Úspěch ve stáji SILÁŽOVÁNÍ SKOT

1. května 2001, číslo 1/2001

Odborný časopis pro moderní chov zvířat a výživu

Úspěch ve stáji

SKOT

SILÁŽOVÁNÍ

PRASATA

Úspěšná strategie Hülsenbergského stáda

Deset pravidel pro optimální silá-

Schaumasil TMR – zvýšení obsahu mléčných složek

Bonsilage Plus – výsledky roku

Chovné prasnice v zimě Hospodárná produkce selat 1000 g denní přírůstek – žádná utopie Zlepšení zdravotního stavu stáda Krvavé výkaly prasat ve výkrmu – ne vždy Dysenterie !

Rindavit Extra – vylepšený účinek Provita LE – nové výsledky potvrzují produkční účinnost

žování 2000 Bonsilage Plus – stabilita kukuřičné siláže

Krmení dojnic

Úspěšná strategie na příkladu hülsenbergského stáda Rok 1997 znamenal významnou změnu v krmení hülsenbergského stáda dojnic. Do této doby se zkrmovalo jádro z větší části přes krmné boxy, přičemž krávy čerstvě po otelení dostávaly částečnou směsnou krmnou dávku. Počátkem roku 1997 se celý systém krmení změnil na celkovou směsnou krmnou dávku (TMR), nejprve se dvěma produkčními skupinami a již téměř tři roky jen s jednou produkční skupinou. Výsledky jsou přesvědčivé.

Vývoj užitkovosti na vysoké úrovni Hülsenbergské stádo dojnic čítá cca 120 dojnic. Z toho 80 je ustájeno ve volné boxové stáji a 40 v pokusné stáji vazné. Uvedená data užitkovosti se vztahují na celé stádo. Klouzavý průměr stáda byl před zahájením zkrmování TMR 8460 kg mléka a v srpnu 2000 vzrostl na 10910 kg mléka (graf 1). V průběhu o něco více než tří let došlo ke zvýšení užitkovosti o 2450 kg mléka. Toto navýšení užitkovosti je zaznamenáno výrazným zvýšením v 2. a 3. třetině laktace. 2

Úspěch ve stáji 1/2001

Využití TMR – výživy přineslo hülsenbergskému stádu dojnic výrazné zlepšení užitkovosti. Předběžný výsledek v roce 2000: 10959 kg mléka s 4,18 % tuku a 3,31 % bílkoviny.

Graf 1: Vývoj užitkovosti hülsenbergského stáda dojnic v posledních třech letech 11500 11000 kg mléka

Laktační křivka se postupně stávala stále více plošší. Mléčná užitkovost v 1.třetině laktace se při TMR krmení od roku 1996 do 1999 zvýšila o 12 %, v 2.třetině o 21 % a ve 3.třetině o 28 % (viz.tabulka 1). Zvýšení užitkovosti v roce 2000 pochází zejména z 3.třetiny laktace. Graf 2 zachycuje vývoj v posledních letech, přičemž je mléčná užitkovost z 2. a 3.třetiny laktace vztažena k 1.třetině laktace. Jestliže krávy dojily v roce 1996 ve 3.třetině laktace ještě 58 % množství mléka co v 1.třetině, tak v roce 2000 se tato hodnota zvýšila téměř na 74 %. Tento plošší průběh laktační křivky usnadňuje nakrmení v laktační špičce a snižuje nebezpečí ztučnění na konci laktace.

10000 9500 9000 8000

1997

1998

1999

2000

Tab. 1: Zvýšení užitkovosti hülsenbergského stáda dojnic díky TMR – krmení ve srovnání s krmením pomocí krmných boxů 1. třetina laktace 2. třetina laktace 3. třetina laktace krmné boxy 1996 TMR – krmení 1997 TMR – krmení 1998 TMR – krmení 1999 TMR – krmení 2000

Strategie krmení při TMR Zvýšení užitkovosti dosažené v posledních letech nelze vyvozovat jen ze samotného zavedení TMR. Tento způsob krmení umožňuje ve zvláštní míře, využít lépe genetický potenciál užitkovosti, který je u zvířat k dispozici. Zvířata přijímají ve vyváženém poměru strukturované objemné krmivo, energetické uhlovodíky, odpovídající bílkovinné komponenty stejně jako makroprvky, stopové prvky, vitaminy a účinné látky. Rovněž u TMR hraje kvalita objemného krmiva významnou roli. Pouze objemné krmivo s vysokým obsahem energie splňuje požadavky na TMR. Při tomto způsobu krmení není možná selekce jednotlivých částeček krmiva, a proto je nezávadnost všech komponentů, především objem-

10500

8500

100 103 112 112 111

100 109 117 121 122

100 110 119 128 141

Graf 2: Vývoj užitkovosti hülsenbergského stáda dojnic v 2. popř. 3 třetině laktace ve srovnání s užitkovostí v 1. třetině laktace 100 95 % z 1. třetiny laktace

TMR je přitom koncipována v závislosti na kvalitě objemného krmiva. Zohledňují se odbouratelnosti uhlovodíků a bílkovin, kation – aniontová bilance (DCAB) a obsahy různých součástí vlákniny. Použité komponenty jsou v současnosti travní a kukuřičná siláž, trochu slámy, pšenice, ječmen, zrnová kukuřice, melasované cukrovarské řízky, sójový šrot, bavlníkové semeno a Schaumann Energy. Jako minerální krmivo přichází do úvahy RINDAVIT TMR 91 Ass – Co. Krmnou míchanici stabilizuje SCHAUMASIL TMR. TMR má koncentraci energie 7,3 MJ NEL a 18 % N-látek. Krávy stojící na sucho jsou rozděleny do dvou skupin. V první polovině stání na sucho jsou krávy krmeny krmnou dávkou s nízkým obsahem energie, ale dostatkem bílkoviny. Cca tři týdny před otelením se provádí přípravná fáze s navýšením energie a bílkoviny při zohlednění profylaxe mléčné horečky.

90 2. třetina laktace

85 80 75 70 65 60

3. třetina laktace

55 50

1996

1997

ných krmiv, velmi významná. Na Hülsenbergu i nadále pokračuje před více než třemi lety započatá úspěšná a osvědčená TMR-strategie, i když se zvířa-

1998 rok

1999

2000

tům podává z důvodu návyku na dojení robotem malá dávka jadrného krmiva zvlášť. Dr.Leonhard Raab

SCHAUMASIL TMR

Více mléka, více tuku, více bílkoviny Schaumasil TMR, speciální tekutý výrobek složený z propionanu a propandiolu, se již několik let úspěšně dávkuje do směsné krmné dávky. Schaumasil TMR se dosud ponejvíce dávkoval do TMR prostřednictvím míchacího krmného vozu. Co přináší přímé dávkování zvířeti před a po otelení měl osvětlit pokus prováděný na Univerzitě v Lipsku. Cílem použití je stabilizace směsné dávky. Tímto způsobem se předchází zahřátí krmné dávky na krmném stole, chrání se tak živiny před procesy přeměny a znehodnocením. Zvyšuje se

příjem krmiva a mléčná užitkovost. Doporučení je 0,3 až 0,5 % z celkové směsné krmné dávky v závislosti na teplotě prostředí, druhu komponentů a kvalitě siláže.

Ve středu zájmu stojí rovněž profylaxe ketózy u vysokoužitkových dojnic. Obě glukoplastické látky obsažené v Schaumasil TMR zvyšují krevní obraz cukru, a podporují tímto jaterní látkovou výměnu. Se zvýšením krevního obrazu cukru se mimo jiné zvyšuje příliv glukózy do vemene. Následek: nižší počet somatických buněk. Zkrmované množství je 200 až 300 ml na krávu a den. V lipském pokusu se podávalo 300 ml Schaumasil TMR více než 70 kravám – pomocí napájecí lahve, 2 týdny před a 2 týdny po otelení. Kontrolní skupina byla krmena stejnou krmnou dávkou, ovšem bez Schaumasil TMR. Výsledky (tab.1) potvrzují pozitivní účinek Schaumasil TMR speciálně v období kolem telení. Již během prvních 2 týdnů laktace se dosahuje významně vyšší mléčné užitkovosti. Po 4 týdnech je zlepšení mléčné

produkce u pokusné skupiny s 33,5 kg mléka ještě výraznější než u kontrolní skupiny s 31,4 kg mléka, a dokonce s vyšším obsahem mléčného tuku a bílkoviny. Schaumasil TMR zjevně zlepšuje kritický stav látkové výměny krávy v období telení tak významně, že se dociluje výrazného zvýšení užitkovosti i mimo období vlastního podávání přípravku. Také 100 denní užitkovost krav dokládá tento efekt: o 80 kg více mléka, o 9 kg více mléčného tuku a o 2 kg více mléčné bílkoviny. Poměr přínosu k nákladům je s více než 4 : 1 ve velmi příznivé oblasti. Výsledky tohoto pokusu opětovně potvrzují účinnost Schaumasil TMR. Menší význam má, jestli je výrobek dávkován přímo zvířeti nebo nepřímo do směsné krmné dávky. Toto rozhodnutí závisí na velikosti podniku a hospodárnosti práce. Dr. Leonhard Raab

Tab. 1: Výsledky použití Schaumasil TMR v krmné dávce pro dojnice, dávkování: 14 dní před otelením až 14 dní po otelení pramen: Univerzita Lipsko, Leidel použití

Schaumasil TMR stabilizuje směsnou krmnou dávku a podporuje profylaxi ketózy u vysokoužitkových krav.

Rindavit Extra

TOP – výrobek s vylepšeným účinkem Již více než deset let se RINDAVIT EXTRA používá s velkým úspěchem v 1. třetině laktace. Výrazně zvyšuje plodnost zvířat. Zodpovědné je za to mimo jiné vysoký obsah B – vitaminů (niacin, biotin, kyselina listová a další) stejně tak betakaroten. Vitamin E a selen podporují zdravotní stav vemene, biotin a zinek stabilitu paznehtů. Nejnovější vývoj v oblasti doplňování stopových prvků byl nyní dodatečně zohledněn v RINDAVIT EXTRA.

Využitelnost stopových prvků Využitelnost stopových prvků jako zinek, měď a mangan není konstantní. Podle sestavení krmné dávky a komponentů mohou různé živiny negativně ovlivnit resorpci. Hovoří se o antagonistickém účinku. Tímto způsobem lze výrazně snížit využitelnost mědi z důvodu vysokých obsahů např. molybdenu, železa a síry. V bachoru se vytváří nerozpustné sloučeniny. Jednostranné zvýše-

počet krav

14 dní po otelení kg mléka

4 týdny po otelení kg mléka

tuk %

bílkoviny %

SCHAUMASIL TMR kontrola

72 74

29,4 28,3

33,5 31,4

4,01 3,84

3,07 3,02

100 denní užitkovost

počet krav

mléko kg

tuk %

tuk kg

SCHAUMASIL TMR kontrola

67 63

3260 3180

3,97 3,76

128 119

bílkoviny bílkoviny % kg 3,14 3,07

100 98

Výhoda: +80 kg mléka a vyšší obsah mléčných složek

ní obsahu mědi není řešení, protože měď vykazuje např. antagonistický vztah k zinku.

Stopové prvky – nyní s vyšším účinkem Jedna možnost se nabízí pomocí organicky vázaných stopových prvků. Díky speciální formě vazby na organický nosič, např. na aminokyselinu se nevytváří v bachoru žádné nerozpustné sloučeniny. Výsledkem je vyšší využitelnost stopových prvků. Odpovídajícím způsobem je nově vybaven RINDAVIT EXTRA. Stopové prvky zinek, měď a mangan jsou k dispozici výhradně v organicky vázané formě. Z tohoto důvodu výrazně stoupá účinek RINDAVIT EXTRA týkající se plodnosti, stabi-

lity paznehtů a zdravotního stavu vemene a speciálně v laktační špičce je zabezpečeno optimální zásobení účinnými látkami. RINDAVIT EXTRA se i nadále zkrmuje v množství 100 – 200 g na zvíře a den v 1.třetině laktace jako doplněk k základní dávce minerálního krmiva.

Dr. Leonhard Raab Úspěch ve stáji 1/2001

3

Provita LE

Nové sledování potvrzuje produkční účinnost Již více než 3 roky se probiotikum Provita LE s úspěchem používá ve všech Schaumann – mléčných krmných směsích pro telata. V nedávno ukončeném pokusu v Schaumann – výzkumném centru Hülsenberg v odchovu telat byla jeho účinnost opět prokázána.

Pokus Nakoupená, černostrakatá telata – býčci ve stejném stáří a hmotnosti byla krmena mléčnou krmnou směsí KALBI MILCH s, popř. bez Provita LE. Ostatní faktory byly v obou skupinách stejné. Doba napájení byla stanovena na 8 týdnů. Jadrné krmivo, složené z obilí, sójového šrotu a KALVICINu, bylo nabízeno ad libitum do množství 2 kg denně. Během mléčné výživy se zkrmovalo seno, v závěru pak travní a kukuřičná siláž.

kontrolní (tab.2). V pokusné skupině byl dosažen velmi vysoký přírůstek 1192 g.

Celková doba trvání pokusu Během celého pokusu dosahovala telata, která byla krmena KALBI MILCH s Provita LE o 8 % vyšší denní přírůstky. Příjem jadrné směsi vzrostl o 11,4 % a objemného krmiva (seno, travní a kukuřičná siláž) o 9,9 % (tab.3). Tyto výsledky potvrzují dřívější sledování také v jiných zařízeních a samotný potenciál Provita LE.

Období mléčné výživy Během napájení dosahovala telata, která dostávala Provita LE o 11,5 % vyšší přírůstek (tab.1). Při stejném příjmu KALBI MILCH byl v této době v pokusné skupině o 25,1 % vyšší příjem jadrného krmiva a o 18 % vyšší příjem sena. Současně se snížil počet dní, kdy telata průjmovala o 31,3 % a dní s onemocněním dýchacího aparátu o 53,8 %.

Období po napájení Pozitivní účinky Provita LE přetrvávají i po ukončení mléčné výživy. I když telata již nedostávala žádnou Provita LE a množství jadrné směsi bylo omezeno na max. 2 kg/den, pohybovaly se přírůstky a příjem jadrného i objemného krmiva u telat v pokusné skupině nad úrovní skupiny

Význam jadrného krmiva pro odchov telat Aktuální pokus podtrhuje znovu význam příjmu jadrného krmiva především během období mléčné výživy. U pevně stanoveného množství na napájecích automatech jsou přírůstky v těsném poměru k přijatému množství jádra. Druhořadý význam sena se ukazuje při porovnání příjmu sena a jadrné směsi. V mléčné fázi sežerou telata 4 – 5 krát více jadrného krmiva než sena. Tento závěr podtrhuje výsledky dřívějších pokusů, v nichž se zkrmovala mléčná krmná směs KALBI LACTAL. Pro přezkoušení významu časného příjmu hrubého objemného krmiva, bylo zvířatům v po-

Tab. 4: Význam dodatečné nabídky objemného krmiva na úspěch při odchovu

denní přírůstek příjem KALBI-LACTAL příjem jadrné směsi příjem obj. krmiva kg

g kg kg suš.

nabídka objemného krmiva (ihned)

nabídka objemného krmiva (po 4. týdnech)

860 25,8 99,42 42,7

843 25,8 97,71 38,1

pramen: SCHAUMANN – výzkumné centrum Hülsenbeg

4

Úspěch ve stáji 1/2001

kusu předloženo seno teprve od 4 týdne. Tabulka 4 ukazuje, že se dosahuje velmi podobných přírůstků. Také příjem jadrného a objemného krmiva je na podobné úrovni. Příjem jádra během fáze napájení byl mnohonásobně vyšší než příjem sena. Různé názory, že by příjem sena mohl být u mladých telat dokonce nepříznivý, nemohly být potvrzeny.

Pokus znovu prokázal vysokou účinnost Provita LE týkající se příjmu krmiva, přírůstků a zdravotního stavu telat. Doporučení pro správný management výživy zní: Dobrá krmná směs pro odchov telat je pro časný vývoj ve fázi mléčné výživy důležitější než příjem objemného krmiva. Dr. Leonhard Raab

Tab. 1: Odchov telat s Provita LE, napájení do 58. dne života stáří hmotnost hmotnost přírůstek denní přírůstek KALBI MILCH jadrná směs seno

dny kg

kontrola 15,7 47,11

PROVITA LE 16 47,9

pozitivní změna díky PROVITA LE

kg kg g kg kg kg

90,09 42,98 741 36,76 32,48 7,11

95,81 47,91 826 37,02 40,62 8,39

+ 6,3 % + 11,5 % + 11,5 % + 0,7 % + 25,1 % + 18,0 %

pramen: SCHAUMANN – výzkumné centrum Hülsenberg

Tab. 2: Odchov telat s Provita LE, fáze po napájení 58. až 85. den života kontrola PROVITA LE pozitivní změna díky PROVITA LE přírůstek kg denní přírůstek g příjem jádra kg příjem obj. krmiva kg suš.

30,63 1134 51,39 21,88

32,19 1192 52,81 22,82

+ 5,1 % + 5,1 % + 2,7 % + 4,3 %

pramen: SCHAUMANN – výzkumné centrum Hülsenberg

Tab. 3: Odchov telat s PROVITA LE, celkový odchov kontrola PROVITA LE

přírůstek kg denní přírůstek g příjem jádra kg příjem obj. krmiva kg suš.

73,61 866 83,87 27,99

80,1 942 93,43 30,77

pozitivní změna díky PROVITA LE + 8,8 % + 8,8 % + 11,4 % + 9,9 %

pramen: SCHAUMANN – výzkumné centrum Hülsenberg

Travní siláže

Deset pravidel silážování pro optimální zastoupení energie a živin Vyrobit dobrou travní siláž s vysokým obsahem energie a optimálním zastoupením N-látek může pouze ten, kdo zvládne základní procesy kvašení a z nich vyvozená pravidla silážování. Základem pro použití silážních přípravků jsou znalosti biologie kvašení a z nich vyplývající pravidla silážování.

1. Volba odrůdy Krmné plodiny se odlišují ve své vhodnosti k silážování z ohledu obsahu vodorozpustných uhlovodíků. Pod pojmem cukr se rozumí celkové množství vodorozpustných, zkvasitelných uhlovodíků. Obsah cukru umožňuje odvození silážovatelnosti trav. Přičemž minimální obsah v kvasném substrátu pro optimální kvašení se udává 2 – 3 % v čerstvé hmotě. Vztaženo na sušinu obsahuje jílek asi 20 %, bojínek a kostřava naopak jen asi 10 % cukru v sušině. Trávy s nižší krmnou hodnotou jsou ještě pod touto hranicí (viz tab.1). Fyziologicky mladší rostliny obsahují více lehce rozpustných uhlovodíků. Krátká polní fáze (zavadání) 1 až 2 dny vede k nízkým ztrátám olistění a zajišťuje sklízenou hmotu před nadměrným odbouráváním cukrů. Krátké fázi zavadání se z těchto důvodů vždy dává přednost před zvýšením obsahu sušiny. Při silážování se cukr mění na kvasné kyseliny. V silážích je proto obsah cukru pod úrovní výchozího materiálu. Siláže neobsahující kyselinu máselnou, tudíž dobře zkvašené zavadlé siláže obsahují všeobecně ještě 5-10 % cukru v sušině. Nevhodná technika silážování způsobuje ztráty cukru z důvodu narůsta-

jících nežádoucích procesů kvašení.

2. Podíl nečistot Podíl nečistot by měl být nižší než 3 % v sušině. Především při sečení, obracení a shrnování je nezbytné optimální nastavení strojů, aby se částečky nečistot nedostávaly do silážní hmoty. Mikroorganismy produkující kyselinu máselnou (klostridia) se do siláží dostávají zpravidla díky vyššímu podílu písku a hlíny, sekat by se proto nemělo níže než 5 – 7 cm nad zemí. Sečení níže nad zemí sice zvyšuje výnos čerstvé hmoty, zpravidla ovšem dochází k poranění vegetačního vrcholu a další obrůstání je zpomaleno. Díky pufrujícímu účinku inhibují částečky hlíny rychlé okyselení siláže. Obsah energie v siláži se s každým procentem podílu písku snižuje o cca 0,1 MJ NEL na 1 kg sušiny.

3. Termín seče Sledování týkající se optimální doby seče trav ukazují, že se rok od roku významně mění. U vysokohodnotných siláží nesmí v žádném případě obsah vlákniny přesáhnout v době sečení 24 %. To znamená, že tráva se seče v optimální růstové fázi – na začátku metání. Nevhodná je doba seče od stadia kvetení. To také znamená vědomě na úkor výnosu hmoty zvyšovat kvalitu.

Orientační hodnota pro kvalitní siláže je obsah vlákniny při termínu seče – 24 %. Jeden z pokusů ze Saského zemského ústavu ukazuje, že je při dosažení optimálního termínu sečení zásadní chybou vyčkávat. Lepší než opožděné sečení nebo dlouhá polní fáze z důvodu nepříznivého počasí je krátké zavadání a rychlé naskladnění do sila. Jen podle samotné optimalizace obsahu vlákniny kolísá teoretická mléčná užitkovost z krmných dávek s převahou travních siláží o cca 2000 kg na krávu a rok. Jak je patrné ze schématu 1, je třeba počítat s navýšením

vlákniny o cca 0,5 % za každý den polní fáze.

5. Sklízecí technika Krátká řezanka má velký význam pro udusání hmoty v sile. Pro silážování beze ztrát a zaplísnění je potřebné udusání více než 200 kg sušiny na m3. Mnohé pokusy ukazují, že optimum délky řezanky je z pohledu příjmu krmiva a efektu struktury cca 35 mm (35 % sušiny). Vyšší obpokračování na straně 6

Tab. 1: Zkvasitelné uhlovodíky v důležitých krmivech krmivo

sušina %

jetelotráva jílek mnohokvětý jílek vytrvalý srha bojínek kostřava sekaná pastvina vojtěška řepný chrást kukuřice jetel červený jetel bílý zelené žito

zkvasitelné uhlovodíky % v 100% sušině % v krmivu

20 20 20 20 20 20 20 20 16 30 25 25 17

15 – 18 16 – 20 12 – 14 11 – 13 12 – 15 12 – 15 14 – 20 7 – 10 17 – 25 18 – 30 8 – 13 8 – 14 14 – 18

3,0 – 3,6 3,2 – 4,0 2,4 – 2,8 2,2 – 2,6 2,8 – 3,2 2,4 – 3,0 2,8 – 4,0 1,4 – 2,0 2,7 – 4,0 5,4 – 9,0 2,0 – 3,2 2,0 – 3,5 2,4 – 3,0

Schéma 1: Vývoj obsahu vlákniny v trávě a v silážní hmotě 240 g vlákniny na kg sušiny v travním porostu a 7 dní deštivé počasí ??? sečení

7 dní vegetace

4. Zavadání Tráva se nechá zavadnout na obsah sušiny 35 – 40 %. Nepříznivé jsou nízké obsahy sušiny, protože z mokrých siláží vytéká silážní šťáva a vysoké obsahy sušiny nad 45 % způsobují problémy při dusání.

7 dní polní fáze (35 % sušiny)

málo hodin zavadání (25 % sušiny)

1 den polní fáze (35 % sušiny)

1 den polní fáze 5 g vlákniny / 1 kg suš.

při zavadání 4 g vlákniny / 1 kg suš. odtok silážní šťávy 3 g vlákniny / 1 kg suš.

každý vegetační den 4 g vlákniny / 1 kg suš. každý den polní fáze 5 g vlákniny / 1 kg suš.

275 g vlákniny / 1 kg suš. v silážní hmotě

247 g vlákniny / 1 kg suš. v silážní hmotě

273 g vlákniny / 1 kg suš. v silážní hmotě

pramen: Saský zemský ústav, Dr. Steinhöfel Úspěch ve stáji 1/2001

5

dokončení ze strany 5 sah sušiny a vlákniny podmiňují kratší řezanku (20 mm). Obsah sušiny nižší než 25 % umožňuje velikost částeček 60 – 80 mm. Požadavky na zásadně delší řezanku s cílem zvýšení struktury krmiva jsou vědecky neopodstatněné.

6. Udusání Vysoký stupeň udusání je nezbytný pro zabránění výměny plynů, druhotného a nežádoucího kvašení. U siláží s obsahem sušiny 30 % je žádoucí udusání minimálně 200 kg sušiny na m3 (tab.2). Udusání, které může být dosaženo dusací technikou, závisí na tlaku na kontaktní plochu (v barech). Udává jej plocha pneumatik a zatížení náprav. V pokusech se ukazuje, že dusací stroj s 2 bary tlaku na kontaktní plochu (zatížení nápravy 2,5 t), který se běžně v praxi používá, je nedostačující. Pokud je to možné nepoužívat zdvojené pneumatiky, v jiném případě se jezdí na vnějších pneumatikách méně nahuštěných, aby hlavní tlak byl na poháněných kolech. Dva přejezdy stačí, aby se každá vrstva silážované hmoty udusala. Každý další přejezd může udusání jen nepodstatně zvýšit. Každá nová nahrnutá vrstva hmoty by měla být ihned

udusána, protože hloubkové působení zatížených náprav při větším počtu vrstev není dostačující.

7. Zakrytí V průjezdném sile s bočními stěnami musí být fólie zavěšená na stranách, pokud dochází průběžně k druhotnému zahřívání a tvorbě plísní i přes vysoký stupeň udusání. Průjezdná sila, která jsou plněna nad boční stěny není možné vzduchotěsně uzavřít a k procesům druhotného zahřívání dochází vždy na stranách sila. Při zakrytí sila musí být pro fólii ponechán dostatek místa. Jen tak bude po naskladnění hmoty fólie ještě přesahovat přes boční stěny. Vliv nevzduchotěsně uzavřeného sila na pH-hodnotu, a tím na intenzitu kvašení lze posoudit na základě čísel v tabulce 3.

Tab. 2: Požadavky na udusání silážní hmoty (nízká výměna plynů) silážní hmota

obsah sušiny %

udusání kg / m3 sušiny více než

tráva,

20 40 28 33 35 45

160 230 230 270 230 260

mokrá zavadlá kukuřice, 4 – 7 mm nařezaná GPS, 2 – 4 mm nařezaná

pramen: Honig, 1985

Tab. 3: Silo vzduchotěsně zakrýt – vliv nepřístupu vzduchu a biologických prostředků na pH-hodnotu pH-hodnota 3. den

7. den

bez silážního přípravku vzduchotěsné od počátku vzduchotěsné po 12. hodinách není vzduchotěsné

4,80 5,03 5,40

4,21 4,40 5,61

se silážním přípravkem vzduchotěsné od počátku

4,27

kmenů kvasinek a plísní – tzv. samoočištění.

9. Odebírání hmoty 8. Doba skladování Stejně jako udusání, tak také zvláště délka skladování má přímý vliv na obsah kmenů kvasinek a plísní v siláži. Při udusání nad mezní hranici se může vycházet z dostatečného vytěsnění vzdušného kyslíku. Skladování po dobu minimálně 6 – 8 týdnů zajistí, že dojde ke snížení počtu

Při odebírání krmiva ze sila je třeba omezit působení vzduchu na minimální míru. Jedná se především o plochu řezu odebírané hmoty. Měla by být svislá a hladká. Nemělo by docházet k vytrhávání silážní hmoty ani načechrávání. Odebíráno má být jen potřebné denní množství siláže, protože meziskladování podporuje nežádoucí změny. Silo a množství odebírané hmoty by mělo být k sobě pokud možno tak přizpůsobeno, aby se minimální odběr za týden pohyboval v rozpětí 1,5 – 2 m. Srolovaná silážní fólie by se měla po odběru hmoty použít jako ochrana řezné plochy proti srážkám a působení větru. Za příznivých povětrnostních podmínek se toto opatření z důvodu vytváření kondenzační vody a vývoje plísňových kmenů nedoporučuje.

10. Zajištění kvality siláží pomocí ošetření BONSILAGE a BONSILAGE PLUS

Optimální silážní technika předpokládá ošetření hmoty Bonsilage popř. Bonsilage Plus, které zajišťují stabilitu siláže s nejlepším obsahem živin. 6

Úspěch ve stáji 1/2001

4,01 pramen: Dr. J. Pflaum, 2000

Ještě před několika lety byl prvořadý cíl zařazení silážních prostředků umožnit vůbec kvasný proces jako takový a zabezpečit jej. Teprve po vyvinutí biologických silážních přípravků na bázi bakterií mléčného kvašení mohl být tento cíl využití význam-

ně rozšířen. Ovšem i v této oblasti jsou výrazné kvalitativní rozdíly. Bakterie mléčného kvašení kombinované v BONSILAGE firmy Schaumann se vyznačují nadprůměrným růstem, velmi vysokou osmotickou tolerancí (aktivita při vysokém obsahu sušiny) a neobyčejnou aktivitou při pH-hodnotě. Uhlovodíky obsažené v rostlinném materiálu jsou díky speciálním kmenům v BONSILAGE efektivně využívány. Tyto přednosti umožňují použití BONSILAGE v širokém spektru účinku. Jsou předpokladem pro podpůrný vliv na příjem krmiva. Díky aktivní ochraně bílkovin během kvašení a umožnění trávení jinak v bachoru nestravitelných buněčných součástí vznikají výhody při příjmu živin dojnicí. Tyto efekty vysvětlují, v celém souboru vědeckých prací prokázané, zvýšení masné a mléčné užitkovosti. Rentabilitu mléčné produkce lze rozhodující měrou ovlivnit kvalitou objemného krmiva. Nejlepší kvalita siláží se docílí, pokud se podaří zvládnout staré a osvědčené základy techniky silážování, které se zkombinují s nejnovějšími produkty mikrobiologie. Při zohlednění silážnětechnických opatření ve spojení s použitím BONSILAGE PLUS může být vyrobena nákladově příznivá, stabilní siláž se sníženými ztrátami sušiny a nízkým rizikem druhotného kvašení. Potenciál užitkovosti ze siláží ošetřených BONSILAGE PLUS se prokazuje v zemědělských podnicích po celém Německu i v České republice. Dr.Edmund Mathies

Bonsilage Plus – výsledky z roku 2000

Průběh kvašení určuje kvalitu objemného krmiva Hospodárnost chovu skotu je ve velké míře ovlivňována kvalitou siláže. Vedle optimalizace výnosů objemných krmiv má zvláště kvalita kvašení výrazný vliv na užitkovost z krmné dávky. K zabezpečení a zlepšení kvality siláží představil Schaumann v roce 2000 nový program výrobků BONSILAGE. Cílem BONSILAGE je pomocí rychlého a intenzivního průběhu kvasného procesu zajistit již v časné fázi kvašení optimální

siláž. Výsledkem je vysoká stabilita při skladování s nízkými ztrátami. Energie zeleného krmiva zůstává v podstatě zachována. Ztráty energie ve srovnání s energií zeleného krmiva se počítají 0, 2 MJ NEL. Nízké odbou-

Tab. 1: Cílové hodnoty při rozboru travních siláží DLG – body sušina v %

30 – 40

vláknina % v suš. popeloviny % v suš. N-látky % v suš. energie ME / MJ / kg suš. energie NEL / MJ / kg suš. obsah kys. máselné % v suš. čpavek NH3 % z celkového N kys. octová % v suš. kys. mléčná % v suš. pH-hodnota při suš. do 20 % suš. > 20 – 30 % suš. > 30 – 40 % suš. > 45 %

< 25 9 – 11 < 17 > 10,2 > 6,0 0 – 0,3 0 – 10 2 – 3,5 >4 4,1 4,3 4,5 4,7

celkem počet bodů

50 25 0

25

100

100 bodů = známka 1 pro velmi dobrou siláž, odchylky udávají nižší počet bodů popř. horší kvalitu do < 30 bodů = známka 5 pro velmi špatné siláže

rání proteinů a vyšší obsah energie jsou potenciálem pro vyšší užitkovost. Nastavení optimálního poměru kyselin mléčné a octové při použití BONSILAGE PLUS přináší stabilní siláže s nízkými ztrátami způsobenými druhotným kvašením na ploše řezu a zajišťuje energii také po otevření sila.

Určení kvality siláže Posouzení kvality siláže musí být vztaženo k standardizovaným kritériím. Jednou z uznávaných pomůcek je DLG – klíč, který hodnotí siláže podle bodového systému. Travní siláž s velmi dobrou silážní kvalitou může dosáhnout maximálně 100 bodů. Špatné siláže vykazují nízký počet bodů (viz tab.1). Nejdůležitější hodnotící kritéria jsou: pH-hodnota: Při vysoké pH-hodnotě je ohrožena stabilita skladované siláže. Především při otevření dochází k následnému zahřátí a zplesnivění krmiva. Hodnota pH se určuje v závislosti na obsahu sušiny. Čím vlhčí je siláž, tím nižší musí být pH-hodnota pro potlačení kyseliny máselné. Kyselina octová: Při určení kyseliny octové se musí rozlišovat mezi příliš vysokou a akceptovatelnou koncentrací kyseliny octové. Hodnoty 2 – 3, 5 % kyseliny octové v sušině jsou zcela požadovány. Kyselina octová zlepšuje aerobní stabilitu, tzn. stabilitu siláže za přístupu vzduchu (např. při odebírání ze sila). Kyselina máselná: Měla by se v silážích zásadně potlačit. Jako kritická mezní

hodnota se toleruje maximálně 0, 3 % v sušině. Především znečištěné siláže inklinují k vysokým hodnotám. Bakterie máselného kvašení rozkládají bílkoviny na čpavek (NH3). Čpavek (NH3): Čpavek měřený v procentech z celkového dusíku by neměl přesahovat 8 – 10 %. Čpavek se rozpozná podle fekálního zápachu. Při špatném kvašení je možno vycházet z více než 0,3 % kyseliny máselné a více než 10 % čpavku z celkového dusíku.

Výsledky ze silážní sezóny 2000 Jakmile je silo uzavřeno, přichází na řadu otázka kvality siláže a to především obsahu energie a dusíkatých látek. Toto platí zvláště, pokud se používá výrobek s novým účinkem jako BONSILAGE PLUS. Aby se nemuselo čekat až na zimní krmné období, provádí se při první seči velkoplošné ověření siláže naočkované pomocí BONSILAGE PLUS. Hlavní pozornost se přitom věnuje poměru kyseliny mléčné a octové, dále pak obsahu 1, 2 – propandiolu (propylenglykol), látce, která se objevuje speciálně při použití BONSILAGE PLUS a vzniká z nejprve vytvořené kyseliny mléčné. Kyselině octové se připisuje inhibiční efekt vůči kvasinkám. Propandiol má pozitivní účinek na zvýšení hladiny krevního cukru a lze ho podávat pro předcházení ketózám. Nedostatek energie především u vysokoužitkových dojnic vyplývá z vysoké popokračování na straně 8 Úspěch ve stáji 1/2001

7

4,0 3,5 3,0 2,5

2,2

2,0 1,5

0,7

1,0

0,4

0,5 0,0

pHhodnota

kys. mléčná kys. octová propandiol % v krmivu % v krmivu % v krmivu

dokončení ze strany 7 třeby vzniku mléčného cukru na začátku laktace a deficitu krevního cukru z novotvorby glukózy. Energetická hodnota propandiolu je se 16 MJ NEL vysoká. Ulehčení látkové výměny otevírá cestu pro krávy s aktivnější látkovou výměnou a větším množstvím mléka. Výsledky rozborů siláží hovoří o vysoké kvalitě hmoty ošetřené pomocí BONSILAGE PLUS s odpovídajícími hodnotami energie (graf 1). Uvedené parametry kvašení jsou střední hodnoty z 50 vzorků z celého

území SRN. Poukázat je nutno v rámci analyzovaných živin na obsah vlákniny 27 %, který v průměru výrazně převyšuje mezní hranici. Mírná zima a nepřítomnost jarních mrazů zahájily časnou růstovou fázi. Toto zapříčinilo, že i přes v mnohých případech časný termín sklizně, byla pokosena hmota s nadprůměrným obsahem vlákniny.

Stabilní siláže – nejlepší příjem krmiva Výsledky měření u vzorků siláží s dobou silážování 2 – 4 týdny dokládají intenzivně započaté kvašení díky bakteriím přítomným v BONSILAGE PLUS, při pH-hodnotě v oblasti 4, 2 a obsahu kyseliny mléčné nad 2 %. V odebraných vzorcích po 4 – 8 týdnech se výrazně projevuje aktivita heterofermentativních kmenů. Podíl kyseliny octové stoupá při současné tvorbě propandiolu díky kmenu Lactobacillus buchneri. Parametry kvasného procesu sledovaných siláží ukazují účinek BONSILAGE PLUS s optimálním pomě-

rem kyseliny mléčné a octové. Pokud vyjdeme z DLG – klíče hodnocení konzervovaných krmiv je obsah 0, 7 % kyseliny octové v čerstvé hmotě odpovídající 2, 1 % v sušině v doporučené oblasti. Zvýšený podíl kyseliny octové ve spojení s nízkou pH-hodnotou garantuje stabilitu kvašení siláže a působí inhibičně na plísně a kvasinky. Toto se projevuje ve stabilitě na řezné ploše odebírané hmoty v sile. Analýzy potvrzují výpovědi praktiků o velmi dobrém příjmu krmiva stejně jako příjemné vůni siláží ošetřených BONSILAGE PLUS.

Vliv BONSILAGE PLUS na mléčnou užitkovost Vyšší příjem krmiva při použití BONSILAGE PLUS v siláži potvrdily i hülsenbergské pokusy. Zkrmování siláží ošetřených BONSILAGE PLUS v TMR – krmné dávce, travní a kukuřičná siláž v poměru 60:40, potvrdilo stabilizační a užitkovost zvyšující vlastnosti BONSILAGE PLUS. Potlačeno bylo často se objevující zahřátí čerstvě namíchané

Graf 2: Bosilage Plus v siláži přináší lepší mléčnou užitkovost 37 36 kg mléka

Graf 1: Vývoj parametrů kvašení při použití Bonsilage Plus, střední hodnota z 50 silážních vzorků, prům. 34 % sušiny, doba silážování 4 – 8 týdnů 4,4 4,5

35 Kontrola

34 33

BONSILAGE PLUS 1

2

3

4 týdny

5

6

7

travní / kukuřičná siláž = 60 : 40, TMR krmení Schaumann – výzkumné centrum Hülsenberg

TMR, místo toho se dosahuje vysoká chutnost a dobrá užitkovost. Zkrmování siláží ošetřených BONSILAGE PLUS vedlo ve sledovaném období sedmi týdnů k užitkovosti 36 kg mléka na krávu a den. Kontrola vykazuje nižší perzistenci na průměrné užitkovosti 34, 6 kg mléka (graf 2). BONSILAGE PLUS v TMR – krmné dávce zvyšuje díky vysoké chutnosti příjem krmiva a mléčnou užitkovost. BONSILAGE PLUS s DLG – známkou kvality pro skupinu 2 přesvědčuje stabilitou kvašení siláží, větší koncentrací energie pro více mléka. Dr. Edmund Mathies

Bonsilage Plus

Bosilage Plus – kvalita a stabilita kukuřičné siláže „Silážovat kukuřici umí každý“ se často říká, otázkou ovšem zůstává, jak udělat z kukuřičné siláže kvalitní siláž. Kdo použije BONSILAGE PLUS, má všechny výhody na své straně. Ve srovnání s jinými druhy objemných krmiv nabízí kukuřice pro výrobu siláží jisté výnosy při současně vysoké koncentraci energie. Povětrnostní podmínky mohou sice výnosový potenciál ovlivnit, koncentrace energie zůstává ovšem konstantnější než u jiných krmných plodin. Silážní kukuřice patří díky svému vysokému obsahu uhlovodíků a nízké pufrovací kapacitě k velmi dobře zkvasitelným krmným plodinám. Testační měření v praktických podnicích uká8

Úspěch ve stáji 1/2001

Silážovat kukuřici s Bonsilage Plus může každý ! zala, že zvláště u siláží z vysokohodnotného výchozího materiálu dochází často k velmi vysokým ztrátám (schéma 1).

Právě v podnicích s vysokým standardem managementu v oblasti silážní techniky dochází ke ztrátám značného množství vy-

Pod označením druhotné kvašení popř. druhotné zahřívání se rozumí všechny mikrobiologické procesy, kterým podléhá již zkvašená siláž za přístupu vzduchu po otevření sila. Výchozím bodem jsou kvasinky. Jsou velmi různorodé, tolerantní vůči kyselinám a mohou se rozmnožovat bez i za přítomnosti kyslíku. Následně se nechají jen velmi těžko potlačit. Za přístupu kyslíku se kvasinky pomnožují rychle, za nepřístupu kyslíku jen velmi pomalu. Při tom přeměňují zbývající cukr v siláži na alkohol a CO2. Fatální je to při otevření a odebírání siláže. Pokud se při zasilážování vytvořila populace kvasinek, která čítá větší počet než kritické číslo 100.000 kvasinek na g, zvyšuje přístup kyslíku explozivně jejich aktivitu po otevření sila. Kvasinky pak odbourávají všechno, co jim slouží jako potrava – zbytkový cukr ale také kyselinu mléčnou a alkohol. Výsledek: zvyšuje se pH – hodnota a teplota v krmivu.

3 % ztráty za den Zvýšení teploty, v sile nebo v odebrané siláži, může být přitom vyšší o 25°C i více než teplota prostředí. Vzniklé ztráty živin za den mohou být až 3 % nettoenergie (tabulka 1). V pěti až sedmi dnech vznikají ztráty nettoenergie 10 % a víc.

BONSILAGE PLUS usměrňuje silážní proces Tohoto lze dosáhnout optimalizací silážní techniky a řízením silážního procesu ošetřením přípravkem BONSILAGE PLUS (schéma 2). Pět homo – a heterofermentativních bakterií

Tab. 1: Ztráty živin po druhotném kvašení u kukuřičné siláže, změřeno dle Honiga zvýšení teploty v sile v °C ztráty nettoenergie v % / den

5

10

15

20

25

30

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

Tab. 2: Hospodárnost s BONSILAGE PLUS Přibližný výpočet: Snížení ztrát cca 5 % odpovídá vyššímu příjmu krmiva cca 5 %. Základ pro výpočet je proto vyšší mléčná užitkovost proti vyššímu nákladu při ošetření BONSILAGE PLUS. Zvýšení mléčné užitkovosti o 1,4 kg na krávu a den odpovídá 430 kg v 305 krmných dnech: měřitelný efekt: 430 kg mléka x 7,50 Kč odpovídá

Kč 3 225,00

13 kg suš. / zvíře / den x 3 (33 % sušiny) = 39 kg příjem krmiva 39 kg krmiva / zvíře / den x 305 dní = 11 895 kg příjem krmiva 11,9 t silážní hmoty x 72 Kč náklady na silážní přípravek* / t =

Kč 857,00

Hospodářský přínos pro krávu / laktace

Kč 2 368,00 * silážní přípravek a dávkovací technika

Graf 1: Snížení příjmu krmiva při zkrmování zahřáté kukuřičné siláže ve výkrmu býků (konec výkrmu), (podle L. Whitlocka, 1999)

Graf 2: Snížení stravitelnosti organické hmoty při zkrmování zahřáté kukuřičné siláže ve výkrmu býků (konec výkrmu), (podle L. Whitlocka, 1999)

8,5 8,0

78

7,94

7,5

-8 %

-13 %

76

-16 %

koeficient stravitelnosti organické hmoty v %

Příčiny druhotného zahřívání

Další škůdci kvašení, jako bakterie máselného a octového kvašení, urychlují zkázu krmiva. Plísně a hnilobné bakterie přispívají k tomu, že speciálně díky vysokému obsahu cukru se dobře zkvasitelné kukuřičné siláže rychle kazí a nemohou být více zkrmeny. Dále je nevýhodné, že druhotně zkvašené, zahřáté siláže zvířata nerada přijímají, a dochází tak k poruchám užitkovosti. Hovoří se rovněž o poruchách trávení. Ne málo siláží se v mnohých podnicích vyhodí, protože jsou zaplísněné. Ve sledováních z USA týkajících se zařazení zahřáté kukuřičné siláže do krmné dávky ve výkrmu býků bylo zjištěno výrazné snížení příjmu krmiva o 8 % již při zkrmování velmi malého množství tohoto objemného krmiva. Negativní vliv zahřáté kukuřičné siláže není lineární s podílem zařazeného množství. Silný vliv vykazuje již podíl 25 % v krmné dávce (graf 1). Stejně to platí pro oblast zhodnocení ve zvířeti. Rovněž zde je použití zahřáté siláže svázáno s výrazným snížením stravitelnosti celé krmné dávky. Pokud se v celkové krmné dávce nachází jen 25 % zahřáté kukuřičné siláže, klesá stravitelnost celé krmné dávky již o 7 % (graf 2). Tato čísla jednoznačně ukazují vliv zahřáté siláže na užitkovost zvířat. Cíl je tak jasně definován: potlačení kvasinek a plísní již na počátku silážování.

příjem krmiva kg sušiny

soce stravitelné sušiny. Při těchto nežádoucích štěpných procesech jsou různými mikroorganismy (bakterie, kvasinky, plísně) uvolňovány produkty látkové výměny (kyselina máselná, kyselina octová, toxiny), které negativně ovlivňují žravost ale i užitkovost a zdraví krav.

7,34 6,94

7,0

6,66 6,5

75,6

-7 %

-9 %

-10 %

74 72

70,6

70

69,0 67,8

68 66 64

6,0 0

25

50

62

75

% podíl zahřáté kukuřičné siláže v krmné dávce

0 25 50 75 % podíl zahřáté kukuřičné siláže v krmné dávce

Schéma 1: Schéma účinku druhotného kvašení a jeho ovlivnění biologické pochody – osídlení epifyty – výstavba kritické populace – podíl na kvašení

podpořeno – dlouhou vegetační periodou – pomalým plněním – špatným zakrytím – špatným udusáním

stav silážní hmota

+

kvasinky klid – bleskové pomnožení populace kvasinek – biologická oxidace teplo

skladování

kvasinky

+

vzduch aerobní kvašení

odběr – příliš brzy otevřené silo – příliš velká plocha řezu popř. příliš malý odběr hmoty – špatná technika odběru ztráta energie

odbourávání kyselin

mléčného kvašení v BONSILAGE PLUS určuje aktivně kvalitu siláže. Starají se o rychlý a intenzivní průběh kvašení v kukuřičné siláži díky optimální koordinaci. Požadovaná úroveň okyselení je rychle dosažena. Rozdíly jsou patrné především v prvních dnech silážování. Již po třech dnech se dosahuje pH – hodnoty 3,8, ve srovnání s neošetřenou kontrolou s pH – hodnotou 4,4. Obsah kyseliny mléčné na konci silážování u BONSILAGE PLUS – varianty byl 2,8 a u neošetřené kontroly 2,3 % v čerstvé hmotě. To je významný znak vysoké aktivity BONSILAGE PLUS (schéma 3). Intenzivní mléčné kvašení zabezpečují bakterie – Lactobacillus plantarum, Pediococcus pentosaceus a Lactobacillus rhamnosus. Dva další vitální kmeny – Lactobacillus brevis a Lactobacillus buchneri se starají o cílené nastavení poměru kvasných kyselin pro získání stabilní siláže.

Aplikace BONSILAGE PLUS snižuje kontinuálně obsah kvasinek během celé doby skladování, a to výrazně pod hraniční hodnotu 100.000 kvasinek na 1 g čerstvé hmoty (graf 3). Výsledkem tohoto velmi nízkého počtu kvasinek je siláž s velmi dobrou skladovací stabilitou a stabilitou na ploše řezu. Použití BONSILAGE PLUS má tak jednoznačný vliv nejen na počet kvasinek, ale i na teplotu na ploše řezu. Inhibiční účinek bakterií v BONSILAGE PLUS zůstává zachován i po otevření sila a zajišťuje stabilní siláže po mnoho dní. pokračování na straně 10

Osazení kvasinkami pod mezní hodnotou Tvorbou kyseliny octové a energeticky bohatých látek z kyseliny mléčné (propandiol) je dáno silné inhibiční působení proti kvasinkám a plísňovým kmenům. Významně klesá zatížení mikroorganismy. Oblasti zamořené mikroorganismy jsou asanovány a je zabráněno pomnožení těchto škůdců. Úspěch ve stáji 1/2001

9

Schéma 2: BONSILAGE PLUS v produkci objemných krmiv

Graf 3: BONSILAGE PLUS – a kvasinky nemají žádnou šanci

* zvýšení výchozího osazení mléčných bakterií

1 000 000

* řízení fermentace pomocí rychle rostoucích homofermentativních bakterií mléčného kvašení – spojeno s tvorbou optimálního poměru kvasných kyselin

Schéma 3: BONSILAGE PLUS pro intenzivní mléčné kvašení s nízkými ztrátami sušiny

0,0

BONSILAGE PLUS 0

30 dny po zasilážování

90

2,8 2,4

BONSILAGE PLUS

LWK Schleswig – Holstein, Bredstedt ’99

dokončení ze strany 9

Vliv BONSILAGE PLUS na mléčnou užitkovost Zařazení siláže ošetřené BONSILAGE PLUS do TMR – krmné dávky v Schaumann – výzkumném centru Hülsenberg při poměru travní a kukuřičné siláže 60 : 40 potvrzuje stabilizující a užitkovost zvyšující vlastnosti výrobku. Nedochází k zahřívání čerstvě namíchané TMR, místo toho má krmná dávka vysokou chutnost a navazuje vytrvale dobrá užitkovost.

36 kg mléka

3,8

obsah kys. mléčné v hotové siláži v % čerstvého krmiva Kontrola

100

37

4,4

obsah kys. mléčné na počátku silážování v % čerstvého krmiva

Kontrola

1 000

Graf 4: BONSILAGE PLUS v siláži přináší vyšší mléčnou užitkovost

pH-hodnota po 3 dnech

7,0 výchozí pH-hodnota

10 000 CFU / g

* kombinace s heterofermentativními bakteriemi mléčného kvašení k jistému potlačení kvasinek a plísní

Kukuřice v těstovité zralosti, 29 % suš.

100 000

35 Kontrola BONSILAGE PLUS

34 33

1

2

3

4 5 6 7 týdny travní / kukuřičná siláž = 60 : 40, TMR – výživa Schaumann – výzkumné centrum Hülsenberg 2000

Zkrmování siláže ošetřené BONSILAGE PLUS vedlo během sledovaného období 7 týdnů k užitkovosti až 36 kg mléka na krávu a den. Kontrola vykazuje ve srovnání s testem nižší perzistenci při průměrné užitkovosti 34,6 kg mléka (graf 4). Ekonomická výhoda je 2 368 Kč na krávu a laktaci, jak ukazuje přibližný výpočet v tabulce 1. Vysoce výkonné bakterie mléčného kvašení obsažené v BONSILAGE PLUS zachovávají úroveň kvality siláží jak v sile tak na ploše řezu při odebírá-

Použití biologického silážního prostředku Bonsilage Plus přináší kvalitní siláže s vyšším množstvím energie – pro 1,4 kg mléka na krávu a den. ní. 100 milionů aktivních bakterií v 1 kg silážního prostředku nabízí v systému kvašení vysokou jistotu při současných optimálních vlastnostech siláže. BONSILAGE PLUS s DLG – značkou kvality pro skupinu

2 přesvědčuje zlepšením trvanlivosti za přístupu vzduchu u silážní kukuřice, zavadlé trávy, vojtěšky a GPS. Dr. Edmund Mathies

Tab. 2: Nepříznivé podmínky prostředí pro březí prasnice

Chovné prasnice v zimě

* jalovárna a zapouštěcí stáj bez vytápění * bezstelivové individuální ustájení

Individuální krmení přináší úspěch Krmení chovných prasnic musí odpovídat živinovým nárokům ve všech fázích produkce a nutno je zohlednit i rozmanitost podmínek životního prostředí. V každém případě to znamená: výživu přizpůsobit podle výkyvů ročních období, neboť především teplota prostředí určuje živinové nároky moderních hybridních prasnic. Od takové prasnice se přece požaduje produkovat během celého roku v období laktace více než 10 l mléka denně a plodností zajistit až 25 selat odchovaných za rok. Požadavky na živiny vzrostly mimo jiné z důvodu podpory nasazení svaloviny oproti tuku. Standardní krmivo a standardní doporučení již dnes 10

Úspěch ve stáji 1/2001

nepostačují, aby pokryly potřeby genetického potenciálu prasnic. V létě, při vysokých vnějších teplotách, je problémem zásobit zvířata živinami v laktaci, protože příjem krmiva při teplotách nad 22°C klesá, dochází k úbytku tělesné hmotnosti, mobilizují se tělesné re-

* chybějící izolace podlah * chybné větrání např. průvan z důvodu dveřního větrání * hloubka kejdového kanálu

zervy a především u mladých prasniček nastupují poruchy plodnosti. Naproti tomu v zimě vznikají při nízkých teplotách negativní účinky spíše u březích prasnic. Mohou mít ovšem následky na celkovou užitkovost.

Vlivy ustájení a prostředí v zimě V zásadě jsou nároky na klima u březích prasnic velmi malé, ale také v laktaci se optimální teplota prostředí pohybuje mezi 18 a 20°C (tab.1).

Tab. 1: Stájové klima – optimální hodnoty kategorie zvířat kojící prasnice sající selata odchov selat jalové / březí prasnice předvýkrm výkrm

teplota, °C

vlhkost vzduchu, %

18 – 20 30 – > 25 24 – > 22 16 – 14 22 – 20 20 – 17

70 70 60 70 – 80 70 – 80 70 – 80

V zimě si zaslouží krmení březích prasnic větší pozornost než krmení kojících prasnic. V zimě je tudíž individuální krmení prasnic podle chovné kondice ještě důležitější než v létě.Tyto zásady platí obzvláště pro velká zařízení s tekutým krmením a ostatní automatické systémy krmení, neboť setrvávání na přežitých normách nepřináší žádný úspěch.

Sestavení krmné směsi pro březí prasnice

V praxi se ukazuje, že jalovárny a stáje na zapouštění jsou ponejvíce bez topných těles, zatímco porodny se vytápí. Často se stává, že při nízkých vnějších teplotách není možné zajistit březím prasnicím optimální teplotu prostředí. K tomu je ještě v mnohých podnicích bezstelivový provoz s individuálním ustájením (tab.2) a chybí izolace podlah. Toto způsobuje silné prochladnutí prasnic, které mají vyšší potřebu tepla a tím i energie. U skupinového ustájení v bezstelivovém provozu je tolerance vůči nízkým teplotám spíše vyšší. Zohlednit se také musí, jak vysoký je podíl ploch od-

vádějících teplo, kovové zařízení nebo plocha oken, která dodatečně vyvolávají ztráty tepla prasnic. Příliš nízké teploty mohou být také výsledkem chybného větrání. Speciálně studené lehací plochy, které jsou díky dveřnímu větrání ještě vystaveny průvanu, nezpůsobují pouze zvýšené nároky na energii popř. teplo. Mohou být příčinou pro hnisavé záněty dělohy s negativním účinkem na užitkovost a plodnost. Individuální požadavky na zásobení živinami u březích prasnic v zimě se mohou významně odlišovat od standardních, které většinou v létě potřebu plně pokrývají.

Tab. 5: Potřeba energie u prasnic při různých teplotách prostředí, fáze nižší březosti (0,6 – 1 MJ na 1°C) 19°C (termoneutrální) 16°C 12°C potřeba energie pro prasnici / den ME MJ množství krmiva (11 MJ / kg) kg

25 2,3

30 2,8

33 3,0

Tab. 6: Užitkovost prasniček v závislosti na tělesné hmotnosti a výšce hřbetního špeku (Close, 1997) tělesná hmotnost při zapuštění (kg)

výška špeku při zapuštění (mm)

počet živě narozených selat vrh 1 průměr z 1. – 5. vrhu

117 126 136

14,6 15,8 17,7

7,1 9,8 10,3

51,0 59,2 60,4

146

20,0

10,5

63,1

157 166

22,4 25,3

10,5 9,9

63,1 58,7

laktace 10 selat 12 selat odstav až zapuštění

Pokud vezmeme jako základ normy potřeby nejdůležitějších živin – energie, N – látky a lysin, budeme potřebovat údaje uvedené v tabulce 3. Tyto hodnoty jsou přizpůsobeny různým produkčním stádiím, zohledňují rovněž optimální (termoneutrální) oblast teplot stejně jako živou hmotnost prasnice a způsob ustájení (individuální, skupinové). Nízké stájové teploty, které jsou v zimě často změřené, vyžadují zvýšení nabídky energie. Obecně lze počítat, že na 1°C se přidá 0,6 MJ v kg krmné směsi. Tabulka 4 hovoří o možných důsledcích příliš nízkého zásobení energií v době březosti. Při porovnání teplot 19°C a 12°C je zřejmé, že při nižších stájových teplotách se musí navýšit nabídka energie o 15 % (tab.5). Pokud zůstane množství energie zachováno, přeměňuje se energie krmiva na tepelnou energii, nedochází k tělesnému přírůstku a hlavně k tvorbě hřbetního špeku, který je důležitý pro plodnost. Souvislost mezi výškou hřbetního špeku a plodností dokládají velmi dobře výsledky v tabulce 6. Příčina je v tom, že prasnici chybí v době kojení tukové rezervy, které musí při vysoké tvorbě mléka mobilizovat.

Potřeba živin v době laktace Také v době kojení určuje potřebu živin teplota a tělesná hmotnost a přirozeně počet narozených selat. Porodny jsou ve většině případů vytápěné a optimální teplotu pro kojící prasnice lze často v zimě dosáhnout spíš než v létě. Nízké stájové teploty a těsné zásobení energií v porodních kotcích mají negativní účinek, který může být až dramatický. Kojící prasnice potřebují nutně speciální krmnou směs, která obsahuje minimálně 13 MJ ME na kg. Dosáhnout lze této pokračování na straně 12

Tab. 4: Výsledky nedostatečného zásobení energií v březosti

Tab. 3: Směrnice pro denní zásobení energií, N-látkami a lysinem březost nízkobřezí vysokobřezí

Požadavky v březosti

Požadavek na krmivo pro březí prasnice se neodlišuje velmi zásadně, podle toho, jestli jsou vysoké stájové teploty. Obsah energie v krmivu by se měl bezpodmínečně pohybovat v rozpětí 11,8 až 12,2 MJ ME na kg (pozn. redakce: hodnotu energie je nutno přizpůsobit technice ustájení a podílu libové svaloviny prasnic!) a vláknina by měla být minimálně 55 až 70 g. To platí především v případě, že se toto krmivo zkrmuje i prasničkám. Při výrobě směsi s nižší koncentrací energie se musí navýšit dávka krmiva.

ME (MJ)

N-látky (g)

lysin (g)

28 – 30 35 – 40

290 325

12 13,5

66 74

870 970

46 51

30 – 36

300

13

* malá hmotnost vrhu * nízká mléčná užitkovost * nižší přírůstky u selat * nedostačující rezervy pro laktaci, především při nižším podílu tuku v těle * snížená plodnost

Plodné prasnice a rychle rostoucí selata jsou výsledkem výživy podle Schaumann – konceptu. Úspěch ve stáji 1/2001

11

dokončení ze strany 11 hodnoty zařazením energeticky bohatých druhů obilovin jako kukuřice a CCM, pšenice, tritikale, žito a ječmen. V létě je výhodné přidat vyšší podíl sójového oleje, v zimě stačí jen 1 – 2 %. Pro tvorbu mléka je nepostradatelná vysoce hodnotná bílkovina popř. zásobení aminokyselinami, zabezpečované

v první řadě vysoce stravitelným nosičem jako sójový šrot a volné aminokyseliny, které jsou obsaženy v Schaumann – minerálním doplňkovém krmivu. Důležitým praktickým opatřením při teplotách pod úrovní optimální oblasti je navýšení zkrmované směsi, tzn. po fázi postupného zvyšování krmiva by se měly kojící prasnice krmit ad libitum.

Jaké závěry vyvodit ? Chyby v zimním krmení vznikají častěji u březích prasnic než kojících. Negativní účinek ovlivňuje ve velké míře užitkovost v laktaci a následnou periodu zapouštění. Těžištěm výživy je individuální krmení březích prasnic podle kondice, přičemž souhlasit by měla nabídka energie s podmínkami prostředí.

Šlechtitelský potenciál užitkovosti může být využit pouze při vysokohodnotném systému výživy, k tomu patří kromě hygienicky nezávadných obilovin a sójového šrotu také Schaumann – doplňky minerálních a účinných látek. Dodržování dávno překonaných norem a doporučení vede ve výživě vysokoužitkových moderních hybridních prasnic do slepé uličky. Dr. Ute Schmidt

Od sajících selat až do odchovu:

Hospodárná produkce selat v každé fázi Z ekonomického důvodu přechází dnes stále více producentů selat k časnějšímu odstavu selat. Rozhodujícím je pro to věta: „Více vrhů na prasnici a rok = více selat na prasnici a rok = vyšší rentabilita“. To znamená: na jedné straně podmínky ustájení a management zdravotního stavu, na druhé straně ale také přizpůsobit výživu rostoucím požadavkům časně odstavených selat. Základní pravidla pro účinný koncept popisuje následující příspěvek. Nároky na výživu selat ve fázi sání Po narození jsou selata odkázána výhradně na živiny z mléka prasnice. Tuk a mléčný cukr (laktóza) jsou přitom vysoce stravitelné zdroje energie. Mléčná bílkovina pokrývá ideálním způsobem vysoké požadavky selat na bílkoviny. Enzymatický systém je v prvních týdnech života přizpůsoben zcela na trávení živin z těchto krmiv, zvláště aktivita vlastního tělesného enzymu laktázy se po

Graf 1: Aktivita trávících enzymů u malých selat

narození vyvíjí nejlépe. Jak lze vyčíst z grafu 1, aktivita laktázy se zvyšuje v prvních dvou až třech týdnech a po té pozvolna klesá. Mléčný cukr se výborně hodí jako dodavatel energie v krmivu pro sající selata. Při zásobení energií z ostatních komponentů, jako škrob, musí být zohledněno, že v prvních třech týdnech života je k dispozici relativně málo amylázy (škrob štěpící enzym). Toto se rozvíjí teprve postupně, podobně jako enzymy štěpící bílkovinu – pepsin a trypsin. Mělo by

Graf 2: Příjem krmiva a přírůstek v odchovu selat s a bez příkrmu 900

aktivita na kg tělesné hmotnosti

800

příjem krmiva denní přírůstek

827

vg

700 600 500

594

400 0

1

2

3 4 5 stáří v týdnech

laktáza amyláza

6

7

lipáza pepsin + trypsin pramen: Kirchgeßner

12

Úspěch ve stáji 1/2001

300 200

504

371 bez příkrmu

s příkrmem podle Schwartinga

Schaumann – program pro odchov selat nabízí pro každý koncept výživy řešení pro vysokou užitkovost bez ohledu na to, jestli se směs míchá v podniku nebo se zkrmuje kompletní koupené krmivo.

být stále vedeno v patrnosti, že tento enzymatický systém může být včasným přikrmováním trénován. Zásadně se doporučuje začít selata přikrmovat již v době sání. Tímto způsobem dojde k postupnému živinovému uzpůsobení na suché krmivo. Typické pro trávení sajících selat je vysoké množství, mikrobiálně vytvořené kyseliny mléčné, přičemž je dosaženo příznivého okyselení (cca pH 3) pro trávicí pochody žaludku a do pohybu se dává trávení bílkovin. Takto jsou drženy v šachu i mikrobiální kmeny, které se dostávají do žaludku selat krmivem (i z mléka prasnice).

Přikrmování sajících selat – ovšem správné Otázka přikrmování selat v době kojení je stále kriticky diskutována. Generelně lze zaujmout stanovisko, že přikrmování se vyplatí. To potvrzuje výsledek jednoho srovnávajícího pokusu s různě krmenými skupinami selat (graf 2). Přikrmovaná selata vykazují vyšší příjem krmiva a vyšší denní přírůstek ve srovnání se selaty, která dostávala suché krmivo teprve po odstavu. Požadavky na obsah živin suchého krmiva pro sající selata jsou zvláště vysoké. Energie by

sí zvyšovat pomocí speciálních dávek vitaminů.

Schéma 2: Stresové faktory u selat po odstavu změna krmiva

nevhodná technika krmení

změna ustájení

nedostatečná kvalita napáječek

Odstavový stres

nové sestavení skupin, boje o sociální postavení

nevhodné klima (nízká teplota prostředí)

nedostatečná hygiena

Schéma 3: Tvorba kyseliny v žaludku selat obsah kys. v žaludku

vlastní produkce žaludeční kyseliny

mikrobiálně tvořená kys. mléčná narození

odstav

odchov pramen: Bolduan

Graf 3: pH-hodnota a schopnost vázat kyselinu (mmol/HCl/g) u krmiva pro odchov selat s a bez kyseliny 6,2 6,0

Nároky na výživu při odstavu Odstav představuje pro selata ve všech systémech odchovu silnou stresovou situaci (schéma 2). Ve specializovaných odchovnách je tlak ještě vyšší z důvodu rozdílného spektra mikroorganismů pocházejícího z různých podniků. Dramatické jsou ale také změny v trávicím aparátu selat. Po odstavu se hroutí produkce žaludeční kyseliny (schéma 3). Pokud chybí v žaludku kyselina, stráví se méně bílkovin. Relativně vysoký obsah proteinu v krmivu váže ještě více kyseliny. Nevýhodou nedostatečného okyselení krmné kaše je mimo jiné to, že nedochází k usmrcení přítomných mikroorganismů. Cílené sestavení krmiva s pokud možno vysokým podílem volných aminokyselin a spíše nízkým obsahem dusíkatých látek může působit proti tomuto nepříznivému vývoji.

Krmivo s nižší schopností vázat trávicí kyselinu

5,8 5,6 5,4 5,2 5,0 4,8 4,6

pH-hodnota 0 % kyseliny

schopnost vázat kyselinu

0,5 % SCHAUMASIL

měla být dodávána pomocí určitého množství mléčného cukru. Kromě mléčného doplňku by měl být v suchém krmivu obsažen vysoce stravitelný bílkovinný nosič, který je ovšem ze 100 % stravitelných aminokyselin. Nemělo by se zapomínat ani na bílkovinné nosiče, jako sójový šrot,

1 % SCHAUMACID

0,5 % SCHAUMASIL 1 % SCHAUMACID

aby se docílilo účinného tréninku enzymů. Velký význam má v této fázi rovněž zásobení selat minerálními a účinnými látkami. Potřeba vitaminů (vitamin A, E, C) je zvláště vysoká , neboť první účinná ochrana pomocí imunoglobulinů pozvolna zaniká a odolnost proti infekcím se mu-

Krmivo zkrmované ve fázi odstavu by mělo ze zásady vykazovat nižší schopnost vázat žaludeční kyselinu. To znamená: selatům předkládat krmivo s relativně nízkým obsahem dusíkatých látek a vybraným doplňkem minerálních látek, které málo pufruje. Výsledek: málo nežádoucích kmenů ve střevě a zlepšení účinku trávicích enzymů. Trávicí pochody v žaludku lze podpořit dávkováním organických kyselin. SCHAUMACID nesnižuje pouze pH-hodnotu v krmivu, nýbrž i schopnost vázat kyselinu (graf 3). Krmivo se SCHAUMACID tak podporuje

trávení v žaludku, zlepšuje příjem krmiva a využití živin. Po kritické fázi odstavu, cca 10 – 14 dnech, by mělo zásobení živinami v první řadě plně využít růstové možnosti selat. Toho lze dosáhnout jen pomocí vysoce stravitelných dodavatelů energie, jako např. obilní škrob a určité množství vysoce stravitelného rostlinného oleje. Odpovídající zásobení selat bílkovinami může být v této fázi zajištěno sójovým šrotem a volnými aminokyselinami.

Koncept výživy Do klasické směsi pro konečný úsek odchovu do 30 kg ž. hmot. s použitím obilovin a sójového šrotu lze zapracovat různá minerální krmiva z programu Schaumann. V ideálních podmínkách jsou směsi vyrobeny z konzervovaného obilí a doplněny SCHAUMACIDem. Novinka v Schaumann – programu minerálních krmiv je Herbamin Forte, přírodní účinná látka rostlinného původu, která podporuje především příjem krmiva a využití krmiva selaty. Ucelené řešení nabízí Schauma – koncept krmení. Pro přikrmování selat až do hmotnosti cca 15 kg jsou v ČR k dispozici dvě řady kompletních granulovaných krmiv (Z – medikovaná krmiva, H – bez antib. stim. růstu) – SCHAUMANN PRESTARTER, STARTER Z, ČOS Z, STARTER H, ČOS H, ČOS DIET H. V dalších týdnech se zkrmují Schaumann – směsi negranulované. Výživa selat je pro každý podnik stálou ekonomickou výzvou a řízení výživy musí dbát na změny na trhu a aspekty rentability. Schaumann – program výživy selat nabízí všem podnikům individuální řešení a dodržuje předpoklad hospodárné produkce selat v každé fázi. Dr. Ute Schmidt ing. Dušan Kořínek

Schéma 1: Schaumann – koncept pro odchov selat

Schaumann prestarter

SCHAUMA-FERM PRO mateřské mléko

1.den

3.den

kompletní směs SCHAUMANN STARTER 1.týden

2.týden

3.týden

è

Časný odstav (cca 3 týdny sání)

odstav

SCHAUMA-FERM PRO Speciální odchov

SCHAUMANN PRESTARTER směs při ustájení 6 – 7 kg

10

SCHAUMANN STARTER, SCHAUMANN ČOS 18

od 12 do 18 kg ž. h. SCHAUMANN ČOS

* směs s: DYNAPHOS F IMPACT

* např. 60 % pšenice; 18 % sójový šrot; 0,7 % Schaumacid; 0,5 % sójový olej; 4 % Dynaphos F Impact; 16,8 % ječmen ** min. 24 hod. příjem mleziva

28 kg ž. hmot

Úspěch ve stáji 1/2001

13

Obr. 2: Mléčné skvrny na játrech vyvolané larvami (hlístů) škrkavek snižují výrazně užitkovost.

Výkrm prasat

Zlepšit zdravotní stav stáda pomocí prohlídky orgánů Latentní původce onemocnění a parazity přítomné v praseti stejně jako depresi užitkovosti způsobenou podmínkami ustájení a prostředí je možné vysledovat v nedostatečné kvalitě masa. Prohlídka orgánů porážených zvířat na jatkách zvyšuje kvalitu a rentabilitu výkrmu prasat. Již od roku 1965 se zahájila v okresech Výmar a Apolda pomocí „Veterinární hygienické služby“ vedle úřední prohlídky masa určitá sledování změn orgánů na poražených prasatech a porážková místa se seřadila podle jednotlivých původů zvířat v podnicích (Franke, 1967). V roce 1993 zavedlo Masné centrum Emstek Severoněmecké masné centrály (NFZ) ve spolupráci s Vysokou školou veterinární v Hannoveru pro Program kvalitního masa v oblasti Weser– Ems systém zpětného hlášení o změnách na orgánech a jiných faktorech ovlivňujících kvalitu. V oblasti Weser–Ems byl zaveden jednotný klíč nálezů, aby bylo možné shrnout změny na orgánech podmíněné onemocněním (játra, plíce, pohrudnice, osrdečník) nalezené při porážce a srovnat orgánové nálezy z různých jatek. Získaná data jsou ukládána a vyhodnocována pomocí počítačového programu. Údaje jsou spolu s výsledky po14

Úspěch ve stáji 1/2001

rážky zprostředkovány zúčastněným výkrmcům. Zdravotní služba pro prasata (SGD) Institutu pro šlechtění, chov a zdraví zvířat (ITT) zemědělské komory Weser – Ems využívá již několik let spolupráci se zmocněncem NFZ, panem Müllerem, s cílem zajištění poradenství pro výkrmce prasat. K tomu patří návštěvy podniků a odběr vzorků stejně jako školení chovatelů prasat na odborných seminářích. Díky těmto opatřením se daří zvýšit zdravotní stav prasat a rentabilitu ve výkrmu. Během jednoho roku se podařilo v 31 podnicích, kde byl u porážených prasat podíl jater s mléčnými skvrnami vyšší než 30 %, snížit o 37,3 %.

horším využitím krmiva nebo větší spotřebou krmiva prasete. Svrab (obr. 1) způsobuje u vykrmovaných prasat snížení denního přírůstku až o cca 50 g na zvíře. Mnoho mléčných skvrn na játrech (obr.2) vzniklých cestujícími larvami škrkavek, může snížit denní přírůstek o 50 g a zhoršit konverzi krmiva až na 1 : 0,74. Napadení endoparazitem Oesopfagostomum spp.(obr.3) může samo ve výkrmu prasat od 30 do 50 kg tělesné hmotnosti snížit denní přírůstek o 15 % a využití krmiva o 13 %. Jmenovaní parazité mohou způsobit na vykrmovaných prasatech hospodářské škody snížením denního přírůstku (až 12 DEM/prase) a prodloužit dobu výkrmu až o 8 dní.

Strategie boje proti parazitům 1. Ošetření léčivy Na úrovni chovných zvířat a produkce selat musí být všechny prasnice a kanci stáda ošetřeni účinným preparátem proti ekto – i endoparazitům dvakrát až třikrát za rok injekčně nebo pro zvířata příjemnější formou, přes krmivo. Běhouni neznámého hygienického stavu by měli být vykrmováni v turnusovém systému a musí být při nastájení do čistých a dezinfikovaných kotců ošetřeni. U prasat by měla být

Škody způsobené parazity Škody vzniklé ekto – nebo endoparazity může chovatel vyjádřit ekonomickou ztrátou charakterizovanou pomalejším růstem, nižším denním přírůstkem,

Obr. 1: Svrab u prasat.

důsledně zjištěna hmotnost, aby se zabránilo poddávkování léčiva. U běhounů, kteří dostávají léky v krmivu, musí být znám skutečný příjem krmné směsi, aby nebyla nabídnuta nižší dávka, než je potřeba.

2. Čištění a dezinfekce Ve zcela nebo částečně obsazených stájových odděleních není účinné čištění a dezinfekce proti parazitům možné. Po úplném vyskladnění stájového oddělení následuje hrubý úklid pomocí lopaty a koštěte. Následně se stájové podlahy a stěny kotců na několik hodin namočí. Nalepená špína se uvolní. Závěrečné čištění pomocí vysokého tlaku vody (50 – 120 barů) by mělo být provedeno pokud možno teplou vodou (cca 40°C). Podlahy by měly být umyty rovněž teplou vodou. Pokud se beton stájových podlah několik hodin po uschnutí šedě leskne, je možné provést dezinfekci podlah a stěn. Aplikace se provádí při minimální teplotě podlahy ve stáji 20°C a relativní vzdušné vlhkosti 80 %, aby mohly dezinfekční přípravky rozvinout svou plnou účinnost. Vhodné jsou dezinfekční přípravky odzkoušené Německou veterinární společností (DVG) a pravidelně zveřejňované v Německém veterinárním listu. V tomto listu jsou uvedeny kromě chemických působících látek v každém prostředku a účinnosti na původce onemocnění také koncentrace pro aplikaci a minimální doba účinku. Do DVG seznamu ověřených prostředků patří také některé Schaumann – výrobky: Permanent Neu (aldehydy), Organosept (organické kyseliny, alkohol, tensidy), Organosept Neu (organické kyseliny). Po dezinfekci stájového oddělení, 0,4 l na m2 odpovídajícího roztoku účinné látky, mohou být zvířata opět naskladněna. Pokud se ve vzorcích výkalů prasat najdou vajíčka škrkavek nebo jsou známy mléčné skvrny na játrech způsobené napadením škrkavkami, je kromě popsaného způsobu nezbytné provést speciální dezinfekci stájových podlah přípravky (podle DVG) ověřenými na působení proti těmto parazitům. Vysoce účinný je např. Schaumann –

výrobek Endosan Forte S (kresoly). Vajíčka škrkavek mají pevnou schránku, která se skládá z několika vrstev, a jsou proto velmi odolné vůči vnějším vlivům.Vajíčka jsou velmi malá a pouhým okem nejsou vidět, v prostředí jsou schopna přežívat až 5 let. Při použití speciálních přípravků proti škrkavkám musí být stáj suchá a teplá, dodržet je nutné rovněž udanou koncentraci a dobu působení.

Opatření důsledně provádět

Obr. 3: Konečník napadený.

Kromě boje proti parazitům se musí důsledně provádět pravidelné čištění a dezinfekce stájových oddělení. Zásah proti škrkavkám v infikovaných stájích musí trvat minimálně 1 rok. Zamoření napadených stájí škrkavkami ustupuje nejprve jen pozvolna. V silně infikovaných stájích má smysl ošetřit dodatečně ještě prasata 5 týdnů před po-

rážkou, protože vývojový cyklus škrkavky od pozření vajíčka po vyloučení infekčních vajíček trvá 6 až 8 týdnů. Dr. Friedrich – Wilhelm Busse Odborný veterinární lékař pro prasata, výživu zvířat a dietetiku ITT, LWK Weser–Ems, pracoviště Osnabrück

Výkrm prasat

1000 g denní přírůstek ve výkrmu prasat – žádná utopie Výkrmci prasat orientovaní na úspěch mají do budoucna perspektivu, pokud se bude jejich management stále optimalizovat. Pouze s vysokou užitkovostí ve výkrmu = produkční účinnosti může být při stále těsnějších pracovních kapacitách a vysokém kapitálovém zatížení (např. za stájové novostavby) dosaženo rentability a dalšího rozvoje ve výkrmu prasat. 1000 g denní přírůstek je cílem pro výkrm prasat do budoucnosti. Jaký koncept použít ?

Genetika, zdravotní stav, ustájení Výsledky zkoušek vlastní užitkovosti hülsenbergského chovného materiálu ukazují, že

Graf 1: Denní přírůstek (DP), nasazení bílkoviny (NB) a konverze krmiva (KK) v průběhu výkrmu SCHAUMANN – výzkumné centrum Hülsenberg, 1995

denní nasazení bílkoviny

g NB 170 KK g DP kg/kg 1200 160 3,50 1100

konverze krmiva

150 3,00

1000 140 900

denní přírůstek

2,50 130

800 120

2,00 24,5

35,2

48,2

62,8

77,3

89,7

101,2

110,8 kg ž. hmot.

Graf 2: Vliv denního přírůstku po odstavu na užitkovost ve výkrmu (pramen: Intern. pig topics 1997) 1000 800 g

Stimul pro vyšší užitkovost je za prvé ve vyšší produkci při stejné stájové kapacitě. Tak může být např. ve srovnání s denním přírůstkem 700 g (průměr severoněmeckých výrobců) při stejném počtu ustajovacích míst vyprodukováno o 35 % prasat více. Pro podniky s vysokou úrovní produkce – např. 850 g denní přírůstek – znamená 1000 g přírůstek stále ještě zvýšení výroby o 15 %. Za druhé lze pomocí vyšší užitkovosti snížit zatížení kapitálovými náklady. Rovněž náklady na krmiva na prase ve výkrmu je možné snížit díky lepší konverzi krmiva (nižší potřeba na záchov) zhruba o 6 až 10 DM. Chceme-li tento potenciál střednědobě nebo dlouhodobě využívat, musíme vyčerpat všechny rezervy v produkční technice a v souladu musí být všechny produkční faktory.

877 654

600

772 586

640 454

400

582 391

200 327 do 32 kg

291 223 denní přírůstek (g) cca 14 dní po odstavu

150

genetika je na nejlepší cestě dosahovat takto vysokých přírůstků ve výkrmu. Současně je třeba udržovat zdravotní stav zvířat na vysoké úrovni pomocí odpovídající stájové profylaxe nebo ještě lépe pomocí přímého sladění profylaktických opatření s producenty selat. V oblasti technologie ustájení je důležité odstranit slabá místa jako např. nepostačující počet míst u koryta, nedostatečné zásobení vodou, chyby ve větrání atd., aby bylo možné docílit předpokládané nejvyšší užitkovosti. Právě tady platí: „Každý řetěz je tak silný jako jeho nejslabší článek“. Tak např. zkušený praktik ví, že s větracím zařízením vyrobeným podle starých norem nemůže dosáhnout žádné špičkové výsledky. Zvláštní pozornost musí být zaměřena na systém výživy. Jednotlivé růstové fáze ve výkrmu prasat (graf 1) zdůrazňují, že po vysokých denních přírůstcích je poptávka již v odchovu selat a předvýkrmu. Naproti tomu vysoká hladina přírůstků v konečné fázi výkrmu za zvyšujícího se tučnění zvířat v důsledku stárnutí způsobuje nižší podíl libové svaloviny. Cílem je dnes, na základě vyšších přírůstků, porážet prasata pokud možno mladá. Výkrmci prasat s dobrým způsobem řízení proto usilují o ovlivnění již v odchovu selat. Pomocí vlastního naplánovaného odchovu nebo přímou spoluprací s producenty selat dohlíží, aby ustájili selata, která mají intenzivní přírůstek od prvního dne odchovu a tedy nejlepší předpoklady pro vysokou užitkovost na konci výkrmu (graf 2).

do 92 kg

pokračování na straně 16 Úspěch ve stáji 1/2001

15

Cíl: 1000 g denní přírůstek je možné realizovat při výborném řízení a konceptu výživy.

zásobení zvířat, od odchovu selat až do poloviny výkrmu. Teprve na konci výkrmu klesají nároky. Cílená fázová výživa se stálým přizpůsobováním měnícím se požadavkům patří k modernímu výkrmu prasat na vysoké úrovni.

Dr. Hans – Peter Pecher dokončení ze strany 15

Kdy začít krmivo dávkovat ?

Krmivo a účinné látky ad libitum

V pohledu na možnost vysokých přírůstků během celého výkrmu je kladena otázka, kdy popř. jestli vůbec má být na konci výkrmu krmivo dávkováno. Výkonná genetika zvířat, jako je hülsenbergský hybrid, dovoluje, zvláště kastráty intenzivněji krmit, tak že nedochází k výpadkům kvality jatečného těla. Pokud srovnáme výsledky výkrmu kastrátů, kteří jsou od 60 kg vykrmováni na úrovni příjmu krmiva samičích zvířat a pomocí restrikce: Díky velmi přísnému dávkování se přírůstek nezlepšil, konverzi krmiva a podíl libové svaloviny nebylo možné zlepšit (tabulka 2). Především na konci výkrmu se ale při dnešních hybridních původech s možnostmi vysokého příjmu krmiva ve větší či menší míře restrikce uplatňují. Původní tekuté krmení s individuálními krmnými místy zde nabízí nejlepší možnosti. U automatů na zvlhčované krmivo a u senzorového krmení je možné krmit restriktivně jen během určitého časového úseku (např. blokové krmení), bez toho aby se zvířata začala ve skupině nehomogenně rozrůstat. Souhrně lze říci, že při optimalizaci všech produkčních faktorů, genetikou počínaje přes technologii ustájení až ke krmivu a řízením výživy konče, nemusí být denní přírůstek 1000 g ve výkrmu prasat utopií. Standard musí ovšem být velmi intenzivní

Graf 3: Vliv zásobení lysinem na užitkovost ve výkrmu a jatečnou užitkovost prasat (podle Susenbetha)

775

735

16

Úspěch ve stáji 1/2001

56,0 54,0

3,31

0,75

57,5

3,12

2,97

0,85 % lysinu v krmivu od 30 – 60 kg ž. hmotnosti

denní přírůstek

0,95

podíl libové svaloviny v %

konverze krmiva 1:

Tab. 1: Výsledky hülsenbergského pokusu ve výkrmu (tekuté krmení, kastráti) počáteční hmotnost konečná hmotnost denní přírůstek denní příjem krmiva spotřeba krmiva na kg přírůstku podíl libové svaloviny ztráty

fáze ad libitum

celkový výsledek

31,0 86,0 1068 2,42 2,26 — 0

31,0 105,6 888 2,51 2,82 55,0 0

kg kg g kg kg % %

zdroj: SCHAUMANN – výzkumné centrum Hülsenberg

Tab. 2: Strategie výkrmu – Hülsenbergský hybrid užitkovost ve výkrmu

skupina

25 kg – 60 kg ž. hmot. 60 kg – 115 kg ž. hmot. celkový výsledek: denní přírůstek příjem krmiva konverze krmiva podíl libové svaloviny

g kg/d 1: %

I samičí

II kastráti

III kastráti

ad libitum ad libitum

ad libitum částečně ad libitum (jako I)

„800 g křivka“

873 2,46 2,84 58,4

882 2,58 2,94 56,3

839 2,42 2,90 56,3

Graf 4: Vztah mezi denním přírůstkem a podílem libové svaloviny při intenzivním předvýkrmu (= cílený předvýkrm) 61 podíl libové svaloviny %

V odchovu popř. předvýkrmu musíme zkrmovat vysoce hodnotné krmné směsi s vyváženým obsahem energie, bílkovin a účinných látek. Mnoho pokusů hovoří o významu předvýkrmu pro užitkovost v celém výkrmu (graf 3, tab.1). Zvláště u mladých zvířat musí být zoptimalizovaná technika krmení a zásobení vodou, protože množství přijatého krmiva je omezujícím faktorem. Malý počet krmných míst při dnes oblíbeném skupinovém chovu zvířat může snížit přírůstek až o 100 g a způsobuje nerovnoměrný růst v rámci skupiny právě již v předvýkrmu. Ať tekuté nebo suché krmení, v odchovu selat a v předvýkrmu by se mělo vždy krmit ad libitum. Jen v takovém případě může být růstový potenciál plně využit. Výkonná genetika přináší vysoké nasazení svaloviny až do poloviny výkrmu (graf 1), a je proto nutná intenzivní výživa v předvýkrmu až do vlastní poloviny výkrmu. Hülsenbergská vyhodnocení ukazují, že intenzivnější hladina zásobení do 60 kg živé hmotnosti (viz nahoře uvedený pokus z předvýkrmu v Hülsenbergu) přináší se zvyšujícími se přírůstky vyšší podíl libové svaloviny, zatímco příliš stará zvířata (z důvodu nízkých přírůstků) snadněji ztuční (graf 4).

695

60 59 58

trend při „extenzivnějším předvýkrmu“

57 56 55 650

700

750

800 850 denní přírůstek g

900

950

1000

SCHAUMANN – výzkumné centrum Hülsenberg

Těžiště ošetření skupiny zvířat postižené dysenterií musí spočívat v boji proti sekundárním původcům onemocnění. Pokud se podaří tyto trvale eliminovat, všeobecně stačí proti původci dysenterie – Brachyspira hyodysenteriae – zařadit na několik dní (4 – 7) Tiamutin popř. Econor, aby se počet choroboplodných mikroorganismů ve střevě zvířete snížil. Úplné potlačení mikroorganismů ve skupině zvířat není možné ani po několika týdenním ošetření a taková úspěšnost se neprokázala u žádného dnes známého postupu. Do té míry nemůže být stejně řečeno, kdy bude ošetřením dosaženo úplného úspěchu.

Spirochetóza

Pečlivá diagnóza je důležitá !

Krvavé výkaly prasat ve výkrmu – neznamenají vždy Dysenterii „Dysenterie se vyskytuje stále častěji“ a „dysenterie se stále obtížněji úspěšně ošetřuje“, dva názory, o kterých se mezi výkrmci prasat často hovoří. Důvody pro tuto výpověď mohou být ve většině případů osvětleny. Ve skutečnosti se krvavé průjmy, které jsou bohužel nevhodně ztotožňovány s dysenterií, stále častěji objevují. Zde se jeví jedna závažná chyba: ne každé krvavé průjmové onemocnění je způsobeno původci dysenterie. Toto vysvětluje ihned i druhou chybu ve shora uvedené výpovědi. Pokud se nejedná o dysenterii, nemůže mít samotné ošetření zaměřené proti ní úspěch. Co je třeba dělat ? Rychle se rozvíjející diagnostika umožňuje mezitím některým vysokým školám a specializovaným veterinárním lékařům určovat původce střevních onemocnění, kteří byli objeveni před několika málo lety. Toto ovšem neznamená, že se podobně jako u PRRS, jedná o nové onemocnění. Naopak, příznaky onemocnění byly částečně výstižně popsány před mnoha lety. Tehdy byly ovšem mylně přisouzeny jiným původcům. Spektrum diagnostikovatelných onemocnění se zvětšilo, spektrum střevních nemocí nikoli.

Klasická dysenterie O (klasické) prasečí dysenterii by se mělo hovořit pouze, pokud je laboratorně prokázán původce Brachyspira hyodysenteriae (starší označení: Serpulina hyodysenteriae) a projevují se typické příznaky onemocnění. První těžkost je následující: jen u 10 – 30 % zvířat, u kterých je původce onemocnění na střevní stěně přítomen, může být také při vyšetření výkalů nalezen. Samotná laboratorní diagnóza „Brachyspira“ neznamená, že prase má dysenterii ! Nejdříve po 4 dnech se stávají výkaly kašovitými a obsahují asi od 5. do 7. dne větší nebo menší podíl hlenu, který se rozpozná jako rosolovitá hmota čiré nebo žluté barvy také v usazených výkalech. Týden po vypuknutí infekce jsou výkaly šedé, příležitostně krvavé/hlenovité a zůstávají v této formě až do 2 týdnů.

Ačkoli je spirochetóza v Německu spíše neznámá, vyskytuje se výrazně častěji než klasická dysenterie. Původce tohoto onemocnění, Brachyspira pilosicoli, má velmi úzký příbuzenský vztah s původcem dysenterie Brachyspira hyodysenteriae. Odlišení od ostatních, pravděpodobně neškodných Brachyspir, je těžké a lze jej provést teprve krátkou dobu pomocí PCR (moderní, molekulárně biologický způsob rozboru). Spirochetóza patří k tichým onemocněním, které snižuje konverzi krmiva a denní přírůstek, bez nápadných klinických příznaků. V těžších případech mohou být výkaly také řídké kašovité a s příměsí střevního hlenu. Při akutním vypuknutí, které nastupuje zpravidla několik málo dní po změně ustájení jen u jednotlivých zvířat, jsou výkaly zpočátku zelené, žluté a řídké kašovité a obsahují nejprve čirý poději žlutý hlen v různém množství. Příležitostně jsou hromádky výkalů potřísněny trochou krve. Průjem většinou mizí po 8 až 10 dnech, pacient zůstává ovšem chronicky infikovaný a zachovává si, pokud není úspěšně ošetřen, chronicky sníženou užitkovost. Při spolupůsobení dalších stresových faktorů může dojít k novému propuknutí nemoci.

PPE – co je za tímto označením ukryto ? Tato tři písmena vyjadřují „Porcine Proliferative Enteropathie“ a označují onemocnění známé již od roku 1930, jehož pravděpodobný původce byl ale identifikován teprve před nedáv-

nem a několik málo let nosí jméno „Lawsonia intracellularis“. Je ironií, že pravděpodobnost stanovení diagnózy PPE – infekce se zvětšuje při vyšší úrovni hygieny v podniku: V hygienicky dobře vedených podnicích s velmi vysokou biologickou užitkovostí je tato diagnóza častější než v nehygienicky vedených provozech se špatným výsledkem užitkovosti.

Akutní PPE K akutnímu vzplanutí PPE dochází u zvířat ve stáří mezi 4 – 12 měsíci. Postižena mohou být starší prasata ve výkrmu, nakoupené prasničky nebo kanci. Při zvýšené míře onemocnění v podniku mohou být zasaženy i prasnice. Akutní PPE probíhá nezřídka úplně bez příznaků a během krátké doby končí smrtí. Zdravě vypadající zvířata (bez klinických příznaků), prasničky, prasnice nebo starší vykrmovaná prasata, mohou najednou podlehnout této nemoci. Několik hodin před smrtí se může objevit krvavý/vodnatý průjem. Vývod střeva zvířat je přitom znečištěn krví, příležitostně stékají vodnaté krvavé výkaly zvířatům po stehnech. Tyto příznaky se objevují přibližně 14 dní po infikování nebo po převezení do jiného podniku. Úmrtnost může být až 5 % ve skupině. Postižená zvířata vypadají slabě a klidně, mají v menší či větší míře snížený zájem o příjem krmiva a nápadná je částečně bledá barva kůže.

Chronická forma PPE Chronická forma PPE je sledována především u prasat ve stáří 1 – 5 měsíců. U slabých forem této nemoci vypadají výkaly zcela normálně, u těžších forem jsou řídké kašovité a na několik dní až několik týdnů mohou zůstat hnědé vodnaté. Onemocnění je smrtelné jen pro některá zvířata, většinou 10 – 25 % skupiny zaostává v růstu a nikdy nedosáhne porážkovou hmotnost. Významné hospodářské škody vznikají snížením denního přírůstku při nerozpoznání onemocnění skupiny zvířat.

Ihned ošetřit kolienteritidu Infekční i neškodné kolikmeny se nalézají téměř všude. U prasat mohou mimo jiné vyvolávat onemocnění močových pokračování na straně 18 Úspěch ve stáji 1/2001

17

dokončení ze strany 17 cest, záněty mléčné žlázy nebo všeobecné infekce. Nejčastějším místem nálezu kolikmenů je žaludečně/střevní trakt. Vyskytují se nejčastěji po odstavu, zřídka v době sání selat, především při špatné hygieně ve stájích a také jako doprovodné infekce ve výkrmu prasat. Při onemocnění prasat ve výkrmu jsou výkaly normální, řídké kašovité až vodnaté a zachovávají si přirozenou barvu. Postižena jsou většinou zvířata, která trpí ještě dalšími střevními problémy. Koli – infekce může setrvat i přes úspěšné ošetření ostatních onemocnění, jako např. PPE, dysenterie, spirochetóza. Kolikmeny jsou nejčastějšími doprovodnými infekčními původci nemocí. Jejich přítomnost by se měla zásadně ověřit při jiných střevních onemocněních a v pozitivním případě zahájit vhodnou antibiotickou léčbu (podle testu rezistence).

Prase může samo onemocnět salmonelou, ale mohou se vyvinout zcela odlišné obrazy nemoci. Onemocnění s vysokou teplotou a kašlem je stejně myslitelné jako krvavé průjmové onemocnění, o kterém se u prasat ve výkrmu převážně hovoří. V rámci polních sledování v severním Německu bylo zjištěno, že ve 24 % sledovaných podniků byla salmonela prokázána. V průměru bylo postiženo 6 % zvířat. Salmonelové infekce se ve větší míře vyskytují v podnicích s kontinuálním naskladňováním zvířat, při špatných podmínkách ustájení, nedostatečné hygieně krmiv nebo vysokém pomnožení škodlivých hlodavců. Zpočátku žlutý průjem je po asi týdnu krvavý/hlenovitý. Pak

Rozpoznání žaludečních vředů

úsecích, aby se mohla pravděpodobnost výskytu infekce s určitostí vyloučit.

Žaludeční vředy nepatří ke střevním onemocněním. Vysoké nebezpečí jejich záměny proto vyžaduje jejich včasné rozpoznání. Žaludeční vředy u prasat se vyskytují všude na světě, ve všech podnicích a ve všech věkových skupinách. Mohou mít zčásti závažný vliv na zdravotní a ekonomickou situaci podniku. Doposud se neprokázalo zda mají žaludeční vředy stejnou příčinu, společného původce onemocnění. Podobně jako u lidí vystupují také u prasat na světlo specifičtí původci onemocnění, problematiku může výrazně zmírnit ošetření antibiotiky zaměřené proti potenciálním choroboplodným kmenům.

Klostridióza – se často podceňuje Infekce klostridiemi se ve srovnání s jinými popsanými střevními onemocněními vyskytují v Německu doposud poněkud zřídka a setkáme se s nimi u sajících selat. Jejich vliv na vykrmovaná zvířata (způsobují onemocnění, někdy až ztráty) je zatím podceňován a je třeba uvést v této souvislosti příklady. Klostridia jsou bakterie, které jsou všude na světě a pochází především z půdy. Právě toto ztěžuje jejich diagnostiku, nález klostridií v tekutém krmení nebo

Schéma: Systém postupu při posouzení vzorků výkalů, Bossow 1998

čerstvé výkaly s krví

bez krve

Profylaktická opatření Správná provozní hygiena a hygiena krmiv pomáhá i ve výkrmu prasat zabránit koli – infekcím. Při odstavu selat je nutno zohlednit mnohé faktory ve vztahu k ustájení a výživě. Kořeny koli – problémů po odstavu selat jsou již v produkci selat a období sání selat. Velmi dobrá úroveň hygieny v produkci má i při koli – infekcích pozitivní účinky, které pokračují až do výkrmu.

Salmonelóza Salmonely jsou choroboplodné kmeny, které jsou srovnatelné s kolikmeny. V mnoha bodech jsou hodnoceny jako nepříjemnější a nebezpečnější. Je to především proto, že jsou původci zoonóz a mnohé kmeny mohou způsobit i onemocnění u lidí. Známe je jako původce z části životunebezpečných průjmových onemocnění, tzv.potravinových otrav. Potravina – maso, pokud je odpovídajícími původci chorob zasažena, může vést k propuknutí tohoto onemocnění. Ve výrobě drůbežího masa se tomuto riziku věnuje pozornost již dlouho. Pro vepřové maso je v Německu k dispozici jen málo rozborů. Na skandinávských trzích se vyžaduje vepřové maso prosté salmonel a odpovídající osvědčení se pokládá za znak jakosti. Také v Německu se bude tomuto původci chorob věnovat více pozornosti. 18

Úspěch ve stáji 1/2001

bez částeček potravy bez příměsi fibrinu

s částečkami potravy

bez příměsi hlenu jen fibrin

jen hlen

kašovité

vodnaté

vodnaté

kašovité

spirochetóza

kolidiarrhoe

EVD*

EVD*

fibrin + hlen kolienterotoxemie strongyloidóza paraziti

PPE

salmonelóza nekrotizující enteritida viry

mohou při příznacích průjmu vzniknout ztráty. Vysoké množství vyloučených choroboplodných zárodků může nakazit další prasata, především zachovávání vysokého infekčního tlaku ve stájových odděleních. Samotné průjmové onemocnění salmonelou se ve velkých skupinách zvířat objevuje zřídka, je sledováno jako doprovodná infekce k jiným střevním onemocněním. Často k tomuto případu dochází ve spojení s klasickou dysenterií. Prokázat infekci salmonelou je možné rozborem krve a především výkalů. Pokud se při rozboru výkalů salmonely nenajdou, ještě to neznamená, že je zvíře prosté salmonel. Pro zjištění stavu stáda musí být odebráno více vzorků v definovaných časových

dysentérie

trichuróza kokcidióza bakterie

ve střevě zvířete sám o sobě neříká, že může dojít k onemocnění nebo nežádoucí kontaminaci. Po smrti zvířete mohou klostridia proniknout během krátké doby ze střeva do jiných orgánů a zde při pitvě předstírat klostridiální infekci. U sajících selat může onemocnění nastoupit již od prvních dní života a zapříčinit podle okolností těžká, týdny trvající průjmová onemocnění nebo také náhlé úhyny. Zajímavý poukaz je výskyt krvavého průjmu, ten má u sajících selat zřídka jiné příčiny. Klostridiální infekce postihující zvířata ve věku odstavu nebo později jsou nápadné hlenovitými výkaly. Zvířata mají drsnou kůži a matnou srst. Hubnou ale jsou jinak životaschopná.

rotavirová enteritida

*EVD = epizootická virová diarrhoe

U žaludečních vředů dochází k zanícení určitých oblastí žaludeční sliznice. Tímto je mimo jiné postižen dobrý zdravotní stav, často klesá příjem krmiva. Rány v žaludku mohou krvácet a může docházet v menší i větší míře k trvalé ztrátě krve. Z tohoto vychází dva důležité příznaky, které rovněž současně podmiňují nebezpečí záměny s jinými střevními onemocněními. Za prvé výkaly se jeví krvavé, všeobecně má tato krev díky trávení ve střevě černou barvu. Při malém krvácení je barva výkalů naprosto nenápadná. Za druhé mají zvířata v menší či větší míře bledou kůži. Rány se mohou časem sami od sebe zahojit, přičemž se zvíře dále vyvíjí, mohou ovšem také zůstat a prase

zůstává bledé a pouze pozvolna roste. V akutních případech mohou zvířata ranami v žaludku vykrvácet, může docházet k nenadálým a překvapujícím úhynům. Přitom vzniká nezanedbatelné nebezpečí záměny s PPE. Omezenou možnost rozlišení nabízí vyústění střeva, pokud je zbarveno černě nebo tmavě zeleně, nechá se usuzovat na krev pocházející ze žaludku a hovoří to o existenci žaludečních vředů. Světlá krev pochází ze zadních úseků střeva, a pak příznaky mluví ve prospěch infekce PPE. Obě nemoci se mohou samozřejmě u prasete vyskytnout společně.

ní onemocnění. Nezřídka se ovšem vyskytují ve spojení s jedním nebo více již popsanými střevními onemocněními, příležitostně dokonce samostatně ve všech věkových skupinách prasat. Běžné antibiotické terapie nemají proti těmto parazitům žádný účinek, toto může být důvodem pro neúspěch při ošetření doprovodných infekcí jedním nebo oběma parazity. Ve střevě způsobují tito parazité mírný zánět, u sajících selat se projevuje jako vodnatý, bílo – žlutý průjem. V pozdějších stádiích života jsou výkaly často jen řídké kašovité nebo se zdají na pohled nezměněné. Oba parazité produkují oocysty, které lze prokázat při pečlivém mikroskopickém rozboru výkalů.

Kokcidie / kryptosporidie Kokcidie a kryptosporidie jsou malí, jednobuněční střevní paraziti a tématicky nepatří mezi diskutovaná bakteriální střev-

Podezření na diagnózu a laboratorní rozbory Při nerovnoměrném vývoji v rámci skupiny zvířat nebo při

nedostatečném denním přírůstku stejně jako při výskytu příznaků střevního onemocnění by měla být skupina zvířat klinicky posouzena a rozborován náležitý materiál (výkaly, krev, části střeva z pitvy popř. z jatek). Pro určení diagnózy je vhodná spolupráce podnikového veterináře se specializovaným veterinárním lékařem. Vzhled výkalů je důležitým poukazem na onemocnění, které přichází do úvahy. Na základě „systému postupu“ (viz schéma) může být s určitou zkušeností v určení vzorku výkalů vysloveno první, velmi hrubé podezření již ve stáji, které následně potvrdí vhodné laboratorní sledování. K tomuto pozorování se nejlépe hodí čerstvé, na podlaze ležící výkaly. U sebraného vzorku výkalů nebo získaného ze střeva lze rozdíly mezi fibrinem, hlenem a různými barvami jen nedostatečně posoudit. K rozluštění problémů ve stádě musí být posouzeny vzor-

ky z různých kotců. Pro laboratorní vyšetření nejsou ovšem vhodné vzorky sebrané z podlahy.

Na to je třeba brát zřetel Ne každý krvavý průjem je dysenterie. Ne každé střevní onemocnění způsobuje průjem. Nerozpoznaná střevní onemocnění mohou vést kvůli nízkým denním přírůstkům k výrazným ekonomickým ztrátám v podniku. Úsudek o první diagnóze lze vyslovit již ve stáji při přesnějším posouzení čerstvých výkalů. Přesný klinický rozbor a diagnostika se vyplatí a umožní cílené ošetření. Terapie, která má přinést úspěch, musí směřovat proti všem zjištěným choroboplodným zárodkům. V každém případě je třeba zajistit přísun nezávadné vody. Veterinární lékař Henning Bossow, Hoya

Izrael

Izrael – mistr světa v produkci mléka Produkci mléka v těžkých klimatických podmínkách mohla zažít cestovní skupina organizovaná firmou Schaumann v minulém roce v Izraeli. Turisty doprovázela teplota 25°C a sluneční záření. Pro izraelské zemědělství představoval suchý a teplý listopad velkou výzvu, je totiž normálně jedním z měsíců v roce, kdy nejméně prší. V Izraeli se dlouhou dobu učili vyjít s málem vody. Umělé zavlažování je v mnohých regionech na denním pořádku. Nedostatek vody je kupodivu spoluodpovědný za dnešní hladinu izraelské mléčné užitkovosti. Na počátku 70. let bylo množství vody pro zemědělství sníženo na polovinu a podniky s chovem dojnic stály před rozhodnutím o budoucí existenci. Buďto živočišnou výrobu drasticky snížit nebo výrazně zvýšit dojivost krav a krmení přizpůsobit klimatickým podmínkám. Stupeň mléčné výroby v Izraeli představuje tabulka 1, rozdělení mléčné užitkovosti v laktacích tabulka 2. V kibuc – podnicích je společné vlastnictví strojů, stájového zařízení, do-

mů, škol atd. V moschaw – podnicích je na rozdíl od toho vlastní hospodářství a domácnost. Nákupní cena 1 l mléka je v současnosti 10,80 – 11,70 Kč. U kvality mléka se zohledňuje stupeň kyselosti, bod tuhnutí, antibiotické látky nebo dezinfekční prostředky, počet mikroorganismů a somatických buněk. Až do počtu 290 000 buněčných elementů se hovoří o výběrové kvalitě, do 390 000 o A-kvalitě s plným vyplacením ceny, do 490 000 o Bkvalitě se srážkou 2 % a při více než 490 000 o C-kvalitě se srážkou 4 %.

Krmení dojnic se v Izraeli uskutečňuje zpravidla formou TMR, která se míchá v krmném míchacím voze. Z důvodu příznivého podnebí jsou absolutně dostačující jednoduché přístřešky vybavené ventilátory.

Krmení Výživa krav se uskutečňuje zpravidla pomocí TMR a míchacího krmného vozu. U velkých podniků s třemi až čtyřmi produkčními skupinami, u malých jen s jednou. Ve velkých pod-

nicích jsou krávy rozděleny na skupinu prvotelek, skupinu s vysokým potenciálem a skupinu s nízkým potenciálem. Krávy stojící na sucho jsou v jedné speciální skupině. Krmivo je formou pokračování na straně 20 Úspěch ve stáji 1/2001

19

Tab. 1: Výroba mléka v Izraeli (1998) celkem

Kibuc – podniky

110000 krav 10478 kg mléka / kráva 3,28 % tuk 344 kg tuku 3,09 % bílkovina 324 kg bílkovin 367000 buněk / ml mléka

216 stád 283 krav / podnik 11842 kg mléka / kráva 3,29 % tuk 366 kg tuku 3,09 % bílkovina 344 kg bílkovin

Moschaw – podniky 50 krav / podnik 9979 kg mléka / kráva 3,52 % tukl 306 kg tuku 3,08 % bílkovina 290 kg bílkovin

33 % prvotelky 3 x denně se dojí

2 x denně se dojí

Tab. 3: Krmná dávka – Gilboa kg sušiny kukuřice drcená ječmen sójový šrot sójové plnotučné boby bavlníkové semeno kukuřičná siláž jetelové seno vojtěškové seno GPS (pšenice) jádro

3,62 1,00 1,66 1,70 1,40 5,0 0,8 1,0 0,6 3,2 20,0

Tab. 4: Obsah živin ve 20 kg sušiny 149 MJ NEL

7,45 MJ NEL / kg sušiny

3420 g N-látky

17,1 % N-látky

3449 g ADF

17,2 % ADF

6250 g NDF

31,3 NDF

3550 g NDF z obj. krmiva

17,8 % NDF z obj. krmiva

8000 g nestrukturní uhlovodíky 181 g Ca

0,9 % Ca

92,6 P

0,46 % P

85 g NaCl

0,42 % NaCl

7408 g objemné krmivo 978 g tuk

1. laktace 2. laktace 3. laktace a další

počet dojnic

mléko kg

tuk %

bílkovina %

23652 16885 25811

10190 11559 11916

3,40 3,33 3,31

3,15 3,13 3,05

dny dny (dojné) (stání na sucho) 345 337 335

63 63 65

dokončení ze strany 19 TMR nabízeno většinou ad libitum. Přechody mezi skupinami by měly být pokud možno co nejmenší. V průměrném denním příjmu krmiva se vychází z 3 až 3,5 % tělesné hmotnosti. U některých krav může být tato hodnota až 4 %. Příjem krmiva závisí na množství mléka, dnu laktace, složení krmné dávky, obsahu NDF, poměru objemného krmiva k jadrnému, velikosti částeček krmiva a koncentraci energie. V letních měsících s velmi vysokými teplotami klesá příjem krmiva o 10 – 15 %. Časté komponenty v izraelské krmné dávce jsou vojtěškové seno, kukuřičná siláž a GPS z pšenice (sklízeno v mléčné zralosti). Kromě obilí a kukuřice přichází do úvahy různé vedlejší produkty jako sójový šrot, bavlník a speciální krmiva z oblasti potravinářství – citrusové výlisky, syrovátka, chléb, rajská jablka. Vedle rostlinných zdrojů bílkovin se používají i živočišné a také chráněný tuk. Maximální dávka jádra na krávu a den se udává 17 – 18 kg. Pro vysokoužitkové krávy má být koncentrace energie v TMR 7,2 – 7,3 MJ NEL, obsah tuku 3,3 – 5 % a obsah dusíkatých látek 17 – 17,5 % s 34 – 36 % neodbouratelné bílkoviny.

Úspěch ve stáji 20

Úspěch ve stáji 1/2001

Důležitost se klade také na různé zdroje škrobu. U struktury krmiva stojí ve středu zájmu NDF a ADF. V krmné dávce by mělo být obsaženo 30 – 34 % NDF. Příjem NDF z objemu má být cca 3,6 – 3,8 kg (17 – 18 %) denně. Důležitá je totiž fyzikální struktura. Krmivo s vysokým obsahem cukru by mělo mít zastoupení v krmné dávce max. 15 %.

Praktický příklad V tabulce 3 je představena krmná dávka jednoho podniku (Gilboa). V tomto podniku (250 krav) byla v roce 1998 užitkovost 12 697 kg mléka s 3,3 % tuku a 3,06 % bílkovin. Dojilo se třikrát denně a nepoužíval se BST (bovinní somatotropní hormon). Rozpoznání krávy se uskutečňuje pomocí pediometru. Při dojení se zaznamenává množství mléka a vodivost. Jalovice se zapouští ve stáří 14 měsíců, tak aby věk při prvním otelení byl cca 24 měsíců. Brakace je v podniku přibližně 35 %. Zapouštět se začíná 70 dní po otelení u starších krav a 90 dní po otelení u prvotelek. Stání na sucho čítá 60 dní. V tomto podniku dostávají všechny dojené krávy jen je-

den typ směsné krmné dávky, který se předkládá jednou denně. V pátek se kvůli sabatu (nepracuje se) nakrmí na dva dny. Minerální krmivo je zamícháno do jádra. Obsah živin v krmné dávce zachycuje tabulka 4. S obsahem přes 7,4 MJ NEL se dosahuje velmi vysoká koncentrace energie, přičemž obsah bílkovin 17,1 % je ve srovnání s americkým doporučením na nízké úrovni. Obsahy NDF a ADF leží v oblasti doporučované americkým systémem. Podíl NDF z objemného krmiva je s 18 % nižší. Podíl objemného krmiva v krmné dávce je 37 %. Zásobení vápníkem je v porovnání s německým doporučením vysoké, podíl vápníku: fosforu je 2 : 1. Telata v kibucu Gilboa jsou napájena 60 dní mléčnou krmnou směsí (25 kg), přičemž jeden týden dostávají mlezivo. Ve stáří 4,5 – 7 měsíců se začíná zkrmovat telatům TMR pro dojnice.

Šlechtění Při šlechtění se ve zvýšené míře sleduje zvýšení obsahu bílkoviny v mléce a snížení počtu somatických buněk. Rovnice pro izraelský výpočet chovného indexu zní: – 0,274 (kg mléka) + 6,41 (kg tuku) + 34,85 (kg bílkovin) – 300 (počet somatických buněk). Kilogram bílkoviny má mnohem vyšší důležitost než kilogram tuku. Negativně spolu souvisí kilogramy mléka a počet buněčných elementů. Kromě „normálního šlechtění“ se pracuje i na embryích. Snaha je najít na chromozomech genetické

3499 g jádrové krmivo 6609 g zrno

37 % objemné krmivo 4,9 % tuk

1164 g neodbourat. N-látky

Tab. 2: Mléčná užitkovost v různých laktacích (kompletní laktace)

40 % nestrukturní uhlovodíky

34 % neodbouratelné N-látky 17,4 % jadrné krmivo 33 % zrno

ADF = kyselé detergenční vlákno NDF = neutrální detergenční vlákno nestrukturní uhlovodíky = škrob, cukr + pektiny

markery, které jsou odpovědné např. za obsah bílkovin. Tím by se podařilo výrazně zkrátit šlechtitelský interval ze 7 na 3 roky.

Technika Pro dojení se v Izraeli používá nejmodernější dojící technika. Při tom se kromě množství mléka zaznamenává jeho vodivost a pomocí pediometru (počítá kroky zvířete) aktivita dojnic. Podle dosavadních výsledků lze pomocí pediometru rozpoznat 95 % říjících se krav. V podnicích by se již neměla provádět žádná další vizuální kontrola říje. Kombinace pohybové aktivity a vodivosti mléka může např. včas poukázat na změny ve vemeni nebo na problémy v bachoru. To by mělo být možné až 36 hodin před akutním vypuknutím. Ze středoevropského pohledu jsou mléčné užitkovosti izraelských krav – právě s přihlédnutím ke vnějším okolnostem – více než pozoruhodné. Důsledné řízení a vykonstruovaná výživa jsou předpokladem pro dosud přesvědčivou úroveň užitkovosti. Výzkum a vývoj, převedení do praxe, důsledné řízení a odpovídající výživa jsou základem úspěchu, který zapůsobí na návštěvníky z řad zemědělských odborníků. Dr. Leonhard Raab

Vydávání povoleno: 15.2.1996, RR/330718/96 • Vydavatel: SCHAUMANN ČR s.r.o. • Adresa redakce: nám. Svobody 35, 387 01 Volyně, tel. 0342/372 376, 372 379, e-mail: [email protected], internet: www.schaumann.cz • Šéfredaktor: ing. Dušan Kořínek • Uzávěrka 1.5.2001 • Číslo 1/2001 • Sazba: PTS s.r.o. Vodňany • Tisk: Typodesign List České Budějovice • Neprodejné