ÚPLNÁ AKTUALIZACE ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP VOTICE

ÚPLNÁ AKTUALIZACE ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ VOTICE

Gefos, a.s. Kundratka 17 Praha 8

Atelier Charvát, s. r. o. Dukelských hrdinů 20 Praha 7

SVAZEK 2 12/2010

Zpracovatel : GEFOS, a.s., Praha, České Budějovice

1


ZPRACOVATELÉ: GEFOS, a.s. Kundratka 17 Praha 8 180 00 Středisko Praha Kundratka 17 Praha 8 180 82

ATELIER CHARVÁT, s.r.o. Markušova 1630 Praha 4 149 00 provozovna Dukelských hrdinů 20 Praha 7 170 00


2


ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

VOTICE


3


ČÁST A…………………………………………………………………………….. 6 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE OBCE ÚZEMÍ 1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE …………………………………….…6 Popis geologické stavby Geomorfologické poměry Klima Půda 2. VODA A VODNÍ REŽIM …………………………………………………………....9 3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ……………………………………………10 Ovzduší Staré zátěže území a kontaminované plochy Skládky odpadů Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma Ochranná pásma Odpadové hospodářství Radonové riziko Hluk z dopravy 4. PŘÍRODA A KRAJINA …………………………………………………………....17 5. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY ………………..……………….26 6. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ..26 Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkce lesa Přílohy – Ochrana přírody a krajiny 7. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA …………………………………...38 Silniční doprava Železniční doprava Letecká doprava Veřejná doprava 8. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ………………………………………………...39 Zásobování pitnou vodou Odkanalizování území a čištění odpadních vod Zásobování plynem Zásobování elektrickou energií Informační a telekomunikační zařízení 9. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY ………………………………………….....43 Sídelní hierarchie SO ORP Votice Populační vývoj SO ORP Votice Ostatní vnější vlivy populačního vývoje SO ORP Votice 10. BYDLENÍ ………………………………………………………………………..…...44 Struktura bydlení Bytová výstavba 11. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH ………………………………………………..44 Sportovní a rekreační infrastruktura Pěší turistika a cykloturistika 12. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ………………………………………………….....45 Ekonomický rozvoj Zaměstnanost Plochy k podnikání


4


ČÁST B ………………………………………………………………………………46 ZJIŠTĚNÍ A VHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ B.1 SWOT analýza B.1.1 SWOT analýza ORP Votice B.1.1.1 Horninové prostředí a geologie B.1.1.2 Vodní režim B.1.1.3 Hygiena životního prostředí B.1.1.4 Ochrana přírody a krajiny B.1.1.5a Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa B.1.1.5b Územní systém ekologické stability B.1.1.6a Veřejná dopravní infrastruktura B.1.1.6b Veřejná technická infrastruktura B.1.1.7 Sociodemografické podmínky B.1.1.8 Bydlení B.1.1.9 Rekreace a cestovní ruch B.1.1.10 Hospodářské podmínky B.1.1.11 Závěry a shrnutí SWOT analýzy ORP Votice B.1.2 SWOT analýza a vyhodnocení jednotlivých obcí ORP Votice B.1.3 Kartogram vyváženosti B.1.4 Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí B.1.5 Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území B.2 Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích B.2.1 Priority ORP Votice v územně plánovací činnosti B.2.2 Problémy k řešení na území jednotlivých obcí ORP Votice

Vysvětlivky – aktualizace RURÚ Aktualizovaný nebo nově doplněný text je vyznačen červenou barvou. Text vypuštěný nebo nahrazený jiným je vyznačen modrou barvou. Původní text zůstává černou barvou. Vyřešené problémy a střety dále přetrvávající problémy (závady) a střety a nové problémy a střety, jsou barevně rozlišeny následujícím způsobem: • vyřešené problémy (závady) a střety – zeleně • přetrvávající problémy (závady) a střety – černě • nové problémy (závady) a střety – červeně


5


ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ORP VOTICE

Schéma řešeného území


6


A. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 1. Horninové prostředí a geologie Popis geologické stavby území Z hlediska geologické stavby náleží území k rozsáhlé regionálně-geologické jednotce Český masiv, v rámci ní zejména k středočeskému plutonu. Ve střední, jižní až celé východní části území převládají moldanubické horniny moldanubika (svorové ruly, pararuly až magmatity). Ojediněle se vyskytují ortoruly, granulity. Severozápadní část území ORP je tvořena tmavými granodiority a syenity. Nejvýznamnější komoditou pro těžbu je stavební kámen. V oblasti Blaníka se nacházejí zlatonosné rudy, které byly historicky těženy. Rovněž se v území vyskytují uranové rudy. Geomorfologické poměry Z hlediska typů reliéfu se v řešeném území uplatňují jednotky vrchovinné a pahorkatinné, které se vyznačují rozčleněným reliéfem. Nejvyšších nadmořských výšek je dosahováno v území severně od Miličína (Česká Sibiř: Mezivrata 713 m) a pohoří Džbány (na severu území – 688 m). V nejvýše položených územích je dosahováno středních výšek 600 – 700 m. Území náleží do geomorfologické provincie Česká vysočina, soustavy (subprovincie) Česko – moravské, podsoustavy (oblasti): Středočeská pahorkatina. Převážná část území náleží k celku Vlašimská pahorkatina a podcelků Votická vrchovina a Mladovožická pahorkatina. Sever území ORP Votice náleží k celku Benešovská pahorkatina a podcelku Dobříšská pahorkatina.


7


Přehled dobývacích prostorů :

VRSTVA UAP_ID UAP_DPTE_PLO A057 UAP_DPTE_PLO A057 UAP_DPTE_PLO A057

CIS_DP 70152 70792 70964

NAZEV_DP STAV_VYUZ Martinice teze Milièín ukte Vrchotovy Janovice teze

ICO 25137026 00232238 71292951

ORGANIZACESUROVINA NEROST PASP_ID PLATNOST POSKYT ZAPA beton a.s.stavební kámen 00025844 Obvodní báòský úøad v Kladnì Obec Milièín stavební kámen 00025844 Obvodní báòský úøad v Kladnì Lucie Salavcovákámen Babická, pro hrubou Vrchotovy a ušlJanov echtilo00025844 u kamenin. Obvodní báòský úøad v Kladnì

Přehled chráněných ložiskových území : VRSTVA UAP_ID UAP_CHRLOZUZ_PLO A058 UAP_CHRLOZUZ_PLO A058 UAP_CHRLOZUZ_PLO A058 UAP_CHRLOZUZ_PLO A058

CIS_CL 15180100 06830000 19320000 02720000

NAZEV_CL Beztahov Arnoštovice Milièín Milièín

SUROVINA PASP_ID stavební kámen00025844 stavební kámen00025844 stavební kámen00025844 stavební kámen00025844

PLATNOST POSKYT DATUM ZPRAC Obvodní báòský12.12.2007 úøad v KladnìGEFOS, a.s. Obvodní báòský12.12.2007 úøad v KladnìGEFOS, a.s. Obvodní báòský12.12.2007 úøad v KladnìGEFOS, a.s. Obvodní báòský12.12.2007 úøad v KladnìGEFOS, a.s.

Klima Území leží v mírně teplé klimatické oblasti, v okrscích MT 10 (na severu), MT 3, (nejchladnější pás území východně až jižně od Votic), MT 5 a MT 7 (dle klimatické regionalizace E. Quitta, 1975).

Charakteristiky uvedených klimatických okrsků jsou: CHARAKTERISTIKY ZASTOUPENÝCH MT 3 KLIMATICKÝCH OKRSKÚ

MT 5

MT 7

MT 10

Léto: délka léta (počet letních dnů)

20 – 30

30 – 40

30 – 40

40 – 50

teplotní poměry (- teplota v červenci)

16 – 17

16 – 17

16 – 17

17 - 18

350– 450

400–450

400– 450

přechodné období - délka (počet mrazových dnů) 130-160

130–140

110–130

110-130

teplota jara (- teplota v dubnu)

6–7

6–7

6–7

7-8

teplota podzimu (- teplota v říjnu)

6–7

6–7

7–8

7–8

zima - délka (počet ledových dnů)

40 - 50

40 – 50

40 – 50

30 – 40

teplotní poměry (- teplota v lednu)

-3 - -4

-4 - -5

-2 - -3

-2 - -3

srážkové poměry (úhrn srážek v zimním období)

250-300

250–300

250–300

200-250

sněhová pokrývka (počet dnů se sněh.pokrývkou)

60 - 100

60 – 100

60 – 80

50 – 60

počet dnů s teplotou Ŝ 10°C

120-140

140–160

140–160

140-160

počet dnů se srážkami Ŝ 1mm

110-120

100–120

100–120

100-120

srážkové poměry (úhrn srážek ve vegetač.obd.) 350–450

Přechodná období:

Zima:

Roční charakteristiky:


8


CHARAKTERISTIKY ZASTOUPENÝCH MT 3 KLIMATICKÝCH OKRSKÚ

MT 5

MT 7

MT 10

počet zamračených dnů

120–150

120–150

120–150

120–150

40 - 50

50 – 60

40 – 50

40 – 50

počet jasných dnů

Půda Geologická a geomorfologická stavba, společně s klimatickými podmínkami a dalšími vlivy, podmínily vývoj půd. Plošně největší zastoupení typů půd mají v řešeném území podzoly, a to pravé přírodní a podzoly zemědělsky zkulturněných nížin a pahorkatin. V severní části území jsou zastoupeny půdy hnědozemí přírodních a zemědělsky zkulturněných nížin a pahorkatin. V údolích a nivách vodních toků jsou zastoupeny převážně nivní půdy glejové, glejové a oglejené půdy. Z hlediska zrnitosti půd převládají hlinitopísčité a písčitohlinité půdy, na severu území (podél horních toků - přítoků Sázavy) půdy hlinité.

2. Voda a vodní režim Z hydrogeologického hlediska leží území leží v hydrogeologickém rajonu 6320 – Krystalinikum v povodí Střední Vltavy. Z hlediska hydrologického leží území na rozvodnici mezi povodími Vltavy (západ), Sázavy (sever až východ) a Lužnicí (jih). Menší západní část řešeného území (povodí toku Mastník) patří do povodí Vltavy, ostatní území do povodí Sázavy. Výjimku tvoří pouze nejjižnější okraj území obcí Střezimíř a Mezno, který patří do povodí Lužnice (Černý potok, Košínský potok). Jihovýchodní část ORP (obce Neustupov, Odlochovice, Zvěstov a Miličín) spadají do povodí Blanice. Z uvedené skutečnosti vyplývá, že se řešené území nachází z hydrologického hlediska v pramenní oblasti. Hydrografickou síť v území tvoří pouze drobné vodní toky. Jedná se o málovodné toky s velkou rozkolísaností průtoků, které jsou vzhledem k malému povodí náchylné k rychlým záplavám způsobeným přívalovými dešti vyznačujícími se vysokými intenzitami na malé ploše. Územím URP Votice procházejí čtyři vodní toky, které jsou vodohospodářsky významnými vodními toky dle vyhl. č.470/2001 Sb. Prvním je vodní tok Mastník vedoucí v západní části území ORP, druhým je Janovický potok nacházející se na území obce Vrchotovy Janovice. Třetím vodohospodářsky významným tokem je Konopišťský potok na území Votic a Olbramovic a čtvrtým je Chotýšanka odvodňující území obce Jankov. Na vodních tocích v řešeném území se nachází velké množství malých vodních nádrží (rybníků). Mezi nejvýznamnější patří rybníky Zrcadlo a Kamenný na Janovickém potoce ve Vrchotových Janovicích, rybníky Slavnič a Zákostelský u Olbramovic, Velký Sedlečský rybník u Šebáňovic, rybník Velký Mastník u Martinic, soustava rybníků na Smilkovském a Zdebořském potoce na území obcí Smilkov a Heřmaničky a soustava drobných rybníků na Chotýšance a jejím přítoku na území obce Jankov. Do řešeného území nezasahuje žádná Chráněná oblast přirozené akumulace vod. Východní část území ORP Votice náleží ke zranitelným oblastem dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Pro popsané vodohospodářsky významné vodní toky ve správě podniku povodí Vltavy byla stanovena záplavová území. Pro vodní tok Mastník (ČHP 1-08-05-051) bylo v km 20,4 – 43,385 (na území okresu Benešov) stanoveno záplavové území Q100 rozhodnutím OkÚ Benešov ze den 17.12.1984, pod č.j. Vod. 235-2290/84b. Pro vodní tok Chotyšanka (ČHP 1-09-03-091) bylo v km 0 – 36,34 stanoveno záplavové území Q100 rozhodnutím OkÚ Benešov ze den 12.12.1991, pod č.j. Vod. 235-2707/91. Pro Janovický potok (ČHP 1-09-03Zpracovatel : GEFOS, a.s., Praha, České Budějovice

9


174) bylo v km 0 – 28,7 stanoveno záplavové území Q100 vč. aktivní zóny záplavového území rozhodnutím KÚ Středočeského kraje ze dne 18.5.2005, pod č.j. 31472/2005/OŽP-Bab. Pro Konopišťský potok (ČHP 1-09-03-150) bylo v km 0 – 33,84 stanoveno záplavové území Q100 vč. aktivní zóny záplavového území rozhodnutím KÚ Středočeského kraje ze dne 23.1.2006, pod č.j. 127756/2005/OŽP-Bab. V územních plánech obcí musí navrhovaný rozvoj záplavová území respektovat, t.j buď řešit protipovodňovou ochranu území, nebo na základě projednání s vodoprávním úřadem stanovit regulativy pro případnou zástavbu v záplavovém území. Obsloužení území technickou infrastrukturou není rovnoměrné v celém území ORP. Na dobré úrovni je v celém ORP pouze zásobování pitnou vodou a elektrickou energií. Obce v řešeném území jsou zásobovány vesměs místními obecními vodovody. Územní plán VÚC okresu Benešov počítá s realizací vodovodního přivaděče Benešov Sedlčany (stavba V3), který povede přes území obcí Vrchotovy Janovice a Vojkov. Vodovodní sítě těchto obcí budou po výstavbě přivaděče napojeny na pitnou vodu z tohoto nového přivaděče. V plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje (PRVKSK) je navrženo vybudování přívodního řadu z přivaděče Benešov – Sedlčany i pro obec Olbramovice. Kanalizační síť zakončená ČOV je realizována pouze u malého počtu sídel (ale u sídel s největším počtem obyvatel – na kanalizační síť s ČOV je tak napojena většina obyvatel ORP). Návrhem na odkanalizování obcí se zabývá Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje (PRVKSK). Stanovení koncepce odkanalizování patří k hlavním úkolům územního plánování obcí.

3. Hygiena životního prostředí Ovzduší

Emisní situace: Na území ORP Votice jsou evidovány pouze 3 velké zdroje znečišťování ovzduší (REZZO1), údaje k následující tabulce se vztahují k roku 2008 (v tunách za rok): Zdroje

tuhé emise

REZZO 1

SO2

NOx

CO

org.sl.

jiné

Družstvo pro zemědělskou výrobu NOVA - Farma Petrovice VKK (část Miličína)

Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou

amoniak

Mydlářka a.s.prasat Jankov

Chov vepřového dobytka

amoniak

výkrmna

7,34

12,01 NOx 0,14 TOC 0,02

Mydlářka a.s.- chov prasat Mezno

amoniak 12,66

Na území ORP Votice existuje několik desítek středních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 2), jejich přehled je k dispozici na Městském úřadě Votice, většina z nich je z hlediska vlivů na ovzduší téměř bezvýznamná (zejména zdrojů na zemní plyn).


10


Z území ORP Votice jsou nejvýznamnějšími producenty emisí: • ZAPA beton a.s., kamenolom Votice – Beztahov (za rok 2009 38, 6 tun tuhých látek). Snížení ze 81,3 tun tuhých látek za rok 2006 bylo dosaženo díky odlišnému způsobu výpočtu, resp.úpravě emisních faktorů) • STS Olbramovice – Veselka – kotelna (hnědé uhlí prachové - SO2) • STS Olbramovice – Veselka – lakovna (uhlovodíky TOC) • Domov seniorů Vojkov (kotelna na koks) • Ing. Vacek - OMD Vrchotovy Janovice – Braštice – chov skotu (amoniak) • Ing. Vacek – Vrchotovy Janovice – chov prasat (amoniak) • DZS Struhařov – farma Pičín (amoniak) • Farma Olbramovice (amoniak) Souhrn emisí hlavních znečišťujících látek na území ORP v souhrnu za střední zdroje ukazuje následující tabulka: Název znečišťující látky

Množství (t/rok 2006)

Množství (t/rok 2009)

tuhé znečišťující látky (TZL)

82,073

40,771

oxid siřičitý (SO2)

12,786

11,401

oxidy dusíku (NOx)

5,112

4,574

oxid uhelnatý (CO)

8,645

13,489

1,81

1,793

16,267

19,551

0,793

2,519

5,009

0,900

organické látky (OC nebo VOC) amoniak (NH3) organická rozpouštědla vyjádřená celkovou hmotností jejich roční spotřeby dle bilance uhlovodíky (org. uhlík TOC)

Většina středních zdrojů (REZZO 2) má vytápění založeno na bázi zemního plynu, z těchto zdrojů jsou nejvyšší emise oxidů dusíku, avšak vzhledem k velikosti zdrojů prakticky nevýznamné. Problémem je poměrně nízká plynofikace území jako celku, případně v územích již plynofikovaných návrat k pevným palivům u obyvatel – plošného znečišťování ovzduší z tzv. malých zdrojů (REZZO3). Děje se tomu tak v souvislosti s nárůstem cen za zemní plyn. Mezi emitenty škodlivin do ovzduší patří též silniční doprava, emitující oxidy dusíku, prach aj. škodliviny (územím prochází vysoce zatížená silnice I/3, dále pak na severu území I/18) a silnice II. třídy (II/121 a II/150).

Imisní situace: Na území ORP Votice není prováděno měření imisí škodlivin v ovzduší. Kvalita ovzduší je pro celé území republiky modelově dopočítávána a každoročně jsou hodnoty aktualizovány. Hodnocení stavu znečištění ovzduší vychází z imisních limitů pro znečišťující látky (dle Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší).


11


Pro vymezení zón a aglomerací se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a podle nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, bylo provedeno pro jednotlivé stanice vyhodnocení překračování imisních limitů pro roční průměrné koncentrace PM10, NO2, olova, benzenu, četnosti překračování 8hodinových limitů CO, četnosti překračování denních limitů pro PM10 a SO2, četnosti překračování hodinových imisních limitů pro SO2 a NO2. Dále bylo vyhodnoceno překračování cílových imisních limitů pro roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu, kadmia, arsenu a niklu a četnosti překračování 8hodinových limitů troposférického ozonu. Podle vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2008 (dle Věstníku MŽP č. 4/2010) vyplývá, že území ORP Votice nenáleží k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), není zde překračován u žádné škodliviny denní limitní hodnota, ani u škodlivin benzo(a)pyrenu nedošlo za rok 2008 k překračování cílového imisního limitu. Problémem nadregionálním je rovněž ozon (troposférický, přízemní), který je sekundární znečišťující látkou, není významně primárně emitován z antropogenních zdrojů znečišťování ovzduší. K překročení cílového imisního limitu ozonu pro ochranu zdraví dochází na 99 % území státu, u 84 % populace (též v řešeném území). Koncentrace ostatních škodlivin jsou pod imisními limity. Překračování limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace v řešeném území nebylo sledováno není (území nenáleží do CHKO a nedosahuje nadmořské výšky nad 800 m n.m.). Obce ležící ve snížených polohách, zejména pak v údolích s přítomností vodotečí a vodních ploch, bývají v důsledku inverzního zvrstvení ovzduší a v důsledku topenišť na pevná paliva postihovány zejména v zimních měsících lokálně zvýšenými imisními zátěžemi. Nejvyšší koncentrace znečištění NOx a suspendovaných částic PM10 jsou dosahovány v bezprostřední blízkosti hlavních komunikací (především silnice I/3, I/18, II/121 a II/150), kde značnou roli sehrává i sekundární prašnost - reemitované částice. Staré zátěže území a kontaminované plochy Staré zátěže a kontaminované plochy jsou místa, na kterých se v minulosti nacházely skládky odpadů nebo areály průmyslové nebo zemědělské, kde se nacházely čerpací stanice pohonných hmot nebo jiné možnosti úniků škodlivých látek do půdního prostředí. Dle evidence CENIA je v řešeném území ORP Votice pouze jediná stará ekologická zátěž, a to skládka V jilčinách – Rudoltice v katastrálním území Vrchotovy Janovice. Tato bývalá skládka byla v roce 2009 rekultivována. Městský úřad Votice nemá k dispozici žádnou evidenci starých ekologických zátěží. Lze konstatovat, že na území ORP Votice se nevyskytují žádné lokality SEZ s vyšším stupněm rizika pro životní prostředí. Za pomoci obecních úřadů na celém území ORP Votice je možno dohledat lokality bývalých obecních skládek nebo zátěží typu bývalých čerpacích stanic pohonných hmot atd. Existuje zde velké množství opuštěných zemědělských areálů, ve kterých je možno předpokládat jistá míra rizika kontaminace zemin. Před novým využitím těchto „brownfields“ se předpokládá provedení sanace těchto území.


12


Staré zátěže území a kontaminované plochy zakresleny v grafické části: NAZEV V Jilčinách/Rudoltice Vrchotovy Janovice - rybník Za Vraty skládka Heřmaničky - Bída skládka Jankov skládka Miličín skládka Petrovice skládka Neustupov skládka Hrzín skládka Kouty skládka Křenovice skládka Votice - Beztahov skládka Votice - Obecník skládka Vrchotovy Janovice

ZATEZ_ID

99991365 99992085 99992069

POSKYT KÚ Středočeského kraje, Odbor ŽP a zemědělství KÚ Středočeského kraje, Odbor ŽP a zemědělství Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí

99991370 99991366 99991363 99991364 99991779

Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí

99991372 skládka Šebánovice - Strnadice 99991367

Ministerstvo životního prostředí

skládka Libouň skládka Libouň - Zvěstov skládka Zvěstov skládka Labská Hůrka

Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí

99992078


13


Skládky odpadů Skládka TKO Votice I. a II. etapa se nachází na katastru města Votice, jižně lokalita k Obecníku u silnice směrem na Jestřebice, jihozápad. Jedná se o typ zařízení upravené v § 43 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Tento zákon uložil provozovateli podat žádost o integrované povolení k 31.3.2003. Provozovatelem skládky Votice - je firma: COMPAG VOTICE s.r.o. se sídlem Votice, Kaplířova ulice 789, PSČ 259 01, okres Benešov, kraj Středočeský, IČ: 47 54 20 80. Skládka Votice je zařízení k odstraňování odpadů – ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu, kód D1, životnost skládky (po rozšíření o III. etapu) je předpokládána do roku 2030. V současné době je skládkováno na II. etapě skládky, Skládka je rozdělena na kazety určené pro odlišné typy odpadů: - skládka podskupiny S-OO1 – skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek, stanoveným v bodě 6) písm. c) přílohy č. 4, a odpadů z azbestu za podmínek stanovených v § 7 vyhlášky č. 294/2005 Sb. - skládka podskupiny S-OO3 – skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu, a odpadů z azbestu za podmínek stanovených v § 7 vyhlášky č. 294/2005 Sb. Na tyto skládky nebo sektory nesmějí být ukládány odpady na bázi sádry. Skládka je provozována v souladu s provozním řádem. Vlivy na životní prostředí jsou monitorovány (skládkové, průsakové vody aj.). V návaznosti na zahájení skládkování ve III. etapě, bude co největší část tělesa I. a II. etapy skládky již zrekultivována a uzavřena (z důvodu omezení produkce skládkových vod). Na III. etapu skládky bylo žádáno o souhlas se změnou integrovaného povolení (v roce 2006) a skládka je v souladu s požadavky zákona č. 185/2001 Sb., příslušných souvisejících norem a BAT.


14


Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma V území se nenachází žádné zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu. Ve městě Votice jsou k dispozici občanům 2 sběrné dvory: jeden v areálu skládky, druhý v areálu COMPAG a.s., Votice – Luční ulice (na SV okraji města, poblíž silnice I/3). Je zde možno odkládat též nebezpečné odpady coby součásti směsného komunálního odpadu. Za tímto účelem jsou v rámci sběrných dvorů vyhrazena zabezpečená místa. Sběrné dvory jsou uzavíratelné a provozované pod dohledem vyškolených osob. Sběrné dvory slouží pouze jako mezisklady odpadů, odtud jsou odváženy odpady do míst dalšího nakládání – recyklace, skládky nebo spalovny. Ochranná pásma

Žádný výrobní areál (průmyslový nebo zemědělský) na správním území ORP Votice nemá vymezeno a vyhlášeno ochranné pásmo. Dříve empiricky vymezená kruhová ochranná pásma okolo zemědělské živočišné výroby pozbývají v současné době (z důvodu neaktuálnosti ve zohlednění velikosti chovů a zastaralosti metod vymezování) svůj význam. Odpadové hospodářství Na území ORP Votice je uskutečňován systém nakládání s komunálním odpadem prostřednictvím firmy COMPAG VOTICE s.r.o. se sídlem Votice, Kaplířova ulice 789. Tato firma uskutečňuje ve svých svozových územích také separovaný sběr a odvoz vytříděných složek (převážně obalů) do míst jejich dalšího nakládání – oprávněným osobám – tj. firmám, které zajistí jejich recyklaci. Zbytkový odpad zneškodňuje na vlastní skládce ve Voticích. Skládka TKO Votice I. a II. etapa se nachází na katastru města Votice, jižně lokalita k Obecníku u silnice směrem na Jestřebice, jihozápad. Jedná se o typ zařízení upravené v § 43 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, pro rozšíření skládky o III. etapu bylo zpracováno a vydáno integrované povolení. Provozovateli skládky byl vydán souhlas KÚ s provozováním a schválen provozní řád. V současné době je skládkováno II. etapa, pro skládkování III. etapy je skládka připravována. U skládky je dbáno, aby veškeré vlivy na životní prostředí byly minimalizovány a monitorovány. Předpokládá se životnost skládky cca do roku 2030. Za účelem odděleného sběru využitelných složek komunálního odpadu jsou ve městě Votice k dispozici sběrné dvory. Jeden sběrný dvůr je umístěn v areálu skládky Votice (je občanům k dispozici po všechny pracovní dny v týdnu), druhý ve městě Votice – ulice Luční na SV okraji Votic, poblíž silnice I/3 (k dispozici po 3 pracovní dny i v sobotu). Ostatní obce ORP Votice sběrnými dvory nedisponují. Svoz nebezpečných součástí komunálního odpadu je zajištěn mobilními svozy (provádí ProfiOdpady, s.r.o. Mělník, částečně zajišťuje rovněž firma COMPAG Votice, s.r.o.), nakládání s objemnými odpady a elektrozařízeními je zajišťováno periodickým přistavením velkoobjemových kontejnerů nebo odvozem do sběrných dvorů ve Voticích. Ve Voticích jsou také evidovány soukromé osoby, které provádějí výkup některých surovin. Kompletní přehled oprávněných osob s povolením nakládání s odpady je pravidelně aktualizován na webových stránkách Krajského úřadu Středočeského kraje. Produkce odpadů za ORP Votice (z údajů evidence obcí i firem) dosáhla za rok 2007 celkem 22 525 tun, z tohoto množství bylo celkem 8894 tun komunálního odpadu. Vytříděné složky (papír, plasty, sklo, nápojové kartony i nebezpečné odpady obsazené v KO) předané do sběrných dvorů činily 859 tun.


15


V roce 2009 činila produkce odpadů za ORP (dle evidence odpadů uložených na skládce COMPAG Votice, s.r.o.) celkem 26 005 tun odpadů, z toho 15 587 tun komunálního odpadu. Množství vytříděných složek předaných zpracovatelům v roce 2008 ze sběrných dvorů (včetně sběrných hnízd v obcích) činilo celkem 983 tun (papír 517 t, plasty 152 t, sklo 314 t). Právnické osoby a fyzické osoby podnikající se v případě zájmu připojují do systému sběru a likvidace odpadu města smlouvou s obcemi nebo s oprávněnými osobami, které s odpady nakládají (ProfiOdpady, s.r.o. Mělník nebo COMPAG s.r.o., Votice). Radonové riziko Radonové riziko je jedním z faktorů ovlivňujících hygienickou kvalitu životního prostředí. Kritérium radonového rizika je uplatňováno především v rámci posouzení hygienické kvality bydlení. Prvotní stanovení rizikovosti ploch uvádějí prognózní mapy radonového rizika 1 : 200 000 (ÚÚG, 1990) nebo mapy měřítka 1:50 000 České geologické služby, v nichž je pravděpodobný stupeň rizika odhadován na základě typů a propustnosti geologického podloží i některých dalších faktorů. Z hlediska radonového rizika náleží relativně velká část území ORP Votice (zejména území západně od Votic a široké okolí Olbramovic: Vojkov – Vrchotovy Janovice Olbramovice) k vysokému (3.) stupni rizika. Východní část ORP leží v území se středním (2.) rizikem. Území při západní hranici ORP (Heřmaničky – Vojkov – Votice - Smilkov) leží navíc v oblasti doložené redistribuce uranu s možností výskytu lokálních anomálií objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Uvedené orientační stanovení rizika radonového rizika znečištění může být zpřesněno měřením radiační zátěže určitého pozemku, domu, bytu. Situace je posuzována měřením objemové aktivity radonu v ovzduší v konkrétních lokalitách. Preventivní měření radonu bývá prováděno před novou výstavbou, výsledky eviduje stavební úřad. Hluk z dopravy

Hluk ze silniční dopravy Nejvíce dopravně zatížená je z ORP Votice silnice I/3 s intenzitami dopravy v roce 2005 (dle ŘSD, 2006) téměř 17 tisíc vozidel za den (z toho přes 24 % těžké nákladní dopravy) severně od Votic a téměř 12 tisíc vozidel za den jižně od Votic. Hluková zátěž na Votice je omezena trasou vedenou východně od města. Problémem je průjezd Miličínem a Oldřichovcem, ačkoliv limitní hodnoty pro tzv. starou hlukovou zátěž překročeny na této trase pravděpodobně nejsou. Z dalších významněji zatížených dopravních tras jde o silnici I/18 s intenzitami nad 2,5 tisíce vozidel za den (problémem může být hluková zátěž v Křešicích – orientační výpočty hluku ukazují pro objekty těsně přimknuté ke komunikaci zátěž okolo 70 dB), silnici II/121 s intenzitami nad 1,5 tisíce vozidel za den (Velké Heřmanice, Heřmaničky, Nazdice, Votice) a silnici II/150 s intenzitami kolem 1,2 tisíce vozidel za den (Otradovice, Jankov, Ratměřice, Zvěstov, Libouň). Orientačními výpočty v programu Hluk+ byly vypočteny zátěže podél silnice I/3 a I/18. Intenzity dopravy z roku 2005 byly přepočteny koeficienty pro současný stav roku 2010 (dle


16


Technických podmínek 225, schválených MD-OPK č.j. 434/2010-120-STSP/1 10. 6. 2010, které stanovují koeficienty pro přepočty prognózovaných intenzit automobilové dopravy). Lze předpokládat, že objekty v odstupu více než 40 m od silnice I/3 nebudou zatíženy nadlimitní zátěží. Podél silnice I/18 je třeba předpokládat, že objekty umisťované do vzdálenosti do 20 m od této silnice mohou být vystaveny nadlimitní hlukové zátěži. Pro územní plány jednotlivých obcí ORP bude podstatné, aby nově navrhované plochy pro bydlení nebo jiné chráněné zástavby nebyly situovány do těsné blízkosti nejvíce zatížených tahů. Pro následné etapy územní přípravy navrhovaných lokalit se doporučuje zpracovat individuálně podrobnější hlukové studie, aby byly stanoveny vzdálenosti pro nejbližší pořadí obytné zástavby v souladu s Nařízením vlády č. 148/2006 Sb..

Hluk ze železniční dopravy Hluk z železniční dopravy je v území ORP Votice je téměř zanedbatelným problémem, v výjimkou Heřmaniček a Olbramovic, kde obytná zástavba navazuje poměrně těsně k železniční trati. Vzhledem k intenzitám dopravy se nepředpokládá nadlimitní hluková zátěž, avšak pro situování nových ploch pro bydlení v rámci územních plánů se doporučuje hlukovou zátěž pro konkrétní lokality prověřit.

Hluk z letecké dopravy V území není problém s hlukem z letecké dopravy. Letiště se nacházejí na sever a na jih od řešeného území (Benešov, Tábor).

Hluk z výroby V území se vyskytují některé typy hlučných výrobních provozů typu dřevovýroby a klempířských a kovoobráběcích prací, často též v zastavěných částech obcí. Doporučuje se pro tyto provozy vyhlašovat ochranná pásma, případně je vymístit mimo obytná centra sídel.

4. Příroda a krajina Krajinný ráz (§ 12) - přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Ačkoliv je ochrana estetických a přírodních hodnot krajiny zakotvena v českém Zákoně o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v úplném znění (Úplné znění vyhlášeno zákonem č. 460/2004 Sb.), lze obtížně exaktně krajinný ráz posuzovat, jeho vnímání je částečně založeno na senzitivním vnímání posuzovatele. Oblast krajinného rázu je krajinný celek specificky se odlišující od okolních, s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou, s podobným souborem typických základních znaků. Z hlediska využití jde z hlediska celého správního území ORP Votice o převážně krajinu zemědělskou – využití půdy je převážně zemědělské, s převahou orné půdy, avšak též s relativně vysokým podílem trvalých travních porostů, v zalesněných územích též s lesnickým využitím. Jde tedy převážně o krajinu člověkem přeměněnou, s průměrnou až nadprůměrnou estetickou hodnotou. Některé enklávy v krajině je možno charakterizovat jako harmonicky vyvážené venkovské území s rozptýlenou zelení a břehovými porosty podél vodních ploch. Zvláště chráněná území přírody, prvky ÚSES a VKP, tedy plochy lesů, zejména lesů ve vyšších polohách pahorkatin až vrchovin a ve snížených polohách především břehové porosty v okolí vodních ploch a vodotečí náležejí do krajiny relativně přírodní. Dle Zpracovatel : GEFOS, a.s., Praha, České Budějovice

17


typologie přírodní krajiny je řešené území součástí prostorné jednotky: krajiny vrchovin Hercynika. Vzhledem k tomu, že dosud nebyla pro daný prostor zpracována studie podrobnějšího členění na oblastí a místa krajinného rázu a nebyl k dispozici žádný komplexně zpracovaný podklad, předkládáme v rámci ÚAP pouze návrh na pojmenování oblasti krajinného rázu: Vlašimsko – Mladovožická pahorkatina, Voticko –

Miličínská pahorkatina,

Benešovsko – Neveklovská pahorkatina. Oblasti krajinného rázu jsou vymezeny následující (poskytovatel Město Votice): Beněšovsko Jistebnicko – Miličínsko Mladovožisko Sedlčansko Vlašimsko

Místo krajinného rázu je část krajiny relativně homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst. Jde o místo pohledově spojité z většiny pozorovacích stanovišť nebo území typické díky své výrazné charakterové odlišnosti, většinou jej lze jednoznačně vymezit. Terénní horizonty (konvexní krajinné linie) oddělují tato specifická území z pohledového i morfologického hlediska. Některá území harmonicky vyváženého venkovského území s rozptýlenou zelení a břehovými porosty je možno vymezit jako specifická místa krajinného rázu (viz výkres hodnot). V území bylo možno vylišit několik uzavřených, specifických míst krajinného rázu (viz grafická část):


18


Džbány, Vojkov – Vrchotovy Janovice, Západní Podblanicko, Česká Sibiř, Heřmaničky, Černý les, Blaník

Významný krajinný prvek registrovaný (VKPreg) K roku 2010 jsou na území ORP Votice vyhlášeny dva registrované VKPreg, a to Kališťské louky a Lipová alej ve Vrchotových Janovicích. VKP „Kališťské louky“ byl registrován veřejnou vyhláškou 25.5.2000 Okresním úřadem v Benešově, referátem ŽP (č.j. 404-2745/2000 Ber). Jde o území severně od obce Kaliště (katastrální území Budenín), zahrnuje louky, pastviny, trvalé travní porosty na orné půdě, ornou půdu s předpokladem budoucího zatravnění, malé lesíky a ostatní plochy tvořené převážně mezemi, remízky, kamennými zídkami, cestami, tůňkami a drobnými vodotečemi. Důvodem registrace je vymezení, evidence a ochrana druhově pestrých luk s rozptýlenou zelení a drobnými mokřady, které tvoří biotop řady chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. VKP „Lipová alej“ v Janovicích, v k.ú. Vrchotovy Janovice, ppč. 2255/1, 1239/1, 1240, 1239/2 byla registrována rozhodnutím MěÚ Votice, č.j.: 3456/09/ŽP-Po ze dne 18.11.2009.


19


V zájmovém území se ORP Votice se nevyskytují žádné další registrované VKP dle § 6 dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění.

Významnými krajinnými prvky ze zákona (ex lege) jsou dle § 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů) jsou ekologicky nebo esteticky důležité části krajiny vzniklé spontánně nebo lidskou činností. Jsou to hlavně lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy, parky, zahrady, důležité aleje, hřbitovy, remízy, lada apod. V krajině správního území ORP Votice je zastoupení těchto VKP relativně četné díky zastoupení lesních porostů, krajinné mimolesní zeleni, díky četným vodním plochám (především ve východní části území – Podblanicko, centrální části – severně od Miličína, při JZ hranici území (JZ od Heřmaniček), při západní hranici území (okolí Vojkova až Vrchotových Janovic), území přírodního parku Žebrák – Džbány (SV od Votic). Přechodně chráněná plocha se v řešeném území nevyskytuje. Národní park včetně zón a ochranného pásma se v řešeném území nevyskytuje. Do území ORP zasahuje na východě Chráněná krajinná oblast Blaník (zasahuje však pouze svou západní částí). Celková rozloha CHKO: 41 km2 Nadmořská výška: 360 m (Blanice u Ostrova) - 638 m (Velký Blaník) Vyhlášení: výnosem MK ČSR č.j. 17 332/1981 Důvodem vzniku byla ochrana harmonické, vyvážené krajiny Středních Čech, jejíž ústřední dominantou je památná hora Blaník. Základní charakteristikou oblasti je mozaikovité střídání lesních celků, polí, luk a menších rybníků s vhodně začleněnou zástavbou obcí. Centrem oblasti je zalesněný masiv Velkého a Malého Blaníku, tvořený ortorulami. Ve vrcholových partiích Velkého a Malého Blaníku se zachovaly původní bučiny se smíšenými suťovými lesy, dnes chráněny jako přírodní rezervace. Přirozenou osou oblasti je říčka Blanice, tekoucí z jihu na sever. Blanice je příkladem neregulovaného meandrujícího toku s přirozeným vodním režimem pravidelných záplav. Díky tomu se v nivě Blanice uchovala společenstva nivních luk a vrbových křovin. Vzácná květena se vyskytuje na rašelinných a podmáčených loukách a na mokřadech při rybnících. Oblast si dodnes uchovala neopakovatelný kolorit typické české krajiny na rozhraní středních Čech a Českomoravské vrchoviny. V sídlech nalezneme lidové chalupy, statky i vesnické zámečky. Dominantami sídel jsou sakrální stavby - kostely, v menších sídlech kapličky. Volná krajina je protkána sítí polních cest, alejí a rozcestí s křížky. Hora Blaník je opředená starobylými pověstmi o blanických rytířích. Zpracovatel : GEFOS, a.s., Praha, České Budějovice

20


Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma stejně jako národní přírodní památka včetně ochranného pásma se v řešeném území nevyskytuje. Zvláště chráněnými územími kategorie Přírodní rezervace jsou: PR Podhrázský rybník (kód dle ÚSOP: 328) Předmětem ochrany je významné ptačí hnízdiště Obec: Olbramovice Katastrální území: Tomice u Votic Rozloha: 59.37 ha Druhy pozemků: trvalé travní porosty, orná půda, vodní plocha, ostatní plocha Přírodní parky jsou území navržená ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. V řešeném území ORP Votice se nalézají dva přírodní parky, Přírodní park Jistebnická vrchovina (pouze při okraji území ORP Votice) a Přírodní park Džbány - Žebrák. Do ORP Votice na severu území zasahuje PP Džbány – Žebrák. Jde o území východně od silnice I/3, severovýchdoně od Votic, okolí Jankova, území východně od Olbramovic, mimo řešené území ORP Votice pak sahá až po území V až JV od Bystřice. Přírodní park Džbány – Žebrák byl vyhlášen 17.9.1996 za účelem ochrany krajinného rázu malebné jižní části okresu Benešov. V návrhu je doplnění přírodního parku v území v lokalitě Neústupov. Přírodní park Jistebnická vrchovina je rozsáhlý přírodní park vyhlášený též v okrese Tábor. Vymezen je ve stejnojmenném geografickém okrsku Jistebnická vrchovina. Zahrnuje nejcennější území vrchoviny v oblasti tektonické klenby se silně rozčleněným erozně denudačním reliéfem budovaným na granitoidech středočeského plutonu. Nízká hustota obyvatel a množství staveb v oblasti lidové architektury předurčují toto území k rozvoji pobytové rekreace a turistiky. Nejvyšší body přesahují výšku 700 m nad mořem. Přírodní park Jistebnická vrchovina byl na území okresu Benešov vyhlášen dne 11.10. 1996 Nařízením č. 7/1996, o zřízení přírodního parku Jistebnická vrchovina. V roce 1997 byly provedeny některé změny Nařízením č. 1/1997 Okresního úřadu v Benešově o změnách nařízení Okresního úřadu Benešov č. 7/1996. Přírodní park se rozkládá v Sedlecko-prčické kotlině a navazuje na již existující Přírodní park Jistebnická vrchovina v okrese Tábor. Celková výměra přírodního parku Jistebnická vrchovina na území okresu Benešov (celá středočeská část leží celý v administrativním území města Sedlec – Prčice) je 45 km2. Vymezení přírodního parku je patrné z grafické dokumentace. Severní hranice vychází od průsečíku hranice okresu a Sedleckého potoka po jeho levostranném přítoku, přes rybník Stráň. Prochází prameništěm vedle toku Sedleckého potoka do Kvašťova. východní hranici tvoří katastrální hranice správního území Sedlec-Prčice, přes Říkov, protínající silnici Záběhlice – Červený Újezd a směřující k hranici okresu. Jižní hranice koresponduje s hranicí okresu Benešov a okresů Tábor a Písek, západní s okresy Písek a Příbram. Posláním přírodního parku je ochrana fenoménu malebné krajiny v jižní části okresu Benešov se soustředěnými estetickými, přírodními a kulturně historickými hodnotami, která není zvláště chráněna podle třetí části zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.


21


Území je chráněno (stejně jako veškerá volná krajina) obecným ustanovením podle § 12, odst. (1) zákona: „Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.“

Zvláště chráněnými územími kategorie přírodní památka (PP) jsou na území ORP Votice: PP V olších, PP Roudný. Název PP:

V olších

Roudný

číslo dle ÚSOP

571

1690

Předmět ochrany

Bohatá lokalita bledule jarní

Výsypka bývalého zlatodolu, výskyt vzácného svižníka Cicindela arenaria ssp. viennensis

Obec:

Miličín

Zvěstov

Katastrální území:

Záhoří u Miličína

Bořkovice

Rozloha (ha):

3,98 ha

2.5065 ha

Druhy pozemků:

neuvedeno

ostatní plocha

Památné stromy (ve smyslu § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů) jsou vyhlašovány na základě rozhodnutí orgánu ochrany přírody.


22


V území ORP Votice jsou vyhlášeny následující památné stromy: Obec

Katastrální území

Druh stromu

Pozemek parc.č.

Heřmaničky

Arnoštovice

lípa malolistá

502/7

Neustupov

Neustupov

lípa velkolistá

1476/1, 1476/4

Olbramovice

Olbramovice

lípa malolistá

1162, 1163

Vojkov

Vojkov

lípa malolistá

287

Vojkov

Vojkov

dub letní

197

Zvěstov

Zvěstov

jalovec obecný

1988

Ratměřice

Ratměřice

2 sekvojovce obrovské

2/1

Zvěstov

Libouň

2 lípy

Votice

Votice

jasan ztepilý

199/1

Votice

Martinice u Votic

dub letní

1576

Votice

Votice

javor klen

KN 725 (PK 726, 727, 729)

Neustupov

Broumovice

9 dubů letních

PK 310, 615, 311, KN 307

Olbramovice

Křešice u

12 dubů letních

PK 445/2,


název, kód dle ÚSOP, datum vyhlášení Durdická lípa 4263 24.2.1983 Kaplířova lípa 4257 24.2.1983 Kramperova lípa 4254 24.2.1983 Lípa malolistá 4249 24.2.1983 Dub u Vojkova 4248 24.2.1983 Jalovec obecný 4247 24.2.1983

2 kusy Sekvojce obrovského 4221 8.7.2002 Lípy v Libouni 4237 17.2.1995 Rosolův Jasan 4208 30.12.2003 Nezdický dub 4209 8.10.2004 Votický javor 5102 kód ÚSOP: 105102 (9. 1. 2008) Vyhlášen rozhodnutím MěÚ Votice, č.j.: 4061/07/ŽP-Po ze dne 17.12.2007. Vlčkovické duby, kód ÚSOP: 105328 (14. 11. 2008) Vyhlášeno rozhodnutím MěÚ Votice, č.j.: 3365/08/ŽP-Po ze dne 21.10.2008. Kormonické

Poznámky

v osadě Durdice, vedle kapličky, východní část návsi, u roubené stodoly Neustupov – areál zámku Městečko – U Kramperova mlýna č. 11, u zemské linecké cesty před Vojkovem

za Vojkovem u kapličky Ondřejovec - cca 300 m západně od Ondřejovce na pastvině; při vichřici v lednu 2007 zlomen až u země Ratměřice – zámecký park

u kostela (CHKO Blaník) u čp. 124, ulice Horní ve Voticích Nezdice u čp. 5

Polský vrch nad Voticemi

3 lokality: hráz rybníka Dubového, příjezdová komunikace k rybníku, zámecký park ve Vlčkovicích (jedinec)

hráz rybníka

23


Olbramovic

Střezimíř

Střezimíř

445/3, 444, 445/4, 457/6

lípa velkolistá

682/2

duby, kód ÚSOP: 105327 (20. 11. 2008) Vyhlášeno rozhodnutím MěÚ Votice, č.j.: 3301/08/ŽP-Po ze dne 15.10.2008 Lípa ve Střezimíři kód ÚSOP: 105326 (12. 11. 2008) Vyhlášena rozhodnutím MěÚ Votice, č.j.: 3371/08/ŽP-Po ze dne 21.10.2008.

Komornice

náves Střezimíř

Od minulé etapy ÚAP ORP Votice přibylo v ústředním seznamu ochrany přírody (ÚSOP) několik památných stromů vyhlášených rozhodnutím Městského úřadu Votice, dosud nejsou k dispozici na mapovém portálu CENIA, k dispozici jsou jejich zákresy do map poskytnuté Městským úřadem Votice (viz. Přílohy – Ochrana přírody a krajiny) Ústřední seznam ochrany přírody obsahuje též 2 památné stromy, u nichž není doklad o jejich vyhlášení: 4586 – Lípa u Sedlce – Neustupov 4244 - Duby u Zástavce – Smilkov – Kouty u Smilkova

Biosférická rezervace unesco, geopark unesco se v řešeném území nevyskytuje. V řešeném území ORP Votice jsou zastoupeny následující prvky NATURA 2000 EVL (dle evropské „Směrnice o stanovištích“ č. 92/43/EEC): Název

číslo

Předmět ochrany

Rozloha

K.ú.

Slavkov

2594 CZ0213071

lokalita kuňky ohnivé

4,6722

Křešice u Olbramovic, Rudoltice u Vrchotových Janovic

Vlčkovice – Dubský rybník

2620


7,8193

Broumovice

Suchdolský rybník

2598 CZ0213077

lokalita čolka velkého

10,8745

Mezno

Minartice

2569 CZ0213047


2,7497

Bezmíř, Minartice

Štola Mořic

2603 CZ0213620

lokalita netopýra velkého

0,0398

Bořkovice

Vlašimská Blanice

2619 CZ0213009

lokalita páchníka hnědého, mihule potoční, vydry říční, velevruba tupého

404,206 6

Laby (obec Zvěstov) z řeš. území – zasahuje na území Středočeského i Jihočeského kraje

Sedlečský potok

2589 CZ0213069

lokalita mihule potoční

2,6820

Čestín u Jankova, Libouň, Zvěstov, Nespery, Veliš,

CZ0213084


24


číslo

Název

Louky Budenína

Kaliště

u

5347 CZ0210058

5341 CZ0210732

Předmět ochrany

Rozloha

K.ú. Sedlečko (částečně Votice)

Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech), bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách, vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně, extenzivní sečené louky nížin až podhůří

28,6073

Budenín

Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech), přechodová rašeliniště a vřesoviště

6,0321

Budenín

u Veliše mimo ORP

Do řešeného území správního území ORP Votice nezasahuje žádný prvek NATURA 2000 - PO (dle evropské směrnice č. 79/409/EEC „Směrnice o ptácích“). Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem se v řešeném území nevyskytují. Biochory (dle členění M.Culka) zastoupené v území ORP Votice náležejí k bioregionu Votickému – 1.45 (centrální pás území, k jihu se rozšiřující), bioregionu Posázavskému (východní a severní část ORP Votice) a bioregionu Slapskému (část území na východě území, přibližně v trojúhelníku mezi Voticemi, Heřmaničkami a Vojkovem). Z hlediska výškové stupňovitosti převládá vegetační stupeň bukový (4.)., jen v nejvyšších polohách (např. Česká Sibiř, Džbány) je zastoupen 5. vegetační stupeň jedlobukový. Z hlediska georeliéfu jsou zastoupeny převážně pahorkatiny, rozřezané plošiny a svahy, v údolních polohách podél vodních plocha a vodotečí sníženiny. Z hlediska půdních substrátů jsou nejčetněji zastoupeny kyselé metamorfity nebo neutrální plutonity, v údolních polohách kyselé (oligotrofní) podmáčené sedimenty. Největší plochy v ORP zaujímají biochory 4PS, 4SP, 4PP, 4BS, 5VS, 5VP.


25


5. Územní systém ekologické stability Regionální ÚSES (Územně – technický podklad (ÚTP) NR - R ÚSES ČR, dle zadání MMR ČR zpracovala Společnost pro životní prostředí Brno, s.r.o., 1996) je závazný pro ZÚR (v minulosti ÚPN VÚC Benešovsko, který ÚSES obsahuje v úrovni nadregionální a regionální). Pro ÚPN obce je závazná úroveň lokální, která by však měla vycházet z úrovně regionální a nadregionální. Závazným podkladem pro zpracování ÚP měst a obcí v ORP Votice bude N-R ÚSES, který bude součástí vydané ZÚR Středočeského kraje. Po nabytí platnosti Opatření obecné povahy ZÚR Středočeského kraje bude třeba dopracovat do lokální podoby ÚSES na území celého kraje, tedy i v ORP Votice. Pro sjednocení lokálních ÚSES zpracovaných na základě N-R ÚSES vydaného v rámci ZÚR by bylo vhodné zpracovat generel pro celé území ORP Votice, který by zajistil návaznosti mezi jednotlivými administrativními územími jednotlivých obcí.

6. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Zemědělský půdní fond Geologická a geomorfologická stavba, společně s klimatickými podmínkami a dalšími vlivy, podmínily vývoj půd. Plošně největší zastoupení typů půd dosahují v řešeném území III. a IV. třídy, v pahorkatinách nejsou historicky dobré podmínky k provozování zemědělství. I přesto se v řešeném území nachází necelá polovina výměry administrativního území statisticky jako zemědělská půda. Třetina nebo méně je tvořena lesními pozemky, relativně velkou rozlohu mají vodní plochy. Pozemky určené k plnění funkce lesa Lesy jsou zastoupené zejména v pahorkatinných částech území. Lesní komplexy jsou zastoupeny smrkovými monokulturami nebo relativně původními druhy na přirozených stanovištích. Tato jsou zahrnuta do ochrany přírody a krajiny. Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou rozdělené na hospodářské a lesy zvláštního účelu. Zpracovatel : GEFOS, a.s., Praha, České Budějovice

26


Přílohy - Ochrana přírody a krajiny EVL – NATURA 2000


27


EVL Minartice

EVL Sedlečský potok


28


EVL Slavkov

EVL Suchdolský rybník


29


EVL Štola Mořic

EVL Vlašimská Blanice


30


EVL Dubský rybník

EVL - Louky u Budenína:


31


EVL – Kaliště:

CHKO Velký Blaník


32


ZCHÚ Podhrázský rybník

PP Roudný


33


PP V olších

PR Podhrázský rybník


34


Památné stromy


35


Památný strom Javor na Polském vrchu, k.ú. Votice na ppč. KN 725 (PK 726, 727, 729) Vyhlášen rozhodnutím MěÚ Votice, č.j.: 4061/07/ŽP-Po ze dne 17.12.2007.

Památné stromy: Vlčkovické duby, k.ú. Broumovice ppč. PK 310, 615, 311, KN 307 (v mapové příloze vyznačeny 2 zelené pruhy + 1 jedinec křížkem přímo v zámeckém parku). Vyhlášeno rozhodnutím MěÚ Votice, č.j.: 3365/08/ŽP-Po ze dne 21.10.2008.


36


Památné stromy: PS - Komornické duby (12 ks), k.ú. Křešice u Olbramovic ppč. PK 445/2, 445/3, 444, 445/4, 457/6 Vyhlášeno rozhodnutím MěÚ Votice, č.j.: 3301/08/ŽP-Po ze dne 15.10.2008.

Památný strom: Lípa velkolistá na návsi ve Střezimíři (v mapové příloze vyznačena růžovým bodem - pozemek ppč. 682/2). Vyhlášena rozhodnutím MěÚ Votice, č.j.: 3371/08/ŽP-Po ze dne 21.10.2008.


37


7. Veřejná dopravní infrastruktura Silniční doprava Silniční doprava je zastoupena silnicemi I., II. a III. třídy. V sídlech jsou zastoupeny místní komunikace, v krajině jsou zastoupeny zemědělské a účelové komunikace. Osou území je silnice I/3, dále silnice I/18 Sedlčany - Olbramovice, silnice druhé třídy jsou zastoupeny: č. II/121 Votice – Sedlec-Prčice, č. II/150 Votice – Louňovice pod Blaníkem, č. II/124 Hostišov – Mladá Vožice. Vyjmenované silnice jsou zatíženy enormně, nárůst dopravy je zejména za posledních 10 let. Silnice I/3 je do Votic zatížena průjezdem cca 19000 vozových jednotek/den. Na jihu ORP Votice zasahuje do území nově vybudovaná část dálnice D3, která by měla dále vést směrem na sever přes území ORP Votice. Železniční doprava Železniční doprava je zastoupená celostátní tratí České Budějovice – Benešov – Praha, železniční trať č. 220. V řešeném území se nachází železniční uzel Olbramovice, ze kterého se odpojuje železniční trať Olbramovice – Sedlčany, železniční tratť 223. V řešeném území jsou přímo železniční tratí obsluhována sídla : Mezno, Střezimíř, Červený Újezd, Ješetice, Heřmaničky, Votice, Olbramovice, Vrchotovy Janovice. Železniční trať Praha – Benešov – Olbramovice – Tábor – České Budějovice je elektrifikovaná, s rychlíkovým provozem. Prapůvod trasy českého IV. železničního koridoru se skrývá v dlouhodobé snaze o propojení dvou důležitých vodních komunikací - Vltavy a Dunaje. Vpravdě historickým datem se stal 31. březen 1808, kdy František Josef Gerstner přesvědčil valnou hromadu České hydrotechnické privátní společnosti o výhodách nového dopravního prostředku, železnice. Gerstnerovy myšlenky realizoval v severní části jeho syn, František Antonín, díky jehož velkorysosti a technickému citu slouží jeho trasa železničnímu provozu dodnes. Opuštění Gerstnerových zásad v trasování jeho pokračovatelem - Matyášem Schönererem, zejména použití menších poloměrů oblouků, větších sklonů a ztracených spádů, přineslo sice momentální snížení nákladů stavby, v budoucnu se však stal jižní úsek pro rekonstrukci nepoužitelný a byl opuštěn. Pravidelná doprava z Českých Budějovic do Lince byla zahájena v roce 1832. Rychle se zvyšující dopravní ruch časem vyvolal nutnost přestavby dráhy koněspřežné na parostrojní, kterou provedla společnost Západní dráhy císařovny Alžběty. Tím byl v roce 1871 položen základ dnešního spojení Prahy s Lincem. Konkurenční společnost Dráhy císaře Františka Josefa tou dobou již také dosáhla Českých Budějovic ve směru od Vídně do Plzně. Trasa dnešního IV. koridoru vděčí právě této společnosti za své založení. Nejprve se v roce 1871 zrodila odbočka ze základní trasy v Českých Velenicích do Prahy přes Veselí nad Lužnicí. Síť FJB byla dokončena spojnicí Českých Budějovic a Veselí nad Lužnicí v roce 1874. Stavební podnikatelé Lanna, Šebek, bratři Kleinové stavěli trať nejen z Prahy do Lince, ale i jako nové spojení do Vídně. Díky hospodářskému i vojenskému významu byla Dráha císaře Františka Josefa, jako jedna z prvních, v roce 1884 zestátněna. Tvář této dopravní tepny byla zformována a všechny změny za 130 let jejího trvání se jeví jen jako kosmetické. Jedinou výjimkou byla její elektrizace. Dvoukolejný úsek Praha Benešov byl elektrifikován stejnosměrnou trakční soustavou, jednokolejný úsek jižně od Zpracovatel : GEFOS, a.s., Praha, České Budějovice

38


Benešova až do Českých Budějovic je napájen střídavou trakční soustavou. V 19. století absolvoval cestující jízdu vlakem mezi Prahou a Českými Budějovicemi za 6 hodin, začátkem století dvacátého již jen za 3 hodiny, ovšem až v závěru tohoto století se povedlo ušetřit další půlhodinu, využitím elektrické trakce v celém úseku. Modernizace úseku Tábor - Benešov u Prahy: Jde o úsek, který nejméně vyhovuje požadavkům kladeným na koridorové tratě s mezinárodním provozem. Trať je sice elektrizována střídavou soustavou 25 kV, avšak je jednokolejná a v naprosto nevyhovujících směrových poměrech, které umožňují traťovou rychlost pouze 70 - 90 km/hod. Základní otázkou tohoto úseku je, zda provádět zdvojkolejnění ve stávající směrové nevyhovující stopě a nebo budovat nové dvoukolejné těleso železniční tratě na „zelené louce“ ve vyhovujících parametrech. Navrhované řešení je kompromisem mezi oběmi variantami s tím, že kompletní přeložka trati je navržena v úseku Sudoměřice - Heřmaničky, a to pro rychlost 160 km/hod. Další rozsáhlé přeložky včetně nově budovaných tunelů nebo mostních estakád jsou v úsecích Chotoviny - Sudoměřice, v oblasti obce Heřmaničky, Votice - Olbramovice a Olbramovice Tomice. Tyto přeložky jsou navrhovány variantě pro rychlost 120 - 130 km/hod., respektive 160 km/hod. Letecká doprava Letecká doprava není v řešeném území zastoupena, avšak na jihu území ORP Votice zasahuje OP letiště – obce Střezimíř, Mezno, Miličín a Zvěstov. Veřejná doprava Veřejná doprava je zastoupena spoji autobusovými a vlakovými. Spojení do míst vyššího významu, tj. Benešova, Prahy a Tábora jsou relativně hojně zastoupena. Dálkové spoje v pracovních dnech se pohybují s taktem cca 1 hodiny. Spoje do Benešova a do Prahy se pohybují ve špičkách v intervalu 15 min. Rovněž jsou zajištěny spoje do Sedlčany a Sedlce - Prčice. Olbramovice slouží jako rychlíková stanice se zastávkou rychlíkových spojů . Zkvalitnění individuální dopravy bude závislé na vybudování dálničního úseku v ORP Votice. Trasa D3 je však v současnosti zpochybňována z důvodů narušení životního prostředí.

8. Technická infrastruktura Zásobování pitnou vodou Pitnou vodou jsou zásobována všechna sídla ORP Votice - veškerá centra administrativních území. Nepokryté nároky na odběr pitné vody z veřejných řadů jsou v malých sídlech řešeného území, v marginální oblasti. V území se uvažuje o vybudování nového nadřazeného řadu pitného vodovodu Kosova Hora – Benešov. Veřejný vodovod je rozveden v obcích - Červený Újezd, Heřmaničky, Jankov, Ješetice, Mezno, Miličín, Neustupov, Olbramovice, Ratměřice, Smilkov, Střezimíř, Vrchotovy Janovice, Vojkov, Votice, Zvěstov. Odkanalizování území a čištění odpadních vod Odkanalizování a čištění odpadních vod není řešeno v malých sídlech. Ve většině sídel fungují jednotné kanalizace, resp. kanalizace původně určené pro dešťovou kanalizaci. Splaškové vody jsou odváděny s předčištěním nebo bez předčištění přímo do recipientů. Záměry na vybudování kanalizace jsou v záměrech územního plánu. Kanalizace je vybudována v následujících sídlech - Střezimíř, Vrchotovy Janovice, Votice, Vojkov, Smilkov, Ratměřice, Miličín, Mezno, Jankov, Heřmaničky. Zpracovatel : GEFOS, a.s., Praha, České Budějovice

39


Přehled zásobování vodou a odkanalizování sídel: Červený Újezd Zásobování pitnou vodou je v obci zajišťováno obecním vodovodem, kterým je zásobováno cca 98% obyvatel. Vlastníkem vodovodu je „Červený Újezd, a.s.“ a obec Červený Újezd, provozovatelem vodovodu je „Červený Újezd, a.s.“. Zdrojem pitné vody pro obecní vodovod jsou studny v lokalitě Lažánka – nacházející se cca 1,0 km od obce. Vydatnost vrtu je 0,8 l/s. Rok uvedení do provozu 1978. V obci existuje dešťová kanalizace - beton DN 400-600 délky cca 995 m. V obci se nenachází splašková kanalizace a ČOV. Splaškové odpadní vody jsou akumulovány v jímkách a odváženy na pole. Na jímky je napojeno 100% trvale bydlících obyvatel a 100% rekreantů. Heřmaničky Zásobování pitnou vodou je v obci zajišťováno obecním vodovodem zásobujícím vodou obec Heřmaničky a místní část Velké Heřmanice. Na vodovod je napojeno 100% trvale žijících osob obou obcí. Zdrojem pitné vody pro obecní vodovod je vrt – V1 nacházející se v lokalitě „Peklo“. Maximální vydatnost vrtu je 1,5 l/s. Průměrná vydatnost vrtu je 1,4 l/s. Rok uvedení do provozu 2000. V obce je nově realizována splašková kanalizační síť s ČOV pro 500 EO. Jankov Zásobování vodou je zajišťováno obecním vodovodem, na který je napojeno 80% obyvatel. Provozovatelem vodovodu je Vodohospodářská společnost Benešov, s.r.o., vlastníkem je obec Jankov. Zdrojem pitné vody pro obecní vodovod jsou 3 x vrty. Maximální vydatnost jednotlivých vrtů: HV1 = 0,3 l/s, HV2 = 0,68 l/s, HV3 = 0,26 l/s. Rok uvedení do provozu 1970. V obci existuje jednotná splašková kanalizace a obecní ČOV. Na splaškovou kanalizaci je napojeno 100% trvale bydlících obyvatel a 100% rekreantů. Rok realizace 1991-1995. Ješetice Zásobování pitnou vodou je v obci zajišťováno obecním vodovodem, kterým je zásobováno cca 55% obyvatel. Vodovodní řady jsou vybudovány cca ze 75%, 45 % obyvatel však nemá doposud zřízenou vodovodní přípojku. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je obec Ješetice. Zdrojem pitné vody pro obecní vodovod je studna vzdálená cca 800 m severovýchodně od obce. Vydatnost vrtu dle sdělení zástupců obce cca 0,1 l/s. Rok uvedení do provozu 1973. V obci neexistuje dešťová kanalizace. Pro odvádění povrchových vod v obci je užíváno systému příkopů, struh a propustků. Recipientem je potok Mastník. V obci neexistuje splašková kanalizace a obecní ČOV, splaškové odpadní vody trvale i přechodně bydlících obyvatel jsou v 100% akumulovány v jímkách a vyváženy na pole. Mezno Zásobování pitnou vodou je v obci zajišťováno obecním vodovodem, kterým je obslouženo 100% obyvatel. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je obec Mezno. Zdrojem pitné vody pro obecní vodovod je 6 studní s akumulační nádrží. Rok uvedení do provozu 1954. V obci existuje dešťová kanalizace ve správě obce beton DN 800 celkové délky cca 1000 m. V obci neexistuje splašková kanalizace a obecní ČOV, splaškové odpadní vody trvale i přechodně bydlících obyvatel jsou v 100% akumulovány v jímkách a vyváženy na pole. V obci je dle PRVKSK uvažováno s výstavbou nové kanalizační sítě. Zpracovatel : GEFOS, a.s., Praha, České Budějovice

40


V obci je kanalizační síť pro dešťovou kanalizaci. Miličín Zásobování vodou je zajišťováno skupinovým vodovodem zásobujícím obce Miličín, Záhoří u Miličína a Petrovice. Provozovatelem a vlastníkem vodovodu je obec Miličín. Zdrojem pitné vody pro obecní vodovod jsou vrty a studny v lokalitě obce Reksyně. Maximální vydatnost vrtů je dle údajů v poskytnutých podkladech cca 0,7 l/s. Rok uvedení do provozu 1981. V obci Miličín se nenachází splašková kanalizace a ČOV. Odpadní vody jsou ve 100% případů jímány v jímkách a vyváženy na ČOV Votice. V obci části je dle PRVKSK uvažováno s výstavbou nové kanalizační sítě. Neustupov Zásobování pitnou vodou je v obci zajišťováno obecním vodovodem, kterým je obslouženo 100% obyvatel. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je obec. Zdrojem pitné vody pro obecní vodovod jsou 2 studny a 2 jímací zářezy. V obci existuje dešťová kanalizace ve správě obce. Pro odvádění povrchových vod ve zbytku obce je užíváno systému příkopů, struh a propustků. Recipientem je Slupský potok. V obci neexistuje splašková kanalizace a obecní ČOV. Splaškové odpadní vody se akumulují v jímkách a vyvážejí se na pole. Na jímky je napojeno 100% trvale bydlících obyvatel a 100% rekreantů. V obci je dle PRVKSK uvažováno s výstavbou nové kanalizační sítě. Olbramovice Zásobování pitnou vodou je v obci zajišťováno obecním vodovodem, kterým je zásobeno 100% obyvatel. Vlastníkem vodovodu je obec, provozovatelem je firma VODOMONT Benešov. Zdrojem pitné vody pro obecní vodovod jsou 4 x studny, které se nacházejí v k.ú. Křešice. Celková vydatnost zdroje – maximální 1,2 l/s, průměrná 1,0 l/s. Rok uvedení do provozu 1986. V PRVKSK je navrhováno připojení vodovodní sítě obce na vodovodní přivaděč pitné vody Benešov – Sedlčany. V obci je kanalizační síť a ČOV. Ratměřice Zásobování pitnou vodou je v obci zajišťováno obecním vodovodem, kterým je zásobováno 100% obyvatel. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je obec Ratměřice. Zdrojem pitné vody pro obecní vodovod je studna. Rok uvedení do provozu 1971. V obci existuje jednotná kanalizace a obecní ČOV. Provozovatelem a vlastníkem kanalizace je obec Ratměřice. Na kanalizaci je napojeno 100% trvale bydlících obyvatel a 100% rekreantů. Rok uvedení do provozu 1973 - 2000. Střezimíř Zásobování pitnou vodou je v obci zajišťováno obecním vodovodem, kterým je obslouženo 100% obyvatel. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je obec Střezimíř. Zdrojem pitné vody pro obecní vodovod jsou 2 vrty HV1 a HV2 vzdálené cca 870 m východně od obce. Vydatnost vrtu : HV1 = 0,69 l/s, HV2 = 0,61 l/s. Rok uvedení do provozu 1991. V obci se nachází dešťová kanalizace – celková délka 2767 m. V obci neexistuje splašková kanalizace a obecní ČOV, splaškové odpadní vody trvale i přechodně bydlících obyvatel jsou v 100% akumulovány v jímkách a vyváženy na pole. V obci je dle PRVKSK uvažováno s výstavbou nové kanalizační sítě. Vojkov Zásobování pitnou vodou je v obci zajišťováno obecním vodovodem, kterým je zásobováno cca 65% obyvatel. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je obec. Zpracovatel : GEFOS, a.s., Praha, České Budějovice

41


Zdrojem pitné vody pro obecní vodovod jsou studny S1 až S5 - lokality U jezera a lokalita Ve vrších. Maximální vydatnost studní je 1,6 l/s. Průměrná vydatnost studní je 0,77 l/s. Rok uvedení do provozu 1976,1992. Stávající zdroje vody obecního vodovodu budou odstaveny a vodovod bude přepojen na přivaděč Benešov – Sedlčany. Přepojení bude provedeno v místě stávajících zdrojů, tj. stávající systém vodovod. sítě bude zachován, vč. vodojemu, odstavena bude stávající úpravna vody V obci existuje dešťová kanalizace ve správě obce – beton DN 300 - 500 celkové délky 1570 m. Pro odvádění povrchových vod ve zbytku obce je užíváno systému příkopů, struh a propustků. V obci neexistuje splašková kanalizace a obecní ČOV. V obci je dle PRVKSK uvažováno s výstavbou nové kanalizační sítě. Votice Zásobování pitnou vodou je v obci zajišťováno obecním vodovodem, kterým je zásobováno 98% obyvatel. Vlastníkem vodovodu je město Votice. Provozovatelem vodovodu je firma Compag s.r.o. Votice. Zdrojem pitné vody pro obecní vodovod jsou lokality Kouty, Polský vrch, Líštěnec, Hostišov a Mysletice. Jako zdroje město využívá především zdrojů z lokality Oldřichovec, Hostišov a Mysletice. Voda je z těchto zdrojů přiváděna gravitačně do vodojemu VDJ II. Z VDJ II je voda rozváděna do zásobních řadů jihovýchodní části města. Dalšími zdroji pro město Votice je lokalita Kouty, Líštěnec a Polský vrch. Voda je z těchto zdrojů čerpána řadem PVC 225 do vodojemu Polský vrch. Z vodojemu Polský vrch je vedena do zásobních řadů jihozápadní části města. V místní části Beztahov a části ulic Husova a Dukelská (Votice) je uvažováno s výstavbou nové vodovodní sítě. Vodovod v celkové délce 2,36 km bude vybudována z litinových nebo plastových vodovodních trub profilu DN 63 až DN 150 a bude se napojovat na vodovodní systém Votic. V místní části Srbice je uvažováno s výstavbou nové vodovodní sítě. Vodovod v celkové délce 0,245 km bude vybudována z litinových nebo plastových vodovodních trub profilu DN 63 až DN 150 a bude se napojovat na vodovodní systém Votic. Kanalizační systém ve Voticích je vybudován jako jednotný. Na kanalizaci zakončenou ČOV je napojeno 100% trvale bydlících obyvatel a 100% rekreantů. V místní části Beztahov a části ulic Husova a Dukelská je uvažováno s výstavbou nové kanalizační sítě. Nová oddílná kanalizace se bude napojovat na kanalizační systém Votic. V místní části Srbice je uvažováno s výstavbou nové kanalizační sítě. Oddílná kanalizace bude napojena na kanalizační systém Votic. Vrchotovy Janovice Zásobování pitnou vodou je v obci zajišťováno obecním vodovodem, kterým je zásobováno cca 55% obyvatel. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je obec Vrchotovy Janovice. Zdrojem pitné vody pro obecní vodovod jsou vrt a studna - lokalita U pomníku – nacházející je v obci. Vydatnost vrtu je 3 l/s. Rok uvedení do provozu 1998. Stávající vodovod obec Vrchotovy Janovice bude připojen na přivaděč Benešov – Sedlčany. Bude zachován stávající vodojem a systém vodovodních řadů. V obci existuje dešťová kanalizace. Splašková kanalizační síť s ČOV je v realizaci. Zvěstov Zásobování pitnou vodou je v obci zajišťováno obecním vodovodem. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je obec Zvěstov. Zdrojem pitné vody pro obecní vodovod je 2 x vrt a 3 x studna ležící severozápadně od obce. Vydatnost zdroje je dle sdělení zástupce obce cca 20 m3/d. Rok uvedení do provozu 2003. Zpracovatel : GEFOS, a.s., Praha, České Budějovice

42


V obci neexistuje splašková kanalizace a obecní ČOV, splaškové odpadní vody trvale i přechodně bydlících obyvatel jsou v 100% akumulovány v jímkách a vyváženy na pole Zásobování plynem Území ORP je pokryto rozvody plynu částečně. Vzhledem k ceně media je trend odpojování, resp. nepřipojování nových vlastníků nemovitostí. Navzdory plynofikaci území se odběry plynu nezvyšují. Plynofikovány jsou následující obce ORP Votice - Zvěstov, Vrchotovy Janovice, Votice, Ratměřice, Olbramovice, Jankov, Heřmaničky. Zásobování elektrickou energií Zásobování elektrickou energií je zabezpečeno po celém území ORP. Vysoké napětí je zabezpečeno celoplošně vedením VN 22 kV. Dle návrhu územního plánu VÚC okresu Benešov je výhledově počítáno s výstavbou transformovny 110/22 kV Votice (stavba E1), která by řešené území napojila na nadřazenou síť VVN 110 kV. Informační a telekomunikační zařízení Informační a telekomunikační zařízení pokrývají plošně celé území. Slouží pro tyto účely tzv. základnové stanice v území.

9. Sociodemografické podmínky Sídelní hierarchie SO ORP Votice Jádro ORP tvoří město Votice. Další významná sídla jsou Olbramovice, Vrchotovy Janovice, Miličín, Jankov. Počty obyvatel vybavenost - Votice 4571 ZŠ, MŠ 689 MŠ - Heřmaničky - Červený Újezd 303 ZŠ - Jankov 877 ZŠ, MŠ - Ješetice 130 - Mezno 336 - Miličín 856 ZŠ, MŠ - Neustupov 538 - Olbramovice 1166 ZŠ, MŠ - Ratměřice 260 MŠ - Smilkov 254 - Střezimíř 312 - Vrchotovy Janovice 947 ZŠ, MŠ - Vojkov 530 - Zvěstov 390 CELKEM OBYVATEL SO ORP …................................................... 12 159 obyvatel Populační vývoj SO ORP Votice Populační vývoj celého území lze z dlouhodobého pohledu (100 let sledování vývoje obyvatel) označit za regresivní. Za posledních deset let došlo k dalšímu 5% úbytku obyvatel. Nezaměstnanost se pohybuje kolem 5%, avšak při zjištění, že 44% ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždí za prací. Jako cíle dojížďky jsou hl.m. Praha, dále Středočeský kraj, nejvíce Benešov, Sedlčany a Jihočeský kraj (Táborsko). Zpracovatel : GEFOS, a.s., Praha, České Budějovice

43


Populační vývoj v jednotlivých obcích je stagnující (u větších obcí Votice, Vrchotovy Janovice, Miličín, Jankov), ostatní obce jsou regresivní. Věkové složení není nepříznivé, průměrný věk v ORP je 38,4 let. I přes toto zjištění lze předpokládat s nárůstem počtu obyvatel starších 65 let. Ostatní vnější vlivy populačního vývoje SO ORP Votice Je pravděpodobné, že se obyvatelstvo z marginálních obcí bude dále vystěhovávat do větších center. Vzhledem k tomu, že se jedná o zlomek populace, bude stále určující vývoj v jádru ORP a větších obcích kolem 1000 obyvatel. Zde je vývoj z hlediska přirozené měny obyvatel stále určující. Vnější vlivy na populační vývoj lze těžko popsat. Výrazný vliv mohou mít imigrační vlivy na složení populace. Nejen u nekvalifikovaných pracovních příležitostí, ale i u specializovaných činností, např. ve službách.

10. Bydlení Struktura bydlení V řešeném území převládá forma individuálního bydlení. Pouze u Votic lze hovořit o zastoupení kolektivního bydlení. Bytová výstavba V rámci ORP Votice dochází zejména k rozvoji individuální zástavby, k rekonstrukci objektů starších nebo k rekonstrukci jednotlivých bytů. Bytová výstavba se za posledních deset let podílí asi na 7% v ORP Votice. U obcí mimo jádra ORP se počty nově postavených bytů pohybují v řádu desítek.

11. Rekreace a cestovní ruch Sportovní a rekreační infrastruktura Sportovní infrastruktura v jednotlivých obcích mimo Votice je zaměřena na hřiště pro mládež, fotbal, zázemí se šatnou apod.. Navazuje na tradici SOKOLA, v ORP je řada těchto historických objektů. U hřišť vznikají klubovny a hřiště pro děti. Nejvýznamnější vybavenost v ORP má město Votice. Z hlediska cestovního ruchu není město Votice, i přes řadu unikátních památek a historických událostí, vyhledáváno. Probíhá rekonstrukce centra města, vylepšuje se upravenost fasád, kapacity k ubytování (penziony). V území ORP jsou hojně zastoupeny chaty a rekreační objekty obyvatel v místě nebydlících, zejména obyvatel z Prahy.

Pěší turistika a cykloturistika Pěší turistika je reprezentována značenými trasami a je doplněna řadou cyklotras. Hlavními trasami (červená trasa) v území ORP jsou: - přírodní park Džbány - Žebrák (Čeřeniště) – Kaliště – Strženec – Kárník - Votice – Sv. Vojtěch – Mysletice – Buchov - Mezivrata - Votice – Třešňová Lhotka – Broumovice – Vlčkovice Doplňkové trasy (modré, žluté, zelené) jsou : - Votice – Větrov – Neustupov – Pilský Mlýn – Vrcholtovice - Votice – Neustupov - Mezivrata – Oldřichovec - Smilkov - Votice - Líštěněc – Kouty - Votice – Střelítov - Durdice - Olbramovice – Podolí – Slavkov - Olbramovice – Kochnov – Pod Šišovkou - Budenín Zpracovatel : GEFOS, a.s., Praha, České Budějovice

44


- Votice – Budenín - Votice – Bašta – Otradovice - Votice – Javorový dvůr – Čeřenská hora – Budenín Cyklostezky jsou vymezeny po stávajících silnicích a cestách. V území je značená trasa 0075, 0076, 112.

12. Hospodářské podmínky Ekonomický rozvoj Nejvýznamnějším centrem ekonomického rozvoje jsou Votice a Olbramovice. Nalézají se zde významné výrobní a servisní organizace. Podíl zaměstnanců v sekundérním sektoru je o poznání vyšší, než ve všech ostatních obcích a jejich sídlech. V rámci ORP působí 2700 ekonomických subjektů. Zaměstnanost Zaměstnanost v ORP Votice je na úrovni Středočeského kraje. Nedochází k výkyvům v zaměstnanosti, míra nezaměstnanosti se pohybuje kolem 5 % (dle statistiky ČSÚ). Za prací vyjíždí cca 44% obyvatel. Plochy k podnikání Plochy k podnikání zůstávají u základních podniků obvodu ORP stejné. Řada menších podniků a zemědělských provozoven zanikla a zbyly plochy, jež jsou dnes nevyužité (brownfieldy). V případě strategického investora však město Votice nemá mnoho co nabídnout. Proto je nutné v územním plánu vymezit plochy nové s ohledem na výstavbu dálnice D3. Plochy k podnikání jsou podchyceny územními plány. Vzhledem k vyjížďce za prací mimo území ORP není pravděpodobné, že by docházelo k přesunu pracovních příležitostí do ORP Votice. Rovněž využití brownfields není aktuální, vzhledem k menším rozlohám ploch a jejich územní roztříštěnosti. Na území ORP Votice bylo nalezeno 81 brownfields. Pouze 18% z nich má šanci na snadnou a rychlou regeneraci. Celá polovina, tj. 50% lokalit bylo menších než 0,5 ha. Zemědělských brownfields je v ORP Votice více než 60%. Lze je ale rozdělit na dvě skupiny: a) na bývalá JZD mimo území obcí, která však mohou být stále částečně využívána (40% zemědělských brownfields), b) na statky a dvory začleněné do urbanizovaného území vesnic a osad (60% zemědělských brownfields). Původní zemědělské usedlosti na Voticku tvořily rodinné statky, které vymístilo (zabralo) socialistické zemědělství. Tyto nemovitosti byly restituovány a některé mají nové nezemědělské spekulativní vlastníky. Průmyslových brownfields bylo nalezeno velmi málo. Je to dáno předešlým charakterem využití území a polohou areálů, která umožnila jejich nové využití pro výrobu nebo logistiku. Byly evidovány pouze 3 průmyslové lokality o celkové rozloze 2,5 ha. Rezidenční brownfields tvoří svými 21% druhou nejpočetnější skupinu brownfields. Celkem jich bylo nalezeno 17 (včetně neudržovaných rekreačních objektů), mají ale průměrnou rozlohu pouze 0,1 ha a zabírají tak celkovou plochu 1,6 ha. Jejich procento zastavění je obvykle vysoké, 48% pozemku. Mnoho z nich je v dobrém technickém stavu a má šanci na rychlou regeneraci. Díky blízkosti k hlavnímu městu, průchodu silnice I. třídy středem ORP a plánované dálnici D3 tyto nemovitosti kupují obyvatelé z Prahy, zatím zejména pro rekreační využití. Často je pro rekreační účely využíváno v obci i přes polovinu nemovitostí. To platí zejména pro osady a menší vsi. Zpracovatel : GEFOS, a.s., Praha, České Budějovice

45


B. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ B.1 SWOT ANALÝZA B.1.1 SWOT ANALÝZA ORP VOTICE

B.1.1.1 Horninové prostředí a geologie Slabá stránka Nízké množství potenciálně využitelných nerostných surovin, malá pestrost nerostného bohatství, závislost na dovozu, zejména kamene a kameniva.

Silná stránka Relativně dostatečné zásoby stavebního kamene.

Hrozba Nedostatečné množství surovin při hromadné realizaci velkých záměrů v jednom období.

Příležitost Otvírka dalších netěžených ložisek.

B.1.1.2 Vodní režim Slabá stránka Málovodné nebo rozkolísané toky. Doposud nedostatečný počet čistíren odpadních vod u malých sídel neexistence kanalizačních stok a sítí v území.

Silná stránka Vodní díla s potenciálem zadržení vody v krajině. Dostatečné zdroje kvalitní vody pro pokrytí vodohospodářských nároků a nároků rozvojových.

Hrozba Pokračující trend vypouštění odpadních vod bez čištění, nebezpečí havárií v průmyslových i zemědělských areálech, ohrožení kvality povrchových vod.

Příležitost Výstavba nových retencí.


46


B.1.1.3 Hygiena životního prostředí Slabá stránka Území ORP Votice náleží k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší pouze u benzo(a)pyrenu, dochází k němu na 1 % území ORP k překračování cílového imisního limitu. Dle Věstníku MŽP 3/2007 bylo jakožto OZKO za rok 2006 vymezeno ze spádového území stavebního úřadu Votice celkem 2,8 % území z titulu překračování imisního limitu PM10 (u škodliviny B(a)P překračován cílový imisní limit na 0,7 % území). Území jsou zasažená hlukem z dopravy.

Silná stránka Vysoký podíl separovaného sběru v území, v obcích ORP jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů, malé zatížení území průmyslovou produkcí a souvisejícími nebezpečnými odpady, neexistence skládek komunálních i jiných odpadů, menší počet průmyslových zdrojů znečišťování ovzduší, nízké procento v zatížení území ekologickými zátěžemi, nedochází k překračování imisních limitů látek znečišťujících ovzduší.

Hrozba Zhoršení kvality ovzduší při spalování levnějších druhů paliv použitých z důvodu nárůstu cen energií (elektřina, plyn), zemědělské provozy mohou být zdrojem ekologické havárie.

Příležitost Zvýšení čistoty povrchových vod, zvýšení míry separace komunálního odpadu, včetně možnosti zpracování (biostanice apod.), využití ekologicky čistých technologií, využití solární energie v regionu, podpora nízkoenegetickým a úsporným formám ve výstavbě, využívání ekologicky šetrných zdrojů a technologií v průmyslu, zemědělství i v domácnostech.

B.1.1.4 Ochrana přírody a krajiny Slabá stránka Nejsou.

Silná stránka Území s výskytem segmentů ochrany přírody a krajiny, částečné pokrytí oblastí CHKO, rozsáhlá území ponechaná přirozenému vývoji, bez intenzivního zemědělství, území nezatížená negativními jevy turistického ruchu. Návrh na rozšíření přírodního parku v lokalitě Neustupov.

Hrozba Další urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny, především liniovými dopravními cestami (silnice I/3), další degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb.

Příležitost Dosadba alejí a solitérních stromů, obnova remízů, revitalizace vodních toků, výsadba lesních porostů.


47


B.1.1.5a Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Slabá stránka Větší citlivost lesů a lesních porostů na lesní kalamity (hmyzová, větrná, sněhová), kdy dochází k většímu poškození území a následné vyšší náročnosti odstranění jejich následků na velké ploše, dostatečně nefunguje poskytování kompenzací vlastníkům lesů za omezení hospodaření z důvodů ochrany přírody, administrativně složitý systém poskytování podpor z EU brání jejich vyššímu využívání, přemnožení vysoké a černé zvěře v lesních porostech.

Silná stránka Lesní porosty představují základní potenciál biologické rozmanitosti a obsahují nejzachovalejší součásti segmentů přírody, obhospodařování lesů je uskutečňováno diferencovaně na podkladě lesnické typologie, lesy v závislosti na jejich stavu pozitivně ovlivňují hospodaření s vodou v krajině, chrání, půdu před erozí a plní další mimoprodukční funkce. Zemědělský půdní fond může být obhospodařován formou louky a pastviny.

Hrozba Silný tlak investorů na půdu s nejvyšší třídou ochrany.

Příležitost Zvyšování schopnosti zadržování vody v území, vhodná druhová výsadba dřevin, protierozní opatření.

B.1.1.5b Územní systém ekologické stability Slabá stránka Nedostatečná koordinace na rozhraní administrativních území.

Silná stránka Území nezatížená negativními jevy a dalšími zátěžemi, řada prvků vyhlášených k ochraně.

Hrozba Další urbanizace volné krajiny, rekreační a chatová zástavba v územích, nedostatek pozemků ve vlastnictví státu a obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro ÚSES a pro další krajinotvorná opatření.

Příležitost Dosadba alejí a solitérních stromů, obnova remízů, revitalizace vodních toků, změna skladby lesů a zvýšení podílu mimoprodukčních funkcí lesa.


48


B.1.1.6a Veřejná dopravní infrastruktura

Slabá stránka Absence dálnice D3 kvůli oddalování realizace, zvýšená intenzita nákladové dopravy i osobní dopravy v sídlech, negativní jevy z dopravy v zastavěných územích, nedostatečná obsluha malých sídel autobusovou dopravou.

Silná stránka Sídla na hlavním dopravním tahu nebo alespoň na silnicích II. třídy, významná obsluha ORP železnicí, záměry přeložení hlavních dopravních koridorů mimo zastavěná území, dostatečná obsluha sídel Votice a Olbramovice veřejnou autobusovou dopravou, vymezené funkční rekreační trasy, cyklotrasy, pěší stezky, dostatek významných historických a rekreačních cílů.

Hrozba Absence dálnice D3 a další stagnace území.

Příležitost Snadná dopravní dostupnost území vzhledem ke své poloze v rozvojové ose, zachování železnice, včetně železnice do Sedlčan k osobní i nákladové dopravě, modernizace hlavního koridoru. Propojení autobusového terminálu Votice s nádražím Olbramovice, s odstavnými parkovišti.


49


B.1.1.6b Veřejná technická infrastruktura Slabá stránka Nedostatečné odkanalizování území, nedostatečné čištění splaškových vod v menších sídlech. U některých sídel malá vydatnost vodních zdrojů pro pitný vodovod. Vodovodní síť nedostačující je v obci : Ješetice, Olbramovice, Vrchotovy Janovice. Kanalizační síť nedostačující je v obci: Ješetice, Mezno, Miličín, neustupov, Střezimíř, Vojkov, Zvěstov.

Silná stránka Dostatečné zdroje pitné vody v území. Zásobování většiny obyvatel ORP z veřejné vodovodní sítě z místních zdrojů. Území částečně plošně plynofikované, území ORP pokryté signálem pro operátory a příjem internetu. Projekty vodovodů a kanalizací.

Hrozba Havárie na vodních tocích nebo starých dešťových řadech kanalizace, nárůst ceny stočného vzhledem k technickým komplikacím provedení - zejména dlouhým úsekům - a údržby technologie se zajištěním kvality, odpojování od zdrojů ekologicky čistých medií k vytápění a ohřevu TUV – nevyužití plynofikace území.

Příležitost Sdružování prostředků na výstavbu infrastruktury v rámci projektů ORP. Napojení Olbramovic a Vrchotových Janovic na nový pitný řad Kosova Hora – Benešov. Čištění splaškových vod ve všech obcích ORP.


50


B.1.1.7 Sociodemografické podmínky Slabá stránka V současné době malý přirozený přírůstek obyvatelstva v obcích ORP, pro zajištění potenciálu pracovních sil je nutné počítat s imigrací obyvatel pro dělnická povolání, evidentní vyjížďka za prací do vyšších center Benešov, Praha, Tábor, Sedlčany, Příbram (44% ekonomicky aktivní populace).

Silná stránka Menší míra nezaměstnanosti, rozvoj bydlení v centrech ORP, funguje sociální soudržnost obyvatelstva, obyvatelstvo je relativně mladé.

Hrozba V budoucnu stárnutí obyvatelstva ČR, jakožto i populace ORP.

Příležitost Nejsou.

B.1.1.8 Bydlení Slabá stránka Nevyužívání stávajících fondů ve venkovském prostoru, chátrání historických hodnot v území, zabírání zemědělské půdy.

Silná stránka Historické osídlení, historicky významná sídla.

Hrozba Zánik kvalitních budov a souborů, separace bohatých nově bydlících obyvatel.

Příležitost Zvýšení atraktivity menších obcí pro funkce bydlení, podněty pro situování sportovního a společenského zázemí, ekologicky a energeticky úsporné stavby.

B.1.1.9 Rekreace a cestovní ruch Slabá stránka Území s malým počtem komplexních areálů pro rekreaci, rekreace a cestovní ruch jednodenní nebo krátkodobá.

Silná stránka Využití přírodních hodnot a stavebně kulturních památek jako cílů rekreace v rámci ORP.

Hrozba Nedostatek finančních zdrojů na investice, puristická památková ochrana, vlastnické vztahy.

Příležitost Využití rekreačního potenciálu s nabídkou delších programů, diverzifikace v rekreaci, komponované víkendové pobyty s několika činnostmi spojené s fitness a welness prvky.


51


B.1.1.10 Hospodářské podmínky Slabá stránka Pracovní příležitosti nejen v okrajových částech ORP, problematika zaměstnanosti v zemědělství a jeho rentabilnost.

Silná stránka Podmínky pro výrobu a služby dopravním napojením, vytváření okruhu služeb kolem cestovního ruchu, relativně stabilní nezaměstnanost, sociální soudržnost, územní podmínky vhodné pro umístění produkčních ploch.

Hrozba Zvyšování nezaměstnanosti v obvodu ORP, odliv obyvatel do vyšších center, příliv nekvalifikovaných imigrantů, stále nízký počet firem ve službách (včetně dopravních) a v cestovním ruchu.

Příležitost Vyšší počet podniků ve službách, rekreaci a cestovním ruchu.

B.1.1.11 Závěry a shrnutí SWOT analýzy Silnými stránkami ORP Votice jsou: silné kulturní dědictví, přírodní hodnoty a scenérie, památky, dopravní napojení regionu na vyšší dopravní síť. Slabými stránkami v území jsou : úbytek trvale bydlících obyvatel, nedostatek pracovních příležitostí v místě, deficit inženýrských sítí, dopravní zátěž zastavěných území. Příležitostmi v území jsou : proporcionální rozvoj s využitím stávajícího potenciálu území, rozvoj sektoru rekreace a cestovního ruchu, navrácení obytných funkcí, využití brownfields. Hrozbami v území jsou : rozšiřování zastavěných území, vytvoření nových barier v území dopravními stavbami. B.1.3 SWOT analýza a vyhodnocení jednotlivých obcí ORP Votice

Červený Újezd Výpis silných stránek Kvalitní krajinné a přírodní zázemí Dobrá dopravní dostupnost Železniční zastávka Kulturně-historické zázemí Dobrá věková struktura obyvatelstva Výpis slabých stránek Deficit technické infrastruktury v menších sídlech Zaměstnanost v priméru (zemědělství) Slabý produkční potenciál (sekundér) Nízká občanská vybavenost Výpis příležitostí Nejsou známy Výpis hrozeb Vylidnění

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Příznivé životní prostředí


52


Dílčí hodnocení životního prostředí: Dobré (počet bodů: 2) Hospodářský rozvoj Dílčí hodnocení hospodářského rozvoje: Špatný (počet bodů: -1) Soudržnost společenství obyvatel území Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Průměrný (počet bodů: 0) Vyváženost Dobrá (počet bodů: 1)

Heřmaničky Výpis silných stránek Kvalitní krajinné a přírodní zázemí Turistické trasy a cyklotrasy Dobrá dopravní dostupnost Železniční zastávka Výpis slabých stránek Deficit technické infrastruktury Zaměstnanost v priméru (zemědělství) Chybí dostatečné zastoupení sekundérní sférou Nízká občanská vybavenost Výpis příležitostí Stabilizace obyvatel Doplnění vybavenosti Doplnění ploch pro výrobu Výpis hrozeb Vylidnění

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Příznivé životní prostředí Dílčí hodnocení životního prostředí: Dobré (počet bodů: 1) Hospodářský rozvoj Dílčí hodnocení hospodářského rozvoje: Špatný (počet bodů: -1) Soudržnost společenství obyvatel území Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Průměrný (počet bodů: 0) Vyváženost Průměrná (počet bodů: 0)

Jankov Výpis silných stránek Kvalitní krajinné a přírodní zázemí Přírodní park Džbány - Žebrák Existence základní školy Turistické trasy a cyklotrasy Výpis slabých stránek Deficit technické infrastruktury Podnikání Bydlení Nepříznivá věková struktura obyvatelstva Výpis příležitostí Stabilizace obyvatel Výpis hrozeb Vylidnění

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Příznivé životní prostředí Dílčí hodnocení životního prostředí: Velmi dobré (počet bodů: 2) Hospodářský rozvoj


53


Dílčí hodnocení hospodářského rozvoje: Špatný (počet bodů: -1) Soudržnost společenství obyvatel území Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Průměrný (počet bodů: 0) Vyváženost Dobrá (počet bodů: 1)

Ješetice Výpis silných stránek Kvalitní krajinné a přírodní zázemí Dobrá dopravní dostupnost Železniční zastávka Výpis slabých stránek Deficit technické infrastruktury Zaměstnanost v priméru (zemědělství) Nízká občanská vybavenost Nízký potenciál pro bydlení a podnikání Ekonomická nerentabilita Výpis příležitostí Stabilizace obyvatel Výpis hrozeb Vylidnění

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Příznivé životní prostředí Dílčí hodnocení životního prostředí: Průměrné (počet bodů: 0) Hospodářský rozvoj Dílčí hodnocení hospodářského rozvoje: Špatný (počet bodů: -1) Soudržnost společenství obyvatel území Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Špatný (počet bodů: -1) Vyváženost Špatná (počet bodů: -2)

Mezno Výpis silných stránek Kvalitní krajinné a přírodní zázemí Přírodní park Jistebnická vrchovina Existence železniční zastávky Turistické trasy a cyklotrasy Napojení na silnici I. třídy Výpis slabých stránek Deficit technické infrastruktury Deficit hospodářských činností mimo primérní sektor Kvalita bydlení Nízký počet obyvatel mimo jádro obce Výpis příležitostí Stabilizace obyvatel Využití areálů zemědělské výroby pro výrobu Výpis hrozeb Další úbytek obyvatelstva

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Příznivé životní prostředí Dílčí hodnocení životního prostředí: Dobré (počet bodů: 1) Hospodářský rozvoj Dílčí hodnocení hospodářského rozvoje: Špatný (počet bodů: -1) Soudržnost společenství obyvatel území Zpracovatel : GEFOS, a.s., Praha, České Budějovice

54


Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Průměrný (počet bodů: 0) Vyváženost Dobrá (počet bodů: 0)

Miličín Výpis silných stránek Kvalitní krajinné a přírodní zázemí Dobrá technická infrastruktura jádra obce Napojení na silnici I. třídy Dobrá dopravní dostupnost Existence základní školy, mateřské školky a základní občanské vybavenosti Výpis slabých stránek Deficit technické infrastruktury v menších sídlech Zhoršení životního prostředí v sídle v důsledku průjezdné dopravy silnicí I. třídy (hluk, exhalace) Zaměstnanost v priméru (zemědělství) Nízká občanská vybavenost Nepříznivá věková struktura obyvatelstva Výpis příležitostí Stabilizace obyvatel Doplnění občanské vybavenosti Výpis hrozeb Vylidnění

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Příznivé životní prostředí Dílčí hodnocení životního prostředí: Dobré (počet bodů: 1) Hospodářský rozvoj Dílčí hodnocení hospodářského rozvoje: Průměrný (počet bodů: 0) Soudržnost společenství obyvatel území Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Průměrný (počet bodů: 0) Vyváženost Dobrá (počet bodů: 1)

Neústupov Výpis silných stránek Kvalitní krajinné a přírodní zázemí Přírodní park Džbány - Žebrák Turistické trasy a cyklotrasy Relativně dobrá věková struktura obyvatelstva Historické památky Výpis slabých stránek Deficit technické infrastruktury Deficit hospodářských činností mimo primérní sektor Kvalita bydlení Nízký počet obyvatel mimo jádro obce Výpis příležitostí Posílení významu městysu, využití statutu Přeměna areálů primérního sektoru, využití brownfields Posílení rekreačních funkcí Výpis hrozeb Úbytek obyvatelstva

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Příznivé životní prostředí Dílčí hodnocení životního prostředí: Velmi dobré (počet bodů: 2) Hospodářský rozvoj Zpracovatel : GEFOS, a.s., Praha, České Budějovice

55


Dílčí hodnocení hospodářského rozvoje: Špatný (počet bodů: -1) Soudržnost společenství obyvatel území Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Průměrný (počet bodů: 0) Vyváženost Dobrá (počet bodů: 1)

Olbramovice Výpis silných stránek Kvalitní krajinné a přírodní zázemí Přírodní park Džbány – Žebrák (v dotyku) Existence základní školy a mateřské školky Turistické trasy a cyklotrasy Dobrá věková struktura obyvatelstva Dobrá obsluha technickou vybaveností Obec ležící na silnici I. třídy Obec ležící na hlavní železniční trati, rychlíková zastávka Plochy pro podnikání, výroba Historické památky Výpis slabých stránek Ovlivnění rezidenčních funkcí průjezdnou dopravou (hlukem) - silnice I/3 a I/18 Nízký podíl lesních a zelených ploch Nízký počet obyvatel mimo jádro Výpis příležitostí Posílení místní vybavenosti Posílení výrobní základny Posílení rekreačních funkcí Výpis hrozeb Vylidnění sídel mimo jádro Zrušení tratě Olbramovice – Sedlčany

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Příznivé životní prostředí Dílčí hodnocení životního prostředí: Velmi dobré (počet bodů: 2) Hospodářský rozvoj Dílčí hodnocení hospodářského rozvoje: Špatný (počet bodů: 0) Soudržnost společenství obyvatel území Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Průměrný (počet bodů: 1) Vyváženost Dobrá (počet bodů: 3)

Ratměřice Výpis silných stránek Kvalitní krajinné a přírodní zázemí vazba na Přírodní park Džbány – Žebrák, vazba na CHKO Blaník Existence mateřské školy Turistické trasy a cyklotrasy Historické památky Obec roku 2010 Výpis slabých stránek Špatná věková struktura obyvatelstva Plochy pro podnikání Kvalita bydlení Nízký počet obyvatel mimo jádro Výpis příležitostí Stabilizace obyvatel Obec roku 2010 (prestiž) Posílení rekreačních funkcí Zpracovatel : GEFOS, a.s., Praha, České Budějovice

56


Výpis hrozeb Úplné vylidnění sídel mimo jádro

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Příznivé životní prostředí Dílčí hodnocení životního prostředí: Velmi dobré (počet bodů: 1) Hospodářský rozvoj Dílčí hodnocení hospodářského rozvoje: Špatný (počet bodů: -1) Soudržnost společenství obyvatel území Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Průměrný (počet bodů: 0) Vyváženost Dobrá (počet bodů: 0)

Smilkov Výpis silných stránek Kvalitní krajinné a přírodní zázemí Existence památek Turistické trasy a cyklotrasy Vysoký podíl lesů Vysoká hodnota KES Plochy podnikání Výpis slabých stránek Deficit technické infrastruktury Špatná věková struktura obyvatelstva Podnikání, výroba Kvalita bydlení Výpis příležitostí Stabilizace obyvatel mimo jádro obce Posílení rekreačních funkcí Výpis hrozeb Vylidnění sídel mimo jádro


Střezimíř Výpis silných stránek Kvalitní krajinné a přírodní zázemí Přírodní park – Jistebnická vrchovina Existence památek Turistické trasy a cyklotrasy Vlaková stanice Technická infrastruktura v jádru Výpis slabých stránek Deficit technické infrastruktury Nepříznivá věková struktura obyvatelstva Plochy podnikání Kvalita bydlení Vylidněné zázemí obce Zpracovatel : GEFOS, a.s., Praha, České Budějovice

57


Výpis příležitostí Stabilizace obyvatel mimo jádro obce Posílení rekreačních funkcí Záchrana sídel v zázemí Výpis hrozeb Úplné vylidnění sídel mimo jádro


Vojkov Výpis silných stránek Kvalitní krajinné a přírodní zázemí Vysoká lesnatost území Existence památek Obec na silnici I. třídy Technická infrastruktura v jádře Vlaková zastávka Výpis slabých stránek Deficit technické infrastruktury v malých sídlech Kvalita bydlení Občanská vybavenost Turistické trasy a cyklotrasy Nepříznivá věková struktura obyvatelstva Výpis příležitostí Stabilizace obyvatel mimo jádro obce Posílení rekreačních funkcí Plochy podnikání a výroby Výpis hrozeb Vylidnění sídel mimo jádro


Votice Výpis silných stránek Rezidenční centrum regionu Kvalitní krajinné a přírodní zázemí Plochy výroby a podnikání Dobrá dopravní dostupnost Obec na silnici I. třídy Technická infrastruktura v jádru obce Železniční zastávka Zpracovatel : GEFOS, a.s., Praha, České Budějovice

58


Napojení na silnici I. třídy Kulturně-historické zázemí Turistické trasy a cyklotrasy Výpis slabých stránek Deficit technické infrastruktury v menších sídlech Slabá produkce Kvalita bydlení Chybí nosný ekonomický pilíř ve formě podnikatelského subjektu Nedostatečná občanská vybavenost vzhledem k významu a umístění sídla Vyjížďka obyvatelstva za prací mimo území ORP Výpis příležitostí Centrum pro cestovní ruch Stabilizace obyvatel mimo jádro obce Posílení rekreačních funkcí Výpis hrozeb Vylidnění sídel mimo jádro


Vrchotovy Janovice Výpis silných stránek Kvalitní krajinné a přírodní zázemí Existence památek Občanská vybavenost Turistické trasy a cyklotrasy Dobrá věková struktura obyvatelstva Vlaková stanice Obec na silnici I. třídy Plochy podnikání - průmyslová zóna Ubytovací kapacity Statut městysu Rozvoj bydlení Technická infrastruktura v jádře Výpis slabých stránek Deficit technické infrastruktury v malých sídlech Kvalita bydlení Výpis příležitostí Stabilizace obyvatel mimo jádro obce Posílení rekreačních funkcí Výpis hrozeb Vylidnění sídel mimo jádro

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Příznivé životní prostředí Dílčí hodnocení životního prostředí: Průměrné (počet bodů: 0) Hospodářský rozvoj Dílčí hodnocení hospodářského rozvoje: Dobrý (počet bodů: 1) Soudržnost společenství obyvatel území Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Dobrý (počet bodů: 1) Vyváženost


59


Dobrá (počet bodů: 3)

Zvěstov Výpis silných stránek Kvalitní krajinné a přírodní zázemí Obec na silnici I. třídy Technická infrastruktura v jádře Plochy výroby zemědělského charakteru CHKO Blaník (Libouň) Výpis slabých stránek Deficit technické infrastruktury v malých sídlech Kvalita bydlení Občanská vybavenost Turistické trasy a cyklotrasy Špatná věková struktura obyvatelstva Výpis příležitostí Stabilizace obyvatel mimo jádro obce Posílení rekreačních funkcí Výpis hrozeb Vylidnění sídel mimo jádro

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Příznivé životní prostředí Dílčí hodnocení životního prostředí: Dobré (počet bodů: 1) Hospodářský rozvoj Dílčí hodnocení hospodářského rozvoje: Průměrný (počet bodů: 0) Soudržnost společenství obyvatel území Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Průměrný (počet bodů: 0) Vyváženost Dobrá (počet bodů: 1)


60


B.1.3 Kartogram vyváženosti Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území je seřazeno v tabulce. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti - 1, 2a, 2b, 2c, 3a, 3b, 3c, 4. Legenda – metodika kartogramu vyváženosti: Obec

Legenda:

Kategorie zařazení obce

1 2a 2b 2c 3a 3b 3c 4 + dobrý stav

Územní podmínky Pro Pro příznivé hospodářský životní rozvoj prostředí Z

H

+ + + + -

+ + + + - špatný stav

Pro soudržnost společenství obyvatel území S + + + + -

Vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Dobrý stav Z, S Z, H Z, S H, S Z H S žádné

Špatný stav žádné S H Z H, S Z, S Z, H Z, H, S

Vyjádření v kartogramu

S H Z H, S Z, S Z, H

Souhrn vyhodnocení územních podmínek jednotlivých obcí Obec

Červený Újezd Heřmaničky Ješetice Jankov Miličín Mezno Neustupov Olbramovice Ratměřice Střezimíř Smilkov Vrchotovy Janovice Vojkov Votice Zvěstov

Kategorie zařazení obce

Územní podmínky Pro příznivé Pro životní hospodářský prostředí rozvoj

Z

H

Pro soudržnost společenství obyvatel území S

+ + + + + + + + + + +

+

+ + +

+ -


Vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

+ +

Dobrý stav Z Z žádné Z Z Z Z Z, S Z Z Z Z, H, S

Špatný stav H, S H, S Z, H, S H, S H, S H, S H, S H H, S H, S H, S žádné

+ -

Z Z, H, S Z

H, S žádné H, S

Vyjádření v kartogramu

H, S H, S H, S H, S H, S H, S H H, S H, S H, S

H, S H, S

61


Kartogram vyhodnocení vyváženosti ORP Votice

B.1.4 Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí V oblasti ochrany životního prostředí je na pořadu další kultivace krajiny při stabilizaci zemědělských a lesnických činností. Ochrana přírodního prostředí je zajištěna legislativně i územně plánovací dokumentací. Liniové stavby je třeba řešit tak, aby krajina zůstala průchodná a nebyly narušeny historické ani jiné hodnoty území. Deficity v technické infrastruktuře budou doplňovány, zásobování pitnou vodou je zajištěno, odkanalizování území je připravováno i v menších sídlech. Plynofikace území je dokončena, elektrizace rovněž. Rozvojové jsou pouze místní části sítí.


62


B.1.5 Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území Území ORP Votice má v rámci České republiky polohu v okrajové oblasti, na rozhraní středočeského a jihočeského regionu. Tzv. „vnitřní pohraničí“ je dlouhodobě sledováno nejrůznějšími výzkumy. Diskrepance vývoje probíhá od konce 2. světové války. Přesto na něj Politika územního rozvoje nereaguje. Sídla jsou položena v kvalitním životním prostředí, avšak dochází k úbytku obyvatel, zaostává vybavenost území a pracovní příležitosti. V území je potenciál pro rekreační zázemí, fondy v území jsou dlouhodobě využívány k rekreaci. Území ORP Votice leží na silných tranzitních koridorech silniční a železniční dopravy. Jediným silným sousedním střediskem, ovlivňující vývoj v regionu je Praha a její přitažlivost včetně role Benešova, včetně vyjížďky za prací. Obyvatelstvo má přiměřenou vzdělanostní strukturu, nezaměstnanost dosahuje průměrných hodnot. Větší sídla ORP Votic plní funkce rezidenční i produkční.

B.2 Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích B.2.1 Priority ORP Votice v územně plánovací činnosti Celé území ORP je pokryto územně plánovací dokumentací. Z pohledu úkolů územního plánování jsou naplňovány jeho cíle. Je třeba zvažovat záměry územních plánů z pohledu dlouhodobé perspektivy. B.2.2 Problémy k řešení na území jednotlivých obcí ORP Votice 1. Železnice záměry - koridor tratě Praha – České Budějovice , včetně tunelového řešení 2. Silnice záměry – stabilizovaná trasa D3 vs. varianta PROMIKA 3. Dopravní řešení, obchvat Votic, úprava silnice Votice – Světlá 4. Silniční obchvat Olbramovice - Městečko 5. Miličín – úprava komunikace 6. Vodovod Benešov – Sedlčany 7. Transformovna Votice 8. Vyhlášení přírodního parku - Neustupov 9. Území záplav od vodního díla 10. Cyklotrasa


63


PROBLÉMOVÝ LIST Název problému

Výčet k.ú. dotčených problémem

Charakteristika problému

1

Modernizace železnice č. 220 Arnoštovice, Heřmaničky, Ješetice, Horní Borek, Červený Újezd, Mezno, Mitrovice, Beztahov, Votice, Křešice, Městečko, Tožice, Tomice

Jde o úsek, který nejméně vyhovuje požadavkům kladeným na koridorové tratě s mezinárodním provozem. Trať je sice elektrizována střídavou soustavou 25 kV, avšak je jednokolejná a v naprosto nevyhovujících směrových poměrech, které umožňují traťovou rychlost pouze 70 - 90 km/hod.

Nová trasa železniční tratě.

Návrh řešení problému

Navrhované řešení vychází z kompletní přeložky trati v úseku Sudoměřice – Heřmaničky a v úseku Votice – Tomice a to pro rychlost 160 km/hod. Další rozsáhlé přeložky včetně nově budovaných tunelů nebo mostních estakád jsou v úsecích Chotoviny - Sudoměřice, v oblasti obce Heřmaničky, Votice - Olbramovice a Olbramovice - Tomice. Tyto přeložky jsou navrhovány variantě pro rychlost 120 - 130 km/hod., respektivě 160 km/hod. VÚC Benešovsko, ZUR Středočeského kraje

Poznámka


64




2

Výstavba dálnice D3 Sedlečko, Minartice, Bezmíř, Martinice, Velké Heřmanice, Heřmaničky, Ješetice, Červený Újezd, Horní Borek, Miličín, Lažany, Mitrovice, Mezno

Zkapacitnění silniční sítě v trase České Budějovice – Praha výstavbou nové dálniční stavby. V současné době se posuzují dva záměry. První schválený ve VÚC Benešovsko, druhý PROMIKA. Připraveno v návrhu ZUR k projednání s obcemi. Charakteristika problému

Nová trasa dálnice D3. Nová dálniční stavba v extravilánovém pojetí s komfortním směrovým a výškovým uspořádáním, procházející volnou krajinou. Stávající silnice I/3 zůstane jako souběžná servisní komunikace. Návrh řešení problému

VÚC Benešovsko, ZUR Středočeského kraje Poznámka


65



3

Výstavba obchvatové komunikace Votice Votice, Křešice, Olbramovice


V současné době nejsou propojeny silnice I/18 a silnice II/121.


V souladu se schválenou dokumentací VÚC Benešovsko je navržena spojka podél železniční tratě mezi silnicí I/18 a II/121. Navržená přeložka I/18 mimo zastavěné území Křešice. Návrh řešení problému

VÚC Benešovsko, ÚP Votice Poznámka


66



4

Obchvat sídla Olbramovice - Městečko, přeložka silnice I/3 Olbramovice, Zahradnice, Tomice II


Průchod silinice I/3 zastavěným územím. Silnice rozděluje zastavěné území a dochází k zasažení zastavěného území hlukem.


Vybudování přeložky silnice I/3 na západním okraji sídla.


VÚC Benešovsko, ÚP Olbramovice Poznámka


67



5

Úprava poměrů na silnici I/3 v Miličíně Miličín


Nevhodné sklonové a směrové poměry v obci Miličín.


Úprava sklonových a směrových poměrů v obci Miličín.


VÚC Benešovsko Poznámka


68




6

Posílení zásobování pitnou vodou Rudoltice u Vrchotových Janovic, Křešice u Olbramovic, Vrchotovy Janovice, Bezmíř, Vojkov u Votic

Nedostatek pitné vody, napojení a dotace pitné vody v sídlech Bystřice, Líšno, Nesvačily, Drachkov, Vrchotovy Janovice a Vojkov


Vybudování zásobovacího vodovodního řadu.




69



7

Transformovna 110/22 kV Votice Votice


Nedostatečné zásobování elektrickou energií, nedostatečné napojení na soustavu VN 110 kV Voticka.


Transformovna 110/22 kV Votice




70




8

Návrh rozšíření přírodního parku Miličín, Dolní Borek, Mysletice, Smilkov, Ješetice, Neustupov, Horní Borek, Mstišov

Hodnotné přírodní území vhodné k ochraně formou vyhlášení přírodního parku. Lokalita kolem obce Neustupov, zachování zejména krajinného rázu.


Území navržené k vyhlášení přírodního parku.


VÚC Benešovsko Poznámka


71



9

Území záplav vodního díla Bezmíř, Martinice, Vojkov


Vzhledem k rozkolísanosti toků a hrozícím záplavám je připraven záměr vybudování nové vodní nádrže na toku Mastníku.


Vybudování vodní nádrže na toku Mastníku.




72



10

Cyklotrasy Bezmíř, Martinice, Vojkov, Votice , Nazdice, Beztahov


Doplnění chybějící cyklotrasy v území ve směru východozápadním.


Návrh na vybudování doplňující cyklotrasy.




73

ÚPLNÁ AKTUALIZACE ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Recommend Documents