Úspěch ve stáji. PRASATA Optimální použití LKS, CCM Hygiena tekutého krmení Kombinace konzervovaného obilí se SCHAUMASILEM a SCHAUMACID

1. února 1999, číslo 1/1999

Odborný časopis pro moderní chov zvířat a výživu

Úspěch ve stáji SKOT Odchov telat s PROVITA-LE Odchov mladého dobytka podle SCHAUMANN konceptu Zvýšení dojivosti – použitím BOVIN-S-KOMPLEXU Nové hodnocení energie a bílkovin ŽITÉ ! Problémy s paznehty DŮLE Masný skot v ZD Ločenice „Kvalitní“ kukuřičná siláž Dva roky po záplavách – Zemědělské obchodní družstvo Lešná Chov Aberdeen Angus v ZD Brloh

PRASATA Optimální použití LKS, CCM Hygiena tekutého krmení Kombinace konzervovaného obilí se SCHAUMASILEM a SCHAUMACID

NOSNICE Kvalita vajec rozhoduje o zisku

KONĚ Než se narodí hříbě ... I po mateřském mléce jen to nejlepší

Schaumann-probiotikum PROVITA-LE podporuje růst a zdraví telat. lat se skládala z obilí, sójového šrotu a KALVICINu 2000, byla k dispozici ad libitum (max. 2,0 kg na tele a den). Z objemného krmiva se zkrmovalo seno (max. 0,5 kg na den) a kukuřičná siláž, která byla během celého pokusu k dispozici bez omezení. Telata byla rozdělena do 4 skupin: Skupina 1 – žádné probiotikum, žádný stimulátor růstu Skupina 2 – doplněk Schaumann-probiotika PROVITA-LE Skupina 3 - doplněk stimulátoru růstu Zinkbacitracinu Skupina 4 - doplněk PROVITALE a Zinkbacitracinu

Aktu·lnÌ pokus v odchovu telat

PROVITA-LE, opět osvědčená a úspěšná Probiotika si jako mikrobiální krmné doplňky získávají v posledních letech narůstající význam ve výživě zvířat. Na základě vyšší užitkovosti a zlepšeného zdravotního stavu dávají dobrý předpoklad pro rentabilní využití. V červnu 1997 byl celý program mléčných krmných směsí Schaumann převeden na mikrobiální doplněk PROVITA-LE, nové probiotikum vyvinuté v Schaumann-výzkumu. Od září 1997 je zařazen ve všech speciálních výrobcích pro telata (KALBI-FERM, KALBI-PHOSPHORAL SL atd.). Současně se upustilo od používání stimulátorů růstu. Nejnovější výsledky potvrdily, že to bylo správné rozhodnutí.

Výsledky ve vývoji hmotnosti Hmotnost v jednotlivých skupinách uvádí tabulka 1.Po 8-týdenním napájení byla v čele skupina 2 s PROVITA-LE následovaná skupinou 3 se Zinkbacit-

racinem a skupinou 4 s PROVITA-LE a Zinkbacitracinem. Také po 16 týdnech (celé období trvání pokusu) zaujímala PROVITA-LE skupina 1.místo. Stejné tendence lze pozorovat i u denních přírůstků (viz tab. 2).

Výsledky ve vývoji příjmu krmiva V tabulce 3 je zachycen příjem jadrné směsi a kukuřičné siláže, měřený během období napájení. Jako ve všech ostatních, dosud uskutečněných, pokusech zvyšovala PROVITALE i v tomto případě významně příjem krmiva (+ 17 popř. + 19 %). Zinkbacitracin byl rovněž schopen stimulovat příjem krmiva, ovšem ne v takové míře jako PROVITA-LE. Kombinace PROVITA-LE a Zinkbacitracin neměla téměř žádný efekt. Ve fázi odstavu pokračoval u kukuřičné siláže účinek PROVITA-LE podporující příjem krmiva (viz tab. 4), zatímco u jadrné směsi nedošlo z důvodu dávko-

Tab. 3: Příjem jadrné krmné směsi a kukuřičné siláže během periody napájení (kg sušiny / tele a den) skupina

1 kontrola

2 3 PROVITA-LE Zinkbacitracin

Uspořádání pokusu Pokus provedl Prof. Dr. F.J. Schwarz a cand.agr. Th. Ettl ve Freising-Weihenstephan (Univerzita Mnichov). Pokusným materiálem bylo 80 telat - býčků fleckvieh. Na začátku pokusu vážili cca 80 kg. Během 8týdenní mléčné fáze bylo telatům zkrmováno 2 x 3,5 l mléčného nápoje (koncentrace 100g KALBI-MILCH na 1 l vody) denně. Krmná směs pro odchov te-

4 PROVITA-LE + Zinkbacitracin

jadrná směs relativně

0,66 100

0,77 117

0,75 114

0,67 102

kukuřičná siláž relativně

0,21 100

0,25 119

0,24 114

0,21 100

Tab. 4: Příjem jadrné krmné směsi a kukuřičné siláže v období odstavu (kg sušiny / tele a den) skupina

1 kontrola

2 3 PROVITA-LE Zinkbacitracin

4 PROVITA-LE + Zinkbacitracin

jadrná směs relativně

1,75 100

1,75 100

1,76 100

1,76 100

kukuřičná siláž relativně

1,49 100

1,69 113

1,76 118

1,52 102

Tab. 1: Vývoj hmotnosti (kg/zvíře)

počátek pokusu po 8 týdnech po 16 týdnech

1 kontrola 77,8 119,7 187,0

2 3 PROVITA-LE Zinkbacitracin 78,0 123,4 191,2

77,2 122,5 188,3

4 PROVITA-LE + Zinkbacitracin 77,3 119,7 188,0

Tab. 2: Vývoj denních přírůstků (g na tele a den) skupina

perioda napájení období odstavu pokus celkem 2

Úspěch ve stáji 1/99

1 kontrola 745 1202 974

2 3 PROVITA-LE Zinkbacitracin 811 1211 1011

809 1176 992

4 PROVITA-LE + Zinkbacitracin 757 1223 992

Graf:

Účinnost PROVITA-LE v odchovu telat – KA 46/97

1.200 denní přírůstek, g/den

skupina

1.000 800 600 400 200 1

pozitivní kontrola PROVITA-LE

2

3

4 5 úseky vážení denní přírůstky v g 264 537 629 727 289 539 576 754

6

566 751

7

724 939

8

994 973

1000 1122

vání (max. 2, 0 kg na den) k žádným rozdílům. Jestliže sečteme příjem kukuřičné siláže během periody napájení a období odstavu, pak je pozitivní efekt PROVITA-LE + 14 %, Zinkbacitracin + 12 % a u kombinace + 1 %. Podobné výsledky by mohly být v příjmu sena.

Zdravotní stav a protistresový účinek V pokusu ve Weihenstephan se vyhodnocoval i výskyt průjmu, horečky, zápalu plic, především ve fázi napájení. Lze konstatovat, že zdravotní problémy, a s tím související nutnost ošetření byly podle očekávání největší ve sku-

pině 1 (kontrola). Výrazně lepší byla naproti tomu situace ve skupinách 2, 3 a 4. Mezi těmito skupinami nebyly pozorovány rozdílné tendence. PROVITA-LE a Zinkbacitracin byly v posouzení účinku na zdravotní stav rovnocenné. Kombinace obou látek nepřinesla další výhody. V jednom ze zátěžových pokusů provedeném v Hülsenbergu v tomto roce byly dokumentovány podobné výsledky. Stresová zatížení zahrnovala transport, snížení teploty, infekční tlak a změnu ustájení. Ve třech týdnech po působení stresu se telata, kterým se podávala PROVITA-LE, nevyvíjela výrazně lépe, ale byla mnohem

méně postižena průjmem, horečkami a zápaly plic. Další, přesvědčující výsledek pochází z hülsenbergského pokusu z roku 1997. Telata, která dostávala PROVITA- LE, byla dříve schopná překonat stres z očkování. PROVITA-LE – telata nepostihl po druhém očkováních (přeočkování BRSV/IBR) žádný růstový výpadek (viz graf). Zvířata v pozitivní kontrolní skupině naproti tomu postihla výrazná stagnace růstu.

PROVITA-LE - zvyšuje užitkovost na celé čáře Pokus ve Weihenstephan potvrdil v plném rozsahu dosud do-

kumentované účinky PROVITALE: – Zvýšení příjmu objemného i jadrného krmiva (ve fázi napájení i odstavu). – Podpora a posílení zdravotního stavu telat. – Zdravý a bezpečný růst telat. Probiotikum PROVITA-LE bylo dokonce účinnější v mnoha bodech než stimulátor růstu Zinkbacitracin. PROVITA-LE, v pokusu v Hülsenbergu, zaznamenala výrazně lepší překonání stresové situace u telat (transport, pokles teploty, změna krmiva, infekční tlak atd.). Dr.Viktor Melosch ing. Lenka Vorschneiderová

Odchov mladÈho dobytka

Úspěšný Schaumann-koncept Moderní požadavky a postupy určují nový profil odchovu mladého dobytka. Hodnotí se především: stáří při prvním otelení, inseminační index, hmotnost v první laktaci. Kontrola odchovu se uskutečňuje podle předem zadaných postupů a rámcových hmotností, které mají být dosaženy (tab.1).

Správná intenzita odchovu s nejlepším krmivem dává základ pro plodné, vysokoužitkové a dlouhověké dojnice.

V doporučené odborné literatuře a učebnicích je odchov mladého dobytka často výlučně záležitostí norem potřeby pro příjem sušiny, energie, dusíkatých látek a makroprvků, které se berou jako směrodatné. Pouze málo autorů kombinuje vývoj hmotnosti a věk mladého zvířete ve svých doporučeních odpovídajícím způsobem se znalostmi, které tak úspěšně prosazuje Schaumann-koncept (tab.2).

Tab. 1: Profil požadavků na mladý dobytek s úspěšnou budoucností (Gerstädt 1997) Věk při prvním otelení (měsíce) Inseminační index Vývoj růstu věk (měsíce) hmotnost (kg) v % konečné hmotnosti

> 24 – 28 < 1,1 – 1,3

Připravenost k užitkovosti > 85 % „starých krav“ ve stádě

v pohlavní dospělosti

teenager

v chovné dospělosti

po porodu

6–8 > 200 > 25

12 > 300 > 40

15 – 19 > 360 > 50

> 24 > 580 > 80

Význam věku při prvním otelení Jalovičky se odchovávají pro zařazení do chovných a produkčních stád, do produkce by měly jalovice nastoupit ve věku 24 měsíců. Důvod: Každý měsíc později zvyšuje počet potřebných zvířat o 4 % (Sanderson 1996). Průměrný věk při prvním otelení ve 12 oblastních kontrolních svazech v Dolním Sasku, Meklenbursku-Pomořansku a Braniborsku byl na jaře 1997 30,4 měsíce! Intenzita odchovu určuje pohlavní dospělost (nízká intenzita odchovu = pozdní pohlavní dospělost, vysoká intenzita odchovu = časná pohlavní dospělost). pokračování na straně 4 Úspěch ve stáji 1/99

3

dokončení ze strany 3 Zapuštění je úspěšné při dostatečné chovné dospělosti a chovné kondici (minimálně 70 % z hmotnosti 21 dní po porodu v 1. laktaci nebo > 50 % z pozdější konečné hmotnosti ve 3. laktaci). Souvislosti vysvětluje tab.3. Chovnou kondici určuje empiricky zjištěný Body Condition Score (BCS), přičemž se usiluje o optimální BCS 3,0 až 4,0. U BCS nižšího než 2,5 stoupá riziko poruch plodnosti (sterilita z podvýživy, embryonální úmrtnost) popř. slabá telata. Pokud je BCS vyšší než 4,5 dochází k riziku sterility z přetučnění, těžkostem při porodu (ztučnění porodních cest), nízké mléčné užitkovosti (ztučnění vemene), nedostatečnému vyvinutí sekreční tkáně. Spolu s tím se zvyšuje nebezpečí onemocnění klinickými a subklinickými ketózami. Variabilní náklady na odchov jalovic jsou určeny v první řadě produkčními náklady na objemné krmivo vyrobené v podniku a věkem zvířete při prvním otelení. Prodloužený odchov přináší vyšší variabilní náklady a současně i větší zatížení fixními náklady. Kvalita krmiva a sestavování krmné dávky Pro zlepšení hospodárnosti mléčné produkce musí dojít ke zvýšení intenzity odchovu a zdraví zvířat. Pro dosažení optimální hmotnosti na časovou jednotku musí mladý skot stále dobře růst. Příznaky nedostatku a nemoci způsobují značné poruchy růstu. Sestavování krmných dávek pro skot se skládá z pěti směrnic, jsou uvedena v tab.4. Kromě dobré kvality objemného krmiva hraje velmi důležitou roli krmná směs pro odchov. Za prvé může dobrá 4


krmná směs pro odchov optimalizovat celou látkovou výměnu, za druhé je tak zjednodušeno pravidelné podávání minerálního krmiva. V tab.5 je popsána moderní, úspěšná krmná směs pro odchov telat. Použité komponenty podporují vývoj bachorových klků, trénují pankreas (slinivka), zlepšují růst kostí a svaloviny rostoucích zvířat. Mladý skot nesmí být krmen žádnými méněhodnotnými nebo dokonce narušenými krmivy. Zabránit je nezbytné jak nedostatečné výživě, tak jednostrannému překrmování (sterilita ze ztučnění). Při nadměrném zkrmování kukuřičné siláže je toto často sledováno v druhém roce věku jalovice. Při odchovu na pastvě je nutno zajistit dostatek příkrmu. V každém případě se musí sledovat i velké kolísání obsahu živin v průběhu letního období.

Tab. 2: Vývoj hmotnosti a kapacita příjmu sušiny u telat v odchovu a mladého skotu Věk

1. rok života

2. rok života

vývoj živé hmotnosti kg/zvíře příjem sušiny kg/den+zvíře průměrný denní přírůstek g/den+zvíře Body Condition Score BCS jednotky (hodnocení kondice)

cca 50 – 300 cca 0,5 – 7,5 cca 750 – 800 cca 3,0 – 3,5

cca 300 – 590 cca 7,0 – 13,0 cca 650 – 750 cca 3,5 – 4,0

Tab. 3: Vliv denních přírůstků na pohlavní dospělost, chovnou dospělost a věk při prvním otelení u holštýnsko-fríského skotu (Meyer 1989, upraveno Gestädt 1997) Průměrný denní přírůstek v g/zvíře+den do 400 400 – 500 500 – 600 600 – 700 700 – 800 800 – 900 nad 900

Chovná dospělost měsíce

Chovná kondice BCS

Věk při 1. otelení měsíce

> 22 > 20 > 16 > 12 >8 >7 >6

> 27 > 25 > 21 > 17 > 13 > 12 > 11

> 5,0 > 4,5 > 4,0 > 3,5 > 4,0 > 4,5 > 5,0

> 36 > 34 > 30 > 24 > 22 > 24 > 28

Tab.4 : „Zlatá pravidla“ pro sestavování krmných dávek pro mladý skot 1:

Mladý skot musí neustále růst! Kompenzační růst vede ve vyšším věku zvířat k nadměrné tvorbě tuku!!!

2:

Postupný návyk na velké množství objemného krmiva vyvážené kvality! Sledovat kapacitu příjmu krmiva a potřeby podle růstu.

3:

Také zde platí: Podporovat harmonii mezi objemným, vyrovnávacím a produkčním krmivem! Kontrola čtyř korespondujících krmných dávek!

Intenzivní odchov – optimální užitkovost Dobrý růst znamená vysokou užitkovost, dále se projevuje ve vysoké dlouhověkosti a zlepšení inseminačního indexu. Pro vliv užitkovosti jalovic na vývoj celého stáda platí: Čím vyšší je brakace, tím důležitější je výše užitkovosti jalovic – již ze samotného důvodu zvýšení užitkovosti celého stáda. Nejhospodárnější je nízká brakace (< 25 %) s vysokou dlouhověkostí zvířat, minimálně 4 laktace. Odchov se může stát ziskovým odvětvím, pokud se provádí pečlivý a svědomitý zdravotní program s efektivním ošetřením proti endo a ektoparazitům a cílený očkovací program podle infekční situace.

Pohlavní dospělost měsíce

– – – –

vypočtená krmná dávka (laboratorní analýza krmiv, počítačový výpočet krmné dávky) zkrmovaná krmná dávka (kvalita a kvantita krmných komponentů, předložení krmiva) sežraná krmná dávka (celkový příjem sušiny, zbytky krmiv) využitá krmná dávka (růst, zdraví)

4:

Podpora bachoru a cílené krmení! Pokud možno krmit všechny komponenty současně!

5:

Sledovat hierarchii stáda a nabídku krmných míst u žlabu! Při odchovu na pastvě zohlednit změnu kvality objemného krmiva a vyrovnat ji!

Tab. 5: Složení Schaumann – krmné směsi pro odchov telat (Gerstädt 1994) Komponenty

podíl ve směsi v % granulované mačkané

ozimá pšenice, hrubý šrot sójový extr. šrot, 44 % NL/7 Normtyp ozimý ječmen, hrubý šrot cukrovarské řízky zrnová kukuřice, drcená nebo šrotovaná vojtěškové úsušky, granulované Kalvicin 2000, granulovaný melasa sójový olej Schaumasil, granulovaný

36,0 26,0 15,0 5,0 5,0 5,0 5,0 2,0 0,5 0,5

36,0 26,0 16,5 5,0 5,0 5,0 5,0 — 1,0 0,5

obsah živin: 7,4 MJ NEL/kg, 200 g N-látek/kg % použití Schaumann – krmné směsi pro odchov telat:

Dr.Peter Gerstädt Dr.Hermann Pricker ing. Dušan Kořínek

mléčná výživa do 12.měsíce života do zapuštění březost až otelení

1,2 – 1,8 kg/tele+den do 3 kg/tele+den 0,5 kg/zvíře+den a 125g Kalvicin 2000 150g Kalvicin 2000/zvíře+den

Bovin-S-Komplex obsažený v Rindavit-produktech podporuje látkovou výměnu krav a přináší zvýšení užitkovosti.

Výsledky tohoto vědeckého pokusu se potvrzují zkušenostmi z praktického použití. Příznivější jaterní testy, vyšší koncentrace stopových prvků v krvi, lepší bachorová fermentace se zvýšeným příjmem krmiva znamenají významné zvýšení mléčné užitkovosti. Při zkrmování TMR (celková směsná krmná dávka) nebyl efekt zvýšení příjmu krmiva a dojivosti tak výrazný jako u konvenční krmné techniky. Dr.Leonhard Raab ing. Dušan Kořínek

U makroprvků jsou změny krevních hodnot mezi kontrolní a pokusnou skupinou relativně nízké, ovšem u stopových prvků - selen, mangan, mě - jsou výrazné. RINDAVIT AKTIV PLUS přispívá k menšímu zatížení jater a lepšímu zásobení stopovými prvky.

Graf 1: Celkový příjem krmiva v průběhu laktace

V pokusu trvajícím 100 dní, během první třetiny laktace dojnic, byl sledován vliv RINDAVIT AKTIV PLUS s obsahem Bovin-S-Komplex na příjem krmiva, parametry užitkovosti a zdravotní stav. Testace probíhala v Institutu pro výživu zvířat Univerzity v Hohenheimu. Objemná krmná dávka se skládala z travní a kukuřičné siláže doplněné trochou sena. Jadrná směs obsahovala: ječmen, pšenici, zrnovou kukuřici, sójový šrot, slunečnicové a lněné semeno. Dojnice přikrmované RINDAVIT AKTIV PLUS přijímaly výrazně vyšší množství objemu i jádra. U objemu to bylo o 1,2 kg sušiny více a u jádra o 0,8 kg sušiny, celkový nárůst příjmu sušiny činil 2,0 kg. Při posouzení průběhu příjmu krmiva (graf 1), je nápadný rychlý nárůst příjmu krmiva a dosažení maxima u pokusné skupiny dojnic.

kontrolní skupině dochází po nakrmení k poklesu pH-hodnoty v bachoru. Hodnota pH v bachoru by měla být vyšší než 6, v pokusné skupině je to v pořádku, u kontrolní je pH nižší. Vliv pH-hodnoty v bachoru ukazuje také účinek na poměr kyseliny octové a propionové. Poměr kyselin u pokusné skupiny byl během celého měření výrazně nad kontrolní skupinou (graf 3).

1,7 kg mléka navíc Vyšší příjem krmiva u otelených krav vede k lepší mléčné užitkovosti (viz tab.1). Pokud se přepočítá množství mléka podle obsahu tuku a bílkoviny, pak je u pokusné skupiny krav dojivost o 1,7 kg mléka vyšší. Rovněž u parametrů fermentace v bachoru lze zjistit rozdíly (viz graf 2). V pokusné i

Vliv na stopové prvky Kromě parametrů užitkovosti a bachoru byla zaznamenána celá řada krevních hodnot. Tabulka 2 představuje výsledky 100. dne pokusu. Jako již v dřívějších testech bylo možné potvrdit nižší obsah jaterních enzymů (GOT a GLDH) při zkrmování RINDAVIT AKTIV PLUS.

18 16 14

kontrola

RINDAVIT AKTIV PLUS

Tab. 1: Průměrná mléčná užitkovost a mléčné složky mléčná užitkovost (kg/den) nepřepočítáno ± s FCM ± s mléčný tuk % ± s mléčná bílkovina % ± s

kontrola

Rindavit Aktiv Plus

29,6 ± 7,9 28,2 ± 6,4 3,7 ± 0,6 3,1 ± 0,2

30,5 ± 7,2 29,9 ± 6,7 3,9 ± 0,5 3,1 ± 0,2

Graf 2: Průběh pH-hodnot v bachorové tekutině

Graf 3: Poměr kys. octové (C2) a kys. propionové (C3) v bachorové tekutině

6,6 6,4

poměr C2 k C3

Vysokou účinnost potvrzuje zvýšená užitkovost

20

12

pH-hodnota

Testace Bovin-S-Komplexu

kg sušiny/den

22

6,2 6,0 5,8 hodiny po nakrmení

3,4 3,2 3,0 2,8 hodiny po nakrmení

kontrola RINDAVIT AKTIV PLUS

kontrola RINDAVIT AKTIV PLUS

Tab. 2: Vliv Rindavit Aktiv Plus na krevní hodnoty kontrola Rindavit Aktiv Plus GOT GLDH glukóza močovina Ca P Mg Se Mn Cu Zn

U/l U/l mg/dl mg/dl mg/dl mg/dl mg/dl µg/l ng/ml mg/l mg/l

31,2 16,7 67,5 20,4 8,9 4,7 2,14 75,7 3,2 0,9 1,0

28,1 10,9 66,0 18,2 9,2 5,0 2,16 87,0 4,0 1,0 1,0

změna -10,0 % -34,7 % -2,2 % -10,8 % +3,4 % +6,4 % ±0 % +15 % +25 % +11,1 % ±0 %


5

V˝ûiva dojnic

Nové hodnocení energie a bílkovin – všechno jak bylo? Všechny systémy hodnocení krmiv se snaží zabudovat komplikované fyziologické procesy do modelů, s jejichž pomocí lze obsáhnout potřeby zvířat a tím optimalizovat krmení. Na základě přesnějších měření, nových dat a poznatků musí dojít k úpravám stávajících způsobů hodnocení, nebo k prosazení nových. Nové systémy nemění krmiva ani jejich schopnost přinášet užitkovost u dojnic. Kráva nenadojí ani méně ani více mléka, pokud bude ohodnocení krmiva podle nového systému sníženo nebo zvýšeno. Nová hodnocení mají sloužit k zkvalitnění (přiblížení skutečnému stavu) předpovídání užitkovosti a sestavování krmných dávek, a tak se dopracovat přes optimalizované krmné dávky k vyšším užitkovostem. Co se změnilo ? Hodnocení energie se mění Potřeba energie pro dojnici zůstává stejná. Určité změny vznikají u obsahů energie jednotlivých krmiv. Obecně řečeno dojde u bílkovinných komponentů jako např. sójový a řepkový šrot k navýšení a u škrobnatých krmiv k ponížení energie. Krmiva s vysokým obsahem stravitelné vlákniny vykazují vyšší, a na tuk bohatá krmiva nižší obsah energie. Z tohoto důvodu se změní i zařazení a cenová hodnota krmiv. Nové hodnocení se projeví rovněž na stanovení nových stupňů energie v posuzování krmných směsí. Stupeň 2. bude mít 6,2 místo 6,4 MJ NEL; stupeň 3. 6,7 místo 6,9 MJ NEL. Směsi vyráběné v podniku, z vlastního obilí, budou mít rovněž nižší obsah energie, v principu se ovšem mnoho nezmění (tab.1). Do klasických krmných dávek s travní a kukuřičnou siláží, speciálně při vyšší užitkovosti, bude nutno zařadit více jadrného krmiva než doposud.

Nové hodnocení bílkovin Hodnocení bílkovin je u dojnic mimořádně složité, protože dochází k odbourávání bílkovin z krmiva a současně k výstav6


bě mikrobiální bílkoviny v bachoru. Pro zásobení krávy není podstatné kolik bílkovin sežere, nýbrž kolik bílkovin se dostane do tenkého střeva. Potřeba bílkovin ve střevě je udána využitelnými N-látkami (vNs). Jaké množství bílkovin se dostane do tenkého střeva závisí z velké části na množství syntetizovaného mikrobiálního proteinu a z menší části na neodbouratelné bílkovině (neodb.NL), která projde do tenkého střeva. Tyto jasně vysvětlené souvislosti jsou ovšem v realitě komplikované : velmi těžko se změří kolik bílkoviny se odbourá a kolik se jí nově syntetizuje. Na základě četných sledování byly sestaveny rovnice pro výpočet využitelných N-látek. Množství mikrobiálního proteinu závisí především na množství energie, které je k dispozici, hodně energie – hodně mikrobiální bílkoviny, málo energie – málo mikrobiální bílkoviny. Dřívější hodnocení vycházelo z toho, že na jednotku energie vzniká vždy stejné množství mikrobiálního proteinu, nový systém zohledňuje „změnu účinku“, protože při vysokém podílu neodbouratelných bílkovin vzniká na jednotku energie méně mikrobiálního proteinu. Se zvyšujícím se podílem neodbouratelných bílkovin se snižuje

Nové hodnocení energie a bílkovin umožňuje cílené sestavení krmných dávek a přesnější předpově užitkovosti.

množství mikroorganismů a podíl využitelných bílkovin nestoupá, jak by se mohlo očekávat.

Odbouratelnosti - nová rovnice neodbouratelných N-látek Doposud byla všechna krmiva rozdělena do tří stupňů odbouratelností - 65, 75 a 85 %. Nové je nyní, že nemluvíme jen o proteinu odbouratelném v bachoru, ale i o proteinu (nedb.NL), který projde bachorem nezměněn. Tyto hodnoty jsou uváděny v 5 % ních stupních, diferenciace je tudíž mnohem rozsáhlejší a kolísá mezi 5 a 65 %. Mnoho krmiv bylo z tohoto důvodu nově zařazeno. Podíl neodb. NL se zvyšuje u ječmene z 15 na 25 %, u pšenice z 15 na 20 %, u kukuřice z 35 na 50 %, zatímco u sójového šrotu zůstává nezměněných 35 % (tab.2).

Bilance v předžaludcích – vyvážená krmná dávka Jak už bylo napsáno, jsou pro zásobení určující využitelné N-látky ve střevě. Existují krmiva popř. krmné dávky, u nichž není obsah dusíkatých látek identický s využitelnými dusíkatými látkami. Rozdíl mezi N-látkami a využitelnými N-látkami se označuje jako bachorová (předžaludková) bilance dusíku (bNb). Kladná bNb vzniká, pokud se zkrmuje více bílkoviny než se objeví v tenkém střevě, tzn. bachorové bakterie mají k dispozici více dusíku než mohou využít. Tento nevyužitý dusík odchá-

zí jako NH3 a zvyšuje hodnotu močoviny v mléce. Příkladem jsou bílkovinné travní siláže. Záporná bNb znamená, že v bachoru je nedostatek dusíku. Příklady : kukuřičná siláž, obiloviny (tab.2). V krmné dávce by měla být bilance v předžaludcích vyvážená popř. mírně kladná, aby se využil potenciál mikrobiální bílkoviny.

Vlivy na sestavování krmných dávek V dobře vybilancovaných a podle užitkovosti optimalizovaných krmných dávkách se ani podle nového systému mnoho nemění. Spíše se potvrzuje to, co již před novým systémem bylo správně stanoveno. Obec-

Tab. 1: Obsah energie a hodnota bílkovin u krmné směsi složení: sójový šrot

24 %

ječmen

36 %

pšenice

36 %

sójový olej

1%

Rindavit LF Aktiv

3%

živiny: N-látky

19,2 %

využitelné N-Látky vNs

171 g

s BSK

177 g

neodbouratelné N-látky (neodb. N-látky) po staru

44 g

po novu

55 g

energie „stará“ 7,47 MJ NEL energie „nová“ 7,28 MJ NEL

ně platí, že pro vyšší užitkovosti je potřeba více neodb.NL než doposud. Tabulkové hodnoty neodb.NL u mnoha krmiv se změnily a často zvýšily, proto se zvyšuje tato hodnota při výpočtu (tab.1). Dříve vykazovala směs ze sójového šrotu, ječmene, pšenice, sójového oleje a LF AKTIV 44 g neodbouratelných N-látek, podle nových tabulkových hodnot se zvýšila na 55 g. Nebo obráceně, poklesl vypočtený obsah energie o 0,19 MJ NEL. Současně platí nová potřeba živin vyjádřená využitelnými Nlátkami ve střevě (tab.3) a vyhodnocení různých typů krmných dávek není jednotné. Všechny změny lze nejjednodušeji shrnout při výpočtu krmných dávek pomocí počítačového programu. Počítačový program Schaumann-Multirat zohledňuje důsledně všechny nové souvislosti. Nestačí ovšem pouze počítat, musí se hlavně správně krmit.

Co se mění pro SCHAUMANN-koncept ? I když obilí nevykazovalo při výpočtech podle dosavadního hodnocení bílkovin (z důvodu vyšší odbouratelnosti) větší vliv na množství bílkovin, ukazují mnohé pokusy i praktické krmení, že při zkrmování obilí stoupá obsah bílkovin. Nové hodnocení bílkovin potvrzuje důležitost energie pro zásobení bílkovinami. Kromě energie musí být v dostatečné míře k dispozici i ostatní živiny jako dusík, fosfor nebo síra. Je možné pracovat i na efektivitě syntézy mikrobiální bílkoviny. V Schaumann-výzkumném centru Hülsenberg se podařilo již před lety prokázat, že při použití Bovin-SKomplex stoupá množství mikrobiální bílkoviny na jednotku energie. Při zohlednění vlivu Bovin-SKomplex se zvyšuje využitelný protein ze 171 g na 177 g (viz tab.1). Rovněž tyto vztahy jsou v Schaumann-programu zahrnuty. Dr.Leonhard Raab ing. Dušan Kořínek

ProblÈmy s paznehty

Když už ve volné boxové stáji nic nechodí

Tab. 2: Obsahy energie a N-látek v některých krmivech (v sušině) N-látky g travní siláž kukuřičná siláž ječmen pšenice kukuřice (zrno) řepkový šrot sójový šrot

energie neodbouratelnost vNs MJ NEL % g

158 85 124 138 106 399 510

6,3 6,3 8,1 8,5 8,4 7,3 8,6

130 129 164 172 164 219 308

+4 -7 -6 -5 -9 +29 +32

Tab. 3: Doporučení pro zásobování využitelnými N-látkami potřeba na záchov: 550 kg ž. hmot.

:

400 g vNs

na krávu a den

600 kg ž. hmot.

:

420 g vNs

na krávu a den

650 kg ž. hmot.

:

440 g vNs

na krávu a den

700 kg ž. hmot.

:

460 g vNs

na krávu a den

6 – 4 týdny před otelením

:

1070 g vNs

na krávu a den

3 týdny před otelením

:

1165 g vNs

na krávu a den

3,2 % bílkovin

:

82 g vNs

na kg mléka

3,4 % bílkovin

:

86 g vNs

na kg mléka

3,6 % bílkovin

:

90 g vNs

na kg mléka

stojící na sucho:

obsah bílkovin v mléce:

vé výměny a plodnosti, snížení mléčné užitkovosti, hubnutí a podle okolností časné vyřazení. Často se mluví o tom, že končetiny krav nestačí držet krok se šlechtitelským pokrokem u mléčné užitkovosti. Skutečně ne vždy mají o pohybu fyziologové a šlechtitelé stejné mínění. Např. konformita pro určení exteriéru připouští jen malý úhel postavení končetin. To znamená pro šlachy, vazivo, svaly, klouby a rohovinu paznehtů za určitých okolností vysoké zatížení.

Stále častější brzdou mléčné užitkovosti u dojnic po poruchách plodnosti a onemocněních vemene jsou problémy s paznehty. Péče o paznehty by měla patřit k rutinním opatřením stájové hygieny. Čemu všemu je třeba věnovat pozornost vysvětluje následující článek.

Rozpoznat příčiny

Každému je jistě jasné, že vysoce výkonný motor Formule 1 ve špatném podvozku má sotva šanci dojet na vítězství. Toto srovnání s vysokoužitkovým stádem dojnic se samo nabízí, pokud se pozorně sleduje situace v podnicích během posledních let. Stoupající trend volného ustájení, spojený s celoročním ustájením, umožňuje ve srovnání s využíváním pastvy, nakrmit správně všechny skupiny zvířat podle užitkovosti . Při porovnání s vazným ustájením se musí

Cca 90 % kulhání jsou poškození v oblasti paznehtů, i když podle způsobu chůze zvířat lze uvažovat o jiných příčinách. Zvláštní pozornost je třeba věnovat mezipaznehtí, korunce a rohovině paznehtu. Kulhání u skotu je zřídka problémem jen jednoho zvířete, musí být neustále sledováno z epidemiologického hlediska. Onemocnění jedné krávy znamená velmi často onemocnění celého stáda. Nehledě na tzv. sekundární kulhání jako následek hlavních

krávy o krmivo postarat samy. Dojení probíhá v dojírnách. Tudíž je nutné se pohybovat, což je možné pouze v případě zdravých končetin. A právě v této oblasti narůstají těžkosti. Kromě klasického kulhání se objevují nové, dramatičtější problémy dolních částí končetin krav. A už je problém „klasický” nebo „moderní”, následky pro zvíře zůstávají značné. Podle projevů bolesti klesá nejprve příjem krmiva, následují poruchy látko-

15 25 25 20 50 25 35

bNb g

onemocnění, jako např. BVD/ MD, vysoký stupeň zánětu vemene, nedostatek vitaminů, poruchy látkové výměny, nedostatek makroprvků nebo stopových prvků, zatížení jedovatými látkami, nepříznivé podmínky prostředí. U perforovaných podlah volit raději plošné rošty než jednotlivé. Ještě vhodnější pro zdraví paznehtů je: pevná podlaha s odklizem hnoje radlicí. Jestli jsou paznehty vystaveny zvýšenému riziku zranění, rozhoduje nakonec u obou systémů stavební provedení a efekt čištění.

Formy onemocnění Mezi klasickými onemocněními můžeme najít záněty mezipaznehtí, tylom (Limax), vředy na nášlapné ploše paznehtů, aseptický zánět paznehtní škáry (Laminitis) a příležitostně panaritium. Tylom (Limax) – zbytnění mezipaznehtního vaziva podléhá při silném projevu stálému mechanickému dráždění, a proto může velmi často docházet k zánětu. Malý chirurgický zápokračování na straně 8 Úspěch ve stáji 1/99

7

dokončení ze strany 7 sah vede zpravidla ke zlepšení. Protože se jedná o genetickou vadu, je možné tato zvířata vyloučit z chovu. Laminitis se objevuje ve své chronické podobě jako následek náhlého přechodu na krmivo s vysokou koncentrací energie. Základem je zánět kůže paznehtu. Snižuje zatížení postranní rohoviny a vede současně s vytvořením horizontálně slabých míst ve stěně paznehtu k nesprávnému úhlu postavení paznehtů. Z vnějšího pohledu viditelná změna formy paznehtu jde ruku v ruce s citlivým narušením architektury paznehtu. Přesná analýza její struktury je v logické souvislosti s výskytem problémů s paznehty. Chybné zatížení, především vnější části zadních paznehtů a případně vnitřní části předních paznehtů, způsobuje tvorbu vředů na chodidle. Jejich výskyt lze udržet na nižší úrovni ortopedickými zásahy. Funkční péče o paznehty se v praxi osvědčila. Zemědělské vzdělávací organizace nabízí chovatelům skotu odborné kurzy se zaměřením na ošetřování paznehtů.

Problémový případ: Mortellaro Nemoc Mortellaro nebo „jahodová nemoc” označená Dermatitis digitalis vytlačila shora uvedené nemoci svým častým výskytem na okraj zájmu. Onemocnění končetin skotu popsané poprvé Italem Mortellarem v roce 1974 nemá dosud vyjasněnou příčinu, což velmi ztěžuje boj proti němu. Typický výskyt je na zadních končetinách v přechodné zóně mezi rohovinou a kůží. Od veli-

Pravidelná péče o paznehty – minimálně dvakrát za rok – je účinným opatřením pro zachování zdraví paznehtů kosti nehtu na palci až po rozsah 10 cm může zasáhnout mezipaznehtí a korunku postiženého paznehtu. Červená, jahodová, barva se objeví teprve po očištění špinavého povlaku rány. Při delším trvání může být sousedící rohovina tak dalece poškozena, že je možné vyprovokovat sekundární zánět paznehtů. Kůže na okraji zánětlivých ložisek je ztluštělá, částečně se objevují vláknité výrůstky. Nemoc Mortellaro je typická stájová nemoc a vyskytuje se jak u mladého dobytka tak u dojnic. Ani při absolutně hygienicky nezávadných poměrech stájové podlahy a pravidelně prováděných ošetřeních paznehtů není možné se s tímto onemocněním úplně vypořádat. Jednoznačné

zařazení a určení bakteriálních původců nemoci se ne v každém případě podaří. I uměle vyvolaná infekce je zřídka úspěšná. Naděje vkládaná tudíž do účinné očkovací látky je pro blízkou budoucnost plná otazníků. Z nutnosti, proti nemoci se dosud nedalo bojovat podle příčin, se prosadily určité praktiky ošetřování. Tyto způsoby nejsou u dojnic kvůli reziduím v mléce zcela neproblémové. Pravidelným ošetřením ložisek onemocnění roztoky antibiotik a/nebo dezinfekčních prostředků lze docílit uspokojivých výsledků. Méně problematické z hlediska reziduí, ale náročnější na práci, je mazání postižených míst mastí s obsahem kyseliny salicylové a zábaly paznehtů. V extrémních případech musí být zví-

řatům podáno antibiotikum injekčně. Bez ohledu na speciální požadavky při určitých onemocněních paznehtů se vyplatí systematická péče o paznehty. Typy pro zdraví paznehtů: 1. Každých 6 - 8 týdnů optická kontrola paznehtů. 2. Pravidelná dezinfekce paznehtů v brodidle. Brodidlo by mělo být zřízeno za dojírnou, délka více než 1,8 m a hloubka minimálně 15 cm. 3. Revizi paznehtů všech dojnic provést dvakrát do roka, při pastevním způsobu chovu: 2 až 3 týdny před zahájením pastvy a 3 až 4 týdny po ustájení. 4. Okamžitě ošetřit kulhající zvířata. Dr.Peter Westendorf ing. Dušan Kořínek

Tento odpovědní lístek vyplňte, chcete-li zasílat časopis „Úspěch ve stáji“ na Vaši adresu, samozřejmě zdarma. Jméno:

...............................................................................................................................................

Ulice:

...............................................................................................................................................

PSČ

..................................

Město:

....................................................................................

Odstřihněte a zašlete, prosím, na naši adresu: SCHAUMANN ČR spol. s r.o., NÁMĚSTÍ SVOBODY 35, 387 01 VOLYNĚ

Jestliže jste si již zasílání časopisu „Úspěch ve stáji“ objednali dříve, prosíme, nevyplňujte! 8


ZD Ločenice v okrese České Budějovice hospodaří na 2640 ha zemědělské půdy na které pěstuje 1100 ha obilovin, 70 ha brambor a 400 ha kukuřice. 530 ha trvalých travních porostů, 90 ha pastvin a 100 ha jetele tvoří krmivovou základnu pro skot. Družstvo chová 750 krav s uzavřeným obratem stáda vlastních jalovic a býků, 185 prasnic a následující výkrm z vlastní produkce selat. Na farmě v Dolní Stropnici se nachází 19 čistokrevných plemenic masného plemene Limousin. Tento skot původem z Francie je chován na této farmě od roku 1994 a od svého počátku vykazují krávy i telata zařazená do kontroly užitkovosti masných plemen velmi dobré výsledky. Plemeno je charakterizováno velmi dobrým osvalením, jemnou kostrou a býci se používají často v převodném křížení, protože snižují riziko obtížných porodů. Maso je vynikající kvality, křehké a štavnaté. V chovu je praktikována přirozená plemenitba i inseminace. Telata se rodí na sklonku zimy v březnu a dubnu, což

má několik výhod. Telata mohou maximálně využít potenciál pastvy v květnu a červnu a s ním spojenou vyšší mléčnost matek. Matky s telaty jsou v létě na pastvě a telata přikrmována jadrnou směsí podle receptury firmy Schaumann. Jak je vidět z grafu vyhodnocení přírůstků ve 120 a 210 dnech věku, jsou tyto ukazatele na vysoké úrovni, přestože se jedná o skot středního rámce. Stádo splňuje i vysoké požadavky na exteriér a užitkovost matek, což se projevuje zařazováním plemenic jako mladých matek býků a elitních matek býků. Vlastní jalovice jsou používány na doplnění stáda a býci jsou

Graf č. 1:

pro telata, která jsou přikrmována zejména v době, kdy zhoršené pastevní podmínky neumožňují optimální přírůstky telat. To je hlavní program výživy, který byl vypracován a do dnešní doby se velice dobře osvědčil. Směsi jsou vyráběny z vlastního obilí, pojízdnou míchárnou krmných směsí, kterou pro firmu Schaumann provozuje firma Mobilmix-Krmiva s.r.o.. I přesto, že Limousinský skot je středního tělesného rámce, dosažené výsledky kontroly užitkovosti masného skotu ukazují na velmi dobrou úroveň chovu. Ing. Jiří Kuník

Hmotnost ve 120 a 210 dnech v kg

300 250 hmotnost v kg

Chov masného skotu v ZD Ločenice

dáváni do odchovny plemenných býků Osík u Litomyšle, kde dosahují velmi dobrých výsledků. Jak uvádí pan Valenta, zootechnik, který má stádo na starosti, toto plemeno bylo vybráno pro svou výbornou pastevní schopnost, mateřské vlastnosti a snadnost porodů, která je důležitým faktorem pro ošetřovatelskou práci. V roce 1995 po setkání pana Valenty s odborným poradcem firmy Schaumann ing. Petrem Flaišhansem začala první spolupráce. Minerální výživa krav v průběhu celého roku a speciální směs

200 150 100 50 0

1996

1997

1998

hmotnost ve 120 dnech hmotnost ve 210 dnech

Graf č. 1:

Přírůstek ve 120 a 210 dnech v gramech

1300 1250 1200 1150 přírůstek v g

ZD LoËenice

1100 1050 1000 950 900 850 800 1996

1997

1998

přírůstek ve 120 dnech přírůstek ve 210 dnech


9

Kukuřice patří k lehce silážovatelným plodinám. Sila-Bac® podporuje průběh kvašení pro vyšší krmnou hodnotu a lepší stravitelnost. by a bakterie produkující myko a endotoxiny (prudce jedovaté látky) se vyskytují v řádně udusaných a se SILA-BAC® ošetřených silážích v mnohem menší míře než v silážích bez konzervačního preparátu.

Kombinace vynikajících vlastností

Kuku¯iËn· sil·û

Recept na kvalitu Říká se, že silážovat kukuřici umí každý. Otázka ovšem je: Jak se z kukuřičné siláže stane kvalitní siláž ? Kdo použije osvědčený silážní prostředek jako je např. SILABAC®, má všechny výhody na své straně. Silážní kukuřice patří díky svému vysokému obsahu uhlovodíků a nízké pufrovací kapacitě k velmi dobře zkvasitelným krmivům. Testační měření v praktických podnicích, zvláště u siláží z vysoce hodnotného výchozího materiálu, vykazovala ale často vysoké ztráty. Příčiny jsou z části v nedostatečném udusání a nevhodném (popř. chybějícím) zakrytí silážované hmoty. I v podnicích s vysokou úrovní řízení v oblasti techniky silážování dochází ke ztrátám značného množství vysoce stravitelné sušiny. Při těchto nežádoucích procesech štěpení způsobených různými mikroorganismy (bakterie, kvasinky, plísně) se uvolňují produkty látkové výměny (kys.máselná, kys. octová, toxiny), které negativně ovlivňují nejen příjem krmiva, ale i užitkovost a zdravotní stav krav. 10


Objevit slabá místa a předcházet jim Škodlivé působení mikroorganismů se vyskytuje jen částečně v první fázi kvašení. Častěji mají větší význam škody vzniklé na ploše řezu (při vybí-

Graf:

rání siláže) nebo při meziskladování. Siláž zahřátá při následném kvašení o 15°C ztrácí za den cca 2 % nettoenergie. Aby se podíl ztrát omezil, je možné aktivně do průběhu kvašení zasáhnout. Přidáním speciálních vyselektovaných mléčných bakterií (SILA-BAC®), se za předpokladu dostatečného utěsnění sila (dovnitř neproniká vzduch), vytváří velké množství laktátu. Laktát vykazuje díky rychlému snížení pH-hodnoty konzervační účinky. Ve vědeckých ověřováních byl právě u laktátu prokázán účinek zchutnění a podpory příjmu krmiva. Nízká pH-hodnota v krmivu výrazně omezuje rozmnožování nežádoucích původců ztrát, přičemž jsou potlačeny exotermní reakce (zahřátí). Hou-

Zlepšení stravitelnosti kukuřičné siláže se SILA-BAC® (36 % sušiny), pokus: skopci

(FAL Braunschweig–Völkenrode)

stravitelnost (%) 77,3b

netto-energie (na kg sušiny)

kontrola SILA-BAC®

6,98b 691b

67,0b

74,0a

58,7a

663a

6,63a

organická hmota

vláknina

škrobové jednotky

MJ NEL

a, b – čísla s rozdílnými písmeny jsou statisticky průkazně rozdílná (P < 0,05)

Srovnávací pokusy s různými kmeny mléčných bakterií poukazují na velmi značnou rozdílnost v jejich účinnosti. Velké odlišnosti byly zjištěny především ve schopnosti růstu, v produkci kyseliny, teplotní rezistenci a toleranci vůči osmotickému tlaku (aktivita při vysokém obsahu sušiny). Tyto rozdíly jsou způsobeny genetickým původem bakterií a způsobem výroby preparátu. V SILA-BAC® se kombinují přednosti různých kmenů bakterií. Pokud mají být zprostředkovány exaktní výsledky pokusů ke krmné hodnotě a příjmu krmiva, neobejdeme se bez pokusů stravitelnosti zjišovaných u skopců nebo příjmu krmiva u dojnic nebo býků. Pouze pomocí exaktních pokusů lze prokázat rentabilitu při použití silážních prostředků.

Aditiva podporují kvašení Graf zachycuje výsledky srovnávacího pokusu stravitelnosti u kukuřičné siláže ošetřené se SILA-BAC® a neošetřené siláže. Stravitelnost by nebylo možno ovlivnit při použití chemického aditiva. Názor: „kukuřici lze silážovat i bez doplňků“, je správný jen podmíněně. Je samozřejmé, že kvašení začne probíhat i bez silážního prostředku. Ale právě v případě kukuřičné siláže se doporučuje cílené dávkování ekologického přípravku SILA-BAC®, protože SILA-BAC ® pozitivně ovlivňuje koncentraci energie, kvalitu proteinu a pH-hodnotu silážované hmoty. Stejně tak působí SILA-BAC® příznivě na obsah a poměr jednotlivých kvasných kyselin. Obsah mikroorganismů produkujících toxiny, toxiny a zastoupení kmenů klostridií výrazně snižuje. Dr. Jörg Winkelmann ing. Lenka Vorschneiderová

ZemÏdÏlskÈ obchodnÌ druûstvo Leön·

Hospodaření v záplavové oblasti Zemědělské obchodní družstvo Lešná vzniklo transformací v roce 1992 a specializuje se na chov mléčného skotu. Předloňské řádění blízké Bečvy se podepsalo nejen na elitních pozemcích v její blízkosti, ale došlo i k úhynu 748 prasat v zaplaveném vepříně. O výsledcích zemědělské výroby dva roky po záplavách jsme hovořili s p. Jaroslavem Tomanem, vedoucím úseku chovu skotu, a p. Richardem Kozelkou, zootechnikem ZOD Lešná Zemědělské obchodní družstvo v Lešné hospodaří na 1 278 hektarech zemědělské půdy v okrese Vsetín. Orné půdy obhospodařují celkem 898 hektarů, zbytek tvoří louky a pastviny, na kterých jsou odchovávány jalovice. Rostlinná výroba je podřízena potřebám živočišné výroby, na 400 hektarech je pěstováno krmné obilí, 120 hektarů bývá oseto ozimou řepkou, specialitou podniku je 70 hektarů trav na semeno a na 200 hektarech je pěstována kukuřice na siláž a LKS. Zbytek výměry orné půdy zabírají jetelotravní směsi na senáž. Největší chloubou družstva je stádo 375 dojnic holštýnského plemene. V roce 1993 bylo dovezeno sto vysokobřezích jalovic ze SRN a na původním stádě bylo provedeno převodné křížení, takže nyní jsou všechny dojnice „v krvi“ nad H 50. Dojnice jsou ustájeny ve středisku Perná v budově adaptované z bývalého kravína K 432. Vnitřní vybavení bylo zlikvidováno a nyní si dojnice užívají volného ustájení a hluboké podestýlky. V roce 1994 byla vybudována provizorní dojír-

na, která byla sestavena z dodávek mnoha firem, a životnost dojírny odpovídala vloženým prostředkům. Proto bylo nutné koupit již v roce 1997 novou dojírnu a vybrána byla rybinová dojírna 2x8 z Agrozetu Pelhřimov.

Odchov telat Telata jsou ustájena ve venkovních individuálních boxech, kde jsou krmena mlezivem a netržním mlékem, v dávce průměrně 4 litry denně s přídavkem startéru do věku 65 dnů. Loni došlo k úhynu 13 telat, což z celkového počtu telat 380 kusů činí 3,4 %. Na farmě jsou obě pohlaví až do věku 180 dní, přičemž krmná dávka se skládá z objemných krmiv a přídavku startéru. Býčci jsou pak přesunuti do výkrmny v Lešné, kde jsou krmeni objemnými krmivy, která kvalitativně nevyhovují dojnicím. Takováto krmiva produkují pozemky, které byly při povodni zaplaveny. Jalovičky jsou přesunuty na farmu v Jasenici, která má nejvyšší polohu a nejméně úrodné

Vedoucí chovu skotu v ZOD Lešná pan Jaroslav Toman (vpravo) a odborný poradce firmy SCHAUMANN ing. Luděk Štůrala na farmě Perná.

pozemky, převážně pastevního charakteru.

Farma Perná – chov dojnic Od konce roku 1995 je výživa dojnic zajišována ve spolupráci s firmou SCHAUMANN. Propočtem živinového složení bylo zjištěno, že produkční účinnost objemných krmiv se u kukuřičné siláže z pozemků, které byly dříve zatopeny, pohybovala kolem 6 litrů mléka. V této oblasti byl učiněn velký krok kupředu a nyní při krmení kukuřicí LKS se dosahuje produkční účinnosti objemných krmiv 18 litrů mléka. Dříve bylo vysoké užitkovosti dosahováno pomocí vysoké dávky jadrného krmiva, průměrná spotřeba na litr mléka byla 0,37 kg jádra. V současné době tato spotřeba včetně SEŠ a řepkových pokrutin činí 0,15 kg na litr mléka. Dojnice jsou podle dojivosti rozděleny do několika kategorií: do 45 litrů, do 30 litrů, do 24 litrů a do 17 litrů. Krmení probíhá pomocí krmného vozu Luclar o objemu 12 m3 a nejlepší kategorie dojnic je krmena krmnou dávku viz tab 1. Dříve byly krmné směsi kupovány, ale vzhledem k nízké operativnosti tohoto provozu a malé přizpůsobivosti potřebám zákazníků byl vybrán systém výživy firmy SCHAUMANN. Všechny krmné směsi jsou nyní míchány přímo na farmě mobilní míchárnou SCHAUMANN. Všechny komponenty, které se

Tab. 1: Krmná dávka pro dojnice Jetelotravní senáž 16,6 kg Kukuřičná siláž 18 kg Kukuřice LKS 11,5 kg Sójový extrahovaný šrot (SEŠ) 3 kg Pšeničný šrot 1 kg Řepkové pokrutiny 1,6 kg Minerálně vitaminové doplňky Schaumann Rindavit LF Aktiv 0,18 kg Rindamin GIM 0,14 kg

používají v krmné dávce jsou skladovány na farmě. Největší výhodou tohoto systému je trvalá kontrola kvality, protože se pracuje pouze s vlastními komponenty. Nejdůležitější na tom je, že celkové ekonomické hodnocení vychází pro systém SCHAUMANN příznivěji a dochází k výraznému snížení nákladů na krmení. O nárůstu užitkovosti jednoznačně hovoří průměrná denní dodávka do mlékárny. V roce 1996 byla průměrná dodávka do mlékárny 4 850 litrů mléka při průměrném stavu 395 dojnic. V roce 1998 pak průměrná dodávka do mlékárny činila 5 767 litrů mléka při průměrném stavu 366 dojnic. Průměrná užitkovost za normovanou laktaci v roce 1998 činila u prvotelek 5 777 kg mléka a u ostatních krav 6 240 kg mléka. Nejlepší dojnice v Perné je prvotelka s užitkovostí za první laktaci 10 289 kg mléka. V dojivosti prvotelek je ZOD Lešná první v okrese Vsetín, v dojivosti dojnic pokračování na straně 12 Úspěch ve stáji 1/99

11

dokončení ze strany 11 je pak na druhém místě. Při plemenářské práci spolupracuje zootechnik z Lešné s Genoservisem a.s.Olomouc. Zhruba 50 % používaných inseminačních dávek jsou dávky testovaných býků, u kterých je předpoklad vysoké genetické hodnoty. Na vysoce užitkové krávy jsou ovšem používáni prověření býci, jejichž cena často převyšuje i tisíc Kč, například Bellwood, Formation, Lead, Márty, Shane. Mléko je dodáváno do mlékárny Kunín, ve které je ZOD Lešná akcionářem spolu s dalšími producenty mléka. Tento majetnický vztah je podle ekonomů ZOD ideální a maximálně vyhovuje producentům mléka. Za chybu pak považují to, že se se

svými zájmy nedostali do zpracovatelského podniku na maso. Průměrné náklady na výrobu 1 litru mléka činily dle propočtů za třetí čtvrtletí roku 1998 8,03 Kč a průměrná realizační cena za rok činila 8,17 Kč za litr mléka. Celkově skončila ekonomika výroby mléka po „potopových“ letech opět s malým, ale ziskem.

Chov prasat Kromě chovu skotu se v Lešné zabývají i chovem prasat, který je umístěn v nedalekém středisku Lhotka. Základem chovu je 170 prasnic v uzavřeném obratu stáda. Po záplavách v roce 1997 byla celá stáj rekonstruována, přesto se výsledky chovu prasat zlepšují jen pomalu. Výkrm prasat je realizován na roštové podlaze, ostatní

kategorie jsou ustájeny na hluboké podestýlce vyvážené čtyřikrát ročně. Všechna prasata jsou krmena technologií suchého krmení. Dříve byla prasata krmena krmnou směsí ze ZZN. Po dobrých zkušenostech s firmou SCHAUMANN u dojnic došlo k přechodu na výrobu směsí mobilní míchárnou i u prasat. Obilí ušetřené ve výživě dojnic (viz výše) je spotřebováno při výživě prasat. Tím byla zcela eliminována závislost na podniku ZZN a ekonomické výhody jsou zřejmé. V ZOD je zaměstnáno celkem 65 zaměstnanců, přímo u dojnic 7 a produktivita práce na jednoho pracovníka v roce 1998 přesáhla 900 tisíc Kč. Družstvo také investuje do nákupu nové mechanizace, koupeny byly dva traktory John

Deere, užitkové vozidlo Unimog Mercedes, traktor Zetor a secí kombinace Rabe-Werk. Sklizeň kukuřice technologií LKS probíhá v Lešné formou služby, rovněž uskladnění siláže do plastového vaku proběhlo formou služby. Balení senáže probíhá vlastní linkou, která se skládá z lisu Class 1 200 a baličky EBKO. Nákup nové sklízecí mlátičky je příliš velká investice a proto se v ZOD udržují staré stroje E-524, které ovšem výkonem nestačí na celou plochu obilovin a část je sklízena cizím strojem. Uskladnění obilnin na farmě je možné díky investici do posklizňové linky a plynové sušičky. Veškerá produkce obilnin je uskladněna na farmě a spotřebována v živočišné výrobě. Ing. František Meixner

Kuku¯ice ve v˝ûivÏ prasat

LKS, CCM nebo zrnová kukuřice – kvalita určuje krmnou hodnotu Využití kukuřice v krmení prasat patří dnes v mnoha podnicích ke standardním záležitostem. Zohlednit je třeba správnou formu použití a kvalitu podle různých stádií užitkovosti. Jen v tom případě lze docílit optimálních výsledků užitkovosti. Pokrok ve šlechtění rostlin, vhodné vlastnosti pro zužitkování kejdy a konečně technizace krmení způsobily, že stále více podniků má zájem o zařazení kukuřice do krmení zvířat, a proto také přibývá ploch s pěstováním této plodiny.

Schéma: Způsoby sklizně kukuřičných palic Sklizeň kukuřičných palic vhodná zralost kukuřičné rostliny sklizeň palic palice s listeny

LKS

zbavení listenů a vymlácení částečně

vřetena

12

zrna

CCM (Corn-Cob-Mix šrot)


zrnová kukuřice nebo šrot ze zrna

Kukuřice klasicky, CCM nebo LKS ? V závislosti na způsobu sklizně může být kukuřice zkrmována ve třech různých kvalitativních formách. Vedle klasického způsobu sklizně kukuřice na zrno, kde se sklízí jen zrno a konzervuje se, existuje kukuřice jako CCM (kukuřičné zrno s malým podílem vřeten) a LKS sklízí se celé palice a šrotují se (viz schéma). Konzervace formou silážování se prosadila především u CCM a LKS. U jednotlivých kukuřičných krmiv je z důvodu rozdílného poměru zrna a vřeten popř. listenů různá kvalita živin (tab.1). Tímto je rovněž určena oblast použití v rozdílných produkčních fázích prasat. LKS je možné využít kvůli nízké koncentraci energie a vysokému podílu vlákniny jen u březích prasnic. Význam LKS je

Kukuřice ve výživě prasat přináší stejně dobré výsledky jako obiloviny (klasické). Předpokladem je znalost přesného obsahu živin. stále menší, protože při cílené sklizni CCM (s vyšším podílem vřeten) se stejnou sklízecí tech-

nikou lze získat krmivo s nižším obsahem energie. Současně lze sklidit CCM s vyšší koncentrací

Tab. 1: Živiny v různých kukuřičných produktech ve srovnání s obilím (g popř. MJ/kg krmiva) pšenice ječmen zrnová kukuřice CCM LKS

sušina

ME

880 880 880 600 500

13,8 12,6 14,1 9,0 6,0

N-látky škrob 121 110 93 63 48

594 524 612 374 161

lysin

Ca

P

3,4 4,0 2,7 1,7 1,3

0,6 0,6 0,4 0,1 0,4

3,3 3,6 2,8 1,9 1,4

Samotné kukuřičné zrno má na rozdíl od obilí vyšší obsah škrobu a tuku, nižší obsah vlákniny a horší zastoupení aminokyselin (např. u tryptofanu). Vysoký podíl nenasycených mastných kyselin dělá z kukuřice plnohodnotný zdroj energie (např. pro malá selata), současně je tím omezeno použití u prasat na konci výkrmu. Vysoké procento kukuřice v krmné dávce a dodatečný přídavek oleje mohou negativně ovlivnit kvalitu jatečného těla (žlutý a měkký špek). Využití kukuřice určuje nejen způsob sklizně a získaná kvalita, ale i konzervace. Nákladné sušení se dnes praktikuje snad jen u zrnové kukuřice. Příliš rychlé sušení způsobuje narušení povrchu zrna, a zvyšuje se tak nebezpečí následné zkázy. To je důvod pro mnohé pěstitele kukuřice, kukuřici jen částečně usušit (bude možno ji zpracovat dosavadní technikou – šrotovat a dopravovat) a na závěr zakonzervovat kyselinou (např.

Tab. 2: Kolik může stát zrnová kukuřice, CCM nebo LKS ? cena ječmene: 300 Kč/qcena ječmene: 380 Kč/q sójový šrot ... Kč/q: sójový šrot ... Kč/q: smí stát... ... Kč/1q krmiva

750

950

1150

750

950

1150

LKS CCM CCM (vyšší kvalita) zrnová kukuřice

136 193 225 298

133 183 218 282

130 174 212 266

176 253 291 394

173 244 285 378

170 235 278 362

Tab. 3: Výsledky jatečné a masné užitkovosti při krmení kukuřicí počáteční hmotnost konečná hmotnost denní přírůstek příjem krmiva na zvíře celkem příjem krmiva/den spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku podíl libové svaloviny

kg kg g kg kg kg %

obilí

zrnová kukuřice

33,3 113,1 851 236,0 2,50 2,96 57,2

33,6 113,8 865 231,0 2,48 2,88 58,3

Znát obsah sušiny Při konkrétním sestavování krmných dávek by měly být přesněji známy živiny především u CCM. Je možné sice pozorovat trend směřující ke zvyšujícímu se obsahu sušiny, ale podle podmínek počasí mohou vznikat „nedostatky“ v kvalitě (graf). CCM - siláž se úspěšně uplatní ve výživě, pokud je známý minimálně obsah sušiny a energie. Kvalita určuje cenu tohoto krmiva pro porovnání s jinými druhy obilí. V tabulce 2 je uvedeno cenové ohodnocení (výpočtem) kukuřičných krmiv podle obsahu energie a bílkovin

při různých cenách obilí a sójového šrotu. Na základě toho se lze rozhodnout o možnosti nákupu ve žních (nezapomenout na náklady silážování !). Výsledky z praxe a z krmivářských pokusů ve výzkumném centru Hülsenberg (tab.3) prokazují, že srovnávací výpočty nejsou jen teorií. Je ověřeno, že krmné dávky s kukuřicí jsou v každém ohledu schopné konkurovat v jatečné i masné užitkovosti vykrmovaných zvířat původním dávkám z obilovin. Dr. Hans - Peter Pecher ing. Dušan Kořínek

Graf: CCM-kvality ve Vestfálsku, srovnání 1992 až 1997 64 62,7 62 % sušiny

Plnohodnotný nosič energie

SCHAUMASILem). Konzervovaná kukuřice se tak bez problémů zapojí do tradičního suchého krmení. Zrnovou kukuřici lze ovšem také silážovat jako CCM. Při dnešní výkonné sklízecí technice se tak děje převážně ve šrotované formě a v rozličných typech sil. Trend jde jednoznačně směrem od kapitálově nákladných věží (s nebo bez přidání vody) k nákladově příznivějším průjezdným silům s doplněním kyseliny. Zrnová kukuřice nebo CCM konzervovaná tímto stylem se zkrmuje převážně v tekutém krmení. Technické řešení pro zkrmování siláží v suchém krmení (do cca 35 %) je náročnější a využívá se ve speciálních situacích.

62,7

SUŠINA 60,9 59,6

60 57,8

58 56

55,1

54 ’92 ’93 ’94 ’95 ’96 ’97 MJ ME/kg sušiny

živin pro kojící prasnice, prasata ve výkrmu nebo selata. Díky zvýšené kvalitě se CCM (koncentrace živin, našrotování atd.) hodí v podstatě pro všechny kategorie prasat. Zrnová kukuřice se naopak díky své vysoké koncentraci energie nehodí pro březí prasnice.

16,0

ENERGIE

15,8 15,70 15,6

15,61

15,65 15,70

15,60 15,50

15,4 15,2 ’92 ’93 ’94 ’95 ’96 ’97

Agrární komora Westfalen-Lippe 1997

Hygiena v tekutÈm krmenÌ

Opatření ke stabilizaci a zlepšení Celá řada zemědělských podniků pracuje s technologiemi umožňujícími zkrmovat tekuté krmení. Pomocí této techniky se zkrmuje CCM, vlhké obilí a stále častěji i tzv. vedlejší produkty ze zpracování surovin v potravinářském průmyslu. Potvrzuje se, že příčinou nespokojenosti s výsledky ve výkrmu v mnohých případech je nedostatečná hygienická úroveň tekutého krmení. Vedoucí pracovníci sledovali následující skutečnosti: – kvašení v míchací nádrži – tlak na potrubí transportující krmení – nedostatečný příjem krmiva, nízká užitkovost

–

průjmová onemocnění, až smrtelné případy Problémy tohoto druhu jsou způsobeny nežádoucími mikroorganismy, které se mohou za příznivých podmínek rozmnožovat. Druhy mikroorganismů s jejich in-

Tekuté krmení má mnohé výhody. Tyto lze ovšem využít jen tehdy, pokud jsou důsledně čištěny nádrže na krmnou míchanici a potrubí. Potlačí se zdroj infekcí. dividuálním poznávacím znakem pro určení hygienického stavu tekutého krmení uvádí schéma 1.

Nebezpečné houby Plísně jsou nežádoucí, protože mohou tvořit mykotoxiny,

které významně poškozují užitkovost zvířat ve výkrmu i v chovu. Polní nebo skladištní houby rostou na vrchní vrstvě krmiv a k rozkladu cukrů a bílkovin na oxid uhličitý a vodu potřebují pokračování na straně 14 Úspěch ve stáji 1/99

13

dokončení ze strany 13 kyslík. Zmíněné pomnožení se tedy nekoná v tekutém krmení, ale pravděpodobně ani na stěnách nádrží. Mykotoxiny se vytvořily ještě dříve než v tekutém krmení. V roce 1997 byly aktuálními problémy toxiny desoxynivalenol (nazývaný též vomitoxin) a zearalenon. Vomitoxin, tvořící se již během polní fáze, postihuje hlavně orgány trávicího aparátu, krvetvorbu, nervový systém a imunitu. Zvíře reaguje snížením příjmu krmiva a dochází k celkovému oslabení organismu. Hotové krmné směsi by neměly obsahovat více než 0,5 mg vomitoxinu na 1 kg. Z kvasinek jsou nežádoucí především druhy, které produkují velké množství CO2. Kvasinky mohou velmi dobře existovat i při malém přísunu kyslíku a vlhkosti. Nachází optimální životní podmínky v tekutém krmení a ve vlhkých komponentech a štěpí přitom cukr a škrob na oxid uhličitý a vodu. To může následně vést k vysokým ztrátám sušiny. Do úvahy se nebere další tvorba plynu po příjmu krmiva. Je ovšem třeba počítat s tím, že krmná kaše obsahující plyn zaplynuje zažívací trakt zvířete, což organismus zatíží. Následkem jsou poruchy trávení a nízký příjem krmiva.

Potíže s bakteriemi Bakterie se rozmnožují za příhodných podmínek mnohem rychleji než kvasinky a houby. Získávají převahu při vysokém obsahu vody a jen mírně kyselém prostředí. V každém případě nevítané jsou E.Coli a salmonely, které rozkládají bílkoviny na čpavek a odpadní látky (toxiny). Při rozkladu dochází ke změně vůně a chutnosti popř. následně klesá příjem krmiva. Vyšší obsahy štěpných produktů mohou způsobit těžká průjmová onemocnění. Proti mikroorganismům lze bojovat snížením pHhodnoty na méně než 4,5. Mezi žádoucí druhy mikroorganismů patří bakterie mléčného kvašení. Z lehce odbouratelných cukrů vytváří kyselinu mléčnou, která stabilizuje krmivo. Bakterie mléčného kvašení jsou aktivní do pH-hodnoty 2,5; dále již ne. Kyselina mléčná podporuje chutnost krmiva a tím i jeho příjem.

Ověření hygieny pomocí kontrolního přehledu U všech opatření ke stabilizaci popř. zkvalitnění hygienické úrovně tekutého krmiva musí být zajištěny podmínky, které jsou příznivé pro požadované mikroorganismy a současně působí negativně na nežádoucí mikroorganismy. K tomuto účelu byl vyhotoven kontrolní přehled pro systematický postup zjištění hygienického stavu teku14


tého krmiva a pro přezkoušení ovlivňujících faktorů. Praktický příklad použití kontrolního přehledu: V podniku s 800 místy pro výkrm prasat se nedosahuje očekávaného příjmu krmiva. Příjem krmiva je i při bezezbytkovém systému krmení cca 20 % pod hodnotami křivky. Denní přírůstky jsou neuspokojivé a zvířata ve skupinách nerostou rovnoměrně. Při senzorickém posouzení (tvorba plynu a zápachu) tekutého krmiva byl shledán nadměrný vznik plynu. Dobře uzavřená plastiková láhev, o celkovém objemu 1 l, naplněná ze tří čtvrtin tekutým krmivem, se po dvou hodinách při pokojové teplotě značně nadmula. Láhev ztratila svůj původní tvar, nebyla už hranatá ale kulatá - pozor ! Čerstvé tekuté krmivo bylo na základě tohoto zasláno na rozbor obsahu kvasinek, plísní a pH-hodnoty. Podstatné přitom je, aby nově odebrané vzorky, cca 0,5 až 1 l, byly dobře uzavřené neprodleně zaslány k rozborování. V teplém ročním období musí být zajištěn rychlý transport, nejlépe v chladícím boxu.

Výsledek mikrobiologického vyšetření 8 milionů kvasinek a 4 tisíce plísní / g tekutého krmiva - tj. zvýšený obsah mikroorganismů. V předloženém případě se krok za krokem prověřovaly působící faktory, aby bylo možné vysvětlit především příčiny vysokého obsahu kvasinek. Výsledek: U obilí se nezjistilo žádné napadení. Uskladněná CCM naopak byla nerovnoměrně prokvašená a na ploše řezu byly trhliny mimo jiné způsobené nízkým obsahem sušiny CCM (52 %) popř. nepříznivým počasím. Zvyšování teploty v jarním období vedlo ke zvýšenému namnožení kvasinek v CCM. 1 milion kvasinek na gram CCM je již zvýšené množství. Obsah kvasinek by neměl překročit Schéma 3:

Schéma 1:

Mikroorganismy a některá poznávací znamení

Houby

Bakterie

plísně (polní, skladištní)

kvasinky

způsobující zkázu

mléčné bakterie

(rozklad) štěpení celulózy, bílkovin

(rozklad) štěpení cukru, škrobu

(rozklad) štěpení bílkovin

(rozklad) štěpení cukru

tvorba toxinů

tvorba CO2 ztráty sušiny

tvorba NH3 toxiny

kyselina mléčná

nízký příjem krmiva, onemocnění

Schéma 2:

stabilizace podpora chutnosti

Kontrola CCM

Vzhled

Pach

Barva: normální/rovnoměrná zaplísnění na okrajích ztráta barvy trhliny na ploše řezu

typický/chlebový neutrální ostrý/zatuchlý

Laboratorní vyšetření pH-hodnota kyselina mléčná kvasinky plísně

výsledek

normální / nezávadné

3,9 nezjišováno 1 milion CFU/g 2.000 CFU/g

4,0 ±0,4 > 2% v krmivu < 100.000 < 500

100.000 na gram, nebo jinak lze očekávat prudké pomnožení v tekutém krmivu (schéma 2). Každodenní odebírání čerstvé CCM a bezezbytkový systém krmení působí pozitivně na snížení růstu kvasinek. Při odebírání je podstatné, aby plocha řezu byla hladká a denní odběr minimálně 10 cm.

Důkladné čištění V této situaci nebylo dostačující příležitostné manuální vyčištění míchací nádrže. Na stěnách nádrže se zbytky krmiva nachází kvasinky a plísně optimální životní podmínky. Čerstvé krmivo je pak dodatečně infiko-

váno. Může se vytvořit tzv. biofilm, který lze velmi těžko odstranit a představuje pak stálý zdroj infekce. Pro zneškodnění růstu mikroorganismů je vhodné kromě automatického čistícího zařízení využít malé vysokotlaké zařízení. V tomto případě se doporučují následná opatření (schéma 3): – Pravidelné a důsledné vyčištění celého zařízení pro přípravu a transport tekuté míchanice. – Přimíchání směsi kyseliny mravenčí a propionové k tekutému krmivu (0,25 %). Gerhard Stalljohann, Münster ing. Lenka Vorschneiderová

Příklad, podnik – 800 míst ve výkrmu

A. Sledov·nÌ / zjiötÏnÌ příliš nízký příjem krmiva – cca o 20 % méně

B. Hygienick· ˙roveÚ tvorba plynu

8 mil. kvasinek • 4000 plísní • pH 4,3

C. OvlivÚujÌcÌ faktory krmné komponenty

čištění

krmná technika

odběr, skladování

konzervace, skladování

podmínky při žních

CCM čoko-mix obilí bílkovinný doplněk

příležitostné ruční čištění

bezezbytkové krmení

nakladač CCM suché – sklad denně čerstvé

žádný konz. prostředek CCM nerovnoměr. prokvašení

vlhko – – chladno CCM

D. DoporuËenÌ 1. Pravidelné čištění celého zařízení 2. Doplnění směsi kyselin: mravenčí, propionová, cca 0,25 %

Odchov selat

Konzervované obilí se Schaumasilem a SchaumaCid

obilí (sušené) % obilí (konzervované) % sójový šrot % sójový olej % SCHAUMASIL % SCHAUMACID % SCHAUMAPHOS F* %

kontrola 73,5 — 20,0 2,0 0,5 — 4,0

Schaumacid-skupina — 74,0 19,0 2,0 — 1,0 4,0

*Schaumann-minerální krmivo: 18 % Ca; 6,5 % P; 7,5 % lysin; 3 % methionin; 1000 ppm Zinkbacitracin; 12,5x109 CFU Bacillus toyoi

Výsledky užitkovosti v odchovu Přidání organických kyselin do krmiva má vliv na pH-hodnotu krmiva, což lze vyčíst v grafu 1. Graf 1: Schaumacid snižuje pH-hodnotu v krmivu tak, aby mohly kyseliny plně rozvinout svůj účinek

pokračování na straně 16

Graf 2: Schaumacid přináší výrazný pozitivní efekt v denním přírůstku a příjmu krmiva g 300 278

5,2 5,0 4,8 4,6 4,4

250 200 0

g

+12% 313

denní přírůstek

+10% 450 430 390

SCHAUMACID skupina

Tab. 1: Složení směsí pro odchov selat

Vyhodnocení se provádělo po prvních 19 dnech (z důvodů pokusnětechnických), protože účinek této silně okyselené krmné směsi se může projevit zvláště v první fázi odchovu selat. Graf 2 uvádí srovnání příjmu krmiva, denního přírůstku a konverze krmiva ve dvou pokusných skupinách. K tomuto účelu jsou všechny hodnoty vztaženy na 88 % sušiny. Ve skupině s vlhkým obilím a SCHAUMACIDem se projevil významný pozitivní vliv na příjem krmiva, který vykazoval se 430 g v úseku 19 dní o 10 % vyšší hodnotu. Přírůstek se zvýšil dokonce o 12 % a konverze krmiva o 4 %. Je možno říci, že přídavek SCHAUMACIDu v dávce 1% k vlhkému obilí v této časné fázi odchovu vykazuje výrazný kladný efekt, který je vyjádřen především denním přírůstkem a konverzí krmiva.

KONTROLA

V jednom z krmivářských pokusů prováděných u selat měla být zodpovězena otázka týkající se kombinace SCHAUMASILu (konzervované vlhké obilí – pšenice, ječmen) a SCHAUMACIDu. Hlavním záměrem bylo sledování účinnosti Schaumann-kyselin na biologickou užitkovost. Pšenice a ječmen o vlhkosti cca 18 % byly konzervovány

Výsledky ve fázi odstavu

SCHAUMACID skupina

Kombinované použití v produkci selat

Podle očekávání se přídavkem SCHAUMACIDu dosahuje výrazného snížení pH-hodnoty v krmivu.

KONTROLA

Obě směsi kyselin - SCHAUMASIL (fungicidní funkce v krmivu) a SCHAUMACID (baktericidní funkce v trávicím traktu) – jsou Schaumann-výrobky s jasně definovaným cílem působení. SCHAUMASIL rozvíjí svůj účinek v krmivu popř. v jednotlivých krmných komponentech jako je vlhké obilí, hrách nebo bob s vysokým obsahem vody při sklizni. SCHAUMASIL snižuje obsah zárodků mikroorganismů (plísní) a s tím spojenou tvorbu mykotoxinů. Výsledkem je vysoká hygienická úroveň krmiva, která pro zvíře znamená velmi malé zatížení a kromě toho nabízí maximální obsah živin v krmivu.

0,8 % SCHAUMASILu a uskladněny. Obě obiloviny vykazovaly při výrobě krmiva obsah sušiny cca 83 %. Jedné skupině zvířat byla zkrmována směs, do níž bylo přidáno 1 % SCHAUMACIDu a srovnávána s kontrolní skupinou, kde byla směs namíchána ze suchého obilí a stabilizována 0,5 % SCHAUMASILu. Složení ověřovaných krmných směsí je v tabulce 1. Jako Schaumannminerální krmivo byl použit nově vyvinutý výrobek SCHAUMAPHOS F, upřednostňuje se v jednofázovém odchovu selat (při 4-týdenním sání selat). V obou skupinách krmení se pracovalo se selaty hülsenbergského hybrida, jejichž stáří na začátku pokusu bylo 26 dní. Selata se chovala v bezstelivových dvojboxech a krmena byla ad libitum, suchou směsí popř. směsí připravenou z vlhkého obilí, pomocí automatů. Vodu mohla selata přijímat z napáječek podle potřeby. Všechny směsi vyráběla pojízdná míchárna krmných směsí.

SCHAUMACID skupina

Těžiště účinku Schaumasil/SchaumaCid

SCHAUMACID působí přímo v žaludečně-střevním kanále. Podporuje významně okyselení obsahu v žaludku - efekt, který je důležitý u malých selat, protože produkce kyseliny chlorovodíkové je ještě nedostatečná. Pozitivně je ovlivněno trávení bílkovin. Výsledkem je vyšší využití živin, které lze prokázat výrazně příznivější konverzí krmiva. Další výhodou SCHAUMACIDu je jeho účinek v zadních úsecích střev. Zde dochází k silné inhibici např. kolibakterií a salmonel, které zapříčiňují destabilizaci střevní mikroflóry. Důsledkem je slabší nebo silnější průběh průjmu.SCHAUMASIL a SCHAUMACID se ve výživě selat svými širokospektrálními účinky optimálně doplňují.

KONTROLA

Jako obzvláště přínosné se jeví zkrmování konzervovaného obilí u mladých zvířat. Kombinace různých směsí kyselin může zlepšit především užitkovost selat. Odpovědní jsou za to hlavně : dobrý příjem okyseleného krmiva a vysoké využití živin, což potvrzují krmivářské pokusy. Při konzervaci krmiv organickými kyselinami nejsou ještě pozitivní účinky těchto látek plně využity.

Kombinace SchaumaCid a Schaumasil znamená v odchovu selat vyšší užitkovost.

pH-hodnota v krmivu

Konzervace vlhkého obilí pomocí SCHAUMASILu je pro mnohé podniky standardním způsobem při skladování obilovin. Hospodárné zhodnocení konzervovaného obilí se uskutečňuje jak v krmení prasat, tak v krmení skotu.

400 350 300

příjem krmiva


15

Tab. 2: Schaumacid zvyšuje užitkovost v odchovu počáteční hmotnost konečná hmotnost denní přírůstek denní příjem krmiva** konverze krmiva

kg kg g kg kg

kontrola

Schaumacid-skupina

8,1 27,3 458 0,71 1,56

8,1 27,7 466 0,70 1,51

*doba trvání pokusu 42 dní; **vztaženo na 88% sušinu

dokončení ze strany 15

Výsledky v celé fázi odchovu Pokud se porovnává užitkovost v odchovu u obou různých skupin krmení, vztaženo na celý odchov - 6 týdnů (tabulka 2), jeví se přírůstek u kontrolní skupiny s téměř 460 g a skupiny s vlhkým obilím s 466 g při jednofázovém systému odchovu relativně vyso-

ký. Vlastně se rozdíl z první fáze částečně kompenzuje. Jelikož skupina s vlhkým obilím nepřijala více směsi, lze lepší přírůstek odvodit z příznivější konverze krmiva. Je třeba zdůraznit, že spotřeba směsi 1,56 kg na 1 kg přírůstku v kontrolní skupině je výborný výsledek a byl ještě překonán ve skupině se SCHAUMACIDem se spotřebou 1,51 kg směsi na 1 kg přírůstku. Potvrdilo se, že přidá-

ním SCHAUMACIDu se využití živin zvýší a docílí se vyššího přírůstku při menší spotřebě krmiva. V popsaném pokusu měl být ověřen vliv SCHAUMACIDu ve směsi se SCHAUMAPHOS F a konzervovaným obilím pomocí SCHAUMASILu v porovnání ke zkrmování suchého obilí s doplňkem 0,5 % SCHAUMASILu.

Výsledky –

–

V prvních třech týdnech pokusu vykazovala SCHAUMACID - skupina významně vyšší denní přírůstek (12 %) a viditelné zlepšení konverze krmiva (4 %). Při zohlednění celkového trvání pokusu přinesla kombinace obou kyselin v krmivu tendenčně příznivější

–

denní přírůstek a výrazně lepší konverzi krmiva. Příjem krmiva během celého pokusu není ovlivněn.

Závěr: Je vhodné zařazení vlhkého konzervovaného obilí se SCHAUMASILem a doplněk SCHAUMACIDu. Platí to především pro fázi odstavu, kde svůj účinek výrazně prokázal SCHAUMACID. Zvýšení užitkovosti měřené za optimálních podmínek prostředí a ustájení může být v praxi ještě významnější ve spojení se zabezpečením vysokého zdravotního statusu zvířat. Obecně se doporučuje: 1 % SCHAUMACIDU v krmné směsi pro selata s konzervovaným vlhkým obilím. Dr.Ute Schmidt ing. Lenka Vorschneiderová

KrmenÌ konÌ

Než se narodí hříbě ... Určit přesný termín ohřebení klisny není pro chovatele vůbec jednoduché. Nezbytné je pečlivé sledování zvířete a vyvážená výživa. Poslední přípravy Důležitá je příprava boxu pro ohřebení. Box by měl mít minimálně plochu 12 m2, aby měla klisna dostatek prostoru. Před tím, než se klisna do boxu ustájí, měl by být důkladně vydezinfikován proti plísním, bakteriím a virům.

Tipy k porodu Při porodu by měly být k dispozici následující předměty: – Kbelík se studenou vodou, na omytí potřebných předmětů nebo na polití hříběte, pro povzbuzení životaschopnosti. – Kbelík s teplou vodou k omytí rukou. – Dezinfekční mýdlo. – Větší množství ručníků, k osušení rukou nebo pro lepší uchopení vlhkých končetin hříběte. – Alkoholový roztok jodu, pro dezinfekci pupku, první ošetření drobných ranek. – Přípravky pro stimulaci dýchání od veterinárního lékaře. – Zásoba klystýru pro hříbě, k ulehčení odchodu střevní 16


Tab. 1: Příklady krmných dávek s Horsalem. Březí a kojící klisny, 600 kg ž. hmot. 8. – 11. měsíc březosti travní siláž oves ječmen olej HORSAL-EXKLUSIV sláma*

9,0 kg 2,0 kg 0,5 kg 150 g 150 g

3 týdny před porodem travní siláž 9,0 kg oves 2,0 kg ječmen 1,0 kg sójový šrot 100 g olej 150 g HORSAL-STUTENPOWER 200 g sláma* 1. – 3. měsíc laktace jadrná směs v (%): travní siláž 53,0 oves 9,5 sójový šrot 30,5 ječmen 4,0 olej 3,0 HORSAL STUTENPOWER

11,0 kg 3,5 kg 0,6 kg 2,0 kg 250 g 200 g

*doplnění podle obsahu bílkovin a vlákniny v travní siláži.

Vyvážená výživa a doplnění Horsal v březosti a laktaci je předpoklad pro zdraví klisen i hříbat.

–

smolky. Především pro hřebečky, kteří mají užší pánevní vchod než klisničky. Pokud možno připravit rezervy mleziva.

Krmení klisen To co klisna nesežere, se nemůže dostat ani k hříběti. Podle této zásady musí být klisna před porodem a v době laktace krmena. V březosti a v laktaci mají klisny rozdílné nároky na živiny. Zapouštění připadá nejčastěji na období nejvyšší produkce mléka. Úspěch při zapuštění je právě v chovu koní velmi nízký 50 - 70 %. Velmi úzce to může souviset s nízkým přísunem živin, především vitaminu A a vitaminu E, protože období zapouštění je nejčastěji na konci zimy a na začátku jara. Vitamin A rozvíjí svůj nejdůležitější účinek ve vnější buněčné

vrstvě kůže a sliznic. U klisen je vitamin A nutný především pro výstavbu děložní sliznice popř. pro plodové obaly, jeho nedostatek může způsobit poruchy plodnosti. V klasických krmivech pro koně se vitamin A nedostává. Kůň si jej musí z betakarotenu nejvýznamnějšího předstupně vitaminu A - sám vytvářet. Při krmení zeleným krmivem je zásobení koní betakarotenem zabezpečeno. Pokud se ovšem krmná dávka skládá z ovsa a sena (krmení ve stáji) není zásobení betakarotenem dostačující. Krmná dávka 4 týdny před ohřebením musí být doplněna 200 g HORSAL-STUTENPOWER. HORSAL-STUTENPOWER je koncentrát minerálních a účinných látek vyvinutý speciálně pro klisny. Zkrmuje se 4-6 týdnů před ohřebením do cca 10

týdne po ohřebení (celkem 100 dní). HORSAL-STUTENPOWER podporuje výstavbu sliznice dělohy, kvalitu mleziva a konečně říji. Obsah minerálních látek, stopových prvků a vitaminů v mlezivu musí být vysoký, aby bylo hříbě při narození dostatečně chráněno před infekcí (protilátky a vitaminy). Včasný příjem mleziva novorozeným hříbětem je důležitý z dalších dvou důvodů. Obsah protilátek v mlezivu klesá po porodu velmi rychle během krátké doby. Po 10 - 15 hodinách obsahuje už jen polovinu výchozích hodnot a po 48 hodinách je obsah stejný

jako u normálního mléka. Současně ztrácí hříbě schopnost v rozpětí 24 - 36 hodin po narození tyto protilátky (velké molekuly bílkovin) převzít střevní stěnou přímo do krevního oběhu. Po tomto časovém úseku jsou obranné látky z mleziva stejně jako ostatní bílkoviny ve střevě rozštěpeny při trávicích pochodech. Krmné dávky zkrmované před a po ohřebení uvádí tab. 1. Hlavní růst orgánů a samotného hříběte je v posledních třech měsících březosti. V těchto měsících se zvyšuje velmi výrazně potřeba bílkovin a energie, u hříběte dochází k vysoké mineralizaci, nezbytná je proto

zvýšená dávka makroprvků (vápník, fosfor, hořčík a sodík), stopových prvků (železo, zinek, mangan, mě, jod, selen, kobalt) a vitaminů (vit.A, D, E, B). HORSAL-EXKLUSIV se v posledních třech měsících březosti zkrmuje v množství 150 180 g, pokud se používá HORSAL- ERGÄNZER je denní dávka 400 - 500 g. Nesmí se zapomenout na včasný přechod na HORSAL-STUTENPOWER. Tabulka 2 představuje jednotlivé fáze březosti. Dipl.-Ing. agr. Gudrun Bock ing. Dušan Kořínek

Nejlepší kvalita krmiva a HorsalExklusiv během laktace slouží současně klisně i hříběti.

Tab. 2: Krmení klisen v důležitých stádiích březosti (při 600 kg. ž. hmot. za normálního stavu) stadium

potřeba důležitých živin u klisen

poznámky

1. Příprava na zapuštění (cca 2 měsíce před zapuštěním)

Normální krmení, tj. záchov + přídavek podle práce. Sledovat především potřebu Ca/P a zásobení vit. A, betakarotenem a vit. E (HORSAL-STUTENPOWER). Dva týdny před zapuštěním zvýšit dávku o 20 %.

Nejlepší je krmit klisnu na normální hmotnost, pokud předtím byla hmotnost nižší.

2. Zapuštění a vývoj plodu (1. a 2. měsíc)

Po zapuštění by se měla dávka vrátit opět k normálním hodnotám. Krmení s HORSAL-STUTENPOWER.

Důležité je zkrmovat dávku stejně vysoce hodnotnou, aby se mohl vyvíjet plod. Toto je kritická fáze březosti.

3. Vývoj plodu (3. – 7. měsíc)

Normální zásobení minerálními a účinnými látkami (HORSAL-EXKLUSIV nebo HORSAL-ERGÄNZER).

Neproblematická fáze, především pastevní chov.

4. Vysokobřezost (8. – 11. měsíc)

Energii zvýšit o 30 %. Od 10. měsíce by měla být dávka obohacena 100 g sójového šrotu a 200 g HORSAL-STUTENPOWER.

Velký růst plodu přináší výrazné zvýšení přijatého množství krmiva.

5. 3 dny před a po ohřebení

Krmivo snížit o 30 – 40 %, po porodu postupně zvyšovat na potřebnou úroveň. Při zapuštění během říje by mělo být v každém případě krmeno 200 g HORSAL-STUTENPOWER s 300 mg betakarotenu denně.

Pro ulehčení porodu a k reorganizaci trávení.

6. Fáze laktace a odstav (1. – 7. měsíc života)

Po produkci potřebného množství a kvality mléka sledovat biologicky hodnotnou bílkovinu (esenciální aminokyseliny). Energii zvýšit na 50 % nad záchov (HORSAL-EXKLUSIV).

Zkrmovat jen krmiva nejlepší kvality, snížená kvalita krmiva poškodí tři koně současně: klisnu, hříbě a pokud už je klisna znovu zapuštěná – nový plod.

KrmenÌ h¯Ìbat

I po mateřském mléce jen to nejlepší Když se hříbata narozená na jaře odstaví od mateřského mléka, chybí těmto mladým zvířatům především vysoce hodnotná bílkovina v mléce obsažená. Mohou se objevit poruchy vývoje způsobené nedostatkem esenciálních aminokyselin (lysin) nebo B-vitaminů. Plnohodnotná směs pro odchov naopak zabezpečuje růst a zdraví hříbat. Směs z obilovin a sójového šrotu pokrývá vysokou potřebu

lysinu. Schaumann-minerální krmivo HORSAL-EXKLUSIV, kte-

ré se vyznačuje zvýšeným obsahem stopových prvků (např. mě, jod, selen) a B-vitaminů, je ideálním doplňkem krmné směsi pro odchov hříbat. Složení „dobrého“ krmiva pro odchov zohledňuje zastoupení všech komponentů podle potřeby zvířat (viz tabulka). Jaké množství směsi se předkládá na den, závisí na kvalitě pastvy. Platí jednoduché pravidlo: 0,5 kg směsi připadá na 1 měsíc stáří. Odstavené hříbě pak dostává cca 2,5 – 3,0 kg. Toto

množství zůstává během zimního období konstantní. K tomu musí být nabídnut dostatek objemného krmiva ve formě sena nebo travní siláže. Na 100 kg živé hmotnosti se zkrmuje minimálně 1 kg sena.

Energie a proteiny Při odstavové hmotnosti cca 250 kg dostává hříbě přibližně 2,5 kg sena. Při krmení travní siláže se musí zkrmovat 1,5 až pokračování na straně 18 Úspěch ve stáji 1/99

17

Tab.:

Příklad krmné směsi pro odchov hříbat s Horsal-Exklusiv složení

ječmen oves sójový šrot HORSAL-EXKLUSIV sójový olej SCHAUMASIL

45,5 42,0 8,0 3,0 1,0 0,5

% % % % % %

obsah živin stravitelná energie 11,9 MJ stravitelné bílkoviny 104,1 g tuk 40,0 g vláknina v sušině 8,7 % vápník 4,6 g fosfor 4,3 g vitamin A 15.000 m.j. vitamin D 1.200 m.j. vitamin E 168,0 mg strav. energie:strav. bílkoviny 1:8,7

Vhodné složení krmiva zajišuje zdravý růst hříbat.

dokončení ze strany 18 2 násobek množství sena (podle obsahu sušiny). Se zvyšující se hmotností se zkrmují vyšší dávky objemu. 2 kg mrkve mohou hodnotu krmné dávky zvýšit. Poměr energie a proteinu v celkové krmné dávce by měl být cca 1:7.

Nepostradatelné: minerální a účinné látky Kromě energie a bílkovin hrají významnou roli ve výživě zvířat minerální a účinné látky. Hříbata mají ve srovnání s dospělými koňmi vyšší požadavky na stopové prvky : železo (80 - 100 mg/kg sušiny krmiva) a mě (10

- 12 mg/kg sušiny krmiva), dále potřebují více vitaminu A (150 200 m.j./kg ž. hmot.) a vitaminu D (15 - 20 m.j./kg ž.hmot.). Železo je nezbytné pro tvorbu červeného krevního a svalového barviva, mě podporuje pevnost kolagenu (cévní stěny, kloubní a růstové chrupavky). Nedostatek vitaminu A

u mladých zvířat způsobuje snížení příjmu krmiva a pozastavení růstu. Vitamin A je rovněž důležitý pro výstavbu a správnou funkci buněk epitelů kůže a sliznic, vidění a plodnost. Vitamin D reguluje látkovou výměnu vápníku a fosforu, a je proto nepostradatelný pro správný růst kostí. Při 3 % ním dávkování HORSAL-EXKLUSIV do krmné směsi pro odchov hříbat jsou do krmné dávky vhodně doplněny všechny makroprvky, stopové prvky a vitaminy. Hříbě se bude po odstavu výborně vyvíjet. Dipl.-Ing.agr. Birgit Waterloh ing. Dušan Kořínek

KrmenÌ nosnic

Kvalita vajec rozhoduje o zisku V produkci vajec nerozhoduje jen počet vajec ve snášce, stále více se do popředí dostává jejich kvalita. Spotřebitele přesvědčí: čerstvost, dobrá chu a vůně, správná barva žloutku, dobře utvořený bílek a pevná a čistá skořápka. Při zkrmování moderních, vysoce účinných minerálních krmiv lze produkovat vejce nejvyšší jakosti. Řízení a technika krmení v chovu nosnic se zaměřují na „vnější“ a „vnitřní“ kvalitu vajec.

Vnější jakost vajec – skořápka a hmotnost S Ovitalem-Intensiv lze docílit zlatožluté barvy žloutku. 18


Pro zařazení do jakostní tří-

dy A musí být skořápka čistá a neporušená. Jestliže je skořápka poškozená hrozí nebezpečí mikrobiálního znehodnocení. Vaječná skořápka se skládá z 98 % z anorganických lá-

tek, předně z CaCO3. Zbylá 2 % představují sloučeniny bílkovin. Slepice nemá v děloze zásoby vápníku, a proto musí vápník přijmout v krmivu. Převážná část vápníku se z krmiva dostává přímo do krevního řečiště a tím do dělohy, jen cca 20 % je poskytnuto ze zásob ve skeletu. Tvorba skořápky je řízena estrogeny, dále je to parathormon a kalcitonin odpovědný za krevní obraz vápníku. Vitamin D stimuluje protein, který vápník naváže ve střevě a transportuje jej do krevního oběhu. Krystalizace minerálních látek je usměrňována hlavně enzymem karboanhydratázou. Reaguje na pH-hodnotu, a tím se vysvětluje negativní působení zvýšeného obsahu chloridů v krmivu na stabilitu skořápky. Proces utváření skořápky trvá přibližně 20 hodin. Nezbytně nutný je kontinuální přísun vápníku do dělohy. Nosnice by měly mít stálý přístup ke krmivu, část vápence v krmné dávce může být nahrazen skořápkami z mušlí, pomalu učinkujícím zdrojem vápníku. Tímto způsobem je slepice zásobena vápníkem delší dobu. Novější pokusy z Francie dokládají, že nosnice, kterým se v noci hodinu svítilo, přijímaly krmivo. Obsah vápníku v krvi se zvýšil a pevnost skořápky se zlepšila.

Kolik vápníku slepice potřebuje ? Obsah vápníku v krmivu by se měl pohybovat mezi 3,5 až 4 % (na konci snáškové periody). Používá se především uhličitan vápenatý, 8 - 9 % v krmné směsi. Struktura nesmí být příliš jemná, aby byl vápenec ve směsi rovnoměrně rozptýlený a neusazoval se na dně krmítka. Do krmiva je nutno doplnit i ostatní minerální látky a vitaminy v odpovídajícím množství. Schaumannminerální krmivo (OVITAL INTENSIV, TRI-OVITAL MAIS) v 2 % koncentraci toto zabezpečuje. Problémy s kvalitou skořápky mohou souviset i s nepříznivými podmínkami chovu. Slepice napadené roztoči nebo vystavené průvanu, mají sklony k neklidu a snášená vejce mohou na mříž klece dopadnout poněkud drsným způsobem. Hrany a nerovnosti v ustajovací technologii stejně jako na zařízení pro sběr vajec mohou způsobit na vejcích praskliny, popř. jemné narušení skořápky viditelné pouze při prosvětlení. V létě se při velkých vedrech často projevuje zhoršení pevnosti skořápky. Zvýšenou frekvencí dýchání vylučují zvířata více CO2, a není už k dispozici pro výstavbu skořápky. Dalším důležitým hlediskem vnější kvality vajec je hmotnost a čistota. Vejce by se měla sbírat minimálně jednou denně, v problematických chovech i častěji. Dbát by se mělo na čistotu vajec, především v chovech na podestýlce. O výnosu chovatele nosnic rozhoduje ve velké míře hmotnost vejce. Vaječná hmotnost má vysoký koeficient dědičnosti a je šlechtitelsky zpracovávaná. Častý požadavek na hmotnost vejce je 60 g, což souvisí s úspěšnými výsledky při oplodnění. Pro zpeněžení ne-

Chutná, zdravá vejce jsou výsledek výroby: obilí + bílkovinný doplněk + Ovital.

bývá tato hmotnost příliš uspokojivá. Zvláště mladé nosnice, které nepřijímají ještě dostatečné množství krmiva, vyžadují delší dobu, aby docílily odpovídající hmotnost vejce. V tomto případě se v této počáteční fázi osvědčil vyšší obsah methioninu 0,36 %. Na hmotnost vejce působí kladně vysoký obsah N-látek, kyseliny linolové a stimulace příjmu krmiva.. Pokud se krmí na vyšší tělesnou hmotnost na začátku snášky, zvyšuje se hmotnost vajec v celém snáškovém období. Barvu skořápky, která má význam jen u hnědých vajec, může chovatel nosnic jen sotva ovlivnit a musí vzít v úvahu původ nosnic.

Vnitřní kvalita vajec – čerstvost, chu

a barva žloutku Čerstvost vejce je pro spotřebitele velmi důležitým znakem jakosti. Vnitřní obsah vejce se po snesení, z důvodu rozdílných teplot mezi dělohou a stájovým prostředím, smršuje a vytváří se vzduchová komůrka. Při delším skladování ve stáji mohou vejce načichnout nepříjemnými pachy a dostat se do styku s mikroorganismy. Uložení v chladnu, v odděleném prostoru chrání vejce před nežádoucími vlivy a zpomaluje jejich stárnutí.

Vejce k snídani by mělo být chutné … Krmiva jako řepka nebo rybí moučka mohou u vajec hnědých nosnic způsobit tzv. rybí chu. Krevní a masové flíčky (spotřebitel toto hodnotí velmi negativně), se vyskytují především u hnědých nosnic. Tuto situaci nemůže vyřešit výživa, pomoci může jen genetika. Žloutek by měl být „pěkně“ žlutý. Všeobecně se požaduje stupeň žluté barvy č. 13. Minerální krmivo je nezbytně nutné dávkovat přesně (např. OVITAL INTENSIV 2 %), nebo krmné obilí neobsahuje téměř žádné barvivo, s vyjímkou kukuřice. Po ošetření léky

Schéma: Pozitivní a negativní vlivy na různé parametry kvality vajec Pevnost skořápky – dostatek Ca a vitaminů – stálý přísun vápníku – vhodná struktura Ca – dodatečné osvětlení v noci – vysoký obsah chloru v krmivu – neklid nosnic – nevhodná stájová technologie – horko Hmotnost vejce – obsah methioninu 0,36 % v počáteční fázi – vysoký obsah N-látek a kys. linolové – stimulace příjmu krmiva – vysoká tělesná hmotnost na začátku snášky Čerstvost – čistota ve stáji – časté sbírání vajec – skladování vajec v chladu, v odděleném prostoru Chu – zkrmování řepkového šrotu a rybí moučky Barva žloutku – přesné dávkování minerálního krmiva – kukuřice – přípravky proti červům – dávky vitaminu A

+ − +

+ − + −

proti červům se může barva žloutku zhoršit, stejně tak po dávce vitaminových preparátů, protože vitamin A si konkuruje v příjmu s karotenoidy.

Podpora průmyslového využití Téměř 12 % celkové produkce vajec končí v průmyslovém zpracování. U strojového oddělování žloutku od bílku plní důležitou úlohu žloutkové membrány, zabraňují smíchání obou částí. Hlavní roli tady sehrává čerstvost vajec a genetické rozdíly v původu nosnic. Při uložení v teplém prostředí nebo při velmi dlouhém skladování ztrácí žloutkové membrány pevnost a strojové oddělení již nelze provést. U bílku, jehož vlastnosti jsou podmíněny z velké časti geneticky, je rozhodující kvalita našlehaného „sněhu“. Jakost žloutku se určuje hlavně podle viskozity. Moderní způsoby výživy i management v podnicích ovlivňuje kvalitu vajec ve všech směrech. Výroba orientovaná na kvalitu a požadavky spotřebitele zajistí konkurenceschopnost a uspokojivé výnosy. Dipl.-Ing.agr.Birgit Waterloh ing. Lenka Vorschneiderová Úspěch ve stáji 1/99

19

ZD Brloh

Aberdeen Angus v ZD Brloh Zemědělské družstvo Brloh hospodaří v okrese Český Krumlov v chráněné krajinné oblasti Blanský les. Díky vysoké nadmořské výšce a omezeným možnostem silničářů v CHKO není snadné se do Brlohu dostat. Zimy v tomto předhůří Šumavy bývají opravdu idylické. Do zemědělského družstva Brloh, které hospodaří na 2 000 hektarech zemědělské půdy v nadmořské výšce od 550 do 800 m n.m., nás přilákalo elitní stádo masného skotu Aberdeen angus. Je tu chováno na pastvinách o rozloze 250 ha, 650 ha činí rozloha luk. Na ostatní ploše je orná půda, kde se pěstují běžné zemědělské plodiny, z nichž část je používána k výživě skotu, například 120 ha jetele, 20 ha jetelotravní směsky, 180 ha silážní kukuřice. Kromě skotu bez tržní produkce mléka chovají v Brlohu 420 dojnic a 180 prasnic. V místě je vykrmována menší část prasat, větší je vykrmována v kooperaci s partnerem s příznivějšími podmínkami. Vlastní nápad chovu masných krav byl iniciován polohou ZD. Chráněná krajinná oblast rozhodně není vhodnou oblastí k intenzivní výrobě mléka. Proto zde zvolili šetrnější a méně intenzivní odvětví živočišné výroby. Dalším z důvodů k přechodu na chov krav bez tržní produkce mléka byl nedostatek pracovních sil. Starší generace dojičů již odešla do důchodu a pro mladé lidi není tato profese atraktivní. Dnes jsou u masných krav zaměstnáni 2 ošetřovatelé a 1 zootechnik. Základem stáda masných krav se stalo 24 vysokobřezích jalovic dovezených v roce 1992 z Kanady. V roce 1993 bylo dovezeno dalších 24 kusů vysokobřezích jalovic. V

Úspěch ve stáji 20


současné době tvoří základní stádo 120 krav. Ročně se přidá 20 až 30 jalovic a do odchovny putuje 12 až 15 býčků. Od roku 1996 jsou býčci ustájeni v privátní odchovně. Kromě angusů je do systému chovu krav bez tržní produkce mléka zapojeno i stádo kříženců českého strakatého a masného simentála. V současné době jsou v Brlohu 3 importovaní plemenní býci (dva z Kanady a jeden z Dánska) masného simentála a 5 býků plemene aberdeen angus. Jeden býk je ustájen a odebírán v blízké inseminační stanici. Aberdeen angus je chován technologií, která je pro masný skot tradiční. Stádo je rozděleno do ohrad po 40 kusech. Jalovice jsou připouštěny v 24 měsících stáří. Telení probíhá v zimě od ledna do března. Telata jsou na pastvině přikrmována v krmítkách, do kterých se dospělý kus nedostane. Krávy nejsou přikrmovány vůbec. Tele saje po celou pastevní sezónu a na podzim se odstaví. Ztráty telat anguse se pohybují kolem 10 % a hodně závisí na počasí. Zvířata jsou velmi otužilá, stáj nevyhledávají ani při – 30°C. Nejhorší pro ně je vlhké počasí s teplotou kolem nuly. Toto plemeno je známo svými dobrými mateřskými vlastnostmi, 80 % porodů probíhá v noci a v ústraní, daleko od stáda. Pouze prvotelky jsou při této příležitosti „uvězněny“ pod střechu, aby porody probíhaly pod do-

Ředitel ZD Brloh ing. Václav Jungwirth (vlevo) společně s odborným poradcem firmy SCHAUMANN ing. Petrem Flaišhansem prohlížejí chovné stádo. zorem ošetřovatele a ten mohl v případě potřeby zasáhnout. Starší krávy už rodí zcela nezávisle na člověku, ale u nich zase nastává jiný problém, a to že tele je nutno do 3 dnů označit ušní známkou, protože po 3 dnech už je nikdo nechytí. Každý pastevní areál je vybaven naháněcí uličkou a fixační klecí. Krmiště je vyrobeno z trvanlivých ocelových trubek a je obloženo panely proti rozšlapání terénu. Napáječky na pastvinách jsou instalovány míčové nezámrzné. Při pravidelném odběru slouží spolehlivě, po mrazivé noci je samozřejmě nutné míč „odrazit“. Nejčastěji napáječka zamrzá paradoxně při oblevě, protože zvířata pijí z louží a nezajišují odběr vody z napáječky, což je rozhodujícím faktorem zamrzání. Napáječka je od krmiště vzdálena co nejvíce, aby nedocházelo k jejímu znečišování a aby byla zvířata nucena k pohybu. Zpočátku bylo nutno do chovu anguse investovat nemalé částky. Nyní, po 5 letech chovu a odepsání koupeného stáda, kdy se nové krávy oceňují vlastní výrobní cenou, začíná chov masného skotu vydělávat. Cena, za kterou se realizují jatečná zvířata, je asi o 5 Kč vyšší než běžná cena hovězího dobytka na jatkách. Cena chovných zvířat je závislá na státní dotaci a vyvolávací cena na aukcích se pohybuje kolem 60 000 Kč. Angus je charakteristický svou raností, přičemž optimální porážková hmotnost je 600 kg. V současné době je dodáváno na jatka 6 kusů týdně. Po porážce maso zraje 7 až 10 dní ve čtvrtích, poté je rozbouráno a vakuově baleno. Distribuční firma je pak rozváží do sítě hotelů a restaurací. Spolupráce s firmou SCHAUMANN byla navázána v roce 1995 a to díky potřebě konzervace mokrého obilí, na níž byl použit konzervační přípravek SCHAUMASIL. V dalším roce se spolupráce rozšířila na oblast výživy selat. Od tohoto roku taktéž začalo ZD Brloh využívat služeb pojízdných mícháren firmy Mobilmix a s použitím minerál-

ně vitaminových doplňků firmy SCHAUMANN začala výživa všech prasat. Po dobrých výsledcích u prasat došlo k rozhodnutí pro spolupráci i ve výživě masného skotu. Podle vlastních slov manažerů družstva to bylo rozhodnutí správné. Nyní na farmě pracuje vlastní míchárna, která vyrábí krmné směsi na základě rozborů a doporučení odborného poradce firmy SCHAUMANN ing. Flaišhanse. Pro odchov býků se krmné směsi vyrábějí z vlastního obilí, nakoupené soji a SCHAUMANN doplňku - RINDAMAST V nebo RINDAMAST E podle stáří zvířat. Spolupráce s krmivářskou firmou vypadá tak, že na začátku období se zhodnotí zásoby, poté si chovatel zvolí užitkovost a po rozboru krmiv a případných korekcích poradce firmy Schaumann vypočte krmné dávky a zvolí vhodný doplněk. Z dalších výrobků firmy SCHAUMANN se v Brlohu používá SILA-BAC® v granulované formě k zlepšení kvality senáže, který se aplikuje do senážované hmoty aplikátorem přímo na sběracím voze s řezacím ústrojím. Protože zástupci firmy našli pochopení u vedení družstva, je vlastně Brloh jakýmsi školicím střediskem a ukázkovou farmou pro ostatní zájemce. Ing. František Meixner

Vydávání povoleno: 15.2.1996, RR/330718/96 • Vydavatel: SCHAUMANN ČR s.r.o. • Adresa redakce: nám. Svobody 35, 387 01 Volyně, tel. 0342/372 376, 372 379, e-mail: [email protected], internet: www.schaumann.cz • Šéfredaktor: ing. Dušan Kořínek • Uzávěrka 1.1.1999 • Číslo 1/99 • Sazba: PTS s.r.o. Vodňany • Tisk: Typodesign List České Budějovice • Neprodejné

Úspěch ve stáji. PRASATA Optimální použití LKS, CCM Hygiena tekutého krmení Kombinace konzervovaného obilí se SCHAUMASILEM a SCHAUMACID

Recommend Documents