2. AKTUALIZACE ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP BÍLINA VČETNĚ PODKLADŮ

2. AKTUALIZACE ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP BÍLINA VČETNĚ PODKLADŮ

DHV CR spol. s r.o., prosinec 2012

© DHV CR spol. s r.o., 2012

1

2. Aktualizace RÚRÚ ORP Bílina vč. podkladů

12/2012

Zadavatel Město Bílina Městský úřad Bílina, úřad územního plánování Břežánská 50/4 418 31 Bílina

Zhotovitel DHV CR, spol. s r.o., Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8 Ředitel společnosti:

Ing. Radim Gill

Ředitel Regionu západ:

Ing. Václav Starý tel.: 236 080 565 e-mail: [email protected]

Autorský tým Ing. arch. Mgr. Monika Boháčová, vedoucí týmu Ing. arch. Alena Švandelíková Mgr. Magdalena Hrudková Mgr. Karolina Lejsková Jakub Vik

2


12/2012

Územně analytické podklady zpracované v roce 2008 byly spolufinancovány z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj. Podpora byla poskytnuta z Integrovaného operačního programu v kontinuální výzvě pro oblast intervence 5.3. Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik, zaměření výzvy 5.3.a) Podpora při zavádění územně analytických podkladů obcí s rozšířenou působností.

3


12/2012

Obsah

Textová část: 1. 2. 3.

Důvody pořízení aktualizace RURÚ ORP Bílina ................................................................... 6 Základní východiska ............................................................................................................. 10 Stav a vývoj správního území ORP Bílina........................................................................... 12 3.1 Základní údaje o území ........................................................................................................... 12 3.1.1 Poloha, rozloha, administrativní členění a sídelní struktura ........................................... 12 3.1.2 Širší vztahy území........................................................................................................... 13 3.2 Environmentální pilíř ................................................................................................................ 15 3.2.1 Přírodní podmínky........................................................................................................... 15 3.2.2 Hygienické aspekty životního prostředí .......................................................................... 25 3.3 Pilíř sociální soudržnosti.......................................................................................................... 28 3.3.1 Obyvatelstvo ................................................................................................................... 28 3.3.2 Bydlení ............................................................................................................................ 34 3.3.3 Dopravní dostupnost a dopravní infrastruktura .............................................................. 36 3.3.4 Vybavenost obcí technickou infrastrukturou ................................................................... 41 3.3.5 Vybavenost obcí sociální infrastrukturou ........................................................................ 43 3.4 Ekonomický pilíř....................................................................................................................... 45 3.4.1 Ekonomické subjekty ...................................................................................................... 45 3.4.2 Trh práce......................................................................................................................... 47 3.4.3 Cestovní ruch .................................................................................................................. 48 4. Přehled limitů, hodnot a záměrů v území ORP Bílina ........................................................ 51 4.1 Limity v území.......................................................................................................................... 51 4.1.1 Limity v oblasti environmentálního pilíře......................................................................... 51 4.1.2 Limity v oblasti sociálního a ekonomického pilíře ........................................................... 56 4.2 Hodnoty v území...................................................................................................................... 61 4.2.1 Hodnoty v oblasti environmentálního pilíře..................................................................... 61 4.2.2 Hodnoty v oblasti sociálního a ekonomického pilíře ....................................................... 66 4.3 Záměry v území ....................................................................................................................... 74 5. SWOT analýzy ........................................................................................................................ 76 5.1 Oblast průmyslová a těžební: Bílina - Ledvice – Světec (část Chotějovice) – Hostomice ...... 77 5.2 Oblast průmyslová a zemědělská: Světec (vyjma části Chotějovice) – Ohníč ....................... 80 5.3 Oblast zemědělská a rekreační: Hrobčice – Lukov – Měrunice .............................................. 83 5.4 Souhrnná SWOT analýza........................................................................................................ 86 6. Vyhodnocení vyváženosti vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území..................... 88 6.1 Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek ORP Bílina dle vzájemného vztahu jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje ............................................................................................. 88 6.2 Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek jednotlivých obcí dle pilířů udržitelného rozvoje území .................................................................................................................................... 89 6.3 Indikátory hodnocení udržitelného rozvoje.............................................................................. 92 7. Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci ..................................................... 116 7.1 Problémy vymezené na základě rozboru udržitelného rozvoje území .................................. 116 7.2 Závady v území ..................................................................................................................... 117 7.3 Ohrožení území rizikovými přírodními jevy ........................................................................... 119 7.4 Střety záměrů s limity využití území a vzájemné střety záměrů na provedení změn v území120 4


7.5 7.6 7.7 7.8 7.9 8.

12/2012

Základní limity a dlouhodobé cíle udržitelného rozvoje území .............................................. 122 Významné deficity, rizika a trendy očekávaného vývoje území ............................................ 124 Varianty rozvoje území .......................................................................................................... 125 Varianty řešení územních střetů............................................................................................ 125 Omezení změn v území vyplývající z veřejných zájmů ......................................................... 125 Seznam zkratek.................................................................................................................... 127

Příloha č. 1: Kartogramy vybraných jevů ......................................................................................... 130 Příloha č. 2: Kartogram kategorizace území dle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území .......................................................................................... 139 Příloha č. 3: Svazky obcí

Grafická část: 1. 2. 3. 4.

Výkres hodnot území Výkres limitů využití území Výkres záměrů na provedení změn v území Výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích

1:10 000 1:10 000 1:10 000 1:10 000

5


1.

12/2012

Důvody pořízení aktualizace RURÚ ORP Bílina

V souladu s §28, odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, je pořizovatel každé 2 roky od pořízení územně analytických podkladů povinen pořídit jejich úplnou aktualizaci. Předmětem úplné aktualizace je aktualizace těchto údajů:

údaje od poskytovatelů, poskytované dle metodického návodu k příloze č. 1 A vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění (dále jen „metodika“)

údaje zjištěné průzkumem území, tj.

a. plochy výroby;* b. plochy občanského vybavení;* c. plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území;* d. urbanistická hodnota; e. historicky významná stavba, soubor; f.

architektonicky cenná stavba, soubor;

g. významná stavební dominanta; h. místo významné události; i.

významný vyhlídkový bod;

j.

ostatní veřejná infrastruktura.

* V souladu s metodikou jsou údaje a) – c) zjišťovány průzkumem území pouze v případě neexistence platné územně plánovací dokumentace příslušné obce. Zhotovitel provedl komplexní průzkum všech obcí a zjistil nesoulad využití území dle platné ÚPD a dle skutečného stavu. V souladu s platnou legislativou byly plochy vymezené v souladu se schválenou či vydanou ÚPD respektovány a informace o skutečném využití území byla integrována jako komplementární v rámci grafické části dokumentace. Zároveň bylo zohledněno vymezení ploch s rozdílným způsobem využití dle rozpracované ÚPD (plochy stabilizované), s ohledem na maximální aktuálnost informací uvedených v těchto dokumentacích. Pro upřesnění závaznosti dokumentace, resp. zdroje vymezení, byl v datovém modelu u každého jevu tento zdroj specifikován s rozlišením: platná ÚPD / rozpracovaná ÚPD / průzkum území. POSKYTOVATELÉ ÚDAJŮ O ÚZEMÍ V souladu s §28, odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. poskytovatelé údajů poskytují pořizovateli aktualizované údaje, resp. potvrzují správnost a úplnost poskytnutých údajů. Aktualizované údaje pro účely 2. Aktualizace RURÚ správního území ORP Bílina poskytly následující subjekty: 1) Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (jev 27, 28, 31) 2) ČEZ Distribuce (jevy 72, 72RZ, 73, 73RZ) 3) ČEZ ICT (jev 82) 4) EUROVIA (TARMAC) (jev 57) 5) Geofond (jevy 58, 63) 6) RWE GasNet (jev 75) 7) Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje, územní odbor Ústí nad Labem (jev 111) 8) Ministerstvo životního prostředí ČR – odbor ochrany ovzduší (jev 65) 9) Ministerstvo životního prostředí ČR – odbor ekologických škod (jev 64) 6


12/2012

10) Ředitelství silnic a dálnic ČR (jev 90) 11) Severočeské doly, a.s. (jev 1, 2, 4, 48, 55, 57, 58, 60, 63, 66, 68, 70, 72, 73, 75, 80, 81, 84, 93, 95) 12) Městský úřad Bílina, (jev 115 - pasportizace veřejného osvětlení) 13) Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. (jevy 68, 70) 14) Telefonica O2 Czech Republic a.s. (jevy 81, 82) 15) Obec Světec (jev 115) 16) Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, správa CHKO (jevy 17, 18) 17) Národní památkový ústav (jevy 11, 14) 18) ČEZ Teplárenská (jevy 79, 80) 19) Klub českých turistů (jev 106) 20) Obvodní báňský úřad (jev 57) 21) Obec Hrobčice (jev 115) 22) Krajský úřad Ústeckého kraje – odbor životního prostředí (jevy 21, 50, 51) 23) RWE – GasNet (jev 75) 24) ČEPS (jevy 72, 73) 25) Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (jev 41) 26) Obec Měrunice (jev 70) 27) ČEZ Distribuce II. (jevy 72, 73) 28) ČEZ ICT II. (jev 82) 29) Ministerstvo zdravotnictví ČR, Český inspektorát lázní a zřídel (jevy 55, 56) 30) Krajský úřad Ústeckého kraje – odbor dopravy (jevy 91, 92) 31) České dráhy, a.s. – Telematika (jevy 81, 82) 32) Ministerstvo obrany VUSS Praha (jevy 82, 103) 33) Povodí Ohře (jev 48) Poskytnutá data byla zapracována do 2. Aktualizace RURÚ. Aktuálnost, správnost a úplnost dat předaných k 31.12.2011 potvrdily následující subjekty: 1) ČEPS, a.s. (jevy 72 a 73) 2) Povodí Ohře (jev 53) 3) SŽDC (jevy 94, 95) 4) BIS (jev 103) 5) Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje, územní odbor Teplice (jevy 110, 111) 6) Bohemia Arch 7) ČEPRO 8) Obec Ledvice 9) Obec Lukov 10) Ministerstvo vnitra ČR (jevy 81, 112) 11) Policie ČR, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje 12) Řízení letového provozu ČR 13) Vojenské lesy a statky ČR 7


12/2012

14) Wienerberger (jev 57) 15) Město Bílina – odbor životního prostředí (jevy 17, 18, 22, 23, 24, 50) 16) GTS Novera, SITTEL (jevy 81, 82) 17) Telia Sonera (jev 82) 18) Vodafone (jevy 81, 82) 19) MERO ČR (jevy 77, 78) 20) Obec Hrobčice (jev 70) 21) Obec Měrunice (jevy 115, 93) 22) AGC (jev 70) 23) Obec Hostomice (jevy 93, 115) 24) Obec Ohníč (jevy 68, 70, 115) 25) Město Bílina – krizové řízení (jev 109) PODKLADY Pro 2. Aktualizaci RURÚ správního území ORP Bílina byla dále využita nově vydaná či rozpracovaná územně plánovací dokumentace, aktualizované statistické údaje a oficiální internetové stránky obcí v dotčeném správním území, konkrétně pak:

Politika územního rozvoje České republiky 2008 Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (vydané 7.9.2011) ÚP Bílina (vydaný 21.6.2012) ÚPO Hostomice – Změna č. 1 (vydaná 26.9.2011) ÚPO Světec – Změna č. 1 (vydaná 6.10.2010) ÚPO Ohníč – Změna č. 1 (vydaná 16.6.2011) ÚP SÚ Hrobčice – Návrh Změny č. 1 (Návrh Změny pro veřejné projednání zpracován 01/2012, nyní ve fázi projednání) ÚP SÚ Hrobčice – Návrh Změny č. 2 (Návrh Změny pro veřejné projednání zpracován 06/2012, nyní ve fázi projednání) Návrh ÚP Ledvice (Návrh ÚP pro společné jednání zpracován 06/2012, nyní ve fázi projednání) ÚPO Lukov – Návrh Změny č. 1 (Návrh Změny pro společné jednání zpracován 02/2012, nyní ve fázi projednání) Návrh ÚPO Měrunice (Návrh ÚP pro společné jednání zpracován 2/2011, nyní ve fází projednání) statistické údaje – CENIA, ČD, ČGS, ČHMÚ, ČSÚ, GEOFOND, JDVM, MOS, RIS, ŘSD, SEKM, SLDB, VÚV TGM webové stránky obcí

V rámci aktualizace údajů z ÚPD byla rovněž provedena úprava vymezení hranice zastavěného území: Tabulka č. 1 – Vymezení hranice zastavěného území obec

zdroj vymezení hranice z.ú.

datum, ke kterém se hranice z.ú. vymezuje

Bílina

ÚP (6/2012)

1.4.2012

Hostomice

ÚP (12/2006), Změna č. 1 (9/2011), Změnou č. 1 se hranice z.ú. nemění

v ÚPD není stanoveno

Hrobčice

Změna č. 1 ÚP SÚ (1/2012, rozpracovaná)

1.2.2010

Ledvice

ÚP (6/2012, rozpracovaný), v platném ÚP SÚ

1.4.2012 8


12/2012

Tabulka č. 1 – Vymezení hranice zastavěného území obec

zdroj vymezení hranice z.ú.

datum, ke kterém se hranice z.ú. vymezuje

(8/1999) není hranice z.ú. vymezena) Lukov

ÚPO (11/2005)


Měrunice

ÚP (2/2011, rozpracovaný), obec nemá platnou ÚPD

1.1.2011

Ohníč

Změna č. 1 ÚPO (6/2011)


Světec

Změna č. 1 ÚPO (10/2010)


2. Aktualizace Rozboru udržitelného rozvoje území byla zpracována v souladu s ustanovením § 4, odst. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti a na základě požadavků pořizovatele daných zadáním veřejné zakázky a smlouvou o dílo.

9


2.

12/2012

Základní východiska

Udržitelný rozvoj je v legislativě pro oblast územního plánování vnímán jako „rozvoj spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území a který uspokojuje potřeby současné generace a generací 1 budoucích” . Tomuto přístupu se podřizuje zpracování územně analytických podkladů a územně plánovací dokumentace po stránce věcné i formální. Uvedená definice udržitelného rozvoje území vychází zčásti z klasické a široce přijaté definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z roku 1987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích. Definice udržitelného rozvoje založená na pojmu „potřeby příštích generací“ však naráží na problém, jak tyto budoucí potřeby při současné dynamice vývoje ve všech oblastech lidského života definovat. Příkladem mohou být představy, které panovaly o realitě první dekády 21 století v šedesátých a sedmdesátých letech století dvacátého ve srovnání se současným stavem. Obsah pojmu udržitelný rozvoj se během uplynulých dvaceti let vyvíjel. Světový summit o udržitelném rozvoji (Johannesburg 2002), zdůraznil, že cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním, jak symbolicky vyjádřilo jeho heslo: lidé, planeta, prosperita. Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů: - sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech; - účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; - udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Tato definice obsahuje těžko uchopitelný pojem „potřeby všech“, což v podstatě znemožňuje její použitelnost. Pro praktické použití v oblasti plánování rozvoje bylo nutno nalézt operativní tvar, který by umožnil jednoduchým způsobem alespoň posuzovat zda vývoj směřuje k udržitelnosti, nebo se od ní vzdaluje. Je zřejmé, že tento tvar je do značné míry zjednodušením reality, s nímž je při posuzování udržitelnosti nutno počítat. Vymezení prakticky použitelného tvaru vychází z faktu, že prostor, jenž je předmětem zájmu (město, kraj, země), je dynamickým systémem (resp. jeho součástí). U každého systému je klíčovou charakteristikou rovnováha. Systém, který je schopen zachovat rovnováhu, je udržitelný, systém, který se vzdaluje od rovnováhy, se dříve či později zhroutí, respektive se přesune do jiného rovnovážného stavu. Nerovnovážné systémy existují pouze díky externí „intervenci“ zajišťující jejich přetrvávání. Cílem je tedy snaha o dosažení co nejvyšší dynamické rovnováhy mezi ekonomickým rozvojem, sociálním rozvojem a ochranou životního prostředí. Názorným a snadno srozumitelným vyjádřením ideální rovnováhy je rovnostranný trojúhelník. Ochrana životního prostředí

Ekonomický rozvoj

Sociální soudržnost

Podstatným krokem je definovat, co je to vyváženost vztahu jednotlivých pilířů. Z logiky územního rozvoje a územního plánování vyplývá, že není možné na všechna území pohlížet stejně a požadovat jakousi unifikovanou podobu prostoru. Je zřejmé, že město Bílina a sousední obce mají jiné problémy z hlediska udržitelného rozvoje, než obec Lukov. V Bílině nepatří mezi základní problémy neexistence kanalizace, či vybavenosti pro vzdělávání. Naopak zde nelze uvažovat o zásadní změně struktury krajiny a koeficientu ekologické stability. Je tedy jasné, že na rovnováhu či vyváženost nemůžeme pohlížet jako na rovnocennost. Rovnostranný trojúhelník uvedený výše je tedy spíše symbolem než reálně dosažitelným stavem. 1

§ 18 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu 10


12/2012

Posuzování stavu a vývoje území a vyváženosti jednotlivých pilířů, tak jak je vyžadována platnou legislativou v oblasti územního plánování, musí být prováděno vždy z úhlu požadovaného žádoucího stavu území, k němuž má rozvoj směřovat.

11


12/2012

3.

Stav a vývoj správního území ORP Bílina

3.1

Základní údaje o území

3.1.1

Poloha, rozloha, administrativní členění a sídelní struktura2

Správní území obce s rozšířenou působností Bílina (dále jen “ORP Bílina”) se nachází v severních Čechách, ve střední části Ústeckého kraje. ORP Bílina leží na jižním okraji mostecké hnědouhelné pánve a směrem k jihu přechází do oblasti Českého Středohoří. Sousedí se správními územími ORP Teplice (sever, východ), Most (západ), Litvínov (severozápad), Louny (jih) a Lovosice (jihovýchod). Všechna zmíněná území patří do Ústeckého kraje. ORP Bílina je druhým nejmenším ORP Ústeckého kraje a v rámci České republiky patří mezi nejmenší správní obvody obce s rozšířenou působností. Zahrnuje 8 obcí, 30 částí obcí a 31 katastrálních území. Rozloha ORP Bílina činí 12 358 ha (2,3 % rozlohy kraje) a k 31.12.2011 mělo území 20 818 obyvatel.. Obcemi v ORP Bílina jsou: - Bílina – části obce Bílina, Chudeřice, Mostecké předměstí, Pražské předměstí, Teplické předměstí a Újezdské předměstí; - Hostomice; - Hrobčice – části obce Červený Újezd, Hrobčice, Chouč, Kučlín, Mirošovice, Mrzlice, Mukov, Razice a Tvrdín; - Ledvice; - Lukov – části obce Lukov a Štěpánov; - Měrunice – části obce Měrunice a Žichov; - Ohníč – části obce Dolánky, Křemýž, Němečky, Ohníč a Pňovičky; - Světec – části obce Chotějovice, Světec, Štrbice a Úpoř. Nejvýznamnějším sídlem je město Bílina, které tvoří přirozené centrum ORP. V Bílině je soustředěno 76% obyvatel ORP (15 835) a většina ekonomických aktivit a vybavenosti v území. Poloha centra v území je z pohledu geografického dobrá, reálně však leží na okraji území, neboť navazuje na prostory těžby uhlí, v nichž byla řada sídel či částí obcí v 60 – 70. letech 20. století postupně vymístěna v důsledku pokračujících těžebních aktivit (např. Hrobčice – původní části obce Dřínek, Hetov a Radovesice, dále Světec – části obce Chotovenka a Pohradice, částečně obec Ledvice nebo Bílina – původní části obce Břežánky, Břešťany a Jenišův Újezd). Statut města mají Bílina a Ledvice (560 obyvatel). Status městyse byl přidělen Hostomicím, které mají 1 223 obyvatel. Nejmenšími obcemi jsou Měrunice a Lukov. Ostatní obce spadají do velikostní kategorie obcí mezi 500 - 1000 obyvatel (viz tabulka č. 1), to lze hodnotit příznivě. Hustota osídlení převyšuje průměr kraje. Průměrná hustota zalidnění ORP Bílina je vysoká: 168 2 2 obyvatel/km (průměr v České republice 133 obyvatel/ km ). 3 Podle indexu rozdrobenosti sídlení struktury (IR), který činí v ORP Bílina 14,6 lze sídelní strukturu charakterizovat jako ucelenou (IR Ústeckého kraje je 19,8 a IR České republiky je 27,3). Tabulka č. 2 – Přehled obcí v ORP Bílina Obec

Počet částí obce

Rozloha (ha)

Počet obyvatel

Bílina

6

3 251

15 835

Hostomice

1

300

1 223

Hrobčice

9

4 255

990

Ledvice

1

497

560

2

data ČSÚ k 31.12.2011, není-li uvedeno jinak index rozdrobenosti sídelní struktury je váženým prumerem, založeným na podílech obyvatel v nejmenších obcích (z celkového poctu obyvatel) 3

12


12/2012

Tabulka č. 2 – Přehled obcí v ORP Bílina Obec

Počet částí obce

Rozloha (ha)

Počet obyvatel

Lukov

2

964

142

Měrunice

2

1 149

325

Ohníč

5

708

748

Světec

4

1 234

995

Celkem

30

12 358

20 818

Ve správním území ORP Bílina působí několik sdružení a svazků obcí: - Mikroregion Hrobčice (obce Hrobčice, Měrunice) - Mikroregion Integro – Západ České Středohoří – Poohří (obce Měrunice, Lukov) - Severočeské sdružení obcí (Bílina, Měrunice, Ohníč, Hrobčice, Hostomice) - Svaz měst a obcí ČR (Bílina, Měrunice, Hrobčice, Ohníč, Světec) - Euroregion Krušnohoří (Měrunice, Ledivce, Lukov) Cílem těchto svazů je zejména vzájemná spolupráce za účelem podpory sociálně – ekonomického rozvoje obcí.

3.1.2

Širší vztahy území

Území ORP je lokalizováno v centru Ústeckého kraje mezi velmi silnými aglomeracemi Teplice – Ústí nad Labem a Most – Litvínov – Chomutov (viz obrázek č. 1).

13


12/2012

Obrázek č. 1: Geografická pozice ORP Bílina v Ústeckém kraji

Vazby města Bíliny na sousední regionální centra Most a Teplice zprostředkovává silnice I/13 (Karlovy Vary – Chomutov – Most – Ústí nad Labem – Liberec), která je součástí nejvýznamnějšího dopravního koridoru v Podkrušnohoří. Tento koridor dále tvoří železniční trať č. 130 (součást železničního koridoru SRN - Cheb – Děčín – SRN tvořeného tratěmi č. 90, 98, 130, 140). Silnice I/13 i železniční trať 130 procházejí přímo městem Bílina, avšak v území mají spíše tranzitní charakter. Vazby na nižší centra osídlení umožňují silnice II. třídy č. 257 (Louny) a č. 258 (Duchcov a Lovosice). Pro vnější dopravní vztahy má význam též trať č. 131 Bílina – Úpořiny – Ústí nad Labem s návazností na trať č. 097 do Lovosic. Severní část území ORP Bílina je v Politice územního rozvoje ČR 2008 (PÚR 2008) zahrnuta do rozvojové osy republikového významu OS7 Ústí nad Labem – Chomutov – Karlovy Vary – Cheb – hranice ČR / Německo (Nürnberg). Rozvojová osa je vymezena v rozsahu území obcí v přímé návaznosti na dopravní tahy, zejména na silnici I/13 procházející celým Pokrušnohorským prostorem, a paralelních železniční tratí č. 130 a 131. Hranice rozvojové osy OS7 je zpřesněna Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje. Do rozvojové osy republikového významu OS7 je zahrnuto území obcí Bílina, Hostomice, Ledvice, Ohníč, Světec. Celý správní obvod ORP Bílina je dále dle PÚR ČR 2008 zároveň součástí specifické oblasti republikového významu SOB 5 Mostecko, která je vymezená z důvodu strukturálních problémů plynoucích z jednostranného zaměření ekonomické základny na těžbu uhlí, energetiku a chemický průmysl. Zmíněné ekonomické aktivity vedly v minulosti k významnému zatížení životního prostředí, v současné době jsou rovněž zdrojem problémů v ekonomickém a sociálním pilíři, neboť dochází k útlumu těžby. 14


12/2012

Rozsah využití uhelných zásob je vymezen v ZÚR Ústeckého kraje prostřednictvím vymezení územně ekologických limitů těžby, dle usnesení vlády ČR č. 331/1991, č. 444/1991 a č. 1176/2008. Tyto limity představují nepřekročitelné hranice pro povrchovou těžbu i výsypkové hospodářství. Ve správním území ORP Bílina jsou vymezeny limity ÚEL6 a ÚEL7. Závažné a dlouhodobé důsledky provozování těžebních aktivit a průmyslové činnosti byly důvodem k vymezení 3 asanačních území nadmístního významu v ZÚR Ústeckého kraje: -

lom Bílina a výsypka Pokrok (ASA6)

-

odkaliště elektrárny Ledvice (ASA7)

-

výsypka Radovesice (ASA8)

Na plochách určených k asanaci postupně dochází k útlumu těžby a realizaci rekultivačních opatření pro navrácení devastovaného území do krajinného prostředí a zvýšení ekologické stability krajiny (zejména rekultivace zemědělská, lesnická, hydrická). Součástí rekultivací jsou mimo jiné opatření k zajištění prostupnosti krajiny, vymezení ÚSES a vytvoření ploch pro sport a rekreaci. V případě Radovesické výsypky již rekultivace byla zahájena v celém rozsahu území, z části rovněž ukončena. Proces rekultivace v lomu Bílina je spíše výhledový, vzhledem k předpokládaném ukončení těžby k roku 2035.

3.2 3.2.1

Environmentální pilíř Přírodní podmínky

ORP Bílina lze z hlediska přírodních podmínek rozdělit na dvě části - jižní část náležející do oblasti Českého středohoří patří mezi nejcennější přírodní krajiny Čech a je chráněna v rámci CHKO České středohoří. Naproti tomu severní část spadající do Podkrušnohorské pánve je značně pozměněna povrchovou těžbou hnědého uhlí. I.

Geomorfologické poměry

Podle geomorfologického členění ČR náleží větší jižní část území do celku České středohoří. Na území ORP jsou zastoupeny Teplické středohoří, Kostomlatské středohoří a Bečovské středohoří. Celek České středohoří náleží do Podkrušnohorské oblasti (podprovincie Krušnohorská soustava, provincie Česká vysočina, systém Hercynský). Reliéf je zvlněný s nápadně vystupujícími útvary neovulkanitů třetihorního stáří. Severní část spadá geomorfologicky do celku Mostecká pánev, který je rovněž součástí Podkrušnohorské oblasti (podprovincie Krušnohorská soustava, provincie Česká vysočina, systém Hercynský). Reliéf je rovinatý, mírně rozčleněný korytem Bíliny. Nejvyšší nadmořské výšky v území dosahuje vrh Hradišťany (752 m n.m.), nejnižší dno povrchového lomu lom Bílina (40 m n.m.) Při charakteristice reliéfu Bílinska nelze opomenout těžbu uhlí a stavebního kamene. Díky těžbě uhlí byla zásadním způsobem antropogenně změněna rozsáhlá území především v Ledvicích, Světci, severozápadu Bíliny a severovýchodu Hrobčic. Výsypky se táhnou ze severního cípu Hrobčic severozápadním směrem přes Bílinu a Ledvice. Nejznámější je Radovesická výsypka, která vznikla v prostoru údolí Radovesického potoka v šedesátých – osmdesátých letech minulého století. Ukládáním hlušiny byla (prakticky zbytečně) zlikvidována atraktivní krajina s pěti obcemi – Dřínek, Hetov, Lyskovice, Radovesice a Chotovenka. Výsypka je postupně rekultivována. Vzhledem k nestabilitě podloží a možným sesuvům a erozním jevům je pro celé území výsypky vyhlášena stavební uzávěra. Těžba kamene se uskutečňuje v Měrunicích a Dolánkách (Ohníč), cihlářská hlína je těžena v Hostomicích. Rovněž touto těžbou došlo k ovlivnění reliéfu a krajinného rázu. II.

Geologické poměry

Jižní část území spadající do Českého středohoří se vyznačuje složitou geologickou stavbou. Převažují mořské usazeniny (pískovce, slínovce, vápence, jíly) svrchní křídy s ostrůvkovitým výskytem kyselých hornin proterozoického stáří (ruly, fylity, paleoryolity).

15


12/2012

Významným rysem utvářejícím charakter území jak z hlediska geologického, tak i krajinného, jsou bazické třetihorní vulkanity, které byly oddenudovány a vytvářejí tak v krajině nápadné tvary. Příkladem je znělcový vrch Bořeň (539 m n.m.), jenž je symbolem Bíliny a celého území. Jedná se o vypreparovaný lakolit nefelinického fonolitu s příkrými erozně-denudačními svahy. Křídové usazeniny jsou na řadě míst překryty kvartérními sedimenty různého původu, zejména svahové hlínami a sutěmi, sprašemi a sprašovými hlínami. V okolí řeky Bíliny, potoka Syčivka a dalších menších vodních toků jsou nivní sedimenty (štěrky, štěrkopísky apod.). Severozápadní část území (obec Ledvice, západ Hostomic a Světce, sever Bíliny) patří k Mostecké pánvi s jílovitými a písčitými sedimenty třetihorní jezerní pánve. Součástí těchto usazenin jsou mocné sloje hnědého uhlí, které jsou na území ORP z větší části vytěženy. Neporušené neogenní usazeniny jsou zastoupeny v malém rozsahu. S geologickým podložím souvisí i limitující faktory ovlivňující možnost rozvoje obcí. Jedná se zejména o tzv. radonový index, což je míra pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektů, jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového indexu podloží proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech. Zároveň indikuje i míru pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nově stavěných objektů. V území ORP Bílina není identifikován vysoký radonový index. Střední radonový index je vymezen ve vazbě na horninové podloží na terciérních bazických neovulkanitech a proterozoických ortorulách 4 a pararulách. Podle map radonového rizika na území ČR zasahují plochy se středním radonovým indexem do zastavěných území a jejich těsného sousedství v obcích Ohníč (části Dolánky, Křemýž a Ohníč – severní část), Bílina (Mostecké, Teplické a Pražské Předměstí), Lukov (okrajově na svazích vrchu Hlaváč nad částí Lukov) a Hrobčice (okrajově Chouč směrem k Bořeni).

4

Radonové riziko na území České republiky 1:50000, listy 02-32 Teplice a 02-34 Bílina. Česká geologická služba, 2004. http://nts5.cgu.cz/website/new_radon 16


12/2012

Obrázek č. 2: Mapa radonového indexu pro ORP Bílina

Druhým limitujícím prvkem je riziko sesuvů, které indikuje přímé ohrožení zástavby a také nevhodné podmínky pro zakládání staveb. Sesuvná území jsou vázána na svahové partie vrchů tvořených třetihorními vulkanity a také na nezpevněné svahové partie povrchových hnědouhelných lomů. Aktivní sesuvy jsou vymezeny5 na území obcí Ledvice (lom), Světec (Světec, Štrbice), Bílina (Chudeřice lom), Lukov (Lukov, Štěpánov). Potenciální sesuvy jsou stanoveny na území obcí Bílina (vrch Bořeň, Chudeřice - lom), Ledvice (lom), Světec (Světec, Štrbice), Hrobčice (Kučlín, Hrobčice, Mrzlice, Mirošovice, Razice, Mukov, Tvrdín), Lukov (Lukov, Štěpánov) a Měrunice (Měrunice). U obcí, resp. částí obcí vyznačených tučně jde o výskyt sesuvného území v zastavěném území. III.

Nerostné suroviny

Samostatnou problematikou ve vazbě na geologické podloží je ochrana ložisek nerostných surovin. Jak již bylo zmíněno, severozápadní a severní část území je lokalitou výskytu hnědého uhlí v těžitelné podobě. Těžba stále probíhá ve velkolomu Bílina na území obcí Bílina a Ledvice.

5

Interaktivní mapa sesuvů. Česká geologická služba GEOFOND, 2008. http://www.geofond.cz/mapsphere/MapWin.aspx?M_WizID=24&M_Site=geofond&M_Lang=cs 17


12/2012

Výhradní ložisko uhlí s chráněným ložiskovým území (dále též „CHLÚ“) se nachází mezi obcemi Světec a Ohníč. Toto ložisko bylo dříve těženo hlubinnou těžbou. Další ložisko uhlí je severně od části obce Křemýž (obec Ohníč). Významnou těženou nerostnou surovinou je rovněž kámen vhodný pro zpracování na štěrk. Výhradní ložisko s těženým dobývacím prostorem a chráněným ložiskovým území (dále též „CHLÚ“) je na území obce Měrunice. Další CHLÚ pro stavební kámen je stanoveno v jižní části obce Hostomice. Čedič jako stavební kámen je těžen též v dobývacím prostoru Dolánky (obec Ohníč). Na území části obce Chouč (Hrobčice) zasahuje výhradní ložisko bentonitu s CHLÚ Liběšice. Na území obce Hostomice se nachází výhradní ložisko cihlářské hlíny s těženým dobývacím prostorem a chráněným ložiskovým územím. S těžbou souvisí též poddolovaná území a důlní díla. Těžba probíhá v současné době v lomu Bílina na území obcí Bílina a Ledvice. Poddolovaná území vč. důlních děl se nachází na území obcí Bílina (Bílina), Světec (Chotějovice, Světec, Úpoř, Štrbice) a Ohníč (Ohníč, Křemýž, Dolánky). V oblasti obcí Hrobčice (Mukov) a Měrunice se rovněž nachází rozsáhlá poddolovaná oblast po historické těžbě uhlí. Těžbou pyropu bylo vytvořeno poddolované území Řisuty zasahující částečně na území Červeného Újezdu (Hrobčice). IV.

Klimatické poměry

ORP Bílina patří do teplé oblasti. Vlivem srážkového stínu Krušných hor jde o území poměrně suché. Projevuje se jihovýchodní gradient poklesu teplot. Průměrné roční teploty dosahují cca 6 - 9°C, průměrné roční srážky pod 500 mm. V zimním období se často vyskytují teplotní inverze. Vysoké znečištění ovzduší podmiňuje nadprůměrný výskyt mlh (60 - 80 dnů v roce). V.

Pedologické poměry

Příznivé klimatické a geologické poměry jsou důvodem geneze hodnotných půd prakticky na celém území ORP. Mezi přirozenými půdami převažují kambizemě (zejména eutrofní kambizem) a černozemě (zejména pelická černozem). Přirozené pedologické poměry jsou dlouhodobě ovlivněny zemědělskou činností. Převážná většina zemědělských půd je zařazena do 1. a 2. třídy ochrany. Tento fakt vytváří příznivé podmínky pro rozvoj zemědělství, je však limitující pro územní rozvoj sídel. Tabulka č. 3 – Podíl zemědělské půdy v ORP Bílina obec

podíl ZPF ve správním území obce (%)

podíl ZPF I. třídy (%)

podíl ZPF II. třídy (%)

podíl ZPF III. třídy (%)

podíl ZPF IV. třídy (%)

podíl ZPF V. třídy (%)

Bílina

54

15

9

6

11

13

Hostomice

81

40

9

7

10

15

Hrobčice

66

6

10

20

21

9

Ledvice

16

4

11

0

1

0

Lukov

24

3

0

0

9

12

Měrunice

77

2

25

25

21

4

Ohníč

55

11

2

16

22

4

Světec

59

0

7

17

22

13

zdroj: VÚMOP (k 5.4.2012)

Na území obcí Hrobčice a Měrunice byla v minulosti provedena opatření ke zvýšení úrodnosti půd (meliorace apod.), z nichž některé jsou zřejmě (s ohledem na jejich stáří) nefunkční. S těžbou a rekultivacemi souvisí zvýšený podíl kultizemí, tj.půd vzniklých činností člověka. 18


12/2012

OHROŽENOST EROZÍ6 Dle ohroženosti katastrů k vodní erozi je téměř celé řešené území je zařazeno do oblastí náchylných až mírně ohrožených oblastí k vodní erozi (pouze obec Ledvice zařazena do oblastí bez ohrožení). Nejnáchylnější půdy k erozi dle kategorizace faktoru erodovatelnosti půdy má severní část území obce Hostomice, Světec, Ohníč a Teplické předměstí v obci Bílina. K větrné erozi jsou náchylné půdy v obci Bílina, Světec, Hostomice a Hrobčice. V kategorii půd silně ohrožených větrnou erozí je zařazeno území obce Ledvice. Ostatní část ORP Bílina je bez ohrožení. Pro eliminování celkového ohrožení území erozí je nutné identifikovat postižené pozemky a navrhnout potřebná opatření a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalových srážkách a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně a nežádoucích erozních procesů. Při odnímání půdy ze ZPF je také nutné zajistit, aby odvodnění sousedních ploch nebylo narušeno. Postižení území vodní erozní znázorňuje následující obrázky. Obrázek č. 3: Mapy ohroženosti půd vodní a větrnou erozí dle k.ú. A. ohroženost vodní erozí

VI.

B. ohroženost větrnou erozí

Hydrologické a hydrogeologické poměry

Území spadá celé do povodí Bíliny. Je odvodňováno řekou Bílinou, která prochází územím ve směru jihozápad – severovýchod. Vlévá se do Labe v Ústí nad Labem (mimo ORP). Na území ORP má většinou pravostranné přítoky, neboť severní část území tvoří hnědouhelný důl, v němž byly přirozené hydrologické poměry přetvořeny. Významnými pravostrannými přítoky jsou Syčivka a Štrbický potok. Dalšími významnějšími toky v území jižně od Bíliny jsou Mukovský potok a Mrzlický potok (přítoky Syčivky), Lužický potok, vlévající se do Srpiny (přítok Bíliny na území ORP Most) a Lukovský potok (přítok Mukovského potoka), jehož koryto bylo přeloženo. Radovesický potok, jehož údolí bylo využito pro deponie hlušiny z hnědouhelného dolu, je zatrubněn. Levostrannými přítoky jsou Bouřlivec a Ledvický potok jako jeho přítok a Kladrubský potok. Oba se vlévají do Bíliny v Hostomicích. Vodní režim v území byl zásadně ovlivně dlouholetou těžbou uhlí, která vedla k přerušení či úplnému zániku vodních ploch a toků a vzniku nových dočasných vodotečí. V závislosti na ukončování těžebních aktivit jsou postupně zahájovány rekultivační práce, jejich součásti je rovněž obnova vodního režimu včetně realizace nových vodních ploch (hydrická rekultivace území), s vodohospodářskou a zároveň rekreační funkcí. Mezi nejvýznamnější záměry patří výstavba Ledvického rybníka na místě bývalého odkaliště ELE a výhledová realizace jezera Bílina v prostoru lomu Bílina.

6

dle SOWAC GIS, vodní a větrná eroze půd ČR,

http://ms.vumop.cz/mapserv/dhtml_eroze/index.php?project=dhtml_eroze& 19


12/2012

Toky Bílina, Syčivka a Bouřlivec mají stanovené záplavové území i aktivní zónu záplavového území. Protipovodňová opatření na těchto tocích nejsou dostatečná. Obce v severní části ORP Bílina (Hostomice, Ohníč, Světec) jsou rovněž zasaženy záplavovým územím vodního díla Všechlapy. Pro ochranu zastavěného území Bíliny byla navržena protipovodňová opatření – 2 vodní nádrže a odvodňovací příkop na patě Radovesické výsypky a dále suchý polder v Žižkově údolí. K ochraně území před povodňovým nebezpečím v budoucnu přispěje rovněž rekultivace ploch po ukončené těžbě, zejména rekultivace lesnická, případně hydrická. Významnější vodní plochy se hojně nevyskytují. Zpravidla se jedná o menší vodní plochy na vodních tocích (např. Radovesický rybník, Dřínecký rybník a Bezovka v Bílině, Měrunické rybníky), vodní nádrže (Štěpánov I, Štěpánov II, Křemýž) či o zatopené oprámy (Márinka, Eleonora ad.). V území Radovesické výsypky vznikají spontánně vodní plochy, u nichž je jediným zdrojem vody déšť. Na území ORP jsou vymezeny tři útvary povrchových vod7: -

Bílina po soutok s tokem Bouřivec (od soutoku se Srpinou); Bílina po soutok s tokem Ždírnický potok (od soutoku s Bouřlivcem); Bouřlivec po ústí do toku Bílina.

Dále jsou v řešeném území vymezeny dva útvary podzemních vod Mostecká pánev – severní část a Křída dolního Labe. Vodní útvar podzemních vod Mostecká pánev patří mezi oblasti s narušením hydrologického a hydrogeologického režimu. Jde zejména o zcela zásadní porušení přirozených podzemních zvodní těžbou a deponiemi vytěžené hlušiny. Zdroje pitné vody jsou v Hrobčicích (Bílina I, Bílina II, Červený Újezd, Mukov), v Hrobčicích - Mukově a v Lukově (prameniště Lukov – Březina), v Ohníči (vrt Ohníč) a ve Světci (Štrbice). V Bílině jsou přírodní zdroje léčivých a minerálních vod (bílinská kyselka), které jsou trvale využívány. Další nevyužívané zdroje jsou v Ledvicích. Z hlediska ochrany podzemních vod jsou stanoveny zranitelné oblasti, tedy oblasti rizikové z hlediska kontaminace podzemních vod. Zasahují obce Bílina, Hrobčice a Měrunice. Pro zlepšení hydrologického a hydrogeologického režimu je nezbytné zvýšit retenční schopnost krajiny a eliminovat tak její „vysýchání“ (jde o velmi suchou oblast). Kromě malých retenčních nádrží na vodních tocích je žádoucí realizovat pásy travních porostů, remízky a další plochy zeleně v krajině. VII.

Biotické poměry

Přirozenou vegetací území většiny území jsou teplomilné dubohabrové háje (černýšové dubohabřiny). Severní svahy mají přirozený vegetační pokryv lipové bučiny. V údolích potoků jsou v úzkých pásech 8 plochy olšin a jasenin. Na vrchu Bořeň je vymezena ojedinělá teplomilná břeková doubrava . Původní vegetační pokryv byl, až na výjimky, přeměněn na kulturní zemědělské a lesní cenózy. Díky omezení využívání některých hůře přístupných ploch vznikají spontánně náhradní společenstva blížící se přirozeným ekosystémům. Podíl lesů je v ORP celkově nízký, činí 2 750 ha, tedy zhruba 22 % (z celkové rozlohy), ale lokálně je variabilní. Nejkontrastnější je srovnání Lukova se 76,5% lesů a Hostomic s 5%. Vysoké zastoupení mají listnaté lesy (64% PUPFL - dub 31%, bříza 13%). Tabulka č. 4 – Podíl pozemků lesa v ORP Bílina obec

podíl PUPFL ve správním území obce (%)

podíl lesů hospodářských (%)

podíl lesů ochranných (%)

podíl lesů zvláštního určení (%)

Bílina

10,2

0,1

0,3

9,8

Hostomice

5,4

0

2,5

2,9

7

dle podkladů VÚV TGM 2006

8

Mapa potenciální přirozené vegetace. MV ČR, MŽP ČR, CENIA 2008. http://geoportal.cenia.cz/mapsphere/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs 20


12/2012

Tabulka č. 4 – Podíl pozemků lesa v ORP Bílina obec

podíl PUPFL ve správním území obce (%)

podíl lesů hospodářských (%)

podíl lesů ochranných (%)

podíl lesů zvláštního určení (%)

Hrobčice

24,3

9,1

0,7

14,5

Ledvice

6,9

0

0

6,9

Lukov

76,5

15,6

2,7

58,2

Měrunice

13,6

11,4

0

2,2

Ohníč

31,7

0

0

31,7

Světec

18

0,8

0

17,2

zdroj: ÚHÚL

Přírodní podmínky podmiňují přítomnost rozličných typů stanovišť, což se kladně odráží v biologické rozmanitosti. Například ve skalních společenstvech lze nalézt chráněné druhy jako tařici skalní, hvězdici alpskou, hvozdík sivý, výra velkého, užovku hladkou atd. Lokality vzácných druhů a hodnotných společenstev se vlivem vhodné míry a typu rekultivačních zásahů nacházejí i v některých územích postižených těžbou. Přirozená obnova přírodního prostředí je sice velmi pozvolná, ale přesto patrná. VIII.

Ochrana přírody a krajiny

CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ PŘÍRODY Cenná území z přírodního a krajinářského hlediska, která jsou předmětem ochrany, se nachází zejména ve východní části ORP Bílina. Nejvýznamnějším a nejrozsáhlejším chráněným územím přírody je CHKO České Středohoří, založená 19. března 1976 výnosem Ministerstva kultury ČSR č.j. 6.883/76. Zasahuje na území obcí Měrunice, Lukov a Hrobčice. Do první zóny patří Lukov a Hrobčice (část). Nejvýznamnějším maloplošným chráněným územím je národní přírodní rezervace Bořeň, která je zároveň jedinou evropsky významnou lokalitou soustavy Natura 2000 v ORP (CZ 0420026 Bořeň). Přírodní rezervace na Bořeni byla zřízena již před 2. světovou válkou, dne 10.2.1977 byla lokalita předpisem Ministerstva kultury č. 8826/76 vyhlášena státní přírodní rezervací, 11.6.1992 byla vyhláškou č. 395/92 Sb. změněna kategorie ochrany území na národní přírodní rezervaci. Předmětem ochrany jsou ohrožená rostlinná společenstva s řadou zvláště chráněných druhů rostlin a vzácní dravci. Pro období 2009 – 2015 byl zpracován Plán péče o národní přírodní rezervaci Bořeň. Lokalita Bořeň je vymezena jako jediný registrovaný významný krajinný prvek na území ORP Bílina. U obce Hrobčice (Mukov) najdeme přírodní rezervaci Hradišťanská louka, vyhlášenou 3. ledna 1952. Předmětem ochrany jsou čedičové valy keltského hradiště z 8. – 9. století a dále typická květena horské louky s bohatým výskytem vstavačovitých rostlin (starček oranžový, úpolín nejvyšší, hadí mord nízký, mochna bílá, hrachor různolistý, kostřava ametystová). 1. srpna 2001 byla vyhlášena přírodní rezervace Trupelník, v rozsahu významného paleontologického naleziště paleogenní diatomitové mikroflory a makroflory s druhohorními vápencovými zkamenělinami. V rezervaci se nachází teplomilná společenstva s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin (hlaváček jarní, len žlutý). Na jihozápadním okraji Radovesické výsypky se nachází přírodní rezervace Dřínek. Rezervace byla vyhlášena 1. června 2002. Důvodem ochrany jsou xerotermní travinná společenstva stepního a lesostepního charakteru a teplomilné druhy rostlin, vzácně se vyskytující v severní části českého termofytika. Na svazích jsou evidovány zvláště chráněné druhy rostlin (kavyl úzkolistý a koniklec luční český), které se řadí do kategorie silně ohrožených. V blízkosti Hostomic, na svazích Husova vrchu (neovulkanický suk z olivinického nefelinitu), se nachází přírodní památka Husův vrch, vyhlášená v roce 1989. Na území přírodní památky je evidován výskyt teplomilných druhů, zejména hlaváčku jarního, dále tařinky horské, kavylu vláskovitého, koniklece lučního nebo chřestu obecného. 21


12/2012

Na jižních svazích čedičového vrchu Štěpánovské hory v blízkosti obce Lukov byla vyhlášena přírodní památka Štěpánovská hora, zahrnující rozsáhlé lesní porosty – dubové bučiny, doubravy s dřínem, kamenité habrové doubravy. Štěpánovská hora je spojena s teplomilnou skalní flórou a bohatým výskytem ohrožených druhů rostlin (kavyl Ivanův, koniklec luční český, bělozářka liliovitá, lilie zlatohlavá, medovník meduňkolistý, hvězdnice zlatovlásek). Do území obce Měrunice zasahuje z jihu lokalita výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Vraník – stepní svah, významná mykologická lokalita. KRAJINNÝ RÁZ V rámci zpracování RURÚ ORP Bílina bylo vymezeno 15 oblastí krajinného rázu – Duchcovská část Mostecké pánve, Kostomlaty, Libčeveská kotlina, Lukovská kotlina, Měrunické údolí, Milešovská kotlina, Mukovské úbočí Kozího hřbetu, Prameny Granátky, Prameny Milešovského potoka, Prameny Modly, Rtyňské údolí Bíliny, Třebívlické Pooří, Údolí Suchého potoka, Vlastislavská kotlina a Zaječické údolí. Přírodní, krajinné a civilizační dominanty území představují v mnoha případech rovněž místa krajinného rázu. Dle ZÚR Ústeckého kraje je území ORP rozděleno do souvislých krajinných celků se specifickými 9 charakteristikami. Tabulka č. 5 – Přehled krajinných celků v ORP Bílina dle ZÚR Ústeckého kraje krajinný celek (označení dle ZÚR ÚK)

dotčené obce

charakteristika krajinného celku

CHKO České středohoří – Milešovské a Verneřické středohoří (5a)

Měrunice, Lukov, Hrobčice

krajina výrazných zalesněných vrcholů a hlubokých údolí se zachovalými fragmenty přirozeného lesa, se souvislejšími plochami bezlesí, s vyváženým zastoupením lesních porostů, zemědělských pozemků a převážně malých sídel s koncentrovanou zástavbou významných urbanistických i architektonických hodnot

CHKO České středohoří – Lounské středohoří (5b)

Měrunice, Lukov, Hrobčice

krajina výrazných, převážně odlesněných vrcholů, zemědělsky využívaná (tradice ovocnářství), s malými sídly s koncentrovanou zástavbou

České středohoří – Milešovské středohoří (6a)

Hostomice, Hrobčice, Lukov, Ohníč, Světec

krajina výrazných vrcholů a hlubokých údolí (průlomové údolí Bíliny) se zachovalými fragmenty přirozeného lesa, s vyváženým zastoupením lesních porostů, zemědělských pozemků a malých sídel s koncentrovanou zástavbou

České středohoří – Lounské středohoří (6b)

Bílina, Hrobčice

krajina výrazných, převážně odlesněných vrcholů (kuželů, kup) a hlubokých údolí (průlomové údolí Bíliny), zemědělsky využívaná, s menšími sídly s koncentrovanou zástavbou

Severočeské nížiny a pánve (13)

Hostomice, Ohníč, Světec

krajina nížin, širokých niv velkých vodních toků a severočeských pánví, lokálně s kužely třetihorních vulkanitů, převážně intenzivně zemědělsky využívaná, se strukturou menších a středních sídel, často vysokých urbanistických a architektonických hodnot

Severočeská devastovaná a souvisle urbanizovaná území (14)

Bílina, Hostomice, Hrobčice, Ledvice, Světec

krajina severočeských podkrušnohorských sníženin – pánví, lokálně s izolovanými vrcholy třetihorních vulkanitů, s navazující krajinou souvisle urbanizovaných ploch sídel a průmyslových areálů; krajiny v závislosti na probíhajících rekultivačních a revitalizačních opatřeních postupně začleňovaná do krajinného celku Severočeských nížin a pánví, jejíž současný územní rozsah vyvolaný antropogenními zásahy je pokládán za maximální

9

vydané ZÚR Ústeckého kraje 22


12/2012

Obrázek č. 4: Vymezení krajinných celků dle ZÚR Ústeckého kraje

ZÚR Ústeckého kraje definují na území ORP Bílina následující rámcové typy krajin:

dle osídlení: - stará sídelní krajina Hercynica a Polonica - pozdně novověká sídelní krajiny Hercynica

dle využití území: - lesní krajiny - lesozemědělské krajiny - urbanizované krajiny - krajiny bez vylišeného způsobu využití

dle reliéfu: - krajiny plošin a pahorkatin - krajiny sopečných pohoří - těžební krajiny - krajiny zaříznutých údolí 23


-

12/2012

krajiny kuželů a kup krajiny bez vylišeného reliéfu

EKOLOGICKÁ STABILITA KRAJINY Z hlediska krajiny je důležitým integrovaným ukazatelem jejího stavu koeficient ekologické stability (dále též „KES“), který vyjadřuje poměr relativně stabilních ploch vůči plochám nestabilním. I když metodologicky vykazuje jisté nepřesnosti, umožňuje srovnání situace v obcích. Dle tohoto ukazatele lze vymezit území: -

-

-

-

nadprůměrně využívané krajiny se zřetelným narušením přírodních struktur; základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy (KES = 0,11 – 0,30) – Bílina, Hostomice, Ledvice, Měrunice; intenzívně využívané krajiny zejména zemědělskou velkovýrobou; oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie (KES 0,31 – 1,00) – Hrobčice, Světec; s vcelku vyváženou krajinou v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energo-materiálových vkladů (KES 1,01 – 2,99) – Ohníč; s přírodní a přírodě blízkou krajinou s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem (KES 3,00 a více) – Lukov.

Nejnižší KES mají Ledvice (0,19) díky velké ploše lomu. Naopak Lukov má KES 11,2, což ukazuje na velmi zachovalou přírodní krajinu. ORP jako celek má KES 0,55. POZEMKOVÉ ÚPRAVY V části území ORP Bílina byly provedeny či zahájeny pozemkové úpravy, za účelem změny uspořádání krajiny, zejména zlepšení prostupnosti a přístupnosti krajiny, obnovy původních cest a obnovy přirozených liniových a dalších krajinotvorných prvků. Realizace pozemkových úprav celkově přispívá ke zlepšení životního prostředí, k ochraně půdy a vodních prvků a ke zvýšení ekologické stability krajiny. Tabulka č. 6 – Přehled pozemkových úprav v ORP Bílina stav pozemkových úprav obec

k.ú.

zahájené KPÚ

ukončené KPÚ

zahájené JPÚ

ukončené JPÚ

bez pozemkový ch úprav

Bílina Bílina – Újezd Bílina

Břešťany Břežánky Chudeřice u Bíliny Jenišův Újezd

Hostomice

Hostomice nad Bílinou

Hrobčice

Chouč Červený Újezd u Mukova Dřínek Hetov Hrobčice Kučlín Mirošovice Mrzlice Mukov Radovesice u Bíliny 24


12/2012

Tabulka č. 6 – Přehled pozemkových úprav v ORP Bílina stav pozemkových úprav obec

k.ú.

zahájené KPÚ

ukončené KPÚ

zahájené JPÚ

ukončené JPÚ

bez pozemkový ch úprav

Razice Tvrdín Ledvice

Ledvice Lukov u Bíliny

Lukov

Štěpánov u Lukova Měrunice

Měrunice

Žichov Křemýž

Ohníč

Ohníč Chotějovice Chotovenka

Světec

Pohradice Světec Štrbice

zdroj: www.eagri.cz (Portál Ministerstva zemědělství), k 23.8.2012

3.2.2

Hygienické aspekty životního prostředí

Přestože se kvalita životního prostředí v posledním desetiletí na území ORP výrazně zvýšila, Bílinsko a sousední ORP stále patří v celostátním srovnání k velmi problematickým územím. Je to dáno ekonomickou orientací této části Ústeckého kraje. Mezi největší znečišťovatele patří elektrárna Ledvice, povrchový hnědouhelný lom Bílina a související provozy a doprava (zejména silnice I/13 a železnice). I.

Kvalita ovzduší

Míra znečištění ovzduší je ovlivněna klimatickými poměry a geomorfologií terénu, které jsou v Bílině extrémně nepříznivé, protože město leží v inverzním údolí řeky Bíliny a je ze všech stran uzavřeno převyšujícími kopci. Proto zde dochází k nadměrnému hromadění exhalací. Častý výskyt teplotních inverzí v zimě zhoršuje rozptylové podmínky, v suchých obdobích je výrazná prašnost z těžebních ploch. Současným problémem z pohledu kvality ovzduší řešeného území je znečištění ovzduší suspendovanými částicemi velikostní frakce do 10 µm (PM10). Na území ORP Bílina dochází k překračování denního imisního limitu pro PM10 stanoveného pro účel ochrany zdraví obyvatel. V tabulce č. 7 (7a a 7b) je uvedeno vymezeni oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na 10 celkové ploše jednotlivých obcí, které spadají pod působnost obce s rozšířenou působností Bílina . Tabulka č. 7a – Procentuální podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší Obec

SO2 M24

PM10 RP

PM10 M24

NO2

BZN

souhrn LV

Bílina

0

0

100

0

0

100

Hostomice

0

0

100

0

0

100

Hrobčice

0

0

80

0

0

80

Ledvice (SÚ Duchcov

0

0

100

0

0

100

Lukov

0

0

15

0

0

15

Měrunice

0

0

95

0

0

95

10

ČHMÚ 2011, OZKO 25


12/2012

Tabulka č. 7a – Procentuální podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší Obec

SO2 M24

PM10 RP

PM10 M24

NO2

BZN

souhrn LV

Ohníč

0

0

100

0

0

100

Světec

0

0

100

0

0

100

ORP Bílina

0

0

86

0

0

86

Tabulka č. 7b – Procentuální podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší Obec

NO2 LVMT

souhrn LVMT

ARSEN

B(a)P

souhrn TV

O3 8H

souhrn O3

Bílina

0

0

0

30

30

0

10

Hostomice

0

0

0

40

50

0

0

Hrobčice

0

0

0

0

0

0

95

Ledvice (SÚ Duchcov

0

0

0

35

30

0

0

Lukov

0

0

0

0

0

0

100

Měrunice

0

0

0

0

0

0

100

Ohníč

0

0

0

0

0

0

20

Světec

0

0

0

10

15

0

40

ORP Bílina

0

0

0

15

15

0

45

Ukazatele: SO2 M24 PM10 RP PM10 M24 NO2 BZN souhrn LV NO2 LVMT souhrn LVMT Arsen B(a)P souhrn TV O3 8H souhrn O3

SO2 24 h průměr PM10 roční průměr PM10 24 h průměr NO2 roční průměr Benzen Celkem překročení limitní hodnoty pro zdraví NO2 roční průměr limitní hodnota + mez tolerance Celkem překročení limitní hodnoty včetně meze tolerance pro zdraví Arsen roční průměr Benzo(a)pyren roční průměr celkem překročení cílové limitní hodnoty pro zdraví (bez ozonu) Přízemní ozon maximální denní klouzavý 8 h průměr Celkem překročení cílové limitní hodnoty přízemního ozonu pro zdraví

Zdroj: ČHMÚ 2006

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že na území města Bílina došlo v roce 2011 k překročení imisního limitu pro PM10 na 86 % území. V hodnoceném období byl 24 hodinový imisní limit pro PM10 překročen na území všech obcí v ORP Bílina. Na 15 % hodnoceného území nebyl dodržen cílový imisní limit pro benzo(a)pyren a limit pro zdraví (bez ozonu). Limitní hodnoty přízemního ozonu byly překročeny téměř na polovině území (45 %). V případě vývojového srovnání (2008) došlo k rozšíření území zasaženého překročením limitních hodnot výše zmíněných imisních látek. Tato skutečnost se týká zejména prachových částic a limitů pro ochranu zdraví (2008 zasaženo 27,1 % území) a přízemního ozonu (2008 zasaženo 6,6 % území). II.

Kvalita vod

Čistota povrchových vod je všeobecně velmi nízká. Jakost vody v nejvýznamnějším toku oblasti – řece Bílině - ovlivňuje zejména chemický průmysl (nejvýznamnější znečišťovatel je Chemopetrol – mimo ORP). Bílina má nadlimitní množství celkového fosforu, stejné zatížení je i v případě amoniakálního a dusitanového dusíku. Hodnota chemické spotřeby kyslíku splňuje limit daný nařízením vlády. Hodnocení úseku Bíliny v profilu Pod Mračným potokem - Ústí nad Labem je z hlediska obecných, fyzikálních a chemických ukazatelů hodnoceno nejhorší, tedy V. třídou jakosti. Problematická je i čistota přítoků Bíliny. 26


12/2012

Obrázek č. 5: Jakost vody v Bílině

Zdroj: http://heis.vuv.cz, k 4.7.2012

Přestože je řeka Bílina kvalitativně nejhorší řekou v ČR, její jakost se od počátku 90. let zlepšila, a to zejména výstavbou čistíren odpadních vod. Nárůst znečištění se zastavil a obsah sledovaných látek klesá. K úplnému odstranění znečištění by mohlo dojít snad jen po omezení nebo úplném zastavení vypouštění průmyslových odpadních vod, což je vzhledem k průmyslovému charakteru regionu zatím nereálné. Podle “Ekologické studie povodí Bíliny” je podstatný úsek toku Bíliny na Mostecku hodnocen jako část s extrémně nepříznivými ekologickými poměry. Koryto má vegetační doprovod tvořen jen ojedinělými mladými stromy a kvalita vody pod přítokem z ČOV Chemopetrolu výrazně klesá. Znečištění se netýká pouze Bíliny. Významným problémem je vypouštění důlních vod do Ledvického potoka bez čištění a vypouštění splaškových vod do vodních toků v obcích bez ČOV. Dle Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe jsou pro vodní útvary, zasahující do ORP Bíliny, stanoveny významné problémy nakládání s vodami. Následně jsou určeny konkrétní programy opatření, jež by měly vést ke zlepšení současného stavu kvality vody. 11

Dle Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe jsou stanoveny tyto problémy : -

nevhodné antropogenní ovlivnění přirozeného stavu koryt vodních toků všechny obce ORP Bílina

-

nadměrné znečištění povrchových vod pesticidy a nebezpečnými látkami obce ORP Bílina vyjma obce Lukov a Měrunice

-

nadměrné znečištění povrchových vod sírou obce Hostomice,Hrobčice, Ledvice, Lukov, Ohníč

Vliv výše uvedených problémů se zvyšuje zejména ve vazbě na vyšší podíl zemědělské půdy a zornění a na existenci půd ohrožených erozními procesy. Z těchto důvodu je potřeba v některých obcích více dbát na podporu realizace doporučených opatření. III.

Ekologické zátěže 12

Na území ORP Bílina jsou evidována tato kontaminovaná místa : -

komunální skládka Chotovenka (Světec, k.ú. Chotovenka, k.ú. Štrbice) – v bývalém uhelném lomu Jarmila, severozápadně od Štrbického vrchu (kvalitativní riziko 3 – střední, kvantitativní riziko 3 – lokální);

11

Určení zařazení obcí do útvaru povrchových vod: dle majoritního podílu území obce, jež zasahuje do konkrétního útvaru vod.

12

databáze Systém ekologicky kontaminovaných míst, MŽP+CENIA, 2012 (http://kontaminace.cenia.cz/) 27


12/2012

-

Glaverbel Czech a.s. (Světec, k.ú. Chotějovice, Bílina, k.ú. Chudeřice u Bíliny) – kontaminace z průmyslové výroby, riziko kontaminace přírodních léčivých zdrojů (kvalitativní riziko 2 – vysoké, kvantitativní riziko 2 – regionální);

-

ČSPHM Bílina – Benzina s.r.o. (Bílina, k.ú. Chudeřice u Bíliny, k.ú. Břežánky) – na severním okraji Bíliny po pravé a levé straně silnice I/13, kontaminace z provozu čerpací stanice – těžba, zpracování a skladování ropy (kvalitativní riziko 5 - žádné, kvantitativní riziko 3 – lokální);

-

Oprám (Hostomice, k.ú. Hostomice nad Bílinou) – oprám bývalého hnědouhelného lomu, na západním okraji obce Hostomice (kvalitativní riziko 3 – střední, kvantitativní riziko 3 – lokální);

-

Červený Újezd u Bíliny (Hrobčice, k.ú. Mukov, Měrunice, k.ú. Měrunice) – vojenský prostor, dříve základna pro jaderné zbraně s podzemními bunkry, kontaminace horninového prostředí (motorová nafta, benzín, oleje), již provedeny sanační práce (kvalitativní riziko 4 – nízké, kvantitativní riziko 4 – bodové).

IV.

Hluk

Vysoká hluková zátěž v obcích je způsobena především tranzitní dopravou. Významným zdrojem hluku je silnice I. třídy č. 13 (E442) (viz obrázek č. 3). Obrázek č. 6: Hluková mapa silnice E442 na území ORP Bílina

Zdroj: geoportal.cenia.cz

3.3 3.3.1

Pilíř sociální soudržnosti Obyvatelstvo13

ORP Bílina patří v rámci kraje k nejméně početným, k 31.12. 2011 měl 20 818 obyvatel. Základní demografické údaje o obcích v ORP Bílina uvádí tabulky č. 8, 9 a 10, obrázky č. 7, 8 a 9 a kartogramy č. 3, 4 a 6 v příloze č. 1.

13

demografické údaje jsou převzaty z podkladů ČSÚ, 2012 28


12/2012

Vývoj počtu obyvatel celého ORP Bílina v současnosti nepatrně ubývá, polovina obcí v zájmovém území ztrácí (to je změna oproti roku 2009, kdy sídla v ORP Bílina početně narůstala). Index vývoje obyvatel (dále též „IV“) v období 2009 až 2011 za celé ORP je 99,97. Největší úbytek obyvatel zaznamenala obce Ohníč (IV=95,59) a Hostomice (IV=96,22). Naopak nejvíce získává obec Měrunice (IV=105,86), což je demografickým trendem poslední desetileté dekády. U ostatních obcí kolísá index vývoje o 1 bod. Z dlouhodobého pohledu jsou naopak téměř všechny obce početně v zisku. Nejvyšší nárůst lze v období 2001 – 2011 zaznamenat v obcích Hrobčice (IV=115,90) a Měrunice (IV=110,54). Tabulka č. 8 – Vývoj počtu obyvatel v obcích v ORP Bílina Počet obyvatel obec

2001

Bílina

Index vývoje

2009

15 773

2011

2011/2009

2009/2001

2011/2001

15 903

15 835

99,57

100,08

100,39

Hostomice

1 224

1 271

1 223

96,22

102,33

99,92

Hrobčice

860

979

990

101,12

116,83

115,12

Ledvice

519

564

560

99,29

106,62

107,90

Lukov

136

141

142

100,71

105,22

104,41

Měrunice

294

307

325

105,86

103,37

110,54

Ohníč

773

783

748

95,53

103,98

96,77

Světec

936

981

995

101,43

104,47

106,30

Celkem ORP

20 515

20 929

20 818

99,96

101,49

105,17

Kraj

819 450

836 198

828 026

99,02

102,0

102,04

ČR

10 224 192

10 506 813

10 505 445

99,99

102,9

102,76

Zdroj: ČSÚ 2012, SLDB 2001

Obrázek č. 7: Index změny počtu obyvatel v obdobích 2011/2009 a 2011/2001 (v %) v obcích ORP Bílina 2011/ 2001

2011 / 2009 Měrunice

Hrobčice

Sv ětec

Měrunice

Hrobčice

Ledv ice

Lukov

Sv ětec

Bílina

Lukov

Ledv ice

Bílina

Hostomice

Hostomice

Ohníč

Ohníč

90,0

95,0

100,0

105,0

110,0

90,0

95,0

100,0

105,0

110,0

115,0

Věková struktura obyvatelstva celého území ORP Bílina je příznivá, v rámci celého ORP připadá na 100 dětí (věk 0 – 14) 79 osob starších 65 let (index stáří IS = 72). Tuto situaci kopíruje převážná většina obcí, pouze v obcích Ohníč (IS = 101,0) a Lukov (IS =133,3) je poměr výrazně vyšší. Vývoj indexu stáří však již tak příznivý není. V roce 2001 byl index stáří za ORP 61 a v roce 2011 79. Hodnoty však nedostahují průměru České republiky, což lze považovat za pozitivní jev. Tabulka č. 9 – Věková struktura v obcích v ORP Bílina Index stáří obec Bílina

2001 61

Průměrný věk

2009 71

2011 80

2001 37,3

2009 38,5

2010 38,8 29


12/2012

Tabulka č. 9 – Věková struktura v obcích v ORP Bílina Index stáří obec

2001

Průměrný věk

2009

2011

2001

2009

2010

Hostomice

54

63

62

37,1

37,7

37,6

Hrobčice

77

78

77

39,0

39,1

38,8

Ledvice

43

57

60

36,3

37,1

37,0

Lukov

60

128

133

39,3

43,6

43,5

Měrunice

74

109

88

38,1

40,9

40,1

Ohníč

68

88

101

38,3

40,1

39,8

Světec

66

80

92

38,5

39

39,7

Celkem ORP

61

72

79

37,3

38,6

38,8

Kraj

73

71,8

96

38,1

39,8

40,0

ČR

87

105,1

110

39,0

41,4

40,8

Zdroj: ČSÚ 2012, SLDB 2001, 2011

Průměrný věk obyvatel ORP Bílina byl k 31.12.2011 38,8 let a je dlouhodobě nižší než v případě České republiky. Vyšší průměrný věk byl zjištěn pouze u obce Lukov (43,5), ten je kopírován ukazatelem vývoj indexu stáří. Opačný vývoj je u obcí Ledvice (37,0) a Hostomice (37,6), opět tento vývoj potvrzuje věková struktura obyvatel v uvedených obcích. Obrázek č. 8: Vývoj indexu stáří 2001 / 2011 v obcích ORP Bílina

160,0 143

140,0

128

133

120,0 100,0 80,0 60,0 40,0

60 43

2001

60

55

57

2009

2010

2011

Bílina

Hostomice

Hrobčice

Ledvice

Lukov

Měrunice

Ohníč

Světec

Dalším důležitým ukazatelem je saldo migrace. To je v případě celého správního území ORP Bílina záporné, vykazuje hodnotu -11. Tato skutečnost je však zcela ovlivněna vysokým úbytkem počtu obyvatel v Bílině, jež převyšuje celkový nárůst ve všech ostatních obcích. Zájmové území tedy migračně dlouhodobě mírně ztrácí. Vzdělanostní struktura odpovídá ekonomickému zaměření oblasti. Podíl obyvatel se středním, vyšším a vysokoškolským vzděláním z celkového počtu obyvatel starších 15 let14 je výrazně nižší než je v Ústeckém kraji a v ČR. Negativní stránkou je i pozvolnější tempo zvyšování podílu této vzdělanostní skupiny obyvatel (nárůst o 4 % 2001 – 2011).

14

ČSÚ – výsledky SLBD 2001 a SLDB 2011 30


12/2012

Tabulka č. 10 – Základní demografické údaje o obcích v ORP Bílina Podíl SŚ+VŚ obec

2001

Saldo migrace

2011

2009

2011

2001 / 2011

Bílina

24,11

27,0

1

-69

-391

Hostomice

18,68

22,7

-14

-11

30

Hrobčice

14,87

22,6

14

9

189

Ledvice

10,51

18,5

8

-8

28

Lukov

6,36

14,7

3

-5

16

Měrunice

13,65

26,1

2

-

22

Ohníč

16,59

23,6

8

2

14

Světec

15,28

25,0

8

18

81

Celkem ORP

22,12

26,0

30

-64

-11

Kraj

30,55

35,9

-422

7 627

97 522

ČR

37,24

43,3

28 344

16 889

335 728

Zdroj: SLDB 2001, 2011

Obrázek č. 9: Vzdělanostní struktura ORP Bílina v roce 2001 a 2011 2011

2001 B ílina Bílina

Ho sto mice

Hostomice

Hro bčice

Hrobčice

Ledvice

Ledv ice Lukov

Luko v

Měrunice

M ěrunice

Ohníč

Ohníč

Sv ětec

Světec 0,0

0,2

0,4

0,6

0,8

1,0

0,0

0,2

0,4

0,6

0,8

1,0

Z hlediska národnostní struktury zhruba třetina obyvatel neuvádí svou národnost (dle SLDB 2011). Ve srovnání s předchozím sčítáním v roce 2001 výrazně poklesl podíl osob, které se přihlásily k nejčetnější – české národnosti. V roce 2001 uvedlo českou národnost 19 039 obyvatel ORP Bílina, tedy více než 90 %. V roce 2011 to byly pouhé dvě třetiny (60-70 %). Hlavním důvodem úbytku je skutečnost, že značná část obyvatelstva využila zákonem dané možnosti na otázky národnosti a náboženského vyznání neodpovědět. Tradiční národnostní menšiny – slovenská, německá a polská zaznamenaly stejně jako česká národnost úbytek počtu příslušníků. K romské národnosti se přihlásilo o 45 obyvatel méně. Podíl obyvatel se státním občanstvím Česká republika se výrazně nezměnil. Došlo však k citelnému nárůstu počtu obyvatel z Vietnamu v obcích Bílina a Hostomice. V Bílině se dále zvýšil počet obyvatel z Německa a Ukrajiny.

31


12/2012

Tabulka č. 11 - Obyvatelstvo podle národnosti obec Bílina Hostomice Hrobčice Ledvice Lukov Měrunice Ohníč Světec Celkem ORP

rok

obyvatelstvo celkem

národnost 0

slovenská 408

10

německá 214

13

1

0

1

248

8

36

0

831

0

0

22

838

770

0

0

9

2011

982

2001

529

601

1

1

483

0

0

2011

568

383

1

0

2001

134

131

0

0

2011

145

102

0

0

2001

297

271

0

0

2011

331

204

0

0

7

2001

753

688

1

0

26

2011

748

473

1

0

2001

939

879

0

0

2011

988

660

2

0

2001

20 622

19 039

24

2011

20 898

13 715

18

2001

15 890

česká 14 668

2011

15 901

10 461

2001

1 242

1 149

2011

1 235

2001

moravská 23

slezská

polská

romská 58

neuvedeno 304

101

8

4 729

17

0

25

0

7

4

339

2

14

1

22

6

0

3

1

347

34

0

5

0

4

5

0

1

0

175

3

0

0

0

0

2

0

1

0

39

14

0

6

0

0

4

1

111

1

30

0

5

3

0

11

0

250

25

0

20

0

7

11

0

6

0

293

1

555

13

306

59

367

2

304

8

134

14

6 283


32


12/2012

Tabulka č. 12 - Obyvatelstvo podle státního občanství obec Bílina Hostomice Hrobčice Ledvice Lukov Měrunice Ohníč Světec Celkem ORP

rok

obyvatelstvo celkem

státní občanství

2001

15 890

Česká republika 15 707

37

2

4

5

14

33

2011

15 901

15 265

47

21

3

22

17

160

Slovensko

Německo

Polsko

Ukrajina

Rusko

Vietnam

2001

1 242

1 238

0

0

0

0

0

0

2011

1 235

1 193

2

0

0

1

0

32

2001

838

815

0

1

0

8

0

2

2011

982

959

1

2

0

12

0

0

2001

529

526

1

0

0

0

0

0

2011

568

561

0

0

0

0

0

2

2001

134

134

0

0

0

0

0

0

2011

145

145

0

0

0

0

0

0

2001

297

292

0

0

0

0

0

0

2011

331

328

0

0

0

0

0

0

2001

753

749

2

0

1

0

1

0

2011

748

739

3

1

0

0

1

0

2001

939

930

3

1

0

4

0

0

2011

988

965

2

1

0

5

0

0

2001

20 622

20 391

43

4

5

17

15

35

2011

20 898

20 155

55

25

3

40

18

194


33


3.3.2

12/2012

Bydlení

Na území ORP Bílina došlo za posledních deset let k nárůstu počtu domů o 6,2 % oproti výchozímu roku 2001, z nichž v roce 2011 bylo 140 domů rodinných a pouze 6 bytových. V roce 2001 bylo v ORP Bílina 8 356 trvale obydlených bytů, z toho 2 233 bytů bylo v rodinných domech. Při kalkulaci zvýšení počtu rodinných domů lze usuzovat, že došlo mezi SLDB 2001a 2011 k rozšíření bytového fondu cca o 160 bytů v rodinných domech. Neobydlených bytů sloužících k rekreaci bylo v roce 2001 celkem 77, zatímco v roce 2011 se snížil jejich počet na 55 (viz tabulky č. 13 a 14). V případě vývojového srovnání došlo kromě města Bíliny k největšímu stavebnímu rozvoji v obcích Hrobčice (42 nových RD) a Světci (39 nových RD). Zde se počet rodinných domů rozšířil až o čtvrtinu původní hodnoty. Struktura bytového fondu je rozdílná. V Bílině a v Hostomicích převládají byty v bytových domech, zejména v centrálních částech těchto obcí (charakter městské zástavby, v případě Bíliny také s významným podílem zástavby vysokopodlažní sídlištní – panelové), v Ledvicích je poměr relativně vyrovnaný, v ostatních obcích převládají byty v rodinných domech, s charakterem venkovské, případně příměstské zástavby. V Lukově se nachází výhradně nízkopodlažní bytová zástavba rodinné domy. Nově vznikající zástavba ve všech obcích je z převážné většiny nízkopodlažní, s výjimkou Bíliny, kde jsou v novém ÚP vymezeny rovněž plochy pro bydlení v bytových domech, ve vazbě na stávající sídliště. Tabulka č. 13 – Vybrané údaje o domovním fondu v ORP Bílina Domy celkem Obec

2001

Domy obydlené

2011

2001

Bytové domy

2011

2001

Rodinné domy

2011

2001

2011

1503

1565

1398

1436

439

446

936

976

235

246

227

228

40

39

182

185

Hrobčice

300

340

222

263

15

17

203

245

Ledvice

131

136

124

126

21

21

103

105

Bílina Hostomice

38

47

38

42

0

0

38

41

115

116

77

89

9

9

68

79

Ohníč

209

210

181

182

17

18

161

161

Světec

251

295

228

266

19

17

207

246

2782

2955

2495

2632

560

567

1898

2038

Lukov Měrunice

Celkem ORP

Zdroj: SLDB 2001, SLDB 2011

Tabulka č. 14 – Vybrané údaje o bytovém fondu v ORP Bílina Byty celkem Obec Bílina

2001

Byty obydlené 2001

2011

Byty v bytových domech

Byty v rodinných domech

2001

2001

6891

6520

5936

5 393

1099

Hostomice

515

481

431

246

229

Hrobčice

406

321

345

97

219

Ledvice

216

209

197

103

106

41

41

38

-

41

Měrunice

147

105

116

36

69

Ohníč

350

303

283

92

209

428

376

362

112

261

2458

8356

7708

88

2233

Lukov

Světec Celkem ORP

Jako problém lze označit stáří domovního fondu (viz obr. č. 7). Pouze v Bílině a Lukově převládají domy postavené mezi lety 1946 – 1980. Pro nejrozsáhlejší panelová sídliště, realizovaná v Bílině 34


12/2012

v období socialismu (Na Teplickém Předměstí, Za Chlumem), jsou zpracované studie regenerace, která by měla být zahájena v průběhu roku 2012. V Hostomicích, Hrobčicích, Měrunicích a Ohníči mají největší podíl domy starší roku 1919, v Ledvicích, Hrobčicích a ve Světci je nejvíce domů z let 1920 – 1945 (viz obrázek č.10). Obrázek č. 10: Podíl bytů jednotlivých skupin stáří v domovním fondu v obcích ORP Bílina ORP

584

Světec

709

718

76

83

Ohníč

75

Měrunice

32

Lukov Ledvice

35

32

6

30

23

9

16

12

11

9

104

Hrobčice

84

Hostomice

5 4

27

83

60 31

368

10%

39

69

216 0%

34

43

7

Bílina

443

20%

521

30% do 1919

39

40%

50%

1919-1945

60%

1946-1980

271 70%

80%

90%

100%

1981-2001

Zdroj: SLDB 2001

Intenzita bytové výstavby je v obcích ORP Bílina velice nízká. Ve obcích Lukov byl v letech 2002 až 2010 postaven pouze jeden byt. Nejvíce dokončených bytů na 100 obyvatel vykazuje obec Hrobčice (1,85). V absolutních hodnotách je na prvním místě správní město Bílina, vztáhneme-li hodnotu k počtu obyvatel, nachází se pod průměrem ORP (město Bílina 0,70 ORP Bílina 0,72). Data o dokončených bytech v obcích ORP jsou znázorněna v tabulce č. 15 a na obrázku č. 11. Tabulka č. 15: Počty dokončených bytů v obcích ORP Bílina v letech 2002 - 2010 obec 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Bílina

5

68

6

6

12

4

3

1

5

0

4

0

0

3

0

0

Hostomice

0

1

Hrobčice

3

2

1

1

1

3

6

0

0

Ledvice

1

1

0

0

0

0

0

0

0

Lukov

0

0

1

0

0

0

0

0

0

Měrunice

1

0

0

0

0

0

0

0

1

Ohníč

0

1

0

0

0

0

0

1

0

1 8

0

0

0

0

4

1

11

13

7

12

6

7

Světec Celkem ORP

0 10

0 73

Zdroj: ČSÚ VDB, 2010

35


12/2012

Obrázek č. 11: Počet dokončených bytů v letech 2002 – 2010 na 100 obyvatel v obcích ORP Bílina

1,85

Hrobčice Bílina

0,70

Lukov

0,69 0,67

Měrunice Hostomice

0,64

Světec

0,62 0,36

Ledvice

0,26

Ohníč 0,0

0,2

0,4

0,6

0,8

1,0

1,2

1,4

1,6

1,8

2,0

Zdroj: ČSÚ VDB, 2010

Srovnání absolutních údajů o stavu dokončených bytů v jednotlivých úrovních územně-správních celků nabízí tabulka č. 16. Patrný je obecný nárůst intenzity výstavby bytů na celostátní úrovni, v roce 2010 však dochází ke změně tohoto trendu, což souvisí s dopadem ekonomické krize z roku 2008. Na úrovni mezoregionální je typický přibližně konstantní vývoj, avšak nevyrovnaný vývoj je na samotném Bílinsku. Tabulka č. 16: Dokončené byty v ORP Bílina ve srovnání s Ústeckým kraje a ostatním územím ČR Území

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Česká republika

25207

24758

27291

27127

32268

32863

30190

41649

38380

38473

36442

Ústecký kraj

1026

979

852

1226

888

1042

1119

1153

993

1087

1097

26

2

9

72

9

11

13

7

12

6

7

ORP Bílina Zdroj: ČSÚ 2011

3.3.3 I.

Dopravní dostupnost a dopravní infrastruktura Silniční doprava

Silniční síť v území ORP Bílina tvoří následující hlavní dopravní trasy: Silnice I. třídy I/13 Silnice II. třídy II/257, II/258 Silnice III. třídy Místní a účelové komunikace

36


12/2012

Obrázek č. 12: Silniční síť Ústeckého kraje

Zdroj: ŘSD ČR

Území ORP Bílina je přístupné po silnici I. třídy č. 13 (E442) ze směru Most - Teplice. Tato komunikace tvoří jednu z nejvýznamnějších os v západovýchodním směru. Východním směrem dále pokračuje přes Děčín, Nový Bor a dále do Polska, ve směru západním je trasována přes Chomutov do Karlových Varů. V ORP tato komunikace prochází obcemi Bílina, Světec (Chotějovice), Hostomice a Ohníč (Pňovičky). Na I/13 se napojují silnice II. třídy č. 257 (Bílina – Hrobčice – Kozly) a č. 258 (Duchcov – Hostomice – Světec – Ústí nad Labem). Obce Lukov, Ledvice a většina částí obcí Hrobčice, Měrunice, Ohníč a Světec jsou přístupné po silnicích III.třídy. Součástí vydaných ZÚR Ústeckého kraje je požadavek na prověření přestavby silnice I/13 v úseku při průchodu obcí Bílina a vymezení koridoru pro VPS. Tento požadavek byl zohledněn v rámci ÚP Bílina, kde je vymezen záměr přeložky silnice I/13 mimo zastavěné území (východní obchvat města dvoupruh), s možností výhledového rozšíření a zkapacitnění komunikace na čtyřpruhové uspořádání. Intenzita dopravy na komunikaci I/13 se pohybovala v době celostátního sčítání dopravy ŘSD v roce 15 2005 kolem 20 000 průjezdů za 24 hodin, přičemž nejvyšších intenzit bylo dosaženo v centru ORP. Tabulka č. 17: Srovnání dopravních intenzit dle výsledků celostátního sčítání dopravy sčítací úsek začátek úseku - konec úseku

roční průměr denních intenzit - všech vozidel - osobních vozidel - těžkých vozidel (počet vozidel / 24 hodin) 2000

2005

2010

4-0860 křížení s 258 – vyústění 25327 a 25331

15 592 12 103 3 437

19 576 14 403 5 110

17 006 13 663 3 288

4-0866 zaústění 25316 – křížení s 258

15 082 10 851 4 198

19 576 14 403 5 110

19 073 15 787 3 228

4-0850

18 604

21 622

16 325

silnice I/13

15

V současnosti porbíhá celostátní sčítání dopravy ŔSD, ze kterého ještě nejsou přístupná data. 37


12/2012

Tabulka č. 17: Srovnání dopravních intenzit dle výsledků celostátního sčítání dopravy sčítací úsek začátek úseku - konec úseku Bílina konec zástavby – zaústění 25316

roční průměr denních intenzit - všech vozidel - osobních vozidel - těžkých vozidel (počet vozidel / 24 hodin) 14 754 16 678 3 645 4 854

13 271 2 986

18 604 14 754 3 645

21 622 16 678 4 854

16 325 13 271 2 986

1 725 1 306 373

1 603 1 369 219

1 415 1 133 264

4-0841 Bílina začátek zástavby – Bílina, ulice 5. května

3 770 2 687 1 064

3 825 2 968 832

2 661 2 180 467

4-0840 křížení s 2571 – Bílina začátek zástavby

3 770 2 687 1 064

3 825 2 968 832

2 661 2 180 467

1 729 1 118 600

823 696 119

926 779 145

1 003 792 198

1 280 933 332

1 088 917 157

4-0842 zaústění 257 – Bílina konec zástavby silnice II/258 4-4500 křížení se 13 – vyústění 25818 silnice II/257

silnice III/2571 4-2420 Měrunice začátek zástavby – zaústění do 257 silnice III/25325 4-2350 Hostomice, vyústění z 258 – Ohníč konec zástavby Zdroj: ŘSD ČR

38


12/2012

Obrázek č. 13.: Intenzita dopravy dle sčítání dopravy ŘSD v roce 2005

Zdroj: ŘSD 2005

Obrázek č. 14: Evidované dopravní nehody na pozemních komunikacích, ORP Bílina 2007–2008

Zdroj: Jednotná dopravní vektorová mapa 2009 39


12/2012

Vzhledem ke stále probíhající těžbě a značnému územnímu rozsahu výsypek není silniční síť hustá a některá sídla jsou hůře dostupná. Těžební aktivity v minulosti vedly k přerušení stabilizovaných dopravních propojení mezi některými obcemi (např. propojení obcí Bílina – Světec, Bílina – Mariánské Radčice - Lom, Ledvice – Duchcov). Technická úroveň silniční sítě je v některých úsecích nevyhovující. Dopravní systém celého území je v důsledku značných prostorových a organizačních změn nepřehledný, často nelogický (velké množství slepých komunikací), vlivem mnoha liniových i plošných bariér je prostupnost severní části území zejména pro pěší a cyklisty přinejmenším problematická. Dalším problémem v oblasti dopravní infrastruktury je také vedení tranzitní dopravy centrem sídel (Bílina, Hostomice). V rámci rekultivace území po ukončení těžebních aktivit je uvažováno o obnově zaniklých dopravních propojení, zejména přes Radovesickou výsypku, kde již rekultivační práce v současné době probíhají (Bílina – Světec - Štrbice), výhledově též přes území lomu Bílina a výsypky Pokrok včetně bývalého odkaliště (Ledvice – Duchcov). Jedná se zejména o výstavbu nových místních, resp. účelových komunikací. II.

Železniční doprava

Územím prochází dvě železniční trati, jejichž trasa víceméně kopíruje síť silniční (I/13, II/258). Trať č. 130 směřuje z Chomutova a Mostu přes Bílinu a Ledvice do Teplic a Ústí nad Labem. Trať č. 131 vede z Bíliny přes Hostomice a Ohníč do Úpořin a dále do Ústí nad Labem. V ZÚR Ústeckého kraje je sledován záměr modernizace a optimalizace trati č. 130, vymezený jako veřejně prospěšná stavba. Obrázek č. 15: Mapa železniční sítě s vyznačením počtu traťových kolejí v řešeném území

Zdroj: ČD 2009

Železniční stanice se nachází v obcích Hostomice, Ohníč, Světec (2 železniční stanice - Světec a Chotějovice) a v obci Bílina (3 železniční stanice - Kyselka, Bílina a Chudeřice). Obce Hrobčice, Lukov, Měrunice a Ledvice nejsou po železnici přímo dostupné. III.

Letecká doprava

V celém území ORP se nenachází žádné letiště ani nouzová plocha pro vzlety a přistání, území je však významně dotčeno vymezeným ochranným pásmem vzletového a přistávacícho prostoru letiště Most. IV.

Cyklistická doprava

Správním územím ORP Bílina prochází následující cyklotrasy:

40


12/2012

-

v severojižním směru cyklotrasa č. 231 Mikulov, Nové Město – Křemýž – Ohníč – Lukov - Štěpánov – Měrunice

-

v severojižním směru cyklotrasa č. 232 Měrunice – Louny

-

v západovýchodním směru cyklotrasa č. 25 Brandov, hraniční přechod (CZ / Německo) – Mirošovice – Tvrdín – Měrunice – Červený Újezd – Velké Žernoseky

V rámci ÚP Bílina je navržena páteřní cyklotrasa podél toku Bíliny. Nová infrastruktura pro cyklistickou dopravu (cyklotrasy, cyklostezky) je dále uvažována v rámci rekultivačních opatření na plochách s ukončenými těžebními aktivitami (Radovesická výsypka, lom Bílina, výsypka Pokrok, výsypka Jirásek) a po průmyslové činnosti (odkaliště ELE). Součástí ZÚR Ústeckého kraje je realizace cyklostezky mezinárodního významu v trase Chemnitz – Most – Doksy, která je vymezena jako veřejně prospěšná stavba C25. V.

Veřejná hromadná doprava

Veřejnou autobusovou přepravu v řešeném území zajišťuje zejména Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova, a. s., několik menších firem provozuje jednotlivé spoje. Autobusová přeprava obsluhuje v různé intenzitě všechny části obcí. Nedostatečně jsou obsloužena izolovaná sídla Křemýž (obec Ohníč) a Úpoř (obec Světec) na severu území ORP Bílina, dále sídla v jižní části obce Hrobčice (Chouč, Mirošovice, Tvrdín, Mrzlice, Mukov) a obec Lukov. Do vyjmenovaných částí obcí zajíždí pouze jediná linka veřejné autobusové dopravy, počet spojů se pohybuje v rozmezí 5 – 12 v pracovním dni. Městskou hromadnou dopravu v Bílině tvoří 2 linky autobusů, přepravu zajišťuje Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova a.s.

3.3.4

Vybavenost obcí technickou infrastrukturou

Obce v ORP Bílina mají dobré technické vybavení. Všechny obce jsou zásobovány elektrickou energií sítěmi o napětí 110 kV a 35 kV. Všechny obce a jejich části jsou zásobovány vodou z veřejného vodovodu. S výjimkou obce Lukov některých částí obce Hrobčice jsou napojeny na kanalizaci s ČOV. Tento deficit je řešen v projednávaných Změnách ÚPD příslušných obcí, kde jsou vymezeny záměry výstavby kořenových ČOV (Lukov – část obce Štěpánov, Hrobčice - části obce Červený Újezd, Chouč, Kučlín, Mirošovice, Mrzlice, Mukov, Razice, Tvrdín). Plynofikována je většina obcí ORP, s výjimkou Ledvic, Měrunic, Lukova a částí některých obcí (Hrobčice - Mrzlice, Tvrdín, Chouč, Mirošovice, Kučlín). Podíl bytů se zavedeným plynem se během deseti let snížil o 4,4 v celém ORP %. Důvodem je zřejmě nová výstavba bez napojení na plynové rozvody v centru ORP – v Bílině, což lze pokládat za slabou stránku současného rozvoje. Vybavenost technickou infrastrukturou v obcích ORP Bílina je přehledně znázorněna v následující tabulce č. 18. Tabulka č. 18: Rozsah vybavenosti obcí v ORP Bílina technickou infrastrukturou Obec Bílina Hostomice Hrobčice Ledvice Lukov Měrunice Ohníč Světec CELKEM %

vodovod

kanalizace a ČOV 1 1 1 1 1 1 1 1 8 100,0

plyn 1 1 1 1 0 1 1 1 7 87,5

1 1 1 0 0 0 1 1 5 62,5

Zdroj: RISY 2010, SLDB 2011, webové stránky obcí 2010, vlastní průzkum

41


12/2012

Zdrojem tepla jsou zejména lokální topeniště. V Ledvicích a Bílině je pro vytápění využíváno kromě jiných zdrojů teplo z elektrárny Ledvice. Dlouhodobě se zvyšuje podíl ústředního a etážového topení. V energii používané k vytápění je zřetelný pokles zájmu o uhlí. Naopak více domácností se přiklání k vytápění dřevem a elektřinou. Také se zvýšil počet bytů s plynovým vytápěním (nárůst o 101 bytů) a to i přes nižší počet bytů se zavedeným plynem (pokles o 738 bytů). Z celkového pohledu tak došlo ke zvýšení intenzity využití plynu pro vytápění. Způsob vytápění a použité energie dokládají tabulky č. 19 – 21. Tabulka č. 19 - Byty podle použitých energií z toho energie používaná k vytápění v % z kotelny mimo dům

uhlí, koks, uhelné brikety

Obec

rok

Bílina

2001

73,4

3,3

21,1

1,2

0,5

2011

60,9

2,1

24,5

2,9

1,3

2001

6,9

29,7

56,5

5,2

1,2

2011

3,9

15,3

55,7

5,3

12,8

2001

0,3

51,1

31,2

6,9

9

2011

2,0

32,8

40,0

5,8

14,5

2001

0,0

84,2

0,0

14,8

1

2011

0,5

55,3

0,0

33,5

2,5

2001

0,0

46,3

2,4

7,3

43,9

2011

2,6

68,4

2,6

5,3

21,1

2001

0,0

76,2

0,0

15,2

8,6

2011

0,9

59,5

0,0

17,2

17,2

2001

0,0

37,0

56,8

2,6

3,0

2011

0,4

18,0

65,7

3,2

9,9

2001

0,0

42,6

47,6

5,3

4,3

2011

0,3

27,3

50,3

7,2

12,2

2001

57,7

12,8

25,1

2,4

1,5

2011

47,2

8,6

28,6

4,4

3,7

Hostomice Hrobčice Ledvice Lukov Měrunice Ohníč Světec Celkem ORP

plyn

elektřina

dřevo


Tabulka č. 20 - Byty podle způsobu vytápění (v %) Obec Bílina Hostomice Hrobčice Ledvice Lukov Měrunice Ohníč Světec

rok

etážové (s kotlem v bytě)

ústřední

kamna

2001

83,2

9,1

2011

75,7

8,3

4,1

2001

50,8

24,4

18,8

2011

45,5

21,8

16,8

2001

42,3

35,1

15,7

2011

45,5

37,7

16,8

2001

39,1

24,4

29,4

2011

36,8

23,0

27,8

2001

50,0

31,6

18,4

2011

46,3

29,3

17,1

2001

41,4

29,3

22,4

2011

45,7

32,4

24,8

2001

51,9

29,0

13,4

2011

48,5

27,1

12,5

2001

46,7

24,9

21,5

4,5

42


12/2012

Tabulka č. 20 - Byty podle způsobu vytápění (v %) Obec

rok

Celkem ORP

etážové (s kotlem v bytě)

ústřední

kamna

2011

44,9

23,9

20,7

2001

69,0 74,8

12,4 13,4

7,3 7,9

2011 Zdroj: SLDB 2001, 2011

Tabulka č. 21 - Podíl bytů se zavedeným plynem (v %) Obec

2001

Vývojový index (100% = rok 2001)

2011

Bílina

84,1

79,1

94,0

Hostomice

60,5

61,9

102,4

Hrobčice

31,8

29,6

93,0

Ledvice

0,5

4,1

848,7

Lukov

2,4

15,8

647,4

Měrunice

0,0

7,8

nárůst*

57,8

71,0

123,0

Světec

48,4

58,0

119,8

Celkem ORP

74,6

71,3

95,6

Ohníč

Zdroj: SLDB 2001, 2011 * nelze uvést v relativním vyjádření Pozn. Z vlastních zjištění a z konzultací se starosty obcí vyplývá, že obce Lukov, Ledvice a Měrunice plyn zaveden není, ačkoliv zdroj SLDB uvádí odlišnou informaci. V Měrunicích je na plyn napojen pouze samostatný areál Červený Újezd, části obcí Měrunice a Žichov však nikoliv.

Území je zcela pokryto signálem televizního a rozhlasového vysílání a signály operátorů sítí mobilních telefonů. Z nadřazených zařízení technické infrastruktury je nutné zmínit elektrárnu Ledvice postavenou v roce 1966 – 1969, s původním výkonem 330 MW. Elektrárna byla v uplynulých letech modernizována, v roce 2010 byla dokončena výstavba nového bloku o instalovaném výkonu 660 MW. Elektrárna dodává též teplo do Teplic a Bíliny. Dalším vedlejším produktem je zpracovaný odpad ze spalování hnědého uhlí a odsíření, který je využíván ve stavebnictví a pro rekultivace hnědouhelného lomu. PÚR 2008 vymezuje jako záměr nadmístního významu E4a plochu pro rozšírení elektrárny Ledvice a vyvedení elektrického a tepelného výkonu. PÚR 2008 dále vymezuje koridor pro vedení 400kV Výškov – Chotějovice – Babylon (E10), který je zpřesněn v ZÚR Ústeckého kraje a vymezen jako územní rezerva ER5 pro umístění dvojnásobného vedení 400kV TR Chotějovice – TR Výškov. Koridory pro umístění vedení jsou převzaty a vymezeny v nových ÚPD dotčených obcí (Změna č. 1 ÚPO Hostomice, Změna č. 1 ÚPO Světec, Návrh Změny č. 1 ÚPO Lukov). ZÚR Ústeckého kraje vymezují jako územní rezervu rovněž plochu pro umístění elektrické stanice 400/110 kV Chotějovice (ER7). Výsledkem trendu využívání alternativních zdrojů energie v uplynulých letech je realizace fotovoltaických elektráren západně od obce Bílina a východně od obce Světec, a také vymezení ploch pro FVE v nových ÚPD obcí (Změna č. 1 ÚPO Světec – v části obce Štrbice).

3.3.5

Vybavenost obcí sociální infrastrukturou

Jediným komplexně vybaveným sídlem v ORP je město Bílina. Bílina je spádovým centrem celého území ORP, zároveň centrem administrativním, městský úřad vykonává funkci úřadu ORP a pověřeného obecního úřadu. V Bílině je lokalizována poměrně široká vybavenost v oblasti zdravotnictví a sociální péče (hornická nemocnice s poliklinikou, ordinace soukromých lékařů, azylový dům pro sociálně slabší občany, dům s pečovatelskou službou). Na úseku sociální péče je vzhledem ke špatnému stavebnímu stavu některých objektů a omezené kapacitě zařízení stav nevyhovující a město tedy v současné době zvažuje výstavbu nového domu s pečovatelskou službou. 43


12/2012

V Ohníči (část obce Křemýž) se v objektu bývalého zámku nachází dětský domov Tuchlov, se současnou kapacitou 70 dětí. Jedná se o zařízení nadmístního významu, poskytující zázemí dětem z celého území ČR. Dalším zařízením nadmístního významu je ústav sociální péče v bývalém azylovém středisku MV ČR, dříve určeném pro uprchlíky u Červeného Újezdu (na území obce Měrunice, částečně Hrobčice Mukov). Jde o bývalý armádní areál, pro který se dlouhá léta hledalo vhodné využití. V roce 2012 zde lokalizovalo svoje aktivity občanské sdružení Soltán dzr, o.s., které v části areálu realizovalo zařízení pro osoby se stařeckou demencí a Alzheimerovou chorobou. Zařízení v současné době poskytuje péči pro cca 80 osob z celé ČR, uvažuje se o jeho dalším rozšíření, včetně umístění dalších služeb (domov s pečovatelskou službou, případně nízkoprahové zařízení pro děti). Oblast vzdělávání je v jednotlivých obcích zastoupena většinou základními školami, v menší míře též mateřskými školami. Nejširší nabídku zařízení poskytuje Bílina, kde jsou čtyři základní školy s kapacitou 2015 míst16 a jedno gymnázium, což je jediná střední škola v celém ORP. Další zařízení pro vzdělávání včetně zařízení vyššího stupně (VŠ) jsou dostupná v nedalekých Teplicích, Mostě a Ústí nad Labem. Ve městě Bílina je též dostatek obchodní vybavenosti, ubytovacích a stravovacích zařízení, bankovních a dalších služeb. Komerční vybavenost je přirozeně lokalizována zejména v centrální části Bíliny a nově také v prostoru železničního a autobusového nádraží, kde došlo v letech 2010 - 2012 k výstavbě několika rozsáhlejších zařízení. Zařízení pro volný čas jsou rovněž významně koncentrovány do Bíliny. K dispozici je kulturní dům, kino, digitální kino, divadlo a letní amfiteátr s letním kinem (lokalita Kyselka). Ve městě se nachází také muzeum, galerie, výstavní síň a knihovna. Město Bílina provozuje Dům dětí a mládeže, který nabízí široké spektrum volnočasových aktivit. Pro sportovní vyžití slouží zejména lehkoatletický areál, fotbalový stadion, tenisové kurty, zimní stadion, krytý plavecký bazén s letním termálním bazénem a koupaliště a dvě kryté víceúčelové haly. Pro umístění nových ploch a zařízení pro sport a rekreační využití jsou uvažována rekultivovaná území po bývalé těžbě (Radovesická výsypka, výhledově lom Bílina). Specifickým zařízením je areál lázní Kyselka v Bílině, vybudovaný na počátku 18. století a intenzivně využívaný pro léčebné účely až do 2. poloviny 20. století, kdy v důsledku majetkoprávních problémů začal chátrat. V současné době je jediným objektem v provozu stáčírna Bílinské kyselky, ostatní lázeňské objekty jsou bez využití a město Bílina hledá investora pro jejich rekonstrukci a obnovu areálu. Novým impulsem pro oživení by mohl být projekt „Lázeňská turistika Bílina – Altenberg“, který předpokládá rekonstrukci inhalatoria, vybudování expozice a obnovu pramene Bílinské kyselky pro veřejnost. Realizace tohoto projektu se předpokládá od roku 2013. Mezi občanskou vybavenost patří rovněž hřbitovy, na území ORP Bílina se s výjimkou Lukova a Hostomic nachází v každé obci, Většina obcí disponuje pouze základní občanskou vybaveností (škola, kostel, případně také lokální prodejna potravin). Nejhorší situace ve vybavenosti je v Lukově a v Měrunicích. Rozsah vybavenosti je velmi proměnlivý. Tabulka č. 22 ukazuje dostupnost vybavenosti obcí dle statistických údajů upravených dle aktuálních zjištění. Uváděna je pouze vybavenost přítomná v ORP.

Veřejná knihovna, pobočka

4

Kino + letní kino

3

1

1

Světec

Ohníč

Měrunice

Lukov

Ledvice

Obec

Bílina

Vybavenost

Hrobčice

Hostomice

Tabulka č. 22 – Rozsah vybavenosti sociální infrastrukturou v obcích ORP Bílina

1

2

Divadlo Muzeum

1

Galerie (vč. poboček a výstavních síní)

3

16

Rejskol, MŠMT k 3.7.2012 44


12/2012

Kulturní zařízení ostatní

3

Středisko pro volný čas dětí a mládeže

1

Sakrální stavba

1

Hřbitov

1

Smuteční síň

1

Jesle

1

Mateřská škola

3

1

Základní škola (1.-9. ročník)

3

2

Gymnázium

1

Škola speciální

1

Základní umělecká škola

1

Domy s pečovatelskou službou

1

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

1

Koupaliště a bazény

3

Hřiště (s provozovatelem nebo správcem)

1

Tělocvičny (vč. školních)

2

Stadiony otevřené

2

Ostatní zařízení pro tělovýchovu Nemocnice

Světec

Ohníč

Měrunice

Lukov

Ledvice

Obec

Bílina

Vybavenost

Hrobčice

Hostomice

Tabulka č. 22 – Rozsah vybavenosti sociální infrastrukturou v obcích ORP Bílina

1 1

3 4

1

1

1

1

2

1

1

1

1

1

1

13

2

1

Detašované pracoviště ostatního lůžkového zařízení Ordinace praktického lékaře pro dospělé nebo detašované pracoviště

6

Ordinace praktického lékaře pro děti a dorost nebo detašované pracoviště

1

1

Ordinace stomatologa nebo detašované pracoviště

5

1

Ordinace gynekologa

1

Ordinace lékaře specialisty nebo detašované pracoviště

2

Ostatní samostatná zařízení nebo vč. detašované pracoviště

1

Zařízení lékárenské péče

4

Detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci

1

Služebna Policie ČR

1

Pošta

3

2

1

1

1

1

1

1

1

Zdroj: MOS 2009, RISY 2006, webové stránky obcí, vlastní průzkum

3.4 3.4.1

Ekonomický pilíř Ekonomické subjekty

V roce 2011 bylo v ORP evidováno 3 356 ekonomických subjektů, což je pouze o 2 subjekty více než tomu bylo v roce 2009. Změnila se pouze jejich struktura. Došlo ke zvýšení podílu fyzických osob 45


12/2012

(nárůst o 55 subjektů) na úkor osob právnických (v roce 2011 jich bylo evidováno 761). Počtem 16 ekonomických subjektů na 100 obyvatel je ORP Bílina na posledním místě v Ústeckém kraji. Nejvíce ekonomických subjektů je evidováno v Bílině, nejméně v Lukově. V přepočtu na 100 obyvatel se však Lukov nachází na prvním místě. V případě srovnání let 2009 a 2011 se téměř ve všech obcích projevil nárůst tohoto poměru, a to o 1 – 2 subjekty na 100 obyvatel. Ke konci roku 2011 tak průměrně připadalo na 100 obyvatel 15 až 17 ekonomických subjektů. Vývoj tohoto poměru tedy koresponduje s vývojem obyvatel v sídle. Data o ekonomických subjektech v ORP Bílina jsou znázorněna na následujícím obrázku. Obrázek č. 16: Počty ekonomických subjektů na 100 obyvatel v letech 2009 a 2011 v obcích ORP Bílina 20,42

Lukov 17,27

Hrobčice

16,20

Bílina Ohníč

15,64

Hostomice

15,45

Měrunice

15,38

Ledvice

15,36

2011 2009

14,97

Světec 0,00

5,00

10,00

15,00

20,00

25,00

Zdroj: MOS 2009, 2011, vždy k 31.12.

Z hlediska činnosti převládá ve všech obcích podnikání v oblasti obchodu a služeb, přičemž se jedná především o drobné živnostníky. Postupné navyšování podílu podnikatelských subjektů je důsledkem změny životního stylu a potřeb obyvatel a zlepšování životní úrovně. Podnikání v oblasti průmyslu a výroby není z hlediska počtu subjektů významné, v území má nicméně dlouholetou tradici a představuje značný plošný rozsah. Jedná se zejména o těžební provozy (Severočeské Doly, a.s. - uhlí, Wienerberger cihlářský průmysl, a.s., Basalt, s.r.o. - štěrkopísek), výrobu elektrické energie (Elektrárna Ledvice – ČEZ), stavebnictví (Speciální stavby Most, spol. s r.o., ABS stavební společnost s.r.o., Stavebniny ALFA, a.s., HET, spol. s r.o. – výroba barev), strojírenství (Metalimpex Group, spol. s r.o., Tedos, s.r.o.), dřevozpracující průmysl (Truhlárna Ledvice), potravinářství (SKATT, spol. s r.o. – výroba smažených brambůrků) nebo menší elekromontážní závody (SEAM Bílina s.r.o.). Mezi nové klíčové investory patří AGC Automotive Czech, a.s. v Chudeřicích (sklářský průmysl) nebo Shanghai Mailing Czech, a.s. v Hrobčicích (potravinářský průmysl). S tradicí lázeňství v Bílině souvisí průmyslový provoz stáčírny (Bohemia Healing Mineral Waters CZ, a.s.). Podnikání v zemědělství má větší význam v Měrunicích a v Lukově, kde jsou lepší morfologické a klimatické podmínky. V těchto obcích jsou také realizovány rozsáhlé investice do zlepšení úrodnosti půd (odvodnění). Větší plochy funkčních areálů zemědělské výroby najdeme dále v Hrobčicích (Agro Teplice, ADAS Svoboda, s.r.o.) nebo v Ohníči (drůbežárna). Nadmístní význam má Mlýn Křemýž (IK TRADE, s.r.o.), u řeky Bíliny mezi Hostomicemi a Ohníčí. Celkově převládá zaměření ekonomických subjektů do oblasti terciéru (66,2 % v ORP), což víceméně odpovídá i stavu v roce 2009. Největší podíl ekonomických subjektů v terciéru je v Ledvicích (72,1 %) a v Bílině (67,5 %). Podíl kategorií ekonomické činnosti v jednotlivých obcích ORP Bílina je zřejmý z obrázku č. 17. Obrázek č. 17: Podíl kategorií ekonomické činnosti v obcích ORP Bílina v roce 2010

46


ORP 3,1 Světec Ohníč

11,4

6,4

Měrunice

15,6

12,1

4,5

Lukov

52,8

3,7

12,9

17,3 16,0

12/2012

50,7

5,0 18,2

8,0

Hrobčice

12,8

6,0 2,0

12,1

Hostomice 1,0 10,9 Bílina 1,8

11,3

0% zemědělství

13,3

15,7

20,0 21,4

28,6

48,8

22,4

23,3 46,7

7,9

13,0

54,5

3,6 40% stavebnictví

9,7

49,5

3,1

20% průmysl

3,6

2,3

10,3

15,5

48,0 10,7

11,6

12,9

43,6

0,9

35,7

Ledvice 1,2

13,5

13,1

60%

doprava

80%

obchod a služby

100%

veřejná správa a služby

Zdroj: MOS 2010, k 31.12.

3.4.2

Trh práce

Nezaměstnanost je ukazatelem ekonomické situace v území s významným dopadem do sociálního pilíře. Míra nezaměstnanosti v ORP Bílina jako celku vykazovala k 31.12.2011 13,1 % a byla tak mírně vyšší než hodnota za celý Ústecký kraj (12,9%). Podstatné však je, že i přes hospodářský propad v roce 2008, dlouhodobě dochází k pozvolnému, ale stabilnímu snižování míry nezaměstnanosti. 17

Nejnižší míra nezaměstnanosti byla k 31.12.2011 v Ohníči (9,8%), dále v obci Světec (10,1%). Naopak nejvyšší byla ve stejném roce v Lukově (20,9%) a v Hostomicích (18,1%). Míru nezaměstnanosti v jednotlivých obcích dokládá tabulka č. 23 a obrázek č. 18. O hospodářské soběstačnosti vypovídá nabídka volných pracovních míst. Na ní se velmi výrazně projevila ekonomická krize, od níž se počet pracovních míst razantně snižuje. V rámci celého území ORP bylo na konci roku 2011 nabízeno pouze 8 míst (v roce 2008 bylo nabízeno 56 volných míst). Pracovní místa jsou dlouhodobě nabízena jen ve městě Bílina, dále v obcích Hrobčice a Světec. Ekonomickými subjekty s největším počtem zaměstnanců (více než 100) v ORP jsou SD, a.s, AGC AUTOMOTIVE CZECH, a.s. (Bílina), SD - 1. STROJÍRENSKÁ, a.s. (Bílina) a HET, spol. s r.o. 18 (Ohníč). Tabulka č. 23: Míra nezaměstnanosti 2006 / 2011 v obcích ORP Bílina (%) Obec

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Bílina

15,6

12,1

10,5

14,30

14,00

13

Hostomice

25,6

17,5

16,6

21,9

20,9

18,1

Hrobčice

15,5

12,6

9,5

16,4

14,8

13,3

Ledvice

16,4

10,7

11,7

14,2

14,6

13,5

Lukov

29,9

20,9

23,9

25,4

11,9

20,9

Měrunice

19,6

11,4

8,9

12,7

12

12

Ohníč

11,2

7,2

5,3

9,3

8,2

9,8

Světec

10,7

8,3

9

10,1

10,3

10,1

17 18

ČSÚ – regionální pracoviště Ústí nad Labem a MOS, 2010 http://registry.czso.cz/ 47


12/2012

Tabulka č. 23: Míra nezaměstnanosti 2006 / 2011 v obcích ORP Bílina (%) Obec

2006

2007

15,9

Celkem ORP

2008

12,1

10,7

2009 14,5

2010

2011

14,1

13,1

Zdroj: MPSV, vždy k 31.12.

Obrázek č. 18: Míra nezaměstnanosti v obcích ORP Bílina 2011 25,0 20,9 20,0

18,1

15,0

13,5

13,3

13,1

13,0

12,0 10,1

10,0

9,8

5,0

0,0 Lukov

Hostomice

Ledvice

Hrobčice

ORP

Bílina

Měrunice

Světec

Ohníč

Zdroj: MPSV, k 31.12. 2011 Pozn: Údaje o počtu obyvatel dle MPSV nejsou v souladu s údaji o počtu obyvatel dle ČSÚ, uvedená míra nezaměstnanosti tedy může vykazovat mírné odchylky od skutečného stavu.

3.4.3

Cestovní ruch

Cestovní ruch je podle řady analýz ekonomický odvětvím s předpokládaným dlouhodobým růstem. Proto je mu věnována v popisu stavu a vývoje území samostatná kapitola. ORP Bílina se nachází mimo hlavní oblasti turistického ruchu ČR. Vzhledem k převládajícímu průmyslovému charakteru oblasti, má území relativně nízký podíl rekreační funkce a turistických cílů. Pro podporu cestovního ruchu jsou zřízena informační centra v Bílině a v Měrunicích. Vzhledem k nízkému rekreačnímu potenciálu území a malé poptávce je nabídka ubytování a stravování omezená, přesto dostačující. Možnost ubytování i stravování nabízí Bílina (hotel U lva, Penzion Bořeň, Penzion Bezovka, Autokemp Kyselka, Restaurace U Kádi, Ubytovna Kornout, Relax Club 69), další stravovací zařízení se nachází v Hostomicích, Ledvicích či Ohníči. Ve městě Bílina se pravidelně konají filmové projekce, divadelní představení a hudební koncerty, organizované Kulturním centrem Kaskáda. V dalších obcích aktivity pro podporu cestovního ruchu v širším měřítku neexistují. S výjimkou Bíliny se v území nenachází nemovité kulturní památky ve vyšší koncentraci. Většinu evidovaných nemovitých kulturních památek tvoří drobné sakrální stavby, případně sochy či pomníky (obce Světec, Hrobčice, Ledvice, Lukov, Měrunice, Ohníč). Větší stavby s kulturně – historickou hodnotou jsou často ve špatném stavebním stavu nebo jsou využívány jako objekty občanské vybavenosti. Nejzachovalejší objekt je v obci Světec. Jedná se o barokní zámek z počátku 18.století, vybudovaný na místě původního románského kláštera. Dnes je sídlem obecního úřadu. K zámku přiléhá areál zámeckého parku a kostel sv. Jakuba Většího. V Mirošovicích (část obce Hrobčice) se nachází barokní zámek z druhé poloviny 17.století, postavený na místě původní gotické tvrze. Zámek je dnes nevyužívaný a v havarijním stavu, jen obtížně se shromažďují finance na jeho postupnou opravu. V samotné obci Hrobčice je renesanční tvrz, která je po dlouholetém užívání pro zemědělské účely rovněž v havarijním stavu. 48


12/2012

V Křemýži (část obce Ohníč) se nachází zámek z počátku 19.století, vybudovaný na místě tvrze ze 13.století, který dříve sloužil jako léčebna dlouhodobě nemocných. Postupně probíhá rekonstrukce objektu, ten však zůstává uzavřen pro veřejnost. Vlastník do budoucna uvažuje o zpřístupnění alespoň zámeckého parku. Ve stejné obci, v části Pňovičky, najdeme zámek Tuchlov z 1.poloviny 19.století, který dnes slouží jako dětský domov. Město Bílina se může pochlubit vysokou koncentrací dobře udržovaných atraktivních památkově chráněných objektů. Z celkového počtu 42 nemovitých kulturních památek v ORP se 30 z nich nachází v Bílině. Bílina je město s bohatou historií. Osídlení území trvá od mladší doby kamenné, významnější doklad jsou o slovanském osídlení. Existence slovanského hradiště s přilehlým hradem (dnes zámek) na území Bíliny bylo již v roce 1966 podnětem k vyhlášení archeologické památkové rezervace. Historické jádro města a území lázní Bílina bylo v roce 1992 prohlášeno městskou památkovou zónou. Její součástí jsou památky na Mírovém náměstí, v Seifertově a v Komenského ulici (měšťanské domy a dominanta kostela sv. Petra a Pavla), areál barokního zámku s přilehlým parkem, pivovar a židovský hřbitov. Součástí památkové zóny je urbanisticky a krajinářsky zajímavý areál Kyselky s památkově chráněnou budovou městských lázní, z počátku 18. století. Bohužel i v případě Bíliny je atraktivita degradována špatným stavebním staveb kulturních památek (pivovar) nebo jejich uzavřením pro veřejnost (zámek Bílina, který je v soukromém vlastnictví, nebo dlouhodobě nefunkční areál lázní). Z přírodního hlediska je zajímavý vrch Bořeň, který vytváří přirozenou dominantu okolí Bíliny. Vrch Bořeň je součástí Národní přírodní rezervace Bořeň, je cílem turistické stezky z Bíliny a Školní naučné stezky, vedoucí z lázeňského areálu Kyselka v Bílině. Je místem zajímavých pohledů na České Středohoří, Krušné hory a města a obce v okolí. Pod vrcholem se nachází turistická chata. Další přírodně zajímavé lokality se nachází v obcích Hostomice (Husův vrch), Hrobčice (Trupelník a Dřínek) a Lukov (Štěpánovská hora). Obce Měrunice, Lukov a částečně Hrobčice leží na území CHKO České Středohoří, které přispívá ke zvýšení jejich atraktivity a rekreačního potenciálu. Kopcovitý terén nabízí velké množství vyhlídkových míst, jak v CHKO, tak v omezené míře i v severní části zájmového území. V blízkosti Červeného Újezdu (část obce Hrobčice) se nachází vrch Ostrý (718 m), umožňující výhled na krajinu Českého Středohoří a nedalekou Milešovku. Na úroveň cestovního ruchu má pozitivní dopad cykloturistika, pro kterou jsou na území ORP vhodné podmínky, zejména v jeho východní části. Síť stávajících cyklotras s mezinárodním přesahem bude v budoucnu doplněna o nové cyklotrasy a cyklostezky, které zlepší dostupnost jednotlivých atraktivit území. Voda je pro rekreaci využívána minimálně, stávající vodní toky nemají potenciál rekreačního využití (např. vodáctví), v severní části jsou navíc hydrologické poměry změněny dlouholetou těžbou. V současné době má vodní rekreace podobu místních koupališť, v Bílině najdeme městské koupaliště s přilehlým campingem a rekreačně - sportovním areálem, v obci Světec - část obce Štrbice a část obce Chotějovice přírodní koupaliště. Na Mrzlickém potoce pod vrchem Holibka u Razic (část obce Hrobčice) se nachází Holubkův Mlýn s rybníkem, nicméně jeho turistická atraktivita je minimální. Zajímavou a velmi oblíbenou lokalitou pro koupání a rybaření je bývalý oprám Márinka u obce Světec, vzniklý zatopením dřívější důlní jámy, kde byla pro účely zlepšení rekreačního využití vybudována rovněž písečná pláž. Oblast nabízí zcela netradiční a ojedinělou kombinaci aktivit, k nimž je možné do budoucna počítat i s rozvojem dalších, ekologických forem cestovního ruchu jako například agroturistiky, hippoturistiky či montánního turismu, který v regionu může navázat na široké množství podnětů. Potenciál území lze spatřovat také v nově se prosazujícím trendu incentivního turismu, jenž v řešeném území umožňuje využití zázemí města s netradiční nabídkou volnočasových aktivit. Jedinečnou příležitostí pro rozvoj rekreačních aktivit bude dokončení rekultivace území, na kterých byla či dosud je provozována těžba uhlí. Značný rozsah těchto území spolu s jejich polohou představují jedinečný potenciál pro vznik nových rekreačních ploch nadmístního významu. Tato rekreace bude mít převážně přírodní charakter (outdoorové aktivity). Vzhledem k významnému podílu hydrické rekultivace se počítá také s rekreačním využíváním nových vodních ploch, výhledově 49


12/2012

zejména jezera Bílina, v prostoru současného velkolomu Bílina, které by mělo dosáhnout rozlohy 930ha, dále rekreačního jezera Ledvice, v místě bývalého odkaliště Elektrárny Ledvice.

50


12/2012

4.

Přehled limitů, hodnot a záměrů v území ORP Bílina

4.1

Limity v území

Limity využití území představují jevy, jejichž ochrana je definována legislativním rámcem. Rozsah a způsob využití dotčeného území jsou pak determinovány podmínkami stanovenými příslušnými právními předpisy. Přehled limitů v území ORP Bílina vychází z dat dodaných pořizovatelem jako podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území. Do výkresu limitů byly rovněž převzaty hranice územně ekologických limitů těžby, vymezené Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje. Kromě těchto dat byly provedeny doplňující průzkumy a analýzy podkladů. Výčet limitů je součástí tabulek v kapitolách 4.1.1. a 4.1.2. Limity nadmístního významu jsou v tabulce zvýrazněny barevným textem. Přehled limitů využití území v členění dle jednotlivých obcí ORP je součástí Přílohy č. 3 Aktualizace RURÚ. Limity jsou zakresleny v grafické části 2. Aktualizace RURÚ, ve výkrese č. 1 (Výkres hodnot území) v měřítku 1:10 000. Vybrané jevy jsou opatřeny popisem, případně číselným kódem, který je tvořen následujícím způsobem: X_Y číslo jevu dle přílohy vyhlášky č. 500/2006 Sb. (metodický pokyn MMR) X Y pořadové číslo v rámci příslušného jevu

4.1.1

Limity v oblasti environmentálního pilíře Tabulka č. 24 – Limity v oblasti environmentálního pilíře

Limit využití území

Dotčené obce (části obce)

Právní rámec

I. Ochrana přírody a krajiny I.a) Zvláště chráněná území

Chráněná krajinná oblast České středohoří

Hrobčice (Hrobčice, Chouč, Mirošovice, Mrzlice, Razice Tvrdín, Červený Újezd, Mukov) Lukov (Lukov, Štěpánov) Měrunice (Měrunice, Žichov)

NPR Bořeň

Bílina Hrobčice (Chouč)

PR Dřínek

Hrobčice (Razice)

PR Hradišťanská louka

Hrobčice (Mukov)

PR Trupelník

Bílina, Hrobčice (Kučlín)

PP Husův vrch

Hostomice

PP Štěpánovská hora

Hrobčice (Radovesice)

Výnos Ministerstva kultury ČSR č.j. 6883/76 ze dne 19.3. 1976. § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

§ 14 a § 37 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zvláště chráněná území jsou vyhlašována rozhodnutím dle uvedeného zákona.

I.b) Evropsky významné lokality

Bořeň CZ0420026

Bílina (Újezdské předměstí) Hrobčice (Hrobčice, Chouč)

nařízení Vlády ČR č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit

I.c) Významné krajinné prvky ze zákona

Vodní toky

Viz bod V.a) tabulky

Rybníky

Viz bod V.b) tabulky

Lesy

Viz bod II. tabulky

§ 3, odst. 1, písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Aktivity ve VKP jsou vázány na souhlas orgánu ochrany přírody.

I.d) Významné krajinné prvky registrované 51


12/2012

Tabulka č. 24 – Limity v oblasti environmentálního pilíře Limit využití území


Právní rámec

Bořeň

Bílina (Újezdské předměstí), Hrobčice (Chouč)

§ 3, odst. 1, písm. b) a § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

I.e) Památné stromy

Hloh Lavallův

Světec (Chotějovice)

Lípy u kostela v Měrunicích

Měrunice (Měrunice)

Lyrovník tulipánokvětý

Bílina (Mostecké Předměstí)

Jilm v Bílině

Bílina (Bílina)

skupina památných stromů

Bílina, Měrunice, Světec

§ 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

I.f) ÚSES

NRBK Milešovka – K13

Lukov (Lukov), Hrobčice (Červený Újezd, Mukov) § 3, odst. 1,. písm. a) a § 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Regionální biocentra Regionální biokoridory Lokální biocentra

Dle mapy

Lokální biokoridory I.g) Ochrana krajinného rázu

§ 12 a §77 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Místa krajinného rázu

Kulturní Kostel sv. Vavřince

Hrobčice (Mirošovice)

Kostel sv. Stanislava


Kostel sv. Prokopa

Hrobčice (Mukov)

Kostel sv. Jakuba

Hrobčice (Mrzlice)

Kostel sv. Havla

Hrobčice (Hrobčice)

Přírodní Hradišťany

Hrobčice (Mukov)

Dob

Měrunice (Žichov)

Záhorní hora

Měrunice (Žichov)

Ostrý

Hrobčice (Červený Újezd)

Štěpánovská hora


Holibka

Hrobčice (Razice)

Horka


Králičí vrch


Zaječí kopec

Hrobčice (Razice)

Technická Radovesická výsypka


Souběh elektrovodů a plynovodu

Hrobčice (Mukov) Lukov (Štěpánov)

Oblasti krajinného rázu Duchcovská část Mostecké pánve

Bílina (Bílina, Bílina – Újezd), Hrobčice (Chouč, Hrobčice, Kučlín, Radovesice u Bíliny, Razice), Lukov (Štěpánov), Světec

Kostomlaty

Světec (Štrbice, Úpoř)

Libčeveská kotlina

Měrunice 52


12/2012

Tabulka č. 24 – Limity v oblasti environmentálního pilíře Limit využití území Lukovská kotlina


Měrunické údolí

Bílina (Bílina, Bílina – Újezd), Hrobčice, Měrunice

Milešovská kotlina

Lukov (Lukov)

Mukovské úbočí Kozího hřbetu

Hrobčice (Červený Újezd, Mrzlice, Mukov, Razice, Tvrdín), Lukov (Štěpánov), Měrunice (Měrunice)

Prameny Granátky

Hrobčice (Červený Újezd, Mukov), Lukov

Prameny Milešovského potoka

Lukov (Lukov)

Prameny Modly

Hrobčice (Mukov), Lukov (Lukov)

Rtyňské údolí Bíliny

Ohníč, Světec (Úpoř, Štrbice)

Třebívlické Poohří


Údolí Suchého potoka


Vlastislavská kotlina

Lukov (Lukov)

Zaječické údolí

Měrunice (Žichov)

Právní rámec

Hrobčice (Mukov), Lukov

I.h) Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem

Vraník


Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

II. Ochrana lesa Lesy hospodářské

Dle mapy

Lesy zvláštního určení

Bílina (Bílina, Újezdské předměstí, Břežánky, Chudeřice) Světec (Světec) Hrobčice (Červený Újezd, Hotov, Chouč, Kučlín, Mirošovice, Mrzlice, Mukov, Radovesice, Razice) Ledvice (Ledvice) Lukov (Štěpánov, Lukov) Měrunice (Měrunice, Žichovice) Ohníč (Křemýž, Ohníč) Světec (Chotějovice, Chotovenka, Podhradice, Světec, Štrbice)

Lesy ochranné

Bílina Hostomice (Hostomice) Hrobčice (Hetov, Chouč, Mukov) Lukov (Lukov, Štěpánov)

OP 50 m od lesa

Dle mapy

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Lesy zvláštního určení jsou vymezeny jako lesy ze zvýšenou funkcí půdo a vodoochrannou a dále lesy v chráněných územích (CHKO, PR, PP). Lesy ochranné jsou vymezeny zejména z hlediska mimořádně nepříznivého stanoviště. Poznámka: Lesy jsou též VKP ze zákona (viz bod I.c).

III. Ochrana nerostných surovin III.a) Chráněná ložisková území

07570000 Bílina (uhlí hnědé)

Bílina Ledvice

07560000 Duchcov (uhlí hnědé)

Ledvice

22740000 Most (uhlí hnědé)

Bílina (Jenišův Újezd)

Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích. 53


12/2012



02000000 Hostomice (stavební kámen)

Světec (Světec)

14950000 Křemýž (uhlí hnědé)

Ohníč (Křemýž)

07850000 Pohradice (uhlí hnědé)

Ohníč (Ohníč) Světec (Světec, Štrbice, Úpoř)

02010000 Měrunice (stavební kámen)

Měrunice (Měrunice, Žichov)

10810000 Liběšice (bentonit)

Hrobčice (Chouč)

22890000 Podsedice (polodrahokamy)


Právní rámec Relevantním předpisem je též zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu ve znění pozdějších předpisů.

III.b) Dobývací prostory

30049 Bílina (uhlí hnědé)

Bílina (Bílina, Újezdské předměstí) Ledvice

30057 Duchcov (uhlí hnědé)

Ledvice

70067 Hostomice (cihlářská hlína)

Hostomice

70264 Dolánky (čedič)

Ohníč (Dolánky)

70819 Měrunice (čedič)


Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech. Relevantním předpisem je též zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu ve znění pozdějších předpisů.

III.c) Výhradní ložiska

3056500 Hostomice (cihlářská hlína)

Hostomice

3020000 Hostomice (stavební kámen

Hostomice

3075600 Duchcov – Pokrok 2 (uhlí hnědé)

Ledvice

3149500 Křemýž (uhlí hnědé)

Ohníč (Křemýž)

3078500 Pohradice-Svornost (uhlí hnědé)


3020100 Měrunice (stavební kámen)


3108100 Liběšice (bentonit)

Hrobčice (Chouč)

Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

III.d) Ložiska nevyhrazených nerostů

3149501 Křemýž (stavební kámen)

Ohníč (Křemýž)

3167900 Světec 2 (stavební kámen)

Světec (Světec, Štrbice)

Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů

IV. Ochrana území před nepříznivými geologickými vlivy Poddolovaná území

Dle mapy

Sesuvy

Dle mapy

Staré důlní dílo

Dle mapy

Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu ve znění pozdějších předpisů. ČSN 73 0039 Navrhování objektů na poddolovaném území.

V. Ochrana vodních zdrojů V.a) Ochrana povrchových a podzemních vod

Povodí Bíliny

Celé území ORP

54


12/2012



Právní rámec

Vodní zdroje vč. OP Bílina I, Bílina II


Červený Újezd


Mukov

Hrobčice (Mukov)

Prameniště Lukov - Březina

Hrobčice (Mukov) Lukov (Lukov)

Vrt Ohníč

Ohníč (Ohníč)

Štrbice

Světec (Štrbice)

Útvar podzemních vod

Bílina, Hostomice, Hrobčice, Ledvice, Lukov, Měrunice, Ohníč, Světec

Vodní toky

dle mapy

Vodní plochy

Bílina (Bílina) Hostomice Hrobčice (Červený Újezd, Mukov, Mrzlice) Ledvice Lukov (Lukov, Štěpánov) Měrunice (Měrunice, Žichov) Ohníč (Křemýž, Ohníč) Světec (Světec)

Zranitelná oblast

Bílina (Újezd) Hrobčice (Červený Újezd,Chouč, Mirošovice, Mrzlice, Razice, Tvrdín) Měrunice (Měrunice, Žichov)

Přírodní léčebné lázně

Bílina

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. Poznámka – vodní toky a vodní plochy jsou též VKP ze zákona.

V.b) Ochrana přírodního léčivého zdroje

Vnější lázeňské území

Bílina

Vnitřní lázeňské území


I. pásmo

Dle mapy

II. pásmo II.A

Dle mapy

II. pásmo II.B

Dle mapy

II. pásmo II.C (LM Teplice)

Dle mapy

Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých zákonů.

VI. Ochrana před povodněmi Záplavové území Bíliny vč. aktivní zóny záplavového území

Bílina (Bílina, Břežánky, Chudeřice) Hostomice Světec (Chotějovice, Světec) Ohníč (Křemýž, Ohníč)

Záplavové území Syčivky vč. aktivní zóny záplavového území

Bílina Hrobčice (Hrobčice, Kučlín, Razice)

Záplavové území Bouřlivce vč. aktivní zóny záplavového uźemí

Hostomice

Území zvláštní povodně pod vodním dílem Všechlapy

Hostomice Ohníč (Ohníč, Křemýž) Světec (Chotějovice, Světec)

Půdy I. a II. třídy ochrany

dle mapy

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů). Vyhláška č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovení záplavového území.

VII. Ochrana půd Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského

55


12/2012



Investice do půdy

Hrobčice (Červený Újezd, Hetov, Mukov) Měrunice (Měrunice, Žichov)

Právní rámec půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci. Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí OOLP/1067/96 ze dne 1. 10. 1996 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu.

VIII. Ekologické zátěže Území ekologických rizik

Bílina (Břežánky, Chudeřice), Hostomice, Světec (Chotovenka, Štrbice)

Skládka

Světec (Štrbice, Chotovenka)

4.1.2

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů.

Limity v oblasti sociálního a ekonomického pilíře Tabulka č. 25 – Limity v oblasti sociálního a ekonomického pilíře

Limit využití území


Právní rámec

I. Sídelní struktura Zastavěné území

Všechny obce a jejich části

Zastavitelné území

Všechny obce a jejich části

Městská památková zóna

Bílina (Bílina, Mostecké Předměstí)

Archeologická památková rezervace

Bílina (Bílina)

Archeologické naleziště

Bílina, Hostomice, Hrobčice, Ledvice, Lukov, Světec

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Zastavěná území se vymezují územním plánem, popř. rozhodnutím dle stavebního zákona. Není-li ÚP či rozhodnutí vymezuje se dle intravilánu z roku 1966 (v ORP Bílina takto vymezena zastavěná území v obci Měrunice – Měrunice a Žichov). Zastavitelná území se vymezují územním plánem.

II. Ochrana památek

Kostel sv. Petra a Pavla

Bílina (Bílina)

Městské opevnění

Bílina (Bílina)

Socha P. Marie Immaculaty

Bílina (Bílina)

Socha sv. Jeronýma

Bílina (Bílina)

Socha sv. Šebestiána

Bílina (Bílina)

Sloup se sochou P. Marie

Bílina (Bílina)

Kašna se sochou sv. Floriána

Bílina (Bílina)

Výšinné opevněné sídliště slovanské hradiště, archeologické stopy

Bílina (Bílina)

Zámek starý čp. 1

Bílina (Bílina)

Měšťanský dům čp. 12 (Seifertova)

Bílina (Bílina)

Měšťanský dům čp. 13

Bílina (Bílina)

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Památkově chráněná území a nemovité památky a podmínky jejich ochrany jsou stanoveny rozhodnutím dle uvedených předpisů. .

56


12/2012

Tabulka č. 25 – Limity v oblasti sociálního a ekonomického pilíře Limit využití území (Sefiertova)



Bílina (Bílina)


Bílina (Bílina)

Měšťanský dům čp. 25 (Komenského)

Bílina (Bílina)


Bílina (Bílina)


Bílina (Bílina)

Měšťanský dům čp. 45 (Mírové nám.)

Bílina (Bílina)

Tržnice čp. 46

Bílina (Bílina)

Měšťanský dům čp. 49 (Břežánská)

Bílina (Bílina)

Právní rámec

Radnice čp. 50 (Břežánská) Měšťanský dům čp. 72 (Mírové nám.)

Bílina (Bílina)


Bílina (Bílina)


Bílina (Bílina)

Hotel čp. 92 (Mírové nám.)

Bílina (Bílina)

Fara čp. 95

Bílina (Bílina)

Rodinný dům čp. 96 (Na zámku)

Bílina (Bílina)

Zámek čp. 98

Bílina (Bílina)

Pivovar

Bílina (Bílina)

Špitál – kaple

Bílina (Bílina)

Městské lázně


Sklárna Splintex – věžový vodojem

Bílina (Chudeřice)

Rovinné neopevněné sídliště Bořeň, archeologické stopy

Hrobčice (Chouč)

Kostel sv. Havla


Venkovská usedlost čp. 11


Zámek


Kostel sv. Kateřiny

Hrobčice (Chouč)

Boží muka

Hrobčice (Chouč)


Hrobčice (Chouč)

Kostel sv. Vavřince


Socha sv. Antonína Poustevníka


sloup se sousoším Nejsvětější Trojice


Zámek čp. 1




Kostel sv. Prokopa

Hrobčice (Mukov) 57


12/2012

Tabulka č. 25 – Limity v oblasti sociálního a ekonomického pilíře Limit využití území


Výšinné opevněné sídliště hradiště slovanské, archeologické stopy

Hrobčice (Mukov)


Hrobčice (Mukov)

Kostel sv. Jakuba Většího

Hrobčice (Mrzlice)

Výšinné opevněné sídliště hradiště Knovízské, archeologické stopy


Pomník padlým I. a II. světové války

Ledvice



Tvrz Žichov, archeologické stopy

Měrunice (Žichov)

Kaple

Ohníč (Dolánky)

Vodní mlýn čp. 12

Ohníč (Dolánky)

Kostel sv. Petra a Pavla, část stojící a archeologické stopy

Ohníč (Křemýž)

Zámek čp. 1

Ohníč (Křemýž)


Světec (Světec)

Socha sv. Jana Nepomuckého

Světec (Světec)

Sloup se sousoším Piety

Světec (Světec)

Zámek čp. 1

Světec (Světec)

Fara čp. 24

Světec (Světec)

Sousoší sv. Jana Nepomuckého

Světec (Štrbice)


Světec (Štrbice)


Světec (Štrbice)


Světec (Štrbice)


Světec (Štrbice)


Světec (Štrbice)

Kaple

Světec (Úpoř)

Právní rámec

III. Dopravní infrastruktura III.a) Silnice

Silnice I/13 včetně OP

Bílina (Bílina, Chudeřice, – Újezdské Předměstí) Světec (Chotějovice) Hostomice Ohníč (Křemýž)

Silnice II/257 a II/258 včetně OP

Bílina (Bílina, Újezdské předměstí, Chudeřice) Hrobčice (Hrobčice, Kučlín, Mirošovice,) Měrunice (Měrunice, Žichov) Hostomice Světec (Chotějovice, Světec, Štrbice)

Silnice III. třídy včetně OP

Dle mapy

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. OP silnic I. třídy je 50 m na každou stranu od osy vozovky. OP silnic II. a III. třídy je 15 m na každou stranu od osy vozovky. OP se nevymezuje v zastavěném a zastavitelném území.

III.b) Železnice

Celostátní železniční trať č 130 včetně OP

Bílina (Bílina, Břežánky, Chudeřice)

Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. 58


12/2012


Dotčené obce (části obce) Hostomice Ledvice Ohníč (Křemýž, Ohníč) Světec (Chotějovice)

Celostátní železniční trať č. 131 včetně OP

Bílina (Bílina, Chudeřice) Světec (Chotějovice) Hostomice Ohníč (Dolánky, Křemýž, Ohníč)

OP vlečky

Dle mapy

Právní rámec

OP celostátních a regionálních drah je 60 m od osy krajní koleje po obou stranách. OP vleček je 30 m od osy krajní koleje po obou stranách.

IV. Technická infrastruktura IV.a) Elektrická energie

OP vzdušných elektrických vedení: 400 KV 220 kV 110 kV 35 kV

Dle mapy

OP elektrických stanic

Dle mapy

OP elektrárny

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. OP vedení 400 kV je 20 m od krajního vodiče po obou stranách. OP vedení 220 kV je 15 m od krajního vodiče po obou stranách. OP vedení 110 kV je 12 m od krajního vodiče po obou stranách. OP vedení 35 kV je 2 m po obou stranách u vedení s izolací a 7 m u vedení bez izolace. OP výrobny elektřiny a rozvodné stanice nad 52 kV je 20 m od oplocení nebo vnějšího líce zdi. OP stožárových stanic do 52 kV/nn je 7 m od obvodu stanice. OP kompaktních a zděných stanic je 2 m od obvodu stanice.

Ledvice

IV.b) Plyn

BP vtl plynovodu

Dle mapy

OP stl plynovodu

Dle mapy

OP ntl plynovodu

Dle mapy

OP technologického objektu zásobování plynem

Dle mapy

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Bezpečnostní pásmo vtl plynovodu je vymezeno po obou stranách od vnějšího okraje potrubí: do DN 100 – 15 m; do DN 250 - 20 m; nad DN 250 – 40 m. OP stl a ntl plynovodu v zastavěném území je 1 m od okraje potrubí na obě strany. OP stl a ntl plynovodů mimo zastavěné území je 4 m od okraje potrubí po obou stranách. OP technologického objektu je 4 m od obvodu objektu. IV. c) Zásobování teplem

OP teplovodu

Dle mapy

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve 59


12/2012



Právní rámec znění pozdějších předpisů. OP teplovodu je 2,5 m od okraje potrubí po obou stranách.

IV.d) Vodohospodářská zařízení

OP vodovodu

Dle mapy

OP kanalizačního řadu

Dle mapy

OP ČOV

Není vymezeno

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o zm ěně některých zákonů. OP vodovodního a kanalizačního potrubí je vymezeno na obě strany od okraje potrubí a činí pro vedení: do DN 500 mm – 1,5 m; nad DN 500 mm – 2,5 m; nad DN 200 mm při uložení v hloubce nad 2,5 m se OP rozšiřuje o 1 m (2,5 – 3,5 m). OP ČOV se stanovuje rozhodnutím.

IV.e) Přenos informací

OP elektronického komunikačního zařízení

Dle mapy

OP komunikačního vedení

Dle mapy

OP radiového směrového spoje

Dle mapy

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů. OP radiokomunikační objektu, TV nebo rozhlasového vysílače tvoří kruh R 500 – 1000 m. OP televizního převaděče tvoří kruh R 30 m. OP komunikačního vedení nadzemního i podzemního je 1,5 m po obou stranách. OP radiového směrového spoje tvoří pás o šířce 10 – 150 m.

V. Ostatní limity

OP hřbitova

Bílina (Bílina) Hrobčice (Hrobčice, Chouč, Mrzlice, Mukov) Ledvice Měrunice (Měrunice) Ohníč (Křemýž) Světec (Světec)

OP krematoria

Bílina (Bílina)

OP objektu důležitého pro obranu státu

Dle mapy

Zákon č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany České republiky v platném znění. OP vojenského letiště v Žatci.

Zařízení civilní ochrany

Dle mapy

§ 2,7,10,15 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů

Objekt požární ochrany

Dle mapy

§ 26 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů Požární nádrže a čerpací místa vody.

Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie ČR

Bílina (Bílina)

Zákon č. 283/1991 Sb. o Policii ČR.

Bílina

§12 zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů; §1 vyhlášky č. 383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování

Zóna havarijního plánování

§ 17 (hřbitovy) a § 12 (krematoria) zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. OP kolem hřbitovů a krematoria se zřizuje v šíři nejméně 100 m. SÚ může zakázat nebo omezit provádění některých staveb.

60


4.2

12/2012

Hodnoty v území

Hodnoty území představují stavby či plochy, jejichž ochrana je zajištěna platnými právními předpisy (v tomto případě se zároveň jedná o limity využití území), případně další stavby či plochy, jejichž pozitivní charakteristiky byly identifikovány v rámci průzkumu území (hodnoty kulturní, historické, architektonické, urbanistické, přírodní a krajinné), konkrétně: - urbanisticky hodnotná území, urbanisticky významné kompoziční prvky – území s cennou či zachovanou původní urbanistickou kompozicí v sídle nebo ve volné krajině - architektonicky cenné stavby – objekty vykazující vysokou architektonickou hodnotu, které nejsou evidovány v rejstříku nemovitých kulturních památek (např. stavby významných architektů, doklady lidového stavitelství, slohově čisté budovy) - historicky významné stavby – objekty spojené s narozením či pobytem významné osobnosti nebo s významnou událostí - přírodní, technické a kulturní dominanty území – stavby či části území, které se uplatňují při dálkových pohledech a vizuálně dominují širšímu okolí - významné vyhlídkové body – veřejně přístupná místa (terénní vyvýšeniny či stavby) umožňující jedinečný výhled do okolního území - místa významné události – území spojená s významnou historickou událostí (bojiště, poutní místa, atd.) - plochy občanského vybavení – areály veřejné či komerční vybavenosti či areály hřbitovů - plochy výroby – plochy průmyslové či zemědělské výroby - plochy veřejných prostranství – náměstí, návsi či jiné významné veřejně přístupné prostory, sloužící ke shromažďování či pohybu místních obyvatel Přehled hodnot v území ORP Bílina je provedeno na základě dat, které dodal pořizovatel jako podklad pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území. Do výkresu hodnot bylo zároveň převzato vymezení krajinných celků dle ZÚR Ústeckého kraje. Pro doplnění výčtu hodnot byly provedeny nezbytné doplňující analýzy podkladů a průzkumy. Výčet hodnot je součástí tabulek v kapitolách 4.2.1. a 4.2.2. Hodnoty nadmístního významu jsou v tabulce zvýrazněny barevným textem. Přehled hodnot území v členění dle jednotlivých obcí ORP je součástí Přílohy č. 3 Aktualizace RURÚ. Hodnoty jsou zakresleny v grafické části 2. Aktualizace RURÚ, ve výkrese č. 2 (Výkres limitů využití území), v měřítku 1:10 000. Vybrané jevy jsou opatřeny popisem, případně číselným kódem, který je tvořen následujícím způsobem: X_Y X

číslo jevu dle přílohy vyhlášky č. 500/2006 Sb. (metodický pokyn MMR)

Y

pořadové číslo v rámci příslušného jevu

4.2.1

Hodnoty v oblasti environmentálního pilíře Tabulka č. 26 – Hodnoty v oblasti environmentálního pilíře

Hodnota území


Popis

I. Přírodní a krajinné hodnoty I.a) Zvláště chráněná území

Chráněná krajinná oblast České středohoří

Hrobčice (Hotov, Hrobčice, Chouč, Mirošovice, Mrzlice, Razice Tvrdín, Červený Újezd, Mukov) Lukov (Lukov, Štěpánov) Měrunice (Měrunice)

Chráněná krajina pohoří třetihorního vulkanického původu s rozmanitým vegetačním pokryvem. Rozloha 107 000 ha, vyhlášeno 1976.

NPR Bořeň

Bílina Hrobčice (Chouč)

Znělcový lakolit s teplomilnými společenstvy. 3,2 ha, 1946. 61


12/2012

Tabulka č. 26 – Hodnoty v oblasti environmentálního pilíře Hodnota území


Popis

PR Dřínek

Hrobčice (Razice)

Xerotermní travinné společenstva, teplomilné druhy rostlin vzácně se vyskytující v severní části českého termofytika. 1,8 ha, 2002.

PR Hradišťanská louka

Hrobčice (Mukov)

Zbytek pohorské orchidejové louky. 3,9 ha, 1952.

PR Trupelník

Bílina, Hrobčice (Kučlín)

Významné paleontologické naleziště paleogenní diatomitové mikroflory a makroflory. Rozsáhlý zbytek teplomilných společenstev s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin (např. hlaváček jarní, len žlutý atp.). 15,33, ha, 2001.

PP Husův vrch

Hostomice

Lokalita teplomilných druhů, hlavně hlaváček jarní. 4,7 ha, 2001.

PP Štěpánovská hora


Stepní pleška s teplomilnými společenstvy. 0,5 ha, 1946.

Bořeň CZ0420026

Bílina (Újezdské předměstí) Hrobčice (Chouč, Hrobčice)

I.b) Evropsky významné lokality Viz NPR Bořeň.

I.c) Významné krajinné prvky ze zákona

Vodní toky

Viz bod V.a) tabulky

Řeka Bílina a její přítoky včetně zachované nivy

Rybníky

Viz bod V.b) tabulky

Plochy rybníků.

Lesy

Viz bod II. tabulky

Plochy lesů bez ohledu na kategorii.

I.d) Významné krajinné prvky registrované

Bořeň

Bílina (Újezdské předměstí) Hrobčice (Chouč)

Viz též NPR Bořeň.

I.e) Památné stromy

Hloh Lavallův


Jednotlivý strom v Dvořákově ulici v Chotějovicích. Vyhlášen 2006.

Jilm v Bílině

Bílina (Bílina)

Jednotlivý strom v ulici na Zámku u kostela sv. Petra a Pavla. 2002.

Lípy u kostela v Měrunicích


Dvě lípy u kostela sv. Stanislava. 1993.

Liliovník v Bílině

Bílina (Bílina)

Jednotlivý strom v lázeňském parku

Lyrovník tulipánokvětý


Jednotlivý strom u budovy lázní. 2006.

NRBK Milešovka – K13

Lukov (Lukov ) Hrobčice (Červený Újezd, Mukov)

Regionální biocentra

Dle mapy

Regionální biokoridory

Dle mapy

Lokální biocentra

Dle mapy

Lokální biokoridory

Dle mapy

I.f) ÚSES Osa nadregionálního biokoridoru s ochrannou zónou 2 km.

I.g) Krajinný ráz

Pouze místa pozitivních charakteristik.

Místa krajinného rázu

Ostrý


Přírodní dominanta, vrchol.

Horka



Kostel sv. Havla


Kulturní dominanta.

Králičí vrch






Hradišťany

Hrobčice (Mukov)


Kostel sv. Prokopa

Hrobčice (Mukov)


Štěpánovská hora


Přírodní dominanta, vrchol. 62


12/2012



Popis

Kostel sv. Jakuba

Hrobčice (Mrzlice)


Holibka

Hrobčice (Razice)


Zaječí kopec

Hrobčice (Razice)


areál Mirošovice



areál Razice

Hrobčice (Razice)

Kulturní dominanta

Radovesická výsypka

Hrobčice

Technická dominanta

areál Hrobčice

Hrobčice

Kulturní dominanta




Dob

Měrunice (Žichov)


Záhorní hora

Měrunice (Žichov)


areál Měrunice

Měrunice

Kulturní dominanta

Oblasti krajinného rázu Duchcovská část Mostecké pánve

Bílina (Bílina, Bílina – Újezd), Hrobčice (Chouč, Hrobčice, Kučlín, Radovesice u Bíliny, Razice), Lukov (Štěpánov), Světec

Kostomlaty

Světec (Štrbice, Úpoř)

Libčeveská kotlina

Měrunice

Lukovská kotlina

Hrobčice (Mukov), Lukov

Měrunické údolí

Bílina (Bílina, Bílina – Újezd), Hrobčice, Měrunice

Milešovská kotlina

Lukov (Lukov)

Mukovské úbočí Kozího hřbetu

Hrobčice (Červený Újezd, Mrzlice, Mukov, Razice, Tvrdín), Lukov (Štěpánov), Měrunice (Měrunice)

Prameny Granátky

Hrobčice (Červený Újezd, Mukov), Lukov

Prameny Milešovského potoka

Lukov (Lukov)

Prameny Modly

Hrobčice (Mukov), Lukov (Lukov)

Rtyňské údolí Bíliny

Ohníč, Světec (Úpoř, Štrbice)

Třebívlické Poohří


Údolí Suchého potoka


Vlastislavská kotlina

Lukov (Lukov)

Zaječické údolí

Měrunice (Žichov)

Rámcové typy krajiny

CHKO České středohoří – Milešovské a Verneřické středohoří

Hrobčice ( Červený Újezd, Hetov, Mukov), Lukov (Štěpánov), Měrunice (Měrunice)

Krajina výrazných zalesněných vrcholů a hlubokých údolí se zachovalými fragmenty přirozeného lesa, se souvislejšími plochami bezlesí, s vyváženým zastoupením lesních porostů, zemědělských pozemků a převážně malých sídel s koncentrovanou zástavbou významných urbanistických i architektonických hodnot.

CHKO České středohoří – Lounské středohoří

Bílina , Hrobčice (Dřínek, Hotov, Hrobnice, Chouč, Kčlín, Mirošovice, Razice)

Krajina výrazných, převážně odlesněných vrcholů, zemědělsky využívaná (tradice ovocnářství), s malými sídly s koncentrovanou zástavbou.

České středohoří –

Hostomice, Hrobčice (Hetov,

Krajina výrazných vrcholů a hlubokých údolí 63


12/2012

Tabulka č. 26 – Hodnoty v oblasti environmentálního pilíře Hodnota území Milešovské středohoří

Dotčené obce (části obce) Radovesice), Lukov (Štěpánov), Ohníč (křemýž, Ohníč), Světec

Popis (průlomové údolí Bíliny) se zachovalými fragmenty přirozeného lesa, s vyváženým zastoupením lesních porostů, zemědělských pozemků a malých sídel s koncentrovanou zástavbou.

Hostomice, Ohníč (Křemýž), Světec (Chotějovice)

Krajina nížin, širokých niv velkých vodních toků a severočeských pánví, lokálně s kužely třetihorních vulkanitů, převážně intenzivně zemědělsky využívaná, se strukturou menších a středních sídel, často vysokých urbanistických a architektonických hodnot.

Bílina, Hostomice, Hrobčice (Kučlín, Razice, Dřínek, Hetov, Radovesice, Razice), Ledvice, Světec

Krajina severočeských podkrušnohorských sníženin – pánví, lokálně s izolovanými vrcholy třetihorních vulkanitů, s navazující krajinou souvisle urbanizovaných ploch sídel a průmyslových areálů; krajiny v závislosti na probíhajících rekultivačních a revitalizačních opatřeních postupně začleňovaná do krajinného celku Severočeských nížin a pánví, jejíž současný územní rozsah vyvolaný antropogenními zásahy je pokládán za maximální .

Lesopark Bezovka

Bílina

rozsáhlá plocha sídelní zeleně ve vazbě na volnou krajinu, v území se specifickou morfologií

Lesopark Chlum

Bílina


Vrch Kostrlík

Bílina

přírodní dominanta

Zámecký park

Bílina

rozsáhlá plocha sídelní zeleně ve vazbě na areál zámku

Žižkovo údolí lesopark

Bílina


Husův vrch - přírodní dominanta

Hostomice, Ohníč (Křemýž)

přírodní dominanta

Veřejné prostranství návsi

Hrobnice (Tvrdín)

architektonicky příjemná část obce

Veřejné prostranství návsi

Měrunice

architektonicky příjemná část obce

Měrunické rybníky a Lužický potok

Měrunice

krajinný prvek harmonicky zasazený do zástavby obce

Bořeň

Bílina (Újezdské předměstí) Hrobčice (Chouč)

vyhlídka z vrchu Bořeň na Bílinu, Hrobčice a CHKO České Středohoří

Bílina - Břežánky

Bílina (Mostecké předm ěstí)

lokalita Na Větráku – výhled do těžebního prostoru s částečně realizovanou rekultivací.

Bílina – nad Žižkovým údolím


výhled severně na město Bílina

Bílina – Na Výsluní


výhled jižně a východně na město Bílina

Bílina – zahrádky

Bílina (Újezdské předměstí)

Místo panoramatického výhledu u bezejmenné cesty ve východním cípu zahrádkářské osady na úpatí Bořně, na město Bílina.

Svah nad Mirošovicemi


vyhlídka ze silnice II/257 na Mirošovice a Bílinu

Hrobčice - silnice

Hrobčice (Červený Újezd, Hrobčice, Mrzlice, Mukov, Razice) – dle mapy

místa panoramatických vyhlídek ze silnice západně na Bořeň a Bílinu

Radovesická výsypka

Hrobčice (Hetov, Radovesice) - dle mapy

místo panoramatické vyhlídky na rekultivované území Radovesické výsypky

Ledvice - lom

Ledvice

místo vyhlídky do prostoru těžby a výsypky

Lukov

Lukov (Lukov, Štěpánov)

panoramatická vyhlídka do CHKO České

Severočeské nížiny a pánve

Severočeská devastovaná a souvisle urbanizovaná území

Krajinné celky

Významné vyhlídkové body

64


12/2012



Popis Středohoří

Měrunice - silnice


panoramatická vyhlídka do CHKO České Středohoří

Svahy nad Ohníčem

Ohníč - dle mapy

místa vyhlídky ze silnic kolem Ohníče na obec

Křemýž

Ohníč (Křemýž) – dle mapy

místa panoramatických vyhlídek z okraje Křemýže do okolní krajiny

Štrbice – silnice

Světec (Štrbice) – dle mapy

místa panoramatických vyhlídek jižně na Špičák a Štrbický vrch

Světec – silnice

Světec (Světec)

místo vyhlídky západně na Ledvice a Bílinu

Úpoř

Světec (Úpoř)

místa vyhlídky severně směr Teplice

I.h) Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem

Vraník


Naleziště okáče Chazara briseis.

I. i) Ostatní přírodní hodnoty

Významné plochy krajinné zeleně

Dle mapy

Významné plochy sídelní zeleně

Dle mapy

Lesy hospodářské

Dle mapy

Lesy zvláštního určení

Bílina (Bílina, Bílina – Újezd, Břežánky, Chudřice) Hostomice Světec Hrobčice Lukov, Ledvice, Měrunice, Ohníč,

Lesy ochranné

Bílina Hrobčice (Hetov, Mukov) Lukov (Lukov, Štěpánov)

II. Lesy

III. Ložiska nerostných surovin III.a) Vyhrazená ložiska

3056500 Hostomice

Hostomice

Cihlářská hlína, těženo.

3020000 Hostomice

Hostomice

Stavební kámen, netěženo.

3075600 Duchcov – Pokrok 2

Ledvice

Uhlí hnědé

3149500 Křemýž

Ohníč (Křemýž)

Uhlí hnědé, dříve těženo, nyní netěženo.

3078500 Pohradice-Svornost


Uhlí hnědé, dříve těženo, nyní netěženo.

3020100 Měrunice


Stavební kámen, těženo.

3108100 Liběšice

Hrobčice (Chouč)

Bentonit, netěženo.

III.b) Ložiska nevyhrazených nerostů

3149501 Křemýž

Ohníč (Křemýž)

Stavební kámen.

3167900 Světec 2

Světec (Světec)

Stavební kámen.

IV. Vody Zdroje vody (podzemní, povrchové) Bílina I, Bílina II


Červený Újezd


Mukov

Hrobčice (Mukov)

Prameniště a vrty.

65


12/2012



Popis

Prameniště Lukov - Březina

Lukov (Lukov)

Vrt Ohníč

Ohníč (Ohníč)

Štrbice

Světec (Štrbice)

Vodní toky

dle mapy

Řeka Bílina a její přítoky (Syčivka, Bouřlivec, Mukovský potok, Lužický potok, Ledvický potok, Lukovský potok ad.).

Vodní plochy

Bílina (Bílina) Hostomice Hrobčice (Červený Újezd, Mukov, Mrzlice) Ledvice Lukov (Lukov, Štěpánov) Měrunice (Měrunice, Žichov) Ohníč (Křemýž) Světec (Světec)

Rybníky, požární nádrže, nádrže na vodních tocích, zatopené oprámy.

Přírodní léčebné lázně

Bílina

Lázně Bílina - Kyselka

Zdroj přírodní léčivé vody


Půdy I. a II. třídy ochrany

dle mapy

Kvalitní úrodné půdy.

Investice do půdy

Hrobčice (Červený Újezd, Hotov, Mukov) Měrunice (Měrunice, Žichov)

Plochy s provedenými opatřeními ke zlepšení úrodnosti půd (meliorace).

V. Půdy

4.2.2

Hodnoty v oblasti sociálního a ekonomického pilíře Tabulka č. 27 – Hodnoty v oblasti sociálního a ekonomického pilíře

Hodnota území


Popis

Zastavěná území

Všechny obce a části obcí

Plochy současné zástavby.

Zastavitelná území

Všechny obce a části obcí

Plochy nové zástavby dle územních plánů.

I. Sídelní struktura

II. Urbanistické hodnoty II.a) Urbanisticky hodnotná území, cenné stavby, objekty a soubory Urbanisticky hodnotná území

Veřejný park

Bílina

Historické centrum včetně Mírového náměstí a Pivovarského náměstí

Bílina

Podél řeky Bíliny Dochovalá historická zástavba kolem Mírového a Pivovarského náměstí, ortogonální půdorys

Historická městská zástavba

Bílina (Mostecké Předměstí, Újezdské Předměstí)

Mostecké Předměstí, ul. 5. května

Historická nízkopodlažní zástavba

Bílina (Teplické Předměstí)

Ul. Čs. armády, ul. Teplická

Vilová zástavba

Bílina (Újezdské Předměstí, Teplické Předměstí, Mostecké Předměstí, Pražské Předm ěstí)

Vilové čtvrti z 20. století, zástavba podél Kyselské ul. a Pražské ul., dochovaná urbanistická struktura

Lázně Kyselka

Bílina

Území cenných staveb a parku s významnou kompoziční osou.

Sídliště SHD


Sorela

Areál nemocnice s poliklinikou

Bílina (Pražské Předměstí)

Historické jádro obce

Hostomice

Architektonicky hodnotná část obce s původní zástavbou a zachovanou urbanistickou strukturou 66


12/2012

Tabulka č. 27 – Hodnoty v oblasti sociálního a ekonomického pilíře Hodnota území


Popis

Historické jádro vsi

Hrobčice (Červený Újezd, Hrobčice, Chouč, Kučlín, Mirošovice, Mrzlice, Mukov, Razice, Tvrdín), Lukov (Lukov, Štepánov), Měrunice (Měrunice, Žichov), Ohníč (Ohníč, Křemýž), Světec (Úpoř, Štrbice, Světec)

Architektonicky hodnotná část obce s původní zástavbou a zachovanou urbanistickou strukturou

Venkovská zástavba


Zástavba s původním vesnickým rázem

Areál kostela sv. Havla se hřbitovem


Původní zástavba obce

Ledvice

Areál hřbitova s parkem

Ledvice

Areál hřbitova

Měrunice (Měrunice), Světec (Světec)

Areál kostela sv. Petra a Pavla

Ohníč (Křemýž)

Zámek Tuchlov a alej

Ohníč (Křemýž)

Původní zástavba

Ohníč (Dolánky, Ohníč Němečky)

Starý mlýn

Ohníč

Hornická kolonie


Areál zámku s parkem

Světec (Světec)

Novodobé jádro obce

Světec (Světec)

Architektonicky hodnotná část obce s původní zástavbou a zachovanou urbanistickou strukturou

Historicky dochované sídlo

Krajinářsky hodnotná území a krajinné dominanty

Lázeňský lesopark Kyselka


Lesopark Chlum


Městský hřbitov Bílina – kaštanový a lipový háj


Údolí Lukovského potoka a lesopark Bezovka

Bílina

Vrch Kostrlík

Bílina

Zámecký park

Bílina

Přírodní dominanta lokálního významu

Lesopark Žižkovo údolí

Bílina

Vrch Bořeň

Bílina (Újezdské Předměstí), Hrobčice (Chouč)

Přírodní dominanta regionálního významu, symbol území

Husův vrch

Hostomice, Ohníč (Křemýž)

Přírodní dominanta lokálního významu

Území s jedinečným krajinným rázem

Hrobčice (Červený Újezd, Hetov, Mirošovice, Mukov, Radovesice), Lukov (Lukov, Štěpánov), Měrunice (Měrunice, Žichov)

Čedičový a znělcový vrch Hradišťany, vrch Vraník (České Středohoří)

Městský park s okolní zástavbou

Ledvice

Měrunické rybníky a Lužický potok


Harmonické propojení venkovské zástavby a krajinných prvků

Vodní nádrž Márinka

Světec (Světec)

Zatopený oprám s rekreačním využitím

Architektonicky hodnotné stavby, objekty a soubory, architektonické dominanty

Průmyslová hala

Bílina

Dvě haly, kvalitní příklady průmyslové architektury. 67


12/2012



Popis

Bytový dům Důlní

Bílina

č. 246/31 - architektonicky cenná stavba

Bytový dům Fišerova

Bílina

č. 218/1, 221/3, 207/5 - architektonicky cenná stavba

Bytový dům 5. května

Bílina

č. 94/45 - architektonicky cenná stavba

Bytový dům Mírová

Bílina

102/1 - architektonicky cenná stavba

Gymnázium

Bíilna

historický objekt (19. stol.), architektonicky cenná stavba

Městské vily

Bílina

Teplická 244/45, Vrchlického 216/5, Kyselská 311/25


Bílina

Kulturně historická dominanta lokálního významu (centrum města)

Zámek

Bílina

Kulturně historická dominanta lokálního významu (centrum města)

Základní škola Lidická

Bílina

Architektonicky cenná stavba, počátek 20. stol.

Železniční nádraží

Bílina

Architektonicky cenná stavba, pol. 20. století

Věž radnice

Bílina

Břežánská 50 /4, kulturně historická dominanta lokálního významu (centrum města)

Komín pivovaru

Bílina

Technická dominanta lokálního významu (centrum města)

Bývalý výrobní objekt ul. Důlní

Bílina

Technická dominanta, dnes brownfield

Administrativní objekt Severočeské doly a.s.

Bílina

Technická dominanta.

Komín kotelny

Bílina (Újezdské Předměstí)

Technická dominanta lokálního významu (Újezdské Předměstí)

Vodojem


Technická dominanta.

Věže Elektrárny Ledvice


Technická dominanta, významný orientační bod v území, regionální dopad

Bytový dům

Hostomice

Dva bytové domy

Úřad městyse Hostomice

Hostomice

Architektonicky cenná stavba

Klasicistní dům

Hostomice


Komín cihelny Wienerberger

Hostomice

Technická dominanta

Městská vila



Venkovské stavení

Hrobčice (Chouč, Hrobčice, Mirošovice, Mrzlice, Razice)

Jedenáct objektů, cenné dochované doklady venkovské architektury

Historický statek

Hrobčice (Kučlín, Mukov, Razice)

Tři objekty, cenné dochované doklady venkovské architektury

Kostel sv. Havla


Kulturně historická dominanta


Hrobčice (Chouč)






Hrobčice (Mrzice)


Kostel sv. Prokopa

Hrobčice (Mukov)


Usedlost č.p. 4

Hrobčice (Tvrdín)

Rekreačně využívaná, dobře udržovaná usedlost.

Brána do dvora č.p. 5

Hrobčice (Tvrdín)


Dům č.p. 9

Hrobčice (Tvrdín)


Dům č.p. 10

Hrobčice (Tvrdín)

Hodnotný dům s dvorem a bránou.

Dům č.p. 11

Hrobčice (Tvrdín)

Hodnotný dům s dvorem a bránou.

Dům č.p. 15

Hrobčice (Tvrdín)


Dům č.p. 17

Hrobčice (Tvrdín)

Dům se sedlovou střechou se zelení v okolí. 68


12/2012



Popis

Dům č.p. 22

Hrobčice (Tvrdín)

Dům s valbovou střechou.

Hřbitovní kaple

Ledvice


Bytový dům

Ledvice

Dva objekty

Kaplička

Lukov


Soubor venkovských stavební s veřejným prostorem

Měrunice

Architektonicky a urbanisticky příjemná část obce


Měrunice


Venkovské stavení, statek

Měrunice (Měrunice, Zichov)

Dvanáct objektů, cenné dochované doklady venkovské architektury

Hrázděné stavení

Měrunice (Zichov)


Knihovna

Ohníč (Křemýž)


Zámek Tuchlov

Ohníč (Křemýž)



Ohníč (Křemýž)


Venkovská usedlost hrázděné stavební

Ohníč

Architektonicky cenná stavba, cenný doklad venkovské architektury

Barokní statek

Ohníč


Restaurace v Ohníči

Ohníč


Klasicistní vila

Světec


Kaplička a zvonička

Světec



Světec


Věž bytového objektu

Světec

Technická dominanta lokálního významu (část obce Světec) II. b) Plochy a objekty vybavenosti

Školství

Základní škola

Bílina (Bílina)

Tři základní školy v Bílině, jedna umělecká ZŠ

Jesle a mateřská škola

Bílina (Bílina)

Tři mateřské školy v Bílině.

Zvláštní škola

Bílina (Bílina)

Gymnázium

Bílina (Bílina)

Dům dětí a mládeže

Bílina (Bílina)

Základní škola

Hostomice

Mateřská škola


Mateřská škola

Ledvice

Mateřská škola

Ohníč (Ohníč)

Zdravotnictví, sociální péče

Nemocnice s poliklinikou

Bílina (Bílina)

Zdravotnické zařízení

Bílina (Bílina)


Hostomice

Dvě zdravotnická zařízení v Bílině.


Světec (Světec)

Domov pro pacienty s Alzheimerovou chorobou

Hrobčice (Mukov), Měrunice (Měrunice)

Bývalé azylové středisko

Lázeňský areál

Bílina (Bílina)

Bílina – Kyselka, lázně nejsou v provozu.

Dětský domov

Ohníč (Křemýž)

Zámek Tuchlov.

Sportovní areál (Žižkovo údolí)

Bílina (Bílina)

Sportovní hala, hřiště na házenou, volejbalové hřiště

Sportovní areál (Kyselka)

Bílina

Lehkoatletický stadion, volejbalové hřiště, tenisové kurty

Sport, rekreace

69


12/2012



Popis

Fotbalové hřiště

Bílina

Mezi řekou Bílinou a silnicí I/13

Camping a koupaliště

Bílina

Sportovní hala

Bílina

Zimní stadion

Bílina (Bílina)

Plavecký bazén

Bílina (Bílina)

Střelnice

Bílina (Bílina)

Sportoviště

Bílina

Hřiště

Sportoviště

Hostomice


Sportoviště

Hostomice

Hřiště volejbal / basketbal (u ZŠ)

Kynologické cvičiště

Hostomice

Sportoviště



Sportoviště

Lukov (Lukov)

Hřiště – tenis

Sportoviště

Lukov (Lukov)

Hřiště – tenis

Sportoviště

Lukov (Štěpánov)

Minigolf na veřejném prostranství

Sportoviště

Ledvice

Fotbalové hřiště, sportovní areál Milana Šturmy

Koupaliště

Ledvice

Sportoviště

Ohníč (Ohníč)


Sportoviště

Ohníč (Křemýž)


Sportoviště


Hřiště

Sportoviště

Světec (Štrbice)

Fotbalové hřiště, dětské hřiště, koupaliště

Kynologické cvičiště

Světec (Světec)

Sportoviště


Sídliště SHD - Studentská ul.


Cestovní ruch

Areál bývalé fary a měrunické rybníky


Komplex zámek a kostel sv. Jakuba

Světec (Světec)

Zámek

Ohníč (Křemýž)

Oprám Márinka


Zámek

Bílina (Bílina)

Lázně Kyselka

Bílina

Nutná rekonstrukce

Zámek


Nutná rekonstrukce

Nutná rekonstrukce

Rekreační nádrž

Kultura, církev

Knihovna a ZUŠ

Bílina (Bílina)

Divadlo

Bílina (Bílina)

Kino Hvězda a digitální kino

Bílina (Bílina)

Kulturní dům a knihovna

Bílina (Bílina)

Galerie Pod Věží

Bílina (Bílina)

Přírodní divadlo a letní amfiteátr

Bílina

Areál lázní Kyselka

Kostel

Bílina (Bílina)

Dva kostely v Bílině – kostel sv. Petra a Pavla, kostel Zvěstování Panně Marii

Knihovna

Hostomice

Kostel sv. Kateřiny a hřbitov

Hrobčice (Chouč)

Kostel sv. Havla a hřbitov



Hrobčice (Mirošovice) 70


12/2012



Kostel sv. Jakuba a hřbitov

Hrobčice (Mrzlice)

Kostel sv. Prokopa a hřbitov

Hrobčice (Mukov)

Kaplička

Lukov (Lukov)

Zvonička

Lukov (Štěpánov)




Ohníč (Křemýž)

Knihovna

Ohníč (Křemýž)

Knihovna



Světec (Světec)

Kaple hřbitovní

Světec (Světec)

Popis

Správa, policie, ochrana obyvatel

Městský úřad a policie

Bílina (Bílina)

Břežánská 50/4

Úřad městyse

Hostomice

Mlýnská 158

Obecní úřad


Hrobčice 41

Městský úřad

Ledvice

Obecní úřad

Lukov (Lukov)

Mírová 422/42 Štěpánov 32

Obecní úřad


Měrunice 67

Obecní úřad

Ohníč (Ohníč)

Ohníč 30

Obecní úřad

Světec (Světec)

Zámek 1

Hasičská zbrojnice

Bílina


Lukov (Lukov)


Světec (Štrbice)

Obchod

Bílina (Bílina)

Čtyři obchodní centra (3 supermarkety a obchodní galerie) v Bílině.

Hřbitov

Bílina

Městský a židovský hřbitov.

Hřbitov


U kostela sv. Havla

Hřbitov

Hrobčice (Chouč)

U kostela sv. Kateřiny

Hřbitov

Hrobčice (Mrzlice)

U kostela sv. Jakuba

Hřbitov

Hrobčice (Mukov)

U kostela sv. Prokopa

Hřbitov

Ledvice

na SV okraji obce

Hřbitov

Měrunice

J od části obce Měrunice

Hřbitov

Ohníč (Křemýž)

Z od části obce Křemýž

Hřbitov

Světec (Světec)

na J okraji části obce Světec

Obchodní centrum Hřbitovy

II.c) Významné výrobní objekty

Bílinská kyselka


Stáčírna minerální vody – Bohemia Healing Mineral Waters, a.s.

SD - Doly Bílina, a.s.

Bílina (Bílina)

V grafické části vyznačena budova ředitelství a provozní objekty související s těžbou.

Speciální stavby Most

Bílina (Bílina), Hostomice

Stavební a demoliční práce

AGC Automotive Czech


Výroba bezpečnostních skel do automobilů

Cihelna

Hostomice

Wienerberger cihlářský průmysl

Shanghai Mailing Czech, a.s.


Potravinářský průmysl

Metalimpex Group spol. s r.o.


Strojírenská výroba

71


12/2012



Popis

SEAM Bílina s.r.o.

Hrobčice (Kučlín)

Projektování, montáž a revize elektrických zařízení.

Agro Teplice


Rostlinná výroba, krmiva

ADAS Svoboda, s.r.o.

Hrobčice (Razice)

Zemědělská výroba

Elektrárna Ledvice (ČEZ)

Ledvice, Bílina (Chudeřice), Světec (Chotějovice)

Truhlárna Ledvice

Ledvice

TEDOS s.r.o.

Ledvice

Strojírenská výroba

Het, spol. s r.o.

Ohníč (Ohníč)

Výroba interierových a fasádních barev

SKATT, spol. s r.o.

Ohníč (Ohníč)

Výroba smažených brambůrků

Drůbežárna

Ohníč (Ohníč)

Mlýn

Ohníč (Dolánky)

Kamenolom

Ohníč (Dolánky)

Zemědělská výroba


František Mašanský

Kamenolom


Basalt s.r.o. – těžba štěrkopísku

ABS stavební společnost, s.r.o.

Světec (Světec)

III. Památkově chráněná území a objekty III.a) Památkově chráněná území

Bílina (Bílina, Mostecké Předm ěstí)

Historické jádro města Bílina a lázeňský areál Kyselka. Vyhlášeno 1992.

Archeologická památková rezervace

Bílina (Bílina)

Slovanské přemyslovské Hradiště z konce 10. století, které bylo založeno k zabezpečení českého státu a v této funkci trvalo až do 13. století, kdy v bezprostředním sousedství vznikl ve 13. století gotický hrad. V 17. století byl přestavěn na monumentální barokní zámek. Areál je dokladem historického a stavebního vývoje od Hradiště do doby slovanské až po barokní zámek. 1987

Archeologické naleziště (území s archeologickými nálezy)

Bílina, Hostomice, Hrobčice, Ledvice, Lukov, Světec

Městská památková zóna

III.b) Nemovité kulturní památky


Bílina (Bílina)

Seifertova – Na zámku

Socha P. Marie Immaculaty

Bílina (Bílina)

Mostecká

Socha sv. Jeronýma

Bílina (Bílina)

Při hřbitově

Socha sv. Šebestiána

Bílina (Bílina)

Pražská

Sloup se sochou P. Marie

Bílina (Bílina)

Mírové náměstí

Kašna se sochou sv. Floriána

Bílina (Bílina)

Mírové náměstí

Výšinné opevněné sídliště slovanské hradiště, archeologické stopy

Bílina (Bílina)

V zámeckém parku.

Městské opevnění

Bílina (Bílina)

Zámek starý, zámek

Bílina (Bílina)

Komenského, Zámecká

Měšťanské domy

Bílina (Bílina)

Mírové nám., Seifertova, Komenského, Břežánská

Radnice

Bílina (Bílina)

Břežánská

Tržnice

Bílina (Bílina)

čp. 95, při kostele sv. Petra a Pavla

Hotel

Bílina (Bílina)

Mírové nám.

Fara

Bílina (Bílina) 72


12/2012



Popis

Pivovar

Bílina (Bílina)

Litoměřická

Rodinný dům

Bílina (Bílina)

Na zámku

Špitální kaple

Bílina (Bílina)

Městské lázně


Kyselka

Sklárna Splintex – věžový vodojem


Dnes areál AGC Automotive Czech s.r.o.

Kostel sv. Havla


na JV okraji části obce Hrobčice



Zámek


Rovinné neopevněné sídliště Bořeň, archeologické stopy

Hrobčice (Chouč)

Bořeň

Boží muka

Hrobčice (Chouč)

Na křižovatce u vsi


Hrobčice (Chouč)

na V okraji části obce Chouč


Hrobčice (Chouč)



v centru části obce Mirošovice

Socha sv. Antonína Poustevníka


náves, před kostelem sv. Vavřince

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice


náves, před kostelem sv. Vavřince

Zámek


na J okraji části obce Mirošovice



Kostel sv. Prokopa

Hrobčice (Mukov)

Výšinné opevněné sídliště hradiště slovanské, archeologické stopy

Hrobčice (Mukov)


Hrobčice (Mukov)


Hrobčice (Mrzlice)

Výšinné opevněné sídliště – hradiště Knovízské, archeologické stopy


Pomník padlým I. a II. světové války

Ledvice



Tvrz Žichov, archeologické stopy

Měrunice (Žichov)

Kaple

Ohníč (Dolánky)

U mlýna

Vodní mlýn

Ohníč (Dolánky)

čp. 12

Kostel sv. Petra a Pavla, část stojící a archeologické stopy

Ohníč (Křemýž)

v centru části obce Mukov

na J okraji části obce Mrzlice

V parčíku.

Zámek

Ohníč (Křemýž)


Světec (Světec)

Zámek

Světec (Světec)

čp. 1

Socha sv. Jana Nepomuckého

Světec (Světec)

Preissigovo nám.

Sloup se sousoším Piety

Světec (Světec)

Preissigovo nám.

Fara

Světec (Světec)

čp. 24

Sousoší sv. Jana Nepomuckého

Světec (Štrbice)

Venkovské usedlosti

Světec (Štrbice)

na S okraji části obce Křemýž

čp. 2, 3, 4, 5, 16 73


12/2012



Popis

Kaple

Světec (Úpoř)

Místo významné události


Křížek, pomník padlým v I. a II.světové válce


Hrobčice (Mukov)

Dům s pamětní deskou - císař Josef II.


Hrobčice (Razice)

Památník osvobození


Lukov (Lukov)

Památník osvobození, křížek


Ohníč (Ohníč)

Pomník


Světec (Štrbice)

Památník obětem I. a II. sv. válkiy


Světec (Světec)

Pomník obětem I. sv. války

IV. Další kulturně historické hodnoty

V. Dopravní infrastruktura pro obsluhu území

Silnice I/13

Bílina (Bílina, Chudeřice) Ledvice Světec (Chotějovice) Hostomice Ohníč (Křemýž)

Významná silnice I. třídy – součást podkrušnohorského koridoru.

Silnice II/257 a II/258

Bílina (Bílina, Chudeřice) Hrobčice (Hrobčice, Kučlín, Mirošovice) Měrunice (Měrunice) Hostomice Světec (Chotějovice, Světec, Štrbice)

Významné silnice II. třídy zajišťující propojení Bíliny na ostatní centra.

Silnice III. třídy

Dle mapy

Silnice zajišťující dopravní dostupnost obcí a centra.

Železniční trať 130 se zastávkami v území

Bílina (Bílina, Chudeřice) Světec (Chotějovice) Ledvice

Celostátní železniční trať, součást podkrušnohorského dopravního koridoru. Zastávky Bílina – Kyselka, Bílina a Chotějovice.

Železniční trať 131 se zastávkami v území

Bílina (Bílina, Chudeřice) Světec (Chotějovice) Hostomice Ohníč (Dolánky, Křemýž, Ohníč)

Regionální železniční trať zajišťující propojení na Ústí nad Labem. Zastávky Bílina, Chudeřice, Světec, Hostomice nad Bílinou a Ohníč.

Vlečky

Dle mapy

Vlečky pro obsluhu hnědouhelného lomu, elektrárny a dalších významných komerčních území.

VI. Technická infrastruktura Elektrárna Ledvice

Ledvice, Bílina (Chudeřice)

Elektrárna regionálního významu s výkonem 330 MW. Zajišťuje výrobu tepla pro Bílinu.

Rozvodná stanice vvn/vn


Stanice pro vyvedení výkonu z Elektrárny Ledvice.

4.3

Záměry v území

Přehled záměrů v území ORP Bílina je zpracován na základě dat dodaných pořizovatelem pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území. Do Aktualizace RURÚ byly zahrnuty záměry vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané od pořízení Aktualizace č. 1 RURÚ v roce 2010, tj. ÚP Bílina, Změna č. 1 ÚPO Světec, Změna č. 1 ÚPO Hostomice a Změna č. 1 ÚPO Ohníč, byly rovněž zohledněny záměry vymezené v nově pořizované ÚPD, tj. Návrh Změny č. 1 a č. 2 ÚP SÚ Hrobčice, Návrh Změny č. 1 ÚPO Lukov, Návrh ÚP Ledvice, Návrh ÚP Měrunice. Dále byly do Aktualizace RURÚ zapracovány záměry od příslušných poskytovatelů údajů, nově předané pro účely zpracování 2. Aktualizace RURÚ, případně záměry potvrzené. Součástí záměrů jsou rovněž navrhované plochy a koridory nadmístního významu (veřejně prospěšné stavby a opatření) dle ZÚR Ústeckého kraje a dále vymezené rozvojové a specifické oblasti a osy, tj: 74


12/2012

-

cyklostezka C25 – Chemnitz – Most - Doksy

-

koridor pro dvojnásobné vedení 400kV, TR Chotějovice – Výškov - ER5

-

plocha pro elektrickou stanici 400/110kV Chotějovice - ER7

-

koridor pro optimalizaci železniční trati č. 130 „i“

-

asanační území ASA6 – lom Bílina a výsypka Pokrok

-

asanační území ASA7 – odkaliště elektrárny Ledvice (ELE)

-

asanační území ASA8 – výsypka Radovesice

-

Rozvojová osa republikového významu OS7 Ústí nad Labem – Chomutov – Karlovy Vary – Cheb – hranice ČR/Německo

-

Specifická oblast SOB5 Mostecko.

Vzhledem k měřítku dokumentace jsou záměry převzaté ze ZÚR, které dosud nebyly zpřesněny platnou ÚPD obcí, vymezeny schematicky. Do záměrů byly převzaty jak plochy a koridory navrhované, tak plochy a koridory územní rezervy. Záměry jsou zakresleny v grafické části 2. Aktualizace RURÚ, ve výkrese č. 3 (Výkres záměrů na provedení změn v území) v měřítku 1:10 000. Tabulka záměrů v členění dle jednotlivých obcí je součástí samostatných svazků obcí, které tvoří přílohu č. 3 textové zprávy. Záměry jsou označeny kódem pro jejich jednoznačnou identifikaci, s ohledem na čitelnost je nicméně ve výkrese zobrazen pouze kód u záměrů plošného charakteru. Kód je tvořen následujícím způsobem: XY X

zdroj vymezení záměru (PR / PS / PP)

PR PS PP

zdrojem je rozpracovaná územně plánovací dokumentace zdrojem je platná (schválená / vydaná) územně plánovací dokumentace zdrojem je poskytovatel údajů

Y

pořadové číslo záměru

V tabulkách jsou barevně odlišeny záměry nadmístního významu, tj: záměry ze ZÚR Ústeckého kraje páteřní trasy technické infrastruktury – el. vedení ZVN a VVN významné plochy pro výrobu a distribuci el. energie (transformovna, fotovoltaická elektrárna) silnice I. a II. třídy dálkové cyklotrasy a cyklostezky nadregionální a regionální ÚSES plochy asanace a rekultivace plochy vodní (rekreační plochy) a plochy specifické rekreace a sportu (zejména v rekultivovaném území) plochy bydlení a výroby většího rozsahu (cca nad 10ha)

75


5.

12/2012

SWOT analýzy

SWOT analýzy představují vlastní rozbor udržitelného rozvoje území. Vyjadřují souhrnné hodnocení stavu a vývoje území v členění do deseti tématických oblastí dle § 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. (viz tabulky č. 15 -18 a tabulky P2/2 – P2/9 v příloze č. 2). SWOT analýzy obsahují pro každou oblast jednoduchá tvrzení vyjadřující: - silné stránky, tedy pozitivní vnitřní a současné faktory; - slabé stránky, tedy negativní vnitřní a současné faktory; - příležitosti, což jsou vnější a budoucí faktory, které mohou pozitivně ovlivnit vývoj území; - hrozby, kterými jsou vnější a budoucí faktory, které mohou ovlivnit vývoj území negativně. SWOT analýzy jsou zpracovány na základě dat poskytnutých jako podklady rozboru udržitelného rozvoje území pořizovatelem (údaje o území), výkresů limit, hodnot a záměrů v území a doplňujících analýz a průzkumů. SWOT analýzy byly v rozpracovanosti projednány se starosty obcí. Vzhledem k různorodosti území byly SWOT analýzy zpracovány pro tři územní celky s víceméně homogenními podmínkami. Těmito celky jsou: a. průmyslová a těžební oblast - města Bílina a Ledvice, část obce Světec (Chotějovice), městys Hostomice; b. průmyslově – zemědělská oblast kolem řeky Bíliny – obce Světec (zbylé části) a Ohníč; c. oblast se zemědělským a rekreačním potenciálem v území zahrnutém do CHKO České středohoří – obce Hrobčice, Měrunice a Lukov. Jako podklad pro SWOT analýzy územních celků byly připraveny SWOT analýzy jednotlivých obcí, které byly připomínkovány zodpovědnými zástupci obcí. Výsledné znění těchto SWOT analýz po konzultaci s jednotlivými obcemi je obsahem samostatných svazků obcí. Součinnost obcí zobrazuje tabulka č.28: Tabulka č.28– Součinnost obcí při konzultaci SWOT analýz Obec

Komunikace s

Termín

Bílina

ing. Alice Pevná (stavební úřad města Bílina, úřad územního plánování)

6. 9. – 17. 9. 2012

Hostomice

Ivan Holata, starosta obce

6.9. – 18.10.2012

Hrobčice

Jana Syslová, starostka obce

6.9. - 19.10.2012

Lukov

Olga Hrabáková, starostka obce

6. 9. – 18. 10. 2012

Ledvice

Zdeňka Fritzcherová, starostka obce

6. 9. – 18. 10. 2012

Měrunice

Ing. Jitka Nová, starostka obce

6. 9. – 18. 10. 2012

Ohníč

Pavel Bartoš, starosta obce

6. 9. – 19. 10. 2012

Světec

Ing. Barbora Bažantová, starostka obce

6. 9. – 18.10. 2012

Připomínky připomínky zaslány e-mailem připomínky zaslány e-mailem

konzultace na osobní schůzce připomínky zaslány e-mailem






konzultace na osobní schůzce

Pro celý správní obvod ORP je zpracována souhrnná SWOT analýza bez vnitřního členění zaměřená na definování silných stránek a příležitostí, jež je nutno využít v oblasti územního rozvoje a slabých stránek a hrozeb, jež je nutno pomocí plánování udržitelného rozvoje eliminovat.

76


5.1

12/2012

Oblast průmyslová a těžební: Bílina - Ledvice – Světec (část Chotějovice) – Hostomice

Severní část území je součástí podkrušnohorské pánevní oblasti převážně nížinaté a mírně zvlněné krajiny, která je již od 19. století výrazně přetvářena vlivem intenzivního průmyslového využívání. Jedná se o významnou oblast energetického průmyslu a zejména velkoplošné povrchové těžby hnědého uhlí (od severu zasahuje do velké části území lom Bílina). Podél jihovýchodního okraje této oblasti prochází rozvojová a dopravní osa Podkrušnohoří – silnice I/13 spojující Bílinu s blízkými městy Teplice a Most, paralelně zde vede také železniční trať č. 130. Dopravní osa je od Bíliny směrem k Chotějovicím (obec Světec) téměř souvisle obklopena výrobními areály. Silnice I/13 prochází správním centrem a největším sídlem v území – městem Bílina, a vytváří koncentraci výrobních aktivit zejména v okolí města a v severní části řešeného území. Krajina je vlivem plošně rozsáhlého těžkého průmyslu dlouhodobě destabilizovaná, výrobní aktivity a související doprava způsobují zvýšenou zátěž životního prostředí. Rozsáhlé prostorové změny v území a jednostranné zaměření na těžební průmysl a navazující provozy jsou také příčinou zhoršených hospodářských a sociálních podmínek, území se vyznačuje malým podílem podnikatelských subjektů v terciérním sektoru a vysokou mírou nezaměstnanosti a sociální segregace. Město Bílina je správním centrum řešeného území s množstvím příležitostí pro rozvoj bydlení, vybavenosti, ekonomických aktivit, rekreace a cestovního ruchu, přetrvávající průmyslový a těžební charakter oblasti však způsobuje nízkou atraktivitu celého území. Tabulka č. 29 – SWOT analýza průmyslové a těžební oblasti Horninové prostředí a geologie

SILNÉ STRÁNKY republikově významné zásoby hnědého uhlí geologicky a geomorfologicky významný vrch Bořeň uvolnění těžby hnědého uhlí do roku 2035 s možností povrchové těžby zdroje minerálních vod

SLABÉ STRÁNKY dlouhodobé poškozování georeliéfu těžbou, deponiemi apod. dlouhodobé změny v hydrogeologickém režimu podzemních vod vlivem těžby střední radonový index v Bílině ovlivňující rozvoj města limity urbanizace území v důsledku těžby výskyt četných sesuvných a geologicky nestabilních území a starých důlních děl

PŘÍLEŽITOSTI šetrné metody využívání zdrojů

HROZBY nedostatečná/pomalá rekultivace vytěžených ploch další rozvoj těžby a s ním související prohlubování poškození georeliéfu Vodní režim

SILNÉ STRÁNKY řeka Bílina tvořící významný přírodní prvek území vodní plochy na vodních tocích a ve vytěžených územích léčivý pramen Kyselka

SLABÉ STRÁNKY hydrologický deficit – srážkový stín Krušných hor dlouhodobé změny v hydrogeologickém režimu podzemních vod z důvodu těžby záplavové území Bíliny, Syčivky a Bouřlivce včetně aktivní zóny záplavového území rychlý odtok vody z území

PŘÍLEŽITOSTI zlepšení odtokových poměrů v krajině revitalizace vodních toků a ploch realizace drobných retenčních úprav v krajině využití řeky Bíliny jako urbanizačního a kompozičního prvku

HROZBY ohrožení povrchových a podzemních vod haváriemi (doprava, průmysl) pokračující negativní vlivy na hydrologický a hydreogeologický režim nedostatek finančních prostředků na péči o vodní plochy a toky a jejich případnou revitalizaci problémy s napouštěním vody do vytěžených ploch v rámci hydrické rekultivace území Hygiena ŽP

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY 77


12/2012

Tabulka č. 29 – SWOT analýza průmyslové a těžební oblasti

odsíření elektrárny Ledvice snižování prašnosti z lomů a deponií

PŘÍLEŽITOSTI snížení hlukové a imisní zátěže omezením těžby přeložka silnice I/13 mimo obydlené části a centrum Bíliny realizace opatření ke zlepšení kvality vody v řece Bílině využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie pro zlepšení kvality ovzduší

silné znečištění ovzduší – těžba, výroba, energetika, doprava časté inverze díky reliéfu a klimatickým poměrům hlučnost z těžby, výroby a dopravy silné znečištění vodních toků a ploch (zejména řeky Bíliny ) kontaminované plochy, ekologické zátěže

HROZBY pokračující zhoršování kvality ovzduší v důsledku těžby a související dopravy zvyšování intenzity individuální automobilové dopravy s negativními důsledky na životní prostředí kontaminace půdy, povrchových a podzemních vod při haváriích těžebních, výrobních a zemědělských provozů


SILNÉ STRÁNKY NPR Bořeň – biologicky, geologicky a ekologicky významná lokalita a krajinná dominanta postupná sukcese a rekultivace vytěžených ploch s následkem zvýšení biodiverzity a obnovy ekologické stability návaznost na CHKO České Středohoří udržované plochy sídelní zeleně (zejména Bílina, Ledvice)

SLABÉ STRÁNKY rozsáhlá území funkčně a esteticky poškozené krajiny v důsledku rozvoje těžby a související infrastruktury nedostatečná ekologická stabilita území z důvodu velké výměry zastavěných ploch a ploch těžby nízký koeficient ekologické stability nízká retenční schopnost krajiny

PŘÍLEŽITOSTI rekultivace vytěžených území zvýšení stability krajiny – revitalizační opatření zásahy, vymezení a realizace ÚSES celková revitalizace krajiny po ukončení těžby v oblasti rozvoj zeleně v sídlech

HROZBY riziko narušení chráněných území dalším rozšířením těžby odklad rekultivace vytěžených území a jejich nevhodné nové využití likvidace zeleně (zejména TTP) v krajině za účelem zástavby

ZPF a pozemky určené k plnění funkce lesa

SILNÉ STRÁNKY kvalitní zemědělské půdy

SLABÉ STRÁNKY minimální využívání kvalitních ploch ZPF pro zemědělskou produkci dlouhodobé zábory pozemků a degradace půd v souvislosti s těžbou nepříznivé podmínky pro zemědělskou výrobu náchylnost půd k vodní a větrné erozi velmi nízké procento lesních porostů v území

PŘÍLEŽITOSTI zemědělská a lesnická rekultivace vytěžených území

HROZBY další zábory zem ědělské půdy a lesních pozemků pro těžbu a výstavbu

Dopravní a technická infrastruktura

SILNÉ STRÁNKY významné dopravní stavby – silnice I/13, II/257 a 258 a železnice č. 130 a 131 – součást mezinárodních koridorů dobrá dopravní dostupnost po silnicích a železnicích (zastávky Kyselka, Bílina, Chudeřice, Chotějovice Hostomice) včetně vazeb na mezinárodní tahy vyhovující vybavenost technickou infrastrukturou Elektrárna Ledvice rozvodná a transformační stanice 400/110 kV Chotějovice

SLABÉ STRÁNKY špatná technická kvalita komunikací a železničních tratí nevyhovující dopravní dostupnost a chybějící dopravní vazby vedení tranzitní dopravy zástavbou nedostačující kapacita silnice I/13

78


12/2012

Tabulka č. 29 – SWOT analýza průmyslové a těžební oblasti HROZBY zhoršující se stav komunikací v důsledku přetěžování a odkladu jejich rekonstrukce ztráta atraktivity veřejné hromadné dopravy nedostatek finančních prostředků na realizaci přeložky silnice I/13 mimo centrum města ohrožení silniční a železniční sítě pokračující těžbou

PŘÍLEŽITOSTI přeložka silnice I/13 a její zkapacitnění rekonstrukce komunikací modernizace železniční sítě intenzifikace a zvyšování atraktivity veřejné hromadné dopravy podpora alternativních a ekologických způsobů dopravy optimalizace nákladní dopravy a její přesun na železnici založeních nových turistických a cyklistických tras včetně návazností na dálkové trasy

Sociodemografické podmínky

SILNÉ STRÁNKY těžiště ORP nízký prům ěrný věk obyvatel kladné migrační saldo stabilní – rostoucí počet obyvatel příznivá věková struktura obyvatelstva koncentrace pracovních příležitostí společenské, kulturní a sportovní aktivity

SLABÉ STRÁNKY dlouhodobě se snižující porodnost nepříznivá vzdělanostní struktura rostoucí počet sociálně problémových obyvatel vyšší míra nezaměstnanosti

PŘÍLEŽITOSTI rozvoj sociální péče tvorba dalších pracovních míst podpora zaměstnanosti znevýhodněných skupin obyvatel (matky s dětmi, sociálně slabší občané, občané se zm ěněnou pracovní schopností) udržení a přilákání mladých a kvalifikovaných osob podpora programů pro volný čas a programů pro děti a mládež podpora programů pro integraci menšin zvýšení atraktivity sídel pro stabilizaci a nárůst počtu obyvatel

HROZBY vyšší nároky na sociální služby v důsledku stárnutí obyvatelstva zvýšení nezaměstnanosti v důsledku zániku nebo omezení těžby a výrob v oblasti ztráta vazeb mladé generace k městu a k regionu odliv vzdělaných mladých lidí za lepšími příležitostmi do velkých měst

Bydlení

SILNÉ STRÁNKY různorodá skladba domů a bytů z hlediska typů a stáří vymezené rozvojové plochy pro bydlení dostupná občanská vybavenost

SLABÉ STRÁNKY rozsah bytové výstavby nestačí pokrýt nutnou obnovu bytového fondu rozsáhlá panelová sídliště v Bílině limity pro rozvoj ploch – těžba, poddolovaná území, potenciální sesuvy, liniová vedení dopravní a technické infrastruktrury, ochrana přírody

PŘÍLEŽITOSTI realizace další bytové výstavby obecný trend zkvalitňování bydlení v důsledku ekonomického růstu zlepšení stavu veřejných prostranství

HROZBY výstavba „satelitního bydlení“ bez odpovídající občanské vybavenosti pokračující segregace národnostních a sociálních skupin Rekreace

SILNÉ STRÁNKY existence turistických atraktivit a aktivit v Bílině dobrá dostupnost území vybavenost pro volný čas v Bílině

SLABÉ STRÁNKY špatný stavební stav nemovitých kulturních památek a jejich nedostatečné využití uzavření lázní Bílina nedostatek atraktivních turistických cílů vyššího významu nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu nepříznivé image území 79


12/2012

Tabulka č. 29 – SWOT analýza průmyslové a těžební oblasti PŘÍLEŽITOSTI navázání na tradice a historii regionu využití těžby hnědého uhlí, geologie a paleontologie pro cestovní ruch využití atraktivních objektů rozšíření nabídky volnočasových aktivit a doprovodných služeb rozšíření sítě turistických a cyklistických tras a cyklostezek rekultivace vytěžených ploch a jejich využití pro rekreaci obnova lázeňského provozu využití tradice těžby, geologie a paleontologie pro turismus

HROZBY nedostatek finančních prostředků na péči o turistické cíle a na rozvoj infrastruktury cestovního ruchu poškození či nutnost demolice kulturních památek v důsledku pokračující těžby zhoršená flexibilita a reakce nabídky na současné trendy trávení volného času

Hospodářské podmínky

SILNÉ STRÁNKY těžba uhlí republikového významu vysoký počet pracovních příležitostí v těžbě, průmyslu a v energetice koncentrace průmyslových závodů tradiční sklářská výroba příznivý podíl podnikatelských subjektů v terciéru

SLABÉ STRÁNKY nízké využívání ZPF nízký počet podnikatelských subjektů v pom ěru k počtu obyvatel zaměření průmyslu na aktivity s nižší přidanou hodnotou nízká podpora podnikání vysoká míra nezaměstnanosti

PŘÍLEŽITOSTI vytvoření nových možností pro hospodářský rozvoj po ukončení těžby podpora středního a malého podnikání podpora ekonomických aktivit s vyšší přidanou hodnotou využití dotačních titulů

HROZBY nízká ochota obyvatelstva k podnikání omezování těžby a průmyslu v důsledku ekonomické krize obecně další zánik pracovních příležitostí

5.2

Oblast průmyslová a zemědělská: Světec (vyjma části Chotějovice) – Ohníč

Převážná část severovýchodní oblasti má zemědělský charakter, a vzhledem k členitosti terénu má východní okraj území také přírodní charakter (výrazná terénní morfologie, souvislé lesní plochy ve vyšších polohách) odkazující na členitou krajinu blízkého Českého středohoří. Kromě zemědělských ploch se v menší míře vyskytují průmyslové plochy vázané na blízkost silnice I/13 (Světec, Ohníč) a menší plochy těžby (Dolánky). Zatímco plochy bývalé těžební činnosti jsou již v procesu rekultivace, návrat k zemědělskému využívání krajiny a obnova krajinných funkcí (zejména hydrických systémů) je dlouhodobým procesem. Sídelní strukturu tvoří původně zemědělské vsi, jejichž vývoj a urbanistické uspořádání poznamenal rozvoj těžby v 19. a 20. století. Vyjma dopravního napojení přes Světec (silnice II/258) lze konstatovat velmi omezenou dopravní dostupnost území a izolovanost některých sídel (Ohníč, Dolánky a Úpoř). S nedostatečnou dostupností i prostupností celého území souvisí sociální problémy a omezené množství a nabídka pracovních příležitostí. Tabulka č. 30 – SWOT analýza průmyslové a zemědělské oblasti Horninové prostředí a geologie

SILNÉ STRÁNKY pestrá geologická skladba ložiska hnědého uhlí a kamene morfologicky pestré území

SLABÉ STRÁNKY změny georeliéfu v důsledku historické těžby dlouhodobé změny v hydrogeologickém režimu podzemních vod vlivem těžby limity územního rozvoje – ložiska, poddolovaná 80


12/2012

Tabulka č. 30 – SWOT analýza průmyslové a zemědělské oblasti

PŘÍLEŽITOSTI využití nerostných surovin

území, sesuvy střední radonový index v oblasti Ohníče (Dolánky Ohníč, Křemýž) ovlivňující rozvoj sídel

HROZBY nedostatečná/pomalá rekultivace ploch postižených těžbou narušení sesuvných a geologicky nestabilních území Vodní režim

SILNÉ STRÁNKY řeka Bílina jako významný prvek území vodní nádrže a vodní plochy

SLABÉ STRÁNKY hydrologický deficit – srážkový stín Krušných hor dlouhodobé změny v hydrogeologickém režimu podzemních vod v důsledku těžby záplavové území Bíliny včetně aktivní zóny záplavového území rychlý odtok vody z území

PŘÍLEŽITOSTI zlepšení odtokových poměrů v krajině revitalizace vodních toků a ploch realizace hydrické rekultivace výstavba retenčních nádrží

HROZBY ohrožení povrchových a podzemních vod haváriemi (doprava, průmysl, zemědělství) nedostatek finančních prostředků na péči o vodní plochy a toky Hygiena ŽP

SILNÉ STRÁNKY odsíření a modernizace elektrárny Ledvice

SLABÉ STRÁNKY přenos emisí z oblasti Bíliny a Ledvic inverze díky reliéfu a klimatickým poměrům zatížení ovzduší a hluk z dopravy silné znečištění řeky Bíliny

PŘÍLEŽITOSTI omezení hlukové zátěže a prašnosti po ukončení těžby v prostoru lomu Bílina zlepšení kvality vody v Bílině revitalizace území brownfields zlepšování kvality životního prostředí v území s ukončenou těžbou využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie pro zlepšení kvality ovzduší

HROZBY zhoršování emisní a hlukové zátěže v důsledku rozšíření těžby v okolí Bíliny kontaminace půdy, povrchových a podzemních vod při haváriích těžebních, výrobních a zemědělských provozů


SILNÉ STRÁNKY příznivá struktura krajiny z hlediska ekologické stability rozsáhlé plochy zámeckých parků postupná rekultivace Radovesické výsypky

SLABÉ STRÁNKY nedostatečná údržba krajiny zábor krajiny pro výstavbu snížená retenční schopnost krajiny

PŘÍLEŽITOSTI zvýšení stability krajiny – revitalizační opatření zásahy, realizace ÚSES celková revitalizace krajiny po ukončení těžby v oblasti rozvoj a zkvalitnění zeleně v sídlech odpovídající péče o zámecké parky a jejich zpřístupnění veřejnosti

HROZBY rozvoj těžby likvidace zeleně (zejména travních porostů) v krajině za účelem zástavby


SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY 81


12/2012


kvalitní půdy příznivější podíl lesů

PŘÍLEŽITOSTI rekultivace území poškozených těžbou zemědělskou a lesní rekultivací zlepšování prostupnosti krajiny realizací lesní rekultivace zalesňování špatně obdělávatelných pozemků

zemědělství nemá odpovídající podíl v ekonomické struktuře značná náchylnost půd k vodní erozi

HROZBY další zábor půdy pro výstavbu kontaminace půd


SILNÉ STRÁNKY napojení území na mezinárodní dopravní koridory dobrá dopravní dostupnost do Bíliny a Teplic vyhovující vybavenost technickou infrastrukturou

SLABÉ STRÁNKY špatný stav komunikací a železniční trati výsypka jako dopravní bariéra špatná dostupnost veřejnou hromadnou dopravou

PŘÍLEŽITOSTI modernizace železniční trati intenzifikace a zvyšování atraktivity veřejné hromadné dopravy podpora alternativních a ekologických způsobů dopravy obnova dopravních vazeb přes Radovesickou výsypku založení nových turistických a cyklistických tras

HROZBY zhoršující se stav komunikací v důsledku přetěžování a odkladu jejich rekonstrukce ztráta atraktivity veřejné hromadné dopravy nárůst podílu osobní automobilové dopravy


SILNÉ STRÁNKY stabilní počet obyvatel příznivá věková struktura obyvatel kladné migrační saldo dobrá dostupnost Bíliny a Teplic (vybavenost, pracovní příležitosti) základní občanská vybavenost - sport, restaurace, obchody, mateřská škola nízká míra nezaměstnanosti

SLABÉ STRÁNKY nízká míra porodnosti nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva vysoký podíl obyvatel vyjíždějících za prací nutnost vyjížďky do školy

PŘÍLEŽITOSTI podpora programů pro volný čas a programů pro děti a mládež podpora programů pro integraci menšin zvýšení atraktivity obce (veřejná prostranství, bydlení, vybavenost) pro stabilizaci počtu obyvatel další vzdělávací a rekvalifikační kurzy

HROZBY vyšší nároky na sociální služby v důsledku stárnutí obyvatelstva zvýšení nezaměstnanosti pramenící ze zániku nebo omezení těžby a výrob v regionu ztráta vazeb mladé generace k obci a k regionu odliv vzdělaných mladých lidí za lepšími příležitostmi do velkých měst

Bydlení

SILNÉ STRÁNKY různorodá struktura domů a bytů

SLABÉ STRÁNKY zastaralost a nedostatečná obnova domovního fondu limity pro rozvoj bydlení - poddolovaná území, sesuvy, ochrana půd ad.

PŘÍLEŽITOSTI příprava dalších rozvojových území pro bytovou výstavbu zvyšující se zájem mladých lidí o bydlení ve venkovských oblastech díky vyšší mobilitě zkvalitňování bydlení v důsledku ekonomického růstu

HROZBY ztráta atraktivity pro dlouhodobé bydlení

Rekreace

SILNÉ STRÁNKY turisticky atraktivní objekty – památky, zámky

SLABÉ STRÁNKY neexistence turistických cílů a atraktivit vyššího 82


12/2012


zařízení občanské vybavenosti – fotbalové hřiště, kulturní dům vazba na CHKO České středohoří

PŘÍLEŽITOSTI navázání na tradice a historii regionu rozšíření nabídky sportovních aktivit a doprovodných služeb rozšíření sítě turistických a cyklistických tras a cyklostezek zpřístupnění zámků a jejich využití pro cestovní ruch rekreační využití vodních ploch a rekultivovaných území

významu nedostatečně rozvinutá infrastruktura pro turistiku (gastronomie, ubytování, cyklotrasy)

HROZBY zhoršená flexibilita a reakce nabídky na současné trendy trávení volného času nedostatek finančních prostředků na péči o atraktivity a na zlepšení infrastruktury a služeb


SILNÉ STRÁNKY provozování těžby jako hlavní ekonomické aktivity regionu pracovní příležitosti v obcích tradice zemědělské výroby

SLABÉ STRÁNKY nízký počet podnikatelských subjektů v pom ěru k počtu obyvatel útlum zem ědělství mnoho pozemků ZPF leží ladem

PŘÍLEŽITOSTI existence rozvojových ploch pro ekonomické aktivity podpora malých a středních podnikatelů

HROZBY nízká ochota obyvatelstva k podnikání ztráta pracovních míst v důsledku zániku hlavních ekonomických subjektů v regionu

5.3

Oblast zemědělská a rekreační: Hrobčice – Lukov – Měrunice

Jižní oblast řešeného území je z velké části tvořena chráněnou krajinnou oblastí České středohoří, která tvoří zásadní přírodní hodnotu – území s příznivým životním prostředím představující rekreační a tedy i hospodářský potenciál. V jádrovém území správní oblasti ORP Bílina leží rozsáhlá plocha dnes již rekultivované Radovesické výsypky, která (společně s dalšími plochami změn georeliéfu) je příčinou omezené prostupnosti území a narušení sídelních vazeb. Nížinatá krajina s výraznými geomorfologickými útvary (kužely a kupy) je převážně zemědělsky využívaná, ve vazbě na silnici II/257 fungují větší výrobní a skladovací areály (Hrobčice), u Měrunic se nachází plocha těžby kamene. Sídelní strukturu tvoří malé vesnice často s dochovanými historickými jádry sídel. Původně tradiční venkovské zemědělské obce jsou dotčené rozvojem těžkého průmyslu v minulosti, s tím souvisí i úpadek tradičních výrobních odvětví a zemědělství. V současné době je celé území výrazně postiženo nezaměstnaností a nízkou sociální stabilitou, hospodářským úpadkem a degradací sociální i urbanistické struktury sídel. Ve většině obcí se nacházejí rozsáhlé plochy opuštěných a zdevastovaných nejen výrobních objektů. Tabulka č. 31 – SWOT analýza zemědělské a rekreační oblasti Horninové prostředí a geologie

SILNÉ STRÁNKY pestrá geologická stavba s potenciálem nerostných surovin

SLABÉ STRÁNKY změny georeliéfu v důsledku těžby a ukládání hlušiny potenciální sesuvy na svazích vrchů v Českém středohoří střední radonový index v oblasti Lukova a Chouče ovlivňující rozvoj sídel

PŘÍLEŽITOSTI rozvoj těžby písku

HROZBY nedostatečná/pomalá rekultivace vytěžených ploch Vodní režim

83


12/2012

Tabulka č. 31 – SWOT analýza zemědělské a rekreační oblasti SILNÉ STRÁNKY původní vodní režim neporušený těžbou

SLABÉ STRÁNKY hydrologický deficit – srážkový stín Krušných hor dlouhodobé změny v hydrogeologickém režimu podzemních vod v důsledku těžby záplavové území Bíliny a Syčivky včetně aktivní zóny záplavového území rychlý odtok vody z území zranitelné oblasti podzemních vod

PŘÍLEŽITOSTI zlepšení odtokových poměrů v krajině revitalizace vodních ploch a toků

HROZBY ohrožení podzemních vod výrobní činností zemědělských provozů Hygiena ŽP

SILNÉ STRÁNKY omezení dálkového přenosu emisí odsířením elektráren v regionu podmínky CHKO omezující vznik nových zátěží životního prostředí ukončení provozu Radovesické výsypky

SLABÉ STRÁNKY zatížení prostředí hlukem a prachem z těžby (Měrunice) a dopravy znečištění vodních toků a ploch splaškovými vodami

PŘÍLEŽITOSTI omezení těžby a související dopravy vedoucí ke snížení hlukové a imisní zátěže využití ekologicky ohleduplných zdrojů tepelné energie pro zlepšení kvality ovzduší zlepšení kvality životního prostředí vhodnou rekultivací Radovesické výsypky

HROZBY zhoršování emisní a hlukové zátěže v důsledku těžby v okolí Bíliny


SILNÉ STRÁNKY maloplošná zvláště chráněná území CHKO České středohoří příznivá struktura krajiny z hlediska ekologické stability (Lukov) extenzivní zemědělství ve většině území realizovány pozemkové úpravy

SLABÉ STRÁNKY narušení krajinného rázu těžbou a el. vedením 400kV

PŘÍLEŽITOSTI zvýšení stability krajiny – revitalizační opatření zásahy, realizace ÚSES rozvoj zeleně v sídlech

HROZBY nejasná strategie správy CHKO při posuzování záměrů v obcích poškozování krajinného rázu nevhodnou výstavbou


SILNÉ STRÁNKY kvalitní půdy vysoký podíl lesů provedené investice do zvýšení úrodnosti půd zemědělská a lesnická rekultivace vytěžených ploch

SLABÉ STRÁNKY náchylnost půd k vodní a větrné erozi

PŘÍLEŽITOSTI zalesňování špatně obdělávatelných pozemků

HROZBY další zábor půdy pro výstavbu kontaminace půd při haváriích těžebních, výrobních a zemědělských provozů


SILNÉ STRÁNKY dobrá dopravní dostupnost - silnice II/257 a navazující silnice III. třídy dobré spojení do Bíliny, Mostu a Loun

SLABÉ STRÁNKY špatná kvalita komunikací zhoršená dostupnost východní části oblasti (Lukov) výsypka jako dopravní bariéra 84


12/2012

Tabulka č. 31 – SWOT analýza zemědělské a rekreační oblasti

veřejný vodovod dálkové cyklotrasy

PŘÍLEŽITOSTI intenzifikace a zvyšování atraktivity veřejné hromadné dopravy podpora alternativních a ekologických způsobů dopravy obnova dopravních napojení přes Radovesickou výsypku založení nových turistických a cyklistických tras výstavba kořenových ČOV napojení na plyn

přetížení komunikací ovlivňující jejich stav a životní prostředí nevyhovující dostupnost veřejné hromadné dopravy chybějící technická infrastruktura

HROZBY zhoršující se stav komunikací v důsledku přetěžování a odkladu jejich rekonstrukce


SILNÉ STRÁNKY stabilní (mírně rostoucí) počet obyvatel kladné migrační saldo velké procento obyvatel v produktivním věku dobrá dostupnost Bíliny, Mostu a Loun (vybavenost, pracovní příležitosti)

SLABÉ STRÁNKY dlouhodobě se snižující porodnost vysoký průměrný věk obyvatel vysoká míra nezaměstnanosti nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva nedostatečná občanská vybavenost

PŘÍLEŽITOSTI zvýšení atraktivity obcí (veřejná prostranství, bydlení, vybavenost) pro stabilizaci obyvatel podpora programů pro integraci menšin rozvoj služeb v oblasti zdravotnictví a sociální péče v areálu Červený Újezd

HROZBY vyšší nároky na sociální služby v důsledku stárnutí obyvatelstva odliv vzdělaných mladých lidí za lepšími příležitostmi do měst

Bydlení

SILNÉ STRÁNKY bydlení v atraktivní krajině kvalitní veřejné prostory

SLABÉ STRÁNKY zastaralost domovního fondu chátrající objekty bydlení s negativním dopadem na vzhled obce limity pro rozvoj bydlení - ochrana půd, ochrana přírody (CHKO)

PŘÍLEŽITOSTI zvyšující se zájem mladých lidí o bydlení ve venkovských oblastech díky vyšší mobilitě zkvalitňování bydlení v důsledku ekonomického růstu

HROZBY nevhodný charakter nových objektů pro bydlení ve vztahu k okolnímu prostředí a tradičnímu charakteru architektury ztráta atraktivity pro dlouhodobé bydlení

Rekreace

SILNÉ STRÁNKY turisticky zajímavé objekty atraktivní krajina CHKO České středohoří možnost aktivní rekreace vhodné podmínky pro cyklistiku

SLABÉ STRÁNKY neexistence turistických cílů a atraktivit vyššího významu nedostatečně rozvinutá infrastruktura pro turistiku (gastronomie, ubytování, cyklotrasy)

PŘÍLEŽITOSTI navázání na tradice a historii regionu využití potenciálu CHKO pro turistiku rozšíření sítě turistických a cyklistických tras a cyklostezek využití lesů a rekultivovaných ploch pro rekreaci rozvoj rekreačního bydlení

HROZBY zhoršená flexibilita a reakce nabídky na současné trendy trávení volného času nedostatek finančních prostředků na zlepšení infrastruktury a služeb


SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY 85


12/2012

Tabulka č. 31 – SWOT analýza zemědělské a rekreační oblasti

možnost zaměstnání v hnědouhelných dolech a průmyslových podnicích v regionu pracovní příležitosti v obcích

PŘÍLEŽITOSTI nalezení nových možností hospodářského rozvoje, zejména v souvislosti s cestovním ruchem využití areálu Červený Újezd pro podnikatelské aktivity

5.4

omezená struktura pracovních příležitostí v obci vysoká míra nezaměstnanosti

HROZBY ztráta pracovních příležitostí v zemědělství nízká ochota obyvatelstva k podnikání

Souhrnná SWOT analýza Tabulka č. 32 – Souhrnná SWOT analýza udržitelného územního rozvoje ORP Bílina

SILNÉ STRÁNKY stabilní sídlení struktura s dostatečně vybaveným centrem republikově a regionálně významné ekonomické aktivity – těžba, energetika, průmysl významné přírodní zdroje - nerostné suroviny, přírodní léčebné vody, kvalitní půda atraktivní krajina CHKO České středohoří v zázemí silně průmyslové oblasti Podkrušnohoří republikově významný dopravní koridor dobrá dopravní dostupnost v rámci celého území dostupnost základní vybavenosti ve všech obcích ORP stabilní počet obyvatel

SLABÉ STRÁNKY změny krajiny a sídel v důsledku těžby nevyhovující dopravní dostupnost některých obcí nepříliš příznivý stav krajiny z hlediska ekologické stability silná zátěž životního prostředí (ovzduší, voda, hluk) těžbou, dopravou a průmyslovými výrobami limity územního rozvoje vyplývající na jedné straně z těžby (ložiska, poddolovaná území, sesuvy) a na druhé straně z ochrany půd a přírody útlum zem ědělství úzké zaměření ekonomické základny, minimum ekonomických aktivit s vyšší přidanou hodnotou nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva vyšší míra nezaměstnanosti špatný stavební stav památek a jejich nedostatečné využití významný podíl panelových sídlišť v Bílině vysoké stáří domovního fondu a nedostatečná intenzita bytové výstavby nedostatečné využití a špatný – havarijní stav starých zemědělských areálů uzavření lázní v Bílině neexistence turistických cílů a atraktivit vyššího významu nedostatečně rozvinutá infrastruktura pro turistiku (gastronomie, ubytování, cyklotrasy)

PŘÍLEŽITOSTI zásadní zlepšení hygienických podmínek prostředí revitalizace krajiny s cílem zvýšit její ekologickou stabilitu, zlepšit odtokové pom ěry a zlepšit její vzhled rekultivace vytěžených ploch a jejich navrácení do krajinného prostředí příprava dalších rozvojových území pro bytovou výstavbu a pro ekonomické aktivity zvýšení kapacity a zlepšení kvality sítí dopravní a technické infrastruktury přeložka silnice I/13 mimo obytná území a centrum Bíliny podpora udržení mladých kvalifikovaných osob v regionu zatraktivnění sídel z hlediska jejich vzhledu a vybavenosti zvyšující se zájem mladých lidí o bydlení ve venkovských oblastech díky vyšší mobilitě

HROZBY ekonomické otřesy způsobené útlumem těžby a navazujících hospodářských aktivit stárnutí populace odliv mladých lidí mimo region nedostatečná/pomalá rekultivace vytěžených ploch výstavba „satelitního bydlení“ bez odpovídající občanské vybavenosti nevhodný charakter nových objektů pro bydlení ve vztahu k okolnímu prostředí a tradičnímu charakteru architektury ztráta atraktivity pro dlouhodobé bydlení

86


12/2012

Tabulka č. 32 – Souhrnná SWOT analýza udržitelného územního rozvoje ORP Bílina

zkvalitňování bydlení v důsledku ekonomického růstu využití rekreačního potenciálu CHKO České středohoří vybudování infrastruktury pro cestovní ruch vč. sítě turistických a cyklistických tras a cyklostezek využití tradic těžby a rekultivovaných území pro turistiku a cestovní ruch restrukturalizace ekonomické základny, změna orientace z těžby na jiné formy podnikání

87


12/2012

6.

Vyhodnocení vyváženosti vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území

6.1

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek ORP Bílina dle vzájemného vztahu jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje

Vyhodnocení vyváženosti vychází z pojetí udržitelnosti uvedeného v kap. 2. Z grafického znázornění rovnovážného vztahu pilířů vyplývají 3 binární vztahy, poskytující základní popis rovnovážnosti či nerovnovážnosti vzhledem k pilířům udržitelného rozvoje: - ekonomický rozvoj versus ochrana životního prostředí; - ekonomický rozvoj versus sociální soudržnost; - sociální soudržnost versus ochrana životního prostředí. Vzájemnou vyváženost všech tří pilířů je jen obtížně reálné posoudit. V podstatě lze definovat jen problémy, které se dotýkají všech tří pilířů. Hodnocení je provedeno formou SWOT analýzy, v tomto případě představuje definování faktorů a jevů, které: a) přispívají k rovnováze mezi pilíři - silné stránky; b) mohou přispět k rovnováze – příležitosti; c) vytvářejí nerovnováhu mezi pilíři - slabé stránky; d) mají potenciál k nerovnováze významně přispět – hrozby. Z pohledu vyváženosti vztahu jednotlivých pilířů udržitelnosti je nutné v ORP Bílina zdůraznit několik zásadních faktů: - jedná se o velmi různorodé území s významně poškozeným životním prostředím v severní části oblasti a naopak s chráněnou a velmi atraktivní krajinou Českého středohoří v jihovýchodní části; - útlum těžby je příležitostí pro rozvoj nových ekonomických aktivit, přitom však nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva omezuje rozvoj ekonomických aktivit s vyšší přidanou hodnotou (strategické služby, znalostní ekonomika); - vytěžená území i krajina Českého středohoří mají potenciál pro rozvoj specifických forem rekreace a cestovního ruchu - tento fakt je podpořen existencí lázní v Bílině a zdrojů minerálních vod a dobrou dopravní dostupností území. Tabulka č. 33 – Vyhodnocení vyváženosti pilířů environmentálního a ekonomického SILNÉ STRÁNKY ložiska nerostných surovin – přírodní zdroje kvalitní půdy - potenciál rozvoje moderních forem zemědělství zdroje léčivých vod atraktivní krajina Českého středohoří s rekreačním potenciálem

SLABÉ STRÁNKY těžba nerostných surovin – vlivy na životní prostředí poškození krajinného rázu těžbou a energetikou omezení rozvoje vyplývající z geologických aspektů a následků těžební činnosti omezení rozvoje vyplývající z ochrany půd a krajiny zranitelné oblasti v jihozápadní části jako další limita

PŘÍLEŽITOSTI využití přírodního potenciálu území pro rozvoj cestovního ruchu – lázeňství a wellness pobyty, turistika, poznávací turistika rozvoj komunikačních technologií umožňujících práci doma rozvoj ekonomických aktivit s vyšší přidanou hodnotou

HROZBY pokračující útlum zemědělské činnosti rizika krizových situací při nichž může dojít k poškození životního prostředí nedostatek financí na rekultivaci krajiny

Tabulka č. 34 – Vyhodnocení vyváženosti pilířů ekonomického a sociálního SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY 88


12/2012

Tabulka č. 34 – Vyhodnocení vyváženosti pilířů ekonomického a sociálního

stabilní / mírně rostoucí počet obyvatel příznivá věková struktura dobrá dopravní dostupnost centra ORP prakticky z celého území ORP dobrá dopravní dostupnost na vyšší centra v kraji pracovní příležitosti a vybavenost v centru ORP

PŘÍLEŽITOSTI předpokládaný rozvoj energetiky trend zvyšujícího se zájmu mladých lidí o bydlení ve venkovském prostoru rozvoj komunikačních technologií umožňujících práci doma. rozvoj ekonomických činností s vyšší přidanou hodnotou

vlivy ekonomické činnosti na životní prostředí a na zdraví obyvatel nepříznivá vzdělanostní struktura útlum těžby a s ní související omezování pracovních míst nepříznivá situace ve vybavenosti obcí mimo Bílinu sociální a technickou infrastrukturou zastaralý domovní fond nevyužité nebo nedostatečně využité zem ědělské a výrobní areály (brownfields)

HROZBY nárůst sociálně problémových skupin obyvatelstva – nezaměstnaní, sociálně slabí stárnutí populace a úbytek ekonomicky aktivních obyvatel nedostatek financí na obnovu domovního fondu a revitalizaci brownfields

Tabulka č. 35 – Vyhodnocení vyváženosti pilířů sociálního a environmentálního SILNÉ STRÁNKY plochy zeleně a atraktivní krajina umožňující krátkodobou rekreaci

SLABÉ STRÁNKY nižší atraktivita území postiženého důsledky těžby a energetiky na životní prostředí vyšší nezaměstnanost v oblasti CHKO z důvodu útlumu zemědělství a lesnictví omezení rozvoje obcí vyplývající z ochrany půd a krajiny

PŘÍLEŽITOSTI využití přírodního potenciálu území pro rozvoj cestovního ruchu – lázeňství a welness pobyty, turistika, poznávací turistika zájem mladých lidí o bydlení ve venkovském prostoru území

HROZBY rizika krizových a havarijních situací, při nichž může dojít k poškození životního prostředí nedostatek financí na rekultivaci krajiny

6.2

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek jednotlivých obcí dle pilířů udržitelného rozvoje území

Pro vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel byla aplikována metodika Ministerstva pro místní rozvoj zveřejněná dne 18.1.2009 pod názvem „Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“. V souladu s touto metodikou byly pro účely posouzení podmínek udržitelného rozvoje do jednotlivých pilířů rozděleny oblasti (témata) SWOT analýz: Environmentální pilíř

horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Sociální pilíř

veřejná dopravní a technická infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace

Ekonomický pilíř

veřejná dopravní a technická infrastruktura, bydlení, rekreace, hospodářské podmínky

89


12/2012

Vyváženost jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje byla provedena formou multikriteriální analýzy, na základě výsledků tematických SWOT analýz, s hodnocením silných a slabých stránek, příležitostí i hrozeb. Každý pilíř byl nejdříve hodnocen samostatně. Pro primární hodnocení jednotlivých jevů a faktorů byla z důvodu lepšího zobrazení rozdílů v jednotlivých obcích zvolena širší stupnice v rozsahu:

2- (nevyvážený)

1- (slabý)

0 (průměrný)

1+ (dobrý)

2+ (velmi dobrý)

Významnost sledovaných jevů a faktorů ze SWOT analýz a následné přiřazení jejich váhy bylo provedeno s ohledem na konkrétní vlastnosti území obcí ORP Bílina (pro různé obce byly stanoveny různé váhy jevů). Při hodnocení stavu a kvality územních podmínek jednotlivých obcí byly zohledněny širší souvislosti a vazby. Na základě dílčího hodnocení jednotlivých jevů z tématických SWOT analýz bylo provedeno souhrnné vyhodnocení vyváženosti územních podmínek již ve zjednodušené formě ve stupnici + / -, v souladu s metodikou MMR. Výsledky vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v rámci jednotlivých pilířů a dle všech pilířů udržitelného rozvoje území pro všechny obce ORP Bílina jsou obsaženy v následujících tabulkách. Kartogram s grafickým vyjádřením vztahu území obcí dle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území je součástí přílohy č. 2 Aktualizace RURÚ.

Obec

Bílina Hostomice Hrobčice Měrunice Lukov Ledvice Světec Ohníč

Tabulka č. 36 – Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v rámci ENVIRONMENTÁLNÍHO pilíře ZPF a pozemky Ochrana Horninové Vodní Hygiena přírody a určené k prostředí režim prostředí krajiny plnění funkce lesa -1 0 -1 -1 -1 0 0 -2 -2 1 -1 -1 0 1 0 0 1 0 -2 -2 -1 1 2 1 -1 0 1 0 0 0 0 -1 0 0 0 -1 -1 -1 0 -1

Výsledné znaménko + + -

Tabulka č. 37 – Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v rámci SOCIÁLNÍHO pilíře Obec

Veřejná dopravní a technická infrastruktura

Sociodemogr afické podmínky

Bydlení

Rekreace

Výsledné znaménko

Bílina Hostomice Hrobčice Měrunice Lukov Ledvice Světec Ohníč

2 1 -1 0 -2 -1 0 0

0 -1 0 0 -1 1 -1 0

1 -1 0 -1 0 -1 -1 0

1 0 0 -1 1 2 1 0

+ + 90


Obec Bílina Hostomice Hrobčice Měrunice Lukov Ledvice Světec Ohníč

12/2012

Tabulka č. 38 – Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v rámci EKONOMICKÉHO pilíře Veřejná Hospodářské dopravní a Bydlení Rekreace podmínky technická infrastruktura 0 2 1 1 0 1 -1 0 0 -1 0 0 0 0 -1 -1 0 -2 0 1 0 -1 -1 2 0 0 -1 1 0 0 0 0

Výsledné znaménko + + +

Tabulka č.39 - Souhrnné vyhodnocení vzájemné vyváženosti územních podmínek dle všech pilířů udržitelného rozvoje území Územní podmínky

Obec

Bílina Hostomice Hrobčice Ledvice Lukov Měrunice Ohníč Světec

pro příznivé životní prostředí

pro soudržnost společenství obyvatel území

pro hospdářský rozvoj

Z

S

H

+ + -

+ + -

+ + +

Vyváženost územních podmínek pro udržitelný rozvoj území dobrý stav S, H žádné žádné žádné Z Z, S, H žádné H

Vyjádření v kartogramu

špatný stav Z Z, S, H Z, S, H Z, S, H S, H žádné Z, S, H Z, S

Nejvyšších hodnot ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje dosáhla obec Měrunice na jihu ORP. Kvalita prostředí je daná polohou obce mimo území postižené rozsáhlou těžbou hnědého uhlí a uvnitř CHKO České Středohoří, zároveň je však zajištěna dobrá dopravní dostupnost po silnici II. třídy, napojení na hierarchicky vyšší sídla (Bílina, Teplice) a vyhovující infrastruktura vzhledem k velikosti obce. Obec je atraktivní i z hlediska cestovního ruchu, díky vysoké kvalitě veřejných prostorů a urbanistickým a architektonickým hodnotám původních staveb či areálů. Další obec ve vnitřním území CHKO České Středohoří, Lukov, vykazuje vysoké hodnoty v oblasti environmentálního pilíře, s ohledem na špatnou dostupnost a nevyhovující rozsah a kvalitu dopravní a technické infrastruktury spolu s omezenou ekonomickou základnou obce však nevykazuje vyvážené podmínky ve dvou zbývajících pilířích udržitelného rozvoje. V obci chybí základní vybavenost, což ji předurčuje k absolutní závislosti na jiných obcích. Obce podél hlavních těžebních lokalit, plošně rozsáhlých průmyslových areálů a podél silnice I/13 s vysokým stupněm tranzitní dopravy (Bílina, Hostomice, Světec) mají v porovnání s ostatními obcemi ORP vyšší ekonomický potenciál a atraktivitu, což je podpořeno polohou v rozvojové ose vymezené v ZÚR Ústeckého kraje (OS7). Na druhou stranu však tyto obce čelí významným způsobem poškozenému životnímu prostředí, a přestože v posledních letech byly realizovány četné aktivity k jeho zlepšení (rekultivace vytěžených ploch, odsíření elektrárny), pozitivní dopady těchto aktivit na krajinu však budou zřejmé až v dlouhodobějším horizontu. Podstatným faktorem pro zlepšení kvality 91


12/2012

životního prostředí, především ve vlastním městě Bílina, bude také realizace obchvatu města. V některých obcích je negativní hodnocení vyváženosti environmentálního pilíře výsledkem jen obtížně měnitelných aspektů, např. kvalita půd ZPF, podíl lesů či realizace pozemkových úprav (Světec). Bílina jako spádová obec a regionální centrum poskytuje pracovní příležitosti a občanskou vybavenost nadmístního významu, což se odráží v kladném hodnocení socio-ekonomických parametrů. Ostatní obce těchto kvalit přirozeně nedosahují. Nejzávažnější nevyváženost podmínek ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje (environmentální, sociální, ekonomický) mají obce Ledvice, Hostomice, Hrobčice a Ohníč. Ledvice vykazují velmi zásadní podíl výrobní činnosti (těžba, energetika) a nízkou atraktivitu pro bydlení či rekreaci, dané z větší části nepříznivým historickým vývojem a nepřirozenými stavebními zásahy, která v důsledku přinesla prostorovou izolaci sídla. Pozitivním faktorem však je rovněž v současné době postupné zlepšování kvality prostředí, evidentní zejména v oblastí sociodemografických podmínek (zvyšování kvality bytového fondu, zkvalitňování dostupnosti občanského vybavení, péče o veřejná prostranství). Hostomice i přes svoji vynikající dopravní polohu mezi Bílinou a Teplicemi při silnici I/13 a dostupnost železnice nedosahují vyvážených podmínek ani v jednom z pilířů udržitelného rozvoje. Poloha mezi plochami těžby a výrobními areály a značná fragmentace území liniovými stavbami dopravní a technické infrastruktury přispívá k nízké atraktivitě pro bydlení a rekreaci a k výraznému stupni poškození životního prostředí (hluk, emise, nízká ekologická stabilita krajiny). K hodnocení přispívají rovněž špatné sociodemografické podmínky, zejména vzdělanost obyvatel a dostupnost rozvojových ploch pro bydlení spolu s intenzitou bytové výstavby. V důsledku provozu kamenolomu Dolánky a v důsledku hlukové zátěže z dopravy a výrobních provozů vykazuje nízkou kvalitu životního prostředí také obec Ohníč. Rekreační potenciál (areály zámků Křemýž, Tuchlov) dosud není zcela využíván, chybí adekvátní infrastruktura. Fragmentovaná struktura sídla s omezenou dopravní dostupností některých jeho částí, nízká kvalita domovního fondu a nepříznivé věkové a vzdělanostní složení obyvatel destabilizují sociální a ekonomický pilíř. Hrobčice jsou vzhledem k rozsahu správního území obce velmi specifické. I přes nekompaktnost urbanistické struktury vykazují jednotlivé části obce některé společné rysy, jako je orientace na zemědělskou výrobu, vysoký počet brownfields či deficity v oblasti technické infrastruktury (kanalizace, plyn). Významná část území je zasažena důsledky těžby (Radovesická výsypka), v posledních letech se však úspěšně daří tyto plochy rekultivovat, lze tedy předpokládat, že bude postupně docházet k posilování vyváženosti, zejména environmentálního pilíře.

6.3

Indikátory hodnocení udržitelného rozvoje

Pro hodnocení udržitelnosti rozvoje území byla stanovena dílčí kritéria (indikátory), v rámci každého pilíře udržitelného rozvoje a každé sledované tematické oblasti dle §4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Pro stanovení indikátorů hodnocení neexistuje v současné době jednoznačný metodický přístup, indikátory tedy byly stanoveny tak, aby byly objektivně hodnotitelné, zohledňovaly specifické rysy posuzovaného území a odpovídaly úrovni územního plánování. Při hodnocení byl zohledněn jak kvantitativní, tak kvalitativní charakter jednotlivých indikátorů. Pro stanovení indikátorů byla využita „Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“ (MMR, 1/2009). Stanovené indikátory jsou určeny k průběžnému sledování a vyhodnocování stavu a vývoje území z hlediska vyváženosti všech tří pilířů udržitelného rozvoje. Poznámky k hodnocení indikátorů Některé jevy či údaje, které nejsou sledovány nebo evidovány, jsou zjistitelné pouze na základě terénních průzkumů a komplexní znalosti řešeného území, vnitřních vazeb a širších vztahů. Nelze je porovnávat s průměrnými hodnotami vyšších územních celků – ORP, kraje nebo celé ČR, stanovené hodnoty byly určeny na základě vzájemného porovnání mezi jednotlivými obcemi ORP Bílina a průměrnou hodnotou. Tabulky s konkrétními údaji jsou uvedeny pro indikátory hodnocené na základě digitálních dat GIS (vymezení sledovaných jevů – např. délka cyklotras a pěších turistických tras v poměru vůči rozloze správního území obce). 92


12/2012

Oblast 1

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

Indikátor 1A

Evidovaný výskyt nerostných surovin

Indikátor vyjadřuje množství nerostného bohatství v řešeném území, zohledněny jsou i formální limity – chráněná ložisková území nebo dobývací prostory jako potenciál pro ekonomickou aktivitu. Celková rozloha ploch nerostného bohatství pro jednotlivé obce byla stanovena jako průnik vymezených chráněných ložiskových území, dobývacích prostorů a ložisek nerostných surovin. Způsob hodnocení: % plochy správního území obce

0–5%

6 – 15 %

16 – 25 %

26 – 35 %

36 – 100 %

2-

-

0

+

2+

hodnocení Hodnocení jednotlivých obcí: obec

rozloha obce (ha)

rozloha ploch nerostného bohatství (ha)

podíl (%)

hodnocení

Bílina

3257,28

Hostomice

300,00

1571,09

48,23

++

33,29

11,09

-

Hrobčice

4251,33

8,51

0,20

--

Ledvice

496,99

197,92

39,80

++

Lukov

964,99

2,49

0,25

--

Měrunice

1151,61

50,29

4,36

--

Ohníč

712,24

141,91

19,92

0

Světec

1230,29

345,30

28,06

+

Indikátor 1B

Míra zásahů do geologického podloží

Indikátor vyjadřuje míru narušení území v důsledku těžby či jiných zásahů do geologického podloží. Zejména plošně vymezená poddolovaná území, plochy s rizikem sesuvů a stará důlní díla jsou limitujícím prvkem pro výstavbu, rozvoj některých obcí je v důsledku existence těchto jevů značně omezen. Způsob hodnocení: % plochy správního území obce

0–5%

6 – 10 %

11 – 20 %

21 – 30 %

31 – 100 %

2+

+

0

-

2-


rozloha obce (ha)

rozloha ploch zásahů do geologického podloží (ha)

podíl (%)

hodnocení

Bílina

3257,28

1014,39

31,14

--

Hostomice

300,00

44,95

14,98

0

Hrobčice

4251,33

109,74

2,58

++

Ledvice

496,99

100,46

20,21

-

Lukov

964,99

112,09

11,61

0

Měrunice

1151,61

135,96

11,80

0

Ohníč

712,24

140,53

19,73

0

Světec

1230,29

459,70

37,36

--

93


Indikátor 1C

12/2012

Míra radonového rizika

Míra radonového rizika byla hodnocena dle stupnice míry výskytu radonu a plošného rozsahu výskytu v zastavěném území a zastavitelných plochách jednotlivých obcí (negativně je hodnoceno již střední riziko v zastavěném území a zastavitelných plochách). Způsob hodnocení: viz PRURÚ, kapitola 3.2.1 Přírodní podmínky, II. Geologické poměry - Radonový index Indikátor 1D

Míra ohrožení vodní a větrnou erozí

Výsledné hodnoty jsou průměrem hodnocení dílčího ohrožení území vodní erozí a větrnou erozí, vyjadřují synergický účinek ohrožení v území jednotlivých obcích. Způsob hodnocení: viz PRURÚ, kapitola 3.2.1 Přírodní podmínky, V. Pedologické poměry - Ohroženost erozí

Oblast 2

VODNÍ REŽIM

Indikátor 2A

Hustota vodní sítě na území obce

V rámci indikátoru bylo zhodnoceno množství vodních toků a ploch, jejich distribuce v území jednotlivých obcí a existence vodních ploch a toků v sídlech. Zohledněn byl charakter vodních ploch dle jejich využívání (rekreační / hospodářský / průmyslový) a jejich zapojení do hydrologického systému území. Vodní plochy využívané v rámci výrobní činnosti (odkaliště, nádrže v těžebních plochách a průmyslových areálech) nebyly do hodnocení zahrnuty – nepřispívají ke stabilitě vodního režimu v území anebo v něm nejsou vůbec integrovány. Způsob hodnocení: viz PRURÚ, kapitola 3.2.1 Přírodní podmínky, VI. Hydrologické a hydrogeologické poměry Indikátor 2B

Míra znečištění prostředí odpadními vodami

Indikátor sleduje způsob nakládání s odpadními vodami. Napojení obce na ČOV je znakem snížené zátěže na životní prostředí. Za pozitivní hodnotu je považována existence ČOV a oddílné kanalizace v jednotlivých obcích, v celkovém hodnocení je zohledněn průměr hodnot za jednotlivé části obce. Způsob hodnocení: viz PRURÚ, kapitola 3.3.4. Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Indikátor 2C

Riziko záplav včetně vymezené aktivní zóny záplavového území

Indikátor vyjadřuje míru rizika ohrožení zastavěného území záplavami, tedy poměr ploch Q a aktivních zón v zastavěném území. Hodnoty pro jednotlivé obce byly srovnávány v rámci správního obvodu ORP Bílina. Jako výrazně negativní (2-) bylo hodnoceno spolupůsobení vymezeného záplavového území a aktivní zóny. Způsob hodnocení: viz PRURÚ, kapitola 3.2.1 Přírodní podmínky, VI. Hydrologické a hydrogeologické poměry

Oblast 3

HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Indikátor 3A

Kvalita ovzduší v obci

V rámci agregovaného indikátoru kvality ovzduší v obci bylo zhodnoceno spolupůsobení nadlimitních hodnot jednotlivých částic. Hodnocení vychází z procentuálního podílu plochy s nadlimitními hodnotami vůči celkové rozloze obce. Souběžně byl zahrnut průměrný procentuální podíl plochy, kde dochází k překročení limitních hodnot: prachových částic (zásadní vliv na vegetaci – fotosyntéza), ozónu O3 a ostatních chemických látek ohrožující zdraví obyvatel. Způsob hodnocení: 94


12/2012

viz PRURÚ, kapitola 3.2.2 Hygienické aspekty životního prostředí, I. Kvalita ovzduší Indikátor 3B

Výskyt ekologických zátěží (SEZ, skládky atd.)

Indikátor sleduje četnost a plošný rozsah území ekologických rizik (zejména starých ekologických zátěží, odkališť apod.) ve správním území jednotlivých obcí. Způsob hodnocení: viz PRURÚ, kapitola 3.2.2 Hygienické aspekty životního prostředí, III. Ekologické zátěže Indikátor 3C

Míra hlukové zátěže

Hluková zátěž v jednotlivých obcích pocházející zejména z dopravy (silnice I. a II. třídy, železnice) a dále z areálů těžkého průmyslu a těžby byla stanovena na základě dopravní zátěže jednotlivých tras (tranzitní doprava) a existenci výrobních areálů generujících zvýšenou koncentraci nákladní dopravy. Byl zohledněn vliv na zastavěné území jednotlivých sídel. Způsob hodnocení: viz PRURÚ, kapitola 3.2.2 Hygienické aspekty životního prostředí, IV. Hluk

Oblast 4

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

Indikátor 4A

Výskyt chráněných území přírody ve správním území obce

Indikátor vyjadřuje podíl přírodních a krajinných ploch chráněných dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů ve správním území jednotlivých obcí. Celková rozloha chráněných území přírody v jednotlivých obcích byla stanovena jako průnik hranic chráněné krajinné oblasti a dalších maloplošně chráněných území (viz PRURÚ, kapitola 3.2.1 Přírodní podmínky, VIII. Ochrana přírody a krajiny). Způsob hodnocení: % plochy správního území obce

0 – 10 %

11 – 25 %

26 – 50 %

51 – 80 %

81 – 100 %

2-

-

0

+

2+


rozloha obce (ha)

rozloha chráněných území přírody a krajiny (ha)

podíl (%)

hodnocení

Bílina

3257,28

278,31

8,54

--

Hostomice

300,00

22,70

7,56

--

Hrobčice

4251,33

2517,21

59,2

+

Ledvice

496,99

12,60

2,53

-

Lukov

964,99

947,25

98,16

++

Měrunice

1151,61

1151,61

100,00

++

Ohníč

712,24

227,71

31,97

0

Světec

1230,29

156,80

12,74

-

Indikátor 4B

Rozsah realizovaných rekultivací na plochách těžby, kvalita přírodního prostředí obce

Indikátor vyjadřující rozsah realizovaných rekultivací a vliv okolní krajiny na jednotlivá sídla má specifický význam pro území ORP Bílina. Území dlouhodobě utvářené velkoplošnou těžbou lze považovat za ekologicky destabilizované a vykazující značný negativní vliv na blízká sídla.

95


12/2012

Hodnoty indikátoru byly stanoveny na základě terénních průzkumů a specifického šetření v plochách zasažených těžbou. Posuzována byla pokročilost realizace rekultivací, vhodnost z hlediska obnovení krajiny a vazeb na okolní stabilizované plochy, forma rekultivace (lesní plochy, zeleň, vodní plochy). Za účelem doplňkového hodnocení kvality přírodního prostředí obce byla sledována krajina zejména v okolí sídel – její stabilita, prostupnost a obecně přístupnost, estetická hodnota apod. Způsob hodnocení: viz PRURÚ, kapitola 3.2.1 Přírodní podmínky, VIII. Ochrana přírody a krajiny - Ekologická stabilita krajiny Indikátor 4C

Koeficient ekologické stability

Koeficient ekologické stability (KES) vyjadřuje podíl ekologicky relativně stabilních ploch vůči plochám nestabilním. Údaje jsou sledovány Českým statistickým úřadem. Způsob hodnocení: Koeficient ekologické stability hodnocení

0,11 – 0,30

0,31 – 1,00

1,00

1,01 – 2,99

3,00 a více

2-

-

0

+

2+

viz PRURÚ, kapitola 3.2.1 Přírodní podmínky, VIII. Ochrana přírody a krajiny - Ekologická stabilita krajiny Indikátor 4D

Realizace pozemkových úprav

Realizované pozemkové úpravy indikují stabilizaci podmínek pro využívání krajiny, vypořádání vlastnických vztahů a vytvoření podmínek pro realizaci nezbytných ekologických, půdoochranných a krajinotvorných opatření. V hodnocení byly zohledněny již realizované pozemkové úpravy (rozlišení jednoduchých a komplexních) a také případně zahájené pozemkové úpravy. Způsob hodnocení: viz PRURÚ, kapitola 3.2.1 Přírodní podmínky, VIII. Ochrana přírody a krajiny – Pozemkové úpravy

Oblast 5

ZPF A PUPFL

Indikátor 5A

Podíl pozemků ZPF ve správním území obce

Indikátor vypovídá o míře zemědělského hospodaření v území a s tím spojené ekologické stability krajiny. Výrazně dominantní výskyt zemědělsky intenzivně využívaných ploch představuje zvýšenou zátěž pro životní prostředí v obci, jednostranné využívání krajiny a nízký podíl přírodních ploch v území. Hodnocení jednotlivých obcí bylo stanoveno s ohledem na celorepublikový průměr podílu ZPF (54%). Způsob hodnocení: Podíl pozemků ZPF ve správním území obce hodnocení

0 – 40 %

41 – 50 %

51 – 60 %

61 – 70 %

71 – 100 %

2-

-

0

+

2+

viz PRURÚ, kapitola 3.2.1 Přírodní podmínky, V. Pedologické poměry Indikátor 5B

Podíl ZPF I. a II. třídy ochrany

Indikátor vyjadřuje míru výskytu nejkvalitnějších zemědělských půd ve správním území. Hodnocení jednotlivých obcí bylo stanoveno na základě nejvýše dosažené hodnoty v rámci správního obvodu ORP Bílina (49%). Způsob hodnocení: Podíl ZPF I. a II. třídy ochrany

0 – 10 %

11 – 20 %

21 – 30 %

31 – 40 %

40 – 100 %

96


Podíl ZPF I. a II. třídy ochrany hodnocení

12/2012

0 – 10 %

11 – 20 %

21 – 30 %

31 – 40 %

40 – 100 %

2-

-

0

+

2+

dále viz PRURÚ, kapitola 3.2.1 Přírodní podmínky, V. Pedologické poměry Indikátor 5C

Podíl pozemků lesa ve správním území obce

Indikátor vyjadřuje míru výskytu přírodních, ekologicky stabilních ploch v území, a současně i atraktivitu území pro turistiku a rekreaci. Hodnocení jednotlivých obcí bylo stanoveno s ohledem na celorepublikový průměr podílu lesních ploch (33%) a průměr za správní obvod ORP Bílina (22%). Způsob hodnocení: Podíl pozemků ZPF ve správním území obce hodnocení

0 – 14 %

15 – 30 %

30 – 33 %

34 – 50 %

50 – 100 %

2-

-

0

+

2+

Oblast 6

VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Indikátor 6A

Dopravní dostupnost obce

Indikátor vyjadřuje dostupnost kvalitního dopravního napojení (silnice I. a II. třídy, železnice, veřejná autobusová doprava). Hodnocení pro jednotlivé obce bylo stanoveno na základě existence a četnosti dopravních tras nadmístního významu, dosahu železniční stanice / zastávky, počtu linek a zastávek veřejné hromadné dopravy na území obce. Způsob hodnocení: viz PRURÚ, kapitola 3.3.3 Dopravní dostupnost a dopravní infrastruktura Indikátor 6B

Kvalita silniční sítě

Indikátor kvality silniční sítě vypovídá o úrovni dopravní dostupnosti sídel i celkové prostupnosti území. Sledována byla kvalita prostupnosti zastavěného území, četnost slepých nebo obtížně průjezdných dopravních tras, dále kvalita a stáří komunikací, technické parametry, kvalita krytu vozovky apod. S ohledem na absenci relevantních podkladů byly hodnoty stanoveny na základě terénních průzkumů a vzájemného posouzení obcí v řešeném území. Způsob hodnocení: viz PRURÚ, kapitola 3.3.3 Dopravní dostupnost a dopravní infrastruktura Indikátor 6C

Napojení obce na sítě technické infrastruktury

Úroveň vybavenosti obcí technickou infrastrukturou tvoří jeden ze základních pilířů kvality bydlení a životního prostředí v obci. Existence jednotlivých systémů v obci byla zhodnocena zvlášť, výsledné hodnoty jsou stanoveny průměrem dílčího zhodnocení. Způsob hodnocení: viz PRURÚ, kapitola 3.3.4 Vybavenost obcí technickou infrastrukturou

Oblast 7

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

Indikátor 7A

Index stáří obyvatel

Indikátor vyjadřuje věkové složení obyvatelstva, rovnoměrné zastoupení je předpokladem sociální udržitelnosti. Hodnoty indikátoru jsou stanoveny podílem počtu obyvatel do 15 let k obyvatelům nad 60 let. Způsob hodnocení: index stáří

74 a méně

75-89

90-105

105-120

121 a více 97


12/2012

index stáří

74 a méně

75-89

90-105

105-120

121 a více

hodnocení

2-

-

0

+

2+

dále viz PRURÚ, kapitola 3.3.1 Obyvatelstvo Indikátor 7B

Trend vývoje počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel byl srovnáván pro roky 2001 - 2011. Hodnoty pro jednotlivé obce byly stanoveny na základě celorepublikového průměrného indexu vývoje obyvatel (2012). Způsob hodnocení: Trend vývoje počtu obyvatel

95,0 a méně

95,1 - 100,0

100,1-105,0

105,1-110,0

110,1 a více

2-

-

0

+

2+

hodnocení

dále viz PRURÚ, kapitola 3.3.1 Obyvatelstvo Indikátor 7C

Podíl středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel

Indikátor poukazuje kromě úrovně vzdělání obyvatel i na atraktivitu území pro vzdělané osoby. Stanovení hodnot vychází z celorepublikového podílu, který tvoří 43,3 %, průměrná hodnota pro správní území ORP Bílina je výrazně nižší (26 %). Způsob hodnocení: podíl středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel hodnocení

26,0 % a méně

26,1 – 42,0

43,0 %

43,1 – 49,0 %

49,1 % a více

2-

-

0

+

2+

dále viz PRURÚ, kapitola 3.3.1 Obyvatelstvo

Oblast 8

BYDLENÍ

Indikátor 8A

Stáří bytového fondu

Indikátor stáří bytového fondu je vypočten poměrem okrajových hodnot v rámci stáří bytové struktury (podíl bytů postavených do roku 1919 vůči bytům postaveným mezi lety 1981 – 2001. Způsob hodnocení: viz PRURÚ, kapitola 3.3.2 Bydlení - struktura bytového fondu Indikátor 8B

Intenzita bytové výstavby

Indikátor sleduje počet dokončených bytů v letech 2002 – 2010 na 100 obyvatel v jednotlivých obcích správního obvodu ORP Bílina. Vyšší hodnoty ukazují na atraktivitu území pro bydlení. Způsob hodnocení: Intenzita bytové výstavby hodnocení

0,60 a méně

0,61 – 0,67

0,68 -0,70

0,71 – 0,77

0,78 a více

2-

-

0

+

2+

dále viz PRURÚ, kapitola 3.3.2 Bydlení – intenzita bytové výstavby Indikátor 8C

Dostupnost bydlení – rozsah zastavitelných ploch dle ÚPD

Indikátor sleduje podíl zastavitelných ploch vůči celkové plošné výměře sídla (zastavěného území). Rozsah zastavitelných ploch pro bydlení a ploch smíšených obytných byl převzat z platné územně plánovací dokumentace, resp. z rozpracované, a to v případě obcí, které dosud žádnou ÚPD nemají.

98


12/2012

Zastavitelné plochy v území obce Ledvice byly převzaty z rozpracované dokumentace s ohledem na nečitelnost platné ÚPD (Územní plán sídelního útvaru Ledvice, TERPLAN, 1999). Způsob hodnocení: podíl zastavitelných ploch pro bydlení a rozlohy ZÚ obce

0–5%

5,01 – 10 %

10,01 – 15 %

15,01 – 30 %

30,01 – 100 %

2-

-

0

+

2+


rozloha zastavěného území obce (ha)

rozloha zastavitelných ploch pro bydlení (ha)

podíl (%)

hodnocení

Bílina

635,39

51,45

8,09

-

Hostomice

48,85

2,04

4,17

--

Hrobčice

95,78

1,17

1,22

--

Ledvice

56,30

3,32

5,89

-

Lukov

14,67

1,40

9,54

-

Měrunice

46,92

17,73

37,78

++

Ohníč

58,72

5,97

10,16

0

Světec

66,25

36,04

54,40

++

Indikátor 8D

Dostupnost zařízení základní občanské vybavenosti v obci

Indikátor sleduje existenci zařízení základní občanské vybavenosti v obcích (MŠ, ZŠ, pošta, ordinace lékaře, knihovna). V případě, že se v obci nevyskytuje žádné zařízení, je obec hodnocena negativně (2-). Základním zařízením OV je mateřská škola (nulová hodnota), každé další zařízení zvyšuje hodnocení obce. V případě, že v obci není mateřská škola, ale pouze jiné zařízení OV, je obec hodnocena mírně negativně (-) Způsob hodnocení: viz PRURÚ, kapitola 3.3.5 Vybavenost obcí sociální infrastrukturou

Oblast 9

REKREACE

Indikátor 9A

Atraktivita území pro rekreaci

Indikátor atraktivity území pro rekreaci je poměrně problematické stanovit s ohledem na absenci relevantních podkladů. Atraktivitu území pro rekreaci vytváří jednak existence přírodních hodnot, kulturních a historických památek, vyhlídkových bodů apod. Současně však do problematiky vstupuje dostupnost těchto jmenovaných atraktivit, přístupnost informací a existence infrastruktury pro cestovní ruch. Hodnoty pro jednotlivé obce byly stanoveny pomocí agregovaného hodnocení zejména na základě specifického šetření a bodového ohodnocení 2 ukazatelů - úroveň atraktivity a vybavenosti obcí službami spojenými s cestovním ruchem a turistikou. viz PRURÚ, kapitola 3.4.3 Cestovní ruch Indikátor 9B

Dostupnost infrastruktury pro cestovní ruch v obci

Infrastrukturou pro cestovní ruch se rozumí zařízení poskytující stravovací a ubytovací služby, informační centra, kulturní a komerční zařízení apod. Pro krajní pozitivní hodnotu byla zvolena obec Bílina (nejlepší vybavenost), pro krajní negativní hodnotu obec bez jakékoli infrastruktury pro cestovní ruch. V případě, že obec disponuje ubytovacím a stravovacím zařízením, je hodnocena kladně (+).

99


12/2012

Kromě samotného výskytu zařízení v obci byla zohledněna i velká rozloha neobslouženého území (např. Hrobčice). Způsob hodnocení: viz PRURÚ, kapitola 3.4.3 Cestovní ruch Indikátor 9C

Hustota sítě turistických a cyklistických tras v území

Hodnoty indikátoru tvoří podíl celkové délky všech tras procházejících územím a sloužících pro turistiku vůči plochám správního území obce. Škála pro hodnocení obcí byla stanovena dle výstupových dat v souladu se současným stavem infrastruktury cestovního ruchu v řešeném území, údaje za jednotlivé obce byly vzájemně porovnány. Způsob hodnocení: podíl délky cyklotras a pěších tras ku rozloze obce

0

0,1 – 2,5

2,51 – 5,0

5,1 – 7,5

7,51 a více

hodnocení

2-

-

0

+

2+

Hodnocení jednotlivých obcí: obec

rozloha obce (ha)

délka cyklotras a pěších tras na území obce (m)

podíl

hodnocení

Bílina

3257,28

11119

3,41

0

Hostomice

300,00

0

0,00

--

Hrobčice

4251,33

15551

3,65

0

Ledvice

496,99

0

0,00

--

Lukov

964,99

8892

9,21

++

Měrunice

1151,61

11443

9,93

++

Ohníč

712,24

4249

5,96

+

Světec

1230,29

1716

1,39

-

Oblast 10

HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY

Indikátor 10A Míra nezaměstnanosti Indikátor sleduje míru registrované nezaměstnanosti na úrovni lokální ekonomiky. Vysoká míra nezaměstnanosti poukazuje na ekonomickou nestabilitu území. Škála pro hodnocení obcí byla stanovena od průměrné hodnoty za celé území ORP Bílina (13,1%). Způsob hodnocení: míra nezaměstnanosti hodnocení

0 - 10

10,1 - 13

13,1 – 13,4

13,5 - 16

16,1 a více

2+

+

0

-

2-

viz PRURÚ, kapitola 3.4.2 Trh práce Indikátor 10B Množství volných pracovních míst Ukazatel pracuje s počtem volných pracovních míst vůči počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Škála pro hodnocení obcí byla stanovena od průměrné hodnoty za celé území ORP Bílina (0,74). Způsob hodnocení: počet pracovních míst hodnocení

0 – 0,25

0,25 – 0,5

0,5 - 1

1-5

5 a více

2-

-

0

+

2+ 100


12/2012

viz PRURÚ, kapitola 3.4.2 Trh práce Indikátor 10C Počet ekonomických subjektů v obci Indikátor sleduje počty ekonomických subjektů na 100 obyvatel v obci, vyjadřuje tak atraktivitu území a množství příležitostí pro podnikání v obci. Škála pro hodnocení obcí byla stanovena od průměrné hodnoty za celé území ORP Bílina (16,12 subjektů / 100 obyvatel), jednotlivé obce byly vzájemně porovnávány. Způsob hodnocení: počet pracovních míst hodnocení

0 – 0,25

0,25 – 0,5

0,5 - 1

1-5

5 a více

2-

-

0

+

2+

viz PRURÚ, kapitola 3.4.1 Ekonomické subjekty Indikátor 10D Struktura hospodářské činnosti Indikátor sleduje zastoupení jednotlivých sektorů hospodářské činnosti. Vysoký podíl terciérního sektoru v hospodářské činnosti ukazuje na ekonomicky vyspělou společnost, hodnoty indikátoru vyjadřují podíl terciérního sektoru v ekonomické struktuře. Škála pro hodnocení obcí byla stanovena od průměrné celorepublikové hodnoty (60 %), jednotlivé obce byly vzájemně porovnávány. Způsob hodnocení: podíl terciéru hodnocení

0 - 55

55 – 58

58 - 62

62 – 65

65 a více

2-

-

0

+

2+

viz PRURÚ, kapitola 3.4.1 Ekonomické subjekty Indikátor 10E Množství neefektivně využívaných ploch (rozsah brownfields) Indikátor vyjadřuje množství nevyužívaných a nedostatečně využívaných urbanizovaných ploch v rámci zastavěného území. Jedná se o plochy převážně chátrajících bývalých výrobních areálů apod. Plochy brownfields byly vymezeny na základě terénního průzkumu v souladu se skutečným stavem. Způsob hodnocení: % plochy správního území obce

0%

0,1 – 2,5 %

2,6 – 5,0 %

5,1 – 7,5 %

7,6 - 100 %

hodnocení

2+

+

0

-

2-

Hodnocení jednotlivých obcí: obec

rozloha zastavěného území obce (ha)

rozloha ploch brownfields (ha)

podíl (%)

hodnocení

Bílina

635,39

12,13

1,90

+

Hostomice

48,85

0,82

1,67

+

Hrobčice

95,78

6,54

6,82

-

Ledvice

56,30

0,00

0,00

++

Lukov

14,67

0,00

0,00

++

Měrunice

46,92

3,94

8,39

--

Ohníč

58,72

0,86

1,46

+

Světec

66,25

2,73

4,12

0

101


12/2012

V následující tabulce je vyhodnocena vyváženost vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, soudržnost společenství obyvatel a hospodářský rozvoj území, v členění dle jednotlivých pilířů a dle stanovených indikátorů, v souladu s metodickým doporučením odboru územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Ústeckého kraje (duben 2012). Tabulka s podrobným hodnocením vyváženosti je obsahem samostatných svazků obcí.

102


12/2012

Tabulka č. 40. Hodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek dle indikátorů

Bílina

-

Horninové prostředí a geologie

evidovaný výskyt nerostných surovin (CHLÚ, DP, ložiska)

2

míra zásahů do geologického podloží (rizika sesuvů, poddolovaná území, stará důlní díla atd.)

-2

míra radonového rizika

-1

míra ohrožení vodní a větrnou erozí

-2

-1

Veřejná dopravní a technická infrastruktura dopravní dostupnost obce (silnice I. a II. třídy, železnice) kvalita silniční sítě

napojení obce na sítě technické infrastruktury

Vodní režim

-1

míra znečištění prostředí odpadními vodami

2

1

počet ekonomických subjektů v obci

0

2

množství volných pracovních míst

-1

struktura hospodářské činnosti

2

množství neefektivně využívaných ploch (rozsah brownfields) Veřejná dopravní a technická infrastruktura

1

dopravní dostupnost obce (silnice I. a II. třídy, železnice) kvalita silniční sítě

2

2

trend vývoje počtu obyvatel

0

riziko záplav včetně aktivní zóny záplavového území Hygiena životního prostředí kvalita ovzduší v obci výskyt ekologických zátěží (SEZ, skládky …)

-2

podíl středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel

-1

míra hlukové zátěže (zejména z dopravy)

-2

0


Celkové hodnocení

0

2

1 2

Bydlení stáří bytového fondu

2

intenzita bytové výstavby

0

stáří bytového fondu

2

dostupnost bydlení – rozsah

-1


0

1

Tématické hodnocení

Hodnotící kritéria

Dílčí hodnocení

+


0

1

-1

HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

míra nezaměstnanosti

2

index stáří obyvatel

-1 -1

0

Celkové hodnocení

+


hustota vodní sítě na území obce



Dílčí hodnocení


SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL Celkové hodnocení


Dílčí hodnocení

PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Hodnotící kritéria

Obec

Bydlení

1

103


12/2012


Hostomice

zastavitelných ploch dle ÚPD

dostupnost zařízení základní občanské vybavenosti v obci

2

dostupnost bydlení – rozsah zastavitelných ploch dle ÚPD

-1


2

koeficient ekologické stability -1 realizace pozemkových -2 úprav ZPF a pozmenky určené k plnění funkce lesa

Rekreace atraktivita území pro rekreaci (přírodní zajímavosti, kulturní a historické památky)

podíl pozemků ZPF ve správním území obce

0

dostupnost infrastruktury pro cestovní ruch v obci

2


2

podíl ZPF I. a II. třídy ochrany podíl pozemků lesa ve správním území obce

0

hustota sítě turistických a cyklistických tras v území

0


0

-1

2


1

2

Celkové hodnocení


Dílčí hodnocení

HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Hodnotící kritéria

Celkové hodnocení

0


rozsah realizovaných rekultivací na plochách těžby, kvalita přírodního prostředí obce

Dílčí hodnocení

-1


-2


výskyt chráněných území přírody ve správním území obce



PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Dílčí hodnocení

Obec

1

-2 -



-1


0


0


0

0

Veřejná dopravní a technická infrastruktura dopravní dostupnost obce (silnice I. a II. třídy, železnice) kvalita silniční sítě


2

1

-



-2

0


-1

2


1


1

0

104


12/2012


Vodní režim

1

míra znečištění prostředí odpadními vodami riziko záplav včetně aktivní zóny záplavového území

míra hlukové zátěže (zejména z dopravy) Ochrana přírody a krajiny výskyt chráněných území přírody ve správním území obce


2

2


-1

-2


-2

-2 -2

-2

-2

-2

-2

-1

dopravní dostupnost obce (silnice I. a II. třídy, železnice) kvalita silniční sítě napojení obce na sítě technické infrastruktury

2


0


-2

intenzita bytové výstavby dostupnost bydlení – rozsah zastavitelných ploch dle ÚPD

-1 -2


1


1



0

0

Celkové hodnocení

2

-1

-2

1

0


-1


Dílčí hodnocení

Hodnotící kritéria Veřejná dopravní a technická infrastruktura

0


1

-1

1


koeficient ekologické stability -2 realizace pozemkových -2 úprav ZPF a pozmenky určené k plnění funkce lesa 2

Celkové hodnocení


Dílčí hodnocení



0


množství neefektivně využívaných ploch (rozsah brownfields)



Hygiena životního prostředí kvalita ovzduší v obci výskyt ekologických zátěží (SEZ, skládky …)



Dílčí hodnocení


Obec

Bydlení



-2

-1

0

0

105


12/2012


podíl ZPF I. a II. třídy ochrany podíl pozemků lesa ve správním území obce Hrobčice

2

-2


Celkové hodnocení


Dílčí hodnocení


Celkové hodnocení


Dílčí hodnocení



-2

-2 -



-2


2


-1


-2

-1

Veřejná dopravní a technická infrastruktura dopravní dostupnost obce -1 (silnice I. a II. třídy, železnice) kvalita silniční sítě -2


Vodní režim

-1

-1



0

míra znečištění prostředí odpadními vodami riziko záplav včetně aktivní zóny záplavového území Hygiena životního prostředí kvalita ovzduší v obci výskyt ekologických zátěží (SEZ, skládky …)



Dílčí hodnocení


Obec

-1


1

-2


2

0


-2

-1 0

0


0


0


1


2


-1


-1


0

0


napojení obce na sítě technické infrastruktury 1

-


-1

-1

-2 -1

Bydlení

106


12/2012



Ledvice

1

1

1


1

0


-2


2 -2


0


0

koeficient ekologické stability 0 realizace pozemkových 1 úprav ZPF a pozmenky určené k plnění funkce lesa podíl pozemků ZPF ve 1 0 správním území obce



-2


-2



0


0

-1

2


0

2

Celkové hodnocení

2


Celkové hodnocení


Dílčí hodnocení



Celkové hodnocení

0

HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Tématické hodnocení

Ochrana přírody a krajiny výskyt chráněných území přírody ve správním území obce

SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL

Dílčí hodnocení



Dílčí hodnocení


Obec

0

-1 -



2


-1

0

Veřejná dopravní a technická infrastruktura dopravní dostupnost obce -1 (silnice I. a II. třídy, železnice) kvalita silniční sítě 1

0

-



-1


-1

0

107


12/2012



0


0

-1



1


2

2


1

2


-2

-1 2

0

-1

-2

-2

0


0


2


2


-1


-1


-2


-1


-1


-2 -1

1


1

-1


koeficient ekologické stability realizace pozemkových úprav

-2 -2

Rekreace atraktivita území pro rekreaci (přírodní zajímavosti, kulturní

-2

-1

0

1

-1


Celkové hodnocení



-1


Dílčí hodnocení


Celkové hodnocení


Dílčí hodnocení

-1






Vodní režim




Dílčí hodnocení


Obec

Bydlení

Rekreace atraktivita území pro rekreaci (přírodní zajímavosti, kulturní

-2

-1

-1 108


12/2012


Lukov

ZPF a pozmenky určené k plnění funkce lesa

a historické památky)


-2


0


0


-1


-2


-2

-2

Celkové hodnocení

a historické památky)

-2 +



-2


0


-1


-1

-1

Veřejná dopravní a technická infrastruktura dopravní dostupnost obce -2 (silnice I. a II. třídy, železnice) kvalita silniční sítě -2


Vodní režim

-2

-2



1

míra znečištění prostředí odpadními vodami riziko záplav včetně aktivní zóny záplavového území Hygiena životního prostředí


Dílčí hodnocení


Celkové hodnocení


Dílčí hodnocení




Dílčí hodnocení


Obec

1


-2

0


0

2


-2

-1

-



-2


2


0


-2


2

0



-2

napojení obce na sítě

-2

-2

-2

109


12/2012


Měrunice

1

2

0

0


0


0

0


0


0 0


-2


-2

technické infrastruktury Bydlení

koeficient ekologické stability 2 realizace pozemkových -1 úprav ZPF a pozmenky určené k plnění funkce lesa


-1


0


0


2


2


-2


-2


1

1

1

2 +



1

Celkové hodnocení





2

Dílčí hodnocení


Celkové hodnocení

2




Dílčí hodnocení

2


1 2


kvalita ovzduší v obci výskyt ekologických zátěží (SEZ, skládky …)




Obec

-2

0

Veřejná dopravní a technická infrastruktura dopravní dostupnost obce -1 (silnice I. a II. třídy, železnice)

+ -1

+



1

0

110


12/2012



0

kvalita silniční sítě

0


-1


0


-1


0


1


2


-2

Vodní režim



2

míra znečištění prostředí odpadními vodami riziko záplav včetně aktivní zóny záplavového území Hygiena životního prostředí kvalita ovzduší v obci výskyt ekologických zátěží (SEZ, skládky …)

míra hlukové zátěže (zejména z dopravy) Ochrana přírody a krajiny výskyt chráněných území přírody ve správním území obce


1

0


2

2


-1

-1 2

1

0

1


-1


-1

-1

0

-2

0


-1


-2

2

2



-1 2

0

Celkové hodnocení



-1


Dílčí hodnocení


Celkové hodnocení


Dílčí hodnocení




Dílčí hodnocení


Obec

Bydlení

-1

111


12/2012



-1


koeficient ekologické stability -2 realizace pozemkových 2 úprav ZPF a pozmenky určené k plnění funkce lesa podíl pozemků ZPF ve 2 0 správním území obce podíl ZPF I. a II. třídy ochrany podíl pozemků lesa ve správním území obce Ohníč


0

2



2

Celkové hodnocení


Dílčí hodnocení


Celkové hodnocení


Dílčí hodnocení

-1


-1

2


1


1


2


2

2

-2 -



0


0


-1


0

Vodní režim




Dílčí hodnocení


Obec

0

Veřejná dopravní a technická infrastruktura dopravní dostupnost obce 0 (silnice I. a II. třídy, železnice) kvalita silniční sítě -2



1

0

-



2


-1


-2


0


1

0

112


12/2012





-1

-2


-2

0 2

0

-1

0

0

-1

0

0


dopravní dostupnost obce (silnice I. a II. třídy, železnice) kvalita silniční sítě napojení obce na sítě technické infrastruktury

-2 1


-2


-2


-2


0


-2 0


1


1

-1

Bydlení

koeficient ekologické stability 1 realizace pozemkových 1 úprav ZPF a pozmenky určené k plnění funkce lesa podíl pozemků ZPF ve 0 0 správním území obce


0


0

podíl ZPF I. a II. třídy ochrany


1


1

-1


1

1

Celkové hodnocení

0


-1

Dílčí hodnocení

0



Celkové hodnocení

riziko záplav včetně aktivní zóny záplavového území



míra znečištění prostředí odpadními vodami


Dílčí hodnocení

-1


-1






Obec


1

-1

1

113


12/2012


podíl pozemků lesa ve správním území obce Světec

-


1


-2


0


-2

-1

Celkové hodnocení


Dílčí hodnocení


Celkové hodnocení


Dílčí hodnocení


Veřejná dopravní a technická infrastruktura dopravní dostupnost obce 0 (silnice I. a II. třídy, železnice) kvalita silniční sítě -1


Vodní režim

0

1



-1




0





Dílčí hodnocení


Obec


0

0


1

-1


-1

-1 -1 -1

-1

-1

0


1


-1


1


1


0

-1



-1

0

0




+


0

0

-1 1

Bydlení


-1

0

114


12/2012



2


2


-1 2


0


0

koeficient ekologické stability 0 realizace pozemkových -2 úprav ZPF a pozmenky určené k plnění funkce lesa podíl pozemků ZPF ve 0 -1 správním území obce



-1


-1



-1


-1

-2

1

0


1

Celkové hodnocení


Dílčí hodnocení


Celkové hodnocení


Dílčí hodnocení

0


-1




Dílčí hodnocení


Obec

0

-1

Pozn. negativně hodnocené kritérium vyvážené podmínky pro udržitelný rozvoj nevyvážené podmínky pro udržitelný rozvoj

115


12/2012

7.

Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci

7.1

Problémy vymezené na základě rozboru udržitelného rozvoje území

Na základě provedených SWOT analýz jednotlivých oblastí, souhrnné SWOT analýzy a vyhodnocení vyváženosti vztahu jednotlivých pilířů udržitelného územního rozvoje bylo identifikováno několik obecných problémů dotýkajících se většinou více obcí nebo celého ORP, které je nutné řešit v rámci PÚR, ÚPD, případně ÚPP. Na úrovni PÚR je nutné řešit zejména následující jevy:

rozsah těžby (územně ekologické limity těžby)

asanační území (rekultivace vytěžených ploch)

ekonomická restrukturalizace (zaměření hospodářství na terciérní sektor, nerušivá výroba, služby)

Následující tabulka vymezuje nejzávažnější problémy k řešení na úrovni ÚPD a ÚPP: Tabulka č. 41 – Přehled problémů vyplývajících z rozboru udržitelnosti Popis problému

Dotčené obce

ZÚR

ÚP

RP, ÚS

PODMÍNKY PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ nedostatečná ochrana jedinečných přírodních a kulturních hodnot území, zejména ve vztahu k pokračující těžbě a rozvoji průmyslové výroby

všechny obce

nedostatečná síť cyklistických a turistických tras

všechny obce

rozsáhlé plochy bývalé těžby, nutnost upřesnění způsobu jejich budoucího využití (plochy rekreace na výsypkách, realizace jezer ve zbytkových jamách)

všechny obce v koordinaci

nespojitost územního systému ekologické stability, neprostupnost krajiny

všechny obce v koordinaci

nevyhovující odtokové pom ěry v krajině, nezbytné vymezení krajinářských úprav směřujících k jejich zlepšení

všechny obce

PODMÍNKY PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL nevyhovující parametry komunikací sloužících k napojení obcí na centrum ORP popř. na jiná centra

Hrobčice (Červený Újezd, Kučlín, Mukov Mrzlice, Razice, Tvrdín) Lukov Ohníč (Dolánky, Ohníč, Křemýž) Světec (Úpoř)

absence propojení území přes Radovesickou výsypku

Bílina, Hrobčice, Lukov, Světec v koordinaci

přerušené dopravní vazby přes území bývalého odkaliště Fučík

Ledvice

havarijní stav některých památkově chráněných objektů

zejména Hrobčice a Ohníč

nevyhovující stav panelových sídlišť, nutnost revitalizace

Bílina

PODMÍNKY PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ vysoký podíl nevyužitých či nedostatečně využitých objektů či ploch (brownfields), možnost opětovného využití, obnovy

Bílina, Hostomice , Hrobčice, Měrunice, Světec

jednostranně zaměřená ekonomická

Bílina, Hostomice, Ledvice

116


12/2012

Tabulka č. 41 – Přehled problémů vyplývajících z rozboru udržitelnosti Popis problému základna, vysoký podíl těžké průmyslové výroby a energetiky, nutnost regulace a restrukturalizace

Dotčené obce

nevyhovující infrastruktura cestovního ruchu, nedostatečné využití stávajících atraktivit a potenciálu území

všechny obce

7.2

ZÚR

ÚP

RP, ÚS

Závady v území

Na území ORP Bílina byly indentifikovány urbanistické, dopravní a hygienické závady, které jsou podkladem k řešení v ÚPD obcí. Závady byly konzultovány se zástupci obcí ORP Bílina a doplněny dle jejich připomínek. Tabulka závad v členění dle jednotlivých obcí je součástí samostatných svazků obcí, které tvoří přílohu č. 3 textové zprávy. Závady jsou označeny kódem a vymezeny v grafické části 2. Aktualizace RURÚ, ve výkrese č. 4 (Problémy k řešení v ÚPD), v měřítku 1:10 000. Kód je tvořen následujícím způsobem: X_Y X charakter závady (U / D / H) U D H

urbanistická závada dopravní závada hygienická závada

Y

pořadové číslo závady

Následující výčet uvádí nejvýznamnější závady území, společné pro více obcí: URBANISTICKÉ ZÁVADY Infrastruktura území jako bariéra rozvoje Dotčené obce: Bílina, Světec, Ledvice, Hostomice, Ohníč Odůvodnění: Liniová vedení dopravní a technické infrastruktury vytváří v území prostorové a vizuální bariéry, přispívají k izolaci stávající zástavby a omezení možnosti jejího rozvoje. Zástavba umístěná v území mezi nadzemními trasami vedení nebo mezi rozsáhlými plochami průmyslové výroby má zároveň často nevyhovující dopravní přístup. K řešení v ÚP Poškození území těžbou a průmyslovou činností Dotčené obce: Bílina Odůvodnění: Dlouholeté těžební a průmyslové aktivity na lomu Bílina, Radovesické výsypce a v prostoru odkaliště Elektrárny Ledvice způsobily přerušení historických vazeb mezi jednotlivými obcemi (zejména vazeb dopravních), změnu vodního režimu v území a zásadním způsobem znemožnily prostupnost území. K řešení v ÚP Nekompaktní struktura zástavby Dotčené obce: Světec, Hostomice, Ohníč, Hrobčice Odůvodnění: Nekoncepční a nesourodý rozvoj zástavby, spolu se zásahy souvisejícími s rozvojem těžby a výroby, způsobil roztříštěnost urbanistické struktury, což degraduje celkovou kvalitu obytného prostředí a zvyšuje nároky na obsluhu. Problémem je chybějící těžiště obce či části obce (tradiční náves, veřejný prostor) s navazující přirozeně a plynule rostlou zástavbou. K řešení v ÚP Nevyužívaná či nevhodně využívaná území (brownfields) Dotčené obce: Bílina, Světec, Měrunice, Hostomice, Ohníč, Hrobčice

117


12/2012

Odůvodnění: V důsledku změn majetkoprávních vztahů či ekonomických změn došlo v minulosti k opuštění četných areálů a objektů, které jsou v současné době nevyužívané nebo jsou využívané pouze z části a nevhodně, a nachází se v havarjiním technickém stavu. Nejrozsáhlejšími brownfields jsou bývalý areály zemědělské či průmyslové výroby, které významným způsobem narušují urbanistickou strukturu obce. K řešení v ÚP / ÚS

Způsob využití území nerespektující urbanistickou strukturu Dotčené obce: Bílina Odůvodnění: Některé funkce jsou v rámci urbanistické struktury obce umístěny zcela nevhodně, bez ohledu na jejich charakter a význam (dopravní dostupnost, nároky na obsluhu, měřítko a typ zástavby). K řešení v ÚP / ÚS Zástavba v poddolovaném území Dotčené obce: Bílina, Světec, Hostomice, Ohníč, Hrobčice Odůvodnění: Dlouholetá těžební činnost vytvořila rozsáhlé plochy poddolovaných území, které vykazují značnou geologickou nestabilitu a představují ohrožení pro stávající zástavbu, zejména obytnou. K řešení v ÚP Poškození krajinného rázu nevhodnou zástavbou Dotčené obce: Světec, Lukov Odůvodnění: Vlivem některých nevhodných stavebních zásahů (velkoplošná či výškově neregulovaná zástavba, páteřní liniové trasy technické infrastruktury), zejména ve volné krajině, došlo k poškození krajinného rázu území. K řešení v ÚP DOPRAVNÍ ZÁVADY Omezená dopravní prostupnost území Dotčené obce: Bílina, Světec, Hostomice Odůvodnění: V některých obcích je vlivem významných liniových dopravních staveb či rozsáhlých monofunkčních ploch zastavěné území fragmentováno a chybí dostatek propojení jednotlivých částí území. Zvyšují se tak dopravní nároky na stávající infrastrukturu. K řešení v ÚP / ÚS Omezená dopravní dostupnost Dotčené obce: Světec, Ledvice, Měrunice, Lukov, Ohníč Odůvodnění: Vlivem těžebních zásahů a průmyslové činnosti, případně v důsledku specifické morfologie, došlo k narušení původní komunikační sítě, takže některé obce či části obcí jsou přístupné po jediné komunikaci bez možnosti alternativní trasy pro dopravní obsluhu. Některé úseky komunikací vykazují nevyhovující šířkové parametry či technický stav. K řešení v ÚP / ÚS HYGIENICKÉ ZÁVADY Hluková a emisní zátěž z dopravy Dotčené obce: Bílina, Světec, Hrobčice Odůvodnění: Vysoká intenzita provozu na silnicích I/13 a II/257 a její průchod zastavěným územím způsobuje významnou zátěž s negativními dopady na zdraví obyvatel, zejména dopady na kvalitu ovzduší a hluk. K řešení v ÚP / ÚS Hluková a emisní zátěž z průmyslové výroby Dotčené obce: Měrunice, Hostomice, Ohníč

118


12/2012

Odůvodnění: Tradiční či nově lokalizovaná průmyslová výroba v blízkosti obcí či přímo uvnitř zastavěného území, s vysokými nároky na dopravní obsluhu či specifickým charaktem výroby (zejména těžba), způsobuje významné negativní dopady na kvalitu ovzduší a hluk. K řešení v ÚP

Hluková a emisní zátěž z provozu sportovních zařízení Dotčené obce: Světec Odůvodnění: Na rekultivovaných územích po těžbě či skládkování byly založeny areály pro specifické druhy sportu, které způsobují významné negativní dopady na kvalitu ovzduší a hluk. K řešení v ÚP Staré ekologické zátěže Dotčené obce: Světec, Hostomice Odůvodnění: Bývalé či současné skládky či evidované ekologické zátěže jsou zdrojem kontaminace území, která má negativní dopad na kvalitu životního prostředí. K řešení v ÚP Absence kanalizace Dotčené obce: Lukov, Hrobčice Odůvodnění: V některých částech obce chybí napojení na kanalizační síť a ČOV, což zvyšuje riziko znečištění prostředí, zejména kontaminace půdy a vodních toků. K řešení v ÚP

7.3

Ohrožení území rizikovými přírodními jevy

Na území ORP Bílina byly indentifikovány problémy, vyplývající z ohrožení území rizikovými přírodními jevy, které jsou podkladem k řešení v ÚPD obcí. Tabulka problémů v členění dle jednotlivých obcí je součástí samostatných svazků obcí, které tvoří přílohu č. 3 textové zprávy. Problémy jsou označeny kódem a vymezeny v grafické části 2. Aktualizace RURÚ, ve výkrese č. 4 (Problémy k řešení v ÚPD), v měřítku 1:10 000. Kód je tvořen následujícím způsobem: P_Y P kód problému, vyplývajícího z ohrožení území přírodními jevy Y pořadové číslo problému Následující výčet uvádí nejvýznamnější problémy území, společné pro více obcí: Ohrožení území povodněmi Dotčené obce: Bílina, Hostomice, Hrobčice, Světec, Ohníč Odůvodnění: Na toku Bíliny, Syčivky a Bouřlivce je stanovena aktivní zóna záplavového území a záplavové území s periodicitou 5, 20 a 100 let. Na toku Bíliny je riziko zvýšeno v důsledku zatrubnění části trasy v Bílině podél silnice I/13. Do území ORP Bílina zasahuje ze severu záplavové území vodního díla Všechlapy. Záplavové území toků při průchodu zastavěným území zasahuje a ohrožuje část zástavby. V minulosti byly zejména na toku Syčivky zaznamenány lokální záplavy. V ÚPD je nezbytné zajistit ochranu stávající, případně navrhované zástavby formou protipovodňových opatření. K řešení v ÚPD / ÚS. Nízká retenční schopnost krajiny Dotčené obce: Bílina, Ohníč, Světec Odůvodnění: Nízká retence podporuje vyšší odtok vody a tím narušuje bilanci vody v krajině, v souvislosti s těžbou je ohrožen kvalitativní i kvantitativní stav vodních zásob zejména v okolí těžených ložisek hnědého uhlí a stavebního kamene (velkolom Bílina, dobývací prostor Dolánky), a dále v okolí poddolovaných území důlních děl spojených s hlubinnou těžbou. K řešení v:ÚPD / ÚS Ohrožení území vodní a větrnou erozí

119


12/2012

Dotčené obce: všechny obce v ORP Odůvodnění: Náchylné půdy k vodní erozi jsou stanoveny v obcích Ohníč, Světec a Hrobčice, v souvislosti s výskytem zemědělských půd je vážně ohrožena produkční a mimoprodukční funkce půd. Transportované půdní částice ze smyvu a na nich vázané látky znečišťují vodní zdroje. V případě větrné eroze v obci Ledvice, severního území obce Hrobnice a jihu Bíliny, jde o poškozování klíčících rostlin, znečišťování ovzduší, škody navátím ornice apod. K řešení v:ÚS

Srážková deficitní oblast – srážkový stín Krušných hor Dotčené obce: všechny obce v ORP Odůvodnění: Dlouhodobý hydrologický deficit s nižším průtokem a usazováním chemických látek v korytech říční sítě, méně úrodné půdy s omezenými možnostmi výběru zemědělských plodin. K řešení v:ÚS Zvýšené radonové riziko Dotčené obce: Bílina,Hrobčice, Lukov, Ohníč Odůvodnění: Výskyt středního radonového indexu v zastavěných území v souvislosti s vyšším podílem obyvatel s výskytem novotvarů dýchacích cest v mužské populaci (ve srovnání s průměrem Čr) v celém ORP. K řešení v: ÚPD / ÚS Sesuvná území Dotčené obce: Bílina, Hrobčice, Lukov, Světec Odůvodnění: V důsledku dlouholeté povrchové těžby hnědého uhlí došlo k významným změnám geologických podmínek území, zejména ke zvýšení nestability podloží. Na území ORP se nachází plochy bezprostředně související s těžebními aktivitami (lomy, výsypky) a jsou zde vymezena četná sesuvná a poddolovaná území, která ohrožují stávající zástavbu i veškeré rozvojové záměry. K řešení v ÚPD / ÚS.

7.4

Střety záměrů s limity využití území a vzájemné střety záměrů na provedení změn v území

Pro účely rozboru udržitelného rozvoje území byla provedena identifikace interakcí záměrů s limity využití území a záměrů vzájemně. Byly hodnoceny veškeré limity využití území, uvedené v kapitole 4.1. Je nutno poznamenat, že ne všechny identifikované střety je nutno považovat za zásadní problémy rozvoje území. Přesto jsou výsledky identifikace uvedeny v souhrnných tabulkách jako významný podklad pro územní plánování, neboť při pořizování územních plánů či regulačních plánů, při jejich zpracování a při vydávání rozhodnutí dle stavebního zákona musí příslušné subjekty uvedené interakce respektovat a řešit. Za nejvýznamnější problémy je třeba považovat zejména: Tabulka č. 42 – Nejvýznamnější střety v území Charakter střetu

Specifikace střetu

Odůvodnění

Lokalizace střetu

záměr X limit

el. vedení v plochách lesa

narušení významného krajinného prvku

Hrobčice (Mukov, Radovesice u Bíliny, Hetov, Mrzlice, Tvrdín), Lukov (Štěpánov u Lukova), Měrunice, Hostomice, Ohníč, Světec (Pohradice, Štrbice, Světec)

záměr X limit

zástavba v poddolovaném a sesuvném území

ohrožení zástavby nestabilitou terénu

Bílina (Bílina, Chudeřice u Bíliny), Ledvice, Lukov (Lukov u Bíliny), Hrobčice (Kučlín), Ohníč, Světec (Chotovenka, Pohradice, Světec,

120


12/2012

Tabulka č. 42 – Nejvýznamnější střety v území Charakter střetu

Specifikace střetu

Odůvodnění

Lokalizace střetu

záměr X limit

bydlení, výroba, sport a rekreace v plochách lesa

narušení významného krajinného prvku

Bílina (Bílina), Ledvice, Hrobčice (Hrobčice)

záměr X limit

zástavba na ZPF I. třídy ochrany

zábor nejkvalitnějších pozemků zemědělské půdy

Bílina (Bílina, Bílina – Újezd, Chudeřice u Bíliny), Hrobčice (Razice, Mirošovice, Mukov, Kučlín), Měrunice, Hostomice, Ohníč

záměr X limit

zástavba v aktivní zóně záplavového území

ohrožení zástavby záplavami, zhoršení odtokových poměrů v území

Bílina (Bílina), Hrobčice (Kučlín), Hostomice, Ohníč (Ohníč), Světec (Chotějovice)

záměr X limit

zástavba v CHLÚ a dobývacím prostoru

střet se státními zájmy využití nerostných surovin

Hostomice, Ledvice, Světec (Pohradice)

záměr X limit

zástavba v ochranném a bezpečnostním pásmu VTL plynovodu

ohrožení spolehlivosti a bezpečnosti provozu plynárenského systému a ohrožení zástavby havárií na plynovodu

Hrobčice (Mirošovice), Bílina (Bílina, Bílina - Újezd), Hostomice, Světec (Chotějovice)

záměr X záměr

el. vedení v plochách lesa, ÚSES a plochách sídelní zeleně

narušení významného krajinného prvku a ekologické stability území

Světec (Chotějovice, Pohradice), Hrobčice (Hetov, Mukov, Radovesice u Bíliny, Tvrdín), Hostomice, Lukov (Štěpánov u Lukova)

záměr X záměr

bydlení, sport a výroba v OP el. vedení 400kV

ohrožení spolehlivosti a bezpečnosti provozu elektrizační soustavy a ohrožení zástavby havárií na el. vedení

Světec (Chotějovice, Světec), Hostomice, Lukov (Štěpánov u Lukova), Měrunice (Žichov)

záměr X záměr

bydlení v OP železniční trati

ohrožení zástavby hlukovou zátěží z železniční dopravy

Bílina (Bílina)

záměr X záměr

bydlení, občanská vybavenost, rekreace a výroba v ÚSES

narušení ekologické stability území

Hostomice, Ledvice, Ohníč (Ohníč), Světec (Pohradice)

záměr X záměr

silnice I. třídy v ÚSES

narušení ekologické stability území

Bílina (Bílina, Bílina - Újezd)

Štrbice), Hostomice

Střety jednotlivých záměrů s limity využití území a vzájemné střety záměrů na provedení změn v území jsou uvedeny v tabulkách, které jsou součástí samostatných svazků obcí. Klíčové střety jsou označeny kódem, jsou barevně zvýrazněny a jsou vymezeny v grafické části 2. Aktualizace RURÚ, ve výkrese č. 4 (Problémy k řešení v ÚPD), v měřítku 1:10 000. Kód je tvořen následujícím způsobem: X_Y X

typ střetu (SL / SZ)

SL SZ

střet záměru s limitem využití území vzájemný střet záměrů na provedení změn v území

Y

pořadové číslo střetu

121


7.5

12/2012

Základní limity a dlouhodobé cíle udržitelného rozvoje území

Na základě rozboru udržitelného rozvoje území byly na území ORP Bílina identifikovány následující významné limity udržitelného rozvoje území:

122


12/2012

ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ

ochrana území s evidovanými zásobami nerostných surovin a ploch těžby (CHLÚ, DP, ložiska) – území s provozovanou či uvažovanou těžbou (hnědé uhlí, stavební kámen, čedič, cihlářské hlíny);

geologicky nestabilní území vzniklá v důsledku těžby a nevhodná pro zástavbu – sesuvná území, poddolovaná území, stará důlní díla;

ochrana přírodních a krajinných hodnot – zejména CHKO České Středohoří, EVL a NPR Bořeň, přírodní rezervace a přírodní památky, krajinný ráz a morfologie území;

vysoký stupeň znečištění ovzduší průmyslovými provozy a dopravou – především v severní průmyslově zaměřené části území ORP, hlukové a imisní zatížení těžebními provozy s nezbytnou dopravní obsluhou a dopravou tranzitní na silnici I/13;

ochrana zemědělské půdy – zejména půdy I. a II. třídy ochrany;

ochrana lesů;

záplavové území vč. vymezení aktivní zóny záplavového území;

vodní zdroje a jejich ochranná pásma.

SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÝ PILÍŘ

jednostranná orientace ekonomiky – nevhodná sektorová struktura ekonomických subjektů s nižším zastoupením terciéru, dlouholetá tradice sekundéru, jako odvětví s nižší přidanou hodnotou a negativními dopady na životní prostředí území ORP;

nízká atraktivita regionu a odliv vzdělaných obyvatel – velmi nízký počet volných pracovních míst a nedostačující vybavenost obcí ORP (vyjma Bíliny), nízký podíl středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, pomalé tempo zvyšování podílu zastoupení této skupiny obyvatel ve prospěch vyšších center;

nepříznivé národnostní složení a sociální segregace – obyvatelstvo se slabou sociální vazbou k řešeému území, vazba na historický vývoj, vyšší podíl obyvatel, jež neuvedli svou národnost při Sčítání lidů, domů a bytů 2011, hrozba sociální segregace;

nepříznivá demografická struktura – stárnutí obyvatelstva dololožené zvyšujícím se indexem stáří a snižující se přirozený přírůstek obyvatel;

nepříznivá struktura domovního fondu – majoritní podíl domů starších domů postavených před rokem 1940 a nízká kvalita domovníh fondu.

Pro zajištění udržitelného rozvoje byly pro území ORP Bílina stanoveny následující dlouhodobé cíle: ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ

rekultivace území po těžbě a celková revitalizace krajiny – obnova území postiženého těžbou a jeho navrácení do krajinného zázemí obcí, zvýšení ekologické stability krajiny, podpora umisťování aktivit pro příměstskou rekreaci či sport na rekultivovaných územích;

obnova vodního režimu v území – revitalizace vodních toků, založení nových vodních ploch s hospodářskou, ekologickou či rekreační funkcí, zajištění ochrany území před záplavami;

zlepšení kvality životního prostředí postupným utlumováním těžby a rekultivací území, preferencí lehké výroby bez negativních dopadů na životní prostředí a vhodnými dopravními opatřeními k řešení nadměrné dopravní zátěže (přeložka silnice I/13 mimo zastavěné území Bíliny);

snížení sekundární prašnosti v obcích postižených negativními vlivy průmyslu a dopravy, podpora výsadby nových a systematické údržby stávajících ploch zeleně.

SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÝ PILÍŘ

123


12/2012

zlepšení dostupnosti a prostupnosti území – obnova historických dopravních vazeb mezi jednotlivými v obcemi, zejména v plochách dřívější či současné těžby, vybudování nových silničních, cyklistických a pěších propojení, vymezení ÚSES a pásů krajinné zeleně k propojení obcí;

vytvoření podmínek pro podnikání, drobnou výrobu a služby – zvýšení rozmanitosti podnikatelských subjektů, vytvoření příležitostí pro nové investory, rozšíření nabídky pracovních míst;

využití potenciálu a atraktivit území pro podporu rekreace a cestovního ruchu – obnova kulturních památek a jejich zpřístupnění veřejnosti, šíření informací o možnostech kulturního, sportovní vyžití a o turistických cílech území, vybudování nezbytné infrastruktury pro cestovní ruch, vymezení nových cyklistických a turistických stezek;

zvýšení kvality bydlení – rozšíření ploch pro možnou bytovou výstavbu, optimální lokalizace rozvojových ploch s dobrou dopravní dostupností a v dosahu zařízení občanského vybavení, volba vhodného typu a charakteru obytné zástavby, zvýšení standardu bydlení;

zlepšení rozsahu a dostupnosti sociálních služeb – vzhledem k demografickému stárnutí je nutné zajistit udržitelnost poskytovaných služeb;

vytvoření širších podmínek pro integraci sociálně slabých a méně soběstačných osob – výstavba sociálního bydlení pro umožnění samostatného života, zlepšení přístupnosti veřejných prostor.

7.6

Významné deficity, rizika a trendy očekávaného vývoje území

Nejvýznamnějším současným deficitem území ORP je rozsáhlé postižení dlouholetou těžbou, která vedla k ekonomické destabilizaci, poškození historického a kulturního dědictví, přerušení dopravních vazeb mezi jednotlivými obcemi, devastaci vodního a půdního režimu a celkové degradaci životního prostředí. Důsledky těžby se projevují rovněž v sociální oblasti, negativní image regionu s nízkou atraktivitou pro bydlení vedlo k migraci vzdělaných obyvatel do jiných částí ČR a naopak koncentraci vyloučených skupin a národnostních menšin. Tabulka č. 43 – Významné deficity, rizika a trendy očekávaného vývoje území Deficit

Riziko

Trend

postižení území těžbou

nenávratné znehodnocení krajiny a sídelní struktury, včetně všech existujících hodnot, vysidlování území

rekultivace území a jeho rekreační využití

přerušení dopravních vazeb, omezená dopravní dostupnost některých obcí či částí obce

prostorová izolace zástavby, snížení ekonomické a sociální atraktivity obcí, navyšování dopravní zátěže na stávajících komunikacích

obnova dopravních propojení, výstavba nových komunikací, cyklistických a pěších tras v rámci rekultivačních aktivit

poškození životního prostředí

zvyšování intenzit dopravy (zejména tranzitní) na silnicích I. a II. třídy, zvyšování nároků na dopravní obsluhu výrobních areálů

podpora opatření pro snižování dopravní zátěže a negativních dopadů výroby (přeložky komunikací, regulační opatření)

negativní image území

zhoršování vzdělanostní a národnostní struktury obyvatelstva, oslabení rozvojového potenciálu, nezájem o novou výstavbu

ochrana přírodních a krajinářských hodnot, kvalitní péče o veřejná prostranství a plochy zeleně, ochrana a údržba kulturního dědictví

sociální segregace

vznik ghett, prohlubování sociálních rozdílů, prostorová segregace

zvýšení atraktivity pro bydlení, vymezení ploch pro bydlení v ÚPD, podpora aktivit pro integraci

124


12/2012

Tabulka č. 43 – Významné deficity, rizika a trendy očekávaného vývoje území Deficit

Riziko

Trend

jednostranná ekonomická orientace

zvyšování nezaměstnanosti a prohlubování ekonomické nestability

podpora drobné nerušivé výroby a služeb, vymezení ploch pro podnikání v ÚPD

sociálně vyloučených skupin

7.7

Varianty rozvoje území

Pro další rozvoj území je rozhodující postup těžebních aktivit. Jejich územní rozsah a časový předpoklad ukončení těžby spolu s navazující rekultivací determinuje budoucí využití dotčených území. Varianta 1: pokračování těžby, rozvoj těžkého průmyslu (energetika) Tabulka č..44 – Zhodnocení rozvoje území dle varianty 1 +

ekonomická atraktivita

pracovní příležitosti v sekundéru zlepšování dostupnosti hromadnou dopravou další podpora kvality bydlení nejvýznamnějšími ekonomickými subjekty, jež mají negativní vliv na životní prostředí

další poškozování reliéfu, geologických podmínek a hydrogeologického režimu území zhoršení hygienických podmínek životního prostředí navyšování dopravního zatížení narušení krajiny a krajinného rázu snížení atraktivity pro bydlení a rekreaci sociální segregace, koncentrování sociálně vyloučených skupin obyvatelstva prohloubení negativního image území

Varianta 2: útlum těžby, dokončení rekultivace, restrukturalizace ekonomie ve prospěch terciéru, orientace na rekreaci a cestovní ruch Tabulka č. 45 – Zhodnocení rozvoje území dle varianty 2 +

-

obnova krajinného prostředí posílení ekologické stability krajiny zlepšení prostupnosti území, obnova dopravních vazeb

ozdravění životního prostředí rozvoj sídel (bydlení, občanské vybavení) možnost lokalizace ploch a zařízení pro rekreaci a sport

7.8

snížení počtu pracovních míst v sekundéru a potenciální zvýšení míry nezaměstnanosti rozvoj rekreačního potenciálu bez odpovídající infrastruktury pro cestovní ruch vyšší náklady na údržbu obnovované krajiny

Varianty řešení územních střetů

Vyhodnocení územních střetů záměrů s limity využití území a záměrů na provedení změn v území navzájem je součástí tabulek v samostatných svazcích obcí (příloha č. 3 textové části). Identifikované střety budou následně řešeny v ÚPD jednotlivých obcí. Na území ORP Bílina nebyly nalezeny zásadní územní střety, které by bylo třeba řešit variantně.

7.9

Omezení změn v území vyplývající z veřejných zájmů

Na území ORP Bílina lze definovat několik zásadních omezení, která vyplývají z deklarovaných veřejných zájmů. Jedná se zejména o:

CHKO České Středohoří – územní rozvoj obcí je podřízen specifickým podmínkám stanoveným pro celé území CHKO, dle vymezených zón ochrany (I – IV). Obecné podmínky ochrany vyplývají z příslušných právních předpisů (zejména zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně

125


12/2012

přírody a krajiny), konkrétní podmínky a opatření jsou definovány v Plánu péče o CHKO. Úkolem územního plánování je koordinovat rozvoj obcí (zejména ve vazbě na rekreaci a cestovní ruch) se zajištěním ochrany přírodních a krajinných hodnot,

Evropsky významná lokalita a národní přírodní rezervace Bořeň – předmětem ochrany je krajinná dominanta vrchu Bořeň, utvářející jedinečný krajinný ráz celého území ORP. Obecné podmínky ochrany vyplývají z příslušných právních předpisů (zejména zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), konkrétní podmínky a opatření jsou definovány v Plánu péče o NPR Bořeň. Územní plánování by mělo zajistit, aby nedošlo k narušení evidovaných přírodních hodnot a k poškození této nejvýraznější dominanty, zejména při dálkových pohledech.

ÚSES – zejména nadregionální a regionální úrovně. V rámci územně plánovací činnosti je nutné zajistit zachování kontinuálnosti systému, návaznost na biocentra a biokoridory v okolním území a dostatečnou prostupnost krajiny. Rozvoj obcí nesmí ohrozit funkčnost systému.

Využívání zdrojů nerostných surovin – těžba nerostných surovin je jedním z veřejných zájmů národních významu. Vymezená CHLÚ, dobývací prostory a evidovaná ložiska (hnědé uhlí, stavební kámen, čedič, cihlářská hlína) přispívají k posilování ekonomického pilíře, avšak zásadním způsobem destabilizují pilíř environmentální. Územní plánování musí koordinovat rozvoj obcí s ohledem na plánované těžební aktivity a zajistit opatření pro zlepšení kvality prostředí, zejména vytvořením územních podmínek pro rekultivaci území a jeho integraci do krajinného prostředí sídel.

ZPF a PUPFL – zemědělská půda a lesní pozemky představují základní přírodní hodnotu území, chráněnou jak zákonem o ZPF (zákon č. 334/1992 Sb.), tak zákonem o lesích (zákon č. 289/1995 Sb.). Nezbytným předpokladem ochrany těchto hodnot je lokalizace rozvojových záměrů přednostně mimo PUPFL a mimo nejvyšší třídy ochrany ZPF, optimálně do proluk v zastavěném území a do nevhodně či nedostatečně využívaných území (brownfields), tak, aby nedocházelo k neúčelným záborům a narušování volné krajiny.

Síť dopravní infrastruktury – zajišťuje dostupnost a obslužnost území, zejména páteřní komunikační síť, tj. silnice I/13 a silnice II.třídy (II/257, II/258). Úkolem územního plánování je zajistit ochranu stabilizovaných tras a zároveň umožnit další potřebný rozvoj komunikační sítě ve vztahu k nově vymezeným rozvojovým plochám.

Technická infrastruktura – zejména v severní průmyslově orientované části území ORP. Trasy vedení TI a jejich ochranná pásma představují v území významné bariéry rozvoje a přispívají k negativní fragmentaci území. Energetická zařízení je nezbytné chránit pro další rozvoj obcí (rozvodna Chotějovice, elektrárna Ledvice), zároveň je však třeba hledat způsob zmírnění negativních dopadů na okolní krajinu a krajinný ráz.

126


8.

12/2012

Seznam zkratek

AOPK BP CENIA ČD ČHMÚ ČOV ČR ČSR ČSÚ ČSPHM ČGS ČILZ DTS ELE EU FVE HZS CHKO CHLÚ IR IS IV JDVM JPÚ KC KČOV KČT KES KPÚ KÚÚK LBC LBK MHD MMR MO ČR MOS MŠMT MV ČR MŽP NKP NKÚ NPR NPÚ NTL

Agentura ochrany přírody a krajiny bezpečnostní pásmo Czech Environmental Information Agency – Česká informační agentura životního prostředí České dráhy, a.s. Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Česká republika Československá republika Český statistický úřad čerpací stanice pohonných hmot Česká geologická služba Český inspektorát lázní a zřídel distribuční transformovna Elektrárna Ledvice Evropská unie fotovoltaická elektrárna Hasičský záchranný sbor Chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území index rozdrobenosti index stáří index vývoje jednotná dopravní vektorová mapa jednoduché pozemkové úpravy krajinný celek kořenová čistírna odpadních vod Klub českých turistů koeficient ekologické stability komplexní pozemkové úpravy Krajský úřad Ústeckého kraje lokální biocentrum lokální biokoridor městská hromadná doprava Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo obrany České republiky Městská a obecní statistika Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo vnitra České republiky Ministerstvo životního prostředí České republiky Národní knihovna České republiky Nejvyšší kontrolní úřad národní přírodní rezervace Národní památkový ústav nízkotlaký

127


NRBK OP ORP PP PR PÚR ČR RBC RBK RD RIS RP RR RURÚ ŘSD ČR SD SEKM SLDB SRN SŠ STL SVS SŽDC TR TTP ÚHÚL ÚP ÚP SÚ ÚPD ÚPO ÚS ÚSES VN VPS VŠ VTL VÚMOP VUSS Praha VÚV TGM z.ú. ZPF ZÚR ZÚR ÚK ZUŠ ZVS

12/2012

nadregionální biokoridor ochranné pásmo obec s rozšířenou působností přírodní památka přírodní rezervace Politika územního rozvoje České republiky regionální biocentrum regionální biokoridor rodinný dům Regionální informační servis regulační plán radioreleový rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic České republiky Severočeské doly, a.s. systém evidence kontaminovaných míst sčítání lidů, domů a bytů Spolková republika Německo střední škola / středoškolské středotlaký Severočeská vodárenská společnost Správa železniční dopravní cesty transformační stanice trvalý travní porost Ústav pro hospodářskou úpravu lesů územní plán územní plán sídelního útvaru územně plánovací dokumentace územní plán obce územní studie územní systém ekologické stability vodní nádrž veřejně prospěšná stavba vysoká škola / vysokoškolské vysokotlaký Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd Vojenská ubytovací a stavební správa Praha Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka zastavěné území zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje základní umělecká škola zdravotní a vodohospodářské stavby

128


12/2012

129


12/2012

Příloha č. 1: Kartogramy vybraných jevů

1.

Míra nezaměstnanosti

2.

Podnikatelské subjekty

3.

Věková struktura

4.

Vývoj počtu obyvatel

5.

Vzdělanostní struktura

6.

Bytová struktura

7.

Koeficient ekologické stability

8.

Kvalita ovzduší

130


12/2012

Příloha č. 2: Kartogram kategorizace území dle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek byla každá obec zařazena do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce:

139

2. AKTUALIZACE ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP BÍLINA VČETNĚ PODKLADŮ

Recommend Documents