Rekreologie jako studijní obor, stav a tendence vývoje

PRACE NAUKOWE Akademii im. Jana Dáugosza w CzĊstochowie Seria: Kultura Fizyczna

2011, z. X

Tomáš DOHNAL Vladimír HOBZA*

Rekreologie jako studijní obor, stav a tendence vývoje 1. Úvod Níže uvedený text je syntézou již publikovaných prací, které se vztahují k formulování obsahu studijního oboru rekreologie a nových poznatkĤ obou autorĤ. Text vznikl na základČ zájmu ediþní rady þasopisu. Rekreologie (z latinského re-creare + logos) je teoretická disciplína, která se zabývá obecnými problémy rekreace. Za její „pĜedchĤdkyni” mĤžeme považovat teorii rekreace. Zde je nutné pĜipomenout, že na rozdíl uvedených teoretických disciplín vyjadĜuje pojem „rekreace” konkrétní þinnosti naplĖující obsah rekreace, nebo je vyjádĜením konkrétního systému. Jaké je tedy zamČĜení rekreologie? Vyjdeme-li z již uvedeného latinského re-creare, je zĜejmé, že jde o bádání, zamČĜené pĜedevším na problém obnovy (v našem pĜípadČ lidských) sil, na problém znovu-vytváĜení nČþeho, co zde již bylo, ale bylo nČjakou þinností ztraceno, zmenšeno, narušeno atd. V našem pojetí ale pĜidáváme snahu o další rozvoj a další zdokonalování na stranČ jedné a na stranČ druhé i snahu o pĜedcházení ztráty, resp. negativní zmČny urþité kvality, þili o kompenzaci negativních vlivĤ þinnosti þlovČka i prostĜedí. PĜi formulování cílĤ rekreologie jako vČdní disciplíny i jako studijního oboru si musíme být vČdomi faktu, že principy, na kterých byl postaven systém služeb pro volný þas v minulosti, už neplatí nebo platit pĜestávají. Doba, ve které veĜejné (státní) instituce mČly výsadní právo zásobovat trh nabídkou volno-

*

Department of Leisure and Outdoor Education, Faculty of Physical Culture, Palacký University Olomouc, Czech Republic.

212

Tomáš DOHNAL, Vladimír HOBZA

þasových aktivit a programĤ s pĜevažující orientací na organizovanou þást populace. Avšak politické a sociální zmČny tento systém narušily. TvĤrci souþasného systému poskytování volnoþasových služeb nesou zodpovČdnost za jejich pestrou nabídku každé vČkové a sociální skupinČ populace. Nutné je zdĤraznit, že se však v žádném pĜípadČ nejedná o „statické” skupiny. Sociální a ekonomické podmínky spoleþnČ s rychle se vyvíjejícím životním stylem rozmnožily Ĝady potenciálních zákazníkĤ, zmČnily zamČĜení a strukturu poskytovaných programĤ a vyvíjejí tlak na permanentní zdokonalování volnoþasových služeb. Aby tohoto bylo dosaženo, je dĤležité splnit následující pĜedpoklady: — uspokojit veškerou klientelu – každého þlena — služby by mČly zasáhnout i ty, kteĜí se pĤvodnČ zúþastnit nechtČli — budovat vztahy s ostatními organizacemi Ve shodČ s Bentem a Purunahou, konstatujeme, že bychom mČli být opatrní a pĜipraveni nejen na to, co pĜijde, ale co mĤže pĜijít a že nestaþí pouze analyzovat minulost a provést nČkolik oprav a pĜizpĤsobení, aby bylo možné navrhovat organizace a aktivity do budoucna.

2. Teoretická východiska pro stanovení vize a cílĤ studijního oboru i vČdní disciplíny ýlovČk je spoleþenská (a kulturní) bytost, která vstupuje do kontaktu s ostatními bytostmi v rámci systému základních vztahĤ. ýlovČk je svobodným sebevČdomým subjektem s právem a možností svobodné lidské volby, svobodného rozvoje lidských sil. Naopak podle vyjádĜení vČtšiny sociologĤ patĜí spoleþnost k pojmĤm, které jsou nejspornČjší, nejménČ jednoznaþnČ definované a které proto mohou vyjadĜovat všechno a nic. Spoleþnost mĤžeme chápat jako lidstvo, tedy celek – nejvČtší spoleþenskou skupinu, k níž jedinec mĤže náležet. MĤže být také chápána jako seskupení osob obou pohlaví a rĤzných vČkových skupin. Spoleþnost si vytvoĜila vlastní instituce, které respektuje, a kulturu, kterou sdílí. Naše spoleþnost prošla – zejména v posledním období – výraznými promČnami, které zcela zásadnČ pĜetváĜejí její ekonomický, politický a sociální systém, všechny þásti kultury. Tento vývoj sebou nese i zmČnu hodnotových priorit, kterou mĤžeme oznaþit jako posun od hodnot materialistických (orientace lidí na ekonomickou prosperitu, hmotné bezpeþí, stabilní ekonomický rĤst) k hodnotám postmatearilistickým (svoboda seberealizace individua, možnosti více ovlivĖovat správu vČcí veĜejných v bezprostĜedním okolí, vytváĜet ménČ impersonální a více humánní spoleþnost, žít v kvalitním životním prostĜedí).

Rekreologie jako studijní obor, stav a tendence vývoje

213

Lze oþekávat, že souþasnost, ale zejména nedaleká budoucnost se bude vyznaþovat rĤstem volného þasu, ochotou a chutí lidí se scházet a trávit jej aktivitami rĤzného charakteru, návratem k pĜírodČ, sebezdokonalováním a seberealizací. Musíme si ale uvČdomit, že tento vývoj se nikdy nebude týkat naší spoleþnosti jako celku, ale pouze urþité jeho þásti. Rozdíly budou a to podle vČku, vzdČlání, ekonomické situaci atd. Pro spoleþnost a individuum bude v nedaleké budoucnosti charakteristická snaha o kvalitní život, nesmírné zaujetím pro osobnost, citlivost k ekologickým otázkám, odklon od velkých názorových systémĤ, kult spoluúþasti a sebevyjádĜení, móda retra i návrat k místním a regionálním hodnotám a k nČkterým tradiþním pĜedstavám a praktikám. Žít svobodnČ bez veškerého omezování, sám si zvolit zpĤsob života: toto je nejvýznamnČjší spoleþenská a kulturní událost naší a budoucí doby. Evropská Unie považuje pohybovou aktivitu za komplex chování, které zpĤsobuje pohyb produkovaný kosterním svalstvem za využití energie. Našemu pojetí tohoto pojmu odpovídá pojetí které chápe pohybovou aktivitu jako jakoukoliv aktivitu produkovanou kosterním svalstvem zpĤsobující zvýšení tepové a dechové frekvence. MĤže být souþásti sportu, školních aktivit, dČtské hry nebo chĤze do školy (obrázek 1). Pohybová aktivita

Sport

TČlocviþná rekreace

Tanec

Aktivní domácí práce

Aktivní hra

TČlesná výchova

Aktivní transport

Fig. no. 1. Obsah pohybové aktivity (SIGPAH, 2004; in: Dohnal & Hobza, 2005)

PĜi strategii plánování obsahu, organizace a Ĝízení rekreace musíme vytvoĜit takové podmínky, aby zajišĢovaly co nejvyšší míru uspokojení potĜeb a zájmĤ obþanĤ. Za klíþová slova, jejichž obsah musíme do strategie zaĜadit, považujeme slova: rekreace, kompenzace, edukace, kontemplace, komunikace,integrace, participace a enkulturace. Na základČ souþasných sociologických studií je patrné, že „volný þas” hraje a bude hrát v životČ þlovČka (a tím i spoleþnosti) významnou roli, a to zejména v oblasti tvorby a rozvoje jeho zdraví, kultivace a socializace. Je proto prozíravé vytváĜet materiální a prostorové podmínky pro volnoþasovou seberealizaci rĤzných vČkových a sociálních skupin populace, vþetnČ populace handicapované. Konstatujeme a zdĤrazĖujeme, že proces vytváĜení podmínek pro realizaci volnoþasových aktivit široké veĜejnosti je složitČjší a komplexnČjší a to proto, že je nutné mít na zĜeteli vývoj v tČchto faktorech:

214 — — — —


zvyšování komplexnosti sociální struktury nové demografické profily, stárnutí populace rozmanitost a rĤznorodost sociálních skupin, socializace smysl života a životní styl ve vztahu k systému vzdČlání a kultury, k zájmĤm a potĜebám, a to se zĜetelem ke sportu (pohybové aktivitČ), spokojený život — zmČny postojĤ k hodnotám, uvČdomování si tČla a zdraví, — tvoĜivost, dobrodružství, riskování — nárĤst volného þasu — vyšší požadavky na kvalitu obsahu i služeb Vzhledem k výše uvedenému potom konstatujeme, že tendence vývoje rekreaþních aktivit smČĜují: — od organizovaného k neorganizovanému — od výkonu k prožitku (radosti, sebeuspokojení, seberealizaci) — od kolektivního k individuálnímu — od tradiþního k netradiþnímu (rizikovému, vzdČlávacímu, k aktivitám pro rozšíĜení obzoru a kvality osobnosti) — od dlouhodobých (stálých) vlivĤ ke krátkodobým trendĤm (módnost, identifikace) — od mČsta k pĜírodČ (kompenzace prostĜedí a stresových vlivĤ) Je prokázáno, že rekreace, cestovní ruch a sport má velký vliv na hospodáĜství, ekonomickou situaci a rozvoj té které zemČ. Rekreologie se proto zabývá zkoumáním ekonomických dopadĤ pohybové (tČlocviþné) rekreace. Pro zdĤvodnČní konstatovaného uvádíme obrázek 2, který ilustruje vztah mezi finanþními prostĜedky do pohybové (sportovní) aktivity vloženými (vstup) a efektem, který jejich využitím vzniká (výstup). UpozorĖujeme


215

Fig. no. 2. Overall impact of the system on external economic environment (Hobza, RektoĜík, 2006)

3. Rekreologie jako studijní obor V roce 1991 byl na FakultČ tČlesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci akreditován nový studijní obor – Rekreologie. PodobnČ zamČĜené studijní

216


obory zaþaly být postupnČ zavádČny i na jiných univerzitách a fakultách vysokých škol v ýeské republice. Vzhledem k tomuto faktu, ale i vzhledem k novým vČdeckým poznatkĤm, vývoji studijního oboru a požadavkĤm spoleþnosti, bylo nutné na tyto zmČny reagovat. Díky možnostem, které poskytuje grantová politika Evropského sociálního fondu, byl realizován projekt s názvem „Restrukturace oboru a inovace curricul studijního oboru rekreologie”, který tyto zmČny Ĝešil a to (mimo jiné) na základČ: — analýzy obsahu souþasného curricula na fakultČ tČlesné kultury Univerzity Palackého a to jak v rovinČ bakaláĜské, tak i magisterské formy studia — analýzy obsahu curricul shodných studijních oborĤ v rámci vybraných státĤ Evropské unie (možnost kompatibility studia) — analýzy názorĤ odborníkĤ na vybraných školách — analýza názorĤ studentĤ a absolventĤ — analýzy názorĤ potencionálních zamČstnavatelĤ v rámci ýeské republiky PĜi formulování koncepce nové varianty studijního oboru rekreologie jsme postupovali po jednotlivých krocích, jejichž obsah i posloupnost vycházel z výše uvedených teoretických východisek. Postup a posloupnost uvádíme ve zkratce. a) Stanovení a analýza klíþových slov V této þásti jsme kladli dĤraz na uchopení a popsání zejména tČchto klíþových slov: profese, profesní orientace, pĜedpoklady (percepþní, psychomotorické, inteligenþní), schopnosti (obecné, specifické), dovednost, vČdČní, vČdomost, kvalifikace, profesní orientace, kompetence b) Formulace profilu absolventa Za prioritní jsme považovali stanovení profilu absolventa a to s akcentováním jeho odborného (specializaþního) zamČĜení. Níže uvádíme profily absolventĤ studijních specializací, které se v rámci studijního oboru rekreologie na FTK UP v Olomouci studují: Manažér životního stylu a zážitkové pedagogiky Absolvent magisterského studia „Manažér životního stylu” je schopen samostatnČ pĜipravovat, realizovat a kontrolovat úþinnost optimalizace životního stylu znaþnČ diferencovaných populaþních skupin a jedincĤ zámČrnými intervenþními programy jak do životního stylu obecnČ, tak, a pĜedevším, do pohybového režimu. ěešení této velmi rozsáhlé problematiky je podmínČno dosaženou úrovní vzdČlání biologicko-medicinksého, spoleþensko-vČdního a kinantroplogického s orientací na možnosti manažerského využití. Absolventi najdou svoje uplatnČní v organizacích volnoþasových, zdravotnických, sportovních i v oblasti soukromého podnikání. Vzhledem k obsahové a úrovĖové srovnatelností


217

s obdobným vzdČláním v zemích EU je schopen s odpovídající jazykovou vybaveností zastávat pĜíslušnou funkci kdekoliv v zahraniþí. Management rekreace Absolvent magisterského studia „Management rekreace a sportu” je pĜipraven zastávat manažérské funkce ve sportovních klubech, sportovních asociacích a svazech, olympijském výboru, tČlovýchovných jednotách a spolcích, v rekreaþních a regeneraþních zaĜízeních, v institucích státní správy, v komunální rekreaci, velkých fit-centrech, hotelech a zaĜízeních cestovního ruchu apod. Vzhledem k tomuto zamČĜení je vzdČlání orientováno pĜedevším na management a marketing. Souþástí je i vzdČlání spoleþensko-vČdní a kinantropologické, zejména ve vztahu ke znalosti prostĜedí ve kterém se bude pohybovat, a v nČm realizovaných þinností. Obsahová a úrovĖová srovnatelnost s podobným studiem v zemích EU umožní absolventovi s odpovídající jazykovou vybaveností zastávat pĜíslušnou funkci kdekoliv. Management rekreace a cestovního ruchu Absolvent magisterského studia „Management rekreace a cestovního ruchu” je pĜipraven zastávat manažerské funkce v oblasti cestovního ruchu, ve státní správČ, v centrálních a regionálních agenturách, ve správách národních parkĤ a rekreaþních oblastí. Veškeré þinnosti v oblasti cestovního ruchu je schopen koncipovat, organizovat a Ĝídit. Vzhledem k této zamČĜenosti je jeho vzdČlání orientováno pĜedevším na management a marketing v aplikaci na cestovní ruch, na vzdČlání v oblasti spoleþensko-vČdní a kinantropologické, se zamČĜením na získání informací o prostĜedí, ve kterém je cestovní ruch organizován a þinnostech, které jsou v jeho rámci organizovány. Obsah a úroveĖ vzdČlání jsou srovnatelné s podobnými studijními obory v zemích EU, takže patĜiþnČ jazykovČ vybavený absolvent je schopen zastávat odpovídající funkci kdekoliv v zahraniþí. c) Stanovení kompetencí absolventĤ Osobnost – osobnostní rozvoj Co chceme dosáhnout: celková kultivovanost (všeobecný rozhled, široké (obecné) vzdČlání …), vztah k lidem – porozumČní jim (empatie, tolerance, navazování kontaktĤ, diagnostika…..), hodnotový žebĜíþek, postoje, práce s lidmi (organizace, Ĝízení, schopnost týmové práce – spolupráce…..) Komunikace Co chceme dosáhnout: bohatost a šíĜe jazyka, kvalita a úroveĖ vyjadĜování, technika a taktika komunikace, odborná úroveĖ vyjadĜování (profesní komunikace), cizí jazyk (bČžné i odborná vyjadĜování)

218


Schopnosti (obecné a specifické) Co chceme dosáhnout: práce s textem (jeho porozumČní), analýza a syntéza poznatkĤ, metody, systém, koncepce, Ĝešení problémĤ, objevování, zkušenostní uþení, diagnostika, zpČtná vazba – zpracování, vyhodnocení – korekce, kognitivní uþení, dovednostní uþení, transfer, propojování , uplatnČní získaného – aplikace do praxe Informaþní technologie (aktivní a tvĤrþí využívání) Co chceme dosáhnout: práce s PC, video, fotoaparát, telefon, pĜístroje a zaĜízení.

4. Rekreologie jako vČdní disciplína VČda je obvykle charakterizována jako propojení tĜí systémĤ: vČdČní, þinností a institucí, které jsou svázány metodou zakotvenou v systému vČdČní. MĤžeme ji také chápat jako soustavnou, kritickou a metodickou snahu o pravdivé a obecné poznání v urþité vymezené oblasti skuteþnosti. Obrázek þíslo 3 v pĜehledu uvádí náš pohled na obsah bádání v rekreologii. PĜi Ĝešení problematiky není možné se soustĜedit pouze na paradigma rekreologické, ale je nutné znát a využívat poznatky jiných vČdních oborĤ. Chceme akcentovat fakt, že jak pĜi vČdeckém bádání, tak pĜi plnČní cíle a úkolĤ své profese musí mít rekreolog multiparadigmatický pĜístup, což od nČj vyžaduje: a) mít (osvojit si) vČdomosti z oboru rekreologie; b) mít (osvojit si) vČdomosti z konkrétních vČdních oborĤ; c) být chopen jejich analýzy a syntézy a výsledky používat.


219

Fig. no. 3. Rekreologie jako vČdní disciplína

5. ZávČr Na základČ svých poznatkĤ a zkušeností jsme došli k závČru, že ekreologie jako vČdní disciplína i jako studijní obor je v první fázi svého vývoje.Vzhledem k tendencím vývoje spoleþnosti, k tendencím vývoje dané oblasti a velkému zájmu uchazeþĤ o studijní obor mĤžeme konstatovat, že je to smČr správný a perspektivní.

Referenþní seznam ýihovský, J., Dohnal, T., Hobza, V. (2006). K problematice životního stylu. Košice: UPJŠ.

220


Giddens, A. (1998). DĤsledky modernity. Praha: SLON. Hobza, V. RektoĜík, J. et al. (2006). Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress. HodaĖ, B., Dohnal, T. (2005). Rekreologie. Olomouc: Hanex. Dohnal, T. (2002). Koncepce a metodika systému komunální rekreace na úrovni obce. Olomouc: UP. Welsch, W. (1997). Naše postmoderní moderna. Praha: Zvon. World Health Organisation (2003). Health and Development throuhg Physical Activity and Sport. Geneva: Author. Retrieved 8. 12. 2006 from the World Wide. Web: http://whqlibdoc.who.int/hq/2003/WHO_NMH_NPH_PAH_ 03.2.pdf

Summary Recreology as a Field of Study, its Actual State and Evolutionary Tendency The contribution focuses on describing the term of “recreology”. It analyses both the meaning and the role of recreology in relation to an individual but also to the contemporary society. When analyzing the subject, the contribution takes into account the current situation in the Czech Republic and the development tendencies of recreology. It uses a system approach within the framework of sociocultural kinanthropology. The contribution distinguishes recreology as a field of study, and as a scientific discipline, too. It defines the profile of a graduate, and it creates a list of competences that he/she should acquire during their studies. Key words: recreology, individual, society, development tendency, field of study, scientific discipline

Rekreologie jako studijní obor, stav a tendence vývoje

Recommend Documents