Analýza služeb pro cykloturisty v oblasti Sedlece u Mikulova

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:

Marketing a management

Analýza služeb pro cykloturisty v oblasti Sedlece u Mikulova BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Michaela RÁCZOVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Jitka KRULOVÁ

Znojmo, 2014

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí práce Ing. Jitce Krulové za její cenné rady, připomínky, za ochotu a čas, který mi věnovala při zpracování práce.

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá analýzou služeb pro cykloturisty v oblasti Sedlece u Mikulova a následnými návrhy na jejich zlepšení. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou uvedeny základní pojmy z oblasti cestovního ruchu, cykloturistiky, marketingu v cestovním ruchu a marketingového průzkumu. Praktická část se skládá ze základní charakteristiky obce, SWOT analýzy obce Sedlec a aktuální nabídkou služeb pro turisty v obci. Dále pak na základě výsledků vlastního marketingového průzkumu jsou vytvořeny návrhy, které by měly obci pomoci při uspokojení potřeb cykloturistů.

Klíčová slova Cestovní ruch, cykloturistika, marketing, služby.

Abstract The bachelor thesis deals with analysis of services for cyclists in the area of Sedlec u Mikulova and proposes their improvement. The work is divided into two parts. In the theoretical part the basic terms from the area of travel industry, cycling tourism, marketing in tourism and marketing research are presented. The practical part consists of basic characteristic of the municipality, SWOT analysis of Sedlec and current offer of the tourist services in this town. Finally, on the basis of the results of the own marketing research proposals which should improve the current situation in services for cyclists were worked out.

Key words Tourist industry, cycling tourism, marketing, services.

Obsah 1 Úvod..................................................................................................................... 9 2 Cíl práce a metodika .......................................................................................... 10 3 Teoretická část ................................................................................................... 11 3.1 Cestovní ruch .............................................................................................. 11 3.1.1 Typologie cestovního ruchu .................................................................. 12 3.2 Předpoklady rozvoje a rozmístění cestovního ruchu ................................... 13 3.2.1 Selektivní faktory ................................................................................... 14 3.2.1.1 Objektivní faktory ............................................................................ 14 3.2.1.2 Subjektivní faktory .......................................................................... 14 3.2.2 Lokalizační faktory ................................................................................ 15 3.2.2.1 Podmínky přírodní .......................................................................... 15 3.2.2.2 Podmínky společenské ................................................................ 15 3.2.3 Realizační faktory.................................................................................. 16 3.2.3.1 Dopravní předpoklady .................................................................... 16 3.2.3.2 Materiálně technické předpoklady .................................................. 16 3.3 Cykloturistika ............................................................................................... 17 3.3.1 Cyklistická infrastruktura ....................................................................... 18 3.3.1.1 Cyklistické stezky ........................................................................... 18 3.3.1.2 Cyklistické trasy .............................................................................. 19 3.3.2 Typologie a počty cykloturistů ............................................................... 20 3.4 Marketing v cestovním ruchu ....................................................................... 23 3.4.1 Marketingový mix v cestovním ruchu .................................................... 25 3.4.2 Marketingová komunikace v cestovním ruchu ...................................... 26 3.4.3 Segmentace .......................................................................................... 26 3.4.4 SWOT analýza ...................................................................................... 28

3.5 Marketingový průzkum................................................................................. 29 3.5.1 Techniky marketingového výzkumu ...................................................... 30 3.5.1.1 Dotazování ..................................................................................... 30 3.5.1.2 Pozorování ..................................................................................... 31 3.5.1.3 Experiment ..................................................................................... 31 4 Praktická část ..................................................................................................... 32 4.1 Informace o obci Sedlec .............................................................................. 32 4.2 SWOT analýza obce Sedlec ........................................................................ 34 4.3 Aktuální nabídka služeb pro turisty v obci Sedlec........................................ 35 4.3.1 Ubytovací služby ................................................................................... 35 4.3.2 Stravovací služby v obci Sedlec............................................................ 39 4.3.3 Dopravní služby v obci Sedlec .............................................................. 40 4.3.4 Další služby v obci Sedlec .................................................................... 41 4.4 Vlastní marketingový průzkum..................................................................... 41 4.4.1 Sběr primárních dat............................................................................... 41 4.4.2 Vyhodnocení otázek marketingového průzkumu .................................. 42 4.5 Návrhy a doporučení ................................................................................... 49 4.5.1 Popis a ekonomické zhodnocení navržených doporučení .................... 49 4.5.1.1 Návrh nového stravování................................................................ 49 4.5.1.2 Cykloservis ..................................................................................... 52 4.5.1.3 Poskytování informací .................................................................... 53 4.5.1.4 Prodloužená otevírací doba ZD Sedlec .......................................... 54 4.5.1.5 Značení v obci Sedlec .................................................................... 55 5 Závěr .................................................................................................................. 57 6 Seznam použité literatury ................................................................................... 59 7 Seznam obrázků, tabulek a grafů....................................................................... 63 8 Přílohy ................................................................................................................ 65

1 Úvod Cestovní ruch nabývá stále většího významu. Vliv cestovního ruchu je stále větší a to nejen z pohledu příjmů, ale má také vliv například na zaměstnanost v oblastech poskytování cestovního ruchu. V současnosti se cykloturistika stává stále oblíbenější formou trávení dovolené, nebo odpočinku. Svou oblíbenost získala nejen díky relativně nízkým nákladům na provozování cykloturistiky, ale také díky rozšířenějším možnostem, jako jsou kvalitnější a rozsáhlejší cyklistické trasy a stezky, služby poskytované cyklistům, malebné okolí a jiné. O to, aby se cykloturistika dále rozvíjela mají zájem i podnikatelé, kteří poskytují služby v této oblasti. Ať už se jedná o poskytnutí ubytování, stravování, prodej jízdních kol a jejich doplňků a poskytování doprovodných služeb, jako například konání kulturních akcí. Je nutné dbát na to, aby při návštěvě turistou byly co nejvíce uspokojeny jeho potřeby a byl i ochoten se na totéž místo vrátit znovu. Cykloturista by měl být spokojen s poskytováním služeb, s kvalitou a okolím cyklostezek. Každý cykloturistka má jiný nárok na délku a náročnost trasy či stezky. Tato bakalářská práce se bude snažit uvést návrhy a doporučení na zlepšení služeb pro cykloturisty v oblasti Sedlece u Mikulova a to na základě provedeného marketingového průzkumu, jeho vyhodnocení a grafického zpracování, aktuální nabídce služeb a SWOT analýze obce.

9

2 Cíl práce a metodika Cílem této bakalářské práce je vytvoření návrhu na zlepšení nabídky služeb pro cykloturisty v okolí obce Sedlec u Mikulova. Práce je rozdělena do dvou základních částí. Část teoretická a část praktická. V teoretické části dojde k seznámení se základními pojmy, které dále souvisí s prací v praktické části. V teoretické části se tedy jedná o pojmy cestovního ruchu, cykloturistiky, marketingu v cestovním ruchu a v neposlední řadě marketingového průzkum. Tyto pojmy byly objasněny pomocí dostupné literatury. V praktické části dojde díky dotazníkovému šetření k analýze současného stavu spokojenosti cykloturistů v oblasti Sedlece u Mikulova a také k návrhu, který by mohl přispět ke zlepšení situace pro cyklisty v této lokalitě. V praktické části bude také vypracována SWOT analýza na obec Sedlec u Mikulova. V praktické části bude využito kvantitativního průzkumu, který bude zaměřen na cykloturisty v oblasti Sedlece u Mikulova. Pro sběr informací byly zpracovány dotazníky, do kterých byly zaznamenávány odpovědi respondentů. Tyto dotazníky byly umístěny v obci Sedlec u Mikulova hned na několika místech, které jsou frekventovány cyklisty. Jedno z těchto míst bylo občerstvení, které se nachází přímo na cyklostezce vedoucí přes Sedlec. Toto místo je nejčastější zastávkou cykloturistů v obci. Dalšími místy byly penziony, které využívají cykloturisté k přenocování a v některých případech i ke stravování. Kvůli sezónní návštěvnosti cyklistů byla tato data sbírána v letní sezóně 2013. Pro lepší představu výsledků marketingového průzkumu budou některé získané odpovědi zpracovány do grafů. Tyto informace budou doprovázeny komentáři, které by měly danou situaci ujasnit. Závěr práce bude obsahovat návrh na zlepšení stavu a odstranění nedostatků, na které bylo poukázáno během dotazníkového šetření. Tento závěr by mohlo vzít v úvahu i zastoupení obce a vynasnažit se danou situaci zlepšit v jejich prospěch. 10

3 Teoretická část 3.1 Cestovní ruch Cestovní ruch se poslední dobou stává nedílnou součástí ekonomiky státu. Cestovní ruch tvoří jednu z příjmových složek státu a dává tak možnost pro rozvoj různých podnikatelských aktivit spojených s turismem na území dané oblasti. Podle RYGLOVÉ, BURIANA a VAJČNEROVÉ (2011, str. 17) „Cestovní ruch by měl být chápán jako průmysl poskytující veškeré služby spojené s cestováním a turistikou‘‘ Jak uvádí FORET, TURČÍNKOVÁ (2005, str.7) „Cestování a cestovní ruch mají velmi dlouhou historii a jsou spjaty s počátky naší civilizace. První výpravy vedly po souši i po vodě, později také vzduchem a nakonec i vesmírným prostorem. Jejich důvody byly obchodní, vojenskopolitické, náboženské, poznávací stejně jako sportovní či dokonce ještě prestižní“ Velký rozvoj v cestovním ruchu nastal v 21. století. Lidé mají větší zdroje volného času, možnost volného pohybu mezi státy a dochází také ke zvýšení potřeb obyvatelstva provozovat cestovní ruch, tzn. více lidí láká poznávat nové země, novou kulturu nebo se zúčastnit pobytové dovolené v destinaci jimi zvolené. V současné době je mnoho definicí cestovního ruchu, které se ovšem od sebe moc neliší. Definice podle UNWTO (Světová organizace cestovního ruchu) která je uvedena na stránkách Czech Tourism říká, že „Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa)‘‘.

11

3.1.1 Typologie cestovního ruchu Typologie cestovního ruchu znamená rozdělit cestovní ruch na kategorie a druhy. Dle KRULOVÉ (2013, str. 16) „Odborná literatura nejčastěji člení cestovní ruch na: 

formy cestovního ruchu, v nichž dominuje především hledisko motivů účasti na cestovním ruchu,



druhy cestovního ruchu, kde se bere v úvahu způsob realizace“.

Podle internetových stránek České centrály cestovního ruchu (CzechTourism) jsou formy cestovního ruchu následující: 

„rekreační forma cestovního ruchu



kulturně-poznávací forma cestovního ruchu



lázeňsko-léčebná forma cestovního ruchu



sportovně-rekreační forma cestovního ruchu



formy cestovního ruchu spojené s profesními motivy



seniorská forma cestovního ruchu



mládežnická forma cestovního ruchu



venkovská turistika, agroturistika, ekoturistika



cestovní ruch mimo veřejné formy



ostatní formy cestovního ruchu“

Tento internetový portál také uvádí druhy cestovního ruchu: 

„dle místa realizace (domácí, vnitrostátní, zahraniční, národní nebo světový cestovní ruch)



dle vztahu k platební bilanci (příjezdový, tranzitní a výjezdový cestovní ruch)



dle délky pobytu (krátkodobý a dlouhodobý cestovní ruch) 12



dle způsobu účasti a formy úhrady nákladů na účast (volný a vázaný cestovní ruch)“.

Shrnutí Cestovní ruch se stává součástí nejen ekonomiky státu, ale také života každého z nás, ať už jsme provozovateli cestovního ruchu či přímo poskytovateli cestovního ruchu nebo služeb spojených s cestovním ruchem. V současné době nalezneme nespočetné množství definic cestovního ruchu, ovšem rozdíl mezi nimi je minimální. Cestovní druh dělíme do různých kategorií a to podle forem cestovního ruchu a podle druhů cestovního ruchu.

3.2 Předpoklady rozvoje a rozmístění cestovního ruchu Aby se mohl cestovní ruch rozvíjet a vůbec vzniknout, záleží hned na několika podmínkách. Velmi důležitou roli pro rozvoj cestovního ruchu tvoří atraktivnost destinace. V úvahu se také musí brát, jaké má daná země přírodní podmínky, kulturní a historickou nabídku a také materiálně technickou základnu. Dle RYGLOVÉ, BURIANA a VAJČNEROVÉ (2011, str. 49) „Materiálně technická základna umožňuje účastníkům cestovního ruchu realizovat služby cestovního ruchu. Zahrnuje ubytovací a stravovací služby, dopravu, služby cestovních kanceláří a agentur, služby sportovně-rekreační, wellness a lázeňské služby a služby doplňkové.“ Při rozvoji cestovního ruchu využíváme znalosti tzv. činitelů ovlivňujících cestovní ruch. Dle KRULOVÉ (2013, str. 31) „Činitelé ovlivňující rozvoj cestovního ruchu můžeme z ekonomického a geografického hlediska dělit na selektivní faktory, lokalizační podmínky a realizační podmínky.“

13

Obrázek č. 1. Členění předpokladů cestovního ruchu

Zdroj:KRULOVÁ,Jitka. Cestovní ruch. 2013, str. 34

3.2.1 Selektivní faktory Selektivní nebo-li stimulační faktory jsou podle HESKOVÉ (1999, str. 21) „Činitelé, kteří stimulují vznik a rozvoj cestovního ruchu ve funkci poptávky.“ Selektivní faktory se dále dělí na faktory objektivní a faktory subjektivní.

3.2.1.1 Objektivní faktory První z faktorů patřících do skupiny selektivních faktorů jsou faktory objektivní. Dle KRULOVÉ (2013, str. 31) „Objektivní faktory zahrnují soubor faktorů, které ovlivňují cestovní ruch v území.“ Mezi objektivní faktory tedy řadíme faktory: 

ekonomické



politické



sociální



demografické



ekologické



administrativní



materiálně – technické

3.2.1.2 Subjektivní faktory Další faktory jsou tzv. subjektivní faktory. Tato řada faktorů se skládá zejména z psychologických vlivů. Jak uvádí KRULOVÁ (2013, str.31) „Subjektivní faktory 14

ovlivňují rozhodování lidí o účasti na cestovním ruchu. Jejich účast závisí na příslušnosti k sociální a profesní skupině, rodinných poměrech,ale také na četných psychologických faktorech. Často v rozhodování hrají významnou roli módnost návštěvy určitého střediska nebo oblasti, vliv reklamy, propagace cestovních kanceláří nebo středisek cestovního ruchu, ale i znalost jazyků.“

3.2.2 Lokalizační faktory Jak již napovídá název, jedná se o faktory, které vyznačují umístění cestovního ruchu do určité lokality. Lokalizační faktory se dále dělí na podmínky přírodní a podmínky společenské. 3.2.2.1 Podmínky přírodní Mezi podmínky přírodní se řadí určité přírodní přínosy, které tvoří danou oblast atraktivnější pro vykonávání cestovního ruchu. Dle HESKOVÉ (1999, str. 26) se do podmínek přírodních řadí: 

„Přírodní podmínky a atraktivity



klimatické poměry



hydrologické poměry



reliéfy a morfologické poměry



flóra a fauna“

3.2.2.2 Podmínky společenské Do podmínek společenských řadíme atraktivity, které vytvořil sám člověk. Jak uvádí KRULOVÁ (2013, str. 33) se společenské podmínky dále dělí na : 

„Kulturní památky



kulturní zařízení a akce



sportovní a zábavní zařízení a akce.“

15

3.2.3 Realizační faktory Jako další činitelé rozvoje cestovního ruchu jsou realizační faktory. Realizační faktory tvoří dominující část pro konání cestovního ruchu. Dle HESKOVÉ (1999, str. 27) „Umožňují prostřednictvím dopravy využívání materiálně technické základny.“ Z tohoto tvrzení tedy vyplývá, že realizační faktory se dále dělí na předpoklady dopravní a materiálně technické. 3.2.3.1 Dopravní předpoklady KRULOVÁ (2013, str. 34) uvádí, že tyto podmínky jsou důležité pro možnost dopravního spojení do dané destinace. Zahrnují také hustotu a kvalitu dopravní sítě. 3.2.3.2 Materiálně technické předpoklady Jak uvádí KRULOVÁ (2013, str. 34) „Materiálně technické předpoklady cestovního ruchu vyjadřují vybavení území ubytovacími, stravovacími, zábavními, kulturními, sportovními a dalšími zařízeními, která uspokojují potřeby účastníků cestovního ruchu. Kapacita těchto zařízení je do jisté míry určující pro množství návštěvníků, kteří mohou dané území využít.“ Shrnutí Předpoklady rozvoje cestovního ruchu jsou zejména závislé na tom, v jakém prostředí má cestovní ruch vzniknout, tedy na tom, jak je daná destinace atraktivní. Zde jsou důležité přírodní podmínky, historické a kulturní specifika a další. Na rozvoj a rozmístění cestovního ruchu také působí selektivní, lokalizační a realizační činitelé.

16

3.3 Cykloturistika Cykloturistika se v poslední době stává častějším způsobem, jak lidé tráví svou dovolenou, nebo využívají svůj volný čas. Jak uvádí MOUREK a kolektiv (2011, str. 9) „Česká republika má ideální podmínky pro rozvoj aktivní turistiky a cykloturistiky především díky zajímavému a členitému terénu, dostatečné hustotě turistických cílů a služeb, husté síti komunikací a návaznému napojení cyklotras na veřejnou dopravu. Cykloturistika v posledních letech získala na popularitě a cyklisté mohou využívat stále hustší síť dálkových, regionálních či terénních tras v řadě zemí.“ Cykloturistika se proto stává významnou součástí příjmů z cestovního ruchu. Cykloturistika je také příjmem pro podnikatele, kteří zaměřují svou činnost právě na cykloturisty nebo aktivní turisty vůbec. Ekonomické přínosy cykloturistiky popisuje ve své knize MOUREK a kolektiv (2011, str. 10) „Podle posledního dostupného výzkumu o cyklistice odpovědělo 60 % respondentů, že v uplynulých 6 měsících podnikli výlet na kole. To dokazuje masovou oblibu rekreační a sportovní cyklistiky v ČR. Podle jiného výzkumu se cyklistice jako sportu věnuje v české populaci 27 % (ve věkové skupině 15 až 69 let), což představuje více než 2 miliony obyvatel. Odhadovaný obrat cykloprůmyslu je podle odborové asociace ASPK téměř 5 miliard Kč.“ Cykloturistika má nejen vliv na příjmy, ale také má velký ekologický přínos. MOUREK a kolektiv (2011, str.9) jízdou na kole totiž neškodíme životnímu prostředí. Nedochází k vypouštění CO2, který způsobuje skleníkový efekt. Ovšem cyklisté využívají pro dopravu k cyklistickým trasám a stezkám obvykle auto nebo vlak, ale i přes to, nedochází k takovému množství emisních plynů. Pojem cykloturistiky popisuje MOUREK a kolektiv (2011, str. 11) „Cykloturistika je jízda na trekkingových, městských a horských, méně již na silničních kolech především za cíli mimo zastavěná území. Využívá jak komunikace se zpevněným, tak i přírodním povrchem. Této skupině cyklistů nevadí menší zajížďka.

17

Požadavkem je atraktivní prostředí a co nejvyšší bezpečnost. Skupina cykloturistů je velmi rozmanitá věkové i výkonnostně.“ Důvodů, proč lidé volí jízdu na kole je hned několik. Některé z nich jsou popisovány v knize od LANDY a LIŠKOVÉ (2004, str. 10) „Jízda na kole je ideálním způsobem snižování tělesné hmotnosti, zejména proto, že můžeme konat tělesný pohyb mírné intenzity po relativně dlouhou dobu bez neúměrného zatěžování kloubů. Nezanedbatelnou výhodou cyklistiky je fakt, že je to snad jediný sport, který nám umožňuje konat pohyb vsedě a k pohybu využít síly největších svalových skupin na našem těle. Dále je také kolo finančně přijatelnou investicí, která je pro běžného uživatele jednorázová. Místo drahého paliva automobilu využíváme vlastní pohon, který je zdarma. Při správné údržbě nám kolo slouží roky, aniž bychom museli vynakládat další prostředky, pokud ovšem nezatoužíme po dalších doplňcích, které dělají cyklistiku cyklistikou.“

3.3.1 Cyklistická infrastruktura V současné době je široká síť cyklostezek. V minulosti tomu tak bohužel nebylo. Cyklisté často jezdili po frekventovaných komunikacích. Jak uvádí ve své publikaci MOUREK a kolektiv (2011, str. 12) „V současné době se situace zlepšuje a síť cyklostezek oslovuje větší spektrum cyklistů. Bezpečnost a zdraví jsou brány více v potaz, jsou voleny nejméně frekventované silnice a lesní cesty a novinkou jsou lesní terénní cesty. K 1.1.2011 bylo v ČR na 1903 km cyklostezek (podle informace CDV) a jejich počet i díky podpoře SFDI a Evropské unie rychle vzrůstá.“ Cyklistickou infrastrukturu lze dále rozdělit do dvou skupin. Jedná se o: 

cyklistické stezky



cyklistické trasy

3.3.1.1 Cyklistické stezky Definici cyklostezky popisuje MOUREK a kolektiv (2011, str. 13) „Cyklostezka je pozemní komunikace nebo její jízdní pás označený dopravní značkou a vyhrazený pouze pro jízdu na kole. Automobilová a motocyklová doprava je z ní vyloučena. 18

Pravidla silničního provozu však povolují užití cyklostezky např. in-line bruslařům a lyžařům.“ Stezky lze rozdělit do různých skupin. Jak uvádí MOUREK a kolektiv (2011, str. 39-48) 

„Stezky podél řek: Labská stezka, Vltavská cyklistická cesta, Morava a Baťův kanál, Cyklostezka Ohře, Cyklostezka Bečva, Orlické cyklo a in-line království



Drážní stezky: Česká lípa-Vlčí důl, Česká Lípa-Kamenický Šenov, Taxis u Loučeně, drážní stezka ve Vysočanech, aj.



Zelené stezky (greenways): dálkové greenways, místní a regionální greenways, městské greenways 

Vybrané zelené stezky rozvíjené Nadací Partnerství či pratnery: Moravské vinařské stezky, Greenway Praha-Vídeň, Greenway Krakov-Morava-Vídeň



Partnerské projekty greenways v ČR: Greenway Berounka-Střela, Greenway Jizera“

Při vzniku některých cyklostezek nebyla důvěra v to, že by mohli v budoucnu být přínosem. Jako například u Moravských vinařských stezek. Jak uvádí časopis pro profesionály v cestovním ruchu COT business (červenec/srpen 2012, str. 54) tak v případě Moravských vinařských stezek, se před necelými patnácti lety objevil plán na rozvoj vinařské cykloturistiky právě na území jižní Moravy. Tento plán měl podpořit regionální cestovní ruch. A to podporou turistiky a vína. Přes počáteční ostych některých starostů a Moravských vinařů se v dnešní době staly Moravské vinařské stezky jedním z nejoblíbenějších cykloturistických cílů na území našeho státu.

3.3.1.2 Cyklistické trasy Dle MOURKA a kolektivu (2011, str. 13-14) „Cyklotrasa je dopravní cesta vedená po silnicích, místních i účelových pozemních komunikacích, která je z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu vhodná pro provoz cyklistů a je označena podle zákona o provozu na pozemních komunikacích, jeho prováděcích 19

vyhlášek a příslušných technických předpisů dopravními značkami pro cyklisty. Jako cyklotrasu budeme označovat též cyklistickou trasu, která představuje dopravní

cestu

vedenou

po

silnicích,

místních

i účelových

pozemních

komunikacích, jež je z hlediska ochrany přírody a sjízdností vhodná pro provoz cyklistů a je označena cykloturistickými značkami.“

Stejně jako cyklostezky, lze i cyklotrasy rozdělit. Cyklotrasy dělíme podle významu. Jak uvádí MOUREK a kolektiv (2011, str. 14), tak se cyklotrasy podle významu dělí na: 

„Dálkové-nadregionální cyklotrasy (I. a II. třídy): spojují vzdálené cíle a plní funkci především rekreačně-turistickou. Jsou značeny jednocifernými a dvojcifernými čísly. Tyto trasy by měly mít zajištěno ubytování, servis, mapy, občerstvení.



Regionální cyklotrasy (III. a IV. třídy): plní funkci jak dopravní, tak rekreační. Důležitá je návaznost na síť místních cyklotras. Jsou značeny trojcifernými a čtyřcifernými čísly.



Místní cyklotrasy (IV. třídy): plní funkci dopravní i rekreační a značí se čtyřcifernými čísly.“

3.3.2 Typologie a počty cykloturistů V současné době se cykloturistice věnuje velké množství lidí, mezi něž patří muži i ženy, také různé věkové kategorie. Jak uvádí MOUREK a kolektiv (2011, str. 53) „Existuje mnoho faktorů, podle kterých je možné rozřadit cyklisty do skupin: 

typy terénu/povrchu



víkendy/dovolené/denní používání



délka tras



kombinace s vlakem, cyklobusem

20



typ kola



frekvence používání automobilu



jízdy individuální-s rodinou-s přáteli



využívání ubytovacích zařízení



využívání stravovacích zařízení



jízdy tzv, natěžko nebo tzv, nalehko



místní/přespolní“

Dále také, jak uvádí MOUREK a kolektiv (2011 str.54-55) „V ČR zatím nebyl proveden celorepublikový průzkum zaměřený na cyklisty. Existuje ale typologie, která vychází z empirických pozorování: 



Rodiny s dětmi 

kratší a bezpečné trasy, preferují převážně kvalitní zpevněný povrch



důležitý je cíl nebo zastávka s aktivitami pro děti

Méně zdatní rekreační cyklisté 

nenáročné kratší trasy, asi do 30 km, preferují převážně kvalitní zpevněný povrch

 

důležité jsou turistické cíle

Zdatnější rekreační cyklisté 

okružní trasy 40 až 80 km,zpevněný povrch i nenáročné přírodní cesty, nekvalitní povrch ani velké převýšení nejsou překážkou

 

kombinace místních zajímavostí a kulturních památek

Dálkoví cyklisté 

trasy 50 až 100 km, důležité je kvalitní značení, často absolvují trasy podél evropských řek nebo EuroVelo 21



většinou se zdrží na jednu noc, důležité jsou připravené produkty ve spolupráci s cestovními kancelářemi





Terénní cyklisté 

denní etapy 30 až 60 km v náročném terénu



preferují především přírodě blízké cesty a úzké stezky v terénu

Sportovně-rekreační cyklisté 

vyhledávají masové akce sportovního typu



většinou se jedná o amatéry, ale mají informace o profesionální přípravě a v rámci svých možností také pravidelně trénují“

Jak bylo již uvedeno, že cykloturistika v posledních letech stoupá je jasné, že spolu s ní roste i počet cykloturistů. Jak napsal MOUREK a kolektiv (2011, str. 53) „Výlety na kole podniká dle vlastního vyjádření okolo 60% obyvatel ČR. V souvislosti s budováním dopravní infrastruktury v posledních letech rychle roste počet dopravních cyklistů. O typologii cykloturistů vypovídá i prodej jízdních kol v ČR: každoročně na 300 000 kusů.“ Abychom měli přehled o počtu cyklistů, jsou od roku 2008 na několika místech České republiky instalovány tzv. automatické sčítače cyklistů. Mezi tato místa patří například město Praha, Brno, Jihlava, národní park Krkonoše, Podyjí, aj. Jak uvádí internetový server Cyklo doprava (www.cyklodoprava.cz) „Zvlášť důležitý je monitoring na dálkových trasách, kde sčítače umožňují dlouhodobě zkoumat: 

celkové počty cykloturistů na páteřních profilech



v kombinaci kvantitativního a kvalitativního dotazování zjišťovat efekt a přínosy cykloturistiky na ekonomiku.

Dalším rozšířením funkce sčítačů jsou tabule, které evidují a okamžitě zobrazují aktuální průjezdy cyklistů v příslušném dni a celkově v daném roce. Jak ukázala

22

zkušenost například z Kodaně a dalších dánských měst, pro mnoho obyvatel je to silná motivace, aby na kolo usedali častěji. Po instalaci těchto sčítačů se mnoho lidí připojilo k soukromé soutěži o dosažení co nejvyššího čísla na ukazateli a vzrostl tak podíl pravidelných cyklistů.“ Aby byly údaje využitelné, musí sčítače umět rozeznat pohyb kola od pohybu pěšího chodce. V souvislosti se sčítači jsou k dispozici výsledky týkající se Jihomoravského kraje. Výsledky jsou uvedeny rovněž na stránkách Cyklo dopravy (www.cyklodoprava.cz) a zní takto: „Jihomoravský kraj vsadil na měření celkového využívání stezek cyklisty, pěšími, in-line bruslaři atd. Za období 08/2011 – 07/2012 bylo nejvíce těchto uživatelů zaznamenáno na Cyklostezce Brno – Vídeň mezi Blučinou a Židlochovicemi (124 tis.).“ Shrnutí Cykloturistika se v poslední době stává stále oblíbenější mezi celou řadou lidí. Přináší příjmy nejen státu, ale i podnikatelům, kteří mají svou činnost zaměřenou na cykloturisty. Cykloturistika také ve velkém šetří naše přírodní okolí. Jak již bylo uvedeno, jízdou na kole nedochází k vypouštění škodlivých plynů. Důvody, proč lidé jezdí na kole jsou odlišné. Někdo provozuje cykloturistiku pro své zdraví, jiní jen jako relaxační prostředek a tak dále. Nezbytnou součástí provozu cykloturistiky jsou cyklistické trasy a stezky. Tyto trasy a stezky mají taky bezpečnostní význam. Cyklisté se tak často nemusejí pohybovat mezi dopravními prostředky.

3.4 Marketing v cestovním ruchu V dnešní době je spousta podobných definic samostatného marketingu. Například výstižná a stručná definice KOTLERA, KELLERA (2007, str. 43) „ Naplňovat potřeby ziskem.“ Podobně je na tom i definice, kterou ve své knize uvádí FORET(2010, str.12) marketing klade především důraz na to, aby podnik umožnil poskytnout zákazníkovi hodnotu tak, aby z toho měl prospěch nejen podnik, ale, také zákazník a další skupiny veřejnosti. Stejně tak je velké množství definicí marketingu v cestovním ruchu. Ve své knize 23

uvádí HESKOVÁ a kolektiv (2006, str. 134) definici marketingu v cestovním ruchu jedná se o plynulý průběh plánování, zkoumání, naplňování, kontroly a vyhodnocování aktivit, které jsou potřebné k zajišťování potřeb a požadavků zákazníka, i cílů organizace. K tomu, aby bylo dosaženo, co největší účinnosti vyžaduje marketing úsilí každého jedince a jeho účinnost se dále může zvýšit nebo snížit v důsledku činností dalších doplňkových organizaci. Samotný marketing cestovního ruchu je součást marketingu služeb. Jak popisuje RYGLOVÁ (2009, str. 95) „Marketing služeb je koncepce, která je založena na poznání jedinečnosti všech služeb. Služby mají společné rysy, pomocí kterých se liší od výrobních a distribučních odvětví zboží.“ Rozdíly, které jsou mezi marketingem služeb a marketingem výrobků uvádí ve své publikaci KRULOVÁ (2013, str. 94): 

Nehmotný charakter služeb- službu abychom měli zkušenosti se službou, je třeba ji prve vyzkoušet. Pokud s ní nebudeme spokojeni, náš názor nezmění ani úprava ceny ani reklamy a službu už vícekrát nevyužijeme. Naopak když budeme spokojeni, doporučíme službu dalším uživatelům. Nevýhodou služby je to, že je snadno napodobitelná a kopírovatelná konkurencí.



Charakter výroby- služba je plně vázána na místo spotřeby např. k tomu abychom využili městskou dopravu musíme přijít na zastávku MHD, abychom využili služeb zubaře, je nutné dostavit se do jeho ordinace, atd.



Pomíjivost služeb-službu nelze umístit na sklad.



Distribuční cesty- nákup služeb probíhá například pomocí cestovních kanceláří, zprostředkovatelů, aj.



Podmíněnost nákladů- oproti kalkulaci u výrobků, kde se berou v potaz náklady fixní a variabilní, u služeb to jsou tzv. „ balíky služeb“.



Vázanost služeb na jejich producenta.



Rozdíl marketingového mixu „8P“.



Hodnota služby je nedefinovatelná- záleží na tom, jak na službu pohlíží a co od služby očekává zákazník. Kvalitu služby také ovlivňuje technické vybavení podniku a jeho pověst.

24

3.4.1 Marketingový mix v cestovním ruchu Jak uvádí KRULOVÁ (2013, str. 98) marketingový mix nám slouží k tomu, abychom dosáhli svých marketingových cílů. Rozdíl mezi klasickým marketingovým mixem a marketingovým mixem tvořeným v cestovním ruchu je ten, že marketingový mix v cestovním ruchu se skládá z „8P“, které vychází z rozšíření „4P“, které jsou u klasického marketingového mixu. „8P“ popisuje ve své knize RYGLOVÁ (2009, str. 102-117): 

Produkt- jedná se o službu, nebo balík služeb. Tento balík zahrnuje jak služby základní (ubytování, stravování, doprava,..),tak i služby doplňkové (směnárenské služby,..)



Price - cena je jediná složka marketingového mixu, která nám přináší zisk. Hlavní cenové strategie v cestovním ruchu jsou: rozdílnost cen podle segmentu, podle fáze životního cyklu, psychologické ceny a jednotné ceny, jako například all inclusive.



Place - na rozdíl od distribuce výrobků, které jsou dodávány přímo k zákazníkovi, tak služby v cestovním ruchu lze využít pouze v místě jejich produkce. Lze využít různých distribučních cest v cestovním ruchu. Například prostřednictvím cestovních kanceláří, prostřednictvím internetu, cestovních agentur aj.



Promotion - tento pojem znamená marketingovou komunikaci, nebo- li komunikační mix. Tento nástroj nám umožňuje vhodnou komunikaci se zákazníky.



People - lidé jsou základním faktorem, který ovlivňuje kvalitu služby.



Partnership - tento prvek zahrnuje všechny zúčastnění jedince v cestovním ruchu. Jako jsou například subjekty umožňující dopravu, stravování, ubytování, pořadatelé kulturních akcí atd. Jelikož je většina podniků v cestovním ruchu malých nebo středních velikostí, je pro tyto podniky výhodné sjednat partnerské vztahy s ostatními poskytovateli cestovního ruchu a zaměřit se na společné cíle.



Packaging - tento pojem znamená balíčky služeb. Tyto balíčky představují směs několika služeb, které jsou tímto způsobem pro zákazníka finančně výhodnější a přitažlivější. 25



Programming -

je spojen s tvořením balíčků služeb. Zahrnuje postupy,

časové harmonogramy, úkoly a činnosti, pomocí kterých je služba nabízena zákazníkovi.

3.4.2 Marketingová komunikace v cestovním ruchu Důvody využití marketingové komunikace v cestovním ruchu uvádí KIRÁĽOVÁ (2003, str. 110-111) „Vytvoření dosažitelného a cenově přístupného produktu pro návštěvníky destinace nestačí-chtějí být informování a motivováni ke koupi.“ Také HESKOVÁ (1999, str. 75) uvádí záměr marketingové komunikace, jehož úkolem je zvolení takového média, aby bylo nejúčinnější. Jeho cílem je upoutat pozornost zákazníka. Hlavní nástroje marketingového mixu realizovaného v cestovním ruchu uvádí KRULOVÁ (2013, str. 99): 

Reklama- jedná se o neosobní a placenou formu propagace. Řadíme sem reklamu v TV, plakáty, prospekty, internetové stránky, inzeráty v tisku a katalogy. Katalogy mají významnou roli v propagaci v cestovním ruchu. Jsou hlavním nástrojem komunikace cestovní kanceláře se zákazníky.



Podpora prodeje- souhrn stimulů, pomocí kterých zákazníka přesvědčíme o tom, jak výhodnou nabídku mu přinášíme. Do této kategorie patří například soutěže, dárkové poukazy aj. Důležitým prvkem toho nástroje je také účast na veletrzích a výstavách, které jsou zaměřené právě na cestovní ruch.



Vztahy s veřejností- zahrnuje přímé i nepřímé vlivy na možné zákazníky s tím

účelem,

abychom

připomněli

fungování

cestovní

kanceláře

a nabízených produktů

3.4.3 Segmentace Segmentaci trhu popisuje ve své knize DOYLE (1998, str. 65) trh je tvořen zákazníky s podobnými potřebami. Ovšem tito zákazníci nejsou nikdy stejnorodí. Liší se ve výhodách, které požadují, částkou, kterou jsou ochotni nebo schopni zaplatit, sdělovacími prostředky, které sledují a množstvím, které nakupují. 26

Aby byl marketing v cestovním ruchu co nejlepší účinek je potřeba si trh uspořádat do různých segmentů. Jak uvádí PALATKOVÁ a ZICHOVÁ (2011, str. 51) „Pokusy o oslovení všech potenciálních zákazníků je velmi neefektivní. Naopak provádění segmentace pomáhá jasnějšímu porozumění potřebám a přáním vybraných skupin, tvorbě sofistikovanějším produktům, efektivnějšímu umísťování, komunikaci a v neposlední řadě využití všech zdrojů.“ K rozdělení trhu se podle PALATKOVÉ (2006, str. 93-96) využívají dvě kategorie segmentace: 



„Segmentace podle druhu cest 

rekreační cesty



obchodní cesty



návštěvy příbuzných a známých

Segmentace podle druhu zákazníka 

sociodemografický rozbor populace (vzdělání, zaměstnání,..)



teorie životního cyklu rodiny (požadavky na ubytování, doplňkové služby, výdaje na osobu,...)



věk a pohlaví



geografická analýza (návštěvnost ze zdrojových do cílových zemí ve stanovení době,...)



geodemografické sledování



psychografické sledování a analýza životního stylu (charakter osobnosti, motivace,..)



analýza přínosů a četnosti cest (počet cest, důvod konání cesty,..)



načasování (načasování po dnech, hodinách, měsících,...)“.

Proč, je tedy vhodné segmentaci uskutečnit uvádí PALATKOVÁ (2006, str. 95-96) 27

„Abychom získali odhad tržního potenciálu v jednotlivých zdrojových regionech, pro strategický marketing, pro tvorbu marketingového mixu pro stanovení cílové skupiny a pro větší nároky na znalost trhnu, flexibilitu a sofistikovanost marketingových plánů a jeho segmentů.“

3.4.4 SWOT analýza SWOT analýzu řadíme mezi tzv. situační analýzy. Podle KOTTLERA a KELLERA(2007, str.90) SWOT analýza nabízí zhodnocení slabých a silných stránek podniku (interní marketingové prostředí) a dále zhodnocení příležitostí a hrozeb organizace (externí marketingové prostředí). Jak již bylo uvedeno, hlavní rozdíl spočívá v tom, o jaké marketingové prostředí se jedná. SWOT analýza je v cestovním ruchu velmi často využívána metoda. Silné stránky neboli strengths analysis v cestovním ruchu nám podle KIRÁĽOVÉ (2003, str. 38) „Představují výhody daného destinace oproti konkurenci na trhu cestovního ruchu.“ Řadíme sem například dopravní dostupnost, historii, atraktivita, nabídka, péči o zákazníky atd. Slabé stránky nebo- li weaknesses analysis jsou opakem slabých stránek. Jak uvádí ve své knize autorka KIRÁĽOVÁ (2003, str. 38) „Slabé stránky je třeba co nejdříve odhalit, snížit jejich vliv na minimum, případně je celkem.“ Mezi slabé stránky můžeme řadit například image, cenu služby, neznalost cizích jazyků, politická nestabilita, klimatické podmínky aj. Podle VYSEKALOVÉ a kolektivu (2006, str. 47) „Silné a slabé stránky je možno hodnotit i s pomocí kriteriálních tabulek, kdy je každému kritériu přidělena určitá váha a pak následuje bodové ohodnocení podle zvolené stupnice. Každá z položek má svou vypovídací schopnost, můžeme však provést i celkové zhodnocení firmy a porovnávat výsledky v čase a s konkurencí.“

28

Příležitosti v anglickém jazyce opportunities jsou podle KOTTLERA a KELLERA (2007, str. 90) potřeby a zájmy kupujících. Důležitým cílem je najít a rozvíjet příležitosti a také na nich vydělávat. Podle KRULOVÉ (2013, str. 103) „Do příležitostí patří například stavba nové komunikace, příprava nových propagačních materiálů regionu, v nichž může být podnik prezentován, nebo možnost ucházet se o veřejnou finanční podporu.“ Hrozby v překladu do angličtiny threats jsou podle KOTTLERA a KELLERA (2007, str. 91) „Nepříznivé trendy nebo vývoje, které by mohly vést až k poklesu obratu nebo k zániku.“ Hrozby ve své publikaci uvádí KRULOVÁ (2013, str. 103) „Například neúspěch při zajišťování veřejných a finančních zdrojů, špatné povětrnostní podmínky pro provozování klíčových aktivit, jako je nedostatek vody pro sjízdnost řek apod..“ Shrnutí Marketing provází i cestovní ruch přičemž marketing v cestovním ruchu je součástí marketingu služeb. K dosažení marketingových cílů nám slouží marketingový mix. Marketingový mix v cestovním ruchu je oproti klasickému marketingovému mixu rozšířen o „4P“ (people, partnership, packaging, programming). Protože trh cestovního ruchu má různé zákazníky s různými potřebami a možnostmi je důležité provést segmentaci trhu. Trh cestovní ruchu dělíme podle druhu cest a jak již bylo řečeno, podle zákazníka.

3.5 Marketingový průzkum Definice marketingového průzkumu trhu je uvedena v knize od FORETA (2008, str. 9) kde uvádí, že u průzkumu jde o jednorázovou věc, která zajišťuje určitou výzkumnou technikou aktuální stav na trhu. Průzkum dále udává zadavatelům základní popis zjištěného stavu. Na rozdíl od marketingového výzkumu, který je dlouhodobý a využívá několika výzkumných postupů. Zahrnuje složitější statistické zpracování, zároveň porovnává a vyhodnocuje výsledky. Tyto výsledky jsou získány z různých zdrojů. U výzkumu dochází k hlubším znalostem a spojením.

29

Tak, jako je definován průzkum trhu, tak existuje i definice průzkumu zákazníků. Tento jen popisuje taktéž FORET (2008, str. 10) „Průzkum zákazníků lze chápat jako zjednodušenou variantu marketingového výzkumu. Jeho výsledky spíše jen popisují jevy, se kterými se v dané oblasti setkáváme. Zachycuje problém, který je předmětem výzkumného zájmu, jak v daném okamžiku vypadá.“ Velmi důležitý je i postup marketingového výzkumu. Tento proces popisuje FORET (2008, str. 23) „ Definování marketingového problému a cílů výzkumu – sestavení plánu výzkumu – shromáždění informací – statistické zpracování a analýza – prezentace výsledků i s praktickými doporučeními.“

3.5.1 Techniky marketingového výzkumu Popis tří základních technik marketingového výzkumu popisuje ve své publikaci FORET (2008, str. 41) „ Jedná se o konkrétní způsob sběru primárních dat, umožňující evidovat výskyt jevů a chování lidí, ale také zjistit jejich názory, postoje a motivy. Základní tři techniky marketingového výzkumu představují dotazování, pozorování a experiment.“ 3.5.1.1 Dotazování Jak uvádí FORET, STÁVKOVÁ a VAŇOVÁ (2006, str. 25) „Dotazování patří k nejrozšířenějším postupům marketingového výzkumu. Uskutečňuje se pomocí nástrojů (dotazníků, záznamových archů) a vhodně zvolené komunikace výzkumníka s nositeli informací – dotazovaným (respondentem). Tento kontakt může být přímý, bezprostřední jako je tomu v případě písemného zodpovídání našich otázek, nebo naopak zprostředkovaný tazatelem, vstupujícího mezi výzkumníka a respondenta jako je tomu při osobním dotazování, nebo třeba telefonickém.“ Mezi formy dotazování patří: 

telefonické dotazování



písemné dotazování



osobní rozhovor

30

3.5.1.2 Pozorování Jako další technika je uvedena technika pozorování. Podle FORETA, STÁVKOVÉ a VAŇOVÉ( 2006, str. 40) je pozorování způsob, kterým získáme primární informace. Pozorování provádí pouze proškolení pracovníci, nebo- li pozorovatelé. Pozorování může probíhat skrytě nebo zjevně. Pozorování lze rozdělit podle FORETA, STÁVKOVÉ a VAŇOVÉ (2006, str. 40) do dvou skupin: 

„standardizované (jsou přesně definovány jevy, které má pozorovatel sledovat, jsou dány kategorie, do kterých bude pozorované skutečnosti zařazovat,

je

stanoven

způsob

pozorování,

záznamu

a

chování

pozorovatele. 

nestandardizované (je určen pouze cil pozorování, pozorovatel má jinak volnost rozhodovat sám o jeho průběhu i jeho hlediscích. To však znemožňuje porovnávat výsledky získané různými pozorovateli).“

3.5.1.3 Experiment Jak uvádí ve své publikaci FORET, STÁVKOVÁ a VAŇOVÁ (2006, str. 41) experimentální techniky sledují působení jednoho jevu na druhý v nově vytvořeném prostředí. Jeho snahou je zachytit reakci na nový a jiný stav a najít důvody tohoto chování. Rozlišujeme dvě skupinu experimentu a to je: 

experiment laboratorní (jedná se o experiment, který je navozen v umělém prostředí)



experiment terénní (tento experiment se odehrává v přirozeném prostředí).

Shrnutí Abychom zjistili současný stav na trhu provádíme marketingový průzkum. Pro zjišťování používáme výzkumné techniky. Mezi výzkumné techniky řadíme dotazování, pozorování a experiment.

31

4 Praktická část 4.1 Informace o obci Sedlec Jak je uvedeno na internetových stránkách obce ( www.sedlecumikulova.cz), tak první písemný záznam o obci pochází z roku 1305. Ovšem jeho osídlení se předpokládá již od doby lovců mamutů. Sedlec se nachází v okrese Břeclav a leží u státní hranice mezi Rakouskem a Českou republikou. Nedílnou součástí obce Sedlec je i největší moravský rybník Nesyt (322 ha). U rybníka Nesyt je také největší slanisko v České republice, kde jsou slanomilné rostliny a živočichové. V okolí obce se vyskytují další významné subjekty jako jsou Skalky, Paví kopec, Liščí vrch, Studánkový vrch. Obcí Sedlec protéká potok Včelínek, jenž napájí soustavu Lednických rybníků. V blízkosti obce se jsou pozoruhodná a historicky bohatá města, jako je Mikulov, Valtice, ale také často navštěvovaný lednicko-valtický areál. Obrázek č.2 : Poloha obce Sedlec

Zdroj: www.mapy.cz Dle internetových stránek (www.sedlecumikulova.cz) „svůj rozvoj staví Sedlec nadále na aktivitách šetrných k přírodě – zemědělství, zejména vinařství a rozvoj turistiky a cestovního ruchu.“ Zaměření obce na zemědělství a vinařství lze včíst i ze znaku obce, který se skládá z obrácené stříbrné radlice, kterou provádí dvě stříbrné ratolesti vinné révy, jenž každá z nich má tři zlaté hrozny. 32

Obrázek č.3 Znak obce Sedlec

Zdroj: www.sedlecumikulova.cz V obci najdeme i několik historických památek. Řadíme zde kostel svatého Víta, Lázně (sirnatý pramen, v současnosti nejsou nijak využívány), sochy Jana Nepomuckého, Portzinsel a okrasný statek. Obec se pyšní nově vybudovaným sportovním areálem (fotbalové hřiště, běžecká dráha, doskočiště a víceúčelové hřiště), jenž je využíván pro různá sportovní utkání a to nejen místním sportovním klubem. Sedlec (německy Voitelsbrunn) měl k 1.1.2013 na 850 obyvatel. Přes obec Sedlec vedou 3 cyklostezky. A to Mikulovská vinařská stezka, Lichtensteinská cyklistická stezka – Valtická, lokální část cyklostezky Greenways Praha – Wien. Mikulovská vinařská stezka vede přes Mikulov, Sedlec, Úvaly, Valtice, Hlohovec, Lednice, Bulhary, Milovice, Pavlov, Dolní Věstonice, Strachotín, Ivaň, Pasohlávky, Brod nad Dyjí, Novosedly, Nový Přerov, Dobré Pole, Březí, Mikulov. Délka této trasy je 82 km. Lichtensteinská cyklistická stezka – Valtická o délce trasy 24 km je přes Hlohovec, Sedlec, Letohrádek Portz, Úvaly, Valtice, Celňák, Boří Dvůr. Lokální část cyklostezky Greenways Praha – Wien vede přes Hevlín, Nový Přerov, Březí, Mikulov, Sedlec, Úvaly, Valtice, Schrattenberg, Hernbaumgarten, Poysdorf. Celá cyklostezka Praha – Wien má celkově 440 km.

33

4.2 SWOT analýza obce Sedlec V následující části se autorka zabývá SWOT analýzou, která je přímo situována na obec Sedlec. Ve SWOT analýze jsou vyjádřeny silné a slabé stránky obce a její příležitosti a hrozby. Tabulka č. 1 Silné a slabé stránky obce Sedlec Silné stránky

Slabé stránky



poloha obce při hranicích s Rakouskem



velmi úzká nabídka stravovacích služeb



okolí obce (přírodní atraktivnost)



minimální značení v obci (například



největší moravský rybník Nesyt

chybí



oblast CHKO

zařízením, obec nemá značené ulice,



široká nabídka ubytovacích služeb

ukazatel cesty k vlakovému nádraží)



zemědělské družstvo, které se orientuje



k ubytovacím

neochota místních obyvatel zapojovat se a účastnit se různých kulturních akcí

především na oblast vinařství s nabídkou ochutnávky vín a občerstvením (pouze

ukazatelé



nízká frekvence autobusových a železničních spojů

v období od května do září) 

cyklostezky a vinařské stezky



webové stránky obce



nově vybudovaný sportovní areál



sezonní turistika



nová čistírna odpadních vod



nedostatek odpadkových košů



Soukromá střední škola Cultus



provoz obchodu s potravinami pouze



výskyt

sirných

pramenů



bývalých lázní 

konání



kulturních

akcí



výstava vín)  

doba

místní

většina kulturních akcí je orientována na místy

nezpevněná

dopravní

komunikace 

jazyková bariéra místních obyvatel

zemědělským družstvem festivaly vín



velmi nízká nabídka bytových prostorů

v roce 2013 poprvé pořádáno vinobraní



špatný stav cesty k vlakovému nádraží

v období

léta

pořádání

místním

zemědělským družstvem Sedlec 

otevírací

letní sezónu

(například

krojované hody, dětský den, karneval,

nevyhovující pošty

klimatické podmínky pro zemědělství a vinařství



přes pracovní týden + sobota dopoledne

v areálu

v srpnu 2013 pořádání Sedlfestu (festival blues, folku, jazzu a bigbítu)

Zdroj: Vlastní zpracování

34

Tabulka č. 2 Příležitosti a hrozby obce Sedlec Příležitosti

Hrozby



rostoucí venkovská turistika



úbytek obyvatel



zvýšení příjezdu zahraničních turistů



úbytek turistů (například z důvodu



zvýšení zájmu v oblasti cykloturistiky

velmi malé nabídky stravovacích



zavedení značení v obci a zlepšení

služeb)

značení cyklostezek



zhoršení služeb v oblasti ubytování



zlepšení propagace akcí konaných obcí



zhoršení životního prostředí



dotace od investorů na znovuobnovení



úpadek kvality cyklostezek

místních lázní



dopady ekonomické krize

zvýšení dotací obci (finance by mohly



nepříznivé počasí přes letní sezónu,



být použity na opravu nezpevněné

které

komunikace, opravu chodníků, opravy

zejména cykloturisty 

cesty na vlakové nádraží aj.) 

pořádání

kulturních

akcí

v areálu

základní

školy

formou malotřídky) 

roku 

vytvoření stravovacích služeb v obci



výstavba

bytové

místní

obce

(v současnosti probíhá výuka

přihlášení obce do soutěže o Vesnici

nové

návštěvnost

z důvodu nedostatku žáků

bývalých lázní obce Sedlec 

zavření

ovlivní

navštěvování občanů obce jiných obchodů s potravinami v okolí

jednotky

(například pro mladé rodiny, seniory) 

oprava Mikulovské vinařské stezky



rozšíření místní mateřské školy (MŠ je ve velké míře navštěvována dětmi z okolních měst a vesnic)

Zdroj: Vlastní zpracování

4.3 Aktuální nabídka služeb pro turisty v obci Sedlec V následujících kapitolách budou rozebrány služby ubytovací, stravovací, dopravní a další služby, které obec Sedlec nabízí svým turistům.

4.3.1 Ubytovací služby Jak již bylo uvedeno, obec Sedlec má širokou nabídku ubytovacích služeb. Většinu ubytovacích zařízení, která se nachází v Sedleci řadíme dle kategorie ubytovacích zařízení mezi penziony. 35

Dále jedno ubytovací zařízení v Sedleci řadíme dle druhu zařízení mezi ubytování v soukromí. V obci se tedy nacházejí tyto penziony: 

Penzion Nad Sklepem



Penzion Slavík



Penzion Vinařský dům Sedlec



Penzion Mlýn Sedlec



Penzion Sedlecký dvůr



Penzion Eva

A jedno zařízený typu ubytování v soukromí 

Apartmány Fojtova studna

Další možnost, jak v obci přenocovat je v areálu ZD Sedlec. Zde je možnost přenocovat ve vlastním stanu na louce. V následující části se autor věnuje základním charakteristikám ubytovacích zařízení. Tabulka č. 3 Analýza ubytování Penzion Nad Sklepem Kapacita ubytování

Kapacita 16 osob.

Ceny ubytování

Obsazenost: Dvě lůžka: 540 Kč osoba/noc se snídaní Tři lůžka: 460 Kč osoba/noc se snídaní Čtyři lůžka: 400 Kč osoba/noc se snídaní

Vybavení penzionu

Úschovna kol, zahrada s grilem a posezením, dětský koutek, televize, wifi zdarma, parkoviště

Stravování

Snídaně, možnost posezení ve vlastní vinárně i s nabídkou stravování

Nabídka služeb

Cimbálová muzika, degustace vín, pečení selete, grilování, firemní a rodinné akce

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z www.nadsklepem.cz

36

Tabulka č. 4 Analýza ubytování penzion Slavík Kapacita ubytování

Celková kapacita 24 osob

Ceny ubytování

450 Kč osoba/noc se snídaní

Vybavení penzionu

Společenská místnost, venkovní gril, úschovna kol, wifi připojení a televize zdarma, parkoviště

Stravování

Snídaně, možnost objednání večeří formou grilování

Nabídka služeb

Degustace vín, cimbálová muzika

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z www.penzionslavik.cz Tabulka č. 5 Analýza ubytování Penzion Vinařský dům Sedlec Kapacita ubytování

Celková kapacita 26 osob

Ceny ubytování

V hlavní sezóně: 450 Kč osoba/noc Mimo hlavní sezónu: 360 Kč osoba/noc

Vybavení penzionu

Půjčovna a úschovna kol, společenská místnost, infra sauna, stolní fotbal, parkoviště, venkovní gril, posezení venku, dětské pískoviště

Stravování

Snídaně, možnost zajištění polopenze

Nabídka služeb

Degustace vín, cimbálová muzika

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z www.vinarskydumsedlec.cz Tabulka č. 6 Analýza ubytování penzion Mlýn Sedlec Kapacita ubytování

Celková kapacita 53 lůžek.

Ceny ubytování

Jednolůžkový pokoj 650 Kč/pokoj Dvoulůžkový pokoj 1000 Kč/pokoj Třílůžkový pokoj 1350 Kč/pokoj Čtyřlůžkový pokoj 1600 Kč/pokoj Čtyřlůžkový apartmán 1800Kč/pokoj

Vybavení penzionu

Úschovna kol, parkoviště,wifi připojení zdarma, letní terasu

Stravování

Možnost stravování ve vlastní restauraci

Nabídka služeb

Rybolov, country večery, tradiční moravská zabíjačka, cimbálová muzika

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z www.mlynsedlec.cz

37

Tabulka č. 7 Analýza ubytování penzion Sedlecký dvůr Kapacita ubytování

Celková kapacita 30 osob.

Ceny ubytování

384 Kč osoba/ noc se snídaní

Vybavení penzionu

Parkování v objektu, uzamykatelné místo pro kola a motorky, malý kuchyňský kout

Stravování

Snídaně

Nabídka služeb

-

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z www.sedleckydvur.cz Tabulka č. 8 Analýza ubytování penzion Eva Kapacita ubytování

Celková kapacita 13 lůžek.

Ceny ubytování

Klasický pokoj: 350 Kč osoba/noc Apartmán: 400 Kč osoba/noc

Vybavení penzionu

Společnou kuchyň, archivní a vinný sklep, parkování, terasa s možností grilování, sauna, úschovnu kol.

Stravování

Vlastní

Nabídka služeb

Degustace vín

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z www.penzioneva.webnode.cz/ Tabulka č. 9 Analýza ubytování apartmány Fojtova studna Kapacita ubytování

Celková kapacita 20 osob.

Ceny ubytování

Apartmán 1-3 při obsazenosti: 1 osoba: 700 Kč osoba/noc, 2 osoby: 500 Kč osoba/noc, 3 osoby: 450 Kč osoba/noc, 4 osoby: 400 Kč osoba/noc Apartmán 4 a 7 při obsazenosti: 1 osoba: 800 Kč osoba/noc, 2 osoby: 600 Kč osoba/noc, 3 osoby: 550 Kč osoba/noc, 4 osoby: 500 Kč osoba/noc.

Vybavení penzionu

úschovna kol, gril, společenská místnost s dětským koutkem, parkoviště

Stravování

snídaně

Nabídka služeb

ochutnávka vín, propůjčení osobního automobilu, půjčovna kol a dětských vozíků za kolo

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z www.fojtovastudna.cz

38

4.3.2 Stravovací služby v obci Sedlec Velkou nevýhodou turisticky hojně navštěvovaného Sedlece jsou jednoznačně stravovací služby. Mimo sezónu je minimální možnost pro obyvatele navštívit restauraci, či jiné stravovací zařízení. Penzion Nad Sklepem ovšem nabízí celoroční možnost stravovat se ve větší míře formou studených pokrmů. Jako například nakládaný hermelín, paštika z husích stehen apod. Ovšem najdeme zde i nabídku teplých pokrmů, jako je polévka (dle nabídky), opečené cigáro, grilovaný hermelín, guláš aj. Penzion pořádá tématické víkendy, jako například víkend s husími specialitami. K nabídce patří také nápoje. Vlastní víno, Sedlecká vína, točené pivo a jiné alkoholické i nealkoholické nápoje. V obci se nachází přímo u hlavní silnice směrem na Mikulov stravovací zařízení MOTORESTGastro. Na webových stránkách Gastra (www..motorestgastro.wbs.cz) se lze dočíst, že motorest je otevřen v roce 2014 až od 15.3. A to pouze v pátek, sobotu a neděli. Tato otvírací doba je nevyhovující zejména přes léto, kde většina turistů je v obci i přes týden. V letní sezóně 2013 se často před dveřmi motorestu objevovala tabule s nápisem DNES ZAVŘENO. Tato restaurace se v roce 2013 změnila na samoobslužnou restauraci. Dále má vlastní restauraci penzion Mlýn Sedlec. Tato restaurace je přes sezónu v provozu od 1.4.2014 a to celý týden. Mezi její nabídku patří polévky, studené předkrmy, ale také česká a moravská kuchyně, rybí speciality, burgery, dále dezerty a pochoutky k pivu a vínu. V její nabídce jsou samozřejmě alkoholické a nealkoholické nápoje. Výhodou tohoto celého zařízení je, že se nachází přímo na stezce vedoucí z Mikulova. Již čtvrtým rokem je v areálu zemědělského družstva Sedlec otevřen stánek s občerstvením, který nese název Bašta U Lisu. Tento stánek nabízí všem svým hostům v období od května do září pochoutky, jako jsou grilovaná masa, škvarky, paštiky, degustační sousta, hermelín na grilu, po domácku nakládaný hermelín a jiné. Nevýhodou tohoto stánku je, že nabízí pouze nealko nápoje. Jako je točená Kofola, točená malinovka a další nápoje. Ovšem kdo touží po alkoholických 39

nápojích, tak ve stejném areálu naproti okýnka stánku s občerstvením se nachází ochutnávka Sedleckých vín. Tento celý areál mají v oblibě cyklisté, kteří zde odpočívají. Výhodou je dětské hřiště, sociální zařízení, prostorná louka, pergola s posezením a možnost přenocování ve vlastním stanu. Jak již bylo uvedeno, v tomto areálu se pořádají akce. Jako jsou festivaly vín, vinobraní, Benátská noc, slouží jako zastávka cyklistického pelotonu a další. Cyklisté mohou odtud pokračovat na nově vybudované Lichtensteinské cyklostezce ve směru na Hlohovec. V obci se nachází také hospodské zařízení. Zde se strava neprodává. Jsou zde pouze nápoje alkoholické i nealkoholické a nabízeny jsou pouze pochutiny, jako například brambůrky, tyčinky, oplatky aj. Přes léto je zde možnost zakoupení kopečkové zmrzliny. V areálu bývalých lázní se nachází občerstvení U Kuby. Zde jsou prodávány ve větší míře alkoholické a nealkoholické nápoje. Dále jsou také nabízeny brambůrky, tyčinky, korbáčky aj. Při pořádání různých akcí, jako například krojované hody, country bál aj. je součástí vždy občerstvení (grilované maso, uzené maso, pečené sele aj.) Stravování nabízí svým hostům i některé penziony. Nejčastěji se jedná o formu snídaně. Další stravování je na domluvě. Tato zařízení nabízejí i degustace vín ať už ve vlastním sklepě nebo po domluvě ve sklepu družstevním

4.3.3 Dopravní služby v obci Sedlec Do jihomoravské obce Sedlec se lze dostat několika způsoby. Jedním z nich je železniční doprava. Sedlec se nachází na trase Znojmo – Břeclav a zpět. Vlak zde zastavuje několikrát denně. Jízdenky si je nutno zakoupit předem (IDS) nebo přímo ve vlaku. Vlaky, které projíždí tuto trasu jsou přizpůsobeny přepravě jízdních kol. Dalším způsobem, jak se do obce dostat je silniční doprava. Sedlec se nachází asi 6 km od Mikulova, 7 km od Valtic, 20 km od Břeclavi. Dále se do Sedlece lze dostat

40

z Lednice směrem na Mikulov. Ovšem tato cesta je v zimě neudržována. Lednice se nachází 10 km od Sedlece. V obci se nachází dvě zastávky autobusové dopravy. Sedlec se nachází na lince ve směru Mikulov – Valtice a zpět. Jedna ze zastávek je přímo v obci a druhá v části obce zvaná „kolonie“. Tuto autobusovou dopravu zajišťuje společnost Bors Břeclav a.s.. Autobus zde zastavuje také několikrát za den. Jeho výhodou je snažší dostupnost, oproti vlakovému nádraží, které je vzdálenější. Dalším typem dopravy, kterým je možno dostat se do Sedlece je cyklistická doprava. Tato doprava je v posledních letech hojně využívána spíše turisty. Někteří obyvatele tento typ využívají pro dopravu do jejich zaměstnání nebo jako způsob dostavení se k jejich polím a vinohradům. Jak již bylo napsáno, obcí vedou tři cyklostezky. Mikulovská vinařská stezka, Lichtensteinská cyklistická stezka – Valtická, lokální část cyklostezky Greenways Praha – Wien.

4.3.4 Další služby v obci Sedlec V obci se nacházejí dva obchody s potravinami. Dále je zde Česká pošta, psí salón; pedikůra, manikůra a modeláž nehtů, fotografické služby, knihovna.

4.4 Vlastní marketingový průzkum 4.4.1 Sběr primárních dat Na základě provedeného kvantitativního průzkumu bylo získáno a vyhodnoceno celkem 208 dotazníků. Marketingový průzkum probíhal od poloviny července do konce srpna roku 2013 v obci Sedlec. Dotazníky byly umístěny na těchto místech: ochutnávka Sedleckých vín, občerstvení Bašta U Lisu, penzion Nad sklepem a apartmány Fojtova studna. Tato místa byla zvolena z důvodu nejčastějšího výskytu cykloturistů. Celkový objem nachystaných dotazníků činil 250. Jak již bylo uvedeno, návratnost vyplněných dotazníků byla 208, což značí 83,2 % úspěšnost návratu.

41

Dotazník obsahoval celkem 10 otázek. Z toho 7 otázek bylo zaměřeno na hodnocení spokojenosti s cyklostezkami a službami s turistikou spojenými a celkem 3 otázky byly určeny na identifikační údaje turistů. Dotazník měl 3 otevřené otázky, kam mohl respondent uvézt svou odpověď a u dalších otázek byla na výběr pouze jedna možnost. Otázka číslo 1 se skládala z dalších třech podotázek. Pro účely této bakalářské práce budou vybrány a následně graficky vyhodnoceny otázky číslo 3,4,5,6 a 7. Z vyhodnocení těchto otázek budou dále plynout návrhy a doporučení autorky.

4.4.2 Vyhodnocení otázek marketingového průzkumu Otázka č. 1 Jak jste spokojeni Tato otázka se skládala ze tří podotázek. První z nich zní: Jak jste spokojeni s kvalitou cyklostezek v Sedleci? 40,86 % dotazovaných odpovědělo, že jsou s kvalitou cyklostezek v obci velmi spokojeni. 53,37 % respondentů je s kvalitou spíše spokojeno, spíše nespokojeno je 4,33 %, velmi nespokojeno je 0,48 % dotazovaných a zbytek odpovědělo, že neví, což činí 0,96 % odpovědí. Může to být z důvodu, že do obce nedojeli na kole, ale automobilem a dělali například jen doprovod. Další podotázka u otázky číslo 1 řeší spokojenost s okolím cyklostezek v Sedleci. Možnost odpovědí byla stejná, jako u první podotázky. Velmi spokojeno s okolím cyklostezek v Sedleci je 51,44 % dotazovaných, spíše spokojeno je 44,23 %, spíše nespokojeno je 3,85 % respondentů, odpověď velmi nespokojeni neurčil žádný dotazovaný a na odpověď nevím reagovalo 0,48 % respondentů. Poslední podotázka se zabývá spokojeností se značením cyklostezek v Sedleci. Velmi spokojeno je 26,44 % respondentů, dále spíše spokojeno je 47,59 %, spíše nespokojeno 18,27 %, velmi nespokojeno je 3,85 % dotazovaných a stejný počet odpovědí bylo zaznamenáno u odpovědi nevím. Otázka č.2 Jak hodnotíte náročnost cyklostezek v okolí obce Sedlec u Mikulova? Respondenti měli na výběr z pěti odpovědí: velmi náročná, náročná, nenáročná, velmi nenáročná a odpověď nevím. To, že jsou cyklostezky velmi náročné zvolilo 0,48 % dotazovaných, náročné se 42

zdají být cyklostezky v okolí Sedlece 8,17 %, jako nenáročné hodnotí tyto stezky 79,33 % dotazovaných, velmi nenáročné pak 12,02 % a odpověď nevím nezvolil nikdo. Otázka č. 3 Jaké nedostatky mají dle Vašeho názoru cyklostezky v okolí obce Sedlec u Mikulova? Tato otázka byla otevřená. Zkoumá to, co cykloturisté považují za nedostatky u cyklostezek v Sedleci. Graf č. 1 Jaké nedostatky mají dle Vašeho názoru cyklostezky v okolí obce Sedlec u Mikulova? špatné značení 3,85 % 26,92 %

30,29 %

špatný povrch málo stravovacích zařízení málo odpočívadel

17,31 %

7,69 %

část trasy vede souběžně s automobilovou dopravou žádné

1,92 %

12,02 % nevím

Zdroj: Vlastní zpracování Jak z grafu vyplývá, nejčastější odpověď byla, že tyto cyklostezky nemají žádný nedostatek. Tuto odpověď napsalo 30,29 % respondentů. Ale jako velký nedostatek cyklisté považují špatné značení stezek a značení v obci, a to v 26,92 %. Možnost vyjádřit se k této problematice měli dotazovaní u otázky č.1, kde nejčastější odpověď byla, že jsou spíše nespokojeni. Třetí nejčastější odpověď a to 17,31 % byla, že jako nedostatek považují špatný povrch cyklostezky. Špatný povrch byl zaznamenán na Mikulovské vinařské stezce, kde je povrch místy nezpevněný, jsou zde výmoly a překážky v cestě, jako například kamení. Další častá odpověď a to s 12,02 % byla málo stravovacích zařízení. Tuto problematiku bude autorka dále 43

řešit v části návrhů. 7,69 % respondentů odpovědělo, že jim vadí, že část trasy vede přes frekventovanou silniční komunikaci. Jedná se převážně o Mikulovskou vinařskou stezku, jejíž část vede po hlavní silnici ve směru od Sedlece na Mikulov. 3,85 % případech byla odpověď na otázku nevím. 1,92 % dotazovaných uvádí, že jim podél cyklostezek chybí více odpočívadel. Otázka č. 4 Jaké přednosti mají dle Vašeho názoru cyklostezky v okolí obce Sedlec u Mikulova? Otázka číslo 4 byla taktéž otevřená. Na rozdíl od třetí otázky řeší přednosti cyklostezek v okolí obce. Graf č. 2 Jaké přednosti mají dle Vašeho názoru cyklostezky v okolí obce Sedlec u Mikulova? krajina nenáročnost trasy

1,44 % 5,77 % 3,37 % 7,21 %

39,90 %

ochutnávka vín v ZD Sedlec

5,77 % občerstvení v ZD Sedlec

kvalitní povrch možnost jízdy na in-line bruslích

10,58 %

žádné

25,96 %

nevím

Zdroj: Vlastní zpracování Z grafického znázornění odpovědí na otázku číslo 4 je zřejmé, že největší předností místních cyklostezek je jednoznačně jejich okolí. Takto zodpovědělo 39,90 % dotazovaných. Obec Sedlec a celkově jižní Morava se řadí mezi nejkrásnější kouty České republiky. Místní cyklostezky jsou lemovány vinohrady, rybníky, loukami a jinými přírodními krásami. Na druhém místě s 25,69 % je nenáročnost trasy. Je to velká výhoda zejména pro rodiny s dětmi, starší osoby nebo příležitostné cyklisty. 44

Nenáročnost byla hodnocena i u otázky č. 2 zde uvedlo téměř 80 % respondentů, že cyklostezky jsou nenáročné. V necelých 11 % dotazovaní uváděli jako přednost ochutnávku Sedleckých vín v areálu zemědělského družstva Sedlec. Tato ochutnávka je otevřena od začátku května do konce září. Patří mezi nejčastější zastávky cykloturistů. Při pořádání různých akcí v tomto areálu, jako například Benátská noc, Festival vín aj. je návštěvnost toho areálu i v řádu tisíců návštěvníků. Vstupné na tyto akce je vždy zdarma. V areálu je možnost posezení, ochutnávky vín, občerstvení, stanování, hraní petanque, minigolf a dětské hřiště. Občerstvení v areálu ZD Sedlec (Bašta u Lisu) uvedlo jako přednost 5,77 % dotazovaných. Na 7,21 % respondentů uvedlo jako přednost kvalitní povrch. Tato odpověď byla častá i u otázky týkající se nedostatků. Jak již bylo uvedeno, se špatným povrchem se setkáváme pouze u jedné z cyklostezek vedoucí v okolí obce. 1,44 % odpovědělo, že předností shledávají možnost jízdy i na in-line bruslích, 5,77 % odpovědí bylo, že cyklostezky nemají žádné přednosti a 3,37 % odpovědí bylo nevím. Otázka č. 5 Jak hodnotíte stravovací služby v Sedleci u Mikulova? Tato otázka měla na výběr z pěti odpovědí. A zjišťuje názor turistů na spokojenost v oblasti stravování v obci, a jestli vůbec tuto službu využili. Graf č. 3 Jak hodnotíte stravovací služby v Sedleci u Mikulova?

25,00 %

11,06 %

2,88 %

velmi dobré dobré špatné velmi špatné nevím

11,06 % 50,00 %

Zdroj: Vlastní zpracování 45

Přesně 50 % dotazovaných vybralo možnost, že stravování hodnotí dobře. 11,06 % odpovědí bylo velmi dobré, což nám napovídá, že cyklisté byly ve větší míře spokojeni s nabídkou stravovacích služeb, ovšem jako špatné hodnotí stravovací služby 11,06 % a jako velmi špatné 2,88 %. 25% dotazovaných uvedlo odpověď nevím, což zřejmě značí, že se v obci nestravovali. Otázka č. 6 Jak hodnotíte ubytovací služby v Sedleci u Mikulova? Šestá otázka měla na výběr také z 5 možností odpovědi. Oproti otázce číslo 5 zkoumá spokojenost se službami v oblasti ubytování. Graf č. 4 Jak hodnotíte ubytovací služby v Sedleci u Mikulova? 14,90 %

velmi dobré dobré špatné 24,52 %

nevím

59,62 % 0,96 %

Zdroj: Vlastní zpracování Z výše uvedeného grafu vyplývá, že více než polovina dotazovaných Sedlecem pouze projížděla, nebyla zde ubytována. Přesný počet je 59,62 %. Ti dotazovaní, kteří zde přespali hodnotí ubytovací služby kladně. A to odpovědí, že ubytovací služby v Sedleci jsou velmi dobré s 14,90 % a dobré s 24,52 %. Za špatné služby v oblasti ubytování v obci považuje 0,96 % dotazovaných, což jsou 2 respondenti.

46

Otázka č. 7 Jaké další služby byste uvítali v Sedleci u Mikulova? Otázka číslo sedm byla vytvořena formou otevřené otázky. Udává informace o tom, jaké služby cykloturistům v obci chybí. Graf č. 5 Jaké další služby byste uvítali v Sedleci u Mikulova? prodloužení otevírací doby areálu ZD Sedlec více stravovacích možností 11,54 %

4,81 %

prodej piva v areálu ZD Sedlec 17,31 %

cykloservis

15,87 % 2,40 %

informační centrum více odpočívadel

11,54 % zvýšení propagace obce

4,81 %

možnost koupání (koupaliště) 20,19 %

1,44 % 0,96 %

9,13 % kulturní akce žádné nevím

Zdroj: Vlastní zpracování Největší počet odpovědí zaznamenalo s 20,19 % koupaliště. Možnost koupání by v letních dnech ocenili nejen turisté, ale i místní obyvatele. Druhá nejčastější odpověď byla, že by turisté uvítali v obci více možností na stravování. Tuto odpověď uvedlo 17,31 % dotazovaných. 15,87 % dotazovaných odpovědělo, že nepotřebují žádné další služby. Důvod jejich odpovědi může být i ten fakt, že obcí pouze projíždějí a při šetření využili pouze jednu službu, která jim vyhovuje (například došlo k vyplnění při zastávce v areálu ZD Sedlec a využili služeb, které tento areál nabízí, byli spokojeni a dále se již v obci nezastavili nebo se zde nezdrželi). Se stejnou výší 11,57 % se umístily odpovědi nevím, a že by cykloturisté rádi využili 47

služeb cykloservisu, který v obci chybí. 9,13 % respondentů vyžaduje v obci informační centrum. 4,81 % odpovědí žádalo o prodloužení otvírací doby areálu ZD Sedlec. Otvírací doba je od začátku května do konce června pátek-neděle od 10 do 18 hodin. Pres letní prázdniny je otevřeno od 10 do 18 hodin a poté v září je stejná otvírací doba jako mimo letní prázdniny. Otvírací doba platí pro ochutnávku vín, tak i pro občerstvení Bašta U Lisu. Se stejnou výší procent se vyskytly odpovědi, že turisté v obci touží po více kulturních akcí. 2,40 % respondentů uvedlo, že by chtěli aby se v areálu ZD Sedlec prodávalo pivo. Tento úmysl již byl navržen, ale poté zamítnut. V areálu se prodává pouze víno vlastní výroby ZD Sedlec Sedlecká vína a do budoucna se s prodejem piva nepočítá. Pivo není k dostání ani na žádných kulturních akcích pořádaných ZD Sedlec. Předposlední místo obsadila odpověď, že turistům chybí více odpočívadel a to s 1,44 %. Tato odpověď byla již zaznamenána u otázky číslo 3. S nejméně odpověďmi byla určena odpověď se zvýšením propagace obce a to s 0,96 %. Otázka č. 8 – 10 Identifikační údaje Mezi dotazovanými bylo 52,88 % mužů a zbylých 47,12 % tvořily ženy. Ve věku do 18 – ti let odpovídalo 4,81 % dotazovaných, v rozmezí od 19-39 letech se nacházelo 46,63 % dotazovaných, 43,27 % respondentů bylo ve věku od 40 do 64 let a nad 65 let bylo 5,29 % respondentů. Bydliště respondentů bylo uváděno následovně. Praha 12,98 %. Středočeský kraj 10,09 %, Jihočeský kraj 4,81 %., Plzeňský kraj 3,37 %, Karlovarský kraj 0,96 %, Ústecký kraj 7,21 %, Liberecký kraj 9,62 %, Královéhradecký kraj 6,25 %, Pardubický kraj 6,73 %, kraj Vysočina 1,92 %, Jihomoravský kraj 16,35 %, Olomoucký kraj 3,85 %, Moravskoslezský kraj 9,13 %, Zlínský kraj 1,44 % a zahraničí 5,29 %. Z toho vyplývá, že nejvíce dotazovaných bylo z jižní Moravy, Prahy a středních Čech. Shrnutí marketingového průzkumu Jak

vyplývá

z výsledků

průzkumu,

nejvíce

dotazovaných

pocházelo

z Jihomoravského kraje, ve věku od 19-39 let. Nejvíce v obci postrádají možnost koupání v letních dnech, dále větší možnost stravování, cykloservis, informační centrum aj. Zhruba 60 % respondentů odpověděla na spokojenost s ubytovacími službami nevím, což značí to, že obcí projíždí a nezdrželi se zde přes noc. Ovšem 48

zbytek hodnocení ubytování je ve většině kladné. Stravovací služby, které jsou nyní v obci k dispozici jsou hodnoceny polovinou jako dobré, dále jsou umístěny rozporuplné odpovědi špatné a velmi dobré. Až 25% respondentů odpovědělo nevím, což svědčí o tom, že službu nevyhledávali, nebo současná nabídka jim nevyhovovala a raději zvolili stravování v okolí. Jednoznačnou předností cyklostezek v okolí obce Sedlec je jejich nenáročnost a krajina, kterou cyklostezky vedou. Toto je velké lákadlo zejména pro rodiny s dětmi. Jako nedostatky uváděli dotazovaní špatné značení a místy nekvalitní povrch.

4.5 Návrhy a doporučení V této kapitole se autorka zabývá návrhy a doporučeními, která by mohla být obci nápomocná k uspokojení potřeb cykloturistů. A to konkrétně návrhy na nové stravovací zařízení, cykloservis, poskytování informací, prodloužená otevírací doba ZD Sedlec a značení penzionů v obci. Z výsledků průzkumu vyplynulo, že nejvíce respondenti požadují možnost koupání. Vzhledem k tomu, že u obce leží největší moravský rybník Nesyt a v okolí se nacházejí další rybníky (Nový rybník, Hlohovecký rybník, Prostřední rybník, Zámecký rybník, Mlýnský rybník aj.), považuje autorka návrh možnosti koupání za nepodstatný.

4.5.1 Popis a ekonomické zhodnocení navržených doporučení 4.5.1.1 Návrh nového stravování Dle autorky by bylo nejlepší místo pro otevření nového stravovacího zařízení v obci naproti České pošty. Toto místo je zajímavé, protože tudy projíždí většina cykloturistů. Nachází se u hlavní silnice ve směru Mikulov – Valtice a také pří výjezdu z obce právě na tuto silnici. Za velkou výhodu lze považovat také to, že v minulosti zde již stravovací zařízení bylo. Prostory jsou přizpůsobeny pro provoz pohostinství. Úpravy interiéru by byly minimální a to typu nová výmalba, nové zařízení, oprava sociálního zařízení, oprava kuchyně a pod. Zaměření by mělo být na tzv. cykloterasu. Místo, kam by cyklisté mohli umístit svá kola a zároveň se mohli stravovat venku na čerstvém vzduchu. Terasa, která je v současnosti k dispozici před objektem má kapacitu cca 15 osob. Představa stravy je dle autorky následující. 49

Na každý den by bylo stanovené menu, které by zahrnovalo polévku a hlavní chod. Hlavní jídlo formou tzv. minutek. Například guláš, vepřový řízek s brambory, kuřecí špíz, kynuté knedlíky, různé omáčky aj. V jídelníčku by se také nacházely stálá jídla, jídla pro děti, dezerty (například štrůdl, medovník, palačinky aj.), saláty a přílohy. Jako nápoje točené pivo, točená Kofola, horké nápoje, vody, džusy aj.. A také nápoje, které si mohou vzít cyklisté s sebou, tedy zejména v PET láhvích, které jsou vhodné do stojanu na láhve, který má cyklista připevněný na kole. Jelikož obcí projíždí ve velké míře rodiny s dětmi, podnik by mohl nabízet svým malým zákazníkům například ledovou tříšť a také možnost odpočinku v dětském koutku. To, zda by byla restaurace otevřena po celý rok by záleželo na zájmu zákazníků o to, aby byl provoz zachován i mimo sezónu. Otevírací doba v sezóně od 10 hodin do 22 hodin. Provoz do 22 hodiny večer je určen z toho důvodu, že turisté, kteří zde nocují by rádi zvolili po náročném dni na kole nebo jiné turistické aktivitě možnost večeře. Personál restaurace by se skládal z 2 kuchařů, 1 pomocná síla do kuchyně (možnost brigádně), 3 členové obsluhy (z toho 2 brigádně). Podmínkou je vlastnictví zdravotního průkazu pracovníka v potravinářství. Celkové náklady na rekonstrukci by dle autorky byly zhruba 90 000 Kč (nová výmalba, úprava podlahy, obklady v kuchyni aj.) Při odebírání nápojů nabízejí společnosti, jako například Kofola a.s. svým odběratelům zapůjčení lednice na nápoje. Dále pak slunečníky, trička a jiné propagační materiály. Jak již bylo uvedeno, pro malé návštěvníky by byl k dispozici nápoj zvaný ledová tříšť. Tento produkt ocení zejména při horkých letních dnech. Cena výrobníku ledové tříště je 19 950 Kč bez DPH a jeho výrobce je společnost CAB. Níže uvedená tabulka obsahuje kalkulaci vybavení kuchyně. Ceny jsou uvedeny bez DPH.

50

Tabulka č. 10 Kalkulace nákladů na vybavení kuchyně Název

Cena

Elektrická fritéza

2 983 Kč

Elektrický sporák s troubou

31 671 Kč

Grilovací deska

6 239 Kč

Elektrický varný kotlík

3 071 Kč

Mikrovlnná trouba

2 646 Kč

Myčka nádobí a skla

28 592 Kč

Lednička

22 999 Kč

Mrazící skříň

24 999 Kč

Pracovní stůl

4 960 Kč

Kovový regál

1 800 Kč

Ostatní (gastronádoby, talíře,

80 000 Kč

příbory,skleničky a jiný drobný majetek) 179 960 Kč

Celkem

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z www.chevron-gastro.cz; www.sving.cz; www.gastronádoby.cz; www.ikea.cz Jelikož interiér není vybaven, je za potřebí nakoupit nové vybavení, jako jsou stoly, židle aj. Tabulka číslo 11 uvádí ceny tohoto vybavení. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Tabulka č. 11 Kalkulace nákladů na vybavení interiéru Název

Cena za kus

Počet kusů

Cena celkem

Židle

940 Kč

24

22 560 Kč

Stůl

2 620 Kč

6

15 720 Kč

Dětská židle

399 Kč

2

798 Kč

Dekorace

-

-

20 000 Kč 41 078 Kč

Celkem

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z www.stima.cz, www.ikea.com Stravovací zařízení by mohlo uspokojit potřeby i svých malých zákazníků. Pro svůj odpočinek by měli využít dětského koutku, který by byl součástí zařízení. Tabulka číslo 12 uvádí ceny vybavení do dětského koutku, který by byl umístěn v interiéru. Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

51

Tabulka č. 12 Kalkulace nákladů na vybavení dětského koutku Název

Cena za kus

Počet kusů

Cena celkem

Hrací podložka

199 Kč

1

199 Kč

Malířský stojan

399 Kč

1

399 Kč

Křídy

19 Kč

2

38 Kč

Drobné hračky

-

-

826 Kč

Dětský stůl

699 Kč

1

699 Kč

Dětská židle

299 Kč

2

598 Kč 2 759 Kč

Celkem

.Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z www.ikea.cz Aby se zákazníci mohli v letních dnech stravovat i venku na terase, je zapotřebí terasu vybavit posezením. Pro cyklisty je také důležité mít kam umístit svá kola. Tabulka číslo 13 udává kalkulaci nákladu na venkovní vybavení. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Tabulka č. 13 Kalkulace nákladu na vybavení exteriéru Název

Cena za kus

Počet kusů

Cena celkem

9 260 Kč

1

9 260 Kč

Stůl, 4 židle

10 450 Kč

1

10 450 Kč

Stůl, 6 židlí

13 430 Kč

1

13 430 Kč

2 200 Kč

4

8 800 Kč

Stůl, lavice a 2 křesla

Stojan na kolo (celkem 6 kol)

41 940 Kč

Celkem

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z www.ikea.com, www.kacerle.cz

4.5.1.2 Cykloservis Poptávka po cykloservise je od cykloturistů v obci vysoká a to ne z pohledu seřízení kola, ale v případě, kdy na kole dojde k určitému defektu. Dle autorky by bylo vhodné v obci vybudovat menší opravnu kol, nebo alespoň umístit do často navštěvovaných míst základní nářadí pro opravu svépomocí. V případě opravny kol by docházelo k základním opravám, jako například dofouknutí kola, výměna pláště kola, seřízení brzd aj. Proto by se rozměrově nejednalo o nijak rozsáhlý objekt, ale o zahradní domek na nářadí o rozměru 52

cca 244x112x180 cm. Tento objekt by mohl být umístěn například do prostoru ZD Sedlec, jelikož je to velmi častá zastávka cykloturistů a nachází se přímo na jedné z cyklostezek. Obsluha tohoto zařízení by zde nemusela trávit celé dny, ale mohla by vyvěsit kontaktní údaje v případě potřeby využít tuto službu. Poskytování této služby by byl vhodný přivýdělek pro zručného člověka v důchodovém věku, který se často nachází v blízkosti svého domova. Z každého vykonaného úkonu by měl stanovenou částku, která mu připadá za práci. Tabulka číslo 13 uvádí náklady na pořízení menší opravny kol a jejího vybavení. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Tabulka č. 14 Kalkulace nákladů na zařízení opravny kol Název

Cena

Zahradní domek na nářadí

5 999 Kč

Nářadí a potřeby k opravě kol *

8 210 Kč

Drobný majetek určený k prodeji **

1 833 Kč

Celkem

16 042 Kč

* Brzdy, duše, hustilka, měřič tlaku, lepení, převodníky, brzdové lanka, pláště, řetězy aj. ** Blatníky, lahve, nosiče lahví, osvětlení, odrazky aj. Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z www.navija.cz, www.cyklovýbava.cz Při rozhodnutí se o pořízení pouze základního nářadí pro vlastnoruční opravu by byla cena následující. Kufr se základním nářadím 2 670 Kč, hustilka 324 Kč, lepení ve spreji 101 Kč. Celková cena tohoto základního vybavení 3 095 Kč. Toto vybavení by mělo být dostačující pro základní samoopravu. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. 4.5.1.3 Poskytování informací V marketingovém průzkumu bylo mezi častými odpověďmi na to, jakou další službu by turisté v obci uvítali právě informační centrum. Nejbližší informační centra se nacházejí v Mikulově, Valticích a Lednici. Vzhledem k velikosti obce by bylo dle autorky nejvýhodnější umístění tzv. informačních míst. To znamená, že v často navštěvovaných místech obce by byly k dostání cyklistické mapy, informační leták o obci, kde by byly informace o ubytovacích službách v obci (zejména kontakty), informace o stravovacích možnostech, otevírací doby pošty, místního obchodu, 53

konání kulturních akcí v obci aj. Tento leták by byl určen pro turistické informace. Mezi tyto místa, kde by byly prodávány cyklistické mapy a k dostání letáky o obci s informacemi pro turisty by patřil areál ZD Sedlec, občerstvení U Kuby a Motorest GASTRO. Letáky s informacemi by mohly být umístěny v místních penzionech. Prodej map by závisel na zájmu majitelů penzionů. Objekty, kde by byly mapy k prodeji by si zvolily, kolik kusů map a letáků chtějí mít k dispozici a náklady na jejich pořízení by sami financovali. Část nákladů na pořízení letáků o obci by hradila sama obec. Tabulka číslo 15 uvádí náklady na pořízení těchto informačních materiálů. Všechny ceny jsou uvedeny včetně DPH. Tabulka č. 15 Kalkulace nákladů na nákupu map a vytvoření letáků o obci Název

Cena za kus

Počet kusů

95 Kč

20

Cena celkem

Cyklo mapa Pálava, Lednicko-valtický

1900 Kč + 95 Kč poštovné

areál Letáky pro turisty

4,60 Kč (bez

o obci

DPH)

Zdroj:Vlastní

zpracování

1 113,2 Kč (s 200

DPH) + 120 Kč doprava

údaje

převzaty

z www.knihynahory.cz,

www.bonamedia.cz Společnost BONA MEDIA s.r.o., která zprostředkovává tisk brožur nabízí také jejich grafický návrh. Cena návrhu se pohybuje od 200 do 500 Kč bez DPH Celková cena nákupu cyklomap a brožur s informacemi o Sedleci pro turisty by byla 3 228,2 Kč i s DPH a dopravou. Pokud by obec požadovala i grafický návrh brožur a uvažovalo by se o maximální částce 500 Kč bez DPH, cena celkem by se vyšplhala na 3 833,2 Kč opět včetně DPH. 4.5.1.4 Prodloužená otevírací doba ZD Sedlec V současnosti je otevírací doba následující: květen, červen a září o víkendech od 10 do 18 hodin a v červenci a srpnu denně od 10 do 18 hodin.

54

Tabulka č. 16 Návrh prodloužené otevírací doby areálu ZD Sedlec Období

Otevírací doba Sobota 10:00 – 20:00

květen, červen, září

Neděle 10:00 – 18:00 Pondělí-čtvrtek 10:00-19:00

červenec, srpen

Pátek, sobota 10:00 – 20:00 Neděle 10:00 – 19:00

Zdroj: Vlastní zpracování Jako náklady při prodloužení pracovní doby lze považovat i prodloužení pracovní doby zaměstnanců tohoto areálu. Jedná se o pracovníky občerstvení Bašta U Lisu a ochutnávky vín. Tito pracovníci zde bývají formou brigády. V každém stánku jsou každý den vždy dva brigádníci. Bašta U Lisu má své brigádníky oceněny 60 Kč/hod. Což při změně otevírací doby v sobotu v období květen, červen a září o 2 hodiny bude náklad na jejich mzdu vyšší o 240 Kč za jednu sobotu/2 brigádníci . Za měsíc bude tento náklad 960 Kč. V období července a srpna se za týden pracovní doba změní o 9 hodin. Což při dvou zaměstnancích za jeden týden činí 1 080 Kč. Za měsíc pak 4 320 Kč vyšší náklady na vyplácení jejich peněžního ocenění. Ochutnávka vín dává svým brigádníkům 55 Kč/hod. V sobotu v rozmezí květen, červen a září by změna otevírací doby o 2 hodiny činila náklad 220 Kč při počtu dvou brigádníků. Za měsíc se tento náklad vyšplhá na částku 880 Kč. V hlavní sezóně červenci a srpnu otevírací doba zvýšila za týden o 9 hodin. Z toho vyplývá, že mzda brigádníků ochutnávky vín vy se zvýšila o 990 Kč za týden na dva pracovníky. Za měsíc by tento náklad činil 3 960 Kč. 4.5.1.5 Značení v obci Sedlec Jelikož se v obci nenacházejí názvy ulic, je pro turisty, kteří obec neznají obtížné dostat se k penzionu, ve kterém jsou ubytováni nebo se o ubytování budou zajímat. Turisté nehledají pouze ubytování, ale i cestu na vlakové nádraží. Proto se autorka rozhodla dát návrh na vybudování právě tohoto značení v obci. Většina penzionů se nachází ve vnitřní části obce, která je propletena různými uličkami, které jsou pro turisty matoucí. Penzion Mlýn Sedlec je umístěn v popředí obce a nachází se přímo na Mikulovské vinařské stezce. Jeho barva a velikost upoutá snad každého projíždějícího. Penzion Eva leží přímo naproti obecnímu 55

úřadu, ale od cesty není poznat, zda se jedná o rodinný dům, nebo penzion. Nemá žádné značení. Penzion Sedlecký dvůr se nachází na rozcestí vedoucí na Lichtensteinskou stezku a zaujme také svou barvou. Ostatní penziony se nacházejí víceméně poblíž sebe a to v kopcích obce. Autorka uvažuje o značení ubytování formou rozcestníku. Tyto rozcestníky by byly umístěny ne odbočce do obce z hlavní silnice vedoucí z Mikulova do Valtic a zpět. Dále také pod kopcem vedoucím okolo místní základní, mateřské a střední školy. Jelikož toto je cesta, která částečně vede k penzionům Nad Sklepem, Slavík, Fojtova studna a Vinařský dům. V blízkosti každého penzionu by byla v návaznosti na rozcestník umístěna samostatná značka s názvem ubytovacího zařízení. Rozcestník by obsahoval název ubytování a přibližnou vzdálenost. Značení trasy na místní vlakové nádraží by bylo umístěno u areálu ZD Sedlec, dále pak u místní hasičské zbrojnice, po této cestě dále na odbočce vedoucí k cestě na vlakové nádraží a pak také přímo na cestě, která vede na nádraží, jelikož ne každý tuto cestu považuje za vedoucí na vlakové nádraží. Dále pak z druhého směru umístění značky u místního obecního úřadu a ze spodní části areálu bývalých lázní. Obě tyto trasy se střetnou právě u cesty vedoucí na nádraží, kde jak již bylo uvedeno, bude umístěna poslední značka. V současné době má již obec rozjednanou zakázku právě na značení penzionů a jiných institucí v obci. Ale i přesto se autorka rozhodla tento návrh zahrnout a ekonomicky zhodnotit. Tabulka číslo 17 značí ceny na pořízení značení penzionů a vlakového nádraží v obci. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Cena celkem nezahrnuje dopravu, která je závislá na hmotnosti objednávky a cenu montáže. Tabulka č. 17 Kalkulace nákladů na značení v obci Název

Množství

Cena/kus

Cena celkem

Směrovka

27

937,75 Kč

25 319,25 Kč

Sloupky

15

200 Kč

3 000 Kč

Objímka

27

95 Kč

2 565 Kč

Kotvící patka

15

540 Kč

8 100 Kč 38 984,25 Kč

Celkem

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje převzaty z www.vokoshop.cz, www.urbania.cz

56

5 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo na základě výsledků marketingového průzkumu a jeho zhodnocení vytvoření návrhu na zlepšení nabídky služeb pro cykloturisty v obci Sedlec u Mikulova. V teoretické části jsou popsány základní pojmy z oblasti cestovního ruchu, cykloturistiky, marketingu v cestovním ruchu a marketingového průzkumu. Praktická část zahrnuje základní informace o obci Sedlec u Mikulova, dále pak SWOT analýzu obce Sedlec, aktuální nabídku služeb pro turisty jako jsou služby ubytovací, stravovací, dopravní a další služby. Dále se praktická část věnuje zpracování vlastního marketingového průzkumu. Popisu a vyhodnocení otázek, které byly uvedeny v dotazníku. Na základě vyhodnocení otázek jsou autorkou uvedeny návrhy a doporučení, které by mohly vést ke zlepšení služeb pro cykloturisty v obci Sedlec. Dotazníkové šetření probíhalo v roce 2013, konkrétně v období od poloviny července do konce srpna. Dotazník obsahoval 10 otázek, z toho 7 uzavřených a 3 otevřené. Dotazníky byly umístěny v obci Sedlec a to na těchto místech: ochutnávka Sedleckých vín, občerstvení Bašta U Lisu, penzion Nad sklepem a apartmány Fojtova studna. Návratnost dotazníků byla 83,2 % což z 250 dotazníků celkem činní 208. Jako návrhy se autorka rozhodla určit a ekonomicky zhodnotit nové stravovací zařízení v obci, opravnu kol, místa na poskytování informací a prodej cyklomap, prodlouženou otevírací dobu areálu ZD Sedlec a vybudování značení penzionů a cesty na vlakové nádraží v obci. Při návrhu nového stravovacího zařízení byly zhodnoceny náklady na vybavení kuchyně ve výši 217 751,60 Kč, vybavení dětského koutku za 2 759 Kč, interiéru i se strojem na výrobu ledové tříště za 65 217,50 Kč a exteriéru ve výši 41 940 Kč. Náklady na rekonstrukci by dle autorky byly zhruba 90 000 Kč. 57

Náklady na zařízení menší opravny kol by činily pro zřizovatele 16 042 Kč. Tato cena zahrnuje zahradní domek na nářadí a nářadí a drobný majetek. Při rozhodnutí půjčovat pouze určité nářadí pro cykloturisty, kteří si kolo opraví sami by byly náklady 3 095 Kč. Návrh na poskytování informací se autorka rozhodla řešit pomocí tzv. informačních míst, kde by byli k dostání cyklomapy a letáky o obci s informacemi pro turisty. Náklady na pořízení činní 3 228,20 Kč včetně dopravy. Při prodloužení otevírací doby areálu ZD Sedlec v období května, června a září v sobotu od 2 hodiny, tedy od 10:00 do 20:00 by se náklady na mzdu brigádníků zvýšily měsíčně u občerstvení o 960 Kč a u ochutnávky vín se tyto náklady zvednou o 880 Kč. Částky jsou vždy za 2 brigádníky. V období července a srpna by se otevírací doba prodloužila od pondělí do čtvrtka o 1 hodinu, tedy od 10:00 – 19:00, v pátek a sobotu od 2 hodiny, což je od 10 do 20 hodin a v neděli by byla otevírací doba stejná, jako od pondělí do čtvrtka, tedy od 10 do 19 hod. Týdně se pracovní doba zvýší o 9 hodin. Občerstvení Bašta U Lisu by tedy zvýšila své měsíční mzdové náklady na brigádníky o 4 320 Kč za 2 osoby a ochutnávka vín o 3 960 Kč taktéž za 2 osoby. Jako poslední návrh bylo určeno nové značení v obci. A to značení cest k ubytovacím zařízením a místnímu vlakovému nádraží. Náklady na pořízení směrovek, sloupků, objímek a kotvících patek potřebných pro rozmístění těchto značení by činily 38 984,25 Kč. Všechny ceny návrhů jsou uvedeny včetně DPH. Cyklisté a turisté by dle jejich odpovědí zaznamenaných v otázce číslo 7 nejvíce v obci uvítali možnost koupání. Tímto návrhem se autorka rozhodla nezabývat, jelikož obec se nachází u největšího moravského rybníka Nesyt a v blízkosti obce se nacházejí další rybníky, jako například Hlohovecký rybník, Nový rybník aj.

58

6 Seznam použité literatury Literární zdroje

DOYLE, Peter. Marketing management and strategy. 2. Hertfordshire: Prentice Hall Europe, 1998. 465 s. ISBN 0-13-26-2239-4. FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: Poznáváme svoje zákazníky. 1. Brno: Computer press, a.s., 2008. 121 s. ISBN 978-80-251-2183-2. FORET, Miroslav. Marketing pro začátečníky. 1. Brno: Computer Press, a.s., 2010.178 s. ISBN 978-80-251-3234-0. FORET, Miroslav; STÁVKOVÁ, Jana; VAŇOVÁ, Anna. Marketingový výzkum. 1. Znojmo : Soukromá vysoká škola ekonomická s.r.o., 2006. 114 s. ISBN 80-239-7755-5. FORET, Miroslav; TURČÍNKOVÁ, Jana. Cestovní ruch. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005.106 s. ISBN 80-7157-838-X. HESKOVÁ, Marie; BERÁNEK, Jaromír; DVOŘÁK, Vladimír; NOVÁCKÁ, Ľudmila; ORIEŠKA, Ján. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. Praha: Nakladatelství FORTUNA, 2006.224 s. ISBN 80-7168-948-3. HESKOVÁ, Marie. Základní problémy cestovního ruchu. 1. Praha: VŠE Praha, 1999.142 s.ISBN 80-7079-047-4. KIRÁĽOVÁ, Alžběta. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. Praha: EKOPRESS, 2003.173 s. ISBN 80-86119-56-4. KOTLER, Philip; KELLER, Kevin Lane. Marketing management. 12. Praha 7: Grada Publishing a.s., 2007, 792 s. ISBN 978-80-247-1359-5. KRULOVÁ, Jitka. Cestovní ruch. 1. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo. 2013. 108 s. ISBN 978-80-87314-32-6. LANDA, Pavel; LIŠKOVÁ, Jitka. Rekreační cyklistika. 1. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004.96 s. ISBN 80-247-0726-8. MOUREK, Daniel a kolektiv. Cykloturistika: Současný stav a perspektivy v České republice. 1. Praha: CzechTourism, 2011.129 s. ISBN 978-80-87560-00-6. PALATKOVÁ, Monika; ZICHOVÁ, Jitka. Ekonomika turismu: Turismus České republiky. 1. Praha:Grada Publishing, a.s., 2011. 208 s. ISBN 978-80-247-3748-5.

59

PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie cestovního ruchu: Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 224 s. ISBN 80-247-1014-5. RYGLOVÁ, Kateřina; BURIAN, Michal; VAJČNEROVÁ, Ida. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 216 s. ISBN 978-80-247-4039-3. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch-soubor studijních materiálů. 3. Ostrava-Přívoz: KEY Publishing s.r.o., 2009.186 s. ISBN 978-80-7418-028-6. VYSEKALOVÁ, Jana; VYDROVÁ, Jaruše; STRNAD, Pavel; POSTLER, Milan. Marketing pro střední a vyšší školy. 1. Praha: Nakladatelství FORTUNA, 2006. 248 s. ISBN 80-7168-979-3. NERADOVÁ, Stanislava. Moravské vinařské stezky: propojení vína a turistiky. COT bussines, 2012, roč. 13, č. 7, s. 54-55.

Internetové zdroje Apartmány Fojtova studna [online]. Poslední revize 2014 [cit. 30.3.2014]. Dostupné z: http://fojtovastudna.cz/. Cyklo mapy [online]. Poslední revize 2014 [cit. 7.4.2014]. Dostupné z: http://www.knihynahory.cz/. Doplňky k uchycený směrovek [online]. Poslední revize 2014 [cit. 11.4.2014]. Dostupné z: http://www.vakoshop.cz/. Gastronádoby [online]. Poslední revize 2014 [cit. 4.4.2014]. Dostupné z: http://www.gastronadoby.cz/. Gastronomické vybavení [online]. Poslední revize 2014 [cit. 4.4.2014]. Dostupné z: http://www.sving.cz/. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku [online]. Poslední revize 2013 [cit.22.10.2013]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cesto vniho-ruchu-v-cesku/. Informace o obci Sedlec [online]. Poslední revize 2013 [cit. 28.3.2014]. Dostupné z: http://www.sedlecumikulova.cz/index.php?IdKat=63.

60

Motorest GASTRO [online]. Poslední revize 2014 [cit.1.4.2014]. Dostupné z: www..motorestgastro.wbs.cz. Návrh a tisk letáků [online]. Poslední revize 2014 [cit. 8.4.2014]. Dostupné z: http://www.bonamedia.cz/. Penzion Eva [online]. Poslední revize 2009 [cit. 30.3.2014]. Dostupné z: http://penzioneva.webnode.cz/. Penzion Mlýn Sedlec [online]. Poslední revize 2014 [cit. 30.3.2014]. Dostupné z: http://www.mlynsedlec.cz/. Penzion Nad Sklepem [online]. Poslední revize 2014 [cit. 30.3.2014]. Dostupné z: http://www.nadsklepem.cz/. Penzion Sedlecký dvůr [online]. Poslední revize 2014 [cit. 30.3.2014]. Dostupné z: http://www.sedleckydvur.cz/. Penzion Slavík [online]. Poslední revize 2014 [cit. 30.3.2014]. Dostupné z: http://www.penzionslavik.cz/. Penzion Vinařský dům Sedlec [online]. Poslední revize 2014 [cit. 30.3.2014]. Dostupné z: http://www.vinarskydumsedlec.cz/. Statistiky sčítání cyklistů [online]. Publikováno 19.11.2010, poslední revize 2013 [cit. 23.10.2013]. Dostupné z: http://www.cyklodoprava.cz/statistiky/scitani-cyklistu/. Stojany na kola [online]. Poslední revize 2014 [cit. 6.4.2014]. Dostupné z: http://kacerle.cz/. Vybavení [online]. Poslední revize 2014 [cit. 4.4.2014]. Dostupné z: http://www.ikea.com/cz/cs/. Výbava na opravu kol [online]. Poslední revize 2014 [cit. 7.4.2014]. Dostupné z: http://cyklovybava.cz/. Vybavení interiéru [online]. Poslední revize 2014 [cit. 6.4.2014]. Dostupné z: http://www.stima.cz/.

61

Výroba směrovek [online]. Poslední revize 2010 [cit. 11.4.2014]. Dostupné z: http://www.urbania.cz/. Výrobník ledové tříště [online]. Poslední revize 2014 [cit. 8.4.2014]. Dostupné z: http://gastro-tip.cz/. Zahradní domek na nářadí [online]. Poslední revize 2014 [cit. 6.4.2014]. Dostupné z: http://www.navija.cz/. Zařízení pro gastronomii [online]. Poslední revize 2008 [cit. 4.4.2014]. Dostupné z: http://www.chevron-gastro.cz/.

62

7 Seznam obrázků, tabulek a grafů Seznam obrázků Obrázek č.1. Členění předpokladů cestovního ruchu. Obrázek č.2 Poloha obce Sedlec Obrázek č.3 Znak obce Sedlec

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Silné a slabé stránky obce Sedlec Tabulka č. 2 Příležitosti a hrozby obce Sedlec Tabulka č. 3 Analýza ubytování penzion Nad Sklepem Tabulka č. 4 Analýza ubytování penzion Slavík Tabulka č. 5 Analýza ubytování Vinařský dům Sedlec Tabulka č. 6 Analýza ubytování penzion Mlýn Sedlec Tabulka č. 7 Analýza ubytování penzion Sedlecký dvůr Tabulka č. 8 Analýza ubytování penzion Eva Tabulka č. 9 Analýza ubytování apartmány Fojtova Studna Tabulka č. 10 Kalkulace nákladů na vybavení kuchyně Tabulka č. 11 Kalkulace nákladů na vybavení interiéru Tabulka č. 12 Kalkulace nákladů na vybavení dětského koutku Tabulka č. 13 Kalkulace nákladů na vybavení exteriéru Tabulka č. 14 Kalkulace nákladů na zařízení opravny kol Tabulka č. 15 Kalkulace nákladů na nákup map a vytvoření letáků o obci Tabulka č. 16 Návrh prodloužené otevírací doby areálu ZD Sedlec Tabulka č. 17 Kalkulace nákladů na značení v obci Seznam grafů Graf č. 1 Jaké nedostatky mají dle Vašeho názoru cyklostezky v okolí obce Sedlec u Mikulova? Graf č. 2 Jaké přednosti mají dle Vašeho názoru cyklostezky v okolí obce Sedlec u Mikulova? Graf č. 3 Jak hodnotíte stravovací služby v Sedleci u Mikulova? Graf č. 4 Jak hodnotíte ubytovací služby v Sedleci u Mikulova? 63

Graf č. 5 Jaké další služby byste uvítali v Sedleci u Mikulova?

64

8 Přílohy Příloha č. 1 Moravské vinařské stezky - mapa Příloha č. 2 Lichtenštejnské stezky - mapa Příloha č. 3 Greenways Praha – Wien – mapa Příloha č. 4 Ochutnávka Sedleckých vín Příloha č. 5 Bývalé stravovací zařízení v obci Sedlec Příloha č. 6 Areál bývalých lázní

65

Příloha č. 1 Moravské vinařské stezky - mapa

Zdroj: http://www.cyklo-jizni-morava.cz/regionalni-cyklotrasy#Moravské vinařské stezky Příloha č. 2 Lichtenštejnské stezky - mapa

Zdroj: https://maps.google.cz/

Příloha č. 3 Greenways Praha – Wien – mapa

Zdroj: http://www.mapy.cz/ Příloha č. 4 Ochutnávka Sedleckých vín

Zdroj: http://www.sedleckavina.cz/individualni-ochutnavka-vin

Příloha č. 5 Bývalé stravovací zařízení v obci Sedlec

Zdroj: Práce autorky Příloha č. 6 Areál bývalých lázní

Zdroj: http://www.sedlecumikulova.cz/index.php?IdKat=63&PodKat1=76&PodKat2=113