Střední policejní škola MV v Praze Středisko pro lidská práva a profesní etiku
UPRCHLÍCI A PRÁCE POLICIE ČR
Výukový manuál
Zpracovali: JUDr. Jaroslav MIKLÍK JUDr. Vladislav MICHALEC PaedDr. Jitka POKORNÁ
1/ Předmět: Služba cizinecké a pohraniční policie 2/ Téma:
UPRCHLÍCI A PRÁCE POLICIE ČR
3/ Určeno pro:
Žáky ZOP, policejní inspektory SCPP
4/ Vzdělávací cíle:
a) Znát právní zakotvení uprchlictví a azylu (definice uprchlíka, UNHCR, Úmluva o právním postavení uprchlíků) b) Umět se orientovat v problematice uprchlictví v ČR c) Žák-policista bude mít představu o podmínkách života uprchlíků v ČR a jejich lidských právech d) Umět provést veškeré úkony vyplývající z funkčního zařazení policejního inspektora SCPP ve vztahu k uprchlíkům
5/ Časová dotace:
10 - vyučovacích hodin
6/ Personální zabezpečení: a) 2 učitelé SCPP b) žáci-figuranti na DMS – dle upřesnění vedoucího zaměstnání 7/ Materiální zabezpečení výuky: a) učebna MS, pisárna b) každý žák – poznámkový list, vízový štítek, hraniční průvodka, protokol udělených víz, žádost o udělení českého víza c) kazeta UNHCR „Uprchlíci“
Výukový manuál
2
I.
LEGISLATIVA A POUŽITÁ LITERATURA
PŘEHLED PRÁVNÍCH NOREM 325/1999 Sb., ZÁKON O AZYLU a o změně zákona č.283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů 208/1993 Sb., Sdělení o ÚMLUVĚ O PRÁVNÍM POSTAVENÍ UPRCHLÍKŮ a PROTOKOLU TÝKAJÍCÍM SE PRÁVNÍHO POSTAVENÍ UPRCHLÍKU 71/1967 Sb., ZÁKON O SPRÁVNÍM ŘÍZENÍ (správní řád) 18 062/96-21, Pokyn ke vzdělávání cizinců v základních školách, středních školách a vyšších odborných školách včetně speciálních škol v ČR 13 821/1995-21, Pokyn k zajištění kursů českého jazyka pro osoby s přiznaným postavením uprchlíka na území ČR z. 221/2003 Sb., O DOČASNÉ OCHRANĚ CIZIZINCŮ 104/1991 Sb. , Úmluva o právech dítěte z r. 1989 209/1992 Sb., Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod z. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR z. č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí Listina základních práv a svobod Zpráva o mígraci na území ČR (MV Odbor azylové a migrační politiky) Informace o řízení o udělení azylu v ČR (MV Odbor azylové a migrační politiky)
Doporučená literatura: Dostálová, Z.: Album lidských práv, Dokumentační a informační středisko Rady Evropy, Fakta a čísla OSN, základní údaje o OSN, Informační centrum OSN v Praze 1999 Gerloch A., Hřebejk J., Zoubek V.:Ústavní systém České republiky, Prospektrum, Praha 1994 Spojené národy od A do Z, Informační centrum OSN, Praha 1997 Výchova k lidským právům, Středisko pro výchovu k lidským právům EIS UK 1997 Vybrané sociálně patologické jevy, sborník učebních textů, Střední policejní škola MV v Praze, Praha 2001 Situace uprchlíků ve světě, Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky 1998 Říčan, P.: S Romy žít budeme - jde o to jak, Portál 1998 Šišková, T.: Výchova k toleranci a proti rasismu, Portál 1998
Výukový manuál
3
Internetové adresy - Úřady a programy OSN: Centrum OSN pro lidská sídla (habitat) Dětský fond OSN (UNICEF) Institut OSN pro vzdělávání a výzkum (UNITAR) Institut pro problematiku postavení žen (INSTRAW) Mezinárodní výzkumný a vzdělávací Program OSN pro kontrolu drog (UNDCP) Program OSN pro životní prostředí(UNEP) Rozvojový program OSN (UNDP) Úřad Vysokého komisaře OSN (UNHCR)
www.unhcs.org www.unicef.org www.unitar.org www.un.org/instraw www.undcp.org www.unep.org www.undp.org www.unhcr.ch
Odborné příručky: Prevence obchodu se ženami, Mezinárodní organizace pro migraci v Praze (IOM Praha) 2000 Doporučené webové stránky: AEGEE - Evropské studentské forum Amnesty International Evropské děti v krizi Human Rights Watch (Ochrana lidských práv) Mezinárodní organizace pro migraci v Praze One World – všechny informace o lidských právech Statistické přehledy o migraci
www.aegee.org www.amnesty.org. www.ecic.be www.hrw.org www.iom.cz www.oneworld.org. www.mvcr.cz/statistiky/migrace/ www.lidska-prava.cz
Specializované agentury OSN: Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) Světová zdravotnická organizace (WHO)
www.unesco.org www.who.ch
Trendy: po vstupu ČR do EU individuálním i kolektivním přístupem k řešení azylové problematiky dle Schengenských dohod a rozhodnutí, směrnice, doporučení, … příslušných orgánů EU (určování příslušného státu k projednání žádostí, slučování rodin) = znalost příslušných ustanovení mezinárodních smluv a způsobů jejich provádění včetně zákonů a interních předpisů v případě hromadného přílivu osob na základě rozhodnutí Rady EU (do přistoupení k EU Vlády ČR) poskytování dočasné ochrany (aby nedocházelo ke kolapsu azylového systému) = realizace na základě znalostí Směrnice EU k dočasné ochraně a z. č. 221/03 Sb., včetně praktických postupů určeních osob další omezování nelegální ekonomické migrace a zamezování zneužívaní azylového systému touto migrací Výukový manuál
4
= důkladná ochrana a kontrola na SH (po přistoupení do EU vnější SH) dle zákonů (z. č. 216/02 Sb., z. č. 326/99 Sb.) a interních norem (ČR i EU)
II. TEORIE příčiny migrace (viz např. zprávy o migraci MV ČR, důvodová zpráva k zákonu o azylu a zákonu o dočasné ochraně) zákonné důvody pro přiznání azylu (uprchlíka) a oprávnění osoby žádající o tento statut dle mezinárodních smluv a zákonů (např. kde lze požádat o azyl, doprava, lékařská péče) prvotní postup pověřených pracovníků s cizinci žádajícími o právní ochranu formou azylu (dočasné ochrany) včetně poučení a dopravy do určených zařízení pro azylanty (postup dle zákona o azylu a zákona o dočasné ochraně cizinců včetně praktických postupů dle interních předpisů a jejich o komunikaci, legalizaci pobytů na území, dopravě osob atd.) další postup s cizincem po příjezdu do zařízení pro azylanty (resp. cizince pro které byla vyhlášená dočasná ochrana) (druhy zařízení dle zákona o azylu-přijímacípobytové-integrační, způsob komunikace, zabezpečení základních potřeb cizince, vysvětlení dalšího postupu v řízení o azylu (dočasné ochraně) podání žádosti, spolupráce s příslušným orgánem při řízení o azylu, průběh řízení a rozhodnutí o žádosti o azylu (resp. vyřízení žádosti o dočasnou ochranu) pobyt cizince s přiznaným statutem azylanta (dočasnou ochranou) a jeho možnosti integrace do společnosti (forma pobytu, doklady o pobytu, sociální programy podpory těchto osob na úrovni celostátní a regionální) ukončení statutu ( repatriace) resp. získání občanství apod. •
názor: - pomoc je potřebná, jde o osoby v tísni a ČR je demokratická země „otevřená“ všem oprávněným žadatelům;
•
názor: - pomoc nepotřebují jelikož jde o ekonomickou migraci a důvody pro azyl jsou dnes již nepoužitelné (pády nedemokratických režimů, embarga státu nedodržujících lidská práva, …);
•
názor: pomoc potřebují, ale ČR na to nemá prostředky (ekonomického hlediska); přijímat jen předem stanovený počet osob.
Multidisciplinárnost přístupu vyplývá z výše uvedeného; •
jde o propojení informací (a návaznost činností a postupů pověřených osob) ze zákona o pobytu cizinců, zákona o azylu, zákona o správním řízení, zákona o dočasné ochraně cizinců, znalostí mezinárodních smluv v oblasti lidských práv a svobod a znalostí a postupy dle interních předpisů (ČR a EU).
Výukový manuál
5
KULTURNÍ, RASOVÉ A ETNICKÉ ROZDÍLY VE VYJEDNÁVACÍM STYLU V západních kulturách, kde se cení racionalismus, převládá rituál po vzoru „Johna Wayna“, neboli „říkej jen to, co myslíš vážně a mysli vážně to, co říkáš.“ Znamená to něco jako „tni do živého“ čili poziční nabídka – protinabídka. Ve východních kulturách, kde je kritickou záležitostí zachovat si tvář a kde se vysoce cení zvyky a tradice, je důležitější proces a ceremoniál vyjednávání je někdy dokonce důležitější než jeho výsledek nebo „uzavření dohody“. Lidé ze západu mají tak sklon považovat obyvatele Asie a Středního východu za „mazané“, „prohnané“ a „nevyzpytatelné“, „oni nikdy nemyslí vážně to, co říkají a nikdy vám neřeknou pravdu do očí“. Na příslušníky západních kultur se naopak očima obyvatel Asie a Středního východu pohlíží jako na nevychovance. „Hned jsou na byznys a nehledí si člověka“. Vyjednávací proces může též zabarvit náboženské přesvědčení a historická zkušenost. Například pro příslušníky některých náboženství nebo etnických skupin je vyjednávat – smlouvat snazší (Arabové, Romové), zatímco příslušníci jiných skupin považují smlouvání za nepatřičné (Američané, mnozí Evropané). Rozdíly ve stylu a přístupu k vyjednávání vyvstávají nejen mezi skupinami lidí, ale i uvnitř takových skupin. Proces vyjednávání ovlivňuje řada faktorů. Důležitější je, že bez ohledu na rozdíly kultury, rasy, etnika či pohlaví většina lidí chce konflikt urovnat a zachovat si přitom tvář. Pro pozitivní vyřešení interetnického konfliktu berte v úvahu vyjednávací styly plynoucí z rozdílnosti pohlaví, rasy, etnického a kulturního zázemí.
Výukový manuál
6
ZAČAROVANÝ KRUH KOMUNIKACE S PŘÍSLUŠNÍKY NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN
Opakovaně špatné zacházení s přistěhovalci (příslušníky odlišné kultury)
špatné informace o těchto lidech, obavy, ignorování příslušníků jiných kultur
Útlak, který příslušníci dané menšiny přijmou a začnou se chovat tak, jak o nich mluvíme (přijetí negativních představ o sobě)
Výukový manuál
oprávněnost dalšího špatného zacházení
společenské odsouzení této menšiny kvůli jejich negativnímu chování, vytváření dalších předsudků a
7
III. POZITIVNÍ PŘÍPADOVÁ STUDIE Vydání českého víza (azyl)
NÁMĚT: Dnes při výkonu služby na hraničním přechodu Referátu cizinecké a pohraniční policie Holešov provádíte hraniční kontrolu při vstupu do České republiky. Cizinec, který Vám předložil cestovní doklad Srí Lanky, prohlásil (anglicky), že žádá azyl na území České republiky. Sdělil Vám rovněž, že projel různými státy a byl vysazen těsně před hraničním přechodem České republiky neznámým řidičem kamionu. Jde o negramotnou osobu. Další potřebné údaje si zvolte dle vlastní úvahy. ÚKOLY: 1. Předveďte hraniční kontrolu. 2. Zpracujte dokumentaci k prohlášení o azylu, na základě Vámi vyplněné žádosti vydejte české vízum, vyplňte hraniční průvodku a proveďte zápis do protokolu udělených víz. POMŮCKY: Poznámkový list, vízový štítek, hraniční průvodka, protokol udělených víz, žádost o udělení českého víza, psací stroj. MÍSTO: učebna, písárna. ČAS: 90 minut.
Výukový manuál
8
Stručný postup k modelové situaci s cizincem žádajícím o azyl:
provedení hraniční kontroly dle zákona o pobytu cizinců, posléze dle
zákona o azylu, (důraz na platnost dokladu. ztotožnění, komunikaci s cizincem k prohlášení);
odstranění jazykové bariéry (dle seznamu tlumočníků, možno přibrat i
vlastního dle zákona o znacích a tlumočnících);
prověrka cizince v dostupných informačních systémech (případné
stanovené řešení při pozitivní lustraci);
dotazy zjištění informací k dopravení se na přechod, důvodům vstupu a
důvodům pro hledání ochrany v ČR;
zpracování Protokolu o prohlášení o azylu a vysvětlení dalšího postupu
policie s ním(tzn. vydání povolení ke vstupu formou víza, dotaz na schopnost se dopravit resp. na zdravotní způsobilost absolvovat dopravu do přijímacího střediska-případné zajištění lékařského ošetření, doprava do Vyšních Lhot-vysvětlitpokud cestuje sám a po výzvě ministerstvem podání žádosti o azyl);
na základě žádosti o vízum vyplněné policistou, udělení vstupního víza
dle stanovených zásad, vydání hraniční průvodky;
podle situace a za splnění zákonných podmínek odeslání nebo doprava
cizince do Vyšních Lhot;
zpracovaní úředního záznamu k této situaci (obsah upravuje interní
předpis);
zařazení údajů o příjezdu cizince a o uděleném vízu do informačního
systému ÚPA, resp. pokud je nefunkční odeslání faxu (obsah upravuje interní předpis) do V. Lhot;
odeslání faxem Protokolu, úředního záznamu, fotokopie cestovního
dokladu do V. Lhot; VÝSTUP:
Výukový manuál
9
předvedení hraniční kontroly a komunikace s cizincem zpracování dokumentace stanovené v námětu HODNOCENÍ: (dle předvedené činnosti a postupů včetně zpracování dokumentace)
IV. NEGATIVNÍ PŘÍPADOVÁ STUDIE
Neoprávněný vstup cizince na území NÁMĚT: Dnes při výkonu služby na Referátu CPP Holešov jste prováděl pobytovou kontrolu v restauraci Haná v obci Holešov. V průběhu kontroly jste zjistil, že osoba od které jste požadoval doklady totožnosti je nemá a na výzvu v českém jazyce neuměla reagovat. Dalším výzvou v různých jazycích jste zjistil, že osoba nemá žádný doklad, jelikož jej před vstupem do ČR předala známému, který ji zařídil vstup přes státní hranici (neměla v něm vízum). Hranici potom překročil s jinou osobou, kterou nezná a nikdy ji neviděl po pěšince, která vede k okraji Holešova. Po sdělení, že bude předveden na útvar policie cizinec byl předveden na Referát CPP Holešov, kde prohlásil, že chce v ČR azyl. Další potřebné údaje si zvolte dle vlastní úvahy.
ÚKOLY: 1. Předveďte činnost dle námětu. 2. Zpracujte možnou variantu postupu a dalšího postupu s tímto cizincem a příslušnou dokumentaci dle řešení.
POMŮCKY: zákony, tiskopisy PC
MÍSTO: učebna modelových situací, písárna
ČAS: 120 minut
Výukový manuál
10
Stručný postup k modelové situaci s cizincem žádajícím o azyl po neoprávněném vstupu: Provedení pobytové kontroly ve smyslu pobytového zákona (§ 167 písm. d)). Vyhodnocení situace a rozhodnutí o předvedení osoby za účelem ověření totožnosti dle zákona o PČR (výzva, nepředložení, rozhodnutí o předvedení resp. zajištění?). Eskorta osoby (zásady upravuje interní předpis-NMV). •
Činnost po sdělení, že chce v ČR azyl (-vyhodnocení situace - nesplnění podmínek pro projevení úmyslu žádat o azyl „dostaví se dobrovolně po nedovoleném překročení SH“ a rozhodnutí o vrácení (readmise-vrácení osob ze třetích zemí, které nedovoleně překročily společné SH) na území sousedního státu (státu z něhož nedovoleně přišel do ČR)).
•
zpracování potřebné dokumentace (sepsání předávacího protokolu a výzva druhé smluvní straně k převzetí osoby dle readmisní dohody, eskorta a předání osoby, zpracování záznamu, příp. další dokumentace dle vzniklé situace)
VÝSTUP: předvedení činnosti zpracování (a vyhodnocení) potřebné dokumentace
HODNOCENÍ: (dle předvedené činnosti a postupů včetně zpracování dokumentace)
Výukový manuál
11
V. CVIČENÍ „Pocity majority a minority“ CÍL: vcítit se a poznat na sobě samém, jak se cítí člověk, který se ocitne ve zcela jemu neznámém prostředí – například uprchlík a jak vnímá uprchlíka majorita Posluchači se rozdělí na menšinu a většinu. Menšina bude představovat minoritu, která se bude snažit navázat kontakt s majoritou. Všichni členové minority jsou nějakým způsobem označeni (například mají na hlavě uvázané šátky nebo na sobě přehozenou látku). Majorita se dohodne na způsobu komunikace mezi členy své společnosti, který musí minorita zjistit. Posluchači, kteří budou představovat minoritu, odejdou do vedlejší místnosti a majorita si domluví klíč komunikace, tzn., za kterých podmínek začne věnovat pozornost členům minority.
Příklad klíče komunikace: 1. Za jakých podmínek majorita bude věnovat pozornost minoritě: Majorita bude věnovat pozornost členům minority jen v případě, když budou na úrovni očí, nesmí být výše. (Majorita sedí v uzavřeném kruhu a její členové vzájemně mezi sebou komunikují, minorita se snaží dostat se k nim. Majorita reaguje pouze tehdy, jestliže si přisednou, pokud budou členové minority stát, majorita je v žádném případě nepřijme, tzn., nevyslechne je. ) 2. Jak komunikuje majorita: Jestliže se pohybují (sedí) členové minority ve výši očí členů majority, majorita odpovídá na otázky minority ano nebo ne. Ano odpoví tehdy, jestliže se člen minority na ně usmívá, ne v ostatních případech (zlobí se, bez výrazu) b) Společné vyhodnocení hry Vyučující zapisuje společně s posluchači pocity, které prožívala majorita a minorita MAJORITA MINORITA + + chtěl jsem jim pomoci, byli otravní zoufalství ale nemohl jsem, protože byli stejní a jiní neschopnost jsem musel dodržet normy mé ponížení Výukový manuál
12
společnosti
vztek nemohoucnost
(Každá učebna reaguje jinak, stane se, že nikdo ze skupiny nepřijde na to, že si má k majoritě přisednout – dotýká se jejích členů, strká do nich, nebo hlasitě křičí, prodere se do kruhu a zoufale volá o pomoc.)
Výukový manuál
13
