Úspěch ve stáji. SKOT Zdraví bachoru u dojnic TMR správné použití přináší značné výhody Cílená příprava dojnice na laktaci RINDAVIT 2000 VK

4. března 1997, číslo 1/1997

Odborný časopis pro moderní chov zvířat a výživu

SKOT Zdraví bachoru u dojnic TMR – správné použití přináší značné výhody Cílená příprava dojnice na laktaci – – RINDAVIT 2000 VK

PRASATA S BI-LACTAL větší jistota v odchovu selat Soukromý zemědělec pan Vladislav Karlík – úspěšný chov prasat EUROC – nová bílá mateřská linie MIRD – respiratorní onemocnění prasat Vyhodnocení výrmu prasat v ZD Svatý Jan

DRŮBEŽ Výkrm brojlerů s OVITAL MM

OVCE Hospodárně krmit s MILLAPHOS programem

KONĚ Krmné dávky je třeba přizpůsobit výkonům Siláž v balících se SILA-BAC®

ZDRAVÍ Význam jodu ve výživě Příznaky nedostatku vitaminu E a selenu u skotu SILA-BAC® potlačuje klostridie v travní siláži Konzervace obilí

Úspěch ve stáji

ZdravÌ bachoru u dojnic:

Struktura krmiva ovlivňuje trávení Dojnice reagují příjmem krmiva na poruchy, které vyvstávají ze složení krmné dávky (nevyvážená krmná dávka) nebo z krmné techniky. V souvislosti s délkou řezanky konzervované píce (travní siláže) nebo s TMRkrmnou dávkou se předpokládá, že krátké partie krmiva narušují potřebnou strukturu objemného krmiva. Následuje vysvětlení. Bachor, nejdůležitější orgán krávy Předžaludek všech přežvýkavců má za úkol s pomocí různých bakteriálních kmenů narušovat vlákninu obsaženou v krmivu a umožnit její trávení. Z vlákniny vzniká bakteriální činností převážně kyselina octová, která má velký význam především pro tvorbu mléčného tuku. Pro užitkovost důležité mastné kyseliny, např. kyselina propionová (předstupeň mléčného cukru), vznikají při bakteriálním štěpení škrobu z jadrného krmiva. Těkavé mastné kyseliny neustále se tvořící bakteriální činností v předžaludku plně překyselují obsah bachoru, pokud tvorba kyselin nebude působit protichůdně. To se stane díky podání pufrujících látek nebo slinami zvířete, které přijalo minerální krmivo – pufrující makroprvky (vápník, hořčík, sodík, fosfor). Tok slin se udržuje díky pravidelnému přežvykování a je samozřejmě závislý na tom, jak dobře funguje bachor. Zdravá kráva produkuje denně až 180 l slin! Nedostatečný příjem objemného krmiva, vysoký podíl jadrného krmiva nebo změna krmné dávky může vést ke snížení doby přežvykování v důsledku poruch pohybu bachoru. V průměru by měla celková krmná dávka dojnic 2

Úspěch ve stáji 1/97

obsahovat v sušině cca 15 -16 % vlákniny, která musí pocházet z objemného krmiva. K dosažení dostatečného příjmu vlákniny musí odpovídat kvalita objemného krmiva, popř. siláže.

Struktura objemného krmiva

Struktura a kvalita siláží zvyšuje příjem objemného krmiva. Užitkovost stoupá.

Struktura popisuje v souvislosti s funkcí bachoru vliv objemného krmiva na rozvrstvení obsahu bachoru na tekutou, pevnou a plynnou fázi (tab.1). Toto se zachovává díky příjmu vlákniny a pravidelnému pohybu bachoru. Mnohokrát se již potvrdilo, že dlouhé partie krmiva podporují funkci bachoru. Pokusy pro příjem krmiva ukazují právě opak. V tab. 1 jsou uvedeny výsledky pokusů, které dokládají při stejné kvalitě siláže vyšší příjem krmiva, pokud jsou partie krmiva kratší. Mezi 5 a 22 mm délky řezanky jsou rozdíly 2 - 3 kg sušiny ve prospěch krátké řezanky. Řezanka zkrmované travní siláže leží hluboko pod hodnotou v praxi zkrmované siláže (30-40 mm je již velice dobré). Řezání nebo rozmělňování objemného krmiva má pozitivní vliv na celkový příjem vlákniny také s ohledem na zdraví bachoru. Nevýhoda se projevuje teprve pokud je délka řezanky pod 3 mm.

Negativní vlivy na účinnost struktury Nepříznivé pro strukturu jsou velmi vlhké siláže, které jsou navíc špatně zkvašené a vykazují kompostovou struk-

turu. Pokud je za těchto podmínek krmivo velmi najemno nařezáno, je ovlivněna funkce bachoru (porucha rozvrstvení). V těchto případech je nutno sledovat, aby délka řezanky nebyla příliš krátká a aby při

Tab. 1: Vrstvení ve zdravém bachoru Struktura z objemného krmiva je důležitá pro rozvrstvení v bachoru, pohyb bachoru a přežvýkání !

jíce n

zpětný tok pevných částic do tlamy (přežvykování)

plynná fáze pevná fáze („struktura“)

pohyb bachoru: navlhčení a promíchání pevných částí krmiva pro optimální odbourávání

tekutá fáze

Tab. 2: Krátká řezanka zvyšuje příjem sušiny na zvíře (dojnice) a den (Brabander 1982, Castle 1979) Travní siláž příjem krmiva (kg suš./zvíře/den) pokus 1 pokus 2

jemná 5 mm

hrubá až

dlouhá 22 mm

12,4 11,2

11,7 10,2

9,4 9,2

Doba seče trav k přípravě siláží Mladá, bohatě olistěná tráva vykazuje nejvyšší stravitelnost. Bachorové bakterie mohou méně zdřevnatělé buněčné stěny rychleji odbourat, tak že získáme vyšší příjem krmiv. Práce od Kristensena (viz tab. 3) toto potvrzuje. Mezi obsahy vlákniny od 21 do 29 % v sušině je rozdíl 3 - 4 kg (vztaženo na sušinu) v příjmu krmiva ve prospěch travní siláže s nízkým obsahem vlákniny. Negativní vliv nízkého obsahu vlákniny (21 – 22 %) s ohledem na účinek efektu strukturovanosti není pozorován, pokud se hodnotí podle příjmu krmiva. Extenzivní traviny pro přípravu siláží: výhody SILA-BAC® Pozdní doba seče vede také k vyššímu obsahu vlákniny v travách. Protože je

příjem krmiva omezen z důvodu nízké stravitelnosti, nejsou tyto extenzivní porosty nejlepší základnou pro krmnou dávku pro vysokoužitková zvířata. Právě proto, že celková krmná dávka musí být vhodná pro přežvýkavce, je při sníženém příjmu siláže rovněž omezena maximální dávka jadrného krmiva. Pokud překročí podíl produkčního šrotu 50 % krmné dávky, může dojít k poruchám bachoru. Pokud jsou k výrobě siláží k dispozici extenzivní trávy, konzervace se SILA-BAC® může výrazně zvýšit kvalitu siláží. Díky zvýšení stravitelnosti vlákniny a zvýšení celkového příjmu sušiny (více než 1 kg sušiny) přináší ošetřená siláž větší užitkovost a více jistoty ve výživě. Kvalita siláže podporuje užitkovost a zdraví Pokud jsou optimální podmínky k vysokému příjmu siláže - krátká řezanka, nízký obsah vlákniny, ošetření hmoty SILA-BAC® – měly by též dojnice mít maximální

Tab. 3: Včasná doba seče a nižší obsah vlákniny zvyšuje příjem siláže na zvíře a den (podle Kristiansena) Doba seče travní siláže vláknina v suš. (%) stravitelnost organ. hmoty (%) příjem siláže (kg suš.) při 4 - 5 kg produkčního krmiva

1 21,1 84 13

2 28 74 10,4

3 29,9 68 9,9

Tab. 4: Krátká řezanka snižuje silážní ztráty, tj. značně snižuje tvorbu CO2 (podle Zimmera) 100 80

silážní hmota neřezaná

60 40 silážní hmota rozřezaná

tvorba CO2 (relativní)

přípravě směsné dávky v krmném voze nebyla siláž znovu rozřezána. Zpravidla je popsaná situace vyjímkou.

20 0

0

5

10

20 30 40 doba kvašení (dny)

příležitost k příjmu krmiva (stálý přístup ke krmivu, vyvážené dávky produkčního krmiva). Dodatečná výhoda: krátké partie (řezanka) snižují přirozeně ztráty při kvašení a zvyšují stabilitu siláže při vybírání díky lepší možnosti

50

65

70

75

udusání (tab.4). Doba seče, silážní technika a ošetření SILA-BAC® podporuje díky vyšším podílům siláže v krmné dávce pro dojnice jejich užitkovost a zdraví. Dr.Dieter Wiesmann ing. Dušan Kořínek

Rozšíření DLG-značky kvality SILA-BACÆ zÌskal DLG-znaËku kvality v n·sledujÌcÌch kategoriÌch: c; 1b + 1 + 4c 4a + 4b

Skupina 1b: zlepšení silážního procesu středně těžce silážovatelných plodin Skupina 1c: zlepšení silážního procesu lehce silážovatelných plodin Skupina 4a: podpora příjmu krmiv popř. živin Skupina 4b: zlepšení stravitelnosti krmiva Skupina 4c: prokázané zlepšení užitkovosti: druh zvířat: skot; zaměření: mléčná, masná užitkovost

! É V O N

Se SILA-BACÆ vÏtöÌ hospod·rnost ve st·ji. Úspěch ve stáji 1/97

3

MlÈËn· v˝roba 2000

TMR – správné použití přináší značné výhody Pod názvem „Mléčná výroba 2000” probíhala série seminářů s Dr.Hermannem Birnkammerem, Univerzita Hohenheim, v Baden-Württembergsku a Hessensku. Hovořilo se o ekonomických faktorech výroby mléka a specifických požadavcích na TMR-krmení. Pokud byly některé názory Dr.Birnkammera pro chovatele provokující, rozvinula se velice zajímavá diskuse. A dlouhověkost se určuje životní užitkovostí. Teprve při užitkovosti nad 33.000 kg mléka lze hovořit o dlouhověkosti.

TMR – výhody při správném použití

Dr. Hermann Birnkammer, Univerzita Hohenheim. Mléčná výroba 2000 vyžaduje podle názoru Dr.Hermanna Birnkammera podnik, který je schopen vyprodukovat příjem pro rodinu minimálně 75.000 DM na rok, aby byl k dispozici vlastní kapitál pro nové investice. Důležité předpoklady pro toto jsou dobrý management, vysokoužitková zvířata a dostatečné kvóty. Pro vysokoužitkovou dojnici platí následující parametry : – poměr mléčné užitkovosti k živé hmotnosti je minimálně 1 : 13, př. kráva o hmotnosti 600 kg musí dát minimálně 7.800 kg mléka – míry a váhy : > 1,45 m výška v kříži > 600 kg živá hmotnost, dostatečná šířka pánve pro zavěšení vemene, – dobré mléčné složky, – znaky managementu (vemeno, dojitelnost, nohy a paznehty) – dlouhověkost. Dr.Hermann Birnkammer upřednostňuje přitom jednoznačně větší krávy, protože si snáze mohou poradit s deficitem energie. U mléčných složek není podle něho rozhodující obsah tuku, ale množství tuku. 4

Úspěch ve stáji 1/97

Dále Dr.Hermann Birnkammer uvádí své zkušenosti s TMR (celková směsná krmná dávka). Tyto vychází z více než čtyřletého praktického ověřování. TMR - krmení přitom znamená jen jednu produkční skupinu pro krávy v laktaci. Své názory Dr. Hermann Birnkammer shrnul do 10 bodů: 1. Hlavní určující rozměr je genetické založení pro příjem krmiva. Stadium laktace, věk zvířete, hmotnost zvířete jsou jen ovlivňující faktory. Otázka plemene má vedlejší význam při podobných požadovaných a užitkovostních profilech. 2. Bachor jako biologický reaktor může být nejlépe využit přes TMR. Mohou vznikat následující pozitivní vedlejší efekty: vyšší příjem sušiny – menší poruchy látkové výměny – lepší zdravotní stav zvířat. 3. Výhody TMR mohou být využity pouze tehdy, pokud se zkrmuje relativně homogenní a dobře promíchaná krmná dávka, aby nebyla možnost selekce. TMR by neměl být žádný „podvodný balíček”, tzn. jen vysoce hodnotné a kvalitní nezávadné komponenty přichází do úvahy. Přídavek vody a melasy, správně použité, mohou doplnit dávku. 4. Vysokoužitkové dojnice mohou být v podstatě krme-

Při správném nasazení hovoří pro TMR-krmení mnoho. ny ve všech fázích podle potřeby. Požadavky se týkají speciálně dusíkatých látek, škrobu, obsahu tuku, vlákniny a energie. 5. U optimalizované TMR mohou být mezní hranice pro vlákninu, škrob a tuk posunuty bez negativního ovlivnění. 6. TMR-krmení má vliv na plochost laktační křivky, tím se snižuje zatížení látkové výměny na špičce laktace. 7. Díky odpovídajícímu sestavení krmné dávky může dojít principiálně k ovlivnění mléčných složek, např. složení mastných kyselin mléčného tuku. 8. Kromě výživářsko-fyziologické oblasti vykazuje TMR ještě další výhody: a) krmení není pevně vázáno na čas b) není potřeba automaty na produkční šrot c) poměr míst u žlabu a míst pro ležení může být rozšířen 9. Při správném použití TMR mohou být sníženy náklady na kg mléka. 10. U vysokoužitkových krav ztrácí mezidobí svůj dosavadní význam. Se zvyšující se užitkovostí se může mezidobí bez hospodářských nevýhod prodloužit. Výhoda: vysokoužitkové dojnice nemusí být při dojivosti více než 20 kg mléka zasušeny. Pro TMR-směs hovoří podle Dr.Birnkammera: – až o 1,5 kg vyšší příjem krmiva na krávu a den, – použití cenově výhodných vedlejších produktů, – biologické krmení, – odpadá ruční práce, – není nutné používat automaty na krmnou směs. Často uváděné nevýhody, jako více skupin podle užitkovosti, změna krmiv, více rutinní práce nejsou pro něho žádný

argument. Při průměrné velikosti volné boxové stáje pro 50-60 krav v západní části Německa, přichází do úvahy TMR jen v tom případě, pokud funguje jedna skupina užitkovosti. Často vyjadřované obavy ze ztučnění v poslední třetině laktace nehrají žádnou roli, pokud se jedná o vysokoprodukční dojnice.

Dobré vyhlídky pro profesionály Při výhledu na rok 2000, nabídl Dr. Hermann Birnkammer svou verzi „Vize 2000 plus X” k diskusi: Od druhé laktace dochází k značnému prodloužení mezidobí na cca 420 dní a cca 10.000 kg mléka za 365 dní. Nebo od třetí laktace, ještě další prodloužení na 18-20 měsíců, s 15.000-18.000 kg mléka za laktaci. Tyto vize jsou pro mnohé chovatele hudbou budoucnosti, zvláště když „plus X” není zcela přesně definováno. Přičemž je lepší být již na správné cestě, než se vůbec nepohybovat, říká Dr.Hermann Birnkammer. Mnohé výhrady, směřované též k TMR, jsou založeny na typicky německé pochybnosti. Nedostatečně se sleduje – co, kdy, kde a jak funguje –, nýbrž se často jen vidí, kde to nefunguje. Na závěr svého vystoupení nabídl Dr.Hermann Birnkammer chovatelům úspěšné vyhlídky, pokud budou dodrženy následující stěžejní body: 1. Chovatel musí být podnikatel. 2. Současně musí být jasná velikost podniku a kvóty. Kdo splňuje obě podmínky, může s důvěrou pohlížet do budoucnosti. Ten, kdo tyto podmínky nesplňuje, by se měl snažit obou co nejdříve dosáhnout. Dr.Leonhard Raab ing. Dušan Kořínek

Rindavit 2000 VK

Cílená příprava dojnice na laktaci Zdravotní stav a užitkovost dojnic - stejně jako telat jsou výsledkem řízené, nárokům krávy odpovídající výživy. Rozhodující fáze pro přípravu dojnice na laktaci je stání na sucho. Odborníci doporučují následující strategii v krmení dojnic v době stání na sucho: 1. zamezit ztučnění zvířat 2. správné nakrmení před otelením 3. cílené zásobení minerálními a účinnými látkami

předkládat krmivo (zvláště ve vazném ustájení) a díky kombinaci s dobrou slámou a senem s vyšším obsahem vlákniny (především v TMR-krmení). Kukuřičná siláž by se měla zkrmovat omezeně. V každém případě by se měla krmná dávka kontrolovat vážením.

Zabránění ztučnění zvířat Pokud vstupuje dojnice do laktace příliš ztučnělá, je ovlivněna velkou měrou užitkovost a plodnost zvířete. Na „velké změny”, co se týká napravení chyb ve výživě, není tento krátký úsek – období stání na sucho, vhodný. Toto by se mělo řídit cíleným a vyváženým zásobením objemným i jadrným krmivem během celé laktace (zvláště v poslední třetině laktace). Při normálním výživném stavu potřebuje dojnice během stání na sucho k pokrytí záchovu (mezi 36 a 40 MJ NEL/den) a dodatečně energii a bílkoviny na cca 5 kg mléka (16 MJ NEL, 400 g bílkoviny na den). K zajištění zásobení minerálními látkami dostává dojnice minerální krmivo RINDAMIN 2000 nebo RINDAVIT 2000, které slouží nejen k vyrovnání objemného krmiva ale i k doplnění minerálních rezerv zvířete. Na základě menší potřeby krmiva pro zvířata stojící na sucho je samozřejmé, že krmení se uskutečňuje odděleně od dojnic v produkci. V tab.1 jsou uvedeny některé příklady krmných dávek vhodných pro dojnice stojící na sucho. Při změně krmné dávky na krmení v období stání na sucho je nutné zohlednit následující: – změna krmení musí být pozvolná (návyk na nové komponenty), 4 až 6 týdnů – krávy, které jsou příliš tlusté nelze převést na „dietní” krmnou dávku bez problémů, v této situaci hrozí nebezpečí vzniku acetonémie. V praktickém krmení se používají stejná objemná krmiva v době stání na sucho i v laktaci. Menší potřeba energie je dodržována omezenou možností

Poslední tři týdny rozhodují: s RINDAVIT 2000 VK se „nastavují váhy“ Poslední tři týdny před otelením náleží přípravě na laktaci. Zkrmování mačkaného obilí podporuje současně přizpůsobení bachoru na produkční šrot díky výstavbě škrob-odbourávajících bachorových bakterií a bachorových klků. Jejich úloha je absorbovat těkavé mastné kyseliny. Dávka mačkaného obilí, vhodná pro zkrmení, může být ve vazném ustájení podle termínu telení od 3.týdne do otelení rozložena od 1 do 3 kg/den podle týdnů. Ve velkých chovech s krmením TMR lze tuto diferenciaci těžko provést, krmná dávka je složená z objemného krmiva a produkčního šrotu. Po smíchání se slámou se docílí snížení/omezení příjmu energie. Podíl obilí ve směsi je upraven tak, aby dojnice během těchto tří týdnů dostaly na den

Tab.1:

RINDAVIT 2000 VK – zabezpečuje zásobení vitaminy, minerálními a účinnými látkami – speciálně v posledních 3 týdnech před otelením. 2 kg. V průměru denní dávka energie stačí na záchov a cca na 14-15 kg mléka. Díky tomuto postupu se značně snižuje nebezpečí překyselení předžaludků (acidózy) a ketóz, nebo příjem krmiva, zvláště příjem objemného krmiva zůstává po změně na produkční krmnou dávku stabilní.

Profylaxe mléčné horečky s RINDAVIT 2000 VK Speciálně v posledních třech týdnech před otelením zabezpečuje RINDAVIT 2000 VK optimální zásobení dojnice: G předcházení mléčné horečce G podpora zdravotního stavu

Příklady krmných dávek pro krávy stojící na sucho

krmiva travní sil. prům. travní sil. pozdní vojtěš. sil. seno v květu kukuřič. siláž ječná sláma sójový šrot RINDAMIN 2000

suš. energie krmivo, kg na krávu a den % NEL MJ/kg suš. 1 2 3 4 40 40 35 88 31 88 88 —

5,8 5.4 5,2 5.1 6,5 3,6 8 —

20 — — — — 2 — 0,15

— 10 — 2 10 — 0,5 0,15

— 11 — — 10 2 0,5 0,15

Od 3.týdne před otelením: RINDAVIT 2000 VK až do otelení Zkrmování mačkaného 3.týden před otelením: 2.týden před otelením: poslední týden:

obilí: 1 kg/krávu a den 2 kg/krávu a den do 3 kg/krávu a den

— — 12 1,5 12 — — 0,15

vemene G zlepšení kvality mleziva G snížení případů zadržení očistků RINDAVIT 2000 VK obsahuje makroprvky sodík, hořčík a fosfor k pokrytí denní potřeby. Zásobení vápníkem je sníženo na minimum, aby se látková výměna vápníku krávy připravila na mobilizaci z kostry. Toto je významná část přípravného krmení. Vysoké zásobení vápníkem při současně nízké potřebě působí protichůdně: mobilizace vápníku se neuskuteční, s nastupující tvorbou mléka se zásoba vápníku z krve po 4-5 litrech vytvořeného mléka vyčerpává podle závažnosti poruchy se projevuje mléčná horečka ulehnutím. Nepříliš těžké formy způsobují zadržení očistků a snižují mléčnou užitkovost. Jestliže současně chybí hořčík, nevytváří se parathormon mobilizující vápník (tab. 2). Hořčík má vliv na hospodaření s vápníkem v těle dojnice. V praktickém krmení se nejlépe osvědčil přídavek RINDAVIT 2000 VK. V poslední době diskutované kyselé soli jsou nejen špatně přijímány ale nepřináší žádnou výhodu oproti použití RINDAVITU 2000 VK.

Podpora zdravotního stavu vemene díky RINDAVITU 2000 VK Především v době, kdy se pokračování na straně 6 Úspěch ve stáji 1/97

5

dokončení ze strany 5 vemeno znovu připravuje na laktaci, je velmi důležité zásobení účinnými látkami. Dojnice musí být na začátku laktace schopná produkovat kvalitní, nezávadné mléko. RINDAVIT 2000 VK zabezpečuje zásobení vitaminem E, selenem, vitaminem A a betakarotenem. Vitamin E a selen chrání tkáňové buňky před jedovatými produkty látkové výměny (radikály, oxidanty), které bez odbourání své škodlivosti oslabují imunitní systém a dojnici činí náchylnější k infekcím - např. mastitida. Vitamin A a betakaroten zastávají hlavní funkce ve výstavbě tkání (novotvorba vemene) a chrání před oxidačními procesy.

S RINDAVIT 2000 VK vyšší kvalita mleziva Všechny účinné látky přijaté zvířetem mohou podpořit kvalitu

S RINDAVIT 2000 VK méně poporodních problémů

Tab. 2: Profylaxe mléčné horečky s RINDAVIT 2000 VK: nízké zásobení Ca před otelením, optimální zásobení hořčíkem podporuje tvorbu parathormonu k mobilizaci Ca na začátku laktace. RINDAVIT 2000 VK před začátkem laktace:

mobilizace Ca z kostry

Ca navázaný na protein

Ca obraz v krvi klesá Mg důležitý pro

tvorba 1,2-dihydroxykalciferolu

mleziva. Přitom přímý přechod účinných látek do mléka je možný díky vitaminům (vit. A a E, betakaroten, stopové prvky), jež jsou teleti k dispozici. Betakaroten v mlezivu snižuje výskyt např. průjmů, vitaminy A a E podporují společně se selenem výstavbu imunitního systému.

tvorba parathormonu

Význam má také nepřímý vliv na podporu imunitního stavu krávy. Jestliže je ještě zlepšen velice dobrým zásobením účinnými látkami, získá tím i tele (pití mleziva). RINDAVIT 2000 VK cíleně podporuje zdraví telete přes zásobení krávy.

Za zadržování lůžek po porodu je odpovědná řada faktorů (ztučnění zvířat, infekce, narození dvojčat, nedostatečné zásobení účinnými látkami). Díky RINDAVIT 2000 VK je optimální přísun účinných látek zabezpečen. Profylaxe mléčné horečky s RINDAVIT 2000 VK je současně profylaxí zadržování poporodních očistků. Dostatečně vysoký krevní obraz vápníku chrání svalovinu v děloze před křečemi – se spouštěčem pro opožděný odchod očistků. Doba stání na sucho by měla být cíleně využita k přípravě dojnice na laktaci. Tím je zohledněno uzpůsobení bachoru na produkční šrot a vyrovnané minerální a účinné látky. Podávání RINDAVIT 2000 VK pomáhá předcházet problémům. Dr. Dieter Wiesmann ing. Lenka Vorschneiderová

OVITAL MM

Výkrm brojlerů s OVITAL MM Od konce dubna do začátku června 1995 probíhal ve výukové a pokusné stanici pro chov malých zvířat v Kitzingenu pod vedením dr. Klause Damma pokus ve výkrmu brojlerů. OVITAL MM (celkem 4000 zvířat, Ross). Tabulka 1 podává informaci o složení jednotlivých krmných směsí a o obsahu energie a živin. Starter se

krmí 1. až 10. den, střed výkrmu je 11. – 30. den a konec výkrmu 31. – 35. den. Výsledky výkrmu (viz tab. 2)

Výkrm brojlerů s OVITAL MM přináší dobré výsledky. 6

Úspěch ve stáji 1/97

Tab. 1: Výkrm brojlerů s OVITAL MM – složení krmných směsí, LVA Kitzingen Kukuřice HP-sójový šrot Sójové boby Pšenice OVITAL MM Sójový šrot SCHAUMASIL® Celkem Živiny: ME drůbež Dusíkaté látky Lysin Methionin Vápník Fosfor

Starter

Výkrm

Konec výkrmu

% % % % % % % %

30,0 25,0 20,0 16,5 4,0 4,0 0,5 100,0

30,0 21,5 20,0 20,0 4,0 4,0 0,5 100,0

30,0 21,5 20,0 20,0 4,0 4,0 0,5 100,0

MJ/kg g/kg g/kg g/kg g/kg g/kg

12,9 238,4 13,3 5,0 9,8 7,4

13,0 225,9 12,4 4,9 9,7 7,3

13,0 225,9 12,4 4,9 9,7 7,3

jsou přesvědčivé. Rozlišovaly se 2 skupiny zvířat: 1. skupina nedostávala kokcidiostatikum vůbec, 2. skupině bylo kokcidiostatikum dávkováno v počáteční fázi (starter) a ve výkrmu. Díky dobrému složení krmiva a jeho obohacení minerálními a účinnými látkami dosáhla skupina bez kokcidiostatika 35. den výkrmu přes 1,6 kg. Spotřeba krmiva 1,7 kg na 1 kg přírůstku svědčí rovněž o vysoké úrovni užitkovosti. Tento velmi dobrý výsledek bylo možné ještě zlepšit přidáním kokcidiostatika (asi

Tab. 2: Výkrm brojlerů s OVITAL MM – údaje o užitkovosti, LVA Kitzingen Kokcidiostatikum bez

s

Hmotnost (g) 1. den 39 39 10. den 180 178 35. den 1615 1699 Přírůstek (g) 1. – 10. den 141 139 1. – 35. den 1575 1659 Spotřeba krmiva (kg/kg přírůstku) 1. – 35. den 1,705 1,622 Ztráty (%) 1. – 35. den 1,8 2,0

Novinka !

fungují ve výkrmu velmi dobře. Ještě lepší výsledky jsou, jestliže se v počáteční a střední fázi výkrmu používá kokcidiostatikum. Krmné směsi z obilí, sójového šrotu a Ovitalu MM – vysoce koncentrované minerální a účinné látky – tvoří základ pro optimální užitkovost. Výsledkem jsou dobře zmasilá zvířata s minimálním obsahem tuku. Dr. Viktor Melosch ing. Dušan Kořínek

Tab. 3: Výkrm brojlerů s OVITAL MM – vliv kokcidiostatika na počet kokcidií v trusu (30. den), LVA Kitzingen skupiny A a E: bez kokcidiostatika kokcidie, počet OPG v tisících

o 5 % vyšší konečná hmotnost, asi o 5 % nižší spotřeba krmiva). Je zřejmý efekt kokcidiostatika, zvyšující užitkovost. To nemělo sice žádný vliv na ztráty zvířat, ale mohlo trus brojlerů téměř zbavit kokcidií (viz tab. 3). Skupiny A a E nedostávaly kokcidiostatikum, zatímco skupiny B, C a D ano. Počet kokcidií byl měřen podle počtu OPG (oocysty na gram trusu). Krmné směsi s vysokým podílem obilí a OVITAL MM

skupiny B, C a D: s kokcidiostatikem

30 25 20 15 10 5 A

B

C skupina

D

E

S Bi-Lactal větší jistota v odchovu selat bez matky

28 selat odchovaných na prasnici a rok ! Není to žádná utopie, pokud se v produkci selat využijí všechny rezervy. Znamená to odchovat také selata, jimž hned po narození chybí hodnotné mateřské mléko z důvodu jeho nedostatku nebo z důvodu úhynu prasnice. V tomto případě platí, jednat rychle a cíleně. Dobré šance na přežití mají selata jen tehdy, pokud je jim nabídnuta náhražka identická s mateřským mlékem. S novým BILACTAL je k dispozici ještě účinnější výrobek. Nový BI-LACTAL S více než 70 % mléčného podílu poskytuje BI-LACTAL pro trávení selat velké množství stravitelného mléčného cukru a mléčné bílkoviny. V BI-LACTAL je garantováno optimální zastoupení aminokyselin. S 10 % obsahem vysoce hodnotného tuku v BI-LACTAL je pokryta potřeba energie zvláště novorozených selat. Okamžité podání BI-LACTAL nápoje v prvních hodinách života zabraňuje spotřebování rezerv energie, snížení tělesné teploty a tím podmíněným ztrátám zalehnutím. Problém, který je urychlen při nízké teplotě ve stáji. Jádrem nového BI-LACTAL je kombinace vysoce účinných doplňkových látek, které posilují obranyschopnost narozených selat, a tím imunitu proti původcům infekcí. Díky kombinaci těchto různých účinných látek se dosáhne podobné ochranné funkce jako mají přirozené imunoglobuliny obsažené v mlezivu. Během celé doby zkrmování BI-LACTAL je tak možné dosáhnout pasivní imunizace u selat odchovávaných bez mat-

ky. Především je možné bojovat cíleně proti nebezpečným průjmům způsobeným kolibakteriemi, které jsou vedle ztrát vzniklých zalehnutím hlavní příčinou ztrát sajících selat. Zvláště vysoký obsah zdraví- podporujících vitaminů, jako vitamin E, C a kyselina listová, podporuje a stabilizuje zdravotní stav zvířat. Ucelené, vyvážené zasobení sajících selat minerálními látkami umožňuje nejen vysoké přírůstky, ale i dobré využití krmiva.

Jak se BI-LACTAL používá ? Nový BI-LACTAL vykazuje díky speciálně vybraným komponentům ještě lepší rozpustnost. Chutné a aromatické nápoje začnou přijímat malá selata brzy a ráda. Nápoj BILACTAL se selatům podává ihned po narození, napájecí teplota je cca 40°C, přičemž koncentrace nápoje závisí na stáří zvířat. Z cca 250 g na 1 litr vody se snižuje koncentrace na cca 140 g na 1 litr vody při stáří selat tři týdny. Stejně jako při sání mateřského mléka by mělo být na konci prvního týdne

Nový BI-LACTAL je ideální náhrada za mléko prasnice pro úspěšný odchov selat. života nabídnuto selatům speciální krmivo pro odchov (např. s DYNAPHOS F PROTECT). Díky vyváženým a požadavkům odpovídajícím živinám lze s novým BI-LACTAL dosáhnout většího úspěchu v odchovu selat bez matky. Vylepšení výrobku: I BI-LACTAL je ideální náhradou mléka prasnice díky obsahu mléčných složek a garantuje tak vysoké přírůstky. I BI-LACTAL obsahuje kombinaci vysoce kvalitních standardizovaných ochranných látek, velmi účinné probiotikum a osvědčené anti-

biotikum. Lze tak předejít ztrátám způsobeným časným průjmem. I BI-LACTAL je vybaven vysoce účinnými minerálními a biologickými látkami, které umožňují výborné využití živin, a tím bezpečný růst. I BI-LACTAL je díky vybraným komponentům dobře rozpustný, snadno použitelný, chutný, aromatický a selaty ochotně přijímaný. I BI-LACTAL pomáhá využít rezervy v produkci selat a zlepšit hospodárnost. Dr.Ute Schmidt ing. Lenka Vorschneiderová Úspěch ve stáji 1/97

7

Soukrom˝ zemÏdÏlec pan Vladislav KarlÌk, Kostelec u St¯Ìbra

Začít tak, abych všechno stačil Co Vás vedlo k tomu začít soukromě hospodařit? K této práci jsem měl sklon již z dřívější doby. Cítím tuto práci jako své poslání. Nějaký majetek jsem zdědil po rodičích, něco jsem restituoval. Bylo to ale jen 13 hektarů, takže jsem si dále pronajal od pozemkového fondu další půdu. Celkem je výměra 350 hektarů, (výhodou určitě je, že všechny pozemky jsou pohromadě). Myslím si, že tato rozloha byla ze začátku na stav mechanizace jaký byl, tak na pokraji vypětí, dneska už se zdá ideální. Hospodařím samostatně vlastně od roku 1989, byl jsem první zaregistrovaný soukromý zemědělec u OÚ Kostelec a první zemědělec, který na tomto okrese začal spolupracovat s firmou Schaumann. Můžete nám říci, jak jste s firmou Schaumann začal spolupracovat? První kontakt s firmou Schaumann bylo setkání s panem ing. Slepičkou, který mne navštívil v roce 1994. Seznámil mne s prací firmy Schaumann a pozval na výstavu Země živitelka, do výstavní expozice. Na výstavě jsem se podrobněji seznámil s možnostmi spolupráce s firmou Schaumann a také s možnostmi výroby

krmných směsí pojízdnou míchárnou, kterou provozuje firma Mobilmix-krmiva. I když jsou na mých střediscích delší dopravní vzdálenosti, kam je nutno namíchanou směs dovést a vysypat, probíhá míchání bez větších problémů. Původně jsem začal v oblasti krmení spolupracovat s jinými krmivářskými firmami i českými, které přišly samozřejmě dříve. Když jsem vyzkoušel výrobky firmy Schaumann, bylo mé rozhodnutí jednoznačné. Zejmé-

na u selat, kde jsem poznal změnu ve velmi krátké době. Totéž jsem poznal ve směsích pro prasnice, tedy KPB i KPK. U výkrmových směsí jsou výsledky rovněž vynikající. U prasnic podle dosavadních výsledků vychází 21 odchovaných selat na prasnici a rok. U selat přírůstky přesně nesleduji, takže nemohu říct přesné číslo, ale už jen to, že nevím, co je to průjem selat pod prasnicí, odstav je bezproblémový, selata jsou vitální, to hovoří samo za sebe. Mohu také říci, že nevím, co to je problém s prašením nebo s léčením po oprašení.

To jsou výborné výsledky, i když by někdo mohl říci: „má pár kousků zvířat, a tak si s tím hraje”, kolik máte zvířat ve vašem chovu? Počet prasnic v základním stádě se pohybuje od 250 do 300 kusů, momentálně mám asi 1000 kusů zastaveno ve výkrmu. Snažím se prodávat prasata jak zrovna potřebuji, to znamená 8

Úspěch ve stáji 1/97

bu selata ve váze 20 až 25 kg nebo vykrmená prasata. V loňském roce jsem vykrmoval průměrně tak 400 kusů, ale letos jsem přebudoval ještě dvě stáje na hlubokou podestýlku. Letošní kapacita je, jak jsem již říkal 1000 kusů.

Spotřeba krmných směsí pro takové počty zvířat je značná, stačí Vám obilí z vlastních zdrojů? Obilí si pěstuji sám, v tříhonném osevním postupu – – pšenice, ječmen, řepka. Mezi ně vkládám podle počasí a podle momentální potřeby jarní pšenici, hrách, kukuřici na siláž. Na mých pozemcích je dobrá bonita půdy. Výnosy jsou vynikající. Loni se pohybovaly od 56 q/ha – nejslabší a úplně nejlepší byly na 25 hektarech – 82 q/ha u pšenice Hana. Tato pšenice byla včas zasetá a dostala plnou dávku živin. Hrách jsem loni zkoušel poprvé, ale udělal jsem chybu, když jsem nedesikoval, což podstatně snížilo výnos a zkomplikovalo sklizeň.

V jakých objektech jsou Vaše zvířata? Stáje pro prasata jsou původní. Zpracoval jsem privatizační projekt na podnik, který v těchto objektech choval prasata. Právě v těchto objektech však byly nějaké zdravotní problémy, a tak byly tyto stáje dva roky prázdné, než mě byly předány. Myslím si, že tak byla minimalizována stájová únava. Stáje jsou stlané, výkrm a předvýkrm na hluboké podestýlce. Objekty, které jsem získal v rámci privatizačního projektu, mám k dnešku již zaplaceny, a jsou mým vlastnictvím. Objekt, kde odchovávám prasata, jsem koupil od restituenta, za reálnou hodnotu na splátky do dvou let. Nečerpal jsem na financování žádný úvěr, všechno hradím přímo z provozu. Samozřejmě to nebylo jednoduché. Například část obilí, které potřebuji pro sebe, jsem musel prodat, abych měl na splátky. Letos jsem už bez závazků, lze říci, že začínám s čistým stolem. Všechny objekty, kde provozuji svou činnost, jsou mým vlastnictvím. Takový objem výroby nestihnete dělat sám, máte nějaké zaměstnance? Zaměstnávám, myslím si, spolehlivé lidi. Samozřejmě

chvíli trvalo, než jsem k tomuto stavu dospěl. Jsem dost náročný na sebe i své zaměstnance, takže ze začátku bylo problémů s lidmi více. Na provozu v Zálezlech, kde je 250 až 300 prasnic, pracuje 4 až 5 lidí podle potřeby. Stáj, kde jsou dojnice a zástavový skot ( 20 dojnic), obsluhuje jeden člověk. Sám vykrmuji 500 prasat na hluboké podestýlce, za-

jišuji polní práce s 1 pracovníkem na 350 ha. První roky mého hospodaření jsem sklizeň i většinu prací řešil vlastními traktory a vlastním kombajnem. V loňském roce jsem sklizeň zadal firmě, která toto provádí, byl jsem s ní spokojen, takže letos to udělám stejně. Více než 50 % orby jsem taktéž nechal provést službou a nechal jsem si zasít secí kombinací Amazone.

Vypadá, to že jste spokojen? Momentálně, tedy koncem ledna ’97, mě trápí situace na trhu s jatečnými prasaty i selaty. Cena prasat šla až na 34 Kč za kg, což je proti říjnu loňského roku, kdy cena byla 42 Kč, podstatný rozdíl. Smlouvu na odběr jsem měl pouze v loňském roce s jatkami Cheb. Letos nemám smlouvu s nikým. S kvalitou masa problémy nemám, i když záleží hodně na plemenné skladbě. Zaměřuji se na křížení Přeštického prasete x Landrase a na to pouštím ještě Belgickou Landrase. K Přeštickému praseti jsem se vrátil od křížení BU x L, kde jsem měl problémy s říjí u prasnic. Jeden velký problém soukromých hospodářství je, že mladí nechtějí pokračovat v práci na farmě, nebojíte se této situace? Moji rodiče i prarodiče hospodařili. Pokusil jsem se na ně navázat a vypadá to, že moji synové budou v tom, co jsem vlastně znovu začal, dále pokračovat.

Děkujeme za rozhovor, přejeme mnoho dalších úspěchů, nejen ve stáji. Úspěch ve stáji 1/97

9

EUROC – nová linie firmy SCHAUMANN, která kombinuje požadavky zpracovatelů – na bílé výsledné hybridy s vynikajícími výsledky užitkovosti hülsenbergského Duroca.

Výsledky v testačních podnicích

EUROC:

Nová bílá mateřská linie v hülsenbergském šlechtitelském programu Od konce 80.let požadují zpracovatelé stále výrazněji, aby vykrmované hybridy prasat byly bílé. Na základě těchto požadavků byla vyvinuta ve výzkumném centru firmy Schaumann Hülsenberg bílá mateřská linie. Tato linie se používá v připařování s hülsenbergskou landrasou a nahrazuje tradiční kombinaci – hülsenbergská hybridní prasnice = duroc x landrasa. Cílem pro vývoj nové linie bylo zachování pozitivních vlastností hülsenbergské duroc-linie, bílá barva výsledných hybridů při zapuštění libovolným kancem a reciproční použití na úrovni rozmnožování v křížení s landrasou. Po pěti letech intenzivní šlechtitelské práce za použití křížení a hülsenbergského selekčního systému je bílá mateřská linie při-

pravena pro praktické použití a je uváděna jako samostatná linie nazvaná EUROC. Také tento nový vývoj nabízí ověřenou kvalitu s vysokou úrovní užitkovosti.

Výsledky ze základního šlechtění Výsledky vlastní kontroly užitkovosti v základním šlech-

Tab. 1: Výsledky vlastní užitkovosti – samičí zvířata (1996) znaky celoživotní přírůstek/den g výška hřbetního špeku mm CK-hodnota

Landrasa

Duroc

EUROC

631 10,1 2,86

552 10,5 2,85

588 10,9 2,75

Tab. 2: Výsledky testu ve výkrmu, hodnota jatečného těla a vlastnosti masa z testační stanice Achterwehr – samičí zvířata (1996) znaky denní přírůstek g konverze krmiva 1: podíl libové svaloviny1) % pH1- kotleta 1) bonský vzorec

10

Úspěch ve stáji 1/97

Landrasa 1,002 2,66 57,2 6,46

Duroc 856 2,75 57,2 6,53

EUROC 885 2,78 56,9 6.58

tění přesvědčí (tab.1). Ve srovnání s hülsenbergskou duroclinií vykazuje EUROC vyšší celoživotní denní přírůstky a příznivější hodnotu CK-testu, u výšky hřbetního špeku nejsou žádné rozdíly. Srovnatelně dobré výsledky jsou předloženy ze stanice výkrmnosti a jatečné kontroly Achterwehr (tab.2). Výchozí linie vykazují podle kritérií užitkovosti velmi vysokou úroveň, přičemž rozdíly mezi populací hülsenbergského duroca a EUROC-linií jsou minimální. Nová linie umožňuje chovateli získat mateřský materiál na vysoké úrovni jako základ jednotné produkce ve výkrmu.

Kromě zkoušek užitkovosti na šlechtitelské bázi se ověřují různé kombinace křížení v testačních podnicích. Tak lze odvodit informace o plodnosti hybridních prasnic a úrovni užitkovosti výsledných hybridů. V tabulce č.3 jsou uvedeny výsledky pro plodnost hybridních prasnic EUROC-linie a hülsenbergské duroc-linie. V hodnocení kritérií plodnosti: „živě narozená” popř. „odchovaná” selata se potvrdily výhody u EUROC-linie, o 0,5 popř. 0,4 selete na vrh více. Též výsledky užitkovosti u výkrmu (tab.4) vykazují kvalitu. Přírůstek přes 900 g, průměrný podíl libové svaloviny 57 % při pH1-hodnotě 6,3 až 6,4 zdůrazňuje potenciál užitkovosti jak hülsenbergské duroc-linie tak EUROC-linie. Srovnání různých linií a systémů křížení dokládá, že nově vyvinutá mateřská linie „EUROC” má význam a doplňuje dosavadní spektrum linií hülsenbergského šlechtitelského programu. Nejdůležitější výhoda EUROC-linie oproti prasnicím kříženým na bázi hülsenbergské duroc-populace je bílá barva výsledných hybridů. PD Dr.Joachim Krieter Dr.Ulrich Presuhn Dr.Dr.Ludwig Richter ing. Lenka Vorschneideroová

Tab. 3: Znaky plodnosti hybridních prasnic (testační podnik) znaky1) živě narozená selata odchovaná selata

Duroc

EUROC

10,3 9,5

10,8 9,9

1) korigováno na paritu

Tab. 4: Znaky užitkovosti ve výkrmu, hodnota jatečného těla a vlastnosti masa u prasat ve výkrmu denní přírůstek konverze krmiva podíl libové svaloviny1) body za bůček pH1-hodnota 1) FOM-hodnota

Duroc

EUROC

903 2,72 57,0 4,0 6,41

918 2,74 57,1 4,0 6,30

Jen s důslednými opatřeními ve výrobních podmínkách lze proti chřipce selat bojovat. vzdálenost několika set metrů. Čím mladší jsou infikovaná zvířata, tím je větší nebezpečí, že dojde na plicní tkáni k těžkým změnám a že se objeví tomu odpovídající poklesy užitkovosti (viz tab. 1). Bakterie a škodlivé látky vychází ven z plic obsažené v hlenu. Poškození slizničních řas Mykoplasmou v dýchacích cestách snižuje tuto schopnost samočištění. Takto poškozené plíce jsou vysoce náchylné na sekundární infekci, kterou vyvolávají Pasteurelly, Aktinobacily, Streptokoky a další bakteriální a viroví původci nemocí. Tak se původní povrchové poškození plic rozvíjí v hloubkové záněty. Takto napadený orgán nemůže správně plnit svoji funkci.

Diagnózu stanoví zvěrolékař

MIRD ñ respiratornÌ onemocnÏnÌ prasat vyvolanÈ Mykoplasmou

Nový název pro starý problém chřipky selat Odborné články v zemědělském tisku vycházejí ze zkušenosti, že jen nové označení vyvolá žádoucí pozornost. Takzvaný Respiratorní a Reprodukční Syndrom u Prasat (PRRS), zvláště ve své respiratorní formě postihující plíce nahradil dnes již „banální“ označení Enzootická Pneumonie (EP) a nebo chřipka selat. Především spekulace s očkovací látkou proti PRRS jako patentované řešení pro mnohá plicní onemocnění ve stájích prasat podporuje do módy přicházející označení PRRS. Nyní dostal tento starý problém nové označení MIRD (Mykoplasma Induced Respiratory Disease). Skutečně to nebyla jen módní záležitost odborníků a výrobců očkovacích látek, že přijali pro nemoc vyvolávanou Mykoplasmou novou zkratku MIRD. Často se tak označuje ústřední problém v chovu a výkrmu prasat. Dříve se jako PRRS označovala především respiratorní onemocnění. Tento problém byl však, obrazně řečeno, nepatrný oproti současné reprodukční formě onemocnění, označovaného jako MIRD.

Podmínky životního prostředí jsou rozhodující Změny, které vyvolává na dýchacích cestách původce nemoci Mykoplasma hyopneumoniae i změny vyvolávané na plicní tkáni nemusí být při dobrých podmínkách stájo-

vého prostředí závažné. Onemocnění vyvolané jen Mykoplasmou pneumoniae často probíhá lehce a ne vždy vyžaduje ošetření. Vliv této nemoci na snížení užitkovosti zvířat je poměrně malý. V dobře řízených stádech prasat, zejména v tzv. kombinovaných chovech prasat, kde nově přichází do stáda nákupem jen nové prasnice a kanci, je zřídka zapotřebí provádět ošetření. Zcela jinak se vyvíjí situace v těch chovech, kde jsou pro přísun cizích zvířat zcela otevřené brány a kde se spolu se zavlečenou Mykoplasmou spojují i nepříznivé podmníky životního prostředí. Infekce Mykoplasmou se přenáší kontaktem, v chovech produkujících selata, z prasnic na selata. Vysoký stupeň zamoření Mykoplasmou vzniká, jsou-li pohromadě

infikovaná zvířata s neinfikovanými, což bývá ve výkrmnách prasat. Mimo vzájemného kontaktu zvířat přichází v úvahu i vzdušná cesta nákazy (aerosol), za nepříznivého počasí se přenos uskuteční až na

Typické změny, které vyvolává EP se nacházejí převážně na přední a dolní části plic, zejména na spodních lalocích. Plicní tkáň ztrácí svůj typický vzhled a strukturu. Sekundární infekce způsobuje lokální, hnisavé záněty, částečně rozšířené na celém plicním laloku, postihuje též pohrudnici a osrdečník, což vede ke srůstům tkáně. Diagnózu EP stanoví zkušený veterinář v podniku bez dodatečných vyšetření na základě průběhu této nemoci a podle typických změn u jatečných zvířat. Při pochybnostech se provádí serologické vyšetření: 10 – 20 vzorků u vykrmovaných prasat v živé hmotnosti cca 60 kg nebo 5 – 10 krevních vzorků

pokračování na straně 12

Tab. 1: Vliv patologicko-anatomických změn na plicích na užitkovost zvířat a častost ošetření (Madec a Tillon, 1988; Straw et al. 1989) Schéma

∅ postižených zvířat (%)

denní přírůstek (g) (celoživotní)

5,6

588

702

0

13,9

562

656

1

30,7

540

620

4

29,8

513

576

10

11,6

488

537

30

8,4

444

473

50

Zvířata s plícemi bez patologickoanatomických změn

denní přírůstek ∅ ošetřených v žíru (g) zvířat (%)

Zvířata s plícemi s vysokým stupněm patologicko-anatomických změn

Úspěch ve stáji 1/97

11

dokončení ze strany 11 odebraných zejména u prasniček. Velmi citlivý je test na protilátky v mlezivu prasnic. Může se stát, že krevní serum je negativní a test na protilátky v mlezivu je pozitivní.

Zavést opatření ve správný čas U EP se nejedná o jednoduchou příčinu a princip působení, ale o mnoho dalších dodatečných rizik, která projev nemoci ovlivní. Opatření musí směřovat na snížení infekčního tlaku (Mykoplasma) a rovněž na optimalizaci podmínek životního prostředí. Akutní onemocnění plic vyžaduje okamžité nasazení antibiotik účinných na Mykoplasmu. Náleží k nim Tetracykliny, Lincomycin, Tiamulin a Tylosin. Tato antibiotika jsou účinná proti celé řadě sekundárních původců. Protinákazová opatření pomocí antibiotik mají jen podmíněnou hodnotu. Mohou přispět k tomu, že

nebudou Mykoplasmou poškozena již velmi mladá zvířata. Takto je možno v podnicích s velkým infekčním tlakem ošetřit selata 1., 8. a 15. den dlouhodobě působícím Tetracyklinem. Současně je zasažen i původce Rhinitis atrophicans. Již dva roky, a to výrazně později než v sousedních státech, se ve Spolkové republice Německo používá očkovací látka proti Mykoplasmě. Odborné očkování v 1. a 3. týdnu života vyvolává 6 měsíční imunitu. Toto postačuje pro celý odchov i pro období výkrmu zvířat. Novější výzkumy a zkušenosti dochází k tomu, že je možné provádět očkování v pozdějším období, t.j. při zástavu ve speciálních podnicích pro odchov selat a nebo ve výkrmu. Efektivně se tak sníží náklady na léčiva a zlepší se výsledky užitkovosti zvířat. Důvod pro očkování nastává zejména ve stádech s: – chronickým kašláním a opakovaným ošetření antibiotiky, – kontinuálním zástavem poměrně

–

–

velikých stájových oddělení s velkou hustotou osazení zvířaty, problematickým větráním a s více než 5 % nálezů změn na plicích při vyšetření na jatkách, více než 30 % vyšetřených prasat s protilátkami proti Mykoplasmě.

Spolehlivé metody pro zdraví stáda Nejefektivnější metodou je eliminace Mykoplasmy. Je spojená se značnými náklady, a proto se vyplatí jen u hodnotných chovných stád. Nejjistější metodou je postup označovaný jako SPF (Specific Pathogen Free). SPF je totální zrušení stáda a obsahuje hodnotné krevní linie získané speciálními operačními a odchovnými systémy. Ostatní postupy spočívají v odstranění stáda až na zvířata starší 10 měsíců. Tato zvířata jsou podrobena cca 14 dní ošetření antibiotiky a stádo se nově vytváří přirozenou reprodukcí.

Medicated Early Weaning (MEW = medikovaný časný odstav) a Segregated Early Weaning (SEW = oddělený časný odstav) využívá mlezivové imunity sajících telat v 1. týdnu života, ve kterém v podstatě infekce Mykoplasmou nemůže nastat. Navazuje pak oddělením selat ve vlastním podniku pro odchov, kde jsou selata ihned ošetřena antibiotiky proti Mykoplasmě. EP bude ještě dlouhodobě v chovech prasat vyžadovat mnoho pozornosti. Toto je především zapotřebí z hlediska potravin živočišného původu. Sleduje se, zda zvířata byla ošetřována antibiotiky. Je nezbytné zvládnout tyto problémy na úrovni zemědělských podniků a najít spojení mezi jednotlivými opatřeními zajišujícími kvalitu. Jsou to: očkování, zlepšení hygieny a lepší informovanost o nálezech onemocnění při kontrole na jatkách. Toto vše sehraje v budoucnu důležitou roli. Dr. Peter Westendorf ing. Dušan Kořínek

ZD Svat˝ Jan

Vyhodnocení výkrmu prasat v ZD Svatý Jan Charakteristika chovu Jednoduchá stáj bez mechanizace o kapacitě 90 ks prasat, kontinuální naskladňování (hmot. selat 18–25 kg) a vyskladňování (hmotnost jat. prasat cca 117 kg), vlhčená směs. Selata jsou už v porodně navykána na směs A1 a od hmotnosti 40 – 45 kg jsou krmena směsí pro vyšší hmotnostní kategorii. Původně to byla směs CDP z VKS Sedlčany. Malým provozním pokusem jsme si ověřili, že zkrmovaná směs dle receptury od firmy SCHAUMANN je prasaty velmi dobře přijímána, je chutná a prasata jsou schopna přijímat větší množství. Domácí směs dle kalkulace vycházela po finanční stránce v Kč srovnatelně se směsí nakupovanou. Po dvou měsících jsme upravili recepturu (tab. 1). Došlo ke snížení ceny doma vyráběné směsi proti nakupované o cca 30 Kč a za tři měsíce výkrmu směsí podle upravené receptury byly dosaženy následující výsledky (tab.2).

Výroba domácí směsi dle upravené receptury se jeví jako perspektivní a proto jsme si nechali zpracovat komplexní program výživy prasat. Jeho realizace zatím vázne na zásobě zrnin ze sklizně 1996 a o realizaci můžeme uvažovat až po sklizni 1997. Pokud jsem hovořil s kolegy zootechniky, zájem o výrobu domácí směsi by z jejich strany byl, problémem číslo jedna je současný nedostatek vlastních zrnin v zem. podnicích. Druhým problémem je finanční situace podniků. Firma Mobilmixkrmiva požaduje platbu v hotovosti za namíchání směsi a firma Schaumann platbu dle splatnosti, ZNN poskytuje tzv. „zelený úvěr”, který se splácí dodávkou zrnin. To je důvodem současného nedostatku zrnin v zem. podnicích okresu Příbram a menšího zájmu o výrobu domácích směsí. Některé podniky již v současné době berou z VKS Sedlčany na konto sklizně 1997, některé podniky problém nevyřeší ani po sklizni 1997. Ing. Karel Brož, zootechnik ZD Svatý Jan

Tab. 1: Receptury směsí původní

upravená

ječmen

62,50%

62,50 %

pšenice

24,- %

24,- %

sója

11,- %

6,- %

0%

5,- %

2,50 %

2,50 %

řep. pokrutiny BI PHOSPHORAL M

Tab. 2: Přírůstky a hmotnost prasat Hmotnost prasat při začátku výkrmu v průměru

55,39 kg

přírůstek na ks a den

0,801 kg

spotřeba směsí/A1 plus dom. směs celkem na 1 kg přírůstku 3,246 kg 12

Úspěch ve stáji 1/97

SILA-BACÆ

SILA-BAC® může potlačit klostridie v travní siláži Mikroflóra v rámci silážování se skládá ze širokého spektra mikroorganismů (viz tab.1). Tyto bakterie a plísně si na začátku silážování silně konkurují. Klostridie původci zkázy, a tím mikroorganismy ovlivňující stabilitu skladování, si zaslouží zvláštní pozornost. Klostridie jsou sporotvorné bakterie rostoucí za nepřístupu vzduchu. Jejich označení jako „máselné bakterie” vychází ze sledované tvorby kyseliny máselné při zkvašování uhlovodíků, kyseliny mléčné a bílkovin. Vytvořená kyselina máselná stejně jako amoniak a další dusíkaté sloučeniny vedou v rámci

silážování k výraznému ovlivnění vůně a chuti krmiva, které značně ovlivňují příjem krmiva a užitkovost. Pro rozlišení travní siláže z hlediska osazení sporami klostridií můžeme položit za základ definované orientační hodnoty (viz tab.2). Máselné bakterie nejsou

mléčné bakterie

máselné bakterie = klostridie

kolibakterie = tvorba kys. octové hnilobné bakterie a proteiny rozkládající

plísně

kvasinky

Lehce rozpustné organické látky v čerstvém krmivu: hlavně cukry.

Tab. 1: Činnost nejdůležitějších mikroorganismů v objemném krmivu

tvorba kys. mléčné

tvorba kys. máselné, častečně odbourávání proteinu na NH3

žádoucí: příjemný pach (vůně)

nežádoucí: čpí

tvorba kys. octové

štiplavý zápach

odbourávání proteinu na NH 3, hniloba

shnilé

tvorba plísní

zvířata nebudou toto krmivo žrát

nežádoucí nejen v silážích, ale i při zpracování mléka na sýry a další mléčné výrobky. O kvalitě a trvanlivosti těchto výrobků rozhoduje obsah spór klostridií v mléce. Spóry typu Clostridium tyrobutyricum, které jsou často přítomny v silážích mohou již v malém počtu způsobit pozdní zvětrávání tvrdých sýrů. U surového mléka lze snížit vysoký obsah klostridií přídavkem nitrátů nebo použitím centrifugy, přičemž použití nitrátů je sporné. O stanovení mezní hodnoty pro povolení obsahu nitrátů v sýrech se v současnosti diskutuje. Pro budoucí všeobecné použití separátorů je mezní hod-

nota pro mléko vhodné k výrobě sýrů méně než 600 spór v 100 ml mléka. Rozvojem klostridií jsou postiženy v prvé řadě mokré siláže s nízkým obsahem cukrů a často vysoce znečištěné. Půdní klostridie jsou aktivní za nepřítomnosti kyslíku. Důvody pro „zvrhnutí” siláží jsou: 1. pH-hodnota siláží neklesá v první fázi silážování dostatečně rychle (pH-hodnota > >4.2), aby se spórám klostridií zvláště ve vlhčím krmivu zabránilo vyklíčit. 2. Přeměna kyseliny mléčné na kyselinu máselnou způpokračování na straně 14

Tabulka 3a: Obsah spór v různých krmivech aerobní následné kvašení anaerobní alkoholové kvašení

nežádoucí: po otevření sil: teplé, podřadné

Tab. 2: Orientační hodnoty pro určení obsazení spór klostridií v silážích obsazení spór/g krmiva < 5.000 5.000 – 10.000 > 10.000 – 100.000 >= 100.000

Žádná šance pro klostridia v siláži ošetřené SILA-BAC®.

velmi dobré: dobré: uspokojivé: špatné:

určení nízké obsazení střední obsazení vyšší obsazení velmi vysoké obsazení

krmivo travní siláž bez máselné kyseliny travní siláž s máselnou kyselinou kukuřičná siláž seno tráva

obsah spor/g krmiva 8.200 75.000 3.000 1.000 pod 500

Tabulka 3b: Přenos spór do mléka obsah spór v travní siláži spóry/g sušiny 2.700 37.700

obsah spór ve výkalech skotu spóry/g « «

4.900 197.000

vzorky mléka s obsahem více než 600 spór/100 ml « «

8 72

(Průměrné hodnoty z rozboru praktických výsledků 92/93) Pramen: Zemědělská komora Weser-Ems

Úspěch ve stáji 1/97

13

Možnosti řešení První zásada při výrobě siláží je optimalizace silážního procesu. Důležitým předpokladem je důsledné snížení pH-hodnoty, aby byl dosažen odpovídající vysoký podíl kyseliny mléčné v prvních dnech silážování.

Toto je umožněno použitím speciálně vybraných bakterií mléčného kvašení. Díky očkování SILA-BAC® nastávají konkurenční vztahy, v nichž bakterie mléčného kvašení na úkor škodlivých mikroorganismů přeměňují lehce rozpustné uhlovodíky na kyselinu mléčnou (první fáze silážování). Při současném snížení pH-hodnoty je další vyklíčení klostridií omezeno.

Tato souvislost byla potvrzena nejnovějšími výsledky při používání SILA-BAC®. Tráva (první seč) s obsahem sušiny cca 38 % a podílem nečistot > 5 % se silážovala na Hülsenbergu. Srovnání hmoty ošetřené se SILA-BAC® a kontroly bez ošetření vedlo k následujícímu jednoznačnému výsledku: Při použití SILA-BAC ® se během prvních dní velmi rychle sníží hodnota pH, zůstane během

Tab. 4: Travní siláž 1. seč, výběr ph-hodnoty (SCHAUMANN – výzkumné centrum Hülsenberg) 6,5 SILA-BAC® 6 kontrola pH – hodnota

dokončení ze strany 13 sobená aktivním stadiem klostridií zvyšuje pH-hodnotu. Při pH nad 5 se rozvíjí v návaznosti na činnost klostridií odbourávajících kyselinu mléčnou druh odbourávající bílkoviny, tento proces dále napomáhá rozvoji druhů Bacillus. Vyklíčení klostridií se urychluje. Pokud se siláže zkrmují dojnicím, neměly by obsahovat kyselinu máselnou a tím také s velkou pravděpodobností jen malé množství spór. Podle údajů z tab.3a a 3b existuje přímý vztah mezi obsahem kyseliny máselné a počtem spór v silážích. Obsah spór je možné následně stanovit od výkalů až po mléko. V bachoru a ve střevě nedochází ke strávení ani zničení spór klostridií. Trávením se mnohonásobně dosahuje koncentrace, která způsobuje nakonec vysoké obsahy spór klostridií v kejdě. Přechod do mléka přes potravní řetězec není možný.

5,5 5 4,5 4 3,5

0

10

20

30

40

50

60

70

80 90 100 den otevírání sila

Tab. 5: Vliv SILA-BAC® na kvasné kyseliny a obsah spór v travní siláži kontrola

SILA-BAC®

Kys. mléčná v % krmiva Kys. máselná v % krmiva

1,7 0,70

2,6 0,15

Spóry klostridií / g krmiva*

81.000

8.900

celého časového úseku konstantní a leží pod mezní hodnotou pro růst klostridií, od 4.2 do 4.4 (viz tab.4). Výsledek důsledného kvašení: vysoký obsah kyseliny mléčné a nízký obsah kyseliny máselné (viz tab.5). Údaje o počtech spór klostridií v silážích v praktických pokusech poukazují na významný účinek SILA-BAC® na omezení jejich počtu. Redukce obsahu spór v siláži je první krok ke snížení počtu spór klostridií v mléce. Další cesty přenosu je možné přerušit cílenými hygienickými opatřeními. K tomu patří mimo jiné nezkrmovat znehodnocené a znečištěné vrstvy silážní hmoty. Krátká doba meziskladování bloků siláže (méně než 48 hodin) potlačuje rozvoj a rozšíření mikroorganismů ve stáji. V rámci hygieny vemene se nesmí v žádném případě zapomenout na jeho očištění. Čisté dojící zařízení, omytí výkalů a zbytků krmiva přeruší další cesty přenosu. Popsané souvislosti ukazují, že nízkých počtů klostridiálních spór v mléce lze dosáhnout díky: – cílené hygieně krmiv, – travní siláži bez přítomnosti kyseliny máselné, – čistým zvířatům a odpovídající stájové hygieně.

* Praktické výsledky 1994        (SCAHUMANN – výzkumné centrum Hülsenberg, 1994)

Dr.Edmund Matthies Dr.Dieter Wiesmann ing. Dušan Kořínek

TECHAGRO 4. mezin·rodnÌ veletrh zemÏdÏlskÈ techniky 6. ñ 10. dubna 1997 Brno ñ v˝staviötÏ, »esk· republika Firma SCHAUMANN si V·s dovoluje srdeËnÏ pozvat na svou expozici na 4. mezin·rodnÌm veletrhu zemÏdÏlskÈ techniky TECHAGRO. Na setk·nÌ s V·mi se tÏöÌ odbornÌ poradci a pracovnÌci firmy SCHAUMANN »R, s.r.o.

SCHAUMANN »R s.r.o. ï N¡MÃSTÕ SVOBODY 35 ï 387 01 VOLYNÃ TEL.: (0342) 372 376, 372 379 ï FAX: (0342) 372 157 14

Úspěch ve stáji 1/97

JOD

Stopový prvek jod – jeho význam ve výživě Téměř osm milionů Němců trpí zvětšením štítné žlázy, nedostatkem, který souvisí se stopovým prvkem jodem. 90.000 z nich musí být každý rok operováno. Jod není ale životně důležitý jen ve výživě lidí. Také ve výživě hospodářských zvířat je jod již déle považován za esenciální stopový prvek. A o to více, když si uvědomíme, že právě živočišné produkty jako mléko, vejce a maso představují pro člověka důležitý, dobře stravitelný zdroj jodu. Zásobit hospodářská zvířata jodem podle jejich potřeby neznamená dosáhnout jen vysoké užitkovosti, ale i produkovat hodnotné potraviny s obsahem jodu. Proč nedostatek jodu ? Německo je oblast vyhlášená nedostatkem jodu. Toto platí zvláště pro regiony Bayern, Baden-Württemberg, Thüringen. Vinu na tom nese poslední doba ledová: Když tály ledovce, vyplavila vodní masa jod z půdy a odplavila ho do moře. V oblastech přilehlých k pobřeží se jod ve větším množství přijímá v pitné vodě i v krmivu. Ve vnitrozemí jsou oproti tomu pitná voda, rostlinná krmiva a potraviny chudé na jod (viz tab.1). Projevy nedostatku jodu jsou v těchto regionech u lidí i zvířat zvláště časté.

děloze, vaječnících, kůži a vlasech. Ve štítné žláze je jod v první řadě součástí hormonů tri-

jodtyroninu a thyroxinu (T3/T4). V této funkci je úkolem jodu řídit v organismu základní přeměny, t.j. řídit tvorbu bílkovin a tuku. Jod ovlivňuje nejen růst, ale i vývoj pohlavních žláz a tím plodnost. Příjem jodu organismem je uskutečňován převážně v tenkém střevě a je krví transportován do štítné žlázy, přednostně do mléčné žlázy, dělohy a vaječníků (viz tab.2). Proto může být obsah jodu v mléce a vejcích stejně jako v krvi významně ovlivněn dostatečným přísunem jodu v krmivu.

Tab. 1: Obsah jodu v krmivech a potravinách Obsah jodu ve vybraných krmivech (mg/kg sušiny): trávy 0,2 – 0,4 řepa 0,5 obilí 0,04 – 0,5 otruby 0,1 – 0,5 extrahovaný šrot 0,1 – 1,5 rybí moučky 1 - 14 Obsah jodu ve vybraných potravinách (mg/kg sušiny): brambory 23 chleba 31 pšeničná mouka 44 vepřové maso 159 vejce 292 mléko 738

Nedostatek jodu může být způsoben primárně nebo sekundárně. Významnější je primární nedostatek jodu, který je vázán na nedostatečný příjem jodu z výživy. Sekundární nedostatek jodu spočívá v ovlivnění (inhibici) funkce štítné žlázy některými rostlinnými látkami, které zhoršují využití jodu. Mezi tyto látky patří glukosinoláty obsažené v řepce, řepě, hořčici stejně jako kyanové sloučeniny ve lněném semínku, tapioce nebo určitých druzích jetele. Také dlouhodobý příjem velkého množství nitrátů může ovlivnit využití jodu. Nejnápadnějším projevem nedostatku jodu je zvětšení štítné žlázy u lidí a zvířat nebo struma. Štítná žláza se snaží nedostatek jodu kompenzovat zvětšením tkáně. Postiženo je častěji samičí pohlaví než samčí.

Jod v látkové výměně Téměř 3/4 celkové zásoby jodu se nachází ve štítné žláze, zbytek je uložen v mléčné žláze,

Nedostatek jodu a jeho následky

Cílené zásobování jodem v krmivu zvyšuje kvalitu potravin, např. mléka.

Tab. 2: Funkce jodu (J) v látkové výměně

tenké střevo

krmivo

cca     80%

cca     5%

cca     5%

štítná žláza

vaječníky

děloha

vemeno

tvorba hormonů T 3/T 4

tvorba folikulů zrání vajíčka

stabilizace březosti

mléčná bílkovina

výstavba svalů (růst) vývoj kůže, vlasů, peří

Všeobecně platí, že nedostatek jodu se vyznačuje sníženou růstovou schopností a plodností. Nejdůležitější projevy nedostatku jodu a jejich účinek zobrazuje tabulka č.3.

Jod ve výživě

krevní řečiště

látková výměna bílkovin a tuků

Důvodem je zvláště velká potřeba hormonů štítné žlázy ve fázi pohlavní zralosti nebo během těhotenství a březosti. Pokud vznikne nedostatek jodu v některé z těchto fází, může mít novorozenec strumu a zpravidla se rodí oslaben.

cca     10%

Potřeba jodu u hospodářských zvířat je od 0,15 do 0,5 mg na kg krmiva. V lidské výživě by mělo být přijato 100 až 150 mg jodu na den. Bez dodatečného doplnění jodu v krmení nebo výživě není možné optimální zásobení zvířat ani lidí. Především ve výživě zvířat musí být zohledněno, že obsah jodu v krmivech značně kolísá a pokračování na straně 16 Úspěch ve stáji 1/97

15

dokončení ze strany 15 využitelnost nativního jodu je z části nízká. Potřeba jodu může být pokryta jen v tom případě, že se zkrmují soli jodu v anorganické formě ve vysoce hodnotných, využitelných koncentrátech minerálních a účinných látek. Jaký vliv má doplnění jodu v krmení na obsah jodu v potravinách ukazují sledování v nových spolkových zemích na příkladu mléka: Při zastoupení jodu v minerálním krmivu se zvýší obsah jodu v mléce z 18 na 80 mikrogramů na l mléka. Vyšší zásobení jodem u lidí lze vyčíst přímo na mateřském mléce. Podle Ankeho (1992) byl obsah jodu v mateřském mléce v roce 1982 a 1987 ještě 14 popř. 19 mikrogramů jodu na l mléka a v roce 1992 již 38 mikrogramů na l mléka.

Tab. 3: Projevy a účinek nedostatku jodu 1. Zvětšení štítné žlázy, t.j.vývoj strumy 2. Snížení růstu – zvýšené ukládání tuku (např. ukládání tuku na krku selat) – snížené ukládání bílkovin (ztráta srsti u selat) – ovlivnění duševního vývoje 3. Poruchy plodnosti – nedostatečný vývin pohlavních orgánů – časná embryonální úmrtnost – potraty a mrtvě narozená mláata

Zvláště potraviny živočišného původu jsou bohaté na obsah jodu a mohou být velmi dobře využitelné. Cílem v krmení musí být ještě vyšší a cílené zásobení jodem pro další zlepšení kvality potravin jako je mléko, vejce a maso. Na základě velkého významu nedostatku jodu pro obyvatelstvo musí být do budoucna v krmení hospodářských zvířat příjmu jodu věnována ještě větší pozornost. Dr.Ute Schmidt ing. Lenka Vorschneiderová 16

Úspěch ve stáji 1/97

Selen a vitamin E

Příznaky nedostatku vitaminu E a selenu u skotu Stále znovu se vyskytují problémové případy, které nelze vysvětlit nesprávným chovem a nebo všeobecně známými chybami ve výživě. Stažené či zbytnělé svalstvo stehna a většinou jednostranně nateklé hlezenní klouby až k otevřeným ranám v oblasti stehna - to je typický obraz choroby, která zůstává neodhalena a bývá odbývána jako proleženina. Příčinou je často nedostatek selenu a vitamínu E. Chovatel začíná přemýšlet teprve pokud několik dní až tři týdny po otelení postižená zvířata unaveně leží, málo žerou, hubnou a jejich produkce mléka klesá. Někdy u nich bývá zjištěna zvýšená teplota a rovněž vyšší dechová frekvence. Namáhavé vstávání, potácení se sem a tam na stání a těžkopádné uléhání jsou pro tyto myopatie typické. Dlouhá doba ležení a tím způsobený déletrvající tlak na určitá místa na kůži způsobují rovněž zesílené mechanické zatížení. Kůže praská a vznikají praskliny o velikosti pěsti, odhalující rozloženou svalovinu. Tato porucha látkové výměny souvisí prokazatelně s nedostatečným zásobením zvířat selenem a vitamínem E. Rychlou a účinnou pomocí je parenterální podávání preparátů s těmito účinnými látkami.

v organismu před zničením a předčasným opotřebením, a rovněž by měl zabránit oxidaci nenasycených mastných kyselin z krmiva. Nepřekvapí nás tedy, že při nedostatcích v zásobování – které se ještě zvětšují stresovou zátěží, infekčními nemocemi či vysokou denní dojivostí – je též negativně ovlivněna funkce vemene a

Zvýšené používání krmiv jako kukuřičné siláže a krmného obilí, ale i zkrmování travních senáží z pozdních sečí zapřičiňují při celoročně konzervovaném krmení zvýšený deficit vitamínu E a selénu. Jejich doplňování je tedy bezpodmínečně nutné. Vitamín E má za úkol, mj., chránit buněčné stěny

Příznaky nedostatku vitaminu E u skotu. Až sem by to nemělo nikdy dojít.

nadojené mléko vykazuje zvýšení somatických buněk. Analogicky se, stejně jako vitamín E, stopový prvek selen (Se) podílí na zneškodnění agresivních produktů látkové výměny (peroxidů) a přebírá funkci ochránce buněčných stěn. Proto je při nedostatku selenu rovněž negativně ovlivněna funkce všech silně zatěžovaných tkání, a to svalstva a vemene. Účinky vitamínu E a selenu se vzájemně doplňují a podporují. Vyšetření krve ukázala, že obsah selénu je u krav v období stání nasucho a v prvních týdnech laktace v průměru nižší, než v pozdním období laktace. Proto by mohly být při slabé říji, nízkém procentu oplodnění, ale též při poporodních komplikacích a částečně při zánětech dělohy prokázány v krvi velmi nízké hodnoty selenu. Jako okamžité opatření se osvědčily injekce vitamínu E a selenových preparátů. Pokud se s podáváním těchto látek začne v době stání nasucho, přičemž je cíleným krmením zaručeno efektivní zásobení, je možno zabránit poruchám látkové výměny nejrůznějšího druhu, zánětům vemene, výskytu slabých telat, poporodním komplikacím a problémům s plodností. Různé poruchy se mohou v důsledku jednostranné výživy vyskytnout též při odchovu mladého skotu. Dr. S. Kalchreuter Úřad pro zemědělství a výživu Ansbach ing. Lenka Vorschneiderová

MILLAPHOS

Ovce – hospodárně krmit s MILLAPHOS-programem závisí na produkčním stádiu jednotlivých zvířat a aktuálním stavu objemného krmiva. Jalové a nízkobřezí bahnice nedostávají zpravidla žádnou jadrnou

Požadavky, které ovce jako malí přežvýkavci mají na objemné krmivo, produkční šrot, vitaminy a minerální látky, se podobají skotu. Některé odlišující se zvláštnosti krmení je nutné v hospodárném chovu ovcí zohlednit. Objemné krmivo pro ovce

Tab. 1: Vliv velikosti vrhu na průběh příjmu krmiva v době kolem porodu (hodnoty podle Dittricha 1989) 150

relativní příjem krmiva

5

140

120 110 100 90 80

4 3 X 1 2

velikost vrhu

130

velikost vrhu

Během chovu na pastvě je potřeba živin kryta přijatým objemným krmivem. Podle genetického původu mohou ovce sežrat 11 kg trávy na zvíře a den. Tak přijímá bahnice se sajícím jehnětem potřebnou energii a dusíkaté látky. Při snížené kvalitě objemného krmiva by měl být vysokobřezím nebo kojícím matkám nabídnut doplněk krmné dávky. Délka zimní krmné periody závisí na struktuře pěstování a klimatických faktorech. Právě do tohoto období spadá fáze rozhodující o užitkovosti: vysokobřezost nebo laktace bahnic. Hlavní komponenty pro zimní krmnou dávku jsou: seno, siláže, řepa a sláma. Siláže přijímají ovce často ve velmi malém množství. Nedostatečná kvalita konzervovaného krmiva snižuje jeho příjem, způsobuje poruchy přežvykování, příjem dusíkatých látek je nejistý a hromadí se výskyt listeriózy. Tyto problémy nevznikají přirozeně a nejsou nevyhnutelné. Siláže vhodné pro ovce by měly obsahovat cca 40 % sušiny. Je třeba dbát na zvláště krátkou řezanku. V pokusech bylo potvrzeno, že použití biologických silážních prostředků (SILA-BAC®) a ošetření horní vrstvy hmoty SCHAUMASILEM zvyšuje stravitelnost travní a kukuřičné siláže. Listerióza – nejčastější nemoc ovcí způsobující velké ztráty na zvířatech – – se již nevyskytuje. Náhlá změna krmiva by měla být kompenzována vyrovnávacími komponenty. Zvláště je třeba dávat pozor na siláže ze zemních sil. Siláž z řepného chrástu by měla být z důvodu nízkého obsahu vlákniny doplněna krmivem s dostatečným obsahem vlákniny. Kvalitní slámu ovce přijímají rády.

1 3 X 2 4 5

70 60 50

4 3 2 1 týdny před porodem

1

2

3 4 5 týdny po porodu

6

Tab. 2: Příklady složení krmných směsí s MILLAPHOS bahnice vysokobřezí a b

a

kojící b

pšenice

%

—

15

—

—

ječmen

%

72

62

57

67

suš.cukrovarské řízky

%

20

15

15

—

sójový šrot

%

—

—

24

—

Vlastní jadrná směs

hrách

%

—

—

—

30

Jestli a v jakém množství se jadrná směs ovcím zkrmuje,

MILLAPHOS Z

%

8

8

4

3

směs. S cílem zvýšit počet narozených dvojčat, se tři týdny před a dva týdny po zapouštěcím období doporučuje zvýšit úroveň výživy (flushing-efekt) o 30 % (300 až 400 g jadrné směsi na zvíře a den). Příjem krmiva kolem termínu bahnění závisí na velikosti vrhu (tab.1). Deficit energie během březosti (vyšší stadium) postihuje častěji bahnice, které jsou březí s více jehňaty. Následkem toho jsou: ztráta hmotnosti, ketózy v období březosti a nízká porodní hmotnost jehňat. Cílené zkrmování jádra pomůže vyhnout se problémům tohoto druhu. V praxi se osvědčily směsi s vysokým podílem obilovin (tab.2). Vysokobřezí bahnice dostávají 0,3 až 0,5 kg, kojící 1,0 až 1,3 kg jádra. Protože ovce rády přijímají celá zrna a dobře je také tráví, neměla by se směs šrotovat. Jemně našrotovanou směs žerou špatně, protože se lepí kolem nosu. Speciální směsi pro jiné druhy zvířat (skot, prasata) nemohou být ovcím zkrmovány z důvodů vysokého obsahu mědi. Protože ovce reagují na vysoké obsahy mědi velmi citlivě, neobsahuje minerální krmivo Schaumann žádné komponenty s obsahem mědi.

Minerální a účinné látky Pro udržení zdraví, plodnosti a mléčné užitkovosti při zachování dlouhověkosti je nezbytné cílené zásobení minerálními a účinnými látkami. V jednom litru ovčího mléka se vyloučí 10 g minerálních látek. Další makro a mikroprvky jsou využity pro stavbu kostí a růst vlny. Podle produkčního stádia a kvality objemného krmiva se bahnicím zkrmuje 15 až 40 g MILLAPHOS Z. Chovní berani mají v připouštěcím období podobné nároky na minerální a účinné látky jako kojící bahnice. Ve fázích bez přikrmování jádrem se osvědčily automaty na minerální krmivo (Rindamat) pro pokrytí denní potřeby ve stáji i na pastvině. Dr.Jörg Winkelmann ing. Dušan Kořínek Úspěch ve stáji 1/97

17

KrmenÌ konÌ

Krmné dávky je třeba přizpůsobit výkonům Největší část krmných dávek koní tvoří seno a oves. Zde je třeba klást zvláštní důraz na čistotu (nesmí tady být přítomen prach), a na co nejmenší množství zárodků mikroorganismů. V mnoha podnicích se nahrazuje seno výživnou travní siláží, aby se zabránilo vzniku alergií na prach, které jsou častou příčinou dušnosti u koní. Krmné dávky jsou doplněny HORSALEM. Krmná hodnota různých krmiv Krmnou hodnotu různých krmiv určuje energetický obsah (základ: stravitelná energie, MJ) a obsah dusíkatých látek (základ: stravitelné dusíkaté látky, g). V tabulce 1 jsou uvedeny průměrné obsahy energie a dusíkatých látek/kg krmiva a energetické obsahy ve srovnání s ovsem, přičemž za základ byla vzata tabulka krmných hodnot DLG pro koně (1984). Ve srovnání se senem má travní siláž značně vyšší obsah živin, protože se zpravidla tráva na siláže sklízí dříve (metání), než seno, používané pro krmení koní (konec květu). Vyšší obsah živin v sušině siláže (stravitelné bílkoviny popř. stravitelná energie) musí být při výpočtu dávky vzat v úvahu. To znamená: méně jadrného krmiva, abychom se vyhnuli nadbytku energie a dusíkatých látek. Vedle vyššího obsahu bílkovin a energie obsahuje siláž mnoho karotenu, který se později částečně mění

ve vitamin A. Kvalitu siláže v balících pozitivně ovlivňuje cílené použití SILA-BAC®. Výsledkem zlepšeného průběhu kvašení při současně zvýšené stravitelnosti organické části je vysoce kvalitní siláž, kterou je nutno doplnit menším množstvím jadrného krmiva. Další možností, jak zabránit dýchacím potížím a poruchám trávení, zapřičiněným narušeným obilím plísněmi, kvasinkami a bakteriemi, je: použít v krmné dávce obilí, konzervované SCHAUMASILEM®.

Tvorba dávek Krmení jezdeckých koní by se mělo řídit podle zátěže koní (výkonů) viz tabulka 2 a 3. Při tvorbě krmné dávky je rozhodující především zásobení energií. Teplokrevník s 550-600 kg živé váhy potřebuje záchovnou dávku na den asi 68-73 MJ stravitelné energie. Žádoucí by bylo, aby se tato dávka skládala převážně z hygienicky

nezávadného objemného krmiva. Vysoký příjem objemného krmiva zajišuje rovněž vhodnou výživu koní ohledně mikroorganismů v tlustém střevě. Umožňuje dostatečné nasycení a zaměstná koně. Při denním ježdění a zátěži se přívod energie zvyšuje. Při lehké zátěži stoupá potřeba energie o 25 %, při střední zátěži o 25-50 %. Z tohoto důvodu se objemné krmivo doplňuje jadrným krmivem (např. oves, obilné směsi) v množství cca 3-6 kg. Při větších množ– stvích jadrného krmiva je v každém případě nutné ponechat v dávce minimální podíl strukturovaného krmiva (např. sena), asi 0,6 kg na 100 kg živé váhy (asi 3,5 kg až 4 kg na teplokrevníka). Seno může být nahrazeno též travní siláží. 10 kg siláže může být dospělým koním (500-600 kg) zkrmeno bez

Tab.1:

obav. Její výživná hodnota odpovídá – vždy podle obsahu sušiny – 3-5 kg sena. Při zkrmování siláže sportovním koním může dojít k nadbytku bílkovin ve krmné dávce. Pro vyrovnání by měla být zkrmována sláma (max. 0,5 kg na 100 kg živé váhy). Krmení musí být stále v souladu s intenzivním tréninkem.

Doplnění krmných dávek HORSALEM Denní příděl 100-150 g HORSALU na koně a den v závislosti na váze a pracovní zátěži koně. HORSAL je hodnotný koncentrát minerálních a účinných látek. Zajišuje zásobení chovných a sportovních koní makroprvky a stopovými prvky, vitamíny a účinnými látkami. Dipl. Ing. agr. Gudrun Förster ing. Dušan Kořínek

Obsahy energie a dusíkatých látek v krmivech pro koně (v MJ popř. g na kg krmiva)

Krmivo

Stravitel. energie

Jadrné krmivo Oves Ječmen Zrnová kukuřice Pšeničné otruby Suš. cukrov. řízky Sojový extr. šrot Sójový olej Objemné krmivo Tráva (18 % suš.) Trav.siláž, 1.seč Seno, 1. seč –    Začátek květu –    Konec květu Pšenič. sláma

MJ

Stravitel. dusíkaté látky g

Rel. obsah energie ve srovnání k ovsu = 100% (v sušině) %

11,6 12,8 13,7 9,4 10,8 14,6 38,0

86 84 67 107 56 414 —

100 110 118 81 93 125 325

1,8-2,2 4,0

16-18 45

84 75

8,0-8,5 6,8 4,6

60 44 7

71 58 38

Tab.2: Doporučení pro zkrmování obilné směsi popř. travní siláže u jezdeckých koní (v kg/100 kg ž.hmot. a den) Intenzita práce jezdec. koní

Obilná směs např:

Travní siláž

49,5% ovsa, 24% ječmene, 20% kukuřice, 3% oleje, 3% HORSALU, 0,5 % SCHAUMASILU

(dobrá kvalita)

0,5 – 0,75 0,75 – 1,0 1,0 – 1,25

2,0 1,5 – 2,0 1,0 – 1,5

lehká práce středně těžká těžká

Sláma by měla být doplňována vždy podle obsahu bílkovin a vlákniny v travní siláži (max. 0,5 kg na 100 kg živé váhy)

Tab.3:

Příklady krmných dávek s vlastním krmivem kojící klisny březí klisny 2leté 8. měsíc

Denní dávka HORSALU v krmení zabezpečuje koním všechny makroprvky, mikroprvky i vitaminy potřebné pro zachování zdraví a užitkovosti. 18

Úspěch ve stáji 1/97

Oves a ječmen HORSAL Travní siláž Mash* * Lněné semeno, 2 x týdně

kg g kg g

6–7 200 10 100

4 150 8 —

3 100 9 —

1leté 3 100 7,5 —

KrmenÌ konÌ

Tab. 1: Siláž-balíky pro koně, optimální průběh kvašení díky SILA-BAC® Tab. 1a:

Při průměrné hmotnosti balíku cca 400 kg a zkrmování 56 koním, lze uvažovat o době skladování cca 5-8 dní. Rychlejší spotřeba zabezpečí siláž bez následného zahřátí a rozvoje škodlivých mikroorganismů. Důležité je, aby byly balíky po otevření chráněny před deštěm a sluncem. Také u siláže v balících platí: kvalita siláže je určena pH-hodnotou, obsahem kyseliny mléčné a octové. Díky použití biologického silážního prostředku SILABAC® se silážní proces zintenzivní a omezí se aktivita škůdců kvašení – kvasinek

a plísní. Tab.1a,b uvádí nejdůležitější výsledky ze silážního pokusu s kulatými balíky ve výzkumném centru firmy Schaumann Hülsenberg. Silážní hmota zavadlá (nenařezaná) na cca 40 % sušiny byla zasilážována do balíků (hmotnost čerstvé hmoty cca 500 kg), 6-krát ovinuta. Výsledek je travní siláž výborné kvality, s vysokým obsahem energie a dusíkatých látek. SILABAC® má rozhodující vliv na kvalitu proteinu v siláži. Na rozdíl od neošetřené siláže je v ošetřené siláži SILA-BAC® sníženo odbourávání dusíkatých látek. Odbourávání proteinu je

pH – hodnota

5,5 5

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90 dny

Tab. 1b: kvasné kyseliny v siláží-balících 2 % v sušině

V oblasti chovu a krmení koní se stává příprava siláží do balíků stále častějším řešením. Balíky mají tu výhodu, že i v teplejším ročním období nabízíme koním čerstvou siláž.

neošetřeno SILA-BAC®

6

4,5

mléčná kys. octová kys.

1,5 1 0,5 0

bez ošetření

SILA-BAC®

Tab. 2: Siláž v balících pro koně – optimální průběh kvašení díky SILA-BAC® – nižší odbourávání proteinů amoniakální dusík v % celkového dusíku

Siláž v balících se SILA-BAC®: chutná, bohatá na energii i dusíkaté látky

pH hodnota – vývoj v siláži-balících

6,5

8 o 35 % amoniaku méně

7 6 5 4 3 2 1 0

bez ošetření

SILA-BAC®

možno stanovit podle obsahu amoniaku v siláži (viz. tab.2). Protože amoniak již v nízkých koncentracích působí jako buněčný jed, je nutná jeho změna v jinou sloučeninu. Amoniakální dusík je v játrech přeměněn na močovinu. Tento proces znamená energetické zatížení látkové výměny koně. Využití siláže ve výživě koní předpokládá správnou silážní techniku a výbornou kvalitu siláže. Způsob silážování hmoty do balíků a ošetření SILA-BAC® tomuto napomáhá. Dipl.Ing.agr.Gudrun Förster Dr.Edmund Mathies ing. Lenka Vorschneiderová Stále více chovatelů koní využívá výhod siláží v balících. SILA-BAC® zlepšuje kvalitu siláží díky optimalizaci kvašení a nízkému odbourávání proteinů. Úspěch ve stáji 1/97

19

Konzervace obilÌ

Konzervace obilí – rozhodující faktor pro zdraví a vysokou užitkovost zvířat ! Plísně, kvasinky a bakterie osidlující obilí se množí velice rychle a během krátké doby způsobují zkázu. Podmínky pro rozvoj nežádoucích mikroorganismů: vlhkost obilovin nad 14 %, zvýšení teploty (tab. 1).

Dávkování SCHAUMASILU SCHAUMASIL musí být s obilím rovnoměrně promíchán.

Úspěch ve stáji 20

Úspěch ve stáji 1/97

ošetřené obilí by nemělo být skladováno v nádobách, prostorech neošetřených nátěrem odolným kyselinám (asi 1 hodinu po meziskladování korozivita ustupuje). Skladovat ošetřené obilí je možné na hromadách v halách (u betonových podlah je nutná fólie), v dřevěných nebo betonových silech natřených nátěrem odolným působení kyselin.

Krmné směsi musí mít vysokou hygienickou úroveň! Konzervace SCHAUMASILEM – osvědčená metoda jak uchovat obilí čerstvé.

Tab. 1: Riziko zkázy vlivem zvýšení vlhkosti při skladování, závislost na vlhkosti obilí a rel. vzdušné vlhkosti. relativní vzdušná vlhkost (%) 100

nejvyšší riziko

95 90 85

riziko

80

hranice rizika

75 70

žádné riziko 65 60

10

11

12

13 14 15 vlhkost obilí (%)

16

17

Tab. 2: Konzervace SCHAUMASILEM zabraňuje rozvoji bakterií a plísní (ječmen 16 % vlhkosti) BAKTERIE

PLÍSNĚ

0,9% SCHAUMASIL bez konzervace

120.000 5.500

4.900

množství

Nejdříve poznáme zkažené obilí podle hnilobného zápachu, pak začne hrudkovatět a na závěr jsou již viditelná zaplísněná místa. Následek zkrmování zkaženého obilí je snižování užitkovosti, onemocnění zvířat popř. úhyn. Plísně produkují mykotoxiny (jedy), které mohou vyvolávat nejtěžší zdravotní poruchy (Pozor: u granulovaných krmiv nejsou plísně v počátku viditelné!) Konzervací se SCHAUMASILEM se zlepší hygiena krmiv a předejde se zkáze. Výsledkem je dobrý příjem krmiv a jeho využití. Výhody konzervace se SCHAUMASILEM: – snížení nákladů oproti sušení – operativnější využití kombajnů při žních (možnost sklízet krmné obilí při vyšší vlhkosti) – nižší riziko nepříznivého počasí – minimální ztráty živin během skladování – stálá hygienická úroveň obilí (tab. 2) – zvýšená krmná hodnota, povýšená energetická hodnota krmiva – podpora příjmu krmiva, stravitelnosti krmiva a tím lepší výsledky výživy – zastavení rozmnožování skladištních škůdců – kočky se skladu obilí vyhýbají – zkrmování konzervovaného obilí je možné ihned (díky inaktivaci enzymů v obilí)

K tomuto je třeba šnekový dopravník minimálně 2m dlouhý a dávkovací zařízení PKT 240, SDG 500 nebo SDG 800. SCHAUMASIL je korozivní a

330 35.000

100 100 27

10

7

35

0

56

7

2

0

35 56 doba uskladnění ve dnech

Mačkáním a šrotováním se zvětší přístupná plocha krmiv (vnějším vlivům) a zvýší se množství využitelných vodorozpustných uhlovodíků. Oba dva aspekty přispívají ke zvýšení vlhkosti, to podporuje růst plísní. Do krmných směsí se pro stabilizaci přimíchává 0,5 % SCHAUMASILU granulátu. Úspěch se dostaví brzy: – absolutní hygienická kvalita, i při delší době skladování (4–6 týdnů), antimikrobiální efekt v krmivu a zažívacím traktu – vyšší příjem krmiv (zvláště u mladých zvířat) – zvýšení množství živin přístupných v látkové výměně – snížení pH-hodnoty v krmivu a současně v zažívacím traktu (stimulace trávicích enzymů, důležité u monogastrických zvířat) – energetické zhodnocení SCHAUMASILU v zažívacím traktu (u drůbeže, prasat, přežvýkavců) Vysoká užitkovost je podmíněna kvalitou krmiv. Konzervace SCHAUMASILEM je osvědčená metoda, jak udržet krmivo dlouho stabilní, nákladově příznivá a snadno proveditelná. Dipl. Ing. agr. Dorothee Euhus ing. Lenka Vorschneiderová

Vydávání povoleno: 15.2.1996, RR/330718/96 • Vydavatel: SCHAUMANN ČR s.r.o. • Adresa redakce: nám. Svobody 16, 387 01 Volyně, tel. 0342/372 376, 372 379 • Šéfredaktor: ing. Dušan Kořínek • Uzávěrka 1.2.1997 • Číslo 1/97 • Sazba: PTS s.r.o. Vodňany • Tisk: Typodesign List České Budějovice • Neprodejné