borový Ploskohřbetka smrková Ostatní hmyzí škůdci Hniloby Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa Návrh opatření v porostech ohrožených imisemi Obecné principy výchovy lesních porostů pod vlivem imisí Modely výchovy smrkových porostů pod vlivem imisí Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených abiotickými činiteli Statická stabilita porostů Modely výchovy ohrožených smrkových porostů

7.2.3. 7.2.4. 7.3. 7.3.2. 7.3.2.1. 7.4. 7.4.1. 7.4.2.

Návrh opatření v lesích poškozovaných zvěří Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených kalamitními škůdci Ekologická stabilita lesa Mapa územního systému ekologické stability Definice prvků ÚSES Závěr Podklady pro tvorbu rámcových směrnic Specifika ochrany lesa

8.

DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ LESA

101

8.1. 8.1.1. 8.1.2. 8.1.3. 8.2. 8.2.1. 8.2.2. 8.2.3. 8.3. 8.3.1. 8.3.2. 8. 4.

Stav zpřístupnění Inventarizace odvozních cest Dopravně nepřístupné lokality Vymezení transportních segmentů a odvozních celků Výhledové zpřístupnění Návrh zpřístupnění lesa Přehled transportních segmentů a porovnání hustot odvozních cest Přehled modelového, skutečného stavu a výhledu Návrh limitujících těžebně-dopravních technologií Modelové těžebně-dopravní technologie Ukazatele cestní sítě Koncepce dopravní mapy

101 101 103 103 104


79 79 80 80 81 81 82 82 84 84 84 85 85 85 86 86 86 87 87 87 87 88 89 89 89 89 89 90 90 90

90 90 90 91 91 91 92 93 93 95 97 97 99 99 100

104 107 107 107 107 112 114

Obsah

PLO 11-Český les

9.

HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY, ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ A RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ

115

9.1. 9.1.1. 9.1.2. 9.2. 9.3. 9.4. 9.5. 9.5.1. 9.5.2. 9.5.3. 9.5.4.

Vymezení hospodářských souborů Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů Zastoupení cílových hospodářských souborů Růstové podmínky cílových hospodářských souborů Základní hospodářská doporučení Přehled základních hospodářských doporučení zastoupených HS Rámcové směrnice hospodaření pro HS Struktura rámcových směrnic hospodaření podle cílových HS Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení podle subkategorií Principy tvorby porostních směsí Hospodářská opatření pro omezení vlivu případné změny klimatu

115 115 116 117 119 121 123 123 135 145 145

10.

ZÁKLADNÍ CÍLE A SPECIFIKA HOSPODAŘENÍ V OBLASTI

147

10.1. 10.2. 10.3. 10.4.

Rekapitulace hospodářskoúpravnických údajů Základní cílová druhová skladba, prostorové rozmístění dřevin Specifika hospodaření v oblasti Rozvoj lesů v oblasti

147 147 148 148

11

TECHNICKÁ ZPRÁVA

149

12

PŘEHLED LITERATURY

150

13

OBSAH

152


PLO 11 – Český les

Přílohy

13. PŘÍLOHY 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.

Vyhlášení záměru vypracování OPRL (Věstník Mze 2/96) Závazné stanovisko MŽP Tabulky řady A z databáze LHP Údaje o dřevinách Tvorba porostních typů a hospodářských souborů Charakteristiky lesních typů Růstové poměry dle četností AVB (ekosystémové analýzy) Přehled a rekapitulace uznaných porostů Přehled deklarovaných funkcí (seznamy) Seznamy VKP – okr. Cheb Stanovisko MZe k ÚSES LDS – seznamy Charakteristika lesních cest dle ČSN 73 6108 Charakteristika hydromelioračních okrsků Ekologická stabilita dle ekosystémové analýzy LHP – tabulka Ekologická stabilita dle ekosystémové analýzy LHP – graf Vyjádření „Vojenské, ubytovací a stavební správy Plzeň“ Vyjádření VÚLHM – semenné sady a výběrové stromy Klíče a vysvětlivky k mapám OPRL Předběžná zpráva k OPRL Protokol ze závěrečného šetření OPRL

 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. – pobočka Plzeň

152


Příloha č. 1 Vyhlášení záměru vypracování OPRL (Věstník Mze 2/96)


Přílohy


Příloha č. 2 Závazné stanovisko MŽP k návrhu OPRL z hlediska zavádění Nepůvodních druhů lesních dřevin


Přílohy


Příloha č. 3 Tabulky řady A z databáze LHP


Přílohy


Příloha č. 4 Údaje o dřevinách


Přílohy


Příloha č. 5 Tvorba porostních typů a hospodářských souborů


Přílohy

poř. číslo 1 2

Porostní typ ozn. kód SM 1 SME 1e

3 4

JD 2 JDE 2e

5 6

BO 3 BOE 3e

7

MD 4

8

KOS 4k

9

JX 4x

10

DB 5

Tvorba porostních typů (PT) dřevina poř. Porostní typ číslo kód číslo ozn. kód SM 1 11 DBE 5e SMP 2 SMC 3 SMS 4 SMO 5 SME 6 12 BK 6 SMX 9 JD 10 JDO 11 JDJ 12 13 JS 7 JDK 13 JDV 14 14 AK 7e JDX 16 15 OL 8 DG 18 BO 20 BOC 21 16 TP 9 BKS 22 VJ 23 LMB 24 BOP 25 BOX 27 MD 30 17 LI 9x MDX 31 KOS 28 BL 29 TS 33 JAL 35 JX 39 DB 40 DBZ 42 DBP 44 DBB 45 CER 48 JL 60 JLH 61 JLV 62 18 LIE 9e LP 80 LPV 81 LPS 82

dřevina ozn. kód DBS 41 DBC 43 DBX 47 OR 70 ORC 71 BK 50 JV 52 KL 53 TR 74 JS 57 JSU 59 AK 63 OL 83 OLS 84 OLZ 85 OS 86 TP 87 TPC 88 TPX 89 TPS 90 VR 92 HB 51 BB 54 BR 64 BRP 65 JR 66 BRK 67 MK 68 STR 75 HR 76 JB 77 LTX 79 JIV 91 LMX 97 KR 98 JVJ 55 JVX 56 JSA 58 PL 72 KS 93 KJ 94 PJ 95

Kvantifikace PT: monokultury C...čistý PT se zastoupením >90% smíšené porosty: D ...dominantní PT se zast. 71-90% M...majoritní PT se zastoupením 51-70% nesourodé porosty: Z....základní PT se zastoupením 31-50% P... přimíšený PT se zastoupením 11-30% Příklady : C1...čistý porost smrkového PT, D6...smíšený porost s dominantním podílem PT buku a vtroušenými dřevinami, M1Z6 P9x...smíšený porost PT smrkového s PT bukovým a přimíšeným PT ost. listnáčů, Z5 Z6 P3 P4...nesourodý porost PT dubového a bukového s přimíšenými PT borovým a modřínem

Tvorba hospodářských souborů pořad Cílové . hos číslo podářství

SLT

1 13a

0M 0K 0Q 0C 0O 0P

2

b

0N

3

c

pořad Cílové SLT . hos číslo podářstv í 31 53 5-6K 5-6I 6M 32 55

5-6S 5-6B 5-6H 5-6D

1M

33 57a

5-6V 5-6O

4 19a

1L 2L 1U

34

5-6P 6Q

5

3U

35 59a

2-6G 3-6V9

6 21a

1-2N 2M9 2K9

36

4R 6R

7

1-2A 1-2C 2S9 2B9

37 71a

7N 7K9 7M9

8 23a

1-2K 1-2I 2-4M

38

7A 7F 7S9

9

1-2S

39 73

7K 7I 7M

10 25a

1-2B 1-2H 1-2D 1-2W

40 75

7S 7B

11

1-2V 1-2O

41 77

7V 7O 7P 7Q 8P * 8O *

12 27a

1P 1Q

42 79a

6-8T 7-8G 7V9 8V 8Q

13 b 14 29a

2-3P 2-5Q 1G 1T

43 b 44 1a

7R 0X 0Z

15

b

3L 5L

45 b

1-2X 1-2Z 2Y**

16 31a

3-5A9

46 c

3-4X 3-4Z 3-4Y

17

3-5C

47 d

5-6Z 0Y 5-6Y

18 35

3-5W

48 e

7Z 7-8Y

19 39a

0T 0G 2-5T

49 f

1J

20

3R 5R

50 g

3-5J

21 41a

3-4N 3-4K9 5M9

51 h

6L

22

3-4A 3-4F 3-4S9 3-4B9

52 i

0R

23 43a

3-4K 3-4I

53 j

8R

24

b b b b

b

b b

b b b

5M

54 k

9R

25 45

3-4S 3-4B 3-4H 3-4D

55 2a

8N 8M 8K 8S 8F 8A

26 47a

3-4V 3-4O

56 b

8Z

27

4P

57 3

9Z 9K

b

b

28 51a

5-6N 5-6K9 6M9

29

b

5-6A 5-6F 5-6S9 5-6B9

30

c

5U

Rámcové vymezení cílových hospodářských souborů vychází z vyhl. MZe ČR č.83/96 Sb. Uskupení SLT bylo přizpůsobeno vypovídací schopnosti databáze LHP, tj. některé SLT musely být přiřazeny jednoznačně danému HS i když ve skutečnosti se mohou vyskytovat i v jiných HS. To se týká i exponovaných SLT. Tyto částečné nepřesnosti však výrazně neovlivní diferenciaci přírodních podmínek pro tyto účely. Exponované svahové typy nesou označení “9”. * na LHC Vimperk ** na výsypkách


Příloha č. 6 Charakteristiky lesních typů


Přílohy

plocha

19,45

10,09

35,55

3,47

192,73

91,94

14,25

4,41

SLT

0Z

0M

0K

0R

1T

1G

2C

2L

2L1

2C3

1G2

1T9 1T2

0R5

0K3

0M0 0M2

0Z1

LT

4,41

14,25

91,94

191,15 1,58

3,47

35,55

5,73 4,36

podloží, nadm.výška relief,expozice,sklon

půdní typ humus, acidita

fytocenóza BO 12-14 žula,křemen, 500-650 ranker, skalnaté hřbety mor

AVB /bonita/

Charakteristiky lesních typů

poznámka


62 062 ha (porostní půda) půdní druh skelet, hloubka, vlhkost, konzistence

skeletová s pomístnou BO 9 BŘ 1 DB SM BK hl.písč.výplní,velmi mělká,suchá až vyprahlá pokryvnost nízká, převládají mechy, lišejníky, keříčky: Dicranum scop., Cladonia sp.d., Avenella flexuosa, Vaccinium myrtyllus podzol arenický, hlinitopísčitá,drolinovitá BO 8 DB 1 BŘ 1 BK BO 14-16 ortorula, 500-650 CHUDÝ DUBOVÝ BOR mor až morový moder, až štěrkovitá,mělká až velmi mír.svahy a -sběrný typ velmi silně kyselá stř.hlub., suchá, sypká zvlněné plošiny, (0M2 na LHC Františkovy Lázně) -brusinková často slunné pokryvnost nízká až střední, převažují lišejníky, keříčky, mechy: Cladonia sp.d., Vacc.myrrt., Calluna vulg., Vaccinium vitis ideae, Dicranum scop., Cetraria sp.d., Avenella flex. Kambizem podzolov., hlinitopísčitá,drolinovitá BO 8 BŘ 2 SM BO 18-22 ortorula, 500-650 KYSELÝ DUBOBUKOVÝ BOR mor až morový moder, až štěrkovitá,stř.hlub., velmi mír.svahy a -borůvkový silně kyselá mírně vlhká, kyprá zvlněné plošiny (přechody do pahorkatiny) pokryvnost nízká až střední, převažují keříčky, mechy, trávy: Vacc.myrt., Avenella flex., Dicranum scop. rašelina vrchovištní, hluboká rašelina, mokrá BOB 8 BŘ 2 SM BOB rašelina, 700-750 m BLATKOVÝ BOR sfágnový rašelinný mor, až zbahnělá, mazlavá 14-16 plošiny, inverzní -borůvkový velmi silně kyselá polohy pokryvnost vysoká, převažují keříčky a mechy: Vacciniium myrtyllus,Vacc.vit.id., Vacc.ulig.,Oxycocus quadrip., Empetrum nigrum,Eriophorum vaginatum,Sphagnum sp.d rašelinný glej, OL 20-22 rašelina, 500-650 m, rašelina do 50cm, SMRKOVÁ OLŠINA OL 8 SM 1 BŘ 1 OS JŘ krušina, údolní kotliny,úžlabiny sfágnový rašelinný mor, mokrá až zbahnělá, kalina, vrby -sběrný typ velmi silně kyselá rašelinná prameniště mazlavá (1T2- na LHC Františkovy Lázně) -brusinková pokryvnost vysoká, převaha trav a bylin:Baldiingera arundinacea, Scutellaria gal., Solanum dulcamara, Lysimmachia vulg., Sphagnum sp.div., Cardamine amara, Menyanthes trifolia, Carex(Vignea) brizoides, Deschampsia caespitosa glej zbahnělý, mullový těžká, jílovitohlinitá, OL 22-24 aluvium, do 550 m, OL 7 VR 3 OS VRBOVÁ OLŠINA úžlabní dna,poklesliny moder až rašelinný mull mokrá až zbahnělá, -mokřadní vazká pokryvnost vysoká, převaha trav a bylin: Lysmachia vulg.,Baldingera (Phalaroides) arund.,Caltha pal.,Comarum pal.,Filipendula ulm., Solanum dulc.,Myosotis pal., Carex (Vignea) brizoides písčitoohlinitá,silně BO 18-20 spilit,amfibolit,břidlice kambizem mezotrofní DB 7 BK 2 HB 1 LP BO VYSÝCHAVÁ BUKOVÁ DOUBRAVA DB 18-20 ± 500m,vypouklé části -teplomilná s válečkou prapořitou ±rankerová skeletovitá,mělká až středně hluboká (Všerubská vrchovina, přechody do mullový moder slunných svahů vysýchavá pahorkatiny) mírně kyselá Pokryvnost střední až vysoká, převládají trávy a byliny: Brachypodium pinnatum, Poa nemoralis, Digitalis ambigua, Pyrethrum (Chrysanthemum) corymbosum, Campanula persicifolia, Tithymalus(Euphorbia) cyparissias, Festuca ovina, Avenella flexuosa, Pimpinella saxifraga DB 24-28 aluvium, do 550m fluvizem(naplav.půda), hlinitá, hluboká,čerstvě DB 5 JS 3 JL 1 JV1 OS LP TP POTOČNÍ LUH JS 24-28 roviny podél vodotečí mull, mírně kyselá vlhká až vlhká, kyprá (přechody do pahorkatiny) -pahorkatinný pokryvnost střední až vysoká, převládají byliny: Aegopodium podagraria, Festuca gigantea, Urtica dioica, Oxalis acet., Impatiens n.t., Lamium (Galaebdolon) luteum, Geranium robertianum, Stachys sylvatica, Ficaria vrna, Alliaria officinalis (petiolata), Geum urbanum

název souboru lesních typů název lesních typů

19,45 RELIKTNÍ BOR -skalnatý

plocha

Přírodní lesní oblast: PLO 11 - ČESKÝ LES

plocha

5,19

3,92

15,15

148,77

50,10

102,11

SLT

3Z

3Y

3M

3K

3N

3S

5,49

96,62

3S1

3S2

50,10

22,04

3K9

3N2

59,99 66,74

15,15

3,92

5,19

plocha

3K1 3K3

3M2

3Y0

3Z8

LT

AVB /bonita/



Charakteristiky lesních typů přirozená druhová skladba


poznámka fytocenóza ranker typický,kambický silně skeletovitá až BO 12-16 amfibolit ZAKRSLÁ DUBOVÁ BUČINA BK 5 DB 4 BŘ 1 BO JD SM mor až morový moder, skeletová s písč.hlin. DB 12-14 530-600 m -lipnicová výplní,mělká, kamenité (Všerubské mezihoří) hřbety,slunné vysýchavá pokryvnost střední, převládají byliny, trávy:Poa nemoralis, Brachipodium pinatum, Campanula persicifolia, Clinopodium vulgare (Calamintha clinopodium), Pimpinella saxifraga, Melica nutans,Tithymalus (Euphorbia) cyparissias ranker silně skeletovitá. s SM 22-24 žula, 500-550 m SKELETOVÁ DUBOVÁ BUČINA BK 5 DB 4 BŘ 1BO JD typický,kambický, písč.hlinitou výplní, BK 18-22 balvanité hřbety a -sběrný typ mor až morový moder, mělká až stř.hluboká, svahy silně kyselá výplň mír.vlhká, kyprá (přechody do pahorkatiny) pokryvnost nízká, převládají mechy, trávy, keříčky: Dicranum scop., Hypnum cupr., Calamagrostis arund., Avenella flexuosa, Luzula nem., Vaccinium myrtyllus BO 16-18 fylity,svor,břidlice,žuly, kambizem podzolovaná hlin.písč.,drolinovitá až BK 5 DB 3 BO 1 BŘ 1 LP JD CHUDÁ DUBOVÁ BUČINA SM 14-18 kvarcity, 500-600m mor,morový moder štěrkovitá, -brusinková velmi silně kyselá ploché mělká až stř.hluboká, (přechody do pahorkatiny) hřbety,vypouklé části sušší svahů,± slunné pokryvnost střední, převládají keříčky,lišejníky, mechy:Vaccinium myrtyllus, Vaccinium vit.id., Calluna vulg., Cladonia sp.d., Cetraria sp., Dicranum scop. BO 18-22 břidlice,fylity,svor,ruly, kambizem typická písč.hlin-hlin.písč., KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA BK 6 DB 3 LP 1 JD BO BŘ HB oligotrofní drolinovitá BK 22-24 žuly,sedimenty, -metlicová morový moder-mor DB 20-22 500-600m, stř.hluboká, -biková silně kyselá SM 22-26 mírné svahy mírně vlhká (přechody do pahorkatiny) pokryvnost střední,převládají trávy, keříčky: Avenella flexuosa, Luzula nemorosa, Vaccinium myrt., Entodon Schr., Dicranum scop. BO 18-22 břidlice,fylity,svor,ruly, kambizem typická písč.hlin-hlin.písč., KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA BK 6 DB 3 LP 1 JD BO BŘ HB BK 22-24 žuly,sedimenty, oligotrofní drolinovitá -svahová DB 20-22 500-600m, morový moder-mor stř.hluboká, SM 22-26 příkré svahy silně kyselá mírně vlhká (přechody do pahorkatiny) pokryvnost střední,převládají trávy, keříčky: Avenella flexuosa, Luzula nemorosa, Vaccinium myrt., Entodon Schr., Dicranum scop. kambizem rankerová, hlin.písč.-písč.hlin.,silně BK 6 DB 3 JD 1 BO HB SM 22-24 žuly, svory, KAMENITÁ KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA morový moder kamenitá,mělká až stř. BK 22-24 500-600 m, -se třtinou rákosovitou silně kyselá hlub.,mír.vlhká,kyprá kamenité svahy (přechody do pahorkatiny) pokryvnost střední, převládají trávy, byliny: Calamagrostis arud., Avenella flex., Luzula nem., Hieratium sylv.(murorum), Mycelis muralis, Senecio nemorensis (ovatus) SM 26-28 fylity,svor,ruly,břidlice, kambizem typická oligo- hlin.písč.-ísč.hlin.,slabě BK 6 DB 2 LP 1 JD 1 JV SM SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA mezotrofní, moder,stř. drolinovitá,stř. hlub., BK 26-28 žuly, 500-630 m (přechody do pahorkatiny) -šťavelová kyselá čerstvě vlhká,kyprá mírné svahy,± stinné pokryvnost střední, převládají byliny, trávy: Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Viola sylvatica, Avenella flex., Senecio fuchsii, Rubus id., Athyrium f.f. SM 24-28 fylity,svor,ruly,břidlice, kambizem typická oligo- hlin.písč.-písč.hlin., BK 6 DB 3 LP 1 JD BO HB -se svízelem drsným drolinovitá,stř. hlub., mezotrofní, moder,stř. BK 24-28 žuly, 500-630 m (přechody do pahorkatiny) mírně vlhká,kyprá horní části svahů kyselá pokryvnost střední, převládají byliny, trávy: Gallium scabrum, Mycelis muralis, Avenella flex., Senecio fuchsii, Hieracium sylv., Poa nemoralis



plocha

0,49

44,29

3,93

40,57

16,95

SLT

3F

3C

3B

3A

3J

3J4

3A1

3B1

3C2

3F1

LT

16,95

40,57

3,93

44,29



fytocenóza SM 26-30 žula, čedič,sedimenty kambizem rankerová moder BK 26-28 500-600 m středně kyselá příkré svahy,stinné

AVB /bonita/


poznámka



písč.hlinitá,kamenitá BK 5 DB 2 LP 1 JV 1 JD 1 JL stř.hluboká, (přechody do pahorkatiny na LHC čerstvě vlhká Frant.Lázně)) výplň kyprá pokryvnost vysoká,převládají kapradiny: Athyrium filix femina, Dryopteris spinulosa et filix mas, Senecio fuchsii, Oxalis acetosella kambizem rankerová, hlinitopísčitá, silně BO 20-22 gabrodiorit, amfibolit BK 6 DB 3 LP 1 BO VYSÝCHAVÁ DUBOVÁ BUČINA mullový moder skeletovitá, DB 20-22 500-600 m, -lipnicová 0 mírně kyselá mělká až stř.hlub., BK 22-24 slunné svahy do 20 vysýchavá, výplň kyprá (výskyt ve Všerubském mezihoří) pokryvnost střední až nízká, převaha bylin a trav: Poa nemoralis,, Campanula pers., Calamintha clin.(Clinopodium vulgare),Digitalis grandifl., Melica nutans, Carex(Vignea) muricata, Galium scab., Senecio fuchsi(ovatus) kambizem mezotrofní, písčitohlinitá,slabě BK 28-30 amfibolit,spilit, BK 5 DB 3 JD 1 HB 1 JV JL LP BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA DB 26-28 gabrodiorit,500-600m mullový moder, štěrk., stř.hluboká, -strdivková středně kyselá mírné svahy čerstvě vlhká (Všerubské mezihoří) kyprá pokryvnost vysoká, převládají byliny atrávy: Melica nutans, Poa nemoralis, Bracgypodium silvaticum, Carex dihitata, Mercurialis perennis, Senecio fuchsii kambizem rankerová písčito hlinitá, SM 24-26 gabrodiorit, amfibolit BK 5 DB 1 LP 2 JV 1 JD 1 JL LIPODUBOVÁ BUČINA silně skeletovitá, BK 24-26 500-650 m, horní části mullový moder až mull -bažanková 0 mírně kyselá mělká až střed. hlub. svahů do 30 (výskyt ve Všerubském mezihoří) pokryvnost vysoká, výrazná převaha bylin: Mercurialis per.,Geranium rob.,Lamium galebdolon(Galebdolon luteum),Melica nut.,Carex mur.,Digitalis grandiflora, Calamintha clin.(Clinopodium vulgare),Campanula pers.,Asperula(Galium) odoratum, Dryopteris fil.mas,Senecio f.(ovatus) ranker kambický, silně kam.-balvan.s BK 24-26 amfibolit,gabrodiorit, BK 3 JV 3P 2 DB 1 JD 1 JS HB LIPOVÁ JAVOŘINA JV 24-26 rula, 500-650m,oboh. mull až mullový moder písč.hlin.výplní, -bažanková mírně kyselá balv.svahy a sutě, mělká-stř.hlub stin. čerstvě vlhká, kyprá pokryvnost vysoká, převaha bylin: Mercurialis per., Asperula ododrata, Geranium robertianum, Dryopteris f.m., Urtica dioica,, Hepatica nobilis, Lamium galaebdolon (luteum), Actea spicata


SVAHOVÁ DUBOVÁ BUČINA 0,49 -kapradinová

plocha


plocha

339,01

25,14

13,95

172,90

21,76

663,73

LT

3L

4Z

4M

4K

4N

4S

4S1 4S2

4N2

4K1 4K3

4M1

4Z8

3L1

LT

106,28 557,45

21,76

94,17 78,73

13,95

25,14

339,01

plocha AVB /bonita/



Charakteristiky lesních typů půdní druh skelet, hloubka, vlhkost, konzistence


62 062 ha (porostní půda)

poznámka fytocenóza OL 24-26 aluvium, 500-700 m fluvizem, glej kambický, písčitohlinitá, částečně OL 7 JS 3 SM DB JV JL JASANOVÁ OLŠINA potoční náplavy skeletovitá,stř.hluboká, rašelinný, mull až -potoční mullový moder, mokrá,kyprá i soudržná mír. kyselá pokryvnost vysoká, převaha bylin: Cardamine amara, Carex(Vignea) remota, Chaerophyllum hirs.,Myosotis pal.,Impatiens noli tangere, Poa remota, Stachys silv., Urtica d.,Athyrium f.f. ranker kambický silně skeletovitá BK 16-18 amfibolit BK 6 DB 2 BO 1 BŘ 1 JD JŘ ZAKRSLÁ BUČINA moder s písč.hlin. výplní, DB 12-14 600-650m -lipnicová mělká až stř.hluboká skeletovité hřbety vysýchavá (Všerubské mezihoří) pokryvnost střední, převládají trávy a byliny: Poa nemoralis, Avenella flexuosa, Carex muricata, Astragalus glycyphyllos, Tithymalus(Euphorbia) cyparissias, Clinopodium vulgare(Calamintha clinopodium) ortorula,svorová rula, kambizem podzolovaná hlinitopísčitá, SM 18CHUDÁ BUČINA BK 6 DB 2 JD 1 BŘ 1 JŘ křemen,žula, mor, slabě skeletovitá, 20 -mechová 500-550m, vypouklé velmi silně kyselá středně hluboká, BK 18části mírných svahů a 20 mírně vlhká,sypká zvlněných plošin pokryvnost nízká, převládají mechy, lišejníky a keříčky: Dicranum scop.,Entodon schr.,Leucobryum gl.,Cladonia rang.,Vaccinium myrt., Avenella flexuosa, Calluna vulgaris, Vaccinium vit.id., (pod SM převažují mechy, pod BO keříčky) SM 24-26 žula, ortorula, svorová kambizem-hnědá půda hlin.písč.-písč.hlinitá, KYSELÁ BUČINA BK 7 DB 1 JD 2 BO oligotrofní-podzolovaná štěrkovitá,stř.hluboká, BK 24-26 rula, 500-600 m, -metlicová sur.moder až mor mírně-čerstvě vlhká, mír.svahy a zvlněné -biková středně až silně kyselá kyprá, drobivá plošiny, pokryvnost střední, převládají trávy, byliny i keříčky: Avenella flexuosa, Luzula nemorosa (luzuloides), Carex(Vignea) piluliffera, Hieratium sylv.(murorum), Vaccinium myrt., Dicranum scop., Entodon Schr., (v BO porostech dominuje Vacc.myrt.) sil kamenitá, hlin.písč. kambizem rankerová SM 22-26 žula, rula, 500-600m BK 7 DB 1 JD 2 KAMENITÁ KYSELÁ BUČINA mělká až stř.hluboká morový moder,středně BK 22-24 kamenité svahy a -se třtinou rákosovitou 0 kyselá mírně vlhká, hřbety do 30 sypká až kyprá pokryvnost nízká až střední, převládají trávy a mechy: Calamagrostis arundinacea,Avenella flex.,Vaccinium myrt.,Dryopteris spin.,(Oxalis ac.), kyselé mechy SM 24-28 amfibolit, gabrodiorit, kambizem mezotrofní hlinitopísč. až písč.hlin. BK 8 JD 2 SVĚŽÍ BUČINA 0 BK 24-26 mírné svahy do 20 moder, mírně kyselá slabě štěrk, stř.hluboká, -šťavelová mírně vlhká, kyprá (výskyt ve Všerubském mezihoří) -se svízelem drsným pokryvnost střední, převaha bylin: Galium scabrum, Oxalis acet., Senecio f.(ovatus), Mycelis mur., Viola sylv.(reichenbachiana),Campanula pers.,Poa nemor., Carex(Vignea) mur.,Carex dig.,Luzula pilosa



49,66

4B

4,95

1,40

4O

4P

26,92

plocha

SLT

2,54

4B9

4P1

4O1 4O2

1,40

4,17 0,78

26,92

15,17

4B4

4A1

31,95

plocha

4B1

LT

AVB /bonita/






poznámka fytocenóza písčitohlinitá, ojediněle BK 8 JD 2 DB LP KL kambizem mezotrofní, SM 28-34 rula,amfibolit, BOHATÁ BUČINA mullový moder, mírně skelet, hluboká,čerstvě BK 28-34 500-600 m, -mařinková až středně kyselá vlhká, kyprá vyduté části mírných svahů a plošin pokryvnost vysoká, převaha bylin: Asperula odorata(Galium odoratum),Actea spic.,Athyrium f.f.,Dryopteris f.m.,Hordelymus eur.,Daphne mez.,Dentaria bulb., Mercurialis per.,Oxalis ac.,Senecio f.(ovatus),Paris quadrofolium,Melica nut.,Carex(Vignea) brizoides,(holina Senecio f.(ovatus),Carex (Vignea)briz.,Sambucus rac.) hlinitopísčitá, slabě kambizem mezotrofní SM 28-34 rula, -javorová BK 7 JD 2 KL 1 DB LP mullový moder, mírně BK 28-34 500-600 m kamenitá až kamenitá, negativní vlhčí části stř.hluboká, až středně kyselá čerstvě vlhká,kyprá kamenitějších svahů pokryvnost vysoká, převaha bylin: Galeobdolon luteum(Lamium galeobdolon),Mercurialis per.,Impatiens n.t.,Urtica d.,Athyrium f.f.,Paris qudr.,AsperulaGalium) odor., Actea spic.,Oxalis ac.,Senecio f.(ovatus),Mycelis muralis, (pod SM domin.Oxalis ac.,ústup nitrofilních, holina Sen.f.(ovatus),Rubus id.,Sambucus rac.) písčitohlinitá, ojediněle BK 8 JD 2 DB LP KL kambizem mezotrofní, SM 28-34 rula,amfibolit, -svahová mullový moder, mírně skelet, hluboká,čerstvě BK 28-34 500-600 m, 0 až středně kyselá vlhká, kyprá strmé svahy 25 + pokryvnost vysoká, převaha bylin: Asperula odorata(Galium odoratum),Actea spic.,Athyrium f.f.,Dryopteris f.m.,Hordelymus eur.,Daphne mez.,Dentaria bulb., Mercurialis per.,,Oxalis ac.,Senecio f.(ovatus),Paris quadrofolium,Melica nut.,Carex(Vignea) brizoides, (holina Senecio f.(ovatus),Carex (Vignea)briz.,Sambucus rac.,Rubus id.) kambizem rankerová rula,amfibolit silně kamenitá SM 26BK 6 LP 2 KL 1 JD 1 JL LIPOVÁ BUČINA 500-600 m, horní části mezotrofní, s písčitohlinitou výplní, 28 -bažanková mullový moder, mělká až stř.hluboká, BK 26-28 svahů,hřbety,kupy stř. až mírně kyselá čerstvě vlhká,kyprá pokryvnost vysoká, převládají byliny: Asperula ododrata, Mercurialis perennis Senecio ovatus (nemorensis), Dryopteris fil.mas, Geranium robertianum, Lamium (Galaebdolon) luteum, Rubus ideus DB 22-24 fylity,svory,sedimenty kambizem pseudoglejo- jílovitohlinitáSVĚŽÍ DUBOVÁ JEDLINA DB 4 JD 4 BK 2 LP OS SM vá,pseudoglej JD 24-26 ± 500m písč.hliinitá -šťavelová kambický hluboká, střídavě vlhká plošiny -ostřicová moder,středně kyselá uléhavá pokryvnost střední, převládají trávy a byliny: Oxalis acetosella, Vignea (Carex) brizoides, Avenella flexuosa, Luzula pilosa, Deschampsia caespitosa, Senecio fuchsii písč.hlin.,hluboká, pseudoglej SM 24-26 žula,rula,(chudší DB 4 JD 4 BK 2 BO OS SM KYSELÁ DUBOVÁ JEDLINA střídavě vlhká, morový moder JD 24-26 hlína) -s bikou chlupatou středně až silně kyselá uléhavá 500-600 m mírně zvlněné plošiny pokryvnost střední, převládají keříčky, trávy, mechy: Luzula pilosa,, Vaccinium myrt., Avenella flexuosa, Deschampsia caespitosa, Dicranum scoparium, Potentilla erecta, Sieglingia decumbens



plocha

0,22

9,53

0,18

203,91

1558,10

7219,28

SLT

4Q

4R

5Z

5Y

5M

5K

4920,08

32,99

5M9

5K1

431,16 1093,95

203,91

0,18

9,53

0,22

plocha

5M1 5M3

5Y0

5Z1

4R2

4Q1

LT

AVB /bonita/






poznámka fytocenóza podzol pseudoglejový, písč.hlin.,hlinitojílovitá, DB 16-20 žula,svor,tercierní CHUDÁ DUBOVÁ JEDLINA DB 4 JD 4 BK 1 BŘ 1 BO OS SM kaolinický stř.hluboká až hluboká JD 20-22 sedimenty -borůvková střídavě vlhká, ± 500m,mírně zvlněné mor velmi silně kyselá uléhavá (nepatrně na LHC Frant.Lázně) plošiny a poklesliny pokryvnost vysoká, převládají keříčky, trávy, mechy:, Vaccinium myrt., Vaccinium vitis idea, Avenella flexuosa, Molinia coerulea, Nardus stricta, mechy, lišejníky organozem (rašelina rašelina, hluboká, SM 26-30 rašelina SM 10 BO OL BŘ JD SVĚŽÍ RELIKTNÍ SMRČINA přechodná), morový vlhká až mokrá, OL 22-24 500-600 m -olšová moder,silně kyselá mazlavá plochá údolní dna pokryvnost střední: Calamagrostis villosa, Vignea brizoides, Equisetum sylvaticum, Oxalis acetosella, Impatiens noli tangere, Deschampsia caespitosa,Vaccinium myrtillus Sphagnum sp.d. ranker litický silně skeletovitá BO 12-16 žuly,svory,kvarcity BK 5 JD 2 BO 2 BŘ 1 SM ZAKRSLÁ JEDLOVÁ BUČINA mor s hlin.písčitou výplní SM 10-18 500-600m, skeletové -borůvková vysýchavá hřbety a svahy (nepatrně na LHC Frant.Lázně) pokryvnost nízká: Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Nardus stricta, Calluna vulgaris, Hieratium sp., mechy, lišejníky ranker kambický silně skeletovitá, SM 22-24 rula, 500-700 m BK 7 JD 2 BŘ 1 KL SM BO SKELETOVÁ JEDLOVÁ BUČINA moder až mor s hlinito-písč. výplní, BK 22-24 prohliněné -sběrný typ mělká hřbety,kupy pokryvnost nízká, převládají kapradiny a mechy na kamenech: Athyrium fil.fem.,Dryopteris fil.mas,Dryopteris spin.,Avenella flexuosa,Dicranum scoparium SM 18-22 ortorula,svorová rula, kambizem hlinitopísčitá, CHUDÁ JEDLOVÁ BUČINA BK 5 JD 2 BO 2 BŘ 1 SM DB JV BK 18-22 křemen,žula, podzolovaná, střed. skeletovitá, -mechová BO 18-20 500-650m, vypouklé mor, středně hluboká, -borůvková (charakteristika?) části mírných svahů a velmi silně kyselá mírně vlhká,sypká zvlněných plošin pokryvnost nízká, převládají mechy, lišejníky a keříčky: Dicranum scop.,Entodon schr.,Leucobryum gl.,Cladonia rang.,Vaccinium myrt., Avenella flexuosa, Calluna vulgaris, Vaccinium vit.id., (pod SM převažují mechy, pod BO keříčky) hlinitopísčitá, BO 18-22 žula,svor,kvarcit,rula kambizem erodovaná -svahová (charakteristika?) BK 5 JD 2 BO 2 BŘ 1 SM DB JV střed. skeletovitá, BK 16-22 500-600m, mor, o mělká-středně hluboká, strmé svahy nad 25 velmi silně kyselá mírně vlhká,sypká slunné pokryvnost nízká, převládají mechy, lišejníky a keříčky: Vaccinium myrt., Avenella flexuosa, Calluna vulgaris, mechy, lišejníky SM 24-28 žula, ortorula, svorová kambizem-hnědá půda hlin.písč.-písč.hlinitá, BK 6 JD 3 SM 1 BO KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA oligotrofní(podzolovaná štěrkovitá,stř.hluboká, BK 24-26 rula, 500-700 m, -metlicová mírné svahy a zvlněné ) mír.-čerstvě vlhká, sur.moder až plošiny, různá expoz. kyprá, drobivá 0 sur.humus do 20 středně až silně kyselá pokryvnost střední, převládají trávy, byliny i keříčky: Avenella flexuosa, Carex(Vignea) piluliffera, Hieratium sylv.(murorum), Vaccinium myrt., Dicranum scop., Entodon Schr., (v BO porostech dominuje Vacc.myrt.)



plocha

240,69

419,30

12.927

SLT

5N

5I

5S

30,26

5K9

940,34

733,47

42,51

25,72

5S2

5S5

5S6

419,30

5S1

5I1

115,27 125,42

2268,94

5K3

5N1 5N2

plocha

LT

AVB /bonita/





poznámka fytocenóza SM 24-26 algonkické ruly, svory, kambizem-hnědá půda hlin.písč.-písč.hlinitá, BK 6 JD 3 SM 1 BO KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA BK 24-26 500-700 m,mírné sva- oligotrofní štěrkovitá,stř.hluboká, -biková hy a zvlněné plošiny, sur.moder mír.-čerstvě vlhká, 0 středně kyselá různá expoz. do 20 kyprá, drobivá pokryvnost nízká až střední, význačné jsou trávy, byliny a mechy: Luzula nemorosa, Avenellla flexuosa,Carex pilulifera, Hieratium sylvaticum(murorum), Dicranum scoparium, Entodon Schr., Poytrichum formosum, (na holinách Avenella flex., Epilobium ang., Senecio nem.(ovatus)) SM 24-26 algonkické ruly, svory, kambizem-hnědá půda hlin.písč.-písč.hlinitá, BK 6 JD 3 SM 1 BO -svahová štěrkovitá,stř.hluboká, BK 24-26 500-700 m,strmé sva- oligotrofní sur.moder hy a zvlněné plošiny, mír.-čerstvě vlhká, 0 středně kyselá různá expoz. nad 25 kyprá, drobivá pokryvnost nízká až střední, význačné jsou trávy, byliny a mechy: Luzula nemorosa, Avenellla flexuosa,Carex pilulifera, Hieratium sylvaticum(murorum), Dicranum scoparium, Entodon Schr., Poytrichum formosum, (na holinách Avenella flex., Epilobium ang., Senecio nem.(ovatus)) silně kamenitá, kambizem rankerová SM 26-28 fylit, rula, KAMENITÁ KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA BK 5 JD 4 SM 1 KL LP BŘ písč.hlinitá, morový moder, BK 26-28 500-670 m -s kapradí osténkatou mělká až stř.hlub. středně kyselá kamenité svahy a -s třtinou rákosovitou 0 hřbety do 30 mír.vlhká,sypká až kyprá pokryvnost nízká až střední, převládají trávy a mechy: Calamagrostis arundinacea,Avenella flex.,Vaccinium myrt.,Dryopteris spin.,(Oxalis ac.), kyselé mechy hlinitá, bez skeletu, SM 24-28 hlin. Překryvy na rule, luvizem,kambizem BK 5 JD 4 SM 1 ULÉHAVÁ KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA pseu-doglejová,morový hluboká, čerstvě vlhká, BK 24-26 500-650 m, mírně -s bikou chlupatou moder zvlněné plošiny uléhavá pokryvnost střední, převaha keříčků, mechů a trav: Luzula pillosa,Vaccinium myrt.,Avenella flex.,Hieratium sylv(murorum)., (Oxalis ac.) kyselé mechy, (holiny Calamagr.epig.,Avenella fl.) hlinitopísčitá,drolinovitá BK 5 JD 4 SM 1 KL LP SM 28-32 žula , rula, 500-650 m kambizem oligomezoSVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA trofní, moder,středně stř. hluboká, čerstvě BK 26-30 velmi mírné,zvlněné -šťavelová svahy kyselá vlhká, kyprá pokryvnost nízká až střední, převaha bylin: Oxalis acetosella,Mycelis muralis,Senecio f.,Carex pilul.,Avenella flex.,Majanthemum bif. hlinitopísčitá,drolinovitá BK 5 JD 4 SM 1 KL LP kambizem oligomezoSM 28-30 amfibolit,rula -se svízelem drsným stř. hluboká, čerstvě trofní, moder,středně BK 26-28 500-600 m kyselá vlhká, kyprá mírné svahy (Všerubské mezihoří) pokryvnost nízká až střední, převaha bylin: Galium rotundifolium, Oxalis acetosella Mycelis muralis,Senecio f.,Carex pilul.,Avenella flex. hlinitopísčitá,drolinovitá BK 5 JD 4 SM 1 KL LP SM 28-32 amfibolický diorit kambizem oligomezo-s kostřavou nejvyšší stř. hluboká, BK 26-30 ± 600 m mírné svahy trofní, moder,středně čerstvě vlhká, kyprá kyselá (Všerubské mezihoří) pokryvnost nízká až střední, převaha bylin: Oxalis acetosella,Mycelis muralis,Senecio f.,Carex pilul.,Avenella flex.,Majanthemum bif. kambizem oligotrofní, hlinitopísčitá,drolinovitá BK 5 JD 4 SM 1 KL LP SM 24-26 žula , rula, svor -ochuzená moder, stř. hluboká, 500-600 m silně kyselá čerstvě vlhká, kyprá mírné svahy (LHC Františkovy Lázně) pokryvnost nízká až střední, převaha bylin: Avenella flex., Dactylis glomerata, Mycelis muralis, Rubus ideaeus, Viola sp., Vaccinium myrtyllus, Dryopteris spinulosa



plocha

0,07

3444,69

132,61

SLT

5F

5B

5H

1008,53

5B6

132,61

518,45

5B3

5H2

1917,71

0,07

27,65

5B1

5F1

5S9

11157,4

5S7

5

plocha

LT

AVB /bonita/





poznámka fytocenóza písčitohlinitá,sl.štěrkov. BK 5 JD 4 SM 1 KL LP SM 28-30 rula, 500-700 m, kambizem -holá stř.hluboká, čerstvě BK 26-30 mírné svahy oligotr.,moder středně až silně kyselá vlhká, kyprá pokryvnost nízká, převaha bylin a trav:Senecio f.(ovatus), Oxalis ac.,Mycelis mur.,Carex pilul.,Avenella flex.,Hieratium sylv.(murorum),Veronica of.,Luzula pil., (holiny Sen.f.(ovatus), Avenella flex.,Rubus id.) hlinitopísčitá,drolinovitá BK 5 JD 4 SM 1 KL LP SM 28-32 žula , rula, 500-650 m kambizem oligomezosvahová stř. hluboká, čerstvě trofní, moder,středně BK 26-30 velmi mírné, o kyselá strmé svahy nad 25 vlhká, kyprá pokryvnost nízká až střední, převaha bylin: Oxalis acetosella,Mycelis muralis,Senecio f.,Carex pilul.,Avenella flex.,Majanthemum bif. kambizem (hnědá Lehká až středně těžká, BK 3 JD 2 KL 2 SM 3 LP SM 28-32 Žula, rula, svor SVAHOVÁ JEDLOVÁ BUČINA 460-600 m -kapradinová půda) ± rankerová ± skeletovitá, mělká až (nepatrně v LHC Frant.Lázně) srázné stinné svahy stř.hluboká pokryvnost střední, pomístná (± 70%), převaha bylin: Calamagrostis arundinacea, Luzula pilosa, Athyrium filix femina, Dryopteris filix mas et spinulosa, Oxalis acetosella písčitohlinitá, ojediněle BK 6 JD 3 SM 1 KL kambizem mezotrofní, SM 28-34 rula,amfibolit, BOHATÁ JEDLOVÁ BUČINA mullový moder, mírně skelet, hluboká, BK 28-34 500-700 m,vyduté -mařinková až středně kyselá čerstvě vlhká, kyprá části mírných svahů pokryvnost vysoká, převaha bylin: Asperula odorata(Galium odoratum),Actea spic.,Athyrium f.f.,Dryopteris f.m.,Hordelymus eur.,Daphne mez.,Dentaria bulb.,Mercurialis per.,,Oxalis ac.,Senecio f.(ovatus),Paris quadrofolium,Melica nut.,Carex(Vignea) brizoides, (holina Senecio f.(ovatus),Carex (Vignea)briz.,Sambucus rac.,Rubus id.) kambizem mezotrofní, písčitohlinitá, SM 28-34 rula,amfibolit, BK 6 JD 3 SM 1 KL -s kostřavou nejvyšší mullový moder, slabě skeletovitá, BK 28-34 500-700 m,vyduté mírně až středně kyselá hluboká,čerstvě vlhká, části mírných svahů kyprá pokryvnost vysoká, převaha bylin a trav: Festuca altissima,Oxalis acet.,Senecio f.(ovatus),Mycelis mur.,Athyrium f.f.,Asperula(Galium) od.,Sanicula eur.,Paris quadr., Carex sylv. Actea spic.,Mercurialis per., (holina Sen.f.(ovatus),Festuca sylv.,, pod SM Sen.f.,Oxalis ac.) hlinitopísčitá, SM 28-34 rula, 500-700 m nega- kambizem mezotrofní -javorová BK 6 JD 4 SM KL LP slabě. kamenitá až BK 28-34 tivní vlhčí části kame- mullový moder, mírně kamenitá, stř.hluboká, nitějších svahů až středně kyselá čerstvě vlhká,kyprá pokryvnost vysoká, převaha bylin: Galeobdolon luteum(Lamium galeobdolon),Mercurialiss per.,Impatiens n.t.,Urtica d.,Athyrium f.f.,Paris qudr.,AsperulaGalium) odor., Actea spic.,Oxalis ac.,Senecio f.(ovatus),Mycelis muralis, (pod SM domin.Oxalis ac.,ústup nitrofilních, holina Sen.f.(ovatus),Rubus id.,Sambucus rac.) luvizem,mullový SM 28-32 hlíny, 500-650 m, hlinitá,ojediněle skelet, BK 6 JD 3 KL 1 JS JL SM HLINITÁ JEDLOVÁ BUČINA moder,středně kyselá BK 26-32 velmi mírně zvlněné hluboká, čerstvě vlhká, (zahrnuje 5H1-šťavelová -vysokobylinná plošiny kyprá, vespod ulehlá 5H3-oglejená) (výskyt ve Všerubském mezihoří)( pokryvnost střední až vysoká, převaha bylin: Oxalis acet.,Senecio f.(ovatus),Mycelis mur.,Luzula pil.,Athyrium f.fem.,Actea spic.,Urtica dioica,Deschampsia caesp.,Festuca gig. (holina Sen.f.(ovatus),Festuca gig.,Carex(Vignea) briz.,Rubus id.)



plocha

27,44

760,69

191,72

38,73

3,37

SLT

5D

5A

5J

5L

5U

5U3

5L5

3,37

38,73

175,05 16,67

193,11

5A4

5J1 5J5

597,58

27,44

plocha

5A1

5D4

LT

AVB /bonita/





poznámka fytocenóza kambizem mezotrofní, hlinitá,ojediněle skelet, BK 6 JD 3 KL 1 JS JL SM SM 30-34 hlinitá deluvia OBOHACENÁ JEDLOVÁ BUČINA hluboká, čerstvě vlhká, BK 28-34 550-650 m,spod. části mullový moder, -kapradinová mírně kyselá kyprá svahů,strže a zářezy (výskyt ve Všerubském mezihoří) Pokryvnost střední až vysoká, převaha bylin:Athyrium fil.fem.,Dryopteris fil.mas, Asperula(Galium) odor.,Oxalis acet.,Senecio f.(ovatus),Impatiens noli tanger,Geranium robertianum kambizem rankerová silně kamenitá s SM 26-30 rula,amfibolit BK 5 JD 3 KL 2 JL LP JS SM KLENOVÁ BUČINA písčito-hlin.výplní, BK 24-28 500-700 m, horní části mezotrofní, -bažanková mullový moder, mělká až stř.hluboká svahů,hřbety,kupy stř. až mírně kyselá čerstvě vlhká,kyprá pokryvnost střední až vysoká, převaha bylin: Mercurialis per.,Lamium galeobdolon(Galeobdolon lut.),Geranium rob.,Asperula(Galium) odor.,,Dryopteris f.m., Poa nemor.,Melica nutans,Oxalis acet.,Senecio f.(ovatus) kambizem rankerová SM 26-30 rula,amfibolit, silně kamenitá s BK 5 JD 3 KL 2 JL LP JS SM -s kostřavou nejvyšší mezotrofní, BK 26-30 500-700m,pozit.části písčito-hlin.výplní, mullový moder, svahů a hřbítky mělká až stř. hluboká stř. až mírně kyselá čerstv.vlhká,kyprá pokryvnost střední až vysoká, převaha bylin a trav: Festuca altissima, Melica nut.,Poa nemor., Dryopteris f.m., Mercurialis per., Oxalis acet., Senecio f., Viola sylv. ranker BK 26-28 rula, 500-850 m kamenitá,balvanitá s SUŤOVÁ JAVOŘINA BK 4 JD 3 KL 2 JL 1 JS SM typický,kambický, KL 24-26 balvanité,suťovité výplní písč.hlin.,mělká -bažanková svahy obohacené mullový moder,mull, -měsíčnicová mírně kyselá humusem pokryvnost vysoká, převaha bylin:Mercurialis per.,Lamium galeobdolon(Galeobdolon lut.), Geranium rob., Urtica dioica, Lunaria red., Impatiens n.t.,Asperula(Galium) od., Dryopteris f.m. fluvizem kambická, glej hlinitá, částečně OL 22-24 aluvium, 600-800 m OL 8 JS 1 SM 1 KL JASANOVÁ OLŠINA humózní,mull slatinný, potoční náplavy, skeletovitá,stř.hluboká, -montanní mírně kyselá mokrá, kyprá i soudržná prameniště (na LHC FR.Lázně,zahrnuje 5L1) pokryvnost vysoká, převaha bylin: Cardamine amara, Caltha palustris,Carex(Vignea) brizoides,Chaerophyllum hirs.,Myosotis pal.,Impatiens noli tangere, Stachys silv., Scirpus sylv., Chaerophyllum hirs., Lysimachia vulg., Stellaria nemorum hlinitá, částečně kambizem na svahu, SM 28-32 aluvium, svor BK 3 JV 2 JS 2 JD 2 SM 1 JL OLL VLHKÁ JASANOVÁ JAVOŘINA na aluviu fluvizem BK 26-30 450-600 m skeletovitá,stř.hluboká, BŘ -potoční kambická údolní zářezy s na aluviu mokrá, kyprá, soudržná vodotečí (LHC FR.Lázně) pokryvnost vysoká, převaha bylin: Cardamine amara, Caltha palustris,Carex(Vignea) brizoides,Chaerophyllum hirs.,Myosotis pal.,Impatiens noli tangere, Stachys silv., Scirpus sylv., Chaerophyllum hirs., Lysimachia vulg., Stellaria nemorum



plocha

3570,11

4952,70

2646,67

80,67

SLT

5V

5O

5P

5G

5G1

80,67

2646,67

346,25

5O3

5P1

4607,39

5,07

5V9

5O1

2565,44

AVB /bonita/


fytocenóza glej kambický(svahový) mullový moder až mull mír.až stř.kyselá



poznámka



SM 32-34 BK 28-30

rula, 500-700 m svahy s prosakující prameništní vodou

písč.hlin.,slabě skelet., BK 5 JD 4 KL 1 JS JL SM stř.hluboká, vlhká až mokrá, drobivá (soudržná) pokryvnost vysoká, převaha bylin:Impatiens n.tang., Festuca gig.,Petasites alb.,Lamium galeobd(Galeobdolon lut.).,Stachys sylv.,Urtica d., Geranium rob.,Mercurialis per., Oxalis acet. (kalamit. holiny Sen.f.(ovatus),Equisetum s.,Carex br.,Petasites alb. a j.) SM 30-32 rula, (žula),500-700 m glej kambický(svahový) písč.hlin.,slabě skel., BK 5 JD 4 KL 1 JS JL SM -papratková moder až mullový BK 28-30 svahy s prosakující stř.hluboká, moder prameništní vodou vlhká až mokrá, stř.kyselá drobivá (soudržná) pokryvnost střední až vysoká, převaha bylin: Athyrium fil.fem., Oxalis acet., Phaegopteris (Gymnocarpium) dryopteris, Ajuga rept.,Deschampsia caesp., Carex(Vignea) remota, Festuca gig., (holiny silně trávy Carex(Vignea) briz., Deschampsia caesp. a j.) glej kamb.,glej pseudo- písč.hlin.,slabě skel., SM 30-32 rula, 500-700 m BK 3 JD 4 SM 3 KL JS JL OL -podmáčená glejový, BK 28-30 ploché úžlabiny hluboká, mullový moder , s prameništi a s vlhká až mokrá, mírně až stř.kyselá potůčky drobivá (soudržná) pokryvnost vysoká, převažují byliny: Impatiens noli tangere, Equisetum sylv., Oxalis acet., Ajuga reptans, Caltha palustris, Cardamine amara, Deschampsia caespitosa kambizem pseudoglejo- písč.hlin.až hlinitá, hlu- JD 7 BK 2 SM 1 DB LP OS SM 28-32 rula,amfibolit,(žula) SVĚŽÍ (BUKOVÁ) JEDLINA vá až pseudoglej boká,střídavě vlhká, JD 28-32 500-650m,zvlněné -šťavelová moder, stř.kyselá plošiny,velmi mírné drobivá až uléhavá svahy pokryvnost vysoká, převaha bylin: Oxalis acet., Senecio f.(ovatus)., Mycelis mur., Athyrium fil.fem., Luzula pil., Carex pal., Deschampsia caesp.,Festuca gig., (holiny Sen.f.(ovatus), Desch.caesp. Rubus id. a j., pod BO Vacc.myrt.) kambizem pseudoglejo- hlinitá, hluboká, SM 28-32 rula,amfibolit, JD 7 BK 2 SM 1 DB LP OS -s kostřavou nejvyšší vá až pseudoglej střídavě vlhká, JD 28-32 500-650m moder, stř.kyselá podsvahové plošiny drobivá až uléhavá pokryvnost vysoká, převaha bylin a trav: Festuca alt., Equisetum sylv., Oxalis acet., Senecio f(ovatus)., Mycelis mur., Dryopteris spin. Luzula pil., Ajuga rept., Deschampsia caesp.,(holiny Sen.f., Festuca alt., Carex briz. a j.) pseudoglej písč.hlin.,hluboká, SM 24-28 žula, (chudší hlína) JD 7 BK 2 SM 1 DB LP OS KYSELÁ JEDLINA morový moder střídavě vlhká, JD 26-28 500-650m -s bikou chlupatou mírně zvlněné plošiny středně až silně kyselá uléhavá pokryvnost střední, převaha mechů a trav: Luzula pilosa, Carex(Vignea) leporina, Carex pal., Deschampsia caesp. Polytrichum form., Entodon Schr., Vacc.myrt. (holina Desch.caesp., Luzula pil., Epilobium ang.) gleje, morový moder až písč.hlinitá .až hlinitá, SM 26-30 hlíny,rula,svor JD 7 OL 1 SM 1 BK 1 DB PODMÁČENÁ JEDLINA rašelinný mor.moder hluboká, mokrá, JD 28-30 kolem 500 m, ploché výskyt ve Všerubském mezihoří a na -přesličková středně až silně kyselá soudržná úžlabiny, úpadliny přechodech do pahorkatiny pokryvnost vysoká, převaha bylin a trav: Equisetum sylv., Lysimachia vulg., Caltha pal., Sphagnum sp.d., Lysimachia nem., Deschampsia caesp.,Oxalis acet., Vignea(Carex) brizoides


VLHKÁ JEDLOVÁ BUČINA 999,60 - netýkavková

plocha

5V2

5V1

LT


plocha

178,66

99,78

276,77

198,88

5146,28

1220,70

SLT

5R

6Z

6Y

6M

6K

6N

1094,57 126,13

1966,43

6K6

6N1 6N5

3179,85

198,88

276,77

99,78

178,66

plocha

6K1

6M3

6Y0

6Z1

5R1

LT

AVB /bonita/





poznámka fytocenóza organozem (rašel.půda rašelina +50 cm SM 20-24 rašelina,žula, RAŠELINNÁ BOROVÁ SMRČINA SM 6 BO 3 BŘ 1 OL krušina přechodná, glejová mokrá, mazlavá BO 18-20 kolem 500m, výskyt v Kateřinské kotlině -rašeliníková rašelinný mor, dno široké kotliny velmi silně kyselá pokryvnost střední až vysoká, převaha trav, bylin a mechů: Sphagnum sp.d.,Trientalis europ.,Calamagrostis vil.,Polytrichum com.,Molinia cor.,Bazania tril.,Oxalis ac. ranker balvanitá se slabou SM 18-22 rula, žula, 700-900m BK 4 SM 4 JD 1 BŘ 1 JŘ BO ZAKRSLÁ SMRKOVÁ BUČINA hlin.písč.výplní, BK 18-20 balv.hřbety, pomístně morový moder až mor -borůvková silně až velmi sil.kyselá mělká se skalkami pokryvnost nízká, převaha keříčků, mechů a trav: Vaccinium myrt., Avenella flex., Dicranum scop.,Calamagrostis vil., Dryopteris spinul., Oxalis acet. balvanitá s četnou hlin. BK 4 SM 4 JD 1 BŘ 1 JŘ BO SM 22-24 rula, žula 700-1000 m ranker kambický SKELETOVÁ SMRKOVÁ BUČINA morový moder písčitou výplní, mělká BK 20-24 balvanité prohliněné -sběrný typ silně až velmi sil.kyselá až středně hluboká horní části svahů pokryvnost nízká, převaha mechů: Dryopteris spin., Oxalis acet., Prenanthes purp., Avenella flex., Carex(Vignea) Calamagrostis vil. podzol (kryptopodzol) hlin.písč.-písč.hlinitá, SM 20-22 svor 550-800 m BK 4 SM 4 JD 1 BŘ 1 JŘ BO CHUDÁ SMRKOVÁ BUČINA mor sl.skeletovitá, stř.hlub., BK 18-22 vypouklé části mírně -borůvková velmi silně kyselá mír.vlhká, kyprá zvlněných svahů (klimat.okrsek B10xC1) pokryv.nízká až stř., převaha keříčků a mechů:Vacc.myrt.,Vacc.vit.id.,Cetraria sp.d.,Cladonia sp.d.,Dicranum scop.,Deschampsia fl.,Bazania tril.,Sphagnum sp.d.,Trientalis eur. kryptopodzol (horská písč.hlin.-hl.. písč., SM 22-26 chudší podloží: svor, KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA BK 4 SM 4 JD 2 JŘ hnědá půda), slaběskeletovitá, BK 22-24 svorová rula,žula -borůvková stř.hluboká, 550-800 m, mír. svahy morový moder až mor, velmi silně kyselá mírně vlhká, kyprá pokryvnost střední, převaha trav a keříčků: Deschampsia flex., Polytrichum form., Vaccinium myrt., Calamagrostis vil., Dryopteris spin., Luzula pil. (holiny Deschampsia flex., Calamagr.vil.,Carex leporina a j.) kryptopodzol (horská písč.hlin.- hlin. písč., SM 20-24 rula, 700-1000m BK 4 SM 4 JD 2 JŘ KL -s metlicí křivolakou hnědá půda), skeletovitá, stř.hluboká, BK 20-24 klimaticky mírně vlhká, kyprá exponované hřebeny morový moder až mor, velmi silně kyselá Českého lesa pokryvnost nízká, nepatrná převaha trav: Deschampsia flex.,Carex pilul., Polytrichum form., Vaccinium myrt., Dryopteris spin., Carex lepor., Prenanthes purp., Polygonatum vertic., Calamagrostis vil., (holiny Desch.flex., Carex lepor., Calamagr.vil., Vacc.myrt.) SM 24-26 rula, žula, 700-1000m kryptopodzol rankerový silně kamenitá KAMENITÁ KYSELÁ BUČINA BK 4 SM 4 JD 2 KL BK 24-26 kamenité svahy,hřbety (nevyv.hors.hňedá s hl..písč. výplní, -s kapradí osténkatou půda) mělká až stř.hlub. -metlicová moder-morový moder (6N5-metllicová- na žul.hřbetech ) silně až velmi sil.kyselá pokryvnost nízká až střední, převažují kapradiny, mechy, trávy: Dryopteris spin., Oxalis acet., Prenanthes purp., Festuca alt., Calamagrostis vil., Deschampsia flex., Vacc.myrt.



plocha

134,23

4992,92

985,28

39,23

SLT

6I

6S

6V

6O

39,23

271,72

6V9

6O1

201,49 512,07

4611,37

6S5

6V1 6V2

115,96 265,59

134,23

plocha

6S1 6S2

6I1

LT

AVB /bonita/





poznámka fytocenóza kryptopodzol písč.hlin. až hlinitá, SM 24-28 rula, (hlína), BK 4 SM 4 JD 2 ULÉHAVÁ KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA pseudoglejový, morový hluboká,čerstvě vlhká, BK 24-28 650-760 m -s bikou chlupatou moder, kyprá,vespod ulehlá podsvahové plošiny silně až velmi sil.kyselá pokryvnost střední, nepatrná převaha kapradin: Dryopteris spin., Oxalis acet., Prenanthes purp., Luzula pil., Vaccinium myrt., Carex pilul. SM 28-30 rula,svorová rula,svor, kryptopodzol hlin.písč.-písč.hlin., SVĚŽÍ SMRKOVÁ BUČINA BK 4 JD 3 SM 3 KL mor, morový moder BK 26-30 700-800m,vyduté a slabě skeletovitá, -šťavelová středně až silně kyselá stř.hlub.-hluboká spodní části mírně -bukovincová čerstvě vlhká,kyprá zvlněných svahů pokryvnost střední,převaha bylin a trav: Oxalis acet., Phaegopteris dryopt., Dryopteris spin., Prenanthes purp., Deschampsia flex., Carex pilul. (holiny Deschampsia flex., Rubus id., Epilobium ang.) hlin.písč.-písč.hlin., SM 26-28 rula, 700-1000m kryptopodzol, -holá BK 4 JD 3 SM 3 KL slabě skeletovitá, BK 26-28 mírné svahy moder, středně až silně kyselá stř.hlub.-hluboká čerstvě vlhká,kyprá pokryvnost nízká, převládají byliny,kapradiny: Prenanthes purp., Dryopteris spin., Oxalis acet., Calamagrostis vil., Majanthemum bif., Avenella flex. (stadium pod SM-přibývá Avenella flex., holina Avenella flex., Rubus id., Calamagrostis vil.) glej kambický(svahový hlin.písč.až písč.hlin., SM 28-32 rula, 700-800 m VLHKÁ SMRKOVÁ BUČINA BK 3 JD 4 SM 3 KL JS JL OL slabě skeletovitá, JD 30-32 svahová prameniště s glej),mulový moder, -papratková středně kyselá hluboká, prosakující vodou -devětsilová vlhká až mokrá pokryvnost vysoká, převaha bylin:, význačná přítomnost kapradin: Athyrium fil.fem., Phaegopteris polyp.(connectilis), Phaegopteris(Gymnocarpium) dryopteris, Dryopteris spinul., Oxalis acet., Impatiens n.tang., Petasites alb., Circea intermedia, Carex(Vignea) remota, Calamagrostis vil., (světliny Urtica d., kapradiny) glej kambický písč.hlinitá,slabě skelet. BK 3 JD 4 SM 3 KL JS JL OL SM 28-30 rula, 700-800 m -podmáčená rašelinný morový moder hluboká,mokrá, JD 28-30 svahová prameniště soudržná trvale podmáčená pokryvnost střední až vysoká, převládají byliny a kapradiny: Phaegopteris polyp.(connectilis), Athyrium f.fem., Dryopteris spin., Oxalis acet., Equisetum sylv., Carex(Vignea) rem., Impatiens n.t.,Calamagrostis vil., Sphagnum sp.d. pseudoglej typický, SM 28-32 rula,amfibolit,(žula) písč.hlin.až hlinitá, JD 5 BK 2 SM 3 SVĚŽÍ SMRKOVÁ) JEDLINA kryptopodzol pseudoJD 28-32 500-650m, hluboká, -šťavelová glejový,morový moder zvlněné plošiny, střídavě vlhká, až moder, stř.kyselá velmi mírné svahy drobivá až uléhavá pokryvnost vysoká, převaha bylin: Oxalis acet., Senecio f.(ovatus)., Mycelis mur., Athyrium fil.fem., Luzula pil., Carex pal., Deschampsia caesp.,Festuca gig., Calamagrostis vil.,(holiny Sen.f.(ovatus), Desch.caesp. Rubus id. a j.)



plocha

1083,30

1130,44

3085,84

470,13

12,29

75,04

SLT

6P

6Q

6G

6R

7Z

7M

7M4

7Z1

75,04

12,29

470,13

291,41

6G3

6R1

2727,84 66,18

163,84 966,60

6,00 1077,30

plocha

6G1 6G4

6Q1 6Q3

6P1 6P2

LT

AVB /bonita/





poznámka fytocenóza SM 26-28 rula,svorová rula,svor, pseudoglej písč.hlinitá, KYSELÁ SMRKOVÁ JEDLINA JD 5 SM 4 BK 1 stagnoglejový JD 26-28 žula, slabě skeletovitá, -třtinová drnový moder, 650-850m, hluboká, střídavě vlhká, -metlicová rašel.morový moder, přechody údolních vespod uléhavá silně až velmi plošin do velmi mírných svahů silně kyselá pokryvnost střední, převaha trav, mechů a keříčků: Avenella flex., Vaccinium myrt., Dryopteris spin., Luzula pil., Sphagnum sp.d., Calamagrostis vil. (holiny:Avenella flexuosa, Calamagrostis vil.) pseudoglej podzolový, písč.jílovitohlinitá, SM 24-26 žula, (rula),kolem CHUDÁ SMRKOVÁ JEDLINA JD 5 SM 4 BK 1 BR BO rašelinný mor, silně až hluboká,střídavě vlhká JD 24-26 500m 6Q1-borůvková BO 24-26 dno ploché kotliny velmi silně kyselá uléhavá (výskyt v Kateřinské kotlině) -s borovicí pokryvnost vysoká, mechy, keříčky, trávy: Vaccinium myrt., Avenella flex., Calamagrostis vil., Sphagnum sp.d., Trientalis eur., Bazania trilob., Molinia sp. (holina Calamagrostis vil., Sphagnum sp.d., Trientalis eur.) glej rula,žula,amfibolit písč.hlin.,slabě skelet., JD 5 SM 4 OL 1 BK SM 28PODMÁČENÁ SMRKOVÁ JEDLINA rašelinný mor 500-700m,ploché hluboká,mokrá, 30 -přesličková silně kyselá většinou soudržná JD 28-30 údolní úžlabiny -vysokobylinná pokryvnost vysoká, převaha bylin, kapradiny, trávy: Equisetum sylv., Athyrium fil.f.em, Oxalis acet, Dryopteris spin., Carex(Vignea) brizoides, Sphagnum sp.d., Calamagrostis vil., (holina Calamagrostis vil., Equisetum sylv., Sphagnum sp.d. a j.) žula,rula, 500-520 m glej rašelinohumózní písč.hlin.,slabě skelet., JD 5 SM 4 OL 1 BK SM 28-třtinová ploché dno kotliny rašelinný mor hluboká,mokrá, 30 velmi silně kyselá soudržná až vazká JD 28-30 (výskyt v Kateřinské kotlině) pokryvnost vysoká, převaha trav, bylin, keříčků: Calamagrostis vil., Equisetum sp.d., Trientalis eur., Carex(Vignea) brizoides, Oxalis acet., Equisetum silv., Vaccinium myrt.(holina Calamagrostis vil., Sphagnum sp.d., Carex briz.) rašelina + 50 cm, SM 26-30 rašelina, 500-950 m organozem (rašelinná SM 10 JD OL SVĚŽÍ RAŠELINNÁ SMRČINA mokrá, mazlavá plochá údolní dna půda přechodní) -šťavelová sfágnový rašelinný mor pokryvnost střední až vysoká, byliny, trávy a mechy: Oxalis acet., Dryopteris spin., Calamagrostis vil., Lycopodium clav., Sphagnum sp.div.,Equisetum sylv. ranker podzolový,litický skeletovitá až skeletová SM 8 BK 2 JD BŘ JŘ BO SM 14-20 svor,rula, kvarcit ZAKRSLÁ BUKOVÁ SMRČINA mor, s výplní hlin.písčitou, BK 14-16 800-950m, hřbety, -borůvková velmi silně kyselá mělká horní části svahů, skalnaté, vrcholy (vrchol Dyleně) pokryvnost střední až vysoká, převaha keříčků a trav: Vaccinium myrt., Calamagrostis vil., , Avenella flex., Calluna vulgaris,Dryopteris spinulosa, mechy, lišejníky podzol humusový, hlinpísč.-písč.hlin., SM 20-22 svor,rula, kvarcit SM 7 BK 2 JD 1 BŘ JŘ CHUDÁ BUKOVÁ SMRČINA kryptopodzol slabě skeletovitá, BK 18-22 kolem 800 m -třtinová mělká až stř.hluboká, hřbety,hor.části svahů mor (obvod Dyleně,klimatický okrsek C1) velmi silně kyselá čerstvě vlhká,kyprá pokryvnost střední až vysoká, převaha trav a keříčků: Calamagrostis vil., Vaccinium myrt., Avenella flex., Galium hercynicum, Majanthemum bifolium, mechy, lišejníky



322,72

5,73

255,15

7K

7N

7S

1571,34

134,47

7G

7R

7T

plocha

SLT

134,47

767,47 3,63

7G3 7G4

7R2

800,24

8,14

255,15

5,73

AVB /bonita/


fytocenóza kryptopodzol svor,rula,kvarcit mor 750-900 m ploché hřbety a svahy velmi silně kyselá



poznámka



SM 22-24 BK 20-24

hlinitopísčitá-písč.hlin., SM 7 BK 3 JD JŘ BO BŘ štěrkovitá, stř.hluboká, čerstvě vlhká,kyprá (Dyleň) pokryvnost vysoká,převažují trávy: Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtyllus, Galium hercynicum, Dryopteris spinulosa, mechy kryptopodzol rankerový hlinitopísčitá-písč.hlin., SM 8 BK 2 JD BO KL JŘ BŘ KAMENITÁ KYSELÁ BUKOVÁ SMRČINA SM 16-22 svor,rula,kvarcit mor silně kamenitá, BK 16-20 760-920 m -borůvková mělká až stř.hluboká, skeletovité výstupy na velmi silně kyselá svazích čerstvě vlhká,kyprá (Dyleň) pokryvnost střední, převažují keříčky, trávy: Vaccinium myrtylllus, Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Calluna vulgaris, Dryopteris spinulosa, mechy SM 26-28 žula, 700-750 m kryptopodzol,morový až hlinitopísčitá, SM 7 BK 2 JD 1 KL SVĚŽÍ BUKOVÁ SMRČINA slabě skeletovitá, BK 24-26 mírné žulové svahy rašelinný morový (extrazonální charakter-šťavelová moder, středně hluboká až půda,mezoklima) silně kyselá hluboká,č.vlhká,kyprá pokryvnost střední, převaha trav, bylin a mechů: Oxalis acet., Dryopteris spin., Prenanthes purp., Mycelis mur., Avenella flex., Calamagrostis vil., Trientalis europ. jíloviitopísčitá až jílovitá SM 8 JD 1 BŘ 1 BŘ JŘ rašelinný glej SM 18-20 rula,žula,svor,kvarcit CHUDÁ RAŠELINNÁ SMRČINA 500-940m, mělké -rašeliníková ± podzolovaný, středně hluboká, ploché poklesliny mokrá,zbahnělá,vazká (klim.okrsek C1) mokrý rašelinný mor pokryvnost vysoká, mechy, keříčky, trávy: Sphagnum sp.d., Bazania trilobata, Homogyne alpina, Calamagrostis villosa, Equisetum sylvaticum písč.hlinitá, glej rašelinohumózní, SM 26-30 rula,(žula), SM 8 JD 2 OL BŘ JŘ PODMÁČENÁ JEDLOVÁ SMRČINA rašelinný morový moder slabě skeletovitá, JD 28-30 700-800m, -přesličková hluboká,mokrá,uléhavá, (klim.okrsek C1) mělké ploché úžlabiny až mor vazká,sp.voda 65-90 cm pokryvnost vysoká, mechy, byliny, trávy: Equisetum sylv., Sphagnum sp.d., Calamagrostis vil., Lycopodium annot., Blechnum spic., Dryopteris spin., Oxalis ac., Carex echinata, (holiny Calamagrostis vil., Equisetum sylv.) glej rašelinný, písč.hlinitá, SM 26-28 žula, rula SM 8 JD 2 OL BŘ JŘ -třtinová rašelinný mor, slabě skeletovitá, JD 26-28 650-850 m -potoční velmi silně kyselá hluboká,mokrá, širší údolní dna, soudržná vazká, spodní plošiny a potoční voda 35-70 cm aluviia pokryvnost střední až vysoká, převažují mechy, trávy, kapradiiny: Calamagrostis vil., Trientalis eur., Sphagnum sp.d., Polytrichum com., Bazania tril., Carex canescens, Carex echinata, Dryopteris spin., Oxalis acet., Vaccinium myrt. SM 20-24 rašelina, 700-750 m organozem rašelina,hluboká, SM 9 BŘ 1 JŘ KYSELÁ RAŠELINNÁ SMRČINA plošiny (rašelina přechodná až vlhká až mokrá, -třtinová vrchovištní) mazlavá sfágnový rašelinný mor, velmi silně kyselá pokryvnost střední až vysoká, převažují keříčky a mechy: Vaccinium myrt., Vacc.vit.id., Sphagnum sp.d., Bazania trilob., Dicranum scop., Dicranum und., Cladonia sp.d.


KYSELÁ BUKOVÁ SMRČINA 322,72 -třtinová

plocha

7G1

7T1

7S1

7N4

7K1

LT


plocha

51,54

SLT

8R

8R1

LT


AVB /bonita/





poznámka fytocenóza rašelina,hluboká, organozem SM 16-20 rašelina, SM 10 KOS JŘ BŘ VRCHOVIŠTNÍ SMRČINA vlhká až mokrá, (rašelina vrchovištní), 51,54 -suchopýrová ± 700 m, sfágnový rašelinný mor, mazlavá mělké prohlubně v.sil.kyselá plošin pokryvnost vysoká, keříčky, mechy: Eriophorum vaginatumVaccinium myrt., Vacc.vit.id., Vacc.uliginosum, Oxycoccus quadripetalus(palustris), Empetrum nigrum, Polytrichum com., Bazania tril., Dicramodontium denudatum., Sphagnum sp.d.

plocha



Příloha č. 7 Růstové poměry dle četností AVB (ekosystémové analýzy)


Přílohy

%

0,0 B14

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

0,0 B14

15,0

30,0

45,0

Skladba C1 M1 P3 Z1 Z3 C3 D3 D3 P1 Z1 Z3

B16

B16

DŘEVTYP ha 1 SM 118,9 1 SM 69,6 1 SM 73,4 3 BO 330,2 3 BO 106,1 3 BO 84,1 3 BO 77,7

60,0

%

HS 43 43 43 43 43 43 43

GOPL07 F6

B18

7,8 6,8 10,7 21,7 7,7 6,8 10,7

%

B18

B20

max prum B22 24 B22 22 B20 22 B22 21 B22 21 B20 21 B22 22

B14 0,0 0,0 1,4 0,0 0,9 0,0 0,0

B20 6,9 19,9 30,3 30,3 26,6 51,9 29,8

B22 32,4 40,0 24,7 36,5 52,2 32,9 50,3

B24

Stránka 1

B22

BO v cílovém HS 43

B22

B20

B18 0,0 0,0 4,1 21,9 9,0 0,0 4,7

SM v cílovém HS 43

B16 0,0 2,6 0,0 1,7 0,0 0,0 0,0

B24 24,7 27,9 27,6 8,5 11,3 8,6 11,6

B26

Arial CE,obyčejné\ Růstové poměry dle četností AVB

B24

B26 22,8 9,6 10,7 1,1 0,0 6,7 3,6

B28

B28 9,6 0,0 1,2 0,0 0,0 0,0 0,0

B26

B30

B30 3,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B32 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B28

B32

B34 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B36 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B40 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

C3 D3 D3 P1 Z1 Z3

Z1 Z3

M1 P3

C1

B38 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Arial CE,obyčejné\ 12.7.2007

%

0,0 B18

20,0

40,0

60,0

80,0

0,0 B18

10,0

20,0

30,0

Skladba C1 D1 D1 P4 C1 D1

B20

B20

DŘEVTYP ha 1 SM 318,5 1 SM 82,0 1 SM 23,3 1 SM 149,1 1 SM 101,5

40,0

%

HS 45 45 45 51b 51b

GOPL07 F6

B22

B22

% 46,4 13,8 4,4 22,7 17,7

B24

max prum B26 25 B26 25 B24 25 B26 28 B34 28

B24

B14 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B18 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0

B20 3,0 1,2 0,0 1,8 4,9

B22 7,4 9,9 0,0 0,8 5,7

B28

B26

Stránka 2

B28

SM v cílovém HS 51b

B26


B16 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0


B30

B24 35,7 29,4 66,4 13,6 4,1

B30

B26 41,1 47,3 31,4 33,9 22,4

B32

B28 11,4 6,6 2,2 15,3 20,5

B30 0,6 0,0 0,0 23,2 16,5

B32

B34

B32 0,9 5,6 0,0 9,1 2,9

B34 0,0 0,0 0,0 2,2 23,0

B36

B34

B36 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B40 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

D1

C1

D1 P4

D1

C1

B38 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0


60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 B18

%

0,0 B20

20,0

40,0

Skladba C1 D1 P6 M1 Z6 M6 P1 M6 Z1 Z1 Z6 D6 D6 P1 M1 Z6 M6 P1 M6 Z1 Z1 Z6

B20

B22

DŘEVTYP ha 1 SM 220,4 1 SM 60,3 1 SM 39,9 1 SM 27,2 1 SM 24,3 1 SM 23,0 6 BK 69,9 6 BK 61,8 6 BK 25,7 6 BK 70,3 6 BK 36,3 6 BK 23,4

60,0

%

HS 51a 51a 51a 51a 51a 51a 51a 51a 51a 51a 51a 51a

GOPL07 F6

B22

% 24,0 8,1 7,1 10,8 6,5 5,2 8,4 8,5 7,1 10,8 6,5 5,2

B24

max prum B26 26 B28 27 B26 27 B30 28 B28 26 B26 27 B24 24 B26 26 B26 25 B26 25 B26 24 B24 24

B24

B14 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B26

B18 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,2 0,0 0,0

B20 1,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 4,6 0,0 0,0 0,0 25,2 16,1

B22 14,2 0,7 2,8 1,3 32,2 0,0 18,9 13,4 33,1 15,5 8,8 9,6

Stránka 3

B26

B28

BK v cílovém HS 51a

B28

SM v cílovém HS 51a

B16 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0


B30

B24 14,4 18,7 16,5 9,0 0,4 16,9 38,1 9,2 12,3 26,5 26,7 43,3

B30

B26 31,0 18,7 43,9 24,4 11,5 40,5 25,7 47,5 47,8 30,3 36,2 31,1

B28 18,8 31,8 9,6 16,0 50,5 27,3 12,7 20,2 6,8 26,5 1,9 0,0

B32

B32

B30 16,7 30,1 27,3 42,6 5,4 15,3 0,0 0,0 0,0 0,0 1,2 0,0

B32 3,6 0,0 0,0 6,7 0,0 0,0 0,0 9,7 0,0 0,0 0,0 0,0

B36 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B34

B34

B34 0,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B40 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Z1 Z6

M6 Z1

M6 P1

M1 Z6

D6 P1

D6

Z1 Z6

M6 Z1

M6 P1

M1 Z6

D1 P6

C1

B38 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0


0,0 B16

10,0

20,0

30,0

40,0

%

B16

B18

DŘEVTYP ha 1 SM 7010,7 1 SM 1510,1 1 SM 507,9 1 SM 194,4 1 SM 242,3 1 SM 224,2 1 SM 142,0 1 SM 158,7 1 SM 86,2 1 SM 103,5

50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 B14

%

HS 53 53 53 53 53 53 53 53 53 53

GOPL07 F6

B18

Skladba C1 D1 D1 P3 D1 P4 D1 P6 M1 P3 M1 P6 M1 Z3 M3 Z1 Z1 Z3

B20

B20

% 50,8 12,4 4,6 1,7 2,2 2,4 1,5 1,9 1,6 1,6

B22

B22

max prum B26 26 B26 26 B26 25 B28 26 B24 26 B26 26 B26 27 B24 25 B22 25 B24 25

B16 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0

B18 0,1 0,0 0,1 0,0 1,7 0,0 0,4 0,0 0,4 0,0

B20 1,3 2,2 2,2 2,5 2,8 4,2 0,1 4,6 1,1 3,4

B22 8,7 10,9 14,8 3,3 12,7 6,9 9,2 18,0 24,9 23,7

B24 17,5 24,8 22,1 16,2 24,3 26,5 12,9 37,2 20,9 30,3

B26

B28

B30

B24

Stránka 4

B26

B28

SM majoritní a základní v cílovém HS 53

B24

SM čistý a dominantní v cílovém HS 53

B14 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0


B28 26,9 23,2 14,9 37,8 18,6 23,4 23,0 9,1 21,9 13,4

B30

B32

B26 33,6 28,3 41,7 37,2 22,4 34,1 37,5 24,4 24,5 25,2

B34

B30 8,9 7,9 4,0 2,7 14,2 4,7 12,2 6,7 3,1 0,4

B32

B36

B32 2,4 2,4 0,0 0,0 3,3 0,0 4,7 0,0 3,3 3,6

B34 0,6 0,1 0,0 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B34

B38

B36 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B40 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Z1 Z3

M3 Z1

M1 Z3

M1 P6

M1 P3

D1 P6

D1 P4

D1 P3

D1

C1

B38 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0


60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 B16

%

0,0 B14

10,0

20,0

30,0

B16

B18

Skladba C3 D3 P1 M1 Z3 M3 Z1 Z1 Z3 C1 D1 D1 P6 M1 P6

B18

DŘEVTYP ha 3 BO 259,6 3 BO 173,6 3 BO 105,1 3 BO 129,2 3 BO 103,3 1 SM 12603,3 1 SM 2748,7 1 SM 926,8 1 SM 398,9

40,0

%

HS 53 53 53 53 53 55 55 55 55

GOPL07 F6

B20

B20

1,9 1,6 1,9 1,6 1,6 55,6 13,7 5,0 2,6

%

B22

max prum B22 22 B22 23 B24 24 B24 23 B22 23 B28 28 B28 28 B30 28 B26 28

B22

B24

B14 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1

B18 3,4 2,0 1,8 0,9 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0

B20 19,7 9,0 10,9 10,8 19,5 0,1 0,0 0,0 0,2

B22 49,4 46,5 29,7 32,5 41,3 1,5 2,6 3,7 2,3

B26

B26

Stránka 5

B28


B24

BO v cílovém HS 53

B16 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B24 18,9 32,3 32,0 39,8 19,0 7,5 12,2 9,3 10,1

B30


B32

B28

B26 7,0 9,5 13,6 13,9 17,2 22,0 26,3 23,3 31,1

B28 0,0 0,7 10,0 2,2 2,6 29,9 28,9 23,9 18,2

B34

B30

B30 1,5 0,0 2,1 0,0 0,0 23,9 18,1 27,5 25,5

B36

B32 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 12,0 9,3 9,4 6,7

B38

B32

B34 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,6 2,2 2,9 5,8

B36 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,5 0,3 0,2 0,0

B40 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

M1 P6

D1 P6

D1

C1

Z1 Z3

M3 Z1

M1 Z3

D3 P1

C3

B38 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0


60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 B20

%

0,0 B18

10,0

20,0

30,0

40,0

B20

DŘEVTYP ha 1 SM 4434,2 1 SM 1395,0 1 SM 232,9 1 SM 184,2 1 SM 155,9 1 SM 139,2 1 SM 1128,4 1 SM 198,2 1 SM 52,9

50,0

%

HS 57a 57a 57a 57a 57a 57a 79 79 79

GOPL07 F6

B22

B22

Skladba C1 D1 D1 P6 D1 P8 M1 P6 M1 P8 C1 D1 D1 P8

% 50,5 17,9 3,3 2,6 2,6 2,3 73,9 15,0 4,2

B24

B24


B26

B14 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B18 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B20 0,0 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,6 0,0

B22 1,8 2,0 2,9 0,5 0,4 0,0 3,0 6,1 12,3

B30

B26

Stránka 6

B28


B28


B16 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0


B32

B24 9,6 7,8 7,0 7,9 5,1 4,9 13,0 55,4 47,3

B30

B26 21,4 18,1 26,4 16,7 17,3 41,8 35,7 18,4 23,1

B34

B28 25,0 35,2 34,7 23,1 15,9 21,7 35,2 10,5 0,0

B32 12,8 7,7 10,1 15,6 25,5 18,2 2,2 1,3 13,3

B36

B32

B30 26,2 24,8 13,9 33,4 27,4 11,4 10,5 7,8 4,1

B36 0,6 1,9 0,0 0,6 2,9 0,0 0,0 0,0 0,0

B34

B38

B34 2,6 2,1 5,0 2,2 5,5 2,1 0,3 0,0 0,0

B40 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

D1 P8

D1

C1

M1 P8

M1 P6

D1 P8

D1 P6

D1

C1

B38 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0


B20

B26


B14 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B18 0,0 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0 1,4 0,0 0,0

B20 0,7 0,0 0,0 0,7 2,9 6,2 1,2 1,2 8,4

B22 5,6 2,1 2,4 10,6 3,4 0,0 30,4 22,0 29,3


B16 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B24 18,0 24,2 22,9 26,0 24,4 25,9 22,0 29,1 25,2

B34

B26 31,8 38,7 43,9 43,9 42,4 46,7 33,0 32,7 18,2

B36

B28 29,1 20,4 18,0 11,9 25,3 18,2 10,5 15,0 15,7

B30

B30 10,9 8,3 5,8 2,8 0,0 0,0 1,5 0,0 3,1

B38

B32 3,7 4,9 6,9 0,0 1,6 3,0 0,0 0,0 0,0

B34 0,2 1,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B40

B36 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B38 0,0 0,0 0,0 4,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 B18

10,0

20,0

30,0

40,0

%

0,0 B18

10,0

20,0

30,0

B22

B24

B30

B32

Stránka 7

B26

BO v cílovém HS 57b

B28

B28

B32

B40 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Z1 Z3

M3 P1

M1 Z3

Z1 Z3

M1 Z3

M1 P3

D1 P3

D1

B24

% 45,5 13,9 5,2 4,6 4,6 2,0 4,6 2,4 2,0

40,0

B22

Skladba C1 D1 D1 P3 M1 P3 M1 Z3 Z1 Z3 M1 Z3 M3 P1 Z1 Z3


C1

B20

DŘEVTYP ha 1 SM 2153,0 1 SM 583,0 1 SM 196,7 1 SM 150,0 1 SM 129,1 1 SM 47,0 3 BO 88,0 3 BO 79,3 3 BO 45,9


50,0

%

HS 57b 57b 57b 57b 57b 57b 57b 57b 57b

GOPL07 F6

100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 B16

%

B18

B18

DŘEVTYP ha 1 SM 1061,3 1 SM 434,9 1 SM 176,5 1 SM 89,7 1 SM 270,5 1 SM 15,1 1 SM 18,5

45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 B16

%

HS 59a 59a 59a 59a 59b 59b 59b

GOPL07 F6

% 38,3 17,7 7,9 4,7 82,1 5,1 6,8

B20

B20

Skladba C1 D1 D1 P8 M1 P8 C1 D1 D1 P8

B22

B22

max prum B28 28 B28 28 B28 28 B28 28 B26 26 B26 27 B26 26

B24

B14 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B18 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0

B20 0,2 0,0 0,0 0,0 0,8 0,0 0,0

B22 2,1 0,6 2,0 11,6 9,3 3,7 0,0

B28

B24

Stránka 8

B26


B26


B16 0,1 0,0 0,0 0,0 1,3 0,0 0,0

B30

B24 12,6 11,1 5,2 1,3 18,8 26,5 0,0

B28


B26 23,8 25,1 30,4 19,5 33,6 34,2 82,7

B30

B32

B28 33,0 41,5 31,4 35,9 17,4 0,0 17,3

B30 17,3 12,1 17,3 14,8 18,3 14,5 0,0

B32

B34

B32 9,6 5,0 12,7 16,9 0,5 21,1 0,0

B34

B36

B34 1,3 4,7 1,1 0,0 0,0 0,0 0,0

B36 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B40 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

D1 P8

D1

C1

M1 P8

D1 P8

D1

C1

B38 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0



Příloha č. 8 Přehled a rekapitulace uznaných porostů


Přílohy


Příloha č. 9 Přehled deklarovaných funkcí (seznamy)


Přílohy

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

CH CH CH CH CH CH CH TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC DO DO DO DO DO DO DO

LO:11 Poř. Číslo okr.

Tři Sekery Brtná Horní Pelhřimov I - V Bavory Starý Hrožnatov Neualbeureuth - SRN Dyleň Třemešné PS útvar Branka Jímací území Broumov Jímací území Branka Štokov Jímací území Milíře Studánka Lesná Lučina Žebráky Maršovy Chody Jímací zařízení Labuť Rozcestí Jímací zařízení Rozvadov odpočívka dálnice Kateřina Mže - Milíkov Nový Dvůr PS útvar Koupaliště Babylon Obec Babylon Vodovod Domažlice Hluboká - vodovod Hyršov Hájek - vodovod Chodská Lhota - vodovod

Název ONV - Cheb odbor VLHZ 30.11.1977 ONV - Cheb odbor VLHZ 8.7.1977 ONV - Cheb odbor VLHZ 8.1.1979 OÚ - Cheb - ŽP 29.4.1991 ONV - Cheb - obor VLHZ 8.1.1979 MŽP - čj. 830/96/97 6/6 1997 ONV - Cheb odbor VLHZ 29.11.1978 OÚ ŽP Tachov 23.5.1995 ONV Tachov odbor VLHZ 16.10.1987 ONV Tachov odbor VLHZ 6.9.1982 ONV Tachov odbor VLHZ 31.8.1982 ONV Tachov odbor VLHZ 5.8.1987 ONV Tachov odbor VLHZ 9.1.1989 OÚ Tachov, RŽP 18.10.1994 ONV Tachov - VLHZ 21.12.1985 Záp. KNV -VLHZ 5.12.1985 OÚ Tachov, RŽP 13.10.1997 OÚ Tachov, RŽP 11.11.1992 ONV Tachov VLHZ 23.12.1985 OÚ Tachov RŽP 22.10.1991 ONV Tachov VLHZ 11.10.1990 OÚ Tachov RZP 21.5.1997 OÚ Tachov RZP 29.10.1997 ZKNV - Plzeň VLHZ-10.6.1985 OÚ Domažlice ŽP 28.5.1996 ONV Domažlice VHZL 17.11.1965 ONV Domažlice VHZL 5.4.1984 ONV Domažlice VLHZ 13.1.1984 OÚ Domažlice ŽP 7.5.1993 ONV Domažlice VLHZ 13.1.1984 ONV Domažlice VLHZ 12.4.1967

Vyhlášení 1,2 1,2 1,2 1,2 1 2b 1,2a 1,2a,2b 1,2a,2b 1,2a,2b 1,2a,2b 1,2a,2b 1,2a 1,2a,2b 1,2a,2b 1,2a,2b3 1,2a,2b 1,2a,2b 1,2a,2b 1,2a,2b 1,2a,2b 2a, 2b 3 2a, 2b 1,2 1,2 1,2 1, 2a, 2b 1, 2a, 2b 1,2 1,2

Stupeň

KDYNE 2-4 KDYNE 0-4

SVATA KATERINA 3-0 PŘIMDA 9-0 SVATA KATERINA 1-1 PRIMDA 9-0 PRIMDA 9-2 SVATA KATERINA 2-4 SVATA KATERINA 3-3 SVATA KATERINA 1-4 CTIBOR 2-9 SVATA KATERINA 3-5 KDYNE 6-0 KDYNĚ 5-1 DOMAŽLICE 4-9 KDYNE 0-4

CH 6-1 CH 6-1 CH 4-4 CH 2-8 CH 1-8 PŘIMDA 9-7 CTIBOR 2-3 CTIBOR 1-2 CTIBOR 2-3 CTIBOR 0-4 CTIBOR 2-7

ML 9-9

SMO

mapa deklarovaných funkcí Plocha PUPFL čj. VLHZ čj. 833/Č /77 27,5013 VLHZ čj. 460/Č /77 neles VLHZ čj. 42/b/79 0,6107 ŽP čj. 768/ ŽP/VII/91 65,7132 VLHZ čj 41/B /79 1,0256 MŽP čj.353/19.6.1997 84,1382 VLHZ 1399/Hr/78 459,1309 ZP - /95 - 231/2 - P 85,9216 VLHZ416/82-234/3 neles VLHZ1214/82-234/3 633,2757 VLHZ416/82-234/3 613,6757 VLHZ1057/87-234/3 1,0369 VLHZ1470/88-234/3 0,3048 ŽP-/94 - 231/2 - P neles VLHZ 1989/85-234/3 VLHZ 1836/83-233 5595,4666 RŽP-12853/97-231/2 18,295 ŽP - -/92-233/2 11,8979 VLHZ -1909/85-234/3 0,0558 ŽP/847/91-234/3 44,5922 VLHZ 1301/90-234/3 8,9757 RŽP 711/97-231/2 4,8162 RŽP - 893/91-234/3 11113,7431 VLHZ/258/85-235 3,4871 RŽP-983/96 1,5876 VHZL-6962/65 3,2911 VHZL-372/84 42,9622 VLHZ-1247/83 102,2782 ŽP - 745/93-231 neles VLHZ-1246/83 0,4352 vod.-4025/66 1,2702

Přehled pásem hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO)

32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46

DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO KT CH


Název

Kdyně - vodovod Klenčí - vodovod Mutěnín - vodovod Němanice - vodovod Nový Kramolín Pec pod Čerchovem - vod. Postřekov - vodovod Rybník - vodovod Smržovice - vodovod Chodov - Trhanov-vodovod Všeruby - vodovod Starec - vodovod Město Waldmünchen Chudenín - vodovod Jesenice

Vyhlášení ONV Domažlice VLHZ 1.6.1984 ONV Domažlice VLHZ 29.12.1982 OÚ Domažlice, ŽP 26.10.1994 ONV Domažlice VLHZ 13.1.1984 OÚ Domažlice, ŽP 30.9.1992 ONV Domažlice VLHZ 13.1.1984 ONV Domažlice VLHZ 29.12.1982 ONV Domažlice - VLHZ 24.1.1990 ONV Domažlice VLHZ 12.12.1985 ONV Domažlice VLHZ 13.1.1984 ONV Domažlice VLHZ 13.1.1984 ONV Domažlice VLHZ 13.1.1984 MŽP ČR 8.8.1996 ZVAK, Plzeň 28.2.1984

1,2 1,2 2 2a, 2b 1,2a,2b 1,2 1,2,3 1,2a 1,2a,2b 1,2 1,2a,2b 2 1, 2a, 2b 1,2a 2b

Stupeň

CH 2-4

KDYNE 6-1 DOMAZLICE 8-7 DOMAZLICE 9-3 KLATOVY 9-3 Domažlice 7-9 KDYNĚ 3-4 KDYNĚ 2-3 KDYNĚ 8-3

DOMAZLICE 7-9 DOMAZLICE 8-2 DOMAZLICE 9-8

SMO

neles VLHZ-1686/82 119,4109 ŽP-1440/94 4,2688 VLHZ-83/84 8,6388 ŽP-775/92-235 neles VLHZ-89/84 2,4826 VLHZ-1685/82 91,9274 VLHZ 232/89/235 8,5702 VLHZ 1018/85 20,8123 VLHZ 88/84 11,1976 VLHZ 1251/83 16,7538 VLHZ 1245/83 0,0589 čj.553(ÚOPL) 1996 90,9442 VLHZ 673/48-85 neles MŽP čj. 353/19.6.1997 53,9738

mapa deklarovaných funkcí Plocha PUPFL čj.

Přehled pásem hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO)

CH Mariánské Lázně statut lázeňského města ML sválen usnesením vlády ČSR z 18.1.1956

CH Kynžvart-statut lázeňského města Lázně Kynžvart schválen na 10. Zasedání Zpč KNV dne 28.9.1983

CH Mítina - Kyselecký Hamr

CH Žandovské kyselky

2

3

4

5

MZ ČR-ČIL čj. ČIL-442-6.12.1996/ 5282

2.stupeň prozatimní

širší prozatimní pásmo

3.stupeň

usnesení č.106 Zpč KNV z 7.6.83 a plenárním zasedání Zpč KNV ze dne 28.9.1983 MZ ČR - čj.ČIL 442-25.2.1995

3.stupeň

Ochrané pásmo : stupeň 3.stupeň

usnesení vlády ČR č.943 z 13.11.1959

Poř. Číslo okr. Název Vyhlášení 1 CH Františkovy Lázně statut lázeňského nařízení vlády ČR č.152/1992 Sb. města FL-schváleno usnesením vlády ČSR z 18.1.1956

LO:11

526,197

637,2596 11,7166

44,5008

2731,3094

Plocha PUPFL 101,0268

Poznámka

mapa deklarovaných funkcí

Přehled ochraných pásem zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod

1

CH


Chebská pánev

Název nařízení vlády ČSR č.85 /8190

Vyhlášení

Kateg. CH1-6

SMO Poznámka

mapa deklarovaných funkcí

3774,1746

Plocha PUPFL

Přehled chráněných oblastí přirozené akumulace vod

LO:11 Poř. Číslo okr. 1 CH 2 CH 3 CH 4 CH 5 TC 6 TC 7 TC 8 TC 9 TC 10 TC 11 TC 12 TC 13 TC 14 TC 15 TC 16 TC 17 TC 18 TC 19 TC 20 TC 21 DO 22 DO 23 DO 24 DO 25 DO 26 DO 27 DO 28 DO 29 DO

Název Železná Hůrka U Kamence Tišina u Vysoké Mechové Údolí Na požárech Broumovská bučina Diana Farské bažiny Jezírka u Rozvadova Křížový kámen Ostrůvek Pavlova Huť Podkovák Přimda Tišina Bučina Maršovy Chody Milov Prameniště Kateř. Potoka Žďár u Chodského Újezda Skalky na Sádku Starý Hirštejn Bystřice Malý Zvon Herštýn Hora Nad Hutí Mlýneček Salka

Vyhlášení ONV Cheb 28.4.1961 OÚ Cheb ŽP 4669-680/98 OÚ Cheb ŽP 2342-251/97 OÚ Cheb ŽP 3785 - 554 /98 OÚ Tachov 26.2.1992 ONV Tachov 7.10.1988 MŠA NO 143.547/33 MK ČSR čj 16749/73 ONV Tachov 14.9.1984 MK ČSR čj 16750/73 MK ČSR 8- 958 /73 ONV Tachov 21.9.1990 MK ČSR čj 16585 /73 MK ČSR čj 17507 /55 -A/6 z 4.7.56 ONV Tachov 11.2.1987 MŠVU 88.208 /51 z 9.3.1951 ONV Tachov 9.10.1987 ONV Tachov 21.9.1990 ONV Tachov 21.9.1990 OÚ Tachov 15.11.1998 MŠA NO čj41322/37 -1v/1 15.4.1938 OÚ Domažlice čj 398/95 6.9.95 MK ČSR čj 9.2.96/69 -II/2 20.11.1969 OÚ Domažlice 6.9.1995 MK ČSR čj 68733/54-IX 12.4.1955 MK ČSR čj 68740/54-IX 12.4.1955 OÚ Domažlice 6.9.1990 PZONV Domažlice 25.9.1990 PZONV Domažlice 25.9.1990

ZCHÚ NPP PCHP PCHP PR NPP PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR PP PP PP PP PP PP PR PR PR PP PP PP PP PR 9-4,5 Svatá Kateřina 2-0 TC 9-4 DO 8-8 DO 9-6 Kdyně Kdyně 1-2 Kdyně 0-1 Klatovy 9-1 Rybník 1-2 Kdyně 3-3 Kdyně 5-1

Ctiboř 2-2 Svatá Kateřina 2-6 Svatá Kateřina 4-0 Svatá Kateřina 3-7 Ctiboř 6-9 Ctiboř 5-8 Ctiboř 4-7 Svatá Kateřina 3-0 Přimda 9-4 Ctiboř 2-2 Ctiboř 2-3

Cheb 1-5

Mariánské l. 9-9

SMO

mapa deklarovaných funkcí Výměra Plocha Katastr. území ha PUPFL Mýtina 2,2842 neles. Tři Sekery 38,2658 neles. Stará Voda, Vysoká 388,2197 neles. Brtná Salajna, Palič 6,6421 8,2172 Jedlina 78,88 neles. Broumov 26,11 26,2372 Rozvadov 21,9 21,9047 Jedlina 63,09 64,6293 Rozvadov 6,52 6,4896 Pavlův Studenec I 19,23 19,0565 Pavlův Studenec I 4,91 5,6873 Pavlův Studenec I 37,72 32,8307 Lesná 5,55 5,5441 Přimda 33,12 34,2733 Žďár u Tachova 11,75 11,4485 Žďár u Tachova 7,63 8,2314 Maršovy Chody 1,14 neles. Přimda 0,74 neles. Bažantov 3,13 0,4227 Chodský Újezd 0,43 1,3758 Postřekov 4,03 4,2483 Vranov 37,15 37,7535 Pec pod Čerchovem 44,61 44,4882 Pleš 8,00 8,1997 Němčice 13,72 14,2055 Němčice 5,17 5,2509 Pleš, Mostek 14,04 14,2544 Klíčov 0,67 0,6401 Pasečnice 0,4 0,2696

Přehled zvláště chráněných území

LO:11 Poř. Číslo okr. 30 DO 31 DO 32 DO 33 DO 34 DO 35 KT 36 KT

Název Sokolova vyhlídka Pleš Jezvinec Německá Hora Orlovická Hora Svatý Bernard U U Radošina

Vyhlášení ONV Domažlice čj 126, 6.6.1980 MK ČSR 68736 /54-IX 12.4.1955 MK ČSR 68731 /54-IX 12.4.1955 ONV Domažlice 25.9.1990 ONV Domažlice 25.9.1990 ONV Klatovy 18.9.1990 ONV Klatovy 18.9.1990

ZCHÚ PP PP PP PP PP PP PP

SMO Kdyně 6-1 Kdyně 1-1 Kdyně 0-6 Kdyně 0-4 Kdyně 0-6 Kdyně 0-7 Kdyně 0-8

mapa deklarovaných funkcí Výměra Plocha Katastr. území ha PUPFL Babylon 3,5 3,6343 Pleš 27,69 27,4196 Orlovice 8,68 9,9415 Chodská Lhota 6,72 1,2201 Orlovice 1 0,606 Liščí 6,72 1,2201 Svatá Kateřina 0,75 0,7998

Přehled zvláště chráněných území

CH TC DO

CH

1

2


vyhláška ONV Tachov dne 29.6.1990

vyhláška OÚ Tachova dne 20.4.1994

Přírodní park Český les

Smrčiny

Vyhlášení

Název

ne

ne

Kateg.

SMO

Přehled velkoplošných chráněných území

881,78

56 559,37

FL 3680,9915 Planá 14 699,34 Přimda 16 278,23 H.Týn 5066,12 DO 16 834,66

mapa deklarovaných funkcí Plocha PUPFL Poznámka

1

TC


Obora - mufloni "Diana"

Název

Kateg. ano

Vyhlášení MŽP - čj. OOLP/ 2611 /95 6.12.1995 Svatá Kateřina 2-7

SMO Nová Ves

24,635

mapa deklarovaných funkcí Plocha Katastr. území PUPFL

Přehled uznaných obor, samostatných a uznaných bažantnic

Název

Vyhlášení

1 TC Tillyho šance, polní opevnění MK ČR 8.4.1997 třicetileté války

LO:11 Poř. Číslo okr. Kulturní památka Rozvadov

mapa deklarovaných funkcí Plocha Katastrální území Výměra PUPFL

Přehled archeologických nalezišť a kulturních památek

73 55 a+b

TC

TC

DO Bělá - Zvon

DO Výhledy - Č.Kubice

5

6

7

Ostrůvek - Traviny

Rozvadov - Diana 78-1

77

79-1

4

Studenec

TC

79-B

3

B - Huť -jih

TC

č. 79-A

2

LO:11 Poř. Číslo okr. Název 1 TC A - Huť - jih

SM, JD BK, KL

BK, SM

SM, BK

BO, SM

BK

SM

Dřevina SM

5,6

5,6

5

5,6

5,6

5,6

Ivs 5,6

Rybník LČR Horš. Týn 1-1 Kdyně 7-2 LČR Domažlice Kdyně 7-1 město Domažlice

LČR Přimda

Ctiboř 3-7 LČR Planá Ctiboř 3-8 LČR Přimda + lesy Kolowrat

SMO Lokalizace Ctiboř 1-0 LČR Planá 1-1-1-2 Ctiboř 0-3 město Planá

Přehled genových základen

1429,013

292,9436

193,4496

671,5004

158,0796

49,5969

mapa deklarovaných funkcí Plocha Výměra PUPFL poznámka 424,8915

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29

Poř. číslo

LO:11

TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC

okr

Valy Háj Slatina Slatina Slatina Slatina Krásné Jedlová Jedlová,Slatina Krásné Tři sekery u Kynžvartu Krásné Slatina Tři sekery u Kynžvartu Tři sekery u Kynžvartu Stará Voda Tři sekery u Kynžvartu Tři sekery u Kynžvartu Drmoul Slatina Chodovská Huť Broumov u Zadního Chod. Tachovská Huť Chodovská Huť Chodovská Huť Chodovská Huť Chodovská Huť Chodovská Huť Zadní Chodov


číslo BC 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 schv. UP N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N S N N N N N N N L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Význam Mariánské Lázně 8-7 Cheb 1-8 Cheb 1-9 Cheb 1-9 Cheb 2-9 Cheb 2-9 Mariánské Lázně 9-8 Cheb 0-8 Cheb 0-8 Mariánské Lázně 9-8 Mariánské Lázně 8-9 Cheb 0-9 Cheb 0-9 Mariánské Lázně 7-8 Mariánské Lázně 8-8 Mariánské Lázně 8-8 Mariánské Lázně 8-9 Mariánské Lázně 8-9 Tachov 8-0 Ctiboř 1-0 Ctiboř 1-0 Ctiboř 1-1 Ctiboř 0-0 Ctiboř 0-0 Ctiboř 0-0 Ctiboř 0-1 Ctiboř 0-1 Ctiboř 0-1 Tachov 9-1

SMO

Přehled biocenter ÚSES mapa ÚSES Plocha Poznámka PUPFL 16,7979 Planá 21,5182 43,0470 57,0303 18,0867 18,5997 36,2892 10,1252 25,6043 22,7571 18,1505 17,2876 12,0885 16,4748 14,9708 24,4103 9,3195 8,8353 14,9101 15,1717 14,0212 18,6806 22,5733 40,3651 15,6417 6,2409 16,5222 18,0851 5,0342

Poř. číslo 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58

LO:11


okr

Zadní Chodov Broumov Žďár Žďár Žďár Výšina Broumov u Zadního Chod. Broumov u Zadního Chod. Výšina Broumov Broumov Žďár Chodský Újezd Broumov u Zadního Chod. Broumov u Zadního Chod. Chodský Újezd Chodský Újezd Žďár Chodský Újezd Zadní Chodov Výšina Branka u Tachova Branka u Tachova Branka u Tachova Branka u Tachova Žďár Halže Halže Výšina


číslo BC 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 schv. UP N S N N N N S S N S S N N S S N N N N N N N N N N N N N N L L L R L L L L L R L L L L L L L L L L L L R L L L L L L

Význam

Ctiboř 0-3 Tachov 9-3 Tachov 8-2 Ctiboř 3-4 Ctiboř 3-4 Ctiboř 3-5 Ctiboř 3-6 Ctiboř 3-5 Ctiboř 2-4 Ctiboř 1-4 Ctiboř 0-4 Ctiboř 2-4

Tachov 9-1 Ctiboř 1-2 Ctiboř 1-2 Ctiboř 2-3 Ctiboř 1-3 Ctiboř 3-3 Ctiboř 1-2 Ctiboř 1-2 Ctiboř 2-4 Ctiboř 0-2 Tachov 9-2 Ctiboř 0-3 Ctiboř 0-3 Ctiboř 0-2 Ctiboř 0-2

SMO

Přehled biocenter ÚSES

17,3682 3,9274 1,8537 34,0628 29,7595 22,7595 40,5028 9,6336 20,0220 16,1073 9,2860 20,3469

Plocha PUPFL 19,0718 16,3715 18,1763 84,7026 19,3187 6,2332 9,0252 15,4589 15,9001 42,8065 25,4158 11,4293 10,9846 6,9215 26,0844 neles. neles.

Poznámka

mapa ÚSES

Poř. číslo 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87

LO:11


okr

Branka u Tachova, Výšina Výšina Výšina Výšina Výšina Výšina Halže Halže Halže Štokov Žďár Štokov Štokov Štokov Halže Chodský Újezd Štokov Branka u Tachova Obora u Tachova Pavlův Studenec Obora u Tachova Pavlův Studenec Branka u Tachova Mýto u Tachova Obora u Tachova Milíře u Tachova Milíře u Tachova Milíře u Tachova Obora u Tachova


číslo BC 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 schv. UP N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N L L L L L L L L L R L L L L L L L L R L L L L R L L L L L

Význam

0,4345 4,1658 0,0503 11,8252 17,5807 21,7721 7,5961 11,7047 8,9477 6,8768 10,8986 88,1451 33,3001 22,9861 3,0841 13,1750 23,0419 19,3459 11,6406 23,2117 0,2493

Ctiboř 1-5 Ctiboř 0-5 Tachov 9-5 Ctiboř 0-4 Ctiboř 0-4 Ctiboř 0-4 Ctiboř 0-5 Ctiboř 0-5 Tachov 9-4 Ctiboř 3-6 Ctiboř 3-7 Ctiboř 4-7 Ctiboř 4-6 Ctiboř 4-7 Ctiboř 2-6 Ctiboř 1-7 Ctiboř 2-6 Ctiboř 2-7 Ctiboř 2-7 Ctiboř 2-6

Plocha PUPFL 18,4139 14,9306 7,7178

Ctiboř 2-5

Ctiboř 2-4 Ctiboř 2-5 Ctiboř 2-5

SMO


neles.

neles.

neles.

neles.

neles.

Poznámka

mapa ÚSES

Poř. číslo 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116

LO:11


okr

Obora u Tachova Obora u Tachova Obora u Tachova Svobodka Svobodka Mýto u Tachova Ctiboř Ctiboř Tachov Pavlův Studenec Pavlův Studenec Pavlův Studenec, Milíře u Tachova Milíře u Tachova Písařova Ves. , Studánka u T. Studánka u Tachova Dlouhý Újezd Dlouhý Újezd, Studánka u T. Dlouhý Újezd Písařova Ves. Písařova Ves. Písařova Ves Lesná u Tachova Studánka u Tachova Dlouhý Újezd Dlouhý Újezd Pavlův Studenec Pavlův Studenec Pavlův Studenec Pavlův Studenec


číslo BC 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 301 302 303 304 schv. UP N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N L L L L L R L L R L L R L L L L L L L R L L L L L L L L L

Význam

neles 2,9202 9,7092 15,6799 24,9220 Přimda 17,8431 5,3706 28,6178 Ctiboř 0-8 Ctiboř 0-9 Svatá Kateřina 0-0 Ctiboř 6-8 Ctiboř 6-9 Ctiboř 5-8 Ctiboř 5-8

neles

mapa ÚSES Poznámka

3,7081 0,9955 7,2838 0,4004 3,6851 4,4140 6,6381 8,1306 8,8664 19,7971 5,7971 17,9537 13,6087 12,5636 21,6657 36,5156 37,4995 12,5402 4,8204 1,2720

Plocha PUPFL

Ctiboř 1-6 Ctiboř 1-6 Ctiboř 1-6 Ctiboř 1-6 Ctiboř 1-7 Ctiboř 0-6 Ctiboř 0-6 Ctiboř 0-7 Ctiboř 3-8 Ctiboř 4-8 Ctiboř 4-8 Ctiboř 3-8 Ctiboř 1-8 Ctiboř 1-8 Ctiboř 1-9 Ctiboř 1-5 Svatá Kateřina 1-0 Ctiboř 2-8 Ctiboř 2-8 Ctiboř 2-8

SMO


Poř. číslo 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145

LO:11


okr

Pavlův Studenec Pavlův Studenec Pavlův Studenec Pavlův Studenec Pavlův Studenec Česká Ves u Lesné Česká Ves u Lesné Česká Ves u Lesné Česká Ves u Lesné Jedlina Lesná u Tachova Lesná u Tachova Jedlina Česká Ves u Lesné, Jedlina u T. Stará Knížecí Huť, Česká Ves u T. Lesná u Tachova Bažantov Bažantov Bažantov Pořejov Lesná u Tachova Maršovy Chody Dlouhý Újezd Dlouhý Újezd Dlouhý Újezd Česká Ves u Lesné Česká Ves u Lesné Jedlina Jedlina


číslo BC 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 schv. UP N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N L L R L L L L L L R L L L L L L R L L L L L L L L L L R L

Význam

Svatá Kateřina 0-0

12,5043 49,3769

Svatá Kateřina 5-1 Svatá Kateřina 4-1

1,8874 5,6433

13,5879

Ctiboř 5-8 Ctiboř 6-9 Ctiboř 6-9 Svatá Kateřina 6-0 Ctiboř 5-9 Svatá Kateřina 5-0 Svatá Kateřina 5-0 Svatá Kateřina 5-0 Svatá Kateřina 5-0 Svatá Kateřina 4-0 Ctiboř 3-9 Svatá Kateřina 3-0 Svatá Kateřina 3-1 Svatá Kateřina 4-0 Svatá Kateřina 4-1 Ctiboř 3-9 Svatá Kateřina 2-0 Svatá Kateřina 2-0 Svatá Kateřina 2-0 Svatá Kateřina 1-0

Přimda 9-0 Přimda 9-0

Plocha PUPFL 24,1932 20,0513 56,2647 26,7321 40,3396 32,8477 2,2267 9,1728 3,8932 62,4238 4,0030 5,5910 16,1406 32,0150 11,5689 7,5698 9,0460 10,5655 9,5234 25,7481 SMO


neles

neles

neles

neles

Poznámka

mapa ÚSES

Poř. číslo 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174

LO:11


okr

Jedlina, Žebráky Nové domky, Žebráky Lesná u Tachova Stará Knížecí Huť Jedlina Nové Domky Nové Domky Žebráky Nové domky Lesná u Tachova Bažantov Pořejov Bohuslav Lesná u Tachova Žebráky Žebráky Žebráky Žebráky Žebráky Žebráky Žebráky Pořejov Pořejov Žebráky Hošťka Počejov Počejov Úšava Úšava


číslo BC 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 schv. UP N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N L R L L L L L L L L L L R L L L L L L L L L L L L L L L L

Význam Svatá Kateřina 3-1 Svatá Kateřina 3-2 Svatá Kateřina 3-1 Svatá Kateřina 4-1 Svatá Kateřina 4-1 Svatá Kateřina 4-2 Svatá Kateřina 4-2 Svatá Kateřina 2-2 Svatá Kateřina 3-2 Svatá Kateřina 2-1 Svatá Kateřina 2-1 Svatá Kateřina 1-1 Svatá Kateřina 0-2 Svatá Kateřina 2-1 Svatá Kateřina 2-1 Svatá Kateřina 2-1 Svatá Kateřina 2-1 Svatá Kateřina 2-2 Svatá Kateřina 2-2 Svatá Kateřina 1-2 Svatá Kateřina 2-2 Svatá Kateřina 1-1 Svatá Kateřina 1-1 Svatá Kateřina 1-2 Svatá Kateřina 1-2 Svatá Kateřina 0-1 Svatá Kateřina 0-1 Svatá Kateřina 0-1 Přimda 9-1

SMO

Přehled biocenter ÚSES Plocha PUPFL 40,3901 30,7080 9,3920 5,8007 16,7764 10,3485 3,3169 28,5807 9,9533 6,8225 15,7468 0,8435 18,9580 28,7871 4,9246 0,8674 0,5471 18,1736 8,1558 9,2121 0,6222 9,6249 6,3869 14,4795 0,3062 15,4765 6,4763 5,1010 11,3414 Poznámka

mapa ÚSES

Poř. číslo 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203

LO:11


okr

Úšava, Nové Sedliště Počejov Počejov Nové Sedliště Labuť Nové Sedliště Bohuslav Lužná u Boru Rozvadov Rozvadov Rozvadov Nové Domky Rozvadov Nové Domky Rozvadov Rozvadov Hošťka Hošťka Svatá Kateřina u Rozvadova Svatá Kateřina u Rozvadova Hošťka Hošťka Přimda Přimda Přimda Bohuslav Bohuslav Přimda Labuť


číslo BC 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 schv. UP N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N S S S N N S N L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L R L R L L L L

Význam

10,8526 5,0845 3,6990 6,4763 18,3995 12,0994 12,3102 8,4784 0,3794 13,1878 1,5808 0,3917 3,2788 0,0736 0,0748 1,2130 12,4572 13,9065 57,8975 6,1197 3,5563 9,4768 5,8150

Přimda 9-2 Přimda 9-2 Svatá Kateřina 0-1 Přimda 8-3 Svatá Kateřina 3-3 Svatá Kateřina 3-3 Svatá Kateřina 3-4 Svatá Kateřina 3-3 Svatá Kateřina 2-3 Svatá Kateřina 2-3 Svatá Kateřina 2-4 Svatá Kateřina 1-3 Svatá Kateřina 1-4 Svatá Kateřina 1-5 Svatá Kateřina 1-4 Svatá Kateřina 1-4 Svatá Kateřina 0-4 Přimda 9-4 Svatá Kateřina 0-3 Svatá Kateřina 0-3 Svatá Kateřina 0-4 Přimda 9-3

Plocha PUPFL 4,7676

Svatá Kateřina 0-2

Přimda 9-1

SMO


neles

neles

neles

neles

neles

Poznámka

mapa ÚSES

Poř. číslo 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232

LO:11


okr

Labuť Mlýnec pod Přimdou Přimda Přimda Přimda Velké Dvorce Újezd pod Přimdou Újezd pod Přimdou Velké Dvorce Rozvadov Rozvadov Rozvadov Rozvadov Rozvadov Rozvadov Rozvadov Rozvadov Rozvadov Svatá Kateřina u Rozvadova Svatá Kateřina u Rozvadova Svatá Kateřina u Rozvadova Nová Ves pod Přimdou Svatá Kateřina u Rozvadova Nová Ves pod Přimdou Nová Ves pod Přimdou Rozvadov Nová Ves pod Přimdou Nová Ves pod Přimdou Málkov u Přimdy


číslo BC 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 schv. UP N N S S S N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N L L L L L L L L L L L L R L L L L R L L L L L L L L L L L

Význam

4,4763 1,5541 12,3621 0,2923 0,6519 10,3616 27,2604 6,3778 8,4042 17,0177 12,4066 8,6089 38,7102 17,5759 0,2916 0,4978 18,3458 14,8152 3,1748 11,2180 0,1299 16,7590 16,9516 25,4007

Svatá Kateřina 3-5 Svatá Kateřina 3-5 Svatá Kateřina 3-6 Svatá Kateřina 3-7 Svatá Kateřina 3-6 Svatá Kateřina 2-5 Svatá Kateřina 2-5 Svatá Kateřina 2-5 Svatá Kateřina 2-6 Svatá Kateřina 1-6 Svatá Kateřina 1-5 Svatá Kateřina 1-5 Svatá Kateřina 1-6 Svatá Kateřina 1-6 Svatá Kateřina 1-6 Svatá Kateřina 1-6 Svatá Kateřina 1-6 Svatá Kateřina 0-5 Svatá Kateřina 0-6 Přimda 9-6

2,9533 1,2423

Plocha PUPFL

Přimda 9-4 Přimda 8-4 Přimda 9-3 Přimda 8-4

Přimda 9-3 Svatá Kateřina 0-4

SMO


neles

neles

neles

Poznámka

mapa ÚSES

Poř. číslo 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261

LO:11

TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC DO DO DO DO

okr

Přimda Svatá Kateřina u Rozvadova Přimda Přimda Přimda Málkov u Přimdy Málkov u Přimdy Málkov u Přimdy Nová Ves pod Přimdou Nová Ves pod Přimdou Nová Ves pod Přimdou Nová Ves pod Přimdou Nová Ves pod Přimdou Nová Ves pod Přimdou Nová Ves pod Přimdou Nová Ves pod Přimdou Nová Ves pod Přimdou Nová Ves pod Přimdou Nová Ves pod Přimdou Nová Ves pod Přimdou Málkov u Přimdy Nová Ves pod Přimdou Nová Ves pod Přimdou Nová Ves pod Přimdou Bezděkov u Třemešného Železná Železná Železná Železná


číslo BC 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 132 133 134 135 schv. UP S N S S S N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N L L L L L R L L R L L R L L L L L L L L L L L L R L L L L

Význam

19,2183 1,4712 25,2121 1,4399 2,4199 4,9590 14,3807 Horšovský Týn neles neles 13,6361

Svatá Kateřina 1-8 Svatá Kateřina 1-8 Svatá Kateřina 0-7 Svatá Kateřina 0-7 Svatá Kateřina 0-7 Přimda 9-7 Svatá Kateřina 3-8

Rybník 2-0

9,4591 22,4149 12,1257 19,7584 8,7413 2,9084

Svatá Kateřina 2-7 Svatá Kateřina 2-7 Svatá Kateřina 1-7 Svatá Kateřina 1-8 Svatá Kateřina 2-7 Svatá Kateřina 2-8

neles

neles

neles

neles

0,5546 101,3969

Přimda 9-6 Svatá Kateřina 2-7

neles

Svatá Kateřina 0-5 Svatá Kateřina 0-5 Přimda 9-5 Přimda 9-5 Přimda 9-5 Přimda 9-6

Poznámka

mapa ÚSES Plocha PUPFL 16,7796 13,6450 11,8812 1,5748 2,6697 5,9425

SMO


Poř. číslo 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289

LO:11

DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO TC TC DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO

okr

Železná Bělá nad Radbuzou Smolov Smolov Bezděkov u Třem., Železná, Smolov Železná Smolov Smolov Smolov Smolov Smolov Smolov Smolov Bezděkov u Třemešného Bezděkov u Třemešného Bělá nad Radbuzou Vranov u Mnichova Pivoň Postřekov Vranov u Mnichova, Skláře u Mnichova Postřekov Mnichov u Poběž., Skláře u Mnichova Mnichov u Poběž., Hvožďany u P. Postřekov Postřekov Klenčí pod Čerchovem Klenčí pod Čerchovem Díly


číslo BC 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 269 270 271 149 150 151 152 153 154 155 157 158 159 160 161 schv. UP N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N L L L L L L L L L L L L L L R L L L L L L L L L L L L L

Význam

10,6875

Svatá Kateřina 0-9 Svatá Kateřina 1-9 Svatá Kateřina 1-9 Rybník 1-0 Rybník 1-0 Rybník 1-0 Rybník 0-0

Domažlice 7-8

Domažlice 8-8 Domažlice 7-7

neles

neles

Poznámka

mapa ÚSES

neles 10,7444 16,2958 46,6793 13,0203 13,4644 Domažlice 19,7792 21,2556 5,9609 10,2620 0,2861 neles 4,2270 3,7072 neles neles 19,5971

7,6897 60,8962 11,3487 20,2489 22,3494 3,2804

Svatá Kateřina 1-9 Svatá Kateřina 0-9

Domažlice 9-0 Svatá Kateřina 0-8 Svatá Kateřina 0-8 Přimda 9-8 Domažlice 9-5 Domažlice 9-5 Domažlice 9-6 Domažlice 8-6 Domažlice 9-6 Domažlice 8-5

Plocha PUPFL 7,7540 29,8371

SMO


Poř. číslo 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317

LO:11

DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO

okr

Jindřichova Hora Klenčí pod Čerchovem Klenčí pod Čerchovem Lísková u Nemaňic Dolní Folmava Dolní Folmava Chodov Klenčí pod Čerchovem Klenčí pod Čerchovem Chodov Chodov Pec Pec Trhanov Trhanov Trhanov Babylon Havlovice u Domažlic Dolní Folmava Pec Pec Česká Kubice Česká Kubice Dolní Folmava Pec Babylon Babylon, Česká Kubice


číslo BC 162 163 164 165 166 167 168 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 schv. UP N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Význam

12,3533 2,0621 14,7656 7,2719

9,0613 10,7543 12,1414 11,6833 34,2245 6,6803 5,0801 3,6239 13,2496

Kdyně 6-0

Kdyně 6-0 Kdyně 8-1 Kdyně 7-1 Kdyně 7-1 Kdyně 7-2 Kdyně 7-2 Kdyně 7-3 Kdyně 6-1 Kdyně 6-2

Plocha PUPFL 13,7256 8,7264 13,9429 6,9408 14,8844 15,6859 33,7699 39,5469

Kdyně 7-0 Kdyně 6-0 Kdyně 7-0

Domažlice 9-9 Domažlice 8-9 Domažlice 8-9 Domažlice 9-9 Kdyně 8-0 Kdyně 8-0 Kdyně 7-0 Domažlice 7-9

SMO


neles

neles

neles neles

neles

neles

Poznámka

mapa ÚSES

Poř. číslo 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348

LO:11

DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO

okr

Babylon, Česká Kubice Babylon Babylon Babylon, Česká Kubice Česká Kubice Česká Kubice Česká Kubice Pasečnice Pasečnice Pasečnice Tlumačov Tlumačov Tlumačov Tlumačov Klíčov u Mrákova Kout na Šumavě Starec Prapořiště Podzámčí Kdyně Dolní Folmava Horní Folmava Dolní Folmava Česká Kubice Starý Spálenec Horní Folmava Horní Folmava Starý Spálenec Horní Folmava


číslo BC 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 schv. UP N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Význam

16,4479 18,0982 17,1481 0,3109 9,1707 19,8824 14,8550 18,2412 11,8557 24,7183 0,5001 7,8455 18,0228 0,1369 22,3764

13,8437 21,9034 18,7931 17,2645

Kdyně 5-1 Kdyně 5-2 Kdyně 4-3 Kdyně 4-2 Kdyně 3-2 Kdyně 2-2 Kdyně 0-1 Kdyně 0-2 Kdyně 7-3

Kdyně 6-3 Kdyně 6-3 Kdyně 6-4 Kdyně 6-4

Plocha PUPFL 8,1939

Kdyně 5-1 Kdyně 6-2 Kdyně 6-2 Kdyně 6-2 Kdyně 6-3 Kdyně 5-1

Kdyně 6-2

SMO


neles neles

neles neles

neles

neles

neles

neles

neles

Poznámka

mapa ÚSES

Poř. číslo 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377

LO:11

DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO

okr

Starý Spálenec Starý Spálenec Maxov Maxov Myslív u Všerub Myslív u Všerub Myslív u Všerub Klíčov u Mrákova Myslív u Všerub Klíčov u Mrákova Myslív u Všerub Prapořiště Brůdek Starec Hájek u Všerub Hájek u Všerub Hájek u Všerub Prapořiště Nová Ves u Kdyně Myslív u Všerub Chodská Lhota Chodská Lhota Chodská Lhota Chodská Lhota Chodská Lhota Chodská Lhota Chodská Lhota Chodská Lhota, Pocínovice Chodská Lhota, Hluboká u Kdyně


číslo BC 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 schv. UP N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Význam

18,8783 3,5820

0,3155 5,3979 15,3686 8,5531

8,2041 5,5030 11,9536

1,8111 17,0543 8,5989 3,5935 11,8369 8,0055 21,2112


Kdyně 2-4 Kdyně 1-3 Kdyně 1-4

Klatovy 9-4 Klatovy 9-5 Kdyně 0-4 Kdyně 0-5 Klatovy 9-5 Klatovy 9-5 Kdyně 0-4

Plocha PUPFL 3,2591

Kdyně 4-4 Kdyně 4-4

Kdyně 5-3

SMO


neles neles, Nýrsko neles

neles neles

neles

neles

neles

neles neles

neles neles

Poznámka

mapa ÚSES

Poř. číslo 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404

LO:11

DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO

okr

Chodská Lhota Chodská Lhota Chodská Lhota Chodská Lhota, Hloboká u Kdyně Chodská Lhota Chodská Lhota Chodská Lhota Chodská Lhota, Orlovice u Pocínovic Orlovice u Pocínovic Chalupy Všeruby u Kdyně Všeruby u Kdyně Pomezí na Šumavě Pláně na Šumavě, Pomezí na Šumavě Chalupy Orlovice u Pocínovic Sruby na Šumavě Pomezí na Šumavě Sruby na Šumavě Sruby na Šumavě Závist u Rybníku Vranov i Mnichova Postřekov Nemanice Dolní Folmava, Pec, Česká Kubice Česká Kubice, Pasečnice Klíčov u Mrákova Jindřichova Hora


číslo BC 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 schv. UP N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N S část S S část S N L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L R R R NR R R L

Význam

20,9110 9,2170 19,8549 15,1368

18,6544 10,6398



13,8824 75,9443 37,7729 155,0995 1283,9078 67,3446 102,5819 11,2871

11,7922 10,5571


Kdyně 2-6 Rybník 0-5 Domažlice 9-6 Domažlice 9-6 Kdyně 8-0 Kdyně 5-2 Kdyně 4-2 - 3-3 Domažlice 8-9

15,8568 8,3995

Plocha PUPFL


SMO


"Závist" "Starý Herštejn" "Sádek" "Čerchov" "Stará Huť" "Přední skála"

neles neles

neles neles

neles

neles

neles

neles

neles

Poznámka

mapa ÚSES


Příloha č. 10 Seznamy VKP – okr. Cheb


Přílohy


Příloha č. 11 Stanovisko MZe k ÚSES


Přílohy


Příloha č. 12 LDS – seznamy


Přílohy

ČESKÝ LES

č. obl.

11

Zkratka

č.listu S1

LS NÝRSKO

NÝ

S11

LHC HORŠOVSKÝ TÝN

HT

S12

LHC HORŠOVSKÝ TÝN

HT

S13

LS PLANÁ

PL

S14

LS PLANÁ

PL

S15

LS PLANÁ

PL

S16

LS PLANÁ

PL

S17

LHC DOMAŽLICE

DO

S18

LHC DOMAŽLICE

DO

S19

LHC DOMAŽLICE

DO

S110

LHC DOMAŽLICE

DO

S111

LHC DOMAŽLICE

DO

S112

LS PŘIMDA

PŘ

S11

14

LS PŘIMDA

PŘ

S114

15

LS PŘIMDA

PŘ

S115

16

LHC FRANTIŠKOVY LÁZNĚ

FL

S116

17

LHC FRANTIŠKOVY LÁZNĚ

FL

S117

18

0

S118

19

0

S119

20

0

S120

Lesní oblast Přepínače 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Lesní správa nebo lesní majetek, adresa

Přepnout do listů

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

Návrh výstavby

Návrh výstavby

20

22

25

26

51

52

Součet za Lesní správu - lesní majetek

L2L1

L2L1

24

28

L2L1

L2L2

Dlouhá cesta

9

13

L2L1

L2L1

7

18

L2L1

L2L1

4

6

L2L1

1

5

L1L

L2L1

27

L1L

L1L

21

L1L

L1L

14

17

23

L1L

L1L

11

12

L1L

L1L

45,1

1,6

1,4

1,8

0,4

0,8

2,1

1,5

3,4

0,3

4,2

1,2

3,4

0,9

3,5

3,2

0,5

0,6

1,7

2,6

0,9

0,6

0,6

1,1

1,5

1,0

1,3

3

Chalupská cesta

0,8

2,2

L1L

10

Bezděkovská cesta

L2L2

19

2

L2L2

16

L2L2

L2L2

L2L2

45,1

1,6

1,4

1,8

0,4

0,8

2,1

1,5

3,4

0,3

4,2

1,2

3,4

0,9

3,5

3,2

0,5

0,6

1,7

2,6

1,3

0,9

0,6

0,6

1,1

1,5

1,0

2,2

0,8

2,0

1,3

0,7

18,9

1,2

3,4

0,9

3,5

3,2

0,5

0,6

1,7

2,6

1,3

3,4

7,9

1,6

1,4

1,5

18,3

1,8

0,4

0,8

2,1

0,3

4,2

0,9

0,6

0,6

1,1

1,5

1,0

2,2

0,8

z

k

les Návrh

Vozovka

Délka cest v km a+p

0,0

n

0,0

t

11 LS nebo les. majetek : LS NÝRSKO

Třída Celkem

8

evid.

Název

15

pořad.

Číslo cesty

Soupis cest za lesní oblast č.

18,4

1,2

3,4

0,9

3,5

3,2

0,6

1,7

2,6

1,3

sběrná

17,6

1,6

1,4

1,8

0,8

2,1

1,5

3,4

0,3

4,2

0,5

techn.

Funkce

9,1

0,4

0,9

0,6

0,6

1,1

1,5

1,0

2,2

0,8

lokální

X

List mapy

X

2

2

2

2

2

2

5

5

5

3

2

2

2

2

2

2

2

2

4

3

2

3

2

2

2

2

2

2

2

2

LOC

45,1

1,6

1,4

1,8

0,4

0,8

2,1

1,5

3,4

0,3

4,2

1,2

3,4

0,9

3,5

3,2

0,5

0,6

1,7

2,6

1,3

0,9

0,6

0,6

1,1

1,5

1,0

2,2

0,8

lesní

0,0

ostatní

Cesty

Zkratka : NÝ

jiný vl.

Nal.3

Nal.3

Poznámka

S1 List č. 1

1,2

2,8

3,0

2,0

3,8

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

11

12

25

27

29

30

33

37

38

40

45

48

49

3

4

6

7

13

15

17

24

31

32

34 36 41 44 46

57,4

1,6

1,0

1,0

2,0

0,3

2,2

0,4

0,6

0,9

1,5

4,2

1,0

0,4

2,4

4,1

0,3

0,3

2,0

1,6

6,2

1,7

4,2

0,7

2,8

L1L

1,2

L1L


a+p

k

57,4

3,8

2,0

3,0

2,8

1,2

1,6

1,0

1,0

2,0

0,3

2,2

0,4

0,6

0,9

1,5

4,2

1,0

0,4

2,4

4,1

0,3

0,3

2,0

1,6

6,2

1,7

4,2

0,7

2,8

1,2

0,0

33,1

4,2

1,0

0,4

2,4

4,1

0,3

0,3

2,0

1,6

6,2

1,7

4,2

0,7

2,8

1,2

18,9

2,0

3,0

2,8

1,2

1,6

1,0

1,0

2,0

2,2

0,6

1,5

5,4

3,8

0,3

0,4

0,9

z

Návrh

les

Třída Celkem

Vozovka

Délka cest v km

5

evid.

Název

0,0

n

0,0

t

45,0

2,0

3,0

2,8

1,6

2,0

2,2

4,2

0,4

2,4

4,1

0,3

0,3

2,0

1,6

6,2

1,7

4,2

2,8

1,2

sběrná

9,4

3,8

1,0

1,0

0,4

1,5

1,0

0,7

techn.

Funkce

11 LS nebo les. majetek : LHC HORŠOVSKÝ TÝN

1

pořad.

Číslo cesty


3,0

1,2

0,3

0,6

0,9

lokální

X

X

3

3

3

3

2

2

2

1

1

1

1

1

1

1

1

4

3

3

2

3

3

3

3

3

3

3

2

2

1

1

List mapy LOC

57,4

3,8

2,0

3,0

2,8

1,2

1,6

1,0

1,0

2,0

0,3

2,2

0,4

0,6

0,9

1,5

4,2

1,0

0,4

2,4

4,1

0,3

0,3

2,0

1,6

6,2

1,7

4,2

0,7

2,8

1,2

lesní

0,0

ostatní

Cesty

Zkratka : HT

jiný vl.

Poznámka

S1 List č. 2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

8

9

10

14

16

18

19

20

21

22

23

26

28

35

39

42

43

52

53

56


L2L2

Návrh výstavby

L2L2

2

62

L2L1

57

L2L2

L2L1

55

L2L2

L2L1

54

Návrh výstavby

L2L1

51

58

L2L1

61

L2L1

k

44,0

3,1

0,5

1,7

0,3

1,3

2,9

0,8

1,3

1,9

1,3

2,3

0,9

2,7

0,7

1,7

1,9

2,0

1,0

1,5

1,5

1,1

1,1

2,3

2,8

0,8

1,0

2,7

0,9

44,0

3,1

0,5

1,7

0,3

1,3

2,9

0,8

1,3

1,9

1,3

2,3

0,9

2,7

0,7

1,7

1,9

2,0

1,0

1,5

1,5

1,1

1,1

2,3

2,8

0,8

1,0

2,7

0,9

3,6

1,6

2,0

5,5

2,8

2,7

4,1

2,3

0,8

1,0

22,8

3,1

0,5

0,3

1,3

2,9

0,8

1,3

1,9

1,3

2,3

1,0

1,5

1,5

1,1

1,1

0,9

z

a+p

les Návrh

Vozovka

Délka cest v km

11,6

1,7

0,9

2,7

0,7

1,7

1,9

2,0

n

0,0

t

5,5

2,8

2,7

sběrná

16,3

3,1

0,5

2,9

1,9

2,3

1,5

2,3

0,8

1,0

techn.

Funkce

11 LS nebo les. majetek : LHC HORŠOVSKÝ TÝN

Třída Celkem

50

evid.

Název

47

pořad.

Číslo cesty


22,2

1,7

0,3

1,3

0,8

1,3

1,3

0,9

2,7

0,7

1,7

1,9

2,0

1,0

1,5

1,1

1,1

0,9

lokální

X

X

4

3

6

6

5

5

5

4

4

3

3

3

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

1

5

5

5

4

4

3

List mapy LOC

44,0

3,1

0,5

1,7

0,3

1,3

2,9

0,8

1,3

1,9

1,3

2,3

0,9

2,7

0,7

1,7

1,9

2,0

1,0

1,5

1,5

1,1

1,1

2,3

2,8

0,8

1,0

2,7

0,9

lesní

0,0

ostatní

Cesty

Zkratka : HT

jiný vl.

Poznámka

S1 List č. 3


L2L1

30

L1L

27

L1L

L2L1

26

L2L1

L2L1

25

28

L2L1

24

29

L2L1

23

Tichovská

L1L

Vilémova

Střední

21

22

L1L

L1L

L1L

18

L1L

L2L1

17

19

L2L1

16

20

L1L

L1L

13

L2L1

L1L

12

14

L2L1

11

15

L2L1

10

L1L

L1L

8

9

Dolnostatisnská

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

4

5

6

L1L

3

7

L2L1

L2L1

1,0

57,5

0,3

0,8

1,9

4,7

0,9

1,4

0,2

0,8

1,8

2,1

4,4

4,3

3,5

1,0

0,3

0,4

2,7

3,6

3,0

0,9

2,0

6,6

1,1

1,1

1,6

2,1

1,2

0,9

0,9

57,5

0,3

0,8

1,9

4,7

0,9

1,4

0,2

0,8

1,8

2,1

4,4

4,3

3,5

1,0

0,3

0,4

2,7

3,6

3,0

0,9

2,0

6,6

1,1

1,1

1,6

2,1

1,2

0,9

0,9

1,0

0,0

42,7

1,9

4,7

1,8

2,1

4,4

4,3

3,5

2,7

3,6

3,0

6,6

1,1

2,1

0,9

0,3

0,3 14,5

0,8

0,9

1,4

0,2

0,8

1,0

0,3

0,4

0,9

2,0

1,1

1,6

1,2

0,9

1,0

z

k

les Návrh

Vozovka


0,0

n

t

0,0

11 LS nebo les. majetek : LS PLANÁ

Třída Celkem

1

evid.

Název

2

pořad.

Číslo cesty


39,7

1,9

4,7

1,8

2,1

4,4

4,3

3,5

2,7

3,6

6,6

1,1

2,1

0,9

sběrná

7,3

1,4

3,0

0,9

2,0

techn.

Funkce

10,5

0,3

0,8

0,9

0,2

0,8

1,0

0,3

0,4

1,1

1,6

1,2

0,9

1,0

lokální

X

X

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

2

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

2

2

2

2

List mapy LOC

57,5

0,3

0,8

1,9

4,7

0,9

1,4

0,2

0,8

1,8

2,1

4,4

4,3

3,5

1,0

0,3

0,4

2,7

3,6

3,0

0,9

2,0

6,6

1,1

1,1

1,6

2,1

1,2

0,9

0,9

1,0

lesní

0,0

ostatní

Cesty

Zkratka : PL

jiný vl.

Poznámka

S1 List č. 4

L1L

L2L1

L2L1

58

59

60


L1L

L1L

56

57

L2L1

55

L1L

47

L1L

L1L

46

L2L1

L1L

45

54

L2L1

44

53

L1L

43

L2L1

L1L

42

52

L1L

41

L2L1

L1L

40

51

L2L1

39

L2L1

L2L1

38

50

L2L1

37

L1L

L2L1

36

49

L1L

35

L1L

L1L

34

48

L1L

33

Marcela

L1L

L2L1

71,8

2,0

0,8

4,4

0,4

4,0

3,0

2,4

1,7

1,8

1,7

3,0

0,3

2,2

3,7

0,9

2,4

0,9

7,1

7,6

0,6

2,2

2,0

0,6

1,1

0,5

0,3

4,6

7,2

1,9

0,5

71,8

2,0

0,8

4,4

0,4

4,0

3,0

2,4

1,7

1,8

1,7

3,0

0,3

2,2

3,7

0,9

2,4

0,9

7,1

7,6

0,6

2,2

2,0

0,6

1,1

0,5

0,3

4,6

7,2

1,9

0,5

0,0

50,8

4,4

0,4

4,0

2,4

0,3

2,2

3,7

0,9

2,4

7,1

7,6

0,6

2,2

0,3

4,6

7,2

0,5

0,0

21,0

2,0

0,8

3,0

1,7

1,8

1,7

3,0

0,9

2,0

0,6

1,1

0,5

1,9

z

k

les Návrh

Vozovka


0,0

n

t

0,0


Třída Celkem

32

evid.

Název

31

pořad.

Číslo cesty


49,2

4,4

4,0

2,4

3,0

2,2

3,7

7,1

7,6

2,2

0,3

4,6

7,2

0,5

sběrná

7,3

0,4

3,0

0,9

2,4

0,6

techn.

Funkce

15,3

2,0

0,8

1,7

1,8

1,7

0,3

0,9

2,0

0,6

1,1

0,5

1,9

lokální

X

X

6

6

6

6

6

6

6

6

7

7

7

5

5

5

5

6

6

6

6

6

6

6

3

6

6

6

1

4

4

4

List mapy LOC

71,8

2,0

0,8

4,4

0,4

4,0

3,0

2,4

1,7

1,8

1,7

3,0

0,3

2,2

3,7

0,9

2,4

0,9

7,1

7,6

0,6

2,2

2,0

0,6

1,1

0,5

0,3

4,6

7,2

1,9

0,5

lesní

0,0

ostatní

Cesty

Zkratka : PL

jiný vl.

Poznámka

S1 List č. 5

L1L

90


L2L1

L2L1

87

L2L1

L2L1

86

88

L2L1

85

89

L1L

L1L

L2L1

80

81

84

3,7

L2L1

79

L2L1

L2L1

78

L2L1

L2L1

77

82

L2L1

76

83

1,1

L2L1

52,8

5,6

2,2

0,4

2,0

0,4

3,0

4,2

0,2

1,1

1,9

0,8

1,5

3,3

2,7

0,4

1,6

1,0

0,3

2,7

L2L1

L2L1

70

2,1

75

L2L1

69

1,6

74

L2L1

68

0,6

L2L1

L2L1

67

0,6

0,8

73

L2L1

66

L1L

L2L1

65

3,7

1,0

L2L1

L1L

64

71

L2L1

63

1,9

0,4

72

L1L

52,8

5,6

2,2

0,4

2,0

0,4

3,0

4,2

0,2

3,7

1,1

1,1

1,9

0,8

1,5

3,3

2,7

0,4

1,6

1,0

0,3

2,7

2,1

1,6

0,6

0,6

0,8

3,7

1,0

0,4

1,9

0,0

16,8

5,6

4,2

1,1

0,3

3,7

1,9

0,4

0,4

35,6

2,2

2,0

0,4

3,0

0,2

3,7

1,1

1,9

0,8

1,5

3,3

2,7

0,4

1,6

1,0

2,7

2,1

1,6

0,6

0,6

0,8

1,0

0,4

z

Návrh

Vozovka k

0,0

n

t

0,0

LS PLANÁ

les a+p

LS nebo les. majetek :

Délka cest v km

Třída Celkem

L2L1

Název

61

evid.

62

pořad.

Číslo cesty

Soupis cest za lesní oblast č 11

23,8

5,6

4,2

3,7

1,1

1,5

2,1

3,7

1,9

sběrná

18,8

2,2

2,0

3,0

1,1

1,9

3,3

2,7

1,6

1,0

techn.

Funkce

10,2

0,4

0,4

0,2

0,8

0,4

0,3

2,7

1,6

0,6

0,6

0,8

1,0

0,4

lokální

X

X

11

11

11

10

9

9

9

9

9

9

9

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

6

6

6

6

List mapy LOC

52,8

5,6

2,2

0,4

2,0

0,4

3,0

4,2

0,2

3,7

1,1

1,1

1,9

0,8

1,5

3,3

2,7

0,4

1,6

1,0

0,3

2,7

2,1

1,6

0,6

0,6

0,8

3,7

1,0

0,4

1,9

lesní

0,0

ostatní

Cesty

Zkratka : PL

jiný vl.

Poznámka

S1 List č. 6

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

93

94

95

96

97


L1L

L2L1

0,5

11,2

6,0

0,1

1,4

0,3

2,2

0,7

11,2

6,0

0,1

1,4

0,3

2,2

0,7

0,5

0,0

6,6

6,0

0,1

0,5

0,0

4,6

1,4

0,3

2,2

0,7

z

k

les Návrh

Vozovka


0,0

n

t

0,0


Třída Celkem

91

evid.

Název

92

pořad.

Číslo cesty


6,0

6,0

sběrná

0,0

techn.

Funkce

5,2

0,1

1,4

0,3

2,2

0,7

0,5

lokální

X

X

8

2

11

11

11

11

11

List mapy LOC

11,2

6,0

0,1

1,4

0,3

2,2

0,7

0,5

lesní

0,0

ostatní

Cesty

Zkratka : PL

jiný vl.

Poznámka

S1 List č. 7

1,6


L1L

80,0

2,7

2,1

L1L

88

101

1,2

5,1

L1L

L1L

4,3

80

L1L

L1L

77

78

1,0

4,6

1,6

3,9

1,1

7,5

2,5

2,5

1,6

1,0

2,1

4,3

2,5

5,1

4,5

2,1

2,7

2,4

1,3

0,9

3,1

1,1

3,4

0,2

81

L1L

L1L

73

L1L

72

74

L1L

L1L

63

68

L1L

L1L

61

62

L1L

L1L

54

56

L1L

L1L

47

53

L1L

L1L

44

46

L1L

L1L

39

43

L1L

L1L

20

22

L1L

L1L

13

19

L1L

L1L

L1L

10

11

L1L

12

L1L

80,0

2,7

2,1

5,1

1,2

4,3

1,6

1,0

4,6

1,6

3,9

1,1

7,5

2,5

2,5

1,6

1,0

2,1

4,3

2,5

5,1

4,5

2,1

2,7

2,4

1,3

0,9

3,1

1,1

3,4

0,2

0,0

77,9

2,7

5,1

1,2

4,3

1,6

1,0

4,6

1,6

3,9

1,1

7,5

2,5

2,5

1,6

1,0

2,1

4,3

2,5

5,1

4,5

2,1

2,7

2,4

1,3

0,9

3,1

1,1

3,4

0,2

2,1

2,1

0,0

z

k

les Návrh

Vozovka


0,0

n

0,0

t

78,9

2,7

2,1

5,1

1,2

4,3

1,6

1,0

4,6

1,6

3,9

1,1

7,5

2,5

2,5

1,6

1,0

2,1

4,3

2,5

5,1

4,5

2,1

2,7

2,4

1,3

0,9

3,1

3,4

0,2

sběrná

11 LS nebo les. majetek : LHC DOMAŽLICE

Třída Celkem

3

evid.

Název

2

pořad.

Číslo cesty


1,1

1,1

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

X

14

12

11

11

10

10

10

10

10

10

10

9

9

9

9

9

8

8

7

7

7

3

3

3

1

1

1

1

1

1

List mapy LOC

80,0

2,7

2,1

5,1

1,2

4,3

1,6

1,0

4,6

1,6

3,9

1,1

7,5

2,5

2,5

1,6

1,0

2,1

4,3

2,5

5,1

4,5

2,1

2,7

2,4

1,3

0,9

3,1

1,1

3,4

0,2

lesní

0,0

ostatní

Cesty

Zkratka : DO

jiný vl.

Poznámka

S1 List č. 8

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

1

8

9

14

16

24

29

31

33

35

38

41

45

55

57

58

66

67

70

71

76

79


L1L

L2L1

132

L1L

L1L

122

L1L

116

126

L1L

L1L

111

115

L1L

L1L

0,5

46,7

1,3

0,6

1,0

3,5

3,4

0,5

0,7

1,2

1,8

1,4

1,3

1,9

3,5

0,3

3,0

0,8

1,9

0,4

1,2

0,8

1,8

1,4

2,9

5,0

1,6

0,5

0,4

1,1

1,0

46,7

1,3

0,6

1,0

3,5

3,4

0,5

0,7

1,2

1,8

1,4

1,3

1,9

3,5

0,3

3,0

0,8

1,9

0,4

1,2

0,8

1,8

1,4

2,9

5,0

1,6

0,5

0,4

1,1

1,0

0,5

0,0

10,1

5,0

1,6

0,5

0,4

1,1

1,0

0,5

16,9

3,5

1,9

3,5

0,3

3,0

1,8

2,9

19,7

1,3

0,6

1,0

3,4

0,5

0,7

1,2

1,8

1,4

1,3

0,8

1,9

0,4

1,2

0,8

1,4

z

k

les Návrh

Vozovka


0,0

n

0,0

t

17,3

3,5

0,3

3,0

2,9

5,0

1,1

1,0

0,5

sběrná


Třída Celkem

108

evid.

Název

110

pořad.

Číslo cesty


22,2

3,5

3,4

0,5

1,8

1,4

1,3

1,9

0,8

1,9

1,8

1,4

1,6

0,5

0,4

techn.

Funkce

7,2

1,3

0,6

1,0

0,7

1,2

0,4

1,2

0,8

lokální

X

X

11

10

10

10

10

10

9

9

9

7

7

7

5

5

4

3

3

3

2

1

1

1

17

17

17

17

17

17

17

15

List mapy LOC

46,7

1,3

0,6

1,0

3,5

3,4

0,5

0,7

1,2

1,8

1,4

1,3

1,9

3,5

0,3

3,0

0,8

1,9

0,4

1,2

0,8

1,8

1,4

2,9

5,0

1,6

0,5

0,4

1,1

1,0

0,5

lesní

0,0

ostatní

Cesty

Zkratka : DO

jiný vl.

Poznámka

S1 List č. 9

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

98

102

104

113

128

4

5

6

7

15

17

18

21

23

25

26

27

28

30

32


L2L2

L2L1

97

37

1,2

L2L1

93

L2L2

1,5

L2L1

91

L2L2

2,0

L2L1

85

34

1,7

L2L1

84

39,4

1,5

3,3

2,1

1,7

1,8

0,6

2,7

2,4

0,9

0,7

0,7

0,5

2,4

0,7

1,1

1,8

0,7

1,0

0,3

1,0

2,0

0,5

0,3

0,5

1,2

0,6

L2L1

L2L1

36

a+p

k

39,4

1,5

3,3

2,1

1,7

1,8

0,6

2,7

2,4

0,9

0,7

0,7

0,5

2,4

0,7

1,2

1,5

1,1

1,8

0,7

1,0

0,3

1,0

2,0

1,7

2,0

0,5

0,3

0,5

1,2

0,6

0,0

0,0

4,8

2,0

2,0

0,3

0,5

34,6

1,5

3,3

2,1

1,7

1,8

0,6

2,7

2,4

0,9

0,7

0,7

0,5

2,4

0,7

1,2

1,5

1,1

1,8

0,7

1,0

0,3

1,0

1,7

0,5

1,2

0,6

z

Návrh

les

Třída Celkem

Vozovka

Délka cest v km

83

evid.

Název

0,0

n

0,0

t

0,0

sběrná


82

pořad.

Číslo cesty


20,8

3,3

2,1

1,7

2,7

2,4

0,7

2,4

1,0

0,3

2,0

1,7

0,5

techn.

Funkce

18,6

1,5

1,8

0,6

0,9

0,7

0,5

0,7

1,2

1,5

1,1

1,8

0,7

1,0

2,0

0,5

0,3

1,2

0,6

lokální

X

X

6

5

5

5

3

3

3

3

3

3

3

3

3

2

1

1

1

1

17

17

14

14

14

14

13

13

11

11

11

11

List mapy LOC

39,4

1,5

3,3

2,1

1,7

1,8

0,6

2,7

2,4

0,9

0,7

0,7

0,5

2,4

0,7

1,2

1,5

1,1

1,8

0,7

1,0

0,3

1,0

2,0

1,7

2,0

0,5

0,3

0,5

1,2

0,6

lesní

0,0

ostatní

Cesty

Zkratka : DO

jiný vl.

Poznámka

S1 List č. 10

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

52

59

60

64

65

69

75

86

87

89

90

92

94

95

96

99

100

103

105

106

107


L2L2

L2L2

51

114

L2L2

50

L2L2

L2L2

49

L2L2

L2L2

48

109

L2L2

112

L2L2

36,8

1,3

0,8

0,4

0,9

0,6

1,3

0,6

0,4

1,3

1,9

1,8

1,2

0,5

0,8

0,7

1,4

0,6

2,0

1,0

1,6

1,5

0,3

1,7

0,3

1,5

0,7

2,5

2,1

3,9

1,2

36,8

1,3

0,8

0,4

0,9

0,6

1,3

0,6

0,4

1,3

1,9

1,8

1,2

0,5

0,8

0,7

1,4

0,6

2,0

1,0

1,6

1,5

0,3

1,7

0,3

1,5

0,7

2,5

2,1

3,9

1,2

0,0

0,0

0,0

36,8

1,3

0,8

0,4

0,9

0,6

1,3

0,6

0,4

1,3

1,9

1,8

1,2

0,5

0,8

0,7

1,4

0,6

2,0

1,0

1,6

1,5

0,3

1,7

0,3

1,5

0,7

2,5

2,1

3,9

1,2

z

k

les Návrh

Vozovka


0,0

n

0,0

t

0,0

sběrná


Třída Celkem

42

evid.

Název

40

pořad.

Číslo cesty


3,5

1,0

2,5

techn.

Funkce

33,3

1,3

0,8

0,4

0,9

0,6

1,3

0,6

0,4

1,3

1,9

1,8

1,2

0,5

0,8

0,7

1,4

0,6

2,0

1,6

1,5

0,3

1,7

0,3

1,5

0,7

2,1

3,9

1,2

lokální

X

X

17

17

16

15

15

14

14

14

14

13

13

13

13

12

12

12

12

10

10

10

10

9

9

9

8

8

8

8

8

7

List mapy LOC

36,8

1,3

0,8

0,4

0,9

0,6

1,3

0,6

0,4

1,3

1,9

1,8

1,2

0,5

0,8

0,7

1,4

0,6

2,0

1,0

1,6

1,5

0,3

1,7

0,3

1,5

0,7

2,5

2,1

3,9

1,2

lesní

0,0

ostatní

Cesty

Zkratka : DO

jiný vl.

Poznámka

S1 List č. 11

L2L2

L2L2

L2L2

Na svážnici

Hraběnka

119

120

121

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

Návrh výstavby

133

134

135

151

L2L2

L2L2


Návrh výstavby

L2L2

131

154

L2L2

130

L2L2

L2L2

129

Návrh výstavby

L2L2

127

Návrh výstavby

L2L2

125

152

L2L2

124

153

L2L2

123

L2L2

L2L2

27,0

1,4

2,1

0,5

2,5

0,9

1,3

0,8

0,9

1,2

1,5

2,8

4,7

2,7

1,1

2,6

27,0

1,4

2,1

0,5

2,5

0,9

1,3

0,8

0,9

1,2

1,5

2,8

4,7

2,7

1,1

2,6

12,2

3,4

3,9

2,3

2,6

0,0

0,0

27,0

1,4

2,1

0,5

2,5

0,9

1,3

0,8

0,9

1,2

1,5

2,8

4,7

2,7

1,1

2,6

z

k

les Návrh

Vozovka


0,0

n

0,0

t

0,0

sběrná


Třída Celkem

118

evid.

Název

114

pořad.

Číslo cesty


17,1

3,4

3,9

2,3

2,8

4,7

techn.

Funkce

22,1

2,6

1,4

2,1

0,5

2,5

0,9

1,3

0,8

0,9

1,2

1,5

2,7

1,1

2,6

lokální

X

X

10

10

11

5

17

17

17

17

17

17

17

17

17

17

17

17

17

17

17

List mapy LOC

27,0

1,4

2,1

0,5

2,5

0,9

1,3

0,8

0,9

1,2

1,5

2,8

4,7

2,7

1,1

2,6

lesní

0,0

ostatní

Cesty

Zkratka : DO

jiný vl.

Poznámka

S1 List č. 12

Kolerka

1,0

L2L1

L1L

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30


8,3

L2L1

16

3,1

79,4

4,3

1,3

0,7

2,4

4,9

0,9

6,0

2,4

4,7

1,5

2,8

2,3

2,2

1,7

L1L

1,6

0,4

1,0

3,5

3,4

3,6

2,2

0,9

2,4

L2L1

L2L1

13

3,0

2,5

14

L2L1

12

3,5

0,9

15

L1L

L2L1

10

11

L1L

L1L

8

9

L2L1

L2L1

6

L2L1

5

7

L1L

L2L1

3

4

L1L

L2L1

79,4

4,3

1,3

0,7

1,0

8,3

2,4

4,9

0,9

6,0

2,4

4,7

1,5

2,8

2,3

2,2

1,7

3,1

1,6

0,4

1,0

3,5

3,4

3,6

2,2

0,9

2,4

2,5

3,0

0,9

3,5

0,0

47,5

4,3

8,3

2,4

4,9

4,7

2,8

3,1

3,5

3,4

3,6

3,0

3,5

4,8

2,2

0,4

2,2

27,1

1,3

0,7

1,0

0,9

6,0

2,4

1,5

2,3

1,7

1,6

1,0

0,9

2,4

2,5

0,9

z

k

les Návrh

Vozovka


0,0

n

0,0

t

11 LS nebo les. majetek : LS PŘIMDA

Třída Celkem

1

evid.

Název

2

pořad.

Číslo cesty


53,5

4,3

8,3

2,4

4,9

6,0

4,7

2,8

3,1

3,5

3,4

3,6

3,0

3,5

sběrná

21,0

0,9

2,4

1,5

2,3

2,2

1,7

1,6

0,4

2,2

0,9

2,4

2,5

techn.

Funkce

4,9

1,3

0,7

1,0

1,0

0,9

lokální

X

X

9

4

4

6

4

4

5

5

5

2

2

2

2

2

2

2

2

2

4

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

List mapy LOC

79,4

4,3

1,3

0,7

1,0

8,3

2,4

4,9

0,9

6,0

2,4

4,7

1,5

2,8

2,3

2,2

1,7

3,1

1,6

0,4

1,0

3,5

3,4

3,6

2,2

0,9

2,4

2,5

3,0

0,9

3,5

lesní

0,0

ostatní

Cesty

Zkratka : PŘ

jiný vl.

Poznámka

S1 List č. 13

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

55

56

57

58

59

60


L2L1

L1L

46

54

L2L1

45

53

L2L1

44

L1L

L2L1

43

52

L1L

42

L2L1

L2L1

41

51

L2L1

40

L2L1

L1L

39

50

L2L1

38

L2L1

L1L

37

49

L2L1

36

L1L

L2L1

35

L1L

L1L

34

47

L2L1

33

48

L1L

L1L

0,7

64,0

0,9

0,7

1,8

1,4

2,2

2,2

5,0

1,8

5,1

0,9

1,2

0,4

1,0

5,7

1,5

1,0

2,2

1,2

2,4

3,3

1,8

4,0

2,2

3,0

6,5

0,9

1,6

1,1

0,3

64,0

0,9

0,7

1,8

1,4

2,2

2,2

5,0

1,8

5,1

0,9

1,2

0,4

1,0

5,7

1,5

1,0

2,2

1,2

2,4

3,3

1,8

4,0

2,2

3,0

6,5

0,9

1,6

1,1

0,3

0,7

0,0

30,3

5,0

5,1

1,0

5,7

1,5

2,4

4,0

3,0

1,6

0,3

0,7

24,2

0,9

0,7

1,8

1,4

2,2

2,2

1,8

0,9

1,2

0,4

3,3

6,5

0,9

9,5

1,0

2,2

1,2

1,8

2,2

1,1

z

k

les Návrh

Vozovka


0,0

n

0,0

t


Třída Celkem

31

evid.

Název

32

pořad.

Číslo cesty


41,0

5,0

5,1

5,7

1,5

2,2

2,4

3,3

4,0

3,0

6,5

1,6

0,7

sběrná

8,1

2,2

2,2

1,8

1,0

0,9

techn.

Funkce

14,9

0,9

0,7

1,8

1,4

0,9

1,2

0,4

1,0

1,2

1,8

2,2

1,1

0,3

lokální

X

X

12

12

12

12

12

12

9

12

12

12

12

12

12

12

9

11

11

11

11

7

7

7

7

7

7

7

7

8

8

9

List mapy LOC

64,0

0,9

0,7

1,8

1,4

2,2

2,2

5,0

1,8

5,1

0,9

1,2

0,4

1,0

5,7

1,5

1,0

2,2

1,2

2,4

3,3

1,8

4,0

2,2

3,0

6,5

0,9

1,6

1,1

0,3

0,7

lesní

0,0

ostatní

Cesty

Zkratka : PŘ

jiný vl.

Poznámka

S1 List č. 14

0,8

Návrh výstavby

Návrh výstavby

103

104


L2L1

L2L1

L2L1

Návrh výstavby

102

1,2

L1L

L2L1

Návrh výstavby

83

101

1,3

L2L1

82

1,1

46,3

2,2

L2L1

L2L1

80

2,4

2,8

0,7

1,0

1,0

2,9

0,5

3,8

1,4

1,5

1,7

2,6

4,5

0,5

6,2

2,4

3,0

0,8

81

L1L

L1L

78

79

L2L1

L2L1

76

77

L1L

L2L1

74

75

L1L

L2L1

72

73

L2L1

L2L1

70

71

L2L1

L2L1

68

L1L

69

L2L1

Gagarinka

66

67

L1L

65

Starodianská

L2L1

L1L

Kotárovka

63

64

L2L1

L2L1

46,3

1,2

1,3

2,2

1,1

2,4

2,8

0,7

1,0

1,0

2,9

0,5

3,8

1,4

1,5

1,7

2,6

4,5

0,5

6,2

2,4

3,0

0,8

0,8

6,2

1,4

2,1

1,0

1,7

26,8

1,2

2,4

2,8

2,9

3,8

4,5

6,2

3,0

1,5

6,2

1,1

0,7

1,0

0,5

1,4

13,3

1,3

2,2

1,0

1,7

2,6

0,5

2,4

0,8

0,8

z

k

les Návrh

Vozovka


0,0

n

0,0

t


Třída Celkem

61

evid.

Název

62

pořad.

Číslo cesty


29,6

1,2

1,3

2,4

2,8

2,9

3,8

1,5

4,5

6,2

3,0

sběrná

10,2

1,7

1,1

1,0

1,4

2,6

2,4

techn.

Funkce

12,7

1,4

2,1

1,0

2,2

0,7

1,0

0,5

1,7

0,5

0,8

0,8

lokální

X

X

14

7

8

5

4

13

13

13

13

13

13

13

13

13

13

13

14

14

17

14

14

14

14

14

14

16

12

List mapy LOC

46,3

1,2

1,3

2,2

1,1

2,4

2,8

0,7

1,0

1,0

2,9

0,5

3,8

1,4

1,5

1,7

2,6

4,5

0,5

6,2

2,4

3,0

0,8

0,8

lesní

0,0

ostatní

Cesty

Zkratka : PŘ

jiný vl.

Poznámka

S1 List č. 15

NÝ2 NÝ3 NÝ4 NÝ5 HT1 HT2 HT3 HT4 HT5 HT6 PL2 PL1 PL3 PL4 PL6 PL5 PL7 PL8 PL9 PL10 PL11 DO1 DO3 DO7 DO8 DO9 DO10

L. majetek a LOC

15,0 1,3 2,6 0,0 4,0 7,3 17,6 4,2 0,0 0,0 1,0 23,7 22,7 7,7 37,0 7,1 0,0 6,3 5,3 0,0 6,1 10,0 7,2 12,1 6,4 15,1 18,1

L1L

Lesní oblast :

6,3 4,2 0,0 5,2 8,9 3,8 12,5 3,7 5,9 0,0 4,1 6,3 5,0 1,9 13,4 0,0 6,5 21,6 8,4 2,0 7,2 4,0 3,1 4,6 0,0 3,7 9,0

L2L1 10,5 0,0 0,0 0,0 1,1 17,3 4,5 3,7 3,3 3,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5,6 12,7 1,2 10,7 2,3 6,1

L2L2

lesní cesty (km)

ČESKÝ LES

31,8 5,5 2,6 5,2 14,0 28,4 34,6 11,6 9,2 3,6 5,1 30,0 27,7 9,6 50,4 7,1 6,5 27,9 13,7 2,0 13,3 19,6 23,0 17,9 17,1 21,1 33,2

Suma 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

V1L 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

V2L1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Suma


č.o.: 15,0 1,3 2,6 0,0 4,0 7,3 17,6 4,2 0,0 0,0 1,0 23,7 22,7 7,7 37,0 7,1 0,0 6,3 5,3 0,0 6,1 10,0 7,2 12,1 6,4 15,1 18,1

L1L+V1L

11 6,3 4,2 0,0 5,2 8,9 3,8 12,5 3,7 5,9 0,0 4,1 6,3 5,0 1,9 13,4 0,0 6,5 21,6 8,4 2,0 7,2 4,0 3,1 4,6 0,0 3,7 9,0

L2L1+V2L1

10,5 0,0 0,0 0,0 1,1 17,3 4,5 3,7 3,3 3,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5,6 12,7 1,2 10,7 2,3 6,1

L2L2

Cesty celkem (km)

Přehled současných odvozních cest Lesní oblasti po L.O.C a lesních majetcích

31,8 5,5 2,6 5,2 14,0 28,4 34,6 11,6 9,2 3,6 5,1 30,0 27,7 9,6 50,4 7,1 6,5 27,9 13,7 2,0 13,3 19,6 23,0 17,9 17,1 21,1 33,2

Suma

S2 List č. 1

DO11 DO12 DO14 DO15 DO17 DO2 DO4 DO5 DO13 DO6 DO16 PŘ1 PŘ4 PŘ2 PŘ5 PŘ6 PŘ9 PŘ8 PŘ7 PŘ11 PŘ12 PŘ16 PŘ14 PŘ17 PŘ13 FL26 FL27

L. majetek a LOC

6,3 2,1 2,7 0,5 12,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 17,0 11,9 10,6 4,9 0,0 11,5 0,3 8,6 2,4 11,8 0,0 13,7 0,0 11,9 5,1 5,7

L1L

Lesní oblast :

3,9 0,0 5,0 0,0 1,7 1,2 3,0 3,8 2,5 0,0 0,0 9,9 2,4 11,7 6,9 1,0 0,0 1,1 14,7 4,4 14,3 0,8 8,4 1,7 7,8 0,0 3,0

L2L1 0,0 3,5 3,6 1,5 29,1 0,7 0,0 7,1 5,4 1,5 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

L2L2

lesní cesty (km)

ČESKÝ LES

10,2 5,6 11,3 2,0 43,3 1,9 3,0 10,9 7,9 1,5 0,4 26,9 14,3 22,3 11,8 1,0 11,5 1,4 23,3 6,8 26,1 0,8 22,1 1,7 19,7 5,1 8,7

Suma 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5,1 1,2

V1L 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

V2L1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5,1 1,2

Suma


č.o.:

6,3 2,1 2,7 0,5 12,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 17,0 11,9 10,6 4,9 0,0 11,5 0,3 8,6 2,4 11,8 0,0 13,7 0,0 11,9 10,2 6,9

3,9 0,0 5,0 0,0 1,7 1,2 3,0 3,8 2,5 0,0 0,0 9,9 2,4 11,7 6,9 1,0 0,0 1,1 14,7 4,4 14,3 0,8 8,4 1,7 7,8 0,0 3,0

0,0 3,5 3,6 1,5 29,1 0,7 0,0 7,1 5,4 1,5 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

L2L2

Cesty celkem (km) L1L+V1L L2L1+V2L1

11


10,2 5,6 11,3 2,0 43,3 1,9 3,0 10,9 7,9 1,5 0,4 26,9 14,3 22,3 11,8 1,0 11,5 1,4 23,3 6,8 26,1 0,8 22,1 1,7 19,7 10,2 9,9

Suma

List č. 2

S2

FL28 FL29 FL30

L. majetek a LOC

6,1 6,7 15,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

L1L

Lesní oblast :

7,6 2,7 6,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

L2L1 1,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

L2L2

lesní cesty (km)

ČESKÝ LES

14,9 9,4 22,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Suma 0,6 6,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

V1L 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

V2L1 0,6 6,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Suma


č.o.:

6,7 13,0 15,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

7,6 2,7 6,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

1,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

L2L2


11


15,5 15,7 22,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Suma

List č. 3

S2

LO Celkem

L. majetek a LOC

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 405,5

L1L

Lesní oblast :

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 277,7

L2L1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 136,6

L2L2

lesní cesty (km)

ČESKÝ LES

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 819,8

Suma 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 13,2

V1L 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

V2L1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 13,2

Suma


č.o.:

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 418,7

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 277,7

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 136,6

L2L2


11


0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 833,0

Suma

List č. 4

S2

LO Celkem

Lesní majetek NÝ HT PL DO PŘ FL

18,9 33,1 116,9 93,0 104,6 39,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 405,5

L1L

Lesní oblast :

15,7 34,8 76,4 45,5 85,1 20,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 277,7

L2L1 10,5 33,5 0,0 91,4 0,0 1,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 136,6

L2L2

lesní cesty (km)

ČESKÝ LES

45,1 101,4 193,3 229,9 189,7 60,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 819,8

Suma 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 13,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 13,2

V1L 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

V2L1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 13,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 13,2

Suma


č.o.:

18,9 33,1 116,9 93,0 104,6 52,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 418,7

15,7 34,8 76,4 45,5 85,1 20,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 277,7

10,5 33,5 0,0 91,4 0,0 1,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 136,6

L2L2


11

Přehled současných odvozních cest Lesní oblasti po lesních majetcích

45,1 101,4 193,3 229,9 189,7 73,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 833,0

Suma

Sumář

S2

Sumář návrhů výstavby cest Lesní oblasti podle nalehavosti ČESKÝ LES

Lesní oblast : Délka

Lesní majetek návrhů a LOC km NÝ2 NÝ3 NÝ4 NÝ5 HT1 HT2 HT3 HT4 HT5 HT6 PL2 PL1 PL3 PL4 PL6 PL5 PL7 PL8 PL9 PL10 PL11 DO1 DO3 DO7 DO8 DO9 DO10 DO11 DO12 DO14 DO15 DO17 DO2 DO4 DO5 DO13 DO6 DO16 PŘ1 PŘ4 PŘ2 PŘ5 PŘ6 PŘ9 PŘ8 PŘ7 PŘ11 PŘ12 PŘ16 PŘ14 PŘ17 PŘ13 FL26 FL27

1,3 0,7 0,0 0,0 0,0 0,0 2,0 1,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 7,3 2,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,7 0,0 0,0 1,0 2,1 0,0 0,0 0,0 1,4 0,0 0,0 5,0 1,0

v

č.obl.: 11


2

S3 List č. 1

3 1,3 0,7

2,0 1,6

7,3 2,3

2,6

1,7

1,0 2,1

1,4

5,0 1,0

Délka

Lesní majetek návrhů a LOC km FL28 FL29 FL30 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Celkem oblast

5,3 5,4 6,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 47,2

v


2 2,5

5,0

Řádky ve kterých suma délek cest podle stupně nalehavosti nesouhlasí se sl. 2 jsou označeny

15,9

*

3 5,3 2,9 6,5

26,3

Sumář návrhů výstavby cest Lesní oblasti podle nalehavosti ČESKÝ LES

Lesní oblast : Délka

Lesní majetek návrhů km

v

č.obl.: 11


2

S3 Sumář

Délka

Lesní majetek návrhů

v

Stupeň naléhavosti

3

km

1

2

3

NÝ

2,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

HT

3,6

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

PL

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

DO

12,2

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

PŘ

6,2

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

FL

23,2

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

47,2

0,0

0,0

0,0

Celkem oblast

Porovnání modelových a skutečných hustot odvozních cest Lesní oblast :

ČESKÝ LES

Plocha ha

Lesní majetek a LOC


NÝ2

s návrhy km 1 798 31,8

č.obl.: 11


0

A

B

C

0,0

0,0

93,2

0,0

0,0

0

0

0

2 096

0

0

5,5

0,0

0,0

0,0

HT2

100,0

0,0

0,0

6,2

0

0

0

2 250

0

0

2,6

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

2,6

0

0

0

2 250

0

0

5,2

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

5,2

0

0

0

2 250

0

0

14,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

14,0

0

1 500

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0

0

0

2 250

0

0

34,6

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

36,6

0

0

0

2 250

0

0

11,6

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

13,2

0

0

0

2 250

0

0

9,2

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

9,2

0

0

0

2 250

0

0

3,6

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

3,6

0

0

0

2 250

0

0

5,1

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

5,1

0

1 500

0

0

0

0

1 645 28,4 28,4

PL1

2 132 30,0 30,0

PL3

1 925 27,7

22,5

9,5

-13,0

9,5

22,5

13,1

-9,4

13,1

15,0

76,9

61,9

76,9

22,5

17,3

-5,2

17,3

22,5

33,7

11,2

35,7

22,5

12,4

-10,1

14,1

22,5

17,4

-5,1

17,4

22,5

7,1

-15,4

7,1

15,0

5,9

-9,1

5,9

15,0

14,1

-0,9

14,1

15,0

14,4

-0,6

14,4

22,5

15,9

-6,6

15,9

15,0

14,2

-0,8

14,2

22,5

16,2

-6,3

16,2

867

2 132 0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

1 500

0

0

0

0

1 925 100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

1 500

0

0

0

0

9,6

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

9,6

0

0

0

2 250

0

0

602

3 543

50,4

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

50,4

0

1 500

0

0

0

0

7,1

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

7,1

0

0

0

2 250

0

0

438

PL5

13,4

508

3 543

PL6

-10,6

528

602

PL4

11,9

938

0,0

27,7

22,5

1 026

867

PL2

18,4

1 645

508

HT6

-3,3

182

528

HT5

17,7

397

938

HT4

21,0

273

1 026

HT3


462

182

HT1

Rozdíl

1 675

397

NÝ5


E

1

m/ha 123

273

NÝ4

List :

%

462

NÝ3

D

6,8

33,1

S4

438


ČESKÝ LES

Plocha ha Lesní majetek a LOC


č.obl.: 11


0

A

B

C

D

%

555

PL8

0,0

0,0

6,5

0

0

0

PL9

1 373 13,7 13,7 497

PL10

PL11

0,0

0,0

0,0

0

0

0

100,0

0,0

0,0

2 250

0

0

100,0

0,0

0,0

2 250

0

0

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0

0

0

2 250

0

0

0,0

0,0

0,0

0

0

0 0,0

100,0

0,0

0,0

0

0

0

DO3

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0

0

0

2 250

0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

DO7

1 171 17,9 17,9 17,1 17,1

0,0

100,0

0

0

2 750 0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0

0

0

2 250

0

DO10

0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

0

0

0

0

0

2 750

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

DO11

100,0

0

0

0

0

0

2 750 0,0

0,0

100,0

0,0

0

0

0

2 250

0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

DO14

0,0

0,0

0,0

100,0

0

0

2 750

0,0

100,0

0,0

0,0

0

0

2 250

0

0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0,0

100,0

0,0

5,6

0

1 500

0

4,0

4,0

22,5

11,6

-10,9

11,6

27,5

15,6

-11,9

15,6

22,5

11,2

-11,3

11,2

27,5

15,3

-12,2

15,3

27,5

11,8

-15,7

11,8

22,5

21,9

-0,6

21,9

27,5

14,5

-13,0

17,7

22,5

9,4

-13,1

11,6

15,0

8,5

-6,5

8,5

22,5

6,8

-15,7

6,8

15,0

3,3

-11,7

3,3

27,5

18,4

-9,1

18,4

1 652 0,0 0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0

0

2 250

0

0 0,0

599

2,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

2,0

0

1 500

0

0

0

2 356

DO17

4,0

657

599

DO15

0,0

0

0,0

5,6

11,3

10,0

1 081 0

1 652 11,3

-12,5

2 283

657

DO12

10,0

965 0,0

12,5

22,5

1 444

0,0

1 081 10,2

13,1

0

0,0

21,1

40,5

-9,4

1 171

21,1 2 283 33,2

13,1

2 062

965

DO9

22,5

0

0,0

1 444

DO8

11,7

1 258

19,6

23,0

-10,8

1 144

19,6 2 062 23,0

11,7

497

1 258

DO1

22,5

1 373

2,0

13,3


2 137

2,0 1 144 13,3

Rozdíl

555 0,0

27,9

2

m/ha

6,5 2 137 27,9

List :


E

s návrhy km

PL7

S4

0 2 356

43,3

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

43,3

0

0

0

0

0

2 750


ČESKÝ LES

Plocha ha Lesní majetek a LOC


č.obl.: 11


0

A

B

C

D

%

1,9

0,0

0,0

0

0

0

3,0

0,0

0,0

0,0

3,0

0

0

0

10,9 13,5 7,9 7,9

0,0

0,0

0,0

0

0

0

1,5 1,5

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

PŘ1

0,0

0,0

0,0

0,4

0

0

0

26,9 14,3

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0 973

PŘ2

PŘ5

0

100,0

0,0

0,0

2 250

0

0

100,0

0,0

0,0

2 250

0

0

100,0

0,0

0,0

2 250

0

0

100,0

0,0

0,0

2 250

0

0

100,0

0,0

0,0

2 250

0

0

0,0

100,0

0,0

0,0

0

0

2 250

0

0

0,0

0,0

0,0

22,3

0

1 500

0

0

0

0

1 130 11,8

1,0

11,5

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

3,2

-19,3

3,2

22,5

8,2

-14,3

10,1

22,5

27,2

4,7

27,2

22,5

6,2

-16,3

6,2

22,5

0,7

-21,8

0,7

22,5

13,8

-8,7

13,8

22,5

15,7

-6,8

15,7

15,0

22,9

7,9

22,9

15,0

10,4

-4,6

11,9

0

1 500

0

0

0

0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,8

1,8

1,8

0

0

0

0

0

0 22,5

29,0

6,5

29,0

15,0

1,8

-13,2

3,2

22,5

11,3

-11,2

12,3

15,0

7,5

-7,5

7,5

15,0

14,9

-0,1

14,9

560

396 0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0

0

2 250

0

0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

757

1,4

0,0

100,0

0,0

2,4

0

1 500

0

25,4

22,5

1 130

0,0

2 062 23,3

7,2

973

757

2 062 0,0 0

911

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0

0

2 250

0

0

911

6,8

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

6,8

0

1 500

0

0

0

0

1 747

PŘ12

0

0,0

11,5

PŘ11

2 250

0,0

396

PŘ7

0,0

100,0

1,0

PŘ8

0,0

0,0

560

PŘ9

100,0

22,3

13,5

PŘ6

0

-15,3

909 0,0

14,3

0

7,2

1 948

909

PŘ4

2 250

22,5

600

0,4 1 948 26,9

0,0

241

600

DO16

0,0

290

241

DO6

100,0

1 334

290

DO13


938

1 334

DO5

Rozdíl

263 0,0

938

DO4

3

m/ha

263 1,9

List :


E

s návrhy km

DO2

S4

1 747

26,1

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

26,1

0

1 500

0

0

0

0

Porovnání modelových a skutečných hustot odvozních cest ČESKÝ LES

Lesní oblast : Plocha ha Lesní majetek a LOC

č.obl.: 11



0

A

B

C

D

%

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0,8

0

0

0

2 250

0

0

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0

0

0

2 250

0

0

23,5 653

PŘ17

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,7

0

0

0

0

0

0

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

19,7

0

1 500

0

0

0

0

10,2

0,0

20,1

0,0

79,9

0,0

0,0

15,2

0

302

0

1 797

0

0

9,9

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

10,9

0

1 500

0

0

0

0

15,5

0,0

31,3

0,0

68,7

0,0

0,0

20,8

0

470

0

1 545

0

0

140

FL29

1 434 15,7

260

22,5

15,7

-6,8

16,7

0,0

2,6

2,6

2,6

15,0

16,8

1,8

16,8

21,0

14,7

-6,3

21,8

15,0

17,1

2,1

18,9

20,2

18,7

-1,5

25,1

18,1

10,9

-7,1

14,7

18,9

14,5

-4,4

18,7

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

570

173

328 22,9

0,0

65,1

0,0

0,0

0

343

0

1 464

0

0

22,3

0,0

48,6

0,0

51,4

0,0

0,0

28,8

0

729

0

1 156

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

1 539

FL30

2,3

556

12,1

21,1

-20,2

578

830

FL28

2,3

1 176

19,7

578

FL27

22,5

653

1,7

696

FL26


1 405

1 176

PŘ13

Rozdíl

344

0,8 1 405 22,1

4

m/ha

344

PŘ14

List :


E

s návrhy km

PŘ16

S4

933

748

791

0

0

0

0

0

0

0



č.obl.: 11



0

A

S4

B

C

D

List :


E

%

5

Rozdíl


m/ha

s návrhy km 0 0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0



č.obl.: 11



0

A

S4

B

C

D

List :


E

%

6

Rozdíl


m/ha

s návrhy km 0 0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

62 212

2 006

18 653

0

33 041

0

8 512

833,0

3,2

30,0

0,0

53,1

0,0

13,7

880,2

0

450

0

1 195

0

376

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

20,2

13,4

-6,8

14,1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Oblast celkem


Lesní oblast : Plocha ha Lesní majetek

č.obl.: 11



0

A

B

C

D

NÝ

47,1

HT

4 827 101,4 105,0 15 213

PL

%

PŘ

0

2 807

0

0

4,2

0,0

0,0

95,8

0,0

0,0

0

0

0

2 156

0

0

0

182

0

4 645

0

0

0,0

3,8

0,0

96,2

0,0

0,0

0

57

0

2 165

0

0

8 467

0

6 249

0

0

3,3

55,7

0,0

41,1

0,0

0,0

193,3

0

835

0

924

0

0 8 512

0

1 256

0

9 426

0

229,9

0,0

6,5

0,0

49,1

0,0

44,3

242,1

0

98

0

1 105

0

1 220

1 213

6 694

0

7 064

0

0

8,1

44,7

0,0

47,2

0,0

0,0

0

671

0

1 062

0

0

195,9 5 077

FL

0

497

14 971 189,7

173

2 054

0

2 850

0

0

73,6

3,4

40,5

0,0

56,1

0,0

0,0

96,8

0

607

0

1 263

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0

Rozdíl


m/ha 123

193,3 19 194

DO

Sumář 1


E

s návrhy km 2 930 45,1

S4

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

21,6

15,4

-6,2

16,1

22,2

21,0

-1,2

21,8

17,6

12,7

-4,9

12,7

24,2

12,0

-12,2

12,6

17,3

12,7

-4,7

13,1

18,7

14,5

-4,2

19,1

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0


Lesní oblast : Plocha ha Lesní majetek

č.obl.: 11


Skuteč. délka km

0

A

B

C

D

% 0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0

Celkem oblast

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

2 006

18 653

0

33 041

0

8 512

3,2

30,0

0,0

53,1

0,0

13,7

0

450

0

1 195

0

376

62 212 833,0 880,2

Rozdíl


m/ha 0

0

Sumář 2


E

s návrhy km 0

S4

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

20,2

13,4

-6,8

14,1

Ukazatelé cestní sítě Lesní oblasti Lesní oblast : Lesní majetek a LOC NÝ2 NÝ3 NÝ4 NÝ5 HT1 HT2 HT3 HT4 HT5 HT6 PL2 PL1 PL3 PL4 PL6 PL5 PL7 PL8 PL9 PL10 PL11 DO1 DO3 DO7 DO8 DO9

S5

ČESKÝ LES Délka cest km )

Ukazatelé sítě cest

(

Hustota (m/ha)

Plocha ( ha ) současná

31,8 1 798 5,5 462 2,6 273 5,2 397 14,0 182 28,4 1 645 34,6 1 026 11,6 938 9,2 528 3,6 508 5,1 867 30,0 2 132 27,7 1 925 9,6 602 50,4 3 543 7,1 438 6,5 555 27,9 2 137 13,7 1 373 2,0 497 13,3 1 144 19,6 1 258 23,0 2 062 17,9 1 171 17,1 1 444 21,1 965

číslo oblasti :

11

List 1

Teoretická vzdálenost přibližování

Rozestup (m)

jednostranném ( m )

oboustranném ( m )

s návrhy

současný

s návrhy

současná

s návrhy

současná

s návrhy

17,7

18,4

565

543

283

272

141

136

11,9

13,4

840

745

420

373

210

186

9,5

9,5

1 050

1 050

525

525

263

263

13,1

13,1

763

763

382

382

191

191

76,9

76,9

130

130

65

65

33

33

17,3

17,3

579

579

290

290

145

145

33,7

35,7

297

280

148

140

74

70

12,4

14,1

809

711

404

355

202

178

17,4

17,4

574

574

287

287

143

143

7,1

7,1

1 411

1 411

706

706

353

353

5,9

5,9

1 700

1 700

850

850

425

425

14,1

14,1

711

711

355

355

178

178

14,4

14,4

695

695

347

347

174

174

15,9

15,9

627

627

314

314

157

157

14,2

14,2

703

703

351

351

176

176

16,2

16,2

617

617

308

308

154

154

11,7

11,7

854

854

427

427

213

213

13,1

13,1

766

766

383

383

191

191

10,0

10,0

1 002

1 002

501

501

251

251

4,0

4,0

2 485

2 485

1 243

1 243

621

621

11,6

11,6

860

860

430

430

215

215

15,6

15,6

642

642

321

321

160

160

11,2

11,2

897

897

448

448

224

224

15,3

15,3

654

654

327

327

164

164

11,8

11,8

844

844

422

422

211

211

21,9

21,9

457

457

229

229

114

114

Ukazatelé cestní sítě Lesní oblasti Lesní oblast : Lesní majetek a LOC DO10 DO11 DO12 DO14 DO15 DO17 DO2 DO4 DO5 DO13 DO6 DO16 PŘ1 PŘ4 PŘ2 PŘ5 PŘ6 PŘ9 PŘ8 PŘ7 PŘ11 PŘ12 PŘ16 PŘ14 PŘ17 PŘ13

S5



(

Hustota (m/ha)


33,2 2 283 10,2 1 081 5,6 657 11,3 1 652 2,0 599 43,3 2 356 1,9 263 3,0 938 10,9 1 334 7,9 290 1,5 241 0,4 600 26,9 1 948 14,3 909 22,3 973 11,8 1 130 1,0 560 11,5 396 1,4 757 23,3 2 062 6,8 911 26,1 1 747 0,8 344 22,1 1 405 1,7 653 19,7 1 176

číslo oblasti :

11

List 2


Rozestup (m)


oboustranném ( m )

s návrhy

současný

s návrhy

současná

s návrhy

současná

s návrhy

14,5

17,7

688

564

344

282

172

141

9,4

11,6

1 060

865

530

432

265

216

8,5

8,5

1 173

1 173

587

587

293

293

6,8

6,8

1 462

1 462

731

731

365

365

3,3

3,3

2 995

2 995

1 498

1 498

749

749

18,4

18,4

544

544

272

272

136

136

7,2

7,2

1 384

1 384

692

692

346

346

3,2

3,2

3 127

3 127

1 563

1 563

782

782

8,2

10,1

1 224

988

612

494

306

247

27,2

27,2

367

367

184

184

92

92

6,2

6,2

1 607

1 607

803

803

402

402

0,7

0,7

15 000

15 000

7 500

7 500

3 750

3 750

13,8

13,8

724

724

362

362

181

181

15,7

15,7

636

636

318

318

159

159

22,9

22,9

436

436

218

218

109

109

10,4

11,9

958

837

479

419

239

209

1,8

1,8

5 600

5 600

2 800

2 800

1 400

1 400

29,0

29,0

344

344

172

172

86

86

1,8

3,2

5 407

3 154

2 704

1 577

1 352

789

11,3

12,3

885

812

442

406

221

203

7,5

7,5

1 340

1 340

670

670

335

335

14,9

14,9

669

669

335

335

167

167

2,3

2,3

4 300

4 300

2 150

2 150

1 075

1 075

15,7

16,7

636

598

318

299

159

149

2,6

2,6

3 841

3 841

1 921

1 921

960

960

16,8

16,8

597

597

298

298

149

149

Ukazatelé cestní sítě Lesní oblasti Lesní oblast : Lesní majetek a LOC FL26 FL27 FL28 FL29 FL30

S5



(

Hustota (m/ha)


10,2 696 9,9 578 15,5 830 15,7 1 434 22,3 1 539 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0

číslo oblasti :

11

List 3


Rozestup (m)


oboustranném ( m )

s návrhy

současný

s návrhy

současná

s návrhy

současná

s návrhy

14,7

21,8

682

458

341

229

171

114

17,1

18,9

584

530

292

265

146

133

18,7

25,1

535

399

268

200

134

100

10,9

14,7

913

680

457

340

228

170

14,5

18,7

690

534

345

267

173

134

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

Ukazatelé cestní sítě Lesní oblasti Lesní oblast : Lesní majetek a LOC

Celkem oblast

S5



(

Hustota (m/ha)


0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 416,5 62 212

číslo oblasti :

11

List 4


Rozestup (m)


oboustranném ( m )

s návrhy

současný

s návrhy

současná

s návrhy

současná

s návrhy

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

6,7

14,1

1 494

707

747

353

373

177

Ukazatelé cestní sítě Lesní oblasti Lesní oblast : Lesní majetek


HT PL DO PŘ FL

Celkem oblast

45,1 2 930 101,4 4 827 193,3 15 213 229,9 19 194 189,7 14 971 73,6 5 077 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 833,0 62 212

číslo oblasti : Ukazatelé sítě cest

(

Hustota (m/ha)


NÝ

S5

11

Sumář

Teoretická vzdálenost při přibližování

Rozestup (m)


oboustranném ( m )

s návrhy

současný

s návrhy

současná

s návrhy

současná

s návrhy

15,4

16,1

650

622

325

311

162

156

21,0

21,8

476

460

238

230

119

115

12,7

12,7

787

787

394

394

197

197

12,0

12,6

835

793

417

396

209

198

12,7

13,1

789

764

395

382

197

191

14,5

19,1

690

524

345

262

172

131

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

13,4

14,1

747

707

373

353

187

177


Příloha č. 13 Charakteristika lesních cest dle ČSN 73 6108


Přílohy


Příloha č. 14 Charakteristika hydromelioračních okrsků


Přílohy


Příloha č. 15 Ekologická stabilita dle ekosystémové analýzy LHP – tabulka


Přílohy

ČESKÝ LES Ekologická stabilita

GOPL02 F14

Cílový HS 1a 1c 1d 1e 1g 1i 1j 13a 19a 21b 23a 23b 27b 29a 29b 31b 39a 39b 41a 41b 43 45 47a 47b 51a 51b 53 55 57a 57b 59a 59b 73 75 79

Plocha ha 4,3 3,5 586,5 89,1 135,0 5,6 103,6 81,4 3,4 10,3 11,1 2,9 6,6 85,9 226,8 29,7 31,6 143,7 119,3 85,7 1560,6 714,7 10,0 1,0 934,9 664,2 14064,6 23138,9 9105,5 4902,9 2902,9 339,7 290,1 179,6 1564,2

Modelový typ D3 P5 M6 P3 P5 Z1 P3 P6 D1 P6 M6 P1 P2 C4k C1 D3 P6 M5 Z7 P9 M5 P2 P6 M5 P6 P3 M5 Z6 P3 M5 P2 P3 M8 P1 P9 M8 Z7 P1 M6 Z5 P2 M3 P1 P5 Z1 Z3 P9 M6 P2 P5 D6 P2 P5 M6 P2 P5 D6 P2 P5 Z2 Z5 Z6 Z2 Z5 P6 M6 P1 P2 M6 Z2 P1 M6 P1 P2 M6 Z2 P1 Z1 Z2 P6 M2 P1 P6 M2 Z1 C1 D1 P6 D1 P6 D1 P9x

ES_0 % 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

ES_1 % 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 45,6 0,0 3,0 4,4 11,6 0,0 100,0 11,6 0,0 2,0 0,8 4,0 0,0 0,0 39,6 20,1 48,2 9,9 0,0 0,1 0,6 0,8 0,1 0,1 0,3 2,6 0,8 0,0 0,0 0,5

Stránka 1

ES_2 % 80,6 29,0 0,0 0,0 5,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 71,8 20,3 8,3 55,1 38,9 0,0 67,0 28,3 51,6 36,5 45,0 100,0 18,3 19,3 53,5 53,1 0,4 43,8 2,6 0,9 0,0 0,0 0,2

LO 11 8.7.1999

ES_3 % 19,4 9,4 13,6 0,0 10,9 0,0 0,0 1,2 0,0 52,1 100,0 0,0 16,5 10,1 27,6 44,1 29,3 33,1 22,2 21,9 22,5 11,3 0,0 0,0 20,0 27,7 34,3 34,0 49,1 43,9 42,3 0,5 0,0 0,0 0,2

ES_4 % 0,0 44,9 30,2 2,4 11,2 0,0 0,0 46,4 95,6 36,3 0,0 0,0 0,0 44,5 26,7 0,0 24,8 44,1 6,9 9,4 4,9 3,0 0,0 0,0 20,1 22,1 9,6 9,3 38,0 10,5 42,3 2,7 0,0 0,0 0,6

ES_5 % 0,0 16,7 56,2 97,6 72,1 54,4 77,1 49,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 21,8 33,5 0,0 3,0 21,3 4,0 0,0 1,0 1,0 45,2 0,0 37,5 24,1 1,8 3,3 12,5 1,5 10,2 10,7 85,7 90,0 84,2

ES_6 % 0,0 0,0 0,0 0,0 0,4 0,0 22,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 3,3 2,1 0,0 0,0 1,5 0,0 0,9 0,0 0,0 0,0 0,0 4,0 6,2 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0 84,5 14,3 10,0 14,3


Příloha č. 16 Ekologická stabilita dle ekosystémové analýzy LHP – graf


Přílohy

0,0

25,0

50,0

75,0

100,0

100,0 75,0 50,0 25,0 0,0

100,0 75,0 50,0 25,0 0,0

0,0

25,0

50,0

75,0

100,0

0,0

25,0

50,0

75,0

100,0

100,0 75,0 50,0 25,0 0,0

GOPL02 F14

ES_1

ES_2

ES_3

ES_4

ES_5

ES_6

1a

1a

1a

1a

1a

1a

1c

1c

1c

1c

1c

1c

1d

1d

1d

1d

1d

1d

1e

1e

1e

1e

1e

1e

1g

1g

1g

1g

1g

1g

1i

1i

1i

1i

1i

1i

1j

1j

1j

1j

1j

1j

29a

23a 23b 27b

29a

29a

29b

29b

29b

29b 39b

41b

39a

39b

39b

41a 41b

41a 41b

39a 39b 41a 41b

39a

31b 39a

31b

31b

31b

41a

29a 29b 31b 39a 39b 41a

27b 29a

19a 21b 23a 23b 27b

21b

23b

27b

27b

41b

stránka 2

13a 19a 21b 23a 23b 27b 29a 29b 31b 39a 39b 41a 41b

13a

13a

19a

13a 19a

21b

23a

13a 19a 21b 23a 23b

13a 19a 21b 23a

23b

Arial CE,obyčejné\ Ekologická stabilita

43

43

43

43

43

43

45

45

45

45

45

45

47b

47b

51a

51b

47a 47b 51a 51b

47a

47a 47b

51a 51b

51a

51b

51a 51b

47b 51a 51b

47a 47b

47a

47a

53

53

53

53

53

53

55

55

55

55

55

55

57b

57b

59b

59b

59a 59b

59a

57a 57b 59a

57a

57a

59b

59a 59b

57a 57b 59a

57a

57b

57a 57b 59a 59b

73

73

73

73

73

73

75

75

75

75

75

75

79

79

79

79

79

79



Příloha č. 17 Vyjádření „Vojenské, ubytovací a stavební správy Plzeň“


Přílohy


Příloha č. 18 Vyjádření VÚLHM – semenné sady a výběrové stromy


Přílohy


Příloha č. 19 Klíče a vysvětlivky k mapám OPRL


Přílohy


Příloha č. 20 Předběžná zpráva k OPRL


Přílohy


Příloha č. 20 Předběžná zpráva k OPRL


Přílohy

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů , Brandýs n.L. , pobočka Plzeň

PŘEDBĚŽNÁ

ZPRÁVA

k základnímu šetření pro zpracování oblastního plánu rozvoje lesů

lesní oblast č. 11 : Č E S K Ý

LES

PLZEŇ Leden 1997

2

Obsah předběžné zprávy : 1. Úvod , důvod vyhotovení OPRL

2

2. Přírodní lesní oblast č.11 Český les - vymezení hranice

2

3. Pověření vypracování OPRL

2

3.1 Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL 4. Kompetence státní správy a ochrany přírody na území LO 4.1 4.2 4.3 4.5

Zadavatel OPRL Okresní úřady zasahující do LO Kompetence státní správy ochrany přírody Kompetence schvalování OPRL,LHP,LHO

5. Přírodní poměry 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6

Poměry orografické a geologické Poměry klimatické a hydrologick Poměry pedologické Soubory lesních typů, l.v.s. a jejich předběžné zastoupení v % Soubory lesních typů v rámci cílových hospodářských souborů Zhodnocení růstových podmínek

6. Porostní poměry v oblasti 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7 6.8 6.9

Zásoby porostů na 1 ha Zastoupení dřevin Zastoupení věkových stupňů Zakmenění porostů Střední věk porostů Hospodářské soubory v dané oblasti Zdravotní stav lesa - škodlivý činitelé Posouzení ekologické stability Dopravní zpřístupnění oblasti

3 3 3 3 3 4 4 4 4 5 5 6 6 7 7 7 8 9 9 9 11 11 12

7. Předpis LHP, podklady LHE

13

8. Majetkové poměry v oblasti

13

9. Původní a nově určené LHC v oblasti

14

10.Ochrana přírody v rámci LO

15

11. Organizační struktura Lesů České republiky a význ. vlastníků

15

12. Kategorizace lesů

16

13. Funkční potenciál lesů v dané LO

17

3

14. Specifika a vzláštnosti LO

18

15. Metodika zpracování OPRL

18

15.1 Organizace prací a termín předložení ke schválení 15.2 Personální obsazení

19 19

16. Projekt prací a zhodnocení kvality a dostupnosti podkladů

19

17. Výstupní dokumentace OPRL

20

17.1 Textová část 17.2 Mapová dokumentace

20 20

18. Seznam příloh předběžné zprávy

20

4

1. Úvod : důvod vyhotovení OPRL, zákonné předpisy. Lesní zákon č.289 /1995 Sb. v § 23 a následná vyhláška MZe ČR č.83/1996 Sb. stanoví, že oblastní plány rozvoje lesů rámcově určí hlavní zásady hospodaření v rámci vymezené přírodní lesní oblasti. Budou nástrojem uplatňování jednotné lesnické politiky , rámcovým doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. Cílem OPRL je vytvářet předpoklady pro minimalizaci střetu veřejného a vlastnických zájmů v lesích, nalezení odpovídajících proporcí podpory jednotlivých funkcí lesa a doporučení diferencovaných zásad hospodaření orientovaných na dosažení cílového stavu t.j. zachování lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, plnění všech jeho funkcí a podporu trvale udržitelného hospodaření v něm. Zásady pro vyhotovení OPRL a jejich obsah je stanoven vyhláškou MZe č.83 / 96 Sb. z 19.4.1996. ÚHÚL Brandýs n.L. vypracoval v dubnu 1996 Metodiku pro zpracování OPRL, která byla schválena OLH MZe ČR.

2. Přírodní lesní oblast č. 11 Český les - vymezení hranice . OPRL pro přírodní lesní oblast č.11 - Český les bude vyhotoven na základě harmonogramu zpracování OPRL Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse n.L. na období 1996 - 2002. Dle tohoto harmonogramu bude OPRL pro LO 11 vyhotoven v letech 1996 - 1999. Bezprostředním důvodem zpracování OPRL pro LO 11 je končící platnost LHP rozhodujících LHC v dané oblasti. V r. 1997 končí platnost LHP pro LHC Přimda, v r. 1998 pak pro LHC Planá a F.Lázně. LO 11 - Český les je jednou z 44 LO vymezených v rámci rajonizace lesů ČR. Celé území se nachází v západočeském regionu, tvoří jeho JZ část podél st. hranice. Svou rozlohou 62.637 ha je v rámci regionu druhá největší. Hranice LO vede na S od státní hranice s SRN přes Pomezí nad Ohří - Hraničnou - Pelhřimov Svatý Kříž. V úseku Svatý Kříž - Starý Hrozňatov po státní hranici s SRN. Hranice dále pokračuje na Nový Hrozňatov - Doubravu - Horní Lažany - Salajna - Dolní Žandov - Kynžvart - Valy - Velká Hleďsebe - Horní Ves - Chodský Újezd - Ctiboř - Světce - Mýto - Studánka - Dlouhý Újezd - Úšava Nové Sedliště - Mlýnec - Velké Dvorce - Malé Dvorce - Rájov - Bělá nad Radbuzou - Mutěnín - Hora Sv. Václava - Štiboř - Vlkanov - Nový Kramolín - Postřekov - Klenčí pod Čerchovem - Trhanov - Pila - Havlovice - Stráž - Pelechy - Krásnice - Nový Klíčov - Starec - Kdyně - Podzámčí - Němčice Mezholezy - Usilov - Slavíkovice - Nová Víska - Běhařov - Pocínovice - Hadrava - Chudenín Uhliště - Svatá Kateřina - státní hranice se SRN a po ní zpět k výchozímu bodu u Pomezí nad Ohří. Vymezení hranice je uvedeno ve vyhlášce č. 83/96 Sb. v příloze č. 1. Průběh hranice LO, hranice stávajících LHC, přehled majetkových poměrů a kategorizace je zakreslen v přiložené přehledové mapě 1 : 100 000

3. Pověření vypracováním OPRL . Ministerstvo zemědělství ČR jako zadavatel zpracování OPRL pověřilo Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. č.j. 1056/96 - 5010 ze dne 16.4.1996 zpracováním OPRL včetně přípravy metodiky. Kopie pověření je přílohou předběžné zprávy č.2. Oblastní plán rozvoje lesů pro LO 11 - Český les zpracuje Ústav pro hospodářskou úpravu lesů , pobočka Plzeň , nám. gen. Piky 8. Odpovědným pracovníkem za zpracování je Ing. Jiří Bouše

5 3.1 Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL . Na základě § 1, odst. 3 vyhlášky MZe č. 83/96 Sb. byl MZe ve Věstníku č.2. /96 vyhlášen záměr vypracovat oblastní plán rozvoje lesa pro danou lesní oblast a stanoven termín do kdy mohou dotčené právnické a fyzické osoby uplatnit své připomínky. Tento termín byl do 31.7. 1996. Do stanoveného termínu neobdržel zpracovatel žádné připomínky a tudíž nejsou v této zprávě akceptovány.

4. Kompetence státní správy a ochrany přírody na území LO. 4.1 Zadavatel OPRL . Na základě zákona č.289/95 Sb. § 23 je zadavatelem vypracování oblastního plánu rozvoje lesů pro danou přírodní lesní oblast Ministerstvo zemědělství ČR. Podrobnosti o zpracování OPRL, zejména jejich náplni a obsahu určuje vyhláška MZe č. 83/96 Sb. z 19.4. 1996 § 1 , odst. 1 - 11. MZe ČR je ústředním orgánem státní správy lesů. Rozhoduje v kompetencích dle § 49,odst. 2 zákona č. 289/95 Sb. V dané oblasti působí ve státní správě lesů územní odbor Plzeň, Nerudova 35, 301 27 Plzeň. Hranice působnosti územního odboru je zakreslena na příloze č. 3.

. 4.2 Okresní úřady zasahující do LO. V rámci LO 11 působí a státní správu lesů v daném území vykonávají následující Okresní úřady : Okresní Okresní Okresní Okresní

úřad úřad úřad úřad

Cheb - Obrněné armády 30 , 350 13 Cheb Tachov - T.G. Masaryka 1326 , 347 13 Tachov Domažlice - Týnské nám. 228 , 344 13 Domažlice Klatovy - Plzeňská 90 / III., 339 13 Klatovy

Kompetence jsou dány § 48 zákona č.289 / 95 Sb. 4.3 Kompetence státní správy ochrany přírody : Kompetence státní správy ochrany přírody jsou detailně řešeny v zákoně o ochraně přírody a krajiny č.114 / 92 Sb. Orgány ochrany přírody jsou : Ministerstvo životního prostředí, Česká inspekce životního prostředí, správy národních parků a chráněných krajinných oblastí, okresní úřady, obce. Ministerstvo životního prostředí ( MŽP) jako ústřední orgán státní správy ochrany přírody v České republice má kompetence stanovené § 79 zákona 114/92 Sb. Mimo jiné vyhlašuje chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace, národní přírodní památky. V rámci LO se připravuje vyhlášení CHKO Český les. MŽP ČR zřizuje své územní odbory. V dané LO je to : Územní odbor pro plzeňskou oblast - Plzeň, Škroupova 18, 301 36 Plzeň Územní odbor pro chomutovskou oblast - Chomutov, Školní 5335, 430 01 Chomutov MŽP ČR vykonává dle § 50 zákona 289 /95 Sb. vrchní státní dozor v lesní hospodářství.

6 Dalším orgánem ochrany přírody je Česká inspekce životního prostředí. Její kompetence jsou dány § 80 zákona č. 114/92 Sb. Okresní úřady, referáty životního prostředí vykonávají státní správu v ochraně přírody ve svém území nejde li o NP či CHKO, národní přírodní rezervaci, národní přírodní památku. Jejich kompetence jsou dány § 77 zákona č. 114 /92 Sb. Do jejich kompetencí patří mimo jiné vyhlašování přírodního parku, přírodní rezervace, přírodní památky. Obce, jako nejnižší orgán ochrany přírody mají kompetence dány § 76 zákona č.114/92 Sb. . 4.5 Kompetence schvalování OPRL ,LHP a LHO. Návrh oblastního plánu rozvoje lesů pro danou oblast schvaluje MZe. Podmínkou schválení OPRL je závazné stanovisko ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin (§ 5, odst. 4 zákona č. 114/92 Sb.). K této problematice dalo MŽP ČR - odbor ochrany přírody pod č.j. 3139/96 ze dne 25.6. 1996 své vyjádření. V příloze č.4 je kopie pro LO 11 - doporučené maximální zastoupení geograficky nepůvodních dřevin. Součástí zpracování OPRL je základní šetření stanovující podmínky a podrobnosti pro jeho zpracování v dané přírodní lesní oblasti a závěrečné šetření, při kterém orgán státní správy lesů prověří, zda byly dodrženy podmínky, stanovené základním šetřením. OPRL jsou veřejně přístupné na příslušném orgánu státní správy lesů . Lesní hospodářské plány o výměře větší než 1000 ha včetně jejich změn svaluje na základě zákona č. 289/ 95 Sb. § 49 MZe ČR. LHP o výměře do 1000 ha , jejich změny , zpracováni osnov patří podle § 48 289/95 Sb. do kompetence okresních úřadů.

5.Přírodní poměry. 5.1.Poměry orografické a geologické. Celá lesní oblast má charakter vrchoviny, jejíž severní okraj, kterému dominuje vrchol Dyleně (940m) je vytvořen podložím svoru. Zbývající části, s podložím ruly a s menším zastoupím žuly, granulitu, fylitu a dioritu tvoří Kateřinská kotlina (plošina v nadm.výšce 500-520m) a Čerchovský les s vrcholem Čerchova (1041 m). Jižní okraj oblasti tvoří jako podoblast Všerubské mezihoří, jehož SZ, málo členitou část v nadm.výškách 500-550 m, tvoří poměrně homogenní horniny domažlického krystalinika (ruly, svory, fylity, amfibolity). Na výstavbě JV části tohoto mezihoří se uplatňují tvrdší horniny kdyňského bázického komplexu (diority, gabra, amfibolity, spility) se členitým reliéfem (Jezvinec 738 m) a západní část Chudenické vrchoviny (Koráb 759 m) 5.2 Poměry klimatické a hydrologické. Nižší výšky a úzká menší hmota pohoří nevytvářejí v Českém lese typické horské podnebí. Teploty hřbetů kolísají mezi 4-6oC, Všerubské mezihoří je v průměru o 1oC teplejší. Srážek je na hřbetech 800-1100 mm, v podhůří kolem 600 mm ročně. Český les je příčinou dešťového stínu nad západočeskou částí Západočeské pahorkatiny Hydrologicky tvoří tato významná prameništní oblast rozvodí, které rozděluje její odtokové poměry na polovinu mezi Severní moře (povodí Berounky s řekami Radbuzou a Mží) a Černé moře (povodí Dunaje s toky Bystřice, Kouby a Kateřinského potoka).

7 5.3.Poměry pedologické. Převládají půdy anhydromorfní , které reprezentuje v 5. lvs kambizem, v 6. a 7. lvs kryptopodzol. Na plošinách bývá zastoupen peudoglej, který většinou v plochých údolních dnech a v prameništích přechází do půdních typů glejových. Významné je i zastoupení rašelinných půd. Z půdních druhů převládají půdy lehké, zčásti i středně těžké. Půdy s větším obsahem skeletu jsou zastoupeny většinou na exponovaných svazích a hřbetech.

Hlavní půdní typy a půdní druhy mají následující zastoupení:

půdní typ ranker kryptopodzol kambizem luvizem podzol pseudoglej glej rašelinná půda

% 1 18 45 + 7 13 14 2 100

půdní druh písčitá hlinitopísčítá písčitohlinitá hlinitá jílovitohlinitá rašelinná z toho skeletovité

% 1 48 38 10 1 2 (35 ) 100

5.4.Soubory lesních typů, lesní vegetační stupně (lvs) a jejich předběžné zastoupení v %. Lesní oblast č. 11 charakterizuje převažující zastoupení 5.lesního vegetačního stupně (lvs) jedlových bučin, v horních a hřebenových partiích oblasti dominuje 6.smrkobukový, z menší části i 7. bukosmrkový lvs. Převažují zonální stanoviště, z nichž nejčastěji je zastoupena řada živná a na chudším podloží řada kyselá. Na svahových prameništích je významné i zastoupení řady obohacené. Chladnější klimatické poměry naznačuje zastoupení řady podmáčené s rašeliništi. Předběžné zastoupení slt v ekologické síti je znázorněno v tabulce:

soubory lesních typů řada extrémní

kyselá

živná

obohacená humusem vodou

lvs

Z 8 7 6 5 4 3 1 0 Sa Sa

Y

+ +

1 +

M K 1 + 2

N

8 12

2 +

I

S + 1

1 9 20 +

B

6

H

+

kategorie D A J

+

+

+

1 1

3

20

2 26

1

2

6 36

+

+

2

V O 1 6

1

+

30

L

oglejená

8

P 2 5

podmáčená

Q T 1 2

G

R

1 5 1

+ + 1 +

1

1 11

1

7

8

7 18

3

+

+

+

7 8

+ 1

Sa %

+ 4 31 64 + 1 + + 100 100

8 5.5.Soubory lesních typů v rámci cílových hospodářských souborů, cílová druhová skladba.

Příbuzné soubory lesních typů se z praktických důvodů slučují do cílových hospodářských souborů. V lesní oblasti 11 má nejvyšší zastoupení cílové hospodářství kyselých stanovišť vyšších poloh. Významné je i zastoupení oglejených a podmáčených stanovišť vyšších poloh, která se nacházejí z větší části v oblasti pramenišť. Větší zastoupení mají i živná stanoviště vyšších poloh. V listnatých porostech, kde převažuje jako hlavní některá dřevina přirozené druhové skladby, se aplikuje vždy listnatá alternativa cílové druhové skladby. Vedle dřevin základních (většinou smrk), mají v cílové druhové skladbě vždy své zastoupení ve formě příměsí i dřeviny meliorační a zpevňující. Vazba souborů lesních typů, cílových hospodářských souborů a příslušné cílové druhové skladby je patrná z následující tabulky: soubory les.typů 3L,1G, 1T9

cílový hospodářský soubor označení název Olšová stanoviště na 29

3A,(3C)

41

podmáčených půdách Exponovaná stanoviště středních poloh

5M

43

Kyselá stanoviště středních poloh

4S

45

6N,5A,5N,(6K6)

cílová druhová skladba OL8,JS1,SM1,VR

% zastoupení 1

BK6,LP1,JD1,JV1,DB1 alternativa SM6,BK2,JV1,JD1,MD,DB BO6,BK3,MD1,DB,SM

+

Živná stanoviště středních poloh

SM6,BK2,JD1,MD1,DB,LP,DG,

+

51

Exponovaná stanoviště vyšších poloh

5S7,5K,5I,6K,6M,6I, 6S5,7S,7M 5B,5S,5H,5D,6S

53

Kyselá stanoviště vyšších poloh

JDO SM6,BK2,JD1,KL1 alternativa BK6,JD1,KL1,SM2 SM7,BK2,JD1,MD,BO,DG

55

Živná stanoviště vyšších poloh

5O,5V,5P,6P,6Q,6V

57

6G,6R,6V9,5G,(5R)

59

7M

73

7G,(7R)

79

6Y,5J,5Y,6Z,7Z,

01

Oglejená stanoviště vyšších poloh Podmáčená stanoviště vyšších poloh Kyselá stanoviště horských poloh Oglejená stanoviště středních poloh Mimořádně nepříznivá stanoviště

2

3 49

SM7,BK2,JD1,MD,DG,JDO alternativa BK7,SM2,JD1 SM7,JD2,BK1,BO

8 24

SM8,JD2,BO,BK

7

SM8,BK2,JD1,BO

1

SM9,JD1,BO,BŘ,

3

SM4,BK4,JD1,KL1 alternativa SM 10,BO,BŘ,JŘ

2

(5R,7R)

5.6.Zhodnocení růstových podmínek. Příznivé vláhové poměry oblasti umožňují lesním dřevinám snadnější přístup k potřebným živinám. To je hlavní příčinou vysoké produkce zdejších lesních porostů, které zde představují hlavně smrkové monokultury. Ekologickou stabilitu těchto porostů však bude nutno postupně zvyšovat při obnově jednak využíváním přítomného zmlazování lesních dřevin a dále i nezbytným zajištěním příslušného zastoupení melioračních a stabilizačních dřevin, hlavně buku a jedle.

9

6. Porostní poměry v oblasti : Pro potřeby zjistit skutečné porostní poměry v dané LO byla vytvořena databáze z dosud platných LHC. Byly vytvořeny základní tabulky řady A , které jsou součástí této zprávy. 6.1 Zásoby porostů na 1 ha . Průměrné ha zásoby v m3 b.k. udává následující přehledná tabulka.

LHC

jehličnaté dřeviny Nýrsko 189 Domažlice 292 M.L.Dom. 337 H.Týn 292 Přimda 245 Planá 284 F.Lázně 207 Sa: LO 269

listnaté dřeviny 128 180 243 187 121 126 69 160

Celkem : 179 276 312 278 232 275 197 257

Z tabulky je patrné, že jsou poměrně značné rozdíly v průměrné ha zásobě lesních porostů v rámci dané LO. Nejmenší zásoba je na LHC Nýrsko, což je důsledek nedávných rozsáhlých kalamit a tudíž velkého zastoupení 1.věk.třídy. Malá ha zásoba je též na LHC F.Lázně, což zapříčiňuje poměrně značné zastoupení BŘ. Největší ha zásoba je pak na LHC M.L.Domažlice, kde je naopak velké zastoupení mýtných porostů. Celková průměrná ha zásoba celé LO 257 m3 b. k. značně převyšuje celorepublikový průměr, který je uváděn ve výši necelých 230 m3 b.k na 1 ha. Jedná se tedy o oblast s nadprůměrnou ha zásobou, hlavně vlivem značného zastoupení kvalitních, vysoce bonitních SM porostů v pohraničních partiích Českého lesa.

6.2 Zastoupení dřevin v oblasti : Skutečné zastoupení dřevin dle dosud platných LHP udává tabulka A 6 . Z tabulky je patrné, že jednoznačně v dané lesní oblasti převládají jehličnaté dřeviny. Celkově jehličnany zaujímají 87 % porostní plochy. Z jehličnatých dřevin pak největší plochu zaujímá SM . Je na 78,5 % plochy, dále pak BO - 6,7 % a MD - 1,2 % . Listnaté dřeviny jsou na 11 % porostní plochy . Největší zastoupení z listnáčů má BK - 5,6 %, OL - 2,3 % a BŘ - 1,7 % . Ostatní dřeviny nedosahují ani 1% porostní plochy. Holina je na necelých 2 % plochy. Zastoupení listnáčů je v rámci LO rozdílné. Největší zastoupení je na LHC M.L. Domažlice. Zde dosahuje podíl listnáčů, převážně BK 26,5 % porostní plochy. Naopak nejmenší podíl listnatých dřevin je na LHC Planá - 5,5 %. Na LHC F.Lázně jsou listnáče na 7,6 % porostní plochy, zde se však jedná převážně o BŘ. Z tabulky je dále patrné, že by mělo postupně docházet k zlepšování druhové skladby porostů , tedy k nárůstu podílu ekologicky cenných dřevin. V zalesňovacím úkolu je naplánován 20 % podíl převážně BK. Plošné zastoupení hlavních dřevin je graficky znázorněno v následujícím sloupcovém grafu. Graf č.1 : Plošné zastoupení dřevin

10

% 80 70 60 50 40 30 20

SM

10 JD

BO

MD

BK

OL

BŘ

ost.l.

Hol.

0

6.3 Zastoupení věkových stupňů. Celkový přehled o skutečném zastoupení věkových stupňů v rámci celé LO Český les dává následující grafikon. Z grafu je patrné, že mírně nadprůměrná je rozloha 1. a 3. věkového stupně, což je důsledek nedávných a dřívějších rozsáhlých kalamit. V jednotlivých LHC v rámci LO jsou však značné rozdíly. Výrazně nadprůměrná je rozloha 1.věkového stupně na LHC Nýrsko a Přimda, kde byly největší kalamity. Naopak nadprůměrná rozloha mýtných porostů je na LHC M.L.Domažlice.

Graf č.2 : Zastoupení věkových stupňů

7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

11 6.4 Zakmenění porostů v rámci LO.

Přehled zakmenění po věkových stupních udává tabulka A 4 . Z citované tabulky je patrné, že nejvyšší zakmenění vykazují nejmladší porosty t.j. 1 - 3 věkový stupeň. Průměrné zakmenění u těchto porostů je 9,4. To svědčí o dodržování pěstebních zásad při zákládání porostů. U porostů středního věku je sice zakmenění nižší, ale neklesá pod 9,0. U mýtných porostů pak průměrné zakmenění klesá pod 9,0 , což je však přirozené. Celkové zakmenění v rámci celé LO je 9,1 , což převyšuje celorepublikový průměr.

6.5 Střední věk porostů .

Střední porostní věky podle jednotlivých dřevin udává tabulka A 6. Celkově je střední porostní věk v rámci celé LO 59 let a je prakticky stejný u jehličnatých i listnatých dřevin. Dle jednotlivých LHC jsou určité rozdíly ve věkové struktuře. Na LHC Nýrsko je střední věk 51 let, a je zde nižší věk u jehličnanů. Příčinou jsou poměrně značné plochy nově založených , převážně SM mlazin jako důsledek rozsáhlých kalamit v minulém deceniu. Nejvyšší střední porostní věk je na LHC M.L. Domažlice - 68 let. Zde je u listnatých dřevin 80 let, u jehličnatých 64 let. Příčinou je zde poměrně velké zastoupení starých BK porostů. Vyšší střední věk je také na LHC F.Lázně, kde dosahuje u jehličnanů 63 let. Zde se jedná o větší zastoupení starých BO porostů. Průměrné obmýtí, vypočítané na základě skutečného zastoupení HS, je pro celou LO, včetně lesů ochranných 114,4 let, pro lesy hospodářské je to 113,2 let.

6.6 Hospodářské soubory v dané oblasti .

Přehled skutečného zastoupení hospodářských souborů v rámci celé LO udává přehledně tabulka A5 . Z přehledu je patrné, že největší zastoupení mají SM HS řady kyselé. HS 531, 521, 2531, 8521 jsou na 26. 255 ha, což představuje 42 % celkové porostní plochy LO. Smrkové HS řady oglejené t.j. HS 571, 561, 2571, 8561 jsou na 13. 087 ha , což je 21 % porostní plochy.

12 Přehled hospodářských souborů - základní hospodářská rozhodnutí Hospodářský soubor označ.

cílové hospodářství

porosty

133

Přirozená borová stanoviště Exponovaná stan. nižších poloh Kyselá stanoviště nižších poloh Kyselá stanoviště nižších poloh Oglejená chudá stan. nižších a vyš.poloh Olšová stanoviště na podmáčených půdách Kyselá stanoviště středních poloh Kyselá stanoviště středních poloh Živná stanoviště středních poloh Exponovaná stanoviš. vyšších poloh Exponovaná stanoviš. vyšších poloh Kyselá stanoviště vyšších poloh Kyselá stanoviště vyšších poloh Živná stanoviště vyšších poloh Živná stanoviště vyšších poloh Oglejená stanoviště vyšších poloh Oglejená stanoviště vyšších poloh Podmáčená stanoviště vyšších poloh Podmáčená stanoviště horských poloh Kyselá stanoviště vyšších poloh - 6 lvs+ Živná stanoviště vyšších poloh - 6 lvs+ Oglejená stanoviště vyšších poloh - 6 lvs+ Rezonanční porosty

BO

213 233 235 273 297 431 433 451 511 516 531 533 551 556 571 573 591 791 2531 2551 2571 811

BO BO DB BO OL SM BO SM SM BK SM BO SM BK SM BO SM SM SM SM SM SM

obmýtí

obnovní doba

minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin %

120 let (110-140) 120 let (110-140) 110 let (100-130) 130 let (110-150) 120 let (110-130) 80 let (60-90) 110 let (100-130) 120 let (110-140) 110 let (100-120) 120 let (110-130) 140let (120-150) 110let (100-130) 120let (110-130) 110let (100-130) 130let (120-150) 110 let (100-130) 120let (110-140) 110let (100-130) 120let (110-140) 120let (110-140) 120let (110-130) 120let (100-130) 160let (150-170)

10-20 let

5-15

20-30 let

5-15

20-30 let

25

30 let

25

20-30 let

20

20 let

70

30-40 let

25

30 let

25

30 - 40 let

25

30-40 let

30

30-40let

30

20-30let

25

30let

25

30let

25

30-40let

25

30-40 let

25

30let

25

30let

5-20

30let

5

30-40let

25

40let

25

40let

25

40let

25

13

011 016

Mimořádně nepříznivá stanoviště

SM BK

150 let až fyzický věk porostu

nepřetržitá 5-95 nepřetržitá

6. 7 Zdravotní stav lesa - škodliví činitelé . Hlavním škodlivým činitelem, který výrazně ovlivňuje, v některých lokalitách až limituje plánovité hospodaření jsou škody spárkatou zvěří. Jedná se jak o okus v nově založených porostech, tak hlavně o loupání a ohryz. Poškozeny jsou převážně SM porosty již od 3. věkového stupně. Rozsáhlé škody jsou prakticky na celém území LO. Nejvíce jsou poškozeny LHC Planá, Přimda, H.Týn a F.Lázně. V posledním období možno pozorovat klesající trend nového poškození. Většinou se jedná o staré škody, kdy již dochází k postupnému hnití napadených kmenů. V některých lokalitách bude nutno uvažovat i o předčasných obnovách či rekonstrukcích. Dalším škodlivým činitelem co do rozsahu jsou škody větrem, sněhem a námrazou. Velkou větrnou kalamitou v r. 1990 byly poškozeny hlavně nestabilní SM porosty na vodou ovlivněných stanovištích . Největší škody byly na LHC Přimda, Nýrsko a H.Týn. V takto poškozených porostech dochází každoročně k dalším škodám. V posledních letech značné škody převážně ve SM porostech středního a mýtného věku ve výškách 500-600 m zapříčinila námraza. Škody jsou na celém území LO. V rámci celé LO Český les možno pozorovat škody imisemi. Poškozeny jsou staré SM porosty, hlavně proředělé porostní zbytky, návětrné porostní stěny, vrcholové partie. Stupeň poškození 1-2. Na části LHC F.Lázně bylo vyhlášeno imisní pásmo C a z toho titulu byly lesní porosty dle starého zákona zařazeny do kategorie lesa zvláštního určení, subkategorie 3 e. Koncem roku 1996 byla provedena revize stávajících pásem ohrožení a jejich hranice byly aktualizovány. Na LHC F.Lázně bylo pásmo podstatně zredukováno na jednotlivé lokality. Nově bylo pásmo C vylišeno na LHC Domažlice v prostoru hřebene Haltravy. Zákres nově vylišených pásem ohrožení je na přiložené přehledové mapě LO. Aktualizaci pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí provedl ÚHÚL Brandýs n.L. ve smyslu vyhlášky Mze ČR č.78/96 Sb. Pásma ohrožení byla zakreslena do státních map v měřítku 1 : 50 000 a jejich zákres bude součástí map dlouhodobých opatření ochrany lesa v elaborátu OPRL. Stav kůrovce , jako dalšího škodlivého činitele možno označit v rámci celé LO za normální, kdy je jeho výskyt pod kontrolou a bezprostředně nehrozí větší škody. Jedná se o tzv. základní stav, což znamená, že objem kůrovcového dříví z předcházejícího roku v průměru nedosáhl 1 m 3 na 5 ha SM porostů a nedošlo k vytváření větších ohnisek. Kromě těchto hlavních škodlivých činitelů se vyskytuje celá řada dalších. Jejich působení však není významné a neovlivňuje výrazně zdravotní stav a tedy plánovité hospodaření v lesích dané oblasti. 6.8 Posouzení ekologické stability LO. Součástí OPRL bude též posouzení ekologické stability lesních porostů. Pro účely tohoto šetření se ekologická stabilita chápe jako schopnost lesních ekosystémů přetrvávat i za působení rušivého vlivu zvenčí nebo schopnost se po případné změně vracet do původního stavu. Ekologická stabilita je poměrně široký pojem. Je to určitá syntéza stability statické a geobiocenotické. Hlediska posuzování ekologické stability jsou širší, ale nikoliv protichůdná hlediskům hodnocení stability statické.

14 Výsledkem tohoto šetření bude návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa. Tento návrh bude řešit jak statické zpevnění stávajících porostů, tak i koncepci budování systému ekologické stability na LPF, jako součásti SES celé krajiny. Návrhy statického zpevnění porostů budou vycházet z důsledné analýzy a vyhodnocení objektivních podmínek. Zde se bude jednat jak o růstové podmínky (stanoviště, terén), tak o porostní podmínky (dřevinná skladba, hospodářský stav, narušení kalamitami, prostorový pořádek a zdravotní stav ). Bude zvažována míra ohrožení působením více nepříznivých faktorů. V rámci LO se bude hlavně jednat o stabilitu předmýtních porostů se zanedbanou výchovou, silně poškozených loupáním, často na labilních stanovištích. V rámci vlastního ekologického šetření budou vylišeny části lesa ( lesní porosty a jejich seskupení ), existující v současné době a vykazující relativně větší vnitřní stabilitu. Tyto části budou označeny jako prvky, segmenty tzv. kostry ekologické stability na LPF. Systém ekologické stability na LPF se vytváří postupným doplněním kostry o další nové ekologicky stabilní prvky tak, aby vznikla nepravidelná síť vnitřně ekologicky stabilních segmentů , které jsou funkčně a prostorově účelně rozmístěny a relativně zabezpečují zachování variability geobiocenóz na LPF daného území. Takto vytvořený systém ekologické stability (SES) je integrální součástí systému ekologické stability krajiny (ÚSES). V dané LO Český les byl zpracován ÚSES většího území pouze v rámci LHC Přimda, akce „ Přimdský les „. Na LHC Nýrsko a Domažlice pak pouze vymezena kostra ekologické stability na LPF. Ve vylišených porostech pak formou odchylek upraveno hospodaření .

6.9 Dopravní zpřístupnění oblasti . Lesní oblast Český les se rozkládá podél západní části státní hranice. Začíná západně od Chebu a končí státní silnicí Nýrsko - Svatá Kateřina. Šířka oblasti od státní hranice do vnitrozemí je do 30 km. Oblast je dopravně dobře přístupná veřejnými asfaltovými silnicemi mezi stávajícími a bývalými obcemi. Na tuto kostru veřejných odvozních cest navazují lesní cesty typu 1 L se živičným povrchem a lesní cesty typu 2 L s prašným povrchem. Celá oblast je poměrně dobře dopravně přístupná, neboť její část se nalézá v bývalém hraničním pásmu , kde byla v dřívější době vybudována hustá síť cest 1 L, která byla postupně doplňována cestami 2 L a 3L ( svážnice). Celá oblast je téměř ucelený komplex lesa s minimální roztříštěností, tím odvozní cestní síť dobře podchycuje celou oblast. V budoucnu bude třeba minimální doplnění cestní sítě a bude nutno se zaměřit na údržbu stávajících cest. Stávající cestní síť začíná být ve špatném stavu vzhledem k zanedbané údržbě v posledních letech. Jedná se o neopravené výtluky , porušení svršku erozí , narušením přibližováním, zanesení příkopů a propustí a tím podmáčení cest. S řádnou údržbou je třeba co nejdříve začít aby se zamezilo vyšším následným škodám. Hospodářský soubor vázaný na technologickou typizaci prostřednictvím transformačních segmentů (TS), tvoří modelovou jednotku technologické typizace. Tyto spojitosti budou vysvětleny a v tabulkách doloženy v průvodní zprávě ke kapitole o zpřístupnění lesa při konečném zpracování OPRL pro oblast č. 11. Současně budou při vyhodnocení TS vymezeny dopravně nepřístupné lokality.

15

7. Předpis LHP, podklady LHE. Na základě rozboru databáze platných LHP jsou naplánovány následující roční úkoly : (údaje uvedeny v m3 b.k) Těžba obnovní : jehličnatá - 227.100 m3 listnatá - 11.800 celkem - 239.000

Těžba výchovná : jehličnatá - 62.100 listnatá - 6.300 celkem - 68.400

Těžba celková : jehličnatá - 289.200 listnatá - 18.100 celkem - 307.300 Průměrná výše celkové těžby na 1 ha porostní plochy je 4,9 m3 b.k., což převyšuje celorepublikový průměr. Je to důsledek kvalitních, vysoce bonitních SM porostů. Probírky jsou plánovány ročně na ploše 2.700 ha, což představuje průměrně 25 m3 / ha porostní plochy. Prořezávky na ploše 1.100 ha. První zalesnění je plánováno na ploše 610 ha ročně. Skutečné výsledky hospodaření za celou LO nejsou k dispozici. LHE se vede za celou lesní správu a podmínky, tudíž i hospodářské výsledky, jsou v části Českého lesa podstatně odlišné, než na zbývající ploše lesních správ. Jednalo by se tedy o poměrně nepřesné odhady. Podíl nahodilé těžby z těžby celkové je za poslední 4 roky v rámci OI Tachov, tedy rozhodující části LO 59,5%. Její podíl však byl za poslední období různý. Bezprostředně po kalamitách dosahoval v některých částech LO 90 % a více. Probírková plocha se neplní, bilancovaná plocha prořezávek je plněna téměř na 100 %.

8. Majetkové poměry v oblasti : Až do nabytí učinnosti zákona č. 229/91 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku byly veškeré lesy v dané oblasti ve vlastnictví nebo užívání státu prostřednictvím Západočeských státních lesů. V r. 1991 začal, dle citovaného zákona restituční proces, kdy začalo navracení lesních majetků fyzickým osobám. Podle zákona č. 172/91 Sb. přešlo ze zákona vlastnictví k lesním pozemkům na právnické osoby, tedy obce a města. Při navracení lesních majetků jsou povinnou osobou Lesy České republiky, s.p. Přehled o majetkových poměrech v dané lesní oblasti udává sumárně následující tabulka. Uvedené údaje vychází jednak z platných LHP zpracovaných po nabytí účinnosti zákona o půdě (LHC Domažlice,LHC M.l. Domažlice, LHC Kolowratovy lesy). U ostatních LHC, kde se bude v brzké době LHP obnovovat nebo u LHP zpracovaného před účinností zákona č.229/91 Sb. (H.Týn) se aktuální majetkové poměry zjišťovaly na příslušných lesních správách. Uvedené údaje nejsou konečné ale vyjadřují aktuální stav. I když restituční nároky nejsou ještě uzavřené a stávající stav majetkových poměrů nelze považovat za konečný, nemělo by vzhledem k bezprostředně příhraniční oblasti docházet k větším majetkovým přesunům. Převážná část lesních majetků byla již fyzicky předána oprávněným osobám. K drobným majetkovým přesunům bude ještě docházet hlavně v oblasti LHC Domažlice a LHC Přimda, tak jak jsou předkládány doklady o vlastnických právech k lesním pozemkům. Z přehledové tabulky je patrné, že největším vlastníkem lesů v dané lesní oblasti je stát prostřednictvím LČR, s.p. Lesy spravované státem zaujímají 77 % porostní plochy LO. Z právnických osob (obce,města) je největším vlastníkem město Domažlice, jehož majetek tvoří samostatný LHC M.l.Domažlice. Dalším větším majitelem je město Planá, jehož majetek v dané LO je asi 500 ha porostní půdy. Kromě těchto větších majitelů lesa je zde celá řada drobných majetků jak měst tak obcí. Celkově obecní a městské lesy zaujímají asi 13 % porostní plochy LO.

16 Z fyzických osob s majetkem nad 50 ha lesní půdy je v dané LO pouze jeden majitel a to pan František Kolowrat-Krakovský. Tento rozsáhlý soukromý majetek o výměře 5.584 ha vyčleněný z původního LHC Přimda tvoří nyní samostatný LHC Kolowratovy lesy. Kromě tohoto soukromého majitele je zde poměrně značné množství drobných majitelů lesa. Jedná se především o oblast LHC Domažlice. Orientačně jsou majetkové poměry zakresleny na přehledové mapě LO.

Majetkové poměry v rámci LO 11 : LHC

plocha

státní

obecní

Nýrsko Domažlice M.l.Domažl. H.Týn Kolowrat. l. Přimda Planá F. Lázně Sa : LO 11 %

2.930 15.643 3.551 4.827 5.584 10.697 14.649 4.756 62.637 100

2.163 13.118 4.695 9.726 13.553 4.753 48.008 77

640 1.718 3.551 129 940 1.096 8.074 13

soukr.do 50ha 127 807 3 31 3 971 1

nad 50 ha 5.584 5.584 9

.

9. Původní a nově určené LHC v oblasti : Původní lesní hospodářské celky (LHC) byly vytvořeny na základě zákona č.96/77 Sb. a vyhlášky č. 13/78 Sb. „ Rozhodnutím o určení lesních hospodářských celků“ MLVH č.j. 30421/ ORLH/ 78 z 10.7.1978. Hranice těchto LHC byly stanoveny souhlasně s hranicemi lesních závodů státních lesů. Státní lesy vykonávaly i odbornou správu lesů u jiných vlastníků a uživatelů. V rámci LO Český les byly a stále jsou části následujících LHC :

LHC LHC LHC LHC LHC LHC

F. Lázně , platnost LHP Planá Přimda H.Týn Domažlice Nýrsko

( 1989-1998) ( 1989-1998) ( 1988-1997) ( 1991-2000) ( 1985-1994) ( 1987-1996)

Po zahájení restitučního procesu v r. 1991, což bylo nabytím účinnosti zákonů č.172 a 229/91 Sb. byly odděleny samostatné majetky a vytvořeny z nich samostatné LHC. Tak byl z původního LHC Domažlice oddělen majetek města Domažlice a vytvořen samostatný LHC Městské lesy Domažlice výnosem Ministerstva životního prostředí ČR č.j. OOLP/1479/93 z 22.2.1994. Taktéž byl oddělen soukromý majetek pana Františka Kolowrata - Krakovského a výměrem MŽP ČR č.j. OOLP/ 1111/ 95 z 11.7.1995 schválen samostatný LHC Kolovratovy lesy. Převážná část LHC vznikla vyčleněním z původního LHC Přimda. V nově vzniklých LHC byla provedena obnova LHP. LHC Městské lesy Domažlice ,platnost LHP ( 1995-2004) LHC Domažlice (zbytek původního LHC) ( 1995-2004) LHC Kolowratovy lesy (1996-2005)

17

10. Ochrana přírody v rámci LO . Na území LO se připravuje vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Český les. Ministerstvo životního prostředí České republiky podle § 40 zákona č. 114/92 Sb. oznámilo vyhlášení záměru vyhlásit CHKO Č. les č.j. 18.782/95 - OOP/ 6509/95 z 9.1. 1996 s tím, že od 11.12. 1995 je třeba postupovat v souladu s ustanovením § 40 zákona č.114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Ve zmíněném paragrafu se konstatuje, že až do konečného rozhodnutí, nejdéle však po dobu dvou let, se musí vlastníci dotčených pozemků zdržet všech zásahů, které by negativně měnily či poškozovaly dochovaný stav přírody území navrhovaného ke zvláštní ochraně. Navrhovaná CHKO je tvořena pohraničními pohořími od Dyleně na severu až po Domažlický průsmyk ( Folmava, Č.Kubice ) na jihu. Navrhovaná CHKO je rozdělena na dvě části z důvodu vyloučení oblasti Hoštka - Rozvadov, kde je řada, pro přírodu nežádoucích aktivit (dálnice, produktovody, parkoviště, celnice atd.). Celková výměra oblasti je asi 705 km2, z toho na okrese Cheb je 60 km2, na okrese Tachov 382 km2 a na okrese Domažlice 262 km2 .Byl proveden návrh zonace , který však bude aktualizován. Toto bude mít vliv na kategorizaci lesů, protože 1. zónu lze podle nového lesního zákona zařadit do kategorie lesa zvláštního určení. Zákres navrhované CHKO je na přiložené přehledové mapě. V rámci LO Český les je řada maloplošných chráněných území kategorie přírodní rezervace. Jsou to např. Bučina u Ždáru, Bystřice, Diana, Herštýn, Jezvinec, Netřeb, Pleš, Přimda, Starý Hirštejn, Jezírka u Rozvadova, Ostrůvek, Farské bažiny, Podkovák, Křížový kámen, Tišina, Broumovská bučina, Pavlova Huť.

11. Organizační struktura Lesů České republiky a významných vlastníků . 11. 1 Lesy ve správě LČR, s.p. LČR, s.p. se sídlem v Hradci Králové se člení na oblastní inspektoráty (OI), ty pak na lesní správy (LS) a revíry LO č.11 leží v působnosti třech oblastních inspektorátů LČR : OI LČR Karlovy Vary - Březová, Hamerská 81 pro LS Františkovy Lázně OI LČR Tachov - Planá, Nádražní 502 pro LS Planá, Přimda, H.Týn a Domažlice OI LČR Klatovy - Klatovy, 5.května 648/IV pro LS Nýrsko F.Lázně tvoří části revírů Cheb a Dyleň Planá u M.l. revíry Branka, Kamenec, Huť a části revírů Trstěnice a Tachov Přimda revír Lesná a části revírů Rozvadov, Diana, Sedliště H.Týn části revírů Bělá a Hvozd Domažlice revíry Bernstein, Diana, Valtýřov, Lučina, Nová Huť, Sádek, Černovrší a části revírů Lysá Hora, Mlýneček a Kdyně LS Nýrsko část revíru Liščí LS LS LS LS LS

11. 2 Lesy mimo správu LČR Městské lesy Domažlice, hájenské úseky Čerchov, Bystřice, Jámy, Dmout, Pasečnice Kolowratovy lesy Přimda , polesí Diana, Rozvadov

18

12. Kategorizace lesů v LO. Celkový přehled o stávající kategorizaci lesů v dané lesní oblasti uvádí následující přehledová tabulka. Jsou zde použity údaje ze stávajících a tedy dosud platných LHP, kde byla kategorizace řešena dle tehdy platných zákonných norem, což byl zákon č.96/77 Sb. a vyhláška č.13/78 Sb. Nově řeší kategorizaci zákon č.289/95 Sb. v § 6-9. Mimo vlastní náplň OPRL bude řešeno nové zařazení lesů do příslušných kategorií v souladu s novým lesním zákonem ( § 59 odst. 6). Termín na toto nové zařazení je stanoven citovaným zákonem do pěti let ode dne jeho účinnosti, což je do roku 2000. K řešení problematiky kategorizace byla vydána MZe ČR Metodická informace č.j. 1539/96 019 ze dne 3.6. 1996 a pro zpracování je schválen harmonogram. Kategorizace lesů v rámci LO Český les : Plocha

10

21

31

34

35

36

38g1

38g2

38g3

LHC F. Lázně Planá u M.l. Přimda Kolowrat. l. H.Týn M.l.Domažl. Domažlice Nýrsko Sa : LO 11 %

4.756 14.649 10.697 5.584 4.827 3.551 15.643 2.930 62.637 100

1.720 13.173 8.533 4.612 4.466 2.344 14.584 2.851 52.283 83

58 718

97 123 537 120 502 175 398 73 79 1.856 1.024 3 2

2.978 26 25

635 1.471

86 28

570 389 240 243 484

114 -

2.107 1.926 3 3

21 1 201 76

25 -

324 1

2.978 5

Jak je patrné z předcházející tabulky v LO 11 se vyskytují všechny 3 kategorie lesů, t.j. lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Z lesů ochranných je to bývalá subkategorie a), což jsou lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích ať už se jedná o prudké, suťovité a kamenité stráně, či hluboké rašeliny a silně zamokřené půdy. U této subkategorie dojde dle nového lesního zákona ke změně výměry (zmenšení), protože ve vyhlášce č.83/96 Sb. jsou taxativně vyjmenovány soubory lesních typů, jenž mohou tvořit ono mimořádně nepříznivé stanoviště. Značná část těchto původně ochranných lesů může být nově přeřazena do lesů zvláštního určení subkategorie e) lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou a vodoochrannou. Z lesů zvláštního určení to byly subkategorie : a) ochranná pásma vodních zdrojů, PHO 1. c) uznané obory d) území chráněná dle předpisů o ochraně přírody e) lesy postihované exhalacemi, pásmo ohrožení C g) lesy v nichž jiné důležité potřeby společnosti vyžadují odlišný způsob hospodaření - lesy rekreační - lesy sloužící obraně státu - genové základny Dle nového lesního zákona se budou lesy členit podle převažujících funkcí opět do tří kategorií. Z kategorie lesů ochranných to bude v LO subkategorie : a) - lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, převážně strmé suťovité a kamenité svahy a hluboké rašeliny. Jejich hranice a rozlohu bude nutno ve smyslu vyhlášky 83/96 Sb. aktualizovat

19

Lesy zvláštního určení : Lesy zvláštního určení dle § 8, odst. 1 zákona č.289/95 Sb. jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a jsou do lesů zvláštního určení zařazeny ze zákona. V LO to bude subkategorie : a) lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I.stupně. Lesy zvláštního určení dle § 8, odst. 2 - do subkategorií vyjmenovaných v zákoně lze zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. V dané LO se bude jednat o : a) lesy v prvních zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách. Zde se bude jednat o první zónu připravované CHKO a řadu maloplošných chráněných území dle zákona č. 114/92 Sb. Veškeré podklady budou kompletně převzaty od příslušných orgánů státní správy ochrany přírody. c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí. Tato subkategorie je vyhlášena v rámci LHC Domažlice a LHC M.l. Domažlice. S jejím rozšířením se nepočítá. e) lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou. Do této subkategorie lze ve smyslu „ Metodické informace „ Mze ČR č.j. 1539/96010 zařadit lesy ve IIa (vnitřním) pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů. Budou sem patrně zařazeny lesy z původní kategorie lesů ochranných, které však nesplňují dnešní kritéria. f) lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti. Zde budou přicházet v úvahu lesy uznaných genových základen a území zařazená do územního systému ekologické stability, pokud jsou schválena dle § 5 vyhlášky č.395/92 Sb. Zařazení do lesů zvláštního určení bude řešeno s orgány státní správy ochrany přírody okresních úřadů. Všechny prvky ÚSES budou zakresleny do mapy dlouhodobých opatření ochrany lesa. g) lesy v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích. V rámci OPRL budou podchyceny všechny lokality, na které bylo okresním úřadem vydáno pravomocné rozhodnutí dle zákona č. 23/1962 Sb. ve znění pozdějších předpisů. V dané LO se bude jednat o malou obůrku na LHC Kolowratovy lesy a účelové zařízení bývalého Interlovu Tři sekery. h) lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Zde se může jednat o lesy v blízkosti střelnic armády či policie.

13. Funkční potenciál lesů v dané LO. Předmětem šetření je podchycení funkčního potenciálu lesů v dané lesní oblasti. Na základě analýzy růstových a porostních podmínek, šetření typologie, meliorací, ochrany lesa, rekreačního a mysliveckého průzkumu budou lesy rozděleny dle funkčního potenciálu a převládající funkce rozděleny na : a) produkční - vyjádřené seskupením SLT a HS včetně produkčních možností b) ekologicko-stabilizační - vyjádřený stupněm ekologické stability, jako schopnost reagovat na na případné ohrožení škodlivými činiteli, funkce reprodukční a ochrany přírody c) vodní - funkce srážkotvorná, produkce horizontálních srážek, vymezení HS - desukční - stanovište trvale ovlivněná vodou, rašeliny, d) půdoochranná - funkce protierozní, extrémní stanoviště vymezená extrémními SLT e) zdravotně rekreační - lesy rekreačně využívané podmíněně, průměrně a nadprůměrně

20

Z přehledu hlavních funkcí vyplývají jejich vzájemné překryvy a střety zájmů. S tím bude rovněž souviset požadavek na podchycení priorit a hierarchie funkcí v LO. Priority a střety zájmů bude nutno řešit v návaznosti na územně plánovací dokumentaci a společenské požadavky prostřednictvím orgánů státní správy a samosprávy.

14. Specifika a zvláštnosti LO. Při širším pohledu na stav lesa a hospodaření v něm v rámci dané LO možno zdůraznit několik specifik, jenž budou určovat a limitovat budoucí hospodaření. Jsou to jednak specifika více méně daná, dlouhodobá, jenž nelze ani v horizontu několika decenií výrazně změnit či ovlivnit. Mezi ně lze považovat stávající druhovou skladbu porostů. Smrkové porosty zaujímají téměř 80 % porostní plochy LO. Zvážíme li, že BO je zastoupena převážně na LHC F.Lázně a Přimda a BK zase hlavně na LHC Domažlice, bude na zbývající ploše LO zastoupení SM větší než 95 %. Smrk je a bude hlavní a nosnou dřevinou Českého lesa, schopný plnit veškeré funkce lesa. Jsou zde značné rozlohy kvalitních, vysoce bonitních SM porostů, hlavně v příhraničních partiích. Jeho značný podíl v těchto částech zůstane i nadále a proto snahou hospodářských opatření musí být, účinně řešit stabilitu porostů v těchto porostních poměrech. Zde se bude jednat o obnovení a udržení funkčnosti odvodňovací sítě, řádnou výchovu a budování vnitřní a vnější prostorové úpravy. Zastoupení SM by mělo, v souladu s novými zákonnými předpisy, postupně klesat na úkor závazně stanoveného podílu melioračních a zpevňujících dřevin. Za další specifikum dané LO možno považovat značnou rozlohu porostů poškozených loupáním. Těžko lze očekávat, že tyto porosty se tzv. „ vyzdraví „ a dožijí normálního mýtného věku. Spíše dojde k napadení hnilobami a jejich statická stabilita se bude snižovat. Toto bude třeba řešit v rámci dlouhodobých opatření ochrany lesa. Dalším faktorem budou skutečné stavy jelení zvěře. Jelen do Českého lesa nepochybně patří, je zde vyhlášena jelenářská oblast. Jeho stavy je však třeba důsledně udržovat na přijatelné míře, jinak veškeré zásady a záměry hospodaření jsou bezpředmětné. Jako poslední specifikum, nikoliv však významem, dané lesní oblasti lze označit poměrně značnou rozlohu nevychovávaných (pěstebně zanedbaných) SM porostů předmýtného věku. Tyto porosty se nacházejí v bezprostředně příhraniční oblasti za bývalými „dráty“. I když se jejich plocha v posledním období zmenšuje, bude to problém i v budoucím období. Jedná se o značně pracnou a tedy ekonomicky náročnou záležitost, kdy dřevní hmota je těžko realizovatelná. V budoucích LHP se bude často jednat o naléhavé a závazné výchovné zásahy.

15. Metodika zpracování OPRL. Oblastní plán rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast č.11 Český les zpracuje Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. pobočka Plzeň. Práce budou vyhotoveny dle schválené metodiky „ Oblastní plán rozvoje lesů“ a závěrů základního protokolu k vyhotovení OPRL LO 11.

15.1 Organizace prací a termín předložení ke schválení Práce budou probíhat dle schváleného harmonogramu pro vyhotovení oblastních plánů rozvoje lesů, který zpracoval ÚHÚL Brandýs n.L. na období 1996 - 2002. Dle tohoto harmonogramu bude OPRL pro LO 11 zpracován v letech 1997-1999 a předložen ke schválení Ministerstvu zemědělství ČR počátkem roku 2000. OPRL bude vypracován na období 20 let, tedy na období 2000-2019.

21 15.2 Personální obsazení Hlavní koordinátor prací za pobočku ÚHÚL Plzeň bude ředitel pobočky Ing. Jan Sychrava, který sestavuje projekt prací, řeší personální obsazení dílčích prací na OPRL , svolává důležitá jednání s orgány státní správy a jedná se zadavatelem OPRL. Garantem za LO 11 bude Ing. Jiří Bouše. Bude za danou LO permanentně odpovídat a operativně koordinovat práce na vyhotovení OPRL až do jeho schválení a předání všech požadovaných výstupů Mze ČR. Specialisté pro dílčí práce na OPRL: spektrum šetření se vzájemně překrývá a nelze striktně oddělit jednotlivé náplně prací. Přírodní podmínky : Ing. Jan Majer, Ing. Josef Prchal Ochrana lesů : Ing. Jiří Bouše Lesní dopravní síť : Jan Veselý, Ing. Arnošt Čechlovský Funkce lesa : Ing. Jiří Bouše, Ing. Jan Majer Rámcové směrnice hospodaření : Ing. Jan Majer, ing. Josef Prchal Rozbory a analýzy databází LHP : bude upřesněno dle kapacitních možností pobočky a ústředí Čistopisy a čistokresby : pracovníci pobočky Plzeň V předběžné zprávě ani v projektu prací není řešena otázka digitálního zpracování.

16, Projekt prací OPRL a zhodnocení kvality a dostupnosti podkladů. Projekt prací OPRL pro LO 11 byl vypracován na podkladě rámcových plánovacích průměrů dle „ Metodiky“ . Tyto plánovací průměry byly upraveny podle skutečného stavu dílčích prací v rámci jednotlivých LHC podle toho, zda se výsledky pouze převezmou a zkompletují ( LHP vyhotovené v posledním období) nebo bude třeba provést standartní (kompletní) šetření. Velice náročné bude shromáždit podklady pro jednotlivá šetření. Vyřešit návaznosti na stycích jednotlivých LHC, získání podkladů pro deklarované funkce lesa na orgánech státní správy lesů a ochrany přírody. Velice obtížné ( v některých případech až nemožné ) bude získat podklady LHE o stavu hospodaření a výskytu škodlivých činitelů. Rozpadem původních LZ byla nejen přerušena kontinuita výkazů, ale často jsou podklady nedostupné. V rámci LO bude provedena revize typologického mapování za účelem jeho sjednocení v rámci oblasti, vyřešení návazností mezi jednotlivými LHC a provedena aktualizace zařazení lesů do kategorie ochranných v návaznosti na nové právní předpisy Na úseku lesní dopravní sítě bude na většině území LO provedena aktualizace dopravního šetření, doplnění o nové svážnice a cesty a upřesněna jejich klasifikace dle nových norem. Standartní šetření nutno provést pouze na LHC Planá a F.Lázně. Na úseku ochrany lesa bude třeba provést standartní šetření prakticky na celém území LO. Hlavní důraz bude kladen na návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa. Nově a tedy komplexně se bude řešit celá problematika funkcí lesa a funkcí deklarovaných veřejným zájmem. Orientační rozpis plánované pracovní kapacity je uveden v příloze č.5. Kalkulace dnů je počítána na jednotlivé roky zpracování OPRL podle LHC, na kterých bude v následujícím roce probíhat obnova LHP.

22 K celkové potřebě dní je nutno přidat : a) zpracování výstupů, čistopisy, vazby, kompletaci - cca 300 dní b) zpracování mapových náležitostí - čistokresby, montáže map, soulepy, formáty - cca 300 dní c) řízení, jednání se st. správou a zainteresovanými orgány 30 venkovních a 40 kancelář. dni d) digitální zpracování

17. Výstupní dokumentace OPRL : 17.1. Textová část 1. Úvod 2. Organizačně správní údaje 3. Průzkumy a rozbory a) Přírodní podmínky b) Ochrana lesa c) Funkce lesa d) Analýzy a rozbory LO 4. Zpřístupnění lesa 5. Návrh rámcových směrnic hospodaření 6. Resumé, strategické cíle 7. Technická zpráva 8. Přílohy - Tabulky a grafické přehledy 17.2. Mapová dokumentace : 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Přehledová mapa LO ( 1: 50 000 - 1: 100 000) Typologická mapa (1: 10 000) Přehledná mapa LVS ( 1: 50 000) Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa (1: 20 000 - 1: 50 000) Mapa funkčního potenciálu lesů (1: 20 000 - 1: 50 000) Mapa deklarovaných funkcí lesa (1: 20 000 - 1 : 50 000) Mapa překryvu funkcí lesa a střetů zájmů ( 1 : 20 000 - 1 : 50 000) Dopravní mapa (1 : 20 000 - 1 : 50 000)

18. Seznam příloh předběžné zprávy : 1. Přehledová mapa 1:100 000 se zákresem LO, LHC, CHKO, majetkové poměry, kategorie 2. Pověření ÚHÚL zpracováním OPRL 3. Územní odbory Mze - stav k 1.1. 1996 4. Podíl regionálně nepůvodních dřevin, výpis z vyjádření MŽP ČR pro LO 11 5. Návrh projektu prací 6. Tabulky A1 , A 4 , A5 , A6 Vyhotovil : Ing. Bouše Jiří Plzeň leden 1997


Příloha č. 21 Protokol ze závěrečného šetření OPRL


Přílohy

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka Plzeň OBLASTNÍ PLÁN ROZVOJE LESŮ PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST 11 ČESKÝ LES TEXTOVÁ ČÁST

Recommend Documents