LIŠKA ZE ST ÍTEŽSKÝCH LES

 



 

LIŠKA ZE STÍTEŽSKÝCH LES

Stítežská mstská myslivna V našem kraji každý ví, že slavná liška Bystrouška žila koncem 19. století v mohelnických mstských lesích na Stíteži a svoje mládí strávila v zajetí na dvoe revírního myslivce. Ten ji našel nedaleko myslivny jako opuštné mlád, které pak vychovával mezi domácími zvíaty. Bylo s ní však jen a jen trápení, protože Bystrouška se nechovala jako ukáznné slepice, husy a kozy, ale považovala všechno, co v myslivn našla, za svj majetek a pedevším za souást potravinového etzce. Tak docházelo mezi liškou a revírníkovou rodinou k velmi astým neshodám, které vyvrcholily jejím útkem na svobodu a volným pobytem ve stítežských houštinách, loukách, pasekách a žlebech. Stítežský revírní myslivec asto vypravoval svému kolegovi, revírníku Gustavu Koínkovi (1859 - 1929) z nedalekého Veselí o její neuvitelné chytrosti, ipernosti a záludnosti. Od Koínka se tento píbh dozvdl palonínský rodák, pozdjší akademický malí Stanislav Lolek, který u nj v roce 1890 sloužil ve Veselí jako mladý myslivecký adjunkt. Lolka vyprávní o lišce natolik zaujalo, že o ní nakreslil celý soubor (dnes bychom urit použili módního slova comics) v potu asi 200 karikaturních obrázk.

povídku Liška Bystrouška, která vycházela v Lidových novinách na pokraování a získala si mezi tenái znanou oblibu. K pravidelným tenám Lidových novin patil také, už tehdy vhlasný hudební skladatel, Leoš Janáek (1854 1928), který hned v roce 1921 zaal dlat nárt scénáe nové opery o Bystroušce a pracovat na jejím libretu. Píhody lišky Bystroušky mly svtovou premiéru v brnnském divadle 6. listopadu 1924, a tak se stítežská liška stala postupn svtoznámou. Tžko peložitelné jméno hrdinky zpsobilo, že název opery zní v anglitin Cunning Little Vixen a v nmin Das Schlaue Füchslein. Za necelých devadesát sezón si tato Janákova opera vydobyla ve svtovém žebíku TOP 100 místo na tyicáté píce a ocitla se mezi díly tak významných skladatel, jako byl Mozart i Wagner. O popularit a vysoké umlecké hodnot svdí letmý pohled na neúplný seznam pedních svtových operních scén, které v sezón 2011 - 2012 zaadily Bystroušku do svého programu. Byly to: Bayerische Staatsoper München, Mnichov (DEU), Komische Oper Berlin, Berlín (DEU), Long Beach Performing Arts Center, Kalifornie (USA), Regional Opera Glasgow, Glasgow, Skotsko (UK), OPER LEIPZIG, Lipsko, Nmecko (DEU), Teatro Comunale in Florence, Florencie (ITA), Santa Fé Opera, Santa Fé, Arizona (USA), Glyndebourne Opera, Edinbourgh, Skotsko (zpíváno 15. dubna esky), NIMBY Opera, Wellington, Nový Zealand, New York Philharmonic, New York (USA) a Sydney Chamber Opera, Sydney (AUS).

Sydney Chamber Opera (Austrálie)

S.LOLEK

R.tSNOHLÍDEK

L.jANÁEK

Dlouhá léta ml u sebe Lolek tyto kresby založeny, až teprve v roce 1920 je od nj získal pro Lidové noviny jeho pítel, spisovatel Bohumil Markalous (1882 - 1952), známý pod pseudonymem Jaromír John. Šéfredaktor "Lidovek" pak rozhodl o tom, že je s Lolkovými kresbikami teba "nco udlat" a tímto úkolem povil spisovatele Rudolfa Tsnohlídka (1882 - 1928). Ten na jejich podklad napsal

Leoš Janáek se stal lenem eské akademie vd a umní, Pruské akademie umní, dopisujícím lenem The School of Slavonic Studies v Londýn a pedsedou Klubu moravských skladatel. Jeho stžejní díla byla poctna mnoha cenami. Masarykova univerzita v Brn mu za jeho celoživotní tvrí odkaz udlila estný doktorát filosofie. Na myslivnách ve Veselí a na Stíteži byly naší lišce umístnny pamtní desky, z Palonína vede pes stítežské lesy nauná stezka a letos v beznu byla v Lošticích na námstí slavnostn otevena kavárna a umlecká galerie Lišky Bystroušky. V lesích mezi Veselím, Vranovou a Stíteží, u Lišího mostu a na Liší cest dodnes žijí potomci slavné lišky Bystroušky. Ctirad Štipl, kroniká msta Mohelnice

OBJEKTIV MOHELNICE - kvten 2012 - str. 2

NAŠI DOPISOVATELÉ - P. PAVOL KAVEC P. Pavol Kavec se narodil v roce 1963 ve slovenském mst Rajec nedaleko Žiliny. Ješt ped rokem 1989 se pipravoval na svoji další práci v Misijní spolenosti sv. Vincence de Paul. Jako knz byl vysvcen v roce 1990 v Banské Bystrici. Nkolik let pak psobil na Slovensku a na výzvu eských biskup spolen s fr. Jozefem Števicou odjel do naší republiky vypomáhat v pastoraní innosti. Naped psobil v Dobrušce a od 14. srpna 2000, po dohod mezi olomouckým arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem s pedstaveným Slovenské provincie Misijní spolenosti sv. Vincence de Paul (CM), psobí v nedaleké ímskokatolické farnosti v Lošticích. Tato misijní spolenost (otcové vincentíni) nepsobí za zdmi klášter uzaveni ped veejností v tzv. klauzue, jak by si možná nkteí mysleli, ale naopak jejím úkolem je psobit v terénu pímo mezi lidmi a to pedevším ne jako jednotlivci, ale jako komunita. A tak tuto partu výborných a dobrosrdených lidí, mžeme bžn potkat v docela obyejném obleení nenosíce žádný eholní hábit. Svým zpsobem se nikterak neliší od místních knží. V roce 2005 se k této komunit pidal ješt jeden spolubratr a tak dnes to v sousedních Lošticích vypadá tak, že dva knží vyjíždí autem v rzných intervalech na misie po celé R a to tam, kde je pozvou, a tetí zstává v loštické farnosti, aby byl všem potebným neustále k dispozici a užitený i ostatním knžím v celém zábežském dkanátu. Otcové vincentíni mají svj doasný domov na loštické fae, kde dodržují uritý ád. Pavol, kterému íkáme Pavel, je docela obyejný lovk. Má rád country, dechovku, dobrou muziku, dobré filmy, dobré pivo, obas si zajede na kole do pírody, rád chodí na híbky, rád vaí ve farní kuchyni a to chutné pokrmy všeho druhu nebo pipravuje rzné speciality na grilu na farní zahrad. Svým zpsobem se stal díky svému kuchaskému umu „šéfkuchaem loštické farnosti“. A my jsme rádi, že nám náš kamarád Pavel spolehliv a pravideln posílá své píspvky do Objektivu Mohelnice, za což mu chceme touto cestou moc podkovat. PAN

Otcové vincentíni z Loštic - zleva: Kaplan P. ubomír Konfederák - len misijního týmu, eholní bratr Fr. jozef Števica - pastoraní asistent, kaplan P. Pavol Kavec - editel lidových misií, P. Miroslav Obšivan - administrátor farnosti Loštice a Moraviany

NEKORUNOVANÝ KRÁL ESKÉ DECHOVKY SLAVÍ 80. NAROZENINY Nejenom lenm mohelnické dechovky „Mohelanka“, ale všem píznivcm dechové hudby by nemly ujít kulatiny zpváka, herce a moderátora, milovníka eské dechovky, JOSEFA ZÍMY. Kdo by neznal stateného prince Radovana z pohádky o „Princezn se zlatou hvzdou“ (1959)? Náš jubilant se narodil 11. kvtna 1932 v Praze. Jeho rodie, Josef a Marie byli oba uitelé a muzicírovali. Josef studoval herectví na pražské DAMU, od roku 1950 sólov zpíval s Orchestrem Jaroslava Ježka. V roce 1959 pežil svoji vlastní tžkou dopravní nehodu… Pak plných ticet let byl v angažmá v pražském Komorním divadle (1962-1992). Po známé písnice z pohádky se prosadil hitem Jiího Suchého „Pro tebe“. Nazpíval adu známých písní s Pavlínou Filipovskou, Petrou Jan a dalšími. Za svj dosavadní život natoil asi 200 písní, získal 3 zlaté a 1 platinovou desku. Ve filmu se prosadil v pohádce Princezna se zlatou hvzdou, ta naše písnika eská, Ženu ani kvtinou neuhodíš, Pnika a Paraplíko, Híšní lidé msta pražského, Hrátky s ertem, kde nebojácnou Káu hrála Eva Klepáová, která se stala jeho životní partnerkou. Starší a stední generace nezapomíná na jeho poady „Sejdeme se na Vlachovce“, na relaci „Kdyby ty muziky nebyly, „Píšt u Vás…“ A jak si na svou lásku k dechovce vzpomíná on sám? „Dechovka – to jsou propady a vzestupy. Pamatuji si na doby, kdy byla absolutn na dn. Každou novou písniku za minulého režimu schvalovalo mnoho lidí. V pražské restauraci Savarin (Na Píkop 10) se konaly schzky Svazu skladatel. Zpíval jsem jednou ped komisí. Karla Vacka pi debat o písni tzv. „odborníci“ naštvali. Akoli to byl mírný lovk, práskl tehdy dvemi, šel dom a napsal písniku „Zsta tu s námi, muziko eská.“Díky Bohu, že tato muzika s námi zstala, na rozdíl od tzv. „schvalovatel.“ Potom pišla renesance dechovky, díky televiznímu dramaturgovi Františku Živnému a Bohuslavu Nádvorníkovi. Na známou restauraci v Praze 8, kde jsme natáeli poad „Sejdeme se na Vlachovce“, se sjíždli lidé z celé republiky. Vlachovka mla tehdy vtší sledovanost než Karel Gott ve Slaném. Díky dechovce jsem poznal veliký okruh velikán eské dechovky: josefa Poncara, Karla Vacka, jaromíra Vejvodu. Málokdo napíklad ví, že Vacek hrával zadarmo. Peníze dostávali jen jeho muzikanti, nebo za n kupoval nástroje pro dechovku. Rád vzpomínám na Ladislava jacuru a „krále jihoeské dechovky“, pana Ladislava Kubeše. Co Vaše záliby? „Hlavní je hudba. Doma si pouštím teba klasiku. Aktivn jsem sportoval, jezdil na kole z Prahy do eských Budjovic. Když mi operovali koleno, jsem rád, že mžu ješt chodit na vycházky. Máte životní krédo? „Nemám, i když mnohé myšlenky se mi pímo nabízejí. jan Werich, u kterého jsem ml tu est 5 let hrát divadlo, íkal: „Život se musí žít.“ tak se ho snažím žít poctiv a písnikou pinášet radost do dnešního, tak uspchaného svta.“ Jubilantu - Josefu Zímovi - pejeme hodn zdraví duše i tla. Kéž i jeho piinním, pomáhá vnášet „ta naše písnika eská“, radost do života! Pavel Kavec A propos: V nedli 22. dubna 2012 ml v KD v Lošticích Josef Zíma koncert. Jeho známé hity doprovázela domácí kapela Loštická Veselka. Peplnný sál odmnil umlce srdeným potleskem. Po autoru lánku posílá „princ Radovan“ svj pozdrav redakci a všem tenám Objektivu Mohelnice!

OBJEKTIV MOHELNICE - kvten 2012 - str. 3

17. RONÍK MORAVSKÉHO VRABCE 2012

V sobotu 28. dubna se loštickém kulturním dom uskutenil již 17. roník známé postupové soutže Moravský vrabec. O tuto dnes již velice známou soutž v oblasti folk, country a trampské muziky zpoátku projevovaly zájem výhradn hudební skupiny z Moravy, ale postupn se do soutže hlásily kapely i z ech, ze Slovenska a v poslední dob i z Polska. Letošní roník Moravského vrabce má celkem ti oblastní kola, ze kterých pak kapely postupují do finále, které se letos uskutení 16. ervna v Karviné v rámci tradiní kulturní akce Dny Karviné. Moravský vrabec má za sebou již 1. oblastní kolo (Frenštát pod Radhoštm), 2. oblastní kolo (Loštice) a 3. oblastní kolo v Turzovce (Slovensko). Do oblastního v Lošticích se pihlásilo 13 kapel z ech a z Moravy. Z dvod nemoci nkterých muzikant si do Loštic nakonec pijelo soutžit 12 kapel. Nejvzdálenjší kapela pijela až z Ústí na Labem. Každá kapela zahrála, jak divákm, tak i porot, ti soutžní písniky. Odborná porota ve složení: Josef Sandy Nosek a Antonín Schindler z eského rozhlasu Olomouc, Ota Šejk Maák - kapelník hudební skupiny Sluníko Bohumín, Aleš Quack Kubis - kapelník skupiny Domino a nakonec Pavel Aligátor Nenkovský - kapelník mohelnických Smola, poadatel Mohelnických dostavník® a navíc garant tohoto loštického oblastního kola. Akci uspoádalo Mstské kulturní stedisko Loštice a záštitu nad akcí pevzal starosta msta Loštic PhDr. Ctirad Lolek, který pehlídku zahájil. Z pozice diváka si pak postupn poslechl všech 12 soutžících kapel a nakonec pedal svou cenu mladé a perspektivní skupin z Litomyšle - VNEBAND. Diváci ve svém hlasování dali hlasy kapele, která je nejvíce zaujala a tou byla skupina DRUGA z Prahy - nováek letošního roníku Moravského vrabce.

1.WELCOME DRINK z Václavova u Bruntálu, 2. R.A.Š. z Leštiny u Ústí nad Labem 3. VNEBAND Litomyšl.

Další postup do finále v Karviné si po zásluze vybojovala skupina NOACO z Litovle a FREÁCI ze Zábeštní Lhoty u Perova. Celou soutž nahrával eský rozhlas Olomouc a písniky, které zde zaznly, pak budete mít možnost poslechnout si na rozhlasových vlnách této rozhlasové stanice. Více z jednotlivých kol a ostatní zajímavosti se mžete dozvdt z www.moravskyvrabec.cz PAN, Foto: Zdenk „Senior“ Praus

59. roníku celostátní soutže nekomerního filmu eské republiky s názvem ESKÝ VIDEOSALON 2012 pedcházela v 1. tvrtletí jednotlivá krajská kola. Krajské kolo pro filmae Olomouckého a Mravskoslezského kraje poádá již 20 let Mohelnické kino amatérských film za spoluúasti odboru kultury Krajského úadu v Olomouci. Letos bylo 21. dubna v penzionu LENKA celkem promítnuto 17 film, z nichž nejvyšší úrove mly dokumenty. Porota psobila ve složení: Mgr. Jana Konená z odboru kultury Krajského úadu v Olomouci, Jaroslav Bouše ze Studia JBS Kladno a Milan Dubový, dlouholetý poadatel filmového festivalu s názvem Mladá kamera z Uniova rozhodla takto: SEZNAM POSTUPUJÍCÍCH FILM 2012 01 * MOHELANKA - Milan Konený (dok.) 02 * LEGENDA O ONDRÁŠOVI - PhDr. Eduard Mocek (dok.) 03 * DENÍK OTY WOLFA A OSUDY JEHO RODINY - Ludk Štipl a Jaroslav Dubský (dokument) 01 * cena neudlena (reportáž) 02 * MJ PÍTEL K - Jaroslav Dubský (reportáž) 03 * FILM O FILMU aneb JAK JSME NATÁELI PÍSNIKU Bohuslav Cihla (reportáž) estné uznání * MALETÍN - SVOJANOV - Zdenk Zbranek (reportáž) * KVTNÁ ZAHRADA V KROMÍŽI - Jiina a Zdenk Lejskovi (reportáž)

Soutž tradin a stále bravurn uvádl moderátor z Karviné Josef MLOK Grim. Odborná porota po docela nároném bedlivém posuzování výkon všech jednotlivých kapel pak urila toto poadí:

01 * cena neudlena (hraný film) 02 * ZEBRA - Patrick Brouwers a Ctirad Štipl (hraný film) 03 * cena neudlena (hraný film) estné uznání * TO CHCE KLID - Zdenk Gatk (hraný film)

OBJEKTIV MOHELNICE - kvten 2012 - str. 4

MOHELNICKÝ ÚASTNÍK PRVNÍHO ODBOJE

EDMUND REITTER

svtoznámý entomolog narozený 22. íjna 1845 v MOHELNICI Entomologie je nauka o hmyzu, který tvoí nejvtší skupinu organism naší planety. Celkový poet jeho druh se odhaduje na 6 -10 milion a existence lovka je do znané míry vázána na jejich pítomnost. Systematická urení a vdecká zaazení jsou výsledkem dlouhodobé práce expert, kteí dosud determinovali více než milion druh hmyzu. Pi putování po rzných kontinentech jsme s mými kolegy vyhledávali tamní entomology. Diskutovali jsme s nimi na rzná, nejastji entomologická témata. Pi tchto debatách tito lidé asto s úctou vyslovovali jméno našeho, mohelnického rodáka EDMUNDA REITTERA. K jeho docenní na pd našeho msta došlo až pi slavnostním odhalení pamtní desky 23. ervna 1996 v míst jeho, dnes již neexistujícího, rodného domu na Tebovské ulici (travnatý parík vedle . p. 20). Hlavním iniciátorem tohoto aktu byl entomolog Radim Šigut z Paskova, Msto Mohelnice a Mstské kulturní stedisko. Edmund Reitter se pi svém studiu a urování druh hmyzu zamil hlavn na brouky palearktické oblasti. Sbírka více než 30 000 druh a dalších 5000 poddruh je uložena v Národním muzeu v Budapešti. Byl rovnž dlouholetým vydavatelem odborného asopisu „ENTOMOLOGISCHEN ZEITUNG“. Krom toho se stal lenem entomologické spolenosti v Berlín, Vratislavi, Rotterdamu a Petrohrad. Spolupracoval s národním muzeem v Opav, kde vzniklo jeho nejvtší dílo „FAUNA GERMANICA“, které vyšlo v nákladu 35 000 výtisk se 168 barevnými tabulemi. Bhem svého života publikoval 1029 odborných prací, a jeho vydání urovacích klí posunulo entomologické vdní svta výrazn kupedu. Cestování mu umožnilo popsat 6411 nových druh hmyzu. Jako lovk, byl mírný a pátelský. Za první svtové války zídil vlastními náklady nemocnici. Mnohé byly i jeho dary muzeím a školám. V mládí byl také lyrikem. V r. 1865 vyšel svazek jeho básní. Dlouhá léta žil a pracoval v Paskov, kde také 15. 3. 1920 zemel. Zde v Paskov nechali souasní entomologové Radim Šigut a Jií Janáek umístit na jeho poest pamtní desku.

jií Obr snr.

Ped tyiceti lety, 9. ledna 1972, zemel na Kypru na srdení infarkt Franz Kukula z Mohelnice. Narodil se jako nejmladší potomek sedláka zvaného Pros-Kukula na rodové selské usedlosti na Vodní ulici 1. ledna 1895. Po absolvování obecné a mštanské školy vystudoval obchodní akademii v Olomouci a pak pešel na roní studium jazyk na vysoké obchodní škole v Lipsku. Odtud se na jae osudového roku 1914 vydal na Kypr, kde se stal obchodním manažerem jedné rakouské firmy pro úpravu azbestu. Brzy nato však vypukla první svtová válka a dvaadvacetiletý mohelniák Kukula se stal, jako pedstavitel nepátelského státu, zajatcem anglické armády. Zajatecký tábor ležel v nedalekém Egypt a byl se všech stran obklopen pouští, která bez velkých investic znemožovala jeho obyvatelm pokusy o pípadný útk. Pro France Kukulu se jednotvárný a bezvýchodný pobyt v lágru stal místem zásadního obratu v jeho život. Jednoho dne piletlo ped bránu objektu vojenské letadlo, ve kterém sedl s pilotem i njaký britský dstojník povený inspekcí. Letadlo však pi pistávacím manévru havarovalo a stroj zaal hoet. Mezi prvními zachránci byli samozejm internovaní zajatci, kteí mli v poušti pomrn volnou možnost pohybu. A byl to práv Kukula, kdo oba zranné vojáky vytáhl ven z kabiny jen chvíli ped tím, než bojový dvouplošník vyrobený, jak tehdy bývalo zvykem, z drát a pekližky, zaal hoet doopravdy. Zanedlouho poté navštívil zajatecký tábor velící generál britských sil na území Egypta, který nechal všechny internované nastoupit k rozkazu a pitom vyvolanému Kukulovi podkoval za jeho hrdinské chování, podal mu ruku a oznámil mu, že byl nejen propuštn ze zajetí, ale bylo mu nabídnuto i britské obanství. Jako britský oban pak vstoupil Kukula dobrovoln do armády své nové vlasti a sloužil zde na úseku logistiky až do slavného vítzství v roce 1918, které oslavil v hodnosti kapitána Jeho velienstva krále Jiího V. Stal se ovšem z hlediska Rakousko-uherské íše vlastizrádcem stejn tak jako naši legionái v Rusku, v Itálii a ve Francii, i když nikdy nebyl v Rakousku vojákem a nebyl tím pádem ani pod písahou. V každém pípad však mžeme tohoto našeho slavného rodáka považovat za úastníka prvního odboje. Po válce byla na Kypru obnovena innost, nyní už britských, azbestových podnik a Franz Kukula byl poven jejich vedením. Stal se tak velmi mladým generálním editelem nkolikatisícového výrobn obchodního komplexu azbestových závod a mezi svými podízenými proslul nesmírnou popularitou a pezdívkou "táta". Zavedl zde osmihodinovou pracovní dobu, budoval byty, školy, nemocnice a obchody a podnikatelsky se zde, na Blízkém východ, choval stejn jako v jeho staré vlasti Tomáš Baa. Jeho druhá manželka byla rodilá ekyn a jeden z jejich syn se stal vysokoškolským profesorem na universit v Chicagu a druhý uplatoval svoje umlecké skolny bhem celoživotního pobytu v Itálii. Významnými hosty oslav jeho 77. narozenin byl velící generál britských vojenských sil umístných na Kypru a jeden z velitel britských vzdušných sil v oblasti Air Marshall of RAF. Franz Wilhelm Kukula zemel týden po oslav svých 77. narozenin a pohben je na Kypru, který se mu stal jeho druhým domovem. Osud kluka, který pomáhal svým rodim pi zemdlských pracech ve statku na Vodní ulici a chytal raky na Mírovce by mohl být námtem na Holywoodský film. A pro naše mladé souastníky, kteí se narodili už do svobodného svta je jeho osud struným návodem, jak dál: "Vystudujte mohelnickou Obchodní akademii, naute se anglicky a vyrazte na velký vandr. Pobytem doma za pecí díru do svta neudláte!" Ctirad Štipl, kroniká msta Mohelnice

OBJEKTIV MOHELNICE - kvten 2012 - str. 5

OSOBNOSTI Z USA A IZRAELE UCTILY PAMÁTKU MOHELNICKÉHO RODÁKA.

Pietního aktu se zúastnila také dcera Felicitas Wolfové paní Eva Vavreková z USA

V pondlí 2. dubna 2012 byla za úasti významných host z USA a Izraele odhalena pamtní deska mohelnickému rodáku Ottu Wolfovi a jeho rodin. Pietní akce se konala nedaleko Olomouce v Tršicích, kde se Wolfovi v letech 1942 1945 ukrývali ped nacisty. Otto Wolf se narodil se v Mohelnici 27. ervna 1927. Pocházel ze židovské rodiny. V Mohelnici bydlel s rodii, bratrem Kurtem a sestrou Felicitas až do roku 1933. Wolfovi se hrd hlásili k eské národnosti a to i v tehdy pevážn nmecké Mohelnici. Úastnili se vlasteneckých akcí a jejich dti cviili v Sokole. V ervnu 1942 mli nastoupit do transportu do koncentraního tábora. Z nástupu však utekli a až do konce války se ukrývali v Tršících a okolí, v lesních bunkrech, boudách a pdách. Pežívali s pomocíi svých kesanských pátel a známých. Otto byl nešastnou náhodou dopaden gestapem a vojenskou jednotkou donských kozák (Vlasovc) necelé ti týdny ped koncem války. 20 dubna 1945 byl spolu s dalšími 18 muži ze Zákova a okolí zavraždn. Pes ukrutné muení nikdy neprozradil svoje jméno, úkryt rodi ani jména tch, kteí jim pomáhali, ímž je všechny zachránil od jisté smrti.

Bhem okupace si Otto psal deník, kde poctiv zaznamenal všechny události. Když zaal psát svj deník bylo mu 15 let. Jeho práce je významným a ojedinlým svdectvím o soužití žid a kesan v dob okupace. Deník Otty Wolfa je v mnohém srovnatelný s deníkem Anny Frankové. Ann bylo 13, když zaala psát, Ottovi 15, oba svj deník zaínají psát v lét roku 1942, oba zahynuli tsn ped koncem války atp. Zatímco Deník Anny Frankové vyšel knižn záhy po skonení války, byl peložen do mnoha jazyk a stal se jednou z nejznámjších knih, Deník Otty Wolfa u nás pes veškeré snahy vyjít nemohl. První vydání se objevilo až po sametové revoluci.

Ottv starší bratr Kurt studoval medicínu na Masarykov univerzit v Brn a na poátku okupace uprchl pes Polsko do Sovtského svazu. Mezi prvními se pihlásil do Svobodovy armády. V beznu 1943 padl hrdinou smrtí v bitv u Sokolova. Byl povýšen do hodnosti poruíka in memoriam, dostal estný doktorát a byl vyznamenán mj. eskoslovenským váleným kížem 1939, ádem Rudého praporu a s. vojenským ádem Bílého lva „Za vítzství“. V roce 1947 byla bratrm Wolfovým odhalena na Ottov rodném dom v Mohelnici v Nádražní ulici . 6 pamtní deska Dalo by se oekávat, že hrdinové jako brati Wolfovi budou alespo ve školách ve svých regionech pipomínáni a poslouží uitelm jako morální vzory pro výchovu mládeže. Bohužel je nutno íci, že až na estné výjimky, vtšina žák a student a asto ani pedagog o nich nemá ani tušení. Odhalení pomníku se mj. zúastnili amerití studenti z programu The Holocaust Study Tour, Alexandra Zapruder z US Holocaust Memorial Museum ve Washingtonu, Shalmi Barmor - historik a zakladatel oddlení pro vzdlávání v památníku holocaustu Yad Vashem v Jeruzalém, potomci rodiny Wolfovy a mnozí další významní hosté. Pi píležitosti 70. výroí židovských transport z Olomoucka do Terezína sdružení Respekt a tolerance vydává ilustrovaný soubor Výbor z deníku Otty Wolfa a Felicitas Wolfové. Volba text vychází z výbru, který pro svoji knihu Salvaged Pages zpracovala americká spisovatelka Alexandra Zapruder ve spolupráci se setrou Otty Wolfa Felicitas. Kopie rukopisu deníku získalo sdružení z washingtonského muzea holocaustu, kde se nyní dílo mohelnického rodáka nachází. Publikace je obohacená o DVD prezentaci a základní text je doplnn o komentáe, slovník pojm a metodickou i obrazovou pílohu. Píbhy žáky zpravidla zaujmou, tím spíše, že se jedná o hrdiny z našeho regionu, a navíc je seznámí nejen s obdobím nacistické okupace, ale i s pomry, které u nás panovaly ped válkou a po roku 1948. Publikace a DVD tvoí interaktivní vzdlávací soubor, který vznikl za podpory Nadaního fondu obtem holocaustu a Nadace Židovské obce v Praze. Ludk Štipl, Respekt a tolerance

SMRT NÁMONÍKA

Dne 14. dubna 1942 se jednadvacetiletý svobodník ponorkového námonictva Richard Weigel, bytem Mohelnice, Museumstrasse 1 (dnes S. K. Neumanna - Základní umlecká škola) stal jedním z 218 oban Mohelnice, kteí zbyten položili svj život za Velkonmeckou íši a jejího vdce Adolfa Hitlera. Na svou poslední bojovou plavbu vyjel 21. bezna z francouzského pístavu St. Nazaire jako jeden ze 24 len posádky, které velel 26tiletý kapitán Eberhard Greger. Tito nacismem našení kluci potopili 10. dubna torpédem norskou civilní nákladní lo jedoucí z USA do Evropy mimo konvoj a zabili tak všech 33 jejich mladých námoník. Za tyi dny nato je u mysu Hatteras v severním Atlantiku našel americký torpedoborec ROPER, naež se jejich U 85 (typ VII B) musela ponoit a zastavit stroje. Ponorka v této situaci nemá proti torpédoborci žádnou šanci a posádka musí zticha ekat, dokud se ti chlapci nahoe do nich poádn netrefí, a nebo se rozhodnout odjet. Ti amerití chlapci však tentokrát nepestali, dokud se na hladin neobjevila olejová skvrna, která signalizovala plný zásah. Po celou tu dobu ti nmetí chlapci dole vali hrzou a celí zpocení ekali, až je z toho všeho smrt vysvobodí. A tak se i Richard Weigel dokal okamžiku, kdy jedna z nejlepších nmeckých ponorek pukla jako žalud a on se dusil vtékající vodou tak dlouho, až umel. Pidal se tak se svými spolubojovníky k norským námoníkm, které sami pozabíjeli ped tymi dny. Spolen tak pedali lidstvu další dkaz o blbství války a nacionalistické ideologie. Nebýt tohoto blbství, mohli dnes dchodci Richard Weigel a Otto Wolf chodit spolu po mohelnickém parku a vzpomínat na to, jaké to bývalo za první republiky. Ctirad Štipl, kroniká msta Mohelnice

OBJEKTIV MOHELNICE - kvten 2012 - str. 6 7 ® MOHELNICKÝ DOSTAVNÍK GENERÁL FAJTL V MOHELNICI PO ROČNÍ ODMLCE OPĚT PŘIJEDE

V loňském roce se tento známý festival trampské, country, folkové hudby nemohl uskutečnit z důvodu mé dlouhodobé nemoci. Společně se svým týmem věrných kamarádů a pořadatelů hodlám po roční odmlce uskutečnit 37. Mohelnický dostavník® tradičně o posledním prázdninovém víkendu a to ve dnech 30. srpna - 2. září 2012. Bližší informace o konkrétním programu a o účasti Dvojka a sudá ísla vbec mla v životopise jednoho z mnoha známých kapel či osobností se dozvíte v dostatečném našich nejslavnjších voják nepochybn magickou moc. předstihu. ale můžete těšitlety navčtvrteční tradiční František Již Fajtlteď sese narodil ped sto roce 1912, stal rese citály na hradě Bouzově a pak na páteční narozeninový velitelem 122. britské perut v roce konícím na dvojku akonv r. cert KAMELOT (30 sestelen. let – spojený 1942známé byl vebrněnské vzdušnémskupiny boji nkde na Francií Jehos křtem nového CD „Proti proudu“). Pro návštěvníky chystáme jmenování velitelem 1. eskoslovenského stíhacího pluku v několik poprvé byl Mohelnický dostavník® SSSR anovinek. úast veLetos Slovenském národním povstání pak bylozave znamení sudých letopot stejn tak, jako jeho pronásledování a vznní. Teprve až po událostech roku 1989 si mohl opt obléknout umiformu, po dlouhé dob si na ni zase pipnout zasloužené medaile a sejít se opt se svými kamarády. K jednomu takovému setkání došlo i v kvtnu 1995 v Mohelnici, kdy se zde sešli ti, kteí byli za svoje zásluhy odmnni dlouholetými tresty na svobod v mírovské vznici. Zde si prohlédli pamtní tabuli pipomínající hned u vchodu jejich zdejší nedobrovolný pobyt a vyslechli ukolébavku, kterou pro svoje dti složil jeden z nich, a kterou jim zazpívala dvata z pveckého sdružení Mgr. Jásenské. Popovídali si se zdejším vedením vzeské služby a prošli si svobodn na starém hrad ta místa, která pro n byla vždy symbolem nesvobody a nespravedlnosti. O tom, že je zdravá mysl a hoký humor neopustil, svdí i to, že se na druhém dvoe seadili do kruhu a zopakovali si po letech nco, co bylo kdysi zcela vážn nazýváno vycházkou a emu tito bývalí vzové íkali hovorov "dupání kola". Jejich návštva v našem kraji má veliký význam už proto, že se této akce zúastnila ada našich mladších i starších známých a soused, kteí si dnes s uspokojením mohou íct: řazen projektu po festivalovém souhvězdí“. Jde "vidl do jsem je, byl „Putování jsem u toho" a pedávat pak toto posleství odál. novou společnou iniciativu několika českých, slovenskýchŠa polských hudebních festivalů. A právě v rámci této zahraniční spolupráce k nám do Mohelnice, kromě některých známých slovenských kapel, přijede bezesporu nejpopulárnější polský indiánský soubor CATAWBA (více na www.kondor.hm.pl). Předesílám, že známý multižánrový festival Zahrada Náměšť na Hané, který se po svém stěhování ze Strážnice konal v nedaleké Náměšti na Hané nepřetržitě 14 let, se letos neuskuteční ! Sdělil to ve své tiskové zprávě pořadatel FM Production, s.r.o., z Prahy, který se takto rozhodl z ekonomických, personálních, zdravotních a dalších důvodů. Všem těm, co mne doposud v mém konání podporovali a věřím, že budou Generálové si po letech na nádvoí Mírova opakují "dupání kola" dle svých možností podporovat i nadále, upřímně touto cestou moc děkuji. Děkuji rovněž i za trvalou přízeň Olomouckému kraji, městu Mohelnici a mnoha menším či větším sponzorům. Děkuji Radě města Mohelnice, že na základě mé žádosti za samozřejmost považovala, že i letos pořadateli Mohelnického dostavníku® poskytne bezplatný pronájem a zázemí areálu městských sadů. Mohelnický dostavník® je akce, která dělala a doufám, že i nadále bude dělat našemu městu dobrou propagaci daleko za jeho hranicemi. Těším se na Vás na všechny, kterým loni tento festival scházel. Věřím, že se letos koncem letních prázdnin sejdeme a společně prožijeme krásný víkend plný pěkných písniček a kamarádství. Starosta L.Kavík pedává dar plk. Smutnýmu Mohelnice PavelzAligátor Nenkovský

V sobotu 21. 4. 2012 se v Hradci Králové v hlavním sále Muzea Labyrint divadla DRAK uskutečnila jubilejní 10. valná hromada Českého sdru-V sobotu 21. 4. 2012 se v Hradci žení přátel betlémůsále Muzea Labyrint divadla DRAK Králové v hlavním (ČSPB). Součástí uskutenila jubilejníto-10. valná hromada eského sdružení hoto pětihodinového pátel betlém (SPB). Souástí tohoto ptihodinového zasedání byla i velice zasedání i velice zajímavábyla video pre- zajímavá video prezentace informující o projektu zentaceMinisterstva informující okultury R - databáze eských betlém, projektu Ministerstva dále podrobná informace o sthování Tebechovického kultury ČR databáze betlému a - seznámení s projektem vybudování nového českých betlémů, dále Tebechovického muzea betlém. To by mlo být dokoneno podrobná informace o v kvtnu rokuTřebecho2013. Msto Tebechovice pod Orebem získalo stěhování v roce 2010 dotacia z fond Evropské unie urenou na vického betlému seznámení s projektem vybudování nového Třebechovického výstavbu nové a zcela reprezentativní budovy dnes již muzea betlémů. To by mělo být dokončeno květnu roku 2013. svtoznámého Tebechovického muzea vbetlém. S výstavbou Město Třebechovice pod Orebem získalo v roce 2010 dotaci z bylo zapoato v listopadu roku 2011 a pedpokládaná fondů Evropské unie určenou na výstavbu nové a zcela reprekolaudace budovy je světoznámého plánována naTřebechovického kvten roku 2013. zentativní nové budovy dnes již Celková hodnota Sprojektu je 58,6 mil. K svtím, že dotace muzea betlémů. výstavbou bylo započato listopadu roku EU 2011 a předpokládaná kolaudace nové budovy iní 49,6 mil. K, podíl našeho státu je 4,4 mil. je Kplánována a spoluúast na květen roku 2013. Celková hodnotajeprojektu je 58,6 msta Tebechovice pod Orebem 4,6 mil. K. mil. Krom Kč s tím, že dotace EU činí 49,6 mil. Kč, podíl našeho bžného programu na valné hromad probhla volbastátu nového je 4,4 mil. Kč a spoluúčast města Třebechovice pod Orebem pedsednictva SPB běžného na další programu tíleté funkní období (2012 – je 4,6 mil. Kč. Kromě na valné hromadě 2014). Pedsedou sdružení byl zvolen ČSPB Ing. Ludvík z Ústí proběhla volba nového předsednictva na dalšíMátl tříleté funkční období (2012 – 2014). Předsedou byl zvolen a nad Orlicí, 1. místopedsedkyní PhDr.sdružení Zita Suchánková Ing. Ludvík Mátl zmístopedsedy Ústí nad Orlicí, 1. PhDr. dalšími dvma semístopředsedkyní stala paní Mgr. Silive Zita Suchánková a dalšími dvěma místopředsedy se stala Dušková (editelka Tebechovického muzea betlém) a Pavel paní Mgr. Silive Dušková (ředitelka Třebechovického muzea Nenkovský (pedseda regionální z Mohelnice). betlémů) a Pavel Nenkovský (předsedapoboky regionální pobočky z V Mohelnice). programu Vvalné hromady byla rovnž prohlídka programu valné hromady byla rovněž prohlíd-nov vybudovaného muzea muzea loutekloutek „Labyrint“ Drak a ka nově vybudovaného „Labyrint“divadla divadla Drak a samozřejmě tradiční betlemářská burza s nabídkou široké samozejm tradiní betlemáská burza s nabídkou široké škály různých artefaktů (vystřihovacích betléškály rznýchbetlemářských betlemáských artefakt (vystihovacích mů, vyřezávaných betlémů, publikací, katalogů a pohlednic). betlém, vyezávaných betlém, publikací, katalog a ČSPB má za sebou bohatou a záslužnou činnost a je rovněž pohlednic). SPBfederace má za sebou bohatou a záslužnou členem Světové betlémářů se sídlem v Římě innost (UN- a je FOE-PRAE). rovnž lenem Svtové byla federace betlémá se sídlem Valná hromada rovněž výbornou příležitostí k získání(UN-FOE-PRAE). nových kontaktů a podnětů další zlepšení v ím Valná pro hromada byla činrovnž nosti tohoto betlémářského sdružení. výbornou píležitostí k získání nových kontakt a podnt pro

V sob Králové v hlavním sále uskutenila jubilejní 10. va pátel betlém (SPB). zasedání byla i velice zajím projektu Ministerstva kultur dále podrobná informace betlému a seznámení s Tebechovického muzea be v kvtnu roku 2013. Msto v roce 2010 dotaci z fon výstavbu nové a zcela svtoznámého Tebechovic bylo zapoato v listopad kolaudace nové budovy je Celková hodnota projektu j iní 49,6 mil. K, podíl naše další zlepšení innosti tohoto betlémáského sdružení. msta Tebechovice pod bžného programu na valn pedsednictva SPB na d 2014). Pedsedou sdružen nad Orlicí, 1. místopeds dalšími dvma místoped Dušková (editelka Tebech Nenkovský (pedseda re V programu valné hroma vybudovaného muzea lo samozejm tradiní betle Ing. PhDr. Vladimír Vaclík Ing.jaroslav jaroslavtesa tesař(betlémá (betlémářz Olomouce), z Olomouce), PhDr. Vladimír (zakladatel SPB a estný pedseda sdružení) a Pavel Nenkovský škály rzných betlemá Vaclík (zakladatel ČSPB a čestný předseda sdružení) a Pavel (místopedseda SPB). Nenkovský (místopředseda ČSPB). betlém, vyezávaných pohlednic). SPB má za se

OBJEKTIV MOHELNICE - kvten 2012 - str. 7

GENERÁL FAJTL V MOHELNICI

Dvojka a sudá ísla vbec mla v životopise jednoho z našich nejslavnjších voják nepochybn magickou moc. František Fajtl se narodil ped sto lety v roce 1912, stal se velitelem 122. britské perut v roce konícím na dvojku a v r. 1942 byl ve vzdušném boji nkde na Francií sestelen. Jeho jmenování velitelem 1. eskoslovenského stíhacího pluku v SSSR a úast ve Slovenském národním povstání pak bylo ve znamení sudých letopot stejn tak, jako jeho pronásledování a vznní. Teprve až po událostech roku 1989 si mohl opt obléknout umiformu, po dlouhé dob si na ni zase pipnout zasloužené medaile a sejít se opt se svými kamarády. K jednomu takovému setkání došlo i v kvtnu 1995 v Mohelnici, kdy se zde sešli ti, kteí byli za svoje zásluhy odmnni dlouholetými tresty na svobod v mírovské vznici. Zde si prohlédli pamtní tabuli pipomínající hned u vchodu jejich zdejší nedobrovolný pobyt a vyslechli ukolébavku, kterou pro svoje dti složil jeden z nich, a kterou jim zazpívala dvata z pveckého sdružení Mgr. Jásenské. Popovídali si se zdejším vedením vzeské služby a prošli si svobodn na starém hrad ta místa, která pro n byla vždy symbolem nesvobody a nespravedlnosti. O tom, že je zdravá mysl a hoký humor neopustil, svdí i to, že se na druhém dvoe seadili do kruhu a zopakovali si po letech nco, co bylo kdysi zcela vážn nazýváno vycházkou a emu tito bývalí vzové íkali hovorov "dupání kola". Jejich návštva v našem kraji má veliký význam už proto, že se této akce zúastnila ada našich mladších i starších známých a soused, kteí si dnes s uspokojením mohou íct: "vidl jsem je, byl jsem u toho" a pedávat pak toto posleství dál. Š

OBJEKTIV MOHELNICE - k

KÁCENÍ MÁJE V MOHELNICI ANEB STALO SE PED 21 LETY

Prastarý zvyk stavní a kácení máje zná asi pomrn znaná ást našich tená. Ale asi jen málokdo si vzpomene, kdy se tento tradiní zvyk uskutenil i v našem mst a to pímo na námstí Svobody. Stavní máje pímo v centru msta se naposledy uskutenilo v sobotu 25. kvtna 1991 v 19 hod. Pi této píležitosti vystoupil se svým hudebním programem soubor Úsvit, Meandr a Smolai z Mohelnice. V sobotu 1. ervna 1991 v 17 hod. pak byla v rámci zábavného odpoledne s kapelami Náhoda Podolí a Smolai Mohelnice tato májka stojící uprosted námstí skácena. Bylo to pi píležitosti „Slavnostního otevení pší zóny ve mst“. Zavedení pší zóny na námstí Svobody a v jeho pilehlých ulicích, si daly do svého volebního programu v roce 1990 tém všechny politické strany, které kandidovaly v komunálních volbách. A tak trochu symbolicky byla pší zóna otevena (zprovoznna) práv na svátek Mezinárodního dne dtí. Slavnostního aktu se zúastnil a celé námstí osobn pšky prošel (ímž pší zónu „otevel“) známý pešiak a chodec, rekordman a reportér Juraj Puci. Vlastní skácení máje pak provedli spolenými silami tehdejší místostarosta msta prof. Václav Kupka, Eduard Weinlich (konferenciér Smola), Pavel Nenkovský (len kulturní komise) a samozejm náš host a kamarád Juraj Puci. Stavba májky, kácení máje a program s tím související organizan zabezpeila kulturní komise a Mstské kulturní stedisko Mohelnice (tehdy se sídlem v historické budov na kostelním námstí – klub NA HRADBÁCH – vedoucí Leopold Protiva). V naší republice bylo, a nkde doposud stále je, stavní a kácení máje, známou a velikou tradicí. Rzn vysoké májky se kácely vtšinou na konci kvtna, ale nebylo výjimkou, že se tyto májky porouely k zemi klidn i po pl roce na podzim nap. pi píležitosti posvícení. Nkde bylo zase zvykem, že tatínkové stavli máje svým dcerám a to v takovém potu, kolik mli doma sleen (dcer) na vdávání. asto bývalo vcí obrovské prestiže, aby na té které návsi byla májka co nejvyšší a rovnž bylo nutné ji neustále hlídat. V korun takové májky býval umístn vnec z chvojí a s barevnými pentlemi. Od 25. kvtna do 1. ervna roku 1991 byl takový vnec na vysoké májce k vidní i v centru našeho msta PAN Foto František Suchomel

Generálové si po letech na nádvoí Mírova opakují "dupání kola"

Starosta L.Kavík pedává dar plk. Smutnýmu z Mohelnice

Kácení máje v rámci otevení pší zóny na nám. Svobody: Václav Kupka, juraj Puci, Pavel Nenkovský a Eda Weinlich

V APOLLU ROZDÁVÁME DÁRKY JAKO NA VÁNOCE akce kvten - erven

ke každému barvení hloubkový regeneraní zábal s jemnou masáží hlavy ZDARMA

V našem kadenictví pracujeme s profesionální kosmetikou WELLA, a pro tento msíc máme pro Vás od této firmy jedinenou nabídku speciálního regeneraního zábalu zdarma ke každému barvení vlas. Tento zábal obsahuje olivový olej a výtažek z list olivovníku vyživující a chránící vlasy. Jejich antioxidaní úinek pomáhá snížit škody, které na vlasech a vlasové pokožce páchá špatné životní prostedí. Maska úinkuje také na suché a poškozené vlasy, dodá jím hedvábn jemný, zdravý vzhled. Kosmetické výrobky s olivovým olejem jsou skvlým požitkem pro Vaše vlasy. Díky rozmanitým vlastnostem oliv mají antioxidaní a hydrataní úinky, vlasm a pokožce dodávají zdraví a krásu.

! AKCE NA BRAZILSKÝ KERATIN BYLA PRODLOUŽENA !

Keratínová léba je proces, který nejen uzdravuje vlasy, ale zárove uhladí vlnité a porézní vlasy a to až na nkolik msíc. Brazilský keratín krom tvarování vlas také vlasy extrémn regeneruje a chrání ped škodlivými vlivy. Aplikace konopného zábalu zaruí dokonalé vstebání úinných látek do hlubokých vrstev pokožky. Vaše tlo bude zbaveno naptí, uvolníte se od stressu a naerpáte energii. Tento druh zábalu je jedna z nejuznávanjších forem tepelné terapie, pi které dochází k uvolnní svalových kontrakcí, detoxikaci, regeneraci celého organismu a relaxaci. Zábaly se doporuují pi bolestech zad a kloub, pi poruchách prokrvení, pi zvýšené náchylnosti k nemocem a pi velkém pracovním zatížení. Pomáhají pi kožních problémech a zlepšují hydrataci a regeneraci pokožky. Dochází pi nich ke hlubokému prohátí a uvolnní vazivové tkán, což znan zvyšuje efekt pro následnou masáž.

AKNÍ CENY SPECIÁLNÍCH KOMBINOVANÝCH MASÁŽÍ PRO TENTO MSÍC, KTERÉ NENAJDETE NIKDE V OKOLÍ!

OKO masáž + oko zábal + masáž lávovými kameny (60 min. - 379 K) DYNALERM + medová detoxikaní masáž + medový zábal chodidel + masáž chodidel: (60 min. - 379 K) KONOPNÝ ZÁBAL + ástená masáž zad konopným olejem + prohívaný konopný zábal chodidel + masáž (60 min. - 379 K)

Cenová bomba msíce: ÁSTENÁ MASÁŽ ŠÍJE (20 min. - 99 K) APOLLO, Námstí Tyrše a Fügnera 2, Mohelnice - tel.: 777 124 467

OBJEKTIV MOHELNICE, Vydavatel: Jií Obr, nám. Tyrše a Fügnera 193/2, 789 85 Mohelnice, I: 44771398, Registrace: MK R E 20390, Redakce: APOLLO, nám. Tyrše a Fügnera 193/2, 789 85 Mohelnice . Redakce se nemusí vždy ztotožovat s názory v jednotlivých láncích našich dopisovatel. Redakce dbá pouze na to, aby nebyly otištny texty v rozporu se zákonem. Nepodepsané lánky (anonymy) zásadn nezveejujeme. N E P R O D E J N É !