Úrazy u dětí v Pardubickém kraji - zdroje a analýza dat a možnosti jejich využití pro cílenou prevenci

UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.

INSTITUT POSTGRADUÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ Škola veřejného zdravotnictví

Úrazy u dětí v Pardubickém kraji zdroje a analýza dat a možnosti jejich využití pro cílenou prevenci

Vypracovala: MUDr. Jana Daňková Konzultant: MUDr. Miroslav Seiner

Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích srpen 2007


Souhrn Práce se zabývá problematikou dětských úrazů – jejich epidemiologií, specifickými rizikovými faktory a obecnými možnostmi prevence. Z dostupných zdrojů dat hodnotí dětskou úrazovost v Pardubickém kraji v letech 2001 až 2005 a v některých ukazatelích ji porovnává se situací v České republice. Rovněž využívá lokálních dat z projektu Bezpečná komunita, který je realizován ve Zdravém městě Chrudimi a porovnává je s rutinně sbíranými daty. Cílem práce je vytipování stabilních zdrojů kvalitních dat o úrazech pro Pardubický kraj, z těchto dat zjistit nejčastější a nejzávažnější typy úrazů v jednotlivých skupinách dětského věku a připravit tak podklady pro vhodné a smysluplné preventivní činnosti v této oblasti. Klíčová slova: dětské úrazy, primární prevence úrazů

Summary This work is focused on the childhood injuries area - epidemiology, specific risk factors and general possibilities of their prevention. It values the injuries rate of children in the region of Pardubice in 2001 – 2005 and in some indicators it compares this to the situation in the Czech republic. It also avails local data from the “Safe Community” project, which is being implemented in the Health City of Chrudim and it compares this to routinely collected data. The purpose of the thesis is a prediction of fixed sources of the first rate data about the injuries for the region of Pardubice, to find out the most common and the most severe types of injuries in single groups of children´s age from this data and to prepare the details for suitable and meaningful preventive activities within this area.

Keywords: childhood injuries, primary prevention of injuries

2


Prohlašuji, že jsem atestační práci „Úrazy dětí v Pardubickém kraji – zdroje a analýza dat a možnosti jejich využití pro cílenou prevenci“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v bibliografii (§ 31 Autorského zákona 121/2000 Sb.) 1. Souhlasím, aby moje atestační práce „Úrazy dětí v Pardubickém kraji – zdroje a analýza dat a možnosti jejich využití pro cílenou prevenci“ byla digitálně zpracována a v elektronické formě zpřístupněna odborné veřejnosti na webových stránkách IPVZ (§ 14, §18 a § 37 Autorského zákona 121/2000 Sb.)

V Pardubicích dne:

podpis:

3


OBSAH strana 1. ÚVOD

5

2. CÍL A VÝZNAM PRÁCE

5

3. TEORETICKÁ VÝCHODISKA

6

A. B. C. D. E.

definice úrazu epidemiologie úrazů rizika úrazů z hlediska tělesného a duševního vývoje dítěte rodičovská péče a sociálně-ekonomická situace rodiny preventivní strategie

6 6 8 11 11

4. METODIKA SBĚRU A ZPRACOVÁNÍ DAT

13

5. VÝSLEDKY A. úmrtnost B. nemocnost i. hospitalizace pro úraz 1) souhrnné údaje 2) individuálně vyžádaná data a. pády b. dopravní nehody c. termické úrazy d. neživotné mechanické síly e. úmyslná sebepoškození f. ostatní g. napadení,útok ii. ambulantní ošetření úrazu iii. data z projektu „Bezpečná komunita“ Chrudim C. přehled typů úrazů v jednotlivých věkových skupinách

17 17 20 20 20 22 24 28 34 38 41 44 48 50 54 59

6. SOUHRN

61

7. DISKUSE

64

8. ZÁVĚR

66

9. LITERATURA A DALŠÍ INFORMAČNÍ ZDROJE

67

4


1. ÚVOD Pracuji na Krajské hygienické stanici Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích na odboru podpory zdraví a prevence neinfekčních onemocnění. S ohledem na platnou legislativu je práce odboru orientována dle zákona č. 258/2000 Sb. na hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva; uskutečňujeme místní programy ochrany a podpory veřejného zdraví, sledujeme ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva našeho území, podílíme se na výchově k podpoře a ochraně veřejného zdraví. Spolupracujeme také se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě zdravotní politiky našeho kraje. Dětské úrazy patří v současnosti mezi největší veřejně-zdravotnické problémy dětského věku. Jsou nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladých dospělých a podílejí se významně na jejich nemocnosti a invalidizaci. „Naše dosavadní preventivní snahy zatím nevedly k tomu, abychom se vyrovnali státům s nejnižší úrazovou mortalitou (Švédsko, UK). Do centra pozornosti se musí dostat všechny věkové skupiny dětí, všechna prostředí, ve kterých se pohybují, všechny činnosti, které mohou způsobit úraz a zajišťování bezpečnosti výrobků určených pro děti.“ [13.] Každoročně v ČR umírá na následky úrazu cca 300 dětí, cca 30 000 dětí je hospitalizováno pro úraz a více než 400 000 dětí je v důsledku úrazu ambulantně ošetřeno. Prevence úrazů je jedním z hlavních cílů programu WHO Zdraví 21, cíl č. 9 „Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy“ – do roku 2020 zajistit, aby počty zranění, postižení a úmrtí, která jsou důsledkem nehod a násilných činů trvale a výrazně poklesly. [29.]

2. CÍL A VÝZNAM PRÁCE Cílem práce je zmapovat možné zdroje dat týkající se dětské úrazovosti a na jejich základě analyzovat současnou dětskou úrazovost v Pardubickém kraji. Informace je nutné získat na takové úrovni, aby identifikovaly okolnosti vzniku úrazu a bylo tak možné je použít pro cílené nastavení preventivních programů v této oblasti. Získané informace poslouží rovněž k odborně podloženému posuzování a konzultacím v této oblasti (regionální grantové programy, projekty škol a pod.) Podrobné zpracování tohoto tématu bude současně použito jako argumentace pro místní orgány státní správy, mnohé instituce pracující s dětmi jako jsou školy i pro širokou veřejnost. Tak závažná problematika jako jsou úrazy našich dětí si zaslouží adekvátní pozornost všech, kdo se na jejím snížení mohou podílet.

5


3. TEORETICKÁ VÝCHODISKA Tato kapitola zahrnuje vymezení pojmů, epidemiologické modely úrazového děje, pohled na úraz z hlediska specifických rizikových faktorů (psychomotorického vývoje a rodinného prostředí), možnosti čerpání validních dat o úrazech dětí v ČR a druhy prevence úrazů. A. Definice úrazu: Ø ÚRAZ je poškození zdraví, které vzniká většinou náhle, působením vnější síly, která přesahuje svojí intenzitou adaptační možnosti lidského organismu. [12.] Ø Úrazy jsou nenadálé události, v jejichž důsledku dojde k výraznému zhoršení zdravotního stavu jedince. Mají řadu kauzálních faktorů – k základním okolnostem jejich vzniku patří místo a předmět činnosti člověka, používané nástroje a prostředky, psychická a fyzická kondice a věk. Úrazy lze sledovat z hlediska příčiny a místa vzniku nebo z hlediska věku. [28.] B. Epidemiologie úrazu: Epidemiologie je vědecká disciplína, která se zabývá studiem vzniku výskytu onemocnění a úrazů v populaci, jejich příčin a rizikových faktorů jejich vzniku. Surveillance v epidemiologii úrazů zahrnuje monitoring (shromažďování a zpracování údajů o úmrtnosti, nemocnosti, invalidizaci a výdajích spojených s řešením úrazů na úrovni lokální nebo národní). Pomocí surveillance je možné identifikovat rizikové faktory, které způsobují vznik úrazu nebo činí člověka zranitelnějším. Je třeba identifikovat osoby a situace, které jsou rizikové, typy úrazů, které se dají očekávat a kde, kdy a za jakých podmínek vznikají. Potom je možno navrhovat intervenci, zavést ji do praxe a hodnotit její účinnost. Úrazy vznikají spolupůsobením 4 faktorů: hostitele, činitele, přenašeče a prostředí. 1. Hostitel – člověk postižený úrazem. Je charakterizován věkem, pohlavím, vzděláním, schopnostmi, fyzickou zdatností, psychickým stavem, ovlivněním alkoholem, drogami, rizikovým chováním. Dítě má řadu vlastností, které jej predisponují k určitým druhům úrazů. Stupeň psychomotorického vývoje zásadním způsobem ovlivňuje riziko úrazu (podrobněji níže). 2. Činitel – různé formy přenosu abnormálního množství energie (mechanické, tepelné, chemické, elektrické, radiační) 3. Přenašeč (vektor) – osoba nebo věc, která působí svou silou, přenáší energii anebo naopak zabraňuje přenosu; design výrobků může zásadním způsobem ovlivnit přenos energie (air-bag, přilba,..) 4. Prostředí zásadním způsobem ovlivňuje úrazovost, ale protože jeho změna je obvykle náročná (časově, finančně), bývá často bezpečnost prostředí nahrazována jiným preventivním zásahem – obvykle výchovou k bezpečnému chování a zvládání rizikových situací. Faktory prostředí dělíme do dvou skupin – sociálně-ekonomické (např. akceptace požití alkoholu, užívání drog, násilí) a fyzikální (místo úrazu, teplota, denní doba, roční období, rizikové prostředí).

6


Z těchto 4 faktorů lze sestavit epidemiologický model úrazu: obrázek č. 1: Epidemiologický model úrazu; zdroj [12.]

HOSTITEL cyklista

PROSTŘEDÍ kluzká silnice

ČINITEL kolize (mechanická energie)

PŘENAŠEČ kolo

Dalším možným prostředkem k analýze úrazů je tzv. úrazové spektrum, které mapuje úrazový děj v průběhu času: obrázek č. 2: Úrazové spektrum; zdroj [12.]

Expozice riziku

Událost („nehoda“)

ÚRAZ

invalidizace

smrt

Dalším z modelů hodnocení úrazů je tzv. Haddonův model, kde je zkombinován model epidemiologický i časový. Tento model umožňuje analýzu jakéhokoliv typu úrazu a identifikovat možnosti intervence k zabránění vzniku úrazu anebo ke snížení jeho následků. tabulka č.1: Haddonův model hodnocení úrazů; zdroj [12.] Fyzikální prostředí Je prostředí rizikové?

Socio-ekonomické prostředí

Úrazový děj

Člověk (hostitel)

Přenašeč

před

Je hostitel vystaven riziku?

Je přenašeč hazardní?

v průběhu

Je hostitel schopen tolerovat přenos energie?

Umožňuje přenašeč ochranu?

Přispívá prostředí v průběhu úrazu?

Přispívá prostředí v průběhu úrazu?

po

Jak je zranění závažné?

Přispívá přenašeč ke zranění?

Přispívá nějakým způsobem prostředí po úrazu?

Přispívá prostředí k uzdravení?

7

Má prostředí prvky snižující riziko?

Podporuje prostředí rizikové chování?


C. Riziko úrazů z hlediska tělesného a duševního vývoje dítěte (hostitele): Dětské úrazy úzce souvisejí se stupněm tělesného a duševního vývoje v jednotlivých věkových obdobích. Např. v mladším školním věku je zhruba polovina smrtelných úrazů způsobena dopravními nehodami. Dětské úrazy vznikají nejen v dopravě, ale i v domácím prostředí, při hře, sportu nebo i ve škole. Neméně závažné jsou i otravy, tonutí a násilí na dětech. Obecně jsou častěji postiženi úrazem chlapci (jsou více agresivní, vybírají si riskantnější aktivity a je jim ze strany rodičů poskytována menší ochranitelská péče); dívky jsou šikovnější, je u nich lepší vizuálně motorická koordinace než u chlapců stejného věku. K úrazům dochází nejčastěji v prostředí, které dítě dobře nezná, při příchodu nebo odchodu ze zařízení pro děti, v odpoledních hodinách, kdy je dítě již unavené a tam, kde samostatná činnost přináší určitou míru rizika (sport, kutilství). [2.] Následující tabulka udává stručný přehled o tělesném a duševním vývoji dítěte s ohledem na úrazy a jejich prevenci. tabulka č. 2: Úrazová rizika a možná preventivní opatření s ohledem na dosažené fyzické a psychické schopností dítěte Dosažené schopnosti Nepohyblivý z místa

Novorozenec (do 28. dne života)

věk

Kojenec (do konce 1. roku)

Otáčí se, uchopí předmět a strčí si ho do úst, sedí bez opory, zdvihá se na nohy, hledá schované předměty

Vývojové aspekty dítěte s ohledem na úrazy V podstatě je bezmocný –pokud k úrazu v tomto věku dojde, jedná se převážně o zavinění úrazu jinou osobou.

Rizika Ÿ a preventivní opatření J • • • • • • •

pád z výšky utonutí, opaření, aspirace, udušení, automobilový úraz, shaking syndrom při hrubém zatřesení s dítětem

J J J Od 4. měsíce se projevuje větší čilost – fáze • dávání si věcí do úst. • Od 7. měsíce se dítě stává čilejší – leze po zemi, pokouší se o chůzi bez dostatečně • vyvinuté koordinace. Koncem prvního roku má dítě radost • z ničení předmětů (projev rozvoje • inteligence) – hrozí riziko poranění o části rozbitého předmětu; má zájem o elektrické • zásuvky. •

bezpečná postýlka, bezpečnost v autě, detektory kouře pád z výšky, poranění rtů, poranění elektrickým proudem spálení a opaření horkou tekutinou, ohněm, cigaretou, aspirace a udušení, otravy (záměna čehokoliv za poživatiny). utopení, dopravní úrazy,

J J J J

8

sedačky do aut pro kojence, bezpečné schodiště, zásuvky a skříně, poradenství o toxických látkách které může požít


Batole, předškolák

Chodí, běhá, šplhá, vleze do čehokoliv a vyleze na cokoliv, je zvědavé, vytrvalé, používá tříkolku, koloběžku, kolo, vybavení hřišť

Školák – starší školní věk (11- 15)

Školák – mladší školní věk

Větší nezávislost, jezdí na kole, přeceňuje své schopnosti

Naučení se pravidel správného chování a zodpovědnosti.

Batole projevuje živé citové reakce a zvýšenou vzrušivost, které mohou být podkladem pro hazardní projevy chování zbrklost, projevy hněvu a zloby s ubližováním si nebo svých blízkých. Napodobuje dospělé (nedokonale), je průzkumníkem (v domácnosti - otvírání oken, dveří zásuvek, v okolí domova). Má zájem o elektrické zásuvky. Nemá vypěstovaný pocit nebezpečí (objevuje se kolem 8. roku života). Dítě ve 2. roce života rozumí slovnímu zákazu „Nesmíš!“ Mezi 4. a 7. rokem života se u dítěte rozvíjí bohatá představivost a tvořivost, děti jsou impulzivní, egocentrické a agresivní a přitom mají rády společnost jiných dětí. Rozvíjejí pohybovou schopnost, rády se seznamují a hrají si s přístroji. Dítě je společenské, navazuje kontakty se skupinou vrstevníků, děti jsou odvážnější, dominují u nich kolektivní hry, které mají obvykle ráz soutěžení a soupeření. Narůstají rizika sportovních úrazů, špatně odhaduje své síly. V tomto období vzrůstá ostrost zraku a sluchového vnímání. Jemnost pohybově-svalového vnímání narůstá v období mezi 8 a 14. rokem o více než 50% Tento věk je typickým zkoušením nových znalostí s nebezpečnými pokusy (chemie, pyrotechnika). Tam, kde jsou doma drženy střelné zbraně časté nebezpečí postřelení nebo zastřelení.

Mladý jedinec se stává aktivnějším, v období puberty se pohlavní vývoj úzce spojuje se zdůrazněním vlastního subjektu až agresivním vzdorováním k okolí. Chtějí zažít uznání při hrdinských hazardních akcích. Bývají emočně labilní, mohou mít sklony k depresivním stavům. K hazardnímu a násilnému jednání přispívá také vyšší sledovanost televizních pořadů a PC her, které obsahují prvky hazardu a agresivity. Oslabují se sociální vztahy.

9

• • • • • • •

utopení dopravní nebezpečí požití léků, otravy pády úrazy el. proudem popálení, opaření mechanická poranění

J vyžaduje stálý dozor J bezpečná sedačka v autě J sedačka pro děti na jízdní kola s ochranou proti zranění dolních končetin

• dopravní rizika (náhlé vběhnutí do vozovky, nedostatečná znalost pravidel silničního provozu) • utonutí a nebezpečnost vodních sportů • experimenty s pyrotechnikou, aj. J cyklistické přilby J lyžařské helmy, ochrana páteře J chrániče končetin při jiných sportech J bezpečné chování na silnicích J viditelnost – používání reflexních materiálů J bezpečné chování u vody J bezpečnostní pásy v autě J dohled nad dětskými hrami • dopravní rizika (počátky řízení motocyklů či automobilů) • utonutí a bezpečnost vodních sportů • rizika popálení • zranění střelnou zbraní • nehody při sportu • sebepoškozování, sebevraždy J cyklistické přilby J lyžařské helmy, ochrana páteře J chrániče končetin a ostatních částí těla při sportech J bezpečné chování na silnicích J bezpečné chování u vody J bezpečnostní pásy v autě


Dospívající

Často riskuje a je vystaven nebezpečí drog, je stále více nezávislý, je ochoten následovat vzory

Snaha emancipace od rodiny, která je nahrazována vrstevnickými vztahy – přátelskými, erotickými, v partě (tam, kde je vedoucím party jedinec s psychopatickými sklony, často strhne svým asociálním chováním i ostatní členy). Zdokonalení všech poznávacích funkcí – děvčata dospívají dříve než chlapci. Chlapci jsou méně zodpovědní a více riskují. Rizika úrazů při sportu či jiných např. technických zálibách jsou po 17. – 18. roce věku srovnatelná s riziky dospělého.

• nebezpečnost silničního provozu • alkohol a řízení • utonutí, skoky do neznámé vody, kolize s lodí J cyklistické přilby J lyžařské helmy, ochrana páteře J chrániče končetin a ostatních částí těla při sportech J bezpečné chování na silnicích J bezpečné chování u vody J bezpečnostní pásy v autě J prevence násilného chování a ochrana před násilím

Vývoj smyslů z hlediska rizika úrazu: Ve 3 letech dosahuje ostrost vidění úrovně dospělého člověka. První 3 roky se jeví jako kritické období pro vývin binokulárního vidění. Později se vyvíjí schopnost hloubkového stereoskopického vidění a to až do 10 roku věku (v tom spočívá příčina vysokého počtu chybných odhadů vzdálenosti). Dítě považuje velké dopravní prostředky za bližší a malé za vzdálenější. Odhad rychlosti je kognitivní schopnost spojení vidění velikosti, formy pohybu a času. U malých dětí je zorné pole o 30% užší než u dospělého, což zpomaluje postřeh toho co se děje vzadu. I proto děti předškolního věku neumí bezpečně odlišit jedoucí auto od stojícího. Vnímání hloubky je pravděpodobně směsí vrozených schopností a naučených odpovědí, protože nejmenší děti nejeví zpočátku známky strachu. Perspektiva malého dítěte a jeho zorné pole nejsou vzhledem k jeho výšce identické s dospělým člověkem. Proto mnohá nebezpečí, která dospělý člověk vidí, jsou pro dítě naprosto neviditelná. Reakční doba je u dítěte významně prodloužená. Takže u 5 letého dítěte je rovna dvojnásobku reakční doby dospělého. U děvčat je tato doba ještě o něco delší. Vyvíjí se také koordinace vjemu a motorické reakce – rovně běžící dítě se dívá pouze dopředu a nevnímá nebezpečí ze stran. Přitom směr běhu či jízdy např. na tříkolce se automaticky řídí nahodilými pohyby hlavy. V průběhu dětství se zdokonalují funkce smyslů tím, že jsou jemnější a také tím, že se vzájemně doplňují, např. hmat se zrakem a zrak se sluchem. Také motorika hlavy, rukou, prstů a dalších hybných soustav se upravují účelně v souladu se smyslovým vnímáním. Tento vývoj z hlediska jedince trvá dlouho a fyziologický výcvik smyslů není dokončen ani při započetí školní docházky. Z toho plyne význam harmonického rozvoje těla s psychickými výkony při diferencovaném uplatňování smyslů v rámci tělesné výchovy, což představuje i bázi prevence úrazů nedospělého jedince. Schopnost odlišit vedlejší zvuky v předškolním věku a kognitivní odlišení nedůležitých od důležitých (zvuk motoru jedoucího auta) je jen málo rozvinutá. Malé děti si již známé zvuky neuvědomují, neboť mají fenomén habituace tedy navyknutí si na zažité zvukové podněty. Nejdůležitější je hlas matky, který bezpečně rozeznává. V období docházky do MŠ vnímá dítě běžně signál jen ve 30% úhlu a signály ze strany a zezadu jsou posuzovány chybně. Těžiště těla je v dětství umístěno výrazně výše než u dospělého a proto dítě snadněji ztrácí rovnováhu a padá. Vědomí rizika pochází většinou z vlastní zkušenosti, předvídání nebezpečí se začne vyvíjet kolem 8. roku života, které se lehce potlačí aktuálním zájmem o jinou událost. Nedostatečná opatrnost a předvídání rizika se vyskytují mnohem častěji u dětí a mladistvých

10


se syndromem poruchy pozornosti a hyperaktivitou (kdysi označované jako lehká mozková dysfunkce) – děti jsou více aktivní a nepozorné. [12.] D. Rodičovská péče a sociálně-ekonomická situace rodiny jako jeden z faktorů prostředí Rodičovská péče hraje zásadní roli ve výchově dětí společně se zabezpečením jejich materiálních, psychických i sociálních potřeb. O problematiku úrazů se rodiče většinou začínají zajímat až poté, co jejich dítě utrpí úraz. Rodiče by se měli seznámit s úrazovými riziky různých prostředí. Většina dětských úrazů se stává v domácím prostředí, které se dá upravit tak, aby bylo pro dítě co nejbezpečnější. Mnoho studií popisuje existující asociace mezi nízkým příjmem rodiny a zvýšeným rizikem úrazu. Vzhledem k pokračujícímu rozšiřování sociální struktury společnosti lze předvídat, že i v ČR se bude zvětšovat tato riziková skupina dětí. Mění se tradiční struktura rodiny, zvyšuje se rozvodovost, přibývá počet dětí vychovávaných jedním rodičem, často i v horších sociálněekonomických podmínkách. Všechny tyto změny ovlivňují dětskou úrazovost i možnosti prevence. Horší sociálně-ekonomické podmínky mohou ovlivnit úrazovost především prostřednictvím zhoršených životních podmínek: bydlení v nekvalitních a neudržovaných prostorách, hustý dopravní provoz v okolí bydliště, málo bezpečný prostor na hraní, nedostatek finančních prostředků na nákup ochranných pomůcek a financování kurzů plavání, používání starších méně bezpečných vozidel, používání starých elektrických spotřebičů nebo starých systémů vytápění. [13.] Sociální statut rodiny má vliv na počet i druh úrazů. V sociálně slabších rodinách je více popálenin a opaření, utonutí a úrazů dětí chodců. Příčinou je menší dohled rodičů, nechráněné nebo až nebezpečné prostředí i nedostatečná výchova k bezpečnému chování. Více úrazů je také v rodinách s vysokou mírou stresu, vliv zde má u menších dětí hlavně temperament matky, u větších pak chování samotného dítěte. [12.] E. Strategie pro prevenci vzniku úrazu: Cílem úrazové prevence je, aby k úrazu vůbec nedošlo a pokud dojde, tak aby byl dobře a včas ošetřen. Základem je sběr validních dat o místě, času, typu úrazu, příčinách a souvislostech úrazového děje a jejich vyhodnocování. Dále následuje detailní pochopení okolností a mechanismů vzniku úrazu. Základem prevence úrazů dětí jsou jasná a jednoduchá pravidla bezpečnosti, bezpečné prostředí a vybavení, aktivní i pasivní dohled a přizpůsobení činnosti věku dítěte. [2.] Dle úrazového spektra, které mapuje úrazový děj v průběhu času dělíme prevenci na primární, sekundární a terciální. • Prevence primární je zaměřená na to, aby k události nedošlo nebo aby událost nevedla ke vzniku úrazu (ochranné bariéry kolem bazénu, okenní zábrany, oddělení cyklistů od ostatní dopravy). Vychází z podrobného rozboru příčin úrazů, rizikových prostředí, činností i charakteristik postižených jedinců. Je zaměřena na intervenci technologickou, zdravotně-výchovnou a legislativní. o Intervence technologická (bezpečné výrobky, architektura prostředí – silnice s retardéry, bezpečná hřiště, domov, škola…), v některých případech však tuto intervenci nelze provést o Intervence zdravotně – výchovná. U dětí je možné úrazům účelně předcházet správnou výchovou, která zajistí získávání informací o rizicích z prostředí i z chování (vhodnou formou přiměřenou věku dítěte) a osvojování a posilování

11


• •

dovedností jak řešit nejčastější rizikové situace včetně přípravy na poskytování první pomoci. o Intervence legislativní. Vyhlášky a úpravy zákonů je nutné koncipovat tak, aby přispěly ke snižování úrazovosti (např. již platný nový silniční zákon). Současně je nutné zabezpečit jejich dodržování. Prevence sekundární: zahrnuje kvalitní záchranný systém, včasnou první pomoc, snížení dopadu úrazu, urychlení návratu k plnému zdraví, předcházení invalidizace a trvalých následků (zádržné systémy v autech, cyklistické přilby, požární hlásiče) Terciární prevence umožňuje zařazení trvale poškozených do běžného života.

Intervence se mohou provádět na úrovni individuální, komunitní a populační. • •

•

Na úrovni individuální zajišťuje působení na jednotlivé osoby - děti, rodiče a osoby zodpovědné za výchovu dětí. Na úrovni komunitní jsou preventivní aktivity realizovány v určité definované komunitě – škola, obec, město,... a jsou dle možností komunity také mezioborově propojeny (bezpečné komunikace, přechody, cyklostezky, kvalita bydlení, design přístrojů, nábytek a materiály používané doma, systém RZP). Jedním z lokálních projektů zaměřených na prevenci úrazů, na všechny věkové kategorie, využívající mezirezortní spolupráce je projekt WHO „Bezpečná komunita“. Na populační úrovni jsou to potom zákonná opatření, plošná výchova na školách, mediální propagace a osvěta. Nedílnou součástí celospolečenských preventivních strategií je ochrana spotřebitele prostřednictvím zajištění prodeje bezpečných výrobků a zajištění bezpečného prostředí (dětská hřiště, bazény, sportoviště). Přístup k prevenci úrazů musí být veřejně zdravotnický tj. založený na vědeckých poznatcích z různých oborů – medicíny, biomechaniky, epidemiologie, sociologie, pedagogiky, ekonomie, designu, architektury a jiných disciplin. [13.]

Úloha zdravotnických pracovníků v prevenci dětských úrazů: Dětské úrazy by se měly stát prioritou preventivní pediatrické péče. Přesto se jim nedostává pozornosti, kterou si zasluhují. Dětský lékař by měl využívat svého vlivu na rodiče i děti a upozornit na rizika typická pro danou věkovou skupinu např. při pravidelných preventivních prohlídkách dětí. Informovat rodiče o účinné první pomoci, popř. kam se o pomoc obrátit (např. při náhodném požití škodlivé látky). Předanou verbální informaci je vhodné doplnit psaným textem. Další z povinností zdravotníka by měla být schopnost naslouchat, podpořit rodiče, jejichž dítěti se stal úraz a pomoci jim při hledání způsobu jak v budoucnu úrazu zabránit. Pediatr musí také poznat a řešit projevy týraného a zneužívaného dítěte. Příležitost k prevenci by měli využívat i další zdravotníci, zvláště pokud je dítě pro úraz u nich v zdravotnickém zařízení ošetřováno. Další příležitost k širokému působení je také v činnosti odborníků z oblasti podpory zdraví Krajských hygienických stanic a Zdravotních ústavů ve spolupráci se školami, pediatry, rodiči, organizacemi, komunitami, municipalitami atd..

12


4. METODIKA SBĚRU A ZPRACOVÁNÍ DAT A. Zdroje volně dostupných plošných a validních dat: V současné době jsou v ČR poskytovateli nejucelenějších, plošných a validních zdravotnických a demografických dat Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a Český statistický úřad (ČSÚ). Je však nutné respektovat jejich možnosti systému sběru zdravotnických a demografických dat, který má své limity. Nástrojem pro identifikaci druhu poranění při úrazu a okolností vzniku úrazu je Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) 10. revize. Úrazy jsou zaznamenávány kódy dvou kapitol: XIX. „Poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin“ (S 00 – T 98) dále v textu označované také jako základní diagnózy a XX. „Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti“ (V 01- Y 98) dále v textu označované také jako příčinné diagnózy. Kapitola XX. umožňuje klasifikaci vnějších příhod, okolností i stavů. Tam, kde přichází v úvahu kód z této kapitoly, počítá se s tím, že ho bude použito jako doplňku ke kódu z jiné kapitoly klasifikace MKN, udávajícímu povahu onemocnění. Příčiny smrti by měly být tabelovány nejraději podle obou kapitol (pokud se bude tabelovat pouze jedním kódem má být přednostně používán kód z kapitoly XX. [25.] Pokud se stane úraz, který svou závažností vyžaduje lékařské ošetření je zaznamenán. Zdroje dat pro hodnocení úrazovosti v určité lokalitě lze čerpat minimálně ze 3 různých databází (vycházejících ze systému sběru dat). • Databáze zemřelých vychází z formuláře „List o prohlídce mrtvého“. Zemřelí jsou evidování dle trvalého bydliště. Prostorové členění dat je možné minimálně na úroveň bývalých okresů. Členění dle věku je libovolné. Je možné zjistit kód diagnózy ze skupiny XIX. i XX. MKN 10. revize. •

Databáze hospitalizací se zaznamenávají v rámci povinného hlášení (do tiskopisu NZIS 002 5 „Hlášení hospitalizace“) a v případě úrazu se kóduje onemocnění dle kapitoly XIX. (Poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin) i XX. (Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti) skupiny MKN 10. revize. Hospitalizovaní jsou evidováni dle trvalého bydliště i místa zdravotnického zařízení (ZZ). Prostorové členění dat je možné minimálně na úroveň bývalých okresů. Členění dle věku je libovolné.

•

Databáze ambulantně ošetřených úrazů se vykazují v ročním výkazu o činnosti ZZ souhrnně. Odděleně od ostatních ošetření se zaznamenávají úrazy do skupin (dopravní, sportovní, pracovní/školní, ostatní + vliv alkoholu nebo drogy) a zvlášť je vyčleněna věková skupina 0- 14 let (statistický formulář A(MZ)1-01: Roční výkaz o činnosti zdravotnických zařízení pro obor chirurgie). Ambulantní ošetření jsou evidována dle umístění zdravotnického zařízení, kde došlo k ošetření. To znamená, že zde mohou být ošetřeni také lidé z jiných okresů, kterým se stal úraz a byli ošetřeni v ZZ sledovaného okresu (návštěvníci, náhodně projíždějící, dojíždějící do škol/za prací,...) Prostorové členění dat je možné minimálně na úroveň bývalého okresu. Členění dle věku je omezené na 3 věkové kategorie – 0-14, 15 – 65 a 65+. Není možné zjistit kód diagnózy. Pro potřeby KHS je volně dostupná interaktivní databáze DPS – (Data Prezentation System), jejímž poskytovatelem je ÚZIS. Vesměs poskytuje pouze souhrnné údaje – nelze členit libovolně na věkové skupiny, nelze vybírat jednotlivé diagnózy; lze sledovat trendy 13


nemocnosti – časové řady u DPS kraj od roku 1995, lze porovnávat s republikovými údaji. Je velmi vhodná pro orientační informace. [24.] Většinu souhrnných informací o úrazovosti (úmrtí, hospitalizace a ambulantní ošetření) na republikové úrovni, některé na úrovni kraje (krajské ročenky) poskytují webové stránky ÚZIS [26., 27] Bez problémů probíhalo i individuální poskytnutí dat od regionální pobočky ÚZIS a ČSÚ na lokální i republikové úrovni. Dalším zdrojem informací bylo lokální šetření úrazovosti v Chrudimi– v rámci Projektu Bezpečná komunita jsou v určité komunitě vyplňovány ve vytipovaných zdravotnických zařízeních záznamové listy o úrazu. Tyto záznamy obsahují podrobné údaje o okolnostech vzniku úrazu (stručný slovní popis). Dalšími velkými organizacemi, které disponují informacemi o úrazech dětí jsou Zdravotní pojišťovny, komerční pojišťovny, Policie ČR a Česká školní inspekce. Data od těchto subjektů většinou nejsou plošná (zahrnují vždy jen určitý výběr z populace) nebo neshromažďují celé spektrum úrazů. Konkrétně VZP nemá softwarovou podporu v systému shromažďování dat pro selekci potřebných údajů. Komerční pojišťovny mají nejednotný systém shromažďování dat, data poskytují vždy jen výběr z pojištěných osob. Statistiky Policie ČR jsou velmi podrobné a aktuální, ale zaznamenávají pouze určité druhy úrazů (dopravních) a vše v absolutních číslech.Česká školní inspekce shromažďuje informace o úrazech pouze na školách.

B. Data použitá pro hodnocení úrazovosti dětí v kraji: Základní požadavky na data: o Prostorové rozložení dat: jsou užívána data na úrovni kraje, pokud byla data dostupná použila jsem srovnání s ČR. K dispozici byla i data z okresní úrovně, avšak vzhledem k poměrně nízké četnosti sledovaného jevu (úmrtí, některé příčiny hospitalizací, případy byly rozdělené do věkových skupin) byly použity údaje na úrovni kraje. o Věkové skupiny: cílovou skupinou byly děti ve věku 0 – 19 let, dělené do skupin 0 let, 1 – 4 roky, 5 – 9 let, 10 – 14 roků, 15 – 19 let. o Sledované období: aktuálně dostupných 5 let: 2001 – 2005 o Členění dat: od diagnostických skupin až na jedinečnou diagnózu XX. a XIX. kapitoly MKN 10. revize - dle dostupnosti dat

• Úmrtí pro úraz Informace byly čerpány z individuálně poskytnutých dat – zdroj ÚZIS. Databáze DPS neumožňuje v tomto ukazateli vyčlenění dětské věkové skupiny. Podrobnější rozbor příčin úmrtnosti dětí pro úraz v Pardubickém kraji dle příčin vyžaduje vzhledem k malým číslům kumulaci případů. Případy z jednotlivých let 2001 až 2005 jsem nasčítala do jednotlivých skupin diagnóz dle XX. kapitoly MKN 10. revize

14


•

Hospitalizace pro úraz: o Zdroj dat - ÚZIS • databáze DPS Prostorové rozložení dat: Údaje o hospitalizovaných pacientech jsou v databázi DPS tříděny dle místa bydliště pacienta. Informace lze čerpat od republikové úrovně až na úroveň okresu. Věkové skupiny: cílová skupina dětí je ohraničena jedinou souhrnnou kategorií 0 -14 lety Sledované období: krajská a republiková data od roku 1996 – 2005, okresní data od roku 1994 - 2005 Členění dat: jedná se o souhrnnou nemocnost klasifikovanou XIX. třídou MKN – poranění a otravy. Nelze oddělit jednotlivé diagnózy ve skupině. Jednotlivé grafy jsou zpracovány přímo softwarovým prostředím databáze DPS. • individuálně vyžádaná data Prostorové rozložení dat: K dispozici byla data krajské i okresní úrovně, avšak vzhledem k poměrně nízké četnosti sledovaného jevu (úmrtí, některé příčiny hospitalizací, případy byly rozdělené do věkových skupin) byly použity údaje na úrovni kraje. Věkové skupiny: cílovou skupinou byly děti ve věku 0 – 19 let, dělené do skupin 0 let, 1 – 4 roky, 5 – 9 let, 10 – 14 roků, 15 – 19 let. Sledované období: aktuálně dostupných 5 let: 2001 – 2005 Členění dat: od diagnostických skupin až na jedinečnou diagnózu XX. a XIX. kapitoly MKN 10. revize •

Ambulantně ošetřené úrazy

Zdrojem dat byla regionální pobočka ÚZIS. Na základě individuální žádosti poskytla informace pro Pardubický kraj, jeho jednotlivé regiony a Českou republiku. Data o ambulantně ošetřených úrazech jsou k dispozici pouze v rozsahu informací, který poskytuje roční výkaz. Prostorové rozložení dat: K dispozici byla data krajské i okresní úrovně a vzhledem k vyšší četnosti sledovaných ukazatelů bylo možné hodnotit data až na úroveň okresu. Věkové skupiny: cílová skupina je odlišná od ostatních sledovaných ukazatelů - děti ve věku 0 – 14 let a skupinu nelze dále dělit. Sledované období: aktuálně dostupných 5 let: 2001 – 2005 Členění dat: předem dané skupiny úrazů (dopravní, školní/pracovní, sportovní a ostatní) •

Data z projektu Bezpečná komunita:

Projekt Bezpečná komunita je programem WHO, jehož cílem je snížit incidenci a závažnost úrazů. Na základě rozboru úrazovosti stanovit hlavní směry prevence úrazů v dopravě, u dětí, mládeže, starých lidí, v pracovním prostředí, domácnosti, při sportu a rekreaci, prohloubit protiúrazovou výchovu s přednostním zaměřením na rizikové skupiny a situace. Předpokladem je vytvoření mezioborové skupiny odborníků na komunitní úrovni z oblasti zdravotnictví, školství, dopravy, vnitra, justice, průmyslu aj. k analýze a usměrňování prevence úrazů a otrav. Místní lidé znají konkrétní místní podmínky, jsou často ochotni se této závažné problematice věnovat i nad rámec svých povinností, protože tím mohou ovlivnit i zdraví svých nejbližších. Záznamy o úrazech jsou pořizovány za úplatu prostřednictvím chirurgických ambulancí, pediatrických ordinací a dalších odborných lékařů na formulář „Záznamní list o úrazu“. Formulář obsahuje osobní údaje o zraněném a údaje o úrazu (datum,

15


místo, okolnosti, stručný popis úrazového děje, druh zranění, závažnost úrazu a nutnost hospitalizace) viz. příloha. Data z tohoto projektu jsem získala po dlouhých průtazích (nesnadné jednání se zpracovatelem dat). Jedná se o datový soubor z roku 2006 (rok 2005 nebyl zanesen do databáze a zpracování proběhlo na „papírové“ úrovni). Jednalo se o databázi s 5580 záznamy z nichž jsem vybrala pouze záznamy o věkové skupině 0 – 19 let (celkem 2105 záznamů). Prostorové rozložení dat: data pouze na úrovni města Chrudim Věkové skupiny: cílovou skupinou byly děti ve věku 0 – 19 let, dělené do skupin 0 let, 1 – 4 roky, 5 – 9 let, 10 – 14 roků, 15 – 19 let. Sledované období: rok 2006 Členění dat: předem dané skupiny: místa úrazu (1 doma, 2 na ulici (silnici), 3 ve škole(třída, chodba, tělocvična), 4 na pracovišti, 5 na hřišti, 6 jinde ), okolnosti vzniku úrazu (1 dopravní úraz jako chodec či motorista, 2 dopravní úraz jako cyklista či jízda na kolečkových bruslích, 3 organizovaný sport, 4 neorganizovaný sport nebo hra bez dohledu, 5 při práci (doma, v zaměstnání), 6 konflikt s jinou osobou, 7 jiné okolnosti) + stručně mohl být úrazový děj popsán, druh zranění (1 poranění povrchu těla, 2 popálení či opaření, 3 zlomeniny či vykloubení (bez poranění hlavy), 4 zlomeniny lebeční kosti či poranění hlavy (mozku, otřes mozku), 5 poranění úst, rtů či zubů, 6 poranění smyslových orgánů, 7 poranění orgánů dutiny hrudní, 8 poranění orgánů dutiny břišní, 9 otravy, 10 tonutí, 11 ostatní) ke druhu zranění příslušelo uvedení základní diagnózy (ve většině případů byla uvedena diagnóza z kapitoly XIX. MKN 10. revize), stupeň závažnosti úrazu (1 lehký, 2 střední, 3 těžký) a nutnost hospitalizace (Ano, Ne).

Pro zpracování získaných dat byly použity funkce aplikace Microsoft Office Excell 2003.

16


5. VÝSLEDKY A. Úmrtnost Úrazy jsou nejčastější příčinou mortality dětí, dorostu a mladých dospělých (do 44. roku věku) v ČR. Každoročně je v ČR evidováno asi 400 000 dětských úrazů, z toho asi 300 na úraz na jeho následky zemře, 30 000 dětí je hospitalizováno a 3 tisíce dětí se pak musí naučit žít s trvalými následky úrazu. Poranění a otravy způsobují u dětí do 19 roku věku v ČR cca 35% úmrtí. V absolutních číslech to znamená, že v letech sledování zemřelo v ČR v průměru 917 osob za rok a z toho 327 dětí ročně pro úraz. V přepočtu na 100 000 dětí je to přibližně 14,6 případů úmrtí. V Pardubickém kraji to bylo v průměru ročně 44 všech úmrtí dětí (0- 19 let) a 16 úmrtí pro úraz. Průměrná mortalita byla v letech 2001 – 2005 14,3 případů na 100 000 dětí. Podrobněji viz graf. Při porovnání s ČR je situace v Pardubickém kraji srovnatelná, díky malým číslům rozkolísanější (každý případ má v přepočtu na 100 000 velkou váhu). graf č. 1: porovnání úmrtnosti dětí pro úraz v ČR a Pardubickém kraji, graf č 2: podíl úmrtnosti pro úraz v jednotlivých věkových skupinách porovnání ČR a Pardubický kraj Úmrtnost dětí (0 - 19 let) pro úrazy

Podíl úmrtnosti pro úrazy na celkové úmrtnosti, 2001 - 2005 100

podíl úmrtí pro úraz v %

počet případů / 100 000 dětí

20 16 12

ČR

8

PK

4

80 60

ČR

40

PK

20 0

0 2001

2002

2003

2004

0-19

2005

0

1 až 4

5 až 9 10 až 14 15 až 19

věkové skupiny

roky

Tabulka č. 3: Úmrtí dětí v ČR a Pk celkem, úmrtí pro úraz a úmrtnost pro úraz Absolutní počty úmrtí, úmrtí pro úraz, úmrtnost pro úraz na 100 000 dětí rok 2001 2002 2003 2004 2005 2001 2002 2003 2004 2005

místo ČR ČR ČR ČR ČR PK PK PK PK PK

celková úmrtí 0- 19 úmrtí pro úrazy 0-19 %úmrtí na úrazy úmrtnost 953 343 36% 14,76 977 356 36% 15,65 911 327 36% 14,63 887 307 35% 13,96 855 300 35% 13,83 41 22 54% 18,44 54 13 26% 11,14 40 13 35% 11,33 43 17 40% 15,08 40 17 43% 15,30

17


Tabulka č. 4 skupiny příčin, pro které došlo k úmrtí Název oddílu XX. kapitoly MKN 10. revize

kódy

Dopravní nehody Pády Vystavení neživotným mechanickým silám Náhodné (u)tonutí, potopení Vystavení životným mechanickým silám Kontakt s jedovatými živočichy a rostlinami Vystavení el.proudu, ozáření, kouři, ohni, dýmu, plamenům, horkým látkám Úmyslné sebepoškození Napadení (útok) Komplikace zdravotní péče Ostatní

V01 – V09 W00 – W19 W20 – W49 W65 – W74 W50 – W64 X20 – X29 W85 –X19 X60 - X84 X85 – Y09 Y40 – Y84

Mezi nejčastější příčiny úmrtí dětí pro úraz v Pardubickém kraji patří dopravní nehody, úmyslná sebepoškození, ostatní, tonutí a napadení. V jednotlivých věkových kategoriích je však zastoupení příčin úmrtí různé viz tabulka a graf. Tabulka č. 5 Příčiny úmrtnosti u dětí - absolutní počty zemřelých (A) a mortalita/100 000(R), Pardubický kraj 2001 až 2005 Věková skupina počty případů úmrtí pro úraz(A)/ úrazová mortalita/100 000 (R) dopravní nehody pády neživotné mechanické síly tonutí životné mechanické síly jedovatí živočichové , rostliny el. proud, ozáření, kouř, oheň úmyslné sebepoškození napadení (útok) komplikace zdravotní péče ostatní

0 až 19

0

1 až 4

5 až 9

10 až 14

15 až 19 A

A

R

A

R

A

R

A

R

A

45 2 2 4 0 1 2 11 3 0 12

7,83 0,35 0,35 0,70 0,00 0,17 0,35 1,91 0,52 0,00 2,09

1 0 0 0 0 0 0 0 2 0 1

4,29 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 8,58 0,00 4,29

1 0 0 1 0 0 1 0 1 0 0

1,07 0,00 0,00 1,07 0,00 0,00 1,07 0,00 1,07 0,00 0,00

3 0 0 1 0 0 0 1 0 0 3

2,31 0,00 0,00 0,77 0,00 0,00 0,00 0,77 0,00 0,00 2,31

3 0 0 1 0 1 1 1 0 0 1

R

1,87 37 0,00 2 0,00 2 0,62 1 0,00 0 0,62 0 0,62 0 0,62 9 0,00 0 0,00 0 0,62 7

Šedě jsou vyznačeny vysoké hodnoty úmrtnosti v porovnání s ostatními ukazateli nebo při porovnání hodnot ukazatele v rámci jedné věkové skupiny.

18

R 22,04 1,19 1,19 0,60 0,00 0,00 0,00 5,36 0,00 0,00 4,17


Graf č. 3: Podíl příčin úmrtí dětí pro úraz v Pardubickém kraji v období 2001 - 2005 Podíl jednotlivých příčin úmrtí dětí pro úraz v Pardubickém kraji za období 2001 - 2005 ostatní

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

komplikace zdravotní péče napadení (útok) úmyslné sebepoškození el. proud, ozáření, kouř, oheň jedovatí živočichové , rostliny životné mechanické síly tonutí neživotné mechanické síly

0 až 19

0

1 až 4

5 až 9

10 až 14

15 až 19

věková skupina (v letech)

pády dopravní nehody

Nejvyšší mortalita byla mezi roky 2001 a 2005 zaznamenána jednoznačně u dopravních nehod u nejstarší věkové kategorie dětí – 22,04 případů na 100 000 dětí dané věkové skupiny. V ČR ve stejném období byla mortalita v důsledku dopravních nehod o 5,5/ 100 000 nižší. V této věkové kategorii také rapidně narůstá počet dokonaných sebevražd: v Pardubickém kraji jich u této věkové skupiny ve sledovaném období bylo 5,36 /100 000 (ČR 6,19). Závažnou příčinou úmrtí u nejmenších dětí je napadení (útok) jinou osobou - v přepočtu na 100 000 dětí dané věkové skupiny to bylo v Pardubickém kraji 8, 85 případů (ČR 2,34) – tento ukazatel je v případě Pardubického kraje nutno hodnotit velmi opatrně, protože se jedná o velmi malý počet případů (2) a každý z nich má v přepočtu na 100 000 dětí velkou váhu. Graf č. 4: Úmrtnost dětí v Pardubickém kraji za období 2001 - 2005 Úmrtnost dětí v Pardubickém kraji za období 2001 - 2005

úmrtnost na 100 000 dětí věkové kategorie

10

22,04

dopravní nehody pády

8

neživotné mechanické síly tonutí

6

životné mechanické síly jedovatí živočichové , rostliny

4

el. proud, ozáření, kouř, oheň 2

úmyslné sebepoškození napadení (útok)

0 0 až 19

0

1 až 4 5 až 9 věkové skupiny

10 až 14

15 až 19

komplikace zdravotní péče ostatní

19


Největší podíl na dětské úmrtnosti v Pardubickém kraji měla nejstarší věková skupina 15 až 19 ti letých – podílela se 52%. V ČR to bylo 44%. Graf č. 5: Úmrtnost dětí pro úraz dle věkových skupin v Pardubickém kraji; 2001 – 2005 Úmrtnost dětí pro úraz v Pk dle věkových skupin 26%

52% 6% 9% 7%

0

1 až 4

5 až 9

10 až 14

15 až 19

B. Nemocnost: i. Hospitalizace pro úraz: 1) Souhrnné údaje (informace z databáze DPS) V České republice se v letech 1996 až 2005 počet dětí (věková skupina 0 – 14 let) hospitalizovaných pro úraz pohyboval ročně mezi 1793 až 2046 případy na 100 000 obyvatel dané věkové skupiny a trend byl po celé sledované období narůstající. V absolutních číslech to bylo v roce 1996 33 485 dětí v roce 2005 30 975 dětí. Pokles počtu hospitalizovaných úrazů je u absolutních počtů dán poklesem celkového počtu dětí v této věkové kategorii. V Pardubickém kraji se incidence hospitalizovaných dětských úrazů pohybovaly po celou dobu sledování vysoko nad republikovým průměrem s hodnotami mezi 2028 a 2398 případy na 100 000 dětí. V absolutních číslech to bylo 2129 hospitalizovaných dětí v roce 1996 a 1695 v roce 2005. Od počátku sledování ukazatele - 1996 až do roku 2004 byl Pardubický kraj krajem s nejvyšší incidencí hospitalizovaných úrazů v republice. V roce 2004 byl druhým nejhorším a v roce 2005 byl již na 5. místě v žebříčku krajů.

20


Graf č. 6: Vývoj incidence hospitalizovaných úrazů dětí 0- 14 let v ČR a Pardubickém kraji od roku 1996 do roku 2005; zdroj [24.] Graf č. 7: Srovnání incidence hospitalizovaných úrazů u dětí (0- 14 let) mezi okresy ČR – mapa; zdroj [24.] 2400

Hospitalizované děti do 14ti let pro MKN 10 tř. XIX poranění a otravy dle kraje bydliště na 100 000


2005 2300 2200

2173 2100

Pardubický k. Česko

2000 1900

<= 2600 <= 2400 <= 2200 <= 2000 <= 1800 Nejsou data Min = 1600

1800 1700 1995

1997

1999

2001

2003

2005

Česko 2045.89

graf č. 8: Pozice Pardubického kraje a ČR v roce 2005 pro ukazatel - incidence hospitalizovaných úrazů u dětí (0- 14 let) ; zdroj [24.] graf č. 9: Vývoj incidence hospitalizovaných úrazů dětí 0- 14 let v ČR a jednotlivých okresech Pardubického kraje od roku 1994 do roku 2005; zdroj [24.] 2500

Hospitalizované děti do 14let-MKN10-třída XIX


poranění a otravy dle místa bydl. na 100 000

2900 2700

2000 2500

Pardubický kraj

1500

Chrudim Pardubice Svitavy

2300

Česko

Ústí n/Orl. Česko

2100

1000

1900 500

0

1700 1500 1993

2005

1995

1997

1999

2001

2003

2005

Z podrobnějšího rozboru kraje je patrná vysoká hodnota ukazatele v regionech Chrudimsko a Pardubicko. Po celou dobu sledování 1994 – 2005 převyšovala hodnota incidence hospitalizovaných úrazů na Chrudimsku výrazně republikový průměr – v průměru o 582 případů na 100 000 dětí dané věkové skupiny.

21


2) Individuálně vyžádaná data Vzhledem k poměrně malým absolutním počtům jednotlivých typů úrazů jsem použila pro hodnocení následujících ukazatelů kumulaci případů ze sledovaného období let 2001 až 2005. V Pardubickém kraji bylo v rozmezí let 2001 – 2005 hospitalizováno pro úraz 12 974 dětí. Nejvíce zastoupeny byly úrazy způsobené pádem – ve všech věkových kategoriích., následovaly hospitalizace pro úraz způsobený dopravní nehodou, ve věkové kategorii 1 – 4 letých dětí to byly úrazy termické, kategorie úrazů ostatní a úrazy způsobené neživotnými mechanickými silami. Zcela nově se zde objevuje skupina nesprávně zařazených diagnóz. Data obsahovala chybný kód diagnózy (W999 vystavení jiným a neurčeným faktorům okolního prostředí vytvořeným uměle ze skupiny diagnóz W85 – W99 „vystavení elektrickému proudu, ozáření a extrémní okolní teplotě a tlaku vzduchu“), které neodpovídaly typu zranění. Tuto diagnózu vykazovalo pouze 1 zdravotnické zařízení v kraji. Graf č. 10: Rozdělení hospitalizovaných úrazů dětí dle příčin, Pardubický kraj, 2001 – 2005 Příčiny hospitalizací dětí pro úraz v PK za období 2001 - 2005 100%

nesprávně zařazené dg. ostatní komplikace zdravotní péče Y40 Y84 napadení (útok) X85 - Y09

90% 80% 70%

úmyslné sebepoškození X60 - X84

60%

jedovatí živočichové , rostliny X20 X29 termické úrazy X00 - X19

50% 40%

tonutí W65 - W74

30%

životné mechanické síly W50- W64

20%

neživotné mechanické síly W20-W49

10%

pády W00-W19

0% 0 - 19

0

1-4

5-9

10 - 14

15 - 19

věkové skupiny

22

dopravní nehody V01-V09


Graf č. 11: Incidence skupin hospitalizovaných úrazů dětí , Pardubický kraj 2001 - 2005

počet případů na 100 000 dětí věkové kategorie

Incidence hospitalizovaných úrazů dětí v Pardubickém kraji za období 2001 - 2005 1600

1200

800

400

0 0 - 19

0

1-4

5-9

10 - 14

15 - 19

věkové skupiny

Tabulka č. 6: Absolutní počty dětí hospitalizovaných pro úraz v jednotlivých skupinách dle příčiny úrazu, Pardubický kraj, 2001 - 2005 Absolutní počty hospitalizovaných dětí v letech 2001 až 2005, Pardubický kraj Skupiny příčin úrazů/ věkové skupiny V01-V99 dopravní nehody W00-W19 pády W20-W49 neživotné mechanické síly W50- W64 životné mechanické síly W65 - W74 tonutí X00 - X19 termické úrazy X20 - X29 jedovatí živočichové, rostliny X60 - X84 úmyslné sebepoškození X85 - Y09 napadení (útok) Y40 - Y84 komplikace zdravotní péče ostatní nesprávně zařazené dg. celkem

0 - 19 2269 6639 742 471 13 450 101 210 218 90 969 802 12 974

23

0 15 357 11 7 1 39 6 1 4 12 57 31 541

1-4 133 1031 117 39 6 268 24 3 5 32 341 180 2179

5-9 415 1504 164 94 4 55 22 2 20 12 125 197 2614

10 - 14 586 1977 230 152 2 38 29 54 38 14 175 269 3564

15 - 19 1120 1770 220 179 0 50 20 150 151 20 271 125 4076


Tabulka č. 7: Incidence případů hospitalizovaných pro úraz v jednotlivých skupinách dle příčiny úrazu, Pardubický kraj, 2001 - 2005 Incidence hospitalizované nemocnosti pro úraz / 100 000 dětí věkové kategorie 0 1-4 5-9 10 - 14 Skupiny příčin úrazů/ věkové skupiny 0 - 19 V01-V99 dopravní nehody 394,89 64,32 142,59 319,89 365,32 W00-W19 pády 1155,44 1530,74 1105,36 1159,31 1232,50 W20-W49 neživotné mechanické síly 129,14 47,17 125,44 126,41 143,39 W50- W64 životné mechanické síly 81,97 30,01 41,81 72,46 94,76 W65 - W74 tonutí 2,26 4,29 6,43 3,08 1,25 X00 - X19 termické úrazy 78,32 167,22 287,33 42,40 23,69 X20 - X29 jedovatí živočichové, rostliny 17,58 25,73 25,73 16,96 18,08 X60 - X84 úmyslné sebepoškození 36,55 4,29 3,22 1,54 33,66 X85 - Y09 napadení (útok) 37,94 17,15 5,36 15,42 23,69 Y40 - Y84 komplikace zdravotní péče 15,66 51,45 34,31 9,25 8,73 ostatní 168,64 244,40 365,59 96,35 109,10 nesprávně zařazené dg. 139,58 132,92 192,98 151,85 167,70 celkem 2257,98 2319,70 2336,15 2014,92 2221,86

15 - 19 667,25 1054,50 131,07 106,64 0,00 29,79 11,92 89,36 89,96 11,92 161,45 74,47 2428,33

Žlutě jsou zvýrazněny vysoké hodnoty incidencí jednotlivých ukazatelů – v porovnání s ostatními ukazateli nebo při porovnání hodnot ukazatele v rámci jedné věkové skupiny. Dále následuje podrobnější rozbor vybraných skupin příčin úrazu. Výběr (viz. žlutě označená pole předcházející tabulky) byl učiněn na základě četnosti výskytu příčinných diagnóz v té které skupině diagnóz (buď pro cílovou skupinu jako celek nebo pro vybrané věkové skupiny). Pro vysokou četnost případů nebo jejich závažnost byly k podrobnějšímu rozboru vybrány tyto skupiny příčinných diagnóz: Pády, dopravní nehody, termické úrazy, neživotné mechanické síly, úmyslná sebepoškození, ostatní a napadení (útok).

a. PÁDY Pády byly nejčastější příčinou hospitalizovaných úrazů dětí ve všech věkových skupinách v Pardubickém kraji mezi roky 2001 – 2005. Z celkového souboru dat tvořila tato skupina 51% všech hospitalizovaných úrazů, hospitalizováno bylo celkem 6 639 úrazů, jejichž příčinou byl pád. Pády jsou dle MKN 10. revize rozděleny z hlediska příčiny takto: Tabulka č.8: Rozdělení pádů dle příčinných diagnostických skupin Kód místa události (určen pro položky W00 – Y34 (kromě Y06 – Y07) .0 domov .1 obytná instituce .2 škola, jiné instituce a veřejně správní prostory .3 sportovní prostory .4 ulice, silnice .5 prostory obchodu a služeb .6 průmyslové a stavební prostory .7 zemědělství

Pády W00 – W19: W00 pád na rovině na ledu, sněhu W01 pád na rovině – uklouznutí, zakopnutí W02 pád na bruslích, kolečk. Bruslích, lyžích W03 pád ze srážky, strčení W04 pád při nesení, podpírání W05 pád z invalidního vozíku W06 pád z postele W07 pád ze židle

24


W08 pád z jiného nábytku W09 pád z vybavení hřiště W10 pád ze schodů W11 – W13 pád s, na žebřík, lešení, budovy, konstrukce W14 pád ze stromu W15 pád ze skály W16 skok do vody, potopení W17 jiný pád z jedné úrovně na druhou W18 jiný pád na rovině W19 neurčený pád

.8 jiná určená místa .9 neurčená místa

Tabulka č. 9: Absolutní počty hospitalizovaných pádů v jednotlivých věkových skupinách, Pardubický kraj 2001 - 2005 věkové skupiny 0 - 19 0 1 až 4 5 až 9 10 až 14 15 až 19 pády W00 - W19 celkem 6639 357 1031 1504 1977 1770 Nejčastějším typem hospitalizovaných úrazů jako následek pádu jsou pády na rovině – uklouznutí zakopnutí, které představují téměř 30% všech pádů (v přibližně stejném % zastoupení se vyskytují ve všech věkových skupinách dětí). Naprostá většina těchto pádů se odehraje doma (od téměř 100% u 0 letých po 60% u 15 – 19 letých). S navyšujícím se věkem přibývá pádů na rovině ve sportovních prostorách, ve škole, na ulici a silnici a jiných prostorech – souvisí to s navyšující se aktivitou stárnoucích dětí mimo domov. Hodnoty incidence tohoto typu úrazu se pohybovaly v rozmezí 312 – 385 případů na 100 000 dětí dané věkové skupiny. Graf č. 12: podíl jednotlivých typů hospitalizovaných úrazů způsobených pádem, Pardubický kraj, 2001 -2005 (legenda v následujícím grafu) Podíl jednotlivých typů hospitalizovaných úrazů pádem. Děti v Pk v letech 2001 až 2005 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0 - 19

0

1 až 4

5 až 9

věkové skupiny

25

10 až 14

15 až 19


Graf č. 13: Incidence jednotlivých typů příčin hospitalizovaných úrazů způsobených pádem, Pardubický kraj, 2001 - 2005 Incidence jednotlivých typů hospitalizovaných úrazů pádem. Děti v Pk v letech 2001 až 2005 450 počet případů na 100 000

400 350 300 250 200 150 100 50 0 0-19

0

1 až 4

5 až 9

10 až 14

15 až 19

věkové skupiny W00 pád na rovině na ledu, sněhu

W01 pád na rovině - uklouznutí, zakopnutí

W02 pád na bruslích, kolečk. Bruslích, lyžích

W03 pád ze srážky, strčení jinou osobou

W04 pád při nesení, podpírání

W05 pád z invalidního vozíku

W06 - W08 pád z postele, židle, jiného nábytku

W 09 z vybavení hřiště

W10 ze schodů, stupňů

W11 - W13 pád s žebříku, lešení, budovy, konstrukce

W14 pád se stromu

W15 pád se skály

W16 potopení, skok do vody

W17 jiný pád z jedné úrovně na druhou

W18 jiný pád na rovině (náraz, WC)

W19 neurčený pád

U nejmenších dětí (0 letých) byly nejčetnějšími pády z nábytku (z postýlky téměř v polovině případů), následovaly pády na rovině, ze schodů a obecně pády z jedné úrovně na druhou. U dětí 1 – 4 letých to byly pády ze schodů a obecně z jedné úrovně na druhou. U dětí mladšího a staršího školního věku byl zaznamenán nárůst pádů s narůstajícími sportovními aktivitami při bruslení a lyžování, pády z vybavení hřiště. U nejstarších dětí bylo zaznamenáno vyšší množství jiných pádů na rovině. K jednotlivým záznamům příčin úrazů (pádů) byly přiřazeny diagnózy typu poranění (dle kapitoly XIX. MKN 10. revize)

26


Tabulka č. 10: Incidence základních diagnóz ve skupině pádů, Pardubický kraj 2001-2005 Incidence základních diagnóz ve skupině pádů celkem W00 - W19 Skupina diagnóz /věková skupina 0 až19 0 1 až 4 5 až 9 10 až 14 15 až 19 S00 - S09 poranění hlavy 453,89 1333,50 657,21 373,08 364,08 366,99 S10 - S19 poranění krku 17,23 0,00 3,22 15,42 23,69 22,64 S20 - S29 poranění hrudníku 28,37 4,29 6,43 29,29 44,89 27,41 S30 - S39 poranění břicha, páteře, pánve 67,35 17,15 27,88 73,23 88,53 71,49 S40 - S49 poranění ramene, paže 117,13 0,00 93,27 185,77 133,41 78,04 S50 - S59 poranění lokte a předloktí 161,33 0,00 65,40 296,77 243,76 53,62 S60 - S69 poranění zápěstí a ruky 20,88 8,58 15,01 20,81 14,34 32,17 S70 - S79 poranění kyčle a stehna 34,46 38,59 34,31 39,31 36,16 28,60 S80 - S89 poranění kolena a bérce 179,78 4,29 60,04 87,87 229,42 294,31 S90 - S99 poranění kotníku a nohy T00 - T14 poranění postihující více částí těla nebo neurčené části těla T15 - T19 účinky cizího těleso vniklého přirozeným otvorem těla T20 - T35 popáleniny, poleptání, omrzliny T36 - T65 otravy T66 - T98 ostatní

11,83 3,83

0,00 0,00

2,14 2,14

5,40 3,08

13,72 5,61

22,04 4,17

8,88

38,59

20,37

11,56

3,74

1,19

12,36 26,63 11,49

34,30 21,44 30,01

53,61 53,61 10,72

4,62 6,17 6,94

1,25 16,21 13,72

2,98 38,13 10,72

Šedě jsou označeny vysoké incidence ukazatelů v rámci skupiny. Nejčastějším typem hospitalizovaných poranění ve sledovaném období 2001 – 2005, které si děti (0 – 19 let) způsobily pádem byla poranění hlavy – 40% (60% ze všech poranění hlavy tvořila nitrolební poranění, 24% povrchová poranění hlavy a 10% zlomeniny lebečních kostí), následovala poranění kolena a bérce 16%, lokte a předloktí 14%, ramene a paže 10% a břicha, páteře a pánve 6%. Typy poranění dle věku: Nejčastějším typem zranění nejmenších dětí byla poranění hlavy – hodnota incidence tohoto ukazatele byla překvapivě vysoká - 1333,5 případů na 100 000 dětí daného věku. Děti ve věku 1 – 4 roky utrpěli při pádech rovněž nejčastěji úraz hlavy, následovala poranění ramene a paže a lokte a předloktí, často docházelo také k poranění kolena a bérce. Děti ve věku 5 – 9 let byly nejčastěji hospitalizovány pro úraz hlavy, následovala poranění lokte a předloktí – zejména zlomeniny kosti vřetenní a loketní, poranění ramene a paže (zlomeniny dolního konce pažní kosti); častým zraněním při pádu byla také poranění kolena a bérce (zlomeniny holenní kosti), a poranění břicha, pánve a páteře. Také děti staršího školního věku byly ve sledovaném období nejčastěji hospitalizovány pro úraz hlavy. Závažnými svou četností byly také úrazy lokte a předloktí (zlomeniny kosti vřetenní a loketní), úrazy kolena a bérce (zlomeniny holenní kosti a úrazy menisku), úrazy ramena a paže (zlomeniny horní části pažní kosti) a poranění břicha, pánve a páteře. U dospívajících byla zaznamenána nejčastěji poranění hlavy, následovala poranění kolena a bérce (zejména přetržení menisku a natažení zkřížených vazů kolena). Nejčastější typy příčin poranění ve vybraných skupinách typů pádů: W01 – Pády na rovině – uklouznutí, zakopnutí zahrnovaly nejčastěji hospitalizace pro poranění hlavy (zejména: povrchová poranění hlavy, zlomeniny lebečních kostí a nitrolební

27


poranění) a to ve všech věkových skupinách. Následovala poranění lokte a předloktí zlomeniny kosti loketní a vřetení) u dětí školního věku, poranění kolena a bérce ve věkové skupině starších školáků a dospívajících a poranění paže a ramene u mladších školáků. Ve skupině úrazů zapříčiněných pády z jedné úrovně na druhou (W17), pády ze schodů (W10) a pády z nábytku (W06 – W08) byly zaznamenány vysoké hodnoty incidencí pro skupinu poranění hlavy u nejmladších dětí (0 a 1 – 4 letých). Ve skupině pádů na bruslích, kolečkových bruslích a lyžích (W02) byla nejvyšší hodnota incidence nalezena pro poranění kolena a bérce ve věkové skupině 10 – 14 let.

b. DOPRAVNÍ NEHODY Dopravní nehody představují druhou nejčastější příčinu hospitalizací dětí pro úraz v Pardubickém kraji v letech 2001 – 2005. Jsou však na prvním místě úmrtnosti dětí 0 – 19 let. Dopravní nehody je možné dle MKN 10. revize členit dle typu a příčin z hlediska zraněného: Tabulka č. 11: dopravní nehody – skupiny diagnóz typů dopravních nehod z hlediska postavení zraněného Zraněný účastník dopravní nehody jako: V01- V09 chodec

V10 – V19 cyklista

V20 – V29 motocyklista

V30 - V79 motorové vozidlo (V30 tříkolové, V40 osobní automobil, V50 lehký nákladní automobil, dodávka, V60 těžký nákladní automobil, V70 autobus)

V01 chodec při srážce s kolem V02, V03, V04 chodec při srážce s motorovým vozidlem V05, 06, 07, 08, 09 chodec jiné dopravní nehody V10 cyklista při srážce s chodcem V11 cyklista při srážce s jízdním kolem V13 cyklista při srážce s motorovým vozidlem V17 cyklista při srážce s pevnou překážkou V18 cyklista zraněný při DN beze srážky (pád, shození) V19, V15, V16 cyklista jiné dopravní nehody V20 motocyklista zraněný při srážce s chodcem V21 motocyklista zraněný při srážce s cyklistou V22, 23, 24 motocyklista zraněný při srážce s motorovým vozidlem V27 motocyklista zraněný při srážce s pevnou překážkou V28 motocyklista zraněný při dopravní nehodě beze srážky V 29, 25, 26 motocyklista zraněný při ostatních DN V40 motorista zraněný při srážce s chodcem nebo zvířetem V41 motorista zraněný při srážce s cyklistou V42, 43, 44 motorista zraněný při srážce s motorovým vozidlem V47 motorista zraněný při srážce s pevnou překážkou V48 motorista zraněný při DN beze srážky V49, 45, 46 motorista zraněný DN z jiných příčin

V80 – 89 jiné nehody při pozemní dopravě V 90- 99 jiné (vodní a letecká doprava, jiné a neurčené dopravní nehody)

28


Tabulka č. 12: absolutní počty hospitalizovaných dopravních nehod v jednotlivých věkových skupinách, Pardubický kra j2001-2005 věkové skupiny dopravní nehody V01 - V99 celkem

0 - 19 2269

0 15

1 až 4 133

5 až 9 415

10 až 14 586

15 až 19 1120

V letech 2001 až 2005 bylo v Pardubickém kraji hospitalizováno 2269 dětí 0 – 19 let pro úraz způsobený dopravní nehodou. Mezi dětmi bylo nejvíce zraněných cyklistů (40%), dle četnosti následovala: zranění řidičů a spolucestujících motorových vozidel (27%), chodců (19%) a motocyklistů (10%). Porovnání důležitosti jednotlivých typů zranění při dopravních nehodách u věkových skupin znázorňují grafy. Graf č. 14: Incidence hospitalizovaných úrazů dětí způsobených dopravní nehodou v Pardubickém kraji, 2001 - 2005 incidence hospitalizovaných úrazů dětí způsobených dopravní nehodou v Pk v letech 2001 až 2005 V01- V09 chodec počet případů na 100 000

300

V10 - 19 cyklista

250 200

V20 - 29 motocyklista 150 100

V30 - V79 řidič nebo člen posádky motorového vozidla

50 0 0 až19

0

1 až 4

5 až 9

10 až 14

15 až 19

V80 - 89 jiné nehody při pozemní dopravě V 90 - 99 jiné

věkové skupiny

Graf č. 15: Incidence hospitalizovaných úrazů dětí – chodců způsobených dopravní nehodou v Pardubickém kraji, 2001 - 2005 incidence DN dětí v Pk - zranění chodce v letech 2001 až 2005 V01 chodec při srážce s kolem

počet případů na 100 000

120 100 80

V02, V03, V04 chodec při srážce s motorovým vozidlem

60 40 20

V05, 06, 07, 08, 09 chodec jiné dopravní nehody

0 0-19

0

1 až 4

5 až 9

věkové skupiny

29

10 až 14

15 až 19


Graf č. 16: Incidence hospitalizovaných úrazů dětí - cyklistů způsobených dopravní nehodou v Pardubickém kraji, 2001 - 2005 incidence DN dětí v Pk - zranění cyklisty v letech 2001 až 2005 V10 cyklista při srážce s chodcem

100

V11 cyklista při srážce s jízdním kolem

80

V13 cyklista při srážce s motorovým vozidlem

60 40

V17 cyklista při srážce s pevnou překážkou

20 0 0-19

0

1 až 4

5 až 9

10 až 14

15 až 19

věkové skupiny

V18 cyklista zraněný při DN beze srážky (pád, shození) V19, V15, V16 cyklista jiné dopravní nehody

Graf č. 17: Incidence hospitalizovaných úrazů dětí motocyklistů způsobených dopravní nehodou v Pardubickém kraji, 2001 - 2005 incidence DN dětí v Pk - zranění motocyklisty v letech 2001 až 2005



120

120

V20 motocyklista zraněný při srážce s chodcem

100

V21 motocyklista zraněný při srážce s cyklistou

80

V22, 23, 24 motocyklista zraněný při srážce s motorovým vozidlem

60

V27 motocyklista zraněný při srážce s pevnou překážkou

40

V28 motocyklista zraněný při dopravní nehodě beze srážky

20

V 29, 25, 26 motocyklista zraněný při ostatních DN

0 0-19

0

1 až 4

5 až 9

10 až 14 15 až 19

věkové skupiny

30


Graf č. 18: Incidence hospitalizovaných úrazů dětí – řidičů nebo členů posádky motorového vozidla způsobených dopravní nehodou v Pardubickém kraji, 2001 - 2005 incidence DN dětí v Pk - zranění řidiče nebo člena posádky motorového vozidla v letech 2001 až 2005

V40 ř./čp při srážce s chodcem nebo zvířetem


120

V41 ř/čp při srážce s cyklistou

100 80

V 42, 43, 44 ř/čp při srážce s motorovým vozidlem

60

V47 ř/čp při srážce s pevnou překážkou

40 20

V48 ř/čp zraněný při DN beze srážky

0 0 až 19

0

1 až 4

5až 9

10 až 14

věkové skupiny

15 až 19

V 49, 45, 46 ř/čp zraněný z jiných příčin

Ve sledovaném období 2001 – 2005, ve věkové skupině 0 letých dětí bylo zaznamenáno 15 hospitalizací pro úraz, jehož příčinou byla dopravní nehoda. 60% z nich utrpělo úraz jako spolujezdci v motorovém vozidle (v 54% se jednalo o srážku s jiným motorovým vozidlem), ze 40% jako chodci (většina z nich – 83% při srážce s kolem). Ve věkové skupině 1 – 4 letých bylo ve sledovaném období hospitalizováno pro úraz způsobený dopravní nehodou 133 dětí; v této skupině bylo 44% dětí zraněno jako cyklista (v 61% se jednalo o dopravní nehodu beze srážky – pád, shození), 35% jako chodec (z 58% se jednalo o zranění po srážce s kolem, 40% zranění po srážce s motorovým vozidlem) a 18% jako spolujezdec v motorovém vozidle (ze 48% se jednalo o srážku s jiným motorovým vozidlem, 26% zranění bylo při dopravní nehodě beze srážky, 17% při srážce s pevnou překážkou) . U dětí 5 – 9 ti letých bylo pro dopravní nehodu hospitalizováno 416 dětí – 54% z nich jako cyklisté (z toho 60% nehod bylo bez srážky – pád, shození, 13% po srážce s motorovým vozidlem a 13% jako jiná dopravní nehoda), 29% jako chodci (67% zranění se stalo po srážce s motorovým vozidlem, 29% po srážce s kolem),13% jako spolujezdci v motorovém vozidle (v 52% se jednalo o srážku s jiným motorovým vozidlem, ve 22% o dopravní nehodu beze srážky a ve 12% o srážku s pevnou překážkou). Děti staršího školního věku byly hospitalizovány pro dopravní úraz v 586 případech, nejčastěji jako cyklisté – 54% (z toho 57% nehod bylo bez srážky – pád, shození, v 17% se jednalo o srážku s motorovým vozidlem), chodci 22% (66% zranění se stalo po srážce s motorovým vozidlem, 30% po srážce s kolem) a spolujezdci v motorovém vozidle 12% (v 51% se jednalo o srážku s jiným motorovým vozidlem, ve 15% o srážku s pevnou překážkou a ve 13% o dopravní nehodu beze srážky). 15 – 19 letí byli v Pardubickém kraji ve sledovaném období hospitalizováni pro zranění při dopravní nehodě nejčastěji - v 1120 případech. Ve 41% jako řidiči nebo spolujezdci v motorového vozidla (ve 25% se jednalo o srážku s jiným motorovým vozidlem, ve 24% to byla srážka s pevnou překážkou, ve 21% se jednalo o zranění při dopravní nehodě z jiných 31


příčin, ve 12 % došlo ke zranění řidiče nebo spolujezdce po srážce s chodcem nebo zvířetem) ve 21% jako cyklisté (z toho 40% nehod bylo bez srážky – pád, shození, v 19% se jednalo o srážku s motorovým vozidlem, ve 14 % šlo o jinou dopravní nehodu a ve 12% to byla srážka s pevnou překážkou) v 17% jako motocyklisté (ve 39% šlo o srážku s jiným motorovým vozidlem, ve 32% šlo o dopravní nehodu beze srážky – pád, shození, v 16% to byla jiná dopravní nehoda ) a ve 12% jako chodci (48% utrpělo zranění po srážce s motorovým vozidlem a 47% po srážce s kolem). Podrobnější rozbor nebyl proveden pro skupiny zahrnující diagnózy V80 – V99. Tvoří celkem 4% případů ze všech dopravních nehod. Jednalo se celkem o 90 případů zranění, z nichž nejvíce (49) připadlo na dg. V800 poranění jezdce na zvířeti nebo člena osádky vozidla taženého zvířetem. K jednotlivým záznamům příčin úrazů (dopravních nehod) byly přiřazeny diagnózy typu poranění (dle kapitoly XIX. MKN 10. revize). Vzhledem k častým úrazům hlavy byla tato skupina rozdělena na jednotlivé typy diagnóz. Tabulka č. 13: Incidence základních diagnóz ve skupině dopravních nehod, Pardubický kraj 2001-2005 Incidence základních diagnóz ve skupině dopravních nehod celkem V01 – V99 Skupiny diagnóz / věkové skupiny S00 povrchová poranění hlavy S01 otevřená rána hlavy S02 zlomenina kostí lebky nebo obličeje S03, S05 vymknutí, podvrknutí a natažení kloubů a vazů hlavy, poranění oka a očnice S06 nitrolební poranění S09 jiná a neurčená poranění hlavy S10 - S19 poranění krku S20 - S29 poranění hrudníku S30 - S39 poranění břicha, páteře, pánve S40 - S49 poranění ramene, paže S50 - S59 poranění lokte a předloktí S60 - S69 poranění zápěstí a ruky S70 - S79 poranění kyčle a stehna S80 - S89 poranění kolena a bérce S90 - S99 poranění kotníku a nohy T00 - T14 poranění postihující více částí těla nebo neurčené části těla T15 - T19 účinky cizího těleso vniklého přirozeným otvorem těla T20 - T35 popáleniny, poleptání, omrzliny T36 - T65 otravy T66 - T98 ostatní Celkový součet

0 1 až 4 21,44 31,09 0,00 7,50

5 až 9 26,98 8,48

10 až 14 15 až 19 0 až 19 20,57 21,45 24,02 6,23 15,49 9,40

4,29

4,29

9,25

14,96

39,32

18,62

4,29

1,07

1,54

0,62

1,19

1,22

17,15 0,00 0,00 0,00

42,88 0,00 0,00 1,07

97,12 0,77 6,17 3,08

136,53 0,00 9,35 9,97

238,31 1,19 30,38 37,53

137,32 0,52 12,88 14,62

0,00

11,79

40,85

31,17

62,56

38,11

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

2,14 11,79 1,07 2,14 10,72 5,36

30,83 32,37 1,54 16,96 25,44 4,62

33,66 36,78 1,25 16,21 32,42 1,87

31,58 25,02 10,13 37,53 61,36 6,55

25,93 26,80 3,83 19,67 34,46 4,35

12,86

2,14

12,33

11,84

39,32

18,45

4,29

3,22

0,00

0,62

0,00

0,87

0,00

3,22

0,00

0,00

0,60

0,70

0,00 0,00 64,32

1,07 0,00 142,59

0,77 0,77 319,89

0,00 1,25 365,32

1,79 5,96 667,25

0,87 2,26 394,89

Šedě jsou označeny vysoké incidence ukazatelů v rámci skupiny, žlutě jsou zvýrazněny ty nejvyšší. 32


Nejčastějším typem hospitalizovaných poranění jako následek dopravní nehody dětí (0 – 19 let) byla poranění hlavy – 48% (71% ze všech poranění hlavy tvořila nitrolební poranění, 13% povrchová poranění hlavy, 10% zlomeniny lebečních kostí a 5% otevřená rána hlavy), následovala poranění břicha, páteře a pánve 10%, kolene a bérce 9%, lokte a předloktí 7%, ramene a paže 7% a ve větším zastoupení 5% byla také zaznamenána vícečetná poranění. Zastoupení základních diagnóz v jednotlivých skupinách dopravních nehod: Chodci jako zranění účastníci dopravní nehody byli hospitalizováni nejčastěji pro úraz hlavy – nejvíce děti ve věkové skupině 5 – 9 let (32 případů na 100 000 dětí dané věkové skupiny) následovaly děti staršího školního věku a dospívající (26,2 a 20,9 případů / 100 000). Ve věkové skupině 15 – 19 let byla zaznamenána vyšší incidence úrazů kolena a bérce (zlomeniny holeně a poranění menisku). Pokud se jednalo o zranění chodce při srážce s kolem – byly nejčastěji hospitalizovány děti ve věku 5 – 9 let (resp. děti všech věkových kategorií) pro nitrolební poranění ( nejčastěji otřes mozku). Nejčastějším hospitalizovaným poraněním chodce při střetu s motorovým vozidlem bylo opět nitrolební poranění – relativně nejčastěji u dětí 5 – 9 a 10 - 14 letých (20 a 18,7 případů / 100 000), dalším častým zraněním tohoto typu nehody bylo poranění kolena a bérce zejména u dospívajících (11,3 případy na 100 000). Cyklisté všech věkových kategorií (kromě 0 letých) byli nejčastěji hospitalizováni pro úraz hlavy (S06 nitrolební poranění) - nejvyšší hodnoty incidencí pro tuto skupinu diagnóz byly nalezeny ve věkové skupině dospívajících a dětí staršího školního věku (83,4 a 81 případů na 100 000 dětí dané věkové skupiny). Následovala poranění lokte a předloktí a poranění ramene a paže u věkových skupin 5 – 9 a 10 – 14 let, zranění břicha, pánve a páteře u dětí 5 – 9 letých (hodnoty incidencí u vyjmenovaných skupin diagnóz překračovaly hodnotu 20 ti případů na 100000 dětí dané věkové skupiny). Pokud došlo ke srážce cyklisty s motorovým vozidlem byla nejčastěji hospitalizovaným úrazem nitrolební poranění. Nejvíce frekventovanou příčinou úrazů cyklistů byla zranění beze srážky (pád shození). I v této skupině úrazů byla nejčastěji hospitalizována nitrolební poranění a to u všech věkových skupin – nejvyšší hodnota incidence byla u 10 – 14 letých (47,4 / 100 000). Často docházelo také ke zraněním ruky, lokte a předloktí, ramena a paže a kolena a bérce – zejména ve věkových skupinách 5 – 9 a 10 – 14 let. Dopravní nehody, kde zraněným byl motocyklista se objevovaly v naprosté většině u nejstarších věkových kategorií – maximum u dospívajících. Hospitalizováni byli zejména pro nitrolební poranění, poranění kolena a bérce, kyčle a stehna a břicha, pánve a páteře. Dopravní nehody, kde zraněným byl řidič nebo člen posádky motorového vozidla tvořily cca 1/3 všech dopravních nehod. I zde byl nejčastěji hospitalizovaným poraněním úraz hlavy – nitrolební poranění. Vysoké incidence jednotlivých skupin poranění byly zaznamenány zejména u nejstarší věkové kategorie 15 – 19 ti letých: nitrolební poranění (101,3 /100 000), vícečetná poranění (25,2 / 100000), poranění hrudníku (26,8/100 000), poranění břicha, pánve a páteře (28 případů na 100 000).

33


c. TERMICKÉ ÚRAZY Termické úrazy se podílejí významně na hospitalizované úrazovosti nejmladších věkových skupin dětí – 0 letých – 7% a 1 – 4 letých – 12%. Do této skupiny nemohly být zařazeny úrazy dg. W85 – W99 (vystavení elektrickému proudu, ozáření a extrémní okolní teplotě), protože jedno ze zdravotnických zařízení nesprávně kódovalo těmito kódy dg.. Zařízení bylo upozorněno pracovníky ÚZIS a chyba tak bude do budoucna napravena. Zpětná oprava však není možná. Termické úrazy jsou dle MKN 10. revize rozděleny takto: Tabulka č. 14: termické úrazy – skupiny diagnóz typů termických úrazů Termické úrazy X00 – X19 X00 nekontrolovaný oheň v budově nebo konstrukci X01 nekontrolovaný oheň mimo budovy X02 a X03 kontrolovaný oheň v a mimo budovy a konstrukce X04 vznícení vysoce hořlavých hmot X05 - X09 vznícení šatstva, vystavení jinému nebo neurčenému ohni, kouři, dýmu, plamenům X10 horké nápoje, potrava, tuky a oleje na vaření X11 horká voda z vodovodu X12 jiné horké tekutiny (voda na kamnech) X13 a X14 vodní pára a jiné horké výpary, horký vzduch a plyny X15 - X17 horká zařízení v domácnosti, horká topná zařízení, horké stroje, přístroje, nástroje X18 jiné horké kovy X19 jiné neurčené horko a horké látky

Tabulka č. 15: Absolutní počty hospitalizovaných termických úrazů v jednotlivých věkových skupinách, Pardubický kraj 2001 - 2005 věkové skupiny termické úrazy X00 - X19 celkem

0 - 19 450

0 39

1 až 4 268

5 až 9 55

10 až 14 15 až 19 38 50

Ve sledovaném období bylo zaznamenáno celkem 450 případů hospitalizací dětí 0 – 19 let pro termický úraz (bez dg. W85 – W99 vystavení elektrickému proudu, ozáření a extrémní okolní teplotě). Z toho 268 (60%) pouze v kategorii dětí 1 až 4 letých! Počet těchto typů úrazů u dětí ve věku 0 – 4 roky více než 2x převyšuje počet úrazů způsobených dopravními nehodami!

34


Graf č. 19: podíl jednotlivých typů hospitalizovaných termických úrazů, Pardubický kraj, 2001 -2005 Zastoupení jednotlivých diagnóz termických úrazů u dětí, Pardubický kraj 2001 - 2005 100%

zastoupení jednotlivých diagnóz

90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0 až 19

0

1 až 4

5až 9

10 až 14

15 až 19

věkové kategorie X19 jiné neurčené horko a horké látky X18 jiné horké kovy X15 - X17 horká zařízení v domácnosti, horká topná zařízení, horké stroje, přístroje, nástroje X13 a X14 vodní pára a jiné horké výpary, horký vzduch a plyny X12 jiné horké tekutiny (voda na kamnech) X11 horká voda z vodovodu X10 horké nápoje, potrava, tuky a oleje na vaření X05 - X09 vznícení šatstva, vystavení jinému nebo neurčenému ohni, kouři, dýmu, plamenům X04 vznícení vysoce hořlavých hmot X02 a X03 kontrolovaný oheň v a mimo budovy a konstrukce X01 nekontrolovaný oheň mimo budovy X00 nekontrolovaný oheň v budově nebo konstrukci

Převážně docházelo k opaření horkými nápoji, potravou, tuky a oleji na vaření; naprostá většina (97%) se jich stala v domácnosti. V následujícím grafu jsou pro přehlednost a z důvodu řádově odlišných hodnot incidence oddělena opaření horkými tekutinami od ostatních termických úrazů.

35


Graf č. 20: Incidence nejčastějších termických úrazů dětí v Pardubickém kraji, 2001 - 2005 Incidence nejčastějších termických úrazů u dětí, Pardubický kraj 2001 - 2005 počet případů na 100 000 dětí věkové skupiny

200

X10 horké nápoje, potrava, tuky a oleje na vaření

160 120

X11 horká voda z vodovodu

80 40

X12 jiné horké tekutiny (voda na kamnech)

0 0 až 19

0

1 až 4

5až 9

10 až 14

15 až 19

věkové kategorie

Graf č. 21: Incidence termických úrazů (bez dg. X10 – X12) dětí , Pardubický kraj, 2001 2005 Incidence termických úrazů (bez dg. X10 - X12) u dětí, Pardubický kraj 2001 - 2005

počet případů na 100 000 dětí věkové skupiny

25 20 15 10 5 0 0 až 19

0

1 až 4

5až 9

10 až 14

15 až 19

věkové kategorie

X00 nekontrolovaný oheň v budově nebo konstrukci X01 nekontrolovaný oheň mimo budovy X02 a X03 kontrolovaný oheň v a mimo budovy a konstrukce X04 vznícení vysoce hořlavých hmot X05 - X09 vznícení šatstva, vystavení jinému nebo neurčenému ohni, kouři, dýmu, plamenům X13 a X14 vodní pára a jiné horké výpary, horký vzduch a plyny X15 - X17 horká zařízení v domácnosti, horká topná zařízení, horké stroje, přístroje, nástroje X18 jiné horké kovy X19 jiné neurčené horko a horké látky

36


Z grafů je patrné, že tento typ úrazů postihuje převážně nejmenší děti. Opaření horkým nápojem, pokrmem nebo tukem je zastoupeno u nejmenších dětí 69% ze všech termických úrazů, u dětí 1 – 4 letých to bylo 63%; incidence tohoto ukazatele dosahovala 116 resp. 180 případů na 100 000 dětí dané věkové skupiny. Pro tyto věkové kategorie byla také nalezena vyšší incidence úrazů způsobených nekontrolovaným ohněm v budovách a pro děti 1 – 4 leté popálení horkými zařízeními v domácnosti. U dětí staršího školního věku a dospívajících nabývají na významu úrazy související s manipulací s vysoce hořlavými hmotami a s manipulací s ohněm mimo budovy a konstrukce. K jednotlivým záznamům příčin úrazů (termických) byly přiřazeny diagnózy typu poranění (dle kapitoly XIX. MKN 10. revize). Tabulka č. 16: Incidence základních diagnóz ve skupině termických úrazů, Pardubický kraj, 2001 - 2005 Incidence základních diagnóz ve skupině termických úrazů celkem X00 – X19 Skupiny diagnóz / věkové skupiny S00 - S06 poranění hlavy S20 - T18 poranění hrudníku, ruky, stehna, cizí těleso v tělesném otvoru T200 - 203 popálení hlavy, krku POLEPTÁNÍ různých částí těla T210 - 213 popálení trupu T221 -223 popálení ramene a horní končetiny (HK) T 230 -233 popálení zápěstí a ruky T240 - 243 popálení kyčelní krajiny a dolní končetiny (DK) T 250 - 253 popálení kotníku a nohy T270 popálení dýchacího ústrojí T280 popálení jiných vnitřních orgánů T290 - 293 popálení více částí těla T300 - 303, T31 popálení neurčených částí těla, popáleniny – členění dle rozsahu T59 účinky dýmu a páry T63 toxický účinek styku s jedovatými živočichy T67 účinky horka a světla (úpal, mdloba) ostatní Celkový součet

0 12,86

1 až 4 0,00

5 až 9 1,54

10 až 14 15 až 19 0 až 19 0,62 1,19 1,39

0,00

1,07

1,54

0,00

0,60

0,70

17,15 0,00 17,15

15,01 5,36 61,11

9,25 1,54 5,40

4,36 1,25 4,36

4,77 0,60 2,98

7,83 1,74 13,92

30,01

31,09

0,77

0,62

1,19

6,96

12,86

41,81

3,08

0,62

1,79

8,70

12,86

24,66

6,17

4,36

3,57

8,18

4,29 0,00 0,00 47,17

12,87 0,00 0,00 75,05

3,08 0,00 0,77 4,62

0,62 0,62 0,00 0,62

1,79 0,00 0,00 3,57

3,65 0,17 0,17 16,36

8,58

10,72

0,77

0,00

0,60

2,44

4,29

0,00

0,00

0,62

0,60

0,52

0,00

0,00

0,00

0,62

0,60

0,35

0,00

0,00

0,77

0,62

0,00

0,35

0,00 167,22

8,58 287,33

3,08 42,40

3,74 23,69

5,96 29,79

4,87 78,32

Šedě jsou označeny vysoké incidence ukazatelů v rámci skupiny, žlutě jsou zvýrazněny ty nejvyšší. Skupina hospitalizovaných termických úrazů zahrnovala ve sledovaném období nejčastěji tyto typy poranění: popáleniny postihující více částí těla, popáleniny horních končetin, kyčelní krajiny a dolní končeny a popáleniny hlavy a krku. Tato poranění postihovala převážně děti z nejmladších věkových skupin 0 leté a 1- 4 leté. Výčet poranění i jeho posloupnost na základě četnosti jsou obdobné i u nejpočetnější skupiny diagnóz X10 – „opaření horkým nápojem, pokrmem nebo tukem“.

37


d. NEŽIVOTNÉ MECHANICKÉ SÍLY Zastoupení hospitalizovaných úrazů z důvodu působení neživotných mechanických sil bylo přibližně 6% z celku hospitalizací dětí pro úraz . U nejmladší věkové kategorie se vyskytuje minimálně (11 případů), ale v souboru bylo nalezeno vyrovnané zastoupení této skupiny příčin úrazů u ostatních věkových kategoriích (mezi 5 a 6%). Celkem bylo ve sledovaném období 2001 – 2005 zaznamenáno 742 těchto typů úrazů, nejvíce 230 a 220 u nejstarších věkových kategorií. Úrazy zapříčiněné působením neživotných mechanických sil jsou dle MKN 10. revize rozděleny takto: Tabulka č. 17: Rozdělení neživotných mechanických sil do diagnostických skupin Vystavení neživotným mechanickým sílám W20 – W49 W20 udeření hozeným, padajícím předmětem W21 úder sportovním náčiním, náraz na ně W22 udeření jinými předměty (náraz do zdi) W23 zachycení, rozdrcení, zmáčknutí nebo uskřípnutí do předmětů nebo mezi ně W24 kontakt se zařízeními na zvedání a přenos W25 ostré sklo W26 nůž, meč, dýka W27 ruční nástroj bez pohonu W28 - W31 stroje s pohonem (sekačka, jiné v domácnosti, zemědělské, neurčené) W33 a W34 výstřel z pušky, brokovnice, jiné a neurčené zbraně W38 výbuch neurčených tlakových zařízení W39 výstřel ohňostroje W40 výbuch jiných látek W41 a W43 vodní, vzdušný proud pod vysokým tlakem, vibrace W44 cizí těleso vniklé do oka nebo jiným přirozeným otvorem W45 cizí těleso vniklé kůží W49 neurčené neživotné MS (gravitace)

Tabulka č. 18: absolutní počty hospitalizovaných úrazů způsobených neživotnými mechanickými silami v jednotlivých věkových skupinách, Pardubický kraj, 2001- 2005 věkové skupiny úrazy způsobené neživotnými mechanickými silami W20 - W49 celkem

0 - 19

0

1 až 4

5 až 9

10 až 14

15 až 19

742

11

117

164

230

220

38


Graf č. 22: Podíl jednotlivých typů příčin hospitalizovaných úrazů způsobených neživotnými mechanickými silami, Pardubický kraj, 2001 -2005 (legenda v následujícím grafu) Neživotné mechanické síly - hospitalizace pro úraz, děti, Pk, 2001 - 2005 100% 80% 60% 40% 20% 0% 0 až 19

0

1 až 4 5až 9 věkové skupiny

10 až 14

15 až 19

Graf č. 23: Incidence hospitalizací pro úrazy způsobené neživotnými mechanickými silami, Pardubický kraj, 2001 - 2005 Incidence hospitalizací pro úraz způsobený neživotnými mechanickými silami, děti, Pk, 2001 - 2005 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 0 až 19

0

1 až 4 5 až 9 věkové skupiny

10 až 14

W20 udeření hozeným, padajícím předmětem W21 úder sportovním náčiním, náraz na ně W22 udeření jinými předměty (náraz do zdi) W23 zachycení, rozdrcení, zmáčknutí nebo uskřípnutí do předmětů nebo mezi ně W24 kontakt se zařízeními na zvedání a přenos W25 ostré sklo W26 nůž, meč, dýka W27 ruční nástroj bez pohonu W28 - W31 stroje s pohonem (sekačka, jiné v domácnosti, zemědělské, neurčené) W33 a W34 výstřel z pušky, brokovnice, jiné a neurčené zbraně W38 výbuch neurčených tlakových zařízení W39 výstřel ohňostroje W40 výbuch jiných látek W41 a W43 vodní, vzdušný proud pod vysokým tlakem, vibrace W44 cizí těleso vniklé do oka nebo jiným přirozeným otvorem W45 cizí těleso vniklé kůží W49 neurčené neživotné MS (gravitace)

39

15 až 19


Nejčetnějšími příčinami úrazů v této skupině jsou různé typy úderů a nárazů (hozeným nebo padajícím předmětem, sportovním náčiním, jinými předměty). Tento typ úrazů je zastoupen ve všech věkových kategoriích kromě 0 letých – zde je výskyt těchto úrazů minimální. Ve věkové skupině 1 – 4 letých je vyšší incidence úrazů vzniklých vniknutím cizího tělesa do oka nebo jiného přirozeného tělního otvoru. U dospívajících nabývají na významu úrazy způsobené stroji s pohonem (stroje v domácnosti a jiné neurčené stroje). K jednotlivým záznamům příčin úrazů (způsobených neživotnými mechanickými silami) byly přiřazeny diagnózy typu poranění (dle kapitoly XIX. MKN 10. revize). Tabulka č. 19: Incidence základních diagnóz ve skupině úrazů způsobených neživotnými mechanickými silami , Pardubický kraj, 2001 - 2005 Incidence základních diagnóz ve skupině úrazů způsobených neživotnými mechanickými silami W20 – W49 Skupiny diagnóz / věkové skupiny 0 1 až 4 5 až 9 10 až 14 15 až 19 0 až 19 S00 povrchní poranění hlavy 21,44 9,65 6,94 11,22 6,55 9,05 S01 otevřená rána hlavy 0,00 10,72 3,85 3,74 3,57 4,70 S02 zlomenina kostí lebky nebo obličeje 4,29 2,14 9,25 9,97 13,11 9,22 S046 poranění sluchového nervu 0,00 0,00 0,00 0,62 0,00 0,17 S05 poranění oka a očnice 0,00 4,29 2,31 3,12 5,36 3,65 S06 nitrolební poranění 4,29 16,08 31,60 39,28 27,41 28,89 S09 jiná a neurčená poranění hlavy 0,00 1,07 1,54 1,25 1,19 1,22 S10 - S19 poranění krku 0,00 2,14 0,00 6,23 3,57 3,13 S20 - S29 poranění hrudníku 0,00 0,00 1,54 2,49 3,57 2,09 S30 - S39 poranění břicha, páteře, pánve 0,00 6,43 14,65 13,09 8,94 10,62 S40 - S49 poranění ramene, paže 4,29 0,00 5,40 4,36 2,38 3,31 S50 - S59 poranění lokte a předloktí 0,00 2,14 5,40 9,97 4,77 5,74 S60 - S69 poranění zápěstí a ruky 0,00 24,66 14,65 16,21 26,81 19,67 S70 - S79 poranění kyčle a stehna 0,00 4,29 1,54 2,49 8,34 4,18 S80 - S89 poranění kolena a bérce 0,00 5,36 6,17 11,22 9,53 8,18 S90 - S99 poranění kotníku a nohy 0,00 6,43 6,17 4,36 2,38 4,35 T00 - T14 poranění postihující více částí 4,29 0,00 0,00 0,00 0,00 0,17 těla nebo neurčené části těla T15 - T19 účinky cizího tělesa vniklého 8,58 25,73 10,02 1,25 1,79 7,66 přirozeným otvorem těla T20 - T35 popáleniny, poleptání, 0,00 0,00 3,08 0,62 0,00 0,87 omrzliny T36 - T65 otravy 0,00 3,22 0,00 1,25 1,19 1,22 T66 - T98 ostatní 0,00 1,07 2,31 0,62 0,60 1,04 Celkový součet 47,17 125,44 126,41 143,39 131,07 129,14

Šedě jsou označeny vysoké incidence ukazatelů v rámci skupiny. Vhledem k tomu, že tato skupina úrazů je po příčinné stránce velmi různorodá – byly zaznamenány i různé typy poranění. Nejčastěji hospitalizovanými byla i v této skupině příčin úrazů poranění hlavy. S00 – povrchní poranění hlavy bylo nejčastěji způsobeno různými typy úderů (W20 – W22). Relativně vysokou hodnotu incidence tohoto ukazatele u věkové skupiny 0 letých tvoří 5 případů poranění. Nejčastěji byla hospitalizována nitrolebních poranění – S06 –způsobená různými typy úderů (W20 – W22). V pořadí četnosti druhou skupinou diagnóz, byla poranění zápěstí a ruky. Tato poranění byla způsobena nejčastěji zachycením,rozdrcením, 40


zmáčknutím nebo uskřípnutím (W23), následovaly různé typy úderů, poranění nožem, nůžkami (zejména věková skupina 1 – 4 roky), poranění různými typy nástrojů (s pohonem v domácnosti a jinými typy nástrojů – zejména věkové kategorie 10- 14 a 15- 19 let) a poranění o sklo. Poranění břicha, pánve a páteře ve věkových skupinách 5- 9 a 10 – 14 let byla převážně zapříčiněna různými typy úderu; jednalo se nejvíce o povrchová zranění břicha, ale i o závažnější diagnózy (otevřená rána břicha, poranění nitrobřišních a nitropánevních orgánů). Cizí tělesa proniklá přirozeným otvorem těla v sobě zahrnovala nejčastěji tělesa v trávicí soustavě (jícen, žaludek, tenké střevo), poranění oka a očnice, cizí tělesa v nose a uchu. Této skupině odpovídala skupina příčin úrazů W44 (cizí těleso vniklé do oka nebo okem nebo přirozeným otvorem); nejvíce záznamů bylo nalezeno ve skupině dětí 1- 4 roky. Poranění kolena a bérce v nejstarších věkových skupinách zahrnovala nejčastěji zlomeniny bérce a otevřené rány. Jejich příčinou byly nejčastěji různé typy úderů, zachycení, rozdrcení, zmáčknutí nebo uskřípnutí (W23) a vniknutí cizího tělesa pod kůži.

e. ÚMYSLNÁ SEBEPOŠKOZENÍ Hospitalizace pro úmyslná sebepoškození představují poměrně malou část hospitalizovaných úrazů – 2%, ale pro svou závažnost si zasluhují samostatného zpracování (poranění byla způsobena úmyslně; významně se podílejí na mortalitě zejména dospívajících). Jedná se až na výjimky o typ úrazu u dospívajících a dětí staršího školního věku. Ve sledovaném období bylo pro tyto příčiny úrazu hospitalizováno 210 dětí (150 dospívajících a 54 dětí staršího školního věku). Dle MKN 10. revize zahrnuje tato skupina následující diagnózy: Tabulka č. 20: úmyslná sebepoškození – skupiny příčinných diagnóz Úmyslná sebepoškození X60 – X84 X60, 61, 62, 64 úmyslná otrava léky X63 úmyslná otrava narkotiky X65 úmyslná otrava alkoholem X66 úmyslná otrava organickými rozpustidly X67 úmyslná otrava jinými a neurčenými chemickými látkami X72 a 74 úmyslné poranění střelnou zbraní X78 a 79 úmyslné poranění ostrým nebo tupým předmětem X80 skok z výšky X830 jiné určené prostředky Tab č. 21: Absolutní počty hospitalizovaných úrazů způsobených úmyslným sebepoškozením v jednotlivých věkových skupinách, Pardubický kraj, 2001 - 2005 věkové skupiny hospitalizovaná úmyslná sebepoškození X60 - X83 celkem

0 - 19

0

1 až 4

5 až 9

10 až 14

15 až 19

210

1*

3*

2*

54

150

* Vzhledem k povaze ukazatele – sebevražedný úmysl se domnívám, že jednotlivé případy, které byly nalezeny v mladších věkových kategoriích jsou mylně kódované náhodné otravy či jiné úrazy dětí.

41


Graf č. 24: Incidence hospitalizací pro úrazy úmyslným sebepoškozením, Pardubický kraj, 2001 - 2005 incidence hospitalizace pro úrazy dětí v Pk - úmyslné sebepoškození v letech 2001 až 2005


60 50 40 30 20 10 0 0 až 19

0

1 až 4

5až 9

10 až 14

15 až 19

věkové skupiny

X60, 61, 62, 64 úmyslná otrava léky X63 úmyslná otrava narkotiky X65 úmyslná otrava alkoholem X66 úmyslná otrava organickými rozpustidly X67 úmyslná otrava jinými a neurčenými chemickými látkami X72 a 74 úmyslné poranění střelnou zbraní X78 a 79 úmyslné poranění ostrým nebo tupým předmětem X80 skok z výšky X830 jiné určené prostředky

Sebevraždy u věkové skupiny mladistvých tvořily 4% podíl na všech hospitalizovaných úrazech. Nejčastěji byly hospitalizovány případy úmyslných otrav léky u mladistvých a dětí staršího školního věku. Hodnota ukazatele byla 56,6 resp. 19,9 případů na 100 000 dětí dané věkové skupiny. Následovaly úmyslné otravy alkoholem a u dospívajících také otravy narkotiky a úmyslná poranění střelnou zbraní.

42


K jednotlivým záznamům příčin úrazů (způsobených úmyslným sebepoškozením) byly přiřazeny diagnózy typu poranění (dle kapitoly XIX. MKN 10. revize). Tabulka č. 22: Incidence základních diagnóz ve skupině úrazů způsobených úmyslným sebepoškozením , Pardubický kraj, 2001 - 2005 Incidence základních diagnóz ve skupině úrazů způsobených úmyslným sebepoškozením X60 – X84 Skupiny diagnóz / věkové skupiny 0 1 až 4 5 až 9 10 až 14 15 až 19 0 až 19 S00 - T19 poranění části těla 0,00 0,00 0,77* 1,25 10,13 3,48 T36 otrava systémovými antibiotiky 0,00 0,00 0,00 0,62 0,60 0,35 T38 otrava hormony, jejich náhradami a 0,00 0,00 0,00 0,00 2,38 0,70 antagonisty T 39 otrava neopiátovými analgetiky, 0,00 0,00 0,00 4,36 22,64 7,83 antipyretiky a antirevmatiky T40 otrava narkotiky, halucinogeny 0,00 0,00 0,00 0,00 7,15 2,09 T41 otrava anestetiky 0,00 0,00 0,00 0,00 0,60 0,17 T42 otrava antiepileptiky, sedativy, 11,22 14,30 7,48 0,00 1,07* 0,00 antiparkinsoniky (benzodiazepiny) T43 otrava psychotropními léčiny 0,00 0,00 0,00 1,25 5,36 1,91 nezařazenými jinde T44 otrava léky působícími primárně na 0,00 0,00 0,00 1,87 2,38 1,22 autonomní nervovou soustavu T45 otrava léky působícími na celý organismus, prostředky hematologické 0,00 2,14* 0,00 0,62 1,79 1,04 (antialergika, antikoagulancia atd.) T46 léky působící na kardiovaskulární 4,29* 0,00 0,00 0,62 0,60 0,52 soustavu T47 léky působící primárně na trávicí 0,00 0,00 0,00 1,25 0,00 0,35 soustavu T48 léky působící primárně na hladké a 0,00 0,00 0,00 0,00 1,79 0,52 kosterní svalstvo a dýchací soustavu T50 otrava diuretiky a jinými neurčenými 0,00 0,00 0,00 1,25 1,19 0,70 léčivy T51 otrava alkoholem 0,00 0,00 0,00 8,10 7,74 4,53 T52 otrava organickými rozpustidly 0,00 0,00 0,00 0,62 1,79 0,70 T55 otrava mýdly a detergenty 0,00 0,00 0,00 0,00 0,60 0,17 T62 otrava jinými látkami požitými 0,00 0,00 0,00 0,00 3,57 1,04 potravou (houby, rostliny) T65 otrava jinými a neurčenými látkami 0,00 0,00 0,00 0,62 4,17 1,39 ostatní 0,00 0,00 0,77* 0,00 0,60 0,35 Celkový součet 4,29* 3,22* 1,54* 33,66 89,36 36,55

Šedě jsou označeny vysoké incidence ukazatelů v rámci skupiny. *chybně přiřazené základní diagnózy k příčinné diagnóze úmyslné sebepoškození Úmyslná sebepoškození byla zaznamenána ve velké většině případů u věkové skupiny dospívajících (u dětí mladších se v nalezených jednotlivých případech jedná s největší pravděpodobností o chybné kódování příčinné diagnózy). Vysoká incidence u poranění částí těla souvisí se zvoleným typem úmyslného sebepoškození – patří sem poranění střelnou zbraní, skoky z výšky, poranění ostrým či tupým předmětem. Výčet a četnost otrav různými chemickými látkami, zejména léky, je výstižně uveden v tabulce. Mezi nejčastější patří otravy nesteroidními antirevmatiky, benzodiazepiny, narkotiky a halucinogeny a alkoholem.

43


f. OSTATNÍ V mnoha hodnoceních dat se setkáváme se skupinou ukazatelů označených jako ostatní. Protože i zde tvoří ne právě zanedbatelnou část příčin dětských úrazů (7%), byl jí v této práci věnován prostor. Ve sledovaném období bylo hospitalizováno 969 dětí pro diagnózy této skupiny. Zahrnuje diagnózy, které obsahuje kapitola XX. MKN 10. revize – nezařazené jinde. Tabulka č. 23: ostatní – skupiny příčinných diagnóz Ostatní W75 – 84, X30 – 39, X40 - X49, X50 - X57, X58 - X59, Y10 - Y34, Y85 - Y89 W75 - 84 jiná náhodná ohrožení dýchání (náhodné udušení, uškrcení, oběšení, zavalení sypkými hmotami, vdechnutí žaludečního obsahu, vdechnutí potravy, vdechnutí jiných předmětů, prostředí s nízkým obsahem kyslíku, jiná a neurčená ohrožení dýchání) X30 - 39 vystavení přírodním silám (nadměrné přírodní horko, chlad, sluneční záření, blesk, zemětřesení, výbuch sopky, oběť laviny, sesuvu půdy, katastrofické bouře, povodně, jiné a neurčené) X40 - X49 náhodná otrava škodlivými látkami (skupiny léků, návykové látky, alkohol, organická rozpustidla, pesticidy, jiné chemikálie) X50 - X57 přetížení, cestování, strádání (přetížení, namáhavé nebo opakované pohyby, cestování a pohyb, nedostatek potravy, vody, neurčené strádání) X58 - X59 jiné a neurčené faktory (nespecifikovaná nehoda, expozice) Y10 - Y34 případy nezjištěného úmyslu (otravy léky, návykovými látkami, alkoholem, organickými rozpustidly, pesticidy, jinými chemikáliemi, oběšení, uškrcení, udušení, utopení, poranění střelnou zbraní, výbušnou látkou, vystavení kouři, dýmu, páře, kontakt s ostrým nebo tupým předmětem, pád, skok, strčení z výšky, pád, položení, vběhnutí před nebo do pohybujícího se předmětu, nehoda motorového vozidla, jiné a neurčené) Y85 - Y89 následky vnějších příčin nemocnosti a úmrtnosti (dopravních nehod, jiných nehod, úmyslných sebepoškození, napadení, následky při zdravotní péči, jiných vnějších příčin)

Tabulka č. 24: Absolutní počty hospitalizovaných úrazů způsobených příčinnými diagnózami ze skupiny ostatní v jednotlivých věkových skupinách, Pardubický kraj, 2001 - 2005 věkové skupiny

0 - 19

0

1 až 4

5 až 9

10 až 14

15 až 19

hospitalizovaná úrazy způsobené ostatními příčinami

969

57

341

125

175

271

graf č. 25: Incidence hospitalizací pro úrazy způsobené ostatními příčinami, Pardubický kraj, 2001 - 2005


incidence hospitalizace pro úrazy dětí v Pk - ostatní v letech 2001 až 2005

W75 - 84 jiná náhodná ohrožení dýchání X30 - 39 vystavení přírodním silám

200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

X40 - X49 náhodná otrava škodlivými látkam X50 - X57 přetížení, cestování, strádání X58 - X59 Jiné a neurčené faktory (ns nehoda, expozice) 0 až 19

0

1 až 4

5až 9

věkové skupiny

10 až 14

15 až 19

Y10 - Y34 případ nezjištěného úmyslu Y85 - Y89 následky vnějších příčin nemocnosti a úmrtnosti

44


V této skupině diagnóz patří mezi nejvýznamnější typy hospitalizovaných úrazů náhodné otravy dětí zejména ve věkové kategorii 1 – 4 roky. Hodnota incidence zde dosahuje 193 případů na 100 000 dětí daného věku. K jednotlivým záznamům příčin úrazů (způsobených úmyslným sebepoškozením) byly přiřazeny diagnózy typu poranění (dle kapitoly XIX. MKN 10. revize). Tabulka č. 25: Incidence základních diagnóz ve skupině úrazů způsobených ostatními příčinami , Pardubický kraj, 2001 - 2005 Incidence základních diagnóz ve skupině úrazů způsobených ostatními příčinami Skupiny diagnóz / věkové skupiny 0 1 až 4 5 až 9 10 až 14 15 až 19 S00 - S09 poranění hlavy 8,58 13,94 6,94 4,99 16,68 S10 - S20 poranění krku a hrudníku 0,00 0,00 0,00 1,25 3,57 S 30 poranění břicha, dolní č. zad a 0,00 0,00 3,08 3,12 3,57 bederní páteře a pánve S40 - S60 poranění horní končetiny 0,00 2,14 3,85 6,23 10,13 S70 - S90 poranění dolní končetiny 12,86 3,22 0,77 4,99 23,23 T00 - T14 vícečetná poranění a 0,00 0,00 0,77 0,62 0,00 neurčených částí těla T15 - T19 cizí těleso vniklé 64,32 58,97 16,96 6,86 1,19 přirozeným otvorem T20 - T32 popálení, poleptání 4,29 30,02 3,08 4,36 0,60 T33 - T35 omrzlina 0,00 0,00 0,77 0,00 0,00 T 36 - T50 otrava léky 51,45 123,29 10,79 18,08 28,60 T51 otrava alkoholem 4,29 0,00 0,00 16,21 33,96 T52 - T54 otrava chemickými 36,45 7,71 1,87 2,38 látkami (rozpustidla, leptavé a 4,29 žíravé,..) T 55 otrava mýdly , čistícími 0,00 21,44 0,00 1,25 0,60 prostředky, detergencii T 56 - T60 otrava (kovy, pesticidy, 4,29 7,50 4,62 3,74 2,98 oxid uhelnatý,..) T62, 63 otrava jedovatými 8,58 26,80 10,79 2,49 5,96 rostlinami a živočichy T65 otrava jinými a neurčenými 13,94 6,17 3,74 2,38 8,58 látkami ostatní (anafylaktický šok, alergie) 72,89 27,88 20,04 29,30 25,62 Celkový součet 244,40 365,59 96,35 109,10 161,45

0 až 19 10,44 1,39 2,61 5,92 9,40 0,35 18,27 7,14 0,17 37,94 14,62 9,05 4,00 4,35 9,57 5,74 27,67 168,64

Šedě jsou označeny vysoké incidence ukazatelů v rámci skupiny. Poranění hlavy v této skupině diagnóz bylo zapříčiněno nejčastěji napadením (útokem; nejvíce ve věkové skupině dospívajících), poranění ostrým či tupým předmětem, jako následek zdravotní péče, pádem, skokem či strčením z výšky (nezjištěného úmyslu). K poranění horních končetin docházelo nejčastěji ve věkové skupině 15 – 19 letých – jejich příčinou byla poranění ostrým předmětem, pády z výšky, následky dopravní nehody, následky zdravotní péče, následky jiných nehod a následky nezjištěného úmyslu. Nejčastějším typem úrazu byly zlomeniny na různých úrovních, otevřené rány ruky a traumatické amputace (4 případy). Příčinami zranění dolních končetin bylo nejčastěji přetížení a opakované namáhavé pohyby, následky jiných nehod, následky zdravotní péče, poranění jako následek pádu, skoku či strčení z výšky (nezjištěného úmyslu).Nejčastějším typem poranění bylo poranění vazů a kloubu kolena a zlomeniny v oblasti holeně a nohy. Cizí tělesa v přirozených otvorech těla byla příčinou hospitalizace zejména u dětí nejmladších věkových skupin (0 a 1- 4 letých dětí). 45


Jednalo se zejména o vdechnutí potravy a jiných předmětů, kontakt s tupým a ostrým předmětem a vystavení jiným určitým faktorům. Skupina popálení a poleptání zahrnovala příčiny úrazu jako jsou vystavení nadměrnému slunečnímu záření a kontakty s výbušninou, kouřem a horkými parami; k poleptání zejména v oblasti horní části zažívacího traktu docházelo z důvodu požití jiných chemických látek, jiných určitých faktorů a náhodných otrav jiných chemických látek (zejména skupina 1 – 4 letých dětí). V kategorii ostatních byla nejpočetnější skupinou diagnóz skupina T78 „Nepříznivé účinky nezařazené jinde“, která zahrnuje: nežádoucí reakce na potravu, různé typy alergie, anafylaktický šok, následovaly diagnózy ze skupin T79 „některé časné komplikace úrazů nezařazené jinde“, T81 „komplikace zdravotnických výkonů nezařazených jinde (infekce po výkonu), T88 jiné komplikace zdravotní péče nezařazené jinde“. Objevily se 2 případy syndromu týrání dítěte. Otravy léky, alkoholem a jinými chemickými látkami budou vzhledem ke své závažnosti a vyšší četnosti rozpracovány podrobněji a samostatně. Protože otravy (náhodné) u malých dětí se ukázaly tak častým jevem a jsou příliš nesourodou skupinou, byla rozebrána podrobněji.Ve sledovaném období bylo hospitalizováno 370 dětí pro tyto diagnózy. Tabulka č. 26: ostatní – skupina náhodných otrav škodlivými látkami Náhodné otravy škodlivými látkami X40 – X49 X40, 41, 43, 44 léky X 42 narkotika X45 alkohol X46, 47, 48 organická rozpustidla, jiné plyny a páry, pesticidy X49 jiné neurčené chemikálie (žíraviny, čistící prostředky, barvy, lepidla, hnojiva..)

Tabulka č. 27: Absolutní počty hospitalizovaných intoxikací (dle příčiny) v jednotlivých věkových skupinách, Pardubický kraj, 2001 - 2005 věkové skupiny Hospitalizované intoxikace (dle příčiny)

0 - 19

0

1 až 4

5 až 9

10 až 14

15 až 19

370

12

180

41

57

80

graf č. 26: Incidence hospitalizací pro úrazy způsobené náhodnými otravami, Pardubický kraj, 2001 - 2005 incidence hospitalizace pro úrazy dětí v Pk náhodná otrava škodlivými látkami (X40 - X49) v letech 2001 až 2005 X40, 41, 43, 44 léky


120 100

X 42 narkotika

80 60

X45 alkohol

40 20

X46, 47, 48 organická rozpustidla, jiné plyny a páry, pesticidy

0 0 až 19

0

1 až 4

5až 9

10 až 14

věkové skupiny

46

15 až 19

X49 jiné neurčené chemikálie (žíraviny, čistící prostředky, barvy, lepidla, hnojiva..)


U dětí 1 – 4 letých byly nejzávažnějším problémem náhodné otravy léky a jinými a neurčenými chemikáliemi. U dětí 10 – 15 ti letých a u dospívajících se přidávají také otravy alkoholem. K jednotlivým záznamům příčin úrazů (ostatní) byly přiřazeny diagnózy typu poranění a z nich vybrány skupiny diagnóz otrav (dle kapitoly XIX. MKN 10. revize). Počty případů intoxikací v následujícím oddíle neodpovídají případům v části, kde jsou zpracovány otravy dle příčiny úrazu. Je to z důvodu, že některé z intoxikací (dle kódů z kapitoly XIX. MKN) se objevily pod jinými kódy než X 40 - 49 (nejvíce X58 vystavení jiným určeným faktorům, X59 vystavení neurčeným faktorům, dále jako události nezjištěného úmyslu Y10 – Y34). Dle kódování z kapitoly XIX. MKN bylo v souboru nalezeno 490 případů intoxikací. Tabulka č. 28: Absolutní počty hospitalizovaných intoxikací (dle základní - ošetřované diagnózy) v jednotlivých věkových skupinách, Pardubický kraj, 2001 - 2005 0 - 19 0 1 až 4 5 až 9 10 až 14 15 až 19

věkové skupiny Hospitalizované intoxikace (dle základní diagnózy)

490

19

214

52

76

129

Tabulka č. 29: Incidence základních diagnóz ve skupině hospitalizovaných úrazů způsobených intoxikacemi , Pardubický kraj, 2001 - 2005 Incidence základních diagnóz ve skupině úrazů způsobených otravami Skupiny diagnóz / věkové skupiny T36 otrava systémovými antibiotiky T37 otrava jinými systémovými protiifekčními a protiparazitárními léky T38 otrava hormony, jejich náhradami a antagonisty T39 otrava neopiátovými analgetiky, antipyretiky a antirevmatiky T40 otrava narkotiky, halucinogeny T42 otrava antiepileptiky, sedativy, antiparkinsoniky (benzodiazepiny) T43 otrava psychotropními léčiny nezařazenými jinde T44 otrava léky působícími primárně na autonomní nervovou soustavu T45 otrava léky působícími na celý organismus, prostředky hematologické (antialergika, antikoagulancia atd.) T46 léky působící na kardiovaskulární soustavu T47 léky působící primárně na trávicí soustavu T48 léky působící primárně na hladké a kosterní svalstvo a dýchací

0 0,00

1 až 4 5,36

5 až 9 0,00

10 až 14 0,00

15 až 19 0,60

0 až 19 1,04

4,29

0,00

0,00

1,25

0,00

0,52

0,00

7,50

1,54

1,25

0,00

1,91

0,00

16,08

1,54

3,74

9,53

6,79

0,00

1,07

0,00

1,25

4,17

1,74

4,29

18,23

3,85

3,12

7,15

6,96

0,00

7,50

0,77

3,12

5,96

4,00

4,29

12,87

0,00

1,25

0,00

2,61

0,00

16,08

1,54

0,00

0,00

2,96

0,00

16,08

0,77

0,00

0,00

2,78

8,58

6,43

0,77

0,62

1,19

2,09

4,29

8,58

0,00

1,87

0,00

2,09

47


soustavu T49 otrava lokálně působícími prostředky T50 otrava diuretiky a jinými neurčenými léčivy T51 otrava alkoholem T52 otrava organickými rozpustidly T53 otrava halogenovanými alifatickými a aromatickými uhlovodíky T54 toxické účinky leptavých, žíravých látek T55 otrava mýdly a detergenty T56 toxický účinek kovů T57 toxický účinek jiných anorganických látek T58 toxický účinek oxidu uhelnatého T59 toxický účinek jiných dýmů a par T60 toxický účinek pesticidů T62 toxický účinek škodlivin požitých potravou (houby, bobule, rostliny) T63 toxický účinek styku s jedovatými živočichy T65 otrava jinými a neurčenými látkami

17,15

6,43

0,00

0,00

0,00

1,74

8,58

1,07

0,00

0,62

0,00

0,70

4,29 4,29

0,00 32,16

0,00 4,62

16,21 1,87

33,96 2,38

14,62 7,66

0,00

2,14

1,54

0,00

0,00

0,70

0,00

2,14

1,54

0,00

0,00

0,70

0,00 0,00

21,44 1,07

0,00 0,77

1,25 0,62

0,60 0,00

4,00 0,52

4,29

2,14

0,77

0,00

0,60

0,87

0,00

0,00

0,00

0,00

1,79

0,52

0,00

1,07

0,77

1,25

0,60

0,87

0,00

3,22

2,31

1,87

0,00

1,57

8,58

23,59

7,71

0,62

3,57

7,14

0,00

3,22

3,08

1,87

2,38

2,44

8,58

13,94

6,17

3,74

2,38

5,74

Šedě jsou označeny vysoké incidence ukazatelů v rámci skupiny. Z tabulky je patrné, že skupina nejmladších dětí 0 letých a 1- 4 letých náhodně požila léky a chemické látky, které se běžně vyskytují v domácnosti. U dospívajících svědčí výběr léků a chemických látek o záměru (sebepoškození, experimentu).

g. NAPADENÍ, ÚTOK Úrazy zapříčiněné napadením či útokem v Pardubickém kraji ve sledovaném období 2001 – 2005 tvořily pouze 2% všech úrazů z celkového souboru úrazů dětí. Pro své odlišné postavení v této skupině (byly způsobeny záměrně) a společenskou závažnost převážně ve věkové skupině dospívajících je i jim věnován podrobnější rozbor. Celkem se ve sledovaném období odehrálo 218 takových případů úrazů, které vyžadovaly hospitalizaci. Tabulka č. 30: Absolutní počty hospitalizovaných případů napadení či útoku; Pardubický kraj 2001 - 2005 věkové skupiny

0 - 19

0

1 až 4

5 až 9

10 až 14

15 až 19

napadení nebo útok

218

4

5

20

38

151

48


Úrazy klasifikované jako napadení či útok se nevyhnuly ani nejmladším věkovým skupinám; jednalo se o jednotlivé případy útoku z různých příčin – syndrom špatného zacházení, napadení tupým předmětem). Ve skupině dospívajících byla nalezena jednoznačně převládající příčina – napadení tělesnou silou – 121 případů.

počet případů na 100 000 dětí dané věkové skupiny

graf č. 27: Incidence hospitalizací pro úrazy způsobené napadením či útokem, Pardubický kraj, 2001 - 2005 Incidence hospitalizovaných úrazů jako následek napadení či útoku u dětí, Pardubický kraj 2001 - 2005 ! 72,9 30 25 20 15 10 5 0 0 až 19

0

1 až 4 5 až 9 věkové kategorie

10 až 14

15 až 19

X860 napadení žíravou látkou

X88 napadení plyny a parami

X890 napadení jinými určenými chemikáliemi X93- 95 napadení výstřelem ze střelné zbraně

X914 oběšením, škrcením, dušením X99 napadení ostrým předmětem

Y00 napadení tupým předmětem

Y022 napadení strčením

Y04 napadení tělesnou silou

Y061 zanedbání, opuštění

Y07 jiné syndromy špatného zacházení

Y08 napadení jinými určenými způsoby

Y09 napadení neurčenými způsoby

K jednotlivým záznamům příčin úrazů (způsobených napadením či útokem) byly přiřazeny diagnózy typu poranění (dle kapitoly XIX. MKN 10. revize). Tabulka č. 31: Incidence základních diagnóz ve skupině hospitalizovaných úrazů způsobených napadením či útokem , Pardubický kraj, 2001 - 2005 Incidence základních diagnóz ve skupině úrazů způsobených napadením nebo útokem Skupiny diagnóz / věkové skupiny S00 povrchní poranění hlavy S01 otevřená rána hlavy S02 zlomenina kostí lebky nebo obličeje S05 poranění oka a očnice S06 nitrolební poranění S09 jiná a neurčená poranění hlavy S10 poranění krku S20 poranění hrudníku S30 poranění břicha, pánve a páteře

0 4,35 0,35

1 až 4 4,29 0,00

5 až 9 0,00 0,00

10 až 14 2,31 0,00

15 až 19 3,74 0,62

0 až 19 8,94 0,60

8,18

0,00

1,07

1,54

4,99

21,45

0,70 13,05 0,87 1,04 0,87 3,48

0,00 12,86 0,00 0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

0,77 1,54 2,31 0,77 0,00 0,77

0,00 4,99 1,25 1,25 0,62 2,49

1,79 36,94 0,00 1,79 2,38 8,94

49


S40 - S60 poranění horní končetiny S70 - S90 poranění dolní končetiny T00 - T14 poranění více částí těla T20 - T23 popálení T52 - T62 otravy T66 - T98 ostatní (dušení, syndromy týrání, následky poranění hlavy) Celkový součet

1,04 1,04 0,35 0,52 0,52

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00 2,14 0,00

1,54 1,54 0,00 0,00 0,77

0,62 0,62 0,62 0,00 0,00

1,79 1,79 0,60 0,60 1,19

1,57

0,00

2,14

1,54

1,87

1,19

37,94

17,15

5,36

15,42

23,69

89,96

Šedě jsou označeny vysoké incidence ukazatelů v rámci skupiny. Nejčastějším typem poranění hospitalizovaných úrazů způsobených napadením či útokem byla poranění hlavy – nitrolební poranění, zlomeniny kostí lebky a obličeje a povrchní poranění hlavy. U dospívajících se četněji vyskytovala také poranění ze skupiny S30 poranění břicha, pánve a páteře (nejčastěji zhmoždění břišní stěny).

ii. Ambulantní ošetření úrazu: Nejčastějším místem ošetření úrazu jsou chirurgické ambulance zahrnující ambulance chirurgie, traumatologie, ortopedie, neurochirurgie, plastické chirurgie, dětské chirurgie, ambulance pro léčbu popálenin, kardiochirurgie, hrudní chirurgie, cévní chirurgie a korektivní dermatologie. Data o ambulantních ošetřeních jsou tříděna pouze dle adresy zdravotnického zařízení, kde bylo ošetření provedeno, nikoli dle místa bydliště pacienta jako je tomu u hospitalizací. Díky tomu je nutno tyto údaje hodnotit samostatně a nelze je porovnávat s hospitalizovanou nemocností. Údaje o ambulantně ošetřených úrazech nejsou součástí databáze DPS a údaje bylo nutné vyžádat samostatně od krajské pobočky ÚZIS. V ČR bylo ve sledovaném období mezi lety 2001 až 2005 na chirurgických odděleních ošetřeno každoročně přibližně 450 000 (445 383 – 454 835) dětí pro úraz. V přepočtu na 100 000 dětí dané věkové kategorie se počty pohybovaly mezi 27 110 až 29 934 a byl zaznamenán rostoucí trend hodnot tohoto ukazatele. V roce 2005 muselo v ČR ošetření na chirurgických ambulancích v důsledku úrazu vyhledat 449 409 dětí. Nejčastějším ošetřeným úrazem byla zlomenina. Kraj jako celek měl ve sledovaném období srovnatelnou míru tohoto ukazatele jako ČR; v roce 2005 to bylo 30 530 případů na 100 000 dětí dané věkové skupiny. Trend tohoto ukazatele byl ve sledovaném období mírně narůstající. Situace v jednotlivých regionech kraje: Nejvyšší ošetřená úrazovost byla ve sledovaném období na Svitavsku a Ústeckoorlicku. V letech 2002, 2003 a 2005 dosahovaly hodnoty incidencí na Svitavsku a v roce 2003 a 2005 také na Ústeckoorlicku vysoko nad průměr ČR viz. tabulka č. 32 a graf č. 28. Trend ukazatele je v obou regionech stoupající.

50


Tabulka č. 32 : incidence ambulantně ošetřených úrazů dětí (0- 14 let) / 100 000 dětí dané věkové skupiny; v letech 2001 – 2005, v ČR, Pardubickém kraji a jeho okresech; zdroj dat: regionální pobočka ÚZIS Ambulantně ošetřené úrazy u dětí / 100 000 okres/rok

2001

2002

2003

2004

2005

Chrudim

25455

30290

25238

25225

30496

Pardubice

20817

17783

20732

19573

20825

Svitavy

31003

36697

37708

30813

37822

Ústí n. Orlicí

24284

28773

39116

29257

35101

Pardubický kraj

24933

27562

30551

25920

30530

ČR

27110

28339

28900

29004

29934

graf č. 28: incidence ambulantně ošetřených úrazů dětí (0- 14 let) / 100 000 dětí dané věkové skupiny; v letech 2001 – 2005, v ČR, Pardubickém kraji a jeho okresech; zdroj dat: regionální pobočka ÚZIS


ambulantně ošetřené úrazy - 0-14 let

40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0

CR PA SY UO PK ČR 2001

2002

2003

2004

2005

roky

Úrazy se dle MKN 10. revize kapitola XX. evidují také z hlediska vnějších příčin vzniku úrazu (nehody – dopravní, jiné vnější příčiny, úmyslné sebepoškození, napadení, komplikace zdravotní péče a pod.); kóduje se také místo události (domov, školy a jiné instituce, sportoviště, ulice a silnice a pod.) a aktivita, která předcházela úrazu (sport, volný čas, výdělečná činnost, jiné typy prací a pod.) Vyhodnocovány jsou standardně 4 hlavní typy úrazu – dopravní úrazy, pracovní/školní úrazy, sportovní úrazy a ostatní úrazy. Nejčastěji se děti zraní doma a v okolí domu, následuje sport a škola.

51


graf č. 29: struktura ambulantně ošetřených úrazů u dětí v ČR a Pardubickém kraji v roce 2005; zdroj dat: regionální pobočka ÚZIS Struktura ambulantně ošetřených úrazů v roce 2005 u dětí (0-14) v ČR

Struktura ambulantně ošetřených úrazů v roce 2005 u dětí (0-14) v Pk

dopravní 5% pracovní (školní) 19%

dopravní 6% pracovní (školní) 26%

ostatní 42%

ostatní 46%

sportovní 30%

sportovní 26%

V jednotlivých okresech Pardubického kraje jsou jednotlivé typy úrazů zastoupené různě. Z níže uvedených grafů je patrné, že v Pardubickém okresu je nápadně vysoký podíl dopravních úrazů a to jak v celé populaci, tak v populaci 0- 14 ti letých. Statistiku ÚZIS podporuje také statistika hlášených dopravních nehod PČR. (Okres Pardubice se v rámci kraje významně neliší rozlohou, počtem obyvatel, věkovou strukturou obyvatel ani délkou silnic 1.- 3. třídy od ostatních okresů kraje.) Tabulka č.33: incidence ambulantně ošetřených úrazů u dětí 0-14 let /100 000 dle typu úrazu, v letech 2001 – 2005, v ČR, Pardubickém kraji a jeho okresech; zdroj dat: regionální pobočka ÚZIS Místo/ dopravní rok ČR

pracovní (školní)

sportovní

ostatní

1 475 2001 1 460 2002 1 485 2003 1 513 2004 1 488 2005 okres Chrudim 1 337 2001 1 415 2002 1 314 2003 1 080 2004 1 731 2005 okres Svitavy

4 275 5 126 5 006 5 168 5 611

7 199 7 635 7 920 8 585 8 976

14 161 14 118 14 489 13 738 13 859

5 224 5 823 5 908 5 338 6 947

3 788 5 016 4 735 5 626 6 706

15 106 18 037 13 282 13 182 15 112

877 507 649 487 526

5 432 3 752 4 264 4 598 3 830

6 209 7 349 7 780 5 999 8 212

18 485 25 089 25 015 19 728 25 254

2001 2002 2003 2004 2005

52

Místo/ pracovní dopravní sportovní rok (školní) Pardubický kraj

ostatní

2 784 2001 2 689 2002 2 560 2003 2 493 2004 1 663 2005 okres Pardubice 6 010 2001 5 874 2002 5 892 2003 5 718 2004 2 593 2005 okres Ústí n.Orlicí

5 212 4 766 5 352 5 213 7 961

5 695 6 026 6 299 6 100 7 950

11 242 14 080 16 340 12 114 12 956

5 012 2 686 6 121 5 173 8 419

6 655 5 409 6 493 4 979 6 610

3 141 3 815 2 226 3 703 3 203

1 990 2 002 1 500 1 727 1 496

5 243 6 816 4 958 5 607 11 220

5 761 6 432 6 177 7 642 10 019

11 290 13 523 26 483 14 281 12 366

2001 2002 2003 2004 2005


Graf č. 30: incidence ambulantně ošetřených úrazů u dětí 0-14 let /100 000 dle typu úrazu , v letech 2001 – 2005, v ČR, Pardubickém kraji a jeho okresech; zdroj dat: regionální pobočka ÚZIS Ambulantně ošetřené úrazy dle příčiny u 0 - 14 letých, Pardubický kraj 2001 - 2005

Ambulantně ošetřené úrazy dle příčiny u 0 - 14 letých, ČR 2001 - 2005

8 585

8 976

4 275

5 126

5 006

5 168

5 611

1 475

1 460

1 485

1 513

1 488

2001

2 002

2 003

2 004

2005

sportovní

ostatní

100%

20% 0%

15 112

5 016

13 182

3 788

13 282

18 037

40%

15 106

100%

60%

5 213

7 961

2 689

2 560

2 493

1 663

2 002

2 003

2 004

2005

4 766

2 784 2001

dopravní pracovní (školní)

Ambulantně ošetřené úrazy dle příčiny u 0 - 14 letých, okres Chrudim 2001 - 2005 80%

5 352

5 212

80%

4 735

5 626

6 706

40%

3 141 6 655

5 224

5 823

5 908

5 338

6 947

1 337

1 415

1 314

1 080

1 731

0%

2001

2 002

2 003

2 004

2005

3 815

6 493

sportovní

6 010

5 874

5 892

5 718

2 003

2 004

2 002 dopravní

7 780

5 999

3 752 507

4 264 649

4 598 487

3 830 526

2001

2 002

2 003

2 004

2005

13 523

7 349 5 432 877

40%

5 761

6 432

8 212

20%

5 243

6 816

2005

0%

sportovní

ostatní

10 019 7 642 6 177

1 990

2 002

4 958 1 500

2001

2 002

2 003

11 220

5 607 1 727

1 496

2 004

2005

roky

roky pracovní (školní)

2 593

Ambulantně ošetřené úrazy dle příčiny u 0 - 14 letých, okres Ústí n/O. 2001 - 2005

60%

40%

dopravní

5 173 8 419


11 290

25 254

19 728

25 089

25 015

80%

18 485

80%

0%

6 610

6 121

ostatní

100%

6 209

4 979

roky

100%

20%

3 203

2 686

2001

Ambulantně ošetřené úrazy dle příčiny u 0 - 14 letých, okres Svitavy 2001 - 2005

60%

3 703

5 012

26 483


2 226

5 409

roky dopravní

ostatní

Ambulantně ošetřené úrazy dle příčiny u 0 - 14 letých, okres Pardubice 2001 - 2005

60%

20%

sportovní

12 366


0%

7 950

6 299

5 695

14 281

dopravní

20%

6 100

6 026

60% 40%

12 956

7 920

12 114

13 8 59

7 199

7 635

16 340

0%

13 73 8

20%

14 489

40%

14 118

60%

80% 1 4 16 1

80%

14 080

100%

11 242

100%

sportovní

dopravní

ostatní

53


sportovní

ostatní


iii. Data z Projektu „Bezpečná komunita“ (BK) Chrudim: V roce 2006 bylo pro úraz ošetřeno v Chrudimi 2105 dětí (až na výjimky) s trvalým bydlištěm v městě Chrudimi. Na celkovém souboru ošetřených úrazů se 61% podíleli chlapci a 39% dívky. Největší hodnoty incidencí ošetřených úrazů v Chrudimi měli dospívající chlapci a děti z věkové skupiny 10 – 14 letých, následovala skupina 0 letých. Tabulka č. 34: Absolutní počty ošetřených úrazů dle pohlaví, BK Chrudim, 2006 Absolutní počty ošetřených úrazů dle pohlaví, Chrudim 2006 pohlaví / věková skupina 0 1až 4 5až9 10až14 15až19 46 85 204 404 533 chlapci 39 54 130 300 307 dívky 2 1 (Prázdné) 85 139 334 706 841 celá populace

0až19 1272 830 3 2105

Tabulka č. 35: Incidence ošetřených úrazů dle pohlaví, BK Chrudim, 2006 incidence ošetřených úrazů (na 100 000 dětí) dle pohlaví, Chrudim 2006 pohlaví / věková skupina 0 1až 4 5až9 10až14 15až19 0až19 41441,44 17894,74 35355,29 59763,31 64294,33 47676,16 chlapci 34513,27 12949,64 26209,68 50590,22 35368,66 33373,54 dívky 0,00 0,00 0,00 157,60 58,93 58,20 (Prázdné) 37946,43 15582,96 31127,68 55634,36 49558,04 40834,14 celá populace

Šedě jsou podbarveny vysoké hodnoty incidence ukazatele. Ošetření úrazu se uskutečnilo převážně v ambulancích nemocnice v Chrudimi (88%), v 7,5% ho zajistili praktičtí lékaři pro děti a dorost. Místo, kde se úraz stal se lišilo dle věku dětí. Nejvíce se jich stalo doma, následovalo prostředí ulice či silnice, hřiště a školy. Zatímco u věkových skupin malých dětí jsou velké rozdíly v hodnotách incidencí mezi úrazy doma a jinde, u věkové skupiny starších školáků a dospívajících jsou hodnoty incidencí pro nejvíce frekventovaná místa úrazů bez velkých rozdílů. 10,5% míst, kde k úrazu došlo byla ve skupině jinde a u většiny těchto případů chyběl podrobnější komentář, kde tedy k úrazu došlo (bylo možno vepsat do kolonky „uveďte kde“). Tabulka č. 36: Incidence ošetřených úrazů dle místa, kde k úrazu došlo; BK Chrudim, 2006 incidence ošetřených úrazů (na 100 000 dětí) dle místa, kde k úrazu došlo, Chrudim 2006 místo/ věková skupina 0 1až 4 5až9 10až14 15až19 0až19 29910,71 11547,09 14818,27 15760,44 11726,58 14122,21 doma 4910,71 2017,94 5871,39 10874,70 12256,92 8496,61 na ulici, silnici 446,43 336,32 3914,26 12844,76 8308,78 6789,52 ve škole 0,00 0,00 0,00 315,21 707,13 310,38 na pracovišti 446,43 672,65 3448,28 9929,08 10665,88 6808,92 na hřišti 2232,14 1008,97 3075,49 5910,17 5892,75 4306,50 jinde 37946,43 15582,96 31127,68 55634,36 49558,04 40834,14 Celkový součet

Šedě jsou podbarveny vysoké hodnoty incidence ukazatele. Jako okolnost vzniku úrazu bylo možno v dotazníku vybrat jednu z možností ve skupině Okolnosti úrazu (viz výčet v tabulce č. ) nebo v rámci posledního bodu „jiné okolnosti“, uvést jaké. Nejčastěji (kromě věkové skupiny 10-14 letých) docházelo k úrazu právě za 54


„jiných okolností“ 31,5% ze všech okolností vzniku úrazu. U většiny z nich nebylo uvedeno jakých. Pokud byl k tomuto ukazateli přiřazen popis úrazového děje - jednalo se zejména o pády, nárazy, opaření, přiskřípnutí, údery. Druhou nejčetnější skupinou činností, kdy docházelo k úrazům, které vyžadovaly ošetření, byl neorganizovaný sport nebo hra bez dohledu. Hodnota incidence tohoto ukazatele byla nejvyšší u věkové skupiny 10 – 14 ti letých. Tabulka č. 37: Incidence ošetřených úrazů dle okolností, za kterých k úrazu došlo; BK Chrudim, 2006 incidence ošetřených úrazů (na 100 000 dětí) dle okolnosti za které k úrazu došlo, Chrudim 2006 Okolnosti/věková skupina 0 1až 4 5až9 10až14 15až19 0až19 0,00 672,65 279,59 1103,23 2651,74 1319,11 DN jako motorista, chodec 0,00 448,43 1304,75 2758,08 2298,17 1784,68 DN jako cyklista, kol.brusle, 446,43 224,22 1025,16 8037,83 9723,04 5451,02 organizovaný sport 11607,14 5717,49 11090,40 19385,34 12374,78 12647,91 neorganizovaný sport nebo hra při práci (doma, v zaměstnání) 4910,71 1569,51 5032,62 7249,80 8190,93 6013,58 446,43 112,11 93,20 945,63 1414,26 756,55 konflikt s jinou osobou 20535,71 6726,46 12301,96 16154,45 12728,34 12783,71 jiné okolnosti 0,00 0,00 0,00 0,00 176,78 77,59 (Prázdné) 37946,43 15582,96 31127,68 55634,36 49558,04 40834,14 Celkový součet

Šedě jsou podbarveny vysoké hodnoty incidence ukazatele. Pro možnost porovnání tohoto souboru dat s informacemi v oddíle hospitalizovaných úrazů jsou pro další hodnocení odlišeny úrazy, které si vyžádaly hospitalizaci a úrazy ošetřené pouze ambulantně. 90,5% (tj. 1907 případů) zaznamenaných ošetřených úrazů si hospitalizaci nevyžádalo. Věková skupina 0 – 14 let byla vytvořena pro srovnání incidencí ukazatelů (z tohoto souboru) s ukazateli (ze zdroje ÚZIS) – hospitalizovaná úrazovost u dětí na Chrudimsku a ambulantně ošetřená úrazovost u dětí na Chrudimsku. Tabulka č. 38: Incidence ošetřených úrazů (na 100 000 dětí) podle nutnosti hospitalizace; BK Chrudim, 2006 incidence ošetřených úrazů (na 100000 dětí) dle nutnosti hospitalizace, Chrudim 2006 nutnost hospitalizace 0 1až 4 5až9 10až14 15až19 0až19 0až14 /věková skupina 5803,57 1233,18 3727,87 5358,55 3889,22 3840,93 3817,24 Ano 32142,86 14349,78 27399,81 50275,81 45668,83 36993,21 32735,69 Ne

Pokud byla závažnost úrazu posuzována podle stupnice lehký, středně těžký a těžký, potom většina hospitalizovaných úrazů byla středně těžká (164 ze 198) a většina úrazů, které byly ošetřeny pouze ambulantně byla lehká (1509 případů ze 1907). Zastoupení základních diagnóz (druh poranění, klasifikované dle XIX. kapitoly MKN 10. revize) u skupiny úrazů, které si vyžádaly hospitalizaci se lišilo dle věkových skupin. Jednou z nejčetnějších byla skupina nevyplněných polí (44 záznamů ze 198)! Následovala nitrolební poranění (35 případů). U nejmenších dětí byly zaznamenány častěji kódy diagnóz poranění hlavy a popálení, děti 10 – 14 leté byly často hospitalizovány pro poranění lokte a předloktí (zlomeniny dolního konce kosti vřetenní a loketní) a poranění kolena a bérce (zlomeniny).

55


Tabulka č. 39: Incidence základních diagnóz hospitalizovaných úrazů (na 100 000 dětí); BK Chrudim, 2006 incidence hospitalizovaných úrazů (na 100000 dětí) dle základní diagnózy, Chrudim 2006 Diagnóza / věková skupina 0 1až 4 5až9 10až14 15až19 0až19 446,43 224,22 1025,16 1024,43 1001,77 853,54 neuvedeno bezvědomí 0,00 0,00 0,00 0,00 58,93 19,40 S00 povrchová poranění hlavy 1785,71 224,22 465,98 236,41 294,64 368,57 S01 otevřená rána hlavy 0,00 112,11 93,20 78,80 0,00 58,20 S02 zlomenina kostí nebo lebky 446,43 0,00 93,20 78,80 235,71 135,79 S06 nitrolební poranění 0,00 336,32 652,38 1103,23 648,20 678,95 S10 poranění krku 0,00 0,00 0,00 157,60 235,71 116,39 S20 poranění hrudníku 0,00 0,00 93,20 157,60 117,86 96,99 S30 poranění břicha, pánve, páteře 0,00 0,00 0,00 236,41 294,64 155,19 S40 poranění ramene a paže 446,43 0,00 279,59 78,80 176,78 155,19 S50 poranění předloktí 0,00 112,11 465,98 1103,23 294,64 484,97 S60 poranění ruky 0,00 0,00 186,39 315,21 117,86 155,19 S730 vymknutí kyčle 0,00 0,00 0,00 78,80 0,00 19,40 S80 poranění kolena a bérce 446,43 0,00 0,00 551,62 235,71 232,78 S90 poranění nohy 0,00 112,11 186,39 0,00 58,93 77,59 T00 – 14 poranění více částí těla 0,00 0,00 186,39 78,80 58,93 77,59 1785,71 0,00 0,00 78,80 58,93 116,39 popálení T424 otrava benzodiazepiny 0,00 112,11 0,00 0,00 0,00 19,40 kousnutí psem 446,43 0,00 0,00 0,00 0,00 19,40 Celkem z hospitalizovaných 5803,57 1233,18 3727,87 5358,55 3889,22 3840,93

Šedě jsou podbarveny vysoké hodnoty incidence ukazatele. Ambulantně ošetřenými úrazy byla nejčastěji poranění ruky a opět skupina nevyplněných polí (430 ze 1907), následovala poranění nohy. Poranění ruky dosahovala incidence téměř 14 500 případů /100 000 u 10 – 14 letých a 10 960 u 15 – 19 letých; incidence skupiny diagnóz poranění nohy byla 8 840 u dospívajících a 8 432 u 10 – 14 letých. U menších dětí převládala i v této skupině úrazů poranění hlavy –většinou povrchní poranění a otevřená rána hlavy. U poranění ruky převládala povrchní poranění (137 případů ze 439), vymknutí a podvrknutí (105 případů), zlomeniny (95 případů) a otevřené rány (64 případů). Po přiřazení popisu úrazového děje bylo zřejmé, že k těmto typům úrazů docházelo prostřednictvím pádů, nárazů, přiskřípnutí či přivření. Poraněními nohy byla nejčastěji podvrtnutí a natažení kotníku (153 případů ze 310), následovala povrchní poranění (84 případů), zlomeniny (58 případů) a otevřené rány. Nejčastěji k nim docházelo díky pádu, špatnému šlápnutí, úderem, kopnutím. Tabulka č. 40: Incidence základních diagnóz úrazů, které si vyžádaly pouze ambulantní ošetření (na 100 000 dětí); BK Chrudim, 2006 incidence úrazů vyžadující pouze ambulantní ošetření (na 100000 dětí) dle základní diagnózy, Chrudim 2006 Diagnóza / věková skupina 0 1až 4 5až9 10až14 15až19 0až19 4017,86 3251,12 5871,39 11032,31 11255,16 8380,21 neuvedeno nemoci tvrdých zubních tkání 0,00 448,43 0,00 315,21 58,93 174,59 jiné nemoci kloubu 0,00 0,00 93,20 0,00 117,86 58,20 S00 povrchová poranění hlavy 8928,57 2130,04 2329,92 1891,25 2121,39 2405,43 S01 otevřená rána hlavy 5803,57 3139,01 4100,65 2758,08 1708,90 2890,40 S02 zlomenina kostí nebo lebky 446,43 112,11 0,00 236,41 883,91 387,97 S051 zhmoždění očního bulbu, očnice 0,00 0,00 0,00 78,80 0,00 19,40

56


S06 nitrolební poranění S10 poranění krku S20 poranění hrudníku S30 poranění břicha, pánve, páteře S40 poranění ramene a paže S50 poranění předloktí S60 poranění ruky S730 vymknutí kyčle S80 poranění kolena a bérce S90 poranění nohy T00 – 14 poranění více částí těla cizí tělesa popálení, poleptání kousnutí krysou kousnutí psem kousnutí, štípnutí nejedovatým hmyzem, členovcem Celkem z nehospitalizovaných

0,00 0,00 0,00 892,86 446,43 892,86 4464,29 0,00 1339,29 2678,57 1339,29 446,43 446,43 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00 336,32 448,43 672,65 1681,61 0,00 560,54 1008,97 0,00 224,22 224,22 0,00 112,11

0,00 279,59 465,98 186,39 1025,16 2889,10 4100,65 372,79 1211,56 3541,47 186,39 279,59 279,59 93,20 93,20

0,00

0,00

0,00

0,00 176,78 236,41 412,49 394,01 589,28 315,21 589,28 1103,23 1178,55 4412,92 2357,10 14499,61 10960,52 472,81 589,28 3467,30 3241,01 8431,84 8839,13 315,21 294,64 78,80 58,93 78,80 117,86 0,00 0,00 157,60 58,93 0,00

58,93

58,20 252,18 387,97 407,37 969,93 2618,82 8516,00 387,97 2327,84 6013,58 271,58 155,19 174,59 19,40 96,99 19,40

32142,86 14349,78 27399,81 50275,81 45668,83 36993,21

Šedě jsou podbarveny vysoké hodnoty incidence ukazatele. Pokud uvedeme do vztahu okolnosti vzniku úrazu a druh poranění a věkovou skupinu, dostaneme přehled jaký typ úrazu se komu a při jaké činnosti nejčastěji stal. I nadále je skupina rozdělena na úrazy, které si vyžádaly hospitalizaci a úrazy , které byly ošetřeny „pouze“ ambulantně. Úrazy, které si vyžádaly hospitalizaci: Pro děti nejmenší - 0 leté byla nalezena vysoká incidence popálení a opaření za jiných okolností (3 případy = 1339 / 100 000); poranění povrchu těla za jiných okolností a ostatní úrazy při neorganizovaném sportu a za jiných okolností. Skupina 1 – 4 letých dětí nevykazovala žádná četnější poranění vyžadující hospitalizaci – ojedinělé případy. Děti 5 – 9 ti leté byly nejčastěji hospitalizovány pro zlomeniny a vykloubení, a poranění povrchu těla při neorganizovaném sportu. Děti staršího školního věku byly hospitalizovány rovněž nejčastěji pro zlomeniny a vykloubení a zlomeniny kostí lebečních, poranění mozku při neorganizovaném sportu nebo hře bez dozoru. Dospívající v Chrudimi byli také nejčastěji hospitalizováni pro zlomeniny a vykloubení (13 případů = incidence 766 /100 000) při neorganizovaném sportu; pro tuto věkovou skupinu byla typická také poranění povrchu těla, zlomeniny a vykloubení a skupina ostatních poranění při dopravní nehodě jako motorista či chodec. Ambulantně ošetřené úrazy: Pro větší přehlednost jsou jednotlivé hodnoty incidencí uvedeny v tabulce. Nejvyšší incidence ošetřených úrazů ve všech věkových skupinách byly nalezeny pro skupiny okolností vzniku úrazu – neorganizovaný sport a jiné okolnosti. Nejčastějším druhem poranění byla poranění povrchu těla, ostatní poranění a zlomeniny či vykloubení (bez poranění hlavy). Vysoké incidence v jednotlivých věkových skupinách jsou podbarveny šedě.

57


Tabulka č.41: Incidence jednotlivých druhů poranění v souvislosti s příčinami vzniku úrazu, které si vyžádaly pouze ambulantní ošetření (na 100 000 dětí); BK Chrudim, 2006

při práci (doma, v zaměstnání)

neorganizovaný sport

organizovaný sport

Dopravní nehoda cyklista, kol.brusle

Dopravní nehoda motorista, chodec

Incidence úrazů (na 100 000) v jednotlivých skupinách poranění ve vztahu k okolnostem vzniku úrazu, Chrudim 2006 Okolnosti vzniku Druh poranění 0 1až 4 5až9 10až14 15až19 0až19 úrazu poranění povrchu těla 0,00 560,54 186,39 315,21 1060,70 562,56 zlomeniny, vykloubení 0,00 112,11 0,00 157,60 117,86 96,99 zlomeniny kosti lebeční, poranění mozku, otřes 0,00 0,00 0,00 0,00 58,93 19,40 mozku poranění úst, rtů, jazyka, 0,00 0,00 0,00 0,00 58,93 19,40 zubů ostatní 0,00 0,00 93,20 315,21 353,57 213,39 poranění povrchu těla 0,00 112,11 465,98 1260,84 707,13 659,55 popálení opaření 0,00 0,00 0,00 78,80 0,00 19,40 zlomeniny, vykloubení 0,00 0,00 279,59 472,81 530,35 349,18 zlomeniny kosti lebeční, poranění mozku, otřes 0,00 0,00 0,00 0,00 117,86 38,80 mozku poranění úst, rtů, jazyka, 0,00 0,00 0,00 78,80 117,86 58,20 zubů ostatní 0,00 112,11 186,39 236,41 353,57 232,78 poranění povrchu těla 446,43 112,11 559,18 2600,47 4066,00 2133,85 zlomeniny, vykloubení 0,00 0,00 186,39 2758,08 2474,96 1532,49 zlomeniny kosti lebeční, 0,00 0,00 0,00 236,41 294,64 155,19 poranění mozku, otřes mozku poranění úst, rtů, jazyka, 0,00 0,00 0,00 236,41 58,93 77,59 zubů ostatní 0,00 0,00 186,39 1812,45 2298,17 1241,51 poranění povrchu těla 5803,57 2690,58 5405,41 7643,81 5539,19 5548,01 popálení opaření 446,43 0,00 0,00 0,00 0,00 19,40 zlomeniny, vykloubení 892,86 336,32 2050,33 5358,55 2533,88 2677,01 zlomeniny kosti lebeční, 0,00 560,54 372,79 157,60 353,57 329,78 poranění mozku, otřes mozku poranění úst, rtů, jazyka, 0,00 448,43 93,20 0,00 117,86 135,79 zubů poranění smyslových 0,00 112,11 0,00 0,00 0,00 19,40 orgánů ostatní 2232,14 1233,18 1397,95 4097,71 2769,59 2521,82 poranění povrchu těla 4017,86 1121,08 3168,69 4176,52 5480,26 3860,33 popálení opaření 0,00 0,00 93,20 0,00 58,93 38,80 zlomeniny, vykloubení 0,00 0,00 559,18 1339,64 1414,26 911,74 zlomeniny kosti lebeční, poranění mozku, otřes 0,00 112,11 0,00 0,00 58,93 38,80 mozku poranění úst, rtů, jazyka, 0,00 224,22 0,00 236,41 0,00 96,99 zubů poranění smyslových 0,00 0,00 0,00 78,80 58,93 38,80 orgánů

58

jiné okolnosti

konflikt s jinou osobou


ostatní poranění povrchu těla zlomeniny, vykloubení zlomeniny kosti lebeční, poranění mozku, otřes mozku ostatní poranění povrchu těla popálení opaření zlomeniny, vykloubení zlomeniny kosti lebeční, poranění mozku, otřes mozku poranění úst, rtů, jazyka, zubů poranění smyslových orgánů tonutí ostatní Celkem ambulantně ošetřené úrazy

892,86 0,00 446,43

0,00 0,00 0,00

652,38 93,20 0,00

788,02 394,01 236,41

766,06 530,35 235,71

620,76 290,98 155,19

0,00

0,00

0,00

0,00

117,86

38,80

0,00 8482,14 0,00 892,86

0,00 3139,01 336,32 672,65

0,00 5219,01 186,39 2329,92

157,60 5594,96 157,60 3624,90

353,57 5539,19 58,93 2828,52

155,19 5198,84 155,19 2463,63

446,43

0,00

186,39

78,80

58,93

96,99

0,00

448,43

93,20

157,60

117,86

174,59

0,00

0,00

0,00

0,00

58,93

19,40

0,00 7142,86

0,00 1905,83

0,00 3355,08

78,80 5358,55

0,00 3948,14

19,40 3957,32

32142,86 14349,78 27399,81 50275,81 45668,83 36993,21

C. Přehled úrazů v jednotlivých věkových skupinách: 0 letí - největším rizikem vzniku úrazu byly pády – zejména z postýlek a jiného nábytku. Častým závažným poraněním, které si vyžádalo hospitalizaci bylo nitrolební poranění. Následovaly termické úrazy v domácnosti – zejména opaření horkými nápoji, potravou, tuky a oleji na vaření s popálením či opařením různých částí těla. Častým „úrazem“ nejmenších byly náhodné otravy léky a polknutí či vdechnutí cizích předmětů. Z ambulantně ošetřených úrazů to byla zejména poranění povrchu těla při neorganizovaném sportu či hře bez dozoru, při práci doma a za jiných okolností. Poranění zahrnovala nejčastěji povrchová poranění hlavy, otevřenou ránu hlavy, poranění ruky a nohy. 1 - 4 letí - největším rizikem vzniku úrazu byly pády – nečastěji pády na rovině při uklouznutí či zakopnutí a pády ze schodů, jedné úrovně na druhou a pády z nábytku. Z hospitalizovaných poranění převažovala poranění hlavy a ramene a paže. Velmi častým úrazem bylo popálení a opaření - zejména horkými nápoji, potravou, tuky a oleji na vaření s popálením či opařením různých částí těla. Častými byly náhodné otravy léky, otravy či poleptání chemickými prostředky dostupnými v domácnosti a následky polknutí či vdechnutí cizích předmětů. Z ambulantně ošetřených úrazů to byla zejména poranění povrchu těla a ostatní při neorganizovaném sportu či hře bez dozoru, při práci doma a za jiných okolností. Poranění zahrnovala nejčastěji povrchová poranění hlavy, otevřenou ránu hlavy, poranění ruky a nohy. Děti 5 – 9 let: i v této věkové skupině byly pády nejčastějším typem úrazu – převažovaly pády na rovině při uklouznutí či zakopnutí, jiné pády na rovině, pády při sportu (bruslení, lyžování) a při hrách na hřišti. Z hospitalizovaných zranění to byla četná poranění hlavy a poranění lokte a předloktí. Častějšími se staly také úrazy způsobené dopravní nehodou – zejména nehody cyklistů. Nejčastěji hospitalizovaná zranění jako důsledek dopravní nehody

59


byla nitrolební poranění. Pro tento věk nabývají na významu úrazy způsobené neživotnými mechanickými silami; hlavně různé typy úderů (udeření jinými předměty, náraz) – nejčastěji hospitalizovaným zraněním pro tuto příčinu bylo opět nitrolební poranění. Ambulantně ošetřené úrazy v této věkové skupině zahrnovaly zejména poranění povrchu těla, zlomeniny a vykloubení a ostatní při neorganizovaném sportu či hře bez dozoru, při práci doma a za jiných okolností. Z poranění to byly nejčastěji otevřené rány hlavy, poranění ruky a nohy a poranění předloktí. Starší školní věk (10 – 14 let): nejvíce frekventovanými typy úrazu byly pády, převažovaly pády na rovině (uklouznutí, zakopnutí), pády při sportu (bruslení, lyžování) a jiné pády na rovině (nárazy); nejčastějším hospitalizovaným zraněním byla poranění hlavy, poranění lokte a předloktí a poranění kolena a bérce. Z dopravních nehod byly pro tuto věkovou skupinu nejčastějšími nehody cyklistů; z hospitalizovaných úrazů převládala nitrolební poranění. Neopomenutelnou skupinu představovaly úrazy způsobené neživotnými mechanickými silami; zejména různé typy úderů (údery sportovním náčiním či náraz na ně, udeření jinými předměty, náraz nebo udeření hozeným či padajícím předmětem) – nejčastěji hospitalizovaným zraněním bylo nitrolební poranění. Již v tomto věku nabývají na významu sebevražedné pokusy – úmyslnou otravou léky nebo alkoholem. Relativně častá byla také náhodná otrava léky a alkoholem. Objevují se případy napadení či útoku (napadení tělesnou silou). Ambulantně ošetřené úrazy v této věkové skupině zahrnovaly zejména poranění povrchu těla a zlomeniny a vykloubení při neorganizovaném sportu, za jiných okolností, při práci doma a při sportu. Z poranění to byly nejčastěji poranění ruky a nohy, poranění předloktí, poranění kolena a bérce a otevřené rány hlavy. Dospívající (15 – 19 letí): nejčastěji hospitalizovaným úrazem byl úraz způsobený pádem - převažovaly pády na rovině (uklouznutí, zakopnutí), jiné pády na rovině a neurčené pády. Nejčastěji při nich docházelo k poranění hlavy a poranění kolena a bérce. Dopravní nehody jsou pro dospívající typickou příčinou vzniku úrazu; nejvyšších incidencí dosahovaly nehody řidičů nebo členů posádky motorového vozidla, typické jsou také nehody motocyklistů. Nejčastěji hospitalizovanými zraněními byla nitrolební poranění, poranění břicha a páteře, kolena a bérce a vícečetná poranění. Úrazy způsobené neživotnými mechanickými silami zahrnovaly zejména různé typy úderů (údery sportovním náčiním či náraz na ně, udeření jinými předměty, náraz nebo udeření hozeným či padajícím předmětem); nejčastěji hospitalizovaným zraněním bylo nitrolební poranění a poranění zápěstí a ruky. Úmyslná sebepoškození jsou typickým „úrazem“ pro tuto věkovou skupinu. Z hospitalizovaných případů to byly nejčastěji otravy léky (antipyretiky, antirevmatiky, benzodiazepiny), poranění střelnou zbraní a otrava alkoholem. Z otrav neúmyslných nebo nezjištěného úmyslu se častěji vyskytovaly otravy alkoholem. Druhým typickým „úrazem“ dospívajících jsou útoky či napadení. Převažovala napadení tělesnou silou a napadení tupým předmětem; k hospitalizaci potom docházelo nejčastěji z důvodu nitrolebního poranění a zlomeniny kostí lebky nebo obličeje. Ambulantně ošetřené úrazy v této věkové skupině zahrnovaly zejména poranění povrchu těla a zlomeniny a vykloubení při neorganizovaném sportu, za jiných okolností, při práci doma a při sportu. Přibyla poranění povrchu těla při dopravních nehodách, kde zraněným je motorista nebo chodec. Z poranění to byla nejčastěji poranění ruky a nohy, poranění předloktí, poranění kolena a bérce a povrchová poranění hlavy.

60


6. SOUHRN Stěžejním a téměř jediným zdrojem validních dat o dětské úrazovosti byly databáze Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Bylo však nutno respektovat možnosti, které jsou dány jejich systémem sběru dat. Doplňující údaje, týkající se zejména věkového složení obyvatelstva v regionu, byly poskytnuty regionální pobočkou Českého statistického úřadu. Komunikace s poskytovateli dat - regionální pobočkou ÚZIS a ČSÚ byla velmi dobrá. Data z lokálního projektu Bezpečná komunita obsahovala část údajů, které znemožňovaly zjistit okolnosti vzniku úrazu či jeho druh. Zjištěné informace však více méně korespondovaly s výsledky dat od státních institucí. Komunikace s vlastníkem dat (Zdravé město Chrudim) byla dobrá; s poskytovatelem dat (Zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích– Západní pobočka) podstatně horší. Nejzávažnějším následkem úrazu je úmrtí. Úmrtnost pro úrazy byla ve sledovaném období 2001 - 2005 v Pardubickém kraji srovnatelná s ČR. Mezi nejčastější příčiny úmrtí dětí pro úraz patřily dopravní nehody. Největší podíl (52%) na dětské úmrtnosti v Pardubickém kraji v letech 2001 – 2005 měla věková skupina dospívajících – podílely se na ní především dopravní nehody a úmyslná sebepoškození. Incidence hospitalizovaných úrazů dětí (zdroj informací – ÚZIS databáze DPS; věková skupina 0 – 14 let) v Pardubickém kraji se ve sledovaném období 1996 – 2005 pohybovala okolo 2200 případů na 100 000 a převyšovala průměrnou hodnotu incidence v ČR zhruba o 330 případů na 100 000. Nejvyšší hodnoty incidencí hospitalizovaných úrazů v rámci Pardubického kraje mělo po celou dobu sledování Chrudimsko. Na základě podrobného rozboru individuálně vyžádaných dat o hospitalizovaných úrazech (zdroj regionální pobočka ÚZIS, věkové skupiny v rozsahu 0 – 19 let) bylo zjištěno, že nejčastěji hospitalizovaným typem úrazu z hlediska příčiny ve všech věkových skupinách jsou pády. Dalšími četnými či závažnými skupinami příčin úrazu se ukázaly dopravní nehody, termické úrazy, neživotné mechanické síly, úmyslná sebepoškození, ostatní a napadení či útok. Nejčastěji hospitalizovaným poraněním byla nitrolební poranění. Je to dáno charakterem tohoto typu zranění, zejména funkční složitostí postižené tkáně s nutností observace vývoje zranění; závisí také na věku zraněného. Pády tvořily více než polovinu ze všech hospitalizovaných úrazů. Nejčastějším typem pádu byly pády na rovině - uklouznutí či zakopnutí. Většina z nich se odehrála doma; s navyšujícím se věkem rostlo procento pádů mimo domov. U nejmenších dětí byla nejčetnější skupinou pádů – pády z postýlky a nábytku; incidence těchto úrazů dosahovala 450 případů na 100 000 dětí a odpovídal tomu také typ poranění – poranění hlavy. U dětí 0 – 4 letých byl zaznamenán zvýšený počet pádů ze schodů. Poranění hlavy, zejména nitrolební poranění při pádech byla hospitalizována nejčastěji. Častá byla také poranění končetin: lokte a předloktí u 5 – 14 letých a kolena a bérce u 10 – 19 letých. Druhou nejčetnější skupinou hospitalizovaných úrazů byly úrazy způsobené dopravní nehodou. Jednou z důležitých skupin zranění byly úrazy cyklistů (věkové skupiny 1 – 14 let), způsob jakým došlo nejčastěji ke zranění byla nehoda beze srážky (pád, shození) a typickým zraněním byla opět nitrolební poranění (povinné nošení přilby nebylo v této době ještě uzákoněno). Pro věkovou skupinu dospívajících nabývají na významu dopravní úrazy, kde mladí lidé figurují jako řidiči nebo členové posádky motorového vozidla. Příčiny těchto 61


dopravních nehod byly různé – srážka s jiným motorovým vozidlem, srážka s pevnou překážkou, jiné příčiny, dopravní nehoda beze srážky; nejvíce docházelo k nitrolebním poraněním a poměrně často k vícečetným poraněním. Hospitalizované termické úrazy byly zaznamenány jako doména nejmladších dětí (tento typ úrazu převyšuje v nejmladších věkových skupinách 0 a 1-4 roky více než dvojnásobně incidenci hospitalizovaných úrazů dopravních -167 resp. 287 případů na 100 000). K opaření docházelo převážně horkými nápoji, potravou, tuky a oleji na vaření; naprostá většina těchto úrazů se stala v domácím prostředí. Základními diagnózami pro tento typ úrazu byla popálení více částí těla, horních končetin, oblasti kyčle a dolních končetin a hlavy a krku. Úrazy způsobené neživotnými mechanickými silami byly zhruba 5% zastoupeny rovnoměrně ve všech dětských věkových kategoriích (kromě 0 letých). Nejčastějšími příčinami hospitalizovaných úrazů byly různé typy úderů a nárazů hozeným nebo padajícím předmětem, sportovním náčiním nebo jinými předměty. Vzhledem k různorodosti příčin, které k úrazu vedly, jsou různé i typy poranění: převládají úrazy hlavy (nitrolební poranění), poranění zápěstí a ruky. U dětí 1 – 4 letých to byly kromě úderů také účinky cizího tělesa vniklého přirozeným otvorem těla (nejčastěji tělesa v trávicí soustavě). Skupina úmyslných poškození je závažná z hlediska vysoké mortality a je až na výjimky typem úrazu dospívajících. Nejčastěji byly hospitalizovány případy úmyslných otrav léky (56,6 případů na 100 000), následovaly otravy alkoholem, narkotiky a poranění střelnou zbraní. Nejčastějšími skupinami léků, které byly použity k sebevraždě byly nesteroidní antirevmatika a benzodiazepiny. Základní diagnózy odpovídaly diagnózám příčinným. Hodnocení skupiny ostatních příčin odkrylo další četný úraz typický pro věkovou skupinu 1 – 4 letých dětí – náhodnou otravu škodlivými látkami (incidence 193 případů /100 tisíc dětí). Jednalo se zejména o otravu léky, chemickými látkami (rozpustidla, leptavé, žíravé látky) a otravu mýdly, čistícími prostředky, detergencii. Významnou skupinu tvořila také skupina diagnóz – cizí těleso vniklé přirozeným otvorem do těla (vdechnutí potravy a jiných předmětů) u 0 letých a 1 – 4 letých. Objevily se 2 případy syndromu týrání dítěte. Samostatně byly podrobněji hodnoceny náhodné otravy škodlivými látkami. Při porovnávání příčinných diagnóz a základních diagnóz bylo zjištěno, že si vzájemně neodpovídají. Základních diagnóz bylo podstatně více a byly „schované“ za příčinné diagnózy typu jiných určených faktorů, neurčených faktorů , faktorů nezjištěného úmyslu a pod. . Z výsledků je však patrné, že skupina nejmenších dětí náhodně požila léky a chemické přípravky, které se běžně vyskytují v domácnosti. U dospívajících svědčí výběr léků a ostatních chemických látek o záměru. Závažným typem úrazu je také napadení a útok. Nejvyšší incidence tohoto ukazatele byla nalezena ve skupině dospívajících (72,9 případů na 100 000) a ve většině případů se jednalo o napadení tělesnou silou. Nejčastějším typem hospitalizovaných poranění byla poranění hlavy. Ambulantní ošetření jsou na rozdíl od úmrtí a hospitalizací (evidence dle místa trvalého bydliště postiženého) evidována dle místa zdravotnického zařízení. Údaje jsou k dispozici pouze pro skupinu 0 – 14 let jako celek a úrazy se rozdělují do 4 skupin: dopravní, sportovní, školní a ostatní. Na území Pardubického kraje bylo ve sledovaném období 2001 –

62


2005 ambulantně ošetřeno pro úraz průměrně cca 27 900 případů / 100 000 dětí 0 – 14 let . Nejčastěji se děti zraní doma a v okolí domu (zahrnuto ve skupině ostatní), následují úrazy při sportu a ve škole a nejmenší část tvoří dopravní úrazy. V Pardubickém okresu byl zaznamenán vyšší podíl dopravních úrazů než je průměr kraje i republiky. Projekt Bezpečná komunita Chrudim poskytl data o úrazech dětí s trvalým bydlištěm na území města, které se staly v Chrudimi v roce 2006. Nejvyšší incidence ošetřených úrazů byla zaznamenána u 15 – 19 ti letých chlapců. Nejvíce úrazů se odehrálo doma nebo v okolí domu, následovala ulice nebo silnice, škola a hřiště; 10% udávalo místo úrazu jinde bez bližšího komentáře. Nejčastější okolností vzniku úrazu (kromě 1/3 „jiných okolností“) byl neorganizovaný sport a hra bez dohledu – nejvíce u věkové skupiny 10 – 14 letých. Jedna desetina ošetřených úrazů si vyžádala hospitalizaci (hodnota incidence byla vyšší než incidence z Chrudimského regionu z roku 2005, zhruba o 1000 případů na 100 000 dětí). Nejčastěji byla hospitalizována nitrolební poranění a podstatnou část základních diagnóz tvořily také „prázdné řádky“ (22%). Ambulantně ošetřenými úrazy byla nejčastěji poranění ruky a nohy u věkové skupiny 10- 14 a 15 -19 let. Popis úrazového děje pro tyto typy úrazů byl nejčastěji pád, nárazy, přiskřípnutí, špatné šlápnutí, úder, kopnutí. Skupina „prázdných řádků“ tvořila rovněž 22% ze všech ošetřených diagnóz. Členění datového souboru umožňovalo dávat do souvislosti skupiny okolností vzniku (příčin) úrazu a druh poranění pro určitou věkovou skupinu. Skupina okolností „jiné okolnosti“ zahrnovala při hodnocení výsledků velké množství případů a druh poranění obsahoval skupinu „ostatních poranění“. Z tohoto důvodu zůstala nemalá skupina případů nerozklíčovaná. Důležitými informacemi, které byly získány z tohoto souboru dat, byly výsledky typů poranění u ambulantně ošetřených úrazů, které z ostatních datových souborů nebylo možné zjistit.

63


7. DISKUSE Poskytovatelem zdravotnických informací o úrazech plošného charakteru je v České republice v současnosti pouze Ústav zdravotnických informací a statistiky. Metodickým nástrojem jednotného záznamu úrazového děje – příčiny úrazu i jeho následku a prostředí, kde k úrazu došlo je Mezinárodní klasifikace nemocí. Informace o zraněném (věk, pohlaví) jsou samozřejmostí. Systém sběru dat je kompromisem mezi technicko-personálními a časovými možnostmi poskytovatelů prvotní informace a snahou získat co možná nejpodrobnější validní data. Systém tedy umožňuje poskytnout podrobné informace o úmrtí či o hospitalizacích (1 případ = 1 záznam), ale ambulantní ošetření jsou z důvodů obrovského množství případů zaznamenávána souhrnně. Souhlasím s autorem článku [13.], že zcela chybí plošné informace o dětech ošetřených v ordinacích praktických lékařů a dalších pediatrických ambulancích. U ambulantně ošetřených úrazů chybí podrobný rozbor mechanismu vzniku úrazu i vnějších příčin. Tento rozbor lze získat u úrazů hospitalizovaných. Není však rutinně zpracováván pracovníky ÚZIS a tudíž není jednoduše k dispozici. Předkládaná práce prokazuje, že lze získat podrobné informace o příčinách a následcích úrazu. Z hlediska statistického jde o náhodně vybraný vzorek populace. Nízkou četnost některých druhů úrazů lze řešit kumulací případů za několik let. Z hlediska vývoje změn v charakteru úrazů (příčiny, prostředí, druhy poranění) je nutné sledovat změny celospolečenské – např. legislativní a uvádět je při hodnocení do souvislostí. Bude jistě zajímavé sledovat, jak se změní incidence nitrolebních poranění u dopravních úrazů mladých cyklistů jako odezva na nový silniční zákon, který začal platit od 1. 7. 2006. Používání cyklistických přileb u dětí a mladistvých není ani po roce platnosti zákona stoprocentní, ale nárůst používání této ochranné pomůcky se oproti minulosti viditelně zvýšil. Podrobné informace o ambulantně ošetřených úrazech je v současnosti možné získat z lokálních projektů, ovšem za předpokladu přesnějšího nastavení sběru dat a jejich zpracování. Statut bezpečné komunity a dlouholetou tradici sběru dat o úrazech má Zdravé město Kroměříž; projekt probíhá ve zdravém městě Chrudimi a Vsetíně. V současné době se rozhoduje o vzniku Národního registru dětských úrazů. Děje se tak na základě naplňování Národního akčního plánu prevence dětských úrazů na léta 2007 2013, který předkládala do vlády mezirezortní pracovní skupina pro prevenci dětských úrazů zřizovaná Ministerstvem zdravotnictví ČR. Myslím si, že registr dětských úrazů značně přispěje ke zviditelnění a systémovému řešení závažné problematiky dětských úrazů. Kromě dat o úmrtí, hospitalizacích a ambulantních ošetřeních bude shromažďovat také další důležité informace např. ekonomické. Díky nim bude lépe a snadněji zdůvodnitelná primární prevence a edukace v dané problematice pro svou finanční nenáročnost. Informace z registru zpracované jednotnou metodikou budou věrohodné, aktuální a dobře dostupné odborné i laické veřejnosti, častěji potom proniknou do médií a do povědomí společnosti. Věřím, že díky celé strategii Národního akčního plánu dojde ke koordinaci a systémovému řešení celé problematiky úrazů nejen dětí. Současně si uvědomuji, že stejně jako tato práce i informace z registru potvrdí již známé skutečnosti o příčinách úrazů a typech poranění u dětí různých věkových skupin. Domnívám se ale, že jeho pozitiva – komplexnost, dostupnost, validita dat a další z nich vyplývající, budou velkým přínosem pro řešení tohoto problému ve společnosti. Otázkou zůstává, jak rychle se podaří tuto aktivitu politicky prosadit a legislativně zakotvit, zda bude uvolněn dostatek financí a jak kvalitně se ho podaří zrealizovat.

64


Komplexně a celorepublikově se prevencí úrazů zabývá Centrum úrazové prevence při FN Motol – shromažďuje data, provádí a hodnotí epidemiologické studie, navrhuje preventivní opatření na základě rozboru dostupných informací o příčinách a mechanismech úrazu. Pořádá odborné semináře, vydává publikaci „Aktuality v prevenci úrazů“ a další zdravotně –výchovné materiály.[5.] Sběrem informací, designem a hodnocením epidemiologických studií se zabývá také Centrum zdraví a životních podmínek Státního zdravotního ústavu v Praze; vydává rovněž zdravotně –výchovné materiály.[23.] Obecně prospěšná společnost Dětství bez úrazů vytvořila projekt „Dětství bez úrazů“. Projekt zahrnuje edukaci učitelů či jiných osob, které pracují s dětmi, distribuuje metodiky a pomůcky tzv. „balíčky“ pro výuku dětí od mateřských škol až po střední školy. V roce 2007 obohatila „svou“ cílovou skupinu o rodiny s dětmi a vytvořila pro ně tzv. „rodinné balíčky“. Podílí se také na propagaci této problematiky v médiích, vytváří televizní pořady pro děti. Prevenci úrazů ve svém projektu pojímá jako celek a zaměřuje se na co možná nejširší spektrum příčin úrazů. [9.] Relativně komplexně (z hlediska spektra úrazů) je vypracován také projekt Zdravotního ústavu se sídlem v Jihlavě „Dětství ve zdraví a bez úrazů“, který je určen dětem mateřských škol a 1.a 2. tříd základních škol. Tradičně je u nás v republice kladen důraz na dopravní výchovu. Je zajišťována různými organizacemi – Policií ČR, Městskou policií, nadací BESIP, aktivitami z Centra dopravního výzkumu (projekt Bezpečná cesta do školy). Na dopravní výchovu jsou zaměřeny i kampaně, které probíhaly především ve Zdravých městech: „Na kolo jen s přilbou“ a „Pásovec“. Tradicí je v ČR také výuka první pomoci, kterou zajišťuje Český červený kříž. Tyto aktivity jsou dětem předkládány většinou přitažlivou formou aktivní výuky. Mnoho programů či aktivit primární prevence, které se v Pardubickém kraji realizují je zaměřeno na děti školního a předškolního věku. Až na výjimky (lokální aktivity) nejsou žádné preventivní činnosti zaměřeny na skupinu nejmenších dětí 0 – 3 roky. Souvisí to zejména s malou dostupností této skupiny; jedná se převážně o děti s rodiči na rodičovské dovolené. Část této skupiny je možné oslovit prostřednictvím mateřských center či zájmových kroužků. Málo preventivních programů či aktivit je připraveno pro věkovou skupinu dospívajících (1519 let). Zde je možné působit prostřednictvím školských zařízení, ale je nutné zvolit specifickou, pro tuto věkovou skupinu poutavou, formu intervence např. zážitkový pořad pořádaný nadací BESIP „The Action“ [3.].

65


8. ZÁVĚR Vhodným a nejlépe dostupným zdrojem dat o úrazech dětí zůstává Ústav zdravotnických informací a statistiky. Je však nutno respektovat jeho možnosti systému sběru dat. Data o úmrtnosti a hospitalizované nemocnosti jsou dostatečně podrobná – na úrovni jedinečného případu. Data o ambulantním ošetření jsou dostupná pouze v kumulativní formě. Lokální systém sběru dat „Bezpečná komunita“ umožňuje podrobně mapovat i ambulantní sféru, bohužel v Chrudimi vykazoval nedostatky zejména v přesnosti nastavení sběru a zpracování dat. Pardubický kraj je krajem, kde je již více než 10 let vysoká hospitalizovanost dětí do 14 let pro úrazy. Pardubický kraj byl v tomto ukazateli po celou dobu sledování vždy na jednom z předních míst mezi kraji ČR. Nejvyšší hodnoty incidence hospitalizovaných poranění dětí byly nalezeny v okresech Chrudim a Pardubice. Otázka, proč tomu tak je, zůstává zatím nezodpovězená. Pro její rozklíčování bude třeba zhodnotit více faktorů. Související demografické údaje jako jsou nezaměstnanost, rozvodovost, vzdělání korespondují s průměrem ČR. V kraji je poměrně nízký příjem financí na domácnost i jednotlivce 10. a 12. místo v ČR. Je zde třetí nejhustší síť dálnic a silnic 1. třídy v ČR. Ani statistické ukazatele z oblasti zdravotnictví nenaznačují souvislost s vysokými počty hospitalizovaných úrazů dětí. Jedním z prvních kroků ke zodpovězení otázky proč, bude tedy třeba porovnat získaná podrobnější data s daty republikovými, abychom zjistili, v kterých příčinách úrazů či typech poranění se Pardubický kraj odchyluje od republikového průměru. V této atestační práci se podařilo z dostupných zdrojů dat provést analýzu úrazovosti v Pardubickém kraji a rozkrýt hlavní příčiny závažných úrazů dětí v jednotlivých věkových skupinách včetně míry jejich závažnosti. Výsledky analýzy jednotlivých příčin úrazů v této práci odpovídají teoretickým východiskům. Informace současně poskytují odbornou záštitu pro pokračování již probíhajících preventivních aktivit v této oblasti v kraji a jejich další plošné rozšiřování. Na jejich podkladě bude možné kvalifikovaně posuzovat nové vznikající projekty v oblasti primární prevence úrazů a možnosti jejich využití pro edukaci dětí a dospívajících v Pardubickém kraji. Výsledky současně akcentují naléhavost zaměřit další preventivní aktivity na konkrétní věkové skupiny dětí a konkrétní příčiny úrazů - skupina nejmenších dětí – prevence termických úrazů a náhodných otrav a dospívajících – prevence sebevražd, násilí a dopravních nehod.

66


9. POUŽITÁ LITERATURA A DALŠÍ INFORMAČNÍ ZDROJE 1. Ajaxův zápisník [online]. c2005 [cit. 2006-12-15]. .

Dostupný

z

WWW:

2. BENEŠOVÁ, V. Prevence dětských úrazů v primární péči. Medicína v praxi 2001 5-6, s. 80-82 3. BESIP [online]. 2005 [cit. 2006-12-14]. Dostupný z WWW: . 4. Bezpečná cesta do školy [online]. 2005 [cit. 2006-12-14]. Dostupný z WWW: . 5. Centrum úrazové prevence .

[online].

[cit.

2006-12-14].

Dostupný

z

WWW:

6. Chrudim-city [online]. Městský úřad města Chrudim. [cit. 2007-08-07]. Dostupný z WWW:< http://www.chrudim-city.cz/index.asp?p=20&s=217&id=229&u3=974> 7. Česká obchodní inspekce [online]. 2005-2006 [cit. 2006-12-14]. Dostupný z WWW: . 8. Český statistický úřad : Statistická ročenka Pardubického kraje 2005 [online]. c2006 [cit. 2006-12-01]. 10-6. Dopravní nehody podle okresů v roce 2004. Dostupný z WWW: . 9. Dětství bez úrazů o.p.s. [online]. 2006-06-12 [cit. 2006-12-14]. Dostupný z WWW: . 10. GRIVNA, M. Metodika prevence úrazů na komunitní úrovni. Praha: 2.LF UK, 1999, 35 s. ISBN 80-238-4154-8 11. GRIVNA, M. Prevence dětských úrazů v České republice – dvacetileté zkušenosti . Československá Pediatrie, 2003, roč. 58, č. 9, s. 578-590 12. GRIVNA, M. a kolektiv Dětské úrazy a možnosti jejich prevence. Praha: Centrum úrazové prevence UK 2.LF a FN Motol, 2003. 144 s. ISBN 80-239-2063-4 13. GRIVNA, M.; ČELKO, A. M.; BENEŠOVÁ, V. Perspektiva v prevenci dětských úrazů v České republice. Československá Pediatrie, 2006, roč. 61, č. 6, s. 374-378 14. KARAFIÁTOVÁ, M.; ONDRUŠKOVÁ, D. Cíle a priority podpory zdraví a konkrétní přístupy v prevenci dětské úrazovosti. Česká a slovenská hygiena,roč. 2, supplementum 1, 2005, s. 17-20 15. LAVIČKOVÁ, M.; VELEMÍNSKÝ, M. Rozšiřující program prevence úrazů a otrav dětí v předškolním věku s doplněním o výuku větších dětí bezpečnosti v cyklistice. Česká a slovenská hygiena,roč. 2, supplementum 1, 2005, s. 14-16

67


16. Na kolo jen s přilbou [online]. http://www.nakolojensprilbou.cz/.

[cit.

2006-12-14].

Dostupný

z

WWW:

17. Národní síť zdravých měst [online]. c2005 [cit. 2006-12-14]. Dostupný z WWW: . 18. Národní strategie BESIP [online]. 2005 [cit. 2006-12-14]. Dostupný z WWW: . 19. Nový zákon o silničním provozu [online]. 2005 [cit. 2006-12-14]. Dostupný z WWW: . 20. PELECH, L. Závěry sledování dětské úrazovosti v České republice. Zdravotnické noviny ČR, 1998, roč. 47, č. 28 příloha Lékařské listy s. 6-7 21. Projekt Alarm [online]. [cit. 2006-12-14]. Dostupný . 22. Státní zdravotní ústav [online]. [cit. 2006-12-14].
Dostupný

z

WWW: z

WWW:

23. Učíme se s policií [online]. c2004 [cit. 2006-12-15]. Dostupný z WWW: . 24. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky: DPS kraj, DPS okres, DPS mix[CD-ROM]. Praha:ÚZIS, říjen 2006 25. Ústav zdravotnických informací a statistiky v Praze. Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění 10. decenální revize. [s.l.] : [s.n.], 1993. 779 s. 26. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR ČR : Rychlé informace - E – knihovna [online]. c2006 [cit. 2006-11-10]. Aktuální informace č. 52/06 - Úrazy v roce 2005 z hlediska příčiny a místa vzniku. Dostupný z WWW:. 27. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. 2006 [cit. 2006-12-02]. Aktuální informace č. 55/06 - Úrazy v roce 2005 z hlediska věku postižených. Dostupný z WWW: < http://www.uzis.cz/download.php?ctg=20&mnu_id=6200/> 28. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. 2006 [cit. 2006-12-02]. Aktuální informace č. 81/04 - Úrazy v roce 2003 z hlediska věku postižených. Dostupný z WWW: 29. Zdraví 21 : Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR. 1. vyd. Praha : Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2003. 124 s. ISBN 80-85047-99-3.

68

Úrazy u dětí v Pardubickém kraji - zdroje a analýza dat a možnosti jejich využití pro cílenou prevenci

Recommend Documents