Ústav hudební vědy. Teorie interaktivních médií. Večerníček jako dramaturgické specifikum v televizní tvorbě pro děti a mládež

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií

Tereza Hunkařová

Večerníček jako dramaturgické specifikum v televizní tvorbě pro děti a mládež Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Marika Kupková

2010

Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

……………………………………

Mé poděkování patří všem, kteří se podíleli na vzniku této práce, zejména Mgr. Marice Kupkové za odborné vedení práce, cenné rady a trpělivost. Za ochotu a spolupráci patří mé díky dramaturgům České televize Kateřině Kačerovské a Miloši Zvěřinovi, dále pak jejich kolegům Kataríně Morvai a Davidu Budskému z Ateliéru Bonton Zlín.

OBSAH 1. ÚVOD

........................................................................................................ 5

1.1. HODNOCENÍ ZDROJŮ................................................................................. 6 2. HISTORICKÝ KONTEXT DRAMATURGIE ....................................... 10 2.1. ROZHLASOVÝ SKŘÍTEK HAJAJA .............................................................. 10 2.2. STŘÍBRNÉ ZRCÁTKO ............................................................................... 11 2.3. ZNĚLKA VEČERNÍČKA ............................................................................ 12 2.4. VEČERNÍČEK .......................................................................................... 13 2.4.1. Kde vznikaly večerníčky ................................................................ 16 3. SROVNÁNÍ PŮVODNÍ KRÁTKÉ TELEVIZNÍ POHÁDKY PRO DĚTI A MLÁDEŽ PŘED A PO ROCE 1989 ......................................................... 20 3.1. PŮVODNÍ DRAMATURGICKÁ KONCEPCE .................................................. 20 3.2. SERIÁLOVÁ NÁVAZNOST VEČERNÍČKŮ ................................................... 20 3.3. PROGRAMOVÁ NABÍDKA VEČERNÍČKŮ A PRODUKČNÍ ZÁLEŢITOSTI ........ 21 3.4. TVORBA, VÝROBA A FINANCE ................................................................. 22 4. PŘÍPADOVÁ STUDIE SERIÁLU PAT A MAT..................................... 24 4.1. VZNIK SERIÁLU A JE TO! ........................................................................ 24 4.1.1. Loutkový animovaný film............................................................... 26 4.2. LUBOMÍR BENEŠ A STUDIO AIF .............................................................. 27 4.3. PAT A MAT JAKO REKLAMNÍ ARTIKL ...................................................... 28 4.3.1. Pat a Mat – současná marketingová strategie .............................. 29 4.3.2. Stát chrání značku Pata a Mata .................................................... 29 4.4. MOTIVY NOVÝCH MÉDIÍ V SERIÁLU PAT A MAT ..................................... 30 4.4.1. Původních epizody seriálu............................................................. 30 4.4.2. Nové epizody krátkého filmu ......................................................... 31 5. ZÁVĚR ...................................................................................................... 33 6. RESUMÉ ..................................................................................................... 36 SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY .................................................... 37 PŘÍLOHY ...................................................................................................... 39 Příloha č. 1: Přepis výstřižku z periodika ............................................... 39 Příloha č. 2: Tabulka seznamu epizod seriálu Pat a Mat ....................... 47 Příloha č. 3: Pat a Mat, reklamní leták Česká pošta 2/2010 .................. 49

1. Úvod Večerníček je unikátním mezigeneračním pořadem, vysílaným a produkovaným Československou a Českou televizí, který se udrţel v programu nejdéle ze všech pořadů pro děti a mládeţ. Nebylo to jen díky dnes jiţ proslulé znělce Večerníčku, která je bezesporu nejstarší znělkou v České televizi a podle internetových zdrojů dokonce jednou z nejstarších v Evropě. Dramaturgie a od ní se odvíjející programové schéma bylo vţdy závislé na vlastním uváţení dramaturgů, kteří se snaţili zachovat tematickou a formální vyváţenost a návaznost jednotlivých Večerníčků a zároveň reagovat na jejich sledovanost, diváckou oblibu. Za jeho úspěchy ale stáli kromě herců zvučných jmen také výborní scénáristé a reţiséři ze studia Bratři v triku (dnes Krátkého filmu) a Studia animované tvorby Československé televize.1

Samotná znělka vznikla roku 1965 a jejím hlavním výtvarníkem byl Radek Pilař, reţisérem Václav Bedřich, který svěřil animaci Antonínu Burešovi, a společně dali vznik této nezapomenutelné postavičce skřítka s papírovou čepicí. Pat a Mat je animovaný loutkový seriál o dvou nenapravitelných kutilech s původním názvem …a je to. Pat a Mat jsou jiţ po mnoho let sousedé, kteří si vzájemně pomáhají a "kutí". Hlavní inspirací pro jejich příběhy je jejich nešikovnost, ale nikdy neztrácejí optimismus ani nápad, i kdyţ vše vypadá ztraceně. Nakonec jsou se svým dílem vţdy spokojeni.2

V této práci chceme věnovat pozornost původní tvorbě Večerníčku ve srovnání s tvorbou aktuálního rozsahu. Zajímáme se o něj z pohledu institucionálního, především klademe důraz na fungování dramaturgického a distribučního zázemí Československé a České televize před a po roce 1989. Zaměříme se na původní televizní vysílání pro děti a mládeţ, načrtneme si původní dramaturgickou koncepci spolu s produkčním zázemím. Nastíníme 1

Hronová, A. Český večerníček - analýza komunikační strategie nejoblíbenějšího televizního pořadu [online]. 2009 [cit. 2009-12-10]. Dostupné z: . 2 Ateliery Bonton Zlín [online]. [cit. 2010-04-23]. Dostupné z: .

5

zevrubnou historii vysílání tohoto pořadu a okolnosti samotného vzniku. Zmíníme se také o jeho neméně významných předchůdcích a studiích, ve kterých byl nebo je tento pořad vytvářen. Poukáţeme na minimální obsahové a formální změny v náplni jednotlivých dílů Večerníčku vytvořených do roku 1989 a mezi vzniklými v několika posledních letech, aţ po ty, které jsou právě připravovány. Také neopomeneme zmínit seriálovou návaznost jednotlivých dílů Večerníčku a to hlavně ve spojitosti s diváckou oblibou, zjistíme hlavní záměry vzniku a výroby těchto pořadů, rozebereme programovou nabídku Večerníčku, jejich produkci do zahraničí, ale také výrobní změny a jeho financování. V případové studii se podrobně zaměříme zejména na seriál Pat a Mat, u kterého budeme sledovat změny ve vývoji a dramaturgii před a po roce 1989, rozebírat vznik spolu s historií. Produkční a institucionální záleţitosti, ale také chronologicky ujasníme počty doposud natočených sérií a jednotlivých epizod. Budeme zajímat o finanční zdroje tohoto seriálu, o jeho distribuci do zahraničí a připomeneme ocenění, která tento krátký film získal. Dále budeme hovořit o Patovi a Matovi v roli reklamního artiklu. Vyuţijeme přitom materiálů poskytnutých Ateliery Bonton Zlín a.s. v podobě dobových článků na dané téma. V závěru práce se pokusíme v seriálu Pat a Mat vysledovat motivy nových médií – obsaţené přímo v daném ději. Co se týká stránky obsahové - budeme zjišťovat, zda se v daných dílech nacházejí motivy nových médií, např. mobilní telefony, počítače, PC hry a další nové technologie. Tyto prvky budeme vyhledávat u veškerých přístupných dílů grotesek, vzniklých od roku 1976 aţ do poslední vzniklé epizody v roce 2004. Zjistíme tedy, zda se v nich tyto prvky nacházejí a upozorníme na ně.

1.1. Hodnocení zdrojů Při zpracování tématu Večerníček se zaměříme hlavně na spolupráci s Archivem České televize a s Ateliéry Bonton Zlín a.s., tyto zdroje naší práce povaţujeme za primární. Poskytnou nám publikované i nepublikované materiály, v podobě výstřiţků z časopisů a moţnosti zhlédnutí vybraných dílů animovaných Večerníčků, dle nichţ jsme si vybrali díly pohádek, které nás budou zajímat. Jednotlivé seriály a díly jsme zvolili podle pro nás podstatného období vzniku a to přelomového roku 1989 a zhlédli jsme také tvorbu posledních let, tedy roku 2003 a 2004. U obou institucí jsme 6

pro výzkum vyuţili orálních pramenů a dostalo se nám odpovědi na dotazy týkajících se dramaturgie. Za Českou televizi nám odpověděla Kateřina Kačerovská, externí dramaturg animovaných pořadů Centra tvorby pro děti a mládeţ 3 a dramaturg Večerníčku CTDM Miloš Zvěřina. Z Ateliérů Bonton Zlín se nám dostalo odpovědi od producentky Kataríny Morvai, která zde působí také jako generální ředitel a Davida Budského, jenţ se zde věnuje mezinárodním obchodním záleţitostem. Všechny ostatní publikace, ze kterých čerpáme, povaţujeme za zdroje sekundární. Mnoho informací není obsaţeno v kniţní podobě, ale nalezneme je v denním tisku i na internetových vyhledávačích a to díky nedávnému čtyřicetiletému výročí sledovaného pořadu. Nalezli jsme také dvě studentské práce v Archivu závěrečných prací Masarykovy univerzity, ze kterých budeme čerpat, ale zároveň se od nich chceme odlišit ve způsobu zpracování našeho tématu – chceme vymezit specifikum výzkumného pojetí. Tématu Večerníček se věnuje bakalářská práce z roku 2008 Vznik a vývoj Večerníčku, jakožto programového typu v kontextu dějin televizní instituce, Pavly Kebrlové z Ústavu filmu a audiovizuální kultury, Filozofické fakulty, Masarykovy univerzity. Metodologický výzkum je ohraničen lety 1964 aţ 1973, na začátku daného období se vysílalo Stříbrné zrcátko a vznikl Večerníček. Jednotlivých seriálů vzniklo za danou dobu velké mnoţství, a tak nebylo moţné z hlediska způsobu realizace zmapovat všechny. Bylo vybráno několik nejdůleţitějších sérií, které poslouţily jako určité vzorky, na nichţ bylo moţné demonstrovat, kam směřoval celkový vývoj pořadu. Práce se zabývá jak produkčním pozadím výroby pořadu, tak studiem modelového diváka, sleduje genezi daného programového typu v kontextu dějin televizní instituce, věnuje se vzniku televize v Československu a jejímu postupnému rozšiřování. Zaznamenává

počátky pokusů

o

první

televizní

vysílání

v Československu,

před a po přerušení druhou světovou válkou, první pokusné vysílání, zkušební vysílání, oficiální vysílání. Aţ po rok, kdy došlo k osamostatnění od Československého rozhlasu, nahlíţí také na analogie vysílání, se kterými je spojené nenásilné ovlivňování myšlenek diváka. Nalézáme zde podrobnější rozbor vzniku Stříbrného zrcátka, jako předchůdce pořadu našeho zájmu, ale dle rozhovoru s Annou Juráskovou autorka poukazuje

3

Dále jen CTDM. Pozn. autora.

7

na neoblíbenost pořadu a zmiňuje se o různých náhradách – samostatné pohádky nebo pořady věnované dětem. Autorka zmiňuje veškerou historii daného pořadu – na kterou se obrátíme pokud nám prokazatelné informace na webu a v archivu České televize nebudou dostačovat. Podstatné prameny a literatura, ze kterých autorka vychází jsou kniha Marie Kšajtové Velký příběh večerníčku a Archiv České televize, ze kterých budeme také čerpat. Další studie zabývající se tímto pořadem je bakalářská práce Anety Hronové z roku 2009, Český večerníček - analýza komunikační strategie nejoblíbenějšího televizního pořadu, z Katedry mediálních studií a ţurnalistiky, Fakulty sociálních studíí, Masarykovy univerzity. Autorka poukazuje na televizi jako médium, které řadí mezi hlavní socializační instituce, protoţe je součástí naší kaţdodennosti a podílí se na formování společnosti. Přestoţe jde o celoţivotní proces, nejsilněji na nás socializační vlivy působí právě v dětství. Práce se zaměřuje na Večerníček jako primárně dětský pořad a jeho způsob interpretace vnějšího světa, který svému publiku předkládá. Dozvídáme se, ţe Večerníčku se z tohoto pohledu zatím nikdo odborně nevěnoval. Tato práce má pomoci pochopit, proč má tato televizní pohádka na dobrou noc u diváků všech kategorií stále takovou oblibu. Zároveň studie přispívá svým pokusem o základní typologii Večerníčku jako televizního pořadu. Hovoří se zde o socializaci utváření sociální reality dítěte, kde hraje významnou roli také socializace genderové ideologie, kterou je jednoznačně promítání v televizním vysílání. Hovoří o klíčové postavě dětského diváka – o postavě hrdiny, o faktech, která podstatným způsobem ovlivňují dětského diváka. Nalézáme zde upřesnění co je to pohádka a je nám vysvětlen její význam v procesu socializace, poznáváme také její předchůdce – filmové a později i televizní seriály, kreslené seriály nebo komiksy – původně cartoons4 a jejich rozdělení. Práce zaznamenává převratné změny před a po roce 1989, zaměřuje se na myšlení dítěte v předškolním věku, zabývá se hlavní postavou Večerníčku – typického hrdiny, rozebírá nejčastější zápletku, ale také cykličnost samotného pořadu. Výzkumnou metodou je kvalitativní a kvantitativní obsahová analýza, analytická část je věnována prezentaci výsledků výzkumu a jejich interpretaci. Zkoumá Večerníček jako ţánr, charakterizuje jeho typický příběh, který rozděluje do různých skupin.

4

cartoons – z italského slova cartone (velký arch papíru), označovalo kreslenou studii pro budoucí obraz a uţívalo se od renesance.

8

Důleţitým pramenem nám bude kniha Marie Kšajtové, Velký příběh večerníčku, vydaná právě při příleţitosti čtyřiceti let od jeho vzniku. Z knihy se dovídáme informace o dlouhé řadě výtvarníků, hudebních skladatelů, reţisérů, herců-vypravěčů a techniků, jejichţ vzájemná spolupráce silně ovlivnila tvorbu pohádkových seriálů, ale i to, co na samotný vznik a vývoj působilo v zákulisí. Dlouholetá dramaturgyně České televize Marie Kšajtová ve spolupráci s některými pamětníky vzpomíná a zejména publicistickým stylem popisuje veškeré události, situace a spojitosti, které dopomohly ke vzniku a postupnému vývoji Večerníčku. Kniha sice není unikátním vědeckým zdrojem a v určitých případech zde nejsou uvedena přesná základní fakta, které bychom potřebovali, ale přesto budeme pracovat i s těmito pro obyčejné čtenáře a fanoušky jistě postačujícími informacemi. Velký příběh večerníčku je pro nás důleţitým zdrojem informací týkajících se historie vzniku a vývoje tohoto pořadu. Mnohá uvedená data a informace týkající se produkce v této práci čerpáme právě z této knihy. Sama o sobě je jedinou publikací na dané téma a to hlavně díky autorce a pamětnici Marii Kšajtové, která působila celých dvacet devět let jako dramaturgyně Večerníčků v Československé, později České televizi. Díky výrazným nedostatkům v oblasti pramenů jsme vyuţili orálních pramenů ze studie Vznik a vývoj Večerníčku, jakožto programového typu v kontextu dějin televizní instituce Pavly Kebrlové a to její pokus o výzkum pomocí vzpomínek pamětníků, který byl skoro nereálný aţ na rozhovor s Annou Juráskovou. Také nám poslouţila rozsáhlá studie Anety Hronové, Český večerníček - analýza komunikační strategie nejoblíbenějšího televizního pořadu, která nám objasňuje nárůst konkurenční tvorby a celkovou popularitu Večerníčků, spolu s příchodem uvolnění reţimu v roce 1989. Tím se dostáváme k tomu, ţe povětšina našich zdrojů, které podle nás měly být relevantní, jsou povrchově zpracované základní informace z knihy Marie Kšajtové, ale přesto z nich budeme jisté podstatné fakty aplikovat. Velmi podobné jsou tomu veškeré hypertextové odkazy, které samozřejmě také v mnohých případech uplatníme.

9

2. Historický kontext dramaturgie Pořad s pravidelnou stopáţí v průměru mezi šesti a devíti minutami, který si od samotného vzniku aţ dodnes udrţel vysílací čas – kaţdý den ho diváci mohli sledovat v sedum hodin, přesně půl hodiny před hlavní zpravodajskou relací Československé a České televize, do roku 2005 v 19.00 hodin, poté v 18.45 na programu ČT 1. Večerníček ale tehdy zdaleka nemohl sledovat kaţdý, v té době nebyla televize součástí všech domácností, jak je tomu dnes zvykem. S jejím postupným rozšiřováním v zemi, diváků přibývalo, roku 1965 jich byly 2 miliony (na tolika obrazovkách se tedy poprvé mohl objevit Večerníček), v prosinci 1969 byla překročena hranice 3 milionů a o devět let později v roce 1978 přesáhl počet hlášených televizních přijímačů 4 miliony. Zvolna se také zvyšoval počet vysílacích dnů, v roce 1967 se děti mohly dívat na Večerníček třikrát týdně. Během pěti let tomu bylo po celý týden, coţ umoţnila spolupráce se Studiem Bratři v triku, zahájena právě vznikem znělky Večerníčku.5 „Prvního, tehdy ještě samozřejmě černobílého Večerníčku, se děti dočkaly uţ v lednu 1965, dodnes vysílaná znělka se ale objevila aţ v září, se začátkem školního roku. Historie pohádek na dobrou noc se začala psát ještě o dva roky dříve, v roce 1963, kdy se začaly v neděli večer vysílat různé příběhy pod názvem Stříbrné zrcátko. Slavné byly například ty o Robotu Emilovi.“6

2.1. Rozhlasový skřítek Hajaja Pohádkový skřítek Hajaja vybírá dětem krátkou čtenou pohádku na dobrou noc, pravidelně kaţdý večer. Předobraz tohoto pořadu Československého rozhlasu nacházíme v klasickém čtení pohádek z knihy nebo jen jejich vyprávění dětem před usnutím. Historie čtení pohádek sahá do doby dlouho před vznikem rozhlasu a televize, roku 1961 se poprvé ozvalo: Dobrý večer, děti! Dovolíte, jsem Hajaja. Od té doby kaţdý večer posílá rozhlasový skřítek malým i velkým posluchačům pohádky na dobrou noc. Pořadem provází vţdy na začátku a na konci relace známá flétnová 5

Česká televize, Historie Večerníčku [online]. 1996-2010 [cit. 2010-01-04]. Dostupné z: . 6 Kluk v papírové čepici slaví 40 let. Novinky.cz [online]. 2005 [cit. 2009-11-20]. Dostupné z: .

10

znělka, která má za sebou téměř třicet tisíc uvedení. Po dlouhá léta to byl právě Vlastimil Brodský, který skřítkovi propůjčil svůj hlas a kaţdý večer dětem vypráví a zpívá. V tomto cyklu bylo za celou dobu jeho působení odvysíláno tisíce příběhů různých autorů v podání stovek herců, původně šlo o pětiminutové pohádky, které byly postupně prodluţovány na sedm aţ deset minut, jak je můţeme slyšet i dnes. Rozhlasový skřítek Hajaja má oproti svému mladšímu bráškovi, televiznímu Večerníčku jistou nevýhodu – nikdo neví, jak vlastně vypadá. Proto se roku 1994 zrodil v Československém rozhlase nápad vyhlásit dětskou výtvarnou soutěţ a z vítězných návrhů pak vzešla dnešní skřítkova podoba - namísto očí má hvězdičky, široký úsměv, oblečení má v barvě noční oblohy a nechybí mu ani čepice s dlouhým střapcem. V roce 2008 bylo vysílání pořadu na dobrou noc obnoveno, můţeme ho opět zaslechnout na Českém rozhlase 2 – Praha.7

2.2. Stříbrné zrcátko Stříbrné zrcátko vzniklo původně jako konkurent rozhlasové formy podvečerní pohádky Hajaja. To nás vede k otázce, co to vlastně bylo Stříbrné zrcátko? V roce 1963 dostala Československá televize za úkol vytvořit krátké pohádky, které měly být podobné těm rozhlasovým jako byl skřítek Hajaja. Hlavním cílem bylo, aby si je oblíbil dětský divák pro kterého byly určeny. Zprvu to byly nedělní podvečerní pohádky s nepravidelnou stopáţí, které měly být i pěkné na pohled. Hlavním dramaturgem byl mladý dramaturg Milan Nápravník, který pohádkám na dobrou noc dal jméno Stříbrné zrcátko. Jeho tvůrci měli jak se zdá omezené finance, k dispozici měli pouze kout se stolem a ţidlí pro vypravěčku. K tomu jednu loutku, se kterou hrála loutkoherečka usazená na zemi vedle ţidle, v této podobě ho děti mohly vidět

jednou týdně.

Po roce se přejmenovalo na Večerníček se známou animovanou znělkou.8 Seriály se tehdy nevysílaly jeden díl za druhým, například v úterý děti viděly Čertíka Bertíka, ve čtvrtek krátkou pohádku získanou po ukončení pravidelné relace pro mateřské školy. V neděli, která byla jediným volným dnem v týdnu, se vysílalo to nejlepší, co v tu dobu vznikalo, třeba Broučci. Příčina byla jednoduchá, krátké pohádky kromě rychle vyrobených Broučků nebyly dokončené, teprve kdyţ 7

Ledvinková, V. ČRo: Rozhlasové narozeniny skřítka Hajaji. [online]. 2008 [cit. 2010-04-21]. Dostupné z: . 8 Kšajtová, M. Velký příběh večerníčku. Praha: Albatros, 2005.

11

došlo k dostatečnému předstihu výroby před vysíláním, mohl Večerníček uvádět jeden díl za druhým, tak jak je to dnes zvykem. „Podle slov Anny Juráskové si pořad nezískal přílišnou oblibu u diváků, coţ bylo samozřejmě důvodem jeho staţení z vysílání. Za neúspěch pořadu, podle jejího názoru, můţe především jeho název, na jehoţ vzniku se přímo podílela. Zpětně se nyní domnívá, ţe byl název příliš lyrický a nekonkrétní. V porovnání se Stříbrným zrcátkem měl pozdější Večerníček výhodu v konkrétním představiteli. Oba pořady byly určeny především nejmenším dětem. Konkrétní představitel, který si získá oblibu u tak malých diváků, postavička, kterou si děti snadno zapamatují a spojí si ji s pořadem, byl tedy hlavním nedostatkem Stříbrného zrcátka a zároveň později hlavní silnou stránkou Večerníčku.

Také

znělka

pořadu

byla

podle

Anny

Juráskové

nezajímavá,

primitivní a nedokázala děti upoutat. Jednalo se o jednoduchou kresbu zrcátka a přes ní nápis Stříbrné zrcátko. Paní Jurásková tedy viní z neúspěchu pořadu jeho název spolu se znělkou. To, ţe za neúspěch nenesou vinu jednotlivé pohádky dokazuje také pozdější reprizování některých z nich v rámci Večerníčku.“9

2.3. Znělka Večerníčka Proslavená znělka Večerníčka, kluka v papírové čepici, který přiváţí dětem pohádky, vznikala v červenci a srpnu roku 1965. Scénář napsal dramaturg Milan Nápravník ve spolupráci s výtvarníkem Radkem Pilařem a reţisérem byl Václav Bedřich, který svěřil animaci Antonínu Burešovi. Hudbu k ní zkomponoval Ladislav Simon a hlas, kterým Večerníček mluvil, propůjčil pětiletý chlapec Michal Citavý.10 Postavička chlapce se nejdříve sedmkrát otočí, pak vyběhne dvacet schodů a začne vyhazovat listy s pohádkami. Kdyţ vystřídá tři dopravní prostředky - koníka, auto a nakonec „jednokolku“, upustí poslední, jednadvacátý list se slovy: „Dobrý večer!“ Večerníček je českým fenoménem a zároveň nejdéle vysílaným pořadem České televize. Stejně tak jako není lehké najít tvůrce animovaných filmů, který by se na něm někdy nepodílel, je těţké najít v našem státě osobu, která by ho nikdy neviděla. Znělka byla původně černobílá, později barevná a docházelo i k malým změnám – konkrétně v počtu a umístění hvězdiček, které vyvolaly nespokojenost diváka. 9

Kebrlová, P. Vznik a vývoj Večerníčku, jakožto programového typu v kontextu dějin televizní instituce [online]. 2008 [cit. 2009-12-10]. Dostupné z: . 10 Kšajtová, M. Velký příběh večerníčku. Praha: Albatros, 2005.

12

Postupem času docházelo k jistým změnám, tou konečnou, ţe na posledním listu, který kluk s čepicí sloţenou z novin rozhazuje, je emblém České televize místo tehdejší Československé. Znělka je vymyšlená, nakreslená a zfilmovaná tak geniálním způsobem, ţe se snáší se všemi výtvarnými projevy, ať uţ jsou tradičního nebo moderního rázu a proto ji můţeme na obrazovkách vídat dodnes. Její oblíbenost určuje fakt, ţe dětem do tří let je nejsrozumitelnější a nejbliţší právě samotná znělka Večerníčka, je jednoduchá a proto ji malé děti tak rády sledují. Děti v tomto věku nedokáţou televizi věnovat pozornost po delší dobu neţ je trvání znělky – právě naopak nejvíce si uţívají tohoto panáčka s papírovou čepicí, kterého můţou vidět na začátku i na konci této relace.

2.4. Večerníček Za čtyři desetiletí přinesl Večerníček dětem přes tři stovky seriálů domácí i zahraniční produkce, většina z nich byla animovaná, ať uţ kreslená či loutková. Původní Večerníčky přitom byly hrané a vyprávěné, kresleného se malí diváci dočkali aţ v říjnu 1967. Byly to dodnes populární Pohádky ovčí babičky o zlých vlcích a chytrém beránkovi, které namluvila Jiřina Bohdalová. Její hlas děti znají i z řady dalších úspěšných Večerníčků. Vyprávěla Křemílka s Vochomůrkou, Rákosníčka, Malou čarodějnici nebo skřítka Racochejla. Se známými herci jsou neodmyslitelně spjaté i další Večerníčky. K Josefu Dvořákovi patří Maxipes Fík, králíci z klobouku Bob a Bobek nebo Příběhy včelích medvídků, příhody Macha a Šebestové si zase téměř nelze představit bez typického hlasu Petra Nároţného. Makovou panenku z počátku 70. let namluvil Vlastimil Brodský, který se dětskému vysílání věnoval i v rozhlase, kde stvořil nezapomenutelného Hajaju; jen o pár let mladší je víla Amálka v podání Jiřího Hrzána. Uţ zmíněného Rumcajse nejprve mluvil Karel Höger, jeho úlohu pro třetí sérii převzal Eduard Cupák. Mezi nejslavnějšími Večerníčky jsou ale i pohádky, kde se nemluví - Pat a Mat, Sazinek nebo O Krtkovi se obejdou téměř beze slov. V anketách o nejpopulárnější Večerníčkovu pohádku se většinou objevují české seriály, na čelných místech bývá i jeden z mála hraných, Krkonošské pohádky s lakotným Trautenberkem.

11

11

Kluk v papírové čepici slaví 40 let [online]. 2005 [cit. 2009-11-20]. Dostupné z: .

13

V době hraných Večerníčků televize zaměstnávala nejlepší herce, jako byl František Smolík, Jaroslav Marvan či Štěpánka Haničincová – Večerníček sklízel nadšené ohlasy a postupně zdomácněl. V roce 1967 se na televizní obrazovace objevily jedny z prvních dílů kreslené Pohádky ovčí babičky, pohádkové příběhy O loupežníku Rumcajsovi a také loutkový seriál Broučci. Za pouhý jeden rok byl loupeţník Rumcajs dokončen, coţ bylo nesmírným úspěchem, vzhledem k období, kdy tvorba kreslených krátkých seriálů trvala skoro třikrát déle. Broučci se začali vysílat kolem svátků vánočních a dostalo se jim nemalé obliby, byli natočeni

na Barrandově podle stejnojmenné knihy evangelického kněze Jana

Karafiáta, ilustrovali je výtvarníci Vojtěch Preissig a Jiří Trnka. Publikace u nás vyšla poprvé v roce 1876 a později ve více neţ osmdesáti vydáních zaujala děti i dospělé. Loutkoví Broučci výtvarníka Zdeňka Podhůrského byli natočeni podle scénáře Anny Jiráskové a reţisérky Libuše Koutné. Ta měla později na svém bohatém reţisérském kontě Večerníčkay jako např. Spejbl a Hurvínek, Příběhy včelích medvídků, Míša Kulička a další známé tituly. Autorsky a reţijně se podílela na velkém mnoţství loutkových seriálů, animovaných seriálů a mnoha hraných televizních pohádkových inscenacích. Broučky hráli loutkoherci, kteří vodili loutky a diváci tak měli často moţnost zahlédnout bílé nitě, ale zdá se, ţe to nikomu v té době nevadilo, obzvlášť kdyţ postavičky byly namluveny nejlepšími českými herci. Původní seriál o broučcích byl naprosto jednoduchý a právě v tom spočíval jeho půvab a přitaţlivost. Stačilo málo a nevinné modlitby broučků státní moc nedovolila. Malí diváci nesměli poznat, něco jako modlitbu před spaním, kdy broučci sepjali noţičky a tatínek nahlas odíkával modlitbu. I kdyţ byl ve vydání Albatrosu z roku 1970 Karafiátův text úplný – působilo asi doznívání liberálnějších časů. To, co bylo dovoleno v kníţní podobě pro desetitisíce čtenářů, nesmělo být vidět na televizní obrazovce tehdy uţ pro miliony lidí, i přes tuto těţkost dostaly autorka scénáře a reţisérka vyznamenání. V dalších letech se uţ Broučci neobjevovali na obrazovce moc často, pro komunistický reţim bylo dílo katolického autora nevyhovující, díky zaneseným křesťanským hodnotám. Aţ po roce 1989, kdy přišli na svět z rukou zkušené a úspěšné reţisérky Vlasty Pospíšilové a výtvarnice Jitky Walterové, které uţ nic nesvazovalo noví také loutkoví, ale pro tentokrát uţ animovaní Broučci.12

12

Kšajtová, M. Velký příběh večerníčku. Praha: Albatros, 2005.

14

Nejpouţívanější technologií realizace Večerníčku byla kreslená animace, ale pouţívá se také technologie „ploškového“ a loutkového filmu, hraného či animovaného loutkového filmu, s vynálezem počítače začíná být preferována počítačová animace, která je rychlejší a pohodlnější, ale v některých případech aţ moc precizní. Děti mají totiţ v oblibě prosté postavičky a jednoduché barvy, pohádka je pro ně tak srozumitelnější, kdyby překypovala barvami a různými detaily, dítě by se nesoustředilo na samotný děj a hlavní myšlenku. Hlavním důvodem téměř soustavného vysílání Večerníčku je jeho rozmanitá zápletka, řadící se povětšinou mezi kouzelné pohádky, nacházíme v něm odkaz na silnou tradici české pohádkové tvorby, hlavním dějem bývá skoro vţdy souboj dobra a zla, kdy dobro nad zlem vítězí a to imponuje nejen dětskému divákovi, ale i dospělým jedincům. V klasické i lidové pohádce je vţdy postava dobrá nebo zlá. Zlo, které zpočátku vítězí, bývá nakonec poraţeno. Následný trest téměř vţdy varuje před konáním zla a to dítě takřka vţdy pochopí. V pohádce jak ji známe z dětství, vţdy všechno dobře skončí, statečný princ porazí hrozivého draka, dostane půl království a krásnou a milou princeznu za ţenu. Zlo je poraţeno a tak mohou společně spravedlivě vládnout, a jestli nezemřeli, tak ţijí dodnes. Všechny pohádky se většinou odehrávají mimo prostor a čas, za devatero horami, za devatero řekami apod., v klasické krátké pohádce totiţ prostor a čas o ničem nerozhoduje. Obliba většiny seriálů Večerníčku stále roste, při reprízách dosahují vyšší sledovanosti neţ při premiéře a s tímto faktem stoupá i konkurence těchto krátkých pořadů na trhu. „Zejména v posledním roce zaznamenáváme na trhu raketový vzestup digitálních specializovaných kanálů, z nichţ mnohé jsou zaměřeny přímo na cílovou skupinu diváků Večerníču,“ říká vedoucí Centra tvorby pro děti a mládeţ České televize Kateřina Krejčí. Kdyţ se zeptáte, v čem podle ní tkví kouzlo Večerníču a proč si tolik let udrţel popularitu, odpověď zní jednoduše: „Probouzí v dětech fantazii, nenajdete v něm násilí, ale ani líbivou podbízivost, a přitom je nesmírně pozitivní. A taky kontinuálně ovlivňuje uţ několik generací diváků.13

Děti milují jednoduchost - reţisérka Maria Procházková, která během studií animované tvorby na FAMU o Večerníčku psala bakalářskou práci a v roce 2005 natočila

13

Smítalová, P. Večerníček: Dříve než vám klesnou víčka [online]. 2010 [cit. 2010-02-11]. Dostupné z: .

15

dokument Fenomén Večerníček, prováděla malý průzkum na téma obliby tohoto pořadu a zjistila následující: „Sedmi a osmileté děti Večerníček zboţňují, ve čtvrté třídě základní školy nastává zlom a děti ho začínají povaţovat za trapný. Čtrnáctiletí odpovídali, ţe Večerníček je celkem fajn, a studenti prvních ročníků na gymnáziu uţ sborem zase tvrdili, ţe Večerníčky milují. Zajímavé bylo zjištění, ţe generace, která má malé děti, Večerníček sleduje společně s nimi a líbí se jim, ale vysokoškoláci mají pocit, ţe nové Večerníčky, které se točí teď, jsou divné a ţe ty staré klasické byly hezčí. Tenhle svůj pocit ale neumějí nijak konkrétně zdůvodnit.“ Maria Procházková si o nových večerníčcích myslí, ţe jsou výtvarně příliš stylizované, coţ je zajímavé pro dospělého, ale ne pro dítě.14

Je zřejmé, ţe starší Večerníčky dávaly větší prostor fantazii diváka a obsahovaly výraznější míru otevřenosti, coţ u dnešních Večerníčků chybí, vše je jasné a přímočaré – není na nich co domýšlet a recipient nemá potřebu chtít něco měnit.

2.4.1. Kde vznikaly večerníčky Historie samotného Večerníčku je zároveň historií českého animovaného filmu a Večerníček je jedním z mála pořadů, kde můţeme vidět krátké animované seriály pro děti a mládeţ od současných autorů i minulých autorů. Česká škola animace je světově uznávaný pojem a tvorba Večerníčků je jejím hodnotným ţánrem, který na obrazovce České televize15 přináší radost malým i velkým jiţ přes čtyřicet let. Česká televize produkuje původní animovanou tvorbu pro děti a mládeţ. Jako doplnění zakázkové výroby animovaných seriálů večerníčků vzniklo samostatné animační studio ČT. Zde se na přípravě projektů, především pro seriál Večerníček CTDM České televize, střídají zkušení tvůrci s mladší generací reţisérů a animátorů. Animační studio je součástí Grafického centra ČT od roku 2004 jako studio pro ploškovou animaci. Prvním pokusem, který v tomto animačním studiu vznikl byl třináctidílný Večerníček Honzík a Samuel aneb kudy vede cesta na sever reţiséra Ivana Renče, ve výtvarném ztvárnění Gabriela Filcíka. Zrodilo se tady i prvních sedm dílů 14

Smítalová, P. Večerníček: Dříve než vám klesnou víčka [online]. 2010 [cit. 2010-02-11]. Dostupné z: . 15 Dále jen ČT. Pozn. autora.

16

Večerníču Princezna z Kloboukových hor autora výtvarníka Lubomíra Duška a reţisérky Milady Sukdolákové. Nevznikají zde jen Večerníčky, studio tu vyvinulo i cyklus animovaných písničkových klipů Děti kreslí písničky, který s vyuţitím dětské kresby vytvořila Maria Procházková, které jsou s úspěchem vysílany především v rámci Hřiště 7. Od roku 2006 je animační studio Grafického centra vybaveno technologií pro výrobu animovaného filmu elektronickou cestou. Počínaje rokem 2009 mohli televizní diváci vidět jiţ tři seriály zpracované technologií plné animace.16 Prvním je třináctidílný seriál Gogo a Figi scenáristy Jaromíra Gala, výtvarnice Báry Dlouhé a reţisérky Jaroslavy Havettové, který s humorem vypráví příběh dvou nerozlučných ptačích přátel i dalších zvířátek. Jemné grotesky bez komentáře glosuje originální a nápaditá hudba Zdenka Zdeňka. Seriál obdrţel čestné uznání FITES17 na přehlídce Trilobit Beroun 2008 za přínos dětské animované tvorbě. Druhý se jmenuje Malý král autora a reţiséra Ivana Renče. Výtvarnicí projektu je známá ilustrátorka Zdenka Krejčová, komentář namluvil Miroslav Vladyka. Seriál vypráví klasické pohádky o malém kralevici Bibiánovi, který nejraději ze všeho pomáhá dobrým lidem. Původní komponovaná hudba je dílem skladatele Zbyňka Matějů. Třetím je třináctidílný seriál Dětský zvěřinec scenáristy Pavla Bryzce, výtvarnice Šárky Zikové a reţiséra Jiřího Tyllera. Příběhy dětí, které se z různých důvodů mění ve zvířátka, kterým pomáhá ředitel veselého Dětského zvěřince, namluvil Martin Dejdar a hudbu k nim zkomponoval Vladimír Merta.18

Krátký film byl zaloţen v roce 1957, ale od roku 1991 se jeho nástupcem stala akciová spolešnost Krátký film Praha. Tento podnik je specializován na filmovou produkci v oblasti dokumentárního, zpravodajského a animovaného filmu s téměř půlstoletou zkušeností ve filmovém průmyslu a rozsáhlou sítí kontaktů v České republice i v zahraničí. Postupně rozšířuje své pole působnosti i na hrané filmy, seriály, multimediální CD-ROM, DVD-ROM a další. Produkce této společnosti získala řadu ocenění (prestiţní hlavní ceny ze zahraničních festivalů). Studio Bratři v triku bylo zaloţeno v roce 1945, je nejstarším a největším českým studiem, které vytváří kreslené filmy. Do roku 2000 zde vzniklo více

16

Česká televize 2009 [online]. [cit. 2010-04-04]. Dostupné z: . 17 Český filmový a televizní svaz FITES. 18 Česká televize 2009 [online]. [cit. 2010-04-04]. Dostupné z: .

17

neţ 1600 filmů rozmanitých stylů a ţánrů, od dvouminutových nevysílaných pokusů aţ po náročná celovečerní díla. U zrodu studia stála renesanční osobnost Jiřího Trnky, ale spolupracovali s ním i další klasici české animace jako Břetislav Pojar, Jiří Brdečka, Zdeněk Miller a další. Ze současných tvůrců pak např. Michaela Pavlátová, Pavel Koutský nebo Gene Deich. Uměleckým heslem studia je vytvářet animované filmy různých ţánrů a výtvarných stylů, údajně neexistuje výtvarník, s jehoţ svébytným projevem by si Studio Bratři v triku nedovedlo poradit. K hlavním rysům tzv. české školy kresleného filmu patří rovněţ humanismus a smysl pro inteligentní humor, někdy lyrický a jindy má blízko k satiře. Studio loutkového filmu bylo zaloţeno v roce 1947, tvorba jeho zakladatele, Jiřího Trnky, byla nazývána činorodým sněním. Spojovala fantazii a poezii s technickou vynalézavostí a tvůrčí vitalitou, tvrobu Studia loutkového filmu charakterizuje výtvarná kvalita dlouhé řady animátorů a uměleckých řemeslníků. Studio se zabývá programovou tvorbou, natáčením loutkových seriálů, komerční produkcí i reklamou. Český loutkový film, to jsou především unikáty klasicky animovaných loutkových filmů, vzácných svou originalitou. Jsou to filmové šperky, které se ve světě dnes točí uţ velmi málo, stěţejní výrobní technologií je klasický loutkový film. Studio točí i metodou poloplastického, plastelínového a ploškového filmu, pouţívá pixilaci (animaci předmětů) a vyrábí i filmy, které pouţívají kombinované technologie. Studio zpracovává i trikování animovaných vstupů do hraných filmů, přední, zadní projekci a mimo jiné i podklady pro počítačovou animaci.19

2.4.2. Zahraniční tvorba a produkce „pohádek na dobrou noc“ Přesnou kopii českého Večerníčku nenalezneme nikde ve světě, ale pokud budeme pátrat po obdobách tohoto pořadu, nemusíme jít daleko. Zpozorujeme je v zemích bývalého východního bloku, na Slovensku v Rozprávkách na dobrou noc. Zde děti vítal starý dědeček, který na začátku rozsvěcel a na konci zhasínal hvězdy na obloze ve společnosti psa a oveček. V bývalé sovětské televizi se objevil pořad s názvem Spokojnoj noči, malyši!, trval celých 15 minut a pohádku odříkával ţivý vypravěč. Zřídka se objevily statické obrázky znázorňující děj nebo celá kreslená pohádka. V bývalé NDR chodil děti uspávat Sandmänchen (Pískový mužíček) z pořadu 19

Krátký film Praha a.s. [online]. 2005 [cit. 2010-04-24]. Dostupné z: .

18

Abendgrüsse (Večerní pozdravy). Od roku 1970 je sice v programové nabídce kaţdý den jako u nás, ale nemá vţdy podobu seriálu, objevují se v něm i různé dětské reportáţe a novinky. Nejbliţší je českému Večerníčku patrně maďarský Esti mese (Večerní pohádka), kde medvídek Teddy, kaţdý večer vítá děti.20

20

Smítalová, P. Večerníček: Dříve než vám klesnou víčka [online]. 2010 [cit. 2010-02-11]. Dostupné z: .

19

3. Srovnání původní krátké televizní pohádky pro děti a mládež před a po roce 1989

3.1. Původní dramaturgická koncepce Producent klade na tvůrce dramatické nároky, ale ty jsou vţdy kreativní a zohledňující vysokou profesionalitu a zkušenost tohoto svébytného ţánru České televize. Dramaturgie pracuje s autory, jak v literární přípravě (náměty – literární scénáře), tak při vzniku technického scénáře. Dále se zúčastňuje všech realizačních fází projektu - výtvarná koncepce, nahrávání komentáře a hudby, mix a master21. Česká televize se vědomě snaţí navazovat na úspěšný formát Večerníčků z minulých let – změny tudíţ nejsou výrazné. Je tu snaha udrţet vysoký (a drahý) standard v úrovni výtvarna a animace. Večerníček je velmi tradiční formát, o inovace se snaţíme spíše v rámci jiných animovaných formátů, typu Dějiny udatného národa českého či evropského a připravované České pexeso. Obsahové a formální změny v náplni současných dílů Večerníčku oproti minulosti jsou s určitostí vnímány, protoţe vše je ve vývoji. Ale jeden jmenovatel je pro ţánr Večerníčku příznačný stále jiţ 45 let: snaha o kvalitní literární látku – základ animovaného seriálu. Většinou má etický přesah a dodrţuje klasický archetyp. Výtvarná koncepce a reţijní rukopis hledají nové výrazové prostředky při zachování srozumitelnosti a laskavosti, dětem se nepodbízejí, ale rozvíjí jejich fantazii a kreativitu.22

3.2. Seriálová návaznost večerníčků Návaznost jednotlivých epizod Večerníčků při jejich uvedení na obrazovku bývá zachována v maximální míře, důvodem změn v uvedení epizod je leda technický stav kopie daného dílu, coţ platí zejména pro Večerníčky vzniklé před rokem 1989. Nejsou sestavovány výběry podle oblíbenosti, leda pro prezentaci na festivalech – nejde o běţnou praxi. 21

Master/mastering = smíchaná a sestřihaná stereofonní digitální zvuková nahrávka hudebních děl v daném pořadí. 22 Kačerovská, K., Zvěřina, M. Dotazy na dramaturgii České televize. 2010.

20

Jednotlivé epizody se vysílají v sériích plynoucích za sebou tak, jak byly vyrobeny nebo jsou dle obliby diváků vybírány jen některé konkrétní díly. Zhruba devadesát pět procent seriálů Večerníčků je epizodických a jsou tak i řazeny do vysílání – u většiny oblíbených titulů existují tzv. vánoční, velikonoční i prázdninové díly, ty se mohou dle potřeby dramaturgie odvysílat i solitérně (komponování pásma, příleţitostná projekce, atd.). Některé epizody seriálu se nemusí vyrábět přesně „za sebou“, ale mohou vznikat „na přeskáčku“, závěrečné členění celého projektu provádí dramaturgie. Dramaturgie pečlivě vnímá sledovanost i spokojenost malých, ale i velkých diváků přes hodnoty oddělení výzkumu programu a analýz České televize. Výbornou zpětnou vazbou jsou přímé reakce dětí – dopisy, e-maily, festivaly, přehlídky, setkání atd. Tvůrci pořadu se snaţí vyjít dětem vstříc, oblíbené seriály zařazují do vysílací schématu. Nasazování jednotlivých projektů má své zákonitosti, stručně řečeno: zohlednění periodicity titulu – ţánrová a technologická pestrost – věk adresáta – roční období – pouţití mluveného slova, nebo jen hudby – premiéra x repríza – licenční podmínky, atd. Sledovanost a divácká obliba má vliv na nasazování seriálů do vysílání, obliba je vyjádřena sledovaností a tzv. spokojeností - reference diváků, kteří jsou angaţováni pro sledování televizních pořadů a za tuto činnost jsou honorováni – jde o divácký vzorek, pokrývající proporčně celé spektrum publika nad 14 let, náplní práce je sledovat pořady a zapisovat vlastní reakce na ně. Spokojenost je odborný termín a platné měřítko, jde o nástroj, jak ČT hodnotí úspěšnost pořadů na základě jiných kritérií neţ je sledovanost – jiţ zmíněná zpětná vazba a ohlasy diváků, které jsou pečlivě archivovány. Obecně je úspěšný Večerníček, který má velkou sledovanost a spokojenost, nasazován do vysílání jednou za dva aţ tři roky.23

3.3. Programová nabídka večerníčků a produkční záležitosti Krátké pohádky vyrobené před rokem 1989 jsou stále vyhledávané a oblíbené. Samostatnou

kapitolou

je

prodejnost

animovaných

seriálů

do

zahraničí,

patřík nejvyhledávanějšímu obchodnímu artiklu ČT. Po roce 1989 se programová nabídka Večerníčku stále rozšiřuje, v archivu existuje třista tisíc titulů seriálů.

23

Kačerovská, K., Zvěřina, M. Dotazy na dramaturgii České televize. 2010.

21

Česká televize je po roce 1989 jediný producent původní seriálové animované tvorby pro děti a mládeţ v České republice. Zahraniční animovaná seriálová tvorba (a její nákup) je vyuţíván v dalších pořadech z Centra tvorby pro děti a mládeţ např. Kouzelná školka, Hřiště 7, samostatné vysílání atd. Ve Večerníčku se jiţ dlouhá léta záměrně prezentuje kvalitní česká produkce, jako podpora a odkaz slavné České školy animace, která patří do kontextu světové animované kinematografie.24 Večerníček je nejţádanějším programem České televize při prodeji, kromě všech evropských zemí se dostal i do vzdálených zemí jako je Austrálie, Malajsie, Spojené arabské emiráty, Turecko, Japonsko, Čína, Korea, Indonésie, Keňa, Zimbabwe, Island a další.25

3.4. Tvorba, výroba a finance Nadčasový a originální záměr vzniku a výroby Večerníčku je stále platný: v hektickém a čím dál „sloţitějším“ světě najít chvilku na příběh – pohádku, která „pohladí“ dětskou duši svou laskavostí a pozitivním poselstvím. Obecně jsou seriály většinou dříve i nyní vyráběny od začátku s intencí uvádět je jako Večerníčky v České televizi. Seriály Večerníčku byly po roce 1989 aţ do roku 2004 realizovány jako zakázky v soukromých animačních studiích. Od roku 2004 funguje v rámci Grafického centra ČT animační studio, kde se část zejména kreslené animované produkce vytváří. Stručně lze říct, ţe většina kreslených animovaných seriálů pro Večerníček je realizována v Animačním studiu ČT, seriály v technologii ploškové, plastelínové, loutkové a 3D počítačové animace jsou realizovány jako zakázky v soukromých animačních studiích. Večerníček se vyrábí buď přímo v animačním studiu České televize nebo v dalších cca deseti studiích animace např. Anima, Hafan Film, AAA, Via Lucis, Anifilm, Alkay atd. Financování jde z rozpočtu ČT konkrétně z Centra tvorby pro děti a mládeţ, pohybuje se v desítkách miliónu korun ročně. Finačně se nepodílejí jiné subjekty neţ ČT, jen v naprostých výjímkách např. u seriálu Sosáci byla výroba financována z jiných zdrojů, to však není typický titul

24

Kačerovská, K., Zvěřina, M. Dotazy na dramaturgii České televize. 2010. Česká televize, Historie Večerníčku. [online]. 1996-2010 [cit. 2010-01-04]. Dostupné z: . 25

22

Večeníčku, nebývá ani vţdy vysílán v tzv. večerníčkovském okně. Dříve byl často producentem animovaných seriálů Krátký film Praha. Studia, která seriály pro ČT vyrábějí, se nepodílejí finančním vkladem, jde v naprosté většině případů o zakázkovou výrobu.26 Česká televize jako instituce zřízená zvláštním zákonem není financována ze státního rozpočtu a hospodaří s vlastním majetkem. Její rozpočet je vyrovnaný. Zdrojem jsou jednak příjmy z televizních poplatků a dále výnosy z podnikatelské činnosti, jeţ souvisí s tvorbou pořadů a s vysíláním.27

26

Kačerovská, K., Zvěřina, M. Dotazy na dramaturgii České televize. 2010. Česká televize 2009 [online]. [cit. 2010-04-04] Dostupné z: . 27

23

4. Případová studie seriálu Pat a Mat Pat a Mat jsou věční optimisté a šprýmaři, nikdy nepodléhají panice a z kaţdého maléru vycházejí svým způsobem jako vítězové, S kaţdým nesmyslem, který sami vymyslí, jsou vţdy naprosto spokojeni a to vše ještě umocňuje jejich klasický dobře známý pozdrav …a je to! Pat má oblečené ţluté triko, rifle a modrou rádiovku, je skvělý kutil a schopný programátor, povětšinou má také bláznivé nápady, se kterými ruku v ruce přichází problémy. Poprvé se v seriálu objevil aţ ve třetí minutě prvního dílu Kuťáci, kdy přišel za Matem, poté co jím byl vytopen. Mat chodí oděn v červeném triku, riflích a modro-bílém kulichu, který má na hlavě za všech okolností, je schopným kutilem a technikem. V některých dílech je hlavním mudrcem dvojice, mezi jeho oblíbené činnosti patří pozorování Pata při jeho patáliích, coţ provozuje velmi často, ale nakonec mu vţdy jde věrně na pomoc. Dalším znakem této postavičky je velmi časté divení se Patově nejistotě. Ale i on byl zasaţen reţimem, hned v druhé epizodě byl převlečen do šedého trika, aţ po revoluci roku 1989 se mohl vrátit ke svému oblíbenému červenému triku. Vlastní také staré červené auto, které dvojici v hojném počtu dílů poslouţilo nejen jako dopravní prostředek.

4.1. Vznik seriálu A je to! Lubomír Beneš dal vzniknout postavičkám Pata a Mata pro bratislavskou televizi. Jeho smysl pro humor ho přivedl ke spolupráci nejen s Vladimírem Jiránkem, ale i se Zdeňkem Svěrákem. Po revoluci Lubomír Beneš zaloţil vlastní loutkové studio AIF, kde v proslulém seriálu úspěšně pokračoval.28

Poprvé se tyto dvě postavy představili v krátkém filmu Kuťáci, který je dnes povaţován za pilotní díl k seriálu, který dnes čítá 77 epizod. Hlavní hrdinové se však stali oběťmi normalizace, podle soudruhů neměli Pat a Mat dostatečné „socialistické uvědomění“ a celý seriál stál ve svém počátku doslova na pokraji konce. Situaci zachránilo bratislavské studio Československé televize, které začalo natáčet 28

Dutka, E. Scenáristika animovaného filmu; Minimum z historie české animace. Praha: Akademie múzických umění, 2006. s. 78.

24

další díly pod názvem …a je to!. Natáčelo se v Praze a během těchto dílů dostali Pat a Mat svojí konečnou podobu. Seriál měl být původně určen pouze pro dospělé, ale postupně si jej oblíbili všechny věkové generace. Po revoluci v roce 1989 dostaly postavy svá dnešní jména – menší kutil se jmenuje Pat a větší Mat. Dle prvního plánu byla jména určena pouze pro distribuci Krátkého filmu v zahraničí, ale uţ o rok později byl seriál pojmenován po nich. Čas trvání jednoho dílu se pohybuje v rozmezí od sedmi do devíti minut, coţ je o několik minut déle oproti klasickému Večerníčku. Pořad byl podle slov Lubomíra Beneše jistou formou legrace pro odreagování od totality. Spolu s Vladimírem Jiránkem kreslili a vytvářeli tak dlouho aţ vznikli dvě svérázné postavy. Jak víme z prvního dílu Kuťáci, trochu se lišili od dnešních hlavních hrdinů, byli více při těle a svých později mnohdy zavazejících čepic, došlo i k pokusům vytvořit vlasy, ale to bylo velkým problémem. Námět seriálu vznikl tak, ţe autoři chtěli vytvořit něco, co by se netýkalo politiky a neprovokovalo tehdejší reţim. Obyčejné kutilství, kdy je na denním pořádku totální reorganizace, nevyzpytatelnost a prostá lidská hloupost, se to zdálo jako dobrý nápad a tyto krátké snímky jsou velmi oblíbené dodnes a dokonce se mnozí z diváků mohou s komickými figurkami doslova ztotoţnit. Stěţejné roli u této grotesky sehrála i hudba rovnocenná s obrazem a to prosím ani jeden z kutilů nikdy nepromluvili ani jediné slovo. Zajímavostí je, ţe např. cenu jednoho dílu můţeme přirovnat k hodnotě tří favoritů.29 Na začátku byli holohlaví. To se nám však s Vladimírem Jiránkem nelíbilo. Vytvořit vlasy byl ale problém, nakonec jsme tedy dospěli k čepičkám. Měli jsme však velké problémy s barvami svetrů, jeden byl červený a druhý ţlutý. První díly se promítaly i v cizině a kdosi z české strany prý vznesl námitku, ţe je to konfrontace Sovětského svazu a Číny. Byli jsme nuceni je „převléci“ – do ţlutého a šedivého. V době, kdy uţ to nikomu nevadilo, jsme se vrátili opět k původním barvám. Pat má ţlutý a Mat červený svetr.30

Jak nám sdělila Katarína Morvai (2010), ţádné obsahové a formální změny v náplni současných seriálů oproti minulosti nejsou vnímány. Po roce 1989 dochází pouze k zásadním transformacím z hlediska výtvarné stránky pořadu a v technologii výroby. Seriál není zakázkovou výrobou pro Českou televizi, patří firmě Ateliery

29 30

Viz Příloha č. 1. Příloha A.

25

Bonton Zlín a.s., je vyroben z finančních zdrojů Atelieru Bonton Zlín. Česká televize je pouze jednou z mnoha společností, které si zakoupili licenci k uţití seriálu a ta je omezenou formou uţití, délkou trvání a teritoriem. Tento loutkový seriál je prodáván i do zahraničí. Za posledních 10 let do těchto států: Velká Británie, Španělsko, Itálie, Francie, Nizozemí, Německo, Švýcarsko, Rakousko, Norsko, Švédsko, Finsko, Island, Polsko, Maďarsko, bývalý SSSR, bývalá Jugoslávie, Čína, Jiţní Korea, Japonsko. „Společnost

Patmat

s.r.o.

je

oprávněným

poskytovatelem

práv

k

merchandisingovému uţití díla na území ČR, SR, Švédska, Finska, Norska, Belgie, Lucemburska, Nizozemí a států Blízkého východu.“31

4.1.1. Loutkový animovaný film Animovaný loutkový film je snímán trikovou kamerou a je hrán trojrozměrnými loutkami v trojrozměrné dekoraci. Loutky jsou technicky přizpůsobeny tak, ţe samy bezpečně drţí v kterékoli pohybové fázi, mají také uvnitř většinou kovovou kostru s jemnými přesnými klouby, které s nimi umoţňují pohybovat. Animace je oţivení kresby, loutky, případně dalších předmětů pomocí trikové kamery, ta má moţnost snímat jednotlivá filmová okénka. Animátor pak loutku nebo kresbu oţivuje tím, ţe nastavuje nebo kreslí jednotlivé fáze pohybu, které jsou snímány po okénkách. Kdyţ je následně film promítán normální rychlostí, vzniká u něj dojem pohybu. Animátor je vlastně herec s postavičkami animovaného filmu. Rozvoj počítačové techniky zaznamenal pro animovaný a trikový film, tak jako pro mnoho oborů, doslova revoluci. Projekty, které bylo pro kreslený či loutkový film tak náročné, ţe by byly prakticky neproveditelné, zvládne počítač naprosto jednoduše. Animátoři dnes mohou nakreslit prostorovou síť figury a počítač s ní umí pracovat sám, všelijak ji otáčí, mnoţí a precizně obměňuje podle potřeby a zadání. Tímto způsobem mohou vzniknout i tak ambiciózní projekty jako třeba Jurský park nebo současná, zejména americká produkce animovaných filmů (Hledá se Nemo, Madagaskar, Doba ledová apod.).32

31 32

Patmat s r.o. [online]. 2003 [cit. 2010-04-24]. Dostupné z: . Kšajtová, M. Velký příběh večerníčku. Praha: Albatros, 2005.

26

4.2. Lubomír Beneš a studio AIF Nejvýznamnějším dílem Lubomíra Beneše je loutkový animovaný seriál Pat a Mat (…a je to!). Tento seriál vznikl z filmu Kuťáci, za spolupráce dalších významných autorů. Lubomír Beneš (1935-1995) vyrůstal na praţské periferii v Praze 9, Hloubětíně. Protoţe měl výtvarné nadání, platili mu rodiče u soukromého učitele výuku kreslení, malby a písma. Po vojně byl na základě konkursu přijat do studia kresleného filmu Bratři v triku. Zde se postupně seznamoval se všemi technikami animovaného filmu. V roce 1967 přešel k Jiřímu Trnkovi, kde o rok později natočil svůj první animovaný film Homo. První loutkový film Lubomíra Beneše Račte prominout, vznikl v roce 1974. Od té doby natočil v Krátkém filmu Praha desítky loutkových, kreslených i „ploškových“ animovaných filmů. V roce 1990 zaloţil s dalšími tvůrci autorské studio, kde tvořil aţ do své smrti.33

Roku 1990 bylo v Praze zaloţeno malé studio AIF se záměrem pokračovat ve výrobě České a Slovenské animace a udrţet její vysokou úroveň. Dvě velmi zkušené osobnosti animace stály u vzniku tohoto studia, autor a reţisér Lubomír Beneš a jeho přítel a partner karikaturista Vladimír Jiránek. Zaměstnanci studia AIF uţívají všechny techniky profesionálních frame-by-frame (snímek za snímkem) animací. Studio tvoří příjmy z produkce reklamních spotů, smluvní výroby a distribuce (vlastních) filmů, televizních seriálů, ale také distribuce a merchandising vlastních produktů. Studio AIF má vysoce kvalitní technické vybavení vhodné k výrobě všech druhů klasických animací, ale rovněţ úzce spolupracuje se společnostmi vybavenými nejmodernější výpočetní technikou. Současná i budoucí česká a slovenská animace je pro studio AIF velmi důleţitá, proto spolupracuje s FAMU (Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění) a VŠUP (Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze) a pomáhá svým studentům realizovat své filmy. Přičemţ odbornou pomoc a pouţití veškerých technologií jim umoţňuje infrastruktura studia AIF. Coţ se týká hledání nových způsobů provedení, moderních animačních technik a taktéţ podpory netradičních projektů. Cílem studia AIF je zajišťovat do blízké a vzdálené budoucnosti dobré animované filmy, které zde budou

33

Patmat s r.o. [online]. 2003 [cit. 2010-04-24]. Dostupné z: .

27

vytvářeny a především je budou moci vidět lidé doma, v Evropě, ale i po celém světě, stejně tak jako tomu bylo předlety.34 Firmu jsme zakládali i proto, ţe jsme se trochu obávali, aby slavná tradice českého loutkového filmu v nové situaci nezanikla. Jakmile se jednou rozutečou lidé, kteří byli zaměstnáni ve studiích animovaného filmu, uţ se pak těţko dávají dohromady.35

4.3. Pat a Mat jako reklamní artikl Reklamní předměty jsou fenoménem naší doby, staly se neodmyslitelnou součástí moderního ţivota naší společnosti. Vzhledem k tomu, ţe se naše civilizace řídí zákony trhu, jsou tyto artikly jedním z nejvýraznějších projevů dnešního světa. Reklama však sama o sobě není vůbec novinkou. Spolehlivé doklady o reklamních předmětech a metodách máme uţ od starověkých národů a je vysoce pravděpodobné, ţe počátky reklamy lze vysledovat aţ do pravěku - v souvislosti se společenskou dělbou práce lidé začali vyrábět pro směnu, z výrobku se stalo zboţí – a to si v určité době, kdy ho uţ bylo dostatečné mnoţství, nepochybně vyţadovalo určité způsoby prezentace, propagace či reklamy. Podobné je to i s mechanismy, kterými nás reklama ovlivňuje a jimiţ na nás působí a útočí. Způsoby jakými nám proniká reklama pod kůţi, jsou velice staré a znali je uţ středověcí obchodníci a bezpochyby i pravěcí kupci, v současné době jsou jen postaveny na vědeckých poznatcích z oblasti psychologie, sociologie, antropologie, teorie komunikace a dalších disciplín. Reklamy jsou šířeny moderními, vysoce efektivními komunikačními technologiemi a podpořeny absurdním

34

„In 1990 a small studio with high aspirations was established in Prague. The intention was and the goal is - to continue the production of Czech and Slovak animation, to achieve and to maintain high standards under at that time. Two of the experienced people were standing by the studio's cradle author and director Lubomir Benes and his friend and partner cartoonist Vladimir Jiranek. The people of the AIF studio master all techniques of professional frame-by-frame animation. The studio generates revenues by production of commercials, contract productions, production and distribution of (own) films and TV series, distribution and merchandising of their own products. The AIF studio has high quality technical equipment suitable to produce all kinds of classical animation techniques. The AIF studio works closely together with companies equipped with the latest world-class computer technology. Both the present and the future of Czech and Slovak animation are important for the people of the AIF studio. They suport young artists and students of animation. The studio co-operates with FAMU Film Academy and the VSUP Arts Academy in Prague, helps their students to realize their films, giving professional assistance and allowing for the use of the AIF studio's infrastructure. This also relates to looking for new means of realization, new animation techniques and supporting unconventional projects. The aim of the studio is both for the near and far future the same as at the very beginning - to ensure good animated films to be realized, and before all to be seen by the people at home and all the people of Europe and the world.“ Dostupné z: . 35 viz Příloha č. 1.

28

mnoţstvím peněz. V ceně produktu jsou samozřejmě i peníze určené na tvorbu reklamy, které jdou ve skutečnosti z kapes samotných kupců. Reklama, která vás nezaujme „neosloví“, je odsouzena k neúspěchu. Buď si jí vůbec nevšimnete, nebo nad ní pouze a jen mávnete rukou. Jak na světě přibývá informací, a tedy mimo jiné i samotné reklamy, stává se úkol zaujmout stále obtíţnějším. Lidé si vypěstovali zvyk neposlouchat, nedívat se a nevnímat. Náš svět – jak televize, tak rozhlas či internet je doslova přehlcen reklamními šoty či bannery, které obyčejného člověka mnohdy aţ obtěţují.36

4.3.1. Pat a Mat – současná marketingová strategie Díky marketingové strategii se postavičky Pat a Mat dočkali svého reklamního ztvárnění a ne ledajakého, v jejich internetovém obchodě můţeme nalézt všechny moţné druhy sortimentu s tímto tématem. Tato strategie spočívá v tom, ţe se nezůstává jen u distribuce filmů v televizi a na DVD, značka Pat a Mat proniká na obchodní trh s ohromným počtem reklamních artiklů. Jako např. různé velikosti plyšových figurek, aromatické visačky do aut všech moţných vůní, dětské kšiltovky, pohlednice, odznaky, kalendáře, blahopřání s různými motivy, bílá a barevná trička, polštáře, skládací leporelo, kuchyňské zástěry různých velikostí, zajisté také omalovánky, hrnky a několik dalších komických doplňků, jako svačinový box, maska Mata a Pata, opěrka do auta, přívěšek na klíče a také půllitr. S tímto druhem propagace těchto produktů se dnes můţeme setkat dokonce i na České poště, která sama tyto výrobky nabízí formou letáku. (viz Příloha č. 3)

4.3.2. Stát chrání značku Pata a Mata „Pat a Mat, legendární postavy nešiků z animovaného seriálu, definitivně vstoupili mezi nejcennější a chráněné tuzemské značky. Úřad průmyslového vlastnictví vyhověl ţádosti potomků autora seriálu Lubomíra Beneše, který společně s kreslířem Vladimírem Jiránkem figurky kutilů vytvořil a zakázal firmě Mipl37 jména Pat a Mat pouţívat jako název zmrzliny. Lidé si podle úřadu hlavní hrdiny spojují právě se seriálem a nikdo nemůţe na této značce parazitovat a vyuţívat ji libovolně k jiným 36

Crha, I., Kříţek, Z. Jak psát reklamní text. Praha: Grada Publishing a.s., 2003. MIPL, spol. s.r.o. – import, výroba a distribuce mraţených výrobků; mraţené výrobky – ryby, maso, hranolky, hotová jídla a zmrzlina. 37

29

obchodním účelům. Hodnota značky Pat a Mat se přitom podle odhadu expertů můţe počítat na miliony korun. „Při vnímání tohoto označení jako celku jej nelze chápat pouze jako běţnou slovní zásobu z oblasti hry v šachy, neboť běţně se v šachu pouţívá výraz „šach mat“ a nikoli „pat mat“, navíc pat a mat v šachu nemůţe nastat zároveň,“ rozhodl ale šéf úřadu.“38

4.4. Motivy nových médií v seriálu Pat a Mat 4.4.1. Původních epizody seriálu První epizoda byla vyrobena ve Studiu Jiřího Trnky v Praze roku 1976 a jmenovala se Kuťáci, námět a scénář napsal Vladimír Jiránek a Lubomír Beneš, který byl i reţisérem snímku, hudební doprovod sloţil L. Fišer, animace Karel Chocholín, kamera Jiří Šafář, střih Helena Ledbušková, výroba T. Formáček, vedoucí ateliéru M. Kubricht. Postavy Pata a Mata byly o něco tlustější a ještě bez čepice a baretu. Počáteční díl je o tom jak tehdy ještě červený vytopil ţlutého, po vizuální stránce jsme se také zaměřili na detaily rukou konkrétně prstů, které byly propracovanější neţ je tomu u dnešních dílů. Ruce také mají lehce odlišný tón barvy na rozdíl od pleti, ale to vidíme i u pozdějších dílů. Dnes nám mohou postavy připadat moc velké, zajímavé je, ţe v tomto dílu se Patovi a Matovi mění mimika obličeje častěji, neţ v dílech následujících. Druhá epizoda nese název Tapety, byla vyrobena roku 1979 jako seriál …a je to! pro ČS TV Bratislava, seriál i samotní představitelé prošli skromnými změnami, na místo L. Fišera hudbu sloţil Petr Skoumal. Hoši jiţ mají své pokrývky hlavy, jsou menší, hubenější a také došlo ke změně barev na šedého a ţlutého. Následujících dvacetosm epizod bylo vyrobeno v období 1979-1985. Příběh se odehrává povětšinou v jedné místnosti, výjimečně ve dvou. Několikrát hlavní představitele můţeme vidět i v exteriérech. Kromě svých bytů v paneláku vlastní společně také chatu, která je skoro před zbořením, ale hojný počet dílu se odehrává právě na tomto místě. Seriál si zaslouţil roku 1987 na Mezinárodním festivalu animovaných filmů Annecy - Zvláštní ocenění poroty. Dalších pět epozod bylo natočeno v letech 1989 a 1990 Krátkým filmem Praha a to uţ pod názvem Pat a Mat. Postavy se přestěhovaly z paneláku do rodinných domků 38

Fránek, T. Stát začal chránit Pata a Mata, zmrzlina A je to nebude [online]. 2010 [cit. 201004-24]. Dostupné z: .

30

a Mat se převlékl zpět do červeného trika. Přibyly také některé nové, v Československu (České republice) dosud neznámé věci, jako například windsurfing. Také se rozšířilo pole působnosti kutilů – většinou pracují v exteriéru, dokonce jezdí na výlety do přírody. Od roku 1992 produkuje čtrnáct epizod studio AIF, se změnou prudce dochází také k malým změnám týkajících se hudby – skládá ji stále Petr Skoumal, ale přesto je veselejší, různorodější a objevuje se více ruchů a šumů, jak při práci, tak v okolí. Objevuje se zde důkaz vzájemného pevného přátelství a lásky hrdinů, kdyţ se něco pokazí a některému z představitelů jde skoro o ţivot, vţdy jakmile je tato strastiplná situace zaţehnána následuje vřelé láskyplné objetí postav.

4.4.2. Nové epizody krátkého filmu S rokem 2003, a přechodem k Ateliérům Bonton Zlín, přichází Pat a Mat do krásného rodinného domu se dvěma vchody, epizody mají větší kvalitu, co se týče vizuální stránky – všechno je barevnější, propracovanější. Můţeme zde vidět i velké mnoţství záběrů provedených zblízka, uţ ţádné nezaujaté sledování z povzdálí, jak tomu bylo doposud. V epizodě Někam to zapadlo (2004) se poprvé objevuje záběr kamery na celou místnost a oba chlapce se shora, v ţádném původním dílu se podobný pohled kamery nenaskytuje. I v domku došlo k pokroku, jiţ mají kvalitnější vybavení a novější techniku, domy jsou dokonce velmi útulné, bylo dost funkcionalistickému zařízení. Místo slavného často pouţívaného obrovského noţe teď mají lehce skladný nůţ na koberce. Děj se odehrává převáţně v exteriérech a najdou se i hodně kvalitní díly, které bychom mohli s klidem označit za nástupce „socialistické“ série, např. Jahody (2003) nebo Kopají bazén (2004). Automat (2003) je skvělou groteskou o tom, jak si tito hrdinové pořídí automat na šťávy a rozeberou ho tak, ţe uţ se nedá normálně pouţít. V těchto osmadvaceti nejnovějších epizodách se často objevuje dálkové ovládání k různým přístrojům, ale i nástrojům, které Pat s Matem sami vyrobí. Můţeme zde vidět také CD a DVD přehrávač, který patří mezi námi vyhledávané motivy nových médií. Jako příklad uvedeme díl Černá bedýnka (2003). To je název dílu, kdy Pat přinese fotoaparát, zavolá Mata a chtějí se společně fotit. Mají jako vţdy problémy, prvně jim nejde fotoaparát volně postavit o samotě, tak zaváţí jeho nohy obvazem apod. Pat chce Mata fotit a ten ustupuje a ustupuje, aţ spadne z balkonu. Zkouší si společně různé pózy

31

a doplňky jako kytky a korálky. Stále se jim něco nezdá, jako obvykle začínají tvořit – konstrukci, která je udrţí vzhůru nohama, jelikoţ dle nich fotí fotoaparát naruby, fotografie se jim nakonec podaří. Epizoda Natírají okna (2003), kdy pouţívají klasickou počítačovou sestavu s klávesnicí, Pat programuje běţící pás na natření a zasklení oken. Dalším dílem je Fax (2003) zde Mat přiveze na kole dva faxy a společně s Patem se s nimi učí zacházet, v této epizodě se také objevuje fotoaparát Polaroid, tedy tzv. instantní fotoaparát s filmem, který se sám během několika minut vyvolá. „V roce 2004 seriál získal na Mezinárodním festivalu filmů pro děti a mládeţ ve Zlíně - Cenu diváka za nejúspěšnější animovaný film, v roce 2005 na Mezinárodním festivalu animovaného filmu AniFest v Třeboni získal Zvláštní uznání poroty.“39

39

Ateliery Bonton Zlín [online]. [cit. 2010-04-23]. Dostupné z: .

32

5. Závěr Hlavním obsahem práce je rozsáhlé téma Večerníček, v první kapitole se věnujeme historické typologii krátké pohádky pro děti a mládeţ vysílané Českou televizí, zajímáme se o ni z pohledu institucionálního a pozorujeme také předchůdce a jiné sounáleţitosti. Stěţejním bodem naší studie je spolupráce s dramaturgií České televize a to konkrétně s Kateřinou Kačerovskou a Milošem Zvěřinou, se kterými jsme společně docílili srovnání dramaturgie původní krátké televizní pohádky před rokem 1989 a po něm. Tento konkrétní rok je pro nás prioritou i v mnoha dalších ohledech. Analytická část je zaměřena na rozbor reprezentativního příkladu této dramatické produkce, seriálu Pat a Mat. Kde se pojednává o okolnostech vzniku, o reklamní stránce tohoto seriálu a jeho konkrétní značce. Pro nás podstatnou kapitolou jsou motivy nových médií, které jsou obsaţené přímo v daném ději, proto bylo potřeba všech sedma sedmdesát epizod shlédnout a důkladně pozorovat. Věnovali jsme pozornost původní tvorbě Večerníčku a srovnávali jsme ji s tvorbou aktuálního rozsahu a to hlavně z pohledu institucionálního. Kladli jsme důraz zejména na fungování dramaturgického a distribučního zázemí Československé a České televize. Zjistili jsme, ţe dramatické nároky jsou vţdy kreativní a zohledňující vysokou profesionalitu a zkušenost tohoto ţánru České televize. Změny nejsou výrazné, jelikoţ se televize snaţí navazovat na úspěšný formát Večerníčku z minulých let. Jde o snahu udrţet kvalitativní a nákladný standart v úrovni výtvarné a animační v České republice. Technický stav kopií jednotlivých dílů vzniklých před rokem 1989 je špatný. Devadesát procent Večerníčků je epizodických, ty se vysílají plynně za sebou nebo jsou dle sledovanosti a divácké obliby brány do vysílání konkrétní díly. Sledovanost a hlavně spokojenost všech diváků pečlivě hodnotí oddělení výzkumu programu a analýz České televize, ale významnou zpětnou vazbou je také přímá reakce dětí - dopisy, e-maily, setkání apod. Po roce 1989 se prodejnost krátkých pohádek do zahraničí stále zvyšuje a zrovna tak se rozšiřuje i programová nabídka Večerníčku, v archivu existuje tři sta tisíc titulů seriálu. V této pohádce se jiţ dlouhá léta prezentuje kvalitní česká tvorba, jako odkaz České školy animace. Stále platný je nadčasový a originální záměr vzniku a výroby pořadu – najít si čas na příběh, který k nám 33

promlouvá svou laskavostí a pozitivním poselstvím. Financování krátké pohádky jde z Centra tvorby pro děti a mládeţ ČT a pohybuje se v desítkách miliónů korun ročně, ale má to své opodstatnění, je totiţ nejţádanějším programem České televize při prodeji do všech evropských zemí i do zemí vzdálených jako Austrálie, Malajsie, Indonésie, Keňa, Japonsko, Čína apod. Po roce 1989 dochází k uvolnění reţimu ve společnosti a tak dochází k nárůstu konkurenční zahraniční tvorby a vzniku komerčních televizních stanic. Dokonce po nějakou dobu dochází ke dvojímu vysílání Večerníčků na obou stanicích Československé televize. Lze říct, ţe tímto rokem končí slavná éra tvorby Večerníčku, vznikají sice stále nové projekty, ale ţádné nemají takovou popularitu a sledovanost jako 40

ty co vznikly před rokem 1989.

Dnes je tato fráze poměrně otřepaná, ale má svou pravdu, slavná éra Večerníčku po roce 1989 pomalu zaniká, vznikají nové produkty tohoto rázu a zaměření. Krátké pohádky zmíněnou popularitu nemají tak velkou jako před rokem 1989 jen proto, ţe v našich televizních obrazovkách je k vidění nespočetné mnoţství různých seriálů a filmů pro děti a mládeţ, ale přibývají k nim i samostatné kanály zaměřené výhradně jen na dětskou diváckou populaci. Ale přesto mají malí i velcí stále v oblibě malého kluka s papírovou čepicí a jeho pohádky, to hlavně díky jejich klasickému zpracování a kulturní tradici. Se vznikem počítače a neustálým vývojem techniky pro tvorbu těchto pořadů, vzniká konkurence schopnost, kterou jen stěţí dokáţeme vyčíslit. Případová studie je zaměřena na seriál Pat a Mat, kde jsme stejně jako u Večerníčku sledovali historii, produkční, dramaturgické a institucionální záleţitosti této grotesky. Upozornili jsme také na reklamní hledisko tohoto seriálu, a co se týká stránky obsahové, vysledovali jsme motivy nových médií, jako např. CD přehrávač, počítač apod. Hlavními tvůrci dvou neohrabaných postaviček Pata a Mata, vyrobených původně jen pro zábavu a odreagování jsou Lubomír Beneš a Vladimír Jiránek. Poprvé byli hlavní hrdinové této grotesky představeni v krátkém filmu Kuťáci, který je dnes povaţován za pilotní díl celého seriálu, který se dnes skládá ze sedmasedmdesáti 40

Hronová, Aneta. Český večerníček - analýza komunikační strategie nejoblíbenějšího televizního pořadu. [online]. 2009 [cit. 2009-12-10]. Dostupné z: .

34

epizod. Seriál dnes neobsahuje ţádné obsahové a formální změny oproti minulosti. Po roce 1989 dochází k zásadním úpravám z hlediska výtvarné stránky technologické výroby. Česká televize je jednou z mnoha společností, která uţívá licenci k uţití seriálu omezenou formou uţití, délkou trvání a teritoriem, seriál je také velmi hojně distribuován do zahraničí. Jedním z fenoménů dnešní doby se staly reklamní předměty, jsou neodmyslitelnou součástí moderního stylu ţivota a proto se také postavičky Pat a Mat dočkali svého ztvárnění v různých podobách. Dokonce nedávno vyplaval na povrch i spor o tuto značku, byla však obhájena a definitivně vstoupila mezi nejcennější chráněné tuzemské značky. V původních epizodách seriálu nenacházíme ţádné motivy nových médií, ale můţeme poukázat na změny vizuální podpory postaviček, mezi které patří velikost postav, detaily prstů a mimika obličeje. Změny pozorujeme také v barvě jejich oděvů a postupně přibývají i doplňky – čepice a kulich. Děj se odehrává jak v exteriérech, tak v interiérech (panelák, rodinné domky, chata, ulice, zahrádka). Na změnu narazíme i v oblasti hudby dokreslující tyto epizody, od roku 1992 je pestřejší a různorodější. Epizody krátkého filmu vyrobené ve 21. stol. jsou obohaceny o výraznější ztvárnění vizuální scény seriálu – vše je barevnější a propracovanější. Přichází na řadu i nové záběry kamer, na které diváci nebyli zvyklí. I v interiérech nastaly úpravy – domek má kvalitnější vybavení, novou techniku a je dokonce pro své obyvatele útulnějším místem. Aţ v posledních osmadvaceti epizodách nacházíme několik motivů nových médií. V Černé bedýnce (2003) je tímto motivem fotoaparát, který se objevuje také v díle Fax (2003), ale uţ to byl jeho vypracovanější kolega Polaroid. Kdyţ Natírají okna (2003) pomáhá jim k tomu klasická počítačová sestava s klávesnicí, ale také se všeobecně velmi často objevuje dálkové ovládání k různým přístrojům a zaznamenali jsme také CD přehrávač, který je hrdiny hojně pouţíván na rozdíl DVD přehrávače, který je v epizodě pouze k vidění (zahlédnutí).

35

6. Resumé V práci, zabývající se původní i aktuální tvorbou Večerníčku byly osvětleny a ujasněny veškeré

dramaturgické,

produkční

a

institucionální

sounáleţitosti,

jako vysoká profesionalita a zkušenost České televize v oblasti tohoto ţánru. Nadále nedochází k výrazným změnám, jde totiţ o snahu navázat na úspěšný formát Večerníčku z let minulých. Stále platný je nadčasový a velmi originální záměr vzniku krátké pohádky, má nám totiţ sdělit laskavé a pozitivní poslání do hektického ţivota, má plnit funkci něčeho zvláštního a to splňuje. Analýza seriálu Pat a Mat nám objasnila obdobné sounáleţitosti jako v případě Večerníčku, historický výklad společně s vývojem, financováním i distribucí, také odkryla název Pat a Mat v pozici reklamní značky. Zrovna tak nás obohatila o motivy nových médií obsaţené přímo v daném ději, které pro nás představují stěţejní zjištění společně se srovnáním původní krátké pohádky pro děti a mládeţ před a po roce 1989.

Summary In paper dealing with original and current production of Večerníček were explained and made clear all dramaturgical, production and institutional matters like high professionalism and Czech television experience in area of Večerníček genre. Nowadays there are no expressive changes made, because there is effort to follow the successful Večerníček format from former years. Still actual is timeless and original intention of creating a short fairy tale. It is supposed to tell us kind and positive message during our hectic life, to fulfill function of being something special and it succeeds. The analysis of serial story Pat a Mat clarified us similar matters like in the case of Večerníček - historical interpretation together with development, financing and distribution. Also it discovered the name Pat a Mat in a position of marketing brand. Even more, the analysis enriched us with motives of new media contained directly in given storyline, which presents for us the main finding together with comparison of original short fairy tale for children and youth before and after 1989.

36

Seznam pramenů a literatury Knihy: CRHA, Ivan, KŘÍŢEK, Zdeněk. Jak psát reklamní text. 2., výrazně rozšíř. A přeprac. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2003. s.130. ISBN 8024705567. DUTKA, Edgar. Scenáristika animovaného filmu; Minimum z historie české animace. 2., rozš. vyd. Praha: Akademie múzických umění, 2006. s.139. ISBN 8073310694. HRONOVÁ, Aneta. Český večerníček - analýza komunikační strategie nejoblíbenějšího televizního pořadu. [online]. Brno: Masarykovy univerzita. Fakulta sociálních studií. Katedra mediálních studií a ţurnalistiky, 2009 [cit. 2009-12-10]. Dostupné z: < https://is.muni.cz/auth/th/143883/fss_b/>. KEBRLOVÁ, Pavla. Vznik a vývoj Večerníčku, jakožto programového typu v kontextu dějin televizní instituce. [online]. Brno: Masarykovy univerzita. Filozofická fakulta. Ústav filmu a audiovizuální kultury, 2008 [cit. 2009-12-10]. Dostupné z: . KŠAJTOVÁ, Marie. Velký příběh večerníčku. 1. vyd. Praha: Albatros, 2005. s. 96. ISBN 80-00-01664-8. Elektronické zdroje: About the AIF studio. Pat and Mat. [online]. [cit. 2010-04-24]. Dostupné z: . Ateliery BONTON Zlín [online]. [cit. 2010-04-23]. Dostupné z: . Česká televize 2009 [online]. [cit. 2010-04-04]. Dostupné z: . Česká televize, Historie Večerníčku [online]. 1996-2010 [cit. 2010-01-04]. Dostupné z: . FRÁNEK, Tomáš. Stát začal chránit Pata a Mata, zmrzlina A je to nebude. Aktuálně.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-24]. Dostupné z: .

37

Kluk v papírové čepici slaví 40 let. Novinky.cz [online]. 2005 [cit. 2009-11-20]. Dostupné z: . Krátký film Praha a.s. [online]. 2005 [cit. 2010-04-24]. Dostupné z: . LEDVINKOVÁ, Václava. ČRo: Rozhlasové narozeniny skřítka Hajaji. Britské listy [online]. 2008 [cit. 2010-04-21]. Dostupné z: . PAT a MAT shop [online]. 2010 [cit. 2010-04-24]. Dostupné z: . Patmat s r.o. [online]. 2003 [cit. 2010-04-24]. Dostupné z: . SMÍTALOVÁ, P. Večerníček: Dříve než vám klesnou víčka [online]. Instinkt č. 6/10, 2010 [cit. 2010-02-11]. Dostupné z: . Rozhovory se zástupci České televize a Ateliery Bonton Zlín: KAČEROVSKÁ, Kateřina, ZVĚŘINA, Miloš. Dotazy na dramaturgii České televize, 2010 [tazatel] Tereza Hunkařová. MORVAI, Kateřina, BUDSKÝ, David. Archiv a dotazy na dramaturgii Ateliery Bonton Zlín a.s., 2010 [tazatel] Tereza Hunkařová.

38

Přílohy Příloha č. 1: Přepis výstřižku z periodika Archiv Atelieru Bonton Zlín (bibliografické údaje nejsou dostupné) 1. „Kdo je to A je to!“ - rozhovor Blanky Kubíčkové s Lubomírem Benešem (viz obr. A) Dvojice nešiků, vynálezců, koumáků i srandistů. Kuťáci a panáčkové Pat a Mat. Nejprve ale režisér Lubomít Beneš a výtvarník Vladimír Jiránek. A nejen ti. Ve studiu, kde se nedávno dotočilo sedm dílů, se mnou ti dva nechtěli mluvit. Zkusil to tedy za ně Lubomír Beneš. Kdy se tito dva kutilové narodili a jak se dali dohromady? S Vladimírem Jiránkem jsme v roce 1976 začali vymýšlet legrácky, protoţe jsme se chtěli odreagovat od toho, co bylo kolem nás, od totality. Kreslili jsme, vytvářeli, aţ dnes jsme došli k formě dvou figurek. Byli trochu jiní neţ je znají diváci dnes – bez čepic a víc při těle. První díl se jmenoval Kuťáci. Chtěli jsme s natáčením pokračovat, ale Krátký film nám to nepovolil. Odůvodnili to tím, ţe Kuťáci jsou pouze obyčejná legrace nehodící se pro tehdejší kulturní politiku. O další díly však projevila zájem Slovenská televize, pro kterou jsme jich natočili osmadvacet. Proč jste si ke spolupráci přizval právě Vladimíra Jiránka? Znali jsem se a zjistili jsme, ţe máme velmi podobné problémy s tím, co se kolem nás dělo. Neustále jsme byli v nějakém průšvihu, proto jsme se chtěli odreagovat něčím, co by nenarazilo na politiku. Přišlo nám, ţe kutilství je to pravé. Nakonec se ukázalo, jak jsme se mýlili. Vadil jim obyčejný humor. Nevadilo jim spíše něco jiného? Vladimír Jiránek tvrdil, ze prapůvodní inspirací našich seriálů byla lidská hloupost a kaţdodenní společenský nepořádek, který převládá i v dnešní době, proto jsou Pat a Mat pořád aktuální. Jak to bylo s názvem „A je to!“? Proč jste si pro dvojici zlepšovatelů vybrali jména Pat a Mat? Název Kuťáci je čechismus, tedy nepřeloţitelný do slovenštiny. Kdyţ jsme začali natáčet pro slovenskou televizi, vymysleli jsme nakonec název „…a je to!“. Diváci nám pak psali, proč postavičky nemají jméno. Při přípravě dalších šesti dílů, tentokrát uţ pro Krátký film, neb se situace změnila, jsme je pojmenovali Pat a Mat. Říkali jsme si, ţe jsou to univerzální jména? Můţe to být Patrik a Matyáš, Patlal a Matlal nebo z šachového pat a mat.

39

To už se psal rok 1989, a vy jste měli za sebou 34 dílů v průběhu třinácti let. Jak dlouho trvá natočení jednoho příběhu? Natáčí se dva a půl měsíce. Předchází tomu však především shánění peněz. Jeden díl stojí zhruba jako tři favority. Od roku 1990 jsme, po rozpadu Krátkého filmu, samostatnou společností AIF, která jiţ vyprodukovala 14 nových příběhů o těchto dvou společnících. Liší se dnešní Pat a Mat od dvojice z prvních dílů? Na začátku byli holohlaví. To se nám však s Vladimírem Jiránkem nelíbilo. Vytvořit vlasy byl ale problém, nakonec jsme tedy dospěli k čepičkám. Měli jsme však velké problémy s barvami svetrů, jeden byl červený a druhý ţlutý. První díly se promítaly i v cizině a kdosi z české strany prý vznesl námitku, ţe je to konfrontace Sovětského svazu a Číny. Byli jsme nuceni je „převléci“ – do ţlutého a šedivého. V době, kdy uţ to nikomu nevadilo, jsme se vrátili opět k původním barvám. Pat má ţlutý a Mat má červený svetr. Jaké povahy jsou tito dva pánové? V podstatě jsou to optimisté, z kaţdého maléru vycházejí jako vítězové. Nejsou jen šprýmaři, ale vyjadřují určitý postoj k ţivotu. Za ţádných okolností nepodléhají panice, nejdou od ničeho k ničemu. Ať udělají sebevětší nesmysl, vţdycky jsou s tím spokojení. Převážná část dílů vzniklala v sobě totality. Neměli jste s některým dílem problémy? Na Slovensku ne. U nás ano. Viděli obraz, kdy Pat a Mat strhávají omítku ze stěny, přišel kdosi s námitkou, ţe by v tom mohli Slováci vidět rozdělení republiky. Učitelky si prý zase stěţovaly, ţe Pat a mat děti nabádají k … Při besedách mi však děti samy říkaly, ţe vědí, ţe se to tak dělat nemá. Co vás inspiruje k sestavení příběhu? Ţivot. Kaţdý z nás někdy něco opravoval. A lidé se v nich poznají. Například strýček mého přítele mi prý fandil, ale jen do chvíle, kdy běţel v televizi díl Garáţ. Pat a Mat se snaţí zajet autem do garáţe a o jejich snaze ví celý dům. Tento díl kdyţ se snaţí zaparkovat, celé obyvatelstvo sleduje, jak se do ní namůţe vejít. Od té doby ho všichni prý začali zdravit a říkat? „to bylo o vás, ţe ano?“ Oba kutilové nikdy nepromluví ani slovo. Některé věci se však nedají říci jen obrazem, mluví za ně tedy hudba že? Hudba je u našich filmů rovnocená s obrazem. Ke všem dílům ji sloţil Petr Skoumal, vyjma prvního dílu k němuţ ji napsal Luboš Fišer. Neuvažovali jste o tom, že by Patovi a Matovi někdo propůjčil hlas? Uvaţovali jsme o mnoha věcech. Třeba ţe by promluvili nebo ţe by s nimi hrály i ţeny. Vţdycky jsme narazili na něco, co nám v tom nesedělo. Pat a Mat je groteska a ty jsou většinou němé. Jakmile bychom ji přidali i slovní doprovod, uţ by se to posunulo někam jinam. I když by se dalo říct, že Pat a Mat představují ryze český humot, nese však úspěch i v zahraničí. Seriál byl prodán do více než 80 zemí celého světa..

40

Všude na světě si lidé dělají vtipy sami, proto těm dvěma rozumějí. Z toho důvodu je tento seriál přístupný po celém světě. K výtvarnu bylo zajímavé, ţe naše strohé paneláky i smetiště brali jako něco fantastického. Byli nadšeni a chválili nám ho. My jsme přitom zobrazili naši realitu. Natočili jste několik animovaných seriálů, např. Lapku a Ťapku, Čertíka …, Vladimír Jiránek uvádí, Vyšehradský kodex, Pata a Mata, Jáju a Páju. Je vám nějaká postavička milejší? Ne. Jakmile se totiţ začnepracovat s nějakou figurkou, všichni ze štábu se do ní zamilují. Za tu dolouhou dobu, co se s ní pracuje, nás však omrzí. To je ale normální lidskávlastnost, čeho je moc, toho je příliš. Uvažujete o dalším pokračování Pata a Mata? Prozatím ne. Nápady, ale nejsou ani zdaleka vyčerpány, takţe moţnost, ţe se Pat a Mat dočkají dalších sérií tu je.

41

Obrázek A)

42

2. „PAT A MAT“ (viz obr. B1, B2) Zatímco se animátoři velkých světových studií už dávno, a jejich čeští kolegové zcela nedávno, dali ovládnout „neomezenými“ možnostmi počítačové animace, jimiž uvádějí v život bujně fantastické vize Spielberga a spol., oslavili Pat a Mat, loutky z oblíbených večerníčků pro děti i dospělé, celkem v poklidu svou plnoletost. Kutilské potíţe Pata a Mata při vylepšování jejich socialisticky typizovaných obydlí jsme mohli sledovat celkem dvaačtyřicetkrát. Nedávno se konala slavnostní premiéra sedmi nejnovějších dílů, jejichţ distribuce na videokazetách se chystá. Abychom přdešli terminologickému zmatku ohledně tří variant názvu seriálu (Pat a Mat, …a je to!, Kuťáci), zde je vysvětlení. Poprvé se jim nedařilo v roce 1976. Reţisér Lubomír Beneš s výtvarníkem Vladimírem Jiránkem je tehdy dostali na filmový pás pro Krátký film. Jmenovali se Kuťáci, avšak na další dobrodruţství si museli dost dlouho počkat, a sokonce se stěhovali. „Komunističtí inkvizitoři spatřovali v červené a ţluté barvě svetrů symboliku právě vrcholícího konfliktu mezi Sovětským svazem a Čínou,“ vypráví nyní uţ s úsměvem Lubomír Beneš. „Ani zdaleka jsme s Vláďou Jiránkem netušili, jak mohou být cenzoři bdělí. Chtěli jsme dělat legraci, jen tak pro sebe, a tak jsme začali vymýšlet nejrůznější situace, jaké se mohly stát, a převáděli jsme je do filmu.“ Seriál se neobvykle zalíbil na Slovensku a díky tamnímu poněkud liberálnějšímu ovzduší se kuťácké nápady zpočátku sypaly jen ze slovenských obrazovek. Roláky byly přebarveny na šedé, coţ mentalitě jejich nositelů odpovídalo stejně dobře, bylo ovšem sloţité nelézt jazykový ekvivalent názvu, a tak byla série přejmenována na …a je to! V produkci Slovenské televize vzniklo čtyřikrát sedm pokračování. Vůdčí duchové kultury časem změnili názor a Kuťáci se mohli v r. 1988 vrátit do Prahy, do Krátkého filmu. Diváci nechápali, proč ti dva důvěrní kamarádi nemají jména. Z jednoduchého důvodu – němé grotesky je nepotřebují. Všeobecnému volání však bylo vyhověno a jména dostali: Pat a Mat. Podobenství o znormalizovaných, do lajny postavených, všem nám důvěrně známých figurkách bylo natolik silné, aţ se někteří lidé cítili osobně zesměšněni. Dva notorické nešiky znají i diváci v cizině. Přestoţe útočí hlavně na české bránice (určit si vzpomenete na slavný vtip o ţárovce a policajtech), prodal se seriál do osmdesáti zemí světa, mj. i do Spojených arabských emirátů, Zimbabwe a dalších exotikých krajů. V květnu 1990 zaloţil Vladimír Jiránek, Lubomír Beneš (jenţ od r. 1957 pracoval u Bratří v triku a od r. 1967 pak přímo s Trnkou), jeho syn Marek Beneš a produkční Michal Podhradský vlastní firmu – Studio aiF. Stalo se také krátce poté, co byli z Barandova propuštěni všichni reţiséři. Dnes vlastní aiF dva ateliéry. V karlínském je umístěna svislá kamera pro

43

natáčení papírkových filmů, v Ţenských domovech vznikají snímky loutkové. V jednání je třetí prostor, kde má být videostřiţna a technika pro počítačovou animaci. „Ani v budoucnu se ale nechceme zaměřit pouze na počítačovou animaci, hodláme jenom jemně doplňovat klasickou cestu pomocí počítače,“ upřesňuje kameraman Ivan Vít. „Firmu jsme zakládali i proto, ţe jsme se trochu obávali, aby slavná tradice českého loutkového dilmu v nové situaci nezanikla. Jakmile

se jednou rozutečou lidé, kteří byli

zaměstnáni ve studiích animovaného filmu, uţ se pak těţko dávají dohromady“, připojuje Lubomír Beneš. Od r. 1991 realizovalo aiF v jiţ desetičlenné sestavě čtrnáct dílů Večerníčku O mladém čertu Lucifukovi, zatím sedmidílný seriál Lapka a Ťap, osm kreslených dvouminutovek Vladimír Jiránek uvádí, několik instruktáţních filmů a před pár týdny začali práce na dalších třinácti epizodách Večerníčku Jája a Pája. Aby mohli natáčet autorské filmy, přejímají i zakázky na reklamní spoty a studio pronajímají. Reţisér Zdeněk Kopáč zde rozhýbal Vyšehradský kodex, studenti FAMU tu realizují klazurní a diplomové práce. Nejzajímavějším projektem studia však zůstává seriál Pat & Mat. Prvních sedm pokračování, vyrobených uţ v Ţenských domovech, odvysílala televize, druhá „sedmička“ je právě dokončena a v brzké době se má objevit na trhu s videokazetami, kde jste si uţ mohli všimnout starších dílů. PAT A MAT: …A JE TO! ČR 1994, 60 min. Reţie : Lubomír Beneš. Námět a scénář: Marek Beneš, Vladimír Jiránek. Kamera Ivan Vít. Animace: Alfons Mensdorff-Pouilly, František Váša. Hudba: Petr Skoumal.

44

Obrázek B1)

45

Obrázek B2)

46

Příloha č. 2: Tabulka seznamu epizod seriálu Pat a Mat Archiv Atelieru Bonton Zlín

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47

English title The Tinkers The Wallpaper The Workshop The Carpet The Rocking Chair The Picture The Garage The Light The Gramophone The Grill The Moving Day The Water The Jumpers The Garden The Painting Job The Crossword The Gym The Birdhouse The Laundry Day The Breakfast in the Grass The Washing Machine The Rain The Excursion The Wine Makers The Skates The Piano The Potters The Transmission Problem The Apple The Key The Furniture The Lawnmower The Spring Cleaning The Door The Roof The Biscuits The Garage Doors The Cyclists The Paving Stones The Parquet The Gutter Pipe The Convertible The Flat Tire The Billiard The Hedge The Safe The Fender

Czech title Kuťáci Tapety Dílna Koberec Houpací křeslo Obraz Garáţ Světlo Gramofón Gril Stěhování Voda Skokani Zahrádka Malování Kříţovka Tělocvična Budka Velké prádlo Snídaně v trávě Pračka Déšť Výlet Vinaři Brusle Klavír Hrnčíři Porucha Jablko Klíč Nábytek Sekačka Generální úklid Dveře Střecha Sušenky Vrata Cyklisti Dlaţdice Parkety Okap Kabriolet Nehoda Kulečník Ţivý plot Trezor Blatník

Year 1976 1979 1979 1979 1979 1979 1979 1979 1981 1981 1982 1982 1982 1982 1982 1982 1983 1983 1983 1983 1983 1983 1984 1984 1984 1984 1985 1985 1985 1989 1989 1990 1990 1990 1990 1992 1992 1992 1992 1992 1992 1992 1994 1994 1994 1994 1994

Produced by Krátký Film Praha Slovak TV Slovak TV Slovak TV Slovak TV Slovak TV Slovak TV Slovak TV Slovak TV Slovak TV Slovak TV Slovak TV Slovak TV Slovak TV Slovak TV Slovak TV Slovak TV Slovak TV Slovak TV Slovak TV Slovak TV Slovak TV Slovak TV Slovak TV Slovak TV Slovak TV Slovak TV Slovak TV Slovak TV Krátký Film Praha Krátký Film Praha Krátký Film Praha Krátký Film Praha Krátký Film Praha Krátký Film Praha AIF AIF AIF AIF AIF AIF AIF AIF AIF AIF AIF AIF

47

48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77

The Model Builders The Windsurfing The Puzzle The Barbecue The Roof The Black Box The Wheels The Dog House The Floor Painters The Greenhouse The Swing The Uninvited visitor The Bodyguards The Window coaters The Fax machine The Easter egg The thin line The automatic machine The free way The fish bowl The preservativ The Strawberries The hang glider The Christmas cake The Illness The Golf The Lid The Swimming-pool The Landscape Painting The Christmas Tree

Modeláři Windsurfing Puzzle Opékají špekáčky Opravují střechu Černá bedýnka Kolečka Psí bouda Natírají podlahu Skleník Houpačka Nezvaný návštěvník Bodygárdi Natírají okna Fax Velikonoční vajíčko Štíhlá linie Automat Autodráha Akvárium Zavařují Jahody Rogalo Vánočka Stonají Hrají golf Někam to zapadlo Kopají bazén Věší krajinu Vánoční stromeček

1994 1994 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2004 2004 2004 2004 2004

AIF AIF Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Ateliéry Bonton Zlín, a.s.

48

Příloha č. 3: Pat a Mat, reklamní leták Česká pošta 2/2010

49