Uplatňování cizinecké legislativy v praxi: pracovní zpráva z výzkumu

Uplatňování cizinecké legislativy v praxi: pracovní zpráva z výzkumu Jan Morávek, Jan Urban a kol. www.llp.cz Tento pracovní text není určen k publikaci. Informace a názory v něm obsažené se nemusí shodovat se stanovisky Ligy lidských práv a neměly by být citovány jako informace od ní pocházející. Za obsah plně odpovídají autoři. 2. pracovní verze červenec 2008 (1. pracovní verze září 2005)

Obsah I. Představení výzkumu ...................................................................................... 2 II. Dotazníkové šetření mezi cizinci v Praze a Brně ............................................ 3 a) Základní informace o metodice výzkumu ................................................. 3 b) Popis výběrového souboru a hodnocení z hlediska sledovaných kvótních znaků ....................................................................................................... 4 c) Omezení výzkumu: snížená validita, nízká návratnost, nedostatečná velikost vzorku a omezení kvótního výběru............................................ 11 d) Popis dotazníku ..................................................................................... 13 III. Zjištění dotazníkového šetření ...................................................................... 14 a) Subjektivní hodnocení pobytu v ČR ....................................................... 15 c) Informovanost a způsoby získávání informací ....................................... 27 d) Využívání služeb soukromých agentur a neziskových organizací .......... 33 e) Spokojenost s cizineckou policií ............................................................. 37 f) Korupce v cizinecké policii ..................................................................... 42 IV. Shrnutí výsledků dotazníkového šetření........................................................ 48 V. Kvalitativní šetření mezi cizinci v Praze......................................................... 49 a) Úvod....................................................................................................... 49 b) Cíle kvalitativní studie ............................................................................ 50 c) Metodologie ........................................................................................... 51 VI. Výsledky kvalitativní studie............................................................................ 53 a) František Bartoš: Anonymita .................................................................. 53 b) František Bartoš: Neformální pravidla .................................................... 55 c) Alžběta Medková: Cizinci ....................................................................... 58 d) Alžběta Medková: Třetí strany ............................................................... 61 e) Jakub Musil: Zaměstnanci Cizinecké policie .......................................... 64 f) Jan Urban: Kontrola práce cizinecké policie .......................................... 68 g) Jan Urban: Korupce a cizinecká policie ................................................. 71 h) Iva Zvěřinová: Organizační zabezpečení ............................................... 75 i) Iva Zvěřinová: Zákon o cizincích a další regulace .................................. 80 Literatura .................................................................................................................. 83 Seznam tabulek a grafů ............................................................................................ 84

1

I.

Představení výzkumu

Tato pracovní text referuje o sociologickém výzkumu v rámci projektu Ligy lidských práv Uplatňování cizinecké legislativy v praxi (2004 - 2005). Projekt měl část kvalitativní a kvantitativní. V kvantitativní studii bylo realizováno dotazníkové šetření mezi cizinci – návštěvníky oddělení cizinecké policie v Praze a Brně. Podrobné informace z dotazníkového šetření mezi cizinci přinášíme v kapitole III. Informace o výsledcích dotazníkového šetření jsou spíše jsou deskriptivní. Jejich interpretace a hodnocení výzkumných zjištění nejsou součástí této pracovní verze. Výsledky kvalitativní studie, která obsahovala hloubkové rozhovory, ohniskové skupiny a rešerše zaměřené na skupiny cizinců, pracovníků cizinecké policie a profesionálů třetích stran, uvádíme v kapiotole VI. Řada činností při realizaci výzkumu byla zajišťována jednak dobrovolnou prací při zapojení více než 15 osob, jednak prostřednictvím bezplatné (barterové) výměny služeb mezi nevládními organizacemi a dalšími subjekty. Za odborné konzultace tak vděčíme pracovníkům výzkumné agentury Millward Brown ČR, za zapůjčení prostor pro ohniskovou skupinu téže agentuře, velvyslanectví USA v ČR a rovněž oblastnímu ředitelství Služby cizinecké a pohraniční policie Praha, za inzerci při náboru dobrovolníků společnosti Člověk v tísni. Chtěli bychom poděkovat nadaci Open Society Fund, dobrovolníkům i všem spolupracujícím organizacím za podporu, bez níž by výzkum nemohl být realizován.

2

II.

Dotazníkové šetření mezi cizinci v Praze a Brně

a)

Základní informace o metodice výzkumu

Naším původním záměrem či ideálem bylo provést výzkum vypovídající o základním souboru cizinců žijících v Praze a v Brně. Vzhledem ke zvolené výběrové metodě však vzorek de facto reprezentuje takto definovaný základní soubor: „Občané cizích států pobývající v Praze a správních obvodech Brno-město a Brno-venkov legálně déle než 90 dnů“. Jako metodu výběru jsme zvolili kvótní výběr podle statistické opory – údajů ČSÚ o cizincích registrovaných k (legálnímu) pobytu na území Prahy. Podle statistické opory byly zvoleny tři kvótní znaky: pohlaví (údaje k 30. 6. 2004), země původu (údaje k 30. 12. 2004) a věk (údaje k 31. 12. 2002). Naprostá většina respondentů byla vyhledávána v budovách a před budovami oddělení cizinecké policie v Praze 3 - Olšanská, Brně - Kopečná a Brně - Cejl, kam si chodí cizinci vyřizovat své správní povinnosti vyplývající z cizineckého zákona (asi 490 respondentů)1. V terénu tazatelé pracovali celkem se sedmi jazykovými verzemi tzv. selfadministered questionnaire – dotazníku, který respondent vyplňuje sám (čeština, ruština, ukrajinština, angličtina, vietnamština, němčina a francouzština). Dotazník v češtině je uveden v příloze. Sběr a pořizování dat zajistila v období od února do června 2005 skupina dvanácti dobrovolných tazatelů.

1

V Praze jsme měli problém s naplněním kvót pro občany Slovenska a Vietnamu. V závěrečné fázi sběru pražských dat byli chybějící respondenti ze Slovenska získáváni metodou sněhové koule z osobního okolí tazatelů (cca 45 respondentů) a respondenti z Vietnamu získáváni na území jedné pražské tržnice (cca 20 respondentů).

3

b) Popis výběrového souboru sledovaných kvótních znaků

a

hodnocení

z hlediska

Od respondentů - cizinců bylo sebráno 553 platných dotazníků, které tvoří datový soubor (vzorek). V následujících odstavcích stručně popíšeme složení vzorku podle všech významných znaků (sociodemografických proměnných). U prvních tří znaků (pohlaví, země původu a věk respondenta), pro které byly stanoveny výběrové kvóty, uvádíme rovněž vyhodnocení kvót2. Graf 1: Složení podle pohlaví

Pohlaví

Složení vzorku podle pohlaví (relativní četnosti, N = 529) 65%

Z 529 osob ve výběrovém souboru, které uvedly své pohlaví, bylo přibližně 60 % mužů a 40 % žen.

60% 55% 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Muž

Žena

2

Kvóty jsou vlastně tabulky se stanovenými počty cizinců v jednotlivých políčcích muž - žena, občan Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu, Ruska atd. O naplnění těchto kvót usilují tazatelé při oslovování respondentů. Jsou stanovovány na základě dostupných statistických údajů o populaci cizinců. Jejich smyslem je, aby složení vzorku podle pohlaví, země původu a věku odráželo (kopírovalo) složení celé populace cizinců žijících v Praze, resp. Brně a okolí.

4

Graf 2: Dodržení kvót – pohlaví

Na druhém grafu jsou vyneseny rozdíly mezi kvótami, stanovenými na základě statistické opory, a zastoupením ve výběrovém 3 souboru .

Rozdíly mezi kvótami a skutečnými četnostmi ve vzorku - pohlaví (v procentních bodech) 5 4 3 2 Muž Žena

1

Vidíme, že v pražském i brněnském vzorku se podařilo dobře reprezentovat zastoupení mužů a žen v základním souboru (populaci cizinců). V Praze byly kvóty dodrženy takřka optimálně, zatímco v Brně došlo k rozdílu okolo 4 procentních bodů.

0 -1 -2 -3 -4 -5 Praha

Brno

Graf 3: Složení podle země původu

Země původu

Složení vzorku podle země původu (relativní četnosti, N = 518) 40% 35% 30%

Z hlediska země původu jsou nejpočetněji zastoupenou skupinou ve vzorku občané Ukrajiny (37 %). Zastoupení občanů Slovenska dosahuje 19 %. Občané Ruska a Vietnamu tvoří shodně po 9 %.

25%

25 % vzorku tvoří velmi různorodá skupina občanů všech zbývajících států světa (v dalším textu označovaných jako „občané ostatních států“ nebo „menší národnosti“).

20% 15% 10% 5% 0% Slovensko

Ukrajina

Vietnam

Rusko

Ostatní

3

Kvóty jsme stanovili za obě místa sběru dat zvlášť, neboť populace cizinců v Praze na jedné straně a Brně a okolí na straně druhé mají značně odlišné demografické charakteristiky.

5

Graf 4: Dodržení kvót – země původu

Rozdíly mezi kvótami a skutečnými četnostmi ve vzorku - země původu (v procentních bodech) 4 3 2

Slovensko

1

Rusko

Také zastoupení cizinců z různých zemí původu se podařilo ve výběrovém souboru poměrně dobře reprezentovat. Největší rozdíly oproti stanoveným kvótám nastaly u občanů Slovenska a Vietnamu v Praze, kde mají obě tyto skupiny ve vzorku o 2 3 procentní body větší zastoupení než v populaci cizinců. U ostatních skupin byly kvóty dodrženy uspokojivě.

Ukrajina Vietnam

0 -1 -2 Praha

Brno

Graf 5: Složení podle věku

Věk

Složení vzorku podle věku (relativní četnosti, N = 531) 45% 40% 35% 30%

Z hlediska věku se ve vzorku nejčastěji vyskytují osoby mladší 30 let (43 % respondentů). Do věkové kategorie 30 - 39 let spadá 31 % vzorku. Ve věku 40 - 49 let bylo 19 % respondentů a nejmenší podíl mají osoby ve věku 50 a více let (7 %).

25% 20% 15% 10% 5% 0% 0 - 29 let

30 - 39 let

40 - 49 let

50 a více let

6

Graf 6: Dodržení kvót – věk

Šestý graf ukazuje, že ve výběrovém souboru je jak v pražském, tak i v brněnském podsouboru nadměrné zastoupení mladých osob do 29 let (o 11, resp. 8 procentních bodů více než v populaci) a naopak podhodnocena je skupina osob starších 50 let. Prostřední věkové skupiny se podařilo poměrně dobře reprezentovat.

Rozdíly mezi kvótami a skutečnými četnostmi ve vzorku - věk (v procentních bodech) 13 10 8 0 – 29

5

30 – 39

3

40 – 49 50 +

0 -3 -5 -8 -10 Praha

Brno

Graf 7: Složení podle příslušnosti k Evropské unii

Složení vzorku podle občanství EU (relativní četnosti, N = 518) 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% EU

Třetí státy

Oblast původu Doplňkově k zemi původu byla vypočítána proměnná „Oblast původu“. Jedna čtvrtina respondentů ve vzorku pochází z některého členského státu Evropské unie, zatímco tři čtvrtiny pocházejí z třetích (nečlenských) států. Na občany EU a třetích států jsme si nestanovili kvóty. V pozdější analýze se však tato kategorie ukázala jako velmi nosná. V následujícím grafu tedy uvádíme srovnání zastoupení občanů EU (s přihlédnutím k podskupině občanů Slovenska) a občanů třetích států se statistickou oporou – údaji o počtech cizinců žijících v Praze a Brně.

7

Graf 8: Složení podle příslušnosti k EU – hodnocení

Rozdíly mezi statistickou oporou a skutečnými četnostmi ve vzorku - občanství EU (v procentních bodech) 5 4 3 2 1 0 -1 -2 -3 -4 -5 -6 -7 -8

EU v tom Slovensko v tom ostatní EU Třetí státy

Praha

Brno

Graf 9: Složení podle postavení v zaměstnání

V grafu vidíme, že zatímco v Brně se rozložení občanů třetích států, občanů EU obecně a občanů Slovenska zvláště podařilo reprezentovat optimálně, pražský vzorek trpí velmi nedostatečným zastoupením neslovenských občanů 4 EU („ostatní EU“) . Ve skupině občanů EU v celkovém vzorku (celkem 117 osob) tvoří tak výraznou většinu Slováci (96 osob, tj. 82 %). Skupina neslovenských občanů EU (zbylých 21 osob) je bohužel v některých případech příliš malá na to, aby na ní bylo možné samostatně testovat některé hypotézy. To znamená, že v některých případech jsou zjištěné údaje o občanech EU „taženy“ Slováky.

Počet podřízených v práci

Složení vzorku podle počtu podřízených (relativní četnosti, N = 477) Žádní

Socioekonomický status respondenta byl sledován pomocí ordinální proměnné „počet podřízených v práci“. Na grafu vidíme, že přes 70 % respondentů nemá v práci žádné podřízené. Následuje skupina s max. 3 podřízenými (12 %). Ostatní skupiny jsou poměrně málo zastoupené. Alespoň jednoho podřízeného v práci má 26 % respondentů.

1-3

4 - 10

11 - 20

20 +

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

4

Neslovenští občané EU tvoří v celém souboru 4 %. Podle statistiky cizinců registrovaných k pobytu na území Prahy a Brna a okolí se ovšem neslovenští občané EU podílejí na populaci cizinců v těchto správních obvodech 11 %, resp. 7 %. Jako respondenty jsme tedy získali jen dvě pětiny očekávaného počtu neslovenských občanů EU, v Praze dokonce jen necelou třetinu; zastoupení neslovenských občanů EU se statistické opoře přibližuje pouze v brněnském vzorku (naplňuje ji z 85 %).

8

Graf 10: Složení podle dosaženého vzdělání

Počet let ve škole

Složení vzorku podle vzdělání (počet let strávených ve škole, relativní četnosti, N = 508)

Tato proxy proměnná má u cizinců z různých zemí s různými vzdělávacími systémy měřit nejvyšší dosažené vzdělání.

50% 45%

Prvního stupně, odpovídajícího méně než 10 letům školní docházky, 5 dosáhlo zhruba 13 % respondentů . Prostředního stupně dosáhlo 46 % respondentů. Do nejvyšší kategorie, odpovídající nejméně 15 letům stráveným ve škole, dosáhlo 41 % respondentů.

40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Méně než 10 let

10 - 14 let

Více než 14 let

Graf 11: Složení podle oficiálního účelu pobytu v ČR

Oficiální účel pobytu

Složení vzorku podle oficiálního účelu pobytu v ČR (relativní četnosti)

Nejčastěji jsou ve vzorku zastoupeny kategorie zaměstnanců a podnikatelů (35 %, resp. 26 %). Slušně zastoupena je ještě kategorie studentů 6 (13 %) .

Turista Zaměstnanec Podnikatel Rodinný příslušník Student Trvalý pobyt Ostatní 0%

5%

10% 15%

20% 25%

30% 35%

40%

5

Nabízí se domněnka, že je podhodnocena skupina se základním vzděláním. Tu však není možné ověřit kvůli neexistenci statistické opory (o složení celé populace cizinců v ČR podle vzdělání nejsou žádné statistické údaje). 6

V souladu s očekávanými problémy výběru bylo získáno poměrně malé procento respondentů s trvalým pobytem (10 %). Tyto osoby chodí méně často na oddělení cizinecké policie, a proto jsme jich zachytili menší procento, než jich v populaci cizinců skutečně je.

9

Graf 12: Složení podle délky pobytu v ČR

Délka pobytu v ČR

Složení vzorku podle délky pobytu v ČR (relativní četnosti, N = 516) 40% 35% 30% 25% 20%

Vzorek se podle délky dosavadního pobytu cizince v České republice dělí do čtyř kategorií. Dvě krajní (do 1 roku a nad 10 let) zabírají okolo 15 % respondentů, zatímco dvě prostřední kategorie jsou více zastoupeny: osoby s délkou pobytu 1 - 5 let zabírají 39 % a kategorie 5 - 10 let tvoří 32 % respondentů.

15% 10% 5% 0% méně než 1 rok

1 - 5 let

5 - 10 let

10 a více let

Graf 13: Složení podle stupně znalosti češtiny

Složení vzorku podle stupně znalosti češtiny (relativní četnosti, N = 545) Domluvím se dobře

Domluvím se s obtížemi

Znalost českého jazyka Z hlediska subjektivně hodnoceného stupně znalosti češtiny vystupují ve vzorku dvě výrazné skupiny. Největší skupina (60 % respondentů) uvádí v dotazníku, že se česky domluví dobře. Další nezanedbatelná skupina (33 %) se česky domluví s obtížemi. Skutečnost, že se česky nedomluví, uvádí pouhých 6 % respondentů.

Česky se nedomluvím

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

10

c) Omezení výzkumu: snížená validita, nízká návratnost, nedostatečná velikost vzorku a omezení kvótního výběru Omezená validita Jednou z možných námitek proti výsledkům výzkumu je problém stylizace cizinců při odpovědích. Je možné, že při dotazování v prostorách oddělení cizinecké policie se část cizinců bála odpovídat pravdivě na otázky v dotazníku, protože si mysleli, že jejich odpovědi budou předány CP a mohou mít vliv na posuzování jejich žádostí. Tazatelé byli instruováni, aby vysvětlovali respondentům, že výzkum provádí nevládní nezisková organizace a že odpovědi jsou anonymní, ale přesto je možné, že někteří cizinci se při odpovídání na dotazník stylizovali (říkali to, co si mysleli, že je správné říci, a nikoli svůj skutečný názor). Tomu by částečně odpovídalo i to, že výsledky kvalitativních hloubkových rozhovorů v některých aspektech protiřečily výsledkům kvantitativního výzkumu. Nejsme však schopni odhadnout, jak velká byla tato chyba způsobená stylizací respondentů.

Nízká návratnost Z oslovených cizinců vyhověla žádosti tazatelů o vyplnění dotazníku průměrně jedna čtvrtina (návratnost 25 %, míra odmítnutí 75 %). To je vysoká míra odmítnutí, která se promítá do snížené reprezentativnosti vzorku. Přes poměrně dobré dodržení výběrových kvót je tedy nutné odmítnout nárok na reprezentativnost výběru pro celou populaci cizinců v Praze a v Brně a okolí. Na základě sebraných dat můžeme pouze odhadovat důležité trendy v populaci pražských a brněnských cizinců, nemůžeme však tvrdit, že výsledky jsou platné a reprezentativní pro celou tuto populaci.

Nedostatečná velikost vzorku Vzhledem k omezeným finančním a lidským zdrojům byl vzorek respondentů dotazovaných v rámci výzkumu poměrně malý (N = 553). I z tohoto důvodu jsme museli nakonec ustoupit od záměru provést reprezentativní výzkum. Jaká by byla optimální velikost vzorku? Vzhledem k tomu, že země původu byla jednou z nejdůležitějších vysvětlujících kategorií, domníváme se, že každý, kdo by chtěl podobný výzkum opakovat, by se měl především zaměřit na dostatečné zastoupení všech důležitých národnostních skupin a jejich vnitřní sociodemografickou strukturu7.

Omezení kvótního výběru Kvótnímu výběru bývá obecně vytýkáno, že na rozdíl od náhodného výběru nevede k sestavení reprezentativního vzorku. Prakticky se ale dá o kvótních výběrech, které byly sestaveny na základě vhodných kvótních proměnných, uvažovat jako o náhodných výběrech (výběrovou chybu ale není možno přesně odhadnout). Při vysoké míře odmítnutí má naopak kvótní výběr oproti náhodnému výběru jistou výhodu, protože umožňuje „nahradit“ chybějící jednotky pomocí jednotek, které jsou 7

Podle našeho názoru by mělo smysl uvažovat o opakování výzkumu, kdyby se zvýšila velikost vzorku nejméně 3 x (kdybychom chtěli zkoumat hlavní cizinecké skupiny) a optimálně asi 10 x (kdybychom se chtěli zaměřit i na méně početné cizinecké skupiny. Při opakování výzkumu s rozsáhlejším vzorkem bude samozřejmě nutno počítat i s kvótami na místo bydliště, aby by slyšet i hlas zmíněných 63 % cizinců žijících mimo Prahu a Brno.

11

jim podobné na základě kvótních kriterií. Také prakticky byl náhodný výběr v rámci našeho výzkumu obtížně proveditelný, protože se nám nepodařilo nalézt vhodný způsob jak zajistit náhodný krok při výběru respondentů. I s odstupem tak použitou metodiku kvótního výběru hodnotíme jako vhodnou.

Alternativy a poučení Jsme přesvědčeni o tom, že jiný druh a místo výběru nebyly použitelné při aspiraci na reprezentativnost vzorku a při omezeních našeho projektu. Jiné nenáhodné výběrové metody (např. metoda sněhové koule) nevedou k sestavení reprezentativního vzorku, náhodný výběr zase nebyl pro potřeby našeho výzkumu proveditelný. Místo dotazování nebylo samozřejmě ideální, ale využili jsme jej proto, že jsme potřebovali oslovit rychle a s minimálními náklady cílovou populaci cizinců. Kvótní výběr cizinců mimo úřadovnu CP by patrně vedl k validnějším výsledkům, ale byl by náročnější. Metoda sněhové koule by byla asi nejlepší z hlediska validity, ale reliabilita výsledků by byla nízká a výzkum by nemohl být reprezentativní. Při použití náhodného výběru vzniká problém jak zajistit náhodný krok výběru při neexistenci opory výběru. Vzorek by samozřejmě mohl a měl být větší, ale i zde jsme naráželi na omezení našeho projektu. Vzhledem k výše uvedeným omezením výzkumu je třeba považovat výsledky šetření za orientační a hrubé. Výsledky by měly být používány s jistou opatrností. Naznačují ovšem důležité trendy v cílové populaci cizinců žijících v Praze a v Brně a okolí, která tvoří 37 % cizinců žijících v ČR.

12

d)

Popis dotazníku

Použitý dotazník se skládá z pozvání k vyplnění dotazníku, instrukcí pro vyplnění a sady 28 otázek a baterií otázek. Ty lze členit do sedmi okruhů: 1) hodnocení pobytu v ČR; pocity rovnosti / diskriminace; 2) jazyková vybavenost; 3) okruh osob využívaných cizincem při řešení problémů; 4) strategie vyřizování víz a pobytů: - využití služeb soukromé agentury, - využití služeb nevládní neziskové organizace, - způsoby získávání informací; 5) hodnocení práce cizinecké policie při vyřizování víz a pobytů: - celková spokojenost a různé dimenze dojmů z dosavadních návštěv, - hodnocení poslední návštěvy, - jazykové dorozumění; 6) korupce – dávání a vyžadování úplatků; 7) sociodemografické charakteristiky, charakter pobytu v ČR. Opis dotazníku v češtině je součástí přílohy. Znění jednotlivých otázek je rovněž uvedeno na počátku každé z dílčích analýz.

13

III.

Zjištění dotazníkového šetření

V následující kapitole uvádíme všechna hlavní zjištění sociologického výzkumu provedeného v rámci projektu Uplatňování cizinecké legislativy v praxi. Jedná se o podrobné informace z dotazníkového šetření mezi cizinci, doplněné prohlubujícími zjištěními z kvalitativní substudie. Tyto informace jsou deskriptivní, tzn. že popisují zjištěný stav bez nároku na jeho hodnocení. Interpretace a hodnocení výzkumných zjištění v širším kontextu cizinecké problematiky jsou obsaženy na jiném místě této zprávy. V této části představíme, jak cizinci odpovídali na jednotlivé otázky dotazníku. Postupně uvedeme vždy přesný formát otázky, třídění prvního stupně (histogram, tj. sloupcový graf s procentuálním zastoupením jednotlivých odpovědí) a krátký komentář. Po třídění prvního stupně následuje tzv. třídění druhého stupně, tj. vyhodnocení souvislostí se sociodemografickými proměnnými a dalšími vybranými charakteristikami. Třídění prvního stupně odpovídá na otázku, jaké je rozložení daného názoru nebo skutečnosti v celé populaci cizinců, kdežto třídění druhého stupně řeší otázku, zda odpovědi jednotlivých respondentů na danou otázku nějak souvisejí s profilem cizince – s jeho pohlavím, věkem, zemí původu apod. – popřípadě zda jeho odpovědi a názory spolu souvisejí navzájem (například zda spokojenost cizince s cizineckou policií roste nebo klesá s počtem návštěv cizinecké policie).

14

a)

Subjektivní hodnocení pobytu v ČR

Jak jsou cizinci spokojeni s pobytem v ČR, jsme zjišťovali následující otázkou:

Následující graf zachycuje rozložení odpovědí na otázku, jak jsou cizinci spokojeni s pobytem v ČR. Většina cizinců vyjádřila mírnou (61 %) nebo silnou (22 %) spokojenost s pobytem v ČR. Nezanedbatelných 17 % respondentů uvedlo nespokojenost s pobytem. Graf 14: Spokojenost s pobytem v ČR (relativní četnosti, N = 534)

70%

61%

60% 50% 40% 30%

22%

20%

14%

10%

3%

0% zcela spokojen/a spíše spokojen/a

spíše nespokojen/a

zcela nespokojen/a

Tyto výsledky jsou podobné pro Prahu i Brno. Z třídění druhého stupně, kterému se věnuje následující tabulka, vyplývá, že spokojenost s pobytem v ČR souvisí silně a statisticky velmi významně se zemí původu cizince a s občanstvím EU: cizinci ze zemí EU jsou s pobytem u nás signifikantně spokojenější než cizinci ze zemí mimo EU (CC = 0,319***).

15

Tabulka 1: Celková spokojenost cizinců s jejich pobytem v ČR a vliv sociodemografických proměnných (kontingenční koeficienty) Vysvětlující sociodemografické proměnné

q3 – Jak celkově hodnotíte svůj dosavadní pobyt v Česku?

pohlaví

věkové skupiny (4)

země původu

EU / třetí státy

mluví česky

délka pobytu

vzdělání (2)

počet podřízených

0

0

x8

,319 ***9

0

0

0

0

Hladiny významnosti: * < 0,05; ** < 0,01; *** < 0,001; 0 = nepodařilo se vyvrátit nulovou hypotézu; . = test chí-kvadrát neproveditelný; žlutě označeny nejvýznamnější faktory odpovědi na danou otázku.

U ostatních sociodemografických proměnných se žádná souvislost nepodařila prokázat. Podívejme se ještě blíže na souvislost spokojenosti cizinců s pobytem v ČR se zemí jejich původu. U otázky celkové spokojenosti s pobytem v ČR zjišťujeme silnou souvislost se zemí původu. Velmi spokojení: Občané Slovenska uvádějí výrazně častěji hodnocení „zcela spokojen“ (přes 45 % případů) nebo „spíše spokojen“ (dalších 45 %) na úkor spíše či zcela nespokojených (takových je jen 7 % Slováků). Méně spokojení: Občané Ukrajiny uvádějí méně často, že jsou s pobytem v ČR zcela spokojeni (jen asi 15 %) nebo spíše spokojeni (60 %) a naopak výrazně častěji uvádějí nespokojenost (v takřka 25 % případů). Občané Vietnamu rovněž nadprůměrně často uvádějí nespokojenost (25 %), navíc takřka neuvádějí „zcela spokojen“. Přes 70 % Vietnamců je ovšem „spíše spokojeno“. Občané Ruska jsou téměř všichni „spíše spokojeni“, počet nespokojených je průměrný. Okolo průměru (20 % zcela spokojených, 60 % spíše spokojených a 15 % nespokojených) kolísají výsledky u občanů ostatních států.

8

Přepočítat při sloučení Ruska s ostatními; Slováci a ostatní uvádějí výrazně častěji, že jsou zcela spokojeni; ostatní národnosti uvádějí výrazně častěji, že jsou spíše spokojeny. 9

Stejně výrazné jako u země původu jsou i rozdíly v rozložení spokojenosti mezi cizince z hlediska příslušnosti k Evropské unii: u občanů EU je se svým pobytem v ČR zcela spokojeno přes 40 %, spíše spokojeno přes 50 % a nespokojeno jen asi 5 % respondentů. Mezi občany třetích států je zcela spokojených jen něco přes 15 %, spíše spokojených 65 % a nespokojených téměř 20 %. Tato souvislost však po odfiltrování skupiny Slováků nemůže být testována pro nízký počet případů zbývajících občanů EU.

16

Tabulka 2: Spokojenost s pobytem podle země původu (absolutní a relativní četnosti) Jak celkově hodnotíte svůj dosavadní pobyt v Česku? zcela spokojen/a Count Slovensko

Ukrajina

Země původu

43

7

94

podíl v rámci země

46,8%

45,7%

7,4%

100,0%

Adjusted Residual

6,4

-3,5

-2,6

Count

26

117

43

186


14,0%

62,9%

23,1%

100,0%

Adjusted Residual

-3,4

,5

3,1

1

32

11

44


2,3%

72,7%

25,0%

100,0%

Adjusted Residual

-3,3

1,6

1,6

4

40

4

48


8,3%

83,3%

8,3%

100,0%

Adjusted Residual

-2,4

3,3

-1,6

35

75

17

127


27,6%

59,1%

13,4%

100,0%

Adjusted Residual

1,7

-,7

-1,1

Count

110

307

82

499

22,0%

61,5%

16,4%

100,0%

Count Rusko

Count ostatní

Total

Total spíše/zcela nespokojen/a

44

Count Vietnam

spíše spokojen/a


U ostatních vysvětlujících proměnných nebyly nalezeny významné souvislosti, nebo byly nalezené souvislosti odmítnuty. Jedním z důležitých faktorů, které přispívají k tomu, že je cizinec spokojený s pobytem v zemi, je bezesporu i to, jak je přijímán většinovou společností. V našem dotazníku byly dvě otázky, které indikovaly to, jak cizinec vnímá postoj většinové společnosti vůči sobě:

17

Jednalo se tedy o dvě likertovské postojové škály. Následující graf zachycuje relativní četnosti odpovědí na tyto otázky. Graf 15: Vnímání postojů většinové společnosti vůči cizincům (relativní četnosti, N = 525, resp. 537) 60% 48%

50%

44%

40% 31% 30% 22%

26%

20% 10%

15% 7%

8%

0% q5a házejí klacky pod nohy určite souhlasím

spíše souhlasím

q5b jednají jako rovný s rovným spíše nesouhlasím

určitě nesouhlasím

Jak můžeme v grafu vidět, v obou případech převládají „pozitivní odpovědi“ – nesouhlas s výrokem, že Češi dotyčnému házejí klacky pod nohy, vyjádřilo 70 % respondentů, a s výrokem, že Češi s dotyčným jednají jako rovní s rovným, souhlasilo 63 % cizinců. To naznačuje převládající vnímání české společnosti jako společnosti, která je vůči cizincům spíše otevřená. Na druhou stranu si ale celých 30 % cizinců myslí, že jim Češi házejí klacky pod nohy, a 38 % cizinců se domnívá, že s nimi Češi nejednají jako rovní s rovným. Nemáme žádné údaje o tom, jak na podobné otázky odpovídají imigranti v jiných zemích, ale každopádně se jedná o velké podíly cizinců. Také je otázkou, jak si tyto výroky máme vysvětlit v souvislosti s převládající celkovou spokojeností s pobytem v ČR. Další poznatky přineslo zkoumání odpovědí na dané otázky ve vztahu k dalším proměnným. Při třídění druhého stupně se ukazuje, že vnímání postojů většinové společnosti souvisí zejména se zemí původu cizince. Cizinci ze zemí EU vypovídají častěji, že nemají pocit, že by jim Češi házeli klacky pod nohy (CC = ,233***) a také častěji říkají, že s nimi Češi jednají jako rovný s rovným (CC = ,219***) oproti cizincům ze zemí mimo EU. Zajímavé a ne zcela jednoduše vysvětlitelné je i to, že cizinci s větším počtem zaměstnanců častěji odpovídají, že jim Češi házejí klacky pod nohy. Tato souvislost je ale slabší a statisticky málo významná (CC = ,219***).Všechny zmíněné otázky jsme zařadili na počátek dotazníku. Počet

18

chybějících odpovědí se pohyboval od 3 do 6,5 %10, což by při této velikosti vzorku nemělo představovat velký problém. 1.

Celkové hodnocení pobytu v ČR

Řešení problémů Jaké problémy musí cizinci během svého pobytu řešit? K tomu jsme zformulovali následující otázku:

U následující otázky můžete zaškrtnout jednu nebo dvě možnosti.

4. Co Vás během Vašeho pobytu v Česku nejvíce trápí? jazyková bariéra odloučení od mých blízkých administrativa spojená s pobytem v ČR jak získat informace o mých právech a povinnostech peníze nepříjemní lidé něco jiného - co? _____________________________ Nic mě netrápí.

1 2 3 4 5 6 7 8

Následující graf znázorňuje relativní četnosti odpovědí na otázku po problémech, s nimiž se cizinci potýkají. Jak je z tohoto grafu patrné, nejvíce cizinců odpovědělo, že je trápí administrativa spojená s pobytem (42 %). Pojem „administrativa“ je ovšem značně široký a zahrnuje různé aspekty vztahu cizince k úřadům ČR. Další významný problém pro cizince představuje odloučení od jejich blízkých (38 %) a to jak získat informace o právech a povinnostech (23 %).

10

Baterie otázek q7 měla vyšší podíl (6,5 %) chybějících odpovědí proto, že ti cizinci, kteří nepotřebovali ničí pomoc, neměli možnost si z nabízených variant odpovědí vybrat a žádnou dopověď nevyplnili.

19

Graf 16: Co cizince nejvíce trápí (relativní četnosti, N = 536, možnost vícenásobné odpovědi) 42%

45% 38%

40% 35% 30%

23%

25% 20%

16% 14%

15%

15% 8%

10%

4%

5%

ne tr á pí

m ě

ji n éh o ni c

id é

ně co

em ní l

ne př íj

pe ní ze

ja zy od ko lo vá uč en ba ío rié d ra m ýc h bl íz ký ch ad m in is ja tr a k zí tiv sk a at in fo rm ac e

0%

Na základě hloubkových rozhovorů v předvýzkumu jsme vytipovali několik problémů, s nimiž se cizinci u nás potýkají, a Na koho se cizinci obracejí s žádostí o pomoc při řešení problémů spojených s pobytem v ČR, jsme zjišťovali touto otázkou:

U následující otázky můžete zaškrtnout i více možností.

7. Pobyt v cizí zemi obnáší spoustu problémů při zařizování různých věcí. Lidé proto rádi využijí pomoc dalších lidí. Na koho jste se v posledním roce obrátil/a při řešení nějakého problému? na známého – Čecha na známého – mého krajana na známého – cizince z jiné země na organizaci, spolek či sdružení mých krajanů na organizaci, která pomáhá cizincům zdarma na soukromou agenturu na úřad

1 2 3 4 5 6 7

Následující graf ukazuje histogramy relativních četností pro jednotlivé možnosti odpovědí. Jak je z tohoto grafu patrné, nejčastěji se lidé obracejí na známého krajana (55 %) a známého Čecha (43 %). Na úřadech nebo ve zprostředkovatelských agenturách hledá pomoc jen poměrně málo cizinců, a to přibližně 17 %, resp. 11 %. Pomoc krajanských sdružení a nevládních neziskových organizací při řešení problému vyhledalo v posledním roce jen okolo 5 %, resp. 3 % cizinců.

20

Zajímavé je, že jen 3 % cizinců uvedlo, že se obracejí na nestátní neziskovou organizaci oproti 11 %, kteří se obracejí na soukromou agenturu, za jejíž služby musejí platit. Graf 17: Na koho se cizinci obracejí s žádostmi o pomoc při řešení problému (relativní četnosti, N = 513, možnost vícenásobné odpovědi) 55%

60% 50%

43%

40% 30% 17%

20%

10%

10%

5%

3%

11%

0% na známého na známého na známého na sdružení na cizinecou na – Čecha – mého – cizince z mých NNO soukromou krajana jiné země krajanů agenturu

na úřad

Při interpretaci odpovědí je nutno zdůraznit, že nemáme žádné informace o intenzitě či kvalitě využívání jednotlivých skupin partnerů při řešení problémů. Ptali jsme se totiž pouze na skutečnost, zda se cizinec na danou kategorii partnerů obrátil v posledním roce. Kladná odpověď může znamenat jak jednorázový kontakt, tak i každodenní spolupráci při řešení problémů. Jak je patrné z následující tabulky třídění druhého stupně, okruh partnerů využívaných cizinci při řešení problémů souvisí s různými sociodemografickými proměnnými. Nejčastěji se souvislost projevuje u země původu (tj. data se liší mezi jednotlivými národnostními skupinami cizinců). Dále se objevují souvislosti se znalostí češtiny a ojediněle i s dalšími proměnnými. Tabulka 3: Partneři cizinců při řešení problémů a vliv sociodemografických proměnných (kontingenční koeficienty) Nejčastější odpovědi na Sociona na známého na demografické Poznámky známého na úřad známého – cizince soukromou – mého proměnné – Čecha z jiné agenturu krajana země ,098 * velmi slabé souvislosti pohlaví 0 0 0 0 ,205 *** Mladší 30 let 1,5x častěji na věkové 0 0 0 0 krajana skupiny (4) ,204 *** ,181 ** ,245 *** ,156 * Slováci a menší národnosti velmi země původu 0

EU / třetí státy mluví česky

,158 ***

0

,129 *

,096 *

0

,092 *

,129 **

,107 **

0

,154 ***

často na Čecha; Ukrajinci a Vietnamci až 3x méně často na Čecha; Vietnamci a Ukrajinci velmi často na krajana; občané Ruska a menší národnosti méně často na krajana, až 3x častěji na cizince z jiné země; Slováci nevyužívají agentury Občané třetích států méně často na Čecha Lidé, kteří se domluví dobře, využili úřad až 2x častěji

21

Sociodemografické proměnné délka pobytu v ČR vzdělání počet podřízených

na známého – Čecha 0

Nejčastější odpovědi na na známého na známého – cizince soukromou – mého z jiné agenturu krajana země ,157 ** 0 0

Poznámky

na úřad

0

S rostoucí délkou pobytu čím dál méně na krajana. Lidé s vyšším vzděláním častěji na Čecha

,152 **

,147 **

0

0

,114 *

0

0

.

.

.


Žádná souvislost nebyla nalezena u vysvětlujících proměnných „pohlaví“, „délka pobytu“ a „počet podřízených“. Nyní stručně probereme jednotlivé kategorie osob využívaných při řešení problémů a jejich souvislosti s vysvětlujícími sociodemografickými proměnnými. U otázky, zda se cizinec při řešení nějakého problému v uplynulém roce obrátil (také) na nějakého známého – Čecha, zjišťujeme silnou souvislost se zemí původu. Občané Slovenska a příslušníci ostatních (menších) národností tuto skutečnost uvádějí výrazně častěji (v 57 %, resp. 51 % případů), zatímco občané Vietnamu a Ukrajiny výrazně méně často (ve 22 %, resp. 37 % případů). Občané Ruska vykazují průměrné výsledky (na Čecha se jich obrátilo okolo 45 %). Tabulka 4: Souvislost využití známého – Čecha se zemí původu (absolutní a relativní četnosti) na známého – Čecha

Count

50

38

Slovensko podíl v rámci země

56,8%

Adjusted Residual

2,8

-2,8

Count

66

113

36,9%

Adjusted Residual

-2,3

2,3

10

35

Země původu Vietnam

Rusko

ostatní

22,2%

Adjusted Residual

-3,0

3,0

20

25

44,4%

Adjusted Residual

,1

-,1

Count

63

60

45

55,6% 100,0%


51,2%

Adjusted Residual

2,0

-2,0

Count

209

271

43,5%

45

77,8% 100,0%



179

63,1% 100,0%


Count

88

43,2% 100,0%

Ukrajina podíl v rámci země

Count

Total

Total

ne

ano

123

48,8% 100,0%

480

56,5% 100,0%

22

Dále zde pozorujeme slabší souvislost se příslušností k EU a se vzděláním respondenta. Občané třetích států a lidé s kratší dobou strávenou ve škole se na Čecha obracejí méně často, zatímco občané EU a lidé s vyšším vzděláním (delším počtem let strávených ve škole) častěji. U ostatních vysvětlujících proměnných nebyly nalezeny významné souvislosti. U otázky, zda se cizinec při řešení nějakého problému v uplynulém roce obrátil (také) na nějakého známého – krajana, zjišťujeme především silnou souvislost s věkem respondenta. Lidé ve věku do 30 let uvádějí častěji, že se v posledním roce obrátili s řešením problému na krajana (takřka 70 % oproti ostatním skupinám, u nichž se kladná odpověď vyskytuje ve 40 - 50 % případů). Tabulka 5: Souvislost využití známého – krajana s věkem respondenta (absolutní a relativní četnosti) na známého – mého krajana

Count -- 29

podíl v rámci věkové skupiny

Count

69

84

Count

45,1%

3,3

47

44

-,9

,9

Count

14

18

43,8% -1,5

1,5

Count

277

217

56,1%

32

56,3% 100,0%

Adjusted Residual


91

48,4% 100,0%

Adjusted Residual


153

54,9% 100,0%

-3,3

51,6%

218

32,6% 100,0% -4,5

40 - 49 podíl v rámci věkové skupiny

Total

67,4%

71

4,5

Adjusted Residual

50++

147

Adjusted Residual

30 - 39 podíl v rámci věkové skupiny Věk

Total

ne

ano

494

43,9% 100,0%

Silnou souvislost jsme zaznamenali rovněž se zemí původu. Výrazně častěji tuto skutečnost uvádějí občané Vietnamu (přes 70 %) a Ukrajiny (přes 60 %), zatímco výrazně méně často nastává u občanů Ruska a ostatních zemí (okolo 45 %). U občanů Slovenska se výsledky nelišily od průměrných 55 %. U ostatních vysvětlujících proměnných nebyly nalezeny významné souvislosti. U otázky, zda se cizinec při řešení nějakého problému v uplynulém roce obrátil (také) na nějakého známého – cizince z jiné země, zjišťujeme opět silnou souvislost se zemí původu. Průměrný počet kladných odpovědí je zde 10 %. Občané Slovenska tuto skutečnost takřka neuvádějí, zatímco u skupiny občanů Ruska a ostatních cizinců (z menších komunit) uvádí kladnou odpověď okolo 20 %. Občané Ukrajiny a Vietnamu vykazují výsledky okolo 6 - 7 %). Zde můžeme usuzovat na souvislost s velikostí příslušné komunity cizinců v Praze a Brně. Čím větší komunita, tím více se její členové obracejí dovnitř komunity na své krajany; čím menší komunita, tím více se její členové obracejí na cizince z jiné země.

23

Tabulka 6: Souvislost využití známého – cizince z jiné země se zemí původu (absolutní a relativní četnosti) na známého – cizince z jiné země

Count

1

87


1,1%

Adjusted Residual

-3,1

3,1

11

168

Count

6,1%

Adjusted Residual

-2,3

2,3

3

42

Země původu (5 kategorií) Vietnam

Rusko

ostatní

6,7%

Adjusted Residual

-,8

,8

8

37

17,8%

Adjusted Residual

1,8

-1,8

Count

26

97

45

82,2% 100,0%


21,1%

Adjusted Residual

4,6

-4,6

Count

49

431

10,2%

45

93,3% 100,0%



179

93,9% 100,0%


Count

88

98,9% 100,0%


Count

Total

Total

ne

ano

123

78,9% 100,0%

480

89,8% 100,0%

Slabší souvislost byla nalezena ještě u stupně znalosti češtiny a dosaženého vzdělání (lidé, kteří mluví špatně nebo nemluví česky, a lidé s delší dobou strávenou ve škole se na cizince z jiné země obracejí častěji). U ostatních vysvětlujících proměnných nebyly nalezeny významné souvislosti nebo byly nalezené souvislosti zamítnuty. U otázky, zda se cizinec při řešení nějakého problému v uplynulém roce obrátil (také) na soukromou agenturu, zjišťujeme opět především silnou souvislost se zemí původu. Slováci se na soukromou agenturu takřka neobracejí, výsledky u občanů Ukrajiny, Vietnamu a Ruska jsou průměrné (okolo 10 %) a výsledky u ostatních zemí jsou mírně nadprůměrné (15 %). U ostatních vysvětlujících proměnných nebyly nalezeny významné souvislosti nebo byly nalezené souvislosti zamítnuty.

24

Tabulka 7: Souvislost využití soukromé agentury se zemí původu (absolutní a relativní četnosti) na soukromou agenturu

Count

Total

ne

ano 1

87


1,1%

Adjusted Residual

-3,1

3,1

22

157

Count

98,9% 100,0%


12,3%

Adjusted Residual

1,2

-1,2

3

42

Count Země původu Vietnam

Rusko

ostatní

Total

6,7%

Adjusted Residual

-,8

,8

5

40

11,1%

Adjusted Residual

,2

-,2

Count

18

105

45

88,9% 100,0%


14,6%

Adjusted Residual

1,9

-1,9

Count

49

431

10,2%

45

93,3% 100,0%



179

87,7% 100,0%


Count

88

123

85,4% 100,0%

480

89,8% 100,0%

Skutečnost, zda se cizinec při řešení problémů obrací na úřad, nezávisí výrazněji na zemi původu. U všech skupin cizinců se vyskytuje cca 15 - 25 %, kteří odpověděli kladně, a 75 - 85 % záporných odpovědí. Analýza však naznačuje mírnou souvislost tohoto ukazatele se stupněm znalosti češtiny: lidé, kteří uvádějí, že se česky domluví dobře, uvádějí využití úřadu v předešlém roce asi dvakrát častěji než lidé, kteří se česky domluví jen s obtížemi nebo vůbec. Tabulka 8: Souvislost využití úřadu se stupněm znalosti češtiny (absolutní a relativní četnosti) na úřad ano Count Domluvím se dobře Stupeň znalosti češtiny

Total

podíl v rámci stupně znalosti češtiny Adjusted Residual

Count Domluvím se s obtížemi + podíl v rámci stupně znalosti češtiny česky se nedomluvím Adjusted Residual Count podíl v rámci stupně znalosti češtiny

68

ne 236

Total 304

22,4% 77,6% 100,0% 3,5

-3,5

21

183

204

10,3% 89,7% 100,0% -3,5

3,5

89

419

508

17,5% 82,5% 100,0%

25

Posledně jmenovaná charakteristika závisí ještě na vzdělání: nejčastěji se na úřad obracejí osoby se středním vzděláním, nejméně často osoby na nejnižším vzdělanostním stupni. U ostatních vysvětlujících proměnných nebyly nalezeny významné souvislosti nebo byly nalezené souvislosti zamítnuty.

Nejčastější kombinace osob využívaných při řešení problémů Následující graf ukazuje, jaké nejčastější kombinace odpovědí na baterii otázek „q7 – Na koho jste se v posledním roce obrátil/a při řešení nějakého problému“ se ve zkoumaném vzorku cizinců vyskytují. Graf 18: Využití různých kombinací partnerů při řešení problémů

Zjišťujeme, že úplně nejčastější je případ, kdy se cizinec v uplynulém roce obrátil při řešení nějakého problému pouze na krajana a na nikoho jiného (30 %). Druhý nejčastější je případ, kdy se cizinec obrátil pouze na Čecha a na nikoho jiného (20 %). Třetí skupina cizinců kombinuje pomoc od krajanů i od Čechů (11 %). Čtvrtá nejčastější kombinace je cizinec, který se obrátil pouze na úřad a na nikoho jiného (8 %). Zbývajících 31 % platných odpovědí zabírají ostatní kombinace využití osob při řešení problémů.

Z analýzy kontingenční tabulky vyplývá, že rozložení kombinací partnerů využitých v posledním roce při řešení problému se velmi silně a statisticky významně strukturuje podle země původu respondentů. Pouze na krajana a na nikoho jiného se výrazně častěji obracejí Vietnamci a Ukrajinci i (40 - 45 % případů), u ostatních velkých národností se výsledky pohybují okolo 25 % a cizinci ve skupině malých národností se pouze na svého krajana obracejí nejméně často (v 15 % případů). U druhé kombinace „pouze na Čecha“ nejsou mezi skupinami cizinců výraznější rozdíly s výjimkou Vietnamců, kteří ji volí výrazně méně často. Třetí kombinaci „na krajana i na Čecha“ volí výrazně častěji Slováci (přes 20 % případů), Rusové takřka vůbec (2 %) a u ostatních národností nejsou rozdíly od průměru statisticky významné. Slováci se také dvakrát častěji než ostatní obracejí „pouze na úřad“. Pro úplnost uvádíme nepřekvapivé, leč důležité zjištění o vlivu jazykové vybavenosti – při pohledu na cizince seřazené podle stupně znalosti češtiny zjišťujeme, že z osob, které hovoří špatně nebo vůbec česky, se významně větší podíl obrací pouze na svého krajana, zatímco cizinci, kteří se česky domluví dobře, se častěji obracejí pouze na Čecha nebo pouze na úřad. Vliv ostatních vysvětlujících proměnných jsme v této analýze nezkoumali.

26

c)

Informovanost a způsoby získávání informací

Na základě zjištění z kvalitativní substudie jsme si stanovili tyto hypotézy o informovanosti: H1: Značná část cizinců se při řešení pobytových formalit nespoléhá jen na informace od CP, ale i na osobní okolí a zprostředkovatele H2: Cizinci hovořící špatně česky se na informace od CP spoléhají méně často. V následujícím textu pojednáváme způsob testování těchto hypotéz a odpovědi, které nám skýtají sebraná data. Jak cizinci hodnotí svou informovanost při poslední návštěvě cizinecké policie, jsme zjišťovali touto otázkou:

Rozložení souhlasu a nesouhlasu s uvedeným výrokem uvádí následující graf. Drtivá většina respondentů přisvědčila, že o svých právech a povinnostech před návštěvou CP mnoho nevěděla. S výrokem určitě souhlasí 28 % a spíše souhlasí 45 % respondentů. S výrokem naopak nesouhlasilo něco přes jednu čtvrtinu respondentů. Lze tedy zjednodušeně říci, že cizinci se dělí na tři čtvrtiny těch, kteří svoji informovanost před návštěvou oddělení cizinecké policie hodnotí jako nízkou, a jednu čtvrtinu, která se cítí být lépe informována. Graf 19: Subjektivní hodnocení informovanosti respondenta před poslední návštěvou cizinecké policie

určite souhlasím

spíše souhlasím

spíše nesouhlasím


0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

Následující tabulka shrnuje souvislosti s hlavními sociodemografickými charakteristikami. Vyplývá z ní, že subjektivní informovanost před návštěvou cizinecké policie souvisí středně silně a statisticky významně se zemí původu 27

respondenta, s otázkou občanství EU a se stupněm znalosti českého jazyka. Další podrobnosti jsou uvedeny přímo v tabulce. Tabulka 9: Subjektivní hodnocení informovanosti respondenta před poslední návštěvou cizinecké policie a vliv sociodemografických proměnných (kontingenční koeficienty) Subjektivní Sociohodnocení demografické Poznámky informovanosti proměnné žádné souvislosti pohlaví 0 žádné souvislosti věkové 0 skupiny (4) viz následující tabulka země původu ,256** Občané EU mají dvakrát větší podíl dobře informovaných než občané třetích států EU / třetí státy ,212*** Lidé, kteří hovoří dobře česky, hodnotí svoji informovanost jako dobrou 1,5x častěji mluví česky ,214*** délka pobytu v ČR vzdělání počet podřízených

0 ,185* 0

než lidé s horší znalostí češtiny žádné souvislosti

Lidé s nejvyšším vzděláním uvádějí 1,5 - 2x častěji dobrou informovanost než lidé s nejnižším nebo středním vzděláním žádné souvislosti


Podívejme se blíže na souvislost subjektivní informovanosti se zemí původu respondenta. Jako subjektivně dobře informovaní výrazně vyčnívají občané Slovenska (dobrou informovanost uvádějí dvakrát až čtyřikrát častěji než jiné národnosti). Naopak nejhůře hodnotí svou informovanost Vietnamci – s výrokem, že o svých právech a povinnostech mnoho nevěděli, souhlasí téměř 90 % z nich. Průměrně hodnotí svou informovanost Ukrajinci, Rusové a občané ostatních zemí.

28

Tabulka 10: Souvislost subjektivní informovanosti před návštěvou CP se zemí původu (absolutní a relativní četnosti) O mých právech a povinnostech podle českého zákona jsem mnoho nevěděl/a určitě souhlasím Count

Total

27

26

11

79


19,0%

34,2%

32,9%

13,9%

100,0%

Adjusted Residual

-2,1

-1,9

3,2

2,3

52

76

27

10

165


31,5%

46,1%

16,4%

6,1%

100,0%

Adjusted Residual

1,0

,7

-1,4

-1,0

8

27

4

1

40


20,0%

67,5%

10,0%

2,5%

100,0%

Adjusted Residual

-1,3

3,1

-1,6

-1,3

12

23

9

2

46


26,1%

50,0%

19,6%

4,3%

100,0%

Adjusted Residual

-,4

,9

,0

-,9

Count

41

43

22

10

116


35,3%

37,1%

19,0%

8,6%

100,0%

Adjusted Residual

1,8

-1,7

-,2

,5

Count

128

196

88

34

446

28,7%

43,9%

19,7%

7,6%

100,0%

Count Vietnam

Count Rusko

ostatní

Total

určitě spíše nesouhlasím nesouhlasím

15

Count

Země původu

spíše souhlasím


Strategie cizinců při získávání příslušných informací jsme zjišťovali prostřednictvím následující otázky:

29

Graf 20: Zdroje informací o potřebných dokumentech před návštěvou cizinecké policie (relativní četnosti, N = 499, možnost vícenásobné odpovědi) 50% 45%

43% 36%

40% 35% 30% 25% 20%

15%

od nějaké firmy (placená konzultace)

od mého zaměstnavatele

telefonicky od CP

nástěnka v budově CP

na internetových stránkách CP

od příbuzného, kamaráda nebo známého

0%

zeptat se na CP

5%

3%

2%

2%

nic nového jsem nezjišťoval/a

7% 3%

jinak

10%

10%

9%

od nějaké firmy (konzultace zdarma)

15%

Vidíme, že nejvýznamnější jednotlivý zdroj informací tvořili příbuzní, kamarádi a známí cizince, od nichž zjišťovalo informace 39 % respondentů. Jako druhý nejčastější způsob získání potřebných informací uváděli respondentů osobní návštěvu oddělení cizinecké policie (33 %). Významným zdrojem byli rovněž zaměstnavatelé (13 %). Internetovou prezentaci cizinecké policie nebo její nástěnku využilo k tomuto účelu okolo 9 %, resp. 8 % cizinců. Telefonicky se u CP informoval jen velmi malý počet osob (asi 3 %). Zajímavé rovněž je, že nějakým způsobem se před poslední návštěvou oddělení CP o potřebných dokumentech informovalo přes 97 % respondentů. To ukazuje na skutečnost, že ani zkušenější cizinci se nespoléhají na informace z minulých návštěv CP a informují se před každou návštěvou znovu. Následující graf znázorňuje nejčastější kombinace odpovědí na předchozí otázku. Vidíme, že před návštěvou CP získává polovina cizinců informace o potřebných dokumentech alespoň jedním kanálem od CP, zatímco druhá polovina nevyužívá žádný z informačních kanálů CP.

30

Graf 21: Od CP, nebo odjinud? Strategie získávání informací o potřebných dokumentech (relativní četnosti, N = 499, nejčastější kombinace odpovědí) ze zdrojů mimo CP

pouze osobně na CP

pouze na internetových stránkách CP

pouze na nástěnce v budově CP

jinak od CP 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

50%

55%

Z třídění druhého stupně vyplynulo, že využití informací od CP silně závisí na znalosti češtiny a délce pobytu v ČR, slabě též na zemi původu. Další podrobnosti jsou uvedeny přímo v tabulce. Tabulka 11: Získávání informací od cizinecké policie a z jiných zdrojů a vliv sociodemografických proměnných (kontingenční koeficienty) Získávání informací SocioNejčastější odpovědi Od CP, demografické Poznámky od na od nebo osobně proměnné osobních webu zaměstnaodjinud? na CP kontaktů CP vatele velmi slabé souvislosti pohlaví 0 ,103* ,093* 0 0 Osoby mladší 30 let 1,5x věkové ,204 *** 0 0 0 0 častěji než starší od osobních skupiny (4) země původu

,193 ***

0

,164 **

,155 *

0

EU / třetí státy

0

0

,126 **

0

0

,122**

,232***

0

,128**

,249***

0

,168**

0

0

,174*

vzdělání

0

0

,129**

0

0

počet podřízených

0

0

0

0

0

mluví česky

délka v ČR

pobytu

kontaktů Vietnamci velmi často od osobních kontaktů a takřka vůbec na webu CP nebo od zaměstnavatele; Slováci a malé národnosti nadprůměrně často na webu CP; Ukrajinci a malé národnosti nadprůměrně často od zaměstnavatele Občané EU dvakrát častěji na webu CP Lidé, kteří se domluví dobře, méně často od osobních kontaktů, méně často od zaměstnavatele a dvakrát častěji osobně na CP; Viz též následující tabulka V prvním roce pobytu dvakrát méně často osobně na CP; s délkou pobytu roste využití zdrojů CP S vyšším vzděláním roste využití webu CP


31

Podívejme se ještě blíže na souvislost získávání informací od cizinecké policie se stupněm znalosti češtiny. V následující tabulce vidíme, že lidé, kteří se česky domluví špatně nebo vůbec, se spoléhají výhradně na zdroje mimo CP (ve dvou třetinách případů), tj. mnohem častěji než lidé s dobrou znalostí češtiny (ti CP jako informační zdroj ignorovali pouze ve 40 % případů). Tabulka 12: Souvislost využití CP jako informačního zdroje se stupněm znalosti češtiny (absolutní a relativní četnosti) Informace o dokumentech výhradně ze zdrojů mimo CP Count Domluvím se dobře. Stupeň znalosti češtiny Domluvím se s obtížemi + Česky se nedomluvím.

Total

pouze osobně na CP

jinak od CP

125

113

40,8%

36,9%

Adjusted Residual

-5,6

4,5

1,9

Count

127

34

29

66,8%

17,9%

Adjusted Residual

5,6

-4,5

-1,9

Count

252

147

97

50,8%

29,6%

podíl v rámci stupně znalosti češtiny



68

Total

306

22,2% 100,0%

190

15,3% 100,0%

496

19,6% 100,0%

Závěrem této kapitoly lze říci, že obě hypotézy o informovanosti cizinců můžeme na základě sebraných dat přijmout: H1: Značná část cizinců se při řešení pobytových formalit nespoléhá jen na informace od CP, ale i na osobní okolí a zprostředkovatele H2: Cizinci hovořící špatně česky se na informace od CP spoléhají méně často.

32

d) Využívání organizací

služeb

soukromých

agentur

a

neziskových

Na základě zjištění z kvalitativní substudie jsme si stanovili tyto hypotézy o využívání služeb soukromých komerčních agentur (KA) a nevládních neziskových organizací (NNO) cizinci: H3: Významná část cizinců využívá služeb KA H4: Významná část cizinců využívá služeb NNO H5: Některé služby poskytované KA nejsou legální V následujícím textu pojednáváme způsob testování těchto hypotéz a odpovědi, které nám skýtají sebraná data. To, zda cizinci využili služeb KA, jsme zjišťovali touto otázkou:

Využití služeb NNO jsme zjišťovali takto formulovanou otázkou:

Následující graf zachycuje relativní četnosti cizinců, kteří využili „při zařizování nějaké věci v České republice“ buď služby soukromé agentury (která poskytuje služby cizincům za úplatu), anebo služby nějaké nevládní neziskové organizace (organizace, která pomáhá cizincům zdarma). Relativní četnosti jsou udány zvlášť v Praze a Brně.

33

Graf 22: Jak využívají cizinci pomoc soukromých agentur a neziskových organizací (relativní četnosti, Praha N = 350; Brno N = 160) 50% 45%

45%

40% 35%

28%

30% 25% 20% 15%

8%

10%

8%

5% 0% Praha využil/a služby agentury

Brno využil/a služby NNO

Jak je z grafu patrné, cizinci obecně využívají služby soukromé agentury častěji než služby neziskových organizací. Statisticky významně častěji (na hladině významnosti 0,001) využívají služby soukromých agentur cizinci v Praze oproti cizincům v Brně. Využívání služeb neziskových organizací, které poskytují cizincům své služby zdarma se v obou městech pohybuje kolem 8%. Jaké služby soukromé agentury poskytují cizincům? Na to jsme se ptali následující polootevřenou otázkou:

Následující graf shrnuje relativní četnosti, s nimiž cizinci využívají jednotlivé typy služeb poskytovaných soukromými agenturami (údaje jsou souhrnné za Prahu a Brno – souhrnné údaje budeme uvádět i dále v textu). Jak můžeme vidět v tomto grafu, více než polovina klientů agentur jich využívá pro zařízení víz nebo povolení k pobytu. Přibližně jedna třetinu cizinců využívajících služby agentury hledá u těchto agentur právní konzultaci. Další nejčastější typy služeb, jež cizinci u soukromých komerčních agentur hledají, jsou zařízení ubytování (26 %), zařízení práce (22 %) a doprovod na cizineckou policii (18 %).

34

Graf 23: Služby poskytované soukromými agenturami cizincům (relativní četnosti z těch, kteří využívají služby agentur, N = 220, možnost vícenásobné odpovědi) 60% 53% 50% 40% 32% 30%

26% 22% 18%

20%

15% 11%

10%

6%

jiné služby

právní konzultace

složení finanční jistiny

zařízení pojištění

zařízení práce

zařízení ubytování

doprovod na Cizineckou policii

vyřízení víza nebo povolení

0%

A z jakých důvodů kontaktují cizinci nevládní neziskové organizace (NNO)? Graf ukazuje, že cizinci nejčastěji vyhledávají NNO za účelem právní konzultace (39 %) nebo kvůli vyřízení víz nebo povolení (37 %). Ostatní důvody jsou relativně málo četné. Graf 24: Služby poskytované neziskovými organizacemi zdarma cizincům (relativní četnosti z těch, kteří využívají služby NNO, N = 54, možnost vícenásobné odpovědi)

45% 40%

37%

39%

35% 30% 25% 20% 15%

13% 11%

10%

6%

6%

5% 0% vyřízení víza doprovod na nebo povolení Cizineckou policii

právní konzultace

psychologická pomoc

sociální pomoc

jiné služby

Jaké skupiny cizinců využívají služby komerčních agentur a služby NNO? Následující tabulka obsahuje výsledky třídění druhého stupně pro vybrané sociodemografické 35

proměnné. Nepodařilo se nám prokázat, že by skupina cizinců využívající služeb NNO byla něčím charakteristická (vzhledem k vybraným sociodemografickým proměnným). Je to ale dáno i tím, že, jak jsme zmínili již výše, skutečnost, že se obrátili o pomoc na NNO, uvedlo pouze asi 50 cizinců z našeho vzorku. Abychom mohli provést testy na zvolené hladině významnosti, by bylo třeba rozšířit výběrový vzorek tak, aby se v něm zvýšila i četnost cizinců, kteří využívají služeb NNO. Naopak se ukazuje, že existují jisté souvislosti se sociodemografickými charakteristikami, pokud hovoříme o tom, jestli cizinec využívá služeb komerční agentury. Cizinci ze zemí mimo EU a cizinci, kteří u nás podnikají využívají služby komerčních agentur častěji než ostatní skupiny cizinců (tento vztah je středně silný a statisticky velmi významný). Slabý a méně statisticky významný vliv má také věk respondenta (častěji využívají služby agentur cizinci ve věkovém intervalu 30-39 let a délka pobytu v ČR (nejčastěji používají agenturu lidé, kteří jsou v ČR od 5 do 10 let. Tabulka 13: Jak souvisí využití služeb soukromé komerční agentury nebo nevládní neziskové organizace se sociodemografickými proměnnými respondenta (kontingenční koeficienty) Sociodemografické Využití proměnné agentury Využití NNO poznámky pohlaví 0 0 agenturu využívají častěji lidé ve věku věkové skupiny 30-39 let, naopak jí nevyužívají lidé ve (sloučené kategorie) ,148** 0 věku do 29 let země původu (sloučené lidé ze zemí mimo EU častěji kategorie) ,232*** 0 než lidé ze zemí EU počet podřízených (sloučené kategorie) 0 0 let školní docházky (sloučené kategorie) 0 0 nejčastěji využívají agenturu lidé, kteří délka pobytu v ČR u nás pobývají 5-10 let, ostatní skupiny (sloučené kategorie) ,143* 0 méně často jak velkou část roku 04 v ČR (sloučené kategorie) 0 0 důvod přítomnosti v ČR významně častěji využívají služeb (sloučené kategorie) ,294*** 0 agentur podnikatelé Hladiny významnosti: * < 0,05; ** < 0,01; *** < 0,001; 0 = nepodařilo se vyvrátit nulovou hypotézu; . = test chí-kvadrát neproveditelný; žlutě označeny nejvýznamnější faktory odpovědi na danou otázku.

Závěrem této kapitoly lze říci, že dvě ze tří hypotéz o využívání služeb můžeme na základě sebraných dat přijmout, zatímco hypotézu o významném počtu cizinců využívajících služeb NNO musíme naopak zamítnout: H3: Významná část cizinců využívá služeb KA H4: Významná část cizinců využívá služeb NNO H5: Některé služby poskytované KA nejsou legální

36

e)

Spokojenost s cizineckou policií

Níže uvedené hypotézy byly sestaveny na základě výsledků kvalitativní substudie, které jsou jako celek uveřejněny na jiném místě. H6: Celkové hodnocení kontaktu s CP cizinci je negativní. H7: Hodnocení CP souvisí se zemí původu cizince. H8: Cizinci ze zemí EU hodnotí práci CP pozitivněji než cizinci z třetích států. Spokojenosti s cizineckou policií se v našem dotazníku věnuje hned několik otázek. Začněme analýzu u otázky č. 14:

Rozložení odpovědí na otázku 14 přehledně shrnuje následující graf. Většina cizinců vyjadřovala s výsledkem dosavadních návštěv na oddělení CP mírnou spokojenost, avšak kolem 40 % cizinců vyjádřilo s výsledkem návštěv silnou nebo mírnou nespokojenost. Jak je z tohoto grafu dále patrné, existují jisté rozdíly v hodnocení návštěv na CP u cizinců v Praze a Brně. Z analýzy standardizovaných reziduí vyplývá, že cizinci v Praze vypovídali signifikantně častěji, že jsou s výsledky dosavadních návštěv na CP zcela nespokojeni (adj. res. = 2,0). Nepodařilo se však prokázat statisticky signifikantní rozdíl v hodnocení návštěv na CP v Brně a Praze. Graf 25: Spokojenost s výsledky dosavadních návštěv na CP (relativní četnosti z těch, kteří absolvovali alespoň jednu návštěvu) 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

43%

46%

28% 28%

Praha

18%

Brno

15%

14%

9%

zcela spokojen/a

spíše spokojen/a

spíše nespokojen/a

zcela nespokojen/a

37

Jaké důvody měli cizinci pro spokojenost resp. nespokojenost s dosavadními návštěvami na CP? Na základě kvalitativní substudie jsme sestavili čtyři výrokové škály, které měří různé dimenze kvality práce CP: vstřícnost úředníků, kultivovanost vystupování úředníků, obeznámenost úředníků s problematikou a úspěšnost komunikační situace. Na souhlas s jednotlivými výroky jsme se zeptali prostřednictvím takto formulované otázky:

Jednotlivé výroky a podíl odpovědí cizinců na ně přehledně shrnuje následující graf. Graf 26: Hodnocení jednotlivých dimenzí práce úředníků CP (relativní četnosti z těch, kteří absolvovali alespoň jednu návštěvu) 60%

54%

46%

50% 40% 30% 20% 10%

30% 20%

20%

17%

5%

7%

51% 42% 43% 27% 18%

12% 4%

4%

0% q15a Snažili se mi pomoci.

q15b Byli na mne hrubí.

q15c Znají dobře svoji práci.

q15d Dorozuměli jsme se dobře

určite souhlasím

spíše souhlasím

spíše nesouhlasím


Kolem 20 % respondentů hodnotilo jednotlivé aspekty jednání s úřednicemi a úředníky CP negativně. U všech výroků však dominuje mírně pozitivní hodnocení. Zajímavé je, že přes 40 % cizinců silně souhlasilo s tím, že se na CP dobře dorozumí (dalších 40 % souhlasilo slaběji). Toto zjištění nás překvapilo. V hloubkových rozhovorech v rámci předvýzkumu jsme se naopak dozvídali, že cizinci, kteří nehovoří dobře česky, často mívají problém dorozumět se s úředníky CP. Výsledek tohoto kvantitativního šetření je možné vysvětlit dvěma způsoby: buď skutečně velká část cizinců nemá s komunikací s úředníky problém, anebo z našeho vzorku systematicky vypadávali cizinci, kteří s komunikací v českém jazyce problém mají11. Hodnocení jednotlivých aspektů práce úředníků CP a celkové spokojenosti s prací CP vykazuje silnou mezipoložkovou reliabilitu (Crombachovo α = ,801), a proto jsme se rozhodli vytvořit pro účely další analýzy z těchto položek index spokojenosti s návštěvami na CP.

11

Druhou hypotézu bohužel vyvrátit nemůžeme, protože náš vzorek byl zatížen značnou mírou odmítnutí. Na druhou stranu je ale třeba říci, že komunikační problémy při administraci dotazníku byly do značné míry překonány už tím, že dotazník byl vytvořen v mnoha jazykových mutacích a že cizinci byli schopni dotazník vyplnit sami bez pomoci tazatele.

38

Následující graf zachycuje rozložení indexu spokojenosti s návštěvami na CP. Rozložení indexu naznačuje, že převládá spíše celkové pozitivní hodnocení návštěv na CP. Graf 27: Index spokojenosti s návštěvami na CP (relativní četnosti z těch, kteří absolvovali alespoň jednu návštěvu)

Na čem závisí spokojenost cizinců s návštěvami na CP? Následující tabulka obsahuje výsledky testů souvislosti indexu spokojenosti a sociodemografických proměnných, které jsme u cizinců sledovali. Jak zde můžeme vidět, index spokojenosti s návštěvami na CP souvisí poměrně těsně a statisticky velmi významně s počtem podřízených v zaměstnání: lidé s větším počtem podřízených v zaměstnání jsou s návštěvami na CP statisticky významně méně spokojeni. Jelikož nám počet podřízených v zaměstnání byl proxy proměnnou za socioekonomický status respondentů, mohli bychom odvodit, že lidé s vyšším socioekonomickým statusem jsou méně spokojeni s návštěvami na CP. Index spokojenosti s návštěvami na CP souvisí slaběji a statisticky méně signifikantně také se zemí původu cizinců. Cizinci ze zemí EU jsou s návštěvami na CP významně spokojenější oproti cizincům ze zemí mimo EU.

39

Tabulka 14: Souvislost celkového indexu spokojenosti s návštěvami na CP a vysvětlujících sociodemografických proměnných

Sociodemografické proměnné

Další proměnné

Pohlaví (q20) Věk (q21) Země původu (q22) Občanství EU / třetích států (q22) Počet podřízených (q24) Let ve škole (q25) Délka pobytu v ČR (q26) Minuly rok v ČR (q27) Důvod pobytu (q28) Stupeň znalosti češtiny Partneři při řešení problémů (q7) Spokojenost s pobytem v ČR (q3) Způsob dorozumění s úřednicí při poslední návštěvě (q16) Hodnocení dorozumění při poslední návštěvě (q17a) Subjektivní hodnocení informovanosti před poslední návštěvou CP (q17b) Způsob získání informací před návštěvou CP (q18) Počet uskutečněných návštěv na CP (q12) Nepřímá zkušenost s korupcí na CP (q19a)

Souvislost s indexem spokojenosti s návštěvami na CP 0 0 CC = ,177** γ = ,301*** 0 0 0 0 0 CC = ,279 ** CC = ,316 *** 0 CC = ,477 *** 0 0 . CC = ,215 ***

Hladiny významnosti: * < 0,05; ** < 0,01; *** < 0,001; 0 = nepodařilo se vyvrátit nulovou hypotézu; . = test chí-kvadrát neproveditelný; CC = kontingenční koeficient; γ = žlutě označeny nejvýznamnější faktory odpovědi.

Faktor země původu Při podrobnější analýze adjustovaných reziduí zjišťujeme, že nespokojení jsou zejména cizinci ze Střední a Jižní Ameriky, cizinci z Afriky a Číny. Naopak spokojení jsou Slováci a relativně spokojení jsou i cizinci z Ukrajiny (ačkoli nepocházejí ze země EU). Souvislost indexu s jinými sociodemografickými proměnnými se nám nepodařilo prokázat. Hledáme-li souvislost spokojenosti s návštěvami na CP s dalšími proměnnými, upoutá nás v první řadě silná a statisticky významná souvislost s hodnocením jazykového dorozumění s úřednicí CP. Dále zaznamenáváme vliv toho, na jaké partnery se cizinec obrací při řešení problémů, a také hodnocení pobytu v ČR. Prvnímu a třetímu aspektu se věnují následující dva pododdíly. Komunikační faktor Jelikož je hodnocení jazykového dorozumění jednou z položek sytících index spokojenosti, rozhodli jsme se nesrovnávat souvislost s tímto indexem, nýbrž s jedním z jeho aspektů – s ukazatelem spokojenosti s výsledkem jednání na CP.

40

Tabulka 15: Souvislost spokojenosti s výsledkem návštěv na CP s hodnocením dorozumění při poslední návštěvě (absolutní a relativní četnosti) Hodnocení všech dosavadních návštěv na CP: spokojenost s výsledkem jednání Total zcela zcela spíše spíše nespokojen/a spokojen/a spokojen/a nespokojen/a Count

56

104

59

22,5%

41,8%

23,7%

Adjusted Residual

4,1

-,8

-2,0

-,7

Count

18

98

52

17

9,7%

53,0%

28,1%

Adjusted Residual

-2,9

3,4

,2

-2,0

Count spíše / určitě Podíl nesouhlasím Adjusted Residual

1

3

19

15

2,6%

7,9%

50,0%

-2,3

-4,6

3,2

5,0

75

205

130

62

15,9%

43,4%

27,5%

určitě souhlasím Poslední návštěva – „Dorozuměli jsme se dobře“

Total

spíše souhlasím

Podíl

Podíl

Count Podíl

30

249

12,0% 100,0%

185

9,2% 100,0%

38

39,5% 100,0%

472

13,1% 100,0%

H6: Celkové hodnocení kontaktu s CP cizinci je negativní. H7: Hodnocení CP souvisí se zemí původu cizince. H8: Cizinci ze zemí EU hodnotí práci CP pozitivněji než cizinci z třetích států.

41

f)

Korupce v cizinecké policii

Definice korupce Korupci lze definovat jako zneužití pravomocí za účelem získání nezaslouženého osobního prospěchu. Znamená takové jednání představitelů veřejného sektoru (ať už se jedná o politiky či státní úředníky), jímž se nedovoleně a nezákonně obohacují prostřednictvím zneužívání pravomocí, které jim byly svěřeny (Štička 2005: 6). Tabulka 16: Typologie korupce ve veřejné správě (Štička 2005: 7). I. Malá administrativní korupce I.1 Podplácení úředníků I.2 Záměrně nepřehledná regulace, zatemňování pravidel, špatná organizace I.3 Zneužívání pravomocí vyplývajících z dozorové činnosti veřejné zprávy II. Zneužívání veřejných zdrojů II.1 Zpronevěra veřejných zdrojů II.2 Nehospodárné využívání veřejných zdrojů II.3 Soukromý prospěch z privatizace II.4 Zneužívání veřejné moci při udělování veřejných zakázek II.5 Nepotismus, klientelismus, případně „prodej“ pozic

Za podmínek nedostatečného veřejného dohledu a kontrolních mechanismů je možné, aby byli jednotliví úředníci podpláceni soukromými subjekty proto, aby si tyto subjekty zajistily nějakou výhodu (I.1). Podplácení může být buď iniciováno soukromými subjekty nebo může být naopak vyžádáno úředníky, kteří jej mohou někdy realizovat organizovaným způsobem. Korupční příležitosti jsou dále vytvářeny nadměrnou a nepřehlednou regulací (I.2), která nutí soukromé subjekty k tomu, aby hledaly „kratší cesty“ pro řešení jejich záležitostí pomocí úplatků (tamtéž: 7). Diskuse relevantních zdrojů Jak naznačují výsledky výzkumu provedeného Gabalem v uplynulém roce pro Ministerstvo práce a sociálních věcí s využitím více než 60 hloubkových rozhovorů a kvalitativních dotazníků, „neprůhledné až korupční fungování systému“ (myšlen je zejména systém cizinecké policie) je jedním z klíčových problémů, na něž cizinci stěžují (Gabal 2004: 13). Gabal uvádí, že „přímé i nepřímé zmínky o ovlivnitelnosti systému korupcí... nelze přehlédnout“. Fenomén korupce má být „implicitní součástí dnešního těžkopádného a nepřátelského byrokratického systému vstupní a pobytové agendy cizinců“ (tamtéž). Cizinecký zákon staví všechny cizince do právně nejisté pozice. Zejména rozhodnutí o dlouhodobém pobytu nebo prodloužení povolení k pobytu ponechává na úvaze správního orgánu, respektive cizinecké policie. Nestanovuje podmínky, za kterých lze legitimně očekávat kladné vyřízení žádosti; na žádné rozhodnutí neexistuje právní nárok (tamtéž: 14). Jednou ze skutečností vytvářejících prostor pro korupci je tak možnost svévolného vystupování cizinecké policie při udělování víz (tamtéž). Studenti pražské Anglo-American College (cizinci) oslovení v anketě: 56 ze 100 oslovených si myslí, že cizinecká policie je „celkem zkorumpovaná“ nebo „velmi zkorumpovaná“, ale přitom jen 17 studentů mělo alespoň jednu přímou zkušenost s korupcí na CP (Draganova a kol. 2005: 8).

42

Protože se jedná o takto závažné téma a protože nás na tento problém upozorňovali experti, kteří přicházejí do styku s cizineckou problematikou, zařadili jsme otázku na zkušenosti s korupcí do našich hloubkových rozhovorů a později, když se ukázalo, že toto téma je nosné, i do dotazníků pro cizince. Podle mínění několika respondentů, se kterými jsme prováděli hloubkové rozhovory, má současná forma korupce na CP daleko sofistikovanější podobu než je „pouhé“ předávání obálek. Korupce má být organizovanější a odehrávat se na vyšších úrovních; a nemají do ní být zapojeni jednotliví cizinci, nýbrž zprostředkovatelské agentury. Také podle Gabala ti cizinci, kteří se s korupcí osobně nesetkali, „obvykle uvádějí, že ví o případech jiných žadatelů“, jiní vědí o tom, že „korupční jednání za žadatele vyřizují zprostředkovatelé“ (Gabal 2004: 13). Hypotézy Pro účely našeho výzkumu jsme se rozhodli ponechat Gabalovo členění korupčního jednání na a) přímé korupční jednání žadatelů b) korupci působenou zprostředkovateli. Usoudili jsme, že dotazníkovým šetřením mezi cizinci není možné testovat korupci působenou zprostředkovateli. Zaměřili jsme se proto na hypotézu o přímém korupčním jednání žadatelů o víza a pobyty. H9: korupce existuje u významného počtu žadatelů. Pro účely našeho výzkumu vztahů mezi cizinci a cizineckou policií jsme si korupci operacionalizovali v souladu s výše zmíněnou definicí jako jakékoliv předávání peněžních prostředků úředníkům cizinci a vyžadování jakýchkoliv peněžních prostředků úředníky od cizinců. Existenci takovéhoto jednání jsme testovali příslušným dotazem na zkušenosti cizinců v dotazníku. H10: korupce se vyskytuje častěji u těch žadatelů, u nichž existuje větší možnost svévolného vystupování cizinecké policie při udělování víz. Tyto skupiny žadatelů budeme rozlišovat podle zákonného postavení (občané EU versus občané třetích států), vzdělání a různých dalších prvků socioekonomického statusu. Zjištění Na zkušenosti cizinců s korupcí u CP se v našem dotazníku zaměřovalo několik otázek. Tyto otázky měřily jednak přímou zkušenost s korupcí (cizinec se osobně dostal do situace, kdy nabídl úředníkovi úplatek, nebo kdy byl o úplatek úředníkem požádán) a také nepřímou zkušenost (cizinec slyšel, že nějaký cizinec byl požádán o úplatek anebo úplatek dal):

43

Jak ukazuje následující graf, největší část cizinců (15 %) měla nepřímou zkušenost s korupcí (slyšeli, že někdo dal úředníkovi CP úplatek). O přímé zkušenosti s korupcí u úředníků CP vypovídalo jen několik cizinců (cca 6 resp. 10 cizinců z našeho vzorku)12. Hlavním zjištěním tak je, že drtivá většina respondentů neuvádí absolutně žádné zkušenosti s úplatkářstvím na cizinecké policii. Nejčastější odpovědí je tedy „ne, ne, ne, ne“. Graf 28: Výroky cizinců o zkušenosti s korupci u CP (relativní četnosti, 1 % odpovídá cca 5 cizinců).

16% 14%

15%

12% 10% 8% 5%

6% 4% 2%

1%

2%

úředník Vás požádal o úplatek

sám jsem nabídl peníze

0% slyšel: někdo dal úředníkovi úplatek

slyšel: úředník požádal o úplatek

Ze statistické analýzy vyplývá, že existuje statistický vztah mezi tím, jestli cizinci docházejí na CP v Praze, nebo v Brně, a jejich nepřímou zkušeností s korupcí u CP. Cizinci v Praze vypovídali významně častěji, že slyšeli o tom, že někdo dal úředníkovi CP úplatek (CC = ,171***) než cizinci v Brně. 12

Je možné, že výpovědi cizinců byly zkreslené kvůli místu sběru dotazníků (úřadovny CP). Hypotéze o tom, že cizinci se o korupci u CP báli hovořit, však odporuje fakt, že nemalá část našich respondentů hodnotila práci CP negativně (viz výše) a že negativně práci CP zejména cizinci pocházející ze zemí mimo EU, tedy cizinci, kteří významně častěji hovořili o tom, že se setkali s korupcí u CP (viz dále).

44

To, jestli se cizinec setkal s tím, že někdo dal úředníkovi CP úplatek, souvisí středně silně a statisticky signifikantně se zemí původu cizince (CC = ,208 ***) a dále s tím, jestli cizinec pochází ze země mimo EU (CC = ,171***) a kolik má cizinec podřízených v zaměstnání (CC = ,147**). Tabulka 17: Souvislost nepřímé zkušenosti s korupcí na CP se zemí původu (absolutní a relativní četnosti) Setkal/a jste se někdy s tím, že někdo dal úřednici či úředníkovi Cizinecké policie peníze? ne

ano Count Slovensko

1

93

94

Podíl v rámci země

1,1%

98,9%

100,0%

Adjusted Residual

-4,2

4,2

32

153

185


17,3%

82,7%

100,0%

Adjusted Residual

1,2

-1,2

4

39

43


9,3%

90,7%

100,0%

Adjusted Residual

-1,1

1,1

8

41

49


16,3%

83,7%

100,0%

Adjusted Residual

,3

-,3

Count

29

98

127


22,8%

77,2%

100,0%

Adjusted Residual

2,9

-2,9

Count

74

424

498

14,9%

85,1%

100,0%

Count Ukrajina

Count Země Vietnam původu

Count Rusko

ostatní

Total

Total

Podíl v rámci celku

Vidíme, že významně častěji se s tím, že někdo dal úředníkovi úplatek, setkali cizinci z Ukrajiny, Ruska a ostatních zemí (až ve 23 % případů). Naproti tomu cizinci ze Slovenska uvádějí v podstatě nulovou nepřímou zkušenost s úplatky na CP. Občané Vietnamu uvádějí nepřímou zkušenost podprůměrně často (9 %). Dále nás zajímalo, zda zkušenost s úplatky liší podle toho, zda cizinec pochází ze země EU, nebo z třetího státu. Výsledky naznačují, že cizinci z třetích států se s tím, že někdo dal úředníkovi úplatek, setkali významně častěji. Tato souvislost je však „tažena“ především občany Slovenska. Srovnáváme-li mezi sebou všechny národnosti s výjimkou Slováků, ukazuje se, že občané třetích států nemají významně častější zkušenost s úplatky než průměr. Hypotézu o souvislosti s občanstvím EU tak při současné velikosti vzorku13 není možno potvrdit ani vyvrátit.

13

Testování tohoto typu hypotéz znemožňuje výše zmíněné malé zastoupení neslovenských občanů EU.

45

Z další tabulky vyplývá, že cizinci s vyšším počtem podřízených v zaměstnání (patrně také vyšším socioekonomickým statusem) se s tím, že někdo dal úředníkovi úplatek, setkali významně častěji. Kladnou odpověď na výše zmíněnou otázku uvádějí asi dvakrát častěji než cizinci bez podřízených. Tabulka 18: Souvislost nepřímé zkušenosti s korupcí na CP s počtem podřízených v zaměstnání (absolutní a relativní četnosti) Setkal/a jste se někdy s tím, že někdo dal úřednici či úředníkovi Cizinecké policie peníze? Total ne ano Count bez podřízených

40

303

343

11,7%

88,3%

100,0%

-2,9

2,9

27

92

119

22,7%

77,3%

100,0%

Adjusted Residual

2,9

-2,9

Count

67

395

462

14,5%

85,5%

100,0%

podíl Adjusted Residual

Existence podřízených v práci

Count s podřízenými podíl

Total


Souvislost s dalšími sociodemografickými proměnnými se nepodařilo prokázat. Při dalším testování jsme zjistili, že nepřímá zkušenost s korupcí na CP souvisí rovněž středně silně a statisticky významně (CC = 0,215***) se spokojeností respondentů s jejich návštěvami na CP. Následující tabulka ukazuje, že mezi osobami hovořícími o korupci je nadprůměrný počet osob, které (měřeno indexem spokojenosti) hodnotí své návštěvy na CP hodnotí spíše negativně. Do intervalu velmi negativního hodnocení (5. kvintil) spadá celých 40 % jejich hodnocení a naopak do intervalu velmi pozitivního hodnocení (1. kvinitil) pouze 5 % těchto osob. Tabulka 19: Souvislost nepřímé zkušenosti s korupcí s indexem spokojenosti (absolutní a relativní četnosti) Index spokojenosti s návštěvou na CP - kvintily 1 Count q19a Setkal/a jste se ano někdy s tím, že někdo dal úřednici či úředníkovi Cizinecké policie peníze? ne

Total

2

3

Total

5

4

3

10

15

10

4,7%

15,6%

23,4%

15,6%

-3,1

-1,2

,8

-,4

3,7

72

78

67

62

68

Podíl v rámci „ne“

20,7%

22,5%

19,3%

17,9%

Adjusted Residual

3,1

1,2

-,8

,4

-3,7

Count

75

88

82

72

94

411

18,2%

21,4%

20,0%

17,5%

22,9%

100,0

Podíl v rámci „ano“ Adjusted Residual Count


26

64

40,6% 100,0%

347

19,6% 100,0%

46

Četnost odpovědí na zbývající tři otázky o korupci byly příliš nízké. Další testování by bylo možné po zvětšení výběrového vzorku. Vyhodnocení hypotéz Otázku, zda korupce existuje u významného počtu žadatelů, se v dotazníkovém šetření nepodařilo potvrdit. Pro srovnání jsme hledali data z podobných výzkumů. Z průzkumu Transparency International „Globální barometr korupce“ vyplynulo, dání „úplatku - v jakékoli formě“ osobně nebo některým členem domácnosti v posledních 12 měsících přiznává 21 % respondentů z ČR (Hodess – Wolkers 2004: 22). Naproti tomu dání úplatku úředníkovi cizinecké policie kdykoli v minulosti přiznávají jen 2 % respondentů – cizinců. To je ve srovnání s předpokládaným rozsahem uplácení v české společnosti, vyplývajícího z Globálního barometru korupce, velmi nízké číslo. Otázku, zda se korupce vyskytuje častěji u těch žadatelů, u nichž existuje větší možnost svévolného vystupování cizinecké policie při udělování víz, se nám podařilo zodpovědět kladně. Data naznačují, že o korupci nepřímo (poukazem na to, že „slyšeli“ o dání úplatku) vypovídají signifikantně častěji cizinci ze států jako je Ukrajina a Rusko, kteří mají postavení občanů třetích států, a takřka vůbec občané Slovenska, kteří jako občané EU požívají větších právních záruk a stabilnějšího postavení. H9: korupce existuje u významného počtu žadatelů. H10: korupce se vyskytuje častěji u těch žadatelů, u nichž existuje větší možnost svévolného vystupování cizinecké policie při udělování víz.

47

IV.

Shrnutí výsledků dotazníkového šetření

V měsících únoru až červnu 2005 bylo v Praze a Brně s pomocí dobrovolnické skupiny provedeno dotazníkové šetření. Bylo získáno 553 respondentů – cizinců pobývajících v Praze nebo v Brně a okolí legálně déle než 90 dnů. Ve vzorku cizinců bylo pomocí kvótního výběru dosaženo dobrého zastoupení cizinců z různých zemí, mužů i žen i různých věkových skupin. Nevýhodou zvolené metody výběru respondentů v budovách cizinecké policie je riziko stylizace respondentů, výhodou naopak větší pestrost vzorku. Vzorek nemůže být označen za reprezentativní, umožňuje však odhadovat důležité trendy v populaci pražských a brněnských cizinců, kteří tvoří 37 % populace cizinců v ČR. Dotazník ve formě selfadministered questionnaire se skládal ze sedmi oblastí otázek. Přes 80 % cizinců uvedlo, že je s pobytem v ČR spíše nebo zcela spokojeno. Celková spokojenost cizinců s jejich pobytem v ČR souvisí ze všech testovaných vysvětlujících sociodemografických proměnných pouze se zemí původu. Nejvíce cizinců označilo jako svůj největší problém administrativu spojenou s pobytem v ČR (asi 45 % respondentů). Dalším významným problémem je odloučení od blízkých (36 %) a to jak získat informace o právech a povinnostech (25 %). Vnímání problémů, které cizince trápí, závisí na celé řadě proměnných. Nejčastěji se objevuje vztah se zemí původu cizince, délkou jeho pobytu a stupněm znalosti českého jazyka. Téměř jedna třetina cizinců odpověděla, že si myslí, že jim Češi házejí klacky pod nohy, dvě třetiny cizinců si myslí opak. Jedna třetina dotázaných cizinců si myslí, že s nimi Češi nejednají jako rovný s rovným, zbylé dvě třetiny cizinců se naopak domnívají, že s nimi Češi jednají jako rovný s rovným. Percepce postojů majoritní společnosti k cizincům souvisí především s tím, z jaké země cizinec pocházel. Cizinci se nejčastěji obracejí o radu při řešení problému na známé (ať už cizince, nebo Čechy). Na úřadech nebo ve zprostředkovatelských agenturách hledá pomoc jen poměrně málo cizinců, a to přibližně 18 %, resp. 11 %. Okruh osob využívaných cizinci při řešení problémů souvisí s různými sociodemografickými proměnnými. Nejčastěji se souvislost projevuje u země původu.

48

V.

Kvalitativní šetření mezi cizinci v Praze

a)

Úvod

Tento text vznikl jako jeden z výstupů jednoročního projektu Uplatňování cizinecké legislativy v praxi zpracovaného Ligou lidských práv a financovaného z grantu Open Society Fund. Původním smyslem této kvalitativní studie bylo vytvořit podklad pro přípravu dotazníkového šetření mezi cizinci. Po určité době jsme však zjistili, že kvalitativní data jsou díky své hloubce, detailnosti a explorativnímu charakteru užitečná také jako samostatný zdroj informací pro právní analýzu. Rozhodli jsme se tedy tuto kvalitativní studii rozšířit do současné podoby.

49

b)

Cíle kvalitativní studie

Konečným cílem této kvalitativní studie bylo jednak poskytnout podklady pro vytvoření hypotéz pro dotazníkového šetření a za druhé poskytnou informace přímo pro právní analýzu. Cílem kvalitivního šetření byl tedy v obou případech pouze popis jednání aktérů (cizinců, zaměstnanců CP, pracovníků neziskových organizací). Cílem naopak nemělo být hodnocení tohoto jednání. Jinými slovy řečeno, otázky, jestli je určité jednání přípustné nebo nepřípustné, legální či nelegální, dobré či špatné nebyly cílem tohoto šetření. Tyto otázky jsou předmětem jiných disciplín: etiky a právní vědy a nikoli sociologie. Sociologie by měla v ideálním případě poskytovat pouze přesný nehodnotící popis sociální situace. Na druhou stranu je ale pravda, že podobný sociologický výzkum nemůže být v praxi z mnoha důvodů zcela hodnotově neutrální. V našem byla ve hře řada normativních elementů: výběr předmětu výzkumu (problematické prvky vztahu mezi cizinci a CP), analytický aparát (často pojmy užívané právníky, sociálními pracovníky či cizinci) a cíle výzkumu (poskytnout materiál pro právní analýzu). Všechny tyto normativní prvky našeho výzkumu samozřejmě ovlivňovaly to, jakým způsobem byl výzkum směřován a kterými cestami se naopak nevydával, jaké otázky si kladl a jaké otázky naopak zůstaly zamlčeny a konečně jaký analytický aparát používal. I přes tato omezení jsme se snažili zachovávat objektivitu našeho výzkumu. Objektivitou rozumíme následující čtyři charakteristiky: a) zjištění výzkumu jsou postavena na výsledcích výzkumu a neodrážejí přímo hodnotové orientace výzkumníků b) zjištění získaná pomocí různých metod a od různých aktérů jsou mezi sebou porovnávána s důrazem na jejich rozporuplnost; tyto rozpory jsou diskutovány c) v maximálně možné míře je omezeno hodnocení pozorovaných jevů a hlubší interpretace výsledků; přednost je naopak dávána popisu jevů a to i za cenu, že tento popis místy neúplný, protiřečící si či obtížně interpretatovatelný d) výzkum by měl “dát slovo” různým aktérům; přednost by měla být dávána tomu, ukazovat, v čem se liší perspektivy jednotlivých aktérů a nikoli hledání to, v čem se shodují.

50

c)

Metodologie

Jak už bylo řečeno, tato kvalitativní studie byla původně zamýšlena jen jako předvýzkum pro dotazníkové šetření a teprve později jsme se ji rozhodli rozšířit a využít kvalitativní zjištění jako doplněk dotazníkového šetření. Kvůli této změně, kdy se z kvalitativní sondy stala samostatná část výzkumu bylo nutno hledat nějaké metodologická východiska o něž bychom mohli tuto studii opřít. Nejvhodnější pro naše účely se nám jevila Grounded Theory (viz Strauss 1999), která nabízela konkrétní návod na to, jak integrovat zjištění získaná jednotlivými kvalitativními výzkumnými technikami. Konkrétně byly použity tyto kvalitativní výzkumné techniky: • focus groups se zástupci neziskových organizací a pracovníky cizinecké policie • polostrukturovaný rozhovor (později jsme začali používat techniku polostrukturovaného konvergujícího rozhovoru)14 • nezúčastněné pozorování na úřadovnách CP • rešerše (obsahová analýza) různých otevřených a polootevřených informačních zdrojů a dokumentů (internetových stránek CP, stránek neziskových organizací (NNO), informačních dokumentů CP, informační dokumenty NNO, informačních telefonních linek CP a NNO. • sekundární analýza existujících pramenů (zejména Gabalovy studie) (viz Gabal 2004). Po špatných zkušenostech s technikou focus groups15 jsme začali využívat hlavně pozorování na úřadovnách CP a rešerše informačních zdrojů CP a neziskových organizací. Zkušenosti cizinců s CP jsme mapovali prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů16 pro něž jsme cizince vybírali metodou sněhové koule a příležitostným výběrem. Rozšíření kvalitativní části výzkumu ovšem naráželo na nedostatečné finanční a lidské zdroje našeho výzkumu. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli zapojit do práce na 14

O této technice viz Dick (1987).

15

Focus groups probíhaly na podzim 2004. Organizačně bylo velmi obtížné sestavit skupinu z pracovníků neziskových organizací. Nakonec se nám, díky jejich ochotě a vstřícnosti, povedlo uskutečnit pouze jednu focus group se zaměstnankyněmi dvou neziskových organizací. Druhou skupinu se nám nepodařilo provést, protože tito pracovníci na poslední chvíli svou účast odmítli. Na obtíže jsme naráželi i při pokusu uskutečnit focus groups s pracovníky CP. Při první focus group podmínili zaměstnanci CP svou účast tím, že průběh skupiny nebude nahráván (a to i přesto, že jim byla zaručena anonymita a že bylo vše předem domluveno s jejich nadřízenými). Při druhé focus group odmítli zaměstnanci odpovídat úplně a proběhl jen krátký neformální rozhovor (přičemž jim opět byla zaručena anonymita a opět jsme dostali svolení jejich nadřízených). 16

Výchozí otázky se zaměřovaly na tyto tématické okruhy: historie pobytu cizince v ČR, zkušenosti s CP a jejími zaměstnanci, vnímání CP cizincem, zkušenosti s neziskovými organizacemi, vnímání role CP, znalost relevantních zákonů, formální a neformální pravidla jednání na CP, debriefingové otázky. Postupně jsme se více zaměřovaly na ty okruhy otázek, které se ukázaly být zajímavé a relevantní z hlediska našeho projektu (anonymita úředníků, korupce). Takto vykrystalizovala určitá témata, která jsou podrobněji pokryta v této zprávě. Je samozřejmé, že tato témata nepokrývají a ani nemohou pokrývat celou problematiku interakce mezi cizinci a cizineckou policií. Jedná se spíše o jakousi neúplnou mozaiku.

51

kvalitativní studii také dobrovolníky – nejčastěji se jednalo o studenty a absolventy sociologie a kulturní antropologie.17 Pracovní skupina se scházela pravidelně každý týden a průběžně spolupracovala na dosažení dílčích výzkumných úkolů. Od počátku roku do konce května kdy se skupina podílela na kvalitativním šetření bylo provedeno 20 polostrukturovaných rozhovorů s cizinci, řádově asi desítka pozorování na úřadovnách cizinecké policie v Praze18, několik rešerší internetových stránek CP a dalších informačních kanálů CP (informační linky, nástěnky apod.) a rešerše internetových stránek různých neziskových organizací pomáhajících cizincům (vyzkoušeli jsme i jejich on-line poradny a telefonní informační servisy). Původně jsme prováděli podrobné kódování získaných textů, ale postupně jsme museli, zejména z časových důvodů, přejít na „volnější“ kódování textů, při nichž jsme se soustředili hlavně na informace, které se týkaly přímo otázek, na něž jsme se zaměřili. Jak číst tento text Následující se skládá z krátkých kapitol zaměřených na jednotlivá témata, která výše popsaným způsobem vykrystalizoval v průběhu výzkumu. Témata byla samostatně zpracována jednotlivými členy výzkumného týmu a kolektivně oponována a redigována. V textu jsou uvozovkami označeny pasáže, kde doslovně citujeme (nejčastěji se jedná o citace z námi provedených polostrukturovaných rozhovorů, ale může se také jednat o řeč zaznamenanou během pozorování nebo rešerší informačních zdrojů, nápisy, obsahy dokumentů apod.). Kurzívou jsou označeny parafráze (všude tam, kde jsme neměli k

17

U každé kapitoly textu bude vždy uvedeno jméno autora. Jedinou dobrovolnicí, která s námi na kvalitativní části výzkumu pracovala, ale nepodílela se na vypracování zprávy z výzkumu je Michaela Kupková. Dovolujeme si jí alespoň tímto způsobem poděkovat za spolupráci.

18

Nejvíce pozorování jsme uskutečnili na úřadovně Olšanská.

52

VI. Výsledky kvalitativní studie a)

František Bartoš: Anonymita Během nezúčastněných pozorování jsme si povšimli, že pracoviště, včetně zaměstnanců CP jsou anonymní. Nejedná se zde sice o anonymitu absolutní, ale i v míře, ve které jsme ji vypozoroval, se může stát, jak jsme zjistili z provedených hloubkových rozhovorů, pro cizince dosti problematickou. Cílem této zprávy není analýza příčin tohoto fenoménu, nýbrž deskripce projevů tohoto jevu a z něho plynoucích problémů se kterými se potýkají cizinci se kterými jsme prováděli již výše zmíněné hloubkové rozhovory.

Anonymity jsme si všimli na všech pobočkách CP v Praze. Mezi hlavní projevy bychom mohli zahrnout převážně: 1. popisky kanceláří 2. identifikace pracovníků CP

POPISKY KANCELÁŘÍ Co se týká kanceláří, cizinci si převážně stěžují na nedostatečné a nesrozumitelné popisky, díky kterým se cítí následně dezorientováni čímž se zvyšuje pravděpodobnost záměny kanceláře, do které se potřebují dostat. Chybnou volbou kanceláře ztrácí pořadí a musí tím zůstávat na úřadovnách CP mnohem déle. Popisky kanceláří ovšem také neobsahují žádný odkaz na osobu, která zde pracuje (poz FB2).

IDENTIFIKACE PRACOVNÍKŮ CP Když opomineme fyzické vlastnosti pracovníků, tak dojdeme k závěru, že pracovníci jsou úplně anonymní. Jak bylo poznamenáno již výše, jejich kanceláře nejsou označeny jejich jménem (či pro zvýšení bezpečnosti pracovníků - číslem), jejich stůl neobsahuje žádný identifikační předmět a o identifikaci na oděvu, či společné uniformě ani nemluvě. Nevíš, s kým mluvíš. Je to policistka, nebo úřednice? I na České poště jsou profesionálnější – mají stejnokroje, zatímco na CP jsou v civilu (parafráze rozhovoru hr HU 4). 19 Tyto dva faktory znemožňují cizincům jakkoliv se odkázat na pracovníka, který jim sdělil jakoukoliv informaci, či si následně stěžovat. Tento jev anonymity

19

Jedna respondentka sice uvedla, že někteří úředníci vlastní vizitky a jejich stůl je označený jejich jménem (hr AM 3), ale ostatní rozhovory a naše pozorování byly s tímto faktem v rozporu.

53

z pracovníků CP smývá velkou část odpovědnosti za informace, které podávají a umožňuje jim to subjektivní interpretaci zákona. Snaha o zachování tohoto stavu se projevuje podle výpovědí našich respondentů mimo jiné i tím, že jim úředníci CP nechtějí písemně stvrdit nic z jejich „rad“, či interpretací. Nechtějí nám ani písemně potvrdit, že na nějaký statut, zákon, nebo službu nemáme právo (parafráze rozhovoru hr FB 1). Jako možný následek tohoto jevu, by mohla být ztížená možnost stížnosti, či tabuizace reakce tohoto druhu v případě nespokojenosti s chováním úředníků. Raději jsem se nepokoušela stěžovat. Jedna sociální pracovnice jí řekla: Raději si nezkoušejte stěžovat, nebo nedopadnete dobře (parafráze rozhovoru hr FB 1). Nikdo z respondentů se nepokusil o stížnost na pracovníky CP, proto jsme se během pozorování rozhodli zeptat pracovnice na informacích, jak bychom měli případně postupovat, pokud bychom chtěli na některého z úředníků podat stížnost. „Paní byla z mého dotazu zaskočena a to formulovala i slovně. Poté řekla, že bych měl jít za jejich ředitelkou a automaticky ji volala do kanceláře s tím, že se jí ihned zeptá, jak by mou stížnost měla vlastně řešit. Reagoval jsem přáním, ať ji nevolá, že ji navštívím osobně. Položil jsem jí již jen doplňující otázku a to, jak mám určit jméno osoby, na níž si stěžuji, když ho vlastně neznám. Bylo mi řečeno, že neví a že bych měl nejspíše uvést číslo kanceláře..“(poz FB 2) SHRNUTÍ Jev, který jsme nazvali „anonymita“ se vyskytuje na všech pobočkách CP v Praze. Jeho znaky jsou: kanceláře neoznačené jmény osob zde pracujících a neuniformovaní pracovníci, bez jakékoliv identifikace. Předpokládané následky těchto faktorů jsou: nemožnost odkázat se na konkrétní osobu, znesnadněná možnost stížnosti a z toho vyplývající snížená zodpovědnost úředníků za informace, které poskytují.

54

b)

František Bartoš: Neformální pravidla Zjistili jsme, že se neformální způsoby chování na úřadovnách CP objevují jak mezi cizinci samotnými, tak mezi úředníky. Totožně rozdělíme toto téma do kategorií tříděných podle aktéra neformálního chování na: 1. neformální pravidla pracovníků CP 2. neformální pravidla cizinců

NEFORMÁLNÍ PRAVIDLA PRACOVNÍKŮ CP Existence neformálních pravidel je do jisté míry umožněná právě díky již výše zmíněné anonymitě úředníků. Spekulace nad příčinami tohoto chování je nad rámec této studie a netroufáme si na toto téma dělat jakýkoliv závěr. Budeme se proto zabývat pouze projevy tohoto jevu. Respondenti, kteří poukazovali na malou iniciativu příslušníků CP v pomoci při řešení jejich problémů, mluvili především o nedostatečné snaze úředníků vyhledávat zákony relevantní k jejich případu. Cítili se také nedostatečně informováni o novelách, které se týkají jejich případu, atd. Situace se ale zdála být jiná, když s nimi byla přítomna kompetentní osoba. Když mají lidé doporučení nějakého advokáta, tak úředníci vyřídí i něco, co se zdálo předtím nemožné. (parafráze rozhovoru hr HU 3). Cizinci pozorně vnímají absenci tohoto chování v některých případech a jeho existenci v jiných; některým toto „rozdílné zacházení“ připadá jako záměrné chování. Cizinci přicházející s konkrétním problémem a otázkou občas pociťovali, že jim pracovníci CP nevychází vstříc a jak tvrdí i Gabal: „Podstatné části z nich chybí schopnost přistupovat k cizincům jako ke klientům s legitimními požadavky (Gabal 2004:15).“ Musíte se ptát neustále dokola. Neboť když Vám neodpoví a odejdete, musíte se stejně vrátit a zeptat se znovu. Pokládám tu samou otázku někdy i pětkrát, aby mi řekli to, co potřebuji zjistit (parafráze rozhovoru hr FB 2). Není ovšem výjimkou, že jsou úředníci naopak velice nápomocní. Při vyzvedávání víza jsem zažila starší paní, která byla trpělivá a všechno mi vysvětlila (parafráze rozhovoru hr HU 1). Respondenti si občas stěžovali na některé způsoby jednání úředníků, které pociťovali jako upírání jejich práv (vědomé, či nevědomé). Když neznáte své zákony, úředníci řeknou, že na dotyčnou věc nemáte právo. Sami zaměstnanci buď zákony neznají, nebo je úmyslně tají. Při jedné návštěvě CP jsem úřednici tvrdila, že zákon, o kterém jsme hovořili jsem sama četla a že vím, že podle něho mám na něco právo. Úřednice nesouhlasila. Den poté jsem se vrátila k té samé úřednici a ta mi oznámila, že to již zjistila a že mám pravdu (parafráze rozhovoru hr FB 1). Zaznamenali jsme ale i postřeh, kdy se respondent domníval, že příčinou různorodého chování úředníků a diferenciace jejich požadavků není zlovůleúředníků, nýbrž skutečně jen možnost volné interpretace zákona (parafráze hr AM 3). Respondent ovšem dále pokračuje: Někdy se ovšem v chování úředníků objevuje jistá svévole. Úředník si např. může od žadatele vyžádat jakýkoliv doklad, i když tento doklad není pro vyřízení žádosti nutný,

55

pokud se úředníkovi zdá, že je potřeba (kupříkladu takové doklady jako je nájemní smlouva) (tamtéž). Někteří respondenti také vnímali silný psychický nátlak ze strany CP, jehož cílem bylo, podle jejich slov, přimět cizince ke kapitulaci ve svém úsilí, či snižování jejich inteligence. Úředníci mají snahu ti vnutit myšlenku, že tam nemáš možnost zůstat, že je pro tebe nejlepší, aby jsi odcestoval. Je to pro ně tudíž jednodušší říci že ne. Spíše dají negativní informaci, než hledat řešení, pomoc (parafráze rozhovoru). Cítil jsem se špatně, zvláště když jsem jednal se zmíněnou vedoucí. Dávala mi najevo, že jsem nechápavý. Přímo mi to neřekla, ale narážela na to (parafráze rozhovoru hr IZ 1). V jednom rozhovoru se objevila zmínka o verbální agresi vůči klientovi.Křik je vcelku běžná záležitost. Občas i extrémní nevychovanost. S mojí přítelkyní jsme byli na úřadovně Pražského povstání. Zde na nás začali křičet, že musíme mít naše rodné listy přeložené do českého jazyka (parafráze rozhovoru hr HU 4). O agresivním chování se ovšem zmiňovali i úředníci CP. V jejich výpovědích byli ovšem iniciátoři násilného chování samotní cizinci (fg HM 1). Další neformální pravidlo, o kterém respondenti mluvili, bylo dorozumívání se pouze v češtině. Kdy většina úředníků odmítala mluvit s klienty v jiném jazyce, než českém, přičemž odkazovali na zákon. Většinou na mne nebyli moc příjemní; na lidi co neumí mluvit česky jsou ještě nepříjemnější, nesnaží se mluvit cizími jazyky (stačilo by, kdyby mluvili anglicky); lidi tu trvají na češtině (parafráze rozhovoru hr HU 1). Měli by mluvit česky (říkají to rovnou: jste v ČR, musíte mluvit česky). Se mnou jednají lépe, protože mluvím česky. Všichni jsou pořád ve stresu. (parafráze rozhovoru hr HU 1) Objevovaly se i výpovědi, kdy byli úředníci svolní mluvit s cizinci v cizím jazyce. Nejdříve jsem byl smutný, protože jsem nemluvil česky a oni na mě křičeli. Někteří z nich uměli anglicky, z nichž jeden či dva dokonce velmi dobře. Jednou jsem měl problém s jednou úřednicí, tak jsem šel do vedlejší kanceláře. Tam mi paní pomohla, byla úžasná. (parafráze rozhovoru hr HU 4) V námi realizovaných rozhovorech se objevovaly i další praktiky, které se respondentům jevily jako obtěžující, jako nechávání čekat cizince nesmyslně dlouho, opakované vyžadování stejných dokumentů, ztráta dokladů Cizineckou policií, přesouvání kompetence mezi úředníky, vyžadování nesmyslně časté přítomnosti všech členů rodiny při vyřizování dokumentů. Do jaké míry ovšem respondenti narazili na neformální pravidla organizace a do jaké míry na náhodné chování jednotlivých úředníků bez pravidelnosti, je nad rámec této studie a netroufáme si na toto téma dělat jakýkoliv závěr. Za zmínku by stálo i neformální pravidlo přednostního vyřizování některých osob. Tento problém pojednáváme v celku „korupce“. NEFORMÁLNÍ PRAVIDLA CIZINCŮ Respondenti, kteří mluvili o neformálním chování, nezmiňovali pouze úředníky CP, ale také cizince. Chování cizinců bylo většinou orientováno na ostatní

56

čekající ve snaze jim pomoci, ať se jednalo o „pouhou“ pomoc při vyplňování formulářů, či o informování o změně zákona. Informace o zákonech a nutnosti nějakého dokumentu jsem se dozvídala od ostatních cizinců v čekárně. Vždy někdo vyjde z kanceláře a řekne, že mají nový zákon, podle kterého musíte mít vyplněný tento formulář. A Vy si ho jdete sehnat a vyplnit (parafráze rozhovoru hr FB 1). Podle jedné respondentky je zcela běžnou skutečností, že si cizinci mezi sebou půjčují děti, či peníze. Pokud jde o děti, tak se tak stává za účelem vzbuzení soucitu úředníků, či získání lepšího pořadí ve frontě. Co se týká peněz, respondentka pravidelně vídala, jak si na oddělení D v Olšanské lidé předávají peníze v obálkách. Předpokládá, že falešnou finanční jistinu vykazuje možná až nadpoloviční počet cizinců. Falešné finanční jistiny se nepůjčují jen přes účet ale právě i osobně přímo na úřadovně. Není nic zvláštního, když na úřadovně stojí třeba fronta Ukrajinců a tentýž finanční obnos si předávají z ruky do ruky a postupně nosí do kanceláře. (parafráze rozhovoru hr AM 3) Ne všechno počínání cizinců bylo ovšem motivováno pouhou snahou pomoci druhým. Z jednoho rozhovoru jsme se dozvěděli, že někteří cizinci využívají lístkového systému i k vlastnímu obohacení. Ráno když otevírají úřadovny CP, tak aby se lidé neporvali, tak je pouštějí do budovy k přístroji na vydávání lístků po cca 10 lidech. Někteří, převážně cizinci z Podkarpatské Rusi, tam čekají už od brzkého rána a vezmou si více lístků, které následně rozdají svým známým, nebo je prodávají cizincům, co se dostanou na řadu později a například pospíchají.(parafráze rozhovoru hr FB 2)

SHRNUTÍ Zdá se, že neformální pravidla se vyskytují jak mezi úředníky CP, tak mezi cizinci. Každý z cizinců, se kterým jsme vedli rozhovor, se alespoň s jedním projevem neformálního chování úředníků setkal. Neformálních pravidel je zřejmě bezpočet a je vysoce pravděpodobné, že náš dosavadní výzkum zachytil pouze malou část. O neformálních pravidlech cizinců jsme se z rozhovorů moc nedozvěděli a proto bychom považovali za relevantní uskutečnit podobné dotazování i s pracovníky CP.

57

c)

Alžběta Medková: Cizinci

Vnímání cizinecké policie Co se týče vnímání cizinecké policie (CP) obecně, je první rekce většiny respondentů silně negativní. Jejich pocity (respektive vzpomínky) jsou veskrze nepříjemné i v případech, kdy cizinec nemá s CP nějakou vyloženě špatnou zkušenost. Nejčastěji skloňovaným slovem je nejistota doprovázející jednání s CP. Jedna respondentka v rozhovoru uvedla, že nikdy neví, co se právě děje, jiná trpěla často pocitem nejistoty, protože jednání s CP byla vedena v češtině nebo angličtině a jí byla sdělena jen část. V dalším rozhovoru nám dotazovaná říká, že si není nikdy jistá, zda tu bude i zítra (parafráze hr JM 1, hr MK 1, hr FB 1). Tyto pocity mohou souviset s tím, že cizinci nejsou dostatečně informováni o chodu CP ani o svých právech a povinnostech, takže často nevědí, co je na úřadovně čeká (viz níže). Dále respondenti zmiňují nervozitu, stres, zmatenost, přešlost, zklamání, znechucenost, frustraci, vyčerpanost a v extrémních situacích i zoufalství nebo utrpení. Např. jeden respondent si postěžoval, že chování úředníků mu způsobovalo velký stres a trápení (parafráze hr JR 1). Řada cizinců má z jednání na CP obavy, mají strach, aby nedělali něco špatně či nelegálně. I ti cizinci, kteří – jak sami říkají - mají vše v pořádku, mluví vždy pravdu a nejednají nelegálně (podle nich), takže se nemají čeho bát, trpí výše uvedenými nepříjemnými pocity jako jsou nejistota, nervozita, stres atd. Informovanost cizinců Jedním z hlavních problémů cizinců je jejich nedostatečná informovanost. Většinou znají jen nejzákladnější požadavky CP a mají jen povšechné informace o procesech rozhodování. Někteří přiznávají, že nevědí vůbec nic, a jsou tedy odkázáni na jiné osoby a organizace (Gabal 2004: 2, 13, 15). Další z dotazovaných uvádí, že nerozumí jen jednotlivostem, ale jinak je jim v podstatě vše jasné, jiným chybí celková informovanost. Pokud nastane nějaká problematičtější situace, dostává se část cizinců do vážných problémů, ačkoliv při dostatku informací by bylo možné problém rychle vyřešit. Někdy však neuspějí ani ti, co si sami informace aktivně vyhledávají – např. informace na internetu jsou podle jedné z respondentek jiné než realita (parafráze hr MK 1). Samostatnou kapitolou je nesrozumitelnost zákonů, s čímž mají často problémy i Češi, natož lidé s nedokonalou znalostí českého jazyka. Respondenti by si proto přáli, aby jim novinky v zákonech, přesné požadavky apod. (např. přímo ty, které se týkají jejich případu) sdělovali sami zaměstnanci CP, kteří s nimi případ projednávají. Stěžují si totiž, že nejsou obeznámeni s novými zákony či potřebnou dokumentací nutnou k vyřízení svých žádosti. Pokud cizinci nemají dost informací z oficiálních zdrojů (názory na informační přepážku na úřadovně CP v Olšanské ul. jsou rozporuplné, převládají spíše kladné ohlasy), mohou se obracet na někoho, kdo za ně věc vyřídí, nebo jim pomůže, totiž na tzv. „třetí strany“, které nemusí být vždy legální (Gabal 2004: 13, 15). Podle jedné z našich respondentek, která je zaměstnankyní agentury, zařizující cizincům pobyty v ČR (jedná se o Češku), dostávají cizinci od CP často rozporuplné informace, což je také jedním z důvodů, proč vyhledávají jejich agenturu. Tato dotazovaná rovněž uvedla, že informační kancelář v Olšanské mnohdy poskytuje jen 58

obecné nebo neúplné informace. Úředníci prý často jednají podle hesla: „Chce tu být, ať se stará!“ (parafráze hr AM 3). Jednou z hlavních překážek získávání informací cizinci je fakt, že zaměstnanci CP komunikují takřka výhradně v češtině, což u cizince, který neumí dobře česky, může vyvolat pocit nejistoty. V některých případech cizinec dokáže komunikovat v běžné češtině, ale má problémy s úřednickým jazykem. Rovněž většina informačních materiálů dostupných na úřadovnách CP (tj. letáky, nástěnky, formuláře….) je jen v českém jazyce, i když některé tyto materiály byly přeloženy do angličtiny a ruštiny. Někteří úředníci – ač nemusí – se také snaží často pomoci: používají angličtinu, snaží se česky mluvit pomalu a zřetelně a obecně se pokouší všemožně usnadnit komunikaci s cizinci. Jedna úřednice (v námi provedené diskuzi s několika pracovnicemi CP) uvedla, že pokud se cizinec chová arogantně a nevstřícně, tak ani ona se nechová vstřícně a nemluví česky, jinak se ale pokouší komunikovat i v jiných jazycích. Dá se říci, že způsob chování zaměstnanců k žadatelům je velice různorodý. Požadovaná znalost češtiny v praxi znamená, že cizinci si musí často na své náklady sehnat tlumočníka. Neinformovanost spolu s neznalostí českého jazyka a prostředí vůbec mnohdy vyústí v to, že cizinci nejednou volí k získání pobytu v ČR pololegální či nelegální strategie, ať už záměrně, se snahou celý proces si třeba zjednodušit, či jako poslední možnost, kdy (podle vyjádření cizinců) vyčerpali všechny legální postupy. Typickým případem takového jednání je, když si zařídí živnostenský list, na jehož základě je jim prodlužován pobyt, aniž by ale na živnostenský list skutečně pracovali (podobné případy se objevovaly v našich rozhovorech a mluví o nich i Gabal (2004: 3, 15). Úloha stereotypů v procesu rozhodování Podle některých cizinců je při kontaktu s úředníky důležitý také vzhled žadatelů a jejich chování, případně znalost češtiny: …důležitý je tvůj status, z jaké země pocházíš…, každý to má úplně jinak (parafráze hr HU 1). Zvláště někteří žadatelé se často na první pohled vzhledově odlišují od české majoritní populace a dalo by se předpokládat, že je proto někdo z úředníků vnímá jinak než ostatní klienty: …nedívají se na všechny stejně… diskriminují černochy a Asiaty. …některé skupiny jsou vnímány negativně… …starší lidé tu nemají rádi Němce… …není dobré na úředníky mluvit rusky… …vůči jiným lidem se chovali strašně – vůči lidem z Ukrajiny a třetího světa. …já se svým americkým pasem jsem měla dveře relativně otevřené, ale třeba s ukrajinským pasem má člověk nutně problémy… lidé z východu měli na CP mnohonásobně horší problémy. …jsou na lidi z bývalého Sovětského svazu trochu alergičtí. (parafráze hr HU 1, hr HU 3, hr HU 5, hr FB 2, hr HM 1). Jeden slovenský respondent nám vyprávěl, že po rozdělení Československa se Češi dívali na Slováky svrchu a úředníci na CP se chovali lépe k Rusům či Ukrajincům než ke Slovákům, ke kterým se najednou chovali, jako kdyby byli něco úplně jiného. To se ale postupem času změnilo k lepšímu (parafráze hr JR 1).Tyto výroky sice potvrzují, že určití pracovníci CP se nechovají ke všem cizincům stejně, ale jiní respondenti toto vyvracejí nebo se v rozhovorech o této problematice vůbec nezmiňují a ani dotazovaná pracovnice agentury si nemyslí, že by úředníci nějaké skupiny diskriminovali. Sami úřednice v diskuzi zdůrazňovali, že měří všem stejným metrem. Někteří cizinci rovněž uvedli, že cizinci jako celek jsou CP vnímáni negativně, např.: Vnímají nás jako potenciální kriminálníky a mafiány – obrovská nedůvěra a podezíravost (parafráze hr HM 5). Několik cizinců, s nimiž jsme hovořili, nás také upozorňovalo na to, že různé skupiny cizinců přistupují k jednání s CP různě. Na rozkrytí této problematiky by byl ovšem 59

potřeba hlubší výzkum, jelikož v rozhovorech respondenti poskytovali většinou jen sporé neověřené informace o jiných etnikách, než jsou oni sami. Často se však zřejmě jednalo o národnostní stereotypy. Např.: Ukrajinci jsou privilegovaní a dávají úplatky (podle Jugoslávky, parafráze rozhovoru), uprchlíci z Jugoslávie to mají jiné – míněna problematika korupce (podle Bulharky, parafráze rozhovoru), cizinci z Podkarpatské Rusi (= Rusíni?) jsou vychytralí a kupčí s pořadovými lístky (podle Ukrajinky, parafráze rozhovoru), Čečenci využívají sociálních dávek (podle kazašské Rusky, parafráze rozhovoru), „Rusové jsou na tom ještě hůře než my“ (podle Albánce, citace z rozhovoru), „Házejí mě a ostatní slušné lidi z centrální Ukrajiny do jednoho pytle s lidmi ze Zakarpatské Ukrajiny, kteří tady dělají bordel“… „Slováci to mají jednodušší než Ukrajinci.“ (podle Ukrajince), (citace hr JM 1, hr HU 1, hr FB 2, hr AM 2, hr AM 1, hr HM 5). Dle jednoho ruského respondenta se úředníci CP chovají k Rusům lépe než k Ukrajincům, protože Rusové mají vyšší vzdělání, zatímco Ukrajinci jsou dříči a mají jinou mentalitu – jsou jednodušší a pasivnější. Rusové si údajně vždy najdou způsob, „jak to udělat“. Ukrajinci také prý chodí častěji na úřadovnu prodlužovat žádosti, takže je jich tam více (míněno zřejmě více než Rusů). Ten samý respondent rovněž tvrdil, že Rusové obecně nemají rádi západní Ukrajince a naopak (parafráze hr HU 2). Jeden z dotazovaných Ukrajinců si stěžoval na negativní postoj Čechů k Ukrajincům a zároveň tvrdil (v protikladu k výše zmíněnému ruskému respondentovi), že úředníci vnímají Ukrajince i Rusy jako chaotickou neorganizovanou masu (parafráze hr HM 4). Podle zaměstnankyň Cp, se kterými jsme mluvili, se k nim nejhůře chovají cizinci ze západu – manažeři a bývalí emigranti. Ti prý bývají někdy velmi arogantní. Jeden z dotazovaných se nám také zmínil, že cizinci navzájem se snaží využít neštěstí druhých – např. pomáhají za peníze a spolu „drží“, jen když je vše v pořádku (parafráze hr HU 2). Shrnutí Závěrem se dá říci, že cizinecká policie (CP) hraje v životě námi dotázaných cizinců silně negativní roli. Toto negativní vnímání se dá zaznamenat u všech námi zkoumaných cizinců nehledě na jejich konkrétní zkušenosti s CP. Nedostatečná informovanost většiny cizinců má za následek pocity nejistoty a strachu, kterými mnoho cizích státních příslušníků v ČR trpí a které často vyúsťují ve fakt, že se obrací na tzv. „třetí strany“. K mnoha nepříjemnostem a nedorozuměním na CP dochází i díky jazykové bariéře mezi úředníky a žadateli, což může být jedním z důvodů nespokojenosti cizinců s prací CP. Je ovšem nutno dodat, že jsme narazili i na nemalý počet cizinců, kteří byli se službami zaměstnanců CP spokojeni. I během našich pozorování na úřadovnách CP jsme si povšimli úředníků, kteří cizincům ochotně pomáhali. Způsob chování pracovníků CP k žadatelům je tedy podle našeho dosavadního výzkumu velmi různorodý a nedá se při současném stavu poznatků nijak zobecňovat. Další faktor, který působí ve vztahu úředník – žadatel, je etnická a národnostní identita cizinců. Jak důležitou roli tento faktor hraje, se nám ovšem prozatím nepodařilo zjistit také proto, že jsme zatím měli možnost hovořit jen s cizinci (kteří jsou v tomto směru přirozeně ovlivněni určitými stereotypy), ale ne s příslušníky CP.

60

d)

Alžběta Medková: Třetí strany

V Gabalově analýze se hovoří o množství cizinců závislých na zprostředkovatelských organizacích - od těch legálních až po skupiny zabývající se organizovaným zločinem (Gabal 2004: 2, 13, 15) a i v některých námi provedených rozhovorech se tato „závislost“ potvrdila. Kromě CP a žadatele vstupují do procesu jednání velmi často i další subjekty. Jde například o další české úřady (např. živnostenský), úřady domovských zemí nebo české ambasády. Dále se jedná nejčastěji o nevládní neziskové organizace (NNO), komerční agentury (KA), právníky či tlumočníky. Cizinci využívají NNO, když se dostanou do krizové situace – žijí zde například nelegálně a berou ji jako poslední možnost nebo se na NNO obracejí v případech, kdy si nevědí rady se složitými administrativními procesy, jsou nespokojeni s chováním úředníků, s rychlostí jejich práce apod. NNO často vnímají jako ochranu před chováním CP a se službami, které NNO poskytují jsou vesměs spokojeni. V jednom rozhovoru se ale objevil i návrh, aby zaměstnanci NNO chodili s žadateli přímo na úřadovnu (hr IZ 1). Jsou ovšem i tací, kteří nemají o existenci NNO ani tušení nebo nevědí, jak se s nimi zkontaktovat. Člověk, který v ČR nemá žádné kontakty a neumí třeba ani zacházet s internetem, je v tomto ohledu znevýhodněn. Mezi služby NNO, které cizinci nejvíce využívají, patří vedle poskytování informací i pomoc psychologů a právníků (tyto služby jsou zdarma) a námi oslovení cizinci je hodnotí jako přínosné, např. jeden muž uvedl, že když přišel na úřadovnu CP s právníkem, tak bylo chování úředníků naprosto odlišné (tj. vstřícnější) (hr HM 5). Další možností, a to možností krajní, kterou někteří cizinci využívají, je apel na politické představitele země, například na ministra vnitra nebo prezidenta republiky. Cizinci, kteří si stěžovali tímto způsobem nebo žádali tímto způsobem o pomoc, byli často v mezních situacích. Jako příklad můžeme uvést rodinu, která zde pobývala nelegálně a obávala se deportace. Jiný respondent byl z jednání CP již tak zoufalý (jedna z úřednic mu údajně roztrhla platný pas, takže zde byl nějaký čas nelegálně a poté 7 let dostával jen půlroční víza, ačkoli je ze smíšeného manželství), že se rozhodl napsat ministrovi vnitra - ten odpověděl, že respondent má dostat trvalý pobyt z humanitárních důvodů - sjednocení rodiny. Jak již bylo řečeno, pro urychlení a zdárné vyřízení rozhodovacího procesu je možno využít i komerční agentury, nabízející nejrůznější služby včetně těch ne zcela legálních. Cizinci je prý využívají i proto, že nevědí, na koho se na CP obrátit, jednání s CP se jim zdá příliš časově náročné nebo mají strach jak z neúspěšného vyřízení žádosti, tak z CP samotné. Podle cizinců je výhodou (a tedy i důvodem pro využívání) agentur to, že pracují rychle a díky nim jsou žádosti hladce vyřízeny. Při vyřizovacích procedurách pomáhají prý i takové „maličkosti“, jako když agentura vyplní žádost českým rukopisem nebo sjedná cizinci schůzku na úřadovně na konkrétní den a hodinu, což běžně není možné. Již během pozorování na úřadovnách CP jsme si všimli přítomnosti lidí, kteří vypadali jako profesionálové vyřizující žádosti pro klienty (poz JM 1, poz AM 1). Přítomnost těchto „agentů“ nám pak potvrdilo i několik respondentů. Podle nich mají také tito agenti nejrůznější výhody, nespecifikovali ovšem jaké. Jeden z dotazovaných cizinců uvedl, že každý den působí v budově CP (zřejmě na Olšanské) 4 - 5 firem, jejichž pracovníci chodí do kanceláří bez pořadí (hr HM 4) . 61

Jednou z našich respondentek byla také pracovnice (legálně fungující) agentury, nabízející cizincům zajištění potřebných dokladů a legalizaci pobytu. Ta popřela, že by měla při jednání s CP nějaké výhody – vše zařizuje jako „obyčejný“ žadatel . Pracovníci této agentury také chodí na úřadovnu většinou sami – tzn. bez cizinců (cizinci s nimi přicházejí na úřadovnu jen když je to nezbytně nutné), dotazovaná si nemyslí, že by se chování úředníků měnilo podle toho, jestli je cizinec na CP sám nebo s nějakým „kvalifikovaným“ doprovodem. Respondentka potvrdila, že na úřadovnách působí více agentur, sama prý potkává další asi 3 „agenty“ (hr AM 3). Z našich rozhovorů vyplývá, že na trhu fungují i agentury, které nejednají zcela legálně, což potvrzuje i výše zmíněná pracovnice agentury. Případem, se kterým jsme se nejčastěji setkávali, bylo poskytování falešné finanční jistiny. Podle jedné z dotazovaných se prokazuje falešným finančním obnosem minimálně polovina žadatelů (hr AM 3) Podle té samé respondenty se tyto obnosy nepůjčují jen přes účet ale i z ruky do ruky přímo na úřadovně Z rozhovorů, které jsme provedli, není ovšem vždy jasné, zda ta či ona firma jedná legálně nebo nelegálně. Jeden z respondentů nám například řekl, že se zpozdil při prodlužování víza, a proto zaplatil zprostředkovatelské firmě cca 30 tisíc korun za rychlé vyřízení žádosti. Blíže ale neurčil, zda tato firma jednala legálně či ne (hr HU 2). Dle výpovědí respondentů inzerují v tisku pro cizince běžně i agentury, které jednají nelegálně. Problémem agentur může být jejich finanční náročnost, takže je chudší cizinci mohou využívat jen v omezené míře nebo vůbec, což potvrdila i výše citovaná pracovnice agentury. Několik dotazovaných se rovněž shodlo, že CP o fungování nelegálně jednajících firem ví. Podle jednoho respondenta existuje spojení mezi úředníky a agenturami i na českých ambasádách v zahraničí - např. na ambasádě na Ukrajině je prý úředník, který vrací formuláře jako špatně vyplněné a doporučuje žadatelům konkrétní firmu, od které dostává provizi (hr HM 5), další respondentka slyšela, že na ambasádě v Moskvě působí zkorumpovaný úředník (hr AM 3). Tato respondentka rovněž zmínila, že může existovat i spojení mezi úředníky CP a nějakými nelegálními strukturami, ale předpokládá, že půjde o výjímky. V rozhovorech se objevil i návrh, aby CP s agenturami oficiálně spolupracovala. Pomoc při získávání pobytu nebo pracovního povolení v ČR také někdy poskytují organizace už v domovských zemích žadatelů – např. na Ukrajině – a organizace samotných cizinců přímo v ČR ( Shrnutí Tzv. „třetí strany“ jsou subjekty, které vstupují do procesu jednání vedle standardní dvojice úředník-žadatel. Mezi tyto subjekty patří nejčastěji neziskové organizace a komerční agentury. Na oba tyto „typy“ se cizinci obracejí de facto z podobných důvodů, a to převážně proto, že nemají dost informací pro úspěšné a rychlé vyřízení své žádosti či mají z jednání CP obavy. Neziskové organizace poskytují především poradenství (právní, psychologické, tlumočení), a to zdarma. Na komerční agentury se cizinci obracejí, jelikož jim tyto subjekty umožňují okamžité vyřízení jejich záležitostí či problémů (např. poskytnutí peněžních jistin, bezproblémové vyřízení žádosti apod.), ovšem většinou za vysoké finanční částky a někdy také ne zcela legálními způsoby. Podle našich rozhovorů se někteří cizinci dostávají do jisté závislosti na těchto zprostředkovatelských strukturách (například i z výše zmíněného důvodu nedostatečné informovanosti o chodu CP a svých

62

vlastních právech a povinnostech), k podobným závěrům dochází např. i výzkum provedený Gabalem 2004.

63

e)

Jakub Musil: Zaměstnanci Cizinecké policie

Postavení zaměstnanců v rámci cizinecké policie (CP) je dvojí Oni sami jsou podřízeni instituci a musí dodržovat její úřední postup a aktivně řešit situace, které jsou způsobeny fungováním cizinecké policie. Z nezúčastněného pozorování v úřadovně CP Olšanská a z provedených rozhovorů s cizinci je nejvíce patrným rysem přetíženost zaměstnanců dané úřadovny, kteří čelí nezvladatelnému množství agendy, kterou musí zpracovat. Lidé tam čekají řadu hodin na podání žádosti. Již před začátkem úředních hodin stojí před úřadovnou CP velká fronta. Někteří z respondentů se domnívají, že samotní zaměstnanci nemají zájem na efektivním fungování CP, protože nejsou odměňováni dle množství vykonané práce. Způsob práce zaměstnanců Důležitým předpokladem vyhnutí se problémům spojených s podáváním, zpracováním a úspěšným vyřízením žádosti je dobrá znalost češtiny. Cizinci, kteří dobře ovládají češtinu, se shodují na tom, že přístup zaměstnanců k nim je jiný než k ostatním. Podle tvrzení některých respondentů zaměstnanci nemají individuální přístup k případům jednotlivých cizinců, „lidé pro ně představují papír“. Od cizinců je požadována řada dokumentů, které je někdy z různých důvodů obtížné si obstarat. Zaměstnanci aktivně nepomáhají při podání žádosti o vízum. Špatně vyplněná žádost vede ke ztrátě dlouze vyčekaného místa ve frontě, stejně pokud chybí nějaký dokument. Cizinec musí přijít jiný den a opakovat celý proces. Dále je vydání víza např. vázáno na potvrzení o ubytování; pokud potvrzení o ubytování platí do určitého data, tak konec platnosti víza se shoduje s tímto datem. Ovšem na to žadatel o vízum není upozorněn zaměstnancem. Zaměstnanci ne vždy kontrolují, jestli má cizinec všechny dokumenty, které jsou vyžadovány. Pokud některý dokument chybí, tak je cizinec, který se domnívá, že si jde vyzvednout již hotové vízum, požádán, aby chybějící dokument dodal, a celý proces se dále protahuje. Zaměstnanci neorganizují dění v čekárně, což způsobuje davovou atmosféru, zejména při výdeji pořadových lístků. Způsob výdeje již hotových víz vnímají cizinci jako chaotický. Při výdeji hotových víz není uplatňován systém pořadových lístků. Dle popisu jednoho respondenta nastává u výdeje situace, že úředník pobídne cizince, aby mu dali své pasy. Vytvoří se chumel lidí se vztaženýma rukama, kteří cpou své pasy před obličej úředníka. Člověk prý ani neví, zda-li si jeho pas vzal právě ten úředník nebo někdo jiný. Následuje hodina, kdy se nic neděje, a posléze jsou lidé voláni jmény podle neznámého klíče. Jednání s úředníky Cizinci mají různé zkušenosti s jednáním s úředníky, někteří dobré, jiní horší. Někteří respondenti se setkali i s vyloženě nepříjemným jednáním úředníka – např. žena, které bylo naznačováno, že za problémy si může sama, když se vdala za cizince. Někteří se setkali s povýšeným jednáním úředníka. Ovšem většina respondentů se během jednání se zaměstnanci CP necítila špatně. Během provádění

64

nezúčastněných pozorování v úřadovnách CP jsme také my byli svědky většinou vstřícného a ochotného jednání úředníků. Ovšem respondenti často mluvili o pocitu nejistoty ohledně toho, co bude po nich vyžadováno. Často bylo zmiňováno, že úředníci jednají věcně, stručně a v argumentaci se opírají o zákon. Právě v stručnosti jejich odpovědí byl spatřován problém, protože tímto způsobem bylo obtížné se doptat na způsob řešení dané záležitosti. Úředníci ne vždy seznamují cizince s tím, co se právě děje (např. beze slova odejdou z kanceláře) a málo komunikují s žadateli, což je vnímáno jako povýšené jednání. Dle respondentů by měl ideální úředník: působit profesionálně, vážně, být milý, jednat bez emocí (ať již kladných, či záporných), vždy dát odpověď na požadovaný dotaz, nevyžadovat dokumenty, které již jednou dostal, chovat se slušně a být ochoten poradit. Práce s dokumenty Respondenti zmiňovali, že jsou po nich opětovně požadovány dokumenty, které již jednou předkládali CP. Někdy si připadali, jako by každá kancelář měla svůj vlastní předpis. Není zcela jednotný postup v tom, co je úředníky vyžadováno. V rozhovorech byl často zmiňován s tím spojený pocit nejistoty. Zaměstnanci CP cizincům nemusí oznámit důvody nepřijetí jejich žádosti. Nechtějí jim ani potvrdit písemně rozhodnutí (oznámení), že na nějaký statut, či službu nemají právo. Znalosti zaměstnanců Největší slabinou je neznalost cizích jazyků, i když cizinci se zmiňovali o některých zaměstnancích, kteří s nimi komunikovali v anglickém jazyce. Zaměstnanci zdůvodňovali svou neznalost cizích jazyků zákonem, který říká, že úředním jazykem v ČR je čeština. Cizinci měli pocit, že každý z úředníků vidí zákon z perspektivy svého působiště, tudíž ho jednotliví úředníci jinak interpretují. Proto se domnívali, že chybí celková informovanost zaměstnanců, která by zajistila jednotný a fundovaný výklad zákona. Zmíněno také bylo, že zákon má výjimky, různé varianty, „není to matematika“ a úředníci pro sebe hledají nejschůdnější variantu, která jim dá nejméně práce. Podávaní informací zaměstnanci Často byl zmiňován nedostatek informací o tom, co je požadováno, jak bude probíhat celý proces, jak řešit určitou záležitost. Dle vyjádření respondentů zaměstnanci odpovídají na dotazy velice stručně, bez zájmu daný problém s cizincem skutečně vyřešit, takže cizinec se musí ptát i několika lidí. Samostatná informační kancelář na úřadovně cizinecké policie Olšanská je podle vyjádření respondentů dobrým informačním zdrojem. Problém je, že samostatná informační kancelář není ve všech úřadovnách CP. Cizinecké policie nově zřídila informační linku, které funguje dobře. Nejednotný přístup V rozhovorech byl několikrát zmíněn nejednotný přístup k cizincům. Proces udělení víza pro lidi z východu nebo rusky mluvící je dle vyjádření respondentů komplikovanější než pro ostatní. 65

Jak to vidí sami zaměstnanci CP V rámci projektu „Uplatňování cizinecké legislativy v praxi“ byla provedena k jedna Focus Group, které se nakonec účastnilo pět úředníků CP. Zde se pokusím prezentovat jejich pohled na CP. Zaměstnanci říkají, že na jejich zaměstnání je baví práce s lidmi a pomáhat jim. Dokonce se vyjádřili v tom smyslu, že svou práci berou jako poslání. Ovšem zmiňovali se i o problémech, se kterými se ve svém zaměstnání setkávají. Ty by se daly rozčlenit na následující okruhy: problémy úřadu, zákonů a s cizinci. První nejzásadnější problém na straně úřadu jsou nevyhovující kapacitní podmínky. To platí hlavně pro úřadovnu Olšanská. Bylo by třeba přidat pracovní místa, aby byl zvládnutelný nápor žadatelů o víza. Hlavní problém vidí v přetíženosti úřadu. Také si stěžovali na nedostatečnou podporu ze strany úřadu. To se projevovalo v tom, že musí pracovat se špatnou techniku, jsou nuceni dělat přesčasy, není jim umožněno učit se cizí jazyky „Jazykové znalosti bychom si mohly prohlubovat, ale není na to čas ani peníze CP nám na kurz nedá čas ani peníze“ (cit FG) a nezájmem nadřízených. „Vyšší nadřízení by se měli informovat o praxi (ani je neznáme)„ (cit FG) Další okruh problémů byl spojený s cizineckou legislativou. Ta se neustále mění, což přináší další komplikace. Zákony mají v sobě hodně chyb, “ zákon píší lidé, kteří nemají kontakt s praxí” (cit. FG). Dále fronty jsou dle nich způsobeny jednak nedostatečnou kapacitou, jednak zbytečným papírováním “Myslely jsme si, že po vstupu do EU se nám papírování s občany EU zjednoduší, ale stal se pravý opak“ (cit. FG) Také si stěžovali na cizince, kteří se někdy nechovají, tak jak by si úředníci představovali. „Musíme toho překousnout hodně: hulváti, sprosťáci a nevděčníci: nadávají nám do kurev, jsou často arogantní (hlavně ti ze západu), někdy nás fyzicky napadají, nebo třeba tlučou do okénka;strkají se ve frontě, nadávají úředníkům, jsou arogantní, tlučou na okénka, někdy dojde i k rvačce“ (cit FG). Ideální žadatel z pohledu úředníka se má chovat slušně; nenadávat úřednici; brát realitu zákonů takovou jaká je a neobracet svůj hněv proti úřednici; prostudovat si zákon a dodržovat jej; snažit se mluvit česky; nervat se; nestrkat se; hlídat si lhůty; nedělat všechno na poslední chvíli a pochopit, že služba CP nemůže být perfektní. Také se zmiňovali o nedostatečné ochraně úředníků. „Oni si na nás můžou cokoliv dovolit a my se nemůžeme (nesmíme) bránit.“ (cit FG) Mluvili i o tom, že jejich práce sebou nese i rizika. „Paní č. 1: “tuhle jsem si natrhla vaz”, když se mi Angličan přetahoval s Češkou v kanceláři a já jsem je rozháněla“ (cit FG) „ohrožují nás tropickými nemocemi, tuberkulózou, žloutenkou, jsme očkované, ale to nás neochrání, jsme v neustálém nebezpečí“ (cit. FG) Shrneme-li, tak zaměstnanci se domnívali, že by fungování úřadu zlepšilo: přijmout více lidí, zvýšit počet přepážek, nakoupit kvalitnější techniku (počítače), dát úředníkům čas na osobní rozvoj (jazyky, studium nových předpisů), včas a kvalitně informovat o nových předpisech a přijmout na pozice úředníků nějaké muže (ti si zjednají respekt) Rezervy na straně zaměstnanců jsou v: jazykové oblasti, nadřízení by se měli více informovat o praxi a “těch 10 % z nás, kteří jsou obrnění, nevstřícní, by mělo... ne, o tom raději nebudu mluvit...” (cit. FG)

66

Shrnutí Počet zaměstnanců ani prostory neodpovídají počtu žadatelů o vízum. Zřejmě hlavně z toho důvodu žadatelé musí několik hodin čekat na podání žádosti, vydání víza nebo jiné služby. Tento aspekt jsme odhalili v úřadovně CP Olšanská; nevíme, jak je tomu na jiných úřadovnách. V rozhovorech byla často zmiňována nejednotnost požadovaných dokumentů – „Přišlo mi jakoby měla každá kancelář svůj předpis“ (hr JM 1) – a požadavek dokumentů, které již žadatel úředníkům dával; s tím souvisí i nejednotný výklad zákona a absence celkové informovanosti zaměstnanců. Během provádění nezúčastněných pozorování v úřadovnách CP jsme byli rovněž svědky vstřícného a ochotného jednání úředníků. Také ne všichni cizinci v provedených rozhovorech se negativně zmiňovali o jednání úředníků. Ovšem objevily se i zmínky o povýšeném až arogantním jednání některých úředníků. Negativně je vnímáno to, že zaměstnanci s žadateli málo komunikují. Na dotazy odpovídají velice stručně bez zájmu daný problém s cizincem skutečně vyřešit, takže cizinec se musí ptát i několika lidí. Cizinci si také stěžují na nedostatek informací, jak bude celý proces udělení víza probíhat a co je od nich vyžadováno. Většina zaměstnanců nemluví s žadateli o vízum jiným než českým jazykem, ale existují i výjimky. Z toho důvodu si cizinec, který neumí dobře česky, musí přivést překladatele, advokáta nebo jiného zprostředkovatele.

67

f)

Jan Urban: Kontrola práce cizinecké policie

V této kapitole se zaměříme na problematiku kontroly práce Cizinecké policie. Cizinci často hovoří o tom, že v uplynulých několika letech došlo u CP v oblasti kontroly práce k určitým pozitivním změnám: byla zavedena protikorupční linka, prosklené dveře kanceláří (umožňující vizuální kontrolu úředníků). Někteří cizinci se domnívají, že k těmto změnám došlo v důsledku zjištění předchozích kontrol na CP. (HU hr 3 a 4) Z námi provedených rozhovorů vyplynulo, že cizinci o možnosti podat stížnost na jednání úředníků nevědí a žádné takové stížnosti tudíž nepodávají. Jak se dále ukázalo v našich rozhovorech, to, že o možnosti stížnosti cizinci nevědí, vede často ke dvojímu výsledku: buď si cizinci nestěžují vůbec20, anebo své stížnosti směřují na ministra vnitra nebo přímo prezidenta republiky. Jeden z cizinů (sám neměl důvod s stěžovat vyslovil následující názor na to, proč by pro něj bylo obtížné si stěžovat na úředníka: „Myslím, že bych měl strach a to z toho důvodu, že lidé na něž bych si stěžoval vlastně rozhodují o tom, jestli budu moc v zemi zůstat nebo ne; pokud by pro mne bylo důležité tady zůstat, tak bych možná nějakou nepatřičnost překousnul… ale nevím, nestalo se mi to…“ (JU hr 7) Sami pracovníci cizince neodrazují od toho, aby si stěžovali. Jak jsme však také zjistili, často ani úředníci sami o této možnosti nevědí. Jeden člen naší pracovní skupiny si chtěl „pokusně stěžovat“. Šel tedy k informační přepážce na úřadovně CP v Olšanské, aby se zeptal, kde si má stěžovat. Úřednice nevěděla, a tak jej odkázala na svou vedoucí. Zaměstnankyně zprostředkovatelské agentury, která přichází do styku s mnoha cizinci, kteří podávají žádosti na CP uvedla, že cizinci skutečně sami nepodávají stížnosti, protože se bojí, že by v opačném případě neuspěli. Podle této pracovnice je možné podávat stížnosti písemně na ředitelství CP nebo telefonicky na „lince stížností“, anebo osobně přímo na úřadovně CP u vedoucí daného oddělení, která musí věc na místě vyřešit. Prakticky se podle této respondentky osvědčují písemné stížnosti na ředitelství CP (doporučeným dopisem), anebo osobně u vedoucí oddělení. Jiné osobní stížnosti či telefonické stížnosti nejsou podle této respondentky často efektivní, protože se mohou ztratit (respondentce se to stalo) a podávající nemá o podání stížnosti žádný doklad. Každopádně všechny stížností jsou podávány cizinecké policii. Na CP si není možno stěžovat mimo samotnou cizineckou policii. Podle této respondentky je sice teoreticky možné podat stížnost na ministerstvu vnitra, ale jí samé to přislo „absurdní“ (AM hr 7) Podle výpovědí některých respondentů ale existují i problémy při podávání žádostí na zastupitelských úřadech, v těchto případech je ale obtížné pro cizince podat stížnost na postup úředníka. Jedna respondentka uvedla, že na zastupitelský úřad je 20

Studenti Anglo-American College v Praze uspořádali anketní šetření ve svých řadách (N=100) z něhož vyplývá, že ačkoli byla většina ze 100 oslovených zahraničních studentů hrubě nespokojena s prací úředníků CP, nikdo z nich si na ně nestěžoval (Draganova a kol. 2005: 11).

68

možné si stěžovat buď přímo na tomto zastupitelském úřadu (což podle ní nemělo smysl), anebo na ministerstvu zahraničí (co je však velmi zdlouhavé). (AM hr 3) Příznačné v této souvislosti je, že jen malá část cizinců se dozvídá o svých právech a povinnostech od úředníků CP. Jak jsme zjistili v našich rozhovorech a jak vyplynulo z ankety provedené mezi studenty Anglo-American College, většina cizinců se svých právech a povinnostech dovídá od svých známých a kamarádů.21 Ve zmíněné anketě se ukázalo, že jen asi 10 oslovených ze 100 bylo o svých právech a povinnostech poučeno úředníky CP.22 Je pravda, že například na vrátnici na úřadovně v Olšanské visí informační materiál s odkazem na oddělení kontroly a stížností. Tento dokument byl v době našeho pozorování (květen 2005) pouze v češtině (Po IZ 2). Námi dotazovaní cizinci nehovořili o tom, že by chtěli podávat stížnost na CP z důvodu korupce a nikdo z nich, alespoň pokud je nám známo, tak neučinil ani v minulosti. Otázkou také je, jak si může cizinec stěžovat na konkrétního úředníka. Většina úředníků nemá na svém oděvu žádnou jmenovku. Kanceláře jsou označeny pouze číslem a nikoli jménovkou úředníka. Na druhou stranu nám ale zaměstnankyně agentury poskytující administrativní služby cizincům řekla, že někteří úředníci mají na svých stolech jmenovky (AM Hr 3). S určitostí můžeme říci, že i když někteří úředníci měli na svých stolech jmenovky, nebylo to zdaleka pravidlem. O tom, že by byli označeni jednotliví úředníci jmenovkami jsme neslyšeli a ani jsme nic takového nezjistili během našich pozorování na úřadovnách CP. Cizinci si v hloubkových rozhovorech také často stěžovali na to, že různí úředníci používají při svém rozhodování různé standardy „neexistují žádná oficiální pravidla, pravidlo záleží na tom, koho máte před sebou“ (hr HU 3), „[je to], jako kdyby měla každá kancelář svůj předpis“ (hr JM 1), „každý úředník má svůj systém: nikdy nevíš, na čem jsi“ (hr FB 1). Sami respondenti vysvětlují nejednotnost v rozhodování úředníků tím, že úředníci se sami špatně orientují v zákonných předpisech (hr HU 3), a také tím, že jsou unavení a přepracovaní (parafráze, hr HU 5), že mají málo chuti a času se cizincům věnovat (parafráze, hr HU 1)23. Zaměstnankyně zprostředkovatelské agentury nám potvrdila, že úředníci CP často špatně znají příslušné právní předpisy a to proto, že, jak nám řekla, rotují na svých pracovištích a jednu žádost proto řeší různí úředníci, přičemž s ní nemusí být seznámeni do hloubky (tato respondentka nám také ale řekla, že podle jejího názoru se většina úředníků nejedná protizákonně, naopak se chovají profesionálně a chyby, jichž se

23 Hypotézu o přepracovanosti zaměstnanců CP jsme chtěli ověřovat v rámci anketního šetření pořádaného přímo mezi zaměstnanci CP, ale toto šetření bylo na příkaz vedení CP zrušeno s odůvodněním, že „zasahuje do vnitřních záležitostí CP“.

69

dopouští [například při chybném výkladu zákona] ) nevyplývají z toho, že by se chtěli sami obohatit24 Fakt, že cizinecká policie není při vykonávání mnoha svých funkcí pod nezávislou kontrolou a že její rozhodnutí nejsou často dostatečně transparentní, byl již podrobně zkoumán a kritizován (viz Gabal: 16 a dále). Na základě našich vlastních zjištění potvrzujeme tato dřívější zjištění Gabalovy studie:

rozhodnutí cizinecké policie ve věci prodloužení povolení k pobytu či jeho vydání nejsou samotným cizincům často zdůvodněna a jsou jimi vnímána jako arbitrární, což vytváří prostor pro korupci úředníků CP (srv. Gabal: 14);

tato situace často nutí cizince k využívání pololegálních a nelegálních servisních struktur (srv. Gabal: 15);

požadavky kladené na cizince (zejména se to týká prokazování prostředků k pobytu) nejsou standardizovány a liší se mezi jednotlivými pracovišti (srv. Gabal: 15);

opravné prostředky sice existují, ale nejsou nezávislé na CP a navíc cizinci o nich často nevědí (srv. Gabal: 18)

cizinci neznají interní pravidla vyřizování žádostí; tato pravidla by měla být zveřejněna (podobně Gabal: 19);

nedostatečná standardizace; jednotnost vyřizování cizineckých žádostí není dostatečně prosazována (podobně Gabal: 19).

Shrnutí Cizinci v hloubkových rozhovorech upozorňovali na to, že v minulých letech došlo v oblasti kontroly práce policie k určitým pozitivním změnám (zavedení protikorupční linky, různá technická opatření – jako prosklené dveře apod.). Současně se ale ukazuje, že cizinci si většinou na práci CP nestěžují a to mj. i proto, že o této možnosti neví, anebo že se bojí. Jak jsme zjistili během našich rozhovorů, cizinci nemají většinou zcela jasno o tom, co jsou a co nejsou jejich povinnosti a práva. Daleko zásadnější je samozřejmě neexistence nějakého orgánu, který by kontroloval práci cizinecké policie, ale nebyl součástí struktury policie. Podle našeho názoru by CP měla pracovat na zlepšení svého obrazu v očích cizinců. Je totiž třeba si uvědomit jednu věc: není ani tak důležité, jestli negativní obraz CP v očích cizinců (neoddiskutovatelný fakt) má nějaké reálné jádro nebo ne. Problémem je sám tento obraz. Efektivní kontrola práce CP by měla být jedním z kroků jak ho zlepšit.

24 Podle této pracovnice projevují někteří pracovníci určitou svévoli, když si žádají další a další dokumenty nebo procedury, které musí cizinec obtížně shánět či zajišťovat (nájemní smlouva, pohovory s oběma manželi při slučování rodin). Takové jednání úředníků je ale v souladu se zákonem (úředník si může vyžádat jakýkoli dokument, který se mu zdá důležitý). Takovýto postup může ztížit či zpomalit vyřízení žádosti.

70

g)

Jan Urban: Korupce a cizinecká policie

Otázky na zkušenost cizinců s korupcí jsme zařadili do našich polostrukturovaných rozhovorů proto, že odborníci, kteří se zabývají cizineckou problematikou (sociální pracovníci a právníci z neziskových organizací) často hovořili v různých souvislostech o fenoménu korupce ve spojitosti s cizineckou policií a dalšími státními organizacemi (úřad práce, zastupitelské úřady v zahraničí apod.). Ukázalo se, že se jedná potenciálně o zajímavé téma, protože názory na existenci či neexistenci korupce u cizinecké policie a na její případné formy se lišily. V průběhu rozhovorů s cizinci se ukázalo, že je to téma, které je pro ně důležité.25 Většina cizinců, s nimiž jsme hovořili říká, že o korupci26 na cizinecké policii slyšeli (a to často od známého či jiné blízké osoby). Na druhou stranu ale většina cizinců také hovořila o tom, že s korupcí na CP nemá přímou zkušenost (tzn. že tito cizinci nedali úplatek, nenabídli jej ani o něj nebyli požádáni).27 Respondentka pracující ve zprostředkovatelské agentuře vyjádřila názor, že co se týče korupce, tak jsou cizinci iniciativnější než pracovníci CP (při nabízení resp. požadování úplatků) (AM hr3). Tato pracovnička nám také řekla, že pracovníci jsou určitým způsobem už tím, že jich je v kanceláři více a mohou se kontrolovat navzájem a navíc žádosti vyřizuje více úředníků. Přesto však prý není problémem vložit do složky, kterou člověk podává úředníkovi peníze. (AMhr 3) Další zajímavé zjištění je, že někteří naši respondenti hovořili o tom, že nosí „svým úřednicím“ drobné dárky (bonboniéru, bábovku, květiny), avšak toto nepovažovali za korupci. O těchto svých dárcích (které navíc často dávali až po vyřízení své záležitosti) hovořili jako o poděkování za nadstandardní servis, který jim poskytly jednotlivé pracovnice. (hr HU 2).

25

Jak naznačují výsledky výzkumu provedeného Gabalem v uplynulém roce pro MPSV, „neprůhledné až korupční fungování systému“ (myšlen je zejména systém cizinecké policie) je jedním z klíčových problémů, na něž cizinci stěžují (Gabal 2004: 13). Bohužel není možno říci, jaká situace na CP panuje z hlediska korupce, protože nemáme k dispozici výsledky žádného výzkumu, který by se zabýval cíleně problémem korupce na CP a ani nevíme o tom, že by byl podobný výzkum u nás uskutečněn. Určitou indicii v tomto případě poskytuje pouze výzkum vnímání korupce u policie českou veřejností uskutečněný agenturou STEM v roce 2004. Podle tohoto výzkumu vnímají občané ČR korupci u policie kvantitativně na stejné úrovni jako u jiných státních organizací (STEM 2004: 14). Je však zřejmé, že mezi korupcí u policie a u jiných státních organizací je určitý kvalitativní rozdíl: díky zvláštnímu „uzavřenému“ charakteru policie se korupce v takové organizaci daleko hůře prokazuje. Tuto hypotézu nepřímo potvrzuje i zjištění, že veřejnost se staví a priori skepticky k tomu, že by policie mohla sama prošetřit případy korupce sama u sebe (STEM 2004: tamtéž). 26

V rozhovorech jsme se ptali na zkušenost cizinců s korupcí, přičemž jsme neupřesňovali, co se korupcí myslí. V průběhu rozhovorů pak cizinci často sami přicházeli s vlastní definicí korupce. 27 V podobném duchu hovoří i zjištění ankety provedené na počátku roku 2005 mezi studenty AngloAmerican College v Praze. Oslovení studenti v anketě vypovídali následovně: 56 ze 100 oslovených si myslí, že cizinecká policie je „celkem zkorumpovaná“ nebo „velmi zkorumpovaná“, ale přitom „jen“ 17 studentů mělo alespoň jednu přímou zkušenost s korupcí na CP (Draganova a kol. 2005: 8). Výsledky této ankety je třeba brát s rezervou, protože oslovený vzorek studentů nebyl reprezentativní pro cílovou populaci zahraničních studentů studujících u nás a navíc byl příliš malý. Nicméně tato anketa naznačuje určitý trend.

71

Někteří cizinci s nimiž jsme dělali hloubkové rozhovory naopak výslovně uváděli, že úřednice, s nimiž přišli do styku, se chovaly profesionálně a nikdy se nesnažily obohatit. Ti cizinci, kteří hovořili o korupci na CP, opírali svá tvrzení často buď o své vlastní pozorování, kdy viděli, jak některý z cizinců předává peníze nebo něco, co vypadalo jako drobný dárek, zaměstnanci CP, anebo se opírali ve svém tvrzení o zprostředkovanou zkušenost někoho z blízkých či známých lidí. Pouze v jednom případě hovořil dotázaný cizinec o své zkušenosti, kterou interpretoval jako možné korupční chování na straně úřednice CP. Tento cizinec musel platit pokutu za zpoždění při žádosti o prodloužení víza. Původně mu ale úřednice řekla, že už se s tím nedá nic dělat, a proto ho překvapilo, když ho o několik minut později požádala, aby zaplatil pokutu s tím, že to takto „vyřeší“. Ačkoli mu úřednice dala „kus orazítkovaného papíru“, dodnes si nebyl jestli se jednalo o pokutu nebo úplatek (hr HU 4). Zvláštní kapitolu v problematice korupce u CP tvoří podezření na provázanost některých pracovníků CP s legálními zprostředkovatelskými agenturami. Cizinci o tomto spojení často hovoří a dokládají je několikerým druhem zkušeností: a) přímou zkušeností, kdy je toto údajné spojení ovlivnilo příznivě (jejich žádost byla vyřízena za zvláštních podmínek); b) přímou zkušeností, kdy je ovlivnilo nepříznivě (někdo je předběhl ve frontě při čekání na úřadovně CP); c) nepřímou zkušeností (kdy o něčem podobném slyšeli nebo četli). Do první skupiny spadají případy, kdy cizinci díky tomu, že svou žádost podají prostřednictvím agentury, dostanou např. pozvánku na konkrétní hodinu (nemusí potom stát ve frontě). Druhou skupinu tvoří zážitky, kdy byli například předběhnuti údajným zprostředkovatelem při čekání na vyřízení své žádosti. Do poslední kategorie spadají informace, které kolují mezi cizinci (anebo, které jsou dokonce inzerovány v novinách u nás i v zahraničí) o tom, kde, za kolik a prostřednictvím jaké agentury je možné získat služby, které za normálních okolností zajišťuje CP.28 Tato oblast úzce souvisí s problematikou nelegálních zprostředkovatelských agentur, o které pojednáváme podrobně v kapitole Třetí strany. Velká část našich respondentů, s nimiž jsme dělali hloubkové rozhovory, se domnívá, že někteří úředníci CP jsou spojeni také s pololegálními a nelegálními zprostředkovatelskými agenturami, anebo přinejmenším o jejich pochybném statutu vědí. Podle názoru respondentů poskytují tyto pololegální agentury následující služby29: zajišťování potvrzení o finanční jistotě, potvrzení o pojištění, falešný nebo přednostně vyhotovený výpis z rejstříku trestů země původu, potvrzení o ubytování apod. V jednom případě se stalo, že úřednice odkázala respondenta přímo na zprostředkovatelku, která se nacházela přímo v prostorách úřadovny CP a která mu za peníze vystavila potvrzení o zdravotním pojištění. Následně byl tento dokument přijat CP (přičemž zaplacená částka byla daleko nižší než za kolik se dá obdobné zdravotní pojištění pořídit v ČR). 28 Jedná se například o urychlené vyřízení žádosti o trvalý pobyt apod. 29 Tyto služby označujeme za pololegální v těch případech, kdy organizace, která je poskytuje, je legálně zaregistrovaná, ale dokumenty, které poskytuje, jsou z určitého důvodu neplatné (přinejmenším při podrobnějším prozkoumání).

72

Podle mínění několika našich respondentů má současná forma korupce na CP daleko sofistikovanější podobu než je „pouhé“ předávání obálek. Tito respondenti hovořili o tom, že CP sice provedla některé kosmetické změny (zavedla na úřadovnách prosklené dveře, vytvořila a také značně inzeruje svou protikorupční linku), ale že korupce na CP v současnosti probíhá jinak – je organizovanější a odehrává se na vyšších úrovních a nejsou do ní zapojeni jednotliví cizinci, nýbrž zprostředkovatelské agentury. Jak vyplývá z našich rozhovorů s cizinci, samo prostředí úřadoven CP nabízí určitý potenciál ke korupci. Následující body zachycují ve zkratce určité problémové momenty v práci CP vzhledem ke korupci:

Pracovníci CP nejsou označeni jmenovkami ani číslem, podle nějž by je bylo možno snadno identifikovat;

Jménem ani číslem osoby nejsou označeny ani kanceláře úředníků (jsou pouze očíslované);

Zaměstnanci CP chodí ve většině případů civilně oblečeni a bez označení, a tudíž se nedá jednoznačně říct, kdo je zaměstnanec ve službě a kdo ne;

Někteří pracovníci občas zatahují žaluzie na prosklených oknech, i když si zvou do kanceláře cizince;

V praxi je obtížné si na úředníka stěžovat a také to většina cizinců nedělá;

Lístečkový systém občas na úřadovnách, které jsou jím vybaveny, nefunguje a pracovníci si zvou cizince podle jmen, což je netransparentní;

Cizinci nosí na úřadovny větší peněžní částky (zřejmě se často jednalo o peněžní jistinu) – což ale zavdává podněty k dohadům o podplácení úředníků CP.

Sama CP zavedla v uplynulých letech určitá protikorupční opatření: byly nainstalovány prosklené dveře, byla zavedena protikorupční telefonní linka a adresa, na níž se mohou cizinci obracet se svými stížnostmi.30 V době našeho posledního pozorování (červen 2005) byly informace o této lince a adrese umístěny na nástěnkách úřadoven CP, ale byly pouze v češtině (IZ po 2). Problémové z hlediska korupce nejsou jenom úřadovny CP. Jedna respondentka, která pomáhá cizincům s vyřizováním jejich žádostí vyjádřila názor, že na některých zastupitelských úřadech jsou zkorumpovaní úředníci (konkrétně se jednalo o úřad v Moskvě, ale problém jsou prý i v Mnichově a Vídni, zatímco naopak třeba s úřadem ve Wroclavi vyjádřila spokojenost). Shrnutí Cizinci často hovoří o problému korupce u CP a pociťují jej jako jeden z hlavních problémů CP, ale zároveň mají s tímto typem korupce malou přímou osobní zkušenost. Některé praktiky, jako například dávání drobných dárků úředníkům, nepovažují za korupci, ale spíše za slušnost, za vyjádření poděkování. Cizinci také 30 Je pravděpodobné, že CP zavedla v uplynulých letech ještě další opatření jako např. systém rotace úředníků a vyřizování jedné žádosti více úředníky.

73

často hovoří o tom, že korupce na CP má v současnosti „sofistikovanější“ podobu, než je předávání obálek cizinci úředníkům. Dochází prý k propojování úředníků se zprostředkovatelskými agenturami. S problémem korupce na CP souvisí také celá řada dílčích problémů od nedostatečného označení zaměstnanců až po nutnost cizinců nosit na úřadovny CP větší peněžní částky. Podle výpovědí cizinců se problematika korupce netýká jen CP, ale také dalších státních institucí.

74

h)

Iva Zvěřinová: Organizační zabezpečení

Materiální vybavení Co se týká materiálního vybavení, respondenti si nejčastěji stěžují na nedostatečně velký prostor pro čekání na úřadovně Olšanská a na vydýchaný vzduch v čekárně úřadovny Olšanská budovy D, což spolu úzce souvisí. Z provedených pozorování (poz IZ 1, poz AM 1, poz IZ 2) víme, že relativně málo prostoru vzhledem k počtu osob je především na úřadovně Olšanská budova D (v 11:45 1,9 m2 na osobu při počtu lidí 50, v 9:30 0,9 m2 na osobu při počtu lidí 98) a Sdružení (1,7 m2 na osobu při počtu lidí 45). Počet lidí přítomných v čekárně samozřejmě variuje, ale na základě pozorování víme, že v budově D úřadovny Olšanská je v okamžiku největšího náporu klientů čekárna zcela zaplněna lidmi mačkajícími se v davu. Respondenti mluví především o tom, že se v ní nedá dýchat (hr JM 2, hr FB 1) a že se někdy musí čekat i venku, jelikož se do ní všichni nevejdou (hr JM 2). V hloubkovém rozhovoru jeden respondent sděluje, že se lidé při čekání tlačí (hr IZ 1, hr HM 3) a že některým se udělá špatně a musí odejít, čímž ztratí místo v pořadí (hr IZ 1). Dalším problémem je nedostatečný počet míst na sezení. Zjistili jsme, že počet lidí přítomných v čekárně převyšuje většinou počet míst k sezení. (Z provedeného pozorování vyplývá, že v úřadovně Olšanská budova D v okamžiku měření počet klientů přítomných v místnosti převyšoval počet míst k sezení o 30, v budově B o čtyři a v úřadovně Sdružení o 32. Čísla jsou orientační, protože jsme nepozorovali úřadovnu dlouhodobě, a proto se mohly v našich pozorováních projevit sezónní výkyvy). Neuspokojivý stav shrnul jeden z respondentů následovně: „Lepší, kdyby bylo více míst k sezení, jelikož je zde hodně starých žen, které musí čekat. Já se můžu posadit na zem, ale ony?” (hr MK 1). Jeden respondent se také zmiňuje o toaletách. Uvádí, že se štítí dojít si na úřadovně Olšanská budova D na záchod, zatímco v budově B je to přecejen trochu lepší(parafráze, hr AM 3). Rozdílný stav, v kterém se nachází příslušenství na úřadovně Olšanská v budově B a D, jsme zaznamenali během pozorování (poz IZ 1, poz AM 2, poz IZ 2). Také úřednice mají k materiálnímu vybavení úřadoven CP připomínky. Poukazují na nevyhovující prostory a špatnou techniku (fg HM 1). Informační prostředky Respondenti hovoří o nedostatečném informování pomocí informačních nástěnek. Postrádají na nástěnkách především znění zákonů a informace o pomoci neziskových organizací, kulturních center. Také na nástěnkách chybí, jak postupovat v jednotlivých konkrétních případech (co je potřeba vyřídit a jaké formuláře vyplnit například k vyřízení dlouhodobého pobytu apod.). Například jeden respondent mluví o tom, že neví, na kterou kancelář se má obrátit se svým problémem. Do jaké fronty se mám postavit, se musím zeptat; na internetu ani na nástěnkách CP to napsané není; věděla jsem jen, že se mám přihlásit k pobytu, ale na nástěnce bylo např. "přihlašování ze ZÚ", čemuž jsem nerozuměla a s přihlášením k pobytu jsem si to nespojila (parafráze, hr HM 3) Respondenti dále hovoří o nedostatku informací v cizím jazyce. Také tento fakt potvrzují pozorování. Na nástěnkách je většina informací jen v českém jazyce. Zaznamenali jsme, že k dispozici v jiných jazycích jsou formuláře a návod jak vyplňovat formuláře. 75

Ukazuje se, že informační nástěnky jsou stále důležitým informačním kanálem, jelikož se stále vyskytují cizinci, kteří nemají přístup k internetu, či s ním neumí zacházet. K vyhledání informací použila internetovou stránku CP alespoň jednou třetina respondentů. Větší množství informací na nástěnkách by také zmírnilo nápor na informační přepážky, na které se respondenti často obrací, čímž by se celý proces zefektivnil. Na informační přepážce na Olšanské se podle slov respondentů čeká velmi dlouho (hr FB 1), např. půl hodiny (hr JM 2, poz IZ 2). Ani na informačních přepážkách není možné získat informaci v cizím jazyce, jak se dozvídáme z hloubkových rozhovorů. Například jeden náš respondent pokládá za velmi důležité, že umí česky, protože pak může zjistit, co potřebuje, jinak s těmi, co neumí, komunikace vázne (parafráze, hr JM 2). Fakt, že je skutečně velmi obtížné získat informaci v cizím jazyce, jsme si také ověřili rešerší informačních zdrojů. Na informační přepážce úřadovny Olšanská úřednice sdělila výzkumníkovi, který vypracoval zmíněnou rešerši informačních zdrojů, že ze zákona je cizinec povinen mluvit česky, nebo si má na vlastní náklady sehnat tlumočníka, ale to, že zrovna ona je ochotna mluvit cizím jazykem, závisí jen na její dobré vůli (reš IZ 1). Podobnou zkušenost měla i zaměstnankyně komerční agentury (hr AM 3). Internetové stránky jsou podle některých respondentů příliš složité (hr JM 2, hr HU 1), obecné (hr IZ 3) a odkazy na některé vybrané texty v cizím jazyce jsou pouze v češtině, což komplikuje orientaci (reš MK 1). Respondenti však ještě neměli příležitost hodnotit informační linku, jelikož hloubkové rozhovory byly uskutečněny před jejím zřízením. Mohli jsme pouze vypracovat rešerši internetové informační linky. Výzkumník zaslal emailem dotaz a bylo mu odpovězeno druhý den. Zjistili jsme tedy, že internetová informační služba CP funguje. Podává dobré informace, ale odpověď není zcela vyčerpávající, proto je více méně nutné si najít další dokumenty a doplnit si ji aktivně sám (reš JM). K tomu je možné použít internetové stránky Ministerstva vnitra, na které byl také na konci odpovědi uveden odkaz, či si vyhledat příslušný zákon, který byl také zmíněn. Provedením rešerše informačních zdrojů jsme zjistili, že na internetových stránkách CP jsou uvedena telefonní čísla pouze na konkrétní úřadovny a že není k dispozici kontakt na telefonní informační linku. Na internetových stránkách CP jsem zjistila tento kontakt: Olšanská 2, 130 00 Praha 3, 974 841 219. Ostatní kontakty byly na tiskové mluvčí, takže jsem se jimi dále nezabývala. Na číslo 974 841 219 jsem volala 13.1. v 11:00. Téměř okamžitě telefon zvedla mladší žena a představila se: „Ředitelství cizinecké policie.“ Zeptala jsem se, zda bych se mohla u ní informovat. Odpověď zněla: „Informace nepodávám, ale řekněte, co potřebujete vědět, a já Vám dám příslušné telefonní číslo.“ Ve stručnosti jsem nastínila problém (že mám kamaráda z Ruska, který by tu chtěl začít pracovat a chtěl tu pobývat déle než 6 měsíců). Nadiktovala mi tyto čísla: 974820366 a 974820299. Na číslo 974820299 jsem telefonovala 13.1. v 11:15. Bohužel jsem se dozvěděla, že volané číslo neexistuje. Na číslo 974820366 jsem se pokoušela dovolat 13.1. v 11:20, 13.1. v 11:45, 14.1. v 10:30, 14.1. v 10:50. Ani jednou nikdo nezvedl. Konečně se mi podařilo dovolat 17.1. v 8:35. Ozvala se mi mladší žena, která mi sdělila na otázku po možnosti informovat se: „Informace nepodáváme. Jsou k dispozici na internetových stránkách.“ Nevzdala jsem se a pokusila se zdvořile zeptat na to, co by měl můj kamarád z Ruska udělat. Bylo mi ihned odpovězeno: „Jít na zastupitelský úřad. Sehnat si pracovní povolení u zaměstnavatele. Zažádat o dlouhodobé vízum“ (parafráze). (reš IZ 2)

Také v hloubkových rozhovorech se objevilo konstatování, že telefonní informační linka nefunguje. Jeden respondent měl se získáváním telefonního kontaktu na CP následující zkušenosti: Volala na informace, kde jí nebyli schopni 76

telefonní číslo dát. Když se dostavila do úřadoven CP a ptala se na telefonní číslo na informacích, bylo jí řečeno: Máte sem přijít, ne volat (parafráze, hr FB 1). „ Nechápu jak je v dnešní době možné, že se jim nedá zavolat. Telefon je přece všude.“(citace, hr IZ 3). Pořadníky Pozorováním jsme zjistili, že úřadovny Sdružení a Zborovská nemají lístečkový systém. (Lístečkovým systémem nazýváme automatický systém určování pořadí vytažením lístečku s pořadovým číslem z automatu, který je doplněn digitálními tabulemi.) Na úřadovně Sdružení jsou proto cizinci nuceni stát u přepážek ve frontách. Situaci na této pobočce pak také komplikuje fakt, že zde není zřízena informační přepážka a pro informace je nutno stát frontu u některé z přepážek. Někteří dotázaní se zmiňují o tom, že na CP došlo v posledních letech k změnám směrem k zjednodušení čekání ve frontě, mezi takové změny řadí především zavedení lístečkového systému na úřadovně Olšanská. Většina respondentů si ale stěžuje, že lístečkový systém občas nefunguje. K tomu navíc přistupuje fakt, že způsob řešení této situace je podle zjištění z provedených hloubkových rozhovorů neadekvátní. „Řeší se to tak, že přijde policista (většinou ráno v devět hodin a potom po obědě tak kolem jedné) a automat sám aktivuje. A všichni cizinci se k němu seběhnou a on rozdává pořadová čísla ke všem místnostem. Policista nechodí v pravidelnou dobu, ale není-li tam ovšem cizinec v onu minutu rozdávání pořadových čísel, má na celý zbytek půldne smůlu. Občas se policista objeví i vícekrát, většinou ovšem jen dvakrát denně“ (hr FB 1). Podobně tuto situaci popisují i další respondenti: Naposledy stála celé dopoledne frontu na lístečky do pořadníku, za hodinu nebo 1,5 hodiny tam nepřišel žádný úředník rozdávat lístečky, čekala tedy celou polední pauzu; ve frontě před dveřmi do kanceláře stojí i lidé bez lístečků (parafráze, hr HM 3). Ze zkušenosti jiného respondenta vyplývá, že se někdy jen prostě čeká, až se automat na výdej pořadových čísel zprovozní, což v jeho případě trvalo dvě hodiny(parafráze, hr JM 2). Z pozorování, které bylo provedeno později než hloubkové rozhovory, vyplývá, že lístečkový systém na úřadovně Olšanská budova D funguje už jen způsobem, kdy policista vydává sám lístečky poprvé ráno a podruhé odpoledne. Slyšela jsem, jak policista u vchodu do úřadovny říkal cizincům, že lístky rozdává policista ve skleněné budce uvnitř úřadovny kolem 7 a podruhé kolem 13:00, takže si mají přijít v 13:00 (datum pozorování: 25.5.2005) (poz IZ 2). Lístečkový systém není zaveden pro všechny kanceláře. U výdeje vzniká podle dotázaných problémová situace. Nerespektuje se fronta a když vyjde policista, aby vybral pasy, vytvoří se chumel lidí se vztaženýma rukama a cpou své pasy před obličej úředníka (parafráze hr FB 1, hr JM 3). „Posílají se dopředu pasy někoho jiného. Lidé přelézají zábradlí na terase a snaží se procpat dopředu. Na každém, kdo udá svůj pas, je pak vidět pocit štěstí“ (hr JM 3). Jeden respondent nám řekl, že mnohokrát ani neví, zda-li si jeho pas vzal právě úředník, nebo někdo jiný. Následuje hodina, kdy se nic neděje, a teprve potom jsou lidé voláni jmény, což se děje podle pro cizince neznámého klíče (parafráze, hr FB 1). Tento systém fungující u výdeje připadá respondentovi špatný hlavně proto, že není jasné, kdy kdo přijde na řadu, a je jednoduše možné přeslechnout své jméno, takže klient musí na úřadovně čekat celou dobu a dávat pozor (parafráze, hr JM 2). Asistentka z oddělení zabývající se vyřizování víz pro pracovníky renomované nadnárodní firmy se kromě výše uvedených stížností na tuto situaci zmiňuje také o tom, že nedostane žádné 77

potvrzení o převzetí pasu, takže pokud by se ztratil nebo se něco stalo, tak by se cizinec neměl na co odvolat (parafráze hr JM 3). Respondenti také poukazují na výjimky z pořadí. Všimli si, že se objevují ti samí lidé, kteří jsou úřednicemi přijímáni přednostně (hr HM 1, hr HM 4, hr JR 1, hr FB 1). Takové výjimky z pořadí popisuje jeden respondent následujícím způsobem: Mají s sebou většinou dvacet žádostí a jsou vyřizováni přednostně (parafráze, hr FB 1). Tyto profesionály jsme zaznamenali již během pozorování (poz JM 1, poz AM 1). Respondent využívající služby komerční organizace pomáhající cizincům s vyřizováním žádostí pak potvrzuje, že ačkoli domluva schůzky není bez agentury možná, a lidé jsou objednáváni pouze na konkrétní den (přičemž musí část dne čekat na místě, až na ně dojde řada), od té doby, co spolupracuje s touto agenturou, mu dávají konkrétní hodinu (hr HM 1). Dále respondenti mluví ještě i o jiných výjimkách z pořadí. Názory jsou však velmi různé. Každý si povšiml jiné výjimky z pořadí, ale všechny tyto postřehy shrnuje vyjádření respondenta: Někdy nevím, jestli mám mít lísteček do pořadníku, nebo mám jít do kanceláře rovnou; bez lístečku přednostně se vyřizují sňatky a novorozenci; dále chodí bez lístečku ti, kteří už frontu jednou vystáli, ale mají neúplné podklady; není tedy jasné, kdy padne moje pořadí. Jindy jde na jeden lísteček celá rodina (nejen jeden zákazník) nebo "dost slušně oblečený pán" se třemi dalšími lidmi (parafráze, hr HM 4). Zaměstnankyně komerční agentury tvrdí, že přednostně jsou bráni rodiče s dětmi (hr AM 3). Úřednice vyjímky z pořadí potvrzují. Dávají v pořadí přednost kojencům, těhotným matkám a invalidům (ovšem pouze těm, kteří vyřizují vízum sami pro sebe). Tyto pravidla přednosti ve frontě nejsou oficiální. Jedna z úřednic (paní č.1), které se zúčastinily focus group, poznamenává: “jsou výrazem naší dobré vůle” (fg HM 1). Často se podle respondentů stává, že některé kanceláře nefungují, což má mimo jiné za následek velmi dlouhé čekání. Cituji respondenta: Chápu, že zaměstnanci si někdy musejí vzít volno, ale když jsem byla na úřadovně CP, z pěti oddělení fungovala jen dvě. Náhodou tam bylo hodně žadatelů a fronta byla i na lístky. Přišla jsem ráno v 7.30, ale do večera se na mne nedostala řada (hr MK 1). Na dlouhé čekání si stěžuje většina respondentů, ale jen někteří to dávají do souvislosti s nefungujícími kancelářemi či s malým počtem zaměstnanců CP. Dotázané úřednice vysvětlují, že fronty jsou údajně způsobeny jednak nedostatečnou kapacitou, jednak zbytečným papírováním (“myslely jsme si, že po vstupu do EU se nám papírování s občany EU zjednoduší, ale stal se pravý opak”) a jednak chybami v zákoně (paní č. 5: “o těch bychom se mohly bavit hodiny, zákon píší lidé, kteří nemají kontakt s praxí”) (fg HM 1). Fronty se podle nich tvoří hlavně na úřadovně Olšanská. Paní č. 1 se v této souvislosti vyjádřila následovně: garantujeme, že ten den se na řadu dostane ten, který již stojí ve frontě před počátkem pracovní doby (fg HM 1). Shrnutí V této části výzkumu jsme se zaměřili na organizační zabezpečení CP, tj. na materiální vybavení a na informační prostředky CP, jejichž funkčnost ovlivňuje dění na úřadovnách. Co se týká materiálního vybavení, respondenti si stěžují na nepřiměřeně malý prostor pro čekání, na vydýchaný vzduch v čekárnách a na nedostatečný počet míst na sezení.

78

Respondenti hovoří o nedostatečném informování pomocí informačních nástěnek. Postrádají na nástěnkách především znění zákonů, informace o pomoci neziskových organizací, kulturních center a informace o tom jak postupovat v jednotlivých konkrétních případech. Větší množství informací na nástěnkách by mimo jiné zmírnilo nápor na informační přepážky, na které se respondenti často obrací, čímž by se celý proces zefektivnil. Dozvěděli jsme se, že by cizinci uvítali, kdyby byly informace více dostupné i v jiných jazycích. Na informačních přepážkách není zpravidla možné získat informaci v cizím jazyce, výjimku však tvoří některé úřednice, které se z vlastní dobré vůle snaží mluvit cizími jazyky. Odkazy na internetové stránce CP jsou pouze v češtině, což komplikuje orientaci. Někteří dotázaní se zmiňují, že na CP došlo v posledních letech k změnám směrem k zjednodušení čekání ve frontě, mezi takové změny řadí především zavedení lístečkového systému na úřadovně Olšanská (na úřadovnách Sdružení a Zborovská zaveden není). Většina respondentů si ale stěžuje, že lístečkový systém občas nefunguje. Způsob řešení této situace je podle zjištění z hloubkových rozhovorů neadekvátní. Respondenti také poukazují na výjimky z pořadí. Všimli si, že se objevují ti samí lidé, kteří jsou úřednicemi přijímáni přednostně.

79

i)

Iva Zvěřinová: Zákon o cizincích a další regulace

Forma a zdroj informací o zákonu Čtvrtina dotázaných neznala zákon o cizincích vůbec. Někteří respondenti se v této souvislosti vyjadřovali tak, že je zákon pro ně nepřístupný, což spojovali s nedostatečným informováním pomocí informačních nástěnek (hr JM 2, hr FB 1), či že zákony o cizincích jsou dost komplikované (hr HU 3). Ostatní znají jen některé části zákona. Pracují pouze s kusými informacemi o zákonu, které znají většinou v jejich interpretované podobě od ostatních cizinců, pracovníků CP, neziskových organizací, případně komerčních agentur. Pouze jeden respondent ze všech oslovených si hledal příslušný zákon ve Sbírce zákonů, ale nepřišel mu příliš srozumitelný (hr IZ 1). Někteří respondenti používají také internetové stránky CP, ale i ti se vyjadřují o své znalosti zákonu jako o všeobecné, která nejde do hloubky. Respondenti mají problémy se získáváním informací a s jejich aktualizacemi. Dotázaní jsou tedy obecně málo obeznámeni se zákonem. Výjimku však tvoří respondent navštěvující CP 12 let, který o sobě tvrdí, že by už mohl dělat „poradce“ (hr JR 1) a zaměstnankyně komerční agentury (hr AM 3). Hlavní zdroje informací o zákonu Ostatní cizinci

Přibližně u poloviny respondentů jsme zaznamenali konstatování, že se cizinci o zákonech informují nejčastěji u ostatních cizinců, z nichž jako zdroj informací převažují známí. Informují ale také rodinní příslušníci, nebo radí cizinci v čekárně, když vyjdou z kanceláře. Většina dotázaných se však neomezuje pouze na informace od ostatních cizinců, ačkoli jim přikládají zjevně velkou váhu. Podle našeho názoru by bylo možné tento jev dát mimo jiné do souvislosti s některými problémy, které se objevují v procesu podávání informací cizineckou policií a přijímání informací cizinci. Na informační přepážce CP se dlouho čeká (hr JM 2, hr FB 1), s internetem někteří cizinci neumí zacházet (hr IZ 1), nebo je pro ně složité vybrat na internetových stránkách potřebné informace (hr JM 2, hr HU 1), telefonní informační linka nefunguje (hr MK 1) (reš IZ 2), na informačních nástěnkách nejsou potřebné informace (hr FB 1, hr JM 2, hr IZ 1, hr HM 3), informace CP nejsou šity na míru vzhledem k potřebám cizinců (hr HM 3, hr HU 2) a jsou poskytovány hlavně v českém jazyce (hr MK 1, hr JM 2, hr FB 1) (poz JM 1, poz FB 1) (reš IZ 1). Cizinecká policie

Velmi časté je informování se na informační přepážce CP. Respondenti si ale často stěžují na dlouhé čekání (hr JM 2, hr FB 1, poz IZ 2) a poskytování informací pouze v českém jazyce (hr MK 1, hr JM 2, hr FB 1). Zaměstnankyně komerční agentury popisuje podávání informací na úřadovně Olšanská následujícím způsobem: „..poskytuje jen obecné informace – často se stává, že pracovnice klientovi sice vyjmenuje ochotně doklady, které žadatel potřebuje, ale na jeden z nich zapomene nebo zapomene dodat nějakou důležitou věc, kterou je potřeba udělat (např. že na určitém dokladu má být to a to razítko) apod. Tyto „maličkosti“ ovšem vyřizováni žádosti přinejmenším pozdrží a stěžovat si v tomto případě nejde, jelikož by šlo o tvrzení proti tvrzení“(hr AM 3). Jeden z respondentů zjistil, že některé informace nejsou na informační přepážce k dispozici. Zeptal se jí, jestli existuje něco jako hromadné podání a ona začala vytáčet nějaké tel.číslo. Třikrát někam volala, ale 80

ani jednou se nedovolala. Řekla mu, že buď si může počkat (že ještě zkusí někomu zavolat), nebo ať přijde jindy, ale neřekla kdy (hr IZ 3). Informační nástěnky nikdo z respondentů nevyužívá, jelikož tam potřebné informace podle respondentů nejsou. Chybí tam doslovné znění zákonů. Další dotázaný si stěžuje, že na informačních tabulích jsou pouze odkazy na paragrafy a čísla zákonů, která jsou bez obsahu. Internetové stránky respondenti využívají, ale pro některé je složité vybrat si z nich informace pro jejich konkrétní případ. Jeden respondent hovoří o zkušenosti, kdy na internetu byly uvedeny jiné podmínky, než jaké pak byly v realitě (hr MK 1). Tato připomínka souvisí především s aktualizací internetových stránek. Neziskové organizace

S informacemi podávanými neziskovými organizacemi jsou respondenti převážně spokojeni. Pro některé je však těžké sehnat na ně kontakt. V tomto ohledu jsou znevýhodněni ti, kteří v ČR nemají žádné kontakty a neumí zacházet s internetem, či k internetu nemají přístup. Myslí si, že by měly být kontakty na neziskové organizace k dispozici na CP, např. na nástěnkách (hr JM 2). Řešení nedostatečné informovanosti cizinců o zákonu Respondenty zajímají hlavně informace o tom jak postupovat v jednotlivých případech, tedy co konkrétně po nich CP požaduje, jaké dokumenty a formuláře potřebují. Někteří mají zájem znát i zákon. Jeden respondent uvádí následující důvod, proč by měl znát zákon o cizincích: „Když neznáte zákony, úředníci řeknou, že na dotyčnou věc nemáte právo“ (hr FB 1). Sami respondenti navrhují způsoby řešení malé informovanosti cizinců o zákonu. Uvádí, že by bylo dobré, kdyby byl na nástěnkách vyvěšen zákoník a brožura interpretující a zjednodušující čtení zákona. Dále by bylo vhodné, aby na nástěnkách byly k dispozici informace, jak postupovat v jednotlivých případech (hr JM 2). Podle našeho názoru by bylo přínosem, kdyby tyto materiály byly i v cizích jazycích. Respondent též navrhl, že by měli úředníci cizince obeznámit s novými zákony, vztahují-li se na jejich případ (parafráze, hr FB 1). Nedostatky v cizineckém zákoně a navazujících dokumentech Respondenti mají zkušenosti s tím, že zákon o cizincích má některé nedostatky. V hloubkových rozhovorech se objevilo konstatování, že zákon umožňuje různé interpretace, a proto si každý úředník vykládá zákon jinak (hr AM 3, hr JR 1, 2 hr. Fb). Na situaci, kdy například různé úřednice požadují pro vyřízení té samé záležitosti různé dokumenty, poukazovali i další respondenti, ale nedávali je do souvislosti s nedostatky v zákonu (1 hr. Fb, 1 hr. Jm,). Hlavní problém vidí jeden respondent v mezerách v zákonech. Například tam není pořádně a přesně napsáno, jak se má postupovat, když nemá pas (parafráze, hr IZ 1). Jiný cizinec si myslí, že by zákon měl být více specifikován. Měl by odlišovat určité typy lidí, a ne aby vše záleželo pouze na papírech (parafráze, hr JM 2). Další se pozastavuje nad tím, že zaměstnanci CP cizincům nemusí oznámit důvody nepřijetí jejich žádosti (hr FB 1).

81

Shrnutí Dalším tématem, kterým jsme se zabývali, byl zákon o cizincích a další regulace. Zvláště jsme se věnovali formě a zdrojům informací o zákonu a informovaností cizinců o zákonu. Respondenti jsou obecně málo obeznámeni se zákonem. Čtvrtina dotázaných neznala zákon o cizincích vůbec. Ostatní znají jen některé části zákona. Pracují s kusými informacemi o zákonu, které znají většinou v jejich interpretované podobě od ostatních cizinců, pracovníků CP, neziskových organizací, případně komerčních agentur. Sami respondenti navrhují způsoby řešení malé informovanosti cizinců o zákonu. Uvádí, že by bylo dobré, kdyby byl na nástěnkách vyvěšen zákoník a brožura interpretující, zjednodušující čtení zákona. Dále by bylo vhodné, aby na nástěnkách byly k dispozici informace jak postupovat v jednotlivých případech.

82

Literatura Dick, B. (1987): Convergent Interviewing. Chapel Hill: Interchange, 1987 Draganova, M. - Krsmanović, M. - Mihajlović, J. - Panovska, I. (2005): Czech Foreign Police Survey. Praha: Anglo-American College, 2005 (anketní šetření studentů mezi studenty Anglo-American College v Praze) Gabal, I. (2004): Analýza postavení cizinců dlouhodobě žijících v ČR a návrh optimalizačních kroků. Praha: Ivan Gabal Analysis & Consulting, 2004 (kvalitativní šetření zpracované pro MPSV) Hodess, R. – Wolkers, M. (2004): Report on the Transparency International Global Corruption Barometer 2004. Berlin: Transparency International, 2004 Strauss, A. L. (1999): Qualitative Analysis for Social Scientists. San Francisco: Cambridge University Press, 1999 Štička, M. (ed.) (2005): Korupce a protikorupční politika ve veřejné správě. Skripta ke školení. Praha: Transparency International, 2005. Dostupné na http://www.transparency.cz/pdf/skripta.pdf, otevřeno 20. 4. 2005

83

Seznam tabulek a grafů Graf 1: Složení podle pohlaví ..................................................................................... 4 Graf 2: Dodržení kvót – pohlaví .................................................................................. 5 Graf 3: Složení podle země původu ........................................................................... 5 Graf 4: Dodržení kvót – země původu ........................................................................ 6 Graf 5: Složení podle věku ......................................................................................... 6 Graf 6: Dodržení kvót – věk ........................................................................................ 7 Graf 7: Složení podle příslušnosti k Evropské unii...................................................... 7 Graf 8: Složení podle příslušnosti k EU – hodnocení ................................................. 8 Graf 9: Složení podle postavení v zaměstnání ........................................................... 8 Graf 10: Složení podle dosaženého vzdělání ............................................................. 9 Graf 11: Složení podle oficiálního účelu pobytu v ČR ................................................. 9 Graf 12: Složení podle délky pobytu v ČR ................................................................ 10 Graf 13: Složení podle stupně znalosti češtiny ......................................................... 10 Graf 14: Spokojenost s pobytem v ČR...................................................................... 15 Tabulka 1: Celková spokojenost cizinců s jejich pobytem v ČR a vliv sociodemografických proměnných ........................................................................... 16 Tabulka 2: Spokojenost s pobytem podle země původu .......................................... 17 Graf 15: Vnímání postojů většinové společnosti vůči cizincům................................. 18 Graf 16: Co cizince nejvíce trápí............................................................................... 20 Graf 17: Na koho se cizinci obracejí s žádostmi o pomoc při řešení problému......... 21 Tabulka 3: Partneři cizinců při řešení problémů a vliv sociodemografických proměnných .............................................................................................................. 21 Tabulka 4: Souvislost využití známého – Čecha se zemí původu ........................... 22 Tabulka 5: Souvislost využití známého – krajana s věkem respondenta ................. 23 Tabulka 6: Souvislost využití známého – cizince z jiné země se zemí původu........ 24 Tabulka 7: Souvislost využití soukromé agentury se zemí původu.......................... 25 Tabulka 8: Souvislost využití úřadu se stupněm znalosti češtiny............................. 25 Graf 18: Využití různých kombinací partnerů při řešení problémů ............................ 26 Graf 19: Subjektivní hodnocení informovanosti respondenta před poslední návštěvou cizinecké policie ........................................................................................................ 27 Tabulka 9: Subjektivní hodnocení informovanosti respondenta před poslední návštěvou cizinecké policie a vliv sociodemografických proměnných ...................... 28 Tabulka 10: Souvislost subjektivní informovanosti před návštěvou CP se zemí původu ...................................................................................................................... 29 Graf 20: Zdroje informací o potřebných dokumentech před návštěvou cizinecké policie ....................................................................................................................... 30 Graf 21: Od CP, nebo odjinud? Strategie získávání informací o potřebných dokumentech ............................................................................................................ 31 Tabulka 11: Získávání informací od cizinecké policie a z jiných zdrojů a vliv sociodemografických proměnných ........................................................................... 31 Tabulka 12: Souvislost využití CP jako informačního zdroje se stupněm znalosti češtiny ...................................................................................................................... 32 Graf 22: Jak využívají cizinci pomoc soukromých agentur a neziskových organizací34 Graf 23: Služby poskytované soukromými agenturami cizincům .............................. 35 Graf 24: Služby poskytované neziskovými organizacemi zdarma cizincům ............. 35 Tabulka 13: Jak souvisí využití služeb soukromé komerční agentury nebo nevládní neziskové organizace se sociodemografickými proměnnými respondenta .............. 36 Graf 25: Spokojenost s výsledky dosavadních návštěv na CP ................................. 37 84

Graf 26: Hodnocení jednotlivých dimenzí práce úředníků CP .................................. 38 Graf 27: Index spokojenosti s návštěvami na CP ..................................................... 39 Tabulka 14: Souvislost celkového indexu spokojenosti s návštěvami na CP a vysvětlujících sociodemografických proměnných ..................................................... 40 Tabulka 15: Souvislost spokojenosti s výsledkem návštěv na CP s hodnocením dorozumění při poslední návštěvě ............................................................................ 41 Tabulka 16: Typologie korupce ve veřejné správě (Štička 2005: 7). ........................ 42 Graf 28: Výroky cizinců o zkušenosti s korupci u CP ................................................ 44 Tabulka 17: Souvislost nepřímé zkušenosti s korupcí na CP se zemí původu ......... 45 Tabulka 18: Souvislost nepřímé zkušenosti s korupcí na CP s počtem podřízených v zaměstnání ............................................................................................................ 46 Tabulka 19: Souvislost nepřímé zkušenosti s korupcí s indexem spokojenosti ........ 46

85

Uplatňování cizinecké legislativy v praxi: pracovní zpráva z výzkumu

Recommend Documents