úrazy a provozními nehodami z pohledu soudního znalce

Odpovědnost za škodu způsobenou závažnými úrazy a provozními nehodami z pohledu soudního znalce Bezpečnost na míru – s chemií bezpečně Seminář společnosti 3M Česko s.r.o. 23.5.2014 RNDr. Mgr. Petr Skřehot, Ph.D. © Veškerá práva vyhrazena. Rozšiřování této prezentace nebo jejích částí je možné pouze po dohodě s autorem!

NOZ vs. ZP • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP) – Na rozdíl od jiných právních odvětví zůstalo pracovní právo rozsáhlejších změn poměrně ušetřeno ⇒ zůstala zachována existence pracovního práva vně NOZ. – Nadále zůstává zachován vztah ZP jakožto speciální právní normy k NOZ ⇒ ZP má obecnou aplikační přednost před NOZ. – Všeobecně má přednost takový výklad práva, který je pro zaměstnance nejvýhodnější.

2

1

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu • Obecná odpovědnost – viz NOZ (§ 2910) – Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

• Pracovně-právní a hmotná odpovědnost – viz ZP: – Za věcnou škodu vzniklou zaměstnanci při odvracení škody – Za škodu na odložených věcech – Za pracovní úrazy a nemoci z povolání

• Trestně-právní odpovědnost – viz TZ 3

Trestněprávní odpovědnost v pracovně-právních vztazích • Vzniká pokud je skutkovým dějem současně naplněna skutková podstata podle trestního zákona (trestní zákon č. 40/2009 Sb.). • Soubor zákonných podmínek pro vznik odpovědnosti: – Subjekt – subjektivita, pracovní poměr nebo jiný sml.vztah – Škoda – skutečná hmotná škoda, ušlý zisk, nemajetková újma, duševní útrapy – Objekt – právem chráněný zájem – Chování subjektu – plnění prac. úkolů a přímá souvislost s ním – Protiprávnost – u odpovědnosti objektivní – Zavinění – u odpovědnosti subjektivní – Příčinná souvislost – příčinný vztah mezi jednáním a následkem 4

2

Prevence • § 2900 NOZ – Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

• § 106 ZP – Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci.

5

Nedbalost / Lehkomyslnost •

§ 2911 a 2012 NOZ – Způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. – Nejedná-li škůdce, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, má se za to, že jedná nedbale. – Dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale.

•

§ 367, odst. 2 – …zaměstnanec si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění BOZP, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. – Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. 6

3

Náhoda / Vyšší moc • § 2904 NOZ – Újmu způsobenou náhodou nahradí ten, kdo dal ze své viny k náhodě podnět, zejména tím, že poruší příkaz nebo poškodí zařízení, které má nahodilé újmě zabránit.

7

Spoluzavinění / Spoluodpovědnost • § 2918 NOZ – Vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

• § 2914 NOZ – Kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. – Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody. 8

4

Zvláště nebezpečné činnosti (1) • § 2924 – Kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. – Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo (tzv. zásah vyšší moci).

• § 2925 – Má se za to, že provoz je zvláště nebezpečný, pokud se provozuje továrním způsobem nebo pokud se při něm výbušná nebo podobně nebezpečná látka používá nebo se s ní nakládá (definice viz § 44a, odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.). 9

Zvláště nebezpečné činnosti (2) • § 2925 NOZ – Kdo provozuje závod nebo jiné zařízení zvláště nebezpečné, nahradí škodu způsobenou zdrojem zvýšeného nebezpečí. – Provoz je zvlášť nebezpečný, nelze-li předem rozumně vyloučit možnost vzniku závažné škody ani při vynaložení řádné péče. Jinak se povinnosti zprostí, prokáže-li, že škodu způsobila zvnějšku vyšší moc nebo že ji způsobilo vlastní jednání poškozeného nebo neodvratitelné jednání třetí osoby. – Je-li z okolností zřejmé, že provoz významně zvýšil nebezpečí vzniku škody, ačkoli lze důvodně poukázat i na jiné možné příčiny, soud zaváže provozovatele k náhradě škody v rozsahu, který odpovídá pravděpodobnosti způsobení škody provozem. 10

5

Soudní znalec a jeho role (1) • Zákon č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících • § 8, 9 a 10 – Znalci jsou povinni vykonávat znaleckou činnost řádně, ve stanovené lhůtě, oboru a odvětví, pro které byli jmenováni. – Znalec je povinen vykonávat svou činnost osobně. – Jestliže to vyžaduje povaha věci, je znalec oprávněn přibrat konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek. – Znalci jsou oprávněni vykonávat znaleckou činnost i mimo obvod krajského soudu, v jehož seznamu jsou zapsáni. – Orgány veřejné moci ustanovují zpravidla znalce, kteří jsou zapsáni v seznamu toho krajského soudu, v jehož obvodu má orgán veřejné moci sídlo nebo pracoviště, a to po předchozím projednání se znalcem.

11

Soudní znalec a jeho role (2) • § 10a – Znalec (a jeho konzultant) je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, a to i po jejím skončení. Mlčenlivosti jej může zprostit orgán veřejné moci, který jej ustanovil, nebo ten, pro nějž znaleckou činnost na základě smlouvy vykonal.

• § 11 – Znalec nesmí podat posudek, jestliže lze mít pro jeho poměr k věci, k orgánům provádějícím řízení, k účastníkům nebo k jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti. – Jakmile se znalec dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, oznámí to neprodleně; stejnou povinnost mají i účastníci řízení. O tom, zda znalec je vyloučen, rozhoduje orgán, který jej pro podání posudku ustanovil. 12

6

Soudní znalec a jeho role (3) • § 12 – Znalec je povinen podat posudek, jestliže byl ustanoven znalcem v řízení před orgánem veřejné moci. – Podává-li znalec v souvislosti s právními úkony občanů nebo organizací na jejich žádost posudek mimo řízení před orgány veřejné moci, poskytuje tuto odbornou pomoc na základě dohody v rámci výkonu své funkce.

• Znalci jsou zapsáni v ústředním seznamu znalců (evidenci) vedené Ministerstvem spravedlnosti – dostupné na internetu.

13

Znalecký posudek (1) • Ten, kdo ustanovil znalce pro dané řízení, vymezí jeho úkol, podle okolností případu též formou otázek tak, aby se znalec zabýval jen takovými skutečnostmi, k jejichž posouzení je třeba jeho odborných znalostí. • Struktura posudku: – Nález = popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, souhrn skutečností, k nimž při úkonu přihlížel – Posudek = výčet otázek, na které má odpovědět, s odpověďmi na tyto otázky.

• Znalec je povinen písemný posudek na požádání státního orgánu osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit. 14

7

Znalecký posudek (2) • Formální požadavky na písemný znalecký posudek: – pevně sešité stránky, – jednotlivé strany očíslovány vzestupnou řadou, – sešívací šňůra připevněna k poslední straně posudku a přetištěna znaleckou pečetí.

• Na poslední straně písemného posudku musí znalec připojit znaleckou doložku.

15

„Superposudek“ • •

Při soudním řízení má největší váhu revizní posudek zpracovaný znaleckým ústavem (tzv. superposudek). Rozsudek Nejvyššího soudu ČR 26 Cdo 3928/2013 – Revoluční výklad ustanovení § 127a zákona č 99/1963 Sb. (Občanský soudní řád). – „Účastník řízení má právo na základě vlastní úvahy předložit soudu znalecký posudek, případně i revizní znalecký posudek na posudek vyžádaný soudem nebo jiným účastníkem; pokud tento posudek splňuje dané náležitosti, musí na něj soud nahlížet jako kdyby si ho vyžádal sám“. – Tzn. účastník nemusí čekat, až si soud jmenuje "svého" znalce, takže předkládání důkazů ve formě znaleckých posudků i revizních znaleckých posudků může být více v jeho režii ⇒ strategická výhoda. – K úspěchu v řízení však přispěje pouze skutečně kvalitní posudek zpracovaný renomovaným subjektem. 16

8

Ponaučení •

Oblast trestněprávní odpovědnosti v BOZP je na vzestupu a tento trend bude pokračovat (až do plného zavedení NOZ do praxe).

•

Porušení povinností v oblasti BOZP může mít závažné následky, a to nejen pro zaměstnavatele, ale i pro jednatele či členy představenstva zaměstnavatele, vrcholový management i vedoucí zaměstnance na všech úrovních řízení. Tato porušení mohou vést jak k ukončení jejich vztahu se společností, tak i k jejich odpovědnosti za škody anebo k trestněprávní odpovědnosti.

•

Pokud se dostanete do pozice obviněného, nečekejte, že to „nějak dopadne“ – k obhajobě je nutný kvalitní tým (advokát a znalec).

•

Orgány činné v trestním řízení vycházejí z předložených důkazů a expertiz ⇒ nutno učinit všechny kroky k tomu, aby bylo obvinění zastaveno již v přípravném řízení, než se dostane před soud. 17

Děkuji za pozornost

RNDr. Mgr. Petr A. Skřehot, Ph.D. osoba odborně způsobilá pro oblast PO a BOZP a pro nakládání s NCHL znalec jmenovaný Městským soudem v Praze pro základní obor bezpečnost práce se zvláštní specializací pro prevenci rizik, ergonomii, nebezpečné chemické látky a nanobezpečnost (č.j. Spr 368/2013)

ERGOWORK s.r.o. email: [email protected]

18

9