Ústav českého jazyka a literatury Kabinet informačních studií a knihovnictví

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav českého jazyka a literatury Kabinet informačních studií a knihovnictví

Bakalářská diplomová práce

2010

Antonín Pokorný

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav českého jazyka a literatury Kabinet informačních studií a knihovnictví

Antonín Pokorný

Návrh propojení databáze ČteSyRád a sociální sítě LibraryThing Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: PhDr. Petr Škyřík

2010

Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

V Brně dne 1. července 2010 Antonín Pokorný

Na tomto místě bych rád poděkoval PhDr. Petru Škyříkovi za cenné připomínky a rady při vedení bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval mé přítelkyni Marii Bakalové za trpělivost a ochotu zejména při závěrečných korekturách.

Bibliografický záznam POKORNÝ, Antonín. Návrh propojení databáze ČteSyRád a sociální sítě LibraryThing. Brno : Masarykova univerzita. Filozofická fakulta.. Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2010. 39 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík.

Anotace Bakalářská práce se zabývá návrhem propojení databáze ČteSyRád a sociální sítě LibraryThing za účelem rozšíření a zkvalitnění funkcí databáze ČteSyRád. První kapitola se zaměřuje na služby doporučování knih z historického hlediska a na jejich aktuální stav. Ve druhé kapitole jsou popsány vybrané knižní sociální sítě se zaměřením na využití českými uživateli. Poslední kapitola je věnována návrhu propojení databáze ČteSyRád a sociální sítě LibraryThing.

Anotation The bachelor thesis deals with the concept of interconnection of the database ČteSyRád and the social network LibraryThing in order to extend and improve the functions of the database ČteSyRád. The first chapter focuses on readers’ advisory service from a historical point of view and considers also its current state. The second chapter describes selected book social networks regarding the usage for Czech users. The last chapter presents the concept of interconnection of the database ČteSyRád and the social network LibraryThing.

Klíčová slova Služby doporučování knih, knihovny, služby, knižní sociální sítě, ČteSyRád, Shelfari, Goodreads, LibraryThing / Readers’ advisory services, libraries, services, books social network, ČteSyRád, Goodreads, LibraryThing

Obsah 1

Úvod ...........................................................................................................................5

2

Doporučování knih .....................................................................................................7

2.1.

Doporučování knih čtenářům podle knihovních zákonů S. R. Ranganathana ...........7

2.2.

Historie služeb doporučování knih čtenářům .............................................................8

2.3.

Současnost služeb doporučování knih čtenářům ......................................................11

2.4.

ČteSyRád ..................................................................................................................13

3

Knižní sociální sítě ...................................................................................................15

3.1.

Shelfari .....................................................................................................................15

3.2.

Goodreads.................................................................................................................18

3.3.

LibraryThing.............................................................................................................21

3.4.

Ostatní sítě ................................................................................................................24

4

Návrh propojení databáze ČteSyRád s projektem LibraryThing .............................26

4.1.

Motivace, návod, podpora, komunita .......................................................................26

4.2.

Vytvoření sbírky na LibraryThing a propojení odkazy ............................................28

4.3.

Propojení widgety a Facebookovou aplikací............................................................30

4.4.

Propojení pomocí LibraryThing rozšíření pro knihovní katalogy............................30

4.5.

Propagace, udržitelnost a spolupráce s jinými projekty ...........................................32

5

Závěr.........................................................................................................................34

Seznam zdrojů a použité literatury ........................................................................................36

1 Úvod Dnešní doba je často charakterizována informační explozí. Tento obrovský nárůst dostupných informací si vyžaduje odlišný přístup k nim. Běžný člověk již není schopen zpracovávat všechny informace, které jsou mu dostupné, proto je třeba naučit se v nich orientovat, vybírat pouze ty relevantní a ty teprve zpracovávat a využívat. V této orientaci by měly hrát svou roli i knihovny a informační instituce obecně. Jejich technický i lidský potenciál, ale hlavně dlouholeté zkušenosti ve zpracovávání informací, je předurčují k tomu, aby se staly důležitými informačními centry, které budou běžným lidem tuto orientaci usnadňovat, vzdělávat je a potřebné informace jim poskytovat. Ačkoli se vedou v poslední době velké spory o budoucnosti klasických tištěných knih, jsou tyto stále důležitým zdrojem informací, ale také zábavy a odpočinku. Knižní produkce nijak významně neklesá a knih je produkováno stále obrovské množství. A i přesto, že se knihovny postupně začínají orientovat i na jiné služby, je služba půjčování knih stále stěžejní v jejich fungování. Jednou ze služeb, která s půjčováním knih úzce souvisí, je také jejich doporučování. Tím není myšleno, že by knihovník měl doporučovat čtenářům zajímavé knihy dle svého úsudku, ale hledání relevantních titulů na základě čtenářových požadavků. Při poskytování těchto služeb jsou kladeny na knihovníka poměrně velké nároky, protože se musí dokázat rychle zorientovat i v oblastech, které jsou mu úplně cizí. Za tímto účelem byly vytvořeny různé metody, systémy a pomůcky, které mají odborným pracovníkům při poskytování těchto služeb pomáhat. Stejně jako v jiných oblastech, tak i v této se v poslední době stále více prosazují moderní technologie. Knihovník má k dispozici kromě klasických tištěných bibliografií i různé online nástroje, které mu výběr relevantního titulu usnadňují. Ovšem ani technologie na současné úrovni nedokážou v této oblasti člověka plně nahradit. Usnadňují sice výběr z množství dat, která jsou však vytvářena člověkem a konečné zpracování opět závisí na něm. Proto lidský faktor hraje v oblasti poskytování služeb doporučování knih stále významnou roli. V následujícím textu budou popisovány dva možné přístupy k online nástrojům, které slouží jako zdroje pro doporučování knih. Zástupcem prvního přístupu je databáze ČteSyRád, jejíž obsah je vytvářen lidmi bez zásahu jakéhokoli počítačového algoritmu. Databáze je sice poskytována online, nicméně informace o knihách v ní obsažené jsou přidávány klasickou cestou, na základě různých doporučení, žebříčků populárnosti apod. Dalším přístupem, který bude v textu popsán, jsou knižní sociální sítě. V těch jsou sice data opět vytvářena lidmi, dále jsou ovšem zpracovávána strojově. Seznamy podobných nebo doporučovaných knih jsou pak 5

vytvářeny pomocí počítačových algoritmů bez zásahu člověka. Každý tento přístup má samozřejmě svoje klady i zápory a nelze ani o jednom říci, že poskytuje lepší nebo horší výsledky. Ideálem by tedy bylo propojení těchto dvou přístupů a využití jejich kladů pro zkvalitnění jejich fungování. Cílem této práce je výběr vhodné knižní sociální sítě a návrh jejího propojení s databází ČteSyRád, což by mělo vést k rozšíření možností jejího fungování a zvýšení kvality jejího obsahu.

6

2 Doporučování knih I přes neustále se zvětšující počtu služeb, které knihovny nabízí, je stále jejich hlavním úkolem klasické půjčování knih v tištěné podobě. Navzdory rostoucímu vlivu technologií a elektronickému přístupu k informacím, jsou knihovny stále hlavně místy, kde jsou uloženy, chráněny a zpřístupňovány knihy. Naprostá většina lidí využívá knihovny právě ke klasické knihovní výpůjčce. Přitom člověk, který přijde do knihovny s nepříliš jasnou představou o tom, co by si chtěl půjčit, je konfrontován s často obrovským množstvím knih, které jsou řazeny abecedně (v případě beletrie) nebo podle nějakého mnohem složitějšího a hůře pochopitelnějšího klíče (odborné publikace). Pro lidi, kteří nenavštěvují knihovny pravidelně, mohou být takto seřazené knihy poměrně frustrující, protože je nutí nejprve pochopit systém a až poté mohou začít hledat požadované informace. Dokonce i když se čtenář v knihovně orientuje, může mít problém s nalezením vhodného titulu, protože například neumí správně formulovat svůj dotaz. V těchto případech najdou uplatnění služby doporučování knih. Jak již název napovídá, jejich smyslem je doporučit čtenáři knihu, na základě jeho potřeb. Služby doporučování knih tak vytváření propojení mezi čtenáři a knihami.

2.1.

Doporučování knih čtenářům podle knihovních zákonů

S. R. Ranganathana Služby doporučování knih nejsou v prostředí knihovny nijak přímo vymezeny v tom smyslu, že by pro ně byl v knihovně vyhrazen samostatný prostor nebo speciální pracovník, nýbrž bývají většinou zahrnuty pod referenčními službami obecně. To ovšem neznamená, že by se jednalo o nějaké okrajové služby. Pokud si je rozebereme dle pěti knihovních zákonů S. R. Ranganathana, zjistíme, že se jedná o poměrně důležitou služby, která hrají důležitou roli v mnoha oblastech fungování knihovny. 1. Knihy jsou k užívání – knihovní fondy nejsou vytvářeny jen pro svou vlastní existenci, ale pro to, aby byly využívány lidmi. Toto pravidlo by se dnes mělo brát z poněkud širšího hlediska, protože knihovny již nenabízejí jen tradiční tištěné dokumenty, ale také například elektronické zdroje. Nicméně, jejich využití a zprostředkování čtenáři je stále jedním ze základních pilířů knihovnictví. Služby doporučování knih toto využití fondů zefektivňují. Umožňují uživatelům dostat se ke knihám, ke kterým by se třeba dostávali obtížněji. 7

2. Každému čtenáři jeho knihu – každý uživatel knihovny by v ní měl najít to, co potřebuje. Knihovní fond by tedy měl být budován tak, aby vyhovovaly uživatelským potřebám. Při poskytování služeb doporučování knih lze snadno vysledovat potřeby čtenářů a těmto se pak přizpůsobovat.

3. Každé knize jejího čtenáře – zefektivnění uspořádání informací v knihovně by mělo vést k snadnější orientaci uživatele. Ten by měl být aktivně vzděláván k tomu, aby se v tomto informačním prostředí uměl sám orientovat a nebyl odkázán pouze na pomoc knihovníka. Služby doporučování knih by tedy měly nejen doporučit konkrétní knihu, ale také uživatele naučit využívat relevantní zdroje k tomu, aby si ji příště již našli sami.

4. Šetřete čas čtenáře – tento bod úzce souvisí s předchozím. Dobré uspořádání dat, aktivní informační vzdělávání uživatelů a poskytování kvalitních služeb vede k efektivnímu využití času čtenáře, který se dozví požadovanou informaci v krátkém čase. Služby doporučování čtenářů jsou přímo vytvořeny za tímto účelem. Uživatel by požadovanou informaci pravděpodobně získal i kdyby těchto služeb nevyužil, nicméně musel by vynaložit mnohonásobně větší úsilí a také by mu to zabralo mnohem více času.

5. Knihovna je rostoucí organismus – i služby doporučování knih se časem vyvíjejí a nabízejí uživatelům nové možnosti. Knihovníci již nejsou odkázání pouze na klasické tištěné bibliografie, ale mají k dispozici různé typy elektronických zdrojů, které jsou často volně přístupné i uživatelům, kteří je tak mohou využívat aniž by k tomu potřebovali navštívit knihovnu.

2.2.

Historie služeb doporučování knih čtenářům

Způsoby, jakými byla tato služba poskytována, se vyvíjely nejen v čase ale také v místě. Na různých místech bylo v historii na služby doporučování knih nahlíženo různě. Například v Americe na přelomu 19. a 20. století byla tato služba téměř potlačována. V roce 1876 v USA publikoval F. B. Perkins v souborné práci Public libraries in the United States

8

of America; their history, condition, and management esej nazvanou How to make town libraries successful. V této eseji se mimo jiné zmiňuje o dotazech čtenářů, kteří žádali knihovníky, aby jim doporučili nějakou vhodnou knihu. Tyto dotazy staví na stejnou úroveň jako stížnosti, že je požadovaná kniha zrovna půjčená, a bere je jako čtenářský nerozum. Dokonce je označuje jako porušení ohleduplnosti a zdvořilosti vůči knihovně.1 Nicméně i navzdory tomuto textu doporučování knih čtenářům zřejmě fungovalo i tehdy, ačkoli tato služba nebyla nijak definována nebo pojmenována a knihovníci si možná ani neuvědomovali, že ji poskytují. Při historickém náhledu na službu doporučování knih je totiž nutné si uvědomit rozdíl v náhledu na knihy a knihovny dříve a nyní. Dříve byly knihovny brány více jako vzdělávací instituce a jejich fond byl tedy zaměřen především na vědecké publikace. Je tedy velice pravděpodobné, že knihovníci svým čtenářům pomáhali zorientovat se ve fondu a nalézt tituly, které vyhovovaly jejich požadavkům, čímž v podstatě poskytovaly službu doporučování knih. Naopak v druhé polovině 20. století v Československu byla tato služba doporučování knih nabízena knihovníky aktivně. Počátkem padesátých let byl sice do československých knihoven zařazován volný výběr, ovšem obsah tohoto fondu byl přísně korigován a knihovník se měl aktivně pohybovat mezi čtenáři a iniciativně čtenářovu volbu ovlivňovat. Jiným prostředkem, kterým měly být čtenářům doporučovány vhodné knihy, byly listy vlepované na předsádku knihy, které odkazovaly na navazující četbu (viz obr. 1). Toto ovlivňování knihovních služeb z politického hlediska se samozřejmě netýkalo pouze doporučování knih. Velký vliv mělo i na budování samotného obsahu knihovního fondu. Cílem těchto snah nemělo být vyhovění požadavkům čtenáře, nýbrž utváření jeho čtenářských návyků a následně i politických názorů. V socialistickém Československu vyšlo několik různých metodických textů a doporučení, podle kterých měl být takovýto čtenář utvářen. Byl kladen velký důraz na uvědomělé plánování četby, přičemž poskytované služby nebyly zaměřeny na uspokojování individuálních přání čtenářů, ale na homogenizaci čtenářského publika. Za tímto účelem vycházely různé rozvrhy a v časopisech se objevovaly seznamy doporučovaných knih, které souvisely například s konkrétním datem.2 Tento způsob poskytování služeb je samozřejmě extrém, do kterého by knihovníci neměli sklouznout. Ti by měli přistupovat ke čtenářům bez jakýchkoli osobních nebo jiných 1

PERKINS, F. B. Public libraries in the United States of America : their history, condition, and management. Special report, Department of the Interior, Bureau of Education. Part I. Washington : Goverment Printing Office, 1876. s. 428-429. Dostupné z WWW: . 2

ŠÁMAL, Petr. Soustružníci lidských duší : lidové knihovny a jejich cenzura na počátku padesátých let 20. století (s edicí seznamů zakázaných knih). 1. Praha : Academia, 2009. s. 95-101.

9

preferencí. Tento fakt si musí referenční knihovníci při doporučování knih uvědomovat. V rozhovoru, při kterém zjišťují a upřesňují čtenářovy požadavky, by si měli dát pozor na to, aby, byť nevědomky, nepodsouvali čtenáři svoje myšlenky. To samozřejmě neznamená, že by knihovník neměl využívat vlastních zkušeností, ale je třeba vyhnout se tomu, aby byla jeho volba nějak ovlivněna vlastními pocity.

Obr. 1 – Seznam doporučené četby vlepovaný do knihy

V současnosti tato služba již není nabízena tak aktivně jako dříve, ale probíhá v podstatě až na základě čtenářského požadavku. Toto přímé dotazování ovšem klade na knihovníky značné nároky. Ti nejprve musí zjistit, co vlastně čtenáře zajímá, na základě těchto informací vybrat knihu, která by byla pro čtenáře vhodná, a poté zajistit dostupnost daného titulu. Americký Reader’s Advisory Committee ve svém článku Recommended Readers’Advisory Tools stanovuje dvě složky, které jsou nezbytné ke kvalitní službě doporučování čtenářům: 1. praxe v práci se čtenářem a pochopení toho, co činí knihu pro konkrétního čtenáře zajímavou 2. přístup a znalost zdrojů, které umožní poskytnout čtenáři vhodnou knihu3 3

Recommended Readers ' Advisory Tools. Reference & User Services Quarterly [online]. 2004, vol. 43, is. 4 [cit. 2010-02-21], s. 294-305. Dostupný z WWW:

10

S těmito dvěma body také úzce souvisí hlavní problémy, se kterými se knihovníci při poskytování služeb doporučování knih potýkají. Prvním z nich je, že uživatelé mají pocit, že referenční pracovníci mají přečteny všechny knihy ve fondu, znají jejich obsahy a mohou tak snadno a okamžitě doporučit knihu z jakéhokoli oboru. Neočekávají, že k vyhledání vhodné knihy musí být použity další zdroje. Dalším problémem je práce s referenčními zdroji. Dokázat transformovat potřebu uživatele do dotazu definovaného podle potřeb konkrétního zdroje klade na knihovníky další nároky. Posledním problémem je dostupnost zdrojů – ať už fyzických nebo elektronických. Tyto zdroje by měly být umístěny na jednom místě a měly by být snadno dostupné jak pro knihovníka tak pro uživatele.4

2.3.

Současnost služeb doporučování knih čtenářům

Dalo by se říci, že v současnosti je trend přesně opačný, než jaký byl před padesáti lety. Od snahy přeměnit čtenáře se knihovny dostaly do fáze, kdy se ony přizpůsobují svým čtenářům. Součástí tohoto přizpůsobování je i snaha zapojovat uživatele co nejvíce do fungování knihoven. Tento trend se samozřejmě nevyhnul ani doporučování knih. Stále častěji se objevují procesy, které zpracovávají uživateli vytvořená data a na základě těch tvoří seznamy doporučovaných knih. Tyto procesy jsou většinou implementovány přímo do knihovního systému a zpracovávají hodnocení knih čtenáři, četnost výpůjček titulu, počet dotazů na tuto knihu apod. Tento systém ovšem nemusí fungovat jen v elektronické podobě. V některých knihovnách se objevil pokus tagování knih v reálném prostředí. Knihovníci označily poličky štítky, které měly stejnou funkci jako tagy. Čtenáři pak při vracení knih vybraly poličku se štítkem, který knihu nejlépe vystihoval, a tam knihu zařadili. Tento způsob jednak vytvářel poměrně unikátní systém řazení, který vytvářeli čtenáři sami, ale také usnadňoval dalším uživatelům výběr knihy. Všechny tyto procesy, ať už v reálném nebo virtuálním prostředí, již probíhají bez účasti knihovníka, což jen potvrzuje současný trend měnící se role knihovníka, který je z mnoha tradičních knihovnických funkcí vyloučen (rezervace knih přes internet, self-checky, biblioboxy pro vracení knihy atd.).

. ISSN 10949054. 4 SARICKS, Joyce G. Readers’ advisory service in the public library. 3rd edition. Chicago : American Library Assocociation, 2005. s. 14-16.

11

V současnosti mají knihovníci k dispozici zdroje pro doporučování knih jak v klasické tištěné podobě, tak i v elektronické. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů (alespoň v anglicky mluvícím světě) je Fiction_L. Jedná se o mailovou konferenci veřejné knihovny v Morton Grove (Illinois). Výsledkem diskuzí v této konferenci jsou seznamy knih, které jsou následně roztříděny podle různých hledisek a poté zpřístupněny na stránkách knihovny v Morton Grove (http://www.webrary.org/rs/flmenu.html)5. V rámci konference se ovšem neprobírají pouze samotné knihy, ale také různé zkušenosti, problémy nebo novinky které souvisejí se službami doporučování knih. Tím se tento zdroj stává cenný zejména pro menší knihovny, které nemají dostatek prostředků (zejména lidských) na nějaký vlastní vývoj těchto služeb. Další kvalitní elektronický zdroj je EBSCO`s NoveList. Tato služba se v podstatě stala standardem komerčních zdrojů informací pro doporučování knih. Byla vyvinuta Duncanem Smithem v roce 1994 a je zaměřena především na dospělé čtenáře beletristické literatury. V současnosti poskytuje anotace a recenze k více než 120 000 knih. Zdrojem informací, které tato databáze obsahuje, jsou především časopisy jako Library Journal, School Library Journal, Publishers‘ Weekly a další. Uživatel může NoveList cíleně prohledávat přes vyhledávací pole nebo brouzdat seznamy setříděnými podle aspektů jako je popularita, žánr, literární ocenění atd. K dispozici jsou ovšem i další zdroje, které nejsou tak komplexní, nicméně jsou snadno použitelné a dostupné pro každého, takže je může využít i čtenář sám, aniž by potřeboval asistenci knihovníka. Jedním z nich je například služba What should I read next? (http://www.whatshouldireadnext.com/). Na stránkách této služby stačí zadat pouze jméno oblíbeného autora nebo název knihy a systém již doporučí další seznam knih, které by se mohly čtenáři líbit. Jako zdroj slouží seznamy knih, které si mohou vytvářet registrovaní uživatelé. Zajímavou službou, která ovšem není tak spolehlivá jako služby předešlé, je Whichbook (www.whichbook.net). Tato doporučuje čtenáři tituly nikoli na základě jeho předešlých čtenářských zkušeností, ale na základě aktuální nálady. Uživatel si na úvodní stránce pomocí posuvníků nastaví náladu, jakou zrovna má, a systém mu z databáze vybere knihu, která této náladě nejvíce odpovídá. Využití této služby je zatím docela omezené i vzhledem k omezené databázi knih (obsahuje pouze knihy, které vyšly v angličtině po roce 1995), nicméně naznačuje jeden z možných směrů, kterým se bude doporučování knih ubírat. Tedy to, že jedním z faktorů ve výběru bude i aktuální psychické rozpoložení čtenáře. Tento trend lze také vysledovat při využívání tagů jako jednoho ze způsobů popisu knih. Ty nemusí 5

MPGL Webrary [online]. 2000-29-10, 2010-05-08 [cit. 2010-05-08]. Welcome to Fiction_L! . Dostupné z WWW: .

12

být popisovány klíčovými slovy, předmětovými hesly nebo jinými způsoby, které mají více či méně pevně stanovená pravidla. Uživatelé nyní mohou knihy popisovat i mnohem expresivněji a označit knihy i třeba podle toho, jaký dojem na ně udělala. To samozřejmě nabízí novou možnost jak vybírat a doporučovat knihy i na základě pocitů. Ike Pulver z Shaker Heights Public Library v americkém Ohiu tento způsob tagování označuje jako „feeling taxonomy“.6 V českém prostředí nějaká ucelená snaha o rozvoj služeb poskytování knih chybí. Elektronické zdroje, které lze použít k doporučování knih, jsou především různé databáze knih, které jsou spíše než knihovnami často vytvářeny nadšenci, kteří mají rádi knihy a chtějí informace o nich sdílet s ostatními. Tyto databáze většinou obsahují i prvky sociálních sítí, které umožňují uživatelům aktivně vytvářet obsah těchto služeb. Výsledkem jsou různé žebříčky oblíbenosti nebo seznamy doporučovaných knih. Takových databází existuje několik. Jedná se například o službu Knihovnička (http://www.knihovnicka.net/), knihi.cz (www.knihi.cz) nebo Databáze knih (http://www.databazeknih.cz/). Obsah těchto databází je ovšem značně problematický a to zejména kvůli malému počtu uživatelů. Zatímco u filmových databází (www.csfd.cz) jsou některé tituly hodnoceny i stovkami uživatelů, u knihovních se jedná maximálně o desítky. Tento jev je patrně způsoben odlišným způsobem, jak se knihy dostávají ke čtenářům a také jak na ně působí. Nový film dokáže ve velmi krátké době oslovit velký počet diváků, zatímco cesta knihy ke stejnému počtu čtenářů trvá přece jen déle. Také čtení knih je mnohem intimnější záležitost než třeba sledování filmů v kině, takže i jejich působení na jednotlivce je rozdílnější. Proto knihovní databáze zřejmě nikdy nebudou mít stejně velkou uživatelskou základnu jako filmové nebo hudební, tudíž jejich vytváření v českém prostředí nemá příliš velké naděje na úspěch. Řešením je buď vytvořit databázi, která bude plněna cíleně malou skupinou odborníků, kteří nebudou spoléhat na informace od uživatelů, nebo vytvořit sociální síť v globálním měřítku, kde je již reálnější získat dostatečný počet uživatelů.

2.4.

ČteSyRád

Jak již bylo zmíněno výše, kvalitních elektronických zdrojů pro doporučování knih v České republice příliš není. Jednou z výjimek je projekt ČteSyRád (www.ctesyrad.cz), který vytvořili studenti na Kabinetu informačních studií a knihovnictví na Masarykově univerzitě

6

WYATT, Neal. An RA big think. Library Journal. 2007, 132, 12, s. 43. Dostupný také z WWW: . ISSN 03630277.

13

v Brně. Podle autorů projektu by měl ČteSyRád fungovat jako online elektronická databáze na doporučování knih, která by měla čtenářům usnadnit přístup ke knihám a výběr četby. Tato databáze je přitom plněna na základě doporučování odborníků, statistik, literárních cen nebo tipů od slavných osobností, nikoli na základě uživatelsky vytvářených informací.7 Tento portál není cílen na knihovny, ale spíše na běžné čtenáře, což ho samozřejmě z využití v knihovnách nevylučuje. Tím, že je samotná databáze rozčleněna (mimo jiné) podle cílových skupin, usnadňuje nejen čtenáři, ale případně i knihovníkům snadněji identifikovat knihu, která odpovídá konkrétním požadavkům. Databáze nabízí minimální možnost zapojení uživatelů, kteří v podstatě mohou pouze zasílat svoje vlastní knižní tipy a přidávat komentáře. Žádná další interakce jako třeba hodnocení knih nebo diskuze není umožněna. Toto je ovšem záměr autorů, kteří na tom staví výjimečnost celého projektu. Nespoléhají se na aktivitu samotných uživatelů, jejichž názory na knihy mohou být subjektivní, nýbrž

vycházejí

ze studiem podložených názorů a zkušeností literárních vědců a specialistů na konkrétní žánry a z dalších důvěryhodných zdrojů jako jsou nejrůznější literární ocenění či výsledky statistik.8 Přestože tento model zaručuje určitou kvalitu obsahu, některým uživatelům se přece jen může zdát trochu odtažitý. V současnosti, kdy obecný trend vývoje internetu směřuje k tomu, že sami uživatelé tvoří obsah, může být absence výraznější interakce databáze s uživateli znevýhodňující. Tento nedostatek autoři ČteSyRádu řeší velice kvalitní prezentací na Facebooku. Jejich profil sleduje v současnosti (červen 2010) přes 3000 lidí, kteří jsou poměrně aktivní a na publikovaný obsah často reagují. Dalo by se tedy říci, že jistá komunita kolem ČteSyRádu existuje, nicméně ta je soustředěna na Facebooku a na stránkách projektu se nijak neprojevuje. Jedním z řešení jak napravit rozpor mezi využitím „moudrosti davů“ a zachováním vysoké úrovně obsahu databáze, by bylo propojení s již existující knižní sociální sítí. To by projekt obohatilo o další informace přímo od čtenářů, aniž by to nějak snížilo jeho kvalitu, protože by tento obsah byl v podstatě oddělen od samotné databáze. V následujícím textu se pokusíme stručně popsat nejvýznamnější knihovní sociální sítě a jejich vhodnost k propojení s projektem ČteSyRád.

7

HAVLOVÁ, Lenka, et al. Inflow : Information Journal [online]. 2009-07-11 [cit. 2010-06-01]. Čte(Sy)Rád ČTEnářův SYmpatický RÁDce. Dostupné z WWW: . 8 tamtéž

14

3 Knižní sociální sítě Přestože je čtení knih záležitostí spíše intimní, čtenáři většinou mají potřebu podělit se o zážitky s četbou spojené. K tomu může sloužit i tradiční čtenářský deník, kde si čtenář může k popisované knize připsat svoje dojmy, které během četby získal, nebo čtenářský klub, kde své pocity z knihy nejen ventiluje jako v případě čtenářského deníku, ale také sdílí a porovnává s ostatními čtenáři. Stejně jako většina ostatních činností byla i tato přenesena do virtuálního prostředí internetu. Na internetu je velké množství čtenářských klubů, kde lidé diskutují nad knihami online a sdílejí svoje dojmy. Sociální sítě, které jsou popsány v textu níže, přidaly této oblasti další rozměr. V podstatě spojily čtenářské deníky a čtenářské kluby a umožnily lidem jejich prožitky ze čtení sdílet. Přitom tyto informace nejsou sdíleny jen v omezeném počtu členů čtenářského klubu, ale se všemi uživateli služby, kterých jsou v některých případech až desítky tisíc. Principy všech těchto sociálních sítí jsou stejné.Umožňují uživatelům: 1. katalogizovat si vlastní sbírku knih 2. přidávat k nim další informace ve formě komentářů, recenzí, hodnocení, tagů apod. 3. sdílet tyto informace s ostatními uživateli 4. komunikovat s autory knih Tyto čtyři body jsou společné v podstatě pro všechny knižní sociální sítě, které se pak liší spíše ve způsobech realizace těchto principů a také v míře, v jaké spolupracují s třetími stranami. Tím jsou myšleny například různé aplikace na Facebooku, odkazy na internetová knihkupectví nebo prolínání s knihovními katalogy. Následující text si neklade za cíl poskytnout úplný popis jednotlivých služeb. Je zaměřen pouze na popis jejich hlavních rysů a funkcí, kterými se odlišují od ostatních. K podrobnějšímu popisu jsou vybrány tři služby, které hrají v této oblasti dominantní roli. Podobných sítí jsou na internetu desítky, jejich podrobný popis by byl ovšem nad rámec tohoto textu.

3.1.

Shelfari

Služba Shelfari byla oficiálně spuštěna 1. listopadu 2006. Za jejím spuštěním stáli Josh Hug, Kevin Beukelman a Mark Williamson, kteří předtím pracovali ve firmě RealNetworks. Firma Shelfari již od počátku úzce spolupracovala s firmou Amazon, od které také dostala

15

počátkem roku 2007 jeden milion dolarů, které byly určeny na podporu rozvoje služby. Spolupráce vyvrcholila 25. srpna 2008, kdy Amazon oficiálně Shelfari koupil. Do té doby se tato služba netěšila příliš dobré pověsti. Byla obviňována především z toho, že si svou členskou základnu rozšiřuje nepříliš korektními metodami. Vytvářela například blogy pod jmény fiktivních uživatelů a v textech těchto blogů svou službu propagovala. Služba také rozesílala nevyžádané e-mailové zprávy na adresy, které získala z adresářů svých uživatelů. Na tyto praktiky upozorňovala především konkurenční služba LibraryThing, která na svém blogu shromáždila několik desítek rozhořčených reakcí od lidí, kteří byli chováním Shelfari znechuceni.9 Zajímavostí je, že v tomtéž roce, kdy Amazon koupil Shelfari, koupil i online knihkupectví AbeBooks, které má podíl v LibraryThing. V době těchto nákupů se spekulovalo o tom, že se Amazon tímto krokem snaží získat převahu v oblasti knihovních sociálních sítí.10 Nicméně v souvislosti s nákupem AbeBooks se většinový majitel LibraryThing Tim Spalding vyjádřil, že tento krok nebude mít na LibraryThing žádný vliv a že zůstane i nadále nezávislé a bude pouze zasílat určitá anonymní data získaná ze svého provozu (jako například informace o tom, které knihy si čtenáři navzájem doporučují) společnosti AbeBooks, nikoli Amazonu.11 S odstupem času se toto prohlášení potvrdilo a ani v současnosti není LibraryThing s Amazonem nijak očividně propojeno. Úzké propojení s Amazonem je na Shelfari patrné. Záznamy knih, které si uživatel přidává do své virtuální knihovničky, jsou stahovány právě z databáze Amazonu. U každého záznamu je pak samozřejmě odkaz na možnost koupit si knihu na Amazonu. Jak již bylo uvedeno výše, Amazon vlastní i knihkupectví AbeBooks a tak i na toto knihkupectví je uveden odkaz, který je ovšem mnohem méně nápadný. Shelfari na svých stránkách neuvádí aktuální statistiky, které by se týkaly počtu titulů, popřípadě počtu registrovaných uživatelů. Nicméně počet unikátních přístupů v březnu 2010 byl 221 700. Tento údaj nemusí být příliš přesný 12, ovšem porovnání s největšími konkurenty

9

SPALDING, Tim. Thingology Blog [online]. 2007-11-08 [cit. 2010-03-15]. Shelfari spam: "basically social networking rapists" . Dostupné z WWW: .

10 JASON, Kincaid. TechCrunch [online]. 2008-08-25 [cit. 2010-03-28]. Amazon Acquires Shelfari: Moves To Corner Book-Centric Social Networks. Dostupné z WWW: . 11

SPALDING, Tim. The LibraryThing Blog [online]. 2008-08-01 [cit. 2010-03-28]. Abebooks news: The scoop for LibraryThing. Dostupné z WWW: .

12

Údaje získané ze stránek http://www.compete.com/

16

(LibraryThing měl 686 571 a Goodreads 1 440 487 unikátních přístupů v tomtéž období) naznačuje popularitu služby. Hlavním rysem Shelfari, který tuto službu odlišuje od ostatních, je možnost vytvořit si pro uživatele atraktivní widget, jenž má podobu regálu s knihami (viz obr. 2). Průvodce vytváření tohoto widgetu umožňuje snadné přidání na většinu blogovacích služeb a sociálních sítí, popřípadě vygenerování zdrojového kódu ve flashi nebo v javascriptu, což umožňuje uživateli přidat si svůj widget i na stránky, které nejsou přednastaveny v průvodci. Uživatel si může podobu widgetu také do jisté míry sám upravit – například barvu polic, které knihy chce zobrazovat, jak budou řazeny apod. Jak bude uvedeno dále, tvorbu widgetu umožňují i ostatní služby, ovšem ve většině případů se jedná spíše jen o prostý rámeček se zobrazenými obálkami knih.

Obr. 2 – Shelfari widget Podobně jako widget, vypadá i aplikace propojující Shelfari s Facebookem. I tady vidí uživatel svou sbírku jako obálky knihy seřazené na policích. V této aplikaci lze také knihy přesouvat do různých oddílů sbírky (You’ve read, You’re reading apod.), hodnotit nebo psát recenze. To vše aniž by aplikace přesměrovala uživatele na samotné stránky Shelfari. S poměrně agresivní politikou získávání nových uživatelů této služby ovšem souvisí položka aplikace nazvaná Home. Ta totiž trochu nelogicky odkáže uživatele na stránku, kde je vyzván,

17

aby pozval k aplikaci svoje přátele. Zajímavou funkcí je možnost využívat tuto aplikaci, aniž by měl uživatel zřízen svůj účet na Shelfari. Zatímco například LibraryThing uživatelům aktivně doporučuje knihy na základě analýzy jejich sbírky, Shelfari tento algoritmus v sobě zabudovaný nemá. Systém doporučování knih funguje hlavně na základě dotazu na ostatní uživatele, zda si má knihu přečíst. Pokud si tedy chce uživatel přečíst konkrétní knihu, najde si její záznam a klikne na položku „Should I read this book“. Tento dotaz je poté rozeslán na všechny, kteří mají tuto knihu ve své sbírce, a ti uživateli knihu buď doporučí, nebo ne. U tohoto způsobu vidím problém v tom, že u uživatelů s velkými sbírkami, může dojít k zahlcení těmito dotazy, což povede k tomu, že si ve svém profilu zakáží, aby jim přicházely. Tím se samozřejmě snižuje počet lidí podílejících se na systému doporučování, což logicky vede k jeho menší relevanci. Shelfari ovšem nespoléhá pouze na tento systém a umožňuje svým uživatelům, podobně jako ostatní sociální sítě zaměřené na knihy, vyhledávat podobné knihy pomocí tagů nebo třeba přes položku „members like you“ která zobrazí uživatele s podobnou sbírkou knih. Služba Shelfari není pro české uživatele bohužel příliš vhodná a to ze dvou důvodů. Prvním je chybějící lokalizace prostředí služby do českého jazyka. Druhým, a možná i závažnějším důvodem, je již výše zmiňované propojení s Amazonem. Toto knihkupectví totiž nabízí minimální množství českých knih, tudíž k nim nemůže ani poskytnout záznam. Z toho důvodu by byl český uživatel nucen vytvářet bibliografické záznamy českých knih ručně, což by bylo v případě rozsáhlejších sbírek poměrně problematické. Na tento problém samozřejmě navazuje i omezená komunita českých uživatelů, tudíž i omezené možnosti využití sociálních funkcí Shelfari.

3.2.

Goodreads

Služba Goodreads byla spuštěna stejnojmennou firmou na konci roku 2006. Po roce fungování měla již 650 000 uživatelů, čehož si samozřejmě všimli investoři, kteří koncem roku vložili do Goodreads investici 750 000 dolarů, což jejímu dalšímu vývoji samozřejmě značně pomohlo.13

13

TechCrunch [online]. 2007-12-17 [cit. 2010-05-26]. Goodreads Raises Angel Round To Help You Find That Perfect Book. Dostupné z WWW: .

18

Goodreads má v současnosti (květen 2010) více jak 3 300 000 registrovaných uživatelů, kteří vložilo kolem 97 000 000 knižních záznamů14, což ji řadí na pomyslnou první příčku v porovnání s podobnými službami. Goodreads bylo navrženo spíše jako sociální síť pro lidi, kteří rádi čtou (na rozdíl například od LibraryThing, které je orientováno spíše na vytváření osobních knihovniček). Důraz je kladen tedy na navazování kontaktů a vytváření si vlastní skupiny přátel. S tím je spojen způsob, jakým je na této službě vyřešeno doporučování knih. To probíhá především sledováním a porovnáváním knihovniček s přáteli. Uživatel je také na mnoha místech v databázi vybízen k tomu, aby si našel kamarády, pozval nové uživatele, podíval se co čtou ostatní apod. Nechybí ani položka „friends of my friends“ která vytváření sociálních sítí samozřejmě velice podporuje. Poměrně zajímavě je vyřešeno vyhledávání nových knih. U ostatních služeb uživatel vyhledává knihu mimo konkrétní službu (v nějakém knihovním katalogu nebo online obchodě). U Goodreads je jako výchozí oblast vyhledávání nastaveno samotné Goodreads. Pokud tedy knihu již někdo má, uživatel si ji jen přidá do své sbírky. Pokud tato kniha ještě přidaná do databáze není, může uživatel využít jako zdroje buď knihkupectví Barnes&Noble nebo Amazon (k dispozici je několik lokalizací tohoto online knihkupectví). Další zajímavou položkou v Goodreads jsou widgety. Uživatel si může vytvořit klasický widget, ve kterém se zobrazují tituly, které má ve sbírce. Přitom tvorbě widgetu má poměrně široké možnosti k upravení vzhledu i některých funkcí widgetu. Jednou z možností je i zobrazení jakési koláže z obálek knih. Ovšem zajímavější možností, která Goodreads od ostatních služeb v tomto směru odličuje, je widget, který funguje jako čtečka elektronických knih (viz obr. 3). Na Goodreads lze totiž vkládat i plné texty knih. Pokud si chce takovou knihu uživatel přečíst, může si ji buď stáhnout (ve formátu pro Mobipocket/Kindle, pdf, HTML, ePub) nebo zobrazit přímo na monitoru právě prostřednictvím Reader widgetu. Widget si lze samozřejmě vložit třeba na vlastní blog. Kromě zajímavých widgetů nabízí Goodreads také možnost přidání si bookmarkletu do prohlížeče. Tento bookmarklet umožňuje jednoduché přidávání knih do sbírky prostým přetažením titulu ze stránek Amazonu na bookmarklet uložený v prohlížeči. Tím odpadá složité dohledávání knih. Na druhou stranu, aplikace, která propojuje Goodreads s Facebookem, není příliš vyvedená. Uživatel si samozřejmě může zobrazit svou sbírku, ale již s ní nemůže v této 14

Goodreads [online]. 2010, 2010-05-19 [cit. 2010-05-25]. Press information. Dostupné z WWW: .

19

aplikaci pracovat. Jestliže chce knihu v této aplikaci ohodnotit, okomentovat nebo napsat recenzi, je přesměrován na domovské stránky služby. Toto řešení není příliš šťastné, protože tato aplikace pak v podstatě ztrácí svůj smysl a funguje pouze jako brána do služby.

Obr. 3 – Goodreads widget jako čtečka elektronických knih

Goodreads nabízí více možnosti využití než výše popisované Shelfari. Je také uživatelsky přívětivější a to, že není vázáno na jednu konkrétní společnost (tak jako Shelfari na Amazon), poskytuje uživateli také více volnosti při vytváření sbírky. Bohužel, tato služba není lokalizovaná do jiných jazyků. To, že je Goodreads dostupný pouze v angličtině, může být pro některé české uživatele značnou překážkou.

20

3.3.

LibraryThing

LibraryThing je jedna z nejstarších sociálních sítí tohoto druhu. Založil ji v srpnu 2005 Tim Spalding. V květnu 2006 koupilo 40% podíl online knihkupectví AbeBooks (které později koupil Amazon – viz kapitola 2.1). Později do vlastnictví vstoupila ještě informační skupina Cambridge Information Group, nicméně zakladatel Tim Spalding si udržel i nadále ve společnosti většinový podíl. LibraryThing zaznamenalo v prvních měsících své existence poměrně značný úspěch. Již půl roku po spuštění měla tato služba téměř 40 000 uživatelů, kteří do ní vložili přes 2 700 000 záznamů. Programátoři se museli dokonce během roku 2006 hned dvakrát vyrovnávat s hrozícím Slashdot efektem15 (zahlcení serverů příliš velkým počtem přístupů). V současnosti (květen 2010) využívá LibraryThing přes 1 100 000 uživatelů a obsahuje více než 52 000 000 knih.16 To, že za LibraryThing nestojí žádná velké komerční firma, lze poznat na první pohled. Již při vkládání knih si může uživatel vybrat nejen z tradičního Amazanu, ale také z velkého množství knihovních katalogů, se kterými LibraryThing komunikuje prostřednictvím protokolu Z39.50. Z českých knihoven jsou zapojeny Národní knihovna, Moravská zemská knihovna, Vědecká knihovna v Olomouci, Městská knihovna v Prostějově a možná trochu raritou je National Czech and Slovak Museum and Library z Iowy v USA. Bohužel jedinou korektně fungující knihovnou je Vědecká knihovna v Olomouci (VKOL). Katalogy MZK i Městské knihovna v Prostějově jsou sice v nabídce, ale vyhledávat v nich nelze. Národní knihovna zase nemá vyřešenou problematiku diakritiky, takže v ní nelze (nebo jen s velkými obtížemi) dohledávat názvy nebo jména s českou diakritikou. Nicméně vzhledem k tomu, že VKOL je knihovna s právem povinného výtisku, lze v ní najít naprostou většinu české knižní produkce. LibraryThing má poměrně dobře propracovaný systém doporučování knih. To probíhá hned několika způsoby. Prvním z nich je seznam podobných knih, který je vytvářen automaticky. Algoritmus, podle kterého jsou tyto knihy doporučovány, je tajný. Tim Spalding v rozhovoru pro časopis Searcher pouze uvedl, že tento algoritmus vyvíjí sám.17 Nicméně 15

BLACHLY, Abby. The LibraryThing Blog [online]. 2006-06-27 [cit. 2010-05-03]. Slow Afternoon. Dostupné z WWW: .

16

LibraryThing [online]. [2010-05-03] [cit. 2010-05-03]. Zeitgeist. Dostupné z WWW: . 17

LibraryThing Founder Q&A : Tim Spaulding. Searcher. 2007, vol. 15, iss. 7, s. 28-29. Dostupný také z WWW: .

21

je známo, že informace přidávané ke knihám jsou pracovníky LibraryThing kontrolovány. Na tagy, které jsou příliš vágní nebo osobní, není při doporučování knih brán ohled. Stejná váha je také kladena na recenze a komentáře psané uživateli. Pokud je recenze příliš krátká nebo naopak dlouhá, případně pokud obsahuje příliš velké množství citací, není opět do algoritmu zahrnuta.18 Dále lze také předpokládat, že výpočet odvíjí od podobnosti jednolitých sbírek, hodnocení knih, tagů, které jim uživatelé přidělují apod. Velice zajímavou funkcí, kterou jiné služby neposkytují je UnSuggester. Jedná se o pravý opak doporučování knih. Tato funkce uživateli zobrazí knihy, které se mu pravděpodobně nebudou vůbec líbit a neměl by je tedy číst. Dalším prostředkem, který LibraryThing využívá, je doporučování knih samotnými čtenáři. Každý uživatel může u konkrétního titulu odkázat na další tři, o kterých předpokládá, že by se mohli ostatním čtenářům líbit také. Tato doporučení pak lze dále hodnotit, čímž se jejich relevance ještě zvyšuje. Posledním možností, která s doporučováním knih souvisí je „teploměr“, který zobrazuje předpoklad, zda se bude čtenáři kniha líbit nebo ne. Čtenář vidí všechna tato doporučení u každého knihovního záznamu, takže snadno najde knihy podobné té, která ho právě zajímá (viz obr. 4). Jednou

z nevýhod

LibraryThing

je

absence

oficiální

aplikace

pro

propojení

s Facebookem. Ovšem fanoušci na tento nedostatek zareagovali a švýcarský programátor Claude Vedovini vytvořil neoficiální verzi facebookové aplikace pro LibraryThing. Ta bohužel nemá tak rozsáhlé funkce jako je tomu například u aplikace Shelfari. Verze od Vedoviniho umožňuje v podstatě pouze zobrazení obálek knih podle vybraného systému (abecedně, podle data přidání, apod.) a sledování sbírek ostatních uživatelů, kteří aplikaci využívají. Nicméně, velkým kladem je, že umožnil uživatelům překlad této aplikace do jejich vlastních jazyků. Původně anglická aplikace je tak nyní přeložena do němčiny, holandštiny a češtiny. Claude Vedovini také aktivně sleduje připomínky uživatelů a aplikaci i nadále vyvíjí a přidává nové funkce. Proto má jistě značný potenciál stát se stejně užitečným nástrojem, jako je tomu u ostatních služeb.

18

STOVER, Kaite Mediatore. Stalking the wild Appeal factor. Reference & User Services Quarterly. Spring 2009, vol. 48, iss. 3, s. 243-246. Dostupný také z WWW: .

22

Obr. 4 – sekce s doporučenými knihami na LibraryThing

Další zajímavou funkcí, která LibraryThing od ostatních služeb odlišuje, je modul, který umožňuje rozšíření knihovních katalogů o funkce, které poskytuje LibraryThing. Toto rozšíření je nabízeno ve třech variantách. 1. Catalog Enhancement package – toto rozšíření umožňuje do katalogu implementovat odkazy na podobné knihy, které jsou generovány pomocí algoritmu LibraryThing, vyhledávání v katalogu pomocí tagů, které jsou z LibraryThing přebrány a propojení knih s ostatními vydáními nebo překlady. 2. Reviews Enhancement package – tento balík umožňuje uživatelům přidávat vlastní recenze knih a hodnotit je. Lze si pomocí něj také vytvořit widget s knihami, které čtenář v konkrétní knihovně již přečetl. 3. Shelf Browse Enhancement package – rozšíření umožňující přidávání do katalogu obrázky obálek knih a vytvoření online Shelf Browseru (prohlížeče regálu), který lze umístit třeba na stránky knihovny.19 (viz obr. 5)

19

LibraryThing for Libraries [online]. 1999 [cit. 2010-05-03]. Tour. Dostupné z WWW: .

23

Obr. 5 – Shelf Browser

LibraryThing nabízí lokalizaci do mnoha jazyků. Překlad přitom vytvářejí sami uživatelé. Kterýkoli registrovaný uživatel může libovolnou část textu databáze přeložit stránkách, které jsou k tomu určeny. Tento překlad pak ostatní uživatelé mohou ohodnotit jako dobrý nebo špatný, popřípadě jej mohou poupravit podle svého názoru. Tato úprava je pak opět k dispozici k ohodnocení ostatními. Takto postupně vzniká překlad celé služby. Do českého jazyka je přeložena již naprostá většina hlavních funkcí. I když jsou některé překlady poněkud nepřesné (což je často způsobeno skloňováním slov), je tento překlad dostatečný i pro neanglicky hovořící uživatele.

3.4.

Ostatní sítě

V předchozích kapitolách jsme si představili jedny z nejvýznamnějších knihovních sociálních sítí na internetu. Podobných služeb existuje ovšem mnohem více. Za zmínku stojí například aNobii s 20 000 000 zkatalogizovanými knihami. Tato služba byla založena již v roce 2006 v Hong Kongu, ovšem nedosáhla zdaleka takové popularity (alespoň u nás) jako výše zmiňované sítě. Přitom nemá problémy podle ISBN dohledat ani české knihy a zobrazit jejich název korektně (tedy i s diakritikou). Dokonce umožňuje i vytvářet českou lokalizaci. Tento překlad funguje na stejném principu jako na LibraryThing, kde si nepřeložené pojmy

24

překládají sami uživatelé. Bohužel je nyní (květen 2010) přeloženo pouhých 7% textů. S trochou nadsázky by se dalo říct, že amonii kopíruje to nejlepší z jednotlivých služeb. I widget v podobě regálu s policemi, jakoby Shelfari z oka vypadl. Nicméně podle statistik návštěvnost této služby postupně klesá.20 I v českém prostředí se objevilo několik produktů, které lze s výše popisovanými službami srovnávat. Zřejmě nejznámější je K4U, za kterým stojí Městská knihovna v Praze. Tato služba byla vyvinuta spíše jako portál pro mladé čtenáře, který měl vytvářet komunitu kolem knihovny. Nicméně možnosti, které nabízí, jsou velice podobné, jako mají ostatní knihovní sociální sítě. I zde lze hodnotit knihy, psát recenze a komentáře, hledat podobné knihy nebo uživatele se stejným čtenářským vkusem. Další oblastí, kde se objevují snahy o virtuální propojování lidí s zájmem o knihy, je Facebook. Aplikací, které pro tuto sociální síť vznikají, je velké množství. Většina z nich má podobné funkce jako výše popsané služby. Zřejmě nejpropracovanější je aplikace weRead. Ta nabízí vše, co ostatní služby tohoto typu, ale v prostředí Facebooku. Má více než 3 000 000 registrovaných uživatelů a přes 60 000 000 knih. Popularitu této služby potvrzuje i fakt, že světový katalog WorldCat využívá uživatelské recenze z weRead a zobrazuje je ve svých záznamech. Pro české uživatele je poměrně zajímavou alternativou slovenská aplikace Moja knižnica. Je mnohem jednodušší než například weRead, ovšem pokud někdo chce pouze sdílet svou sbírku knih se svými přáteli, je naprosto dostačující. Díky tomu, že se jedná o produkt slovenských vývojářů, je snadno srozumitelná i pro české uživatele. S ostatními službami se v počtu uživatelů samozřejmě nemůže srovnávat, ale téměř 7 000 aktivních uživatelů je na české poměry poměrně slušný základ.

20

Statistiky del stránek http://www.compete.com/

25

4 Návrh propojení databáze ČteSyRád s projektem LibraryThing Z výše popsaných služeb se jeví jako nejvhodnější pro propojení projekt LibraryThing a to z následujících důvodů: lokalizace služby – LibraryThing je do češtiny lokalizována téměř celý. Zbývající

1.

texty si mohou uživatelé přeložit sami podle vlastních potřeb. velká komunita, včetně aktivní skupiny českých uživatelů – LibraryThing sice není

2.

největší knižní sociálních sítí co se týká uživatelů, ale i přesto je její členská základna dostatečná. Čeští uživatelé jsou poměrně aktivní a přidávají české tituly, diskutují o nich v diskusních fórech, píšou recenze, hodnotí je apod. 3.

nabídka rozšíření LibraryThing Enhancement – ačkoli jsou tato rozšíření zaměřené především na knihovní katalogy, lze je využít i pro projekt typu ČteSyRád. Podobnou funkci jiné sítě nenabízí a jedná se tedy o velkou výhodu. V následujícím textu bude popsán návrh, jakým způsobem a na jakých úrovních lze

propojit projekt ČteSyRád a LibraryThing. Nebude probíráno technické řešení, nýbrž jen popis samotného propojení. Výsledkem by pak mělo být obohacení informací databáze ČteSyRádu o informace vytvářené uživateli, vytvoření kanálu, kterým by si mohli lidé doporučovat knihy navzájem, a také monitoring čtenářského vkusu uživatelů a ČteSyRádu, což následně může vést k přizpůsobení obsahu databáze.

4.1.

Motivace, návod, podpora, komunita

Vzhledem k tomu, že počet českých uživatelů na LibraryThing je přece jen ještě trochu omezený, lze ČteSyRád využít jako bránu pro vstup na LibraryThing. Z tohoto způsobu propojení by samozřejmě těžily všechny tři strany. LibraryThing z navýšení počtu uživatelů, ze kterého plyne větší množství sdílených informací, což je samozřejmě výhodné i pro samotné uživatele a ČteSyRád. Zatímco používání databáze ČteSyRád neklade na uživatele žádné zvláštní nároky, je využití LibraryThing o něco složitější. Vzhledem k tomu, že jeho prostředí je opravdu rozsáhlé a nabízí celou řadu funkcí a možností, zabere zorientování v něm přece jen více času. Také pochopení principů přidávání titulů a vytváření sbírky může chvíli trvat. Pokud by uživatel tápal příliš dlouho, zřejmě by jej to odradilo

26

od používání a již těžko by se vracel. Proto by bylo vhodné nové uživatele LibraryThing na stránkách ČteSyRádu vhodně motivovat k využití této sociální sítě a zároveň jim poskytnout alespoň stručný návod k orientaci a rychlému pochopení jejího fungování. Jelikož tyto informace vyžadují větší prostor, bylo by vhodné vyhradit jim na stránkách ČteSyRádu celou jednu stránku. Odkaz na tuto stránku by měl být v horní liště společně s odkazy na Tématické sady, Tipy čtenářů, Bonusy, Pro odborníky atd. Vzhledem k tomu, že obsah webu by měl být samozřejmě jednotný, měl by text věnovaný motivaci a představení LibraryThing vytvořit copywriter, který vytváří obsah celé databáze. Vkládat samotný návod k používání na web ČteSyRádu už by bylo zřejmě zbytečné. Nejideálnějším řešením by bylo pouze vložit odkaz na nápovědu, která je umístěna přímo na LibraryThing. Ta je v tomto případě vytvářena ve wiki, ale bohužel není lokalizována do češtiny a ani tuto možnost zatím nenabízí. Proto by bylo vhodné tuto nápovědu vytvořit nově, umístit ji na internet a ze stránek ČteSyRádu na ni jen odkazovat. Text nápovědy přitom již nemusí vytvářet copywriter ČteSyRádu, ale spíše správce profilu na LibraryThing, který se v této síti dobře orientuje a dokáže lépe popsat případné nástrahy a problémy, které na nové uživatele čekají. Současně s motivačním textem a odkazem na nápovědu by měl být na stránkách ČteSyRádu také kontakt na osobu, která zodpoví případné dotazy ohledně LibraryThing. Touto osobou by měl být opět správce knihovní sbírky. Ačkoli LibraryThing je sociální síť a umožňuje vytváření komunit, nejeví se tato varianta v případě ČteSyRádu příliš reálná. Nelze očekávat, že se fanoušci přesunou z Facebooku na LibraryThing a začnou se ČteSyRádem komunikovat tam. Přesto by bylo vhodné, aby ČteSyRád na LibraryThing umožnil svým uživatelům vzájemnou komunikaci a vytvoření alespoň jakési skupiny, kterou by spojoval právě zájem o ČteSyRád. K tomu lze využít možnost vytváření skupin, jež umožňují uživatelům LibraryThing s nějakým společným zájmem koncentrovat svoje sdílené informace na jedno místo. Lidé, kteří se tedy přidají do takové skupiny, mohou snadněji sledovat profily ostatních uživatelů, statistiky celé skupiny, odebírat RSS kanálem novinky ve skupině, apod. V rámci skupiny lze také vytvářet diskuzní fóra na různá témata. Taková skupina je již na LibraryThing založena, ovšem od jejího využití zřejmě nelze příliš očekávat a její výraznější propagace by mohla také vést k tříštění sil a fanouškovské komunity mezi Facebookem a LibraryThing.

27

4.2.

Vytvoření sbírky na LibraryThing a propojení odkazy

Prvním krokem při propojování projektů je samozřejmě vytvoření účtu ČteSyRádu na LibraryThing a naplnění sbírky knih. Tato sbírka se skládá z titulů, které se objevují na stránkách ČteSyRádu. Pro přehlednost a snadnější orientaci je tato sbírka rozdělena do sekcí se stejnými názvy jako na stránkách ČteSyRádu. Sbírka je tedy rozdělena na sekce: 17. listopad a „sametová revoluce“, Den pro dětskou knihu, Knížky od Ježíška, Šikovné ručičky, Bojujeme proti depresi!, Naši psí kamarádi, Nová krev, Kniha mého srdce, Zdravý životní styl, Kvalitně zfilmované knihy, Nobelova cena za literaturu, Zlatá stuha, Pulitzerova cena za beletrii, Státní ceny za literaturu a překladatelské dílo a Magnesia Litera. Protože sbírku lze tvořit pouze na základě přidávání knih, nikoli autorů, byly u skupiny Nová krev, která je věnována autorům, přidány knihy, které jsou uvedeny u konkrétních autorů na ČteSyRádu. Jednotlivé tituly lze umístit do více skupin, takže i když je kniha na ČteSyRádu ve více sekcích (typicky se kříží tématické sady a literární ceny), tak je i na LibraryThing umístěna ve více skupinách. Momentálně knihovničku tvoři 310 titulů, přičemž sbírka bude doplněna ještě o tipy čtenářů a tipy osobností. Záznamy knih do sbírky byly stahovány v naprosté většině případů z katalogu Vědecké knihovny v Olomouci, jejíž propojení s LibraryThing funguje jako u jediné české knihovny správně.. Při vytváření knihovničky je také kladen důraz na to, aby byl jejich záznam co možná nejúplnější v rámci daných možností. Ke všem jsou tedy doplněny i obrázky obálek (především kvůli tvorbě widgetů) a například u knih zařazených do sekcí literárních ocenění jsou tyto ocenění ke knihám přidány. Vznikl tak třeba docela zajímavý přehled knih oceněných Magnesií Literou nebo Zlatou stuhou. Stejně jako u knih, tak i u autorů je snaha přidat k nim co nejvíce informací. LibraryThing poskytuje užitečný přehled, kde si uživatel může zobrazit, kolik z autorů, které má ve sbírce, je ještě naživu, nebo jaký je poměr mezi ženami a muži. Zároveň zobrazuje i seznam autorů, u kterých tyto informace nelze určit, protože nemají v profilu vyplněno datum narození nebo pohlaví. V současnosti je pohlaví doplněno u všech 258 autorů, kteří jsou ve sbírce ČteSyRádu, a průběžně probíhá i doplňování dat narození a úmrtí, případně dalších informací, jako je třeba odkaz na autorovu wiki stránku. Důležitou součástí sbírky je označení knih pomocí tagů. Je nutné předem stanovit, zda je vůbec vhodné knihy tagovat, a pokud ano, tak jakým způsobem a za jakým účelem. Označení knih tagy, které jsou vytvářeny naprosto volně, by mohlo totiž vést k jistému citovému zabarvení a vnesení osobních preferencí člověka, který by tagy vytvářel. Na druhou stranu, pokud by se tagování využilo například pouze k označení knih žánrem, do kterého

28

spadají, usnadnilo by to uživatelům orientaci a přidalo další hledisko při výběru knih. V každém případě je pro označování tagy nutné určit předem daná pravidla. Sharon Cosentino ve svém článku Folksonomies: Path to better way? doporučuje, aby pro každou tagovanou položku bylo použito pět až šest tagů. Pokud by jich bylo použito méně, vedlo by to k příliš obecnému popisu a jeden tag by pak označoval příliš mnoho položek. Větší počet tagů by naopak vedl k tomu, že by již nevyjadřovaly pravou podstatu položky. Je také nutné volit tagy co nejvíce intuitivní, aby si na ně uživatel vzpomněl i zpětně. Toto je zvlášť nutné v případě, že vyhledávání pomocí tagů bude používat i někdo jiný než samotný tvůrce.21 První a základní úrovní propojení mezi projekty ČteSyRád a LibraryThing je propojení pomocí odkazů. Tyto odkazy by měly sloužit k přesměrování uživatelů na profil knihy nebo autora LibraryThing, popřípadě naopak z LibraryThing na stránky ČteSyRádu. Tyto odkazy by se měly objevit u každého záznamu knihy nebo autora na stránkách ČteSyRádu a měly by směřovat na daný profil ve sbírce ČteSyRádu na LibraryThing. Po jeho rozkliknutí je tedy uživatel přesměrován nejen na konkrétní profil, ale potažmo i na celou sbírku na LibraryThing. Jako vhodné umístění odkazu se jeví místo pod obálkou nebo fotkou autora, vedle ostatních odkazů, které směřují na knihkupectví Heureka, jednotnou informační bránu a Kniholink. Implementace by neměla být složitá, vzhledem k tomu, že není třeba vkládat absolutní odkaz, ale po kliknutí na odkaz použít prohledávání sbírky na LibraryThing, což je podobný způsob, jako u vyhledávání knih v knihkupectví Heureka. Zpětný odkaz z LibraryThing na stránky ČteSyRádu se může vyskytovat na dvou místech. Za prvé je samozřejmě uveden v detailech profilu ČteSyRádu a každý, kdo tento profil navštíví, je tak odkázán na oficiální stránky. Další, a v tomto případě zřejmě zajímavější možností, je přidat odkaz na knihu nebo autora přímo do jejich profilu. U každého profilu lze totiž vložit odkaz například stránky na wikipedii nebo jiné místo, kde se o knize či autorovi hovoří. Takto lze tedy snadno odkazovat na stránky ČteSyRádu a to každého, kdo si záznam knihy zobrazí, bez ohledu na to, zda projekt ČteSyRád zná nebo ne.

21

COSENTINO, Sharon L. Folksonomies : Path to better way?. Public Libraries. Mar/Apr2008, vol. 47, iss. 2, s. 42-47. Dostupný také z WWW: .

29

4.3.

Propojení widgety a Facebookovou aplikací

V kapitole, popisující LibraryThing, byla popsána možnost vytváření widgetů, které zobrazují knihy z vytvořené sbírky. Těchto widgetů lze využít i k propojení projektů, zejména tedy k odkázaní lidí na LibraryThing. Možností, jak ovlivnit vzhled a funkčnost widgetu, je k dispozici velké množství. Bylo by tedy vhodné vytvořit widget, který by svým vzhledem zapadal do celkového designu stránek ČteSyRádu a. tento widget následně na stránky umístit. Jako vhodné místo se jeví pravá část stránky, kde jsou již umístěny náhodné tipy, tipy od čtenářů a tipy na audioknihy. Widget z LibraryThing by tuto část vhodně doplňoval a poskytoval by tak další možnost, jak se čtenář může rychle dostat k seznamu knih, ze kterých si může vybírat. Způsob zobrazování knih by bylo zřejmě vhodné nastavit jako náhodný, aby se pokaždé zobrazovaly jiné knihy a widget tak nepůsobil příliš staticky. Dalším místem, kde mohou být tyto dva projekty propojeny je samozřejmě Facebook. Kolem ČteSyRádu existuje na Facebooku poměrně silná komunita a bylo by tedy vhodné ji využít. K dispozici je dříve zmiňovaná aplikace, která sice není oficiálně vytvářena týmem LibraryThing, svoji funkci ovšem plní velice dobře. Aplikace umožňuje sledovat aktivity přátel, kteří mají na LibraryThing profil a využívají tuto aplikaci. Aplikaci lze přidat na facebookový profil ČteSyRádu jako samostatnou záložku, která funguje podobně jako widget. Tedy zobrazuje obálky knih ze sbírky, které fungují jako odkaz na jejich profil na LibraryThing. Zároveň lze tuto aplikaci využít k vytvoření přehledu o množství fanoušků, kteří ji také používají, a sledovat tak i na Facebooku jejich čtenářský vkus a přizpůsobovat případně i obsah profilu ČteSyRádu na Facebooku. Aplikace je kompletně přeložena do češtiny a neměl by být tedy problém v jejím využití ani pro české uživatele.

4.4.

Propojení pomocí LibraryThing rozšíření pro knihovní

katalogy V kapitole 2.3 bylo naznačeno možné propojení ČteSyRádu a LibraryThing i pomocí rozšíření, které nabízí LibraryThing pro knihovní katalogy. Ze tří nabízených možností se jeví jako nejvhodnější kombinace prvního a druhého rozšíření. Tato kombinace nabízí pro uživatele možnost prohlížení obsahu pomocí tagů, sledování a psaní recenzí, hodnocení pomocí hvězdiček a vytváření vlastního widgetu, který zobrazuje knihy, které uživatel ze sbírky ČteSyRádu již přečetl. Pro ČteSyRád by toto propojení znamenalo především možnost nabídnout další možnost jak doporučovat knihy. U každého knižního profilu na stránkách ČteSyRádu by se tak zobrazovaly i tituly, které doporučuje LibraryThing

30

na základě svého algoritmu nebo které si navzájem doporučují samotní čtenáři. Tato funkce by byla jednou z nejdůležitějších z celého projektu propojování. Tyto odkazy generované z LibraryThing by vytvářely další velice kvalitní zdroj k doporučování knih čtenářům. A to samozřejmě i těm, kteří by na LibraryThing zaregistrovaní nebyli. Výhodou je, že odkazovaná díla lze omezit na konkrétní sbírky. Kdyby se tedy omezil výběr pouze na knihy například ze sbírky ČteSyRádu, nedocházelo by k tomu, že by se v doporučovaných titulech objevovala cizojazyčná vydání. Příkladem propojení LibraryThing s neknihovním katalogem, u kterého lze najít pro ČteSyRád inspiraci, je třeba BookMeBook (http://bookmeabook.com/). Tento projekt je spíše půjčovnou knih než knihovnou. Uživatel si z online databáze vybere knihu a ta je mu poté doručena až domů. Nejedná se tedy o klasickou knihovnu, která poskytuje i jiné služby. Do databáze BoookMeBook jsou přes LibraryThing Enhacement přidány tagy, obálky knih, hodnocení uživatelů hvězdičkami a doporučení na další knihy. Dalším

příkladem

online

databáze

s využitím

LibraryThing

je

FictionDB

(http://fictiondb.com/). Jak již název napovídá, jedná se o knihovní databázi zaměřenou především na spisovatele beletrie. Obsah databáze není vytvářen uživatelsky generovanými informacemi, nýbrž profesionálně. Proto je přístup do této databáze také zpoplatněn. Po registraci mohou uživatelé získat informace například o pseudonymech autorů, nejnovějších recenzích, připravovaných vydáních, apod.22 I tady jsou k záznamům knih přetaženy tagy a doporučení na další knihy z LibraryThing. Propojení na této úrovni, s využitím LibraryThing Enhancemet, je výše popsaných nejnáročnější. Ačkoli jeho implementace není příliš složitá a podle tvůrců LibraryThing spočívá v pouhém vložení několika řádků HTML kódu do zdrojového kódu katalogu/stránek, vyladění této funkce si zřejmě přece jen vyžaduje zkušenějšího programátora, který umí pracovat s redakčním systémem Drupal, na kterém ČteSyRád funguje. Současně je to také jediná věc, kterou nelze implementovat zdarma. Toto rozšíření je placené, přičemž částku stanovují provozovatelé LibraryThing pružně podle toho, co všechno si zákazník přeje. Nicméně, vzhledem k velkému počtu knihoven, které tato rozšíření využívají (více než 200), lze usuzovat, že se nebude jednat o částku příliš vysokou a že implementace opravdu není příliš složitá.

22

FictionDB [online]. c2010 [cit. 2010-05-10]. About FictionDB. Dostupné z WWW: .

31

4.5.

Propagace, udržitelnost a spolupráce s jinými projekty

Aby bylo propojení s LibraryThing smysluplné, bylo by vhodné co nejvíce rozšířit komunitu českých uživatelů. Jedná se především o to, aby vzrostl počet českých titulů, českých autorů a dalších informací, jako například životopisná data, nebo recenzí knih. Současně je třeba oslovit již fungující uživatele LibraryThing, aby začali spolupracovat s profilem ČteSyRádu a přispěli tak k vytvoření komunity svými informacemi a zkušenostmi. Propagace by tedy měla být směřována nejen na lidi, kteří LibraryThing ještě nepoužívají, ale i na uživatele stávající. Fanoušky ČteSyRádu, kteří na LibraryThing ještě nejsou, by bylo vhodné oslovit nejen na vlastních stránkách, ale také přes profil na Facebooku a další informační kanály. Vzhledem k tomu, že ČteSyRád vznikl na půdě KISK MU, je velká část komunity tvořena právě studenty. Proto by bylo vhodné využít i dalšího populárního media, jako je elektronický časopis Inflow. Prostřednictvím příspěvku na blogu tak prezentovat výhody nových funkcí, které vzešly z propojení projektů a vysvětlit uživatelům přínos, který to pro ně bude mít, když se také zapojí. Spolupráci s LibraryThing lze také prezentovat na oficiálních propagačních materiálech ČteSyRádu jako jsou plakáty, letáky nebo záložky do knih. Vhodně podaná prezentace by tak mohla zvýšit v očích veřejnosti i prestiž databáze ČteSyRádu. S propojením LibraryThing a ČteSyRádu vzniká problém toho, že v podstatě přibývá oblast, kterou je třeba udržovat aktualizovanou. Vzhledem k tomu, že v současnosti jsou již udržovány samotné stránky a profil na Facebooku, bude nutné vytvořit v týmu ještě roli správce profilu na LibraryThing. Tato role je náročná především časově, protože naplnění sbírky takovým množstvím knih a s nimi souvisejícími informacemi, zabere poměrně dost času. Základ sbírky (přes 300 knih) je však již vytvořen, takže nadále bude tato funkce spočívat spíše v doplňování dalších informací ke knihám a autorům, protože by bylo vhodné, aby se čtenář na LibraryThing dozvěděl i základní informace o titulech a ne jen pouze subjektivní názory a doporučení ostatních uživatelů. Tato práce na doplňování údajů spočívá především v dohledávání informací z jiných zdrojů, což je například u méně známých autorů často problém. Proto je opravdu nutné, na tuto funkci vyčlenit specialistu a nepřidělovat ji nikomu z již stávajícího týmu. Tím by měla být zaručena i udržitelnost projektu, protože se sníží riziko, že správce profilu bude zahlcen jinými povinnostmi a nebude stíhat sbírku udržovat. Vzhledem k tomu, že na KISK MU vzniklo více projektů, které se týkají čtenářství (například Bibliohelp), bylo by zajímavé využít LibraryThing i jako bránu mezi těmito

32

projekty. Jejich spolupráce a vzájemné propojení sbírek by mohlo značně zkvalitnit sdílené informace a také rozšířit komunitu uživatelů. Vzhledem k tomu, že knihy v databázích obou projektů se do značné míry prolínají, jejich správu by mohl zvládnout jeden člověk, protože jednou přidané informace by se zobrazily ve všech sbírkách. Zvláště zajímavá spolupráce by byla s projektem audioknih, které se stávají stále více populárními a jejich rozšíření na LibraryThing by přineslo jistě další zajímavý rozměr a možná i přilákalo další uživatele. Ovšem využití LibraryThing nemusí být omezeno pouze na studentské projekty. Příkladem může být aktivita projektu NAKLIV. Řešitelé tohoto projektu hledali způsob, jak poskytnou literaturu, pořízenou v rámci tohoto projektu, i ostatním zájemcům. Za tímto účelem vytvořili v LibraryThing vlastní knihovničku, čímž svou sbírku zpřístupnili i ostatním uživatelům. Ačkoli LibraryThing nenabízí přímo možnost jak řídit případné výpůjčky, lze i toto ošetřit. Stačí použít systém tagování a půjčení knihy označit příslušným tagem (označit, že je kniha půjčena, popřípadě komu, od kdy, na jak dlouho atd.). Tento způsob samozřejmě není příliš praktický, nicméně při omezeném množství knih jej lze využít. Jelikož projekt NAKLIV je zaměřen na informační vzdělávání, lze jeho knihovničku využít i v samotné výuce při odkazování posluchačů na odbornou literaturu. Vyučující nemusí vypisovat nebo diktovat seznamy knih, nýbrž může poskytnout pouze odkaz na celou knihovničku. V případě, že by se ve sbírce objevovaly i knihy, které by s přednášenou problematikou nesouvisely, stačilo by tyto knihy označit různými tagy podle tématiky a posluchače pak odkázat pouze na knihy s konkrétním tagem. Díky odkazům na podobné knihy, které jsou popisovány výše, by se tak studenti snadno dostávali i k dalším knihám, které s danou problematikou souvisí. V neposlední řadě lze tuto prezentaci knih využít i jako nepřímý marketingový prvek, kdy je dáváno najevo, že v rámci projektu je využíváno opravdu kvalitních zdrojů. Výhody použití LibraryThing samozřejmě nejsou omezeny pouze na skupinové projekty, ale mohou je využívat i samotní vyučující, kteří například mají ve svém kabinetě příruční knihovnu. Tuto nelze nijak v knihovním katalogu Masarykovy univerzity Aleph označit a vymezit ji tak z celého fondu. V tomto případě by se opět dalo využít LibraryThing stejným způsobem jako u projektu NAKLIV.

33

5 Závěr Současná doba je charakteristická prudkým rozvojem nových technologií a nárůstem množství dostupných informací. S prudkým nárůstem množství potencionálních informací ovšem rostou i nároky na schopnost orientace v takto rozsáhlém informačním prostředí a vyhledávání relevantních informací. Jedním z oborů, který se touto problematikou zabývá, je i knihovnictví, jehož princip fungování je založen na uspořádávání informací a jejich dalším zpřístupňování. Způsob poskytování těchto služeb se v čase měnil od prostého schraňování knih až po současnost, kdy se knihovny z knihoven stávají mimo jiné i informační a vzdělávací centra. Tato centra mají své uživatele naučit právě orientaci v záplavě informací a pomoci jim vyhledávat relevantní zdroje. Jedním z prostředků tohoto vzdělávání je i služba doporučování knih. Jako celý obor knihovnictví, také tato služba prošla svým vývojem. Stejně jako ostatní knihovní služby je v současnosti výrazně ovlivňována trendy vývoje internetu jako hlavního komunikačního a informačního kanálu. Při jejím poskytování je tedy využíváno velké množství elektronických zdrojů a různých online nástrojů, které rozšiřují její možnosti. Tyto prostředky výběr požadovaného titulu urychlují, umožňují vybírat z daleko většího množství knih a v neposlední řadě také tuto službu zpřístupňují i čtenářům samotným, kteří si mohou svou knihu snáze nalézt sami, aniž by při tom museli navštívit knihovnu nebo potřebovali pomoc odborníka. V práci byly popsány online zdroje pro služby doporučování knihy, které jsou vytvářeny tradičními metodami pomocí výběru knih na základě různých doporučení odborníky, žebříčků popularity apod. Jako hlavní zástupce tohoto typu zdroje byla vybrána databáze ČteSyRád. Druhým způsobem, jak mohou být tyto zdroje vytvářeny, je počítačové zpracování uživatelsky vytvářených dat. Jako zástupci těchto zdrojů byly popsány vybrané knižní sociální sítě. Tato oblast prochází v poslední době rychlým vývojem. Důkazem rychlých změn je i fakt, že některé informace uvedené v textu nejsou při jeho dokončení již zcela platné. Například sociální síť LibraryThing v polovině června 2010 uvolnila vlastní oficiální aplikaci, která umožňuje propojit tuto sociální síť s Facebookem. Kromě aplikace vyvíjené dobrovolníkem, která je popisována v kapitole 2.3, tak je nyní uživatelům k dispozici i oficiální verze, která ovšem zatím nedosahuje takové kvality jako neoficiální verze Clauda Vedoviniho. Jelikož oba přístupy nabízejí své výhody, byl v této práci navržen způsob, jak je oba propojit. Tento návrh popisuje propojení databáze ČteSyRád se sociální sítí. Důraz byl přitom

34

kladen na to, aby nebyl narušen obsah databáze, který je vytvářen převážně odborníky, což poskytuje jistou garanci kvality. Právě touto garancí je tento zdroj v českém prostředí výjimečný a prolnutí těchto dat s daty vytvářenými uživateli v sociální síti by byl tedy nežádoucí. Jako vhodná sociální síť byl vybrán LibraryThing. Ten je z velké části lokalizován do češtiny, má velkou členskou základnu a hlavně nabízí zajímavou možnost instalace rozšíření, díky kterému lze přidat na stránky ČteSyRádu informace z prostředí LibraryThing. Ačkoli je toto rozšíření určeno především pro knihovní katalogy, lze jej implementovat i do online databází, jak dokazují již fungující projekty BookMeBook a FictionDB. Realizace návrhu by přinesla výhody pro obě strany. ČteSyRád by pro LibraryThing fungoval jako brána, což by mohlo znamenat nárůst počtu českých uživatelů, což je pro sociální síť, jejíž princip je založena na interakci mezi lidmi, samozřejmě pozitivum. Pro ČteSyRád by propojení znamenalo především nový zdroj informací k doporučování knih. Databáze by se také více otevřela svým uživatelům, kteří by se podíleli na tvorbě části jejího obsahu, což by lépe vyhovovalo současným trendům. Vznikl by i nový informační kanál, pomocí kterého by si lidé doporučovali knihy navzájem, a ČteSyRád by fungoval pouze jako prostředník mezi nimi. Ze ČteSyRádu by se tak stal unikátní informační zdroj, který by byl využitelný nejen pro samotné uživatele, ale samozřejmě i pro knihovny nebo i školy.

35

Seznam zdrojů a použité literatury 1. BLACHLY, Abby. The LibraryThing Blog [online]. 2006-06-27 [cit. 2010-05-03]. Slow Afternoon. Dostupné z WWW: .

2. COSENTINO, Sharon L. Folksonomies : Path to better way?. Public Libraries. Mar/Apr2008, vol. 47, iss. 2, s. 42-47. Dostupný také z WWW: . ISSN 01635506.

3. Goodreads [online]. 2010, 2010-05-19 [cit. 2010-05-25]. Press information. Dostupné z WWW: .

4. HAVLOVÁ, Lenka, et al. Inflow : Information Journal [online]. 2009-07-11 [cit. 2010-06-01]. Čte(Sy)Rád - ČTEnářův SYmpatický RÁDce. Dostupné z WWW: . ISSN 1802-9736.

5. JASON, Kincaid. TechCrunch [online]. 2008-08-25 [cit. 2010-03-28]. Amazon Acquires Shelfari: Moves To Corner Book-Centric Social Networks. Dostupné z WWW: .

6. LibraryThing [online]. [2010-05-03] [cit. 2010-05-03]. Zeitgeist. Dostupné z WWW: .

7. LibraryThing for Libraries [online]. 1999 [cit. 2010-05-03]. Tour. Dostupné z WWW: .

8. LibraryThing Founder Q&A : Tim Spaulding. Searcher. 2007, vol. 15, iss. 7, s. 2829. Dostupný také z WWW: . ISSN 10704795.

36

9. MPGL Webrary [online]. 2000-29-10, 2010-05-08 [cit. 2010-05-08]. Welcome to Fiction_L! . Dostupné z WWW: .

10. PERKINS, F. B. Public libraries in the United States of America : their history, condition, and management. Special report, Department of the Interior, Bureau of Education. Part I. Washington : Goverment Printing Office, 1876. xxxv, 1187 p s. Dostupné z WWW: .

11. Recommended Readers ' Advisory Tools. Reference & User Services Quarterly [online]. 2004, vol. 43, is. 4 [cit. 2010-02-21], s. 294-305. Dostupný z WWW: . ISSN 10949054. 12. SARICKS, Joyce G. Readers’ advisory service in the public library. 3rd edition. Chicago : American Library Assocociation, 2005. 211 s. ISBN 0-8389-0897-7.

13. SPALDING, Tim. The LibraryThing Blog [online]. 2008-08-01 [cit. 2010-03-28]. Abebooks news: The scoop for LibraryThing. Dostupné z WWW: .

14. SPALDING, Tim. Thingology Blog [online]. 2007-11-08 [cit. 2010-03-15]. Shelfari spam: "basically social networking rapists" . Dostupné z WWW: .

15. STOVER, Kaite Mediatore. Stalking the wild Appeal factor. Reference & User Services Quarterly. Spring 2009, vol. 48, iss. 3, s. 243-246. Dostupný také z WWW: . ISSN 10949054.

37

16. ŠÁMAL, Petr. Soustružníci lidských duší : lidové knihovny a jejich cenzura na počátku padesátých let 20. století (s edicí seznamů zakázaných knih). 1. Praha : Academia, 2009. 613 s. ISBN 9788020017093.

17. TechCrunch [online]. 2007-12-17 [cit. 2010-05-26]. Goodreads Raises Angel Round To Help You Find That Perfect Book. Dostupné z WWW: . 18. WYATT, Neal. An RA big think. Library Journal. 2007, 132, 12, s. 43. Dostupný také z WWW: . ISSN 03630277.

38

Seznam obrázků Obr. 1 – Seznam doporučené četby vlepovaný do knihy......................................................... 10 Obr. 2 – Shelfari widget ........................................................................................................... 17 Obr. 3 – Goodreads widget jako čtečka elektronických knih .................................................. 20 Obr. 4 – sekce s doporučenými knihami na LibraryThing....................................................... 23 Obr. 5 – Shelf Browser............................................................................................................. 24

39