Uplatňování prvků ekologického managementu ubytovacích zařízení v CHKO Pálava na příkladu Mikulova
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 18. 4. 2016 ...................................................... Podpis
Poděkování Ráda bych zde poděkovala především svému vedoucímu práce Ing. Petru Scholzovi, DiS. za odborné vedení, cenné rady, trpělivost a ochotu, kterou mi v průběhu zpracování bakalářské práce věnoval. Dále bych ráda poděkovala své rodině, která mi byla velkou oporou nejen při psaní mé bakalářské práce, ale po celou dobu studia. V neposlední řadě mé poděkování patří také všem respondentům, kteří mi poskytli potřebné informace.
Katedra cestovního ruchu
Uplatňování prvků ekologického managementu ubytovacích zařízení v CHKO Pálava na příkladu Mikulova Bakalářská práce
Autor: Barbora Žemberová Vedoucí práce: Ing. Petr Scholz, DiS. 2016
Copyright © 2016 Barbora Žemberová
Abstrakt ŽEMBEROVÁ, Barbora: Uplatňování prvků ekologického managementu ubytovacích zařízení v CHKO Pálava na příkladu Mikulova. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Petr Scholz, DiS. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. 83 stran. Cílem bakalářské práce je analyzovat uplatňování prvků ekologického managementu vybraných ubytovacích zařízení v CHKO Pálava na příkladu Mikulova. V teoretické části jsem se věnovala objasnění pojmů ekologického managementu, certifikací a klasifikací ubytovacích zařízení, ekoznačení a dalších. Praktická část zachycuje výsledky dotazníkového šetrní v CHKO Pálava a konkrétně města Mikulov. Klíčová slova: ekologická ubytovací zařízení, ekoznačení, ekologický management, klasifikace a certifikace ubytovacích zařízení, prvky a opatření ekologického managementu
Abstract ŽEMBEROVÁ, Barbora: Applying Elements of Green Management in Accommodation Facilities in the Pálava Protected Landscape Area on an example of Mikulov town. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel and Tourism. Supervisor Ing. Petr Scholz, DiS. Level of professional qualifications: Bachelor’s degree. Jihlava 2016. 83 pages. This bachelor thesis is focused on selected elements of green management in accommodation facilities in the Pálava Protected Landscape Area on an example of Mikulov town. The theoretical part explains notions that relates to the classification and certification
of
accommodation
facilities;
green
management
and
its
later
implementation. Practical part deals with data that were collected from questionnaires from the area. This thesis analyses the implementation of green management elements and principles of sustainable development in accommodation services in protected landscape area. Key words: classification and certification of accommodation facilities, eco-friendly accommodation facility, ecolabelling, green management, elements and measures of green management 7
Předmluva Bakalářská práce vznikla na základě zadaného tématu, které jsem doplnila pouze o zkoumanou lokalitu a tedy oblast CHKO Pálava, konkrétně město Mikulov. Hlavní motiv mé volby tohoto tématu byl všeobecný zájem o ekologii a také o ubytovací zařízení, do kterých bych v budoucnu chtěla směřovat své zaměření. Při zpracovávání bakalářské práce jsem se věnovala především studiu zahraničních vědeckých a odborných příspěvků, které mi poskytl vedoucí bakalářské práce. Články obohatily mou práci o řadu odborných názorů ze strany průkopníků ekologického managementu, a také rozšířily mé znalosti a přehled v této problematice. V bakalářské práci se věnuji vysvětlení ekologického managementu a současně analýze uplatňování prvků ekologického managementu v CHKO Pálava na příkladu Mikulova.
8
Obsah Seznam zkratek ......................................................................................................................... 10 Seznam ilustrací ........................................................................................................................ 11 Úvod..........................................................................................................................................13 1
Koncept ekologického ubytovacího zařízení ....................................................................14 1.1
Klasifikace ubytovacích zařízení ...............................................................................15
1.1.1
Ekologické ubytovací zařízení ............................................................................17
1.1.2
Certifikace ubytovacích zařízení ........................................................................19
1.2
Ekologický management a jeho uplatňování ............................................................. 24
1.2.1
Prvky ekologického managementu .....................................................................25
1.2.2
Výhody a nevýhody ekologického managementu ..............................................36
2 Analýza uplatňování ekologického managementu v ubytovacích zařízeních v CHKO Pálava na příkladu Mikulova ................................................................................................ 38 2.1
Cíl a metodika zkoumání ........................................................................................... 38
2.2
Využití prvků ekologického managementu v ubytovacích zařízeních ......................39
2.2.1
Ubytovací zařízení v třídě Tourist ......................................................................44
2.2.2
Ubytovací zařízení v třídě Economy ..................................................................48
2.2.3
Ubytovací zařízení v třídě Standard....................................................................52
2.2.4
Ubytovací zařízení v třídě First Class .................................................................56
2.2.5
Ubytovací zařízení v kategorii ,,Jiné‘‘ ................................................................ 60
2.3
Komparace jednotlivých tříd ubytovacích zařízení....................................................62
Závěr .........................................................................................................................................66 Seznam použitých zdrojů ..........................................................................................................69 Seznam příloh ........................................................................................................................... 76
9
Seznam zkratek CENIA
Česká informační agentura životního prostředí
EMAS
Management and Audit Scheme (Systém řízení podniku)
EMS
Environmental management system (Systém environmentálního řízení)
EŠS
Ekologicky šetrná služba
EUEB
Evropská rada pro ekoznačení
GSCM
Green
supply
chain
management
(Koncepce
zeleného
řízení
dodavatelských řetězců) HOTREC Sdružení národních svazů hotelů a pohostinství v Evropské unii a Evropském hospodářském prostoru HVAC
Heating, ventilating, air-conditioning (topeni, větráni a klimatizace)
UZ
Ubytovací zařízení
LED
Light Emitting Diode (světlo emitující dioda)
LEED
Leadership in Energy and Environmental Design (Celosvětový systém hodnocení budov)
UNIHOST Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách USGBC
U. S. Green Building Counsil (Rada pro šetrné budovy)
10
Seznam ilustrací Tabulka 1: Zjednodušené srovnání tříd kategorie hotel.................................................. 16 Tabulka 2: Ubytovací služby s označení Ekologicky šetrná služba a Ekoznačka EU ... 18 Tabulka 3: Srovnání požadavků EMAS a ISO 14 001 ................................................... 20 Tabulka 4: Poplatky za Ekoznačku EU .......................................................................... 21 Tabulka 5: Počet ekologických ubytovacích zařízení ve vybraných evropských zemích ........................................................................................................................................ 22 Tabulka 6: Ekonomika provozu ...................................................................................... 30 Tabulka 7: Porovnání svítivosti klasických, halogenových, úsporných a LED žárovek 30 Tabulka 8: Tipy na úsporu energie ................................................................................. 31 Tabulka 9: Třída ubytovacího zařízení ........................................................................... 40 Tabulka 10: Kapacita ubytovacího zařízení.................................................................... 40 Tabulka 11: Názory respondentů na problematiku ekologického managementu ........... 41 Tabulka 12: Názory respondentů na zodpovědný přístup k životnímu prostředí a jeho ochraně ............................................................................................................................ 42 Tabulka 13: Zaměření ubytovacích zařízení na ekologické oblasti ................................ 62 Tabulka 14: Uplatňování prvků ekologického managementu ........................................ 63 Tabulka 15: Realizovaná opatření ekologického managementu .................................... 64 Tabulka 16: Přínosy ekologického managementu pro ubytovací zařízení ..................... 65
Graf 1: Kategorie ubytovacího zařízení .......................................................................... 39 Graf 2: Znalost ekologických značení ............................................................................ 43 Graf 3: Zaměření ubytovacích zařízení na ekologické oblasti v třídě Tourist................ 44 Graf 4: Uplatňované prvky ekologického managementu v třídě Tourist ....................... 45 Graf 5: Realizovaná opatření ekologického managementu v třídě Tourist .................... 46 Graf 6: Zaměření ubytovacích zařízení na ekologické oblasti v třídě Economy ............ 48 Graf 7: Uplatňování prvků ekologického managementu v třídě Economy .................... 49 Graf 8: Realizovaná opatření ekologického managementu v třídě Economy ................ 50 Graf 9: Přínosy ekologického managementu pro ubytovací zařízení třídy Economy .... 51 Graf 10: Zaměření ubytovacích zařízení na ekologické oblasti v třídě Standard ........... 52 Graf 11: Uplatňování prvků ekologického managementu v třídě Standard ................... 53 Graf 12: Realizovaná opatření ekologického managementu v třídě Standard................ 54 11
Graf 13: Zaměření ubytovacích zařízení na ekologické oblasti v třídě First Class ........ 56 Graf 14: Realizovaná opatření ekologického managementu v třídě First Class ............. 57
Obrázek 1: Hotel a vinařství Galant ............................................................................... 59
12
Úvod Během posledních deseti let se cestování stalo jistým trendem a také přináší značné ekonomické přínosy pro každou zemi. S rostoucí popularitou cestovního ruchu se však zvyšuje i tlak na snížení spotřeby přírodních zdrojů a dosažení tak udržitelné formy rozvoje. Nedílnou součástí cestovního ruchu jsou ubytovací zařízení, která se svým provozem snaží uspokojit neustále zvyšující se potřeby a očekávání hostů, ale zároveň svým provozem přispívají ke klimatickým změnám a degradaci životního prostředí. Vlivem toho roste ekologické vědomí turistů, kteří více než kdy předtím vyjadřují nespokojenost s existujícími ubytovacími zařízeními a nabízenými službami. Dopady cestovního ruchu na prostředí se tak staly důležitým každodenním tématem a v důsledku klimatických změn a zhoršení okolního prostředí ubytovací zařízení přijímají ekologická opatření a prvky, které plní preventivní funkci a předcházejí dalšímu znečištění. Nicméně řada majitelů ubytovacích zařízení stále vnímá ekologicky uvědomělé turisty pouze jako současný trend a marketing, který s sebou přináší významné finanční investice. Cílem bakalářské práce je analyzovat uplatňování prvků ekologického managementu vybraných ubytovacích zařízení v CHKO Pálava na příkladu Mikulova. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V první části jsem se věnovala objasnění pojmů týkajících se koncepce ekologického ubytovacího zařízení, klasifikace a certifikace ubytovacích zařízení a také uplatňování ekologického managementu prostřednictvím řady opatření a prvků. Teoretická část je uzavřena výhodami a nevýhodami vyplývajícími ze zavedení ekologického managementu ubytovacími zařízeními. V praktické části se zaměřují na analýzu uplatňování prvků ekologického managementu vybraných ubytovacích zařízení v CHKO Pálava na příkladu Mikulova, prostřednictvím dotazníkového šetření. Základem mé bakalářské práce je nastudování převážně vědeckých a odborných zahraničních příspěvků o ekologickém managementu ubytovacích zařízení. Dále jsem ke zpracování použila mimo zdrojů tištěných, také zdroje internetové.
13
1 Koncept ekologického ubytovacího zařízení Beránek (2013) vysvětluje pojem ekologický management jako filozofii, technologii a metodiku řízení hotelu. Filozofie je zaměřená především na optimalizaci vlivu hotelového provozu, a také na životní prostředí. Hlavním cílem ekologického managementu je například šetrné nakládání s materiálem, energiemi a dalšími zdroji. Mezi cíle můžeme také zařadit úsporný provoz a redukci faktorů, které svým působením zatěžují životní prostředí. V posledních letech je čím dál více kladen důraz na odpovědné chování společnosti v otázce ekologie, jež se stává novou hodnotou, kterou zákazníci, obchodní partneři a zaměstnanci začínají chápat jako samozřejmost. Předpokládá se, že společnost nastaví určitou míru odpovědného chování vůči životnímu prostředí, prostřednictvím kterého bude schopna změřit dopady své činnosti na okolí. Je také žádoucí pravdivé informování veřejnosti o svých aktivitách (Byznys pro společnost, 2012, s. 3). Význam životního prostředí v rámci svého podnikání mají na paměti také ubytovací zařízení (dále UZ), a stávají se proto součástí různých dobrovolných programů na celém světě. Uvědomují si, že svojí činností spotřebovávají přírodní zdroje, energii, vodu a suroviny. Turisté navštěvují různé destinace cestovního ruchu až na nepatrné výjimky především kvůli jejich klimatu, přírodním krásám, kvalitě přírodních systémů cestovního ruchu, místním památkám a kulturnímu dědictví. Proto je nutné zaměřit se na ochranu životního prostředí, která je v každém UZ a i destinaci různá (Křížek, Neufus, 2014, s. 162). Bansal & Roth (2000) uvádí tři hlavní doporučení pro UZ, jak se vydat zelenou cestou. Jedná
se
o
konkurenceschopnost,
Konkurenceschopnost
může
pomoci
legitimaci
a
managementu
ekologickou při
zvyšování
odpovědnost. ziskovosti.
Ekologický management může zlepšit dlouhodobou ziskovost nejen tím, že sníží náklady,
ale
může
být
shledána
úspora
i u zákazníka.
Aby
UZ
zůstala
konkurenceschopná, manažeři musí mít stále na paměti vztah mezi kvalitou životního prostředí a tím, co nabídnou návštěvníkům (Mihalic 2000). Umístění by proto mělo být pečlivě prozkoumáno před rozhodnutím o tom, kde vybudovat UZ, které aplikuje ekologický management. Legitimace představuje chování se v souladu s předpisy na ochranu životního prostředí, aby nedošlo k případnému trestnímu stíhání (Rahman et al., 2012). Nazývat UZ ekologicky odpovědným znamená, že se rozhodne pro 14
ekologický management jednoduše proto, že se jedná o správnou cestu s ohledem na životní prostředí. Ekologický management v dnešním marketingovém světě dodává image značky, a také je pravděpodobný i finanční prospěch (Butler, 2008).
1.1 Klasifikace ubytovacích zařízení V případě účastníka cestovního ruchu je nezbytností vědět, s jakou kategorií a jakostním stupněm UZ komunikuje. Zpravidla platí, že čím vyšší je kvalita služeb, tím vyšší by měla být klasifikace UZ (Křížek, Neufus, 2014, s. 23). Klasifikace je pojem, který je nejčastěji vysvětlován, jako souhrn minimálních požadavků, které třídy UZ mají povinnost splňovat. V případě, že UZ dovrší minimálních požadavků, je mu udělen certifikát a klasifikační znak, který je v podobě samolepky se stanoveným počtem hvězd, dle Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení. Systém klasifikace využívají především hosté a zprostředkovatelé, pod kterými si můžeme představit například cestovní kanceláře a agentury. Je důkazem kvality a jistoty, že budou splněny naše očekávání o poskytovaném standardu služeb a vybavení (Beránek, 2013, s. 24-25). Na území České republiky se můžeme setkat s Asociací hotelů a restaurací České republiky, která je od roku 1993 členem HOTREC – Sdružení národních svazů hotelnictví a pohostinství v Evropské unii a Evropském hospodářském prostoru, a spolu s organizací
UNIHOST
–
Sdružení
podnikatelů
v pohostinství,
stravovacích
a ubytovacích službách se zabývají klasifikací UZ. Organizace jsou podporovány ministerstvem pro místní rozvoj a Českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourism. Za jejich podpory sestavily Oficiální jednotnou klasifikaci ubytovacích zařízení České republiky, která je součástí Hotelstars Union pro kategorie hotel, hotel garni, penzion, motel a botel. V současnosti se klasifikace vztahuje na období let 2015 – 2020. Obsah klasifikace je pouze doporučením, na jehož základě rozřazujeme kategorie UZ do příslušných tříd podle stanovených požadavků (Křížek, Neufus, 2014, s. 24-26). Základním cílem klasifikace je zlepšení orientace spotřebitelů, mezi které řadíme hosty a zprostředkovatele. Dalším z cílů je zvýšení transparentnosti trhu ubytování a poskytnutí vyšší kvality služeb, které jsou nabízeny UZ. Nejedná se o obecně závazný právní předpis, a proto je pouze na provozovateli UZ, zda certifikace přijme. Ostatní kategorie UZ jsou klasifikovány v dokumentu „Doporučení upravující základní ukazatele pro poskytování ubytovacích služeb v rámci ubytování v soukromí, 15
v kempech a chatových osadách a turistických ubytovnách‘‘. Pro UZ se používá také označení superior, a to v případě, že v rámci jednotlivých tříd klasifikace splňují kromě povinných kriterií také minimální počet nepovinných kriterií (Křížek, Neufus, 2014, s. 24-26). Tabulka 1: Zjednodušené srovnání tříd kategorie hotel každodenní úklid pokoje 100 % pokojů má barevnou TV včetně dálkového ovladače (nebo nabízí možnost TV zapůjčit) stůl a židle mýdlo nebo tekuté tělové mýdlo, 1 ručník na osobu Tourist *
služby recepce k dispozici možnost přijetí a odesílání faxů veřejně přístupný telefon pro hosty snídaňová nabídka nabídka nápojů v hotelu možnost uložení cenností v hotelu každodenní úklid pokoje, každodenní výměna ručníků na požádání 100 % pokojů má barevnou TV včetně dálkového ovladače (nebo nabízí možnost TV zapůjčit) světlo na čtení vedle lůžka
přísada do koupele nebo sprchový gel či mýdlo Economy ** 1 ručník, 1 osuška na osobu, poličky na prádlo nabídka hygienických předmětů (např. zubní kartáček, zubní pasta, holící souprava) akceptování platebních karet snídaně formou bufetu nebo odpovídající snídaňový lístek možnost uložení cenností v hotelu 100 % pokojů má barevnou TV včetně dálkového ovládače, rozhlas telefon v pokoji, noční stolek, světlo ke čtení přístup na internet v pokoji nebo ve veřejných prostorách topení v koupelně, vysoušeč vlasů, kosmetické ubrousky zrcadlo na výšku postavy, místo pro uložení zavazadla či kufru Standard ***
šitíčko, pomůcky na čištění obuvi, služba prádelny a žehlení polštář a přikrývka navíc na požádání recepce otevřena 14 hodin, telefonicky dostupná 24 hodin denně, personál hovořící dvěma jazyky (čeština a jeden světový jazyk) místa k sezení v prostoru recepce, pomoc se zavazadly centrální trezor nebo trezor na pokoji přehledný systém vyřizování stížností restaurace otevřena alespoň 5 dnů v týdnu
16
čalouněné křeslo/pohovka se stolkem kosmetické produkty (např. sprchovací čepice, pilníček na nehty, bavlněné tampony), kosmetické zrcadlo, velká odkládací plocha v koupelně osušky, pantofle na požádání, krejčovská služba - drobné opravy přístup na internet a internetový terminál, možnost IT podpory First Class recepce otevřena 18 hodin, dostupná telefonicky 24 hodin **** hotelová hala s místy k sezení a nápojovým servisem, hotelový bar snídaňový bufet nebo snídaňový jídelní lístek prostřednictvím Room service minibar nebo nápoje 24 hodin denně prostřednictvím Room service restaurace s á la Carte nabídkou otevřená alespoň 6 dní v týdnu zjišťování a vyhodnocování připomínek hostů produkty osobní péče v lahvičkách, župan na pokoji internet - počítač v pokoji, trezor v pokoji služba žehlení (navrácení do 1 hodiny), služba čištění obuvi Concierge, bagážista, dveřník Luxury *****
recepce otevřená 24 hodin, vícejazyčný personál (čeština a alespoň dva světové jazyky) prostorná hala recepce s místy k sezení a nápojovým servisem, hotelový bar osobní uvítání každého hosta minibar a nabídka pokrmů a nápojů prostřednictvím Room service 24 hodin denně restaurace s á la Carte nabídkou otevřená 7 dnů v týdnu
kontroly mystery guest Zdroj: Vlastní zpracování dle Beránka, 2013.
1.1.1 Ekologické ubytovací zařízení Ekologické ubytovací zařízení, které je často označováno jeho synonymem „Zelený hotel“, je UZ, které vlastní evropský certifikát „The Flower – Ekologicky šetrná služba“ nebo je majitelem domácí české značky - „Ekologicky šetrná služba“. V těchto UZ je návštěvníkovi garantováno vyloučení jakýchkoliv negativních vlivů na životní prostředí. Je nutné podotknout, že ekoznačku je možné udělit kterémukoli UZ, nejedná se tedy pouze o UZ kategorie hotel. Ve světovém měřítku se s tímto trendem vzniku ekologických UZ můžeme setkat v posledních deseti letech (mmr.cz). Šířením ekologických UZ po celém světě vyvolává otázku, zda tento jev je pouze dočasná móda, která je přijata s velkým nadšením některých hoteliérů na krátkou dobu, nebo marketingový nástroj hoteliérů, kteří se snaží přilákat více návštěvníků. Zatím můžeme konstatovat, že se jedná o rostoucí trend, který se stává trvalým rysem (Pizman, 2009).
17
V rámci České republiky můžeme navštívit pouze pět UZ, která splnila veškerá kritéria pro získání značky EŠS a Ekoznačky EU neboli Květiny (tabulka 2). Tabulka 2: Ubytovací služby s označení Ekologicky šetrná služba a Ekoznačka EU Název ubytovacího zařízení
Druh a třída UZ
Typ ekoznačení
hotel***
Květina, EŠS
23
1 966 CZK
penzion***
EŠS
10
550 CZK
Hotel Adria
hotel****
Květina
89
2 026 CZK
Plaza Alta Hotel
hotel****
Květina
87
1 615 CZK
Hotelu Jurys Inn Praha EŠS - Ekologicky šetrná služba Zdroj: Vlastní zpracování, 2016.
hotel****
Květina
214
1 972 CZK
Hotel Adalbert Centrum Veronica Hostětín
Počet pokojů Cena od (os./noc)
Záměrem v těchto UZ by mělo být propojení znalostí o ekonomice, ekologii a vedení UZ se snahou o vytvoření jisté filozofie podniku založené na environmentálním cítění. Za principy udržitelného rozvoje pokládáme takové zásady, které jsou v časovém horizontu dlouhodobé a efektivní. Důležité je také soustředění na celkovou optimalizaci chodu UZ s ohledem na životní prostředí a s ním související úsporné zacházení s přírodními zdroji, energiemi a snahou o odpadové hospodářství (mmr.cz). UZ používají velké množství zdrojů, jako je voda, energie a netrvanlivé výrobky. Navíc mnoho UZ je postaveno v životním prostředí s jen zdánlivě malými důsledky na zpracování odpadů, energetické využití a dopravu (Kirk 1995; Reynolds 1995 In Reynolds, 2013; Millar a Baloglu 2008; Vellecco a Mancino, 2010). Odhaduje se, že až 75 % všech dopadů na životní prostředí, které jsou vytvořeny UZ, můžeme přičíst k nadměrné konzumaci místního a dovezeného netrvanlivého zboží, energií a vody, které jsou následovány emisemi uvolňujícími se do ovzduší (Robinot, Giannelloni, 2010). Nicméně nové myšlení a strategie, které se v posledních letech objevily v obou proudech cestovního ruchu a pohostinství, jsou považovány za hlavní faktory pro udržitelnost cestovního ruchu (Henderson 2007; Holcomb, Upchurch et al. 2007).
18
1.1.2 Certifikace ubytovacích zařízení UZ usiluje o certifikát, který je spojen se zavedením ekologického managementu a značí, že služby UZ jsou ekologicky šetrné. Pro získání certifikací je nutné splnění určitých, předem stanovených podmínek. V případě, že UZ již disponuje označením, znamená to, že svým provozem nenarušuje své okolní prostředí a zohledňuje ochranu zdraví svých zaměstnanců a hostů (Beránek, 2013 s. 249). Důvodem zavádění systému environmentálního řízení (EMS – Environmental Management Systems) je rostoucí zájem veřejnosti, který je doprovázen tlakem zákazníků a obchodních partnerů. Využívání těchto systémů reprezentuje aktivní a odpovědný přístup
UZ k regulaci a postupnému snižování dopadů vykonávaných
činností na životní prostředí a zároveň přispívá k dlouhodobému zlepšování „environmentálního chování‘‘ UZ (Křížek, Neufus, 2014, s. 162). Mezi typické nástroje EMS řadíme environmentální audit, monitorování, důraz na prevenci a zlepšování environmentálního profilu organizace (Beránek, 2013, s. 249). Systém zahrnuje i značné výhody, do kterých spadá například dlouhodobé snižování provozních nákladů, zlepšení
komunikace
uvnitř
podniku
a
efektivnější
vymezení
pravomocí
a odpovědností. Zanedbatelný není ani vliv EMS na vztahy s obchodními partnery a státní správou, a také získává podniku značnou konkurenční výhodu apod. (Křížek, Neufus, 2014, s. 162). Nejlepší způsob uplatňování tohoto systému je v případě, že se těmito nástroji bude řídit jak samo UZ, tak i jeho dodavatelé. Implementace EMS v UZ je zcela dobrovolná a záleží pouze na provozovateli, zda k jeho aplikaci přistoupí, či nikoliv. Systém lze zavézt dvěma způsoby, a to na základě mezinárodních norem řady ISO 14 001 nebo podle evropského EMAS neboli EcoManagement and Audit Scheme (Systém řízení podniku a auditu z hlediska ochrany životního prostředí). Česká republika převzala toto nařízení Rady (ES) č. 1836/1993 ve formě Národního programu EMAS a Pravidel k zavedení EMAS, která byla vytvořena na základě usnesení Vlády České republiky č.466/1998. Program i pravidla jsou neustále aktualizovány (Křížek, Neufus, 2014, s. 163). Druhá možnost zavedení systému EMS je prostřednictvím mezinárodní normy ISO 14 001. Ta představuje českou technickou normu nesoucí název „Systémy environmentálního managementu – Požadavky s návodem pro použití‘‘. Hlavním účelem normy je především uspořádání
19
vnitřního systému organizace, nikoliv stanovení přesných cílů a hodnot. Norma má celosvětovou působnost (Beránek, 2013, s. 249). Tabulka 3: Srovnání požadavků EMAS a ISO 14 001 EMAS úvodní přezkoumání stavu životního prostředí, které odhalí vliv podniku na životní prostředí a jeho jednotlivé složky, soulad s legislativou vztahující se k ochraně životního prostředí apod. tvorba politiky životního prostředí stanovení cílů ochrany životního prostředí a zavézt programy k jejich dosažení zavézt EMS
ISO 14 001 nevyžaduje úvodní přezkoumání stavu životního prostředí nespecifikuje četnost ani metodologii provádění auditů nevyžaduje publikaci a ověření prohlášení o stavu životního prostředí nevyžaduje aktivní účast zaměstnanců na zavádění EMS, resp. na procesu zlepšování dopadů podniku na životní prostředí
provádět pravidelné interní či externí audity tohoto zaměřuje se spíše na fungování a zlepšování systému EMS než na zlepšování vlivu podniku na vytvořit prohlášení o stavu životního prostředí a nechat životní prostředí jej ověřit nezávislým ověřovatelem zaregistrovat se u přihlášeného subjektu zpřístupnit prohlášení o stavu životního prostředí veřejnosti Zdroj: Vlastní zpracování dle Křížek a Neufus, 2014.
The Flower (Evropská květina) je ekoznačením Evropské unie a je udělována jak výrobcům, tak poskytovatelům služeb v široké škále oborů (kromě výroby potravin a léků). V oblasti cestovního ruchu rozlišujeme dvě kategorie – turistické ubytovací služby a ubytovací služby kempů. Ekologicky šetrná služba byla zavedena Ministerstvem životního prostředí a je považována za značku národního charakteru. Posuzování žádostí a udělování značek provádí CENIA, Česká informační agentura životního prostředí. Hotelové provozy se mohou certifikovat v kategorii ubytovací služby pro turisty (Beránek, 2013, s. 250). Přísná kritéria, která musí být splněna pro udělení značky, jsou určena pro 23 kategorií výrobků a služeb. Květinou jsou označeny vybrané domácí spotřebiče, počítače, oděvy a obuv, ale i čisticí prostředky, a také turistické ubytovací služby a služby kempů. S tímto dobrovolným systémem se setkáváme od roku 1992 a je pod křídly Evropské rady pro ekoznačení (EUEB), s patřičnou podporou Evropské komise a všech členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru (euroskop.cz). UZ a kempy s ekoznačením jsou podmíněny efektivním využíváním energie, respektem k životnímu prostředí, ve kterém jsou lokalizovány a nabízí nerušené místo pro
20
odpočinek. V případě zájmu o trávení dovolené ve zmiňovaném UZ hostům květina zajistí, že bude využívat obnovitelných zdrojů energie, sníží množství odpadů a bude úsporně nakládat s vodou. Zapomenuto není také na vzdělávání personálu v této oblasti (euroskop.cz). Přidělení certifikace EU stejně jako české ekologické licence podléhá však jistým cenovým relacím. Za užívání certifikací se účtuje roční poplatek, který se různí, jelikož se zohledňuje například i velikost UZ apod. (mmr.cz). Tabulka 4: Poplatky za Ekoznačku EU Ekoznačka EU Druh žadatele
Registrační poplatek (sleva)
Mikropodniky *
Roční poplatek (sleva) 3 750 Kč (– 75 %)
Malé a střední podniky * a hospodářské podniky z rozvojových zemí
6 750 Kč (– 25 %)
Podniky certifikované dle EMAS
6 300 Kč (– 30 %)
–
Podniky certifikované dle ISO 14001
7 650 Kč (–15 %)
–
11 250 Kč (– 25 %)
15 000 Kč Ostatní (základní sazba poplatku) 9 000 Kč Zdroj: Vlastní zpracování dle webové stránky http://www1.cenia.cz/www/ekoznaceni/ekoznaceni-profirmy, 2016.
Odhaduje se, že více než 140 ekoznačení je aktivních ve všech oblastech cestovního ruchu a počet ekoznačení zaměřujících se výhradně na UZ je něco málo přes 50 na celém světě (Greenhotelworld.com, 2016). V tabulce č. 5 je uveden počet UZ, kterým byla udělena certifikace a zaznamenává jejich postupný nárůst v průběhu několika let.
21
Tabulka 5: Počet ekologických ubytovacích zařízení ve vybraných evropských zemích Pořadí
Státy
2014
2007
%
1 Itálie
124
25
496
2 Francie
104
2
5 200
3 Švýcarsko
37
6
617
4 Rakousko
17
7
243
5 Španělsko
15
3
500
6 Irsko
7
11
64
7 Česká Republika
6
2
300
8 Velká Británie
5
5
-
9 Nizozemí 10 Švédsko
4
6
67
2
0
100
Finsko
2
0
100
Řecko 13 Belgie
2
2
-
1
0
100
Slovensko
1
0
100
Slovinsko
1
0
100
Německo
1
1
-
Malta
1
1
-
Maďarsko
1
1
-
Kypr
1
1
-
Dánsko
1
5
20
Portugalsko 22 Polsko
1
2
50
0
2
0
Lotyšsko
0
2
0
Norsko 0 Zdroj: Vlastní zpracování dle Evropské komise, 2016.
2
0
Z tabulky lze vyčíst, že na prvním místě se pro uvedená období 2007 a 2014 stále drží Itálie, která má 124 ekologických UZ. Největší progres zaznamenala Francie, kde počet ekologických
zařízení
vzrostl
z
2
na
104.
Švýcarsko
zaznamenalo
růst
o 617 %, Rakousko o 243 %, Španělsko zaznamenalo vzestup o 500 %, Česká Republika o 300 % a Nizozemí o 67 %. V případě Velké Británie zůstávají údaje nepozměněny. Můžeme si také povšimnout, že v dalších státech došlo ke vzrůstu od 20 do 100 % a naopak v některých státech nedošlo k žádnému vývoji. Významnou roli ve světovém měřítku představuje LEED (Leadership in Energy and Environmental Desing). Mezinárodní certifikace LEED byla vyvinuta americkou organizací U. S. Green Building Counsil (USGBC), která uděluje certifikace na základě toho, jak návrh výstavby s jejím procesem a následným provozem UZ zohledňuje šetrnost k životnímu prostředí (Beránek, 2013, s. 250). 22
V současnosti rostou obavy z důrazu na vývoj ekologických UZ, protože již v minulosti podobné trendy rychle vstoupily na trh a stejně rychle odešly. Nicméně takzvané LEED standardy jsou základem pro získání certifikátu pro kvalifikovanou budovu. Zatímco budování ekologického UZ bylo svého času více nákladné na finance, podle dnešních studií se ukazuje, že náklady na stavbu budovy splňující LEED standardy nejsou větší než náklady na vznik budovy s konvenčním přístupem. Můžeme tedy konstatovat, že ekologické budovy jsou zdravější a provozně levnější (Butler, 2008). Standardy LEED začaly být propagovány v roce 2000 (Butler, 2008) a do roku 2015 bylo již zaregistrováno a certifikováno 14 miliard čtverečních metrů ve více než 150 zemích světa (plus.uscbg.org). Jen v lednu roku 2016 bylo uděleno 166 LEED certifikací po celé zemi, z nichž 2 byly přiděleny budovám v České Republice (usbcg.org). V posledních letech pro zvýšený počet žádostí o certifikaci vše nasvědčuje tomu, že udržitelný rozvoj se stane novou normou a norma je něco, co trvá (Butler, 2008). UZ projevují tedy čím dál více zájem o certifikace (Hamele, 2004), jelikož podle Emst & Young (2008) In Mensah (2014) byla ovlivněna vládou, očekáváním zákazníků a hospodářskou soutěží, aby se udržela na nejvyšších příčkách. Odborná literatura je plná informací o stavu životního prostředí a udržitelnosti cestovního ruchu, a také o postupech aplikovaných především v nadnárodních a velkých hotelech v Evropě, Asii a Americe. Studie uvádí relevantní důkazy a díky tomu jsou UZ více odhodlána uplatňovat ekologické postupy (Buckley & Araujo, 1997; Pigram & Wahab, 1997; Cespedes-Lorente & De Burgos-Jimenez, 2003 In Mansah 2014). Mezi nejčastěji uplatňované postupy v řízení patří dobrovolné ekologické programy (Mensah, 2014).
23
1.2 Ekologický management a jeho uplatňování Environmentální problémy světa se staly hlavními tématy každodenní konverzace. Existují problémy, jako jsou globální klimatické změny (například tání polárního ledu v důsledku oteplování), poškození ozónové vrstvy, kyselé deště, odlesňování v tropických oblastech, nebezpečný odpad, znečištění vody a vzduchu a v neposlední řadě
zánik
velkého
množství
živočišných
a rostlinných
druhů
(Portney,
1992; O’Callaghan, 1996; Plut 1995 In Rojšek 2001). Veškeré tyto jevy způsobují vážné obavy veřejnosti více než čtvrt století a rovněž vytváří rostoucí tlak na změnu našeho chování. Velký tlak je zaměřen především na průmysl, který je považován za hlavní zdroj znečištění. Změny v chování jsou také zřejmé u jednotlivců, což následně ovlivňuje společnosti tak, že musí reagovat na požadavky moderních, ekologicky uvědomělých spotřebitelů (Welford and Gouldson, 1993). V poslední době je značně diskutovaná otázka, zda podnikání v západní společnosti může být transformováno do ekologicky odpovědné organizace. Podobná otázka se také vztahuje k zemím východní Evropy. Východní Evropa je zatížena vážnými ekologickými problémy, které se hromadí po více než 40 let, kdy téměř žádná pozornost nebyla věnována okolnímu prostředí a převládal názor, že kvantita je důležitější než kvalita. Ekologický management byl vzat v úvahu při snaze o rychlou industrializaci. Dnes se oblasti střední a východní Evropy řadí mezi nejvíce znečištěná místa na zemi, např. části severní Čechy a Slezsko jsou silně průmyslové a znečištěné, a to hlavně kvůli elektrárnám a spalování uhlí. V současnosti si jsou východoevropské země, které procházejí obtížnými ekonomickými transformacemi, mnohem více vědomy hodnoty jejich životního prostředí, ale bohužel většina z nich nemá prostředky na řešení ekologických problémů (Rojšek, 2001). Avšak je pravděpodobné, že stoupající náklady na energie a zrychlené vyčerpávání zdrojů planety přiměje UZ, stejně jako většinu ostatních podniků, k přijetí jistých ekologických opatření (Pizman, 2009). Mnoho UZ v rozvinutém světě tedy podlehla nátlakům a přijímají různá opatření v řízení programů a aktivit. Řada hotelových společností se podílela na formulování a provádění politik v oblasti životního prostředí a programů vedoucích k prevenci znečišťování, minimalizaci odpadu, zmírnění změn klimatu, snížení zdravotních rizik a zlepšení blahobytu hostitelské komunity. Nutnost ochrany životního prostředí byla 24
ještě více zdůrazněna právními a regulačními rámci ve většině zemí, které přikazují UZ ekologické řízení v souladu s ekologickými zákony a předpisy. Milníkem ve vývoji ekologického řízení programů v hotelovém průmyslu došlo v roce 1994, kdy rada World Travel and Travel Tourism stanovila Green Globe. Jednalo se o první světový program certifikace vyvinutý specificky pro cestovní ruch, který napomáhá dosažení udržitelnosti cestovního ruchu (ekolist.cz, 2012). Program byl založen na principech Agendy 21 pro průmysl cestovního ruchu. Od té doby došlo k zvýšení iniciativy na národní, regionální a mezinárodní úrovni (Mensah, 2014).
1.2.1 Prvky ekologického managementu UZ začínají být ekologickými z různých důvodů. K těm patří ekonomické výhody, posílení zaměstnaneckých závazků, lepší vztahy s investory a obecně veřejné dobro (Gan, 2006, Juholin, 2004). Hotelový průmysl má negativní dopad na životní prostředí, ale také poskytuje možnost využít jeho velikost na podporu společenské odpovědnosti ve smysluplném měřítku. Také některé aktivity mohou přispět k lepšímu životnímu prostředí i samotnému hotelovému průmyslu, neboť cestování a cestovní ruch závisí na atraktivitě místního prostředí (Bohdanowicz & Martinac, 2003). Existuje mnoho způsobů, jak jít zelenou cestou. Ekologická odpovědnost na sebe bere mnoho forem, včetně řízení energie nebo recyklačních postupů, vypínání světel, sledování používání klimatizačních jednotek nebo recyklace odpadů (Bansal & Roth, 2000). Dalším způsobem, jak provádět ekologický management, je snížit spotřebu a podnikat více ekonomicky, jako například v případě korespondence, kdy posílat papírovou poštu pouze v případě, kdy je to nevyhnutelné, a přednostně využívat email. Poskytovat služby a vybírat produkty, které jsou bezpečnější pro lidské zdraví je také dobrý způsob, jak zlepšit chod UZ (Pizman, 2009). Butler (2008) uvádí, že majitelé UZ by měli zvážit ekologický rozvoj především z důvodu finanční náročnosti (je levnější a více efektivní budovat ekologická UZ, než se snažit dovybavit zastaralé hotely). Ubytování je největší sub-sektor cestovního ruchu a nepochybně má nejširší dopad na životní prostředí (Graci, 2010). Nicméně, dopad UZ na životní prostředí je většinou v oblasti spotřeby energie (Chan & Lam, 2003; Khemiri & Hassairi, 2005; Önüt & Soner, 2006; Ali et al., 2008), vody (Deng & Burnett, 2002; Bohanowicz, 2006), 25
pevných a kapalných odpadů (Chan & Lam, 2001; Wie & Shanklin, 2001), dále také v oblasti emisí a nebezpečných chemických látek, které podporují znečištění (Briguglio & Briguglio, 1996; Chan & Lam, 2002 In Mensah 2014). S ohledem na tyto dopady, spolu s rostoucí obavou z klimatických změn, UZ přijímají více šetrné a udržitelné postupy k životnímu prostředí v oblasti cestovního ruchu (Mensah, 2014). a)Úspora vody. Voda je na světě jedním z nejvíce vzácných přírodních zdrojů. V oblasti cestovního ruchu to je jeden z kritických zdrojů pro většinu destinací. Mnohé z těch přírodních zajímavostí, kde je voda základním prvkem, jsou zdrojem cestovního ruchu, a tedy zaměstnanosti a příjmů po celém světě. Zvýšená poptávka návštěvníků a místních komunit po vodě má vliv nejen na lidské potřeby, ale také na floru a faunu (WTO, 2013, In Tadesse, Satyanaryana, 2015). Celkově se jedná o tendenci spotřeby vyššího objemu vody v UZ s vyšším standardem ubytování. Vyšší sazby ve spotřebě vody uvádí Bohdanowicz & Martinac (2007) v UZ s lázněmi a velkými nebo více bazény. Vyšší hodnoty spotřeby nám také přináší prací služby na osobu/den. Spotřeba je ovlivněna kvalitou textilu a hmotností prádla včetně velmi velkých ručníků pro wellness zařízení nebo pláž. Na globální průměr je uvedeno, že mezinárodní turisté spotřebují 222 l/den (Gössling, 2005), ale nejnovější studie naznačují, že tento odhad by měl být považován za konzervativní. Využití vody je ovlivňováno kategoriemi ubytování, další faktory zahrnují například i zeměpisnou polohu UZ (klimatické zóny, město-venkov). Studie, kterou provedl Gössling (2001), uvádí, že hotely nacházející se v tropickém prostředí na Zanzibaru či Tanzánii použijí většinu vody pro komunální zavlažování zahrady (50 %, nebo vážený průměr 465 l turista/den) v důsledku špatné skladovací kapacity půdy, vysokého odpařování a vzhledem k rostlinným druhům, které nejsou uzpůsobeny do suchých podmínek. V kontrastu u penzionů, druhá dominantní kategorie UZ, zavlažování představuje pouze 15 % z celkového využití vody (37 l turista/den). Hlavní podíl vody v penzionech je vynaložen na přímé použití, včetně užívání sprch, splachování toalet a používání vody z vodovodu (55 %, 136 l turista/den). Výrazně odlišné výsledky byly prezentovány ve studii (Smith, Hargrovers, Desha et al., 2009), zaměřené na hotely v Austrálii. Hlavní využití vody převládalo v pokojích (42 %), následovány kuchyní (16 %), prádelnami (15 %), toaletami (12 %), zavlažováním (3 %) a bazény (2 %). Další dvě studie dvou hotelů v Seattlu ve Spojených státech amerických identifikovaly kuchyně a veřejné prostory jako hlavní zdroje spotřeby vody, v žebříčku byly následovány sprchami, 26
toaletami, prádelnou atd. (O’Neill & Siegelbaum and The Rice Group, 2002). Vliv cestovního ruchu na dostupnost a kvalitu vody je tedy závislý na celé řadě faktorů, jako relativní množství a kvalita vody v jednotlivých regionech cestovního ruchu (Gössling et al., 2012). Spotřebu vody v českých poměrech můžeme prezentovat na strategii implementovanou v Hotelu Mosaic House, který se zaměřil nejen na hospodárné využívání vody. V České republice se můžeme setkat s tím, že se pitná voda používá frekventovaně i tam, kde to není zapotřebí. Na tomto základě hotel nainstaloval recyklační zařízení AquaCycle, který vodu ze sprch a umyvadel (tj. šedá odpadní voda) v třífázovém cyklu filtruje. Voda, která je upravená tímto způsobem, splňuje požadavky Evropské unie pro vodu na koupání a toto UZ ji může užívat při splachování toalet nebo úklidu podlahových ploch. Pro bližší představu můžeme uvést příklad, kdy jeden metr krychlový vody znamená přibližně 100 spláchnutí toalety, 10 koupelí ve vaně nebo 12 sprchování. Jeden metr krychlový pitné vody zobrazuje celkovou denní spotřebu osmi lidí (mosaichouse.cz). Všechna rekreační zařízení mohou tedy různými způsoby ušetřit značné množství vody. Odhaduje se, že UZ mohou snížit vnitřní spotřebu vody o 30 % instalací efektivního příslušenství, které vodu šetří (Cooley et al., 2007). V případě zahrad, kde je zavlažování důležitým faktorem při využívání vody, terénní úpravy mohou výrazně snížit spotřebu. Smith et al. (2009) naznačuje, že minimalizace spotřeby vody v terénních úpravách může ušetřit 30 až 50 % vody. K dalším opatřením patří instalace vodometrů pro sledování spotřeby vody, výběr odolných rostlin a travin vůči
suchu,
snížení
odpařování,
instalace
kapkových
závlahových
systémů
a elektronických regulátorů, čidla vlhkosti a používání dešťové nebo šedé vody pro zavlažování. Bazény mohou být také zodpovědné za značnou spotřebu vody, a nejdůležitějším opatřením je proto snížit jejich velikost. Stejně tak fontány, vodopády nebo jiné funkce zvyšují odpařování. Pokrytí bazénu přes noc může snížit odpařování v horkém podnebí, zatímco kanalizace mohou sbírat přebytkovou vodu a nasměrovat ji zpět do bazénu. V koupelnách UZ je efektivnějším způsobem například instalace systémů, které napumpují vzduch do sníženého vodního toku sprchy, který však vytvoří stimulující pocit dostatečného průtoku vody (Butler, 2008). Baterie se sníženým průtokem může snížit spotřebu vody téměř o polovinu z 20 l na 12 l za minutu. Vzhledem k poměru 27
vody související s toaletami je nutné vybírat toalety s úsporným režimem, které používají přibližně 6 litrů na každé spláchnutí (více než 30 % hotelové spotřeby může být uspořeno tímto způsobem). Je také možné používat recyklovanou vodu. V orientaci na zákazníka lze distribuovat brožury, letáky nebo nálepky a plakáty, které vybízejí hosty k úspornému užití vody. V případě prádelen je také nutné si stanovit určitá opatření, mezi která patří například třídění prádla podle stupně znečištění tak, aby byly intenzivním způsobem vyprány pouze nejšpinavější položky. Dále by se pračky měly užívat při úplném naplnění, aby se tak omezil počet pracích cyklů. Pokud je to možné, vyprat ručníky a ložní prádlo na žádost hostů, spíše než je měnit každý den (sba-int.ch). V kuchyňském prostředí se voda využívá pro mytí, přípravu, rozmrazování jídla a na úklid kuchyně. Výrazně snížit spotřebu vody může použití efektivních myček na nádobí s předoplachovými ventily a menšími tryskami k dosažení vyšší rychlosti vody nebo změna postupů při vaření. Dále také efektivní výrobníky ledu, stejně jako řízení toku regulátorů u dřezů je vysoce ekonomické (Smith et al., 2009). Ekologický management se může soustředit na vzdělávací programy pro zaměstnance a aplikovat informativní cedule s popisem, jak šetřit vodou. Měření spotřeby vody a stanovení měřítek může pomoci vše lépe pochopit. Opatření na úsporu vody rovněž přispívá ke snížení odpadních vod (Appasamy, 1993). Využití recyklované vody na užitkovou spotřebu je také způsob, jak snížit tlak na dodávky vody, a přitahuje zvýšený zájem
vodohospodářských
orgánů
a podniků
cestovního
ruchu
(Gykas
& Tchobanoglous 2009a, 2009b; Hills et al., 2002; Lazarova et al., 2003 In Gössling et al. 2012). Úsporné technologie, jako omezovače toku na vodních kohoutcích a sprchách, nebo splachovací nádrže s omezenou možností vyprázdnění, mají krátkou návratnost investice, což je pro mnohé ekonomicky atraktivní (Fortuny, Soler et al., 2008). b) Úspora energie. Globální oteplování a vyčerpávání ropných zásob jsou motivací, která vede k přezkoumání jejich energetického využití. Navíc se předpokládá, že dodání energie v roce 2030 bude vyžadovat mnohem vyšší investice, než je tomu dnes. Hotelový průmysl je jedním z nejvíce energeticky náročných odvětví cestovního ruchu a je také ovlivněn tímto problémem. Jeho poptávka po energiích je úzce spojena s pohodlím hostů. Pro snížení dopadu na životní prostředí je nutné kontrolovat spotřebu fosilních paliv a zaměřit se na zavedení úsporných technologií, které nám pomohou zachovat značné množství zdrojů energie (sba-int.ch). 28
Energetické využití se značně liší mezi různými typy UZ a je ovlivněno i jejich velikostí, třídou/kategorií, počtem pokojů, profilem zákazníků (hosté na návštěvě za účelem podnikání/dovolené), umístěním (venkovské/městské), klimatickou oblastí, stejně jako typem služeb/aktivit a občanské vybavenosti pro hosty. Na UZ se můžeme dívat jako na architektonickou kombinaci tří odlišných zón, které plní odlišné účely. Pokoje (ložnice, koupelny/sprchy, toalety) jsou jednotlivé prostory s často rozsáhlým zasklením, asynchronním využitím a různým energetickým zatížením. Veřejné prostory (vstupní haly, bary, restaurace, bazény, sauny, atd.) jsou prostory s vysokou mírou výměny tepla s venkovním prostředím, díky kterému dochází ke značným tepelným ztrátám. Dále oblasti služeb (kuchyně, kanceláře, skladovací prostory, služba praní, stroje a další technické sekce), které jsou energeticky náročnější a obvykle vyžadují pokročilejší technickou regulaci (větrání, chlazení, topení). Energetické toky, vyskytující se v těchto třech oblastech, jsou obvykle značně odlišné a je třeba s nimi zacházet odpovídajícím způsobem. Poslední šetření o využívání energie v UZ ukázaly, že elektřina je primárním zdrojem energie v hotelovém průmyslu, zatímco podíl plynu a ropy je podstatně menší. Množství elektřiny spotřebované v UZ je tak dobrým ukazatelem celkových výdajů za energii v tomto odvětví (Bohdanowicz et al., 2001). Mezi největší spotřebitele energie v UZ tedy patří regulace teploty v prostoru (topení/chlazen, větrání a klimatizace). Dále také ohřev teplé vody je běžně druhým největším faktorem a tvoří až 15 % z celkové poptávky po energii. Osvětlení kolísá přibližně mezi 12 – 18 % a až 40 % celkové spotřeby energie je vázáno na kategorii zařízení. Služby, jako je stravování a praní prádla, tvoří značnou část spotřeby energie zejména proto, že jejich výdaje nejsou tak lehce ovlivnitelné. Podobné výsledky byly zaznamenány ve studiích řeckých hotelů, kde 72 až 75 % z celkové spotřeby energie se používá pro regulaci teploty v prostorech (topení, klimatizace) a pro výrobu teplé vody, 8 až 9 % se vztahuje k osvětlení a 15 % se používá pro catering (hes.unwto.org). Chladničky, mrazničky, pračky a myčky nádobí. Všechna tato zařízení jsou v UZ denně používána a zároveň spotřebují značné množství elektřiny. Jejich životnost je v průměru okolo 10 let, v průběhu kterých ceny elektřiny nejspíše porostou. Volbu vhodných spotřebičů je tedy nutné důkladně zvážit. V důsledku vysokých cen elektřiny se vyplatí nahradit starší funkční výrobek za nový s poloviční spotřebou (ekowatt.cz).
29
Tabulka 6: Ekonomika provozu Chladničky třídy A++ 0,4 kWh/den 146 kWh/rok
Spotřeba elektřiny
Chladnička třídy C 0,9 kWh/den 328 kWh/rok
Provozní náklady za rok při ceně el. 1,50 Kč/kWh 219 Kč 492 Kč při ceně el. 3,40 Kč/kWh 496 Kč 1 115 Kč při ceně el. 4,20 Kč/kWh 613 Kč 1 378 Kč Zdroj: Vlastní zpracování dle webové stránky http://www.ekowatt.cz/uspory/zisky-od-spotrebicu.shtml, 2016.
Spotřebiče třídy C a D představují jakýsi průměr, zatímco u chladniček a mrazniček byly zavedeny dvě kategorie pro nejúspornější výrobky, které označujeme A++ a také A+++ (ekowat.cz). V případě osvětlení jsou v úsporách bezkonkurenční LED žárovky. Konkurenci předčí v životnosti, ta začíná na 50 000 hodinách provozu, což odpovídá například 24 letům svícení šest hodin denně. Další variantou mohou být úsporné žárovky, které k provozu potřebují až o 80 % méně energie a vydrží až 15krát déle než běžné žárovky. Halogenová žárovka má stejné světlo jako klasická žárovka a její provoz je ve srovnání s běžnou žárovkou o třetinu levnější, životnost je dvojnásobná (t-led.cz). Tabulka 7: Porovnání svítivosti klasických, halogenových, úsporných a LED žárovek Orientační Klasická Halogenová Úsporná žárovka svítivost žárovka žárovka (kompaktní zářivka)
LED
500 lumenů
40W
35W
11W
7W
750 lumenů
60W
42W
15W
9W
1300 lumenů 100W 70W 23W 15W Zdroj: Vlastní zpracování dle webové stránky http://www.t-led.cz/srovnani-zarovek-a-led-diod, 2016.
Starost o úsporu spotřeby energie má v UZ velký potenciál, neboť velká část spotřeby představuje plýtvání, a tím i velkou ztrátu. Například hosté mohou většinou regulovat nastavení termostatu u jednotlivých klimatizačních jednotek, které upravují bez ohledu na starost o zachování energie. Okna a dveře bývají často otevřena i v případě provozu chladícího nebo topného systému, a tím opět dochází ke značným ztrátám. Dalším příkladem mohou být pokoje, které nejsou obsazeny delší dobu během dne (60 až 65%), zatímco HVAC systémy (topení, ventilace, klimatizace) jsou v provozu bez ohledu na to, zda je či není pokoj obsazen (hes.unwto.org). Různé studie odhadují, že UZ mají potenciál zachránit alespoň 10 - 15 % energie, kterou spotřebují v závislosti na věku a velikosti zařízení, instalaci, údržbě a na používaných provozních postupech (hes.unwto.org).
30
Tabulka 8: Tipy na úsporu energie Zlepšení energetické účinnosti Snížení přívodu čerstvého vzduchu, kam můžeme zařadit efektivnější regulaci: regulace podle kvality vzduchu, časové programy, využití senzoru obsazenosti Dále snížení objemu vzduchu pro výměnu (snížení spotřeby ventilátoru) Snížení teploty v určitých oblastech, které pomohou redukovat tepelné ztráty Snížená spotřeba, nezávislost na konvenčních fosilních palivech pomocí alternativních zdrojů Snížení spotřeby chladicích aplikací za využití efektivnější regulace, regenerace tepla/chladu, alternativní chladicí systémy Optimalizace provozní doby díky efektivnější regulaci, časovým programům, napojení na jiné automatizační systémy Ošetřování a údržba a také pravidelné čištění a výměna filtru Důležitá je podpora „ekologického“ nastavení Regulační postupy Zavedení regulace kvality vzduchu Pokoje pro hosty jsou individuálně regulovány Dále automatické snížení teploty v noci Využití plynulé regulace otáček ventilátorů Aplikace nízkoteplotních topných systémů Vzduchové dveřní clony ve foyer a jiných oblastech hotelu, ve kterých se následkem často otevřených dveří plýtvá energií Regenerace tepla, chladu a také entalpie Faktory přispívající k nižší spotřebě energie Manuální ovladače, které může řídit bezproblémově personál Potřeba stálého monitorování spotřeby energií Integrace souvisejících systému pro optimální transparentnost Vyjednávání o cenách s dodavateli plynu, topného oleje a elektřiny Automatické přepínání na výhodnější zdroje (plyn / topný olej / dálkové vytápění) Alternativní energie vhodné pro snížení nákladů Pro vytápění/chlazení můžeme využít solární zařízení Alternativou mohou být tepelná čerpadla SEH-agregáty, což znamená sloučené energetické hospodářství pro základní zatížení Další možností je absorpční chlazení Dostupné zdroje energie - vítr a voda Zdroj: Vlastní zpracování dle webové stránky https://www.buildingexperts.info/uploads/tx_clbuildingex perts/paper/cl-energy-hotel-1008-cz.pdf, 2016.
Mnoho UZ má obavy o počáteční náklady na zavedení těchto pojmů. Například studie hotelu v Hong Kongu zkoumala náklady a efekt změny typu ohřívače vody používaného ve venkovním plaveckém bazénu. S původním ohřívačem roční energetické náklady činily 126 720 CZK ($ 5 148). S novým ohřívačem roční energetické výdaje byly sníženy přibližně na 63 360 CZK ($ 2 574). To jsou působivé a rychlé úspory, ale počáteční náklady na čerpadlo a instalace byly 142 572 CZK 31
($ 5 792). Nicméně v průběhu deseti let ušetří hotel odhadem až 717 34 CZK ($ 29 142) (Chan & Lam, 2003). Ale i s takovou návratností investice si mnoho UZ nemůže dovolit počáteční náklady nebo rozsáhlé opravy, aby byly služby více ekonomicky šetrné. Existuje mnoho nízkonákladových postupů, které, jsou-li prováděny s trochou vynalézavosti, nevyžadují velkou počáteční investici. Grand Hotel Mackinas Island v Michiganu je příkladem této zásady jednoduše tím, že přešel na používání energeticky úsporných žárovek a šetří papírem (Rahman et al., 2012). c) Odpadové hospodářství. V dnešní době je stále obtížnější a dražší správně manipulovat s odpady, jelikož hotelový host vytvoří asi 1 kg odpadu za noc a více než polovina je papír, plast a karton (greenhotelier.org). Rychlý rozvoj hotelového průmyslu je úzce spojen s absencí kanalizace a likvidace odpadu infrastruktury. Je proto nutné implementovat strategie k minimalizaci odpadů u zdroje, stejně jako je recyklovat. UZ produkují velké množství pevných a kapalných odpadů, které končí v okolním prostředí v důsledku nesprávného nakládání. Výsledný špatný stav okolí může poškodit image UZ (sba-int.ch). Kromě negativního dopadu na životní prostředí dochází také ke zmenšování kapacit skládek a ke zvyšování nákladů na likvidaci odpadu. Bez ohledu na to, že dnešním trendem v odpadovém hospodářství je recyklace, v každé společnosti je vyprodukováno velké množství odpadu, který má negativní vliv na život lidí, ohrožuje jejich zdraví a snižuje kvalitu životního prostředí. Zavedení managementu odpadového hospodářství v UZ může pomoct snížit jeho objem a také zmenšit užití přírodních zdrojů, energií a v neposlední řadě také financí (Patúš, Gúčik, 2005, s. 100). Prvním krokem je identifikování hlavního zdroje odpadů v UZ a stanovení jeho přesného množství a složení. Dále je nutné vykalkulovat náklady na zpracování a likvidaci odpadů pro každé oddělení a důležitá je i kontrola postupů UZ, které musí být v souladu s právními předpisy (sba-int.ch). Produkovaný odpad je možné redukovat několika způsoby. Například kompostováním, používáním velkospotřebitelských balení, ale i spoluprací s dodavateli tak, aby poskytovali takové produkty a suroviny, při kterých lze minimalizovat odpad. Dalším způsobem může být opakované užití věci na jiný nebo stejný účel, kdy se jedná o vratné obaly a znovu plnitelné nádoby, látkové ubrousky, nabíjecí baterie, které nám umožňují několik použití. Současným trendem, který se rozšiřuje nejen v UZ, je recyklace papírů, kovů, textilu a některých plastů (Patúš, Gúčik, 2005, s. 100).
32
Základním předpokladem pro snížení objemu produkovaného odpadu je v kuchyňském prostředí kontrola dat expirace potravin (first-in, first-out) (sba-int.ch). Důležité je i shromažďování kuchyňského oleje do nádob, které jsou poté odváženy příslušnou organizací (Patúš, Gúčik, 2005, s. 101). Dalším opatřením je instalace kontejnerů na určité typy odpadu pro jeho efektivní třídění a sběr biologicky rozložitelného odpadu odděleně, aby se následný kompost mohl využít například jako krmivo pro zvířata. Organický odpad je možno využít i v zemědělství, pokud však existuje dohoda o odběru tohoto odpadu s příslušným zemědělským subjektem. Z hlediska plastu se nejčastěji recyklují PET nádoby, stejně jako kovové obaly, a to především cín a hliník (sbaint.ch). Prostřednictvím recyklace odpadu je možno dosáhnout několik zásadních cílů v ochraně okolního prostředí, kdy recyklovaný materiál představuje o 1 kg odpadu méně na skládkách a pomáhá redukovat náklady na sběr, odvoz a skladování odpadu. Důležitým faktem je také to, že se recyklací spotřebuje méně energie a vytváří se méně emisí než při výrobě materiálů z přírodních surovin a důsledkem toho je, že jsou recyklované materiály mnohem levnější a UZ tak může za jejich nákup ušetřit (Patúš, Gúčik, 2005, s. 101). Zavedením odpadového hospodářství se naskytuje UZ několik možností, jak lze snížit množství vyprodukovaného odpadu. Hlavně se jedná o nahrazení drobného obalu potravin, kdy jako příklad lze uvést balené porce másla, džemu nebo medu, smetany do kávy, cukru apod. Veškeré tyto produkty můžeme nahradit takovými, které se vyznačují redukovaným množstvím obalů (kusové máslo, džem v nádobě, ale i cukr v cukřence apod.). V pokojích pro hosty se tato řešení mohou projevit především dávkovači tekutého mýdla a šampónu, které nahradí klasické jednorázové šampóny a kosmetické přípravky v plastových obalech spolu s balenými mýdly. Dalším z mnoha způsobů hospodaření s odpady je v případě UZ také nákup surovin a zboží ve vratných obalech, pod kterými si můžeme představit skleněné nádoby namísto plechovek, tetrapakových obalů a PET lahví. Snižování množství odpadu a v důsledku toho také snižování finančních prostředků na jeho odvoz a skladování umožňuje lisování (Patúš, Gúčik, 2005, s. 101). Administrativní doporučení spočívají v používání hlavně emailové komunikace, oboustranného tisku, kdykoli je to možné zvolit recyklovaný papír, odděleně 33
shromažďovat papír a karton, návrat tonerů a inkoustových kazet z kopírovacího stroje zpět dodavateli a v neposlední řadě se vyhýbat použití plastového nádobí, jako jsou plastové hrnky a šálky (sba-int.ch). Hilton Waterfront Beach Resort v Huntington Beach v Kalifornii vytvořil vynikající způsob recyklace pomocí likvidace povlaků na polštáře a froté tkanin na prach. Dále také stará povlečení byla použita na zástěry nebo k darování přebytečného prádla a froté tkanin lidem bez domova (Colchamiro, 2010). Kromě toho hotel postupně nahrazuje produkty proti zápachu za netoxické biologické alternativy. Papírové ručníky nahrazuje automatickými sušícími stojany a zde také vznikly tzv. „zelené místnosti‘‘, kde hosté mohou využít služeb praní za využití energie a vody-úsporného zařízení (Rahman et al., 2012). d) Nákup ,,zelených‘‘ produktů. Ekologicky výhodný nákup ovlivňuje široké spektrum služeb, které je nabízeno UZ (hotelexecutive.com). Nákup „zelených‘‘ produktů pomáhá minimalizovat řadu dopadů. Tyto produkty jsou biologicky rozložitelné, recyklovatelné, netoxické a jejich využití v UZ vede k menší spotřebě vody a energie. UZ mohou podporovat využití „zelených‘‘ produktů pomocí zvyšování povědomí zaměstnanců, dodavatelů a hostů. Kromě ekologického aspektu je nutné brát ohled na vliv pracovních podmínek (sba-int.ch). Uváženým výběrem dodavatele nebo dodavatelských subjektů, pečlivou kontrolou složení výrobků, a dále také využíváním take-back programů, čili nákup výrobků, jejichž balení můžete dodavateli vrátit, výrazně pomáhá snížit dopad UZ na životní prostředí (hotelexecutive.com). Využívání zdrojů od lokálních výrobců, také může přispět k publicitě a oblíbenosti UZ. Pro zákazníky bude zajímavé seznámit se s místními tradicemi díky nabízeným lokálním výrobkům. Při srovnávání produktů a služeb je důležité věnovat pozornost tvrzením uváděným na etiketách, včetně životnosti výrobků, a také jejich potenciálnímu nebezpečí pro životní prostředí, které může vzniknout, pokud výrobek neužíváme správně. Kupní rozhodnutí má tedy významný dopad na sociální a životní prostředí, zejména v cestovním ruchu a pohostinství. Často se ocitá pod tlakem, aby importovalo takové množství zboží, včetně potravin z dalekých zemí, a aby odpovídalo požadavkům hostů. Koupě „zelených‘‘ produktů přináší UZ jisté obchodní, ekologické a sociální přínosy. Výběr udržitelného zboží a služeb od zodpovědných dodavatelů posílí pověst UZ, zvýší loajalitu stálých zákazníků a přiláká nové. Nákupem certifikovaných výrobků 34
může UZ snížit dopad na životní prostředí a zároveň vytvořit zdraví prospěšné prostředí pro hosty. Nákup produktů s take-back programem snižuje mimo jiné i časové a pracovní nároky na zaměstnance, nemusí ekologicky zpracovávat nadbytečný materiál. Další výhodou pro zaměstnance je příjemnější, bezpečnější a zdravější prostředí, ve kterém pracují (hotelexecutive.com). e) Zaměstnanci. Důležitý je proces, prostřednictvím kterého UZ sdílí své úsilí se zaměstnanci ohledně řešení otázek ochrany životního prostředí (Massoud et al., 2011). Optimální výsledky jsou dosaženy při vyšší míře zapojení zaměstnanců v programu, dále díky motivaci a zacházení jako se sobě rovnými (Mohrman et al., 1996 In Muduli et al., 2013). Proto je nejen výhodné posílit motivaci zaměstnanců, ale také je to zásadní pro úspěšné dosažení ekologických cílů UZ (Enander and Pannullo, 1990 In Muduli et al., 2013). Motivace je klíčem k několika potenciálním výhodám pro UZ, jako je zvýšení zaměstnaneckých závazků, zvýšení pracovní spokojenosti (Yuki & Becker, 2006) a v důsledku těchto výhod je zde větší pravděpodobnost na zlepšení okolního prostředí (Wee & Quazi 2005; Daily et al., 2007; Kaur, 2011 In Muduli et al., 2013). Důležitá je také pracovní kultura, která zrcadlí touhu nebo nezbytnost provozovat UZ ekologicky šetrným způsobem (Harris and Crane, 2002). Tato kultura má tendenci přitahovat více motivované a kompetentní pracovníky (Jabbour and Santos, 2008). Výsledkem je i zvýšení jejich schopností reagovat v oblasti inovací, kterým je právě ekologický management (Amabile et al., 1996). Prostřednictvím poskytnutého školení dojde k posílení jejich vývoje, získávání znalostí a zlepšení stávajících dovedností zaměstnanců (Grover et al., 2006; Barve et al., 2009). f) Strategické plánování. Je nezbytné, protože poskytuje rámec aktivního rozhodování a hodnocení výkonu, k posouzení a určení významných rizik (Mudgal et al., 2010). Plánování je užitečné nejen pro identifikaci ekologických cílů, ale také ve specifikaci dlouhodobé strategie potřebné pro jejich dosažení. Současné podmínky na trhu, včetně rychlých změn v technologiích, v chování spotřebitelů, dodavatelů, konkurentů a v neposlední řadě tlak společnosti a vlády, tvoří faktory, které jsou součástí strategického plánování pro úspěšné dosažení ekologického úsilí. Každá strategie se zaměřením na dopady na životní prostředí by měla obsahovat koncepci GSCM (green supply chain management) neboli koncepci zeleného řízení dodavatelských řetězců. GSCM integruje ekologické koncepce s takovými dodavatelskými řetězci, aby se
35
minimalizovala spotřeba energie a využití materiálů a došlo k snížení negativních dopadů činnosti dodavatelských řetězců na životní prostředí (Muduli et al., 2013). g)
Zapojení
hostů.
Postoj
UZ
k
životnímu
prostředí
může
zvýšit
jeho
konkurenceschopnost. Informace na toto téma by měly být určena především hostům, ale i dalším zúčastněným stranám. Přímým informováním o svém úsilí v této oblasti může UZ zvýšit loajalitu nejnáročnějších hostů, stejně tak mohou být zapojeni do ekologických postupů, pokud mají přístup ke klíčovým informacím, které by měly být publikovány v pokojích. Hosté, kteří budou ochotni se podílet na šetrném řízení UZ tak mohou přispět nejen zařízení jako takovému, ale i okolnímu prostředí, které je potřeba zachovat pro další generace. Další zúčastněné strany mohou být informovány o postupech různými prostředky, mezi které řadíme výroční zprávy, charty životního prostředí a webové stránky. Další způsob, jak ukázat své odhodlání, je popsat opatření, která byla provedena a vysvětlit jejich ekologické a ekonomické výhody (sba-int.ch).
1.2.2 Výhody a nevýhody ekologického managementu K hlavním důvodům, proč se UZ uchylují k těmto opatřením, patří finanční výhody, které se odrážejí v nižší spotřebě energií, menší tvorbě odpadu a nákladech na vodu. Důležitým faktorem je ochrana životního prostředí, emisní náklady, nižší provozní náklady a náklady na údržbu. Ekologicky šetrné budovy prokazují viditelné zlepšení v oblasti zdraví a produktivity lidí, kteří v nich žijí nebo pracují. Toto tvrzení dokládají studie, ve kterých bylo zjištěno výrazné snížení příznaků nemocí, snížení absencí zaměstnanců v práci a zvýšení produktivity ve srovnání s pracovníky v budovách bez ekologických prvků. Důkazem jsou dvě evropské studie, které zkoumají více než jedenáct tisíc pracovníků ve 107 evropských budovách a vyplývá z nich, že je zde evidentní zlepšení úrovně zdraví a zvýšení produktivity. Také se vyjadřují o tom, jak uživatelé těchto staveb oceňují významné výhody v získání a udržení své pracovní síly. Výsledkem ekologických postupů je i snižování použití toxických materiálů a použití těch s nízkými emisemi, dále snížení používání lepidel, tmelů, koberců a dalších materiálů (Butler, 2008). Budování ekologických UZ je správná cesta pro pohostinství, veřejnost a naši planetu. Vývoj bude stále snazší, protože dochází ke sdílení informací o procesech výstavby,
36
výrobcích, prodejcích a o dodavatelích. Větší flexibilita všech účastněných stran usnadní ekologický rozvoj a ekologický provoz UZ (Butler, 2008). Nevýhodou však je pomalé přijímání zelených norem hosty UZ, kteří si nejsou zatím plně vědomi všech dopadů a nepovažují ekologické postupy za důležité. Zejména recyklací nebo jinými ekologickými činnostmi se zvýšily ceny pokojů, což bylo pro hosty nepříjemné. UZ stále čelí specifickým překážkám v rozvoji a provozu ekologických funkcí, jako je zajištění prodejců, dodavatelů, hospodyněk a manažerů, kteří pochopili nové systémy, produkty a postupy. Situaci pro UZ stále komplikuje problém typického řízení UZ a franšízových dohod. Dále se jedná o normy pro design hotelových značek, které by mnozí mohli spatřit zbytečně striktní. Nakonec je zde otázka společenského očekávání hostů. I když hosté očekávají provoz hotelu ekologicky šetrným způsobem, také se může stát, že ti samí hosté mohou mít nerealistická očekávání o luxusním pohodlí v oblasti ekologického provozu. Skromným příkladem může být to, že některé hotely stále mají potřebu umísťovat šamponové láhve do koupelen a hotelové lázně voní po chloru, aby uspokojili očekávání hostů (Butler, 2008).
37
2 Analýza uplatňování ekologického managementu v ubytovacích zařízeních v CHKO Pálava na příkladu Mikulova V oblasti cestovního ruchu je důležité zkoordinovat využívání přírodních zdrojů s provozem ubytovacího zařízení. Zásadním krokem je zavedení ekologického managementu, pomocí kterého ubytovací zařízení mohou realizovat ekologická opatření a chovat se tak šetrným způsobem k prostředí, které ubytovací zařízení obklopuje a představuje element atraktivity pro návštěvníky. Existuje široká škála opatření, která minimalizují dopady cestovního ruchu a zároveň zvyšují kvalitu nabízeného produktu. Produkt cestovního ruchu reprezentuje jeden z rozhodujících faktorů v otázce konkurenceschopnosti. Navzdory tomu je ekologický management poměrně málo rozvinutým pojmem.
2.1 Cíl a metodika zkoumání Cílem bakalářské práce je analyzovat uplatňování prvků ekologického managementu vybraných ubytovacích zařízení v CHKO Pálava na příkladu Mikulova. Analýza byla uskutečněna na základě dotazníkového šetření. Analýza prvků ekologického managementu prostřednictvím dotazníkového šetření byla realizována od ledna 2016 do dubna 2016. Dotazník byl zprvu rozeslán prostřednictvím emailové komunikace, ale v důsledku nízké návratnosti byly dotazníky posléze rozdány osobně v prostorách ubytovacích zařízení. Díky osobní interakci jsem měla možnost zaměstnance či majitele dotazníkem provést a pomoci vše lépe pochopit, než tomu tak bylo při vyplnění dotazníku pouze elektronickou formou. Zároveň, z mého pohledu, zde byl i větší prostor na diskuzi, která mi také pomohla více porozumět názorům a postojům, které zaměstnanci a majitelé zastávají a prostřednictvím svých ubytovacích zařízení je také prezentují. Dotazník se skládal z 12 otázek a byl rozložen do pěti částí. První část spočívala v krátkém představení řešené problematiky ekologického managementu, který zákazníci začínají v rostoucí míře očekávat. Druhá část spočívala v segmentačním zařazení, a to podle kategorie, třídy a kapacity ubytovacího zařízení. Třetí část se skládala ze dvou polootevřených a jedné uzavřené otázky. Záměrem polootevřených otázek bylo zjistit, 38
zda jsou zaměstnanci či majitelé ubytovacích zařízení schopni vyjádřit vlastními slovy, v čem spočívá ekologický management a jakým způsobem zastávají zodpovědný přístup k životnímu prostředí a jeho ochraně. Uzavřená otázka se týkala zpracování ekologické strategie. Čtvrtá část byla již zaměřena na oblasti, ve kterých by se ekologický management měl vyskytovat, a na konkrétní ekologická opatření, která jsou šetrná vůči životnímu prostředí. Dále jsem také zjišťovala, které prvky ekologického managementu ubytovací zařízení implementují. Závěr dotazníku spočíval ve všeobecném přehledu v oblasti ekologie a respondenti měli zároveň možnost vyjádřit, co pro ně zavedení ekologického managementu znamená. V rámci dotazníkového šetření
jsem
oslovila
56
ubytovacích
zařízení,
z nichž
dotazník
vyplnilo
44 dotazovaných (79 %). Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila primárně na hotely a penziony, ale ve výzkumu je zahrnuto i ubytování v soukromí a apartmán.
2.2 Využití prvků ekologického managementu v ubytovacích zařízeních Do analýzy se zapojilo 44 ubytovacích zařízení, z nichž 25 % reprezentovalo kategorii hotel, 64 % kategorii penzion a 11 % ubytovacích zařízení se řadí do kategorie „Jiné‘‘. Kategorie „Jiné’‘ byla složena ze čtyř ubytování v soukromí, které mají v názvu označení penzion, ale kapacita těchto ubytovacích zařízení nepřevyšuje 5 pokojů, a tudíž jsem byla nucena je zařadit do kategorie ,,Jiné‘‘. V kategorii ,,Jiné‘‘ je umístěn také jeden apartmán (graf 1). Graf 1: Kategorie ubytovacího zařízení Hotel
Penzion 11%
Jiné 25%
64%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2016.
Nejvíce ubytovacích zařízení má zastoupení ve třídě Standard, ve které je zařazeno 52 % ubytovacích zařízení, z nichž největší podíl tvoří penziony s 57 %. Naopak nejméně ubytovacích zařízení se nachází ve tříde First Class s pouze 7 % ubytovacích 39
zařízení. Ve třídě Tourist je umístěno 14 % ubytovacích zařízení a ve třídě Economy bylo zjištěno 16 % ubytovacích zařízení, ve kterých opět převažuje zastoupení penzionů. V kategorii ,,Jiné‘‘ jsem zaznamenala 11 % ubytovacích zařízení (tabulka 9). Tabulka 9: Třída ubytovacího zařízení Kategorie ubytovacího zařízení
Třída Hotel 0
*
** 0 *** 10 **** 1 Jiné 0 Zdroj: Vlastní zpracování, 2016.
Penzion 6
Jiné 0
7 13 2 0
0 0 0 5
Celkem 6 7 23 3 5
V případě kapacity ubytovacího zařízení se můžeme setkat s největším počtem ubytovacích zařízení v rozmezí od 5 do 20 pokojů. V tomto rozmezí se nachází 75 % ubytovacích zařízení, z nichž jich je nejvíce zaznamenáno v kategorii penziony s 82 %. Dále do rozmezí od 21 do 40 pokojů se umístilo 7 % ubytovacích zařízení a do rozmezí od 41 do 60 pokojů se zařadilo 5 % ubytovacích zařízení a pouze 2 % ubytovacích zařízení má více než 100 pokojů. Do kategorie ,,Jiné‘‘ jsem zařadila 11 % ubytovacích zařízení z celkového počtu respondentů (tabulka 10). Tabulka 10: Kapacita ubytovacího zařízení Kapacita ubytovacího zařízení
Kategorie
Celkem
Jiné
5 - 20
21 - 40
41 - 60
61 - 99
více než 100
Hotel
0
6
2
2
0
1
11
Penzion
0
27
1
0
0
0
28
Jiné
5
0
0
0
0
0
5
3
2
0
1
44
Celkem 5 33 Zdroj: Vlastní zpracování, 2016.
V tabulce č. 11 jsou uvedeny odpovědi ubytovacích zařízení na problematiku ekologického managementu. Respondenti vyjadřovali názory vlastními slovy. Z kategorie hotel neodpovědělo 18 % ubytovacích zařízení. V kategorii penzion nedokázalo svými slovy popsat ekologický management 50 % ubytovacích zařízení a v kategorii ,,Jiné‘‘ nezodpovědělo 60 % ubytovacích zařízení. Ubytovací zařízení popisují ekologický management často jako zodpovědné chování k přírodě, které spočívá v šetření energiemi, vodou, zpracování odpadu, koupí čerstvých výrobků od lokálních farem a dále distribucí brožur o ekologii a CHKO Pálava. Jedná
40
se tedy o vedení ubytovacího zařízení takovým způsobem, aby mělo minimální dopady na životní prostředí, ve kterém se nachází (tabulka 11). Tabulka 11: Názory respondentů na problematiku ekologického managementu Názory respondentů na problematiku ekologického managementu ochrana přírody, šetření energiemi, třídění odpadu odpovědné chování k přírodě zpracovávání odpadu, zakupování čerstvých výrobků od lokálních farem, šetření energie, užívání ekologických produktů, šetření energie, odpadové hospodářství, ochrana přírody Hotel
úspora energie odpadové hospodářství, regulace spotřeby vody a energie, výběr ekologických produktů zohledňování dopadu na životní prostředí při běžném provozu hotelu řízení společnosti tak, aby měla minimální dopady na poškození životního prostředí snaha o šetření energie, odpadové hospodářství odpadové hospodářství zlepšení a ochrana životního prostředí v podnikání, v běžném provozu (podniková strategie) vedení podniku tak, aby nezatěžoval okolí - přírodu ochrana přírody odpadové hospodářství, snižování spotřeby vody a energií regulace topení, úspora vody, odpadové hospodářství kontrola spotřeby energie, úsporné hospodaření s vodou
Penzion
provoz penzion s ohledem na okolní prostředí distribuce brožur o ekologii, šetření energiemi a vodou, odpadové hospodářství udržování čistoty okolo nás vedení hostů k třídění odpadu, šetření energiemi, respektování přírody, na pokojích jsou umístěny brožurky o CHKO dohlížení na třídění odpadu a spotřebu vody a energií uzpůsobení provozu penzionu tak, aby nezatěžoval okolní prostředí
Jiné
vedení penzionu tak, aby nepoškozoval přírodu kolem nás šetření energie a zároveň i vody pomocí různých opatření, používání výrobků s označením ,,eko‘‘
šetrnost k životnímu prostředí Zdroj: Vlastní zpracování, 2016.
93 % všech dotazovaných zastává zodpovědný přístup k životnímu prostředí a jeho ochraně implementací řady opatření (tabulka 12). Na základě provedené analýzy můžeme mezi tato opatření zařadit omezování spotřeby vody a energií, třídění odpadu, regulace topení prostřednictvím počítače nebo manuálně. Další opatření spočívají ve využívání přebytků tepla, instalaci solárních panelů nebo užívání kogeneračních jednotek, která jsou určená ke společné výrobě elektřiny a tepla. Vyrobenou elektřinu poté může ubytovací zařízení používat pro vlastní spotřebu objektu, přípravě teplé 41
užitkové vody nebo technologického tepla. Mezi nejčastěji zmíněná opatření, díky kterým ubytovací zařízení zastávají zodpovědný přístup k životnímu prostředí, dále patří LED žárovky nebo minimalizace agresivních chemických prostředků. Tabulka 12: Názory respondentů na zodpovědný přístup k životnímu prostředí a jeho ochraně Názory respondentů na zodpovědný přístup k životnímu prostředí a jeho ochraně využívání přebytků tepla, solární panely, kogenerační jednotky třídění odpadu, regulace topení, snižování spotřeby vody a energie třídění odpadu, omezování spotřeby energie spotřeba zdrojů, snižování spotřeby energie a vody Hotel
třídění odpadu, omezování spotřeby energie třídění odpadu, úsporná opatření (žárovky, regulace topení jednotlivě atd.) úsporné žárovky, využívání přebytků tepla, čistička vody, třídění odpadu ,,eko‘‘ kosmetika, užívání produktů zakoupených od lokálních farmářů, třídění odpadu izolace oken, používání úsporných žárovek, třídění odpadu regulace topení, třídění odpadů třídění odpadu, používáme minimum čisticích, chemických prostředků plynové topení, třídicí kontejnery perfektní údržba třídicích boxů, diskuze s hosty na toto téma, příklady vztah k okolní přírodě třídění odpadu, zpracování co nejvíce surovin všude třídicí nádoby na odpad, šetření energiemi - hlídání teploty v pokojích pomocí termostatů třídicí kontejnery, řízení topení ve všech pokojích zvlášť solární ohřev vody, úsporné žárovky regulace topení přes počítače, LED žárovky třídění odpadu, umístění úsporných žárovek, minimalizace chemických prostředků, omezení průtoku vody třídění plastů, skla, bio odpadu, čistíme převážně s octem, regulace topení izolace oken, používání parního čistícího stroje, třídění odpadu omezení spotřeby vody, energií, regulace topení, úsporné žárovky
Penzion třídění odpadu třídění odpadu, neagresivní čisticí prostředky, hlídání spotřeby vody a energií třídění odpadu, řízení topení třídicí kontejnery solární panely, topíme dřevem, regulace toku vody úsporné žárovky, třídicí kontejnery, uzávěr topení v neobsazených pokojích ,,eko‘‘produkty, tepelná izolace, spotřeba vody snížení spotřeby energie, třídění odpadu používání ekologicky nezávadných čisticích prostředků, úsporné elektrospotřebiče třídění opadu, úsporné žárovky zateplení oken, třídicí kontejnery upozornění na šetření s vodou a energiemi ve všech pokojích, třídicí kontejnery instalace sprchových hlavic s omezeným průtokem vody, řízení každého topení zvlášť a třídění odpadu třídicí kontejnery, řízení topení ve všech pokojích zvlášť zaměření se na snížení spotřeby vody a energií, třídění odpad
42
třídění odpadu, šetření energie a spotřeby vody, koupě produktu s označením ,,eko‘‘ Jiné
třídění veškerého odpadu, topení dřevem a obilím třídění odpadu
hospodaření s vodou a energiemi Zdroj: Vlastní zpracování, 2016.
Ekologickou strategii, vzhledem k lokalizaci v CHKO Pálava má zpracováno pouhých 11 % všech dotazovaných ubytovacích zařízení. Zjistila jsem, že 66 % ubytovacích zařízení je toho názoru, že zavedení ekologických prvků znamená celkovou změnu postoje managementu ubytovacích zařízení k životnímu prostředí a jednoznačně krokem kupředu, jelikož se jedná o budoucnost úspěšného vedení ubytovacího zařízení. Jen 2 % ubytovacích zařízení zastává názor, že jediným cílem při zavádění ekologických prvků je pouze dosažení vyšších zisků. Celkem 32 % ubytovacích zařízení, která se nachází v Mikulově, nikdy nepřemýšlela nad konkrétním cílem zavedení prvků ekologického managementu. Celkem 43 % ubytovacích zařízení byla schopna určit správné označení pro BIO potraviny pocházející z evropského prostoru. Označení Ekologicky šetrná služba byla zvolena 16 % ubytovacích zařízení a je určena pro turistické ubytovací zařízení, kempy, vzdělávací
zařízení,
kancelářské
a
administrativní
služby.
Květinu
zvolilo
41 % ubytovacích zařízení a jedná se o oficiální ekoznačku Evropské unie. Při pokládání této otázky jsem chtěla především poukázat na všeobecný přehled v oblasti ekologie ubytovacích zařízení, která pracují na ekologickém managementu (graf 2). Graf 2: Znalost ekologických značení
16% 43%
41%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2016.
43
2.2.1 Ubytovací zařízení v třídě Tourist 100 % ubytovacích zařízení v třídě Tourist se zaměřuje především na odpadové hospodářství a také na oblast spotřeby energie. V obou těchto oblastech existuje řada opatření, která jsou finančně nenáročná a jednoduchá na zavedení. Například v případě odpadového hospodářství pouze upřednostnění emailové komunikace před papírovou poštou může ušetřit část finančních prostředků. Prvním krokem v oblasti spotřeby energie může být například instalace úsporných žárovek nebo regulace topení apod. Řada těchto drobných opatření může působit na první pohled bezvýznamně a majitelé ubytovacích zařízení je implementují i bez přímého záměru vést své ubytovací zařízení ekologickým způsobem. Další oblastí, na kterou se ubytovací zařízení zaměřují v třídě Tourist, je spotřeba vody, kterou se snaží různými způsoby regulovat 67 % ubytovacích zařízení. Dále 33 % ubytovacích zařízení vzdělává své zaměstnance v oblasti ekologického chování. Na oblast využití/spotřeby zdrojů, emise a ochrana klimatu a biodiverzity neboli rozmanitosti přírody, se zaměřuje pouze 17 % ubytovacích zařízení z celkového počtu dotazovaných ubytovacích zařízení třídy Tourist (graf 3). Graf 3: Zaměření ubytovacích zařízení na ekologické oblasti v třídě Tourist Využití/spotřeba zdrojů
17%
Odpadové hospodářství
100%
Emise a ochrana klimatu
17%
Spotřeba energií
100%
Spotřeba vody
67%
Ochrana biodiverzity
17%
Vzdělanost zaměstnanců v oblasti ekologického chování
33%
Jiné
0%
Nezaměřujeme se
0% 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2016.
44
Analýza prokázala, že 100 % ubytovacích zařízení uplatňuje prvky, které vedou ke snižování spotřeby energie, kromě úsporných žárovek se může také jednat o způsob ohřevu teplé vody, který je běžně druhým největším faktorem spotřeby vody. Druhým nejvíce aplikovaným prvkem, který uplatňuje 83 % ubytovacích zařízení, je také snižování spotřeby agresivních čisticích prostředků. Dále také ke snižování spotřeby vody se přiklonilo 67 % ubytovacích zařízení. Řada zařízení se vyjádřila, že spíše než by regulovala vodní tok sprch, raději se zaměřuje na omezování pracích cyklů. O využívání recyklovaných materiálů usiluje 33 % ubytovacích zařízení a na šetrný způsob přepravy zboží a materiálů, zpětné využívání odpadu se zaměřuje 17 % ubytovacích zařízení (graf 4). Graf 4: Uplatňované prvky ekologického managementu v třídě Tourist Minimalizace využívání papíru zavedením elektronických řešení
0%
Využívání recyklovaných materiálů
33%
Snižování spotřeby vody
67%
Snižování využití energie
100%
Snižování spotřeby agresivních čisticích prostředků
83%
Zpětné využívání odpadu
17%
Šetrný způsob přepravy zboží a materiálů
17%
Jiné
0%
Neuplatňujeme ekologické prvky
0% 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2016.
45
Z předešlých grafů jsme mohli vyčíst, že se ubytovací zařízení třídy Tourist zaměřují především na spotřebu energie a odpadové hospodářství. Jedním z nejvíce realizovaných opatření jsou úsporné žárovky, které instaluje 100 % ubytovacích zařízení spolu s třídicími kontejnery. Mezi úsporné žárovky můžeme zařadit halogenové žárovky a kompaktní zářivky. Největší objem finančních prostředků však ušetří LED žárovky. Mezi další opatření, která spoří energii řadíme také regulaci topení v každém pokoji jednotlivě, ke kterému se přiklání 83 % ubytovacích zařízení. Regulace topení se vyplatí především v pokojích, které nejsou obsazeny delší dobu během dne. Stejné procento, tudíž 83 % ubytovacích zařízení používá ekologicky šetrné čisticí prostředky. Třetím nejvíce realizovaným opatřením, které opět souvisí se spotřebou energie, je tepelná izolace oken, kterou aplikovalo 67 % ubytovacích zařízení. Minimalizaci produktů na jedno použití, jako jsou klasické jednorázové šampóny, balená mýdla a kosmetické přípravky v plastových obalech se snaží omezit 50 % ubytovacích zařízení. Pouze 33 % ubytovacích zařízení regulují spotřebu vody prostřednictvím snižování průtoku vody. Analýza uvádí, že 17 % ubytovacích zařízení upřednostňuje koupi produktů, které mají certifikát (značku) ,,eko‘‘ (graf 5). Graf 5: Realizovaná opatření ekologického managementu v třídě Tourist Úsporné žárovky
100%
Tepelná izolace oken
67%
Regulace topení v každém pokoji jednotlivě
83%
Třídicí kontejnery
100%
Snižování průtovku vody
33%
Používání ekologicky šetrných čisticích prostředků
83%
Upřednostňování produktů, které mají certifikát (značku) ,,eko'' Informování hostů o ekologickém snažení
17% 0%
Minimalizace produktů na jedno použití (např. mýdlo)
50%
Jiné
0%
Nerealizujeme ekologická opatření
0% 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2016.
46
Ze sesbíraných dat vyplývá, že 100 % ubytovacích zařízení se domnívá, že největší přínos spočívá ve zlepšení odpadového hospodářství. 67 % ubytovacích zařízení je toho názoru, že největší přínosy ekologickému managementu jsou zapříčiněny efektivním využíváním zdrojů nebo použitím jiných (kvalitních, levnějších) materiálů a produktů. V třídě Tourist si 67 % ubytovacích zařízení myslí, že spolu s odpadovým hospodářstvím je snížení nákladů díky zvýšení efektivity recyklací také důležitým faktorem, který v delším časovém rozmezí zabezpečí přínos pro ubytovací zařízení. Vyšší motivaci u svých současných zaměstnanců zaznamenalo 33 % ubytovacích zařízení. Dále vyšší produktivitu současných zaměstnanců, lepší schopnost udržet si stávající zaměstnance, odlišení se od konkurence a jiné přínosy zpozorovalo pouze 17 % ubytovacích zařízení. Naopak za přínos ekologického managementu nepovažuje žádné ubytovací zařízení vyšší tržby, nové zákazníky a vyšší spokojenost současných zaměstnanců.
47
2.2.2 Ubytovací zařízení v třídě Economy V třídě Economy se 100 % ubytovacích zařízení zaměřuje na odpadové hospodářství a také spotřebu energií a vody. Analýza třídy Economy také prokázala, že druhá oblast, na kterou se 86 % ubytovacích zařízení nejvíce zaměřuje je využití/spotřeba zdrojů. U spotřebovaných nebo jinak využitých zdrojů máme poté řadu možností jejich redukce. Redukovat využité/spotřebované zdroje můžeme například kompostováním, používáním
znovu
plnitelích
nádob
nebo
velkospotřebitelských
balení.
29 % ubytovacích zařízení z celkového počtu oslovených, která se řadí do třídy Economy, se zaměřuje také na kontrolu emisí a ochranu klimatu. Ubytovací zařízení se na oblast snižování emisí zaměřuje především v důsledku globálního oteplování, které v naší oblasti není až tak viditelné, ale i přesto k zhoršování této problematiky přispíváme a některá ubytovací zařízení v třídě Economy si toho jsou vědoma. Pouze 14 % ubytovacích zařízení vzdělává své zaměstnance v oblasti ekologického chování a také usiluje o ochranu biodiverzity (graf 6). Graf 6: Zaměření ubytovacích zařízení na ekologické oblasti v třídě Economy Využití/spotřeba zdrojů
86%
Odpadové hospodářství
100%
Emise a ochrana klimatu
29%
Spotřeba energií
100%
Spotřeba vody
100%
Ochrana biodiverzity
14%
Vzdělanost zaměstnanců v oblasti ekologického chování
14%
Jiné
0%
Nezaměřujeme se
0% 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2016.
48
V případě ekologických prvků se 100 % ubytovacích zařízení, třídy Economy, zaměřuje na snižování spotřeby vody a snižování spotřeby energie. Ze všech oslovených ubytovacích zařízení třídy Economy se až 86 % zaměřuje také na snižování spotřeby agresivních čisticích prostředků, které lze nahradit těmi s certifikátem nebo označením ,,eko‘‘. Minimalizace využívání papíru zavedením elektronických řešení je jedno z finančně nejméně náročných řešení a bylo také zavedeno v 86 % ubytovacích zařízení třídy Economy. Díky analýze můžeme také konstatovat, že až 57 % ubytovacích zařízení třídy Economy volí šetrný způsob přepravy zboží a materiálů, a to především koupí potřebných surovin od lokálních farmářů a dodavatelů. Čímž se také snižuje přepravní vzdálenost. V oblasti odpadového hospodářství 43 % ubytovacích zařízení aplikuje prvky, které se zaměřují na využívání recyklovaných materiálů. Recyklované materiály jsou mnohem levnější a jejich nákupem může ubytovací zařízení ušetřit značnou část finančních prostředků. Odpad zpětně zpracovává 29 % ubytovacích zařízení (graf 7). Graf 7: Uplatňování prvků ekologického managementu v třídě Economy Minimalizace využívání papíru zavedením elektronických řešení
86%
Využíání recyklovaných materiálů
43%
Snižování spotřeby vody
100%
Snižování využití energie
100%
Snižování spotřeby agresivních čisticích prostředků
86%
Zpětné využívání odpadu
29%
Šetrný způsob přepravy zboží a materiálů
57%
Jiné
0%
Neuplatňujeme ekologické prvky
0% 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Zdroje: Vlastní zpracování, 2016.
49
U třídy Economy si můžeme povšimnout, že v případě výskytu opatření ekologického managementu se pohybujeme ve vysokých hodnotách. Analýza ukazuje, že 100 % dotázaných ubytovacích zařízení v třídě Economy zavedlo úsporné žárovky a třídicí kontejnery. Některá ubytovací zařízení uvedla, že kontejnery na papír, plast a smíšený odpad umísťují přímo do prostor pokojů. Topení v každém pokoji jednotlivě reguluje až 86 % ubytovacích zařízení a stejné procento se zaměřuje i na minimalizaci produktů na jedno použití, například zvolením spíše velkospotřebitelských balení. Tepelnou izolaci oken zabudovalo také 86 % ubytovacích zařízení a stejně tak ubytovací zařízení zavedla používání ekologicky šetrných čisticích prostředků. Dále hosty o ekologickém snažení informuje 57 % ubytovacích zařízení, a to především prostřednictvím brožurek. Produkty s certifikátem nebo značkou ,,eko‘‘ upřednostňuje 71 % ubytovacích zařízení třídy Economy. Sílu vodního toku se snaží regulovat více než polovina ubytovacích zařízení, a tedy 57 % z třídy Economy (graf 8). Graf 8: Realizovaná opatření ekologického managementu v třídě Economy Úsporné žárovky
100%
Tepelná izolace oken
86%
Regulace topení v každém pokoji jednotlivě
86%
Třídicí kontejnery
100%
Snižování průtovku vody
57%
Používání ekologicky šetrných čisticích prostředků
86%
Upřednostňování produktů, které mají certifikát (značku) ,,eko''
71%
Informování hostů o ekologickém snažení
57%
Minimalizace produktů na jedno použití (např. mýdlo)
86%
Jiné
0%
Nerealizujeme ekologická opatření
0% 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Zdroje: Vlastní zpracování, 2016.
50
Všechna ubytovací zařízení třídy Economy si myslí, že hlavním přínosem ekologického managementu je zlepšení odpadového hospodářství. Druhým nejčastěji zvoleným přínosem, který uvedlo 86 % ubytovacích zařízení, je efektivní využívání zdrojů nebo použití jiných (kvalitních, levnějších) materiálů a produktů. Vyšší motivaci současných zaměstnanců a snížení nákladů díky zvýšení efektivity recyklací shledává jako přínos 71 % ubytovacích zařízení. Vyšší spokojenost současných zaměstnanců pokládá za přínos 29 % ubytovacích zařízení třídy Economy. Dále vyšší tržby, nové zákazníky, vyšší produktivitu současných zaměstnanců a odlišení se od konkurence upřednostnilo pouze 14 % ubytovacích zařízení (graf 9). Graf 9: Přínosy ekologického managementu pro ubytovací zařízení třídy Economy
Vyšší tržby
14%
Snížení nákladu díky zvýšení efektivity recyklací
71%
Efektivní využívání zdrojů/ použití jiných (kvalitních, levnějších) materiálů a produktů
86%
Zlepšení odpadového hospodářství
100%
Noví zákazníci
14%
Vyšší spokojenost současných zaměstnanců
29%
Vyšší motivace současných zaměstnanců
71%
Vyšší produktivita současných zaměstnanců Lepší schopnost udržet si stávající zaměstnance
14%
0%
Odlišení se od konkurence
Jiné
14%
0% 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2016.
51
2.2.3 Ubytovací zařízení v třídě Standard Třída Standard má největší zastoupení a 100 % ubytovacích zařízení považuje za primární oblast svého zájmu spotřebu energie. Spotřebu energie ubytovací zařízení regulují řadou opatření, mezi která patří úsporné žárovky, regulace topení, ale také ubytovací zařízení v této třídě uvedla, že topí dřevem a obilím, čímž se snižuje finanční náročnost. Oblastí odpadového hospodářství se prostřednictvím různých způsobů zabývá 96 % ubytovacích zařízení. Třetí oblastí s 65 %, na kterou se ubytovací zařízení třídy Standard zaměřují, je spotřeba vody. Na oblast využití/spotřeba zdrojů se zaměřuje 22 %, dále na emise a ochranu klimatu 9 % ubytovacích zařízení, na ochranu biodiverzity, čili rozmanitosti přírody kolem nás, se zmařují 4 % ubytovacích zařízení. Vzděláním svých zaměstnanců v oblasti ekologického chování se zabývají také pouze 4 % ubytovacích zařízení. Ubytovací zařízení mají možnost vzdělávat své zaměstnance především díky školení, které pomůže vše lépe pochopit a zároveň posílit motivaci stávajících zaměstnanců. 9 % ubytovacích zařízení se zaměřuje na jiné než níže zmíněné oblasti (graf 10). Graf 10: Zaměření ubytovacích zařízení na ekologické oblasti v třídě Standard Využití/spotřeba zdrojů
22%
Odpadové hospodářství
96%
Emise a ochrana klimatu
9%
Spotřeba energií
100%
Spotřeba vody
65%
Ochrana biodiverzity
4%
Vzdělanost zaměstnanců v oblasti ekologického chování
4%
Jiné Nezaměřujeme se
9% 0% 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2016.
52
Prvkem, kterým se 100 % ubytovacích zařízení v třídě Standard zabývá prioritně, je snižování využití energie. Druhým prioritním prvkem je snižování spotřeby vody, například pomocí regulátorů tlaku vody na kohoutcích, kterým se zabývá 70 % ubytovacích zařízení třídy Standard. Minimalizaci využívání papíru zavedením elektronických řešení upřednostňuje 52 % ubytovacích zařízení a snižování spotřeby agresivních čisticích prostředků volí 57 % ubytovacích zařízení. V třídě Standard využívá recyklovaných materiálů 30 % ubytovacích zařízení, a dále 26 % ubytovacích zařízení volí šetrný způsob přepravy zboží a materiálů za pomoci místních dodavatelů a farem. Zpětně využívá odpad pouze 4 % ubytovacích zařízení (graf 11). Graf 11: Uplatňování prvků ekologického managementu v třídě Standard Minimalizace využívání papíru zavedením elektronických řešení
52%
Využívání recyklovaných materiálů
30%
Snižování spotřeby vody
70%
Snižování využití energie
100%
Snižování spotřeby agresivních čisticích prostředků
57%
Zpětné využívání odpadu
4%
Šetrný způsob přepravy zboží a materiálů
26%
Jiné
0%
Neuplatňujeme ekologické prvky
0% 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2016.
53
Úsporné žárovky jsou nejčastěji aplikovaným opatřením při zavedení ekologického managementu a nalezneme ho i v 91 % ubytovacích zařízení třídy Standard. V oblasti odpadového hospodářství volí 83 % ubytovacích zařízení především třídicí kontejnery, pomocí kterých selektují papír a plast. Při vyplňování dotazníků se také řada ubytovacích zařízení třídy Standard zmínila, že se zaměřují i na selektování biologického odpadu. Spotřebu energie se také 83 % ubytovacích zařízení snaží omezit hlavně díky regulaci topení v každém pokoji jednotlivě, například pomocí termostatů. Celkem 65 % ubytovacích zařízení třídy Standard minimalizuje produkty na jedno použití, jejichž příkladem mohou být mýdla a také 57 % ubytovacích zařízení usiluje o snížení průtoku vody. Dále ekologicky šetrné čisticí prostředky používá 48 % ubytovacích zařízení a spotřebu energie 43 % ubytovacích zařízení snižuje pomocí tepelné izolace oken. Produkty s certifikátem (značkou) ,,eko‘‘ nakupuje 13 % ubytovacích zařízení a pouhých 9 % zaměstnanců informuje hosty o ekologickém snažení. Pouze 4 % ubytovacích zařízení aplikuje jiná opatření ekologického managementu (graf 12). Graf 12: Realizovaná opatření ekologického managementu v třídě Standard Úsporné žárovky
91%
Tepelná izolace oken
43%
Regulace topení v každém pokoji jednotlivě
83%
Třídicí kontejnery
83%
Snižování průtovku vody
57%
Používání ekologicky šetrných čisticích prostředků
48%
Upřednostňování produktů, které mají certifikát (značku) ,,eko''
13%
Informování hostů o ekologickém snažení
9%
Minimalizace produktů na jedno použití (např. mýdlo)
65%
Jiné Nerealizujeme ekologická opatření
4% 0% 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2016.
54
Hlavní přínosy ekologického managementu pro ubytovací zařízení spočívají především ve
snížení
nákladů
díky
zvýšení
efektivity
recyklací.
Tohoto
názoru
je
86 % ubytovacích zařízení třídy Standard. Celkem 74 % ubytovacích zařízení považuje za stěžejní přínos ekologického managementu zlepšení odpadového hospodářství, kterého je ve třídě Standard docíleno převážně třídicími kontejnery. Efektivní využívání zdrojů
nebo
použití
61 % ubytovacích
kvalitních,
zařízení.
Zvýšení
levnějších
materiálů
konkurenceschopnosti,
a
produktů díky
zvolilo
implementaci
ekologických prvků do managementu ubytovacího zařízení, pokládá za přínos 26 % dotazovaných. Vyšší motivace současných zaměstnanců a lepši schopnost udržet si stávající zaměstnance je přínosem pro 13 % ubytovacích zařízení třídy Standard. Ekologický management přinesl nové zákazníky pouze 9 % ubytovacích zařízení a 4 % ubytovacích zařízení zaznamenala jiné přínosy než v dotazníku uvedené.
55
2.2.4 Ubytovací zařízení v třídě First Class Ubytovací zařízení třídy First Class se zaměřují primárně na využití/spotřebu zdrojů, odpadové hospodářství, ale i na spotřebu energií. Další oblastí, na kterou se zaměřuje 67 % ubytovacích zařízení, je spotřeba vody a stejné procento ubytovacích zařízení se orientuje také na emise a ochranu klimatu. Celkem 33 % ubytovacích zařízení třídy First Class dbá na ochranu biodiverzity a také 33 % ubytovacích zařízení preferuje jiné oblasti jejich zájmu. Negativní výsledky jsem zaznamenala hlavně u vzdělanosti zaměstnanců v oblasti ekologického chování v ubytovacích zařízeních třídy First Class, jelikož se jedná o nedílnou součást ekologického managementu (graf 13). Graf 13: Zaměření ubytovacích zařízení na ekologické oblasti v třídě First Class
Využití/spotřeba zdrojů
100%
Odpadové hospodářství
100%
Emise a ochrana klimatu
67%
Spotřeba energií
100%
Spotřeba vody
67%
Ochrana biodiverzity Vzdělanost zaměstnanců v oblasti ekologického chování
33%
0%
Jiné
Nezaměřujeme se
33%
0% 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Zdroje: Vlastní zpracování, 2016.
Jelikož třídu First Class reprezentuje menší počet ubytovacích zařízení, nenachází se zde taková rozmanitost hodnot, jako tomu bylo u předešlých tříd. 100 % ubytovacích zařízení pokládá za nejčastěji uplatňované prvky snižování využití energie. Některá z dotazovaných ubytovacích zařízení třídy First Class také uvedla instalaci solárních 56
panelů nebo kogeneračních jednotek, jako způsob snížení využití energie. Dále z analýzy vyplývá, že 67 % ubytovacích zařízení třídy First Class uplatňuje prvky týkající se zpětného využívání odpadu, jako je například zpětné využívání odpadních vod nebo obalových materiálů. Stejný počet dotazovaných také uplatňuje snižování spotřeby agresivních čisticích prostředků a snižování spotřeby vody. Celkem 67 % ubytovacích zařízení třídy First Class využívá recyklovaných materiálů a přednostně používá emailovou komunikaci, pomocí které minimalizuje využívání papíru. Všechna ubytovací zařízení třídy First Class aplikují úsporné žárovky a třídicí kontejnery. Dále je v ubytovacích zařízeních zabudována tepelná izolace oken, která značně spoří energii spolu s regulací topení v každém pokoji jednotlivě. Celkem 67 % ubytovacích zařízení třídy First Class snižuje průtok vody a o své ekologické aktivitě informuje hosty. Pouze 33 % ubytovacích zařízení používá ekologicky šetrné čisticí prostředky a zároveň upřednostňuje produkty, které mají označení (značku) ,,eko‘‘. Produkty na jedno použití minimalizuje 33 % ubytovacích zařízení třídy First Class (graf 14). Graf 14: Realizovaná opatření ekologického managementu v třídě First Class Úsporné žárovky
100%
Tepelná izolace oken
100%
Regulace topení v každém pokoji jednotlivě
100%
Třídicí kontejnery
100%
Snižování průtovku vody
67%
Používání ekologicky šetrných čisticích prostředků Upřednostňování produktů, které mají certifikát (značku) ,,eko''
33% 33%
Informování hostů o ekologickém snažení
67%
Minimalizace produktů na jedno použití (např. mýdlo)
33%
Jiné
0%
Nerealizujeme ekologická opatření
0% 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Zdroje: Vlastní zpracování, 2016.
57
Na základě analýzy jsem zjistila, že 67 % ubytovacích zařízení považuje snížení nákladů díky zvýšení efektivity recyklací za hlavní přínos. Dalším přínosem pro 67 % ubytovacích zařízení je efektivní využívání zdrojů/použití jiných (kvalitních, levnějších) materiálů a produktů stejně jako zlepšení odpadového hospodářství. Pouze 33 % ubytovacích zařízení shledává výhodu v odlišení se od konkurence.
58
Do kategorie First Class se řadí také hotel Galant, který byl nominován ve světovém finále prestižní soutěže ENERGY GLOBE Award o ekologického oskara. Celosvětová soutěž vybrala poprvé český projekt, a to právě energetické řešení Hotelu a Vinařství Galant v Mikulově. Toto ubytovací zařízení ke svému provozu využívá přebytky tepla, odpadní vody a také skleníkové plyny. Mikulovský projekt zaujal především řadou komplexních řešení. Zmíněný projekt byl nominován v kategorii ,,vzduch‘‘, kdy Hotel a vinařství Galant odlehčil ovzduší o nejméně 1 000 tun CO2. V mezinárodní soutěži Energy globe Award usilují projekty o nejvyšší úsporu energie a ochranu přírody. V České republice je pořádána pod názvem E.ON Energy Globe Award ČR společností E.ON a právě hotel Galant se v roce 2013 stal vítězem v kategorii firma a zároveň i absolutním vítězem roku 2013 (galant.cz) (obrázek 1). Obrázek 1: Hotel a vinařství Galant
Zdroj: http://www.czechhotels.com/images/hotels-photos/galant/pohled_b.jpg, 2016.
59
2.2.5 Ubytovací zařízení v kategorii ,,Jiné‘‘ V této kategorii 80 % ubytovacích zařízení z variant odpovědí zvolilo odpadové hospodářství a spotřebu energií jako oblasti, na které se tyto ubytovací zařízení primárně zaměřují. Druhou frekventovaně zvolenou oblastí v kategorii ,,Jiné‘‘ je oblast spotřeby vody, kterou jako svoji odpověď zaznamenalo 60 % ubytovacích zařízení. Dále 20 % ubytovacích zařízení se zaměřuje na oblast emisí a ochrany klimatu a stejné procento se nezaměřuje na žádnou z dotazníku uvedených oblastí. Prvkem, kterým se 80 % ubytovacích zařízení v kategorii ,,Jiné‘‘ zabývá především, je snižování využití energie. Dále také snižování spotřeby vody je prvek, kterého se 60 % ubytovacích zařízení v této kategorii snaží docílit za pomoci řady opatření. Snižování spotřeby agresivních čisticích prostředků je v pořadí třetím nejčastěji zaznamenaným prvkem, který zvolilo 40 % ubytovacích zařízení v kategorii ,,Jiné‘‘. 20 % ubytovacích zařízení uplatňuje jiné než v dotazníku uvedené prvky a stejné procento neuplatňuje ve svém ubytovacím zařízení žádné ekologické prvky. Také v kategorii ,,Jiné‘‘, která je složena převážně z ubytování v soukromí, převládá implementace úsporných žárovek. Toto opatření zavedlo 80 % ubytovacích zařízení. Druhým opatřením, které uvedlo také 80 % ubytovacích zařízení, jsou třídicí kontejnery. Dále 40 % ubytovacích zařízení zvolilo izolaci oken jako způsob, jak efektivně šetřit energiemi. K snižování průtoku vody, používání ekologicky šetrných čisticích prostředků nebo k informování hostů o ekologickém snažení svého ubytovacího
zařízení
se
přiklonilo
20 % dotazovaných
v kategorii
,,Jiné‘‘.
20 % ubytovacích zařízení minimalizuje produkty na jedno použití a také realizuje jiná než
v dotazníku
uvedená
opatření.
Žádná
ekologická
opatření
nerealizuje
20 % ubytovacích zařízení. Z analýzy vyplývá, že efektivní využívání zdrojů/použití jiných (kvalitních, levnějších) materiálů a produktů představuje stěžejní přínos pro 60 % ubytovacích zařízení v kategorii ,,Jiné‘‘. 40 % ubytovacích zařízení vyjádřilo také názor, že primárním přínosem je pro jejich ubytovací zařízení zlepšení odpadového hospodářství. Dále 20 % upřednostnilo
snížení
nákladů
díky
zvýšení
efektivity
recyklací
a 60 % ubytovacích zařízení uvedlo jiné než v dotazníku zmíněné přínosy. Žádné ubytovací zařízení nezaznamenalo přínos v případě nových zákazníků, vyšší spokojenosti současných zaměstnanců, vyšší motivaci současných zaměstnanců a vyšší 60
produktivity současných zaměstnanců. Dále také žádné ubytovací zařízení neuvedlo jako přínos lepší schopnost udržet si stávající zaměstnance a odlišení se od konkurence.
61
2.3 Komparace jednotlivých tříd ubytovacích zařízení Z výzkumu vyplývá, že všechny třídy a kategorie ,,Jiné‘‘ se zaměřují především na odpadové hospodářství a také na oblast spotřeby energií. Značné rozdíly nejsou ani v případě spotřeby vody, na kterou se zaměřuje většina oslovených ubytovacích zařízení v třídách Tourist, Economy, First Class a v kategorii ,,Jiné‘‘. Na spotřebu vody neklade velký důraz pouze třída Standard. Velké rozdíly, především mezi třídami First Class, Economy a ostatními, se nachází ve využití a spotřebě zdrojů. 100 % ubytovacích zařízení třídy First Class a 86 % ubytovacích zařízení třídy Economy se zaměřuje na tuto oblast více, na rozdíl od tříd Tourist, Standard a kategorie ,,Jiné‘‘. Ubytovací zařízení, která spadají do posledních dvou zmíněných tříd a kategorie ,,Jiné‘‘ a věnují se i této problematice, je tedy málo. Emise a ochrana klimatu je oblast, na kterou se ubytovací zařízení, kromě třídy First Class, zaměřují jen velmi okrajově především proto, že sami si nejsou příliš vědomi toho, že by jejich podnikání mělo v této oblasti velký dopad. Stejný problém jsem zpozorovala také v případě ochrany biodiverzity, pod jejímž názvem řada ubytovacích zařízení neměla představu, o co se konkrétně jedná. V důsledku toho jsem tedy zaznamenala nižší počet odpovědí v těchto oblastech. Velmi negativní výsledky jsem také v rámci všech tříd a kategorie ,,Jiné‘‘ zjistila v případě vzdělanosti zaměstnanců v oblasti ekologického chování. V průběhu dotazování a následných diskuzí bylo zřejmé, že řada zaměstnanců v této oblasti nebyla proškolena (tabulka 13). Tabulka 13: Zaměření ubytovacích zařízení na ekologické oblasti Zaměření ubytovacích zařízení na ekologické Tourist Economy oblasti.
Standard First Class
Jiné
Využití/spotřeba zdrojů
17
86
22
100
0
Odpadové hospodářství
100
100
96
100
80
Emise a ochrana klimatu
17
29
9
67
20
Spotřeba energií
100
100
100
100
80
Spotřeba vody
67
100
65
67
60
Ochrana biodiverzity Vzdělanost zaměstnanců v oblasti ekologického chování
17
14
4
33
0
33
14
4
0
0
Jiné
0
0
9
33
0
Nezaměřujeme se Zdroj: Vlastní zpracování, 2016
0
0
0
0
20
62
Z předchozí tabulky bylo zřejmé, že se ubytovací zařízení ve všech třídách zaměřují hlavně na spotřebu energie, a to především na její snížení, o které usiluje 100 % ubytovacích zařízení kromě jednoho ubytovacího zařízení kategorie ,,Jiné‘‘. Spolu se snížením energie se už menší zastoupení ubytovacích zařízení snaží snížit i spotřebu vody. Díky srovnání uvedených tříd můžeme také konstatovat, že vyšší počet ubytovacích zařízení usiluje i o snížení spotřeby agresivních čisticích prostředků, kde je pozadu pouze třída Standard a kategorie ,,Jiné‘‘. V minimalizaci využívání papíru opět zaostává především kategorie ,,Jiné‘‘ a třída Tourist, ve kterých žádné ubytovací zařízení neaplikovalo tento prvek, což může vést k nadbytečnému finančnímu zatížení. Menší procento ubytovacích zařízení se zaměřuje také na využívání recyklovaných materiálů, oproti zpětnému využívání odpadu, které realizuje mizivý počet ubytovacích zařízení s výjimkou třídy First Class.
Šetrnou přepravu zboží a materiálů nejvíce
preferuje třída Economy, a to prostřednictvím lokálních dodavatelů a farem. Ze srovnání vyplývá, že značně vyrovnané výsledky má třída First Class, ve které se 67 % ubytovacích zařízení zaměřuje na všechny uvedené prvky, kdy jedinou výjimku tvoří šetrný způsob přepravy zboží a materiálů. Zbylé třídy se zaměřují především na určitý okruh prvků, jelikož vzhledem k nedostatku finančních prostředků nemohou implementovat prvky jiné (tabulka 14). Tabulka 14: Uplatňování prvků ekologického managementu Uplatňování prvků ekologického managementu Tourist Economy Minimalizace využívání papírů zavedením elektronických řešení 0 86 Využívání recyklovaných materiálů 33 43
Standard
First Class
Jiné
52 30
67 67
0 0
Snižování spotřeby vody Snižování využití energie Snižování spotřeby agresivních čisticích prostředků
67 100
100 100
70 100
67 100
60 80
83
86
57
67
40
Zpětné využívání odpadu Šetrný způsob přepravy zboží a materiálů
17 17
29 57
4 26
67 0
0 0
Jiné
0
0
0
0
20
Neuplatňujeme ekologické prvky Zdroj: Vlastní zpracování, 2016.
0
0
0
0
20
Opatření, která zvolila ubytovací zařízení nejčastěji ve všech třídách, jsou úsporné žárovky. Úsporné žárovky jsou používány i ve většině domácností, jedná se tedy o poměrně běžnou záležitost. Napříč všemi třídami jsou použity také třídicí kontejnery, které některá ubytovací zařízení umísťují přímo do samotných pokojů. Velké rozdíly jsem nezjistila ani při regulaci topení v každém pokoji jednotlivě, jelikož ubytovací 63
zařízení v případě těchto opatření odpovídala poměrně vyrovnaně. Tepelnou izolaci oken zabudovala většina ubytovacích zařízení třídy Tourist, Economy a First Class. Řada ubytovacích zařízení všech uvedených tříd a kategorie ,,Jiné‘‘ uvedla, že se zaměřuje na snižování spotřeby vody, avšak u snižování průtoku vody jsem získala menší počet odpovědí, jelikož se ubytovací zařízení v této oblasti zaměřují spíše na snižování počtu pracích cyklů. Použití ekologicky šetrných čisticích prostředků převažuje především ve třídách Economy a Tourist. Produkty na jedno použití omezila ubytovací zařízení hlavně ve třídě Economy oproti třídě First Class a kategorii ,,Jiné‘‘, ve kterých toto opatření zavedlo pouze 33 % a 20 % ubytovacích zařízení. V případě informování hostů o ekologickém snažení jsem zjistila negativní výsledky stejně jako u vzdělávání zaměstnanců v oblasti ekologie. Z toho vyplývá, že hosté ani informováni být nemohou, jestliže zaměstnanci, kteří přijdou s hosty do styku, nejsou v této oblasti dostatečně proškoleni (tabulka 15). Tabulka 15: Realizovaná opatření ekologického managementu Realizovaná opatření ekologického Tourist Economy Standard First Class managementu
Jiné
Úsporné žárovky
100
100
91
100
80
Tepelná izolace oken
67
86
43
100
40
Regulace topení v každém pokoji jednotlivě
83
86
83
100
60
Třídicí kontejnery
100
100
83
100
80
Snižování průtoku vody Používání ekologicky šetrných čisticích prostředků
33
57
57
67
20
83
86
48
33
20
17
71
13
33
0
Upřednostňování produktů, které mají certifikát (značku) ,,eko'' Informování hostů o ekologickém snažení Minimalizace produktů na jedno použití (např. Mýdlo)
0
57
9
67
20
50
86
65
33
20
Jiné
0
0
4
0
20
Nerealizujeme ekologická opatření Zdroj: Vlastní zpracování, 2016.
0
0
0
0
20
Ve srovnání je zřetelné, že ubytovací zařízení byla při odpovídání na otázku ohledně přínosů ekologického managementu poměrně opatrná, a tudíž se zde nenachází příliš široká škála hodnot. Ubytovací zařízení všech uvedených tříd nejčastěji volila za největší přínos zlepšení odpadového hospodářství. Kategorie ,,Jiné‘‘ považuje naopak za největší přínos efektivní využívání zdrojů/použití jiných (kvalitnějších, levnějších) materiálů a produktů, které pokládá za přínos také více než polovina ubytovacích zařízení třídy Tourist, Economy, Standard a First Class. Polovina ubytovacích zařízení 64
všech tříd kromě kategorie ,,Jiné‘‘ se přiklání také k snížení nákladů díky zvýšení efektivity recyklací. Naopak vyšší tržby považuje za přínos pouze jedno ubytovací zařízení třídy Economy. Nízké hodnoty jsem zaznamenala také u získání nových zákazníků, které ekologický management přinesl ubytovacím zařízení pouze ve třídě Economy a Standard. V orientaci na zaměstnance ekologický management zvyšuje podle získaných údajů hlavně motivaci zaměstnanců v ubytovacích zařízeních třídy Tourist, Economy a Standard. Značně nízký počet odpovědí jsem získala u vyšší spokojenosti a produktivity současných zaměstnanců v ubytovacích zařízeních všech uvedených tříd a kategorie ,,Jiné‘‘. Lepší schopnost udržet si stávající zaměstnance mají některá ubytovací zařízení třídy Tourist a Standard. Naopak ve třídě Economy, First Class a kategorii ,,Jiné‘‘ ubytovací zařízení nepovažují tento faktor za relevantní v otázce přínosů. Dále možnost odlišení se od konkurence je podstatným přínosem především pro ubytovací zařízení ve třídě Standard, ale také v ostatních třídách, avšak s menším zastoupením odpovědí. Celkem 60 % ubytovacích zařízení kategorie ,,Jiné‘‘ shledává i jiné přínosy ekologického managementu pro ubytovací zařízení, které však nebyly uvedeny v možných odpovědích (tabulka 16). Tabulka 16: Přínosy ekologického managementu pro ubytovací zařízení Přínosy ekologického managementu pro ubytovací zařízení
Tourist
Economy Standard First Class
Jiné
Vyšší tržby Snížení nákladů díky zvýšen efektivity recyklací Efektivnější využívání zdrojů/použití jiných (kvalitnějších, levnějších) materiálů a produktů
0
14
0
0
0
67
71
83
67
20
67
86
61
67
60
Zlepšení odpadového hospodářství
100
100
74
67
40
Noví zákazníci
0
14
9
0
0
Vyšší spokojenost současných zaměstnanců
0
29
0
0
0
Vyšší motivace současných zaměstnanců
33
71
13
0
0
Vyšší produktivita současných zaměstnanců
17
14
0
0
0
Lepší schopnost udržet stávající zaměstnance
17
0
13
0
0
Odlišení se od konkurence
17
14
26
33
0
Jiné Zdroj: Vlastní zpracování, 2016.
0
0
4
0
60
.
65
Závěr Zásadním krokem pro udržitelnost cestovního ruchu je zavedení ekologického managementu do strategie ubytovacích zařízení. Důsledkem toho je harmonizace využívání přírodních zdrojů s běžným provozem ubytovacích zařízení, která tak nenarušují životní prostředí a zvyšují jeho přitažlivost pro návštěvníky. Důležité je tedy soustředit se na širokou škálu opatření a prvků, která vedou k příznivému chodu ubytovacích zařízení a jejichž vliv je v časovém horizontu dlouhodobý a efektivní. Cílem bakalářské práce bylo analyzovat výskyt uplatňovaných prvků ekologického managementu ve vybraných ubytovacích zařízeních v CHKO Pálava a konkrétně na příkladu města Mikulov. Ubytovací zařízení všech tříd používají velké množství zdrojů, jejichž neúměrná spotřeba má negativní vliv na okolní prostředí, jehož atraktivita je klíčem pro mnoho návštěvníků. Na základě toho jsem oslovila 56 ubytovacích zařízení, z nichž mi 79 % dotazník ochotně vyplnilo. Největší podíl ubytovacích zařízení jsem zaznamenala ve třídě Standard, která představuje 52 % všech oslovených ubytovacích zařízení. Menší zastoupení jsem už ale zaznamenala ve třídě Tourist, Economy a First Class. Vysoký počet ubytovacích zařízení se řadí také do kategorie penzion (64 %) a druhou frekventovaně oslovenou kategorii jsou hotely (25 %). Výzkumu se účastnilo 9 % ubytovacích zařízení typu ubytování v soukromí, která jsem umístila do kategorie ,,Jiné‘‘, jelikož kapacita těchto ubytovacích zařízení byla nižší než pět pokojů, navzdory tomu však měla ubytovací zařízení v názvu označení penzion. 2 % ubytovacích zařízení reprezentují apartmány. Při dotazníkovém šetření jsem cíleně také volila polootevřené otázky, ve kterých jsem se zaměřila na schopnost zaměstnanců nebo majitelů vyjádřit se vlastními slovy k této problematice než pouhé kroužkování odpovědí, ve kterých je mizivý prostor na individuální vyjádření. Při vyplňování těchto otázek řada zaměstnanců či majitelů raději uváděla, že na tuto otázku nedovedou odpovědět, než aby se vyjádřila vlastními slovy. Což jen potvrzuje nízkou informovanost o této problematice a také nedostatečné školení. V tomto případě jsem se zapojila cestou, kdy jsem poukázala na způsoby, jakými mohou šetřit užívané zdroje. Uvedla jsem také praktické příklady díky, kterým lépe pochopili význam slova ,,ekologický management‘‘ a odpovědi na tyto otázky jsem získala alespoň v odrážkách. Z odpovědí tedy vyplynulo, že se jedná o vedení ubytovacího zařízení takovou formou, aby mělo minimální dopady na životní prostředí. 66
Zároveň 93 % všech dotazovaných ubytovacích zařízení uvedlo, že zastává zodpovědný přístup k životnímu prostředí a jeho ochraně. Ze získaných výsledků můžeme tedy usoudit, že v případě oblastí ekologického potenciálu se ubytovací zařízení zaměřují primárně na odpadové hospodářství a spotřebu energií. Spotřeba vody zatím není ubytovacími zařízeními dostatečně podchycena, kromě třídy Economy, která se snaží vodu regulovat pouze při personálním provozu než přímo v pokojích pro hosty, kde mohou jednoduše, například, aplikovat úsporné sprchové hlavice se stimulujícím průtokem vody. Průměrné hodnoty jsem zaznamenala u oblastí využití/spotřeba zdrojů a emise a ochrana klimatu. Dále značně nízký počet odpovědí se nachází u oblasti ochrany biodiverzity, u které se především projevovala neznalost toho slovního spojení. Více než zneklidňující je ale vzdělanost v oblasti ekologického chování, která je minimální. Především ve třídě First Class, kde by mělo být školení zaměstnanců běžnou záležitostí. Ubytovací zařízení se v případě prvků zaměřují na snižování spotřeby energií, kterou se zabývá 100 % ubytovacích zařízení s výjimkou kategorie ,,Jiné‘‘. Dále z variant odpovědí většina uvedla také aplikaci prvků se zaměřením na snižování spotřeby vody, snižování spotřeby agresivních čisticích prostředků a minimalizaci využívání papírů zavedením elektronických řešení. Klesající počet odpovědí se projevuje u využívání recyklovaných materiálů a zpětného využívání odpadu spolu s šetrným způsobem přepravy zboží a materiálů. Značně realizovaným prvkem jsou úsporné žárovky a třídicí kontejnery naopak nízké procento odpovědí získalo upřednostňování produktů, které mají certifikát (značku) ,,eko‘‘ a informování hostů o ekologickém snažení. Ubytovací zařízení se také vyjádřila, že za největší výhodu považují zlepšení odpadového hospodářství a efektivnější využívání zdrojů/použití jiných (kvalitnějších, levnějších) materiálů a produktů. Bez ohledu na relativně vysoký počet implementovaných opatření a prvků má pouhých 11 % ubytovacích zařízení zpracováno ekologickou strategii. Dále většina ubytovacích zařízení (66 %) se vyjádřila, že ekologický management považuje za krok kupředu a naopak 32 % ubytovacích zařízení nad tímto nikdy neuvažovala. Všeobecný přehled ubytovacích zařízení v oblasti ekologie se projevil při označení BIO potravin pocházejících z evropského prostoru. 67
Dle mého názoru způsob implementace ekologického managementu v ubytovacích zařízeních odpovídá jejich zařazení do tříd a také finančním možnostem. Je zřetelné, že ubytovací zařízení třídy First Class mají více možností, než ubytovací zařízení třídy Tourist nebo Economy, ve kterých jsem v rámci jejich možností zaznamenala pozitivní výskyt jak ekologických prvků, tak opatření. Třída Standard svými výsledky nijak zvláště nevybočovala a je na poměrně dobré úrovni výskytu jednotlivých prvků a opatření. Ubytovací zařízení kategorie ,,Jiné‘‘ má vzhledem k svému zařazení a finančním možnostem výsledky průměrné. Je zde jistě ještě prostor pro řadu zlepšení především, co se týče vzdělanosti zaměstnanců, ale obecně shledávám výsledky analýzy za pozitivní a přínosné.
68
Seznam použitých zdrojů [1] Ali, Y., Mairna Mustafa, Shireen Al-Mashaqbah, Kholoud Mashal A Mousa Mohsen. (2008). Potential of energy savings in the hotel sector in Jordan. Energy Conversion and Management. 49(11), 3391-3397. [2] Amabile, T. M., R. Conti, H. Coon, J. Lazenby and M. Herron. (1996). Assessing The Work Environment For Creativity. Academy of Management Journa. 39(5), 11541184. [3] An Overview of Environmental Innovations in Five Hospitality Areas [online]. [cit. 2015-12-06].
Dostupné
z:
http://hotelexecutive.com/business_review/2029/an-
overview-of-environmental-innovations-in-five-hospitality-areas [4] Appasamy, P. and Lundqvist, J. (1993). Water supply and waste disposal strategies for Madras: Ambio. Stockholm [AMBIO], 22(7), 442-448. [5] Bansal, P.; Roth, K. (2000). Why Companies Go Green: A Model Of Ecological Responsiveness. Academy of Management Journal. 43(4), 717-736. [6] Barve, A., Kanda, A. and Shankar, R. (2009). The role of human factors in agile supply chains. European J. of Industrial Engineering, 3(1), 2. [7] Beránek, Jaromír. (2013). Moderní řízení hotelového provozu. 5., zcela přeprac. vyd. Praha: MAG Consulting. [8] Bohdanowicz, P., Churie-Kallhauge A. and Martinac, E. (2001). Energy- E ffici ency and Conservati on in Hotels – Towards Sustainable Tourism. [9] Bohdanowicz, P., & Martinac, I. (2003). Proceedings from the CIB 2003 International Conference on Smart and Sustainable Built Environment: Attitudes towards sustainabilityin chain hotels – results of a European study. Brisbane, Australia. [10] Bohdanowicz, P. (2006). Responsible resource management in hotels: attitudes, indicators, tools and strategies. Stockholm: Department of Energy Technology, Royal Institute of Technology. [11] Bohdanowicz, P. and Martinac, I. (2007). Determinants and benchmarking of resource consumption in hotels - Case study of Hilton International and Scandic in Europe. Energy and Buildings, 39(1), 82-95. 69
[12] Butler, J. (2008). The Compelling "Hard Case" for "Green" Hotel Development. Cornell Hospitality Quarterly, 49(3), 234-244. [13] Colchamiro, J. (2010). Clean & Green: hotels find innovative ways to make housekeeping eco-friendly. Lodging Magazine January. [14] Cooley, H. (2007). [Et Al.]. Hidden oasis: water conservation and efficiency in Las Vegas. Oakland, Calif: Pacific Institute. [15] Deng, S. and Burnett, J. (2002). Water use in hotels in Hong Kong. International Journal of Hospitality Management, 21(1), 57-66. [16] Ekoznačka EU - Květina. Euroskop.cz [online]. [cit. 2015-11-21]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/599/sekce/ekoznacka-eu---kvetina/ [17] Environmental Equality: LEED ON [online]. 2016 [cit. 2016-02-22]. Dostupné z: http://plus.usgbc.org/environmental-equality-4/ [18] Ernest and Young. Hospitality Going Green [online]. 2008 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://rss.hsyndicate.com/file/152003657.pdf [19] Firma a životní prostředí: Od prvních kroků ke kompletní strategii (2012). 1. vydání. Praha: Byznys pro společnost. [20] Fortes, J. (2009). Green Supply Chain Management: A Literature Review [online]. Otago Management Graduate Review, 51-62. [21] Fortuny, M., Soler, R., Cánovas, C. and Sánchez, A. (2008). Technical approach for a sustainable tourism development. Case study in the Balearic Islands. Journal of Cleaner Production, 16(7), 860-869. [22] Franceschini, F., Grover, S., Agrawal, V. P. and Khan, I.A. (2006). Role of human factors in TQM: a graph theoretic approach. Benchmarking: An International Journal, 13(4), 447-468. [23] Gan, A. (2006). The Impact of Public Scrutiny on Corporate Philanthropy. Journal of Business Ethics, 69(3), 217-236.
70
[24] Gössling, S. (2001). The consequences of tourism for sustainable water use on a tropical island: Zanzibar, Tanzania. Journal of Environmental Management, 61(2), 179191. [25] Gössling, S. (2005). Tourism’s contribution to global environmental change: space, energy, disease and water. In C. M. Hall, & J. Higham (Eds.), Tourism recreation and climate change: International perspectives, Clevedon: Channel View Publications, 286300. [26] Gössling, S., Peeters, P., Hall, C. M., Ceron, J. P., Dubois, G., Lehmann, L. and Scott, D. (2012). Tourism and water use: Supply, demand, and security. An international review. Tourism Management, 33(1): 1-15. [27] Graci, S. (2009). Examining the Factors That Impede Sustainability in China's Tourism Accommodation Industry: A Case Study of Sanya, Hainan, China. Journal of Hospitality Marketing & Management, 19(1), 38-55. [28]
Green
Globe
[online].
2012
[cit.
2016-02-26].
Dostupné
z:
http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/m-venpick-hotel-praha-ziskalcertifikaci-green-globe [29]
Green
Management
[online].
[cit.
2015-11-21].
Dostupné
z:
http://www.mmr.cz/getmedia/40090ab2-4f67-4a85-bce4-c1e78310772f/GetFile36 [30] Green Tourism Certification Labels [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: https://www.greenhotelworld.com/green-certification-labels [31] Hamele H. (2004). Eco-labels for tourism in Europe: moving the market towards more sustainable practices.Proceedings of Tourism Forum International, Reise Pavillon, Hannover. [32] Harris, L. C. and Crane, A. (2002). The greening of organizational culture. Journal of Organizational Change Management, 15(3), 214-234 . [33] Henderson, J. C. (2007). Corporate social responsibility and tourism: Hotel companies in Phuket, Thailand, after the Indian Ocean tsunami. [34] Holcomb, J, L., Upchurch, R. S. And Okumus, F. (2007). Corporate social responsibility: what are top hotel companies reporting?, 19(6), 461-475. 71
[35] Hotel Energy Solutions (2011): Analysis on Energy Use by European Hotels: Online Survey and Desk Research , Hotel Energy Solutions project publications [online]. 2010 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://hes.unwto.org/sites/all/files/docpdf/analysisonenergyusebyeuropeanhotelsonlines urveyanddeskresearch2382011-1.pdf [36] Hotel Galant: Hotel Galant na světové soutěži [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://www.galant.cz/aktuality-hotel-galant-na-svetove-soutezi [37] Chan, W. W. (2001). Environmental Accounting of Municipal Solid Waste Originating from Rooms and Restaurants in the Hong Kong Hotel Industry. Journal of Hospitality & Tourism Research. 25(4), 371-385. [38] Chan, W, W. and Lam, J.C. (2003). Energy-saving Supporting Tourism Sustainability: A Case Study of Hotel Swimming Pool Heat Pump. Journal of Sustainable Tourism, 11(1), 74-83. [39] Jabbour, Ch. J. Ch. and Santos, F. C. A. (2008). Relationships between human resource dimensions and environmental management in companies: proposal of a model. Journal of Cleaner Production, 16(1), 51-58 . [40] Juholin, E. (2004). For business or the good of all? A Finnish approach to corporate social responsibility. Corporate Governance: The international journal of business in society, 4(3), 20-31. [41] Khemiri, A. and Hassairi, M. (2005). Development of energy efficiency improvement in the Tunisian hotel sector: a case study. Renewable Energy, 30(6), 903911. [42] Kirk, D. (1995). Environmental management in hotels. International Journal of Contemporary Hospitality Management, 7(6), 3-8. [43] Křížek, F. a Neufus, J. (2014). Moderní hotelový management: nové trendy a metody v řízení hotelů, aktualizované informace o hotelovém provozu a jeho organizaci, optimalizace provozu s ohledem na ekologii a etiku, praktické příklady a fotografická příloha. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada. [44] LEED Certification Update: New in 2016 [online]. 2016 [cit. 2016-02-22]. Dostupné z: LEED Certification Update: New in 2016. 72
[45] Massoud, J. A., Daily, B. F. and Bishop, J. V. (2011). Perceptions of environmental management systems. Industrial Management & Data Systems, 111(1), 5-19. [46] Mensah, I. (2014). Different Shades of Green: Environmental Management in Hotels in Accra. International Journal of Tourism Research, 16(5): 450-461. [47] Mihalič, T. (2000). Environmental management of a tourist destination. Tourism Management, 21(1), 65-78. [48] Millar, M. and Baloglu, S. (2008). Hotel Guests’ Preferences for Green Hotel Attributes. Hospitality Management. [49] Mosaic House: Ekologie v praxi [online]. [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: https://www.mosaichouse.com/cz/ekologie-v-praxi [50] Mudgal, R. K., Shankar, R.,Talib, P. and Raj, T. (2010). Modelling the barriers of green supply chain practices: an Indian perspective. International Journal of Logistics Systems and Management, 7(1), 81. [51] Muduli, K., Govindan K., Barve, A., Kannan, D. And Geng Y. (2013). Recources, Conservation and Recycling: Role of behavioural factors in green supply chain management implementation in Indian mining industries. Elsevier, 50-60. [52] O’neill & Siegelbaum and the Rice Group (2002). Hotel Water Conservation: Hotel
Water
Conservation
[online].
[cit.
2016-02-01].
Dostupné
z:
http://www.seattle.gov/util/cs/groups/public/@spu/@water/documents/webcontent/HO TELWATE_200407081359093.pdf [53] Önüt, S. and Soner, S. (2006). Energy efficiency assessment for the Antalya Region hotels in Turkey. Energy and Buildings, 38(8), 964-971. [54] Patúš, P. a Gúčik M. (2005). Manažment ubytovacej prevádzky hotela. Banská Bystrica: Slovak-Swiss Tourism, 126. [55] Pizam, A. (2009). Green hotels: A fad, ploy or fact of life? International Journal of Hospitality Management, 28(1), 1. [56] Rahman, I., Reynolds, D. and Svaren, S. (2012). How “green” are North American hotels? An exploration of low-cost adoption practices. International Journal of Hospitality Management, 31(3), 720-727. 73
[57] Reynold, P. (2013). Hotel companies and corporate environmentalism: Empresas hoteleiras e ambientalismo empresarial. Tourism & Management Studies, 1(9), 07-12. [58] Robinot, E. and Giannelloni, J. L. (2010). Do hotels' “green” attributes contribute to customer satisfaction? Journal of Services Marketing, 24(2), 157-169. [59] Rojšek, I. (2001). From Red to Green: Towards the Environmental Management in the Country in Transition. Journal of Business Ethics, 33(1), 37-50. [60] Smith, M., Hargroves, K., Desha, C. and Stasinopoulos, P. (2009). Water Transformed - Australia : Sustainable Water Solutions for Climate Change Adaptation, [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://www.naturaledgeproject.net/Sustainable_Water_Solutions_Portfolio.aspx [61] Srovnání klasických a LED žárovek (diod) [online]. [cit. 2016-02-21]. Dostupné z: http://www.t-led.cz/srovnani-zarovek-a-led-diod [62] Sustainable Business Associates (2008). Best environmental practices for the hotel industry
[online].
[cit.
Dostupné
2015-12-06].
z:
http://www.sba-
int.ch/spec/sba/download/BGH/SBABGEHOTELLERIEENG2008.pdf. [63] Tadesse, B. and Satyanaryana, K. (2015). Water Front Tourism Development in Ethiopia: A GIS Approach. The Case of Gorgora Town, North Gondar, Ethiopia. The International Journal Of Humanities & Social Studies, 3(9), 51-60. [64] Úsporné osvětlení a spotřebiče v domácnosti. EkoWATT [online]. [cit. 2015-1227].
Dostupné
z:
http://www.ekowatt.cz/cz/informace/uspory-energie/usporne-
osvetleni-a-spotrebice-v-domacnosti [65] Vellecco, I. and Mancino, A. (2010). Sustainability and tourism development in three Italian destinations: stakeholders' opinions and behaviours. The Service Industries Journal, 30(13), 2201-2223. [66]
Waste
management
[online].
[cit.
2015-12-06].
Dostupné
z:
http://www.greenhotelier.org/our-themes/waste-management/ [67] Welford, R. and Gouldson A. (1993). Environmental management and business strategy. London: Pitman Pub., xi, 210.
74
[68] Wie, S. and Shanklin, C. W. (2001). Cost Effective Disposal Methods And Assessment Of Waste Generated In Foodservice Operations. Foodservice Research International, 13(1), 17-39. [69] Yukl, G. A, Becker, W. S. (2006). Effective Empowerment in Organizations. Organization Management Journal, 3(3), 210-231.
75
Seznam příloh Přílohy A: Loga ekologických značení Příloha A 1: Logo Ekologicky šetrná služba .................................................................. 77 Příloha A 2: Logo Environmentální značka Evropské Unie........................................... 78 Příloha A 3: Logo Evropské unie pro ekologickou produkci ......................................... 79 Příloha B: Dotazník ........................................................................................................ 80
76
Příloha A 1: Logo Ekologicky šetrná služba
Zdroj: http://www.veronica.cz/?id=371, 2016.
77
Příloha A 2: Logo Environmentální značka Evropské Unie
Zdroj: http://ec.europa.eu/environment/ecolabel/eu-ecolabel-for-consumers.html, 2016.
78
Příloha A 3: Logo Evropské unie pro ekologickou produkci
Zdroj: http://www.bio-info.cz/zpravy/jak-pouzivat-nove-evropske-logo-pro-biopotraviny, 2016.
79
Příloha B: Dotazník
Vážení, zodpovědné chování ubytovacích zařízení v ekologické oblasti je novou hodnotou, kterou zákazníci začínají v rostoucí míře očekávat. To s sebou přináší i zavedení ekologického managementu do strategie Vašeho ubytovacího zařízení. Touto formou bych Vás tedy ráda požádala o spolupráci při zjišťování Vašich názorů, postojů a zkušeností s touto problematikou. Získané údaje budou prezentovány v bakalářské práci na téma ,,Uplatňování prvků ekologického managementu ubytovacích zařízení v CHKO Pálava na příkladu Mikulova.‘‘ V případě zájmu Vám výsledky budou poskytnuty. Dotazník je anonymní a jeho vyplnění Vám zabere přibližně 5 minut. Barbora Žemberová Studentka 3. ročníku Obor Cestovní ruch, Vysoká škola polytechnická Jihlava 1. Kategorie Vašeho ubytovacího zařízení. (pouze jedna odpověď) o hotel o penzion o jiné (uveďte) ___________________ 2. Třída Vašeho ubytovacího zařízení. (pouze jedna odpověď) o Tourist * o Economy ** o Standard *** o First Class **** o Luxury *****
80
3. Kapacita Vašeho ubytovacího zařízení. (pouze jedna odpověď) o jiné o 5 až 20 pokojů o 21 až 40 pokojů o 41 až 60 pokojů o 61 až 99 pokojů o více než 100 pokojů 4. Dokázali byste svými slovy popsat, v čem spočívá ekologický management? o ne o ano (uveďte) ____________________________________ 5. Myslíte si, že Vaše ubytovací zařízení zastává zodpovědný přístup k životnímu prostředí a jeho ochraně? o ne o ano (uveďte jak) _________________________________ 6. Má Vaše ubytovací zařízení zpracovanou ekologickou strategii, vzhledem k lokalizaci v CHKO Pálava? o ne o ano 7. Zaměřujete se ve Vašem ubytovacím zařízení i na tyto oblasti? (možnost více odpovědí) o využití/spotřeba zdrojů o odpadové hospodářství o emise a ochrana klimatu o spotřeba energií o spotřeba vody o ochrana biodiverzity o vzdělanost zaměstnanců v oblasti ekologického chování o jiné o nezaměřujeme se
81
8. Uplatňujete ve Vašem ubytovacím zařízení některé z těchto ekologických prvků, které jsou šetrné vůči životnímu prostředí? (možnost více odpovědí) o minimalizace využívání papíru zavedením elektronických řešení o využívání recyklovaných materiálů o snižování spotřeby vody o snižování využití energie o snižování spotřeby agresivních čisticích prostředků o zpětné využívání odpadu o šetrný způsob přepravy zboží a materiálů o jiné o neuplatňujeme ekologické prvky 9. Realizujete ve Vašem ubytovacím zařízení některá z těchto opatření ekologického managementu? (možnost více odpovědí) o úsporné žárovky o tepelná izolace oken o regulace topení v každém pokoji jednotlivě o třídicí kontejnery o snižování průtoku vody o používání ekologicky šetrných čisticích prostředků o upřednostňování produktů, které mají certifikát (značku) ,,eko‘‘ o informování hostů o ekologickém snažení o minimalizace produktů na jedno použití (např. mýdlo) o jiné o nerealizujeme ekologická opatření
82
10. V čem podle Vašeho názoru spočívají přínosy ekologického managementu pro ubytovací zařízení? (možnost více odpovědí) o vyšší tržby o snížení nákladů díky zvýšení efektivity recyklací o efektivnější využívání zdrojů/použití jiných (kvalitních, levnějších) materiálů a produktů o zlepšení odpadového hospodářství o noví zákazníci o vyšší spokojenost současných zaměstnanců o vyšší motivace současných zaměstnanců o vyšší produktivita současných zaměstnanců o lepší schopnost udržet si stávající zaměstnance o odlišení se od konkurence o jiné 11. Byli byste schopni určit označení pro BIO potraviny pocházející z evropského prostoru? 1.
2.
3.
o 1. možnost o 2. možnost o 3. možnost 12. Znamená pro Vás zavedení ekologických prvků celkovou změnu postoje managementu Vašeho ubytovacího zařízení k životnímu prostředí nebo se jedná pouze o současný trend? o jednoznačně krokem kupředu, je to budoucnost úspěšného vedení ubytovacího zařízení o pouze způsob jak dosáhnout vyšších zisků o nevím, nikdy jsem nad tím nepřemýšlel/a o jiné (uveďte)_______________________ 83
