Úroveň kvality a způsoby nabídky stravovacích zařízení u dálniční sítě České republiky

Úroveň kvality a způsoby nabídky stravovacích zařízení u dálniční sítě České republiky Diplomová práce

Bc. Tomáš Vrzal

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Katedra hotelnictví

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Studnička Datum odevzdání diplomové práce: 2015-05-07 Datum obhajoby diplomové práce: červen 2015 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Master´s Dissertation

The quality of catering establishments and arts of supply along the motorway network in the Czech Republic

Bc. Tomáš Vrzal

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička Date of Submission: 2015-05-07 Date of Thesis Defense: June 2015 E-mail: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, ţe jsem diplomovou práci na téma Úroveň kvality a způsoby nabídky stravovacích zařízení u dálniční sítě České republiky zpracoval samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţil, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

………………………………….. jméno a příjmení autora V Praze dne 07. 05. 2015

Poděkování

Rád bych poděkoval Ing. Petru Studničkovi za cenné rady a připomínky při zpracování mé diplomové práce. Dále bych rád poděkoval všem, kteří mi věnovali svůj drahocenný čas a podělili se se mnou o své názory a zkušenosti. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat rodině za jejich velkou podporu a trpělivost při mém studiu.

Abstrakt VRZAL, Tomáš. Úroveň kvality a způsoby nabídky stravovacích zařízení u dálniční sítě České republiky. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha : 2015. 78 s. Tato diplomová práce se zabývá úrovní kvality poskytovaných stravovacích sluţeb u dálniční sítě v České republice. Cílem práce je, pomocí analýzy dálničních stravovacích zařízení, navrhnout moţnosti vedoucí ke zlepšení stávajícího stavu. První část práce je zaměřena na historii dopravních cest a stravování v jejich blízkosti. Dále se také zabývá vývojem dálniční sítě v Československu a České republice. Druhá část práce se věnuje průzkumu dálniční sítě. Popisuje nejvýznamnější provozovatele stravovacích sluţeb na českých dálnicích a věnuje se osobnímu průzkumu dálnice D5 a úseku německé dálnice A6. V poslední části práce jsou uvedeny návrhy na změny, které by vedly ke zlepšení současného stavu. Jsou zde také shrnuty poznatky vycházející z předchozích dvou částí práce. Z šetření vyplynulo, ţe provozovatelé čerpacích stanic začínají rozšiřovat svou nabídku stravovacích sluţeb a tím se stávají velkou konkurencí pro klasické provozovny stravování u dálniční sítě. Největším problémem majícím vliv na kvalitu stravovacích sluţeb u české dálniční sítě je vysoká koncentrace odpočívadel s nabídkou těchto sluţeb. Řešení spatřuji ve sníţení jejich počtu, které je plně v kompetenci Ředitelství silnic a dálnic. Klíčová slova: dálnice, stravovací zařízení, odpočívadlo, čerpací stanice

Abstract VRZAL, Tomáš. The quality of catering establishments and arts of supply along the motorway network in the Czech Republic. [Master´s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague : 2015. 78 s. This master’s dissertation is focusing on „The quality of catering establishments and arts of supply along the motorway network in the Czech Republic“. The aim of this thesis, based on the analytical examination of the establishments, is to provide new suggestions for improving its quality and current condition. The first part of the study focuses on the history of traffic roads and surrounding catering in addition to the development of motorway network in the Czechoslovakia and the Czech Republic. The analytical part of the thesis focuses on analysis of motorway network. It describes the most significant entrepreneurs catering establishments along the Czech motorway with focus on personal study of motorway D5 and part of German motorway A6. Last part of the dissertation provides suggestions for changes, which should lead to improve actual situation. Moreover it summarizes the findings from the first two parts of the thesis. From finding of the study is obvious, that the entrepreneurs of gas stations begin to expand their catering services, which increases the competition among the entrepreneurs of catering establishments along the motorway. Finally it can be argued, the major problem influencing the quality of catering establishments along the Czech motorway network is high concentration of rest stops with catering services. Therefore, I see the solution in reduction of some of these rest stops, which are in competencies of Road and Motorway Directorate of Czech Republic. Key words: motorway, catering establishment, rest stop, gas station

Obsah Úvod..................................................................................................................................... 10 1. Teoreticko - metodologická část ...................................................................................... 12 1.1 Historie dopravních cest ............................................................................................ 12 1.2 Historie hostinců a stravování v blízkosti komunikačních cest ................................. 15 1.3 Vývoj dálniční sítě v Československu a České republice.......................................... 18 1.3.1 Období roku 1938 a druhé světové války aţ do roku 1945 ................................ 19 1.3.2 Období od roku 1945 aţ do roku 1989 ............................................................... 20 1.3.3 Období po roce 1989 aţ do současnosti.............................................................. 21 1.3.4 Údaje o délce dálnic a rychlostních silnic v České republice ............................. 22 1.4 Kategorizace stravovacích zařízení ........................................................................... 24 2. Analytická část ................................................................................................................. 26 2.1 Charakteristika poskytovatelů stravovacích sluţeb na dálnicích ČR ........................ 26 2.1.1 Čerpací stanice .................................................................................................... 26 2.1.2 Fast-foody ........................................................................................................... 32 2.1.3 Ostatní stravovací zařízení .................................................................................. 39 2.2 Průzkum dálnice D5................................................................................................... 40 2.2.1 Základní informace o dálnici D5 ........................................................................ 40 2.2.2 Historie dálnice D5 ............................................................................................. 41 2.2.3 Intenzita dopravy ................................................................................................ 42 2.2.4 Průzkum stravovacích zařízení na dálnici D5..................................................... 43 2.2.5 Závěr průzkumu stravovacích zařízení na dálnici D5 ........................................ 51 2.3 Průzkum německé dálnice A6 v úseku od česko-německých hranic po Norimberk 55 2.3.1 Základní informace o úseku dálnice A6 (Waidhaus - Norimberk) ..................... 56 2.3.2 Průzkum stravovacích zařízení v úseku Waidhaus - Norimberk na dálnici A6 . 56 2.3.3 Závěr průzkumu stravovacích zařízení na úseku dálnice A6 ............................. 59 3. Návrhová část .................................................................................................................. 60 Závěr .................................................................................................................................... 66 Literatura .............................................................................................................................. 68 Přílohy .................................................................................................................................. 72

Seznam tabulek Tabulka 1

Seznam provozoven McDonald´s na českých dálnicích

Tabulka 2

Seznam provozoven KFC na českých dálnicích

Tabulka 3

Seznam provozoven Burger King na českých dálnicích

Tabulka 4

Intenzita dopravy jednotlivých úseků dálnice D5

Tabulka 5

Provozovny na dálnici D5 ve směru z Prahy na hraniční přechod RozvadovWaidhaus

Tabulka 6

Provozovny na dálnici D5 ve směru z hraničního přechodu RozvadovWaidhaus do Prahy

Tabulka 7

Porovnání intenzity dopravy a mnoţství stravovacích zařízení na D5

Tabulka 8

Provozovny na dálnici A6 ve směru z hraničního přechodu RozvadovWaidhaus do Norimberka

Tabulka 9

Provozovny na dálnici A6 ve směru z Norimberka na hraniční přechod Rozvadov-Waidhaus

Seznam zkratek, symbolů a vysvětlivek ZKRATKA/POJEM Crema

VYSVĚTLENÍ hustá emulzní pěna na espresu sestávající z vody, olejů, CO2 a karamelů

Kávový modul

prostor (koutek) s automatickým kávovarem na čerstvou kávu; slouţící zákazníkům k přípravě kávy

Rainforest Alliance

mezinárodní nezisková organizace zabývající se ochranou ţivotního prostředí a společenské odpovědnosti

Superbrands Award

nejuznávanější nezávislá globální autorita v oblasti hodnocení a oceňování značek

Úvod V úvodu mé diplomové práce bych rád zmínil důvody, které mě vedly k výběru zvoleného tématu „úroveň kvality a způsoby nabídky stravovacích zařízení u dálniční sítě České republiky“. V posledních letech je v České republice snaha o rozšíření nedostačující dálniční sítě. Pomalu se začínají otevírat nové úseky dálnic, jako například dálnice D3 (Tábor-Veselí nad Luţnicí) a další nové úseky dálnic jsou ve výstavbě. Výsledky mé práce by měly být nápomocny nejenom při plánování výstavby odpočívadel s nabídkou stravovacích sluţeb na nových úsecích českých dálnic, ale i současným provozovatelům. Cílem mé práce je na základě analýzy stravovacích zařízení v okolí dálniční sítě České republiky navrhnout moţnosti zlepšení stávajícího stavu za účelem zvýšení kvality poskytovaných sluţeb. V zájmu naplnění cíle diplomové práce je práce rozdělena do tří částí. První část teoreticko-metodologická je zaměřena na základní informace týkající se dopravních cest a stravování v jejich blízkosti. První kapitola je věnována historii dopravních cest od jejich vzniku aţ po současnost. Historií hostinců a ostatních stravovacích zařízení poskytujících sluţby v blízkosti silniční sítě se zabývá kapitola druhá. V druhé kapitole je dále také zmínka o prvních průvodcích usnadňujících cestování po silnicích. Ve třetí kapitole je popsán vývoj dálniční sítě v Československu a České republice od roku 1938 aţ po současnost. Poslední čtvrtá kapitola patří kategorizaci stravovacích zařízení u nás. Druhá analytická část se věnuje jiţ samotnému průzkumu dálniční sítě. V první kapitole jsou charakterizováni významní hráči na trhu, kterých se poskytování stravovacích sluţeb na dálnicích v České republice týká. Druhá kapitola se podrobně věnuje osobnímu průzkumu celého úseku dálnice D5 z Prahy na hraniční přechod Rozvadov. Průzkumu německé dálnice A6 v úseku od Rozvadova aţ po Norimberk se věnuje kapitola číslo tři. Třetí návrhová část přináší návrhy a závěry vyplývající z předchozí analytické části, věnující se průzkumu a komparaci české dálniční sítě.

10

Hypotéza č. 1: Předpokládám, ţe úroveň kvality stravovacích zařízení u dálniční sítě České republiky je na stejné úrovni. Hypotéza č. 2: Domnívám se, ţe sortiment poskytovaného stravování na čerpacích stanicích s rozšířenou nabídkou stravovacích sluţeb je identický. V práci jsou vyuţity především základní vědecké metody, kterými jsou analýza a komparace. Analýza stravovacích zařízení byla provedena osobní návštěvou vybraných provozoven a hodnotí jejich stav na základě předem stanovených kritérií. Dále byly provozovny analyzovány díky informacím získaných z různých zdrojů, jako například osobní nebo elektronická komunikace s provozovateli nebo internetové stránky a propagační materiály provozoven. Výsledky analýzy jednotlivých zařízení byly vzájemně porovnány a vyhodnoceny. Diplomová práce čerpá z několika informačních zdrojů, kterými jsou knihy staršího vydání popisující historii dopravy a cestování, knihy a dokumenty vydané na začátku 21. století zabývající se dálnicemi na našem území, dále také informace a zkušenosti získané přímo od některých provozovatelů stravovacích zařízení a v neposlední řadě také zdroje elektronické poskytující informace o jednotlivých provozovatelích.

11

1. Teoreticko - metodologická část Teoreticko-metodologická část se skládá ze čtyř kapitol. První kapitola pojednává o historii cest od pravěku aţ po současnost. O historii stravování a hostinců v blízkosti dopravních cest, zkušenostech cestovatelů s těmito zařízeními a prvních kniţních průvodcích se lze dočíst v kapitole druhé. Třetí kapitola popisuje vývoj dálniční sítě v Československu a České republice. Pro snadnější orientaci je kapitola rozdělena do čtyř sub-kapitol. Čtvrtá a poslední kapitola této části práce stručně popisuje jednotlivé kategorie, do kterých lze stravovací zařízení rozdělit.

1.1 Historie dopravních cest Za prvopočátek cest a komunikací lze povaţovat vyšlapané stezky od zvěře. Jelikoţ se zvířata dokázala instinktivně vyhnout močálům a dalším nástrahám přírody, začali lidé tyto stezky vyuţívat ke svým cestám. V pravěku začaly vznikat první lovecké stezky. Jak uvádí ve své knize Cesty bez konce (1982) Fragner, pravěký člověk se vydával na cestu především za potravou, stavebním materiálem a pro palivo do ohně. Stezky vedly od jeskyní a přístřešků člověka ke zdrojům vody (řekám a jezerům) nebo sledovaly stopy zvěře. Začaly také vznikat jednoduché komunikace propojující kmeny, osady a lidská obydlí a pravěcí lidé začínali objevovat pomocí stezek čím dál tím širší okolí. Autor dále zmiňuje, ţe nejstarší a nejznámější dálkovou cestou, která před 6000 – 4000 lety spojovala sever Evropy se středozemním mořem, byla Jantarová stezka. Ze stejného období jsou i první nálezy zpevňované cesty dřevěnými kmeny v Evropě, coţ začínají být první známky toho, ţe člověk v Evropě uţ nevyuţívá jen ušlapaných hliněných cest, ale začíná si cesty sám upravovat. Autor knihy Po stezkách k dálnicím (1987) Musil dodává, ţe ve stejné době, kdy začali Evropané zpevňovat své cesty, Egypťané pouţívali při stavbě pyramid širokých rampových silnic dláţděných kameny, které vedly od břehu Nilu aţ na staveniště. Rampy

12

byly vyuţívány nejprve pro dopravu stavebního materiálu a poté slouţily jako cesty pro procesí. Vynálezem, který nesporně ovlivnil další vývoj cest, bylo kolo. Jedna z nejstarších zpráv o existenci kola se datuje do období před 5000 lety. V sumerských hrobkách na území dnešního Iráku byly nalezeny zbytky celých vozů a mozaiky vyobrazující tyto vozy. (Fragner, 1982, s. 10) Pozemní doprava díky kolu zaznamenala obrovskou změnu. Nebylo dále moţné vyuţívat pěší cesty. Bylo zapotřebí vybudovat širší a zpevněné cesty, po kterých projely vozy. České slovo silnice má původ v dobách Karla IV., kdy nechal zesílit hlavní silnice, a tehdy ze dvou slov „silná cesta“ vzniklo slovo jedno „silnice“. Nejstarší silnicí v Evropě byla nejspíše „královská cesta“ na ostrově Kréta, kterou v 16. století př. n. l. tvořily tři pásy. Jeden pruh z plochých kamenných desek a dvou pásů po obou stranách tvořených z úlomků keramiky a drobného kamení. (Fragner, 1982, s. 12) V knize Vybrané kapitoly z dějin gastronomie a hotelnictví (2004) poznamenává Holub, ţe od 8. století př. n. l. s rozvojem řecko-římské civilizace začíná docházet k značnému pohybu obyvatelstva a tím i nabývá na významu důleţitost dopravních cest. Nejstarší římskou silnicí, jak se autoři (Musil, 1987; Fragner 1982) ve svých dílech shodně zmiňují, byla Via Appia. Začala se stavět v roce 312 př. n. l. a vedla z Říma do Capui. Tato silnice s pevným povrchem měřila 195 km a jejím primárním účelem bylo zajistit vojenskou bezpečnost Říma. O něco později Římané Via Appii prodlouţili aţ do dnešního města Brindisi. Trvalo ještě několik let, neţ se římské silniční stavitelství rozrostlo a dalo vzniknout úsloví, ţe „všechny cesty vedou do Říma“. Jak se římská říše během let rozrůstala o nově dobytá území, tak se i její silniční síť postupně rozšiřovala. „Celková délka římských cest přesahovala 150 000 km … Nejdelší spoj v Val Antonini ve Skotsku do Jeruzaléma měřil téměř 6000 km.“ (Fragner, 1982, s. 19) Nutno dodat, ţe se jednalo o silnice, jejichţ povrch pokrývala dlaţba nebo štěrk. Jak píše Musil, Římané byli přesvědčeni, ţe jejich říše bude trvat na věky. Silnice budovali se stejným přesvědčením a tak solidně, ţe na základech některých z nich byly vybudovány i dnešní dálnice. Římské silnice měly některé společné znaky s dnešními dálnicemi. 13

Tak například tyto silnice byly přímé, rychlé a snaţily se vyhýbat městům. Po rozpadu římské říše ve 4. století n. l. ztratila silniční síť svůj správní a vojenský význam a během několika dalších století se tato infrastruktura rozpadla. Ve 13. století n. l. začal cestovní ruch v Evropě opět vzkvétat. Evropu křiţovali poutníci a obchodující měšťané. Začaly tedy vznikat nové komunikační sítě, o které dbali především panovníci. (Holub, 2004, s. 102) Panovníkem, který významně dbal o správu silnic, byl Karel IV. Rozšiřoval silnice, aby se na nich lehce vyhnuly dva vozy, nechal vybudovat postranní příkopy u cest odvádějící dešťovou vodu. Za jeho vlády se stavěly dřevěné a kamenné mosty. Jak jiţ bylo zmíněno výše, jeho přístup vedl ke změně názvu cest, kdy se na místo slov „zemské stezky“ začalo pouţívat slovo „silnice“. Bohuţel po smrti Karla IV. přestalo být o silnice pečováno a postupně začaly opět chátrat. (Fragner, 1982, s. 31) Významným impulzem pro stavbu nových a rozšiřování starých cest bylo rozšíření merkantilismu koncem 17. a začátkem 18. století. Tato hospodářská teorie zdůrazňovala význam obchodu, přičemţ podporovala vývoz a omezovala dovoz. Fragner ve svém díle dodává: „V dějinách je to jeden z nejvýraznějších příkladů, kdy prosazování určitého ekonomického názoru tak znatelně změnilo osud cest.“ Roku 1726 vzniká první technická norma na budování zpevněných cest na našem území. V roce 1740 došlo k plánované výstavbě šesti hlavních tahů napříč královstvím. Na hlavních silnicích se stavěly ukazatele směru a k dispozici byly i podrobnější mapy. (Holub, 2004, s. 154) Průmyslová revoluce značně změnila způsob dopravy a s tím i související dopravní infrastrukturu. Parní stroj, který se na silnici neprosadil, nalezl své uplatnění na ţeleznici. Ţelezniční doprava začala tedy hrát významnou roli při dálkových cestách a silnice začaly opět chátrat aţ do vynálezu prvního spalovacího motoru a sestrojení prvního automobilu. „Roku 1885 začíná další kapitola silniční dopravy. Karl Benz a Gottlieb Daimler nezávisle na sobě sestrojili automobil.“(Fragner, 1982, s. 56) S pouţíváním automobilů vyvstal problém. Automobily vířily prach, coţ nebylo především ve městech příliš vhodné. Začaly tedy vznikat silnice s betonovou nebo asfaltovou vrstvou.

14

Začátkem 20. století se začaly objevovat úvahy o betonových drahách - tedy dálnicích. Prvním, kdo zrealizoval myšlenku na silnici určenou výhradně automobilům a postrádající úrovňové křiţovatky, byl milánský podnikatel Puricelli. Postavil první soukromou dálnici vedoucí z Milána k jezerům Maggiore a Di Como, kde vybíral od uţivatelů poplatky podle ujeté vzdálenosti po komunikaci a výkonu motoru vozidla. Na italských dálnicích se obdobný systém pouţívá doposud. Další zemí, která na svém území vybudovala dálnici, bylo Německo. Po dvou letech práce byla v roce 1931 uvedena do provozu dálnice mezi Kolínem nad Rýnem a Bonnem. (Musil, 1987 s. 180)

1.2 Historie hostinců a stravování v blízkosti komunikačních cest Stravování, tedy příjem potravy a tekutin, je jednou ze základních fyziologických potřeb člověka. A. H. Maslow tyto potřeby zařadil mezi ty nejvýznamnější v hierarchii lidských potřeb. Je nesporné, ţe příjem tekutin a potravy je pro existenci člověka nezbytný, známé přísloví říká, ţe člověk jí proto, aby ţil. Jednou z prvních civilizací, kde podél cest začala vznikat stravovací zařízení, která většinou poskytovala i ubytování, byla Mezopotámie. Holub ve své publikaci píše: „Vůbec o prvním typu „hotelového“ zařízení nás informuje hliněná destička psaná klínopisem, která obsahuje nařízení krále Šulgiho (1800 př. n. l.): „… ustanovil jsem stanice na zastávkách, přivedl do nich pohostinné lidi. Kdo přijde seshora a kdo přijde zdola, najde tam občerstvení a chládek: poutník, jenž jde nočními cestami, najde v nich úkryt jako v opravdovém domě“.“ Tento text by se dal povaţovat i za první reklamu na ubytovací zařízení. Lze předpokládat, ţe většina stanic při cestách neslouţila pouze jednomu účelu, ale nabízela více sluţeb neţ je pouze stravování. Fragner ve své knize píše o perské královské cestě ze Sus do Sard postavené okolo roku 500 př. n. l. Cesta měřila okolo 2700 km a bylo na ní 111 přepřahacích stanic. Tyto stanice se nacházely přibliţně na kaţdém dvacátém pátém kilometru a nabízely cestujícím nocleh a koně. Byly tedy něčím jako současné motely a servisy. Stejný autor se také zmiňuje o římském císaři Augustusovi, který nechal postavit na kaţdém třicátém sedmém kilometru hlavních římských silnic poštovní stanice.

15

Stanice poskytovaly cestujícím občerstvení, odpočinek, případně i nocleh a vysocí úředníci zde přepřahali unavené koně. V Řecku v 5. století př. n. l. stoupl počet cestujících a v závislosti na tom začal stoupat i počet hostinců při hlavních cestách. Jednalo se o přízemní nebo jednopatrové budovy s vjezdem pro vozy cestujících a stájemi pro koně nebo muly. Byly jim zde poskytnuty ubytování a strava. Nevalné pověsti se těšily zájezdní hostince jak v Řecku, tak i v Římské říši. Hostince byly špinavé a jejich majitelé, s vidinou vysokého zisku, ředili víno nadmíru vodou. V hostincích pracovali otroci, svobodní zaměstnanci i ţeny, které bývaly hostům po všech stránkách k sluţbám. V těchto zařízeních byla cena za ubytování poměrně nízká. Hostinští spíše spoléhali na doplňkové sluţby, které jim zajišťovaly vyšší zisk. O sluţbách, které byly před více neţ dvěma tisíci let poskytovány v hostincích, vypovídá kamenná deska slouţící jako vývěsní štít hostince na jih od Říma: „Hospodská, účet! - Měl jsi sextarius vína, to je za jeden as, a maso za dva asy. - V pořádku. - A děvče za osm asů. - I to je v pořádku. - Seno pro tvou mulu dva asy. - Tahle mula mě přivede na mizinu!“ (Holub, 2004, s. 67) Lze předpokládat, ţe standard ubytování a stravování byl všude stejný, tedy ţe neexistovaly hostince vyšších cenových kategorií. Důvodem bylo to, ţe bohatší Římané při svých cestách vyuţívali hostinného přátelství. To znamenalo, ţe si hostinní přátelé vzájemně poskytovali ubytování ve svých bydlištích, kdyţ bylo zapotřebí. Podobný systém fungoval i ve starověkém Řecku. Ve středověku se kromě hostinců staly útočištěm pro poutníky a cestovatele i kláštery a špitály. Uţ při stavbě klášterů se pamatovalo na cestující a v oddělené části kláštera se zřizovaly samostatné místnosti s postelemi. Jak ubytování, tak strava v klášterech se lišily podle společenského postavení hosta. (Holub, 2004, s. 103) Středověké hostince se stále svou kvalitou moc nelišily od těch ve starověkém Řecku nebo římské říši. Hostince si převáţně kazily svou pověst špinavými pokoji s všelijakým hmyzem a postelemi, kde hrozilo riziko nákazy. Ještě větším nebezpečím neţ špinavé pokoje a postele byla strava. V některých německých a rakouských hospodách a 16

zájezdních hostincích nepoctiví hostinští dolévali do zkaţených vín olověný cukr, kterým vínu vraceli sladkou chuť. (Hlavačka, 1996, s. 96) Hlavačka se ve svém díle Cestování v éře dostavníku (1996) zmiňuje o dvou rozdílných způsobech nabídky pokrmů v hostincích. Prvním z nich byl takzvaný table d´hôte, coţ lze přirovnat k dnešním večeřím formou bufetů. Jídlo bylo servírováno v miskách přímo na stole, u kterého se jedlo. Byla to moţnost, kdy se host za paušální obnos peněz mohl velmi dobře najíst. Výhody a nevýhody tohoto stolování shrnuje jeden cestopisec takto: „Každý cestovatel jí laciněji a s větší chutí a potěšením než o samotě v pokoji. Tyto tabule bývají povětšinou pořádány tam, kde se hosté a obyvatelé města pravidelně scházívají u stolu. Právě u takovéto tabule se nejvíce dozvíte o pozoruhodnostech města, poznáte mravy obyvatel a způsob myšlení … Tato table d´hôte má jednu velkou nevýhodu. Ten, kdo si ke stolu nepospíší a dělá příliš skromného, riskuje, že z mnohých misek uvidí jen dno a od stolu povstane hladov.“ Druhou méně oblíbenou variantou, která se tehdejším návštěvníkům hostinců nabízela, byla moţnost vlastního výběru pokrmů dle nabídky hostince. V současnosti tento způsob nazýváme à la carte. Jedná se o způsob, kdy si host vybere pořadí a pokrmy dle vlastní libosti. Nevýhodou této varianty oproti table d´hôte byla vyšší cena. Host si objednal pouze jeden pokrm, přičemţ u table d´hôte mohl ochutnat více rozdílných jídel. Ke konci 18. století byla při hlavních silnicích v Evropě jiţ poměrně hustá síť zájezdních hostinců poskytujících stravu a nocleh. Jejich kvalita se ovšem velice lišila a bylo obtíţné vybrat správný hostinec. Ve stejném období se začíná v Paříţi otevírat jeden restaurant za druhým a v první třetině 19. století se tento trend začíná postupně dostávat do celé Evropy. Restaurant se vyznačoval nabídkou kvalitního jídla a pití, kterou do té doby nabízely převáţně jen kníţecí a šlechtické dvory. Pro lidi uţ nebylo jídlo jenom prostředkem pro nasycení ţaludků, ale začali oceňovat i záţitky spojené s poţitkem z dobrého jídla. Jelikoţ nebylo vţdy jednoduché vybrat správný hostinec, vítanými pomocníky pro cestovatele byly a doposud jsou cestovní příručky. Zprvu se jednalo o poznámky a

17

itineráře z cest jednotlivých cestujících a postupem času nabyly podoby současných průvodců, jako je například The Michelin Guide. Tzv. itineráře byly pouţívány cestovateli jiţ v době římské říše. Obsahovaly údaje o silnicích, vzdálenostech mezi jednotlivými lokalitami i o silničních stanicích, kde bylo moţno se ubytovat a občerstvit. (Holub, 2004, s. 68) Od počátku 19. století se vydávaly cestovní příručky ve stále větším mnoţství. Jedním z nejstarších a celosvětově nejznámějších kniţních průvodců je The Michelin Guide nebo česky také „Michelinský průvodce“. První číslo tohoto průvodce bylo vydáno v roce 1888 ve Francii. Vydal ho André Michelin, zakladatel francouzské společnosti vyrábějící pneumatiky. Původním cílem průvodce bylo poskytnout řidičům automobilů informace o autoservisech, tankovacích stanicích a v neposlední řadě o stravovacích a ubytovacích sluţbách v blízkosti silniční sítě. V současnosti Michelinský průvodce hodnotí pouze restaurace. Být oceněn byť jen jednou ze tří michelinských hvězd je velice prestiţní záleţitostí. Jelikoţ restaurací, které jsou zařazeny na seznam tohoto průvodce, je více neţ 45 000, není moţné vše vydat v jednom svazku. Proto tedy vychází kaţdoročně série dvanácti průvodců a kaţdý z nich je zaměřen pouze na určitou část světa (kontinent, zemi). Více informací o způsobu hodnocení v příloze (Příloha 1).

1.3 Vývoj dálniční sítě v Československu a České republice Historie dálnic v Čechách, i kdyţ se to na první pohled nemusí zdát, je poměrně dlouhá. Lídl a Janda ve svém díle Stavby, kterým doba nepřála (2006) uvádí: „Počátek výstavby dálnic u nás je v obecném povědomí často spojován s obdobím konce šedesátých let. Ve skutečnosti jsme začali se stavbou dálnic už před druhou světovou válkou jako druhý stát na světě zároveň s Belgií a Nizozemskem (po Německu; silniční magistrály v Itálii ani v USA nebyly dálnicemi v našem slova smyslu).“ Lídl a Janda se ve své publikaci dále zmiňují, ţe konkrétní návrhy na podobu dálkové silnice republikou (v té době zahrnující i Podkarpatskou Rus) od západu na východ se objevily jiţ v roce 1935. Jednalo se o projekt „Národní silnice Plzeň – Košice“. Ke schválení projektu ministerstvem významně přispěl také J. A. Baťa, který se ve své knize „Budujeme stát pro 40 000 000

18

lidí“ zabýval celkovým hospodářským rozvojem Československa a za jednu z důleţitých podmínek rozvoje povaţoval vybudování moderní dopravní sítě. 1.3.1 Období roku 1938 a druhé světové války až do roku 1945 První komplikace přicházejí na podzim 1938, kdy je československé území značně zmenšeno díky Mnichovské dohodě. Projekty na stavbu dálkových silnic republikou musejí být přepracovány. „4. listopadu 1938 schvaluje ministerská rada návrh na zavedení jízdy vpravo od 1. května 1939. To znamená, že veškeré projekční práce na autostrádě respektují tuto změnu.“(Lídl, 2006, s. 7) Jiný autor uvádí (Hoření, 2009 s. 8), ţe 4. listopadu 1938 bylo také rozhodnuto československou vládou o výstavbě dálnice z Prahy do Velkého Bočkova a součástí tohoto rozhodnutí bylo zavedení jízdy vpravo od 1. května 1939. Samotné slovo dálnice se v Československu začalo pouţívat v roce 1938 (Lídl, 2006; Hoření 2009) a autorem slova dálnice byl Ing. Karel Chmel. Lídl a Janda ve svém díle přímo zmiňují, ţe 15. listopadu 1938 zaslalo tehdejší Velitelství stavby dálkových silnic (poté přejmenováno na Generální ředitelství stavby dálnic) oficiální návrh slova dálnice (Příloha 2) na Ministerstvo národní obrany. Ministerstvo nové slovo schválilo a začalo se pouţívat namísto dosud pouţívaného slova autostráda. Jak potvrzuje Čihák a kolektiv ve svém díle Páteřní síť silnic a dálnic v ČR (2013) „dne 23. prosince 1938 bylo vydáno vládní nařízení č. 372 o československých dálnicích, čímž byl mj. úředně zaveden název „dálnice““. Oba autoři, jak Lídl, tak Hoření, ve svých publikacích píší, ţe stavba první dálnice u nás, míněno území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava (Praha - Brno - slovenská hranice), proběhla dle plánu a to dne 2. května 1939. Začátkem roku 1940 začíná příprava dalších dálnic (Praha – Lovosice; Praha – Plzeň) (Lídl, 2006, s. 27). Pokud bychom ale brali v úvahu území Československé republiky před německou okupací, úsek dálnice Praha – Brno – slovenská hranice by nebyl první stavbou dálnice u nás, ale v pořadí aţ třetí, jak zmiňuje Čihák a kolektiv ve svém díle: „ Jako první byla zahájena dne 1. 12. 1938 stavba německé dálnice Bamberg – Cheb – Karlovy Vary – Lovosice – Liberec – Zittau … Jako druhá byla zahájena dne 11. 4. 1939 stavba německé průchozí dálnice Breslau – Brno – Wien….“ 19

Lídl se ve své knize zmiňuje o sluţbách pro motoristy takto: „Dálnice je uvažována jako komunikace po všech stránkách na kvalitativně vyšší úrovni než silnice. Tomu musí odpovídat její vybavení službami pro uživatele. Plánuje se soustředění služeb na tzv. zásobiště (z dnešního hlediska by to byla obdoba plně vybavených velkých odpočívadel). Zásobiště jsou situována v místech přípojek silnic na dálnici, aby vozidla mohla natankovat hned při vjezdu na dálnici. Jsou navrženy dva standardní typy zásobiště. Velký typ má správní budovu se služební místností a pokojíkem pro správce, s autoopravnou, skladem olejů a pohonných hmot, čekárnu pro cestující tzv. dálkových autobusů a motoristy čekající na opravu svého vozidla, telefonními hovornami, záchody a umývárnami. Na ploše zásobiště jsou dvě čerpací stanice (pro vjezd a pro výjezd), každá o třech čerpadlech. Podle konkrétní dopravní situace se počítá v prostoru zásobiště velkého typu i s umístěním zastávky dálnicového autobusu, přizpůsobeného pro přestup na navazující místní autobusové linky. (Příloha 3) Malý typ je vybaven podobně, avšak bez autoopravny, bez pokojíku správce a má pouze jednu čerpací stanici. (Příloha 4) Významnou úlohu pro kratší oddych budou plnit malé odpočívky, situované na příhodných místech. Počítá se i se zřízením rekreačních míst pro velký počet osob, např. u vodních nádrží apod.“ Zajímavé je, ţe se zde autor nezmiňuje o tom, jak bylo řešeno stravování na dálnicích. Hoření a kol. ve svém díle 70 let dálnic ve fotografii píší, ţe stavební práce na dálničních stavbách byly zastaveny 30. dubna 1942. K tomu jiný autor (Lídl, 2006) doplňuje, ţe důvodem zastavení staveb bylo zpřísnění výjimek ze zákazu staveb (dostavba dálnic obdrţela výjimku ze zákazu staveb 11. srpna 1941), za kterým stál úřad říšského protektora. 1.3.2 Období od roku 1945 až do roku 1989 Dálniční stavby opět oţívají aţ po válce, jak ve své publikaci zmiňují Hoření a kol.: „Brzy po válce stavba naší dálnice, byť poněkud rozpačitě, ožila. Na některých úsecích bylo dokončováno zemní těleso, byly rozprostírány štěrkové podkladní vrstvy. Naplno se rozběhly dostavby mostů. V tomto poválečném období se podařilo mnoho dálničních staveb dokončit, avšak v roce 1950 byla stavba dálnice z nezjistitelných příčin „definitivně“ zastavena.“ 20

Lídl a Janda ve své knize dodávají, ţe v roce 1950 bylo na území Československa odsouzeno k chátrání 188 kilometrů rozestavěných dálnic. Tento krok, který se stal v roce 1950, můţeme povaţovat za promarněnou příleţitost týkající se silniční dopravy v Československu. Tím jsme definitivně ztratili výhodu ve výstavbě dálnic, kterou jsme získali na konci třicátých let dvacátého století. Po dlouhou dobu šestnácti let nebyly práce na dálnicích v ČSSR zahájeny. Poté, co vláda v roce 1966 schválila návrh ministerstva dopravy na obnovu výstavby dálnic, byla výstavba 8. září 1967 opět zahájena. Tento den byl povaţován za obnovení dálniční výstavby v plném rozsahu. Důvodem k obnovení výstavby dálnic byl prudký a neočekávaný rozmach motorismu v polovině šedesátých let dvacátého století, kdy silniční infrastruktura začala být nedostačující. (Hoření, 2009, s. 30) „… dne 8. listopadu 1980, po problémech, které souvisely s dobou, byl uveden do provozu celý dálniční tah Praha – Brno – Bratislava. Zároveň byly zahájeny práce na dalších tazích celostátní dálniční sítě“ (Hoření, 2009, s. 30) J. Hoření a kol. ve své knize zmiňují zajímavosti týkající se českých dálnic. Dálnice byly zprvu značeny ţlutým vodorovným značením aţ do doby, kdy se ukázalo, ţe naše i evropské normy dovolují bílé značení. Dálnice také postrádaly středová svodidla, jelikoţ středový dělící pás byl povaţován za dostatečné opatření proti přejetí vozidla do protisměru. Dopravní předpisy nepřikazovaly maximální povolenou rychlost jízdy mimo obec a tím pádem byla rychlost vozidel na dálnicích omezena pouze jejich výkonem a zručností řidiče. První křiţovatka dvou dálnic vznikla na jihu Brna a jednalo se o dálnici D1 a D2. 1.3.3 Období po roce 1989 až do současnosti O rozvoji dálniční sítě po roce 1989 Hoření a kolektive svém díle píší: „Díky vytvoření konkurenčního prostředí se mnohonásobně zvýšila kapacita zhotovitelů a spíše skomírající stavba dálnic z osmdesátých let nabrala nový dech. Bohužel toto tempo ale postihlo prakticky pouze „západní“ tahy dálnic D5 a D8, velký důraz se v devadesátých letech dával do rekonstrukce železničních koridorů. Opravdové nastartování masivní výstavby a snaha dohnat manko vzniklé v minulých dobách začaly řekněme kolem roku 2003 …“ 21

Autoři dále dodávají, ţe významnou finanční pomocí pro výstavbu dálnic jsou fondy Evropské unie. Podle Čiháka a kolektivu bylo hlavní příčinou výstavby dálnic na západě České republiky po pádu ţelezné opony především to, ţe několikanásobně narostla intenzita dopravy na hranicích se SRN a Rakouskem. Aţ do roku 2006 jsme neměli jediný dálniční tunel. Později byly otevřeny hned tři: Valík u Plzně na D5 a Libouchec s Panenskou na D8 (Tunel Panenská se svou délkou 2 km je zatím nejdelším dálničním tunelem v České republice). (Hoření, 2009, s. 72) 1.3.4 Údaje o délce dálnic a rychlostních silnic v České republice Čihák a kolektiv ve své publikaci uvádějí, ţe k 1. lednu 2013 bylo v provozu 1193 km dálnic a rychlostních silnic. Z toho bylo 751 km dálnic a 442 km rychlostních silnic. Pro srovnání na obrázku 1 lze vidět stav dálnic a rychlostních silnic k 1. lednu 1990 a na obrázku 2 je stav k 1. červenci 2013. Obrázek 1 - Síť dálnic a rychlostních silnic k 1. 1. 1990

Zdroj: ČIHÁK a kol., Páteřní síť silnic a dálnic v ČR, 2013, s. 28

22

Obrázek 2 - Síť dálnic a rychlostních silnic k 1. 7. 2013

Zdroj: ČIHÁK a kol., Páteřní síť silnic a dálnic v ČR, 2013, s. 29

„Oproti roku 1989, kdy došlo ke změně politických poměrů v ČR, se zvětšila délka dálnic v provozu o 416 km a rychlostních silnic o 233 km.“(Čihák, 2013, s. 31)

23

1.4 Kategorizace stravovacích zařízení Stravovací zařízení lze rozdělit do několika různých kategorií, které se vzájemně liší především způsobem servisu a nabídkou. Orieška ve své publikaci Technika sluţeb cestovního ruchu (1999) zmiňuje, ţe ve shodě s Doporučením a statistickou metodikou Evropské unie se hostinská zařízení zařazují do dvou kategorií podle převaţujícího charakteru své činnosti, které se dále rozdělují na další pod-kategorie. 1. Restaurace restaurace, samoobsluţné restaurace (jídelny), rychlé občerstvení, ţelezniční jídelní vozy a jiná zařízení pro přepravu cestujících. 2. Bary bary, noční kluby, pivnice, vinárny, kavárny, espressa. Kategorie hostinských provozoven, které jsou důleţité pro účel této práce, jsou podle „Doporučení“ charakterizovány takto: Restaurace Je hostinské zařízení zajišťující obsluţným způsobem stravovací sluţby se širokým sortimentem pokrmů základního stravování. Pohostinství Je modifikovaným typem restaurace zabezpečující základní i doplňkové stravování.

24

Motorest Je restaurace s dostatečnou kapacitou pro parkování motorových vozidel budovaná při silnicích nebo dálnicích, která poskytuje sluţby především motoristům. Samoobslužná restaurace (kafetérie) Je hostinské zařízení zajišťující základní a doplňkové stravování samoobsluţným způsobem. Bufet Je

hostinské

zařízení

zabezpečující

občerstvení,

případně

i

stravovací

sluţby

samoobsluţným způsobem. Je moţná specializace podle hlavního předmětu prodeje např. mléčný bufet, rybí bufet. Bistro Je analogická forma bufetu. Obdobně jsou charakterizována i hostinská zařízení typu fastfood outlets jako např. McDonald´s, KFC, která však podávají pokrmy a nápoje převáţně v nevratných obalech. Občerstvení, kiosek Je hostinské zařízení zabezpečující poskytování občerstvení. Zřizuje se obvykle jako sezónní, příleţitostné zařízení často bez vlastní odbytové plochy. Občerstvení můţe být zřízeno jako doplňující část provozovny nebo střediska (prodejní okno), případně jako pochůzkový prodej (např. pomocí prodejních košů). Kavárna Je obsluţné hostinské zařízení se zaměřením hlavně na prodej teplých nápojů, cukrářských výrobků, studené kuchyně a podle místních podmínek i teplých pokrmů. Svou funkcí a charakterem slouţí k delšímu pobytu hosta. Tomu je přizpůsobeno i zařízení a vybavení (křesla, boxy, stylový nábytek, je k dispozici tisk, společenské hry atd.). Kavárny mohou být podle svého poslání specializovány (taneční kavárna, koncertní kavárna, kino kavárna) nebo kombinovány (kavárna - cukrárna).

25

2. Analytická část Analytická část této práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola charakterizuje nejvýznamnější poskytovatele stravovacích sluţeb na dálniční síti v České republice. Tento oddíl má tři sub-kapitoly, ve kterých jsou poskytovatelé rozděleni na čerpací stanice, fastfoody a ostatní stravovací zařízení. Kapitola číslo dvě je zaměřena na průzkum dálnice D5 v celé její délce z Prahy na česko-německou hranici. Průzkum je zaměřen na provozovny poskytující stravování na úseku této dálnice v obou směrech. Ve třetí kapitole je zmapován navazující úsek německé dálnice A6, a to od česko-německých hranic aţ do Norimberku. Následující kapitola vzájemně porovná dva předchozí úseky české a německé dálniční sítě. V poslední páté kapitole jsou zmíněny zajímavé stravovací zařízení vyskytující se u české dálniční sítě.

2.1 Charakteristika poskytovatelů stravovacích služeb na dálnicích ČR Tato kapitola popisuje významné provozovatele, kteří poskytují stravování u dálniční sítě v České republice. Tato část je rozdělena do tří sub-kapitol. První sub-kapitola je věnována čerpacím stanicím, neboť u naší dálniční sítě je velice vysoká frekvence čerpacích stanic a většina z nich nabízí svým zákazníkům kromě doplnění pohonných hmot i moţnost občerstvení. Druhá sub-kapitola informuje o fast-foodových řetězcích provozovaných na dálničních odpočívadlech v České republice. Poslední sub-kapitola se věnuje ostatním stravovacím zařízením. 2.1.1 Čerpací stanice V této části práce zabývající se čerpacími stanicemi je zmíněno pět nejvýznamnějších společností provozující stanice podél české dálniční sítě. Čerpací stanice tvoří největší skupinu poskytovatelů stravovacích sluţeb u dálniční sítě v České republice. Všech pět zmíněných společností, jejichţ hlavní podnikatelskou činností je prodej paliv, zaměřuje svou pozornost k tomu, aby nabídly svému zákazníkovi komplexní sluţby. Čerpací stanice jiţ neprodávají pouze palivo, ale rozšiřují svůj sortiment o další sluţby, kterými je především nabídka čerstvé kávy a stravování. Současným novým trendem je kombinace čerpací stanice s obchodem s potravinami. Někteří provozovatelé vyuţívají konceptů společností zabývajících se daným segmentem a jiní vytvářejí nové vlastní koncepty.

26

Novinkou týkající se českých čerpacích stanic je, ţe během letošního roku (2014) proběhla akvizice 124 čerpacích stanic Agip, doposud vlastněných italskou společností Eni. Novým majitelem se stane maďarský holding MOL. V současnosti MOL vlastní v České republice 125 stanic Pap Oil a 24 stanic Slovnaft. MOL v rámci posilování svého postavení na českém trhu a ve střední a východní Evropě převezme také 44 čerpacích stanic společnosti LUKOIL v České republice. MOL se tedy s počtem 318 čerpacích stanic u nás stane dvojkou na trhu po společnosti Benzina. LUKOIL Czech Republic s. r. o. Společnost LUKOIL Czech Republic s. r. o. je součástí nadnárodní sítě LUKOIL, která je jednou z předních světových ropných a plynárenských společností. Je největší soukromou ropnou společností na světě. Společnost u nás v současnosti provozuje 44 čerpacích stanic. (LUKOIL Czech Republic [online]) Ve společnosti LUKOIL Czech Republic je za rozšířené sluţby stravování zodpovědný Category Manager CZ&SK, který byl ochoten věnovat svůj čas osobní schůzce a poskytnout informace týkající se společnosti a zkoumané problematiky. PANOS Společnost LUKOIL Czech Republic provozuje na deseti ze svých čerpacích stanic občerstvení pod značkou PANOS. Jedná se o řetězec občerstvení provozovaný belgickou společností La Lorrain. Hlavním produktem konceptu jsou čerstvé obloţené bagety připravované z kvalitních surovin přímo před zákazníkem. Zákazník má tedy moţnost sledovat a kontrolovat kvalitu a čerstvost pouţitých surovin. Kladem je, ţe host můţe upozornit obsluhu na některé specifické stravovací návyky, které má a obsluha mu bagetu podle toho upraví. Nabídku doplňuje rozpékané sladké pečivo, párek v rohlíku a na některých stanicích také nabídka teplé polévky, která je vyráběna dodavatelem přímo pro síť čerpacích stanic LUKOIL Czech Republic. Samozřejmostí je nabídka čerstvé kávy značky Jacobs. Na stanicích, kde to prostory dovolují, je hostům k dispozici samoobsluţný kávový koutek, kde si host kávu sám připraví a zaplatí ji u pokladny. Koutek je vybaven profesionálním automatickým strojem na zrnkovou kávu. 27

Ceny nabízených pokrmů a nápojů jsou na všech stanicích LUKOIL Czech Republic stejné. Společnost LUKOIL Czech Republic je jednou z prvních společností u nás, která začala na některých stanicích provozovat koncept obchodu s potravinami. Na stanicích provozuje potraviny pod jiţ zavedenou značkou Ţabka, jejímţ vlastníkem je společnost Tesco. Jsou zde k dostání běţné potraviny jako ovoce, zelenina, mléčné výrobky, uzeniny a pečivo. Výhodou je 24hodinový provoz. Benzina, s. r. o. Společnost Benzina nabízí svým zákazníkům paliva a sluţby jiţ 55 let. Zprvu nesla síť čerpacích stanic jméno Benzinol a aţ v roce 1958 se poprvé objevil název Benzina. V současné době je vlastníkem Benziny společnost Unipetrol, a. s., jejímţ většinovým majitelem je polská společnost PKN Orlen S. A. Společnost Benzina momentálně provozuje 338 čerpacích stanic v České republice, čímţ je nejrozsáhlejší sítí u nás. (Benzina [online]) Mezi léty 2005 a 2006 se na základě obchodní strategie společnosti vyprofilovaly dva segmenty čerpacích stanic: Benzina Plus a Benzina. Rozdíl mezi čerpacími stanicemi je v nabídce paliva. Benzina Plus nabízí oproti Benzině kromě standardních paliv také prémiová paliva Verva. Category manaţerem pro gastro u společnosti Benzina je David Oliva. Pan Oliva byl ochoten zúčastnit se osobní schůzky a poskytnout bliţší informace týkající se společnosti a problematiky stravování na čerpacích stanicích. V současnosti na čerpacích stanicích společnosti Benzina lze nalézt několik konceptů stravování. Důvodem je, ţe společnost na přelomu roku 2014/2015 přechází na zcela nový koncept. Staré koncepty jako Bistro minute, Snack minute a Cafe minute jsou tedy postupně nahrazovány koncepty novými. Nebude se jednat pouze o přejmenování a změnu designu provozoven, ale i o změnu jejich vnitřního uspořádání oproti tomu současnému.

28

Prvním novým konceptem rozšířeného stravování fungujícím jiţ od roku 2012 je Stop Cafe. Čerpací stanice označené tímto logem nabízejí kromě kávového modulu i hot dog. Ten je prodáván v několika variantách: bavorská klobása, klasický párek, kabanos, slaninasýr, a chilli. Zákazník si můţe vybrat ze čtyř druhů omáček. Širší nabídku pokrmů poskytují stanice označené Stop Cafe Bistro. Na těchto provozovnách kromě hot dogu lze ochutnat z 10 - 16 druhů čerstvých baget připravovaných přímo na provozovně, rozpékané sladké pečivo a samozřejmostí je nabídka kávy. Hotové pokrmy jsou v současnosti nabízeny na některých stanicích označených Bistro Minute. Jedná se o starý koncept, který by měl být postupně nahrazen konceptem novým. Hotové pokrmy jsou buď připraveny kuchařem přímo na čerpací stanici, nebo jsou předpřipraveny podle stejné receptury dodavatelem a dopraveny na provozovnu. Záleţí na velikosti provozovny a jejích moţnostech. Shell Czech Republic a. s. Společnost Shell Czechoslovakia byla zaloţena v roce 1991 a po rozdělení státu byla také rozdělena na dvě samostatné společnosti Shell Czech Republic a Shell Slovakia. V rámci společnosti Shell Czech Republic v současnosti působí čtyři nejvýznamnější oddělení: -

divize Aviation (plnění letadel)

-

divize Commercial Fleet (systém palivových karet euroShell)

-

divize Bitumenů (prodej silničních asfaltů)

-

divize Retailu (provoz čerpacích stanic)

Pro účel této práce je důleţitá pouze divize Retailu, která má na starosti provoz sítě čerpacích stanic Shell na území České republiky. (Shell v České republice [online]) U společnosti Shell se lze setkat s dvěma typy čerpacích stanic. První z nich jsou prodejny se značkou Shell SELECT, splňující přísnější poţadavky na šíři nabízeného sortimentu, nabídku rychlého občerstvení, velikost prodejny, 24 hodinovou otevírací dobu, lepší technické vybavení atd. Ostatní prodejny jsou označeny pouze značkou Shell.

29

Deli2go Pod názvem deli2go se skrývá občerstvení provozované na pumpách značky Shell. V současnosti toto občerstvení lze nalézt na 153 stanicích Shell v České republice. Kromě předbalených baget, sendvičů a wrapů je moţné si objednat čerstvě připravenou bagetu z rozpékaného pečiva s náplní dle vlastního výběru. Ze sortimentu teplých pokrmů si můţeme vybrat z nabídky hot dogu, panini nebo wrapu. Občerstvení dále nabízí rozpékané sladké pečivo, čerstvou mletou kávu a čerstvě vymačkanou pomerančovou šťávu nebo ovocné smoothie. Společnost Shell zavedla v poslední době několik zajímavých novinek na svých čerpacích stanících. První z nich je nový koncept veřejných toalet 2theloo. Firma 2theloo pochází z Nizozemska a její koncept veřejných toalet funguje jiţ v několika dalších státech Evropy. Tyto toalety mají nabízet nadstandardní čistotu a vysoký komfort. Toalety jsou zpoplatněny částkou 15 Kč. Po zaplacení uţivatel obdrţí kupón ve stejné hodnotě, který lze uplatnit na nákup jakéhokoliv zboţí na čerpací stanici Shell. Tyto toalety budou k dispozici na 18 nejfrekventovanějších převáţně dálničních čerpacích stanicích po celé České republice. Společnost Shell si nechala vypracovat v květnu 2014 průzkum, z kterého vyplynulo, ţe více neţ polovinu Čechů uţ někdy stav veřejných toalet od jejich pouţití odradil. Zajímavé bylo, ţe podle průzkumu 86% respondentů potvrdilo, ţe by bylo ochotno zaplatit poplatek za předpokladu, ţe toalety budou čisté. (PRŮZKUM SHELL: PŘES 50 % ČECHŮ NĚKDY ODRADIL STAV VEŘEJNÝCH TOALET - Česká republika [online]) Druhou novinkou, s kterou přišla společnost Shell na český trh, je koncept čerpacích stanic nazvaný Stop & Shop. Jedná se o spojení čerpací stanice a obchodního řetězce zaměřeného na prodej potravin. Shell se spojila se společností Billa a na některých svých čerpacích stanicích nabízí sortiment základních potravin od čerstvého pečiva, sýrů, uzenin a nápojů přes mraţené zboţí aţ po ovoce a zeleninu. Jedna pumpa konceptu Stop & Shop se nachází také na dálnici D1 na 139. km ve směru na Brno. (BILLA A SHELL PŘEDSTAVUJÍ NOVÝ PRODEJNÍ KONCEPT STOP & SHOP - Česká republika[online])

30

Eni Česká republika, s. r. o. Společnost Eni Česká republika je vlastněna nadnárodní společností Eni International. V České republice doposud provozovala 124 čerpacích stanic pod názvem Agip. Jak bylo zmíněno v úvodu, čerpací stanice Agip byly odkoupeny společností MOL a budou zařazeny do jejich sítě a s největší pravděpodobností přejmenovány. Ciao Agip Jelikoţ společnost má italské kořeny, je to znát i na některých jejich produktech. Jak internetové stránky firmy informují, na některých čerpacích stanicích lze nalézt koutky s nabídkou italských specialit a vín. Pod značkou Ciao Agip společnost Eni provozuje na svých čerpacích stanicích bary nabízející moţnost stravování a odpočinku u šálku italské kávy značky Segafredo. Na baru Ciao Agip lze ochutnat některou z čerstvých obloţených baget, rozpékaného sladkého nebo slaného pečiva a italských specialit, jako třeba panini. Některé provozovny nabízejí i teplá jídla české nebo mezinárodní kuchyně. (Eni v České republice [online]) OMV Česká republika, s. r. o. Firma na českém trhu působí od roku 1991. V současnosti drţí 13% podílu na českém trhu s 207 čerpacími stanicemi (konec roku 2013), z toho je 116 stanic VIVA s rozšířenou nabídkou občerstvení. Je dceřinou společností rakouské OMV A. G. Wien. Ve společnosti OMV Česká republika je za úsek gastronomie zodpovědná paní Radka Jirsová, která byla ochotna po e-mailu odpovědět na několik otázek doplňujících informace o čerpacích stanicích OMV. VIVA Jedná se o čerpací stanice OMV, rozšířené o nabídku občerstvovací stanice. Z informací získaných především z internetových stránek firmy vyplývá, ţe se zaměřují především na kvalitní kávu a čerstvé pečivo. Z nápojů stanice nabízí dále čokoládu s vysokým obsahem kakaa nebo širokou nabídku 100% ovocných dţusů. K jídlu nabízí čerstvé sendviče, teplé snacky, bagety nebo sladké pečivo. Výroční zpráva společnosti z roku 2013 říká, ţe koncept občerstvení VIVA charakterizují tři produktové skupiny, kterými jsou: káva, pečivo, sendviče. Od roku 2009, kdy byl zaveden kávový koncept VIVA, prodej 31

kávy stále roste. Společnost povaţuje kávu za jeden ze svých klíčových produktů, a proto tedy i marketingová aktivita společnosti směřuje k propagaci nabízené kávy. V současnosti v České republice společnost OMV provozuje devět čerpacích stanic se samoobsluţnou restaurací. Kromě standardních produktů nabízených na stanici VIVA je sortiment rozšířen o teplá jídla a polévky, které jsou připravovány kuchařem přímo v prostorách čerpací stanice. 2.1.2 Fast-foody V této části práce jsou zmíněny čtyři restaurační řetězce rychlého stravování, které mají alespoň jednu ze svých provozoven u české dálniční sítě. Ke třem ze čtyř řetězců je vypracována tabulka, ve které jsou podrobně vypsány provozovny vyskytující se u dálnic, jejich otevírací doba a nabídka sluţeb. V textu je dále zmíněna stručná historie a sortiment nabídky pokrmů kaţdého řetězce. Jídla a nápoje všech zmíněných řetězců jsou podávána formou samoobsluhy, kdy si host vybere z nabídky, která se nachází ve většině případů nad pokladnami na světelných tabulích a je doplněna o obrázky jídel. Některé řetězce rozšiřují své sluţby o sluţbu „drivethru“, coţ znamená, ţe zákazník si můţe objednat přímo ze svého vozu, aniţ by musel automobil opustit. Ohromnou výhodou mezinárodních řetězců rychlého stravování oproti konkurenci je bezesporu celosvětově známá značka a stejná kvalita poskytovaných sluţeb. Host, který stejný řetězec navštívil kdekoliv na světě, uţ ví, co můţe očekávat a nehrozí zde riziko, ţe by byl host zklamán. Je to díky důkladně propracovaným pravidlům, které má kaţdá z uvedených společností a provozovatelé jednotlivých restaurací jsou povinni tato pravidla dodrţovat. McDonald´s McDonald´s je druhou nejznámější značkou na světě. Pod tímto jménem je na světě provozováno více jak 31 000 restaurací, z nichţ je 80% provozováno franšízanty. Historie McDonald´s se datuje do roku 1940, kdy bratři Dick a Mac McDonaldové otevřeli první restauraci v San Bernardinu v Kalifornii. Roku 1948 svou restauraci přebudovali 32

na samoobsluţnou. Nabídka byla zredukována na pouhých 9 produktů, jejichţ hlavním lákadlem byl hamburger za 15 centů. V roce 1954 je do té doby neznámý obchodník s českými kořeny Raynold Albert Kroc fascinován modelem restaurace bratrů McDonaldových. O rok později otevírá svou první restauraci McDonald´s na základě franšízy. V roce 1958 společnost prodala jiţ 100 milionů hamburgeru a následující rok byla otevřena stá restaurace McDonald´s. Roku 1961 kupuje Ray Kroc firmu McDonald´s od bratří McDonaldových. V tom samém roce je také zaloţeno tréninkové centrum „Hamburger University“, jehoţ cílem je, aby byl všechen personál schopen poskytovat sluţby ve stejné kvalitě. Roku 1967 byl otevřen první McDonald´s mimo území spojených států, a to v Kanadě a Portoriku. Od té doby společnost provozuje svoje restaurace ve 119 zemích světa. V České republice se historie McDonald´s začala psát od 20. března 1992, kdy byla otevřena první provozovna ve Vodičkově ulici v Praze. V současnosti je McDonald´s největší provozovatel restaurací rychlého občerstvení v České republice. Provozuje okolo 90 restaurací. V roce 1993 byl otevřen první „drive-thru“ neboli McDrive na dálnici D1 u Velkého Meziříčí. Od roku 2007 je ve všech praţských restauracích nabízeno snídaňové menu. 1. července 2009 bylo otevřeno první McCafé na pobočce v praţských Průhonicích. Lze pozorovat vliv konkurence na chování McDonald´s. Roku 1994 vstoupil na český trh řetězec rychlého občerstvení KFC nabízející kuřecí výrobky. Mezi léty 1996 a 1997 začal McDonald´s prodávat pokrmy z kuřecího masa. Kdyţ v roce 2008 přišel do České republiky řetězec kaváren Starbucks, zareagoval McDonald´s o rok později zavedením nového konceptu McCafé s rozšířenou nabídkou kávy. Společnost cílí především na rodiny s dětmi a to zejména nabídkou dětských koutků a moţností pořádání oslav, ale také se začala zaměřovat na kvalitu potravin a zdraví. Od roku 2006 to dává společnost najevo uváděním nutričních hodnot na obalech všech svých produktů. Z postupné změny designu a především firemních barev, z červeno-ţluté na zeleno-hnědou, je patrný posun firmy k důrazu na ekologii. To vyplývá i ze spolupráce s Rainforest Alliance.

33

Většina lidí uţ alespoň jednou McDonald´s navštívila a ochutnala jejich hamburger. Jejich nabídka je ale mnohem rozsáhlejší. Nejširší je, jak by se dalo očekávat, nabídka sendvičů. Lze si vybrat z mnoha různých variant. Kromě sendvičů s hovězím masem jsou v nabídce také sendviče s masem kuřecím a rybou. Českou specialitou je McSmaţak, coţ je smaţený sýr s tatarskou omáčkou v pšeničné ţemli. Dále jsou v nabídce pšeničné tortilly s náplní z čerstvé zeleniny a různých druhů masa. Nabídku doplňují oblíbené smaţené kuřecí kousky, zeleninové saláty a hranolky. Samozřejmostí jsou i dezerty a nealkoholické teplé a studené nápoje. V ranních hodinách jsou namísto běţné nabídky hamburgerů nabízeny snídaně. Jedná se především o nabídku vajíček na mnoho různých způsobů a obloţených toastů. McCafé Jedná se o kavárnu v restauracích McDonald´s, kde vyškolení baristé nabízejí kvalitní kávu a dezerty. První kavárna McCafé spatřila světlo světa v roce 1993 v australském Melbourne. Jak je zmíněno jiţ v předchozím textu, první McCafé v České republice bylo otevřeno v roce 2009 na 4,5 km dálnice D1 ve směru na Brno. V současné době je u nás otevřeno 50 těchto kaváren. Samotná káva nese certifikát nezávislé organizace Rainforest Alliance. Jedná se o 100% směs odrůdy Arabica značky Jacobs z latinsko-amerických farem.

34

Tabulka 1 - Seznam provozoven McDonald´s na českých dálnicích Otevírací doba

Služby

Dostupné

Adresa D5,

z obou

Playland

143,5km,

Restaurace

McDrive

McCafe

Snídaně

McDrive

pro děti

Wi-fi

směrů

směr ✓

✓

✓

✓

6 - 24

✓

✓

✓

✓

6 - 24

6 - 04

✓

✓

✓

✓

6 - 01

6 - 01

✓

✓

6 - 23

6 - 01

✓

✓

✓

✓

✓

6 - 24

6 - 24

✓

✓

✓

✓

✓

1

Německo

24h

24h

2

D5, 5km, směr Praha

6 - 24

3

D5, 5km, směr Plzeň

✓

✓

D8, 2km, směr Ústí nad 4

Labem

5

D8, 44,5km, směr Praha R10,

6

3km,

směr

✓

Mladá

Boleslav D11, 35,5km, směr Hradec

7

Králové

6 - 24

6 - 24

✓

✓

✓

✓

✓

8

D11, 80,5km, směr Praha

6 - 23

6 - 23

✓

✓

✓

✓

✓

9

D1, 4,5km, směr Brno

6 - 24

24h

✓

✓

✓

✓

✓

10

D1, 6,5km, směr Praha

6 - 24

6 - 24

✓

✓

✓

✓

11

D1, 139km, směr Brno

5 - 01

5 - 01

✓

✓

✓

✓

12

D1, 145,5km, směr Praha

5 - 01

24h

✓

✓

✓

✓

13

D1, 207,5km, směr Přerov

5 - 01

5 - 03

✓

✓

✓

✓

✓

14

D3, 63,5km, směr Praha

7 - 23

7 - 23

✓

✓

✓

✓

✓

✓

✓

Zdroj: vlastní zpracování Z uvedené tabulky číslo 1 lze získat informace o otevírací době, poskytovaných sluţbách a dopravní dostupnosti provozovny z obou směrů dálnice. V současné době lze nalézt 14 provozoven McDonald´s na dálničních odpočívadlech u nás. Veškeré tyto provozovny poskytují sluţby McDrive, coţ znamená, ţe zákazník zajede se svým vozem k okénku a můţe si objednat a zkonzumovat své jídlo, aniţ by musel vystupovat ze svého vozu. Dále všechny restaurace nabízejí snídaně a rovněţ také bezplatné připojení wi-fi. Pouze jedna z nich nemá dětské hřiště. Sluţby kavárny McCafé lze vyuţít na 9 ze 14 dálničních provozoven McDonald´s. Otevírací doba není u všech provozoven shodná, záleţí vţdy na konkrétní restauraci. U dvou-třetin z výše zmíněných provozoven je otevírací doba restaurace a McDrivu stejná. Zbylá

jedna

třetina

provozoven

má

prodlouţenou

pracovní

dobu

McDrivu

oproti restauraci. Nepřetrţitý provoz restaurace a McDrivu má pouze McDonald´s na dálnici D5 u hraničního přechodu Rozvadov. Dále dvě provozovny na dálnici D1 mají nepřetrţitý provoz, ale pouze McDrivu.

35

KFC Název KFC vznikl zkrácením slov Kentucky Fried Chicken. Jde o síť rychlého občerstvení specializující se na smaţená kuřata. Měřeno podle trţeb se jedná o druhý největší restaurační řetězec na světě po McDonald´s. Ke konci roku 2013 měla společnost 18 875 restaurací ve 118 zemích světa. Zakladatelem a tváří firmy, která se vyskytuje na logu firmy, je Harland Sanders. Roku 1930 otevřel čerpací stanici s občerstvením pro cestovatele. Stanice se nacházela v americkém městě Corbin ve státě Kentucky, kde Harland nabízel kuřecí speciality připravované podle vlastního receptu. Postupem času jeho restaurace expandovala. Snaţil se stále zlepšovat postupy a recepturu smaţeného kuřete. V roce 1939 začal pouţívat smaţení pod tlakem, coţ zkrátilo dobu přípravy kuřete z třiceti na pět minut a kuře si přitom zachová stejnou chuť jako smaţením na pánvi. O rok později Sanders dokončil svůj originální recept jedenácti druhů bylin a koření, který se stal základním stavebním kamenem celého konceptu KFC. Od roku 1950 začal svůj recept a postup nabízet restauracím napříč spojenými státy a v roce 1952 otevřel se svým společníkem ve státě Utah první provozovnu pod názvem Kentucky Fried Chicken. Roku 1957 se v nabídce objevuje první kyblík. Jedná se o papírový kyblík se 14 kousky kuřete, pěti houskami a omáčkou. Roku 1960 se koncept rozšiřuje ze severoamerického kontinentu i do Evropy a je otevřeno uţ 600 restaurací KFC. Nabídka produktů KFC je celkem široká. Lze si stále vychutnat tzv. „kuře kentucky“, coţ jsou smaţené kousky kuřecího masa připravované podle původního receptu z roku 1940. Kromě toho jsou v nabídce pikantní kuřecí kousky a křidélka, kuřecí sendviče, twistery a další produkty. KFC svou nabídku vţdy přizpůsobuje lokalitě a tamějším stravovacím návykům, proto nabízí přes 300 různých pokrmů na celém světě. U nás KFC svým zákazníkům nabízí šťavnaté kousky kuřete, kdy si zákazník můţe vybrat počet kousků podle své libosti, dále také kuřecí sendviče, twistery a saláty. Jako přílohu si lze, kromě hranolek, také objednat kukuřici na klasu, salát coleslaw, bramborovou kaši nebo bramborový salát. Samozřejmostí jsou studené i teplé nápoje a nabídka dezertů. KFC nabízí svým zákazníkům bezedný nápoj. To znamená, ţe zaplatíte jednou za nápoj a můţete vypít, kolik chcete.

36

V součastné době masového vyuţívání polotovarů je zajímavá příprava kuřete u KFC. Pouţívané kuřecí maso není mleté ani strojově upravené. Čerstvé maso je dodáváno 2x aţ 3x týdně od lokálního dodavatele, čímţ je zaručena čerstvost a odpadá nutnost vyuţívat maso mraţené. Kuřecí maso je ručně obalované přímo na provozovně. Všech 67 poboček KFC v České republice je vlastněno polskou společností AmRest. Jedná se o největší nezávislou společnost provozující restaurace ve střední a východní Evropě. Do jejího portfolia patří kromě značky KFC také Starbucks, Pizza Hut nebo Burger King. Tabulka 2 - Seznam provozoven KFC na českých dálnicích Služby Adresa

Dostupné

Otevírací doba

z obou Drive Thru Zahrádka Bezedný nápoj Wi-fi

1 D5, 59km, směr Německo

7 - 22 (NE 8 - 22)

2 D5, 21km, směr Praha

8 - 23

✓

3 D11, 50km, směr Hradec Králové 8 - 23

✓

✓

✓

✓

✓

✓

✓

✓

✓

✓

4 D1, 166,5km, směr Brno

8 - 22

✓

✓

5 D1, 166,5km, směr Praha

8 - 22

✓

✓

6 D1, 207,5km, směr Přerov

7 - 22 (PÁ-NE 7 - 23)

✓

✓

✓

směrů

✓

Zdroj: vlastní zpracování V tabulce číslo 2 jsou získané informace o provozovnách KFC u české dálniční sítě, jako jsou adresa pobočky, otevírací doba, nabízené sluţby a dostupnost provozovny z obou směrů dálničním mostem nebo podjezdem. V České republice se na dálničních odpočívadlech nachází šest provozoven KFC. Tři z nich jsou na dálnici D1, dvě na dálnici D5 a jedna na dálnici D11. Otevírací doby provozoven se vzájemně liší jen minimálně. V době od osmi do dvaadvaceti hodin jsou otevřeny všechny provozovny. Oproti McDonald´s není ţádná z restaurací KFC otevřena nepřetrţitě. Na všech šesti provozovnách je samozřejmostí bezedný kelímek a bezplatné wi-fi připojení. Pouze dvě provozovny ze šesti nabízejí sluţby „drive-thru“, coţ je to samé jako McDrive u McDonald´s. Jedná se tedy o moţnost nákupu jídla přímo z vozu, a to bez nutnosti z auta vystupovat. Dvě provozovny disponují venkovní zahrádkou a tři restaurace KFC jsou dostupné z obou směrů dálnice.

37

Burger King Jedná se o americký řetězec rychlého občerstvení, který byl zaloţen v roce 1954 a nabízí široký sortiment hamburgerů. Síť restaurací Burger King nabízí především hamburgery, hranolky a chlazené nápoje. Hlavním produktem je hamburger Whopper, který je prodáván v několika variantách. Společnost láká zákazníky na jedinečnou chuť svých hamburgerů díky jejich úpravě na ohni. První restaurace Burger King v České republice byla otevřena v roce 2008 v nákupním centru Metropole Zlíčín v Praze. Postupně byly otevírány další pobočky a v současnosti je na území České republiky otevřeno 14 provozoven. Tabulka 3 - Seznam provozoven Burger King na českých dálnicích Adresa

Otevírací doba

1

D11, 3km, směr Hradec Králové

7 - 22

2

D5, 84km, směr Praha

9 - 22

Služby Drive Thru

Zahrádka

✓

✓

Bezedný nápoj

✓

Zdroj: vlastní zpracování Z celkového počtu 14 provozoven se na českých dálnicích nacházejí dvě, jak lze vidět v tabulce číslo 3. První z nich se nachází na dálničním odpočívadle D11 směrem na Hradec Králové. Jako jedna z mála provozoven Burger King nabízí sluţbu „drive-thru“. Druhá restaurace na 84. kilometru dálnice D5 byla otevřena během roku 2014. Obě provozovny disponují venkovní zahrádkou. Zajímavé je, ţe některé provozovny Burger King v České republice nabízejí bezedný kelímek, ale ani jedna ze dvou dálničních restaurací touto sluţbou nedisponuje. Subway Za zmínku stojí ještě jeden řetězec rychlého občerstvení a tím je Subway. Jedná se o koncept obchodu se sendviči, který opět pochází ze severoamerického kontinentu. Historie značky se začala psát v roce 1965 v americkém státě Connecticut. Momentálně je na světě pod značkou Subway provozováno více neţ 40 000 restaurací. Společnost Subway má největší počet poboček ze všech restaurací rychlého občerstvení. (Franchising SUBWAY® ČESKÁ REPUBLIKA [online])

38

V restauraci Subway si kaţdý zákazník můţe sestavit svůj sendvič podle vlastní chuti. Nejprve je zapotřebí si vybrat druh pečiva, ze kterého bude sendvič připraven. Dalším krokem je velikost bagety. Na výběr je mezi 15cm a 30cm sendvičem. Poté následuje výběr náplně podle libosti a volby omáčky. Kdo by neměl chuť na bagetu, můţe si nechat vybranou náplň připravit jako wrap do tortilly nebo jako salát. Samozřejmě jsou v nabídce i výhodná menu s nápojem. V České republice je 15 restaurací Subway, které jsou provozovány na základě franšízingové smlouvy. Jedna provozovna se nachází na dálnici D1, konkrétně na 207,5. kilometru ve směru na Přerov. Otevírací doba provozovny je od 7:00 do 21:30. Odpočívadlo, které je ale zároveň i sjezdem, na 207,5.kilometru dálnice D1 ve směru na Přerov je velice zajímavé svou vysokou koncentrací stravovacích zařízení. Na několika metrech se zde nacházejí provozovny KFC, McDonald´s, Subway a nonstop motorest Rohlenka s vlastní restaurací. 2.1.3 Ostatní stravovací zařízení Kromě čerpacích stanic a fast-foodů se u české dálniční sítě nacházejí další stravovací zařízení, která nejsou zastoupena v tak hojném počtu. Jsou to restaurace s obsluhou, samoobsluţné restaurace, motoresty nebo různé kiosky nabízející jednoduché občerstvení. Tyto provozovny nespadají do ţádné sítě řetězců. Jedná se zejména o jednotlivé provozovatele, kteří provozují podnik s vlastním konceptem a pod vlastní značkou.

39

2.2 Průzkum dálnice D5 Pro detailnější průzkum stravovacích zařízení u dálniční sítě České republiky jsem si vybral dálnici D5, a to v celém jejím rozsahu. Tato dálnice mi přijde vhodná pro průzkum díky několika hlediskům. Prvním hlediskem byla délka dálnice. V tomto případě se jedná o kompletní úsek komunikace a její délka 151 km je ve srovnání s rozlohou České republiky a pro průzkum ideální. Mimo jiné dálnice spojuje hlavní město Prahu s hranicemi Spolkové republiky Německo, kde plynule navazuje na německou dálnici A6. Kromě toho bude zajímavé sledovat, zda má na mnoţství a kvalitu stravovacích zařízení u dálnic vliv i intenzita dopravy, jelikoţ intenzita dopravy není na celém úseku dálnice D5 stejná. Průzkum dálnice D5 byl proveden osobně a to návštěvou kaţdého zařízení, kdy na základě předem stanovených kritérií byly provozovny hodnoceny. Konkrétně jsem průzkum provedl 10. října, kdy jsem osobním vozem v ranních hodinách vyrazil z Prahy na Rozvadov a zpět. 2.2.1 Základní informace o dálnici D5 Obrázek 3 - Mapa dálnice D5

Zdroj: Dálnice D5 - Wikipedie. [online]. z: http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C3%A1lnice_D5 Délka: 151 km Trasa: Praha - Beroun - Plzeň - Rozvadov Zahájení stavby: 1977 Dokončení stavby: 6. říjen 2006

40

[cit.

2014-12-15].

Dostupné

2.2.2 Historie dálnice D5 První zmínky o výstavbě dálnice z Prahy na Plzeň a dále do Německa se objevily jiţ na konci třicátých let minulého století. Vzhledem k druhé světové válce a následné politické situaci na území tehdejšího Československa byly tyto plány realizovány aţ o půl století později. Koncepce z roku 1963 počítala s délkou dálnice 146 km a měla směřovat přes Beroun a Plzeň k hraničnímu přechodu Rozvadov. Se stavbou se začalo v roce 1977 a v roce 1989 bylo v provozu prvních 29 km z Prahy. Dálnice v té době končila u Bavoryně. Po sametové revoluci se otevřely hranice na západ a lidé začali tímto směrem cestovat a ze západu se k nám začínalo dováţet zboţí. Bylo tedy zapotřebí dostavět dálnici D5 k hranicím se Spolkovou republikou Německo a tím zajistit plynulé tranzitní spojení se západem. Díky urychlené přípravě výstavby této dálnice byl v roce 1995 uveden do provozu kompletní úsek Praha - Plzeň. O dva roky později byl zprovozněn 62 km dlouhý úsek, který vedl z Plzně na německé hranice. Uţ chyběl jediný poslední úsek, aby dálnice D5 byla kompletní. Jednalo se o obchvat Plzně. Vlivem občanských a ekologických sdruţení došlo téměř k desetiletému zdrţení dokončení tohoto úseku. Tranzitní doprava z dálnice před a za Plzní byla svedena do centra města, coţ ztěţovalo ţivot jeho obyvatel. V prosinci roku 2003 došlo k otevření první části obchvatu a tím i odvedení dopravy z centra města. Dne 6. října roku 2006 byl otevřen poslední 3,5 km dlouhý úsek dálnice D5 zahrnující tunel Valík. Tímto byl dokončen jak celý obchvat Plzně, tak i celá dálnice D5, jejíţ délka je konečných 151 km. (Lídl, 2009) Příloha číslo 5 zobrazuje mapu kompletní dálnice D5. V příloze číslo 6 se nacházejí informace o dílčích stavbách dálnice D5, jejich délce a uvedení do provozu. Dálnice D5 dnes spojuje Prahu s Plzní a Spolkovou republikou Německo u Rozvadova, kde na ni navazuje německá dálnice A6, která je v celé své délce kompletní a protíná celou Spolkovou republiku Německo ve směru na Paříţ. Na základě česko-německé iniciativy byl úsek dálnice vedoucí z Prahy do Norimberka pojmenován „Via Carolina“. Říkalo se jí také „zlatá cesta“. O vybudování „zlaté cesty“ se zaslouţil císař Svaté říše římské a český král Karel IV. Pod jeho vládou se Praha začala 41

rozvíjet a nabývat věhlasu mezi evropskými městy. Bylo tedy zapotřebí zajistit spojení s ostatními významnými městy. Karel IV. nechal vybudovat trasu na západ do slavného obchodního centra a říšského města Norimberku. Tím zjednodušil obchod i veškerou výměnu ve smyslu materiálním, kulturním, náboţenském, vědeckém a obchodním. Císař Karel IV. mezi Prahou a Norimberkem cestoval více neţ padesátkrát. Uţ za jeho ţivota byla cesta nazývána „zlatou“. Po smrti Karla IV. se význam cesty zmenšil a byla nazývána Via Carolina. (Monument Via Carolina. [online]) Česká dálnice D5 je také součástí evropské silnice E50, která je třetí nejdelší evropskou silnicí první třídy. Tato evropská silnice je dlouhá okolo 6 000 km a spojuje námořní přístav Brest ve Francii a ruskou Machačkalu na pobřeţí Kaspického moře. 2.2.3 Intenzita dopravy Intenzita dopravy je na jednotlivých úsecích dálnice D5 odlišná. Dá se říct, ţe intenzita dopravy klesá se vzdáleností od hlavního města Prahy. Nejvyšší dopravní vytíţení je na úseku z Prahy do Berouna, kde projede 40 - 60 tisíc vozidel za 24 hodin. Intenzita dopravy v navazujícím úseku od Berouna po dálniční sjezd na 67. km (Ejpovice) je mezi 25 - 40 tisíci vozidel za 24 hodin, jedná se o hlavní sjezd na Plzeň z Prahy. Na obchvatu Plzně od Ejpovic aţ po Ostrov u Stříbra se intenzita dopravy pohybuje mezi 15 - 25 tisíci auty za 24 hodin. Úsek od Ostrova u Stříbra aţ na dálniční přechod Rozvadov je nejméně vytíţený, projede zde za 24 hodin pouze 10 - 15 tisíc vozů. Pro zajímavost - průměrná intenzita na dálničních úsecích v České republice je 27 555 vozidel za 24 hodin. Veškerá data o intenzitě dopravy byla získána z nejaktuálnějšího celostátního sčítání dopravy z roku 2010, jelikoţ celostátní sčítání dopravy se provádí pravidelně kaţdých pět let. V celé délce dálnice D5 převaţuje osobní doprava nad těţkou motorovou dopravou, kam spadají veškerá nákladní vozidla a autobusy. V úseku mezi Prahou a Plzní je intenzita osobní dopravy třikrát vyšší neţ těţké motorové dopravy. V navazujícím úseku z Plzně aţ na hraniční přechod Rozvadov je intenzita osobní oproti těţké motorové dopravě pouze dvakrát vyšší. V tabulce číslo 4 lze vidět podrobná čísla o intenzitě dopravy jednotlivých úseků dálnice D5. 42

Tabulka 4 - Intenzita dopravy jednotlivých úseku dálnice D5 Úsek TV O M SV Začátek 1-8100 11 244 36 859 54 48 157 Třebonice 1-8110 9 422 36 454 124 46 000 Rudná 1-8120 9 570 33 794 121 43 485 Loděnice 1-8130 9 425 30 862 114 40 401 Beroun,východ 1-8140 8 883 28 703 105 37 691 Beroun,centrum 1-8150 8 823 27 323 99 36 245 Beroun,západ 1-8160 8 646 25 055 92 33 793 Bavoryně 1-8170 7 905 21 617 78 29 600 Ţebrák 3-8180 7 456 20 936 80 28 472 Cerhovice 3-8181 9 020 19 489 38 28 547 Mýto 3-8182 7 870 22 422 85 30 377 Rokycany 3-8183 6 804 14 908 58 21 770 Ejpovice 3-8184 7 540 15 074 36 22 650 Starý Plzenec 3-8185 8 277 15 239 14 23 530 Černice 3-8190 6 249 11 287 44 17 580 Litice 3-8191 6 381 13 208 50 19 639 Sulkov 3-8192

6 010

11 399

44

17 453

3-8193 3-8194 3-8195 3-8196 3-8197 3-8198

6 074 5 572 5 640 4 330 3 832 4 948

11 217 9 088 9 290 9 099 8 098 6 296

44 35 35 36 35 25

17 335 14 695 14 965 13 465 11 965 11 269

Nýřany Heřmanova Huť Ostrov Benešovice Bor Mlýnec Kateřina

Konec Rudná Loděnice Beroun,východ Beroun,centrum Beroun,západ Bavoryně Ţebrák Cerhovice Mýto Rokycany Ejpovice Starý Plzenec Černice Litice Sulkov Nýřany Heřmanova Huť Ostrov Benešovice Bor Mlýnec Kateřina st.hr. ČR-SRN

Těţká motorová vozidla TV Osobní a dodávková vozidla bez přívěsu i s přívěsy O Jednostopá motorová vozidla M Všechna motorová vozidla celkem (součet vozidel) SV Zdroj: Vlastní zpracování z dat získaných z Prezentace výsledků sčítání dopravy 2010. [online]. [cit. 2014-12-15]. Dostupné z: http://scitani2010.rsd.cz/pages/map/default.aspx 2.2.4 Průzkum stravovacích zařízení na dálnici D5 Průzkum stravovacích zařízení nacházejících se na dálnici D5 byl proveden dne 10. října 2014. Šetření jsem prováděl osobně vlastním vozem. Vyrazil jsem v ranních hodinách z Prahy směrem k německým hranicím a nazpět. V rámci šetření bylo zapotřebí zastavit na kaţdém dálničním odpočívadle s nabídkou občerstvení a zaznamenat data týkající se těchto provozoven.

43

Pokaţdé byl zaznamenán název provozovny a její provozovatel, pokud byly tyto informace k dispozici, dále kilometr dálnice, na kterém se provozovna vyskytuje, počet míst k sezení uvnitř provozovny, otevírací doba, cena šálku espresa, popřípadě značka kávy a informace, zda jsou nabízeny i teplé pokrmy. Dále byla hodnocena čistota provozovny a toalet. Hodnocení čistoty probíhalo na stupnici od 1 do 5, kdy 1 znamená výborný a 5 nedostatečný. U toalet je ještě zmíněna informace, zda jsou přístupné přímo z provozovny nebo zvenčí. Veškerá tato data jsou zpracována v tabulce číslo 5 a 6. Tabulka 5 - Provozovny na dálnici D5 ve směru z Prahy na hraniční přechod RozvadovWaidhaus DÁLNICE D5 PRAHA - ROZVADOV Název provozovny (provozovatel) Benzina plus (Ing. Petr Konopáč)

Počet míst k sezení

Otevírací doba

Cena šálku espresa (značka kávy)

6

nonstop

32 Kč (Alfredo)

4

McDonald´s

151

6-24 (McDrive - pá, so, ne: 06-04)

36,5

Agip (Václav Jonák)

20

59,5

KFC (AmRest s.r.o.)

Km

4

59,5

83

83

111

123

143,5

143,5

143,5

Shell (Kripner s.r.o.) Benzina plus (Gabriela Čermáková) Autogrill (AUTOGRILL Czech s.r.o.) Benzina plus (Jozef Hájek) Shell (Západočeská obchodní společnost, s.r.o.) Agip (CONFITRANS s.r.o.) Agip Truck Point (CONFITRANS s.r.o.) McDonald´s (McCafé) (RESTAURANT IN s.r.o.)

Nabídka teplých pokrmů ANO (Snack Minute)

Čistota provozov ny (1-5)

Čistota toalet (1-5) (přístupné z provozovnyin; vchod zvenčí-out)

24 Kč

ANO

1

nonstop

34 Kč (Segafredo)

ANO

4

98

7-22

25 Kč

ANO

1

12

nonstop

x

NE

1

15

nonstop

28 Kč (Alfredo)

NE (Cafe Minute)

3

57

8-21

v době kdy jsem projížděl bylo zavřeno

ANO

x

12

nonstop

34 Kč (Alfredo)

ANO

4

4 (in)

12

nonstop

39 Kč

ANO (deli2go)

1

2 (in)

31

nonstop

35 Kč (Segafredo)

ANO

4

4 (in)

24

nonstop

35 Kč (Segafredo)

ANO

2

2 (in)

110

nonstop (McDrive)

25 Kč (30 Kč McCafé)

ANO

1

2 (in)

2 2 (in)

3 (in)

1 (in)

3 (in)

Zdroj: vlastní zpracování První zastávkou v rámci tohoto průzkumu bylo odpočívadlo na čtvrtém kilometru dálnice D5 ve směru na Rozvadov. Na tomto odpočívadle se nacházejí dvě provozovny. První z nich je čerpací stanice Benzina plus s nepřetrţitou otevírací dobou a konceptem

44

občerstvení Snack Minute. Motoristům nenabízí plnohodnotná jídla, ale spíše svačinu ve formě čerstvých baget, které je moţné i zapéct, čerstvého rozpékaného slaného i sladkého pečiva nebo párku v rohlíku. Druhou provozovnou na stejném odpočívadle je rychlé občerstvení McDonald´s. Tato restaurace nabízí neuvěřitelný počet 151 míst k sezení uvnitř provozovny a navíc ještě venkovní zahrádku. Restaurace působila dojmem, ţe byla v nedávné době zrekonstruována. Čistota provozovny byla na vynikající úrovni, vše bylo čisté, udrţované. Toalety jsou společné pro návštěvníky restaurace a čerpací stanice. Provozní doba restaurace je kaţdý den od šesti hodin od rána do půlnoci. Pro ty, kteří nemají čas sedět v restauraci, nabízí tato provozovna McDrive, jehoţ otevírací doba je stejná jako otevírací doba restaurace. Výjimkou jsou pátky, soboty a neděle, kdy je provoz McDrivu prodlouţen do čtvrté hodiny ranní. Druhým odpočívadlem ve směru na německé státní hranice byla čerpací stanice značky Agip na 36,5. kilometru. Stanice jiţ zvenčí působí zastaralým dojmem. Interiér provozovny byl nepřehledný, a to především díky velkému mnoţství nápisů a cedulí s nabídkou různých produktů. Především okolí čerpací stanice bylo velice zanedbané. Špína, odpadky a zápach močoviny v blízkém okolí čerpací stanice se podepsaly na velice špatném hodnocení provozovny. Třetí a poslední odpočívadlo před Plzní je na 59,5. kilometru. Kromě čerpací stanice Shell se zde ve společné budově nachází i restaurace rychlého občerstvení KFC. Restaurace KFC byla otevřena v roce 2014 a čerpací stanice Shell byla ve stejném roce také kompletně zrekonstruována. V objektu se nacházejí nové moderní záchody konceptu 2theloo, které jsou zpoplatněny 15 korunami a jsou společné pro obě provozovny. Záchody jsou moderní s velice pěkným designem. V době návštěvy byly záchody čisté a bylo znát, ţe jsou nové a udrţované v čistotě. Patnáct korun zaplacených za toalety lze získat zpět ve formě slevy na nákup v obou provozovnách na tomto odpočívadle. Čerpací stanice Shell nedisponuje koutkem s občerstvením jako předchozí čerpací stanice, nabízí pouze kávu z klasických prodejních automatů a balené sendviče. Rychlé občerstvení KFC disponuje 98 místy k sezení a je otevřeno od 7 hodin ráno do 10 hodin večer. Další zastávkou byl 83. kilometr dálnice D5 ve směru na Rozvadov. Na tomto odpočívadle jsou opět dvě provozovny, které sdílejí jednu budovu a toalety. Je zde čerpací stanice značky Benzina plus s 15 místy k sezení, nabízející pouze klasický sortiment čerpací 45

stanice rozšířený o nabídku čerstvé kávy. Druhým provozem je italský koncept jídelen Autogrill. Jedná se v současnosti o jedinou provozovnu v České republice. Ještě v nedávné době fungovala druhá provozovna Autogrillu v opačném směru dálnice D5, ale ta byla během roku 2014 zrušena a nahrazena rychlým občerstvením Burger King a Acafe. V době kdy probíhalo šetření, byla provozovna Autogrillu zavřena. Z předchozích zkušeností mohu říci, ţe se jedná o samoobsluţnou restauraci s nabídkou, jak hotových pokrmů, tak minutkových jídel. Host si můţe vybrat s kompletního sortimentu pokrmů od předkrmů aţ po dezert. Systém funguje tak, ţe zákazník si na tác dá vybrané jídlo a nápoje a poté ho u pokladny zaplatí. Co se toalet týká, tak jejich čistota byla vyhovující, i kdyţ by bylo zapotřebí jejich rekonstrukce. Je na nich patrné jejich stáří. Další provozovnou v pořadí je opět čerpací stanice značky Benzina a to na 111. kilometru ve směru na Rozvadov. Jedná se o malou čerpací stanici s dvanácti místy k sezení a nabídkou teplých jídel. Kromě hotových jídel jsou v nabídce i klasická smaţená jídla jako smaţený sýr nebo řízek. Co se čistoty provozovny týká, tak čistota toalet a samotné provozovny a jejího okolí byla v době návštěvy na velice mizerné úrovni. O pouhých deset kilometrů dále na 123. kilometru dálnice je další čerpací stanice. Jedná se o jednu z nejmladších čerpacích stanic na dálnici D5, která byla postavena kolem roku 2010. Jde o stanici značky Shell s rozšířenou nabídkou občerstvení deli2go. Na samotné provozovně a toaletách bylo znát, ţe se jedná o poměrně novou provozovnu a ţe je ze strany provozovatele snaha udrţovat ji v čistotě. Poslední odpočívadlo na dálnici D5, ve směru na česko-německé hranice, se nachází na 143,5. kilometru. Toto odpočívadlo je přístupné z obou směrů dálnice a to díky tomu, ţe se nachází na dálničním sjezdu na Rozvadov. Nacházejí se zde tři provozovny, kterými jsou rychlé občerstvení McDonald´s a dvě čerpací stanice Agip. Dvě čerpací stanice Agip jsou zde proto, ţe jedna je určena pro osobní automobily a druhá je uzpůsobena pro kamiony a autobusy. Obě provozovny disponují nabídkou hotových jídel a snídaní. Čerpací stanice pro nákladní automobily a autobusy byla v době návštěvy mnohem lépe udrţovaná neţ stanice pro osobní automobily. Myslím si, ţe roli zde hrála především vytíţenost, jelikoţ v době návštěvy bylo na čerpací stanici pro osobní automobily mnohem více motoristů neţ na stanici určené pro automobily nákladní a autobusy. Je nutné také poznamenat, ţe čerpací stanice pro nákladní automobily je novější neţ druhá čerpací 46

stanice, na které je znát její stáří a bylo by potřeba její rekonstrukce a to především toalet a stravovací části. Dalším provozem je rychlé občerstvení McDonald´s. Restaurace nabízí uvnitř provozovny 110 míst k sezení, coţ je zapotřebí především v období prázdnin, kdy vyráţejí rodiny s dětmi na dovolené. Jedná se o klasický koncept McDonald´s s kavárnou McCafé. Zajímavostí je, ţe obsluha při vyšším mnoţství zákazníků, kdy není dostatek pokladen, vyuţívá tabletů. Obsluha přijme pomocí tabletu objednávku od zákazníka stojícího ve frontě a zákazník u pokladny pouze zaplatí a obdrţí své jídlo. Toto odpočívadlo je posledním ze sedmi odpočívadel na dálnici D5 ve směru z Prahy na hranice s Německem.

47

Tabulka 6 - Provozovny na dálnici D5 ve směru z hraničního přechodu RozvadovWaidhaus do Prahy DÁLNICE D5 ROZVADOV - PRAHA

Km

Název provozovny (provozovatel)

Počet míst k sezení

Otevírací doba

Cena šálku

Nabídka

Čistota

espresa

teplých

provozovny

(značka kávy)

pokrmů

(1-5)

Free1GAS s 150

restaurací (Top

30

nonstop

38 Kč

Shell (IVP -GROUP

123,5

s.r.o.)

8

nonstop

39 Kč

Shell

8

nonstop

OMV Viva (Mgr. 112,5

Zuzana Kotýková)

20

Benzina plus 84

(PETROLIA s.r.o.)

18

Acafe (AUTOGRILL 84

Czech s.r.o.)

84

Burger King

61

Shell (Kripner s.r.o.) Motel K (Josef

61

36,5

Kebrle) Agip (Vaclav Jonák) LUKOIL Czech

21

Republic s.r.o. KFC (AmRest

21

s.r.o.) OMV Viva (Lucie

18

Žáčková) Benzina plus (Ing.

4,5

Petr Konopáč)

(přístupné z provozovny-in;vchod zvenčí-out)

3

x

ANO (deli2go)

1

1 (in)

39 Kč

ANO (deli2go)

3

3 (in)

nonstop

35 Kč

ANO

4

5 (out)

nonstop

35 Kč (Alfredo)

NE

2

6-21

38 Kč

ANO

3

9-22

x

ANO

3

nonstop

39 Kč

ANO (deli2go)

2

1 (in)

x

ANO

4

3 (in)

ANO

4

4 (out)

27 Kč (Jacobs)

ANO (Panos)

1

2 (in)

25 Kč

ANO

1

2 (in)

ANO

1

2 (in)

2

3 (in)

1

2 (in)

Tank s.r.o.) 143,5

ANO

Čistota toalet (1-5)

(restaurace)

4 (in)

54

7

10-22 61

(herna 2201)

20

nonstop

14

nonstop

60

(Drive-

35 Kč (Segafredo)

8-23 Thru) 60

nonstop

35 Kč

26

nonstop

32 Kč (Alfredo)

ANO (Bistro Minute)

McDonald´s (EXPRES4,5

RESTAURANT-

63

6-24 (McDrive)

24 Kč

ANO

SUK spol. s r.o.)

Zdroj: vlastní zpracování První české odpočívadlo v opačném směru, tedy z česko-německých hranic do Prahy, se nachází přímo na státních hranicích na 150. kilometru dálnice D5. Provozovna čerpací stanice se samoobsluţnou restaurací a hernou je v prostoru rozlehlého parkoviště, který byl před vstupem České republiky do Schengenského prostoru určen pro motoristy, kteří

48

proclívali zboţí ze Spolkové republiky Německo do České republiky. Jde o čerpací stanici spadající do sítě F1 GAS, která je provozována společností Top Tank s.r.o. Z informací získaných z internetových stránek společnosti vyplývá, ţe se jedná o jedinou čerpací stanici firmy, která kromě nabídky pohonných hmot nabízí sluţby stravování. V osobním průzkumu na mě provozovna působila velice zvláštním dojmem. Byla zde vidět snaha o vyuţití kaţdého místa a tím prostory působily nepřehledně. Samotná samoobsluţná restaurace je pouze přibliţně čtyři metry dlouhý výdejní pult, u kterého si host můţe vybrat z nabídky hotových nebo minutkových jídel, které si po zaplacení odnese na tácu k jídelnímu stolu. Restaurace disponuje 30 místy k sezení. Velice zvláštní jsou průchozí toalety. To znamená, ţe placený vchod na toalety je zvenčí budovy, ale východ z toalet je přímo do provozovny. Bezplatné bezdrátové připojení k internetu, kterým se provozovna pyšní, bylo v době návštěvy nefunkční. Druhou čerpací stanicí ve směru na Prahu je provozovna značky Shell nacházející se pouze o 6,5 km dále. Provozovna jak z venku, tak zevnitř působila velice čistým dojmem. Placené toalety 2theloo zářili čistotou. Čerpací stanice kromě nabídky jídel v rámci konceptu deli2go a 8 míst k sezení nabízí také sluţby směnárny. Na dalším odpočívadle na 123,5. kilometru je opět čerpací stanice Shell, která byla postavena kolem roku 2010. Provozovna nabízí motoristům moţnost občerstvení v rámci konceptu deli2go, 8 míst k sezení a nepřetrţitý provoz. Čtvrtou čerpací stanicí v řadě, na úseku dálnice D5 dlouhém pouze 40 kilometrů, je OMV. Jedná se o provozovnu s nejhůře hodnocenou čistotou toalet v rámci celého průzkumu dálnice D5. Toalety byly opravdu odpudivé, na toaletách byl neskutečný zápach, velice špatné světlo a prostory toalet byly značně poničené. Kromě nedostatečné péče ze strany personálu bude mít svůj podíl na stavu toalet i ten fakt, ţe jsou toalety přístupné zvenčí pro kohokoliv, kdo na daném odpočívadle zastaví. Čerpací stanice OMV nabízí motoristům občerstvení v rámci konceptu stravování VIVA. Kromě čerstvých sendvičů, rozpékaného pečiva je v nabídce několik hotových jídel a jedna polévka. Další moţnost stravování nabízí odpočívadlo na 84. kilometru dálnice. Nacházejí se zde tři provozovny. První z nich je čerpací stanice Benzina plus, která nemá ve svém sortimentu ţádné teplé pokrmy. Nabízí pouze standardní sortiment čerpacích stanic, jako jsou balené 49

bagety a čerstvá káva. Dalšími provozovnami jsou Burger King a Acafe, nacházejí se ve stejné budově jako čerpací stanice a mají společné toalety. Dříve se v prostorách, kde je nyní provozovna Burger Kingu a Acafe, nacházela samoobsluţná restaurace Autogrill, stejně jako tomu je na opačné straně dálnice. Burger King a Acafe byly otevřeny v roce 2014, sdílejí společné prostory s 54 místy k sezení. Rychlé občerstvení Burger King nabízí klasický sortiment jídel, který byl popsán v kapitole 2.1.2 Fast-foody. Acafe je ojedinělý koncept rychlého občerstvení. Jeho nabídka se skládá z čerstvé kávy, rozpékaného sladkého a slaného pečiva, čerstvých obloţených baget, sendvičů a zapékaných panniny. Další odpočívadlo s moţností stravování je na 61. kilometru ve směru na Prahu. Najdete zde čerpací stanici společnosti Shell s nonstop provozem a sedmi místy k sezení. Stanice nabízí občerstvení deli2go s širokou nabídkou slaných a sladkých pokrmů. Provozovna byla v době návštěvy čistá a placené toalety 2theloo si drţely svůj vysoký standard čistoty. Na stejném odpočívadle je ještě budova bývalého Motelu K, který v současné době jiţ není v provozu. V prostorách tohoto bývalého motelu se nachází restaurace, která je stále v provozu. Vybavení restaurace a její vzhled byl v době návštěvy velice zastaralý a neudrţovaný. Na 36,5. kilometru ve směru na Prahu nabízí své sluţby čerpací stanice Agip. Disponuje 20 místy k sezení, nabídkou teplých pokrmů, jako je například sekaná nebo polévka. Je to jedna z mála provozoven v rámci průzkumu, která disponuje toaletami, jejichţ vchod není z prostor provozovny, ale zvenčí. Čistota toalet i samotné provozovny byla špatná. Další odpočívadlo se nachází těsně před Berounem na 21. kilometru ve směru na Prahu. Je zde čerpací stanice LUKOIL a rychlé občerstvení KFC. Čerpací stanice LUKOIL nabízí motoristům nonstop provoz a 14 míst k sezení. Zákazníci se mohou občerstvit především čerstvými bagetami, ale i dalšími produkty, které jim koncept občerstvení Panos nabízí. V době návštěvy byla čistota provozovny výborná, toalety byly také ve velice dobrém stavu. Restaurace rychlého občerstvení KFC nabízí 60 míst k sezení a patnáctihodinovou otevírací dobu. Motoristé, kteří spěchají, mohou vyuţít sluţeb Drive-Thru. Na 18. kilometru dálnice D5 ve směru na Prahu se nachází čerpací stanice OMV jejíţ součástí je samoobsluţná restaurace nabízející 60 míst k sezení. Restaurace působí 50

prostorně, je velice pěkně uspořádána a v době návštěvy byla její čistota vynikající. Restaurace nabízí široký sortiment jídel od předkrmů aţ po dezerty, nabízí jak hotová jídla, tak jídla minutková. Na posledním odpočívadle před Prahou na 4,5. kilometru je motoristům k dispozici čerpací stanice Benzina plus a rychlé občerstvení McDonald´s. Čerpací stanice nabízí motoristům občerstvení v rámci konceptu Bistro Minute a 26 míst k sezení. Restaurace McDonald´s poskytuje 63 míst k sezení, osmnáctihodinovou otevírací dobu a nabízí sluţby McDrivu. 2.2.5 Závěr průzkumu stravovacích zařízení na dálnici D5 Z průzkumu provedeného 10. října 2014 na celém 151 kilometrů dlouhém úseku dálnice D5 v obou směrech byly zjištěny následující informace a závěry: Na dálnici D5 se nachází v obou směrech dohromady 17 odpočívadel s 27 provozovnami. Na dálnici není ţádné odpočívadlo, na kterém by nebyla čerpací stanice. Ve směru z Prahy je 7 odpočívadel s 12 provozovnami a v opačném směru 10 odpočívadel s 15 provozovnami. Z toho vyplývá, ţe v průměru je na dálnici D5 kaţdých 18 kilometrů jedno odpočívadlo s čerpací stanicí nebo provozovnou rychlého občerstvení. To znamená, ţe při průměrné rychlosti 120km/h řidič osobního vozu mine odpočívadlo kaţdých 9 minut a řidič nákladního automobilu při průměrné rychlosti 90 km/h mine odpočívadlo kaţdých 12 minut jízdy. Mezi provozovnami nabízejícími sluţby stravování na dálnici D5 převaţovaly čerpací stanice, kterých bylo celkem 18, z nichţ širší nabídkou pokrmů, nebereme-li v potaz standardní sortiment čerpacích stanic, kterým jsou balené bagety, sušenky a další pochutiny, disponovalo 15 provozoven. Z vlastního průzkumu mohu stravování na čerpacích stanicích u nás rozdělit do dvou skupin. První z nich jsou stanice nabízející spíše přesnídávky neţ plnohodnotná jídla. Jedná se především o nabídku rozpékaného sladkého a slaného pečiva, čerstvých sendvičů, párku v rohlíku nebo i polévky. Jde především o koncepty deli2go a Panos popsané v kapitole 2.1.1 Čerpací stanice. Druhou skupinu tvoří stanice nabízející plnohodnotná jídla, kterými jsou hotové nebo minutkové pokrmy. Jsou to převáţně větší čerpací stanice

51

nabízející více míst k sezení, ale i více prostoru pro přípravu jídel. V průzkumu se jednalo o 6 čerpacích stanic, které nabízely hotová nebo minutková jídla. Byly to: -

Benzina plus (Josef Hájek), 111. km, směr Rozvadov

-

Agip (COFITRANS s.r.o.), 143,5. km, směr Rozvadov

-

Agip Truck Point (COFITRANS s.r.o.), 143,5. km, směr Rozvadov

-

Free1GAS (Top Tank s.r.o.), 150. km, směr Praha

-

OMV Viva (Mgr. Zuzana Kotýková), 112,5. km, směr Praha

-

OMV Viva (Lucie Ţácková), 18. km, směr Praha

Kromě čerpacích stanic se v průzkumu objevily také tři řetězce rychlého občerstvení, provozovna samoobsluţné restaurace Autogrill, občerstvení Acafe a restaurace Motelu K. Největší prostory pro konzumaci pokrmů nabízejí restaurace McDonald´s s nejvyšším počtem míst k sezení. Více neţ 50 míst k sezení nabízejí také obě provozovny KFC, Autogrill, Acafe a Burger King, restaurace Motelu K a čerpací stanice OMV Viva na 18. kilometru ve směru na Prahu. Všechny čerpací stanice na dálnici D5 a McDonald´s na 143,5. kilometru ve směru na státní hranice mají nepřetrţitou otevírací dobu. Ostatní stravovací zařízení mají minimálně dvanáctihodinovou otevírací dobu s tím, ţe jsou ve většině případů od půlnoci do šesté hodiny ranní zavřeny. Pro orientační porovnání cen jednotlivých provozoven jsem si pro svůj průzkum vybral cenu jednoho šálku espresa. Důvod, proč jsem si vybral kávu, byl jednoduchý. I kdyţ by se mohlo na první pohled zdát, ţe produkty jako je rozpékané pečivo nebo čerstvé obloţené bagety jsou ideální k porovnání cen, není tomu tak. Problémem je především odlišná gramáţ a sloţení jednotlivých produktů. Správný šálek espresa by měl být vţdy vyroben ze 7 gramů čerstvé mleté kávy, skrze kterou je pod tlakem 9 barů protlačena voda o teplotě těsně pod bodem varu. Jedině tak lze dosáhnout správného šálku espresa o objemu okolo 30ml s cremou na povrchu. V případě kávy se tedy jedná pouze o dvě vstupní suroviny, kterými jsou káva a voda. Jejich kvalita je velice shodná, budeme-li brát v úvahu to, ţe prvotním cílem provozovatelů 52

je nabízet kávu standardní kvality. V rámci šetření se vţdy jedná o kávu z profesionálního automatického nebo pákového stroje na čerstvou praţenou kávu, nejde o kávu z prodejních automatů na kávu. Nejlevněji šálek espresa lze pořídit u amerických řetězců rychlého občerstvení. Restaurace McDonald´s na 4. kilometru dálnice v obou směrech nabízí espreso nejlevněji za 24 korun. O korunu dráţe prodávají kávu obě provozovny KFC a McDonald´s na 143,5. kilometru. Posledně zmíněná provozovna McDonald´s disponuje kavárnou McCafé, kde stojí šálek espresa 30 korun. Šálek espresa pod 30 korun nabízejí ještě dvě čerpací stanice na dálnici D5. První je stanice LUKOIL, která má stejné ceny na všech svých provozovnách a šálek espresa značky Jacobs stojí 27 korun. Druhou stanicí je Benzina plus na 83. kilometru ve směru na Rozvadov. Zde stojí espreso značky Alfredo 28 korun. Ostatní provozovny nabízejí šálek kávy za více neţ 30 korun. Výjimku tvoří stanice Shell na 59,5. kilometru a restaurace Burger King na 84. kilometru, které nenabízejí kávu z důvodu přítomnosti jiné provozovny nabízející kávu. Nejdráţ kávu prodávají čerpací stanice značky Shell, které mají jednotnou cenu 39 korun za šálek espresa. Posledním kritériem pro porovnání provozoven na dálnici D5 byla čistota. Hodnocení probíhalo na stupnici od jedné do pěti, přičemţ 1 bylo nejlepší známkou. Hodnocení bylo rozděleno do dvou kategorií. Byla hodnocena zvlášť čistota provozovny a čistota toalet. Při hodnocení čistoty provozovny bylo přihlíţeno nejen na čistotu v interiéru, ale byla hodnocena i čistota vnějšku provozovny. Nejčastěji se vyskytujícími nedostatky v rámci šetření byly přeplněné odpadkové koše, odpadky a především nedopalky cigaret povalující se v okolí provozovny a zápach. Dále se jednalo především o nesklizené špinavé nádobí a špinavé stoly uvnitř provozovny. Výsledky čistoty provozoven dopadly nad mé očekávání dobře. Deset z celkového počtu 26 provozoven získalo nejlepší ohodnocení. Nejlepšího výsledku dosáhly všechny tři restaurace McDonald´s a dvě restaurace KFC. Z čerpacích stanic to byly tři provozovny Shell, jeden LUKOIL a OMV. Chvalitebné hodnocení získalo pět čerpacích stanic. Průměrné hodnocení získalo pět provozoven. Nejhůře, známkou 4, bylo ohodnoceno pět provozoven. V rámci hodnocení čistoty provozoven na dálnici D5 dopadly nejhůře čerpací stanice Agip, jelikoţ tři ze čtyř stanic získaly známku 4.

53

U čistoty toalet bylo v rámci průzkumu kromě ohodnocení známkou 1 - 5 zaznamenáno, zda jsou toalety přístupné přímo z provozovny, nebo je jejich vstup zvenčí. Toalety, jejichţ vstup je oddělen od provozovny, mají především starší čerpací stanice. V rámci průzkumu se jednalo o dva případy. Některé navštívené provozovny, které měly společnou budovu, měly i společné toalety. Jednalo se o tři odpočívadla ve směru na Rozvadov (4. km, 59,5. km, 83. km) a jedno odpočívadlo ve směru opačném (84. km). Nejčastější prohřešky v rámci průzkumu byly tyto: nepříjemný zápach, chybějící mýdlo, papírové utěrky, toaletní papír, nefunkční osoušeč rukou, poničené vybavení, zanedbaný úklid. Nejlepší hodnocení získaly placené toalety 2theloo na třech čerpacích stanicích Shell. Chvalitebná čistota toalet byla zaznamenána u tří provozoven McDonald´s, jedné provozovny KFC a u pěti čerpacích stanic. Naopak velice špatně dopadla čistota toalet u dvou stanic ve směru na Rozvadov (111. km, 143,5. km). V opačném směru byly známkou 4 hodnoceny toalety na 84. kilometru, které jsou společné pro provozovny Benzina plus, Burger King a Acafe, a dále toalety čerpací stanice Agip na 36,5 kilometru. Nejhůře hodnocené toalety v rámci průzkumu se nacházejí na 112,5. kilometru ve směru na Prahu. Jiţ v úvodu kapitoly bylo řečeno, ţe bude zajímavé sledovat, zda bude mít intenzita dopravy vliv na mnoţství stravovacích zařízení na dálnici D5. Pro porovnání byla dálnice rozdělena na čtyři úseky (stejné jako v kapitole 2.2.3). V daném úseku se vţdy jedná o stravovací zařízený vyskytující se v obou směrech. Tabulka 7 - Porovnání intenzity dopravy a mnoţství stravovacích zařízení na D5 1.

Třebonice (0. km) - Beroun centrum (18. km)

36 km

Počet stravovacích zařízení 5

2.

Beroun centrum (18. km) - Ejpovice (67. km)

98 km

7

32 104

3.

Ejpovice (67. km) - Ostrov (107. km)

80 km

3

19 994

4.

Ostrov (107. km) - Státní hranice (150. km)

86 km

9

13 272

Úsek

Počet kilometrů

Průměrná intenzita dopravy 44 511

Zdroj: vlastní zpracování Pokud bychom brali v úvahu pouze první tři úseky, lze říci, ţe se zvyšující intenzitou dopravy se zvyšuje i počet stravovacích zařízení a naopak. Čtvrtý úsek s nejniţší intenzitou dopravy je ale výjimkou, kdy se na 86 kilometrech dálnice nachází 9 stravovacích zařízení.

54

Za příčinu vysoké frekvence stravovacích zařízení v úseku navazujícím na Spolkovou republiku Německo povaţuji niţší cenu pokrmů ve srovnání se stejnými stravovacími zařízeními v Německu.

2.3 Průzkum německé dálnice A6 v úseku od česko-německých hranic po Norimberk Pro porovnání jsem provedl průzkum stravovacích zařízení na úseku navazující německé dálnice A6. Šlo o úsek mezi česko-německým hraničním přechodem (RozvadovWaidhaus) a Norimberkem s přibliţně shodnou délkou, jakou má česká dálnice D5. Německá dálnice A6 protíná celou Spolkovou republiku Německo. Dálnice začíná na západních hranicích Německa s Francií v Saarbrückenu a vede aţ k východním hranicím s Českou republikou. Na západě dálnice D6 plynule navazuje na francouzskou dálnici A320. Pokračuje přes německá města Saarbrücken, Mannheim, Heildelberg, Heilbronn a Norimberk. Na hraničním přechodu Waidhaus-Rozvadov plynule navazuje na českou dálnici D5. Kompletní úsek dálnice A6 měří 477 kilometrů. Stejně jako česká dálnice D5 je i německá A6 součástí evropské silnice E50.

55

2.3.1 Základní informace o úseku dálnice A6 (Waidhaus - Norimberk) Obrázek 4 - Mapa dálnice A6

Zdroj: Bundesautobahn 6 map [online]. [cit. 2015-02-02]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C3%A1lnice_A6_%28N%C4%9Bmecko%29#mediavie wer/File:Bundesautobahn_6_map.png Úsek dálnice A6 označený na obrázku 4 červeně je úsekem, na kterém byl proveden průzkum (Waidhaus - Norimberk) Délka: 120 km Trasa: Waidhaus - Amberg - Norimberk 2.3.2 Průzkum stravovacích zařízení v úseku Waidhaus - Norimberk na dálnici A6 Průzkum stravovacích zařízení nacházejících se v úseku Waidhaus - Norimberk na dálnici A6 byl proveden 10. října 2014. Šetření bylo provedeno stejným způsobem a podle stejných kritérií jako předchozí průzkum dálnice D5.

56

Tabulka 8 - Provozovny na dálnici A6 ve směru z hraničního přechodu RozvadovWaidhaus do Norimberka DÁLNICE A6 WAIDHAUS - NORIMBERK Km

831

Název provozovny (provozovatel) Eni, Gusticus (Gigler GmbH)

Počet míst k sezení

Otevírací doba

45

nonstop

Cena šálku espresa (značka kávy) 2,19 (59 Kč) (Dallmayr)

Nabídka teplých pokrmů

Čistota provozovny (1-5)

Čistota toalet (1-5) (přístupné z provozovnyin;vchod zvenčí-out)

ANO

2

1 (in)

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 9 - Provozovny na dálnici A6 ve směru z Norimberka na hraniční přechod Rozvadov-Waidhaus DÁLNICE A6 NORIMBERK - WAIDHAUS Km

831

Název provozovny (provozovatel) OMV, Gusticus (Gigler GmbH)

Počet míst k sezení

Otevírací doba

45

nonstop

Cena šálku espresa (značka kávy) 1,99 (54 Kč) (Dallmayr)

Nabídka teplých pokrmů

Čistota provozovny (1-5)

Čistota toalet (1-5) (přístupné z provozovnyin;vchod zvenčí-out)

ANO

2

1 (in)

Zdroj: vlastní zpracování Průzkum stravovacích zařízení na vybraném úseku německé dálnice A6 přinesl zajímavá zjištění. Výsledky průzkumu lze vidět v tabulce 8 a 9. Na úseku dlouhém 120 kilometrů se na německé dálnici nachází pouze jedna čerpací stanice s rychlým občerstvením v kaţdém směru. Jedná se o odpočívadlo Oberpfälzer Alb nacházející se v obou směrech dálnice na 831. kilometru. Odpočívadlo se nachází ve vzdálenosti 76,5 kilometru od státních hranic s Českou republikou a 43 kilometrů na sjezd z dálnice u Norimberka, kde průzkum dálnice A6 končil. Pro informaci další stravovací zařízení na dálnici A6 se nachází na 773. kilometru, tedy o 58 kilometrů dále. Zpět k provozovnám na 831. kilometru dálnice A6. Obě provozovny, jak ve směru na Waidhaus, tak ve směru na Norimberk, vlastní stejný provozovatel. Oba provozy jsou stejné, liší se pouze značkou čerpací stanice, jinak interiér a nabízené sluţby jsou totoţné. V obou případech jde tedy o čerpací stanici kombinovanou s rychlým občerstvením Gusticus. Disponuje 45 místy k sezení a nepřetrţitou otevírací dobou. Obě provozovny nabízejí kávu značky Dallmayr. Zajímavé je, ţe jejich cena je odlišná. Ve směru na Norimberk lze koupit šálek espresa za 2,19 € a v opačném směru stojí stejný šálek kávy 1,99 €. Čistota obou provozoven byla na velice dobré úrovni. Placené toalety Sanifair, které jsou v obou provozovnách, zářily čistotou.

57

Gusticus Restaurace Gusticus nabízejí široký sortiment jídel. Den lze začít vydatnou snídaní, například míchanými vajíčky s čerstvým pečivem. Během dne restaurace servíruje široký výběr těstovin a specialit připravovaných na pánvi. Kromě rozsáhlé nabídky teplých jídel občerstvení Gusticus disponuje čerstvým salátovým barem. Sanifair Jedná se o společnost nabízející fungující systém veřejných toalet s vysokým standardem kvality. Společnost vznikla v roce 2003. Je známa především díky toaletám provozovaným na německých dálnicích, kterých je momentálně okolo 370. V současnosti společnost expanduje i do jiných zemí Evropy a na další místa, jako jsou obchodní centra a nádraţí. Společnost se kromě několika ocenění pyšní velice dobrým hodnocením od samotných uţivatelů toalet. Z průzkumu, který byl zpracován pro firmu Sanifair v dubnu 2012, vyšlo, ţe 96 % uţivatelů toalet Sanifair je povaţuje za čisté. (SANIFAIR [online]) Jak tyto toalety fungují? Před vchodem na samotné toalety jsou turnikety, u kterých po zaplacení jednotné částky 75 centů obdrţíte voucher v hodnotě 50 centů. Pro děti jsou toalety zdarma. Tento voucher má platnost jednoho roku a lze ho vyuţít na všech stanicích spolupracujících se společností Sanifair při nákupu v restauraci nebo obchodě. Toalety Sanifair nabízejí vysoký standard čistoty a hygieny, atraktivní design a hygienické bezkontaktní technologie. Jedná se o bezkontaktní splachování záchodů a pisoárů, vodovodní baterie a podavače papírových utěrek s fotobuňkami. Všechny toalety jsou automaticky po kaţdém pouţití vyčištěny. Toalety pro invalidy a místnost pro přebalování dětí je zdarma. Nově jsou také toalety Sanifair vybavovány automatickými externími defibrilátory (AEDs). Obě značky Gusticus i Sanifair spadají do portfolia společnosti Tank & Rast GbmH. Vznikla v roce 1994 spojením dvou společností (Gesellschaft für Nebenbetriebe der Bundesautobahnen a Ostdeutsche Autobahntankstellengesellschaft mbH) a v roce 1998 byla zprivatizována. V současnosti provozuje aţ na několik výjimek většinu dálničních stravovacích zařízení a čerpacích stanic. Společnost sama provozuje pouze okolo patnácti provozoven. Zbytek zařízení je provozován jednotlivými nájemci formou dlouhodobého pronájmu. (Tank & Rast - Wikipedia. [online])

58

2.3.3 Závěr průzkumu stravovacích zařízení na úseku dálnice A6 Z průzkumu provedeného v říjnu roku 2014 na 120 km dlouhém úseku německé dálnice A6 byly zjištěny následující poznatky. V úseku německé dálnice, na kterém byl proveden průzkum, se nachází dohromady v obou směrech dvě odpočívadla nabízející sluţby čerpací stanice a občerstvení. Dále je na dálnici motoristům k dispozici šest odpočívadel v kaţdém směru, z nichţ pět je vybaveno pouze toaletami a jedno není.

59

3. Návrhová část Poslední část práce je věnována závěrům a návrhům, které vyplývají z předchozí analytické části práce zabývající se charakteristikou poskytovatelů stravovacích sluţeb na dálnicích v České republice a průzkumem dálnice D5 a úseku německé dálnice A6. V první kapitole analytické části práce jsou charakterizováni největší poskytovatelé stravovacích sluţeb v rámci české dálniční sítě. Provozovny je moţné rozdělit do tří hlavních skupin: čerpací stanice, fast-foody a ostatní stravovací zařízení. Nejširší zastoupení mají čerpací stanice pohonných hmot. Při zpracování diplomové práce jsem se snaţil získat informace v prvé řadě od samotných společností. U společnosti Lukoil a Benzina jsem byl přijat osobně a lidé zodpovědní za úsek stravování v těchto dvou společnostech byli ochotni odpovědět mi na otázky týkající se zkoumané problematiky. Někteří zástupci dalších společností byli ochotni odpovědět na otázky prostřednictvím elektronické pošty a jiní i po několika napsaných e-mailech a telefonátech nebyli svolní poskytnout informace. Bylo tedy zapotřebí získat informace z jiných, především elektronických, zdrojů a vlastních poznatků získaných osobní návštěvou provozoven. Z nabytých informací jednoznačně vyplynulo, ţe provozovatelé čerpacích stanic na frekventovaných tazích, a to převáţně na dálnicích a silnicích první třídy, které jsou mimo město, rozšiřují své sluţby o nabídku rychlého občerstvení. Tím se čerpací stanice stávají konkurencí pro klasická stravovací zařízení provozovaná podél silnic, jako jsou motoresty, samoobsluţné restaurace a fast-foody. S postupným vývojem společnosti se lidé začínají více zajímat o kvalitu konzumovaných potravin a začínají dávat přednost čerstvým a zdravějším jídlům. Společnosti provozující čerpací stanice se tomuto trendu podřizují vytvářením nových stravovacích konceptů. Ty postupně nahrazují regály s autokosmetikou. K tomu také patří rostoucí potenciál v nabídce čerstvé kávy. Vendingovým automatům na instantní kávu začínají konkurovat koutky nabízející kvalitnější kávu vyráběnou z čerstvých praţených kávových bobů. Hlavním produktem, co se stravování na čerpacích stanicích týká, vţdy byly bagety. V současné době čerpací stanice kromě balených sendvičů a baget s delší dobou

60

trvanlivosti začínají nabízet bagety čerstvé, připravované přímo na provozovně. Provozovatelé přiznali, ţe nabídka obou produktů současně - jak balených, tak čerstvých baget - si vzájemně nekonkuruje. Jsou klienti, kteří stále konzumují raději bagety balené díky záruce stejné kvality a vědí, co mají od produktu očekávat. Nespornou výhodou prodeje čerstvých baget je jejich niţší cena na vstupu oproti bagetám baleným, a tudíţ i vyšší marţe. Čerpací stanice uţ nejsou pouze místem, kde lze natankovat svůj vůz, ale stávají se stravovacími zařízeními a v některých případech i malými supermarkety. Důvodem je snaha poskytnout potenciálním klientům co nejširší nabídku sluţeb pod jednou střechou, a tak ušetřit jejich čas. Dalšími stravovacími zařízeními, která se vyskytují na dálnicích v České republice, jsou fast-foody. Ty jsou zastoupeny především mezinárodními řetězci jako je McDonald´s a KFC. Kromě provozoven rychlého občerstvení se na dálnicích vyskytují v menší míře také samoobsluţné restaurace nebo motoresty, které jsou provozovány individuálně. Podle mého názoru nejsou restaurace nebo motorest s obsluhou v současnosti vhodným typem stravovacího zařízení provozovaného u dálniční sítě. Provedený průzkum dálnice D5 to jen potvrzuje. Primárně jsou stravovací zařízení na dálnicích určena k občerstvení řidičů cestujících z bodu A do bodu B. Převáţná většina těchto klientů nepoţaduje od stravovacích zařízení na dálnicích vysokou úroveň gastronomického záţitku. Vyţadují především kvalitní jídlo za přijatelnou cenu a připravené v co nejkratší moţné době. Moderní uspěchaná doba tedy spíše přeje konceptům rychlého stravování, kterými jsou fast-foody a samoobsluţné restaurace. Jedním ze zajímavých konceptů stravování, který by se mohl u dálniční sítě České republiky uplatnit, je rychlé občerstvení Bageterie Boulevard. Jedná se o českou značku, která je na trhu od roku 2003. Původně se jmenovala Boulevard Crocodille. Jejím vlastníkem je Petr Cichoň, který je zároveň i majitelem společnosti Crocodille. Impulzem pro vznik Bageterie Boulevard byl fakt, ţe i kdyţ díky propracované logistice jsou balené bagety čerstvé, má tento systém své limity. Vznikl tedy koncept rychlého občerstvení s nabídkou nadstandardních baget, jejichţ autory jsou renomovaní kuchařští mistři. „Cílem společnosti je, aby si jakýkoli běžný člověk mohl dopřát jídlo, které pro něj připravil 61

některý ze špičkových šéfkuchařů.“ (Bageterie Boulevard: Czech Superbrands Award 2014. [online]) Společnost získala ocenění Czech Superbrands Award 2014, které na základě sjednocených kritérií a metod kaţdoročně identifikuje nejlepší z nejlepších značek v téměř 90 státech na pěti kontinentech. Koncept Bageterie Boulevard nabízí výborný produkt, který je vhodný pro typického klienta stravovacího zařízení provozovaného na dálnici. Nabízí rychlé, čerstvé, chutné, nutričně vyváţené jídlo a jednoduché pro zabalení na cestu. Koncept zároveň také nabízí příjemné prostředí a atmosféru k odpočinku. Při získávání bliţších informací o společnosti jsem narazil na prezentaci firmy, ve které se uvádí, ţe společnost připravuje koncept Bageterie Boulevard Drive, který by byl vhodný pro dálniční odpočívadla. Odkaz na prezentaci v literatuře Bageterie Boulevard Prezentace. Osobně spatřuji potenciál ještě v jednom konceptu stravovacích zařízení, který v Čechách chybí. Samoobsluţná restaurace Melikana na 84,5. km dálnice D1 ve směru na Prahu je způsobem nabídky pokrmů podobná, bohuţel ale její neustále stejná nabídka pokrmů a vzhled provozovny začínají uvadat. Jedná se o koncept samoobsluţné restaurace Rosenberger, který je provozován od roku 1972 na rakouských dálnicích. Rosenberger Restaurant GmbH je rakouskou firmou soustředující se především na nabídku stravovacích sluţeb u rakouské dálniční sítě. Dále také nabízí sluţby cateringu, hotelové a kongresové sluţby. Celkem spravuje 16 provozoven na dálnicích v Rakousku. Jedná se o dvanáct dálničních-restaurací, tři dálniční restaurace s kongresovým hotelem a jeden truck-shop. (ATG - Fachmagazin für Autohaus Werkstatt Tankstelle Garage: Rosenberger - Restaurants für jeden Typ. [online]) Dálniční-restaurace Rosenberger je samoobsluţnou restaurací zkombinovanou s bufetem nabízejícím čerstvé ovocné a zeleninové dţusy, saláty, polévky, studené předkrmy, pečivo a dezerty. U samoobsluţného pultu si lze objednat ze širokého sortimentu teplých jídel. Nabídka jídel je koncipována tak, aby si vybrali jak lidé, kteří šetří a nemohou si dovolit za jídlo utratit moc peněz, tak i lidé, kteří jsou ochotni si za jídlo připlatit.

62

V Rakousku, které má přibliţně stejnou rozlohu jako Česká republika, tento koncept funguje. Oproti Rakousku ovšem máme o 1000km dálnic a rychlostních silnic méně. Představuji si tedy, ţe by koncept podobný rakouskému Rosenbergeru mohl prosperovat i u nás, ale samozřejmě v počtu přiměřeném délce naší dálniční sítě. Navrhoval bych výstavbu prvních dvou provozoven, a to na dálnici D5 a D1. V obou případech by se mělo jednat o odpočívadlo, které je přístupné z obou směrů podjezdem nebo dálničním mostem. Na odpočívadle by se nacházela vţdy pouze jedna budova. V budově by kromě stravovacího zařízení a toalet byla i prodejna čerpací stanice pohonných hmot. Oba provozy by byly oddělené, ale v rámci budovy přístupné. Jednalo by se o vzájemnou spolupráci provozovatele stravovacího zařízení společně s provozovatelem čerpací stanice. Samozřejmě by na odpočívadle neměl chybět dostatečný počet parkovacích míst pro osobní, ale i nákladní automobily. Pokud by se tento model ujal, bylo by vhodné postupně rozšířit síť odpočívadel na některé nově dokončené dálniční úseky s vysokou koncentrací automobilové dopravy. Z osobního průzkumu dálnic D5 a A6 vyplynula zajímavá zjištění. Je zaráţející, jak velké mnoţství čerpacích stanic pohonných hmot se dokáţe na českých dálnicích uţivit. Šetřením bylo zjištěno, ţe na 150 km české dálnice D5 se vyskytuje přibliţně osm odpočívadel. Na kaţdém z nich je vţdy čerpací stanice a v některých případech ještě další stravovací zařízení. Na stejně dlouhém úseku německé dálnice se nachází přibliţně stejný počet odpočívadel. Rozdíl je ale v tom, ţe pouze na jednom z těchto osmi odpočívadel se nachází čerpací stanice. Zbylá odpočívadla jsou vybavena pouze parkovacími místy a v některých případech toaletami. Zdá se mi nesmyslné, aby odpočívadla, která poskytují sluţby čerpací stanice nebo stravovací sluţby, byla ve vzdálenosti 18 - 20 km. V současné době, kdy osobní automobily mohou jezdit po dálnici rychlostí 130 km/h a automobily nákladní maximálně 90 km/h, se mi zdá, ţe není nutné, aby byla plně vybavená odpočívadla kaţdých 20 km. Úplně by stačilo, kdyby byla kaţdých 50 km. Předpokládám, ţe by se tím oproti současnému stavu zvýšila kvalita nabízených sluţeb. Tím mám na mysli čistotu provozoven, toalet, ale i stravovacích zařízení. Provozovatelům by se zvýšily zisky, měli by tím pádem více prostředků na modernizaci a udrţování provozovny v čistotě. Bylo by moţné poskytovat širší sortiment a zaručit čerstvost potravin, jelikoţ potenciální klientela by nebyla roztříštěna mezi velké mnoţství provozoven, jak je tomu v současnosti. Vysoká 63

konkurence způsobuje, ţe provozovatelé stravovacích zařízení nabízejí produkty, které mají dlouhou dobu trvanlivosti a zároveň poměrně jednoduchou a rychlou dobu přípravy. Tím eliminují riziko odpisů, ale bohuţel tyto produkty postrádají čerstvost, chuť a výţivovou hodnotu. Také způsobuje nízké zisky, které nedovolují modernizaci provozoven a v některých případech mohou i za nedostatečnou údrţbu. Zajímalo mě, zda jsou nějaké normy, které by určovaly vzdálenost odpočívadel na dálnicích. V dokumentu Dálnice 1967 - 2007 se její autor Michal Prášil zmiňuje o koncepci z roku 1972, která předpokládala vzdálenost odpočívadel se sluţbami čerpací stanice nebo občerstvení ve vzdálenosti 40 -50 km. Co se aktuálního stavu týká, tak ten je stanoven na 20 km normou ČSN 73 - 6101 o projektování silnic a dálnic. Vnitřní směrnice Ředitelství silnic a dálnic ČR určuje jako minimální vzdálenost 25 km. Tuto informaci mi poskytl Vedoucí oddělení odpočívek Bc. Martin Lansfeld. Pan Lansfeld mi odpověděl ještě na otázku týkající se odpočívadel bez nájemců, tedy čerpacích stanic nebo stravovacích zařízení. Otázka zněla: „Je pravda, že Ředitelství silnic a dálnic se snaží minimalizovat své náklady pronájmem odpočívadel a tím zrušit odpočívadla bez čerpacích stanic a stravovacích zařízení?“ Odpovědí bylo: „Ředitelství silnic a dálnic v minulosti upustilo od odpočívadel bez nájemce, tedy od odpočívadel provozovaných čistě Ředitelstvím silnic a dálnic, a to z důvodu šetření. Odpočívadla bez čerpacích stanic pohonných hmot či restauračního zařízení v současné době existují jen v počtu několika kusů, většina byla již uzavřena. V současnosti jsou pronajímány velká odpočívadla a je v plánu obnovit odpočívadla bez čerpacích stanic, pouze se sociálním zařízením, restaurací či kavárnou. Tedy aby byla alternativa k odpočívadlům s čerpacími stanicemi. Obecně je současné směřování nastaveno západním směrem, tedy podle vzoru Německa, Francie či Rakouska.“ Z výše uvedeného lze tedy předpokládat, ţe by nově postavené úseky dálnic nemusely lemovat z obou stran čerpací stanice, jak je tomu na stávajících úsecích. Při průzkumu dálniční sítě jsem si všiml ještě jedné věci. Není vţdy moţné aplikovat stejný koncept v různých zemích. Důvodem jsou odlišné zvyklosti a kultura obyvatel dané země. Tato zkušenost vyplývá z porovnání čerpacích stanic Agip (Eni) v České republice a domovské zemi společnosti Itálii. Hlavním prvkem čerpacích stanic Agip je espreso bar. 64

V Itálii má pití espresa tradici a je součástí místní kultury. Na italských čerpacích stanicích jsou espreso bary vyuţívány k jejich původnímu účelu a vytvářejí zde správnou atmosféru. Oproti tomu u nás, kde není kávová kultura tak hluboce zakořeněna, jsou tyto bary provozovateli přetvářeny a v konečném důsledku provozovna odrazuje zákazníky.

65

Závěr Zpracování diplomové práce na téma „Úroveň kvality a způsoby nabídky stravovacích zařízení u dálniční sítě České republiky“ pro mě bylo přínosem. Díky této práci jsem měl moţnost setkat se s několika zajímavými lidmi, dozvěděl jsem se více o zkoumané problematice a v neposlední řadě jsem zjistil několik zajímavých skutečností. Problematika kvality sluţeb dálničních stravovacích zařízení se mi zdála zajímavým tématem pro napsání diplomové práce. Spatřoval jsem určitý potenciál pro zlepšení kvality nabízených sluţeb na dálničních odpočívadlech v České republice. Cílem mé práce bylo zhodnotit úroveň stravovacích sluţeb v okolí dálniční sítě České republiky. V rámci naplnění cílů byla má práce rozdělena do tří částí. První teoreticko-metodologická část popsala základní informace týkající se dopravních cest a stravování v jejich blízkosti. První kapitola byla věnována historii dopravních cest od jejich vzniku aţ po současnost. Historií hostinců a ostatních stravovacích zařízení poskytujících sluţby v blízkosti silniční sítě se zabývala kapitola druhá. V této kapitole byly také zmíněny první kniţní příručky usnadňující cestování po silnicích. Ve třetí kapitole byl popsán vývoj dálniční sítě v Československu a České republice od roku 1938 aţ po současnost. Pro lepší orientaci byla kapitola rozdělena do několika sub-kapitol podle určitých období. Poslední čtvrtá kapitola patřila kategorizaci stravovacích zařízení u nás. Druhá analytická část se věnovala samotnému průzkumu dálniční sítě. V první kapitole byli charakterizováni významní hráči na trhu, kteří se poskytování stravovacích sluţeb na dálnicích v České republice zabívají. Druhá kapitola se podrobně věnovala osobnímu průzkumu celého úseku dálnice D5 vedoucí z Prahy na hraniční přechod Rozvadov. Průzkumu vybraného úseku německé dálnice A6 od Rozvadova aţ po Norimberk se věnovala kapitola číslo tři. Třetí návrhová část byla věnována závěrům a návrhům, které vyplynuly z předchozí analytické části práce. Bylo zjištěno, ţe nejširší zastoupení mezi stravovacími zařízeními na české dálniční síti mají čerpací stanice. Čerpací stanice rozšiřují své sluţby o nové

66

koncepty stravování, které se snaţí vyuţívat nových trendů. Jedním z nich je důraz na čerstvost produktu. Zjistil jsem, ţe mezi fast-foody u dálnic v České republice mají nejširší zastoupení americké řetězce, kterými jsou McDonald´s a KFC. V této třetí části práce byly navrhnuty některé nové stravovací koncepty, které v současné době na dálnicích chybějí a mají potenciál, který by mohl vést ke zlepšení stravovacích sluţeb u dálniční sítě. Za zásadní problém, ovlivňující kvalitu stravovacích sluţeb u dálniční sítě České republiky, povaţuji vysokou koncentraci těchto zařízení. Jediným řešením je omezení počtu odpočívadel s čerpacími stanicemi pohonných hmot a stravovacími zařízeními. Na začátku práce byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza č. 1: Předpokládám, ţe úroveň kvality stravovacích zařízení u dálniční sítě České republiky je na stejné úrovni. Tato hypotéza byla vyvrácena. Hypotéza č. 2: Domnívám se, ţe sortiment poskytovaného stravování na čerpacích stanicích s rozšířenou nabídkou stravovacích sluţeb je identický. Tato hypotéza se potvrdila. Samozřejmě je moţné najít výjimky mezi čerpacími stanicemi, ale převáţná většina z nich, napříč všemi společnostmi provozujícími čerpací stanice, nabízí identické produkty. Těmi jsou hlavně rozpékané sladké a slané pečivo, čerstvé nebo balené bagety a čerstvá káva Při zpracování diplomové práce jsem se setkal s několika málo těţkostmi. Jednalo se především o nezájem ze strany některých lidí poskytnout informace ke zkoumané problematice. Proto mi v některých případech nezbývalo nic jiného, neţ získat tyto informace z jiných zdrojů.

67

Literatura [1] ADAMEC, Vladimír. Doprava, zdraví a životní prostředí. 1. vyd. Praha: Grada, c2008, 160 s. ISBN 978-802-4721-569. [2] AmRest.eu [online]. [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: https://www.amrest.eu/en [3] ATG - Fachmagazin für Autohaus Werkstatt Tankstelle Garage: Rosenberger Restaurants für jeden Typ. [online]. s. 2 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.atg.at/fileadmin/ebook/atg2015-02/files/43.html [4] ATTL, Pavel, Alena POLÍVKOVÁ a Petr STUDNIČKA. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2011. ISBN 9788087411131. [5] Bageterie Boulevard: Czech Superbrands Award 2014. [online]. [cit. 2015-04-09]. Dostupné z:http://www.czechsuperbrands.com/letoltes.php?id2=12 [6] Bageterie Boulevard - Prezentace. [online]. [cit. 2015-04-09]. Dostupné z:http://www.bb.cz/cms/assets/docs/50b914a438bef49e68a23d20d78188c6/1361/prezentace-cz-web.pdf [7] Benzina [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.benzina.cz/CS/Stranky/main.aspx [8] BILLA A SHELL PŘEDSTAVUJÍ NOVÝ PRODEJNÍ KONCEPT STOP & SHOP Česká republika[online]. [cit. 2014-11-06]. Dostupné z: http://www.shell.cz/aboutshell/media-centre/news-and-media-releases/news-and-pr2014/pr-20140606-shell-stop-and-shop.html [9] BK Team, a.s. [online]. [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.bkteam.cz/ [10]

BONIFACE, Brian a Chris COOPER. Worldwide Destinations: The Geography of

Travel and Tourism. 2009. vyd. Oxford: Butterworth-Heinemann, 2009. 5. ISBN 9780750689472. [11]

Bundesautobahn 6 map [online]. [cit. 2015-02-02]. Dostupné

z:http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C3%A1lnice_A6_%28N%C4%9Bmecko%29#media viewer/File:Bundesautobahn_6_map.png [12]

BURGER KING [online]. [cit. 2014-12-01]. Dostupné

z: http://www.myburgerking.cz/ [13]

ColonelSanders.com - Biography [online]. [cit. 2014-11-23]. Dostupné

z: http://colonelsanders.com/bio.asp

68

[14]

ČIHÁK, Miloš, František HAK, Jolana HLADKÁ, Karel HORNÍČEK, Stanislava

KUBEŠOVÁ, Radek MÁTL, Vlasta MICHKOVÁ, Jana ŠRAJEROVÁ a Vladimír VOREL. Páteřní síť silnic a dálnic v ČR. 2013. vyd. Praha: Agentura Lucie spol. s r. o., 2013. ISBN 978-80-87138-52-6. [15]

Dálnice D5 Praha - Plzeň - Německo: 6/10/2006 definitivní dokončení a propojení

české a německé dálniční sítě. Praha: Ředitelství silnic a dáĺnic. [16]

Dálnice D5 - Wikipedie. [online]. [cit. 2014-12-15]. Dostupné

z: http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C3%A1lnice_D5 [17]

DRAŢAN, Jan. Německo jih: podrobné a přehledné informace o historii, kultuře,

přírodě a turistickém zázemí Bavorska a Bádenska-Württemberska. 1. vyd. Praha: Freytag, 2007, 224 s. Průvodce na cesty (Freytag. ISBN 9788073162917. [18]

Eni v České republice [online]. [cit. 2014-11-07]. Dostupné

z: http://www.eni.com/cz_CZ/home.html [19]

FRAGNER, Benjamin. Cesty bez konce. 1982. vyd. Praha: Albatros, 1982. ISBN

13-790-82. [20]

Franchising SUBWAY® ČESKÁ REPUBLIKA [online]. [cit. 2014-12-01].

Dostupné z: http://subway-sandwiches.cz/subway_cz/franchisa [21]

GastroTrend: McDonalds vládne, konkurence ho ale tlačí k nižším cenám [online].

[cit. 2014-11-18]. Dostupné z: http://www.gastrotrend.cz/7-rubriky-clanky/90podnikani-uzitecne/2866-mcdonalds-vladne-konkurence-ho-ale-tlaci-k-nizsimcenam.html [22]

GOELDNER, Charles R a J RITCHIE. Tourism: principles, practices,

philosophies. 12th ed. Hoboken, NJ: Wiley, c2012, xviii, 494 p., [32] p. of plates. 12. ISBN 11-180-7177-8. [23]

HOLUB, Karel. Vybrané kapitoly z dějin gastronomie a hotelnictví. Praha: Vysoká

škola hotelová v Praze 8, 2004. ISBN 808657816X. [24]

HOŘENÍ, Jan, Tomáš JANDA a Václav LÍDL. 70 let dálnic ve fotografii: 1939 -

2009. Praha: Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2009. [25]

, Milan. . Vyd. 1. Praha: Argo, 1996, 137 p. ISBN 80-720-3015-9.

[26]

, Milan.

revoluce. Vyd. 1. Praha: Academia, 1990, 179 p. ISBN 80-200-0221-9.

69

[27]

Italská Eni se stahuje z ČR. Agip vystřídají Maďaři [online]. 2014 [cit. 2014-11-

04]. Dostupné z:http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/270591-italska-eni-sestahuje-z-cr-agip-vystridaji-madari/ [28]

JEČNÝ, Dobromil a Vlasta GREGOROVÁ. Gastronomický a společenský

průvodce světem. 1. vyd. Úvaly: Ratio, 1999?, 237 s. ISBN 80-902-3129-2. [29]

LABAN, Text by Brian a Picture research by Alex Linghorn and Ali

KHOJA. Cars: the early years = Die Anfänge des Automobils = Les débuts de l'automobile. Köln: Könemann, 2006. ISBN 38-331-1353-7. [30]

LATTIN, Gerald W, James E LATTIN a Thomas W LATTIN. The lodging and

food service industry. 5th ed. Lansing, MI: Educational Institute, American Hotel, c2002, xiv, 395 p. ISBN 08-661-2235-4. [31]

LÍDL, Václav, Petr POSPÍŠIL, Lukáš SVOBODA, Pavel ŠEJNA, Jan ŠVARC a

Vladímír VOREL. Silnice a dálnice v České republice: vývoj stezek, cest, silnic a dálnic na našem území od nepaměti až po současnost. Rudná: Agentura Lucie, 2009, 376 s., [4] s. obr. příl. [32]

LÍDL, Václav a Tomáš JANDA. Stavby, kterým doba nepřála: výstavba dálnic v

letech 1938-1950 na území Čech a Moravy. 2. vyd. Praha: Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2006, 118 s. ISBN 80-254-5314-6. [33]

LUKOIL Czech Republic [online]. [cit. 2014-11-04]. Dostupné

z: http://www.lukoil.cz/ [34]

Lukoil odchází z Česka. Jeho 44 čerpacích stanic převezme maďarská společnost

MOL [online]. 2014 [cit. 2014-11-04]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c162601180-lukoil-odchazi-z-ceska-jeho-44-cerpacich-stanic-prevezme-madarskaspolecnost-mol [35]

KFC so good [online]. [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://www.kfc.cz/

[36]

KFC - Wikipedia [online]. [cit. 2014-11-23]. Dostupné

z: http://en.wikipedia.org/wiki/KFC [37]

MAG CONSULTING, s. r. o. Ročenka cestovního ruchu, ubytování a pohostinství

2013. 2014. vyd. Praha: MAG CONSULTING, 2014. ISBN 9788086724478. [38]

McDonald´s [online]. [cit. 2014-11-14]. Dostupné z: https://www.mcdonalds.cz/

[39]

MCDONALD´S. Franšízink informační brožura. Dostupné z:

https://www.mcdonalds.cz/file/cs/o-mcdonalds/fransizing-informacni-brozura.pdf [40]

MICHELIN. The Red Guide Great Britain & Ireland. Allemagne: Neef Stumme,

2002. 70

[41]

MICHELIN MAPS AND GUIDES. Eating Out in Pubs 2012. Varese: La

Tipografica Varese, 2012. [42]

Monument Via Carolina. [online]. [cit. 2014-12-15]. Dostupné

z: http://www.viacarolina.net/Via_Carolina_cz.pdf [43]

MUSIL, Jiří. Po stezkách k dálnicím. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1987.

ISBN 31-018-86-05-99. [44]

OMV [online]. [cit. 2014-11-13]. Dostupné

z: http://www.omv.cz/portal/01/cz/private [45]

ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Idea Servis,

1999, 244 s. ISBN 80-859-7027-9. [46]

Osobní konzultace s odborníky

[47]

PRÁŠIL, Michal. Dálnice 1967-2007: 40 let založení Ředitelství dálnic Praha a

znovuzahájení stavby dálnic v Československu. 2. opravené a doplňěné. 2007, 134 s. Dostupné z: http://www.ceskedalnice.cz/prilohy/dalnice-1967-2007.pdf [48]

Prezentace výsledků sčítání dopravy 2010. [online]. [cit. 2014-12-15]. Dostupné

z:http://scitani2010.rsd.cz/pages/map/default.aspx [49]

PRŮZKUM SHELL: PŘES 50 % ČECHŮ NĚKDY ODRADIL STAV VEŘEJNÝCH

TOALET - Česká republika[online]. [cit. 2014-11-06]. Dostupné z: http://www.shell.cz/aboutshell/media-centre/news-and-media-releases/news-and-pr2014/pr-20140620-shell-exploration.html [50]

Restaurace SUBWAY® na Moravě [online]. [cit. 2014-12-01]. Dostupné

z: http://www.sendvice.com/ [51]

Rosenberger: im Rosenberger Markt-Restaurant Vomp.

[52]

SANIFAIR: Das erfrischend andere WC.

[53]

SANIFAIR [online]. [cit. 2015-02-04]. Dostupné z: http://partner.sanifair.de/en/

[54]

Shell v České republice [online]. [cit. 2014-11-06]. Dostupné

z: http://www.shell.cz/ [55]

Tank & Rast - Wikipedia. [online]. [cit. 2015-02-06]. Dostupné

z: http://de.wikipedia.org/wiki/Tank_%26_Rast [56]

Welcome to SANIFAIR [online]. [cit. 2015-02-04]. Dostupné

z: http://www.sanifair.de/sanifair/index_en.php

71

Přílohy Příloha 1

Michelinské hvězdy a Bib Gourmand

Příloha 2

Návrh na nové slovo „dálnice“

Příloha 3

Velký typ zásobiště

Příloha 4

Malý typ zásobiště

Příloha 5

Mapa dálnice D5

Příloha 6

Dílčí stavby dálnice D5

72

Příloha 1 - Michelinské hvězdy a Bib Gourmand

Zdroj: MICHELIN. The Red Guide Great Britain & Ireland, 2002, s. 7

73

Příloha 2 - Návrh na nové slovo „dálnice“

Zdroj: LÍDL, Václav a Tomáš JANDA. Stavby, kterým doba nepřála: výstavba dálnic v letech 1938-1950 na území Čech a Moravy, 2006, s. 9

74

Příloha 3 - Velký typ zásobiště

Zdroj: LÍDL, Václav a Tomáš JANDA. Stavby, kterým doba nepřála: výstavba dálnic v letech 1938-1950 na území Čech a Moravy, 2006, s. 22

75

Příloha 4 - Malý typ zásobiště

Zdroj: LÍDL, Václav a Tomáš JANDA. Stavby, kterým doba nepřála: výstavba dálnic v letech 1938-1950 na území Čech a Moravy, 2006, s. 23

76

Příloha 5 - Mapa dálnice D5

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR - Soubor map - dálnice [online]. [cit. 2014-11-08]. Dostupné z:http://www.rsd.cz/Mapy/Soubor-map---Dalnice

77

Příloha 6 - Dílčí stavby dálnice D5 Stavba

Délka (km)

Úsek

Stavba

V provozu

0502

13,400

Praha - Vráţ

06/1977 12/1983

0503

15,300

Vráţ - Bavoryně

03/1982 10/1985

0504

-

0505

21,538

Bavoryně - Mýto

10/1992 10/1995

0507

5,975

Mýto - Svojkovice

10/1991 10/1993

0508

8,198

Svojkovice - Klabava

10/1990 10/1993

0509

3,710

Klabava - Ejpovice

12/1993 10/1995

0510

20,437

Ejpovice - Sulkov (Líně)

1997

8,569

Ejpovice - Černice

04/2002 12/2003

3,470

Černice - Útušice

12/2003 10/2006

Útušice - Sulkov (Líně)

03/2001 12/2003

-

most přes řeku Úslavu

1997

-

most přes řeku Úhlavu

12/2003 10/2006

→ 0510/V -

most přes řeku Radbuzu

07/1997 12/2003

0511

29,366

Sulkov (Líně) - Benešovice

06/1994 11/1997

0512

25,400

Benešovice - Rozvadov

06/1994 11/1997

0513

7,845

Rozvadov - hranice s Německem

06/1994 11/1997

→ 0510/IA → 0510/IB

→ 0510/II 8,398 → 0510/III → 0510/IV

Most v Berouně (přes řeky Berounku a Litavku)

Zdroj: Dálnice D5 - Wikipedie. [online]. [cit. 2014-12-15]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C3%A1lnice_D5

78

10/1976 10/1985

10/2006

12/2003